Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2019/C 122/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 112, 25.3.2019

Dřívější publikace

Úř. věst. C 103, 18.3.2019

Úř. věst. C 93, 11.3.2019

Úř. věst. C 82, 4.3.2019

Úř. věst. C 72, 25.2.2019

Úř. věst. C 65, 18.2.2019

Úř. věst. C 54, 11.2.2019

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesverwaltungsgericht Steiermark (Rakousko) dne 15. října 2018 — NE

(Věc C-645/18)

(2019/C 122/02)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesverwaltungsgericht Steiermark

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: NE

Žalovaný orgán: Bezirkshauptmannschaft Hartberg-Fürstenfeld

Vedlejší účastník řízení: Finanzpolizei

Předběžné otázky

1.

Musí být článek 56 SFEU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (1) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května o prosazování směrnice 96/71/ES (2) vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní normě, která za nesplnění formálních povinností při přeshraničním výkonu práce, jako je nesplnění povinnosti uchovávat mzdové podklady, podklady týkající se sociálního pojištění nebo nesplnění ohlašovací povinnosti Zentrale Koordinationsstelle, stanoví velmi vysoké pokuty, zejména velmi vysoké minimální sankce, které se ukládají kumulativně za každého dotčeného pracovníka?

2.

Pokud již odpověď na otázku 1 nebude kladná: Je třeba článek 56 SFEU, jakož i směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES vykládat v tom smyslu, že brání tomu, aby se za nesplnění formálních povinností při přeshraničním výkonu práce ukládaly kumulativní pokuty bez pevné horní hranice?

---

(1)  Úř. věst. 1997, L 18, s. 1.

(2)  Úř. věst. 2014, L 159, s. 11.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 23. října 2018 — Pólus Vegas Kft. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-665/18)

(2019/C 122/03)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Pólus Vegas Kft.

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Předběžné otázky

1)

Lze body 39 až 42 rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C-98/14 vykládat v tom smyslu, že skutečnost, že se prostřednictvím vnitrostátní právní úpravy pětinásobně a bez stanovení přechodného období zvyšuje paušální daň z her a zároveň zavádí poměrná daň z her, omezuje volný pohyb služeb zakotvený v článku 56 SFEU?

2)

Lze výrazy „bránit“ nebo „činit méně atraktivním“, zmíněné v rozsudku ve věci C-98/14, vykládat — s ohledem na Dodatkový protokol č. 1 k Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP) a na článek 17 Listiny základních práv Evropské unie a při uplatnění těchto předpisů — v tom smyslu, že neodůvodněné a neadekvátní zvýšení daně z her jednoho členského státu v nepřiměřené míře a diskriminačním způsobem připravuje pořadatele hazardních her v hernách o zisky, narušuje hospodářskou soutěž ve prospěch kasin a je v rozporu s citovaným Dodatkovým protokolem k EÚLP a článkem 17 Listiny základních práv?

3)

Lze obsah rozsudku ve věci C-98/14 vykládat v tom smyslu, že na základě skutečnosti, že provozování hracích přístrojů přestává být v důsledku neodůvodněného a diskriminačního zvýšení daně z her rentabilní a možné je jen se ztrátami, lze konstatovat, že dochází k „bránění“ nebo „činění méně atraktivním“?

4)

Lze v rámci uplatňování rozsudku ve věci C-98/14 v členském státě vykládat volný pohyb služeb v tom smyslu, že v případě heren a kasin provozovaných v jednom členském státě je třeba v zásadě předpokládat unijní přeshraniční prvek, tedy skutečnost, že i občané Unie z jiných členských států mohou využívat dotčených herních příležitostí?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesverwaltungsgericht Steiermark (Rakousko) dne 13. listopadu 2018 — ZR, AR, BS

(Věc C-712/18)

(2019/C 122/04)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesverwaltungsgericht Steiermark

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: ZR, AR a BS

Odpůrce: Bezirkshauptmannschaft Hartberg-Fürstenfeld

Vedlejší účastnice řízení: Finanzpolizei

Předběžné otázky

1)

Mají být ustanovení článku 56 SFEU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (1) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES (2) vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní normě, která za nesplnění formálních povinností při přeshraničním výkonu práce, jako je nesplnění povinnosti uchovávat mzdové podklady nebo ohlašovací povinnosti vůči Zentrale Koordinationsstelle (ústřední koordinační orgán), stanoví velmi vysoké pokuty, zejména vysoké minimální sankce, které se ukládají kumulativně za každého dotčeného pracovníka?

2)

V případě záporné odpovědi na první otázku Mají být ustanovení článku 56 SFEU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES vykládána v tom smyslu, že brání tomu, aby se za nesplnění formálních povinností při přeshraničním výkonu práce ukládaly kumulativní pokuty bez pevné horní hranice?

---

(1)  Úř. věst. 1997, L 18, s. 1; Zvl. vyd. 05/02, s. 431.

(2)  Úř. věst. 2014, L 159, s. 11.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesverwaltungsgericht Steiermark (Rakousko) dne 14. listopadu 2018 — ZR, BS, AR

(Věc C-713/18)

(2019/C 122/05)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesverwaltungsgericht Steiermark

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: ZR, BS a AR

Žalovaný orgán: Bezirkshauptmannschaft Hartberg-Fürstenfeld

Vedlejší účastník řízení: Finanzpolizei

Předběžné otázky

1.

Musí být článek 56 SFEU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (1) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES (2) vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní normě, která za nesplnění formálních povinností při přeshraničním výkonu práce, jako je nesplnění povinnosti uchovávat mzdové podklady, podklady týkající se sociálního pojištění nebo nesplnění ohlašovací povinnosti Zentrale Koordinationsstelle, stanoví velmi vysoké pokuty, zejména velmi vysoké minimální sankce, které se ukládají kumulativně za každého dotčeného pracovníka?

2.

Pokud již odpověď na otázku 1 nebude kladná: Je třeba článek 56 SFEU, jakož i směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES vykládat v tom smyslu, že brání tomu, aby se za nesplnění formálních povinností při přeshraničním výkonu práce ukládaly kumulativní pokuty bez pevné horní hranice?

---

(1)  Úř. věst. 1997, L 18, s. 1.

(2)  Úř. věst. 2014, L 159, s. 11.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 17. prosince 2018 — Stichting Schoonzicht, další účastník řízení: Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-791/18)

(2019/C 122/06)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku: Stichting Schoonzicht

Další účastník řízení: Staatssecretaris van Financiën

Předběžné otázky

1)

Brání články 184 až 187 směrnice o DPH z roku 2006 (1) vnitrostátnímu režimu oprav u investičního majetku, který předepisuje opravu rozloženou do několika let, u níž v roce prvního použití — který je zároveň prvním rokem provádění opravy — dojde k jednorázové úpravě (opravě) celkové částky počátečního odpočtu DPH pro tento investiční majetek, pokud se při jeho prvním použití ukáže, že se počáteční odpočet daně liší od odpočtu, na který má osoba povinná k dani nárok na základě skutečného použití tohoto investičního majetku?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku: Musí být čl. 189 písm. b) nebo c) směrnice o DPH z roku 2006 vykládán v tom smyslu, že jednorázová úprava počátečního odpočtu DPH provedená v prvním roce opravného období, uvedená v první otázce, představuje opatření, které Nizozemské království může přijmout pro účely použití článku 187 směrnice o DPH z roku 2006?

---

(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, 2006, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 17. prosince 2018 — Federazione nazionale delle imprese elettrotecniche ed elettroniche (Anie) a další v. Ministero dello Sviluppo Economico, Gestore dei servizi energetici (GSE) SpA

(Věc C-798/18)

(2019/C 122/07)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Federazione nazionale delle imprese elettrotecniche ed elettroniche (Anie), Società Agricola N.B. Solar s.r.l., 3G s.r.l., AET s.r.l. Apparati Elettromeccanici e Telecomunicazioni, Società Agricola La Fontana s.s., Società Agricola Le Macchie di Sparapani Gabriele e C. s.s., Agricoltura Innovativa s.r.l. — Società Agricola, Società Agricola Agrilite s.r.l., Agrisolar Società Agricola s.r.l., Agrisun s.r.l., Società Agricola Agroenergia s.r.l., Alpi — Società Agricola s.s., Ambrasol 2 s.r.l., Ambrasol 3 s.r.l., Ambrasol 4 s.r.l., Ape Immobiliare s.r.l., Arizzi Fonderie S. Giorgio s.p.a., Artech s.r.l., ASP Solar Italia Alpha s.r.l. Società Agricola, Associazione Centro Servizi Pastorali Mons. Biglia, Aurora Group s.p.a., AVG s.r.l. Società Agricola, Tosi Sante, Cinesi Palmino, B&B Energia s.r.l., Bauexpert s.p.a., Belvedere Società Agricola a r.l., Biancolino Società Agricola a r.l., BMN Green Energy s.r.l., Brandoni Solare s.p.a., Brenta CRE s.r.l., Calipso s.r.l., Cappello s.r.l., Casale s.a.s. di CGS Energia s.p.a. & C. Società Agricola, Cavicchi Solar s.r.l., C.B. s.r.l., Ce.Ma.Co. s.r.l., Cedro s.r.l., Centro Risorse s.r.l., CGA s.r.l., Chiarano Green Power s.r.l., Chierese Pak s.r.l., C.L. Solar s.r.l., Colombo Bolla s.r.l., Comino Energia s.r.l., Corà Domenico & Figli s.p.a., Corfin Energy s.r.l., Corna s.r.l., Coronet s.p.a., Società Agricola Coste della Chiesa s.r.l., Ecoenergy 04 s.r.l., Elektrosolar s.r.l., Elettronica Cimone s.r.l., Energia Capoterra Società Agricola s.r.l., Energia e Impresa s.r.l., Società Agricola Energo di Buratti Enrico & C. s.s., Energy Gestion s.r.l., Energy Italia 3 s.r.l., Energy Italia 4 s.r.l., Energylife s.r.l., Energy Resources Pesaro 2 s.r.l., Enervis s.r.l., EQ Energia s.r.l., Esco Roma s.r.l., E-Solar s.r.l., E. Sole s.r.l., Euroline 2 s.r.l., Eurosun Tarquinia s.r.l., Fratelli Dalle Crode s.p.a., Fratelli Raviola s.r.l., Falmec s.p.a., Fiere di Parma s.p.a., Flash Energy s.r.l., Fotoeos s.r.l., Fotosfera s.r.l., Fotosintesi 1 s.r.l., Fotosintesi 2 s.r.l., Fotosintesi 6 s.r.l., Fotovoltaica s.r.l., Fresia Energie s.r.l., Giuseppe Ciccaglione, Generali PIO s.p.a., Gi.Gi.Emme di Caramello Marta e C. s.a.s., Gifa s.r.l., G.P.B. Energia s.r.l., Green Energy Ambiente e Tecnologie s.r.l., Green Land di Giuseppe Ciccaglione s.s. agricola, Green Power 2010 s.r.l., Happy Island Società Agricola s.r.l., I.C.S. Industria Costruzioni Stampi s.p.a., Iesse Commerciale s.r.l., ISA s.r.l. Società Agricola, Isolpack s.p.a., Italcoat s.r.l., La Base s.r.l., La T.I.S. Service s.p.a., Società Agricola Lombardia Group s.r.l., Mafin Green Power s.r.l., Marina Costruzioni s.r.l., Mercato Solare s.p.a., Metalco Group s.r.l., Società Agricola Mostrazzi Solar s.r.l., Mozzone Building System s.r.l., Mozzone Fratelli s.r.l., MSM Solar s.r.l., New E-Co s.r.l., Nordpan s.p.a., Nuvoleto s.r.l. Società Agricola, Omera s.r.l., Palar s.r.l., Paolin Energia s.r.l., Pbsol 1 s.r.l., Pizzarotti Energia s.r.l., Plasti-Max s.p.a., PMM Energy s.r.l., Società Agricola Poggio Tortollo di Alessandra Pennuto, Profilumbra s.p.a., Quabas s.p.a., Reco 2 s.r.l., Reti s.r.l., Revi s.r.l., Righi Group s.r.l., Società Agricola Righi s.r.l., Righi s.r.l., Rovigo Solare A s.r.l., Rovigo Solare B s.r.l., Rubner Haus s.p.a., Rubner Holzbau s.p.a., Rubner Tueren s.p.a., Ruscalla Energia s.r.l., Sabenergia s.r.l., San Felice Agrar s.r.l. Società Agricola, Sangiorgio Fotovoltaica Società Agricola a r.l., Società Agricola Sargenti Agroenergie s.s. di Sargenti Carlo & C., SD Agrar s.r.l. Società Agricola, Senergia s.r.l., Sequenza s.p.a., Sider Sipe s.p.a., Sinergya s.r.l., S.I.Pro. — Agenzia provinciale per lo sviluppo s.p.a., Siriac s.r.l., Società Agricola Cascina Gallotto s.s., Società Agricola Solar Farm s.r.l., Premi Giuseppe — Adelfranca — Piergiorgio s.s. Società Agricola, Sociovit Società Agricola s.s., Solivrea s.r.l., Studio Agri Power s.r.l., Studio Energia s.r.l., Taricco Fratelli s.s., Tecno Pool s.p.a., Toscasolar s.r.l., Trea s.r.l., Trifase s.r.l., Uniernergy s.r.l., V.S. 1 s.r.l., Vercelli s.p.a., Vetraria Bergamasca — Tecnovetro s.r.l., Vinlisca s.r.l., VRV s.p.a., The Wierer Holding s.p.a.

Žalovaní: Ministero dello Sviluppo Economico, Gestore dei servizi energetici (GSE) SpA

Předběžná otázka

Brání unijní právo použití takového vnitrostátního ustanovení, jako je ustanovení čl. 26 odst. 2 a 3 nařízení vlády s mocí zákona č. 91/2014 přeměněného zákonem č. 116/2014, které významným způsobem snižuje nebo zpožďuje platbu pobídek, které již byly přiznány na základě zákona a stanoveny na základě příslušných dohod podepsaných výrobci elektřiny fotovoltaickou přeměnou s Gestore dei servizi energetici s.p.a., veřejnou společností pověřenou výkonem této funkce;

zejména, je toto vnitrostátní ustanovení slučitelné s obecnými zásadami unijního práva legitimního očekávání, právní jistoty, loajální spolupráce a užitečného účinku; s články 16 a 17 Listiny základních práv Evropské unie; se směrnicí 2009/28/ES (1) a s právní úpravou režimů podpory stanovených v této směrnici; s čl. 216 odst. 2 SFEU, zejména ve vztahu ke Smlouvě o energetické chartě?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. 2009, L 140, s. 16).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 17. prosince 2018 — Athesia Energy Srl a další v. Ministero dello Sviluppo Economico, Gestore dei servizi energetici (GSE) SpA

(Věc C-799/18)

(2019/C 122/08)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Athesia Energy Srl, Pv Project Cologna S.r.l., Belriccetto S.r.l., Itt Energy S.r.l., Pietra dei Fiori S.r.l., Energia Solare S.r.l., Green Hunter S.p.A, Actasol 5 S.r.l., Actasol 6 S.r.l., Cinque S.r.l., Spf Energy Uno S.r.l., Spr Energy Due S.r.l., Spf Energy Tre S.r.l., Bulicata S.r.l., Energy Line S.r.l., Marche Solare 1 S.r.l.

Žalovaní: Ministero dello Sviluppo Economico, Gestore dei servizi energetici (GSE) SpA

Předběžná otázka

Brání unijní právo použití takového vnitrostátního ustanovení, jako je ustanovení čl. 26 odst. 2 a 3 nařízení vlády s mocí zákona č. 91/2014 přeměněného zákonem č. 116/2014, které významným způsobem snižuje nebo zpožďuje platbu pobídek, které již byly přiznány na základě zákona a stanoveny na základě příslušných dohod podepsaných výrobci elektřiny fotovoltaickou přeměnou s Gestore dei servizi energetici s.p.a., veřejnou společností pověřenou výkonem této funkce;

zejména, je toto vnitrostátní ustanovení slučitelné s obecnými zásadami unijního práva legitimního očekávání, právní jistoty, loajální spolupráce a užitečného účinku; s články 16 a 17 Listiny základních práv Evropské unie; se směrnicí 2009/28/ES (1) a s právní úpravou režimů podpory stanovených v této směrnici; s čl. 216 odst. 2 SFEU, zejména ve vztahu ke Smlouvě o energetické chartě?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. 2009, L 140, s. 16).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 20. prosince 2018 — JZ

(Věc C-806/18)

(2019/C 122/09)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastník původního řízení

JZ

Předběžná otázka

Je ustanovení vnitrostátního trestního práva, podle kterého se trestného činu dopustí ten, kdo se jako státní příslušník třetí země zdržuje na území Nizozemska poté, co mu byl podle čl. 66a odst. 7 Vw 2000 uložen zákaz vstupu, je-li podle vnitrostátního práva rovněž zřejmé, že se tento cizinec v Nizozemsku nezdržuje legálně a že proběhly jednotlivé fáze řízení o navrácení stanoveného směrnicí 2008/115/ES, avšak ke skutečnému navrácení nedošlo, v souladu s unijním právem, a zejména s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 26. července 2017, Ouhrami (C-225/16, ECLI:EU:C:2017:590, bod 49), podle něhož zákaz vstupu upravený v článku 11 směrnice 2008/115 (1) vyvolává „právní účinky“ až od okamžiku návratu cizince do země původu nebo do jiné třetí země?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. 2008, L 348, s. 98).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná College van Beroep voor het bedrijfsleven (Nizozemsko) dne 21. prosince 2018 — Ursa Major Sevices BV v. Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

(Věc C-814/18)

(2019/C 122/10)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

College van Beroep voor het bedrijfsleven

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Ursa Major Sevices BV

Žalovaný: Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

Předběžné otázky

1)	Použije se čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1198/2006 (1) na vztah mezi poskytovatelem podpory, v tomto případě ministrem, a oprávněnou osobou (příjemcem podpory)?

2)

Bude-li první otázka zodpovězena v tom smyslu, že se čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1198/2006 na vztah mezi poskytovatelem podpory a jejím příjemcem použije: Lze výdaje vynaložené třetí osobou (případně vykázané i formou vzájemného zápočtu) považovat za výdaje skutečně uhrazené příjemcem ve smyslu čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1198/2006?

3)

Bude-li druhá otázka zodpovězena v tom smyslu, že výdaje vynaložené třetí osobou (případně vykázané i formou vzájemného zápočtu) nelze považovat za výdaje skutečně uhrazené příjemcem ve smyslu čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1198/2006: a) Jestliže poskytovatel podpory v rámci zažité praxe v zásadě považoval příspěvky třetích osob za výdaje skutečně uhrazené příjemcem ve smyslu čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1198/2006, znamená to, že je třeba vycházet z předpokladu, že příjemce nemohl zjistit, že si poskytovatel podpory vykládá čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1198/2006 chybně, a má tudíž nárok na podporu v původně přiznaném rozsahu, a b) mají být v takovém případě příspěvky třetích osob přičteny k výdajům skutečně uhrazeným příjemcem ve smyslu čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1198/2006 (a stanovená výše podpory bude tudíž vyšší), nebo c) má se s ohledem na zásadu ochrany legitimního očekávání nebo zásadu právní jistoty upustit od požadavku, aby příjemce neoprávněně poskytnutou podporu vrátil? d) Je v této souvislosti relevantní, že poskytovatel podpory vyplatil zálohu na podporu, jako tomu bylo v projednávané věci?

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (Úř. věst. 2006, L 223, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 21. prosince 2018 — Federatie Nederlandse Vakbeweging v. Van den Bosch Transporten BV, Van den Bosch Transporte GmbH, Silo-Tank kft

(Věc C-815/18)

(2019/C 122/11)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Federatie Nederlandse Vakbeweging

Žalované: Van den Bosch Transporten BV, Van den Bosch Transporte GmbH, Silo-Tank kft

Předběžné otázky

1)

Je třeba směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (1) ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb [Úř. věst 1997, L 18, s. 1; dále jen „směrnice o vysílání pracovníků“] vykládat v tom smyslu, že se má použít také na pracovníka, který pracuje jako řidič v mezinárodní přepravě zboží, a svou práci tedy vykonává ve více než jednom členském státě?

2)

(a) Pokud bude odpověď na otázku 1 kladná, jaké kritérium nebo jaká hlediska je třeba vzít za základ pro určení, zda je pracovník působící jako řidič v mezinárodní přepravě zboží vyslán „na území členského státu“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 a 3 směrnice o vysílání pracovníků a zda tento pracovník ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice o vysílání pracovníků „po omezenou dobu vykonává práci na území jiného členského státu než státu, ve kterém obvykle pracuje“? (b) Má pro zodpovězení otázky 2(a) význam skutečnost, že podnik, který vysílá pracovníky uvedené v otázce 2(a), je spojen s podnikem, do kterého je tento pracovník vysílán — např. prostřednictvím skupiny společností — a pokud ano, do jaké míry? (c) Pokud práce pracovníka uvedeného v otázce 2(a) zahrnuje zčásti kabotážní dopravu — tzn. přepravu, která je poskytována výlučně na území jiného členského státu než státu, ve kterém pracovník obvykle pracuje — je třeba pak u tohoto pracovníka v každém případě vycházet z toho, že ve vztahu k této části práce pracuje přechodně na území prvně jmenovaného státu? Pokud tomu tak je, platí v této souvislosti minimální hranice, například ve formě minimální doby za měsíc, ve které se tato kabotážní doprava uskutečňuje?

3)

(a) Pokud bude odpověď na otázku 1 kladná, jak je třeba vykládat pojem „kolektivní smlouvy, které byly prohlášeny za všeobecně použitelné“, ve smyslu čl. 3 odst. 1 a 8 prvního pododstavce směrnice o vysílání pracovníků? Jde o autonomní pojem unijního práva a stačí tedy, že podmínky stanovené v čl. 3 odst. 8 prvním pododstavci směrnice o vysílání pracovníků jsou ze skutkového hlediska splněny, nebo tato ustanovení zároveň požadují, aby kolektivní smlouva byla prohlášena za všeobecně použitelnou podle vnitrostátních právních předpisů? (b) Pokud nelze kolektivní smlouvu kvalifikovat jako kolektivní smlouvu, která byla prohlášena za všeobecně použitelnou, ve smyslu čl. 3 odst. 1 a 8 prvního pododstavce směrnice o vysílání pracovníků, brání pak článek 56 SFEU tomu, aby podnik usazený v členském státě, který vysílá pracovníka na území jiného členského státu, byl smluvně zavázán dodržovat ustanovení takové kolektivní smlouvy, platné v posledně uvedeném státě?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst 1997, L 18, s. 1; Zvl. vyd. 05/02, s. 431).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Limburg (Nizozemsko) dne 28. prosince 2018 – LB, Stichting Varkens in Nood, Stichting Dierenrecht, Stichting Leefbaar Buitengebied v. College van burgemeester en wethouders van de gemeente Echt-Susteren, další účastník: Sebava BV

(Věc C-826/18)

(2019/C 122/12)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Limburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: LB, Stichting Varkens in Nood, Stichting Dierenrecht, Stichting Leefbaar Buitengebied

Žalovaný: College van burgemeester en wethouders van de gemeente Echt-Susteren

Další účastník řízení: Sevaba BV

Předběžné otázky

1)	Musí být unijní právo a zejména čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby právo veřejnosti (public) (každý) na přístup k právní ochraně bylo v plném rozsahu vyloučeno, nejedná-li se o dotčenou veřejnost (public concerned) (dotčený účastník)?

2)

V případě kladné odpovědi na první předběžnou otázku: Musí být unijní právo a zejména čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy vykládán v tom smyslu, že z něj vyplývá, že veřejnost (public) (každý) musí mít v případě porušení procesních náležitostí a práv na účast platných pro tuto veřejnost ve smyslu článku 6 této úmluvy přístup k právní ochraně? Je přitom relevantní, že dotčená veřejnost (public concerned) (dotčený účastník) má v tomto bodě přístup k právní ochraně a mimo to může u soudu uplatnit také hmotněprávní žalobní důvody?

3)	Musí být unijní právo a zejména čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby přístup dotčené veřejnosti (public concerned) (dotčený účastník) k právní ochraně závisel na výkonu práv na účast ve smyslu článku 6 této úmluvy?

4)

V případě záporné odpovědi na třetí otázku: Musí být unijní právo a zejména čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která dotčenou veřejnost (public concerned) (dotčený účastník) vylučuje z přístupu k právní ochraně proti rozhodnutí, lze-li jí odůvodněně vytknout, že proti návrhu rozhodnutí (resp. jeho částem) nepředložila žádné námitky?

5)	V případě záporné odpovědi na čtvrtou otázku: Je neomezeně věcí vnitrostátního soudu rozhodnout na základě okolností konkrétního případu o tom, co se rozumí pod „jí odůvodněně vytknout“, nebo je vnitrostátní soud povinen dbát na určité záruky poskytované unijním právem?

6)	Do jaké míry bude odpověď na třetí, čtvrtou a pátou otázku odlišná, jedná-li se o veřejnost (public) (každý), není-li tato veřejnost zároveň dotčenou veřejností (public concerned) (dotčený účastník)?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Köln (Německo) dne 4. ledna 2019 — QG v. Germanwings GmbH

(Věc C-7/19)

(2019/C 122/13)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Köln

Účastníci původního řízení

Žalobce: QG

Žalovaná: Germanwings GmbH

Předběžná otázka

Jedná se v případě stávky ohlášené podle vnitrostátního práva vlastními zaměstnanci provozujícího leteckého dopravce o mimořádnou okolnost ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 261/2004 (1)?

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91. (Úř. věst. 2004, L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08, s. 10).

Žaloba podaná dne 18. ledna 2019 — Evropská komise v. Bulharská republika

(Věc C-33/19)

(2019/C 122/14)

Jednací jazyk: bulharština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupkyně: C. Georgieva-Kecsmar a J. Hottiaux, zmocněnkyně)

Žalovaná: Bulharská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr určil, že:

Bulharsko nesplnilo své povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 21 směrnice 2004/49/EU (1);

—	tím, že opomnělo zajistit nezávislost inspekčního orgánu na provozovateli infrastruktury, nesplnilo své povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 21 odst. 1 směrnice 2004/49/EU;

—	tím, že opomnělo zajistit dostatečné prostředky pro inspekční orgán, aby tento orgán mohl nezávisle vykonávat svoji úlohu, nesplnilo své povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 21 odst. 2 směrnice 2004/49/ES;

—	uložil Bulharské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

1.

Podle článku 21 směrnice 2004/49/ES jsou členské státy povinny zajistit, aby vyšetřování nehod a mimořádných událostí podle článku 19 prováděl stálý orgán, jehož členem je alespoň jedna odborně způsobilá osoba schopná v případě nehody nebo mimořádné události zastávat funkci pověřeného vyšetřovatele. Tento orgán je, pokud jde o organizaci, právní strukturu a rozhodování, nezávislý na jakémkoli provozovateli infrastruktury, železničním podniku, zpoplatňujícím orgánu, přidělovacím orgánu, oznámeném subjektu a na komkoli, jehož zájmy by mohly být v rozporu s úkoly, které jsou svěřeny inspekčnímu orgánu. Dále je funkčně nezávislý na bezpečnostním orgánu a na jakémkoli regulačním orgánu v odvětví železniční dopravy.

2.

Ve své žalobě Komise poukazuje na to, že specializovaný orgán pro vyšetřování nehod a mimořádných událostí zřízený v rámci ministerstva dopravy není nezávislý na provozovateli infrastruktury, národní společnosti pro železniční infrastrukturu. Konkrétně se tento orgán vyznačuje jak nedostatkem organizační nezávislosti, tak i nedostatkem samostatnosti ve svém rozhodování. V tomto smyslu Bulharská republika nerespektovala ustanovení čl. 21 odst. 1 směrnice 2004/49/ES.

3.	V žalobě Komise rovněž zdůrazňuje, že právní úprava Bulharské republiky nezaručuje přístup k dostatečným prostředkům, aby inspekční orgán mohl nezávisle vykonávat své úkoly stanovené v čl. 21 odst. 2 směrnice 2004/49/ES.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Směrnice o bezpečnosti železnic) (Úř. věst. 2004, L 164, s. 44; Zvl. vyd. 07/08, s. 227).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court (Irsko) dne 5. února 2019 — Minister for Justice and Equality v. PI

(Věc C-82/19)

(2019/C 122/15)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court (Irsko)

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Minister for Justice and Equality

Odpůrce: PI

Předběžné otázky

1)	Je třeba nezávislost státního zástupce na výkonné moci posuzovat s ohledem na jeho postavení v příslušném vnitrostátním právním řádu? Pokud tomu tak není, podle jakých kritérií je třeba nezávislost na výkonné moci posuzovat?

2)	Je státní zástupce, který podle vnitrostátního práva podléhá případným přímým či nepřímým příkazům nebo pokynům ze strany ministerstva spravedlnosti, dostatečně nezávislý na výkonné moci, aby mohl být považován za justiční orgán ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí (1)?

3)	Pokud tomu tak je, musí být státní zástupce rovněž funkčně nezávislý na výkonné moci a na základě jakých kritérií má být funkční nezávislost posuzována?

4)

Pokud je státní zástupce nezávislý na výkonné moci, je státní zástupce, jehož činnost se omezuje na zahájení a vedení vyšetřování a zajištění objektivity vedení vyšetřování a jeho souladu s právem, podání obžaloby, výkon soudních rozhodnutí a stíhání trestných činů a který nevydává vnitrostátní zatýkací rozkazy a nesmí vykonávat soudní funkce, „justičním orgánem“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí?

5)	Je státní zástupce v Zwickau (Cvikov, Německo) justičním orgánem ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy?

---

(1)  Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 34).

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. února 2019 — Hércules Club de Fútbol v. Komise

(Věc T-134/17) (1)

(Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty související s řízením o kontrole státních podpor - Odmítnutí přístupu - Litispendence - Výjimka týkající se ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu - Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů třetích osob - Povinnost provést konkrétní a individuální přezkum - Převažující veřejný zájem)

(2019/C 122/16)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Hércules Club de Fútbol, SAD (Alicante, Španělsko) (zástupci: S. Rating a Y. Martínez Mata, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Baquero Cruz, G. Luengo a P. Němečková, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 TFUE znějící na zrušení rozhodnutí C(2017) 736 final ze dne 2. února 2017, kterým byl Hércules Club de Fútbol odepřen přístup k dokumentům souvisejícím s řízením o kontrole státních podpor SA.363872

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Hércules Club de Fútbol, SAD se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžných opatřeních.

---

(1)  Úř. věst. C 144, 8.5.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. února 2019 — Printeos v. Komise

(Věc T-201/17) (1)

(Mimosmluvní odpovědnost - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Rozhodnutí konstatující porušení článku 101 SFEU - Pokuty - Rozsudek částečně rušící rozhodnutí - Vrácení jistiny pokuty - Úroky z prodlení - Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům - Příčinná souvislost - Škoda - Článek 266 SFEU - Článek 90 odst. 4 písm. a) druhá věta nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012)

(2019/C 122/17)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Printeos, SA (Alcalá de Henares, Španělsko) (zástupci: H. Brokelmann a P. Martínez-Lage Sobredo, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Dintilhac a F. Jimeno Fernández, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 268 SFEU, žádající náhradu škody vyplývající z odmítnutí Komise zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z jistiny pokuty vrácené žalobkyni po zrušení rozhodnutí C(2014) 92 95 final ze dne 10. prosince 2014 v řízení podle článku 101 [SFEU] a článku 53 Dohody o EHP (AT.39780 — Obálky), rozsudkem ze dne 13. prosince 2016, Printeos a další v. Komise (T-95/15, EU:T:2016:722), a podpůrně návrh založený na článku 263 SFEU a žádající o zrušení rozhodnutí Komise ze dne 26. ledna 2017 o zamítnutí uvedeného vrácení.

Výrok rozsudku

1)

Evropská unie, zastoupená Evropskou komisí, je povinna nahradit škodu, kterou utrpěla společnost Printeos, SA z důvodu nezaplacení této společnosti částky 184 592,95 eura, která jí náležela z titulu úroků z prodlení vzniklých v období od 9. března 2015 do 1. února 2017 podle čl. 266 prvního pododstavce SFEU, v rámci výkonu rozsudku ze dne 13. prosince 2016, Printeos a další v. Komise (T-95/15).

2)	Náhrada podle bodu 1 se zvyšuje o úroky z prodlení od vyhlášení tohoto rozsudku až do úplného zaplacení v sazbě stanovené Evropskou centrální bankou (ECB) pro její hlavní refinanční operace, zvýšené o 3,5 procentního bodu.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 168, 29.5.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. února 2019 — TV v. Rada

(Věc T-453/17) (1)

(Veřejná služba - Úředníci ve zkušební době - Doba trvání zkušební doby - Zpráva o průběhu zkušební doby - Stanovisko zpravodajského výboru - Propuštění po skončení zkušební doby - Nedostatečné profesní kvality - Článek 34 služebního řádu - Zjevně nesprávné posouzení - Povinnost uvést odůvodnění)

(2019/C 122/18)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobce: TV (zástupci: L. Levi a A. Blot, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a R. Meyer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Rady ze dne 19. srpna 2016 o propuštění žalobce po skončení doby trvání zkušební doby, jakož i rozhodnutí Rady ze dne 11. dubna 2017 o zamítnutí stížnosti žalobce, a dále na náhradu nemajetkové újmu, kterou žalobce údajně utrpěl v důsledku těchto rozhodnutí

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	TV se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 347, 16.10.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. února 2019 — Mouldpro v. EUIPO — Wenz Kunststoff (MOULDPRO)

(Věc T-796/17) (1)

(Ochranná známka Evropské unie - Řízení o neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie MOULDPRO - Absolutní důvod neplatnosti - Zlý úmysl - Článek 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 - Relativní důvody neplatnosti - Článek 60 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 3 nařízení 2017/1001 - Článek 60 odst. 1 písm. c) a čl. 8 odst. 4 nařízení 2017/1001)

(2019/C 122/19)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Mouldpro ApS (Ballerup, Dánsko) (zástupce: W. Rebernik, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: P. Sipos a D. Walicka, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Wenz Kunststoff GmbH & Co. KG (Lüdenscheid, Německo) (zástupci: J. Bühling a D. Graetsch, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. října 2017 (věc R 2153/2015-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Mouldpro a Wenz Kunststoff.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Mouldpro ApS se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 32, 29.1.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. února 2019 — Etnia Dreams v. EUIPO — Poisson (Etnik)

(Věc T-823/17) (1)

(Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Etnik - Starší ochranná známka Evropské unie - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neoznačení starší ochranné známky v aktu, kterým byla podána námitka - Zásada řádné správy - Právo na účinnou žalobu - Rovnost zbraní - Zásada ochrany dobré víry - Legitimní očekávání)

(2019/C 122/20)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Etnia Dreams, SL (Valencie, Španělsko) (zástupce: P. Gago Comes, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Palmero Cabezas, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO: Serge Poisson (Limal, Belgie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. října 2017 (věc R 880/2017-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Etnia Dreams a S. Poissonem

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Etnia Dreams SL se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 72, 26.2.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. února 2019 — Et Djili Soy Dzhihangir Ibryam v. EUIPO — Lupu (Djili)

(Věc T-231/18) (1)

(Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie Djili - Starší národní slovní ochranná známka GILLY - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001)

(2019/C 122/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Et Djili Soy Dzhihangir Ibryam (Dulovo, Bulharsko) (zástupce: C.-R. Romițan, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: původně D. Gája a D. Walicka, poté D. Gája a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO: Victor Lupu (Bukurešť, Rumunsko)

Předmět věci

Žaloba proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 31. ledna 2018 (věc R 1902/2017-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi Victorem Lupuem a společností Et Djili Soy Dzhihangir Ibryam.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Et Djili Soy Dzhihangir Ibryam se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 200, 11.6.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. února 2019 — Nemius Group v. EUIPO (DENTALDISK)

(Věc T-278/18) (1)

(Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie DENTALDISK - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001)

(2019/C 122/22)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nemius Group GmbH (Obertshausen, Německo) (zástupce: C. Bildhäuser, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Sesma Merino a D. Walicka, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 30. ledna 2018 (věc R 741/2017-5) týkajícímu se přihlášky slovního označení DENTALDISK k zápisu jako ochranné známky Evropské unie

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Nemius Group GmbH ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

---

(1)  Úř. věst. C 221, 25.6.2018.

Žaloba podaná dne 24. ledna 2019 — Acron a další v. Komise

(Věc T-45/19)

(2019/C 122/23)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Acron OAO (Veliky Novgorod, Rusko), Dorogobuzh OAO (Dorogobuzh, Rusko), Acron Switzerland AG (Baar, Švýcarko) (zástupci: T. De Meese, J. Stuyck a A. Nys, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1703 ze dne 12. listopadu 2018, (1) a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná porušila své mezinárodní závazky, což se rovná porušení Smlouvy a dostatečně neodůvodnila závěr, že Ruská federace neplnila své závazky vůči Světové obchodní organizaci. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná nezohlednila přistoupení Ruské federace ke Světové obchodní organizaci, což je relevantní pro změnu výpočtu dumpingového rozpětí žalobkyň. Žalovaná byla povinna vzít v úvahu závazky Ruské federace týkající se ceny plynu při šetření v rámci prozatímního přezkumu cel použitelných na dovoz dusičnanu amonného. Vzhledem k tomu, že žalovaná tvrdila, že Ruská federace nedodržovala svůj vlastní protokol o přistoupení, jednala v rozporu s článkem VI Všeobecné dohody o clech a obchodu a článkem II antidumpingové dohody Světové obchodní organizace. Tímto žalovaná porušila by své mezinárodní závazky, což se rovná porušení Smlouvy.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že se žalovaná dopustila zjevně nesprávného posouzení a dostatečně neodůvodnila závěr, že změna okolností uplatněná žalobkyněmi nebyla trvalé povahy, což vedlo k porušení práva na obhajobu žalobkyň. — Žalobkyně uvádí, že se druhý žalobní důvod skládá ze dvou samostatných částí, které směřují ke zrušení napadeného rozhodnutí. Obě části se týkají chybného závěru, že změna okolností nebyla trvalé povahy. — V každém případě žalovaná porušila svou povinnost uvést odůvodnění podle článku 296 SFEU tím, že jasně a jednoznačně neodůvodnila napadené rozhodnutí.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná porušila čl. 19 odst. 2 a čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036, (2) jakož i právo na obhajobu žalobkyň a tím, že neposkytla svůj výpočet dumpingu, přispěla k právní nejistotě. — Žalovaná nesdělila žalobkyním konečný výpočet dumpingového rozpětí, přestože tento výpočet sloužil jako základ pro závěry týkající se trvání a existence dumpingu, trvalé povahy změny okolností a rovněž ukončení částečného prozatímního přezkumu. Pokud by žalovaná sdělila tento výpočet, umožnilo by to žalobkyním účinněji hájit svá práva, pokud jde o výpočet dumpingu a závěry o dumpingu jako celku, včetně argumentu týkajícího se metodiky výpočtu použité při původním šetření, což mohlo mít významný dopad na jejich právní situaci. — Žalobkyně tvrdí, že žalovaná porušila čl. 19 odst. 2 a čl. 20 odst. 2 nařízení 2016/1036, právo žalobkyň na obhajobu a zásadu právní jistoty tím, že žalobkyním neposkytla smysluplné shrnutí důkazů shromážděných během šetření ani úvahy, na jejichž základě žalovaná navrhla změnit antidumpingové rozpětí žalobkyň. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná tím, že jim odmítla poskytnout svůj výpočet dumpingového rozpětí, porušila právo žalobkyň na obhajobu a zásadu právní jistoty.

---

(1)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1703 ze dne 12. listopadu 2018, kterým se zastavuje částečný prozatímní přezkum týkající se dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska (Úř. věst. 2018, L 285, s. 97).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. 2016, L 176, s. 21).

Žaloba podaná dne 31. ledna 2019 — Rot Front v. EUIPO — Konditerska korporacija „Rošen“ (РОШЕН)

(Věc T-63/19)

(2019/C 122/24)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rot Front OAO (Moskva, Rusko) (zástupci: M. Geitz a J. Stock, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Dočirne pidpriemstvo Konditerska korporacija „Rošen“ (Kyjev, Ukrajina)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie obrazové ochranné známky РОШЕН — Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 11 233 784

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. listopadu 2018, ve věci R 1872/2018-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 94 odst. 1, čl. 47 odst. 5 a čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 4. února 2019 — Vlaamse Gemeenschap en Vlaams Gewest v. Parlament a Rada

(Věc T-66/19)

(2019/C 122/25)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobci: Vlaamse Gemeenschap a Vlaams Gewest (zástupci: T. Eyskens, N. Bonbled a P. Geysens, advokáti)

Žalovaní: Evropský parlament a Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou,

—	zrušil nařízení (EU) 2018/1724,

—	uložil Evropskému parlamentu a Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 4 odst. 2 SEU Jazykové povinnosti, které ukládá nařízení (EU) 2018/1724 (1) odporují vnitrostátní právní úpravě o používání jazyků ve správním řízení, která je zakotvena v belgické ústavě. Tento vnitrostátní jazykový režim je součástí základní politické a ústavní struktury belgického státu a jeho národní identity. Nařízení 2018/1724 tedy odporuje čl. 4 odst. 2 SEU, podle kterého Unie musí respektovat národní identitu členských států.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 odst. 1 a 4 SEU a protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality Jazykové povinnosti, které ukládá nařízení 2018/1724 nejsou slučitelné se zásadou svěření pravomocí (1) ani se zásadou proporcionality (2). (1) žádné ustanovení Smlouvy nesvěřuje Unii pravomoc upravit používání jazyků v rámci orgánů a orgány členských států. (2) povinnost poskytnout veřejnosti k dispozici překlad „v úředním jazyce Unie, kterému obecně rozumí co nejvyšší počet přeshraničních uživatelů“ (čl. 12 odst. 1 nařízení 2018/1724) není slučitelná se zásadou proporcionality a neobsahuje v tomto ohledu žádné odůvodnění. Jazykové požadavky uložené nařízením 2018/1724 jsou vzhledem ke sledovanému cíli nepřiměřené.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 3 odst. 3 SEU, článku 22 Listiny základních práv Evropské unie, obecné zásady zákazu diskriminace na základě jazyka a zásady rovného zacházení mezi členskými státy Nařízení 2018/1724 porušuje čl. 3 odst. 3 SEU, článek 22 Listiny, obecnou zásadu zákazu diskriminace na základě jazyka a zásadu rovného zacházení mezi členskými státy, protože odrazuje občany, kteří se chtějí usadit v členském státě, který není jejich vlastním členským státem, od toho, aby se naučili úřední jazyk nebo jeden z úředních jazyků tohoto státu, a dále, protože ukládá obecné používání jediného komunikačního jazyka, který se takovým způsobem ve skutečnosti stává evropským jazykem orgánů a veřejné správy.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení obecných zásad právní jistoty a normativní jasnosti, jakož i bodu 2 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 Jazykové povinnosti, které nařízení 2018/1724 ukládá členským státům, zjevně odporují zásadám jasnosti, přesnosti, předvídatelnosti a soudržnosti. Povinnost překladu uložená nařízením 2018/1724 není ani jasná, ani přesná, ani předvídatelná, ani soudržná, pokud jde o jazyk, do kterého je třeba překlad provést.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 291 odst. 2 SFEU. Výkon povinnosti překladu uložené nařízením 2018/1724 vyžaduje, aby bylo jasně a výslovně určeno, do jakého jazyka je třeba překlad provést. Institucionální pravidla nařízení 2018/1724 jsou v této souvislosti také velmi nejasná. Nařízení 2018/1724 navíc není v souladu ani s křehkou institucionální rovnováhou zakotvenou v článku 291 SFEU a v nařízení (EU) č. 182/2011 (2) („nařízení o postupu projednávání ve výborech“), protože tato právní úprava Evropské komisi skutečně umožňuje obcházet postup stanovený v nařízení č. 182/2011 a přijímat právní úpravu neformální cestou.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. 2018, L 295, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. 2011, L 55, s. 13).

Žaloba podaná dne 6. února 2019 — Nosio v. EUIPO — Passi (LA PASSIATA)

(Věc T-70/19)

(2019/C 122/26)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nosio SpA (Mezzocorona, Itálie) (zástupci: J. Graffer a A. Ottolini, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Passi AG (Rothrist, Švýcarsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně řízení před Tribunálem

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie „LA PASSIATA“ — Přihláška č. 14 593 131

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. listopadu 2018, ve věci R 928/2018-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil protistranám náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 6. února 2019 — BMC v. Komise a Impresa comune Clean Sky 2

(Věc T-71/19)

(2019/C 122/27)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: BMC Srl (Medicina, Itálie) (zástupci: S. Dindo a L. Picotti, advokáti)

Žalované: Evropská komise a Impresa comune Clean Sky 2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál zrušil rozhodnutí oddělení Clean Sky 2 ze dne 6. prosince 2018, kterým se potvrdilo rozhodnutí ze dne 10. října 2018, kterým Clean Sky 2 rozhodla, že nabídku č. 831874 v rámci zadávacího řízení H2020-CS2-CFP08-2018-01 týkající se motorového systému nasávání a systémů protinámrazové ochrany rotorů není možné financovat.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně předložila svou nabídku na účast v zadávacím řízení H2020-CS2-CFP08-2018-01 (Clean Sky 2 Call for proposals 08), které organizovala Clean Sky 2 (Program Clean Sky 2) a jehož cílem je vývoj motorového systému nasávání a systémů protinámrazové ochrany rotorů (integrating a removable anti-icing system).

Žalobkyně tvrdí, že je v současnosti jediným podnikem na světě, který vyřešil problém letové bezpečnosti vrtulníků v podmínkách mrazu.

V tomto ohledu upřesnila, že i když se zadávací řízení konkrétně týkalo výzvy k předkládání nabídek na vývoj protinámrazového systému Clean Sky 2 (a konkrétně oddělení pověřené organizací zadávacího řízení) rozhodlo, že nabídka žalobkyně nedosahovala prahovou hodnotu stanovenou v rámci zadávacího řízení.

V rámci tohoto rozhodnutí došlo k porušení procesních pravidel z těchto důvodů:

1.	porušení článku 15 nařízení (EU) č. 1290/2013, nadepsaného „Kritéria pro výběr a udělení“ (zejména v případě, že bylo přiděleno předběžné hodnocení, navzdory tomu, co stanoví předmětné ustanovení), jakož i povinnosti uvést odůvodnění stanovené v článku 296 SFEU a článku 41 Listiny základních práv.

2.	Zneužití pravomoci v projednávané věci z důvodu, že na každé z kritérií se uplatnilo (předběžné) hodnocení, které nebylo upraveno ve stupnici hodnocení předložených nabídek.

3.	Zneužití pravomoci v projednávané věci z důvodu nedostatku instrukcí a zkreslení skutkových okolností, konkrétně v tom, že není zaručeno dosažení cílů, které by měl dotčený akt dosáhnout.

Žaloba podaná dne 7. února 2019 — Bergslagernas Järnvaru v. EUIPO — Scheppach Fabrikation von Holzbearbeitungsmaschinen (Wood splitting tools)

(Věc T-73/19)

(2019/C 122/28)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bergslagernas Järnvaruaktiebolag (Saltsjö-Boo, Švédsko) (zástupci: S. Kirschstein-Freund, V. Dalichau a B. Breitinger, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Scheppach Fabrikation von Holzbearbeitungsmaschinen GmbH (Ichenhausen, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporného (průmyslového) vzoru: Žalobce

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství č. 1289 243-0001

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. listopadu 2018, ve věci R 1455/2018-3

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	podpůrně, napadené rozhodnutí pozměnil a rozhodl, že odvolání je opodstatněné;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení před odvolacím senátem a nákladů řízení před Tribunálem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení článku 62 nařízení Rady (ES) č. 6/2002;

—	Porušení čl. 6 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002.

Žaloba podaná dne 7. února 2019 — Pontinova v. EUIPO — Ponti & Partners (pontinova)

(Věc T-76/19)

(2019/C 122/29)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pontinova AG (Curych, Švýcarsko) (zástupce: K. Loth, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Ponti & Partners, SLP (Barcelona, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie pontinova — Přihláška č. 15 878 085

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 27. listopadu 2018, ve věci R 566/2018-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení článku 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 8. února 2019 — Lidl Stiftung v. EUIPO — Plásticos Hidrosolubles (green cycles)

(Věc T-78/19)

(2019/C 122/30)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lidl Stiftung & Co. KG (Neckarsulm, Německo) (zástupci: A. Marx a K. Bonhagen, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Plásticos Hidrosolubles, SL (Rafelbuñol, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie green cycles vyobrazená v bílé, šedé a bílé barvě) — Ochranná známka Evropské unie č. 8 807 265

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 29. listopadu 2018, ve věci R 778/2018-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení;

—	uložil společnosti Plásticos Hidrosolubles, SL náhradu nákladů řízení před EUIPO.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ve spojení s čl. 10 odst. 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci 2018/625.

Žaloba podaná dne 12. února 2019 — Dekoback v. EUIPO — DecoPac (DECOPAC)

(Věc T-80/19)

(2019/C 122/31)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dekoback GmbH (Helmstadt-Bargen, Německo) (zástupce: V. von Moers, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: DecoPac, Inc. (Anoka, Minnesota, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie DECOPAC — unijní ochranná známka č. 160 747

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 26. listopadu 2018, ve věci R 1795/2017-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil napadené rozhodnutí za neplatné a zapsanou ochrannou známku DECOPAC další účastnice řízení před odvolacím senátem v plném rozsahu zrušil.

Dovolávané žalobní důvody

—	chybějící důvěrnost obchodních údajů;

—	porušení práva být vyslechnut;

—	nepředložení celé řady faktur;

—	nevyužívání ochranné známky jako ochranné známky podniku;

—	zamýšlený, avšak neuskutečněný prodej spotřebitelům;

—	nezbytnost rozlišování mezi jedlými a nejedlými dekoracemi.

Žaloba podaná dne 12. února 2019 — AL v. Komise

(Věc T-83/19)

(2019/C 122/32)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: AL (Lisabon, Portugalsko) (zástupci: A. Blot a S. Rodrigues, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

—	zrušil implicitní rozhodnutí o zamítnutí žádosti o náhradu škody podané žalobcem dne 19. prosince 2017 a v případě potřeby i rozhodnutí ze dne 12. listopadu 2018 o zamítnutí žalobcovy stížnosti;

—	přiznal žalobci náhradu majetkové a nemajetkové újmy vzniklé žalobci;

—	uložil žalované náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení smluvních závazků žalované vůči žalobci, jelikož Komise nedodržela závazek, který na sebe vzala, když žalobce jmenovala na místo koordinátora Evropské unie v rámci Partnerství pro lesy v Konžské pánvi.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady dodržování legitimního očekávání.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení práva být vyslechnut.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady řádné správy a povinnosti jednat s náležitou péčí.

Žaloba podaná dne 14. února 2019 — Gwo Chyang Biotech v. EUIPO — Norma (KinGirls)

(Věc T-85/19)

(2019/C 122/33)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Gwo Chyang Biotech Co. Ltd (Tainan, Tchaj-wan) (zástupce: J. Kakoures, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Norma Lebensmittelfilialbetrieb Stiftung & Co. KG (Norimberk, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie KinGirls — Přihláška č. 15 151 038

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. prosince 2018, ve věci R 718/2018-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil v rozsahu, v němž bylo vyhověno námitce ohledně výrobků spadajících do třídy 3, a námitku v plném rozsahu zamítl;

—	uložil EUIPO a společnosti Norma Lebensmittelfilialbetrieb Stiftung & Co. KG náhradu nákladů námitkového, odvolacího a tohoto řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 15. února 2019 — Solnova v. EUIPO — Canina Pharma (BIO-INSECT Shocker)

(Věc T-86/19)

(2019/C 122/34)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Solnova AG (Zollikon, Švýcarsko) (zástupce: P. Lee, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Canina Pharma GmbH (Hamm, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Zápis ochranné známky Evropské unie BIO-INSECT Shocker — Ochranná známka Evropské unie č. 14 837 553

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. prosince 2018, ve věci R 276/2018-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení, které vznikly v průběhu řízení před odvolacím senátem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Usnesení Tribunálu ze dne 6. února 2019 — British Aggregates v. Komise

(Spojené věci T-101/14 a T- -610/15) (1)

(2019/C 122/35)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda třetího senátu rozhodl o vyškrtnutí spojených věcí.

---

(1)  Úř. věst. C 112, 14.4.2014.

Usnesení Tribunálu ze dne 6. února 2019 — British Aggregates a další v. Komise

(Věc T-741/15) (1)

(2019/C 122/36)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda třetího senátu nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 68, 22.2.2016.

Usnesení Tribunálu ze dne 6. února 2019 — Argus Security Projects v. ESVČ

(Věc T-131/17) (1)

(2019/C 122/37)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda devátého senátu nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 129, 24.4.2017.

Usnesení Tribunálu ze dne 31. ledna 2019 — Lillelam v. EUIPO — Pfaff (LITTLE LAMB)

(Věc T-18/18) (1)

(2019/C 122/38)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda devátého senátu nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 94, 12.3.2018.