16.7.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 240/3

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Problematika rovnosti žen a mužů

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2019/C 240/02)

Zpravodajka: Indrė VAREIKYTĖ

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20.9.2018
Právní základ	Čl. 32 odst. 2 jednacího řádu stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná	specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato ve specializované sekci	24. 4. 2019
Přijato na plenárním zasedání	15. 5. 2019
Plenární zasedání č.	543
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	200/4/7

1. Závěry a doporučení

1.1.

Výbor se domnívá, že rovnost žen a mužů představuje společenský problém a že pouze genderově rovná společnost může být hospodářsky a sociálně silná. Proto je z hospodářského a sociálního hlediska nutné, aby se s ženami a muži zacházelo stejně a aby dostali stejné příležitosti.

1.2.

EHSV s politováním konstatuje, že rovnost žen a mužů je sice jedním z hlavních cílů EU, ale při současné rychlosti bude její dosažení trvat více než 100 let, zejména když pokroku dále brání odpor ve většině klíčových oblastí rozvoje a celkové zpomalení hospodářského růstu.

1.3.

Výbor se domnívá, že EU a její členské státy musí vyvinout veškeré úsilí, aby do roku 2030 dosáhly cíle udržitelného rozvoje č. 5, tj. rovnosti žen a mužů. Požaduje proto integrovanou a ambiciózní pětiletou strategii EU pro rovnost žen a mužů (1), která bude pokrývat příští funkční období Komise a EP, a pevný závazek orgánů EU, vlád, občanské společnosti a soukromého sektoru v oblasti rovnosti žen a mužů s cílem uceleně a efektivně řešit všechny aspekty rovnosti současně a pomocí opatření stejného dopadu.

1.4.

EHSV vyzývá k tomu, aby byla rovnost žen a mužů i nadále samostatným cílem v budoucích finančních rámcích, přičemž všechny programy a oblasti politiky musí obsahovat jasný závazek v oblasti rovnosti žen a mužů a plošného zohledňování tohoto hlediska, musí v nich být obsaženy genderové ukazatele a posouzení dopadů na rovnost žen a mužů a musí zohledňovat rovnost žen a mužů při tvorbě rozpočtu. Genderový rozměr by se měl rovněž stát součástí doporučení pro jednotlivé země.

1.5.

Výbor vyzývá Evropskou komisi, aby předložila balíček týkající se pečovatelských služeb, který by podpořil provádění evropského pilíře sociálních práv, a aby zrevidovala barcelonské cíle v oblasti péče o děti.

1.6.

EHSV odsuzuje všechny formy násilí páchaného na ženách a vyzývá členské státy, které dosud neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby svůj postoj přehodnotily. EHSV rovněž vyzývá Komisi, aby do definice nezákonných nenávistných projevů přidala obtěžování na internetu a mobbing žen. Měly by být zavedeny celounijní ukazatele pro sběr srovnatelných dat o násilí páchaném na ženách. Pomohlo by to při přípravě účinných politických opatření.

1.7.

Výbor podotýká, že diskuse o směrnici o ženách v řídících a dozorčích orgánech je i v agendě rumunského předsednictví Rady EU s cílem zvýšit podíl žen v rozhodovacích orgánech. Vyzývá Radu, aby pokračovala ve svém úsilí a pokročila v diskusi o této směrnici. Výbor rovněž žádá průmysl, aby se ujal vůdčí úlohy a zvýšil podíl žen na nejvyšších rozhodovacích pozicích.

1.8.

EHSV vyzývá k přijetí účinných opatření, která zajistí ženám a mužům rovné příležitosti na trhu práce, zejména opatření k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů, a budou se zabývat horizontální a vertikální genderovou segregací povolání.

1.9.

EHSV navrhuje, aby byl zřízen nouzový právní fond na úrovni EU, který by poskytoval podporu organizacím občanské společnosti, jež u soudů napadají vnitrostátní či místní právní předpisy, které narušují práva žen.

1.10.

Výbor uznává úlohu, již v propagaci rovnosti žen a mužů hrají sdělovací prostředky, reklama a veřejné vzory, a vyzývá k přijetí opatření s cílem zajistit, aby reklama měla v souvislosti se zobrazením rovnosti žen a mužů ve společnosti a s její podporou spíše pozitivní než negativní dopad.

1.11.

EHSV vyzývá veřejné instituce a organizace občanské společnosti v celé EU, aby podporovaly rovnost žen a mužů pomocí svých politik a vnějších činností a zavedly příkladná vnitřní opatření, jako jsou např. prosazování pozice žen v rozhodovacím procesu a zohledňování genderového hlediska ve všech svých politikách a postupech.

1.12.

Výbor – s odvoláním na čl. 300 odst. 5 SFEU – vyzývá Radu, aby přezkoumala pokyny pro jmenování členů EHSV, a doporučuje členským státům, aby při navrhování členů zachovávaly rovnováhu mezi muži a ženami. Výbor bude usilovat o zajištění rovnosti žen a mužů ve svých činnostech, začlenění rovnosti žen a mužů do svého pracovního procesu a zřízení monitorovací skupiny (follow-up group), která vypracuje příslušné pokyny.

2. Obecné připomínky

2.1.

Rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot a cílů Evropské unie, která je zakotvena v evropských Smlouvách a v Listině základních práv a naposledy byla potvrzena v evropském pilíři sociálních práv. EU kromě svého legislativního a politického rámce pro dosažení rovnosti žen a mužů podporuje provádění Pekingské akční platformy, Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen a Akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a výsledky jejich přezkumných konferencí.

2.2.

Ačkoli v Evropě existuje řada pozitivních iniciativ, které se zabývají řešením různých aspektů nerovnosti žen a mužů, je povaha stimulů pro skutečnou rovnost zejména v členských státech a regionech složitá a mnohostranná. I přes obecný pokrok, kterého bylo dosaženo, EHSV s politováním konstatuje, že při současné rychlosti bude trvat dosažení rovnosti žen a mužů v EU více než 100 let. EHSV vyzval k vytvoření zastřešující strategie pro udržitelnost při provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. V této souvislosti se Výbor domnívá, že EU a její členské státy musí vyvinout veškeré úsilí, aby do roku 2030 dosáhly cíle udržitelného rozvoje č. 5, tj. rovnosti žen a mužů.

2.3.

EHSV je rovněž znepokojen tím, že by budoucí pokrok v dosahování rovnosti žen a mužů mohl být zpomalen negativní reakcí některých členských států v oblastech posílení ekonomického postavení žen (zaměstnanost, rovnováha pracovního a osobního života, sociální práva, péče), vzdělávání, sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv, násilí na ženách, nevládních organizací bojujících za práva žen a v klíčových oblastech institucionálního a politického rámce EU a členských států.

2.4.

Kromě toho se v několika evropských zemích předpovídá zpomalení hospodářského růstu, a existuje proto riziko toho, že by rovnost žen a mužů mohla v agendě členských států a následně i podniků klesnout. Je důležité, aby se dopady makroekonomických politik na rovnost žen a mužů důkladně posoudily a zohlednily mj. v tvorbě fiskálních politik a politik v oblasti sociální ochrany a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, aby se zabránilo dalšímu prohlubování stávajících nerovností mezi ženami a muži.

2.5.

Výbor se domnívá, že pokrok a zajišťování účinného provádění politik EU v oblasti rovnosti žen a mužů vyžaduje novou pětiletou strategii EU pro rovnost žen a mužů, která bude pokrývat příští funkční období Komise a EP, a obnovené odhodlání vlád, občanské společnosti, soukromého sektoru a evropských institucí posilovat rovnost žen a mužů. Je zapotřebí nejen proto, aby se zajistila spravedlivá a rovnoprávná společnost, ale je to také nejlepší společná reakce na diskriminační a mizogynní populistická hnutí, která v současné době ohrožují demokratické společnosti.

2.6.

V této otázce podporuje veřejnost názor EHSV, neboť většina Evropanů se domnívá, že rovnost žen a mužů je pro spravedlivou a demokratickou společnost (91 %), pro hospodářství (87 %) a pro ně osobně (84 %) zásadní. Kromě toho se podíl občanů EU, kteří si přejí, aby EU v této oblasti politiky více intervenovala, za pouhé dva roky (2016–2018) zvýšil o 10 % (z 55 % na 65 %).

2.7.

V této souvislosti Výbor lituje, že celková výše finančních prostředků EU přidělených na opatření v oblasti rovnosti žen a mužů činí v období 2014–2020 pouze 6,17 miliardy eur, což je přibližně 0,6 % celkových přidělených prostředků. EHSV vyzývá k tomu, aby byla rovnost žen a mužů i nadále samostatným cílem v budoucích finančních rámcích, ve kterých musí být rovněž jasný závazek v oblasti rovnosti žen a mužů a plošného zohledňování tohoto hlediska a jež musí zahrnovat genderové ukazatele a posouzení dopadů na rovnost žen a mužů a zohledňovat rovnost žen a mužů při tvorbě rozpočtu na unijní i vnitrostátní úrovni. Zohledňovat genderové hledisko a poskytovat zvláštní finanční prostředky na opatření v oblasti rovnosti žen a mužů by měly nejen programy zabývající se otázkami zaměstnanosti a sociálního začleňování nebo základními lidskými právy (např. ESF, regionální hospodářská společenství, azylový a migrační fond a program EU pro zaměstnanost a sociální inovace), ale i oblasti politiky, které na první pohled nesouvisí s rovností žen a mužů, ale mohly by na ni mít významné dopady, např. IKT, doprava, rozvoj měst a venkova, podnikání, podpora investic, udržitelný rozvoj a politiky v oblasti životního prostředí. Rozměr rovnosti žen a mužů, posuzovaný na základě indexu rovnosti žen a mužů, by se měl stát nedílnou součástí procesu evropského semestru, včetně zpráv o jednotlivých zemích a doporučení pro jednotlivé země.

2.8.

S ohledem na nedávný nárůst počtu odhalení v rámci kampaně #MeToo chválí Výbor evropského veřejného ochránce práv za to, že doporučil posílit kodex chování ve všech institucích EU, a domnívá se, že by tento kodex měl být rovněž urychleně upraven a přijat veřejnými institucemi v členských státech.

2.9.

EHSV vyzývá veřejné instituce a organizace občanské společnosti v celé EU, aby nejen podporovaly rovnost žen a mužů pomocí svých politik a vnějších činností, ale aby rovněž zavedly příkladná vnitřní opatření, jako jsou např. prosazování pozice žen v rozhodovacím procesu a zohledňování genderového hlediska ve všech svých politikách a postupech, neboť taková opatření jsou v současné době omezená, ale mohla by být silným pozitivním příkladem pro okolní veřejné instituce a podniky, a aby podporovaly dialog o zavádění opatření v oblasti rovnosti žen a mužů na všech úrovních evropské společnosti.

3. Ekonomika

3.1.

Rovný přístup k ekonomickým zdrojům není jen otázkou ekonomické nezávislosti žen, nýbrž i předpokladem pro splnění cílů EU týkajících se udržitelného hospodářského růstu, kvalitní zaměstnanosti, sociální soudržnosti, prosperity a konkurenceschopnosti. Podpora zapojení žen do trhu práce je zásadní pro inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění a v obecnější rovině i pro HDP a pro zajištění toho, aby EU plně využívala dostupných talentů.

3.2.

Na trhu práce se evropské ženy i nadále potýkají s přetrvávajícími genderovými nerovnostmi, segregací a jiným odměňováním, než mají muži, v důsledku čehož ztratí EU do roku 2030 na HDP přibližně 240 miliard eur a což má jak okamžité dopady na platy, které ženy dostávají, tak dlouhodobé důsledky, pokud jde o jejich sociální zabezpečení a důchodové dávky. EHSV proto vítá konzultaci Komise ke zhodnocení ustanovení směrnice 2006/54/ES o zavedení zásady „stejné odměny“, která je stanovena ve Smlouvě, s cílem zajistit lepší prosazování zásady stejné odměny za rovnocennou práci v praxi.

3.3.

Zkrácená pracovní doba může být sice volbou, ale více než čtvrtina obyvatel Evropy pracuje na částečný úvazek nedobrovolně. Ženy jsou v zaměstnání na částečný úvazek nadměrně zastoupeny a jejich volba práce na částečný úvazek je často ovlivněna pečovatelskými povinnostmi. Podíl nedobrovolné práce na částečný úvazek se v posledních letech snížil jen mírně (0,1 %). Jedním z důvodů nedobrovolné práce na částečný úvazek je nedostatek vhodné pečovatelské infrastruktury a pružné organizace práce, které by mohly nabídnout lepší příležitosti pro sladění pracovního a soukromého života. Ženy jsou rovněž obecně více vystaveny chudobě a omezeným kariérním možnostem. Kromě toho zakládá v EU vlastní podniky téměř poloviční počet žen ve srovnání s muži.

3.4.

EHSV proto vyzývá k přijetí účinných opatření, která zajistí rovnou účast žen a mužů na trhu práce a budou se zabývat horizontální a vertikální genderovou segregací povolání. Klíčovou prioritou by mělo být vytváření většího počtu příležitostí pro ženy, jak získat přístup ke kvalitnímu zaměstnání na plný úvazek s pružnou organizací práce.

3.5.

Výbor se domnívá, že podpora politik v oblasti zaměstnanosti, které podporují rodiny a rovnost žen a mužů, a provádění transformativních a cílených opatření, která mohou vyvážit nerovné rozdělení úkolů souvisejících s péčí o rodinu a domácnost mezi muži a ženami, je zásadní (2), především protože ekonomická situace zvyšuje tlak na pracovníky. Pro zajištění pozitivních reforem směřujících k přiměřené placené dovolené a pružné organizaci práce a pro zhodnocení dopadu nových opatření na využívání otcovské a rodičovské dovolené otci bude mít zásadní význam sledování provádění směrnice EU o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem.

3.6.

Zásadní význam pro to, aby rodiče a pečovatelé mohli vstoupit na trh práce, zůstat tam nebo se tam vrátit, mají vhodná opatření, jako je zajištění přístupné a cenově dostupné péče o děti a služeb dlouhodobé péče, jakož i opatření na podporu využívání dovolené muži. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby předložila balíček v oblasti pečovatelských služeb obsahující soubor politických, finančních a cílových doporučení, který by podpořil provádění evropského pilíře sociálních práv a doplnil směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a aby revidovala barcelonské cíle v oblasti péče o děti.

3.7.

Při řešení nerovností mezi ženami a muži na trhu práce může hrát důležitou úlohu kolektivní vyjednávání. Sociální partneři, členské státy a orgány EU by se měli ve své činnosti řídit doporučením Celosvětové komise MOP pro budoucnost práce týkajícím se transformačního programu pro rovnost žen a mužů.

4. Vzdělávání a odborná příprava

4.1.

Navzdory mnoha povzbuzujícím změnám, pokud jde o dosažené vzdělání žen a mužů, přetrvávají ve všech členských státech stereotypní segregační vzorce. Muži jsou i nadále příliš málo zastoupeni v odvětvích spojovaných s tradičními ženskými rolemi, např. ve zdravotnictví a pečovatelství, v humanitních a uměleckých oborech nebo ve vzdělávání a pedagogice, ale ve všech členských státech převažují nad ženami v oborech STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika) a IKT. To pro ženy představuje další výzvy, neboť dovednosti v oborech STEM, IKT a umělé inteligence jsou již v současnosti zásadní a v budoucnosti budou nezbytné (3).

4.2.

Ženy s nízkými dovednostmi a kvalifikacemi potřebují další podporu, aby zlepšily své postavení na trhu práce, neboť rozdíl mezi zaměstnaností mužů a žen je největší u osob s žádnou nebo nízkou kvalifikací a u osob, jež čelí diskriminaci z důvodu výskytu dvou či více neoddělitelných rysů. Politická opatření, která se zaměřují konkrétně na zranitelné skupiny žen, zejména žen se zdravotním postižením (4) a mnohočetným znevýhodněním, by pomohla zvýšit úroveň dovedností těchto žen.

4.3.

Ženy se čím dál více účastní vyššího vzdělávání a v mnoha oborech terciárního vzdělávání jejich počty převažují nad počty mužů. Segregace v terciárním a odborném vzdělávání ovšem přetrvává, což omezuje volbu profesní dráhy v netradičních odvětvích a přístup ke stejným kariérním příležitostem.

4.4.

Je proto nezbytné i nadále se zabývat genderovými stereotypy a genderovou segregací ve vzdělávání a odborné přípravě a podporovat vzdělávací plány, kariérní poradenství a mediální kampaně, které zohledňují genderové hledisko a které podpoří dívky, chlapce, ženy i muže, aby si vybírali profesní dráhu podle svých dovedností a schopností, podporovat profesní příležitosti a profesní rozvoj žen i mužů, kteří se rozhodnou pro práci v netradičním oboru, vytvářet ženám příležitosti k tomu, aby využívaly svého dosaženého vyššího vzdělání stejným způsobem jako muži, zabývat se skleněným stropem, s nímž se ženy potýkají v akademické sféře (5) a zvyšovat možnosti podpory pro podnikající ženy (6), zejména v netradičních oborech. Rovněž se doporučuje zvýšit všeobecné povědomí o otázkách rovnosti žen a mužů u pracovníků ve veřejné správě a odborných pracovníků a jejich dovednosti týkající se rovnosti.

5. Ženy a chudoba

5.1.

Ženy jsou více ohroženy chudobou, částečně kvůli nižší hodinové mzdě, nadměrnému zastoupení ve skupině osob pobírajících minimální mzdu a v odvětvích s nižšími platovými úrovněmi, a je u nich větší pravděpodobnost zaměstnání na částečný úvazek, neflexibilní organizace práce a absencí v zaměstnání způsobených péčí o blízkou osobu. Feminizace chudoby je důsledkem řady faktorů, včetně nedostatečného ohodnocení ženské práce a rozdílů v odměňování žen a mužů. Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů se podstatně zvětšuje v momentě, kdy mají lidé děti, což odráží potíže, s nimiž se ženy setkávají při slaďování výchovy dětí a pečovatelských povinností s prací a rovněž diskriminační a nespravedlivé zacházení, s nímž se setkávají těhotné ženy nebo ženy vracející se do práce po mateřské dovolené.

5.2.

Je velmi důležité, aby se uznalo, že ženy nejsou homogenní skupinou a že je nutné přijmout zvláštní opatření pro ženy, které čelí diskriminaci či znevýhodňování nad rámec pohlaví, tj. ženy se zdravotním postižením, ženy vyčleněné na základě rasy, LGBTIQ+, ženy ve venkovských oblastech, ženy z řad přistěhovalců, uprchlíků nebo žadatelů o azyl a mladé a starší ženy.

5.3.

Výbor proto doporučuje, aby byla posílena opatření, která podporují rovnost žen a mužů při ekonomických činnostech:

—	zohledňování genderového hlediska v hospodářských rozvojových iniciativách;

—	podpora rovnosti v zaměstnání s cílem dosáhnout stejné ekonomické nezávislosti a stejného finančního zabezpečení;

—	podpora osvětových iniciativ v oblasti významu ekonomické nezávislosti žen pro snížení chudoby;

—	řešení důsledků přerušení profesní dráhy a rozdílných pracovních vzorců pro ohrožení žen chudobou v průběhu života;

—	rozvoj politických opatření zaměřených na konkrétní zranitelné skupiny žen, které jsou nejvíce ohroženy chudobou;

—	pokračování reforem vnitrostátních důchodových systémů a zohlednění genderového hlediska v důchodových nárocích (např. započtením mateřské/otcovské dovolené a jiných období spojených s péčí do výpočtu důchodů);

—	řešení dětské chudoby zahrnutím genderového hlediska a celostního přístupu, který rozvíjí synergie mezi sociálním začleňováním, rovností žen a mužů a jinými oblastmi politiky a s jinými politickými a finančními nástroji;

—	přezkum, přizpůsobení a udržování makroekonomických politik a rozvojových strategií, které se zabývají potřebami a úsilím žen pod hranicí chudoby.

6. Lidská práva

6.1.

Rovnost žen a mužů je základní zásadou, která je nedílnou součástí lidských práv a předpokladem pro to, aby se lidská práva vztahovala na všechny a aby je všichni mohli uplatňovat.

6.2.

EHSV odsuzuje všechny formy násilí páchaného na ženách a povzbuzuje členské státy, které dosud neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby své rozhodnutí neprodleně přehodnotily. Měly by být zavedeny celounijní ukazatele pro sběr srovnatelných dat o násilí páchaném na ženách. Pomohlo by to při přípravě účinných politických opatření. Vodítkem pro to, jaký přístup v této souvislosti zaujmout, by mohly být zkušenosti získané v některých zemích EU. EHSV rovněž vyzývá Komisi, aby aktualizovala doporučení o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online a kodex chování pro boj proti nezákonným nenávistným projevům online, na němž se dohodly Evropská komise a světové společnosti působící na poli IT, a do definice nezákonných nenávistných projevů přidala on-line obtěžování a mobbing žen.

6.3.

Výbor vyjadřuje hluboké politování nad současnou negativní reakcí na úsilí o zlepšení sexuálního a reprodukčního zdraví žen a jejich souvisejících práv v Evropě, která má závažné dopady na lidská práva žen a je obecným rizikem pro univerzálnost lidských práv. Přestože v některých oblastech Evropy došlo ke zrušení některých předpisů, konkrétně v oblasti přístupu žen k legálním interrupčním službám (ačkoli podle poznatků může komplexní sexuální výchova snížit počet nechtěných těhotenství až o 50 %), byly dotčeny jiné aspekty sexuálního a reprodukčního zdraví žen a jejich souvisejících práv, např. právní požadavky na získání lékařského předpisu na nouzovou antikoncepci. Kromě toho vstoupila v platnost řada zpátečnických právních předpisů a politik s širokou škálou negativních důsledků pro práva žen, včetně právních předpisů, které brání sexuální výchově a šíření informací o sexuální orientaci a genderové identitě, a to i za účelem vzdělávání, nebo předpisů, které nepovažují určité formy domácího násilí za porušení zákona.

6.4.

EHSV vyzývá orgány EU a občanskou společnost, aby na základě vzájemné spolupráce přijaly okamžité, smělé kroky proti takovým předpisům. Výbor rovněž navrhuje, aby byl zřízen nouzový právní fond na úrovni EU, který by poskytoval podporu organizacím občanské společnosti, jež u soudů napadají právní předpisy, které narušují práva žen.

6.5.

EHSV také upozorňuje na to, že je důležité řešit překážky, kterým ženy, a konkrétně oběti násilí, čelí, když usilují o nápravu toho, že došlo k porušení jejich práv, a že je rovněž důležité zajistit rovný přístup ke spravedlnosti pro všechny ženy tím, že budou odstraněny ekonomické, kulturní a institucionální překážky (vyplývající z jejich pohlaví), což je nezbytným předpokladem pro to, aby ženy mohly užívat lidská práva. Výbor dále lituje, že stále nejsou k dispozici ukazatele pro posouzení pokroku členských států v oblasti lidských práv žen a že u mužů obecně existuje mnohem vyšší pravděpodobnost neobjektivního posudku a zbavení rodičovských a návštěvních práv.

7. Ženy u moci a v procesu rozhodování

7.1.

I přes pokrok, k němuž došlo v uplynulých letech, je nedostatečné zastoupení žen v přijímání politických a ekonomických rozhodnutí pro EU a její členské státy i nadále výzvou. Na všech úrovních veřejné správy zastávají ženy pouze jednu třetinu pozic spojených s přijímáním politických rozhodnutí a jen čtvrtinu vedoucích a podřízených pozic na ministerstvech. Ve veřejných i soukromých hospodářských a finančních institucích stále zastávají naprostou většinu pozic muži.

7.2.

EHSV lituje, že navzdory neustálým výzvám přicházejícím z celé Evropské unie a od Výboru samotného (7) nebude do roku 2020 dosaženo 40 % zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech společností. EHSV podotýká, že diskuse o směrnici o ženách v řídících a dozorčích orgánech je i v agendě rumunského předsednictví Rady EU s cílem zvýšit podíl žen v rozhodovacích orgánech. Vyzývá Radu, aby pokračovala ve svém úsilí a pokročila v diskusi o této směrnici. Výbor rovněž žádá průmysl, aby se ujal vůdčí úlohy a výrazně zvýšil podíl žen na nejvyšších rozhodovacích pozicích.

7.3.

Výbor znovu (8) doporučuje, aby se zvážilo zavedení účinných strategií a nástrojů (např. právních, rozpočtových a dobrovolných opatření, genderových kvót), které by pomohly prolomit skleněný strop a dosáhnout rovnoměrného zastoupení žen a mužů na volených a jmenovaných postech ve významných politických strukturách. Je důležitější než kdy dříve, abychom řešili genderové normy, postoje a stereotypy, které brání rovnoměrnému zastoupení žen na pozicích s rozhodovacími pravomocemi v oblasti politiky, hospodářství a v sociální oblasti.

7.4.

EHSV doporučuje, aby Komise vedla iniciativu, jejímž cílem bude přilákat více žen k účasti v politice a zajistit více hlasů pro kvalifikované kandidátky, a vytvořila opatření zaměřená na investice do jejich dovedností, nadací pro zdroje a poradenských sítí.

7.5.

EHSV vítá cíl, který stanovil předseda Komise Jean-Claude Juncker, a sice zajistit, aby do konce současného funkčního období tvořily ženy nejméně 40 % jeho středních a vyšších vedoucích pracovníků, a v této souvislosti uznává, že vzhledem k tomu, že je institucí EU, která zastupuje občanskou společnost EU a jedná jako most mezi společností a orgány EU, je politováníhodné, že ženy tvoří pouze 30 % jeho členů. Výbor proto vyzývá Radu, aby přezkoumala své pokyny pro jmenování členů EHSV, a zohlednila tak hospodářský, sociální a demografický vývoj v Unii, jak se uvádí v čl. 300 odst. 5 SFEU. Výbor bude usilovat o zajištění rovnosti žen a mužů ve svých činnostech.

7.6.

EHSV se ve svém nově přijatém jednacím řádu zavázal k dodržování zásady rovnosti žen a mužů a nediskriminace ve všech svých politikách. EHSV přijme za tímto účelem politiku proti obtěžování a zřídí monitorovací skupinu (follow-up group), která vypracuje pokyny k začleňování rovnosti žen a mužů do veškeré jeho činnosti, zejména do přípravy stanovisek.

8. Sdělovací prostředky

8.1.

Sdělovací prostředky mají zásadní vliv na formování názorů, postojů a předsudků ve společnosti. Ženy se podílejí na tvorbě sdělovacích prostředků, sledují je a jsou i součástí jejich obsahu, ovšem obsah sdělovacích prostředků nezohledňuje vždy genderové hledisko a může ženy zobrazovat znevažujícím způsobem a utvrzovat genderové role, stereotypy a normy. Vzestup digitálních technologií a nových forem komunikace ještě více zkomplikoval vztah mezi úlohou žen ve sdělovacích prostředcích a způsobem, jakým ji jejich tvůrci, spotřebitelé a obsah pojímají.

8.2.

Zatímco se podíl žen zaměstnaných v odvětví sdělovacích prostředků v EU zvýšil na téměř polovinu (44 %) všech pracovníků a ačkoli ženy představují největší skupinu (68 %) absolventů žurnalistických a informačních oborů, nacházejí se ve sdělovacích prostředcích povětšinou pouze na pozicích s omezeným vlivem na obsah a strategii daných organizací.

8.3.

Aby se zlepšila rovnováha mezi zastoupením žen a mužů ve sdělovacích prostředcích, je zapotřebí se zaměřit na skleněný strop, posílit zastoupení žen na nejvyšších pozicích s rozhodovacími pravomocemi a doplnit dobrovolná opatření přijatá mediálními organizacemi politickými opatřeními, jež podpoří přeměnu tohoto odvětví a jeho obsahu. Je zcela nezbytné začít uznávat důsledky genderových stereotypů, které sdělovací prostředky vytváří ve svém obsahu, a posuzovat zastoupení mužů a žen ve sdělovacích prostředcích.

8.4.

Reklamní průmysl má stále potíže s úměrným a realistickým zobrazováním žen a mužů. Společnost se stále setkává s tím, že jsou ženy a muži vyobrazeni zastaralými, nepřijatelnými způsoby, i když jsou genderové stereotypy v současnosti prezentovány delikátnějším způsobem. EHSV se domnívá, že nastal čas zbavit se zastaralého vnímání a že by se toto odvětví mělo ujmout vedoucí úlohy s cílem zajistit, aby reklama měla v souvislosti se zobrazením rovnosti žen a mužů ve společnosti a s její podporou spíše pozitivní než negativní dopad, zvláště pokud jde o genderově stereotypní marketing zaměřený na děti.

V Bruselu dne 15. května 2019.

Předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 26.

(2) Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 44.

(3) Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 45.

(4) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 20.

(5) Úř. věst. C 12, 15.1.2015, s. 10.

(6) Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 24.

(7) Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 68.

(8) Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 101.

16.7.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 240/10

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Ekonomická, technologická a sociální transformace vyspělých zdravotnických služeb pro starší osoby

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2019/C 240/03)

Zpravodaj: Marian KRZAKLEWSKI

Spoluzpravodaj: Jean-Pierre HABER

Rozhodnutí plenárního shromáždění	12. 7. 2018
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědný orgán	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v CCMI	26. 3. 2019
Přijato na plenárním zasedání	15. 5. 2019
Plenární zasedání č.	543
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	150/3/6

1. Závěry a doporučení (1)

1.1.

Problematika sociodemografického stárnutí v Evropě a etické, politické, hospodářské a sociální kroky, které je třeba provést, představují důležitou výzvu a nabízejí příležitosti z hlediska zaměstnanosti, odborné přípravy, hospodářského rozvoje a inovací v Unii.

1.2.

Výbor vyjadřuje politování nad tím, že evropské hospodářské, sociální a zdravotní politiky nepředvídaly rostoucí potřeby seniorů. Má zájem, aby byla zdůrazňována sociální a ekonomická úloha starších osob a ohromná zásobárna pracovních míst, kterou tyto osoby představují ve formě stříbrné ekonomiky („silver economy“), a potřeby v oblasti péče a služeb pro starší osoby.

1.3.

Vhodné znázornění sociálně demografické skutečnosti stárnutí vyžaduje řádné statistické měřítko tohoto jevu: pokud jde o zdravotní ekonomiku, bylo by rozumné měřit demografické stárnutí dynamickým a vylepšeným způsobem, zejména zavedením proměnných jako je pohlaví, střední délka života prožitá ve zdraví, environmentální epidemiologie atd. Proto by bylo vhodné svěřit vypracování souboru dynamických ukazatelů demografického stárnutí skupině demografů, sociologů a lékařů.

1.4.

Pojem péče a osobních služeb v institucích a doma by měl být upřesněn, protože tato terminologie zahrnuje rozmanité činnosti, jejichž realizaci mohou zajišťovat poskytovatelé s velmi rozmanitým postavením.

Vzhledem k široké škále aktivit péče a služeb pro starší osoby se tyto služby nepovažují za soudržný hospodářský sektor v rámci EU. Proto je třeba zvážit obecnou právní definici péče a služeb pro starší osoby v EU.

1.5.

EHSV doporučuje, aby bylo právo na důstojné stáří uznáno jako základní lidské právo. Domnívá se proto, že je třeba vynaložit veškeré úsilí na podporu rovného přístupu ke kvalitní péči a službám.

1.6.

EHSV by si přál, aby bylo v digitální strategii EU zohledněno zachování používání papíru, což starším osobám usnadní obeznámit se s péčí, která je jim poskytována.

1.7.

EHSV doporučuje, aby byly vypracovány politiky bydlení a politiky stárnutí na základě inovativních systémů bydlení (např. modulární byty, skupinové bydlení, mezigenerační a solidární bydlení atd.), které by měly být předmětem trvalé pozornosti a zvláštního programu pomoci z evropských strukturálních fondů.

1.8.

Bylo by vhodné každému členskému státu doporučit, aby zřídil celostátní a regionální střediska pro sledování týkající se stárnutí, která by spolupracovala s hospodářskými a sociálními službami v první linii na:

—	dalším vývoji právních mechanismů s cílem chránit sociální a finanční situaci starších osob;

—	rozvoji vnitřní mobility (bydlení) a vnější mobility (aktivity, cestování, volný čas...) seniorů;

—	organizaci doplňkovosti služeb domácí péče, domovů pro seniory a všech alternativních forem bydlení pro seniory;

—	koordinaci činnosti pečovatelů, opatrovatelů a péče a služeb pro starší osoby v rámci průběhu péče o seniory, kterou by koordinoval lékař gerontolog a zdravotní sestra.

1.9.

EU by měla zvážit vytvoření platformy pro koordinaci činností středisek pro sledování stárnutí, mimo jiné navrhnout další vzdělávání a šířit osvědčené postupy tak, že vytvoří veřejnou databázi nejlepších produktů, opatření, vybavení a architektury pro zabezpečení každodenního života starších osob. EHSV chce, aby EU aktivněji podporovala programy výzkumu a vývoje týkající se lidských a sociálních faktorů charakteristických pro starší osoby a epigenetiky tím, že stanoví hlavní molekulární a biologické mechanismy stárnutí. Doporučuje vytvoření technologické platformy Společenství, která by umožnila lépe zaměřit výzkum a vývoj na inovace, které chrání zdraví seniorů a zajišťují prevenci.

1.10.

EHSV žádá, aby všechny subjekty zdravotnického a sociálního sektoru lépe využívaly inovace plynoucí z digitálních technologií, jako je telemedicína, snímače, elektronická zdravotní karta a elektronický zdravotní záznam, domácí automatizace a obecněji zavádění technik umělé inteligence do oblasti týkající se seniorů.

Přeje si, aby inovace byly stimulovány tím, že bude ukončena roztříštěnost trhů a vyloučení korporativistických přístupů, které představují skutečné technické překážky. Upozorňuje na neexistující evropské normy a osvědčení týkající se potřeb a vybavení pro seniory.

1.11.

EHSV vyzývá ke vzájemné spolupráci v používání nových technologických nástrojů z digitální oblasti tak, aby byl stimulován skutečný trh pokrývající potřeby seniorů a trvale zajišťovány investice v Evropě.

Domnívá se, že zvýšení produktivity pomocí digitálních technologií by mělo být využito ke zlepšení dobrých životních podmínek seniorů a k lepšímu finančnímu ohodnocení sociálních a nelékařských pracovníků.

1.12.

Odborné vzdělávání v tomto odvětví musí být zásadně podporováno. Problémy týkající se výživy, pádů v domácnosti, násilí vůči seniorům a pečovatelům, využívání digitálních technologií v domácnosti, terminální péče atd., to vše musí být začleněno do zvláštních programů. Bylo by vhodné, aby strukturální fondy, zejména Evropský sociální fond, zajistily financování odborného vzdělávání zúčastněných stran v oblasti péče a služeb.

1.12.1.

Vzhledem k rozmanitosti přístupů v EU EHSV doporučuje, že by bylo vhodné definovat společný pilíř včetně základu stávající odborné přípravy s přístupem podobným tomu, který se uplatnil v definici uvedené ve směrnicích 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 a 2013/55/EU o uznávání odborných kvalifikací.

1.13.

Za účelem přípravy a posílení mobility pracovníků a služeb pro seniory by měl být definován evropský pilíř pro přípravu gerontologických ošetřovatelů, opatrovatelů a asistentů nejen v technické, ale i v sociální a lidské oblasti.

1.13.1.

Současně je zapotřebí zlepšit sociální a finanční ohodnocení pracovníků poskytujících péči starším osobám. Pro vybudování soudržné a efektivní politiky stárnutí je nezbytné také uznání pojmu pečovatele z řad příbuzných.

1.14.

EHSV požaduje uspořádání kulatého stolu v oblasti financí, který by svedl dohromady hlavní aktéry ze zdravotnictví a sociální oblasti, institucionální regulátory trhů (tj. stát a místní a regionální orgány), důchodové instituce, pojišťovny a penzijní fondy s cílem zajistit trvalý charakter služeb a investic a solventnost pracovních míst a doporučit spravedlivé ceny za služby. Tomuto ústřednímu kulatému stolu by měla předcházet řada decentralizovaných přípravných schůzek organizovaných v rámci národních hospodářských a sociálních rad a EHSV.

1.15.

EHSV doporučuje zavést evropskou komunikační politiku zaměřenou na rozvoj větší mezigenerační solidarity ve prospěch starších osob, a to jak z ekonomického, tak i sociálního hlediska.

2. Sjednocená a řízená politika cílená na seniory

2.1.

Zastoupení odpovídající sociálně-demografické skutečnosti s ohledem na stárnutí vyžaduje řádné statistické měření společně se sociálně-zdravotním přístupem k tomuto fenoménu. Bylo by rozumné:

—	mobilizovat sociology a demografy, aby vypracovali podrobnou a perspektivní analýzu sociodemografických dimenzí stárnutí (velikost a složení domácností, vztahy s dětmi a jinými příbuznými, dopady oddělování rodinných příslušníků a změny složení domácností);

—	zavést v Evropě nástroje hodnocení, které budou sledovat a porovnávat politiky členských států a přenášet osvědčené postupy.

2.2.

Prostřednictvím prevence lze omezit dopad obtížného stárnutí za předpokladu, že je jasné, v čem spočívají výzvy, že stanovíme složky důstojného stáří (cvičení, sociální kontakty, optimismus a výživa) a že přesměrujeme lidské a finanční úsilí směrem k této zásadní otázce za zohlednění rozmanitosti finančních systémů, aniž bychom zatěžovali daňové poplatníky.

2.3.

Doporučení v této oblasti je třeba podpořit vědeckým výzkumem, který by se měl zaměřit na epigenetiku a stanovit hlavní molekulární a biologické mechanismy stárnutí, které lze zlepšit mikrovýživou a vztahem člověka a životního prostředí. Pro zajištění lepší účinnosti by měla být lépe kontrolována a certifikována výroba kvalitních bioaktivních sloučenin za účelem boje proti degeneraci buněk.

2.4.

Ve službách pro seniory se projevují dva doplňkové přístupy: institucionální přístup v domovech pro seniory se zdravotní péčí a přístup domácí péče. Účinnost této doplňkovosti bude zajištěna pouze objektivizací poslání a obsahu jednoho i druhého přístupu, přesným vymezením používaných profilů a také lepší koordinací aktérů a jejich nástrojů.

2.5.

Informace by měly být mobilizovány a strukturovány s cílem kvantitativně i kvalitativně zhodnotit současné potřeby v oblasti domovů pro seniory se zdravotní péčí s přihlédnutím k tomu, že podle konzultované literatury je domácí péče (i v podmínkách velké potřeby péče) vyžadována většinou osob ve věku 85 let a více.

2.6.

Ve všech členských státech by mělo dojít k zobecnění elektronické zdravotní karty a elektronického zdravotního záznamu. Umožnilo by to lepší pochopení zdravotní situace a usnadnilo by to provedení specifického procesu péče pro seniory.

2.7.

Bylo by třeba podpořit odstranění překážek a tím i partnerství mezi různými lékařskými a nelékařskými subjekty tím, že by se upřednostnila úloha gerontologa-koordinátora a hlavního ošetřovatele, jehož funkce by měla být posílena, a že by se vytvořily mosty mezi službami ústavní péče, ambulantní péčí a službami, rodinným lékařem a pečovateli z řad příbuzných. Umožnilo by to lépe pochopit poptávku po vybavení a bydlení seniorů.

2.8.

Vedle profesionálních pracovníků musí být uznáváno a oceňováno i zapojení opatrovatelů.

V této souvislosti je zajímavý systém japonský systém Fureai Kippu (2).

2.8.1.

EU by mohla být iniciátorem zkušebního pilotního programu mezigenerační časové banky v desítce evropských regionů a/nebo měst inspirovaného systémem Fureai Kippu a poté by mohla navrhnout členským státům, které by se k této myšlence přihlásily, aby tento mechanismus zobecnily, pokud se ukáže, že je efektivní.

3. Uvážlivá a účinná politika bydlení

3.1.

Problematika bydlení starších osob je složitá a citlivá. Je třeba zvážit systematické upřednostňování volby dané osoby a dialog s rodinou a příbuznými. Uvážlivá politika bydlení pro starší osoby musí zohledňovat následující prvky:

—	byty stárnou spolu se svými obyvateli. Náklady spojené s obýváním bytu, který není přizpůsoben starším osobám, se mohou stát faktorem zchudnutí, desocializace a zhoršení zdraví;

—

není možné, aby existoval pouze výběr mezi domovem a pečovatelským zařízením. Existují alternativní formy bydlení. Bylo by vhodné posoudit sociální a ekonomický potenciál bydlení a struktury, které mají být vytvořeny, by měly být definovány podle profilů a nemocí (denní centra, noční centra, místní centra zaměřující se na samostatnost atd.);

—	je třeba rozlišovat mezi „kognitivními poruchami“a neschopností být samostatný;

—	koncentrace starších osob na jednom místě nepředstavuje kognitivní výhodu a vztah mezi duševním zdravím a tělesným zdravím seniorů je v dnešní době vědecky prokázán;

—	koncentrace a péče o seniory soustředěné na jednom místě výrazně zvyšují riziko ztráty zájmu a rezignace. To vede nevyhnutelně ke zvýšené potřebě lékařské péče a vyšší spotřebě léků.

3.2.

Politika v oblasti nemovitostí určená pro zařízení poskytující ústavní péči starším závislým osobám bude muset být uvážlivá – jinak může hrozit nebezpečí, že bude neefektivní a že sami senioři budou jen obtížně umořovat náklady – a bude muset zohledňovat význam geografického umístění. Kategorickým imperativem musí být i nadále respektování volby dané osoby ohledně případného umístění v zařízení ústavní péče.

3.2.1.

Je nezbytné uvažovat o dynamických a flexibilních politikách v oblasti nemovitostí a územního plánování s cílem podpořit intermodalitu bydlení, mezigenerační a sociální otevřenost.

3.3.

Technologický pokrok v oblasti automatizace bydlení je určujícím prvkem politiky bydlení, kterou bude nutno zavádět. Tento pokrok by měl být podpořen zvláštní pozorností, která bude věnována podpoře ze strany kompetentních a kvalifikovaných osob.

3.4.

Hlavním cílem projektu „ville amie des aînés“(město přátelské k seniorům) (VADA, projekt podporovaný ze strany WHO) je podpora aktivního stárnutí při optimalizaci zdraví, účasti a bezpečnosti starších občanů. VADA vytváří místa, hodnotí struktury a služby určené pro starší osoby a stanoví plán provádění priorit a dopadů v praxi.

EU by mohla být iniciátorem programu při zavádění řady pilotních projektů VADA zaměřených na heterogenní městské profily, a to počínaje jednotlivými čtvrtěmi (velmi) velkých měst až po polovenkovské subjekty.

4. Lepší ohodnocení odborníků a podpora odborné přípravy

4.1.

Ve stárnoucí společnosti musí být kladen důraz na zvládání symptomů a jejich variability. Pro vývoj systémů a postupů je zapotřebí více odborníků. Počet lidí, kteří budou přizváni k práci v oblasti rehabilitace a telemedicíny, se rovněž zvýší.

Kolektivní smlouvy vyplývající ze sociálního dialogu jsou žádoucí, aby se zabránilo velké rotaci pracovníků v tomto odvětví, přičemž je třeba trvat na přehodnocení společenského uznání a odměňování odborných pracovníků.

4.2.

Statisticky a nezávisle na nastudovaném scénáři je domácí péče oblastí, která by případně mohla vytvářet nejvíce pracovních míst. Vzhledem k tomu, že veškeré profese v oblasti péče a pomoci zranitelným osobám jsou relativně méně závislé na hospodářské konjunktuře, měly by mít prospěch ze silné dynamiky zaměstnanosti. Poskytovatelé péče, pečovatelé a ošetřovatelé jsou také profesemi v oblasti, která vytváří nejvíce pracovních míst.

4.3.

Veškerá konzultovaná literatura se kloní k témuž závěru: péče a služby pro seniory představují potenciálně obrovské množství pracovních míst, neboť vše rozhodně směřuje k sociodemografickému stárnutí kontinentu. Hlavním problémem jsou finanční podmínky těchto špatně placených pracovních míst vzhledem k jejich přidané hodnotě, oddanosti zaměstnanců a jejich těžkým pracovním podmínkám.

4.4.

Odborná příprava pečovatelů musí být podporována také proto, že jejich přítomnost a jejich činnosti, které doplňují činnost odborníků, jsou neoddělitelné od dobrých životních podmínek starších osob. EU by mohla být iniciátorem dobrovolnické politiky na podporu pomoci pečovatelům z řad příbuzných tím, že navrhne, aby členské státy přizpůsobily své sociální právní předpisy. Jednalo by se o uznání zvláštního postavení pečovatele.

4.5.

Veřejnost, která by byla cílem odborné přípravy v oblasti péče a služeb pro starší osoby, je obecně málo (pokud vůbec) kvalifikovaná, protože není obeznámena s tradičními způsoby učení. Má však empirické znalosti. Proto by měl být stanoven rámec pro rozvoj vzdělávacích experimentů založených na atypických znalostech (znalosti a sociální dovednosti). EHSV se zasazuje o přístup, který by nezanedbával kognitivní učení, ale využíval by i přístup založený na nabytých poznatcích s cílem stanovit odpovídající profily kompetencí.

4.6.

Bylo by na místě umožnit cílové veřejnosti přístup ke vzdělání a jeho jednotlivým formám a podporovat pružný přechod k nezbytným odborným znalostem, a to s pomocí:

—	nástrojů IKT (a jiných nástrojů) umožňujících přístup k teorii a k informacím;

—	stanovení příležitostí pro výměnu;

—	stanovení stálého školitele;

—	organizace online komunit umožňujících výměnu znalostí a postupů.

4.7.

Výše uvedeným skutečnostem by měl věnovat zvláštní pozornost program Erasmus+. Kromě toho by měl evropský rozpočtový orgán v tomto duchu začít uvažovat a podporovat tyto úvahy prostřednictvím rozpočtové linie „experimentování“.

5. Odpovídající politika financování

5.1.

Zásada všeobecného přístupu k péči a službám pro starší osoby může být inspirována zásadou evropské platformy pro starší osoby: pomoc a péče přístupné za cenu, která neohrozí ani kvalitu života a ani důstojnost a svobodu volby.

5.2.

Stárnoucí osoba zůstává přímým a nepřímým hráčem v sociální struktuře. Jestliže ztratí samostatnost, je to začátek její pasivní společenské úlohy: vytváří přímá a nepřímá pracovní místa nezbytná pro organizaci podpůrné sítě. Právě v tomto okamžiku může společnost na oplátku aktivovat a realizovat všechny své dovednosti a zdroje, aby zajistila komplexní péči o své seniory.

5.3.

Péče a služby pro starší osoby mají obecně širokou podporu veřejných orgánů díky opatřením, jejichž cílem je solventnost soukromé poptávky domácností. Prodejní politika a zpeněžení těchto služeb však mění úlohu orgánů veřejné moci a správu těchto služeb. Pokud jde o poskytovatele služeb pro závislé osoby, stát a místní a regionální orgány se obvykle stávají regulátory trhu tak, že zavádějí postupy s cílem zajistit efektivitu trhu a důvěru příjemců služeb. Jedná se zejména o kontrolu poskytovatelů terénních služeb, o zajištění kvality služeb a šíření informací. EHSV si přeje, aby Komise doporučila členským státům, aby v rámci činností v oblasti péče a služeb pro starší osoby zaváděly transparentnost trhu a kvalitní výkon.

5.4.

Aby se zajistila skutečná solventnost poptávky v oblasti péče a služeb pro starší osoby, bylo by vhodné, aby členské státy podpořily zavedení pojištění samostatnosti, které by bylo pokud možno začleněno do systému sociálního zabezpečení. Toto pojištění by mělo být inkluzivní tak, aby mohlo financovat služby a vybavení umožňující skutečnou samostatnost. Pojištění samostatnosti by mělo pokrývat potřeby domácí péče a služeb a rovněž dočasného nebo trvalého pobytu v pečovatelském zařízení.

5.5.

Pokud mají systémy sociálního zabezpečení členských států zahrnovat i tento faktor, nebudou moci převzít financování založené pouze na daních. Mělo by být zváženo financování s pomocí dalších zdrojů, veřejných i soukromých, včetně penzijních fondů.

Dnes je žádoucí, aby byla z podnětu Komise vypracována rozsáhlá studie sociálně-ekonomických výhledů týkající se solventnosti pracovních míst v oblasti péče a služeb pro starší osoby na území Unie. Tato studie by měla zvážit různé formy veřejného a soukromého financování, navrhnout investiční mechanismy založené na partnerstvích veřejného a soukromého sektoru a navrhnout různá doporučení jak na nadnárodní úrovni, tak na úrovni členských států. Náčrty této studie by měly být vypracovány jako součást kulatého stolu v oblasti financí, u něhož se sejdou hlavní aktéři odpovědní za péči o starší osoby.

V Bruselu dne 15. května 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Toto stanovisko doplňuje stanovisko EHSV z 13. prosince 2012 Trendy a dopady budoucího vývoje v odvětví osobních sociálních, zdravotních a vzdělávacích služeb v Evropské unii (Úř. věst. C 44, 15.2.2013, s. 16) a stanovisko z 14. února 2018 Průmyslové změny ve zdravotnictví (Úř. věst. C 227, 28.6.2008, s. 11). Zohledňuje rovněž doporučení Komise o přeshraniční interoperabilitě systémů elektronických zdravotních záznamů ze dne 2. 7. 2008 a doporučení týkající se evropského formátu pro výměnu elektronických zdravotních záznamů ze dne 6. 2. 2019.

(2) Japonsko (které je zemí OECD, v níž je stárnutí obyvatelstva nejrychlejší), vytvořilo systém Fureai Kippu, což je síť vzájemné pomoci na místní úrovni vybavená „časovou bankou“ , jejímž cílem je zvýšit povědomí o dobrovolné činnosti. Podle zásady subsidiarity se vztahuje na veškerou pomoc pro starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením, která není kryta zdravotním pojištěním.

16.7.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 240/15

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Práce s azbestem při energetické renovaci

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2019/C 240/04)

Zpravodaj: Aurel Laurențiu PLOSCEANU

Spoluzpravodaj: Enrico GIBELLIERI

Rozhodnutí plenárního shromáždění	12. 7. 2018
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědný orgán	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v CCMI	26. 3. 2019
Přijato na plenárním zasedání	15. 5. 2019
Plenární zasedání č.	543
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	199/4/1

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá ambiciózní přezkum směrnice o energetické náročnosti budov, je si nicméně vědom značného rizika spojeného s azbestem, který je dnes v Evropě nejčastější příčinou vzniku rakoviny jako nemoci z povolání. EHSV se domnívá, že pro uskutečnění ambiciózních cílů v oblasti renovace evropského fondu budov, a tudíž vytvoření zdravých a energeticky účinných obydlí a pracovišť, je nezbytné zajistit součinnost s odstraňováním škodlivých látek během energetické renovace tak, abychom toto břemeno nepřenechávali příští generaci.

1.2.

Evropská komise musí podniknout kroky v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu o ohrožení zdraví při práci v souvislosti s azbestem a výhledech na odstranění veškerého použitého azbestu (2012/2065(INI)) a na stanovisko EHSV z vlastní iniciativy k tématu Zbavení EU azbestu a na návrhy, které jsou v těchto dokumentech uvedeny.

1.3.

Evropská komise by měla usilovat o spolupráci s Mezinárodní organizací práce (MOP) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) s využitím předchozích programů MOP/WHO. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a Evropská komise by měly takový postup v rámci EU společně podpořit.

1.4.

Evropská komise by měla v souvislosti s projektováním staveb a stavebním materiálem aktivně podporovat přístup založený na životním cyklu s cílem zajistit recyklovatelnost a použití po skončení životnosti, jakož i uskutečnění záměru EU vybudovat oběhové hospodářství.

1.5.

Evropská komise by měla na odstranění škodlivých látek klást přednostní důraz při vypracovávání doplňkových nástrojů, jako je například digitální stavební deník a pas pro renovaci budovy, díky nimž by byli spotřebitelé informováni o renovačním potenciálu budov a které by podpořily provádění uzpůsobených renovačních plánů na základě odborných auditů. V rámci toho by mohly být na úrovni EU vytvořeny další doplňkové nástroje pro zaznamenávání škodlivých látek ve veřejně přístupných budovách, aby byla zaručena ochrana spotřebitelů.

1.6.

Evropská komise a členské státy by měly posoudit provedení směrnice o expozici azbestu při práci (2009/148/ES) ve vnitrostátním právu a její praktické uplatňování z hlediska různých rizikových skupin, aby se zlepšila ochrana všech pracovníků ohrožených expozicí azbestu. Evropská komise a členské státy by měly společně usilovat o to, aby byly při odstraňování azbestu efektivně využívány strukturální a investiční fondy EU.

1.7.

Energetická renovace je obor, který zasahuje do několika oblastí evropského práva. Je třeba provést posouzení právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů, aby byla zajištěna soudržnost politik v oblasti nakládání se škodlivými látkami. Patří sem rovněž právní předpisy týkající se odpadů a zaručení dostatečného množství skládek pro likvidaci azbestového odpadu.

1.8.

Členské státy by měly sestavit rejstříky a učinit ze škodlivých látek ústřední složku veškerých stávajících nebo nově vytvářených pasů pro renovaci budov.

1.9.

Je mimořádně důležité, aby členské státy při navrhování svých dlouhodobých strategií v oblasti renovací zohlednily nebezpečí, která jsou s azbestem a dalšími škodlivými látkami spojena.

1.10.

Členské státy musí zajistit, aby byla kritéria finanční podpory energetické renovace, jako jsou slevy na dani nebo dotace, výslovně definována takovým způsobem, který vlastníkům domů a bytů umožní škodlivé látky v průběhu renovace beze zbytku odstranit.

1.11.

Členské státy musí podpořit sociální partnery v tom, aby přizpůsobili školení, odbornou způsobilost a profily pracovních míst budoucím potřebám. Mělo by tak být učiněno v zájmu zvýšení atraktivity tohoto odvětví pro mladé pracovníky a ženy.

1.12.

Měla by být plně uznána a podpořena zvláštní úloha a odpovědnost sociálních partnerů při odstraňování rizik a ochraně pracovníků. Je třeba zapojit také široké spektrum subjektů organizované občanské společnosti, jelikož azbest ovlivňuje pracovní život, zdraví, ochranu spotřebitele a životní prostředí. To platí zejména pro otázku uznávání onemocnění souvisejících s expozicí azbestu a odškodňování jejich obětí.

1.13.

Členské státy mohou pomoci vyhodnotit a prosadit osvědčené postupy a nové technologie na ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků a obyvatel budov.

1.14.

Vzhledem ke značnému významu této problematiky představí EHSV toto stanovisko na společné konferenci, která je pořádána ve spolupráci s Evropským parlamentem, Evropským výborem regionů a Evropskou komisí.

2. Obecné připomínky

2.1.

Přepracovaná směrnice o energetické náročnosti budov výrazně ovlivní hospodářskou činnost v odvětví stavebnictví, neboť přinese zvýšení průměrné míry ročně prováděných renovací. Jednou z nejvýznamnějších změn v přepracované směrnici je úroveň ambicí, poněvadž průměrná míra ročně prováděných renovací by měla vzrůst z 1 % na 3 %. Bude to mít příznivý dopad na zaměstnanost a vytvoří to příležitost k podpoře nových a dodatečných dovedností a kvalifikací s cílem zajistit udržitelná a kvalitní pracovní místa a konkurenceschopnost tohoto odvětví.

2.2.

Tvůrci politik a zúčastněné strany si musí být vědomi potenciálních zdravotních rizik, která jsou s renovací evropského fondu budov spojena, zejména pokud jde o rizika plynoucí z expozice škodlivým látkám, jako je azbest. Ohroženi jsou vlastníci domů a bytů, obyvatelé a zaměstnanci pracující uvnitř budov. Přepracovaná směrnice o energetické náročnosti budov klade důraz na otázky týkající se zdraví, a zejména ve 14. bodě odůvodnění pozměňující směrnice (EU) 2018/844 se stanoví, že: „Členské státy by měly podporovat modernizaci v oblasti energetické náročnosti stávajících budov, jež přispívá k dosažení zdravého vnitřního prostředí a jež zahrnuje odstraňování azbestu a dalších škodlivých látek, přičemž by měly bránit nezákonnému odstraňování škodlivých látek a usnadňovat dodržování stávajících legislativních aktů, jako jsou směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES (1) a (EU) 2016/2284 (2)“.

2.3.

Mnohé z budov, u nichž je potřeba zlepšit vlastnosti z hlediska energetické náročnosti, totiž byly postaveny předtím, než bylo používání azbestu zakázáno. Podle odhadů je v současné době zhruba 35 % budov v EU starších 50 let a téměř 75 % fondu budov vykazuje nízkou energetickou účinnost, což znamená, že většinu budov v Evropě bude do roku 2050 nutné zrenovovat. Bude tedy nezbytné bezpečně odstranit velké množství azbestu.

2.4.

Podle čl. 2a odst. 2 přepracované směrnice o energetické náročnosti budov musí členské státy ve svých dlouhodobých strategiích v oblasti renovací stanovit plán postupu s opatřeními pro transformaci svých fondů budov do roku 2050. Vzhledem k tomu, že velký podíl budov v Evropě obsahuje azbest, by členské státy měly své dlouhodobé strategie v oblasti renovací formulovat takovým způsobem, aby byla minimalizována zdravotní rizika pro pracovníky, obyvatele a širokou veřejnost.

2.5.

Energetická renovace stávajících budov vyžaduje od pracovníků zvláštní znalosti a dovednosti. Tyto potřeby byly popsány v rámci projektu zaměřeného na odborné vzdělávání v oblasti nízkoenergetických staveb (Vocational Educational Training for Low Energy Construction – VET4LEC), který realizovali evropští sociální partneři z odvětví stavebnictví. Je důležité, aby pracovníci ve všech profesích, které pracovně nebo náhodně přicházejí do styku s azbestem, měli odpovídající kvalifikaci.

2.6.

Azbest je i nadále hlavní příčinou vzniku rakoviny jako nemoci z povolání v EU. Podle Mezinárodní komise pro ochranu zdraví při práci (ICOH) si v Evropě azbest každoročně vyžádá přibližně 88 000 obětí na životech a je původcem 55–85 % případů rakoviny plic jako nemoci z povolání. Úmrtnost se bude dále zvyšovat až do konce dvacátých a třicátých let 21. století. Dokonce i práce s vázaným azbestem může způsobit uvolňování značného množství škodlivých azbestových vláken.

2.7.

Struktura řízení ve směrnici o energetické náročnosti budov na vnitrostátní úrovni musí umožnit překonání současných i nadcházejících výzev. V čl. 2a odst. 5 této směrnice se uvádí, že na podporu vývoje své dlouhodobé strategie renovací uspořádá každý členský stát na toto téma veřejnou konzultaci. Členské státy stanoví podmínky konzultace inkluzivním způsobem a zároveň efektivněji zapojí příslušné veřejné a soukromé subjekty na základě rozsáhlé konzultace a skutečné účasti.

3. Připomínky týkající se evropských orgánů

3.1.

Evropský parlament přijal usnesení o ohrožení zdraví při práci v souvislosti s azbestem a výhledech na odstranění veškerého použitého azbestu (2012/2065(INI)), ve kterém mimo jiné vyzývá Komisi k vypracování holistického přístupu k energetické renovaci a odstraňování azbestu. Podobná doporučení formuloval i EHSV ve svém stanovisku z vlastní iniciativy k tématu Zbavení EU azbestu. Evropská komise přijala v návaznosti na tyto návrhy určitá opatření, měla by se však více snažit o zrychlení svých postupů.

3.2.

Vzhledem k tomu, že byly výrobky obsahující azbest použity prakticky v každé části stávajících budov, které byly postaveny předtím, než bylo používání azbestu zakázáno, s sebou jakákoliv renovační činnost nese potenciální riziko uvolňování azbestových vláken. Možnou expozici pracovníků je třeba kontrolovat a Evropská komise musí zahájit posouzení stávající evropské limitní hodnoty povoleného množství azbestových vláken na pracovišti ve výši 100 000 vláken na m3 (směrnice 2009/148/ES), aby bylo možné určit, zda tato hodnota pracovníkům zaručuje dostatečnou bezpečnost či nikoli. ICOH doporučuje snížení limitních hodnot na 1 000 vláken na m3.

3.3.

Současné systémy registrace azbestu a dalších škodlivých látek v členských státech svůj účel v zásadě neplní. Ačkoli mnoho členských států či regionů disponuje rejstříky škodlivých látek, tyto rejstříky jsou často neúplné, nejsou veřejně přístupné a většina z nich se neaktualizuje. V některých zemích neexistují vůbec. Významnou výjimkou je Polsko – tato země má ambiciózní program odstraňování azbestu, který se těší podpoře veřejnosti a jehož fungování usnadňuje veřejně přístupný rejstřík azbestu.

3.4.

Moderní rejstřík škodlivých látek v budovách by měl obsahovat tyto prvky: uvedení místa výskytu a množství škodlivých látek v konkrétní budově, diagnózu potenciálu dané hrozby a harmonogram jejího odstranění, centrální shromažďování údajů jednotlivými veřejnými orgány pro statistické účely a informace pro formulování strategií odstraňování a finančních pobídek, jakož i veřejně přístupné informace týkající se bezpečnosti a zdraví pro veřejné orgány, obyvatele, dodavatele a pracovníky.

3.5.

Je třeba zlepšit postupy uznávání a odškodňování obětí expozice azbestu a usnadnit přístup k potřebným informacím, aby se oběti mohly ozvat a aby se jim dostalo právní, finanční a osobní podpory. Je třeba podporovat sdružení, která oběti expozice azbestu zastupují. Může se tak snížit jejich osobní zátěž během procesu uznávání, která vždy ještě zhoršuje jejich utrpení v důsledku nemoci.

3.6.

V rámci struktury řízení ve směrnici o energetické náročnosti budov na každé úrovni by měly být stanoveny přesné cíle na základě identifikace hlavních problémů a posouzení dosaženého pokroku. Měly by být vytvořeny evropské nástroje na podporu provádění dlouhodobých vnitrostátních strategií v oblasti renovací, a to v podobě pokynů a ukazatelů, referenčního srovnávání, sdílení osvědčených postupů a vzájemného hodnocení.

4. Připomínky týkající se provádění směrnice o energetické náročnosti budov na vnitrostátní úrovni

4.1.

Přepracovaná směrnice o energetické náročnosti budov ukládá členský státům povinnost vytvořit dlouhodobou strategii v oblasti renovací. V souladu s článkem 7 této směrnice je mimořádně důležité, aby byly tyto dlouhodobé strategie navrženy se zohledněním nebezpečí, která jsou s azbestem a dalšími škodlivými látkami spojena.

4.2.

Členské státy mají povinnost vypracovat a zavést dlouhodobé strategie v oblasti renovací. Měly by tak učinit po dohodě s příslušnými subjekty včetně různých územních úrovní, jako jsou regiony a obce. Samozřejmě je třeba vzít v potaz také rozdíly mezi jednotlivými státy, pokud jde o správní a organizační strukturu.

4.3.

Kritéria finanční podpory energetické renovace, jako jsou slevy na dani nebo dotace, by měla být výslovně definována takovým způsobem, který vlastníkům domů a bytů umožní odstranit škodlivé látky v průběhu energetické renovace. Může to zahrnovat také používání energeticky aktivních materiálů, jako jsou například integrované fotovoltaické systémy. Je důležité, aby byly finanční pobídky pro odstraňování škodlivých látek poskytovány i v případě, že jejich odstranění nebude přímo souviset s energetickou náročností budovy. Může to přispět k vytvoření zdravých a energeticky účinných obydlí a pracovišť a usnadnit dosažení ambiciózních cílů v oblasti odstraňování azbestu.

4.4.

Je třeba poskytnout spotřebitelům dodatečnou pomoc tím, že budou informováni o nebezpečích spojených se škodlivými látkami v budovách, které mohou mít negativní dopady na zdraví a kvalitu vzduchu uvnitř budov, a o způsobu, jakým lze tato nebezpečí v rámci energetické renovace zmírnit. Poradci a auditoři v oblasti energetiky a další poskytovatelé podpory pro spotřebitele by měli mít potřebné znalosti a kvalifikaci k poskytování informací o odstraňování škodlivých látek a o možnostech financování.

4.5.

Požadavky a ustanovení v oblasti školení v současné době v mnoha členských státech nestačí na to, aby pracovníky před riziky spojenými s azbestem odpovídajícím způsobem chránily. V zásadě je každý pracovník ve stavebnictví potenciálně vystaven nebezpečí, že se v průběhu své práce setká s azbestem. Podle směrnice o expozici azbestu při práci (směrnice 2009/148/ES) každý ohrožený pracovník potřebuje školení odpovídající úrovni rizika, v řadě členských států to však nebylo v rámci provedení ve vnitrostátním právu dostatečně zohledněno, protože se tato školení často omezují pouze na pracovníky, kteří jsou potenciálně vystaveni vysokým koncentracím (například odstraňování azbestu, demolice). Členské státy se vybízejí, aby přezkoumaly příslušné předpisy provádějící směrnici ve vnitrostátním právu a její praktické uplatňování, a to z hlediska různých rizikových skupin, aby se zlepšila ochrana všech pracovníků ohrožených expozicí azbestu.

4.6.

Je důležité začlenit osvětu a školení v jednotlivých oborech, včetně obecného zvyšování povědomí zejména mezi mladými pracovníky, což může probíhat v rámci odborné přípravy a vzdělávání. Školení by měla být navržena tak, aby odpovídala potřebám pracovníků, kteří se budou s azbestem setkávat příležitostně, a měla by jim umožnit, aby mohli odstraňovat materiály představující nízké riziko, jako jsou neporušené azbestocementové střechy a trubky. To platí zejména pro malé a střední podniky. Samostatně by pak měly být zohledněny potřeby společností specializovaných na odstraňování azbestu, které mohou pravidelně nakládat i s vysoce rizikovými materiály ve velkém množství.

4.7.

Evropští sociální partneři z odvětví stavebnictví vyvinuli informační moduly týkající se bezpečnějšího nakládání s azbestem, které jsou k dispozici v mnoha jazycích. Členské státy se vybízejí, aby prováděly vlastní osvětové kampaně, nebo aby šířily dostupné materiály.

4.8.

Jsou k dispozici nové technologie a nové pracovní postupy na ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků a obyvatel budov a jejich používání a provádění je třeba podporovat. Širokou škálu nepříznivých účinků na zdraví vyvolaných mj. krystalickým oxidem křemičitým, dřevním prachem a azbestem může zmírnit obecné snížení množství prachu na pracovišti. Toho lze dosáhnout rozličnými způsoby, např. vysáváním přímo u zdroje a zachycováním prachu vodou nebo gelem. Na odstraňování materiálů z povrchů, stísněných prostor, stropů a zdí budov se již používají dálkově ovládaní roboti. Když se bude brát nebezpečnost škodlivých látek vážně, může to podnítit inovace.

4.9.

Je třeba se zabývat tím, že je stavebnictví vnímáno jako nebezpečné a nezdravé pracoviště, kterým někdy skutečně je. Jedná se o důležitý aspekt, vezmeme-li v úvahu stárnoucí pracovní sílu. Právě holistické řízení rizik azbestu a dalších škodlivých látek během energetické renovace by mohlo pomoci zatraktivnit toto odvětví pro mladé muže a ženy.

4.10.

Energetická renovace vytváří nová povolání a mění stávající profily pracovních míst. Jedná se o příležitost ke zvýšení atraktivity tohoto odvětví a k vytvoření nových a atraktivních pracovišť. Je stále důležitější věnovat pozornost demografickým změnám v tomto odvětví, a to zajištěním profilů pracovních míst a pracovních podmínek, které budou vyhovovat očekáváním zejména mladých pracovníků a žen.

4.11.

Průměrná osoba tráví zhruba 90 % svého času uvnitř budov. V současné době se stavební hmoty málokdy skládají ze stejnorodých materiálů. I zdánlivě jednoduché výrobky jsou vyráběny s využitím řady chemických přípravků a přísad, což většinou souvisí s technologickými procesy. Dlouhodobé účinky na lidské zdraví jsou v některých případech neznámé. Například nanomateriály mají podobné geometrické vlastnosti jako azbest a potenciálně by mohly být v dlouhodobém horizontu nebezpečné. Tvůrci politik a výrobci stavebních hmot by ve výzkumu a vývoji stavebních materiálů měli jako hlavní pravidlo uplatňovat zásadu předběžné opatrnosti.

4.12.

V souvislosti s projektováním staveb a stavebním materiálem by měl být začleněn přístup založený na životním cyklu s cílem zajistit použití po skončení životnosti a recyklovatelnost. Tvůrci politik by mohli poskytnout podněty a pobídky k používání udržitelných stavebních technik a přírodních stavebních hmot, jako je mj. dřevo, ideálně z místních zdrojů. Lze například pozorovat nárůst počtu budov s dřevěnou konstrukcí a technologických novinek v oblasti izolačních materiálů z biologického materiálu, jako je konopné zdivo, nebo nové uplatnění výrobků na bázi dřeva. Tento vývoj spočívající v používání udržitelnějších materiálů a výrobků by měl být aktivněji propagován a podpořen prostřednictvím různých nástrojů a iniciativ EU. Měl by se při tom zohlednit také záměr EU vybudovat oběhové hospodářství.

4.13.

Jedním z hlavních důvodů pro přepracování směrnice o energetické náročnosti budov bylo zmírnění dopadů změny klimatu. Přesto však můžeme očekávat častější výskyt přírodních katastrof, které mohou vést k nekontrolovanému uvolňování azbestových vláken z budov a veřejné infrastruktury. Tato skutečnost by měla být další pobídkou k rychlejšímu odstraňování azbestu a měla by figurovat v plánech reakce na přírodní katastrofy. V takových situacích jsou vystaveni riziku pracovníci záchranných služeb, které je třeba náležitě chránit.

V Bruselu dne 15. května 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

16.7.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 240/20

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Přínos podniků sociální ekonomiky k soudržnější a demokratičtější Evropě

(průzkumné stanovisko na žádost rumunského předsednictví)

(2019/C 240/05)

Zpravodaj: Alain COHEUR

Konzultace	Dopis ze dne 20. 9. 2018
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná komise	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato ve specializované sekci	2. 4. 2019
Přijato na plenárním zasedání	15. 5. 2019
Plenární zasedání č.	543
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	118/1/1

1. Závěry a doporučení

1.1.

Podniky sociální ekonomiky se mnoha různými způsoby podle svých rozmanitých odvětví činnosti podílejí na rozvoji soudržnější společnosti, která věnuje pozornost obecnému zájmu. Sociální ekonomika je klíčovou hnací silou hospodářského a sociálního rozvoje v Evropě, která čítá 2,8 milionů podniků a 13,6 milionů pracovních míst, což představuje 8 % HDP EU. Podniky sociální ekonomiky hrají klíčovou úlohu při vytváření a udržování kvalitních pracovních míst, při úspěchu evropského pilíře sociálních práv a pro Agendu pro udržitelný rozvoj 2030.

1.2.

Současná situace v oblasti sociální ekonomiky je v Evropě nerovnoměrná. Existují členské státy, v nichž je historicky a v důsledku nedávných vnitrostátních politik rozvoj tohoto odvětví podporován, zatímco v jiných je vývoj tohoto odvětví omezen. Tyto souvislosti spolu s nedostatečnými finančními prostředky brání sociální ekonomice podílet se na hospodářské obnově a posílení dynamiky podniků, zmírňovat sociální napětí vzniklé nárůstem nerovností a chudoby, snižovat nezaměstnanost v určitých regionech a bojovat proti nejistým pracovním podmínkám, což jsou jevy, které vedou k nárůstu populismu.

1.3.

EHSV se zasazuje o to, aby členské státy a Evropská komise uznaly přínos podniků sociální ekonomiky k rozvoji aktivního občanství a obecného blaha a jejich přínos k prosazování evropského sociálního modelu a k budování evropské identity. Toto uznání má však smysl pouze tehdy, budou-li přiděleny příslušné finanční prostředky a pokud se bude podporovat šíření a posílení využití inovací a znalostí.

1.4.

EHSV konstatuje, že ve vzdělávacích programech a mechanismech pro zakládání a rozvoj podniků nejsou modely podniků sociální ekonomiky v podstatě téměř zastoupeny. Téma odborné přípravy a vzdělávání v oblasti sociální ekonomiky by mělo být začleněno do programů vzdělávacích systémů a stát se skutečnou vstupní branou k poznatkům a ke smyslu pro podnikatelskou iniciativu. Proto by měl být podporován přístup podniků sociální ekonomiky k programu Erasmus+.

1.5.

EHSV připomíná, že je nezbytné podporovat podniky sociální ekonomiky prostřednictvím ambiciózních a průřezových veřejných politik, jakož i prostřednictvím evropského akčního plánu pro sociální ekonomiku.

1.6.

Jak již EHSV uvedl v předchozích stanoviscích, vyzývá orgány EU a členské státy, aby zajistily konkrétní podporu pro sociální inovace, která zahrnuje uznání a politickou podporu pro podniky sociální ekonomiky a občanskou společnost jakožto klíčové zúčastněné strany ve společnosti a poskytnutí příznivého prostředí.

1.7.

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby objasnila koncepci sociální ekonomiky na základě charakteristik jejích rozdílných stávajících forem.

1.8.

EHSV Evropské komisi, členským státům a Eurostatu připomíná, že je nezbytné provést ustanovení obsažená v příručce o satelitních účtech s cílem vytvořit statistický rejstřík podniků sociální ekonomiky.

1.9.

EHSV připomíná, že je nezbytné provádět více průzkumů pro pochopení přínosu a mechanismů, jimiž podniky sociální ekonomiky přispívají k posílení sociální soudržnosti, demokracie a oživení hospodářství. Tento postup by umožnil zmírnění současných rozdílů mezi novými členskými státy a zbytkem EU.

2. Obecné připomínky

2.1.

Podniky sociální ekonomiky se vyznačují tím, že slouží obecnému zájmu nebo společenství a jejich cílem není co nejvyšší zisk. Jejich cíl je jasně sociální. Jde jim o zlepšování blaha jednotlivců i kolektivního blaha za současného snižování nerovností a zlepšování sociální soudržnosti. Je také zapotřebí přispívat k rozvoji kvalitních pracovních míst v sociálně odpovědných podnicích.

2.2.

Sociální podnik je formou organizace činnosti založené na kolektivním vlastnictví, solidaritě a participativní demokracii, opírá se o ekonomickou účinnost svých prostředků a zajišťuje výrobu, distribuci, výměnu a také spotřebu zboží a služeb. Přispívá k vyjádření aktivního občanství a podílí se na prosperitě jednotlivců i společnosti. Tyto podniky operují ve všech oblastech – hospodářské, sociální, společenské i environmentální.

2.3.

Je nutno konstatovat, že řada prvků postupně narušuje základy naší společnosti, které spočívají na demokracii a sociální soudržnosti: omezování veřejných výdajů a záchranných sítí, které poskytují, logika krátkodobého zisku a rentability, kterou se řídí finanční a spekulativní trhy, nárůst populismu a zvyšování nerovností.

2.4.

V zájmu řešení tohoto společenského vývoje a rostoucích nejistot, ale také pro zachování svých ambicí v oblasti hospodářského rozvoje musí EU přispívat k rozvoji demokratických společností, které se vyznačují soudržností a jsou synonymem hospodářského a sociálního pokroku, boje proti diskriminaci a proti různým podobám sociálního vyloučení. EU může realizovat své ambice a zároveň bránit své společné hodnoty prostřednictvím ambiciózního provádění evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje.

3. Sociální soudržnost a občanská společnost

3.1.

Sociální soudržnost je podle Rady Evropy schopností společnosti zajistit blaho všech svých členů, snižovat nerovnosti a zamezit marginalizaci. Pro Evropskou komisi je cílem politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti snižování rozdílů mezi bohatými a chudými regiony a rozdílů v oblasti rozvoje různých regionů. Oslabení sociální soudržnosti vyvolává nárůst frustrace, uzavřenost ve vlastní identitě, což je živná půda pro protidemokratické teorie. Pro evropský projekt jsou klíčové demokracie a sociální soudržnost, svobodná a nezávislá organizace občanské společnosti, i když se o nich může v dnešní době diskutovat. Sociální ekonomika svými sociálními cíli nebo sociálními dopady pragmaticky řeší cíle soudržnosti a rozvoje a zároveň je nositelem demokratického modelu.

3.2.

Z historických a kontextuálních důvodů má občanská společnost velmi rozdílné definice a může nabývat různých forem v závislosti na členském státě. Její zavedení závisí na kulturních a politických tradicích. Některé její organizace (odborové organizace, uskupení, díla atd.) jsou trvalé a a jiné se objevují v průběhu času. Podniky sociální ekonomiky jsou hospodářstvím osob a nikoliv kapitálu, a mohou tak být považovány za složku této občanské společnosti.

3.3.

Občanská společnost je svým způsobem inkubátorem rozvoje podniků sociální ekonomiky a v důsledku toho i urychlovacím faktorem soudržnosti. Vznikem podniků sociální ekonomiky může občanská společnost některým menšinám dát právo být slyšeny nebo rozvíjet málo rentabilní činnosti, které tradičnější podniky spíše nezohledňují. V době xenofobních hnutí či ústupu demokracie mohou podniky sociální ekonomiky přispívat k větší míře demokracie a soudržnosti (článek 2 Smlouvy), například v otázce integrace migrantů (1).

3.4.

V oblasti vzdělávání školní a univerzitní programy nejčastěji opomíjejí přínos a přidanou hodnotu sociální ekonomiky pro naši společnost a stejně tomu je i při zakládání podniků. Členské státy i orgány EU by proto měly umožnit vzdělávání v oblasti sociální ekonomiky, nikoliv proto, aby ji ukládaly jako povinnost, ale proto, aby občanům daly k dispozici nástroje, jak si ji osvojit.

4. Sociální ekonomika – hospodářský model, který se projevuje jinak

4.1.

Podniky sociální ekonomiky vycházejí od občanů, kteří se organizují, aby reagovali na své hospodářské a sociální, ale také kulturní potřeby tváří v tvář společenským změnám. Podniky sociální ekonomiky se definovaly v první řadě svým právním statusem, tedy základními smlouvami, jimiž byly vázány smluvní strany a které svobodně stanovovaly vnitřní předpisy jejich fungování. Tak vznikaly vzájemné společnosti, družstva a sdružení a k nim se přidaly nadace. V dnešní době jsou tyto právní prostředky nadále nejčastěji používané pro vznik podniků v sociální ekonomice (2).

4.2.

S vývojem společnosti se mezi ně začlenily další typy struktur: podniky pro pracovní začleňování v odvětví sociálně-profesního začleňování a postižení nebo podniky sledující sociální cíle a působící v oblasti sběru a recyklace, péče o osoby a ochrany životního prostředí.

4.3.

EK v různých textech (z vlastní iniciativy, nařízení (3)) podnítila podporu rozvoje sociálních podniků, které převážně patří mezi podniky z oblasti sociální ekonomiky. V současné době se diskutuje o faktickém začlenění sociálního podnikání, jehož definice není jednoznačná.

4.4.

EHSV již dlouho požaduje, aby byl vypracován akční plán pro podniky sociální ekonomiky s cílem zajistit rozvoj a růst a uvolnit plný potenciál tohoto odvětví v Evropě. Pro EHSV jsou podniky sociální ekonomiky součástí oficiální ekonomiky a nejsou v rozporu s jinými obchodními modely. Většina stávajících programů pro podporu, rozvoj a rozběh podniků, jakož i další nezbytné podmínky, jako jsou právní předpisy a finanční nástroje, však často podniky sociální ekonomiky nepodporují, jelikož jsou navrženy pro standardní, tradičnější model společnosti a s ním spjatou logiku. Podniky sociální ekonomiky musí být navíc plně uznány a zapojeny do sociálního dialogu.

5. Přínos spolupráce a sociální ekonomiky pro cíle v oblasti sociální soudržnosti a demokracie

5.1.

Jádrem definice sociální ekonomiky a dynamiky jejích podniků je demokracie. „Vnitřní“ demokracie odkazuje na zásadu „jedna osoba – jeden hlas“ v rámci řídících orgánů a zapojení různých kategorií aktérů do řízení podniku, jako jsou pracovníci, uživatelé a příjemci.

Úloha podniků sociální ekonomiky pro demokratizaci našeho hospodářství proto přesahuje jejich způsoby vnitřního řízení. V podstatě existuje demokratický rozměr, který občanům dává možnost zapojit se do kolektivních činností a přispívat ke společenským diskuzím. Podniky sociální ekonomiky tak představují skutečnou školu participativní demokracie.

5.2.

Tato demokratická funkce podniků sociální ekonomiky se odehrává na několika různých úrovních: prostřednictvím zboží a služeb, které podniky poskytují, alternativ, které navrhují, jejich řešení potřeb, na něž se jinak nereaguje, poskytování prostoru pro vyjádřování názorů a diskuze, který spoluvytvářejí, a lobbingu a zvyšování povědomí. Musí vycházet z obchodního modelu, který více respektuje otázky životního prostředí, sociální vztahy a pracovní podmínky zaměstnanců.

5.3.

Hovoříme-li o přínosu sociálních podniků k soudržnosti, máme tendenci odkazovat zejména na jejich schopnost „nápravy“, jejich zásahy u obyvatel v obtížné situaci, jejich úloze v zdravotnické a sociálně-zdravotnické oblasti. Tato tendence přisuzovat sociální ekonomice nápravnou funkci je nepopiratelná a je neoddělitelná od činností dobrovolnického sektoru. Je však rovněž důležité na soudržnost a na demokracii nahlížet z úhlu politik a postupů uplatňovaných podniky sociální ekonomiky s cílem měřit jejich sociální dopad.

6. Sociální a územní soudržnost – upevnit integrovaný evropský prostor prostřednictvím sociální ekonomiky

6.1.

Globalizace, budování jednotného evropského trhu a velké průmyslové revoluce, to vše způsobilo hluboké změny v regionech. Regiony jimi byly hluboce negativně zasaženy nebo jimi ještě negativně zasahovány jsou, zejména deindustrializací a nezaměstnaností.

6.2.

Hospodářství nových členských států prošlo zdlouhavými a často náročnými procesy přechodu z komunistických systémů plánování k regulovanému tržnímu hospodářství. Institucionální a politické změny měly dopady na jejich společnost a hospodářství a také na migrační toky. Tyto změny zasáhly i malé a střední podniky, a to především v odvětví družstev ve všech těchto zemích, které bylo po mnoho desetiletí i v průběhu přechodu k tržnímu systému využíváno. Rozvoj sociální ekonomiky v těchto zemích by mohl přispět k cíli EU upevnit integrovaný evropský prostor, v němž by byly sociální a hospodářské nerovnosti mezi zeměmi EU-15 a 12 novými členskými státy východní a střední Evropy zmírněny a odstraněny.

6.3.

V mnoha zemích tohoto regionu ztrácela sociální ekonomika čím dál více prestiž. Toto odvětví však nezaniklo. Vzájemné podniky, sdružení a nadace jsou po půl století, kdy téměř vymizely, znovu objevovány a postupně se rozšiřují, a to zároveň s rozvojem občanské společnosti, sociálních hnutí a odborových organizací v těchto zemích. Rozvoj tohoto „třetího pilíře“ v nových členských státech by měl být považován za součást jejich vhodné integrace do evropského sociálního modelu.

6.4.

Vzdělávací a informační kampaně o historii, tradicích a vnitrostátních kořenech sociální ekonomiky a družstevních hnutí by měly zlepšit negativní obraz družstev, která si vynutily komunistické režimy, a měly by propojit nové formy sociálních podniků s tradicemi sociální ekonomiky.

6.5.

Zároveň v zemích se silnou tradicí sociální ekonomiky usilují zvolení zástupci, podnikatelé a obyvatelstvo o to dát nový náboj svým územím a reagovat na ekonomické sociální nerovnováhy, jimž jsou vystaveni. Tradiční nebo nové formy sociální ekonomiky jsou v centru pozornosti místních politik a přispěly k soudržnosti a k demokratickému životu.

7. Podniky sociální ekonomiky přinášejí sociální a hospodářské inovace

7.1.

Inovace se často označují jako sociální nebo společenské inovace, což je téma, kterému se EHSV věnoval v předchozích stanoviscích. Základem sociálních inovací je hledisko etického, ideologického nebo obecného zájmu, což se projevuje v úloze občanské společnosti při utváření systémů sociálního zabezpečení. Podniky sociální ekonomiky jsou katalyzátory sociálních inovací, neboť jsou zaměřeny na specifickou uživatelskou skupinu, nenaplněné potřeby ve společnosti nebo zaplnění mezery.

7.2.

Vzniká velké množství nových obchodních modelů, které transformují vztahy mezi výrobci, distributory a spotřebiteli (jako je funkční ekonomika, sdílená ekonomika a odpovědné financování). Podniky sociální ekonomiky nejsou nové, ale patří do skupiny alternativních ekonomických modelů, neboť všechny usilují o řešení jiných klíčových problémů pro lidstvo a planetu, které jsou pro udržitelný rozvoj nezbytné, jako jsou např. sociální spravedlnost, participativní správa a ochrana zdrojů a přírodního kapitálu. EU se může stát lídrem v oblasti inovativních hospodářských modelů, u nichž je hospodářská prosperita neoddělitelně spjata s vysoce kvalitní sociální ochranou a environmentální udržitelností a které definují „evropskou značku“. EU tedy musí být v této oblasti ambiciózní.

7.3.

V Belgii umožňuje družstvo SMART svým členům jakožto nezávislým pracovníkům rozvíjet hospodářskou činnost v bezpečném rámci. SMART dnes funguje v devíti evropských zemích pro celkem 120 000 pracovníků.

7.4.

Ve Španělsku již více než 70 let hraje významnou úlohu v hospodářském a sociálním rozvoji Baskicka družstvo Mondragon. Mondragon Corporation nyní zaměstnává více než 90 000 osob.

7.5.

Ve Francii se družstevní společnosti kolektivního zájmu (sociétés coopératives d’intérêt collectif, SCIC) starají převážně o pomoc osobám v obtížné situaci a jejich opětovné začlenění. Staly se aktéry územního rozvoje a vedou projekty místního rozvoje.

7.6.

Čím dál více pracovníků a výzkumných pracovníků v digitální oblasti působí ve formě družstev, tedy podniků na základě „společného nehmotného majetku“.

7.7.

Totéž platí i v oblasti spravedlivého obchodu, výroby a distribuce produktů kvalitního zemědělství pocházejících z ekologické produkce nebo z integrovaného zemědělství. V odvětvích souvisejících se životním prostředím počet iniciativ podniků sociální ekonomiky roste.

7.8.

Podniky sociální ekonomiky nejsou pouze malé podniky. Některé z nich v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví (např. Crédit Coopératif ve Francii, Groupe P&V v Belgii) patří na svých vnitrostátních trzích mezi přední podniky. Spotřební nebo distribuční družstva rovněž zaujímají významné místo mezi běžnými obchody v Evropě.

V Bruselu dne 15. května 2019.

Předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 1.

(2) Studie EHSV z roku 2017 s názvem „Nedávný vývoj sociální ekonomiky v Evropské unii“.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

16.7.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 240/24

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Evropská filantropie: nevyužitý potenciál

(průzkumné stanovisko na žádost rumunského předsednictví)

(2019/C 240/06)

Zpravodaj: Petru Sorin DANDEA

Průzkumné stanovisko na žádost rumunského předsednictví Rady	Dopis ze dne 20. 9. 2018
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná specializovaná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato ve specializované sekci	24. 4. 2019
Přijato na plenárním zasedání	15. 5. 2019
Plenární zasedání č.	543
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	132/5/15

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV plně oceňuje doplňující a inovativní přínos filantropie k sociální soudržnosti, který spočívá v posílení společných hodnot a zvýšení odolnosti naší společnosti. Výbor doporučuje, aby členské státy uznaly filantropii jako projev společenského závazku a angažovanosti, vytvořily jí prostor a zapojily filantropické subjekty do vhodných legislativních i nelegislativních iniciativ.

1.2.

EHSV žádá členské státy, aby v souladu se svobodami a základními právy EU vytvořily pro filantropii příznivé prostředí, jež by podněcovalo filantropické činnosti a občanské aktivity, soukromé dárcovství na veřejně prospěšné účely a zakládání filantropických organizací, a zároveň aby zajistily, že vnitrostátní a unijní bezpečnostní opatření budou zohledňovat rizika, budou přiměřená a založená na důkazech a současně také zvýší transparentnost filantropických činností.

1.3.

Sociální stát a sociální zabezpečení jsou dílem Evropy a zbytek světa jí je závidí. Výbor se domnívá, že členské státy by měly posílit sociální stát, evropský sociální model a systémy sociální ochrany, které jsou založené na daňové spravedlnosti a účinných politikách zaměstnanosti. což zlepší doplňkovost filantropických organizací a jejich schopnost uspokojovat skutečné potřeby nejzranitelnějších lidí a řešit problémy, které veřejné orgány nebo soukromý sektor v plné míře nepostihují.

1.4.

S ohledem na to, že ústředním prvkem jednotného trhu EU je volný pohyb kapitálu, mělo by být podle EHSV prioritou EU a jejích členských států zajištění právního a praktického uplatňování této základní svobody v kombinaci se zásadou nediskriminace, a to s cílem usnadnit přeshraniční filantropické dárcovství a investice. Pro usnadnění filantropických činností je třeba také uvažovat o nadnárodních právních formách.

1.5.

EU by účinek soukromých prostředků pro společný prospěch mohla zesílit, kdyby zavedla finanční nástroje, například prostřednictvím programu InvestEU na rok 2018, jež by urychlily spolufinancování filantropie, stimulovaly společné investice a investice s větším sociálním dopadem a nabízely záruky s cílem omezit finanční rizika spojená s investicemi filantropických organizací do příslušného projektu. Mělo by se rovněž usnadnit zapojení do sociálních inovací.

2. Úvod

2.1.

Ať se na filantropii podíváme z jakéhokoli úhlu, zlepšila životní podmínky lidí nejen v Evropě, ale i po celém světě. Jednotlivci, rodiny, sociální partneři, organizace občanské společnosti a podniky v celé Evropě přispívají ke společnému blahu, a pokračují tak v prastaré tradici, která šíří naši společnou lidskost a jasně doplňuje úlohu státu.

2.2.

Individuální dárcovství ve všech svých podobách je pravděpodobně staré jako samotná komunikace mezi lidmi, zatímco organizované dárcovství (například v podobě nadací) má v mnoha evropských zemích své kořeny ve starověkém Římě. Evropa je současně rozmanitým kontinentem a filantropie je podmíněna rozdílnými dějinami a kulturou, hospodářskými a politickými podmínkami a pravidly.

2.3.

V současnosti je filantropie jednou z forem sociální angažovanosti, angažovanosti ve veřejný prospěch, solidarity a aktivního občanství. Středobodem filantropie jsou jednotlivci, kteří mohou své soukromé prostředky dle uvážení vydávat na veřejně prospěšné účely, a tak podporovat nebo zakládat filantropické organizace, jež jsou vázané zásadou transparentnosti a odpovědnosti.

2.4.

Svobody zakotvené ve Smlouvě o EU chrání filantropické toky. Na základě Listiny základních práv EU a konkrétně práva sdružovat se mohou občané svobodně vytvářet a organizovat struktury pro účely filantropie. Řada z nich prosazuje hodnoty EU uvedené v článku 2 Smlouvy o EU, které zahrnují úctu k lidské důstojnosti, lidská práva a právní stát.

2.5.

Filantropie usiluje o vytvoření společnosti zaměřené na sociální soudržnost, aktivní občanství, naplnění a rovné příležitosti, což jsou pro naši společnost významné hodnoty. Na jejich počátku je rozhořčení z nespravedlnosti, starost o nejzranitelnější osoby, soucit, touha po inovativní budoucnosti a odpovědnost za zachování cenné přírody a kultury. Tyto hodnoty jsou motivací a řada jednotlivců i filantropických organizací nabízí řešení a hmatatelné výsledky.

2.6.

Filantropie v Evropě zahrnuje různé typy dárců a filantropických subjektů. I když dosud nebyla provedena žádná jednotná, aktuální a ucelená studie o evropské filantropii, jež by se zaměřila na všechny členské státy EU, máme o tomto odvětví k dispozici některé orientační údaje. Z údajů shromážděných Sítí dárců a nadací v Evropě (DAFNE) a analyzovaných US Foundation Centre v roce 2016 vyplynulo, že v Evropě je více než 147 000 registrovaných „veřejně prospěšných nadací“s ročními výdaji dohromady ve výši přibližně 60 miliard EUR. Tyto údaje vycházejí z nejnovějších dostupných dat z 24 evropských zemí, včetně 18 členských států EU. Evropská síť pro výzkum filantropie (1) zveřejnila v roce 2017 studii, která nabízí ucelený přehled filantropického dárcovství domácností, podniků, veřejně prospěšných nadací a charitativních loterií ve 20 evropských zemích (19 členských států EU a Švýcarsko) a jež vychází z údajů z roku 2013. Odhaduje se, že příspěvky těchto 20 zemí na filantropii v Evropě dosahují nejméně 87,5 miliard EUR ročně (nižší odhad).

3. Úloha a význam

3.1.

Filantropické iniciativy se zaměřují na společenská témata na místní, regionální, vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni. Filantropické dárcovství se zaměřuje na veřejně prospěšné účely, od podpory názorové plurality, inkluzivních společností, začleňování osob se zdravotním postižením, Romů a migrantů, lidských práv a právního státu po financování výzkumu a inovací, environmentálních záležitostí, umění a kultury, projektů sociální spravedlnosti, začínajících podniků a podniků sociální ekonomiky ve všech oblastech důležitých pro EU.

3.2.

Rozmanitost filantropie umožňuje tomuto odvětví odhalit a podpořit velmi specializované oblasti a zasáhnout v nich v případech, kdy tržní a vládní subjekty mají jen omezené možnosti (2). Často urychlují inovace a rozvoj nových myšlenek. Filantropické činnosti jsou výhodné v situaci, kdy jsou objevovány a zkoušeny nové metodiky k řešení společenských problémů. Filantropie se snaží, často úspěšně a někdy neúspěšně, ale vždy si vezme ponaučení a sdílí své osvědčené postupy.

3.3.

Veřejné subjekty (například vlády států a místní orgány) v mnoha případech spolupracují v rámci partnerství s filantropickými subjekty a vzájemně se doplňují v činnostech, které posilují naši společnost. Účinek filantropie se zvětší, pokud ji podpoří i orgány veřejné správy. EHSV si je vědom toho, že filantropie pomáhá lidem, ale není součástí „evropského sociálního modelu“(sociální ochrana založená na solidaritě, veřejné služby, sociální dialog) a nemůže ho nahrazovat. Je si rovněž vědom toho, že filantropie nemusí těm nejchudším osobám stačit. Doporučuje, aby byly zachovány a rozvíjeny systémy sociální ochrany založené na solidaritě, a uznává podporu, kterou filantropické organizace těmto skupinám obyvatelstva poskytují.

3.4.

Je otevřená každému, každý se může o něco podělit. V Evropě se každoročně zapojují miliony soukromých a firemních dárců a investorů. Jedná se především o nadšení, vděčnost a odhodlání v oblasti společenských otázek, která doplňují veřejná opatření. Jednotlivci i organizace, včetně podniků, mohou k veřejně prospěšným záležitostem přispívat nejrůznějšími způsoby, může se jednat o filantropické dary a dárcovství nebo investice se sociálním dopadem s cílem vytvořit fondy podle rad dárců nebo o založení nezávislé, soukromé filantropické organizace s dlouhodobou vizí.

3.5.

Filantropie má nadnárodní, přeshraniční i evropský rozměr, neboť problematika veřejné prospěšnosti (například rizika spojená se změnou klimatu nebo zdravotní rizika) nezná hranic a Evropané jsou čím dál mobilnější. Filantropické organizace a dárci proto v rostoucí míře spolupracují i přes hranice s partnery z celé Evropy, přestože přeshraniční filantropii brání existující právní překážky. Filantropické subjekty jsou rovněž zastánci globálních hodnot a iniciativ, jako jsou cíle udržitelného rozvoje či dohoda o klimatu, a prosazují jejich provádění na evropské, vnitrostátní a místní úrovni.

3.6.

Nadace a další filantropické organizace mohou rovněž působit jako „organizátoři“, kteří propojují různé zúčastněné strany, jichž je k řešení konkrétní výzvy zapotřebí.

3.7.

Vlády některých států zavádějí přísnější pravidla omezující oblast působnosti filantropie nebo o jejich zavedení uvažují, mimo jiné pod tlakem čím dál negativnější veřejné diskuse o organizacích občanské společnosti (3). Pro vytvoření kultury dárcovství mají však zcela zásadní význam mechanismy podporující filantropii a celkově příznivé prostředí. Omezení prostoru působnosti může způsobit větší nedůvěru veřejnosti vůči pozitivní úloze, kterou občanská společnost hraje v podpoře rozvoje společnosti jako celku.

4. Překážky, které je nutno odstranit, aby se mohl plně rozvinout potenciál filantropie v Evropě

4.1.

Aby bylo možné v plném rozsahu rozvinout její potenciál, potřebuje filantropie a její organizované podoby vstřícné prostředí na úrovni EU a členských států, mimo jiné příznivé sociálně-kulturní a právní prostředí stimulující filantropickou angažovanost. Studie Enlarging the Space for European Philanthropy (Rozšíření prostoru pro evropskou filantropii), kterou v roce 2018 vypracoval Oonagh Breen (4), poukázala na to, že podniky se mohou v rámci jednotného trhu EU bez nepatřičných omezení volně pohybovat přes hranice v zájmu ziskových kapitálových toků, ale že totéž neplatí v případě filantropických organizací ani filantropických toků. Prostor působnosti filantropie navíc ohrožuje znepokojující vývoj spojený s omezeními, které některé země EU zavádějí u zahraničního financování, jakož i větší požadavky na bezpečnost.

4.2.

Organizovaná filantropie je hlavním partnerem v občanském dialogu, který je třeba důrazněji prosazovat (5). Filantropické organizace a dárci čím dál více spolupracují napříč hranicemi i s partnery, potýkají se však s různými právními, správními a fiskálními překážkami:

—	Zaprvé se filantropické organizace před zahájením své činnosti v jiné zemi musí někdy zaregistrovat. Právní subjektivita není v zahraničí vždy uznávána.

—	Zadruhé ve většině zemí neexistuje právní předpis upravující přesun sídla filantropické organizace za hranice, a proto je tento proces spojen s vysokou mírou právní nejistoty.

—	Filantropické subjekty se nemohou slučovat přes hranice jako podniky.

—	Vlády by měly upustit od postupného omezování pobídek pro dárcovství určené filantropickým organizacím a jejich sponzorství, a to i v přeshraničním kontextu, zejména u těch organizací, které nabízejí služby, které trh ani veřejné orgány nenabízejí.

—	Filantropickým činnostem, zejména přeshraniční filantropii, brání také fiskální a správní překážky, neboť zásada nediskriminace v oblasti daní není členskými státy u přeshraniční filantropie dosud prováděna stejně a smysluplně (6).

4.3.

Navíc jsou zaváděna omezení zahraničního financování, a zatímco by filantropické financování v souladu se zásadou volného pohybu kapitálu v EU mělo volně proudit, omezují bezpečnostní politiky na vnitrostátní i evropské úrovni příležitostně daný prostor. Program pro bezpečnost je sice velmi důležitý a je naším společným zájmem, musíme však být obezřetní, pokud jde o možné nezamýšlené důsledky pro toto odvětví. Politická opatření musí zohledňovat rizika a být přiměřená.

4.4.

Odvětví filantropie se také aktivně zabývá otázkou extremismu a poskytování humanitární pomoci. Poznatky a odborné znalosti jsou při řešení takových problémů výhodou.

4.5.

Politické prostředí: na vnitrostátní a zejména na evropské úrovni je třeba zlepšit vnímání doplňkovosti filantropie v souvislosti s veřejnými opatřeními. Evropské orgány se ve svých rozpravách filantropii zatím příliš nevěnují.

5. Nárůst filantropie a její potenciál

5.1.

Filantropie se rozšiřuje rychle. V posledním desetiletí narůstá počet soukromých iniciativ, které se věnují společenským problémům, jež vlády a hospodářské subjekty samy řeší jen obtížně, a které se staly nezbytným základem naší společnosti. EHSV vyjadřuje politování nad negativním dopadem snížené schopnosti vlád poskytovat svým občanům ochranu a sociální služby. V této souvislosti je velmi aktuální otázkou posílení podmínek, za nichž se filantropie může rozvíjet. Moderní evropské filantropické organizace jsou mladé. Počet veřejně prospěšných nadací se v posledních dvou až třech dekádách prudce zvýšil. Například mezi lety 2001 a 2014 se počet francouzských nadací více než zdvojnásobil. Více než polovina belgických nadací, které existovaly v roce 2012, byla založena po roce 1995, přičemž tento sektor se v poslední dekádě rychle rozšiřuje. Ve Španělsku bylo až 70 % veřejně prospěšných nadací existujících v roce 2014 založeno po roce 1994 (7).

5.2.

Filantropické dárcovství a angažovanost se v různých evropských zemích trvale rozrůstají, především v posledních letech. Filantropické barometry tento nárůst zaznamenávají po celé Evropě.

5.3.

Roste také komunitní angažovanost a místní filantropie. Pro sociální soudržnost mají v současné době v celé Evropě stěžejní význam nadace společenství.

5.4.

Mladší generace klade obzvláště důraz na veřejný prospěch a angažuje se nejrůznějšími novými způsoby. Výzkumní pracovníci upozorňují na globální pohyb, nové hodnoty a pozitivní dopad technologického vývoje (skupinové financování, sociální média, globální příčiny nemající hranice, ale také typicky místní iniciativy řadových občanů). Rozhodující význam mají sociální investice.

5.5.

V Evropě hrají v oblasti filantropie velmi důležitou úlohu také ženy. Jejich filantropická angažovanost roste. Ženy v této oblasti jednají zpravidla aktivněji a inkluzivněji, mají zájem setkávat se lidmi, které finančně podporují, spolupracovat s podobně naladěnými lidmi a osobně se zapojovat do záležitostí, které řeší. Často se zaměřují na složitější problémy, například genderově podmíněné násilí a zdraví.

5.6.

Podpora druhých se stává nedílnou součástí činnosti podnikového sektoru. Filantropická angažovanost je součástí strategií sociální odpovědnosti podniků v celé Evropě a tyto strategie posiluje. Čím dál více podniků různé velikosti využívá svých finančních prostředků, výrobků, znalostí a času ve veřejný prospěch.

5.7.

Zvláštní pozornost a pomoc je třeba zaměřit na rostoucí odvětví sociální ekonomiky, které je oblastí inovativních filantropických činností. Rostoucí počet lidí i podnikatelů přejímá podnikatelské modely sociální ekonomiky, které jsou klíčovým motorem hospodářského a sociálního rozvoje (8).

6. Jak posílit filantropii v Evropě

6.1.

Uznat filantropii: uznat přínos filantropie k sociální soudržnosti, který spočívá v posílení společných hodnot a zvýšení odolnosti naší společnosti. Podporovat filantropii jakožto projev společenského závazku. Spolupracovat s filantropickými subjekty a vytvořit prostor pro právní a správní předpisy na podporu této formy sociální angažovanosti.

6.2.

Umožnit a hájit filantropii: vyzvat členské státy, aby pro filantropii vytvořily příznivé prostředí. Zajistit, aby vnitrostátní a evropská bezpečnostní opatření zohledňovala rizika, byla přiměřená a založená na důkazech. Neodrazovat od filantropických a občanských aktivit. V rámci spravedlivého daňového systému motivovat k soukromému dárcovství na veřejně prospěšné účely.

6.3.

Usnadnit přeshraniční filantropii: volný tok kapitálu je ústředním prvkem jednotného trhu EU. Zajištění právního a praktického uplatňování této základní svobody v kombinaci se zásadou nediskriminace, a to s cílem usnadnit přeshraniční filantropické činnosti. Rozhodující význam mají přeshraniční investice od filantropických organizací. Pro usnadnění filantropických činností je třeba také uvažovat o nadnárodních právních formách.

6.4.

Spolufinancování a společné investice ve veřejný prospěch a v zájmu silnější občanské společnosti: usnadnit využívání nástrojů pro sociální inovace a uzavírání strategických partnerství s filantropickými subjekty. EU by účinek soukromých prostředků pro společný prospěch mohla zesílit, kdyby zavedla finanční nástroje, jež by usnadnily spolufinancování a stimulovaly společné investice ve spolupráci s filantropickými organizacemi.

6.5.

Přijímat inovace: žijeme v době, která je pro filantropii úžasně vhodná. Inovativní přístupy, jako jsou sociální investice, dluhopisy se sociálním dopadem, společensky odpovědné investování a riziková filantropie, přinášejí průlomové výsledky a jsou inspirací pro tradiční pojetí dobročinnosti a podnikových postupů. Nové technologie a sociální média dovolují rychle se zapojovat do nových činností a situaci ovlivňovat. Filantropii v celé Evropě nabízejí nové možnosti tzv. „Data for Good“(údaje pro dobrou věc) a digitalizace. V současnosti je vytvářena nová evropská digitální platforma pro přeshraniční dárcovství, jež by měla dárcům z celé Evropy umožnit podporovat organizace v celé Evropě. Veřejné i soukromé zainteresované strany by měly tyto iniciativy podporovat a rozvíjet, aby se filantropie stala cílenější a měla větší dopad.

V Bruselu dne 15. května 2019.

Předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) www.ernop.eu.

(2) Viz například případ belgické nevládní organizace Kick Cancer, která financuje výzkum v oblasti vývoje léků pro děti s rakovinou, https://kickcancer.org/?locale=en.

(3) Viz studie Agentury EU pro základní práva o prostoru pro občanskou společnost, která byla zveřejněna v roce 2018 a v níž jsou uvedeny výzvy občanské společnosti v jednotlivých zemích EU týkající se oblasti filantropie – https://fra.europa.eu/en/publication/2018/challenges-facing-civil-society-orgs-human-rights-eu.

(4) Enlarging the Space for European Philanthropy (Rozšíření prostoru pro evropskou filantropii).

(5) Akční plán styčné skupiny EHSV pro provádění čl. 11 odst. 1 a 2 SEU.

(6) Boosting cross-border philanthropy in Europe: towards a tax-effective environment (studie EFC-TGE) (Podpora přeshraniční filantropie v Evropě: na cestě k daňově příznivému prostředí), Hanna Surmatz a Ludwig Forrest, květen 2017.

(7) http://www.fundaciones.org/EPORTAL_DOCS/GENERAL/AEF/DOC-cw585d042d56ecf/Aefsectorfundacional3erInforme3.pdf.

(8) Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě – Rada EU, 7. prosince 2015.

16.7.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 240/29

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o opatření k posílení správní spolupráce za účelem boje proti podvodům v oblasti DPH

[COM(2018) 813 final – 2018/0413 (CNS)]

(2019/C 240/07)

Zpravodaj: Krister ANDERSSON

Konzultace	Rada Evropské unie, 20.12.2018
Právní základ	Článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí plenárního shromáždění	13.12.2018
Odpovědná specializovaná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato ve specializované sekci	12.4.2019
Přijato na plenárním zasedání	15.5.2019
Plenární zasedání č.	543
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	212/2/2

1. Závěry a doporučení

1.1.

1.2.

EHSV doporučuje, aby byla reakce veřejných orgánů na důmyslné formy podvodů s DPH stále dokonalejší, co se týče účinnosti prosazování (za použití vhodných technologií, např. umělé inteligence) a spolupráce mezi dotčenými vnitrostátními orgány. Tyto orgány by měly pracovat v součinnosti, aby byla zaručena účinná reakce Evropy na podvody s DPH.

1.3.

EHSV zároveň podotýká, že z hlediska spotřebitele vyplynou z návrhu nové výměny a nová zpracování osobních údajů souvisejících s DPH, jež upravuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů. EHSV zdůrazňuje, že výjimek z ustanovení obecného nařízení o ochraně osobních údajů a omezení tohoto nařízení smí být jen málo a jejich účelem musí být přesně vymezený cíl boje proti podvodům s DPH. Jelikož se jedná o zvláštní výjimky z obecných a závazných pravidel pro ochranu osobních údajů a soukromí jednotlivce, musí je donucovací orgány vykládat úzce a důkladně.

1.4.

V tomto ohledu je třeba věnovat velkou pozornost: i) záměru zpracování údajů, které bude možné pouze za účelem boje proti protiprávnímu jednání; ii) jednotlivcům s povoleným přístupem ke shromážděným, uchovávaným a vyměňovaným údajům, jimiž by měli být pouze úředníci sítě Eurofisc, a to za určitých podmínek a pro obecně známé a omezené účely týkající se boje proti podvodům s DPH; iii) následnému využívání údajů za účelem zahájení případného vyšetřování a prosazování práva.

1.5.

Komise všechny výše uvedené aspekty ve svém návrhu formálně zohlednila, což je jistě pozitivní. EHSV však požaduje, aby Komise zaručila, že v budoucím každodenním provozu systému budou plně a účinně uplatňovány všechny záruky základních svobod obsažené v návrhu, a tím bude dosaženo náležité rovnováhy mezi důsledným prosazováním pravidel DPH a nezbytnou ochranou práv jednotlivce a základních svobod.

2. Návrh Komise a obecné souvislosti

2.1.

Návrh Komise na změnu nařízení Rady (EU) č. 904/2010 stanoví pravidla, podle nichž mají členské státy harmonizovaným způsobem shromažďovat záznamy, které podle článku 243b směrnice o DPH elektronicky zpřístupňují poskytovatelé platebních služeb.

2.2.

Odvětví elektronického obchodu zaznamenalo v posledních letech velkolepý růst a spotřebitelé si nyní mohou na svých počítačích a chytrých telefonech snadno vybírat z tisíců dodavatelů, výrobků a značek. Těchto možností však využívají i podvodné podniky, aby se vyhnuly svým povinnostem v oblasti DPH.

2.3.

Celková ztráta DPH v rámci členských států u přeshraničního dodávání zboží byla odhadována přibližně na 5 miliard EUR ročně a podle aktualizovaného odhadu z nedávné doby tato ztráta dosáhne ještě pozoruhodnější výše v rozmezí od 7 do 10 miliard EUR. Veřejné orgány proto musí rozhodně reagovat, a to účinnou spoluprací mezi orgány pověřenými vymáháním daní na unijní i mezinárodní úrovni.

2.4.

V praxi návrh zavádí nový centrální elektronický systém pro shromažďování, uchovávání a zpracování platebních informací a pro další zpracování těchto informací úředníky pro boj proti podvodům v členských státech v rámci sítě Eurofisc, sítě pro mnohostrannou výměnu signálů včasného varování za účelem boje proti podvodům v oblasti DPH.

2.5.

Po vypracování pečlivé a rozsáhlé analýzy posouzení dopadů začala Komise považovat centrální evropský systém pro shromažďování a výměnu platebních údajů (CESOP) za nejúčinnější způsob, jak zajistit, aby správci daně získali úplný přehled, a mohli tak kontrolovat dodržování předpisů o DPH v oblasti elektronického obchodu a bojovat proti podvodům v oblasti DPH. Tento systém umožní členským státům vyměňovat si platební informace, které uchovávají na vnitrostátní úrovni, a přispěje tak k účinnému boji proti podvodům s DPH v odvětví elektronického obchodu.

2.6.

Systém CESOP bude schopen: i) agregovat pro jednotlivé příjemce všechny platební informace týkající se DPH předané členskými státy; ii) umožnit získání úplného přehledu o platbách, které v EU příjemci obdrželi od plátců; iii) zjistit veškeré vícenásobné záznamy o téže platební transakci; iv) vyčistit informace obdržené od členských států; v) umožnit kontaktním úředníkům sítě Eurofisc provádět křížovou kontrolu platebních údajů s vyměňovanými informacemi o DPH; vi) uchovávat informace pouze po dobu nezbytnou k tomu, aby správci daně mohli provést kontrolu DPH.

2.7.

Informace se v systému CESOP budou uchovávat po dobu dvou let a kontaktní úředníci sítě Eurofisc uvidí, zda platby, které daný příjemce obdržel v daném období ze všech členských států, přesahují 10 000 EUR. Systém by byl přístupný pouze kontaktním úředníkům sítě Eurofisc z členských států a jediným účelem, pro který by systém CESOP umožnil dotazování, by bylo vyšetřování podezření z podvodu s DPH nebo zjištěného podvodu s DPH.

2.8.

Komise bude každých pět let podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování nového nástroje správní spolupráce.

3. Obecné a konkrétní připomínky

3.1.

EHSV podporuje cíl Komise zavést pokročilou operativní spolupráci mezi správci daně v souvislosti s podvody s DPH v oblasti elektronického obchodu na základě jednoznačných legislativních ustanovení. Posílení vzájemné správní pomoci mezi správci daně zajistí navýšení finančních prostředků pro vnitrostátní i unijní rozpočty a rovněž zjednodušené rovné podmínky pro podniky, které dodržují daňovou disciplínu.

3.2.

Rostoucí využívání komunikačních technologií účastníky trhu vyžaduje neustálou aktualizaci právních předpisů upravujících podvody, tak aby zohledňovaly různé způsoby obcházení daňových pravidel a povinností v oblasti DPH. Proto je zásadní, aby byla reakce veřejných orgánů na důmyslné formy podvodů s DPH stále dokonalejší, co se týče účinnosti prosazování (za použití vhodných technologií) a spolupráce mezi dotčenými vnitrostátními orgány. Tyto orgány by měly spolupracovat za podpory Komise, aby byla zaručena účinná reakce Evropy na podvody s DPH v souladu se zásadou subsidiarity, jak ji stanoví Smlouvy.

3.3.

V tomto ohledu by podle EHSV mohlo být prospěšné a užitečné investovat do umělé inteligence s cílem odhalovat podvody v oblasti DPH v rámci nově vytvářeného systému, aby byl nový systém plně funkční, za předpokladu, že budou v rámci nového operativního scénáře v plné míře respektována základní práva jednotlivců a zvláštní pravidla EU, jako například obecné nařízení o ochraně osobních údajů (1), přičemž budou využívány nové technologie a umělá inteligence s cílem podpořit činnost veřejných donucovacích orgánů.

3.4.

Přeshraniční povaha podvodů s DPH a stále snazší rychlý rozvoj nelegálních postupů díky technologiím (jako příklad lze uvést, jak rychle je možné přesouvat kapitál pocházející z podvodů s DPH) vyžadují užší spolupráci orgánů nejen na unijní, nýbrž i na celosvětové úrovni. Opatření pro boj proti podvodům s DPH mohou být úspěšná pouze tehdy, budou-li daňové správy jednotlivých zemí více spolupracovat v duchu vzájemné důvěry, což bude vyžadovat výměnu důležitých informací, aby mohly plnit své úkoly.

3.5.

Za tímto účelem OECD doporučuje posílit mezinárodní správní spolupráci v oblasti DPH nebo daně z prodeje, která bude řešit problémy spojené s výběrem DPH od poskytovatelů, kteří nejsou daňovými rezidenty, zejména v oblasti obchodu mezi podnikem a spotřebitelem, jak Komise správně upozornila ve své analýze posouzení dopadů.

3.6.

Krokem vpřed tímto směrem je dohoda o správní spolupráci týkající se DPH (z června 2018) mezi EU a Norskem, která zahrnuje rovněž zvláštní nástroje k vymáhání pohledávek týkajících se DPH. EHSV doufá, že EU bude dále podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti boje proti podvodům s cílem účinně a koordinovaně reagovat na aktivity, které přesahují hranice států a kontinentů a poškozují unijní i vnitrostátní rozpočty.

3.7.

EHSV zdůrazňuje, že z pohledu spotřebitele návrh zavede nové výměny a zpracování osobních informací týkajících se DPH, které upravuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů, jež bylo v nedávné době schváleno a provedeno v celé Evropě a které je pro podniky v EU spojeno se značnými náklady na dosažení souladu.

3.8.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů uvádí širokou definici osobních údajů zahrnující všechny informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby, kterou lze identifikovat přímo či nepřímo. V důsledku toho spadají platební informace, na které se vztahuje návrh Komise, do oblasti ochrany osobních údajů, jež jsou stanoveny v Listině základních práv, a mezi zásady platné pro tuto ochranu.

3.9.

Podle Komise je zdanění „důležitým cílem obecného veřejného zájmu Unie a členských států, což bylo vzato v potaz s ohledem na omezení, která se mohou vztahovat na povinnosti a práva podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (2), a s ohledem na ochranu informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (3). Omezení týkající se práv na ochranu údajů jsou nezbytná vzhledem k povaze a objemu daných informací, které pocházejí od poskytovatelů platebních služeb, a měla by být založena na konkrétních a předem vymezených podmínkách a podrobnostech stanovených v článcích 243b až 243d směrnice Rady 2006/112/ES (4).“

3.10.

EHSV důrazně upozorňuje na to, že výjimek z ustanovení obecného nařízení o ochraně osobních údajů a omezení tohoto nařízení smí být jen málo a jejich účelem musí být jediný a přesně vymezený cíl boje proti podvodům s DPH. Jelikož se jedná o zvláštní výjimky z obecných a závazných pravidel pro ochranu osobních údajů a soukromí jednotlivce, musí je donucovací orgány vykládat úzce a důkladně. V tomto ohledu je třeba věnovat velkou pozornost: i) záměru zpracování údajů, které bude možné pouze za účelem boje proti protiprávnímu jednání; ii) jednotlivcům s povoleným přístupem ke shromážděným, uchovávaným a vyměňovaným údajům, jimiž by měli být pouze úředníci sítě Eurofisc, a to za určitých podmínek a pro obecně známé a omezené účely týkající se boje proti podvodům s DPH; iii) následnému využívání údajů za účelem zahájení případného vyšetřování a prosazování práva.

3.11.

3.12.

Pokud jde o posledně uvedené tvrzení, EHSV požaduje, aby příslušné vnitrostátní orgány pečlivě monitorovaly a ověřovaly, zda jsou pravidla, která v rámci návrhu omezují využívání údajů a informací, i ustanovení obecného nařízení o ochraně osobních údajů plně a konkrétně dodržována. EHSV vyzývá Komisi, aby při získávání zpětné vazby od členských států, které má být uzavřeno do konce roku 2024, společně s vnitrostátními orgány odpovědnými za ochranu osobních údajů a s evropským inspektorem ochrany údajů pečlivě zkontrolovala, zda byla v plném rozsahu dodržena ustanovení obecného nařízení o ochraně osobních údajů, a informovala Evropský parlament a Radu v plánované zprávě o fungování nového nástroje správní spolupráce (článek 59 nařízení (EU) č. 904/2010). Pokud bude zjištěno porušení pravidel nebo protiprávní jednání, je třeba mu samozřejmě okamžitě zabránit a napravit jej.

3.13.

V souvislosti s ochranou evropských podniků činných v oblasti elektronického obchodu EHSV doporučuje, aby byl nový systém schopen účinně chránit a zajišťovat obchodní tajemství nejen ve fázi předběžného monitorování shromažďování a analýzy údajů, ale zejména i v následné (hypotetické) fázi prosazování práva. V tomto ohledu by zkušenosti Evropské komise s ochranou duševního vlastnictví a průmyslových tajemství ve věcech právních předpisů týkajících se hospodářské soutěže mohly sloužit jako srovnávací standard.

V Bruselu dne 15. května 2019.

Předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32016R0679.

(2) Obecné nařízení o ochraně osobních údajů: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32016R0679&from=EN.

(3) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32018R1725&from=CS.

(4) Směrnice o DPH: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32006L0112&from=CS.

16.7.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 240/33

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb,

[COM(2018) 812 final – 2018/0412(CNS)]

a k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, pokud jde o ustanovení týkající se prodeje zboží na dálku a určitých domácích dodání zboží

[COM(2018) 819 final – 2018/0415(CNS)]

(2019/C 240/08)

Zpravodaj: Krister ANDERSSON

Konzultace	Rada Evropské unie, 20.12.2018
Právní základ	Článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná specializovaná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato ve specializované sekci	12.4.2019
Přijato na plenárním zasedání	15.5.2019
Plenární zasedání č.	543
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	209/1/3

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV podporuje cíl Komise zavést další pravidla zajišťující proporcionalitu a posilující právní jistotu pro obchodníky provozující elektronická rozhraní, jež usnadňují dodávky zboží spotřebitelům v EU, zejména pokud se s nimi zachází jako s domnělými dodavateli.

1.2.

EHSV dále podporuje záměr Komise zavést pravidelnou spolupráci s poskytovateli platebních služeb, založenou na jasných právních ustanoveních. Slibné výsledky, které se v důsledku provádění nových opatření očekávají, zajistí více zdrojů jak pro vnitrostátní rozpočty, tak pro rozpočet EU, i zjednodušené rovné podmínky pro podniky, které plní své daňové povinnosti.

1.3.

EHSV konstatuje, že regulační přístup, který zaujala Komise, je v souladu se zásadou subsidiarity, neboť podvody v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu jsou společné všem členským státům a evropské právní předpisy jsou nejúčinnějším nástrojem, jak efektivně podporovat členské státy při získávání informací nezbytných pro kontrolu přeshraničních dodávek, na něž se vztahuje povinnost odvádět DPH. Naproti tomu by existence několika legislativních iniciativ prováděných na vnitrostátní úrovni nebyla k účinnému řešení problémů souvisejících s podvody v oblasti DPH vhodná a vedla by k příliš komplikovanému regulačnímu systému.

1.4.

EHSV však zároveň zdůrazňuje, že z hlediska spotřebitele vyplynou z návrhu nové výměny a nová zpracování osobních údajů souvisejících s DPH, jež nyní upravuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů (1). EHSV v tomto ohledu silně zdůrazňuje, že je důležité plně dodržovat ustanovení obecného nařízení o ochraně osobních údajů a že je zapotřebí omezit využití údajů na jediný – a přísně omezený – cíl boje proti podvodům v oblasti DPH, tak aby to bylo nákladově účinné a přijatelné pro širokou veřejnost.

1.5.

EHSV rovněž doporučuje Komisi, aby odpovídajícím způsobem investovala do hmotných aktiv a informačních technologií s cílem zajistit funkční centrální úložiště, a konstatuje, že odhadované náklady na tento projekt by mohly být snadno a rychle pokryty předpokládanými výsledky, pokud jde o snížení podvodů v oblasti DPH a výpadků z příjmů z DPH.

2. Návrh Komise a obecné souvislosti

2.1.

Návrh Komise zavádí určité požadavky na poskytovatele platebních služeb s cílem zajistit účinnou spolupráci mezi těmito poskytovateli a správci daně, která má zlepšit nástroje boje proti podvodům v oblasti DPH. Návrh je v souladu se směrnicí týkající se DPH v oblasti elektronického obchodu, která zavedla nové povinnosti internetových tržišť v oblasti DPH a nová zjednodušující opatření, která mají s využitím jednoho správního místa pomoci podnikům při dodržování povinností v oblasti DPH.

2.2.

Návrh Komise COM (2018) 819 final zavádí další pravidla, která by měla zlepšit fungování balíčku týkajícího se DPH v oblasti elektronického obchodu, který byl přijat v prosinci 2017 a vstoupí v platnost 1. ledna 2021. Uvádí další vysvětlení ohledně zacházení s dodavateli, co se týče DPH, pomocí elektronického rozhraní pro usnadnění dodávek zboží spotřebitelům v EU, pokud jsou považováni za dodavatele podle čl. 14a odst. 2 směrnice o DPH, a tudíž jsou odpovědní za výběr DPH a její odvod správci daně. Podle článku 369b směrnice 2006/112/ES o DPH (2) lze jednoho správního místa v zásadě použít pouze k přiznání a odvodu DPH u přeshraničního poskytování služeb a při prodeji zboží na dálku v rámci Společenství, a nikoli u domácího dodání zboží. Jelikož však dodavatelé prodávající zboží prostřednictvím elektronického rozhraní mohou zboží skladovat v různých členských státech, z nichž uskutečňují domácí dodání, znamenalo by to, že by se obchodníci provozující tato elektronická rozhraní, kteří by byli považováni za dodavatele těchto dodávek, museli zaregistrovat ve všech členských státech EU, kde mají původní dodavatelé zásoby a uskutečňují domácí dodávky. Proto se navrhuje umožnit jim rovněž využívání jednoho správního místa i pro domácí dodávky, u nichž jsou považováni za dodavatele ve smyslu čl. 14a odst. 2 směrnice o DPH. Tak zůstane zjednodušení jednoho správního místa pro elektronická rozhraní zachováno a předejde se dalším zatěžujícím postupům pro podniky. Návrh Komise COM(2018) 819 final stanoví pomocí určitých cílených změn stávajícího právního rámce specifická pravidla, která jsou potřebná pro podporu přijetí jednoho správního místa.

2.3.

Odvětví elektronického obchodu zaznamenalo v posledních letech ohromný růst a spotřebitelé nyní mohou na svých počítačích nebo chytrých telefonech vybírat z tisíců dodavatelů, výrobků a značek. Tuto příležitost ovšem využívají také podvodné podniky, aby se vyhnuly plnění svých povinností v oblasti DPH.

2.4.

Konkrétně dochází v oblasti elektronického obchodu k třem hlavním případům přeshraničních podvodů v oblasti DPH: i) dodání zboží a poskytování služeb v rámci EU, ii) dovoz zboží od podniků usazených ve třetí zemi pro spotřebitele v členských státech, iii) poskytování služeb podniky usazenými ve třetí zemi spotřebitelům v členských státech.

2.5.

Celkové ztráty členských států na DPH, pokud jde o přeshraniční dodávky zboží, činí dle odhadů přibližně 5 miliard eur ročně a nedávno byl tento odhad zvýšen na ještě pozoruhodnější částku v rozmezí od 7 do 10 miliard eur. Je proto zapotřebí razantní reakce veřejných orgánů, která by měla zahrnovat spolupráci soukromých zúčastněných subjektů, kdykoli to bude nezbytné a vhodné.

2.6.

Návrh Komise COM(2018)812 final se zaměřuje na řešení problému podvodů v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu tím, že se posílí spolupráce mezi správci daně a poskytovateli platebních služeb, neboť více než 90 % nákupů na internetu v EU se v současné době uskuteční prostřednictvím zprostředkovatele. Zkušenosti několika členských států v tomto ohledu ukázaly, že dostatečná spolupráce mezi správci daně a poskytovateli platebních služeb může v boji proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu přinášet hmatatelné a rychlé výsledky.

2.7.

Návrh umožní správcům daně, aby shromažďovali a sdíleli platební informace poskytnuté poskytovateli platebních služeb za pomoci centrálního úložiště, které zřídí Komise ve spolupráci s vnitrostátními správci daně, s cílem zajistit jednotný přístup ke shromažďování a analýze údajů.

2.8.

Prakticky to znamená, že článek 243b směrnice 2006/112/ES o DPH zavádí novou povinnost poskytovatelů platebních služeb týkající se vedení záznamů. Jedinými platebními službami, které jsou v tomto ohledu důležité, budou služby, jež vedou k přeshraničnímu převodu peněžních prostředků příjemcům – nebo subjektům, které jednají jménem příjemců –, a pouze tehdy, je-li plátce usazen v jednom z členských států. Jinými slovy odkazuje podle návrhu pojem „přeshraniční“na transakce, kdy se spotřebitel nachází v jednom členském státě a dodavatel v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. Návrh Komise se nevztahuje na domácí platby.

2.9.

S cílem vyloučit soukromé přeshraniční převody finančních prostředků a zaměřit se pouze na platby spojené s ekonomickou činností musí poskytovatelé platebních služeb vést záznamy o daném příjemci a zpřístupnit tyto záznamy správcům daně pouze tehdy, pokud celkový počet plateb obdržených daným příjemcem překročí strop 25 plateb v kalendářním čtvrtletí. Tento práh byl stanoven s ohledem na průměrnou hodnotu internetových objednávek, která činí 95 EUR a která v kombinaci s minimálním počtem 100 platebních transakcí ročně činí téměř 10 000 EUR ročních tržeb.

2.10.

Poskytovatelé platebních služeb budou shromažďovat informace potřebné k identifikaci poskytovatele, který záznamy vede, informace k identifikaci příjemce a informace o platbách, které příjemce obdržel. V povinnosti poskytovatelů platebních služeb týkající se vedení záznamů nejsou zahrnuty identifikační údaje plátců, jelikož k odhalení podvodů nejsou nezbytné. Lhůta pro uchovávání záznamů poskytovateli platebních služeb bude dva roky.

3. Obecné a konkrétní připomínky

3.1.

EHSV podporuje cíl, který Komise uvádí ve svém návrhu COM(2018) 819 final, a sice zavést další pravidla zajišťující proporcionalitu a posilující právní jistotu pro obchodníky provozující elektronická rozhraní, jež usnadňují dodávky zboží spotřebitelům v EU, zejména pokud se s nimi zachází jako s domnělými dodavateli.

3.2.

EHSV dále podporuje cíl Komise zavést pravidelnou spolupráci s poskytovateli platebních služeb, založenou na jasných a transparentních právních ustanoveních. Slibné výsledky, které se v důsledku provádění nových opatření očekávají, odůvodňují legislativní úsilí Komise a zajistí více zdrojů jak pro vnitrostátní rozpočty, tak pro rozpočet EU, i zjednodušené rovné podmínky pro podniky, které plní své daňové povinnosti.

3.3.

Návrh Komise navazuje na rozsáhlé konzultace s několika zúčastněnými stranami, zejména s poskytovateli platebních služeb, dalšími zástupci podniků a správci daně daného členského státu. EHSV chválí Komisi za rozsáhlé shromažďování zpětné vazby a příspěvků od veřejných a soukromých subjektů, které jistě přispěly k vypracování řádného a přiměřeného legislativního návrhu.

3.4.

EHSV konstatuje, že regulační přístup předložený v návrhu je v souladu se zásadou subsidiarity, zakotvenou ve Smlouvách, neboť podvody v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu jsou společné všem členským státům a evropské právní předpisy jsou nejúčinnějším nástrojem, jak efektivně podporovat členské státy při získávání informací nezbytných pro kontrolu přeshraničních dodávek, na něž se vztahuje povinnost odvádět DPH. Naproti tomu by existence několika legislativních iniciativ prováděných na vnitrostátní úrovni nebyla k účinnému řešení problémů souvisejících s podvody v oblasti DPH vhodná a vedla by k příliš komplikovanému regulačnímu systému.

3.5.

Návrh Komise požaduje, aby poskytovatelé platebních služeb v souladu se zásadou proporcionality, ukotvenou ve Smlouvách a dále rozvedenou v judikatuře Evropského soudního dvora, vedli záznamy údajů, které již mají pro provádění platebních transakcí k dispozici. Povinnost vést záznamy a předávat údaje správcům daně, která bude harmonizována na úrovni EU, sníží navíc administrativní zátěž poskytovatelů platebních služeb oproti zátěži spojené s požadavkem, aby tito poskytovatelé platebních služeb dodržovali rozdílné vnitrostátní postupy.

3.6.

Jak ukázala analýza posouzení dopadů, harmonizace povinností týkajících se podávání zpráv v jednotném formátu pro předávání informací v tomto ohledu sníží náklady poskytovatelů platebních služeb na dodržování předpisů, a ti tak budou moci spolupracovat v boji proti podvodům v oblasti DPH s přiměřeným a vyváženým dopadem na své běžné fungování.

3.7.

Práh 25 plateb za čtvrtletí, jež podle průměrné hodnoty transakce v rámci elektronického obchodu v EU ve výši 95 EUR odpovídají přibližně 10 000 EUR ročně, se jeví jako přiměřený, a to i vzhledem k tomu, že částka 10 000 EUR již běžně v členských státech zakládá povinnost odvádět DPH. Taková částka kromě toho odpovídá prahové hodnotě ve výši 10 000 EUR vztahující se na dodání uvnitř EU, kterou zavedla směrnice o DPH v oblasti elektronického obchodování. Minimální částka ve výši 10 000 EUR se proto zdá jako přiměřená pro to, aby se dosáhlo rovnováhy mezi ochranou čistě soukromých transakcí – jež nemají nic společného s podvody v oblasti DPH – a cílem zavést životaschopný systém sledování pro omezení podvodů. Evropská komise by nicméně měla sledovat vývoj, aby se zajistilo, že prahové částky budou v průběhu času přiměřené, a v případě potřeby zavést změny.

3.8.

EHSV zdůrazňuje, že z hlediska spotřebitele vyplynou z návrhu nové výměny a nová zpracování osobních údajů souvisejících s DPH, jež upravuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které bylo nedávno schváleno a je prováděno napříč Evropou, což je spojeno se značnými náklady podniků v EU na jeho dodržování.

3.9.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů obsahuje širokou definici osobních údajů, včetně veškerých informací o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat. Platební informace, na něž se návrh Komise vztahuje, tedy spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení a vztahují se na ně zásady ochrany osobních údajů, které jsou stanoveny v Listině základních práv.

3.10.

Podle Komise budou na základě návrhu „zpracovávány pouze platební informace, které jsou nezbytné pro boj proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu […]. Informace, které budou zpracovávány, se týkají pouze příjemců peněžních prostředků (dále jen „příjemci“) a samotné platební transakce (částka, měna, datum), zatímco informace o spotřebitelích, kteří za zboží nebo služby platí (dále jen „plátci“), součástí výměny informací nejsou. Tyto údaje proto nebudou použity pro jiné účely, jako je kontrola nákupních zvyklostí spotřebitelů […]. Z oblasti působnosti iniciativy budou vyloučeny také domácí platby. Platební informace budou dostupné pouze kontaktním úředníkům Eurofiscu v členských státech a pouze po dobu nezbytnou k boji proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu“.

3.11.

EHSV silně zdůrazňuje, že je důležité plně dodržovat ustanovení obecného nařízení o ochraně osobních údajů a že je zapotřebí omezit využití údajů na jediný – a přísně omezený – cíl boje proti podvodům v oblasti DPH, tak aby to bylo nákladově účinné a přijatelné pro širokou veřejnost. V tomto ohledu EHSV vyzývá Komisi, aby při shromažďování zpětné vazby od členských států, která má být dokončena do konce roku 2024, pečlivě ověřila, zda byla ustanovení obecného nařízení plně dodržena a zda je možné identifikovat a napravit případy porušení těchto ustanovení v členských státech.

3.12.

EHSV rovněž doporučuje, aby Komise přizpůsobila investování do hmotných aktiv a informačních technologií s cílem zajistit funkční centrální úložiště, a konstatuje, že odhadované náklady na tento projekt (11,8 milionu eur na jeho zřízení a 4,5 milionu eur ročně na jeho provoz) by mohly být snadno a rychle pokryty předpokládanými výsledky, pokud jde o snížení podvodů v oblasti DPH a výpadků z příjmů z DPH, neboť celkové ztráty z příjmů z DPH související s přeshraničními dodávkami zboží přesahují 5 miliard eur a celková hodnota internetových tržeb činila v roce 2017 přibližně 600 miliard eur.

V Bruselu dne 15. května 2019.

Předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Obecné nařízení o ochraně osobních údajů – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32016R0679.

(2) Směrnice 2006/112/ES o DPH – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32006L0112.

16.7.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 240/37

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím

[COM(2018) 673 final]

(2019/C 240/09)

Zpravodaj: Mindaugas MACIULEVIČIUS

Spoluzpravodaj: Udo HEMMERLING

Konzultace	Evropská komise, 14.12.2018
Právní základ	Čl. 29 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí předsednictva	16.10.2018
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	25.4.2019
Přijato na plenárním zasedání	15.5.2019
Plenární zasedání č.	543
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	203/1/4

1. Závěry a doporučení

1.1.

Uvědomujeme si naléhavost situace v celosvětovém měřítku: globální výzvy, jako je změna klimatu a růst počtu obyvatel na celém světě, nás nutí, abychom urychleně hledali náhrady za fosilní paliva a efektivněji využívali biologické zdroje. Zemědělství a odvětví založené na lesnictví jsou významnými producenty biomasy pro jiná použití, než představují potraviny nebo krmiva, čímž významně přispívají k biohospodářství. Nové hodnotové řetězce nabízejí další příležitosti k činnostem ve venkovském hospodářství, které povedou k přechodu od hospodářství založeného na fosilních palivech k biohospodářství.

1.2.

Za těchto okolností musí být v souladu s klimatickými cíli Pařížské dohody prioritou zlepšit povědomí o naší spotřebě biologických zdrojů. Kromě toho, že je třeba dosáhnout lepšího porozumění, musí být do činností v rámci biohospodářství zapojeni spotřebitelé, a to prostřednictvím pravidelného poskytování poradenství a informací s cílem usnadnit nezbytné změny a připravit podmínky pro zavádění opatření určených k vytváření trhu, aby se zvýšila důvěra spotřebitelů a aby zadavatelé veřejných zakázek více využívali výrobky z biologického materiálu vyrobené v EU.

1.3.

Existují příležitosti pro biologickou rozmanitost, průmysl, hospodářský rozvoj i pracovní místa. EHSV vítá aktualizaci strategie biohospodářství z roku 2012, která představuje důležitý krok správným směrem. Je zde celosvětová poptávka po udržitelných výrobcích z biologických materiálů, které jsou účinné z hlediska využívání zdrojů. Navzdory významnému pokroku dosaženému v rámci nové verze této strategie však stále zbývá uvést do praxe některá ze stanovených opatření:

1.3.1.

Kromě přístupu k finančním nástrojům je nezbytné zavést individuální a flexibilní konzultační nebo poradenské služby, které pomohou malým a středním podnikům v zemědělsko-potravinářském odvětví zahájit dlouhodobé inovativní projekty. Často jim z mnoha důvodů chybí nezbytné interní odborné znalosti a vědomosti, včetně lidských, finančních a infrastrukturních zdrojů.

1.3.2.

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru by měla věnovat náležitou pozornost prvovýrobcům. Tento model by mohl být podpořen řadou opatření a nástrojů v rámci společné zemědělské politiky (SZP).

1.3.3.

Začlenění činností v oblasti výzkumu, inovací a biohospodářství do dlouhodobé strategie usnadní podporu rozvoje a replikace.

1.3.4.

Zásadní je pokračovat ve vzdělávání a odborné přípravě pracovníků a prvovýrobců. Je důležité usnadnit výměnu znalostí, poskytovat podporu nadnárodním sítím a držet krok se společenskými a technologickými změnami. Velice důležité je uplatňovat v oblasti vzdělávání, angažovanosti a komunikace takové přístupy, které umožní zapojit subjekty z oblasti biohospodářství na venkově.

1.3.5.

Je nezbytné podporovat oběhové hospodářství a meziodvětvové územní vazby v EU i mimo ni, zejména pokud jde o plnění závazků v rámci cílů udržitelného rozvoje a cílů COP21.

1.3.6.

Všechny členské státy by měly do svých politik a programů zahrnout komplexní strategii biohospodářství a zapojit příslušné místní orgány a relevantní zainteresované strany (prvovýrobce, výzkumné a vzdělávací instituce, průmysl, občanskou společnost a sociální partnery atd.).

1.3.7.

EU by měla usilovat o globální systém stanovování cen emisí uhlíku, který by představoval neutrální a účinný způsob, jak prosazovat biohospodářství a zapojit všechny tržní subjekty do zmírňování změny klimatu.

1.4.

Pro „nové“biohospodářství má zásadní význam respektování zásad udržitelnosti. Je nutné chránit přírodní zdroje tak, aby byly i v budoucnu produktivní. V tomto ohledu se biohospodářství musí řídit kritérii udržitelnosti. Aby se zamezilo narušením s nepříznivým dopadem na životní prostředí, ekonomiku a společnost, musí pro biomasu pocházející z Evropské unie a ze třetích zemí platit stejná pravidla.

2. Obecné připomínky

Biohospodářství zahrnuje produkci obnovitelných biologických zdrojů a jejich přeměnu na potraviny, krmivo, výrobky z biologického materiálu a bioenergii. Patří sem zemědělství, lesnictví, rybolov, potravinářství, výroba celulózy a papíru a částečně také chemický, biotechnologický a energetický průmysl.

2.1.

Cílem biohospodářské strategie EU z roku 2012 je „[…] připravit cestu pro inovativnější a konkurenceschopnější společnost, jež bude účinněji využívat zdroje a zajistí rovnováhu mezi zajišťováním potravin a udržitelným využíváním obnovitelných zdrojů k průmyslovým účelům a zároveň bude dbát na ochranu životního prostředí“. V roce 2017 provedla Komise přezkum své strategie biohospodářství EU z roku 2012, podle něhož se prokázalo, že cíle této strategie jsou důležité a že v Evropě i mimo ni je stále více uznáván význam příležitostí, které biohospodářství nabízí. V říjnu roku 2018 předložila Komise akční plán na vytvoření udržitelného a oběhového hospodářství „s cílem zlepšit a rozšířit udržitelné využívání obnovitelných zdrojů v zájmu řešení globálních a místních výzev, jako je změna klimatu a udržitelný rozvoj“ (1).

2.2.

Předpokládá se, že do roku 2050 vzroste světová populace na téměř 10 miliard (2), a je tedy naléhavě třeba účinněji využívat biologické zdroje, aby byly k dispozici bezpečné, výživné, vysoce kvalitní a dostupné potraviny pro více lidí s menším dopadem na životní prostředí a klima na vyrobenou jednotku a dostatek obnovitelného biologického materiálu k výrobě značného objemu toho, co v současné době získáváme z fosilní ropy, spolu s větrnou a solární energií a dalšími druhy energie z obnovitelných zdrojů. S ohledem na poslední vývoj politik, včetně cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje (3) a Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (závazky přijaté na konferenci COP21), se stalo nezbytností změnit zaměření opatření a aktualizovat strategii biohospodářství.

2.3.

Komise uvádí, že v roce 2019 zavede v rámci aktualizované strategie biohospodářství (4) 14 opatření, k nimž patří:

—	zavedení tematické investiční platformy pro oběhové biohospodářství, která bude mít k dispozici 100 milionů EUR, s cílem přiblížit inovace založené na biotechnologiích k trhu a zbavit rizika soukromé investice do udržitelných řešení; usnadnění rozvoje nových udržitelných biorafinerií v celé Evropě;

—	vytvoření programu strategického zavádění pro udržitelné potravinářské a zemědělské systémy, lesní hospodářství a výrobky z biologických materiálů;

—	vytvoření nástroje na podporu politiky biohospodářství EU pro členské státy EU v rámci programu Horizont 2020, aby bylo možné rozvíjet vnitrostátní a regionální programy biohospodářství;

—	zahájení pilotních akcí zaměřených na rozvoj biohospodářství ve venkovských, pobřežních a městských oblastech, například v oblasti nakládání s odpady nebo nízkouhlíkového zemědělství;

—	zavedení celounijního systému sledování určeného pro monitorování pokroku směrem k udržitelnému a oběhovému biohospodářství;

—	zlepšování znalostí a porozumění konkrétním oblastem biohospodářství díky shromažďování dat a jejich lepšímu zpřístupnění prostřednictvím znalostního centra pro biohospodářství;

—	poskytování pokynů a podpora osvědčených postupů, jak působit v biohospodářství v rámci bezpečných ekologických mezí.

2.4.

Biohospodářství může poskytnout možnosti, jak pomoci snižovat emise CO2 i závislost na dovážených fosilních zdrojích. Například lesy v EU zachycují množství uhlíku odpovídající 10 % ročních emisí EU a zároveň zajišťují udržitelnou a stálou zásobu biomasy pro energii z obnovitelných zdrojů. Mimoto se odhaduje, že všech 100 000 chemických látek, které se v současné době vyrábějí, lze teoreticky získat z obnovitelných surovin. To neznamená, že by tomu tak mělo být u všech těchto látek, ale teoreticky to možné je. Vznikne tak nejen možnost vyrábět předměty každodenní potřeby lokálně a z obnovitelných zdrojů, ale podpoří se i vytváření pracovních míst (zejména v pobřežních a venkovských oblastech) a růst v Evropě, která má stále silnou technologickou převahu. V průmyslu založeném na biotechnologiích by podle oborových odhadů mohl být do roku 2030 vytvořen jeden milion nových pracovních míst.

2.5.

Na cestě k větším inovacím v rámci biohospodářství EU však nadále přetrvává řada velkých překážek. Závažnou překážkou je nákladová konkurenceschopnost výrobků, a to v porovnání jak s fosilními alternativami, tak i s rovnocennými produkty z jiných částí světa. Nákladovou konkurenceschopnost ovlivňuje řada faktorů, mimo jiné míra technologické připravenosti, náklady práce, dotace na fosilní paliva a amortizace a nízká míra podpory trhu pro výrobky z biologického materiálu. Problém konkurenceschopnosti je umocněn obtížným přístupem k financím pro inovativní projekty a výrobní zařízení a často přetrvávající nízkou informovaností koncových uživatelů o výrobcích z biologického materiálu, jakož i nedostatkem dovedností a provozních vztahů, které by toto odvětví rozvíjely. Kromě toho začíná být povolování nových projektů týkajících se biotechnologií zdlouhavé a zatěžující a vede k velké právní nejistotě a finančním rizikům pro hospodářské subjekty.

3. Konkrétní připomínky

EHSV vítá sdělení, kterým se aktualizuje strategie biohospodářství z roku 2012. Je nezbytné mít k dispozici dlouhodobou, jednotnou a účinnou politiku na podporu biohospodářství. Tato globální strategie biohospodářství však zatím stále není automaticky provázána s jinými existujícími politickými nástroji. K zajištění účinné tvorby politiky v oblasti biohospodářství tedy ještě zbývá identifikovat synergie mezi jednotlivými oblastmi politiky tak, aby byly zohledněny cíle ekonomicky životaschopné produkce potravin, udržitelného nakládání s přírodními zdroji, vyváženého územního rozvoje ve venkovských oblastech a zabezpečení důstojných životních podmínek.

3.1.

Aktualizovaná strategie sice má za cíl využít investice EU a klade značný důraz na posílení a rozšíření odvětví založených na biotechnologiích prostřednictvím uvolnění investic a trhů, přesto však existují nedostatky (mimo fázi výzkumu a vývoje), pokud jde o pomoc podnikům působícím v oblasti biohospodářství se získáváním finančních prostředků, strategií vstupu na trh, rozvojem organizace a vývojem produktů. Nalezení investorů v rané fázi růstu na vnitrostátní a regionální úrovni včetně poskytování individuálního poradenství mikropodnikům a malým a začínajícím podnikům je stejně nezbytné jako mobilizace investic EU do velkých projektů. Uvádění nových výrobků na trh vyžaduje komplexní přístup k financování.

3.2.

V aktualizované strategii se rovněž zdůrazňuje, že synergie mezi veřejným a soukromým sektorem mohou zajistit nejlepší využití různých zdrojů investic. V této souvislosti se jeví být důležitý společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích, který podporuje rozvoj evropské infrastruktury v této oblasti a hodnotových řetězců zaměřených na využívání obnovitelných zdrojů, včetně odpadu.

3.3.

Ve strategii se nicméně nevěnuje dostatečná pozornost soukromému sektoru, zejména prvovýrobcům, tedy zemědělcům, vlastníkům lesů a jejich družstvům, kteří hrají podstatnou úlohu při rozvoji udržitelného biohospodářství. Náležitou pozornost je třeba věnovat rovněž malým a středním podnikům, které jsou významnou součástí zemědělsko-potravinářského řetězce. V této souvislosti by se SZP mohla stát zajímavým nástrojem, který by zemědělcům, vlastníkům lesů a jejich družstvům pomáhal více investovat do jejich produkce a učinit ji udržitelnější.

3.4.

Vzhledem k tomu je naprosto nezbytné vytvořit příznivé tržní podmínky a současně zajistit, aby spotřebitelé důvěřovali poskytnutým informacím o produktech, jež hodlají zakoupit. Bylo by přínosné zvážit stanovení norem pro poskytování informací – v tomto směru bylo důležitým prvním krokem zavedení jasných celounijních norem pro výrobky z biologického materiálu, jež mají lépe ochránit důvěryhodnost norem dohodnutých v rámci tohoto průmyslu a zároveň zabránit uvedení spotřebitelů v omyl a dát jistotu zákazníkům a zadavatelům veřejných zakázek v rámci tohoto odvětví. Je třeba udělat ještě mnohem více pro to, aby mohli spotřebitelé díky inteligentním komunikačním strategiím činit vědomá rozhodnutí.

3.5.

Kromě toho posiluje aktualizovaná strategie myšlenku „rozšiřování“, chybí v ní však pojem „replikace“. Výsledky výzkumů jsou k dispozici a dlouhodobé inovace a strategie pro biohospodářství musí jít ruku v ruce. Základní a aplikovaný výzkum by měly být dobře synchronizovány a přispívat ke společným strategickým cílům. Pozornost by se měla věnovat také vývoji, přístupnosti a udržování vysoce kvalitní infrastruktury nebo klastrů pro výzkum a inovace. Například vytvoření středisek světové úrovně pro aplikovaný výzkum v oblasti výroby využívající bioprocesy v plném rozsahu, jež by vytvářela inovativní a udržitelná řešení, by mohlo pomoci malým a středním podnikům využívat veškeré poznatky. Předávání znalostí by napomohly demonstrace a příklady. Demonstrace by poskytly malým a středním podnikům ucelenou představu o technologiích dostupných v konkrétní oblasti biohospodářství.

3.6.

Venkovské oblasti v EU procházejí obdobím rozsáhlých hospodářských, demografických a institucionálních změn. Je tedy nezbytné věnovat náležitou pozornost vylepšení z hlediska infrastruktury a logistiky, a podpořit tak stávající i nové dodavatelské řetězce v oblasti biomasy a současně zajistit co nejudržitelnější nakládání s přírodními zdroji a vznik co největšího počtu pracovních míst a maximální přidané hodnoty ve venkovských oblastech.

3.7.

Nelze dostatečně zdůraznit skutečnost, že zavedení technologicky vyspělých zařízení do biohospodářství vyžaduje lepší dovednosti v oblasti obsluhy a údržby, včetně dalších dovedností v oblasti informačních a počítačových technologií, dále pak nové vzdělávací programy zaměřené na bezpečnost a ochranu zdraví a větší pochopení a pozornost, pokud jde o aspekty ochrany životního prostředí. Je nanejvýš důležité zajistit trvalý rozvoj a přizpůsobování dovedností jednotlivců v průběhu jejich života, stejně jako odstraňovat nedostatky v dovednostech v rozvíjejícím se odvětví biohospodářství. V aktualizované strategii nejsou navrženy vzájemné výměny a společné činnosti výzkumných pracovníků, služeb na podporu inovací, zemědělců, lesníků a jejich družstev a jiných soukromých aktérů, měly by nicméně zásadní význam pro usnadnění výměny znalostí.

3.8.

Nebudeme schopni dosáhnout cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a zmírnit změnu klimatu (5), aniž bychom využívali zbytkové materiály, vedlejší produkty a odpady a podporovali oběhové hospodářství. V tomto ohledu je naprosto nezbytná spolupráce mezi jednotlivými odvětvími (potravinářskými a nepotravinářskými systémy a venkovskými oblastmi) a kontinenty. Je třeba věnovat větší pozornost propojení na územní a místní úrovni (mezi městy a venkovem, mezi venkovskými oblastmi navzájem a mezi pevninou a mořem) a jeho prospěšnosti pro udržitelné hodnotové řetězce v rámci biohospodářství a klastry ve venkovských oblastech. Rozvoj těchto propojení ve střední a východní Evropě by těmto zemím výrazně pomohl při formulování strategických rozvojových cílů v zájmu lepšího zpracování biomasy. Střední a východní Evropa má vzhledem k rozsáhlému provozování činností v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu bohatou zásobu biomasy a disponuje značnou, avšak nevyužitou nebo ne zcela využitou kapacitou biomasy, co se týče potravin, krmiv, průmyslových surovin, biopaliv a využívání energie. Aktualizovaná strategie mimoto dostatečně nerozvíjí myšlenku, že je nezbytná mezinárodní spolupráce, aby byly stávající odborné znalosti a kapacity sdíleny co nejúčinnějším způsobem a aby byly posíleny synergie se členskými státy a výzkumnými programy třetích zemí. Mezinárodní partnerství jsou zvláště důležitá pro testování a replikaci řešení.

3.9.

V neposlední řadě je třeba, aby byly při plnění cílů vytyčených v Pařížské dohodě co nejvíce využívány tržní mechanismy. Neutrálním a účinným způsobem zapojení všech tržních subjektů by byl globální systém stanovování cen emisí uhlíku. EHSV vybízí Komisi, aby aktivně zkoumala různé možnosti a kroky a spolupracovala s dalšími zeměmi ve snaze zavést takovýto systém. Účinný a spravedlivý globální systém stanovování cen uhlíku by zajistil rovné podmínky pro vývozní podniky na světových trzích, a tím by snížil riziko poklesu investic a ztráty pracovních míst. Kromě toho by odstranil konkurenční výhodu dováženého zboží, které je levnější z důvodu nižších požadavků v oblasti klimatu.

V Bruselu dne 15. května 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) https://ec.europa.eu/research/bioeconomy/pdf/ec_bioeconomy_strategy_2018.pdf.

(2) https://www.un.org/development/desa/en/news/population/world-population-prospects-2017.html.

(3) https://sustainabledevelopment.un.org/?menu=1300.

(4) https://ec.europa.eu/research/bioeconomy/index.cfm?pg=policy&lib=strategy.

(5) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 45.

16.7.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 240/41

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 za účelem náležitého zohlednění celosvětového systému shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí

[COM(2019) 38 final – 2019/0017 (COD)]

(2019/C 240/10)

Zpravodaj: Constantine CATSAMBIS

Konzultace	11.2.2019, Evropský parlament 13.2.2019, Rada
Právní základ	Čl. 192 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí předsednictva	19.2.2019
Odpovědná specializovaná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato ve specializované sekci	25.4.2019
Přijato na plenárním zasedání	15.5.2019
Plenární zasedání č.	543
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	204/0/2

1. Závěry a doporučení

1.1.

Toto stanovisko se týká návrhu Evropské komise, jehož účelem je změnit nařízení (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy (1) (dále jen „nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování“). V této souvislosti je třeba odkázat na stanovisko z roku 2013 k tématu Emise z námořní dopravy, jehož zpravodajem byl pan Stefan Back (NAT/616) a které se zabývalo navrhovanými změnami v nařízení o monitorování, vykazování a ověřování z roku 2015. To obsahuje řadu důležitých návrhů, včetně článku 22 Komisí přijatého nařízení z roku 2015, v němž se uvádí, že bude-li dosaženo mezinárodní dohody o globálním systému pro monitorování, vykazování a ověřování, pak Komise toto nařízení přezkoumá a případně navrhne jeho změny s cílem zajistit soulad s takovou mezinárodní dohodou.

1.2.

V roce 2016 totiž Výbor pro ochranu mořského prostředí (MEPC) zřízený v rámci Mezinárodní námořní organizace OSN (IMO) přijal změny Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL), jimiž byl zaveden právní rámec pro celosvětový systém shromažďování údajů o spotřebě topného oleje u lodí (dále jen „celosvětový systém shromažďování údajů IMO OSN“), podle něhož začaly povinnosti monitorování platit v lednu 2019.

1.3.

Komise zdůraznila, že částečné sladění obou systémů monitorování, vykazování a ověřování by mohlo přispět ke snížení administrativní zátěže pro společnosti provozující lodní dopravu a správní orgány, přičemž budou zachovány hlavní cíle nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování. Za tímto účelem Komise navrhla omezené sladění nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování s celosvětovým systémem shromažďování údajů IMO OSN, co se týče definic, parametrů monitorování, plánů monitorování a šablon k nim.

1.4.

Byly navrženy tyto změny v nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování:

1.4.1.

Povinnosti spojené s vykazováním v případě změny společnosti musí zohledňovat souběžná ustanovení celosvětového systému shromažďování údajů IMO OSN. To zajistí, aby stejné právní subjekty monitorovaly a vykazovaly údaje na základě obdobně vypočtených vykazovaných období.

1.4.2.

Pro ty společnosti, které chtějí poskytnout výpočet průměrné energetické účinnosti svých lodí založený na množství přepravovaného nákladu, se jako dobrovolný parametr monitorování ponechává „množství přepravovaného nákladu“.

1.4.3.

Dosavadní parametr „doba strávená na moři“se nahrazuje definicí „doby plavby“stanovenou v rámci celosvětového systému shromažďování údajů IMO OSN.

1.4.4.

Jako základ pro výpočet „vzdálenosti, kterou loď urazila“by měly být použity možnosti ponechané v příslušných pokynech IMO OSN pro systém shromažďování údajů.

1.4.5.

Měl by být zjednodušen minimální obsah plánů monitorování, aby zohledňoval „Pokyny pro vypracování plánu pro řízení energetické účinnosti lodí (SEEMP)“IMO OSN, s výjimkou ustanovení, jež jsou nezbytná pro zajištění toho, že podle nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování budou monitorovány a vykazovány pouze údaje související s EU.

1.4.6.

Je třeba monitorovat a vykazovat zvlášť také emise CO2 u lodí v přístavech EU, aby se podpořilo používání dostupných opatření ke snižování emisí CO2 v přístavech EU a dále zvýšila informovanost o emisích v lodní dopravě.

1.4.7.

Je třeba ponechat stávající ustanovení nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování týkající se ověřování údajů akreditovanými třetími stranami, aby byl zachován cíl EU poskytovat spolehlivé informace srovnatelné v čase pro další rozhodování na úrovni EU nebo na celosvětové úrovni.

1.5.

Zbývající důležité otázky, které je třeba dořešit pro dosažení plného souladu s pokyny IMO pro systém shromažďování údajů, se týkají především ověřujících orgánů a způsobů, jakými ověřování probíhá, monitorovaných parametrů a zveřejňování citlivých obchodních údajů. Cílem úplného sladění nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování se systémem shromažďování údajů IMO OSN je zajistit jednotnost předpisů na celém světě, aby se co nejvíce snížila dodatečná zátěž, která má značný dopad zejména na malé a střední společnosti provozující lodní dopravu, a zamezilo se dvojím požadavkům na vykazování údajů v rámci dvou různých systémů.

2. Obecné připomínky

2.1.

Ve svém stanovisku z roku 2013 (2) EHSV zpochybnil potřebu a přidanou hodnotu dalších provozních informací a údajů (vedle spotřeby paliva a objemu emisí), které mají být v souladu s nařízením EU o monitorování, vykazování a ověřování monitorovány a vykazovány, a zejména pak potřebu informací, jež jsou stanoveny v čl. 9 písm. d) až g) ohledně monitorování parametrů při každé plavbě a v čl. 10 písm. g) až j) ohledně každoročního monitorování parametrů, a také v příloze II týkající se monitorování jiných (důležitých) informací, jelikož se jedná o informace obchodně citlivé a mohou vyvstat otázky, co se týče přínosu dostupnosti těchto informací v souhrnné formě.

2.2.

Obecně vzato si Komise v rámci stávajících návrhů na změnu nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování zachovává svůj postoj, pokud jde o zveřejňování údajů získaných z jednotlivých lodí. Navrhované změny jsou technického rázu a spočívají v technických opravách stanovených parametrů. Nepřinášejí tedy úplné sladění nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování se systémem shromažďování údajů IMO OSN, k němuž ve svých veřejných prohlášeních vyzvali zástupci IMO OSN i odvětví lodní dopravy, a ponechávají nevyřešené některé důležité otázky. Ty se týkají především ověřujících orgánů a způsobů, jakými ověřování probíhá, monitorovaných parametrů a zveřejňování citlivých obchodních údajů.

2.3.

Při posuzování navrhovaných změn by Komise měla vzít v potaz skutečnost, že celosvětové odvětví lodní dopravy je pevně odhodláno snížit do roku 2030 emise CO2 alespoň o 40 % a usilovat pak dále o 70 % snížení těchto emisí do roku 2050 ve srovnání s rokem 2008 a snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů alespoň o 50 % ve srovnání s rokem 2008, což odpovídá cílům Pařížské dohody. IMO OSN přijala v dubnu 2018 první strategii, již hodlá v roce 2023 přezkoumat a která tvoří rámec pro navrhování a zavádění konkrétních opatření zaměřených na snížení emisí CO2 v krátkodobém horizontu a pro případná střednědobá až dlouhodobá opatření s cílem dosáhnout v dohodnutých lhůtách a harmonogramech provádění odpovídajícího snížení emisí, a to v souladu s přijatým plánem IMO OSN pro dekarbonizaci do roku 2050.

2.4.

Vzhledem k množství a obsahu návrhů, které předložily jednotlivé členské státy a toto odvětví a jež mají být na pořadu nadcházejících jednání IMO OSN, se všechny zainteresované subjekty zjevně intenzivně snaží stanovit v konkrétním termínu předpisy pro energetickou účinnost světového obchodního loďstva na základě přesných informací a údajů o emisích CO2 z lodí, jež byly získány v rámci systému shromažďování údajů IMO OSN.

2.5.

Podle EHSV povede navrhované částečné sladění k tomu, že budou existovat zatěžující a neefektivní dvojí požadavky na monitorování a vykazování, poněvadž bude i nadále nutné vykazovat údaje v rámci dvou různých systémů, tj. systému regionálního (evropského) a celosvětového (IMO OSN). V důsledku toho budou muset lodě plnit požadavky na monitorování a vykazování v souladu s nařízením o monitorování, vykazování a ověřování i s celosvětovým systémem shromažďování údajů IMO OSN. EU a IMO OSN mají pro vykazování údajů odlišné šablony, a pro posádky lodí a námořní dopravu je to tudíž spojeno s větší námahou a administrativní zátěží a s vyššími náklady.

2.6.

Úplné sladění nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování se systémem shromažďování údajů IMO OSN by nejenom pomohlo vytvořit spolehlivou a celosvětově jednotnou databázi údajů o emisích CO2 z lodí, ale bylo by rovněž v souladu s programem Evropské komise v oblasti zlepšování právní úpravy, který má zajistit cílené přijímání právních předpisů tak, aby plnily svůj účel a přinášely prospěch evropské ekonomice s vynaložením co nejmenších nákladů. Dále se pak tímto úplným sladěním vytvoří rovné podmínky pro evropské loďstvo na mezinárodní úrovni. Cílem úplného sladění nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování se systémem shromažďování údajů IMO OSN je zajistit jednotnost předpisů na celém světě, aby se co nejvíce snížila dodatečná zátěž, která má značný dopad zejména na malé a střední společnosti provozující lodní dopravu, a zamezilo se dvojím požadavkům na vykazování údajů v rámci dvou různých systémů.

2.7.

Nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování stanoví, že Komise musí získané údaje zveřejňovat spolu s identifikačními údaji dané společnosti a lodi, aby tyto informace mohly být využívány třetími stranami. Účelem systému shromažďování údajů IMO OSN je jednoduše určit celkové množství emisí CO2 z mezinárodní lodní dopravy, aby bylo možné přijmout další politická rozhodnutí a zvážit dodatečná opatření ke snížení emisí skleníkových plynů. Komise však chce zveřejňovat podrobné (a obchodně citlivé) údaje o jednotlivých lodí připlouvajících do přístavů v EU/EHP, které by mohly být zneužity. To by mohlo tyto lodě nespravedlivě postihnout a mohlo by to rovněž narušit hospodářskou soutěž a způsobit značné konkurenční nevýhody vlastníkům lodí z EU na světovém trhu v odvětví lodní dopravy a také lodím, jež připlouvají do přístavů v EU.

2.8.

V rámci jednotného a fungujícího celosvětového systému shromažďování údajů o spotřebě paliva by bylo vhodné využít k prosazování a provádění stávající mechanismy IMO OSN orgánů státu vlajky. V systému shromažďování údajů IMO OSN jsou informace, které lodě této organizaci předaly prostřednictvím státu vlajky, poskytovány třetím stranám anonymně.

3. Konkrétní připomínky

3.1.

Je třeba poukázat na následující technické aspekty návrhu. V souladu s čl. 21 písm. f) musí Evropská komise nadále zveřejňovat údaje o průměrné roční spotřebě paliva a emisích CO2 ve vztahu ke vzdálenosti ujeté a nákladu přepravenému během plaveb. To se jeví být v rozporu s novým pozměněným ustanovením v návrhu (nové znění čl. 9 prvního poodstavce písm. f)), podle něhož má být monitorování přepravovaného nákladu (při každé plavbě) dobrovolné – v navrhované změně je totiž přepravovaný náklad pouze dobrovolně monitorovaným parametrem, a nepodléhá tedy sladění se systémem shromažďování údajů IMO OSN. Kromě toho se zdá, že ačkoli byla v čl. 3 písm. p) a v čl. 11 odst. 3 písm. a) bodě xi) návrhu doplněna definice „hrubé nosnosti“lodě, nebyl tento parametr důsledně zahrnut do všech článků návrhu, což by se dalo vyložit tak, že Komise nemá dostatečnou důvěru v účinnost systému shromažďování údajů IMO OSN.

3.2.

Změny provedené v čl. 11 odst. 2 a v čl. 3 písm. d) návrhu, které se týkají změny společnosti, jsou vítané, neboť zavádějí odpovědnost předchozího vlastníka, což je velmi potřebné v případech, kdy ve vykazovaném období došlo ke změně společnosti. Definice pojmů „společnost“a „vykazované období“, jakož i přiřazení povinností monitorování a vykazování v případě „změny společnosti“nyní více odpovídají souběžným ustanovením systému shromažďování údajů IMO OSN. Nově zavedený popis se však nezdá být dostatečně přesný, aby bylo možné upravit vztah mezi „starou“a „novou“společností. V zájmu co největší právní srozumitelnosti by se dalo stanovit, že nový vlastník nese právní odpovědnost počínaje dnem, kdy byla změna uskutečněna. Navrhované nové znění čl. 11 odst. 2 by mohlo být upraveno takto:

„2.

Změní-li se společnost, předchozí společnost předloží Komisi a orgánům dotčeného státu vlajky co nejdříve po dni provedení změny, avšak nejpozději do tří měsíců zprávu, jež zahrnuje stejné prvky jako výkaz emisí, ale omezuje se na období odpovídající činnostem prováděným v rámci odpovědnosti této společnosti. Nová společnost zajistí, aby všechny lodě plnily požadavky podle tohoto nařízení počínaje dnem, kdy byla změna uskutečněna.“

V Bruselu dne 15. května 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).

(2) Stanovisko EHSV k tématu Emise z námořní dopravy (Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 170).

16.7.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 240/44

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Jednotný trh v měnícím se světě – Jedinečná výhoda si žádá nový politický závazek

[COM(2018) 772 final]

(2019/C 240/11)

Zpravodaj: Gonçalo LOBO XAVIER

Spoluzpravodaj: Juan MENDOZA CASTRO

Konzultace	Komise, 18.2.2019
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná specializovaná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato ve specializované sekci	2.4.2019
Přijato na plenárním zasedání	15.5.2019
Plenární zasedání č.	543
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	153/1/1

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá jednoznačné poselství Komise ohledně posílení jednotného trhu a potřeby závazku ze strany všech členských států a občanů. Jednotný trh vyžaduje rovnováhu mezi očekáváními lidí a koordinovanými politikami pro přizpůsobení Evropy různým výzvám, které přináší globalizace, nové trendy a technologický pokrok.

1.2.

EHSV požaduje jednotný trh, stejný pro všechny státy EU, který bude vnímán jako příležitost znovu potvrdit evropské hodnoty, základní práva a povinnost dosáhnout pokroku a blahobytu ve všech členských státech a pro všechny občany.

1.3.

Bezproblémový, ale konkrétní integrační proces je významným důvodem, proč se vyhnout hrozbě protekcionismu, individualismu a extrémistickým společnostem a bojovat proti nim. Zásadní úspěchy jednotného trhu musí být v členských státech a mezi občany lépe propagovány.

1.4.

Existují dobré příklady toho, že jednotný trh je pro evropské občany díky úsilí a závazkům různých subjektů přínosem. V důsledku procesu, který začal před 60 lety, musí být v přístupu občanů přítomny hodnoty jako svoboda, hospodářský růst, demokracie, mír, věda a inovace, politická stabilita, práva spotřebitelů a sociální práva. Obtíže při respektování těchto hodnot cílů nesmí být zapomenuty, ale měly by se stát ponaučením pro budoucnost.

1.5.

EHSV znovu vyjadřuje svou podporu omezení státní podpory a boji proti zneužívání dominantního postavení, přičemž zdůrazňuje obtíže, kterým čelí na světových trzích evropské společnosti při soutěži s oligopoly nebo monopoly, které jsou v některých případech ve státním vlastnictví.

1.6.

EHSV též zdůrazňuje klíčovou úlohu jednotného trhu jako nástroje k podpoření ambicióznější evropské průmyslové strategie s jasnými cíli pro rok 2030. Inkluzivnější a rozsáhlejší integrace jednotného trhu v rámci skutečně evropské průmyslové strategie by se také měla stát hlavní prioritou pro příští Evropskou komisi, spolu se zaměřením na větší investice do inovací a technologií, flexibilnější a uživatelsky vstřícnější regulační rámec, který bude konkurovat v celosvětovém měřítku, aniž by bylo opomenuto dodržování pravidel a udržitelných postupů zdravé celosvětové hospodářské soutěže.

1.7.

EHSV znovu opakuje svůj požadavek rozvíjet sociální rozměr EU s cílem podpořit vytváření kvalitních pracovních míst, zlepšit dovednosti a schopnosti, zvýšit sociální investice a rozvíjet sociální ekonomiku, s důrazem na sociálně odpovědné firmy, a také předcházet chudobě, nerovnostem, diskriminaci a sociálnímu vyloučení se zvláštním důrazem na začlenění mladých lidí do společnosti. EHSV se domnívá, že je vhodné, aby byly zavedeny sociální politiky, které se budou zabývat touto situací, která způsobuje nespokojenost ve vztahu k EU, zvýšený populismus a šíření xenofobie u části obyvatelstva.

1.8.

EHSV poznamenává, že navzdory značnému úsilí vynakládanému v souvislosti s prováděním a uplatňováním pravidel jednotném trhu fakta ukazují (1), že vnitrostátní opatření mohou občanům a podnikům způsobit neúměrnou zátěž. EHSV se domnívá, že prioritu má nyní apelování na členské státy, aby se těchto praktik vyvarovaly.

1.9.

EHSV podporuje digitální ekonomiku již řadu let, jelikož si je vědom, že je s ní spojená budoucnost jednotného trhu. EHSV souhlasí s Komisí, že obecné nařízení o ochraně údajů (2) má zásadní význam pro zajištění důvěry v jednotný trh v oblasti osobních údajů, je však třeba přijmout další opatření k zajištění lepšího, jasného a uživatelsky vstřícného rámce, aby se předešlo zbytečné zátěži a nedorozuměním. To má také zásadní význam pro zvyšování mobility v zájmu rozvoje odvětví služeb, které neustále roste a je stále důležitější pro hospodářský růst a nová pracovní místa. Rostoucí odvětví služeb a zvyšující se nedostatek dovedností vyžadují lépe fungující jednotný trh.

1.10.

EHSV se ztotožňuje s cílem vytvořit podpůrný rámec, který umožní přechod na oběhový model, a znovu opakuje, že klíčovou hnací silou pro obnovení důvěry v trhy a propojení úspor s udržitelnými investicemi je robustní systém financování udržitelného růstu orientovaný na dlouhodobost.

1.11.

EHSV vítá jasný pokrok v transformaci Evropského mechanismu stability (ESM) na Evropský měnový fond, který by mohl preventivně nabízet likviditu, čímž by se omezily podmíněné programy. Aby však bylo možné čelit budoucím rizikům ve finančním systému, podporuje EHSV hledání konsensu mezi členskými státy ohledně dokončení bankovní unie. Jednou z priorit agendy by i nadále mělo být rovněž vytvoření plně integrovaných finančních trhů a unie kapitálových trhů.

2. Souvislosti

2.1.

Komise v posledních čtyřech letech předložila za účelem prohloubení jednotného trhu a v zájmu jeho větší spravedlnosti ambiciózní a vyvážený soubor opatření tvořený strategií pro jednotný trh (3), unií kapitálových trhů (4) a strategií pro jednotný digitální trh (5).

2.2.

Několik návrhů již bylo přijato, Evropský parlament a Rada se ovšem stále ještě musí dohodnout na 20 z celkem 67 návrhů předložených v těchto strategiích.

2.3.

V březnu 2018 vyzvala Evropská rada Komisi, aby vyhodnotila aktuální stav jednotného trhu z hlediska provádění, uplatňování a vymáhání stávajících právních předpisů a také přetrvávající překážky i příležitosti, které na cestě k plně fungujícímu jednotnému trhu vyvstávají.

2.4.

Toto sdělení se přijímá společně s roční analýzou růstu (6) a sdělením na téma zhodnocení investičního plánu pro Evropu (7).

2.5.

V rámci strategie pro jednotný digitální trh Komise předložila řadu iniciativ zaměřených na řešení největších překážek elektronického obchodování. Některé z nich již byly přijaty, konkrétně co se týče zeměpisného blokování (8), služeb přeshraničního dodávání balíků (9), daně z přidané hodnoty u elektronického obchodování (10) a spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele (11).

2.6.

Online platformy dnes hrají na jednotném trhu významnou roli, jelikož díky nim může více než jeden milion podniků oslovovat zákazníky v celé Unii. Komise předložila návrh nových, harmonizovaných pravidel fungování „platforem pro podniky“ (12), který byl na politické úrovni schválen v únoru 2019 Evropským parlamentem a Radou.

3. Obecné připomínky

3.1.

EHSV podporuje jednoznačné poselství Komise ohledně posílení jednotného trhu, který je významným úspěchem a klíčovým prvkem evropského integračního procesu. Měl by být jedním z pilířů prosperity v Evropě.

3.2.

Klíčovými rozhodnutími pro dokončení jednotného trhu byly zavedení eura a Schengenská dohoda. Zároveň existuje mezi členskými státy stále ještě mnoho rozdílů, které je třeba řešit. Má-li se tato situace změnit a být zaručena soudržnost členských států, musí se všechny členské státy více angažovat.

3.3.

Jednotný trh vyžaduje rovnováhu mezi očekáváními lidí a koordinovanými politikami, aby byla naplněna neustálá potřeba přizpůsobovat Evropu různým výzvám, které přináší globalizace, nové trendy, technologický pokrok a digitalizace.

3.4.

Jednotný trh, na který má přístup více než 512 milionů spotřebitelů, je jednoznačným úspěchem: přijetím společných pravidel byly odstraněny regulační překážky u více než 80 % průmyslových výrobků. Tento proces však nelze považovat za samozřejmost. Politickou prioritu musí mít i rozdíly v závazku členských států a potřeba lépe provádět související právní předpisy. Jednotný trh musí zasahovat i na internetové prodejce.

3.5.

Skutečnost, že Komise sama uznala, že je třeba se dohodnout na legislativních návrzích a odstranit rozdíl mezi slovy a realitou, je dobrým znamením. Členské státy to musí chápat jako „každodenní proces“.

3.6.

Úplné integrace jednotného trhu nebude nikdy dosaženo, pokud si členské státy neuvědomí skutečnou hodnotu tohoto procesu a nebudou o něm informovat své občany. Je třeba, aby političtí představitelé zdůrazňovali úspěchy a propagovali při tom blahobyt občanů.

3.7.

Evropský projekt je založen na míru, prosperitě a sociálním rozvoji. Těm, kdo mají pochybnosti, je potřeba připomínat náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu. Evropští občané si musí cenit dosavadních úspěchů, aby se aktivně zapojili do procesu a vyvarovali se nedorozumění a radikalismu. Proces jednotného trhu přispívá k rozvoji Evropy a mohl by být použit jako dobrý příklad k podpoře evropských hodnot.

3.8.

Jednotný trh nemůže existovat za situace, kdy jsou na jednotném trhu prodávány výrobky ve „dvojí“kvalitě, kdy výrobky dodávané pod stejnou obchodní značkou do nových zemí EU jsou kvalitativně odlišné (s nižším obsahem kvalitních surovin) od výrobků prodávaných ve starých zemích EU. EHSV takový postup považuje za nepřijatelný.

4. Konkrétní připomínky

4.1. Jednotný trh jako nástroj informování o evropských hodnotách a úspěších

4.1.1.

EHSV je přesvědčen, že je třeba používat společného jazyka k lepšímu informování o úspěších jednotného trhu. Měly by být zhodnoceny skutečnosti, jako je mobilita občanů ve volném čase a z důvodů práce, finanční služby nebo dokonce i sociální aspekty bezpečnosti a pracovních příležitostí a ochrana spotřebitelů.

4.1.2.

EHSV se domnívá, že někteří jedinci uplatňují rétoriku, která podrývá proces rozvoje Evropy. Tato rétorika je podpořena zdůrazňováním rozdílů mezi členskými státy a jednotlivých skutečností, které nezobrazují úplnou realitu jednotného trhu. Je klíčové zamezit tomuto druhu projevu mezi občany a bojovat s ním, jednoduše protože integrační politika je velmi dynamická a probíhá různým tempem. Je třeba zdůrazňovat celkový výsledek a prioritou musí být potřeba zabránit nerovnostem na různých úrovních (hospodářské, sociální, vzdělávací atd.).

4.2. Více příležitostí i výhod pro občany

4.2.1.

Významnou roli sehrála při rozvoji jednotného trhu politika EU v oblasti hospodářské soutěže a spotřebitelská politika EU. Aby spotřebitelé mohli využívat výhod jednotného trhu, musí jednotný trh fungovat efektivně a spotřebitelé musí mít důvěru ve zboží a služby poskytované online i offline, ať už místními subjekty nebo jiným členským státem. Členské státy musí zajistit, aby podniky dodržovaly pravidla na ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů a aby nedocházelo k diskriminaci konkurentů na úkor blahobytu spotřebitelů.

4.2.2.

Významnou roli sehrála při rozvoji jednotného trhu politika EU v oblasti hospodářské soutěže, jež má celosvětovou prestiž. Jak EHSV již roky zdůrazňuje, omezování státní podpory a boj proti zneužívání dominantního postavení vedou k dynamice trhu EU a přináší prospěch spotřebitelům i podnikům.

4.2.3.

Jednotný trh EU musí dodržovat v rámci pravidel hospodářské soutěže i internetoví prodejci a musí být stanovena míra postavení globálních firem.

4.3. Výhody pro podniky

4.3.1.

Jednotný trh nabízí podnikatelům otevřený a mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech a zajišťující přístup do mezinárodních hodnotových řetězců.

4.3.2.

Cílem unie kapitálových trhů je mobilizovat kapitál v Evropě a směřovat ho do všech společností, do infrastruktury a udržitelných dlouhodobých projektů s pozitivním dopadem na zaměstnanost (13).

4.3.3.

Nicméně je třeba urazit ještě dlouhý kus cesty. Evropské společnosti se na bankovní úvěry spoléhají mnohem více než americké společnosti.

4.3.4.

Rozsah jednotného trhu znamená, že Unie je v pozici, z níž může formovat otevřený a mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech. Podniky ze třetích zemí musí respektovat právní předpisy Unie, aby měly na jednotný trh přístup, včetně předpisů v oblasti zdraví, životního prostředí, bezpečnosti potravin a výrobků a ochrany spotřebitele.

4.3.5.

EHSV zdůrazňuje obtíže, kterým čelí na světových trzích evropské společnosti při soutěži s oligopoly nebo monopoly, které jsou v některých případech ve státním vlastnictví. Příkladem může být v této souvislosti odvětví železniční dopravy, letecká doprava, větrné elektrárny atd., kde evropské společnosti čelí ostré konkurenci (společností z třetích zemí, zejména Číny).

4.4. Sociální rozměr

4.4.1.

EHSV již vyzval Komisi, aby rozvíjela sociální rozměr EU s cílem podpořit vytváření kvalitních pracovních míst, zlepšit dovednosti a schopnosti, zvýšit sociální investice a rozvíjet sociální ekonomiku a také předcházet chudobě, nerovnostem, diskriminaci a sociálnímu vyloučení se zvláštním důrazem na začlenění mladých lidí do společnosti.

4.4.2.

Panuje jakási představa, že nejvíce v důsledku hospodářské krize, která vedla ke zvýšení nezaměstnanosti a chudoby, stagnaci nebo poklesu reálných mezd a snížení sociálních dávek, ztratili zaměstnanci. EHSV se domnívá, že je vhodné, aby byly zavedeny sociální politiky, které se budou zabývat touto situací, která způsobuje nespokojenost ve vztahu k EU, zvýšený populismus a šíření xenofobie u části obyvatelstva. Ačkoli následky této krize nejsou ještě zdaleka za námi, průzkum Evropského odborového institutu (ETUI) (14) uvádí, že si pracovníci v devíti členských státech v roce 2017 vydělali méně než v roce 2010. EHSV připomíná, že v šesti členských státech EU není zavedena povinná minimální mzda a v jiných státech je velmi nízká (15).

4.4.3.

EHSV vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti se změnami v Evropském aktu přístupnosti, tak aby byla prosazována práva osob se zdravotním postižením, a vybízí členské státy, aby ve fázi provádění daly najevo ambice a vyváženost. EHSV rovněž vyzývá příští Komisi, aby předložila evropský akční plán pro odvětví sociální ekonomiky, který zajistí rovné podmínky pro podniky sociální ekonomiky a podpoří rozvoj tohoto odvětví.

4.5. Účinnější provádění a uplatňování pravidel jednotného trhu

4.5.1.

EHSV poznamenává, že navzdory značnému úsilí vynakládanému v souvislosti s prováděním směrnic o jednotném trhu fakta ukazují (16), že vnitrostátní opatření mohou občanům a podnikům způsobit neúměrnou zátěž (17). To je záležitost, kterou se členské státy musí zabývat především, přičemž prioritou musí být nové nástroje, které tomu zabrání.

4.5.2.

EHSV zdůrazňuje, že nedávné signály týkající se provádění právních předpisů EU „nebyly vždy povzbudivé“, což vyžaduje větší závazek ze strany členských států.

4.6. Využití plného potenciálu jednotného trhu

4.6.1. Jednotný digitální trh a ekonomika služeb

4.6.1.1.

EHSV podporuje digitální ekonomiku již řadu let, jelikož si je vědom, že je s ní spojená budoucnost jednotného trhu (18).

4.6.1.2.

Z tohoto důvodu EHSV vřele vítá politickou dohodu (19) o vůbec prvním programu Digitální Evropa 2021–2027 (20) s celkovým rozpočtem ve výši 9,2 miliardy EUR a s cílem formovat a podporovat digitální transformaci evropských společností a ekonomik a zajistit široké využívání a zavádění digitálních technologií v celé ekonomice a společnosti, aby bylo posíleno vedoucí postavení Evropy v průmyslové a technologické oblasti.

4.6.1.3.

Vzhledem k tomu, že se sektor služeb stále více podílí na celkovém hospodářství EU (21) a vytváření pracovních míst v EU, je více než kdy jindy nezbytné plně využívat jeho potenciál, zejména z toho důvodu, že odhadovaný zisk v tomto sektoru je značný (22).

4.6.2. Evropská ekonomika založená na datech

4.6.2.1.

Hlavním cílem pro jednotný trh je vybudovat evropský datový ekosystém jakožto nepostradatelný určující faktor hospodářského a sociálního pokroku a odolné konkurenceschopnosti, a to ve světě, jenž prochází radikální proměnou a v němž se v USA a v Asii nacházejí silní konkurenti. V zájmu podpory možností připojení a ukládání je napříč kontinentem skutečně zapotřebí investic do infrastruktury financovaných veřejným i soukromým sektorem (23).

4.6.2.2.

EHSV souhlasí s Komisí, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů (24) má zásadní význam pro zajištění důvěry v jednotný trh v oblasti osobních údajů (25), avšak navrhované nařízení o soukromí a elektronických komunikacích (26) musí být upřesněno, aby bylo zajištěno uplatňování Listiny základních práv a lidských práv (články 5, 8 a 11), stejně jako možnosti omezení zavedené vnitrostátními právními předpisy (27).

4.6.3. Oběhové hospodářství a udržitelné financování

4.6.3.1.

Výbor se ztotožňuje s cílem vytvořit podpůrný rámec, který umožní přechod na oběhový model zahrnující celý životní cyklus produktů (28).

4.6.3.2.

Důležitou hnací silou pro obnovení důvěry v trhy a propojení úspor s udržitelnými investicemi je robustní systém financování udržitelného růstu orientovaný na dlouhodobost. Akční plán EU (29) zabývající se touto problematikou musí podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny (cíl udržitelného rozvoje č. 8) (30).

4.6.4. Trhy výrobků a služeb

4.6.4.1.

Normalizační model staví EU do celosvětové vedoucí pozice. EHSV vyzdvihuje činnost Evropské komise v této oblasti. Jednotnost a soudržnost souboru evropských norem zajišťuje základní zásada „jedna norma, jedna zkouška – akceptovaná po celé Evropě“. Podnikům to přináší investice a také právní a finanční jistotu (31).

4.6.4.2.

Balíček předpisů ohledně „Čisté energie pro všechny Evropany“má za cíl zrychlit, transformovat a konsolidovat přechod hospodářství EU na čistou energii, aniž by ztrácel ze zřetele důležité cíle hospodářského růstu a vytváření pracovních míst (32).

4.6.4.3.

V návaznosti na čtvrtý železniční balíček z roku 2013 (33) ukazuje šestá zpráva o sledování vývoje na železničním trhu (34), že celková délka železniční sítě EU vzrostla.

4.6.4.4.

5G pro Evropu: akční plán (35) řeší jeden z nejdůležitějších prvků digitální ekonomiky a společnosti. Obchodní služby budou poskytovány v roce 2020. EHSV se domnívá, že rozhodujícími faktory bude úspěch projektů rozvíjených v rámci partnerství soukromého a veřejného sektoru v oblasti 5G (5G-PPP) během výzkumné fáze a integrace fronthaul a backhaul sítí při přenosu dat díky zavedení přepínačů s velkou kapacitou, heterogenním přenosovým spojením a procesorovým jednotkám umístěným v cloudu a využívajícím více poskytovatelů internetu (36).

4.6.5. Integrovanější kapitálové trhy a plnohodnotná bankovní unie

4.6.5.1.

Po opatřeních přijatých v důsledku finanční krize jsou nyní evropské banky v lepší pozici, aby mohly čelit budoucím turbulencím. EHSV vítá jasný pokrok v transformaci ESM na Evropský měnový fond, který by mohl preventivně nabízet likviditu, čímž by se omezily podmíněné programy.

Aby však bylo možné čelit budoucím rizikům ve finančním systému, podporuje EHSV hledání konsensu mezi členskými státy ohledně zřízení silné bankovní unie, přičemž je nutné se zaměřit na opatření, jež mohou zvýšit důvěru občanů a podniků.

4.6.6. Snižování administrativní zátěže a snadnější dodržování daňových předpisů

4.6.6.1.

Pro jednotný trh mají rozhodující význam moderní unijní pravidla v oblasti práva obchodních společností. V tomto smyslu představuje baliček předpisů ohledně evropského práva obchodních společností komplexní přístup, jehož cílem je vyvažovat a chránit oprávněné zájmy a potřeby všech zainteresovaných stran, malých a středních podniků, menšinových společníků, věřitelů a zaměstnanců (37).

4.6.6.2.

V některých daňových aspektech ztěžuje přijetí společných pravidel požadavek jednomyslnosti v Radě. Jde zejména o společný (konsolidovaný) základ daně z příjmů právnických osob a jednotnou evropskou daň z přidané hodnoty (DPH). EHSV se ztotožňuje i s balíčkem předpisů ohledně reformy DPH (38).

4.6.7. Udržitelná mobilita

4.6.7.1.

Čtyři z deseti dotazovaných evropských řidičů (39) uvedli, že předpokládají, že další auto, které si koupí, bude elektromobil. Standardy týkající se čistých vozidel a pobídky týkající se elektrických vozidel pomohou evropským výrobcům automobilů zůstat konkurenceschopnými na rychle se elektrizujícím globálním trhu.

4.6.7.2.

EHSV vítá Evropskou bateriovou alianci jako dobrý příklad strategického hodnotového řetězce v Evropě. Je ovšem zapotřebí daleko větší úsilí, jelikož evropské značky z velké části zaostávají za asijskými a americkými výrobci v soutěži o plošné dodávky aut do zásuvky.

4.7. Další postup

4.7.1.

Proces evropského semestru musí být v náležitém případě využíván jako jeden z nástrojů k účinnějšímu a rychlejšímu postupu směrem k lepšímu jednotnému trhu.

4.7.2.

Členské státy mohou těžit z inkluzivnějšího dialogu založeného na očekávání občanské společnosti. Evropský semestr je součástí tohoto dialogu. Schopnost členských států využívat „doporučení pro jednotlivé země“, která mohou zlepšit – nikoli ukládat – vnitrostátní reformy, se zdá být klíčovým krokem k dosažení úspěchu a zapojení společnosti.

4.7.3.

Snahy o podporu úspěchů jednotného trhu musí být zahrnuty ve všech politikách a závazcích členských států. Důležitá je účast občanů a zapojení společnosti. Musí se zajistit, aby prioritou členských států bylo efektivní informování občanů a „evropský projekt založený na jednotném trhu“. Tím evropští představitelé přispějí k zamezování extremismu a radikálních opatření proti jednotnému trhu.

4.7.4.

EHSV vítá výzvy a požadavky Komise určené Evropské radě, zejména výzvu, „aby zajistila, že Rada s Evropským parlamentem budou urychleně spolupracovat“, aby co nejdříve „přijaly legislativní iniciativy v rámci strategie pro jednotný trh, jednotného digitálního trhu a unie kapitálových trhů a bankovní unie“ (40).

V Bruselu dne 15. května 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) COM(2018) 772 final, oddíl 2.1.

(2) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(3) COM(2015) 550 final, Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 1.

(4) COM(2015) 468 final, Úř. věst. C 133, 14.4.2016, s. 17.

(5) COM(2015) 192 final, Úř. věst. C 71, 24.2.2016, s. 65.

(6) COM(2018) 770 final.

(7) COM(2018) 771 final.

(8) Nařízení (EU) 2018/302.

(9) Nařízení (EU) 2018/644.

(10) Směrnice (EU) 2017/2455.

(11) Nařízení (EU) 2017/2394.

(12) COM(2018) 238 final.

(13) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 117.

(14) Benchmarking Working Europe 2018.

(15) Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek.

(16) COM(2018) 772 final, oddíl 2.1.

(17) Viz francouzská iniciativa https://ue.delegfrance.org/suppression-de-sur-transpositions.

(18) Úř. věst C 71, 24.2.2016, s. 65, Úř. věst C 440, 6.12.2018, s. 57, Úř. věst C 75, 10.3.2017, s. 119, Úř. věst C 125, 21.4.2017, s. 51, Úř. věst C 288, 31.8.2017, s. 1, Úř. věst C 81, 2.3.2018, s. 102.

(19) IP/19/528.

(20) COM(2018) 434 final, Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 292.

(21) Sektor služeb je v současnosti nejvýznamnějším sektorem EU a podílí se na HDP EU zhruba 75 %.

(22) Viz COM(2018) 772 final – sdělení Komise Jednotný trh v měnícím se světě, oddíl 3.4.

(23) Úř. věst. C 345, 13.10.2017 s. 130.

(24) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(25) Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 90.

(26) COM(2017) 10 final.

(27) Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 138.

(28) Úř. věst. C 230, 14.7.2015, s. 91.

(29) COM(2018) 97 final, Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 73, Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 103, Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 97.

(30) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 73.

(31) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 17.

(32) Úř. věst. C 246, 28.7.2017, s. 64.

(33) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 122.

(34) COM(2019) 51 final.

(35) COM(2016) 588 final.

(36) Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 74.

(37) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 24.

(38) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 40.

(39) https://www.euractiv.com/section/electric-cars/opinion/dont-let-european-automakers-lose-the-race-to-electrification.

(40) COM(2018) 772 final.

16.7.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 240/51

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence

[COM(2018) 795 final]

(2019/C 240/12)

Zpravodajka: Tellervo KYLÄ-HARAKKA-RUONALA

Konzultace	Komise, 18. 2. 2019
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato ve specializované sekci	2. 4. 2019
Přijato na plenárním zasedání	15. 5. 2019
Plenární zasedání č.	543
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	210/2/1

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence a požaduje jeho naléhavé provedení z důvodu rychlého pokroku ve vývoji a zavádění umělé inteligence mimo EU. Aby EU uspěla v celosvětové hospodářské soutěži, musí zaujímat přední místo v oblasti inovací a investic a zároveň dodržovat zásadu „člověk ve velení“a zásadu důvěryhodnosti umělé inteligence.

1.2.

EHSV zdůrazňuje, že vývoj a zavádění umělé inteligence musí být inkluzivní, pokud jde o subjekty občanské společnosti, včetně podniků, pracovníků a spotřebitelů. Provádění strategie v oblasti umělé inteligence by se tedy mělo řádně zaměřit na to, jak ve prospěch celé společnosti co nejvíce využívat příležitosti poskytované umělou inteligencí.

1.3.

EHSV vítá iniciativy zaměřené na vyčlenění větších finančních prostředků na inovace, infrastrukturu, vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti umělé inteligence prostřednictvím nástrojů financování EU. Výbor rovněž vybízí členské státy, aby podnikly nezbytné kroky vedoucí k dosažení společných cílů.

1.4.

Aby došlo ke zdokonalení vývoje a zavádění umělé inteligence v soukromém sektoru, EHSV požaduje příznivé obchodní prostředí zahrnující podpůrný a stabilní politický a regulační rámec, který bude stimulovat inovace a investice v oblasti umělé inteligence, přičemž zohlední zvláštní potřeby malých a středních podniků, začínajících podniků a rychle se rozvíjejících podniků.

1.5.

Podle EHSV je stěžejní zajistit kvalitu, dostupnost, přístupnost, interoperabilitu a plynulý tok dat na jednotném trhu a zároveň zaručit ochranu údajů a soukromí. Výbor naléhavě vyzývá k usnadnění přístupu k veřejným údajům a požaduje příznivé podmínky pro zřízení evropských digitálních platforem.

1.6.

EHSV podporuje iniciativy zaměřené na přeshraniční spolupráci, partnerství a sítě, jejichž cílem je posílit inovace a zavádění umělé inteligence, a zdůrazňuje význam rozsáhlé spolupráce mezi různými subjekty ve společnosti.

1.7.

EHSV vybízí členské státy, aby přizpůsobily své vzdělávací systémy poptávce po nových dovednostech, což vyžaduje reformy od základních škol až po univerzity. Kromě toho je nezbytné celoživotní a soustavné učení, které bude stále častěji probíhat v kontextu práce. Při předvídání změn a potřeb souvisejících s prací hraje zásadní roli sociální dialog.

1.8.

Pokud jde o zvládání strukturálních změn souvisejících s umělou inteligencí, EHSV považuje posílení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci za krok směrem k plnohodnotnému evropskému fondu pro přechod, jenž pomůže řídit digitální transformaci.

1.9.

EHSV zdůrazňuje, že vývoj a využívání umělé inteligence musí probíhat v souladu s hodnotami EU a při dodržování právních předpisů týkajících se spotřebitelů, práce a podniků. Zástupci občanské společnosti a sociální partneři musí být zapojeni do přípravy politik a opatření týkajících se umělé inteligence. Je rovněž nezbytné poskytovat poznatky o umělé inteligenci v zájmu posílení důvěry lidí.

1.10.

Vzhledem k tomu, že umělá inteligence musí sloužit společnosti jako celku a současně zohledňovat hospodářské, sociální a environmentální aspekty, EHSV navrhuje, aby EU přijala rámec udržitelného rozvoje jako hlavní přístup pro budoucí vývoj v oblasti umělé inteligence. EHSV rovněž vyzývá k tomu, aby jednotlivé organizace zaváděly umělou inteligenci udržitelným způsobem, včetně řádných informačních a konzultačních postupů.

2. Obecné připomínky

2.1.

Na základě strategie „Umělá inteligence pro Evropu“zveřejněné v dubnu 2018 spolupracuje Evropská komise s členskými státy na přípravě koordinovaného plánu v oblasti umělé inteligence s cílem maximalizovat celkový dopad opatření, a to zejména v oblasti investic, na úrovni EU a jednotlivých států a zajistit, aby se EU vypořádala s celosvětovou hospodářskou soutěží.

2.2.

Koordinovaný plán navrhuje společné akce ve čtyřech oblastech: navýšení investic, zlepšení dostupnosti a přístupnosti údajů, podpora talentu a dovedností a zajištění důvěry. Koordinovaný plán rovněž vyzývá členské státy, aby zavedly své vnitrostátní strategie v oblasti umělé inteligence do poloviny roku 2019.

2.3.

EHSV vítá koordinovaný plán jakožto významný krok směrem ke zlepšení provádění této strategie. Výbor poskytl komentáře ohledně strategie v předchozím stanovisku. (1) Výbor rovněž předložil stanovisko k programu Digitální Evropa. (2) EHSV navíc vypracoval stanoviska z vlastní iniciativy týkající se různých aspektů umělé inteligence (3) a také několik dalších stanovisek ohledně umělé inteligence.

2.4.

EHSV považuje za důležité, aby byla naplánována prováděcí opatření na úrovni EU i členských států, jelikož kompetence EU a členských států se v různých oblastech politiky liší. Spolupráce a koordinace jsou rovněž nezbytné za účelem maximalizace výsledků a účinnosti z hlediska celé EU. EHSV vybízí všechny členské státy, aby podnikly nezbytné kroky k dosažení společných cílů, přičemž bere na vědomí různé podmínky v různých zemích.

2.5.

Kromě spolupráce a koordinace mezi tvůrci politik na různých úrovních je vyžadována spolupráce mezi všemi subjekty ve společnosti. To je nezbytné k tomu, aby se zabránilo nesrovnalostem, překryvům a nedostatkům v rámci činnosti, a tudíž aby se zvýšila účinnost a dopad opatření.

2.6.

ESHV požaduje naléhavé provedení strategie, jelikož pokrok ve vývoji a zavádění umělé inteligence mimo EU je rychlý. EU a členské státy by se zároveň měly pevně držet dlouhodobých cílů strategie. EHSV podporuje cíl, aby se Evropa „stala předním světovým regionem pro rozvoj a zavádění špičkové, etické a bezpečné umělé inteligence, která podporuje přístup zaměřený na člověka v globálních souvislostech“. (4)

2.7.

Aby EU uspěla v celosvětové hospodářské soutěži, musí jít rozhodujícím způsobem vlastní cestou a zároveň uznávat vnější vývoj a trendy. Podle EHSV je důležité, aby se konkurenceschopnost a důvěra posuzovaly společně. Důvěryhodnost má potenciál stát se konkurenční výhodou pro EU, ačkoli musí fungovat i další složky konkurenceschopnosti.

2.8.

Vzhledem k tomu, že umělá inteligence musí sloužit společnosti jako celku, EHSV navrhuje, aby EU přijala rámec udržitelného rozvoje jako hlavní přístup pro budoucí vývoj v oblasti umělé inteligence. Udržitelný rozvoj se svými třemi rozměry vyžaduje politiky a opatření, jež posilují hospodářství a vytvářejí dobré životní podmínky pro společnost a zároveň pomáhají snižovat dopady na klima a životní prostředí.

2.9.

EHSV poukazuje na to, že politiky týkající se umělé inteligence musí být koncipovány z hlediska subjektů občanské společnosti, včetně podniků, pracovníků a spotřebitelů. Je třeba se řádně zaměřit na to, jak co nejvíce využívat příležitostí poskytovaných umělou inteligencí ve prospěch celé společnosti a jak minimalizovat rizika, včetně zmanipulování demokratických procesů.

2.10.

EHSV zdůrazňuje, že v rámci vývoje a zavádění umělé inteligence je důležitá inkluzivita a zásada „nikdo nezůstane opomenut“. To se vztahuje na přístupnost údajů a infrastruktury, dostupnost uživatelsky přívětivých produktů a přístup ke znalostem a dovednostem. Inkluzivita je důležitá pro lidi i podniky, a to zejména pro malé a střední podniky. Měla by být přijata zvláštní opatření s cílem zvýšit dovednosti žen v oblasti umělé inteligence a povzbudit je, aby přijímaly pracovní místa a úkoly spojené s umělou inteligencí, a to i v průmyslu.

2.11.

Vzhledem k obrovským společenským výzvám a extrémně rychlému vývoji technologií by EU měla plně využívat umělou inteligenci při prediktivní analýze v odvětvích, jako je zdravotnictví a doprava, mimo jiné pokud jde o otázky práce. EU by navíc měla předvídat příležitosti, jež jsou nedílně spjaty s přelomovými technologiemi, jako je kvantová technologie.

3. Usnadnění inovací a rozvoje podnikání

3.1.

Kromě toho, že umělá inteligence poskytuje obchodním operacím vyšší účinnost a produktivitu, přináší rovněž nové obchodní příležitosti pro širokou škálu odvětví a služeb. To platí jak pro velké společnosti, tak pro malé a střední podniky, začínající podniky a rychle se rozvíjející podniky. Navíc budou vytvořeny zcela nové podniky.

3.2.

Vzhledem k tomu, že k významnému rozvoji v oblasti vývoje a zavádění umělé inteligence dochází také mimo EU, musí EU rovněž zvýšit úsilí o zlepšení své konkurenceschopnosti. To není otázka „výběru vítězů“, ale spíše zjišťování problémů a výzev, které je třeba řešit, s cílem vytvořit a udržet správné podmínky pro využití příležitostí a minimalizaci rizik spojených s umělou inteligencí.

3.3.

Investice do inovací a infrastruktury a další rozvoj jednotného trhu jsou stěžejní oblasti činnosti, na které je třeba se zaměřit. Kromě toho EHSV zdůrazňuje význam celkového podnikatelského prostředí, mimo jiné včetně zdanění, regulace a dostupnosti výrobních faktorů, pro inovační činnosti a investiční rozhodnutí podniků.

3.4.

EHSV oceňuje iniciativy zaměřené na vyčlenění větších finančních prostředků na vývoj a zavádění umělé inteligence. Nástroje, jako například Horizont Evropa, Digitální Evropa, InvestEU a Evropský fond pro strategické investice, jsou cenné a nezbytné pro posílení inovací a investic v oblasti umělé inteligence.

3.5.

Ačkoli veřejný sektor hraje významnou úlohu díky vlastním investicím a zadávání veřejných zakázek v oblasti umělé inteligence, jsou zapotřebí značné soukromé investice, které povedou k přiměřenému pokroku v oblasti vývoje a zavádění umělé inteligence v některých odvětvích. Veřejné financování podněcuje soukromé investice a jako takové je zcela zásadní. Postupy financování by však měly být uživatelsky vstřícnější. Rovněž by měla být vytvořena pravidla financování, která budou povzbuzovat podstupování rizik.

3.6.

Podnikatelské ekosystémy, sestávající z podniků různých velikostí a z různých odvětví a různých částí hodnotových řetězců, jsou nezbytné pro vývoj a zavádění umělé inteligence, stejně jako spolupráce mezi podniky a různými zúčastněnými stranami. EHSV podporuje plány Komise na zlepšení přeshraniční spolupráce, partnerství a sítí prostřednictvím propojených středisek excelence pro výzkum, zkušebních zařízení a center pro digitální inovace. EHSV zdůrazňuje, že je třeba usnadnit propojení s malými a středními podniky, a vyzývá k zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů do spolupráce v rámci center pro digitální inovace.

3.7.

Schopnosti a dovednosti zásadním způsobem umožňují inovace a rozvoj obchodní činnosti související s umělou inteligencí. Jsou požadovány nejen specifické „dovednosti v oblasti umělé inteligence“, ale rovněž dovednosti související s uplatněním umělé inteligence v konkrétních podnicích, včetně podnikatelských dovedností. Vzhledem k tomu, že nové talenty pro podniky a průmysl lze nejlépe podpořit prostřednictvím výzkumných projektů, EHSV naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby pro tento druh výzkumu zajistily odpovídající financování.

3.8.

Rychlé tempo vývoje vyžaduje, aby usnadňování inovací v oblasti umělé inteligence probíhalo svižně. K tomu jsou zapotřebí zkušební místa a experimentální regulační prostředí (tzv. regulační „pískoviště“), jež umožní provádění pokusů a pilotní testování nových nápadů. Kromě toho je důležité zajistit sdílení a vzájemné uznávání výsledků testů.

3.9.

EHSV vyzývá k navýšení investic do technologií a infrastruktury, jež vyžaduje umělá inteligence a aplikace založené na umělé inteligenci, včetně vysoce výkonných počítačů a mobilních sítí 5G, společně s opatřeními ke zlepšení kybernetické bezpečnosti. Navíc by EU měla stát v čele vývoje kvantové technologie, především kvantové výpočetní techniky a kvantových komunikací.

3.10.

Vzhledem k tomu, že umělá inteligence je založena v první řadě na datech, je podle EHSV stěžejní zajistit kvalitu, dostupnost, přístupnost, interoperabilitu a plynulý tok dat a zároveň zaručit ochranu údajů a soukromí. Dobře fungující jednotný trh v oblasti dat je čím dál důležitější, jelikož je propojen s jednotným trhem v oblasti zboží, kapitálu a služeb.

3.11.

EHSV podporuje iniciativy Komise zaměřené na vytvoření společného evropského datového prostoru. Výbor vyzývá k otevření a usnadnění přístupu k datům velkého objemu vytvořeným veřejným sektorem pro všechny uživatele a ke zlepšování rozhraní pro programování aplikací (API). EHSV rovněž požaduje podpůrné podmínky ke zřízení evropských platforem pro sdílení dat. Zlepšování dostupnosti a opakovaného použití údajů musí být v souladu se spravedlivou hospodářskou soutěží a náležitou ochranou údajů a duševního vlastnictví.

3.12.

Obchodní modely založené na datech, platformách a ekosystémech se stávají „novým standardem“. Zatímco platformám pro vztahy mezi podniky a spotřebiteli v současné době dominují velké společnosti z oblastí mimo Evropu, EU by mohla mít značný potenciál pro úspěšnou hospodářskou soutěž v oblasti platforem zaměřených na vztahy mezi veřejnými službami a občany a mezi jednotlivými podniky. V každém případě jsou klíčové rovné podmínky, pokud jde o zahraniční konkurenty.

3.13.

EHSV požaduje podpůrný rámec, který bude stimulovat inovace a zabrání omezování rozvoje prostřednictvím přehnaně podrobných pravidel a požadavků, přičemž zajistí důvěryhodnost umělé inteligence. EHSV rovněž vyzývá Komisi, aby spolu s dotčenými odvětvími a zúčastněnými stranami posoudila, zda by některé z existujících předpisů mohly bránit vývoji či zavádění důvěryhodné umělé inteligence, a to i prostřednictvím přezkumu účelnosti soutěžního práva.

3.14.

EHSV též vyzývá tvůrce politik, aby zhodnotili politické nástroje z hlediska dotčeného odvětví. Neexistují žádná univerzální řešení, ale různá odvětví mají různé potřeby a problémy, jež je nutné překonat. Vzhledem k rychlosti změn a potřebě neustálého zlepšování by měly být plně využity příležitosti, jež nabízí standardizace, a to například v rámci podpory interoperability.

4. Pomoc lidem s přípravou na budoucnost

4.1.

Je zřejmé, že lidé si do značné míry neuvědomují, jakým způsobem jim umělá inteligence může pomoci, zatímco obavy spojené s kontrolou nad stroji jsou jasně patrné. EHSV se proto domnívá, že je třeba zvýšit povědomí o příležitostech, které umělá inteligence nabízí pro společnost jako celek. Více znalostí o povaze a fungování umělé inteligence a jejich lepší pochopení je důležité i pro zvýšení důvěry lidí na základě kritického myšlení. EHSV navíc požaduje lepší statistické údaje a důkladnější prozkoumání dopadů umělé inteligence na zaměstnanost a práci, včetně studií týkajících se účinků na jednotlivá odvětví.

4.2.

Vzhledem k tomu, že umělá inteligence má potenciálně zásadní dopad na každodenní život lidí coby spotřebitelů, jakož i na rozvoj pracovních míst a budoucnost světa práce, je nutné poskytnout lidem nezbytné znalosti a dovednosti, aby byli připraveni na změny. Při předvídání změn v práci, podpoře rozvoje digitálních dovedností a posilování zaměstnatelnosti pracovníků na trhu práce mají zásadní roli sociální partneři.

4.3.

Zavádění umělé inteligence s sebou nese významnou změnu v poptávce po dovednostech. Z důvodu intenzivního a rychlého vývoje umělé inteligence je třeba zjistit momentální i dlouhodobé potřeby odborné přípravy a vzdělávání. Vzdělávání musí reagovat na potřeby základních i pokročilých digitálních dovedností. Kromě toho, že obecné dovednosti zajišťují základní gramotnost v oblasti umělé inteligence, měly by lidem poskytnout schopnost uplatňovat umělou inteligenci při vytváření a používání inovativních řešení v každodenním životě a při práci, a to například ve spojení se systémy spolupráce mezi lidmi a roboty.

4.4.

EHSV vybízí členské státy, aby reagovaly na poptávku po nových dovednostech tím, že přizpůsobí své vzdělávací systémy. EHSV rovněž zdůrazňuje význam spolupráce mezi vládami, vzdělávacími institucemi, sociálními partnery, spotřebitelskými organizacemi a dalšími dotčenými organizacemi občanské společnosti při koncipování i provádění nových programů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy za účelem zlepšení dovedností, které jsou důležité na trhu práce a ve společnosti jako celku. Umělá inteligence by rovněž měla být využívána při hodnocení potřebných dovedností a při organizování a poskytování obsahu pro účely vzdělávání a odborné přípravy.

4.5.

Měly by být provedeny reformy učebních osnov od základních škol po univerzity. Je třeba vybudovat silnou základnu v oblasti vědy, technologie, inženýrství a matematiky a zároveň uznat, že vývoj a využívání umělé inteligence vyžadují rozsáhlé kompetence. Tato skutečnost podtrhuje význam vzdělávání mimo jiné v oblasti společenských věd a umění.

4.6.

Kromě rozvoje základního vzdělávání je zjevné, že musí dojít ke zvyšování kvalifikace a k rekvalifikaci lidí, mimo jiné učitelů. Celoživotní a soustavné učení je nutností pro každého, kdo se chce vypořádat se stávajícím i budoucím vývojem. Učení bude v čím dál větší míře probíhat v kontextu práce a bude založeno na individuálních cílech.

4.7.

EHSV je přesvědčen, že investice do vzdělávání a odborné přípravy by měly být ústřední součástí vnitrostátních strategií v oblasti umělé inteligence a že osvědčené postupy vnitrostátních iniciativ by měly být sdíleny na evropské úrovni. EHSV požaduje navýšení prostředků vyčleněných z fondů EU na podporu nezbytných reforem a nových iniciativ v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

4.8.

Také je důležité vypořádat se se strukturálními změnami souvisejícími s umělou inteligencí v regionech a odvětvích, na něž má zavádění umělé inteligence největší vliv. Členské státy by měly vypracovat přístupy zaměřené na odstranění nedostatků v oblasti dovedností a snížení negativních sociálních dopadů, a to včetně ochrany osob, které jsou nezaměstnatelné. Rovněž musí být ve všech oblastech zajištěn přístup k internetu, aby se zabránilo vytvoření digitální propasti. EHSV považuje posílení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, které navrhuje Komise, za krok směrem k ustavení plnohodnotného evropského fondu pro přechod, jenž pomůže řídit digitální transformaci sociálně odpovědným způsobem.

5. Posílení důvěry v umělou inteligenci

5.1.

EHSV je pevně přesvědčen, že úspěšné využívání příležitostí, které přináší umělá inteligence, vyžaduje pevnou důvěru v ni. Důvěryhodnost umělé inteligence předpokládají spotřebitelé a zaměstnanci, jakož i podniky – zaměstnavatelé, podnikatelé, investoři a finančníci.

5.2.

Obavy spojené s umělou inteligencí se pravděpodobně sníží s rostoucími znalostmi a porozuměním tomu, co umělá inteligence znamená, jak ji využívat a jakým způsobem probíhá její rozhodování. Budou tak položeny základy důvěry v umělou inteligenci tím, že se umožní kritické myšlení a zohlednění základních otázek, jako je zásada „člověk ve velení“a možnost lidí zachovat si kontrolu nad svým životem. Na druhou stranu tato důvěra závisí na velmi praktických aspektech, jako je uživatelská vstřícnost.

5.3.

Evropská skupina odborníků na vysoké úrovni pro umělou inteligenci nedávno předložila etické zásady pro důvěryhodnou umělou inteligenci. EHSV tyto zásady bere na vědomí a poukazuje na zásadní úlohu otevřených, adekvátních a spolehlivých údajů, transparentnost rozhodnutí umělé inteligence a inkluzivnost vývoje a zavádění umělé inteligence. EHSV rovněž vyzývá k široce pojaté diskusi o otázkách, jako jsou důsledky profilování osob a předpoklady pro zpochybnění rozhodnutí učiněných umělou inteligencí.

5.4.

Jestliže se na projednávané etické aspekty pohlédne z hlediska udržitelného rozvoje, zahrnují především otázky týkající se člověka, a spadají tudíž do sociálního rozměru udržitelnosti. Mimoto by umělá inteligence měla zohledňovat environmentální aspekty, jež se týkají například změny klimatu a přírodních zdrojů a zahrnují mimo jiné udržitelné využívání energie a surovin a zamezení předčasnému zastarávání výrobků. Hospodářská udržitelnost navíc vyžaduje, aby řešení v oblasti umělé inteligence byla ekonomicky spolehlivá, tj. produktivní, zisková a konkurenceschopná.

5.5.

Dopad aplikací umělé inteligence je dalším prvkem důvěry. Jestliže umělá inteligence přináší prospěch společnosti – ve smyslu udržitelného rozvoje – tím, že vytváří hospodářskou prosperitu, společenský blahobyt a zdraví, jakož i přínos v oblasti životního prostředí, lze ji uznat jako „prospívající“.

5.6.

EHSV je přesvědčen, že důvěru v umělou inteligenci je možné zvýšit v rámci veřejné politiky zaměřené na občany zapojením zástupců občanské společnosti do přípravy politik a opatření týkajících se umělé inteligence. Veřejný sektor může zvýšit důvěru v umělou inteligenci rovněž prostřednictvím správy zaměřené na občany, ve které by umělá inteligence mohla zastávat významnou úlohu tím, že zajistí snazší a více individualizované správní postupy. Navíc je třeba zohlednit příležitosti, které nabízejí například technologie blockchain, aby se zlepšily důvěryhodné digitální služby.

5.7.

Vývoj a zavádění umělé inteligence musí probíhat při plném dodržování práva, ať už se jedná o právní předpisy týkající se spotřebitelů, práce nebo podniků. Pro vývoj a využívání umělé inteligence je důležitá celá řada právních předpisů. EHSV vyzývá Komisi, aby dokončila a doplnila své hodnocení relevantních právních předpisů, například v oblasti bezpečnosti a odpovědnosti, s ohledem na jejich účelnost v souvislosti s důvěryhodnou umělou inteligencí. Rovněž by měla být přezkoumána proveditelnost odpovídajících odvětvových právních předpisů.

5.8.

Nejdůležitější však je přijmout přístup a zásady důvěryhodné umělé inteligence a zavést je jako nedílnou součást kultury jednotlivých organizací v soukromém i veřejném sektoru. Etika v oblasti umělé inteligence by neměla být považována za oddělenou či odlišnou od obecné etiky. Organizace by měly začlenit etiku v oblasti umělé inteligence do svých celkových strategií, obecných kodexů chování a běžných postupů řízení, včetně informování zaměstnanců a projednávání s nimi, a rovněž do systémů monitorování a auditu.

5.9.

Proaktivní přijetí důvěryhodné umělé inteligence je možné zlepšit zahrnutím etických aspektů do vzdělávání a odborné přípravy vývojářů a uživatelů umělé inteligence, jakož i zavedením a prováděním pokynů v oblasti etiky. EHSV je připraven šířit informace o etických aspektech mezi subjekty občanské společnosti.

V Bruselu dne 15. května 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 51.

(2) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 292.

(3) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 43; Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 1; Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 52;Úř. věst. C 190, 5.6.2019, s. 17.

(4) COM(2018) 795 final, příloha.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 240

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 62 16. července 2019

Obsah		Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Evropský hospodářský a sociální výbor
2019/C 240/01	Usnesení k tématu Zúčastněme se voleb do Evropského parlamentu a hlasujme pro jednotnou Evropu	1
	STANOVISKA
	Evropský hospodářský a sociální výbor
2019/C 240/02	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Problematika rovnosti žen a mužů (stanovisko z vlastní iniciativy)	3
	STANOVISKA
2019/C 240/03	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Ekonomická, technologická a sociální transformace vyspělých zdravotnických služeb pro starší osoby (stanovisko z vlastní iniciativy)	10
2019/C 240/04	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Práce s azbestem při energetické renovaci (stanovisko z vlastní iniciativy)	15
2019/C 240/05	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Přínos podniků sociální ekonomiky k soudržnější a demokratičtější Evropě (průzkumné stanovisko na žádost rumunského předsednictví)	20
2019/C 240/06	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Evropská filantropie: nevyužitý potenciál (průzkumné stanovisko na žádost rumunského předsednictví)	24

	III Přípravné akty
	Evropský hospodářský a sociální výbor
2019/C 240/07	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o opatření k posílení správní spolupráce za účelem boje proti podvodům v oblasti DPH [COM(2018) 813 final – 2018/0413 (CNS)]	29
2019/C 240/08	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb, [COM(2018) 812 final – 2018/0412(CNS)] a k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, pokud jde o ustanovení týkající se prodeje zboží na dálku a určitých domácích dodání zboží [COM(2018) 819 final – 2018/0415(CNS)]	33
2019/C 240/09	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím [COM(2018) 673 final]	37
2019/C 240/10	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 za účelem náležitého zohlednění celosvětového systému shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí [COM(2019) 38 final – 2019/0017 (COD)]	41
2019/C 240/11	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Jednotný trh v měnícím se světě – Jedinečná výhoda si žádá nový politický závazek [COM(2018) 772 final]	44
2019/C 240/12	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence [COM(2018) 795 final]	51