13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/2

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Warszawie (Polsko) dne 19. listopadu 2018 — KROL — Zakład Robót Wodno-Kanalizacyjnych Sp. z o.o., S. k. v. Porr S.A.

(Věc C-722/18)

(2019/C 164/03)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Okręgowy w Warszawie

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: KROL — Zakład Robót Wodno-Kanalizacyjnych Sp. z o.o., S. k.

Žalovaná: Porr S.A.

Předběžná otázka

Připouští unijní právo, konkrétně body 13, 20 a 22 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (1) a článek 18 Smlouvy o fungování Evropské unie vyjadřující zásadu zákazu diskriminace, možnost vyloučení náhrady za opožděné platby u finančních transakcí z prostředků pocházejících v celém rozsahu nebo částečně ze strukturálních fondů a Fondu soudružnosti Evropské unie, které vyplývá z článku 4 bodu 3 písm. c) ustawy o terminach zapłaty w transakcjach handlowych (zákon o platebních lhůtách v obchodních transakcích)?

(1) Úř. věst. 2000, L 200, s. 35; Zvl. vyd. 17/01, s. 226.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/3

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Najwyższym (Polsko) dne 27. listopadu 2018 — JA v. Skarb Państwa — Sejm Rzeczypospolitej Polskiej, Senat Rzeczypospolitej Polskiej, Prezes Rady Ministrów, Minister Sprawiedliwości a Minister Finansów

(Věc C-745/18)

(2019/C 164/04)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Najwyższy

Účastníci původního řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): JA

Žalovaní: Skarb Państwa — Sejm Rzeczypospolitej Polskiej, Senat Rzeczypospolitej Polskiej, Prezes Rady Ministrów, Minister Sprawiedliwości i Minister Finansów

Předběžná otázka

Musí být článek 73 a čl. 78 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) a čl. 11 část A odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (2), které uvedeným článkům předcházely, ve světle obecných zásad odpovědnosti členského státu za škodu dovozených v judikatuře Soudního dvora (zejména rozsudky Soudního dvora ze dne 19. listopadu 1991, Andrea Francovich a Danila Bonifaci a další v. Italská republika, spojené věci C-6/90 a C-9/90, ECLI:EU:C:1991:428, a ze dne 5. března 1996, Brasserie du Pêcheur SA v. Bundesrepublik Deutschland a The Queen v. Secretary of State for Transport, ex parte: Factortame Ltd a další, spojené věci C-46/93 a C-48/93, ECLI:EU:C:1996:79), vykládány v tom smyslu, že z nich ode dne 1. května 2004 vyplývá členskému státu, který tímto dnem vstoupil do Evropské unie, povinnost přijmout právní úpravu, jež insolvenčnímu správci přiznává odměnu zvýšenou o částku daně z přidané hodnoty z této odměny?

(1) Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.

(2) Úř. věst. 1977, L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/4

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym w Siemianowicach Śląskich (Polsko) dne 12. prosince 2018 — Mikrokasa S.A. v Gdyni a Revenue Niestandaryzowany Sekurytyzacyjny Fundusz Inwestycyjny Zamknięty ve Varšavě v. XO

(Věc C-779/18)

(2019/C 164/05)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy w Siemianowicach Śląskich

Účastníci původního řízení

Žalobci: Mikrokasa S.A. v Gdyni a Revenue Niestandaryzowany Sekurytyzacyjny Fundusz Inwestycyjny Zamknięty ve Varšavě

Žalovaná: XO

Předběžné otázky

Musí být ustanovení směrnice 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (1), zejména její čl. 3 písm. g), čl. 10 odst. 1 a čl. 22 odst. 1, vykládána v tom smyslu, že brání tomu, aby tzv. „další náklady úvěru odlišné od úroků“, stanovované paušálně podle zákonem stanoveného výpočtového vzorce, uvedeného v článku 36a ustawy o kredycie konsumenckim (zákon ze dne 12. května 2011, o spotřebitelském úvěru; Dz. U. 2018.993, konsolidované znění), byly z tzv. „celkových nákladů úvěru pro spotřebitele“ ve smyslu výše uvedené směrnice vyčleněny takovým způsobem, který umožňuje zatajit před spotřebitelem skutečnou výši nákladů úvěru odlišných od úroků, které nese poskytovatel služby?

Musí být ustanovení směrnice 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (2), zejména její čl. 1 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1, vykládána v tom smyslu, že brání kontrole ujednání smluv o spotřebitelském úvěru z hlediska podmínek stanovených v článku 3 uvedené směrnice, jde-li o tzv. další náklady úvěru odlišné od úroků, jejichž určování se řídí kritérii stanovenými článkem 36a ustawy o kredycie konsumenckim (zákon ze dne 12. května 2011, o spotřebitelském úvěru; Dz. U. 2018.993, konsolidované znění)?

(1) Úř. věst. 2008, L 133, s. 66.

(2) Úř. věst. 1993, L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288, oprava Úř. věst. 2016, L 303, s. 26.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/5

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Naczelny Sąd Administracyjny (Polsko) dne 28. prosince 2018 — A.B., C.D., E.F., G.H., I.J. v. Krajowa Rada Sądownictwa

(Věc C-824/18)

(2019/C 164/06)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Naczelny Sąd Administracyjny

Účastníci původního řízení

Stěžovatelé: A.B., C.D., E.F., G.H., I.J.

Další účastnice řízení: Krajowa Rada Sądownictwa

Předběžné otázky

Musí být článek 2 ve spojení s čl. 4 odst. 3 třetím pododstavcem, čl. 6 odst. 1 a čl. 19 odst. 1 SEU, ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv, čl. 9 odst. 1 směrnice Rady 2000/78/ES a čl. 267 třetím pododstavcem SFEU, vykládány v tom smyslu, že:

dochází k porušení zásady právního státu, práva na účinný právní prostředek a na účinnou soudní ochranu v situaci, kdy vnitrostátní zákonodárce v souvislosti s přiznáním práva na podání stížnosti k soudu v individuálních případech, které se týkají výkonu funkce soudce u soudu poslední instance členského státu (Nejvyššího soudu), stanoví, že rozhodnutí přijaté v kvalifikačním řízení, které předchází předložení návrhu na jmenování do funkce soudce uvedeného soudu, je pravomocné a účinné, nebylo-li rozhodnutí, které bylo přijato ve věci společného projednání a hodnocení všech kandidátů k Nejvyššímu soudu, napadeno všemi účastníky kvalifikačního řízení, mezi nimiž je také kandidát, který nemá zájem napadnout uvedené rozhodnutí, jehož se týká návrh na jmenování do funkce, což ve výsledku:

—	ruší účinnost opravného prostředku a možnost provedení reálného přezkumu průběhu uvedeného kvalifikačního řízení ze strany příslušného soudu?

—

a v situaci, kdy se toto řízení týká i těch pozic soudců Nejvyššího soudu, vůči nimž byl oproti soudcům, kteří dosud tyto funkce zastávali, uplatněn nový, nižší důchodový věk, aniž bylo rozhodnutí o využití nižšího důchodového věku ponecháno výhradně na dotčeném soudci, také není — z hlediska zásady neodvolatelnosti soudců, pokud bude konstatováno, že tato zásada byla takto porušena — bez vlivu na rozsah a výsledek soudního přezkumu uvedeného kvalifikačního řízení?

Musí být článek 2 ve spojení s čl. 4 odst. 3 třetím pododstavcem a čl. 6 odst. 1 SEU, ve spojení s čl. 15 odst. 1, článkem 20, čl. 21 odst. 1 a čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv, s čl. 2 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2000/78/ES, jakož i s čl. 267 třetím pododstavcem SFEU, vykládány v tom smyslu, že:

dochází k porušení zásady právního státu, zásady rovného zacházení a rovného přístupu k veřejné službě za stejných podmínek, a sice k výkonu funkce soudce Nejvyššího soudu, za situace, kdy […] je dáno v individuálních případech týkajících se výkonu funkce soudce uvedeného soudu právo na podání stížnosti k příslušnému soudu, avšak v důsledku úpravy právní moci popsané v první otázce může jmenování do funkce soudce Nejvyššího soudu nastat, aniž příslušný soud provedl přezkum průběhu uvedeného kvalifikačního řízení, pokud byl takový přezkum navržen — a zároveň absence tohoto přezkumu, jež porušuje právo na účinný právní prostředek, a tím porušuje i právo na rovný přístup k veřejné službě, a v důsledku toho není v souladu s veřejným zájmem, a situace, kdy orgán členského státu, který má dbát na nezávislost soudů a soudců (Státní soudní rada), před nímž je vedeno řízení ohledně výkonu funkce soudce Nejvyššího soudu, je obsazován tím způsobem, že představitelé soudní moci v tomto orgánu jsou voleni zákonodárnou mocí, neporušuje zásadu institucionální rovnováhy?

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/6

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 3. ledna 2019 — Asmel società consortile a r.l. v. A.N.A.C. — Autorità Nazionale Anticorruzione

(Věc C-3/19)

(2019/C 164/07)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Asmel società consortile a r.l.

Odpůrce: A.N.A.C. — Autorità Nazionale Anticorruzione

Předběžné otázky

Brání unijní právo takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 33 odst. 3a legislativního nařízení č. 163 ze dne 12. dubna 2006, které omezuje autonomii obcí při využívání ústředního nákupního subjektu pouze na dva organizační modely, kterými jsou svazek obcí, pokud již existuje, anebo konsorcium obcí, které má být založeno?

V každém případě, brání unijní právo, a zejména zásady volného pohybu služeb a maximální otevřenosti oblasti veřejných zakázek na služby hospodářské soutěži, takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 33 odst. 3a legislativního nařízení č. 163 ze dne 12. dubna 2006, které ve spojení s čl. 3 odst. 25 legislativního nařízení č. 163 ze dne 12. dubna 2006 ve vztahu k organizačnímu modelu konsorcií obcí vylučuje možnost založit právnické osoby soukromého práva, jako je například konsorcium založené podle obecných předpisů, kterého se účastní rovněž soukromé subjekty?

Brání unijní právo, a zejména zásady volného pohybu služeb a maximální otevřenosti oblasti veřejných zakázek na služby hospodářské soutěži, takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 33 odst. 3a, které, je-li vykládáno v tom smyslu, že umožňuje konsorciím obcí, která jsou ústředními nákupními subjekty, působit na území, které odpovídá celkovému území příslušných obcí, a tudíž maximálně provinčnímu rámci, omezuje rozsah působnosti výše uvedených ústředních nákupních subjektů?

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/7

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 7. ledna 2019 — Azienda ULSS n. 6 Euganea v. Pia Opera Croce Verde Padova

(Věc C-11/19)

(2019/C 164/08)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Azienda ULSS n. 6 Euganea

Odpůrkyně: Pia Opera Croce Verde Padova

Předběžné otázky

Brání bod 28 odůvodnění, článek 10 a čl. 12 odst. 4 směrnice 2014/24/EU (1) v případě, že jsou oba účastníci veřejnými subjekty, použitelnosti článku 5 ve spojení s články 1, 2, 3 a 4 regionálního zákona Benátska č. 26/2012, a to na základě partnerství veřejného sektoru uvedeného ve výše uvedeném čl. 12 odst. 4 a čl. 5 odst. 6 legislativního nařízení č. 50/2016 a článku 15 zákona č. 241/1990?

Brání bod 28 odůvodnění, článek 10 a čl. 12 odst. 4 směrnice 2014/24/EU v případě, že jsou oba účastníci veřejnými subjekty, použitelnosti ustanovení regionálního zákona Benátska č. 26/2012 pouze v omezeném smyslu, tedy že veřejný zadavatel má povinnost odůvodnit rozhodnutí zadat službu běžné zdravotnické přepravy prostřednictvím zadávacího řízení spíše než prostřednictvím přímého zadání, a to na základě partnerství veřejného sektoru uvedeného ve výše uvedeném čl. 12 odst. 4 a čl. 5 odst. 6 legislativního nařízení č. 50/2016 a článku 15 zákona č. 241/1990?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/8

Kasační opravný prostředek podaný dne 10. ledna 2019 Satelitním střediskem Evropské unie (SatCen) proti rozsudku Tribunálu (devátého rozšířeného senátu) vydanému dne 25. října 2018 ve věci T-286/15, KF v. SatCen

(věc C-14/19 P)

(2019/C 164/09)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Satelitní středisko Evropské unie (SatCen) (zástupkyně: A. Guillerme, avocate)

Další účastnice řízení: KF, Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele)

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek;

—	uložil žalobkyni náhradu veškerých nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uvádí SatCen následující důvody:

—	Tribunál se svým závěrem, že má pravomoc rozhodovat o návrhových žádáních navrhovatele, dopustil nesprávného právního posouzení, protože (i) se nezabýval otázkou splnění náležitostí zakládajících jeho pravomoc a (ii) nesprávně vyložil zásadu rovného zacházení;

—	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení svým závěrem, že jeho pravomoc rozhodnout ve sporu je založena na článcích 263 a 268 SFEU;

—	Tribunál tím, že návrhová žádání KF posuzoval vzhledem k vedení správního šetření, zkreslil skutkový stav;

—	Tribunál se při výkladu článku 1 přílohy IX pracovního řádu SatCen a institutu práva na účinnou procesní obranu dopustil nesprávného právního posouzení.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 10. ledna 2019 — A.m.a. — Azienda Municipale Ambiente SpA v. Consorzio Laziale Rifiuti — Co.La.Ri.

(Věc C-15/19)

(2019/C 164/10)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: A.m.a. — Azienda Municipale Ambiente SpA

Odpůrce: Consorzio Laziale Rifiuti — Co.La.Ri.

Předběžné otázky

Je s články 10 a 14 směrnice 1999/31/ES (1) v souladu takový výklad zastávaný odvolacím soudem, kterým dochází k retroaktivnímu uplatnění článků 15 a 17 legislativního nařízení č. 36/2003, kterým se do vnitrostátního právního rámce provádějí výše uvedená ustanovení [unijního práva], zejména pak v části, v níž je stanoveno prodloužení následné péče z deseti na třicet let, a to s tím důsledkem, že již existující skládky, které již mají povolení k provozu, bezpodmínečně podléhají takto uloženým povinnostem?

Je s těmito články — vzhledem k normativnímu obsahu článků 10 a 14 směrnice 1999/31/ES, kterými byly členské státy vyzvány k tomu, aby přijaly „taková opatření, aby cena požadovaná provozovatelem za ukládání jakéhokoli druhu odpadu na skládce zahrnovala náklady na zřízení a provozování skládky, pokud možno včetně nákladů na finanční jistinu nebo její ekvivalent uvedený v čl. 8 písm. a) bodu iv) a předpokládané náklady na uzavření skládky a následnou péči [po] ukončení provozu alespoň po dobu třiceti let“ a „opatření, aby povolené skládky nebo skládky, které jsou v období provádění této směrnice již provozovány, mohly nadále fungovat“ — v souladu takový výklad zastávaný odvolacím soudem, kterým dochází k uplatnění článků 15 a 17 legislativního nařízení č. 36/2003 na již existující skládky, které již mají povolení k provozu, ačkoli při provádění takto uložených povinností, a to i ve vztahu k těmto skládkám, článek 17 omezuje prováděcí opatření na stanovení přechodného období a neobsahuje žádné opatření směřující k omezení finančního dopadu tohoto prodloužení na „držitele“?

Je s články 10 a 14 směrnice 1999/31/ES v souladu takový výklad zastávaný odvolacím soudem, kterým dochází k uplatnění výše uvedených článků 15 a 17 legislativního nařízení č. 36/2003 na již existující skládky, které již mají povolení k provozu, a to i s ohledem na finanční zátěž vyplývající z takto uložených povinnosti a zejména z prodloužení následné péče z deseti na třicet let, čímž dochází k zatížení „držitele“ a tímto způsobem k ospravedlnění změny tarifních sazeb stanovených ve smluvních dohodách upravujících činnost likvidace in pejus pro držitele?

Je konečně s články 10 a 14 směrnice 1999/31/ES v souladu takový výklad zastávaný odvolacím soudem, kterým dochází k uplatnění výše uvedených článků 15 a 17 legislativního nařízení č. 36/2003 na již existující skládky, které již mají povolení k provozu, a to i s ohledem na finanční zátěž vyplývající z takto uložených povinností a zejména z prodloužení následné péče z deseti na třicet let, přičemž — pro účely jejich určení — je zohledněn nejen odpad uložený počínaje vstupem prováděcích ustanovení v platnost, ale také odpad, který byl uložen již dříve?

(1) Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1; Zvl. vyd. 15/04, s. 228).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Krakowie (Polsko) dne 3. ledna 2019 — VL v. Szpital Kliniczny im. dra J. Babińskiego Samodzielny Publiczny Zakład Opieki Zdrowotnej w Krakowie

(Věc C-16/19)

(2019/C 164/11)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Okręgowy w Krakowie

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: VL

Žalovaná: Szpital Kliniczny im. dra J. Babińskiego Samodzielny Publiczny Zakład Opieki Zdrowotnej w Krakowie

Předběžná otázka

„Musí být článek 2 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, (1) vykládán v tom smyslu, že jednou z forem porušení zásady rovného zacházení je odlišování situací jednotlivých osob, které patří do skupiny vyznačující se chráněným znakem (zdravotní postižení), pokud zaměstnavatel v rámci této skupiny odlišuje na základě zdánlivě neutrálního kritéria a toto kritérium nemůže být objektivně odůvodněno legitimním cílem a opatření přijatá za tímto účelem nejsou přiměřená a nezbytná?“

(1) Úř. věst. 2000, L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Poznaniu (Polsko) dne 15. ledna 2019 — Corporis Sp. z o.o. w Bielsku Białej v. Gefion Insurance A/S, Kodaň

(Věc C-25/19)

(2019/C 164/12)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Okręgowy w Poznaniu

Účastnice původního řízení

Stěžovatelka: Corporis Sp. z o.o. se sídlem v Bielsku-Bialé

Žalovaná: Gefion Insurance A/S se sídlem v Kodani

Předběžná otázka

Musí být čl. 152 odst. 1 a 2 ve spojení s článkem 151 směrnice 2009/138/ES (1) a s bodem 8 odůvodnění nařízení č. 1393/2007 (2) vykládán v tom smyslu, že zastupování neživotní pojišťovny ustanoveným zástupcem zahrnuje převzetí návrhu na zahájení soudního řízení ve věci pojistného plnění po dopravní nehodě?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 (Úř. věst. L 324, s. 79).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Commissione tributaria provinciale di Modena (Itálie) dne 15. ledna 2019 — Azienda USL di Modena v. Comune di Sassuolo

(Věc C-26/19)

(2019/C 164/13)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione tributaria provinciale di Modena

Účastníci původního řízení

Žalobce: Azienda USL di Modena

Žalovaná: Comune di Sassuolo

Předběžné otázky

Je čl. 9. odst. 8 legislativního nařízení č. 23 [ze dne 14. března 2011], který stanoví ve prospěch italských národních zdravotnických institucí osvobození od jednotné obecní daně u vlastněných nemovitostí, které jsou určeny výhradně pro plnění úkolů, které s nimi byly spojeny, pokud je vykládán v tom smyslu, že přiznává zvýhodnění také AUSL, který pronajal nemovitost obchodní společnosti se smíšeným veřejným a soukromým kapitálem, ve které má 51 % podíl tento AUSL, která v této nemovitosti poskytuje zdravotní služby v konkurenčním vztahu s dalšími zdravotnickými zařízeními se zcela soukromým kapitálem, čímž dosahuje daňového zvýhodnění, které lze považovat za státní podporu se změnou pravidel volného trhu, v souladu s článkem 107 SFEU, který zakazuje státní podporu „v jakékoli formě“?

Je italská žádost o vydání předběžného platebního výměru stanovená v článku 11 zákona č. 212 [ze dne 27. července 2000], která brání vykládat čl. 9 odst. 8 legislativního nařízení č. 23 obdobně jako judikatura italského Suprema Corte (Nejvyšší soud), která se vytvořila v otázce obecní daně v nemovitosti v tom smyslu, že AUSL nemá nárok na osvobození od jednotné obecní daně v případě, že nemovitost je využívána ze strany S.p.A. [obchodní společnost], i když v ní má podíl tento veřejnoprávní subjekt, která v této nemovitosti vykonává zdravotnickou činnost v konkurenčním vztahu s dalšími obchodními společnostmi se zcela soukromým kapitálem, které také poskytují zdravotní služby, čímž dosahuje daňového zvýhodnění, které lze považovat za státní podporu se změnou pravidel volného trhu, v souladu se Smlouvou, tedy zda je v souladu s článkem 107 SFEU, který zakazuje státní podporu „v jakékoli formě“?

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 16. ledna 2019 — Ryanair Ltd, Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato — Antitrust v. Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato — Antitrust a další

(Věc C-28/19)

(2019/C 164/14)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Ryanair Ltd, Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato — Antitrust

Odpůrci: Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato — Antitrust, Ryanair Ltd, Ryanair DAC

Předběžné otázky

Musí být čl. 23 odst. 1 druhá věta nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (1) vykládán v tom smyslu, že položky týkající se poplatků za on-line odbavení a „administrativního poplatku“ za nákup prostřednictvím kreditní karty, které se váží na cenu samotných letenek, jakož i položky vyplývající z uplatnění DPH na tarify a na nepovinné příplatky u vnitrostátních letů, spadají do kategorie nevyhnutelných, předvídatelných nebo volitelných cenových příplatků?

2)	Musí být čl. 23 odst. 1 čtvrtá věta nařízení č. 1008/2008 vykládán v tom smyslu, že výrazem „volitelný“ se rozumí to, čemu se většina spotřebitelů může vyhnout?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění) (Úř. věst. 2008, L 293, s. 3).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul București (Rumunsko) dne 29. ledna 2019 — Orange Romania SA v. Autoritatea Națională de Supraveghere a Prelucrării Datelor cu Caracter Personal

(Věc C-61/19)

(2019/C 164/15)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunalul București

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Orange Romania SA

Žalovaný: Autoritatea Națională de Supraveghere a Prelucrării Datelor cu Caracter Personal

Předběžné otázky

1)	Jaké podmínky musí být ve smyslu čl. 2 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (1) ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů splněny, aby mohl být projev vůle považován za výslovný a vědomý?

2)	Jaké podmínky musí být ve smyslu čl. 2 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů splněny, aby mohl být projev vůle považován za svobodně učiněný?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. 1995, L 281, s. 31).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul București (Rumunsko) dne 29. ledna 2019 — Star Taxi App SRL v. Unitatea Administrativ Teritorială Municipiul București prin Primar General, Consiliul General al Municipiului București

(Věc C-62/19)

(2019/C 164/16)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunalul București

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Star Taxi App SRL

Žalované: Unitatea Administrativ Teritorială Municipiul București prin Primar General, Consiliul General al Municipiului București

Předběžné otázky

Musí být ustanovení směrnice 98/34/ES (1) (čl. 1 bod 2), ve znění směrnice 98/48/ES (2), a směrnice 2000/31/ES (3) [čl. 2 písm. a)], podle kterých je službou informační společnosti „služba poskytovaná […] za úplatu, na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce služeb“, vykládána v tom smyslu, že taková činnost, jako je činnost vykonávaná společností Star Taxi App SRL (tedy služba spočívající v přímém propojení zákazníků s řidiči taxislužby prostřednictvím elektronické aplikace), musí být považována za konkrétní službu informační společnosti a sdílené ekonomiky (vzhledem k tomu, že Star Taxi App SRL nenaplňuje kritéria dopravce, která byla zohledněna Soudním dvorem Evropské unie v bodě 39 rozsudku C-434/15 s odkazem na společnost Uber)?

V případě, že je [aplikace] Star Taxi App SRL považována za službu informační společnosti, vedou ustanovení článku 4 směrnice 2000/31/ES, článků 9, 10 a 16 směrnice 2006/123/ES (4) a článku 56 SFEU k uplatnění zásady volného pohybu služeb na činnost společnosti Star Taxi App SRL? V případě kladné odpovědi, brání tato ustanovení takové regulaci, jako je regulace stanovená v Hotărârea Consiliului General al Municipiului București (usnesení Rady hlavního města Bukurešti) č. 626/19.12.2017, kterým se mění a doplňuje usnesení Rady hlavního města Bukurešti č. 178/2008, kterým se schvaluje rámcové nařízení, specifikace a koncesní smlouva v delegované správě pro účely organizace a poskytování veřejné služby místní přepravy prostřednictvím vozu taxi — články I, II, III, IV a V?

V případě, že je na službu poskytovanou společností Star Taxi App SRL použitelná směrnice 2000/31/ES, představují omezení volného pohybu elektronických služeb, která jsou uložena členským státem, jež spočívají v podmínění poskytování dané služby držením povolení či licence, legitimní opatření odpovídající výjimkám z čl. 3 odst. 2 směrnice 2000/31 stanoveným v čl. 3 odst. 4 této směrnice?

Brání ustanovení článku 5 směrnice 2015/1535 (5) přijetí, bez předchozího oznámení Evropské komisi, takové regulace, jako je regulace uvedená v HCGMB č. 626/19.12.2017, kterým se mění a doplňuje usnesení Rady hlavního města Bukurešti č. 178/2008, kterým se schvaluje rámcové nařízení, specifikace a koncesní smlouva v delegované správě pro účely organizace a poskytování služby místní veřejné přepravy prostřednictvím vozu taxi — články I, II, III, IV a V?

(1) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. 1998, L 204, s.37).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES ze dne 20. července 1998, kterou se mění směrnice 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. 1998, L 217, s.18).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. 2000, L 178, s.1).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. 2006, L 376, s.36).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. 2015, L 241, s.1).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/15

Kasační opravný prostředek podaný dne 30. ledna 2019 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 21. listopadu 2018 ve věci T-587/16, HM v. Evropská komise

(Věc C-70/19 P)

(2019/C 164/17)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: T. S. Bohr, G. Gattinara, zmocněnci)

Další účastnice řízení: HM

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 21. listopadu 2018 ve věci T-587/16, HM v. Evropská komise;

—	vrátil věc zpět Tribunálu;

—	rozhodl, že o nákladech prvostupňového řízení a řízení o kasačním opravném prostředku bude rozhodnuto později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Evropská komise předkládá dva důvody kasačního opravného prostředku.

Ve svém prvním důvodu kasačního opravného prostředku, který tvoří tři části, Evropská komise vytýká Tribunálu, že se dopustil nesprávného právního posouzení stran rozdělení pravomocí mezi výběrovou komisí a Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO).

V první části tohoto důvodu Evropská komise tvrdí, že Tribunál se dopustil pochybení při právní kvalifikaci napadeného aktu, tj. rozhodnutí EPSO ze dne 17. srpna 2015, kterým bylo rozhodnuto o tom, že žádost o přezkum podaná žalobcem nebude postoupena výběrové komisi z důvodu opožděnosti. Toto sdělení bylo učiněno v rámci pravomoci, kterou úřadu EPSO svěřuje bod 3.1.3. obecných pravidel platných pro otevřená výběrová řízení, který se týká korespondence s uchazeči.

Ve druhé části tohoto důvodu Evropská komise vytýká Tribunálu, že se dopustil nesprávného právního posouzení při svém výkladu obecných pravidel. Evropská komise má za to, že bod 3.4.3. těchto obecných pravidel je třeba vykládat nejen ve spojení s bodem 3.1.3., ale i s ohledem na znění a účely bodu 3.4.3., který svěřuje úřadu EPSO pravomoc v oblasti postupu interního přezkumu.

Ve třetí části tohoto důvodu Evropská komise vytýká Tribunálu, že se dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu článku 7 přílohy III služebního řádu úředníků. Podle ní je sporné sdělení opatřením správně-technické povahy, které má za cíl zaručit uplatňování jednotných kritérií v rámci výběrových řízení v souladu s výše uvedeným čl. 7 odst. 1. Evropská komise má za to, že výše uvedená kvalifikace je rovněž v souladu s úlohou úřadu EPSO, který napomáhá výběrové komisi, jak bylo uvedeno v rozsudku Tribunálu T-361/10 P, Evropská komise v. Pachitis (1).

Ve druhém důvodu kasačního opravného prostředku Evropská komise vytýká Tribunálu, že se dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu žalobního důvodu, který se týkal nedostatku pravomoci autora aktu. Evropská komise má za to, že Tribunál v projednávané věci nepřezkoumal, zda by byl v případě, že by došlo k nápravě vady nedostatku pravomoci, přijat akt s týmž nebo jiným obsahem. Bez provedení tohoto přezkumu nemohl podle Evropská komise Tribunál napadený akt zrušit.

(1) ECLI:EU:T:2011:742.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul Specializat Mureș (Rumunsko) dne 31. ledna 2019 — MF v. BNP Paribas Personal Finance SA Paris Sucursala București, Secapital Sàrl

(Věc C-75/19)

(2019/C 164/18)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunalul Specializat Mureș

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: MF

Odpůrkyně: BNP Paribas Personal Finance SA Paris Sucursala București, Secapital Sàrl

Předběžné otázky

Brání ustanovení směrnice Rady 93/13/EHS (1) o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, zejména body 12, 21 a 23 odůvodnění směrnice a čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 2 a článek 8 směrnice takovému výkladu vnitrostátních soudů, podle něhož se spotřebitel nemůže v rámci námitky proti výkonu rozhodnutí — která na základě vnitrostátního práva představuje zvláštní žalobu, která může být podána v určité lhůtě a za určitých omezujících podmínek — po zahájení nuceného výkonu rozhodnutí vůči odpůrci, z důvodu, který je pro tento opravný prostředek nepřípustný, dovolávat určení existence zneužívajících ujednání ve smlouvě o spotřebitelském úvěru uzavřené s obchodníkem — smlouva o spotřebitelském úvěru, která podle zákona představuje exekuční titul a na jejímž základě byl zahájen nucený výkon rozhodnutí vůči spotřebiteli — s odkazem na vnitrostátní právní úpravu, která stanoví žalobu podle obecných právních předpisů, která je nepromlčitelná, prostřednictvím které se může spotřebitel kdykoli domáhat určení existence zneužívajících ujednání a toho, aby tato ujednání byla zbavena svých účinků, aniž by rozhodnutí v rámci tohoto řízení vytvářelo přímé důsledky pro řízení o nuceném výkonu rozhodnutí, jelikož existuje riziko, že nucený výkon rozhodnutí je dokončen předtím, než je přijato rozhodnutí v rámci řízení podle obecných právních předpisů?

V případě kladné odpovědi na první otázku, brání tato ustanovení směrnice takovému vnitrostátnímu ustanovení, které stanoví 15 denní lhůtu od sdělení prvních aktů nuceného výkonu rozhodnutí (prostřednictvím kogentního ustanovení veřejného pořádku, jehož nedodržení má za následek zamítnutí žaloby z důvodu jejího opožděného podání), v rámci které musí spotřebitel-odpůrce (dlužník podléhající nucenému výkonu rozhodnutí) uplatnit zneužívající povahu smluvních ujednání obsažených ve smlouvě o spotřebitelském úvěru uzavřené s obchodníkem, s ohledem na to, že stejný režim existuje ve vnitrostátním právu také pro možnost uplatnění podobných výtek, posuzovaných jako námitky ve věci samé, s přihlédnutím ke skutečnosti, že podle ustálené judikatury Soudního dvora je povinností vnitrostátního soudu přezkoumat zneužívající povahu smluvních ujednání z moci úřední, a to jakmile disponuje skutkovými a právními poznatky nezbytnými pro tento účel?

(1) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. 1993, L 95, s. 29).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym Szczecin — Prawobrzeże i Zachód w Szczecinie (Polsko) dne 31. ledna 2019 — Profi Credit Polska S.A. v. QJ

(Věc C-84/19)

(2019/C 164/19)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy Szczecin — Prawobrzeże i Zachód w Szczecinie

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Profi Credit Polska S.A.

Žalovaná: QJ

Předběžné otázky

Musí být čl. 1 odst. 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 (1) vykládán v tom smyslu, že vylučuje, aby se ustanovení směrnice použila pro zkoumání zneužívající povahy jednotlivých smluvních ujednání, které se týkají neúrokových nákladů úvěru, v případě, kdy závazné právní předpisy členského státu určují horní hranici těchto nákladů tím, že stanoví, že neúrokové náklady úvěru, jež vyplývají ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, se nehradí v rozsahu, v jakém překračují nejvyšší přípustné neúrokové náklady úvěru vypočítané způsobem stanoveným zákonem nebo celkovou částku úvěru?

Musí být čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13 vykládán v tom smyslu, že neúrokové náklady (v podobě poplatku, provize nebo v jiné formě) spojené se samotným uzavřením smlouvy a poskytnutím půjčky, které dlužník nese a splácí společně s půjčkou vedle úroků, jako ujednání dané smlouvy nepodléhá posouzení podle tohoto ustanovení z hlediska své zneužívající povahy, pokud je sepsáno jasným a srozumitelným jazykem?

Musí být čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13 vykládán v tom smyslu, že smluvní ujednání, která stanoví různé náklady spojené s poskytnutím půjčky, nejsou „sepsána jasným a srozumitelným jazykem“, pokud neobjasňují, za jaké konkrétní protislužby jsou vybírány a neumožňují spotřebiteli, aby určil, jaké jsou mezi nimi rozdíly?

(1) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Galicia (Španělsko) dne 6. února 2019 — Agencia Estatal de la Administración Tributaria v. RK

(Věc C-85/19)

(2019/C 164/20)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud:

Tribunal Superior de Justicia de Galicia

Účastnice původního řízení

Odvolatelka: Agencia Estatal de la Administración Tributaria

Žalobkyně: RK

Předběžná otázka

Je ustanovení kolektivní smlouvy a podniková zvyklost, podle kterých se pro účely odměňování a pro účely povyšování vypočítává počet let odpracovaných zaměstnankyní na částečný úvazek s vertikálním rozložením pracovní doby v celoročním přepočtu jen s přihlédnutím k době výkonu práce, v rozporu s ustanovením 4 odst. 1 a 2 evropské rámcové dohody o částečném pracovním úvazku (směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 (1)), jakož i s čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 (2) o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)?

(1) Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS ( Úř. věst. 1998, L 14, s. 9; Zvl. vyd. 05/03, s. 267).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání ( Úř. věst. 2006, L 204, s. 23).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil no 9 de Barcelona (Španělsko) dne 6. února 2019 — SL v. Vueling Airlines S.A.

(Věc C-86/19)

(2019/C 164/21)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Mercantil no 9 de Barcelona

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: SL

Žalovaná: Vueling Airlines S.A.

Předběžná otázka

Je při zjištění ztráty zavazadla letecká společnost povinna cestujícího vždy a nutně odškodnit horní mezí odškodnění ve výši 1 131 zvláštních práv čerpání, neboť se jedná o nejzávažnější situaci mezi těmi, které stanoví čl. 17 odst. 2 a čl. 22 odst. 2 Montrealské úmluvy ze dne 28. května 1999, nebo se jedná o horní mez odškodnění, kterou může soud snížit, a to i tehdy, pokud se jedná o ztrátu zavazadla, podle konkrétních okolností, takže částka 1 131 zvláštních práv čerpání bude přiznána pouze tehdy, pokud cestující doloží jakýmikoli prostředky, které právo připouští, že hodnota předmětů a osobních věcí, které převážel uvnitř zavazadla podaného k přepravě, a předmětů, které si musel pořídit jako jejich náhradu, dosahovala této meze, nebo, pokud hodnotu nedoloží, může soud pro účely posouzení nemajetkové újmy způsobené obtížemi vyvolanými ztrátou jeho zavazadla rovněž zohlednit další parametry jako například počet kilogramů, které zavazadlo vážilo, nebo zda ke ztrátě došlo při cestě tam nebo při cestě zpět?

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/20

Kasační opravný prostředek podaný dne 8. února 2019 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 29. listopadu 2018 ve věci T-811/16, Di Bernardo v. Komise

(Věc C-114/19 P)

(2019/C 164/22)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: B. Mongin, G. Gattinara, zmocněnci)

Další účastník řízení: Danilo Di Bernardo

Návrhová žádání

—	zrušit rozsudek Tribunálu (sedmého senátu) ze dne 29. listopadu 2018 ve věci T-811/16, Di Bernardo v. Komise;

—	vrátit věc Tribunálu;

—	rozhodnout, že o nákladech řízení v prvním stupni a o nákladech řízení o kasačním opravném prostředku bude rozhodnuto později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku, který se týká bodů 41 až 53 poslední věty napadeného rozsudku, vychází z nesprávného právního posouzení při vymezení rozsahu povinnosti výběrové komise uvést odůvodnění v rozhodnutí nezapsat uchazeče na seznam úspěšných uchazečů. Zaprvé Komise tvrdí, že se Tribunál odchýlil od ustálené judikatury Soudního dvora, která rozhodnutí týkající se posouzení přihlášek, například rozhodnutí týkající se diplomů nebo odborné praxe uchazeče, odlišuje od rozhodnutí týkajících se posouzení zásluh uchazečů po jejich účasti na zkouškách. V prvním případě musí výběrová komise uvést konkrétní skutečnost, která chybí v přihlášce, s ohledem na kvalifikaci požadovanou v oznámení o výběrovém řízení. V projednávané věci přitom výběrová komise ve svém původním rozhodnutí a v odpovědi na žádost o přezkum splnila požadavky stanovené v judikatuře a Tribunál v rozporu s touto judikaturou rozšířil svůj přezkum na kritéria výběru přijatá výběrovou komisí a uložil výběrové komisi, aby rozhodla o veškerých podaných přihláškách. Okolnost, že výběrová komise odůvodnila své rozhodnutí v odpovědi na žádost o přezkum, nemůže rozšířit tuto povinnost uvést odůvodnění. Zadruhé Tribunál zaměnil požadavek uvést odůvodnění, bez ohledu na jeho hodnotu, s opodstatněností odůvodnění, která spadá pod legalitu přijatého rozhodnutí z meritorního hlediska.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku, který se týká bodů 37 až 38 a 53 až 56 napadeného rozsudku, vychází z nesprávného právního posouzení, které spočívá v nezohlednění povinnosti soudu konstatovat i bez návrhu dodržení povinnosti uvést odůvodnění. Tribunál se odchýlil od ustálené judikatury, podle níž lze při nedostatečném odůvodnění vždy poskytnout doplňující upřesnění v průběhu řízení, přičemž tato doplňující upřesnění zbavují opodstatněnosti důvod směřující ke zrušení, který vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění. Tribunál totiž tím, že vyloučil možnost doplnit odůvodnění v případě „téměř úplného“ nedostatku odůvodnění a postavil „téměř úplný“ nedostatek odůvodnění na roveň úplnému nedostatku odůvodnění, znemožnil doplnění odůvodnění v průběhu řízení. Takové postavení na roveň nemá oporu v judikatuře Soudního dvora. Tribunál tím, že omezil možnosti zhojit vady v průběhu řízení, omezil úlohu soudu, který za okolností projednávané věci mohl zabránit zrušení napadeného rozhodnutí pro porušení povinnosti uvést odůvodnění.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Belgie) dne 19. února 2019 — B. M. M., B. S v. État belge

(Věc C-133/19)

(2019/C 164/23)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: B. M. M., B. S.

Odpůrce: État belge

Předběžné otázky

Aby byla zajištěna účinnost práva Evropské unie a nebyl znemožněn výkon práva na sloučení rodiny, které navrhovatelce podle jejího názoru plyne z článku 4 směrnice Rady 2003/86/ES (1) ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny, musí být toto ustanovení vykládáno v tom smyslu, že dítě osoby usilující o sloučení rodiny může využít právo na sloučení rodiny, pokud dosáhne plnoletosti v průběhu soudního řízení proti rozhodnutí, kterým mu nebylo toto právo přiznáno a které bylo přijato v době, kdy toto dítě ještě bylo nezletilé?

Musí být článek 47 Listiny základních práv Evropské unie a článek 18 směrnice 2003/86/ES vykládány tak, že brání tomu, aby byla žaloba na neplatnost podaná proti rozhodnutí o nepřiznání práva na sloučení rodiny nezletilého dítěte prohlášena za nepřípustnou z toho důvodu, že dítě dosáhlo plnoletosti v průběhu soudního řízení, neboť by mu bylo znemožněno, aby byla projednána jeho žaloba proti tomuto rozhodnutí, a bylo by porušeno jeho právo na účinnou právní ochranu?

(1) Úř. věst. L 251, s. 12.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Belgie) dne 20. února 2019 — B. M. M., B. M. v. État belge

(Věc C-136/19)

(2019/C 164/24)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: B. M. M., B. M.

Odpůrce: État belge

Předběžné otázky

Aby byla zajištěna účinnost práva Evropské unie a nebyl znemožněn výkon práva na sloučení rodiny, které navrhovatelce podle jejího názoru plyne z článku 4 směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny, musí být toto ustanovení vykládáno v tom smyslu, že dítě osoby usilující o sloučení rodiny může využít právo na sloučení rodiny (1), pokud dosáhne plnoletosti v průběhu soudního řízení proti rozhodnutí, kterým mu nebylo toto právo přiznáno a které bylo přijato v době, kdy toto dítě ještě bylo nezletilé?

(1) Úř. věst. L 251, s. 12.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/23

Kasační opravný prostředek podaný dne 13. prosince 2018 Deutsche Telekom AG proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 21. února 2019 ve věci T-827/14, Telekom AG v. Evropská komise

(Věc C-152/19 P)

(2019/C 164/26)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Deutsche Telekom AG (zástupci: D. Schroeder a K. Apel, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Slovanet, a.s.

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 ve věci T-827/14 v rozsahu, v němž zamítá žalobu;

—

zcela či zčásti zrušil rozhodnutí Komise C(2014) 7465 final ze dne 15. října 2014 v řízení podle článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP (věc AT.39523 — Slovak Telekom), opravené rozhodnutími Komise C(2014) 10119 final ze dne 16. prosince 2014 a C(2015) 2484 final ze dne 17. dubna 2015, v rozsahu, v němž se týká navrhovatelky, a podpůrně, aby zrušil nebo snížil pokuty uložené navrhovatelce;

—	podpůrně vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku a řízení před Tribunálem

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uvádí navrhovatelka čtyři důvody kasačního opravného prostředku.

Zaprvé, Tribunál se měl dopustit nesprávného výkladu právní zásady, podle níž je k naplnění skutku odpírání přístupu třeba, aby byl požadovaný přístup nezbytný pro plnění povinností na navazujícím trhu, v důsledku čehož tuto zásadu nepoužil a tím ji použil nesprávně.

Zadruhé, Tribunál se měl dopustit nesprávného výkladu zásady, podle níž mateřská společnost může být činěna odpovědnou za jednání své dceřiné společnosti pouze tehdy, pokud na ní vykonává rozhodující vliv, a tím tuto zásadu použil nesprávně.

Zatřetí, Tribunál se měl dopustit nesprávného použití zásady, podle níž mateřská společnost odpovídá za jednání své dceřiné společnosti pouze tehdy, pokud dceřiná společnost v zásadě plní pokyny, které jí uděluje její mateřská společnost, když tuto zásadu nepoužil, čímž ji použil nesprávně.

Začtvrté, Tribunál se měl dopustit nesprávného použití zásady, podle níž musí být ve správním řízení poskytnuto právo být vyslechnut.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Eparchiako Dikastirio Larnakas (Kypr) dne 22. února 2019 — Kypriaki Kentriki Archi v. GA

(Věc C-154/19)

(2019/C 164/27)

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Eparchiako Dikastirio Larnakas

Účastníci původního řízení

Žalobce: Kypriaki Kentriki Archi

Žalovaný: GA

Předběžné otázky

Může být nezávislost státního zástupce, který vydá evropský zatýkací rozkaz v souladu s vnitrostátními právními předpisy, na moci výkonné posouzena na základě úlohy, kterou v rámci vnitrostátního právního systému zastává? Pokud tomu tak není, jaká jsou kritéria, na základě kterých musí být posouzena jeho nezávislost na moci výkonné?

Může být státní zástupce v Hamburku, který je podle německých právních předpisů součástí moci výkonné a nikoli soudní, je zařazen do hierarchické struktury ministerstva spravedlnosti a má povinnost trestně stíhat pachatele trestného činu, považuje-li to za vhodné v návaznosti na posouzení všech aspektů věci, zprošťujících i usvědčujících, považován za dostatečně nezávislý orgán, který se podílí na výkonu trestní spravedlnosti, a představuje tedy „justiční orgán“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí ze dne 13. června 2002 (1) o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy?

3)	V případě kladné odpovědi, musí být státní zástupce v Hamburku také funkčně nezávislý na moci výkonné, a to s ohledem na jakýkoli případ, který vyšetřuje, a na základě jakých kritérií musí být tato funkční nezávislost posouzena?

Je evropský zatýkací rozkaz vydaný státním zástupcem v Hamburku, který podle německých právních předpisů nepodléhá soudnímu přezkumu přímo, ale pouze incidenčně prostřednictvím napadení oznámení o zatčení zaznamenaném v Schengenském informačním systému (SIS) po jeho vydání, „soudním rozhodnutím“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí, které je v souladu se zásadou vzájemného uznávání, jež je zakotvena v čl. 1 odst. 2 rámcového rozhodnutí?

(1) Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. 2002, L 190, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 34).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/25

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2019 Association européenne du charbon et du lignite (Euracoal) proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 13. prosince 2018 ve věci T-739/17, Association européenne du charbon et du lignite (Euracoal) a další v. Evropská komise

(Věc C-172/19 P)

(2019/C 164/28)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Association européenne du charbon et du lignite (Euracoal) (zástupci: W. Spieth a N. Hellermann, Rechtsanwälte)

Další účastníci řízení: Evropská komise, Deutscher Braunkohlen-Industrie-Verein e.V., Lausitz Energie Kraftwerke AG, Mitteldeutsche Braunkohlengesellschaft mbH, eins energie in sachsen GmbH & Co. KG

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

a)	zrušil usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 13. prosince 2018 ve věci T-739/17;

prohlásil žalobu za přípustnou a

v případě, že by měl Soudní dvůr za to, že mu stav věci umožňuje ve věci rozhodnout, v souladu s návrhovými žádáními obsaženými v žalobě ze dne 7. listopadu 2017, jež byla v plném rozsahu zachována,

—

zrušil prováděcí rozhodnutí Evropská komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení (1), v rozsahu, v němž jsou přijaty a stanoveny úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL) pro emise NOX (článek 1, příloha bod 2.1.3., tabulka 3) a pro emise rtuti (článek 1, příloha bod 2.1.6., tabulka 7), které vznikají při spalování černého a hnědého uhlí;

—	podpůrně, zrušil prováděcí rozhodnutí 2017/1442 jako celek;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení;

c)	pokud by měl Soudní dvůr za to, že mu stav věci neumožňuje ve věci rozhodnout, pokud jde o návrhová žádání v bodu 1 b), vrátil věc k rozhodnutí Tribunálu Evropské unie;

2.	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka založila svůj kasační opravný prostředek na dvou důvodech kasačního opravného prostředku.

Zaprvé je usnesení Tribunálu založeno na procesní vadě, kterou jsou dotčeny zájmy navrhovatelky (čl. 58 odst. 1 druhá věta druhá alternativa statutu ESD), dále jím byly porušeny obecné zásady unijního práva. Tribunál se ve svém usnesení nezabýval tvrzením navrhovatelky, které je relevantní pro rozhodnutí ve věci, podle něhož její právo k podání žaloby vyplývá z porušení jejího procesního postavení, které jí náleželo v rámci relevantní výměny informací týkající se vypracování závěrů BAT, napadených žalobou. Navrhovatelka se uvedeného postupu nejen skutečně účastnila, ale měla zvláštní a obhajitelné právní postavení, jež jí zajišťovalo určité procesní postavení. Samotné tyto důvody zakládají již právo navrhovatelky k podání žaloby. Usnesení Tribunálu neobsahuje žádný věcný přezkum, posouzení nebo jiné odůvodnění týkající se tvrzení navrhovatelky. V této skutečnosti spočívá porušení povinnosti uvést odůvodnění vyplývající z čl. 36 první věty ve spojení s čl. 53 odst. 1 statutu Soudního dvora Evropské unie a článku 81 jednacího řádu Tribunálu. Tato skutečnost představuje procesní vadu a — současně — porušení obecných zásad unijního práva, zásady účinné soudní ochrany a práva být vyslechnut.

Zadruhé bylo usnesením Tribunálu porušeno také unijní právo ve smyslu čl. 58 odst. 1 druhé věty třetí alternativy statutu. Usnesením Tribunál žalobu navrhovatelky z právního hlediska nesprávně odmítl jako nepřípustnou. Tribunál porušil unijní právo tím, že v případě navrhovatelky neshledal existenci podmínek přípustnosti žaloby v podobě kvalifikované dotčení ve smyslu čl. 263 odst. 4 SFEU. Kvalifikované dotčení a současně tak právo k podání žaloby vyplývá z porušení procesního postavení, které navrhovatelce náleželo v rámci postupu vypracování závěrů BAT napadených žalobou. Navrhovatelka se postupu přijetí závěrů BAT nejen skutečně účastnila, ale měla zvláštní a obhajitelné právní postavení, jež jí zajišťovalo určité procesní postavení. Náleží jí tak právo podat žalobu v rozsahu, v němž se jedná o prosazení jejích procesních práv. Tyto procesní záruky, jež mají navrhovatelku chránit, byly při vypracování závěrů BAT Komisí porušeny, zejména omezením jejích práv konzultace a účasti, jakož i nesplněním povinnosti přezkumu ze strany Evropská komise. Odmítnutí žaloby jako nepřípustné je tak založeno na nesprávném uplatnění unijního práva.

(1) Úř. věst. 2017, L 212, s. 1.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Belgie) dne 28. února 2019 — H. A. v. État belge

(Věc C-194/19)

(2019/C 164/30)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: H. A.

Odpůrce: État belge

Předběžná otázka

Musí být článek 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (1) ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění), posuzovaný samostatně a ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, vykládán v tom smyslu, že ukládá vnitrostátnímu soudu povinnost případně zohlednit skutkové okolnosti, jež nastaly po vydání rozhodnutí o„,přemístění podle nařízení Dublin“, aby bylo zaručeno právo na účinný ochranný prostředek?

(1) Úř. věst. 2013, L 180, s. 31.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/28

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. února 2019 Mylan Laboratories Ltd, Mylan, Inc. proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 12. prosince 2018 ve věci T-682/14, Mylan Laboratories a Mylan v. Komise

(Věc C-197/19 P)

(2019/C 164/31)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Mylan Laboratories Ltd, Mylan, Inc. (zástupci: C. Firth, S. Kon, C. Humpe, Solicitors, V. Adamis, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelky“) navrhují, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ve věci T-682/14 Mylan Laboratories Ltd a Mylan Inc. v. Evropská komise v rozsahu, v němž zamítá návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 9. července 2014 (1) ve věci AT.39612 — Perindopril (Servier) v rozsahu, v němž se týká navrhovatelek;

—	zrušil nebo podstatně snížil uloženou pokutu; nebo

—	vrátil věc zpět Tribunálu k novému rozhodnutí v souladu s právním názorem Soudního dvora; a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení a jiných nákladů a výdajů, které navrhovatelky vynaložily v souvislosti s touto věcí, a přijal jakákoli jiná opatření, která považuje za vhodná.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby se navrhovatelky dovolávají pěti důvodů kasačního opravného prostředku podporovaných následujícími důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když určil, že Matrix a Les Laboratoires Servier byly v době narovnání potenciálními konkurenty.

První návrhové žádání prvního důvodu: Tribunál nesprávně dospěl k závěru, že Komise mohla mít právem za to, že Matrix a Niche mohou být kvalifikovány jako potenciální konkurenti na základě dohody, kterou uzavřely Niche a Matrix.

Druhé návrhové žádání prvního důvodu: Tribunál nesprávně použil právní kritérium pro potenciální hospodářskou soutěž, když dospěl k závěru, že Matrix a Servier byly v okamžiku uzavření dohody o narovnání potenciálními konkurenty.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když určil, že cílem dohody o narovnání bylo omezit soutěž.

První část důvodu: Tribunál se dopustil nesprávného posouzení, když určil, že cílem dohody o narovnání v patentových záležitostech mohlo být omezení hospodářské soutěže, přestože podmínky této dohody spadaly do rozsahu dotčeného patentu.

Druhá část důvodu: Tribunál se dopustilo nesprávného zjištění, když existenci omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu dovozoval z údajného podněcování, které představovala platba společnosti Servier společnosti Matrix.

Třetí část důvodu: Tribunál pochybil ve způsobu, jímž vyvodil existenci podněcování z platby přijaté společností Matrix.

3.	Třetí důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál pochybil, když odmítl rozhodnout o klasifikaci Komise týkající se dohody o narovnání ve smyslu omezení hospodářské soutěže z hlediska důsledku.

4.	Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když určil, žet Mylan Inc. vykonávala v relevantním období rozhodující vliv na chování společnosti Matrix.

5.	Pátý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál porušil článek 23 nařízení č. 1/2003 (2) a zásady nullum crimen nula poena sine lege a právní jistoty, když určil, že bylo možné uložit navrhovatelkám pokutu.

(1) Souhrnná zpráva o rozhodnutí Komise ze dne 9. července 2014 týkající se řízení podle článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (věc AT.39612 — Perindopril (Servier)) (oznámeno pod číslem C(2014) 4955), Úř. věst. 2016, C 393, s. 7.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, Úř. věst. 2003, L 1, s. 1.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/29

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. února 2019 společnostmi Teva UK Ltd, Teva Pharmaceuticals Europe BV, Teva Pharmaceutical Industries Ltd proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 12. prosince 2018 ve věci T-679/14, Teva UK Ltd a další v. Komise

(Věc C-198/19 P)

(2019/C 164/32)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Teva UK Ltd, Teva Pharmaceuticals Europe BV, Teva Pharmaceutical Industries Ltd (zástupci: D. Tayar, avocat, A. Richard, avocate)

Další účastnice řízení: European Generic medicines Association AISBL (EGA), Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelky“) navrhují, aby Soudní dvůr:

—	připustil kasační opravný prostředek a žalobu prohlásil za přípustnou;

—	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 ve věci T-679/14;

—

vrátil věc k novému rozhodnutí Tribunálu, ledaže bude mít Soudní dvůr za to, že je dostatečně s věcí obeznámen, aby zrušil rozhodnutí Komise COMP/AT.39612 (1)„Perindopril (Servier)“ ze dne 9. července 2014 v rozsahu, v němž je konstatováno, že společnosti Teva UK limited, Teva Pharmaceuticals Europe B.V. a Teva Pharmaceutical Industries Limited porušily článek 101 SFEU a zrušil pokutu uloženou společnostem Teva UK limited, Teva Pharmaceuticals Europe B.V. a Teva Pharmaceutical Industries Limited, a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení, včetně nákladů, které navrhovatelky vynaložily v řízení před Soudním dvorem a předtím před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelky uplatňují na podporu svého kasačního opravného prostředku tři důvody:

1.	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení v souvislosti s kritériem, které použil pro posouzení, zda Teva byla potencionálním soutěžitelem společnosti Servier.

2.	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že smlouva představovala omezení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU.

3.	Tribunál se dopustil při uplatňování čl. 101 odst. 3 SFEU nesprávného právního posouzení.

(1) Shrnutí rozhodnutí Komise ze dne 9. července 2014 v řízení podle článku 101 a článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (věc AT. 39612-Perindopril (Servier) (oznámeno pod číslem C(2014) 4955) (Úř. věst. 2016, C 393, s. 7).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/30

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym dla Łodzi-Śródmieścia w Łodzi (Polsko) dne 27. února 2019 — RL sp. z o.o. v. J. M.

(Věc C-199/19)

(2019/C 164/33)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy dla Łodzi-Śródmieścia w Łodzi

Účastníci původního řízení

Žalobkyně v původní žalobě a žalovaná ve vzájemné žalobě: RL sp. z o.o.

Žalovaný v původní žalobě a žalobce ve vzájemné žalobě: J. M.

Předběžné otázky

Musí být čl. 2 [bod] 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (1), který je do polského právního řádu proveden článkem 4 [bodem] 1 ustawy o terminach zapłaty w transakcjach handlowych (zákon o lhůtách splatnosti v obchodních transakcích) ze dne 8. března 2013 (úplné znění: Dz. U. z roku 2019, pol. 118), vykládán v tom smyslu, že za transakce, které vedou k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu (obchodní transakce), musí být považovány také smlouvy, jejichž charakteristické plnění spočívá v úplatném přenechání věci k dočasnému užívání (např. nájemní smlouva nebo pachtovní smlouva)?

V případě kladné odpovědi na první otázku: Musí být článek 5 uvedené směrnice, který je do polského právního řádu proveden článkem 11 odst. 1 zákona o lhůtách splatnosti v obchodních transakcích, vykládán v tom smyslu, že za sjednání splátkového kalendáře stranami obchodní transakce musí být považováno také sjednání opakujícího se peněžitého plnění dlužníka, a to i v případě, že je smlouva uzavírána na dobu neurčitou?

(1) Úř. věst. L 48, s. 1.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Trgovački sud u Zagrebu (Chorvatsko) dne 1. března 2019 — INA-INDUSTRIJA NAFTE d.d. a další v. LJUBLJANSKA BANKA d.d.

(Věc C-200/19)

(2019/C 164/34)

Jednací jazyk: chorvatština

Předkládající soud

Trgovački sud u Zagrebu

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: INA-INDUSTRIJA NAFTE d.d., CROATIA osiguranje d.d., REPUBLIKA HRVATSKA, Croatia Airlines d.d., GRAD ZAGREB, HRVATSKA ELEKTROPRIVREDA d.d., HRVATSKE ŠUME d.o.o., KAPITAL d.o.o. u stečaju, PETROKEMIJA d.d., Đuro Đaković Holding d.d., ENERGOINVEST d.d., TELENERG d.o.o., ENERGOCONTROL d.o.o., UDRUGA POSLODAVACA U ZDRAVSTVU, HRVATSKI ZAVOD ZA MIROVINSKO OSIGURANJE, ZAGREPČANKA-POSLOVNI OBJEKTI d.d., BRODOGRADILIŠTE VIKTOR LENAC d.d., INOVINE d.d., MARAT INŽENJERING d.o.o., GOYA — COMPANY d.o.o., METROPOLIS PLAN d.o.o., Dalekovod d.d., INFRATERRA d.o.o., Citat d.o.o., STAROSTA d.o.o., METALKA METALCOM d.o.o., I.Š., B.C., Z.N., D.G., M.R., A.T.

Žalovaná: LJUBLJANSKA BANKA d.d.|

Předběžné otázky

Vzhledem k tomu, že se žalovaná nezúčastnila uzavření smluv s ostatními spoluvlastníky, ani s uzavřením nesouhlasila, musí být čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1215/2012 vykládán v tom smyslu, že povinnost, kterou má žalovaná, a sice povinnost stanovenou zákonem, ale která, pokud jde o její výši, datum splatnosti a další náležitosti, je určena společnou dohodou většinových vlastníků podílů nemovitosti, musí být rovněž považována za smluvní povinnost?

Musí být čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1215/2012 vykládán v tom smyslu, že nesplnění povinnosti stanovené zákonem vůči ostatním spoluvlastníkům nemovitosti, kteří se mohou domáhat její splnění prostřednictvím soudního sporu, je považováno za delikt nebo kvazidelikt, a to především s ohledem na skutečnost, že z důvodu nesplnění zákonné povinnosti žalovanou může jak ostatním spoluvlastníkům, tak třetím osobám vzniknout další újma (jiná než peněžní ztráta z důvodu výhrady)?

Vzhledem k tomu, že v projednávaném případě vyplývá dotčená povinnost z toho, že žalovaná vlastní prostory určené pro odbornou činnost, v nichž vykonává činnosti, a sice prostory, v nichž má své sídlo, musí být čl. 7 odst. 5 nařízení (EU) č. 1215/2012 vykládán v tom smyslu, že se jedná o spor vyplývající z provozování pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny?

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/32

Kasační opravný prostředek podaný dne 1. března 2019 Ryanair DAC, původně Ryanair Ltd, Airport Marketing Services Ltd proti rozsudku Tribunálu (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 13. prosince 2018 ve věci T-111/15, Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise

(Věc C-202/19 P)

(2019/C 164/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Ryanair DAC, původně Ryanair Ltd, Airport Marketing Services Ltd (zástupci: E. Vahida, advokát, I.-G. Metaxas-Maranghidis, Δικηγόρος, G. Berrisch, Rechtsanwalt, B. Byrne, Solicitor)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelky“) navrhují, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 1. prosince 2018 ve věci T-111/15; a

—	zrušil čl. 1 odst. 2, čl. 2 odst. 4, články 3, 4 a 5 rozhodnutí Komise (EU) 2015/1226 ze dne 23. července 2014 o státní podpoře SA.33963 (2012/C) (ex 2012/NN), nebo, podpůrně, vrátil věc Tribunálu k novému přezkumu; v každém případě

—	uložil Komisi náhradu nákladů vynaložených navrhovatelkami v tomto řízení o kasačním opravném prostředku a v řízení ve věci T-111/15 před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelky tvrdí, že napadený rozsudek musí být zrušen z následujících důvodů.

Zaprvé, Tribunál nesprávně použil článek 41 Listiny základních práv EU a práva navrhovatelek na obhajobu v řízení před Komisí. Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když rozlišoval mezi zvláštními právy uvedenými v čl. 41 odst. 2 Listiny a obecným právem na řádnou správu zakotveným v čl. 41 odst. 1 Listiny; když nesprávně rozhodl, že práva uvedená v čl. 41 odst. 2 Listiny se nevztahují na vyšetřování státní podpory; když nesprávně rozhodl, že existuje rozpor mezi čl. 41 odst. 1 a 2 Listiny a články 107 a 108 SFEU; když nesprávně rozhodl, že navrhovatelky mohly být během vyšetřování pouze pokládány za zdroj informací.

Zadruhé Tribunál porušil čl. 107 odst. 1 SFEU, když nesprávně vyložil pojem „výhody“. Tribunál nesprávně dospěl k závěru, že neexistuje hierarchie metodik pro použití kritéria tržně jednajícího hospodářského subjektu mezi srovnávací analýzou a jinými metodami; když nesprávně rozhodl, že Komise byla oprávněna odchýlit se od srovnávací analýzy a odmítnout srovnávací důkazy předložené navrhovatelkami; když dospěl k nesprávnému závěru, že při použití kritéria inkrementální ziskovosti není nezbytné, aby se Komise ujistila, že očekávané inkrementální náklady a očekávané inkrementální příjmy z jiných než leteckých činností odrážejí způsob, jakým by tržně jednající hospodářský subjekt provozoval letiště.

Zatřetí, Tribunál se dopustil nesprávného posouzení týkajícího se přičitatelnosti státu, když potvrdil, že nebylo třeba upřesňovat, zda společný provozovatel letiště „SMAC“ je veřejnoprávním podnikem; když nepoužil ukazatele ve smyslu rozsudku ve věci Stardust Marine pro účely rozlišení mezi autonomií a přičtením; když porušil povinnost uvést dostatečné odůvodnění v tomto smyslu.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/33

Kasační opravný prostředek podaný dne 1. března 2019 společnostmi Ryanair DAC, dříve Ryanair Ltd, Airport Marketing Services Ltd proti rozsudku Tribunálu (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 13. prosince 2018 ve věci T-165/15, Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise

(Věc C-203/19 P)

(2019/C 164/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Ryanair DAC, dříve Ryanair Ltd, Airport Marketing Services Ltd (zástupci: E. Vahida, avocat, I.-G. Metaxas-Maranghidis, Δικηγόρος, G. Berrisch, Rechtsanwalt, B. Byrne, Solicitor)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelky“) navrhují, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 ve věci T-165/15; a

—	zrušil čl. 1 odst. 1 a 2, a (v rozsahu, v němž se týkají článku 1 odst. 1 a 2) články 3, 4 a 5 rozhodnutí Komise (EU) 2015/1227 (1) ze dne 23. července 2014 o státní podpoře SA.22614 (C 53/07), nebo podpůrně vrátil věc Tribunálu k novému přezkumu; a každopádně

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení navrhovatelek, které jim vznikly v souvislosti s tímto kasačním opravným prostředkem a v souvislosti s řízením ve věcí T-165/15 před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelky tvrdí, že napadený rozsudek by měl být zrušen na základě následujících důvodů.

Zaprvé Tribunál nesprávně použil článek 41 Listiny základních práv EU a právo na obhajobu navrhovatelek v řízení před Komisí. Tribunál chybně rozlišil zvláštní práva podle čl. 41 odst. 2 Listiny a obecné právo na řádnou správu, zakotvené v čl. 41 odst. 1 Listiny; chybně konstatoval, že práva podle čl. 41 odst. 2 Listiny se neuplatní při vyšetřování státní podpory; chybně konstatoval, že existuje rozpor mezi čl. 41 odst. 1 a 2 Listiny a články 107 a 108 SFEU; a chybně konstatoval, že navrhovatelky lze při vyšetřování považovat pouze za zdroj informací.

Zadruhé Tribunál porušil čl. 107 odst. 1 SFEU tím, že nesprávně vyložil pojem výhoda. Tribunál chybně došel k závěru, že pro uplatnění testu subjektu v tržním hospodářství („STH“) neexistuje hierarchie metodik mezi komparativní analýzou a jinými metodami; chybně konstatoval, že Komise byla oprávněna odchýlit se od srovnávací analýzy a zamítnout komparativní důkazy, které předložily navrhovatelky; a chybně došel k závěru, že při uplatňování analýzy inkrementální ziskovosti není nutné, aby se Komise sama ujistila, že očekávané inkrementální náklady a očekávané inkrementální příjmy nepocházející z letecké dopravy odrážejí, jak by provozoval letiště STH.

(1) Rozhodnutí Komise (EU) 2015/1227 ze dne 23. července 2014 o státní podpoře SA.22614 (C 53/07) poskytnuté Francií ve prospěch Obchodní a průmyslové komory Pau-Béarn a společností Ryanair, Airport Marketing Services a Transavia (oznámeno pod číslem C(2014) 5085) (Úř. věst. 2015, L 201, s. 109).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/34

Kasační opravný prostředek podaný dne 1. března 2019 společnostmi Ryanair DAC, dříve Ryanair Ltd, Airport Marketing Services Ltd proti rozsudku Tribunálu (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 13. prosince 2018 ve věci T-53/16, Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise

(Věc C-204/19 P)

(2019/C 164/37)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Ryanair DAC, dříve Ryanair Ltd, Airport Marketing Services Ltd (zástupci: E. Vahida, advokát, I.-G. Metaxas-Maranghidis, Δικηγόρος, G. Berrisch, Rechtsanwalt, B. Byrne, Solicitor)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelky“) navrhují, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 ve věci T-53/16 a

—	zrušil články 1, 4, 5 a 6 rozhodnutí Komise (EU) 2016/633 (1) ze dne 23. července 2014 o státní podpoře SA.33961 (2012/C) (ex 2012/NN), nebo podpůrně vrátil věc Tribunálu k opětovnému posouzení, a v každém případě

—	uložil Komisi náhradu nákladů, které navrhovatelky vynaložily v řízení o tomto kasačním opravném prostředku a v řízení před Tribunálem ve věci T-53/16.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelky tvrdí, že by měl být napadený rozsudek zrušen z následujících důvodů.

Zaprvé, Tribunál nesprávně uplatnil článek 41 Listiny základních práv EU a právo navrhovatelek na obhajobu v řízení před Komisí. Tribunál pochybil, když odlišil zvláštní práva podle čl. 41 odst. 2 Listiny a všeobecné právo na řádnou správu zakotvené v čl. 41 odst. 1 Listiny; nesprávně konstatoval, že práva podle čl. 41 odst. 2 Listiny se neuplatní na šetření ve věcech státní podpory; nesprávně konstatoval, že mezi čl. 41 odst. 1 a 2 Listiny a články 107 a 108 SFEU je rozpor, a nesprávně konstatoval, že navrhovatelky mohly být při šetření považovány pouze za zdroj informací.

Zadruhé, Tribunál porušil čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož nesprávně vyložil pojem „výhoda“. Tribunál dospěl k nesprávnému závěru, že při uplatňování kritéria tržně jednajícího hospodářského subjektu neexistuje hierarchie metodik mezi srovnávací analýzou a jinými metodami; nesprávně konstatoval, že se Komise mohla odchýlit od srovnávací analýzy a odmítnout srovnávací důkazy, které předložily navrhovatelky; dospěl k nesprávnému závěru, že Komise se při uplatňování kritéria inkrementální ziskovosti nemusí ubezpečit, že očekávané inkrementální náklady a očekáváné inkrementální příjmy nesouvisející s leteckou dopravou odrážejí, jak by letiště provozoval tržně jednající hospodářský subjekt, a nesprávně konstatoval, že pro konstatování existence podpory postačuje nižší ziskovost, a nikoliv nedostatečná ziskovost.

Zatřetí, Tribunál pochybil při posuzování přičitatelnosti státu, když konstatoval, že provozovatel letiště „SMAN“ je „státní orgánem“; když neuplatnil ukazatele vymezené ve věci Stardust Marine a když tento postup nepodpořil dostatečným odůvodněním. Tribunál rovněž pochybil, když konstatoval, že rozhodnutí soukromé obchodní společnosti VTAN jsou přičitatelná státu.

(1) Rozhodnutí Komise (EU) 2016/633 ze dne 23. července 2014 o státní podpoře SA.33961 (2012/C) (ex 2012/NN) poskytnuté Francií ve prospěch Obchodní a průmyslové komory Nîmes — Uzès — Le Vigan a společností Veolia Transport Aéroport de Nîmes, Ryanair Limited a Airport Marketing Services (oznámeno pod číslem C(2014) 5078) (Úř. věst. 2016, L 113, s. 32).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/36

(Věc C-205/19 P)

(2019/C 164/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Další účastnice řízení: Evropská komise, Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelky“) navrhují, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 ve věci T-165/16, a

—	zrušil čl. 1 odst. 4 a články 2 až 4 rozhodnutí Komise (EU) 2016/287 (1) ze dne 15. října 2014 o státní podpoře SA.26500 (2012/C) (ex 2011/NN, ex CP 227/2008), nebo podpůrně vrátil věc Tribunálu k opětovnému posouzení, a v každém případě

—	uložil Komisi náhradu nákladů, které navrhovatelky vynaložily v řízení o tomto kasačním opravném prostředku a v řízení před Tribunálem ve věci T-165/16.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelky tvrdí, že by měl být napadený rozsudek zrušen z následujících důvodů.

(1) Rozhodnutí Komise (EU) 2016/287 ze dne 15. října 2014 o státní podpoře SA.26500 (2012/C) (ex 2011/NN, ex CP 227/2008), kterou Německo poskytlo společnosti Flughafen Altenburg-Nobitz GmbH a společnosti Ryanair Ltd. (oznámeno pod číslem C(2014) 7369) (Úř. věst. 2016, L 59, s. 22).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/37

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 6. března 2019 — Ministre de l'Agriculture et de l'Alimentation v. Compagnie des pêches de Saint-Malo

(Věc C-212/19)

(2019/C 164/39)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Ministre de l'Agriculture et de l'Alimentation

Odpůrkyně: Compagnie des pêches de Saint-Malo

Předběžné otázky

Musí být rozhodnutí Komise ze dne 14. července 2004 (1) vykládáno tak, že prohlašuje za neslučitelné se společným trhem pouze úlevy na zaměstnavatelských odvodech z důvodu, že z úlev na zaměstnaneckých odvodech nemají podniky prospěch, a tyto úlevy tak nemohou spadat do působnosti článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie, nebo tak, že prohlašuje za neslučitelné rovněž úlevy na zaměstnaneckých odvodech?

Za předpokladu, že Soudní dvůr rozhodne, že rozhodnutí Komise musí být vykládáno v tom smyslu, že prohlašuje za neslučitelné rovněž úlevy na zaměstnaneckých odvodech, je třeba mít za to, že podnik měl prospěch z těchto úlev v jejich celku, nebo jen v jejich části? Jak by měla být v posledně uvedeném případě stanovena hodnota této části? Je členský stát povinen nařídit dotčeným zaměstnancům částečné nebo úplné navrácení části podpory, která jim byla poskytnuta?

(1) Rozhodnutí Komise ze dne 14. července 2004 týkající se některých podpor, realizovaných Francií ve prospěch producentů akvakultury a rybářů (2005/239/ES) (Úř. věst. 2005, L 74, s. 49).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/38

Žaloba podaná dne 7. března 2019 — Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-213/19)

(2019/C 164/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Flynn, F. Clotuche-Duvieusart, zmocněnci)

Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že

Spojené království Velké Británie a Severního Irska tím, že do účetních záznamů nezapsalo správné částky cel a nezpřístupnilo správnou částku tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů založených na DPH v souvislosti s určitými dovozy textilních výrobků a obuvi z Čínské lidové republiky, nesplnilo povinnosti vyplývající pro něj z článků 2 a 8 rozhodnutí Rady 2014/335 (1), článků 2 a 8 rozhodnutí Rady 2007/436 (2), článků 2, 6, 9, 10, 12 a 13 nařízení Rady č. 609/2014 (3), článků 2, 6, 9, 10, 11 a 17 nařízení Rady č. 1150/2000 (4), článku 2 nařízení Rady č. 1553/89 (5), jakož i čl. 105 odst. 3 nařízení Rady 952/2013 (6) a čl. 220 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2913/92 (7);

jako důsledek nesplnění povinností, které pro něj vyplývají z čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, článku 325 a čl. 310 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie, článků 3 a 46 nařízení 952/2013, článku 13 nařízení Rady č. 2913/92, čl. 248 odst. 1 nařízení Komise 2454/93 (8), článku 244 prováděcího nařízení Komise č. 2015/2447 (9) a čl. 2 odst. 1 písm. b) a d), článků 83, 85 až 87 a čl. 143 odst. 1 písm. d) a odst. 2 směrnice Rady 2006/112/ES (10).

Odpovídající ztráty tradičních vlastních zdrojů, které je třeba uvolnit do rozpočtu Unie (po odečtení nákladů na jejich výběr), činí:

—	496 025 324,30 eur za rok 2017 (do 11. října 2017 včetně),

—	646 809 443,80 eur za rok 2016,

—	535 290 329,16 eur za rok 2015,

—	480 098 912,45 eur za rok 2014,

—	325 230 822,55 eur za rok 2013,

—	173 404 943,81 eur za rok 2012,

—	22 777 312,79 eur za rok 2011.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska tím, že neposkytlo informace potřebné pro stanovení výše ztrát TVZ požadované útvary Komis a neposkytlo požadovaný obsah právního stanoviska právního oddělení HMRC (Daňová a celní správa, Spojené království) nebo odůvodnění rozhodnutí, které vedlo k odpuštění stanovených celních dluhů, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a čl. 2 odst. 2 a článku 3 písm. d) nařízení Rady 608/2014 (11); a

—	uložit Spojenému království Velké Británie a Severního Irska náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Navzdory tomu, že OLAF a Komise opakovaně upozorňovaly na riziko podvodu, Spojené království nezavedlo při celních kontrolách postupy zohledňující riziko, aby předešlo tomu, že bude do volného oběh v Unii propuštěno podhodnocené zboží (konkrétně obuv a textilní výrobky vyvezené z Čínské lidové republiky) až do 12. října 2017. Vzhledem k tomuto opomenutí navzdory opakovaným varováním Spojené království nepřijalo opatření zohledňující riziko vyžadovaná unijní právní úpravou v oblasti cel a vlastních zdrojů. Nepřijetí přiměřených opatření mělo vliv i na správné uplatňování unijních pravidel týkajících se DPH. Porušení unijního práva, kterého se dopustilo Spojené království, a následná míra dovozu podhodnoceného zboží do tohoto členského státu vedla k výjimečně vysokým ztrátám v rozpočtu Unie. Jelikož Spojené království na rozdíl od ostatních členských států nedodrželo doporučení Komise, přitahovalo více podhodnoceného obchodu. Tyto výjimečně vysoké ztráty taktéž drasticky ovlivnily spravedlivé rozdělení zátěže mezi členské státy, jelikož musely být kompenzovány poměrně vyššími příspěvky členských států Unii dle HND.

(1) 2014/335/EU, Euratom: Rozhodnutí Rady ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, s. 105).

(2) 2007/436/ES, Euratom: Rozhodnutí Rady ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 163, s. 17).

(3) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (Úř. věst. L 168, s. 39).

(4) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 94/728/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 130, s. 1; Zvl. vyd. 01/03, s. 169).

(5) Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 ze dne 29. května 1989 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 155, s. 9; Zvl. vyd. 01/01, s. 197).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, s. 1).

(7) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307).

(8) Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06, s. 3.).

(9) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, s. 558).

(10) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1).

(11) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014 ze dne 26. května 2014, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, s. 29).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/39

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus (Finsko) dne 8. března 2019 — Veronsaajien oikeudenvalvontayksikkö

(Věc C-215/19)

(2019/C 164/41)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v řízení o opravném prostředku: Veronsaajien oikeudenvalvontayksikkö

Odpůrce: A Oy

Předběžné otázky

Musí být články 13b a 31a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 (1) ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES (2) o společném systému daně z přidané hodnoty ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1042/2013 (3) ze dne 7. října 2013, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011, pokud jde o místo poskytnutí služby, vykládány v tom smyslu, že služby výpočetního střediska takového druhu, o něž se jedná v původním řízení a které spočívají v tom, obchodník nabízí svým zákazníkům přístrojové skříně nacházející se ve výpočetním středisku k umístění serverů včetně vedlejších služeb, jsou pronájmem nemovitosti?

V případě záporné odpovědi na první otázku: Musí být článek 47 směrnice o DPH 2006/112/ES a článek 31a výše uvedeného prováděcího nařízení vykládány v tom smyslu, že služby výpočetního střediska takového druhu, o něž se jedná v původním řízení, jsou službou související s nemovitostí, jejímž místem poskytnutí je místo, kde se nemovitost nachází?

(1) Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.

(2) Úř. věst. 2011, L 77, s.1.

(3) Úř. věst. 2013, L 284, s. 1.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/40

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná cour du travail de Liège (Belgie) dne 18. března 2019 — B. v. Centre public d'action sociale de Liège (CPAS)

(Věc C-233/19)

(2019/C 164/42)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour du travail de Liège

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: B.

Odpůrce: Centre public d'action sociale de Liège (CPAS)

Předběžná otázka

Musí být články 5 a 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (1) vykládané ve světle čl. 19 odst. 2 a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i čl. 14 odst. 1 písm. b) této směrnice, vykládané s ohledem na rozsudek C-562/13 vydaný velkým senátem Soudního dvora Evropské unie dne 18. prosince 2014, vykládány v tom smyslu, že přiznávají odkladný účinek opravnému prostředku proti rozhodnutí, jímž bylo vážně nemocnému státnímu příslušníkovi třetí země nařízeno, aby opustil území členského státu, pokud osoba podávající opravný prostředek tvrdí, že výkon uvedeného rozhodnutí ji může vystavit vážnému riziku, že se její zdravotní stav závažným a nevratným způsobem zhorší,

—	aniž by bylo nutné takový opravný prostředek posuzovat, přičemž samotné podání takového opravného prostředku je dostatečné k odložení výkonu rozhodnutí nařizujícího opustit území,

—	nebo na základě zběžného přezkumu týkajícího se ověření, zda existuje podložený důvod či neexistuje důvod pro nepřípustnost nebo zjevnou neopodstatněnost žaloby podané ke Conseil du contentieux des étrangers (Rada pro sporné záležitosti cizinců, Belgie),

—	anebo na základě celkového a úplného přezkumu ze strany pracovních soudů s cílem určit, zda výkon uvedeného rozhodnutí může osobu podávající opravný prostředek skutečně vystavit vážnému riziku, že se její zdravotní stav závažným a nevratným způsobem zhorší?

(1) Úř. věst. 2008, L 348, s. 98.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. března 2019 — Pometon v. Komise

(Věc T-433/16) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Evropský trh s ocelovými abrazivy - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP - Koordinace cen v rámci celého EHP - „Hybridní“postup posunutý v čase - Presumpce neviny - Zásada nestrannosti - Listina základních práv - Důkaz o protiprávním jednání - Jediné a trvající protiprávní jednání - Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu - Doba trvání protiprávního jednání - Pokuta - Mimořádná úprava základní částky - Povinnost uvést odůvodnění - Proporcionalita - Rovné zacházení - Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci“)

(2019/C 164/43)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Pometon SpA (Maerne di Martellago, Itálie) (zástupci: E. Fabrizi, V. Veneziano a A. Molinaro, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Rossi a B. Mongin, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise C (2016) 3121 final ze dne 25. května 2016 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc AT.39792 — Ocelová abraziva)

Výrok rozsudku

1)	Článek 2 rozhodnutí Komise C(2016) 3121 final ze dne 25. května 2016 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc AT.39792 — Ocelová abraziva) se zrušuje.

2)	Výše pokuty uložené společnosti Pometon SpA je stanovena na 3 873 375 eur.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Každá z účastnic řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 371, 10.10.2016.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/43

Rozsudek Tribunálu ze dne 20. března 2019 — Hércules Club de Fútbol v. Komise

(Věc T-766/16) (1)

(„Státní podpory - Státní podpory poskytnuté Španělskem ve prospěch některých profesionálních fotbalových klubů - Záruka - Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné s vnitřním trhem - Výhoda - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2019/C 164/44)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Hércules Club de Fútbol, SAD (Alicante, Španělsko) (zástupci: S. Rating a Y. Martínez Mata, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Luengo, B. Stromsky a P. Němečková, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalobce: Španělské království (zástupci: původně A. Gavela Llopis a M.J. García-Valdecasas Dorrego, poté M.J. García-Valdecasas Dorrego, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2017/365 ze dne 4. července 2016 o státní podpoře SA.36387 (2013/C) (ex 2013/NN) (ex 2013/CP) poskytnuté Španělskem ve prospěch klubů Valencia Club de Fútbol SAD, Hércules Club de Fútbol SAD a Elche Club de Fútbol SAD (Úř. věst. 2017, L 55, s. 12).

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Komise (EU) č. 2017/365 ze dne 4. července 2016 o státní podpoře SA.36387 (2013/C) (ex 2013/NN) (ex 2013/CP), poskytnuté Španělskem ve prospěch klubů Valencia Club de Fútbol SAD, Hércules Club de Fútbol SAD a Elche Club de Fútbol SAD, se zrušuje v rozsahu, v němž se týká Hércules Club de Fútbol, SAD.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Hércules Club de Fútbol, SAD.

3)	Španělské království ponese vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 6, 9.1.2017.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/43

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. března 2019 — Boshab a další v. Rada

(Věc T-582/17) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politiky - Omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Konžské demokratické republice - Seznam osob a subjektů, na které se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů a zákaz vstupu a průjezdu - Zařazení jmen žalobců na seznam - Právo na obhajobu - Právo být vyslechnut - Povinnost uvést odůvodnění - Zjevně nesprávné posouzení - Právo na účinnou soudní ochranu“)

(2019/C 164/45)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci/Účastnice řízení

Žalobci: Évariste Boshab (Kinshasa, Konžská demokratická republika) a dalších 7 žalobců, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku (zástupci: původně P. Chansay Wilmotte, A. Kalambay Ndaya a P. Okito Omole, poté T. Bontinck, M. Forgeois, P. De Wolf a A. Guillerme, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně M. Veiga a B. Driessen, poté B. Driessen a J.-P. Hix, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení prováděcího nařízení Rady (EU) 2017/904 ze dne 29. května 2017, kterým se provádí čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice (Úř. věst. 2017, L 138 I, s. 1), a prováděcího rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/905 ze dne 29. května 2017, kterým se provádí rozhodnutí 2010/788/SZBP o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo (Úř. věst. 2017, L 138 I, s. 6), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobců.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Évaristu Boshabovi a dalším žalobcům, jejichž jména jsou uvedena v příloze, se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 374, 6.11.2017.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/44

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. března 2019 — Clestra Hauserman v. Parlament

(Věc T-725/17) (1)

(„Veřejné zakázky na stavební práce - Zadávací řízení - Stavební práce týkající se „Odnímatelných přepážekdveří“ v rámci projektu rozšíření a rekonstrukce budovy Parlamentu Konrad Adenauer v Lucemburku - Odmítnutí nabídky uchazeče - Zadání zakázky jinému uchazeči - Povinnost uvést odůvodnění - Neobvykle nízká nabídka - Zjevně nesprávné posouzení - Mimosmluvní odpovědnost“)

(2019/C 164/46)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Clestra Hauserman (Illkirch Graffenstaden, Francie) (zástupce: J. Gehin, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupkyně: V. Naglič a B. Schäfer, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 24. srpna 2017 přijatého v zadávacím řízení INLO-D-UPIL-T-16-AO8 v souvislosti s částí zakázky č. 55 nazvanou „Odnímatelné přepážky-dveře“ v rámci projektu rozšíření a rekonstrukce budovy Parlamentu Konrad Adenauer v Lucemburku, kterým byla odmítnuta nabídka žalobkyně a zakázka byla zadána jinému uchazeči, a dále návrh podaný na základě článku 268 SFEU znějící na náhradu škody, která žalobkyni údajně vznikla.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Clestra Hauserman ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem.

(1) Úř. věst. C 13, 15.1.2018.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/45

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. března 2019 — Parfümerie Akzente v. EUIPO (GlamHair)

(Věc T-787/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie GlamHair - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2019/C 164/47)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Parfümerie Akzente GmbH (Pfedelbach, Německo) (zástupci: O. Spieker, A. Schönfleisch a M. Alber, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: D. Walicka, zmocněnkyně)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. září 2017 (věc R 82/2017-2), týkajícímu se přihlášky slovního označení GlamHair jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Parfümerie Akzente GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 32, 29. 1. 2018.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/46

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. března 2019 — Coesia v. EUIPO (Zobrazení dvou šikmých červených křivek)

(Věc T-829/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie zobrazující dvě šikmé červené křivky - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 75 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 94 nařízení 2017/1001)“)

(2019/C 164/48)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Coesia SpA (Boloňa, Itálie) (zástupce: S. Rizzo, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 29. září 2017 (věc R 1272/2017-5) týkajícímu se přihlášky obrazového označení zobrazujícího dvě šikmé červené křivky jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Coesia SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 63, 19.2.2018.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/46

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. března 2019 — Deray v. EUIPO — Charles Claire (LILI LA TIGRESSE)

(Věc T-105/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie LILI LA TIGRESSE - Starší slovní ochranná známka Evropské unie TIGRESS - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 2017/1001“)

(2019/C 164/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: André Deray (Bry-sur-Marne, Francie) (zástupce: S. Santos Rodríguez, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: P. Sipos a D. Walicka, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Charles Claire LLP (Weybridge Surrey, Spojené království)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. prosince 2017 (věc R 1244/2017-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Charles Claire a A. Derayem.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	André Derayovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 134, 16.4.2018.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/47

Rozsudek Tribunálu ze dne 27. března 2019 — Biernacka-Hoba v. EUIPO — Formata Bogusław Hoba (Formata)

(Věc T-265/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie Formata - Starší mezinárodní obrazová ochranná známka Formata - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 60 odst. 1 písm. a) a čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/1001 - Pravidlo 37 nařízení (ES) č. 2868/95 [nyní článek 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/625] - Podmínky vyobrazení starší ochranné známky - Pravidlo 19 nařízení č. 2868/95 (nyní článek 7 nařízení v přenesené pravomoci 2018/625) - Legitimní očekávání - Náhrada nákladů na zastoupení - Článek 109 nařízení 2017/1001 a pravidlo 94 nařízení č. 2868/95 (nyní článek 109 nařízení 2017/1001)“)

(2019/C 164/50)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ilona Biernacka-Hoba (Aleksandrów Łódzki, Polsko) (zástupce: R. Rumpel, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: D. Walicka, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Formata Bogusław Hoba (Aleksandrów Łódzki, Polsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. února 2018 (věc R 2032/2017-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Ilonou Biernacka-Hoba a Formata Bogusław Hoba.

Výrok

Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 13. února 2018 (věc R 2032/2017-4) se zrušuje v části, v níž bylo Iloně Biernacka-Hoba uloženo nahradit náklady Formata Bogusław Hoba vynaložené v řízení o prohlášení neplatnosti a v odvolacím řízení a v níž byla výše nákladů, které má I. Biernacka-Hoba nahradit Formata Bogusław Hoba, stanovena na 1 000 eur, a mění se v tom smyslu, že se I. Biernacka-Hoba náhrada takové částky neukládá.

2.	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3.	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 231, 2.7.2018.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/48

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. března 2019 — Julius-K9/EUIPO — El Corte Inglés (K9 UNIT)

(Věc T-276/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie K9 UNIT - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie unit - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (UE) 2017/1001“)

(2019/C 164/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Julius-K9 Zrt (Szigetszentmiklós, Maďarsko)(zástupce: G. Jambrik, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) (zástupci: A. Lukošiūtė a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: El Corte Inglés, SA (Madrid, Španělsko)(zástupce: J.L. Rivas Zurdo, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. února 2018 (věc R 1432/2017-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Hipercor, SA a Julius-K9.

Výrok

1.	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 22. února 2018 (věc R 1432/2017-2) se zrušuje.

2.	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Julius-K9 Zrt.

3.	El Corte Inglés, SA ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 231, 2.7.2018.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/49

Usnesení Tribunálu ze dne 18. března 2019 — SKS Import Export v. Komise

(Věc T-239/19) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Volný pohyb kapitálu - Předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (LBC/FT) - Směrnice (EU) 2015/849 - Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/212 - Zahrnutí Tuniska na seznam vysoce rizikových třetích zemí - Neexistence bezprostředního dotčení - Nepřípustnost“)

(2019/C 164/52)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Société Kammama Saber (SKS) Import Export (Sousse Jawhara, Tunisko) (zástupce: H. Chelly, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci, A. Bouquet a T. Scharf, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU směřující na zrušení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/212 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o přidání Šrí Lanky, Trinidadu a Tobaga a Tuniska do tabulky v bodě I přílohy (Úř. věst. 2018, L 41, s. 4).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Společnosti Société Kammana Saber (SKS) Import Export se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 231, 2.7.2018.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/50

Usnesení Tribunálu ze dne 15. března 2019 — Silgan Closures a Silgan Holdings v. Komise

(Věc T-410/18) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh kovových obalů - Rozhodnutí zahájit šetření - Akt, který nelze napadnout žalobou - Nepřípustnost“)

(2019/C 164/53)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Silgan Closures GmbH (Mnichov, Německo) Silgan Holdings, Inc. (Stamford, Connecticut, Spojené státy) (zástupci: H. Wollmann, D. Seeliger, R. Grafunder a V. Weiss, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: T. Christoforou, B. Ernst, G. Meessen, C. Vollrath a L. Wildpanner, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2018) 2466 final ze dne 19. dubna 2018, na základě kterého Komise zahájila řízení podle článku 101 SFEU ve věci AT.40522 — Pandora.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Není důvodné rozhodnout o návrzích podaných Spolkovou republikou Německo a Radou na vstup do řízení jako vedlejší účastnice.

3)	Silgan Closures GmbH a Silgan Holdings, Inc., ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

4)	Spolková republika Německo a Rada ponesou vlastní náklady řízení související s návrhy na vstup do řízení jako vedlejší účastnice.

(1) Úř. věst. C 285, 13.8.2018.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/50

Usnesení Tribunálu ze dne 19. března 2019 — Haba Trading v. EUIPO — Vida (vidaXL)

(Věc T-503/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Zpětvzetí námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2019/C 164/54)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Haba Trading BV (Utrecht, Nizozemsko) (zástupci: B. Schneiders A. Brittner, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Gája a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Vida AB (Alvesta, Švédsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. června 2018 (věc R 190/2016-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Vida AB a Haba Trading BV.

Výrok

1.	Není důvodné rozhodnout ve věci samé.

2.	Společnost Haba Trading BV ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

(1) Úř. věst. C 373, 15.10.2018.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/51

Usnesení Tribunálu ze dne 13. března 2019 — Comune di Milano v. Parlament a Rada

(Věc T-75/19) (1)

(„Upuštění od projednání věci“)

(2019/C 164/55)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Comune di Milano (zástupci: F. Sciaudone, M. Condinanzi a A. Neri, advokáti)

Žalovaní: Evropský parlament (zástupci: L. Visaggio, I. Anagnostopoulou a A. Tamás, zmocněnci) a Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer, F. Florindo Gijón a E. Rebasti, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1718 ze dne 14. listopadu 2018 o změně nařízení (ES) č. 726/2004, pokud jde o umístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky (Úř. věst. 2018, L 291, s. 3) a návrh, aby bylo rozhodnutí údajně přijaté Radou dne 20. listopadu 2017 prohlášeno za neúčinné.

Výrok

1)	Soud upouští od projednání věci T-75/19, aby umožnil Soudnímu dvoru rozhodnout o žalobě.

2)	O návrhu Commune di Milano na projednání věci ve zrychleném řízení bude rozhodnuto později.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 112, 25.3.2019.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/52

Žaloba podaná dne 7. ledna 2019 — CJ v. Soudní dvůr Evropské unie

(Věc T-1/19)

(2019/C 164/56)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: CJ (zástupce: V. Kolias, advokát)

Žalovaný: Soudní dvůr Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

prohlásil, že nezajištěním anonymizace procesních písemností, které odkazují na žalobce jménem a které Tribunál a bývalý Soud pro veřejnou službu zveřejnily na internetu, a podpůrně nezajištěním znepřístupnění jmenných verzí takových písemností na internetu došlo na straně žalovaného k porušení Smluv;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 20 Listiny základních práv Evropské unie, přičemž žalobce konkrétně uvádí:

—	že zahájil řízení proti bývalému zaměstnavateli před Soudem pro veřejnou službu a Tribunálem;

—	že procesní písemnosti v těchto řízeních byly zveřejněny, přičemž na žalobce odkazují jménem a jsou přístupné prostřednictvím internetových vyhledávačů, jako je Google;

—	že přístupnost takových vyhledávačů usnadňuje jakýmkoli uživatelům internetu na světě, včetně současných a potencionálních zaměstnavatelů, aby si vytvořili žalobcův profil;

—	že vytvoření takového profilu zvyšuje riziko diskriminace ve vztahu k žalobci;

—	že Soudní dvůr Evropské unie rozhodl o obecném anonymizování zveřejňovaných procesních písemností u veškerých žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce týkajících se fyzických osob, které došly po 1. červenci 2018;

—	že anonymizace zveřejňovaných procesních písemností u dalších typů řízení podle Smluv je nadále na absolutním volném uvážení unijního soudu,

—	že žalobci není zajištěno rovné zacházení ve srovnání s fyzickými osobami, kterých se týká žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Soudnímu dvoru po 1. červenci 2018.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Tribunál porušil článek 8 Listiny základních práv Evropské unie, přičemž žalobce konkrétně uvádí:

—	že cílem zveřejnění procesních písemností je — slovy Soudního dvora — „zaručit informování občanů a veřejný charakter soudnictví“;

—	že k dosažení tohoto cíle není nezbytné zveřejňovat verze procesních písemností, které odkazují na žalobce jménem, nebo podpůrně zpřístupňovat takové verze internetovým vyhledávačům, jako je Google;

—	že neukončení takové praxe ze strany Tribunálu je v rozporu s čl. 4 odst. 1 písm. c) a čl. 5 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (1), a podpůrně s čl. 4 odst. 1 písm. c) a čl. 5 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (2).

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. 2001, L 8, s. 1; Zvl. vyd. 13/26, s. 102).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. 2018, L 295, s. 39).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/53

Žaloba podaná dne 1. března 2019 — Bulgarian Energy Holding a další v. Komise

(Věc T-136/19)

(2019/C 164/57)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bulgarian Energy Holding EAD (Sofie, Bulharsko) Bulgartransgaz EAD (Sofie), Bulgargaz EAD (Sofie) (zástupci: K. Struckmann, advokát, M. Powell a A. Kadri, Solicitors)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	přijal organizační procesní opatření uvedená v bodu 3.6 žaloby nebo jakákoli jiná taková opatření, jež bude Tribunál považovat za nezbytná;

—	zrušil zcela nebo zčásti rozhodnutí Komise C(2018) 8806 final ze dne 17. prosince 2018 v řízení podle článku 102 SFEU (AT.39849 — BEH Gas);

—	zrušil nebo snížil výši uložené pokuty;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně sedm žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná porušila podstatné procesní náležitosti, čímž porušila práva žalobkyní na obhajobu.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že vymezení relevantního trhu uvedené v napadeném rozhodnutí je stiženo nesprávnými právními a skutkovými posouzeními, nebyla v něm provedena analýza trhu a nejsou v něm uvedeny odpovídající důvody.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že konstatování uvedené v napadeném rozhodnutí, podle kterého Bulgargaz EAD, která je jednou ze žalobkyň, nebo žalobkyně společně měly dominantní postavení na trhu s kapacitními službami, je stiženo nesprávnými právními posouzeními a nesprávným skutkovým posouzením.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí porušuje Smlouvy o Evropské unii, neboť v něm nebylo požadovaným způsobem prokázáno, že jednání popsané v napadeném rozhodnutí je jednáním v rozporu s článkem 102 SFEU s ohledem na pochybení při uplatnění práva a posouzení skutečností.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že konstatování uvedená v napadeném rozhodnutí, která se týkají doby trvání údajného protiprávního jednání, jsou stižena nesprávným právním a skutkovým posouzením.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že přijetím rozhodnutí podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 (1), byly v rámci řízení porušeny Smlouvy EU.

Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že pokuta by měla být zrušena nebo snížena, neboť v napadeném rozhodnutí nebyly dodrženy pokyny žalované pro ukládání pokut, nebo podpůrně v rámci výkonu pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci ze strany Tribunálu podle článku 261 SFEU z toho důvodu, že pokuta je s ohledem na veškeré okolnosti nepřiměřená sankcionovanému jednání.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s 205).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/55

Žaloba podaná dne 7. března 2019 — PKK v. Rada

(Věc T-148/19)

(2019/C 164/58)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Kurdská strana pracujících (PKK) (zastoupená: A. van Eik a T. Buruma, advokátky)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/25 ze dne 8. ledna 2019 (1) v rozsahu, v němž se týká žalobkyně (přičemž žalobkyně zpochybňuje, že Kadek a Kongra Gel jsou její přezdívky);

—	alternativně uložil mírnější opatření než trvalé zařazení na seznam teroristů Evropské unie;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení včetně úroků.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Rady 2019/25 je neplatné v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, jelikož žalobkyně nemůže být kvalifikována jako teroristická organizace ve smyslu čl. 1 odst. 3 společného postoje Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 (2).

Žalovaná neprokázala, že žalobkyně je strukturovaná skupina, která spolupracuje při páchání teroristických útoků. Většina aktů uvedených v odůvodnění nemůže být navíc přičítána žalobkyni, nejsou zahrnuty do omezujícího seznamu aktů v čl. 1 odst. 3 společného postoje Rady 2001/931/SZBP nebo nemohou vážně poškodit stát. Konečně cílem činu žalobkyně nebyl „teroristický cíl“ ve smyslu čl. 1 odst. 3 společného postoje Rady 2001/931/SZBP. Tento cíl musí být zohledněn zejména ve světle ozbrojeného konfliktu pro sebeurčení.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že rozhodnutí Rady 2019/25 je neplatné v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, protože nebylo přijato žádné rozhodnutí příslušného orgánu, jak to vyžaduje čl. 1 odst. 4 společného postoje Rady 2001/931/SZBP.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že rozhodnutí Rady 2019/25 je neplatné v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, protože žalovaná neprovedla žádný řádný přezkum, jak to požaduje čl. 1 odst. 6 společného postoje Rady 2001/931/SZBP.

Odůvodnění neprokazuje, že byl proveden jakýkoliv řádný přezkum jak na národní úrovni tak u samotné žalované. Nebyla náležitě zohledněna informace, kterou žalobkyně poskytla v předchozích řízeních týkajících se mírového procesu, boje proti Daesh a autokratického vývoje v Turecku.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že rozhodnutí Rady 2019/25 je neplatné v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, protože rozhodnutí není v souladu s požadavky proporcionality a subsidiarity. Konkrétně kurdská diaspora je zařazením na seznam nepřiměřeně dotčena.

Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že rozhodnutí Rady 2019/25 je neplatné v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, protože nesplňuje povinnost uvést odůvodnění podle článku 296 SFEU.

Tribunál ve svém rozsudku ze dne 15. listopadu 2018, PKK v. Rada (T-316/14, EU:T:2018:788), dospěl k obdobnému závěru na základě zcela stejného odůvodnění.

Šestý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že rozhodnutí Rady 2019/25 je neplatné v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, protože porušuje právo žalobkyně na obhajobu i její právo na účinnou soudní ochranu.

Konkrétně žalovaná nezohlednila rozsudek ze dne 15. listopadu 2018, PKK v. Rada (T-316/14, EU:T:2018:788), a řízení, které k němu vedlo.

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/25 ze dne 8. ledna 2019, kterým se mění a aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2018/1084 (Úř. věst. 2019, L 6, s. 6).

(2) Společný postoj Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/56

Žaloba podaná dne 14. března 2019 — Mersinis v. ESMA

(Věc T-163/19)

(2019/C 164/59)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Michail Mersinis (Atény, Řecko) (zástupce: P. Pafitis, advokát)

Žalovaný: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 23. května 2018, na jehož základě žalobce nebyl vybrán na pozici vedoucího právníka v souvislosti s pracovním místem ESMA/2017/VAC19/AD7.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z nesprávného složení výběrové komise.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z upřednostnění uchazeče vybraného na předmětnou pozici.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/57

Žaloba podaná dne 14. března 2019 — AQ v. eu-LISA

(Věc T-164/19)

(2019/C 164/60)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: AQ (zástupci: L. Levi a N. Flandin, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí eu-LISA ze dne 8. května 2018 o ukončení pracovní smlouvy s eu-LISA bez výpovědní lhůty, případně společně s rozhodnutím eu-LISA ze dne 4. prosince 2018, kterým se zamítá stížnost žalobkyně;

—	nařídil žalované nahradit újmu, která vznikla žalobkyni;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z procesního pochybeni a porušení práv na obhajobu, a zejména práva být vyslechnut.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článků 16 a 48 Pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti jednat s náležitou péčí.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z porušení článků 31 a 34 Listiny základních práv Evropské unie.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/58

Žaloba podaná dne 14. března 2019 — Bronckers v. Komise

(Věc T-166/19)

(2019/C 164/61)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Marco Bronckers (Brusel, Belgie) (zástupce: P. Kreijger, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 10. ledna 2019 na základě nařízení (ES) č. 1049/2001 (1), kterým byla zamítnuta potvrzující žádost žalobce o přístup k dokumentům obsaženým v zápisu ze zasedání smíšeného výboru pro lihoviny, který byl zřízen na základě Dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy mexickými o vzájemném uznávání a ochraně označení lihovin (2),

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vynaložených žalobcem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že Komise při zamítnutí žádosti o přístup nesprávně použila čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážku nařízení (ES) č. 1049/2001 anebo porušila článek 296 SFEU.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Komise při zamítnutí žádosti o přístup nesprávně použila čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 anebo porušila článek 296 SFEU, jelikož neprokázala, že přístup ke všem požadovaným dokumentům ohrožuje obchodní zájmy Consejo Regulador del Tequila (CRT) nebo jejích členů.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Komise nesprávně dospěla k závěru, že žalobce neprokázal převažující veřejný zájem na zpřístupnění.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Komise při odepření částečného přístupu nesprávně použila čl. 4 odst. 6 anebo čl. 4 odst. 7 nařízení (ES) č. 1049/2001 anebo porušila článek 296 SFEU.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43).

(2) Viz rozhodnutí Rady ze dne 27. května 1997 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy mexickými o vzájemném uznávání a ochraně označení lihovin (Úř. věst. 1997, L 152, s. 15).

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/59

Žaloba podaná dne 18. března 2019 — Vereinigung der Bayerischen Wirtschaft v. EUIPO (eVoter)

(Věc T-175/19)

(2019/C 164/62)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Vereinigung der Bayerischen Wirtschaft eV (Mnichov, Německo) (zástupce: L. Genz, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie eVoter — Přihláška č. 17 900 152

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. ledna 2019, ve věci R 1983/2018-5

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vynaložených v průběhu řízení před odvolacím senátem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	porušení správní praxe EUIPO;

—	porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/60

Žaloba podaná dne 26. března 2019 — Bibita Group v. EUIPO — Benkomers (Nápojové lahve)

(Věc T-180/19)

(2019/C 164/63)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bibita Group SHPK (Tirana, Albánie) (zástupce: C. Seyfert, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Benkomers OOD (Sofie, Bulharsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporného (průmyslového) vzoru: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství č. 3797 091-0001 (Nápojové lahve)

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. ledna 2019, ve věci R 1070/2018-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	prohlásil, že napadený (průmyslový) vzor Společenství zapsaný pod číslem 3797 091-0001 je neplatný na základě všech důvodů uvedených v žalobě;

—	uložil žalovanému a majiteli náhradu nákladů řízení před třetím odvolacím senátem v souladu s článkem 190 jednacího řádu Tribunálu;

—	uložil EUIPO a případné další účastnici tohoto řízení náhradu všech nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 6 odst. 1 a čl. 25 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 6/2002.

13.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 164/62

Oprava sdělení v Úředním věstníku k věci T-45/19

( Úřední věstník Evropské unie C 122 ze dne 1. dubna 2019 )

(2019/C 164/66)

Strana 20, sdělení v Úředním věstníku k věci T-45/19, Acron a další v. Komise, zní následovně:

„Žaloba podaná dne 24. ledna 2019 – Acron a další v. Komise

(Věc T-45/19)

(2019/C 164/66)

Langue de procédure : l’anglais

Účastnice řízení

Žalobkyně: Acron PAO (Veliky Novgorod, Rusko), Dorogobuzh PAO (Dorogobuzh, Rusko), Acron Switzerland AG (Baar, Švýcarsko) (zástupci: T. De Meese, J. Stuyck a A. Nys, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1703 ze dne 12. listopadu 2018, a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná porušila své mezinárodní závazky, což se rovná porušení Smlouvy a dostatečně neodůvodnila závěr, že Ruská federace neplnila své závazky vůči Světové obchodní organizaci.

Žalobkyně tvrdí, že žalovaná nezohlednila přistoupení Ruské federace ke Světové obchodní organizaci, což je relevantní pro změnu výpočtu dumpingového rozpětí žalobkyň. Žalovaná byla povinna vzít v úvahu závazky Ruské federace týkající se ceny plynu při šetření v rámci prozatímního přezkumu cel použitelných na dovoz dusičnanu amonného. Vzhledem k tomu, že žalovaná tvrdila, že Ruská federace nedodržovala svůj vlastní protokol o přistoupení, jednala v rozporu s článkem VI Všeobecné dohody o clech a obchodu a článkem II antidumpingové dohody Světové obchodní organizace. Tímto žalovaná porušila by své mezinárodní závazky, což se rovná porušení Smlouvy.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že se žalovaná dopustila zjevně nesprávného posouzení a dostatečně neodůvodnila závěr, že změna okolností uplatněná žalobkyněmi nebyla trvalé povahy, což vedlo k porušení práva na obhajobu žalobkyň.

—	Žalobkyně uvádí, že se druhý žalobní důvod skládá ze dvou samostatných částí, které směřují ke zrušení napadeného rozhodnutí. Obě části se týkají chybného závěru, že změna okolností nebyla trvalé povahy.

—	V každém případě žalovaná porušila svou povinnost uvést odůvodnění podle článku 296 SFEU tím, že jasně a jednoznačně neodůvodnila napadené rozhodnutí.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná porušila čl. 19 odst. 2 a čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036, jakož i právo na obhajobu žalobkyň a tím, že neposkytla svůj výpočet dumpingu, přispěla k právní nejistotě.

—

Žalovaná nesdělila žalobkyním konečný výpočet dumpingového rozpětí, přestože tento výpočet sloužil jako základ pro závěry týkající se trvání a existence dumpingu, trvalé povahy změny okolností a rovněž ukončení částečného prozatímního přezkumu. Pokud by žalovaná sdělila tento výpočet, umožnilo by to žalobkyním účinněji hájit svá práva, pokud jde o výpočet dumpingu a závěry o dumpingu jako celku, včetně argumentu týkajícího se metodiky výpočtu použité při původním šetření, což mohlo mít významný dopad na jejich právní situaci.

—

Žalobkyně tvrdí, že žalovaná porušila čl. 19 odst. 2 a čl. 20 odst. 2 nařízení 2016/1036, právo žalobkyň na obhajobu a zásadu právní jistoty tím, že žalobkyním neposkytla smysluplné shrnutí důkazů shromážděných během šetření ani úvahy, na jejichž základě žalovaná navrhla změnit antidumpingové rozpětí žalobkyň. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná tím, že jim odmítla poskytnout svůj výpočet dumpingového rozpětí, porušila právo žalobkyň na obhajobu a zásadu právní jistoty.“

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 164

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 62 13. května 2019

Obsah		Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2019/C 164/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	CDJ
2019/C 164/02	Věc C-700/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 7. listopadu 2018 společnostmi Hungary Restaurant Company Kereskedelmi és Szolgáltató Kft. (Hungary Restaurant Company Kft.) a Evolution Gaming Advisory Kft. proti usnesení Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 12. října 2018 ve věci T-416/18, Hungary Restaurant Company Kereskedelmi és Szolgáltató Kft. (Hungary Restaurant Company Kft.) a Evolution Gaming Advisory Kft. v. Evropská komise	2
2019/C 164/03	Věc C-722/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Warszawie (Polsko) dne 19. listopadu 2018 — KROL — Zakład Robót Wodno-Kanalizacyjnych Sp. z o.o., S. k. v. Porr S.A.	2
2019/C 164/04	Věc C-745/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Najwyższym (Polsko) dne 27. listopadu 2018 — JA v. Skarb Państwa — Sejm Rzeczypospolitej Polskiej, Senat Rzeczypospolitej Polskiej, Prezes Rady Ministrów, Minister Sprawiedliwości a Minister Finansów	3
2019/C 164/05	Věc C-779/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym w Siemianowicach Śląskich (Polsko) dne 12. prosince 2018 — Mikrokasa S.A. v Gdyni a Revenue Niestandaryzowany Sekurytyzacyjny Fundusz Inwestycyjny Zamknięty ve Varšavě v. XO	4
2019/C 164/06	Věc C-824/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Naczelny Sąd Administracyjny (Polsko) dne 28. prosince 2018 — A.B., C.D., E.F., G.H., I.J. v. Krajowa Rada Sądownictwa	5
2019/C 164/07	Věc C-3/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 3. ledna 2019 — Asmel società consortile a r.l. v. A.N.A.C. — Autorità Nazionale Anticorruzione	6
2019/C 164/08	Věc C-11/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 7. ledna 2019 — Azienda ULSS n. 6 Euganea v. Pia Opera Croce Verde Padova	7
2019/C 164/09	věc C-14/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 10. ledna 2019 Satelitním střediskem Evropské unie (SatCen) proti rozsudku Tribunálu (devátého rozšířeného senátu) vydanému dne 25. října 2018 ve věci T-286/15, KF v. SatCen	8
2019/C 164/10	Věc C-15/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 10. ledna 2019 — A.m.a. — Azienda Municipale Ambiente SpA v. Consorzio Laziale Rifiuti — Co.La.Ri.	9
2019/C 164/11	Věc C-16/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Krakowie (Polsko) dne 3. ledna 2019 — VL v. Szpital Kliniczny im. dra J. Babińskiego Samodzielny Publiczny Zakład Opieki Zdrowotnej w Krakowie	10
2019/C 164/12	Věc C-25/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Poznaniu (Polsko) dne 15. ledna 2019 — Corporis Sp. z o.o. w Bielsku Białej v. Gefion Insurance A/S, Kodaň	11
2019/C 164/13	Věc C-26/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Commissione tributaria provinciale di Modena (Itálie) dne 15. ledna 2019 — Azienda USL di Modena v. Comune di Sassuolo	11
2019/C 164/14	Věc C-28/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 16. ledna 2019 — Ryanair Ltd, Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato — Antitrust v. Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato — Antitrust a další	12
2019/C 164/15	Věc C-61/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul București (Rumunsko) dne 29. ledna 2019 — Orange Romania SA v. Autoritatea Națională de Supraveghere a Prelucrării Datelor cu Caracter Personal	13
2019/C 164/16	Věc C-62/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul București (Rumunsko) dne 29. ledna 2019 — Star Taxi App SRL v. Unitatea Administrativ Teritorială Municipiul București prin Primar General, Consiliul General al Municipiului București	14
2019/C 164/17	Věc C-70/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 30. ledna 2019 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 21. listopadu 2018 ve věci T-587/16, HM v. Evropská komise	15
2019/C 164/18	Věc C-75/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul Specializat Mureș (Rumunsko) dne 31. ledna 2019 — MF v. BNP Paribas Personal Finance SA Paris Sucursala București, Secapital Sàrl	16
2019/C 164/19	Věc C-84/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym Szczecin — Prawobrzeże i Zachód w Szczecinie (Polsko) dne 31. ledna 2019 — Profi Credit Polska S.A. v. QJ	17
2019/C 164/20	Věc C-85/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Galicia (Španělsko) dne 6. února 2019 — Agencia Estatal de la Administración Tributaria v. RK	18
2019/C 164/21	Věc C-86/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil no 9 de Barcelona (Španělsko) dne 6. února 2019 — SL v. Vueling Airlines S.A.	19
2019/C 164/22	Věc C-114/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 8. února 2019 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 29. listopadu 2018 ve věci T-811/16, Di Bernardo v. Komise	20
2019/C 164/23	Věc C-133/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Belgie) dne 19. února 2019 — B. M. M., B. S v. État belge	21
2019/C 164/24	Věc C-136/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Belgie) dne 20. února 2019 — B. M. M., B. M. v. État belge	21
2019/C 164/25	Věc C-137/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Belgie) dne 20. února 2019 — B. M. O. v. État belge	22
2019/C 164/26	Věc C-152/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 13. prosince 2018 Deutsche Telekom AG proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 21. února 2019 ve věci T-827/14, Telekom AG v. Evropská komise	23
2019/C 164/27	Věc C-154/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Eparchiako Dikastirio Larnakas (Kypr) dne 22. února 2019 — Kypriaki Kentriki Archi v. GA	24
2019/C 164/28	Věc C-172/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2019 Association européenne du charbon et du lignite (Euracoal) proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 13. prosince 2018 ve věci T-739/17, Association européenne du charbon et du lignite (Euracoal) a další v. Evropská komise	25
2019/C 164/29	Věc C-192/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Gerechtshof te Amsterdam (Nizozemsko) dne 27. února 2019 — Rensen Shipbuilding BV v. Inspecteur van de Belastingdienst/Douane	27
2019/C 164/30	Věc C-194/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Belgie) dne 28. února 2019 — H. A. v. État belge	27
2019/C 164/31	Věc C-197/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 28. února 2019 Mylan Laboratories Ltd, Mylan, Inc. proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 12. prosince 2018 ve věci T-682/14, Mylan Laboratories a Mylan v. Komise	28
2019/C 164/32	Věc C-198/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 28. února 2019 společnostmi Teva UK Ltd, Teva Pharmaceuticals Europe BV, Teva Pharmaceutical Industries Ltd proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 12. prosince 2018 ve věci T-679/14, Teva UK Ltd a další v. Komise	29
2019/C 164/33	Věc C-199/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym dla Łodzi-Śródmieścia w Łodzi (Polsko) dne 27. února 2019 — RL sp. z o.o. v. J. M.	30
2019/C 164/34	Věc C-200/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Trgovački sud u Zagrebu (Chorvatsko) dne 1. března 2019 — INA-INDUSTRIJA NAFTE d.d. a další v. LJUBLJANSKA BANKA d.d.	31
2019/C 164/35	Věc C-202/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 1. března 2019 Ryanair DAC, původně Ryanair Ltd, Airport Marketing Services Ltd proti rozsudku Tribunálu (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 13. prosince 2018 ve věci T-111/15, Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise	32
2019/C 164/36	Věc C-203/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 1. března 2019 společnostmi Ryanair DAC, dříve Ryanair Ltd, Airport Marketing Services Ltd proti rozsudku Tribunálu (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 13. prosince 2018 ve věci T-165/15, Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise	33
2019/C 164/37	Věc C-204/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 1. března 2019 společnostmi Ryanair DAC, dříve Ryanair Ltd, Airport Marketing Services Ltd proti rozsudku Tribunálu (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 13. prosince 2018 ve věci T-53/16, Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise	34
2019/C 164/38	Věc C-205/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 1. března 2019 společnostmi Ryanair DAC, dříve Ryanair Ltd, Airport Marketing Services Ltd proti rozsudku Tribunálu (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 13. prosince 2018 ve věci T-165/16, Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise	36
2019/C 164/39	Věc C-212/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 6. března 2019 — Ministre de l'Agriculture et de l'Alimentation v. Compagnie des pêches de Saint-Malo	37
2019/C 164/40	Věc C-213/19: Žaloba podaná dne 7. března 2019 — Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska	38
2019/C 164/41	Věc C-215/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus (Finsko) dne 8. března 2019 — Veronsaajien oikeudenvalvontayksikkö	39
2019/C 164/42	Věc C-233/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná cour du travail de Liège (Belgie) dne 18. března 2019 — B. v. Centre public d'action sociale de Liège (CPAS)	40
	GCEU
2019/C 164/43	Věc T-433/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 28. března 2019 — Pometon v. Komise (Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Evropský trh s ocelovými abrazivy — Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP — Koordinace cen v rámci celého EHP — Hybridnípostup posunutý v čase — Presumpce neviny — Zásada nestrannosti — Listina základních práv — Důkaz o protiprávním jednání — Jediné a trvající protiprávní jednání — Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu — Doba trvání protiprávního jednání — Pokuta — Mimořádná úprava základní částky — Povinnost uvést odůvodnění — Proporcionalita — Rovné zacházení — Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci)	42
2019/C 164/44	Věc T-766/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 20. března 2019 — Hércules Club de Fútbol v. Komise (Státní podpory — Státní podpory poskytnuté Španělskem ve prospěch některých profesionálních fotbalových klubů — Záruka — Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné s vnitřním trhem — Výhoda — Povinnost uvést odůvodnění)	43
2019/C 164/45	Věc T-582/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. března 2019 — Boshab a další v. Rada (Společná zahraniční a bezpečnostní politiky — Omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Konžské demokratické republice — Seznam osob a subjektů, na které se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů a zákaz vstupu a průjezdu — Zařazení jmen žalobců na seznam — Právo na obhajobu — Právo být vyslechnut — Povinnost uvést odůvodnění — Zjevně nesprávné posouzení — Právo na účinnou soudní ochranu)	43
2019/C 164/46	Věc T-725/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. března 2019 — Clestra Hauserman v. Parlament (Veřejné zakázky na stavební práce — Zadávací řízení — Stavební práce týkající se Odnímatelných přepážekdveří v rámci projektu rozšíření a rekonstrukce budovy Parlamentu Konrad Adenauer v Lucemburku — Odmítnutí nabídky uchazeče — Zadání zakázky jinému uchazeči — Povinnost uvést odůvodnění — Neobvykle nízká nabídka — Zjevně nesprávné posouzení — Mimosmluvní odpovědnost)	44
2019/C 164/47	Věc T-787/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. března 2019 — Parfümerie Akzente v. EUIPO (GlamHair) (Ochranná známka Evropské unie — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie GlamHair — Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu — Nedostatek rozlišovací způsobilosti — Popisný charakter — Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/1001])	45
2019/C 164/48	Věc T-829/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 28. března 2019 — Coesia v. EUIPO (Zobrazení dvou šikmých červených křivek) (Ochranná známka Evropské unie — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie zobrazující dvě šikmé červené křivky — Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu — Nedostatek rozlišovací způsobilosti — Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] — Povinnost uvést odůvodnění — Článek 75 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 94 nařízení 2017/1001))	46
2019/C 164/49	Věc T-105/18: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. března 2019 — Deray v. EUIPO — Charles Claire (LILI LA TIGRESSE) (Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie LILI LA TIGRESSE — Starší slovní ochranná známka Evropské unie TIGRESS — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Neexistence nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 2017/1001)	46
2019/C 164/50	Věc T-265/18: Rozsudek Tribunálu ze dne 27. března 2019 — Biernacka-Hoba v. EUIPO — Formata Bogusław Hoba (Formata) (Ochranná známka Evropské unie — Řízení o prohlášení neplatnosti — Obrazová ochranná známka Evropské unie Formata — Starší mezinárodní obrazová ochranná známka Formata — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Článek 60 odst. 1 písm. a) a čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/1001 — Pravidlo 37 nařízení (ES) č. 2868/95 [nyní článek 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/625] — Podmínky vyobrazení starší ochranné známky — Pravidlo 19 nařízení č. 2868/95 (nyní článek 7 nařízení v přenesené pravomoci 2018/625) — Legitimní očekávání — Náhrada nákladů na zastoupení — Článek 109 nařízení 2017/1001 a pravidlo 94 nařízení č. 2868/95 (nyní článek 109 nařízení 2017/1001))	47
2019/C 164/51	Věc T-276/18: Rozsudek Tribunálu ze dne 28. března 2019 — Julius-K9/EUIPO — El Corte Inglés (K9 UNIT) (Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie K9 UNIT — Starší obrazová ochranná známka Evropské unie unit — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (UE) 2017/1001)	48
2019/C 164/52	Věc T-239/19: Usnesení Tribunálu ze dne 18. března 2019 — SKS Import Export v. Komise (Žaloba na neplatnost — Volný pohyb kapitálu — Předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (LBC/FT) — Směrnice (EU) 2015/849 — Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/212 — Zahrnutí Tuniska na seznam vysoce rizikových třetích zemí — Neexistence bezprostředního dotčení — Nepřípustnost)	49
2019/C 164/53	Věc T-410/18: Usnesení Tribunálu ze dne 15. března 2019 — Silgan Closures a Silgan Holdings v. Komise (Žaloba na neplatnost — Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Trh kovových obalů — Rozhodnutí zahájit šetření — Akt, který nelze napadnout žalobou — Nepřípustnost)	50
2019/C 164/54	Věc T-503/18: Usnesení Tribunálu ze dne 19. března 2019 — Haba Trading v. EUIPO — Vida (vidaXL) (Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Zpětvzetí námitek — Nevydání rozhodnutí ve věci samé)	50
2019/C 164/55	Věc T-75/19: Usnesení Tribunálu ze dne 13. března 2019 — Comune di Milano v. Parlament a Rada (Upuštění od projednání věci)	51
2019/C 164/56	Věc T-1/19: Žaloba podaná dne 7. ledna 2019 — CJ v. Soudní dvůr Evropské unie	52
2019/C 164/57	Věc T-136/19: Žaloba podaná dne 1. března 2019 — Bulgarian Energy Holding a další v. Komise	53
2019/C 164/58	Věc T-148/19: Žaloba podaná dne 7. března 2019 — PKK v. Rada	55
2019/C 164/59	Věc T-163/19: Žaloba podaná dne 14. března 2019 — Mersinis v. ESMA	56
2019/C 164/60	Věc T-164/19: Žaloba podaná dne 14. března 2019 — AQ v. eu-LISA	57
2019/C 164/61	Věc T-166/19: Žaloba podaná dne 14. března 2019 — Bronckers v. Komise	58
2019/C 164/62	Věc T-175/19: Žaloba podaná dne 18. března 2019 — Vereinigung der Bayerischen Wirtschaft v. EUIPO (eVoter)	59
2019/C 164/63	Věc T-180/19: Žaloba podaná dne 26. března 2019 — Bibita Group v. EUIPO — Benkomers (Nápojové lahve)	60
2019/C 164/64	Věc T-336/18: Usnesení Tribunálu ze dne 19. března 2019 — Eagle IP v. EUIPO — Consolidated Artists (LILLY a VIOLETTA)	61
2019/C 164/65	Věc T-470/18: Usnesení Tribunálu ze dne 21. března 2019 — Telenet v. Komise	61

	Opravy
2019/C 164/66	Oprava sdělení v Úředním věstníku k věci T-45/19 ( Úř. věst. C 122 ze dne 1.4.2019 )	62