1.   Toto rozhodnutí stanoví podmínky, za nichž může Evropský parlament omezit použití článků 4, 14 až 21, 35 a 36 nařízení (EU) 2018/1725, v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b), e) a f) uvedeného nařízení, při poskytování informací a dokumentů, o něž požádaly vnitrostátní orgány v rámci vyšetřování trestných činů nebo finančního šetření, těmto orgánům.

2.   Toto rozhodnutí se použije na zpracování osobních údajů, zejména předávání osobních údajů, Evropským parlamentem pro účely poskytování informací a dokumentů, o něž požádaly vnitrostátní orgány v rámci vyšetřování trestných činů nebo finančního šetření, těmto orgánům.

3.   Požadované informace a dokumenty může předat předseda Evropského parlamentu, generální tajemník nebo jimi určené útvary, kteří pak jednají jako správce údajů pro účely tohoto předání.

4.   Toto rozhodnutí se týká následujících kategorií osobních údajů:

1.   Osobní údaje se ukládají v zabezpečeném fyzickém a elektronickém prostředí, které brání protiprávnímu přístupu k nim nebo jejich protiprávnímu předání osobám, které je nepotřebují znát.

2.   Po skončení zpracování se osobní údaje uchovávají v souladu s platnými pravidly Evropského parlamentu (2).

3.   Předtím, než se uplatní jakékoliv konkrétní omezení, provede se posouzení jeho nezbytnosti a přiměřenosti v souladu s článkem 9.

1.   V souladu s články 4 až 10 tohoto rozhodnutí může správce omezit použití článků 14 až 21, 35 a 36 nařízení (EU) 2018/1725 a článku 4, pokud jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným pro články 14 až 21 uvedeného nařízení v případě, že by výkon těchto práv ohrozil účel a důvěrnost vnitrostátního vyšetřování trestných činů a finančního šetření.

2.   Správce zaznamená a zaregistruje důvody pro toto omezení v souladu s článkem 9 tohoto rozhodnutí.

1.   Evropský parlament na svých internetových stránkách zveřejní prohlášení o ochraně údajů, kterým informuje všechny subjekty údajů o možnosti předání jejich osobních údajů v rámci spolupráce Evropského parlamentu s vnitrostátními orgány s ohledem na probíhající vyšetřování trestných činů nebo finanční šetření a o možných omezeních jejich práv v této souvislosti. Tyto informace musí uvádět, která práva mohou být omezena, důvody těchto omezení, jejich případnou dobu trvání a případné prostředky právní ochrany.

2.   Pokud je to možné, informuje správce bez zbytečného prodlení a nejvhodnějším způsobem přímo každý subjekt údajů o jeho právech v souvislosti s takovými omezeními. Tyto informace musí uvádět, která práva mohou být omezena, důvody těchto omezení, jejich případnou dobu trvání a případné prostředky právní ochrany.

1.   V případě, že správce omezí právo na informace, jak je uvedeno v článcích 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725, jsou subjekty údajů informovány v souladu s čl. 25 odst. 6 uvedeného nařízení o hlavních důvodech pro použití omezení a o svém právu podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů.

2.   Toto poskytnutí informací o předání osobních údajů vnitrostátním orgánů a o použití omezení však může být odloženo, neprovedeno nebo odepřeno v souladu s čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 po dobu, kdy by mařilo účinek omezení.

3.   Pokud správce odloží, neprovede nebo odepře, ať už zcela či částečně, poskytnutí informací subjektům údajů ve smyslu odstavce 2, zaznamená a zaregistruje své důvody pro toto rozhodnutí v souladu s článkem 9.

1.   V případě, že správce omezí, ať už zcela či částečně, právo na přístup subjektů údajů k osobním údajům, právo na opravu, právo na výmaz nebo právo na omezení zpracování osobních údajů, jak je uvedeno v článcích 17, 18, 19 a 20 nařízení (EU) 2018/1725, a také oznamovací povinnost podle článku 21 uvedeného nařízení, zaznamená a zaregistruje důvody pro toto omezení v souladu s článkem 9 tohoto rozhodnutí. Správce informuje dotčený subjekt údajů ve své odpovědi na žádost o přístup k osobním údajům, jejich opravu, výmaz a omezení zpracování o použitém omezení a o jeho hlavních důvodech a také o možnosti podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.

2.   Poskytnutí informací týkajících se důvodů pro omezení podle odstavce 1 může být odloženo, neprovedeno nebo odepřeno po dobu, kdy by mařilo účel omezení.

3.   Správce zaznamená důvody pro odložení, neprovedení či odepření poskytnutí informací v souladu s článkem 9.

4.   Pokud je právo na přístup k osobním údajům zcela či částečně omezeno, vykonává subjekt údajů své právo na přístup prostřednictvím evropského inspektora ochrany údajů v souladu s čl. 25 odst. 6, 7 a 8 nařízení (EU) 2018/1725.

1.   Předtím, než správce uplatní jakékoli konkrétní omezení, provede posouzení nezbytnosti a přiměřenosti tohoto omezení, s přihlédnutím k relevantním prvkům v čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725. Toto posouzení zahrnuje rovněž posouzení rizik pro práva a svobody dotčených subjektů údajů, zejména rizika, že jejich osobní údaje by mohly být předány bez jejich vědomí a souhlasu, a že by jim mohlo být bráněno ve výkonu jejich práv v souladu s uvedeným nařízením. Musí být zdokumentováno v interní posuzovací zprávě a provedeno v každém jednotlivém případě.

2.   Správce zaznamená důvody pro omezení uplatněná podle tohoto rozhodnutí, včetně posouzení provedeného podle odstavce 1.

Pro tento účel se v záznamu uvede, jak by výkon práv subjektu údajů ohrozil účel a důvěrnost vnitrostátního vyšetřování trestných činů a finančního šetření.

3.   V případě, že podle čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 správce odloží, neprovede či odepře subjektu údajů poskytnutí informací o použití omezení, zaznamená rovněž případně důvody tohoto rozhodnutí.

4.   Daný záznam a případné dokumenty obsahující faktické a právní prvky, z nichž se vycházelo, se ukládají v centrálním rejstříku. Na požádání budou poskytnuty evropskému inspektorovi ochrany údajů.

1.   Omezení uvedená v článcích 3, 5, 6, 7 a 8 platí po dobu, po níž lze nadále uplatnit důvody pro jejich zavedení.

2.   Pokud důvody pro omezení uvedené v článcích 3, 5, 6, 7 a 8 již neplatí, správce toto omezení zruší a informuje subjekt údajů o hlavních důvodech pro zavedení omezení. Zároveň správce informuje subjekt údajů o možnosti kdykoliv podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.

3.   Správce přezkoumá uplatňování omezení uvedeného v článcích 3, 5, 6, 7 a 8 každých šest měsíců od okamžiku jeho přijetí a v okamžiku ukončení daného postupu.

1.   V souladu s tímto rozhodnutím musí být pověřenec pro ochranu osobních údajů neprodleně informován o každém případu omezení práv subjektů údajů. Pověřenci pro ochranu osobních údajů musí být na požádání poskytnut přístup k záznamu a ke všem dokumentům obsahujícím faktické a právní prvky, z nichž se vycházelo.

2.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů může požadovat, aby správce provedl přezkum omezení. O výsledku požadovaného přezkumu musí být pověřenec pro ochranu osobních údajů písemně informován.

3.   Veškeré výměny informací s pověřencem pro ochranu osobních údajů v průběhu postupu podle odstavců 1 a 2 jsou vhodným způsobem zaznamenány.