ISSN 1977-0863
Úřední věstník
Evropské unie
C 86
České vydání
Informace a oznámení
Ročník 62
7. března 2019
|
ISSN 1977-0863 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
C 86 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Ročník 62 |
|
Obsah |
Strana |
|
|
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska |
|
|
|
USNESENÍ |
|
|
|
Výbor regionů |
|
|
|
132. plenární zasedání VR, 5. 12. 2018–6. 12. 2018 |
|
|
2019/C 86/01 |
Usnesení Evropského výboru regionů k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2019 |
|
|
|
STANOVISKA |
|
|
|
Výbor regionů |
|
|
|
132. plenární zasedání VR, 5. 12. 2018–6. 12. 2018 |
|
|
2019/C 86/02 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Balíček týkající se rozšíření 2018 |
|
|
2019/C 86/03 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Zdanění digitální ekonomiky |
|
|
2019/C 86/04 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Akční plán: Financování udržitelného růstu |
|
|
2019/C 86/05 |
|
|
III Přípravné akty |
|
|
|
VÝBOR REGIONŮ |
|
|
|
132. plenární zasedání VR, 5. 12. 2018–6. 12. 2018 |
|
|
2019/C 86/06 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Nařízení o společných ustanoveních |
|
|
2019/C 86/07 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Evropský sociální fond plus |
|
|
2019/C 86/08 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti |
|
|
2019/C 86/09 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropská územní spolupráce |
|
|
2019/C 86/10 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Přeshraniční mechanismus |
|
|
2019/C 86/11 |
||
|
2019/C 86/12 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci |
|
|
2019/C 86/13 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Program pro jednotný trh |
|
|
2019/C 86/14 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Program Digitální Evropa (2021–2027) |
|
|
2019/C 86/15 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský sbor solidarity a nová strategie EU pro mládež |
|
|
2019/C 86/16 |
||
|
2019/C 86/17 |
||
|
2019/C 86/18 |
||
|
2019/C 86/19 |
||
|
2019/C 86/20 |
|
CS |
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska
USNESENÍ
Výbor regionů
132. plenární zasedání VR, 5. 12. 2018–6. 12. 2018
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/1 |
Usnesení Evropského výboru regionů k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2019
(2019/C 86/01)
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),
s ohledem na:
|
— |
pracovní program Evropské komise na rok 2019 (1), |
|
— |
protokol o spolupráci s Evropskou komisí z února 2012, |
|
— |
společné prohlášení o legislativních prioritách EU na období 2018–2019, |
|
1. |
zdůrazňuje, že rok 2019 bude mít rozhodující význam pro budoucnost Evropské unie, jejíž samotná podstata je zpochybňována. V této souvislosti připomíná, že je naprosto nezbytné propojit místní úroveň s úrovní evropskou a zapojit místní a regionální představitele a evropské občany do koncipování a provádění politik EU, zejména prostřednictvím náležitého uplatňování aktivní subsidiarity a víceúrovňové správy; |
|
2. |
vyzývá k brzkému dosažení dohody o víceletém finančním rámci (VFR) před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019, aby bylo možné včas zahájit nové programy EU, a podporuje požadavek Evropského parlamentu, aby byl příští VFR stanoven ve výši odpovídající alespoň 1,3 % HND EU-27; |
|
3. |
vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu Komise týkajícím se víceletého rozpočtu nebyla jasně vyzdvižena otázka rovnosti žen a mužů. V souladu s článkem 8 Smlouvy o fungování Evropské unie je rovnost žen a mužů v Unii nepřetržitě začleňována do všech oblastí politiky a Unie se při všech svých činnostech snaží podporovat rovné zacházení pro muže a ženy. Kromě toho musí být aspekt rovnosti žen a mužů výrazněji, rozsáhleji a systematičtěji zohledňován při sestavování rozpočtu; |
|
4. |
přeje si, aby Evropská unie a Spojené království včas uzavřely dohodu ohledně záměru této země vystoupit z EU a aby při tom byly zachovány čtyři svobody pohybu. VR očekává, že jej Komise zapojí do jednání o budoucí spolupráci mezi Spojeným královstvím a EU po 30. březnu 2019 a regionální a místní orgány se jeho prostřednictvím budou moci podílet na utváření produktivních a udržitelných budoucích vztahů; |
Občanství, správa věcí veřejných a zlepšování právní úpravy
|
5. |
vítá sdělení Komise o posílení úlohy subsidiarity a proporcionality, jehož cílem je podpořit realizaci doporučení pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“. V tomto ohledu vyzývá Evropský parlament a Komisi, aby při provádění doporučení pracovní skupiny spolupracovaly s VR a pomohly tak prosadit v Evropě aktivní subsidiaritu a nový způsob práce. Je nadále odhodlán přispívat k tomuto provádění tím, že bude shromažďovat zkušenosti a poznatky evropských regionů a měst, a to zejména prostřednictvím své sítě pro monitorování subsidiarity, sítě regionálních center a platformy REGPEX; |
|
6. |
pozastavuje se nad tím, zda návrh na ukončení dvakrát ročně prováděné změny času splňuje požadavky pracovní skupiny z hlediska evropské přidané hodnoty a koordinace, a upozorňuje, že by tento krok mohl mít nepříznivé důsledky pro místní a regionální orgány (obzvláště v příhraničních regionech); |
|
7. |
vítá záměr Komise využít tzv. překlenovací ustanovení, aby bylo možné uplatňovat hlasování kvalifikovanou většinou zejména v oblasti zdanění, což by podpořilo snahy zamezit vyhýbání se daňovým povinnostem a umožnilo vytvořit spravedlivější daňové systémy; |
Pracovní místa, růst, investice a politika soudržnosti
|
8. |
spolu s partnery z #CohesionAlliance vyzývá k tomu, aby se urychleně dosáhlo dohody ohledně balíčku právních předpisů týkajících se politiky soudržnosti na období 2021–2027, která by měla být i nadále založena na zásadách partnerství a víceúrovňové správy. VR připomíná, že politika soudržnosti je hlavní investiční politikou Evropské unie a je zaměřena na posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v celé EU. Žádá, aby byla v zájmu snížení rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů věnována zvláštní pozornost venkovským oblastem, regionům postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny zeměpisnými nebo demografickými podmínkami, jako jsou například ostrovní, přeshraniční a horské regiony; |
|
9. |
upozorňuje na to, že program Komise na rok 2019 se vůbec nezmiňuje o nejvzdálenějších regionech, což by bylo vhodné, alespoň s ohledem na provádění sdělení z roku 2017 s názvem Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU. VR doufá, že Komise bude i nadále podnikat nezbytné kroky s cílem rozvíjet nový přístup ve vztahu k nejvzdálenějším regionům; |
|
10. |
doporučuje, aby byly využity zkušenosti získané díky partnerstvím v rámci městské agendy, jež přinesla pozitivní výsledky z hlediska opatření v oblasti víceúrovňové správy, s cílem vylepšit kontrolu souladu se zásadou subsidiarity a posílit vazbu mezi zlepšováním právní úpravy a městskou agendou EU. Domnívá se, že akční plán pro městské partnerství v oblasti bydlení, který byl přijat v listopadu 2018, představuje krok na cestě k vypracování evropského programu v oblasti bydlení; |
|
11. |
se znepokojením poukazuje na to, že veřejné investice jsou ještě stále příliš nízké a jsou v EU nerovnoměrně rozloženy, což potvrzuje skutečnost, že Komise v evropském semestru 2019 položila důraz na dlouhodobé investice. Z tohoto důvodu připomíná, že je nutné převést do primárního práva dohodu o flexibilitě v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Opakuje také svůj požadavek, aby byla přijata další opatření pro posílení veřejných investic, a to především vynětím vnitrostátního, regionálního nebo místního spolufinancování v rámci ESI fondů z účetního mechanismu Paktu o stabilitě a růstu, jako tomu již je v případě spolufinancování v rámci EFSI; |
|
12. |
vyzývá Komisi, aby zaujala pragmatický přístup ve vztahu k aspektům řízení programu InvestEU, a to po konzultaci se všemi hlavními relevantními subjekty, k nimž patří například EIB; |
|
13. |
vyzdvihuje velkou evropskou přidanou hodnotu politik a programů týkajících se mládeže, jako jsou Erasmus+, Evropský sbor solidarity a DiscoverEU, a upozorňuje na to, že je nutné usnadnit přístup k těmto programům a zapojit místní a regionální orgány do jejich provádění. Je také třeba zvýhodnit projekty, které mají vysokou přidanou hodnotu, pokud jde o zapojení mladých lidí se zdravotním postižením a o regionální a místní rozměr, zejména venkovské oblasti, oblasti přijímající přistěhovalce, nejvzdálenější regiony Unie a zámořské země a území. V souladu s novou strategií pro mládež opakuje svůj požadavek, aby byla navázána strukturovaná spolupráce mezi VR a koordinátorem EU pro mládež, který by měl být dle návrhu jmenován; |
|
14. |
zdůrazňuje, že v zájmu co nejlepšího využití potenciálu EU v oblasti výzkumu a inovací musí Komise a členské státy odstranit rozdíly v míře inovací mezi jednotlivými regiony, a doporučuje, aby byl program Horizont Evropa pevněji provázán s regionálními strategiemi pro inteligentní specializaci (S3); |
|
15. |
se zájmem očekává ohlášené vypracování koordinovaného plánu pro rozvoj umělé inteligence v Evropě, který by měl zahrnovat i veřejný sektor na místní a regionální úrovni, jelikož místní a regionální orgány hrají důležitou roli při podpoře investic a ekosystému pro umělou inteligenci na svém území a podílejí se na ní; |
Hospodářská politika a sociální rozměr EU
|
16. |
zdůrazňuje, že cíle udržitelného rozvoje by měly být prováděny jako celkový referenční rámec pro politiku EU a měly by konkrétně nahradit strategii Evropa 2020 jakožto dlouhodobé cíle evropského semestru; |
|
17. |
znovu zdůrazňuje, že podporuje zavedení rozpočtové kapacity s cílem zvýšit odolnost eurozóny a připravit se na konvergenci s budoucími členy eurozóny. Tato kapacita však musí být financována z vlastních zdrojů, které budou jiné než ty, jež jsou určeny k financování rozpočtu Evropské unie, aby tato kapacita neměla dopad na programy EU, které jsou přístupné pro země EU-27. Kromě toho by tato kapacita měla být započítána mimo strop zdrojů rozpočtu EU; |
|
18. |
zdůrazňuje, že nízká míra provádění doporučení pro jednotlivé země je dána nedostatečným pocitem spoluodpovědnosti a nedostatečnou finanční a administrativní kapacitou na všech úrovních, a opakuje tudíž svůj návrh, aby byl vypracován kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru; |
|
19. |
je znepokojen tím, že místní a regionální orgány v dostatečném rozsahu netěžily z opatření k budování kapacit, která EU financovala v rámci stávajícího VFR. Opětovně žádá, aby Komise vydala jednotný soubor pokynů za účelem koordinace všech opatření k budování kapacit financovaných EU; |
|
20. |
vítá návrhy Komise, jež se týkají zavedení pravidel umožňujících zdanění zisků nadnárodních společností z digitální ekonomiky. Upozorňuje rovněž na to, že je nutné stanovit evropskou právní definici virtuální stálé provozovny digitálních společností; |
|
21. |
vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala provádění evropského pilíře sociálních práv, a vyjadřuje své znepokojení nad tím, že bylo na tento účel vyhrazeno méně rozpočtových prostředků. Domnívá se, že v tomto ohledu je mimořádně důležité uznat silnou územní složku při provádění pilíře. Vyzývá Komisi a evropského normotvůrce, aby urychlili vytvoření Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a začlenili do jeho správní rady zástupce regionálních orgánů členských států; |
|
22. |
je potěšen tím, že byla v nedávné době zřízena expertní skupina pro sociální ekonomiku a sociální podniky, v níž je VR zastoupen, a naléhavě žádá Evropskou komisi, aby navrhla evropský právní rámec, který by zahrnoval soubor společných definic různých forem sociální ekonomiky, jako jsou družstevní společnosti, vzájemné pojišťovny, sdružení a nadace; |
|
23. |
navrhuje, aby byla jakožto nástroj pro naplňování zásady č. 11 evropského pilíře sociálních práv zavedena evropská záruka pro děti s cílem odstranit extrémně vysokou míru chudoby a vyloučení dětí v EU (v roce 2017 činila 26,4 %). Tato záruka by se měla stát nedílnou součástí ESF+; |
Strategie pro jednotný trh, malé a střední podniky, hospodářská soutěž, průmysl a jednotný digitální trh
|
24. |
zdůrazňuje, že je nezbytné vypracovat integrovanou průmyslovou strategii, a potvrzuje svůj záměr zajistit, aby byla v této strategii zohledněna úloha místních a regionálních orgánů; |
|
25. |
vyzývá Komisi, aby navrhla aktualizaci iniciativy „Small Business Act“. Zejména v souvislosti s testováním dopadů na malé a střední podniky pak Komisi vyzývá, aby zohlednila různé zvláštnosti aktů, jež mají být tomuto testování podrobeny, zejména legislativních návrhů, a aby v souladu s programem REFIT přijala nápravná opatření; |
|
26. |
připomíná, že je odhodlán zprostředkovat zpětnou vazbu ohledně provádění směrnic z roku 2014 týkajících se zadávání veřejných zakázek na místní a regionální úrovni, a to s ohledem na význam orgánů na nižších úrovních správy v této oblasti a s cílem posoudit uplatňování sociálních a environmentálních kritérií; |
|
27. |
žádá Komisi, aby v roce 2019 zahájila přezkum legislativního rámce v oblasti státní podpory, zejména pak obecného nařízení o blokových výjimkách, nařízení de minimis a rámce pro služby obecného hospodářského zájmu, s cílem zapojit všechny relevantní subjekty v náležitých fázích do konstruktivního dialogu o hlavní náplni této reformy; |
|
28. |
vyzývá Komisi, aby podporovala zavádění širokopásmové infrastruktury a věnovala při tom zvláštní pozornost venkovským oblastem, jež jsou málo zalidněné a rozptýleně osídlené a v nichž je širokopásmové připojení základním prostředkem pro zajištění poskytování účinných veřejných služeb, návratu mladých lidí a zakládání nových podniků, tedy oblastem, o něž nemají hospodářské subjekty komerční zájem a o kterých lze říci, že v nich selhal trh. Přispělo by to k odstranění nerovností v digitální oblasti v EU a k vybudování souvislé sítě evropských center pro digitální inovace; |
|
29. |
žádá Komisi, aby předložila návrhy s cílem vyřešit regulační otázky související s ekonomikou sdílení a s digitální ekonomikou. Vyzývá zejména k tomu, aby byly ve směrnici EU týkající se práce prostřednictvím platforem v souladu s čl. 153 odst. 2 písm. b) SFEU stanoveny minimální standardy pro zajištění spravedlivých pracovních podmínek v digitální ekonomice; |
Zemědělství a lesnictví, veřejné zdraví a ochrana spotřebitele
|
30. |
požaduje, aby byla ze SZP učiněna jednodušší, spravedlivá, udržitelná a solidární zemědělská politika, která bude sloužit zemědělcům, regionům, spotřebitelům a občanům, a vyzývá k větší vnitřní a vnější konvergenci přímých plateb, k zavedení účinných nástrojů pro řešení krizí s cílem stabilizovat příjmy zemědělců a k rozsáhlejšímu uplatňování zásady víceúrovňové správy při přípravě a provádění vnitrostátních strategických plánů; |
|
31. |
připojuje se k výzvě Evropského parlamentu (2), aby byla vypracována agenda EU pro venkovské, horské a odlehlé oblasti s cílem podpořit socioekonomický rozvoj, hospodářský růst a diverzifikaci, sociální prosperitu, ochranu přírody a spolupráci a propojení s městskými oblastmi v zájmu podpory soudržnosti a zabránění územní roztříštěnosti; |
|
32. |
požaduje rovněž evropskou strategii pro regiony potýkající se s demografickými problémy, která by zvýšila vnímavost všech politik EU (v oblasti soudržnosti, inovací, dopravy, zdraví, sociálních věcí, zaměstnanosti, IKT, rozvoje venkova, emigrace atd.) vůči tomuto jevu. Tato strategie by měla zahrnovat analýzy a odhady nákladů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jak se uvádí ve stanovisku VR Reakce EU na demografickou výzvu; |
|
33. |
zdůrazňuje, že inovace a digitální řešení mají prvořadý význam pro rozvoj inteligentních vesnic a revitalizaci center měst a venkovských oblastí. Žádá Komisi, aby vyhodnotila opatření uskutečněná v rámci akčního plánu EU pro inteligentní vesnice a aby na ně navázala; |
|
34. |
má v úmyslu vyjádřit se k přezkumu strategie EU v oblasti lesnictví v polovině období, který by měl být zveřejněn v prosinci 2018, a zdůrazňuje, že je nezbytné zamezit odlesňování, opětovnému zalesňování a přeměně lesů; |
|
35. |
vítá pokračování ENRF jakožto specifického a zjednodušeného fondu s prostředky vyčleněnými na modrý růst, který umožňuje provádět průřezová opatření v součinnosti s jinými evropskými programy. Požaduje, aby byl zachován stejný rozpočet ENRF a podíl sdíleného řízení jako v předchozím programu. Výlučné oblasti rybolovu a akvakultury EU, rozvoj modré ekonomiky, podpora přístavů, záležitosti týkající se životního prostředí a zachování biologické rozmanitosti v mořích budou po roce 2020 čelit vážným výzvám, a měly by tudíž být podporovány z ENRF. Žádá, aby byla zrušena povinnost používat finanční nástroje v rámci ENRF k podpoře akvakultury a zpracování výrobků; |
|
36. |
vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku zahrnutí programu EU týkajícího se zdraví do ESF+ se snížil objem finančních prostředků určených na iniciativy v oblasti zdraví financované ze strany EU, a požaduje, aby byla přijata opatření a byly vyčleněny prostředky za účelem kompenzace tohoto snížení; |
|
37. |
vyzývá Komisi, aby prozkoumala stávající systémy označování potravin a navrhla povinný jednotný evropský systém barevného označování, který by spočíval v tom, že by na přední straně obalů potravin v rámci celé EU bylo barevné označení vycházející z referenční jednotky 100 g, díky němuž by spotřebitelé měli jednoznačné informace a byli by tak motivováni ke zdravějším stravovacím návykům. Stejně tak by měla být zavedena zvláštní kritéria pro výrobky, na nichž jsou uvedena výživová a zdravotní tvrzení; |
|
38. |
vítá návrh Komise zavést evropský formát pro výměnu elektronických zdravotních záznamů s cílem zlepšit péči poskytovanou pacientům ve všech regionech a členských státech. Žádá Komisi, aby v tomto návrhu náležitě zohlednila aspekty ochrany údajů a interoperability; |
Cestovní ruch a kultura
|
39. |
znovu Komisi vyzývá k tomu, aby důkladně přezkoumala svou strategii v oblasti cestovního ruchu z roku 2010 a sestavila jasný víceletý pracovní program; |
|
40. |
požaduje, aby byl v návaznosti na Evropský rok kulturního dědictví 2018 vypracován nový evropský akční plán pro kulturní dědictví; |
Energetická unie, politika v oblasti klimatu a životní prostředí
|
41. |
vyslovuje se pro zavedení účinného mechanismu víceúrovňové správy, aby bylo možné účinně provádět soubor opatření pod názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“. Tento mechanismus musí zajišťovat, že budou vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu vypracovány v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány a že bude vytvořen systém místně a regionálně stanovených příspěvků, který doplní systém vnitrostátně stanovených příspěvků v rámci Pařížské dohody; |
|
42. |
s ohledem na čtvrtou zprávu o stavu energetické unie zdůrazňuje, že je nezbytné podpořit spravedlivou transformaci energetiky, při níž je třeba věnovat zvláštní pozornost regionům, kterých se tato transformace nejvíce dotkne, jako jsou například regiony, jež jsou závislé na odvětvích spojených s fosilními palivy, a ostrovy, především ty, které nejsou propojeny, což je například případ nejvzdálenějších regionů. V této souvislosti VR oceňuje opatření, která jsou již v současnosti realizována v oblasti energetické chudoby, a vyzdvihuje zásadní úlohu místních a regionálních orgánů při jejich provádění; |
|
43. |
vyzývá Komisi, aby monitorovala socioekonomické důsledky nového uspořádání trhu s elektřinou pro všechny členské státy a regiony EU; |
|
44. |
vítá nedávno zveřejněné sdělení „Evropská strategická dlouhodobá vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky – Čistá planeta pro všechny“, v němž se EU zavazuje být do roku 2050 klimaticky neutrální a uznává ústřední úlohu místních a regionálních orgánů. Zdůrazňuje, že opatření, jimiž se tato strategie bude provádět, se musí řídit zásadou víceúrovňové správy, svěřit formální úlohu místním a regionálním orgánům, zejména začleněním systému místně a regionálně stanovených příspěvků do vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, a stavět na iniciativách, jako je Pakt starostů a primátorů. Upozorňuje na to, že je nutné toto úsilí pevně spojit se strategií oběhového hospodářství a energetickou unií, čímž se zajistí, že socioekonomické důsledky nezbytné transformace budou rovnoměrně rozloženy, aby se dosáhlo spravedlivé transformace; |
|
45. |
žádá Evropskou komisi, aby ve spolupráci s VR vypracovala strategický a integrovaný 8. akční program pro životní prostředí, a je odhodlán sehrát aktivní úlohu v technické platformě pro spolupráci v oblasti životního prostředí. Požaduje rovněž, aby byly orgány na nižších úrovních správy zapojeny do druhého cyklu přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí; |
|
46. |
vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla komplexní plán pro zlepšení provádění strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 tím, že poskytne členským státům EU strategické pokyny, a zejména tím, že formálně uzná zásadní úlohu místních a regionálních orgánů. Rád bude i nadále úzce spolupracovat s Evropskou komisí při proaktivní přípravě politického rámce pro období po roce 2020 s ohledem na 15. zasedání konference smluvních stran (COP 15) v Pekingu v roce 2020. To bude vyžadovat rozhodné úsilí – jehož cílem bude nejen zastavit úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémů, ale zajistit také jejich obnovu – a ambiciózní a inkluzivní rámec pro politiku v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, který umožní dosáhnout vize Úmluvy o biologické rozmanitosti pro rok 2050 v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje; |
|
47. |
vyzývá Komisi k tomu, aby do všech politik a fondů EU lépe začlenila zásady odolnosti vůči katastrofám s cílem posílit schopnost členských států a orgánů na nižších úrovních správy předcházet jak přírodním, tak člověkem způsobeným katastrofám, připravit se na ně, reagovat na ně a odstraňovat jejich následky. Toho by bylo možné dosáhnout prostřednictvím lepšího pochopení rizik, a to i zavedením jednotné metody analýzy rizika a prováděním cílených a stále přesnějších studií s cílem identifikovat míru ohroženosti územních celků a také posoudit přímé i nepřímé hospodářské škody, jež může územní celek utrpět, pokud by ho zasáhl extrémní přírodní jev; |
|
48. |
opětovně žádá, aby byl vypracován plán EU pro cyklistiku s cílem reagovat na narůstající potřebu koordinovaných opatření na úrovni EU; |
Spravedlnost, bezpečnost, základní práva a migrace
|
49. |
znovu vyzývá Komisi, aby podpořila místní a regionální orgány v řešení otázky radikalizace tím, že vydá pokyny určené těmto orgánům a týkající se strategií pro předcházení radikalizaci; |
|
50. |
žádá, aby byly zavedeny posílené postupy a mechanismy na ochranu demokracie, právního státu a základních práv, jež by se mohly stát součástí paktu Unie; |
|
51. |
vítá navrhovaný pakt OSN o migraci a vybízí všechny členské státy EU, aby ho ve dnech 10. a 11. prosince v Marrákeši podepsaly a ratifikovaly. Zdůrazňuje, že tento pakt je zásadní součástí celkového vícestranného a víceúrovňového přístupu k migraci, který VR prosazuje; |
|
52. |
zdůrazňuje, že účinné a humánní řízení vnějších hranic EU a rozvoj komplexní migrační politiky a společného azylového systému EU s vysokými jednotnými standardy mají zásadní význam pro všechny obce, města a regiony, zejména pak pro ty, které poskytují útočiště uprchlíkům, a ty, které leží v příhraničních oblastech, jež čelí zvlášť silnému přílivu migrantů; |
|
53. |
žádá Komisi, aby navrhla dodatečné bezpečné a přístupné legální cesty pro migraci do EU, jako jsou například humanitární víza a soukromé sponzorské programy, a vyzývá členské státy, aby co nejdříve dojednaly a zavedly nový rámec EU pro znovuusídlování, který bude ambiciózní z hlediska ochrany a počtu příjemců. Mimoto Komisi vyzývá, aby podněcovala členské státy ke konkrétní solidaritě s členskými státy, jež jsou více vystaveny migračním tokům, v souladu s článkem 80 SFEU a související zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti, a to v neposlední řadě z finančního hlediska; |
|
54. |
vyzývá Komisi, aby dále zjednodušila a zrychlila postupy financování a aby regionům a městům poskytla přímý přístup k finančním prostředkům vyhrazeným na řešení humanitárních krizí a integraci uprchlíků. Mimořádná pomoc může mít podobu grantů přidělených přímo místním a regionálním orgánům vystaveným silnému migračnímu tlaku, zejména těm, které odpovídají za přijetí a integraci nezletilých migrantů bez doprovodu. Vyzývá Komisi také k tomu, aby se intenzivněji snažila podporovat výměnu osvědčených postupů mezi evropskými místními a regionálními orgány v oblasti integrace migrantů a aby se při tom zaměřila především na středně velká a malá města; |
|
55. |
vyzývá Komisi, aby obdobně jako v případě podpory, již EU poskytuje na integraci uprchlíků a třetím zemím při operacích humanitární pomoci, podporovala integraci občanů pocházejících z jedné z evropských zemí, kteří jsou nuceni opustit své hostitelské země v důsledku politických, hospodářských nebo humanitárních krizí a kteří by jinak zůstali zcela bez ochrany, přestože jsou občany EU; |
Vnější politika
|
56. |
žádá Evropskou komisi, aby plně zohlednila příspěvek místních a regionálních orgánů a činnost smíšených poradních výborů a pracovních skupin VR, zejména co se týče zpráv o pokroku kandidátských a potenciálních kandidátských zemí, a opětovně vyzývá k dalšímu uzpůsobení stávajících mechanismů financování EU – především programu TAIEX a twinningových programů – tak, aby odpovídaly potřebám místních a regionálních subjektů; |
|
57. |
podporuje nový program Evropské územní spolupráce, který umožňuje úzkou spolupráci mezi místními a regionálními orgány v členských státech a v kandidátských, potenciálních kandidátských a sousedních zemích. V této souvislosti Komisi žádá, aby podpořila existující makroregionální strategie EU a zasazovala se o vytváření nových. Vyzývá rovněž Komisi, aby podpořila procesy přeshraniční spolupráce mezi místními a regionálními orgány, mimo jiné v podobě evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS); |
|
58. |
oznamuje, že má v úmyslu přispět ke strategickým diskusím o budoucnosti iniciativy Východního partnerství při příležitosti 10. výročí její existence v roce 2019, zejména prostřednictvím Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP), pracovní skupiny VR pro Ukrajinu a vzájemných partnerství mezi EU a Ukrajinou; |
|
59. |
žádá Evropskou komisi, aby zohlednila činnost, kterou VR odvádí v oblasti stabilizace jižního sousedství prostřednictvím Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM) a obzvláště prostřednictvím iniciativy z Nikósie pro libyjské obce, jejímž účelem je zkvalitnit místní veřejné služby v Libyi a obnovit kontakt těchto obcí s mezinárodním společenstvím, s využitím již zavedených osvědčených postupů a vyčleněním odpovídajících finančních prostředků na podporu operačních iniciativ; |
|
60. |
je potěšen tím, že se Komise hodlá zabývat úmyslným šířením dezinformací na internetu v EU i v partnerských zemích, a je připraven ji v tomto úsilí podpořit; |
|
61. |
poukazuje na to, že činnost výkonné skupiny pro provádění společného prohlášení EU a USA z července 2018 se zjevně zaměřuje hlavně na spolupráci v oblasti regulace, a požaduje, aby byly dodržovány normy EU, zejména přísné sanitární, potravinové a environmentální normy. V tomto ohledu zdůrazňuje, že Komise musí zajistit, aby ve snaze zabránit obchodnímu protekcionismu a docílit zrušení sankcí USA nebyly opomíjeny platné pracovněprávní normy a právní normy pro bezpečnost výrobků a pro ochranu údajů, spotřebitelů, zdraví a životního prostředí; |
|
62. |
pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předložil Evropské komisi, Evropskému parlamentu, rakouskému, rumunskému a finskému předsednictví Rady EU a předsedovi Evropské rady. |
V Bruselu dne 6. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(1) COM(2018) 800 final.
(2) Viz usnesení EP ze dne 3. října 2018 o řešení specifických potřeb venkovských, horských a odlehlých oblastí.
STANOVISKA
Výbor regionů
132. plenární zasedání VR, 5. 12. 2018–6. 12. 2018
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/8 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Balíček týkající se rozšíření 2018
(2019/C 86/02)
|
POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
Úvodní poznámky
|
1. |
se zájmem sleduje nové úsilí Komise v oblasti rozšíření EU, jehož projevem je nejen právě posuzované sdělení COM(2018) 450 final, ale také strategický dokument o západním Balkánu z února 2018 (viz stanovisko COR 2018/00065) a rozhodnutí zahájit prověřování právních předpisů Albánie a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bezprostředně poté, co Rada vyjádřila kladný postoj ohledně toho, aby bylo v červnu 2019 přijato rozhodnutí o zahájení jednání, a to na základě hodnotící zprávy Evropské komise a pod podmínkou, že bude učiněn nezbytný pokrok; |
|
2. |
zdůrazňuje, že proces rozšíření musí zůstat jednou z priorit EU, a souhlasí s Komisí v tom, že jádrem tohoto procesu musí být právní stát, spravedlnost, základní práva a respektování a ochrana menšin; |
|
3. |
připomíná, že je nevyhnutelné zapojit do tohoto procesu místní a regionální orgány, a vyzývá kandidátské země (Albánii, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Černou Horu, Srbsko a Turecko) a potenciální kandidátské země (Bosnu a Hercegovinu a Kosovo (*1)), aby s ohledem na konkrétní subsidiaritu posílily svoje strategie správní decentralizace; |
|
4. |
oceňuje skutečnost, že obě předsednictví Rady v roce 2018 zahrnula téma západního Balkánu mezi priority příslušného pololetí, kladně hodnotí uspořádání summitu v Sofii a doufá, že na něm podepsané prohlášení bude co nejrychleji převedeno na konkrétní iniciativy; |
|
5. |
s politováním konstatuje, že se na západním Balkánu zpomalily reformní kroky směřující k přistoupení k EU, v důsledku čehož se mezi občany rozšířily pochybnosti a skepse; |
|
6. |
s politováním konstatuje, že vývoj v Turecku před červnovými volbami i po nich vedl k postupnému oslabení dodržování hodnot a zásad právního státu, a perspektivy západního Balkánu a Turecka na vstup do EU jsou tedy nyní odlišné; |
|
7. |
věří, že nový podnět, který může západní Balkán (a nepřímo i Turecko) dostat z nové strategie Komise, může celý proces obnovit; |
|
8. |
doufá, že nové tendence Evropské územní spolupráce, naznačené v nedávných legislativních návrzích Komise týkajících se soudržnosti (Interreg) a rozšíření (NPP III), budou stimulovat úzkou spolupráci mezi místními a regionálními orgány členských států a kandidátských a potenciálních kandidátských zemí; |
|
9. |
potvrzuje, že základním měřítkem pro posouzení toho, zda jsou kandidátské země způsobilé k tomu, aby se staly členskými státy EU, je a musí i nadále být dodržování kodaňských kritérií v jejich nejširším smyslu; |
|
10. |
ubezpečuje, že je ochoten v zájmu zachování příprav a budoucího přistoupení kandidátských a potenciálních kandidátských zemí v maximální míře spolupracovat s ostatními institucemi EU; |
|
11. |
věří, že nová dohoda o spolupráci mezi VR a Kongresem místních a regionálních orgánů Rady Evropy, podepsaná 27. března 2018 ve Štrasburku, posílí spolupráci mezi těmito dvěma orgány a umožní zvýšit synergie a zabránit zdvojování; |
|
12. |
podotýká, že mezi nejúčinnějšími způsoby pomoci veřejným orgánům vynikají vzájemné výměny. Dále podotýká, že mnoho místních a regionálních orgánů členských států má pravomoci v oblasti uplatňování acquis, o nichž by mohlo být vhodné informovat protějšky v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích; |
|
13. |
připomíná, že v zemích, které se ucházejí o členství v EU, se musí stát nositelem hluboké reformy hodnot celá společnost a že je z tohoto hlediska zásadní úloha místních a regionálních orgánů, jelikož s nimi jsou občané ve styku ve svém každodenním životě; |
|
14. |
připomíná, že pouze místní a regionální orgány mohou, díky svému přímému vztahu k obyvatelstvu, účinně informovat o výhodách členství v EU a o veškerých přínosech a pomoci, které EU přináší evropským občanům, včetně občanů kandidátských a potenciálních kandidátských zemí; |
|
15. |
s politováním proto konstatuje, že se v předmětném dokumentu shrnujícím balíček týkající se rozšíření výslovně neodkazuje na úlohu místních a regionálních orgánů, ale je v něm pouze okrajově nastíněna nutnost dosáhnout řádné rovnováhy mezi ústřední a místní správní úrovní; |
Přání, návrhy a doporučení
|
16. |
přeje si, aby vlády zemí na západním Balkáně obnovily proces sbližování s EU a využily pozitivní signály důležitých událostí v reálném časovém horizontu. Dále si přeje, aby občané z tohoto regionu rozhodně odmítli nacionalismus, radikalizaci a uzavírání se spojená s identitou a projevili podporu evropské myšlence; |
|
17. |
přeje si, aby Turecko zrušilo mimořádná opatření a znovu se vydalo cestou sbližování s EU, aby zrušilo opatření, jež oslabila respektování právního státu a základních práv, a obnovilo vyvážení demokratických sil na všech úrovních: ústřední, regionální a místní; |
|
18. |
vyzývá všechny kandidátské a potenciální kandidátské země, aby rozhodně pokročily ve svých správních reformách, aktivně sledovaly realistické a současně ambiciózní decentralizační cíle a vyčlenily místním a regionálním orgánům adekvátní rozpočtové prostředky; |
|
19. |
připomíná, že se musí stimulovat hospodářský růst a zlepšování životní úrovně občanů kandidátských a potenciálních kandidátských zemí a zaručit dopad na místní úrovni; |
|
20. |
poukazuje na to, že musí probíhat spolupráce s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, aby bylo možné řídit migrační proudy. Připomíná, že část pomoci, již EU poskytuje zemím západního Balkánu a Turecku na řízení těchto proudů, musí dostat i místní a regionální orgány, jež dennodenně přijímají migranty a poskytují jim podporu; |
|
21. |
konstatuje, že se žádná kapitola jednání nezabývá procesem decentralizace, ani reformou veřejné správy a řízení, a vyzývá proto Komisi, aby tato témata zahrnula do všech dvoustranných setkání týkajících se kapitol acquis, pro něž je správní decentralizace relevantní, a aby naléhala na kandidátské a potenciální kandidátské země, aby zapojily místní a regionální orgány do procesu přípravy na přistoupení; |
|
22. |
vyzývá Komisi, aby stanovila ad hoc prováděcí postupy, jež umožní využívat nástroje TAIEX a Twinning ke spolupráci mezi místními a regionálními orgány členských států a kandidátských a potenciálních kandidátských zemí; |
|
23. |
vyzývá Komisi, aby zvážila opětovnou aktivaci nástroje pro místní správu (Local Administration Facility) a regionálního vzdělávacího programu (Regional Training Programme), které byly využity u přechozích rozšíření; |
|
24. |
vyzývá Komisi, aby u místních a regionálních orgánů v kandidátských zemích vyzkoušela intervenci programu Sigma, a stanovily se tak způsoby, jak reformovat místní správu s cílem uplatňovat acquis; |
|
25. |
vyzývá Komisi, aby realizovala iniciativy v oblasti kultury a sportu, které zejména v etnicky pestrých oblastech umožňují přímo zapojit veškeré místní obyvatelstvo, a především mladé lidi, a podporují tak integraci a vzájemné uznání identity; |
|
26. |
žádá Komisi, aby bedlivě sledovala chování zástupců veřejnosti v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích západního Balkánu, pokud jde o rovnost žen a mužů a respektování etnických a jazykových menšin, jakož i komunity LGBI+. Evropská unie je majákem tolerance ve světě a domníváme se, že při každém budoucím přistoupení je nutné zajistit pevnou politickou podporu demokratických hodnot spojených s respektem k jedinci, a to jak v ochraně svobody, tak i rovnosti; |
|
27. |
vyzývá Komisi, aby diskutovala a přijala společné iniciativy (mj. v duchu berlínského procesu) s organizacemi, které znají situaci místních a regionálních orgánů v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích a již s nimi určitým způsobem spolupracovaly. Zejména se jedná o Síť sdružení místních orgánů jihovýchodní Evropy (NALAS), Evropské sdružení pro místní demokracii (ALDA), Středoevropskou iniciativu (CEI) a Radu pro regionální spolupráci (RCC); |
|
28. |
znovu naléhavě vyzývá Komisi, aby v příštích zprávách o pokroku v procesu rozšíření věnovala větší pozornost a větší prostor analýze situace na úrovni místních a regionálních orgánů a stejně jako u ústředních orgánů posoudila pokrok či nedostatky v reformě správy; |
Konkrétní připomínky týkající se kandidátských a potenciálních kandidátských zemí
Černá Hora
|
29. |
je potěšen výraznými výsledky, jichž dosáhla Černá Hora na své cestě do evropsko-atlantického prostoru; |
|
30. |
podotýká, že je potřeba vyvinout značné úsilí o posílení právního státu a demokratických institucí a snažit se o návrat k plné reprezentativnosti všech politických sil v parlamentu; |
|
31. |
vyjadřuje obavy ohledně situace v oblasti svobody projevu, zejména je znepokojen četnými případy zastrašování novinářů a násilí na nich páchaného; |
|
32. |
je potěšen tím, že byla přijata nová ustanovení, jejichž smyslem je zavést jak v ústředních, tak v periferních správních orgánech náborová kritéria založená na zásluhách, a vítá skutečnost, že téměř ve všech obcích byly zavedeny etické kodexy pro úředníky a pro volené zástupce; |
|
33. |
vyzývá ke zjištění dopadu, jež má na místní úrovni zavedení nového zákona o územním plánování a veřejné výstavbě, kterým se mění rozdělení pravomocí v oblasti regulace využívání půdy; |
Srbsko
|
34. |
je potěšen, že stejně jako v případě Černé Hory stanovila Komise jako možné (i když ambiciózní) datum vstupu Srbska do EU rok 2025; |
|
35. |
zdůrazňuje, že plnění tohoto cíle bude vyžadovat výjimečné odhodlání a úsilí, zejména pokud jde o posílení právního státu a normalizaci vztahů s Kosovem; |
|
36. |
vítá jmenování ženy do čela vlády, k němuž došlo poprvé v historii země, konstatuje však, že parlament dosud nepřijal zákon o rovnosti žen a mužů a že je ještě potřeba vyvinout značné úsilí o zlepšení situace Romů, osob LGBTI, osob se zdravotním postižením a sociálně ohrožených skupin; |
|
37. |
oceňuje úsilí, jež Srbsko vyvíjí v řízení migračních proudů procházejících přes jeho území; |
|
38. |
zdůrazňuje, že jedním z nejdůležitějších úkolů je pro zemi i nadále boj proti korupci, že je potřeba co nejdříve přijmout nový zákon o protikorupčním úřadu, ale že je nutné věnovat pozornost rovněž prevenci korupce na úrovni místních a regionálních orgánů; |
|
39. |
s obavami zaznamenává, že správní kapacity místních a regionálních orgánů vykazují nedostatky a že lidské a finanční zdroje, jež mají tyto orgány k dispozici, nejsou vždy přiměřené úkolům, jež plní. Je potěšen, že bylo na konci roku 2017 zamítnuto přijetí zákona o platech v místních a regionálních orgánech; |
|
40. |
vyzývá Srbsko, aby provedlo ústavní požadavky na financování autonomní oblasti Vojvodina a co nejdříve přijalo příslušná legislativní ustanovení. Rovněž vyzývá vládu, aby respektovala autonomii volených zástupců bez ohledu na jejich politickou příslušnost; |
|
41. |
připomíná, že i na místní úrovni mohou hrát úlohu nevládní organizace, a doufá, že budou urychleně definována kritéria přístupu k veřejným financím, která mu zajistí účinnost a transparentnost. Doufá, že bude vždy zaručena svoboda projevu a že úřady budou odsuzovat a bez prodlení potlačovat výhružky a zastrašování novinářů; |
Turecko
|
42. |
uznává, že je Turecko důležitým partnerem EU, poukazuje však na to, že závažná omezení individuálních svobod v podobě zatýkání a uvěznění desítek tisíc osob a masového propouštění státních úředníků jsou v rozporu s hodnotami a zásadami, na nichž je založena EU, zejména s Evropskou listinou základních práv; |
|
43. |
připomíná, že Benátská komise negativně zhodnotila změny ústavy zaměřené na zavedení prezidentského systému, které nedávno vstoupily v platnost, a to především co se týče oddělení pravomocí. Mimoto připomíná, že se od všech kandidátských zemí očekává, že budou dodržovat nejvyšší standardy, pokud jde o demokracii, právní stát a základní svobody, a že zaručí nezávislost a fungování soudnictví; |
|
44. |
vyjadřuje vážné obavy ohledně násilného zbavení úřadu a v mnoha případech i uvěznění více než stovky demokraticky zvolených starostů, kteří byli nahrazeni úřady zmocněnců jmenovaných vládou, a také ohledně tlaku vyvíjeného na starosty mnoha dalších měst, aby odstoupili z funkce; |
|
45. |
doufá, že v průběhu komunálních voleb, které se mají uskutečnit do března 2019, budou plně dodrženy demokratické zásady a že tyto volby budou příležitostí k obnově demokratické reprezentativnosti místních orgánů; |
|
46. |
uznává úsilí, jež Turecko vyvíjí na podporu běženců a uprchlíků na svém území, a zdůrazňuje finanční závazek EU, který má toto úsilí odlehčit. Doufá, že bude přiměřená část prostředků vyčleněných Unií určena místním a regionálním orgánům, které se přímo podílejí na řešení situace běženců a uprchlíků; |
|
47. |
odsuzuje fakt, že se Turecko stále ještě neřídí ustanoveními dodatkového protokolu k dohodě o přidružení k EU a že stále neuznává Kyperskou republiku. Vybízí ke spravedlivému, komplexnímu a funkčnímu řešení kyperské otázky na základě příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a acquis EU a vyzývá Turecko, aby o vyřešení toto otázky usilovalo a podílelo se na něm. Vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při hledání vzájemně akceptovatelného řešení, a snahy, které vyvíjí OSN s cílem obnovit jednání; |
|
48. |
vyzývá Turecko, aby se jednoznačně zavázalo k dobrým sousedským vztahům se všemi sousedními zeměmi. Zdůrazňuje, že je nutné respektovat právo všech členských států uzavírat dvoustranné dohody a provádět průzkum přírodních zdrojů a využívat jich v souladu s acquis EU a s mezinárodním právem. Dále pak zdůrazňuje potřebu respektovat svrchovanost členských států a svrchovaná práva, jež tyto státy mají nad svou výlučnou ekonomickou zónou, teritoriálními vodami a vzdušným prostorem; |
|
49. |
vyzývá Turecko, aby začalo stahovat své ozbrojené síly z Kypru a v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) předalo uzavřenou část města Famagusta Organizaci spojených národů. Zdůrazňuje, že takovéto budování důvěry by otevřelo možnost hospodářského, sociálního a regionálního růstu obou komunit. Konstatuje, že dohodu může posílit dialog občanské společnosti v rámci místních komunit; |
|
50. |
připomíná, že Turecko je kandidátskou zemí od roku 1999 a že jednání o přistoupení byla zahájena v roce 2005. Konstatuje, že proces sbližování s EU ztratil v posledních letech na dynamice a že byl zaznamenán vážný útlum v oblasti respektování právního státu a základních a svobod. Domnívá se, že je nyní na Turecku, aby zhodnotilo, zda a jak hodlá pokračovat v cestě nastoupené v roce 1987, kdy požádalo o přistoupení; |
Albánie
|
51. |
vítá závěry Rady z června 2018 a vyzývá Albánii k většímu úsilí, tak aby bylo zaručeno, že Rada v červnu 2019 vydá ve věci zahájení přístupových jednání kladné rozhodnutí; |
|
52. |
připomíná, že země musí vytrvat v posilování právního státu, zejména v oblasti pěti klíčových priorit (reforma veřejné správy, spravedlnost, boj proti korupci, boj proti organizovanému zločinu, prosazování a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin a vlastnických práv); |
|
53. |
chválí proces opětovného ocenění významu soudních úředníků a státních zástupců, který již přinesl hmatatelné výsledky; |
|
54. |
uznává schopnost vedoucích i opozičních politických sil zaručit řádný průběh voleb, kterou prokázaly v roce 2017, zdůrazňuje však, že OBSE stále ještě zaznamenala nedostatky. Doufá, že do komunálních voleb v roce 2019 budou ve volebním zákoně provedeny náležité opravy; |
|
55. |
oceňuje úsilí o reformu právních předpisů týkajících se místních a regionálních orgánů, odsuzuje však skutečnost, že tyto orgány často nepoužívají postupy výběru založené na zásluhách a že není na místní úrovni náležitě uplatňován zákon o veřejné službě; |
|
56. |
v oblasti základních práv odsuzuje zpoždění ve jmenování hlavních spolupracovníků nového veřejného ochránce práv za situace, kdy přetrvává chování spojené s krevní mstou a obyčejovými zvyky a nepřijatelná míra domácího násilí; |
|
57. |
věří, že země bude pokračovat v reformách na poli klíčových priorit a s maximálním nasazením přistoupí k budoucím výzvám, počínaje prověřováním acquis (screening); |
Bývalá jugoslávská republika Makedonie
|
58. |
vítá závěry Rady z června 2018 a vyzývá Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie k dalšímu úsilí, tak aby bylo zaručeno, že Rada v červnu 2019 vydá ve věci zahájení přístupových jednání kladné rozhodnutí; |
|
59. |
chválí politickou odvahu nové vlády, která nastoupila po uzavření dohody z Pržina a po volbách na konci roku 2016 a jíž se podařilo dosáhnout kompromisu s Řeckem o oficiálním názvu země. Přeje si, aby byl potřebný proces ústavní reformy završen co nejdříve; |
|
60. |
je rovněž potěšen otevřeným přístupem k dialogu mj. s jinými zeměmi tohoto regionu, zejména s Bulharskem; |
|
61. |
vítá uspořádání komunálních voleb v říjnu 2017 a fakt, že konzultace obecně proběhly řádným způsobem; |
|
62. |
připomíná, že ochridská rámcová dohoda z roku 2001 stanovila proces decentralizace, který však v nadcházejících letech nebyl doveden do konce. Je tudíž potěšen rozhodnutím navýšit prostředky určené místním a regionálním orgánům, aby se občanům zaručila lepší nabídka služeb; |
|
63. |
konstatuje, že i když se vztahy mezi jednotlivými etniky zdají méně napjaté než v nedávné minulosti, je potřeba kompletně provést to, co v této souvislosti stanoví ochridská rámcová dohoda; |
|
64. |
věří, že země bude pokračovat v reformách zaměřených na proces přistoupení k EU a s maximálním nasazením přistoupí k budoucím výzvám, počínaje prověřováním acquis (screening); |
Bosna a Hercegovina
|
65. |
je potěšen tím, že země v únoru 2018 konečně předložila Komisi odpovědi na „dotazník“; |
|
66. |
konstatuje však, že celkově doposud nebyl zaznamenán žádný významný pokrok, pokud jde o provádění reforem nezbytných k oživení rozvoje země a jejích vyhlídek na vstup do EU; |
|
67. |
vyjadřuje politování a znepokojení nad tím, že vedoucí političtí představitelé nebyli schopni dosáhnout dohody o novém volebním zákoně před uskutečněním celostátních voleb, a že se ještě stále nepodařilo posunout z mrtvého bodu vleklou otázku obce Mostar; |
|
68. |
připomíná potřebu vyjasnit rozdělení pravomocí mezi celky, kantony a opštiny, aby se oslabily střety a podpořila spolupráce; |
|
69. |
uznává úsilí, jež země vyvíjí v boji proti terorismu a radikalizaci, a vyzývá ji, aby vytrvala v jejich prevenci a potírání. Poukazuje na to, že je důležité zapojit místní orgány do sledování situace a do podpory opětovného začlenění bývalých radikalizovaných bojovníků do společnosti; |
Kosovo
|
70. |
konstatuje, že i přes vnitřní a vnější potíže pokračuje na technickopolitické úrovni dialog se Srbskem, kterému napomáhá EU, zdůrazňuje však, že je potřeba vyvinout v tomto směru přesvědčivější a odhodlanější úsilí; |
|
71. |
je potěšen, že Komise považuje všechny požadavky na uvolnění vízového režimu za splněné; |
|
72. |
kladně hodnotí pravidelné pořádání komunálních voleb do konce roku 2017 a jmenování více než 200 starostů na celém území Kosova; |
|
73. |
konstatuje, že vztahy mezi politickými silami nabyly někdy nepřijatelné podoby a tónu, a vyzývá všechny strany, aby chránily prestiž demokratických institucí a zajistily jejich fungování; |
|
74. |
vyzývá orgány, aby se začaly angažovat v konkrétním provádění dohody o stabilizaci a přidružení, jež prospěje občanům a procesu sbližování s EU. |
V Bruselu dne 6. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(*1) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu Kosova a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/99 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/14 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Zdanění digitální ekonomiky
(2019/C 86/03)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Návrh směrnice Rady o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb
Pozměňovací návrh 1
9. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Daň z digitálních služeb by se měla vztahovat na příjmy plynoucí z poskytování pouze určitých digitálních služeb . Mělo by se jednat o digitální služby , které výrazně závisí na vytváření hodnoty uživateli , a u kterých je tudíž nesoulad mezi místem, kde jsou zisky zdaňovány, a místem, kde jsou uživatelé usazeni, obvykle výraznější. Zdaněny by měly být příjmy dosažené ze zpracovávání uživatelských vstupů, avšak ne zapojení uživatelů samo o sobě. |
Daň z digitálních služeb by se měla vztahovat na příjem plynoucí z poskytování digitálních služeb, které výrazně závisí na vytváření hodnoty uživateli , na předávání dat o uživatelích, které vytváří příjem, a na jejich schopnosti vykonávat činnost a poskytovat služby na dálku bez fyzické přítomnosti. V těchto případech je nesoulad mezi místem, kde jsou zisky zdaňovány, a místem, kde jsou uživatelé usazeni, obvykle výraznější. |
Odůvodnění
Z právního hlediska je sporné, zda lze uplatňování daně z digitálních služeb omezit pouze na zpracovávání uživatelských vstupů.
Pozměňovací návrh 2
10. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Zdanitelnými příjmy z digitálních služeb by měly být zejména příjmy plynoucí z poskytování následujících služeb: i) umísťování reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní; ii) zpřístupňování mnohostranných digitálních rozhraní, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž umožňovat poskytování související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli (někdy označováno jako „zprostředkovatelské“ služby); a iii) předávání dat shromážděných o uživatelích, která byla generována činností těchto uživatelů na digitálních rozhraních. Nejsou-li z poskytování služeb získány žádné příjmy, neměla by vznikat povinnost k dani z digitálních služeb. Jiné příjmy, které subjekt poskytující takové služby získá a které nepocházejí přímo z poskytování takových služeb, by neměly spadat do působnosti daně. |
Zdanitelnými příjmy z digitálních služeb by měly být zejména příjmy plynoucí z poskytování následujících služeb: i) umísťování reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní; ii) zpřístupňování mnohostranných digitálních rozhraní, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž umožňovat poskytování související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli (někdy označováno jako „zprostředkovatelské“ služby); a iii) příjem vytvářející předávání dat shromážděných o uživatelích, která byla generována činností těchto uživatelů na digitálních rozhraních. Nejsou-li z poskytování služeb získány žádné příjmy, neměla by vznikat povinnost k dani z digitálních služeb. Jiné příjmy, které subjekt poskytující takové služby získá a které nepocházejí přímo z poskytování takových služeb, by neměly spadat do působnosti daně. |
Odůvodnění
Z právního hlediska je sporné, zda lze uplatňování daně z digitálních služeb omezit pouze na zpracovávání uživatelských vstupů.
Pozměňovací návrh 3
Čl. 3 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Zdanitelné příjmy |
Zdanitelné příjmy |
||||
|
1. Za „zdanitelné příjmy“ se pro účely této směrnice považují příjmy pocházející z poskytování každé z následujících služeb subjektem: |
1. Za „zdanitelné příjmy“ se pro účely této směrnice považují příjmy pocházející z poskytování každé z následujících služeb subjektem: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Vyplývá z textu.
Pozměňovací návrh 4
Čl. 10 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 10 |
Článek 10 |
|
Identifikace |
Identifikace |
|
(…) |
(…) |
|
2. Oznámení bude učiněno elektronicky nejpozději do 10 pracovních dnů od konce prvního zdaňovacího období, za které má osoba povinná k dani odvést daň z digitálních služeb podle této směrnice („první období, ve kterém vznikla daňová povinnost“). |
2. Oznámení bude učiněno elektronicky před koncem prvního měsíce po konci prvního zdaňovacího období, za které má osoba povinná k dani odvést daň z digitálních služeb podle této směrnice („první období, ve kterém vznikla daňová povinnost“). |
Odůvodnění
Termín deseti dnů je příliš krátký.
Pozměňovací návrh 5
Čl. 11 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 11 |
Článek 11 |
|
Identifikační číslo |
Identifikační číslo |
|
1. Členský stát identifikace přidělí osobě povinné k dani osobní identifikační číslo pro účely daně z digitálních služeb a oznámí toto číslo osobě povinné k dani elektronicky do 10 pracovních dnů od obdržení oznámení podle článku 10. |
1. Členský stát identifikace přidělí osobě povinné k dani osobní identifikační číslo pro účely daně z digitálních služeb a oznámí toto číslo osobě povinné k dani elektronicky do 10 kalendářních dnů od obdržení oznámení podle článku 10. |
Odůvodnění
Kvůli rozdílům ve dnech volna mezi členskými státy, a dokonce i regiony je lepší hovořit o „kalendářních dnech“ místo o (pracovních) dnech. To platí také pro čl. 12 odst. 2, článek 14, čl. 16 odst. 2, čl. 20 odst. 1 a 3, čl. 21 odst. 1 a čl. 22 odst. 1.
Pozměňovací návrh 6
Čl. 12 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 12 |
Článek 12 |
|
Výmaz z identifikačního registru |
Výmaz z identifikačního registru |
|
(…) |
(…) |
|
2. Členský stát identifikace vymaže osobu povinnou k dani z identifikačního registru po uplynutí lhůty v délce 60 pracovních dnů od konce zdaňovacího období, během něhož byla informace uvedená v odstavci 1 oznámena. |
2. 2. Členský stát identifikace zneplatní zápis osoby povinné k dani v identifikačním registru po uplynutí lhůty v délce 60 kalendářních dnů od konce zdaňovacího období, během něhož byla informace uvedená v odstavci 1 oznámena. |
Odůvodnění
Daňové účty nesmí být po 60 pracovních dnech odstraněny kvůli probíhajícím promlčecím lhůtám a potřebě uchovat důkazní materiál. Pokud jde o „pracovní dny“: viz předchozí odůvodnění.
Pozměňovací návrh 7
Nový čl. 26 odst. 2 a
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Tato směrnice se zruší, jakmile bude přijata směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti, a vstoupí v platnost po datu provedení této směrnice. |
Odůvodnění
Zdanění digitálních služeb je míněno jako dočasné opatření a nesmí nabýt trvalého charakteru. Pokud směrnice o významné digitální přítomnosti vstoupí v platnost, aniž by bylo zrušeno zdanění digitálních služeb, vystavují se podniky riziku dvojího zdanění.
Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti
Pozměňovací návrh 8
Čl. 4 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Článek 4 |
Článek 4 |
||||
|
Významná digitální přítomnost |
Významná digitální přítomnost |
||||
|
(…) |
(…) |
||||
|
3. Má se za to, že „významná digitální přítomnost“ v členském státě v určitém zdaňovacím období existuje, pokud hospodářská činnost vykonaná v tomto období zcela nebo zčásti sestává z poskytování digitálních služeb prostřednictvím digitálního rozhraní a je splněna jedna nebo více z následujících podmínek, pokud jde o poskytování těchto služeb subjektem vykonávajícím danou hospodářskou činnost společně s poskytováním jakýchkoli takových služeb prostřednictvím digitálního rozhraní jednotlivými přidruženými podniky daného subjektu: |
3. Má se za to, že „významná digitální přítomnost“ v členském státě v určitém zdaňovacím období existuje, pokud hospodářská činnost vykonaná v tomto období zcela nebo zčásti sestává z poskytování digitálních služeb prostřednictvím digitálního rozhraní a jsou splněny minimálně dvě z následujících podmínek, pokud jde o poskytování těchto služeb subjektem vykonávajícím danou hospodářskou činnost společně s poskytováním jakýchkoli takových služeb prostřednictvím digitálního rozhraní jednotlivými přidruženými podniky daného subjektu: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
(…) |
(…) |
Odůvodnění
Prahovou hodnotu sedmi milionů eur pro zřízení stálé provozovny, která by se na uplatňování nového režimu vztahovala, je třeba zvýšit, protože tak nízká prahová hodnota by mohla stát v cestě digitalizaci. Dále hrozí riziko, že prahová hodnota 3 000 obchodních smluv v určitých odvětvích, jako například u smluv o údržbě, bude brzy překročena. O významné digitální přítomnosti je tedy na místě hovořit tehdy, když jsou zároveň splněny dvě ze stanovených podmínek.
Pozměňovací návrh 9
Čl. 5 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 5 |
Článek 5 |
|
Zisky, které lze připsat významné digitální přítomnosti, nebo zisky s ní související |
Zisky, které lze připsat významné digitální přítomnosti, nebo zisky s ní související |
|
1. Zisky, které lze připsat významné digitální přítomnosti v členském státě nebo které s ní souvisí, podléhají zdanění pouze v rámci daně z příjmů právnických osob daného členského státu. |
1. Zisky, které lze připsat významné digitální přítomnosti v členském státě nebo které s ní souvisí, podléhají zdanění v rámci daně z příjmů právnických osob daného členského státu. |
Odůvodnění
Slovo „pouze“ je třeba vypustit, protože v ostatních případech se vychází z uplatňování režimu slevy. Členské státy, které disponují systémem zápočtu pro zdanění právnických osob, by se cítily nuceny zavést režim slevy.
Pozměňovací návrh 10
PŘÍLOHA II
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Seznam služeb podle čl. 3 odst. 5 písm. f): |
Seznam služeb podle čl. 3 odst. 5 písm. f): |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Digitalizovaný obsah knih a jiných elektronických publikací se v zásadě neliší od nabízení obsahu na papíře.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
Obecné připomínky
|
1. |
zdůrazňuje, že k naplnění svého potenciálu jednotný digitální trh vyžaduje moderní a stabilní daňový rámec, který stimuluje inovace, řeší fragmentaci trhu a umožňuje všem aktérům využít nové dynamiky trhu za spravedlivých a vyrovnaných podmínek; |
|
2. |
lituje, že některé podniky, zejména ty, které jsou aktivní především v digitální ekonomice, platí v důsledku příliš nízké daně. Je důležité, aby v oblasti zdanění právnických osob existovaly rovné podmínky a všechny subjekty přispívaly stejně a čestně; |
|
3. |
zdůrazňuje, že zátěž nečestné daňové soutěže dopadá na tradiční podniky, většinou malé a střední podniky. Mnohé z těchto podniků kvůli této nevýhodné daňové soutěži bojují o přežití; |
|
4. |
konstatuje, že současné daňové systémy již neodpovídají současné ekonomické situaci, která je charakterizována globalizací, mobilitou, digitální technologií, novými obchodními modely a složitými podnikovými strukturami. Staré principy, které byly vhodné pro 20. století, jsou již nevyhovující. Společnost 21. století potřebuje nové modely. Nechat vše při starém již není možné; |
|
5. |
vítá, že Komise přichází s iniciativami v oblasti zdanění digitálních služeb a dává další impuls k mezinárodním diskusím tím, že jasně uvádí, jak by mohly být současné daňové zásady upraveny. U různých iniciativ z členských států nebo regionů hrozí, že vážně naruší jednotný trh; |
|
6. |
uznává, že daně jsou málokdy populární, a u nových daní to platí ještě víc, mají však zásadní význam pro zdravé veřejné finance. Zdanitelný základ rozšířený o správné zdanění digitálních služeb, které jsou v současné době daněny málo nebo vůbec, umožní příslušným vládám, aby na práci a hospodářskou činnost uplatňovaly přiměřené nominální daňové sazby, nebo dokonce umožnily slevy na daních, zejména začínajícím podnikům nebo malým podnikatelům; |
|
7. |
zastává názor, že aby bylo možné lépe využívat výhody globalizace, je koneckonců třeba nalézt celosvětové řešení s dobrou globální správou a globálními pravidly. Aby bylo možné nalézt mezinárodní řešení, je třeba podpořit úzkou spolupráci mezi Komisí, členskými státy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD); |
|
8. |
vítá úsilí, které bylo vynaloženo na úrovni OECD a jehož výsledkem je průběžná zpráva „Tax Challenges Arising from Digitalisation – Interim Report 2018“ (Řešení daňových problémů v digitální ekonomice – průběžná zpráva 2018) zveřejněná dne 16. března 2018 a popisující situaci ve 110 zemích; |
|
9. |
zastává názor, že než bude k dispozici komplexní řešení na úrovni OECD, které velmi pravděpodobně bohužel nebude moci být schváleno a provedeno v krátkodobém horizontu, je třeba na úrovni Komise nalézt prozatímní řešení. Navrhované prahové hodnoty by neměly mít negativní dopad na mikropodniky či malé a střední podniky; |
|
10. |
je přesvědčen, že o skutečnosti, že každou službu, ať digitální, nebo ne, která je finančně odměňována, je třeba řádně zdanit, nelze diskutovat. Bude důležité, aby stropní hodnota pro příjmy, při jejímž překročení bude možné uložit daň, byla určena vhodně, a sice tak, aby to nemělo negativní dopad na mikropodniky a malé a střední podniky. Dalším klíčovým faktorem bude určit, na čem podniky, které jsou v digitální ekonomice činné, své peníze vydělávají, a to s ohledem na tyto aspekty: jak tyto peníze zdanit, aniž by byly zdaněny dvakrát, jak předejít tomu, aby bylo možné se zdanění vyhnout, a jak je třeba tyto mezinárodně vybrané daně spravedlivým způsobem rozdělit tak, aby z toho měly prospěch všechny členské státy; |
Zdanění digitálních služeb
|
11. |
žádá, aby byl rozsah zdanění digitálních služeb definován s maximální péčí. Aby byly účinné, nesmí použité definice ponechávat žádný prostor pro interpretaci. Nejúčinnějšími daněmi jsou jednoduché, transparentní a jednoznačné daňové systémy; |
|
12. |
konstatuje, že Komise navrhuje takové zdanění digitálních služeb, které nevychází z provozního zisku, ale z obratu, což může mít za následek, že daně budou muset platit i neziskové podniky. VR poukazuje na to, že tento přístup se liší od celosvětového systému zdanění právnických osob, který je založen na zdanění zisku. Skutečností však je, že mnoho obchodních modelů digitálních podniků je v počáteční fázi založeno na ztrátě; |
|
13. |
obává se, že takový posun ve zdanění však může být výhodou pro větší země s mnoha spotřebiteli, kde příslušné podniky mohou své ztráty odečíst ze svého zdanitelného základu právnických osob, a nevýhodou naopak pro menší vyvážející země. VR zdůrazňuje, že každé řešení týkající se zdanění digitálních obchodních modelů musí vést ke spravedlivým a rovným hospodářským výsledkům pro všechny ekonomiky v EU; |
|
14. |
lituje, že neexistuje žádné ustanovení o skončení platnosti ani jiný mechanismus, který by zajistil, že dočasné daňové opatření bude odvoláno, jakmile bude nalezeno dlouhodobější řešení; |
Významná digitální přítomnost
|
15. |
zdůrazňuje, že na základě současných pravidel neobdrží stát prodeje žádnou daň z příjmů právnických osob v případě digitálních společností, které nejsou fyzicky přítomné. Pak je tedy dobré, aby se za východisko pro výpočet daňového základu považovala „významná digitální přítomnost“; |
|
16. |
zdůrazňuje, že stávající systémy daně z příjmu právnických osob na celém světě jsou založeny na posuzování zisků právnických osob, které lze připsat každé příslušné jurisdikci. Daně se vyberou tam, kde je vytvářena hodnota. Vzhledem k tomu, jak je složité určit, kde v hodnotovém řetězci zisk vzniká, je potřeba nalézt univerzální zásady postupu posuzování místa, kde je hodnota vytvářena; |
|
17. |
považuje za důležité, aby další vývoj v oblasti daně z příjmu právnických osob odpovídal již dosaženým výsledkům, pokud jde o erozi základu daně a přesouvání zisku. Jednou ze zásad v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku je přiřazovat zisky zemím podle místa, kde došlo k vytvoření hodnoty; |
|
18. |
domnívá se, že prahovou hodnotu sedmi milionů eur pro zřízení stálé provozovny, která by se na uplatňování nového režimu vztahovala, je třeba zvýšit, protože tak nízká prahová hodnota by mohla stát v cestě digitalizaci; |
Místní a regionální aspekty
|
19. |
konstatuje, že ačkoliv zdanění digitálních služeb ani zdanění právnických osob na základě významné digitální přítomnosti není přímo zaměřeno na místní nebo regionální daně, mohlo by zavedení takového zdanění nicméně mít vliv na daňové příjmy místních a regionálních orgánů. V některých členských státech se totiž místní nebo regionální daně vybírají na základě celostátního základu daně nebo mají místní a regionální orgány na výnosech zdanění fyzických osob dané země podíl; |
|
20. |
vyzývá členské státy, aby zdanění digitálních služeb sdílely s místními a regionálními orgány podle jejich podílu na zdanění fyzických osob v zemi; |
Dopad zdanění digitálních služeb a jiných nových opatření
|
21. |
vyjadřuje politování nad tím, že současné posouzení dopadů zatím není dostatečně obsažné. Komise neprovedla analýzu toho, jaký dopad bude mít dočasné opatření na investice, začínající podniky, pracovní místa a růst. Z posouzení dopadů také nevyplývá, jaký dopad budou mít návrhy na malé a střední podniky nebo místní a regionální orgány, zejména na jejich rozpočet; |
|
22. |
žádá proto Komisi, aby posouzení dopadů doplnila o analýzu možného dopadu dočasného opatření. Je třeba rovněž analyzovat dopady na příjmy v případě menších a větších členských států, stejně jako dopad opatření, která budou s uplatněním eroze základu daně a přesouvání zisku v různých zemích provedena, a dopad americké daňové reformy. |
V Bruselu dne 6. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/24 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Akční plán: Financování udržitelného růstu
(2019/C 86/04)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování
(COM(2018) 353 final)
Pozměňovací návrh 1
13. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Unijní klasifikace environmentálně udržitelných ekonomických činností by měla umožnit rozvoj budoucích politik Unie, včetně celounijních norem pro environmentálně udržitelné finanční produkty, a v konečném důsledku zavedení značek, kterým bude formálně uznáno dodržování uvedených norem v celé Unii. Jednotné právní požadavky pro považování investic za environmentálně udržitelné, které budou založeny na jednotných kritériích pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, jsou nezbytným východiskem pro budoucí právní předpisy Unie zaměřené na umožnění těchto investic. |
Unijní klasifikace environmentálně udržitelných ekonomických činností by měla umožnit rozvoj budoucích politik Unie, včetně celounijních norem pro environmentálně udržitelné finanční produkty, a v konečném důsledku zavedení značek, kterým bude formálně uznáno dodržování uvedených norem v celé Unii. Jednotné právní požadavky pro považování investic za environmentálně udržitelné, které budou založeny na jednotných kritériích pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, jsou nezbytným východiskem pro budoucí právní předpisy Unie zaměřené na umožnění těchto investic. Jednotné právní požadavky se s ohledem na náležitou péči ze strany investorů a podniků o dodržování kritérií udržitelnosti vztahují také na přeshraniční hospodářské činnosti i na celý jejich hodnotový řetězec, přičemž se usiluje o jejich převedení do stávajících norem OECD (pokyny OECD pro nadnárodní společnosti). |
Odůvodnění
Budoucí normy udržitelnosti, které budou platné pro celou EU, by se mohly vztahovat také na přeshraniční hospodářské činnosti a stát se normami OECD. Mohly by tak zahrnovat i offshorové činnosti, které výslovně nespadají do působnosti právních předpisů EU.
Pozměňovací návrh 2
35. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Uplatňování tohoto nařízení by mělo být pravidelně přezkoumáváno, aby bylo možné posoudit pokrok při vypracování technických screeningových kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti, používání definice environmentálně udržitelných investic, a zda splnění povinností vyžaduje zavedení mechanismu ověřování. Tento přezkum by měl zahrnovat také posouzení, zda by měla být oblast působnosti tohoto nařízení rozšířena tak, aby se vztahovala na cíle sociální udržitelnosti . |
Uplatňování tohoto nařízení bude pravidelně přezkoumáváno, aby bylo možné posoudit pokrok při vypracování technických screeningových kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti, používání definice environmentálně udržitelných investic, a zda splnění povinností vyžaduje zavedení mechanismu ověřování. První přezkum do 31. prosince 2021 bude zahrnovat také posouzení toho , do jaké míry a kdy by mohla být oblast působnosti tohoto nařízení rozšířena tak, aby se vztahovala na cíle týkající se sociálních aspektů cílů udržitelného rozvoje, které se mají stát novou dlouhodobou strategií EU v oblasti rozvoje . |
Odůvodnění
Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit soudržnost s ustanovením o přezkumu, které je uvedeno v článku 17 návrhu Komise.
Pozměňovací návrh 3
Článek 13
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Minimální záruky uvedené v čl. 3 písm. c) jsou postupy uplatňované podnikem, který provádí ekonomickou činnost, které zajišťují, aby byly dodržovány zásady a práva stanovené v osmi základních úmluvách uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce o základních principech a právech v práci, tj.: právo nebýt podroben nucené práci, svoboda sdružování, právo organizovat se, právo kolektivně vyjednávat, stejné odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty, nediskriminace z hlediska příležitostí a rovného zacházení v zaměstnání a povolání, jakož i právo nebýt vystaven dětské práci. |
Minimální záruky uvedené v čl. 3 písm. c) jsou postupy uplatňované podnikem, který provádí ekonomickou činnost, které zajišťují, aby byly dodržovány zásady a práva stanovené v evropském pilíři sociálních práv a v osmi základních úmluvách uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce o základních principech a právech v práci, tj.: právo nebýt podroben nucené práci, svoboda sdružování, právo organizovat se, právo kolektivně vyjednávat, stejné odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty, nediskriminace z hlediska příležitostí a rovného zacházení v zaměstnání a povolání, jakož i právo nebýt vystaven dětské práci. |
Odůvodnění
Změna ve smyslu 21. bodu odůvodnění návrhu Komise.
Pozměňovací návrh 4
Článek 14
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Požadavky na technická screeningová kritéria |
Požadavky na technická screeningová kritéria |
||||
|
1. Technická screeningová kritéria přijatá v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2: |
1. Technická screeningová kritéria přijatá v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
|
i) |
V návrhu Komise není uvedeno, o jaký typ dopadu se jedná. |
|
ii) |
Písmeno h) je třeba vypustit, neboť koncepce environmentální udržitelnosti se nevztahuje na pojem likvidity na trhu. |
Pozměňovací návrh 5
Článek 15
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
|
Platforma pro udržitelné finance |
Platforma pro udržitelné finance |
||||||||
|
1. Komise zřídí platformu pro udržitelné finance složenou: |
1. Komise zřídí platformu pro udržitelné finance složenou: |
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
Pozměňovací návrh 6
Čl. 17 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky Komise zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva zhodnotí: |
Do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky Komise zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva zhodnotí: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341
(COM(2018) 354 final)
Pozměňovací návrh 7
Nový bod odůvodnění za 1. bodem odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Začlenění environmentálních, sociálních a správních faktorů do procesu přijímání investičních rozhodnutí může přinést výhody i mimo finanční trhy. Je proto velmi důležité, aby účastníci finančního trhu poskytovali nezbytné informace, které umožní porovnávat investice a přijímat informovaná investiční rozhodnutí. Aby účastníci finančního trhu mohli plnit své povinnosti náležité péče ohledně dopadu a rizik z hlediska udržitelnosti a aby koncoví investoři měli k dispozici užitečné informace, je pro účastníky finančního trhu nutné, aby společnosti, do nichž se investuje, zveřejňovaly spolehlivé, srovnatelné a harmonizované informace. Tento proces může být úspěšný jedině tehdy, budou-li zavedeny právně stanovené definice. |
Pozměňovací návrh 8
4. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení a aby účastníci finančního trhu jasně a konzistentně uplatňovali povinnosti zveřejňovat informace stanovené tímto nařízením, je nutné stanovit harmonizovanou definici „udržitelných investic“. |
Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení a aby účastníci finančního trhu jasně a konzistentně uplatňovali povinnosti zveřejňovat informace stanovené tímto nařízením, je nutné stanovit jasnou a harmonizovanou definici „udržitelných investic“ a „rizik z hlediska udržitelnosti“, přičemž je nutné zamezit překrývání právních předpisů, které by bylo v rozporu se zásadami zlepšování právní úpravy a proporcionality . Definice udržitelných investic zajistí minimální úroveň jednotnosti finančních produktů a služeb a povede rovněž k tomu, že tyto investice budou mít pozitivní čistý dopad, pokud jde o jejich výkonnost v oblasti udržitelnosti. Díky mnohotvárné povaze udržitelnosti – ve smyslu tří dimenzí environmentální, sociální a správní udržitelnosti – nemusí být pozitivní dopad v jednom ohledu vždy spojen s pozitivním dopadem v jiných ohledech, avšak celková výkonnost v oblasti udržitelnosti měřená harmonizovanými ukazateli udržitelnosti musí být vždy výrazně pozitivní. Definice rizik z hlediska udržitelnosti musí zajistit jednotnost, pokud jde o výsledky v oblasti právní úpravy, ale má také být vyvíjejícím se a dynamickým nástrojem schopným zahrnovat i nově se objevující rizika. Definice zahrnuje rovněž finanční a nefinanční dopad nezohlednění environmentálních, sociálních a správních rizik. Výkonnost v oblasti udržitelnosti se bude měřit na základě harmonizovaných ukazatelů udržitelnosti, které co nejdříve vypracuje Evropská komise s využitím stávajících evropských a mezinárodních závazků. |
Pozměňovací návrh 9
Článek 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||
|
Definice |
Definice |
||||||
|
Pro účely tohoto nařízení se rozumí: |
Pro účely tohoto nařízení se rozumí: |
||||||
|
(…) |
(…) |
||||||
|
|
||||||
|
|
|
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
|
1. |
domnívá se, že udržitelné (1) finance přispívají k tomu, aby při rozhodování o investicích byly vedle sociálních aspektů (např. špatné pracovní podmínky) a aspektů řízení společnosti (tzv. faktory správy) zohledněny environmentální aspekty (změna klimatu, zhoršování stavu životního prostředí, úbytek biologické rozmanitosti a vyčerpávání zdrojů); |
|
2. |
opětovně potvrzuje svůj závazek zmírňovat změnu klimatu a podporovat udržitelný rozvoj ve smyslu Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 přijaté v roce 2015 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje; |
|
3. |
domnívá se, že by bylo přínosné zvážit souhrnné ukazatele rozvoje v Evropě, které by dostatečným způsobem zahrnovaly různé aspekty související s tímto rozvojem, jako je například udržitelnost. Mohlo by se v tomto ohledu vycházet z indexu regionálního sociálního pokroku, který již Generální ředitelství Evropské komise pro regionální a městskou politiku používá pro všechny evropské regiony; |
|
4. |
znovu opakuje svůj názor, že je nutně zapotřebí značných investic, aby bylo možné zvládat výzvy spojené se změnou klimatu a udržitelným růstem a že tyto investice nelze financovat pouze z veřejných zdrojů (2); |
|
5. |
je si vědom skutečnosti, že změna klimatu zhoršuje problém nedostatečné kapitalizace bank a finanční stability a že způsobuje nová, dodatečná fyzická a přechodná rizika pro finanční odvětví; |
|
6. |
výslovně proto vítá Akční plán: Financování udržitelného růstu, který Komise předložila dne 8. března 2018, a sdílí jak cíle v něm uvedené, tak i záměr umožnit finančnímu odvětví a soukromým investorům přispět k dosažení ambiciózních a společných cílů v oblasti klimatu a udržitelnosti; |
|
7. |
žádá Komisi, aby při zkoumání toho, zda je proveditelné začlenit rizika spojená se změnou klimatu a dalšími environmentálními faktory do politik institucí v oblasti řízení rizik a potenciální kalibraci kapitálových požadavků bank v rámci nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích, dbala na to, že by s ohledem na objektivně posuzovaná kritéria neměly být stanoveny méně přísné požadavky na vlastní kapitál, je-li environmentální riziko nebo riziko týkající se udržitelnosti v sociální odpovědnosti sice nízké, ale ekonomické riziko vysoké; |
|
8. |
vyzývá Komisi, aby ujasnila, jakým způsobem lze částečně protichůdné cíle akčního plánu uvést do souladu a současně zajistit finanční stabilitu. Upozorňuje na skutečnost, že podpora udržitelných finančních služeb nesmí být na úkor stability finančního trhu; |
|
9. |
zastává názor, že akční plán a jeho provádění musí být posuzovány v souvislosti s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje, které OSN stanovila v roce 2015 s výhledem do roku 2030, a s proklamovaným záměrem EU tyto cíle plnit; |
|
10. |
poukazuje na to, že VR se v této souvislosti aktivně účastní vícestranné platformy na vysoké úrovni, která Komisi poskytuje poradenství a podporu při co nejlepším provádění cílů týkajících se udržitelnosti v EU. Upozorňuje též, že doporučení platformy svědčí o tom, jak důležité je uvolnit odpovídající prostředky na naplňování cílů týkajících se udržitelnosti, a že v tomto ohledu obsahují konkrétní návrhy; |
|
11. |
je znepokojen dopady změny klimatu v EU i na celém světě a připomíná, že místní a regionální orgány často nesou hlavní odpovědnost za zmírňování škod způsobených stále extrémnějšími přírodní jevy a za investování do opatření zaměřených na přizpůsobení se této změně (3); |
|
12. |
zdůrazňuje, že místní a regionální orgány bezprostředně pociťují důsledky (4) přírodních katastrof způsobených změnou klimatu a že tyto orgány navíc mají prospěch z dlouhodobě zajištěné konkurenceschopnosti ekonomiky EU a z nových, udržitelnějších investičních a pracovních příležitostí; |
|
13. |
zdůrazňuje, že místní a regionální orgány jsou odpovědné za podstatnou část investic do dopravní, telekomunikační, energetické, vodohospodářské a odpadní infrastruktury, které v širším smyslu připravují půdu pro udržitelný rozvoj. Z tohoto důvodu zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají zásadní roli při posilování odolnosti vůči stále častěji se vyskytujícím negativním přírodním jevům, které mají spojitost s klimatem; |
|
14. |
podporuje záměr Komise rozvinout v rámci investičního plánu pro Evropu technickou a finanční podporu pro udržitelné projekty z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH), portálu EU pro podporu investic, z jehož posílených poradních kapacit v oblasti životního prostředí a sociálních věcí mají regionální a místní orgány prospěch. Dále vítá paralelní podporu udržitelných investic do partnerských zemí z Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) – počínaje Afrikou a státy v sousedství EU – v rámci provádění externího investičního plánu EU, jímž lze podporovat např. udržitelné zemědělství a propojenost i vytváření důstojných pracovních míst; |
|
15. |
upozorňuje, že existuje souvislost mezi životní úrovní a úrovní vzdělání občanů EU a jejich povědomím o potřebě udržitelného finančního systému a možnostech, které nabízí, respektive povědomím občanů o tom, že mají možnost se v tomto ohledu zapojit prostřednictvím vlastních investic do udržitelných finančních produktů. V zájmu zvýšení povědomí občanů EU o různých aspektech udržitelného rozvoje je však v každém případě zapotřebí poskytovat v tomto ohledu více informací; |
|
16. |
domnívá se, že provádění akčního plánu by mělo podpořit větší zaměření hospodářských činností na dlouhodobé cíle, přičemž je třeba přihlédnout k možným důsledkům hospodářské činnosti v Evropě i v celém světě pro společnost; |
|
17. |
vyzývá tak Komisi, aby i nadále usilovala o vymýcení uvažování v krátkodobém horizontu, které je pro finanční trhy tak typické, a upozorňuje, že toto uvažování má zjevné a převážně negativní dopady na řízení a strategie nejen velkých kótovaných společností, ale i menších podniků; |
|
18. |
souhlasí s tím, aby byl akční plán urychleně spuštění spolu s prvními třemi legislativními návrhy, které byly zveřejněny dne 24. května 2018, tj. s návrhem nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování, návrhem nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a návrhem nařízení, pokud jde o referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem, a zároveň se zahájením veřejné konzultace ohledně začlenění udržitelnosti do testování vhodnosti; |
|
19. |
upozorňuje na to, že malé a střední podniky a rodinné podniky se bezprostředněji zabývají environmentálním a sociálním dopadem své hospodářské činnosti a ze své podstaty mají odlišný postoj k aspektům týkajícím se její udržitelnosti a jejího řízení. Poukazuje ovšem na to, že se mnohdy potýkají s vyššími kapitálovými náklady a většími potížemi při přístupu na finanční trhy; |
|
20. |
vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrhy k provádění zbývajících cílů akčního plánu; |
|
21. |
lituje, že Komise ve svém akčním plánu, v němž se konstatuje, že tuto podporu by mohl poskytovat jediný investiční fond stanovený v novém víceletém finančním rámci, nenásledovala doporučení skupiny odborníků na vysoké úrovni ohledně vytvoření nástroje „Udržitelná infrastruktura pro Evropu“, jenž má za cíl podporovat udržitelné projekty v oblasti infrastruktury ve všech členských státech a který by byl přínosný především pro místní a regionální orgány; |
|
22. |
zdůrazňuje, že některé místní a regionální orgány samy nabízejí udržitelné finanční produkty, jako jsou obecní či regionální zelené dluhopisy, dluhopisy se sociálním dopadem nebo dluhopisy na podporu udržitelnosti. Je důležité, aby se tyto iniciativy podporovaly jednak rozvojem společných postupů pro dluhopisy, jednak zlepšením finanční stability emitentů prostřednictvím spolupráce, např. pomocí společných záruk atd.; |
|
23. |
poukazuje na příklad Baskicka, které nedávno vytvořilo „rámec pro dluhopisy na podporu udržitelnosti“ (5), jenž umožňuje využívat příjmy z prodeje dluhopisů k financování cenově dostupného bydlení, dostupnosti vzdělávání a zdravotní péče, projektů na podporu energie z obnovitelných zdrojů, prevence znečištění životního prostředí a řady dalších udržitelných investic do různých oblastí, které jsou v tomto rámci určeny. Dalším dobrým příkladem jsou severští veřejní emitenti zelených dluhopisů, kteří v roce 2017 zveřejnili společný rámec pro podávání zpráv, jejž trh přijal kladně (6); |
|
24. |
znovu potvrzuje, že podporuje, aby byla v EU zavedena daň z finančních transakcí založená na širokém základě (7). Zdůrazňuje, že tato daň by v případě, že bude náležitě koncipovaná, mohla přispět k podpoře aspektu dlouhodobého horizontu finančních trhů; |
|
25. |
zdůrazňuje, že daň z finančních transakcí by kromě jiných výhod poskytla také možnost přesměrovat kapitálové toky k udržitelným investicím. Toho by se dosáhlo tím, že by transakce související s nejudržitelnějšími investicemi – definované v rámci EU pro usnadnění udržitelného investování – byly od daně z finančních transakcí osvobozeny nebo by byly zdaněny nižší sazbou; |
|
26. |
vítá, že v rámci nového víceletého finančního rámce (VFR) je cílem návrhu programu InvestEU, který Komise předložila dne 6. června 2018, mimo jiné přispět k vybudování udržitelného finančního systému v EU a podpořit přesměrování soukromého kapitálu směrem k udržitelným investicím, což znamená, že na udržitelnou infrastrukturu bude vynaloženo přibližně 30 % navržené rozpočtové záruky programu InvestEU ve výši 38 miliard EUR; |
|
27. |
vítá rovněž, že podle návrhu Komise má přínos programu InvestEU k naplňování cílů EU v oblasti klimatu podléhat ověřování z hlediska udržitelnosti v souladu s investičními pokyny, které by měla vypracovat Komise ve spolupráci s prováděcími partnery v rámci programu InvestEU, a využívat kritéria, jež jsou stanovena v navrhovaném nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování; |
|
28. |
vzhledem k tomu, že malé a střední podniky mají s transformací své hospodářské činnosti a se zvýšením její udržitelnosti největší problémy, se domnívá, že na podporu této transformace by mělo okno programu InvestEU zaměřené na malé a střední podniky obsahovat výrazné pobídky; |
|
29. |
zdůrazňuje, že udržitelný rozvoj přesahující rámec finančních trhů vyžaduje, aby byly poskytovány vhodné pobídky pro celou škálu hospodářských aktivit. Znovu potvrzuje, že rozhodující úlohu při vytváření vhodných pobídek k boji proti změně klimatu by mohl hrát efektivní trh pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů regulovaný v rámci evropského systému obchodování s emisemi, pokud budou tyto pobídky zaváděny spolu s ambiciózní politikou v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů. Proto lituje neuspokojivých výsledků systému obchodování s emisemi v jeho současné podobě, neboť ceny povolenek na emise skleníkových plynů jsou stále nízké. Odkazuje na svou výzvu, aby minimální podíl příjmů z dražeb v rámci systému obchodování s emisemi spravovaly přímo místní a regionální orgány a mohly tak investovat do zlepšování odolnosti na místní úrovni (8); |
|
30. |
dále vybízí orgány EU, členské státy a místní a regionální orgány k tomu, aby problematiku udržitelného rozvoje přijaly bezvýhradně za svou a zajistily, že EU bude v této oblasti významným mezinárodním hráčem, který bude plně využívat možnosti k inovacím a rozvoji plynoucí z postupného přechodu k novému hospodářskému a finančnímu modelu; |
Návrh nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování předložený Komisí
|
31. |
vítá návrh nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování, který předložila Komise a který by umožnil vypracovat rámec pro posuzování udržitelnosti harmonizovaný na úrovni EU. Je předpokladem pro dosažení několika konkrétních cílů Komise vytyčených v jejím akčním plánu. VR na základě navrhovaného nařízení vybízí Komisi, aby usilovala o vytvoření „ekoznačky“ EU určené pro udržitelné finanční produkty; |
|
32. |
vítá záměr, který Komise popsala ve svém akčním plánu a který spočívá v tom, že v roce 2019 budou předloženy návrhy „zelených dluhopisů EU“ na základě kritérií stanovených v rámcovém nařízení, neboť takovýto standard by zvýšil povědomí investorů a posílil jejich důvěru, a tím přispěl k vytvoření rozsáhlého a likvidního trhu pro udržitelná aktiva; |
|
33. |
lituje však jednostranného zaměření akčního plánu Komise na environmentální aspekty udržitelnosti, zejména v rámcovém návrhu. Trvá na tom, že součástí udržitelnosti jsou nejen environmentální aspekty, ale i sociální otázky a že problematika správy je také velmi důležitá, především v souvislosti s investicemi; |
|
34. |
doporučuje rychlé a brzké provedení a vyzývá proto Komisi, aby co nejdříve – avšak nejpozději v první zprávě o uplatňování nařízení o rámci pro usnadnění udržitelného investování – upřesnila, kdy a jak navrhne rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení, tak aby zahrnoval definice a kritéria, na jejichž základě by investoři mohli posoudit, zda je určitá hospodářská činnost udržitelná v souladu se všemi záměry cílů udržitelného rozvoje; |
|
35. |
vyzývá Komisi, aby také informovala o svých krocích, které podnikla s cílem učinit z návrhů ohledně řízení finančního systému zaměřeného na udržitelnost normy OECD; |
|
36. |
požaduje zavedení právně závazné náležité péče ze strany investorů a podniků o dodržování lidských práv, jež by se vztahovala i na činnost zahraničních nadnárodních společností a celého jejich hodnotového řetězce; |
|
37. |
sdílí názor Komise (uvedený ve 36. bodu odůvodnění), že evropská přidaná hodnota spočívá v zavedení jednotného klasifikačního systému EU pro kritéria pro stanovení toho, co pro investiční účely představuje udržitelnou činnost, na úrovni EU a ve splnění závazků a cílů EU v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu a v zamezení drahé fragmentaci trhu. Návrh nařízení tak splňuje nároky plynoucí ze zásady subsidiarity stanovené v článku 5 SEU; |
|
38. |
konstatuje, že návrh nařízení je v souladu se zásadou proporcionality; |
Návrh nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti
|
39. |
za velmi důležité považuje respektování zásady proporcionality při určení regulačního rámce zaměřeného na cíle udržitelnosti a upravujícího transparentnost a zveřejňování informací, vzhledem ke zohlednění potřeb úvěrových institucí, které jsou mimořádně důležité pro místní podniky, místní a regionální orgány a malé a střední instituce, jako jsou spořitelny a družstevní záložny, a zdůrazňuje, že je nutné je vzít v potaz; |
|
40. |
domnívá se, že návrh je v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality; |
Referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem
|
41. |
domnívá se, že návrh je v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality. |
V Bruselu dne 5. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(1) Pojem udržitelnost lze podle Světové komise OSN pro životní prostředí a rozvoj definovat jako rozvoj, který uspokojí potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti budoucích generací. Udržitelnost s ohledem na růst v Evropské unii je hlavní obecnou zásadou, která v sobě spojuje ekologii, ekonomii a sociální odpovědnost.
(2) Stanovisko VR Financování opatření v oblasti klimatu: klíčový nástroj provádění Pařížské dohody, COR-2017-02108.
(3) Stanovisko VR Financování opatření v oblasti klimatu: klíčový nástroj provádění Pařížské dohody, COR-2017-02108.
(4) Podle akčního plánu rostl mezi lety 2007 a 2016 počet meteorologických katastrof o 46 % ročně a hospodářské ztráty se zvýšily o 86 % (na 117 miliard EUR v roce 2016).
(5) http://www.euskadi.eus/contenidos/informacion/7071/es_2333/Basque%20Government%20Sustainability%20Bond%20Framework_2018.pdf.
(6) Nordic Public Sector Issuers: Position Paper on Green Bonds Impact Reporting;
https://www.munifin.fi/recents/news/2017/ 10/24/nordic-issuers-release-guide- on-green-bonds-impact-reporting.
(7) Viz stanovisko VR z února 2012 Společný systém daně z finančních transakcí. CdR 332/2011 fin. (Úř. věst. C 113, 18.4.2012, s. 7).
(8) Stanovisko VR Financování opatření v oblasti klimatu: klíčový nástroj provádění Pařížské dohody, COR-2017-02108.
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/36 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Modely místní odpovědnosti v oblasti energetiky a role místních energetických komunit v oblasti transformace energetiky v Evropě
(2019/C 86/05)
|
POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
Hlavní zjištění
|
1. |
uznává, že energetické odvětví hraje zásadní roli v hospodářském a sociálním rozvoji a že pro kvalitu života, hospodářský růst a konkurenceschopnost národního hospodářství je důležité zajišťování dodávek energie za přijatelné ceny a s minimálním dopadem na životní prostředí; |
|
2. |
znovu opakuje názor, že v hospodářství místních komunit je energetika důležitá, neboť je součástí výrobních nákladů místního průmyslu a služeb a odráží se v kupní síle domácností, jelikož energetické služby zahrnují základní potřeby jako topení, ohřev vody, klimatizaci, přípravu a uchovávání potravin, přístup k informacím atd.; |
|
3. |
zdůrazňuje, že iniciativy na úrovni komunit založené na místní spolupráci mohou zakládat fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob, malé podniky nebo místní orgány či domácnosti, které jednají samostatně nebo organizovaně; „místní energetické komunity“ mohou převzít důležitou roli v oblasti transformace energetiky a mohou stimulovat rozvoj udržitelných energetických technologií přínosných pro místní komunity a celé území Unie; |
|
4. |
konstatuje, že přechod energetických systémů do správy územně správních jednotek, a to i pouze částečně, probíhá cestou opětovného převedení pod správu obcí, decentralizací služeb a participativní správou ve formě partnerství nebo energetických družstev, jež jsou stvrzeny zintenzivněním občanských iniciativ v oblasti energetiky; |
|
5. |
poukazuje na to, že organizační struktura komunitních energetických iniciativ může mít různé právní formy, jako jsou partnerství s místními úřady (včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)), družstva, komunitní nadace, společnosti s ručením omezeným, neziskové podniky ve vlastnictví zákazníků, sdružení vlastníků nebo subjekty ve vlastnictví obce; |
|
6. |
poukazuje na to, že tyto místní energetické komunity mohou zajišťovat efektivní hospodaření s energií na úrovni komunity díky výrobě, distribuci a spotřebě elektřiny, nebo pokud jde o vytápění a chlazení (centralizované), s napojením/připojením k místním distribučním systémům, nebo bez něj; |
|
7. |
je přesvědčen, že energetické komunity mohou mít k dispozici nástroje k zapojení občanů do transformace energetiky a tím i do udržitelného hospodářství, případně s cílem usnadnit zavádění udržitelných energetických technologií, jež bude znamenat přínos pro místní komunity a povede k převzetí odpovědnosti za uhlíkovou stopu; |
|
8. |
opakuje, že převzetí místní odpovědnosti v oblasti energetiky na místní úrovni je součástí politického závazku týkajícího se transformace energetiky a zahrnuje systém specifických politik pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie na všech úrovních správy; |
|
9. |
vítá, že se na úrovni EU zavádí regulační rámec pro správu zřizování, provozování a poskytování přístupu místních energetických komunit na energetický trh. Připomíná, že je důležité zajistit, aby jasné definice a předpisy poskytovaly jistotu, jež má zaručit, že místní energetické komunity budou moci mít pozitivní roli ve spravedlivé transformaci energetiky, a vyzývá členské státy, aby plně využily jejich potenciálu. Zahrnuje to také potřebu, aby měly přístup k finančním nástrojům a/nebo systémům partnerství, v zájmu snížení rizika spojeného s investicemi do místních energetických komunit a odstranění veškerých předsudků vůči nim; |
|
10. |
konstatuje, že cílem energetických družstev (právní forma organizační struktury – komunitní iniciativa) – z ekonomického a právního hlediska jde o jedinečný model vlastnictví – je získat místní výhody a moci zajišťovat služby související s energetickým odvětvím, vyrábět energie z vlastních/získaných obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu a prodej, vlastnit a provozovat akumulační systémy, mikrosoustavy a distribuční infrastruktury, provádět opatření v oblasti energetické účinnosti; |
|
11. |
domnívá se, že energetická družstva mohou přispět k decentralizaci, otevření a demokratizaci energetických systémů, a mít tak pozitivní dopad na udržitelný místní hospodářský a sociální rozvoj, a mohou tak rovněž přispět k potírání energetické chudoby a podporovat vytváření pracovních míst na místní úrovni; |
|
12. |
konstatuje, že využívání obnovitelných zdrojů energie je ve většině členských států stimulováno prostřednictvím režimů podpory uzpůsobených místním a regionálním specifikům. Některé země daly energii z obnovitelných zdrojů přednostní přístup, jiné zase zaručují přístup za přiměřených podmínek. Úřední povolování menších zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů se dá navíc podporovat a zjednodušovat několika různými způsoby, a to i v rámci regionálního a vnitrostátního plánování; |
|
13. |
doporučuje, aby byly jednotlivé režimy vnitrostátní podpory na evropské úrovni v nezbytné míře zefektivněny, a zajistilo se tak, že budou moci přispět k naplnění cílů udržitelného rozvoje, cílů Pařížské dohody a cílů evropské energetické unie; |
|
14. |
uznává, že je zapotřebí zlepšit politiku, která maximalizuje účinné využívání biomasy, jež přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů. Doporučuje podporovat optimální využívání odpadu z biomasy pocházejícího ze všech hospodářských a sociálních sektorů s cílem střednědobé a dlouhodobé výroby energie; |
|
15. |
doporučuje dále rozvíjet politický i legislativní rámec pro transformaci energetické infrastruktury a vzájemně je provázat, s cílem rozšířit propojení na místní, regionální a přeshraniční úrovni, větší kapacity pro skladování energie a inteligentní sítě, které by umožnily reagovat na poptávku a zajistily dodávky energie v systému větším podílem energie z obnovitelných zdrojů; |
Závěry a doporučení
|
16. |
zasazuje se o to, aby bylo díky stabilitě politik týkajících se energie z obnovitelných zdrojů a energetické transformace zaručeno převzetí odpovědnosti v oblasti energetiky na místní úrovni, včetně záruky mechanismů finanční podpory určené pro energii z obnovitelných zdrojů; |
|
17. |
vyzývá k užší koordinaci mezi regionálními a energetickými politikami EU a členských států s cílem využít značný přínos pro udržitelný regionální rozvoj, kterého lze dosáhnout přechodem na energii z obnovitelných zdrojů, včetně decentralizovaných energetických systémů, a snížením závislosti na (převážně dovážených) fosilních palivech; |
|
18. |
vyzývá k přijetí pravidel pro nediskriminační přístup místních energetických komunit na trh, pro jejich podporu uznáním jejich úlohy a specifických potřeb prostřednictvím politik a právních předpisů, pro zavedení politik/pravidel pro podporu místní/regionální spolupráce, pro přijetí zjednodušených a přiměřených předpisů a správních postupů, pro usnadnění přístupu k technickým a ekonomickým informacím, poradenství a financování; |
|
19. |
vyzývá členské státy EU, aby navrhly a prováděly různé společné formy převzetí odpovědnosti na místní úrovni v oblasti energetiky, neboť před místními energetickými komunitami v řadě členských států stojí výzvy týkající se fungování a získání přínosů na místní úrovni, dále nejednotné a atypické předpisy s ohledem na vývoj na trhu, neúplné vnitrostátní strategie a programy na podporu místních nebo regionálních energetických komunit a složité správní a právní rámce pro nové subjekty vstupující na trh s energií; |
A. Doporučení pro tvůrce rozhodnutí na úrovni EU
|
20. |
uznává, že evropské právní předpisy musí stanovit spravedlivé podmínky a minimální požadavky na podporu místních energetických komunit, aby EU mohla jít příkladem; |
|
21. |
doporučuje, aby nástroje politiky EU a vnitrostátní právní předpisy provádějící/doplňující právní předpisy EU měly příznivý vliv na rozvoj místních energetických komunit včetně energetických družstev; |
|
22. |
doporučuje, aby se v členských státech účelným a funkčním způsobem zaváděly definice „komunity energie z obnovitelných zdrojů“ a „místní energetické komunity“ či jiných funkčních pojmů, jako jsou komunální energetické společnosti, družstva, sdružení atd., s cílem poskytnout těmto organizacím přístup na energetický trh a lépe uznat jejich potřeby včetně potřeby podpory a případně dalších pobídek; |
Zachování stabilního politického prostředí pro podporu energie z obnovitelných zdrojů
|
23. |
konstatuje, že místní energetická komunita se často podílí na výrobě, dodávkách, distribuci a spotřebě energie z obnovitelných zdrojů; |
|
24. |
uznává, že místní energetické komunity se při financování a řízení rizik ve svých činnostech systematicky opírají o veřejné mechanismy podpory energie z obnovitelných zdrojů, ale tvůrci politik v EU uvádějí, že se odstupuje od podpůrných mechanismů, které nevycházejí z prémií a jsou nezávislé na trhu (např. fixní sazby); |
|
25. |
uznává, že přechod na režimy podpor a na tržní nabídky by mohl zmenšit dostupné finanční zdroje, které mají místní energetické komunity k dispozici, nebo dokonce vést k jejich vyloučení z trhu v důsledku zavedení komplikovaných požadavků v nabídkovém řízení; |
|
26. |
vybízí k tomu, aby vytváření specifických podpůrných mechanismů zůstalo v kompetenci členských států a právní předpisy a politiky EU neomezovaly podporu energie z obnovitelných zdrojů v členských státech pomocí tržních finančních opatření a byly nezávislé na trhu; |
Stanovení pravidel na trhu s energií, která mohou podpořit energetický přechod na všech úrovních systému
|
27. |
žádá, aby se maloobchodní trhy s elektřinou staly dynamičtější a konkurenceschopnější, a zdůrazňuje, že v zájmu toho, aby spotřebitelé energie měli plný prospěch z deregulovaných trhů s energií a aby místní energetické komunity mohly přispívat k diverzifikovanějšímu a flexibilnějšímu trhu, je důležité sledovat stupeň koncentrace na velkoobchodních a maloobchodních trzích s elektřinou a kontrolovat hospodářskou a finanční sílu a vliv různých účastníků trhu; |
|
28. |
domnívá se, že je velmi vhodné, aby byla díky zlepšení současného právního rámce EU u návrhů nového legislativního balíčku týkajícího se čisté energie, včetně návrhů nové směrnice o vnitřním trhu s energií, uznána úloha a zapojení místních energetických komunit do fungování energetického systému jako výrobců, distributorů a spotřebitelů energie a aby byla pravidla rozšířena na rozsah služeb poskytovaných místní energetickou komunitou a také na účinnost, skladování, řízení místních distribučních sítí a služby výkonové rovnováhy energetického systému; |
|
29. |
doporučuje, aby byla zjednodušena správní pravidla a postupy pro malé výrobce energie z obnovitelných zdrojů a pro místní energetické komunity s cílem zajistit, aby administrativní zátěž a explicitní/implicitní náklady tyto účastníky trhu, kterými jsou zpravidla různé samostatné energetické společnosti, nediskriminovaly; |
|
30. |
domnívá se, že pravidla a předpisy by neměly omezovat možnosti drobných držitelů kapacit obnovitelné energie nebo místních energetických komunit zajišťovat jak výrobu, tak dodávky energie, podobně jako možnosti specializovaných společností, a to i prostřednictvím inovativních iniciativ, jako jsou virtuální elektrárny; |
Zajištění důslednosti a soudržnosti různých politik
|
31. |
žádá, aby se v právních předpisech EU jednotně řešily a podporovaly místní energetické komunity a aby do nich byly začleněny pojmy „místní energetická komunita“ a „komunita energie z obnovitelných zdrojů“; |
B. Doporučení pro tvůrce rozhodnutí na vnitrostátní úrovni
|
32. |
důrazně doporučuje, aby byly rychle provedeny právní předpisy EU i společné energetické politiky a aby tvůrci rozhodnutí na vnitrostátní úrovni vymezili vnitrostátní cíle a specifické pobídky pro místní energetickou komunitu; |
Uznání úlohy a specifických potřeb místních energetických komunit v příslušných vnitrostátních právních předpisech a politikách
|
33. |
uznává, že návrhy v legislativním balíčku týkajícím se obecně energie a zejména čisté energie zdůrazňují opatření pro uznávání úlohy místních energetických komunit v transformaci energetiky na úrovni EU, a obdobné předpisy o místních energetických komunitách, které by však braly ohled na specifické vnitrostátní požadavky, by v této souvislosti měly přijmout členské státy; |
Vytvoření zásad a pravidel podporujících místní energetické komunity a místní spolupráci
|
34. |
naléhavě žádá, aby tvůrci rozhodnutí na vnitrostátní úrovni zavedli srozumitelné politiky/pravidla pro podporu místních energetických komunit. Tato pravidla by mohla umožnit:
|
|
35. |
zdůrazňuje, že je možné stanovit pravidla pro případné přínosy, aby se zajistilo, že zůstanou na úrovni místních komunit a budou podporovat spíše společenský a hospodářský rozvoj komunit než podílníky projektů; |
|
36. |
uznává, že pomocí vnitrostátní politiky lze podporovat udržitelnost a environmentální aspekty projektů komunit v oblasti energetiky, nabízet finanční pobídky (například daňové úlevy, investiční podpory) nebo snížení nákladů na energii a lze poskytnout dodatečné pobídky pro nezávislé projekty nebo projekty nabízející řadu služeb a výhod; |
Přijetí zjednodušených a přiměřených právních a správních postupů pro místní energetické komunity
|
37. |
podporuje požadavky na vytvoření jednotného kontaktního místa pro postupy schvalování a povolování projektů, uvedené v návrhu nové směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, která členským státům poskytuje vhodný rámec pro řešení přizpůsobená vnitrostátnímu a místnímu kontextu; |
Zajištění přístupu místních energetických komunit k technickým informacím, pokynům a financování
|
38. |
uznává, že projekty místních energetických komunit a energetických družstev profitovaly z finančních možností dostupných prostřednictvím režimů veřejné podpory i finančních prostředků dostupných prostřednictvím iniciativ EU nebo komerčních bank; |
|
39. |
doporučuje, aby se na vnitrostátní úrovni vytvořily režimy finanční podpory určené pro místní energetické komunity, zejména ve fázi plánování a spouštění projektů (například přeměna dotací na úvěry, zajištění nebo možnosti získání úvěru s nízkými náklady atd.), včetně zjednodušení přístupu k technickým informacím a pokynům pro spuštění, financování a provádění komunitních projektů; |
C. Doporučení pro místní a regionální orgány
Přijetí místních politik pro rozvoj místních energetických komunit
|
40. |
zdůrazňuje, že místní a regionální orgány mohou doplňovat politiky EU a vnitrostátní politiky o další cíle týkající se příspěvku místních energetických komunit k místním cílům v oblasti energetického odvětví; řada měst se například účastní iniciativy Pakt starostů a primátorů, v jejímž rámci byly vypracovány místní akční plány v oblasti energetiky a klimatu; |
|
41. |
vyzývá místní a regionální orgány, aby určily místní/regionální energetické komunity, které mohou přispět k plnění místních energetických cílů a cílů souvisejících se sociální politikou, aby určily mechanismy podpory jejich rozvoje a poradenské služby, a to nediskriminačním způsobem, je-li to nutné; |
Prozkoumání možností uzavřít partnerství s místními energetickými komunitami nebo možností vytvářet místní energetické komunity
|
42. |
domnívá se, že pro posílení přispění místních energetických komunit k cílům místní politiky mohou místní a regionální orgány uzavřít partnerství s existujícími komunitami nebo ve spolupráci s místními občany vytvářet nové komunity; |
|
43. |
zdůrazňuje, že místní a regionální orgány a místní energetické komunity jsou navzájem se doplňující partneři; místní a regionální orgány poskytují rámec pro projekty výroby energie z obnovitelných zdrojů, administrativní podporu a zvýhodněné sazby a místní energetická komunita je odpovědná za odborné technické znalosti a hospodářskou a finanční pomoc při provádění projektů; |
|
44. |
je přesvědčen, že místní a regionální orgány hrají důležitou roli v oblasti transformace energetiky tím, že přebírají odpovědnost za místní rozvodné energetické sítě a za jejich vlastnictví nebo správu prostřednictvím podpůrných podniků služeb. Tyto orgány mají primární roli při zvyšování povědomí občanů o příležitostech zapojení do odvětví energetiky na místní úrovni a při šíření příslušných informací. |
V Bruselu dne 6. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
III Přípravné akty
VÝBOR REGIONŮ
132. plenární zasedání VR, 5. 12. 2018–6. 12. 2018
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/41 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Nařízení o společných ustanoveních
(2019/C 86/06)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Nový bod odůvodnění za 3. bodem odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Pokud jde o společnou zemědělskou politiku (SZP), měly by být zachovány silné součinnosti a vazby mezi Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a druhým pilířem (EZFRV) společné zemědělské politiky. EZFRV nesmí být vyloučen z nařízení o obecných ustanoveních, aby se zachovala pevná vazba mezi ním a strukturami k provádění strukturálních fondů, které již v členských státech fungují. |
Odůvodnění
Bude důležité zachovat vysoký stupeň součinnosti mezi EZZF a EZFRV, který umožní začlenění EZFRV do nařízení o společných ustanoveních. Proto by EZFRV měl zůstat součástí nařízení o společných ustanoveních, což by vyžadovalo příslušné změny následujících částí textu, zejména 2. a 23. bodu odůvodnění a článků 17, 31, 48 a 58.
Pozměňovací návrh 2
Nový bod odůvodnění za 4. bodem odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Je třeba věnovat zvláštní pozornost venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. |
Odůvodnění
S ohledem na cíle stanovené v článku 174 SFEU je nezbytný konkrétní odkaz na regiony, které jsou znevýhodněny přírodními a demografickými podmínkami.
Pozměňovací návrh 3
5. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Při provádění fondů by měly být dodržovány horizontální zásady podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s článkem 9 této úmluvy a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by měly usilovat o odstranění nerovností, o prosazování rovnosti žen a mužů a o systematické zohledňování genderových aspektů a měly by bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu musí být operace ve prospěch podniků v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory, jak jsou stanovena v článcích 107 a 108 SFEU. |
Při provádění fondů by měly být dodržovány horizontální zásady podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s článkem 9 této úmluvy a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by měly usilovat o odstranění nerovností a o prosazování rovnosti žen a mužů a měly by bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Genderové rozpočtování by mělo být začleňováno do všech fází provádění příslušných fondů, od fáze programování až po podávání zpráv, mimo jiné prostřednictvím genderových ukazatelů a sběru údajů rozlišených podle pohlaví. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu musí být operace ve prospěch podniků v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory, jak jsou stanovena v článcích 107 a 108 SFEU. |
Odůvodnění
Je důležité zajistit, aby fondy zohledňovaly i genderové aspekty, což zajistí rovnost ve všech oblastech, jichž se fondy týkají, a přispěje k inkluzivní společnosti.
Pozměňovací návrh 4
10. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Část rozpočtu Unie přidělená fondům by měla být Komisí prováděna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy, ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení] (dále jen „finanční nařízení“). Proto by při provádění fondů pod sdíleným řízením měla Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, například zásadu řádného finančního řízení a nediskriminace. |
Část rozpočtu Unie přidělená fondům by měla být Komisí prováděna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy, ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení] (dále jen „finanční nařízení“). Proto by při provádění fondů pod sdíleným řízením měla Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, například zásadu řádného finančního řízení a nediskriminace. Za přípravu a provádění programů by měly být odpovědné členské státy na příslušné územní úrovni – v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem – a subjekty jimi pro tento účel určené. |
Odůvodnění
V nařízení o společných ustanoveních by měla být jasně vyjádřena potřeba zapojení příslušné územní úrovně při plném dodržování zásady subsidiarity, aby byl zajištěn místní přístup.
Pozměňovací návrh 5
11. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Zásada partnerství je klíčovým prvkem při provádění fondů, vychází z přístupu víceúrovňové správy a zajišťuje zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů. Aby byla zajištěna kontinuita v organizaci partnerství, mělo by se nadále používat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 [13]. |
Zásada partnerství je klíčovým prvkem při provádění fondů, vychází z přístupu víceúrovňové správy a zajišťuje zapojení místních a regionálních orgánů, občanské společnosti a sociálních partnerů. Je nástrojem, jehož pomocí lze zapojit zainteresované subjekty a probudit v nich pocit spoluodpovědnosti, a přibližuje Evropu jejím občanům. Aby byla zajištěna kontinuita v organizaci partnerství, mělo by se nadále používat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 [13]. |
Odůvodnění
Je třeba výslovně uvést místní a regionální orgány ve všech bodech odůvodnění a článcích nařízení o společných ustanoveních, v nichž se hovoří o zásadě partnerství a víceúrovňové správě.
Pozměňovací návrh 6
12. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik . Členské státy vypracovávají na podporu těchto priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a prostředky Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z fondů, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU. |
Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění reformovaný evropský semestr , který začleňuje víceúrovňovou správu a je harmonizován s novou dlouhodobou strategií EU zaměřenou na provádění cílů v oblasti udržitelného rozvoje . Členské státy vypracovávají na podporu těchto priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být rozvíjeny ve spolupráci s vnitrostátními, regionálními a místními orgány a předkládány na začátku přezkumu v polovině programového období a s ohledem na něj souběžně s národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a prostředky Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z fondů, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU. |
Odůvodnění
Reformovaný cyklus evropského semestru na začátku přezkumu v polovině programového období a s ohledem na něj by mohl být využit k lepšímu přizpůsobení cyklu semestru víceletým investičním prioritám politiky soudržnosti.
Pozměňovací návrh 7
13. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členské státy by měly určit, jak jsou při přípravě programových dokumentů zohledňována příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá podle čl. 121 odst. 2 SFEU a příslušná doporučení Rady přijatá podle čl. 148 odst. 4 SFEU. Během programového období 2021–2027 (dále jen „programové období“) by členské státy měly pravidelně informovat monitorovací výbor a Komisi o pokroku při provádění programů na podporu doporučení pro jednotlivé země. Během přezkumu v polovině období by členské státy měly mimo jiné zvážit potřebu změn programu tak, aby zohledňoval příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá nebo změněná po zahájení programového období. |
Členské státy by měly určit, jak jsou při přípravě programových dokumentů zohledňována příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá podle čl. 121 odst. 2 SFEU , která jsou relevantní pro oblast působnosti a poslání fondů, a příslušná doporučení Rady přijatá podle čl. 148 odst. 4 SFEU a kompletní územní analýza zohledňující regionální rozměr a úlohu regionálních orgánů při provádění doporučení pro jednotlivé země . Během programového období 2021–2027 (dále jen „programové období“) by členské státy měly pravidelně informovat monitorovací výbor a Komisi o pokroku při provádění programů na podporu doporučení pro jednotlivé země , která jsou relevantní pro oblasti působnosti a poslání fondů . Během přezkumu v polovině období by členské státy měly mimo jiné zvážit potřebu změn programu tak, aby zohledňoval příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá nebo změněná po zahájení programového období , a to v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány . |
Odůvodnění
Posílení územního rozměru evropského semestru, který by měl zahrnovat kompletní územní analýzu a zohledňovat regionální rozměr a úlohu regionálních orgánů při provádění doporučení pro jednotlivé země.
Pozměňovací návrh 8
Nový bod odůvodnění za 19. bodem odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
V důsledku klesajícího podílu osob v produktivním věku a rostoucího podílu důchodců v celkové skladbě obyvatelstva, jakož i problémů spojených s populačními změnami se i nadále očekává, že bude vyvíjen tlak mimo jiné na vzdělávací systémy a systémy sociálního zabezpečení i na hospodářskou konkurenceschopnost. Přizpůsobení se těmto demografickým změnám představuje jednu z hlavních výzev, jimž mají místní a regionální orgány čelit v nadcházejících letech, a měla by jim být věnována mimořádná pozornost v regionech, jež jsou demografickou změnou nejvíce postiženy. |
Odůvodnění
Měla by se vzít v úvahu specifická situace oblastí s demografickou změnou.
Pozměňovací návrh 9
40. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
S cílem maximálně zúročit investice, které jsou zcela či částečně financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o součinnost zejména mezi fondy a přímo řízenými nástroji, včetně nástroje pro provádění reforem . K dosažení této součinnosti by měly sloužit klíčové mechanismy, konkrétně uznávání paušálních sazeb pro způsobilé náklady programu Horizont Evropa v případě podobných operací a možnost kombinovat financování z různých nástrojů Unie v rámci téže operace, aniž by docházelo ke dvojímu financování. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla pro doplňkové financování z fondů. |
S cílem maximálně zúročit investice, které jsou zcela či částečně financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o součinnost zejména mezi fondy a přímo řízenými nástroji, a to prostřednictvím rozvoje snadno použitelných mechanismů, podpory řešení založených na víceúrovňové správě a účinné koordinace politiky, které budou v souladu se zásadou subsidiarity . K dosažení této součinnosti by měly sloužit klíčové mechanismy, konkrétně uznávání paušálních sazeb pro způsobilé náklady programu Horizont Evropa v případě podobných operací a možnost kombinovat financování z různých nástrojů Unie v rámci téže operace, aniž by docházelo ke dvojímu financování. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla pro doplňkové financování z fondů. |
Odůvodnění
VR má vážné pochybnosti ohledně užitečnosti a odůvodněnosti nástroje pro provádění reforem.
Využívání synergií s jinými programy EU musí být snadné a musí vycházet z podpory řešení víceúrovňové správy a pevné koordinace politiky.
Pozměňovací návrh 10
46. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Aby se usnadnil rychlý začátek provádění programu, mělo by se zjednodušit převzetí prováděcích opatření z předchozího programového období. S patřičnými úpravami podle potřeby by se mělo zachovat využívání počítačového systému, který již byl zaveden v předchozím programovém období, pokud nebude nutná nová technologie. |
Aby se usnadnil rychlý začátek provádění programu, mělo by se zjednodušit převzetí prováděcích opatření a dalších částí administrativního a kontrolního systému z předchozího programového období. S patřičnými úpravami podle potřeby by se mělo zachovat využívání počítačového systému, který již byl zaveden v předchozím programovém období, pokud nebude nutná nová technologie. |
Odůvodnění
Převzetí prováděcích opatření z předchozího programového období by mělo být rozšířeno o další části administrativního a kontrolního systému.
Pozměňovací návrh 11
49. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
S cílem optimalizovat součinnost mezi fondy a přímo řízenými nástroji by mělo být zjednodušeno poskytování podpory operacím, které již obdržely certifikaci pečeť excelence. |
S cílem optimalizovat součinnost mezi fondy a přímo řízenými nástroji musí být zavedena zvláštní opatření zaměřená na lepší kombinaci místního přístupu EFRR, EZFRV a ESF+ . Zejména by v zájmu podpory inovačních ekosystémů a lepšího propojení mezi financováním výzkumu a vývoje a strategiemi pro inteligentní specializaci na vnitrostátní a regionální úrovni mělo být v souladu s prioritami označenými řídicími orgány zjednodušeno a dále rozvinuto udělování certifikace pečeť excelence a financování relevantních projektů z ESIF . |
Odůvodnění
Lepší harmonizace nástrojů EU by neměla být jednosměrnou záležitostí. Pečeť excelence na podporu synergií s financováním z programu Horizont by také měla být lépe propojena s inovačními ekosystémy v rámci provádění programu Horizont.
Pozměňovací návrh 12
61. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pro určování regionů a oblastí, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z fondů, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému třídění regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (1), ve znění nařízení Komise (EU) č. 868/2014 (2) . |
Pro určování regionů a oblastí, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z fondů, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému třídění regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (1), ve znění nejnovějšího dostupného seznamu regionů úrovně NUTS II, k němuž může nezbytné údaje poskytnout Eurostat . |
Odůvodnění
Je nezbytné odkázat na nejnovější verzi seznamu NUTS, k němuž může Eurostat poskytnout potřebné údaje na úrovni NUTS 2 za tři po sobě jdoucí roky.
Pozměňovací návrh 13
64. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Určitá výše prostředků z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měla být přidělena na Evropskou městskou iniciativu, která by se měla provádět pod přímým nebo nepřímým řízením Komise. |
Určitá výše prostředků z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měla být přidělena na Evropskou městskou iniciativu, aby mohla přispět k dalšímu rozvoji městské agendy EU, a tato iniciativa by se měla provádět pod přímým nebo nepřímým řízením Komise nebo prostřednictvím sdíleného řízení . |
Odůvodnění
Nová Evropská městská iniciativa by rovněž měla hrát klíčovou úlohu v dalším rozvoji městské agendy EU. Umožněním postupu sdíleného řízení se zvýší flexibilita.
Pozměňovací návrh 14
Čl. 2 odst. 8
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
„příjemcem“: […]
|
„příjemcem“: […]
|
Odůvodnění
Definice příjemce v souvislosti s režimy státní podpory by měla vycházet z definice aktuálně platné kvůli souhrnnému nařízení. Tím se pokryje model přesunu grantů v operačních programech.
Pozměňovací návrh 15
Čl. 4 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti a ENRF podporují tyto cíle politiky: |
EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti a ENRF podporují tyto cíle politiky: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
V nařízení o společných ustanoveních chybí konkrétní odkaz na malé a střední podniky a cestovní ruch. CP5 by navíc měl být průřezový, a měl by tedy sloužit k plnění CP 1–4.
Pozměňovací návrh 16
Čl. 4 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členské státy poskytují informace o podpoře plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu s použitím metodiky založené na typech intervence v závislosti na daném fondu. Tato metodika spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti jsou koeficienty přiděleny dimenzím a kódům pro typy intervencí stanoveným v příloze I. |
Členské státy poskytují informace o podpoře plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu s použitím metodiky založené na typech intervence v závislosti na daném fondu. Tato metodika vychází ze stávajících právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. V případě EFRR, EZFRV, ESF+ a Fondu soudržnosti jsou koeficienty přiděleny dimenzím a kódům pro typy intervencí stanoveným v příloze I. |
Odůvodnění
Požadavek na rozvoj metodiky zohlednění otázek životního prostředí při přípravě a provádění dohod o partnerství a programů je založen na stávajících právních předpisech EU v oblasti životního prostředí.
Pozměňovací návrh 17
Čl. 4 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členské státy a Komise zajistí koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy a jinými nástroji Unie, jako je program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Optimalizují mechanismy koordinace mezi odpovědnými subjekty za účelem zabránění zdvojování úsilí během plánování a provádění. |
Členské státy , místní a regionální orgány a Komise na základě zásad partnerství v článku 6, subsidiarity a víceúrovňové správy zajistí v souladu se svými institucionálními, právními a finančními rámci koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy , včetně EZFRV, a jinými nástroji Unie, jako je program na podporu reforem, včetně nástroje pro technickou podporu. Optimalizují mechanismy koordinace mezi odpovědnými subjekty za účelem zabránění zdvojování úsilí během plánování a provádění. |
Odůvodnění
Vzhledem k neexistenci společného strategického rámce v novém nařízení o společných ustanoveních je nutné zajistit plné zapojení místních a regionálních orgánů do koordinace fondů.
Pozměňovací návrh 18
Článek 6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Každý členský stát naváže partnerskou spolupráci s příslušnými regionálními a místními orgány. |
Každý členský stát naváže v souladu se svým institucionálním a právním rámcem partnerskou spolupráci s příslušnými regionálními a místními orgány. |
||||
|
Partnerská spolupráce zahrnuje minimálně tyto partnery: |
Partnerská spolupráce zahrnuje minimálně tyto partnery: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
[…] |
[…] |
||||
|
4. Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění programů. |
4. Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění programů. Doporučení partnerů a zúčastněných stran budou zveřejněna. |
||||
|
[…] |
[…] |
Odůvodnění
Regionální parlamenty a shromáždění by také měly být zahrnuty v souladu se zavedenými systémy víceúrovňové správy.
Pozměňovací návrh 19
Čl. 6 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Partnerská spolupráce se navazuje a provádí v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 (1). |
Partnerská spolupráce se navazuje a provádí v souladu s kodexem chování pro partnerskou spolupráci a víceúrovňovou správu zakotveným v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 a uznává místní a regionální orgány jako plnohodnotné partnery (1). |
Odůvodnění
Kodex chování pro partnerskou spolupráci je v současné době stanoven v aktu v přenesené pravomoci ke stávajícímu nařízení o společných ustanoveních. Za účelem zlepšení viditelnosti kodexu chování by měl být připojen k nařízení o společných ustanoveních jako příloha. Právní akt by měl být aktualizován – bez ohledu na právní formu! To by vyžadovalo příslušné změny následujících částí textu nařízení o společných ustanoveních, zejména 11. bodu odůvodnění a článků 11 a 21.
Pozměňovací návrh 20
Článek 8
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
|
Dohoda o partnerství obsahuje tyto prvky: […] |
Dohoda o partnerství obsahuje tyto prvky: […] |
||||||||
|
|
||||||||
|
|
[…] |
||||||||
|
|
|
||||||||
|
[…] |
[…] |
Odůvodnění
Úzká vazba na evropské partnerství v rámci programu Horizont je nezbytná pro zajištění lepší doplňkovosti a synergií s fondy politiky soudržnosti. Pro splnění požadavků článku 174 je nezbytný konkrétní odkaz na zeměpisné oblasti, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami.
Pozměňovací návrh 21
Čl. 9 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise posoudí dohodu o partnerství a její soulad s tímto nařízením a s pravidly pro jednotlivé fondy. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země. |
Komise posoudí dohodu o partnerství a její soulad s tímto nařízením a s pravidly pro jednotlivé fondy. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země , byla-li výslovně zahrnuta do národních programů reforem po jednáních s místními a regionálními orgány v souladu s článkem 6 tohoto nařízení . |
Odůvodnění
Doporučení pro jednotlivé země jsou přípustná, pokud byla vypracována na základě zásady partnerství.
Pozměňovací návrh 22
Čl. 10 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členské státy mohou v dohodě o partnerství nebo v žádosti o změnu programu vyčlenit částku z ERDF, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF, kterou se má přispět do InvestEU a poskytnout prostřednictvím rozpočtových záruk. Částka, kterou se má přispět do InvestEU, nepřekročí 5 % celkového přídělu z každého fondu s výjimkou řádně odůvodněných případů. Takové příspěvky nepředstavují převod zdrojů podle článku 21. |
Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech a v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem vyčlenit v dohodě o partnerství nebo v žádosti o změnu programu částku z ERDF, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF, kterou se má přispět do InvestEU a poskytnout prostřednictvím rozpočtových záruk. Částka, kterou se má přispět do InvestEU, nepřekročí 5 % celkového přídělu z každého fondu s výjimkou řádně odůvodněných případů , aniž by byl oslaben místní přístup fondů . Takové příspěvky nepředstavují převod zdrojů podle článku 21. |
Odůvodnění
Dobrovolný převod prostředků do InvestEU by neměl oslabit místní přístup fondů politiky soudržnosti a zavedené systémy víceúrovňové správy.
Pozměňovací návrh 23
Čl. 11 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pro každý specifický cíl jsou v tomto nařízení stanoveny nezbytné podmínky pro jeho účinné a efektivní plnění (dále jen „základní podmínky“). |
Pro každý specifický cíl jsou v tomto nařízení stanoveny nezbytné podmínky pro jeho účinné a efektivní plnění (dále jen „základní podmínky“). |
|
|
Základní podmínky se použijí pouze do té míry a za té podmínky, že budou přispívat k dosažení specifických cílů sledovaných v rámci priorit programu a že subjekty odpovědné za programy budou mít možnost je ovlivnit. |
|
Příloha III stanoví horizontální základní podmínky vztahující se na všechny specifické cíle a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění. |
S ohledem na výše uvedené příloha III stanoví horizontální základní podmínky vztahující se na všechny specifické cíle a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění. |
|
Příloha IV stanoví tematické základní podmínky pro EFRR, Fond soudržnosti a ESF+ a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění. |
Příloha IV stanoví tematické základní podmínky pro EFRR, Fond soudržnosti, EZFRV a ESF+ a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění. |
Odůvodnění
Ačkoli byla pravidla pro splnění předběžných podmínek zjednodušena, je důležité zdůraznit také to, že by základní podmínky měly být úzce propojeny s cíli fondů politiky soudržnosti zakotvenými ve Smlouvě.
Pozměňovací návrh 24
Čl. 11 odst. 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Výdaje související s operací týkající se daného specifického cíle nelze zahrnout do žádostí o platbu, dokud Komise neuvědomí členský stát o splnění základní podmínky podle odstavce 4. |
Výdaje související s operací týkající se daného specifického cíle mohou být zahrnuty do žádostí o platbu také před tím, než Komise uvědomí členský stát o splnění základní podmínky podle odstavce 4 , aniž je dotčeno pozastavení úhrad, než dojde ke splnění podmínky . |
|
[…] |
[…] |
Odůvodnění
Ačkoli byla pravidla pro splnění předběžných podmínek zjednodušena, je důležité zabránit prodlením při provádění programů.
Pozměňovací návrh 25
Čl. 12 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členský stát stanoví výkonnostní rámec, jenž umožní monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu v průběhu jeho provádění a přispěje k měření celkové výkonnosti fondů. |
Členský stát , v úzké spolupráci s příslušným řídícím orgánem a při plném dodržování kodexu chování pro partnerskou spolupráci a víceúrovňovou správu, stanoví výkonnostní rámec, jenž umožní monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu v průběhu jeho provádění a přispěje k měření celkové výkonnosti fondů. |
|
[…] |
[…] |
Odůvodnění
Za přípravu programu a stanovení jeho výkonnostního rámce je odpovědný řídící orgán.
Pozměňovací návrh 26
Článek 14
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
1. Členský stát přezkoumá všechny programy podporované z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti a zohlední při tom tyto prvky: |
1. V případě programů podporovaných z EFRR, ESF+ , EZFRV a Fondu soudržnosti členský stát provede přezkum v polovině období . Členský stát a územní úroveň odpovědná za program přezkoumají všechny programy a zohlední při tom tyto prvky: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
2. Do 31. března 2025 předloží členský stát Komisi žádost o změnu každého programu v souladu s čl. 19 odst. 1. Členský stát odůvodní změnu na základě prvků stanovených v odstavci 1. |
2. Do 30. června 2025 předloží případně členský stát Komisi žádost o změnu každého programu v souladu s čl. 19 odst. 1. Členský stát odůvodní změnu na základě prvků stanovených v odstavci 1. |
||||
|
Revidovaný program musí obsahovat: |
Revidovaný program musí obsahovat: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
3. Pokud přezkum vede k předložení nového programu, musí plán financování podle čl. 17 odst. 3 písm. f) bodu ii) obsahovat celkovou výši finanční podpory pro každý fond platnou od roku schválení programu. |
3. Pokud přezkum vede k předložení nového programu, musí plán financování podle čl. 17 odst. 3 písm. f) bodu ii) obsahovat celkovou výši finanční podpory pro každý fond platnou od roku schválení programu. |
Odůvodnění
Přezkum v polovině období by měl být založen na závazcích týkajících se fondů, které jednotlivé členské státy přijaly na celé období, aby se zajistila předvídatelnost fondů. Lhůta pro předložení žádosti o změnu je příliš krátká, aby zajistila dostatečné zohlednění výsledků z roku 2024. Kromě toho lze žádost o změnu programu podat jen v případech, kdy je to nutné.
Pozměňovací návrh 27
Čl. 15 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Komise může členský stát požádat, aby přezkoumal příslušné programy a navrhl jejich změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. |
Komise může členský stát požádat, aby přezkoumal příslušné programy a navrhl jejich změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady , která jsou vhodná pro dosažení cíle podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti . |
||||
|
Taková žádost může být učiněna z těchto důvodů:
|
Takový požadavek lze vznést v zájmu podpory provádění příslušného doporučení pro jednotlivé země přijatého v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a příslušného doporučení Rady přijatého v souladu s čl. 148 odst. 4 SFEU, které je určeno dotyčnému členskému státu. |
Odůvodnění
Musí být zajištěno, že změny programů na základě doporučení pro jednotlivé země budou vhodné pro dosažení cíle podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti zakotveného ve Smlouvě. VR je proti makroekonomickým podmínkám v politice soudržnosti.
Pozměňovací návrh 28
Čl. 15 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Žádost Komise adresovaná členskému státu v souladu s odstavcem 1 musí být odůvodněná s odkazem na potřebu podporovat provádění příslušných doporučení a musí uvádět dotčené programy nebo priority a povahu očekávaných změn. |
Žádost Komise adresovaná členskému státu v souladu s odstavcem 1 musí být odůvodněná s odkazem na potřebu podporovat provádění příslušných doporučení a musí uvádět dotčené programy nebo priority a povahu očekávaných změn. Takovou žádost nelze učinit před rokem 2022 nebo po roce 2026 ani v souvislosti s týmž programem ve dvou po sobě následujících letech. |
Odůvodnění
Nové nařízení o společných ustanoveních by také mělo zahrnovat lhůtu pro změny ve znění podobném současnému nařízení o společných ustanoveních.
Pozměňovací návrh 29
Čl. 15 odst. 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||
|
Komise podá návrh Radě, aby zcela nebo částečně pozastavila závazky nebo platby u jednoho nebo více programů členského státu v těchto případech:
Upřednostňuje se pozastavení závazků; platby se pozastavují pouze v případě, kdy je žádoucí okamžité opatření, a v případě významného neplnění požadavků. Pozastavení plateb se vztahuje na žádosti o platbu předložené v souvislosti s dotčenými programy po dni přijetí rozhodnutí o pozastavení. Komise může z důvodu výjimečných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotčeného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí nebo doporučení uvedeného v předchozím pododstavci doporučit, aby Rada pozastavení uvedené v témže pododstavci zrušila. |
|
Odůvodnění
VR je proti makroekonomickým podmínkám v politice soudržnosti. Odstranění odstavce 7 by muselo být doplněno odpovídajícími změnami následujících odstavců tohoto článku (odstranění odstavců 8 a 10, změna odstavců 9 a 11).
Pozměňovací návrh 30
Čl. 15 odst. 12
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise průběžně informuje Evropský parlament o provádění tohoto článku. Zejména Komise neprodleně informuje Evropský parlament v případě, kdy některý členský stát splňuje jednu z podmínek uvedených v odstavci 7, a sdělí mu podrobnosti o fondech a programech, u nichž by mohlo dojít k pozastavení závazků. |
Komise průběžně informuje Evropský parlament o provádění tohoto článku. |
|
Evropský parlament může Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o uplatňování tohoto článku s ohledem na předávání informací uvedených v prvním pododstavci. |
Evropský parlament může Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o uplatňování tohoto článku s ohledem na předávání informací uvedených v prvním pododstavci. Evropský parlament může vyzvat Evropský výbor regionů, aby k této věci předložil své stanovisko. |
|
Komise předá návrh na pozastavení závazků nebo návrh na zrušení tohoto pozastavení Evropskému parlamentu a Radě. |
Komise předá návrh na pozastavení závazků nebo návrh na zrušení tohoto pozastavení Evropskému parlamentu a Radě okamžitě po jeho přijetí. Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby vysvětlila důvody pro svůj návrh . |
Odůvodnění
Strukturovaný dialog mezi Komisí a EP by také mohl být využit k posouzení regionálních důsledků. EP by tak mohl vyzvat VR, aby se do této debaty zapojil. Komise musí rozhodnutí předat okamžitě, aby se zabránilo zbytečným prodlením.
Pozměňovací návrh 31
Čl. 16 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členské státy připraví programy pro provádění fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. |
Členské státy nebo příslušné řídicí orgány ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 6 připraví programy pro provádění fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Programy budou vypracovány v souladu s kodexem chování pro partnerskou spolupráci a víceúrovňovou správu. |
Odůvodnění
V zájmu větší jasnosti tohoto odstavce.
Pozměňovací návrh 32
Článek 17
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
|
[…] |
[…] |
||||||||
|
3. Každý program stanoví: |
3. Každý program stanoví: |
||||||||
|
[…] |
[…] |
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
[…] |
[…] |
||||||||
|
|
||||||||
|
[…] |
[…] |
||||||||
|
7. Členský stát sdělí Komisi veškeré změny informací uvedených v odst. 3 písm. j), aniž by bylo nutné program měnit. |
7. Příslušný řídicí orgán sdělí Komisi veškeré změny orientačního seznamu plánovaných operací strategického významu uvedených v odst. 3 písm. d) bodě i) a informací uvedených v odst. 3 písm. d) bodě iii) a vii) a písm. j), aniž by bylo nutné program měnit. |
Odůvodnění
V zájmu zvýšení flexibility by se seznamy neměly uzavírat na začátku programu. Za účelem podpory víceúrovňové správy a vyhnutí se prodlevám v provádění programů by řídicí orgány pověřené prováděním fondů měly mít možnost po získání souhlasu monitorovacího výboru oznámit Komisi změny některých částí programu.
Pozměňovací návrh 33
Čl. 17 odst. 6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti u programů předložených podle článku 16 obsahuje tabulka uvedená v odst. 3 písm. f) bodu ii) pouze částky na roky 2021 až 2025 . |
V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti u programů předložených podle článku 16 obsahuje tabulka uvedená v odst. 3 písm. f) bodu ii) částky na roky 2021 až 2027, přičemž částky na roky 2026 až 2027 jsou pouze orientační a závisí na výsledcích přezkumu v polovině období uvedeného v článku 14 . |
Odůvodnění
Aby bylo možné kombinovat možnosti přerozdělování v rámci programů po přezkumu v polovině období a jistoty přídělu na celé období, doporučuje se, aby bylo výslovně stanoveno, že příděl na roky 2026 až 2027 je pouze orientační.
Pozměňovací návrh 34
Článek 18
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. Komise posoudí program a jeho soulad s tímto nařízením, s nařízeními pro specifické fondy a také s dohodou o partnerství. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země. |
1. Komise posoudí program a jeho soulad s tímto nařízením, s nařízeními pro specifické fondy a také s dohodou o partnerství. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země , pokud souvisejí s cíli fondů . |
|
2. Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení programu členským státem. |
2. Komise může na základě všech relevantních informací vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení programu členským státem. |
|
3. Členský stát přezkoumá program s přihlédnutím k připomínkám Komise. |
3. Členský stát přezkoumá program v souladu s kodexem chování pro partnerskou spolupráci a víceúrovňovou správu a přihlédne k připomínkám Komise. |
Odůvodnění
Doporučení pro jednotlivé země jsou přípustná, pokud byla při jejich vypracování použita zásada partnerství.
Pozměňovací návrh 35
Čl. 19 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členský stát může předložit odůvodněnou žádost o změnu programu spolu s pozměněným programem uvádějící očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů. |
Členský stát může po konzultaci s dotčenými regionálními a místními orgány a v souladu s článkem 6 předložit odůvodněnou žádost o změnu programu spolu s pozměněným programem uvádějící očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů. |
Odůvodnění
Do přezkumu programu by měly být zapojeny místní a regionální orgány.
Pozměňovací návrh 36
Čl. 19 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise posoudí uvedenou změnu a její soulad s tímto nařízením a s nařízeními pro specifické fondy, včetně požadavků na vnitrostátní úrovni a do tří měsíců od předložení pozměněného programu může vyjádřit své připomínky. |
Komise posoudí uvedenou změnu a její soulad s tímto nařízením a s nařízeními pro specifické fondy, včetně požadavků na vnitrostátní úrovni a do jednoho měsíce od předložení pozměněného programu může vyjádřit své připomínky. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné doplňující informace. |
Odůvodnění
Proces změny operačního programu je také třeba doplnit o možnost, aby členský sát poskytl Komisi veškeré nezbytné informace.
Pozměňovací návrh 37
Čl. 19 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členský stát přezkoumá změnu programu a vezme při tom v úvahu připomínky Komise. |
Členský stát přezkoumá změnu programu s přihlédnutím k připomínkám Komise. |
Odůvodnění
Zohlednění připomínek Komise podléhá projednání, jelikož nejsou závazné.
Pozměňovací návrh 38
Čl. 19 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise schválí změnu programu nejpozději do šesti měsíců od jejího předložení členským státem. |
Komise schválí změnu programu nejpozději do tří měsíců od jejího předložení členským státem. |
Odůvodnění
Lhůta ke schválení by měla být zkrácena, aby se celý proces urychlil.
Pozměňovací návrh 39
Čl. 19 odst. 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členský stát může během programového období převést až 5 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 3 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného fondu a stejného programu. V případě programů podporovaných z EFRR a ESF+ se převod týká pouze přídělů pro stejnou kategorii regionu. |
Členský stát může při plném dodržování kodexu chování pro partnerskou spolupráci a víceúrovňovou správu během programového období převést až 10 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 5 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného fondu a stejného programu. |
|
[…] |
[…] |
Odůvodnění
Navýšení limitu až na 5 % by podpořilo flexibilitu. Převody v případě EFRR a ESF+ se týkají stejné kategorie regionů (jako v původním návrhu Komise).
Pozměňovací návrh 40
Článek 20
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. Z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti lze společně poskytovat podporu programům v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst. |
1. Z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a – v případě komunitně vedeného místního rozvoje a integrovaných územních investic – z EZFRV lze společně poskytovat podporu programům v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst. |
|
2. Z EFRR a ESF+ lze doplňkovým způsobem a v rámci limitu 10 % podpory z těchto fondů pro každou prioritu programu financovat celou operaci, jejíž náklady jsou způsobilé k poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, nebo část takové operace, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady nezbytné k provádění. |
2. Z EFRR, ESF+ a – v případě komunitně vedeného místního rozvoje a integrovaných územních investic – z EZFRV lze doplňkovým způsobem a v rámci limitu 10 % podpory z těchto fondů pro každou prioritu programu financovat celou operaci, jejíž náklady jsou způsobilé k poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, nebo část takové operace, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady nezbytné k provádění. |
Odůvodnění
I přes politováníhodné vyčlenění EZFRV z rámce ESI fondů by integrovaný územní rozvoj zahrnující EZFRV měl pokračovat alespoň v případě integrovaných územních investic a komunitně vedeného místního rozvoje.
Pozměňovací návrh 41
Čl. 21 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členské sáty mohou požádat o převod až 5 % programových finančních přídělů z kteréhokoli z fondů do kteréhokoli jiného fondu v rámci sdíleného řízení nebo kteréhokoli nástroje v rámci přímého nebo nepřímého řízení . |
Členské státy mohou v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem požádat po dohodě s řídicím orgánem a při plném dodržování kodexu chování pro partnerskou spolupráci a víceúrovňovou správu o převod až 5 % programových finančních přídělů z kteréhokoli z fondů do kteréhokoli jiného fondu v rámci přímého, nepřímého nebo sdíleného řízení na projekty důležité z hlediska soudržnosti, s výjimkou programu na podporu reforem . |
Odůvodnění
Vzhledem k celkovému snížení objemu zdrojů politiky soudržnosti by členské státy neměly být pobízeny k tomu, aby z projektů politiky soudržnosti převáděly ještě více zdrojů na programy, jejichž správa sice může být jednodušší, ale pro soudržnost nemají žádný význam.
Pozměňovací návrh 42
Článek 22
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Členský stát podporuje integrovaný územní rozvoj prostřednictvím strategií územního a místního rozvoje v kterékoli z těchto forem: |
Členský stát podporuje integrovaný územní rozvoj – který vyžaduje využití všech fondů (včetně EZFRV) – prostřednictvím strategií územního a místního rozvoje v kterékoli z těchto forem: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Územní nástroje jsou vytvářeny během programového období řídicími orgány, a to i na regionální úrovni. Tyto nástroje vycházejí ze strategických dokumentů a jsou dobře uzpůsobené regionálním a místním potřebám.
Účinné provádění územních nástrojů vyžaduje použití různých fondů (nejen EFRR), aby se zlepšily součinnosti a koordinace.
Pozměňovací návrh 43
Článek 23
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
1. Územní strategie prováděné podle čl. 22 písm. a) nebo c) obsahují tyto prvky: |
1. Řídicí orgán zajistí, aby strategie prováděné podle čl. 22 písm. a) nebo c) obsahovaly tyto prvky: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
Vedle toho mohou obsahovat i seznam operací, které mají být podporovány. |
Vedle toho mohou obsahovat i seznam operací, které mají být podporovány. |
||||
|
2. Územní strategie se připravují pod vedením příslušných městských, místních či jiných územních orgánů či subjektů. |
2. Územní strategie se připravují pod vedením příslušných městských, místních , regionálních či jiných územních orgánů či subjektů. |
||||
|
3. Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, vyberou operace nebo se do jejich výběru zapojí příslušné městské, místní nebo jiné územní orgány či subjekty. Vybrané operace jsou v souladu s územní strategií. |
3. Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, vyberou operace nebo se do jejich výběru zapojí příslušné městské, místní , regionální nebo jiné územní orgány či subjekty. Vybrané operace jsou v souladu s územní strategií. |
||||
|
4. Pokud městský, místní nebo jiný územní orgán či subjekt vykonává úkoly spadající do působnosti řídicího orgánu, s výjimkou výběru operací, je takový orgán označen řídicím orgánem za zprostředkující subjekt. |
4. Při přípravě územních strategií spolupracují subjekty uvedené v čl. 23 odst. 2 s příslušnými řídicími orgány, pokud jde o rozsah operací, které mají být podporovány v rámci příslušného programu. |
||||
|
5. Je možné poskytnout podporu pro přípravu a návrh územních strategií. |
5. Pokud městský, místní , regionální nebo jiný územní orgán či subjekt vykonává úkoly spadající do působnosti řídicího orgánu, s výjimkou výběru operací, je takový orgán označen řídicím orgánem za zprostředkující subjekt. |
||||
|
|
6. Je možné poskytnout podporu pro přípravu a návrh územních strategií. |
Odůvodnění
Je třeba zmínit a posílit úlohu řídicího orgánu, který je subjektem odpovědným za provádění operačního programu, v procesu rozvoje územních strategií, které představují nástroj pro plnění cílů operačního programu.
V souladu se stanoviskem VR COTER-VI/031, které za jednu z hlavních překážek provádění integrovaných územních investic považuje skutečnost, že „v rámci provádění je nedostatečně zohledňována působnost a pravomoci orgánů odpovídajících za výběr operací“, by měly být v textu zmíněny i regionální orgány.
Je třeba zmínit a posílit úlohu řídicího orgánu při přípravě územních strategií. To by mělo zejména zahrnovat povinnost vypracovat strategie pro spolupráci s příslušným řídicím orgánem a zajistit řídicímu orgánu pravomoc sladit tyto strategie s oblastí působnosti operačního programu.
Pozměňovací návrh 44
Čl. 25 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Z EFRR, ESF+ a ENRF lze podporovat komunitně vedený místní rozvoj. |
Z EFRR, ESF+, EZFRV, který se označí jako LEADER, a ENRF lze podporovat komunitně vedený místní rozvoj. |
Odůvodnění
Součástí podpory komunitně vedeného místního rozvoje a opatření v rámci iniciativy LEADER by měl být i EZFRV.
Pozměňovací návrh 45
Čl. 27 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Řídicí orgány zajistí, aby si místní akční skupiny buď zvolily jednoho z partnerů v rámci skupiny jako vedoucího partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo se spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury. |
Řídicí orgány zajistí, aby se místní akční skupiny spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury. |
Odůvodnění
Zkušenosti ukazují, že je pro řídicí orgán obtížné zvolit vedoucího partnera, když místní akční skupina nevystupuje jako společný právní subjekt. Vzhledem k tomu, že místní akční skupiny nesou vysokou míru odpovědnosti, a proto také odpovídají za případné chyby, měly by mít povinnost utvořit zákonně vytvořenou strukturu.
Pozměňovací návrh 46
Čl. 31 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Jako technická pomoc je vyplácen tento procentní podíl z fondů: |
Jako technická pomoc je vyplácen tento procentní podíl z fondů: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Paušální sazba (5 %) pro technickou pomoc by se měla vztahovat také na ESF+.
Pozměňovací návrh 47
Čl. 33 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členský stát do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o schválení programu dotčenému členskému státu zřídí výbor, který bude monitorovat provádění programu (dále jen „monitorovací výbor“). |
Členský stát v souladu s kodexem chování pro partnerskou spolupráci a víceúrovňovou správu a se svým institucionálním, právním a finančním rámcem do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o schválení programu dotčenému členskému státu zřídí po dohodě s příslušným řídicím orgánem výbor, který bude monitorovat provádění programu (dále jen „monitorovací výbor“). |
|
[…] |
[…] |
Odůvodnění
Na tomto místě je nezbytný odkaz na institucionální, právní a finanční rámec členských států a kodex chování, aby bylo zajištěno řádné zapojení místních a regionálních orgánů a zúčastněných subjektů. Jelikož se monitorovací výbor zřizuje za účelem monitorování konkrétního programu, měl by za jeho zřízení odpovídat řídicí orgán.
Pozměňovací návrh 48
Čl. 33 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členský stát zveřejní jednací řád monitorovacího výboru a veškeré údaje a informace předávané monitorovacímu výboru na internetových stránkách uvedených v čl. 44 odst. 1. |
Řídicí orgán zveřejní jednací řád monitorovacího výboru a veškeré údaje a informace týkající se práce monitorovacího výboru na internetových stránkách uvedených v čl. 44 odst. 1 nebo uvede odkaz na příslušnou internetovou stránku, na níž jsou veškeré údaje a informace k dispozici . |
Odůvodnění
Veškeré údaje a informace pro monitorovací výbory na stávající programové období se zveřejňují na příslušných internetových stránkách zřízených speciálně pro tento účel. V tomto osvědčeném postupu by se mělo pokračovat i v období 2021–2027.
Pozměňovací návrh 49
Čl. 35 odst. 1 písm. f)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Monitorovací výbor prověřuje zejména: |
Monitorovací výbor prověřuje zejména: |
||||
|
[…] |
[…] |
||||
|
|
||||
|
[…] |
[…] |
Odůvodnění
Navrhuje se, aby komunikační strategie byla zachována a aby ji schvaloval a pozměňoval monitorovací výbor pro daný operační program.
Pozměňovací návrh 50
Čl. 35 odst. 1, nové písmeno za písmenem i)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
Monitorovací výbor prověřuje zejména: |
Monitorovací výbor prověřuje zejména: |
||
|
[…] |
[…] |
||
|
|
|
Odůvodnění
Metodika a kritéria pro výběr by neměly podléhat schválení monitorovacího výboru, jelikož by tím byla narušena činnost řídicího orgánu.
Pozměňovací návrh 51
Čl. 35 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Monitorovací výbor schvaluje: |
Monitorovací výbor schvaluje: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Změny programu ve formě přesunů mezi prioritními osami nepřesahující 5 % (nebo 10 %) flexibilitu by neměly podléhat schválení monitorovacího výboru, jelikož by tak řídicí orgán byl zbaven možnosti včasných úprav. Pružný systém by tak přestal být účinný.
Pozměňovací návrh 52
Čl. 37 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Do 31. ledna, 31. března, 31. května, 31. července , 30. září a 30. listopadu každého roku předá řídicí orgán elektronicky Komisi kumulativní údaje za každý program v souladu se šablonou stanovenou v příloze VII. |
Do 31. ledna, 31. července a 31. října každého roku předá řídicí orgán elektronicky Komisi kumulativní údaje za každý program v souladu se šablonou stanovenou v příloze VII. |
|
První předání proběhne do 31. ledna 2022 a poslední do 31. ledna 2030. |
První předání proběhne do 31. ledna 2022 a poslední do 31. ledna 2030. |
|
V případě programů podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu vii) nařízení o ESF+ se údaje předávají ročně do 30. listopadu. |
V případě programů podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu vii) nařízení o ESF+ se údaje předávají ročně do 30. listopadu. |
Odůvodnění
Předávání údajů šestkrát ročně představuje značnou administrativní zátěž a mělo by být omezeno na třikrát ročně, jak tomu bylo u současného nařízení o společných ustanoveních.
Pozměňovací návrh 53
Čl. 43 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
[…] |
[…] |
||||
|
Koordinátor komunikace zapojí do činností v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace tyto subjekty: |
Koordinátor komunikace zapojí do činností v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace tyto subjekty: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Nařízení o společných ustanoveních by mělo podporovat spolupráci mezi všemi správními úrovněmi zapojenými do provádění a projednávání programů.
Pozměňovací návrh 54
Čl. 43 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Každý řídicí orgán určí komunikačního pracovníka pro každý program (dále jen „komunikační pracovník programu“). |
Každý řídicí orgán určí komunikačního pracovníka pro jeden program nebo několik programů (dále jen „komunikační pracovníci programu“). |
Odůvodnění
V zájmu podpory integrace fondů a s cílem dosáhnout ucelenějšího přístupu na základě posílených synergií by mělo být umožněno, aby byl jeden pracovník určen pro několik programů. To by také mohlo zajistit jednotnější komunikaci mezi fondy.
Pozměňovací návrh 55
Čl. 43 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise zajišťuje provoz sítě koordinátorů komunikace, komunikačních pracovníků programů a zástupců Komise za účelem výměny informací o činnostech v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace. |
Komise zajišťuje provoz sítě koordinátorů komunikace, komunikačních pracovníků programů , zástupců Evropského výboru regionů a zástupců Komise za účelem výměny informací o činnostech v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace. |
Odůvodnění
Komise je pověřena úkolem provozování sítě komunikátorů, do které by měl být zapojen i VR, aby byly zajištěny synergie a spolupráce.
Pozměňovací návrh 56
Článek 44, nový odstavec za odstavcem 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Řídicí orgány vypracují komunikační strategii pro každý operační program. Pro několik operačních programů může být vypracována společná komunikační strategie. V komunikační strategii se zohlední rozsah dotyčného operačního programu či programů v souladu se zásadou proporcionality. Komunikační strategie obsahuje prvky stanovené v příloze VIII. Členský stát a řídicí orgán zajistí, aby se informační a komunikační opatření prováděla v souladu s komunikační strategií, a zvýšila se tak viditelnost a interakce s občany, a aby tato opatření usilovala o co možná nejširší mediální pokrytí. |
Odůvodnění
Komunikační strategie je klíčovým prvkem při vytváření a plnění povinností v oblasti viditelnosti a komunikace, jež se nyní tolik zdůrazňují. Její úplné vypuštění by přineslo určitou nejistotu při provádění těchto opatření a je možné, že by různé orgány a organizace zapojené do jejího naplňování nebyly vůbec jednotné.
Pozměňovací návrh 57
Čl. 44 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Nejpozději jeden měsíc před začátkem platnosti výzvy k podávání návrhů zveřejní řídicí orgán na internetových stránkách uvedených v odstavci 1 stručný souhrn plánovaných i zveřejněných výzev, který obsahuje tyto údaje: |
Řídicí orgán zveřejní na internetových stránkách uvedených v odstavci 1 stručný souhrn plánovaných i zveřejněných výzev, který obsahuje tyto údaje: |
|
[…] |
[…] |
Odůvodnění
Ustanovení čl. 44 odst. 2 by mohla vést k prodlením při provádění a zároveň by mohla omezit flexibilitu řídicích orgánů.
Proto se navrhuje odstranění tohoto ustanovení, s odkazem na posouzení jednotlivých správních orgánů, které nástroje jsou nejvhodnější, aby byla zajištěna co největší viditelnost možností financování.
Pokud by bylo shledáno, že je nutné výše uvedené ustanovení zachovat, alternativně se požaduje, aby nebyl stanoven konkrétní čas zveřejnění, ale aby byl ponechán na uvážení řídicích orgánů, čímž se zajistí soudržnost s plánováním provádění.
Pozměňovací návrh 58
Nový článek za článkem 44
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
1. Komunikační strategie vypracovaná řídicím orgánem se předloží monitorovacímu výboru ke schválení v souladu s čl. 35 odst. 2 písm. e), a to nejpozději do šesti měsíců od přijetí dotyčného operačního programu či programů. |
|
|
Je-li pro několik operačních programů vypracována společná komunikační strategie, jež se týká několika monitorovacích výborů, může členský stát určit jeden monitorovací výbor, jenž je pověřen, aby na základě konzultací s ostatními příslušnými monitorovacími výbory schválil společnou komunikační strategii i veškeré následné změny této strategie. |
|
|
Členský stát nebo řídicí orgány mohou komunikační strategii v případě potřeby během programového období změnit. Změněnou komunikační strategii řídicí orgán předloží monitorovacímu výboru ke schválení v souladu s čl. 35 odst. 2 písm. e). |
|
|
2. Odchylně od odst. 1 třetího pododstavce tohoto článku řídicí orgán informuje pověřený monitorovací výbor nebo výbory nejméně jednou ročně o pokroku při provádění komunikační strategie uvedené v čl. 35 odst. 1 písm. f) a o své analýze výsledků tohoto provádění, jakož i o plánovaných informačních a komunikačních činnostech a opatřeních zviditelňujících fondy, jež mají být uskutečněny v nadcházejícím roce. Monitorovací výbor vydá stanovisko k plánovaným činnostem a opatřením na nadcházející rok, včetně způsobů, jak zvýšit účinnost komunikačních činností zaměřených na veřejnost. |
Odůvodnění
Navrhuje se zachovat postup pro schvalování, pozměňování a monitorování komunikační strategie, neboť v období 2014–2020 vykazuje dobré výsledky a umožnil by, aby se kontrola ze strany Komise opírala o organizovaný a přístupný dokument, čímž by se usnadnil dohled.
Pozměňovací návrh 59
Čl. 50 odst. 2 písm. b)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
poslední doložené měsíční hrubé mzdové náklady se vydělí měsíční pracovní dobou dotčené osoby v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, uvedenou v pracovní smlouvě. |
poslední doložené měsíční hrubé mzdové náklady se vydělí měsíční pracovní dobou dotčené osoby v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo kolektivními smlouvami , uvedenou v pracovní smlouvě. |
Odůvodnění
Poukazuje se na základ pracovních smluv.
Pozměňovací návrh 60
Čl. 52 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Finanční nástroje poskytují podporu konečným příjemcům pouze na nové investice, u nichž se očekává, že budou rentabilní, jako jsou investice vytvářející příjmy nebo úspory, a které nemohou získat dostatečné financování z tržních zdrojů. |
Finanční nástroje poskytují podporu konečným příjemcům pouze na investice, u nichž se očekává, že budou rentabilní, jako jsou investice vytvářející příjmy nebo úspory, a které nemohou získat dostatečné financování z dostupných tržních zdrojů. |
Odůvodnění
Finanční nástroje by měly být využívány nejen pro nové investice, ale obecně pro investice, jež jsou rentabilní, a v případě, že nemohou být financovány z dostupných tržních zdrojů.
Pozměňovací návrh 61
Článek 52, nový odstavec po odstavci 6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Pokud finanční nástroje podporují financování podniků, včetně malých a středních podniků, tato podpora se zaměří na zakládání nových podniků, na počáteční kapitál, tj. zárodečný a startovní kapitál, kapitál na rozšíření podniku, kapitál na podporu všeobecných činností podniku nebo na realizaci nových projektů, pronikání na nové trhy či na nový rozvoj stávajících podniků, aniž by byla dotčena platná pravidla Unie pro státní podporu a v souladu s pravidly pro daný fond. Podpora může zahrnovat investice do hmotného a nehmotného majetku i provozní kapitál v mezích platných pravidel Unie pro státní podporu, a to s cílem stimulovat soukromý sektor jako poskytovatele financování podniků. Rovněž může zahrnovat náklady na převod vlastnických práv v podnicích za předpokladu, že se takový převod uskuteční mezi nezávislými investory. |
Odůvodnění
Nové nařízení o společných ustanoveních by stejně jako stávající nařízení mělo odkazovat na širokou definici investic.
Pozměňovací návrh 62
Čl. 53 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
|
Finanční nástroje spravované v rámci odpovědnosti řídícího orgánu mohou být zřízeny jako jedno z následujícího:
|
Finanční nástroje spravované v rámci odpovědnosti řídícího orgánu mohou být zřízeny jako jedno z následujícího:
|
||||||||
|
Řídicí orgán vybere subjekt provádějící finanční nástroj. |
Řídicí orgán vybere subjekt provádějící finanční nástroj v souladu s článkem 67 . |
||||||||
|
Jestliže subjekt vybraný řídicím orgánem provádí holdingový fond, může tento subjekt vybrat další subjekty pro provádění zvláštního fondu. |
Jestliže subjekt vybraný řídicím orgánem provádí holdingový fond, může tento subjekt vybrat další subjekty pro provádění zvláštního fondu. |
Odůvodnění
Aby se zajistilo provádění finančních nástrojů řízené trhem a aby se zmírnila auditní rizika pro výběr orgánu provádějícího finanční nástroj, je zásadní soulad s článkem 67. V souladu s tímto pozměňovacím návrhem by měl být rovněž změněn 44. bod odůvodnění, čl. 62 odst. 3 a čl. 67 odst. 4.
Pozměňovací návrh 63
Čl. 53 odst. 6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Vnitrostátní spolufinancování programu může být poskytnuto buď řídicím orgánem, nebo na úrovni holdingových fondů , nebo na úrovni zvláštních fondů , nebo na úrovni investic do konečných příjemců v souladu se zvláštními pravidly pro dané fondy. Jestliže je vnitrostátní spolufinancování poskytnuto na úrovni investice do konečných příjemců, vede subjekt provádějící finanční nástroje písemné doklady prokazující způsobilost podkladových výdajů. |
Vnitrostátní spolufinancování programu může být poskytnuto buď řídicím orgánem, nebo holdingovými fondy , nebo soukromými investory , nebo konečnými příjemci v souladu se zvláštními pravidly pro dané fondy. Jestliže je vnitrostátní spolufinancování poskytnuto investicí nebo na úrovni investice do konečných příjemců, vede subjekt provádějící finanční nástroje písemné doklady prokazující způsobilost podkladových výdajů. |
Odůvodnění
Není důvod nepokládat vlastní příspěvek konečného příjemce za způsobilé vnitrostátní spolufinancování, pokud je určen k financování téže investice. Takový přístup představuje neopodstatněné zpřísňování podmínek způsobilosti oproti grantům.
Pozměňovací návrh 64
Čl. 59 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Odstavce 1 a 2 se nevztahují na žádnou operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku. |
Odstavce 1 a 2 se nevztahují na příspěvky programu poskytnuté na finanční nástroje nebo z finančních nástrojů a na žádnou operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku. |
Odůvodnění
Operace finančních nástrojů by měly být výslovně vyňaty z ustanovení o udržitelnosti. Tato odchylka byla úspěšně zavedena pro období 2007–2013 i 2014–2020.
Pozměňovací návrh 65
Čl. 63 odst. 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členské státy zajistí, aby veškerá výměna informací mezi příjemci a programovými orgány probíhala prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XII. |
Členské státy zajistí, aby výměna informací mezi příjemci a programovými orgány případně mohla probíhat prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XII. |
|
[…] |
[…] |
Odůvodnění
Požadavek, aby veškerá výměna údajů probíhala elektronicky, by představoval zbytečnou zátěž.
Pozměňovací návrh 66
Čl. 64 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
[…] |
[…] |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
[…] |
[…] |
Odůvodnění
Toto by urychlilo provádění, jelikož by dotčené orgány nemusely čekat na další překlad, kdyby byl potřebný.
Pozměňovací návrh 67
Čl. 67 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Řídicí orgán konzultuje Komisi na její žádost a zohlední její připomínky před prvním předložením kritérií pro výběr monitorovacímu výboru a před jakoukoli následnou změnou těchto kritérií. |
|
Odůvodnění
Podmínky, za jakých může Komise požádat, aby byla konzultována ohledně kritérií pro výběr, jsou nejasné. To by narušilo nezávislost a rozhodovací proces řídicího orgánu.
Pozměňovací návrh 68
Čl. 84 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||
|
Předběžné financování z každého fondu se vyplatí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku podle dostupných prostředků takto:
|
Předběžné financování z každého fondu se vyplatí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku podle dostupných prostředků takto:
|
||||||||||||||||||||||||
|
Pokud je program přijat po 1. červenci 2021, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí. |
Pokud je program přijat po 1. červenci 2021, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí. |
Odůvodnění
Ve srovnání se současným nařízením o společných ustanoveních byla výše předběžných plateb v novém nařízení příliš prudce snížena.
Pozměňovací návrh 69
Čl. 85 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Odchylně od odst. 3 písm. a) se použijí tato pravidla: |
Odchylně od odst. 3 písm. a) se použijí tato pravidla: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Současné nařízení o společných ustanoveních v čl. 131 odst. 4 písm. b) upravuje možnost placení záloh dosahujících až 40 %. Tato možnost by v novém nařízení o společných ustanoveních měla být zachována.
Pozměňovací návrh 70
Článek 86
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
[…] |
[…] |
||||
|
2. Pokud jsou finanční nástroje prováděny podle čl. 53 odst. 3, předkládají se žádosti o platbu, které zahrnují výdaje pro finanční nástroje, v souladu s těmito podmínkami:
|
2. Pokud jsou finanční nástroje prováděny podle čl. 53 odst. 2, předkládají se žádosti o platbu, které zahrnují výdaje na zřízení finančních nástrojů nebo na příspěvky do nich . |
||||
|
3. Částku zahrnutou do první žádosti o platbu podle odst. 2 písm. a) Komise zúčtuje nejpozději poslední účetní období. V žádostech o platbu se částka uvádí odděleně . |
|
Odůvodnění
V období 2014–2020 omezuje příspěvek programu do finančních nástrojů flexibilitu zavedených nástrojů a možnost současného otevření několika finančních produktů. Tento pozměňovací návrh vychází z osvědčených postupů v období 2007–2013.
Pozměňovací návrh 71
Čl. 88 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
[…] |
[…] |
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
V zájmu soudržnosti článku.
Pozměňovací návrh 72
Čl. 99 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise zruší jakoukoli částku v programu, která nebyla použita na předběžné financování v souladu s článkem 84 nebo na kterou nebyla předložena žádost o platbu v souladu s články 85 a 86 do 26. prosince druhého kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly přijaty rozpočtové závazky na období let 2021 až 2026. |
Komise zruší jakoukoli částku v programu, která nebyla použita na předběžné financování v souladu s článkem 84 nebo na kterou nebyla předložena žádost o platbu v souladu s články 85 a 86 do 31. prosince třetího kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly přijaty rozpočtové závazky na období let 2021 až 2026. V případě zastavení plateb z právních nebo preventivních důvodů se rovněž uplatní prodloužení. |
Odůvodnění
V rámci pravidel o zrušení závazků by lhůty neměly být zkracovány, ale mělo by se – vzhledem k problémům, jimž řada místních a regionálních orgánů v souvislosti s poskytováním dostatečného spolufinancování v současné době čelí – zachovat pravidlo n+3. Lhůta by dále měla být stanovena na konec roku.
Pozměňovací návrh 73
Čl. 103 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro každou kategorii regionu, spolu se seznamem způsobilých regionů v souladu s metodikou stanovenou v příloze XXII. |
Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro každou kategorii regionu, spolu se seznamem způsobilých regionů v souladu s metodikou stanovenou v příloze XXII. |
|
Toto rozhodnutí také stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg). |
Toto rozhodnutí také stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg). |
|
|
Minimální celková částka přidělená z fondů by tedy na vnitrostátní i regionální úrovni měla odpovídat 76 % rozpočtu přiděleného jednotlivým členským státům nebo regionům v období 2014–2020. |
Odůvodnění
Záchranná síť, kterou na úrovni členských států poskytuje Komise, nebrání nepřiměřeným škrtům v jednotlivých podporovaných oblastech, které by politika soudržnosti neodůvodnila.
Pozměňovací návrh 74
Čl. 104 odst. 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 2,5 % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2021–2027 (tzn. celkem 8 430 000 000 EUR ). |
Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 3,3 % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2021–2027 (tzn. celkem XX XXX XXX XXX EUR ). |
Odůvodnění
Návrh Komise by vedl k významným rozpočtovým škrtům týkajícím se činností v rámci územní spolupráce, a to navzdory začlenění nových činností do návrhu nařízení o evropské územní spolupráci. VR proto navrhuje navýšení prostředků určených na cíl Evropská územní spolupráce na 3,3 % z celkových finančních zdrojů určených na politiku soudržnosti, což by umožnilo zachování stávajících programů přeshraniční spolupráce, jakož i meziregionální spolupráce a spolupráce s nejvzdálenějšími regiony. Současná metoda přidělování prostředků na cíl Evropská územní spolupráce, upravená v příloze VII nařízení (EU) č. 1303/2013, by měla být zachována vzhledem k tomu, že by nová navrhovaná metoda přidělování prostředků na cíl Evropská územní spolupráce diskriminovala členské státy a regiony s nízkou hustotou obyvatelstva u hranic (zejména nové kritérium 25 kilometrů).
Pozměňovací návrh 75
Čl. 105 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Komise může přijmout návrh členského státu v rámci jeho předložení dohody o partnerství nebo v rámci přezkumu v polovině období na převod:
|
Komise může přijmout návrh členského státu v rámci jeho předložení dohody o partnerství nebo v rámci přezkumu v polovině období na převod , který nepřesáhne 15 % celkových přídělů. |
Odůvodnění
Měla by existovat možnost převodů mezi všemi kategoriemi regionů.
Pozměňovací návrh 76
Čl. 106 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
V rozhodnutí Komise o schválení programu se stanoví míra spolufinancování a maximální výše podpory z fondů pro každou prioritu. |
V rozhodnutí Komise o schválení programu se stanoví maximální výše podpory z fondů pro každou prioritu a míra spolufinancování programu . |
Odůvodnění
Stanovení maximální výše spolufinancování na úrovni operačního programu (namísto maximální míry pro jednotlivé priority) umožňuje větší flexibilitu postupu provádění. Tím by se umožnila diverzifikace spolufinancování priorit v závislosti na druhu intervence.
Pozměňovací návrh 77
Čl. 106 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
|
Míra spolufinancování na cíl Investice pro zaměstnanost a růst na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než:
|
Míra spolufinancování na cíl Investice pro zaměstnanost a růst na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než:
|
||||||||||||
|
Míry spolufinancování stanovené v písmenu a) se vztahují také nejvzdálenější regiony. |
Míry spolufinancování stanovené v písmenu a) se vztahují také nejvzdálenější regiony. |
||||||||||||
|
Míra spolufinancování pro Fond soudržnosti na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než 70 % . |
Míra spolufinancování pro Fond soudržnosti na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než 85 % . |
||||||||||||
|
Nařízení o ESF+ může stanovit vyšší míry spolufinancování pro priority podporující inovativní opatření v souladu s článkem [14] uvedeného nařízení. |
Nařízení o ESF+ může stanovit vyšší míry spolufinancování pro priority podporující inovativní opatření v souladu s článkem [14] uvedeného nařízení. |
Odůvodnění
Míra spolufinancování by měla zůstat na současné úrovni.
Pozměňovací návrh 78
Čl. 106 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Míra spolufinancování u programů Interreg není vyšší než 70 % . |
Míra spolufinancování u programů Interreg není vyšší než 85 % . |
|
[…] |
[…] |
Odůvodnění
Míra spolufinancování EÚS by měla zůstat na úrovni 85 %.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
Obecné připomínky
|
1. |
podporuje klíčové cíle, o jejichž dosažení Komise pomocí nového nařízení o společných ustanoveních usiluje, a to zejména modernizaci politiky soudržnosti jejím zjednodušením a zvýšením její flexibility a účinnosti a významné omezení zbytečné administrativní zátěže vznikající příjemcům a řídicím orgánům; |
|
2. |
vítá skutečnost, že je politika soudržnosti stále dostupná pro všechny regiony v Evropské unii, což byl jeden z hlavních zdrojů znepokojení Evropského výboru regionů v jeho předchozích stanoviscích k této věci a také klíčové sdělení iniciativy #CohesionAlliance; |
|
3. |
vítá skutečnost, že se potvrdil přístup sdíleného řízení, ale zdůrazňuje, že by opatření nadále měla být přijímána na té „nejvhodnější územní úrovni“ díky posílení úlohy místních a regionálních orgánů při řízení programů co nejblíže občanům v souladu se zásadami subsidiarity, víceúrovňové správy a partnerství; |
|
4. |
požaduje další zjednodušení, například prostřednictvím snížení administrativní zátěže plynoucí z předpisů o státní podpoře; |
Cíle a obecná pravidla podpory
|
5. |
podporuje pět nových cílů politiky, neboť na jedné straně do značné míry odpovídají dřívějším tematickým cílům a na druhé straně umožňují větší flexibilitu díky širším definicím; |
|
6. |
domnívá se, že vynětí EZFRV z nařízení o společných ustanoveních je skutečným důvodem ke znepokojení, neboť hrozí, že bude narušen integrovaný přístup strukturálních a investičních fondů ve venkovských oblastech vzhledem k tomu, že rozvoj venkova je základní složkou cílů politiky soudržnosti; V zájmu posílení synergií s rozvojem venkova Výbor požaduje, aby byl EZFRV do nařízení o společných ustanoveních znovu začleněn (viz stanovisko VR NAT-VI/034 ke společné zemědělské politice); oceňuje však skutečnost, že návrh nařízení o strategických plánech společné zemědělské politiky (článek 2) u některých témat zahrnuje odkazy na nové nařízení o společných ustanoveních, a to zejména u otázek integrovaného územního rozvoje; |
|
7. |
připomíná, že Evropský sociální fond musí zůstat zakotven v politice soudržnosti, neboť je hlavním nástrojem, kterým EU může investovat do lidí a lidského kapitálu, prosazovat rovnost žen a mužů a sociální začlenění a zlepšovat životy milionů evropských občanů; |
|
8. |
vyzdvihuje význam zásad partnerství a víceúrovňové správy a požaduje připojení stávajícího kodexu chování k návrhu nařízení jako přílohy. Požaduje úplné provedení kodexu chování s cílem zajistit, že se ze zapojení místních a regionálních orgánů stane plnohodnotné partnerství; |
Strategický přístup
|
9. |
vyjadřuje politování nad tím, že návrh Komise není zakotven v obnovené dlouhodobé strategii navazující na strategii Evropa 2020; očekával by, že Komise takovou novou dlouhodobou strategii EU zaměřenou na provádění cílů udržitelného rozvoje a založenou na reformované správě plně postavené na víceúrovňové správě předloží; |
|
10. |
vítá novou dohodu o partnerství jakožto jednodušší a stručnější dokument; |
|
11. |
trvá na tom, že jakékoli převody mezi fondy nebo z fondů do programu InvestEU nebo jiných nástrojů Unie v rámci přímého nebo nepřímého řízení musí být zcela v souladu se zásadami subsidiarity a víceúrovňové správy a nesmí oslabovat místní přístup fondů; |
|
12. |
vítá skutečnost, že řada základních podmínek byla omezena a že jsou nyní zejména tematické základní podmínky jasněji spojeny se strategickými rámci politiky v konkrétních oblastech; |
|
13. |
vyjadřuje však znepokojení ohledně skutečnosti, že platby nejsou možné, dokud Komise členský stát neinformuje o splnění základních podmínek, což by mohlo vést k prodlení při provádění programů; |
|
14. |
požaduje, aby již nový programový systém stanovil příděly na všechny roky programového období, včetně orientačních přídělů na roky 2026 a 2027, aby byla dosažena vhodná rovnováha mezi dodatečnou flexibilitou a schopností politiky soudržnosti jednat na jedné straně a mezi významem zachování dlouhodobého strategického přístupu politiky soudržnosti k investicím, který je založen na celém sedmiletém období financování, na straně druhé; |
|
15. |
připomíná jednoznačně odmítavý postoj VR k negativnímu konceptu makroekonomické podmíněnosti, podle něhož by byly regionální a místní orgány – v důsledku provázanosti ESI fondů a správy ekonomických záležitostí – „trestány“ za chyby vlád jednotlivých zemí. Politika soudržnosti, usilující o dosažení cílů, které se správou makroekonomických záležitostí nemají příliš mnoho společného, nesmí být zatížena podmínkami, jejichž splnění nemohou místní a regionální úroveň ani ostatní příjemci nijak ovlivnit. Platby konečným příjemcům by proto neměly být ovlivněny nevhodným uplatňováním makroekonomických podmínek ze strany členského státu; |
|
16. |
naproti tomu upozorňuje na nedostatečnou analýzu provozních postupů zaměřených na propojení evropského semestru s politikou soudržnosti a na nejasnosti ohledně způsobů koordinace mezi zásahy v rámci politiky soudržnosti a opatřeními programu na podporu reforem a trvá na tom, aby byly konkrétní cíle politiky soudržnosti vždy respektovány v zájmu posílení regionálního rozměru evropského semestru; |
|
17. |
je přesvědčen, že mechanismus základních podmínek již účinně působí v oblastech reforem relevantních pro politiku soudržnosti; |
|
18. |
vítá posílení postavení integrovaných územních nástrojů, které tvoří jedinečný nástroj podporující „přístup zdola“. Současně však zdůrazňuje potřebu většího respektování působnosti a pravomocí orgánů odpovědných za výběr operací; |
Programování
|
19. |
požaduje zjednodušení struktury programů, které se oproti současnému období nezdají jednodušší; zastává názor, že lhůta pro schválení změn je příliš dlouhá, jelikož je stejná jako lhůta pro schválení programu; |
|
20. |
domnívá se, že navrhovaná paušální sazba pro technickou pomoc ve výši 2,5 % u EFRR a Fondu soudržnosti je nedostatečná, a v této souvislosti navrhuje paušální sazbu pro technickou pomoc ve výši 5 %, i s ohledem na to, že nové nařízení neobsahuje žádný konkrétní cíl týkající se budování kapacit; |
Monitorování, hodnocení, komunikace a viditelnost
|
21. |
vítá záměr nového nařízení o společných ustanoveních zvýšit transparentnost a viditelnost provádění fondů a připomíná požadavek VR na konkrétnější opatření s cílem posílit místní a regionální odpovědnost a viditelnost ESI fondů přímo na místě a na výrazné zvýšení viditelnosti opatření politiky soudržnosti prostřednictvím vhodných komunikačních činností, jelikož představují jednu z nesporných výhod integrace EU pro občany na místní úrovni; |
|
22. |
navrhuje však, aby řídicí orgány měly možnost určit jednoho komunikačního pracovníka pro více programů s cílem zajištění větší soudržnosti; |
Finanční podpora
|
23. |
podporuje nová ustanovení, jejichž cílem je podpořit využívání možností zjednodušeného vykazování nákladů, jakož i nová ustanovení zaměřená na zefektivnění využívání finančních nástrojů a jejich lepší začlenění do procesu programování a provádění; |
Řízení a kontrola
|
24. |
domnívá se, že odstranění postupů určování orgánů a určování certifikačních orgánů a větší spoléhání se na vnitrostátní systémy řízení představují vítané snížení administrativní zátěže pro orgány odpovědné za provádění ESI fondů; |
|
25. |
vítá zjednodušení pravidel auditu v navrhovaném nařízení o společných ustanoveních a zejména nová ustanovení, která posilují zásadu jediného auditu, neboť nejenže výrazně snižují administrativní zátěž pro programové orgány a příjemce, ale také přispívají k proporcionalitě; |
|
26. |
dále vítá možnost posílených přiměřených opatření pro programy s dobře fungujícím systémem řízení a kontroly a dobrými výsledky; |
Finanční řízení
|
27. |
vyjadřuje znepokojení ohledně toho, že úroveň předběžného financování byla prudce snížena na roční platby ve výši 0,5 % celkové podpory z jednotlivých fondů, a požaduje zvýšení průměrné míry předběžného financování minimálně na 2 %; |
|
28. |
zdůrazňuje, že by opětovné zavedení pravidla „n+2“ mohlo způsobit překrývání ukončení aktuálního programového období s prvním cílem „n+2“ nového období, což by znamenalo velkou administrativní zátěž spojenou s prováděním programů; v této souvislosti požaduje zachování stávajícího pravidla „n+3“; |
Finanční rámec
|
29. |
vítá skutečnost, že nové nařízení o společných ustanoveních zachovává stávající strukturu se třemi kategoriemi regionů (méně rozvinuté regiony, přechodové regiony, rozvinutější regiony) na úrovni NUTS 2, a podporuje posunutí hranice mezi přechodovými regiony a rozvinutějšími regiony z 90 % průměru HDP na obyvatele na 100 %, což odráží postřehy sedmé zprávy o soudržnosti o regionech, jejichž HDP na obyvatele se blíží průměru EU, které jako by vězely v „pasti středního příjmu“ a jejichž míra růstu je výrazně nižší, než je průměr EU; |
|
30. |
požaduje zachování současné míry spolufinancování ve výši 85 % pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony, jakož i pro Fond soudržnosti a cíl Evropská územní spolupráce, 70 % pro přechodové regiony a 50 % pro rozvinutější regiony s ohledem na skutečnost, že by celkové snížení mohlo přinést riziko rušení finančních závazků, a to zejména v méně rozvinutých regionech, a vedlo by ke snížení přitažlivosti politiky soudržnosti, především v rozvinutějších regionech; |
|
31. |
domnívá se, že stanovení hranice maximálních nákladů (5 000 000 EUR) pro způsobilost DPH může mít za následek snížení atraktivity programů pro žadatele, zejména u významných infrastrukturních projektů; |
|
32. |
žádá Komisi, aby aktualizovala přílohy nařízení na základě pozměňovacích návrhů předložených v tomto stanovisku a zaměřila se především na:
|
V Bruselu dne 5. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
(2) Nařízení Komise (EU) č. 868/2014 ze dne 8. srpna 2014, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 241, 13.8.2014, s. 1).
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).
(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/84 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Evropský sociální fond plus
(2019/C 86/07)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
1. právní východisko
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a), článek 164, čl. 168 odst. 5, čl. 175 odst. 3 a článek 349 této Smlouvy, |
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na č lánek 9, čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a), článek 164, čl. 168 odst. 5, č lánek 174, čl. 175 odst. 3 a článek 349 této Smlouvy, |
Odůvodnění
S ohledem na oblast působnosti ESF+ se zdá být vhodné zmínit článek 9 SFEU. Na druhou stranu je nutné posílit aspekt regionální politiky v souladu s čl. 4 odst. 2 návrhu nařízení o společných ustanoveních, v němž je doslovně uvedeno, že ESF+ přispívá k činnostem Unie, které vedou k posilování její hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Pozměňovací návrh 2
Vložit nové právní východisko za 5. právní východisko:
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (2017/C 428/09), |
Pozměňovací návrh 3
1. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Aniž by došlo ke snížení významu příspěvku k plnění evropského pilíře sociálních práv, je třeba posílit aspekt cíle regionální politiky.
Pozměňovací návrh 4
2. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Pozměňovací návrh 5
5. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Je třeba použít technologicky neutrální a již zavedenou terminologii.
Pozměňovací návrh 6
6. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Pozměňovací návrh 7
8. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Vkládá se objasnění „charakteristik opatření“, aby se zvýšily nároky na zjednodušení v případě činností, které mají dopad na nejvíce znevýhodněné osoby. Zjednodušení nákladů a postupů posiluje dosažení politických cílů, neboť zaměřuje veškerou energii na účinnost opatření, a usnadňuje tak přístup drobných příjemců k fondům.
Pozměňovací návrh 8
Nový bod odůvodnění za 8. bodem odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
|
Odůvodnění
S ohledem na nutnost zviditelnit větší regionální a místní zaměření/přiblížení ESF+ po roce 2020 je nutné jasně odkázat na komunitně vedený místní rozvoj.
Pozměňovací návrh 9
14. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Je třeba zachovat územní rozměr ESF.
Pozměňovací návrh 10
15. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Jak je uvedeno v 1. bodu odůvodnění, ESF+ by měl podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování a podpora v oblasti vzdělávání by neměla být podmíněna otázkou sociálního začleňování.
Pozměňovací návrh 11
18. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Pozměňovací návrh 12
19. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Pozměňovací návrh 13
20. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Je nezbytné vyhnout se veškerým druhům překrývání mezi ESF+ a Azylovým, migračním a integračním fondem, tak aby se činnosti, které mají tyto fondy financovat, nejen doplňovaly, ale aby byly také koordinované.
Pozměňovací návrh 14
21. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Vazba mezi financováním ESF+ a evropského semestru by měla zohledňovat sociální ukazatel, ale také vnitrostátní zprávy, které se připravují ze vzájemného projednávání Komisí a členskými státy a měly by být připraveny na základě předchozích konzultací s regionálními a místními orgány. S ohledem na úzkou vazbu mezi ESF+ a formami zaměstnávání obsaženými v evropském semestru může být ESF+ nástrojem financování evropského semestru v těch činnostech, které spadají pod některý z cílů fondu.
Pozměňovací návrh 15
Nový bod odůvodnění za 22. bodem odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
|
Pozměňovací návrh 16
23. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Na druhou stranu vysoká míra nezaměstnanosti a nečinnosti mládeže ovlivňuje různé členské státy, ačkoliv v regionálním měřítku se tyto míry mohou v rámci jednoho státu lišit. Z toho vyplývá potřeba provádět výpočty na základě různých regionálních skutečností a přidělovat a provádět prostředky ve zjištěných citlivých oblastech.
Pozměňovací návrh 17
24. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Územní zaměření, o které se opírá ESF+, by mělo rovněž vyžadovat úzkou interakci mezi všemi úrovněmi vlády a dalšími subjekty uvedenými v článku 6 nařízení i společných ustanoveních za účelem zajištění koordinace a doplňkovosti.
Pozměňovací návrh 18
Nový bod odůvodnění za 25. bodem odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
|
Pozměňovací návrh 19
26. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Pozměňovací návrh 20
28. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Pozměňovací návrh 21
30. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Pozměňovací návrh 22
31. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Za účelem podpory předávání realizovatelných nápadů by se nadnárodní spolupráce neměla omezovat na inovace vylepšené členskými státy, ale měla by se rozšířit na pilotní zkoušku vyzkoušených inovací v jednotlivých městech.
Pozměňovací návrh 23
Vložit nový bod odůvodnění za 31. bod odůvodnění:
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
|
Pozměňovací návrh 24
32. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Pozměňovací návrh 25
36. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Pozměňovací návrh 26
46. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Soulad se stanoviskem 2389/2018 Balíček předpisů týkajících se víceletého finančního rámce na období 2021–2027.
Pozměňovací návrh 27
Čl. 2 odst. 1 bod 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Pozměňovací návrh 28
Čl. 2 odst. 1
Vložit nový bod za bod 7:
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
„přeshraničním partnerstvím“ v rámci složky „Zaměstnanost a sociální inovace“ systémy spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti a sociálními partnery v pohraničních oblastech alespoň dvou zemí; |
Pozměňovací návrh 29
Čl. 2 odst. 1 bod 10
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 30
Čl. 2 odst. 1 bod 16
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Pozměňovací návrh 31
Čl. 2 odst. 1 bod 17
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Pozměňovací návrh 32
Čl. 3 první pododstavec
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Cílem ESF+ je podpořit členské státy v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017. |
Cílem ESF+ je podpořit členské státy na jejich různých centrálních, regionálních a místních úrovních v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce v souladu se zásadami politiky soudržnosti spočívajícími ve snižování nerovností a zvyšování hospodářské, územní a sociální soudržnosti podle článku 174 SFEU, se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017 , a s plněním cílů udržitelného rozvoje, a to s ohledem na potřebu vyvíjet integrovaná opatření, která budou odrážet konkrétní situace na nižší než celostátní úrovni . |
Odůvodnění
Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Pozměňovací návrh 33
Čl. 3 druhý pododstavec
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu a začlenění, jakož i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví. |
ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států a jejich orgánů na nižší než celostátní úrovni s cílem zajistit rovné příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu a začlenění, jakož i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví. |
Odůvodnění
Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Pozměňovací návrh 34
Čl. 4 odst. 1 bod i)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Výslovné zmínění osob se zdravotním postižením a podpory přeshraniční pracovní mobility s ohledem na jejich důležitost pro hospodářsky, sociálně a územně soudržnější Evropu. Zvýšení zaměstnanosti by se mělo týkat všech hospodářských subjektů.
Pozměňovací návrh 35
Čl. 4 odst. 1 bod ii)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Speciální výslovné zmínění kvality práce ve všech jejích aspektech s ohledem na její důležitost při dosahování inkluzivnější a hospodářsky, sociálně a územně soudržnější Evropy.
Pozměňovací návrh 36
Čl. 4 odst. 1 písm. iv)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Musí být i nadále možné podporovat potenciál vzdělávání s cílem posílit inovační kapacitu regionů a zlepšit díky kvalifikacím možnosti uplatnění v oblasti vědy a hospodářství. Pro dosažení tohoto cíle má zvláštní význam podpora vysokoškolského vzdělávání.
Pozměňovací návrh 37
Čl. 4 odst. 1 bod v)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Musí být i nadále možné podporovat potenciál vzdělávání s cílem posílit inovační kapacitu regionů a zlepšit díky kvalifikacím možnosti uplatnění v oblasti vědy a hospodářství. Pro dosažení tohoto cíle má zvláštní význam podpora vysokoškolského vzdělávání.
Pozměňovací návrh 38
Vložit nový bod za čl. 4 odst. 1 bod xi)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
|
Odůvodnění
Cílem je vrátit zpět tematický cíl 11 z aktuálního programového období FESI pro období po roce 2020 kvůli prodlení s posílením institucionálních kapacit a místních orgánů.
Pozměňovací návrh 39
Čl. 4 odst. 2 bod 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Odborná příprava nezaměstnaných je prvek, který je velice zaměřen na získání zaměstnání, a aby byla úspěšná, musejí být školitelé specializovaní.
Pozměňovací návrh 40
Čl. 5 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
2. Část finančního krytí pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení spadající pod cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 100 000 000 000 EUR v běžných cenách nebo 88 646 194 590 v cenách z roku 2018, z čehož je 200 000 000 EUR v běžných cenách nebo 175 000 000 EUR v cenách z roku 2018 přiděleno na nadnárodní spolupráci na podporu inovativních řešení, jak je uvedeno v čl. 23 bodě i) , a 400 000 000 EUR v běžných cenách nebo 376 928 934 EUR v cenách z roku 2018 jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994. |
2. Část finančního krytí pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení spadající pod cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 100 000 000 000 EUR v běžných cenách nebo 88 646 194 590 v cenách z roku 2018, z čehož je 200 000 000 EUR v běžných cenách nebo 175 000 000 EUR v cenách z roku 2018 přiděleno na nadnárodní spolupráci na podporu inovativních řešení, jak je uvedeno v čl. 23 bodě i) . Při přidělování finančních prostředků se bude zvláštní pozornost věnovat méně rozvinutým oblastem a také dalším regionům uvedeným v článku 174 třetím pododstavci SFEU s cílem přispět k hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Dále bude přiděleno 400 000 000 EUR v běžných cenách nebo 376 928 934 EUR v cenách z roku 2018 jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994. |
Odůvodnění
Jelikož bude ESF+ přispívat k činnostem Unie, které vedou k posilování její hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s článkem 174 SFEU, je nutné, aby se při přidělování finančních prostředků věnovala zvláštní pozornost méně rozvinutým oblastem a dalším regionům uvedeným v článku 174 třetím pododstavci SFEU s cílem přispět k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Pozměňovací návrh 41
Čl. 5 odst. 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
5. Částky uvedené v odstavcích 3 a 4 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programů, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace. |
5. Částky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programů, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace. |
Odůvodnění
Má se za to, že je nutné doplnit technickou pomoc také k odstavci 2, což jsou prostředky sdíleného řízení.
Pozměňovací návrh 42
Čl. 7 odst. 1 první pododstavec
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. Členské státy soustředí zdroje ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU , a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv . |
1. Řídicí orgány členských států na celostátní a regionální úrovni přidělí s ohledem na specifika každého regionu odpovídající část ze svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, které podporují hospodářskou, sociální a územní soudržnost a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv a kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, jakož i ve zprávách o jednotlivých zemích a sociálních doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a rovněž s Pařížskou dohodou a cíli udržitelného rozvoje stanovenými OSN . Členské státy mohou příjemcům uložit další povinnosti pouze tehdy, pokud jsou tyto povinnosti odůvodněné s ohledem na dosažení cílů ESF+ a jejich plnění. |
Odůvodnění
Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Pozměňovací návrh 43
Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členské státy a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy ESF+ a ostatními fondy, programy a nástroji Unie, jako je Erasmus, Azylový a migrační fond a program na podporu reforem , včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění. Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi osobami odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění soudržných a efektivních podpůrných opatření. |
Řídicí orgány členských států na celostátní a regionální úrovni a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy ESF+ a ostatními fondy, zejména Evropským fondem pro regionální rozvoj, Fondem soudržnosti a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova, a také programy a nástroji Unie, jako je Erasmus, Azylový a migrační fond a program na podporu reforem, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění , aniž by byly dotčeny cíle uvedené v článcích 3 a 4 a ve strategii udržitelného rozvoje . Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi osobami odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění soudržných a efektivních podpůrných opatření. |
Odůvodnění
Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Na druhou stranu není považováno za nutné zařazení koordinace s těmito dvěma nástroji: nástrojem pro provádění reforem a nástrojem pro technickou podporu. Koordinace by měla probíhat s EFSI a fondy, které jsou uvedeny v textu, a to s ohledem na hlavní cíl ESF+. Rovněž je nutné výslovně zmínit strategii udržitelného rozvoje
Pozměňovací návrh 44
Čl. 7 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
2. Členské státy přidělí odpovídající část svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti ESF+, jak je uvedeno v článku 4. |
2. Členské státy v koordinaci s regiony, s ohledem na kompetenční řízení různých politik a financování, které je k tomu potřebné, přidělí odpovídající část svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země se zohledněním regionálních specifik, která byla přijata v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti ESF+, jak je uvedeno v článku 4, a se zohledněním zásad a práv stanovených v evropském pilíři sociálních práv a také cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti. |
Odůvodnění
Plnění těchto požadavků povede k dosažení větší hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, takže při rozdělení částek, které mají být přiděleny, je třeba respektovat kapacitu řízení a kompetenční oblasti regionálních a místních orgánů ve vztahu k problémům, které jsou v jejich kompetenci.
Pozměňovací návrh 45
Čl. 7 odst. 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
5. Členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2019 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, přidělí alespoň 10 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2021–2025 na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi. |
5. Členské státy s regiony , u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2019 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, přidělí alespoň 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2021–2025 na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi na místní a regionální úrovni . |
|
Při programování zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na roky 2026 a 2027 v polovině období v souladu s článkem [14] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] přidělí členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2024 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, na uvedené činnosti alespoň 10 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2026–2027. |
Při programování zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na roky 2026 a 2027 v polovině období v souladu s článkem [14] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] přidělí členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2024 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, na uvedené činnosti alespoň 10 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2026–2027. |
|
Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené v prvním a druhém pododstavci, přidělí alespoň 15 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené činnosti uvedené v prvním pododstavci. Toto přidělení se zohlední při ověřování, zda bylo minimální procento stanovené v prvním a druhém pododstavci na vnitrostátní úrovni dodrženo. |
Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené v prvním a druhém pododstavci, přidělí alespoň 15 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené činnosti uvedené v prvním pododstavci. Toto přidělení se zohlední při ověřování, zda bylo minimální procento stanovené v prvním a druhém pododstavci na vnitrostátní úrovni dodrženo. |
|
Členské státy musí při provádění těchto činností dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená informační opatření. |
Členské státy musí při provádění těchto činností dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená informační opatření. Členské státy přidělí vhodnou část ze svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění evropské dětské záruky s cílem zajistit rovný přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a přiměřené stravě. |
Odůvodnění
Vysoká míra nezaměstnanosti a nečinnosti mládeže ovlivňuje různé členské státy, ačkoliv v regionálním měřítku se tyto míry mohou v rámci jednoho státu lišit. Z toho vyplývá potřeba provádět výpočty na základě různých regionálních skutečností a přidělovat a provádět prostředky ve zjištěných citlivých oblastech. Podpora zaměstnanosti mládeže by měla být jedním z hlavních problémů, které by měl ESF+ řešit zejména v těch státech, u kterých je míra nezaměstnanosti vyšší než průměr, a mělo by být zaručeno, že tato podpora bude dostatečná tím, že bude přiděleno minimálně 15 %.
Pozměňovací návrh 46
Čl. 8 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. Každý členský stát zajistí přiměřenou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti při provádění politik v oblasti zaměstnání, vzdělávání a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení. |
1. Řídicí orgány každého členského státu na celostátní a regionální úrovni zajistí přiměřenou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti při provádění politik v oblasti zaměstnání, vzdělávání a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení v souladu s tím, co je stanoveno v „Kodexu chování pro partnerství a víceúrovňovou správu“ . |
Odůvodnění
Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Pozměňovací návrh 47
Článek 11
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Činnosti určené k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci jedné nebo více vyhrazených priorit. |
Činnosti určené k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci jedné nebo více priorit. Bude zajištěna dostatečná flexibilita na úrovni řídicího orgánu pro určování priorit a oblastí pro investice ESF+ v souladu s konkrétními místními nebo regionálními problémy. |
Odůvodnění
Činnosti související s doporučeními pro jednotlivé země (CSR) v různých tematických oblastech, které jsou součástí různých konkrétních cílů, by neměly být zahrnuty do jedné nebo více vyhrazených priorit. Činnosti související s CSR by měly být součástí jedné nebo více priorit v souladu s příslušným tematickým zaměřením.
Pozměňovací návrh 48
Čl. 13 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a sociálních experimentů nebo posilují přístupy zdola nahoru založené na partnerství mezi veřejnými orgány, soukromým sektorem a občanskou společností, jako jsou například místní akční skupiny vytvářející a provádějící strategie komunitně vedeného místního rozvoje. |
1. Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a sociálních experimentů a/ nebo posilují přístupy zdola nahoru založené na partnerství mezi veřejnými orgány na celostátní, regionální a místní úrovni , soukromým sektorem , sociálními partnery a občanskou společností jako jsou například místní akční skupiny vytvářející a provádějící strategie komunitně vedeného místního rozvoje. |
Odůvodnění
Skupiny pro rozvoj venkova a strategie „komunitně vedeného místního rozvoje“ by měly být v ESF+ vnímány jako obecný nástroj k posílení územního zaměření ESF+. Pro to by jejich úloha měla překročit současný stav a stát se nástrojem inovačních činností.
Pozměňovací návrh 49
Čl. 13 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
4. Každý členský stát si stanoví alespoň jednu prioritu na provádění odstavců 1 nebo 2 nebo obou odstavců. Maximální míra spolufinancování pro tyto priority může být zvýšena na 95 %, pokud je na tyto priority vyčleněn příděl v maximální výši 5 % částky, kterou ESF+ přidělí danému členskému státu v rámci sdíleného řízení. |
4. Každý členský stát si stanoví alespoň jednu prioritu na provádění odstavců 1 nebo 2 nebo obou odstavců. Maximální míra spolufinancování pro tyto priority může být zvýšena na 95 %, pokud je na tyto priority vyčleněn příděl v maximální výši 5 % částky, kterou ESF+ přidělí danému členskému státu v rámci sdíleného řízení. Je třeba vyčlenit minimální částku z částky, kterou ESF+ přidělí danému členskému státu, na sdílené řízení za účelem podpory činností sociálního experimentování a sociální inovace. Pravidla auditu pro tyto činnosti by měla být dostatečně flexibilní, aby umožnila podstoupení rizik a kreativitu. Bude podporována nadnárodní spolupráce s cílem přenést vyzkoušené inovace do jiných kontextů na místní, regionální nebo vnitrostátní úrovni. |
Odůvodnění
Důkazy z let 2014–2017 dokládají, že ESF může být katalyzátorem sociálních inovací na místní úrovni, ale příliš přísný režim auditu omezuje jeho potenciál. Také je důležité, aby byla pravidla dostatečně flexibilní na to, aby bylo možné podstupovat rizika a ihned přemýšlet. Za účelem podpory předávání úspěšných sociálních inovací by se nadnárodní spolupráce neměla omezovat na inovace vylepšené členskými státy, ale měla by se rozšířit na pilotní zkoušku vyzkoušených inovací v jednotlivých městech.
Pozměňovací návrh 50
Čl. 14 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
1. Kromě nákladů uvedených v článku [58] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] nejsou pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení způsobilé následující náklady: |
1. Kromě nákladů uvedených v článku [58] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] nejsou pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení způsobilé následující náklady: |
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Písmeno b) představuje nepotřebné omezení nákladů, proto se má za to, že je nutné ho odstranit.
Pozměňovací návrh 51
Čl. 15 odst. 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
5. Jsou-li údaje k dispozici v rejstřících nebo rovnocenných zdrojích, členské státy umožní, aby řídicí orgány a další subjekty pověřené sběrem údajů, které jsou nezbytné pro monitorování a hodnocení celkové podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, uvedené údaje získaly z rejstříků údajů nebo rovnocenných zdrojů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/679. |
5. Jsou-li údaje k dispozici v rejstřících nebo rovnocenných zdrojích, členské státy umožní, aby řídicí orgány a další subjekty pověřené sběrem údajů, které jsou nezbytné pro monitorování a hodnocení celkové podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, uvedené údaje získaly z rejstříků údajů nebo rovnocenných zdrojů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/679. Kromě toho by členské státy měly zajistit přístup k těmto údajům prostřednictvím médií, která umožní splnit lhůty předávání stanovených ukazatelů. |
Odůvodnění
Pouhé schválení získání údajů pocházejících ze správních rejstříků nezaručuje splnění cíle tohoto bodu článku 15, což je disponovat jednotlivými údaji účastníků, aniž by bylo nutné je získávat přímo od nich, a to logicky k přenosu hodnot ukazatelů vypočítaných na jejich základě ve stanovených lhůtách. K tomuto účelu je nezbytně nutné mít k dispozici trvalé a pružné kanály pro křížení informací.
Pozměňovací návrh 52
Čl. 21 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
4. Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor pro strukturovaný průzkum u konečných příjemců v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto článku. |
4. Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor pro strukturovaný průzkum u konečných příjemců v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto článku. Informace požadované v tomto průzkumu se omezí na proměnné, které jsou nezbytné pro monitorování a hodnocení pokroků podpory boje proti materiální deprivaci ze strany ESF+. |
Odůvodnění
Vypracování průzkumů zaměřených na domácnosti je nákladné a může představovat obtěžující zátěž občanů v rozporu s tím, co je uvedeno v nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice, kde je stanovena zásada „nákladové efektivity“. Měly by se omezit informace, které bude potřeba vyžadovat v průzkumu, a tím předejít zahrnutí proměnných, které nejsou skutečně nutné nebo u nichž není obtížnost získání v přiměřeném poměru ve vztahu k výhodám, které by s sebou přinesla jejich dostupnost.
Pozměňovací návrh 53
Čl. 23 písm. h)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Pozměňovací návrh 54
Příloha II bod 2 – Společné ukazatele výsledků
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta potravinová pomoc |
Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta potravinová pomoc |
||||
|
|
Odůvodnění
Označení ukazatele odkazuje na věkovou skupinu (0 až 18 let), jejíž horní hranice se překrývá se skupinou, k níž odkazuje další ukazatel na seznamu: „– počet mladých lidí ve věku 18–29 let“. Tato skutečnost vede k nejistotě, neboť osoby ve věku 18 let by spadaly do obou skupin.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
Úloha Evropského sociálního fondu
|
1. |
zdůrazňuje, že Evropský sociální fond se stal hlavním nástrojem investic do lidí, podpory rovnosti mezi muži a ženami a zlepšení života milionů evropských občanů a občanek, a oceňuje pozitivní účinky Evropského sociálního fondu v období 2007–2013; |
|
2. |
souhlasí s tím, aby tradiční cíle Evropského sociálního fondu, kterými jsou zvýšení účinnosti fungování trhů práce, podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání a zlepšení přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě, byly doplněny o nové cíle, jako jsou zaměstnanost mladých lidí, větší podpora sociálního začleňování a zdraví a snižování chudoby; |
|
3. |
považuje za nutné, aby se Evropský sociální fond mohl stát nástrojem, který umožní větší růst HDP a produktivity, a pustil se do řešení výzev v oblasti přístupu k důstojnému a kvalitnímu zaměstnání, čímž přispěje k urychlení procesu hospodářské a sociální konvergence EU, který byl od krize a slabé hospodářské a sociální obnovy narušen, tak aby byl nadále základním pilířem politiky soudržnosti a dlouhodobého růstu a zaměřoval své úsilí na zlepšování lidského kapitálu v EU, zlepšení jeho podmínek přístupu a pokroku k více a lepším zaměstnáním a staral se o osoby a sektory, které nejvíce trpěly hospodářskou krizí a jimž se dosud nepodařilo dosáhnout plné obnovy; |
|
4. |
zastává názor, že dobrá koncepce a realizace ESF+ může přispět ke zvýšení pozitivního vnímání Evropské unie ze strany občanů, což usnadní zviditelnění snah Evropské unie v oblasti péče o nejpotřebnější osoby; |
Politika soudržnosti
|
5. |
vítá spojení s evropským pilířem sociálních práv, který realizuje návrh nařízení o ESF+, ačkoliv mu chybí jasnější propojení s cílem hospodářské, sociální a územní soudružnosti do té míry, do jaké se oba prvky doplňují a jsou provázané; |
|
6. |
považuje za nutné, aby byl ESF+ v návrhu nařízení uznán za základní prvek politiky soudržnosti a aby se předešlo jeho transformaci v nástroj odvětvové evropské politiky; |
|
7. |
připomíná, že přidaná hodnota fondu ESF+ je oproti činnosti členských států propojena s územními potřebami a s integrací s dalšími fondy politiky soudržnosti za účelem provádění soudržných a globálních iniciativ na místní úrovni. Proto vyjadřuje politování nad tím, že byl ESF+ finančně oddělen od EFRR a Fondu soudržnosti do té míry, do níž by to mohlo znamenat možný rozpad politiky soudržnosti ve víceletém finančním rámci po roce 2027, jak k tomu nedávno došlo u EZFRV; |
Decentralizace, sdílené řízení a spolufinancování
|
8. |
odmítá nedostatečnou viditelnost regionálních a místních orgánů v návrhu nařízení a připomíná Komisi důležitost těchto správních orgánů pro řízení fondu, která je podpořena rozsáhlými zkušenostmi; |
|
9. |
odmítá převládající úlohu, která je udělována ústředním státním orgánům členských států na úkor regionálních a místních orgánů, do té míry, v níž se domnívá, že tato centralizace může pouze nutně vyplývat z institucionálního uspořádání členského státu, o který se jedná; |
|
10. |
připomíná, že je prokázáno, že decentralizace přinesla lepší provádění místního přístupu a efektivnější rozdělování finančních prostředků, a proto požaduje, aby návrh nařízení výslovně zahrnoval větší váhu, kterou v řízení fondu jakož i v jeho rozdělování budou hrát regionální a místní orgány členských států s vysokým stupněm politické a správní decentralizace, tak aby se struktura řízení fondu přizpůsobila organizační struktuře státu, zejména těch nejvíce decentralizovaných; |
|
11. |
domnívá se, že snaha o zařazení modelu přímého řízení do návrhu nařízení, ačkoliv je nesmělá, představuje precedent pro budoucí rámce, který by se v každém případě měl omezovat pouze na ty situace, které budou vhodné v rámci aplikace a poslání ESF+; |
|
12. |
hodnotí velmi negativně návrat n+2 a snížení míry spolufinancování a částky předběžného financování, k nimž dochází v návrhu nařízení o společných ustanoveních, což spolu s možným omezením prostředků na potřebné vnitrostátní vyrovnání v důsledku politik konsolidace rozpočtů bude mít velice negativní dopad na řízení fondu, což znemožní dosažení stanovených cílů. Proto požaduje, aby se zvýšily nebo přinejmenším byly zachovány částky spolufinancování z programových období 2007–2013 a 2014–2020 tak, aby důraz na sociální začlenění a pilíř sociálních práv nebyl zastíněn menší finanční podporou Evropské unie. Připomíná, že existují určité podmíněnosti, jejichž plnění nespadá do kompetenčního rámce místních a regionálních orgánů, a proto se navrhuje, aby docházelo k penalizaci pouze tehdy, pokud se místní a regionální orgány budou podílet na jejich projednávání, čímž přijmou určitou formu odpovědnosti; |
Rozpočet
|
13. |
hodnotí velmi pozitivně jak výkon transparentnosti, který poprvé realizovala Evropská komise, když ESF+ přidělila na období 2021–2027 přesně stanovené finanční prostředky, tak to, že návrh Komise měl na paměti dřívější stanoviska Výboru regionů a navrhl k přidělování prostředků členským státům použít také odlišných ukazatelů než HDP, přičemž podněcuje Komisi k tomu, aby do budoucna zohledňovala ukazatel související s integrací státních příslušníků třetích zemí nad rámec běžného výpočtu čisté migrace; |
|
14. |
lituje skutečnosti, že z politiky soudržnosti byla odstraněna minimální kvóta ve výši 23,1 %, která má být určena ESF+, jakož i škrtů, které vyplývají z návrhu Komise týkajícího se politiky soudržnosti, pokud jde o ESF, protože toto omezení se přenese nejen do snížení celkových prostředků věnovaných zaměstnanosti a sociálnímu začleňování, ale znamená to také menší úlohu místních a regionálních orgánů v plánování a řízení ESF+; |
|
15. |
vyjadřuje své obavy z omezení finančních prostředků v návrhu, který do ESF+ zahrnuje nové dodatečné cíle, a to s ohledem na to, že to bude znamenat přidělení nižších finančních prostředků, aby bylo možno financovat více cílů; |
|
16. |
zdůrazňuje, že specifickou úlohou ESF je podporovat takové projekty, které usnadňují přizpůsobení místního a regionálního potenciálu vyplývajícího z lidského kapitálu potřebám pracovního trhu. Pouze tímto způsobem budou omezeny náklady spojené s přesuny tohoto kapitálu a se ztrátou jeho hodnoty (např. v důsledku „odlivu mozků“). Proto je důležité podporovat činnosti směřující k propojení nabídky vzdělávání s trendy na pracovním trhu tak, aby došlo k přilákání talentů na tato území, k jejich udržení a zároveň k vytváření pracovních míst. |
|
17. |
naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby při rozdělování prostředků mezi členské státy zohledňovala jedinečné charakteristiky regionů, zejména těch méně rozvinutých. Současně je třeba zohlednit specifickou situaci nejvzdálenějších regionů a regionů s úrovní NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 a rovněž těch regionů, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami v souladu s výslovným mandátem podle článku 174 SFEU; |
Zjednodušení
|
18. |
vítá důraz na větší zjednodušení, které z návrhu vyplývá, a vybízí Evropskou komisi, aby přijala dodatečná zjednodušující opatření jak pro řídicí orgány, tak pro příjemce nástrojů, která by měla být přijata během vývoje nařízení, do té míry, do níž je klíčové odstranění zatěžujících požadavků a administrativních překážek od začátku procesu výběru operací; |
|
19. |
vítá rozšíření nástrojů „platby podle výsledků“ a také společné akční plány a možnosti zjednodušených nákladů v nařízení o společných ustanoveních a věří, že členské státy nebudou přidávat další normy k těm, které byly stanoveny Evropskou komisí; |
|
20. |
připomíná, že vypracování ukazatelů realizace a výsledků vyžaduje úsilí a čas, pročež má za to, že aby se předešlo nadměrnému pracovnímu zatížení a ohrožení proveditelnosti systému ukazatelů i jeho kvality, mělo by k předávání údajů docházet dvakrát ročně, včetně přípravy každoroční diskuse řídicích orgánů s Komisí, a ne vždy po dvou měsících, jak je uvedeno v návrhu; |
Koordinace s dalšími strategiemi
|
21. |
hodnotí velmi pozitivně ustanovení návrhu nařízení, která přispívají ke konsolidaci principů rovnosti mužů a žen a rovnosti příležitostí, čímž posilují jejich průřezovou povahu, neboť je třeba mít je na paměti ve všech fázích programů; |
|
22. |
vítá udržení, restrukturalizaci a rozšíření základních cílů intervencí ESF+, ale poukazuje na to, že je nezbytně nutné, aby kvůli umožnění sociálního začlenění a péče o nejvíce znevýhodněné osoby byly povoleny obecnější, flexibilní a otevřené činnosti, které se budou moci použít v tomto programovém období; |
|
23. |
hodnotí pozitivně jako slibné otevření ESF+ vůči oblasti sociálních inovací, ale považuje za nutné určit nástroje a mechanismy k posílení kapacit činitelů při navrhování, realizaci a hodnocení tohoto typu programů. Komise by měla věnovat část svého úsilí na posílení podpůrné sítě, která by v koordinaci s iniciativou InvestEU zajišťovala informovanost, odbornou přípravu a pomoc při plánování a realizaci iniciativ sociální inovace; |
|
24. |
poukazuje na to, že ESF+ může a měl by aktivně přispívat k dosažení cílů udržitelného rozvoje, neboť má přímý dopad na mnoho z nich a nepřímý dopad prakticky na všechny; |
|
25. |
trvá na tom, že by ESF+ měl zlepšit koordinaci a podporovat součinnost s iniciativami zaměřenými na přizpůsobení se a zlepšení reakcí na výzvy sociální revoluce; |
|
26. |
trvá na tom, že by ESF+ měl zlepšit koordinaci a podporovat součinnost s iniciativami spojenými se zdravotními aspekty jak z hlediska prevence, tak z hlediska péče; |
|
27. |
domnívá se, že by ESF+ měl přispět k vytvoření rovnoprávnější společnosti, přičemž prioritou je, aby středobodem ESF+ byli lidé, a proto vítá vazbu cílů ESF+ na evropský pilíř sociálních práv. Je však opatrný, co se týče vazby mezi ESF+ a doporučeními pro jednotlivé země přijatými v kontextu evropského semestru. V tomto smyslu se domnívá, že ESF+ by se měl odpovídajícím způsobem koordinovat s procesem evropské hospodářské správy, ale měl by si uchovat svou samostatnost a nestát se jen druhořadým prvkem tohoto procesu. VR dále zdůrazňuje, že je nutné začlenit investiční priority ESF+ do nové dlouhodobé strategie EU, pomocí níž se provádějí cíle udržitelného rozvoje, a uznává, že návrh Komise dodržuje zásadu subsidiarity a proporcionality; |
|
28. |
se domnívá, že není správným řešením, aby činnosti související s prováděním doporučení pro jednotlivé země, které se obvykle týkají velmi rozličných tematických oblastí (vzdělávání, aktivace, zřizování zařízení péče o děti a mnoho dalších) a které jsou zároveň obsaženy v různých konkrétních cílech, byly v nařízení ESF uměle zahrnuty do jedné nebo několika vyhrazených priorit. Činnosti související s prováděním doporučení pro jednotlivé země by měly být součástí jedné nebo několika priorit podle daných tematických oblastí (zaměstnanost, vzdělávání, sociální začleňování). Rovněž je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že doporučení pro jednotlivé země by měla být provázána s prioritami naplánovanými v delší finanční perspektivě; |
|
29. |
hodnotí negativně chybějící konkrétní procento, které by členské státy měly přidělit ze svých prostředků na řešení problémů stanovených v evropském semestru o koordinaci hospodářských politik, na národní programy reforem a na doporučení pro jednotlivé země, a vyzývá evropské instituce, aby jasněji stanovily vazby na evropský semestr, zejména aby konkretizovaly tento procentní podíl, aniž by došlo ke změně modelu správy a řízení fondu, a zejména aniž by to představovalo omezení prostředků spravovaných regionálními orgány ve vysoce decentralizovaných státech; |
|
30. |
vítá zařazení socioekonomické integrace přistěhovalců do strategického rámce sociálního začleňování jako jedné části evropské reakce na toto téma, reakce, která by měla být uspořádaná, úplná, odpovědná, respektující důstojnost lidí a nepodléhající jakékoliv diskriminaci; |
|
31. |
připomíná, že z empirických důkazů vyplývá, že postupné začlenění práceschopných přistěhovalců může znamenat významnou příležitost, pokud jde o hospodářskou dynamiku a zvýšení zaměstnanosti. Tento účinek se navíc maximalizuje, když je imigrační pracovní síla kvalifikovaná; |
|
32. |
naléhá na to, aby při socioekonomické integraci přistěhovalců, zejména nezletilých osob bez doprovodu a mladých lidí, byla oceněna důležitá práce regionálních a místních orgánů, a to především těch orgánů v oblasti vnějších hranic, a požaduje nutnost najít větší doplňkovost s Azylovým a migračním fondem, aby se předešlo překrývání obou nástrojů a zlepšila se soudržnost mezi politikami péče o přistěhovalce a jejich integrace a politikami podpory sociálně-pracovní podpory a integrace, přičemž regionům s vyššími potřebami by mělo být vyhověno prostřednictvím speciálního dodatečného financování; |
|
33. |
požaduje, aby došlo k přijetí nutných mechanismů, které umožní zajistit, aby alespoň 10 % prostředků přijatých ESF+ bylo určeno na opatření na podporu zaměstnanosti mládeže s cílem zajistit efektivitu a účinnost těchto opatření a předejít marginalizaci režimu zajištění zaměstnanosti mládeže v novém ESF+, a vyžaduje, aby tato opatření zohledňovala regionální a místní nerovnosti, které mohou existovat v rámci jednoho členského státu. Proto považuje za nezbytně nutné, aby se v roce 2019 výpočet podílu mladých lidí ve věku 15 až 29 let, kteří ani nepracují, ani nestudují, ani neabsolvují odbornou přípravu, v porovnání s průměrem Unie opíral o údaje Eurostatu v regionálním, a nikoliv celostátním měřítku. |
V Bruselu dne 5. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/115 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti
(2019/C 86/08)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
5. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Při provádění EFRR a Fondu soudržnosti by měly být dodržovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a v článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 SEU, a to s ohledem na ustanovení Listiny základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s jejím článkem 9 a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by se měly zaměřit na odstranění nerovností a na podporu rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti pohlaví, jakož i boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Cíle EFRR a Fondu soudržnosti by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, operace, z nichž mají podniky prospěch, musí splňovat pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 SFEU. |
Při provádění EFRR a Fondu soudržnosti by měly být dodržovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a v článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 SEU, a to s ohledem na ustanovení Listiny základních práv Evropské unie a evropský pilíř sociálních práv . Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s jejím článkem 9 a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by se měly zaměřit na odstranění nerovností a na podporu rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti pohlaví, jakož i boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Členské státy a Komise by měly uznat významnou úlohu, kterou plní kultura v oblasti sociální soudržnosti Evropy, a to v souladu se Všeobecnou deklarací UNESCO o kulturní rozmanitosti, a úlohu, kterou může plnit kultura a kreativní odvětví při utišování občanského napětí. |
|
|
Cíle EFRR a Fondu soudržnosti by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje , zejména v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj, a také prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, operace, z nichž mají podniky prospěch, musí splňovat pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 SFEU. |
Odůvodnění
—
Pozměňovací návrh 2
Nový bod odůvodnění za 5. bodem odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Členské státy by neměly přijímat žádná další pravidla, která by příjemcům zkomplikovala čerpání prostředků z EFRR a z Fondu soudržnosti. |
Pozměňovací návrh 3
14. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj fondy přispívají k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Operace v rámci EFRR mají podle očekávání přispět z celkového finančního krytí EFRR 30 % na cíle v oblasti klimatu. Operace v rámci Fondu soudržnosti mají podle očekávání přispět z celkového finančního krytí Fondu soudržnosti 37 % na cíle v oblasti klimatu. |
S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj fondy přispívají k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Operace v rámci EFRR mají podle očekávání přispět z celkového finančního krytí EFRR 30 % na cíle v oblasti klimatu. Operace v rámci Fondu soudržnosti mají podle očekávání přispět z celkového finančního krytí Fondu soudržnosti 37 % na cíle v oblasti klimatu. |
|
|
Tyto podíly je třeba dodržovat v průběhu celého programového období. Proto budou během přípravy a provádění těchto fondů identifikovány vhodné akce, které budou znovu posouzeny v postupech příslušných hodnocení a přezkumu. Tyto akce a finanční prostředky vyhrazené na jejich provádění mají být zahrnuty do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou IV nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] a připojeny k operačním programům. |
Odůvodnění
Dosažení cílů Pařížské dohody je pro Evropu velkou výzvou. VR vytyčil v předchozích stanoviscích vysoce ambiciózní cíle v oblasti klimatu a konstatuje, že EFRR a Fond soudržnosti jsou hlavními nástroji financování v rozpočtu EU, které mají k dosažení cílů v oblasti klimatu přispět. EU se zavázala k plnění cílů Pařížské dohody. Vzhledem k nepředvídatelnosti způsobené flexibilní povahou částek přidělených na různé politické cíle by „základní horizontální podmínky“ politiky soudržnosti měly zahrnovat požadavek na členské státy, aby plnily závazky vyplývající z cílů Pařížské dohody v rámci svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu; ty by měly být přinejmenším pečlivě monitorovány v průběhu celého programového období, aby bylo jisté, že přispívání k cílům v oblasti klimatu je stále na dobré cestě.
Pozměňovací návrh 4
Nový bod odůvodnění za 14. bodem odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
EFRR by měl posílit svou přímou podporu správních orgánů na nižší než celostátní úrovni tím, že zajistí zvýšené financování a nástroje uzpůsobené pro územní rozvoj, a podpoří tak provádění cílů udržitelného rozvoje stanovených Organizací spojených národů v praxi. |
Odůvodnění
V bodech odůvodnění jsou uvedeny pouze cíle udržitelného rozvoje stanovené OSN zaměřené na boj se změnou klimatu. Tento pozměňovací návrh zajišťuje větší soudržnost se závěry Rady EU nazvanými Udržitelná evropská budoucnost: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, pokud jde o podporu provádění všech cílů udržitelného rozvoje v praxi.
Pozměňovací návrh 5
17. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
EFRR by měl pomoci odstranit hlavní regionální rozdíly v Unii a zmenšit rozdíly v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů, včetně regionů, které čelí výzvám vyplývajícím ze závazků v oblasti snižování emisí uhlíku. Podpora EFRR v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ by proto měla být zaměřena na klíčové priority Unie v souladu s cíli politiky stanovenými v nařízení (EU) 2018/xxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. Podpora z EFRR by měla být zaměřena na cíle politiky „inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace“ a „zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik“. Tohoto tematického zaměření by mělo být dosaženo na vnitrostátní úrovni a zároveň by měla být umožněna flexibilita na úrovni jednotlivých programů a mezi třemi skupinami členských států vytvořenými podle jejich hrubého národního důchodu . Kromě toho by měla být podrobně stanovena metodika klasifikace členských států , která by zohledňovala zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů. |
EFRR by měl pomoci odstranit hlavní regionální rozdíly v Unii a zmenšit rozdíly v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů, včetně regionů, které čelí výzvám vyplývajícím ze závazků v oblasti snižování emisí uhlíku. Podpora EFRR v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ by proto měla být zaměřena na klíčové priority Unie v souladu s cíli politiky stanovenými v nařízení (EU) 2018/xxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. Podpora z EFRR by měla být zaměřena na cíle politiky „inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace“ a „zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik“. Tohoto tematického zaměření by mělo být dosaženo na regionální úrovni a zároveň by měla být umožněna flexibilita na úrovni jednotlivých programů a mezi třemi kategoriemi regionů vytvořenými podle regionálního hrubého domácího produktu . V zájmu usnadnění flexibility mezi regiony mohou členské státy na žádost dotčených regionů požádat, aby bylo tematické zaměření vypočteno pro soubor regionů. Kromě toho by měla být podrobně stanovena metodika klasifikace regionů , která by zohledňovala zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů. |
Odůvodnění
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je uvést 17. bod odůvodnění do souladu s pozměňovacím návrhem 7 k článku 3, který se týká tematického zaměření.
Navrhovaný centralizovaný alokační mechanismus vnímala jako problém většina regionálních zúčastněných stran (VR, Shromáždění evropských regionů (AER), Konference okrajových přímořských regionů (CPMR), Rada evropských obcí a regionů (CEMR)). Například podle pravidel pro vnitrostátní tematické zaměření by „přechodové“ regiony (regiony, jejichž hrubý národní důchod dosahuje 75 % nebo je vyšší než 75 % a nižší než 100 % průměru EU („skupina 2“) mohly nesprávně podléhat přísnějším pravidlům, kdyby se nacházely v členském státě, jehož hrubý národní důchodu se rovná 100 % průměru EU nebo je vyšší („skupina 1“).
To je v rozporu s místním přístupem politiky soudržnosti a jeho zamýšlenou flexibilitou, a návrh je tedy kontraproduktivní. Proto VR navrhuje vrátit se k současnému, regionálnímu systému přidělování a současně umožnit flexibilitu, aby bylo možné upravovat tematické zaměření v závislosti na kapacitách a potřebách jednotlivých regionů.
Pozměňovací návrh 6
18. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
V zájmu zaměření podpory na klíčové priority Unie je rovněž vhodné dále stanovit, že tematické zaměření by mělo být dodržováno během celého programového období, včetně v případě převodu mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi programy. |
V zájmu zaměření podpory na klíčové priority Unie a v souladu s cíli sociální, hospodářské a územní soudržnosti, stanovenými v článku 174, je rovněž vhodné dále stanovit, že tematické zaměření by mělo být dodržováno během celého programového období, včetně v případě převodu mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi programy. |
Pozměňovací návrh 7
Článek 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
|
1. V souladu s cíli politiky (dále jen „CP“) stanovenými v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] podporuje EFRR tyto specifické cíle: |
1. V souladu s cíli politiky (dále jen „CP“) stanovenými v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] podporuje EFRR tyto specifické cíle: |
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
|
||||||||
|
2. Fond soudržnosti podporuje CP 2 a specifické cíle v rámci CP 3 uvedené v odst. 1 písm. c) bodech ii), iii) a iv). |
2. Fond soudržnosti podporuje CP 2 a specifické cíle v rámci CP 3 uvedené v odst. 1 písm. c) bodech ii), iii) a iv). |
||||||||
|
3. S ohledem na specifické cíle uvedené v odstavci 1 může EFRR nebo případně Fond soudržnosti podporovat rovněž činnosti v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, pokud tyto činnosti: |
3. S ohledem na specifické cíle uvedené v odstavci 1 může EFRR nebo případně Fond soudržnosti podporovat rovněž činnosti v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, pokud tyto činnosti: |
||||||||
|
|
||||||||
|
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
Spolupráce uvedená v písmenu b) zahrnuje spolupráci s partnery z přeshraničních regionů, z nesousedících regionů nebo z regionů na území, na něž se vztahuje makroregionální strategie nebo strategie pro přímořskou oblast nebo jejich kombinace. |
Spolupráce uvedená v písmenu b) zahrnuje spolupráci s partnery z přeshraničních regionů, z nesousedících regionů nebo z regionů na území, na něž se vztahuje makroregionální strategie nebo strategie pro přímořskou oblast nebo jejich kombinace. |
Odůvodnění
V posledních letech byly ESI fondy zaměřeny na budování infrastruktury v malém měřítku, která zajišťuje „rekreační služby“, s cílem podporovat sociální začlenění a potýkat se s chudobou ve venkovských a městských oblastech. Budoucí nařízení o EFRR by navíc mělo nadále výslovně poukazovat na potřebu investovat do fyzické infrastruktury pro obnovu zanedbaných komunit, například do sportovní infrastruktury.
Kromě toho by politický cíl č. 5 měl rozšířit územní zaměření na všechny druhy území (včetně oblastí na nižší než regionální úrovni a funkčních oblastí) a na všechna území se zeměpisnými zvláštnostmi.
Na druhou stranu by EFRR měl posílit svou přímou podporu správních orgánů na nižší než celostátní úrovni tím, že zajistí zvýšené financování a nástroje uzpůsobené pro územní rozvoj, a podpoří tak provádění cílů udržitelného rozvoje v praxi. V rámci toho je zapotřebí zohlednit skutečnost, že lokalizace cílů udržitelného rozvoje je politický proces, který zahrnuje zmocnění správních orgánů na nižší než celostátní úrovni k přijímání opatření. V souladu s tím by budování kapacit místních správních orgánů pro cíle udržitelného rozvoje mělo být podporováno prostřednictvím rozpočtu EFRR pro technickou pomoc přiděleného na CP 5.
Pozměňovací návrh 8
Nový článek za článkem 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Podle článku [6] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] zajistí každý členský stát přiměřenou účast příslušných místních a regionálních orgánů na přípravě dohod o partnerství a na přípravě, provádění a hodnocení programů podporovaných EFRR a Fondem soudržnosti. |
Odůvodnění
Je důležité, aby zásada partnerství a víceúrovňová správa byly zahrnuty a zaručeny v rámci všech oblastí politiky soudržnosti, zejména vzhledem k obavám místních a regionálních zúčastněných stran z centralizace politiky soudržnosti.
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je posílit zásadu partnerství tím, že bude zahrnuta do nařízení o EFRR a FS, které tím bude uvedeno do souladu s článkem [8] nařízení (EU) 2018/xxx [ESF+] a s článkem [6] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].
Pozměňovací návrh 9
Článek 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||
|
1. Pokud jde o programy prováděné v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, musí být celkové zdroje z EFRR v jednotlivých členských státech soustředěny na vnitrostátní úrovni v souladu s odstavci 3 a 4. |
1. Pokud jde o programy prováděné v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, musí být celkové zdroje z EFRR v jednotlivých členských státech soustředěny na regionální úrovni v souladu s čl. 102 odst. 2 nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních], a to takto: |
||||||
|
|
|
||||||
|
|
|
||||||
|
|
|
||||||
|
2. Pokud jde o tematické zaměření podpory pro členské státy, jejichž součástí jsou nejvzdálenější regiony, používají se zdroje z EFRR přidělené konkrétně na programy pro nejvzdálenější regiony odděleně od zdrojů z EFRR přidělených na všechny ostatní regiony. |
2. Pokud jde o programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro nejvzdálenější regiony, považují se za méně rozvinuté regiony. |
||||||
|
3. Členské státy se podle svého poměru hrubého národního důchodu dělí do těchto skupin: |
3. Požadavky na tematické zaměření stanovené v odstavci 1 musí být dodržovány v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů přídělů z EFRR mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období v souladu s článkem [14] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
||||||
|
|
||||||
|
Pro účely tohoto článku se poměrem hrubého národního důchodu rozumí poměr mezi hrubým národním důchodem na osobu daného členského státu, měřeno podle standardu kupní síly a vypočteno na základě údajů Unie za období 2014 až 2016, a průměrným hrubým národním důchodem na osobu podle standardu kupní síly v 27 členských státech za stejné referenční období. Pokud jde o programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro nejvzdálenější regiony, řadí se do kategorie spadající do skupiny 3 . |
|
||||||
|
4. Členské státy dodržují tyto požadavky na tematické zaměření: |
4. Je-li příděl z EFRR, pokud jde o CP 1 nebo CP 2 či oba cíle daného programu, snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku [99] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních], nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem [98] uvedeného nařízení, dodržování požadavku tematického zaměření stanoveného v odstavci 2 se znovu neposuzuje. |
||||||
|
4.a. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy po konzultaci s dotčenými regiony požádat o snížení podílu tematického zaměření na úrovni kategorie regionů, a to až do maximální výše 10 %. |
||||||
|
5. Požadavky na tematické zaměření stanovené v odstavci 4 musí být dodržovány v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů přídělů z EFRR mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období v souladu s článkem [14] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
|
||||||
|
6. Je-li příděl z EFRR, pokud jde o CP 1 nebo CP 2 či oba cíle daného programu, snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku [99] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních], nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem [98] uvedeného nařízení, dodržování požadavku tematického zaměření stanoveného v odstavci 4 se znovu neposuzuje. |
|
Odůvodnění
|
1) |
Navrhovaný centralizovaný alokační mechanismus vnímala jako problém většina regionálních zúčastněných stran (VR, AER, CPMR, CEMR). To je v rozporu s místním přístupem politiky soudržnosti. |
|
2) |
Nejvzdálenější regiony by měly být považovány za méně rozvinuté regiony z důvodu specifických otázek, které je třeba řešit. |
|
3) |
Systém tematického zaměření by měl zahrnovat určitou flexibilitu ve vztahu k vnitrostátním a regionálním zvláštnostem, aby nenastala situace, kdy by podobné kategorie evropských regionů musely kvůli HND svých členských států zaměřit prostředky odlišným způsobem. |
Pozměňovací návrh 10
Článek 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
1. EFRR podporuje: |
1. EFRR podporuje: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
Kromě toho lze podporovat produktivní investice do jiných podniků, než jsou malé a střední podniky, pokud zahrnují spolupráci s malými a středními podniky na výzkumných a inovačních činnostech podporovaných podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i). |
Lze podporovat produktivní investice do jiných podniků, než jsou malé a střední podniky, týkající se výzkumných a inovačních činností podporovaných podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i) nebo podnikatelské infrastruktury, která přináší výhody malým a středním podnikům . |
||||
|
S cílem přispět ke specifickému cíli v rámci CP 1 uvedenému v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě iv) podporuje EFRR také odbornou přípravu, celoživotní učení a vzdělávací činnosti. |
S cílem přispět ke specifickému cíli v rámci CP 1 uvedenému v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě iv) podporuje EFRR také odbornou přípravu, celoživotní učení a vzdělávací činnosti. |
||||
|
2. V rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) může EFRR rovněž podporovat: |
2. V rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) může EFRR rovněž podporovat: |
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Je třeba vzít na vědomí, že zahrnutí produktivních investic do CP 1 a podpora podnikatelské infrastruktury pouze v odvětví malých a středních podniků (nebo ve spolupráci s těmito podniky) je příliš restriktivní. Tento krok není odůvodněný zejména vzhledem k vysokému zaměření priorit politiky soudržnosti na podporu výzkumu a inovací a používání vyspělých technologií, u nichž je nutností přítomnost subjektů se statusem velkého podniku v katalogu příjemců (včetně odštěpených společností).
Pozměňovací návrh 11
Článek 6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
|
1. EFRR a Fond soudržnosti nepodporují: |
1. EFRR a Fond soudržnosti nepodporují: |
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
|
||||||||
|
2. Kromě toho Fond soudržnosti nepodporuje investice do bydlení, pokud nesouvisejí s podporou energetické účinnosti nebo využíváním obnovitelné energie. |
2. Kromě toho Fond soudržnosti nepodporuje investice do bydlení, pokud nesouvisejí s podporou energetické účinnosti nebo využíváním obnovitelné energie. |
||||||||
|
3. Zámořské země a území nejsou způsobilé k získání podpory z EFRR nebo Fondu soudržnosti, ale mohou se zapojit do programů Interreg v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení (EU) 2018/xxxx [EÚS (Interreg)]. |
3. Zámořské země a území nejsou způsobilé k získání podpory z EFRR nebo Fondu soudržnosti, ale mohou se zapojit do programů Interreg v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení (EU) 2018/xxxx [EÚS (Interreg)]. |
Odůvodnění
Ad 1. e) VR navrhuje zohlednit klimatické a environmentální aspekty letištní infrastruktury stanovené ve stávajícím nařízení (EU) 2013/1301 [EFRR].
Ad 1. g) Vyjasnění pojmu „zbytkový“ odpad.
Ad 1. k) V 5. bodě odůvodnění nařízení o EFRR jsou stanoveny zásady, včetně zásady rovnosti a nediskriminace, které by měly být při provádění EFRR a Fondu soudržnosti dodržovány. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Tato zásada však již na rozdíl od předchozího programového období není v článcích nařízení zahrnuta. VR chce zajistit, aby členské státy tyto závazky dodržovaly.
Pozměňovací návrh 12
Článek 8
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. EFRR může podporovat integrovaný územní rozvoj v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] v souladu s kapitolou II hlavy III uvedeného nařízení [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
1. EFRR může podporovat integrovaný územní rozvoj v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] v souladu s kapitolou II hlavy III uvedeného nařízení [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
|
2. Členské státy realizují integrovaný územní rozvoj s podporou z EFRR výlučně prostřednictvím forem uvedených v článku [22] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
2. Členské státy realizují integrovaný územní rozvoj s podporou z EFRR mimo jiné prostřednictvím forem uvedených v článku [22] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. To by mohlo mít rovněž podobu přístupu založeného na využití více fondů, zejména s ESF+, případně spolu s EZFRV a ENRF. |
Odůvodnění
V některých členských státech byly v minulosti úspěšně realizovány jiné formy integrovaného územního rozvoje. Není jasné, proč by mělo být v budoucnu používání těchto forem vyloučeno.
Pozměňovací návrh 13
Článek 9
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. EFRR podporuje integrovaný územní rozvoj na základě územních strategií v souladu s článkem [23] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] se zaměřením na městské oblasti („udržitelný rozvoj měst“) v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 zmíněného nařízení. |
1. EFRR podporuje integrovaný územní rozvoj na základě územních strategií v souladu s článkem [23] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] se zaměřením na městské oblasti („udržitelný rozvoj měst“) v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 zmíněného nařízení. |
|
2. Nejméně 6 % zdrojů z EFRR na vnitrostátní úrovni v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, jiných než určených na technickou pomoc, se přidělí na udržitelný rozvoj měst ve formě komunitně vedeného místního rozvoje, integrovaných územních investic nebo jiného územního nástroje v rámci CP 5. |
2. Nejméně 6 % zdrojů z EFRR na vnitrostátní úrovni v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, jiných než určených na technickou pomoc, se přidělí na udržitelný rozvoj měst ve formě komunitně vedeného místního rozvoje, integrovaných územních investic nebo jiného územního nástroje v rámci CP 5. |
|
|
Tento minimální podíl 6 % vyčleněný na udržitelný rozvoj měst by měl být podmíněn činnostmi v rámci CP 5, jakož i v rámci specifických cílů politiky 1–4, uvedených v příloze 1. |
|
Dotčený program nebo programy stanoví částky plánované pro tento účel na základě čl. [17 odst. 3] písm. d) bodu vii) nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
Dotčený program nebo programy stanoví částky plánované pro tento účel na základě čl. [17 odst. 3] písm. d) bodu vii) nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
|
3. Procento prostředků přidělené na udržitelný rozvoj měst podle odstavce 2 musí být dodržováno v průběhu celého programového období, pokud jsou příděly z EFRR převáděny mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy, jakož i při přezkumu v polovině období v souladu s článkem [14] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
3. Procento prostředků přidělené na udržitelný rozvoj měst podle odstavce 2 musí být dodržováno v průběhu celého programového období, pokud jsou příděly z EFRR převáděny mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy, jakož i při přezkumu v polovině období v souladu s článkem [14] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
|
4. Je-li příděl z EFRR snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku [99] nařízení (EU) č. [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem [98] uvedeného nařízení, dodržení odstavce 2 se znovu neposuzuje. |
4. Je-li příděl z EFRR snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku [99] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem [98] uvedeného nařízení, dodržení odstavce 2 se znovu neposuzuje. |
Odůvodnění
Upřesnění. Tento bod je zmíněn již v nařízení, a to v poznámce pod čarou k příloze 1, avšak pro lepší přehlednost je vhodné, když bude uveden i v jednotlivých článcích.
Pozměňovací návrh 14
Článek 10
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
1. EFRR podporuje také Evropskou městskou iniciativu, prováděnou Komisí formou přímého a nepřímého řízení. |
1. EFRR podporuje také Evropskou městskou iniciativu, prováděnou Komisí formou přímého a sdíleného řízení. |
||||
|
Tato iniciativa pokrývá všechny městské oblasti a podporuje městskou agendu Unie. |
Tato iniciativa pokrývá všechny městské oblasti a podporuje partnerství a organizační náklady na městskou agendu Unie. |
||||
|
2. Evropská městská iniciativa sestává ze tří složek a všechny se týkají udržitelného rozvoje měst: |
2. Evropská městská iniciativa sestává ze tří složek a všechny se týkají udržitelného rozvoje měst: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
Na žádost jednoho nebo více členských států může Evropská městská iniciativa také podporovat mezivládní spolupráci v otázkách týkajících se měst. |
Na žádost jednoho nebo více členských států může Evropská městská iniciativa také podporovat mezivládní spolupráci v otázkách týkajících se měst , jako je referenční rámec pro udržitelná města a územní agenda Evropské unie, a lokalizaci cílů udržitelného rozvoje stanovených OSN; |
Odůvodnění
Roste výskyt programů místního rozvoje, rozvoje na nižší než regionální úrovni, rozvoje měst, inovací a budování kapacit, které jsou velmi často nepropojené nebo nedostatečně financované. Jejich jednotné zastřešení a propojení se souvisejícími iniciativami mimo regulační rámec ESI fondů zaručí větší soudržnost, zabrání překrývání a zajistí vzájemné obohacování. Rovněž je nezbytné zajistit, aby koneční příjemci, tedy místní orgány, obdrželi hlavní část finančních prostředků určených pro budování kapacit, na rozdíl od stávající situace v případě tematického cíle 9 a technické pomoci.
Pozměňovací návrh 15
Článek 11
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
1. Zvláštní doplňkový příděl na nejvzdálenější regiony se použije s cílem vyrovnat doplňkové náklady vynaložené v těchto regionech v důsledku jednoho či více trvalých omezení jejich rozvoje uvedených v článku 349 SFEU. |
1. Zvláštní doplňkový příděl na nejvzdálenější regiony se použije s cílem vyrovnat doplňkové náklady vynaložené v těchto regionech v důsledku jednoho či více trvalých omezení jejich rozvoje uvedených v článku 349 SFEU. Na zvláštní doplňkový příděl pro nejvzdálenější regiony se nevztahuje tematické zaměření. |
||||
|
2. Příděl uvedený v odstavci 1 podporuje: |
2. Příděl uvedený v odstavci 1 podporuje: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
Příděl uvedený v odstavci 1 může rovněž podporovat výdaje na vyrovnávací platbu poskytnutou za plnění závazků a smluv veřejné služby v nejvzdálenějších regionech. |
Příděl uvedený v odstavci 1 může rovněž podporovat výdaje na vyrovnávací platbu poskytnutou za plnění závazků a smluv veřejné služby v nejvzdálenějších regionech. |
||||
|
3. Příděl uvedený v odstavci 1 nepodporuje: |
3. Příděl uvedený v odstavci 1 nepodporuje: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
4. Odchylně od článku 4 může EFRR podporovat produktivní investice v podnicích v nejvzdálenějších regionech, a to bez ohledu na velikost těchto podniků. |
Odůvodnění
Vzhledem ke specifickému charakteru nejvzdálenějších regionů by podpora určená jen pro malé a střední podniky mohla mít pouze omezený pákový efekt.
Pozměňovací návrh 16
Nový článek za článkem 11
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Oblasti znevýhodněné přírodními nebo demografickými podmínkami V programech spolufinancovaných z EFRR v oblastech, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, uvedenými v článku 174 SFEU, se zvláštní pozornost věnuje řešení specifických obtíží těchto oblastí. Konkrétně na oblasti NUTS III s hustotou zalidnění méně než 12,5 obyvatele na km2 nebo s průměrným ročním poklesem počtu obyvatel o více než 1 % od roku 2007 se vztahují specifické regionální a vnitrostátní plány, které mají do regionu přitáhnout více lidí a stimulovat je k tomu, aby zůstali, a zvýšit investice do obchodu a dostupnost digitálních a veřejných služeb, včetně specializovaného financování coby součásti dohody o partnerství. |
Odůvodnění
Tento nový článek zahrnuje řídce osídlené oblasti a obecně řečeno i všechny oblasti na nižší než regionální úrovni nacházející se ve zbytku EU-27, na které se vztahuje článek 174. Je však nezbytné určit finančně zvládnutelné příděly z EFRR, které se nebudou překrývat s těmi, které již některé regiony získávají.
Navrhuje se tedy pravidlo stanovit způsobilost pro oblasti
|
— |
NUTS III (často se totiž spíše než o regionální problém NUTS II jedná o problém na nižší než regionální úrovni, což není na stávajících mapách vidět), |
|
— |
buď s hustotou zalidnění 12,5 obyvatele na km2 (například v severních okrajových oblastech), |
|
— |
nebo s čistým poklesem počtu obyvatel (např. v důsledku vylidňování nebo prostého vymírání původního obyvatelstva) od roku 2007, jelikož zhruba tehdy začala finanční krize a rovněž předchozí programové období. |
Tento návrh ukládá Komisi povinnost, aby ho zahrnula jako jeden ze svých návrhů pro příslušné členské státy do stanovisek, na jejichž základě se zahájí jednání s jednotlivými členskými státy dohody o partnerství.
Data a mapa z německého spolkového ministerstva pro výstavbu a regionální plánování
https://bit.ly/2KItBya.
Pozměňovací návrh 17
PŘÍLOHA I
Společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR a Fond soudržnosti – čl. 7 odst. 1
Tabulka 1: Společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR (Investice pro zaměstnanost a růst a Interreg) a Fond soudržnosti**
Vložit nové společné ukazatele výsledků (RCR)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
RCR 26 – roční konečná spotřeba energie (z toho: v obytných budovách, jiných než obytných soukromých budovách, jiných než obytných veřejných budovách) |
RCR 26 – % ročních úspor energie pro celý fond budov (v porovnání s výchozí hodnotou) v souladu s cílem dosažení vysoce účinného a dekarbonizovaného fondu budov, jak je vytyčen ve vnitrostátní dlouhodobé strategii renovací národního fondu obytných a jiných než obytných budov |
|
RCR 27 – domácnosti s nižší energetickou náročností svých obydlí |
RCR 27 – domácnosti s nižší energetickou náročností svých obydlí , které dosahují nejméně 60 % úspor energie v porovnání s úrovněmi před renovací (definice rozsáhlé renovace, kterou předložila Evropská komise) |
|
RCR 28 – budovy s lepší energetickou klasifikací (z toho: obytné, jiné než obytné soukromé, jiné než obytné veřejné) |
RCR 28 – budovy s lepší energetickou klasifikací (z toho: obytné, jiné než obytné soukromé, jiné než obytné veřejné), které po renovaci docílily certifikátu energetické náročnosti úrovně B |
|
|
RCR […] – domácnosti s nižší energetickou náročností svých obydlí, které po renovaci docílily standardní úrovně budov s téměř nulovou spotřebou energie |
|
RCR 29 – odhadované emise skleníkových plynů* |
RCR 29 – odhadované emise skleníkových plynů* |
|
RCR 30 – podniky s nižší energetickou náročností |
RCR 30 – podniky s nižší energetickou náročností |
|
RCR 31 – celkové množství vyrobené energie z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo) RCR 32 – energie z obnovitelných zdrojů: kapacita připojená k síti (provozní)* |
RCR […] – počet energeticky chudých a zranitelných spotřebitelů, kteří získávají podporu na zlepšení energetické náročnosti svých obydlí RCR […] – celková konečná spotřeba energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a spotřeba energie podle odvětví (vytápění a chlazení, doprava, elektřina) RCR […] – podíl celkového množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů RCR […] – snížení ročního dovozu energie z neobnovitelných zdrojů RCR […] – energie z obnovitelných zdrojů: kapacita připojená k síti (provozní)* |
Odůvodnění
Je třeba rozšířit soubor příslušných ukazatelů energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů.
Ze současného období podpory lze vyvodit jasný závěr: u množstevního cíle bez předchozích závazků, kontroly kvality nebo spolehlivé metodiky sledování a monitorování hrozí, že ztratí svůj kredit v oblasti klimatu.
Klimatické ukazatele navržené Evropskou komisí jsou neúplné a někdy zjednodušující: bez posouzení příslušné cílové hodnoty z pohledu technické proveditelnosti a finanční příhodnosti se budou některé ukazatele v podstatě rovnat prostému počítání příjemců. Například ukazatel výstupu EFRR „RCO 18 – domácnosti, které dostávají podporu na snížení energetické náročnosti svých obydlí“ se měří v porovnání s ukazatelem výsledků „RCR 27 – domácnosti s nižší energetickou náročností svých obydlí“. Vzhledem k tomu, že tato dvojice ukazatelů udává celkový počet domácností, které čerpají výhody z tohoto opatření, nezobrazuje zlepšení úrovně energetické výkonnosti, které nakonec může být vysoké, nebo zanedbatelné. To znamená, že cíle by teoreticky mohly být stanoveny nízko, aniž by byl výkonnostní rámec schopen posuzovat míru ambice příslušného opatření.
Pozměňovací návrh 18
PŘÍLOHA I
Společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR a Fond soudržnosti – čl. 7 odst. 1
Tabulka 1: Společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR (Investice pro zaměstnanost a růst a Interreg) a Fond soudržnosti**
Vložit nové společné ukazatele výsledků (RCR) za RCR 65
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
RCR […] pracovní místa neobsazená po dobu více než 6 měsíců |
Odůvodnění
Společný ukazatel výstupů (RCO) 61 – počet nezaměstnaných osob za rok, které využívají zlepšená zařízení pro služby v oblasti zaměstnanosti má společný ukazatel výsledků pro první část (RCR 65 – počet uchazečů o zaměstnání za rok, kteří využívají podporované služby v oblasti zaměstnanosti). Zdá se, že chybí ukazatel pro druhou část.
Pozměňovací návrh 19
PŘÍLOHA II
Základní soubor ukazatelů výkonnosti pro EFRR a Fond soudržnosti podle čl. 7 odst. 3
Cíl politiky: 2. Zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik
Vložit nový společný ukazatel výstupů (CCO) za CCO 09
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
CCO […] – zvýšené přizpůsobení se změnám klimatu, zvýšená prevence rizik včetně prevence seismického ohrožení a lepší odolnosti vůči katastrofám a extrémním povětrnostním jevům. |
Odůvodnění
Je přidán nový společný ukazatel výstupů (CCO), který patrně chyběl, určený pro specifický cíl CP 2 spočívající v podpoře přizpůsobení se změnám klimatu, prevence rizik včetně prevence seismického ohrožení a odolnosti vůči katastrofám a extrémním povětrnostním jevům.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,
|
1. |
vítá cíl Komise zjednodušit pravidla pro programové období 2021–2027 a konstatuje, že EFRR a Fond soudržnosti jsou spojeny v jednom nařízení stanovujícím pravidla použitelná pro oba fondy. Nový návrh nařízení je kratší, jelikož mnoho společných částí zahrnuje nařízení o společných ustanoveních; |
|
2. |
vítá skutečnost, že se politika soudržnosti stále vztahuje na všechny regiony EU, přičemž většina jejích prostředků je zaměřená na nejzranitelnější oblasti. S potěšením konstatuje, že návrh tohoto legislativního aktu v oblasti, která spadá do sdílené pravomoci, jejž předložila Komise, je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality; |
|
3. |
se znepokojením konstatuje, že návrh Komise na víceletý finanční rámec stanovuje prudké snížení rozpočtu Fondu soudržnosti o 46 % a stabilní rozpočet pro EFRR (+1 %). Vyjadřuje politování nad 12 % snížením rozpočtu pro Evropskou územní spolupráci, k němuž došlo, přestože je Evropská územní spolupráce uznávána jako jedna z politik s nejkonkrétnější přidanou hodnotou EU; |
|
4. |
připomíná, že Fond soudržnosti trvale dokazuje, že má vysokou evropskou přidanou hodnotu a že zlepšuje obraz EU v očích jejích občanů. Fond soudržnosti je výrazem solidarity „bohatších“ členských států s těmi „chudšími“, pokud jde o budování klíčové infrastruktury, a přináší jasné a prokazatelné výhody těm členským státům, které do rozpočtu EU přispívají nejvíce. Navrhované škrty budou s největší pravděpodobností bránit dosažení cílů Smlouvy v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti; |
|
5. |
konstatuje, že Evropská komise navrhuje stanovit cíl pro výdaje související s klimatem ve výši 25 % celkového VFR na období 2021–2027. Množstevní cíl však daleko zaostává za možnostmi a potřebami spojenými s plným prováděním závazků EU v rámci Pařížské dohody. Politika soudržnosti uplatňuje poměrně komplikovaný systém sledování v oblasti klimatu v porovnání s ostatními fondy: EFRR by přinášel 30 % prostředků pro činnost v oblasti klimatu, Fond soudržnosti 37 %; |
|
6. |
je znepokojen skutečností, že dosažení cílů Pařížské dohody bude pro Evropu velkou výzvou. VR je dlouhodobě obhájcem ambiciózních cílů v oblasti klimatu a vzhledem k tomu, že EFRR a Fond soudržnosti jsou hlavními nástroji financování v rozpočtu EU, které přispívají k dosažení cílů v oblasti klimatu, měly by základní horizontální podmínky politiky soudržnosti zahrnovat požadavek na členské státy, aby plnily závazky vyplývající z cílů Pařížské dohody; ty by navíc měly být pečlivě monitorovány v průběhu celého programového období, aby bylo jisté, že přispívání k cílům v oblasti klimatu je stále na dobré cestě; |
|
7. |
vítá skutečnost, že se EFRR a FS staly ekologičtějšími a že znečišťující činnosti budou z působnosti nařízení vyňaty; |
|
8. |
vítá novou specifickou složku programu Interreg pro meziregionální inovační investice na podporu seskupení subjektů zapojených do strategií inteligentní specializace napříč Evropou a novou složku pro nejvzdálenější regiony. Vyzývá Evropskou komisi, aby navýšila celkový rozpočet EÚS s cílem udržet důvěryhodný rozpočet pro program Interreg Europe a pro přeshraniční spolupráci a zároveň investovat do nových podob spolupráce; |
|
9. |
žádá o podporu zásady nediskriminace od fáze plánování po podávání zpráv a začlenění rozpočtování zohledňujícího rovnost žen a mužů do všech fází provádění; |
|
10. |
má námitky proti návrhu, aby se tematické zaměření EFRR soustředilo na vnitrostátní úroveň; tento centralizovaný alokační mechanismus je v rozporu s místním přístupem a se zásadou víceúrovňové správy politiky soudržnosti; |
|
11. |
poukazuje na rostoucí oddělení fondů a konkrétně lituje toho, že byl EZFRV vyňat z nařízení o společných ustanoveních, které stanovuje společná pravidla použitelná pro různé fondy; |
|
12. |
zdůrazňuje nutnost výrazné doplňkovosti mezi EFRR a ESF+ v zájmu provádění integrovaných a komplexních iniciativ na místní úrovni; |
|
13. |
konstatuje, že jsou členské státy vybídnuty k převodu 5 % prostředků EFRR nebo FS do nového nástroje InvestEU a rovněž k převodu dalších 5 % svých přídělů z EFRR do programů EU spravovaných Evropskou komisí. Přístup sdíleného řízení však prokázal dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost Evropy. O jakémkoli převodu členským státem by se mělo rozhodnout za účasti místních a regionálních partnerů v souladu se zásadou partnerství a víceúrovňové správy; |
|
14. |
podporuje větší zaměření na udržitelný rozvoj měst vyčleněním 6 % prostředků z EFRR na vnitrostátní úrovni na tuto oblast; |
|
15. |
konstatuje, že by pro EFRR a Fond soudržnosti měly být definovány ukazatele produktů a výsledků, jejichž výklad by měl být jednoznačný (mj. včetně jednotek měření určených v přílohách I a II), které by mělo být možné agregovat od úrovně projektů po úroveň operačních programů a cílů politiky soudržnosti a jejichž měření by nemělo představovat nadměrnou zátěž pro příjemce. |
V Bruselu dne 5. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/137 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropská územní spolupráce
(2019/C 86/09)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
1. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Hlavním cílem EFRR v oblasti územní evropské spolupráce je vyřešit problémy znevýhodněných regionů; domníváme se, že v předloženém návrhu nejsou dost jasně upřesněny zvláštní rysy těchto oblastí.
Pozměňovací návrh 2
3. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Zmínka o těchto dvou zásadách byla z návrhu nařízení vypuštěna.
Pozměňovací návrh 3
4. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Výbor regionů nesouhlasí s přechodem přeshraniční námořní spolupráce ze složky 1 „přeshraniční“ do složky 2 „nadnárodní“. I když ho doprovází nárůst nadnárodního rozpočtu, existuje velké riziko, že se přeshraniční námořní spolupráce rozředí v širším kontextu nadnárodní spolupráce. Je vhodné navrhnout navrácení přeshraniční námořní spolupráce a její části rozpočtu do složky 1.
Pozměňovací návrh 4
6. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Výbor regionů nesouhlasí s přechodem přeshraniční námořní spolupráce ze složky 1 „přeshraniční“ do složky 2 „nadnárodní“. I když ho doprovází nárůst nadnárodního rozpočtu, existuje velké riziko, že se přeshraniční námořní spolupráce rozředí v širším kontextu nadnárodní spolupráce. Je vhodné navrhnout navrácení přeshraniční námořní spolupráce a její části rozpočtu do složky 1.
Pozměňovací návrh 5
8. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
|
Projektová spolupráce v celé Unii by měla být začleněna do nové složky pro meziregionální inovační investice a úzce provázána s prováděním sdělení Komise „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“[25], zejména na podporu tematických platforem pro inteligentní specializaci v oblastech jako například energetika, modernizace průmyslu nebo zemědělsko-potravinářské odvětví . Kromě toho by se integrovaný územní rozvoj zaměřený na funkční městské oblasti nebo na městské oblasti měl soustředit do programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst a v jednom doprovodném nástroji „Evropská městská iniciativa“. Oba programy v rámci složky meziregionální spolupráce by měly pokrývat celou Unii a měly by rovněž umožňovat účast třetích zemí. |
Projektová spolupráce v celé Unii by měla nadále usnadňovat meziregionální spolupráci mezi místními a regionálními orgány s cílem nalézt společná řešení posilující politiku soudržnosti a vytvářet udržitelná partnerství . Proto by měly být zachovány stávající programy, zejména podpora projektové spolupráce. |
||||
|
|
Nové meziregionální inovační investice budou úzce provázány s prováděním sdělení Komise „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“[25], zejména na podporu tematických platforem pro inteligentní specializaci. Evropská územní spolupráce musí umožnit i nadále podporovat integrovaný územní rozvoj v rámci složky 4. Programy v rámci složky meziregionální spolupráce by měly pokrývat celou Unii a měly by rovněž umožňovat účast třetích zemí. |
Odůvodnění
Výbor regionů podporuje zachování všech stávajících činností meziregionální spolupráce ve složce 4 a připojení spolupráce na projektech rozvoje inovativních řešení, rozšíření a přenositelnosti do více regionů se stejnou strukturální nevýhodou.
Evropská územní spolupráce musí prostřednictvím své složky 4 i nadále podporovat integrovaný územní rozvoj obsažený ve složce 4, což je v rozporu s návrhem Komise ponechat tuto možnost výlučně „evropské městské iniciativě“ uvedené v nařízení o EFRR.
Výbor vřele vítá vytvoření nové iniciativy pro meziregionální inovační investice, která navazuje na iniciativu Vanguard a bude zaměřena především na regiony, které jsou větší a mají větší potenciál pro rozvoj a větší technicko-ekonomické kapacity než většina evropských regionů.
Pozměňovací návrh 6
Nový bod odůvodnění za 24. bodem odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
|
Odůvodnění
Ve fázi programování a řízení musí být použit proces zjednodušování správy finančních prostředků, který začal v posledních letech a který vyvrcholil novými návrhy nařízení, aby se dosáhlo jednoduššího řízení finančních prostředků.
Pozměňovací návrh 7
Nový bod odůvodnění za 35. bodem odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
|
Odůvodnění
Územní spolupráce posiluje jednotný trh. Ke zjednodušení by o něco více přispělo úplné odstranění oznamovací povinnosti, která ještě stále platí pro některé druhy státní podpory.
Pozměňovací návrh 8
Čl. 1 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 1 |
Článek 1 |
|
Předmět a oblast působnosti |
Předmět a oblast působnosti |
|
1. Toto nařízení stanoví pravidla pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), aby byla posílena spolupráce mezi členskými státy uvnitř Unie a mezi členskými státy a přilehlými třetími zeměmi, popřípadě partnerskými zeměmi, jinými územími či zámořskými zeměmi a územími (dále jen „ZZÚ“). |
1. Toto nařízení stanoví pravidla pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), aby byla posílena spolupráce mezi členskými státy uvnitř Unie a mezi členskými státy a přilehlými třetími zeměmi, popřípadě partnerskými zeměmi, jinými územími či zámořskými zeměmi a územími (dále jen „ZZÚ“) , a skupinou třetích zemí sdružených v rámci regionální organizace . |
Odůvodnění
Nejvzdálenější regiony ležící daleko od evropského kontinentu udržují spolupráci se třetími zeměmi EU nebo regionálními organizacemi; spolupráce se neomezuje jen na přilehlé země.
Pozměňovací návrh 9
Článek 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Článek 2 |
Článek 2 |
||||
|
Definice |
Definice |
||||
|
1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku [2] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Použijí se rovněž tyto definice: |
1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku [2] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Použijí se rovněž tyto definice: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
2. Pro účely tohoto nařízení, pokud se v ustanoveních nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] odkazuje na „členský stát“, rozumí se tím „členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán“, a pokud se odkazuje na „každý členský stát“ nebo „členské státy“, rozumí se tím „členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu Interreg“. |
2. Pro účely tohoto nařízení, pokud se v ustanoveních nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] odkazuje na „členský stát“, rozumí se tím „členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán“, a pokud se odkazuje na „každý členský stát“ nebo „členské státy“, rozumí se tím „členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu Interreg“. |
||||
|
Pro účely tohoto nařízení, pokud se v ustanoveních nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] odkazuje na „fondy“ ve smyslu čl. [1 odst. 1 písm. a)] uvedeného nařízení nebo na „EFRR“, má se za to, že tyto odkazy zahrnují i příslušný nástroj Unie pro financování vnější činnosti. |
Pro účely tohoto nařízení, pokud se v ustanoveních nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] odkazuje na „fondy“ ve smyslu čl. [1 odst. 1 písm. a)] uvedeného nařízení nebo na „EFRR“, má se za to, že tyto odkazy zahrnují i příslušný nástroj Unie pro financování vnější činnosti. |
Odůvodnění
Je nezbytné zahrnout do tohoto bodu euroregiony, jakož i jiná seskupení různých územních samospráv.
Pozměňovací návrh 10
Článek 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||
|
Článek 3 |
Článek 3 |
||||||||||||||||||||
|
Složky cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) |
Složky cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) |
||||||||||||||||||||
|
V rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) jsou z EFRR a popřípadě z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti podporovány tyto složky: |
V rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) jsou z EFRR a popřípadě z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti podporovány tyto složky: |
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
Odůvodnění
Výbor regionů souhlasí s navrácením přeshraniční námořní spolupráce do složky 1 a s posílením dalších složek. V bodě 1 navrhujeme vypustit slovo „přilehlými“. Vzhledem k tomu, že přeshraniční spolupráce bude zahrnovat regiony úrovně NUTS 3, může zasahovat do současného zeměpisného vymezení některých přeshraničních programů a omezovat jejich územní působnost pouze na přilehlé regiony úrovně NUTS 3.
Pozměňovací návrh 11
Článek 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 4 |
Článek 4 |
|
Zeměpisné pokrytí přeshraniční spolupráce |
Zeměpisné pokrytí přeshraniční a námořní spolupráce |
|
1. Pro účely přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a vnějších pozemních hranic se třetími zeměmi nebo partnerskými zeměmi. |
1. Pro účely pozemní a námořní přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a vnějších hranic se třetími zeměmi nebo partnerskými zeměmi , aniž jsou dotčeny případné úpravy nezbytné pro zajištění soudržnosti a kontinuity oblastí programů spolupráce stanovených pro programové období 2014–2020 . |
|
2. Regiony na námořních hranicích, které jsou propojeny přes moře pevným spojením, jsou také podporovány v rámci přeshraniční spolupráce. |
2. Regiony na námořních hranicích, které jsou propojeny námořním, železničním, leteckým nebo silničním spojením, jsou také podporovány v rámci přeshraniční spolupráce. |
|
3. Programy Interreg pro vnitřní přeshraniční spolupráci mohou pokrývat regiony v Norsku, Švýcarsku a Spojeném království, které jsou rovnocenné regionům úrovně NUTS 3, a také Lichtenštejnsko, Andorru a Monako. |
3. Programy Interreg pro vnitřní přeshraniční spolupráci mohou pokrývat regiony v Norsku, Švýcarsku a Spojeném království, které jsou rovnocenné regionům úrovně NUTS 3, a také Lichtenštejnsko, Andorru , San Marino a Monako. |
|
4. Pro účely vnější přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z NPP III nebo NDICI regiony úrovně NUTS 3 příslušné partnerské země nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti podél všech pozemních hranic mezi členskými státy a partnerskými zeměmi způsobilými v rámci NPP III nebo NDICI. |
4. Pro účely přeshraniční námořní spolupráce na programové období 2014–2020 proběhnou po dohodě s dotyčnými státy, regiony a dalšími místními a regionálními orgány úpravy 18 programů přeshraniční spolupráce, které existují pro uvedené programové období (Deux mers/Two seas, Botnia–Atlantica, střední část Baltského moře, Estonsko–Lotyšsko, Lamanšský průliv, Guadeloupe–Martinique–OEEC, Mayotte/Komory/Madagaskar, Německo–Dánsko, Řecko–Kypr, Řecko–Itálie, Irsko–Wales, Itálie–Chorvatsko, Francie–Itálie–Marittimo, Itálie–Malta, Madeira–Azory–Kanárské ostrovy (MAC), Severní Irsko–Irsko–Skotsko, Öresund–Kattegat–Skagerrak, jižní část Baltského moře). |
|
|
5. Pro účely vnější přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z NPP III nebo NDICI regiony úrovně NUTS 3 příslušné partnerské země nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti podél všech pozemních hranic mezi členskými státy a partnerskými zeměmi způsobilými v rámci NPP III nebo NDICI. |
Odůvodnění
Výbor regionů souhlasí s navrácením přeshraniční námořní spolupráce do složky 1. VR rovněž navrhuje odstranit nepodložené kritérium, podle něhož je provádění přeshraniční námořní spolupráce podmíněno existencí mostu. S ohledem na zásadu subsidiarity je nutné vymezit oblasti přeshraniční spolupráce po konzultaci s dotyčnými členskými státy, regiony a dalšími místními a regionálními orgány, aby se zajistila kontinuita a soudržnost se stávajícími programy.
Pozměňovací návrh 12
Článek 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 7 |
Článek 7 |
|
Zeměpisné pokrytí meziregionální spolupráce a meziregionálních inovačních investic |
Zeměpisné pokrytí přeshraniční spolupráce |
|
1. Pro účely jakéhokoli programu Interreg složky 4 nebo meziregionálních inovačních investic v rámci složky 5 je k podpoře z EFRR způsobilé celé území Unie. |
1. Pro účely jakéhokoli programu Interreg složky 4 je k podpoře z EFRR způsobilé celé území Unie. |
|
2. Programy Interreg složky 4 mohou zahrnovat celé třetí země, partnerské země, další území nebo ZZÚ uvedené v článcích 4, 5 a 6 nebo jejich části bez ohledu na to, zda jsou podporovány z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, či nikoli. |
2. Programy Interreg složky 4 mohou zahrnovat celé třetí země, partnerské země, další území nebo ZZÚ uvedené v článcích 4, 5 a 6 nebo jejich části bez ohledu na to, zda jsou podporovány z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, či nikoli. Třetí země mohou přispívat k financování formou vnějších účelově vázaných příjmů. |
Odůvodnění
Všechny aspekty meziregionálních inovačních investic budou předmětem zvláštní kapitoly tohoto nařízení. Tento pozměňovací návrh vyjasňuje skutečnost, že třetí země se mohou zapojit do složky 4 financováním ve formě vnějších účelově vázaných příjmů. VR podporuje zahrnutí finančního příspěvku Spojeného království prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů do meziregionální složky 4 a do složky 5 – meziregionální inovační investice – a rovněž další zapojení územních samospráv třetích zemí stejnou formou.
Pozměňovací návrh 13
Článek 9
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Článek 9 |
Článek 9 |
||||
|
Zdroje z EFRR na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) |
Zdroje z EFRR na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) |
||||
|
1. Zdroje z EFRR na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 8 430 000 000 EUR z celkových zdrojů dostupných pro rozpočtový závazek z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti na programové období 2021–2027 a stanovených v čl. [102 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
1. 3 % z celkových zdrojů dostupných pro rozpočtový závazek z fondů na období 2021–2027 (celkem 10 000 000 000 EUR) budou čerpána z celkových zdrojů dostupných pro rozpočtový závazek z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti na programové období 2021–2027 a stanovených v čl. [102 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] za účelem financování složek 1 až 4 . |
||||
|
2. Zdroje uvedené v odstavci 1 se přidělují takto: |
2. Zdroje uvedené v odstavci 1 se přidělují takto: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
3. Komise každému členskému státu oznámí jeho podíl na celkové částce pro složky 1, 2 a 3 rozdělený podle jednotlivých let. |
3. Komise každému členskému státu oznámí jeho podíl na celkové částce pro složky 1, 2 a 3 rozdělený podle jednotlivých let. |
||||
|
Jako kritérium pro rozdělení podle členských států se použije počet obyvatel v těchto regionech: |
Jako kritérium pro rozdělení podle členských států se použije počet obyvatel v těchto regionech: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
4. Každý členský stát může převést až 15 % svého finančního přídělu pro každou složku 1, 2 a 3 z jedné z těchto složek do jiné nebo jiných složek. |
4. Každý členský stát může převést až 15 % svého finančního přídělu pro každou složku 1, 2 a 3 z jedné z těchto složek do jiné nebo jiných složek. |
||||
|
|
V případě programů přeshraniční spolupráce a námořní spolupráce, u nichž došlo ke snížení prostředků vyčleněných na období 2021–2027, musí dotyčné členské státy vyčlenit prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj ze svého národního finančního rámce s cílem zajistit, aby tyto programy nadále dostávaly nejméně 2/3 prostředků, které čerpaly v období 2014–2020. |
||||
|
5. Na základě částek oznámených podle odstavce 3 informuje každý členský stát Komisi o tom, zda a jak naložil s možností převodu stanovenou v odstavci 4, stejně jako o výsledném rozdělení jeho podílu mezi programy Interreg, jichž se daný členský stát účastní. |
5. Na základě částek oznámených podle odstavce 3 informuje každý členský stát po konzultaci s místními a regionálními orgány Komisi o tom, zda a jak naložil s možností převodu stanovenou v odstavci 4, stejně jako o výsledném rozdělení jeho podílu mezi programy Interreg, jichž se daný členský stát účastní. |
Odůvodnění
V návaznosti na návrh zpravodajů k nařízení o společných ustanoveních v čl. 104 odst. 7 nového nařízení o společných ustanoveních (EU) týkající se navýšení rozpočtu z 2,5 % celkových zdrojů dostupných pro rozpočtový závazek z fondů na 3,3 % za účelem financování činností v rámci spolupráce stanovených v tomto nařízení. Z těchto 3,3 % navrhujeme přidělit 3 % na tradiční činnosti evropské regionální spolupráce (tj. složky 1, 2 a 4) a na novou složku 3. Navrhujeme převzít stávající rozdělení současného programového období, tj. přibližně 75 % na přeshraniční spolupráci včetně námořní přeshraniční spolupráce, 20 % na nadnárodní spolupráci a přibližně 5 % na širší meziregionální spolupráci.
Zbývajících 0,3 % bude přiděleno na meziregionální inovační investice, a to s přihlédnutím ke zvláštní povaze této nové iniciativy, která si podle našeho názoru zaslouží v tomto nařízení zvláštní kapitolu.
Pozměňovací návrh 14
Článek 11
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 11 |
Článek 11 |
|
Seznam programových zdrojů Interreg |
Seznam programových zdrojů Interreg |
|
1. Komise na základě informací poskytnutých členskými státy podle čl. 9 odst. 5 přijme prováděcí akt, v němž vytvoří seznam všech programů Interreg a uvede celkovou výši celkové podpory z EFRR pro každý z programů a popřípadě celkovou podporu z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2. |
1. Komise na základě informací poskytnutých členskými státy podle čl. 9 odst. 5 přijme prováděcí akt, v němž vytvoří seznam všech programů Interreg a uvede celkovou výši celkové podpory z EFRR pro každý z programů a popřípadě celkovou podporu z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2. |
|
2. Tento prováděcí akt rovněž obsahuje seznam částek převedených podle čl. 9 odst. 5 rozdělených podle jednotlivých členských států a podle jednotlivých nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. |
2. Tento prováděcí akt rovněž obsahuje seznam částek převedených podle čl. 9 odst. 5 rozdělených podle jednotlivých členských států a podle jednotlivých nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. |
|
|
3. Členské státy podají zprávu o tom, jakým způsobem byla místní a regionální úroveň a další zúčastněné strany zapojeny do přípravy programů podle článku 6 o partnerství a víceúrovňové správě ve společných ustanoveních. |
Pozměňovací návrh 15
Článek 13
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 13 |
Článek 13 |
|
Míry spolufinancování |
Míry spolufinancování |
|
Míra spolufinancování na úrovni každého programu Interreg není vyšší než 70 % , pokud není s ohledem na vnější přeshraniční programy Interreg nebo programy Interreg složky 3 stanoven vyšší podíl v nařízení (EU) [o NPP III], nařízení (EU) [o NDICI] nebo rozhodnutí Rady (EU) [o PZZÚ] nebo v některém z aktů přijatých podle těchto právních předpisů. |
Míra spolufinancování na úrovni každého programu Interreg není vyšší než 85 % , zejména pokud jde o vnější přeshraniční programy Interreg nebo programy Interreg složky 3 , malé projekty uvedené v článcích 16 až 26, nařízení (EU) [o NPP III], nařízení (EU) [o NDICI] nebo rozhodnutí Rady (EU) [o PZZÚ] nebo v některém z aktů přijatých podle těchto právních předpisů. |
Odůvodnění
VR žádá o zachování míry spolufinancování ve výši 85 % u všech projektů a přinejmenším u nejmenších meziregionálních projektů a zejména u malých projektů uvedených v článcích 16 až 26.
Pozměňovací návrh 16
Čl. 14 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
|
4. V rámci složek 1, 2 a 3 může EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti podporovat rovněž specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“, zejména prostřednictvím těchto činností: |
4. V rámci složek 1, 2 a 3 může EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti podporovat rovněž specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“, zejména prostřednictvím těchto činností: |
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
Odůvodnění
Budování vzájemné důvěry a podpora projektů „people-to people“ jsou důležité nejen pro vnější, ale i pro vnitřní přeshraniční spolupráci a obojí by mělo být výslovně podpořeno.
Pozměňovací návrh 17
Článek 15
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 15 |
Článek 15 |
|
Tematické zaměření |
Tematické zaměření |
|
1. Nejméně 60 % prostředků z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti přidělených v rámci priorit jiných než technická pomoc se pro každý program Interreg v rámci složek 1, 2 a 3 přidělí nejvýše na tři cíle politiky stanovené v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
1. Maximálně 60 % prostředků z EFRR na vnitrostátní a regionální úrovni a popřípadě z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti přidělených v rámci priorit jiných než technická pomoc se pro každý program Interreg v rámci složek 1, 2 a 3 přidělí nejvýše na tři cíle politiky stanovené v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
|
2. Dalších 15 % prostředků z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc i pro každý program Interreg v rámci složek 1, 2 a 3 přidělí na specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“ nebo na vnější specifický cíl Interreg „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“. |
2. Dalších maximálně 15 % prostředků z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc pro každý program Interreg v rámci složek 1, 2 a 3 může být přiděleno na specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“ a/ nebo na vnější specifický cíl Interreg „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“. Tento procentní podíl může přesáhnout maximum 15 %, pokud to strany účastnící se jednání o programu považují za nezbytné. |
|
|
Projekty v rámci programu „Lepší správa Interreg“ mohou být rovněž způsobilé pro financování podle nařízení (EU) 2018/XXX [kterým se zřizuje program na podporu reforem]. V tomto případě vykonává funkce hlavního fondu nařízení (EU) 2018/XXX [o evropské územní spolupráci]. |
|
3. Pokud program Interreg složky 2 A podporuje makroregionální strategii, jsou celkové příděly z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc plánovány na základě cílů dané strategie. |
3. Pokud program Interreg složky 2 podporuje makroregionální strategii, jsou celkové příděly z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc plánovány na základě cílů dané strategie. |
|
4. Pokud program Interreg složky 2B podporuje makroregionální strategii nebo strategii pro přímořské oblasti, přidělí se nejméně 70 % celkových přídělů z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc na cíle dané strategie. |
4. Pokud program Interreg složky 1 podporuje makroregionální strategii nebo strategii pro přímořské oblasti, přidělí se zpravidla nejméně 70 % celkových přídělů z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc na cíle dané strategie. Jiné procentní podíly mohou být stanoveny po dohodě s Komisí. |
|
5. V případě programů Interreg složky 4 se celkové příděly z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc přidělí na specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“. |
5. V případě programů Interreg složky 4 se celkové příděly z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc přidělí na specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“. |
Odůvodnění
Není spravedlivé žádat všechny evropské regiony, aby vedle technické pomoci přidělily stejné procento na „Lepší správu Interreg“.
V regionech, které by chtěly využívat evropskou regionální spolupráci jako nástroj podpory řádné správy a strukturálních reforem, však musí být i nadále možné využít dodatečné podpory nového programu na podporu reforem.
VR podporuje skutečnost, že makroregionální strategie podporují složky 1 a 2.
Pozměňovací návrh 18
Vložit novou kapitolu za kapitolu II
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||
|
|
KAPITOLA III Meziregionální inovační investice Článek 15a Meziregionální inovační investice 1. 0,3 % z celkových zdrojů dostupných pro rozpočtový závazek z fondů na období 2021–2027 (tj. celkem EUR 970 000 000 ) je vyčleněno na meziregionální inovační investice a bude určeno na komercializaci a rozšiřování meziregionálních inovačních projektů, které mají potenciál podpořit rozvoj evropských hodnotových řetězců. Dodatečné finanční prostředky z programu Horizont Evropa [návrh nařízení (EU) 2018/XXX] mohou být převedeny do rozpočtu buď přímo, nebo prostřednictvím metody hlavního fondu. 2. Meziregionální inovační investice jsou určeny pro tyto činnosti:
3. Pokud jde o meziregionální inovační investice, je k podpoře z EFRR způsobilé celé území Unie. 4. Příprava a předkládání meziregionálních inovačních investic se provádí v rámci přímého řízení. 5. V souladu se zásadou evropské územní soudržnosti budou moci regiony, které nedosahují průměru evropského indexu regionální konkurenceschopnosti 2013–2016, regiony, na něž se vztahuje čl. 174, a nejvzdálenější regiony v rámci opatření meziregionální inovační investice využít navýšené sazby spolufinancování z EFRR ve výši 85 % až 100 %. Tato pobídka k podpoře meziregionální inovační investice v regionech se strukturálním znevýhodněním musí:
6. Třetí země se mohou zapojit, pokud k financování přispívají formou vnějších účelově vázaných příjmů. |
Odůvodnění
I když vytváření meziregionálních inovativních investic je jedním z nejpozitivnějších novinek nového programového období, je i nadále velmi odlišným nástrojem evropské územní spolupráce. Z tohoto důvodu a také v zájmu zdůraznění jejich zvláštního významu navrhujeme věnovat meziregionálním inovativním investicím zvláštní kapitolu a zvláštní článek spojující různá ustanovení rozptýlená v celém návrhu nařízení.
Navrhujeme také zvýšit jejich rozpočet o 0,3 % z rozpočtu soudržnosti a umožnit dodatečné převody. A konečně, aby byla dodržena zásada evropské územní soudržnosti, musí být část zdrojů určena regionům, které dosud v EU nepatří mezi ty nejvíce inovativní.
Kromě toho by se v rámci „Meziregionální inovační iniciativy v regionech se strukturálním znevýhodněním“ měly podporovat inovace na územích, na něž se vztahují velká omezení, nebo které se vyznačují konkurenceschopností nižší než je průměr Unie.
Tento návrh převádí do nařízení o evropské územní spolupráci doporučení uvedená mimo jiné ve stanoviscích Maupertuis (2017), Herrera Campo (2016), Oswald (2012), Karácsony (2018).
Pozměňovací návrh 19
Článek 16
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 16 |
Článek 16 |
|
Příprava a předkládání programů Interreg |
Příprava a předkládání programů Interreg |
|
1. Cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) se plní prostřednictvím programů Interreg v rámci sdíleného řízení s výjimkou složky 3, která může být prováděna zcela nebo částečně v rámci nepřímého řízení , a složky 5, která se provádí v rámci přímého nebo nepřímého řízení . |
1. Cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) se plní prostřednictvím programů Interreg v rámci sdíleného řízení s výjimkou složky 3, která může být prováděna zcela nebo částečně v rámci nepřímého řízení. |
|
2. Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ připraví program Interreg v souladu se šablonou uvedenou v příloze pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. |
2. Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ připraví program Interreg v souladu se šablonou uvedenou v příloze pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. |
|
3. Zúčastněné členské státy připraví program Interreg ve spolupráci s programovými partnery uvedenými v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Zúčastněné třetí země nebo partnerské země nebo ZZÚ popřípadě zahrnou rovněž programové partnery rovnocenné těm, kteří jsou uvedeni ve zmíněném článku. |
3. Zúčastněné členské státy připraví program Interreg ve spolupráci s programovými partnery uvedenými v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Zúčastněné třetí země nebo partnerské země nebo ZZÚ popřípadě zahrnou rovněž programové partnery rovnocenné těm, kteří jsou uvedeni ve zmíněném článku. |
|
|
Při přípravě programů Interreg, které jsou zahrnuty do makroregionálních strategií nebo strategií pro přímořské oblasti, musí členské státy a partneři programu brát v úvahu tematické priority makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti a vést konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami. |
|
4. Členský stát, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán, předloží Komisi program Interreg do [datum vstupu v platnost plus devět měsíců] jménem všech zúčastněných členských států a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ. |
4. Členský stát, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán, předloží Komisi program nebo programy Interreg podél příslušné pozemní nebo námořní hranice do [datum vstupu v platnost plus devět měsíců] jménem všech zúčastněných členských států a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ. |
|
Program Interreg zahrnující podporu z nástroje Unie pro financování vnější činnosti však předkládá členský stát, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán, nejpozději šest měsíců poté, co Komise přijme příslušný strategický programový dokument podle čl. 10 odst. 1 nebo popřípadě podle příslušného základního právního aktu jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. |
Program Interreg zahrnující podporu z nástroje Unie pro financování vnější činnosti však předkládá členský stát, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán, nejpozději šest měsíců poté, co Komise přijme příslušný strategický programový dokument podle čl. 10 odst. 1 nebo popřípadě podle příslušného základního právního aktu jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. |
|
5. Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ před předložením programu Interreg Komisi písemně potvrdí svůj souhlas s jeho obsahem. Tento souhlas obsahuje také závazek všech zúčastněných členských států a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ poskytnout spolufinancování potřebné k provádění programu Interreg a případně závazek třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ k poskytnutí finančního příspěvku. |
5. Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ před předložením programu Interreg Komisi písemně potvrdí svůj souhlas s jeho obsahem. Tento souhlas obsahuje také závazek všech zúčastněných členských států a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ poskytnout spolufinancování potřebné k provádění programu Interreg a případně závazek třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ k poskytnutí finančního příspěvku. |
|
Odchylně od prvního pododstavce v případě programů Interreg, do nichž jsou zapojeny nejvzdálenější regiony a třetí země, partnerské země nebo ZZÚ, konzultují dotčené členské státy příslušné třetí země, partnerské země nebo ZZÚ ještě před tím, než tyto programy Interreg předloží Komisi. V tomto případě může být souhlas ohledně obsahu programů Interreg a možného příspěvku třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ místo toho vyjádřen ve formálně schváleném zápisu z konzultačních jednání se třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ nebo ze zasedání organizací pro regionální spolupráci . |
Odchylně od prvního pododstavce v případě programů Interreg, do nichž jsou zapojeny nejvzdálenější regiony a třetí země, partnerské země nebo ZZÚ, konzultují dotčené členské státy příslušné třetí země, partnerské země nebo ZZÚ ještě před tím, než tyto programy Interreg předloží Komisi. V tomto případě může být souhlas ohledně obsahu programů Interreg a možného příspěvku třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ místo toho vyjádřen ve formálně schváleném zápisu z konzultačních jednání se třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ nebo programů Interreg podél dotčené pozemní nebo námořní hranice . |
|
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s článkem 62 za účelem změny přílohy s cílem přizpůsobit se změnám jejích méně podstatných prvků, k nimž dojde během programového období. |
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s článkem 62 za účelem změny přílohy s cílem přizpůsobit se změnám jejích méně podstatných prvků, k nimž dojde během programového období. |
Odůvodnění
Musí být zohledněna zásada partnerství, která zajistí soudržnost mezi různými činnostmi přeshraniční spolupráce. Výbor regionů souhlasí s navrácením přeshraniční námořní spolupráce do složky 1.
Pozměňovací návrh 20
Článek 19
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 19 |
Článek 19 |
|
Změna programů Interreg |
Změna programů Interreg |
|
1. Členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán, může předložit odůvodněnou žádost o změnu programu Interreg spolu s pozměněným programem, v níž uvede očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů. |
1. Členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán, může po konzultaci s místními a regionálními orgány a v souladu s článkem 6 nařízení o společných ustanoveních předložit odůvodněnou žádost o změnu programu Interreg spolu s pozměněným programem, v níž uvede očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů. |
|
2. Komise posoudí, zda je změna v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nařízením (EU) [nový EFRR] a tímto nařízením, a může vyjádřit své připomínky do tří měsíců od předložení pozměněného programu. |
2. Komise posoudí, zda je změna v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nařízením (EU) [nový EFRR] a tímto nařízením, a může vyjádřit své připomínky do tří měsíců od předložení pozměněného programu. |
|
3. Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ přezkoumají pozměněný program a vezmou při tom v úvahu připomínky Komise. |
3. Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ přezkoumají pozměněný program a vezmou při tom v úvahu připomínky Komise. |
|
4. Komise schválí změnu programu Interreg nejpozději do šesti měsíců od jejího předložení členským státem. |
4. Komise schválí změnu programu Interreg nejpozději do šesti měsíců od jejího předložení členským státem. |
|
5. Členský stát může během programového období převést až 5 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 3 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného programu Interreg. |
5. Členský stát může po konzultaci s místními a regionálními orgány a v souladu s článkem 6 nařízení o společných ustanoveních během programového období převést až 5 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 3 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného programu Interreg. |
|
Takové převody se nedotýkají předchozích let. |
Takové převody se nedotýkají předchozích let. |
|
Jsou považovány za nepodstatné a nevyžadují rozhodnutí Komise o změně programu Interreg. Musí však splňovat všechny regulatorní požadavky. Řídicí orgán předloží Komisi revidovanou tabulku uvedenou v čl. 17 odst. 4 písm. g) bodě ii). |
Jsou považovány za nepodstatné a nevyžadují rozhodnutí Komise o změně programu Interreg. Musí však splňovat všechny regulatorní požadavky. Řídicí orgán předloží Komisi revidovanou tabulku uvedenou v čl. 17 odst. 4 písm. g) bodě ii). |
|
6. V případě úprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění programu Interreg, se schválení Komise nepožaduje. Řídicí orgán o těchto úpravách uvědomí Komisi. |
6. V případě úprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění programu Interreg, se schválení Komise nepožaduje. Řídicí orgán o těchto úpravách uvědomí Komisi. |
Odůvodnění
Při programových změnách musí být zajištěno dodržování zásady partnerství.
Pozměňovací návrh 21
Článek 24
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Článek 24 |
Článek 24 |
||||
|
Fondy malých projektů |
Fondy malých projektů |
||||
|
1. Příspěvek z EFRR nebo popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti do fondu malých projektů v rámci programu Interreg nepřesáhne částku 20 000 000 EUR nebo 15 % z celkového přídělu na program Interreg podle toho, která hodnota je nižší. |
1. Příspěvek z EFRR nebo popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti do fondu malých projektů v rámci programu Interreg nepřesáhne částku 20 000 000 EUR nebo 15 % z celkového přídělu na program Interreg podle toho, která hodnota je nižší. V rámci programu Interreg lze vytvořit několik fondů malých projektů. |
||||
|
Koneční příjemci v rámci fondu malých projektů obdrží podporu z EFRR nebo popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti prostřednictvím příjemce a provádějí malé projekty v rámci uvedeného fondu malých projektů (dále jen „malý projekt“). |
Koneční příjemci v rámci fondu malých projektů obdrží podporu z EFRR nebo popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti prostřednictvím příjemce a provádějí malé projekty v rámci uvedeného fondu malých projektů (dále jen „malý projekt“). |
||||
|
2. Příjemcem fondu malých projektů je přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS. |
2. Příjemcem fondu malých projektů je přeshraniční právní subjekt, ESÚS , euroregion, právnické osoby v nejvzdálenějších regionech nebo jiné seskupení různých územních samospráv . |
||||
|
3. Dokument stanovící podmínky podpory fondu malých projektů stanoví kromě prvků uvedených v čl. 22 odst. 6 také prvky nezbytné k zajištění toho, že příjemce: |
3. Dokument stanovící podmínky podpory fondu malých projektů stanoví kromě prvků uvedených v čl. 22 odst. 6 také prvky nezbytné k zajištění toho, že příjemce: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
Příjemce zajistí, aby koneční příjemci splňovali požadavky stanovené v článku 35. |
Příjemce zajistí, aby koneční příjemci splňovali požadavky stanovené v článku 35. |
||||
|
4. Výběr malých projektů nepředstavuje přenesení úkolů ze strany řídicího orgánu na zprostředkující subjekt ve smyslu čl. [65 odst. 3] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
4. Výběr malých projektů nepředstavuje přenesení úkolů ze strany řídicího orgánu na zprostředkující subjekt ve smyslu čl. [65 odst. 3] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
||||
|
5. Náklady na zaměstnance a nepřímé náklady na řízení fondu malých projektů vzniklé na úrovni příjemce nesmí překročit 20 % celkových způsobilých nákladů příslušného fondu malých projektů. |
5. Náklady na zaměstnance a nepřímé náklady na řízení fondu malých projektů vzniklé na úrovni příjemce nesmí překročit 20 % celkových způsobilých nákladů příslušného fondu malých projektů. |
||||
|
6. Pokud příspěvek z veřejných zdrojů na malý projekt nepřesáhne 100 000 EUR, má příspěvek z EFRR nebo popřípadě z nástroje Unie pro financování vnější činnosti podobu jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo zahrnuje paušální sazby , a to s výjimkou projektů, u kterých podpora představuje státní podporu . |
6. Pokud příspěvek z veřejných zdrojů na malý projekt nepřesáhne 100 000 EUR, má příspěvek z EFRR nebo popřípadě z nástroje Unie pro financování vnější činnosti podobu jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo zahrnuje paušální sazby. Dodatečné vnitrostátní kontroly a audity by se měly řídit touto zásadou zjednodušeného vykazování nákladů a neměly by od příjemců žádat, aby předkládali doklady o všech projektových nákladech. |
||||
|
Je-li použito financování paušální sazbou, kategorie nákladů, na něž je paušální sazba uplatněna, lze proplatit v souladu s čl. [48 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
Je-li použito financování paušální sazbou, kategorie nákladů, na něž je paušální sazba uplatněna, lze proplatit v souladu s čl. [48 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
Pozměňovací návrh 22
Článek 26
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Článek 26 |
Článek 26 |
||||
|
Technická pomoc |
Technická pomoc |
||||
|
1. Technická pomoc pro každý program Interreg je hrazena paušální sazbou uplatněním procentních podílů stanovených v odstavci 2 na způsobilé výdaje zahrnuté v každé žádosti o platbu podle čl. [85 odst. 3 písm. a) nebo c)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
1. Technická pomoc pro každý program Interreg je hrazena paušální sazbou uplatněním procentních podílů stanovených v odstavci 2 na způsobilé výdaje zahrnuté v každé žádosti o platbu podle čl. [85 odst. 3 písm. a) nebo c)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. |
||||
|
2. Procentní podíl EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, který má být uhrazen na technickou pomoc, je: |
2. Procentní podíl EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, který má být uhrazen na technickou pomoc, je: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
||||
|
3. Pro programy Interreg s celkovým přídělem ve výši od 30 000 000 EUR do 50 000 000 EUR se částka vyplývající z procentního podílu na technickou pomoc zvýší o dodatečnou částku 500 000 EUR. Komise tuto částku připočte k první průběžné platbě. |
3. Pro programy Interreg s celkovým přídělem ve výši od 30 000 000 EUR do 50 000 000 EUR se částka vyplývající z procentního podílu na technickou pomoc zvýší o dodatečnou částku 500 000 EUR. Komise tuto částku připočte k první průběžné platbě. |
||||
|
4. Pro programy Interreg s celkovým přídělem ve výši pod 30 000 000 EUR se částka potřebná na technickou pomoc vyjádřená v eurech a vyplývající z procentního podílu stanoví v rozhodnutí Komise o schválení dotčeného programu Interreg. |
4. Pro programy Interreg s celkovým přídělem ve výši pod 30 000 000 EUR se částka potřebná na technickou pomoc vyjádřená v eurech a vyplývající z procentního podílu stanoví v rozhodnutí Komise o schválení dotčeného programu Interreg. |
Pozměňovací návrh 23
Článek 45
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 45 |
Článek 45 |
|
Funkce řídicího orgánu |
Funkce řídicího orgánu |
|
1. Řídicí orgán programu Interreg plní funkce stanovené v článcích [66], [68] a [69] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] s výjimkou výběru operací podle čl. 66 odst. 1 písm. a) a článku 67 a plateb příjemcům podle čl. 68 odst. 1 písm. b). Uvedené funkce musí být plněny na celém území, na které se daný program vztahuje, a to s výhradou odchylek stanovených v kapitole VIII tohoto nařízení. |
1. Řídicí orgán programu Interreg plní funkce stanovené v článcích [66], [68] a [69] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] s výjimkou výběru operací podle čl. 66 odst. 1 písm. a) a článku 67 a plateb příjemcům podle čl. 68 odst. 1 písm. b). Uvedené funkce musí být plněny na celém území, na které se daný program vztahuje, a to s výhradou odchylek stanovených v kapitole VIII tohoto nařízení. |
|
2. Řídicí orgán zřídí po konzultaci s členskými státy a popřípadě s jakýmikoli třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ účastnícími se programu Interreg společný sekretariát, složení jehož pracovníků bude odpovídat programovému partnerství. Společný sekretariát pomáhá řídicímu orgánu a monitorovacímu výboru při výkonu jejich příslušných funkcí. Společný sekretariát také poskytuje informace potenciálním příjemcům o možnostech financování v rámci programů Interreg a pomáhá příjemcům a partnerům s prováděním operací. |
2. Řídicí orgán zřídí po konzultaci s členskými státy a popřípadě s jakýmikoli třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ účastnícími se programu Interreg společný sekretariát, složení jehož pracovníků bude odpovídat programovému partnerství. Společný sekretariát pomáhá řídicímu orgánu a monitorovacímu výboru při výkonu jejich příslušných funkcí. Společný sekretariát také poskytuje informace potenciálním příjemcům o možnostech financování v rámci programů Interreg a pomáhá příjemcům a partnerům s prováděním operací. |
|
3. Odchylně od čl. [70 odst. 1 písm. c)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] převede výdaje vyplacené v jiné měně každý partner na euro s využitím měsíčního účetního směnného kurzu Komise platného v měsíci, během kterého byly tyto výdaje v souladu s [čl. 68 odst. 1 písm. a)] uvedeného nařízení předloženy ke kontrole řídicímu orgánu. |
3. Pokud řídicí orgán neprovádí kontroly podle [čl. 68 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] v celé programové oblasti, určí každý členský stát a popřípadě třetí země, partnerská země nebo ZZÚ účastnící se programu Interreg, subjekt nebo osobu odpovědnou za provádění takovýchto kontrol u příjemců na svém území („kontroloři“). |
|
|
4. Odchylně od čl. [70 odst. 1 písm. c)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] převede výdaje vyplacené v jiné měně každý partner na euro s využitím měsíčního účetního směnného kurzu Komise platného v měsíci, během kterého byly tyto výdaje v souladu s [čl. 68 odst. 1 písm. a)] uvedeného nařízení předloženy ke kontrole řídicímu orgánu. |
Odůvodnění
Pokud by nebylo schváleno vypuštění odstavce čl. 44 odst. 6, jednalo by se o alternativní řešení otázky, jak kontrolorům umožnit zajistit, aby nemusely být zrušeny stávající systémy kontrol řízení, které v některých programech fungují již po třetí programové období.
Pozměňovací návrh 24
Článek 49
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Článek 49 |
Článek 49 |
||||
|
Platby a předběžné financování |
Platby a předběžné financování |
||||
|
1. Podpora z EFRR a případně podpora z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti na jednotlivé programy Interreg se vyplácí v souladu s čl. 46 odst. 2 na jediný účet bez vnitrostátních podúčtů. |
1. Podpora z EFRR a případně podpora z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti na jednotlivé programy Interreg se vyplácí v souladu s čl. 46 odst. 2 na jediný účet bez vnitrostátních podúčtů. |
||||
|
2. Komise vyplatí částku předběžného financování na základě celkové podpory z každého fondu Interreg, jak je uvedeno v rozhodnutí o schválení každého programu Interreg podle článku 18, podle dostupných finančních prostředků, v níže uvedených ročních splátkách a před 1. červencem v letech 2022 až 2026, nebo – v roce přijetí rozhodnutí o schválení – nejpozději do 60 dnů od přijetí uvedeného rozhodnutí: |
2. Komise vyplatí částku předběžného financování na základě celkové podpory z každého fondu Interreg, jak je uvedeno v rozhodnutí o schválení každého programu Interreg podle článku 18, podle dostupných finančních prostředků, v níže uvedených ročních splátkách a před 1. červencem v letech 2022 až 2026, nebo – v roce přijetí rozhodnutí o schválení – nejpozději do 60 dnů od přijetí uvedeného rozhodnutí: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
3. Pokud jsou vnější přeshraniční programy Interreg podporovány z EFRR a NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci, vyplácí se předběžné financování pro všechny fondy podporující takový program Interreg v souladu s nařízením (EU) [NPP III] nebo [NDICI] nebo jakýmkoli aktem přijatým na jejich základě. |
3. Pokud jsou vnější přeshraniční programy Interreg podporovány z EFRR a NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci, vyplácí se předběžné financování pro všechny fondy podporující takový program Interreg v souladu s nařízením (EU) [NPP III] nebo [NDICI] nebo jakýmkoli aktem přijatým na jejich základě. |
||||
|
Předběžné financování může být případně vyplaceno ve dvou splátkách podle rozpočtových potřeb. |
Předběžné financování může být případně vyplaceno ve dvou splátkách podle rozpočtových potřeb. |
||||
|
Celková částka vyplacená v rámci předběžného financování musí být vrácena Komisi, jestliže jí není do 24 měsíců od vyplacení první splátky předběžného financování zaslána žádost o platbu v rámci přeshraničního programu Interreg. Takto vrácené prostředky představují vnitřní účelově vázané příjmy a nesnižují podporu programu z EFRR, NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci. |
Celková částka vyplacená v rámci předběžného financování musí být vrácena Komisi, jestliže jí není do 24 měsíců od vyplacení první splátky předběžného financování zaslána žádost o platbu v rámci přeshraničního programu Interreg. Takto vrácené prostředky představují vnitřní účelově vázané příjmy a nesnižují podporu programu z EFRR, NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci. |
Odůvodnění
VR navrhuje, aby se v prvním roce programového období zdvojnásobil podíl předběžného financování, a podpořil se tím rozjezd programů. V následujících letech je to kompenzováno odpovídajícím snížením.
Pozměňovací návrh 25
Článek 61
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 61 Meziregionální inovační investice Z podnětu Komise může EFRR podporovat meziregionální inovační investice, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 5, a sdružovat výzkumné pracovníky, podniky, občanskou společnost a orgány veřejné správy zapojené do strategií pro inteligentní specializaci zřízených na vnitrostátní nebo regionální úrovni. |
|
Odůvodnění
Vzhledem k významu a specifičnosti meziregionálních inovativních investic se navrhuje, aby jim byla věnována zvláštní kapitola.
Pozměňovací návrh 26
Vložit nový článek za článek 62
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Článek 62a Výjimka z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU Na projekty na podporu evropské územní spolupráce se nevztahuje kontrola státní podpory a nepodléhají oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. |
Odůvodnění
Územní spolupráce posiluje jednotný trh. Ke zjednodušení by o něco více přispělo úplné odstranění oznamovací povinnosti, která ještě stále platí pro některé druhy státní podpory.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
|
1. |
velmi vřele vítá předložení nového nařízení o evropské územní spolupráci (EÚS) pro programovací období 20212027 a rovněž zviditelnění této základní politiky Unie prostřednictvím zvláštního nařízení, i když bude EÚS stále financována z EFRR; |
|
2. |
vítá rovněž skutečnost, že v rámci zásadního úsilí o zjednodušení a maximalizaci součinnosti byla do nařízení o EÚS začleněna nařízení, kterými se budou řídit budoucí nástroje EU pro financování vnější činnosti; |
|
3. |
podporuje nový mechanismus pro odstranění právních a administrativních překážek v přeshraničním kontextu. Evropská regionální spolupráce musí tento nový systém podporovat (1); |
|
4. |
vřele vítá uznání specifických potřeb nejvzdálenějších regionů prostřednictvím nové složky 3; |
|
5. |
podporuje rovněž velmi silně vytváření meziregionálních inovativních investic, které jsou uvedeny ve složce 5; |
|
6. |
vyjadřuje politování nad návrhem Komise na snížení rozpočtu pro evropskou územní spolupráci o 1,847 miliard EUR (ve stálých cenách z roku 2018), tj. o – 18 %. Toto snížení je téměř dvakrát větší než snížení rozpočtu po brexitu a snižuje podíl evropské územní spolupráce v rozpočtu soudržnosti z 2,75 % na 2,5 %; |
|
7. |
vyjadřuje politování nad tím, že složka 1 „přeshraniční spolupráce“ (bez námořní spolupráce) se snížila o 3,171 miliardy EUR (-42 %) a že složka 4 „meziregionální spolupráce“ (Interreg Europe, URBACT, ESPON, INTERACT) se snížila o 474 milionů EUR, tj. – 83 %; |
|
8. |
zdůrazňuje význam programu Interreg, který prokázal svou nepostradatelnost pro mnohé regionální orgány, jak pokud jde o výměnu odborných poznatků a osvědčených postupů při řešení klíčových výzev, tak i pokud jde o budování mezilidských kontaktů mezi regionálními orgány, čímž napomáhá budování evropské identity. Konstatuje, že v současných návrzích není tato skutečnost dostatečně zohledněna; |
|
9. |
nesouhlasí s přechodem od přeshraniční námořní spolupráce ze složky 1 „přeshraniční“ do složky 2 „nadnárodní“. I když tento přesun doprovází nárůst rozpočtu složky 2 „nadnárodní“ o 558 milionů EUR (+27 %), existuje velké riziko, že se přeshraniční námořní spolupráce rozředí v širším kontextu nadnárodní spolupráce; |
|
10. |
domnívá se, že návrh Komise uvedený v příloze XXII nařízení o společných ustanoveních, který upřednostňuje přidělování rozpočtu pro pohraniční regiony, v nichž polovina obyvatel žije do 25 km od hranice, je svévolný, a z tohoto důvodu jej v celém jeho rozsahu odmítá; |
|
11. |
velmi vítá návrh zpravodajů k nařízení o společných ustanoveních (2) na úpravu přídělů stanovených v čl. 104 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních tak, aby se rozpočet tradiční územní spolupráce (složky 1 a 4) zvýšil až o 3 % rozpočtu soudržnosti, a na vytvoření dodatečné zvláštní rezervy ve výši 0,3 % z rozpočtu soudržnosti pro meziregionální inovativní investice. Tento přístup je podobný přístupu Parlamentu (3). Výbor se domnívá, že by se zvýšení přídělů mělo projevit i ve složce 3; |
|
12. |
domnívá se, že nová iniciativa pro meziregionální inovační investice, která navazuje na dřívější inovační činností EFRR a na iniciativu „Vanguard“, má velkou přidanou hodnotu a vzhledem ke své specifičnosti si oproti tradiční evropské územní spolupráci (složky 1 a 4) zasluhuje privilegovanou úpravu v nařízení včetně přidělení zvláštního rozpočtu; |
|
13. |
domnívá se, že je třeba posílit synergie mezi meziregionálními inovativními investicemi a programem Horizont Evropa (4); |
|
14. |
zdůrazňuje, že pokud mají meziregionální inovativní investice podporovat excelenci, musí také usnadnit účast méně inovativních regionů na evropské meziregionální inovační dynamice, a tím posílit územní soudržnost; |
|
15. |
navrhuje na základě požadavků zahrnutých v několika stanoviscích VR (5) vytvoření iniciativy umožňující nejohroženějším regionům uvedeným v článku 174 SFEU, aby společně vypracovaly inovační investiční projekty s vysokým potenciálem pro rozšíření, přenos a reprodukovatelnost v jiných územích postižených stejnými strukturálními omezeními; |
|
16. |
vyzývá k posílení soudržnosti mezi jednotlivými programy evropské územní spolupráce. Programy nadnárodní spolupráce, které souvisejí s určitou makroregionální strategií nebo strategií pro určitou přímořskou oblast, případně přijmou priority, jež budou soudržné a v souladu s prioritami makroregionálních strategií nebo strategií pro přímořské oblasti, pod něž spadají; |
|
17. |
vítá opatření na zjednodušení správy fondů v souladu s doporučeními skupiny na vysoké úrovni a několika stanovisky VR (6); |
|
18. |
vítá zavedení opatření pro správu malých projektů uvedených v článcích 16 až 26, a zejména vítá zahrnutí zvláštního článku (článek 24) týkajícího se fondu malých projektů, jak byl navrhnut ve stanovisku Výboru na toto téma (7). Tyto malé projekty nebo občanské projekty (people-to-people) jsou zásadní pro evropskou integraci a pro odstranění viditelných a neviditelných hraničních překážek a posilují evropskou přidanou hodnotu tohoto nástroje. Mimoto podporuje, aby příjemcem těchto malých projektů byly přeshraniční právní subjekty, ESÚS, euroregiony, právnické osoby v nejvzdálenějších regionech nebo jiná seskupení místních a regionálních orgánů; |
|
19. |
nesouhlasí se snížením míry spolufinancování EU z 85 % na 70 %. Kvůli tomu bude účast místních a regionálních subjektů s omezenou finanční kapacitou ještě obtížnější; |
|
20. |
navrhuje, aby se v prvním roce zdvojnásobil procentní podíl předběžného financování, a byl tím podpořen rozjezd programů; |
|
21. |
navrhuje, aby se zvýšil procentní podíl určený na technickou pomoc až na 8 %; |
|
22. |
navrhuje změnit podíl prostředků určených na tematické soustředění dle článku 15 na maximální výši 60 % prostředků z EFRR na vnitrostátní a regionální úrovni; |
|
23. |
domnívá se, že jednotná rezerva ve výši 15 % na řádnou správu není nutně spravedlivá. Ne všechny regiony mají stejnou potřebu strukturálních reforem. Evropská územní spolupráce by měla mít možnost získávat prostředky z nového programu na podporu reforem (8); |
|
24. |
velmi vítá zařazení územních samospráv Spojeného království do složek 1 a 2, podobně jako v případě Norska nebo Islandu, jak požadoval VR (9). VR podporuje trvalou podporu EU zaměřenou na mírový proces v Severním Irsku prostřednictvím programu PEACE PLUS; |
|
25. |
navrhuje umožnit účast třetích států rovněž ve složce 4 meziregionální spolupráce a v meziregionálních inovativních investicích prostřednictvím účelově vázaných příjmů, které nespadají do rozpočtu EU. |
|
26. |
konstatuje, že jednou z hlavních priorit politiky soudržnosti EU je již řadu let podpora evropské územní spolupráce (Interreg). Na projekty pro malé a střední podniky se již vztahuje oznamovací povinnost týkající se státní podpory podle obecného nařízení o blokových výjimkách. Zvláštní ustanovení o regionální podpoře pro investice společností všech velikostí jsou rovněž zahrnuta do pokynů pro regionální podporu na období 2014–2020 a do části o regionální podpoře obecného nařízení o blokových výjimkách. Vzhledem k tomu, že podpora EÚS by měla být považována za slučitelnou s jednotným trhem, měla by být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU. |
|
27. |
navrhuje, aby v zájmu snížení administrativní zátěže programových orgánů a příjemců byly požadavky na oznámení o státní podpoře dále zjednodušeny. Výbor regionů bere na vědomí návrh Komise na změnu zmocňovacího nařízení (EU) 2015/1588. Mělo by se rovněž zvážit, zda by mohla být obecně vyňata z právních předpisů EU o státní podpoře alespoň opatření týkající se meziregionální spolupráce. |
V Bruselu dne 5. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(1) Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“, COM(2017) 534 final, 20.9.2017.
(1) Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“, COM(2017) 534 final, 20.9.2017.
(1) COM(2018) 373 final, návrh stanoviska Arends (COTER-VI/048).
(2) Návrh stanoviska Schneidera/Marini (COTER-VI/045).
(3) Návrh zprávy pana Arimonta, 2018/0199 (COD).
(4) COM(2018) 435 final
(5) Tento návrh přebírá doporučení uvedená mimo jiné ve stanoviscích Maupertuis (COTER-VI/22), Herrera Campo (SEDEC-VI/8), Oswald (COTER-V/21), Karácsony (COTER-VI/36).
(6) Stanovisko Osvald (COTER-VI/012), stanovisko Vlasák (COTER-VI/035).
(7) Stanovisko pana Pavla Brandy nazvané „Projekty people-to-people a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce“ (COTER-VI/023).
(8) Návrh nařízení (EU) 2018/XXX, kterým se zřizuje program na podporu reforem, COM (2018) 391 final.
(9) Usnesení k důsledkům vystoupení Spojeného království z Evropské unie pro místní a regionální orgány EU, 129. plenární zasedání, 17. května 2018, RESOL-VI/031, odstavec 23.
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/165 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Přeshraniční mechanismus
(2019/C 86/10)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
12. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Právní překážky pociťují zejména osoby, k jejichž interakci dochází na pozemních hranicích, neboť tito lidé překračují hranice každý den či týden. S cílem soustředit účinek tohoto nařízení na regiony, které jsou nejblíže hranici a mají nejvyšší úroveň integrace a interakce mezi sousedními členskými státy, by se toto nařízení mělo použít na přeshraniční regiony ve smyslu území, které pokrývají sousední pozemní pohraniční regiony ve dvou nebo více členských státech v regionech na úrovni NUTS 3 (1). To by členským státům nemělo bránit v uplatňování mechanismu také na námořní a vnější hranice, jiné než jsou hranice se státy ESVO. |
S cílem soustředit účinek tohoto nařízení na regiony, které jsou nejblíže hranici a mají nejvyšší úroveň integrace a interakce mezi sousedními členskými státy, by se toto nařízení mělo použít na sousední pozemní a námořní pohraniční regiony ve dvou nebo více členských státech v regionech na úrovni NUTS 2 a NUTS 3 (1). To by členským státům nemělo bránit v uplatňování mechanismu také na námořní a vnější hranice, jiné než jsou hranice se státy ESVO. |
Odůvodnění
Je nutné vymezit oblast působnosti nařízení rovněž na námořních hranicích a doplnit regiony na úrovni NUTS 2, aby bylo možné posoudit nejvhodnější úroveň regionů NUTS na určení mechanismu, který umožní odstranit právní a správní překážky v přeshraniční oblasti.
Pozměňovací návrh 2
Článek 3 – Definice
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice: |
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Doplnění námořních hranic podle článku 4 nařízení, aby se vyjasnila zeměpisná působnost.
Společný projekt vede k domněnce, že se projekt také skutečně realizuje na území příslušných regionů NUTS 3, ale význam společného projektu může mít dopad i jen na území jednoho regionu nebo obce.
Pozměňovací návrh 3
Článek 4 – Možnosti členských států pro řešení právních překážek
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. Členský stát si může zvolit buď mechanismus, nebo stávající způsoby řešení právních překážek, které brání provádění společného projektu v přeshraničních regionech na konkrétní hranici s jedním či více sousedními členskými státy. |
1. Příslušný orgán členského státu si může zvolit buď mechanismus, nebo stávající způsoby řešení právních překážek, které brání provádění společného projektu v přeshraničních regionech s jedním či více sousedními členskými státy. |
|
2. Členský stát se může rovněž rozhodnout s ohledem na konkrétní hranici s jedním či více sousedními členskými státy, že se připojí ke stávajícímu účinnému způsobu, který formálně či neformálně zavedl jeden či více ze sousedních členských států. |
2. Příslušný orgán členského státu se může rovněž rozhodnout s ohledem na společný projekt v příhraničních regionech s jedním či více sousedními členskými státy, že se připojí ke stávajícímu účinnému způsobu, který formálně či neformálně zavedl jeden či více ze sousedních členských států. |
|
3. Členské státy mohou mechanismus rovněž použít v přeshraničních regionech na námořních hranicích nebo v přeshraničních regionech mezi jedním či více členskými státy a jednou či více třetími zeměmi nebo jednou či více zámořskými zeměmi a územími. |
3. Příslušné orgány členských států mohou mechanismus rovněž použít v přeshraničních regionech na vnějších či vnitřních námořních hranicích . Členské státy mohou tento mechanismus rovněž použít v přeshraničních regionech mezi jedním či více členskými státy pro společný projekt s jednou či více třetími zeměmi nebo zámořským územími. |
|
4. Členské státy Komisi informují o jakémkoli rozhodnutí, které bylo přijato podle tohoto článku. |
4. Členské státy Komisi informují o jakémkoli rozhodnutí, které bylo přijato podle tohoto článku. |
Odůvodnění
Zdá se, že článek čtyři vede v různých jazykových verzích k nejasnostem. Znění právního předpisu může být v některých jazykových verzích interpretováno tak, jako by jeden členský stát potřeboval jiný členský stát k tomu, aby mohl přeshraniční mechanismus s třetí zemí uplatňovat. Ačkoliv závazná je anglická verze, je lepší vytvořit text, který ve všech jazycích objasní skutečnost, že členský stát EU může pro společný projekt uplatňovat přeshraniční mechanismus formou jeden na jednoho se sousední třetí zemí bez zapojení dalšího členského státu EU.
Je třeba uvažovat o tom, že regiony s legislativními pravomocemi by měly moci mechanismus zavést a uplatňovat, aniž by závisely na vůli daného státu, v případě, že se vyskytnou právní překážky týkající se otázek spadajících do legislativní pravomoci na regionální úrovni.
V souvislosti s použitím tohoto mechanismu musí být uveden rovněž výslovný odkaz na vnější a vnitřní námořní hranice.
Pozměňovací návrh 4
Článek 5 – Přeshraniční koordinační místa
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
1. V případě, že si členský stát zvolí mechanismus, zřídí jedno či více přeshraničních koordinačních míst, k čemuž využije jeden z těchto způsobů: |
1. V případě, že si příslušný orgán členského státu zvolí mechanismus, zřídí jedno či více přeshraničních koordinačních míst, k čemuž využije jeden z těchto způsobů: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
2. Zavazující se členské státy a předávající členské státy rovněž určí: |
2. Příslušné orgány zavazujících se členských států a předávajících členských států rovněž určí: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
3. Členské státy sdělí Komisi určená přeshraniční koordinační místa do data, od něhož se použije toto nařízení. |
3. Členské státy sdělí Komisi určená přeshraniční koordinační místa do data, od něhož se použije toto nařízení. |
Odůvodnění
Je třeba uvažovat o tom, že regiony s legislativními pravomocemi by měly moci mechanismus zavést a uplatňovat, a tudíž že samy regiony stanoví svá regionální přeshraniční koordinační místa.
Pozměňovací návrh 5
Článek 7 – Koordinační úkoly Komise
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
1. Komise plní tyto koordinační úkoly: |
1. Komise plní tyto koordinační úkoly: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
||||
|
2. Komise přijme prováděcí akt, pokud jde o fungování databáze uvedené v odst. 1 písm. c) a vzory, které mají být použity v případě, že jsou informace o provádění a použití mechanismu předkládány přeshraničními koordinačními místy. Tento prováděcí akt se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 23 odst. 2. |
2. Komise přijme prováděcí akt, pokud jde o fungování databáze uvedené v odst. 1 písm. c) a vzory, které mají být použity v případě, že jsou informace o provádění a použití mechanismu předkládány přeshraničními koordinačními místy. Tento prováděcí akt se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 23 odst. 2. |
Odůvodnění
Uplatňování nařízení musí být spojeno s jasnou a praktickou informační kampaní za účelem usnadnění provádění ze strany zainteresovaných subjektů.
Pozměňovací návrh 6
Článek 25 – Podávání zpráv
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 25 |
Článek 25 |
|
Podávání zpráv |
Hodnocení |
|
Do dd/mm/rrrr [tj. 1. dne měsíce následujícího po vstupu tohoto nařízení v platnost + pět let; vyplní Úřad pro publikace] Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů zprávu posuzující uplatňování tohoto nařízení na základě ukazatelů jeho účinnosti, efektivity, relevance evropské přidané hodnoty a prostoru pro zjednodušení. |
1. Do dd/mm/rrrr [tj. 1. dne měsíce následujícího po vstupu tohoto nařízení v platnost + pět let; vyplní Úřad pro publikace] Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů zprávu posuzující uplatňování tohoto nařízení na základě ukazatelů jeho účinnosti, efektivity, relevance evropské přidané hodnoty a prostoru pro zjednodušení. Zpráva věnuje zvláštní pozornost zeměpisné působnosti a tematické oblasti působnosti nařízení. |
|
|
2. Zpráva se vypracuje na základě veřejné konzultace s různými zainteresovanými subjekty včetně místních a regionálních orgánů. |
Odůvodnění
Komise zvolila pro uplatnění nařízení zeměpisnou oblast NUTS 3. Je možné, že účinnost nařízení lze zvýšit rozšířením zeměpisné působnosti. Hodnocení musí tuto záležitost vyjasnit.
Pokud jde o tematické uplatnění, Komise ve svém návrhu volí infrastrukturu a služby obecného hospodářského významu. Je třeba zhodnotit, zda není možné, aby se nařízení týkalo více oblastí politiky.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
Obecné připomínky
|
1. |
oceňuje současné snahy Evropské komise konkrétně se zasadit o lepší využití potenciálu příhraničních regionů a přispět k umožnění jejich růstu a trvalého rozvoje; |
|
2. |
konstatuje, že v této chvíli neexistuje žádné jednotné evropské právní ustanovení, které by umožňovalo vyřešit právní a administrativní problematické body podél hranic, ale jsou zde pouze některé regionální mechanismy, jako je Unie Beneluxu a Severská rada. Proto s návrhem nařízení souhlasí, protože tím bude pro všechny vnitřní i vnější hranice vytvořen jednoznačný doplňkový právní nástroj, díky němuž bude možné řešit problematické body v celé EU stejným postupem; |
|
3. |
děkuje Komisi, že zohlednila doporučení z dřívějších stanovisek VR ve věci přeshraničních překážek, zejména stanovisko ke sdělení Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU; |
|
4. |
připomíná, že EU má 40 regionů při vnitřních hranicích, které představují 40 % území Unie a 30 % obyvatelstva EU, a zdůrazňuje skutečnost, že je třeba odstranit právní a administrativní překážky a zlepšit jak silniční, tak železniční spojení, aby bylo možné posílit spolupráci v příhraničních regionech EU a evropskou integraci a podpořit regionální růst; |
|
5. |
zdůrazňuje, že změny ve významných vnitrostátních politických oblastech v současné době brzdí úplné využití možností vnitřního trhu: pokud bude odstraněno byť jen 20 % stávajících překážek, může to vést k 2 % růstu HDP a vzniku více než jednoho milionu pracovních míst; |
|
6. |
považuje za nezbytné zahrnout do nařízení i námořní hranice, aby bylo jasné, že zeměpisný rozsah není omezen pouze na hranice pozemní; |
|
7. |
zdůrazňuje možnost uplatňovat toto nařízení také na regiony na úrovni NUTS 2, aby bylo možné v různých podmínkách posoudit nejvhodnější úroveň regionů NUTS na určení mechanismu, který umožní odstranit právní a administrativní překážky v přeshraničních situacích; |
|
8. |
poukazuje na to, že u mnoha regionů s vnější pozemní nebo námořní hranicí může přeshraniční mechanismus přispět k řešení problémů, s nimiž se tyto regiony potýkají; |
|
9. |
považuje tento nástroj za velmi významný pro úzkou spolupráci příhraničních regionů, sociálně-kulturní rozvoj těchto regionů, evropské občanství a podporu veřejnosti ve prospěch EU. V těchto regionech je obzvláště zviditelňována evropská myšlenka a společné hodnoty. Evropský přeshraniční mechanismus to může posílit; |
Iniciativa vycházející zdola a dobrovolnost
|
10. |
je potěšen tím, že mechanismus nabízí pro příhraniční regiony prostředek k tomu, aby převzaly iniciativu a zahájily dialog a postup ohledně zjištěných právních a administrativních problematických bodů, jako je vytvoření přeshraniční infrastruktury, uplatnění zákonných rámců pro poskytování služeb a fungování pomocných služeb; |
|
11. |
vítá, že návrh jakožto právní nástroj vycházející zdola může cíleně podporovat projekty pro přeshraniční spolupráci tím, že decentralizovaným orgánům umožní uplatňovat právní předpisy členského státu na území jiného sousedního členského státu, a to na předem definovaném území a pro konkrétní projekt; |
|
12. |
souhlasí s Komisí, že již existují různé účinné mechanismy, jako je Severská rada a Unie Beneluxu, a považuje přeshraniční mechanismus za dobré doplnění stávajících mechanismů a řešení přijatých členskými státy a mezi nimi. Výbor však požaduje detailnější vysvětlení, jak lze přeshraniční mechanismus v praktickém smyslu uplatňovat vedle již existujících mechanismů; |
|
13. |
uznává přidanou hodnotu dobrovolného uplatňování tohoto nástroje pro konkrétní projekty, takže lze zvolit nejvhodnější nástroj – buď přeshraniční mechanismus EU, nebo jiný, stávající bilaterální nástroj – pro řešení právních překážek, které brzdí realizaci společného projektu v přeshraničních situacích; |
|
14. |
vyzývá Komisi, aby umožnila regionům s legislativními pravomocemi zvolit si možnost zavést a uplatňovat přeshraniční mechanismus s cílem přijmout přenesená právní ustanovení příslušných orgánů jiného členského státu v případě právních překážek, které se týkají legislativní pravomoci na regionální úrovni. Rovněž požaduje, aby v každém případě ustanovily regionální přeshraniční koordinační místa právě samy regiony; |
|
15. |
současně vybízí k tomu, aby byla uplatňována harmonizovaná pravidla, jež by mohla být používána při vytváření nových finančních mechanismů EU na podporu spolupráce přeshraničních regionů; |
Oblast působnosti
|
16. |
je si vědom nutnosti vymezit oblast působnosti nařízení, kterou musí stanovit Komise, ale vyjadřuje přitom obavu ohledně omezení uplatnění nařízení na oblast NUTS 3, a žádá proto o provedení hodnocení jak zeměpisné, tak tematické oblasti působnosti pět let po vstupu nařízení v platnost; |
|
17. |
žádá Komisi o objasnění toho, které společné projekty přicházejí v úvahu, a o vymezení infrastrukturních projektů a služeb obecného hospodářského významu. Upozorňuje přitom tímto Komisi na to, že na místní a regionální úrovni někdy není jasné, co mezi služby obecného hospodářského významu spadá. Navrhuje, aby bylo tematické uplatnění nařízení ve spolupráci s Komisí a členskými státy dále zkoumáno prostřednictvím případů a příkladů; |
|
18. |
po prostudování se ukázalo, že text není vždy přeložen konzistentně, takže panuje nejasnost ohledně provádění určitých článků právního předpisu, zejména čl. 4 odst. 3 týkajícího se uplatnění mechanismu v případě třetích zemí. Výbor spatřuje překážku v omezení spolupráce s třetími zeměmi kvůli zjevnému odkazu na dva členské státy EU. Domnívá se rovněž, že by bylo vhodné vyjasnit znění článků navrhovaného nařízení, které se týkají přípravy a předložení iniciačního dokumentu a souvisejících záležitostí stanovených v článcích 8 až 12; |
Provádění a uplatňování
|
19. |
považuje navrhovaný postup za podrobný. Díky inovativnímu charakteru mechanismu bude nutné vyjasnit kroky, které je třeba učinit na cestě směrem k závazku nebo prohlášení, hrozí však nebezpečí, že to pro regiony a členské státy bude znamenat administrativní zátěž. VR proto důrazně podporuje hodnocení vložené do článku 25, kde bude uvedeno také zjednodušení uplatnění nařízení. Vybízí rovněž k tomu, aby se na tento problém upozorňovalo, aby se tak vnitrostátní orgány mohly pustit do zjednodušení svých předpisů; |
|
20. |
zdůrazňuje nutnost rychlého a jasného provedení tohoto nařízení a žádá Komisi, aby při tom využila zkušenosti a poznatky, které získala během fáze provádění nařízení o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), a aby členské státy stimulovala k tomu, aby tento mechanismus co možná nejrychleji na své přeshraniční projekty uplatnily. Dokáže si přitom představit, že bude třeba blíže vysvětlit úlohu přeshraničních koordinačních míst. Mimoto žádá, aby byl VR – jako je tomu v případě ESÚS – pověřen registrací evropských přeshraničních závazků a evropských přeshraničních prohlášení s cílem posílit výměnu zkušeností a osvědčených postupů; |
|
21. |
dále je třeba zohlednit, že další struktury územní spolupráce, například pracovní společenství, mohou být užitečné a s mechanismem se doplňovat; |
|
22. |
vyzývá své členy, aby sdíleli příklady týkající se mj. přeshraničních dopravních spojení a společného nasazení pomocných služeb, rozvoje zón hospodářských aktivit apod.; |
|
23. |
vyzývá orgány EU a členské státy, aby provádění nařízení podpořily jasnou komunikační strategií, která se zaměří zejména na výměnu osvědčených postupů a tematickou oblast působnosti nařízení; |
|
24. |
zdůrazňuje doplňkovost přeshraničního mechanismu a nástroje ESÚS a skutečnost, že by ESÚS jakožto jednotka na nadnárodní a nižší než celostátní úrovni mohlo být praktickým nástrojem pro zahájení a provádění projektů za pomoci nového přeshraničního mechanismu. Způsob, jak se přeshraniční mechanismus a ESÚS vzájemně doplňují, je však ještě třeba blíže objasnit; |
|
25. |
považuje přeshraniční mechanismus za dobré doplnění programů Interreg, protože tento mechanismus může v určitých situacích přinášet zajímavé možnosti, jak provádění přeshraničních projektů usnadnit. |
V Bruselu dne 5. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/173 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Reforma SZP
(2019/C 86/11)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
COM(2018) 392 final
Pozměňovací návrh 1
5. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Pro udržení základních celounijních prvků zajišťujících srovnatelnost rozhodnutí členských států, avšak bez omezování členských států při dosahování cílů Unie musí být stanovena rámcová definice „zemědělské plochy“. Související rámcové definice „orné půdy“, „trvalých kultur“ a „trvalých travních porostů“ by měly být definovány natolik široce, aby umožňovaly členským státům dále specifikovat definice podle místních podmínek. Rámcová definice „orné půdy“ by měla být stanovena způsobem, který členským státům umožní pokrýt různé produkční formy včetně takových systémů, jako je agrolesnictví a orná plocha s keři a stromy, které vyžadují zahrnutí úhorů, aby bylo možné zavádět intervence povahy oddělené od produkce. Rámcová definice „trvalých kultur“ by měla obsahovat plochy skutečně využívané k produkci i plochy nevyužívané, ale i školky a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, které si budou definovat členské státy. Rámcová definice „trvalých travních porostů“ by měla být stanovena tak, aby umožňovala členským státům specifikovat bližší kritéria a umožnila jim zahrnout jiné druhy než trávu nebo jiné bylinné pícniny, které lze spásat nebo které mohou vytvářet krmivo pro zvířata, ať už budou použity pro skutečnou produkci či nikoli. |
Pro udržení základních celounijních prvků zajišťujících srovnatelnost rozhodnutí členských států, avšak bez omezování členských států při dosahování cílů Unie musí být stanovena rámcová definice „zemědělské plochy“. Související rámcové definice „orné půdy“, „trvalých kultur“ a „trvalých travních porostů“ by měly být definovány natolik široce, aby umožňovaly členským státům dále specifikovat definice podle místních podmínek. Rámcová definice „orné půdy“ by měla být stanovena způsobem, který členským státům umožní pokrýt různé produkční formy včetně takových systémů, jako je agrolesnictví a orná plocha s keři a stromy, které vyžadují zahrnutí úhorů, aby bylo možné zavádět intervence povahy oddělené od produkce. Rámcová definice „trvalých kultur“ by měla obsahovat plochy skutečně využívané k produkci i plochy nevyužívané, ale i školky a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích pod podmínkou, že budou zaváděny na obdělávaných pozemcích , které si budou definovat členské státy. Rámcová definice „trvalých travních porostů“ by měla být stanovena tak, aby umožňovala členským státům specifikovat bližší kritéria a umožnila jim zahrnout jiné druhy než trávu nebo jiné bylinné pícniny, které lze spásat nebo které mohou vytvářet krmivo pro zvířata, ať už budou použity pro skutečnou produkci či nikoli. |
Odůvodnění
Cílem je podpořit agrolesnické postupy prospěšné pro klima a životní prostředí, a nikoliv celé pozemky výmladkových plantáží, které spadají do nezemědělských lesních ploch.
Pozměňovací návrh 2
9. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Vzhledem k dalšímu zlepšování výkonu SZP by měla být podpora příjmu cílena na skutečné zemědělce. K zajištění společného přístupu na úrovni Unie pro cílení této podpory by měla být stanovena rámcová definice významu „skutečný zemědělec“, která obsahuje základní prvky. Na základě tohoto rámce by měly členské státy ve svých strategických plánech SZP definovat, který zemědělec není považován za skutečného zemědělce na základě podmínek, jako je test příjmů, vynaložená práce v zemědělském podniku, předmět podnikání a zápis v rejstřících. Neměla by také vést k odpírání podpory mnohostranně aktivním zemědělcům, kteří se aktivně věnují zemědělské činnosti, ale také nezemědělským činnostem mimo svůj zemědělský podnik, protože jejich mnohostranné aktivity nabízí posílení socioekonomické struktury venkovských oblastí. |
Vzhledem k dalšímu zlepšování výkonu SZP by měla být podpora příjmu cílena na skutečné zemědělce. K zajištění společného přístupu na úrovni Unie pro cílení této podpory by měla být stanovena rámcová definice významu „skutečný zemědělec“, která obsahuje základní prvky. Na základě tohoto rámce by měly členské státy ve svých strategických plánech SZP definovat, který zemědělec není považován za skutečného zemědělce na základě podmínek, jako je podíl příjmů ze zemědělství , vynaložená práce v zemědělském podniku, předmět podnikání a zápis v rejstřících. Neměla by také vést k odpírání podpory mnohostranně aktivním zemědělcům, kteří se aktivně věnují zemědělské činnosti, ale také nezemědělským činnostem mimo svůj zemědělský podnik, protože jejich mnohostranné aktivity nabízí posílení socioekonomické struktury venkovských oblastí. |
Odůvodnění
Je vhodnější zohledňovat podíl příjmů ze zemědělství spíše než kritérium příjmů, které by mohlo vést k vyloučení malých zemědělských podniků.
Pozměňovací návrh 3
11. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Pro naplnění cílů SZP, jak jsou stanoveny v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jakož i v zájmu toho, aby Unie adekvátně řešila nejnovější výzvy, je třeba stanovit soubor obecných cílů reflektujících směry vytýčené ve sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“. Soubor specifických cílů by měl být hlouběji definován na unijní úrovni a zahrnut členskými státy do jejich strategických plánů SZP. Při navození rovnováhy mezi rozmanitými rozměry udržitelného rozvoje by v souladu s hodnocením dopadů tyto specifické cíle měly převádět obecné cíle SZP do konkrétnějších priorit a zohlednit relevantní právní předpisy Unie, zejména v oblasti klimatu, energie a životního prostředí. |
Pro naplnění cílů SZP, jak jsou stanoveny v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jakož i v zájmu toho, aby Unie adekvátně řešila nejnovější výzvy, je třeba stanovit soubor obecných cílů reflektujících směry vytýčené ve sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“. Soubor specifických cílů by měl být hlouběji definován na unijní úrovni a zahrnut členskými státy do jejich strategických plánů SZP. Při navození rovnováhy mezi rozmanitými rozměry udržitelného rozvoje by v souladu s hodnocením dopadů tyto specifické cíle měly převádět obecné cíle SZP do konkrétnějších priorit a zohlednit relevantní právní předpisy Unie, zejména v oblasti klimatu, energie a životního prostředí. SZP musí výslovně zohlednit politiku rovných příležitostí Evropské unie a věnovat zvýšenou pozornost nezbytnosti pobízet ženy k účasti na rozvoji socioekonomické struktury venkovských oblastí. Toto nařízení by mělo přispět ke zviditelnění práce žen, a proto je vhodné ji zohlednit v rámci konkrétních cílů, které členské státy zahrnou do svých strategických plánů. |
Odůvodnění
Posílení postavení žen ve venkovských oblastech má zásadní význam.
Pozměňovací návrh 4
12. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Chytřejší, modernizovaná a udržitelná SZP musí počítat s výzkumem a inovacemi, aby bylo možné sloužit multifunkčnosti unijních systémů zemědělství, lesnictví a potravinářství, investovat do technologického rozvoje a digitalizace a zlepšovat přístup k nestranným, spolehlivým, relevantním a novým znalostem. |
Chytřejší, modernizovaná a udržitelná SZP musí počítat s výzkumem a inovacemi, aby bylo možné sloužit multifunkčnosti unijních systémů zemědělství, lesnictví a potravinářství, investovat do technologického rozvoje, digitalizace a agroekologických postupů a zlepšovat přístup k nestranným, spolehlivým, relevantním a novým znalostem , a to zohledněním znalostí zemědělců a výměny zkušeností mezi zemědělci navzájem . |
Odůvodnění
K vytvoření chytřejší, modernizované a udržitelnější SZP přispějí technologický rozvoj, digitalizace, agroekologické postupy a výměna poznatků mezi zemědělci navzájem.
Pozměňovací návrh 5
Nový bod odůvodnění po 12. bodu odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Zmenšování digitální propasti ve venkovských oblastech je klíčovou výzvou pro udržení jejich obyvatelstva a hospodářského rozvoje a zejména pro poskytování služeb . Digitalizace v zemědělství skýtá značný potenciál z hlediska produkce, prodeje, ochrany spotřebitele a také ochrany přírodního a kulturního dědictví venkovských oblastí. Je však třeba zajistit, aby z ní mohly těžit i malé zemědělské podniky, jež mohou mít omezený přístup k novým technologiím, a aby rozvoj technologií nesnižoval nezávislost zemědělců, kterým musí zůstat kontrola nad shromážděnými elektronickými údaji o jejich podniku. |
Odůvodnění
Všechny zemědělské podniky musí mít možnost, aby těžily z přínosů digitalizace.
Pozměňovací návrh 6
14. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Pro rozvoj chytrého a odolného zemědělského odvětví tvoří přímé platby i nadále zásadní součást záruky spravedlivého příjmu na podporu zemědělců. Stejně tak jsou pro zlepšení pozice zemědělců na trhu nezbytné investice do restrukturalizace zemědělských podniků, modernizace, inovací, diverzifikace a zavádění nových technologií. |
Pro rozvoj chytrého , udržitelného a odolného zemědělského odvětví ve všech regionech tvoří přímé platby i nadále zásadní součást záruky spravedlivého příjmu na podporu zemědělců. Stejně tak jsou pro zlepšení odolnosti zemědělských podniků a odměňování trhem nezbytné investice do modernizace, inovací, diverzifikace a zavádění nových technologií. |
Odůvodnění
Přímé platby musí podporovat transformaci zemědělských podniků s cílem posílit jejich odolnost a zvýšit příjmy z trhu ve všech regionech.
Pozměňovací návrh 7
15. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
V kontextu širší tržní orientace SZP nastíněné ve sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“ mohou intenzivnější působení trhu, klimatické změny a s nimi spojené častější a silnější klimatické události, ale i sanitární a fytosanitární krize vést k riziku nestálých cen a zvýšeného tlaku na příjmy. Proto, ačkoli jsou za vytváření strategií svých zemědělských podniků zodpovědní samotní zemědělci, měl by být vytvořen pevný rámec zajišťující vhodné řízení rizik . Z tohoto důvodu mohou členské státy a zemědělci vycházet z unijní platformy řízení rizik pro budování kapacity, aby zemědělcům mohly být poskytnuty adekvátní finanční nástroje pro investice a přístup k pracovnímu kapitálu, školení a přenosu znalostí a rad. |
V kontextu širší tržní orientace SZP nastíněné ve sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“ mohou intenzivnější působení trhu, klimatické změny a s nimi spojené častější a silnější klimatické události, ale i sanitární a fytosanitární krize vést k riziku nestálých cen a zvýšeného tlaku na příjmy. Proto, ačkoli jsou za vytváření strategií svých zemědělských podniků zodpovědní samotní zemědělci, měl by být vytvořen pevný rámec zajišťující regulaci trhů a vhodné předcházení rizikům . Z tohoto důvodu mohou členské státy a zemědělci vycházet z unijní platformy řízení rizik pro budování kapacity, aby zemědělcům mohly být poskytnuty adekvátní finanční nástroje pro investice a přístup k pracovnímu kapitálu, školení a přenosu znalostí a rad. |
Odůvodnění
S ohledem na to, že zemědělské podniky čelí stále většímu množství rizik, je nezbytný pevný rámec pro předcházení těmto rizikům.
Pozměňovací návrh 8
17. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
SZP by měla nadále zajišťovat potravinové zabezpečení, jež by mělo být pojímáno ve smyslu přístupu k dostatečným, bezpečným a výživným potravinám v každou dobu. Nadto by měla napomáhat ke zlepšení reakce zemědělství Unie na nové společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně udržitelné zemědělské produkce, zdravější výživy, potravinového odpadu a dobrých životních podmínek zvířat. SZP by měla i nadále podporovat produkci se specifickými a hodnotnými vlastnostmi a zároveň pomáhat zemědělcům proaktivně přizpůsobovat svou produkci signálům trhu a požadavkům spotřebitelů. |
SZP by měla nadále zajišťovat potravinové zabezpečení, jež by mělo být pojímáno ve smyslu přístupu k dostatečným, bezpečným a výživným potravinám v každou dobu. Nadto by měla napomáhat ke zlepšení reakce zemědělství Unie na nové společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně udržitelné zemědělské produkce, zdravější výživy, potravinového odpadu, dobrých životních podmínek zvířat a ochrany genetických zdrojů v zemědělství . SZP by měla i nadále podporovat produkci se specifickými a hodnotnými vlastnostmi a tradiční produkty typické pro různé oblasti a zároveň pomáhat zemědělcům proaktivně přizpůsobovat svou produkci signálům trhu a požadavkům spotřebitelů. Kromě toho by SZP měla napomáhat ke splnění rozvojových cílů tisíciletí, pokud jde o přístup k potravinám. |
Odůvodnění
Evropská unie má to štěstí, že ještě disponuje velkým množstvím typických tradičních produktů a genetických zdrojů v zemědělství, které je třeba podporovat.
Pozměňovací návrh 9
20. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Aby se zajistilo, že Unie dokáže dodržovat mezinárodní povinnosti ohledně vnitrostátní podpory stanovené v Dohodě WTO o zemědělství, měly by určité typy intervencí stanovené v tomto nařízení být i nadále oznamovány jako podpora v zelené skupině „Green Box“, která nemá žádný nebo má nanejvýše minimální deformující dopad na obchod nebo na produkci, nebo být oznamovány jako podpora v modré skupině „Blue Box“, která podléhá programům omezujícím produkci, a je tak vyňata ze závazků snižování. Ačkoli opatření stanovená v tomto nařízení pro takové typy intervencí jsou již v souladu s požadavky zelené skupiny „Green Box“, požadavky stanovenými v příloze 2 Dohody WTO o zemědělství nebo požadavky v modré skupině „Blue Box“ stanovenými v článku 6.5 uvedené dohody, mělo by být zajištěno, aby intervence plánované členskými státy v jejich strategických plánech SZP u těchto typů intervencí nadále respektovaly tyto požadavky. |
|
Pozměňovací návrh 10
Nový bod odůvodnění po 20. bodu odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
V zájmu plnění cílů udržitelného rozvoje OSN a zejména cílů 1 a 2 a v souladu se soudržností politik v zájmu rozvoje je třeba, aby SZP v rozvojových zemích podporovala rozvoj udržitelného a prosperujícího rodinného zemědělství, které podporuje udržení obyvatel na venkově a zajišťuje potravinové zabezpečení. Za tímto účelem je zapotřebí, aby zemědělský a potravinový vývoz z EU nebyl prováděn za ceny nižší, než jsou evropské výrobní náklady. |
Odůvodnění
V souladu s článkem 54 průzkumného stanoviska VR k SZP je třeba SZP změnit tak, aby plnila tento cíl, který musí být stanoven jako desátý cíl SZP.
Pozměňovací návrh 11
22. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Cílem rámce norem DZES je přispět ke zmírnění klimatických změn a přizpůsobení se těmto změnám, řešení výzev spojených s dostatkem vody, ochranou a kvalitou půdy a ochranou a kvalitou biologické rozmanitosti. Rámec je třeba zdokonalit tak, aby zohlednil především praxi stanovenou do roku 2020 v rámci ekologizace přímých plateb, zmírňování klimatických změn a potřebu vylepšit udržitelnost zemědělských podniků, obzvláště pak hospodaření s živinami. Uznává se, že každá DZES přispívá k realizaci více cílů. Za účelem implementace rámce by měly členské státy definovat národní normu pro každou normu stanovenou na úrovni Unie a přitom zohlednit specifické vlastnosti příslušné oblasti včetně půdních a klimatických podmínek, existujících podmínek v zemědělství, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praxe a struktur zemědělských podniků. Členské státy mohou kromě toho také definovat další národní normy související s hlavními cíli stanovenými v příloze III s cílem zlepšit realizaci environmentálních a klimatických norem rámce DZES. Jako součást rámce DZES budou za účelem podpory agronomického i environmentálního výkonu zemědělských podniků za pomoci speciálně určeného elektronického nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků, v oblasti živin který bude dostupný jednotlivým zemědělcům členských zemí, stanoveny plány hospodaření s živinami. Nástroj by měl přímo v zemědělském podniku poskytovat podporu při rozhodování počínaje minimálními funkcemi hospodaření s živinami. Rozsáhlá interoperabilita a modularita by také měla zajistit možnost přidávat další elektronické aplikace pro zemědělce a elektronickou správu. S cílem zajistit rovné podmínky pro všechny zemědělce po celé Unii může Komise poskytnout členským státům podporu s navrhováním nástroje i s požadovanými službami ukládání a zpracování údajů. |
Cílem rámce norem DZES je přispět ke zmírnění klimatických změn a přizpůsobení se těmto změnám, řešení výzev spojených s dostatkem vody, ochranou a kvalitou půdy a ochranou a kvalitou biologické rozmanitosti včetně genetických zdrojů v zemědělství . Rámec je třeba zdokonalit tak, aby zohlednil především praxi stanovenou do roku 2020 v rámci ekologizace přímých plateb, zmírňování klimatických změn a potřebu vylepšit udržitelnost zemědělských podniků, obzvláště pak hospodaření s živinami. Uznává se, že každá DZES přispívá k realizaci více cílů. Za účelem implementace rámce by měly členské státy definovat národní normu pro každou normu stanovenou na úrovni Unie a přitom zohlednit specifické vlastnosti příslušné oblasti včetně půdních a klimatických podmínek, existujících podmínek v zemědělství, využití půdy, každoroční střídání plodin, zemědělské praxe a struktur zemědělských podniků. Členské státy mohou kromě toho také definovat další národní normy související s hlavními cíli stanovenými v příloze III s cílem zlepšit realizaci environmentálních a klimatických norem rámce DZES. Jako součást rámce DZES budou za účelem podpory agronomického i environmentálního výkonu zemědělských podniků za pomoci speciálně určeného elektronického nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků, v oblasti živin který bude dostupný jednotlivým zemědělcům členských zemí, stanoveny plány hospodaření s živinami. Nástroj by měl přímo v zemědělském podniku poskytovat podporu při rozhodování počínaje minimálními funkcemi hospodaření s živinami. Rozsáhlá interoperabilita a modularita by také měla zajistit možnost přidávat další elektronické aplikace pro zemědělce a elektronickou správu. S cílem zajistit rovné podmínky pro všechny zemědělce po celé Unii může Komise poskytnout členským státům podporu s navrhováním nástroje i s požadovanými službami ukládání a zpracování údajů. |
Odůvodnění
Aby bylo střídání plodin účinné, musí probíhat každoročně a pružným způsobem (viz Dobrý zemědělský a environmentální stav 8, příloha III). Je třeba podniknout kroky s cílem zamezit erozi genetických zdrojů v zemědělství.
Pozměňovací návrh 12
24. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Členské státy by měly za tímto účelem, a také a za účelem identifikace nezbytných zlepšení týkajících se všech opatření na úrovni zemědělských podniků stanovených ve strategických plánech SZP vytvořit poradenské služby pro zemědělství pro vylepšení udržitelného hospodaření a celkového výkonu zemědělských a venkovských podniků zahrnující ekonomické, environmentální a sociální rozměry. Poradenské služby pro zemědělství by měly zemědělcům a dalším příjemců podpory v rámci SZP pomáhat k většímu povědomí o vztazích mezi řízením zemědělského podniku a obhospodařováním půdy na jedné straně a o určitých normách, požadavcích a informacích na straně druhé. Seznam těchto norem, požadavků a informací obsahuje normy, které se na zemědělce a další příjemce SZP vztahují a jsou pro ně nezbytné a jsou stanovené ve strategickém plánu SZP, a také normy, které vyplývají z legislativy pro vodu, udržitelné používání pesticidů a z iniciativ boje proti antimikrobiální odolnosti a pro řízení rizik. Aby bylo možné vylepšit kvalitu a efektivitu poradenství, měly by členské státy začlenit do zemědělského znalostního a inovačního systému (AKIS) poradce, aby bylo možné zprostředkovávat aktuální technologické a vědecké informace vyvinuté v rámci výzkumu a inovací. |
Členské státy by měly za tímto účelem, a také a za účelem identifikace nezbytných zlepšení týkajících se všech opatření na úrovni zemědělských podniků stanovených ve strategických plánech SZP vytvořit poradenské služby pro zemědělství pro vylepšení produktivity faktorů, udržitelného hospodaření a celkového výkonu zemědělských a venkovských podniků zahrnující ekonomické, environmentální a sociální rozměry. Poradenské služby pro zemědělství by měly zemědělcům a dalším příjemců podpory v rámci SZP pomáhat k většímu povědomí o vztazích mezi řízením zemědělského podniku a obhospodařováním půdy na jedné straně a o určitých normách, požadavcích a informacích na straně druhé. Seznam těchto norem, požadavků a informací obsahuje normy, které se na zemědělce a další příjemce SZP vztahují a jsou pro ně nezbytné a jsou stanovené ve strategickém plánu SZP, a také normy, které vyplývají z legislativy pro vodu, udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin a z iniciativ boje proti antimikrobiální odolnosti a pro řízení rizik. Aby bylo možné vylepšit kvalitu a efektivitu poradenství, měly by členské státy začlenit do zemědělského znalostního a inovačního systému (AKIS) poradce, aby bylo možné zprostředkovávat aktuální technologické a vědecké informace vyvinuté v rámci výzkumu a inovací. |
Pozměňovací návrh 13
27. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Při poskytování přímé podpory oddělené od produkce na základě systému platebních nároků by členské státy měly i nadále spravovat národní rezervu nebo rezervy na každou skupinu území. Takové rezervy by měly být prioritně použity pro mladé zemědělce a zemědělce zahajující zemědělskou činnost. Za účelem zaručení hladkého fungování systému jsou také nezbytná pravidla používání a převodu platebních nároků. |
Při poskytování přímé podpory oddělené od produkce na základě systému platebních nároků by členské státy měly i nadále spravovat národní rezervu nebo rezervy na každou skupinu území. Takové rezervy by měly být prioritně použity pro mladé zemědělce a zemědělce zahajující zemědělskou činnost. Za účelem zaručení hladkého fungování systému jsou také nezbytná pravidla používání a převodu platebních nároků vylučující obchodování s platebními nároky . |
Odůvodnění
Je nepřípustné, aby bylo možné obchodovat s veřejnými dotacemi.
Pozměňovací návrh 14
28. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Malé zemědělské podniky zůstávají základním kamenem unijního zemědělství, protože hrají stěžejní úlohu v podpoře zaměstnanosti venkova a přispívají k územnímu rozvoji. Za účelem prosazení vyrovnanějšího rozdělování podpory a snižování administrativní zátěže příjemců malých částek by měly mít členské státy možnost nabízet malým zemědělcům možnost nahradit další přímé platby jednorázovou platbou pro malé zemědělce. |
Malé zemědělské podniky zůstávají základním kamenem unijního zemědělství, protože hrají stěžejní úlohu v podpoře zaměstnanosti venkova a přispívají k územnímu rozvoji. Za účelem prosazení vyrovnanějšího rozdělování podpory a snižování administrativní zátěže příjemců malých částek , kteří podporují zaměstnanost, by měly mít členské státy možnost nahradit další přímé platby jednorázovou platbou pro malé zemědělce. |
Odůvodnění
Malé zemědělské podniky hrají klíčovou úlohu pro zachování dynamiky a péče o krajinu.
Pozměňovací návrh 15
38. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Podpora na závazky hospodaření může zahrnovat prémie na ekologické hospodaření na zachování ekologicky obhospodařované půdy a na přechod na ekologicky obhospodařovanou půdu; platby na další typy intervencí na podporu ekologicky příznivých systémů produkce, např. ekologického zemědělství, ochranného zemědělství a integrované produkce; lesnicko–environmentální a klimatické služby a ochrana lesů; prémie pro lesy a závody s agrolesnickými systémy; dobré životní podmínky zvířat; ochrana, udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů. Členské státy mohou na základě svých potřeb vyvinout další režimy v rámci tohoto typu intervencí. Tento typ plateb by měl krýt pouze vícenáklady a ušlý příjem, jež vyplývají ze závazků přesahujících povinné normy a požadavky stanovené unijním a národním právem a podmíněnost stanovenou ve strategickém plánu SZP. Závazků souvisejících s tímto typem intervencí se lze chopit na předem stanovené jednoleté nebo víceleté období, a pokud budou řádně opodstatněné, mohou probíhat po více než sedm let. |
Podpora na závazky hospodaření může zahrnovat prémie na ekologické hospodaření na zachování ekologicky obhospodařované půdy a na přechod na ekologicky obhospodařovanou půdu; platby na další typy intervencí na podporu ekologicky příznivých systémů produkce, např. ekologického zemědělství, ochranného zemědělství a integrované produkce; lesnicko–environmentální a klimatické služby a ochrana lesů; prémie pro lesy a závody s agrolesnickými systémy; dobré životní podmínky zvířat; ochrana, udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů. Členské státy mohou na základě svých potřeb vyvinout další režimy v rámci tohoto typu intervencí. Aby byl tento typ plateb podněcující, měl by krýt více než vícenáklady a ušlý příjem, jež vyplývají ze závazků přesahujících povinné normy a požadavky stanovené unijním a národním právem a podmíněnost stanovenou ve strategickém plánu SZP. Závazků souvisejících s tímto typem intervencí se lze chopit na předem stanovené víceleté období, a pokud budou řádně opodstatněné, mohou probíhat po více než sedm let. |
Odůvodnění
Aby se podpořily postupy příznivé pro životní prostředí, navrhuje se neomezovat platby pokrývající ušlý výdělek. V souvislosti s vlivy životního prostředí je vhodnější víceleté období.
Pozměňovací návrh 16
40. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Za účelem zajištění spravedlivého příjmu a odolného zemědělského odvětví napříč územími EU mohou členské státy přidělit podporu zemědělcům v oblastech čelících přírodním a jiným specificky regionálním omezením. Co se týče plateb za oblasti s přírodními omezeními, mělo by pokračovat vymezení politiky rozvoje venkova 2014-2020. Aby SZP přinesla maximální přidanou hodnotu Unie v oblasti životního prostředí a posílila se její součinnost s financováním investic do přírody a biologické rozmanitosti, je nezbytné zachovat zvláštní opatření zaměřená na platby kompenzující příjemcům znevýhodnění související s realizací sítě Natura 2000 a rámcové směrnice o vodě. Zemědělcům a držitelům lesů by tudíž měla být i nadále poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení zvláštních nevýhod, které vyplývají z provádění směrnice 2009/147/ES a směrnice 92/43/EHS s cílem přispívat k účinné správě lokalit sítě Natura 2000. Zemědělcům by měla být poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení nevýhod v oblastech povodí, které vyplývají z provádění rámcové směrnice o vodě. Podpora by měla být spojena se zvláštními požadavky popsanými ve strategických plánech SZP, které jdou nad rámec příslušných závazných norem a požadavků. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování s ekorežimy. Kromě toho by členské státy při obecném koncipování svých strategických plánů SZP měly zohlednit zvláštní potřeby oblastí sítě Natura 2000. |
Za účelem zajištění spravedlivého příjmu a odolného zemědělského odvětví napříč územími EU členské státy přidělí podporu zemědělcům v oblastech čelících přírodním a jiným specificky regionálním omezením. Co se týče plateb za oblasti s přírodními omezeními, mělo by pokračovat vymezení politiky rozvoje venkova 2014-2020. Aby SZP přinesla maximální přidanou hodnotu Unie v oblasti životního prostředí a posílila se její součinnost s financováním investic do přírody a biologické rozmanitosti, je nezbytné zachovat zvláštní opatření zaměřená na platby příjemcům za provádění rámcové směrnice o síti Natura 2000 a rámcové směrnice o vodě. Zemědělcům a držitelům lesů by tudíž měla být i nadále poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení zvláštních nevýhod, které vyplývají z provádění směrnice 2009/147/ES a směrnice 92/43/EHS s cílem přispívat k účinné správě lokalit sítě Natura 2000. Zemědělcům by měla být poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení nevýhod v oblastech povodí, které vyplývají z provádění rámcové směrnice o vodě. Podpora by měla být spojena se zvláštními požadavky popsanými ve strategických plánech SZP, které jdou nad rámec příslušných závazných norem a požadavků. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování s ekorežimy. Kromě toho by členské státy při obecném koncipování svých strategických plánů SZP měly zohlednit zvláštní potřeby oblastí sítě Natura 2000. |
Odůvodnění
Zachování zemědělství na všech územích včetně těch náročných na evropské úrovni je nezbytné. Aby se podpořily postupy příznivé pro životní prostředí, navrhuje se neomezovat platby pokrývající ušlý výdělek.
Pozměňovací návrh 17
41. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Cílů SZP by se mělo dosahovat také prostřednictvím podpory investic, a to produktivních i neproduktivních, v zemědělských podnicích i mimo ně. Takové investice se mohou – mimo jiné – týkat infrastruktury spojené s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobováním zemědělství a lesnictví změně klimatu včetně přístupových cest k zemědělským podnikům a lesní půdě, konsolidací půdy a jejím zlepšováním , agrolesnickými postupy a dodávkami a úsporami energie a vody. Za účelem lepšího zajištění souladu strategických plánů SZP s unijními cíli a rovných podmínek všech členských států je součástí tohoto nařízení negativní seznam investičních oblastí |
Cílů SZP by se mělo dosahovat také prostřednictvím podpory investic, a to produktivních i neproduktivních, v zemědělských podnicích i mimo ně. Takové investice se mohou – mimo jiné – týkat infrastruktury spojené s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobováním zemědělství a lesnictví změně klimatu včetně přístupových cest k zemědělským podnikům a lesní půdě, zlepšováním půdy, agrolesnickými postupy a dodávkami a úsporami energie a vody a také ochranou genetických zdrojů v zemědělství . Za účelem lepšího zajištění souladu strategických plánů SZP s unijními cíli a rovných podmínek všech členských států je součástí tohoto nařízení negativní seznam investičních oblastí. Výše investic na podnik je omezená. Prostředky vyčleněné na tento nástroj jsou omezeny na 10 % finančních prostředků EZFRV členského státu. |
Odůvodnění
Díky omezení výše investic lze podpořit více projektů. Omezení vyčleněné částky umožňuje vynaložit více prostředků na jiné priority EZFRV.
Pozměňovací návrh 18
44. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
S ohledem na potřebu zajistit vhodné nástroje řízení rizik by mělo být uchováno pojistné a vzájemné fondy financované EZFRV . Kategorie vzájemných fondů zahrnuje jak fondy spojené s produkčními ztrátami, tak obecné nástroje a nástroje na stabilizaci příjmů specifické pro toto odvětví a spojené se ztrátami příjmů |
S ohledem na potřebu zajistit vhodné nástroje řízení rizik by mělo být uchováno pojistné a vzájemné fondy. Kategorie vzájemných fondů zahrnuje jak fondy spojené s produkčními ztrátami, tak obecné nástroje a nástroje na stabilizaci příjmů specifické pro toto odvětví a spojené se ztrátami příjmů |
Odůvodnění
Financování z EZFRV by vyžadovalo příslušné navýšení finančních prostředků tohoto fondu.
Pozměňovací návrh 19
56. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Při vypracování svých strategických plánů SZP by členské státy měly analyzovat svou specifickou situaci a potřeby, stanovit cíle spojené s dosažením cílů SZP a koncipovat intervence, které umožní dosažení těchto cílů, avšak zároveň by měly být tyto plány přizpůsobeny podle vnitrostátních a specifických regionálních souvislostí, včetně nejvzdálenějších regionů podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. Takový postup by měl podporovat větší subsidiaritu ve společném rámci Unie, přičemž by měl být zajištěn soulad s obecnými zásadami práva Unie i s cíli SZP. Je proto vhodné stanovit pravidla týkající se struktury a obsahu strategických plánů SZP. |
Při vypracování svých strategických plánů SZP by členské státy měly naplánovat sestavení plánů rozvoje venkova na nejvhodnější zeměpisné úrovni, a analyzovat tak svou specifickou situaci a potřeby, stanovit cíle spojené s dosažením cílů SZP a koncipovat intervence, které umožní dosažení těchto cílů, avšak zároveň by měly být tyto plány přizpůsobeny podle vnitrostátních a specifických regionálních souvislostí, včetně nejvzdálenějších regionů podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie a nejvíce znevýhodněných regionů podle třetího pododstavce článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie . Takový postup by měl podporovat větší subsidiaritu ve společném rámci Unie, přičemž by měl být zajištěn soulad s obecnými zásadami práva Unie i s cíli SZP. Je proto vhodné stanovit pravidla týkající se struktury a obsahu strategických plánů SZP. |
Odůvodnění
Ačkoli některé prvky strategických plánů lze stanovit na regionální úrovni, rozsah této hypotetické regionalizace není znám. V nařízení by se mělo stanovit vytvoření programů rozvoje venkova na odpovídající úrovni, a to přinejmenším v případě nejvzdálenějších regionů. Při vypracování strategických plánů SZP a při plánování intervencí ve specifických vnitrostátních a regionálních kontextech musí členské státy zohledňovat zejména nejvíce znevýhodněné regiony, o nichž hovoří článek 174 SFEU, jako jsou například ostrovní, přeshraniční a horské regiony.
Pozměňovací návrh 20
Čl. 4 odst. 1 písm. a) a b)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||
|
Definice formulované ve strategických plánech SZP |
Definice formulované ve strategických plánech SZP |
||||||||
|
1. Členské státy uvedou ve svém strategickém plánu SZP definici zemědělské činnosti, zemědělské plochy, způsobilého hektaru, skutečného zemědělce a mladého zemědělce: |
1. Členské státy uvedou ve svém strategickém plánu SZP definici zemědělské činnosti, zemědělské plochy, způsobilého hektaru, skutečného zemědělce a mladého zemědělce: |
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
Odůvodnění
Navrhuje se zachovat stávající znění nařízení Omnibus, které zohledňuje zvláštnosti středomořských travních porostů, jako jsou řídce zalesněné pastviny a pastviny s křovinami a stromy v horských oblastech.
Pozměňovací návrh 21
Čl. 4 odst. 1 písm. d)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
definice „skutečného zemědělce“ je podána tak, aby podpora nemohla poskytnuta osobám, jejichž zemědělská činnost tvoří jen nevýznamnou část jejich celkové hospodářské činnosti nebo jejichž hlavním předmětem podnikání není zemědělství, přičemž z poskytnutí podpory nejsou vyloučeni vícestranně zaměření zemědělci. Z definice musí být možné určit, které zemědělce nelze považovat za skutečné zemědělce na základě takových podmínek, jako jsou příjmové testy, vklady práce v zemědělském podniku , předmět podnikání nebo zápis v rejstřících; |
definice „skutečného zemědělce“ je podána tak, aby podpora nemohla poskytnuta osobám, jejichž zemědělská činnost tvoří jen nevýznamnou část jejich celkové hospodářské činnosti nebo jejichž hlavním předmětem podnikání není zemědělství, přičemž z poskytnutí podpory nejsou vyloučeni vícestranně zaměření zemědělci. Z definice musí být možné určit, které zemědělce nelze považovat za skutečné zemědělce na základě takových podmínek, jako jsou podíl příjmů ze zemědělské produkce , předmět podnikání nebo zápis v rejstřících . Definice musí v každém případě zachovat model individuální či kolektivní zemědělské činnosti v Evropské unii provozované v rámci rodinných podniků, kterou zemědělec přímo vykonává a jež mu bezprostředně poskytuje obživu, a v případě potřeby může tato definice zohlednit zvláštnosti regionů uvedených v článku 349 SFEU ; |
Odůvodnění
Zohlednění příjmu by mohlo vyloučit drobné zemědělce. Zohlednění podílu příjmů ze zemědělství umožňuje lépe rozlišit skutečné zemědělce. Je třeba opětovně zdůraznit evropský model zemědělské činnosti provozované v rámci rodinných podniků.
Pozměňovací návrh 22
Článek 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
Cílem podpory z EZZF a EZFRV je dále zlepšovat udržitelný rozvoj zemědělství, potravin a venkovských oblastí a přispívat k dosažení těchto obecných cílů: |
Cílem podpory z EZZF a EZFRV je dále zlepšovat udržitelný rozvoj zemědělství, potravin a venkovských oblastí a přispívat k dosažení těchto obecných cílů: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
Tyto cíle jsou doplněny průřezovým cílem spočívajícím v modernizaci odvětví podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a napomáháním k jejich přijímání. |
Tyto cíle jsou doplněny průřezovým cílem spočívajícím v modernizaci odvětví podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a napomáháním k jejich přijímání. Je rovněž nutné podporovat navazování vztahů mezi jednotlivými subjekty hodnotového řetězce v odvětví potravin, a to posílením jejich smluvních vztahů a transparentnosti v rámci těchto vztahů a také využíváním takových nástrojů, jako jsou standardizovaná střediska pro sledování cen a výrobních nákladů. |
Odůvodnění
SZP musí zajistit dodržování článku 39 SFEU, věnovat zvláštní pozornost venkovským oblastem, jež se potýkají s úbytkem obyvatelstva, a zlepšit fungování potravinových řetězců.
Pozměňovací návrh 23
Čl. 6 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
Specifické cíle |
Specifické cíle |
||||
|
1. Obecných cílů musí být dosaženo prostřednictvím následujících specifických cílů: |
1. Obecných cílů musí být dosaženo prostřednictvím následujících specifických cílů: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
||||
|
|
|
Pozměňovací návrh 24
Článek 8
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Členské státy dosahují cílů stanovených v hlavě II tak, že určí intervence vycházející z typů intervencí stanovených v kapitolách II, III a IV této hlavy v souladu se společnými požadavky stanovenými v této kapitole. |
Členské státy a regiony, pokud jsou řídícím orgánem, dosahují cílů stanovených v hlavě II tak, že určí intervence vycházející z typů intervencí stanovených v kapitolách II III a IV této hlavy v souladu se společnými požadavky stanovenými v této kapitole. |
Odůvodnění
Je třeba zachovat a posilovat roli, kterou při řízení a provádění SZP hrají evropské regiony, s cílem přizpůsobit politická rozhodnutí specifickým vlastnostem území a odvětví.
Pozměňovací návrh 25
Článek 9
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Členské státy navrhnou intervence svých strategických plánů SZP v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a obecnými principy unijního práva. |
Vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika představuje základ, na kterém leží ekonomika zemědělsko-potravinářského odvětví a ekonomická a sociální struktura venkovských oblastí Unie, členské státy a jejich regiony, jsou-li řídícím orgánem, navrhnou intervence svých strategických plánů SZP v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a obecnými principy unijního práva a zejména zásadou subsidiarity . |
|
Členské státy zajistí, aby byly intervence stanoveny na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, aby byly slučitelné s vnitřním trhem a aby nenarušovaly hospodářskou soutěž. Členské státy stanový právní rámec, kterým se řídí přidělování podpory Unie příjemcům na základě strategického plánu SZP a v souladu s principy a požadavky stanovenými v tomto nařízení a nařízení (EU) [horizontální nařízení]. |
Členské státy zajistí, aby byly intervence stanoveny na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, aby byly slučitelné s vnitřním trhem a aby nenarušovaly hospodářskou soutěž. Členské státy stanový právní rámec, kterým se řídí přidělování podpory Unie příjemcům na základě strategického plánu SZP a v souladu s principy a požadavky stanovenými v tomto nařízení a nařízení (EU) [horizontální nařízení]. |
Odůvodnění
Je nezbytné odkázat na základy společné zemědělské politiky a na to, že ji členské státy musí provádět v souladu s vnitřním trhem, aniž by byla narušena hospodářská soutěž.
Pozměňovací návrh 26
Článek 11
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||||
|
Členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP systém podmíněnosti, v jehož rámci ukládají správní sankce příjemcům přímých plateb podle kapitoly II této hlavy nebo příjemcům ročních prémií podle článků 65, 66 a 67, kteří nedodržují povinné požadavky na hospodaření podle práva Unie a normy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy stanovené ve strategickém plánu SZP, jež jsou uvedeny v příloze III, ve vztahu k těmto konkrétním oblastem: |
Členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP systém podmíněnosti, v jehož rámci ukládají správní sankce příjemcům přímých plateb podle kapitoly II této hlavy nebo příjemcům ročních prémií podle článků 65, 66 a 67, kteří nedodržují povinné požadavky na hospodaření podle práva Unie a normy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy stanovené ve strategickém plánu SZP, jež jsou uvedeny v příloze III, ve vztahu k těmto konkrétním oblastem: |
||||||||||||||
|
|
Odůvodnění
Je důležité, aby zemědělské podniky, které využívají veřejných fondů SZP, dodržovaly sociální práva svých zaměstnanců.
Pozměňovací návrh 27
Čl. 12 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Členské státy zřídí systém pro zavedení nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin uvedený v příloze III, který obsahuje alespoň prvky a funkce v této příloze vymezené, příjemcům, kteří tento nástroj používají. Komise může členským státům poskytnout podporu při navrhování tohoto nástroje a nezbytných služeb ukládání a zpracování dat. |
Členské státy zřídí systém pro zavedení nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin uvedený v příloze III, který obsahuje alespoň prvky a funkce v této příloze vymezené, příjemcům, kteří tento nástroj používají. Komise může členským státům poskytnout podporu při navrhování tohoto nástroje . Nezbytné služby ukládání, zpracování a ochrany dat musí zaručovat, že zemědělec zvládá hospodaření s živinami . |
Odůvodnění
Úrodnost půdy nezávisí tolik na očíslovaném seznamu živin, jako na dodržování osvědčených agronomických postupů, které jsou podmínkou dobrého biologického stavu půdy. Zemědělec musí ovládat hospodaření s živinami ve svém podniku za současného dodržování právních předpisů.
Pozměňovací návrh 28
Čl. 12 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 138, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla pro dobrý zemědělský a environmentální stav, včetně vymezení prvků systému pro stanovení poměru trvalých travních porostů, referenčního roku a míry přeměny podle normy DZES 1 uvedené v příloze III, jakož i o formát a doplňující minimální prvky a funkce nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin. |
|
Odůvodnění
Dobrý zemědělský a environmentální stav musí upravovat celá řada právních předpisů a nikoliv akty v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 29
Čl. 13 odst. 4 (d)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
řízení rizik podle článku 70; |
prevence a řízení rizik podle článku 70; |
Odůvodnění
Díky prevenci rizik prostřednictvím agroekologických postupů, odstraňování specializací zemědělských podniků a území budou podniky odolnější vůči klimatickým a zdravotním rizikům. Nákladné řízení rizik nepostačí pro zabezpečení zemědělských podniků.
Pozměňovací návrh 30
Čl. 15 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla, jež stanoví harmonizovaný základ pro výpočet snížení plateb stanovených v odstavci 1, za účelem zajištění správného rozdělení finančních prostředků oprávněným příjemcům. |
|
Odůvodnění
Přerozdělování přímých plateb musí upravovat celá řada právních předpisů a nikoliv akty v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 31
Čl. 24 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Kromě případů převodu na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví jsou platební nároky převáděny pouze na skutečného zemědělce. |
Kromě případů převodu na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví jsou platební nároky převáděny pouze na skutečného zemědělce a zůstávají vázané na půdu . |
Odůvodnění
Možnost obchodovat s právy na veřejné dotace bez vazby na koupi nebo na lokalitu zemědělské půdy není opodstaněná.
Pozměňovací návrh 32
Článek 25
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Členské státy mohou poskytovat platby malým zemědělcům vyhovujícím definici členských států formou jednorázové částky, které nahrazují přímé platby podle tohoto oddílu a oddílu 3 této kapitoly. Členské státy navrhnou ve svém strategickém plánu SZP odpovídající intervenci, které je pro zemědělce volitelná. |
Členské státy poskytují platby malým zemědělcům vyhovujícím definici členských států formou jednorázové částky, které nahrazují přímé platby podle tohoto oddílu a oddílu 3 této kapitoly. Výše této jednorázové částky je stanovena tak, aby byla dostačující pro dlouhodobou udržitelnost těchto zemědělských podniků. Členské státy stanoví kritéria pro definování drobných zemědělců a navrhnou ve svém strategickém plánu SZP odpovídající intervenci, které je pro zemědělce volitelná. |
Odůvodnění
„Malé zemědělské podniky“ hrají skutečnou úlohu pro zachování pracovních míst na územích, jejich dynamiky a péče o ně. Toto ustanovení musí být pro členské státy povinné.
Pozměňovací návrh 33
Čl. 28 odst. 6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
Podpora na ekorežimy má podobu roční platby na způsobilý hektar a je poskytována buď jako: |
Podpora na ekorežimy má podobu roční platby na způsobilý hektar a je poskytována buď jako: |
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
V zájmu podpory zemědělců v zachování nebo rozvíjení postupů příznivých pro životní prostředí musí podpora přesáhnout dodatečné výrobní náklady spojené s pozitivními postupy.
Pozměňovací návrh 34
Článek 29
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
1. Členské státy mohou poskytovat podporu příjmu vázanou na produkci skutečným zemědělcům za podmínek stanovených v tomto pododdíle a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP. |
1. Členské státy mohou poskytovat podporu příjmu vázanou na produkci skutečným zemědělcům za podmínek stanovených v tomto pododdíle a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP. |
||||
|
2. Intervence členských států pomáhají podporovaným odvětvím a produkcím nebo jejich specifickým typům zemědělství uvedeným v článku 30 řešit obtíže, kterým čelí, zlepšováním jejich konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo kvality. |
2. Intervence členských států pomáhají podporovaným odvětvím a produkcím nebo jejich specifickým typům zemědělství uvedeným v článku 30 s následujícími cíli:
|
||||
|
3. Podpora příjmu vázaná na produkci má podobu roční platby na hektar nebo zvíře. |
3. Podpora příjmu vázaná na produkci má podobu maximální roční platby na hektar nebo zvíře. |
Odůvodnění
Vázaná podpora se musí vztahovat na oblasti i na producenty potýkající se s problémy a měla by být zaměřena spíše na udržení produkce než na její rozvoj. Z tohoto důvodu je opodstatněné omezit její výši na zemědělský podnik.
Pozměňovací návrh 35
Článek 30
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Podporu příjmu vázanou na produkci lze udělovat pouze na tato odvětví a produkce nebo jejich specifické typy zemědělství, pokud jsou důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bourec morušový, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a jiné nepotravinářské plodiny, kromě stromů, používané pro výrobu produktů, které mají potenciál nahradit fosilní materiály . |
Podporu příjmu vázanou na produkci lze udělovat pouze na tato odvětví a produkce nebo jejich specifické typy zemědělství, pokud jsou důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů: obiloviny, olejnatá semena s výjimkou kultur určených k výrobě biopaliv , bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, krmné luskoviny, čisté nebo ve směsi s trávami, travní porosty, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, vepřové maso, drůbeží maso, olivový olej, bourec morušový, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích začleněných na pěstební pozemky . |
Odůvodnění
Vázaná podpora musí být poskytována na všechny luskoviny. Nesmí z ní být vyloučeno vepřové a drůbeží maso, na rozdíl od kultur určených k výrobě biopaliv.
Pozměňovací návrh 36
Článek 40
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Povinné a volitelné odvětvové typy intervencí |
Povinné a volitelné odvětvové typy intervencí |
|
1. Odvětvové typy intervencí v odvětví ovoce a zeleniny podle čl. 39 písm. a) a v odvětví včelařství podle čl. 39 písm. b) jsou povinné pro všechny členské státy. |
1. Odvětvové typy intervencí v odvětví ovoce a zeleniny podle čl. 39 písm. a) a v odvětví včelařství podle čl. 39 písm. b) jsou povinné pro všechny členské státy. |
|
2. Odvětvový typ intervence v odvětví vína podle čl. 39 písm. c) je povinný pro členské státy uvedené v příloze V. |
2. Odvětvový typ intervence v odvětví vína podle čl. 39 písm. c) je povinný pro členské státy uvedené v příloze V. |
|
3. Členské státy si mohou ve svém strategickém plánu SZP zvolit, že provedou odvětvové typy intervencí podle čl. 39 písm. d), e) a f). |
3. Členské státy si mohou ve svém strategickém plánu SZP zvolit, že provedou odvětvové typy intervencí podle čl. 39 písm. d), e) a f). |
|
4. Členský stát uvedený v čl. 82 odst. 3 smí v odvětví chmele provést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. f), pouze pokud se tento členský stát ve svém strategickém plánu SZP rozhodne neprovést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. d). |
4. Členský stát uvedený v čl. 82 odst. 3 smí v odvětví chmele provést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. f), pouze pokud se tento členský stát ve svém strategickém plánu SZP rozhodne neprovést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. d). |
|
5. Členské státy uvedené v čl. 82 odst. 4 smějí v odvětví olivového oleje a stolních oliv provést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. f), pouze pokud se tyto členské státy ve svém strategickém plánu SZP rozhodnou neprovést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. e). |
5. Členské státy uvedené v čl. 82 odst. 4 smějí v odvětví olivového oleje a stolních oliv provést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. f), pouze pokud se tyto členské státy ve svém strategickém plánu SZP rozhodnou neprovést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. e). |
|
|
6. Členské státy mohou do svých strategických plánů začlenit opatření pro předcházení krizím a řízení rizik kteréhokoli odvětví s cílem vyhnout se krizím v daném odvětví a čelit jim; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b) a c). Tato opatření usnadňují účast v systému pro organizace producentů, mezioborové organizace a družstva. |
|
|
7. Díky společným hlavním směrům platným pro celou Evropskou unii začleňují členské státy do svých strategických plánů nástroje, jako jsou standardizovaná střediska pro sledování cen a výrobních nákladů, která umožňují získávat informace o vývoji trhů. |
Odůvodnění
Možnost zavést opatření pro předcházení rizikům a jejich řízení je nutno rozšířit na všechna odvětví. Zřízení nástrojů, jako jsou standardizovaná střediska pro sledování cen a výrobních nákladů, umožní v případě potřeby vnímat varovné signály o vývoji zemědělských trhů.
Pozměňovací návrh 37
Čl. 43 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
Pokud jde o cíle uvedené v čl. 42 písm. a) až h), členské státy si ve svém strategickém plánu SZP zvolí jeden nebo více těchto typů intervencí: |
Pokud jde o cíle uvedené v čl. 42 písm. a) až h), členské státy si ve svém strategickém plánu SZP zvolí jeden nebo více těchto typů intervencí: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Pro zdraví zemědělců a obyvatel je nezbytné výrazně snížit používání pesticidů. Rozmanitost genetických zdrojů zaručuje odolnost.
Pozměňovací návrh 38
Článek 49
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Typy intervencí v odvětví včelařství a finanční podpora Unie […] |
Typy intervencí v odvětví včelařství a finanční podpora Unie […] |
|
2. Členské státy odůvodní svou volbu specifických cílů a typů intervencí ve svém strategickém plánu SZP. V rámci zvolených typů intervencí vymezí jednotlivé intervence. […] |
2. Členské státy odůvodní svou volbu specifických cílů a typů intervencí ve svém strategickém plánu SZP. V rámci zvolených typů intervencí vymezí jednotlivé intervence. […] |
|
4. Finanční podpora Unie na intervence uvedené v odstavci 2 představuje nejvýše 50 % výdajů. Zbývající část výdajů nesou členské státy. […] |
4. Finanční podpora Unie na intervence uvedené v odstavci 2 představuje nejvýše 50 % výdajů ; výjimkou jsou nejvzdálenější regiony, kde její maximální výše činí 85 % . Zbývající část výdajů nesou členské státy. […] |
Odůvodnění
Snížením míry spolufinancování z prostředků Unie oproti předcházejícím programovým obdobím by se ohrozilo provádění programů rozvoje venkova v nejvzdálenějších regionech a zdvojnásobila by se výše vlastních finančních prostředků vynaložených na unijní projekty.
Pozměňovací návrh 39
Čl. 52 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
Typy intervencí v odvětví vína |
Typy intervencí v odvětví vína |
||||
|
K jednotlivým cílům zvoleným z cílů stanovených v článku 51 si členské státy ve svém strategickém plánu SZP zvolí jeden nebo více těchto typů intervencí: |
K jednotlivým cílům zvoleným z cílů stanovených v článku 51 si členské státy ve svém strategickém plánu SZP zvolí jeden nebo více těchto typů intervencí: |
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Vinařství je jedním z odvětví, které spotřebovává nejvíce pesticidů, jež je naléhavě třeba snižovat.
Pozměňovací návrh 40
Článek 64
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
Typy intervencí pro rozvoj venkova |
Typy intervencí pro rozvoj venkova |
||||
|
Typy intervencí podle této kapitoly jsou tyto: |
Typy intervencí podle této kapitoly jsou tyto: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Pozměňovací návrh 41
Čl. 65 odst. 6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Členské státy nahradí příjemcům náklady vzniklé a příjmy ušlé v důsledku plnění závazků. V případě potřeby mohou krýt také transakční náklady. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy přidělit paušální nebo jednorázovou platbu za jednotku. Platby budou přidělovány jednou ročně |
Členské státy nahradí příjemcům náklady vzniklé a příjmy ušlé nad rámec plnění závazků. V případě potřeby mohou krýt také transakční náklady. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy přidělit paušální nebo jednorázovou platbu za jednotku. Platby budou přidělovány jednou ročně |
Odůvodnění
Pro usnadnění hromadného přechodu systémů produkce na odolnější způsoby produkce je nezbytná stimulující podpora, aniž by se platby za poctivé postupy omezovaly na pokrytí ušlého výdělku.
Pozměňovací návrh 42
Čl. 68 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Členské státy mohou poskytnout podporu v rámci tohoto typu intervence pouze na hmotné nebo nehmotné investice, které přispívají k plnění specifických cílů uvedených v článku 6. Podpora lesnictví se odvíjí od lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje. |
Členské státy mohou poskytnout podporu v rámci tohoto typu intervence pouze na hmotné nebo nehmotné investice, které přispívají k plnění specifických cílů uvedených v článku 6. Podpora lesnictví se odvíjí od lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje. Poskytnutí podpory je podmíněno environmentálním dopadem obsaženým (ex ante) v posouzení dopadu na životní prostředí. |
Odůvodnění
Nemůžeme využívat veřejné prostředky k investicím, které by měly negativní dopad na životní prostředí. Aby nedocházelo k tomu, že by příjemci museli tyto prostředky vracet, pokud by byl environmentální dopad rozsáhlejší, než se původně předpokládalo (ex post), měla by se podmíněnost uplatňovat ex ante.
Pozměňovací návrh 43
Čl. 68 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
Členské státy stanoví seznam nezpůsobilých investic a kategorií nákladů zahrnující přinejmenším: |
Členské státy stanoví seznam nezpůsobilých investic a kategorií nákladů zahrnující přinejmenším: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Je důležité, aby investice do rozsáhlé infrastruktury vynaložené v rámci strategií regionálního rozvoje byly rovněž způsobilé.
Pozměňovací návrh 44
Článek 71
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Iniciativa LEADER 1. Členské státy podporují komunitně vedený místní rozvoj v rámci iniciativy LEADER, uvedený v článku 25 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. Prostřednictvím EZFRV mohou členské státy podporovat činnosti přispívající k dosažení jednoho nebo více cílů stanovených v článku 6, a to i mimo rámec možností stanovených v kapitole IV oddílu 1. Rozhodnutí o schválení strategie místního rozvoje se rovněž týká činností, které jsou její součástí. |
Odůvodnění
Iniciativa LEADER se svým finančním přídělem ve výši 5 % EZFRV může být účinněji prováděna prostřednictvím pružnějších samostatných pravidel, která nejsou součástí vnitrostátního strategického plánu (regionálních operačních plánů).
Pozměňovací návrh 45
Čl. 71 odst. 1 a 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Členské státy mohou udělit podporu na spolupráci za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP, a to za účelem přípravy a realizace projektů operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti podle článku 114 a v rámci iniciativy LEADER, označované jako komunitně vedený místní rozvoj v článku 25 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] , a za účelem propagace systémů jakosti, organizací producentů nebo seskupení producentů či jiných forem spolupráce. (…) |
1. Členské státy mohou udělit podporu na spolupráci za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP, a to za účelem přípravy a realizace projektů operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti podle článku 114 a místního rozvoje v rámci iniciativy LEADER a za účelem propagace systémů jakosti, organizací producentů nebo seskupení producentů či jiných forem spolupráce. (…) |
|
5. V případech, kdy je podpora vyplacena jako úhrnná částka, členské státy zajistí, aby byla dodržována unijní pravidla a požadavky vztahující se na podobné akce v rámci jiných typů intervencí. Tento odstavec se netýká iniciativy LEADER označované jako komunitně vedený místní rozvoj v článku 25 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. |
5. V případech, kdy je podpora vyplacena jako úhrnná částka, členské státy zajistí, aby byla dodržována unijní pravidla a požadavky vztahující se na podobné akce v rámci jiných typů intervencí. |
Odůvodnění
Iniciativa LEADER se svým finančním přídělem ve výši 5 % EZFRV může být účinněji prováděna prostřednictvím pružnějších samostatných pravidel, která nejsou součástí vnitrostátního strategického plánu (regionálních operačních plánů).
Pozměňovací návrh 46
Čl. 74 odst. 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
Způsobilé výdaje finančního nástroje představují celkovou zaplacenou částku příspěvků strategického plánu SZP nebo v případě záruk částku vyčleněnou dle dohody ve smlouvách o zárukách finančním nástrojem v rámci způsobilého období, která odpovídá: |
Způsobilé výdaje finančního nástroje představují celkovou zaplacenou částku příspěvků strategického plánu SZP nebo v případě záruk částku vyčleněnou dle dohody ve smlouvách o zárukách finančním nástrojem v rámci způsobilého období, která odpovídá: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
Pro účely písmene b) tohoto odstavce se multiplikační poměr stanoví na základě obezřetného předběžného posouzení rizik a schválí v příslušné dohodě o financování. Multiplikační poměr lze přehodnotit, pokud to odůvodní následné změny tržních podmínek. Takové přehodnocení nebude mít zpětnou působnost. |
Pro účely písmene b) tohoto odstavce se multiplikační poměr stanoví na základě obezřetného předběžného posouzení rizik a schválí v příslušné dohodě o financování. Multiplikační poměr lze přehodnotit, pokud to odůvodní následné změny tržních podmínek. Takové přehodnocení nebude mít zpětnou působnost. |
||||
|
Pro účely písmene d) tohoto odstavce budou poplatky za správu záviset na výkonnosti. Pokud jsou orgány provádějící holdingový fond nebo zvláštní fondy v souladu s čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky, vztahuje se na výši nákladů a poplatků za správu vyplacených těmto orgánům, které lze vykázat jako způsobilé náklady, limit ve výši [až 5 %] celkových příspěvků strategického plánu SZP vyplacených koncovým příjemcům v rámci úvěrů, kapitálových nebo kvazikapitálových investic či vyčleněných dle smluv o zárukách. |
Pro účely písmene d) tohoto odstavce budou poplatky za správu záviset na výkonnosti. Pokud jsou orgány provádějící holdingový fond nebo zvláštní fondy v souladu s čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky, vztahuje se na výši nákladů a poplatků za správu vyplacených těmto orgánům, které lze vykázat jako způsobilé náklady, limit ve výši [až 5 %] celkových příspěvků strategického plánu SZP vyplacených koncovým příjemcům v rámci úvěrů, kapitálových nebo kvazikapitálových investic či vyčleněných dle smluv o zárukách. |
||||
|
Tento limit se neuplatní, pokud jsou orgány provádějící finanční nástroje zvoleny v nabídkovém řízení v souladu s příslušnými právními předpisy, v jehož rámci jsou stanoveny vyšší náklady a poplatky za správu. Pokud jsou poplatky za zprostředkování nebo jakákoli jejich část účtovány konečným příjemcům, nevykazují se jako způsobilé výdaje. |
Tento limit se neuplatní, pokud jsou orgány provádějící finanční nástroje zvoleny v nabídkovém řízení v souladu s příslušnými právními předpisy, v jehož rámci jsou stanoveny vyšší náklady a poplatky za správu. Pokud jsou poplatky za zprostředkování nebo jakákoli jejich část účtovány konečným příjemcům, nevykazují se jako způsobilé výdaje. |
Odůvodnění
Je nezbytné stanovit možnost využívat finanční nástroje pro získání likvidity v případě nepříznivých meteorologických podmínek nebo v případě krize trhu.
Pozměňovací návrh 47
Čl. 85 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
Maximální sazba příspěvku z EZFRV činí: |
Maximální sazba příspěvku z EZFRV činí: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
||||
|
Minimální sazba příspěvku z EZFRV činí 20 %. |
|
Odůvodnění
Je nezbytné zachovat stávající úroveň spolufinancování EZFRV. Zároveň je nezbytné stanovit možnost vyšších příspěvků z EZFRV v regionech, ve kterých je míra vylidnění vyšší oproti evropskému průměru.
Pozměňovací návrh 48
Čl. 86 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Nejméně 30 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy IX je vyhrazeno na intervence zaměřené na plnění specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) tohoto nařízení, s výjimkou intervencí na základě článku 66. |
Nejméně 30 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy IX je vyhrazeno na intervence zaměřené na plnění specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) tohoto nařízení, s výjimkou intervencí na základě článku 66 , nástrojů pro řízení rizik (článek 70) a podpor investic (článek 68) . |
Odůvodnění
Je třeba dodržovat cíle v oblasti životního prostředí a klimatu.
Pozměňovací návrh 49
Čl. 86 odst. 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Orientační finanční příděly na intervence v oblasti podpory příjmu vázané na produkci uvedené v pododdíle 1 oddílu 2 kapitoly II hlavy III jsou omezeny na maximálně 10 % z částek stanovených v příloze VII. |
Orientační finanční příděly na intervence v oblasti podpory příjmu vázané na produkci uvedené v pododdíle 1 oddílu 2 kapitoly II hlavy III jsou omezeny na maximálně 13 % z částek stanovených v příloze VII. |
|
Odchylně od prvního pododstavce se mohou členské státy, které v souladu s čl. 53 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 použily pro účely dobrovolné podpory vázané na produkci více než 13 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II uvedeného nařízení, rozhodnout, že pro účely podpory příjmu vázané na produkci použijí více než 10 % částky stanovené v příloze VII. Výsledný procentní podíl nepřekročí procentní podíl, který pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci pro rok podání žádosti 2018 schválila Komise. |
Odchylně od prvního pododstavce se mohou členské státy, které v souladu s čl. 53 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 použily pro účely dobrovolné podpory vázané na produkci více než 13 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II uvedeného nařízení, rozhodnout, že pro účely podpory vázané na produkci použijí více než 13 % částky stanovené v příloze VII. Výsledný procentní podíl nepřekročí procentní podíl, který pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci pro rok podání žádosti 2018 schválila Komise. |
|
Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci lze zvýšit maximálně o 2 % za předpokladu, že částka odpovídající procentnímu podílu přesahujícímu 10 % je přidělena na podporu bílkovinných plodin podle pododdílu 1 oddílu 2 kapitoly II hlavy III. |
Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci lze zvýšit maximálně o 2 % za předpokladu, že částka odpovídající procentnímu podílu přesahujícímu 13 % je přidělena na podporu bílkovinných plodin , zejména luskovin, podle pododdílu 1 oddílu 2 kapitoly II hlavy III. |
|
Částka uvedená ve schváleném strategickém plánu SZP na základě uplatnění prvního a druhého pododstavce je závazná. |
Částka uvedená ve schváleném strategickém plánu SZP na základě uplatnění prvního a druhého pododstavce je závazná. |
Pozměňovací návrh 50
Článek 86
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
[…] 8. Orientační finanční příděly na intervence v oblasti redistributivní podpory zaměstnanosti uvedené v článku 26 oddílu 3 kapitoly II hlavy III jsou stanoveny na minimálně 30 % částek stanovených v příloze VII. 9. Orientační finanční příděly na intervence v podobě programů pro klima a životní prostředí uvedené v článku 26 oddílu 3 kapitoly II hlavy III jsou stanoveny na minimálně 30 % částek stanovených v příloze VII. 10. Nejvýše 10 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy IX je vyhrazeno pro nástroje řízení rizik stanovených v článku 70 tohoto nařízení. 11. Nejvýše 10 % finančních prostředků z EZFRV na strategický plán je vyhrazeno pro investice (článek 68). 12. Finanční krytí EZFRV zahrnuje zvláštní příplatky ve venkovských oblastech s nízkou mírou zalidnění. |
Odůvodnění
Kromě otázek týkajících se výzev v oblasti změny klimatu musí být zohledněna také velká znevýhodnění, se kterými se potýkají venkovské oblasti, jako je vylidňování.
Pozměňovací návrh 51
Čl. 90 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
1. Členské státy se mohou v rámci návrhů svých strategických plánů SZP podle čl. 106 odst. 1 rozhodnout převést: |
1. Členské státy se mohou v rámci návrhů svých strategických plánů SZP podle čl. 106 odst. 1 rozhodnout převést: |
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Výbor se, jak je vyjádřeno v jeho dřívějších stanoviscích, staví proti této možnosti převodu z druhého do prvního pilíře, která je v rozporu se zájmy venkovských území.
Pozměňovací návrh 52
Článek 91
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Strategický plán SZP Členské státy vypracují strategické plány SZP v souladu s tímto nařízením za účelem provádění podpory Unie financované z EZZF a EZFRV na dosažení specifických cílů stanovených v článku 6. |
Strategický plán SZP Členské státy vypracují strategické plány SZP v souladu s tímto nařízením za účelem provádění podpory Unie financované z EZZF a EZFRV na dosažení specifických cílů stanovených v článku 6. |
|
Do svých strategických plánů SZP členské státy zahrnou intervenční strategii uvedenou v článku 97 a vypracovanou na základě analýzy SWOT uvedené v čl. 103 odst. 2 a vyhodnocení potřeb uvedeného v článku 96, ve které budou stanoveny množstevní cíle a milníky plnění specifických cílů stanovených v článku 6. Cíle budou definovány za pomoci společného souboru ukazatelů výsledku uvedených v příloze I. |
Do svých strategických plánů SZP členské státy zahrnou intervenční strategii uvedenou v článku 97 a vypracovanou na základě analýzy SWOT uvedené v čl. 103 odst. 2 a vyhodnocení potřeb uvedeného v článku 96, ve které budou stanoveny množstevní cíle a milníky plnění specifických cílů stanovených v článku 6. Cíle budou definovány za pomoci společného souboru ukazatelů výsledku uvedených v příloze I. |
|
Pro dosažení těchto cílů stanoví členské státy intervence založené na typech intervencí uvedených v hlavě III. Strategické plány SZP se budou vztahovat na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. |
Pro dosažení těchto cílů stanoví členské státy programy rozvoje venkova vypracované na nejvhodnější zeměpisné úrovni, a to přinejmenším pro nejvzdálenější regiony, založené na typech intervencí uvedených v hlavě III. Strategické plány SZP se budou vztahovat na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. |
Odůvodnění
Je nutné posílit regionální přístup k sestavování a řízení programů rozvoje venkova, a to v souladu se zásadou subsidiarity. Strategický plán se musí provádět prostřednictvím plánů rozvoje venkova na nejvhodnější zeměpisné úrovni.
Pozměňovací návrh 53
Článek 102
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||
|
Modernizace |
Modernizace |
||||||||
|
Popis prvků, které zajistí modernizaci SZP, uvedený v čl. 95 odst. 1 písm. g) musí zdůrazňovat prvky strategického plánu SZP, které podporují modernizaci odvětví zemědělství a SZP, a obsahovat zejména: |
Popis prvků, které zajistí modernizaci SZP, uvedený v čl. 95 odst. 1 písm. g), a také agroekologickou transformaci, musí zdůrazňovat prvky strategického plánu SZP, které podporují modernizaci odvětví zemědělství a SZP, a obsahovat zejména: |
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
Odůvodnění
Modernizace zemědělských podniků musí probíhat v rámci agroekologické transformace díky technickým a sociálním inovacím.
Pozměňovací návrh 54
Článek 93
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Každý členský stát vypracuje jediný strategický plán SZP pro celé své území. Pokud členský stát vypracuje prvky svého strategického plánu SZP na regionální úrovni, zajistí jejich soudržnost a konzistentnost s prvky strategického plánu SZP na národní úrovni. |
Každý členský stát vypracuje jediný strategický plán SZP pro celé své území. Pokud členský stát vypracuje prvky svého strategického plánu SZP na regionální úrovni nebo pokud je provádí napříč regionálními programy pro rozvoj venkova , zajistí jejich soudržnost a konzistentnost s prvky strategického plánu SZP na národní úrovni. |
Odůvodnění
Viz pozměňovací návrh 24.
Pozměňovací návrh 55
Čl. 95 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
Každý strategický plán SZP musí obsahovat následující oddíly: |
Každý strategický plán SZP musí obsahovat následující oddíly: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Viz pozměňovací návrh 24.
Pozměňovací návrh 56
Článek 106
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Schválení strategického plánu SZP |
Schválení strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova |
|
1. Každý členský stát předloží Komisi návrh strategického plánu SZP obsahující informace uvedené v článku 95 nejpozději do 1. ledna 2020. |
1. Každý členský stát předloží Komisi návrh strategického plánu SZP obsahující informace uvedené v článku 95 nejpozději do 1. ledna 2020. |
|
2. Komise posoudí návrhy strategických plánů SZP z hlediska jejich úplnosti, konzistentnosti a souladu s obecnými principy práva Unie, s tímto nařízením a s opatřeními přijatými v souvislosti s ním a s horizontálním nařízením, jejich efektivního přispění k plnění specifických cílů podle čl. 6 odst. 1, dopadu na řádné fungování vnitřního trhu a narušování hospodářské soutěže a stupně administrativní zátěže kladené na příjemce a správu. Posouzení je zaměřeno zejména na adekvátnost strategického plánu SZP, odpovídající specifické cíle, cíle, intervence a přidělování rozpočtových prostředků za účelem splnění specifických cílů strategického plánu SZP prostřednictvím souboru intervencí navrženého na základě analýzy SWOT a předběžného hodnocení. |
2. Komise posoudí návrhy strategických plánů SZP , které případně zahrnují regionální programy pro rozvoj venkova, z hlediska jejich úplnosti, konzistentnosti a souladu s obecnými principy práva Unie, s tímto nařízením a s opatřeními přijatými v souvislosti s ním a s horizontálním nařízením, jejich efektivního přispění k plnění specifických cílů podle čl. 6 odst. 1, dopadu na řádné fungování vnitřního trhu a narušování hospodářské soutěže a stupně administrativní zátěže kladené na příjemce a správu. Posouzení je zaměřeno zejména na adekvátnost strategického plánu SZP, odpovídající specifické cíle, cíle, intervence a přidělování rozpočtových prostředků za účelem splnění specifických cílů strategického plánu SZP prostřednictvím souboru intervencí navrženého na základě analýzy SWOT a předběžného hodnocení. |
|
3. V závislosti na výsledcích posouzení uvedeného v odstavci 2 může Komise členskému státu do tří měsíců od data předložení strategického podat své připomínky. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a případně navrhovaný plán upraví. |
3. V závislosti na výsledcích posouzení uvedeného v odstavci 2 může Komise členskému státu do tří měsíců od data předložení strategického plánu , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, podat své připomínky. Členský stát a regiony poskytnou Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a případně navrhovaný plán upraví. |
|
4. Komise návrh strategického plánu SZP schválí za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a Komise se přesvědčila, že se plán slučuje s obecnými zásadami práva Unie, požadavky stanovenými v tomto nařízení a s opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení]. |
4. Komise návrh strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, schválí za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a Komise se přesvědčila, že se plán slučuje s obecnými zásadami práva Unie, požadavky stanovenými v tomto nařízení a s opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení]. |
|
5. Ke schválení strategického plánu SZP dojde nejpozději osm měsíců poté, co jej příslušný členský stát předloží. Schválení se nevztahuje na informace uvedené v čl. 101 písm. c) a v přílohách I až IV strategického plánu SZP uvedených v čl. 95 odst. 2 písm. a) až d). V řádně odůvodněných případech mohou členské státy požádat Komisi o schválení strategického plánu SZP, který neobsahuje všechny náležité prvky. V takovém případě dotčený členský stát poukáže na chybějící části strategického plánu SZP a předloží orientační cíle a finanční plány podle článku 100 pro celý strategický plán SZP, aby byla zjevná celková konzistentnost a soudržnost plánu. Chybějící prvky strategického plánu SZP se Komisi předloží formou návrhu na změnu plánu v souladu s článkem 107. |
5. Ke schválení strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, dojde nejpozději osm měsíců poté, co jej příslušný členský stát předloží. Schválení se nevztahuje na informace uvedené v čl. 101 písm. c) a v přílohách I až IV strategického plánu SZP uvedených v čl. 95 odst. 2 písm. a) až d). V řádně odůvodněných případech mohou členské státy požádat Komisi o schválení strategického plánu SZP, který neobsahuje všechny náležité prvky. V takovém případě dotčený členský stát poukáže na chybějící části strategického plánu SZP a předloží orientační cíle a finanční plány podle článku 100 pro celý strategický plán SZP, aby byla zjevná celková konzistentnost a soudržnost plánu. Chybějící prvky strategického plánu SZP se Komisi předloží formou návrhu na změnu plánu v souladu s článkem 107. |
|
6. Každý strategický plán SZP Komise schválí prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez uplatnění postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 139. |
6. Každý strategický plán SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, Komise schválí prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez uplatnění postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 139. |
|
7. Strategické plány SZP nabývají právního účinku teprve poté, co je Komise schválí. |
7. Strategické plány SZP , které případně zahrnují regionální programy pro rozvoj venkova, nabývají právního účinku teprve poté, co je Komise schválí. |
Odůvodnění
Viz pozměňovací návrh 24.
Pozměňovací návrh 57
Článek 107
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Změny strategického plánu SZP |
Změny strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova |
|
1. Členské státy mohou Komisi předložit žádost o změnu svého strategického plánu SZP. |
1. Členské státy a regiony mohou Komisi předložit žádost o změnu svého strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova . |
|
2. Žádost o změnu strategického plánu SZP musí být řádně odůvodněna a musí obsahovat zejména předpokládané dopady změn plánu na dosažení specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1. K žádosti se připojí pozměněný plán včetně případných aktualizovaných příloh. |
2. Žádost o změnu strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, musí být řádně odůvodněna a musí obsahovat zejména předpokládané dopady změn plánu na dosažení specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1. K žádosti se připojí pozměněný plán včetně případných aktualizovaných příloh. |
|
3. Komise posoudí soulad změn s tímto nařízením a opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení], jakož i jeho efektivní přínos k plnění specifických cílů. |
3. Komise posoudí soulad změn s tímto nařízením a opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení], jakož i jeho efektivní přínos k plnění specifických cílů. |
|
4. Komise schválí žádost o změnu strategického plánu SZP za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a Komise se přesvědčila, že pozměněný plán se slučuje s obecnými zásadami práva Unie, požadavky stanovenými v tomto nařízení a s opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení]. |
4. Komise schválí žádost o změnu strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a Komise se přesvědčila, že pozměněný plán se slučuje s obecnými zásadami práva Unie, požadavky stanovenými v tomto nařízení a s opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení]. |
|
5. Komise se může k žádosti o změnu strategického plánu vyjádřit do 30 pracovních dní od jejího předložení. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné doplňující informace. |
5. Komise se může k žádosti o změnu strategického plánu , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, vyjádřit do 30 pracovních dní od jejího předložení. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné doplňující informace. |
|
6. Ke schválení žádosti o změnu strategického plánu SZP dojde nejpozději do tří měsíců od jejího předložení členským státem za předpokladu, že veškeré případné připomínky Komise byly adekvátně zohledněny. |
6. Ke schválení žádosti o změnu strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, dojde nejpozději do tří měsíců od jejího předložení členským státem za předpokladu, že veškeré případné připomínky Komise byly adekvátně zohledněny. |
|
7. Žádost o změnu strategického plánu SZP lze podat nejvýše jednou za kalendářní rok, s výhradou možných výjimek, o nichž Komise rozhodne v souladu s článkem 109. |
7. Žádost o změnu strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, lze podat nejvýše jednou za kalendářní rok, s výhradou možných výjimek, o nichž Komise rozhodne v souladu s článkem 109. |
|
8. Každý pozměněný strategický plán SZP Komise schválí prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez uplatnění postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 139. |
8. Každý pozměněný strategický plán SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, Komise schválí prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez uplatnění postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 139. |
|
9. Aniž je dotčen článek 80, změny strategického plánu SZP nabývají právního účinku teprve poté, co je Komise schválí. |
9. Aniž je dotčen článek 80, změny strategického plánu SZP nabývají právního účinku teprve poté, co je Komise schválí. |
|
10. Opravy čistě úřední nebo redakční povahy nebo zjevných chyb, které nemají vliv na provádění politiky a na intervence, se nepovažují za žádost o změnu. Členské státy Komisi o takových opravách uvědomí. |
10. Opravy čistě úřední nebo redakční povahy nebo zjevných chyb, které nemají vliv na provádění politiky a na intervence, se nepovažují za žádost o změnu. Členské státy a regiony Komisi o takových opravách uvědomí. |
Odůvodnění
Viz pozměňovací návrh 24.
Pozměňovací návrh 58
Článek 110
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||
|
1. Členské státy jmenují pro strategický plán SZP řídicí orgán. |
1. Členské státy jmenují pro provádění strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, řídicí orgán nebo více orgánů . |
||||||||||||
|
Členské státy zajistí, aby byl odpovídající systém řízení a kontroly zřízen způsobem, který zaručí, že funkce řídicího orgánu a ostatních subjektů budou jasně vymezeny a odděleny. Členské státy odpovídají za zajištění účinného fungování systému během celého období strategického plánu SZP. |
Členské státy zajistí, aby byl odpovídající systém řízení a kontroly zřízen způsobem, který zaručí, že funkce řídicího orgánu a ostatních subjektů budou jasně vymezeny a odděleny. Členské státy odpovídají za zajištění účinného fungování systému během celého období strategického plánu SZP. |
||||||||||||
|
2. Řídicí orgán odpovídá za účinné, účelné a správné řízení a provádění strategického plánu SZP. Zejména pak zajistí, aby: |
2. Řídicí orgány odpovídají za účinné, účelné a správné řízení a provádění strategického plánu SZP. Zejména pak zajistí, aby: |
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
3. Členský stát nebo řídicí orgán mohou pro účely řízení a provádění intervencí na základě strategického plánu SZP jmenovat jeden nebo více zprostředkujících subjektů z řad místních orgánů, subjektů působících v oblasti regionálního rozvoje nebo nevládních organizací. |
3. Členský stát nebo řídicí orgány mohou pro účely řízení a provádění intervencí na základě strategického plánu SZP jmenovat jeden nebo více zprostředkujících subjektů z řad místních orgánů, subjektů působících v oblasti regionálního rozvoje nebo nevládních organizací. |
||||||||||||
|
4. Pokud je plněním části těchto úkolů pověřen jiný subjekt, zůstává řídicí orgán i nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řízení a za provádění těchto úkolů. Řídicí orgán zajistí, aby byla přijata náležitá ustanovení, která tomuto jinému subjektu umožní získat veškeré údaje a informace nezbytné k plnění těchto úkolů. |
4. Pokud je plněním části těchto úkolů pověřen jiný subjekt, zůstává řídicí orgán i nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řízení a za provádění těchto úkolů. Řídicí orgán zajistí, aby byla přijata náležitá ustanovení, která tomuto jinému subjektu umožní získat veškeré údaje a informace nezbytné k plnění těchto úkolů. |
||||||||||||
|
5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o podrobná pravidla uplatňování požadavků na informace, publicitu a zviditelnění uvedených v odst. 2 písm. j) a k). |
5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o podrobná pravidla uplatňování požadavků na informace, publicitu a zviditelnění uvedených v odst. 2 písm. j) a k). |
||||||||||||
|
Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 139 odst. 2. |
Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 139 odst. 2. |
Odůvodnění
Viz pozměňovací návrh 24.
Pozměňovací návrh 59
Článek 111
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Členské státy předtím, než předloží svůj strategický plán SZP, zřídí pro účely sledování jeho provádění výbor („monitorovací výbor“). |
Členské státy a regionální řídící orgány předtím, než předloží svůj strategický plán SZP, zřídí pro účely sledování jeho provádění výbor („monitorovací výbor“). |
Odůvodnění
Viz pozměňovací návrh 24.
Pozměňovací návrh 60
Článek 114
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Sledování výkonnosti 1. Odchylně od čl. 115 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení mohou členské státy stanovit dvouleté průběžné cíle v rámci strategického plánu SZP a sledovat je ve zprávách o výkonnosti provádění stejně často, jako jsou lhůty stanovené pro jejich plnění. |
Odůvodnění
Průběžné cíle pro ukazatele výsledku musí být nejméně dvouleté.
Pozměňovací návrh 61
Nová příloha 0: Cíle v oblasti společných výsledků vnitrostátních strategických plánů
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||
|
|
|
Odůvodnění
Klimatické výzvy vyžadují, aby byly do roku 2027 podstatným způsobem sníženy emise v oblasti pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat. Kvantifikovaný ukazatel je uveden v příloze.
Pozměňovací návrh 62
Nová příloha 0: Cíle v oblasti společných výsledků vnitrostátních strategických plánů
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Životní prostředí, potraviny: Zdvojnásobení plochy obdělávané v režimu ekologického zemědělství v členském státě oproti roku 2017, nebo alespoň 30 % využívané zemědělské půdy v členském státě |
Odůvodnění
V zájmu reakce na výzvy v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví a poptávku spotřebitelů a také snižování dovozů je třeba výrazně navýšit ekologicky obdělávané plochy.
Pozměňovací návrh 63
Nová příloha 0: Cíle v oblasti společných výsledků vnitrostátních strategických plánů
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Biologická rozmanitost, zdraví: snížení využívání chemických pesticidů v členském státě oproti roku 2017 nejméně o 30 % |
Odůvodnění
V zájmu reakce na výzvy v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví je třeba do roku 2027 podstatným způsobem snížit využívání pesticidů.
Pozměňovací návrh 64
Nová příloha 0: Cíle v oblasti společných výsledků vnitrostátních strategických plánů
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Voda: 100 % povrchových i podzemních vod v členském státě vyhovuje směrnici o dusičnanech, a to bez výjimky |
Odůvodnění
Jedná se o otázku veřejného zdraví a nákladů na přístup k pitné vodě pro spotřebitele. Směrnice o dusičnanech z roku 1991 dosud není všude dodržována. Je nezbytné toho dosáhnout do roku 2027.
Pozměňovací návrh 65
Nová příloha 0: Cíle v oblasti společných výsledků vnitrostátních strategických plánů
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Dobré životní podmínky zvířat, zdraví: Postupné a plánované omezování klecových chovů v celé Evropské unii |
Odůvodnění
V zájmu reakce na výzvy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, ale i veřejného zdraví (antibiotika) je nezbytné přejít do roku 2027 k již dnes fungujícím extenzivnějším způsobům produkce bez klecí.
Pozměňovací návrh 66
Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Zvyšování výkonnosti prostřednictvím znalostí a inovací: podíl zemědělců čerpajících podporu na poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účast v operačních skupinách za účelem posilování výkonnosti v oblasti hospodářství, životního prostředí, klimatu a účinného využívání zdrojů. |
Zvyšování výkonnosti prostřednictvím znalostí a inovací: podíl zemědělců čerpajících podporu na poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účast v operačních skupinách za účelem posilování výkonnosti v oblasti hospodářství, životního prostředí, klimatu a účinného a udržitelného využívání zdrojů. |
Odůvodnění
Udržitelné využívání zdrojů je důležité pro lepší hospodářskou a environmentální produktivitu ze střednědobého i dlouhodobého hlediska.
Pozměňovací návrh 67
Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Digitalizace zemědělství: podíl zemědělců, kteří jsou příjemci podpory na technologii přesného zemědělství prostřednictvím SZP |
Modernizace a digitalizace zemědělství: podíl zemědělců, kteří jsou příjemci podpory na technologii přesného zemědělství a ekologickou nebo klimatickou transformaci prostřednictvím SZP |
Odůvodnění
Digitalizace a modernizace zemědělských podniků musí probíhat v ekologickém a klimatickém rámci.
Pozměňovací návrh 68
Příloha 1 – Specifické cíle EU
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Zlepšovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci |
Zlepšovat tržní orientaci a zvyšovat hospodářskou, sociální, environmentální a územní konkurenceschopnost, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci a na rozšíření metod udržitelné produkce |
Odůvodnění
Konkurenceschopnost, o niž se usiluje, není jen hospodářská.
Pozměňovací návrh 69
Příloha 1 – Ukazatele dopadu I.6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Zvyšování produktivity zemědělských podniků: souhrnná produktivita faktorů |
Zvyšování produktivity zemědělských podniků, potravinového zabezpečení Evropy, bezpečnosti potravin, odolnosti zemědělských podniků a územní soudržnosti : souhrnná produktivita faktorů se zahrnutím externalit |
Pozměňovací návrh 70
Příloha 1 – Ukazatele dopadu R.9
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Modernizace zemědělských podniků: podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů |
Modernizace zemědělských podniků: podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější a udržitelnější využívání zdrojů |
Odůvodnění
Modernizace zemědělských podniků musí probíhat prostřednictvím zvýšení udržitelnosti výrobních systémů.
Pozměňovací návrh 71
Příloha 1 – Ukazatele dopadu R.13a
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
R.13a: snižovat emise skleníkových plynů kultur: část zemědělských podniků sníží nejméně o 50 % používání syntetických hnojiv s obsahem dusíku |
Odůvodnění
Uvolňování oxidu dusného z hnojiv s obsahem dusíku je s téměř 50 % významným zdrojem emisí skleníkových plynů v zemědělství. Na výrobu těchto syntetických hnojiv se navíc spotřebuje obrovské množství energie.
Pozměňovací návrh 72
Příloha 1 – Ukazatele dopadu R.14
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Ukládání uhlíku v půdě a biomase: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se snižování emisí a zachovávání nebo zvyšování míry ukládání uhlíku (trvalé travní porosty, zemědělská půda v rašeliništích, lesích atd.) |
Ukládání uhlíku v půdě a biomase: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se snižování emisí a zachování nebo zvyšování míry ukládání uhlíku (trvalé travní porosty, zemědělská půda v rašeliništích, lesích atd.) , prostřednictvím zvětšování plochy (čisté či smíšené) na níž se pěstují luskoviny |
Odůvodnění
Luskoviny umožňují účinnou fixaci uhlíku v půdě, a to i v kombinaci s trávami na travních porostech.
Pozměňovací návrh 73
Příloha 1 – Specifické cíle EU
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů , jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi |
Podporovat udržitelné hospodaření s přírodními zdroji , jako je voda, půda a ovzduší |
Odůvodnění
Vyplývá z textu.
Pozměňovací návrh 74
Příloha 1 – Ukazatele dopadu I.16
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||
|
Omezování úniku živin: dusičnany v podzemní vodě |
Omezování úniku živin: dusičnany v povrchové i podzemní vodě |
||||||
|
|
Odůvodnění
Do ukazatelů je třeba zahrnout i povrchové vody, aby se dal skutečně zjistit jejich stav a jeho vývoj. Je nezbytné, aby byla směrnice o dusičnanech dodržována všude.
Pozměňovací návrh 75
Příloha 1 – Ukazatele dopadu I.16a
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Snížení používání minerálních a syntetických hnojiv: prodej minerálních a syntetických hnojiv |
Odůvodnění
V zájmu revitalizace půdy a zvýšení podílu organické hmoty v nich, které mimo jiné ukládá uhlík, je třeba upřednostnit zemědělské postupy, které snižují používání minerálních a syntetických hnojiv, jež jsou navíc velmi náročná na energii a způsobují velké množství emisí skleníkových plynů.
Pozměňovací návrh 76
Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.18
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Zlepšování kvality půdy: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky hospodaření přínosné pro hospodaření s půdou |
Zlepšování kvality půdy: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky hospodaření přínosné pro zlepšování kvality půdy |
Odůvodnění
Vyplývá z textu a z cíle.
Pozměňovací návrh 77
Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.21
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Udržitelné hospodaření s živinami: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami. |
podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se udržitelného hospodaření s živinami. |
Odůvodnění
Vyplývá z textu.
Pozměňovací návrh 78
Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.21a
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
R.21a: Snížení používání organických, minerálních a syntetických hnojiv: část zemědělské půdy, na niž se vztahují specifická opatření, která vedou ke snížení používání hnojiv. |
Odůvodnění
Udržitelné hospodaření s živinami musí zahrnovat snižování používání minerálních a syntetických hnojiv.
Pozměňovací návrh 79
Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.25
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
R.25 Podpora udržitelného obhospodařování lesů: podíl lesní půdy, na niž se vztahují závazky hospodaření týkající se podpory ochrany a obhospodařování lesů |
R.25 Podpora udržitelného obhospodařování lesů: podíl lesní půdy, na niž se vztahují závazky hospodaření týkající se podpory ochrany a udržitelného obhospodařování lesů |
Odůvodnění
Příliš mnoho lesů je řízeno čím dál tím intenzivnějším způsobem, což má negativní dopady na životní prostředí a biologickou rozmanitost.
Pozměňovací návrh 80
Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.37
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Udržitelné používání pesticidů: podíl zemědělské půdy dotčené podporovanými zvláštními opatřeními, která vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů |
Udržitelné používání pesticidů: podíl zemědělské půdy dotčené zvláštními opatřeními, která vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů |
Pozměňovací návrh 81
Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.37a
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
R.37a: Zvyšování počtu ekologických zemědělských podniků: počet zemědělských podniků, které obdržely podporu na přechod k ekologickému zemědělství |
Odůvodnění
Za účelem řešení výzev v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví a poptávku spotřebitelů a snižování dovozu je třeba výrazně navýšit ekologicky obdělávané plochy.
Pozměňovací návrh 82
Příloha 3 – Požadavky a normy DZES 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Zachovávání trvalých travních porostů na základě poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše |
Zachovávání trvalých travních porostů každým zemědělským podnikem s maximální mírou přeměny 5 až 10 % na zemědělský podnik s výjimkou citlivých travních ploch s vysokou biologickou rozmanitostí |
Odůvodnění
Aby bylo dosaženo tohoto cíle, musí se pravidlo s navrhovanou flexibilitou zavést na úrovni zemědělských podniků a nikoliv na regionální úrovni, čímž se zabrání příliš častým přeměnám travnatých ploch na úrovni subregionů.
Pozměňovací návrh 83
Příloha 3 – Hlavní cíl normy DZES 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Udržitelné hospodaření s živinami |
|
Pozměňovací návrh 84
Příloha 3 – Požadavky a normy DZES 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Žádná holá půda v nejcitlivějším období či obdobích |
Žádná holá půda v citlivých obdobích |
Odůvodnění
Je třeba pokrýt půdu vegetací na co největší část roku v zájmu její ochrany.
Pozměňovací návrh 85
Příloha 3 – Požadavky a normy DZES – nové
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Dodržování ze strany zemědělců vnitrostátních právních předpisů v sociální oblasti, které se týkají práv zaměstnanců v zemědělství |
Odůvodnění
Vyplývá z textu.
Pozměňovací návrh 86
Příloha 12 – Cíle O.13 a R.4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů , jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi ; |
podporovat udržitelné hospodaření s přírodními zdroji , jako je voda, půda a ovzduší; |
Odůvodnění
Přizpůsobení pozměňovacímu návrhu 73.
COM(2018) 393 final
Pozměňovací návrh 87
3. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Prováděcí model SZP založený na dodržování předpisů by se měl změnit a více se zaměřit na výsledky a výkonnost. Unie by proto měla stanovit základní cíle politiky, typy intervencí a základní požadavky Unie, zatímco členské státy by měly nést větší odpovědnost za splnění těchto cílů. V důsledku toho existuje potřeba zajistit větší míru subsidiarity pro lepší zohlednění místních podmínek a potřeb. Členské státy by v souladu s novým prováděcím modelem měly proto nést odpovědnost za úpravu svých intervencí SZP v souladu se základními požadavky Unie s cílem maximalizovat jejich příspěvek k plnění cílů SZP Unie. Současně by měly vytvořit a navrhnout rámec dodržování předpisů a kontroly pro příjemce. |
Prováděcí model SZP založený na dodržování předpisů by se měl změnit a více se zaměřit na výsledky a výkonnost. Unie by proto měla stanovit základní cíle politiky, typy intervencí a základní požadavky Unie, zatímco členské státy by měly nést větší odpovědnost za splnění těchto cílů. V důsledku toho existuje potřeba zajistit větší míru subsidiarity pro lepší zohlednění místních podmínek a potřeb. Členské státy a regiony by v souladu s novým prováděcím modelem měly proto nést odpovědnost za úpravu svých intervencí SZP v souladu se základními požadavky Unie s cílem maximalizovat jejich příspěvek k plnění cílů SZP Unie. Současně by měly vytvořit a navrhnout rámec dodržování předpisů a kontroly pro příjemce. |
Odůvodnění
Je třeba zachovat a posilovat roli, kterou při řízení a provádění SZP hrají evropské regiony, s cílem přizpůsobit politická rozhodnutí specifickým vlastnostem území a odvětví.
Pozměňovací návrh 88
30. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Pokud jde o víceleté sledování výkonnosti, Komise by měla mít rovněž pravomoc pozastavit platby. V případě opožděného nebo nedostatečného pokroku při plnění cílů dle ustanovení národního strategického plánu SZP by tak měla mít Komise možnost požádat členský stát o přijetí nezbytných nápravných kroků v souladu s akčním plánem, který bude vypracován ve spolupráci s Komisí a který bude obsahovat jasné ukazatele pokroku, a to formou prováděcího aktu. Pokud členský stát nepředloží nebo neprovede akční plán nebo pokud je akční plán prokazatelně k nápravě situace nedostatečný, Komise by měla mít právo pozastavit měsíční nebo průběžné platby, a to formou prováděcího aktu. |
Pokud jde o víceleté sledování výkonnosti, Komise by měla mít rovněž pravomoc pozastavit platby. V případě opožděného nebo nedostatečného pokroku při plnění společných evropských cílů dle ustanovení národního strategického plánu SZP by tak měla mít Komise možnost požádat členský stát o přijetí nezbytných nápravných kroků v souladu s akčním plánem, který bude vypracován ve spolupráci s Komisí a který bude obsahovat jasné ukazatele pokroku, a to formou prováděcího aktu. Pokud členský stát nepředloží nebo neprovede akční plán nebo pokud je akční plán prokazatelně k nápravě situace nedostatečný, Komise by měla mít právo pozastavit měsíční nebo průběžné platby, a to formou prováděcího aktu. |
Odůvodnění
Aby se zmírnilo riziko omezování ekologické transformace na nejnižší úroveň a narušení hospodářské soutěže, je třeba k nařízení připojit kvantifikaci společných cílů ve strategických plánech.
Pozměňovací návrh 89
55. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Podmíněnost je důležitým prvkem SZP, zejména s ohledem na její ekologické a klimatické prvky, jakož i ve vztahu k otázkám veřejného zdraví a zvířat. To znamená, že by měly být prováděny kontroly a v případě potřeby vyměřeny sankce pro zajištění účinnosti systému podmíněnosti. Aby platily rovné podmínky pro příjemce v různých členských státech, měla by být na úrovni Unie stanovena určitá obecná pravidla pro kontroly podmíněnosti. |
Podmíněnost je důležitým prvkem SZP, zejména s ohledem na její ekologické a klimatické prvky, jakož i ve vztahu k otázkám veřejného zdraví a zvířat a sociálním právům zaměstnanců v zemědělství . To znamená, že by měly být prováděny kontroly a v případě potřeby vyměřeny sankce pro zajištění účinnosti systému podmíněnosti. Aby platily rovné podmínky pro příjemce v různých členských státech, měla by být na úrovni Unie stanovena určitá obecná pravidla pro kontroly podmíněnosti. |
Odůvodnění
Je důležité, aby zemědělské podniky, které využívají veřejných fondů SZP, dodržovaly sociální práva svých zaměstnanců.
Pozměňovací návrh 90
Čl. 15 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Finanční kázeň |
Finanční kázeň |
|
1. Míru úpravy přímých plateb na intervence podle čl. 5 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení a finančního příspěvku Unie na zvláštní opatření v oblasti zemědělství podle čl. 5 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení poskytovaného podle kapitoly IV nařízení (EU) č. 228/2013 a kapitoly IV nařízení (EU) č. 229/2013 (dále jen „míra úpravy“) stanoví Komise, pokud odhady financování intervencí a opatření financovaných v rámci uvedeného dílčího stropu pro daný rozpočtový rok ukazují, že budou platné roční stropy překročeny. |
1. Míru úpravy přímých plateb na intervence podle čl. 5 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení a finančního příspěvku Unie na zvláštní opatření v oblasti zemědělství podle čl. 5 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení (dále jen „míra úpravy“) stanoví Komise, pokud odhady financování intervencí a opatření financovaných v rámci uvedeného dílčího stropu pro daný rozpočtový rok ukazují, že budou platné roční stropy překročeny. |
|
Komise přijme prováděcí akty stanovující míru úpravy do 30. června kalendářního roku, na který se vztahuje. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2. |
Komise přijme prováděcí akty stanovující míru úpravy do 30. června kalendářního roku, na který se vztahuje. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2. |
Odůvodnění
Měly by se vyloučit přímé platby v rámci POSEI, neboť již mají stanovený strop v samotném nařízení č. 228/2013, čímž se z hlediska plánování a provádění programů zabrání tomu, aby přispívaly k jakýmkoli nadměrným výdajům.
Pozměňovací návrh 91
Článek 32
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
Automatické zrušení závazků u strategických plánů SZP |
Automatické zrušení závazků u strategických plánů SZP |
||||
|
1. Komise automaticky zruší každou část rozpočtového závazku na intervence pro rozvoj venkova v rámci strategického plánu SZP, která nebyla použita pro účely předběžného financování nebo průběžných plateb nebo u níž nebyl Komisi předložen výkaz výdajů splňující požadavky stanovené v čl. 30 odst. 3, pokud jde o výdaje uskutečněné do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl daný rozpočtový závazek učiněn. |
1. Komise automaticky zruší každou část rozpočtového závazku na intervence pro rozvoj venkova v rámci strategického plánu SZP, která nebyla použita pro účely předběžného financování nebo průběžných plateb nebo u níž nebyl Komisi předložen výkaz výdajů splňující požadavky stanovené v čl. 30 odst. 3, pokud jde o výdaje uskutečněné do 31. prosince třetího roku následujícího po roce, kdy byl daný rozpočtový závazek učiněn. |
||||
|
2. Automaticky se zruší ta část rozpočtových závazků, která bude dosud otevřena k poslednímu datu způsobilosti výdajů podle čl. 80 odst. 3 nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP] a v souvislosti s níž nebyl nejpozději šest měsíců po tomto datu vypracován výkaz výdajů. |
2. Automaticky se zruší ta část rozpočtových závazků, která bude dosud otevřena k poslednímu datu způsobilosti výdajů podle čl. 80 odst. 3 nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP] a v souvislosti s níž nebyl nejpozději šest měsíců po tomto datu vypracován výkaz výdajů. |
||||
|
3. V případě soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem se po dobu tohoto řízení přeruší v souvislosti s částkou odpovídající dotyčným operacím lhůta pro automatické zrušení závazku uvedená v odstavci 1 nebo 2 za předpokladu, že Komise obdrží od členského státu nejpozději dne 31. ledna roku N+ 3 řádně odůvodněné informace. |
3. V případě soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem se po dobu tohoto řízení přeruší v souvislosti s částkou odpovídající dotyčným operacím lhůta pro automatické zrušení závazku uvedená v odstavci 1 nebo 2 za předpokladu, že Komise obdrží od členského státu nejpozději dne 31. ledna roku N+ 4 řádně odůvodněné informace. |
||||
|
4. Do výpočtu automaticky rušených závazků se nezahrnuje: |
4. Do výpočtu automaticky rušených závazků se nezahrnuje: |
||||
|
|
Odůvodnění
Komplexnost programu a zúčastněných institucionálních úrovní vyžaduje obnovu N+3.
COM(2018) 394 final
Pozměňovací návrh 92
Nový bod odůvodnění po 38. bodu odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Vzhledem k rostoucím slabinám producentů v potravinovém řetězci je nezbytné mít k dispozici rámec, který by zaručil sladění SZP s politikou hospodářské soutěže v souladu s ustanoveními článku 42 Smlouvy o prioritě cílů SZP. |
Odůvodnění
Jedná se o dodržování ustanovení článku 42 Smlouvy.
Pozměňovací návrh 93
Nový bod odůvodnění po 38. bodu odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Vzhledem k rostoucí kolísavosti cen v zemědělství a s ohledem na hodnocení nástrojů zavedených při dřívějších reformách SZP je nebytné přezkoumat opatření pro předcházení otřesům na trhu. |
Odůvodnění
Odvětvové krize příliš oslabují zemědělské podniky a oblasti produkce. Přispívají ke snižování počtu zemědělských podniků a k demotivaci mladých lidí se usazovat. Je nutné toto napravit.
Pozměňovací návrh 94
Nový bod odůvodnění po 38. bodu odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
S ohledem na rostoucí kolísání zemědělských trhů a nerovnováhu mezi producenty, zpracovateli a distributory v rozdělování přidané hodnoty je nezbytné lépe zohledňovat a předvídat vývoj trhů. Pro jednotlivá odvětví jsou zřizovány evropské observatoře, tak jako tomu bylo již v několika jiných odvětvích. Analyzují objemy produkce, dovozu, vývozu, ceny, marže a výrobní náklady. V případě narušení trhu tyto observatoře upozorní Evropskou komisi, která provede opatření k regulaci výroby s cílem nastolit znovu rovnováhu na trhu, přičemž respektuje povinnosti plynoucí z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie. |
Odůvodnění
Je třeba mít k dispozici potřebné informace, aby bylo možné reagovat rychle a účinně na narušení trhu a snížit rozpočtové výdaje, které jsou příliš velké, pokud EU jedná až dodatečně, jak jsme mohli vidět v odvětví mléka od roku 2008.
Pozměňovací návrh 95
Čl. 1 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||||||||||
|
Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto: […] |
Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto: […] |
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
(…) |
[…] |
Odůvodnění
Pozměňovací návrh odráží 8. bod odůvodnění nařízení č. 2016/791: větší pomoc méně rozvinutým regionům, menším ostrovům v Egejském moři a nejvzdálenějším regionům vzhledem k jejich omezené zemědělské diverzifikaci a skutečnosti, že se některé produkty v těchto regionech často nenacházejí.
Pozměňovací návrh 96
Článek 119
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||
|
Povinné údaje |
Povinné údaje |
||||||||||||
|
1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16, které jsou uváděny na trh v Unii nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje: |
1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16, které jsou uváděny na trh v Unii nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje: |
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
|
||||||||||||
|
|
|
Odůvodnění
Stejně jako pro jiné potravinářské výrobky mají spotřebitelé právo mít k dispozici úplnější označení, a to zejména pokud jde o nutriční hodnoty a způsoby vinifikace.
Pozměňovací návrh 97
Čl. 152 odst. 1a
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
Organizace producentů |
Organizace producentů |
||||
|
Odchylně od čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU může organizace producentů uznaná podle odstavce 1 tohoto článku plánovat produkci zemědělských produktů, optimalizovat jejich produkční náklady, umisťovat je na trh a sjednávat smlouvy na jejich dodávku jménem svých členů pro veškerou produkci nebo její část. Činnosti uvedené v prvním pododstavci mohou probíhat: |
Organizace producentů uznaná podle odstavce 1 tohoto článku může plánovat produkci zemědělských produktů, optimalizovat jejich produkční náklady, umisťovat je na trh a sjednávat smlouvy na jejich dodávku jménem svých členů pro veškerou produkci nebo její část. Činnosti uvedené v prvním pododstavci mohou probíhat: |
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Úkoly a cíle organizací stanovených SZP unikají uplatňování článku 101 SFEU (Soudní dvůr Evropské unie, věc „čekanka“). Není proto zapotřebí doplňovat tento začátek věty.
Pozměňovací návrh 98
Čl. 209 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Výjimky pro cíle SZP a zemědělce a jejich sdružení |
Výjimky pro cíle SZP a zemědělce a jejich sdružení |
|
Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 206 tohoto nařízení, které jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU. |
Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 206 tohoto nařízení, které jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU. |
|
Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo organizací producentů uznaných podle článku 152 nebo 161 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaných podle článku 156 tohoto nařízení, které se týkají produkce nebo prodeje zemědělských produktů nebo využívání společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů, pokud neohrožují cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU. |
Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo organizací producentů uznaných podle článku 152 nebo 161 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaných podle článku 156 tohoto nařízení, které se týkají produkce nebo prodeje zemědělských produktů nebo využívání společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů, pokud neohrožují cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU. |
|
Tento odstavec se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, jejichž součástí je povinnost účtovat stejné ceny nebo kterými je vyloučena hospodářská soutěž. |
|
Odůvodnění
V souladu s cílem lépe rozdělovat přidanou hodnotu po celé délce potravinového řetězce a posilovat v tomto smyslu pravomoci producentů a jejich sdružení je důležité, aby se tento odstavec mohl uplatnit i na vyjednávání cen.
Pozměňovací návrh 99
Čl. 219 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhů v důsledku výrazného zvýšení nebo snížení cen na vnitřních nebo vnějších trzích nebo jiných událostí a okolností, které závažně narušují nebo by mohly narušit trh, pokud je pravděpodobné, že tato situace nebo její dopady na trh budou přetrvávat nebo se zhoršovat, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o přijetí opatření nezbytných k řešení dané situace na trhu, při současném dodržení všech závazků vyplývajících z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU a za předpokladu, že jakákoli jiná opatření dostupná podle tohoto nařízení se ukáží jako nedostatečná. |
S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhů v důsledku výrazného zvýšení nebo snížení cen na vnitřních nebo vnějších trzích nebo jiných událostí a okolností, které závažně narušují nebo by mohly narušit trh, pokud je pravděpodobné, že tato situace nebo její dopady na trh budou přetrvávat nebo se zhoršovat, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o přijetí opatření nezbytných k řešení dané situace na trhu, při současném dodržení všech závazků vyplývajících z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU a za předpokladu, že jakákoli jiná opatření dostupná podle tohoto nařízení se ukáží jako nedostatečná. |
|
Pokud to v případech hrozeb narušení trhů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce vyžadují naléhavé závažné důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle prvního pododstavce tohoto odstavce postup stanovený v článku 228. |
Pokud to v případech hrozeb narušení trhů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce vyžadují naléhavé závažné důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle prvního pododstavce tohoto odstavce postup stanovený v článku 228. |
|
Tyto naléhavé závažné důvody mohou zahrnovat i nutnost učinit okamžitý zásah s cílem řešit narušení trhu nebo takovému narušení zabránit v případech, v nichž se hrozby narušení trhu objevily tak náhle nebo neočekávaně, že v zájmu účinného a účelného řešení situace je nezbytný okamžitý zásah, nebo v případech, v nichž by zásah zabránil tomu, aby se tyto hrozby narušení trhu staly skutečností, aby přetrvávaly nebo se přeměnily v závažnější či déle trvající narušení trhu, nebo v případech, v nichž by odklad okamžitého zásahu mohl způsobit nebo zhoršit narušení nebo by se v důsledku tohoto odkladu zvýšil rozsah opatření, která by byla později nezbytná k řešení dané hrozby nebo narušení trhu, nebo by tento odklad měl negativní dopad na produkci či tržní podmínky. |
Tyto naléhavé závažné důvody mohou zahrnovat i nutnost učinit okamžitý zásah s cílem řešit narušení trhu nebo takovému narušení zabránit v případech, v nichž se hrozby narušení trhu objevily tak náhle nebo neočekávaně, že v zájmu účinného a účelného řešení situace je nezbytný okamžitý zásah, nebo v případech, v nichž by zásah zabránil tomu, aby se tyto hrozby narušení trhu staly skutečností, aby přetrvávaly nebo se přeměnily v závažnější či déle trvající narušení trhu, nebo v případech, v nichž by odklad okamžitého zásahu mohl způsobit nebo zhoršit narušení nebo by se v důsledku tohoto odkladu zvýšil rozsah opatření, která by byla později nezbytná k řešení dané hrozby nebo narušení trhu, nebo by tento odklad měl negativní dopad na produkci či tržní podmínky. |
|
Tato opatření mohou v rozsahu nezbytném a na dobu nezbytnou k vyřešení případu narušení trhu či hrozby narušení trhu rozšířit nebo pozměnit oblast působnosti, dobu trvání nebo jiné aspekty dalších opatření stanovených tímto nařízením nebo stanovit vývozní náhrady nebo zcela či částečně pozastavit dovozní cla, a to dle potřeby i na určitá množství nebo období. |
Tato opatření mohou v rozsahu nezbytném a na dobu nezbytnou k vyřešení případu narušení trhu či hrozby narušení trhu rozšířit nebo pozměnit oblast působnosti, dobu trvání nebo jiné aspekty dalších opatření stanovených tímto nařízením nebo zcela či částečně pozastavit dovozní cla, a to dle potřeby i na určitá množství nebo období. |
Odůvodnění
Vývozní podpory nejsou přijatelné pro třetí země a jsou nákladné pro daňové poplatníky, dokonce nákladnější než předcházení krizím.
Pozměňovací návrh 100
Nový odstavec po čl. 219 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||||
|
|
V okamžiku, kdy tržní cena klesne pod určitou flexibilní hodnotu vázanou na průměrné výrobní náklady a stanovenou evropskou observatoří pro trh dotčeného odvětví, Evropská komise poskytne na základě situace na trhu a v dotčeném odvětví podporu producentům v dotčeném odvětví, kteří po stanovenou dobu dobrovolně sníží své dodávky ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku.
|
Odůvodnění
EU potřebuje nástroje pro regulaci objemů produkce v případě narušení trhu, které budou rychle účinné, nebudou nákladné pro evropský rozpočet a umožní producentům neprodávat se ztrátou a živit se svým povoláním, což je atraktivní faktor pro mladé lidi.
Pozměňovací návrh 101
Článek 226
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||||||||
|
|
Výkonnostní rámec 1. Komise zřídí výkonnostní rámec, který umožní podávání zpráv, sledování a hodnocení výkonnosti plánu pro zvládání krizí během jeho provádění. 2. Výkonnostní rámec obsahuje následující prvky:
3. Cílem výkonnostního rámce je:
|
Odůvodnění
Komise by měla definovat svou strategii pro případ krizí, aby nesla odpovědnost před Parlamentem a Radou. Vyjasnění této strategie je důležitým předpokladem k tomu, aby členské státy mohly následně stanovit své priority.
Pozměňovací návrh 102
Článek 226
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Plán pro zvládání krizí 1. Komise zavede plán pro zvládání krizí za účelem využití pomoci Unie financované v rámci EZZF, a tak umožnit splnění cílů SZP stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména cíle stabilizace trhů. 2. Na základě zprávy definující druhy krizí uvedené v čl. 225 písm. c) a hodnocení provedeného zejména v rámci prvního pilíře SZP Komise stanoví intervenční strategii pro jednotlivé druhy krizí. Ve vztahu k jednotlivým nástrojům řízení trhů stanoveným v tomto nařízení je třeba provést analýzu SWOT s cílem nalézt případné synergie mezi nástroji. 3. Komise je oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu se článkem 227, a stanovit tak kvantitativní cíle a mezníky, aby mohly nástroje uvedené v tomto nařízení přispívat k plnění cílů stanovených v článku 39 SFEU. Návrh plánu pro zvládání krizí Komise předloží do 1. ledna 2020 Evropskému parlamentu a Radě. Na tomto základě pak členské státy Komisi předloží své strategické plány SZP. 4. Plán pro zvládání krizí pokrývá období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 s přezkumem v polovině období do 30. června 2024, kdy bude muset být optimalizován celkový soulad se strategickými plány členských států, aby se účinněji využívaly veřejné prostředky a zvětšila se přidaná hodnota Unie. |
Odůvodnění
Komise by měla definovat svou strategii pro případ krizí, aby nesla odpovědnost před Parlamentem a Radou. Vyjasnění této strategie je důležitým předpokladem k tomu, aby členské státy mohly následně stanovit své priority.
Pozměňovací návrh 103
Článek 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||
|
Změna nařízení (EU) č. 228/2013 |
Změna nařízení (EU) č. 228/2013 |
||||||||||||
|
V článku 30 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto: |
V článku 30 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto: |
||||||||||||
|
2. Na každé finanční období financuje Unie opatření stanovená v kapitolách III a IV až do maximální roční částky, jež se rovná: |
2. Na každé finanční období financuje Unie opatření stanovená v kapitolách III a IV až do maximální roční částky, jež se rovná: |
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
3. Částky přidělené na každé finanční období na financování opatření stanovených v kapitole III nesmí překračovat tyto částky: |
3. Částky přidělené na každé finanční období na financování opatření stanovených v kapitole III nesmí překračovat tyto částky: |
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
[…] |
[…] |
Odůvodnění
Snížení prostředků určených na POSEI o 3,9 % je nepřijatelné vzhledem k pozitivnímu hodnocení tohoto programu a závazku Evropské komise zachovat úroveň financování. Je zapotřebí, aby byly pro nejvzdálenější regiony přinejmenším zachovány příspěvky přidělené v rámci současného programovacího období.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
Evropský výbor regionů,
|
1. |
vyzývá EU k tomu, aby byla ze SZP učiněna konkurenceschopná, moderní, spravedlivá, udržitelná a solidární zemědělská politika, která bude sloužit zemědělcům, územním celkům, spotřebitelům a občanům; |
|
2. |
zdůrazňuje nutnost zajistit pro SZP odpovídající financování, a je tedy proti snížení objemu finančních prostředků EU pro SZP v období po roce 2020. Má za to, že pokud by byl rozpočet SZP snížen, bude možné jej lépe využívat tím, že se budou spravedlivěji rozdělovat přímé platby; |
|
3. |
odmítá navrhované snížení rozpočtu na rozvoj venkova o 28 %, které je v rozporu s cílem územní soudržnosti EU; |
|
4. |
žádá opětovné zavedení EZFRV do společného strategického rámce; |
|
5. |
potvrzuje, že je nezbytná silnější součinnost mezi EFRR, ESF a EZFRV s cílem usnadnit inovace a stimulovat vytváření inovativních výrobních řetězců v zemědělství; |
|
6. |
doporučuje přijmout agendu pro zemědělství a příměstské oblasti a schválit navýšení globálních fondů pro rozvoj venkova tak, aby všechny evropské politiky přispívaly k cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Zdůrazňuje úlohu SZP jako politiky, která přispívá k udržení obyvatelstva ve venkovských oblastech; |
|
7. |
má za to, že přesun příliš mnoha pravomocí na členské státy prostřednictvím vnitrostátních strategických plánů by vedl k opětovné nacionalizaci SZP a k narušení hospodářské soutěže. Je nutná dostatečná flexibilita, aby se zabezpečil územní přístup, jenž bude řešit specifické potřeby a aspekty zemědělských oblastí; |
|
8. |
žádá, aby byly do nařízení začleněny společné evropské cíle vyjádřené v číslech a měřitelné pro vnitrostátní strategické plány; |
|
9. |
žádá, aby regiony hrály klíčovou roli při provádění strategických plánů, a to zejména pro druhý pilíř; |
|
10. |
připomíná, že regulace trhů je účinnější a méně nákladná než následné zavádění opatření; |
|
11. |
žádá zavedení dobrovolných nástrojů pro zvládání krizí, které by vycházely z řízení objemů výroby, |
|
12. |
žádá zavedení odvětvových operačních programů na úrovni EU spíše než na úrovni členských států, aby nedocházelo k narušením mezi členskými státy a mezi jednotlivými; |
|
13. |
požaduje nároční evropská kritéria pro definování aktivních zemědělců ze strany členských států; |
|
14. |
navrhuje plnou konvergenci přímých plateb členských států, a to co nejdříve a nejpozději v roce 2027; |
|
15. |
navrhuje, aby v zemích a regionech, v nichž nebyla vnitřní konvergence dosud zavedena, byla postupně navyšována tak, aby plné míry dosáhla v roce 2026 a byly podpořeny znevýhodněné regiony; |
|
16. |
podporuje návrh na zavedení stropů pro přímé platby a navrhuje zohlednit maximálně 50 % nákladů na zaměstnance pro vyvážení účinnosti limitů a zohlednění zaměstnanosti; |
|
17. |
podporuje zavedení povinné redistributivní platby a navrhuje její zvýšení, přičemž minimálně 30 % prostředků by bylo z prvního pilíře; |
|
18. |
vzhledem k problémům se zatraktivněním profese zemědělce pro mladé lidi navrhuje, aby byl pro členské státy povinný bonus pro mladé zemědělce; |
|
19. |
navrhuje zachovat limit ve výši 13 % (+2 % pro bílkovinné plodiny) z vnitrostátního finančního krytí na platby vázané na cíl zabránit ukončení zemědělské činnosti ve venkovských oblastech, posilovat potravinovou soběstačnost EU, cílit výlučně na udržitelnou produkci a udržitelné způsoby produkce a vyloučit produkci biopaliv a několika dalších neprioritních produkcí; |
|
20. |
navrhuje, aby zvláštní podpora drobným zemědělcům byla pro členské státy povinná, aby se upravila definice drobného zemědělce, výše podpory a finanční krytí; |
|
21. |
vítá rozšíření podmínky celkové základní platby a její navýšení, která zahrnuje i roční střídání plodin; |
|
22. |
požaduje rozšíření podmíněnosti na dodržování práv zaměstnanců v zemědělství a právní úpravy týkající se dobrých životních podmínek zvířat; |
|
23. |
navrhuje obnovit povinnost minimálně 7 % neproduktivních oblastí ekologického zájmu na zemědělský podnik; |
|
24. |
schvaluje zásadu ekologických ustanovení a navrhuje, aby na ni bylo vyčleněno minimálně 30 % vnitrostátních plateb; |
|
25. |
navrhuje, aby každý vnitrostátní strategický plán dosáhl minimálního prahu 40 % celkového finančního krytí SZP, a přispěl tak k environmentálním cílům v oblasti klimatu; |
|
26. |
žádá zachování současné míry spolufinancování pro druhý pilíř s mírou financování 80 % na tato tři opatření: agroenvironmentální opatření, ekologické zemědělství, Natura 2000, a na opatření pro spolupráci; |
|
27. |
je proti možnosti převodu druhého pilíře do prvního, protože to je v rozporu se zájmy venkovských území, a schvaluje převod opačným směrem; |
|
28. |
vyzývá Komisi, aby vytvořila plně funkční systém monitorování pro pravidelné shromažďování aktualizovaných měřených údajů o residuích pesticidů v prostředí (zejména v půdě a vodě), případně na základě úspěšných zkušeností s projektem monitorování půdy statistického průzkumu využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS); |
|
29. |
má za to, že pojištění příjmu představuje nákladný nástroj, který není příliš vhodný pro malé a střední zemědělské podniky a jenž nemůže nahradit regulaci trhu ani podporu přechodu k odolnějším a nezávislejším systémům produkce; |
|
30. |
navrhuje, aby bylo přidělování dotací na investice, které do velké míry vyčerpávají finanční prostředky druhého pilíře, podmíněno hodnocením jejich dopadu na životní prostředí a bylo omezeno na 10 % krytí z druhého pilíře; |
|
31. |
s cílem podpořit zachování zemědělství ve znevýhodněných oblastech navrhuje, aby byl vyrovnávací příspěvek za přírodní znevýhodnění povinný pro členské státy, kde se může uplatňovat; |
|
32. |
schvaluje zachování hranice 5 % pro programy Leader, které umožní rozvoj místních územních iniciativ; |
|
33. |
navrhuje, aby byly členské státy povinny do svých plánů pro rozvoj venkova zahrnout opatření ve prospěch krátkých dodavatelských řetězců, bio a místní stravovací služby, obnovu odvětví s označením jakosti, zemědělství provozované v horských oblastech, odborné přípravy v oblasti ekologického zemědělství, agroekologie a agrolesnictví; |
|
34. |
navrhuje, aby se v rámci programu pro výzkum Horizont 2020 a následujícího upřednostňoval výzkum způsobů agro-ekologické produkce a agrolesnictví a podpořil participativní výzkum vědců z odvětví zemědělství; |
|
35. |
rovněž doporučuje prosazovat inovace v sociální a ekonomické oblasti prostřednictvím podpory „inteligentních vesnic“. |
V Bruselu dne 5. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80).
(2) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80).
(2) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/239 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci
(2019/C 86/12)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Název nařízení
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci ( EFG ) |
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro podporu transformace ( EFPT ) |
Odůvodnění
Článek 2 návrhu nařízení jasně uvádí, že se předpokládá rozšíření oblasti působnosti fondu tak, aby se nevztahoval pouze na globalizaci. Název by měl být nahrazen v celém textu nařízení.
Pozměňovací návrh 2
1. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Při provádění fondů by s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie měly být respektovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a v článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 SEU. Členské státy a Komise by se měly zaměřit na odstranění nerovností a na podporu rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti pohlaví, jakož i boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. |
Při provádění fondů by s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie měly být respektovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a v článcích 9 a 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 SEU. V souladu s článkem 8 SFEU by se členské státy a Komise měly zaměřit na odstranění nerovností a na podporu rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti pohlaví, jakož i boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. |
Odůvodnění
vložení zásadních odkazů na právní předpisy
Pozměňovací návrh 3
6. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
V „diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace“ (20) Komise určila kombinaci globalizace spojené s obchodem a technologických změn jako hlavní důvody zvýšené poptávky po kvalifikované pracovní síle a sníženého počtu pracovních míst, jež vyžadují nižší kvalifikaci. I přes celkové obrovské výhody otevřenějšího obchodu a pokračující integraci světových ekonomik je třeba řešit tyto negativní vedlejší účinky. Jelikož současné přínosy globalizace jsou již nerovnoměrně rozděleny mezi lidi a regiony, což má významný dopad na lidi a regiony zasažené negativně, existuje nebezpečí, že tyto účinky budou ještě více zesíleny čím dál rychleji se vyvíjejícím technologickým pokrokem . Proto bude v souladu se zásadami solidarity a udržitelnosti nezbytné zajistit, aby přínosy globalizace byly sdíleny spravedlivěji sladěním hospodářského otevření a technologického pokroku se sociální ochranou . |
V „diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace“ Komise určila kombinaci globalizace spojené s obchodem a technologických změn jako hlavní důvody zvýšené poptávky po kvalifikované pracovní síle a sníženého počtu pracovních míst, jež vyžadují nižší kvalifikaci. I přes výhody otevřenějšího obchodu a pokračující integraci světových ekonomik je tedy třeba řešit negativní vedlejší účinky , jež obzvláště postihují určité oblasti podnikání, určité podniky, určité skupiny zranitelnějších pracovníků a určité regiony . Jelikož současné přínosy globalizace jsou již nerovnoměrně rozděleny mezi lidi a regiony, což má významný dopad na lidi a regiony zasažené negativně, existuje nebezpečí, že tyto účinky budou ještě více zesíleny technologickou a environmentální transformací . Proto bude v souladu se zásadami solidarity a udržitelnosti nezbytné zajistit, aby přínosy globalizace byly sdíleny spravedlivěji a aby souběžné negativní účinky globalizace a technologické a environmentální transformace byly předjímány ve větším rozsahu . |
Odůvodnění
evidentní
Pozměňovací návrh 4
14. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Jak již bylo uvedeno, aby byl zachován evropský rozměr EFG , měla by být žádost o pomoc uplatněna, pokud má podstatná restrukturalizace značný dopad na místní nebo regionální hospodářství. Tento dopad by měl být definován minimálním počtem propuštěných pracovníků během konkrétního referenčního období. S přihlédnutím ke zjištěním hodnocení v polovině období je prahová hodnota stanovena na 250 propuštěných pracovníků během referenčního období v délce čtyř měsíců (nebo šesti měsíců v případě určitých odvětví) . Vzhledem k tomu, že vlny propouštění v různých odvětvích ve stejném regionu mají stejný značný dopad na místní trh práce, měly by být umožněny rovněž regionální žádosti. Na malých pracovních trzích, jako jsou trhy malých členských států nebo odlehlých regionů, včetně nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 SFEU, nebo za výjimečných okolností by mohly být žádosti podávány i při nižším počtu propuštěných pracovníků. |
Jak již bylo uvedeno, aby byl zachován evropský rozměr EFPT , měla by být žádost o pomoc uplatněna, pokud má podstatná restrukturalizace značný dopad na místní nebo regionální hospodářství. Tento dopad by měl být definován minimálním počtem propuštěných pracovníků během konkrétního referenčního období. S přihlédnutím ke zjištěním hodnocení v polovině období je prahová hodnota stanovena na 150 propuštěných pracovníků během referenčního období v délce devíti měsíců. Vzhledem k tomu, že vlny propouštění v různých odvětvích ve stejném regionu mají stejný značný dopad na místní trh práce, měly by být umožněny rovněž regionální žádosti. Na malých pracovních trzích, jako jsou trhy malých členských států nebo odlehlých regionů, včetně nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 SFEU, nebo za výjimečných okolností , například v případě regionů, jež jsou již vážně zasaženy vysokou nezaměstnaností, by mohly být žádosti podávány i při nižším počtu propuštěných pracovníků. |
Odůvodnění
soulad s legislativními pozměňovacími návrhy k článku 5
Pozměňovací návrh 5
15. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Jako výraz solidarity Unie s propuštěnými pracovníky a osobami samostatně výdělečně činnými, které přestaly vykonávat svou činnost, by míra spolufinancování nákladů na balíček individualizovaných služeb a jeho provádění měla být stejná jako v případě ESF+ v příslušném dotčeném členském státě . |
Jako výraz solidarity Unie s propuštěnými pracovníky a osobami samostatně výdělečně činnými, které přestaly vykonávat svou činnost, by míra spolufinancování nákladů na balíček individualizovaných služeb a jeho provádění měla být nejméně 60 % . Toto minimální procento bude možné zvýšit o dalších 5 %, pokud byly stanoveny objektivní a operativní opatření a nástroje pro předjímání a restrukturalizaci. |
Odůvodnění
soulad s legislativními pozměňovacími návrhy k čl. 14 odst. 2
Pozměňovací návrh 6
19. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
|
|
Zahrnutí finančních příspěvků do koordinovaného souboru individualizovaných služeb bude vždy doplňkem aktivních opatření . Rovněž je třeba podnítit společnosti k účasti na vnitrostátním spolufinancování pro opatření EFPT, pokud to bude slučitelné . |
||||
|
|
Podpora mobility pracovníků, která znamená vyslání na jiná místa, by však měla být až poslední možností, neboť vede k narušení rovnováhy a ztrátě regionální přitažlivosti. |
Odůvodnění
Politiky restrukturalizace by měly přispívat k vytváření prostředí příznivého pro zaměstnanost a růst a v jejich rámci je nutné přijímat opatření umožňující pracovníkům návrat do aktivního života, včetně výjimečné pomoci omezeného trvání.
Do tohoto procesu musí být aktivně zapojeny regionální orgány, jelikož znají reálnou situací a zabývají se jí.
Pozměňovací návrh 7
Nový bod odůvodnění po 19. bodu odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Komise ve svém „diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace“ uznává silný regionální rozměr nerovného územního dopadu globalizace, jelikož se nová pracovní místa vytvořená obchodem a technologické změny nemusí nutně objevit ve stejných místech, kde pracovní místa zanikla, a dotčení pracovníci velmi často nemají dovednosti nezbytné k činnosti na těchto nových místech. Proto by obchodní dohody EU měly být doplněny o posouzení územních dopadů, která představují nástroj umožňující příslušným orgánům včas určit a kvantifikovat možný nesouměrný dopad obchodních dohod, připravit se na něj, předvídat změny a čelit možné restrukturalizaci pomocí návrhu strategií založených na vhodné kombinaci politik a účinném využívání fondů EU. |
Odůvodnění
VR podporuje obchodní politiku EU za podmínky, že bude doplněna posouzeními územních dopadů, která kvantifikují možné důsledky a jež budou sloužit jako nástroj pro formulaci transparentních obchodních politik založených na podložených důkazech.
Pozměňovací návrh 8
20. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Je třeba upřednostnit tvorbu pracovních míst v konkrétních oblastech, ve kterých došlo k propouštění.
Pozměňovací návrh 9
23. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Smyslem je zdůraznit, že se místní a regionální orgány musí zapojit do postupu provádění.
Pozměňovací návrh 10
39. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Pojem pracovní síla se nejeví jako vhodný v případě odkazu na občany nebo osoby, které pracují, v právním předpisu. Existuje četná literatura, která uznává a koncipuje sociálně-pracovní rozměr pracujících osob, jenž přesahuje jejich pojetí coby materiálního faktoru výroby.
Pozměňovací návrh 11
Nový bod odůvodnění po 39. bodu odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Veřejné investice do dovedností a lidského kapitálu se musí lépe sladit se strategiemi pro inteligentní specializaci a je třeba se jimi zabývat z hlediska zaměřeného na území, které posoudí, jak mohou strukturální změny způsobit zvláštní problémy a výzvy v regionálním a/nebo místním hospodářství. Vzhledem k tomu, že je potřeba přizpůsobit tyto dovednosti potřebám regionálního průmyslu, měly by být strategie hospodářského rozvoje koordinovány s politikami v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti s cílem rozvinout místní kapacity. |
Odůvodnění
Smyslem je zdůraznit potřebu přizpůsobit veřejné investice do dovedností specifikům určitého regionu a propojit regionální rozvoj s politikami v oblasti vzdělávání a práce, aby se maximalizoval jejich dopad.
Pozměňovací návrh 12
Článek 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
EFG přispívá k lepšímu rozdělení přínosů globalizace a technologického pokroku tím, že pomáhá propuštěným pracovníkům přizpůsobit se strukturálním změnám. Samotný EFG přispívá k uplatňování zásad stanovených v evropském pilíři sociálních práv a upevní sociální a hospodářskou soudržnost mezi regiony a mezi členskými státy. |
EFPT podporuje socioekonomickou transformaci, která je důsledkem globalizace a technologické a environmentální transformace, tím, že pomáhá pracovníkům , jimž je tato podpora poskytována, přizpůsobit se strukturálním změnám. Samotný EFPT přispívá k uplatňování zásad stanovených v evropském pilíři sociálních práv a upevní sociální a hospodářskou soudržnost mezi regiony a mezi členskými státy. |
Odůvodnění
Toto znění je inkluzivnější: zahrnuje propuštěné pracovníky, osoby samostatně výdělečně činné a návrh na začlenění pracovníků podniků v obtížích ohrožených propuštěním, který je uveden v tomto stanovisku.
Pozměňovací návrh 13
Čl. 3 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. Obecným cílem programu je projevit solidaritu s propuštěnými pracovníky a osobami samostatně výdělečně činnými , které přestaly vykonávat svou činnost, v případě neočekávané podstatné restrukturalizace a nabídnout jim pomoc , jak je uvedeno v článku 5. |
1. Obecným cílem programu je projevit solidaritu a odpovědnost a poskytnout podporu propuštěným pracovníkům a osobám samostatně výdělečně činným , které přestaly vykonávat svou činnost, v případě neočekávané podstatné restrukturalizace , a pracovníkům podniků v obtížích ohroženým propuštěním , jak je stanoveno v článku 5. |
Odůvodnění
Vedlejšími cíli politik Komise mohou být důsledky globalizace trhů a krize. Fond je kromě projevu solidarity také aktem odpovědnosti EU za její rozhodnutí.
Pojem „pracovníci podniků v obtížích ohrožení propuštěním“ je v souladu s návrhem uvedeným v tomto stanovisku.
Pozměňovací návrh 14
Čl. 3 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
2. Specifickým cílem EFG je nabídnout pomoc v případech neočekávané podstatné restrukturalizace, zejména v souvislosti s výzvami v důsledku globalizace, jako jsou změny ve struktuře světového obchodu, obchodní spory, finanční nebo hospodářské krize, přechod na nízkouhlíkové hospodářství, či v důsledku digitalizace nebo automatizace. Zvláštní důraz je kladen na opatření, jež pomáhají nejvíce znevýhodněným skupinám. |
2. Specifickým cílem EFPT je nabídnout pomoc v případech neočekávané podstatné restrukturalizace, zejména v souvislosti s výzvami v důsledku globalizace, jako jsou změny ve struktuře světového obchodu, obchodní spory, rozhodnutí přijatá v rámci nástrojů na ochranu obchodu EU, finanční nebo hospodářské krize, přechod na nízkouhlíkové hospodářství, či v důsledku digitalizace nebo automatizace. Zvláštní důraz je kladen na opatření, jež pomáhají nejvíce znevýhodněným skupinám podle definice v článku 4 . |
Odůvodnění
Pracovníci, na něž má negativní dopad neuplatnění antidumpingových opatření, by měli mít možnost automaticky využít svých práv obsažených v normách EFPT a stát se příjemci jeho opatření.
Závěrečný odkaz na článek 4 odkazuje na začlenění definice určující, které skupiny je třeba považovat za nejvíce znevýhodněné.
Pozměňovací návrh 15
Článek 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||
|
Definice |
Definice |
||||||||||||||||||
|
Pro účely tohoto nařízení se: |
Pro účely tohoto nařízení se: |
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
|
|
|
Odůvodnění
Je rozumné jasně normativně definovat obecné zmínky o „znevýhodněných příjemcích pomoci“ a „nejvíce znevýhodněných skupinách“, které jsou uvedeny v návrhu nařízení. Navrhuje se rovněž opětovně zvážit začlenění mladých osob a zavést hledisko pohlaví a rovnosti.
Pozměňovací návrh 16
Čl. 5 odst. 1 a čl. 5 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Kritéria pro pomoc |
Kritéria pro pomoc |
||||
|
1. Členské státy mohou požádat o finanční příspěvky z EFG na opatření zaměřená na propuštěné pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné v souladu s ustanoveními tohoto článku. Finanční příspěvek z EFG se poskytne v případě podstatné restrukturalizace mající za následek: |
1. Členské státy mohou požádat o finanční příspěvky z EFPT na opatření zaměřená na propuštěné pracovníky, osoby samostatně výdělečně činné , které přestaly vykonávat svou činnost, a pracovníky podniků v obtížích ohrožené propuštěním v souladu s ustanoveními tohoto článku. |
||||
|
|
2. Finanční příspěvek z EFPT se poskytne v případě podstatné restrukturalizace mající za následek: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
3. V případě malých pracovních trhů nebo za mimořádných okolností, zejména pokud jde o žádosti týkající se malých a středních podniků, řádně odůvodněné žádajícím členským státem, je možné žádost o finanční příspěvek podle tohoto článku přijmout i přesto, že kritéria uvedená v odst. 1 písm. a), b) nebo c) nejsou zcela splněna, pokud má propouštění značný dopad na zaměstnanost a na místní nebo regionální hospodářství. Žádající členský stát uvede, která z kritérií pro pomoc stanovených v odst. 1 písm. a), b) nebo c) nejsou zcela splněna. Celkový objem příspěvků přidělených za mimořádných okolností nesmí přesáhnout 15 % ročního stropu EFG . |
3. V případě malých pracovních trhů nebo za mimořádných okolností, zejména pokud jde o žádosti týkající se malých a středních podniků, řádně odůvodněné žádajícím členským státem, je možné žádost o finanční příspěvek podle tohoto článku přijmout i přesto, že kritéria uvedená v odst. 1 písm. a), b) nebo c) nejsou zcela splněna, pokud má propouštění značný dopad na zaměstnanost a na místní nebo regionální hospodářství. Žádající členský stát uvede, která z kritérií pro pomoc stanovených v odst. 1 písm. a), b) nebo c) nejsou zcela splněna. Celkový objem příspěvků přidělených za mimořádných okolností nesmí přesáhnout 15 % ročního stropu EFPT . |
Odůvodnění
Jedná se o sjednocení a uvedení článku do souladu se zněním článku 3.
Rozšiřuje se přístup k pomoci na menší skupiny propuštěných pracovníků, což více odpovídá malé velikosti podniků a tedy skutečnosti, že rozsáhlá propouštění jsou méně častá
Není jasný důvod pro stanovení různých časových rámců. Navrhujeme dané období sjednotit a prodloužit na devět měsíců.
Pozměňovací návrh 17
Čl. 5 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
4. Příspěvky z EFG nelze uvolnit, jsou-li pracovníci propuštěni v důsledku rozpočtových škrtů ze strany členského státu, jež postihly odvětví závisející na veřejném financování. |
|
Odůvodnění
Pomoc by měla být k dispozici pro všechny propuštěné pracovníky, neměly by se odlišovat situace, kdy pocházejí z odvětví závisejících na veřejném financování. Kromě toho by mohlo být pro příslušné orgány obzvláště obtížné určit, která odvětví závisejí na veřejném financování a která ne.
Pozměňovací návrh 18
Nový odstavec v článku 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
4. (nebo 5.) Členské státy budou moci spolu s ostatními příjemci uvedenými v předchozích odstavcích zahrnout v žádostech o finanční příspěvky z EFPT mezi příjemce pracovníky podniků v obtížích ohrožené propuštěním (podle definice těchto podniků stanovené ve sdělení Komise Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích – 2014/C 249/01), aby se mohli účastnit výhradně opatření v oblasti individuálním potřebám přizpůsobené odborné přípravy a rekvalifikace, včetně získávání dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií a jiných dovedností potřebných v digitální éře, pokud již tato opatření nebudou zahrnuta mezi ta, za něž podle vnitrostátních právních předpisů nebo platných kolektivních smluv odpovídají podniky. |
Odůvodnění
Digitální transformace ekonomiky vyžaduje určitou úroveň digitální kompetence všech evropských občanů, a pracovníci ohrožení propuštěním musejí tedy být hlavními příjemci těchto individualizovaných služeb zaměřených na osvojení digitálních dovedností.
Pozměňovací návrh 19
Nový závěrečný odstavec v článku 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Jako příjemci pomoci budou moci být uznáni také pracovníci podniků v obtížích ohrožení propuštěním s omezeními uvedenými v čl. 5 odst. 4 (nebo čl. 5 odst. 5). |
Odůvodnění
Znění, které je soudržné s ustanoveními uvedenými v předchozím článku a doplňuje je.
Pozměňovací návrh 20
Článek 8
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
|
Způsobilá opatření |
Způsobilá opatření |
||||||||
|
1. Finanční příspěvek z EFG může být poskytnut na aktivní opatření na trhu práce, která jsou součástí koordinovaného balíčku individualizovaných služeb, jež mají usnadnit opětovné profesní začlenění cílových příjemců pomoci, zejména pak nejvíce znevýhodněných propuštěných pracovníků, do zaměstnání nebo jim usnadnit zahájení samostatné výdělečné činnosti. |
1. Finanční příspěvek z EFPT může být poskytnut na aktivní opatření na trhu práce, která jsou součástí koordinovaného balíčku individualizovaných služeb, jež mají usnadnit opětovné profesní začlenění cílových příjemců pomoci, zejména pak nejvíce znevýhodněných propuštěných pracovníků, do zaměstnání nebo jim usnadnit zahájení samostatné výdělečné činnosti. |
||||||||
|
Povinným horizontálním prvkem jakéhokoli nabízeného balíčku individualizovaných služeb je šíření dovedností potřebných v digitální průmyslové éře. Úroveň odborné přípravy se přizpůsobí kvalifikacím a potřebám příslušného příjemce pomoci. |
Povinným horizontálním prvkem jakéhokoli nabízeného balíčku individualizovaných služeb je šíření dovedností potřebných v digitální průmyslové éře. Úroveň odborné přípravy se přizpůsobí kvalifikacím a potřebám příslušného příjemce pomoci , konkrétním výzvám vzniklým v regionálním a/nebo místním hospodářství a zejména dovednostem pracovníků ohrožených propuštěním . |
||||||||
|
Součástí koordinovaného balíčku individualizovaných služeb může být zejména:
|
Součástí koordinovaného balíčku individualizovaných služeb může být zejména:
|
||||||||
|
Náklady na opatření podle písmene b) nesmí překročit 35 % celkových nákladů na koordinovaný balíček individualizovaných služeb uvedených v tomto odstavci. |
Náklady na opatření podle písmene b) nesmí překročit 35 % celkových nákladů na koordinovaný balíček individualizovaných služeb uvedených v tomto odstavci , s výjimkou případů, kdy jsou příjemci pomoci považováni za zranitelné osoby; v těchto případech může tento podíl dosahovat 50 % . |
||||||||
|
Investice na samostatnou výdělečnou činnost, zahájení vlastního podnikání nebo převzetí podniků zaměstnanci nesmí překročit 20 000 EUR za propuštěného pracovníka. |
Investice na samostatnou výdělečnou činnost, zahájení vlastního podnikání nebo převzetí podniků zaměstnanci nesmí překročit 20 000 EUR za propuštěného pracovníka. |
||||||||
|
|
Tyto investice musí být určeny na projekty, jež současně splní podmínky technické, hospodářské a finanční proveditelnosti, a orgány budou mít za tímto účelem k dispozici doprovodná opatření a opatření v oblasti mentoringu, která zajistí jejich proveditelnost. |
||||||||
|
Koncepce koordinovaného balíčku individualizovaných služeb předjímá budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti. Koordinovaný balíček je slučitelný s přechodem k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje a rovněž se zaměří na šíření dovedností potřebných v digitální průmyslové éře a zohledňuje poptávku na místní trh práce. |
Koncepce koordinovaného balíčku individualizovaných služeb předjímá budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti. Koordinovaný balíček je slučitelný s přechodem k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje a rovněž se zaměří na šíření dovedností potřebných v digitální průmyslové éře a zohledňuje poptávku na regionálním a/nebo místním trhu práce , přičemž zajišťuje aktivní účast regionálních a/nebo místních orgánů na návrhu balíčku služeb . |
||||||||
|
2. Pro finanční příspěvek z EFG nejsou způsobilá tato opatření: |
2. Pro finanční příspěvek z EFPT nejsou způsobilá tato opatření: |
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
Opatření podporovaná z EFG nenahrazují pasivní opatření sociální ochrany. |
Opatření podporovaná z EFPT nenahrazují pasivní opatření sociální ochrany. |
||||||||
|
3. Koordinovaný balíček služeb je vypracován na základě konzultace s cílovými příjemci pomoci či jejich zástupci nebo se sociálními partnery. |
3. Koordinovaný balíček služeb je vypracován na základě konzultace s cílovými příjemci pomoci či jejich zástupci nebo se sociálními partnery a za aktivní účasti regionálních a místních orgánů . |
||||||||
|
4. Z podnětu žádajícího členského státu lze poskytnout finanční příspěvek z EFG na přípravné, řídící, informační, propagační, kontrolní a vykazovací činnosti. |
4. Z podnětu žádajícího členského státu lze poskytnout finanční příspěvek z EFPT na přípravné, řídící, informační, propagační, kontrolní a vykazovací činnosti a na opatření na podporu kapacity těch regionálních a/nebo místních orgánů, které jsou dotčeny významnou a neočekávanou restrukturalizací . |
Odůvodnění
Strukturální změny způsobují specifické problémy v územních celcích, proto se požaduje zapojení regionálních orgánů.
V souladu s návrhem týkajícím se článku 4 se navrhuje příznivější zacházení se zranitelnými pracovníky.
Mělo by se poskytovat poradenství ohledně proveditelnosti projektů v oblasti samostatné výdělečné činnosti, a předejít tak nezdarům v budoucnu.
Pozměňovací návrh 21
Čl. 9 odst. 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Na vymezení cílů se musí podílet regionální orgány, neboť jsou obeznámeny s možnostmi týkajícími se zaměstnání v dotčené ekonomice.
Další návrhy jsou v souladu s předchozími či dále uvedenými ustanoveními (rámec kvality, doplňková technická pomoc).
Pozměňovací návrh 22
Čl. 12 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
4. Technická pomoc Komise zahrnuje poskytování informací a poradenství členským státům při využívání, monitorování a hodnocení EFG . Informace o využívání EFG a jasné pokyny k využívání EFG Komise poskytne rovněž sociálním partnerům na evropské a vnitrostátní úrovni. Opatření v oblasti poradenství mohou zahrnovat rovněž vytvoření pracovních skupin v případech vážného narušení hospodářství členského státu. |
4. Technická pomoc Komise zahrnuje poskytování informací a poradenství členským státům při využívání, monitorování a hodnocení EFPT . Informace o využívání EFPT a jasné pokyny k využívání EFPT Komise poskytne rovněž sociálním partnerům na evropské a vnitrostátní úrovni. Opatření v oblasti poradenství mohou zahrnovat rovněž vytvoření pracovních skupin v případech vážného narušení hospodářství členského státu , ať už na celostátní nebo regionální úrovni . |
Odůvodnění
Je třeba zajistit, aby byly informovány místní a regionální orgány.
Pozměňovací návrh 23
Nový odstavec v článku 12
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
5. Komise bude moci spolu se schválením finančního příspěvku uvolnit finanční prostředky z částky pro technickou a správní pomoc ve prospěch členských států, které o ně požádají prostřednictvím zprávy, v níž odůvodní nedostatečnou správní kapacitu pro rychlé a účinné řízení při přípravě, sledování, kontrole, auditu nebo hodnocení, které jim přísluší. |
Odůvodnění
S cílem usnadnit pohotovou reakci a vyrovnat nedostatečnou kapacitu v oblasti řízení v regionech by Komise na základě odůvodněné žádosti mohla schválit uvolnění části finančních prostředků z technické pomoci na činnosti týkající se přípravy, monitorování, kontroly, auditu a hodnocení, jejichž výkon přísluší regionům.
Pozměňovací návrh 24
Čl. 14 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
2. Míra spolufinancování EFG pro nabízená opatření musí být sladěna s nejvyšší sazbou spolufinancování ESF+ v příslušném členském státě. |
2. Míra spolufinancování EFPT pro nabízená opatření musí být sladěna s nejvyšší sazbou spolufinancování ESF+ v příslušném členském státě , která nesmí být v žádném případě nižší než 60 % . Toto minimální procento bude možné zvýšit o dalších 5 %, pokud byla jako předběžná podmínka stanovena objektivní a operativní opatření a nástroje pro předjímání a restrukturalizaci v jakékoli podobě strategické a akční povahy, pokud možno v souladu s přístupem založeným na místních charakteristikách. |
Odůvodnění
Aby se předešlo nedostatku regionálních zdrojů, se vzhledem k tomu, že se jedná o opatření vyjadřující solidaritu s dotčenými pracovníky, navrhuje 60 % minimum pro všechny případy.
Kromě toho bychom zvýšením spolufinancování o 5 % podpořili žádosti členských států, kde již opatření pro předjímání existují a uplatňují se osvědčené postupy rámce kvality.
Pozměňovací návrh 25
Čl. 17 odst. 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Je třeba zajistit, aby byly informovány regionální orgány.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci
Předběžné připomínky a úvahy
|
1. |
poukazuje na to, že Evropa si musí být vědoma, že jedno z hlavních ohnisek dopadu velkých strukturálních výzev pramenících především z otevření ekonomik, změny klimatu, procesů přizpůsobení technologií, zintenzivnění migračních proudů nebo stárnutí populace se bude soustředit na budoucí práci, její podmínky výkonu a související dopady na osobní, rodinné a regionální úrovni; |
|
2. |
vyjadřuje své znepokojení a varuje před důsledky zhoršování evropského sociálního modelu vyplývajícími ze vzniku a šíření nových forem zhoršování pracovněprávních vztahů, které jsou podporovány prostředím nedostatku a nouze osob v krajní situaci, jež se nemohou svobodně rozhodnout, zda přijmout protihodnotu nabízenou velkými mezinárodními společnostmi, jež na druhé straně udržují svůj daňový systém mimo dosah členských států a nahrazují malé místní firmy svým převládajícím postavením na trzích; |
|
3. |
zdůrazňuje, že území coby prostor vztahů a sociální konstrukce, kde se setkávají environmentální, sociokulturní, hospodářské, organizační a lidské prvky, má významnou hodnotu pro rozvoj a pokrok místních komunit, na niž mohou mít vážný dopad skutečné a materiální důsledky globalizace a další procesy transformace a zhoršování, přičemž může dojít k narušení jeho endogenních zdrojů a lidského kapitálu; |
|
4. |
domnívá se, že osvícená Evropa má, jak se ukázalo při mnoha příležitostech, dostatečnou kapacitu a citlivost na to, aby čelila napětím, která existují mezi zachováním konkurenceschopnosti globálního hospodářství a zárukami na obranu a podporu našeho systému blahobytu obecné povahy na jedné straně a zaměstnaností, odbornou přípravou a pracovními právy na straně druhé, zejména s cílem reagovat na očekávání občanů Evropské unie a uspokojit potřeby regionů; |
Důležitost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci
|
5. |
zdůrazňuje a vítá legislativní návrh Komise ze dne 30. května 2018 týkající se vydání nového nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen EFG) s ohledem na úlohu, kterou hraje od zahájení své činnosti v roce 2007: 611 milionů eur v rámci 160 podpůrných intervencí určených 147 000 pracovníkům z různých regionů a zemí, čímž EU projevuje solidaritu a odpovědnost za rozhodnutí přijatá v rámci jednotného trhu; |
|
6. |
potvrzuje jeho význam coby užitečného nástroje (1), který vyniká svou výraznou účinností (okolo 50 % znovuzačlenění), časovou udržitelností zaměstnatelnosti a zlepšením dovedností účastníků, jakož i velkou politickou viditelností (2); |
|
7. |
upozorňuje na rostoucí nespokojenost a znepokojení evropských občanů ohledně globálních tendencí, jež jsou známy jako „geografie nespokojenosti“ a které vyživují izolacionistická hnutí. Vyhlašuje úlohu, kterou může hrát dobré provedení opatření EFG, mimo jiné při zmírňování důsledků významných neočekávaných restrukturalizací, jimž jsou vystaveny mnohé regiony Evropy kvůli své hospodářské specializaci, pracovním nákladům nebo úrovni vzdělání ekonomicky aktivního obyvatelstva (3); |
Doplňkovost a účinná koordinace mezi politikami a fondy
|
8. |
vítá důraz položený na úlohu šíření dovedností nezbytných v digitální průmyslové éře, jelikož se jedná o povinný průřezový prvek jakéhokoli balíčku nabízených individualizovaných služeb, navrhuje však lepší sladění se strategiemi pro inteligentní specializaci a s přístupy zaměřenými na území z důvodu specifických problémů regionálního hospodářství; |
|
9. |
vyzývá regionální orgány k aktivní účasti na strategiích regionálního hospodářského rozvoje, neboť je nezbytné přizpůsobit schopnosti a dovednosti potřebám regionálního průmyslu, a to pomocí úzké spolupráce mezi vzděláváním a odbornou přípravou a regionálními sociálními partnery, odbory a podniky; |
|
10. |
zdůrazňuje, že je potřeba, aby opatření shromažďující finanční prostředky byla více flexibilní a přizpůsobivá, s cílem umožnit podporu širší škály opatření pro hospodářský rozvoj, jež napomohou odstranit stávající propast mezi krátkodobými opatřeními a dlouhodobějšími strategiemi přeměny podporovanými politikou soudržnosti (4); |
|
11. |
podporuje vzájemnou doplňkovost a koordinovanější přístup mezi EFG coby prvkem zmírňujícím otřesy, který podporuje výhradně neočekávané okolnosti, které nastaly, a ESF+, jenž podporuje trvalejší reakci na výzvy a který musí působit pomocí strukturálních, evolučních a transformačních opatření připravujících na změny, přičemž podporuje dlouhodobé aktivní politiky zaměstnanosti, učňovskou přípravu, zisk kvalifikací a přínos k prevenci nezaměstnanosti (5); |
|
12. |
poukazuje na to, že investiční politika EU prováděná prostřednictvím EFRR a Fondu soudržnosti je klíčovým, nezbytným a solidárním nástrojem, který přináší přidanou hodnotu opatřením na vnitrostátní a regionální úrovni s cílem čelit některým z největších výzev – globalizaci, hospodářské transformaci, přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství, environmentálním výzvám, demografickým výzvám, migraci a izolovaným ohniskům městské chudoby –, jež stále častěji postihují mnohé regiony v celé EU, včetně těch více rozvinutých (6); |
Oblast působnosti EFG a jeho úloha
|
13. |
vítá návrh Komise zařadit do úlohy fondu obecnější význam přizpůsobení se strukturální změně vzhledem k tomu, že zdroji uzpůsobení jsou i politiky a rozhodnutí EU, které mají dopad na trhy, díky čemuž je fond technicky vhodnější a spravedlivější; |
|
14. |
konstatuje, že ačkoli se v úloze fondu stanoví, že fond přispívá k uplatňování zásad stanovených v evropském pilíři sociálních práv a upevní sociální a hospodářskou soudržnost mezi regiony a mezi členskými státy, tyto zásady musí být operativní a musí usilovat o dosažení úspěchů v rámci sociálního řízení; |
Rozpočet
|
15. |
stále má pochyby a postupuje Komisi svůj názor ohledně zacházení s EFG coby zvláštním nástrojem mimo stropy příštího víceletého finančního rámce na období let 2021–2027. I přes nahodilou povahu fondu je nejistota při individuálním schvalování jednotlivých žádostí na obecném pozadí snížení finančních zdrojů, s nímž se počítá pro vlastní politiky soudržnosti ve víceletém finančním rámci na období let 2021–2027, velmi znepokojivá; |
|
16. |
v souvislosti s rozšířením jeho oblasti působnosti zdůrazňuje, že příští krize evropských hospodářství budou vyžadovat vyšší financování v oblasti přizpůsobení, a proto navrhuje zvýšit požadavek na financování celkové částky, jež je k dispozici, z 200 na 500 milionů eur ročně. Je nutné zvýšit jak počet akcí a rozhodně do nich zapojit malé a střední podniky, tak i finanční částku podpory na jednoho zaměstnance; |
Příznivější kritéria a opatření a konkrétní odkaz na zranitelné pracovníky
|
17. |
vítá snížení prahové hodnoty propuštěných pracovníků nezávisle na příslušnosti ke stejnému podniku nebo k určitým odvětvím, protože lépe odpovídá skutečné situaci, a je přesvědčen, že toto snížení přispěje k většímu využívání a uvolňování finančních prostředků; z těchto důvodů navrhuje, aby byla stanovena prahová hodnota 150 pracovních míst; |
|
18. |
vyjadřuje své pochybnosti, pokud jde o různou délku referenčních období pro různé situace (čtyři nebo šest měsíců), a v případě, že to není nijak statisticky odůvodněno, navrhuje stanovit pro všechny situace jediné období, které bude delší; |
|
19. |
navrhuje zahrnout a právně zakotvit novy subjekt způsobilý k využívání výhradně opatření týkajících se kvalifikace a získávání nových transformačních dovedností digitální éry: pracovníků podniků v obtížích, kteří jsou ohroženi propuštěním (7); |
|
20. |
konstatuje, že ačkoli by míra spolufinancování nabízených opatření z EFG mohla být vyšší v souladu s nejvyšším procentem spolufinancování z fondu ESF+ v daném členském státě, mohla by existovat míra nižší než současných 60 %, což je podíl navrhovaný pro tyto případy jako minimální, s ohledem na pravděpodobný nedostatek regionálních zdrojů a vlastní výjimečnost a solidaritu podpory, kterou tento fond uvolní; |
|
21. |
vítá navýšení investic na samostatnou výdělečnou činnost na 20 000 eur na propuštěného pracovníka, ale konstatuje, že toto opatření by mělo být spojeno s poradenstvím, mentoringem a doprovodnými opatřeními, která jsou nezbytná k zajištění schůdnosti projektů a zabránění frustraci a větší sklíčenosti pracovníků ze střednědobého hlediska; |
|
22. |
varuje před využíváním mobility propuštěných pracovníků jakožto vhodného prostředku s cílem pomoci jim nalézt zaměstnání na jiném místě, neboť emigrace mobilnější pracovní síly a kvalifikovanějších pracovníků snižuje kvalitu regionálního trhu práce a tím i snižuje konkurenceschopnost regionu (8); |
|
23. |
upozorňuje na to, že se zmiňuje jen situace „znevýhodněných příjemců“, není však výslovně uvedeno žádné opatření, které by se specifikací těchto příjemců zabývalo; z toho důvodu navrhuje pro účely podpory z EFG regulovat a zvážit v návrhu pojem „zranitelný pracovník“. Byl by pojat jako prvek solidarity mezi lidmi, který by byl navíc vnímán jako jasný projev koncepce evropského občanství; |
|
24. |
vyjadřuje přání, aby Komise, evropské orgány a členské státy obecně nepoužívaly pojem „NEET“ jako odkaz na mladé lidi, kteří „nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy“, protože spíše než o popisný pojem jde o pojem pejorativní, který stigmatizuje a brání tomu, aby byli mladí lidé uznáni na základě toho, kým jsou a co dělají, a nikoli na základě toho, co nedělají, neboť nemají k dispozici/nejsou jim nabízeny příležitosti v oblasti zaměstnání nebo odborné přípravy; |
Zjednodušení a zlepšení postupu
|
25. |
podporuje úsilí zlepšit a zjednodušit fungování EFG a oceňuje omezení administrativní zátěže, která dopadá na členský stát při podávání žádosti a na Komisi při ověřování způsobilosti, neboť nebude nezbytné provádět podrobnou analýzu souvislostí propouštění a jejich příčin; díky tomu se zrychlí poskytování finančního příspěvku, neboť již nebudou existovat návrhy Komise na uvolnění prostředků z EFG (9); |
Úloha územních subjektů a partnerů: decentralizace a sdílené řízení
|
26. |
považuje za cenné zavedení regionálního a místního rozměru, avšak zdůrazňuje špatné zviditelnění a nedostatečné uznání potenciálu regionálních subjektů při účasti na EFG a intervencích z tohoto fondu a požaduje, aby při řízení fondu získaly větší váhu regionální a místní orgány členských států, jejichž organizační struktura umožňuje decentralizaci; |
|
27. |
vyzývá Komisi a členské státy k posílení spolupráce s místními a regionálními orgány a s ostatními zúčastněnými stranami, zejména sociálními partnery, s cílem poskytnout právní, finanční a organizační prostředky, které jim umožní vlastní účast a spolupráci na rozvoji těchto oblastí; |
Úvahy o předjímajících opatřeních
|
28. |
doporučuje přijmout mechanismy ke zlepšení institucionální kapacity členských států, a to nejen za účelem okamžité reakce a neprodleného uvedení mechanismů žádostí do chodu, ale také za účelem zajištění účinného a účelného provádění opatření. Navrhuje, aby úloha EFG byla v budoucnu více zaměřena na předjímání a preventivní opatření; |
|
29. |
navrhuje posílit současný úkol Evropského střediska pro monitorování změn, které působí v rámci Eurofondu, spočívající v hodnocení tendencí globalizace a restrukturalizace a rozšířit pomoc, již toto středisko poskytuje Komisi a členským státům při posuzování územních dopadů a důsledků v evropských regionech, a to před jakýmkoli rozhodnutím nebo obchodní dohodou, jež by mohly mít významné důsledky na této úrovni; |
|
30. |
zdůrazňuje, že je zapotřebí koordinovat EFG a zvýšit dosah, pragmatismus a sílu doporučení stanovených v Rámci kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci, aby se prohloubilo uplatňování osvědčených postupů a návrhů ve prospěch zaměstnanců, podniků, sociálních partnerů a regionálních a celostátních orgánů; |
|
31. |
domnívá se, že je třeba podporovat členské státy a regiony, které jako předběžnou podmínku stanovily objektivní a účinná opatření pro předjímání a restrukturalizaci v jakékoli podobě strategické a akční povahy, pokud možno v souladu s přístupem založeným na místních charakteristikách, inteligentní specializaci nebo podpoře sociálních inovací, jež doprovodí strukturální přechod a změnu (10). |
V Bruselu dne 5. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(20) https://ec.europa.eu/commission/publications/reflection-paper-harnessing-globalisation_cs.
(1) Zpráva Komise o hodnocení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v polovině období, COM(2018) 297 final, 16. května 2018.
(2) To během konzultace potvrdily zúčastněné strany zapojené do řízení EFG.
(3) Jak je uvedeno v Diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU.
(4) Výše uvedená zpráva o hodnocení v polovině období.
(5) Zpráva Komise o hodnocení fungování EFG v letech 2015 a 2016, zveřejněna dne 31. října 2017.
(6) Viz posouzení dopadů, které doprovází návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti.
(7) Podle definice stanovené pro tyto podniky ve sdělení Komise Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (2014/C 249/01).
(8) Jak poznamenává Eurofound (Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek) s odkazem na zprávu OECD.
(9) Průzkum provedený u vnitrostátních orgánů, které mají na starosti programy financované z EFG zjistil, že mezi možnými odrazujícími faktory se nacházejí přísná kritéria přípustnosti, složité předpisy a dlouhé řízení.
(10) Viz stanovisko VR Evropská průmyslová strategie – úloha a perspektiva regionálních a místních orgánů (CDR3214/2017, zpravodaj: Heinz Lehmann (DE/ELS), přijato dne 23. března 2018).
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/259 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Program pro jednotný trh
(2019/C 86/13)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
7. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Je proto vhodné zavést program pro vnitřní trh, konkurenceschopnost podniků, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, a evropskou statistiku (dále jen „program“). Program by měl být zaveden na dobu trvání sedmi let od roku 2021 do roku 2027. |
Je proto vhodné zavést program pro jednotný trh, který posílí vnitřní trh a zlepší jeho fungování , pokud jde o konkurenceschopnost podniků, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, normalizaci, ochranu spotřebitele a evropskou statistiku (dále jen „program“). Program by měl být zaveden na dobu trvání sedmi let od roku 2021 do roku 2027. |
Pozměňovací návrh 2
9. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Moderní vnitřní trh podporuje hospodářskou soutěž a je přínosem pro spotřebitele, podniky i zaměstnance. Lepší využití neustále se vyvíjejícího vnitřního trhu služeb by mělo pomoci evropským podnikům vytvářet pracovní místa a přispívat k růstu přes hranice, poskytnout širší výběr služeb za lepší ceny a zachovat vysoké standardy pro spotřebitele a pracovníky. Za tímto účelem by měl program pomoci odstranit zbývající překážky a zajistit regulační rámec, který dokáže zohlednit nové inovativní obchodní modely. |
Moderní vnitřní trh je založen na zásadách spravedlnosti a transparentnosti, což podporuje hospodářskou soutěž a je přínosem pro spotřebitele, podniky i zaměstnance. Lepší využití neustále se vyvíjejícího vnitřního trhu služeb by mělo pomoci evropským podnikům vytvářet pracovní místa a přispívat k růstu přes hranice, poskytnout širší výběr služeb za lepší ceny a zachovat vysoké standardy pro spotřebitele a pracovníky. Za tímto účelem by měl program pomoci lépe monitorovat vývoj na vnitřním trhu, včetně dopadu nových technologií a inovativních obchodních modelů, identifikovat a odstranit zbývající překážky a zajistit regulační rámec, který dokáže zohlednit nové inovativní obchodní modely , včetně sociálního podnikání . |
Pozměňovací návrh 3
15. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Veřejné orgány používají zadávání veřejných zakázek k tomu, aby zajistily účinné vynakládání veřejných prostředků a přispěly k inovativnějšímu, udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu vnitřnímu trhu podporujícímu začleňování. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU49, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU50 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU51 poskytují právní rámec pro integraci a účinné fungování trhů s veřejnými zakázkami, které představují 14 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie, což je v zájmu veřejných orgánů, podniků i občanů, včetně spotřebitelů. Program by měl tudíž podporovat opatření k zajištění širšího uplatnění strategického zadávání veřejných zakázek, profesionalizace veřejných kupujících, lepšího přístupu malých a středních podniků na trhy s veřejnými zakázkami , větší transparentnosti, integrity a lepších údajů, intenzivnější digitální transformace zadávání zakázek a prosazování společného zadávání veřejných zakázek prostřednictvím posílení partnerského přístupu s členskými státy, zlepšení shromažďování a analyzování údajů, mimo jiné prostřednictvím vývoje specializovaných nástrojů IT, podpory výměny zkušeností a osvědčených postupů, poskytování pokynů, uzavírání přínosných obchodních dohod , posilování spolupráce vnitrostátních orgánů a zahajování pilotních projektů. |
Veřejné orgány používají zadávání veřejných zakázek k tomu, aby zajistily účinné vynakládání veřejných prostředků a přispěly k inovativnějšímu, udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu vnitřnímu trhu podporujícímu začleňování. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU49, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU50 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU51 poskytují právní rámec pro integraci a účinné fungování trhů s veřejnými zakázkami, které představují 14 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie, což je v zájmu veřejných orgánů, podniků i občanů, včetně spotřebitelů. Program by měl tudíž podporovat opatření k zajištění širšího uplatnění strategického zadávání veřejných zakázek, profesionalizace veřejných kupujících, posílení schopnosti malých a středních podniků získat přístup na trhy s veřejnými zakázkami zefektivněním a zjednodušením postupů zadávání veřejných zakázek , větší transparentnosti, integrity a lepších údajů, intenzivnější digitální transformace zadávání zakázek a prosazování společného zadávání veřejných zakázek prostřednictvím posílení partnerského přístupu s členskými státy, zlepšení shromažďování a analyzování údajů, mimo jiné prostřednictvím vývoje specializovaných nástrojů IT, podpory výměny zkušeností a osvědčených postupů, poskytování pokynů, provádění ustanovení týkajících se zadávání veřejných zakázek na základě reciprocity v obchodních dohodách , posilování spolupráce vnitrostátních a případně regionálních orgánů a zahajování pilotních projektů. |
Odůvodnění
Formulace „uzavírání přínosných obchodních dohod“ není jasná a netýká se problematiky, o niž se zde jedná, tj. veřejných zakázek.
Pozměňovací návrh 4
16. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Aby bylo možné splnit cíle programu a usnadnit občanům a podnikům život, je zapotřebí zavést vysoce kvalitní veřejné služby zaměřené na uživatele. To znamená, že orgány veřejné správy budou muset začít pracovat novým způsobem, odstranit izolaci mezi různými částmi své administrativy a zapojit do společného vytváření těchto veřejných služeb občany a podniky. Soustavný a stabilní nárůst přeshraničních činností na vnitřním trhu navíc vyžaduje poskytování aktuálních informací o právech podniků a občanů, ale také informací vysvětlujících správní náležitosti. Zásadního významu nabývá rovněž poskytování právního poradenství a pomoc při řešení problémů, k nimž dochází na přeshraniční úrovni. Mimoto je nezbytné zajistit jednoduché a účinné propojení vnitrostátních správ, jakož i vyhodnotit fungování vnitřního trhu v praxi. Program by proto měl podporovat stávající nástroje pro správu vnitřního trhu: portál Vaše Evropa, který by měl být páteří chystané jednotné digitální brány, Vaše Evropa – Poradenství, SOLVIT, systém pro výměnu informací o vnitřním trhu a srovnávací přehled výsledků v oblasti vnitřního trhu v zájmu zlepšování každodenního života občanů a schopnosti podniků obchodovat přes hranice. |
Aby bylo možné splnit cíle programu a usnadnit občanům a podnikům život, je zapotřebí zavést vysoce kvalitní veřejné služby zaměřené na uživatele. To znamená, že orgány veřejné správy budou muset začít pracovat novým způsobem, odstranit izolaci mezi různými částmi své administrativy a zapojit do společného vytváření těchto veřejných služeb občany a podniky. Soustavný a stabilní nárůst přeshraničních činností na vnitřním trhu navíc vyžaduje poskytování aktuálních informací o právech podniků a občanů, ale také informací vysvětlujících správní náležitosti. Zásadního významu nabývá rovněž poskytování právního poradenství a pomoc při řešení problémů, k nimž dochází na přeshraniční úrovni. Mimoto je nezbytné zajistit jednoduché a účinné propojení vnitrostátních správ, jakož i vyhodnotit fungování vnitřního trhu v praxi. Program by proto měl podporovat stávající nástroje pro správu vnitřního trhu: portál Vaše Evropa, který by měl být páteří chystané jednotné digitální brány, Vaše Evropa – Poradenství, SOLVIT, systém pro výměnu informací o vnitřním trhu a srovnávací přehled výsledků v oblasti vnitřního trhu v zájmu zlepšování každodenního života občanů a schopnosti podniků obchodovat přes hranice. Aby bylo možné zajistit plné využití těchto nástrojů pro správu, je třeba také vyvíjet úsilí o zvýšení povědomí o nich – zejména o portálu Vaše Evropa – mezi místními a regionálními orgány a dalšími organizacemi, které v praxi podporují občany a podniky. |
Odůvodnění
Úsilí o zvýšení využití a účinnosti nástrojů pro správu vnitřního trhu, jako jsou internetové portály zaměřené na občany a podniky, musí být doprovázeno snahou o zvýšení povědomí o jejich existenci a dostupnosti. Vzhledem k jejich roli při každodenním styku s podniky a občany a jejich podpoře by mělo být ústředním bodem tohoto úsilí zvyšování povědomí mezi místními a regionálními orgány a jejich zvolenými zástupci.
Pozměňovací návrh 5
23. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Malé a střední podniky se potýkají se stejnými problémy, které v takové míře neovlivňují větší firmy, pokud jde o získání finančních prostředků, nábor kvalifikované pracovní síly, snížení administrativní zátěže, zavádění kreativních a inovativních řešení, přístup na trhy a podporu činností týkajících se internacionalizace. Program by se měl na taková selhání trhu adekvátně zaměřit, aniž by nepatřičně narušil hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. |
Malé a střední podniky se potýkají se stejnými problémy, které v takové míře neovlivňují větší firmy, pokud jde o získání finančních prostředků, nábor kvalifikované pracovní síly, snížení administrativní zátěže, zavádění kreativních a inovativních řešení, přístup na trhy a podporu činností týkajících se internacionalizace. Tyto problémy jsou obzvláště těžké pro malé a střední podniky ve venkovských nebo okrajových regionech a v nejvzdálenějších regionech. Program by se měl na taková selhání trhu adekvátně zaměřit a soustředit pozornost především na opatření, z nichž přímo těží malé a střední podniky a sítě podniků , aniž by nepatřičně narušil hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. |
Odůvodnění
Přestože problémům uvedeným ve 23. bodě odůvodnění čelí všechny malé a střední podniky, malé a střední podniky ve venkovských nebo okrajových regionech uvádějí větší problémy při náboru kvalifikované pracovní síly a v přístupu k infrastruktuře, jako jsou širokopásmový přístup a další způsoby připojení, které jsou nezbytné pro zavádění inovativních řešení a podporu činností týkajících se internacionalizace.
Pozměňovací návrh 6
39. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Síť evropských spotřebitelských center pomáhá spotřebitelům požívat práva spotřebitele v Unii při nákupu zboží a služeb přes hranice na vnitřním trhu a v EHP, a to jak on-line, tak při cestování. Tato silná síť zahrnující třicet center, která je spolufinancována programy Unie v oblasti spotřebitele již déle než deset let, prokázala svoji přidanou hodnotu pro posilování důvěry spotřebitelů a obchodníků ve vnitřní trh. Ročně vyřídí přes 100 000 žádostí spotřebitelů a svými informačními aktivitami v tisku a na internetu osloví miliony občanů. Patří k nejoceňovanějším asistenčním sítím pro občany v Unii a většina z jejích center provozuje kontaktní místa pro právní předpisy upravující vnitřní trh, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES (59); z hodnocení této sítě vyplynulo, že je důležité, aby zůstala nadále v provozu. Síť rovněž hodlá uzavřít dohody o vzájemnosti s podobnými subjekty v třetích zemích. |
Program by měl rovněž podporovat síť evropských spotřebitelských center , která pomáhají spotřebitelům požívat práva spotřebitele v Unii při nákupu zboží a služeb přes hranice na vnitřním trhu a v EHP, a to jak on-line, tak při cestování. Tato silná síť zahrnující třicet center, která je spolufinancována programy Unie v oblasti spotřebitele již déle než deset let, prokázala svoji přidanou hodnotu pro posilování důvěry spotřebitelů a obchodníků ve vnitřní trh. Ročně vyřídí přes 100 000 žádostí spotřebitelů a svými informačními aktivitami v tisku a na internetu osloví miliony občanů. Patří k nejoceňovanějším asistenčním sítím pro občany v Unii a většina z jejích center provozuje kontaktní místa pro právní předpisy upravující vnitřní trh, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES (59); z hodnocení této sítě vyplynulo, že je důležité, aby zůstala nadále v provozu. Síť evropských spotřebitelských center může být také důležitým zdrojem informací o výzvách a problémech, s nimiž se spotřebitelé potýkají na místní úrovni a které jsou významné z hlediska tvorby politik Unie a ochrany zájmů spotřebitelů. Program by proto měl umožňovat budování a posilování součinnosti mezi zastupováním spotřebitelů na místní úrovni a na úrovni Unie s cílem posílit prosazování zájmů spotřebitelů. Síť rovněž hodlá uzavřít dohody o vzájemnosti s podobnými subjekty v třetích zemích. |
Odůvodnění
Vyplývá z textu.
Pozměňovací návrh 7
41. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Občané jsou obzvlášť dotčeni fungováním trhů finančních služeb. Tyto trhy jsou klíčovou součástí vnitřního trhu a vyžadují pevný rámec pro regulaci a dozor, který zajišťuje nejen finanční stabilitu a udržitelné hospodářství, ale též poskytuje vysokou úroveň ochrany spotřebitelům a ostatním koncovým uživatelům finančních služeb, včetně drobných investorů, střadatelů, pojistníků, členů a příjemců dávek z penzijních fondů, individuálních podílníků, dlužníků a malých a středních podniků. Je důležité zlepšit jejich schopnost podílet se na tvorbě politiky pro finanční sektor. |
Občané jsou obzvlášť dotčeni fungováním trhů finančních služeb. Tyto trhy jsou klíčovou součástí vnitřního trhu a vyžadují pevný rámec pro regulaci a dozor, který zajišťuje nejen finanční stabilitu a udržitelné hospodářství, ale též poskytuje vysokou úroveň ochrany spotřebitelům a ostatním koncovým uživatelům finančních služeb, včetně drobných investorů, střadatelů, pojistníků, členů a příjemců dávek z penzijních fondů, individuálních podílníků, dlužníků a malých a středních podniků. Je důležité zlepšit jejich schopnost podílet se na tvorbě politiky pro finanční sektor a podporovat činnosti zaměřené na zvyšování povědomí o právech spotřebitelů v této oblasti, včetně povědomí o případných opravných prostředcích. |
Odůvodnění
Je třeba uvítat snahy o posilování účasti spotřebitelů a koncových uživatelů na tvorbě politik v rámci finančního sektoru. Vzhledem k dopadu, jaký může mít potenciální zneužití nebo špatné řízení v rámci finančního sektoru na životy občanů, je však třeba věnovat zvláštní pozornost otázce zvyšování povědomí o ochraně spotřebitele v této oblasti.
Pozměňovací návrh 8
58. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Opatření prováděná v rámci předchozích programů a rozpočtových položek prokázala, že jsou vhodná, a měla by být zachována. Nová opatření zavedená v rámci tohoto programu mají za cíl posílit zejména dobré fungování vnitřního trhu. V zájmu zajištění většího zjednodušení a flexibility při provádění programu, a tím i lepšího plnění jeho cílů, by opatření měla být vymezena pouze z hlediska celkových, obecných kategorií. Do programu by rovněž měly být doplněny seznamy orientačních činností týkajících se specifických cílů v oblasti konkurenceschopnosti či specifických činností vyplývajících z regulačních požadavků, jako jsou činnosti v oblasti normalizace, regulace potravinového řetězce a evropské statistiky. |
Opatření prováděná v rámci předchozích programů a rozpočtových položek prokázala, že jsou vhodná, a měla by být zachována. Nová opatření zavedená v rámci tohoto programu mají za cíl posílit zejména dobré fungování vnitřního trhu. V zájmu zajištění většího zjednodušení a flexibility při provádění programu, a tím i lepšího plnění jeho cílů, by opatření měla být vymezena pouze z hlediska celkových, obecných kategorií. Do programu by rovněž měly být doplněny seznamy orientačních činností týkajících se specifických cílů v oblasti konkurenceschopnosti či specifických činností vyplývajících z regulačních požadavků, jako jsou činnosti v oblasti dozoru nad trhem a bezpečnosti výrobků, spotřebitelů, normalizace, regulace potravinového řetězce a evropské statistiky. |
Odůvodnění
Vyplývá z textu.
Pozměňovací návrh 9
Čl. 1 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Předmět |
Předmět |
|
Toto nařízení zavádí program pro zlepšení fungování vnitřního trhu a konkurenceschopnosti podniků, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, a rámce pro financování vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky ve smyslu článku 13 nařízení (ES) č. 223/2009 (dále jen „program“). |
Toto nařízení zavádí program pro zlepšení fungování vnitřního trhu a konkurenceschopnosti podniků, včetně mikropodniků, malých a středních podniků a sociálních podniků, sítí podniků, normalizace , ochrany spotřebitele a rámce pro financování vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky ve smyslu článku 13 nařízení (ES) č. 223/2009 (dále jen „program“). |
|
Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování. |
|
Odůvodnění
Zajištění soudržnosti s oblastí působnosti programu (viz zejména pozm. návrh k 7. bodu odůvodnění).
Pozměňovací návrh 10
Čl. 3 odst. 1 písm. a)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
zlepšit fungování vnitřního trhu a zejména chránit občany, spotřebitele a podniky, především mikropodniky a malé a střední podniky, a posílit jejich postavení prosazováním práva Unie, usnadňováním přístupu na trh, stanovováním norem a podporou zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat, jakož i posílit spolupráci mezi příslušnými orgány členských států navzájem a mezi těmito orgány a Komisí a decentralizovanými agenturami Unie; |
vytvářet udržitelná pracovní místa, řešit selhání trhu, zlepšit fungování vnitřního trhu a zejména posilovat místní ekonomiku a podporovat oběhové hospodářství, chránit občany, spotřebitele a podniky, především mikropodniky a malé a střední podniky, a posílit jejich postavení prosazováním práva Unie, usnadňováním přístupu na trh, stanovováním norem a podporou zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat, jakož i posílit spolupráci mezi příslušnými orgány členských států navzájem a mezi těmito orgány a Komisí a decentralizovanými agenturami Unie; |
Odůvodnění
—
Pozměňovací návrh 11
Čl. 3 odst. 2 písm. a)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
zvýšit účinnost vnitřního trhu, usnadnit prevenci a odstraňování překážek, podporovat tvorbu, provádění a prosazování práva Unie v oblastech vnitřního trhu se zbožím a službami, zadávání veřejných zakázek, dozoru nad trhem, jakož i v oblastech práva obchodních společností a smluvního práva a mimosmluvních závazků, boje proti praní peněz, volného pohybu kapitálu, finančních služeb a hospodářské soutěže, včetně vývoje nástrojů správy; |
zvýšit účinnost vnitřního trhu, podporovat místní hospodářský rozvoj, usnadnit prevenci a odstraňování překážek, podporovat tvorbu, provádění a prosazování práva Unie v oblastech vnitřního trhu se zbožím a službami včetně sociální ekonomiky , zadávání veřejných zakázek, dozoru nad trhem, jakož i v oblastech práva obchodních společností a smluvního práva a mimosmluvních závazků, boje proti praní peněz, volného pohybu kapitálu, finančních služeb a hospodářské soutěže, včetně vývoje nástrojů správy; |
Odůvodnění
—
Pozměňovací návrh 12
Čl. 8 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
|
1. |
vítá návrh Komise na zavedení nového programu pro jednotný trh na období 2021–2027 ke zlepšení fungování vnitřního trhu, jehož cílem je posílení jeho správy, podpora konkurenceschopnosti malých a středních podniků, zlepšení ochrany spotřebitelů a prosazování práv spotřebitelů, podpora zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat a zajištění odpovídajícího evropského statistického rámce; |
|
2. |
uznává, že vnitřní trh je jedním z hlavních úspěchů EU, který se však musí nadále přizpůsobovat rychle se měnícímu prostředí charakterizovanému digitalizací a globalizací. Konstatuje, že přetrvávají významné překážky řádně fungujícího vnitřního trhu a zároveň se objevují překážky nové; |
|
3. |
uznává, že pro řádné fungování vnitřního trhu je zásadní poskytovat občanům a podnikům informace o jejich právech, veřejným orgánům informace o tom, jak uplatňovat pravidla, a soudům odborné znalosti a pravomoci k jejich prosazování. V tomto smyslu je důležité, aby vzdělávací systémy jednotlivých zemí začlenily základní vědomosti o EU, a zajistily tak, aby se všichni mladší občané postupně seznamovali se svými právy a mohli lépe využívat výhod, které jim nabízí vnitřní trh; |
|
4. |
poukazuje na trvalé problémy, kterým čelí malé a střední podniky v přístupu k finančním prostředkům, přetrvávající administrativní zátěž spojenou s podnikáním, potíže, kterým čelí při využívání příležitostí plynoucích z internacionalizace a jejich neschopnosti dostatečně využít výhody jednotného trhu. To způsobuje prohlubující se roztříštěnost a výkyvy na trhu v mnoha odvětvích a regionech, které jsou na úkor podniků i spotřebitelů. Vítá skutečnost, že Komise klade důraz na posilování podpory sektoru malých a středních podniků prostřednictvím tohoto programu; |
|
5. |
uznává, že vývoj informačních nástrojů a vzdělávacích programů má pro řádné fungování vnitřního trhu zásadní význam a že tento vývoj musí být založen na důkladné analýze údajů, studiích a hodnoceních prováděných v úzké spolupráci s členskými státy a jejich příslušnými orgány, včetně regionálních a místních orgánů; |
|
6. |
uznává širokou oblast působnosti programu a cíl zefektivnit úsilí o podporu lepší koordinace při správě vnitřního trhu, avšak konstatuje, že zajištění účinné koordinace bude z hlediska řízení velmi náročné; |
|
7. |
zdůrazňuje, že je třeba, aby byl program natolik pružný, aby mohl rychle a proaktivně reagovat na jakákoli narušení fungování vnitřního trhu nebo narušení obchodu s dopadem na malé a střední podniky, které by mohlo vyplynout například z možných nepříznivých dopadů brexitu; |
Jednotný trh
|
8. |
uznává, že jednotný trh je jádrem hospodářské a politické integrace EU, zahrnuje 500 milionů spotřebitelů a 21 milionů podniků a oporou mu je značné množství právních předpisů zaručujících volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb v celé EU a v širším Evropském hospodářském prostoru (1); |
|
9. |
připomíná, že v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii vnitřní trh Unie: „Usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Podporuje vědecký a technický pokrok.“; |
|
10. |
uznává, že návrh Komise je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality; |
|
11. |
hospodářská soutěž na jednotném trhu by měla k naplňování těchto cílů přispět například tím, že spotřebitelům a podnikům poskytne ekonomicky nejvýhodnější cenu, zejména prostřednictvím nižších transakčních nákladů a rozsáhlejšího trhu a z něho vyplývajících úspor z rozsahu, a zároveň podpoří větší inovace a zajistí rychlejší reakci na potřeby spotřebitelů za spravedlivých rovných podmínek, a zabrání se tak veškerým formám dumpingu. Výbor se nicméně domnívá, že občané, podniky a další hospodářské subjekty musí být o výhodách jednotného trhu lépe informováni, a konstatuje, že významnou úlohu v tomto ohledu plní místní a regionální orgány; |
|
12. |
uznává, že jednotný trh se neustále vyvíjí a v důležitých aspektech je stále neúplný a že lépe fungující jednotný trh a odstranění zbylých překážek obchodu, zejména v sektoru služeb a jednotného digitálního trhu, by značně podpořilo hospodářský růst; |
Jednotný trh služeb
|
13. |
bere na vědomí úsilí Komise o další posilování svobody poskytování služeb v Evropě, zejména v souvislosti s balíčkem týkajícím se služeb (2), neboť je třeba vykonat ještě mnoho práce, jak je uvedeno ve vzájemném hodnocení Evropské komise o provádění směrnice o službách, které potvrzuje existenci přílišného množství překážek, včetně omezení práva na usazování (3). Zároveň je přesvědčen, že je na úrovni EU nutná jasnější právní úprava služeb souvisejících s ekonomikou sdílení; |
|
14. |
považuje za důležité, aby nové programy přispívaly ke zlepšení fungování vnitřního trhu služeb, a táže se, jakým způsobem mohou být nástroje vnitřního trhu využity účinněji, aby zajistily integrovanější trh služeb; |
Jednotný trh zboží
|
15. |
uznává, že stále existují vážné problémy při prosazování pravidel EU pro výrobky a na trhu se vyskytuje příliš mnoho výrobků, které požadavky nesplňují. Poukazuje na naléhavou potřebu jasného označení a zviditelnění a zamezení duplicitě v množství nástrojů, které existují nebo jsou navrhovány, s cílem zajistit, aby občané a podniky porozuměli platným pravidlům a svým právům a povinnostem a rovněž možnostem, které mají k dispozici, domnívají-li se, že jsou tato pravidla porušována; |
|
16. |
konstatuje, že v Evropě existuje více než 500 orgánů dozoru nad trhem, z nichž mnohé mají omezené zdroje a nízkou schopnost odrazovat od porušování platných pravidel. Doporučuje, aby bylo v těchto oblastech kromě navýšení spolupráce a zajištění lépe integrovaných sítí přidělováno více přímých finančních prostředků. Důrazně doporučuje, aby byly vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž řádně financovány a aby byly nezávislé na vládě, a tudíž mohly efektivně vykonávat svou činnost, což musí být vhodně podporováno soudním systémem a soudy členských států, při zohlednění široké škály pravomocí těchto orgánů. Má-li být dosaženo účinného provádění právních předpisů EU v praxi, je to naprosto nezbytné; |
Normy
|
17. |
vítá trvající závazek Komise nahradit 28 vnitrostátních norem jednotnou evropskou normou. Rovněž vítá větší využití informačních systémů a postupů s cílem snížit administrativní zátěž a sdílet informace se zúčastněnými stranami. Doporučuje přijetí odpovídajících opatření k zajištění řádného zapojení malých a středních podniků do tvorby norem, aby byla zajištěna přiměřená transparentnost a aby se zamezilo možnému dominantnímu postavení větších podniků či struktur v tomto procesu; |
Veřejné zakázky
|
18. |
zdůrazňuje, že místní a regionální orgány mají významnou odpovědnost za provádění politik a právních předpisů EU, mj. v oblastech ochrany spotřebitele (kde jsou blízko občanům) a zadávání veřejných zakázek; |
|
19. |
podporuje cíl zlepšovat schopnost celostátních, regionálních a místních orgánů lépe provádět stávající pravidla, avšak poukazuje na to, že složitost právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek může být překážkou větší účasti malých a středních podniků na procesu zadávání veřejných zakázek; |
|
20. |
zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise spolupracovala s vnitrostátními, regionálními a místními orgány, pokud má být dosaženo cíle, jímž je konkurenceschopný, otevřený a řádně regulovaný trh veřejných zakázek. To je nezbytné, mají-li být veřejné prostředky využity co nejlépe; |
Nástroje pro správu jednotného trhu
|
21. |
vítá závazek Komise pokračovat v investicích do stávajících nástrojů pro správu vnitřního trhu, jako jsou portál Vaše Evropa a síť SOLVIT; domnívá se, že je zapotřebí dále pracovat na propagaci využívání těchto nástrojů v praxi mezi občany, spotřebiteli a orgány na různých úrovních, na lepší dohledatelnosti těchto nástrojů online a posílení jejich schopnosti poskytovat aktuální informace; doporučuje mnohem větší zapojení místních a regionálních orgánů při provádění těchto nástrojů správy jako prostředku ke zlepšení jejich fungování; zároveň konstatuje, že je důležité, aby místní a regionální orgány nenesly v souvislosti se zdokonalováním těchto nástrojů žádnou finanční ani administrativní zátěž; |
Malé a střední podniky a konkurenceschopnost
|
22. |
uznává, že malé a střední podniky tvoří páteř evropského hospodářství, neboť představují 99 % všech podniků v EU a v posledních 5 letech vytvořily více než 85 % nových pracovních míst, a že společně s podnikáním jsou klíčem k hospodářskému růstu, inovacím a tvorbě pracovních míst. Podporuje výzvy k vytvoření stabilního rámce EU po roce 2020 a větší zapojení místních a regionálních orgánů do podpory podnikatelského prostředí a rozvoje partnerství veřejného a soukromého sektoru (4); |
|
23. |
uznává, že zásadním úkolem je zajistit, aby různé programy EU doplňovaly opatření na podporu podnikání, které jsou k dispozici na úrovni členských států, a ne, aby s nimi soutěžily. Důrazně proto doporučuje, aby byla podpůrná opatření pro malé a střední podniky v rámci programu pro jednotný trh a opatření nabízená vnitrostátními a regionálními orgány poskytována prostřednictvím jednotného přístupu; |
|
24. |
bere na vědomí návrh, že by nástroj pro záruky za půjčky, který v současné době funguje jako součást programu COSME, měl být v příštím finančním období přidělován v rámci fondu InvestEU. V této souvislosti doporučuje pokračovat ve využívání zprostředkovatelů, kteří mají s malými a středními podniky dlouhodobý vztah, ale obává se, že všechny členské státy nemusí mít struktury na vnitrostátní nebo regionální úrovni umožňující přístup k záručním fondům v rámci fondu InvestEU. Malé a střední podniky by mohly mít s přístupem k záručnímu fondu v rámci InvestEU potíže, pokud by se zprostředkovatelské subjekty nenacházely na území všech členských států. Výbor v této souvislosti doporučuje, aby evropské orgány se státy spolupracovaly na zajištění toho, aby ve všech členských státech měly malé a střední podniky zaručen rovný přístup k tomuto financování; |
|
25. |
vyzývá EU, aby zajistila, aby byl v rámci iniciativy InvestEU součástí záručních fondů prvek regionální rovnováhy, neboť to bude důležité obzvláště pro místní a regionální orgány, a zejména pro ty, které zastupují znevýhodněné regiony; |
|
26. |
žádá o lepší objasnění rozpočtu, který je přidělen na záruku malým a středním podnikům v rámci programu COSME a který je k dispozici záručnímu fondu spojenému s programem InvestEU, a toho, jak bude podporovat financování vysoce rizikových malých a středních podniků, zejména ve vzdálenějších a okrajových regionech; |
|
27. |
klade velký důraz na to, že je třeba, aby byla konkrétně zmíněna iniciativa na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“), která i nadále tvoří zastřešující rámec pro politiku EU v oblasti malých a středních podniků. Její strategické pokyny by měly být zohledňovány při přijímání ročních pracovních programů, které poskytují podporu pro malé a střední podniky. V této souvislosti považuje za stejně důležité zmínit síť zmocněnců pro malé a střední podniky, a to vzhledem k její úloze při přizpůsobování všech politik na úrovni EU, které mají dopad na malé a střední podniky. Zdůrazňuje, že by se v programu pro jednotný trh a ve všech příslušných programech nového víceletého finančního rámce měla uplatňovat zásada „zelenou malým a středním podnikům“, podle které jsou zájmy malých a středních podniků zohledňovány již v počátečních fázích tvorby politik; |
|
28. |
žádá o další podrobnosti o budoucí roli a ambicích sítě Enterprise Europe Network (EEN) s ohledem na problémy malých a středních podniků, jak je uvádí Komise, a o tom, jak se má síť uzpůsobit tak, aby reagovala na tyto problémy v době digitalizace a globalizace, aby byla lépe přizpůsobena potřebám podniků a podpoře poskytované členskými státy; |
|
29. |
vítá pokračování programu, který byl dříve označován jako Erasmus pro mladé podnikatele (EYE), a poznamenává, že jeho název byl změněn na „systém školení pro nové podnikatele“, a to vzhledem k jeho významnému přispění k posilování podnikatelského prostředí a k podpoře podnikatelského myšlení. Plně podporuje možnost rozšířit zeměpisný rozsah tohoto programu, a nabídnout tak mladým podnikatelům více příležitostí; |
|
30. |
důrazně podporuje budování sítě podnikatelských ekosystémů a klastrů v Evropě, jak již dříve uvedl (5); vítá proto závazek Komise dále rozvíjet společné klastrové iniciativy a podporuje rozvoj společných činností a strategií nadnárodního partnerství, které rovněž zajišťují nezbytné vazby na centra EU pro digitální inovace; |
|
31. |
poukazuje na to, že problematika snadnějšího přístup k finančním prostředkům pro co nejširší okruh malých a středních podniků působících na různých územích má zásadní význam a že místní a regionální orgány mají ve spolupráci se zprostředkujícími orgány svou úlohu při šíření informací a cílené komunikaci s příjemci o různých nástrojích a podpůrných programech dostupných pro malé a střední podniky; |
|
32. |
uznává dodatečné problémy, kterým čelí malé a střední podniky ve venkovských a okrajových regionech nebo v regionech, které čelí demografickým výzvám, například při náboru kvalifikované pracovní síly nebo v přístupu k infrastruktuře, jako jsou širokopásmový přístup a další způsoby připojení, které jsou nezbytné pro zavádění inovativních řešení a podporu činností týkajících se internacionalizace. Žádá Komisi o lepší objasnění toho, jak bude program tyto významné problémy řešit; |
|
33. |
připomíná závazek Evropské komise vůči nejvzdálenějším regionům, tedy že v budoucích režimech podpory malých a středních podniků zohlední zvláštní potřeby jejich podniků s cílem zlepšit jejich konkurenceschopnost na mezinárodních trzích a podpořit proces jejich integrace na vnitřním trhu EU; |
Politika hospodářské soutěže
|
34. |
vítá trvající závazek Komise zajišťovat na vnitřním trhu spravedlivou hospodářskou soutěž investováním do nástrojů a odborných znalostí, které jí umožní účinně prosazovat pravidla hospodářské soutěže v digitální ekonomice. Obecněji pak zdůrazňuje potřebu trvalého a účinného propojení Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž; |
Statistika
|
35. |
uznává důležitost dostupnosti vysoce kvalitní statistiky za účelem posílení rozhodování založeného na důkazech a vzhledem k významu viditelnosti a nezávislosti statistického programu zpochybňuje začlenění evropského statistického programu do programu pro jednotný trh. Konstatuje, že na místní a regionální úrovni neexistuje dostatečně podrobná a včasná statistika, a vyzývá Eurostat, aby tuto záležitost ve spolupráci s vnitrostátními statistickými úřady řešil; |
|
36. |
doporučuje, aby si budoucí evropský statistický program zachoval svoji současnou právní formu, tj. aby byl zaveden prostřednictvím samostatného a nezávislého nařízení; |
|
37. |
vítá, že bylo mezi způsobilá opatření evropského statistického programu zahrnuto poskytování ukazatelů týkajících se regionů, především nejvzdálenějších regionů. Žádá, aby mezi způsobilá opatření pro financování z tohoto programu patřily kromě poskytování již dostupných informací rovněž dodatečný sběr údajů a tvorba nových ukazatelů, jež budou vhodnější a budou názorněji popisovat podmínky těchto regionů, jež vyplývají z jejich nejvzdálenější polohy; |
Spotřebitelé, ochrana spotřebitelů a politika v oblasti potravin
|
38. |
vítá závazek, uvedený v novém programu, prosazovat práva spotřebitelů a zajišťovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, bezpečnosti výrobků a pomoci spotřebitelům v případech, kdy se setkají s problémy. Bere na vědomí, že nástroje uvedené v programu budou jednak upozorňovat spotřebitele na nebezpečné výrobky a dále budou umožňovat fungování online spotřebitelských center, která občanům pomohou řešit jejich problémy. Poukazuje však na to, že schopnost nezávislých orgánů účinně se zapojovat do otázek jednotného trhu, které se týkají spotřebitelů, včetně přístupu ke spravedlnosti, bude posílena účinným a silnějším zastoupením spotřebitelů prostřednictvím odpovídajícího financování těchto orgánů; |
|
39. |
oceňuje uznání skutečnosti, že občané jsou obzvláště ovlivněni fungováním trhů finančních služeb, a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby program účinně podporoval práva spotřebitelů a zvyšování povědomí v této oblasti. Bere na vědomí závazek pokračovat v podpoře většího zapojení spotřebitelů do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb a opatření na podporu lepšího porozumění finančnímu sektoru. Vyzývá Komisi, aby na tuto činnost dále navazovala ve spolupráci s organizacemi spotřebitelů z celé EU; |
|
40. |
kromě toho zdůrazňuje potřebu zajistit odpovídající financování spotřebitelských organizací, aby mohly účinně hájit zájmy spotřebitelů a působit jako kvalifikované subjekty v rámci postupů kolektivního odškodnění. Upozorňuje na skutečnost, že se to týká zejména spotřebitelských organizací, a to obzvláště v menších členských státech; |
|
41. |
vítá zavedení zvláštní „oblasti potravin“ v novém programu pro jednotný trh. Jako největší výrobní odvětví v EU potřebuje potravinářský a nápojový průmysl silný, konkurenceschopný a udržitelný dodavatelský řetězec založený na stabilním regulačním rámci a lepším fungování vzájemného uznávání v neharmonizovaných oblastech; |
|
42. |
znovu opakuje svou žádost o přijetí politických opatření k povzbuzení a udržení rozvoje systémů výroby a spotřeby potravin, které podporují udržitelné výrobní postupy, čímž dochází ke snížení dopadu na životní prostředí a zvýšení bezpečnosti potravin díky kvalitním výrobkům za rozumné ceny, jak uvedl již ve svých předchozích stanoviscích (6); chce upozornit na to, že zadávání veřejných zakázek v oblasti potravin může být katalyzátorem pro směřování výroby potravin k udržitelnějším způsobům; doporučuje proto přijmout opatření usnadňující vzdělávání úředníků pro zadávání veřejných zakázek v oblasti potravin a vytváření sítí na podporu příslušných vnitrostátních, regionálních a místních orgánů; |
Přístup k plánování programů
|
43. |
bere na vědomí, že nový přístup k plánování programů navržený Komisí by měl v zásadě přinést lepší účinnost a úspory nákladů, poskytnout určitou míru flexibility v rámci rozpočtových položek, která umožní reagovat na měnící se okolnosti a zlepšovat poskytování a provedení; konstatuje, že je to záležitost především vnitřní správní koordinace a není jasné, zda jednotný přístup k plánování programů sám o sobě vytvoří nezbytné synergie a úspory nákladů; |
|
44. |
poznamenává, že rozpočtové položky obsažené v programu zasahují do oblasti řady generálních ředitelství, a táže se, jak to bude fungovat v praxi. Konstatuje, že dosažení cíle flexibility rozpočtových položek se může v praxi ukázat jako složité, jelikož doposud nebyly definovány potřebné struktury; |
|
45. |
zdůrazňuje nedostatek transparentnosti v rozpočtových položkách, neboť v některých případech jsou administrativní náklady jasně vymezeny, avšak v jiných nikoli. Navrhuje jasnější stanovení druhu rozpočtu pro technickou pomoc, aby byly odděleny náklady na plánování programů a náklady spojené s realizací samotných opatření. |
V Bruselu dne 5. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(59) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).
(59) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).
(1) Stanovisko VR – Zlepšování jednotného trhu (ECON-VI/010).
(2) Stanovisko VR – Balíček týkající se služeb: ekonomika služeb ve prospěch evropských občanů (ECON-VI/022).
(3) http://ec.europa.eu/growth/single-market/services/services-directive/implementation/evaluation_cs.
(4) Stanovisko VR – Budoucnost programu COSME po roce 2020: regionální a místní perspektiva (ECON-VI/027).
(5) Stanovisko VR – Podpora začínajících a rychle se rozvíjejících podniků v Evropě: místní a regionální perspektiva (ECON-VI/021).
(6) Stanovisko VR – Směrem k udržitelné politice EU v oblasti potravin (NAT-VI/014).
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/272 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Program Digitální Evropa (2021–2027)
(2019/C 86/14)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Čl. 2 písm. e)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Při zřizování sítě center pro digitální inovace je důležité dostatečně pokrýt všechny regiony. Cílem je, aby se centrum pro digitální inovace nacházelo v každém regionu. Stanovení možnosti konsorcia, které bude řídit centrum pro digitální inovace, by posílilo základnu sítě, neboť by do ní začlenilo několik zúčastněných stran, jako jsou univerzity, výzkumná centra, inovační centra atd.
Postup hodnocení by měl zajistit, že síť zůstane regionálně i tematicky dobře vyvážená a zároveň bude schopna poskytovat vysoce kvalitní služby. Postup pro výběr kandidátských subjektů by měl být řízen z hlediska celé sítě, aby mohla být mezi jednotlivými centry pro digitální inovace vytvořena účinná součinnost. To je další dobrý důvod pro to, aby konsorciu právních subjektů byla poskytnuta příležitost řídit centrum pro digitální inovace.
Požadavek na právní subjekt ukládá zbytečná omezení, a proto je potřeba poskytnout větší pružnost praktickým opatřením. Aby se vyzdvihl význam jednoduchých struktur, koordinace by mohla být svěřena rovněž právnímu subjektu v konsorciu nebo síti právních subjektů.
Pozměňovací návrh 2
Čl. 3 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Program má tento obecný cíl: podporovat digitální transformaci evropského hospodářství a společnosti a přinášet její výhody evropským občanům a podnikům. Program: |
Program má tento obecný cíl: podporovat digitální transformaci evropského hospodářství a společnosti na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni a přinášet její výhody evropským občanům a podnikům. Program: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Program Digitální Evropa, který je založen na zásadě subsidiarity, musí zahrnovat víceúrovňovou správu. Výsledků programu lze dosáhnout účinným prováděním na úrovni měst a regionů v úzké spolupráci mezi univerzitami, dalšími vzdělávacími zařízeními, výzkumnými institucemi i místním průmyslem. Víceúrovňová správa je důležitá z hlediska překonání inovačních rozdílů v Evropě. Například vysoce výkonné výpočetní ekosystémy v celé EU mohou být rozšířeny s pomocí programu Digitální Evropa na všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce.
Pozměňovací návrh 3
Čl. 5 písm. d) (nové) a e) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Umělá inteligence |
Umělá inteligence |
||||
|
Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 2. Umělá inteligence sleduje tyto operativní cíle: |
Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 2. Umělá inteligence sleduje tyto operativní cíle:
|
Odůvodnění
Přeměna na ekonomiku platforem je výsledkem digitalizace. Musíme vytvořit příhodné podmínky pro řešení této a dalších velkých společenských výzev. Je zapotřebí zohlednit měnící se úlohu měst, občanů a obchodní sféry.
V tomto vývoji je základem nezbytná kvalita a množství dat. Za prvé je nutné zajistit správné parametry pro měření kvality dat. Za druhé mohou být vytvořeny algoritmy pro posouzení kvality dat a pro určení vychýlených hodnot dat, která v rámci analýzy nebudou použita, a správných informací za účelem spolehlivějších výsledků algoritmů. Za třetí lze kvalitu dat zvýšit pomocí opatření určených ke zlepšení úplnosti, srovnatelnosti a včasnosti datových toků, které mají být použity v rámci digitálních služeb založených na umělé inteligenci na úrovni vnitrostátní a nižší než celostátní správy.
Tato opatření nejsou v programu Digitální Evropa výslovně uvedena, přestože text se zmiňuje o integritě a důvěrnosti dat a o obecné úloze softwarových knihoven a knihoven algoritmů.
Kvalitu a integritu dat je navíc třeba doplnit o opatření zaměřená na zachování integrity práv jednotlivců na jejich údaje a zajištění kvality v souvislosti se schopností udržet náležitou úroveň bezpečnosti dat a osobních údajů.
Pozměňovací návrh 4
Článek 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 4. Cíl Pokročilé digitální dovednosti podpoří rozvoj pokročilých digitálních dovedností v oblastech podporovaných tímto programem, čímž přispěje ke zvětšení talentového potenciálu Evropy a k větší profesionalitě, zvláště pokud jde o vysoce výkonnou výpočetní techniku, analýzu dat velkého objemu, kybernetickou bezpečnost, technologie distribuované účetní knihy, robotiku a umělou inteligenci. Finanční intervence sleduje tyto operativní cíle: |
Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 4. Cíl Pokročilé digitální dovednosti podpoří rozvoj pokročilých digitálních dovedností v oblastech podporovaných tímto programem , a to způsobem zohledňujícím rovnost žen a mužů , čímž přispěje ke zvětšení talentového potenciálu Evropy a k větší profesionalitě, zvláště pokud jde o vysoce výkonnou výpočetní techniku, analýzu dat velkého objemu, kybernetickou bezpečnost, technologie distribuované účetní knihy, robotiku a umělou inteligenci. Finanční intervence sleduje tyto operativní cíle: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Je důležité zajistit, aby budoucí systém vzdělávání v oblasti digitálních dovedností vzal v úvahu také hledisko rovnosti žen a mužů, a zajistil tak inkluzivní digitální společnost budoucnosti.
Pozměňovací návrh 5
Čl. 8 odst. 1 písm. a), g) a j) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita |
Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita |
||||
|
Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 5. Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita má tyto operativní cíle: |
Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 5. Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita má tyto operativní cíle: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Městské plánování, lesnictví a potraviny je třeba začlenit do seznamu pod písmeno a), neboť jsou důležité pro rozvoj celé společnosti. Inteligentní a udržitelná digitální řešení v oblastech udržitelného řízení městského rozvoje, přírodních zdrojů, produkce potravin a lesnictví hrají strategickou roli v řešení různých environmentálních výzev souvisejících se změnou klimatu.
Jak uvádí VR v prioritách pro své současné funkční období 2015–2020, při provádění plně funkčního jednotného digitálního trhu je potřeba přístup zdola nahoru, podnikatelské myšlení a cílené investice.
Pozměňovací návrh 6
Čl. 13 odst. 3 (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Součinnost s jinými programy Unie |
Součinnost s jinými programy Unie |
|
|
3. Program bude podporovat regionální a evropskou spolupráci a partnerství v zájmu rozšíření inovativních digitálních řešení a zajištění součinnosti s regionálními strategiemi. |
Odůvodnění
VR zdůrazňuje, že posouzení dopadu mnohokrát odkazuje na politiky a programy EU, jako například na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond plus (ESF+), Nástroj pro propojení Evropy atd., které mají zásadní význam pro dosažení cílů programu Digitální Evropa. Součinné využívání nástrojů EU a místních či regionálních mechanismů a financování je v politice EU silně zdůrazněno. V rámci tohoto programu Digitální Evropa však nejsou zavedeny žádné jasné postupy a mechanismy, které by řešily, jak zajistit souhru mezi těmito nástroji na všech úrovních správy. Není v něm ani zmínka o ustanoveních týkajících se partnerství nebo víceúrovňové správy. Proto je třeba do tohoto článku zahrnout důležitou úlohu regionů. Komise EU ve své politice poukazuje na klíčovou úlohu regionálních strategií pro inteligentní specializaci jako přirozeného nástroje k posílení spolupráce na regionální úrovni a evropských partnerství. Tento krok musí program Digitální Evropa podpořit.
Pozměňovací návrh 7
Čl. 16 odst. 1, 2, 3 a 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Centra pro digitální inovace |
Evropská centra pro digitální inovace |
||||
|
1. Během prvního roku provádění programu se zřídí výchozí síť center pro digitální inovace. |
1. Během prvního roku provádění programu se zřídí výchozí síť evropských center pro digitální inovace. Centra v této síti plní významnou regionální úlohu za účelem zintenzivnění evropské spolupráce. |
||||
|
2. Pro účely zřízení sítě uvedené v odstavci 1 jmenuje každý členský stát kandidátské subjekty prostřednictvím otevřeného a soutěžního procesu na základě těchto kritérií: |
2. Pro účely zřízení sítě uvedené v odstavci 1 jmenuje každý členský stát kandidátské subjekty prostřednictvím otevřeného a soutěžního procesu na základě těchto kritérií: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
||||
|
3. Komise přijme rozhodnutí o výběru subjektů tvořících výchozí síť. Komise zvolí tyto subjekty z kandidátských subjektů jmenovaných členskými státy na základě kritérií uvedených v odstavci 2 a těchto doplňujících kritérií: |
3. Komise přijme rozhodnutí o výběru subjektů tvořících výchozí síť. Komise zvolí tyto subjekty z kandidátských subjektů jmenovaných členskými státy na základě kritérií uvedených v odstavci 2 a těchto doplňujících kritérií: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
4. Další centra pro digitální inovace se vyberou na základě otevřeného a soutěžního procesu tak, aby se zajistilo co nejširší zeměpisné pokrytí v celé Evropě. Počet subjektů sítě je úměrný počtu obyvatel daných členských států a v každém členském státě musí být nejméně jedno centrum pro digitální inovace. K řešení zvláštních omezení, kterým čelí nejvzdálenější regiony EU, mohou být navrženy specifické subjekty, které jejich potřeby pokryjí. |
4. Další centra pro digitální inovace se vyberou na základě otevřeného a soutěžního procesu tak, aby se zajistilo co nejširší zeměpisné pokrytí v regionech v celé Evropě. Počet subjektů sítě je úměrný počtu obyvatel daných členských států a v každém členském státě musí být nejméně jedno centrum pro digitální inovace. K řešení zvláštních omezení, kterým čelí řídce osídlené a nejvzdálenější regiony EU, mohou být navrženy specifické subjekty, které jejich potřeby pokryjí. |
Odůvodnění
Pokud jde o urychlení digitální transformace, centra pro digitální inovace nejen vytvářejí, ale rovněž poskytují a pomáhají zavádět inovativní technologie ve veřejné správě a soukromých podnicích a podporují měnící se úlohu měst a regionů. Kromě toho, že centra pro digitální inovace poskytují přístup k těmto řešením, mohla by pomoci budovat odpovídající kapacity pro různé skupiny aktérů, aby tyto skupiny mohly zavádět inovativní technologická řešení v rámci svých digitálních platforem a podporovat návrhy na konkrétní infrastrukturu digitálních služeb využívající služby datové analýzy. Z těchto důvodů je třeba poukázat na výraznou evropskou povahu center pro digitální inovace, přičemž tato centra by se měla nazývat Evropská digitální centra.
Základními kritérii pro výběr nejlepších kandidátských subjektů jsou kapacity a kompetence v oblasti ověřovacích technologií a využití nejnovějších poznatků z oblasti výzkumu a vývoje.
Posouzení dopadu jednoznačně uvádí, že centra pro digitální inovace musí mít silný regionální rozměr (zejména v případě malých a středních podniků). To však není v legislativním návrhu zohledněno. Úspěch center pro digitální inovace by měl vycházet z účinné regionální spolupráce založené na regionálních strategiích, jako jsou strategie pro inteligentní specializaci.
Při zřizování sítě center pro digitální inovace je důležité dostatečně pokrýt všechny regiony; cílem je, aby se centrum pro digitální inovace nacházelo v každém regionu.
Postup hodnocení by měl zajistit, že síť zůstane regionálně i tematicky dobře vyvážená a zároveň bude schopna poskytovat vysoce kvalitní služby. Postup pro výběr kandidátských subjektů by měl být řízen z hlediska celé sítě, aby mohla být mezi jednotlivými centry pro digitální inovace vytvořena účinná součinnost.
Pozměňovací návrh 8
Čl. 20 odst. 1 písm. d) a e) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Kritéria pro přidělení |
Kritéria pro udělení grantu |
||||
|
Kritéria pro udělení grantu se definují v pracovních programech a ve výzvách k předkládání návrhů se zohledněním minimálně těchto prvků: |
Kritéria pro udělení grantu se definují v pracovních programech a ve výzvách k předkládání návrhů se zohledněním minimálně těchto prvků: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
VR upozorňuje na to, že 70 % právních předpisů EU se provádí na místní a regionální úrovni, a zdůrazňuje součinnost mezi různými programy EU, finančními nástroji a regionálními strategiemi. Regionální strategie pro inteligentní specializaci se ukázaly být užitečnými a významnými nástroji pro hospodářskou transformaci a pro sdílení osvědčených postupů prostřednictvím evropských partnerství.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
|
1. |
vítá legislativní návrh Evropské komise týkající se nového programu Digitální Evropa. Je to poprvé, co Komise navrhuje balíček, který začleňuje digitalizaci, výzkum a inovace do všech hlavních programů EU a do celoevropského společenského rozvoje. Klíčová úloha místních a regionálních orgánů při provádění programu Digitální Evropa by měla být zohledněna v rámci všech opatření k urychlení rozvoje jednotného digitálního trhu; |
|
2. |
poukazuje na stěžejní úlohu jednotlivců, podniků a dovedností při maximalizaci výhod, které jednotný digitální trh přinese. V souvislosti s prováděním programu Digitální Evropa VR zdůrazňuje, že dokončení jednotného digitálního trhu EU také vyžaduje jasné a stabilní právní prostředí a příhodné podmínky, které budou stimulovat inovace, řešit roztříštěnost trhu a umožní všem aktérům využít nové dynamiky trhů; |
|
3. |
zdůrazňuje klíčovou úlohu programu Digitální Evropa, který se stává spolehlivým investičním a rozvojovým programem pro využití příležitostí potřebných a vytvořených k dosažení plně funkčního jednotného digitálního trhu. Zásadní otázkou je, jak učinit program Digitální Evropa atraktivním natolik, aby města a regiony – se svým průmyslem, univerzitami a občany – urychlily celoevropskou digitální a hospodářskou transformaci prostřednictvím značného navýšení veřejných a soukromých investic do lidského a fyzického kapitálu; |
|
4. |
upozorňuje na důležitost odstranění regulačních překážek, omezení byrokracie a modernizace právních předpisů EU, což jsou klíčové faktory pro zajištění vysoce konkurenceschopného evropského průmyslu, spolu s potřebou zlepšit připravenost soukromého a veřejného sektoru na provádění digitálních inovací; |
|
5. |
vítá investice programu Digitální Evropa do pokročilé vysokokapacitní digitální infrastruktury, jako jsou sítě páté generace, které jsou nezbytné k zavedení digitálních služeb a technologií po celé Evropě. Rozhodující vliv při vytváření inovativních a konkurenceschopných digitálních služeb má širokopásmové připojení, a z toho důvodu VR požaduje rychlou standardizaci sítí páté generace, aby se zajistila interoperabilita telekomunikačních sítí; |
|
6. |
zdůrazňuje ústřední úlohu měst a regionů při poskytování digitálních služeb občanům a při vytváření a řízení digitální infrastruktury, jako je vytváření dat. Digitální služby nabízejí příležitosti pro společenské inovace, podnikání a tvorbu pracovních míst a podniků; |
|
7. |
žádá, aby program Digitální Evropa zohlednil a zajistil digitalizaci veřejné správy a služeb, a umožnil tak městům řešení společenských potřeb. To vyžaduje celounijní interoperabilitu a přístup k datům, technologiím a know-how; |
|
8. |
klade důraz na význam kvality a množství dat, což je zásadní pro dosažení cílů programu Digitální Evropa. Předchozí stanoviska VR zdůrazňují úlohu měst a regionů, pokud jde o harmonizaci, shromažďování, kvalitu, dostupnost a používání dat a o zajištění bezpečné a interoperabilní digitální infrastruktury pro přeshraniční toky dat v digitální ekonomice; |
|
9. |
klade důraz na význam umělé inteligence coby slibné technologie, kterou je třeba uplatnit v oblasti udržitelného růstu a společenských výzev. Umělou inteligenci je tedy třeba posílit, aby zajišťovala kvalitu dat a chránila osobní soukromí a zároveň umožňovala anonymní získávání dat a strojové učení a sloužila jako základ pro rozpoznávání vzorců; |
|
10. |
uznává, že knihovny umělé inteligence s daty jsou hlavním přínosem pro navrhování inteligentních veřejných služeb. Málo kvalitní data však mohou ovlivnit očekávaný dopad a účinnost služeb, a snížit tak potenciální přínos umělé inteligence. Vysoce kvalitní data jsou nezbytná, aby orgány veřejné správy mohly navrhovat, provádět a monitorovat dopad politik, které přijmou, na základě empirických důkazů a prostřednictvím využívání kapacit pro analýzu dat. To by posílilo transparentnost a odpovědnost veřejných opatření a pomohlo zlepšit účinnost politik. Data budou mít ohromný vliv na vytváření kultury znalostí, v níž se fakta stávají základem pro inteligentnější správu a proces tvorby politik, které jsou zaměřené na občany; |
|
11. |
žádá o náležité začlenění několika probíhajících opatření týkajících se ekonomiky založené na datech a společnosti řízené daty do programu Digitální Evropa. Tato opatření byla projednávána v rámci jednotného digitálního trhu v různých balíčcích opatření v oblasti dat: sdělení „Budování evropské ekonomiky založené na datech“ (COM(2017/9), rámec pro volný pohyb neosobních údajů v Evropské unii (2017/0228) a letos také třetí balíček opatření v oblasti dat. Tento třetí balíček zahrnuje sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“, který se zabývá problémem přístupu k datům soukromého sektoru pro účely veřejného zájmu (se seznamem hlavních zásad pro sdílení dat v oblasti obchodu mezi podniky a veřejnou správou) a obsahuje pokyny pro sdílení dat soukromého sektoru. Současně Komise přijala návrh na přepracované znění směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru; |
|
12. |
zdůrazňuje výsledky dialogu Komise se zúčastněnými stranami o sdělení „Budování evropské ekonomiky založené na datech“, zejména pak nalezení silné podpory pro neregulační opatření k maximalizaci a zprostředkování přístupu k datům v kontextu vztahů mezi podniky a opětovného použití těchto dat. Příkladem digitální transformace zdravotnictví může být to, že veřejná konzultace prověřila potřebu politických opatření na podporu digitálních inovací ke zlepšení kvality zdravotní péče v celé Evropě (potřeba, jíž Výbor věnuje zvláštní pozornost); |
|
13. |
vyzývá k využívání společných podniků, znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu a dalších iniciativ EU i evropských partnerství mezi regiony, a to jako mechanismů k provádění programu Digitální Evropa. Inteligentní a udržitelná digitální řešení hrají klíčovou úlohu při dosahování cílů na místní a regionální úrovni v oblasti udržitelného rozvoje a při řešení zásadních společenských problémů, jako je změna klimatu. Řešení vyžadují kvalitní vysoce výkonnou výpočetní techniku, řešení založená na umělé inteligenci a kybernetickou bezpečnost. Města a regiony je třeba podpořit, aby se staly průkopníky účasti v programu Digitální Evropa, zejména jakožto zkušební prostor pro nové aplikace. Digitalizace má rostoucí význam například v oblasti městského plánování, zejména v podobě regionálního informačního modelování; |
|
14. |
konstatuje, že plný přínos investic do digitálních technologií a platforem je třeba rozšířit na evropskou úroveň. Nezbytným předpokladem jsou investice do nadaných odborníků, ačkoli samy o sobě nejsou dostatečné. Občané musí být školeni a vybaveni náležitými digitálními dovednostmi. Jsou nutná zvláštní opatření na rekvalifikaci odborníků, aby bylo možné využít jejich specifické kompetence pro nové digitalizované úkony. V evropských vzdělávacích systémech je zajištění pokročilých digitálních dovedností žáků nezbytnou investicí, má-li být zachována kvalita budoucí evropské pracovní síly. Je zřejmé, že vzdělávání v oblasti STEAM (přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění, matematika) nabývá na významu. Program Digitální Evropa je třeba provádět v součinnosti s akčním plánem digitálního vzdělávání; |
|
15. |
zdůrazňuje, že je důležité, aby přeměna na ekonomiku digitálních platforem zajistila poskytování veřejných a soukromých služeb, které bude orientované na uživatele, digitální a interoperabilní již od fáze návrhu a bude v souladu se zásadou „pouze jednou“, pokud jde o vnitrostátní, regionální a místní správní orgány; |
|
16. |
uznává, že digitální platformy určené pro správní účely nejsou v právním textu programu Digitální Evropa výslovně uvedeny. Koncept těchto platforem však souvisí s cílem 5 programu, který se týká interoperability a provádění digitálních technologií veřejnou správou a soukromým sektorem. Podrobněji se o této věci píše rovněž v příloze 2 v souvislosti s činnostmi spojenými s interoperabilitou služeb veřejné správy, prováděním zásady „pouze jednou“ a infrastrukturou digitálních služeb; |
|
17. |
požaduje vybudování digitálních platforem pomocí vytváření obecných opětovně použitelných řešení v oblasti digitálního ověřování, důvěry a bezpečných služeb. Tato řešení jsou spojena s pokročilými opětovně použitelnými řešeními, která využívají metody založené na datech a na umělé inteligenci. To pomůže zajistit, aby byly veřejné služby mezi sebou propojené ve všech oblastech politiky a na všech úrovních veřejné správy. Také díky tomu budou služby veřejné správy inteligentnější, přizpůsobené specifickým potřebám uživatelů a dostupné na webových a mobilních platformách; |
|
18. |
doporučuje, aby se přeshraniční používání digitálních technologií zkombinovalo s odstraněním právních a dalších překážek pro tuto spolupráci, a odkazuje v této věci na článek 8 „Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita“; |
|
19. |
zdůrazňuje význam zřízení sítě center pro digitální inovace s odpovídajícím pokrytím pro všechny regiony. Ačkoli posouzení dopadu jednoznačně uvádí, že centra pro digitální inovace musí mít silný regionální rozměr (zejména v případě malých a středních podniků), v legislativním návrhu to není zohledněno. Výběr center pro digitální inovace by měl být otevřený a spolehlivý proces, který zahrnuje nejen jedno centrum pro digitální inovace, ale celou síť těchto center v každém členském státě, je-li relevantní. Centra pro digitální inovace je třeba vybírat na vnitrostátní úrovni a rovněž regionálně a tematicky vyváženým způsobem. Síť center pro digitální inovace by měla mít úzké vazby na ostatní sítě, jako jsou například síť EIT Digital a síť Enterprise Europe Network; |
|
20. |
zdůrazňuje význam umělé inteligence a vazby na smíšenou realitu, virtuální realitu, rozšířenou realitu, 3D technologie a robotiku, které budou vytvářet nový základ pro celosvětový obchod, ekonomiku platforem a výukové platformy. To pomůže zajistit rovný přístup k různému vzdělávacímu a kulturnímu obsahu a vytvářet inovativní platformy pro předávání znalostí pro rekvalifikaci pracovníků. Navíc tím bude podpořen udržitelný rozvoj, neboť se výrazně zmenší potřeba fyzicky existujících produktů a cestování a sníží se emise uhlíku; |
|
21. |
zdůrazňuje význam a úlohu bezpečnosti v digitální oblasti a upozorňuje na úlohu měst a regionů při boji s kyberkriminalitou a ochraně bezpečnosti dat; |
|
22. |
vítá ustanovení o třetích zemích přidružených k tomuto programu, zejména pokud jde o začleňování digitalizace do činností zaměřených na plnění cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů. To znamená, že se klade důraz na přidanou hodnotu prostřednictvím postoje založeného na spolupráci a otevřenosti v oblasti inovací a zavádění. Tím, že se revoluce v oblasti IKT zaměřuje na udržitelný růst, její specifická povaha umožňuje, aby EU hrála silnou celosvětovou úlohu v oblasti technologického know-how za účelem prosperity; |
|
23. |
uznává, že návrh Komise je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality. |
V Bruselu dne 5. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/282 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský sbor solidarity a nová strategie EU pro mládež
(2019/C 86/15)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
1. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Evropská unie je založena na solidaritě mezi svými občany a mezi svými členskými státy. Tato společná hodnota určuje její působení a vytváří nezbytnou jednotu při hledání východisek ze současných i budoucích společenských problémů, s jejichž řešením jsou mladí Evropané ochotni pomoci prostřednictvím projevů solidarity v praxi. |
Evropská unie je založena na solidaritě mezi svými občany a mezi svými členskými státy a také mezi místními a regionálními komunitami v členských státech . Tato společná hodnota určuje její působení a vytváří nezbytnou jednotu při hledání východisek ze současných i budoucích společenských problémů, s jejichž řešením jsou mladí Evropané ochotni pomoci prostřednictvím projevů solidarity v praxi a vynakládáním dlouhodobého solidárního úsilí, které je bude provázet po celý jejich další život . |
Odůvodnění
Vkládaný text vyzdvihuje roli místní a regionální úrovně v občanské angažovanosti mladých lidí a označuje tuto úroveň za první hlavní kontaktní místo, pokud jde o solidaritu.
Pozměňovací návrh 2
5. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Mladým lidem by měly být poskytovány snadno dostupné příležitosti k účasti na solidárních činnostech, které jim umožní vyjádřit odhodlání pracovat ku prospěchu komunit, získávat přitom užitečné zkušenosti, dovednosti a kompetence pro osobní, společenský, občanský a profesní rozvoj a pro rozvoj v oblasti vzdělání, a dosáhnout tak lepšího uplatnění na trhu práce. Tyto činnosti by měly rovněž podporovat mobilitu mladých dobrovolníků, stážistů a pracovníků. |
Mladým lidem by měly být poskytovány snadno dostupné příležitosti k účasti na solidárních činnostech, které jim umožní vyjádřit odhodlání pracovat ku prospěchu místních i regionálních komunit v běžných i mimořádných situacích , získávat přitom užitečné zkušenosti, dovednosti a kompetence pro osobní, společenský, občanský a profesní rozvoj a pro rozvoj v oblasti vzdělání, a dosáhnout tak lepšího uplatnění na trhu práce. Tyto činnosti by měly rovněž podporovat mobilitu mladých dobrovolníků, stážistů a pracovníků. |
Odůvodnění
Vložený text vyzdvihuje význam regionálního a místního aspektu odhodlání mladých Evropanů zejména v mimořádných situacích, kdy je zapotřebí humanitární pomoc.
Pozměňovací návrh 3
6. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Solidární činnosti, které budou mladým lidem nabízeny, by se měly vyznačovat vysokou kvalitou v tom smyslu, že by měly reagovat na nenaplněné společenské potřeby, přispívat k posilování komunit, poskytovat mladým lidem možnost získat cenné znalosti a kompetence, být pro mladé lidi finančně dostupné a být prováděny v bezpečných a zdravotně nezávadných podmínkách. |
Solidární činnosti, které budou mladým lidem nabízeny, by se měly vyznačovat vysokou kvalitou v tom smyslu, že by měly reagovat na nenaplněné společenské potřeby, včetně místních potřeb, přispívat k posilování místních a regionálních komunit, poskytovat mladým lidem možnost získat cenné znalosti a kompetence, být pro mladé lidi finančně dostupné a být prováděny v bezpečných a zdravotně nezávadných podmínkách. |
Odůvodnění
Slouží ke stvrzení důležitosti splnění potřeb společenství a nutnosti přeměnit dobrovolnickou činnost na různé formy podpory místních či regionálních komunit.
Pozměňovací návrh 4
7. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Evropský sbor solidarity poskytuje jednotné kontaktní místo pro solidární činnosti napříč Unií i mimo ni. Měl by být zajištěn soulad a doplňkovost s ostatními příslušnými politikami a programy Unie. Evropský sbor solidarity by měl stavět na silných stránkách a synergii předchozích i stávajících programů, k nimž patří zejména Evropská dobrovolná služba (1) a iniciativa Humanitární dobrovolníci EU (2). Doplňuje rovněž úsilí členských států zaměřené na podporu mladých lidí a usnadňování jejich přechodu ze škol do pracovního procesu v souladu se zárukami pro mladé lidi, jimž za tímto účelem – formou stáží nebo pracovních míst v oblastech spojených se solidaritou v rámci příslušného členského státu nebo v zahraničí – poskytne další příležitosti, jak se začít uplatňovat na trhu práce. Je zajištěna také doplňkovost se stávajícími sítěmi na úrovni Unie, které se vztahují k činnostem spadajícím pod Evropský sbor solidarity a k nimž patří evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti, EURES a Eurodesk. Dále by měla být zajištěna doplňkovost stávajících souvisejících režimů, a to zejména vnitrostátních solidárních režimů a režimů mobility pro mladé lidi, s Evropským sborem solidarity, přičemž v příslušných případech by měly být využity osvědčené postupy. |
Evropský sbor solidarity poskytuje jednotné kontaktní místo pro solidární činnosti napříč Unií i mimo ni. Měl by být zajištěn soulad a doplňkovost s ostatními příslušnými politikami a programy Unie tím, že bude uplatňován horizontální přístup a bude co nejvíce podporována meziodvětvová spolupráce . Evropský sbor solidarity by měl stavět na silných stránkách a synergii předchozích i stávajících programů, k nimž patří zejména Evropská dobrovolná služba (1) a iniciativa Humanitární dobrovolníci EU (2). Doplňuje rovněž úsilí členských států zaměřené na podporu mladých lidí a usnadňování jejich přechodu ze škol do pracovního procesu v souladu se zárukami pro mladé lidi, jimž za tímto účelem – formou stáží , učňovské přípravy nebo pracovních míst v oblastech spojených se solidaritou v rámci příslušného členského státu nebo v zahraničí – poskytne další příležitosti, jak se začít uplatňovat na trhu práce. Je zajištěna také doplňkovost se stávajícími sítěmi na úrovni Unie, které se vztahují k činnostem spadajícím pod Evropský sbor solidarity a k nimž patří evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti, EURES a Eurodesk , a také se sociálními sítěmi, jako je Evropské dobrovolnické centrum a Evropské fórum mládeže . Dále by měla být zajištěna doplňkovost stávajících souvisejících režimů, a to zejména vnitrostátních solidárních režimů a režimů mobility pro mladé lidi, s Evropským sborem solidarity, přičemž v příslušných případech by měly být využity osvědčené postupy a rozvoj synergií a neustálého přímého dialogu se všemi zainteresovanými místními a regionálními orgány a všemi subjekty (i meziregionálního významu), které již využily solidárních opatření a mohou díky svým zkušenostem předkládat návrhy a nabízet nové perspektivy týkající se solidarity . |
Odůvodnění
Komise by měla podporovat pokud možno meziodvětvový přístup a zaručit větší přímé zapojení místních a regionálních orgánů do spolupráce s Evropským sborem solidarity a neustálý dialog se subjekty, které jsou v tomto odvětví již činné a které již využily solidárních opatření.
Pozměňovací návrh 5
10. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Tyto činnosti by měly být ku prospěchu komunit a zároveň podporovat osobní, vzdělávací, sociální, občanský i profesní rozvoj jednotlivce a jež mohou mít podobu dobrovolnické činnosti, stáží a pracovních míst, projektů nebo vytváření sítí zaměřených na různé oblasti, jako je vzdělávání a odborná příprava, zaměstnanost, rovnost žen a mužů, podnikání, zejména sociální podnikání, občanství a demokratická angažovanost, životní prostředí a ochrana přírody, opatření v oblasti klimatu, předcházení katastrofám, připravenost a obnova, zemědělství a rozvoj venkova, zajištění potravin a nepotravinového materiálu, zdraví a dobré životní podmínky, tvořivost a kultura , tělesná výchova a sport , sociální pomoc a zabezpečení, přijímání a integrace státních příslušníků třetích zemí, územní spolupráce a soudržnost, jakož i přeshraniční spolupráce. Součástí těchto solidárních činností by měl být i významný vzdělávací a odborně vzdělávací rozměr díky příslušným aktivitám, jež mohou být účastníkům nabízeny před zahájením solidární činnosti, v jejím průběhu i po jejím skončení. |
Tyto činnosti by měly být ku prospěchu místních komunit a budování širšího společenství a zároveň podporovat osobní, vzdělávací, sociální, občanský i profesní rozvoj jednotlivce a jež mohou mít podobu dobrovolnické činnosti, učňovské přípravy, stáží a pracovních míst, projektů nebo vytváření sítí zaměřených na různé oblasti, jako je vzdělávání a odborná příprava, zaměstnanost, rovnost žen a mužů, podnikání, zejména sociální podnikání, občanství a demokratická angažovanost, životní prostředí a ochrana přírody, opatření v oblasti klimatu, předcházení katastrofám, připravenost a obnova, zemědělství a rozvoj venkova, zajištění potravin a nepotravinového materiálu, zdraví a dobré životní podmínky, tvořivost a kultura, tělesná výchova a sport, sociální pomoc a zabezpečení, přijímání a integrace státních příslušníků třetích zemí, územní spolupráce a soudržnost, zhodnocení a obnova místního a regionálního kulturního a uměleckého dědictví (ať již hmotného, či nehmotného), jakož i přeshraniční spolupráce. Součástí těchto solidárních činností by měl být i významný vzdělávací a odborně vzdělávací rozměr díky příslušným aktivitám, jež mohou být účastníkům nabízeny před zahájením solidární činnosti, v jejím průběhu i po jejím skončení. |
Odůvodnění
Evropský výbor regionů vyzdvihuje nutnost usnadnit účast místních a regionálních komunit a všech zainteresovaných subjektů prostřednictvím programů a také vzorců umožňujících zhodnocení a obnovu místního kulturního a uměleckého dědictví.
Pozměňovací návrh 6
11. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Dobrovolnické činnosti (v rámci Unie i mimo ni) představují významnou zkušenost v kontextu neformálního i informálního vzdělávání, která napomáhá osobnímu, sociálně vzdělávacímu a profesnímu rozvoji, aktivnímu občanskému životu a zaměstnatelnosti mladých lidí. Dobrovolnické činnosti by neměly mít negativní účinky na potenciální či již existující placené zaměstnání a ani by neměly být vnímány jako jeho náhrada. Komise a členské státy by měly v souvislosti s dobrovolnickými politikami v oblasti mládeže spolupracovat prostřednictvím otevřené metody koordinace. |
Dobrovolnické činnosti (v rámci Unie i mimo ni) představují významnou zkušenost v kontextu neformálního i informálního vzdělávání, která napomáhá osobnímu, sociálně vzdělávacímu a profesnímu rozvoji, aktivnímu občanskému životu a zaměstnatelnosti mladých lidí. Dobrovolnické činnosti by neměly mít negativní účinky na potenciální či již existující placené zaměstnání a ani by neměly být vnímány jako jeho náhrada. Komise a členské státy by měly v souvislosti s dobrovolnickými politikami v oblasti mládeže spolupracovat prostřednictvím otevřené metody koordinace a na základě určení společných nástrojů k předcházení tzv. nehlášenému zaměstnávání nebo zneužívání dobrovolnické činnosti s cílem neodměňovat mladé lidi zabývající se solidárními činnostmi . |
Odůvodnění
Výbor regionů připomíná nutnost zavést koordinaci mezi Komisí a členskými státy a nástroje, které umožní jasně vymezit hranice mezi dobrovolnou činností a solidární činností placenou či podporovanou z prostředků programu.
Pozměňovací návrh 7
12. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Stáže a pracovní místa v oblastech spojených se solidaritou mohou mladým lidem nabídnout další příležitosti, jak se začít uplatňovat na trhu práce a přispívat přitom k řešení zásadních společenských problémů . Tím lze přispět ke zvýšení zaměstnatelnosti a produktivity mladých lidí a zároveň jim usnadnit přechod ze vzdělávacího do pracovního procesu, což je klíčové pro jejich možnosti na trhu práce. Stáže nabízené v rámci Evropského sboru solidarity by se měly řídit zásadami kvality uvedenými v doporučení Rady k rámci kvality stáží (1). Nabízené stáže a pracovní místa představují pro mladé lidi odrazový můstek ke vstupu na trh práce, a měly by tedy být spojeny s příslušnou podporou poskytovanou po umístění. Stáže a pracovní místa zprostředkovávají příslušní aktéři trhu práce, zejména veřejné i soukromé služby zaměstnanosti, sociální partneři a obchodní komory, odměňují je zúčastněné organizace. Jakožto zúčastněné organizace by měly být schopny požádat o finanční podporu prostřednictvím příslušného prováděcího orgánu Evropského sboru solidarity ve své roli prostředníka mezi mladými účastníky a zaměstnavateli, kteří nabízejí stáže a pracovní činnosti v oblastech spojených se solidaritou. |
Stáže a učňovská a pracovní místa v oblastech spojených se solidaritou mohou mladým lidem nabídnout další příležitosti, jak se začít uplatňovat na trhu práce a také jak si v dlouhodobém horizontu osvojit solidární přístup i v soukromém životě . Tím lze přispět ke zvýšení zaměstnatelnosti a produktivity mladých lidí a zároveň jim usnadnit přechod ze vzdělávacího do pracovního procesu, což je klíčové pro jejich možnosti na trhu práce. Učňovská příprava a stáže nabízené v rámci Evropského sboru solidarity by se měly řídit zásadami kvality uvedenými v doporučení Rady k rámci kvality stáží (1), a měly by tedy být spojeny s příslušnou podporou poskytovanou po umístění. Stáže a učňovská a pracovní místa zprostředkovávají příslušní aktéři trhu práce, zejména veřejné i soukromé služby zaměstnanosti, sociální partneři , zainteresované místní a regionální orgány, které mají větší povědomí o skutečných potřebách daného regionu, a obchodní komory, odměňují je zúčastněné organizace. Jakožto zúčastněné organizace by měly být schopny požádat o finanční podporu prostřednictvím příslušného prováděcího orgánu Evropského sboru solidarity ve své roli prostředníka mezi mladými účastníky a zaměstnavateli, kteří nabízejí stáže a učňovské a pracovní činnosti v oblastech spojených se solidaritou. |
Odůvodnění
Výbor regionů uznává hodnotu těchto stáží jakožto nástrojů, které mají mladým lidem usnadnit vstup na trh práce, současně však zdůrazňuje potřebu stabilního a pravidelného dialogu s veřejnými a soukromými subjekty na místní a regionální úrovni, které jsou schopny podchytit skutečné sociální potřeby na svém území.
Pozměňovací návrh 8
13. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Iniciativní duch mladých lidí je významným přínosem pro společnost i pro trh práce. Evropský sbor solidarity napomáhá rozvoji tohoto aspektu tím, že bude mladým lidem poskytovat možnost vytvořit a uskutečnit jejich vlastní projekty zaměřené na řešení specifických problémů ve prospěch jejich lokálních komunit. Tyto projekty představují příležitost vyzkoušet nápady a podpořit mladé lidi v tom, aby se sami stali původci solidárních činností. Kromě toho slouží tyto projekty jako odrazový můstek pro další účast v solidárních činnostech a mohly by být prvním krokem k pobídnutí účastníků Evropského sboru solidarity k tomu, aby se stali samostatně výdělečně činnými osobami nebo aby zakládali sdružení, nevládní organizace či jiné subjekty působící v oblasti solidarity a v neziskovém a mládežnickém sektoru. |
Iniciativní duch mladých lidí je významným přínosem pro společnost i pro trh práce. Evropský sbor solidarity napomáhá rozvoji tohoto aspektu tím, že bude mladým lidem poskytovat možnost vytvořit a uskutečnit jejich vlastní projekty zaměřené na řešení specifických problémů ve prospěch jejich lokálních komunit. Tyto projekty představují příležitost vyzkoušet nápady a podpořit mladé lidi v tom, aby se sami stali původci solidárních činností ve prospěch místních komunit, a stimulovat občanskou angažovanost, což rovněž přispěje k boji proti sociálnímu vyloučení a proti migraci z venkovských oblastí do měst . Kromě toho slouží tyto projekty jako odrazový můstek pro další účast v solidárních činnostech a mohly by být prvním krokem k pobídnutí účastníků Evropského sboru solidarity k tomu, aby se stali samostatně výdělečně činnými osobami nebo aby zakládali sdružení, nevládní organizace či jiné subjekty působící v oblasti solidarity a v neziskovém a mládežnickém sektoru. |
Odůvodnění
Výbor regionů vyzdvihuje význam solidární strategie, která by měla vybízet mladé lidi k tomu, aby následně také prováděli nezávislé podnikatelské činnosti, které budou ku prospěchu místních komunit a budou zaměřeny na větší začlenění.
Pozměňovací návrh 9
14. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Mladí lidé a organizace účastnící se činností Evropského sboru solidarity by měli mít pocit, že náležejí ke komunitě jednotlivců a organizací, jejichž posláním je podpora solidarity v celé Evropě. Zúčastněné organizace zároveň potřebují podporu, která jim umožní zvyšovat kapacity a nabízet tak narůstajícímu počtu účastníků kvalitní činnosti. Evropský sbor solidarity podporuje činnosti spojené s vytvářením sítí a zaměřené na posilování zapojení mladých lidí i organizací do této komunity , na posilování ducha Evropského sboru solidarity i na podněcování výměny užitečných zkušeností a postupů. Tyto činnosti přispívají také ke zvyšování povědomí veřejnosti a soukromých aktérů o Evropském sboru solidarity a k získávání zpětné vazby od účastníků a zúčastněných organizací ohledně provádění Evropského sboru solidarity. |
Mladí lidé a organizace účastnící se činností Evropského sboru solidarity by měli mít pocit, že náležejí ke komunitě jednotlivců a organizací, jejichž posláním je podpora solidarity v celé Evropě. Zúčastněné organizace zároveň potřebují podporu, která jim umožní zvyšovat kapacity a nabízet tak narůstajícímu počtu účastníků kvalitní činnosti. Evropský sbor solidarity podporuje činnosti spojené s vytvářením sítí a zaměřené na posilování zapojení mladých lidí i organizací, na posilování ducha Evropského sboru solidarity i na podněcování výměny užitečných zkušeností a postupů. Tyto činnosti přispívají také ke zvyšování povědomí veřejnosti a soukromých aktérů o Evropském sboru solidarity a k získávání zpětné vazby od účastníků a zúčastněných organizací ohledně provádění Evropského sboru solidarity a jeho schopnosti reagovat na potřeby a očekávání místních komunit . |
Odůvodnění
Zásadní význam má aktivní spolupráce mezi Evropským sborem solidarity a všemi zainteresovanými stranami, aby bylo možné nejen reagovat na každou žádost o podání informací o těchto partnerech, ale také zasílat aktualizace a sdělení, což může zaručit integrovanější přístup k projektům a zvýšení jejich kvality.
Pozměňovací návrh 10
15. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Zvláštní pozornost by měla být věnována zajišťování kvality činností a dalších příležitostí nabízených v rámci Evropského sboru solidarity, zejména prostřednictvím nabídky školení, jazykové podpory, pojištění, administrativní podpory a podpory po dokončení činnosti pro účastníky i uznávání znalostí, dovedností a kompetencí získaných během činnosti v rámci Evropského sboru solidarity. Bezpečnost a ochrana dobrovolníků má i nadále prvořadý význam a dobrovolníci by neměli být vysíláni na operace prováděné v místě dění mezinárodních a vnitrostátních ozbrojených konfliktů. |
Zvláštní pozornost by měla být věnována zajišťování kvality činností a dalších příležitostí nabízených v rámci Evropského sboru solidarity, zejména prostřednictvím nabídky školení, jazykové podpory, pojištění, administrativní podpory a podpory po dokončení činnosti pro účastníky i uznávání znalostí, dovedností a kompetencí získaných během činnosti v rámci Evropského sboru solidarity , a to na základě zvláštních kritérií pro vydávání osvědčení . Do dobrovolnických činností by měly být zapojeny ziskové i neziskové organizace, nadace, neziskové subjekty a sociální sdružení a podniky. Měla by být vypracována zvláštní pravidla pro tzv. pracovní stáže, která umožní podporovat solidární projekty prostřednictvím případných daňových úlev či snížení daní z vlastní iniciativy členských států. Bezpečnost a ochrana dobrovolníků má kromě toho i nadále prvořadý význam a dobrovolníci by neměli být vysíláni na operace prováděné v místě dění mezinárodních a vnitrostátních ozbrojených konfliktů. |
Odůvodnění
Výbor regionů opětovně poukazuje na nutnost, aby všechny subjekty, které uskutečňují projekty v rámci Evropského sboru solidarity, podporovaly dobrovolnou činnost, stáže, učňovskou přípravu a placené zaměstnávání a aby se mj. zvážilo, zda by členské státy těmto subjektům mohly za odměnu poskytovat daňové úlevy či jim povolit snížení daní.
Pozměňovací návrh 11
18. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Jakýkoliv subjekt, který má zájem se zapojit do činnosti Evropského sboru solidarity, by měl po splnění příslušných podmínek obdržet značku kvality. Postup, který vede k udělení značky kvality, by měl být prováděcími orgány Evropského sboru solidarity vykonáván průběžně. Udělená značka kvality by měla být periodicky posuzována, a pokud by v kontextu provedených kontrol bylo zjištěno neplnění podmínek, jež vedly k jejímu udělení, mohla by být odebrána. |
Jakýkoliv subjekt, který má zájem se zapojit do činnosti Evropského sboru solidarity, by měl po splnění příslušných podmínek obdržet značku kvality. K těmto podmínkám by mělo patřit posouzení míry vnímavosti takového subjektu vůči místním a regionálním potřebám, existence integrovaného přístupu a aktivní a přínosná spolupráce se všemi místními a regionálními orgány či jinými sdruženími nebo subjekty působícími v oblasti solidarity. Postup, který vede k udělení značky kvality, by měl být prováděcími orgány Evropského sboru solidarity vykonáván průběžně , a to v úzké spolupráci s národními agenturami a se zohledněním oblastí, v nichž se solidarita v jednotlivých členských státech rozvíjí nejvíce . Udělená značka kvality by měla být periodicky posuzována, a pokud by v kontextu provedených kontrol bylo zjištěno neplnění podmínek, jež vedly k jejímu udělení, mohla by být odebrána. |
Odůvodnění
Výbor regionů zdůrazňuje, že je důležité co nejvíce zapojit národní agentury, již existující organizace nebo instituce místního a regionálního významu působící v oblasti solidarity, jako jsou například nesčetné sportovní svazy, které podporují inovativní dobrovolnické iniciativy. Podpoří se tak integrovaný přístup a spolupráce se subjekty, které se chtějí angažovat v Evropském sboru solidarity, na všech správních úrovních.
Pozměňovací návrh 12
22. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Prováděcím orgánům, zúčastněným organizacím a mladým lidem účastnícím se činnosti Evropského sboru solidarity by měla být k dispozici centra zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem zvýšit kvalitu provádění činností Evropského sboru solidarity a také zdokonalit identifikaci a uznávání kompetencí získaných prostřednictvím těchto činností, včetně vydávání pasů mládeže . |
Prováděcím orgánům, zúčastněným organizacím a mladým lidem účastnícím se činnosti Evropského sboru solidarity by měla být k dispozici centra zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem zvýšit kvalitu provádění činností Evropského sboru solidarity a také zdokonalit identifikaci a uznávání kompetencí získaných prostřednictvím těchto činností, díky vydávání jedinečných osvědčení Evropského sboru solidarity udělovaných po ukončení činnosti a s využitím nástrojů jako Youthpass nebo Europass, nebo předpisů týkajících se odborné učňovské přípravy, s cílem určit a definovat takto nabyté znalosti a schopnosti . |
Odůvodnění
Výbor regionů uznává, že je důležité ještě více mladým dobrovolníkům usnadnit hledání zaměstnání tím, že jim bude po ukončení činnosti uděleno jedinečné osvědčení Evropského sboru solidarity, v němž budou popsány nabyté dovednosti a specifické parametry hodnocení a jež budou moci uplatnit ve své profesní činnosti na národní i mezinárodní úrovni.
Pozměňovací návrh 13
27. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Evropský sbor solidarity se zaměřuje na mladé lidi ve věku 18–30 let a předpokladem pro jejich účast na činnostech, které nabízí Evropský sbor solidarity, by měla být registrace na portálu Evropského sboru solidarity. |
Evropský sbor solidarity se zaměřuje na mladé lidi ve věku 18–30 let , bez jakéhokoli omezení z důvodu jejich sociálního původu, ekonomických možností či studijních úspěchů, a předpokladem pro jejich účast na činnostech, které nabízí Evropský sbor solidarity, by měla být registrace na portálu Evropského sboru solidarity a možnost absolvovat prostřednictvím tohoto portálu vícejazyčné online školení v rámci přípravy na zvolenou solidární činnost, jehož smyslem je mj. určit oblast působnosti, v níž by mohli co nejvíce zužitkovat své ambice v oblasti solidarity a díky níž by do budoucna mohli být pro trh práce atraktivnější . |
Odůvodnění
Výbor regionů navrhuje vytvořit vícejazyčný portál, z něhož by bylo možné stahovat konkrétní informační a vzdělávací materiály pro různé kategorie navrhovaných solidárních činností, a podpořit tak zainteresované mladé lidi při jejich výběru a zvýšit jejich budoucí atraktivitu pro trh práce.
Pozměňovací návrh 14
28. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby činnosti podporované Evropským sborem solidarity byly dostupné všem mladým lidem, a zejména těm nejvíce znevýhodněným. Měla by být zavedena zvláštní opatření pro prosazování společenského začlenění a pro zapojení znevýhodněných mladých lidí a také pro to, aby byla brána v potaz omezení daná odlehlostí řady venkovských oblastí a nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území. Podobně by se měly zúčastněné země snažit přijmout veškerá příslušná opatření pro odstranění právních a administrativních překážek, které brání řádnému fungování Evropského sboru solidarity. To by mělo vyřešit, pokud je to možné a aniž by tím bylo dotčeno schengenské acquis a právo Unie týkající se vstupu a pobytu občanů třetích zemí, administrativní problémy, které způsobují potíže při získávání víz a povolení k pobytu, jakož i při vydávání evropského průkazu zdravotního pojištění v případě přeshraničních činností v rámci Evropské unie. |
Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby činnosti podporované Evropským sborem solidarity byly dostupné všem mladým lidem, a zejména těm nejvíce znevýhodněným. Měla by být zavedena zvláštní opatření pro prosazování společenského začlenění a pro zapojení znevýhodněných mladých lidí , mimo jiné i mladých lidí se zdravotním postižením, a také pro to, aby byla brána v potaz omezení daná odlehlostí řady venkovských oblastí a nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území. Podobně by se měly zúčastněné země snažit přijmout veškerá příslušná opatření pro odstranění právních a administrativních překážek, které brání řádnému fungování Evropského sboru solidarity. To by mělo vyřešit, pokud je to možné a aniž by tím bylo dotčeno schengenské acquis a právo Unie týkající se vstupu a pobytu občanů třetích zemí, administrativní problémy, které způsobují potíže při získávání víz a povolení k pobytu, jakož i při vydávání evropského průkazu zdravotního pojištění v případě přeshraničních činností v rámci Evropské unie. |
Odůvodnění
Účelem vloženého textu je podtrhnout začlenění mladých lidí se zdravotním postižením do činností Evropského sboru solidarity, zejména v souladu s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala.
Pozměňovací návrh 15
Kapitola III – článek 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Dobrovolnická činnost, jak se uvádí v čl. 4 odst. 1 písm. a), zahrnuje složku učení a odborné přípravy, nenahrazuje stáže nebo pracovní místa, nepovažuje se za zaměstnání a je založena na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti. |
Dobrovolnická činnost, jak se uvádí v čl. 4 odst. 1 písm. a), zahrnuje složku učení a odborné přípravy, nenahrazuje stáže nebo pracovní místa, nepovažuje se za zaměstnání a je založena na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti či učňovské přípravě nebo na jiné formě dohody, v níž je vyčerpávajícím způsobem popsána plánovaná činnost . |
Odůvodnění
V návrhu Komise by měly být uznány všechny typy dobrovolnické činnosti zainteresovaných subjektů, ať již veřejných či soukromých a ziskových či neziskových, což je v plném souladu se solidární povahou, která je pro dobrovolnickou činnost typická. Zásadně důležité je navrhnout monitorovací nástroje, aby se zabránilo nejistým zaměstnáním, nehlášené práci a zneužívání dobrovolnické činnosti k vyhýbání se povinnosti dotyčné subjekty odměňovat. Je třeba využívat nejinovativnější a nejoriginálnější příspěvky a odměňovat nejdynamičtější a nejaktivnější subjekty.
Pozměňovací návrh 16
Kapitola VI – čl. 16 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Jako jedno z kritérií hodnocení je třeba vzít v úvahu také případné začleňující formy spolupráce zainteresovaného subjektu s organizacemi, které se již angažují v podpoře politiky v oblasti mládeže, například se sportovními svazy, které jsou nepochybně stále důležitější a atraktivnější. V tomto ohledu bude obzvlášť oceněna spolupráce s koordinátorem EU pro mládež a potenciální účast na platformě strategie EU pro mládež, jejíž vytvoření bylo navrženo ve sdělení Komise COM(2018) 269 final. |
Odůvodnění
Výbor regionů vítá návrh Evropské komise na vytvoření funkce koordinátora EU pro mládež a zřízení platformy strategie EU pro mládež a doufá, že bude vybudována síť pro nepřetržitou spolupráci a bude naplánován harmonogram pracovních setkání mezi tímto koordinátorem a Výborem regionů, aby bylo možné účinně zapojit všechny evropské místní a regionální orgány.
Pozměňovací návrh 17
Kapitola VI – článek 17
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Přístup k financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity |
Přístup k financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity |
|
Každý veřejný či soukromý subjekt se sídlem v zúčastněné zemi, jakož i mezinárodní organizace mohou požádat o financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity. V případě činností uvedených v článcích 7, 8 a 11 musí zúčastněná organizace obdržet značku kvality jako předpoklad pro získání finančního krytí z prostředků pro Evropský sbor solidarity. V případě solidárních projektů uvedených v článku 9 může o financování požádat rovněž fyzická osoba jménem neformální skupiny účastníků Evropského sboru solidarity. |
Každý veřejný či soukromý subjekt se sídlem v zúčastněné zemi, jakož i mezinárodní organizace mohou požádat o financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity. V případě činností uvedených v článcích 7, 8 a 11 musí zúčastněná organizace obdržet značku kvality jako předpoklad pro získání finančního krytí z prostředků pro Evropský sbor solidarity. V případě solidárních projektů uvedených v článku 9 může o financování požádat rovněž fyzická osoba jménem neformální skupiny účastníků Evropského sboru solidarity. V každém případě by měly být zvýhodněny projekty, které mají vysokou přidanou hodnotu, pokud jde o regionální a místní rozměr. |
Odůvodnění
Účelem vloženého textu je vyzdvihnout projekty s výrazným dopadem na regionální a místní realitu.
Pozměňovací návrh 18
Kapitola XI – čl. 28 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Komise by měla co nejvíce podporovat vnitrostátní orgány a národní agentury při šíření informací o všech iniciativách navrhovaných v rámci Evropského sboru solidarity, a prosazovat tak, aby místní a regionální orgány získávaly co nejvíce informací a aby ve fázi registrace a následného žádání o finanční prostředky měly k dispozici náležitou přímou i nepřímou technickou pomoc. |
Odůvodnění
Je nutné více stimulovat zapojení místních a regionálních subjektů a zaručit jejich aktivnější účast a dostupnost neustále aktualizované sítě, mj. pro účely veškeré informační a vzdělávací technické podpory.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
Obecné připomínky – strategie EU pro mládež
|
1. |
opakovaně zdůrazňuje, že je nutné propojit politiku v oblasti mládeže se všemi politikami Evropské unie prostřednictvím horizontálního přístupu a podporováním meziodvětvové, meziregionální a přeshraniční spolupráce; |
|
2. |
vítá návrh Evropské komise vytvořit funkci koordinátora EU pro mládež a zřídit platformu strategie EU pro mládež, posílit význam této platformy z hlediska informací a učinit z ní platformu pro neustálý a účinný dialog se všemi zainteresovanými stranami; |
|
3. |
doufá, že budou naplánována pravidelná setkání s koordinátorem EU pro mládež a že bude uznána oficiální spolupráce mezi ním a Výborem regionů, jehož úkolem je tlumočit všechny sociální potřeby místní a regionální úrovně související s politikou v oblasti mládeže; |
|
4. |
vítá nový program práce s mládeží, vyzdvihuje jeho značný sociální význam pro mladé lidi pocházející z nejrůznějších společenských vrstev – mj. ty, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a ty, kteří jsou příslušníky autochtonních národnostních a jazykových menšin – a upozorňuje na nutnost většího zapojení mladých lidí, včetně těch nejzranitelnějších, prostřednictvím obnoveného dialogu EU s mládeží; |
|
5. |
doporučuje co nejvíce zapojit mladé lidi pocházející ze všech společenských vrstev s cílem zaručit rovné příležitosti, začlenění do společnosti a podporu při hledání zaměstnání a zaručit jim aktivní účast v nejdynamičtějších odvětvích, např. ve sportu; |
|
6. |
hodnotí kladně systematické sledování výdajů EU na různé programy financování pro mládež a doufá, že v budoucnosti budou finanční prostředky určené na politiky v oblasti mládeže dlouhodobě dále navyšovány. Tento aspekt je zvlášť důležitý rovněž pro ty členské státy či regiony EU, které jsou nejvíce zasaženy odlivem mozků; |
Evropský sbor solidarity
|
7. |
doporučuje posílit prostřednictvím různých možností financování a komunikace dobrovolnickou činnost na místní úrovni, přičemž podotýká, že řada mladých lidí se účastní projektů místních komunit, jež by měly být posíleny, pokud jde o politickou a občanskou angažovanost, sociální začlenění a boj proti migraci z venkovských oblastí do měst (1); |
|
8. |
požaduje jasné vymezení mezi dobrovolnickou a profesní složkou činnosti Evropského sboru solidarity, aby se zabránilo nejistým a neplaceným zaměstnáním. Uznává nicméně komplementaritu obou složek; |
|
9. |
znovu poukazuje na to, že je důležité ocenit dovednosti získané díky dobrovolnické činnosti vydáváním zvláštních osvědčení Evropského sboru solidarity a využívat taktéž různé nástroje hodnocení, jako jsou Youthpass a Europass, nebo určující kritéria pro učňovskou přípravu; |
|
10. |
požaduje účinné monitorování zúčastněných organizací, aby byly v plném rozsahu dodržovány zásady a normy uvedené v doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (2); |
|
11. |
vyzývá k tomu, aby byla stanovena zvláštní kritéria pro hodnocení projektů s účastí zemí zapojených do předvstupního procesu, jejichž problémy z minulosti se mohly negativně odrazit ve vnímání solidární angažovanosti a dobrovolnické činnosti a tím negativně ovlivnit postoj mladých lidí k těmto hodnotám; |
Konkrétní připomínky
|
12. |
souhlasí s cílem Komise zvýšit dopad strategie EU pro mládež na místní úrovni; |
|
13. |
souhlasí s významem funkce koordinátora EU pro mládež a jeho strategickou úlohou při pravidelných setkáních s Výborem regionů a s posílením vzdělávacích a informačních kanálů zapojujících zainteresované národní agentury; |
|
14. |
uznává mj. důležitost soukromého sektoru pro tzv. pracovní stáže, při němž se však požaduje, aby byly solidární činnosti vždy náležitě odměňovány; |
|
15. |
domnívá se, že v zájmu zaručení co nejvyšší kvality při uskutečňování projektů je rozhodující co nejvíce urychlit fázi jejich hodnocení, což zúčastněným organizacím umožní rychlejší přístup k finančním prostředkům a uplatňování jednoduchých, nekomplikovaných a flexibilních postupů registrace projektů, přičemž je třeba mít obzvlášť na zřeteli ty organizace, které mají omezený přístup k internetu nebo se potýkají např. s jazykovými problémy; |
|
16. |
upozorňuje na to, že v zájmu zaručení co největšího informování o Evropském sboru solidarity na místní a regionální úrovni je důležitý neustálý kontakt s vnitrostátními zainteresovanými stranami a konkrétní a účinné propagování nabízených solidárních příležitostí; |
|
17. |
doufá, že při udělování označení kvality budou oceněny nejoriginálnější a nejúčinnější dobrovolnické činnosti (např. činnosti prováděné ve spolupráci a v součinnosti se sportovními svazy), které mohou mladé lidi motivovat k tomu, aby se solidárně angažovali po celý svůj život, a doufá rovněž, že budou zúčastněné organizace moci využívat různých daňových úlev poskytovaných z vlastní iniciativy členských států; |
|
18. |
zdůrazňuje, že návrh týkající se Evropského sboru solidarity by měl být prováděn v souladu se zásadou subsidiarity. Zapojení místních a regionálních orgánů do fáze provádění tohoto návrhu je velmi důležité. Vyzývá Komisi, aby zohlednila potřeby a očekávání místních komunit, neboť jsou blíže dotčeným osobám. Zdůrazňuje, že všeobecné a odborné vzdělávání a mládež spadají do působnosti členských států a v souladu s článkem 6 SFEU musí Evropská unie podporovat, koordinovat nebo doplňovat činnosti jednotlivých zemí, neboť podpora zaměstnanosti je záležitostí společného zájmu. Úspěšnost příslušných opatření EU, která musejí být v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, tudíž závisí na spolupráci s místními a regionálními orgány; |
|
19. |
vyjadřuje politování nad tím, že na evropské úrovni neexistuje společná a jednotná definice „sociálních podniků“, od nichž se nicméně v návrhu nařízení požaduje náležitý dosah, publicita a šíření příležitostí a výsledků činností podporovaných programem (38. bod odůvodnění) a podpora činností v rámci Evropského sboru solidarity; |
|
20. |
navrhuje, aby byly do hodnocení solidárních činností začleněny mj. společné parametry pro dobrovolnickou činnost uznávané Evropským dobrovolnickým centrem. |
V Bruselu dne 6. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“) (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 1).
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“) (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 1).
(1) Doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (Úř. věst. C 153, 2.5.2018, s. 1).
(1) Doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (Úř. věst. C 153, 2.5.2018, s. 1).
(1) Pro příklad lze uvést nedávnou zkušenost italského regionu Lombardie, kde byly v oblasti mládeže úspěšně propagovány iniciativy na podporu sportu s velkým solidárním významem (Lega Civica).
(2) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-6779-2018-INIT/cs/pdf.
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/295 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Sousedství a svět
(2019/C 86/16)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci
Pozměňovací návrh 1
(COM(2018) 460 final) 25. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Zatímco demokracie a lidská práva včetně rovnosti žen a mužů a posilování postavení žen by měly být zohledňovány po celou dobu provádění tohoto nařízení, pomoc Unie v rámci tematických programů pro lidská práva a demokracii a organizace občanské společnosti by měla mít zvláštní doplňující a dodatečnou úlohu, která vyplývá z její globální povahy a z nezávislosti akcí na souhlasu vlád a orgánů veřejné moci dotčených třetích zemí. |
Zatímco demokracie a lidská práva včetně rovnosti žen a mužů a posilování postavení žen by měly být zohledňovány po celou dobu provádění tohoto nařízení, pomoc Unie v rámci tematických programů pro lidská práva a demokracii, organizace občanské společnosti a místní a regionální orgány by měla mít zvláštní doplňující a dodatečnou úlohu, která vyplývá z její globální povahy a z nezávislosti akcí na souhlasu vlád a orgánů veřejné moci dotčených třetích zemí. |
Odůvodnění
Tento návrh stanoviska se vyslovuje pro to, aby byl pro místní a regionální orgány vytvořen zvláštní, samostatný program s rozpočtem vyčleněným na rozvojovou spolupráci a také aby byly zohledňovány v rámci celého plánování programu jako příjemci, jak tomu bylo ve VFR na stávající období v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci. Ačkoli rozpočtová položka pro místní orgány v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci nebyla zcela vyčerpána, až příliš rychle se dospělo k závěru, že tato skutečnost souvisela s nedostatečnou kapacitou místních a regionálních orgánů. Podstatnější roli mohly sehrát jiné důvody, např. přísné požadavky na spolufinancování a složité postupy podávání žádostí. Tak či onak by orgány EU měly poskytnout prostor ke zlepšení, a nikoliv se rozhodnout pro přímé zrušení.
Kromě toho je stěžejní, aby i nadále existovaly nebo byly zřízeny silné mechanismy koordinace mezi občanskou společností, místními orgány a orgány EU, aby bylo možné dosahovat cílů rozvojové politiky EU a cílů udržitelného rozvoje. Proto je třeba zmínit v jedné větě v tomto článku organizace občanské společnosti a místní a regionální orgány.
Pozměňovací návrh 2
(COM(2018) 460 final) 26. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Organizace občanské společnosti by měly zahrnovat celou řadu aktérů s různými úlohami a mandáty, jež zahrnuje všechny nestátní neziskové subjekty, které jsou nestranné a nenásilné, a jejichž prostřednictvím se občané sdružují, aby sledovali společné cíle a ideály, ať již politické, kulturní, sociální nebo hospodářské. Působí na místní, národní, regionální a mezinárodní úrovni a zahrnují formální a neformální organizace ve městech i na venkově. |
Organizace občanské společnosti by měly zahrnovat celou řadu aktérů s různými úlohami a mandáty, jež zahrnuje všechny nestátní neziskové subjekty, které jsou nestranné a nenásilné, a jejichž prostřednictvím se občané sdružují, aby sledovali společné cíle a ideály, ať již politické, kulturní, sociální nebo hospodářské. Působí na místní, národní, regionální a mezinárodní úrovni a zahrnují formální a neformální organizace ve městech i na venkově. |
|
|
V souladu s Evropským konsensem o rozvoji plní místní a regionální orgány klíčovou úlohu při provádění cílů udržitelného rozvoje a při koordinaci místních subjektů. Jak se uznává v Agendě 2030, všech 17 cílů má místní složku a souvisí s pravomocemi místních orgánů, a to i v případě rovnosti žen a mužů a změny klimatu. |
Odůvodnění
V návrhu Komise se o tom, jakou úlohu hrají místní orgány při navrhování, provádění a monitorování cílů udržitelného rozvoje, konkrétně nehovoří, ačkoli Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 jasně uvádí, že všech 17 cílů udržitelného rozvoje zahrnuje místní složku a souvisí s každodenní prací místních a regionálních orgánů. Nový Evropský konsensus o rozvoji z roku 2017 připomíná potřebu lokalizace cílů udržitelného rozvoje. Tomu odporuje skutečnost, že v novém souboru nástrojů pro vnější činnost nebyly pro místní orgány vyčleněny zvláštní finanční prostředky, což je další důvod, proč přímo obnovit rozpočtovou položku pro místní orgány.
Pozměňovací návrh 3
(COM(2018) 460 final) 29. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Je nezbytné posílit spolupráci v oblasti migrace s partnerskými zeměmi a využít výhod řádně řízené legální migrace a účinně řešit nelegální migraci. Taková spolupráce by měla přispět k zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, řešení základních příčin nelegální migrace, posílení správy hranic a k úsilí v boji proti nelegální migraci, obchodování s lidmi a převaděčství migrantů a případně k činnostem v oblasti navracení, zpětného přebírání a opětovného začlenění, a to na základě vzájemné odpovědnosti a plného dodržování humanitárních závazků a závazků v oblasti lidských práv. Účinná spolupráce třetích zemí s Unií v této oblasti by tedy měla být nedílnou součástí obecných zásad tohoto nařízení. Zvýšení soudržnosti mezi migrační politikou a politikami rozvojové spolupráce je důležité k zajištění toho, aby rozvojová pomoc pomáhala partnerským zemím řídit migraci efektivněji. Toto nařízení by mělo přispívat ke koordinovanějšímu, komplexnějšímu a strukturovanějšímu přístupu, maximalizovat synergie a uplatňovat potřebné aktivační prvky. |
Je nezbytné posílit spolupráci v oblasti migrace s partnerskými zeměmi v úzké součinnosti s jejich místními a regionálními orgány a využít výhod řádně řízené legální migrace a účinně řešit nelegální migraci. Taková spolupráce by měla přispět k zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, řešení základních příčin nelegální migrace , zejména pokud se jedná o zranitelné osoby, jako jsou nezletilé osoby bez doprovodu , posílení správy hranic a k úsilí v boji proti nelegální migraci, obchodování s lidmi a převaděčství migrantů a případně k činnostem v oblasti navracení, zpětného přebírání a opětovného začlenění, a to na základě vzájemné odpovědnosti a plného dodržování humanitárních závazků a závazků v oblasti lidských práv , mj. s ohledem na možné přijetí globálního paktu OSN o migraci . Účinná spolupráce třetích zemí s Unií v této oblasti by tedy měla být nedílnou součástí obecných zásad tohoto nařízení. Zvýšení soudržnosti mezi migrační politikou a politikami rozvojové spolupráce je důležité k zajištění toho, aby rozvojová pomoc pomáhala partnerským zemím řídit migraci efektivněji. Toto nařízení by mělo přispívat ke koordinovanějšímu, komplexnějšímu a strukturovanějšímu přístupu na základě místních potřeb a místní situace , maximalizovat synergie a uplatňovat potřebné aktivační prvky. |
Odůvodnění
Migrační a rozvojová politika jsou úzce propojeny. Má-li se společná evropská migrační politika uskutečňovat v praxi, je nezbytná mezinárodní, vnitrostátní, regionální a místní spolupráce. Nezbytným předpokladem pro dosažení optimálních výsledků je přístup založený na víceúrovňové správě. Je nezbytné, aby orgány EU a vnitrostátní, regionální a místní orgány úzce spolupracovaly s místními a regionálními orgány v zemích tranzitu a s občanskou společností, sdruženími migrantů a místními komunitami v hostitelských zemích.
Pozměňovací návrh 4
(COM(2018) 460 final – Obecná ustanovení) Čl. 3 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
V souladu s odstavcem 1 má toto nařízení tyto specifické cíle: |
V souladu s odstavcem 1 má toto nařízení tyto specifické cíle: |
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Pomoc a spolupráce na nižší než vnitrostátní úrovni (místní a regionální) se subjekty ze zemí sousedství (zejména v oblasti Východního partnerství), která se soustřeďuje na místní potřeby a okolnosti a je jim uzpůsobená, může v řadě případů dosáhnout lepších a inkluzivnějších výsledků a občané ji mohou pocítit silněji než v případě programů realizovaných s ústředními orgány partnerských zemí.
Pozměňovací návrh 5
(COM(2018) 460 final – Obecná ustanovení) Čl. 4 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||
|
Tematické programy zahrnují akce spojené s plněním cílů udržitelného rozvoje na globální úrovni v těchto oblastech:
|
Tematické programy zahrnují akce spojené s plněním cílů udržitelného rozvoje na globální úrovni v těchto oblastech:
|
||||||||||||||||||
|
|
Všechny tematické programy by se měly opírat o vyčleněný rozpočet. |
||||||||||||||||||
|
Tematické programy se mohou vztahovat na všechny třetí země a zámořské země a území, jak je definováno v rozhodnutí Rady …/… (EU). |
Tematické programy se mohou vztahovat na všechny třetí země a zámořské země a území, jak je definováno v rozhodnutí Rady …/… (EU). |
||||||||||||||||||
|
V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 3 jsou tematické programy založeny na intervenčních oblastech uvedených v příloze III. |
V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 3 jsou tematické programy založeny na intervenčních oblastech uvedených v příloze III. |
Odůvodnění
Jak je uvedeno v pozměňovacím návrhu 1, tento návrh stanoviska důrazně doporučuje, aby byl pro místní a regionální orgány vytvořen zvláštní, samostatný program s rozpočtem vyčleněným na rozvojovou spolupráci, a také aby byly v rámci celého plánování programu zohledňovány jako příjemci.
Pozměňovací návrh 6
(COM(2018) 460 final – Obecná ustanovení) Čl. 4 odst. 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Akce podle tohoto nařízení se provádějí především prostřednictvím zeměpisných programů. |
Akce podle tohoto nařízení se provádějí především prostřednictvím zeměpisných programů. V příslušných případech jsou přímými příjemci zeměpisných programů také místní a regionální orgány v zemích sousedství. |
Odůvodnění
Pomoc EU místním a regionálním orgánům z partnerských zemí a spolupráce s nimi nesmí v důsledku posílené flexibility při přidělování finančních a jiných zdrojů mezi jednotlivými zeměpisnými a tematickými programy utrpět po finanční ani organizační stránce. Bylo by vhodné, aby se zeměpisné programy již předem zaměřovaly na místní a regionální orgány jako přímé příjemce.
Pozměňovací návrh 7
(COM(2018) 460 final – Obecná ustanovení) Čl. 6 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||
|
Finanční krytí uvedené v odstavci 1 se skládá z: |
Finanční krytí uvedené v odstavci 1 se skládá z: |
||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
|
|
Odůvodnění
V souladu s výše uvedenými pozměňovacími návrhy je třeba důrazně doporučit, aby byla přiměřená část dostupného rozpočtu pro zeměpisné programy vyčleněna přímo na programy s místními a regionálními orgány (nebo pro tyto orgány), jako je tomu v případě nástroje pro rozvojovou spolupráci ve VFR na období 2014–2020. Navrhovaná částka (500 milionů EUR) vychází ze stávajícího rozdělení rozpočtové položky pro organizace občanské společnosti – místní orgány (66,16 % pro organizace občanské společnosti, 22,05 % pro místní orgány, 10,4 % pro poskytování informací a zvyšování povědomí o rozvojové problematice a 1,39 % pro podpůrná opatření (období 2018–2020)) a musí být samozřejmě pečlivě vypočítána s ohledem na míru čerpání současného rozpočtu ze strany místních orgánů a také s ohledem na řadu dalších faktorů.
Pozměňovací návrh 8
(COM(2018) 460 final – Obecná ustanovení) Čl. 8 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Unie se snaží podporovat, rozvíjet a upevňovat zásady demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod, na nichž je založena, a to prostřednictvím dialogu a spolupráce s partnerskými zeměmi a regiony. |
Unie se snaží podporovat, rozvíjet a upevňovat zásady demokracie na všech úrovních správy , právního státu , rovnosti žen a mužů a dodržování lidských práv a základních svobod, na nichž je založena, a to prostřednictvím dialogu a spolupráce s partnerskými zeměmi a regiony. |
Odůvodnění
Demokracie na nižší než celostátní úrovni by měla patřit mezi hlavní zásady, protože na místní a regionální úrovni mohou občané demokracii pociťovat nejbezprostředněji. Mezi klíčové zásady by měla být zařazena i rovnost žen a mužů.
Pozměňovací návrh 9
(COM(2018) 460 final) Čl. 11 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Programování pro zeměpisné programy poskytuje zvláštní, přizpůsobený rámec pro spolupráci, který vychází z: |
Programování pro zeměpisné programy poskytuje zvláštní, přizpůsobený rámec pro spolupráci, který vychází z: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
V navrhovaném článku 11 se již uvádí, že „všechny akce jsou v nejvyšším možném rozsahu založeny na dialogu mezi Unií, členskými státy a dotčenými partnerskými zeměmi, včetně vnitrostátních a místních orgánů…“, což je dobré východisko, ale zdá se důležité doplnit, že zásady programování rovněž silně vybízejí k zapojení místních a regionálních orgánů (a jiných zúčastněných stran) do navrhování, provádění a monitorování programů (rovněž s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality). Výslovná zmínka je zvlášť důležitá pro činnost v zemích, kde je zapojení místních a regionálních orgánů omezené nebo zcela chybí.
Kromě toho má mimořádný význam, aby byly prostředky v rámci programování přístupné místním a regionálním orgánům všech druhů a velikostí, včetně orgánů ve venkovských oblastech, jakož i ve středně velkých městech, protože všechny působí na tomtéž území a potřebují spolupracovat, aby dosáhly udržitelného (místního) rozvoje (jak je vysvětleno v územním přístupu EU k místnímu rozvoji).
V souladu s tím by nový nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci měl rovněž vedle velmi rozsáhlých projektů podporovat a financovat menší projekty (např. na základě stávajících partnerství mezi městy nebo jiných partnerství na nižší než celostátní úrovni nebo partnerství mnoha zúčastněných stran) a dále usnadnit posilování kapacit místních a regionálních orgánů, aby byly všechny druhy místních a regionálních orgánů schopné svou prací přispívat k udržitelnému rozvoji.
Pozměňovací návrh 10
(COM(2018) 460 final – hlava II, kapitola III) Čl. 22 odst. 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Spolupráce mezi Unií a jejími partnery může mít mimo jiné formu: |
Spolupráce mezi Unií a jejími partnery může mít mimo jiné formu: |
||||
|
[…] |
[…] |
||||
|
|
Odůvodnění
Výslovné zmínění mechanismu TAIEX a programu SIGMA by přispělo ke skutečnému využívání velice efektivních nástrojů technické pomoci na všech úrovních správy.
Příloha II: Oblasti spolupráce pro zeměpisné programy
Pozměňovací návrh 11
(COM(2018) 460 final, Příloha II) Část A bod 1 písm. a)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
posílení demokracie a demokratických procesů, správy věcí veřejných a dohledu, včetně transparentních a důvěryhodných volebních procesů; |
posílení demokracie a demokratických procesů, správy věcí veřejných a dohledu na celostátní i nižší úrovni , včetně transparentních a důvěryhodných volebních procesů na těchto úrovních ; |
Odůvodnění
Evropský konsensus o rozvoji, který byl dohodnut EU a jejími členskými státy v roce 2017, vyzývá regionální a místní orgány, aby kontrolovaly rozhodovací proces a aktivně se ho účastnily (bod 83).
Zástupci Evropského výboru regionů se zúčastnili volebních pozorovatelských misí na místní i regionální úrovni, což přispívá k posílení a kvalitě demokratických procesů.
Pozměňovací návrh 12
(COM(2018) 460 final, Příloha II) Část A bod 2 písm. l)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
podpora místních orgánů v zájmu lepšího poskytování základních služeb na úrovni měst a rovného přístupu k potravinovému zabezpečení a dostupnému a důstojnému bydlení za přiměřenou cenu a zlepšení kvality života zejména pro osoby žijící v neoficiálních osadách a slumech; |
podpora místních a regionálních orgánů v zájmu lepšího poskytování základních služeb na jejich úrovni a rovného přístupu k potravinovému zabezpečení a dostupnému a důstojnému bydlení za přiměřenou cenu a zlepšení kvality života zejména pro osoby žijící v neoficiálních osadách a slumech; |
Odůvodnění
Tento článek navrhuje podporovat místní orgány s cílem zlepšit poskytování základních služeb na úrovni měst. Je důležité jasně uvést, že cílem NDICI je pracovat s celým „systémem měst“. Města jsou pouze jednou ze složek systému místní správy v jednotlivých státech: požadavky týkající se rozvoje ve třetích zemích musí být v odpovědnosti vnitrostátní úrovně a prováděny na místní úrovni, a to napříč různými správními úrovněmi, společenstvími a občanskou společností. Je to rovněž v souladu s územním přístupem Komise k místnímu rozvoji, v němž je kladen důraz na skutečnost, že místní a regionální orgány často hrají na svém území koordinační roli, neboť vedou konzultace a spolupracují se soukromým sektorem, organizacemi občanské společnosti, vysokými školami, vzdělávacími institucemi a jinými úrovněmi správy.
Příloha III: Oblasti zásahu pro tematické programy
Pozměňovací návrh 13
(COM(2018) 460 final, příloha III) Vložit nový bod 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
|
|
|||||||||
|
|
Posílení role místních a regionálních orgánů jako aktérů rozvoje prostřednictvím:
|
Odůvodnění
Způsoby zapojení místních a regionálních orgánů do evropských programů po ukončení fáze programování je ještě třeba vyjasnit, stejně jako to, jak budou konzultovány ohledně priorit zeměpisných programů. Doplněním zvláštní oblasti zásahu pro místní a regionální orgány budou odstraněny pochybnosti o tom, zda bude této cílové skupině/těmto příjemcům/těmto partnerům věnována dostatečná pozornost při zavádění těchto politik do praxe.
V jednotlivých návrzích „Sousedství a svět“ není výslovně uvedena přidaná hodnota decentralizované spolupráce (tj. mezinárodního partnerství mezi místními a regionálními orgány). Decentralizovaná spolupráce byla v rámci nového konsensu o rozvoji z roku 2017 uznána evropskými orgány a členskými státy jako nástroj pro rozvoj. Jedná se skutečně o účinný nástroj pro zvýšení kapacity místních a regionálních orgánů z partnerských zemí EU plánovat a poskytovat služby a zlepšovat kvalitu decentralizačních reforem. Tento typ mezinárodní spolupráce existuje již desítky let a je do něj zapojeno mnoho evropských místních a regionálních orgánů. Decentralizovaná spolupráce by neměla být chápána jako partnerství s omezeným tematickým záběrem (např. dodávky vody, nakládání s odpady, plánování měst), neboť má potenciál posílit širší rámec veřejné správy. Pilíř zeměpisných programů by rovněž měl poskytnout prostor pro tyto činnosti.
Pozměňovací návrh 14
(COM(2018) 460 final, příloha III) Bod 4 Oblasti intervence týkající se globálních výzev
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||
|
|
||||||
|
|
Odůvodnění
Jelikož se v pozměňovacím návrhu 13 doplňuje zvláštní oblast zásahu pro místní a regionální orgány, vypouštějí se tyto orgány z oblasti intervence pro globální výzvy.
Návrh týkající se NPP III
Pozměňovací návrh 15
(COM(2018) 465 final) Článek 6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
5. Komise po dohodě s členskými státy rovněž podnikne nutné kroky k zajištění toho, aby byly místní a regionální orgány zapojeny do určování specifických cílů, jež jsou sledovány poskytováním pomoci podle tohoto nařízení. |
Odůvodnění
Jelikož nástroj NPP III bude mít za specifický cíl posilování účinnosti veřejné správy a podporu strukturálních reforem a řádné správy věcí veřejných na všech úrovních, měly by být do strategického plánování zapojeny místní a regionální orgány. Komisi by rovněž měla stanovit ad hoc prováděcí postupy, jež umožní využívat nástroje TAIEX a Twinning ke spolupráci mezi místními a regionálními orgány členských států a kandidátských a potenciálních kandidátských zemí.
Pozměňovací návrh 16
(COM(2018) 465 final) Čl. 9 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Až 3 % finančního krytí se orientačně přidělí na programy přeshraniční spolupráce mezi příjemci uvedenými v příloze I a členskými státy v souladu s jejich potřebami a prioritami. |
Až 3 % finančního krytí se orientačně přidělí na programy přeshraniční spolupráce mezi příjemci uvedenými v příloze I a členskými státy v souladu s jejich potřebami a prioritami a včetně podpory pro budování kapacit na místní a regionální úrovni . |
Odůvodnění
Budování kapacit na místní a regionální úrovni by mělo být jednou z priorit, kterou je třeba zohlednit při přidělování finančních prostředků.
Pozměňovací návrh 17
(COM(2018) 465 final) Příloha II
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
|
Odůvodnění
Tato tematická priorita by neměla být uvedena pouze v rámci poskytování pomoci v oblasti přeshraniční spolupráce.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
Úvodní připomínky
|
1. |
se zájmem bere na vědomí návrhy Komise ohledně VFR na období 2021–2027, včetně návrhů v okruhu „Sousedství a svět“, zejména pak návrhy týkající se nového nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) a prodloužení trvání nástroje předvstupní pomoci (NPP) v podobě nástroje NPP III; |
|
2. |
vítá, že se má navrhovaný rozpočet na vnější činnost Evropské unie zvýšit (až na 123 miliard EUR ve srovnání s 94,5 miliardami EUR v období 2014–2020), což se rovná asi 10 % celkového VFR (podle návrhu). Považuje tuto částku za bezprostředně potřebnou s ohledem na celosvětové výzvy a zdůrazňuje, že je nutné považovat toto navýšení za minimum v rámci současných jednání o VFR; |
|
3. |
oceňuje záměr Komise dosáhnout větší soudržnosti, jednotnosti a flexibility v oblasti vnější činnosti EU s ohledem na celosvětové výzvy, jako je změna klimatu a rozsáhlá urbanizace a sociální a hospodářská nestabilita, které vyžadují vícerozměrná a komplexní řešení a přístupy; |
|
4. |
je potěšen tím, že má být zvýšena účinnost spojením několika nástrojů vnější činnosti do navrhovaného nástroje NDICI za účelem dosažení cílů udržitelného rozvoje a budování odolnosti, v souladu se stanoviskem COR-2017-03666, poukazuje však na to, že vše bude záležet na tom, jak budou současné návrhy realizovány v praxi – za všech okolností je třeba předejít tomu, aby se rozšiřovala propast mezi politikou a prováděním (tj. podmínky nebyly upravovány tak, aby byly flexibilnější); |
|
5. |
konstatuje, že místní a regionální orgány jsou součástí pilíře globálních výzev navrhovaného nástroj NDICI a jsou rovněž uvedeny v „regionální“ části zeměpisného pilíře. Rád by od ostatních orgánů EU obdržel ujištění, že místní a regionální orgány skutečně získají snadný přístup k těmto programům a rozpočtům; |
|
6. |
souhlasí s tím, že zásadní význam pro rozvoj mají podpora investic zaměřených na vytváření pracovních míst a posílení úlohy soukromého sektoru, a vítá tudíž sdělení s názvem Sdělení o nové alianci mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost: posunout naše partnerství pro investice a zaměstnanost na další úroveň, jehož cílem je pomoci v Africe vytvořit 10 milionů pracovních míst; |
|
7. |
zdůrazňuje, že zapojení a vyčlenění zvláštních finančních prostředků pro místní a regionální úrovně správy ve třetích zemích pomůže podpořit rozvoj na místní úrovni, a přispěje tedy k tomu, aby EU dosáhla svých cílů; |
|
8. |
vítá prodloužení doby trvání nástroje předvstupní pomoci (neboli NPP III) jakožto významného a účelného nástroje a oceňuje, že NPP III bude mít specifické cíle spočívající v posílení účinnosti veřejné správy a podpoře strukturálních reforem a řádné správy věcí veřejných na všech úrovních a že bude podporovat územní a přeshraniční spolupráci; |
Výhrady a příležitosti
|
9. |
domnívá se, že spojení několika nástrojů vnější činnosti do jednoho nástroje NDICI představuje výzvu i příležitost, a zdůrazňuje, že nástroj NDICI by měl i nadále sloužit dlouhodobým cílům v oblasti rozvoje, jež dříve sledoval Evropský rozvojový fond; |
|
10. |
je znepokojen tím, že s tím, jak se vnější činnost stále více přiděluje na základě zeměpisných hledisek, může být obtížnější nebo méně zjevné pro místní a regionální orgány získat přístup k financování, a to v závislosti na strategiích jednotlivých zemí, které zatím nejsou známy. Vyjadřuje znepokojení nad tím, že větší využívání strategií a programování ze strany jednotlivých zemí vycházejících z klíčových priorit a strategických investic do infrastruktury povede k tomu, že bude větší důraz kladen na příjemce na vnitrostátní úrovni a popřípadě bude méně pozornosti věnováno rozhodování a zapojení mnoha zúčastněných stran ve všech fázích programování; |
|
11. |
zdůrazňuje význam toho, aby byly místní a regionální orgány zapojeny do přípravy strategií a programování a do provádění programování a aby byly rámce pro monitorování a hodnocení vypracovány na místní úrovni. Tím by se zajistilo, aby byla pomoc zaměřena na potřeby uchazečů, a to i na místní a regionální úrovni. Přidělování finančních prostředků na základě výsledků by mělo zohledňovat pokrok v oblasti decentralizačních reforem a místní demokracie/řádné správy věcí veřejných na všech úrovních; |
|
12. |
s politováním konstatuje, že vyčleněná rozpočtová položka pro místní orgány, která je k dispozici v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci, má být podle návrhu v příštím období VFR zrušena, a žádá, aby bylo podrobněji vysvětleno, proč má být tento vyhrazený rozpočet zrušen navzdory mnoha dobrým zkušenostem v rámci programů/grantů pro místní orgány. Požaduje, aby byl tento rozpočet obnoven; |
|
13. |
zdůrazňuje, že ačkoliv rozpočtová položka pro místní orgány v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci nebyla zcela vyčerpána, až příliš rychle se dospělo k závěru, že tato skutečnost souvisela s nedostatečnou kapacitou místních a regionálních orgánů. Podstatnější roli totiž mohly sehrát jiné důvody, jako jsou přísné požadavky na spolufinancování a složité postupy podávání žádosti. Vyzývá orgány EU, aby poskytly prostor pro zlepšení přístupnosti této rozpočtové položky místo toho, aby se rozhodly pro její přímé zrušení; |
|
14. |
je připraven podělit se v nadcházejících měsících o různé (dobré i špatné) zkušenosti členů Výboru regionů se současnou rozpočtovou položkou pro místní orgány s ostatními orgány EU; |
|
15. |
je připraven usnadňovat dialog a spolupráci s místními a regionálními orgány v zemích procesu rozšíření a v zemích sousedství, a to prostřednictvím stávajících orgánů a platforem (ARLEM, CORLEAP, smíšené poradní výbory a pracovní skupiny a strategická partnerství Evropské komise se sdruženími místních a regionálních orgánů, včetně platformy CEMR), a tím přispět k dosažení cílů uvedených v nařízeních o nástrojích NDICI a NPP. Podtrhuje, že vzájemné akce a programy mezi evropskými místními a regionálními orgány a orgány ze zemí mimo EU, jako je iniciativa z Nikósie pro budování kapacit v libyjských obcích, dokládají míru, v jaké může spolupráce mezi místními a regionálními orgány podporovat stabilitu a prosperitu v našem sousedství; |
|
16. |
vyzývá orgány EU, aby bez ohledu na výsledky zachovaly dostupnost finančních prostředků pro místní a regionální orgány všech druhů a velikostí, včetně orgánů ve venkovských oblastech, jakož i ve středně velkých městech, jelikož se jedná o střediska udržitelného a inkluzivního růstu a inovací, a tudíž aby byl v oblasti místního rozvoje uplatňován územní přístup EU; |
|
17. |
vyzývá k tomu, aby nový nástroj NDICI rovněž podporoval a financoval menší projekty (např. na základě stávajících partnerství mezi městy nebo jiných partnerství na nižší než celostátní úrovni nebo partnerství mnoha zúčastněných stran) a dále usnadnil posilování kapacit místních a regionálních orgánů, aby byly lépe schopny zastávat svou koordinační úlohu v oblasti územního rozvoje a posilovat vazby mezi městy a venkovem; |
|
18. |
naléhavě vyzývá normotvůrce EU, aby přijali navrhované nástroje (tj. NDICI a NPP III) s cílem dále posílit strategickou podporu místních a regionálních orgánů a demokracie na nižší než celostátní úrovni. Větší podpora místní demokracie by zvýšila viditelnost opatření EU tím, že by přiblížila reformní proces občanům a pevněji by zakotvila odpovědnost za reformní proces v partnerských zemích; |
|
19. |
konstatuje, že dalším důvodem, proč soustavně podporovat a posilovat pravomoci místních a regionálních orgánů, je to, že 65 % cílů udržitelného rozvoje nelze dosáhnout bez aktivního zapojení místních a regionálních orgánů; |
|
20. |
zdůrazňuje, že decentralizovaná spolupráce pro rozvoj (ve všech formách) je v tomto směru významným nástrojem, jak uznaly evropské orgány a členské státy v konsensu EU o rozvoji. Žádá, aby tato úloha a nástroj byly v nástroji NDICI výrazněji zohledněny; |
|
21. |
naléhavě vyzývá k tomu, aby byly sledovány a dosaženy specifické politické cíle pro spolupráci mezi EU a zeměmi sousedství, přestože došlo ke spojení dříve samostatných nástrojů. Zejména pomoc EU místním a regionálním orgánům z partnerských zemí a spolupráce s nimi nesmí v důsledku posílené flexibility při přidělování finančních a jiných zdrojů mezi jednotlivými zeměpisnými a tematickými programy utrpět po finanční ani organizační stránce; |
|
22. |
je zklamán tím, že činnosti v rámci programů TAIEX, Twinning a Sigma byly v první řadě využívány k prospěchu ústředních orgánů zemí, které byly příjemci, zatímco všechny kapitoly acquis mají (ne)přímou spojitost s místními a regionálními orgány (či jejich pravomocemi), jež mají skvělé předpoklady pro to, aby díky svému přímému kontaktu s veřejností účinně předávaly informace, zejména v zemích, jež jsou příjemci NPP III, o výhodách vstupu do EU a přínosech a zárukách, které EU nabízí všem svým občanům. Vítá skutečnost, že bylo v nařízení o NDICI výslovně zmíněno využívání twinningových programů na ústřední a na místní a regionální úrovni, očekává však, že budou na těchto úrovních využívány také další nástroje, jako například TAIEX a SIGMA; |
Návrhy a doporučení
|
23. |
vybízí Komisi, aby ve všech případech zajistila, že proběhnou náležité konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně místních a regionálních orgánů, a že tyto orgány budou mít včas přístup k příslušným informacím, které jim umožní sehrát významnou úlohu během procesu navrhování, provádění a souvisejícího monitorování programů; |
|
24. |
důrazně doporučuje, aby byl pro místní a regionální orgány vytvořen zvláštní, samostatný program s vyčleněným rozpočtem na rozvojovou spolupráci a také aby byly zohledňovány v rámci celého plánování programů jako příjemci; |
|
25. |
vyzývá orgány EU, aby zajistily, že místní a regionální orgány budou dostatečně vybaveny k tomu, aby byly schopné přenést cíle udržitelného rozvoje na místní úroveň, a aby tuto agendu výslovně uvedly v nařízeních, jimiž se tyto nástroje zřizují. Dále by také pomohlo, kdyby se význam této agendy odrazil i v nadcházejících rozpočtových specifikacích; |
|
26. |
vyzývá Komisi, aby stanovila ad hoc prováděcí postupy, jež umožní využívat nástroje TAIEX a Twinning ke spolupráci mezi místními a regionálními orgány členských států a partnerských zemí; |
|
27. |
vítá iniciativu Evropské komise mající za cíl provést hodnocení podpory EU místním orgánům v regionech procesu rozšíření a sousedství v období 2010–2018 a doporučuje, aby zkušenosti z regionálních programů/projektů podporujících místní orgány, jako jsou nástroj pro místní správu, Starostové a primátoři pro hospodářský růst (Mayors for Economic Growth) a Pakt starostů a primátorů – východ (Covenant of Mayors East), byly využity k vytvoření podobné podpory pro místní a regionální orgány v ostatních regionech; |
|
28. |
vítá, že „podpora správy na místní a regionální úrovni a posilování kapacit místních a regionálních orgánů v oblasti plánování a správy“ figuruje mezi tematickými prioritami pro poskytování pomoci v oblasti přeshraniční spolupráce (příloha III), a žádá, aby tatáž tematická priorita byla začleněna do přílohy II nařízení o NPP III. |
V Bruselu dne 6. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/310 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Program InvestEU
(2019/C 86/17)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
1. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Investice do infrastruktury v Unii v roce 2016 představovaly 1,8 % HDP EU, oproti 2,2 % v roce 2009 tedy poklesly a byly zhruba o 20 % nižší než míra investic před globální finanční krizí. Ačkoli tedy Unie zaznamenává zlepšení poměru investic k HDP, zůstávají pod úrovní očekávanou v období silného hospodářského oživení a dostatečně nekompenzují několikaleté období nedostatku investic. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby strukturálních investic s ohledem na technologické změny a globální konkurenceschopnost, včetně investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a na potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost nebo stárnutí obyvatelstva. V důsledku toho je pro řešení selhání trhu a suboptimální investiční situace nutné pokračování podpory, která by omezila investiční mezeru v cílových sektorech, a pomohla tak dosáhnout cílů politiky Unie. |
Investice do infrastruktury v Unii v roce 2016 představovaly 1,8 % HDP EU, oproti 2,2 % v roce 2009 tedy poklesly a byly zhruba o 20 % nižší než míra investic před globální finanční krizí. V 11 členských státech zůstávají celkové investice v absolutním vyjádření nižší než před touto krizí; ve více než 40 regionech po celé EU byly v roce 2015 oproti roku 2007 o více než 25 % nižší. Ačkoli tedy Unie zaznamenává zlepšení poměru investic k HDP, jsou nerovnoměrně rozdělené, zejména v okrajových a/nebo pohraničních oblastech mezi členskými státy a mezi členskými státy a státy mimo EU, a zůstávají pod úrovní očekávanou v období silného hospodářského oživení a dostatečně nekompenzují několikaleté období nedostatku investic. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby strukturálních investic s ohledem na technologické změny a globální konkurenceschopnost, včetně investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a na potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost nebo stárnutí obyvatelstva. V důsledku toho je pro řešení selhání trhu a suboptimální investiční situace nutné pokračování podpory, která by omezila investiční mezeru v cílových sektorech a zejména v zaostávajících regionech , a pomohla tak dosáhnout cílů politiky Unie. V těchto zaostávajících regionech je třeba upřednostňovat investice do rozvoje vnitřního potenciálu, které jim umožní získat komparativní konkurenční výhodu a zvýhodní jejich specifické potřeby. |
Odůvodnění
Je třeba zdůraznit nerovnoměrnost investičních trendů v různých členských státech a regionech, stejně jako potřebu odstranit investiční mezeru především v těch regionech, které trpí významným a trvalým nedostatkem investic.
Pozměňovací návrh 2
4. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Na úrovni Unie je rámcem pro určení priorit vnitrostátních reforem a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy si pro podporu těchto reformních priorit vytvářejí vlastní národní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být prezentovány společně s každoročními národními programy reforem jako způsob vytyčení a koordinace prioritních investičních projektů, které se budou financovat z vnitrostátních či unijních, nebo případně obojích prostředků. Měly by také zajišťovat soudržné využívání finančních prostředků Unie a maximalizovat přidanou hodnotu finanční podpory, především podpory poskytované z evropských strukturálních a investičních fondů, z evropské funkce investiční stabilizace a z Fondu InvestEU, je-li to relevantní. |
Na úrovni Unie je rámcem pro určení priorit vnitrostátních reforem a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik , který je třeba reformovat před začátkem nového programového období, aby byl uveden do souladu s prováděním cílů udržitelného rozvoje . Členské státy si pro podporu těchto reformních priorit vytvářejí vlastní národní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být prezentovány společně s každoročními národními programy reforem jako způsob vytyčení a koordinace prioritních investičních projektů, které se budou financovat z vnitrostátních či unijních, nebo případně obojích prostředků. Měly by také zajišťovat soudržné využívání finančních prostředků Unie a maximalizovat přidanou hodnotu finanční podpory, především podpory poskytované z evropských strukturálních a investičních fondů, z evropské funkce investiční stabilizace a z Fondu InvestEU, je-li to relevantní. |
Pozměňovací návrh 3
5. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti Unie, mimo jiné v oblasti inovací a digitalizace, k udržitelnosti hospodářského růstu Unie, k sociální odolnosti a inkluzivnosti a k integraci kapitálových trhů Unie, a to včetně řešení odstraňujících jejich roztříštěnost a zvyšujících různorodost zdrojů financování podniků v Unii. V této souvislosti by měl podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových nástrojů na základě záruky z rozpočtu Unie a příspěvků prováděcích partnerů. Měl by být založen na poptávce, přičemž podpora v rámci Fondu InvestEU by se zároveň měla soustředit na příspěvky k plnění cílů politiky Unie. |
Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti Unie, mimo jiné v oblasti inovací a digitalizace, k udržitelnosti hospodářského růstu Unie, k sociální odolnosti , schopnosti přizpůsobit se změnám a inkluzivnosti Unie, k hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie a k integraci kapitálových trhů Unie, a to včetně řešení odstraňujících jejich roztříštěnost a zvyšujících různorodost zdrojů financování podniků v Unii , se zvláštní pozorností věnovanou malým a středním podnikům . V této souvislosti by měl podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné a úspěšně projdou posouzením dopadů na udržitelnost , a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových nástrojů na základě záruky z rozpočtu Unie a finančních příspěvků prováděcích partnerů. Měl by být založen na poptávce, přičemž podpora v rámci Fondu InvestEU by se zároveň měla koordinovaně s evropskými strukturálními a investičními fondy soustředit na příspěvky k plnění cílů politiky Unie. |
Odůvodnění
Návrh je založen na čl. 173 (Průmysl) a třetím odstavci čl. 175 (Hospodářská, sociální a územní soudržnost) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Rovněž obecné cíle Programu InvestEU by měly brát v úvahu článek 175, a to zejména s ohledem na národní a regionální nerovnosti týkající se investic. S cílem zajistit nezbytné financování pro podniky, zejména malé a střední podniky, je nutné s ohledem na stávající národní a regionální rozdíly zajistit dostupnost a koordinaci různých nástrojů, včetně programu InvestEU a strukturálních fondů.
Pozměňovací návrh 4
9. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Vzhledem k významu řešení změn klimatu v souladu se závazkem Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje bude Program InvestEU přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Očekává se, že akce v rámci Programu InvestEU přispějí na klimatické cíle 30 % celkového finančního krytí programu. Relevantní opatření budou identifikována v průběhu přípravy a plnění Programu InvestEU a budou přehodnocována v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumu. |
Vzhledem k významu řešení změn klimatu v souladu se závazkem Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje bude Program InvestEU přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle vynaložit 30 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Očekává se, že akce v rámci Programu InvestEU přispějí na klimatické cíle 35 % celkového finančního krytí programu. Relevantní opatření budou identifikována v průběhu přípravy a plnění Programu InvestEU a budou přehodnocována v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumu. |
Odůvodnění
Je třeba brát v úvahu úsilí o dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN a závazky přijaté v rámci Pařížské dohody.
Pozměňovací návrh 5
11. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Podle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí polovina z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy a vody, mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Environmentální zásady jsou silně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních politikách. Proto by začleňování environmentálních cílů mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a s ním související předcházení ekologickým rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. EU by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a kontrolou znečištění ovzduší s cílem splnit povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284[1]. Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikou vypracovanou v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na klíčové složky přírodního kapitálu, včetně ovzduší, vody, půdy a biologické rozmanitosti. |
Podle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí polovina z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy a vody, mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Environmentální zásady jsou silně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních politikách. Proto by začleňování environmentálních cílů a cílů týkajících se odolnosti vůči katastrofám mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a s ním související předcházení ekologickým rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. EU by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a kontrolou znečištění ovzduší s cílem splnit povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284[1]. Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikou vypracovanou v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na klíčové složky přírodního kapitálu, včetně ovzduší, vody, půdy a biologické rozmanitosti. |
Odůvodnění
Účelem je zajistit soulad se stanoviskem VR Přezkum mechanismu civilní ochrany EU.
Pozměňovací návrh 6
17. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Jak uvádí diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy[1] a evropský pilíř sociálních práv[2], budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu pro řešení nerovnosti v Unii a pro podporu politik sociálního začlenění v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě a zdravotní péči. Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště při koordinaci na úrovni EU. Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, na pomoc při zvyšování zaměstnanosti, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, a ke zlepšení situace v oblasti mezigenerační solidarity, zdravotnictví, bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit a situace týkající se role a místa mladých a zranitelných lidí ve společnosti, a to včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl také přispívat k podpoře evropské kultury a kreativity. Aby bylo možné reagovat na zásadní společenské proměny v Unii a proměny pracovního trhu v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidského kapitálu, mikrofinancování, financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a zadávání zakázek se sociálními výsledky. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků, aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě[3] identifikovala investiční mezery v oblasti sociální infrastruktury a služeb včetně vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a bydlení, které vyžadují podporu, a to i na úrovni EU. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora nadací. |
Jak uvádí č lánek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie, diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy[1] a evropský pilíř sociálních práv[2], budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu pro řešení nerovnosti v Unii a pro podporu politik sociálního začlenění v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě , kvalifikaci, hledání prvního zaměstnání a zdravotní péči. Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště při koordinaci na úrovni EU , a pokud se zaměřují na odvětví, která čelí potížím kvůli nedostatku pracovní síly a přizpůsobování se novým technologiím . Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, na pomoc při zvyšování zaměstnanosti, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností , čerstvými absolventy a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, k posílení tvorby nových pracovních příležitostí, což usnadní nové příležitosti v rámci prvního přístupu k trhu práce, a ke zlepšení situace v oblasti mezigenerační solidarity, zdravotnictví, bydlení, bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit a situace týkající se role a místa mladých a zranitelných lidí ve společnosti a na trhu práce , a to včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl také přispívat k podpoře evropské kultury a kreativity. Aby bylo možné reagovat na zásadní společenské proměny v Unii a proměny pracovního trhu v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidského kapitálu, mikrofinancování, financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a zadávání zakázek se sociálními výsledky. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků a posilovat vztahy mezi podniky a vzdělávacími středisky , aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě[3] identifikovala investiční mezery v oblasti sociální infrastruktury a služeb včetně vzdělávání, odborné přípravy, kvalifikace, zdraví a bydlení, které vyžadují podporu, a to i na úrovni EU. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora nadací. |
Odůvodnění
Odkaz na bydlení se vkládá na základě zásady 19 evropského pilíře sociálních práv.
Pozměňovací návrh 7
19. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Každé okno by se mělo skládat ze dvou složek, totiž složky EU a složky členského státu. Složka EU by měla přiměřeným způsobem řešit celounijní selhání trhu nebo suboptimální investiční podmínky; podporované akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Složka členského státu by měla dát členským státům možnost přispět částí svých zdrojů z fondů v rámci sdíleného řízení na tvorbu rezerv pro záruku EU s cílem využít záruky EU na finanční či investiční operace, které mají řešit specifická selhání trhu nebo suboptimální investiční podmínky na jejich vlastním území, a to včetně znevýhodněných a odlehlých oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony Unie, za účelem plnění cílů fondu v rámci sdíleného řízení. Akce podporované z Fondu InvestEU prostřednictvím složky EU nebo složky členského státu by neměly duplikovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. |
Složky EU by měly přiměřeným způsobem řešit celounijní selhání trhu nebo suboptimální investiční podmínky; podporované akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Akce podporované z Fondu InvestEU by neměly duplikovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. |
Odůvodnění
Přidaná hodnota složek není jasná, zejména za předpokladu, že každý projekt spolufinancovaný z programu InvestEU musí mít evropskou přidanou hodnotu. Kromě toho, že rozdělení na složky je složité, by se měl Výbor regionů postavit proti jakémukoliv nabádání členských států ke stahování prostředků z projektů politiky soudržnosti. V každém případě bude zapotřebí, aby VR uvedl do souladu svůj postoj k článku 10 nařízení o společných ustanoveních s postojem k příslušnému ustanovení, pokud jde o program InvestEU.
Pozměňovací návrh 8
20. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Složka členského státu by měla být konkrétně navržena tak, aby umožňovala využití prostředků v rámci sdíleného řízení na poskytování záruky vydané Unií. Tato kombinace má za cíl mobilizovat vysoké úvěrové hodnocení Unie na podporu vnitrostátních a regionálních investic a současně zajistit konzistentní řízení rizik podmíněných závazků prostřednictvím provádění záruky poskytnuté Komisí v rámci nepřímého řízení. Unie by měla zaručit finanční a investiční operace uvedené v záručních dohodách uzavřených mezi Komisí a prováděcími partnery v rámci složky členského státu, fondy v rámci sdíleného řízení by měly poskytovat tvorbu rezerv pro záruku na základě míry tvorby rezerv stanovené Komisí podle povahy operací a výsledných očekávaných ztrát a členský stát by převzal ztráty nad rámec očekávaných ztrát vydáním záruky „back-to-back“ ve prospěch Unie. Tato ujednání by měla být uzavřena v jednotné dohodě o přiznání příspěvku uzavřené s každým členským státem, který si tuto možnost dobrovolně zvolí. Dohoda o přiznání příspěvku by měla zahrnovat jednu nebo více konkrétních záručních dohod, které má příslušný členský stát provádět. Stanovení míry tvorby rezerv případ od případu vyžaduje odchylku od [čl. 211 odst. 1] nařízení (EU, Euratom) č. XXXX[1] („finanční nařízení“). Tento návrh přináší také jednotný soubor pravidel pro rozpočtové záruky podporované centrálně řízenými fondy nebo fondy v rámci sdíleného řízení, což by usnadnilo jejich kombinování. |
|
Odůvodnění
Stejné odůvodnění jako u pozměňovacího návrhu k 19. bodu odůvodnění.
Pozměňovací návrh 9
Nový bod odůvodnění za 24. bodem odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Fond InvestEU by měl mít vhodnou řídicí strukturu, jejíž funkce by měla odpovídat jedinému účelu, jímž je zajištění odpovídajícího využití záruky EU. Tato řídicí struktura by měla být složena z poradní komise, řídicího výboru a investičního výboru. Komise by měla posoudit slučitelnost finančních a investičních operací předložených prováděcími partnery s právem EU a jejími politikami, avšak rozhodnutí o finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku přijímat prováděcí partner. |
Pozměňovací návrh 10
29. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Při výběru prováděcích partnerů pro zavedení Fondu InvestEU by měla Komise zvážit schopnost protistrany plnit cíle Fondu InvestEU a přispívat vlastními zdroji, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a diverzifikace, byli přilákáni soukromí investoři a byla zajištěna dostatečná diverzifikace rizik, jakož i nová řešení pro selhání trhu a suboptimální investiční situace. Vzhledem ke své roli v rámci Smluv své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a fondem EFSI zůstane privilegovaným prováděcím partnerem v rámci složky EU Fondu InvestEU Evropská investiční banka („EIB“). (…) |
Při výběru prováděcích partnerů pro zavedení Fondu InvestEU by měla Komise zvážit schopnost protistrany plnit cíle Fondu InvestEU a přispívat vlastními zdroji, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a mezistátní i vnitrostátní diverzifikace v členských státech , byli přilákáni soukromí investoři a byla zajištěna dostatečná diverzifikace rizik, jakož i nová řešení pro selhání trhu a suboptimální investiční situace. Vzhledem ke své roli v rámci Smluv své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a fondem EFSI zůstane privilegovaným prováděcím partnerem v rámci programu InvestEU Evropská investiční banka („EIB“). (…) |
Odůvodnění
V oblasti investování existují značné nerovnosti také uvnitř členských států, takže zeměpisná diverzifikace by neměla být řešena jen na mezistátní úrovni.
Pozměňovací návrh 11
30. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Aby se zajistilo, že se intervence v rámci složky EU Fondu InvestEU zaměřují na selhání trhu a suboptimální investiční situace na úrovni EU a že zároveň splňují cíl co největšího geografického dosahu, měla by být záruka EU přidělena prováděcím partnerům, kteří samostatně nebo společně s dalšími prováděcími partnery mohou působit alespoň ve třech členských státech. Předpokládá se však, že přibližně 75 % záruky EU v rámci složky EU by bylo přiděleno prováděcímu partnerovi nebo partnerům, kteří mohou finanční produkty v rámci Fondu InvestEU nabídnout ve všech členských státech. |
Aby se zajistilo, že se intervence v rámci InvestEU zaměřují na selhání trhu a suboptimální investiční situace na úrovni EU a že zároveň splňují cíl co největšího geografického dosahu, měla by být záruka EU přidělena prováděcím partnerům, kteří samostatně nebo společně s dalšími prováděcími partnery mohou působit alespoň ve dvou členských státech. Předpokládá se však, že přibližně 50 % záruky EU by bylo přiděleno prováděcímu partnerovi nebo partnerům, kteří mohou finanční produkty v rámci Fondu InvestEU nabídnout ve všech členských státech. |
Odůvodnění
Musí být umožněn přístup co největšího počtu prováděcích partnerů, zejména z členských států, které nemají pevné nebo dlouhodobě existující národní podpůrné banky na ústřední, regionální nebo místní úrovni.
Pozměňovací návrh 12
31. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Záruka EU v rámci složky členského státu by měla být přidělena jakémukoli prováděcímu partnerovi, který je způsobilý v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. c)] [finančního nařízení], včetně národních nebo regionálních podpůrných bank nebo institucí, EIB, Evropského investičního fondu a dalších mezinárodních rozvojových bank. Při výběru prováděcích partnerů v rámci složky členského státu Komise zohlední návrhy předložené jednotlivými členskými státy. V souladu s [článkem 154] [finančního nařízení] musí Komise provádět posouzení pravidel a postupů prováděcího partnera, aby se ujistila, že poskytuje úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované Komisí. |
Záruka EU by měla být přidělena jakémukoli prováděcímu partnerovi, který je způsobilý v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. c)] [finančního nařízení], včetně národních nebo regionálních podpůrných bank nebo institucí, EIB, Evropského investičního fondu a dalších mezinárodních rozvojových bank. V souladu s [článkem 154] [finančního nařízení] musí Komise provádět posouzení pravidel a postupů prováděcího partnera, aby se ujistila, že poskytuje úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované Komisí. |
Odůvodnění
Stejné odůvodnění jako u pozměňovacího návrhu k 19. bodu odůvodnění.
Pozměňovací návrh 13
36. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
V zájmu zajištění širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být v případě potřeby a s ohledem na stávající režimy podpory zřízeno místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, které by poskytovalo konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám v praxi. |
V zájmu zajištění širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být v případě potřeby zejména v členských státech nebo regionech postižených významnou a dlouhotrvající investiční mezerou a s ohledem na stávající režimy podpory zřízeno místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, které by poskytovalo konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám v praxi. |
Odůvodnění
Členské státy a regiony, které jsou hůře postiženy nedostatkem investic, by měly dostat přednost také při zřizování místních zastoupení Poradenského centra InvestEU.
Pozměňovací návrh 14
Čl. 2 odst. 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
„fondy v rámci sdíleného řízení“ fondy, které umožňují přidělení prostředků na rozpočtovou záruku v rámci složky členského státu Fondu InvestEU, konkrétně Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond+ (ESF+), Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV); |
„fondy v rámci sdíleného řízení“ Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond+ (ESF+), Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV); |
Odůvodnění
Fondy v rámci sdíleného řízení se nevyznačují možností přidělovat prostředky na rozpočtovou záruku.
Pozměňovací návrh 15
Čl. 2 odst. 13
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
„národními podpůrnými bankami či institucemi“ právní subjekty, které se zabývají finančními činnostmi na profesionálním základě a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřil prováděním rozvojových nebo podpůrných činností; |
„ místními, regionálními a národními podpůrnými bankami či institucemi“ právní subjekty, které se zabývají finančními činnostmi na profesionálním základě a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřil prováděním rozvojových nebo podpůrných činností; |
Odůvodnění
Je třeba zde konkrétně zmínit místní a regionální podpůrné banky.
Pozměňovací návrh 16
Čl. 3 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Všeobecným cílem Programu InvestEU je podpora cílů politiky Unie prostřednictvím finančních a investičních operací, které přispívají k: |
Všeobecným cílem Programu InvestEU je podpora cílů politiky Unie prostřednictvím finančních a investičních operací, které přispívají k: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Viz doporučený pozměňovací návrh k 5. bodu odůvodnění.
Pozměňovací návrh 17
Čl. 4 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) činí 38 000 000 000 EUR (v běžných cenách). Budou na ni vytvořeny rezervy ve výši 40 %. |
Záruka EU činí 38 000 000 000 EUR (v běžných cenách). Budou na ni vytvořeny rezervy ve výši 40 %. |
|
Pro účely složky členského státu uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) lze poskytnout doplňující prostředky záruky EU za předpokladu, že členské státy přidělí v souladu s [čl. 10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] a čl. [75 odst. 1] nařízení [[Plán SZP] č.] odpovídající částky. |
Lze poskytnout doplňující prostředky záruky EU za předpokladu, že členské státy přidělí v souladu s [čl. 10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] a čl. [75 odst. 1] nařízení [[Plán SZP] č.] odpovídající částky. |
|
Záruku EU uvedenou v prvním pododstavci zvýší také příspěvky od třetích zemí uvedených v článku 5, poskytujících hotovostní rezervy v plné výši v souladu s [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení]. |
Záruku EU uvedenou v prvním pododstavci zvýší také příspěvky od třetích zemí uvedených v článku 5, poskytujících hotovostní rezervy v plné výši v souladu s [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení]. |
Odůvodnění
Viz doporučený pozměňovací návrh k 19. bodu odůvodnění.
Pozměňovací návrh 18
Článek 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Složka EU Fondu InvestEU podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a každé okno dle čl. 7 odst. 1 může přijímat příspěvky od následujících třetích zemí, a to za účelem účasti na konkrétních finančních produktech podle [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení]: (…) |
Každé okno dle čl. 7 odst. 1 může přijímat příspěvky od následujících třetích zemí, a to za účelem účasti na konkrétních finančních produktech podle [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení]: (…) |
Odůvodnění
Stejné odůvodnění jako u pozměňovacího návrhu k 19. bodu odůvodnění.
Pozměňovací návrh 19
Čl. 7 odst. 1 písm. a)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
okno pro udržitelnou infrastrukturu: zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy, energie, digitálního propojení, dodávek a zpracování surových materiálů, vesmíru, oceánů a vody, odpadů, přírodní a další environmentální infrastruktury, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální nebo sociální udržitelnosti či obojího nebo splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti; |
okno pro udržitelnou infrastrukturu: zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy, energie, bydlení, digitálního propojení, dodávek a zpracování surových materiálů, vesmíru, oceánů a vody, odpadů, přírodní a další environmentální infrastruktury, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální nebo sociální udržitelnosti či obojího nebo splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti; |
Odůvodnění
Vkládá se odkaz na bydlení nezbytný pro účely provádění cíle udržitelného rozvoje č. 11.
Pozměňovací návrh 20
Čl. 7 odst. 1 písm. d)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
okno pro sociální investice a dovednosti: zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, sociální infrastrukturu (včetně sociálního a studentského bydlení), sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, začlenění a přístupnost, kulturní aktivity se sociálním cílem, začleňování zranitelných osob včetně občanů třetích zemí. |
okno pro sociální investice a dovednosti: zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku, dovednosti, sport a související drobnou infrastrukturu na místní úrovni, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, sociální infrastrukturu (včetně sociálního a studentského bydlení), sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, začlenění a přístupnost, kulturní aktivity se sociálním cílem, začleňování zranitelných osob včetně občanů třetích zemí. |
Odůvodnění
Nejsou vynakládány dostatečné investice na místní sportovní infrastrukturu, která může podpořit hospodářský růst v jednotlivých regionech EU, posílit sociální začleňování a integraci znevýhodněných skupin a zajistit lepší budoucnost pro mladší generaci.
Pozměňovací návrh 21
Čl. 7 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Prováděcí partneři budou poskytovat informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to na základě pokynů, které poskytne Komise. |
Prováděcí partneři budou poskytovat informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie , pokud jde o provádění cílů udržitelného rozvoje, zejména v oblasti klimatu a životního prostředí, a provádění evropského pilíře sociálních práv, a to na základě pokynů, které poskytne Komise. |
Pozměňovací návrh 22
Článek 8
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
|
Každé okno uvedené v čl. 7 odst. 1 sestává ze dvou složek zaměřených na specifická selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a to následovně: |
Každé okno uvedené v čl. 7 odst. 1 se zaměřuje na specifická selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a to následovně: |
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
2. Složky uvedené v odstavci 1 je možné využít na podporu finanční nebo investiční operace doplňujícím způsobem včetně kombinované podpory z obou složek. |
|
Odůvodnění
Viz doporučený pozměňovací návrh k 19. bodu odůvodnění.
Pozměňovací návrh 23
Čl. 11 odst. 1 písm. d) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
jsou v souladu se závazky Evropské unie, pokud jde o provádění cílů udržitelného rozvoje; |
Odůvodnění
—
Pozměňovací návrh 24
Čl. 12 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise v souladu s [článkem 154] [finančního nařízení] vybírá prováděcího partnera nebo skupinu prováděcích partnerů dle druhého pododstavce tohoto odstavce ze způsobilých protistran. |
Komise v souladu s [článkem 154] [finančního nařízení] vybírá prováděcího partnera nebo skupinu prováděcích partnerů dle druhého pododstavce tohoto odstavce ze způsobilých protistran. |
|
Pro složku EU musí způsobilé protistrany vyjádřit svůj zájem a být schopné krýt finanční a investiční operace alespoň ve třech členských zemích. Prováděcí partneři mohou rovněž krýt finanční a investiční operace alespoň ve třech zemích tak, že se sdruží do skupiny. |
Způsobilé protistrany jsou ty, jež musí vyjádřit svůj zájem a být schopné krýt finanční a investiční operace alespoň ve dvou členských zemích. Prováděcí partneři mohou rovněž krýt finanční a investiční operace alespoň ve dvou zemích tak, že se sdruží do skupiny. |
|
Pro složku členského státu může příslušný členský stát jako prováděcího partnera navrhnout jednu nebo více způsobilých protistran z těch partnerů, kteří vyjádřili svůj zájem podle čl. 9 odst. 3 písm. c). |
Příslušný členský stát může jako prováděcího partnera navrhnout jednu nebo více způsobilých protistran z těch partnerů, kteří vyjádřili svůj zájem podle čl. 9 odst. 3 písm. c). |
|
Pokud příslušný členský stát nenavrhne prováděcího partnera, bude Komise postupovat v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce a vybere partnera z těch prováděcích partnerů, kteří jsou schopni krýt finanční a investiční operace v příslušných geografických oblastech. |
Pokud příslušný členský stát nenavrhne prováděcího partnera, bude Komise postupovat v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce a vybere partnera z těch prováděcích partnerů, kteří jsou schopni krýt finanční a investiční operace v příslušných geografických oblastech. |
Odůvodnění
Stejné odůvodnění jako u pozměňovacího návrhu k 19. bodu odůvodnění.
Pozměňovací návrh 25
Čl. 12 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Při výběru prováděcích partnerů Komise zajistí, aby portfolio finančních produktů v rámci Fondu InvestEU: |
Při výběru prováděcích partnerů Komise zajistí, aby portfolio finančních produktů v rámci Fondu InvestEU: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Viz doporučený pozměňovací návrh k 29. bodu odůvodnění.
Pozměňovací návrh 26
Článek 17
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||
|
1. Komisi poskytuje poradenství poradní komise , která má dvě složení, a to složení ze zástupců prováděcích partnerů a složení ze zástupců členských států . |
Komisi a řídicímu výboru poskytuje poradenství poradní komise. |
||||||||||
|
|
Poradní komisi tvoří:
|
||||||||||
|
2. Každý prováděcí partner a každý členský stát může do příslušného složení jmenovat jednoho zástupce. |
|
||||||||||
|
(…) |
(…) |
Pozměňovací návrh 27
Nový článek za článkem 17
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||
|
|
Řídicí výbor 1. Fond InvestEU řídí řídicí výbor, který pro účely využití záruky EU rozhoduje v souladu s obecnými cíli, které stanoví článek 3, o:
2. Členové řídicího výboru jsou jmenováni Komisí, Evropskou investiční bankou a poradní komisí z řad zástupců prováděcích partnerů. |
Pozměňovací návrh 28
Nový článek za článkem 17
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||
|
|
Metodika posuzování rizik 1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením metodiky posuzování rizik. Součástí této metodiky posuzování rizik je:
|
Pozměňovací návrh 29
Článek 18
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Projektový tým |
Projektový tým |
|
1. Vytvoří se projektový tým sestávající z odborníků, které Komisi poskytnou prováděcí partneři bez jakýchkoli výdajů z rozpočtu Unie. |
1. Vytvoří se projektový tým sestávající z odborníků, které Komisi poskytnou prováděcí partneři bez jakýchkoli výdajů z rozpočtu Unie. Pokud se prováděcí partneři sdruží do skupiny podle druhého pododstavce čl. 12 odst. 1, musejí Evropské komisi poskytnout odborníky všichni prováděcí partneři. |
|
2. Odborníky do projektového týmu přidělí každý prováděcí partner. Počet odborníků se stanoví v záruční dohodě. |
2. Odborníky do projektového týmu přidělí každý prováděcí partner nebo skupina prováděcích partnerů sdružených podle druhého pododstavce čl. 12 odst. 1 . Počet odborníků se stanoví v záruční dohodě. |
|
(…) |
(…) |
Odůvodnění
Pro menší národní nebo regionální podpůrné banky a instituce může vyslání personálu ke Komisi představovat zátěž. Měl by se jim poskytnout určitý stupeň pružnosti, například možnost sdílet zdroje v rámci skupiny.
Pozměňovací návrh 30
Čl. 20 odst. 2 písm. c)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
podporuje opatření a posiluje místní znalosti s cílem usnadňovat využívání podpory z Fondu InvestEU v celé Unii a v rámci možností aktivně přispívá k plnění cíle odvětvové a zeměpisné diverzifikace Fondu InvestEU tím, že podporuje prováděcí partnery při koncipování a vývoji potenciálních finančních a investičních operací; |
podporuje opatření a posiluje místní a regionální znalosti s cílem usnadňovat využívání podpory z Fondu InvestEU v celé Unii a v rámci možností aktivně přispívá k plnění cíle odvětvové a zeměpisné diverzifikace Fondu InvestEU tím, že podporuje prováděcí partnery při koncipování a vývoji potenciálních finančních a investičních operací; |
Pozměňovací návrh 31
Čl. 20 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Za služby uvedené v odstavci 2 mohou být účtovány poplatky na pokrytí části nákladů na poskytování těchto služeb. |
Za služby uvedené v odstavci 2 mohou být účtovány poplatky na pokrytí části nákladů na poskytování těchto služeb. Poradenské centrum InvestEU poskytuje veřejným předkladatelům projektů své služby bezplatně. |
Odůvodnění
Veřejní předkladatelé projektů jsou osvobozeni od poplatků za služby existujícího Evropského centra pro investiční poradenství (nařízení (EU) 2015/1017, čl. 14 odst. 4), což by se mělo zachovat.
Pozměňovací návrh 32
Čl. 20 odst. 6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Poradenské centrum InvestEU je přítomno na místní úrovni tam, kde je to potřebné. Zřizuje se zejména v členských státech nebo regionech, které čelí obtížím při vývoji projektů v rámci Fondu InvestEU. Poradenské centrum InvestEU pomáhá při předávání znalostí na regionální a místní úroveň s cílem budovat regionální a místní kapacity a odborné znalosti za účelem podpory uvedené v odstavci 1. |
Poradenské centrum InvestEU je přítomno na místní úrovni tam, kde je to potřebné. Zřizuje se zejména v členských státech nebo regionech, které čelí obtížím při vývoji projektů v rámci Fondu InvestEU nebo jsou postiženy významnou a dlouhotrvající investiční mezerou . Poradenské centrum InvestEU pomáhá při předávání znalostí na regionální a místní úroveň s cílem budovat regionální a místní kapacity a odborné znalosti za účelem podpory uvedené v odstavci 1. Povaha tohoto místního zastoupení se určuje za konzultací s příslušnými národními, regionálními nebo místními orgány. |
Odůvodnění
Viz doporučený pozměňovací návrh k 36. bodu odůvodnění.
Pozměňovací návrh 33
Čl. 21 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Portál InvestEU představuje prostředek, jak mohou předkladatelé projektů své projekty, pro které hledají finance, zviditelnit a poskytnout tak informace o nich investorům. Zařazením projektu na Portál InvestEU nejsou dotčena rozhodnutí o výběru konečných projektů, které získají podporu podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoli jiného nástroje Unie nebo které získají veřejné financování. |
Portál InvestEU představuje prostředek, jak mohou předkladatelé projektů své projekty, pro které hledají finance, zviditelnit a poskytnout tak informace o nich investorům. Zařazením nebo nezařazením projektu na Portál InvestEU nejsou dotčena rozhodnutí o výběru konečných projektů, které získají podporu podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoli jiného nástroje Unie nebo které získají veřejné financování. |
Odůvodnění
Je třeba upřesnit, že zařazení projektu na tento portál sice není zárukou podpory prostřednictvím InvestEU nebo jiných nástrojů, ale není ani nezbytným předpokladem pro tuto podporu.
Pozměňovací návrh 34
Čl. 21 odst. 6
Nový odstavec 6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Prováděcí partneři se aktivně podílejí na propagaci a publicitě Portálu InvestEU se zaměřením na předkladatele projektů i investory. |
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že provoz takového portálu závisí na dosažení kritického počtu uživatelů, je prospěšné rozšíření povědomí a zvyšování informovanosti. Prováděcí partneři mají díky svým kontaktům s investory a předkladateli dobré předpoklady pro zapojení do těchto aktivit.
Pozměňovací návrh 35
Příloha II, odst. 2 písm. d)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
železniční infrastruktury, jiných projektů v oblasti železniční dopravy a námořních přístavů; |
železniční infrastruktury, jiných projektů v oblasti železniční dopravy , infrastruktury vnitrozemských vodních cest a námořních přístavů; |
Odůvodnění
—
Pozměňovací návrh 36
Příloha II, nové písmeno za odst. 2 písm. e)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
rozvoje baterií nové generace pro elektrickou mobilitu. |
Pozměňovací návrh 37
Příloha II, bod 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Finanční podpora subjektům s nejvýše 3 000 zaměstnanci se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, zejména prostřednictvím: |
Finanční podpora subjektům s nejvýše 3 000 zaměstnanci se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky, malé společnosti se střední tržní kapitalizací a podniky sociální ekonomiky , zejména prostřednictvím: |
Pozměňovací návrh 38
Příloha III, bod 4.4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Doprava: Zmobilizované investice do TEN-T, z toho: do hlavní sítě TEN-T |
Doprava: Zmobilizované investice do TEN-T, z toho: do hlavní sítě TEN-T , globální sítě TEN-T, chybějících přeshraničních spojení |
Odůvodnění
Program InvestEU by měl přispívat k rozvoji celé sítě TEN-T , jakož i k doplnění chybějících přeshraničních spojení, zejména v železniční síti .
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,
|
1. |
vítá odhodlání Evropské komise dále podpořit investice v Evropě, kdy má v úmyslu stavět na zkušenostech získaných při práci na Evropském fondu pro strategické investice (EFSI) a šířeji pojato i na investičním plánu a navrhuje zřídit Program InvestEU; |
|
2. |
poznamenává, že InvestEU bude schopný nejen sledovat trh a poptávku, ale rovněž formovat politiku; připomíná, že je nutné poskytnout odpovídající podporu financování a investičním aktivitám v oblasti výzkumu a inovací; zejména poukazuje na význam založení okna „sociální investice a dovednosti“ jako nástroje ke spuštění naléhavě nutných investic v inovativních projektech sociální infrastruktury, v podnicích sociální ekonomiky a v sociálních službách na regionální a místní úrovni. Zdůrazňuje, že je nezbytné investovat do kvalitních sociálních projektů, které jsou méně rozsáhlé, inovativní a z finančního hlediska rizikovější, jež jsou ale přesto ekonomicky životaschopné a mají vyšší sociální návratnost, neboť v tom by mohla spočívat přínosnost záruky EU; |
|
3. |
zdůrazňuje, že ačkoli došlo k určitému zlepšení investičních podmínek v některých členských státech a regionech, v EU jako celku nedosáhlo vytváření hrubého fixního kapitálu vztažené k HDP stále ještě předkrizové úrovně, přičemž celkové investice zůstávají i nadále přibližně o 10 % nižší než před krizí, a to s výraznými nerovnostmi mezi členskými státy (1); |
|
4. |
připomíná, že investiční situace je ještě rozmanitější na úrovni regionů a v četných evropských regionech je nadále značně znepokojivá; v absolutním vyjádření jsou investice v roce 2015 o více než 25 % nižší než v roce 2007 ve více než 40 regionech v Itálii, Portugalsku, Spojeném království, Rumunsku, Nizozemsku, Irsku, Lotyšsku, Slovinsku, Chorvatsku a na Kypru, a dokonce o více než 60 % nižší ve většině řeckých regionů (2); |
|
5. |
se znepokojením konstatuje, že také veřejné investice v EU zůstávají trvale nízké, zejména pokud jde o investice prováděné místními a regionálními orgány; v roce 2017 zůstávaly veřejné instituce vztažené k HDP o více než 30 % nižší tomu bylo v roce 2009 (3); |
|
6. |
dále je znepokojen rostoucí centralizací investic: podíl veřejných investic prováděných místními a regionálními orgány – byť v EU v průměru stále ještě přesahuje 50 % – znatelně poklesnul proti 60 % dosahovaným v devadesátých letech (4); |
|
7. |
vyjadřuje vážné znepokojení nad touto situací, jelikož investice – soukromé i veřejné – jsou předpokladem konkurenceschopnosti v současnosti a růstu a tvorby pracovních míst v budoucnosti, tedy i dobrých životních podmínek Evropanů ve všech městech a regionech; |
|
8. |
je znepokojen tím, že tam, kde jsou místní a regionální orgány nejvíce závislé na přidělování prostředků ze strany centrálních vlád, se zcela neupustilo od škrtů spojených s úspornými opatřeními a místním a regionálním orgánům byly uloženy nové povinnosti, jež v mnoha případech ještě více snížily prostředky, které jsou k dispozici na investice; |
|
9. |
znovu žádá, aby investice místních a regionálních orgánů financované z programu InvestEU a EIB byly vyňaty z výpočtu zadlužení a schodku rozpočtu členských států; |
|
10. |
požaduje, aby byla hospodářská, sociální a územní soudržnost Unie zahrnuta mezi cíle Programu InvestEU, zejména vzhledem k tomu, že právní základ návrhu obsahuje třetí odstavec článku 175 Smlouvy o fungování Evropské unie, který se zaměřuje na soudržnost; je přesvědčen o zásadním významu geografické vyváženosti Programu InvestEU jeho prioritního zaměření na regiony strádající významným a dlouhotrvajícím nedostatkem investic a na zvlášť zranitelné a odlehlé oblasti, jako jsou nejvzdálenější regiony; |
|
11. |
shledává, že návrh nařízení zřizujícího Program InvestEU je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality; |
Finanční nástroje a fond Programu InvestEU
|
12. |
znovu potvrzuje, že finanční nástroje mohou být významným nástrojem územního rozvoje (5), protože vratné finanční nástroje mohou zajistit lepší zhodnocení veřejných prostředků, a tím větší účinek v konkrétních případech, kde může soukromé financování doplnit veřejné zdroje díky odpovídajícím výnosům a peněžním tokům; zdůrazňuje, že toto je zvláště vhodné v období, kdy jsou dlouhodobě omezené veřejné rozpočty na všech úrovních; |
|
13. |
konstatuje však, že finanční nástroje EU se v posledních letech zmnožily a liší se jejich pravidla pro způsobilost a podávání zpráv, což je zdrojem složitosti a nejasnosti, přičemž není možné plně využít synergie a úspory z rozsahu, což nevede k situaci, kdy by se finanční nástroje využívaly účinně a efektivně; |
|
14. |
doporučuje posoudit dosavadní ekonomický dopad EFSI na jednotlivé členské státy a regiony, včetně přehledů čerpání finančních prostředků a přínosů dosažených jejich prostřednictvím. Toto posouzení bude zvláště důležité proto, aby Program InvestEU jako nový nástroj v rámci financování EU mohl být přímo zaměřen na skutečné investiční priority a mohl se vyvarovat některých nedostatků, které provázejí dosavadní způsoby využívání rozpočtu EU; |
|
15. |
zdůrazňuje, že program InvestEU musí být zaměřen na výsledky, zejména pokud jde o tvorbu pracovních míst a řešení regionálních nerovností, a také na financování ekonomicky životaschopných projektů, a zastává mínění, že toho lze efektivněji dosáhnout za úzké spolupráce s místními a regionálními orgány; |
|
16. |
je přesvědčen, že je třeba jednoznačně uplatnit zásadu adicionality, zejména v případě vysoce rizikových projektů, které se provádějí v méně rozvinutých a přechodových regionech; |
|
17. |
uznává, že Program InvestEU navržený Komisí umožňuje zjednodušit zprostředkovatelům i konečným příjemcům používání finančních nástrojů a umožňuje jejich kombinování s jinými typy podpory Unie, což VR dlouhodobě požaduje; |
|
18. |
opakuje však svůj postoj, že Program InvestEU by neměl nahrazovat stávající mechanismy sociální soudržnosti ani jim konkurovat; |
|
19. |
má obavy z administrativní zátěže, byrokracie a zpoždění, které by pravděpodobně vznikly přidáním dalších tří fází cyklu schvalování investičních projektů, a proto považuje za nezbytné zajistit, aby navrhovaný systém správy vedl k rychlým rozhodnutím, aniž by ovšem rychlost snižovala kvalitu těchto rozhodnutí; |
|
20. |
doporučuje zvážit návrh na zavedení zrychlených postupů pro projekty malého rozsahu do určitého rozpočtu, a to vzhledem k tomu, že v určitých regionech mohou menší projekty dosahovat významu strategických investic, protože mohou mít značné aktivační účinky; |
|
21. |
vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, že Výbor regionů se zapojí jako pozorovatel do systému řízení Programu InvestEU, zejména poradní komise; |
|
22. |
vítá skutečnost, že se program opírá o rozpočtovou záruku, což společně s nízkým rizikem vyplývajícím z kvalitního a širokého portfolia a diverzifikovanými projekty v celé Evropě umožňuje, aby byla zmrazena malá část rozpočtu EU, která bude mít poměrně velký účinek; domnívá se však, že Komise měla vytyčit ambicióznější záměr z hlediska celkové úrovně investic, které by bylo možné mobilizovat; |
|
23. |
podporuje návrh Komise provádět záruku Programu InvestEU prostřednictvím více partnerů, tedy nikoliv pouze prostřednictvím skupiny Evropské investiční banky (EIB), jak tomu bylo v případě EFSI; navrhuje však v zájmu umožnění přístupu co nejvíce prováděcích partnerů, aby postačovalo pokrytí jednoho členského státu nebo jednoho regionu; |
|
24. |
domnívá se, že zapojení více prováděcích partnerů by mělo umožnit širší tematické a geografické pokrytí Programu InvestEU fondu ve srovnání s EFSI, a to jak mezi členskými státy, tak v jejich rámci mezi regiony, neboť tito prováděcí partneři budou zdrojem dalších rozmanitých zkušeností a odborných znalostí z místního a odvětvového prostředí; |
|
25. |
upozorňuje Komisi na země, které postrádají na národní a regionální úrovni struktury, které by jim umožňovaly přístup k záruce Programu InvestEU; z toho důvodu doporučuje iniciovat a podporovat vytváření takových struktur; |
|
26. |
připomíná, že byť se jeví jako vhodné, aby prováděcí partneři vysílali pracovníky ke Komisi k sestavení projektového týmu InvestEU s ohledem na jejich odborné znalosti a podstatnou dodatečnou kapacitu, kterou budou prováděcí partneři využívat díky záruce EU, může být vyslání vhodných expertů z řad zaměstnanců pro menší národní nebo regionální podpůrné banky a instituce obtížné; požaduje proto, aby takové menší instituce mohly využívat určité pružnosti, například sdružováním svých zdrojů při sdružování do skupin podle druhého pododstavce čl. 12 odst. 1 návrhu nařízení; |
|
27. |
obhajuje zásadu, na základě které by řídicí orgány evropských strukturálních a investičních fondů mohly dobrovolně a v souladu se zásadami kodexu chování pro partnerství a víceúrovňovou správu definovanou v článku 6 rámcového nařízení o společných ustanoveních pro ESI fondy vyplácet až 5 % prostředků z těchto fondů programu InvestEU. Tento příspěvek by měl být možností, jak řešit selhání trhu a suboptimální investiční situace vyplývající z konkrétní situace v zemi nebo regionu způsobem, který přesahuje možnosti centralizovaného nástroje EU; |
|
28. |
vítá připravenost Komise umožnit kombinaci finančních nástrojů s granty z jiných programů EU za aplikace pravidel InvestEU na celý projekt, protože se jedná o významné zjednodušení; vítá rovněž přizpůsobenost pravidel státní podpory financování členským státem uskutečňovanému ve fondu InvestEU nebo podporovanému Programem InvestEU; |
|
29. |
požaduje, aby více než 35 % finančních prostředků Programu InvestEU bylo uvolněno pro dosahování cílů v oblasti klimatu; |
|
30. |
doporučuje, aby infrastruktury investičně zajištěné prostřednictvím programu InvestEU byly odolné vůči katastrofám i klimatickým podmínkám po celou dobu své životnosti; |
|
31. |
považuje za nutné zajistit včasný a hladký přechod ze současného do následujícího programového období; |
Poradenské centrum InvestEU
|
32. |
vítá pokračování Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH) zřízeného pro investiční plán, které stávající návrh zajišťuje formou Poradenského centra InvestEU; připomíná, že poradenské a podpůrné služby mají nadále zásadní význam pro úspěšné řešení suboptimálních investičních situací v celé EU, a to zejména v regionech nebo odvětvích, kde jsou komplexní projekty nebo inovativní řešení financování méně obvyklé; |
|
33. |
vyzývá spolunormotvůrce, aby zachovali osvobození veřejných prováděcích subjektů od poplatků účtovaných za služby Poradenského centra InvestEU, jako tomu je v případě stávajícího Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH) podle čl. 14 odst. 4 nařízení o EFSI (6), které má zásadní význam pro podporu kvalitních veřejných investic, a to zejména u veřejných subjektů, které jsou menší nebo mají méně zkušeností s finančními nástroji a komplexními projekty; |
|
34. |
vítá, že se poradenské centrum zaměří na poskytování podpory při zakládání investičních platforem, a to zejména pro přeshraniční investice; připomíná, že je nutné dále zvyšovat informovanost, aby mohly být možnosti investičních platforem plně využity, zvláště místními a regionálními orgány; |
|
35. |
rozhodně podporuje místní zastoupení poradenského centra, která by měla být definována za konzultací s příslušnými vnitrostátními, regionálními či místními orgány a měla by být přednostně vytvářena v členských státech nebo regionech, které čelí obtížím při vyvíjení projektů v rámci fondu InvestEU nebo jsou postiženy významnou a dlouhotrvající investiční mezerou; |
|
36. |
vřele vítá, že se poradenské centrum zaměřuje na předávání znalostí a budování kapacit na regionální a místní úrovni, na což VR již v minulosti upozornil jako na klíčové prvky pro překlenutí investiční mezery ve všech regionech EU. Z tohoto důvodu by hlavním cílem tohoto centra mělo být pomáhat místním prováděcím partnerům, aby se posílila jejich schopnost poskytovat technickou pomoc; |
|
37. |
zdůrazňuje, že stávající nástroje budování kapacit financované EU nepostačují k řešení potřeb místních a regionálních orgánů a nejsou dostatečně využívány; měly by být lépe propagovány a koordinovány a v tomto úsilí má Poradenské centrum InvestEU klíčovou úlohu; |
|
38. |
vyzývá Komisi, aby zajistila dostatečnou informovanost navrhovatelů projektů v celé EU o možnostech, které nabízí Poradenské centrum InvestEU, v případě potřeby i prostřednictvím turné nebo místních akcí, které je VR jako vhodné připraven podpořit; |
Portál InvestEU
|
39. |
vítá pokračování Evropského portálu investičních projektů (EIPP) ve stávajícím návrhu v podobě Portálu InvestEU; připomíná, že VR je partnerem EIPP a hraje aktivní úlohu při jeho podpoře a prosazování, zejména u evropských místních a regionálních orgánů; vhodnými způsoby bude nadále podporovat vývoj Portálu InvestEU; |
|
40. |
připomíná nicméně, že úspěch takového portálu silně závisí na dosažení rozhodujícího počtu uživatelů a bude nutné dále rozšířit jeho dosah a informovanost o něm; žádá proto, aby budoucí prováděcí partneři Programu InvestEU aktivně přispívali k propagaci a publicitě tohoto portálu, protože k tomu mají vhodné předpoklady díky průběžným kontaktům s investory a navrhovateli projektů; |
|
41. |
ztotožňuje se s názorem, že zařazení projektu na Portál InvestEU nelze považovat za záruku jeho podpory Programem InvestEU ani žádným jiným nástrojem na evropské či jiné úrovni; doporučuje však také upřesnit, že zařazení na tento portál není v žádném případě podmínkou pro podporu, protože musí být zachována plná dobrovolnost přihlášení projektu do portálu navrhovatelem. |
V Bruselu dne 6. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(1) Eurostat, dataset tec00011.
(2) Vlastní výpočty na základě údajů Eurostatu o tvorbě hrubého fixního kapitálu na úrovni NUTS 2: dataset nama_10r_2gfcf.
(3) Eurostat, dataset tec00022.
(4) Evropská komise, Sedmá zpráva o soudržnosti (s. 168).
(5) Stanovisko VR Finanční nástroje na podporu územního rozvoje, http://webapi.cor.europa.eu/documentsanonymous/cor-2015-01772-00-00-ac-tra-cs.docx
(6) Nařízení (EU) č. 2015/1017.
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/335 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Program na podporu reforem a evropská funkce investiční stabilizace
(2019/C 86/18)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY K PROGRAMU NA PODPORU REFOREM
Pozměňovací návrh 1
5. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Strukturální reformy mohou přispět k dosažení vysokého stupně odolnosti domácích ekonomik a udržitelné konvergence mezi členskými státy, která je klíčovým předpokladem pro úspěšnou a bezproblémovou účast v hospodářské a měnové unii. Tento vysoký stupeň udržitelné konvergence je obzvláště důležitý pro členské státy, jejichž měnou není euro, v rámci jejich procesu přípravy na vstup do eurozóny. |
Strukturální reformy s významem pro EU, jež byly stanoveny v rámci evropského semestru, mohou přispět k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a dosažení vysokého stupně odolnosti domácích ekonomik a udržitelné konvergence mezi členskými státy, která je klíčovým předpokladem pro úspěšnou a bezproblémovou účast v hospodářské a měnové unii. Tento vysoký stupeň udržitelné konvergence je obzvláště důležitý pro členské státy, jejichž měnou není euro, v rámci jejich procesu přípravy na vstup do eurozóny. |
Pozměňovací návrh 2
6. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Míra provádění strukturálních reforem v členských státech je v rámci Unie nadále nedostatečná. Ze zkušeností s prováděním koordinačního mechanismu hospodářské politiky v rámci evropského semestru vyplývá, že provádění strukturálních reforem probíhá obecně pomalu a nerovnoměrně a že reformní úsilí jednotlivých členských států by se mělo posílit a stimulovat. |
Míra provádění strukturálních reforem s významem pro EU v členských státech je v rámci Unie nadále nedostatečná. Ze zkušeností s prováděním koordinačního mechanismu hospodářské politiky v rámci evropského semestru vyplývá, že provádění strukturálních reforem probíhá obecně pomalu a nerovnoměrně a že reformní úsilí jednotlivých členských států by se mělo posílit a stimulovat , a to zejména intenzivnějším zapojením místních a regionálních orgánů, které mají provádění většiny stanovených potřebných reforem na starosti . |
Pozměňovací návrh 3
15. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Aby se zajistilo, že reformy podporované v rámci programu se budou vztahovat na všechny klíčové hospodářské a sociální oblasti, měla by finanční i technickou podporu v rámci programu poskytovat Komise na žádost členského státu v široké škále domén politiky , k nimž patří oblasti související se správou veřejných financí a aktiv, institucionální a správní reformou, podnikatelským prostředím, finančním sektorem, trhy s výrobky a službami a trhy práce, vzděláváním a odbornou přípravou, udržitelným rozvojem, veřejným zdravím a sociálním zabezpečením. |
Aby se zajistilo, že reformy podporované v rámci programu se budou vztahovat na příslušné oblasti politiky , měla by finanční i technickou podporu v rámci programu poskytovat Komise na žádost členského státu v široké škále domén souvisejících s politickými cíli EU , k nimž patří oblasti související se správou veřejných financí a aktiv, institucionální a správní reformou, podnikatelským prostředím, finančním sektorem, trhy s výrobky a službami a trhy práce, vzděláváním a odbornou přípravou, udržitelným rozvojem, veřejným zdravím a sociálním zabezpečením. |
Pozměňovací návrh 4
17. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Aby bylo možné vyhovět dodatečným potřebám v rámci programu, měly by mít členské státy možnost převést do rozpočtu programu zdroje programované v rámci sdíleného řízení ve fondech Unie v souladu s příslušným postupem. Převedené zdroje by měly být čerpány v souladu s pravidly tohoto programu a měly by být použity ve prospěch dotčeného členského státu. |
V případě, že by prostředky přidělené v souladu s článkem 26 tohoto návrhu nebyly vynaloženy, by členské státy nebo Komise měly mít možnost požádat o převedení těchto prostředků do ESI fondů ve prospěch dotčeného členského státu. |
Odůvodnění
Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s návrhem na změnu článku 21 nařízení o společných ustanoveních, který je uveden v příslušném návrhu stanoviska (COTER-VI-038). Toto převedení prostředků by bylo logické také z toho důvodu, že program na podporu reforem i nařízení o společných ustanoveních vycházejí z článku 175 SFEU.
Pozměňovací návrh 5
19. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pokud jde o nástroj pro provádění reforem, je nezbytné určit druhy reformy, které by měly být způsobilé pro finanční podporu. Aby se zajistil jejich příspěvek k cílům programu, způsobilými reformami by měly být reformy zaměřené na řešení výzev vymezených v kontextu evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik, včetně těch, které byly navrženy na plnění doporučení pro jednotlivé země. |
Pokud jde o nástroj pro provádění reforem, je nezbytné určit druhy reformy, které by měly být způsobilé pro finanční podporu. Aby se zajistil jejich příspěvek k cílům programu, způsobilými reformami by měly být reformy zaměřené na řešení výzev vymezených v kontextu evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik, včetně těch, které byly navrženy na plnění doporučení pro jednotlivé země , a po zohlednění příslušných regionálních hledisek . |
Odůvodnění
Komise vytváří jasnou vazbu mezi výdajovými programy a evropským semestrem, jenž může svému účelu sloužit pouze v případě, že budou zvýrazněna regionální hlediska a budou do něj začleněna.
Pozměňovací návrh 6
20. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
S cílem smysluplně motivovat členské státy, aby dokončily strukturální reformy, je vhodné stanovit maximální finanční příspěvek, který je pro ně k dispozici v rámci nástroje v každé fázi přidělování a v rámci každé výzvy. Tento maximální příspěvek by měl být vypočten na základě počtu obyvatel každého členského státu . Aby byly finanční pobídky rozloženy do celého období uplatňování programu, měly by se členským státům finanční prostředky přidělovat ve fázích. V první fázi, která bude trvat dvacet měsíců, by členským státům měla být dána k dispozici polovina (11 000 000 000 EUR) celkového finančního krytí nástroje pro provádění reforem a v průběhu této fáze budou členské státy po podání návrhů reformních závazků moci obdržet částky dosahující až maximální výše jejich přídělu. |
S cílem smysluplně motivovat členské státy, aby dokončily strukturální reformy s významem pro EU , je vhodné stanovit maximální finanční příspěvek, který je pro ně k dispozici v rámci nástroje v každé fázi přidělování a v rámci každé výzvy. Tento maximální příspěvek by měl být vypočten na základě ukazatelů, jež budou přijaty v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027 (HDP na obyvatele, nezaměstnanost mladých lidí, nízká úroveň vzdělanosti, změna klimatu a přijímání migrantů a jejich integrace) . Aby byly finanční pobídky rozloženy do celého období uplatňování programu, měly by se členským státům finanční prostředky přidělovat ve fázích. V první fázi, která bude trvat dvacet měsíců, by členským státům měla být dána k dispozici polovina (11 000 000 000 EUR) celkového finančního krytí nástroje pro provádění reforem a v průběhu této fáze budou členské státy po podání návrhů reformních závazků moci obdržet částky dosahující až maximální výše jejich přídělu. |
Pozměňovací návrh 7
23. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
S cílem zajistit odpovědnost a zaměření na příslušné reformy by členské státy měly určit reformní závazky týkající se výzev identifikovaných v procesu evropského semestru (včetně problémů uvedených v doporučeních pro jednotlivé země) a navrhnout podrobný soubor opatření pro jejich provádění, jehož součástí by měly být příslušné milníky, cíle a harmonogram provádění po období maximálně tří let. Komise a členské státy by měly v průběhu celého procesu usilovat o úzkou spolupráci. |
S cílem zajistit odpovědnost a zaměření na příslušné reformy by členské státy se zapojením všech úrovní správy měly určit reformní závazky týkající se výzev identifikovaných v procesu evropského semestru (včetně problémů uvedených v doporučeních pro jednotlivé země a po zohlednění příslušných regionálních hledisek ) a navrhnout podrobný soubor opatření pro jejich provádění, jehož součástí by měly být příslušné milníky, cíle a harmonogram provádění po období maximálně tří let. Členské státy by měly rovněž uvést, jakým způsobem byla v zájmu podpory navržených reforem koordinována příslušná stávající politická opatření EU. Komise a členské státy by měly v průběhu celého procesu usilovat o úzkou spolupráci. |
Pozměňovací návrh 8
Nový bod odůvodnění za 23. bodem odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Členské státy by měly uvést, jakým způsobem zapojily své místní a regionální orgány do určování potřebných reforem a do navrhování, plnění, monitorování a vyhodnocování reformních závazků. Toto zapojení probíhá strukturovaným a trvalým způsobem v rámci evropského semestru tak, aby se místní a regionální orgány mohly coby plnohodnotní partneři od samého počátku podílet na dialogu s Evropskou komisí, jehož výsledkem je zveřejnění zpráv podle jednotlivých zemí a doporučení pro jednotlivé země. Členské státy rozhodnou o tom, jak bude toto zapojení realizováno, a to v souladu se svým ústavním uspořádáním a stávajícím rozdělením pravomocí mezi jednotlivými úrovněmi správy. |
Pozměňovací návrh 9
31. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pro účely řádného finančního řízení by se měla stanovit zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, pozastavení, zrušení a vymáhání finančních prostředků. Platby by měly být založeny na pozitivním hodnocení plnění reformních závazků členských států ze strany Komise. Pokud členský stát uspokojivě neplní reformní závazky, mělo by být možné finanční příspěvek pozastavit a zrušit. Aby se zajistil udržitelný účinek reforem po jejich provedení, mělo by se stanovit přiměřené období určující trvání reforem po vyplacení finančního příspěvku. Za přiměřené minimální období, které by se mělo použít, by se mělo považovat pět let. Měla by se stanovit náležitá námitková řízení, aby rozhodnutí Komise týkající se pozastavení, zrušení a vymáhání vyplacených částek respektovalo právo členských států na předložení připomínek. |
Pro účely řádného finančního řízení by se měla stanovit zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, pozastavení, zrušení a vymáhání finančních prostředků. Platby by měly probíhat formou ročních splátek a měly by být založeny na pozitivním hodnocení pokroku při plnění reformních závazků členských států ze strany Komise. Pokud členský stát uspokojivě neplní reformní závazky, mělo by být možné finanční příspěvek pozastavit a zrušit. Aby se zajistil udržitelný účinek reforem po jejich provedení, mělo by se stanovit přiměřené období určující trvání reforem po vyplacení finančního příspěvku. Za přiměřené minimální období, které by se mělo použít, by se mělo považovat pět let. Měla by se stanovit náležitá námitková řízení, aby rozhodnutí Komise týkající se pozastavení, zrušení a vymáhání vyplacených částek respektovalo právo členských států na předložení připomínek. |
Pozměňovací návrh 10
32. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pokud jde o nástroj pro technickou podporu, členské státy stále více využívají technickou podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem, a to ve větší míře, než se původně očekávalo. O podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem již požádaly téměř všechny členské státy a žádosti pokrývají všechny oblasti politiky, na něž se program vztahuje. Hlavní rysy programu na podporu strukturálních reforem by proto měly zůstat zachovány, včetně akcí způsobilých pro financování v rámci nástroje pro technickou podporu. |
Pokud jde o nástroj pro technickou podporu, členské státy stále více využívají technickou podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem, a to ve větší míře, než se původně očekávalo. O podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem již požádaly téměř všechny členské státy a žádosti pokrývají všechny oblasti politiky, na něž se program vztahuje. Hlavní rysy programu na podporu strukturálních reforem by proto měly zůstat zachovány, včetně akcí způsobilých pro financování v rámci nástroje pro technickou podporu. Evropská komise a vlády členských států by měly pobízet k využívání nástrojů pro technickou podporu ze strany místních a regionálních orgánů tím, že tyto nástroje plně zpřístupní všem úrovním správy a budou jejich využívání aktivně propagovat. |
Pozměňovací návrh 11
Článek 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Obecné cíle |
Obecné cíle |
||||
|
Program bude ve všech členských státech podporovat následující obecné cíle: |
Program bude ve všech členských státech podporovat následující obecné cíle: |
||||
|
|
||||
|
|
Pozměňovací návrh 12
Článek 6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Oblast působnosti Obecné a specifické cíle uvedené v článcích 4 a 5 se vztahují na oblasti politiky týkající se soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, výzkumu a inovací, inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, zaměstnanosti a investic, a zejména na jednu nebo více z následujících oblastí: |
Oblast působnosti Obecné a specifické cíle uvedené v článcích 4 a 5 se vztahují na oblasti politiky , které jsou důležité pro uskutečňování cílů Smluv EU, souvisejí s pravomocemi EU a týkají se soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, výzkumu a inovací, inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, zaměstnanosti a investic, a zejména na jednu nebo více z následujících oblastí: |
Pozměňovací návrh 13
Článek 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
|
Rozpočet |
Rozpočet |
||||||||||||
|
1. Finanční krytí na provádění programu na období 2021–2027 činí 25 000 000 000 EUR v běžných cenách. |
1. Finanční krytí na provádění programu na období 2021–2027 činí 25 000 000 000 EUR v běžných cenách. |
||||||||||||
|
2. Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující: |
2. Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující: |
||||||||||||
|
až 22 000 000 000 EUR na nástroj pro provádění reforem; |
až 22 000 000 000 EUR na nástroj pro provádění reforem; |
||||||||||||
|
až 840 000 000 EUR na nástroj pro technickou podporu; |
až 840 000 000 EUR na nástroj pro technickou podporu; |
||||||||||||
|
až do 2 160 000 000 EUR na konvergenční nástroj, z čehož: |
až do 2 160 000 000 EUR na konvergenční nástroj, z čehož: |
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
V případě, že členský stát mimo eurozónu v rámci konvergenčního nástroje do 31. prosince 2023 neprovede prokazatelné kroky k přijetí jednotné měny v daném časovém rámci, převede se maximální disponibilní částka pro tento členský stát v rámci složky finanční podpory konvergenčního nástroje podle článku 26 do nástroje pro provádění reforem uvedeného v písmeni a) prvního pododstavce tohoto odstavce. Komise za tímto účelem přijme rozhodnutí poté, co dá dotčenému členskému státu možnost ve lhůtě dvou měsíců od sdělení jejích závěrů předložit připomínky. |
V případě, že členský stát mimo eurozónu v rámci konvergenčního nástroje do 31. prosince 2023 neprovede prokazatelné kroky k přijetí jednotné měny v daném časovém rámci, převede se maximální disponibilní částka pro tento členský stát v rámci složky finanční podpory konvergenčního nástroje podle článku 26 do nástroje pro provádění reforem uvedeného v písmeni a) prvního pododstavce tohoto odstavce. Komise za tímto účelem přijme rozhodnutí poté, co dá dotčenému členskému státu možnost ve lhůtě dvou měsíců od sdělení jejích závěrů předložit připomínky. |
||||||||||||
|
3. Z finančních prostředků určených pro program lze rovněž hradit výdaje související s činnostmi v rámci přípravy, sledování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou potřebné pro řízení programu a dosažení jeho cílů, zejména výdaje na studie, schůze odborníků a informační a komunikační kampaně, včetně sdělování politických priorit Unie, pokud se týkají cílů tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi IT se zaměřením na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a veškeré další výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží na řízení programu. Výdaje v rámci každého ze tří nástrojů uvedených v článku 3 mohou rovněž pokrývat náklady na další podpůrné činnosti, jako například kontrolu kvality a sledování projektů technické podpory na místě a náklady na vzájemné poradenství a odborníky pro posouzení a provádění strukturálních reforem. |
3. V případě, že by prostředky přidělené v souladu s článkem 26 tohoto návrhu, nebyly vynaloženy, mohou být prostředky přidělené členskému státu převedeny na jeho žádost nebo na návrh Komise do ESI fondů ve prospěch dotčeného členského státu. |
||||||||||||
|
4. Zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení mohou být na jejich žádost převedeny do programu. Komise tyto zdroje použije přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Je-li to možné, použijí se tyto zdroje ku prospěchu dotčeného členského státu. |
4. Z finančních prostředků určených pro program lze rovněž hradit výdaje související s činnostmi v rámci přípravy, sledování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou potřebné pro řízení programu a dosažení jeho cílů, zejména výdaje na studie, schůze odborníků a informační a komunikační kampaně, včetně sdělování politických priorit Unie, pokud se týkají cílů tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi IT se zaměřením na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a veškeré další výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží na řízení programu. Výdaje v rámci každého ze tří nástrojů uvedených v článku 3 mohou rovněž pokrývat náklady na další podpůrné činnosti, jako například kontrolu kvality a sledování projektů technické podpory na místě a náklady na vzájemné poradenství a odborníky pro posouzení a provádění strukturálních reforem. |
||||||||||||
|
|
5. Zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení mohou být na jejich žádost převedeny do programu. Komise tyto zdroje použije přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Je-li to možné, použijí se tyto zdroje ku prospěchu dotčeného členského státu. |
Odůvodnění
Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s návrhem na změnu článku 21 nařízení o společných ustanoveních, který je uveden v příslušném návrhu stanoviska (COTER-VI-038). Toto převedení prostředků by bylo logické také z toho důvodu, že program na podporu reforem i nařízení o společných ustanoveních vycházejí z článku 175 SFEU.
Pozměňovací návrh 14
Článek 9
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
V příloze I se stanoví maximální finanční příspěvek dostupný pro každý členský stát z celkového finančního krytí na nástroj pro provádění reforem uvedeného v čl. 7 odst. 2 písm. a). Tento maximální finanční příspěvek se pro každý členský stát vypočítá s použitím kritérií a metodiky stanovených v příloze na základě počtu obyvatel každého členského státu . Tento maximální finanční příspěvek bude k dispozici pro přidělení každému členskému státu, a to částečně nebo v plné výši, v každé fázi postupu přidělování stanoveného v článku 10 a u každé výzvy v rámci tohoto postupu. |
V příloze I se stanoví maximální finanční příspěvek dostupný pro každý členský stát z celkového finančního krytí na nástroj pro provádění reforem uvedeného v čl. 7 odst. 2 písm. a). Tento maximální finanční příspěvek se pro každý členský stát vypočítá s použitím kritérií a metodiky stanovených v příloze na základě ukazatelů, jež budou přijaty v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027 (HDP na obyvatele, nezaměstnanost mladých lidí, nízká úroveň vzdělanosti, změna klimatu a přijímání migrantů a jejich integrace) . Tento maximální finanční příspěvek bude k dispozici pro přidělení každému členskému státu, a to částečně nebo v plné výši, v každé fázi postupu přidělování stanoveného v článku 10 a u každé výzvy v rámci tohoto postupu. |
Pozměňovací návrh 15
Čl. 11 odst. 3 písm. e)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
interní postupy pro účinné provádění reformních závazků dotčeným členským státem včetně navrhovaných milníků a cílů a s tím souvisejících ukazatelů a |
interní postupy pro účinné provádění reformních závazků dotčeným členským státem včetně navrhovaných milníků a cílů a s tím souvisejících ukazatelů a způsob, jakým byly místní a regionální orgány zapojeny do určování reformních závazků v rámci evropského semestru a také do jejich plnění, monitorování a vyhodnocování, a |
Pozměňovací návrh 16
Čl. 11 odst. 3, nové písmeno za písmenem e)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
zvláštní opatření v rámci interních postupů při provádění reformních závazků, jejichž cílem je zajistit soudržnost a koordinaci mezi programem, ESI fondy a popřípadě jinými programy financovanými ze strany EU a která by měla zahrnovat zvláštní plán pro budování kapacit místních a regionálních orgánů; |
Pozměňovací návrh 17
Čl. 11 odst. 9
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
K návrhům reformních závazků, které předložily členské státy, může vydat své stanovisko Výbor pro hospodářskou politiku zřízený rozhodnutím Rady 2000/604/ES o složení a stanovách Výboru pro hospodářskou politiku (1). |
K návrhům reformních závazků, které předložily členské státy, vydá své stanovisko Výbor pro hospodářskou politiku zřízený rozhodnutím Rady 2000/604/ES o složení a stanovách Výboru pro hospodářskou politiku1. |
Pozměňovací návrh 18
Čl. 12 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 stanoví, že finanční příspěvek bude vyplacen v jedné splátce , jakmile členský stát uspokojivě provede všechny milníky a cíle identifikované v souvislosti s prováděním každého reformního závazku. |
Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 stanoví, že finanční příspěvek bude vyplacen v ročních splátkách , jakmile členský stát uspokojivě provede všechny milníky a cíle identifikované pro jednotlivé roky v souvislosti s prováděním každého reformního závazku. |
|
Rozhodnutí stanoví období provádění reformních závazků, které nebude delší než tři roky po přijetí rozhodnutí. Stanoví rovněž podrobná opatření a harmonogram pro provádění reformních závazků a jejich vykazování dotčeným členským státem v rámci procesu evropského semestru, relevantní ukazatele vztahující se k plnění milníků a cílů a způsob poskytnutí přístupu k relevantním podkladovým údajům Komisí. |
Rozhodnutí stanoví období provádění reformních závazků, které nebude delší než tři roky po přijetí rozhodnutí. Stanoví rovněž podrobná opatření a harmonogram pro provádění reformních závazků a jejich vykazování dotčeným členským státem v rámci procesu evropského semestru, relevantní ukazatele vztahující se k plnění milníků a cílů a způsob poskytnutí přístupu k relevantním podkladovým údajům Komisí. |
Pozměňovací návrh 19
Článek 14
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Podávání zpráv členským státem v rámci evropského semestru |
Podávání zpráv členským státem v rámci evropského semestru |
|
Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 12 odst. 3 druhého pododstavce, dotčený členský stát pravidelně podává v rámci evropského semestru zprávy o pokroku při plnění reformních závazků. Členské státy mohou za tímto účelem používat obsah národních programů reforem jako nástroj pro podávání zpráv o pokroku k dokončení reforem. Podrobná opatření a harmonogram pro podávání zpráv, včetně způsobu poskytnutí přístupu k relevantním podkladovým údajům Komisí, se stanoví v rozhodnutí uvedeném v čl. 12 odst. 1. |
Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 12 odst. 3 druhého pododstavce, dotčený členský stát pravidelně podává v rámci evropského semestru zprávy o pokroku při plnění reformních závazků. Členské státy mohou za tímto účelem používat obsah národních programů reforem jako nástroj pro podávání zpráv o pokroku k dokončení reforem , jakož i o opatřeních přijatých s cílem zajistit koordinaci mezi programem, ESI fondy a popřípadě jinými programy financovanými ze strany EU. Podrobná opatření a harmonogram pro podávání zpráv, včetně způsobu poskytnutí přístupu k relevantním podkladovým údajům Komisí, se stanoví v rozhodnutí uvedeném v čl. 12 odst. 1. Komise odpovídajícím způsobem upraví své pokyny týkající se obsahu národních programů reforem. |
Pozměňovací návrh 20
Čl. 19 odst. 2, nové písmeno za písmenem e)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
činnostmi zaměřenými na budování kapacit, které v rámci národních programů reforem uskutečňují místní a regionální orgány. Místní a regionální orgány mohou svou žádost předložit v rámci zvláštní složky programu a mohou být přímými příjemci poskytované technické podpory. |
Pozměňovací návrh 21
Článek 26
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
V příloze X se stanoví maximální finanční příspěvek dostupný pro každý členský stát z celkového finančního krytí uvedeného v čl. 7 odst. 2 písm. c) bodu i). Tento maximální finanční příspěvek pro každý způsobilý členský stát se vypočítá s použitím kritérií a metodiky stanovených v uvedené příloze na základě počtu obyvatel každého členského státu a použije se pro každou z fází a výzev v rámci přidělování stanovených v článku 10. |
V příloze X se stanoví maximální finanční příspěvek dostupný pro každý členský stát z celkového finančního krytí uvedeného v čl. 7 odst. 2 písm. c) bodu i). Tento maximální finanční příspěvek pro každý způsobilý členský stát se vypočítá s použitím kritérií a metodiky stanovených v uvedené příloze na základě ukazatelů, jež budou přijaty v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027 (HDP na obyvatele, nezaměstnanost mladých lidí, nízká úroveň vzdělanosti, změna klimatu a přijímání migrantů a jejich integrace), a použije se pro každou z fází a výzev v rámci přidělování stanovených v článku 10. |
|
Aniž je dotčen čl. 7 odst. 2 druhý pododstavec, tento maximální finanční příspěvek je zčásti nebo v plné výši k dispozici pro přidělení v každé fázi postupu přidělování v souladu s postupem uvedeným v článku 10 a představuje doplňkový příspěvek nad rámec finančního příspěvku uvedeného v článku 9, který se přidělí na základě dodatečných reforem, které dotčený členský stát provede v souladu s článkem 25. |
Aniž je dotčen čl. 7 odst. 2 druhý pododstavec, tento maximální finanční příspěvek je zčásti nebo v plné výši k dispozici pro přidělení v každé fázi postupu přidělování v souladu s postupem uvedeným v článku 10 a představuje doplňkový příspěvek nad rámec finančního příspěvku uvedeného v článku 9, který se přidělí na základě dodatečných reforem, které dotčený členský stát provede v souladu s článkem 25. |
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY K EVROPSKÉ FUNKCI INVESTIČNÍ STABILIZACE
Pozměňovací návrh 22
8. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Aby členské státy, jejichž měnou je euro, mohly zejména lépe reagovat na rychle se měnící ekonomické okolnosti a stabilizovat své ekonomiky ochranou veřejných investic v případě rozsáhlých asymetrických otřesů, je třeba zřídit evropskou funkci investiční stabilizace (EISF). |
Aby členské státy, jejichž měnou je euro, mohly zejména lépe reagovat na rychle se měnící ekonomické okolnosti a stabilizovat své ekonomiky ochranou veřejných investic v případě rozsáhlých asymetrických otřesů, je třeba zřídit evropskou funkci investiční stabilizace (EISF). EISF by měla přispívat ke stabilizaci veřejných investic všech úrovní správy, poněvadž místní a regionální orgány vynakládají 66 % těchto investic a jejich investice se ještě stále nevrátily na úroveň, na jaké byly v době před krizí. Jestliže se místním a regionálním orgánům umožní, aby zachovaly svou úroveň investic, zamezí se tak tomu, že bude docházet k ještě horším asymetrickým otřesům. |
Odůvodnění
Je třeba zdůraznit význam místní a regionální úrovně z hlediska investic.
Pozměňovací návrh 23
15. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Přísná kritéria způsobilosti na základě plnění rozhodnutí a doporučení v rámci fiskálního a hospodářského dohledu Unie po dobu dvou let před podáním žádosti o podporu z EISF by měla být splněna členskými státy, které požadují podporu z EISF, aby byl příslušný členský stát pobízen k uplatňování obezřetné rozpočtové politiky. |
Přísná kritéria způsobilosti na základě plnění rozhodnutí a doporučení v rámci fiskálního a hospodářského dohledu Unie , včetně sdělení Komise o optimálním využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu (1a) , po dobu dvou let před podáním žádosti o podporu z EISF a také dodržení konvergenčního kodexu zahrnujícího kritéria, která mají zajistit větší odpovědnost, by měla být splněna členskými státy, které požadují podporu z EISF, aby byl příslušný členský stát pobízen k uplatňování obezřetné a udržitelné rozpočtové politiky. |
Odůvodnění
Vyplývá z textu.
Pozměňovací návrh 24
21. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členské státy by měly podporu získanou v rámci EISF investovat na způsobilé veřejné investice a na obecné zachování úrovně veřejných investic ve srovnání s průměrnou úrovní veřejných investic během posledních pěti let, aby bylo zajištěno naplnění cílů prosazovaných tímto nařízením. V tomto ohledu se očekává, že by členské státy měly dát přednost zachování objemu způsobilých investic do programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. |
Členské státy by měly podporu získanou v rámci EISF investovat na způsobilé veřejné investice a na obecné zachování úrovně veřejných investic ve srovnání s průměrnou úrovní veřejných investic během posledních pěti let, aby bylo zajištěno naplnění cílů prosazovaných tímto nařízením. V tomto ohledu se očekává, že by členské státy měly dát přednost zachování objemu způsobilých investic do programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Pokud se ovšem ukáže, že daný členský stát nemohl zachovat úroveň veřejných investic, k níž se zavázal v okamžiku přijetí podpory, kvůli závažné krizi, měla by Evropská komise stanovit nižší úroveň veřejných investic, již bude muset tento členský stát zajistit. |
Odůvodnění
Mohla by nastat natolik závažná krize, že daný členský stát nebude schopen zachovat úroveň veřejných investic, k níž se zavázal v okamžiku přijetí podpory. V takovém případě by měla mít Evropská komise možnost stanovit nižší úroveň veřejných investic, již bude muset tento členský stát zajistit.
Pozměňovací návrh 25
33. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
EISF by měla být považována za první krok v rozvoji na cestě k plnohodnotnému pojistnému mechanismu, který by zajišťoval makroekonomickou stabilizaci. V současné době by EISF vycházela z půjček a poskytování subvencí úrokových sazeb. Současně není vyloučeno, že by se ESM nebo jeho právní nástupce v budoucnosti zapojil do poskytování finanční pomoci na podporu veřejných investic členským státům, jejichž měnou je euro a které čelí negativním hospodářským podmínkám. Navíc by bylo možné v budoucnosti vytvořit pojistný mechanismus s kapacitou výpůjček založenou na dobrovolných příspěvcích členských států pro poskytování silného nástroje pro účely makroekonomické stabilizace proti asymetrickým otřesům. |
EISF by měla být považována za první krok v rozvoji na cestě k plnohodnotnému pojistnému mechanismu, který by zajišťoval makroekonomickou stabilizaci. V první fázi by EISF vycházela z půjček a poskytování subvencí úrokových sazeb. Současně by se ESM nebo jeho právní nástupce mohl zapojit do poskytování finanční pomoci na podporu veřejných investic členským státům, jejichž měnou je euro a které čelí negativním hospodářským podmínkám. Navíc je nutné vytvořit pojistný mechanismus s kapacitou výpůjček založenou na příspěvcích členských států pro poskytování silného nástroje pro účely makroekonomické stabilizace proti asymetrickým otřesům. |
Odůvodnění
Účelem je vyjasnit znění 33. bodu odůvodnění na základě pozměňovacích návrhů týkajících se téže věci, které byly uvedeny v návrhu zprávy Reimera Bögeho (ELS/DE) a Pervenche Berès (S&D/FR) předloženém ve výboru ECON Evropského parlamentu.
Pozměňovací návrh 26
Čl. 3 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
rozhodnutí Rady, kterým se stanoví, že nebyla přijata žádná účinná opatření k nápravě nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 8 nebo čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování Evropské unie, a to během dvou let před podáním žádosti o podporu z EISF; |
rozhodnutí Rady, kterým se stanoví, že nebyla přijata žádná účinná opatření k nápravě nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 8 nebo čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování Evropské unie, a to během dvou let před podáním žádosti o podporu z EISF , s přihlédnutím ke sdělení Komise o optimálním využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu (1); |
Odůvodnění
Vyplývá z textu.
Pozměňovací návrh 27
Čl. 5 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
|
Rok následující po poskytnutí půjčky z EISF Komise posoudí, zda příslušný členský stát dodržel kritéria stanovená v odstavci 1. Komise zejména také ověří, v jakém rozsahu dotčený členský stát zachovává způsobilé veřejné investice do programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. |
Rok následující po poskytnutí půjčky z EISF Komise posoudí, zda příslušný členský stát dodržel kritéria stanovená v odstavci 1. Komise zejména také ověří, v jakém rozsahu dotčený členský stát zachovává způsobilé veřejné investice do programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. |
||||||||
|
Pokud Komise po slyšení příslušného členského státu dospěje k závěru, že podmínky upravené v článku 1 nebyly dodrženy, přijme rozhodnutí, v němž: |
Pokud Komise po slyšení příslušného členského státu dospěje k závěru, že podmínky upravené v článku 1 nebyly dodrženy, přijme rozhodnutí, v němž: |
||||||||
|
|
||||||||
|
|
Komise by však také mohla dospět k závěru, že daný členský stát nemohl zachovat úroveň investic stanovenou v odstavci 1 v důsledku krize. |
||||||||
|
Komise přijme své rozhodnutí bez zbytečného odkladu a zveřejní je. |
Komise přijme své rozhodnutí bez zbytečného odkladu a zveřejní je. |
Odůvodnění
Mohla by nastat natolik závažná krize, že daný členský stát nebude schopen zachovat úroveň veřejných investic, k níž se zavázal v okamžiku přijetí podpory. V takovém případě by měla mít Evropská komise možnost stanovit nižší úroveň veřejných investic, již bude muset tento členský stát zajistit.
Pozměňovací návrh 28
Čl. 22 odst. 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
vhodnost rozvoje dobrovolného pojistného mechanismu, jehož úkolem je makroekonomická stabilizace . |
možnosti rozvoje plnohodnotného pojistného mechanismu, který by zajišťoval makroekonomickou stabilizaci . |
Odůvodnění
Vyplývá z textu.
III. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
Připomínky k programu na podporu reforem
|
1. |
zdůrazňuje, že strukturální reformy s významem pro EU a s evropskou přidanou hodnotou mají zásadní význam pro dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, odolnosti a konvergence v rámci Unie a HMU. Poukazuje na to, že doporučení pro jednotlivé země týkající se strukturálních reforem s významem pro EU jsou obecně vzato prováděna neuspokojivým způsobem, což je zapříčiněno slabým pocitem spoluodpovědnosti za tyto reformy a nedostatečnou administrativní kapacitou na všech úrovních správy; |
|
2. |
vyjadřuje politování nad tím, že Evropská komise ještě stále nestanovila definici „strukturálních reforem“ v rámci správy ekonomických záležitostí v EU a jejich možné podpory prostřednictvím programů EU, jako je program na podporu reforem. V tomto ohledu připomíná, že v souladu se zásadou subsidiarity by měl být rozsah těchto strukturálních reforem způsobilých pro podporu ze strany EU omezen na oblasti politiky, které jsou důležité pro realizaci cílů Smluv EU a přímo souvisejí s pravomocemi EU. VR odmítá veškeré návrhy na to, aby byly z prostředků EU podporovány nespecifikované strukturální reformy v členských státech, které nebyly podrobeny transparentnímu předchozímu posouzení evropské přidané hodnoty a které přímo nesouvisejí s pravomocemi EU zakotvenými ve Smlouvě. V této souvislosti poukazuje na své usnesení ze dne 1. února 2018, v němž vyjádřil nesouhlas s návrhem nařízení, jejž dne 6. prosince 2017 předložila Komise a kterým se mění nařízení o společných ustanoveních (EU) č. 1303/2013 (2); |
|
3. |
vítá záměr podporovat členské státy, které chtějí přijmout rozsáhlé reformní závazky stanovené v rámci evropského semestru, prostřednictvím finančních příspěvků a technické pomoci. Zdůrazňuje, že do evropského semestru by měly být co nejdříve začleněny cíle udržitelného rozvoje a semestr by měl být sladěn s dlouhodobými investičními cíli v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027; |
|
4. |
je potěšen tím, že má být zaveden konvergenční nástroj, který je určen těm členským státům, jež podnikly prokazatelné kroky směrem k přijetí eura, a v jehož rámci mají být rovněž poskytovány finanční příspěvky a technická pomoc; |
|
5. |
domnívá se, že přidělování celkových prostředků programu na základě počtu obyvatel by bylo v rozporu s cílem Smlouvy spočívajícím v dosažení soudržnosti, který tvoří právní základ tohoto programu (článek 175 SFEU). Upozorňuje na to, že odpovídajícím klíčem pro přidělování příspěvků by měly být ukazatele, jež budou přijaty v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027 (HDP na obyvatele, nezaměstnanost mladých lidí, nízká úroveň vzdělanosti, změna klimatu a přijímání migrantů a jejich integrace). Zdůrazňuje, že tento přístup by umožnil důsledně zohledňovat skutečnost, že v některých členských státech, jež podnikly prokazatelné kroky směrem k přijetí eura, může být méně nutné uskutečnit reformy než v některých současných členských státech eurozóny; |
|
6. |
obává se, že vyplácení jednorázových částek po provedení rozsáhlého souboru reforem by členské státy nemuselo přimět k tomu, aby se rozhodly tyto reformy uskutečnit. Má obavy, že pokud by byl příspěvek vyplácen v jedné splátce až po provedení reforem, pak by to tuto motivaci ještě více oslabilo; |
|
7. |
plně podporuje myšlenku, že doporučení pro jednotlivé země by měla ve stejné míře jako regulační reformy podporovat také investice. Upozorňuje na to, že doporučení týkající se investic by měla být sladěna s dlouhodobou investiční perspektivou v rámci ESI fondů. Podotýká, že z nedávno vypracované studie GŘ EMPL vyplynulo, že v letech 2012 až 2015 spadalo 62 % veškerých potřebných reforem stanovených v rámci evropského semestru do působnosti strukturálních fondů, a že 42 % těchto reforem bylo skutečně realizováno v rámci operačních programů. Zdůrazňuje, že program by měl koordinovat všechny příslušné výdajové programy EU. Doporučuje, aby bylo rovněž umožněno převádět prostředky z tohoto programu do ESI fondů; |
|
8. |
poukazuje na to, že program by ještě více posílil důležitost evropského semestru, poněvadž by podporoval pouze strukturální reformy stanovené v rámci semestru. Upozorňuje na to, že je tudíž naprosto nezbytné zlepšit evropský semestr z hlediska účinnosti a odpovědnosti za reformní závazky, a to v souladu se zásadami partnerství a větší transparentnosti pro místní a regionální orgány. Zdůrazňuje, že při posuzování toho, jaké reformy je třeba uskutečnit, a při monitorování provádění programu by všem úrovním správy a příslušným zainteresovaným stranám měly pomáhat nezávislé subjekty, jako jsou vnitrostátní fiskální rady a vnitrostátní rady pro produktivitu; |
|
9. |
poukazuje na to, že 36 % všech doporučení pro jednotlivé země, která byla vydána v roce 2018, se přímo týká úlohy měst a regionů, což odráží stávající rozdělení pravomocí mezi jednotlivými úrovněmi správy, a že vezmeme-li v potaz také doporučení, jež se úlohy místních a regionálních orgánů týkají nepřímo, a doporučení, která mají různý dopad na jednotlivá území, pak má územní relevanci 83 % všech doporučení; |
|
10. |
z tohoto důvodu zdůrazňuje, že aby byl zajištěn pocit spoluodpovědnosti a účinné provádění strukturálních reforem, měly by místní a regionální orgány být do evropského semestru zapojeny od samého počátku coby partneři ve fázích navrhování a provádění, což by mělo být používáno jako kritérium při posuzování důvěryhodnosti způsobu provádění souboru reforem. Opakuje svůj návrh, aby byl vypracován kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru. Je potěšen tím, že Evropský parlament v červenci 2018 přijal pozměňovací návrh k nařízení o programu na podporu strukturálních reforem, v němž zdůraznil nezbytnost zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy a provádění strukturálních reforem; |
|
11. |
upozorňuje na to, že z předběžných výsledků probíhající studie, kterou VR nechal vypracovat, je patrné, že ve stávajícím VFR nebyla v uspokojivé míře věnována pozornost budování kapacit měst a regionů. Poukazuje na problematiku administrativní kapacity místních a regionálních orgánů, jíž se přímo či nepřímo zabývá 68 % doporučení pro jednotlivé země na rok 2018. V této souvislosti poukazuje na to, že program Erasmus pro místní představitele by mohl usnadnit předávání poznatků a osvědčených postupů; |
|
12. |
vyjadřuje politování nad tím, že nejsou k dispozici dostatečné informace ohledně toho, do jaké míry místní a regionální orgány využívaly program na podporu strukturálních reforem. Zdůrazňuje, že je třeba místní a regionální orgány na všech úrovních správy aktivně pobízet k využívání nástroje pro technickou podporu v rámci tohoto programu. Opakuje svůj požadavek, aby byl sestaven jednotný a transparentní soubor pokynů pro koordinaci všech opatření financovaných z prostředků EU, jejichž prostřednictvím bude v rámci nového VFR poskytována technická pomoc a bude podporováno budování kapacit; |
|
13. |
vybízí k uplatňování integrovaných územních přístupů, jež budou navrženy ve zdola vycházejícím procesu, s cílem podpořit vznik příznivých ekosystémů pro provádění strukturálních reforem s významem pro EU; |
|
14. |
vyjadřuje politování nad tím, že se Evropská komise rozhodla přidělit finanční prostředky centrálně řízenému programu na podporu reforem a současně zredukovat programy se sdíleným řízením a evropskou přidanou hodnotou, jako například programy spadající pod politiku soudržnosti EU; |
Připomínky k evropské funkci investiční stabilizace
|
15. |
poukazuje na to, že strukturální faktory vystavují členské státy rozsáhlým asymetrickým otřesům, které způsobují prudký pokles veřejných investic, především na místní a regionální úrovni, a mají negativní vedlejší dopady na jiné členské státy; |
|
16. |
souhlasí s Komisí v tom, že je nutné veřejné investice před asymetrickými otřesy chránit. Připomíná, že místní a regionální orgány vynakládají více než 66 % veřejných investic v EU a že investice na regionální úrovni se ještě stále nevrátily na úroveň, na jaké byly v době před krizí. Zdůrazňuje, že před dopadem asymetrických otřesů by měly být chráněny investice na všech úrovních správy; |
|
17. |
vítá návrh týkající se zřízení evropské funkce investiční stabilizace (EISF), jehož cílem je posílit odolnost vnitrostátních fiskálních politik vůči asymetrickým otřesům a zároveň zajistit dlouhodobou udržitelnost. Domnívá se, že by se mohlo jednat o první krok na cestě k vytvoření dočasného mechanismu pro absorpci otřesů v HMU; |
|
18. |
poukazuje na to, že návrh umožňuje budoucí zdokonalení systému, a opakuje svůj požadavek, aby Evropská komise postupem času vytvořila plnohodnotný pojistný mechanismus, který by zajišťoval ekonomickou stabilizaci, jako je například tzv. rezerva na horší časy; |
|
19. |
ztotožňuje se s názorem Komise, že aby se zamezilo trvalým převodům a morálnímu hazardu, měly by mít možnost využívat EISF pouze ty členské státy, které dodržují požadavky celkového rámce EU pro řízení a směřují k větší konvergenci; |
|
20. |
poukazuje na to, že EISF by nejprve spočívala v poskytování půjček a zahrnovala by poměrně malou grantovou složku. Domnívá se, že fiskální kapacita by měla být dostatečně velká, aby mohla být účinná. Vyjadřuje znepokojení nad tím, zda maximální celková výše půjček, jež činí 30 miliard EU, bude postačující, pokud nastane závažná krize, která zasáhne několik členských států; |
|
21. |
je potěšen návrhem Komise, že by EISF měla doplňovat stávající nástroje, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy), a neměla by se překrývat s evropským mechanismem stability (ESM), ačkoli tyto dva nástroje co do oblasti působnosti vykazují určité podobnosti. Konstatuje nicméně, že makroekonomická stabilizace není momentálně uznávána jako explicitní cíl rozpočtu EU, což představuje jisté omezení z hlediska toho, čeho může EISF dosáhnout; |
|
22. |
upozorňuje na to, že pojem „asymetrické otřesy“ by mohl zahrnovat také krizi likvidity. Je toho názoru, že přiměřenou reakcí na krizi likvidity je program přímých měnových transakcí Evropské centrální banky, který je podmíněn účastí členského státu v programu ESM, a nikoli EISF. |
V Bruselu dne 5. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(1) Rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2000 o složení a stanovách Výboru pro hospodářskou politiku (2000/604/ES) (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 28).
(1a) COM(2015) 12 final, 13. ledna 2015.
(1) COM(2015) 12 final, 13. ledna 2015.
(2) COM(2017) 826 final.
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/353 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody
(2019/C 86/19)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Čl. 4 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. Provozovatelé zařízení pro recyklaci vod zajistí, aby recyklovaná odpadní voda určená pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I splňovala na výstupu ze zařízení pro recyklaci vod (místo dodržování hodnot) tyto požadavky: |
1. Provozovatelé zařízení pro recyklaci vod zajistí, aby recyklovaná odpadní voda určená pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I splňovala na vstupu do systému koncového uživatele (místo dodržování hodnot) tyto požadavky: |
Odůvodnění
Toto je poslední místo, na kterém může provozovatel zařízení na recyklaci odpadní vody nést zodpovědnost za svůj produkt. Další péče o kvalitu recyklované vody, např. při její akumulaci a skladování, je povinností koncového uživatele.
Pozměňovací návrh 2
Článek 6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Článek 6 |
Článek 6 |
||||
|
Žádost o povolení dodávat recyklovanou odpadní vodu |
Žádost o povolení dodávat recyklovanou odpadní vodu |
||||
|
1. Veškeré dodávky recyklované odpadní vody určené pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I podléhají povolení. |
1. Veškeré dodávky recyklované odpadní vody určené pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I podléhají povolení. |
||||
|
2. Provozovatel podá žádost o vydání povolení uvedeného v odstavci 1 nebo o změnu stávajícího povolení příslušnému orgánu členského státu, v němž zařízení pro recyklaci vod působí nebo má působit. |
2. Provozovatel podá žádost o vydání povolení uvedeného v odstavci 1 nebo o změnu stávajícího povolení příslušnému orgánu členského státu, v němž zařízení pro recyklaci vod působí nebo má působit. |
||||
|
3. Žádost zahrnuje: |
3. Žádost zahrnuje: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
4. Členský stát vyžaduje povolení či oznámení od koncového uživatele, pokud dojde k užití recyklované odpadní vody uvedené v oddílu 1 přílohy I. |
||||
|
|
5. Koncový uživatel v souladu s vnitrostátním právem podá žádost o vydání povolení uvedeného v odstavci 1 nebo o změnu stávajícího povolení, nebo obeznámí příslušný orgán členského státu, v němž zařízení pro recyklaci vod působí nebo má působit. |
Odůvodnění
Jak vyplývá z podstaty nařízení, EU nepovažuje recyklovanou vodu za stejný (bezpečný) produkt jako vodu pitnou, a tím pádem by měl příslušnou odpovědnost za její využívání převzít i koncový uživatel, který si musí být toho vědom. Proto členský stát musí při používání recyklované vody vyžadovat od koncového uživatele buď povolení nebo oznámení. Kompenzací pro koncového uživatele za tuto újmu by měl být fakt, že v obdobích sucha, kdy bude jinými předpisy omezen odběr povrchové či podzemní vody, může s tímto novým produktem vůbec udržet svou rostlinnou zemědělskou produkci (a mnohdy i na ni navazující živočišnou produkci) v chodu.
Je také důležité, aby příslušný orgán věděl, které podniky využívají recyklovanou odpadní vodu, není však nutné, aby k jejímu využívání musely tyto podniky získat povolení.
Pozměňovací návrh 3
Článek 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Článek 7 Vydání povolení |
Článek 7 Vydání povolení |
||||
|
1. Pro účely posouzení žádosti příslušný orgán ve vhodných případech konzultuje a vyměňuje si podstatné informace s: |
1. Pro účely posouzení žádosti příslušný orgán ve vhodných případech konzultuje a vyměňuje si podstatné informace s: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
2. Příslušný orgán rozhodne do tří měsíců od obdržení úplné žádosti podle čl. 6 odst. 3 písm. a), zda povolení vydá. Pokud příslušný orgán potřebuje více času vzhledem ke složitosti žádosti, informuje o tom žadatele, uvede očekávané datum vydání povolení a zdůvodnění prodloužení lhůty. |
2. Příslušný orgán rozhodne do tří měsíců od obdržení úplné žádosti podle čl. 6 odst. 3 písm. a), zda povolení vydá. Pokud příslušný orgán potřebuje více času vzhledem ke složitosti žádosti, informuje o tom žadatele, uvede očekávané datum vydání povolení a zdůvodnění prodloužení lhůty. |
||||
|
3. Pokud se příslušný orgán rozhodne vydat povolení, stanoví platné podmínky, které budou podle okolností zahrnovat: |
3. Pokud se příslušný orgán rozhodne vydat povolení, stanoví platné podmínky, které budou podle okolností zahrnovat: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
4. Povolení bude pravidelně revidováno, a to alespoň každých pět let, a v případě potřeby upraveno. |
4. Povolení bude pravidelně revidováno, a to alespoň každých pět let, a v případě potřeby upraveno. |
||||
|
|
5. Koncovému uživateli bude příslušným orgánem členského státu, ke kterému uživatel podal oznámení nebo povolení, uložena povinnost používat recyklovanou vodu jen v souladu s tabulkou 1 v oddílu 2 přílohy I nařízení. |
Odůvodnění
Jak vyplývá z podstaty nařízení, EU nepovažuje recyklovanou vodu za stejný (bezpečný) produkt jako vodu pitnou, a tím pádem by měl příslušnou odpovědnost za její využívání převzít i koncový uživatel, který si musí být toho vědom. Proto členský stát musí při používání recyklované vody vyžadovat od koncového uživatele buď povolení nebo oznámení. Kompenzací pro koncového uživatele za tuto újmu by měl být fakt, že v obdobích sucha, kdy bude jinými předpisy omezen odběr povrchové či podzemní vody, může s tímto novým produktem vůbec udržet svou rostlinnou zemědělskou produkci (a mnohdy i na ni navazující živočišnou produkci) v chodu.
Pozměňovací návrh 4
Čl. 8 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Článek 8 Kontrola souladu |
Článek 8 Kontrola souladu |
||||
|
1. Příslušný orgán ověřuje soulad recyklované odpadní vody s podmínkami stanovenými v povolení v místě dodržování hodnot. Kontrola dodržování hodnot se provádí s využitím těchto prostředků: |
1. Příslušný orgán ověřuje soulad recyklované odpadní vody s podmínkami stanovenými v povolení v místě dodržování hodnot. Kontrola dodržování hodnot se provádí s využitím těchto prostředků: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
2. V případě nedodržení příslušný orgán požaduje, aby provozovatel zařízení pro recyklaci vod učinil všechna potřebná opatření pro neprodlené obnovení souladu s povolením. |
2. V případě nedodržení příslušný orgán požaduje, aby provozovatel zařízení pro recyklaci vod učinil všechna potřebná opatření pro neprodlené obnovení souladu s povolením. |
||||
|
3. Pokud nedodržení hodnot představuje významné riziko pro životní prostředí nebo pro zdraví lidí, provozovatel zařízení pro recyklaci vod neprodleně pozastaví veškerou další dodávku recyklované odpadní vody, dokud příslušný orgán nerozhodne, že dodržování stanovených hodnot bylo obnoveno. |
3. Pokud nedodržení hodnot představuje významné riziko pro životní prostředí nebo pro zdraví lidí, provozovatel zařízení pro recyklaci vod neprodleně pozastaví veškerou další dodávku recyklované odpadní vody, dokud příslušný orgán nerozhodne, že dodržování stanovených hodnot bylo obnoveno. |
||||
|
4. Jestliže dojde k havárii ovlivňující dodržování podmínek povolení, provozovatel zařízení pro recyklaci vod neprodleně informuje příslušný orgán a koncové uživatele, kteří by mohli být dotčeni, a sděluje příslušnému orgánu informace potřebné pro posouzení dopadů této havárie. |
4. Jestliže dojde k havárii ovlivňující dodržování podmínek povolení, provozovatel zařízení pro recyklaci vod neprodleně informuje příslušný orgán a koncové uživatele, kteří by mohli být dotčeni, a sděluje příslušnému orgánu informace potřebné pro posouzení dopadů této havárie. |
||||
|
|
5. Koncový uživatel zajistí pravidelnou kontrolu svých produktů příslušnými národními orgány pro zemědělskou a potravinářskou produkci. |
Odůvodnění
Tento článek je pro úspěch celého nařízení klíčový, nicméně formulace odstavce 1 je naprosto vágní a pro praktické naplňování nařízení nepoužitelná.
ad a)
Zde chybí jednoznačný návod na to, na jakém místě a co konkrétně se bude kontrolovat. Zde by měl být rovněž alespoň odkaz na příslušné normy pro vzorkování a analýzy a na normu ISO pro kvalitu recyklované vody pro závlahy v jednotlivých třídách dle zalévaných rostlin. Četnost kontrol se musí stanovit v závislosti na existujících rizicích. Za účelem vyšší recyklace odpadní vody je důležité, aby pro malá zařízení s nízkými riziky existoval zjednodušený přístup.
ad b)
Zde nevidíme souvislost s citovanými směrnicemi EU (91/271 a 2000/60). Data získaná podle těchto směrnic jsou data o kvalitě vyčištěné odpadní vody, což nemá žádnou souvislost s kvalitou recyklovaných odpadních vod, neboť ty budou (až na vzácné výjimky) ještě v zařízení na recyklaci odpadních vod podrobeny dalším dočišťovacím operacím.
ad 5)
Celý článek 8 obecně postrádá jakékoli ustanovení o kontrole bezpečnosti vlastních zemědělských produktů, případně ploch zavlažovaných recyklovanou vodou. Tato povinnost by měla být uložena koncovému uživateli s tím, že o kontrolu musí požádat příslušný orgán zemědělské (potravinářské) inspekce nebo hygienické služby.
Pozměňovací návrh 5
Článek 10 – změnit
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Informování veřejnosti |
Informování veřejnosti |
||||
|
1. Aniž jsou dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES, členské státy zajistí, aby měla veřejnost on-line k dispozici adekvátní a aktuální informace o opětovném využívání vody. Tyto informace zahrnují: |
1. Aniž jsou dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES, členské státy zajistí, aby měla veřejnost on-line k dispozici adekvátní a aktuální informace o opětovném využívání vody. Tyto informace zahrnují: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
2. Informace podle odstavce 1 se aktualizují alespoň jednou ročně. |
2. Informace podle odstavce 1 se aktualizují alespoň jednou ročně. |
||||
|
3. Komise může pomocí prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla týkající se formy a prezentace informací, jež mají být předkládány podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 15. |
3. Komise stanoví pomocí prováděcích aktů podrobná pravidla týkající se formy a prezentace informací, jež mají být předkládány podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 15. |
Odůvodnění
Navrhujeme změnit výraz „může stanovit“ na „stanoví“, aby byla zabezpečena jednoznačnost povinností vyplývajících z nařízení.
Pozměňovací návrh 6
Čl. 12 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
3. Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušení práva v souladu s cílem poskytnout dotčené veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti. |
3. Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušení práva v souladu s cílem poskytnout dotčené veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti. |
|
V této souvislosti se zájem jakékoli nevládní organizace prosazující ochranu životního prostředí a splňující požadavky podle vnitrostátních právních předpisů považuje za dostatečný pro účely odst. 1 písm. a). |
V této souvislosti se zájem odborné nevládní organizace prosazující ochranu životního prostředí a splňující požadavky podle vnitrostátních právních předpisů považuje za dostatečný pro účely odst. 1 písm. a). |
|
Má se rovněž za to, že pro účely odst. 1 písm. b) mají tyto organizace práva, jež mohou být porušena. |
Má se rovněž za to, že pro účely odst. 1 písm. b) mají tyto organizace práva, jež mohou být porušena. |
Odůvodnění
Výbor Regionů se nedomnívá, že nařízení o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody by mělo explicitně řešit problematiku nevládních organizací. Na druhé straně Výbor Regionů nemá zájem omezovat práva nevládních organizací působící v oblasti životního prostředí. Předložený pozměňovací návrh tak upřesňuje nevládní organizace, které toto právo mohou využívat.
Pozměňovací návrh 7
Článek 17
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Vstup v platnost a použitelnost |
Vstup v platnost a použitelnost |
|
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. |
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. |
|
Použije se od … [ jeden rok od vstupu tohoto nařízení v platnost]. |
Použije se od … [ tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost]. |
|
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. |
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. |
Odůvodnění
Období jednoho roku by nebylo dostačující k tomu, aby bylo možné požadovat zlepšení v oblasti úpravy vody, vybavení, provozu, kontroly, posouzení rizik a sladění regulačních režimů.
Pozměňovací návrh 8
PŘÍLOHA I
Oddíl 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||
|
PŘÍLOHA I VYUŽITÍ A MINIMÁLNÍ POŽADAVKY Oddíl 1 Využití recyklované odpadní vody, jak je uvedeno v článku 2 |
PŘÍLOHA I VYUŽITÍ A MINIMÁLNÍ POŽADAVKY Oddíl 1 Využití recyklované odpadní vody, jak je uvedeno v článku 2 |
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
|
|
Odůvodnění
Navrhujeme doplnit oblast působnosti opět jen o využití k zavlažování, ale nikoli jen zemědělské produkce, ale o zmíněné zavlažování městské zeleně, parků a zahrad pro veřejné využití, neboť tam lze uplatňovat stejné přístupy i minimální požadavky na kvalitu recyklované vody jako v případě zemědělských závlah. Využití recyklovaných vod pro tyto účely ve vodním hospodářství měst by výrazně pomohlo řešit v suchých obdobích i problémy s výrazným oteplováním center měst.
Pozměňovací návrh 9
PŘÍLOHA I
Oddíl 2
Tabulka 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||
|
Tabulka 1 Třídy kvality recyklované odpadní vody a povolené zemědělské použití a metody zavlažování |
Tabulka 1 Třídy kvality recyklované odpadní vody a povolené zemědělské použití a zavlažování městské zeleně, parků a zahrad pro veřejné použití a metody zavlažování |
||||||||||||||||||||||||||||
|
Minimální třída kvality recyklované odpadní vody Kategorie plodin Metoda zavlažování A Všechny potravinářské plodiny, včetně kořenových plodin konzumovaných za syrova a potravinářských plodin, jejichž jedlá část je v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou Všechny metody zavlažování B Potravinářské plodiny konzumované za syrova, jejichž jedlá část roste nad zemí a není v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou, zpracované potravinářské plodiny a nepotravinářské plodiny včetně plodin na krmení zvířat na produkci mléka a masa Všechny metody zavlažování C Pouze kapkové zavlažování (*1)
D Technické a energetické plodiny a plodiny z osiva Všechny metody zavlažování |
Minimální třída kvality recyklované odpadní vody Kategorie plodin Metoda zavlažování A Všechny potravinářské plodiny, včetně kořenových plodin konzumovaných za syrova a potravinářských plodin, jejichž jedlá část je v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou
; zavlažování městské zeleně, parků a zahrad pro veřejné použití
Všechny metody zavlažování B Potravinářské plodiny konzumované za syrova, jejichž jedlá část roste nad zemí a není v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou, zpracované potravinářské plodiny a nepotravinářské plodiny včetně plodin na krmení zvířat na produkci mléka a masa Všechny metody zavlažování C Pouze kapkové zavlažování (*2)
D Technické a energetické plodiny a plodiny z osiva Všechny metody zavlažování |
Odůvodnění
Stanovisko rozšiřuje oblast působnosti navrženého nařízení učený článkem 2 a definovaný v příloze 1, oddíl 1, když zavádí písmeno b) zavlažování městské zeleně, parků a zahrad.
Pozměňovací návrh 10
PŘÍLOHA I
Oddíl 2
Tabulka 4
Validační monitorování recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||
|
Třída kvality recyklované odpadní vody Indikátorové mikroorganismy (*3)
Výkonnostní cíle pro řetězec čištění (snížení log10) A
E. coli
≥ 5,0 Celkové kolifágy/F-specifické kolifágy/somatické kolifágy/kolifágy (*4)
≥ 6,0 Spóry Clostridium perfringens/sporulující sulfát redukující baktérie (*5)
≥ 5,0 |
Třída kvality recyklované odpadní vody Indikátorové mikroorganismy (*6)
Výkonnostní cíle pro řetězec čištění (snížení log10) A
E. coli
≥ 5,0 Celkové kolifágy/F-specifické kolifágy/somatické kolifágy/kolifágy (*7)
≥ 6,0 Spóry Clostridium perfringens/sporulující sulfát redukující baktérie (*8)
≥ 5,0 |
Odůvodnění
Tyto požadavky budou prakticky nesplnitelné, pokud odtok z čistírny, vstupující do zařízení pro recyklaci vod, bude z nějakého důvodu (např. podíl průmyslových odpadních vod na přítoku do městské čistírny odpadních vod) snížen oproti standardním splaškovým vodám).
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
Stávající situace
|
1. |
poznamenává, že opětovné využívání vody lze podporovat prostřednictvím různých politických nástrojů. Jedním z těchto nástrojů jsou závazné normy nebo pokyny, které definují minimální požadavky na regenerovanou vodu předtím, než ji lze znovu použít například pro zavlažování v zemědělství. Momentálně takové nástroje existují pouze v šesti členských státech; |
|
2. |
domnívá se, že hlavní překážku v omezeném využívání recyklace vod lze spatřovat v obavách o potravinovou bezpečnost při využívání zemědělských produktů pěstovaných na půdách zavlažovaných vyčištěnou městskou odpadní vodou; |
|
3. |
vyjadřuje znepokojení nad tím, že opětovné využití vody v EU je dosud omezené a existuje jen málo kvantitativních informací o podílu regenerované vody a jejího použití v různých členských státech. To je částečně způsobeno rozdílným pochopením toho, co „opětovné použití vody“ zahrnuje, nebo odlišnými přístupy při zjišťování a poskytování údajů; |
Potřeba právní regulace
|
4. |
konstatuje, že potřeba tohoto nařízení byla vyvolána rostoucím deficitem vody v členských státech EU, a to zejména pro využití v zemědělství, i snahou o šetření vodou. Rovněž je doloženo, kolik vody se potenciálně může v EU takto ušetřit. Nařízení je dále vyvoláno nutností vytvoření stejných podmínek pro zemědělské producenty ve všech členských státech. V konečném důsledku naplňuje toto nařízení snahy EU o zavedení oběhového hospodářství i v sektoru vody; |
|
5. |
domnívá se, že pro členské státy by měla podpora tohoto způsobu nakládání s odpadními vodami znamenat přínos v tom, že tato forma podpory udrží zemědělské podniky v činnosti i v obdobích sucha. V obdobích sucha, kdy bude jinými předpisy omezen odběr povrchové či podzemní vody, mohou zemědělské podniky s tímto novým produktem vůbec udržet svou rostlinnou zemědělskou produkci (a mnohdy i na ni navazující živočišnou produkci) v chodu; |
|
6. |
souhlasí s tím, že důvody Evropské komise k předložení návrhu nařízení jsou odůvodněné, ale protože celé nařízení je vlastně postaveno na povinnostech provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod, chybí jakýkoliv rozbor (zejména ekonomický) motivace toho, aby se z provozovatele čistírny odpadních vod stal provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod; |
|
7. |
upozorňuje, že na základě praktických zkušeností ze zemí, ve kterých se závlahy recyklovanou vodou již realizují, budou potřebné investiční náklady na zařízení pro recyklaci při dosahování kvality recyklované vody tříd A vyšší, než je uváděno v části textu návrhu nařízení „Posouzení dopadů“; |
|
8. |
konstatuje, že toto nařízení v konečném důsledku povede k navýšení nákladů na čištění odpadních vod, neboť zemědělský sektor nebude povinen nakupovat upravenou vodu během celého roku. Je třeba zajistit, aby dodatečné náklady nebyly nepřiměřeně přesouvány na občany, obce a provozovatele; |
|
9. |
domnívá se, že je důležité zaručit, aby bylo nařízení v souladu s jinými příslušnými právními předpisy, především nařízením o kontrole a dalšími nařízeními, která upravují produkci potravin; |
Rozšíření působnosti nařízení
|
10. |
poznamenává, že základními právními předpisy EU upravujícími nakládání s odpadními vodami jsou směrnice 91/271/EHS a směrnice 2000/60/ES, ale že souvislost mezi citovanými směrnicemi EU a návrhem nařízení je ovšem velmi volná. V obou směrnicích je opětovné využívání odpadních vod zmíněno pouze v deklaratorní rovině, a to zejména s akcentem na ochranu životního prostředí; |
|
11. |
má za to, že obecný právní předpis EU by neměl pojem opětovné využívání odpadních vod zužovat jen na jejich aplikaci v zemědělství. Jsme si však vědomi, že rozšíření na oblasti jako využití v průmyslu či energetice by znamenalo kompletně změnit celou strukturu textu; |
|
12. |
navrhuje proto doplnit oblast působnosti nařízení tak, aby se využití vod k zavlažování netýkalo jen zemědělské produkce, ale aby bylo doplněno např. o zavlažování městské zeleně, parků, zahrad a travnatých ploch pro veřejné využití (rekreace, sport), neboť tam lze uplatňovat stejné přístupy i minimální požadavky na kvalitu recyklované vody jako v případě zemědělských závlah. Využití recyklovaných vod pro tyto účely ve vodním hospodářství měst by výrazně pomohlo řešit v suchých obdobích i problémy s probíhajícím oteplováním center měst; |
Odpovědnost konečného uživatele
|
13. |
za hlavní vadu této konstrukce považuje fakt, že tzv. konečný uživatel je postaven do role pouhého konzumenta, který pasivně recyklovanou odpadní vodu pouze využívá, ale nezodpovídá za nic, a to ani za možné změny její kvality po převzetí od provozovatele zařízení pro recyklaci až po způsob jejího využití, tj. např. způsob aplikace do půdy; |
|
14. |
vyzývá k zavedení příslušných standardů pro odběr vzorků a analýzy s přihlédnutím k ISO standardům pro kvalitu recyklované vody pro zavlažování ve specifických třídách v závislosti od typu plodin. Jak vyplývá z podstaty nařízení, EU nepovažuje recyklovanou vodu za stejný (bezpečný) produkt jako vodu pitnou, a tím pádem by měl příslušnou odpovědnost za její využívání převzít i koncový uživatel, který si musí být toho vědom. O kontrolu musí požádat příslušný orgán zemědělské (potravinářské) inspekce nebo hygienické služby. Výběr pozemků pro prováděnou kontrolu musí být proveden tak, aby tento pozemek reprezentoval celé území zavlažované recyklovanou vodou z daného zařízení pro recyklaci; |
Vystup ze zařízení pro recyklaci vod
|
15. |
vyzývá Evropskou komisi, aby zavedla definici „výstupu ze zařízení“. Definice takového „výstupu“ v současném návrhu chybí, což vede k nejednoznačným výkladům. Pojem „výstup ze zařízení“ lze pochopit jako odtok ze zařízení pro recyklaci odpadních vod, nebo akumulační nádrž, ve které se bude vytvářet potřebná zásoba pro krytí kolísavé spotřeby koncového uživatele, případně až vlastní zavlažovací zařízení předávající produkt zařízení pro recyklaci ke konečné spotřebě; |
Zásada subsidiarity
|
16. |
má za to, že navrhované nařízení je v souladu se zásadou subsidiarity (článek 5 SUE). Z hlediska subsidiarity je sice správné, že o konkrétním použití recyklované odpadní vody bude rozhodovat v každém členském státě příslušný místní vodoprávní orgán, ale s ohledem na charakter jednotného trhu EU se zemědělskými produkty je nezbytný právní nástroj na celounijní úrovni. |
V Bruselu dne 6. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(*1) Kapkové zavlažování (nazývané také kapénkové zavlažování) je systém mikrozávlahy, který dokáže dodávat kapky vody nebo malý proud vody k rostlinám a zahrnuje vodu odkapávající na půdu nebo přímo pod její povrch při velmi malých rychlostech (2–20 litrů za hodinu) ze systému plastových trubek o malém průměru vybavených otvory, které se nazývají kapkovače.
(*2) Kapkové zavlažování (nazývané také kapénkové zavlažování) je systém mikrozávlahy, který dokáže dodávat kapky vody nebo malý proud vody k rostlinám a zahrnuje vodu odkapávající na půdu nebo přímo pod její povrch při velmi malých rychlostech (2–20 litrů za hodinu) ze systému plastových trubek o malém průměru vybavených otvory, které se nazývají kapkovače.
(*3) Pro účely validačního monitorování mohou být namísto navrhovaných indikátorových mikroorganismů použity rovněž referenční patogeny Campylobacter, Rotavirus a Cryptosporidium. Pak by se měly použít tyto výkonnostní cíle snížení log10: Campylobacter (≥ 5,0), Rotavirus (≥ 6,0)a Cryptosporidium (≥ 5,0).
(*4) Celkové kolifágy jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor virů. Pokud však analýza celkových kolifágů není proveditelná, je třeba analyzovat alespoň jeden z nich (F-specifické nebo somatické kolifágy).
(*5) Spóry Clostridium perfringens jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor prvoků. Alternativou jsou však sporulující sulfát redukující baktérie, jestliže koncentrace spór Clostridium perfringens neumožňuje validovat požadované odstranění log10.
Metody analýzy pro monitorování provozovatel validuje a zadokumentuje v souladu s normou EN ISO/IEC-17025 nebo jinými vnitrostátními či mezinárodními normami, které zajišťují stejnou kvalitu.
(*6) Pro účely validačního monitorování mohou být namísto navrhovaných indikátorových mikroorganismů použity rovněž referenční patogeny Campylobacter, Rotavirus a Cryptosporidium. Pak by se měly použít tyto výkonnostní cíle snížení log10: Campylobacter (≥ 5,0), Rotavirus (≥ 6,0)a Cryptosporidium (≥ 5,0).
(*7) Celkové kolifágy jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor virů. Pokud však analýza celkových kolifágů není proveditelná, je třeba analyzovat alespoň jeden z nich (F-specifické nebo somatické kolifágy).
(*8) Spóry Clostridium perfringens jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor prvoků. Alternativou jsou však sporulující sulfát redukující baktérie, jestliže koncentrace spór Clostridium perfringens neumožňuje validovat požadované odstranění log10.
Metody analýzy pro monitorování provozovatel validuje a zadokumentuje v souladu s normou EN ISO/IEC-17025 nebo jinými vnitrostátními či mezinárodními normami, které zajišťují stejnou kvalitu.
Pokud hodnoty snížení v log10 nelze splnit pro nízkou koncentraci indikátorových organismů ve vyčištěné odpadní vodě vstupující do zařízení pro recyklaci vod, lze považovat cíl validace za splněný při absenci výskytu daného indikátorového organismu v recyklované vodě.
|
7.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 86/365 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program
(2019/C 86/20)
|
POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
|
1. |
uznává význam vesmíru jakožto klíčové technologie, která podporuje mnohé politiky EU v oblastech, jako jsou řešení pro inteligentní města, zemědělství, životní prostředí, klima, snižování rizika katastrof a reakce na ně, migrace, bezpečnost, územní plánování atd. Podtrhuje možnosti, které nabízí přístup k vysoce kvalitním aktuálním údajům pro stávající a budoucí potřeby, posílení evropské konkurenceschopnosti, poskytování rozsáhlých socioekonomických přínosů a zlepšení evropské bezpečnosti; |
|
2. |
podporuje pojetí kosmické strategie EU, které navrhla Komise, a provádění této strategie prostřednictvím vytyčení kosmického programu EU. Jednotný a integrovaný kosmický program posílí synergie mezi jejími složkami a také její účelnost a účinnost; |
|
3. |
konstatuje, že sloučením všech kosmických činností do jednoho nařízení vzniká soudržný rámec a tato strategická oblast se zviditelňuje; |
|
4. |
považuje tuto reformu kosmické politiky EU za příležitost, jak skutečně „otevřít dveře“ všem a umožnit, aby z kosmických činností, ať již současných či budoucích, mohla těžit široká škála oblastí; |
|
5. |
konstatuje, že pro řádné provádění energetické politiky EU je důležité využívání součinnosti mezi otázkami v oblasti energetiky a v oblasti vesmíru. Místní a regionální orgány se stále více zapojují do energetického odvětví, a proto by měly být podporovány oblasti jako je sladění energetické infrastruktury za použití satelitní technologie; |
|
6. |
žádá Komisi, aby dále vyjasnila a rozpracovala koncepci a zřizování kosmických center a inovačních partnerství, konkrétněji pokud jde o finanční a řídicí odpovědnosti jednotlivých aktérů, a zdůrazňuje, že takové iniciativy mohou být důležité zejména pro regiony, včetně regionů zasahujících na území více členských států; |
|
7. |
žádá Komisi, aby dodala jasnější návrhy toho, jak zaručit, aby celostátní, regionální a místní orgány, malé a střední podniky, vědci, výzkumní pracovníci a specializované sítě pro distribuci dat z programu Copernicus více využívali technologie pro pozorování Země a údaje z těchto pozorování, tak aby uvedené subjekty byly schopny a měly možnost přetvářet tyto údaje v informace užitečné pro obyvatelstvo; |
|
8. |
oceňuje, že se v návrhu zmiňuje podpora co nejširšího a nejotevřenějšího zapojení start-upů, nových účastníků na trhu, malých a středních podniků, dalších hospodářských subjektů a místních a regionálních orgánů v celém dodavatelském řetězci, včetně požadavku, aby uchazeči zadávali subdodávky, bylo by však vhodné vyjasnit, jak kosmický program navrhuje podporovat počáteční investice místních a regionálních orgánů při zavádění využívání družicových údajů, aby se zaručilo, že budou plnit svoje povinnosti, když se setkají s technickými a finančními překážkami či překážkami týkajícími se odborných znalostí; |
|
9. |
domnívá se, že by se mělo v nařízení lépe objasnit, jak EU hodlá řešit otázku komerčních aktérů ve vesmíru, aby to bylo v zájmu podpory evropského průmyslu v odvětví, které je v mnoha ohledech specifické (koncentrovanost, duální užití, vysoké vstupní překážky v důsledku vysokých počátečních investic a souvisejících faktorů), a dále se domnívá, že by se měla posílit ustanovení o zajištění nezávislého přístupu do vesmíru; |
|
10. |
podtrhuje skutečnost, že důraz kladený v návrhu na řídicí postupy pro spolupráci mezi Evropskou unií, Agenturou Evropské unie pro kosmický program, členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou by měl zaručit, že nebude docházet ke zdvojování činnosti a struktur v důsledku rozvíjení nové agentury. Pověřování této nové agentury dalšími úkoly by neměla provádět Komise samostatně, nýbrž pouze po dohodě s Evropským parlamentem a Radou; |
|
11. |
vítá navýšení financování kosmického programu, aby se zaručilo pokračování a další rozvoj stěžejních evropských vesmírných programů Copernicus, Galileo a EGNOS, přičemž se doplňují dvě nové iniciativy – SST a GOVSATCOM; |
|
12. |
lituje, že v programu Horizont Evropa chybí financování specificky určené na výzkum vesmíru, díky němuž by se znásobily pobídky a zvýšila se jistota pro evropský průmysl, aby mohl v tomto odvětví dále vyvíjet, a zajistily by se nejlepší možné synergie mezi průmyslem a výzkumem. |
Obecné připomínky a analýza
|
13. |
Dne 26. října 2018 přijala Evropská komise Kosmickou strategii pro Evropu. Účelem kosmické strategie bylo vytyčit obecnou strategickou vizi pro kosmické činnosti Unie a současně zaručit řádnou koordinaci a doplňkovost s činnostmi jednotlivých členských států a Evropské kosmické agentury (ESA). Návrh nařízení podporuje cíle kosmické strategie formou zvláštních opatření k posílení stávajících programů, vytvoření nových a vyčlenění 16 miliard eur na politiku pro oblast vesmíru. |
|
14. |
Výbor regionů podporuje cíl kosmické strategie EU a uznává její význam pro regiony. Návrh nařízení tyto cíle podporuje, ale v některých případech nezachází dost daleko nebo z něj není dostatečně jasné, jak se má dosáhnout výsledků. Evropští občané, evropské podniky a evropské výzkumné komunity jsou v kosmickém odvětví stále aktivnější. V této souvislosti je zásadní šířit a podporovat využívání údajů a služeb souvisejících s vesmírem, aby se zajistilo, že jejich přínosů bude moci využívat společnost, nižší než celostátní úrovně správy a podniky. S ohledem na strategický dopad na evropskou kosmickou politiku by proto odpovědnost za šíření a podporu využívání služeb a údajů souvisejících s vesmírem měla zůstat důležitým prvkem pozornosti Evropské komise, která o svém úsilí v této oblasti pravidelně informuje Evropský parlament a Radu. |
|
15. |
Využívání kosmických technologií na podporu služeb na Zemi nabývá stále většího významu. Ve vesmíru je aktivních stále více soukromých aktérů. Využívání kosmického prostoru se stalo běžnou součástí každodenního života, což bylo nepředstavitelné před 60 lety, kdy kosmický věk započal. Informace a služby využívající vesmír ovlivňují mnoho oblastí každodenního života. Kosmické technologie jsou nepostradatelné pro digitální ekonomiku, jsou nezbytnou složkou ve zvyšování účinnosti veřejných služeb a poskytují rovněž nové příležitosti pro výzkum. EU byla po celá desetiletí významným uživatelem kosmických technologií a vytvořila řadu nezbytných kosmických složek, například programy Galileo a Copernicus. EU může dosáhnout toho, co by pro samotné členské státy bylo z velké části nemožné: spolupráce je důležitá, má-li Evropa zastávat ve vesmíru významnou úlohu. |
|
16. |
Je třeba zdůraznit význam užší koordinace mezi programy EU zaměřenými na vědu a vesmír a také úlohu regionů a místních orgánů při prosazování lepšího propojení vědeckých a kosmických činností s podnikáním. EU by měla ve větší míře podporovat rozvoj digitálních a kosmických technologií a je nutné těsněji koordinovat rozpočty v oblasti výzkumu a vesmíru, neboť tyto technologie jsou považovány za významný faktor pro inovace v celé řadě oblastí, které jsou důležité pro udržitelný rozvoj (jako jsou například digitalizace, umělá inteligence, energetika, životní prostředí, řízení rizika katastrof a změna klimatu). Pro budoucnost kosmického odvětví v EU má zásadní význam, aby byl zajištěn přístup k vědeckým projektům, jež jsou velice náročné z hlediska technologií a znalostí. V zájmu posílení kapacity evropského kosmického odvětví je důležité, aby se evropské podniky, vysoké školy či výzkumné ústavy současně i nadále podílely na programech ESA při přípravě špičkových technologií pro kosmické mise a systémy. S cílem napomoci rozvoji podniků je v budoucích rámcových programech třeba využívat nástroj EU pro malé a střední podniky za účelem rozšíření podnikatelských a obchodních příležitostí v souvislosti s produkty a službami založenými na kosmických technologiích. |
|
17. |
Návrh konsoliduje stávající kosmické činnosti a vytváří nové, jako je získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA), jež by mělo umožnit přijmout opatření proti rizikům ve vesmíru, jako je kosmické smetí, nehody na oběžné dráze, úkazy kosmického počasí atd. Rovněž existují plány na vytvoření sítě družicové komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM), která by umožnila komunikaci na místech nebo v situacích, kdy běžná komunikace není k dispozici. |
Průmyslová politika a zadávání veřejných zakázek
|
18. |
Kosmické technologie jsou drahé a náročné na znalosti, což znamená, že pro vstup podniků na trh existují značné překážky. Současně zůstává i nadále málo pochopený význam vesmíru jakožto klíčové technologie. Podniky všech velikostí ve všech regionech by vesmír mohly využívat nejrůznějšími způsoby, ale zejména menší firmy, odlehlejší regiony nebo menší členské státy mohou potřebovat další informace nebo podporu, aby mohly rozvíjet nápady, jak využít potenciál kosmických technologií. |
|
19. |
Zmínka o kosmických centrech, inovačních partnerstvích a další podpoře inovací je pozitivní a v návrhu se explicitně zmiňuje regionální úroveň. Nepopisuje se však podrobně to, jak by tato opatření měla být realizována. |
|
20. |
Navzdory ustanovením uvedeným v návrhu může konkurenční povaha zadávání veřejných zakázek v EU a dovednosti a zdroje potřebné pro účast v nich vytvářet podmínky, které zvýhodňují větší společnosti. Tato nerovnováha by mohla časem vést k případům narušení trhu, které mohou znevýhodňovat start-upy, nové účastníky na trhu, malé a střední podniky a také místní a regionální orgány v přístupu k ekonomickým příležitostem, které může kosmický program nabízet. |
|
21. |
Malé firmy mohou být flexibilnější, mohou pohotověji reagovat, být blíže uživatelům, a vytvářet tak důležité vazby v hodnotovém řetězci a mít ve vesmíru danou úlohu. Vesmír by různým způsobem a v různém měřítku mohly využívat podniky ve všech regionech. Ke zpracování obrovského objemu generovaných údajů mohou stejně tak přispívat menší firmy, odlehlé regiony a malé členské státy, přičemž všechny tyto subjekty mohou nacházet nové, inovativní způsoby, jak tyto údaje využívat. Regionální orgány by se měly s využitím dostupných finančních nástrojů a propagačních opatření snažit zvýšit zájem o využívání kosmických technologií pro potřeby trhu, například prostřednictvím systémů na podporu technologických inkubátorů pro start-upy působící v oblasti těchto technologií. |
|
22. |
V zásadách zadávání veřejných zakázek uvedených v návrhu nařízení se zmiňují malé a střední podniky a široká zeměpisná volba, jakož i využívání více dodavatelů a potřeba zapojit všechny členské státy a předejít koncentraci. Návrhy na podporu konkurenceschopnosti nejsou v textu nařízení specifikovány. |
|
23. |
Je potřeba zvýšit povědomí o možných tržních důsledcích pro evropský průmysl a regiony. Postupy EU pro zadávání veřejných zakázek mají jiný důraz na zeměpisné rozložení a spravedlivou návratnost než postupy ESA. Je potřeba zvážit dopad posunu v postupech zadávání zakázek na regiony, jelikož veřejné zakázky ESA mají pro mnoho regionů velký význam. |
|
24. |
Na poli kosmických činností chybí rovné podmínky, jelikož jiné země mají rozsáhlý sektor obrany, který zajišťuje investice a může financovat civilní využití – většina aktivit ve vesmíru má totiž dvojí užití. Evropa musí zajistit úzkou spolupráci a postarat se o to, aby byla přijata veškerá možná opatření k odstranění nerovných podmínek a k podpoře evropských firem. |
|
25. |
Místní a regionální orgány by měly být v řadě odvětví, pro něž může vesmír poskytovat důležitá data (např. energetika, doprava, monitoring životního prostředí, zemědělství a řešení v oblasti inteligentních měst), zapojeny do kosmických klastrů. Regionální klastry zahrnující více než jeden členský stát mohou být užitečným nástrojem průmyslové politiky pro politiku v oblasti vesmíru, který posílí konkurenceschopnost EU a podpoří regionální rozvoj. |
|
26. |
V nařízení by se mělo lépe vysvětlit, jak hodlá EU řešit otázku komerčních dodavatelů, zejména v kontextu údajů citlivých z hlediska bezpečnosti. Měly by se v něm obecně lépe specifikovat priority a způsoby jednání se soukromými subjekty a uznat možnosti pro společné zadávaní zakázek se soukromými subjekty. |
Zvyšování povědomí a inkluzivní politika v oblasti vesmíru
|
27. |
Vesmír nabízí řadu potenciálních výhod pro činnosti v oblasti výzkumu a vývoje, a pokud budou tyto výhody dobře propagovány a představeny, mj. na všech vzdělávacích úrovních, mohou povzbudit a inspirovat nové generace výzkumných pracovníků a podnikatelů v Evropě. To je klíčovou podmínkou k tomu, aby Evropa byla i nadále průkopníkem kosmických činností v prostředí, které se stále více globalizuje. Regionální a místní orgány by měly podporovat opatření v oblasti (formálního a neformálního) vzdělávání s cílem zvýšit povědomí mladých lidí o výhodách, které jsou spojeny s využíváním kosmických technologií v civilním hospodářství a v každodenním životě, m.j. při zajišťování bezpečnosti na místní a regionální úrovni. |
|
28. |
EU je v dobré pozici, aby podpořila výzkumné činnosti, výměny informací atp. Návrh této stránce politiky v oblasti vesmíru nevěnuje velkou pozornost. Výzkum a vývoj by mohly být zmíněny vícekrát a konkrétně. Za současného stavu se zdá, že synergie mezi průmyslem a výzkumem nejsou dostatečně zdůrazněny. |
|
29. |
Měly by se najít synergie na poli kybernetické bezpečnosti, jelikož kybernetická bezpečnost představuje zásadní otázku pro všechny aspekty kosmických činností (pozemní segment, družice, uplink/downlink a údaje). |
Galileo a Copernicus
|
30. |
Galileo, globální navigační družicový systém EU (GNSS), nabízí bezplatná data o poloze, což poskytuje Evropě strategickou autonomii. Služba EGNOS zajišťuje regionální evropský systém. Autonomie Evropy má stěžejní význam v dnešním složitém a nepředvídatelném geopolitickém prostředí. Význam družicových dat se stále zvyšuje. Technologie budoucnosti, např. samořízené automobily, jsou pouze jedním z příkladů. Galileo nabízí možnost vyvinout nové služby a produkty, a to i ze strany malých a středních podniků a ve všech členských státech. Takovéto možnosti a způsoby jejich využívání je třeba představovat v přístupné formě, aby se podpořilo jejich široké využívání. |
|
31. |
Využívání dat z programu Copernicus není tak rozšířené, jak by mohlo být, a to i když je možné užívat data bezplatně. Je třeba přijmout opatření, která podpoří užívání dat širší skupinou uživatelů. V nařízení se zmiňuje datový řetězec, který by širší užívání podpořil. Vzhledem k velkému počtu uživatelů a obrovskému objemu dat je rychlý a zabezpečený přístup nutností. To má velký význam pro regiony, protože podniky včetně malých a středních podniků, ať už se nachází kdekoliv, budou moci vyvíjet nové služby založené na dostupných datech. |
|
32. |
Je pozitivní, že jsou navrhována opatření, jež mají za cíl poskytnout služby přístupu k datům a informacím (DIAS). Byla by vhodná cílenější podpora ze zdrojů EU a členských států na rozvoj návazného odvětví pro družicové služby a aplikace. V návrhu se uznává nezbytnost propagace a usnadnění používání technologií pozorování Země a údajů z těchto pozorování místními orgány, malými a středními podniky, vědci, výzkumnými pracovníky, specializovanými sítěmi pro distribuci dat z programu Copernicus a vnitrostátními a regionálními orgány, ale nadále není jasné, jak toho bude dosaženo. |
SST
|
33. |
Návrh systému pozorování a sledování vesmíru (SST) je vzhledem k rostoucí intenzitě využívání vesmíru vhodným a důležitým doplněním. |
|
34. |
V ustanoveních týkajících se rozsahu SST by se mělo jasně stanovit širší zapojení zúčastněných stran ze všech částí EU, včetně využívání existujících řešení, která mohou zahrnovat řešení komerční, aby se uživatelům SST poskytovaly služby rychle a účinně. |
GOVSATCOM
|
35. |
GOVSATCOM bude přímo sloužit potřebám členských států, které neměly kapacitu k tomu, aby vyvinuly vlastní vesmírný systém, a tím bude vytvářet přímou přidanou hodnotu pro činnost EU. |
|
36. |
GOVSATCOM může být zvláště významný pro některé regiony, například ty příhraniční. Realizace bude nejprve probíhat především prostřednictvím členských států, ale později (po hodnocení v roce 2024) možná přímo prostřednictvím regionů, které mohou přispívat k činnosti agentury. |
Přístup do vesmíru
|
37. |
Přístup do vesmíru je důležitý pro činnosti, jako je GNSS, Copernicus a Galileo. Evropa by měla mít autonomní a nezávislý přístup do vesmíru, aby byla zajištěna udržitelnost. Je nákladné a složité zahajovat činnosti spojené s vypouštěním do vesmíru, když existují velké vstupní překážky, což znamená, že by se měla zvážit podpora moderních, účinných a flexibilních zařízení infrastruktury vypouštění do vesmíru. |
|
38. |
Mezi takové prostředky může patřit např. zavedení uzpůsobené politiky zadávání zakázek pro evropské institucionální vypouštění do vesmíru a soudržná politika v oblasti životaschopnosti kritické infrastruktury. V nařízení by měly být jasně uvedeny: možnost sdružených vypouštění do vesmíru, rozvoj alternativních technologií pro vypouštění do vesmíru a podpora pozemních infrastruktur. |
Organizační otázky
|
39. |
Hlavním organizačním návrhem je posílit úlohu agentury GSA tak, aby se místo subjektu pro jeden konkrétní program (Galileo) stala kosmickou agenturou EU, která by existovala souběžně s ESA, což by bylo spojeno s vysokým rizikem zdvojování činností a vytváření duplicitních struktur. Tomu je nutné zamezit tím, že se před každým svěřením nějakého úkolu agentuře GSA bude muset důkladně posoudit, zda již tento úkol případně nemá na starosti ESA. Relevantnost politik EU by kromě přidané hodnoty pro činnosti členských států měla rovněž představovat přidanou hodnotu pro činnosti ESA. |
|
40. |
Velká část návrhu nařízení se týká organizačních záležitostí navržené agentury, které jsou povětšinou převzaty z nařízení o GSA. Zaměření na tyto záležitosti přináší nebezpečí, že bude položen příliš velký důraz na vytváření administrativních struktur a že nakonec nebudou k dispozici dostatečné lidské a finanční zdroje na hlavní otázky, jako je např. ambicióznější kosmická průmyslová politika EU. |
|
41. |
Zejména malé země již nyní čelí problémům s nacházením lidských zdrojů pro účast na řadě různých činností. Tyto potíže by se mohly prohloubit, což by vedlo k větším rozdílům mezi členskými státy, pokud jde o jejich schopnost aktivně se zapojit. Je třeba pečlivě zvážit nejlepší využití zdrojů, protože již existují rámce pro spolupráci mezi ESA a EU. |
|
42. |
Mělo by se pokračovat v probíhající plodné spolupráci mezi různými evropskými organizacemi zabývajícími se vesmírem, mj. EUMETSAT nebo ECMWF, a tato spolupráce by měla být posílena. Měl by se plně využít potenciál stávajících poznatků a struktur. |
Rozpočet
|
43. |
Výbor vítá rozpočtový příděl. Kosmický program podporuje mnoho politik EU, což znamená, že náklady nejsou pouze náklady na konkrétní činnosti, ale i způsobem, jak zajistit základní složku pro jiné politiky EU. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že finanční zdroje vyčleněné na šíření a podporu využívání by měly odrážet rostoucí zapojení občanů a podniků. Neměly by proto být nižší než v současném období, např. v případě programu Copernicus ne méně než 5 % celkového rozpočtu tohoto programu. Využívání rozpočtu pro EGNOS/Galileo by nemělo zahrnovat náklady na vytvoření nových administrativních struktur, ale zaměřit se výhradně na podporu a rozvoj trhu. Již započaté činnosti by se v případě nedostatečného financování nemusely zdařit nebo by se mohly stát bezvýznamnými, což by ohrozilo uskutečněné investice. |
|
44. |
Je politováníhodné, že program Horizont neobsahuje financování specificky určené na oblast vesmíru. |
|
45. |
Konstatuje, že zavedení kosmických technologií vyžaduje vysoké počáteční investice, a doporučuje, aby úřady prozkoumaly možnost vytvoření nových, tržně orientovaných a atraktivních finančních nástrojů pro malé a střední podniky, které vyvíjejí kosmické technologie. |
Další otázky
|
46. |
V nedávných sporných otázkách v oblasti vesmíru, jako je otázka využívání kosmických zdrojů (včetně těžby ve vesmíru), jíž se zabývají právní předpisy některých členských států, např. Lucemburska, může EU přispět k dosažení většího mezinárodního konsenzu ohledně toho, jak tyto vnitrostátní právní předpisy souvisejí s mezinárodním právem v podobě vyjádřené v řadě úmluv. |
|
47. |
Pokud jde o otázku, zda se má EU připojit k úmluvám o vesmíru, je tato možnost v návrhu uvedena, ale měla by být posuzována případ od případu. |
V Bruselu dne 6. prosince 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ