ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 186

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 62
3. června 2019


Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2019/C 186/01

Směnné kurzy vůči euru

1

2019/C 186/02

Směnné kurzy vůči euru

2

2019/C 186/03

Směnné kurzy vůči euru

3

2019/C 186/04

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 22. května 2019 o zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu, která není menšího rozsahu, podle článku 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 v Úředním věstníku Evropské unie v případě názvu Cidre de Normandie/Cidre normand (CHZO)

4

 

Evropský inspektor ochrany údajů

2019/C 186/05

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k účasti na jednáních o druhém dodatkovém protokolu k Budapešťské úmluvě o kyberkriminalitě

14

2019/C 186/06

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k mandátu k vyjednávání o dohodě mezi EU a USA o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům

17


 

V   Oznámení

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

 

Evropská komise

2019/C 186/07

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.9353 – Advent International Corporation/Evonik Methacrylates Business Division) ( 1 )

20


 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

 


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

3.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 186/1


Směnné kurzy vůči euru (1)

29. května 2019

(2019/C 186/01)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,1156

JPY

japonský jen

121,91

DKK

dánská koruna

7,4687

GBP

britská libra

0,88225

SEK

švédská koruna

10,7063

CHF

švýcarský frank

1,1217

ISK

islandská koruna

138,50

NOK

norská koruna

9,7730

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

25,861

HUF

maďarský forint

326,47

PLN

polský zlotý

4,2998

RON

rumunský lei

4,7604

TRY

turecká lira

6,7140

AUD

australský dolar

1,6116

CAD

kanadský dolar

1,5065

HKD

hongkongský dolar

8,7570

NZD

novozélandský dolar

1,7106

SGD

singapurský dolar

1,5413

KRW

jihokorejský won

1 333,30

ZAR

jihoafrický rand

16,5276

CNY

čínský juan

7,7081

HRK

chorvatská kuna

7,4245

IDR

indonéská rupie

16 083,61

MYR

malajsijský ringgit

4,6788

PHP

filipínské peso

58,380

RUB

ruský rubl

72,8036

THB

thajský baht

35,521

BRL

brazilský real

4,4942

MXN

mexické peso

21,4504

INR

indická rupie

77,8925


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


3.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 186/2


Směnné kurzy vůči euru (1)

30. května 2019

(2019/C 186/02)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,1134

JPY

japonský jen

122,10

DKK

dánská koruna

7,4687

GBP

britská libra

0,88178

SEK

švédská koruna

10,6323

CHF

švýcarský frank

1,1228

ISK

islandská koruna

138,50

NOK

norská koruna

9,7638

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

25,841

HUF

maďarský forint

324,74

PLN

polský zlotý

4,2887

RON

rumunský lei

4,7553

TRY

turecká lira

6,5590

AUD

australský dolar

1,6098

CAD

kanadský dolar

1,5029

HKD

hongkongský dolar

8,7386

NZD

novozélandský dolar

1,7095

SGD

singapurský dolar

1,5361

KRW

jihokorejský won

1 325,97

ZAR

jihoafrický rand

16,3022

CNY

čínský juan

7,6903

HRK

chorvatská kuna

7,4220

IDR

indonéská rupie

16 032,96

MYR

malajsijský ringgit

4,6655

PHP

filipínské peso

58,064

RUB

ruský rubl

72,3334

THB

thajský baht

35,428

BRL

brazilský real

4,4327

MXN

mexické peso

21,3092

INR

indická rupie

77,8115


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


3.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 186/3


Směnné kurzy vůči euru (1)

31. května 2019

(2019/C 186/03)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,1151

JPY

japonský jen

121,27

DKK

dánská koruna

7,4680

GBP

britská libra

0,88693

SEK

švédská koruna

10,6390

CHF

švýcarský frank

1,1214

ISK

islandská koruna

138,30

NOK

norská koruna

9,7915

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

25,816

HUF

maďarský forint

324,34

PLN

polský zlotý

4,2843

RON

rumunský lei

4,7430

TRY

turecká lira

6,5270

AUD

australský dolar

1,6136

CAD

kanadský dolar

1,5115

HKD

hongkongský dolar

8,7457

NZD

novozélandský dolar

1,7134

SGD

singapurský dolar

1,5378

KRW

jihokorejský won

1 328,31

ZAR

jihoafrický rand

16,3834

CNY

čínský juan

7,7045

HRK

chorvatská kuna

7,4185

IDR

indonéská rupie

15 982,17

MYR

malajsijský ringgit

4,6747

PHP

filipínské peso

58,225

RUB

ruský rubl

72,9053

THB

thajský baht

35,282

BRL

brazilský real

4,4462

MXN

mexické peso

21,8922

INR

indická rupie

77,7410


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


3.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 186/4


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 22. května 2019

o zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu, která není menšího rozsahu, podle článku 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 v Úředním věstníku Evropské unie v případě názvu „Cidre de Normandie“/„Cidre normand“ (CHZO)

(2019/C 186/04)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 50 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 53 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Francie podala v souladu s čl. 49 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012 žádost o schválení změny specifikace produktu „Cidre de Normandie“/„Cidre normand“ (CHZO), která není menšího rozsahu.

(2)

Komise tuto žádost v souladu s článkem 50 nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala a dospěla k závěru, že splňuje podmínky stanovené v uvedeném nařízení.

(3)

Aby bylo možné podat podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012 námitky, měla by být žádost o schválení změny specifikace produktu, která není menšího rozsahu, podle čl. 10 odst. 1 prvního pododstavce prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (2), včetně pozměněného jednotného dokumentu a odkazu na zveřejnění příslušné specifikace produktu, pro zapsaný název „Cidre de Normandie“/„Cidre normand“ (CHZO) zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Žádost o schválení změny specifikace produktu, která není menšího rozsahu, podle čl. 10 odst. 1 prvního pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 668/2014, včetně pozměněného jednotného dokumentu a odkazu na zveřejnění příslušné specifikace produktu, pro zapsaný název „Cidre de Normandie“/„Cidre normand“ (CHZO) je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.

V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1151/2012 se zveřejněním tohoto rozhodnutí uděluje právo podat proti změně uvedené v prvním pododstavci tohoto článku námitku ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 22. května 2019.

Za Komisi

Phil HOGAN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).


PŘÍLOHA

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„CIDRE DE NORMANDIE“/„CIDRE NORMAND“

EU č.: PGI-FR-00089-AM01 – 4.1.2017

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Název:

Organisme de défense et de gestion des cidres sous indication géographique protégée

Adresa:

123 rue Saint-Lazare 75008 PARIS

Tel.

+33 145222432

Fax:

+33 145222485

E-mail:

contact@odgcidresigp.com

Jedná se o sdružení, které se řídí zákonem ze dne 1. července 1901. Je tvořeno pěstiteli a zpracovateli ovoce k výrobě cidru, a proto je oprávněno požadovat změny specifikace produktu.

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

Název produktu

Popis produktu

Zeměpisná oblast

Důkaz původu

Metoda produkce

Souvislost

Označování

Ostatní: [aktualizace kontaktních údajů příslušné služby členského státu a seskupení žadatelů, kontaktních údajů kontrolního subjektu, vnitrostátní požadavky, přílohy]

4.   Druh změny (změn)

Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

5.   Změna (Změny)

5.1.   Popis produktu

Odstavec „Produkt ‚Cidre de Normandie‘ vzniká kvašením moštů vyrobených z čerstvého ‚ovoce k výrobě cidru‘ vyrobeného a zpracovaného v Normandii“ se nahrazuje tímto:

„Produkt ‚Cidre de Normandie‘/‚Cidre normand‘ je šumivý cidre, který vzniká kvašením moštů získaných z čerstvého ovoce (jablek určených k výrobě cidru nebo hrušek určených k výrobě perry) určeného k výrobě cidru a vypěstovaného a zpracovaného v zeměpisné oblasti vymezené touto specifikací produktu.“

Tato definice upřesňuje, že cidre je šumivý nápoj, který se vyrábí pouze z ovoce určeného k výrobě cidru. „Cidre de Normandie“ se vzhledem k charakteru sadů v dané zeměpisné oblasti vždy vyráběl výlučně z ovoce k výrobě cidru. V platné specifikaci produktu je toto omezení zmíněno v odstavci, který se týká surovin. Toto upřesnění, které odstraňuje nejednoznačnost týkající se přítomnosti jiného ovoce, se uvádí již v popisu produktu.

Doplňuje se odstavec, který stanoví ovoce určené k výrobě cidru: jedná se o jablka určená k výrobě cidru nebo hrušky určené k výrobě perry, ze kterých se vyrábí ovocná šťáva s obsahem tříslovin (polyfenolů) odpovídajícím nejméně 0,6 g/l všech kyselin tříslových, nativních nebo oxidovaných.

V příloze platné specifikace produktu je uveden seznam doporučených odrůd ovoce. Tento seznam není restriktivní vzhledem k vývoji odrůd ovoce. Tento orientační seznam odrůd se proto nahrazuje definicí ovoce k výrobě cidru, které se liší od stolního ovoce obsahem tříslovin.

Odstavce týkající se vzhledu produktu se zrušují. Uvedené obaly jsou pouze indikativní, jedná se o nejčastěji používané obaly, povoleny jsou však jakékoli obaly.

Ustanovení týkající se suroviny se přesunují do části „Popis metody získávání produktu“. Poslední odstavec týkající se odrůdové struktury normandských sadů se nahrazuje následujícím odstavcem:

„Pestrá odrůdová struktura sadů umožňuje nacházet vyvážené poměry mezi různými typy odrůd v rámci zeměpisné oblasti. Vzhledem k tomu, že více než třetinu plochy sadů tvoří hořké a hořkosladké odrůdy, více než třetinu také sladké odrůdy a zbytek nakyslé a kyselé odrůdy, mohou výrobci cidru s ovocem pracovat a hledat nejvhodnější kombinace.“

Procentuální zastoupení vysazených sadů se tak zrušuje („Normandské sady tvořené vysokokmennými stromy se skládají především ze sladkých (44 %) a hořkosladkých (37 %) odrůd. Nové sady tvořené nízkokmennými stromy se také skládají z 60 % ze sladkých a hořkosladkých odrůd“), neboť odráželo stav části normandských sadů v určité době a týkalo se sadů využívaných subjekty seskupení, které stálo u zrodu CHZO. Přestože uvedené poměry v zásadě nejsou zpochybňovány, tyto údaje prošly určitým vývojem.

Odstavec týkající se povahy a vlastností přísad (pitná voda, cukr, přídatné látky, konzervanty, sladidla, CO2) se zrušuje, s výjimkou věty týkající se karamelu, která se přesunuje do části „Popis metody získání produktu“. Jediným povoleným barvivem je karamel.

Zrušení těchto prvků představuje aktualizaci, co se týče ustanovení, která jsou uvedena v obecných vnitrostátních a unijních předpisech, zejména pokud jde o potravinářské přídavné látky.

Odstavce týkající se fyzikálně-chemických a organoleptických vlastností byly přepracovány tak, aby popis byl plynulý, což umožňuje zajistit soudržný popis produktu a vyhnout se uvádění nadbytečných informací. Zůstávají tři kategorie: hlavní fyzikální vlastnosti, chemické vlastnosti a organoleptické vlastnosti.

Hlavní fyzikálně-chemické vlastnosti produktu „Cidre de Normandie“ nebo „Cidre normand“ jsou vyjádřeny takto: „Cidre de Normandie“ nebo „Cidre normand“„je čirý nebo zakalený nápoj, který vzniká kvašením moštů získaných lisováním dužniny ovoce určeného k výrobě cidru s případným přidáním vody. Má jemné bublinky a mírně pění“.

Tyto vlastnosti jsou uvedeny v platné specifikaci jako organoleptické vlastnosti.

Dále se doplňuje, že „Množství určená k průmyslovému použití a k výrobě směsných produktů mohou být prodávána bez podmínky perlivosti.“ Cidre může být určen k průmyslovému použití, například k výrobě octa nebo k výrobě směsných produktů, jako jsou šťávy. Přestože toto použití není výslovně uvedeno v platné specifikaci produktu, nešumivý produkt „Cidre de Normandie“ se dlouhodobě stabilně používá.

Pokud jde o chemické vlastnosti produktu „Cidre de Normandie“, zůstávají pouze tři cílové hodnoty týkající se minimálního objemového obsahu alkoholu, minimálního skutečného objemového obsahu alkoholu a maximálního obsahu těkavých kyselin. Pokud jde o minimální objemový obsah alkoholu, zůstává zachována pouze hodnota používaná pro veškeré produkty „Cidre de Normandie“, tedy 5,0 %, hodnota 5,5 % používaná pouze pro cidre bouché se zrušuje.

Ostatní hodnoty (maximální obsah železa, maximální obsah ethanalu, maximální celkový obsah oxidu siřičitého) se zrušují, neboť jsou uvedeny ve vnitrostátním předpisu (výnos 53-978 ze dne 30. září 1953), který se používá pro všechny produkty „cidre“, a hodnoty tedy nejsou specifické pro „Cidre de Normandie“.

Organoleptické vlastnosti produktu „Cidre de Normandie“ zůstávají v zásadě nezměněny, příslušné odstavce jsou sloučeny do jednoho odstavce pro snazší pochopení:

„Produkt ‚Cidre de Normandie‘ nebo ‚Cidre normand‘ se vyznačuje silným rozmanitým aromatem, kterému dominují ovocné tóny (jablka, citrusy, broskve, meruňky …). ‚Cidre de Normandie‘ nebo ‚Cidre normand‘ může být ‚jasně žlutý‘ až ‚tmavě oranžový‘. ‚Cidre de Normandie‘ velmi výrazné barvy je běžný a zbarvení je v tomto případě způsobeno tím, že v kombinaci odrůd převažuje ovoce bohaté na polyfenoly (sladké, hořkosladké …), které oxidují, zejména pokud dochází ke kvašení dužiny.

‚Cidre de Normandie‘ je proslulý přesnou vyvážeností hořké, kyselé a sladké chuti.“

Formulace týkající se aromatu, chutí a barev odráží přirozenou různorodost cidrů, pokud jde o jejich kombinaci: deskriptory odráží šíři existující palety, nejsou vždy v každém cidru zastoupeny systematicky a současně.

Veškerá další ustanovení, která nebyla výše zmíněna, se zrušují (maximální obsah železa, ethanalu, oxidu siřičitého a zvláštní vlastnosti jednotlivých druhů cidru). Ta jsou součástí obecných předpisů platných pro cidre, které definují zejména různé druhy cidrů (bouché, sladký, suchý, polosuchý).

5.2.   Zeměpisná oblast

Odstavec „‚Cidre de Normandie‘ (cidre a koncentrovaný mošt) se vyrábí výlučně v Normandii. Normandií se rozumí region sestávající z následujících departementů“ se nahrazuje tímto:

„Sklizeň ovoce k výrobě cidru a výroba produktu ‚Cidre de Normandie‘, s výjimkou balení, probíhají v zeměpisné oblasti, kterou tvoří níže uvedené obce.

Tato zeměpisná oblast se rozkládá na historickém území Normandie a v malých regionech, které jsou k Normandii připojené (Perche, Domfrontais, Plaine d’Alençon, Pays de Bray). Oblast zahrnuje departementy správní oblasti Normandie a malou část sousedních departementů Mayenne, Sarthe, Eure-et-Loir a Oise.“

V platné specifikaci produktu je zeměpisná oblast vymezena departementy a kantony. Kantony se nahrazují seznamem obcí, které je tvoří, protože u těch je méně pravděpodobné, že dojde ke změnám.

Doplňuje se mapa zeměpisné oblasti.

Vymezení zeměpisné oblasti se těmito formálními změnami nemění.

5.3.   Důkaz původu

Odstavec „Produkt ‚Cidre de Normandie‘ se může vyrábět, s výjimkou balení, pouze ve výrobních zařízeních, která se nacházejí v jeho zeměpisné oblasti.“ se zrušuje. Ustanovení, která tento odstavec obsahuje, popisují jednotlivé fáze, které musí být povinně prováděny v zeměpisné oblasti, a byla tak přesunuta do části „Vymezení zeměpisné oblasti“.

Část „důkaz původu“ je doplněna, aby byla posílena sledovatelnost od počátku. Tímto je stanoveno, že subjekty mají povinnost zajistit sledovatelnost a musí předložit seskupení své identifikační údaje.

Změny jsou provedeny v níže uvedených odstavcích:

Údaje uvedené na obalu: odstavec se zrušuje, neboť obsahuje obecné povinnosti týkající se označení produktu, nikoli sledovatelnosti.

Údaje týkající se průběžného sledování výroby: slovo „fabrication“ se nahrazuje slovem „élaboration“, což je správný termín označující výrobu cidru. Pojem „výrobní list“ se zrušuje, neboť se jedná o typ dokumentu, který je možné zahrnout do systému skladových výkazů, což umožňuje sledování příslušných informací.

Suroviny:

Slova „z jiného regionu než Normandie“ se nahrazují slovy „z oblasti mimo zeměpisnou oblast“, aby bylo jednoznačně odlišeno ovoce, které lze použít k výrobě produktu „Cidre de Normandie“, od jiného ovoce.

Pojem „průvodní doklad“ se nahrazuje pojmem „dodací list“ pro každou dodanou šarži. Na tomto dodacím listu je upřesněna povaha ovoce („ovoce k výrobě cidru“). Díky tomu je dodací list přesnější.

Výroba (fabrication) (přejmenovaná na „élaboration“): tento odstavec byl sloučen s odstavcem Balení a distribuce. Znění je zrevidováno tak, aby upřesnilo ustanovení:

Slova „níže uvedené dokumenty“ se nahrazují slovy „skladové výkazy“.

Kromě toho, co se týče sledovatelnosti, se údaje odstavce „Balení a distribuce“ zrušují, neboť se týkaly balení, tedy fáze, která nemusí být povinně prováděna v zeměpisné oblasti.

Bylo doplněno ustanovení týkající se prohlášení o vyrobeném množství a povinnost vést záznamy týkající se pěstitelů ovoce k výrobě cidru (umístění pozemků, pěstované odrůdy, rozlišení na kategorii ovoce k výrobě cidru a kategorii stolního ovoce) a povinnost vést skladové výkazy nebo jinou rovnocennou účetní dokumentaci týkající se ostatních subjektů (vstupy a výstupy ovoce k výrobě cidru, moštů nebo koncentrovaných moštů a cidru).

Doplňuje se souhrnné schéma sledovatelnosti v podobě tabulky.

5.4.   Metoda produkce

Suroviny:

Tento odstavec se doplňuje do popisu způsobu získávání. Obsahuje údaje již uvedené v části „popis produktu“ platné specifikace (kategorie odrůd ovoce k výrobě cidru podle jejich vlastností – obsah tříslovin, kyselost).

Odkaz na seznam doporučených odrůd ovoce k výrobě cidru se nahrazuje definicí ovoce k výrobě cidru (jablka a hrušky, z nichž se získává šťáva s obsahem tříslovin (polyfenolů) odpovídajícím nejméně 0,6 g/l všech kyselin tříslových – nativních nebo oxidovaných.

Výroba produktu „Cidre de Normandie“ se vyznačuje používáním velmi rozmanitých odrůd ovoce k výrobě cidru, jejichž chutě se navzájem doplňují. Pouze některé z těchto odrůd jsou uvedeny na seznamu „doporučených“ odrůd, který je součástí platné specifikace produktu a který je omezující a nepříliš soudržný. Na tomto seznamu se například nenacházejí všechny odrůdy doporučené nařízeními ze dnů 20. dubna 1967 a 30. května 1980, i když se na všechny vztahuje uvedená definice suroviny. Stejně tak na něm nejsou uvedeny tradiční místní odrůdy, přestože jsou velmi početné. V zájmu zajištění soudržnosti a přesnosti a vzhledem k tomu, že by bylo velmi náročné sestavit vyčerpávající seznam odrůd, bylo upřednostněno analytické rozlišující kritérium v podobě definice ovoce k výrobě cidru. Obsah tříslovin je jedna z vlastností ovoce k výrobě cidru, která se společně s kyselostí používá ke klasifikaci odrůd do skupin podle chuti pro účely míchání. V rámci definovaného souboru jsou odrůdy klasicky rozděleny do 5 kategorií, které výrobcům cidru umožňují je zařadit.

S ohledem na tuto skutečnost se ve větě: „Odrůdy ovoce k výrobě cidru jsou roztříděny do 6 kategorií, z nichž hlavní jsou následující kategorie“, opravuje věcná chyba a číslo 6 se nahrazuje číslem 5.

Fáze výroby:

V odstavci „míchání a lisování ovoce“ se doplňuje, že ovoce k výrobě cidru pocházející ze zeměpisné oblasti CHZO musí být na vstupu do výrobního procesu čisté. Tento požadavek je spojen se zrušením povinnosti praní ovoce; praní není požadováno u ručně sklízeného ovoce a/nebo u ovoce, které nepřichází do styku s půdou.

V odstavci „Klarifikace před kvašením“ se metody (odkalování, depektinizace, separační postupy …) nahrazují formulací „povolené a zavedené praktiky a postupy“. Všechny uvedené operace totiž nejsou vždy povinné. Jejich uplatňování závisí na know-how výrobců.

V odstavci „Kvašení“ se vypouštějí povolené postupy (kupáž cidrů, přislazování cidrů, používání cukru při výrobě „cidre bouché“), protože jsou uvedeny v obecných předpisech.

V odstavci „Klarifikace po kvašení“ je upřesněno, že po čiření následuje „nebo nemusí následovat“ odstředění a/nebo filtrace. Cílem odstředění a filtrace je urychlení usazování sedliny v suspenzi a její odstraňování s cílem získat čirý produkt. Tyto operace mají vliv na vzhled cidru, nikoli však jeho chuť. Skutečnost, že jejich provádění po čiření není povinné, nemá na produkt žádný významný vliv.

V názvu odstavce „Druhotné kvašení nebo karbonace“ se slovo karbonace nahrazuje slovem „sycení“. Sycení je povoleno již v platné specifikaci produktu.

Cílem této změny je vyhnout se nejasnostem ohledně dvou ekvivalentních termínů: sycení nápojů v potravinářském průmyslu znamená přidávání CO2 (karbonace) s cílem získat šumivý (perlivý) nápoj.

Ustanovení týkající se balení a skladování se zrušují, pokud nepředstavují zvláštní omezení.

Doplňuje se souhrnné schéma životního cyklu produktu, které shrnuje jednotlivé fáze výroby produktu „Cidre de Normandie“/„Cidre normand“.

5.5.   Souvislost

Kapitola „příčinná souvislost“ byla rozdělena do tří částí, aby bylo možné lépe definovat zvláštnosti zeměpisné oblasti, specifičnosti produktu a příčinné souvislosti. Jedná se o textové úpravy, které nepředstavují zásadní změny.

5.6.   Označování

Jediným zvláštním prvkem označení je název nápoje, který zní: „Cidre de Normandie“/„Cidre normand“.

Ostatní ustanovení uvedená v tomto odstavci platné specifikace produktu se vypouštějí. Většina z nich je součástí platných obecných předpisů, které se týkají buď cidru (nepovinné údaje týkající se „cidre bouché“, čisté šťávy, přirozené perlivosti, přirozeného druhotného kvašení…), nebo širší kategorie produktů (certifikace shody). Ostatní ustanovení nejsou závazná (možnost informovat spotřebitele o povaze, původu, výrobě, specifikách a organoleptických vlastnostech produktu).

Povinnost uvádět na označení příslušný kontrolní subjekt se vypouští. Mimoto je tato informace dostupná a kontrolní subjekt se může změnit.

Vzhledem k tomu, že od 4. ledna 2016 je povinné uvádět logo CHZO, zmínka o povinnosti uvádět „CHZO a/nebo chráněné zeměpisné označení“ se rovněž vypouští.

5.7.   Ostatní

—   Aktualizace kontaktních údajů

Doplňují se kontaktní údaje subjektu Institut national de l’origine et de la qualité (INAO) (Státní ústav pro původ a jakost) jakožto příslušného orgánu členského státu, v souladu s nařízením (EU) č. 1151/2012. Kromě toho se, s ohledem na vývoj organizace daného odvětví, mění název a kontaktní údaje seskupení.

—   Kontrolní subjekt

Kontaktní údaje kontrolního subjektu byly nahrazeny údaji příslušného orgánu v oblasti kontroly. Smyslem této změny je zabránit tomu, aby byla v případě změny kontrolního subjektu nutná změna specifikace.

—   Vnitrostátní požadavky

Přidává se tabulka s hlavními kontrolovanými prvky.

—   Přílohy

Přílohy platné specifikace produktu se zrušují. Obsahují totiž buď závazná ustanovení týkající se zeměpisné oblasti, která jsou obsažena rovněž ve specifikaci produktu, nebo nezávazné informace.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„CIDRE DE NORMANDIE“/„CIDRE NORMAND“

EU č.: PGI-FR-00089-AM01 – 4.1.2017

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Název

„Cidre de Normandie“/„Cidre normand“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.8. Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Produkt „Cidre de Normandie“/„Cidre normand“ je šumivý cidre, který vzniká kvašením moštů získaných z čerstvého ovoce (jablek určených k výrobě cidru nebo hrušek určených k výrobě perry) určeného k výrobě cidru vypěstovaného a zpracovaného ve vymezené zeměpisné oblasti.

Mošty z ovoce k výrobě cidru mohou částečně pocházet z koncentrovaných moštů, přičemž podíl koncentrovaných moštů nesmí překročit 40 % celkového objemu zpracovávaných moštů (vyjádřeného objemem rekonstituovaných moštů).

Pestrá odrůdová struktura sadů umožňuje nacházet vyvážené poměry mezi různými typy odrůd v rámci zeměpisné oblasti. Vzhledem k tomu, že více než třetinu plochy sadů tvoří hořké a hořkosladké odrůdy, více než třetinu také sladké odrůdy a zbytek nakyslé a kyselé odrůdy, mohou výrobci cidru s ovocem pracovat a hledat nejvhodnější kombinace.

„Cidre de Normandie“ nebo „Cidre normand“ je čirý nebo zakalený nápoj, který vzniká kvašením moštů získaných lisováním dužniny ovoce k výrobě cidru s případným přidáním vody. Má jemné bublinky a mírně pění.

Perlivost je výsledkem přítomnosti CO2, který vzniká kvašením a/nebo se do nápoje přidává.

Množství určená k průmyslovému použití a k výrobě směsných produktů mohou být prodávána bez podmínky perlivosti.

„Cidre de Normandie“ nebo „Cidre normand“ je jasně žlutý až oranžový. Vyznačuje silným rozmanitým aromatem, kterému dominují ovocné tóny (jablka, citrusy, broskve, meruňky …), a vyvážeností mezi hořkou, kyselou a sladkou chutí.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Ovoce používané k výrobě produktu „Cidre de Normandie“/„Cidre normand“ je ovoce určené k výrobě cidru. Stolní ovoce se k jeho výrobě nepoužívá. Ovocem k výrobě cidru se rozumí jablka a hrušky používané k výrobě cidru, ze kterých se získává ovocná šťáva s obsahem tříslovin (polyfenolů) odpovídajícím nejméně 0,6 g/l všech kyselin tříslových – nativních a/nebo oxidovaných.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Pěstování ovoce a jeho zpracování na cidre (výroba moštů lisováním ovoce, výroba cidru kvašením moštů). Surové šťávy získané s použitím neohřívané vody, kvašení za studena nebo při pokojové teplotě, jediné povolené barvivo: karamel.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Povinné uvedení názvu nápoje: „Cidre de Normandie“/„Cidre normand“.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Departement Seine Maritime: všechny obce,

Departement Eure: všechny obce,

Departement Calvados: všechny obce,

Departement Manche: všechny obce,

Departement Orne: všechny obce,

Departement Oise, následující obce: Blacourt, Le Coudray-Saint-Germer, Cuigy-en-Bray, Espaubourg, Flavacourt, Hodenc-en-Bray, Labosse, Lachapelle-aux-Pots, Lalande-en-Son, Lalandelle, Puiseux-en-Bray, Saint-Aubin-en-Bray, Saint-Germer-de-Fly, Saint-Pierre-es-Champs, Sérifontaine, Talmontiers, Le Vaumain, Le Vauroux, Abancourt, Blargies, Boutavent, Bouvresse, Broquiers, Campeaux, Canny-sur-Thérain, Escles-Saint-Pierre, Formerie, Fouilloy, Gourchelles, Héricourt-sur-Thérain, Lannoy-Cuillère, Moliens, Monceaux-l’Abbaye, Mureaumont, Omécourt, Quincampoix-Fleuzy, Romescamps, Saint-Arnoult, Saint-Samson-la-Poterie, Saint-Valery, Villers-Vermont, Elencourt, Beaudéduit, Briot, Brombos, Cempuis, Daméraucourt, Dargies, Feuquières, Grandvilliers, Grez, Halloy, Le Hamel, Hautbos, Lavacquerie, Laverrière, Le Mesnil-Conteville, Offoy, Saint-Maur, Saint-Thibault, Sarcus, Sarnois, Sommereux, Thieuloy-Saint-Antoine, Achy, Blicourt, Bonnières, Fontaine-Lavaganne, Gaudechart, Haute-Épine, Hétomesnil, Lihus, Marseille-en-Beauvaisis, Milly-sur-Thérain, La Neuville-sur-Oudeuil, La Neuville-Vault, Oudeuil, Pisseleu, Prévillers, Rothois, Roy-Boissy, Saint-Omer-en-Chaussée, Villers-sur-Bonnières, Bazancourt, Buicourt, Crillon, Ernemont-Boutavent, Escames, Fontenay-Torcy, Gerberoy, Glatigny, Grémévillers, Hannaches, Hanvoile, Haucourt, Hécourt, Lachapelle-sous-Gerberoy, Lhéraule, Loueuse, Martincourt, Morvillers, Saint-Deniscourt, Saint-Quentin-des-Prés, Senantes, Songeons, Sully, Thérines, Villembray, Villers-sur-Auchy, Vrocourt, Wambez,

Departement Eure et Loir, následující obce: Argenvilliers, (Les) Autels-Villevillon, Authon-du-Perche, (La) Bazoche-Gouet, Beaumont-les-Autels, Béthonvilliers, Brunelles, Champrond-en-Perchet, Chapelle-Guillaume, Chapelle-Royale, Charbonnières, Coudray-au-Perche, (Les) Étilleux, (La) Gaudaine, Luigny, Margon Miermaigne, Moulhard, Nogent-le-Rotrou, Saint-Bomer, Saint-Jean-Pierre-Fixte, Soizé, Souancé-au-Perche, Trizay-Coutretot-Saint-Serge, Vichères,

Departement Mayenne, následující obce: Ambrières-les-Vallées, Chantrigné, Couesmes-Vaucé, La Haie-Traversaine, Le Pas, St-Loup-du-Gast, Soucé, Le Housseau-Brétignolles, Lassay-les-Châteaux, Rennes-en Grenouilles, St-Julien-du-Terroux, Ste-Marie-du-Bois, Thuboeuf, Gorron, Hercé, Lesbois, St-Aubin-Fosse-Louvain, Vieuvy, Désertines, Boulay-les-Ifs, Champfremont, Ravigny, St-Pierre-des-Nids, Champéon, Charchigné, Le Horps, Montreuil-Poulay, Le Ribay.

Departement Sarthe, následující obce: Nogent-le-Bernard, Avezé, Dehault, La-Chapelle-du-Bois, La-Ferté-Bernard, Préval, St-Aubin-des-Coudrais, Louzes, Neufchâtel-en-Saosnois, Assé-le-Boisne, Douillet-le-Joly, Montreuil-le-Chétif, St-Aubin-de-Locquenay, St-Georges-le-Gaultier, St-Léonard-des-Bois, St-Paul-le-Gaultier, Sougé-le-Ganelon, Ancinnes, Gesnes-le-Gandelin, Moulins-le-Carbonnel.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Z geologického hlediska je Normandie na západě součástí Armorického masivu a na východě součástí Pařížské pánve. Normandie se vyznačuje mírným a vlhkým podnebím, bez letního nedostatku vody. Podnebí Normandie je oceánským podnebím. Zimy jsou na pobřeží poměrně mírné, ve vnitrozemí jsou však drsnější. Léta jsou zde svěží a vlhká. Srážky jsou poměrně vydatné. V důsledku geologické rozmanitosti je i krajina do značné míry rozmanitá, ale navzdory tomu je rozmanitost omezena mírným a vlhkým klimatem. V mnoha částech Normandie se tak nachází stejné plochy luk a hájů.

Vzhledem k tomu, že přírodní podmínky jsou příznivé, zejména pokud jde o množství srážek, rozšířily se zde již ve středověku sady s ovocem k výrobě cidru s odrůdami pocházejícími ze Španělska (Biskajsko).

Normandie se tak stala největším francouzským sadem s ovocem k výrobě cidru (jabloně k výrobě cidru a hrušně k výrobě perry).

Používané ovoce pochází ze zeměpisné oblasti, která tvoří jednu z největších historických i současných pánví, v nichž se vyrábí cidr v Evropě, v níž vznikly rozšířené a uznávané způsoby výroby.

Pěstitelé a později místní šlechtitelé a zahradníci selektovali, vylepšovali a přizpůsobovali rostlinný materiál normandským půdně-klimatickým podmínkám, čímž byl získán velký počet odrůd, které se vyznačují vysokým obsahem tříslovin a specifickými technologickými možnostmi. Šlechtěním nebo zaváděním nových odrůd, které jsou přizpůsobeny místním pěstitelským podmínkám a podmínkám zpracování, se toto jejich množství neustále zvyšuje a zajišťuje se zachování biologické rozmanitosti genetického zdroje.

Normandie je také kolébkou specifických know-how v oblasti zpracování.

Cidr je v Normandii skutečným kulinářským a historickým středobodem přítomným v celé její gastronomii.

Stále rychlejší rozšiřování cidru v průběhu věků přineslo rozvoj zpracovatelských metod. Až do poloviny 19. století se cidr vyráběl na farmách. Později, se zvyšující se spotřebou, se výroby tohoto nápoje chopili řemeslníci a průmyslníci, kteří k jejímu rozvoji využívali znalostí procesu výroby (techniky čiření, skladování v chladu, pasterizace, sycení).

Techniky mechanického listování umožnily vylepšit výtěžnost šťávy, aniž by došlo k narušení specifických vlastností ovoce.

Od počátku 20. století se také postupně začaly rozvíjet techniky filtrace, která umožňuje dosáhnout lepší stability cidru. V padesátých letech 20. století začaly továrny na výrobu cidru pasterizovat sladký cidr, aby bylo možné ho déle skladovat, aby nedocházelo k rozvoji mikroorganismů a aby bylo možné nápoj vyvážet do vzdálenějších míst určení s minimálním rizikem.

Tato uznávaná know-how uplatňovaná na používanou surovinu umožnila rozvoj výroby pověstného cidru, zatímco spotřeba, zakotvená v regionálním dědictví, se později rozšířila i mimo region.

V Normandii tradice praví, že tajemství výroby cidru přivezli v 6. století námořníci z Biskajska. Ve skutečnosti došlo k rozmachu používání cidru až ve 12. století, nejdříve v údolích Touques a Risle, později v oblasti Cotentin a nakonec v oblasti Caux. Ve 14. století začal cidre vytlačovat obilné pivo a v Normandii se prodávalo přibližně stejné množství cidru jako vína. V 15. století, po stoleté válce, se cidre stal běžným nápojem v dolní a střední Normandii. Od 16. století dochází ve výrobě cidru ke skutečnému pokroku díky příchodu Guillauma de Dursus, pocházejícího z Biskajska, do oblasti Cotentin. Ten zdokonalil odrůdy jablek pěstované k výrobě cidru. Jeho příkladem se řídili další místní šlechtici, kteří začali selektovat a uchovávat jednotlivé odrůdy. Za vlády Ludvíka XIII. byly téměř všechny vinice v Normandii kvůli dani z vína vyklučeny, kdežto pěstování jabloní se dále rozvíjelo. Spotřeba cidru se ještě zvýšila. Později však zájem o jabloně a cidr zažil krizi v důsledku válek, daní a všeobecné bídy.

V 18. století spojili své síly správci, zemědělské společnosti a státní rada s cílem zkvalitnit a podpořit pěstování jabloní. v 19. století se výroba cidru obnovila a po roce 1870 jeho spotřeba výrazně vzrostla.

Významný rozmach zažila výroba a zpracování cidru v 19. století a na počátku 20. století a tak, jak se počítalo, až do druhé světové války podniky využívaly dynamiku destilace (zejména státem předepsané destilace).

Ve 20. letech 20. století převýšila výroba cidru ve Francii výrobu piva. V letech, kdy výroba byla na vrcholu, departementy Manche, Calvados, Seine inférieure a Orne výrazně překročily milion hektolitrů. Od 20. let 20. století je Normandie nejvýznamnějším regionem, který produkuje jablka k výrobě cidru, a nadále jím i zůstane.

Výroba cidru v Normandii představuje v současné době téměř 45 % celkové výroby cidru ve Francii.

„Cidre de Normandie“/„Cidre normand“ se vyrábí z charakteristického ovoce – z jablek k výrobě cidru nebo z hrušek k výrobě perry, které mají specifické vlastnosti, zejména co se týče polyfenolů, vyloučeno je stolní ovoce. Hrušky k výrobě perry jsou povoleny, tradičně se používají zejména pro svou kyselou chuť, díky níž mohou být součástí směsí ovoce. Nápoj je čirý nebo zakalený, a to podle stupně filtrace, a má jasně žlutou až oranžovou barvu v závislosti na odrůdách ovoce a na použitém postupu zpracování. Má širokou paletu chutí; k jejich rovnováze přispívají různé odrůdy ovoce a sladká chuť nefermentovaného cukru. Jeho perlivost, pro niž jsou typické jemné bublinky, není v ústech agresivní.

„Cidre de Normandie“/„Cidre normand“ se těší velkému věhlasu, jehož základem je silná regionální identita a budování specifického řetězce v regionu.

Místní subjekty již před dlouhou dobou vybudovaly výrobu cidru vyznačující se velkou rozmanitostí; její originalita spočívá v používání ovoce určeného k výrobě cidru, tedy jablek a někdy i hrušek, které mohou být v Normandii používány k vyvážení kyselosti směsi, a ve správném využití příslušného know-how.

Přírodní podmínky příznivé pro výrobu cidru (nikoli pro vinařství) společně s mírným a vlhkým podnebím bez letního nedostatku vody umožnily rozvoj pěstování jabloní k výrobě cidru a hrušní k výrobě perry.

Právě v Normandii vznikly sady k výrobě cidru, které byly na začátku 20. století největší ve Francii a stále drží toto prvenství; tento region se tak stal skutečným domovem jabloní k výrobě cidru. Know-how potřebné k výrobě cidru společně s hledáním přizpůsobených a uznávaných odrůd s mimořádným obsahem tříslovin dalo vzniknout specifickému produktu, který je spotřebiteli velmi uznáván.

Techniky mechanického lisování, klarifikace před kvašením a po kvašení, kvašení a know-how v oblasti kombinování umožnily časem vylepšit výtěžnost ovoce a zachovat specifické vlastnosti ovoce.

Konečně, na základě vývoje know-how v oblasti stabilizace a konzervace cidru (plnění do lahví, filtrace, pasterizace …) a přizpůsobení se novým technikám došlo k velkému progresivnímu rozšíření produktu „Cidre normand“.

Všechny tyto skutečnosti umožnily vyrábět kvalitní cidre, který je uznáván jako součást kulturního a kulinářského dědictví.

„Cidre de Normandie“ je nabízen na celém území Francie, což znamená, že jeho spotřeba se rozšířila za hranice původního regionu, přičemž si zachoval svůj zvláštní regionální charakter a rozšířil svůj věhlas.

Z kulturního a gastronomického hlediska si spotřebitelé jasně vybaví obraz jabloní v normandské krajině. „Cidre de Normandie“ je tak nedílnou součástí národního ducha Francie, cidre se stal v pravém slova smyslu nápojem typickým pro Normandii.

O pevném zakotvení tohoto produktu v samém srdci Normandie a o jeho věhlasu svědčí řada slavností cidru (Barenton, Beuvron-en-Auge, Vimoutiers, Le Sap, Auffay, Forges-les-Eaux …) a degustačních soutěží (Saint-Jean des cidres na regionální úrovni a soutěže spíše místní povahy, například v Pays de Caux).

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-830d0e1e-32b9-4d63-82b9-f99ef2dce5d5/telechargement


Evropský inspektor ochrany údajů

3.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 186/14


Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k účasti na jednáních o druhém dodatkovém protokolu k Budapešťské úmluvě o kyberkriminalitě

[Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese www.edps.europa.eu.]

(2019/C 186/05)

Dne 5. února 2019 vydala Evropská komise doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění Komise k účasti jménem Unie na jednáních o druhém dodatkovém protokolu k Budapešťské úmluvě o kyberkriminalitě. Příloha k doporučení vysvětluje doporučené směrnice Rady k jednání o protokolu. Cílem tohoto protokolu je zlepšit tradiční kanál spolupráce a začlenit ustanovení pro přímou přeshraniční spolupráci mezi donucovacími orgány a poskytovateli služeb, jakož i ustanovení o přeshraničním přímém přístupu donucovacích orgánů k údajům.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá a aktivně podporuje doporučení Evropské komise, aby byla jménem Evropské unie zmocněna k jednání o druhém dodatkovém protokolu k Úmluvě o kyberkriminalitě. Jak evropský inspektor ochrany údajů tvrdí již dlouho, EU potřebuje udržitelná ujednání pro sdílení osobních údajů s třetími zeměmi pro účely prosazování práva, která budou plně slučitelná se Smlouvami o EU a Listinou základních práv. I když donucovací orgány vyšetřují domácí případy, v rostoucí míře zjišťují, že se ocitají v „přeshraničních situacích“, jelikož informace jsou elektronicky uchovávány ve třetí zemi. Rostoucí objem žádostí a pomíjivost digitálních informací vyvíjejí tlak na stávající modely spolupráce, např. smlouvy o vzájemné právní pomoci. Evropský inspektor ochrany údajů chápe, že při získávání údajů pro svá vyšetřování podstupují orgány závod s časem, a podporuje úsilí navrhnout nové modely spolupráce, a to i v kontextu spolupráce s třetími zeměmi.

Cílem tohoto stanoviska je poskytnout konstruktivní a objektivní doporučení orgánům EU, jelikož Rada musí své směrnice předložit před zahájením tohoto delikátního úkolu s dalekosáhlými důsledky. Evropský inspektor ochrany údajů zdůrazňuje nutnost zajistit plné dodržování základních práv, včetně soukromí a ochrany osobních údajů. Ačkoli evropský inspektor ochrany údajů uznává, že v dohodě s třetími zeměmi nelze zcela replikovat terminologii a definice práva EU, záruky pro jednotlivé osoby musí být jasné a účinné, aby byly plně v souladu s primárním právem EU. Soudní dvůr Evropské unie v posledních letech potvrdil zásady ochrany údajů včetně korektnosti, přesnosti a relevance informací, nezávislého dohledu a individuálních práv jednotlivých osob. Tyto zásady jsou významné jak pro veřejné orgány, tak pro soukromé společnosti, přičemž jejich důležitost roste s ohledem na citlivost údajů vyžadovaných při vyšetřování trestných činů.

Mnoho již plánovaných záruk je vítáno, měly by však být posíleny. Evropský inspektor ochrany údajů určil tři hlavní vylepšení, která doporučuje pro směrnice pro jednání, aby byl zajištěn soulad s Listinou a článkem 16 SFEU:

zajištění závazné povahy plánovaného protokolu,

zahrnutí podrobných záruk, včetně zásady účelového omezení, z důvodu různých potenciálních signatářů, z nichž ne všichni jsou stranami úmluvy č. 108 nebo ne všichni uzavřeli dohodu rovnocennou se zastřešující dohodou mezi EU a USA,

vystoupení proti jakýmkoli ustanovením o přímém přístupu k údajům.

Stanovisko navíc nabízí další doporučení ohledně vylepšení a vyjasnění směrnic pro jednání. Evropský inspektor ochrany údajů zůstává orgánům k dispozici pro účely dalšího poradenství během jednání a před dokončením protokolu.

1.   ÚVOD A ZÁKLADNÍ INFORMACE

1.

Dne 17. dubna 2018 vydala Komise soubor dvou legislativních návrhů: návrh nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech (1) (dále jen „návrh o elektronických důkazech“) a návrh směrnice, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení (2). Zatímco práce v Evropském parlamentu stále probíhají, Rada Evropské unie (Rada) dosáhla obecného přístupu k těmto dvěma návrhům (3).

2.

Dne 5. února 2019 přijala Komise dvě doporučení pro rozhodnutí Rady: doporučení o zmocnění k zahájení jednání za účelem dosažení dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům pro justiční spolupráci v trestních věcech (4) a doporučení o zmocnění k účasti na jednání o druhém dodatkovém protokolu k Úmluvě Rady Evropy o kyberkriminalitě (CETS č. 185) (dále jen „doporučení“) (5). První doporučení je předmětem samostatného stanoviska evropského inspektora ochrany údajů (6). Evropský inspektor ochrany údajů se však domnívá, že jednání s USA i jednání s Radou Evropy jsou úzce spjata.

3.

Doporučení bylo přijato na základě postupu stanoveného v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) pro dohody uzavírané mezi EU a třetími zeměmi. Tímto doporučením, společně se směrnicemi pro jednání připojenými k doporučení, se Komise snaží dosáhnout toho, aby ji Rada zmocnila k jednání jménem EU o druhém dodatkovém protokolu k Budapešťské úmluvě o kyberkriminalitě (CETS č. 185) (7). Příloha k doporučení (dále jen „příloha“) má nesmírný význam, jelikož stanoví doporučené směrnice Rady pro Komisi k jednání o protokolu jménem EU. Po ukončení jednání je uzavření této dohody podmíněno tím, že Evropský parlament schválí znění sjednané dohody, po čemž Rada musí přijmout rozhodnutí o uzavření dohody. Evropský inspektor ochrany údajů očekává, že bude v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 konzultován v řádném termínu ohledně znění návrhu dohody.

4.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá, že po přijetí doporučení Evropskou komisí byl v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) č. 2018/1725 konzultován. Evropský inspektor ochrany údajů též vítá odkaz na toto stanovisko v 8. bodě odůvodnění doporučení. Chtěl by zdůraznit, že toto stanovisko nemá vliv na žádné další připomínky, které by mohl učinit na základě dalších dostupných informací, ustanovení návrhu protokolu během jednání a legislativního vývoje ve třetích zemích.

5.   ZÁVĚRY

58.

Evropský inspektor ochrany údajů chápe potřebu donucovacích orgánů zajistit a získat elektronické důkazy rychle a účinně. Je zastáncem používání inovativních přístupů k získávání přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům a nalezení odpovědi EU na stávající otázky v této souvislosti. Druhý dodatkový protokol, který má být dojednán na úrovni EU, by lépe zachoval úroveň ochrany zaručovanou rámcem EU pro ochranu údajů a zajistil by konzistentní úroveň ochrany v celé EU spíše než samostatné dvoustranné dohody uzavřené jednotlivými členskými státy. Cílem tohoto stanoviska je tudíž poskytnout konstruktivní a objektivní doporučení orgánům EU, jelikož se Komise snaží získat od Rady zmocnění k účasti na jednáních o tomto protokolu.

59.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá, že mandát má zajistit, aby protokol obsahoval vhodné záruky pro ochranu údajů.

60.

Aby byl zajištěn soulad s Listinou a článkem 16 SFEU předkládá evropský inspektor ochrany údajů tři hlavní doporučení pro plánovaný protokol. Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby cílem směrnic pro jednání bylo:

zajištění závazné povahy plánovaného protokolu,

zavedení podrobných záruk, včetně zásady účelového omezení, z důvodu různých potenciálních signatářů, z nichž ne všichni jsou stranami úmluvy č. 108 nebo ne všichni uzavřeli dohodu rovnocennou se zastřešující dohodou mezi EU a USA,

vystoupení proti jakýmkoli ustanovením o přímém přístupu k údajům.

61.

Navíc k těmto obecným doporučením se doporučení a připomínky evropského inspektora ochrany údajů v tomto stanovisku týkají následujících konkrétních aspektů:

právní základ rozhodnutí Rady,

další předávání příslušnými orgány třetích zemí,

práva subjektů údajů, zejména právo na informace a právo na přístup,

kontrola ze strany nezávislého orgánu,

soudní ochrana a správní opravné prostředky,

trestné činy zahrnuté do plánovaného protokolu a kategorie osobních údajů,

konkrétní záruky pro zajištění vhodné úrovně bezpečnosti předávaných údajů,

konkrétní záruky pro údaje chráněné výsadami a imunitami,

naléhavá vzájemná pomoc,

v případě přímé spolupráce předávání osobních údajů, definice a druhy údajů, zapojení jiných orgánů, možnost poskytovatelů služeb, jimž byl doručen příkaz týkající se elektronických důkazů, vznést na základě konkrétních důvodů námitku,

možnost pozastavit platnost protokolu v případech porušení jeho ustanovení a provést jeho přezkum.

62.

Evropský inspektor ochrany údajů zůstává Komisi, Radě a Evropskému parlamentu k dispozici, pokud jde o poskytnutí doporučení v dalších stadiích tohoto procesu. Připomínky v tomto stanovisku nemají vliv na žádné další připomínky, které by evropský inspektor ochrany údajů mohl vydat, jelikož mohou vyvstat další otázky, které by pak byly řešeny, jakmile by byly k dispozici další informace. Očekává, že bude později konzultován ohledně ustanovení návrhu protokolu před jeho dokončením.

V Bruselu dne 2. dubna 2019.

Giovanni BUTTARELLI

Evropský inspektor ochrany údajů


(1)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech, COM(2018) 225 final.

(2)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení, COM(2018)226 final.

(3)  Rada přijala svůj obecný přístup k navrhovanému nařízení dne 7. prosince 2018, k dispozici na adrese https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/12/07/regulation-on-cross-border-access-to-e-evidence-council-agrees-its-position/. Rada přijala svůj obecný přístup k navrhované směrnici dne 8. března 2018, k dispozici na adrese https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2019/03/08/e-evidence-package-council-agrees-its-position-on-rules-to-appoint-legal-representatives-for-the-gathering-of-evidence/.

(4)  Doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání za účelem dosažení dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům pro justiční spolupráci v trestních věcech, COM(2019) 70 final.

(5)  Doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k účasti na jednání o druhém dodatkovém protokolu k Úmluvě Rady Evropy o kyberkriminalitě (CETS č. 185), COM(2019) 71 final.

(6)  Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů 2/2019 o mandátu k jednání o dohodě mezi EU a USA o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům.

(7)  Úmluva o prohloubené mezinárodní spolupráci v souvislosti s kyberkriminalitou a elektronickými důkazy, Budapešť, 23. listopadu 2001, CETS č. 185.


3.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 186/17


Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k mandátu k vyjednávání o dohodě mezi EU a USA o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům

[Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese www.edps.europa.eu.]

(2019/C 186/06)

Dne 5. února 2019 vydala Evropská komise doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání za účelem uzavření mezinárodní dohody se Spojenými státy americkými (USA) o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům. V příloze uvedeného doporučení jsou stanoveny směrnice Rady pro jednání o dohodě. Cílem navrhované dohody je prostřednictvím společných pravidel řešit právní otázky přístupu k údajům o obsahu a k neobsahovým údajům v držení poskytovatelů služeb v EU a v USA.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá a podporuje záměr Komise uzavřít s USA dohodu o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům, která zajistí vysokou úroveň ochrany osobních údajů při předávání těchto údajů pro účely prosazování práva mezi EU a USA, a oceňuje závazek zavést dostatečné záruky. Jak evropský inspektor ochrany údajů již dlouho argumentuje, EU potřebuje udržitelná opatření ke sdílení osobních údajů se třetími zeměmi pro účely prosazování práva, přičemž tato opatření musí být zcela v souladu s Listinou základních práv. I při vyšetřování vnitrostátních případů se orgány činné v trestním řízení stále častěji nacházejí v „přeshraničních situacích“ jen proto, že bylo využito služeb zahraničního poskytovatele a informace jsou uloženy v elektronické podobě ve třetí zemi. V praxi se jedná často o poskytovatele služeb se sídlem v USA, neboť právě poskytovatelé z USA mají na globálních trzích dominantní postavení. Rostoucí objem žádostí o poskytnutí elektronických důkazů a velká proměnlivost digitálních informací zatěžují stávající modely spolupráce, mezi které se řadí smlouvy o vzájemné právní pomoci. Evropský inspektor ochrany údajů si je vědom toho, že příslušné orgány při získávání údajů pro účely vyšetřování závodí s časem, a podporuje úsilí o vytvoření nových modelů spolupráce, a to i v kontextu spolupráce se třetími zeměmi.

Toto stanovisko si klade za cíl poskytnout konstruktivní a objektivní rady, neboť Rada musí své směrnice pro jednání vydat před započetím plnění tohoto delikátního úkolu. Toto stanovisko vychází z judikatury Soudního dvora Evropské unie, jež v posledních letech potvrdila zásady ochrany údajů, včetně spravedlnosti, přesnosti a relevance informací, nezávislého dohledu a individuálních práv jednotlivců. Tyto zásady jsou relevantní pro orgány veřejné správy i pro soukromé společnosti, přičemž jejich význam ještě vzrůstá s ohledem na citlivost údajů potřebných pro vyšetřování trestné činnosti.

S ohledem na tyto skutečnosti evropský inspektor ochrany údajů předkládá tyto připomínky:

vítá, že doporučení již obsahuje důležité záruky ochrany údajů, včetně toho, že zastřešující dohoda musí být použitelná na základě odkazu, a souhlasí s tím, že třeba zavést dodatečné záruky, jak navrhuje Komise;

s ohledem na specifická rizika, která vznikají při přímé spolupráci poskytovatelů služeb s justičními orgány, navrhuje zapojit justiční orgán na druhé straně dohody;

doporučuje doplnit článek 16 SFEU jako hmotněprávní základ.

Stanovisko dále nabízí další doporučení možných zlepšení a vyjasnění směrnic pro jednání. Evropský inspektor ochrany údajů je institucím k dispozici i nadále a poskytne další poradenství v průběhu jednání a před finalizací budoucí dohody mezi EU a USA.

1.   ÚVOD A ZÁKLADNÍ INFORMACE

1.

Dne 17. dubna 2018 vydala Komise soubor dvou legislativních návrhů: návrh nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech (1) (dále jen „návrh o elektronických důkazech“) a návrh směrnice, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení (2). Zatímco v Evropském parlamentu se na této věci stále pracuje, Rada Evropské unie (Rada) přijala k těmto dvěma návrhům obecný postoj (3).

2.

Dne 5. února 2019 přijala Komise dvě doporučení pro rozhodnutí Rady: doporučení k zmocnění k zahájení jednání za účelem dosažení mezinárodní dohody mezi Evropskou unií (EU) a Spojenými státy americkými (USA) o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům pro justiční spolupráci v trestních věcech (4) (dále jen „doporučení) a doporučení k zmocnění Komise k účasti na jednání, jménem EU, o druhém dodatkovém protokolu k Úmluvě Rady Evropy o kyberkriminalitě (CETS č. 185) (5). Zásadní význam má příloha uvedeného doporučení (dále jen „příloha“), neboť stanoví směrnice pro jednání, jimiž se má Komise dle doporučení Rady při vyjednávání dohody jménem EU řídit. Posledně uvedené doporučení je předmětem samostatného stanoviska evropského inspektora ochrany údajů (6). Evropský inspektor ochrany údajů má však za to, že jednání s USA a jednání s Radou Evropy jsou úzce spojena.

3.

Doporučení bylo přijato postupem vymezeným v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) pro dohody uzavírané mezi EU a třetími zeměmi. Na základě tohoto doporučení usiluje Komise o to, aby ji Rada jmenovala vyjednavačem jménem EU a zmocnila ji k zahájení jednání s USA, a to podle směrnic pro jednání, které jsou obsaženy v příloze doporučení. Po ukončení jednání je uzavření této dohody podmíněno tím, že Evropský parlament schválí znění sjednané dohody a Rada poté musí přijmout rozhodnutí o uzavření dohody. Evropský inspektor ochrany údajů očekává, že bude včas požádán o konzultaci ke znění návrhu dohody v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) č. 2018/1725.

4.

Evropský inspektor ochrany údajů uvítal, že po přijetí doporučení se na něj obrátila Evropská komise i Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Evropský inspektor ochrany údajů rovněž vítá odkaz na své stanovisko ve 4. bodu odůvodnění uvedeného doporučení. Evropský inspektor ochrany údajů považuje za nezbytné zdůraznit, že tímto stanoviskem nejsou dotčeny případné další připomínky, které by inspektor mohl později mít na základě dalších dostupných informací.

5.   ZÁVĚRY

66.

Evropský inspektor ochrany údajů chápe, že orgány činné v trestním řízení musí elektronické důkazy zajišťovat a získávat rychle a účinně. Podporuje úsilí identifikovat inovativní způsoby získávání přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům. Toto stanovisko si proto klade za cíl poskytnout konstruktivní a objektivní rady orgánům EU, jelikož Komise usiluje o to, aby ji Rada zmocnila k vyjednávání s USA.

67.

Evropský inspektor ochrany údajů souhlasí s tvrzením Komise, že zamýšlená dohoda by měla být podmíněna silnými mechanismy ochrany základních práv. Některé zásady a záruky ochrany údajů jsou uvedeny již ve směrnicích pro jednání. Evropský inspektor ochrany údajů primárně doporučuje, aby byl v odůvodnění rozhodnutí Rady článek 16 SFEU uveden jako jeden z hmotněprávních základů. Vítá, že zastřešující dohoda, jejíž uzavření aktivně podporoval, by měla být použitelná na základě odkazu na budoucí dohodu. Ve svém stanovisku k zastřešující dohodě 1/2016 evropský inspektor ochrany údajů doporučil nezbytná zlepšení a posílení určitých záruk; tyto záruky doporučil zahrnout do směrnic pro jednání.

68.

S ohledem na dopad zamýšlené dohody na základní práva se evropský inspektor ochrany údajů domnívá, že by bylo vhodné do dohody zakotvit další záruky, než ty, o kterých se nyní uvažuje, aby konečná dohoda splňovala podmínku proporcionality. Zejména doporučuje, aby justiční orgány určené druhou stranou dohody byly do procesu získávání elektronických důkazů zapojeny co nejdříve, aby mohly přezkoumat soulad příslušných příkazů se základními právy a uvést důvody pro případné odmítnutí.

69.

Kromě těchto obecných doporučení se doporučení a připomínky evropského inspektora ochrany údajů v tomto stanovisku týkají následujících konkrétních aspektů zamýšlených dohod, které mají být dohodnuty s USA v rámci směrnic pro jednání:

kogentní povahy dohody,

dalšího předávání údajů příslušnými orgány USA,

práv subjektů údajů v USA, zejména práva na informace a práva na přístup,

kontroly prováděné nezávislým orgánem v USA,

soudních a správních opravných prostředků v USA,

kategorií dotčených subjektů údajů,

definice a druhů údajů, na které se zamýšlená dohoda vztahuje,

trestných činů, na které se zamýšlená dohoda vztahuje,

konkrétních záruk k zajištění přiměřené míry bezpečnosti předávaných údajů,

druhu orgánů, které mohou vydávat příkazy pro elektronické důkazy,

možnosti poskytovatelů služeb, kterým byl doručen příkaz pro elektronické důkazy, vznést proti příkazu z určitých důvodů námitku.

70.

Evropský inspektor ochrany údajů je Komisi, Radě i Evropskému parlamentu i nadále k dispozici a poskytne poradenství v dalších fázích tohoto procesu. Připomínkami obsaženými v tomto stanovisku nejsou dotčeny případné další připomínky, které by evropský inspektor ochrany údajů mohl mít v případě, že se vyskytnou další otázky, a které budou vyhotoveny, jakmile budou k dispozici další informace. Očekává, že se na něj před finalizací této dohody příslušné instituce obrátí s požadavkem na konzultaci.

V Bruselu dne 2. dubna 2019.

Giovanni BUTTARELLI

Evropský inspektor ochrany údajů


(1)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech, COM(2018) 225 final.

(2)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení, COM(2018) 226 final.

(3)  Rada přijala svůj obecný postoj k navrhovanému nařízení dne 7. prosince 2018; tento postoj je k dispozici na https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/12/07/regulation-on-cross-border-access-to-e-evidence-council-agrees-its-position/#. Rada přijala svůj obecný postoj k navrhované směrnici dne 8. března 2018; tento postoj je k dispozici na https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2019/03/08/e-evidence-package-council-agrees-its-position-on-rules-to-appoint-legal-representatives-for-the-gathering-of-evidence/

(4)  Doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání za účelem dosažení dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům pro justiční spolupráci v trestních věcech, COM(2019) 70 final.

(5)  Doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k účasti na jednání o druhém dodatkovém protokolu k Úmluvě Rady Evropy o kyberkriminalitě (CETS č. 185), COM(2019) 71 final; Úmluva o posílené mezinárodní spolupráci v oblasti kyberkriminality a elektronických důkazů, Budapešť, 23. listopadu 2001, CETS č. 185.

(6)  Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů 3/2019 k účasti na jednání za účelem přijetí druhého dodatkového protokolu k Budapešťské úmluvě o kyberkriminalitě.


V Oznámení

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Evropská komise

3.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 186/20


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.9353 – Advent International Corporation/Evonik Methacrylates Business Division)

(Text s významem pro EHP)

(2019/C 186/07)

1.   

Komise dne 23. května 2019 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1).

Toto oznámení se týká těchto podniků:

Advent International Corporation („Advent“, USA),

obchodní divize zabývající se methakryláty podniku Evonik Industries AG („Evonik“, Německo) (dále jen „cílový podnik“).

Podnik Advent získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování kontrolu nad částmi podniku Evonik.

Spojení se uskutečňuje nákupem podílů a majetku.

2.   

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

podnik Advent je soukromý kapitálový investor poskytující poradenství a správu v oblasti investičních fondů v celosvětovém měřítku. Má mimo jiné kapitálovou účast v portfoliové společnosti Allnex, kterou i kontroluje a která celosvětově působí v oblasti výroby a dodávek pryskyřic pro povrchové úpravy,

cílový podnik je souborem aktiv v Německu, Číně a Spojených státech zaměřených na výrobu a celosvětové dodávky methylmethakrylátů a základních monomerů, sloučenin pro tvarování polymethylmethakrylátů, akrylových produktů, methakrylátových pryskyřic a kyanidů.

3.   

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.   

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Je třeba vždy uvést toto číslo jednací:

M.9353 – Advent International Corporation/Evonik Methacrylates Business Division

Připomínky lze Komisi zaslat e-mailem, faxem nebo poštou. Použijte tyto kontaktní informace:

E-mail: COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu

Fax: +32 22964301

Poštovní adresa:

Commission européenne/Europese Commissie

Direction générale de la concurrence

Greffe des concentrations

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).