5.6.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 189/1

Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, kterým se stanoví pokyny pro řízení dialogu EU s mládeží

Strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027

(2019/C 189/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE A JEJÍ ČLENSKÉ STÁTY,

ZDŮRAZŇUJÍ, ŽE:

Dialog EU s mládeží je ústředním nástrojem pro účast mladých lidí v EU a případně dalších evropských zemích, mezi jehož hlavní prvky patří přímý dialog mezi činiteli s rozhodovací pravomocí a mladými lidmi a jejich zástupci, konzultace s mladými lidmi o tématech, která se jich týkají, a trvalé partnerství při řízení tohoto procesu na místní, vnitrostátní a evropské úrovni. Pokud jde o provádění dialogu EU s mládeží a v souladu se strategií Evropské unie pro mládež by měly evropské cíle v oblasti mládeže „sloužit jako inspirace a poskytnout vodítko pro EU, její členské státy a příslušné zúčastněné strany a orgány“ (1).

Strategie Evropské unie pro mládež zdůrazňuje, že členským státům je v jejich přístupu k provádění dialogu EU s mládeží nutné zajistit flexibilitu a manévrovací prostor.

Co se týče rámce pro provádění dialogu EU s mládeží, strategie Evropské unie pro mládež uvádí řadu prvků, a to:

a)	vycházet ze zkušeností z minulých let;

b)	usilovat o jasnější a jednodušší proces;

c)	realizovat pokud možno pracovní cykly v délce 18 měsíců;

d)	v každém cyklu určit jednu tematickou prioritu;

e)	stanovit pracovní plán;

f)	zajistit flexibilitu, pokud jde o aktéry, kteří se účastní řízení a provádění dialogu EU s mládeží;

g)	provádět průběžné sledování pro monitorování výsledků v oblasti kvality a dopadu procesu jako takového;

uznat úlohu vnitrostátních pracovních skupin. Jedná se o subjekty na úrovni členských států, jejichž úkolem je přispívat k organizaci konzultací, propagaci a dopadu dialogu s mládeží (2). V souladu s ustanoveními strategie Evropské unie pro mládež „se členské státy vyzývají, aby umožnily účast mladých lidí ve všech fázích provádění dialogu EU s mládeží mimo jiné tím, že ve vnitrostátní pracovní skupině svěří významnou úlohu národní radě mládeže“ (3).

Všem, kdo jsou zapojeni do dialogu EU s mládeží, by mohly jako vodítka sloužit návrhy předsednictví k provádění a řízení dialogu EU s mládeží z prosince 2018 (4) a sdělení Komise „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“ (5).

USILUJÍ O:

Cílem tohoto usnesení je poskytnout obecný směr, pokud jde o řízení dialogu EU s mládeží, zejména se zaměřením na zúčastněné aktéry, jejich úlohu, organizační rámec, v němž probíhají jejich činnosti, a otázky v oblasti provádění spojené s řízením. Evropské odvětví mládeže má v organizačním rámci dialogu EU s mládeží významnou roli (6).

SE DOMNÍVAJÍ, ŽE:

V řízení provádění dialogu EU s mládeží by měla mít vedoucí úlohu trojice předsednictví v úzké spolupráci s Evropskou komisí a národními agenturami, jakož i Evropským fórem mládeže a dalšími zástupci občanské společnosti z řad mládeže (7).

Ačkoli trojice předsednictví organizuje svou činnost, jak uzná za vhodné, její prioritou by mělo být podporovat účast zástupců občanské společnosti z řad mládeže jako základní kámen kvality řízení dialogu EU s mládeží a jeho následného provádění. Na úrovni EU by měli být zástupci občanské společnost z řad mládeže zapojeni pokud možno prostřednictvím Evropského fóra mládeže a případně dalších reprezentativních zúčastněných stran působících v této oblasti. Na úrovni trojice předsednictví by měli být zástupci občanské společnosti z řad mládeže zastoupeni prostřednictvím vnitrostátních pracovních skupin, případně je-li to možné prostřednictvím národních rad mládeže, s ohledem na jejich vedoucí postavení v této struktuře.

S cílem podpořit řízení dialogu EU s mládeží by měly být mezi trojicí předsednictví a strukturami uvedenými v bodech 6 a 7 organizovány pravidelné výměny; tyto výměny by měly probíhat v koordinační skupině, například evropské řídicí skupině.

Úlohou evropské řídicí skupiny je:

a)	poskytovat obecné pokyny k dialogu EU s mládeží týkající se otázek, jako je tematická priorita cyklu, konzultační nástroje, akce související s konzultacemi, včetně konferencí EU zaměřených na otázky mládeže;

b)	popřípadě poskytovat vstupy, nástroje a podporu, aby byla zajištěna kvalita dialogu EU s mládeží a tematická soudržnost v rámci každého cyklu;

c)	zajišťovat účinnou spolupráci s vnitrostátními pracovními skupinami tím, že v případě potřeby poskytne pokyny, nástroje a podporu, aby byla zajištěna kvalita provádění dialogu EU s mládeží;

d)	zajišťovat participativní hodnocení cyklu, jakož i jeho monitorování a sledování a využívání a rozsáhlé šíření výsledků dialogu EU s mládeží;

e)	podporovat zachování institucionální paměti s cílem předat ji s pomocí Evropské komise následující trojici předsednictví;

f)	činit opatření k usnadnění hladkého přechodu k následující trojici předsednictví;

g)	věnovat se veškerým dalším aspektům, které může trojice předsednictví v konzultaci s členskými státy považovat za vhodné.

10.

Trojice předsednictví by měla usnadňovat účast zástupců občanské společnosti z řad mládeže v evropské řídicí skupině, jež je diskusním fórem, kde by měla být projednávána a podporována společná řešení. Trojice předsednictví může do evropské řídicí skupiny zapojit další aktéry, jako organizace mládeže, které jsou reprezentativní na úrovni EU anebo členských států, výzkumné pracovníky, odborníky atd. Účastí výše uvedených zástupců a aktérů v evropské řídicí skupině nejsou dotčeny pravomoci trojice předsednictví, jak je stanoví Smlouvy a jednací řád Rady.

11.

Jakožto jednu z hlavních zásad pro zajištění reprezentativnosti evropské řídicí skupiny, pokud jde o mládež, by trojice předsednictví měla zvážit přijetí opatření k začlenění názorů všech mladých lidí, včetně těch, kteří mají omezené příležitosti, a těch, kteří nejsou členy sdružení mládeže.

12.

S cílem zajistit hladké fungování evropské řídicí skupiny by měly v případě potřeby být operační úkoly a pracovní metody stanoveny v pracovním dokumentu.

13.

V zájmu zajištění předvídatelnosti průběhu dialogu EU s mládeží během každého 18měsíčního pracovního cyklu by mělo předsednictví včas informovat Pracovní skupinu pro mládež a vnitrostátní pracovní skupiny o organizaci a fungování evropské řídicí skupiny, o pokroku při provádění dialogu EU s mládeží a o jakýchkoli dalších aspektech souvisejících s aspekty uvedenými v bodě 9 výše.

14.

V souladu s granty EU stanovenými k tomuto účelu by měly mít vnitrostátní pracovní skupiny možnost rozhodnout o konfiguraci a provozních postupech, které nejlépe odpovídají jejich potřebám v souladu se specifiky jejich členského státu a s příslušnými ustanoveními strategie EU pro mládež, s cílem zajistit splnění cílů jednotlivých cyklů dialogu EU s mládeží a odpovídající zastoupení tvůrců politik, příslušných veřejných institucí, mladých lidí a jejich různorodého socioekonomického zázemí (8).

15.

Toto usnesení nabývá účinku dnem 1. července 2019 a bude případně přezkoumáno na základě přezkumu strategie EU pro mládež v polovině období provedeného Radou v roce 2024, aby bylo přizpůsobeno případnému novému vývoji a potřebám.

(1) Strategie Evropské unie pro mládež (Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 2 (bod 3, třetí odstavec)).

(2) Viz roční pracovní program na rok 2019 k provádění programu Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport. Odkaz online: C(2018) 6572, 11. října 2018.

(3) Strategie Evropské unie pro mládež, s. 9 (příloha I, bod 4, třetí odstavec).

(4) Dokument 15018/18 REV 1 + COR 1 + COR 2.

(5) Dokumenty 9264/18 + ADD 1–8 – COM(2018) 269 final + SWD(2018) 168 a 169 final.

(6) Spojení „odvětví mládeže EU“ se obecně vztahuje na všechny organizace, pracovníky s mládeží, členy akademické obce, zástupce občanské společnosti z řad mládeže nebo jiné odborníky zapojené do rozvoje politiky mládeže, kteří v EU provádějí činnosti a projekty související s mládeží.

(7) Jedná se o na národní agentury z členských států, jež tvoří trojici předsednictví, odpovědné za řízení programu Erasmus+ a programu Evropský sbor solidarity.

(8) Tamtéž, pozn. pod čarou 2.

5.6.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 189/4

DOPORUČENÍ RADY

ze dne 22. května 2019

o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče

(2019/C 189/02)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 165 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropský pilíř sociálních práv (1) uvádí jako svou 11. zásadu, že všechny děti mají právo na cenově dostupné a kvalitní vzdělávání a péči v raném věku. To je v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (2), která uznává vzdělávání jako právo, s Úmluvou OSN o právech dítěte a s cílem udržitelného rozvoje OSN 4.2, který stanoví, že do roku 2030 by všechny dívky a chlapci měli mít přístup ke kvalitním systémům předškolního vývoje, péče a vzdělávání.

(2)

Ve svém sdělení „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ (3) předkládá Evropská komise svou vizi evropského prostoru vzdělávání, v níž je uznána úloha předškolního vzdělávání a péče při vytváření pevných základů pro vzdělávání ve škole a během celého života. Závěry Rady o rozvoji škol a vynikající výuce (4) a doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (5) zdůraznily klíčovou úlohu, kterou může hrát předškolní vzdělávání a péče při podpoře učení všech dětí, jejich dobrých životních podmínek a vývoje.

(3)

Jak tvůrci politik, tak výzkumní pracovníci si jsou vědomi toho, že právě v předškolním věku (6) se u dětí utvářejí základy a schopnost učit se po celý život. Učení je postupný proces; vybudování pevného základu v předškolním věku je předpokladem dosažení vyšší úrovně kompetencí a úspěšnosti při vzdělávání, a má rovněž zásadní význam pro zdraví a dobré životní podmínky dětí. Předškolní vzdělávání a péči je proto třeba považovat za základ systémů vzdělávání a odborné přípravy a musí být nedílnou součástí kontinuálního vzdělávání.

(4)

Účast na předškolním vzdělávání a péči je přínosná pro všechny děti, zejména pak pro děti ve znevýhodněném postavení. Pomáhá zabránit vzniku nedostatků v oblasti dovedností v předškolním věku, a proto je základním nástrojem v boji proti nerovnostem a chudobě v důsledku nízkého vzdělání. Poskytování služeb předškolního vzdělávání a péče musí být součástí integrovaného souboru politických opatření, která jsou zaměřena na práva dětí a jejichž cílem je zlepšit budoucnost dětí a přerušit mezigenerační cyklus znevýhodnění. Zlepšení poskytování služeb proto přispívá k plnění závazků přijatých v doporučení Komise „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (7) a v doporučení Rady z roku 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (8).

(5)

Účast na předškolním vzdělávání a péči má celu řadu výhod (9) jak pro jednotlivce, tak pro společnost jako celek, od zlepšení úrovně dosaženého vzdělání a výsledků na trhu práce až po snížení počtu intervencí v sociální a vzdělávací oblasti a dosažení soudržnějších a inkluzivnějších společností. Děti, které navštěvovaly předškolní vzdělávání po dobu delší než jeden rok, dosáhly podle studií PIRLS (10) a PISA (11) lepších výsledků v jazyce a matematice. Účast na kvalitním předškolním vzdělávání a péči se rovněž ukázala jako důležitý faktor pro předcházení předčasným odchodům ze vzdělávání (12).

(6)

Vzdělávání a péče od nejranějších období života hrají zásadní roli i v tom ohledu, že pomáhají učit se soužití v heterogenních společnostech. Tyto služby mohou posílit sociální soudržnost a začlenění několika způsoby. Mohou sloužit jako místa setkávání rodin. Mohou přispívat k rozvoji jazykových kompetencí dětí, a to jak v jazyce dané služby, tak v prvním jazyce (13). Prostřednictvím sociálně-emocionálního učení mohou zkušenosti z předškolního vzdělávání a péče umožnit dětem naučit se, jak být empatické, a dozvědět se rovněž o svých právech, o rovnosti, toleranci a rozmanitosti.

(7)	Investice v raných fázích vzdělávání mají v rámci všech fází vzdělávání nejvyšší návratnost, což platí zejména pro děti ve znevýhodněném postavení (14). Výdaje na předškolní vzdělávání a péči představují včasnou investici do lidského kapitálu s vysokou návratností.

(8)

Dostatečná nabídka, přístupnost a cenová dostupnost vysoce kvalitních zařízení péče o děti jsou kromě toho klíčovými faktory, které umožňují ženám i mužům s pečovatelskými povinnostmi zapojit se do trhu práce, jak konstatovala Evropská rada na svém zasedání v Barceloně v roce 2002 a jak je uvedeno v Evropském paktu pro rovnost žen a mužů (15) a ve sdělení Komise o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem přijatém dne 26. dubna 2017 (16). Zaměstnanost žen přímo přispívá ke zlepšení socioekonomické situace domácností a k hospodářskému růstu.

(9)

Investování do předškolního vzdělávání a péče je dobrou investicí pouze tehdy, jsou-li poskytované služby vysoce kvalitní, přístupné, cenově dostupné a inkluzivní. Z dostupných údajů vyplývá, že přínosné jsou pouze vysoce kvalitní služby předškolního vzdělávání a péče, zatímco služby nízké kvality mají výrazný negativní dopad na děti a na společnost jako celek (17). Politická opatření a reformy musí upřednostňovat hlediska kvality.

(10)

Celkově vynakládají členské státy na předškolní vzdělávání a péči výrazně méně prostředků než na primární vzdělávání. Jak vyplývá ze zprávy, která hodnotí pokrok při plnění barcelonských cílů (18), neposkytují služby předškolního vzdělávání a péče v současné době dostatek míst a poptávka převyšuje nabídku téměř ve všech zemích. Bylo prokázáno, že nedostatečná nabídka, přístupnost a cenová dostupnost jsou jednou z hlavních překážek bránících využívání těchto služeb (19).

(11)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu (20) vyzývá členské státy ke zkvalitnění předškolního vzdělávání a péče a k zajištění širšího přístupu k nim, jakož i k řešení nedostatečné infrastruktury, která by nabízela kvalitní a dostupnou péči o děti pro všechny příjmové kategorie, a ke zvážení možnosti poskytnout bezplatný přístup rodinám, které žijí v chudobě a v sociálním vyloučení.

(12)

Služby předškolního vzdělávání a péče musí být zaměřeny na děti; děti se nejlépe učí v prostředích podporujících jejich zapojení a zájem o učení. O organizaci a výběru vzdělávacích aktivit a pomůcek se mezi pedagogy a dětmi často diskutuje. Služby by měly nabízet bezpečné, podnětné a laskavé prostředí a poskytovat společenský, kulturní a fyzický prostor s celou škálou možností, jak mohou děti rozvíjet svůj potenciál. Nejlépe koncipované poskytování těchto služeb je takové, které je založeno na základním předpokladu, že vzdělávání a péče jsou neoddělitelné. Mělo by se přitom vycházet ze zásady, že dětství je hodnotou samo o sobě a že by děti v raném věku měly být nejen připravovány na školu a dospělost, ale mělo by se jim rovněž dostávat podpory a ocenění.

(13)

V kontextu, který je vymezen celostátními, regionálními nebo místními předpisy, by rodiny měly být zapojené do všech aspektů vzdělávání svých dětí a péče o ně. Rodina je prvořadým a nejdůležitějším zázemím, v němž děti vyrůstají a vyvíjejí se, a rodiče a opatrovníci jsou zodpovědní za dobré životní podmínky, zdraví a vývoj dětí, o něž pečují. Služby předškolního vzdělávání a péče jsou ideální příležitostí k vytvoření integrovaného přístupu, neboť vedou k prvnímu osobnímu kontaktu s rodiči. Rodičům, kteří čelí problémům, by mohly být v rámci domácích návštěv nabízeny individuální poradenské služby. Aby se rodiče mohli skutečně zapojit, měly by být služby předškolního vzdělávání a péče koncipovány ve spolupráci s rodinami a měly by být založeny na důvěře a vzájemném respektu (21).

(14)

Účast na předškolním vzdělávání a péči může být účinným nástrojem k dosažení rovnosti při vzdělávání dětí ve znevýhodněném postavení, v jakém jsou například děti některých migrantů nebo menšinových skupin (jako jsou Romové) a děti uprchlíků, děti se speciálními potřebami včetně zdravotního postižení, děti v náhradní péči a děti žijící na ulici, děti uvězněných rodičů a děti v domácnostech, které jsou vystaveny obzvláštnímu riziku chudoby a sociálního vyloučení, jako jsou domácnosti s jedním rodičem nebo početné rodiny. U dětí uprchlíků je vzhledem k jejich zranitelné situaci nutná větší podpora. Chudoba, fyzické a emocionální stresory, traumata a chybějící jazykové dovednosti mohou snižovat jejich budoucí vyhlídky, pokud jde o vzdělání, a bránit úspěšnému začlenění do nové společnosti. Účast na předškolním vzdělávání a péči může pomoci tyto rizikové faktory zmírnit.

(15)	Poskytování inkluzivního předškolního vzdělávání a péče může přispět k plnění závazků přijatých členskými státy v Úmluvě OSN o právech dítěte a v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, jejichž signatáři jsou všechny členské státy.

(16)

Návrh klíčových zásad rámce kvality (22) zveřejněný v roce 2014 byl prvním prohlášením evropských odborníků z 25 zemí o kvalitě předškolního vzdělávání a péče. Prohlášení jsou založena na pěti rozměrech: přístup, zaměstnanci, vzdělávací program, monitorování a hodnocení a správa a financování. Celkem bylo učiněno deset prohlášení o zkvalitnění poskytování předškolního vzdělávání a péče. Tento dokument šířily v mnoha zemích místní zainteresované strany zapojené do iniciativ zaměřených na prosazování politik, výzkum a odbornou přípravu. V těchto zemích zapůsobil navržený rámec jako účinný katalyzátor změn, neboť přispěl k procesům politických konzultací, které podpořily stávající reformní cesty.

(17)	Všech pět rozměrů rámce kvality má zásadní význam pro zajištění vysoce kvalitních služeb. Na život dětí má dlouhodobý dopad zejména práce odborníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče. V mnoha zemích však má toto povolání poměrně nízkou popularitu a status (23).

(18)

K plnění své profesní role při podpoře dětí a jejich rodin potřebují pracovníci v oblasti předškolního vzdělávání a péče komplexní znalosti, dovednosti a kompetence, jakož i plné porozumění vývoje dítěte a znalost pedagogiky předškolního věku. Profesionalizace zaměstnanců má klíčový význam, neboť existuje pozitivní korelace mezi vyšší úrovní přípravy a lepší kvalitou služeb a vyšší kvalitou interakcí mezi zaměstnanci a dětmi, a tedy lepšími výsledky, pokud je o vývoj dětí (24).

(19)

Řada poskytovatelů služeb spolupracuje s asistenty, jejichž hlavní úlohou je podporovat pedagogy pracující přímo s dětmi a rodinami. Obvykle mají nižší kvalifikaci než pedagogové a v mnoha zemích se lze stát asistentem bez nutnosti splnit jakékoli kvalifikační požadavky. Proto je profesionalizace zaměstnanců včetně asistentů nezbytná (25). Soustavný profesní rozvoj je nedílnou součástí zvyšování kompetencí asistentů.

(20)

Účinným prvkem řádné správy v oblasti předškolního vzdělávání a péče může být rámec kvality nebo rovnocenný dokument. Podle odborného posudku a nedávného přezkumu politiky (26) mají země, které vytvářejí a provádějí rámce kvality, komplexnější a důslednější přístup k reformám. Je třeba, aby do tvorby rámce kvality byli zapojeni příslušní odborníci a zainteresované strany a aby se s tímto rámcem ztotožňovali.

(21)

Členské státy stanovily referenční úrovně a cíle týkající se účasti dětí na předškolním vzdělávání a péči. V roce 2002 stanovila Evropská rada v Barceloně cíle (27), aby bylo do roku 2010 zajištěno poskytování formální péče nejméně 90 % dětí v Unii ve věku od 3 let do věku povinné školní docházky a aby byla dostupná nejméně 33 % dětí mladších tří let. Tyto cíle byly znovu potvrzeny v Evropském paktu pro rovnost žen a mužů na roky 2011–2020. Analýza pokroku na cestě k dosažení těchto referenčních úrovní je podrobně popsána ve zprávě Komise o barcelonských cílech (28). Strategický rámec pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (29) stanovil pro děti ve věku od čtyř let do zahájení primárního vzdělávání referenční úroveň účasti ve výši 95 %.

(22)

Členské státy dosáhly v posledních letech dobrého celkového pokroku při zlepšování dostupnosti služeb předškolního vzdělávání a péče. Referenční úrovně „Vzdělávání a odborná příprava 2020“ a barcelonského cíle pro děti do tří let bylo dosaženo. Barcelonský cíl pro děti od 3 let do dosažení věku povinné školní docházky se navzdory pokroku, jehož bylo od roku 2011 dosaženo, dosud splnit nepodařilo. V roce 2016 se předškolního vzdělávání a péče účastnilo 86,3 % dětí z této věkové skupiny. Za těmito průměrnými údaji se však skrývají významné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, regiony a sociálními skupinami (30). Je zapotřebí dalšího úsilí s cílem zajistit, aby měly všechny děti přístup k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, jakmile o to rodiče požádají. Zejména jsou zapotřebí zvláštní opatření, která zajistí lepší přístup pro děti ve znevýhodněném postavení (31).

(23)

Cílem tohoto doporučení je dospět ke společnému chápání toho, co znamená kvalita v rámci systému předškolního vzdělávání a péče. Jsou v něm uvedena možná opatření, která by vlády měly zvážit podle své konkrétní situace. Toto doporučení je určeno rovněž rodičům, institucím a organizacím včetně sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, jakož i výzkumným pracovníkům, jejichž cílem je toto odvětví posílit.

(24)

Předškolní vzdělávání a péči ve smyslu tohoto doporučení (32) je třeba chápat jako jakýkoliv regulovaný mechanismus, jehož prostřednictvím je zajišťováno vzdělávání a péče pro děti od jejich narození až do věku povinné školní docházky, a to bez ohledu na místo, financování, provozní dobu nebo obsah programů, a který zahrnuje zařízení denní péče o děti i denní péči rodinného typu, nabídky služeb financované ze soukromých nebo veřejných zdrojů a předškolní zařízení.

(25)	Toto doporučení plně respektuje zásadu subsidiarity a proporcionality,

DOPORUČUJE, ABY ČLENSKÉ STÁTY:

v souladu s vnitrostátními a evropskými právními předpisy, dostupnými zdroji a vnitrostátními okolnostmi a v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami:

zlepšily přístup k vysoce kvalitním systémům předškolního vzdělávání a péče v souladu s prohlášeními obsaženými v dokumentu „Rámec kvality pro předškolní vzdělávání a péči“, který je uveden v příloze tohoto doporučení, a s 11. zásadou evropského pilíře sociálních práv;

usilovaly o zajištění přístupnosti, cenové dostupnosti a inkluzivnosti služeb předškolního vzdělávání a péče. Mohly by být zváženy tyto možnosti:

a)	důsledná podpora vývoje dětí poskytovaná co nejdříve prostřednictvím využívání služeb předškolního vzdělávání a péče;

b)	analýza nabídky a poptávky ze strany rodin s cílem lépe přizpůsobit nabídku služeb předškolního vzdělávání a péče jejich potřebám při současném respektování volby rodičů;

analýza a řešení překážek, s nimiž se v rámci přístupu ke službám předškolního vzdělávání a péče a jejich používání mohou rodiny setkávat, jako jsou například náklady, překážky související s chudobou, zeměpisná poloha, nepružná provozní doba, překážky související s nedostatečnou péčí o děti se speciálními potřebami, kulturní a jazykové bariéry, diskriminace a nedostatek informací;

navázání kontaktů a spolupráce s rodinami, zejména těmi, jež se nacházejí ve zranitelném či znevýhodněném postavení, s cílem informovat je o možnostech a výhodách účasti na předškolním vzdělávání a péči a v relevantních případech i o dostupné podpoře, budovat důvěru v dané služby a vybízet k účasti od raného věku;

zajištění toho, aby všechny rodiny, které chtějí využívat služeb předškolního vzdělávání a péče, měly přístup k cenově dostupnému, vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, v ideálním případě prostřednictvím úsilí vynakládaného na příslušné úrovni správy s cílem zajistit právo získat vysoce kvalitní místo v rámci předškolního vzdělávání a péče;

poskytování inkluzivních služeb předškolního vzdělávání a péče všem dětem, včetně dětí z různých prostředí a se speciálními vzdělávacími potřebami, mimo jiné z důvodu zdravotního postižení, které umožní zamezit segregaci a budou motivovat k účasti dětí, a to bez ohledu na postavení jejich rodičů nebo pečovatelů na trhu práce;

g)	podpora všech dětí, aby se naučily jazyk, v němž probíhá vzdělávání, při současném zohledňování a respektování jejich prvního jazyka;

h)	posílení preventivních opatření, včasné odhalení problémů a náležitá péče o děti se speciálními potřebami a jejich rodiny, se zapojením všech příslušných aktérů, například vzdělávacích, sociálních nebo zdravotních služeb, jakož i rodičů;

podporovaly profesionalizaci pracovníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče, včetně vedoucích pracovníků. V závislosti na stávající úrovni odborné kvalifikace a pracovních podmínek může úspěšné úsilí zahrnovat například tato opatření:

zvýšení statusu povolání v oblasti předškolního vzdělávání a péče tím, že budou vytvořeny vysoké profesní normy, že bude pedagogům působícím v předškolním vzdělávání a péči nabídnut atraktivní profesní status a kariérní vyhlídky, že bude vynaloženo úsilí o dosažení větší genderové vyváženosti a budou vytvořeny možnosti profesionalizace zaměstnanců s nízkou nebo žádnou kvalifikací, jakož i zvláštní možnosti pro kvalifikaci asistentů;

b)	zkvalitnění počátečního vzdělávání a kontinuálního profesního rozvoje s cílem plně zohlednit potřeby dětí, pokud jde o dobré životní podmínky, učení a vývoj, jakož i příslušný společenský vývoj, rovnost žen a mužů a plné porozumění právům dítěte;

c)	poskytnutí času zaměstnancům, aby se mohli věnovat činnostem souvisejícím s jejich profesí, jako je například reflexe, plánování, komunikace s rodiči a spolupráce s jinými odborníky a kolegy;

d)	vynaložení úsilí, aby byli pracovníci vybaveni takovými kompetencemi, které jim umožní reagovat na individuální potřeby dětí z různých prostředí a se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně zdravotního postižení, a aby byli připraveni na řízení různorodých skupin;

zlepšily přípravu vzdělávacích programů předškolních zařízení s cílem zohledňovat zájmy dětí, přispívat k jejich pohodě a naplňovat individuální potřeby a potenciál jednotlivých dětí, včetně těch, které mají speciální potřeby nebo se nacházejí ve zranitelném nebo znevýhodněném postavení. Přístupy podporující komplexní učení a vývoj dětí by mohly zahrnovat:

a)	zabezpečování rovnováhy při zajišťování sociálně-emocionálního a kognitivního vývoje, při současném uznávání významu hry, kontaktu s přírodou, úlohy hudby, umění a fyzické aktivity;

b)	podporu účasti, iniciativnosti, samostatnosti, řešení problémů a kreativity, jakož i podporu předpokladů k učení, pokud jde o argumentování, zkoumání a spolupráci;

c)	podporu empatie, soucitu, vzájemného respektu a povědomí o rovnosti a rozmanitosti;

d)	poskytování příležitostí k přímému kontaktu s jazyky v předškolním věku a jazykové učení hrou; a

e)	případné zvážení vícejazyčných programů uzpůsobených pro předškolní zařízení, které by zohledňovaly rovněž speciální potřeby dětí hovořících dvěma nebo více jazyky;

f)	nabídku poradenství poskytovatelům ohledně využívání digitálních nástrojů a vznikajících nových technologií přiměřeně danému věku;

g)	prosazování další integrace předškolního vzdělávání a péče do kontinuálního vzdělávání a podporu spolupráce mezi zaměstnanci, rodiči a poradenskými službami na úrovni zařízení předškolního vzdělávání a péče a základních škol;

h)	podporu vzdělávacího prostředí, které je inkluzivní, demokratické a participativní a v němž bude dán prostor všem dětem;

podporovaly transparentní a jednotné monitorování a hodnocení služeb předškolního vzdělávání a péče na příslušných úrovních s ohledem na tvorbu politik a jejich provádění. Efektivní přístupy by mohly zahrnovat:

a)	využívání nástrojů sebehodnocení, dotazníků a pokynů pro pozorování v rámci řízení kvality na úrovni systému a služeb;

b)	využívání vhodných a věkově přiměřených metod, jež podpoří účast dětí a umožní naslouchat jejich názorům, obavám a myšlenkám a brát v úvahu hledisko dětí v procesu hodnocení;

c)	využívání stávajících nástrojů ke zlepšení inkluzivnosti předškolního vzdělávání a péče, jako je například nástroj sebereflexe zaměřený na inkluzivní vzdělávací prostředí v rámci předškolního vzdělávání, který vytvořila Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání;

vynakládaly úsilí o zajištění odpovídajícího financování a právního rámce pro poskytování služeb předškolního vzdělávání a péče. Mohly by být zváženy tyto možnosti:

a)	posilování investic do předškolního vzdělávání a péče se zaměřením na disponibilitu, kvalitu a cenovou dostupnost, včetně případného využití možností financování, které nabízejí evropské strukturální a investiční fondy;

b)	vytváření a uplatňování individualizovaných celostátních nebo regionálních rámců kvality;

c)	podpora lepší spolupráce mezi jednotlivými službami pro rodiny a děti nebo jejich další integrace, především se sociálními a zdravotnickými službami, jakož i školami, a to na celostátní, regionální a místní úrovni;

d)	začlenění komplexních politik pro zajištění ochrany a bezpečnosti dětí do systému předškolního vzdělávání a péče s cílem pomoci chránit děti před všemi formami násilí;

vytvoření systému, jehož cílem bude:

(1)	silná kultura dialogu a reflexe podporující trvalý proces rozvoje a učení všech aktérů na všech úrovních;

(2)	vysoce kvalitní infrastruktura předškolního vzdělávání a péče a vhodné zeměpisné rozmístění ve vztahu k prostředí, v němž děti žijí;

prostřednictvím stávajících rámců a nástrojů podávaly zprávy o zkušenostech a pokroku, pokud jde o přístup k systémům předškolního vzdělávání a péče a jejich kvalitu.

VÍTÁ ZÁMĚR KOMISE:

usnadňovat výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy v kontextu strategického rámce spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a následných programů, jakož i v rámci Výboru pro sociální ochranu;

podporovat spolupráci členských států na základě jejich poptávky organizováním vzájemného učení a vzájemného poradenství;

10.

podporovat spolupráci se sítí OECD pro předškolní vzdělávání a péči s cílem usnadnit šíření výsledků a zabránit zdvojování úsilí;

11.

podporovat rozvoj vysoce kvalitních služeb inkluzivního předškolního vzdělávání a péče zpřístupněním financování ze strany Unie, zejména v rámci programu Erasmus+ a případně z evropských strukturálních a investičních fondů včetně programu Interreg, aniž by tím byla dotčena jednání o příštím víceletém finančním rámci;

12.

navrhnout aktualizovanou evropskou referenční úroveň nebo cíl v oblasti předškolního vzdělávání a péče zaměřené na poskytování služeb, a to v souladu s revidovanou referenční úrovní v rámci ET2020 a barcelonskými cíli a po konzultacích s členskými státy. O tomto návrhu referenční úrovně spolu s dalšími navrhovanými evropskými referenčními úrovněmi v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by měla jednat a rozhodovat Rada v kontextu přípravy nového strategického rámce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na období po roce 2020;

13.

podat Radě zprávu o opatřeních navazujících na toto doporučení v souladu se způsoby podávání zpráv v kontextu stávajících rámců a nástrojů.

V Bruselu dne 22. května 2019.

Za Radu

předseda

C. B. MATEI

(1) Dokument 13129/17.

(2) Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

(3) Dokument COM(2017) 673 final.

(4) Úř. věst. C 421, 8.12.2017, s. 2.

(5) Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1.

(6) Předškolní věk je definován jako věk od narození zpravidla do 6 let a odpovídá úrovni vzdělání ISCED 0.

(7) Úř. věst. L 59, 2.3.2013, s. 5.

(8) Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1.

(9) Výhody předškolního vzdělávání a péče a podmínky jejich získání, zpráva Evropské sítě odborníků na ekonomiku vzdělávání (EENEE).

(10) Mezinárodní šetření čtenářské gramotnosti (studie PIRLS).

(11) Program pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA), OECD (2016), studie s názvem „Education at a Glance“.

(12) Evropská komise (2014), studie o účinném využívání předškolního vzdělávání a péče za účelem předcházení předčasným odchodům ze vzdělávání.

(13) Prvním jazykem se rozumí varianta či varianty jazyka osvojené v raném dětství (přibližně před dosažením věku dvou či tří let), v nichž byla poprvé získána schopnost vyjadřovat se lidským jazykem. Tento pojem se upřednostňuje před pojmem mateřský jazyk, který je mnohdy nepřesný, neboť první jazyk není nezbytně pouze jazykem matky.

(14) Ekonomické aspekty lidského rozvoje a sociální mobility, Ekonomická ročenka, svazek 6 (2014), 689–733. (The Economics of Human Development and Social Mobility, Annual Reviews of Economics, Vol.6 (2014), 689-733.)

(15) Úř. věst. C 155, 25.5.2011, s. 10.

(16) Dokument COM(2017) 252 final.

(17) Výsledky šetření týkajícího se účinků předškolního vzdělávání a péče na vývoj dětí (A Review of Research on the Effects of Early Childhood Education and Care on Child Development). Zpráva o projektu CARE (2015).

(18) Dokument COM(2018) 273 final.

(19) OECD (2017), Silný začátek 2017: klíčové ukazatele OECD týkající se předškolního vzdělávání a péče (Starting Strong 2017: Key OECD Indicators on Early Childhood Education and Care); Eurofund (2015), Předškolní péče: přístupnost a kvalita služeb (Early childhood care: Accessibility and quality of services).

(20) Dokument P8_TA(2017)0360.

(21) Politický dokument Děti v Evropě (2008), Služby určené malým dětem: vypracování evropského přístupu (A Children in Europe policy paper (2008), Young children and their services: developing a European approach).

(22) Návrh klíčových zásad rámce kvality pro předškolní vzdělávání a péči (2014), zpráva Pracovní skupiny pro předškolní vzdělávání a péči pod záštitou Evropské komise.

(23) Eurofound (2015), Předškolní péče: pracovní podmínky, odborná příprava a kvalita služeb – systematický přezkum (Early childhood care: working conditions, training and quality of services - A systematic review).

(24) Evropská komise (2011): Požadavky na kompetence v oblasti předškolního vzdělávání a péče.

(25) Profesionalizace asistentů péče o děti v rámci předškolního vzdělávání a péče: jak získat kvalifikaci, zpráva NESET II (2016) (Professionalisation of Childcare Assistants in Early Childhood Education and Care (ECEC): NESET II report (2016).

(26) Současný stav vnitrostátních rámců kvality předškolního vzdělávání a péče nebo rovnocenných strategických politických dokumentů, které vymezují kvalitu předškolního vzdělávání a péče v členských státech EU, zpráva NESET II 4/2017 (The current state of national early childhood education and care quality frameworks, or equivalent strategic policy documents, governing early childhood education and care quality in EU Member States, NESET II Report 4/2017).

(27) Dokument SN 100/1/02 REV 1.

(28) Dokument COM(2018) 273 final.

(29) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25.

(30) Dokument COM(2018) 273 final.

(31) Evropská komise 2017, Monitor vzdělávání a odborné přípravy.

(32) ISCED 0.1 a ISCED 0.2.

PŘÍLOHA

Děti mají právo na cenově dostupné a kvalitní vzdělávání a péči v raném věku.

Evropský pilíř sociálních práv

Učení a vzdělávání začínají od narození, přičemž raný věk je v životě dětí obdobím, které je nejvíce formuje, protože se vytváří základy pro jejich celoživotní rozvoj. Tento rámec kvality stanoví klíčové zásady a evropský přístup k vysoce kvalitním systémům předškolního vzdělávání a péče na základě osvědčených postupů v členských státech EU a nejnovějšího výzkumu. Obsahuje deset prohlášení o kvalitě, která jsou rozčleněna podle pěti širších oblastí kvality: přístup, pracovníci, vzdělávací program, monitorování a hodnocení a řízení a financování. Deset prohlášení o kvalitě popisuje hlavní rysy vysoce kvalitních služeb, jak byly identifikovány v praxi. Rámec kvality je nástroj řízení, který má sloužit jako vodítko při vytváření a uplatňování systémů předškolního vzdělávání a péče.

Hlavním cílem rámce je popsat systém, který může poskytovat vysoce kvalitní předškolní vzdělávání a péči pro všechny děti, a jeho koncepci; je založen na těchto zásadách:

—	vysoce kvalitní služby mají zásadní význam v tom, že přispívají k rozvoji dětí a jejich učení a z dlouhodobého hlediska zvyšují jejich šance na vzdělání;

—	zásadní význam má účast rodičů jako partnerů těchto služeb – rodina je nejdůležitějším zázemím, v němž děti vyrůstají a vyvíjejí se, a rodiče (a opatrovníci) jsou zodpovědní za dobré životní podmínky, zdraví a vývoj dětí, o které pečují;

—	služby předškolního vzdělávání a péče musí být zaměřeny na děti, musí aktivně děti zapojovat a zohledňovat jejich názory.

RÁMEC KVALITY EU PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PÉČI

PŘÍSTUP ke kvalitním službám předškolního vzdělávání a péče pro všechny děti přispívá k jejich zdravému vývoji a úspěchu ve vzdělávání, pomáhá zmenšovat sociální nerovnosti a snižuje rozdíly v kompetencích mezi dětmi z různých socioekonomických prostředí. Spravedlivý přístup má také zásadní význam pro to, aby se rodiče, zejména ženy, pružně (znovu) začleňovali do trhu práce.

Prohlášení o kvalitě:

1. Poskytování služeb, které jsou dosažitelné a cenově dostupné pro všechny rodiny a jejich děti

Pevným základem umožňujícím přístup pro všechny děti je všeobecný právní nárok na služby předškolního vzdělávání a péče. Údaje o obyvatelstvu a průzkumy mezi rodiči, pokud jde o poptávku po místech v zařízeních předškolního vzdělávání a péče, mohou sloužit jako základ pro odhad budoucích potřeb a přizpůsobení kapacit.

V rámci poskytování služeb lze řešit překážky, které mohou bránit rodinám a dětem v účasti, například prostřednictvím úpravy požadovaných poplatků za předškolní vzdělávání a péči, aby byl přístup umožněn i nízkopříjmovým domácnostem. Je rovněž prokázáno, že pružná provozní doba a další opatření mohou umožnit účast zejména dětí pracujících matek, dětí z domácností s jedním rodičem a z menšinových nebo znevýhodněných skupin.

Poskytování služeb, které jsou rovnoměrně rozloženy v městských a venkovských oblastech, bohatých a chudých čtvrtích a v regionech, může rozšířit přístup pro znevýhodněné skupiny ve společnosti. Dosažitelnost a cenová dostupnost vysoce kvalitních služeb ve čtvrtích, v nichž bydlí chudé rodiny, menšiny nebo rodiny migrantů či uprchlíků, mají podle všeho největší podíl na podpoře spravedlnosti a sociálního začleňování.

2. Poskytování služeb, které podporuje účast, posiluje sociální začleňování a akceptuje rozmanitost

Zařízení předškolního vzdělávání a péče mohou aktivně podporovat účast tím, že zapojí rodiče, rodiny a pečovatele do rozhodovacích procesů (např. do rodičovských výborů). Oslovení rodin – zejména rodičů samoživitelů a znevýhodněných rodin či rodin z řad menšin nebo migrantů – cílenými iniciativami umožňuje, aby tyto rodiny vyjádřily své potřeby a aby dané služby tyto potřeby zohledňovaly při přizpůsobování služeb požadavkům místních komunit.

Lze podporovat přijímání pracovníků z marginalizovaných skupin, skupin z řad migrantů nebo menšinových skupin, neboť se ukázalo, že je výhodné, když složení personálu v zařízeních předškolního vzdělávání a péče odráží rozmanitost dané komunity.

Vytváření vstřícného prostředí pro děti, které si váží jejich jazyků, kultury a původu, přispívá k rozvoji jejich pocitu sounáležitosti. K vstřícnému postoji a podpoře bilingvních dětí připravuje zaměstnance i náležitý kontinuální profesní rozvoj.

Zařízení předškolního vzdělávání a péče mohou vypracovat osvědčené postupy v rodinách v zájmu hladkého přechodu z domácího prostředí do uvedených zařízení i podporovat vysokou úroveň účasti rodičů organizováním konkrétních iniciativ.

PRACOVNÍCI jsou nejvýznamnějším faktorem pro pohodu dětí, jejich učení a vývoj. Proto jsou pracovní podmínky a profesní rozvoj pracovníků považovány za zásadní složku kvality.

Prohlášení o kvalitě:

3. Řádně kvalifikovaní pracovníci s počáteční a kontinuální odbornou přípravou, která jim umožňuje plnit svou profesní úlohu

Efektivní systémy předškolního vzdělávání a péče se zabývají možností posílení profesního statusu pracovníků, který je všeobecně uznáván jako jeden z klíčových faktorů kvality, prostřednictvím zvyšování kvalifikační úrovně a nabídky atraktivního profesního statusu a flexibilních kariérních vyhlídek, jakož i alternativních možností pro asistenty. K tomu lze přispět vynaložením úsilí o zajištění takového pedagogického sboru, který bude složen z vysoce kvalifikovaných odborníků, jež jsou plně kvalifikovaní v oboru pedagogiky předškolního věku, jakož i pomocného personálu.

Nejmodernější programy počátečního vzdělávání jsou koncipovány společně s odborníky z praxe a zajišťují dobrou vyváženost mezi teorií a praxí. Přínosem je i to, když vzdělávací programy připravují pracovníky na kolektivní práci a posilují jejich kompetence v oblasti reflexe. Takové programy mohou těžit z odborné přípravy pracovníků na práci s jazykově a kulturně rozmanitými skupinami z rodin menšin a migrantů a nízkopříjmových rodin.

Pracovníci, kteří jsou schopni vnímat vývojové potřeby, zájmy a potenciál malých dětí a v jejich vývoji a učení odhalovat potenciální problémy, mohou vývoj a učení dětí podporovat aktivněji. Pravidelné, individuálně uzpůsobené příležitosti kontinuálního profesního rozvoje jsou prospěšné pro všechny pracovníky, včetně asistentů a pomocných zaměstnanců.

Pokud jde o nezbytné prvky vývoje a psychologie dětí, měly by kompetence pracovníků v souladu s různými strukturami odborné přípravy v členských státech zahrnovat i znalost systémů na ochranu dítěte a obecněji práv dítěte.

4. Vstřícné pracovní podmínky včetně profesního vedení, které vytváří příležitosti pro pozorování, reflexi, plánování, týmovou práci a spolupráci s rodiči

Systémy předškolního vzdělávání a péče, které se zaměřují na zlepšení pracovních podmínek, včetně přiměřenější úrovně mezd, mohou učinit zaměstnání v předškolním vzdělávání a péči přitažlivějším pro lépe kvalifikované pracovníky, kteří hledají vhodnou profesní dráhu.

Poměr počtu dospělých k počtu dětí a velikost skupin jsou nejvhodnější, pokud jsou navrhovány přiměřeně věku a složení skupiny dětí, jelikož menší děti vyžadují větší pozornost a péči.

Ukázalo se, že profesní vzdělávací společenství, pokud existují v rámci zařízení a mimo něj, mají pozitivní dopad v tom smyslu, že poskytují čas a prostory pro kolegiální praxi pracovníků a jejich společnou práci.

Nabídka mentorství a supervize pro nově přijaté pracovníky během zaškolení jim může pomoci, aby mohli co nejdříve začít plnit svoji profesní úlohu.

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM je účinným nástrojem ke zlepšení pohody, vývoje a učení dětí. Obecný pedagogický rámec stanoví zásady pro podporu vývoje a učení dětí prostřednictvím postupů vzdělávání a péče, které odpovídají zájmům, potřebám a možnostem dětí.

Prohlášení o kvalitě:

5. Vzdělávací program založený na pedagogických cílech, hodnotách a přístupech, které dětem umožňují dosáhnout plného potenciálu, se zohledněním jejich sociálního, emocionálního, kognitivního a fyzického vývoje a jejich pohody

Pedagogické přístupy, které se soustřeďují na dítě, mohou lépe napomáhat celkovému vývoji dětí a podporovat jejich učební strategie a kognitivní i nekognitivní vývoj, pokud se budou systematičtěji opírat o učení na základě zkušeností, hru a sociální interakce.

Je přesvědčivě prokázáno, že přínosem je explicitní vzdělávací program, neboť poskytuje soudržný rámec pro péči, vzdělávání a socializaci jako nedílné součásti předškolního vzdělávání a péče. Takový rámec v ideálním případě vymezuje pedagogické cíle umožňující pedagogům přizpůsobit svůj přístup individuálním potřebám dětí a může sloužit jako vodítko pro zajištění vysoce kvalitního vzdělávacího prostředí. Je v něm náležitě zohledněno zajištění dostupnosti knih a dalších tištěných materiálů, které napomáhají rozvoji gramotnosti dětí.

Podporou rozmanitosti, rovnosti a povědomí o významu jazyků napomáhá efektivní rámec vzdělávacího programu začleňování migrantů a uprchlíků. Může přispívat k rozvoji jejich mateřského jazyka i jazyka, v němž probíhá výuka.

6. Vzdělávací program, který vyžaduje, aby pracovníci spolupracovali s dětmi, kolegy a rodiči a zamýšleli se nad svou vlastní praxí

Vzdělávací program může pomoci lépe zapojit rodiče, zúčastněné strany a pracovníky a zajistit, aby přiměřeněji odpovídal potřebám, zájmům a potenciálu dětí.

Ve vzdělávacím programu mohou být vymezeny úlohy a postupy pro pracovníky za účelem pravidelné spolupráce s rodiči, jakož i s kolegy působícími v jiných službách pro děti (včetně zdravotnictví, sociální péče a vzdělávání).

Vzdělávací program může v rámci možností poskytnout vodítko pracovníkům předškolního vzdělávání a péče ohledně úzké spolupráce s pracovníky škol, pokud jde o přechod dětí na základní nebo mateřské školy.

MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ přispívají k zachování kvality. Tím, že poukazují na silné a slabé stránky, mohou být jejich postupy důležitými součástmi posilování kvality v systémech předškolního vzdělávání. Mohou podporovat zúčastněné strany a tvůrce politik při provádění iniciativ, které odpovídají potřebám dětí, rodičů a místních komunit.

Prohlášení o kvalitě:

7. Monitorování a hodnocení poskytují informace na příslušné místní, regionální nebo celostátní úrovni s cílem podpořit trvalé zkvalitňování politiky a praxe

Transparentní informace o službě a pracovnících nebo o provádění vzdělávacího programu na vhodné – celostátní, regionální nebo místní – úrovni mohou pomoci zlepšit kvalitu.

Pravidelná informační zpětná vazba může usnadnit postup hodnocení politik, mimo jiné tím, že umožní analyzovat využívání veřejných finančních prostředků a toho, co je efektivní a v jakém kontextu.

K určení vzdělávacích potřeb pracovníků a přijímání správných rozhodnutí, jak nejlépe zlepšit kvalitu služeb a profesní rozvoj, napomůže včasné shromažďování relevantních údajů ze strany vedoucích pracovníků v předškolním vzdělávání.

8. Monitorování a hodnocení, které jsou v nejvlastnějším zájmu dítěte

V zájmu ochrany práv dítěte by do systému předškolního vzdělávání a péče měly být začleněny komplexní politiky zaměřené na ochranu a bezpečnost dětí s cílem pomoci chránit děti před všemi formami násilí. Účinné politiky ochrany dětí zahrnují čtyři široké oblasti: 1) politika; 2) lidé; 3) postupy a 4) odpovědnost. Další informace o těchto oblastech lze najít v dokumentu „Normy pro ochranu dětí a jejich uplatňování“ vydaném sítí Keeping Children Safe.

Postupy monitorování a hodnocení mohou napomáhat aktivnímu zapojování a spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami. K postupům monitorování a hodnocení mohou přispět – a mít z nich prospěch – všichni, kdo se podílejí na rozvoji kvality.

Z dostupných důkazů vyplývá, že kombinace monitorovacích metod (např. pozorování, dokumentace, slovní hodnocení kompetencí a učení dětí) může poskytnout užitečné informace a popsat zkušenosti dětí a jejich rozvoj, přičemž může také napomoci hladkému přechodu na základní školu.

Lze vytvořit monitorovací nástroje a participativní hodnotící postupy s cílem umožnit dětem, aby se vyjádřily a otevřeně hovořily o svých zkušenostech s učením a socializací v zařízeních.

ŘÍZENÍ A FINANCOVÁNÍ jsou nezbytné k zajištění toho, aby služby předškolního vzdělávání a péče mohly plnit svou úlohu, pokud jde o osobní rozvoj a učení dětí, zmenšování rozdílů v dosažených výsledcích a podporu sociální soudržnosti. Kvalita je výsledkem komplexních a soudržných veřejných politik, které propojují předškolní vzdělávání a péči s dalšími službami zaměřenými na dobré životní podmínky malých dětí a jejich rodin.

Prohlášení o kvalitě:

9. Zúčastněné strany mají jasné a společné chápání své role a úkolů a jsou si vědomy, že se očekává, že budou spolupracovat s partnerskými organizacemi

Pro poskytování služeb předškolního vzdělávání a péče je přínosná úzká spolupráce se všemi službami činnými v zájmu dětí, včetně sociálních a zdravotnických služeb, škol a místních zainteresovaných stran. Taková mezirezortní spojenectví se ukázala efektivnějšími tehdy, pokud byla založena na soudržném politickém rámci, který může aktivně podporovat spolupráci a dlouhodobé investice do místních komunit.

Pro účely koncepce služeb předškolního vzdělávání a péče a jejich poskytování se ukázalo jako klíčové zapojení zainteresovaných stran.

Pozitivní vliv na kvalitu systému může mít začlenění nebo koordinace služeb odpovědných za jednotlivé předpisy upravující předškolní vzdělávání a péči.

10. Právní předpisy, regulace nebo financování podporují pokrok směrem k všeobecnému nároku na vysoce kvalitní cenově dostupné předškolní vzdělávání a péči, přičemž o pokroku jsou pravidelně podávány zprávy příslušným zainteresovaným stranám

Lepší kvality v poskytování služeb pro všechny děti by mohlo být lépe dosaženo postupným vytvářením všeobecného právního nároku. Zahrnuje to i podporu účasti na předškolním vzdělávání a péči od raného věku. Bylo by užitečné zjistit, zda tržně orientované služby předškolního vzdělávání a péče vytvářejí nerovný přístup nebo vedou k nižší kvalitě pro znevýhodněné děti, a v případě potřeby naplánovat nápravná opatření.

Přínosem by očividně bylo úzké propojení s politikami v oblasti zaměstnanosti a zdraví a sociálními politikami, neboť může podpořit efektivnější přerozdělení zdrojů tím, že budou vyčleněny další finanční prostředky pro znevýhodněné skupiny a čtvrti.

5.6.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 189/15

DOPORUČENÍ RADY

ze dne 22. května 2019

o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků

(2019/C 189/03)

RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 165 a 166 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve sdělení „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ (1) Evropská komise předkládá svou vizi evropského vzdělávacího prostoru, ve kterém vysoce kvalitnímu, inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a výzkumu nestojí v cestě hranice, kde je samozřejmostí studijní či pracovní pobyt v jiném členském státě, kde je mnohem běžnější, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky, a v němž lidi pojí silný pocit identity Evropanů a povědomí o společném evropském kulturním i jazykovém dědictví a o jeho rozmanitosti.

(2)

Na neformální pracovní schůzce v rámci summitu v Göteborgu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu hlavy států a předsedové vlád jednali o úloze vzdělávání a kultury z hlediska budoucnosti Evropy. Závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2017 (2) vyzývají členské státy, Radu a Komisi, aby v souladu se svými příslušnými pravomocemi pokročily v práci v této oblasti.

(3)	Ve svých závěrech přijatých v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 vyzvala Evropská rada k přijetí dalších opatření v oblasti vzdělávání „za účelem lepšího zvládání základních dovedností, a to zejména výukou alespoň dvou cizích jazyků od útlého věku“.

(4)	Kompetence v oblasti gramotnosti a kompetence v oblasti mnohojazyčnosti patří mezi osm klíčových kompetencí definovaných v doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (3).

(5)

Kompetence v oblasti mnohojazyčnosti (4) je těžištěm vize evropského vzdělávacího prostoru. Se zvyšující se mobilitou pro účely vzdělávání, odborné přípravy a práce uvnitř Unie, zvyšující se migrací ze třetích zemí do Unie a globální spoluprací na celosvětové úrovni je potřeba, aby systémy vzdělávání a odborné přípravy přehodnotily výzvy ve výuce a studiu jazyků a příležitosti, jež nabízí jazyková rozmanitost v Evropě.

(6)

Rozšiřování a zlepšování studia a výuky jazyků by mohlo posílit evropský rozměr ve vzdělávání a odborné přípravě. Mohl by tak být podpořen rozvoj evropské identity ve vší její rozmanitosti, jež by doplňovala místní, regionální a národní identity a tradice, jakož i lepší porozumění Unii a jejím členským státům. Kompetence v oblasti mnohojazyčnosti vede k lepšímu porozumění jiným kulturám, a přispívá tak k rozvoji občanství a demokratických kompetencí.

(7)	Téměř polovina Evropanů (5) uvádí, že nejsou schopni vést rozhovor v jiném jazyce než ve svém prvním jazyce (6). Chybějící kompetence v oblasti mnohojazyčnosti je zdrojem potíží, jelikož znesnadňuje smysluplnou komunikaci mezi orgány veřejné správy a občany zejména v příhraničních regionech (7).

(8)

Pouze čtyři z deseti účastníků sekundárního vzdělávání dosáhnou v prvním cizím jazyce úrovně „samostatný uživatel“, která označuje schopnost vést jednoduchý rozhovor. Pouze jedna čtvrtina dosáhne této úrovně ve druhém cizím jazyce (8). Srovnávací analýza jazyků ve vzdělávání a odborné přípravě ukázala, že většina členských států obtížně zajišťuje patřičné studijní výsledky v oblasti jazyků. Ačkoli obtíže existují ve všech oblastech vzdělávání, zvláště akutní jsou v odborném vzdělávání a přípravě, kde je na studium jazyků kladen menší důraz.

(9)

Nízká úroveň kompetence v oblasti mnohojazyčnosti zůstává jednou z hlavních překážek při využívání příležitostí nabízených evropskými programy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Naopak silnější kompetence v oblasti mnohojazyčnosti umožní lidem využívat ve větší míře příležitostí, které nabízí vnitřní trh, jako je volný pohyb pracovníků, a přijímat informovanější rozhodnutí o příležitostech v jiných zemích EU.

(10)

Kompetence v oblasti mnohojazyčnosti poskytuje konkurenční výhody podnikům i uchazečům o zaměstnání – pokud tvoří součást širšího souboru nezbytných dovedností. Existuje pozitivní korelace mezi znalostí cizích jazyků a pravděpodobností získání zaměstnání. Avšak výsledky z nejnovějšího průzkumu o průběžném odborném vzdělávání (CVTS 2016) ukazují, že pouze 7,9 % společností (které poskytují odbornou přípravu svým zaměstnancům) vysílá své zaměstnance na jazykové kurzy (v rozmezí od 22,1 % na Slovensku po 0,5 % v Irsku).

(11)

Aby se udržela současná životní úroveň, podpořila vysoká míra zaměstnanosti a posílila sociální soudržnost s ohledem na budoucí společnost a svět práce, potřebují lidé správný soubor dovedností a kompetencí. Získáním lepších kompetencí v oblasti mnohojazyčnosti by se mohlo podpořit zvýšení mobility a spolupráce v Unii. Jedná se rovněž o klíčový aspekt pro zajištění úplné integrace dětí, studentů a dospělých z řad přistěhovalců.

(12)

Je třeba prozkoumat nové způsoby učení pro potřeby společnosti, která se vyznačuje vzrůstající mobilitou a mírou digitalizace. Zejména díky vývoji v digitální oblasti je možno se učit stále další jazyky a používat je mimo školní prostředí a mimo rámec vzdělávacích programů. Současné postupy hodnocení tento vývoj plně neodrážejí.

(13)

Evropský pilíř sociálních práv stanoví jako svou první zásadu, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné i odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržoval a získával dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat změny na trhu práce. Kompetence v oblasti mnohojazyčnosti je jednou z klíčových kompetencí, které by mohly podpořit zaměstnatelnost, osobní naplnění, aktivní občanství, mezikulturní porozumění a sociální začlenění; je definována jako „schopnost vhodně a efektivně využívat ke komunikaci různé jazyky“.

(14)

Více než polovina členských států oficiálně uznává regionální nebo menšinové jazyky na svém území pro právní nebo administrativní účely, včetně národních znakových jazyků. Několik z těchto jazyků přesahuje vnitrostátní hranice. Jazykový obraz Evropy doplňují jazyky přinášené společenstvími přistěhovalců nebo uprchlíků.

(15)

Školy si rostoucí měrou uvědomují, že je nutné zajistit, aby všechny děti bez ohledu na původ a první jazyk získaly velmi dobrou úroveň vyučovacího jazyka, v příslušných případech pak prostřednictvím zvláštních podpůrných opatření. Tímto způsobem se podporuje rovnost a rovné příležitosti a snižuje se riziko předčasných odchodů ze vzdělávání.

(16)

Povědomí o významu jazyků ve školách by mohlo zahrnovat poznání a pochopení kompetence v oblasti gramotnosti a kompetence v oblasti mnohojazyčnosti u všech žáků, včetně kompetencí v jazycích, které se ve škole nevyučují. Školy mohou rozlišovat mezi různými úrovněmi kompetence v oblasti mnohojazyčnosti nezbytnými podle kontextu a účelu a v souladu se situací, potřebami, schopnostmi a zájmy každého účastníka vzdělávání.

(17)

Nedostatek učitelů v některých předmětech, jako jsou moderní cizí jazyky, je zmiňován jako problém ve více než polovině vzdělávacích systémů v Evropské unii a několik členských států zavedlo reformy nebo pobídky, jejichž cílem je nedostatek učitelů jazyků řešit. Tyto reformy a pobídky by mohly zahrnovat stipendia motivující absolventy studia jazyků s jinými odbornými zkušenostmi k pedagogické profesní dráze nebo reformované programy vzdělávání učitelů.

(18)

Iniciativy s cílem zlepšit klíčové kompetence ve školním vzdělávání, například lepším propojením praktických životních zkušeností s akademickým studiem, využíváním digitálních technologií a podporou inovací ve školách, posílily zaměření na výsledky učení. Rovněž podpořily získávání kompetence v oblasti mnohojazyčnosti.

(19)

Jako účinné se u různých kategorií účastníků vzdělávání ukázaly výuka předmětů v cizím jazyce metodou CLIL (obsahově a jazykově integrovaná výuka) a digitální a on-line nástroje pro studium jazyků. Učitelé jazyků napříč Evropou by mohli využívat další profesní rozvoj k aktualizaci svých digitálních kompetencí i k získání znalostí o tom, jak co nejlépe podpořit svoji učitelskou praxi využíváním různých metodik a nových technologií. Pomoci by jim v tom mohl seznam otevřených vzdělávacích zdrojů zohledňující činnost Rady Evropy.

(20)

Definování a rozvoj kompetence v oblasti mnohojazyčnosti jsou v Evropě podporovány různými iniciativami. Studium i výuku všech jazyků podporuje společný evropský referenční rámec pro jazyky jakožto transparentní, koherentní a komplexní referenční nástroj pro posuzování a srovnání úrovní kompetence. Rozlišuje mezi úrovněmi „základní uživatel“, „samostatný uživatel“ a „zkušený uživatel“, přičemž poslední z těchto úrovní umožňuje uživateli v posuzovaném jazyce pracovat nebo studovat. V roce 2018 byl tento nástroj doplněn novými deskriptory pro zprostředkování, znakové jazyky a další oblasti, jakož i soubory deskriptorů pro mladé účastníky vzdělávání s cílem více zpřístupnit tento rámec širší veřejnosti.

(21)

Jazykový pas Europass představuje standardizovaný vzor pro hodnocení vlastních jazykových dovedností, který využívá společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Napomáhá občanům popsat své jazykové dovednosti během období mobility, ať již pro účely vzdělávání, zaměstnání, nebo odborné přípravy, a současně napomáhá zaměstnavatelům porozumět jazykovým dovednostem pracovníků.

(22)

Evropská jazyková cena Label (9) odměňuje vynikající výsledky a inovace ve výuce jazyků ve všech zúčastněných zemích. Představuje pobídku pro školy i další instituce, aby využívaly nové metodiky a strategie, které se věnují místním, regionálním, národním nebo evropským prioritám. Přispěla ke zvýšení informovanosti o evropské spolupráci na poli výuky a studia jazyků a posílení mnohojazyčné dynamiky napříč oblastmi vzdělávání.

(23)

Všechny členské státy uznaly potřebu posílit mnohojazyčnost a rozvíjet v Unii kompetenci v oblasti mnohojazyčnosti. Evropská komise bude pracovat na návrhu nového souboru evropských referenčních úrovní pro vzdělávání a odbornou přípravu spolu s možnostmi shromažďování údajů, jenž může zahrnovat evropskou referenční úroveň jazykových kompetencí s cílem poskytnout přesnější představu o kompetencích v oblasti mnohojazyčnosti v Unii. Tyto referenční hodnoty budou projednány a stanoveny Radou v souvislosti se zřízením nového strategického rámce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy po roce 2020.

(24)

Ačkoli se uznává, že kompetence v oblasti mnohojazyčnosti se získávají po celý život a příležitosti by měly být přístupné ve všech fázích života, zabývá se toto doporučení zejména primárním a sekundárním vzděláváním a odbornou přípravou, pokud možno včetně předškolního vzdělávání a péče a včetně počátečního odborného vzdělávání a přípravy.

(25)	Doporučení plně respektuje zásadu subsidiarity a proporcionality,

DOPORUČUJE, ABY ČLENSKÉ STÁTY:

v souladu s vnitrostátními a evropskými právními předpisy, dostupnými zdroji a vnitrostátními okolnostmi a v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami:

prozkoumaly způsoby, jak pomoci všem mladým lidem získat před dokončením vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy kromě vyučovacího jazyka kompetenci pokud možno alespoň v jednom dalším evropském jazyce, a to na úrovni umožňující jeho efektivní používání pro sociální, vzdělávací a profesní účely, a jak je podporovat v osvojení dalšího (třetího) jazyka na úrovni umožňující plynulou komunikaci (10);

uplatňovaly komplexní přístupy ke zlepšování výuky a studia jazyků na celostátní, regionální či místní úrovni, případně na úrovni jednotlivých škol, a v příslušných případech k tomu využívaly příkladů postupů uvedených v příloze;

zajistily, aby byla v tomto ohledu co možná nejdříve věnována pozornost všem oblastem primárního a sekundárního vzdělávání, a to včetně počátečního odborného vzdělávání a přípravy;

podporovaly v rámci těchto komplexních přístupů zvyšování povědomí o významu jazyků ve školách a v institucích odborného vzdělávání a přípravy tím, že:

a)	budou aktivně podporovat a uznávat mobilitu účastníků vzdělávání a učitelů, včetně využívání příležitostí poskytovaných příslušnými unijními programy financování;

b)	posílí kompetence ve vyučovacích jazycích jakožto základ dalšího učení a vzdělávacích výsledků pro všechny účastníky školního vzdělávání, a zejména pro osoby z řad migrantů či uprchlíků nebo ze znevýhodněného prostředí;

c)	budou pomáhat účastníkům vzdělávání při prohlubování kompetencí ve vyučovacích jazycích, a to podporou učitelů při řešení otázky používání konkrétního jazyka v jejich aprobačních předmětech, včetně zvyšování povědomí o různých jazykových registrech a o specifické slovní zásobě;

d)	budou podporovat kontinuitu jazykového vzdělávání mezi různými úrovněmi školního vzdělávání;

e)	budou oceňovat jazykovou rozmanitost účastníků vzdělávání a využijí ji jako studijní zdroj včetně zapojení rodičů, dalších pečujících osob a širší místní komunity do jazykového vzdělávání;

zváží příležitosti pro hodnocení a validaci jazykových kompetencí, jež nejsou součástí vzdělávacích programů, nýbrž výsledkem informálního učení (například v případě účastníků vzdělávání z řad migrantů či uprchlíků nebo z bilingvního prostředí) nebo výsledkem docházky v rámci formálního vzdělávacího systému jiné země, kde účastník vzdělávání žil dříve, a například za tímto účelem rozšíří škálu jazyků, jež lze zařadit do kvalifikací účastníků vzdělávání při ukončení školní docházky;

g)	posílí využívání společného evropského referenčního rámce pro jazyky, zejména v zájmu podpory vývoje vzdělávacích programů, testování a hodnocení v oblasti jazyků;

h)	zajistí podporu školám, aby byly s to definovat si vlastní přístup ke studiu jazyků, a to při dodržení vnitrostátních právních předpisů, a pomohou školám aktivně oceňovat a využívat vlastní jazykovou rozmanitost;

budou školám a institucím poskytujícím odbornou přípravu nabízet příležitosti k posílení jejich evropské perspektivy, například prostřednictvím soustavného používání Evropské jazykové ceny Label, zavedení odpovídajících cen pro školy s konkrétním evropským rozměrem a pořádání vnitrostátních akcí věnovaných jazykové rozmanitosti;

podporovaly učitele, školitele, inspektory a vedoucí pracovníky škol ve zvyšování povědomí o významu jazyků tím, že:

a)	budou v příslušných případech investovat do počátečního a dalšího vzdělávání učitelů jazyků v zájmu zvyšování jejich kompetencí a s cílem přilákat a udržet zaměstnance, aby byla zachována široká jazyková nabídka v primárním vzdělávání a v sekundárním vzdělávání a odborné přípravě;

b)	budou posilovat dobrovolnou spolupráci mezi institucemi poskytujícími počáteční a další vzdělávání učitelům jazyků;

c)	zařadí přípravu na jazykovou rozmanitost ve třídě do počátečního a dalšího profesního rozvoje učitelů a vedoucích pracovníků škol;

d)	podpoří studijní pobyty v zahraničí pro studenty v pedagogických oborech a současně podpoří mobilitu u všech učitelů, školitelů, inspektorů a vedoucích pracovníků škol;

e)	budou podporovat začleňování mobility ve vzdělávání do vzdělávání učitelů jazyků a její uznávání, aby noví absolventi učitelského studia jazyků měli možnost strávit pokud možno jeden semestr studiem nebo výukou v zahraničí, zejména v rámci programu Erasmus+;

f)	budou podporovat využívání eTwinningu (11) a dalších forem virtuální spolupráce, jakož i budování osobních komunikačních sítí s cílem obohatit zkušenosti z učení ve školách a rozvíjet kompetence v oblasti mnohojazyčnosti u učitelů i žáků;

g)	budou podporovat výuku založenou na spolupráci mezi učiteli jazyků a učiteli jiných předmětů;

podporovaly výzkum a používání inovativních, inkluzivních a mnohojazyčných pedagogických postupů, například využívání digitálních nástrojů, vzájemné srozumitelnosti příbuzných jazyků a způsobů výuky předmětů v cizím jazyce metodou CLIL (obsahově a jazykově integrovaná výuka), a inovovaly počáteční vzdělávání učitelů;

zajistily monitorování jazykových kompetencí získaných na různých stupních vzdělávání a odborné přípravy, a doplnily tak stávající informace o nabídce studia jazyků;

předkládaly zprávy o zkušenostech a pokroku při podpoře studia jazyků prostřednictvím stávajících rámců a nástrojů.

VÍTÁ ZÁMĚR KOMISE:

podporovat následné kroky k tomuto doporučení tím, že bude usnadňovat vzájemné učení mezi členskými státy a ve spolupráci s členskými státy bude vyvíjet mnohojazyčné nástroje a zdroje, jako například:

a)	obecné pokyny, jak propojit výuku a hodnocení jazyků se společným evropským referenčním rámcem pro jazykové kompetence (12);

b)	fakticky podložené pokyny k novým formám učení a podpůrným přístupům rovněž pro jazyky, které nejsou součástí vzdělávacích programů;

c)	digitální nástroje pro studium jazyků a profesní rozvoj pedagogických pracovníků v oboru studia jazyků, jako jsou hromadné otevřené on-line kurzy, nástroje sebehodnocení (13) a sítě, včetně platforem eTwinning a Teacher Academy v rámci School Education Gateway;

d)	metodiky a nástroje podporující monitorování kompetence v oblasti mnohojazyčnosti v Unii;

10)

posílit mobilitu žáků, účastníků odborného vzdělávání a přípravy a učitelů, školitelů, inspektorů a vedoucích pracovníků škol v rámci programu Erasmus+ a celkově podporovat využívání zdrojů financování Evropské unie, jako jsou Erasmus+, Horizont 2020, Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), případně evropské strukturální a investiční fondy, pro provádění tohoto doporučení a jeho přílohy, aniž by byla dotčena jednání o příštím víceletém finančním rámci;

11)

posílit spolupráci v oblasti studia jazyků s Radou Evropy a Evropským střediskem pro moderní jazyky s cílem podpořit inovační metody ve výuce a studiu jazyků a zvyšovat povědomí o zásadní roli studia jazyků v moderních společnostech;

12)

předkládat zprávy o činnostech navazujících na provádění doporučení, především prostřednictvím stávajících rámců a nástrojů.

V Bruselu dne 22. května 2019.

Za Radu

předseda

C. B. MATEI

(1) Dokument COM(2017) 673 final.

(2) Dokument EUCO 19/1/17 REV 1.

(3) Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1.

(4) Zatímco Rada Evropy používá k označení mnohojazyčných kompetencí osob anglický termín „plurilingualism“, v úředních dokumentech Evropské unie se používá anglický výraz „multilingualism“, který označuje jak individuální kompetence, tak různé společenské kontexty. Je tomu tak částečně z důvodu obtížného rozlišení mezi termíny plurilingual a multilingual v jiných jazycích než v angličtině a francouzštině.

(5) Evropané a jejich jazyky – shrnutí zprávy speciálního Eurobarometru z roku 2012.

(6) Prvním jazykem se rozumí varianta či varianty jazyka osvojené a používané v raném dětství (přibližně před dosažením věku dvou či tří let), v nichž byla poprvé získána schopnost vyjadřovat se lidským jazykem. Tento pojem se upřednostňuje před pojmem mateřský jazyk, který je mnohdy nevhodný, neboť první jazyk není nezbytně pouze jazykem matky.

(7) Sdělení Komise – Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU, COM(2017) 534.

(8) Evropská komise (2012), První evropský průzkum jazykových kompetencí, shrnutí.

(9) Evropská jazyková cena Label se uděluje na vnitrostátní úrovni a dostává se jí podpory v rámci programu Erasmus+.

(10) Jazykový repertoár účastníka vzdělávání může zahrnovat osvojení klasických jazyků, jako jsou starořečtina a latina.

(11) eTwinning je společenství učitelů od předškolního po vyšší sekundární školství, provozované na zabezpečené internetové platformě.

(12) Na základě zkušeností a odborných poznatků získaných Radou Evropy při vytváření a aktualizaci rámce a Evropským střediskem pro moderní jazyky a Evropskou komisí při uplatňování této práce ve vzdělávání učitelů prostřednictvím společně financovaných projektů:

(13) Europass v současnosti nabízí nástroj sebehodnocení pro jazykovou kompetenci a jeho fungování a účinnost budou přezkoumány v rámci provádění rozhodnutí o Europassu.

PŘÍLOHA

Povědomí o významu jazyků ve školách – rozvíjení komplexních přístupů ke studiu jazyků

Provádění doporučení týkajícího se studia jazyků by mohlo být podpořeno komplexními přístupy v oblasti jazyků. V této příloze jsou uvedeny pedagogické zásady a osvědčené postupy, jejichž společným cílem je zvyšovat ve školách obecné povědomí o významu jazyků, přičemž konečným cílem je zlepšit výsledky studia jazyků.

Výuka jazyka je důležitým prvkem napříč všemi předměty vzhledem k různým způsobům, jakými se jazyk ve třídě používá, a k zásadní roli, jakou jazyk hraje při učení a porozumění obsahu předmětu. Získání dobré znalosti akademického jazyka jde ruku v ruce s rozvojem znalosti předmětu a jeho porozumění.

Povědomí o významu jazyků ve školách a institucích odborného vzdělávání a přípravy by mohlo vést k lepšímu pochopení skutečnosti, že studium jazyků je dynamický proces probíhající jako kontinuum – osvojování prvního jazyka a jeho různých rejstříků a stylů neustále pokračuje a je hluboce provázáno se studiem dalších jazyků na různých úrovních znalostí, které odpovídají situaci, potřebám a zájmům každého účastníka vzdělávání.

Povědomí o významu jazyků ve školách a institucích odborného vzdělávání a přípravy by mohlo podpořit úvahy o jazykovém rozměru na všech úrovních školní organizace, výuky a praxe: při rozvoji gramotnosti, studiu cizích jazyků, ve výuce předmětů, pro uznávání dalších jazyků, které žáci ovládají, při komunikaci s rodiči a se širším školním prostředím atd.

K takovému chápání povědomí o významu jazyků může přispět úzká spolupráce mezi různými členy školní komunity, ideálně v rámci koncepce školy jako učící se organizace nebo v rámci celoškolního přístupu.

Na podporu povědomí o významu jazyků ve školách a institucích odborného vzdělávání a přípravy byly identifikovány následující příklady osvědčených postupů.

1. Mnohojazyčnost ve školách a institucích odborného vzdělávání a přípravy

—

Pozitivní přístup k jazykové rozmanitosti může pomoci při vytváření prostředí příznivého pro jazyky, v němž je studium a používání mnoha jazyků vnímáno jako bohatství a zdroj. Lze zvýšit a podporovat povědomí o důležitosti studia jazyků a o vzdělávacích, kognitivních, sociálních, mezikulturních, profesních a ekonomických přínosech širšího používání jazyků.

—	Rozvoj jazykové kompetence a povědomí o významu jazyků lze integrovat průřezově do vzdělávacích programů. Integrace jazyků a dalších předmětů může umožnit autentičtější studium orientované na situace reálného života.

—

Motivaci účastníků vzdělávání ke studiu jazyků může podpořit propojení vzdělávacího obsahu s jejich vlastním životem a zájmy, při zohlednění informálního učení a za podpory synergií s mimoškolními aktivitami. Vazby mezi používáním jazyka v běžném životě a školami nebo institucemi odborného vzdělávání a přípravy může posílit uznávání předchozího studia jazyků a nabídka možnosti uvést na závěrečném vysvědčení kompetenci v oblasti mnohojazyčnosti získanou v rámci informálního učení (například v případě účastníků vzdělávání z řad migrantů či uprchlíků nebo z bilingvního prostředí) nebo v rámci formálního vzdělávacího systému jiné země, kde účastník vzdělávání žil dříve.

—	Ve škole může být oceňován a podporován celý jazykový repertoár žáka, který lze používat i jako pedagogický zdroj pro další studium všech účastníků vzdělávání. Žáci si mohou navzájem pomáhat při učení, vysvětlovat svůj jazyk/své jazyky druhým a porovnávat je.

—	Školy by kromě hlavních světových komunikačních jazyků mohly nabízet širší škálu jazyků. Její využívání se může lišit v závislosti na tom, zda má daná země dva nebo více úředních jazyků nebo zda existuje deklarovaný zájem podporovat studium jazyka sousední země.

—	Vytvářet partnerství mezi zařízeními předškolního vzdělávání a péče a školami v příhraničních regionech, která budou motivovat děti k tomu, aby se od raného věku učily jazyk svých sousedů, a jež sníží jazykové bariéry v přeshraničních regionech.

—

Dále vybízet školy a instituce odborného vzdělávání a přípravy, aby využívaly Evropský den jazyků a Evropskou jazykovou cenu Label na podporu studia jazyků a jazykové rozmanitosti. Propagovat ceny pro školy se zvláštním evropským rozměrem s cílem podpořit evropskou perspektivu škol a středisek odborné přípravy.

2. Účinná a inovativní výuka pro lepší studium jazyků

—

K podpoře studia, výuky a hodnocení jazyků by mohl být plně využit potenciál digitálních nástrojů. Technologie mohou velmi významně podpořit rozšíření nabídky jazyků, poskytovat příležitosti k přímému kontaktu s jazyky a mohou být velmi užitečné při podpoře těch jazyků, které se ve školách nevyučují. Důležitým studijním prvkem může být v této souvislosti rozvoj kritického myšlení a mediální gramotnosti a vhodné a bezpečné využívání technologií.

—

Virtuální spolupráce mezi školami prostřednictvím platformy eTwinning a dalších forem virtuální spolupráce může mladým lidem umožnit, aby se zlepšili ve studiu jazyků, pracovali s mladými lidmi z jiných zemí a připravili se na mobilitu za účelem studia, odborné přípravy nebo dobrovolnické práce v zahraničí.

—	Mobilita žáků, například prostřednictvím programu Erasmus+, by se mohla stát pravidelnou součástí procesu učení. Toto pojetí by se mělo rozšířit na virtuální mobilitu a širší mobilitu zaměstnanců.

—

Učitelé, školitelé a účastníci vzdělávání mohou využívat kombinaci diagnostického, formativního a souhrnného hodnocení ke sledování a hodnocení jazykového rozvoje; ke sledování pokroků se používají jednotlivá jazyková portfolia, například prostřednictvím evropského jazykového portfolia nebo jazykového pasu Europass.

3. Podpora učitelů a školitelů

—

Učitelé moderních jazyků by mohli být podporováni k účasti na výměnných programech se zeměmi, kde se hovoří jejich cílovým jazykem, v rámci počátečního vzdělávání nebo dalšího profesního rozvoje. Každý nový absolvent učitelství jazyků by mohl před završením studia strávit pokud možno jeden semestr studia nebo učitelské praxe v zahraničí.

—	Učitelé a školitelé jiných předmětů, než jsou moderní jazyky, by mohli získávat povědomí o významu jazyků a znalosti didaktiky jazyků a osvojovat si strategie na podporu studujících.

—	V rámci příležitostí, jež nabízejí výměnné programy mezi členskými státy, by do výuky jazyků mohli být zapojeni jazykoví asistenti.

—

Učitelům je možno zpřístupnit příležitosti k dalšímu profesnímu rozvoji (prostřednictvím sítí, skupin pro sdílení praktických postupů, hromadných on-line jazykových kurzů, odborných center, kooperativního on-line učení, akčního výzkumu založeného na spolupráci, atd.), aby byli informováni o nejnovějších pedagogických inovacích a zvyšovali si kvalifikaci.

4. Partnerství a vazby v širším školním prostředí podporující studium jazyků

—	Školy a instituce odborného vzdělávání a přípravy by mohly spolupracovat s rodiči při hledání možností, jak podpořit studium jazyků jejich dětí, zvláště pokud děti vyrůstají ve vícejazyčném prostředí nebo doma používají jiný jazyk, než je jazyk vyučovací.

—

Školy a instituce odborného vzdělávání a přípravy mohou navazovat partnerství s jazykovými centry/jazykovými laboratořemi, veřejnými knihovnami, kulturními centry nebo jinými kulturními sdruženími, univerzitami a výzkumnými středisky s cílem vytvářet podnětnější vzdělávací prostředí, obohacovat nabídku jazyků a zlepšovat a inovovat praktickou výuku.

—	Školy, instituce odborného vzdělávání a přípravy a obce mohou sdružovat prostředky pro vytváření jazykových středisek s širší nabídkou jazyků, aby se zachovaly méně používané jazyky nebo jazyky, které se ve školách nevyučují.

—	Spolupráce se zaměstnavateli v regionu nebo mimo něj může napomoci k lepšímu pochopení významu, který má kompetence v oblasti mnohojazyčnosti v pracovním životě, a k zajištění toho, aby získaná kompetence v oblasti mnohojazyčnosti skutečně podpořila zaměstnatelnost.

—

Bylo by možno podporovat přeshraniční partnerství mezi institucemi vzdělávání a odborné přípravy v příhraničních regionech. Mohla by být usnadněna mobilita studentů, učitelů, školitelů a administrativního personálu, jakož i doktorandů a výzkumných pracovníků nabídkou informací a kurzů v jazycích, jimiž se hovoří v sousední zemi. Podpora mnohojazyčnosti v rámci těchto přeshraničních partnerství může připravit absolventy na vstup na trh práce na obou stranách hranic.

—	Podpořit spolupráci mezi pedagogickými institucemi.

5.6.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 189/23

Závěry Rady o provádění doporučení Rady nazvaného „Cesty prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé“

(2019/C 189/04)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC politické souvislosti uvedené problematiky, které jsou uvedeny v příloze těchto závěrů, a zejména že:

v rámci sociálního rozměru vzdělávání, jak je uveden v první zásadě Evropského pilíře sociálních práv, je stanoveno, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržoval a získával dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce (1);

cíl OSN v oblasti udržitelného rozvoje č. 4 má zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat příležitosti k celoživotnímu vzdělávání pro všechny. Jak je uvedeno v diskusním dokumentu Komise nazvaném Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030, „vše se mění pro každého. Vzdělávání, věda, technologie, výzkum a inovace jsou nezbytným předpokladem pro dosažení udržitelného hospodářství EU, které bude naplňovat cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje;“

dne 22. května 2018 přijala Rada závěry o směřování k vizi evropského prostoru vzdělávání (2), v nichž uvedla, že evropský prostor vzdělávání by měl být podpořen nepřetržitým procesem celoživotního učení, a zdůraznila, že iniciativy v rámci Evropského prostoru vzdělávání by měly zahrnovat všechny úrovně a typy vzdělávání a odborné přípravy, včetně vzdělávání dospělých a odborného vzdělávání a přípravy;

stárnutí obyvatelstva Evropy, vzrůstající dlouhověkost ve společnosti a potřeba podporovat mezigenerační spolupráci, zrychlující se změny na trhu práce, nově vznikající formy práce a pronikání digitálních technologií do všech aspektů každodenního života mají za následek zvyšující se poptávku po nových dovednostech a po vyšší úrovni dovedností, znalostí a kompetencí. O to naléhavěji je proto třeba prohlubovat dovednosti nebo zajistit změnu kvalifikace v případě všech občanů, kteří si neosvojili základní dovednosti nebo nezískali kvalifikaci zajišťující jim zaměstnatelnost a aktivní občanství;

výrazné transformace, které nyní na trzích práce probíhají, ještě umocňují zásadní význam inkluzivního a kvalitního vzdělávání a odborné přípravy poskytovaných během všech fází života, přičemž prohlubování dovedností a změna kvalifikace představují pro Unii nezbytnost, jež si v oblasti celoživotního učení a rozvoje dovedností žádá strategické přístupy. Některé údaje naznačují, že již v roce 2022 bude výrazné prohloubení dovedností a změnu kvalifikace potřebovat 54 % všech zaměstnaných osob (3);

referenční hodnota pro vzdělávání dospělých, stanovená ve strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET2020), v Unii posledních deset let stagnuje: za rok 2017 bylo zjištěno, že se určité formy vzdělávací činnosti zúčastnilo 10,9 % dospělých, zatímco referenční hodnota pro rok 2020 činí 15 % (4);

g)	v doporučeních pro jednotlivé země vypracovávaných v rámci evropského semestru byly změna kvalifikace, prohlubování dovedností a celoživotní učení označeny za klíčovou výzvu, jíž se v budoucnu budou muset některé členské státy zabývat;

v roce 2017 ukončilo 61 milionů dospělých ve věku od 25 do 64 let v Unii své formální vzdělávání dříve, než dokončili vyšší sekundární vzdělávání (5); současně pak podíl osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu v roce 2017 dosáhl výše 10,6 % a nyní je téměř na úrovni cíle stanoveného pro rok 2020, tedy méně než 10 %, ačkoliv tyto procentuální hodnoty se u jednotlivých zemí značně liší; 43 % obyvatel Unie má nedostatečnou úroveň digitálních dovedností a 17 % nemá vůbec žádné (6); přibližně 20 % dospělé populace v zemích, jež se zúčastnily Průzkumu dovedností dospělých (PIAAC) (7) prováděného OECD, má pak problémy se základními dovednostmi, jako je gramotnost a matematická gramotnost. Potřebám těchto dospělých je proto naléhavě nezbytné věnovat pozornost;

neexistuje univerzální přístup; zaměstnaní, nezaměstnaní a neaktivní lidé a řada dalších rozmanitých podskupin mají specifické potřeby; posuzováním a uznáváním dovedností a kompetencí migrantů a uprchlíků s oprávněním k pobytu, prohlubováním jejich dovedností a změnou jejich kvalifikace se urychlí jejich vstup na trh práce a jejich hladká integrace do nových komunit;

investice do prohlubování dovedností a změny kvalifikace mohou mít významný ekonomický dopad včetně vyšší produktivity a vyššího hospodářského růstu, vyšší úrovně dovedností a kompetencí obyvatelstva, které bude schopné stimulovat inovace a technologický pokrok (8), růstu daňových příjmů a snížení veřejných výdajů v důsledku zlepšení zdraví obyvatel a jejich sociálního a občanského zapojení a nižší míry účasti na trestné činnosti (9);

v případě jednotlivých osob může prohlubování dovedností a změna kvalifikace vést k vyšší zaměstnatelnosti, vyšším výdělkům, lepšímu zdraví a osobní pohodě, aktivnějšímu občanství a začleňování do společnosti. Pro jednotlivce a zaměstnavatele však může být obtížné si tyto účinky uvědomovat, a proto do prohlubování dovedností a změny kvalifikace investují nedostatečně; z tohoto důvodu jsou zapotřebí vhodné pobídky v zájmu zvýšení informovanosti a posílení motivace zapojit se do dalšího vzdělávání a odborné přípravy;

vzhledem k těmto skutečnostem přijala Rada dne 19. prosince 2016 doporučení s názvem „Cesty prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé“ (dále jen „doporučení“) (10), jež vyzývá ke strategickému a koordinovanému přístupu, pokud jde o vytvoření společných vzdělávacích příležitostí pro 61 milionů (11) dospělých v Unii, kteří mají nízkou úroveň dovedností nebo nízkou kvalifikaci, s cílem podpořit dospělé s nízkou úrovní dovedností a nízkou kvalifikací, aby zlepšili své základní dovednosti, to jest gramotnost, matematickou gramotnost a digitální kompetence, nebo aby získali širší soubor dovedností, znalostí a kompetencí potřebný pro dosažení vyšší kvalifikace;

v doporučení o cestách prohlubování dovedností se členským státům doporučuje, aby dospělým s nízkou úrovní dovedností nebo nízkou kvalifikací nabízely přístup k příležitostem k prohlubování dovedností prostřednictvím snadno dostupné cesty sestávající ze tří kroků: posouzení dovedností s cílem identifikovat stávající dovednosti a potřeby, pokud jde o jejich prohlubování; vzdělávací nabídka uzpůsobená individuálním potřebám a mentorství s cílem umožnit jim aktualizovat dovednosti a odstranit nedostatky; a příležitost k tomu, aby jejich získané dovednosti, znalosti a kompetence byly validovány a uznány, a oni tak mohli získat kvalifikaci nebo přístup k zaměstnání.

2.	BERE NA VĚDOMÍ pracovní dokument útvarů Komise (12), v němž jsou zhodnocena prováděcí opatření, zveřejněný v souladu s ustanoveními doporučení.

BERE NA VĚDOMÍ dosažený pokrok, a zejména skutečnost, že:

a)	v některých členských státech bylo přijetí doporučení podnětem k vnitrostátní diskusi a kritickému přezkumu stávajících programů;

b)	některé členské státy zavádějí do praxe nové politické programy na podporu prohlubování dovedností a změny kvalifikace dospělé populace v souladu s cíli doporučení;

c)	ačkoliv většina oznámených opatření je zaměřena na nezaměstnané dospělé, některé členské státy se zaměřují rovněž na podporu zaměstnaných pracovníků s nízkou úrovní dovedností, kteří představují významnou část cílové skupiny;

d)	mnohé členské státy využívají různých forem podpory, které nabízejí programy Unie.

ZDŮRAZŇUJE, že je odhodlána naplňovat ambici stanovenou v doporučení, a VYZÝVÁ členské státy, aby s ohledem na doporučení, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, okolnostmi a dostupnými zdroji a v úzké spolupráci se sociálními partnery a poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, tam, kde to bude možné,

a)	zavedly – v rámci širšího strategického přístupu k celoživotnímu rozvoji dovedností – udržitelná dlouhodobá opatření zaměřená na prohlubování dovedností dospělých a změnu jejich kvalifikace;

b)	přijaly soudržný strategický přístup k poskytování základních dovedností pro dospělé s nízkou úrovní dovedností nebo nízkou kvalifikací založený na koordinaci a partnerstvích mezi všemi příslušnými aktéry v rámci komplexních strategií nebo akčních plánů týkajících se dovedností;

prosazovaly partnerství za účelem přijetí komplexního přístupu se zapojením příslušných aktérů, včetně sociálních partnerů z různých oblastí politik (sociální oblasti, oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy), s cílem integrovat poskytování základních dovedností s jinými službami zaměřenými na dospělé s nízkou úrovní dovedností nebo nízkou kvalifikací;

d)	zvyšovaly povědomí zaměstnavatelů, zejména malých a středních podniků, o významu prohlubování dovedností a změny kvalifikace a o dostupných mechanismech podpory rozvoje dovedností dospělých a vybízely je k tomu, aby propagovali a nabízeli svým zaměstnancům příležitosti k odborné přípravě;

zaměřovaly odbornou přípravu zejména tak, aby pomáhala účastníkům získat alespoň minimální úroveň ve třech základních dovednostech, a to gramotnosti, matematické gramotnosti a digitálních kompetencích, jakož i dalších klíčových kompetencích, které jsou důležité pro aktivní účast na životě udržitelné společnosti a pro získání udržitelného zaměstnání;

f)	ve vhodných případech zajistily, aby poskytování takové odborné přípravy sestávalo ze tří kroků: posouzení dovedností, individuálně uzpůsobená a flexibilní nabídka vzdělávání a validace a uznání dovedností, znalostí a kompetencí;

g)	nabízely možnosti vzdělávání, které budou konkrétně přizpůsobené individuálním vzdělávacím potřebám příjemců určeným na základě posouzení jejich dovedností a které budou vycházet z informací o příležitostech na trhu práce;

h)	zajišťovaly opatření zaměřená na zvyšování povědomí a informovanosti a na poradenství a podporu, včetně pobídek k zajištění úspěšného provádění iniciativy;

i)	zvážily rozvíjení synergií mezi účinnými politikami a opatřeními ke snížení předčasných odchodů ze vzdělávání i podílu dospělých s nízkou úrovní dovedností nebo nízkou kvalifikací, například mezi opatřeními v rámci doporučení o záruce pro mladé lidi a doporučení o cestách prohlubování dovedností;

j)	vyhodnotily dopad svých činností na pokrok cílové skupiny při získávání dovedností a kvalifikací stanovených v doporučení.

VYZÝVÁ Komisi, aby:

nadále podporovala provádění doporučení o cestách prohlubování dovedností, mimo jiné prostřednictvím vzájemného učení mezi členskými státy a příslušnými zainteresovanými stranami a prostřednictvím cílených výzev k předkládání návrhů zaměřených zejména na pomoc členským státům při řešení výzev uvedených v hodnotící zprávě, a aby prozkoumala možnost svěřit národním koordinátorům vzdělávání dospělých posílenou a inovativní úlohu;

usnadňovala meziodvětvovou spolupráci a koordinaci na evropské úrovni prostřednictvím propojení s jinými iniciativami a prostřednictvím unijních programů financování, jakož i výměnu osvědčených postupů prostřednictvím organizovaných činností vzájemného učení a nástrojů, jako jsou elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě (EPALE) nebo Europass;

při formulování návrhů politik, mimo jiné i v souvislosti s rámcem pro spolupráci po roce 2020, zohledňovala rovněž dlouhodobé výzvy v oblasti vzdělávání dospělých a problematiku dospělých, jejichž dovednosti nebo kvalifikace jsou zastaralé či na nízké úrovni a kteří potřebují přístup k cestám prohlubování dovedností;

spolupracovala s agenturami Unie (Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) či Evropskou nadací odborného vzdělávání (ETF)) a s mezinárodními organizacemi, jako jsou OECD, OSN a UNESCO, a využívala jejich odborných znalostí s cílem řešit výzvu týkající se prohlubování dovedností a změny kvalifikace, a to i prostřednictvím příslušného výzkumu a analýz zaměřených na vzdělávání dospělých a hodnocení dovedností (například PIAAC).

(1) Dokument 13129/17.

(2) Úř. věst. C 195, 7.6.2018, s. 7.

(3) Světové ekonomické fórum: zpráva „The Future of Jobs“ (Budoucnost zaměstnanosti), 2018.

(4) Šetření pracovních sil, 2018.

(5) Šetření pracovních sil, 2018.

(6) Zpráva o digitální inkluzi a dovednostech, Evropská komise, údaje z roku 2017.

(7) Rakousko, Belgie–Vlámsko, Česko, Německo, Dánsko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Polsko, Švédsko, Slovinsko, Slovensko, Spojené království a Maďarsko.

(8) OECD, PIAAC, 2016.

(9) Skills Matter (Na dovednostech záleží), OECD, 2016.

(10) Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.

(11) V roce 2017 mělo 61,3 milionu osob ve věku od 25 do 64 let nejvýše nižší sekundární vzdělání (Eurostat, Šetření pracovních sil, 2018). V roce 2012, kdy byla shromážděna data pro účely PIAAC, ukázalo šetření pracovních sil, že 70 milionů osob ve věku od 25 do 64 let mělo nejvýše nižší sekundární vzdělání. Jejich počet se od té doby každý rok snižuje, a to zejména proto, že: a) úroveň vzdělání osob ve věku 25 let je vyšší, neboť více mladých lidí dokončuje vyšší sekundární nebo rovnocenné vzdělání, a že b) lidé v důchodovém věku mají obecně nižší úroveň vzdělání s výjimkou některých východoevropských zemí.

(12) Doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé – zhodnocení prováděcích opatření, SWD(2019) 89 final.

PŘÍLOHA

Politické souvislosti

Doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (1)

Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 – „Lepší začlenění celoživotního poradenství do strategií celoživotního učení“ (2)

Doporučení Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky (3)

Usnesení Rady o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých (4)

Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (5)

Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (6)

Společné zpráva Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (7)

Doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (8)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nová agenda dovedností pro Evropu: společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti (10. června 2016)

10.

Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (9)

11.

Doporučení Rady o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (EQF) (10)

12.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/646 ze dne 18. dubna 2018 o společném rámci pro poskytování lepších služeb v oblasti dovedností a kvalifikací (Europass) a o zrušení rozhodnutí č. 2241/2004/ES (11)

13.

Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (12)

14.

Závěry Rady o směřování k vizi evropského prostoru vzdělávání (13)

(1) Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11.

(2) Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 4.

(3) Úř. věst. C 191, 1.7.2011, s. 1.

(4) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 1.

(5) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(6) Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

(7) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25.

(8) Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.

(9) Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.

(10) Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 15.

(11) Úř. věst. L 112, 2.5.2018, s. 42.

(12) Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1.

(13) Úř. věst. C 195, 7.6.2018, s. 7.

5.6.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 189/28

Závěry Rady o mladých lidech a budoucnosti práce

(2019/C 189/05)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:

Ve strategii Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 je uznáno, že mladí lidé jsou tvůrci svého vlastního života, přispívají k pozitivní změně ve společnosti a obohacují ambice EU a že politika v oblasti mládeže může přispět k vytvoření prostoru, kde mohou mladí lidé využívat příležitosti s odkazem na evropské hodnoty. S ohledem na měnící se situaci v oblasti zaměstnanosti by Evropská unie měla podporovat osobní rozvoj mladých lidí a jejich růst k samostatnosti, budovat jejich odolnost a vybavit je zdroji nezbytnými k účasti na životě společnosti, a přispívat tak k vymýcení chudoby mladých lidí a všech forem diskriminace, jakož i k podpoře sociálního začleňování.

„Budoucnost práce“ je zastřešující pojem, který popisuje vývoj v oblasti pracovních míst ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, jenž je ovlivňován určitými trendy. V kontextu mládeže EU vyznačujícím se rozmanitostí je „budoucnost práce“ určována mimo jiné:

demografickými změnami v tom smyslu, že s rostoucím indexem ekonomické závislosti starých osob v EU bude vyvíjen tlak na zvyšování úrovně produktivity osob, které vstoupí na trh práce, aby byl kompenzován odchod zkušené pracovní síly do důchodu a zároveň se přispělo k udržení vyšších sociálních výdajů mimo jiné v důsledku početnějšího staršího obyvatelstva. Tyto změny skýtají příležitosti v oblasti pečovatelských služeb, přičemž mohou rovněž vyžadovat dialog o otázkách souvisejících s mezigenerační spravedlností;

pokrokem v oblasti technologií a inovací, který rovněž podporují iniciativy EU v oblasti jednotného digitálního trhu a výzkumu a vývoje a který má vést k většímu využívání digitálních technologií v hospodářství a k zastarání určitých pracovních míst, zatímco v jiných hospodářských oblastech mohou vzniknout nové příležitosti zaměstnání. Mají-li mít z těchto přeměn užitek všichni mladí Evropané, včetně těch, kteří mají méně příležitostí, musí mít přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu formálnímu a neformálnímu vzdělávání, jehož prostřednictvím si zlepší celou škálu svých dovedností;

poptávkou na pracovním trhu po dovednostech na vyšší úrovni. Již v současné době se zaměstnavatelé setkávají s obtížemi při obsazování volných pracovních míst na vyšší a střední úrovni, zatímco osob s nízkou kvalifikací je v rámci pracovní síly třikrát více než dostupných nekvalifikovaných povolání (1). Vzhledem k tomu, že poptávka po pracovnících s nízkou kvalifikací se v jednotlivých členských státech v různé míře nadále snižuje, budou mladí lidé, kteří vstupují na trh práce, potřebovat vyšší úroveň vzdělávání a odborné přípravy, jež je vybaví klíčovými kompetencemi pro celoživotní učení, jakož i specifické digitální, odborné a osobní dovednosti, které jim pomohou zvládat jejich různé budoucí profesní dráhy;

potřebou řešit změnu klimatu, která může vzhledem k ambicím EU na přechod na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství vést na trhu práce ke zvýšené poptávce po dovednostech požadovaných v odvětvích, jako je obnovitelná energie, ekologicky udržitelné stavebnictví a renovace či udržitelné zemědělství;

nárůstem globálních hodnotových řetězců, v jejichž rámci jsou výroba zboží a poskytování služeb rozmístěny napříč světadíly. Tomuto procesu dále napomáhá nástup nových forem zaměstnání, které zavádí například platformová ekonomika, jež má dopad na tradiční vztah zaměstnavatel–zaměstnanec, vývoj na trhu práce a právní předpisy v oblasti zaměstnanosti. Je třeba řešit problémy, jako je nejistota příjmu, nedostatečná sociální ochrana, chudoba pracujících, nejisté pracovní podmínky a obtěžování na pracovišti.

Mladí lidé v Evropské unii mají tendenci nahlížet na svůj budoucí pracovní život s obavami nebo nejistotou (2). Tyto obtíže, a zejména pokud jsou doprovázeny zamítnutím pracovního místa, nevyhovujícím profilem pro pracovní místa, nejistou prací nebo společenským tlakem na nalezení či udržení pracovního místa, mohou mít nepříznivý dopad na emocionální stav mladých lidí a případně mohou vést i k psychickým a fyzickým zdravotním problémům nebo k rostoucím obavám u mladých Evropanů (3).

Dnešní zkušenosti s novými formami zaměstnání naznačují, že v budoucnosti může dojít k nárůstu flexibilnějších forem náboru smluvních pracovníků, což může mít pozitivní dopad na rozložení pracovní síly a dobré životní podmínky osob, které se rozhodnou pracovat jako nezávislí pracovníci. Zatímco na tato pracovní místa obvykle nastupují mladí lidé, zejména ti, kteří mají méně příležitostí, existuje na druhou stranu zvýšené riziko, že uváznou v dočasných úvazcích s nevalným finančním ohodnocením, nízkou sociální ochranou a malou pravděpodobností profesního postupu.

Pevná základna dovedností a vhodné vedení, které jsou podpořeny kvalitními poznatky o dovednostech a vysoce kvalitními a adaptabilními systémy vzdělávání a odborné přípravy schopnými reagovat na potřeby, včetně podpory celoživotního učení, mohou mladým lidem pomoci zdařile přejít na trh práce a činit zdárné přechody v jeho rámci a budovat kariéru přinášející uspokojení.

V kontextu zajišťování pevné znalostní základny je v rámci budoucího pracovního prostředí předpokladem podpora nabývání dovednosti, které posilují účinné využívání a pochopení technologií. Dovednosti by neměly být zaměřeny pouze na zvládání nových technologií, ale i na pochopení toho, jak mohou pomoci ovlivňovat společnost. Mladí Evropané by měli být při posilování schopností, které jim umožní efektivně využívat měnící se povahy práce, rovněž vybaveni klíčovými kompetencemi zahrnujícími sociální dovednosti mimo jiné v oblasti řešení problémů, komunikace, podnikatelských dovedností, kritického myšlení, tvůrčího myšlení, sebeprezentace, sebevyjádření a vyjednávání.

Evropský pilíř sociálních práv stanoví, že každý má právo na „včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc pro zlepšení vyhlídek na zaměstnání nebo na výkon samostatné výdělečné činnosti. Zahrnuto je právo na pomoc pro účely hledání pracovního místa a pro účely odborné přípravy a rekvalifikace. Každý má právo na převod nároků na sociální ochranu a odbornou přípravu v době přechodu mezi zaměstnáními“ a rovněž „na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně a odborné přípravě“. Při přípravě mladých lidí, pokud jde o budoucnost práce, bude tedy zásadní, aby měli „právo na další vzdělávání, učňovskou přípravu, stáž nebo na nabídku pracovního místa dobré kvality do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení svého vzdělávání“ (4).

Názory a vize evropské mládeže ohledně otázek souvisejících s prací, jak jsou zohledněny v cílech v oblasti mládeže, zejména v cíli č. 7 „Kvalitní zaměstnání pro všechny“, byly začleněny do strategie EU pro mládež (2019–2027) a doprovodného pracovního plánu (2019–2021).

ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

Budoucí generace mladých Evropanů budou vstupovat do pracovního prostředí bohatého na příležitosti a výzvy, a to v globálním kontextu, v němž bude EU usilovat o zlepšení kvality života svých občanů, a tím i posílení své hospodářské konkurenceschopnosti, produktivity práce a dovedností pracovní síly, jakož i o zajištění toho, aby mohly být naplněny cíle, očekávání a ambice mladých lidí.

10.

Měnící se povaha práce může mít na životy mladých Evropanů a budoucích generací pozitivní dopad. Zároveň je třeba se zabývat příslušnými obavami a důsledky, jež tyto přeměny doprovázejí a které se týkají mimo jiné forem zaměstnání a postavení v zaměstnání, zejména pokud jde o mladé lidi, kteří mají méně příležitostí a mohou mít nízkou kvalifikaci. V této souvislosti je zapotřebí posílit informovanost a povědomí mladých lidí o důsledcích různých forem zaměstnání a postavení v zaměstnání.

11.

Mladí Evropané zastávají názor, že zaměstnanost by měla být jednou ze tří nejvyšších priorit EU, jakož i jednou z oblastí, v nichž EU musí podniknout kroky s cílem povzbudit mladé lidi k vyjádření solidarity (5). Z toho vyplývá, že mladí lidé mají tendenci zaujmout ve svých budoucích profesních životech přístup zaměřený na člověka.

12.

První práce by měla vytvořit předpoklady pro kariéru přinášející uspokojení, jež podněcuje vzestupnou sociální mobilitu, zejména pokud jde o mladé lidi, kteří mají méně příležitostí, včetně těch, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET). V souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030, a zejména s cílem udržitelného rozvoje č. 8, jakož i cílem v oblasti mládeže č. 7 je třeba považovat důstojnou práci za oprávněnou ambici mladých lidí, počínaje jejich úplně první finančně odměněnou profesní zkušeností.

13.

Lze očekávat, že v kontextu budoucnosti práce, kdy se rozdíly ve mzdách pracovní síly s nízkou a středně vysokou kvalifikací budou patrně zvyšovat, čímž mohou vzniknout výzvy související s chudobou pracujících, budou osoby předčasně ukončující školní docházku a mladí lidé s nízkou kvalifikací i nadále ohroženi. Přestože se počet osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, snižuje (6), zůstávají tyto osoby velmi ohrožené a bude jim nadále poskytována pomoc prostřednictvím záruk pro mladé lidi (7). Osobám, jimž se podaří z této situace vymanit, by měly cesty prohlubování dovedností (8) nabízet další příležitosti k prohloubení jejich základních dovedností a k dosažení kvalifikací požadovaných na trhu práce.

14.

Aby se zabránilo trvalým následkům v pracovní kariéře mladých lidí, je zásadně důležité zajistit bezproblémové přechody ze školy do zaměstnání a v rámci jednotlivých zaměstnání a zároveň usnadnit mladým lidem získání zaměstnání, včetně zkrácení období nezaměstnanosti (9).

15.

Je třeba klást větší důraz na hodnoty a politiky, které podporují práci z hlediska zlepšení kvality života samotných mladých lidí, ale i smysluplného přispění k celkovým dobrým podmínkám sociálního a fyzického prostředí, v němž žijí. V této souvislosti by se se měly přístupy k budoucnosti práce opírat o udržitelný rozvoj.

16.

Je neustále zapotřebí podporovat rovný přístup všech mladých lidí ke kvalitním pracovním místům v budoucnosti a přijmout opatření proti všem formám stereotypů, které mají vliv na pracovní ambice dnešních dětí a omezují přístup k určitým pracovním místům a zároveň způsobují, že přetrvává diskriminace a nerovnost ve vzdělávání a odborné přípravě, jakož i na trhu práce.

17.

Práce s mládeží má kromě rozvoje dovedností rovněž pozitivní dopad na životy mladých lidí, zejména těch, kteří mají méně příležitostí, mimo jiné i v kontextu duševního zdraví či emočních problémů spojených s nezaměstnaností či neúspěchy v procesu hledání zaměstnání.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY V SOULADU SE ZÁSADOU SUBSIDIARITY A NA PATŘIČNÝCH ÚROVNÍCH:

18.

věnovaly zvláštní pozornost mladým lidem, u nichž hrozí riziko marginalizace či diskriminace na základě prvků, jako je etnický původ, pohlaví, sexuální orientace, zdravotní postižení, náboženské vyznání, přesvědčení nebo politické názory, s cílem zajistit v budoucnu začlenění všech mladých lidí na trzích práce;

19.

podporovaly plné provádění doporučení týkajícího se záruk pro mladé lidi, a při tom případně zohlednily vnitrostátní podmínky, politiky a opatření;

20.

v případě potřeby prosazovaly a upřednostňovaly reformy odvětví jak formálního, tak neformálního vzdělávání a odborné přípravy a zaměřily se na rozvoj a validaci klíčových kompetencí, které mladí lidé získávají v rozmanitých kontextech učení, ať již v rámci vzdělávání, dobrovolnictví, stáží nebo zaměstnání, s cílem usnadnit sladění těchto kompetencí s trhem práce a budoucí poptávkou po pracovní síle;

21.

posilovaly spolupráci s celkovým cílem naplnit právo všech dětí a mladých osob na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní určení, zejména se zřetelem na snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání a rozšíření příležitostí umožňujících rovný přístup ke vzdělávání a práci pro všechny mladé lidi, včetně těch, kteří doprovázejí své rodiny, jež se stěhují do jiného členského státu EU za účelem práce (10);

22.

během konzultací s mladými lidmi v rámci procesů dialogu EU s mládeží anebo mimo ně poskytly rozsáhlý prostor pro témata související se zaměstnaností s cílem lépe porozumět jejich obavám, zájmům, očekáváním a schopnostem. Stejně tak je důležité zpřístupnit výsledky těchto konzultací mladým lidem, tvůrcům politik a zaměstnavatelům, aby byla zajištěna návazná opatření;

23.

prosazovaly podnikání mladých lidí a zaměřily se přitom mimo jiné na vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti podnikání, služby v oblasti poradenství, mentorování a coachingu pro mladé lidi a případně na relevantní činnosti v rámci práce s mládeží. Schůdnými alternativami, jak zabezpečit zaměstnávání mladých lidí mladými lidmi a podporovat tak solidární činnosti, jsou sociální a inkluzivní podnikání;

24.

podporovaly využívání zdrojů dostupných v rámci Evropského sociálního fondu, programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace, Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, programu Erasmus+ nebo Evropského sboru solidarity a jejich následných programů; pokud je to v daném kontextu vhodné, nabízely potenciálním příjemcům poradenství ohledně toho, jak využívat součinnosti a doplňkovosti mezi těmito programy;

25.

ve vhodných případech využívaly nástrojů v oblasti politiky mládeže EU, jako je portál zaměřený na mládež Youth Wiki nebo plánovací kalendáře budoucích činností na vnitrostátní úrovni, a činností zaměřených na vzájemné učení za účelem výměny osvědčených postupů s cílem podpořit konkrétní politická řešení v kontextu budoucího přechodu mladých lidí do zaměstnání;

26.

podporovaly mládežnické organizace a další příslušné aktéry v rámci přípravy mladých lidí na účinnou účast v procesech dialogu s mládeží a na to, jakým způsobem mohou získat užitek z práce s mládeží;

27.

nadále podporovaly mladé lidi v případech, kdy se v důsledku nezaměstnanosti, očekávání souvisejících s pracovním místem či volbou povolání či vzdělávání mohou stát terčem generační stereotypizace;

28.

při řešení otázek týkajících se zaměstnanosti mladých lidí prosazovaly meziodvětvový politický přístup, a to na vnitrostátní i evropské úrovni, jakož i v rámci spolupráce mezi členskými státy;

29.

s ohledem na vnitrostátní situaci zlepšily přístup mladých lidí k sociální ochraně tím, že v případě potřeby posílí schopnost systémů sociální ochrany přizpůsobit se realitě vyhlídek mladých lidí na zaměstnání, a to zohledněním potřeb mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni.

VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

30.

dále stavěla na pozitivních zkušenostech s rámci Europass (11) a Youthpass (12) s cílem zjistit dovednosti a kvalifikace jednotlivců a informovat o nich, aby se zvýšilo povědomí mladých Evropanů, zejména těch, kteří mají méně příležitostí, o těchto rámcích a napomohlo se jim tak prezentovat své dovednosti a nalézt relevantní pracovní místa;

31.

poskytovala vnitrostátním řídícím strukturám vodítko, jak lépe obeznámit potenciální příjemce se způsoby využívání součinnosti a doplňkovosti při prosazování možností financování pro mladé lidi ze strany EU;

32.

upřednostňovala zavádění systémů, které podporují první zásadu evropského pilíře sociálních práv, která stanoví, že „každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat změny na trhu práce“ (13);

33.

pokračovala v provádění dalších kvalitativních, kvantitativních a fakticky podložených výzkumů na základě údajů rozčleněných podle pohlaví zabývajících se sociální mobilitou v rámci téže generace i různých generací, se zaměřením na mladé lidi, jakož i dalšího kvalitativního výzkumu postojů a obav mladých lidí souvisejících s přechodem do zaměstnání s cílem podpořit účinnost politik EU v oblasti mládeže zaměřených na otázky zaměstnanosti;

34.

pořádala činnosti zaměřené na vzájemné učení nebo akce se zástupci z odvětví mládeže, odborů, obchodních organizací a vlád s cílem řešit na základě meziodvětvového přístupu, zahrnujícího politiku v oblasti mládeže, výzvy a příležitosti, které budoucnost práce přinese mladým Evropanům;

35.

využívala všech příslušných nástrojů EU, včetně koordinátora EU pro mládež, pokud jde o trendy ovlivňující povahu práce, za účelem začlenění problematiky mládeže do meziodvětvové tvorby politik na úrovni EU a podpory spolupráce mezi členskými státy.

VYZÝVÁ ODVĚTVÍ MLÁDEŽE EU (14), ABY:

36.

zaujalo aktivní přístup, pokud jde o zajištění účinného zastoupení a účasti mladých lidí na procesech dialogu EU s mládeží a sociálního dialogu, na úrovni Evropské unie, členských států i nižší úrovni, a podpořilo tak těsnou spolupráci s orgány veřejné moci a sociálními a hospodářskými partnery zaměřenou na aspekty týkající se profesního života mladých lidí;

37.

přispělo k úsilí o zvýšení informovanosti mladých pracovníků o jejich právech a povinnostech, mimo jiné pokud jde o obtěžování na pracovišti a všechny formy diskriminace, s cílem hájit jejich vzdělávací úsilí a odbornou přípravu v kontextu požadavků v oblasti práce;

38.

zohledňovalo trh práce a poznatky o dovednostech s cílem neustále zlepšovat metody práce s mládeží za účelem posílení její účinnosti jakožto nástroje pro rozvoj dovedností určeného pro mladé lidi;

39.

podporovalo činnosti prováděné v rámci práce s mládeží mezi všemi mladými lidmi, včetně těch, kteří jsou ohroženi marginalizací na trhu práce z důvodu chudoby a sociálního vyloučení;

40.

spolupracovalo s příslušnými zúčastněnými stranami za účelem vytvoření partnerství na vnitrostátní úrovni a přispělo tak k provádění záruk pro mladé lidi;

41.

využívalo dostupných příležitostí na úrovni EU, jakož i na vnitrostátní, regionální a místní úrovni s cílem zlepšit v rámci práce s mládeží kvalitu příležitostí pro mladé lidi, pokud jde o přístup k zaměstnání.

(1) Eurostat, výběrové šetření pracovních sil EU (2018).

(2) Mezinárodní organizace práce (2018), Řešit situaci a tužby mladých lidí, příprava na 2. zasedání Celosvětové komise pro budoucnost práce.

(3) Šestý cyklus strukturovaného dialogu – Tematická zpráva o cíli v oblasti mládeže č. 5: Duševní zdraví a pohoda (2018).

(4) Evropský pilíř sociálních práv, kapitola I, zásada č. 4 (Aktivní podpora zaměstnanosti)https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights/european-pillar-social-rights-20-principles_cs. Evropský pilíř sociálních práv společně podepsaly Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017 na sociálním summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu konaném ve švédském Göteborgu.

(5) Bleskový průzkum Eurobarometru č. 455, věnovaný evropské mládeži (2018), šetření provedené společností „TNS political & social“ na žádost Generálního ředitelství Evropské komise pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu.

(6) Podle Eurostatu se míra osob ve věku 15–29 let, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, snížila z historického maxima 15,9 % v roce 2012 na 13,4 % v roce 2017 (Udržitelný rozvoj v Evropské unii: monitorovací zpráva Eurostatu z roku 2018 o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU).

(7) Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1).

(8) Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1).

(9) Eurofound (2017), Dlouhodobě nezaměstnaní mladí lidé: charakteristika a politické reakce, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

(10) Evropský pilíř sociálních práv, kapitola I, zásada 1 (Všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení) (tamtéž, poznámka pod čarou 4).

(11) https://europass.cedefop.europa.eu/

(12) https://www.youthpass.eu/en/

(13) Tamtéž, poznámka pod čarou 10.

(14) Spojením „odvětví mládeže EU“ se obecně rozumí celý souhrn organizací, pracovníků s mládeží, akademických pracovníků, zástupci občanské společnosti z řad mládeže či další odborníci zabývající se formulováním politiky v oblasti mládeže, kteří v EU provádějí činnosti a projekty související s mládeží.

PŘÍLOHA

Při přijímání těchto závěrů Rada připomíná především následující usnesení, závěry a doporučení:

1.	Doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi (1)

2.	Usnesení Rady o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (2)

3.	Závěry Rady o úloze mladých lidí při řešení demografických výzev v rámci Evropské unie (3)

4.	Závěry Rady o budoucnosti práce: přístup zohledňující celý životní cyklus (4)

5.	Závěry Rady o budoucnosti práce: její usnadnění prostřednictvím elektronických řešení (5)

6.	Závěry Rady o úloze práce s mládeží, pokud jde o podporu rozvoje základních životních dovedností mladých lidí, které usnadní jejich úspěšný přechod do dospělosti, k aktivnímu občanství a do pracovního života (6)

7.	Závěry Rady o inteligentní práci s mládeží (7)

8.	Doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (8)

9.	Doporučení Rady o sledování uplatnění absolventů (9)

10.	Doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení (10)

11.	Závěry Rady o směřování k vizi evropského prostoru vzdělávání (11)

12.	Doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (12)

13.	Závěry Rady o podpoře podnikání mladých lidí v zájmu sociálního začlenění mladých lidí (13)

(1) Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

(2) Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 1.

(3) Úř. věst. C 196, 8.6.2018, s. 16.

(4) Dokument 10134/18.

(5) Dokument 15506/17.

(6) Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 30.

(7) Úř. věst. C 418, 7.12.2017, s. 2.

(8) Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1.

(9) Úř. věst. C 423, 9.12.2017, s. 1.

(10) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(11) Úř. věst. C 195, 7.6.2018, s. 7.

(12) Dokument 10134/18.

(13) Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 18.

5.6.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 189/34

Závěry Rady o mladých kreativních generacích

(2019/C 189/06)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

S OHLEDEM NA:

—

politický kontext, který zdůrazňuje potřebu vytvořit takovou Unii, kde se mladým lidem dostane co nejlepšího vzdělání a odborné přípravy a kde budou moci studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu, a poukazuje na to, že je třeba poskytovat mladým lidem lepší příležitosti prostřednictvím konkrétních opatření a lepších programů EU, jež jsou uvedeny v příloze,

—	Novou evropskou agendu pro kulturu, kterou v květnu 2018 přijala Evropská komise a která vyzdvihuje význam kultury a kreativity pro společnost a konkurenceschopnost evropské ekonomiky,

—	cíle pracovního plánu pro kulturu (2019–2022), který byl přijat dne 27. listopadu 2018 a v němž je uznáno, že v zájmu zlepšení soudržnosti a životních podmínek je zapotřebí důraznější orientace na potřeby konkrétních skupin, jako jsou mladí lidé.

VĚDOMA SI TOHO, ŽE:

—	Základem budoucích politik musí být zapojení mladých lidí, a proto bude v nadcházejících letech nesmírně důležité naslouchat jejich hlasu.

—	Děti a mladí lidé čelí v dnešním globalizovaném světě mnoha výzvám, a je tedy zapotřebí, aby v souvislosti s přípravou na život jako světoobčané chápali kulturní hodnoty a rozmanitost.

—

Vývoj v digitální oblasti změnil tvorbu, produkci, šíření, přenos a spotřebu kulturních a kreativních děl, a usnadnil tak globální dosah těchto děl. Digitální svět vytvořil inovativní způsoby přístupu ke kultuře a osobní reinterpretace a sebevyjádření, což u mladých lidí vzbuzuje živý zájem a vede k jejich zapojení jakožto aktivního publika.

—	Mladí lidé potřebují nové dovednosti, aby mohli čelit konkrétním výzvám, jako jsou nezaměstnanost, sociální vyloučení, migrace a nové technologie, které kromě výhod, jež přinášejí, mohou současně zvyšovat nerovnosti a prohlubovat kulturní a ekonomické rozdíly.

—	Rozvoj uměleckých a kreativních dovedností a podpora talentů jsou ústředním prvkem kulturního a kreativního odvětví, jež napomáhá inovacím, a to i v sociální oblasti, v zájmu dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.

—	Pro mobilitu v rámci Evropské unie za účelem vzdělávání, odborné přípravy, přístupu ke kultuře a přístupu na evropský trh práce mají zásadní význam jazykové dovednosti.

DOMNÍVÁ SE, ŽE:

S ohledem na výše uvedené je třeba učinit další kroky v zájmu řešení těchto pěti priorit:

—	podpora lepšího přístupu dětí a mladých lidí ke kultuře a jejich účasti na ní,

—	posílení meziodvětvové spolupráce s důrazem na synergie mezi kulturou a vzděláváním,

—	usnadnění podnikání mladých lidí v kulturním a kreativním odvětví,

—	podpora vzniku nových talentů,

—	podpora digitálních dovedností a mediální gramotnosti.

POUKAZUJE NA TO, ŽE:

—	Při utváření základů kreativity, která má zásadní význam pro rozvoj společnosti jako celku, hrají klíčovou úlohu kulturní organizace, vzdělávací zařízení a práce s mládeží.

—

Je zapotřebí strategičtější přístup k účasti dětí a mladých lidí na kultuře s cílem podpořit jejich kreativitu a kritické myšlení a pomoci jim osvojit si dovednosti, které jsou důležité pro jejich životní pohodu, studium, pocit sounáležitosti, aktivní občanství, sociální začlenění a budoucí zaměstnatelnost nebo schopnost začít podnikat.

—

Kulturní a kreativní dovednosti získané v rámci formálního a neformálního vzdělávání a informálního učení, mimo jiné prostřednictvím účasti na kulturních a kreativních činnostech, poskytují mladým lidem nástroje k tomu, aby byli kreativní a vynalézaví, aby řešili problémy a pracovali součinným a experimentálním způsobem. Experimentální přístupy mají pro podporu kreativity a inovací klíčový význam. Umělecké a kulturní vzdělávání jako součást specializovaného nebo interdisciplinárního přístupu proto hraje zásadní úlohu jak z hlediska vytváření dalších příležitostí pro mladší generace, které tak budou lépe připraveny na to, aby čelily budoucím výzvám, tak z hlediska posilování postavení a podpory osobního rozvoje a vzájemného kulturního porozumění.

—	Je rovněž důležité vybízet k přijetí opatření, jež usnadní hladký přechod ze systému vzdělávání na trh práce, mimo jiné i podporou podnikání, stáží a učňovské přípravy mladých lidí v kulturním a kreativním odvětví.

—

Mladí lidé nepředstavují homogenní skupinu, pokud jde o jejich dovednosti, úroveň vzdělání, připravenost na budoucnost a očekávání. Iniciativy a opatření, jejichž cílem je prohlubovat a posilovat dovednosti nezbytné ke vstupu na trh práce nebo k podnikání a pro život v dospělém věku obecně, by měly být uzpůsobeny schopnostem, které mladé generace již mají.

—

Je třeba odhalit a řešit nerovnosti a ekonomické nebo sociální překážky, jež mohou mladým lidem bránit v přístupu ke kultuře jako tvůrcům, spotřebitelům a podnikatelům a v účasti na ní nebo v přístupu k novým technologiím, s cílem zajistit, že budou plně využity přínos a účast všech mladých lidí, včetně skupin s omezenými příležitostmi.

—	Zvláštní pozornost je proto třeba věnovat mladým lidem, u nichž z důvodu etnického původu, pohlaví, sexuální orientace, zdravotního postižení, náboženského vyznání nebo přesvědčení či politických názorů hrozí riziko marginalizace, s cílem zajistit účast všech mladých lidí.

—

Dostupnost široké škály kultury díky digitálnímu vývoji nezbytně nezaručuje přístup k vysoce kvalitnímu mnohojazyčnému kulturnímu obsahu. Je proto nezbytné konsolidovat kulturní politiky podporující rovné příležitosti pro mladé lidi, aby se tak všichni mohli seznamovat s kulturou a rozvíjet své kreativní a kritické myšlení, jakož i své kritické a analytické dovednosti, z nichž všechny pro ně mají zásadní význam, neboť jim umožňují přístup k digitálnímu kulturnímu obsahu a interakci s tímto obsahem.

—

Digitální technologie mají pozitivní dopad na rozvoj kreativity, neboť umožňují nové formy vyjadřování, komunikace, účasti na kultuře a kritiky. Kreativita může navíc významným způsobem přispět k tomu, aby byly technologie a digitální služby uživatelsky vstřícnější. Humanizace technologií tedy může zajistit, aby byly lidem prospěšné a splňovaly jejich potřeby. Jako kulturní tvůrci i jako kulturní spotřebitelé dávají mladé generace, které jsou často v digitálním prostředí „jako doma“, přednost novým způsobům podnikání, jež dříve neexistovaly. Z tohoto hlediska mohou podpořit podnikání a významným způsobem přispět k dnešní konkurenční a udržitelné kreativní ekonomice založené na inovacích inovativní finanční mechanismy.

—

Je třeba uznat výsledky zprávy pracovní skupiny pro otevřenou metodu koordinace nazvané „Úloha veřejných politik v rozvoji podnikatelského a inovačního potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ a současně vzít v úvahu zvláštní charakteristiky kulturního a kreativního odvětví, konkrétně rozmanitost hodnotových řetězců a skutečnost, že většina společností působících v těchto odvětvích jsou malé podniky nebo mikropodniky nebo sestávají ze samostatně výdělečně činných osob. Opatření podporující kreativitu a podnikání mladých generací by proto měla tyto charakteristické rysy zohledňovat.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY SE V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY ZABÝVALY TĚMITO PĚTI PRIORITAMI:

1. Podpora lepšího přístupu dětí a mladých lidí ke kultuře a jejich účasti na ní

Členské státy a Komise se vyzývají, aby:

nadále vytvářely příležitosti pro děti a mladé lidi umožňující přístup ke kultuře a účast na ní, zejména pro ty, kdo pocházejí ze znevýhodněného prostředí, s cílem zmenšit rozdíly a sociální nerovnost a oslovit co nejširší okruh osob; zajistily rovné příležitosti pro děti a mladé lidi jak ve městech, tak ve venkovských oblastech, s cílem odstranit překážky bránící rovnému přístupu ke kultuře a účasti na ní, a to prostřednictvím kulturních organizací a akcí nebo digitálními prostředky;

ii)	usnadňovaly aktivní účast na kultuře podporou společné tvorby a mnohojazyčnosti;

iii)	vybízely kulturní organizace, aby propagovaly a upravovaly obsah, který nabízejí, mimo jiné s využitím digitálních technologií, a mohly tak oslovit více dětí a mladého publika a vzbudit u nich větší zájem o kulturu, umělecký projev a vědu;

iv)	zdokonalovaly fakticky podložené politiky na základě pravidelného monitorování kulturní spotřeby, chování a preferencí dětí a mladých lidí, jakož i jejich úspěchů v oblasti kreativity a jazykových dovedností;

v)	dále podporovaly u dětí a mladých lidí čtení jako základní prostředek, jak objevovat kulturu ve všech jejích projevech a výrazových formách.

Komise se vyzývá, aby:

i)	podporovala výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a činnosti v oblasti vzájemného učení;

ii)	podporovala inovativní iniciativy, jejichž cílem je zlepšit přístup mladých generací ke kultuře a jejich účast na ní coby tvůrců, spotřebitelů nebo podnikatelů.

2. Posílení meziodvětvové spolupráce s důrazem na synergie mezi kulturou a vzděláváním

Členské státy a Komise se vyzývají, aby:

i)	podporovaly vzdělávání v oblasti umění a kultury, a přispívaly tím k seznamování se s kulturními činnostmi a k účasti na nich, jakož i k využívání potenciálu digitálních technologií v zájmu usnadnění přístupu ke kultuře a jazykům;

ii)	podporovaly spolupráci mezi školami, umělci, dalšími kulturními pracovníky a kulturními organizacemi v oblasti vzdělávacích činností určených dětem a mladým lidem;

iii)	prosazovaly vzdělávání a odbornou přípravu učitelů a dalších odborníků s cílem podpořit kreativitu u dětí a mladých lidí;

iv)	podporovaly mezioborovou činnost v oblasti kulturního povědomí a vyjádření a prosazovaly osvojování příslušných kompetencí a dovedností, včetně uměleckých a jazykových dovedností.

Komise se vyzývá, aby:

vypracovala projekty a opatření na podporu kreativity ve vzdělávání, a to i ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako jsou OECD, Rada Evropy a UNESCO, a zaměřila se na prosazování kreativního a kritického myšlení na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné prostřednictvím podpory STEAM (přírodní vědy, technologie, umění, inženýrství a matematika);

ii)	propagovala a šířila výsledky výše uvedených iniciativ, jak v rámci příslušných přípravných orgánů Rady, tak ve vztahu k širší veřejnosti.

3. Usnadnění podnikání mladých lidí v kulturním a kreativním odvětví

Členské státy se vyzývají, aby:

i)	zvážily optimalizaci využívání dostupného financování na podporu projektů v oblasti kreativity, případně projektů týkajících se podnikání mladých lidí;

ii)	podporovaly vznik „inkubátorů“ v kulturním a kreativním odvětví, pobytových zařízení, subjektů napomáhajících zakládání a rozvoji podniků, klastrů a kreativních středisek, jakož i kulturních digitálních platforem, a prosazovaly meziodvětvová partnerství a sítě;

iii)

podporovaly podnikovou kulturu, kreativitu a inovace prostřednictvím celoživotního učení, od rané fáze až po formální a neformální vzdělávání a informální učení, a věnovaly přitom značnou pozornost uplatňování koncepčního uvažování a využívání příležitostí k odborné přípravě, například formou podnikatelských iniciativ jak před realizací podnikatelského záměru, tak po jeho realizaci;

iv)	zvážily, jak vytvořit příznivé podmínky pro kulturní startupy řízené mladými lidmi, a podpořit tak mezioborové inovace.

Komise se vyzývá, aby:

i)	podporovala kulturní a kreativní podnikání a mezioborové sítě mezi mladými lidmi s ohledem na jejich potenciál stimulovat rozvoj kulturních a kreativních odborníků prostřednictvím mobility, včetně výměn, spolupráce a společné tvorby, studijních pobytů a činností v oblasti vzájemného učení;

ii)	podporovala partnerství mezi kulturními a kreativními odborníky a odvětvími, mimo jiné tím, že bude propagovat startupy, kreativní střediska a inkubační sítě s cílem začlenit do oblasti kreativity, umění a designu špičkové technologie a vědu.

4. Podpora vzniku nových mladých talentů

Členské státy se vyzývají, aby:

i)	zvážily posílení spolupráce mezi zainteresovanými stranami působícími v kultuře a ve vzdělávání s cílem podpořit kreativní talenty, a povzbudit tím konkurenci v oblasti inovací a odměnit kreativitu v kulturní sféře;

ii)	rozšířily přístup k novým technologiím, mimo jiné i pro mladé lidi s omezenými příležitostmi, s cílem zlepšit možnosti talentovaných mladých lidí.

Komise se vyzývá, aby:

i)	propagovala kulturu a kreativitu, mimo jiné i prostřednictvím uměleckého vzdělávání v rámci příslušných programů EU;

ii)	podporovala rozvoj mladých kreativních talentů pomocí mnohojazyčných platforem a programů a politik týkajících se mobility.

5. Podpora digitálních dovedností a mediální gramotnosti

Členské státy se vyzývají, aby:

podporovaly digitální dovednosti, mediální gramotnost a kreativní a kritické myšlení, mimo jiné využíváním příslušných programů a fondů EU, neboť mají zásadní význam pro zajištění zaměstnatelnosti mladší generace a její schopnosti přizpůsobit se strukturálním změnám digitálních technologií. Jako článek spojující vzdělávání, občanské organizace a podniky mohou sloužit partnerství veřejného a soukromého sektoru;

ii)	podporovaly kreativní využívání technologií, kreativní a kritické myšlení a analytické dovednosti prostřednictvím formálního a neformálního vzdělávání a informálního učení, včetně otevřených vzdělávacích zdrojů, s cílem rozvinout u mladých lidí schopnost vyhodnocovat informace;

iii)	pokračovaly ve výměně osvědčených postupů a výzkumu mezi odborníky a tvůrci politik v zájmu posílení osvojování dovedností v oblasti mediální gramotnosti.

Členské státy a Komise se vyzývají, aby:

i)	podporovaly opatření v oblasti mediální gramotnosti, jež jsou zásadní pro využívání digitálních technologií a jež mají významný vliv na kreativní a kritické myšlení mladých lidí, jejich přístup ke kultuře, porozumění kulturním jevům a schopnost vytvářet obsah;

ii)	podporovaly odbornou přípravu učitelů a pracovníků s mládeží působících v rámci formálního a neformálního vzdělávání a informálního učení s cílem náležitě je připravit na to, jak otázku mediální gramotnosti při práci s dětmi a mladými lidmi řešit.

Komise se vyzývá, aby:

pokračovala v konzultacích se skupinami odborníků v členských státech ohledně nejlepších způsobů, jak slučovat a podporovat – mimo jiné i prostřednictvím vhodných online nástrojů – stávající iniciativy s cílem navázat na ně a zvýšit povědomí mladých lidí o klíčových otázkách souvisejících s prostředím digitálních médií, jako je účast a kreativita, důvěryhodnost, kritické myšlení a informovaná rozhodnutí a respektování soukromí.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, aby využívaly dostupných zdrojů k přípravě mladých kreativních generací na budoucí příležitosti a výzvy.

PŘÍLOHA

Evropská rada

Římské prohlášení ze dne 25. března 2017.

Závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2017 (EUCO 19/1/17 REV 1).

Závěry Evropské rady ze dne 15. prosince 2016 (EUCO 34/16).

Závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 20. a 21. října 2016 (EUCO 31/16).

Bratislavské prohlášení ze dne 16. září 2016.

Rada

Závěry Rady o kulturních a kreativních přesazích v zájmu stimulace inovací, hospodářské udržitelnosti a sociálního začlenění (Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 13).

Závěry Rady o podpoře tvůrčího a inovativního potenciálu mladých lidí (Úř. věst. C 169, 15.6.2012, s. 1).

Závěry Rady o kulturních a tvůrčích schopnostech a jejich úloze při vytváření intelektuálního kapitálu Evropy (Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 19).

Závěry Rady o podpoře tvůrčí generace – rozvíjet tvořivost a inovativní schopnost dětí a mladých lidí prostřednictvím kulturních projevů a přístupu ke kultuře (Úř. věst. C 301, 11.12.2009, s. 9).

Usnesení Rady Evropské unie a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s 1).

Komise

Sdělení Komise s názvem „Nová evropská agenda pro kulturu“ ze dne 22. května 2018 (COM(2018) 267 final).

Sdělení Komise s názvem „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“ ze dne 22. května 2018 (COM(2018) 269 final).

Sdělení Komise s názvem „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ ze dne 14. listopadu 2017 (COM(2017) 673 final).

Zprávy související s otevřenou metodou koordinace:

—	Příručka kulturního povědomí a vyjadřování (2016)

—	Podpora přístupu ke kultuře s použitím digitálních prostředků: politiky a strategie pro rozvoj publika (2017)

—	Úloha veřejných politik v rozvoji podnikatelského a inovačního potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví (2018)

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 189

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 62 5. června 2019

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2019/C 189/04	Závěry Rady o provádění doporučení Rady nazvaného Cesty prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé	23
2019/C 189/05	Závěry Rady o mladých lidech a budoucnosti práce	28
2019/C 189/06	Závěry Rady o mladých kreativních generacích	34
	Evropská komise
2019/C 189/07	Směnné kurzy vůči euru	39
2019/C 189/08	Nová národní strana euromincí určených k oběhu	40
2019/C 189/09	Nová národní strana euromincí určených k oběhu	41
2019/C 189/10	Nová národní strana euromincí určených k oběhu	42
2019/C 189/11	Nová národní strana euromincí určených k oběhu	43
2019/C 189/12	Nová národní strana euromincí určených k oběhu	44

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2019/C 189/13	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.9385 – Orange/SecureLink) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	45

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1244
JPY	japonský jen	121,62
DKK	dánská koruna	7,4679
GBP	britská libra	0,88738
SEK	švédská koruna	10,6260
CHF	švýcarský frank	1,1178
ISK	islandská koruna	139,30
NOK	norská koruna	9,7860
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,744
HUF	maďarský forint	322,00
PLN	polský zlotý	4,2802
RON	rumunský lei	4,7353
TRY	turecká lira	6,5295
AUD	australský dolar	1,6116
CAD	kanadský dolar	1,5111
HKD	hongkongský dolar	8,8143
NZD	novozélandský dolar	1,7062
SGD	singapurský dolar	1,5396
KRW	jihokorejský won	1 330,90
ZAR	jihoafrický rand	16,4791
CNY	čínský juan	7,7686
HRK	chorvatská kuna	7,4210
IDR	indonéská rupie	15 992,34
MYR	malajsijský ringgit	4,6886
PHP	filipínské peso	58,207
RUB	ruský rubl	73,3390
THB	thajský baht	35,188
BRL	brazilský real	4,3638
MXN	mexické peso	22,1603
INR	indická rupie	77,8740

Obsah		Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Rada
2019/C 189/01	Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, kterým se stanoví pokyny pro řízení dialogu EU s mládeží – Strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027	1
	DOPORUČENÍ
	Rada
2019/C 189/02	Doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče	4
2019/C 189/03	Doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků	15


	(1) Text s významem pro EHP.