—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D054772-02),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 16. ledna 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přijaté dne čtvrtek 18. května 2017, které bylo zveřejněno dne 29. června 2017 (3),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (4),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že rozhodnutím Komise 2007/702/ES se povoluje uvedení na trh potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (dále jen „geneticky modifikovaná kukuřice 59122“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že dne 23. března 2007 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 3. dubna 2007 (5) (dále jen „první stanovisko úřadu EFSA“);

B.

vzhledem k tomu, že dne 19. července 2016 společně předložily společnosti Pioneer Overseas Corporation a Dow AgroSciences Ltd. (dále jen „žadatel“) žádost o obnovení povolení pro uvádění potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, a to v souladu s články 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice 59122 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech jako jakákoli jiná kukuřice, s výjimkou pěstování;

C.

vzhledem k tomu, že dne 18. května 2017 přijal úřad EFSA v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 29. června 2017 (6) (dále jen „druhé stanovisko úřadu EFSA“);

D.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice 59122 vytváří bílkoviny CRY34Ab1 a CRY35Ab1, které propůjčují odolnost vůči hmyzím škůdcům z řádu Coleoptera, kteří patří k rodu Diabrotica, např. vůči larvám bázlivce kukuřičného, a bílkovinu PAT, která propůjčuje toleranci vůči herbicidům obsahujícím glufosinát;

E.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

F.

vzhledem k tomu, že členské státy v souvislosti s prvním stanoviskem úřadu EFSA předložily během tříměsíčního období konzultací řadu kritických připomínek (7) týkajících se mimo jiné nedostatečného plánu dohledu, rizika expozice toxinům BT u necílových organismů, nedostatečného podložení závěru, že „krmné produkty z geneticky modifikované kukuřice 59122 jsou v zásadě rovnocenné, a to i z výživového hlediska, krmným produktům z komerční kukuřice a právě tak bezpečné“ a týkajících se 90denní studie na potkanech, u níž bylo zjištěno, že se geneticky modifikovaná kukuřice podávala pouze na úrovni jedné dávky za celou studii, což je v rozporu s doporučením příslušných pokynů OECD;

G.

vzhledem k tomu, že poté, co žadatel předložil žádost o obnovení povolení, byl úřad EFSA požádán o posouzení údajů předložených žadatelem, včetně zpráv o environmentálním monitorování po uvedení na trh a 11 studií zabývajících se primárním výzkumem zveřejněných mezi lety 2007 a 2016; vzhledem k tomu, že na základě svého posouzení předložených údajů přijal úřad EFSA kladné stanovisko (druhé stanovisko úřadu EFSA, viz výše), v němž dospěl k závěru, že „nebyla zjištěna žádná rizika nebo změny expozice ani nové nejistoty z vědeckého hlediska, které by vyžadovaly změnu závěru původního posouzení dopadu týkajícího se kukuřice 59122“;

H.

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek v souvislosti s druhým stanoviskem úřadu EFSA (8), včetně mimo jiné tvrzení, „že monitorování provedené u geneticky modifikované kukuřice 59122 nemůže zajistit smysluplné výsledky pro stávající hodnocení a odstranit nejistoty spojené s posouzením rizika provedeným před udělením povolení, např. pokud jde o expozici životního prostředí“ a že „přístup k monitorování, který se uplatnil u geneticky modifikované kukuřice 59122, není v souladu s požadavky přílohy VII směrnice 2001/18/ES“;

I.

vzhledem k tomu, že jeden členský stát položil otázku, proč žadatel nepředložil několik veřejných studií prokazujících imunogenitu bílkovin Cry u myší, a tudíž proč nebyla tato otázka posouzena úřadem EFSA, a doporučil, aby před udělením obnoveného povolení byly odstraněny obavy ohledně bílkovin Cry vytvářených geneticky modifikovanou kukuřicí 59122 týkající se imunogenity a schopnosti působit jako adjuvans;

J.

vzhledem k tomu, že jeden členský stát konstatoval, že Unie schválila Úmluvu o biologické rozmanitosti, která ukládá mezinárodní povinnosti jak vyvážejícím, tak dovážejícím zemím, pokud jde o biologickou rozmanitost, a že je tedy důležité zohlednit dopady dovozu geneticky modifikované kukuřice 59122 do Unie, a to jak dopady na biologickou rozmanitost Unie, tak na biologickou rozmanitost v zemi, kde se rostlina pěstuje;

K.

vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (9); vzhledem k tomu, že povolení pro používání glufosinátu skončí platnost dne 31. července 2018 (10);

L.

vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům, a lze proto očekávat, že rezidua z postřiků budou ve sklizni vždy přítomna a jsou jejími nevyhnutelnými složkami; vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů než jejich tradiční protějšky (11);

M.

vzhledem k tomu, že ani v jednom stanovisku úřadu EFSA nebyla posuzována rezidua z postřiku glufosinátem; vzhledem k tomu, že rezidua glufosinátu budou přítomna v plodinách geneticky modifikované kukuřice 59122, které se dovážejí do Unie za účelem potravinářského a krmivářského použití;

N.

vzhledem k tomu, že by z hlediska bezpečnosti potravin bylo nepřijatelné, jakož i značně nekonzistentní povolit dovoz geneticky modifikované kukuřice s tolerancí vůči glufosinátu vzhledem ke skutečnosti, že povolení pro použití glufosinátu v Unii vyprší dne 31. července 2018 z důvodu toxicity pro reprodukci (12);

O.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 16. ledna 2018 skončilo bez vydání stanoviska; vzhledem k tomu, že 12 členských států hlasovalo proti, zatímco 12 členských států, zastupujících 38,83 % obyvatel Unie, hlasovalo ve prospěch a čtyři členské státy se hlasování zdržely;

P.

vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost musela přijímat rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou (13);

Q.

vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015 (14), v prvním čtení zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

R.

vzhledem k tomu, že ve 14. bodu odůvodnění nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména jde-li o citlivé oblasti, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

—

Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).

—

Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0271).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0272).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0388).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (P8_TA(2016)0389).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0386).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0387).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0390).

—

Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0123).

—

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0215).

—

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0214).

—

Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0341).

—

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0377).

—

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0378).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 (DAS-Ø15Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0396).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0397).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0398).

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603 (D054771-02), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 16. ledna 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přijaté dne 28. června 2017, které bylo zveřejněno dne 1. srpna 2017 (3),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (4),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 13. září 2013 podala společnost Monsanto Europe S.A. v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Belgie žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení na trh produktů sestávajících z geneticky modifikované kukuřice MON 87427 × MON 89034 × NK603 nebo produktů tuto kukuřici obsahujících, a to pro jiná použití než v potravinách a krmivech jako jakákoli jiná kukuřice, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že žádost pro tato použití zahrnovala všechny tři dílčí kombinace geneticky modifikované kukuřice MON 87427 × MON 89034 × NK603;

C.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice MON 87427 × MON 89034 × NK603 obsahuje dva geny zvyšující odolnost proti glyfosátům a vytváří bílkoviny Cry1A.105 a Cry2Ab2, které propůjčují odolnost proti některým škůdcům z řádu Lepidoptera;

D.

vzhledem k tomu, že dne 28. června 2017 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 1. srpna 2017 (5);

E.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

F.

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek (6); vzhledem k tomu, že mezi nejkritičtější připomínky patří skutečnost, že analýza složení nezahrnuje rezidua doplňkových herbicidů ani jejich metabolity; dále skutečnost, že kvůli obavám týkajících se mimo jiného studií, které prokazují zvýšený výskyt močových kamenů u myší, které byly krmeny kukuřicí MON 89034, nelze vyvodit závěr o rizicích spojených s použitím tohoto geneticky modifikovaného organismu v lidské potravě a zvířecím krmivu; rovněž skutečnost, že je třeba dalších informací, než bude moci být finalizováno posouzení rizik, a že není možné vyvodit závěry o subchronických (nebyla provedena 90denní studie), dlouhodobých účincích potraviny a/nebo krmiva jako celku na reprodukci a vývoj;

G.

vzhledem k tomu, že příslušný orgán v jednom členském státě upozornil na skutečnost, že geneticky modifikovaná kukuřice MON 87427 × MON 89034 × NK603 (ošetřená glyfosátem) vykázala oproti referenční geneticky nemodifikované kukuřici značné odchylky, pokud jde o 16 sledovaných vlastností zrna (7) a dvě sledované vlastnosti píce (8), a že byly zaznamenány statisticky ještě odlišnější sledované vlastnosti zrna v porovnání mezi geneticky modifikovanou kukuřicí neošetřenou glyfosátem a referenční geneticky nemodifikovanou kukuřicí a že značný úbytek vitaminů a minerálního obsahu plodin představuje velký problém pro zdraví lidí a zvířat, vzhledem k tomu, že podvýživa typu B představuje globální problém;

H.

vzhledem k tomu, že nezávislá studie (9) prokázala, že vzhledem k těmto statistickým odlišnostem se lze domnívat, že geneticky modifikovaná kukuřice je zásadně odlišná od referenčního vzorku, pokud jde o řadu charakteristik složení a biologických charakteristik, a že ačkoliv změny, budeme-li na ně nahlížet jako na izolované údaje, nemusí být důvodem ke znepokojení co do bezpečnosti, celkový počet dopadů a jejich značný význam by měly být považovány za východisko pro podrobnější zkoumání; vzhledem k tomu, že úřad EFSA neprovedl další studie;

I.

vzhledem k tomu, že žadatel nepředložil žádné experimentální údaje pro dílčí kombinace MON 87427 × MON 89034 a MON 87427 × NK603; vzhledem k tomu, že ačkoliv vědecká komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy po provedení extrapolace experimentálních údajů pro ostatní dílčí kombinace a jednotlivé genetické modifikace očekává, že obě dílčí kombinace jsou právě tak bezpečné jako posuzované jednotlivé genetické modifikace kukuřice, MON 89034 × NK603 a MON 87427 × MON 89034 × NK603, nebylo provedeno hodnocení míry nejistoty v souvislosti s extrapolací; vzhledem k tomu, že tato slabina může zneplatnit obecný závěr stanoviska EFSA a může být rovněž v rozporu s Pokyny úřadu EFSA pro analýzu míry nejistoty při vědeckém hodnocení, které byly zveřejněny v lednu 2018 (10); vzhledem k tomu, že by se nemělo uvažovat o udělení povolení bez důkladného posouzení experimentálních údajů pro každou dílčí kombinaci modifikací na základě vložení více genů;

J.

vzhledem k tomu, že vědecká komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy zjistila, že plán environmentálního monitorování po uvedení kukuřice se současnou trojí modifikací genů na trh neobsahuje žádná ustanovení pro dvě dílčí kombinace MON 87427 × MON 89034 a MON 87427 × NK603, a proto doporučila, aby žadatel plán náležitě revidoval; vzhledem k tomu, že podle monitorovacího plánu předloženého žadatelem nebylo toto doporučení realizováno (11);

K.

vzhledem k tomu, že jedním z klíčových účelů modifikace na základě vložení více genů je zvýšit toleranci rostliny vůči glyfosátu (jak NK603, tak MON 87427 vykazují enzymy EPSPS, které propůjčují toleranci ke glyfosátu); vzhledem k tomu, že následně je nutné očekávat, že rostlina bude vystavena vyšším a často opakovaným dávkám glyfosátu, které povedou nejen k větší zátěži v podobě reziduí ve sklizni, ale též mohou ovlivnit složení rostlin a jejich agronomické charakteristiky; vzhledem k tomu, že tento aspekt nebyl zahrnut do posouzení dopadu; vzhledem k tomu, že ve stanovisku úřadu EFSA rovněž nebyla hodnocena rezidua z postřiku glyfosátem;

L.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky dospěla v březnu 2017 k závěru, že žádná klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při WHO klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka; vzhledem k tomu, že Parlament zřídil zvláštní výbor pro postup Unie pro povolování pesticidů, který pomůže určit, zda byly závěry agentur Unie o karcinogenitě glyfosátu nežádoucím způsobem ovlivněny průmyslovým odvětvím;

M.

vzhledem k tomu, že podle panelu úřadu EFSA pro pesticidy nelze na základě dosud získaných údajů vyvodit žádné závěry ohledně bezpečnosti reziduí z postřiku geneticky modifikovaných plodin přípravky na bázi glyfosátu (12); vzhledem k tomu, že přísady a směsi používané v komerčních přípravcích k postřiku glyfosátem mohou vykazovat vyšší toxicitu než samotná účinná látka (13); vzhledem k tomu, že Unie již odstranila z trhu přísadu známou jako polyethoxylovaný (POE) lojový amin z důvodu obav ohledně toxicity látky; vzhledem k tomu, že problematické přísady a směsi však mohou být stále povoleny v zemích, kde se pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice;

N.

vzhledem k tomu, že se dovezená kukuřice v Unii běžně používá jako krmivo pro zvířata; vzhledem k tomu, že odborně recenzovaná studie zjistila možnou souvislost mezi glyfosátem v krmivu podávaném prasnicím a zvýšeným výskytem závažných vrozených vad u jejich selat (14);

O.

vzhledem k tomu, že vytváření geneticky modifikovaných plodin odolných vůči několika selektivním herbicidům je způsobeno zejména rychlým vývojem odolnosti plevele vůči glyfosátu v zemích, jež silně spoléhaly na geneticky modifikované plodiny;

P.

vzhledem k tomu, že odolnost vůči hmyzu daná modifikací na základě vložení více genů zajišťuje MON 89034, který vytváří bílkoviny Bt (Cry1A.105 a Cry2Ab2), jež propůjčují odolnost vůči některým škůdcům z řádu Lepidoptera (např. zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis)); vzhledem k tomu, že podle nezávislé studie by měla být v souvislosti s posouzením rizik úřadu EFSA rezidua z glyfosátu považována též za významný dílčí stresový faktor, jelikož dopad na buňky a organismy vystavené několika stresovým faktorům současně může mít velký význam pro účinnost toxinů Bt (15); vzhledem k tomu, že vědecká studie z roku 2017 o možných zdravotních dopadech toxinů Bt a reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy dospěla k závěru, že je třeba věnovat zvláštní pozornost reziduím herbicidů a jejich interakci s toxiny Bt (16); vzhledem k tomu, že tento aspekt úřad EFSA neprozkoumal;

Q.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 16. ledna 2018 skončilo bez vydání stanoviska; vzhledem k tomu, že 14 členských států hlasovalo proti, pouze 11 členských států, zastupujících 38,75 % obyvatel EU, hlasovalo ve prospěch a tři členské státy se hlasování zdržely;

R.

vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost musela přijímat rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou (17);

S.

vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015, v prvním čtení (18) zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

T.

vzhledem k tomu, že v bodu odůvodnění 14 nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména jde-li o citlivé oblasti, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

—

Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).

—

Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0271).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0272).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0388).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0389).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0386).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0387).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0390).

—

Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0123).

—

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0215).

—

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0214).

—

Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0341).

—

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0377).

—

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0378).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 (DAS-Ø15Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0396).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0397).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0398).

—

s ohledem na odůvodněný návrh Komise podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii týkající se otázky právního státu v Polsku ze dne 20. prosince 2017: návrh rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky (COM(2017)0835),

—

s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/103 ze dne 20. prosince 2017 v otázce právního státu v Polsku komplementární k doporučením (EU) 2016/1374, (EU) 2017/146 a (EU) 2017/1520 (1),

—

s ohledem na rozhodnutí Komise podat žalobu na Polsko u Soudního dvora Evropské unie podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie pro porušení práva Unie v důsledku změny zákona o organizaci obecných soudů (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o stavu právního státu a demokracie v Polsku (3) a předchozí usnesení na toto téma,

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2017 o stavu právního státu a demokracie v Polsku uvádí, že současná situace v Polsku představuje zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU;

1.

2.

3.

4.

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na zmínky v předchozích zprávách týkajících se situace v oblasti základních práv v Evropské unii,

—

s ohledem na předchozí usnesení Evropského parlamentu a jiných mezinárodních a evropských institucí a agentur,

—

s ohledem na různé zprávy národních, evropských a mezinárodních nevládních organizací,

—

s ohledem na činnost Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), Rady Evropy a Benátské komise,

—

s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva,

—

s ohledem na činnost Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Petičního výboru,

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání a na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu,

—

s ohledem na společné prohlášení afrických a evropských vedoucích představitelů o situaci migrantů v Libyi ze dne 1. prosince 2017, které vydali po summitu Africké unie a Evropské unie v Abidžanu,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0025/2018),

A.

vzhledem k tomu, že základem evropské integrace je dodržování a prosazování lidských práv, základních svobod, demokracie, právního státu a hodnot a zásad zakotvených ve smlouvách Unie, v Listině základních práv Evropské unie a mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv;

B.

vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU) je Unie založena na hodnotách respektování lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, přednosti práva a lidských práv, včetně práv osob patřících k menšinám, což jsou hodnoty, které sdílí všechny členské státy a které musí respektovat a aktivně podporovat EU i každý členský stát soustavně ve všech svých politikách jak na vnitřní, tak na vnější úrovni; vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 17 Smlouvy o EU musí Komise zajišťovat uplatňování smluv;

C.

vzhledem k tomu, že dodržování zásad právního státu je předpokladem ochrany základních práv, a vzhledem k tomu, že členské státy nesou konečnou odpovědnost za ochranu lidských práv všech lidí tím, že přijímají a provádějí mezinárodní smlouvy v oblasti lidských práv a úmluv; vzhledem k tomu, že právní stát a základní práva by měly být neustále konsolidovány; vzhledem k tomu, že jakýkoli pokus o ohrožení těchto zásad je ke škodě nejen dotčenému členskému státu, ale i Unii jako celku;

D.

vzhledem k tomu, že podle čl. 6 odst. 2 SEU je Unie povinna přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod;

E.

vzhledem k tomu, že by měla být věnována zvláštní pozornost ochraně lidských práv nejohroženějších skupin;

F.

vzhledem k tomu, že nestandardní správní postupy v některých členských státech ukazují na selektivní přístup k výhodám a povinnostem spojeným s členstvím v Unii, a vzhledem k tomu, že neochota těchto členských států plně dodržovat evropské právo, dělbu moci, nezávislost soudnictví a předvídatelnost státních opatření podrývá důvěryhodnost Evropské unie jako prostoru práva;

G.

vzhledem k tomu, že příchod migrantů a žadatelů o azyl do Evropy v roce 2016 pokračoval (1); vzhledem k tomu, že mnozí z těchto migrantů podnikli extrémně nebezpečnou cestu, při níž svěřili své životy do rukou převaděčů a zločinců a jsou zranitelní vůči násilí, zneužívání a vykořisťování; že podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tvoří 27 % migrantů přicházejících do Evropy přes Středomoří děti; vzhledem k tomu, že podle zpráv UNICEF / Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) přibližně čtvrtina dospívajících vysledovaných na středomořské trase nikdy nechodila do školy;

H.

vzhledem k tomu, že v roce 2016 byly široce rozšířené rasistické a xenofobní reakce proti uprchlíkům, žadatelům o azyl a migrantům, a vzhledem k tomu, že zvláště zranitelné skupiny obyvatelstva i nadále během azylového řízení zažívají zvýšenou míru diskriminace, násilí a opakovanou traumatizaci;

I.

vzhledem k tomu, že silný migrační tlak, kterému jsou některé členské státy vystaveny již několik let, si žádá opravdovou solidaritu ze strany EU s cílem zavést odpovídající přijímací struktury pro nejpotřebnější a nejzranitelnější osoby; vzhledem k tomu, že mnozí z migrantů svěří své životy do rukou převaděčů a zločinců a jsou zranitelní vůči porušování svých práv, včetně násilí, zneužívání a vykořisťování;

J.

vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou vystaveny vyššímu riziku stát se obětí obchodování, vykořisťování a sexuálního zneužívání ze strany obchodníků s lidmi, a proto je zapotřebí, aby budovat a posilovat systémy na ochranu dětí s cílem předcházet a reagovat na násilí, zneužívání, zanedbávání a vykořisťování dětí, v souladu se závazky přijatými v rámci Vallettského akčního plánu,

K.

vzhledem k tomu, že pod vlivem probíhající vlny teroristických útoků na území EU se obecně rozšířila nedůvěra vůči muslimským migrantům i muslimům, kteří jsou občané EU, a že některé politické strany této nedůvěry zneužívají a používají rétoriku zaměřenou na uzavřenost ve vlastní identitě a nenávist vůči ostatním;

L.

vzhledem k tomu, že systematické používání nouzového stavu a výjimečná opatření v oblasti trestního soudnictví a administrativní opatření a kontroly na hranicích jsou s ohledem na teroristy převážně neúčinné, neboť ti byli až dosud často dlouhodobými rezidenty, či dokonce občany v členských státech Unie;

M.

vzhledem k tomu, že mezi politická opatření přijatá řadou členských států v souvislosti s příchodem žadatelů o azyl a migrantů patří znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru, které se pomalu stávají trvalým prvkem;

N.

vzhledem k tomu, že projevy nenávisti zahrnuje všechny formy projevu, a to online i offline, které šíří, podněcují, podporují nebo ospravedlňují rasovou nenávist, xenofobii, či předsudky vůči pohlaví, rase, barvě pleti, etnickému nebo sociálnímu původu, genetickým rysům, jazyku, náboženskému vyznání nebo přesvědčení, politickým názorům či jakýchkoli jiným názorům, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotnímu postižení, věku nebo sexuální orientaci či jiné formy nenávisti založené na nesnášenlivosti, včetně politických stran a politických představitelů, kteří propagují rasistické a xenofobní myšlenky, politiky a postupy a šíří falešné zprávy; a že rozvoj nových druhů sdělovacích prostředků usnadňuje zapojení do projevů nenávisti na internetu; vzhledem k tomu, že projevy nenávisti na internetu vyžadují podle názoru Rady Evropy další posouzení a opatření v oblasti regulace a nových způsobů boje proti těmto projevům;

O.

vzhledem k nebezpečí, že nárůst projevů rasově či genderově motivované nenávisti, násilí a xenofobie, ať už prostřednictvím nenávistných činů, falešných zpráv, anonymních zpráv šířených na sociálních sítích a jiných internetových platformách, protesty nebo politickou propagandou, začíná být v členských státech považováno za normální stav;

P.

vzhledem k tomu, že moderní společnost nemůže fungovat a nemůže se rozvíjet bez svobodného, nezávislého, profesionálního a zodpovědného systému hromadných sdělovacích prostředků založeného na zásadách, jako je ověřování faktů, zvažování plurality osvícených názorů a ochrana důvěrnosti mediálních zdrojů a bezpečnost novinářů, a jako je ochrana svobody projevu a také prostředky k omezování šíření nepravdivých zpráv; vzhledem k tomu, že veřejnoprávní sdělovací prostředky hrají zásadní úlohu při zajišťování nezávislosti sdělovacích prostředků;

Q.

vzhledem k tomu, že nedávné zprávy vypracované mezinárodními a evropskými agenturami a organizacemi občanské společnosti, včetně nevládních organizací, uvádějí v mnoha oblastech pokrok; vzhledem k tomu, že porušování základních práv v některých členských státech i nadále přetrvává, a to i pokud jde o diskriminaci menšin, korupci, strpění verbálních projevů nenávisti, podmínky ve věznicích a životní podmínky migrantů;

R.

vzhledem k tomu, že ze zprávy Agentury EU pro základní práva s názvem „Násilí páchané na ženách: průzkum napříč EU“ zveřejněné v březnu 2014, vyplývá, že jedna třetina všech žen v Evropě zažila fyzické nebo sexuální akty násilí alespoň jednou během jejich dospělého života, a že 20 % žen zažilo obtěžování na internetu; vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a násilí na základě pohlaví, a to fyzické i psychické, je v EU široce rozšířené a je třeba je chápat jako extrémní formu diskriminace, která postihuje ženy na všech úrovních společnosti; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí další opatření na povzbuzení žen, které se staly obětmi násilí, aby svoji zkušenost oznámily a vyhledaly pomoc;

S.

vhledem k tomu, že dodržování práv příslušníků menšin a právo na rovné zacházení je jednou ze základních zásad EU; vzhledem k tomu, že přibližně 8 % občanů EU patří k národnostní menšině a téměř 10 % hovoří regionálním nebo menšinovým jazykem; vzhledem k tomu, že kromě postupů uplatňovaných při neplnění povinností má EU nástroje pouze s omezenou účinností, reaguje-li na systematické a institucionální projevy diskriminace, rasismu a xenofobie namířené proti menšinám; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují velmi velké rozdíly v uznávání těchto menšin a respektování jejich práv; vzhledem k tomu, že navzdory četným výzvám Komise byly podniknuty pouze omezené kroky k zajištění účinné ochrany menšin;

T.

vzhledem k tomu, že digitální média poskytují dětem mnohé příležitosti; vzhledem k tomu, že jsou však děti zároveň vystaveny novým rizikům; vzhledem k tomu, že děti by měly být poučeny o svých základních právech v prostředí digitálního světa, aby byl pro ně bezpečnější; vzhledem k tomu, že tísňové linky pro děti jsou nepostradatelným nástrojem v případech spojených s porušováním práv dětí; vzhledem k tomu, že rozvoj digitální gramotnosti, včetně mediální a informační gramotnosti, by mělo být součástí základních vzdělávacích osnov již od útlého věku; vzhledem k tomu, že základní práva by měla být v internetovém prostředí, jakož i mimo něj, podporována a chráněna stejným způsobem a v témže rozsahu;

U.

vzhledem k tomu, že služby elektronické správy se v roce 2016 postupně staly přístupné v celé EU; vzhledem k tomu, že na evropském portálu elektronické justice mohou občané i právníci získávat informace o evropských a vnitrostátních právních postupech a o fungování soudnictví;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o zdraví včel a problémech v odvětví včelařství (1),

—

s ohledem na závěry Rady pro zemědělství a rybolov (8606/11 ADD 1 REV 1) ke sdělení Komise o zdraví včel (COM(2010)0714),

—

s ohledem na Evropský týden včel a opylování – Týden včel EU, který se koná v Evropském parlamentu od roku 2012,

—

s ohledem na zprávu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) s názvem „Shromažďování a sdílení údajů o zdraví včel: pro evropské partnerství v oblasti včelařství“ ze září 2017, která zavádí evropské partnerství v oblasti včelařství,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0014/2018),

A.

vzhledem k tomu, že odvětví včelařství je nedílnou součástí evropského zemědělství a že zahrnuje více než 620 tisíc včelařů v EU (2); vzhledem k tomu, že včelařství je široce praktikováno jako koníček nebo pro vlastní spotřebu a je rovněž provozováno profesionálně;

B.

vzhledem k tomu, že hospodářský přínos včel zahrnuje opylování a produkci medu, včelí vosk a další včelařské výrobky, jako dřevěná česla a včelí úly, i včelařskou turistiku, jež jsou rovněž velmi důležité;

C.

vzhledem k tomu, že včelařství je pro EU zásadní odvětví a má značný přínos pro společnost, jak z ekonomického hlediska, jež lze vyčíslit částkou přibližně 14,2 miliardy EUR ročně, tak z hlediska životního prostředí tím, že udržuje ekologickou rovnováhu a biologickou rozmanitost, protože 84 % druhů rostlin a 76 % výroby potravin v Evropě závisí na opylování volně žijícími a domestikovanými včelami;

D.

vzhledem k tomu, že včely a další opylovači zařizují opylení, a tak rozmnožování, řady pěstěných i volně rostoucích rostlin, zajišťují produkci potravin i potravinovou bezpečnost a zdarma zajišťují biologickou rozmanitost v Europě i ve světě; vzhledem k tomu že v EU není dostatečně uznáván význam opylování a tato služba se považuje za samozřejmost, zatímco například v USA se ročně vynaloží na umělé opylování 2 miliardy EUR vzhledem k tomu, že Evropa hostí přibližně 10 % všech druhů včel na světě; vzhledem k tomu, že podle Francouzského národního institutu pro zemědělský výzkum přijde úmrtnost včel celosvětově na 150 miliard EUR ročně nebo 10 % tržní hodnoty potravin, z čehož vyplývá potřeba chránit hmyzí opylovače;

E.

vzhledem k tomu, že podle nedávného výzkumu Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) má zvýšená hustota a větší rozmanitost opylovačů přímý dopad na produktivitu plodin a může v globálním měřítku pomoci drobným zemědělcům zvýšit jejich produktivitu průměrně o 24 %;

F.

vzhledem k tomu, že všechny země nemají k dispozici systém registrace včelařů a úlů, který by umožnil monitorovat vývoj tohoto odvětví, trhu a zdraví včel;

G.

vzhledem k tomu, že Evropská komise zaručila v roce 2004 podporu na vnitrostátní včelařské programy ve výši 32 milionů EUR, a že tato částka v roce 2016 vzrostla na 36 milionů, což je stále zdaleka nepostačující (představuje pouze 0,0003 % z celého rozpočtu SZP);

H.

vzhledem k tomu, že mezi roky 2004 a 2016 počet včelstev vzrostl díky přistoupení nových členských států o 47,8 %, ale příslušné financování z EU vzrostlo pouze o 12 %, z čehož plyne, že dostupné finanční prostředky z EU nepostačují na zachování včelí populace a nepomáhají řádně včelařům při obnově včelstev v důsledku úbytku včelích populací ve členských státech s vyšší mortalitou včel;

I.

vzhledem tomu, že přes toto statistické zvýšení ukončilo mnoho profesionálních včelařů svoji činnost a v některých členských státech poklesl počet včelstev i o 50 % či více (3) v důsledku změn klimatu (například jarní mrazy, sucha, požáry), některých chemických aktivních látek a otřesům na vnitřním trhu EU s medem; vzhledem k tomu, že jsme dnes svědky řady případů zimních ztrát a problémů;

J.

vzhledem k tomu, že vnitrostátní programy pro odvětví včelařství spojené se spolufinancováním EU mají celkově pozitivní vliv; vzhledem k tomu, že spíše jejich provádění na vnitrostátní úrovni může někdy vyvolávat nedůvěru tohoto odvětví, a tak snižovat jejich přínos;

K.

vzhledem k tomu, že na včelařství doléhá velmi závažný demografický problém a problém stárnutí, kdy pouze malé procento včelařů je mladší 50 let, což ohrožuje budoucnost tohoto odvětví; vzhledem k tomu, že včelařství představuje potenciální zdroj pracovních příležitostí a prostředek integrace pro mladé lidi ve venkovských oblastech, protože v mnoha evropských regionech je pouze omezený přístup k půdě;

L.

vzhledem k tomu, že dobré teoretické znalosti v kombinaci s praktickou přípravou umožňují lépe porozumět problémům včelstev a tyto problémy řešit, a jsou proto důležité; vzhledem k tomu, že včelaři by měli pracovat zodpovědně a profesionálně a v úzké spolupráci se zemědělci, s cílem řešit budoucí výzvy, jako jsou změna klimatu, přírodní pohromy, zmenšování pozemků obhospodařovaných včelami, útoky divoké zvěře a migrujících ptáků v některých oblastech (včely jsou těmto predátorům do velké míry vystavené, protože včelařství se praktikuje často pod širým nebem) a vysoká administrativní zátěž v některých členských státech;

M.

vzhledem k tomu, že vnitrostátní včelařské programy spolufinancované z EU dávají účastníkům možnost provádět výzkumné a vývojové projekty; vzhledem k tomu, že úspěšné projekty často mohou podstatně přispívat k posílení tohoto odvětví a zlepšovat jeho schopnosti odolávat přírodním krizím a krizím na trhu; vzhledem k tomu, že přidanou hodnotu evropskému včelařství přináší předávání znalostí a výměna osvědčených a inovativních postupů, zejména pokud jsou doplněny konkrétním programem, jako je současný „Erasmus pro včelaře“ podle II. pilíře SZP;

N.

vzhledem k tomu, že takzvané „kočovné“ včelařství vykazuje mnohé pozitivní ale i problematické aspekty, zvláště pokud jde o dodržování pravidel, která mají bránit šíření rizikových situací, a že je tudíž důležité zavést přísnější kontroly;

O.

vzhledem k tomu, že v současnosti pozorovaná vyšší úmrtnost včel a přírodních opylovačů v Evropě vzbuzuje obavy kvůli jejím negativním dopadům na zemědělství, biologickou rozmanitost a ekosystémy; vzhledem k tomu, že existuje řada stresových faktorů zapřičiňujících zvýšenou úmrtnost včel, jež se liší podle zeměpisných oblastí, místních charakteristik a klimatických podmínek; vzhledem k tomu, že tyto faktory zahrnují vážně dopady invazivních nepůvodních druhů, jako jsou kleštík včelí (Varroa destructor), lesknáček úlový (Aethina tumida), sršeň asijská (Vespa velutina) a mor včelího plodu, i živočišné choroby jako je nosemosis, dopad některých aktivních látek používaných při ochran rostlin a dalších biocidních látek změna klimatu, zhoršování stavu životního prostředí, degenerace přírodních stanovišť a postupné mizení kvetoucích rostlin; vzhledem k tomu, že včely závisejí na zemědělské půdě, s plochami a rozmanitostí plodin představujících pro ně hlavní zdroj potravin, a bylo by tedy užitečné pro včelaře i pro zemědělce uplatňovat určitý ekologicky zaměřený druh ploch zvaných „včelařské plochy“, jež by mohly být následně široce využívány ve všech členských státech, zejména během období s malým počtem květů;

P.

vzhledem k tomu, že včelaři jsou často bezmocní v boji proti včelím chorobám a parazitům, protože jim chybí informace a odborná příprava či účinné prostředky boje, jako je přístup k léčivým přípravkům pro včely; vzhledem k tomu, že včelaři jsou příjemci podpory na ochranná opatření proti roztoči Varroa destructor, ačkoli tato opatření dosud nejsou plně úspěšná, neboť úsilí ve výzkumu a vývoji zůstává nedostatečné, pokud jde o léčebné postupy proti parazitickým druhům, dopad potravy na včely a dopad jejich vystavení chemickým látkám;

Q.

vzhledem k tomu, že povinnost včelařů oznámit onemocnění a parazity vede k systematickému ničení včelstev a může včelaře vést k tomu, aby tyto problémy neoznámili; vzhledem k tomu že léčivé přípravky dostupné na trhu k léčbě onemocnění včel mají pouze omezenou účinnost a neodpovídají zvýšené potřebě účinné veterinární medicíny; vzhledem k tomu, že pro boj s Varroázou bylo vyzkoušeno několik přírodních látek, z nichž tři se staly základem organické léčby, a to konkrétně kyselina mravenčí, kyselina šťavelová a thymol;

R.

vzhledem k tomu, že monokulturní hospodaření využívající odrůdy plodin a hybridy s nízkými výnosy nektaru a pylu a kratším obdobím květu velmi snižuje biologickou rozmanitost i plochy používané jako krmné plochy pro včely; vzhledem k tomu, že britští vědci nedávno dospěli k závěrům, že místní a regionální kmeny včel lépe přežívají v dané oblasti než kmeny včel přesazené odjinud (4); vzhledem k tomu, že dlouhodobé zdraví a udržitelnost odvětví včelařství v Europě spočívá na zajištění dlouhodobého zdraví a udržitelnosti místních ekotypů včel s ohledem na jejich rozmanitost a schopnost se přizpůsobit místním prostředím;

S.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) ve své zprávě přijaté dne 26. února 2016 i Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) v svém celosvětovém integrovaném posouzení systémových insekticidů varovaly před úbytkem opylovačů; vzhledem k tomu, že včely jsou důležitým indikátorem kvality životního prostředí;

T.

vzhledem k tomu, že včelaři, zemědělci, ochránci životního prostředí a občané očekávají kroky založené na jasné vědecké shodě o všech příčinách úmrtnosti včel, včetně dopadů aktivních látek v pesticidech (např. některých neonikotinoidů a některých jiných systémových insekticidů), jak zjistila EFSA;

U.

vzhledem k tomu, že variace ve vědeckých zjištěních lze částečně připsat využívání různých analytických metod a výzkumných protokolů; vzhledem k tomu, že nedostatečná koordinace výzkumu opylovačů na úrovni EU a dostupných a harmonizovaných údajů mezi zúčastněnými stranami vedou k šíření navzájem se lišících či rozporných studií;

V.

vzhledem k tomu, že je důležité zachovat a dále prohloubit dialog a spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami (včelaři, zemědělci, vědci, nevládními organizacemi, místními orgány, odvětvími ochrany rostlin, soukromým sektorem, veterináři a širokou veřejností) na koordinaci výzkumu a na včasném sdílení všech vhodných shromážděných údajů;

W.

vzhledem k tomu, že je zde obecná poptávka po společné a harmonizované databázi, zahrnující mimo jiné druh plodiny a zemědělské praxe, přítomnost škůdců a chorob, podmínky spojené s počasím a klimatem, druh krajiny a infrastrukturu, hustotu včelstev a úmrtnost včel podle regionů, i po vhodných digitálních nástrojích a technologiích, jež jsou pro včely neškodné a sdělovacích prostředcích, jak se navrhuje v iniciativě „Evropské partnerství v chovu včel“ přijaté v červnu 2017; vzhledem k tomu, že jsou potřebné výsledky souhrnného vědeckého přezkumu EFSA, které se již více než o rok opozdily, aby bylo možné přijmout rozhodnutí založená na nejnovějších vědeckých poznatcích; vzhledem k tomu, že potřebujeme jasné výsledky ohledně všech ukazatelů zdraví včel co nejdříve, s cílem zastavit a snížit úmrtnost včel, zejména prostřednictvím polních testů; vzhledem k tomu, že včelaři, zemědělci a občané očekávají, že Komise bude úzce monitorovat, spolu s příslušnými agenturami EU a odborníky z členských států, pokyny EFSA pro posouzení dopadů výrobků na ochranu rostlin na včely, a očekávají, že tyto pokyny členské státy řádně provedou;

X.

vzhledem k tomu, že produkce medu je rovněž ovlivňována počasím, neboť teplé a vlhké počasí produkci medu podporuje, zatímco současně chladné a deštivé počasí jí brání; vzhledem k tomu, že podzimní a zimní ztráty přispívají ke zmenšování včelstva a snížení produkce medu, jež může v některých členských státech dosahovat až 50 % a v některých regionech až 100 %;

Y.

vzhledem k tomu, že je třeba věnovat pozornost různé velikosti populace včely medonosné v různých zemědělských oblastech s ohledem na to, že v některých zemích vyrábějících med zemích se zvyšuje, zatímco v jiných klesá;

Z.

vzhledem k tomu, že nárůst úmrtnosti včel přiměl včelaře k pravidelnějšímu nákupu nových včelstev, což vede ke zvyšování výrobních nákladů; vzhledem k tomu, že cena včelstva vzrostla od roku 2002 nejméně čtyřnásobně; vzhledem k tomu, že náhrada včelstva často vede ke krátkodobému nebo střednědobému snížení produkce, protože nová včelstva jsou méně produktivní, než dříve zavedená; vzhledem k tomu, že včelaři nikdy nevyužívají k produkci tolik včelstev, kolik jich vykazují statistické údaje, neboť během roku obnovují počet včelstev – na úkor množství produkce, protože náhrada ztracených včelstev rovněž vyžaduje med;

AA.

vzhledem k tomu, že se množství medu vyráběného a vyváženého v některých třetích zemích za posledních 15 let zdvojnásobilo; vzhledem k tomu, že EU je soběstačná v produkci medu stěží z 60 % a toto číslo se nezvyšuje, i když počet úlů v EU se mezi roky 2003 a 2016 zdvojnásobil a počet včelařů vzrostl ve stejném období z 470 000 na přibližně 620 000; vzhledem k tomu, že v roce 2016 byli třemi největšími evropskými výrobci medu Rumunsko, Španělsko, a Maďarsko, následovány Německem, Itálií a Řeckem;

AB.

vzhledem k tomu, že EU dováží přibližně 40 % svého medu; vzhledem k tomu, že v roce 2015 byl dovážený med v průměru 2,3 krát levnější než med vyráběný v EU; vzhledem k tomu, že EU dováží přibližně 200 000 tun medu ročně převážně z Číny, Ukrajiny, Argentiny a Mexika, což vytváří vážnou konkurenční nevýhodu pro evropské včelaře ve srovnání se včelaři ze třetích zemí a brání dosáhnout vyšší míry soběstačnosti; vzhledem k tomu, že dovážený med často nesplňuje normy vztahující se na včelaře z EU;

AC.

vzhledem k tomu, že se spotřebitelé často domnívají, že konzumují med z EU, avšak část toho medu je fakticky směsí medu z EU a ze třetí země, přičemž značná část dováženého medu je padělána;

AD.

vzhledem k tomu, že množství medu od roku 2002 stagnuje nebo klesá ve velkých včelařských oblastech planety kvůli špatné situaci v oblasti zdraví včel, zatímco v Číně se množství medu zdvojnásobilo (od roku 2012 na přibližně 450 000 tun ročně), což je víc než společná produkce medu EU, Argentiny, Mexika, Spojených států a Kanady;

AE.

vzhledem k tomu, že více než polovina medu dováženého do EU pochází z Číny – okolo 100 000 tun, což je dvojnásobek množství dovezeného v roce 2002, navzdory tomu, že jinde na planetě počty včelstev klesají; vzhledem k tomu, že podle včelařských sdružení a profesionálů může být velká část medu dováženého z Číny padělána přidáním externího třtinového nebo kukuřičného cukru; vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy dokáží provádět analýzy na zjištění nesrovnalostí v dováženém medu na kontrolních stanovištích na vnější hranici EU;

AF.

vzhledem k tomu, že med je v celosvětovém měřítku třetím nejčastěji padělaným produktem; vzhledem k tomu, že padělání působí evropským včelařům vážné škody a představuje pro spotřebitele vážná zdravotní rizika;

AG.

vzhledem k tomu, že podle odborníků problém s chloramfenikolem v roce 2002 u medu původem z Číny vyřešily vyvážející podniky nikoliv dodržováním pravidel, ale tím, že použily pryskyřičné filtry;

AH.

vzhledem k tomu, že na své schůzi v prosinci 2015 projednávala Rada pro zemědělství a rybolov kvalitativní problémy spojené s dovozem medu a konkurenceschopnost evropského včelařství; vzhledem k tomu, že v důsledku toho Komise nařídila rozbory medu na centrální úrovni;

AI.

vzhledem k tomu, že laboratorní rozbory vzorků medu provedlo Společné výzkumné středisko, které kromě jiného konstatovalo, že 20 % vzorků odebraných na vnějších hranicích EU a v prostorách dovozců nedodrželo složení medu a /nebo postupy výroby medu stanovené ve směrnici o medu (2001/110/ES) a 14 % vzorků obsahovalo přidaný cukr; vzhledem k tomu, že přes tuto skutečnost se nepravý a padělaný med stále dostává do Evropy;

AJ.

vzhledem k tomu, že podle ustanovení Codexu Alimentarius, který platí i pro EU, je med přírodní produkt, do něhož nelze žádnou látku přidávat ani z něho odebírat, a že med nelze sušit mimo úl;

AK.

vzhledem k tomu, že v důsledku nerovnováhy na evropském trhu s medem, k níž došlo v důsledku masového dovozu padělaného nízkonákladového medu, klesla výkupní cena medu ve státech EU s významnou produkcí medu (Rumunsko, Bulharsko, Španělsko, Portugalsko, Francie, Chorvatsko a Maďarsko) mezi rokem 2014 a 2016 na polovinu ceny v roce 2014, což nadále vrhá evropské včelaře do obtížné a škodlivé situace;

AL.

vzhledem k tomu, že čl. 2 odst. 4 písm. a) druhý odstavec směrnice o medu ve znění směrnice 2014/63/EU stanoví, že pokud pochází med z více než jednoho členského státu nebo ze třetí země, může být povinné uvedení země původu nahrazeno jedním z následujících označení: směs medů ze zemí EU“, „směs medů ze zemí mimo EU“, nebo „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“, přičemž označení „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“ není pro spotřebitele dostatečně informativní;

AM.

vzhledem k tomu, že řada balíren medu a obchodníků s medem dnes využívá tento způsob označování k tomu, aby zamlčela skutečnou zemi původu, i podíl medu z různých dotyčných zemí, protože stále informovanější kupující nedůvěřují potravinám pocházejícím z některých států; vzhledem k tomu, že mnoho zemí, jež jsou velkými producenty medu, jako Spojené státy, Kanada, Argentina nebo Mexiko mají mnohem přísnější požadavky na označování medu, než jsou zjednodušená pravidla EU, a proto poskytují mnohem lepší záruky než EU při poskytování nezbytných informací spotřebitelům;

AN.

vzhledem k tomu, že stávající pravidla nezohledňují podvodné praktiky postihující zpracované výrobky, jako jsou sušenky, snídaňové cereálie, cukrářské výrobky atd.; vzhledem k tomu, že označení „medový“ může zmýlit spotřebitele, pokud jde o skutečný obsah daného výrobku, neboť se často používá, i když méně než 50 % obsahu cukru ve výrobku pochází z medu;

AO.

vzhledem k tomu, že iniciativa „Evropská medová snídaně“ zahájená v roce 2014 byla velmi úspěšná a že tato vynikající iniciativa je otevřená všem členským státům a jejím cílem je přispět k výchově dětí, pokud jde o zdravé potraviny, jako je med, a podpořit odvětví včelařství; vzhledem k tomu, že dne 11. května 2015 Slovinsko dalo na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství podnět k tomu, aby byl 20. květen uznán oficiálně OSN jako Světový den včely, a tuto myšlenku široce podpořily všechny členské státy a podpořila ji rovněž FAO na své římské konferenci v červenci 2017; vzhledem k tomu, že bylo dohodnuto, že je třeba věnovat zvláštní pozornost včelařství z hlediska zemědělství, ochrany rostlin a udržitelného hospodaření, protože včely mají velký dopad na celosvětovou ekologickou rovnováhu;

AP.

vzhledem k tomu, že programy EU na podporu ovoce, zeleniny a mléka ve školách představují kriticky důležitý nástroj, jak propojit děti se zemědělstvím a rozmanitostí zemědělských produktů EU, zejména produkovaných v jejich regionu; vzhledem k tomu, že kromě podpory čerstvého ovoce a zeleniny a pití mléka umožňují tyto programy zařadit do nich další místní, regionální nebo národní speciality, jako je med;

AQ.

vzhledem k tomu, že ačkoli zapojení místních výrobců do Programů EU zaměřených na dodávky ovoce a zeleniny a mléka do škol znamená vyšší administrativní a finanční náklady, možné přínosy v podobě zvýšení povědomí o nutričních přínosech medu, důležitosti včelařství, podpory jeho větší spotřeby a bezproblémového zapojení převážně místních včelařů by měly toto odvětví a celý řetězec výrobků z medu kladně ovlivnit; vzhledem k tomu, že místní výrobci se jen obtížně zapojují do programů EU dodávek do škol v důsledku restriktivního výkladu právních předpisů na přímé dodávání malých množství medu v některých členských státech; vzhledem k tomu, že jde o zásadní věc na podporu místní produkce a spotřeby;

AR.

vzhledem k tomu, že roční míra spotřeby medu je v členských státech EU naprosto odlišná: vzhledem k tomu, že členské státy v Západní Evropě dosahují průměrné spotřeby 2,5–2,7 kilogramů na osobu ročně, avšak tato čísla jsou pro členské státy, jež vstoupily do EU pro roce 2004, v některých případech nižší než 0,7 kg na osobu; vhledem k tomu, že evropské systémy kvality, a zejména systémy zeměpisného označování, jsou pro zachování a tvorbu pracovních míst velmi důležité; vzhledem k tomu, že dosud bylo registrováno více než 30 zeměpisných označení pro med; vzhledem k tomu, že označení „evropské“ a „vyrobeno v Evropě“ jsou často spojována s vysoce kvalitními produkty;

AS.

vzhledem k tomu, že med má kladné fyziologické dopady, zejména na zdraví, s ohledem na jeho antiseptické, protizánětlivé a léčivé vlastnosti, jež by měly být dále uznávány v budoucí zemědělské politice;

AT.

vzhledem k tomu, že četné příklady samoorganizace a přímého prodeje včelaři dokládají, že med a zejména biomed, se v krátkých dodavatelských řetězcích a na trzích místních producentů mimořádně úspěšně prodává;

AU.

vzhledem k tomu, že v posledních letech nabývá na popularitě městské včelařství, které má potenciál zvýšit povědomí o povaze a přínosech včelařství mezi širším okruhem občanů, včetně dětí; vzhledem k tomu, že k obohacení potravních zdrojů opylovačů rovněž napomáhá vysazování kvetoucích rostlin do zahrad a v městských oblastech místními a regionálními orgány;

AV.

vzhledem k tomu, že včelařské produkty, např. pyl, propolis, včelí vosk a mateří kašička též významně přispívají k pohodě občanů a jsou používány jako kvalitní potraviny a považovány za součást přírodního způsobu života; vzhledem k tomu že rovněž hrají klíčovou úlohu ve zdravotní péči a v kosmetickém průmyslu, a proto představují další zdroj pro zlepšení ekonomické situace včelařů; vzhledem k tomu, že tyto produkty však nejsou stanoveny ve směrnici o medu, a toto opomenutí působí proti provádění účinné odvětvové politiky a brání přístupu založenému na kvalitě a boji proti podvodům a padělání; vzhledem k tomu, že se žádný členský stát nerozhodl zakázat na svém území pěstování geneticky modifikovaných organismů s cílem chránit evropské spotřebitele před medem kontaminovaným pylem z geneticky modifikovaných rostlin;

AW.

vzhledem k tomu, že do EU je dováženo velké množství medu a že to v mnoha případech vyvolává vážné problémy, a dokonce krize, na trhu EU s medem a přispívá k oslabování evropského včelařství; vzhledem k tomu, že si včelařské odvětví zaslouží prioritní zacházení během vyjednávání EU o dohodách o volném obchodu a med a jiné včelařské produkty by měly být označeny za „citlivý produkt“.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2017 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2016 (1),

—

s ohledem na zpětnou vazbu Evropské komise a Evropské centrální banky (ECB) k usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2016,

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 11. října 2017 o jednotném mechanismu dohledu zřízeném podle nařízení (EU) č. 1024/2013 (COM(2017)0591),

—

s ohledem na návrhy na změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (nařízení o kapitálových požadavcích) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (CRD IV),

—

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017 ke změnám unijního rámce v oblasti kapitálových požadavků na úvěrové instituce a investiční podniky (2),

—

s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ze dne 9. července 2017 důsledcích mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) v oblasti finanční stability,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 17. července 2017 o akčním plánu pro řešení úvěrů v selhání v Evropě,

—

s ohledem na zprávu podskupiny Výboru Rady pro finanční služby pro úvěry v selhání ze dne 31. května 2017,

—

s ohledem na pokyny ECB bankám k úvěrům v selhání ze dne 20. března 2017 a veřejnou konzultaci k návrhu dodatku ECB k těmto pokynům ze dne 4. října 2017,

—

s ohledem na konzultační dokument Komise ze dne 10. listopadu 2017 o zákonných obezřetnostních pojistkách k řešení problému nedostatečné tvorby opravných položek pro nově poskytované úvěry, z nichž se stanou úvěry v selhání,

—

s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ze dne 11. července 2017 o řešení úvěrů v selhání v Evropě,

—

s ohledem na veřejnou konzultaci Komise ze dne 10. července 2017 o rozvoji sekundárních trhů s úvěry v selhání a klasifikovanými aktivy a o ochraně zajištěných věřitelů před selháním dlužníka,

—

s ohledem na hodnocení ECB ze dne 6. června 2017, ve kterém stanovila, že Banco Popular Español S.A. je v selhání nebo že je její selhání pravděpodobné,

—

s ohledem na prohlášení Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 7. června 2017 o přijetí rozhodnutí o opatření k řešení krize u Banco Popular Español S.A.,

—

s ohledem na hodnocení ECB ze dne 23. června 2017, ve kterém stanovila, že banky Veneto Banca a Banca Popolare di Vicenza jsou v selhání nebo že je jejich selhání pravděpodobné,

—

s ohledem na prohlášení Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 23. června 2017 o rozhodnutí o nepřijetí opatření k řešení krize ve vztahu k bankám Banca Popolare di Vicenza a Veneto Banca,

—

s ohledem na prohlášení Komise ze dne 25. června 2017 o schválení státní podpory pro odchod bank Banca Popolare di Vicenza a Veneto Banca z trhu na základě italského úpadkového práva, jež zahrnuje rovněž prodej některých částí Intesa Sanpaolo,

—

s ohledem na prohlášení Komise ze dne 4. července 2017 o schválení státní podpory na podporu preventivní rekapitalizace banky Monte dei Paschi di Siena,

—

s ohledem na pokyny ECB z února 2017 pro cílený přezkum interních modelů,

—

s ohledem na návrh pokynů ECB z července 2017 pro kontroly na místě a šetření interního modelu,

—

s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) ze dne 31. května 2017 o obecných zásadách podpory sbližování dohledu v souvislosti s odchodem Spojeného království z EU a s ohledem na tři stanoviska orgánu ESMA ze dne 13. července 2017 o sbližování dohledu v oblasti řízení investic, investičních podniků a sekundárních trhů v souvislosti s odchodem Spojeného království z EU,

—

s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 12. října 2017 k otázkám souvisejícím s odchodem Spojeného království z EU,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2017 nazvané „Prohloubení unie kapitálových trhů a finanční integrace v měnícím se prostředí díky lépe integrovanému dohledu“ (COM(2017)0542) a návrh Komise ze dne 20. září 2017 o přezkumu Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS), včetně souhrnného návrhu na změnu řízení, financování a pravomocí evropských orgánů dohledu,

—

s ohledem na veřejné konzultace ECB ze dne 21. září 2017 k návrhu pokynů k posouzení žádostí o vydání licence úvěrovým institucím a posouzení žádostí o vydání licence finančně technologickým úvěrovým institucím,

—

s ohledem na specifikace celkové kapacity absorbovat ztráty (TLAC) Rady pro finanční stabilitu z listopadu 2015,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí),

—

s ohledem na návrh směrnice Komise ze dne 23. listopadu 2016, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/47/ES, 2012/30/EU, 2011/35/EU, 2005/56/ES, 2004/25/ES a 2007/36/ES (COM(2016)0852), a na nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (COM(2016)0851),

—

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017 k revizím rámce Unie pro řešení krizí (3),

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 19. prosince 2017 nazvanou „Jednotný výbor pro řešení krizí: náročná práce na projektu bankovní unie začala, ale k jejímu dokončení ještě zbývá dlouhá cesta“,

—

s ohledem na to, že Komise stáhla návrh o strukturálních opatřeních zvyšujících odolnost úvěrových institucí EU (COM(2014)0043),

—

s ohledem na dokument Komise ze dne 27. dubna 2017 nazvaný „Dubnové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí (MEMO/17/1045),

—

s ohledem na přehled ukazatelů rizik Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), zprávu o tendencích, potenciálních rizicích a slabých místech č. 2 za rok 2017, kterou předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), přehled ukazatelů rizik Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), výroční zprávu orgánu ESRB za rok 2016, přezkum makroobezřetnostní politiky v EU, kterou orgán ESRB vydal v dubnu 2017,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2399 ze dne 12. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii,

—

s ohledem na čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšímu a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů (4),

—

s ohledem na sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 („Sdělení o bankovnictví“) (5),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů,

—

s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 o dokončení evropské hospodářské a měnové unie,

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů, předložený Komisí dne 24. listopadu 2015 (COM(2015)0586),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. listopadu 2015 nazvané „Dokončení bankovní unie“ (COM(2015)0587),

—

s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 17. června 2016 k plánu na dokončení bankovní unie,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. října 2017 o dokončení bankovní unie (COM(2017)0592),

—

s ohledem na zprávu Monitorování stínového bankovnictví EU č. 2, kterou orgán ESRB vydal v květnu 2017,

—

s ohledem na zprávu orgánu ESRB z března 2015 týkající se regulačního přístupu ke státním expozicím,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0019/2018),

A.

vzhledem k tomu, že na nekonsolidovaném základě činil celkový počet úvěrových institucí v eurozóně 5 073 ke konci roku 2016, což je pokles proti 5 474 ke konci roku 2015 a proti 6 768 ke konci roku 2008, což je 25 % pokles za dobu od roku 2008 do roku 2016; vzhledem k tomu, že na konsolidovaném základě činil celkový počet úvěrových institucí v eurozóně 2 290 ke konci roku 2016, což je pokles proti 2 904 v roce 2008 a proti 2 379 ke konci roku 2015 (6); vzhledem k tomu, že je ovšem žádoucí zmínit, jak se za stejnou dobu změnil podíl bank, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání;

B.

vzhledem k tomu, že existuje velký rozptyl v celkové částce a v mírách úvěrů v selhání mezi členskými státy, a vzhledem k tomu, že pozorujeme značné rozdíly mezi jednotlivými bankami v těch zemích, které mají nejvyšší míry úvěrů v selhání; vzhledem k tomu, že podle zprávy ESRB z července 2017 nazvané „Řešení problému úvěrů v selhání v Evropě“ dosahovaly úvěry v selhání úhrnné částky 1 bilionu EUR; vzhledem k tomu, že podle čtvrtletního přehledu ukazatelů rizik vypracovaného orgánem EBA vykázaly k 30. červnu 2017 hlavní evropské banky vážený průměr úvěrů v selhání (nesplácené úvěry, podíl celkových hrubých znehodnocených úvěrů na celkových úvěrech) ve výši 4,47 %, přičemž se tato hodnota za posledních 30 měsíců neustále snižuje;

C.

vzhledem k tomu, že podle nedávné studie provedené Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) dosahuje trh s deriváty v Evropské unii výše 453 000 miliard EUR v pomyslné hodnotě;

D.

vzhledem k tomu, že bankovní unii je třeba posílit, jelikož se jedná o základní cíl pro finanční stabilitu eurozóny a nepostradatelný stavební kámen skutečné hospodářské a měnové unie; vzhledem k tomu, že je zapotřebí dalšího úsilí k dokončení bankovní unie, která zůstává nedokončena, neboť postrádá fiskální mechanismus jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí a chybí jí její třetí pilíř evropského systému pojištění vkladů; vzhledem k tomu, že prezident ECB Mario Draghi opakovaně uvedl, že evropský systém pojištění vkladů (EDIS) zůstává základním pilířem bankovní unie; vzhledem k tomu, že dokončená bankovní unie je důležitým faktorem, který přispěje k prolomení rizika vlády; vzhledem k tomu, že se musí zvýšit úsilí o přechod z rekapitalizace z vnějších zdrojů na rekapitalizaci z vnitřních zdrojů; vzhledem k tomu, že rizika v některých vnitrostátních bankovních systémech stále nejsou uspokojivě řešena; vzhledem k tomu, že v příznivých hospodářských podmínkách existuje příležitost pro prosazení nezbytných reforem pro dokončení bankovní unie;

E.

vzhledem k tomu, že se po skončení krize opozdilo náležité vyčištění bankovních rozvah, a stále tak brání hospodářskému růstu; vzhledem k tomu, že během posledních let se celkový poměr kapitálu a likvidity v bankách EU stále zlepšoval, třebaže jsou banky, včetně několika velkých, jež mají stále nedostatek kapitálu; vzhledem k tomu, že rizika pro finanční stabilitu sice zůstávají, ale byla již podstatně snížena od doby, kdy byla založena bankovní unie; vzhledem k tomu, že institucionální a regulační rámec pro evropské banky byl zásadním způsobem posílen;

F.

vzhledem k tomu, že možnost členství v bankovní unii mají i členské státy, které euro dosud nepřijaly; vzhledem k tomu, že žádný členský stát EU se dosud nerozhodl stát se na tomto základě členem; vzhledem k tomu, že několik členských států jedná o možnosti se k bankovní unii připojit; vzhledem k tomu, že různé finanční instituce spatřují výhody v tom, že se budou nacházet v bankovní unii;

G.

vzhledem k tomu, že naše práce na unii kapitálových trhů by neměla upozadit dokončení naší práce na bankovní unii, která je v prostředí Evropské unie, které je na banky odkázané, stále základní podmínkou finanční stability;

H.

vzhledem k tomu, že hlavní odpovědností bank je poskytovat finance reálné ekonomice;

I.

vzhledem k tomu, že ECB sice potřebuje při výkonu své činnosti v oblasti dohledu určitý prostor pro vlastní uvážení, avšak dalekosáhlá a zásadní rozhodnutí musí být nakonec ponechána na evropském zákonodárci;

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

—

s ohledem na Mezinárodní úmluvu o potlačování financování terorismu z roku 1999,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o situaci v severním Iráku / Mosulu (1) a své usnesení ze dne 30. dubna 2015 o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš (2),

—

s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o některých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96 (3),

—

s ohledem na globální protiteroristickou strategii Organizace spojených národů a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1267 (1999), 1373 (2001), 1989 (2011), 2133 (2014), 2199 (2015), 2253 (2015) a 2368 (2017),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (4),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/101/ES (COM(2016)0450),

—

s ohledem na prohlášení z Manámy o boji proti financování terorismu ze dne 9. listopadu 2014,

—

s ohledem na osvědčené postupy Finančního akčního výboru (FATF) týkající se cílených finančních sankcí v souvislosti s terorismem a financováním terorismu,

—

s ohledem na prohlášení FATF ze dne 24. října 2014 o boji proti financování teroristické organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIS) a na zprávu FATF z února 2015 o financování ISIS,

—

s ohledem na jedenáctou zprávu o pokroku na cestě k bezpečnostní unii, kterou zveřejnila Komise dne 18. října 2017,

—

s ohledem na „Dodatek k Alžírskému memorandu o osvědčených postupech pro předcházení a odmítnutí výhod plynoucích z únosů za účelem vymáhání výkupného ze strany teroristů“ přijatý v září 2015 na Globálním fóru pro boj proti terorismu,

—

s ohledem na prohlášení skupiny G7 ze summitu v Taormině ze dne 26. května 2017 o boji proti terorismu a násilnému extremismu,

—

s ohledem na nově zřízený zvláštní výbor pro boj proti terorismu,

—

s ohledem na článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na články 7 a 8 Listiny základních práv EU týkající se ochrany osobních údajů,

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/827 ze dne 28. května 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (5),

—

s ohledem na akční plán Komise z února 2016 pro zesílení boje proti financování terorismu,

—

s ohledem na zprávu Europolu o situaci a vývoji terorismu v EU v roce 2017 (Te-Sat),

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 26. června 2017 o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi (COM(2017)0340),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (6),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (7),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. července 2017 o dovozu kulturních statků (COM(2017)0375),

—

s ohledem na devátou zprávu o pokroku na cestě k bezpečnostní unii, kterou zveřejnila Komise dne 27. července 2017,

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě ze dne 18. října 2017 s názvem „Jedenáctá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii“ (COM(2017)0608),

—

s ohledem na článek 113 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0035/2018),

A.

vzhledem k tomu, že jedním ze základních prvků boje proti terorismu je odstřihnout jej od jeho zdrojů financování, včetně skrytých okruhů podvodů a daňových úniků, praní peněz a daňových rájů;

B.

vzhledem k tomu, že některé finanční prostředky mohou přicházet z evropských zemí za účelem jejich využití teroristickými organizacemi jinde ve světě, další finanční prostředky plynou ze zemí mimo Evropu a slouží k financování radikalizace a vlastních teroristických činů; vzhledem k tomu, že vnější a vnitřní dimenze boje proti terorismu jsou vzájemně provázány a odstřižení zdrojů financování terorismu by mělo být součástí širší strategie EU, která bude zahrnovat jak vnější, tak vnitřní bezpečnostní dimenzi;

C.

vzhledem k tomu, že moderní komunikační sítě a zejména skupinové financování se ukázaly jako levný a účinný způsob získávání finančních prostředků k financování teroristických činností nebo na správu džihádistické sítě; vzhledem k tomu, že teroristické skupiny dokázaly pro svou činnost shromáždit ještě další finanční prostředky, a to s použitím útoků známých jako „phishing“ (podvodné online získávání informací) a krádežemi identity nebo nákupem údajů z ukradených kreditních karet na on-line fórech;

D.

vzhledem k tomu, že finanční prostředky mohou být použity trojím způsobem: k teroristickým útokům vyžadujícím rozsáhlé financování; k jiným útokům, které, jakkoli jsou ve výsledku stejně brutální, vyžadují menší množství finančních prostředků; a k financování propagandy, která může inspirovat útoky „osamělých vlků“, které vyžadují jen minimální předběžné naplánování nebo finanční prostředky; vzhledem k tomu, že reakce musí být účinná při zamezování všem těmto případům;

E.

vzhledem k tomu, že financování zákonného původu může být příjemcem odkloněno třetím stranám, jednotlivcům, skupinám, společnostem nebo subjektům s vazbami na teroristickou činnost;

F.

vzhledem k tomu, že uvážíme-li, že terorismus je globální trestnou činností, musí být účinná reakce na něj rovněž globální a celostní, přičemž je naprosto zásadní koordinace mezi finančními institucemi, donucovacími orgány a soudními orgány a výměna relevantních informací o fyzických a právnických osobách a podezřelých aktivitách, ovšem se zřetelem k tomu, že ochrana soukromých údajů a respektování soukromí jsou důležitými základními právy;

G.

vzhledem k tomu, že v důsledku úniků údajů v posledních letech se výrazně zvýšilo povědomí o souvislosti mezi praním peněz a daňovými úniky na jedné straně a organizovanou trestnou činností a financováním terorismu na straně druhé, a že se tyto otázky staly hlavním ohniskem mezinárodně politického zájmu; vzhledem k tomu, že – jak uvedla i Komise – nedávné zprávy ve sdělovacích prostředcích také hovořily o možném financování organizované trestné činnosti, včetně terorismu, z rozsáhlých podvodů při odvodech DPH a spotřební daně (8);

H.

vzhledem k tomu, že téměř všechny jurisdikce členských států učinily financování terorismu předmětem trestního stíhání jako svébytný trestný čin;

I.

vzhledem k tomu, že finanční údaje jsou významným nástrojem pro shromažďování zpravodajských informací s cílem analyzovat teroristické sítě a hledat způsoby, jak lépe narušit jejich operace; vzhledem k tomu, že je neustále zapotřebí odpovídající vymáhání dodržování právních předpisů, jejichž účelem je předcházet praní peněz a zamezit financování terorismu; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí komplexní a preventivní strategie založené na výměně základních informací a zlepšené spolupráci mezi finančními zpravodajskými útvary, zpravodajskými službami a donucovacími orgány zapojenými do boje proti financování terorismu; vzhledem k tomu, že tyto informace by měly zahrnovat vyvíjející se trendy v mezinárodním finančnictví, jako jsou bitmapové kódování, kódování SWIFT, kryptoměny a jejich odpovídající regulační mechanismy; vzhledem k tomu, že potírání financování terorismu v globálním měřítku musí zahrnovat globální standardy transparentnosti, pokud jde o skutečné konečné vlastníky právnických osob, svěřenských fondů a podobných uspořádání, aby osvětlilo finanční neprůhlednost, která napomáhá praní výnosů z trestné činnosti peněz a financování teroristických organizací a subjektů;

J.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí formalizovaná evropská platforma v rámci existujících struktur – která dosud existovala v neformální podobě –, jež by centralizovala shromažďování informací, které je nyní rozptýleno po 28 členských státech, a prostřednictvím níž mohou členské státy poskytovat informace o své míře angažovanosti a pokroku v boji proti financování terorismu; vzhledem k tomu, že tato výměna informací by měla být proaktivní;

K.

vzhledem k tomu, že řada mezinárodních neziskových organizací, dobročinných spolků, dalších nadací, sítí a soukromých dárců, kteří mají – nebo tvrdí, že mají – sociální nebo kulturní cíle, položila základ pro finanční kapacity ISIS/Dá’iš, al-Káidy a dalších džihádistických organizací a funguje jako zástěrka pro nelegální praktiky; vzhledem k tomu, že zásadní důležitost má proto sledování těchto organizací, jejich zakladatelů, jejich činností a jejich vazeb na subjekty v EU, které jsou často rozsáhlé; vzhledem k tomu, že podpora, kterou poskytují šíření džihádistického radikalismu v Africe, na Blízkém východě, v Asii a Evropě, by měla být zablokována; vzhledem k tomu, že obzvláště alarmující je toto šíření na hranicích EU a v zemích, které jsou našimi sousedy a partnery; vzhledem k tomu, že plné uskutečnění doporučení Finančního akčního výboru v těchto oblastech Radou pro spolupráci v Zálivu a jejími členskými státy má zásadní význam pro boj proti globálnímu terorismu;

L.

vzhledem k tomu, že globální síť získávání finančních prostředků al-Káidy je založena na darech pro dobročinné spolky a nevládní organizace, které komunikují s dárci přes sociální média a on-line fóra; vzhledem k tomu, že přes účty na těchto platformách byli příznivci žádáni, aby svým darem přispěli na džihád; vzhledem k tomu, že v posledních letech bylo teroristickými organizacemi vyvinuto několik aplikací pro inteligentní telefony s cílem maximalizovat dosah jejich působení a podněcovat k finančním darům příznivce, z nichž většina se nachází v zemích Perského zálivu;

M.

vzhledem k tomu, že velmi malé státy a státy se špatnými výsledky při vytváření právního státu jsou obzvláště zranitelné a hrozí riziko, že se stanou základnami pro financování terorismu;

N.

vzhledem k tomu, že zpravodajské informace naznačují, že instituce a jednotlivci v Perském zálivu stále poskytují finanční a logistickou podporu ISIS/Dá‘iš, al-Káidě a a dalším radikálním skupinám; vzhledem k tomu, že bez tohoto financování by mnohé z těchto teroristických skupin nebyly soběstačné;

O.

vzhledem k tomu, že ISIS/Dá‘iš a al-Káida se staly finančně soběstačnými; vzhledem k tomu, že se ISIS/Dá‘iš a al-Káida pokoušejí zajistit tok svých peněz do Sýrie a Iráku prostřednictvím vývozů ropy a investic do podniků, mj. přes peněžní a profesní kurýry, nezákonnými převody peněz a peněžními a profesními službami; vzhledem k tomu, že ISIS/Dá‘iš a al-Káida využívají k praní výnosů ze svých trestných činností koupě podniků a majetkových aktiv všeho druhu; vzhledem k tomu, že ISIS/Dá‘iš a al-Káida rovněž perou výnosy z odcizených starožitností a pašovaných uměleckých děl a artefaktů tím, že je prodávají v zahraničí, a to i na trzích v členských státech; vzhledem k tomu, že nelegální obchod se zbožím, střelnými zbraněmi, ropou, drogami, cigaretami a kulturními předměty a také obchodování s lidmi, otroctví, vykořisťování dětí, vydírání a vymáhání peněz za ochranu se staly způsoby, kterými získávají teroristické skupiny financování; vzhledem k tomu, že sílící vazby mezi organizovanou trestnou činností a teroristickými skupinami jsou pro Unii stále větší bezpečnostní hrozbou; vzhledem k tomu, že tyto zdroje by mohly umožnit ISIS/Dá‘iš a al-Káidě i nadále financovat trestné činy v budoucnu poté, co přijdou o své územní zisky v Sýrii a Iráku;

P.

vzhledem k tomu, že na základě řady mezinárodních závazků s oporou v rezolucích Rady bezpečnosti OSN a ve vnitrostátních právních předpisech byl vydán mezinárodní zákaz placení výkupného; vzhledem k tomu, že v praxi tento zákaz OSN postrádá podporu hlavních signatářů, kteří před svými závazky v rámci boje proti terorismu upřednostňují okamžitou ochranu života, a tím umožňují financování teroristických organizací;

1.

2.

—

s ohledem na 62. zasedání Komise OSN pro postavení žen, jeho hlavní téma „Výzvy a příležitosti pro dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a dívek na venkově“ a jeho téma pro přezkum „Zapojení žen ve sdělovacích prostředcích a jejich přístup ke sdělovacím prostředkům a informačním a komunikačním technologiím a jejich dopad a význam jakožto nástroje k podpoře a emancipaci žen“,

—

s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách, která se konala v září 1995 v Pekingu, na deklaraci a akční platformu pro posílení postavení žen přijaté v Pekingu a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5, + 10, + 15, + 20 o nových opatřeních a iniciativách pro provádění Pekingské deklarace a akční platformy, které byly přijaty dne 9. června 2000, 11. března 2005, 2. března 2010 a 9. března 2015,

—

s ohledem na čl. 157 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o podpoře rovnosti žen a mužů v oblasti duševního zdraví a klinického výzkumu (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech (4),

—

s ohledem na rezoluci OSN nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji dne 25. září 2015 v New Yorku,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (5),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,

—

s ohledem na obecné doporučení č. 34 (2016) Výboru pro odstranění diskriminace žen o právech venkovských žen,

—

s ohledem na úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) a na své usnesení ze dne 12. září 2017 (6) o přistoupení EU k této úmluvě,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu ze dne 12. prosince 2015,

—

s ohledem na článek 113 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0022/2018),

A.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních zásad Unie, kterou uznávají jak Smlouvy, tak Listina základních práv;

B.

vzhledem k tomu, že pátým cílem udržitelného rozvoje OSN je dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek na celém světě, a že je třeba tento cíl plně začlenit do Agendy 2030, aby se dosáhlo pokroku u všech cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje zahrnují cíl „zdvojnásobit zemědělskou produktivitu a příjmy malých zemědělců, zejména žen“;

C.

vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy musí být hybateli posilování postavení žen a dívek a mají povinnost pracovat na dosažení plné rovnosti žen a mužů v Unii a prosazovat tento cíl i ve všech vnějších vztazích;

D.

vzhledem k tomu, že sociální a hospodářská situace a životní podmínky se v posledních desetiletích podstatně změnily a mezi jednotlivými zeměmi se značně liší;

E.

vzhledem k tomu, že chybějící vládní opatření bojující proti nerovnosti žen a mužů ohrožují již dosažený i budoucí pokrok v této oblasti; vzhledem k tomu, že vypořádání se s tradičními mocenskými vztahy mezi muži a ženami, stereotypy a názory je klíčem k posílení postavení žen a vymýcení chudoby;

F.

vzhledem k tomu, že diskriminace žen se projevuje i u žen ve venkovském prostředí; vzhledem k tomu, že většina žen ve světě žije ve venkovských oblastech, a je proto vystavena vícenásobné diskriminaci na základě věku, třídy, etnického původu, rasy, zdravotního postižení a genderové identity;

G.

vzhledem k tomu, že účast žen na trhu práce ve venkovských oblastech zahrnuje širokou škálu zaměstnání, která jdou nad rámec tradičního zemědělství;

H.

vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských oblastech jsou za tutéž práci často placeny méně než muži, jejich práce často není formálně uznávána, jako je tomu například u neplacené pečovatelské práce, a neprojevuje se v počtu žen, které by vlastnily zemědělské podniky; vzhledem k tomu, že ženy mají klíčový význam pro dosažení hospodářských a environmentálních změn a společenských změn, které jsou nezbytné pro udržitelný rozvoj;

I.

vzhledem k tomu, že ženy žijící na venkově, které jsou často primárními poskytovateli péče ve svých rodinách a komunitách, se setkávají s řadou obtíží při přístupu k péči o děti a starší osoby pro členy své rodiny, což vede k tomu, že ženy nesou nepřiměřenou zátěž, která jim brání v začlenění do pracovního trhu; vzhledem k tomu, že poskytování kvalitních pečovatelských služeb je pro ženy zásadní a podporuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem

J.

vzhledem k tomu, že ženy na venkově čelí mnoha omezením v přístupu k přiměřeným službám veřejného zdravotnictví s ohledem na omezenou mobilitu a nedostatečnou dopravu nebo nemožnost kontaktovat dopravce (například mobilním telefonem); vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí komplexní zdravotnické služby, které by se zabývaly fyzickým, psychickým i emočním stavem žen na venkově (např. v reakci na genderové násilí); vzhledem k tomu, že přístup k právům v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a ke vzdělávání je ve venkovských oblastech omezenější;

K.

vzhledem k tomu, že udržení obyvatel ve venkovských oblastech – se zvláštním důrazem na oblasti s přirozenými omezeními – je pro společnost jako celek zásadní, neboť na tom závisí ochrana životního prostředí a krajiny;

L.

vzhledem k tomu, že existuje přímá souvislost mezi genderovou nerovností a zhoršováním stavu životního prostředí;

M.

vzhledem k tomu, že změna klimatu a její dopady mají konkrétní a nepřiměřený negativní důsledek na venkovské ženy a dívky; vzhledem k tomu, že ženy na venkově jsou rovněž vlivnými aktéry, pokud jde o přechod k udržitelnějšímu a ekologičtějšímu zemědělství, a mohou hrát důležitou úlohu při vytváření želených pracovních míst; vzhledem k tomu, že zajištění rovného přístupu žen v zemědělství k půdě a dalším produktivním zdrojům je klíčem k dosažení rovnosti žen a mužů a bezpečnosti potravin a k zavedení účinných politik v oblasti klimatu;

N.

vzhledem k tomu, že mladé ženy ve venkovských oblastech i nadále trpí nerovností a vícenásobnou diskriminací; vzhledem k tomu, že je třeba přijmout opatření k prosazování skutečné rovnosti žen a mužů, aby existovalo více pracovních příležitostí, včetně samostatné výdělečné činnosti a pracovních míst v odvětvích přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky, které by jim umožňovaly zůstat ve venkovském prostředí, a tím zajišťovat generační obnovu a budoucnost zemědělského odvětví a venkovských oblastí;

O.

vzhledem k tomu, že odvětví zemědělství, v němž ženy hrají důležitou úlohu, je klíčem k životaschopnosti venkovských oblastí a k posílení generační obnovy, sociální soudržnosti a hospodářského růstu; vzhledem k tomu, že by zemědělství mělo poskytovat bezpečné, výživné a zdravé potraviny; vzhledem k tomu, že by zemědělství mělo rovněž přispívat k diverzifikaci krajiny, ke zmírňování změny klimatu a k zachování biologické rozmanitosti a kulturního dědictví;

P.

vzhledem k tomu, že výživa hraje významnou úlohu, pokud jde o vývoj a dobré životní podmínky dívek; vzhledem k tomu, že nedostatek zdravé výživy vede k tělesným a duševním problémům, jako jsou zaostávání růstu, neplodnost, apatie, únava nebo špatná koncentrace, čímž se snižuje hospodářský potenciál žen a má to vliv na blaho širší rodiny a komunity;

Q.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zapojit ženy z venkova do rozhodovacích orgánů veřejné sféry; vzhledem k tomu, že vyvážené zastoupení je nezbytné k dosažení rovnosti;

R.

vzhledem k tomu, že v oblasti prevence pracovních rizik jsou muži a ženy vystaveni různým faktorům; vzhledem k tomu, že například výpočty při posuzování škodlivých účinků chemických látek často vycházejí z tělesné konstituce mužů – kteří mají obvykle vyšší podíl svalové hmoty – a někdy dokonce nezohledňují zvláštní doporučení pro těhotné nebo kojící ženy; vzhledem k tomu, že je tedy při přijímání opatření, která by zaručovala zdraví žen v zemědělském prostředí, třeba zohlednit různé faktory;

S.

vzhledem k tomu, že diskriminace postihuje i ženy v odvětví sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky hrají klíčovou úlohu pro celou společnost a že je proto žádoucí, aby ženy, které představují přinejmenším 50 % společnosti, se spravedlivým dílem zapojily do vytváření mediálního obsahu a rozhodování v rámci mediálních organizaci;

T.

vzhledem k tomu, že úloha sdělovacích prostředků je pro podporu rovnosti žen a mužů zásadní, neboť média odrážejí a rovněž vytvářejí modely a normy chování a významně přispívají k utváření veřejného mínění a kultury;

U.

vzhledem k tomu, že zpravodajství přispívá k obecnému chápání složité situace žen a mužů napříč všemi vrstvami společnosti;

V.

vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou neúměrně postiženy konflikty, což je příčinou nejvyššího podílu uprchlic a dětských uprchlíků jak v táborech, tak na cestách při hledání bezpečnosti;

W.

vzhledem k tomu, že v mnoha společnostech ženy nemají stejný právní nárok na pozemky a majetek, což prohlubuje chudobu a omezuje hospodářský rozvoj žen;

X.

vzhledem k tomu, že transsexuální ženy čelí nepřiměřené diskriminaci na základě svojí genderové identity;

Y.

vzhledem k tomu, že předpokladem pro dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen je větší podpora sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

Z.

vzhledem k tomu, že pokud jde o ženské a mužské role, staví sociální normy ženy do situace, kdy jsou zranitelnější, zejména pokud jde o jejich sexuální a reprodukční zdraví a škodlivé praktiky, jako jsou mrzačení ženských pohlavních orgánů či dětské sňatky, předčasné a vynucené sňatky;

a)

potvrdit svůj pevný závazek uskutečňovat akční platformu přijatou v Pekingu;

b)

podporovat matky, které jsou podnikatelky ve venkovských oblastech, protože čelí specifickým výzvám; zdůrazňuje, že podpora podnikání u těchto žen může být nejen příkladem úspěšného sladění práce a rodinného života, ale sloužit také jako stimul pro nové pracovní příležitosti a zkvalitnění života ve venkovských oblastech a podnítit další ženy k tomu, aby realizovaly své vlastní projekty;

c)

ukončit veškeré formy diskriminace žen a dívek a potírat všechny druhy násilí, které jsou důsledkem této diskriminace a které představují závažné porušení jejich základních práv, přičemž toto porušování je přímým důsledkem takovéto diskriminace;

d)

zapojit všechny vlády a požadovat, aby vypracovaly programy zaměřené na vymýcení sexuálního a genderového násilí a škodlivých praktik, jako jsou dětské sňatky, předčasné a vynucené sňatky a mrzačení ženských pohlavních orgánů a obchodování s lidmi;

e)

vyzvat členské státy, aby bojovaly proti genderovým stereotypům a investovaly do přístupu žen a dívek k individualizovanému vzdělávání, celoživotnímu učení a odborné přípravě, zejména ve venkovských oblastech, a konkrétně v odvětvích vědy, technologií, inženýrství a matematiky a rovněž podnikání a inovací, neboť tyto oblasti jsou důležitými nástroji pro dosahování cílů udržitelného rozvoje a podporu rovnosti v zemědělství a potravinářství, v odvětví cestovního ruchu a v dalších odvětvích ve venkovských oblastech;

f)

vypracovat politiky zaměřené na vymýcení chudoby a zajištění přiměřené životní úrovně obzvláště zranitelných skupin, včetně žen a dívek, zejména prostřednictvím systémů sociálního zabezpečení;

g)

prosazovat informační, technická a podpůrná opatření a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti zavádění zaměstnaneckého statusu pro manželky, které pomáhají s podnikáním v oblasti zemědělství, aby mohly požívat individuálních práv, zejména práva na mateřskou dovolenou, sociálního pojištění v případě pracovního úrazu, přístupu k odborné přípravě a práva na pobírání starobního důchodu;

h)

odstranit genderové rozdíly v odměňování, rozdíly v celoživotních příjmech (výdělcích) a rozdíly v důchodech;

i)

vyzvat členské státy a regionální a místní orgány, aby zaručily univerzální přístup k odpovídající péči o děti a starší osoby ve venkovských oblastech;

j)

vyzvat členské státy, stejně jako regionální a místní orgány, aby zpřístupnily cenově dostupná a vysoce kvalitní zařízení a poskytovaly veřejné i soukromé služby pro každodenní život, zejména ve venkovských oblastech a se zvláštním ohledem na zdraví, vzdělávání a péči; poznamenává, že tato zařízení a tyto služby by měly zahrnovat venkovskou infrastrukturu péče o děti, zdravotnické služby, vzdělávací zařízení, domovy pro seniory a osoby závislé na poskytování péče, náhradní služby pro případ nemoci a mateřské dovolené a také kulturní zařízení;

k)

zajistit začlenění genderové perspektivy jakožto nástroje pro začleňování zásady rovnosti mezi ženami a muži a boje proti diskriminaci do všech politik a programů prostřednictvím odpovídajících finančních a lidských zdrojů;

l)

uvolnit nezbytné zdroje s cílem dosáhnout rovnosti díky začleňování genderové perspektivy do všech politik a opatření, a to i prostřednictvím genderového rozpočtování, jakožto nástroje pro začleňování zásady rovnosti žen a mužů a boje proti diskriminaci;

m)

zajistit plnou účast Parlamentu a jeho Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví na přijímání rozhodnutí ohledně postoje Unie na 62. zasedání Komise OSN pro postavení žen;

n)

připomínat, že Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen zavádí povinnost odstranit přímou i nepřímou diskriminaci žen prostřednictvím zákonných, politických a programových opatření ve všech sférách života a že článek 14 této úmluvy je jediným mezinárodním závazkem, který se zabývá konkrétními potřebami žen ve venkovských oblastech;

o)

zajistit, aby dívky a ženy na venkově měly přístup k cenově dostupnému a vysoce kvalitnímu formálnímu i neformálnímu vzdělávání, včetně odborné přípravy, což by jim mělo umožnit upevnit stávající nebo získat nové dovednosti v oblasti řízení, finanční gramotnosti, ekonomie, marketingu a podnikání i občanské, civilní a politické vzdělání a také odbornou přípravu v oblasti v oblasti technologií a udržitelného zemědělství; zajistit, aby měly ženy stejné příležitosti a stejnou svobodu volby povolání, které chtějí vykonávat;

p)

zajistit, aby ženy a dívky na venkově měly snadný přístup k úvěrům a výrobním faktorům a aby získaly podporu pro své podnikatelské a inovační iniciativy;

q)

zajistit právo na vysoce kvalitní všeobecnou zdravotní péči a přístup k takové péči, která by zohledňovala fyziologické rozdíly mezi ženami a muži a byla přizpůsobena potřebám žen a dívek na venkově, zejména pokud jde o sexuální a reprodukční zdraví a práva;

r)

odsoudit všechny formy násilí páchaného na ženách a zajistit, aby obětem žijícím ve venkovských a odlehlých oblastech nebyl odpírán rovný přístup k pomoci;

s)

zlepšit účinnost, transparentnost a demokratickou povahu mezinárodních, vnitrostátních, regionálních a místních institucí, které podporují a posilují úlohu žen na venkově a zajišťují jejich zastoupení a rovnou účast;

t)

usnadnit přechod žen na venkově z neformální ekonomiky do formální a uznat, že ženy ve venkovských oblastech pracují v mnoha oblastech a často jsou iniciátorkami přechodu k udržitelnému a ekologicky nezávadnému zemědělství, potravinovému zabezpečení a vytváření ekologických pracovních míst;

u)

plánovat a uplatňovat zemědělské politiky odolné vůči klimatu, které by řádně zohledňovaly zvláštní hrozby, jimž čelí ženy na venkově v důsledku přírodních katastrof a pohrom způsobených člověkem;

v)

zaručit účast žen a dívek na venkově na rozhodování, pokud jde o plánování a reakci ve všech fázích katastrof a jiných krizí, od včasného varování, přes pomoc, obnovu až po rekonstrukci, a zajistit jejich ochranu a bezpečnost v případě katastrof a jiných krizí;

w)

přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby ženy na venkově žily v bezpečném, čistém a zdravém prostředí;

x)

poskytovat ženám a komunitám na venkově vysoce kvalitní a dostupnou infrastrukturu a veřejné služby a investovat do jejich rozvoje a údržby;

y)

napomoci digitálnímu rozvoji, neboť může významně přispět k vytváření nových pracovních míst, ke snazšímu přístupu k samostatné výdělečné činnosti, k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje cestovního ruchu a k dosažení lepší rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem;

z)

podporovat zřizování a probíhající činnosti místních komunitních skupin, které by se pravidelně scházely a diskutovaly o rozvojových problémech a výzvách a přijímaly konstruktivní řešení;

aa)

požadovat, aby členské státy, sociální partneři a občanská společnost podporovali a prosazovali zapojování žen do rozhodování a do řídících orgánů profesních, podnikových a odborových sdružení a organizací v oblastech politik zaměřených na rozvoj venkova, zdraví, vzdělávání a zemědělství, stejně jako do vedení a orgánů zastupujících zaměstnance, kde by ženy měly odpovídající podíl;

ab)

uznat a podporovat aktivní úlohu žen ve venkovských oblastech a jejich přínos pro ekonomiku, který mají jako podnikatelky, vedoucí rodinných podniků a propagátorky udržitelného rozvoje;

ac)

zajistit přístup žen na venkově k vlastnickým právům, zejména pokud jde o zemědělské podniky a dědění pozemků, což je důležitý nástroj posilování jejich ekonomického postavení a k tomu, aby se mohly podílet na rozvoji venkovských oblastí a těžit z něj;

ad)

zajistit přístup žen na venkově k výrobním prostředkům, elektronickým platformám, na trhy, k zařízením pro komercializaci a k finančním službám; podporovat místní, lokální a tradiční trhy – včetně tržišť –, které jsou prostředím, kde mají ženy obvykle více příležitostí uvádět své produkty přímo na trh, což posiluje jejich ekonomické postavení;

ae)

podporovat zaměstnanost žen v odvětví přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky, zejména na pozicích přispívajících k oběhovému hospodářství a boji proti změně klimatu;

af)

rozvíjet politiky zaměstnanosti a poskytování služeb a programů zaměřených na řešení nejisté situace žen na venkově – tyto ženy často pracují v neformálním odvětví a mohou čelit diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a to na základě pohlaví, věku, třídy, náboženství, etnického původu, zdravotního postižení nebo genderové identity; poskytovat individualizovanou pomoc a podporu, pokud jde o jejich potřeby a zájmy;

ag)

zavádět programy, jež by ženám a jejich rodinám zajišťovaly přístup ke všeobecným systémům sociálního zabezpečení, které mají dopad na jejich budoucí důchodovou situaci, čímž by se snížily rozdíly mezi důchody, které představují komplexní problém;

ah)

shromažďovat údaje rozčleněné podle pohlaví a vypracovávat statistiky týkající se hodnot, situace, podmínek a potřeb žen na venkově, které by umožnily přípravu vhodných politik; pravidelně monitorovat situaci žen na venkově;

ai)

trvat na ratifikaci a provádění Mezinárodní úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, včetně článku 6 (Ženy se zdravotním postižením); zaručit dostupnost produktů, infrastruktury a služeb;

aj)

vyzvat Komisi, členské státy a regionální a místní samosprávy, aby ve venkovských oblastech poskytovaly dostupná a vysoce kvalitní zařízení a veřejné a soukromé služby pro každodenní život a aby vytvořily podmínky, které jsou nezbytné pro zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem žen ve venkovských oblastech, zejména tím, že zajistí vhodná zařízení péče pro osoby závislé na péči, dostupnou zdravotní péči a veřejnou dopravu;

ak)

zdůrazňovat, že je důležité zahrnovat do politik EU týkajících se životních a pracovních podmínek žen najímaných na sezónní zemědělské práce záruky, zejména pokud jde o nezbytnost zajistit jim sociální ochranu, zdravotní pojištění a zdravotní péči; vybízí regionální, místní a vnitrostátní orgány a ostatní instituce k tomu, aby zaručily základní lidská práva migrujících a sezónních pracovníků a jejich rodinných příslušníků, zejména pokud jde o ženy a zranitelné osoby, a aby podporovaly jejich začlenění do místních komunit;

al)

zajistit přístup ke spolehlivé infrastruktuře a službám vysokorychlostního širokopásmového internetového připojení; podporovat využívání nových technologií ve venkovských oblastech a v zemědělství a investovat do nich; uznat jejich důležité společenské, psychologické a hospodářské přínosy; trvat na rozvoji celostního přístupu („digitální vesnice“); podporovat rovné příležitosti, pokud jde o přístup ke vzdělávání a odborné přípravě zaměřených na používání těchto technologií;

am)

věnovat pozornost zastoupení a kariérnímu postupu žen v odvětví médií a předcházet stereotypnímu mediálnímu obsahu;

an)

povzbuzovat veřejné mediální organizace, aby zavedly vlastní politiky v oblasti rovnosti žen a mužů zajišťující vyvážené zastoupení mužů a žen v rozhodovacích orgánech;

ao)

zajistit účinný boj proti rostoucí sexualizaci zobrazování žen a dívek ve sdělovacích prostředcích, a to s náležitým ohledem na svobodu projevu;

ap)

vybízet mediální organizace k tomu, aby bránily takové organizační kultuře, jež je často neslučitelná s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem;

aq)

řešit rozdíl v odměňování žen a mužů v odvětví médií prostřednictvím opatření proti diskriminaci, která zajistí stejnou odměnu za stejnou práci pro ženy i muže;

ar)

přijmout veškerá opatření, jež jsou nezbytná k zamezení násilným činům páchaným na investigativních novinářích, a to se zvláštním zřetelem na novinářky, které jsou často zranitelnější;