Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2019/C 72/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 65, 18.2.2019

Dřívější publikace

Úř. věst. C 54, 11.2.2019

Úř. věst. C 44, 4.2.2019

Úř. věst. C 35, 28.1.2019

Úř. věst. C 25, 21.1.2019

Úř. věst. C 16, 14.1.2019

Úř. věst. C 4, 7.1.2019

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 10. ledna 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus – Finsko) – řízení zahájené A Oy

(Věc C-410/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 2 odst. 1 písm. a) a c) - Článek 14 odst. 1 - Článek 24 odst. 1 - Plnění za úplatu - Plnění v případě, kdy protihodnotu představují zčásti služby nebo zboží - Smlouva o demolici - Smlouva o koupi za účelem demontáže“)

(2019/C 72/02)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastnice původního řízení

A Oy

Výrok

1)

Článek 2 odst. 1 písm. a) a c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení s čl. 14 odst. 1 a čl. 24 odst. 1 této směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že pokud má podle smlouvy o demolici poskytovatel služeb, tj. společnost provádějící demoliční práce, povinnost provést demoliční práce a v případě, že odpad z demolice obsahuje šrot, může tento šrot prodat, zahrnuje tato smlouva poskytnutí služby za úplatu, a sice provedení demoličních prací, a rovněž dodání zboží za úplatu, a sice dodání uvedeného šrotu, pokud nabyvatel, tj. tato společnost, přikládá tomuto dodání hodnotu, kterou zohledňuje při stanovení ceny nabídnuté za provedení demoličních prací; uvedené dodání nicméně podléhá DPH pouze za podmínky, že je uskutečněno osobou povinnou k dani, která jedná jako taková.

2)

Článek 2 odst. 1 písm. a) a c) směrnice 2006/112 ve spojení s čl. 14 odst. 1 a čl. 24 odst. 1 této směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že pokud podle smlouvy o koupi za účelem demontáže nabyvatel, tj. společnost provádějící demoliční práce, koupí věci určené k demolici a zaváže se pod hrozbou smluvní pokuty k tomu, že ve lhůtě stanovené ve smlouvě tyto věci demontuje a odveze, jakož i k tomu, že odveze odpad, tato smlouva zahrnuje dodání zboží za úplatu, a sice dodání zboží určeného k demontáži, přičemž toto dodání podléhá DPH jen za podmínky, že je uskutečněno osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. Má-li nabyvatel povinnost demontovat a odvést toto zboží, jakož i odvést odpad, který při tom vznikl, přičemž tím konkrétně uspokojuje potřeby prodávajícího, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu, zahrnuje tato smlouva rovněž poskytnutí služeb za úplatu, a sice poskytnutí demontážních prací a odvozu, pokud tento nabyvatel přikládá tomuto dodání hodnotu, kterou zohledňuje v nabízené ceně jako faktor snižující kupní cenu zboží určeného k demontáži, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

---

(1)  Úř. věst. C 300, 11. 9. 2017.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 10. ledna 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Noord-Nederland – Nizozemsko) – trestní řízení proti ET

(Věc C-97/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v trestních věcech - Zásada vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci - Rámcové rozhodnutí 2006/783/SVV - Článek 12 odst. 1 a 4 - Rozhodné právo pro výkon - Právo vykonávajícího státu, které umožňuje uvalení donucovací vazby v případě nevykonání příkazu ke konfiskaci - Slučitelnost - Právo vydávajícího státu, které rovněž umožňuje uvalení donucovací vazby - Neexistence vlivu“)

(2019/C 72/03)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Noord-Nederland

Účastník původního trestního řízení

ET

Výrok

1)

Článek 12 odst. 1 a 4 rámcového rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání použití takových právních předpisů členského státu, jako jsou předpisy, které jsou předmětem věci v původním řízení, které pro účely výkonu příkazu ke konfiskaci vydaného ve vydávajícím členském státě případně umožňují uvalení donucovací vazby.

2)	Skutečnost, že právní předpisy vydávajícího státu rovněž povolují případné uvalení donucovací vazby, nemá žádný vliv na použití takového opatření ve vykonávajícím státě.

---

(1)  Úř. věst. C 182, 28.5.2018.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Económico Administrativo Central de Madrid (Španělsko) dne 7. listopadu 2018 – Ente Público Radio Televisión Madrid v. Agencia Estatal de la Administración Tributaria (AEAT)

(Věc C-694/18)

(2019/C 72/04)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Económico Administrativo Central de Madrid

Účastnice původního řízení

Žalobce: Ente Público Radio Televisión Madrid

Žalovaný: Agencia Estatal de la Administración Tributaria (AEAT)

Předběžné otázky

1)	Je možné pro účely DPH považovat takové subjekty, jaké byly popsány, společně s veřejnoprávními organizacemi, které je založily, za jedinou osobu povinnou k dani tak, jak je stanoveno v článku 11 směrnice 2006/112/ES? (1)

2)	V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, je třeba mít za to, že finanční prostředky, které dostávají tyto subjekty vzniklé od veřejnoprávních organizací, jež je zakládají, nelze v žádném případě kvalifikovat jako protiplnění za poskytování služeb zatížených DPH?

3)	Pokud jde o odpočet DPH odvedené těmito subjekty na vstupu, má být jediná osoba povinná k dani osobou, která jako taková určí odpočitatelnou částku za použití ustanovení článku 168 směrnice 2006/112/ES, v závislosti na činnostech, které tato osoba provozuje?

4)

Konkrétně, pokud jde o činnosti veřejnoprávní televize, za předpokladu, že sama může mít dvojí daňový charakter, a rovněž za předpokladu, že je považována společně s veřejnoprávními organizacemi, jež mají většinový podíl na jejím kapitálu, za jedinou osobou povinnou k dani, je třeba mít za to, že odpočitatelná je pouze ta část DPH odvedená na vstupu, která může být považována za spojenou s její hospodářskou činností?

---

(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347 s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Económico Administrativo Central de Madrid (Španělsko) dne 7. listopadu 2018 – Agencia Pública Empresarial de la Radio y Televisión de Andalucía (RTVA) v. Agencia Estatal de la Administración Tributaria (AEAT)

(Věc C-695/18)

(2019/C 72/05)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Económico Administrativo Central de Madrid

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Agencia Pública Empresarial de la Radio y Televisión de Andalucía (RTVA)

Žalovaná: Agencia Estatal de la Administración Tributaria (AEAT)

Předběžné otázky

1)	Je možné pro účely DPH považovat takové subjekty, jaké byly popsány, společně s veřejnoprávními organizacemi, které je založily, za jedinou osobu povinnou k dani tak, jak je stanoveno v článku 11 směrnice 2006/112/ES (1)?

2)	V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, je třeba mít za to, že finanční prostředky, které dostávají tyto subjekty vzniklé od veřejnoprávních organizací, jež je zakládají, nelze v žádném případě kvalifikovat jako protiplnění za poskytování služeb zatížených DPH?

3)	Pokud jde o odpočet DPH odvedené těmito subjekty na vstupu, má být jediná osoba povinná k dani osobou, která jako taková určí odpočitatelnou částku za použití ustanovení článku 168 směrnice 2006/112/ES, v závislosti na činnostech, které tato osoba provozuje?

4)

Konkrétně, pokud jde o činnosti veřejnoprávní televize, za předpokladu, že sama může mít dvojí daňový charakter, a rovněž za předpokladu, že je považována společně s veřejnoprávními organizacemi, jež mají většinový podíl na jejím kapitálu, za jedinou osobou povinnou k dani, je třeba mít za to, že odpočitatelná je pouze ta část DPH odvedená na vstupu, která může být považována za spojenou s její hospodářskou činností?

---

(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Económico Administrativo Central de Madrid (Španělsko) dne 7. listopadu 2018 – Radiotelevisión del Principado de Asturias S.A.U. v. Agencia Estatal de la Administración Tributaria (AEAT)

(Věc C-696/18)

(2019/C 72/06)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Económico Administrativo Central de Madrid

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Radiotelevisión del Principado de Asturias S.A.U.

Žalovaná: Agencia Estatal de la Administración Tributaria (AEAT)

Předběžné otázky

1)	Je možné pro účely DPH považovat takové subjekty, jaké byly popsány, společně s veřejnoprávními organizacemi, které je založily, za jedinou osobu povinnou k dani tak, jak je stanoveno v článku 11 směrnice 2006/112/ES (1)?

2)	V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, je třeba mít za to, že finanční prostředky, které dostávají tyto subjekty vzniklé od veřejnoprávních organizací, jež je zakládají, nelze v žádném případě kvalifikovat jako protiplnění za poskytování služeb zatížených DPH?

3)	Pokud jde o odpočet DPH odvedené těmito subjekty na vstupu, má být jediná osoba povinná k dani osobou, která jako taková určí odpočitatelnou částku za použití ustanovení článku 168 směrnice 2006/112/ES, v závislosti na činnostech, které tato osoba provozuje?

4)

Konkrétně, pokud jde o činnosti veřejnoprávní televize, za předpokladu, že sama může mít dvojí daňový charakter, a rovněž za předpokladu, že je považována společně s veřejnoprávními organizacemi, jež mají většinový podíl na jejím kapitálu, za jedinou osobou povinnou k dani, je třeba mít za to, že odpočitatelná je pouze ta část DPH odvedená na vstupu, která může být považována za spojenou s její hospodářskou činností?

---

(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Económico Administrativo Central de Madrid (Španělsko) dne 7. listopadu 2018 – Televisión Autonómica de Castilla La Mancha v. Agencia Estatal de la Administración Tributaria (AEAT)

(Věc C-697/18)

(2019/C 72/07)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Económico Administrativo Central de Madrid

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Televisión Autonómica de Castilla La Mancha

Žalovaná: Agencia Estatal de la Administración Tributaria (AEAT)

Předběžné otázky

1)	Je možné pro účely DPH považovat takové subjekty, jaké byly popsány, společně s veřejnoprávními organizacemi, které je založily, za jedinou osobu povinnou k dani tak, jak je stanoveno v článku 11 směrnice 2006/112/ES (1)?

2)	V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, je třeba mít za to, že finanční prostředky, které dostávají tyto subjekty vzniklé od veřejnoprávních organizací, jež je zakládají, nelze v žádném případě kvalifikovat jako protiplnění za poskytování služeb zatížených DPH?

3)	Pokud jde o odpočet DPH odvedené těmito subjekty na vstupu, má být jediná osoba povinná k dani osobou, která jako taková určí odpočitatelnou částku za použití ustanovení článku 168 směrnice 2006/112/ES, v závislosti na činnostech, které tato osoba provozuje?

4)

Konkrétně, pokud jde o činnosti veřejnoprávní televize, za předpokladu, že sama může mít dvojí daňový charakter, a rovněž za předpokladu, že je považována společně s veřejnoprávními organizacemi, jež mají většinový podíl na jejím kapitálu, za jedinou osobou povinnou k dani, je třeba mít za to, že odpočitatelná je pouze ta část DPH odvedená na vstupu, která může být považována za spojenou s její hospodářskou činností?

---

(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Nürnberg (Německo) dne 9. listopadu 2018 – Geld-für-Flug GmbH v. Ryanair DAC

(Věc C-701/18)

(2019/C 72/08)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Nürnberg

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Geld-für-Flug GmbH

Žalovaná: Ryanair DAC

Předběžná otázka

Musí být čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (1) vykládán v tom smyslu, že ujednání obsažené ve všeobecných obchodních podmínkách komerčního leteckého dopravce, které nebylo individuálně sjednáno a podle nějž se smlouva uzavřená elektronickou cestou s přepravovaným spotřebitelem řídí právem členského státu, v němž má letecký dopravce své sídlo, a toto právo není shodné s právem v obvyklém bydlišti přepravovaného spotřebitele, je zneužívající, pokud spotřebitele uvádí v omyl tím, že jej neupozorňuje na skutečnost, že volba jiného rozhodného práva podle čl. 5 odst. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (2) je možná pouze omezeně a nelze zvolit jakékoliv rozhodné právo, nýbrž pouze právní předpisy uvedené v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci nařízení Řím I.?

---

(1)  Úř. věst., L 95, s. 29.

(2)  Úř. věst., L 177, s. 6.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Galicia (Španělsko) dne 13. listopadu 2018 – Agencia Estatal de la Administración Tributaria v. SJ

(Věc C-705/18)

(2019/C 72/09)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Galicia

Účastnice původního řízení

Odvolatelka: Agencia Estatal de la Administración Tributaria

Žalobkyně: SJ

Předběžná otázka

Je ustanovení kolektivní smlouvy a podniková zvyklost, podle kterých se pro účely odměňování a pro účely povyšování vypočítává počet let odpracovaných zaměstnankyní na částečný úvazek s vertikálním rozložením pracovní doby v celoročním přepočtu jen s přihlédnutím k době výkonu práce, v rozporu s ustanovením 4 odst. 1 a 2 evropské rámcové dohody o částečném pracovním úvazku (směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 (1)), jakož i s čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) (2)?

---

(1)  Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. 1998, L 14, s. 9; Zvl. vyd. 05/03, s. 267).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. 2006, L 204, s. 23).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein oikeus (Finsko) dne 3. prosince 2018 – Yhtiö A v. B

(Věc C-772/18)

(2019/C 72/10)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein oikeus

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku: Yhtiö A

Odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku: B

Předběžné otázky

1)

Je pro posouzení, zda jednání soukromé osoby představuje užívání ochranné známky v obchodním styku ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice o ochranných známkách (1), nebo čistě soukromé jednání, relevantní výše výhody, kterou tato osoba získala na základě tvrzeného porušení práv z ochranné známky? Je v případě, že ochrannou známku užívá soukromá osoba, podmínkou užívání v obchodním styku splnění jiných kritérií než dosažení hospodářských výhod ze sporné transakce, která se týká ochranné známky?

2)

Je, za předpokladu, že hospodářská výhoda má určitý význam, a vzhledem k nepatrnosti hospodářské výhody, kterou daná osoba získala, a k nesplnění případných dalších kritérií užívání v obchodním styku nelze vycházet z toho, že tato osoba ochrannou známku užívala ve vlastním obchodním styku, splněna podmínka užívání v obchodním styku ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice o ochranných známkách tehdy, jestliže tato soukromá osoba ochrannou známku užívala pro jinou osobu v rámci obchodního styku této jiné osoby, i když není jejím zaměstnancem?

3)

Užívá osoba, která má v úschově výrobky, ochrannou známku pro výrobky ve smyslu čl. 5 odst. 1 a odst. 3 písm. b) směrnice o ochranných známkách, pokud výrobky označené ochrannou známkou, zaslané do členského státu a propuštěné v tomto státě do volného oběhu, jménem společnosti, která výrobky dále prodává, přijala a uschovala osoba, do jejíž držby se dostaly a která se nezabývá dovozem a vývozem zboží a nemá ani povolení k provozování celního skladu a skladu s daňovým dozorem?

4)

Lze mít za to, že daná osoba ve smyslu čl. 5 odst. 3 písm. c) směrnice o ochranných známkách dováží výrobky označené ochrannou známkou, pokud tyto výrobky nebyly dovezeny na základě pokynu této osoby, tato osoba však subjektu, který tyto výrobky dále prodává, poskytla svou adresu a přijala pro něj výrobky propuštěné v členském státě do volného oběhu, několik týdnů je skladovala a předala je k přepravě do třetí země mimo Unii za účelem jejich dalšího prodeje v této třetí zemi?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008 , kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (kodifikované znění) (Úř. věst. 2008, L 299, s. 25).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 14. prosince 2018 – GAEC Jeanningros v. Institut national de l’origine et de la qualité (INAO), Ministre de l'Agriculture et de l'Alimentation, Ministre de l'Économie et des Finances

(Věc C-785/18)

(2019/C 72/11)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: GAEC Jeanningros

Odpůrci: Institut national de l’origine et de la qualité (INAO), Ministre de l'Agriculture et de l'Alimentation, Ministre de l'Économie et des Finances

Další účastník řízení: Comité interprofessionnel de gestion du Comté

Předběžná otázka

Musí být článek 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), článek 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 18. prosince 2013 (2), kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů Unie pro chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality a o některá pravidla pro původ, procesní pravidla a další přechodná pravidla, a článek 10 prováděcího nařízení Komise (EU) ze dne 13. června 2014 (3), kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie vykládány v tom smyslu, že v konkrétním případě, kdy Evropská komise vyhověla žádosti vnitrostátních orgánů členského státu o změnu specifikace názvu a zápisu chráněného označení původu, zatímco je tato žádost stále předmětem žaloby u vnitrostátních soudů tohoto státu, mohou tyto soudy rozhodnout, že již není třeba rozhodnout o sporu, který projednávají, nebo zda s ohledem na účinky případného zrušení napadeného aktu o platnosti zápisu Evropskou komisí musí soudy rozhodnout o legalitě tohoto aktu vnitrostátních orgánů?

---

(1)  Úř. věst. L 343, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů Unie pro chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality a o některá pravidla pro původ, procesní pravidla a další přechodná pravidla (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 17).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Högsta förvaltningsdomstolen (Švédsko) dne 17. prosince 2018 – Skatteverket v. Sögård Fastigheter AB

(Věc C-787/18)

(2019/C 72/12)

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Högsta förvaltningsdomstolen (Nejvyšší správní soud)

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Skatteverket (švédský ústřední daňový úřad)

Odpůrkyně: Sögård Fastigheter AB

Předběžné otázky

1)

Brání skutečnost, že prodávající nemovitosti na základě pravidel, která členský stát zavedl v souladu s čl. 188 odst. 2 směrnice o DPH (1), neprovedl opravu odpočtu daně na vstupu, jelikož kupující bude využívat nemovitost výlučně k plněním zakládajícím nárok na odpočet, tomu, aby byl kupující později povinen, v případě, že opravné období stále běží, opravit odpočet, pokud následně převede nemovitost na osobu, která ji pro taková plnění využívat nebude?

2)	Změní se odpověď na první otázku, pokud se v případě prvního převodu zmíněného v první otázce jedná o převod majetku ve smyslu článku 19 směrnice o DPH?

---

(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. prosince 2018 Řeckou republikou proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) ze dne 4. října 2018 ve věci T-272/16, Řecká republika v. Evropská komise

(Věc C-797/18 P)

(2019/C 72/13)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Řecká republika (zástupci: G. Kanellopoulos, E. Leftheriotou a A. Vasilopoulou, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr vyhověl kasačnímu opravnému prostředku, zrušil napadený rozsudek Tribunálu ze dne 4. října 2018 ve věci T-272/16 v rozsahu, v němž zamítl žalobu podanou navrhovatelkou, vyhověl žalobě podané Řeckou republikou dne 25. června 2016, zrušil prováděcí rozhodnutí Evropské komise (EU) 2016/417 ze dne 17. března 2016 (1) v rozsahu, v němž a) ukládá finanční opravy ve výši 166 797 866,22 eur v oblasti přímých podpor oddělených od produkce, pokud jde o roky žádostí 2012 a 2013, a b) ukládá finanční opravu v celkové výši 3 880 460,50 eur, pokud jde o rozpočtové roky 2010 až 201 v rámci EZFRV pro rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice 125 a 121 (2007/2013), a uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka šest důvodů.

A.

Pokud jde o část napadeného rozsudku věnovanou prvnímu, druhému a třetímu žalobnímu důvodu a týkající se finanční opravy uplatněné v oblasti přímých podpor oddělených od produkce, uplatňuje navrhovatelka tři důvody kasačního opravného prostředku. První důvod kasačního opravného prostředku vychází z chybného výkladu a uplatnění článku 2 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 (2) ze dne 21. dubna 2004, týkajícího se definice pastviny, a z nedostatečného a nesprávného odůvodnění napadeného rozsudku. Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z chybného výkladu pokynů obsažených v dokumentu VI/5330/97, pokud jde o splnění podmínek pro použití paušální opravy ve výši 25 %, z chybného výkladu a uplatnění článků 43, 44 a 137 nařízení č. 73/2009 (3), z nedostatečného a rozporuplného odůvodnění napadeného rozsudku a zkreslení souhrnné zprávy smírčího orgánu. Konečně třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z chybného výkladu a uplatnění čl. 31 odst. 2 nařízení č. 1290/2005 (4) a příslušných pokynů, zásady ne bis in idem, zásady proporcionality, jakož i nedostatečnosti a rozporuplnosti odůvodnění napadeného rozsudku.

B.

Pokud jde o část napadeného rozsudku věnovanou čtvrtému a pátému žalobnímu důvodu a týkající se paušální opravy uplatněné v oblasti opatření 125 programu rozvoje venkova, uplatňuje navrhovatelka dva důvody kasačního opravného prostředku. První důvod (čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku) vychází z chybného výkladu a uplatnění čl. 71 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (5) a z nedostatečného a chybějícího odůvodnění napadeného rozsudku, a druhý důvod (pátý důvod kasačního opravného prostředku) vychází z chybného výkladu a uplatnění čl. 31 odst. 4 nařízení (ES) č. 1290/2005, jakož i z nedostatečného a nesprávného odůvodnění napadeného rozsudku.

C.

Konečně pokud jde o část napadeného rozsudku zamítající šestý a sedmý žalobní důvod týkající se opravy uplatněné v rámci opatření 121 programu rozvoje venkova, uplatňuje navrhovatelka šestý důvod kasačního opravného prostředku, skládající se ze dvou částí, který vychází z chybného výkladu a uplatnění článku 73 nařízení Komise č. 817/2004 (6), z nedostatečného odůvodnění napadeného rozsudku a zkreslení důkazů.

---

(1)  Úř. věst. 2016, L 75, s. 16.

(2)  Úř. věst. 2004, L 141, s. 18.

(3)  Úř. věst. 2009, L 30, s. 16.

(4)  Úř. věst. 2005, L 209, s. 1.

(5)  Úř. věst. 2005, L 277, s. 1.

(6)  Úř. věst. 2004, L 153, s. 31.

Kasační opravný prostředek podaný dne 18. prosince 2018 Terna SpA proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 18. října 2018 ve věci T-387/16, Terna v. Komise

(Věc C-812/18 P)

(2019/C 72/14)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Terna SpA (zástupci: F. Covone, A. Police, L. Di Via, D. Carria, F. Degni, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil nebo změnil rozsudek Tribunálu Evropské unie, pátého senátu, ze dne 18. října 2018, vydaný ve věci T-387/16, a v důsledku toho zrušil rozhodnutí Evropské komise s referenčním číslem ENER/SRD.3/JCM/clD (2016)2952913 ze dne 23. května 2016, které potvrzuje předchozí rozhodnutí Move.srd.3.dir(2015)2669621 ze dne 6. července 2015, jakož i rozhodnutí Evropské komise s referenčním číslem SRD.3/JCM/cl/D(2016)4477388 ze dne 14. června 2016, kterým se oznamuje výzva k úhradě č. 3241608548 nařizující uhrazení 494 871,39 eur do 28. července 2016, a v důsledku toho zrušuje rozhodnutí Evropské komise s referenčním číslem Move.srd.3.dir(2015)2669621 ze dne 6. července 2015, v rozsahu, v němž toto rozhodnutí vylučuje náhradu nákladů vynaložených společností Terna v souvislosti s projekty č. 2009-E255/09-ENER/09-TEN-E-SI2.564583 a č. 2007-E221/07/2007-TREN/07TEN-E-S07.91403 a ukládá povinnost vrátit částky poskytnuté v rámci uvedených projektů ve výši uvedené v tabulce připojené k napadenému rozhodnutí;

—

podpůrně zrušil rozhodnutí Evropské komise s referenčním číslem ENER/SRD.3/JCM/clD (2016)2952913 ze dne 23. května 2016 spolu s rozhodnutím Evropské komise s referenčním číslem Move.srd.3.dir(2015)2669621 ze dne 6. července 2015 v rozsahu, v němž toto rozhodnutí nesnižuje vrácení nákladů vynaložených společností Terna v souvislosti s projekty č. 2009-E255/09-ENER/09-TEN-E-SI2.564583 a č. 2007-E221/07/2007-TREN/07TEN-E-S07.91403 v míře odpovídající zisku dosaženému společností CESI S.p.A.

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku: nesprávnost napadeného rozsudku v rozsahu, v němž vyloučil existenci pochybení při kvalifikaci vztahu mezi úkoly a rámcovými dohodami uzavřenými mezi společnostmi Terna a CESI. – Nesprávné použití článku 14 a článku 37 směrnice 2004/17/ES (1) v oblasti subdodávek služeb. – Nedostatečné šetření a nedostatečné odůvodnění napadeného rozhodnutí. – Nesprávné použití článku III.7 odst. 1, 4 a 6 přílohy III rozhodnutí D/207630 z roku 2008 a nesprávné použití článku III.3.7 odst. 1, 4 a 6 přílohy III rozhodnutí D/7181 z roku 2010 vyplývající z neoprávněného snížení výše náhrady nákladů na projekty z důvodu údajného nesprávného formálního provedení postupů při zadávání veřejných zakázek společností Terna. – Nedostatečné šetření a odůvodnění.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: nesprávnost napadeného rozsudku v rozsahu, v němž neuznal existenci technických předpokladů, které umožňují zadání zakázek určitému hospodářskému subjektu bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce. – Nesprávné použití článku 40 odst. 3 písm. c) směrnice 2004/17/ES.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: nesprávnost napadeného rozsudku v rozsahu, v němž vyloučil porušení zásady legitimního očekávání. – Nesprávné použití směrnice 2004/17/ES a porušení zásady legitimního očekávání, které měla společnost Terna, z důvodu vyloučení přípustnosti žádostí o náhradu nákladů týkajících se smluv spadajících pod rámcovou dohodu, navzdory zveřejnění oznámení o zadání zakázky v Úředním věstníku Evropské unie a irelevanci některých částek pro účely uplatnění evropských postupů.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: nesprávnost napadeného rozsudku z důvodu porušení zásady přiměřenosti a proporcionality, jelikož bylo rozhodnuto o úplném vyloučení žádostí o náhradu nákladů namísto jejich poměrného snížení.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. 2004, L 134, s. 1).

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. prosince 2018 – Belgie v. Komise

(Věc T-664/14) (1)

(„Státní podpory - Podpora poskytnutá Belgií finančním družstevním společnostem skupiny ARCO - Záruční režim chránící podíly fyzických osob, které jsou společníky těchto společností - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a zakazující vyplacení zaručených částek společníkům - Předmět sporu - Vrácení - Přiměřenost“)

(2019/C 72/15)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Belgické království (zástupci: C. Pochet a J.-C. Halleux, zmocněnci, ve spolupráci s J. Meyersem, advokátem)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn a B. Stromsky, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení čl. 2 odst. 4 rozhodnutí Komise 2014/686/EU ze dne 3. července 2014 o státní podpoře SA.33927 (12/C) (ex 11/NN), kterou Belgie poskytla prostřednictvím systému pojištění na ochranu podílů jednotlivých členů finančních družstev (Úř. věst. 2014, L 284, s. 53).

Výrok rozsudku

1)	Článek 2 odst. 4 rozhodnutí Komise 2014/686/EU ze dne 3. července 2014 o státní podpoře SA.33927 (12/C) (ex 11/NN), kterou Belgie poskytla prostřednictvím systému pojištění na ochranu podílů jednotlivých členů finančních družstev, se zrušuje.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 380, 27.10.2014.

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. prosince 2018 – Bank Refah Kargaran v. Rada

(Věc T-552/15) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu - Náhrada újmy údajně vzniklé žalobkyni v důsledku toho, že její název byl zapsán na seznam osob a subjektů, na které se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů, a byl na tomto seznamu ponechán - Pravomoc Tribunálu - Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům“)

(2019/C 72/16)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bank Refah Kargaran (Teherán, Írán) (zástupce: J.-M. Thouvenin, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: V. Piessevaux a M. Bishop, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: R. Tricot a A. Aresu, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 268 SFEU znějící na náhradu újmy, která žalobkyni údajně vznikla v důsledku přijetí omezujících opatření, která se jí týkala.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Bank Refah Kargaran ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 398, 30. 11. 2015.

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Freistaat Bayern v. Komise

(Věc T-683/15) (1)

(„Státní podpory - Podpora pro bavorské odvětví mléka - Financování kontrol jakosti mléka - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem - Procesní práva spolkové země Bavorsko - Článek 108 odst. 2 SFEU - Článek 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999“)

(2019/C 72/17)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Freistaat Bayern (zástupci: U. Soltész a H. Weiß, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: T. Maxian Rusche, K. Herrmann a P. Němečková, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a směřující k částečnému zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2015/2432 ze dne 18. září 2015 o státní podpoře SA.35484 (2013/C) [ex SA.35484 (2012/NN)], poskytnuté Německem na kontroly jakosti mléka podle zákona o mléku a tucích (Úř. věst. 2015, L 334, s. 23).

Výrok rozsudku

1)

Články 1 až 4 rozhodnutí Komise (EU) 2015/2432 ze dne 18. září 2015 o státní podpoře SA.35484 (2013/C) [ex SA.35484 (2012/NN)] poskytnuté Spolkovou republikou Německo na kontroly jakosti mléka podle zákona o mléku a tucích se zrušují v rozsahu, v jakém obsahují rozhodnutí, že poskytnutí státní podpory Spolkovou republikou Německo na kontroly jakosti mléka prováděné v Bavorsku není slučitelné s vnitřním trhem, a rozhodnutí o nařízení vrácení této podpory.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Freistaat Bayern.

---

(1)  Úř. věst. C 48, 8.2.2016.

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Interessengemeinschaft privater Milchverarbeiter Bayerns a další v. Komise

(Spojené věci T-722/15 až T-724/15) (1)

(„Státní podpory - Podpora pro bavorské odvětví mléka - Financování kontrol jakosti mléka - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem - práva účastnit se správního řízení - Článek 108 odst. 2 SFEU - Článek 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999“)

(2019/C 72/18)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce ve věci T-722/15: Interessengemeinschaft privater Milchverarbeiter Bayerns eV (Mertingen, Německo) (zástupci: původně C. Bittner a N. Thies, poté C. Bittner, advokáti)

Žalobce ve věci T-723/15: Genossenschaftsverband Bayern eV (Mnichov, Německo) (zástupci: původně C. Bittner a N. Thies, poté C. Bittner, advokáti)

Žalobce ve věci T-724/15: Verband der Bayerischen Privaten Milchwirtschaft eV (Mnichov) (zástupci: původně C. Bittner a N. Thies, poté C. Bittner, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: T. Maxian Rusche, K. Herrmann a P. Němečková, zmocněnci, ve spolupráci s P. Melcherem, advokátem)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a směřující k částečnému zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2015/2432 ze dne 18. září 2015 o státní podpoře SA.35484 (2013/C) [ex SA.35484 (2012/NN)], poskytnuté Německem na kontroly jakosti mléka podle zákona o mléku a tucích (Úř. věst. 2015, L 334, s. 23).

Výrok rozsudku

1)

Články 1 až 4 rozhodnutí Komise (EU) 2015/2432 ze dne 18. září 2015 o státní podpoře SA.35484 (2013/C) [ex SA.35484 (2012/NN)] poskytnuté Spolkovou republikou Německo na kontroly jakosti mléka podle zákona o mléku a tucích se zrušují v rozsahu, v jakém obsahují rozhodnutí, že poskytnutí státní podpory Spolkovou republikou Německo na kontroly jakosti mléka prováděné v Bavorsku není slučitelné s vnitřním trhem, a rozhodnutí o nařízení vrácení této podpory.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Interessengemeinschaft privater Milchverarbeiter Bayerns eV, Genossenschaftsverband Bayern eV a Verband der Bayerischen Privaten Milchwirtschaft eV.

---

(1)  Úř. věst. C 59, 15.2.2016.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. prosince 2018 – Arysta LifeScience Netherlands v. EFSA

(Věc T-725/15) (1)

(„Přípravky na ochranu rostlin - Přezkum schválení účinné látky diflubenzuron - Článek 21 nařízení (ES) č. 1107/2009 - Závěr posouzení EFSA - Částečné zveřejnění tohoto závěru - Článek 63 nařízení č. 1107/2009 - Žádost o důvěrné zacházení s některými částmi - Ochrana obchodních zájmů - Zamítnutí žádosti o důvěrné zacházení - Právní zájem na podání žaloby“)

(2019/C 72/19)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Arysta LifeScience Netherlands BV, dříve Chemtura Netherlands BV (Amsterdam, Nizozemsko) (zástupci: C. Mereu a K. Van Maldegem, advokáti)

Žalovaný: Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) (zástupci: D. Detken a S. Gabbi, zmocněnci, ve spolupráci s R. van der Houtem a C. Wagnerem, advokáty)

Vedlejší účastnice podporující žalovaného: Evropslá komise (zástupci: původně F. Moro a P. Ondrůšek, poté P. Ondrůšek a G. Koleva, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí EFSA ze dne 10. prosince 2015 týkajícího se zveřejnění některých částí přezkumu úřadu EFSA v souvislosti s přezkumem schválení účinné látky diflubenzuron s ohledem na metabolit PCA

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Arysta LifeScience Netherlands BV ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) v řízení o projednávané žalobě i v řízení o předběžném opatření.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 68, 22.2.2016.

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Makhlouf v. Rada

(Věc T-409/16) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Právo na obhajobu - Právo na účinnou soudní ochranu - Povinnost uvést odůvodnění - Zjevně nesprávné posouzení - Právo na zachování dobré pověsti - Právo na vlastnictví - Presumpce neviny - Omezení týkající se vstupu na unijní území nebo průjezdu přes toto území - Proporcionalita“)

(2019/C 72/20)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Ehab Makhlouf (Damašek, Sýrie) (zástupce: E. Ruchat, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně S. Kyriakopoulou, G. Étienne a A. Vitro, poté S. Kyriakopoulou, a A. Vitro, a nakonec S. Kyriakopoulou, A. Vitro a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/850 ze dne 27. května 2016, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2016, L 141, s. 125), a následných prováděcích aktů, rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/917 ze dne 29. května 2017, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2017, L 139, s. 62), a rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/778 ze dne 28. května 2018, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2018, L 131, s. 16), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobce.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Ehab Makhlouf ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 371, 10.10.2016.

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Syriatel Mobile Telecom v. Rada

(Věc T-411/16) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Právo na obhajobu - Právo na účinnou soudní ochranu - Povinnost uvést odůvodnění - Zjevně nesprávné posouzení - Právo na zachování osobní cti a dobré pověsti - Právo na vlastnictví - Presumpce neviny - Proporcionalita“)

(2019/C 72/21)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Syriatel Mobile Telecom (Joint Stock Company) (Damašek, Sýrie) (zástupce: E. Ruchat, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně S. Kyriakopoulou, A. Vitro a G. Étienne, poté S. Kyriakopoulou, A. Vitro a V. Piessevaux a nakonec S. Kyriakopoulou a A. Vitro, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/850 ze dne 27. května 2016, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2016, L 141, s. 125), jakož i jeho následujících prováděcích aktů, rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/917 ze dne 29. května 2017, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2017, L 139, s. 62), a rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/778 ze dne 28. května 2018, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2018, L 131, s. 16), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobkyně.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Syriatel Mobile Telecom (Joint Stock Company) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 364, 3.10.2016.

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Othman v. Rada

(Věc T-416/16) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Práva na obhajobu - Právo na účinnou soudní ochranu - Povinnost uvést odůvodnění - Zjevně nesprávné posouzení - Právo na ochranu cti a dobré pověsti - Právo na vlastnictví - Presumpce neviny - Omezení týkající se vstupu na unijní území nebo průjezdu přes toto území - Proporcionalita“)

(2019/C 72/22)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Razan Othman (Damašek, Sýrie) (zástupce: E. Ruchat, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně S. Kyriakopoulou, G. Étienne a A. Vitro, poté S. Kyriakopoulou a A. Vitro a nakonec S. Kyriakopoulou, A. Vitro a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/850 ze dne 27. května 2016, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2016, L 141, s. 125), na zrušení jeho následujících prováděcích aktů, na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/917 ze dne 29. května 2017, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2017, L 139, s. 62), a na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/778 ze dne 28. května 2018, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2018, L 131, s. 16), v rozsahu, v němž se týkají žalobce.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Razan Othman ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 364, 3.10.2016.

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Colin v. Komise

(Věc T-614/16) (1)

(„Veřejná služba - Přijímání - Oznámení o výběrovém řízení - Otevřené výběrové řízení - Způsobilost - Nezapsání na seznam vhodných kandidátů - Diplom - Odborná praxe“)

(2019/C 72/23)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Caroline Colin (Waterloo, Belgie) (zástupci: původně N. de Montigny a J.-N. Louis, poté N. de Montigny, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Radu Bouyon a F. Simonetti, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 TFUE a směřující ke zrušení, zaprvé rozhodnutí výběrové komise ze dne 18. února 2015 v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AST-SC/01/14, pořádaném Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO), nezařadit žalobkyni na seznam úspěšných uchazečů, který slouží k obsazování uvolněných pracovních míst úředníků v rámci orgánů Evropské unie, zadruhé ke zrušení rozhodnutí téže výběrové komise ze dne 17. září 2015, v němž byla zamítnuta její žádost o přezkum, a zatřetí, ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 12. května 2016 o stížnosti žalobkyně podané proti rozhodnutí výběrové komise.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí ze dne 17. září 2015, ve kterém výběrová komise v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AST-SC/01/14 potvrdila, že žalobkyni nelze zařadit na seznam úspěšných uchazečů uvedeného výběrového řízení, se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 371, 10.10.2016 (věc původně zapsaná do rejstříku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-44/16 a předaná Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. prosince 2018 – Deichmann v. EUIPO – Vans (Zobrazení pásků na botě)

(Věc T-638/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie zobrazující pásky na botě - Starší ochranná známka Evropské unie tvořená dvěma pásky na boční části boty - Důkaz o existenci, platnosti a rozsahu ochrany starší mezinárodní ochranné známky - Pravidlo 19 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení (ES) č. 2868/95 [nyní čl. 7 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/625] - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Legitimní očekávání“)

(2019/C 72/24)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Deichmann SE (Essen, Německo) (zástupce: C. Onken, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: D. Walicka, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Vans, Inc. (Cypress, Kalifornie, Spojené státy) (zástupce: M. Hirsch, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. července 2016 (věc R 408/2015-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Deichmann a Vans

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Deichmann SE se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 392, 24.10.2016.

Usnesení Tribunálu ze dne 6. prosince 2018 – Vans v. EUIPO – Deichmann (V)

(Věc T-817/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie V - Starší mezinárodní obrazová ochranná známka V - Důkaz o existenci, platnosti a rozsahu ochrany starší ochranné známky - Pravidlo 19 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení (ES) č. 2868/95 [nyní čl. 7 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/625] - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2019/C 72/25)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vans, Inc. (Cypress, Kalifornie, Spojené státy) (zástupce: M. Hirsch, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: původně S. Hanne, poté A. Söder a D. Hanf, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Deichmann SE (Essen, Německo) (zástupce: C. Onken, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. září 2016 (věc R 2030/2015-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Deichmann a Vans

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Vans, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 22, 23.1.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. prosince 2018 – Deichmann v. EUIPO – Vans (V)

(Věc T-848/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie V - Starší mezinárodní obrazové ochranné známky V - Důkaz o existenci, platnosti a rozsahu ochrany starší ochranné známky - Pravidlo 19 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení (ES) č. 2868/95 [nyní čl. 7 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/625]“)

(2019/C 72/26)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Deichmann SE (Essen, Německo) (zástupce: C. Onken, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Söder a D. Hanf, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Vans, Inc. (Kalifornie, Spojené státy) (zástupce: M. Hirsch, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. září 2016 (věc R 2129/2015-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Deichmann a Vans.

Výrok

1.	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (EUIPO) ze dne 20. září 2016 (věc R 2129/2015-4) se zrušuje.

2.	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Deichmann SE.

3.	Společnost Vans., Inc. ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 38, 6.2.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Groupe Canal + v. Komise

(Věc T-873/16) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Distribuce televizního vysílání - Rozhodnutí, které prohlašuje závazky za závazné - Územní výlučnost - Předběžné hodnocení - Dotčení smluvních práv třetích stran - Proporcionalita“)

(2019/C 72/27)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Groupe Canal + SA (Issy-les-Moulineaux, Francie) (zástupci: P. Wilhelm, P. Gassenbach a O. de Juvigny, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Dawes, C. Urraca Caviedes a L. Wildpanner, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalobkyni: Francouzská republika (zástupci: D. Colas, J. Bousin, E. de Moustier a P. Dodeller, zmocněnci); Union des producteurs de cinéma (UPC) (Paříž, Francie) (zástupce: É. Lauvaux, advokát); C More Entertainment AB (Stockholm, Švédsko) (zástupci: L. Johansson a A. Acevedo, advokáti), a European Film Agency Directors – EFADs (Brusel, Belgie) (zástupce: O. Sasserath, advokát)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská organizace spotřebitelů (BEUC) (Brusel) (zástupce: A. Fratini, advokát)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 26. července 2016 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc AT.40023 – Přeshraniční přístup k placenému televiznímu vysílání), které prohlašuje za právně závazné nabídky společností Paramount Pictures International Ltd a Viacom Inc. v rámci licenčních dohod o audiovizuálním obsahu, které uzavřely se společnostmi Sky UK Ltd a Sky plc.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)

Společnost Groupe Canal + SA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, s výjimkou nákladů řízení týkajících se vedlejšího účastenství Francouzské republiky, European Film Agency Directors (EFADs), Union des producteurs de cinéma (UPC) a C More Entertainment AB, a náklady řízení vynaložené Evropskou organizací spotřebitelů (BEUC).

3)	Francouzská republika, EFADs, UPC a C More Entertainment ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí v souvislosti s jejich vedlejším účastenstvím.

---

(1)  Úř. věst. C 38, 6.2.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. prosince 2018 – Portugalsko v. Komise

(Věc T-22/17) (1)

(„EZFRV - Výdaje vyloučené z financování - Výdaje vynaložené Portugalskem - Článek 31 odst. 4 písm. c) nařízení (ES) č. 1290/2005 - Neexistence důkazu o vážných a důvodných pochybnostech - Klíčové kontroly - Pomocné kontroly“)

(2019/C 72/28)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Portugalská republika (zástupci: P. Estêvão, L. Inez Fernandes, M. Figueiredo a J. Saraiva de Almeida, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Rechena, A. Sauka a D. Triantafyllou, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/2018 ze dne 15. listopadu 2016, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2016, L 312, s. 26), v části, v níž vylučuje platby ve výši 1 990 810,30 eura uskutečněné příslušnou platební agenturou Portugalské republiky v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 104, 3.4.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. prosince 2018 – BTB Holding Investments a Duferco Participations Holding v. Komise

(Věc T-100/17) (1)

(„Státní podpory - Ocelářské odvětví - Podpory poskytnuté Belgií ve prospěch několika podniků ocelářského odvětví - Rozhodnutí, kterým byly prohlášeny podpory za neslučitelné s vnitřním trhem a kterým bylo nařízeno jejich navrácení - Povinnost uvést odůvodnění - Pojem ‚státní podpora‘ - Zvýhodnění - Kritérium soukromého investora“)

(2019/C 72/29)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: BTB Holding Investments SA (Lucemburk, Lucembursko) a Duferco Participations Holding SA (Lucemburk) (zástupci: J.-F. Bellis, R. Luff, M. Favart a Q. Declève, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Bottka, G. Luengo a É. Gippini Fournier, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalobkyně: Foreign Strategic Investments Holding (FSIH) (Lutych, Belgie) (zástupci: A. Verheyden a P. Laconte, advokáti)

Předmět

Návrh na základě článku 263 SFEU, který zní na částečné zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2016/2041 ze dne 20. ledna 2016 o státních podporách SA.33926 2013/C (ex 2013/NN, 2011/CP), které poskytla Belgie ve prospěch skupiny Duferco (Úř. věst. 2016, L 314, s. 22).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnostem BTB Holding Investments SA a Duferco Participations Holding SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 129, 24.4.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Der Grüne Punkt v. EUIPO – Halston Properties (Znázornění kruhu se dvěma šipkami)

(Věc T-253/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Kolektivní obrazová ochranná známka Evropské unie znázorňující kruh se dvěma šipkami - Řádné užívání ochranné známky - Částečné zrušení - Prohlášení částečného zrušení - Článek 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení 2017/1001] - Pravidlo 22 odst. 4 nařízení (ES) č. 2868/95 [nyní čl. 10 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/625] - Prezentace ochranné známky na obalech - Vnímání relevantní veřejnosti“)

(2019/C 72/30)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland GmbH (Kolín nad Rýnem, Německo) (zástupci: P. Goldenbaum, I. Rohr a N. Ebbecke, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Hanf, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Halston Properties, s.r.o. (Bratislava, Slovensko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. února 2017 (věc R 1357/2015-5), týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi Halston Properties a Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 195, 19.6.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. prosince 2018 – GE.CO.P. v. Komise

(Věc T-280/17) (1)

(„Veřejné zakázky - Finanční nařízení - Vyloučení z účasti na zadávacím řízení a z přidělování grantů financovaných ze souhrnného rozpočtu Unie na dobu dvou let - Článek 108 finančního nařízení - Právo na obhajobu - Důkaz o doručení oznámení“)

(2019/C 72/31)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: GE.CO.P. Generale Costruzioni e Progettazioni SpA (Řím, Itálie) (zástupkyně: G. Naticchioni, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Dintilhac a F. Moro, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící zaprvé na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 7. března 2017, jímž byla žalobkyně vyloučena z účasti na zadávacím řízení a z přidělování grantů financovaných ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, jakož i z účasti na postupech přidělování finančních prostředků v rámci nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond (Úř. věst. 2015, L 58, s. 17) a jímž bylo nařízeno zveřejnění tohoto vyloučení na internetové stránce Komise, a zadruhé na zrušení všech aktů, které předcházely nebo následovaly toto rozhodnutí, včetně těch, které žalobkyni nejsou známy

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Evropské Komise ze dne 7. března 2017 o vyloučení GE.CO. P. Generale Costruzioni e Progettazioni SpA z účasti na zadávacím řízení a z přidělování grantů financovaných ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, jakož i z účasti na postupech přidělování finančních prostředků v rámci nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a o nařízení zveřejnění tohoto vyloučení na internetové stránce Komise se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 213, 3.7.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – SH v. Komise

(Věc T-283/17) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Odměna - Rodinné přídavky - Článek 2 odst. 2 třetí pododstavec přílohy VII služebního řádu - Pojem ‚vyživované dítě‘ - Rozsudek o opatrovnictví opírající se o právní předpisy třetí země o ochraně nezletilých - Nepřiznání statutu vyživovaného dítěte pro děti v opatrovnické péči - Rovné zacházení - Právo na vzdělání - Nejvlastnější zájem dítěte“)

(2019/C 72/32)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: SH (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně M. Mensi, T. S. Bohr a A.-C. Simon, poté T. S. Bohr a G. Berscheid, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Evropský parlament (zástupci: J. Steele a M. Windisch, zmocněnci) a Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a R. Meyer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU, znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 13. července 2016, jímž orgán oprávněný k uzavírání pracovních smluv odmítl žalobkyni prodloužit vyplácení příspěvku na vyživované dítě, jakož i, v případě potřeby, rozhodnutí tohoto orgánu ze dne 3. února 2017, kterým byla zamítnuta stížnost žalobkyně ze dne 5. října 2016.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	SH se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Evropský parlament a Rada Evropské unie ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 231, 17.7.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Mubarak v. Rada

(Věc T-358/17) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci v Egyptě - Zmrazení finančních prostředků - Cíle - Kritéria pro zařazení dotčených osob - Zachování zařazení žalobce na seznam dotčených osob - Skutkový základ - Námitka protiprávnosti - Právní základ - Proporcionalita - Právo na spravedlivý proces - Presumpce neviny - Zásada řádné správy - Nesprávné právní posouzení - Zjevně nesprávné posouzení - Vlastnické právo - Právo na obhajobu - Právo na účinnou soudní ochranu“)

(2019/C 72/33)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Mohamed Hosni Elsayed Mubarak (Káhira, Egypt) (zástupci: B. Kennelly, QC, J. Pobjoy, barrister, G. Martin, M. Rushton a C. Enderby Smith, solicitors)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně J. Kneale a M. Veiga, poté J. Kneale a A. Sikora-Kalėda, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení, zaprvé rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/496 ze dne 21. března 2017, kterým se mění rozhodnutí 2011/172/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2017, L 76, s. 22), zadruhé, prováděcího nařízení Rady (EU) 2017/491 ze dne 21. března 2017, kterým se provádí nařízení (EU) č. 270/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2017, L 76, s. 10), zatřetí, rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/466 ze dne 21. března 2018, kterým se mění rozhodnutí 2011/172/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2018, L 78I, s. 3), a začtvrté, prováděcí nařízení Rady (EU) 2018/465 ze dne 21. března 2018, kterým se provádí nařízení (EU) č. 270/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2018, L 78I, s. 1), v rozsahu, v němž se tyto akty vztahují na žalobce.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Mohamed Hosni Elsayed Mubarak ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 239, 24.7.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. prosince 2018 – La Zaragozana v. EUIPO – Heineken Italia (CERVISIA)

(Věc T-378/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie CERVISIA - Starší národní slovní ochranná známka CERVISIA AMBAR - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Podobnost označení - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2019/C 72/34)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: La Zaragozana, SA (Zaragoza, Španělsko) (zástupkyně: L. Broschat García a A. M. Santos Peribañez, advokátky)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Ivanauskas a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Heineken Italia SpA (Pollein, Itálie) (zástupci: P. Pozzi a G. Ghisletti, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. března 2017 (věc R 1241/2016-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi La Zaragozana a Heineken Italia.

Výrok

1.	Rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 13. března 2017 (věc R 1241/2016-5) se zrušuje.

2.	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 256, 7.8.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. prosince 2018 – Arca Capital Bohemia v. Komise

(Věc T-440/17) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty související s řízením o kontrole státních podpor - Odepření přístupu - Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů třetích osob - Výjimka týkající se ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu - Obecná domněnka důvěrnosti - Povinnost provést konkrétní a individuální přezkum - Převažující veřejný zájem“)

(2019/C 72/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Arca Capital Bohemia a.s. (Praha, Česká republika) (zástupce: M. Nedelka, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Bouchagiar a A. Buchet, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící jednak na zrušení rozhodnutí, které bylo obsaženo v odpovědi Komise ze dne 15. března 2017 na původní žádost o přístup k dokumentům souvisejícím s řízením o kontrole státních podpor, a jednak na zrušení rozhodnutí Komise C(2017) 3130 final ze dne 4. května 2017, kterým bylo odmítnuto poskytnutí takového přístupu.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Arca Capital Bohemia, a.s. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 347, 16.10.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. prosince 2018 – Arca Capital Bohemia v. Komise

(Věc T-441/17) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty související s řízením o kontrole státních podpor - Částečné odepření přístupu - Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů třetích osob - Výjimka týkající se ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu - Obecná domněnka důvěrnosti - Povinnost provést konkrétní a individuální přezkum - Převažující veřejný zájem“)

(2019/C 72/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Arca Capital Bohemia a.s. (Praha, Česká republika) (zástupce: M. Nedelka, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Bouchagiar a A. Buchet, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící jednak na zrušení rozhodnutí, které bylo obsaženo v odpovědi Komise ze dne 13. března 2017 na původní žádost o přístup k dokumentům souvisejícím s řízením o kontrole státních podpor, a jednak na zrušení rozhodnutí Komise C(2017) 3129 final ze dne 4. května 2017, kterým bylo odmítnuto poskytnutí takového přístupu.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Arca Capital Bohemia a.s. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 347, 16.10.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. prosince 2018 – Fifth Avenue Entertainment v. EUIPO – Commodore Entertainment (THE COMMODORES)

(Věc T-459/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie THE COMMODORES - Starší nezapsané označení Commodores - Článek 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) 2017/1001] - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Odkaz na vnitrostátní právní předpisy, kterými je upravena starší ochranná známka - Režim žaloby týkající se neoprávněného užívání označení (action for passing off)“)

(2019/C 72/37)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fifth Avenue Entertainment LLC (Orlando, (Florida, Spojené státy americké) (zástupci: B. Brandreth, barrister, a D. Cañadas Arcas, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: H. O’Neill a S. Bonne, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Commodore Entertainment Corp. (Saint Paul, Minnesota, Spojené státy americké) (zástupci: J. Mellor, QC, a J. Whelan, solicitor)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. května 2017 (věc R 851/2016-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Commodore Entertainment a Fifth Avenue Entertainment.

Výrok

1.	Rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 22. května 2017 (věc R 851/2016-5) se zrušuje.

2.	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Fifth Avenue Entertainment LLC.

3.	Společnost Commodore Entertainment Corp. ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 309, 18.9.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. prosince 2018 – Edison v. EUIPO (EDISON)

(Věc T-471/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Obrazová ochranná známka Evropské unie EDISON - Částečné vzdání se - Článek 50 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 57 nařízení (EU) 2017/1001] - Výklad pojmů tvořících záhlaví tříd Niceského třídění a výrobků zařazených do k němu přiloženého abecedního seznamu“)

(2019/C 72/38)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Edison SpA (Milán, Itálie) (zástupci: F. Boscariol de Roberto, D. Martucci a I. Gatto, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Crespo Carrillo a L. Rampini, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 28. dubna 2017 (věc R 1355/2016-5) týkajícímu se obrazové ochranné známky Evropské unie EDISON.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Edison SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 309, 18. 9. 2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. prosince 2018 – China Construction Bank v. EUIPO – Groupement des cartes bancaires (CCB)

(Věc T-665/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie CCB - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie CB - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Dobré jméno a vysoká rozlišovací způsobilost starší ochranné známky - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 75 druhá věta a čl. 76 odst. 1 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 94 odst. 1 druhá věta a čl. 95 odst. 1 nařízení 2017/1001)“)

(2019/C 72/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: China Construction Bank Corp. (Peking, Čína) (zástupci: A. Carboni a J. Gibbs, solicitors)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Ivanauskas, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastník řízení před Tribunálem: Groupement des cartes bancaires (Paříž, Francie) (zástupce: C. Herissay Ducamp, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. června 2017 (věc R 2265/2016-1), týkajícímu se námitkového řízení mezi Groupement des cartes bancaires a společností China Construction Bank.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti China Construction Bank Corp. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 402, 27.11.2017.

Žaloba podaná dne 6. prosince 2018 – Phrenos a další v. Komise

(Věc T-715/18)

(2019/C 72/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Phrenos SPRL (Mont-sur-Marchienne, Belgie), Akkanto (Watermael-Boitsfort, Belgie) a Operational Management Solutions (Chaumont-Gistoux, Belgie) (zástupci: R. Jafferali a R. van Melsen, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropské komise, oznámené žalobkyním dopisem ze dne 27. listopadu 2018, o zadání zakázky na služby týkající se plánování, přípravy, propagace a provádění „Evropských rozvojových dní“ pro její Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (EuropeAid/139729/DH/SER/BE) (2018/S 144- 328417) pro roky 2019 až 2022 včetně, jinému uchazeči;

—	uložil Komisi náhradu nákladů hlavního řízení a řízení o předběžných opatřeních.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná neodůvodnila své rozhodnutí o zadání zakázky.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná řádně neposoudila (zjevně) neobvykle nízké ceny vybrané nabídky.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení, pokud jde o posouzení předložených nabídek.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že zadávací kritérium pro posouzení nabídek použité žalovanou bylo protiprávní.

Žaloba podaná dne 7. prosince 2018 – Barata v. Parlament

(Věc T-723/18)

(2019/C 72/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: João Miguel Barata (Evere, Belgie) (zástupci: G. Pandey, D. Rovetta a V. Villante, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zaprvé zrušil rozhodnutí generálního sekretariátu Evropského parlamentu ze dne 23. července 2018, kterým byly zamítnuty stížnosti žalobce podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie, podané dne 2. února 2018 a 13. dubna 2018;

—	zadruhé zrušil rozhodnutí ředitele oddělení pro rozvoj lidských zdrojů ze dne 22. března 2018, kterým byl odmítnut přezkum žádosti žalobce o účast v systému vzdělávání v rámci certifikačního procesu v roce 2017 a kterým byl skutečně vyloučen z certifikačního procesu v roce 2017,

—

zatřetí zrušil rozhodnutí ředitele oddělení pro rozvoj lidských zdrojů ze dne 8. prosince 2017 a ze dne 21. prosince 2017, kterými byla žádost žalobce považována za nepřípustnou pouze z důvodu chybějícího obsahu v jeho žádosti pro účely vzdělávacího programu v rámci certifikačního procesu v roce 2017;

—	začtvrté zrušil rozhodnutí Parlamentu ze dne 1. března 2018, kterým byly žalobci sděleny obecné výsledky a kterým nebyl zahrnut do seznamu vybraných úředníků pro certifikační postup v roce 2017 v důsledku nepřípustnosti žádosti;

—	zapáté zrušil interní oznámení o vyhlášení výběrového řízení ze dne 22. září 2017 šířené mezi zaměstnanci;

—	a konečně zrušil výsledný návrh seznamu úředníků vybraných k účasti na výše uvedeném vzdělávacím programu.

—	v případě nutnosti v prvé řadě prohlásil, že článek 90 služebního řádu je v projednávaném řízení neplatný a nepoužitelný podle článku 277 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění, porušení článku 25 služebního řádu a porušení článku 296 Smlouvy o fungování Evropské unie.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásad proporcionality a řádné správy, porušení práva na obhajobu a práva být vyslechnut žalobce, a tedy porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti správného úředního postupu podle článku 41 Listiny základních práv Evropské unie a rovněž ze zjevně nesprávného posouzení

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení článků 1, 2, 3 a 4 nařízení č. 1/58 (1) a dále z porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace.

---

(1)  Nařízení č. 1 ze dne 15. Dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 1958, 17, s. 385; Zvl. vyd. 01/01, s. 3).

Žaloba podaná dne 13. prosince 2018 – Sumitomo Chemical a Tenka Best v. Komise

(Věc T-734/18)

(2019/C 72/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sumitomo Chemical (UK) plc (Londýn, Spojené království) a Tenka Best, SL (Aiguafreda, Španělsko) (zástupci: K. Van Maldegem, advokát, a V. McElwee, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1251 ze dne 18. září 2018 o neschválení empenthrinu jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích typu 18; (1)

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná nedodržela procesní kroky, které byly vyžadovány před přijetím napadeného aktu. Kdyby tyto kroky byly dodrženy, přijatý akt mohl být jiný.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná se dopustila zjevně nesprávného posouzení v těchto ohledech: nezohlednila procesní nesrovnalosti při přezkumu empenthrinu; umožnila hypotetické riziko vedoucí k neschválení empenthrinu; nezohlednila požadavky na dobré životní podmínky zvířat vyplývající z nařízení o biocidních přípravcích. (2)

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná nezajistila právo první žalobkyně na obhajobu — Připomínky a údaje první žalobkyně údajně nebyly přezkoumány a její právo na obhajobu nutně porušeno.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná porušila zásadu řádné správy. — První žalobkyni údajně nebyl poskytnut čas k tomu, aby mohla vyvinout budoucí údaje, a její žádosti o upuštění od získávání údajů byly nespravedlivě zamítnuty.

---

(1)  Úř. věst. 2018, L 235, s. 24.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. 2012, L 167, s. 1).

Žaloba podaná dne 17. prosince 2018 – Darment v. Komise

(Věc T-739/18)

(2019/C 72/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Darment Oy (Helsinky, Finsko) (zástupce: C. Ginter, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise o snížení kvóty přidělené žalobkyni na rok 2019 pro uvedení částečně fluorovaných uhlovodíků na trh, o němž byla žalobkyně informována dopisem ze dne 16. října 2018, Ares (2018)5305174, a e-mailem ze dne 12. prosince 2018,

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z porušení nařízení (EU) 517/2014 (1) Komisí tím, že tato při použití čl. 25 odst. 2 vycházela pouze z údajů dostupných v rejstříku zřízeném podle článku 17, a to navzdory žádosti o opravu chybných údajů v rejstříku.

2.	Druhý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení Komise, která odmítla zkoumat vysvětlení žalobkyně ohledně zavedení kvót na uvádění volně ložených dovozů na trh.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. 2014, L 150, s. 195).

Žaloba podaná dne 18. prosince 2018 – Taminco a Arysta LifeScience Great Britain v. Komise

(Věc T-740/18)

(2019/C 72/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Taminco BVBA (Gent, Belgie) a Arysta LifeScience Great Britain Ltd (Edinburgh, Spojené království) (zástupci: C. Mereu a M. Grunchard, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1500 ze dne 9. října 2018, kterým se neobnovuje schválení účinné látky thiram a kterým se zakazuje použití a prodej osiva ošetřeného přípravky na ochranu rostlin obsahujícími thiram (1), a vrátil posouzení dotčené aktivní látky podle potřeby Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a žalované;

—	nařídil prodloužení doby použitelnosti dotčené aktivní látky za účelem jejího opětovného posouzení;

—	alternativně částečně zrušil napadené nařízení v rozsahu, v němž zakazuje obnovení schválení dotčené účinné látky, pokud jde o ošetřování osiva; a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně šest žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že napadené nařízení je stiženo procesním pochybením, neboť žalovaná nezohlednila zpětvzetí přihlášky ze strany žalobkyň týkající se obnovení schválení aktivní látky thiram pro použití jako postřik rostlin a zachování pouze přihlášky týkající se ošetření osiva.

2.	Druhý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení při přijetí napadeného nařízení.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z porušení čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1107/2009 (2) při přijetí napadeného nařízení.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že žalovaný jednal ultra vires, když učinil návrh týkající se klasifikace dotčené aktivní látky.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že při přijetí napadeného nařízení nebyla dodržena práva žalobkyň na obhajobu.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z porušení zásady předběžné opatrnosti a dále zásady proporcionality a zásady rovného zacházení, které jsou základními zásadami unijního práva, při přijetí napadeného nařízení.

---

(1)  OJ 2018, L 254, p. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

Žaloba podaná dne 21. prosince 2018 – Bronckers v. Komise

(Věc T-746/18)

(2019/C 72/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Marco Bronckers (Brusel, Belgie) (zástupce: P. Kreijger, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil (implicitní) rozhodnutí Komise ze dne 17. října 2018, kterým byla ve smyslu nařízení (ES) 1049/2001 (1) zamítnuta potvrzující žádost žalobce o přístup k dokumentům týkajícím se Dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy mexickými o vzájemném uznávání a ochraně označení lihovin; (2)

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce jediný žalobní důvod vycházející z toho, že Komise tím, že nerozhodla ve stanovené lhůtě, porušila čl. 8 odst. 3 nařízení 1049/2001.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43).

(2)  Úř. věst. 1997, L 152, s. 15.

Žaloba podaná dne 20. prosince 2018 – Refan Bulgaria v. EUIPO (Tvar květu)

(Věc T-747/18)

(2019/C 72/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Refan Bulgaria OOD (Trud, Bulharsko) (zástupkyně: A. Ivanova, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška trojrozměrné ochranné známky Evropské unie (Tvar květu) – Přihláška č. 16 544 025

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. září 2018, ve věci R 2518/2017-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 21. prosince 2018 – Glimarpol v. EUIPO – Metar (Pneumatické nástroje)

(Věc T-748/18)

(2019/C 72/47)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Glimarpol sp. z o.o. (Bytom, Polsko) (zástupce: M. Kondrat, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Metar sp. z o.o. (Gliwice, Polsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporného (průmyslového) vzoru: Žalobkyně

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství č. 2 125 435-0001

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. října 2018, ve věci R 1615/2017-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc EUIPO k novému posouzení;

—	změnil napadené rozhodnutí a rozhodl, že neexistují žádné důvody pro zrušení zapsaného průmyslového vzoru Společenství č. 002125435-001;

—	rozhodl o náhradě nákladů řízení ve prospěch žalobkyně.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 6 nařízení Rady (ES) č. 6/2002;

—	Porušení čl. 7 nařízení Rady (ES) č. 6/2002.

Žaloba podaná dne 24. prosince 2018 – Tecnodidattica v. EUIPO (Podstavec lampy)

(Věc T-752/18)

(2019/C 72/48)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tecnodidattica SpA (San Colombano Certenoli, Itálie) (zástupci: S. Corona a F. Corona, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Trojrozměrná ochranná známka Evropské unie (Tvar podstavce lampy) – přihláška č. 14 997 308

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 9. října 2018 ve věci R 76/2017-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 31. prosince 2018 – Koinopraxia Touristiki Loutrakiou v. Komise

(Věc T-757/18)

(2019/C 72/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Koinopraxia Touristiki Loutrakiou AE OTA – Loutraki AE – Klab Otel Loutraki Kazino Touristikes kai Xenodocheiakes Epicheiriseis AE (Loutraki, Řecko) (zástupce: S. Pappas, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí Komise ze dne 9. srpna 2018 o opatřeních ve prospěch některých řeckých kasin SA.28973 – C 16/2010 (ex NN 22/2010, ex CP 318/2009)

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva podpůrné žalobní důvody, v jejichž rámci uvádí, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení jejích procesních práv, a toto rozhodnutí by proto mělo být zrušeno.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že část napadeného rozhodnutí, ve které Komise posuzovala, zda z předmětné státní podpory vyplývá „výhoda přitažlivosti“, by měla být považována za rozhodnutí nevznášet námitky přijaté na základě předběžného přezkoumání. Žalobkyně tudíž tvrdí, že Komise měla zahájit formální vyšetřovací řízení, jelikož existovaly závažné pochybnosti o existenci výhody přitažlivosti financované prostřednictvím státních zdrojů.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Komise byla v každém případě povinna znovu zahájit formální vyšetřovací řízení s ohledem na rozsudek ve věci T-425/11. Žalobkyně totiž tvrdí, že Komise byla před přijetím napadeného rozhodnutí v zásadě povinna vyzvat zúčastněné strany, aby podaly připomínky.

Žaloba podaná dne 21. prosince 2018 – La Caixa v. EUIPO – Imagic Vision (imagin bank)

(Věc T-761/18)

(2019/C 72/50)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fundación bancaria caixa d’estalvis i pensions de Barcelona La Caixa (Palma de Mallorca, Španělsko) (zástupci: I. Valdelomar Serrano, P. Román Maestre, D. Liern Cendrero, D. Gabarre Armengol a J. Rodriguez Fuensalida, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Imagic Vision, SL (Madrid, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky EU imagin bank – Přihláška k zápisu č. 14 861 108

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. října 2018 ve věci R 1954/2017-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	připustil tuto žalobu proti napadenému rozhodnutí;

—	určil, že v uvedeném rozhodnutí došlo k nesprávnému uplatnění čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	rozhodl tak, že ochrana se přiznává všem výrobkům a službám, na které se vztahuje přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie č. 14 861 108 imagin bank, ve třídách 9, 36 a 38;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení, včetně nákladů na zastupování vynaložených žalobkyní a souvisejících s tímto řízením.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 3. ledna 2019 – Thai World Import & Export v. EUIPO – Elvir (Yaco)

(Věc T-3/19)

(2019/C 72/51)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Thai World Import & Export Co. Ltd (Bangkok, Thajsko) (zástupkyně: S. Bénoliel-Claux, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Elvir (Conde sur Vire, Francie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie Yaco – Přihláška č. 14 980 148

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. října 2018, ve věci R 319/2018-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 2. ledna 2019 – Hankintatukku Arno Latvus v. EUIPO – Triaz Group (VIVANIA)

(Věc T-4/19)

(2019/C 72/52)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hankintatukku Arno Latvus Oy (Helsinky, Finsko) (zástupci: A. Fottner a M. Müller, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Triaz Group GmbH (Freiburg, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: žalobkyně

Sporná ochranná známka: slovní ochranná známka Evropské unie „VIVANIA“ – ochranná známka Evropské unie č. 11 637 121

Řízení před EUIPO: řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. října 2018 ve věci R 767/2018-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí,

—	zamítl návrh na prohlášení neplatnosti ochranné známky Evropské unie č. 11 637 121 „VIVANIA“,

—	uložil EUIPO a další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů vynaložených žalobkyní v tomto řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001

Žaloba podaná dne 4. ledna 2019 – Scandlines Danmark a Scandlines Deutschland v. Komise

(Věc T-7/19)

(2019/C 72/53)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Scandlines Danmark ApS (Kodaň, Dánsko) a Scandlines Deutschland GmbH (Hamburk, Německo) (zástupce: L. Sandberg-Mørch, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí C(2018) 6268 final ze dne 28 září 2018 o státní podpoře SA.51981 (2018/FC)

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně sedm žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, kterého se dopustila Komise, když měla za to, že státní záruky poskytnuté společnosti A/S Femern Landanlæg byly povoleny na základě rozhodnutí o výstavbě a nejsou státní podporou.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, kterého se dopustila Komise, když měla za to, že podpora v podobě vkladu kapitálu ve výši 10 milionů DKK (nad rámec vkladu kapitálu ve výši 500 milionů DKK povoleného územním rozhodnutím) je slučitelná s vnitřním trhem.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, kterého se dopustila Komise, když měla za to, že státní úvěry poskytnuté společnostem Femern A/S a A/S Femern Landanlæg byly povoleny na základě rozhodnutí o výstavbě, a že úvěry poskytnuté společnosti A/S Femern Landanlæg nejsou státní podporou a úvěry poskytnuté společnosti Femern A/S jsou slučitelné s vnitřním trhem.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, kterého se dopustila Komise, když měla za to, že státní úvěry poskytnuté nad rámec rozpočtu stanoveného na 1 445 milionů DKK byly povoleny územním rozhodnutím a že jsou státní podporou, jež je slučitelná s vnitřním trhem.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, kterého se dopustila Komise, když měla za to, že daňové zvýhodnění není státní podporou.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila svou povinnost zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU.

7.	Sedmý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila svou povinnost uvést odůvodnění, jež je zakotvena v článku 296 SFEU.

Žaloba podaná dne 8. ledna 2019 – Repsol v. EUIPO (INVENTEMOS EL FUTURO)

(Věc T-8/19)

(2019/C 72/54)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Repsol, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: J.-B. Devaureix a J. C. Erdozain López, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie INVENTEMOS EL FUTURO – Přihláška k zápisu č. 17 258 807

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. října 2018 ve věci R 1173/2018-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný důvod

Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 8. ledna 2019 – ClientEarth v. EIB

(Věc T-9/19)

(2019/C 72/55)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ClientEarth (Londýn, Spojené království) (zástupci: J. Flynn, QC, a H. Leith, barrister)

Žalovaná: Evropská investiční banka

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí EIB, kterým tento orgán odmítl provést vnitřní přezkum podle článku 10 Aarhuského nařízení (1);

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení při uplatňování Aarhuského nařízení, pokud jde o postavení společnosti ClientEarth jako nevládní organizace, pojmu „správní akt“, definice individuálně určených opatření, právních účinků rozhodnutí správní rady EIB, jakož i omezení v záležitostech „práva životního prostředí“.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná neposkytla dostatečné odůvodnění v souladu s požadavky vyplývajícími z článku 296 SFEU.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství.

Žaloba podaná dne 2. ledna 2019 – La Mutualidad de la Abogacía a další v. ECB a SRB

(Věc T-11/19)

(2019/C 72/56)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobci: La Mutualidad General de la Abogacía (Madrid, Španělsko) a dalších 75 žalobců (zástupci: R. Pelayo Jiménez, A. Muñoz Aranguren a P. Hermida Paredes, advokáti)

Žalovaní: Evropská centrální banka a Jednotný výbor pro řešení krizí

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—

určil, že ECB a SRB nesou mimosmluvní odpovědnost za nesplnění povinností specifikovaná v žalobě, a uložil jim povinnost nahradit žalobcům způsobenou škodu odpovídající majetkové hodnotě jejich akcií, která podle „Ocenění 1“ samotného SRB dosahovala částky 2,0020217 € za akcii, a podpůrně uložil žalovaným orgánům povinnost uhradit odškodnění odpovídající částce 0,8442 € za akcii;

—

částku k úhradě je třeba navýšit o kompenzační úroky vypočítané podle roční míry inflace zjištěné Eurostatem ve Španělsku a plynoucí od 6. června 2017 do vyhlášení rozsudku, jakož i o úroky z prodlení (v sazbě, kterou ECB stanoví pro své operace refinancování, zvýšené o dva procentní body) plynoucí ode dne vyhlášení rozsudku, jímž bude uznána povinnost nahradit škodu, do jejího skutečného uhrazení;

—	uložil žalovaným orgánům náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobci se na podporu žaloby dovolávají dvou důvodů.

1.

První žalobní důvod, vycházející z toho, že se Evropská centrální banka dopustila údajně protiprávních nebo nedbalostních jednání nebo opomenutí. V této souvislosti žalobci namítají: — porušení zásady legitimního očekávání spočívající v tom, že ECB coby orgán odpovědný za provádění procesu dohledu a hodnocení vyvolala u akcionářů Banco Popular Español, S.A., určitá legitimní očekávání; — porušení povinnosti řádné péče a řádné správy ze strany ECB spočívající v tom, že tento orgán nepřijal příslušná opatření včasného zásahu nebo oživení u Banco Popular Español, čímž porušil Obecné zásady týkající se souboru podmínek pro použití opatření včasné intervence (čl. 27 odst. 4 směrnice 2014/59).

2.

Druhý žalobní důvod, vycházející z toho, že se Jednotný výbor pro řešení krizí dopustil údajně protiprávních nebo nedbalostních jednání. V této souvislosti žalobci namítají: — Porušení článků 7 a 13 nařízení (EU) č. 806/2014 a čl. 3 odst. 4 směrnice 2014/59 spočívající v nekoordinovaném postupu SRB a ECB a v neprovedení aktualizace Plánu řešení krize Banco Popular Español; — porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost ze strany SRB a tomu odpovídající porušení článku 339 SFEU a čl. 88 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014; — porušení článku 20 nařízení (EU) č. 806/2014 spočívající v tom, že SRB odmítl zadat konečné ocenění Banco Popular Español, a v tomu odpovídajícím porušení povinnosti řádné péče a řádné správy.

Žaloba podaná dne 7. ledna 2019 – Nowhere v. EUIPO – Junguo Ye (APE TEES)

(Věc T-12/19)

(2019/C 72/57)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nowhere Co. Ltd (Tokio, Japonsko) (zástupce: A. Norris, barrister)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Junguo Ye (Elche, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastník v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie APE TEES – Přihláška č. 14 319 578

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. října 2018, ve věci R 2474/2017-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	zamítnul napadenou ochrannou známku pro všechny napadené výrobky;

—	podpůrně, vrátil věc EUIPO k novému posouzení;

—	uložil náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní v rámci odvolacího a námitkového řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 10. ledna 2019 – Activos e Inversiones Monterroso v. SRB

(Věc T-16/19)

(2019/C 72/58)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Activos e Inversiones Monterroso, S.L. (Pantoja, Španělsko) (zástupce: S. Rodríguez Bajón, advokát)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál přijal tuto žalobu na neplatnost rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 31. října 2018, přijatého v rámci tohoto řízení [Ares (2017) 6199530], a po řádném projednání věci vydal rozhodnutí, kterým rozhodnutí ze dne 31. října 2018 zruší a kterým vyhoví návrhovým žádáním, takže přizná přístup ke všem dokumentům založeným do příslušného správního spisu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolává porušení článku Listiny základních práv Evropské unie a článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (1).

—

V této souvislosti poukazuje na to, že v projednávané věci nelze jako výjimky ze zpřístupnění dokumentů uplatnit veřejný zájem související s měnovou nebo hospodářskou politikou Unie nebo členského státu, obchodní zájmy fyzické nebo právnické osoby, ochranu soukromí a osobnosti jednotlivce, ochranu cílů vyšetřování ani nesouhlas původce informací.

---

(1)  Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331.

Žaloba podaná dne 11. ledna 2019 – Brown v. Komise

(Věc T-18/19)

(2019/C 72/59)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Colin M. Brown (Brusel, Belgie) (zástupkyně: I. Van Damme, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků ze dne 19. března 2018, podle kterého žalobce přestal mít nárok na příspěvek za práci v zahraničí a na příspěvek na cestu;

—	nařídil obnovení nároku žalobce na příspěvek za práci v zahraničí a na příspěvek na cestu od 1. prosince 2017;

—	nařídil, aby příspěvky, které nebyly vyplaceny v období od 1. prosince 2017 do data obnovení nároku žalobce, byly žalobci uhrazeny spolu s úrokem;

—	zrušil uplatnění čl. 4 odst. 1 písm. b) přílohy VII služebního řádu na žalobce, pokud přijme námitku protiprávnosti, dokud ho orgány nenahradí nediskriminačními ustanoveními;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu čl. 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII služebního řádu, jelikož Komise nesprávně vyložila toto ustanovení v tom smyslu, že nárok na příspěvek za práci v zahraničí získaný na základě místa původu a centra zájmů úředníka v jiném členském státě před nástupem do pracovního poměru, musí být přehodnocen v případě, že dotyčný úředník následně získá státní příslušnost členského státu, ve kterém je zaměstnán.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí ze dne 19. března 2018 diskriminuje žalobce tím, že jeho nárok na příspěvek za práci v zahraničí podřizuje podmínkám stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. b) přílohy VII služebního řádu.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že pokud by Tribunál dospěl k závěru, že Komise správně určila nárok žalobce na příspěvek za práci v zahraničí na základě čl. 4 odst. 1 písm. b) přílohy VII služebního řádu, Komise nicméně neuplatnila toto ustanovení v souladu se zásadou zákazu diskriminace.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející podpůrně z toho, že pokud by byly všechny tři další důvody zamítnuty, je čl. 4 odst. 1 přílohy VII služebního řádu protiprávní a nepoužitelný v tom smyslu, že z důvodů uvedených na podporu druhého žalobního důvodu představuje neoprávněnou diskriminaci vůči osobám v situaci žalobce.

Žaloba podaná dne 15. ledna 2019 – Pilatus Bank a Pilatus Holding v. ECB

(Věc T-27/19)

(2019/C 72/60)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Pilatus Bank plc (Ta’Xbiex, Malta) a Pilatus Holding ltd. (Ta’Xbiex) (zástupci: O. Behrends, L. Feddern a M. Kirchner, advokáti)

Žalovaná: Evropská centrální banka

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ECB ze dne 2. listopadu 2018, zaslané společnosti Pilatus Bank plc. dne 5. listopadu 2018, kterým byla společnosti Pilatus Bank odebrána bankovní licence;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně jedenáct žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že ECB nesplnila své povinnosti podle čl. 14 odst. 5 nařízení o jednotném mechanismu dohledu (1).

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že ECB vycházela z nesprávného předpokladu, že pro odebrání licence existuje právní základ.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že ECB vhodným způsobem nezohlednila diskreční povahu rozhodnutí.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že ECB neposoudila relevantní skutkové okolnosti a neučinila tak nestranně a objektivně.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že ECB porušila zásadu proporcionality.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z toho, že ECB porušila zásadu nemo auditur.

7.	Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že se ECB dopustila nesprávného právního posouzení v souvislosti se závěry týkajícími se presumpce neviny.

8.	Osmý žalobní důvod vychází z toho, že ECB porušila zásadu rovného zacházení a jednala diskriminačně.

9.	Devátý žalobní důvod vychází z toho, že ECB porušila článek 19 a bod 75 odůvodnění nařízení o jednotném mechanismu dohledu a zneužila svoji pravomoc.

10.	Desátý žalobní důvod vychází z toho, že ECB porušila právo žalobkyň na obhajobu a právo být slyšeny.

11.	Jedenáctý žalobní důvod vychází z toho, že ECB nevydala náležitě odůvodněné rozhodnutí.

---

(1)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 6. listopadu 2018 – Berliner Stadtwerke v. EUIPO (berlinGas)

(Věc T-595/18) (1)

(2019/C 72/61)

Jednací jazyk: němčina

Předseda Tribunálu nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 436, 3.12.2018.