Jediný článek

Žádost o schválení změny specifikace produktu, která není menšího rozsahu, podle čl. 10 odst. 1 prvního pododstavce prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014, včetně pozměněného jednotného dokumentu a odkazu na zveřejnění příslušné specifikace produktu, pro zapsaný název „Banon“ (CHOP) je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.

V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1151/2012 se zveřejněním tohoto rozhodnutí uděluje právo podat proti změně uvedené v prvním pododstavci tohoto článku námitku ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„Banon“

č. EU: PDO-FR-0290-AM02 – 10.1.2018

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Seskupení je složeno z producentů mléka, zpracovatelů a provozoven, kde sýr dozrává, a je tedy plně oprávněno podat žádost o změnu specifikace.

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

4.   Druh změny (změn)

5.   Změna (změny)

5.1.   Název produktu

V položce „Název produktu“ se text:

nahrazuje tímto:

„Banon“.

Zrušuje se tento odstavec:

Název CHOP je v této položce specifikace považován za dostatečný.

5.2.   Popis produktu

Ustanovení „Kůrka pod listy má krémově žlutou barvu“ se nahrazuje ustanovením „Kůrka pod listy má krémově žlutou nebo zlatohnědou barvu“.

Pokud jde o barvu kůrky pod listy, „krémově žlutá“ je doplněna o „zlatohnědou“ s cílem lépe charakterizovat produkt.

Vkládá se následující odstavec:

Tato upřesnění jsou výsledkem práce komise pro organoleptické zkoušky produktu.

Tyto změny se provedou i v jednotném dokumentu.

5.3.   Zeměpisná oblast

V položce „Vymezení zeměpisné oblasti“ se seznam obcí zeměpisné oblasti aktualizuje na základě změn provedených v názvech některých obcí zeměpisné oblasti. Okruh obcí se nemění.

5.4.   Důkaz původu

Povinnost vedení záznamů o množství nakoupeného mléka se ruší u „farmářských“ subjektů, neboť vnitrostátní právní úprava jim nepovoluje nákup mléka. U „nefarmářských“ subjektů je tato povinnost naopak zachována.

5.5.   Metoda produkce

—   plemena koz:

Vypouští se následující odstavec:

Následující odstavec:

se nahrazuje tímto:

Lhůty uvedené ve specifikaci byly vypuštěny, protože uplynuly.

Tato ustanovení byla vypuštěna i z přehledu.

—   minimální doba pastvy a minimální doba, během níž musí pastva představovat většinu hrubé výživy koz:

Následující odstavec:

se nahrazuje tímto:

Termíny „zeměpisná oblast“ jsou přesnější než „oblast“ a umožňují snadnější kontrolu.

Tato změna je provedena i v jednotném dokumentu.

Ustanovení

a

se tedy jednou vypouští.

Minimální doba pastvy a minimální doba, během níž musí pastva představovat většinu hrubé výživy koz, které jsou ve specifikaci uvedeny dvakrát, se vypouští, aby se zamezilo opakování.

Tyto změny se provedou i v jednotném dokumentu.

—   omezení přikrmování do koryt:

Věta

se vypouští, neboť tato věta nepřináší žádnou informaci v souvislosti s maximálními hodnotami omezení, které je uvedeno ve specifikaci.

Tato změna je provedena i v jednotném dokumentu.

—   doplňková dávka:

Doplňují se termíny „nebo podprodukt z obilovin“, aby nebyla vyloučena složená krmiva, jejichž etiketa uvádí, že obsahují obiloviny a podprodukty z obilovin.

Tato změna je provedena i v jednotném dokumentu.

—   omezení nákupu krmiva, které nepochází z dané zeměpisné oblasti:

Věta „Rovněž je omezen nákup krmiva, které nepochází z dané oblasti“ se vypouští, neboť nemá žádnou cílovou hodnotu, nepřináší žádný skutečný limitující faktor. Omezení nákupu krmiva, které nepochází z dané zeměpisné oblasti, je ostatně zakotveno v následujícím platném ustanovení specifikace:

Toto ustanovení se vypouští i v jednotném dokumentu.

—   způsob denní distribuce vojtěškové moučky:

Následující ustanovení:

se nahrazuje tímto:

Povinnost distribuovat vojtěškovou moučku ve dvou dávkách se vypouští, neboť malá distribuovaná množství nevyžadují tuto opatrnost (která byla zavedena, neboť příliš velké množství požitého dusíku může vyvolat vážné metabolické onemocnění, alkalózu.)

Tato změna je provedena i v jednotném dokumentu.

—   zakázaná krmiva:

Odstavec:

se nahrazuje tímto:

Cílová hodnota fráze „a ostatní rostliny a semena, jež by mohly dát mléku špatnou chuť“ není dostatečně přesná, aby mohla být snadno kontrolována, a proto se vypouští.

Tato změna je provedena i v jednotném dokumentu.

—   zavedení zákazu GMO:

Vkládá se následující odstavec:

Toto ustanovení umožňuje zachovat na jedné straně tradiční povahu krmiva a na druhé straně tradiční metody krmení zvířat.

Toto ustanovení se vkládá i do jednotného dokumentu.

—   původ krmiva:

Do jednotného dokumentu se vkládá následující odstavec: „Pokud jde o původ krmiva, vzhledem k přirozeným faktorům zeměpisné oblasti je produkce koncentrátů obtížná a produkce krmiv omezená. Vzhledem k tomu, že původ koncentrovaných krmiv není upřesněn, nemusí pocházet ze zeměpisné oblasti. Základní krmná dávka pochází hlavně z dané zeměpisné oblasti, ale kozám může být distribuováno seno původem mimo tuto oblast. Omezení množství koncentrovaných krmiv a omezení množství sena, které nemusí pocházet z dané zeměpisné oblasti, znamená, že většina krmiva pochází z dané oblasti. Dávky, které nemusí pocházet ze zeměpisné oblasti, tak představují na kozu a rok:

Uvážíme-li, že koza pozře ročně průměrně 1 100 kg, představuje krmivo pocházející ze zeměpisné oblasti tedy nejméně 58 % (sušiny).“

Tento dodatek v jednotném dokumentu umožňuje prokázat, že většina krmiva pro kozy pochází ze zeměpisné oblasti. Vzhledem k přírodním faktorům popsaným v bodě „Souvislost se zeměpisnou oblastí“ není možné, aby veškeré krmivo pocházelo z dané oblasti.

—   teplota a doba sýření:

Odstavec:

se nahrazuje tímto:

Vzhledem k tomu, že rozpětí teploty pro sýření je přesně stanoveno ve specifikaci zapsané na základě nařízení (EU) č. 1211/2013 ze dne 28. listopadu 2013 (od 29 °C do 35 °C) a mléko, které je používáno, je čerstvé kozí mléko, je vymezení teploty ohřevu vypuštěno, neboť je zbytečné; jedná se o ohřátí mléka pro fázi sýření (na teplotu, která je již stanovena).

Ustanovení:

se nahrazuje ustanovením:

Doba sýření pro výrobu mléčných produktů je změněna tak, aby podniky mohly přizpůsobit organizaci své práce době trvání svozu mléka a nejmenšímu možnému objemu mléka použitému pro každé sýření. V nynějším schématu svozu se totiž uplatňuje sběr mléka z nočního dojení. Poslední nadojené mléko je sváženo přibližně ve 2:30 hod. a sýření celého objemu ve velké nádrži (1 000 litrů) začíná v 6:30 hod. Vzhledem k tomu, že se snížil počet dotčených chovatelů a že objemy jsou malé, je žádoucí omezit noční práci a umožnit, aby sýření bylo zahájeno v 8 hodin při malém množství (nádrže o objemu 80 litrů), což může prodloužit celý proces až do poledne.

—   plnění do forem:

Odstavec:

se nahrazuje tímto:

Aby se producenti mohli přizpůsobit novým postupům, je stanoveno, že je povolena mechanická pomoc ve fázi plnění do forem (zdvihací mechanismus nádrže, dopravník), ale při rozdělování sýřeniny do forem je nutný podíl lidské činnosti; jakékoli plně mechanické plnění do forem je zakázáno.

—   fáze odkapávání a vyjmutí z forem

Odstavec:

se nahrazuje tímto:

Na základě know-how producentů byla doplněna doba trvání každé etapy (18 až 48 hodin odkapávání, nejméně 24 hodin sušení/vysoušení) a teplota vysoušení (nejméně 13 °C) tak, aby zde byly zahrnuty postupy producentů.

—   doba trvání naložení do solného láku

Doba trvání naložení do solného láku se vypouští, aby ji producenti mohli přizpůsobit v závislosti na koncentraci používaného solného láku a dosáhli tak stejného výsledku.

—   fáze zrání

Odstavec:

„Po sýření sýr zraje nejméně 15 dní. Zrání probíhá v zeměpisné oblasti, a to ve dvou fázích:

se nahrazuje zněním:

„Po sýření sýr zraje nejméně 15 dní. Zrání probíhá ve dvou fázích:

Odkaz na zeměpisnou oblast byl vypuštěn, neboť je v této části specifikace zbytečný. Popis kůrky byl přesunut za popis parametrů fáze zrání a byl uveden do souladu s položkou týkající se popisu produktu. Popis sýrové hmoty byl vypuštěn, neboť toto kritérium, které vyžaduje rozkrojení sýra, není v tomto stádiu potvrzeno.

Odstavec:

se nahrazuje tímto:

Kromě namáčení do vínovice nebo matolinové pálenky bylo doplněno postříkání vínovicí nebo matolinovou pálenkou, neboť obě metody vedou ke srovnatelným výsledkům.

5.6.   Souvislost

Položka „Skutečnosti dokazující souvislost se zeměpisnou oblastí“ byla celkově přepracována tak, aby dala zjevným způsobem vyniknout názorné ukázce souvislosti mezi sýrem „Banon“ a jeho zeměpisnou oblastí, aniž by tato souvislost byla v zásadě pozměněna a aniž by byly vypuštěny některé skutečnosti. Tato názorná ukázka zdůrazňuje především souvislost mezi zeměpisným prostředím středozemního typu, které je příznivé pro chov koz a pastevectví, a konkrétním know-how týkajícím se výroby a zrání, které je potřebné pro získání sýra „Banon“.

První část popisuje „Specifičnost zeměpisné oblasti“ a zachycuje přírodní faktory zeměpisné oblasti a lidské faktory a vyzdvihuje specifické know-how chovu koz a výroby sýrů.

Druhá část popisuje „Specifičnost produktu“ a zdůrazňuje některé faktory zařazené do popisu produktu.

Konečně poslední část vysvětluje „příčinnou souvislost“, tedy interakce mezi přírodními a lidskými faktory a produktem.

Celková souvislost uvedená ve specifikaci CHOP je opětovně uvedena v bodě 5 jednotného dokumentu.

5.7.   Označování

V položce „Specifické prvky označování“ se termín „označení“ („appellation“) týkající se sýrů vypouští, neboť tato položka, a v širším smyslu tato specifikace, se týká pouze sýrů s označením původu. Jedná se tedy o zbytečný termín.

Tato změna je provedena i v jednotném dokumentu.

5.8.   Jiné změny

V položce „Seskupení žadatelů“: kontaktní údaje seskupení jsou změněny.

V položce „Odkaz na kontrolní subjekt“ jsou název a kontaktní údaje úředních subjektů aktualizovány. Tato položka uvádí kontaktní údaje orgánů příslušných ve věci kontroly na vnitrostátní úrovni ve Francii: Institut national de l’origine et de la qualité (INAO) (Státní ústav pro původ a jakost) a Direction générale de la concurrence, de la consommation et de la répression des fraudes (DGCCRF) (Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, spotřebu a potlačování podvodů). Dále se uvádí, že název a kontaktní údaje certifikační organizace lze nalézt na internetové stránce INAO a v databázi Evropské komise.

Tabulka hlavních bodů pro kontrolu je aktualizována tak, aby zohledňovala provedenou změnu (vypuštění maximální teploty ohřevu), a je přidán hlavní bod pro kontrolu v souladu s platnou specifikací, který se týká typu mléka (syrové plnotučné mléko bez úpravy obsahu bílkovin a tuku).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Banon“

EU č.: PDO-FR-0290-AM02 – 10.1.2018

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Název

„Banon“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.3 Sýry

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Sýr „Banon“ je měkký sýr, který se vyrábí ze syrového plnotučného kozího mléka. Získává se rychlým srážením (vysrážením sýřeninou). Zralý sýr se zabalí (resp. celý se obalí listy) do hnědých přírodních listů kaštanovníku a třikrát až šestkrát se paprskovitě převáže přírodní rafií.

Sýr „Banon“ zraje nejméně 15 dní, z toho 10 dní pod listy, sýrová hmota je poté homogenní, krémová, hladká a vláčná. Kůrka pod listy má krémově žlutou nebo zlatohnědou barvu „Tento sýr se vyznačuje živočišnými tóny, zejména kozími, které jsou často provázeny čpavkovým aromatem a vůní podrostu se závěrečnou lehkou trpkostí. Strukturu má hladkou a v ústech se rozplývá. Průměr sýru včetně listů se pohybuje mezi 75 a 85 mm, výška od 20 do 30 mm. Sýr „Banon“ váží bez listů po dozrání 90 až 110 g.

100 gramů sýra obsahuje nejméně 40 gramů sušiny a 40 gramů tuku po úplném vysušení.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Základní krmná dávka pro kozy pochází hlavně z dané zeměpisné oblasti. Je tvořena výlučně pastvou na loukách nebo na pastvinách, suchým krmivem z luskovin nebo trav nebo samovolně rostoucí flóry konzervované za dobrých podmínek.

Kozy musí být na pastvinách nebo ve volném výběhu okamžitě, jakmile to umožní klimatické podmínky a stav vegetace. Musejí se řádně pást ve volném výběhu a na loukách dané oblasti během nejméně 210 dní v roce.

Pasou se:

Během nejméně čtyř měsíců v roce musí představovat většinu hrubé výživy koz pastva.

Během období, kdy hrubá dávka musí být zajištěna hlavně pastvou, nesmí distribuce sena přesáhnout 1,25 kg suroviny denně na přítomnou dospělou kozu.

Distribuce sena je omezena na 600 kg suroviny ročně na přítomnou dospělou kozu.

Distribuce zeleného krmiva do žlabu je povolena jen 30 na sebe nenavazujících dní ročně.

Přikrmování doplňky je omezeno na 800 g suroviny denně na přítomnou dospělou kozu s omezením na 270 kg suroviny ročně na přítomnou dospělou kozu.

Nejméně 60 % roční doplňkové dávky musí tvořit obiloviny nebo obilné podprodukty. Přikrmování vojtěškovou moučkou je omezeno na 400 g suroviny denně na přítomnou dospělou kozu s omezením na 60 kg suroviny ročně na přítomnou dospělou kozu.

Přikrmování sušeným krmivem a vojtěškovou moučkou, jež nepocházejí ze zeměpisné oblasti, je omezeno na 250 kg suroviny ročně na přítomnou dospělou kozu.

Silážovaná krmiva a balené sušené krmivo, krmné hlízy (Cruciferae) jsou zakázány.

Ke krmení zvířat se smějí používat pouze rostliny, druhotné produkty a doplňková krmiva netransgenního původu. Výsadba transgenních rostlin je zakázána na všech pozemcích zemědělského podniku, který produkuje mléko určené na výrobu sýra s CHOP „Banon“. Tento zákaz výsadby platí pro každý rostlinný druh, který by mohl být zvířatům v zemědělském podniku podán v krmivu, a pro každý druh plodin, který by je mohl kontaminovat.

Krmná plocha podniku reálně určená chovnému kozímu stádu činí nejméně 1 ha luk na 8 koz a 1 ha venkovního výběhu na 2 kozy.

Pokud jde o původ krmiva, vzhledem k přirozeným faktorům zeměpisné oblasti je produkce koncentrátů obtížná a produkce krmiv omezená. Vzhledem k tomu, že původ koncentrovaných krmiv není upřesněn, nemusí pocházet ze zeměpisné oblasti. Základní krmná dávka pochází hlavně z dané zeměpisné oblasti, ale kozám může být distribuováno seno původem mimo tuto oblast.

Omezení množství koncentrovaných krmiv a omezení množství sena, které nemusí pocházet z dané zeměpisné oblasti, znamená, že většina krmiva pochází z dané oblasti.

Dávky, které nemusí pocházet ze zeměpisné oblasti, tak představují na kozu a rok:

Uvážíme-li, že koza pozře ročně průměrně 1 100 kg, krmivo pocházející ze zeměpisné oblasti představuje nejméně 58 % (sušiny).

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Produkce mléka, výroba a zrání sýrů probíhá v zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Každý sýr se prodává s individuální etiketou obsahující název označení původu, který je stejně velký jako všechny ostatní nápisy na etiketě nebo ještě větší.

Při označování sýrů, které nesou chráněné označení původu „Banon“, se povinně uvádí symbol Evropské unie „AOP“ (CHOP).

Název „Banon“ se musí povinně uvádět na fakturách a v obchodní dokumentaci.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisnou oblast tvoří následující obce:

v departementu Alpes-de-Haute-Provence (04)

Obce, které do dané zeměpisné oblasti spadají celé: Aiglun, Allemagne-en-Provence, Archail, Aubenas-les-Alpes, Aubignosc, Banon, Barras, Beaujeu, Bevons, Beynes, Bras-d’Asse, Brunet, Céreste, Champtercier, Châteaufort, Châteauneuf-Miravail, Châteauneuf-Val-Saint-Donat, Châteauredon, Clamensane, Cruis, Curel, Dauphin, Digne-les-Bains, Draix, Entrepierres, Entrevennes, Esparron-de-Verdon, Estoublon, Fontienne, Forcalquier, Hautes-Duyes, La Javie, La Motte-du-Caire, Lardiers, La Rochegiron, Le Brusquet, Le Castellard-Mélan, Le Castellet, Le Chauffaut-Saint-Jurson, L’Escale, Les Omergues, L’Hospitalet, Limans, Malijai, Mallefougasse-Augès, Mallemoisson, Mane, Marcoux, Mézel, Mirabeau, Montagnac-Montpezat, Montfuron, Montjustin, Montlaux, Montsalier, Moustiers-Sainte-Marie, Nibles, Niozelles, Noyers-sur-Jabron, Ongles, Oppedette, Peipin, Pierrerue, Pierrevert, Puimichel, Puimoisson, Quinson, Redortiers, Reillanne, Revest-des-Brousses, Revest-du-Bion, Revest-Saint-Martin, Riez, Roumoules, Sainte-Croix-à-Lauze, Sainte-Croix-du-Verdon, Saint-Étienne-les-Orgues, Saint-Jeannet, Saint-Julien-d’Asse, Saint-Jurs, Saint-Laurent-du-Verdon, Saint-Maime, Saint-Martin-de-Brômes, Saint-Martin-les-Eaux, Saint-Michel-l’Observatoire, Saint-Vincent-sur-Jabron, Salignac, Saumane, Sigonce, Simiane-la-Rotonde, Sisteron, Sourribes, Thoard, Vachères, Valbelle, Valernes, Villemus, Volonne.

Obce, které do dané zeměpisné oblasti spadají částečně: Château-Arnoux-Saint-Auban, Ganagobie, Gréoux-les-Bains, La Brillanne, Les Mées, Lurs, Manosque, Montfort, Oraison, Peyruis, Valensole, Villeneuve, Volx.

U těchto obcí se vymezení dané zeměpisné oblasti nachází v plánech uložených na obecním úřadě dotyčných obcí.

v departementu Hautes-Alpes (05)

Barret-sur-Méouge, Bruis, Chanousse, Val Buëch-Méouge (pour le territoire de l’ancienne commune de Châteauneuf-de-Chabre), Éourres, Étoile-Saint-Cyrice, Garde-Colombe, La Piarre, Laragne-Montéglin, Le Bersac, L’Épine, Méreuil, Montclus, Montjay, Montmorin, Montrond, Moydans, Nossage-et-Bénévent, Orpierre, Ribeyret, Rosans, Saint-André-de-Rosans, Sainte-Colombe, Sainte-Marie, Saint-Pierre-Avez, Saléon, Salérans, Serres, Sigottier, Sorbiers, Trescléoux.

v departementu Drôme (26)

Aulan, Ballons, Barret-de-Lioure, Eygalayes, Ferrassières, Izon-la-Bruisse, Laborel, Lachau, La Rochette-du-Buis, Mévouillon, Montauban-sur-l’Ouvèze, Montbrun-les-Bains, Montfroc, Montguers, Reilhanette, Rioms, Saint-Auban-sur-l’Ouvèze, Séderon, Vers-sur-Méouge, Villebois-les-Pins, Villefranche-le-Château.

v departementu Vaucluse (84)

Aurel, Auribeau, Buoux, Castellet, Gignac, Lagarde-d’Apt, Monieux, Saignon, Saint-Christol, Saint-Martin-de-Castillon, Saint-Trinit, Sault, Sivergues, Viens.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Kolébka sýra „Banon“ se nachází kolem obce Banon v Haute-Provence. Jedná se o suchou horskou oblast dosahující středních výšek a složenou z kopců a náhorních planin se středomořským podnebím.

Tato oblast se vyznačuje nedostatkem vody, neboť podzemní vody jsou velmi hluboko a povrchové vody jsou poznamenány tím, že srážky se vyskytují výjimečně a velmi nepravidelně – prší hlavně na podzim a na jaře, zatímco v létě je srážek silný nedostatek.

Oblast výroby sýra „Banon“ se vyznačuje málo úrodnými půdami, hlavně vápencovými a propustnými, které mají skvělou schopnost absorpce dešťů.

V tomto prostředí se střídají řídké lesní vegetace, jež zahrnují borovice Aleppo, duby, kručinky, zimostráz a vonné byliny, rozptýlená vřesoviště, mlází a křoviny a kultury adaptované na drsné provensálské podnebí středních nadmořských poloh; toto prostředí je suché, slunečné a v zimě často dost chladné a skýtá prostory vhodné pro výběh kozích stád.

Přírodní podmínky této oblasti způsobují, že obecné hospodářství této oblasti je příznivé pro pastevectví a pěstování kultur s nízkou úrodností.

Pro chovatele jsou plochy pro pastvu a krmné plochy základem pro výživu koz. Chovatelé zavedli zvláštní systém produkce, kde se kombinuje tato rozmanitost přírodních zdrojů. Pastevectví kombinuje tři druhy zdrojů: přírodní louky, lesy a luskoviny bohaté na dusík. Většina chovatelů se stará o vlastní kozy, takže v závislosti na spásané vegetaci a na postupu ročních období může doplňovat výživu koz jejich pasením na loukách vičence nebo vojtěšky.

Provence se nachází v oblasti „syřidlové kultury“, naproti tomu v severní Francii dominuje „mléčná kultura“ (s pomalým vysrážením během přibližně 24 hodin). Už v 15. století byly králi Renému nabídnuty „tyto malé měkké sýry, vysrážené syřidlem“; odkaz na syřidlo je jasný.

Nádoby s perforovanými stěnami, které se v Provenci tradičně používají, mají široké otvory, z čehož lze usoudit, že sýřenina vznikla srážením syřidlem (mléčná sýřenina by z takových nádob vytekla).

Obalování sýra, které je specifické pro sýr „Banon“, má nadto dva cíle: na jedné straně je to technologie konzervační, na druhé straně technologie výrobní. Běží o zpracování čerstvého sýra, jež sleduje zároveň cíl uchovat sýr i zušlechtit jej.

Zpracování tohoto výrobku spočívá hlavně v jeho spojení s kaštanovými listy, a to „zabalením“ sýra do listů. Tento postup vyznačil přechod od původního sýra k „Banonu“. Tyto listy slouží jako faktor zajišťující izolaci od vzduchu a mají roli doplňkové látky, neboť umožňují rozvoj aromatických vlastností tohoto sýra.

I když se sýrem lze spojit listy více druhů rostlin (vinné révy, kaštanovníku, platanu, ořešáku), nejvhodnější jsou právě kaštanové listy, neboť mají pevnou strukturu a obsahují dostatek taninu.

Historie sýra „Banon“ sahá až do konce 19. století. Na této půdě se slabým zemědělským potenciálem se venkované snaží optimálně využít skrovné přírodní zdroje tohoto prostředí: na několika málo kouscích dobré půdy se provozovalo samozásobitelské smíšené hospodářství a v pustějších částech lesa a krajiny se sbíralo dřevo, lovila se zvěř, sbíraly se houby, lesní plody, lanýže a levandule. Vedle prasete a několika kusů drůbeže chovala každá rodina také malé stádo domácích zvířat, které tvořily ovce, ale i několik koz – zvířata, která se doplňují jak v terénu (v tom, jak optimálně využívají okolní krajinu a prostředí na pokraji lesů), tak z hlediska hospodářské funkčnosti. Zatímco ovce se využívá na maso, koza jakožto „kráva chudých“ slouží k produkci mléka. Toto mléko mělo v čerstvém stavu sloužit k výživě rodiny, bylo však určeno i ke zpracování v sýr, což představovalo jediný způsob, jak prodloužit jeho výživovou hodnotu v čase.

Sýr měl sice sloužit k využití v domácnosti, z přebytku produkce vznikla však posléze jeho obchodní hodnota. Tento přebytek výroby si tudíž začal hledat odbytiště na místních trzích.

Obec Banon jakožto hlavní město kantonu, zeměpisný střed zemí Lure a Albion a křižovatka významných komunikačních cest figurovala právě v této fázi jako nejvýznamnější z těchto trhů či jarmarků se sýry.

První zmínka o obaleném kozím sýru ve spojení s názvem „Banon“ se nachází v knize Cuisinière provençale (Provensálská kuchařka) z roku 1886 od Maria Morarda.

Poválečné období se vyznačuje postupným zaváděním technického pokroku do metod výroby sýra. Kozí stáda se specializují, výroba sýra opouští rámec domácí (rodinné) výroby: jestliže doposud výroba sýra sloužila primárně k výživě rodiny a k prodeji docházelo příležitostně, nyní se přechází do stádia, kdy výroba slouží především prodeji (k výživě rodiny slouží jen přebytek).

Podle studie od J. M. Mariottiniho s názvem „A la Recherche d’un fromage: le ‚Banon‘ éléments d’histoire et d’ethnologie“ (Pátrání po sýru: Historické a etnologické aspekty sýra „Banon“) byl sýr „Banon“ vždy sýrem, u něhož se používalo syřidlo, a zůstává jedním z nemnoha sýrů, jež se touto technologií nadále vyrábějí.

Sýr „Banon“ je měkký sýr, který se vyrábí ze syrového plnotučného kozího mléka. Získává se rychlým srážením (vysrážením sýřeninou nebo jemnou sýřeninou). Zralý sýr se zabalí (resp. celý se obalí listy) do hnědých přírodních listů kaštanovníku a třikrát až šestkrát se paprskovitě převáže přírodní rafií.

Pro sýr „Banon“ je charakteristické:

Zeměpisná oblast je pod vlivem Středozemního moře, má málo úrodných půd, jež jsou hlavně vápencové povahy (nejčastěji hned od povrchu) a nezadržují vodu. V důsledku těchto okolností se vytváří vegetace středomořské lesostepi, která je složena z porostů kručinky, hlohu, trnky, cistu, jalovce, levandule, marulky, tymiánu… a kaštanovníků. To je příznivé prostředí pro chov koz a provozování pastýřství.

Technologie vláčné sýřeniny je nutná kvůli klimatickým podmínkám (vysoká teplota a suché okolní podnebí). Bez těchto zvláštních technologií nelze v této oblasti vychladit mléko a následně je udržovat na nízké teplotě, při které působí mléčné fermenty, neboť existuje reálné riziko, že mléko zkysne. Je tudíž třeba aktivovat srážení mléka, tj. jeho koagulaci, syřidlem.

Balení sýra umožňovalo překlenout celý potravinářský rok, zejména přestát zimní období, kdy kozy neprodukují mléko.

Sýr „Banon“ je výsledkem kombinace všech těchto faktorů: chudého prostředí vhodného pro extenzivní chov koz a zhodnocovaného člověkem, teplého a suchého prostředí, jež přirozeně vede k postupu srážení syřidlem a k technologii zpracování (obalování), jež umožňuje uchovávat sýr dlouhodobě.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-3ab11b39-00cf-48f7-a2b3-ac5e71b90836

Jediný článek

Žádost o schválení změny specifikace produktu, která není menšího rozsahu, podle čl. 10 odst. 1 prvního pododstavce prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014, včetně pozměněného jednotného dokumentu a odkazu na zveřejnění příslušné specifikace produktu pro zapsaný název „Beurre d’Isigny“ (CHOP) je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.

V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1151/2012 se zveřejněním tohoto rozhodnutí uděluje právo podat proti změně uvedené v prvním pododstavci tohoto článku námitku ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012.

„Beurre d’Isigny“

EU č.: PDO-FR-0138-AM01 – 19.10.2017

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Složení: seskupení se skládá z producentů mléka a výrobců másla. Je proto oprávněné předložit žádost o změnu.

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

4.   Druh změny (změn)

5.   Změna (změny)

5.1.    Položka „Popis produktu“

Pokud jde o specifikaci produktů „Beurre d’Isigny“ a „Crème d’Isigny“ zapsanou v roce 1996, soustřeďuje se část týkající se popisu vlastností produktu pouze na produkt „Beurre d’Isigny“.

Aby se navíc zohlednily sezonní výkyvy ve výživě dojnic, které mají vliv na barvu másla, vymezuje se barva produktu šířeji. Barva se místo „pryskyřníkově žluté“ vymezuje jako „slonovinová až pryskyřníkově žlutá“. „Mazlavá“ konzistence se doplňuje výrazem „dobře roztíratelná“. Aby se lépe vystihly vlastnosti produktu, vypouští se nepříliš popisný výraz „aromatické“. Popisují se však aromata: „aromata čerstvé smetany a lískových ořechů“. Rovněž se doplňuje, že máslo „může mít takovou konzistenci, aby bylo vhodné k vytváření plátků, čímž se zohlední veškeré možné způsoby využití produktu“. V této části se rovněž upřesňuje, že máslo „může obsahovat sůl“, což je uvedeno pouze v části „Metoda produkce“ stávající specifikace. Doplňuje se rovněž obsah tuku v různých kategoriích másla: minimálně 82 % u obyčejného másla a 80 % u másla obsahujícího sůl.

Znění stávající specifikace: „Tyto dva mléčné výrobky vykazují neobvyklé vlastnosti. Mají přirozenou ‚pryskyřníkově‘ žlutou barvu. Voní a mají mazlavou konzistenci.“

se tak nahrazuje tímto:

Tento odstavec se rovněž doplňuje k bodu 3.2 jednotného dokumentu, který nahrazuje větu v přehledu, ve kterém je na úrovni popisu produktu „Máslo přirozené ‚pryskyřníkově‘ žluté barvy, jež je dána mimořádně vysokým obsahem karotenoidů.“

Údaj o „mimořádně vysokém obsahu karotenoidů“ se navíc uvádí i v položce týkající se příčinné souvislosti ve specifikaci a jednotném dokumentu, neboť v položce týkající se popisu produktu není uvedena cílová hodnota obsahu karotenoidů v másle.

5.2.    Položka „Zeměpisná oblast“

V části specifikace „Vymezení zeměpisné oblasti“ se uvádějí všechny kroky, které se v zeměpisné oblasti provádějí. Byly rovněž aktualizovány názvy jednotlivých obcí náležejících do dané oblasti.

Tyto změny objasňují jednotlivé kroky a aktualizují seznam obcí, aniž by se změnily hranice zeměpisné oblasti.

Produkt se musí nezbytně balit v zeměpisné oblasti. Tento úkon je tedy třeba provést rychle po výrobě, aby se na jedné straně předešlo zhoršení kvality produktu způsobenému oxidací tuku, k němuž často dochází během příliš dlouhé přepravy, a zamezilo podvodu (smíchání různých druhů másla) na straně druhé. Navíc se upřesňuje, že případné zmrazení či hluboké zmrazení probíhá v zeměpisné oblasti označení původu. Důvodem je zajištění lepší sledovatelnosti a zaručení návaznosti jednotlivých kroku, které se musí v zeměpisné oblasti uskutečnit.

5.3.    Položka „Důkaz původu“

Pokud jde o změny vnitrostátních právních předpisů a nařízení, byla část specifikace „Důkaz o tom, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti“ konsolidována a zahrnuje ohlašovací povinnosti a povinnosti vedení rejstříků týkajících se sledovatelnosti výrobku a dodržování podmínek produkce.

Doplňují se tak nové odstavce týkající se:

5.4.    Položka „Metoda produkce“

Specifikace uvádí četné body týkající se metody produkce s cílem lépe popsat podmínky produkce mléka a zpracování másla „Beurre d’Isigny“. Tyto faktory přispívají k posílení vazby se zeměpisnou oblastí.

Byla zavedena ustanovení týkající se chovu stáda dojnic (plemeno, výživa), aby se zaznamenaly tradiční postupy.

Chov stáda

Stádo dojnic je definováno takto:

Cílem tohoto ustanovení specifikace je prostřednictvím pojmů „stádo dojnic“ a „dojnice“ jasně stanovit, na která zvířata se ustanovení vztahuje, vymezit kontrolu a zamezit jakémukoli nedorozumění.

S cílem potvrdit souvislost mezi produktem a zeměpisnou oblastí se spotřeba trávy (pastva, seno …) související s tradicí chovu v zeměpisné oblasti založeného na spásání trávy vymezuje v těchto ustanoveních:

Plemeno

S cílem zaručit významné využití mléka krav normandského plemene pro výrobu másla „Beurre d’Isigny“, neboť právě výroba spoluvytváří souvislosti mezi zeměpisnou oblastí a produktem, se doplňuje, že:

Za účelem vymezení pojmu sběru a upřesnění kontroly ustanovení se rovněž doplňuje, že:

Tato upřesnění jsou uvedena i v bodě 3.3 jednotného dokumentu.

Výživa stáda

S cílem potvrdit souvislost mezi produktem a zeměpisnou oblastí v krmení dojnic, které většinově pochází ze zeměpisné oblasti, se doplňuje, že 80 % základní krmné dávky stáda pochází z oblasti a že tráva v čerstvé nebo konzervované podobě musí v průměru představovat nejméně 40 % krmné dávky v období pastvy a nejméně 20 % denní dávky po zbytek roku. V zájmu lepšího vymezení povahy používaného krmiva se stanovuje taxativní seznam povolených pícnin. Do specifikace produktu tak byla doplněna tato ustanovení:

Tato ustanovení týkající se výživy stáda jsou rovněž uvedena v bodě 3.3 jednotného dokumentu.

U dojnic je podíl doplňkových krmiv omezen na 1 800 kg sušiny na krávu ve stádu za kalendářní rok. Cílem je zabránit tomu, aby tato krmiva představovala příliš velký podíl ve výživě, a aby se tak upřednostnila základní krmná dávka pocházející ze zeměpisné oblasti.

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

Toto ustanovení se rovněž doplňuje do bodu 3.3 jednotného dokumentu.

Z důvodu negativního vlivu na organoleptické vlastnosti mléka se ve specifikaci uvádí, že mnohé produkty a suroviny jsou pro výživu dojnic v době laktace zakázány. Doplňuje se tedy nový odstavec, který zní:

„V základní krmné dávce a v doplňkovém krmivu jsou zakázány zelí, vodnice, řepice olejná a čerstvá řepka olejka.

V doplňkových krmivech podle klasifikace přílohy C nařízení EU č. 68/2013 o krmných surovinách jsou zakázány tyto suroviny:

Močovina a z ní získané produkty jakožto nutriční doplňkové látky uvedené v příloze 1 nařízení ES č. 1831/2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat jsou rovněž zakázány.“

Tyto různé údaje jsou uvedeny i v bodě 3.3 jednotného dokumentu.

Za účelem lepšího popisu stávajících postupů se doplňují dvě části, které obsahují seznam různých fází výroby másla: „sběr a přijetí mléka“ a „zpracování a balení“.

Sběr a přijetí mléka

Aby se předešlo problémům souvisejícím se zhoršováním kvality surovin v zemědělském podniku, stanoví se lhůta pro skladování mléka používaného k výrobě másla „Beurre d’Isigny“.

Navíc se v zájmu lepší sledovatelnosti upřesňuje, že mezi zemědělskými podniky a místem výroby másla je zakázáno mléko překládat.

Doplňuje se rovněž kritérium týkající se kyselosti syrového mléka, aby se zaručila dobrá kvalita suroviny.

V následujícím ustanovení jsou uvedeny tyto různé údaje:

Toto ustanovení je v plném znění uvedeno v bodě 3.3 jednotného dokumentu.

Zpracování a balení

Odstředění a pasterizace

Doplňuje se část o odstředění a pasterizaci. Uvádí se v ní, že „doba skladování mléka před odstředěním nesmí být delší než 48 hodin po přijetí“, aby byla zachována kvalita suroviny.

Doplňují se obě fáze pasterizace, díky níž se získá daný produkt, které znějí takto:

Tímto ustanovením se doplňuje ustanovení stávající specifikace: „Mléko a smetana musí být pasterizovány.“

Vedle toho se zrušují odkazy na vnitrostátní právní a regulační požadavky týkající se hospodářských zvířat, mléka a másla.

Navíc je v zájmu zachování kvality suroviny stanovena maximální lhůta mezi odstředěním mléka a ošetřením pasterizací: „Naposledy zmíněné ošetření se provádí nejpozději do 36 hodin po odstředění mléka.“

Pro vymezení druhů smetany, které lze použít k výrobě másla „Beurre d’Isigny“, se uvádí, že „Minimální obsah tuku ve smetaně určené k výrobě másla je nejméně 35 gramů na 100 gramů produktu“.

Pokud jde o různá využití produktu při odstřeďování a pasterizaci, doplňuje se, že „odtučněnou smetanu, syrovou smetanu, sterilovanou smetanu a smetanu sterilovanou vysokotepelným ošetřením (UHT) nelze na výrobu másla použít“.

Tato věta se doplňuje do bodu 3.3 jednotného dokumentu.

Doplňuje se též seznam látek, jež jsou pro výrobu másla „Beurre d’Isigny“ zakázány, přičemž se upřesňuje, že podmáslí je nepřípustné a že přidání přísad, pomocných látek a jakékoli jiné složky s výjimkou mléčných kvasinek je rovněž zakázáno.

Odstavec:

„Pro výrobu a uvádění na trh produktu ‚Beurre d’Isigny‘ je zakázáno používání těchto látek:

se nahrazuje tímto:

V ustanovení se uvádí, že „jakékoli postupy určené ke zvýšení obsahu tukuprosté sušiny, zejména přimícháním mléčných kultur a kvasinek během hnětení“ se přesouvá do části „Zaočkování a stloukání“, ve které se uvádějí a vymezují jednotlivé fáze výroby másla jako takové, zejména fáze hnětení (nebo stloukání).

Ustanovení, v němž se uvádí, že „do másla lze přidat sůl v maximálním obsahu 2 gramy na 100 gramů“, se rovněž přesouvá do části „Zaočkování a stloukání“, přičemž se vypouští maximální obsah 2 gramy na 100 gramů, neboť tato skutečnost je již ošetřena obecnými právními předpisy.

Zaočkování a stloukání

Byla rovněž vytvořena část pro ustanovení o zaočkování a stloukání. Upřesňuje se zejména, že zaočkování smetany se provádí „v místě výroby másla“ a nejvýše 48 hodin po odstředění. Rovněž se doplňuje, že mezi přijetím mléka a zaočkováním smetany je třeba dodržet maximální lhůtu 72 hodin.

Rovněž se upřesňuje metoda produkce másla, přičemž se uvádí, že máslo se vyrábí stloukáním zaočkované a zralé smetany (v přístroji na výrobu másla nebo v máselnici) a že získaná máslová zrna se pak hnětou a potom případně myjí, přičemž hodnota pH hotového másla musí být nejvýše 6.

Upřesňuje se, že postupy pro snižování hodnoty pH másla jiným způsobem než biologickým zráním jsou zakázány. Přidávání koncentrovaného permeátu mléčné kultury a aromatického kvásku během výroby másla (postup NIZO) se rovněž výslovně zakazuje. Přidání soli v maximálním obsahu 2 gramy na 100 gramů se vypouští, neboť tato skutečnost je již ošetřena obecnými právními předpisy.

Část „Zaočkování a stloukání“ specifikace produktu je proto formulována takto:

Pokud jde o konzistenci másla „Beurre d’Isigny“, upřesňuje se, že ji lze upravit tak, aby bylo máslo možné využít v pekárenství a cukrářství:

Tento úkon je nezbytný, neboť máslo vykazuje značné rozdíly v bodě rozpouštění podle ročního období, v létě je měkčí a v zimě tvrdší. Tento rozdíl v bodě rozpouštění je způsoben rozdílem ve složení mastných kyselin v sušině. Fyzikálním zpracováním másla lze vyrovnat tuto proměnlivost a zaručit standardní konzistenci během celého roku. Tato změna konzistence másla umožňuje vyválet z něj listy. Tímto úkonem se nijak nemění jeho chuť. Tento úkon se prováděl již v době, kdy se CHOP „Beurre d’Isigny“ zapisovalo do rejstříku, ale tato skutečnost byla v zapsané specifikaci opomenuta. Pekařské a cukrářské výrobky v jiné podobě odhalují všechny přednosti produktu s CHOP „Beurre d’Isigny“.

Balení se uvádí podrobně, aby se upřesnily některé postupy. Doplňuje se, že jednotkově balené máslo o hmotnosti 1 až 25 kg může být zmrazeno nebo hluboce zmrazeno po dobu nejvýše dvanácti měsíců. Zmrazení či hluboké zmrazení musí proběhnout nejpozději do 10 dnů po texturaci u texturovaného másla a 30 dní po výrobě u netexturovaného másla. Teplota, při níž se pak máslo uchovává, musí být v rozmezí –18 až –23 °C.

Mrazení másla zabaleného v blocích o hmotnosti 1 kg a v nádobách o hmotnosti více než 10 kg umožňuje splnit požadavky některých podniků potravinářského průmyslu (pekárenství, cukrářství, výroba sušenek), které mají zájem o máslo, jehož konzistence vykazuje specifické vlastnosti související s obdobím výroby. Zmrazení nebo hluboké zmrazení po dobu nejvýše 12 měsíců nemění organoleptické vlastnosti másla. Tento běžný postup, který se v odvětví mléka a mléčných výrobků do značné míry používá, se totiž osvědčil do dnešních dnů pro zachování organoleptických vlastností.

Pro balení másla se doplňuje, že maximální hmotnost prodejní jednotky je stanovena na 25 kg. Toto ustanovení je v souladu s tradicí balení másla „Beurre d’Isigny“ do velkých nádob (v podobě „věder“ o objemu od 20 do 200 litrů, která se používala v 18. a 19. století). Přeprava másla z jednoho místa zpracování na druhé v baleních o větší hmotnosti je však v rámci zeměpisné oblasti povoleno.

Ustanovení specifikace tak zní:

Tato pravidla jsou částečně uvedena v bodě 3.5 jednotného dokumentu „Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název“.

5.5.    Položka „Souvislost“

Část „Souvislost se zeměpisnou oblastí“ uvedená ve specifikaci byla zcela přepracována s cílem zřetelněji poukázat na souvislost mezi máslem „Beurre d’Isigny“ a jeho zeměpisnou oblastí, aniž by se souvislost podstatně změnila. Toto poukázání upozorňuje zejména na podmínky výroby mléka a hlavně na skutečnost, že krmení založené na optimálním využití trávy spolu s dlouhou dobou pastvy umožňuje získat kvalitní mléčný tuk vhodný pro výrobu másla „Beurre d’Isigny“, k níž jsou zapotřebí zvláštní znalosti a dovednosti. Při této příležitosti se rovněž vypustil údaj o obsahu kyseliny olejové v másle „Beurre d’Isigny“, protože se nepovažuje za specifický.

V bodě „Specifičnost zeměpisné oblasti“ se uvádějí přírodní faktory zeměpisné oblasti, jakož i lidské faktory ve spojitosti s historií a zdůrazněním specifických znalostí a dovedností.

V bodě „Specifičnost produktu“ se zdůrazňují některé údaje, které byly zahrnuty do popisu produktu.

V bodě „Příčinná souvislost“ se vysvětlují vzájemné vlivy mezi přírodními a lidskými faktory a produktem.

Celá souvislost uvedená ve specifikaci CHOP je součástí bodu 5 jednotného dokumentu.

5.6.    Položka „Označování“

S cílem objasnit prvky, podle kterých spotřebitelé mohou identifikovat produkt,

Vypouští se ustanovení o zákazu používat slova „Isigny“ nebo „Isigny-sur-Mer“ či jakékoli jiné slovo, grafickou úpravu nebo ilustraci připomínající tuto oblast u produktů, které neodpovídají podmínkám stanoveným ve specifikaci, neboť se na něj specifikace nevztahuje.

Odstavce:

se nahrazují tímto:

Tato změna je rovněž uvedena v bodě 3.6 jednotného dokumentu „Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název“.

5.7.    Položka „Jiné“

V části „Příslušný orgán členského státu“ se aktualizuje adresa Národního ústavu pro kontrolu původu a jakosti (INAO).

V části „Seskupení žadatelů“ se aktualizují kontaktní údaje seskupení.

V části specifikace „Údaje o kontrolním orgánu“ se aktualizuje název a kontaktní údaje oficiálních orgánů. Tato položka uvádí kontaktní údaje příslušných francouzských kontrolních orgánů: Národní ústav pro kontrolu původu a jakosti (INAO) a Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, ochranu spotřebitele a boj proti podvodům (DGCCRF). Doplňuje se, že název a kontaktní údaje certifikačního orgánu jsou k dispozici v sídle INAO a v databázi Evropské komise.

Do specifikace se vkládá část „Vnitrostátní požadavky“. V podobě tabulky obsahuje hlavní body, které je třeba kontrolovat, jejich referenční hodnoty a metody hodnocení.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Beurre d’Isigny“

EU č.: PDO-FR-0138-AM01 – 19.10.2017

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Název

„Beurre d’Isigny“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarin, olej atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Máslo „Beurre d’Isigny“ má slonovinovou až přirozenou „pryskyřníkově“ žlutou barvu. Jeho mazlavá konzistence je činí dobře roztíratelným. Často skýtá aromata čerstvé smetany a lískových ořechů. Může mít takovou konzistenci, aby bylo vhodné k vytváření plátků, a může obsahovat sůl.

Obsah tuku u obyčejného másla je vyšší než 82 % a u másla obsahujícího sůl překračuje 80 %.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Aby byla zajištěna úzká souvislost mezi územím a produktem prostřednictvím výživy z travních porostů pocházejícího ze zeměpisné oblasti, pasou se dojnice nejméně 7 měsíců v roce a každý zemědělský podnik disponuje nejméně 0,35 ha plochy travních porostů na dojnici, z nichž alespoň 0,20 ha musí být přístupných z dojíren nebo alespoň 0,10 ha přístupných z dojíren doplněných o přikrmování trávou. Každý zemědělský podnik musí mít hlavní krmnou plochu s nejméně 50 % trávy.

Krmení dojnice nemůže v plné míře pocházet ze zeměpisné oblasti. Potřebu bílkovin dojnic totiž nelze vždy pokrýt z ploch obhospodařovaných v této oblasti. Kromě toho nelze zaručit původ surovin v doplňkových krmivech. Osmdesát procent základní krmné dávky stáda, kterou tvoří pícniny, se produkuje v zeměpisné oblasti (počítáno na sušinu a rok). Jelikož základní krmná dávka tvoří přibližně 70 % veškerého krmení dojnic, podíl krmení pocházejícího z dané oblasti lze přibližně odhadnout na nejméně 56 %.

Tráva v různých podobách představuje nejméně 40 % průměrné základní krmné dávky po dobu minimálně sedmi měsíců pastvy a nejméně 20 % denní dávky po zbytek roku. Přidávání doplňků krmiva je omezeno na 1 800 kg na krávu ve stádě a kalendářní rok.

Povolené pícniny jsou: tráva, kukuřice, obiloviny nebo nezralé bílkovinné plodiny (celá rostlina), sláma, vojtěška (vše v čerstvé nebo konzervované podobě) a krmná řepa, kořenová zelenina a sušená dužina červené řepy.

V základní krmné dávce a v doplňkových krmivech jsou zakázány zelí, vodnice, řepice olejná, čerstvá řepka olejka, močovina a z ní získané produkty.

V doplňkových krmivech se nesmějí používat tyto suroviny:

Pokud jde o výrobce, mléko z každého sběru určeného na výrobu másla „Beurre d’Isigny“ celkově pochází ze stáda, jež ze 30 % tvoří dojnice normandského plemene, přičemž sběr se definuje jako veškeré mléko sebrané a zpracované výrobcem během 48 hodin.

Sběr se provádí maximálně každých 48 hodin po prvním dojení. Mléko sebrané v zemědělských podnicích se bez překládky vyloží přímo v místě, kde se odstřeďuje. Při přijetí činí kyselost syrového mléka 14 až 16 ° stupnice Dornic, tj. pH 6,6 až 6,85.

Minimální obsah tuku ve smetaně pro výrobu másla je nejméně 35 g na 100 g produktu. Pro výrobu másla nelze použít odtučněnou smetanu, syrovou smetanu, sterilovanou smetanu a smetanu sterilovanou vysokotepelným ošetřením (UHT).

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Produkce mléka a výroba másla probíhají ve vymezené zeměpisné oblasti definované v bodě 4.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Případné zmrazení másla a jeho balení se provádějí v zeměpisné oblasti.

Balení másla je totiž velmi důležitý úkon při řízení kvality produktů, neboť tuk je citlivý na oxidaci. K balení tedy musí dojít rychle po ukončení výroby. Provádí se proto ve vymezené zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4, a to v prodejních jednotkách o hmotnosti nepřekračující 25 kg.

Máslo může být zmrazeno nebo hluboce zmrazeno nejvýše po dobu 12 měsíců za předpokladu, že je zabaleno v jednotce o hmotnosti nejméně 1 kg a nejvýše 25 kg. Zmrazení se provádí nejpozději 10 dní po výrobě u texturovaného másla a nejvýše 30 dní po výrobě u netexturovaného másla.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Každé na trh uváděné balení s chráněným označením původu „Beurre d’Isigny“ obsahuje samostatnou etiketu s názvem označení původu napsaným písmem, jehož velikost odpovídá nejméně dvěma třetinám velikosti největšího písma nacházejícího se na etiketě.

Štítek s nápisem „Beurre d’Isigny – Appellation d’Origine Protégée“ musí být nalepen nebo uveden na obalech nebo nádobách, za což nese odpovědnost příslušný subjekt.

Symbol Evropské unie pro „CHOP“ a štítek se nacházejí vedle sebe nebo nad sebou, přičemž nejsou odděleny jiným údajem. Minimální rozměr označení původu neplatí pro štítek, pokud se toto označení objevuje jinde na etiketě.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Vymezená zeměpisná oblast se rozkládá na území obcí těchto departementů:

departement Calvados (82 obcí):

kanton Bayeux, všechny obce s výjimkou obcí Chouain, Condé-sur-Seulles, Ellon, Esquay-sur-Seulles, Juaye-Mondaye, Le manoir, Manvieux, Ryes, Tracy-sur-Mer, Vaux-sur-Seulles, Vienne-en-Bessin,

kanton Trévières, všechny obce s výjimkou obcí La Bazoque, Cahagnolles, Cormolain, Foulognes, Litteau, Planquery, Sainte-Honorine-de-Drucy, Sallen,

departement la Manche (93 obcí):

kanton Agon-Coutainville, obce Auxais, Feugères, Gonfreville, Gorges, Marchésieux, Nay, Périers, Raids, Saint-Germain-sur-Sèves, Saint-Martin-d’Aubigny, Saint-Sébastien-de-Raids,

kanton Bricquebec, obce Etienville, Les Moitiers-en-Bauptois, Orglandes,

kanton Carentan-les-Marais, všechny obce,

kanton Créances, obce Montsenelle (pouze v případě území bývalých obcí Coigny, Prétot-Sainte-Suzanne, Saint-Jores), Le Plessis-Lastelle,

kanton Pont-Hébert, všechny obce s výjimkou obcí Bérigny, Saint-André-de-l’Epine, Saint-Georges-d’Elle, Saint-Germain-d’Elle, Saint-Pierre-de-Semilly,

kanton Saint-Lô-1, všechny obce s výjimkou obcí Agneaux, Le Lorey, Marigny-Le-Lozon (pouze v případě území bývalé obce Lozon), Le Mesnil-Amey, Saint-Gilles, Saint-Lô,

kanton Valognes, všechny obce s výjimkou obcí Brix, Huberville, Lestre, Lieusaint, Montaigu-la-Brisette, Saint-Germain-de-Tournebut, Saint-Joseph, Saint-Martin-d’Audouville, Saussemesnil, Tamerville, Valognes, Vaudreville, Yvetot-Bocage.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Zeměpisnou oblast výroby másla „Beurre d’Isigny“ tvoří území ve tvaru půlměsíce s usazeninami a nízkou nadmořskou výškou (< 50 m). Tato oblast nazývaná Col du Cotentin tvoří pozoruhodnou geologickou jednotku formovanou četnými výstupy a ústupy moře. Rozlišuje se mezi dolní zemí „Bas Pays“, která sestává z pobřežních bažin a vysušených, avšak zaplavitelných, nánosů, a zalesněnou horní zemí „Haut Pays“, kterou tvoří plošina a vápencové ostrůvky, jakož i nízké jílovité a kamenité pahorky na východě. Půda se vyznačuje především velkým množstvím mořských a říčních naplavenin, které se nacházejí hlavně v zátoce „Baie des Veys“ a v údolích řek, které se do ní vlévají.

Podnebí v Col du Cotentin s úhrnem srážek přibližně 800 mm a více než 170 dni deště rovnoměrně rozloženého po celý rok, nižšími letními teplotami a mírnými zimami, menšími teplotními výkyvy než v Saint-Lô nebo v Caen lze považovat za mírné oceánské. Díky neexistující členitosti netrpí toto vlhké a mírné podnebí s častými mlhami výkyvy. Vliv oceánu se projevuje i velkým množstvím solných výparů z moře, které kropí travnaté porosty.

Oblast Col du Cotentin je jedním z center normandského pastevectví, které v Normandii existovalo před vlnou přeměny obdělávané půdy na travní porosty, s níž se započalo v roce 1800. Chovatelé učinili z regionu Isigny ceněnou pastvinářskou oblast, kterou v roce 1874 sdružení „Association Normande“ označilo jako „oblast bujných pastvin a skutečných zdrojů smetany a másla“.

Od poloviny 19. století chovatelé na poloostrově Cotentin brání čistotu plemene Cotentin, které se pak stane základem normandského plemene, zejména z důvodu dojivosti tohoto místního plemene. Avšak toto postavení „kolébky plemene“ znevýhodňuje místní chovatele, kteří otálejí s využíváním pokroků umělé inseminace a přecházejí na produktivní a homogenní plemeno Prim’Holstein.

Obyvatelé oblasti Col du Cotentin si velmi rychle dali do souvislosti optimální využití travních porostů stádem dojnic a zhodnocení mléka prostřednictvím výroby a prodeje másla.

Ještě dnes tvoří travní porosty základ krmení dojnic, které je spásají po nejméně sedm měsíců a v podobě podávané píce se jimi živí po zbytek roku. Díky poutu producentů k normandskému plemenu, výrobě vynikajícího másla z mléka bohatého na tuky a bílkoviny lze v zeměpisné oblasti zachovat toto plemeno v hojné míře.

Know-how výroby se zakládá na uchovávání čerstvého mléka prostřednictvím řízeného chladu od stáje po výrobnu másla, na pravidelnosti sběru, zavedení biologického zrání spojeného s řízením kvasné flóry prostřednictvím pasterizace mléka s následným zaočkováním, odstřeďováním a posléze stloukáním.

Máslo „Beurre d’Isigny“ je mazlavé a dobře roztíratelné. Po vytvoření struktury je pevné a poddajné, hmota není mastná ani lepkavá, neláme se. Svou celistvou slonovinovou barvou v zimě až pryskyřníkovitě žlutou barvou v období pastvy skýtá svěží vůni připomínající čerstvou šlehačku. Jeho jemnou vůni může doprovázet chuť lískových ořechů.

Zeměpisná oblast se těší pravidelnému rozložení dešťů během roku a mírným teplotám i v zimě, a to díky své zeměpisné poloze (blízkosti moře) a morfologii (chybějící členitosti). Jedná se o faktory příznivě ovlivňující růst trávy během celého roku i dlouhé období pastvy zvířat. Jílovito-vápenaté půdy bohaté na minerály s recentně vytvořenými mořskými usazeninami představují pro tyto travní porosty značné bohatství, zatímco naplaveniny, které pokrývají „Haut-Pays“, tvoří pozoruhodný vodní regulátor příznivý pro pravidelný růst trávy.

Ke kvalitě mléčného tuku přispívá v zeměpisné oblasti kombinace podílu trávy, která dodává organoleptické vlastnosti specifické pro označení a očekávanou mazlavost, a podílu výživově hodnotnější píce, která podporuje produkci velkých kapének tuku umožňujících fixovat aromatické složky mléka dodané trávou.

Máslo „Beurre d’Isigny“ se tak vyznačuje optimálním využitím trávy z dané oblasti s dlouhým obdobím pastvy dojnic a podáváním konzervované píce během zimního období spolu s jinými druhy píce. Přeprava píce z Bas-Pays do Haut-Pays a její uskladnění je totiž tradiční způsob daný zeměpisnou polohou statků, které se nacházejí obvykle v Haut-Pays, ale mají pastviny i v Bas-Pays.

Uvedená výživa dobytka částečně normandského plemene je základem pro kvalitní mléko, jehož tuk dodává produktu vynikající mazlavou konzistenci.

V období pastvy karotenoidy nacházející se v trávě z pastvin regionu navíc máslu dodávají přirozenou pryskyřníkovitou barvu.

Zachování tradičních postupů při výrobě másla, zejména nepřípustnost přidávání aromat a kyseliny mléčné, použití zralé smetany a stloukání, se významně podílí na vlastnostech suroviny, již dojnice poskytují. U úspěchu tohoto produktu rovněž stojí udržování obchodních vztahů se sítí mlékáren na území Francie, regionální restaurace a trhy, na něž se máslo vyváží.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-ba1010a1-bc3a-4468-a1d2-7578d8fd5494