STANOVISKO č. 10/2018

(podle čl. 322 odst. 1 Smlouvy o fungování EU)

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci [COM(2018) 460 final]

(2019/C 45/01)

OBSAH

	Bod	Strana
Shrnutí	I–IV	2
Úvod	1–9	2
ČÁST I: OBECNÉ PŘIPOMÍNKY	10–19	4
Zjednodušení a soudržnost	13–14	4
Flexibilita	15–16	5
Vyvozování odpovědnosti	17–18	5
Ustanovení týkající se ERF	19	5
ČÁST II KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY	20–68	5
Hlava I Obecná ustanovení (články 1–9)	20	5
Kapitola I Programování (články 10–15)	21–29	5
Kapitola II Zvláštní ustanovení týkající se sousedství (články 16–18)	30–38	6
Kapitola III Akční plány, opatření a způsoby provádění (články 19–25)	39–48	7
Kapitola IV EFSD+, rozpočtové záruky a finanční pomoc třetím zemím (články 26–30)	49–57	8
Kapitola V Monitorování, podávání zpráv a hodnocení (články 31–32)	58–65	9
Podmínky pro uplatňování nepřímého vykazování Účetním dvorem	66–68	10
PŘÍLOHA – Analýza návrhu Komise spolu s doporučeními Účetního dvora		11

ÚČETNÍ DVŮR EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 322 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–2027, jak je nastíněn ve sdělení „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání – víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (2),

s ohledem na stanovisko č. 1/2017 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (3),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, předložený Komisí (4),

s ohledem na žádost Rady o stanovisko k výše uvedenému návrhu ze dne 9. července 2018,

vzhledem k tomu, že předmětem návrhu je spojit řadu nástrojů do jednoho všeobecného nástroje, a poskytnout tak příležitost racionalizovat systémy řízení a dohledu, čímž by se snížila administrativní zátěž zúčastněných stran,

PŘIJAL TOTO STANOVISKO:

Shrnutí

I.

Návrh se předkládá v souvislosti s víceletým finančním rámcem (VFR) na období 2021–2027 (5). V návrhu se předpokládá zásadní restrukturalizace nástrojů pro vnější činnost Unie spočívající v jejich spojení do jednoho všeobecného nástroje: nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, který se použije od 1. ledna 2021.

II.

Smyslem návrhu je „zjednodušit způsoby práce“ a současně zvýšit soudržnost a soulad intervencí a flexibilněji reagovat na nepředvídané výzvy a krize. Celkově návrh těchto cílů dosahuje.

III.

Začleněním ERF do NDICI se odstraňuje nesoulad mezi rozpočtovým procesem pro ERF a procesem vyvozování odpovědnosti. Díky návrhu by Evropský parlament získal rozpočtové a legislativní pravomoci. Zlepšila by se tak demokratická kontrola rozvojové pomoci.

IV.

V tomto stanovisku se navrhuje, jak návrh vyjasnit tím, že některá ustanovení se částečně přeskupí a jiná učiní konkrétnější.

Úvod

1.

Dne 14. června 2018 zveřejnila Komise návrh (dále jen „návrh“) nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (6) (NDICI) a dále přílohy k návrhu nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (7).

2.

Návrh se předkládá v souvislosti s víceletým finančním rámcem (VFR) na období 2021–2027 (8), jak je nastíněn ve sdělení Komise „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání – víceletý finanční rámec na období 2021–2027“. Ve sdělení jsou stanoveny hlavní priority a celkový rozpočtový rámec pro programy v rámci vnější činnosti EU v okruhu „Sousedství a svět“, včetně zřízení nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.

3.

Ve VFR na období 2014–2020 existuje v rámci okruhu 4 „Globální Evropa“ řada finančních nástrojů, z nichž většina skončí dne 31. prosince 2020. Ve VFR na období 2021–2027 se v návrhu předpokládá zásadní restrukturalizace nástrojů pro vnější činnost Unie spočívající v jejich spojení do jednoho všeobecného nástroje: nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, který se použije od 1. ledna 2021. Současné nástroje a programy, které se mají spojit, jsou: — nástroj pro rozvojovou spolupráci (9), — Evropský rozvojový fond (10) (ERF), — evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (11) (EIDHR), — evropský nástroj sousedství (12), — nástroj partnerství (PI) (13), — nástroj přispívající ke stabilitě a míru (14), — nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (15), — vnější úvěrový mandát (16) (ELM), — Záruční fond pro vnější vztahy (17), — Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD), jeho záruka a jeho záruční fond (18); — makrofinanční pomoc (19), — společné prováděcí nařízení (20).

4.

Podle 8. bodu odůvodnění návrhu se bude provádění NDICI řídit pěti prioritami stanovenými v globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (dále jen „globální strategie“) (21). V 9. bodě odůvodnění se zdůrazňuje význam nového Evropského konsensu o rozvoji (22) (dále jen „konsensus“), který poskytuje rámec pro společný přístup k rozvojové spolupráci Unie a jejích členských států. Cílem konsensu je provádět Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 (23) a akční program z Addis Abeby (24).

5.

Cílem nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci je „prosazovat a podporovat hodnoty a zájmy Unie na celém světě v zájmu plnění cílů a zásad vnější činnosti“ (25).

6.

Provádění NDICI v období 2021–2027 se navrhuje financovat částkou 89,2 miliardy EUR (26).

7.

Jednou z hlavních změn NDICI je začlenění ERF, který v současnosti stojí mimo rozpočet. S rozpočtem 30,5 miliardy EUR na období 2014–2020 je ERF největším vnějším nástrojem (27). Současný ERF (28) a NDICI budou fungovat souběžně až do vyčerpání finančních prostředků.

8.

Komise navrhuje, aby návrh podporoval rámec pro provádění partnerství, jež bude nástupcem stávající dohody z Cotonou (29). Tento přístup je opakem přístupu současného, v němž dohoda z Cotonou podporuje ERF.

9.

Naše analýza obsahuje obecné připomínky (část I), konkrétní připomínky (část II) a seznam návrhů znění (příloha).

ČÁST I: OBECNÉ PŘIPOMÍNKY

10.

NDICI je ambiciózní návrh, který: a) spojuje několik programů a nástrojů (rozpočtových i stojících mimo rozpočet) do jednoho nástroje; b) obsahuje zeměpisné programy, tematické programy a akce rychlé odezvy; c) obsahuje mnoho různých forem financování (granty, veřejné zakázky, rozpočtovou podporu, příspěvky do svěřenských fondů, finanční nástroje, rozpočtové záruky, kombinování zdrojů a odpouštění dluhu). To z NDICI činí velmi komplexní a složitý nástroj.

11.

Smyslem návrhu je „zjednodušit způsoby práce“ a současně zvýšit soudržnost a soulad intervencí a flexibilněji reagovat na nepředvídané výzvy a krize (30).

12.

Návrh obecně zjednoduší legislativní rámec v oblasti vnější pomoci. Zajistí větší pružnost pro rozpočtové nástroje a podobnou pružnost pro položky, které byly dříve součástí ERF.

Zjednodušení a soudržnost

13.

Zjednodušení, o něž usiluje Komise, v zásadě znamená spojení několika rozpočtových nástrojů a ERF do jednoho všeobecného nástroje.

14.

Ačkoli návrh jde správným směrem a snižuje množství mezer a překrývání (31), soudržnost a soulad závisí na zvoleném způsobu realizace a také na tom, jak Komise provádí dohled a správu. Například budování kapacit v oblasti míru a bezpečnosti lze podle návrhu financovat zeměpisně a tematicky a mohou je provádět samostatné útvary Komise, delegace EU nebo svěřenské fondy EU. Kromě toho podobná opatření mohou být financována i v rámci SZBP (výcvikové mise SBOP, na něž se nevztahuje tzv. mechanismus Athena) nebo z navrhovaného evropského mírového nástroje.

Flexibilita

15.

Ve sdělení o VFR na období 2021–2027 (32) se zdůrazňuje, že „[n]avíc bude nezbytné, aby pravidla týkající se nástroje pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci zahrnovala podobná ustanovení o flexibilitě, jako jsou ustanovení, jež platila pro stávající Evropský rozvojový fond“.

16.

Aby bylo možno flexibilněji reagovat na nepředvídané výzvy a krize, obsahuje návrh dvě hlavní opatření: zavádí 11% „rezervu pro nově se objevující výzvy a priority“ (čl. 6 odst. 3) a změkčuje pravidlo ročního rozpočtu tím, že umožňuje snadněji přenášet závazky a opětovně poskytovat ve prospěch původních rozpočtových položek prostředky, k nimž byl zrušen závazek (článek 25).

Vyvozování odpovědnosti

17.

Ve výroční zprávě o ERF za rok 2017 (33) jsme upozornili na nesoulad mezi rozpočtovým procesem pro ERF a procesem vyvozování odpovědnosti. Evropský parlament (EP) nezasahuje do stanovování rozpočtu ERF a jeho pravidel ani do přidělování příslušných zdrojů. Rozhoduje však o tom, zda Evropské komisi udělí v rámci ročního postupu absolutorium za to, jak ERF řídila. Začleněním ERF do NDICI se tento nesoulad řeší a posiluje se demokratický dohled Evropského parlamentu nad rozvojovou pomocí EU. Demokratická kontrola rozvojové pomoci EU se tak zlepšuje. Prostřednictvím návrhu získá Evropský parlament rozpočtové a legislativní pravomoci.

18.

Ve 44. bodu odůvodnění se zdůrazňuje povinnost Komise, že „[…] dohody se třetími zeměmi a územími i mezinárodními organizacemi a jakékoli smlouvy nebo dohody vyplývající z provádění tohoto nařízení [by] měly obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění auditů, kontrol a inspekcí na místě v souladu s jejich pravomocemi a zajišťují, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva“. Komise a normotvůrci by měli zvážit, zda v takových dohodách neposílit závazek postoupit Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré dokumenty či informace nezbytné k plnění jeho úkolů.

Ustanovení týkající se ERF

19.

Několika zásadními body týkajícími se ERF, jako je využití zbývajících prostředků, zvláštních rezerv a částek, k nimž byl zrušen závazek, a budoucnost dohody z Cotonou a investiční facility AKT, se návrh nezabývá a tyto body budou záviset na rozhodnutí členských států, až v roce 2020 skončí platnost současné dohody z Cotonou, a na případné další dohodě se zeměmi AKT. Tím vzniká pro partnerské země nejistota.

ČÁST II KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY

Hlava I – Obecná ustanovení (články 1–9)

20.   V bodech odůvodnění se zdůrazňuje význam rovnosti žen a mužů a posilování postavení žen, změny klimatu, migrace a organizací občanské společnosti. Rovnost žen a mužů a změna klimatu se však výslovně neuvádějí ve specifických cílech v čl. 3 odst. 2.

Kapitola I – Programování (články 10–15)

21.   Pokud jde o programování, s výjimkou kapitoly o otázkách souvisejících se sousedstvím (kapitola II), která je inspirována příslušnými ustanoveními pro evropský nástroj sousedství (34), vychází návrh převážně z nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci (35). Zejména to platí o zeměpisných programech.

22.   Pokud jde o tematické programy, návrh také přejímá ustanovení o programování z jiných existujících nástrojů (například z nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (36) a nástroje partnerství (37)). Vzhledem k tomu, že tyto nástroje jsou převážně tematické povahy a v některých ohledech obsahují velmi podobná ustanovení, výsledkem je návrh s výrazně jednoduššími ustanoveními (zejména pokud se jedná o programové dokumenty).

23.   Článek 11 návrhu zavádí řadu programových zásad, které se vztahují výlučně na zeměpisné programy. Ačkoli z jejich povahy samotné plyne, že některé platí pouze pro tento typ programů (například pokud jde o časové sladění programového období se strategickými cykly partnerských zemí), jiné neplatí výhradně pro zeměpisné programy. Jako příklad lze uvést zásadu, že programové dokumenty pro zeměpisné programy by měly být založeny na výsledcích (čl. 11 odst. 5). Dle našeho názoru by to mělo platit i pro tematické programy.

24.    Komise a normotvůrci by měli zvážit:

zda zásadu, že programové dokumenty pro zeměpisné programy by měly být založeny na výsledcích, neuplatnit také na tematické programy.

25.   V čl. 11 odst. 1 se vyzývá k dialogu mezi Unií, členskými státy a partnerskými zeměmi v souvislosti s programováním. Žádnou zmínku o tomto dialogu, tj. například zmínku o konzultacích s hlavními zúčastněnými stranami během programování, jsme však nenalezli ani v popisu procesu přijímání, schvalování, změn anebo přezkumu víceletých orientačních programů (článek 14), ani v definici obsahu programových dokumentů (články 12 a 13).

26.    Komise a normotvůrci by měli zvážit:

zda do návrhu nevložit chybějící zmínku o dialogu mezi Unií, členskými státy a partnerskými zeměmi.

27.   Znění odstavců 3 a 4 článku 14 se liší pouze v tom, že jeden se týká zeměpisných programů (odstavec 3), kdežto druhý se zabývá tematickými programy (odstavec 4); liší se také závěrečná část odstavce 3 (která také obsahuje text „v návaznosti na krizi či v situaci po ukončení krize“). Návrh na změnu formulace je obsažen v příloze.

28.   Článek 15 se týká „rezervy pro nově se objevující výzvy a priority“. Není zřejmé, proč je tento článek zařazen do „programování“ (kapitola I).

29.    Komise a normotvůrci by měli zvážit:

zda článek 15 „Rezerva pro nově se objevující výzvy a priority“ nepřesunout do oddílu „Obecná ustanovení“ po článku 6. Po této změně by bylo pořadí článků logičtější, neboť článek 15 odkazuje na článek 6.

Kapitola II – Zvláštní ustanovení týkající se sousedství (články 16–18)

30.   Návrh věnuje samostatnou kapitolu „zvláštním ustanovením týkajícím se sousedství“, která se skládá ze tří článků upravujících programování. Takto navrhovaná struktura ztěžuje čtení návrhu.

31.   Čl. 16 odst. 2 se zabývá programovými zásadami pro „sousedství“. Ačkoli se tento odstavec týká programových zásad, článek je nazván „Programové dokumenty“. Není to v souladu se strukturou použitou v kapitole I, v níž jsou „Programové zásady“ (článek 11) a „Programové dokumenty“ (článek 12) obsahem samostatných článků.

32.   Čl. 16 odst. 2 zní „Odchylně od čl. 11 odst. 2 […]“. Obsah obou odstavců a kritéria týkající se partnerské země jsou však částečně podobné.

33.   V článku 17 navrhuje Komise „přístup založený na výkonnosti“. Ten se však vztahuje pouze na země „sousedství“, neboť pouze ony mají charakteristiky, které by bylo možno srovnávat pomocí ukazatelů výkonnosti.

34.   Ačkoli podobný mechanismus byl také součástí 11. ERF (38)„s cílem poskytnout pobídky k reformám zaměřeným na výsledky“, v současném návrhu tomu tak není.

35.   Navíc ve zprávě o přezkumu evropského nástroje sousedství v polovině období (39) se konstatovalo, že: „Při uplatňování přístupu založeného na pobídkách a definovaného v evropském nástroji sousedství se výrazně vyšší finanční zdroje poskytovaly těm partnerům, kteří dosáhli největšího pokroku v politických reformách, ale ještě je třeba prokázat, že zejména v jiných zemích vede tento přístup k dalším reformám. Evropský nástroj sousedství nebyl schopen poskytnout dostatečné pobídky těm zemím, které se politické reformy zdráhají zahájit.“ Návrh současný mechanismus přístupu založeného na výkonnosti nemění.

36.    Komise a normotvůrci by měli zvážit:

zda podobný mechanismus jako „přístup založený na výkonnosti“ neuplatnit na celý návrh. Díky této změně by „přístup založený na výkonnosti“ nebyl omezen jen na země „sousedství“.

37.   Koncepce přístupu založeného na výkonnosti v článku 17 je tatáž jako přístup založený na pobídkách v evropském nástroji sousedství (40), liší se pouze terminologií. Koncepce nebyla upravena tak, aby odrážela zaměření finančního nařízení na výkonnost a výsledky (41).

38.    Komise a normotvůrci by měli zvážit:

zda nevypustit kapitolu II „Zvláštní ustanovení týkající se sousedství“ a příslušné články nevložit do kapitoly I „Programování“ a současně neomezit ustanovení týkající se konkrétně sousedství na nezbytné minimum. Tato úprava by usnadnila čtení návrhu.

Kapitola III – Akční plány, opatření a způsoby provádění (články 19–25)

39.   Pokud jde o provádění, vychází návrh hlavně ze společného prováděcího nařízení (42) a přejímá ustanovení o provádění z některých stávajících nástrojů.

40.   Ve srovnání se stávajícím rámcem obsahuje návrh výrazně jednodušší seznam typů opatření, jež lze přijmout (jednotlivá opatření, zvláštní opatření, podpůrná opatření a mimořádná opatření pomoci). Dle našeho názoru by byl návrh jasnější, pokud by obsahoval popis (některých) situací, v nichž se jednotlivá opatření mají přijmout.

41.   Čl. 19 odst. 4 se týká mimořádných opatření pomoci. Analogicky s podpůrnými opatřeními, které upravuje jeden zvláštní článek (článek 20), by mimořádná opatření pomoci měla být předmětem samostatného článku, neboť se jedná o opatření mimořádná.

42.   V článku 21 navrhuje Komise stropy (10 milionů EUR a 20 milionů EUR), pod jejichž úrovní není třeba akční plány a opatření přijímat „prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem“. Tyto stropy jsou dvojnásobkem stropů pro 11. ERF (43). Stropy se zdvojnásobily také v případě programů již financovaných z rozpočtu. Skutečnost, že se prahy pro tyto výjimky zvýší i tehdy, když není vyžadován prováděcí akt, oslabuje mechanismy dohledu.

43.   Článek 25 návrhu jde nad rámec finančního nařízení tím, že:

a)	umožňuje nevyužité prostředky na závazky a na platby automaticky přenášet a přidělit na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku;

b)	opětovně poskytuje prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění akce;

c)	neuplatňuje třetí pododstavec čl. 114 odst. 2 finančního nařízení (44);

d)	zavádí odchylku od čl. 209 odst. 3 finančního nařízení týkající se splátek a příjmů generovaných finančním nástrojem.

44.   V důvodové zprávě Komise uvádí, že tato ustanovení jsou nutná pro zavedení prvků flexibility ERF, tj. nepřidělených prostředků a víceleté povahy. Vytvářením výjimek z finančního nařízení se uplatňování legislativy dále komplikuje.

45.   Čl. 25 odst. 1 obsahuje ustanovení, že „[p]řenesené částky se poprvé použijí v následujícím rozpočtovém roce“. V čl. 12 odst. 2 finančního nařízení se však stanoví, že dotčený orgán „použije […] přednostně prostředky schválené na běžný rozpočtový rok a teprve po jejich vyčerpání použije prostředky přenesené“.

46.   Čl. 25 odst. 2 návrhu přidává k ustanovení článku 15 finančního nařízení (45) výjimku tím, že umožňuje závazky zrušené v důsledku úplného či částečného neuskutečnění akce opětovně poskytnout ve prospěch původní rozpočtové položky.

47.   Ustanovení článku 25 umožňují flexibilnější plnění rozpočtu NDICI. Je však třeba posoudit dopad větší flexibility na řízení prostředků vzhledem k možnému úbytku odpovědnosti, tj. menší odpovědnosti za řádné řízení finančních prostředků.

48.   Prostředky z předchozích ERF, k nimž byly zrušeny závazky, lze znovu přidělit na závazky v rámci probíhajícího ERF na základě zvláštního rozhodnutí Rady. Není-li přijato zvláštní rozhodnutí, prostředky se před přidělením vloží do zvláštní rezervy (46). Podle pravidel souhrnného rozpočtu se prostředky, u nichž bylo přidělení na závazek zrušeno, zruší. Není zřejmé, zda se čl. 25 odst. 2 vztahuje též na prostředky, k nimž byl zrušen závazek po konci VFR (47). Je-li tomu tak, měl by návrh obsahovat zvláštní ustanovení v tom smyslu.

Kapitola IV – EFSD+, rozpočtové záruky a finanční pomoc třetím zemím (články 26–30)

49.   Kapitola IV se zaměřuje na EFSD+ a záruku pro vnější činnost.

50.   Konstatujeme, že rozpočtovou záruku lze spravovat efektivněji pomocí společného rezervního fondu.

51.   Přestože EIB byla jedinou bankou zodpovědnou za vnější úvěrový mandát a hlavním partnerem v EFSD, není jasné, jaká bude její budoucí role (48).

52.   V čl. 27 odst. 2 se vyjmenovávají tři podmínky, které musí záruka pro vnější činnost splňovat. Nutné dosažení aktivačního a multiplikačního účinku, jehož cílový interval hodnot je stanoven na základě předběžného hodnocení rozpočtové záruky, není jako jedno z kritérií uveden (49).

53.    Komise a normotvůrci by měli zvážit:

zda do seznamu podmínek, které musí záruka pro vnější činnost splňovat, nepřidat aktivační účinek. Po této změně by byl seznam podmínek pro záruku pro vnější činnost úplnější.

54.   Podle čl. 26 odst. 4 se míra tvorby rezerv pohybuje v rozmezí od 9 % do 50 %. Stanoví se sice, kdy se použije míra tvorby rezerv 9 %, avšak nejsou uvedeny žádné informace o tom, kdy se použije vyšší míra (až po maximální výši 50 %).

55.   Nástroje vyjmenované v čl. 27 odst. 3 s sebou nesou různá rizika. Úvěry v místní měně a kapitálová účast mají velmi vysoké přirozené riziko. Například investiční facilita AKT měla pravidla, která omezovala kapitálovou účast na nekontrolní menšinové podíly. Kromě toho byly stanoveny limitní hodnoty pro kapitálovou účast a pro úvěry v místní měně (maximálně 20 % celkového kapitálového vybavení). Operační dohody by měly obsahovat podobná ustanovení.

56.   V 35. bodě odůvodnění se uvádí, že za záruku by mělo být stanoveno protiplnění, aby nedocházelo k narušení trhu. Podobně čl. 209 odst. 2 písm. c) finančního nařízení stanoví, že protiplnění za záruky pro vnější činnost nesmí narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Čl. 29 odst. 3 písm. d) návrhu stanoví, že dohody o záruce pro vnější činnost by měly obsahovat „protiplnění za záruku“, ale bylo by možné ustanovení vyjasnit a zdůraznit, že je třeba zabránit narušení trhu. Návrh kromě toho neobsahuje žádné informace o tom, jaké protiplnění by mělo být za záruku stanoveno, a za jakých podmínek by mohla být dotována. V operačních dohodách je třeba dále vyjasnit, jaké protiplnění by mělo být za záruku stanoveno, a za jakých podmínek by mohla být dotována.

57.   Použitá terminologie je nejednotná, například finanční pomoc, makrofinanční pomoc a úvěry v rámci makrofinanční pomoci.

Kapitola V – Monitorování, podávání zpráv a hodnocení (články 31–32)

58.   Článek 31 „Monitorování a podávání zpráv“ se týká hlavně nástroje; článek 32 „Hodnocení“ se zabývá pouze tím, jak se nástroj hodnotí. Návrh nerozlišuje mezi hodnocením nástroje a hodnocením akcí.

59.   Čl. 31 odst. 2 návrhu stanoví, že „[p]okrok s ohledem na očekávané výsledky by měl být monitorován na základě jasných, transparentních a případně měřitelných ukazatelů“. Ukazatele mohou být kvalitativní či kvantitativní, avšak aby byly užitečné, měly by vždy být měřitelné. Slovo „případně“ by tedy mělo být vypuštěno.

60.    Komise a normotvůrci by měli zvážit:

zda jasně nerozlišovat mezi hodnocením akcí a hodnocením nařízení NDICI. Tato změna by návrh vyjasnila, neboť by upřesňovala, které články se vztahují na akce a které naopak na samotné nařízení NDICI.

61.   Příloha VII návrhu obsahuje seznam klíčových ukazatelů výkonnosti, který „pomůže měřit příspěvek Unie k dosahování jejích specifických cílů“.

62.   Některé klíčové ukazatele výkonnosti se vztahují k několika specifickým cílům, zatímco u jiných ukazatelů není jasné, kterého specifického cíle se týkají. Jiné specifické cíle nemají vůbec žádné ukazatele.

63.    Komise a normotvůrci by měli zvážit:

zda specifické cíle a klíčové ukazatele výkonnosti nepropojit lépe. Když jsou klíčové ukazatele výkonnosti lépe propojeny se specifickými cíli, plnění těchto cílů lze účinněji sledovat.

64.   Čl. 32 odst. 1 předpokládá průběžné hodnocení návrhu, avšak neuvádí žádné podrobnosti o jeho účelu a obsahu.

65.    Komise a normotvůrci by měli zvážit:

zda požadavky čl. 32 odst. 2 týkající se závěrečného hodnocení nařízení nerozšířit ve vhodných případech také na průběžné hodnocení. Tato změna by vyjasnila, jaké požadavky musí průběžné hodnocení splňovat.

Podmínky pro uplatňování nepřímého vykazování Účetním dvorem

66.   Ve své strategii na období 2018–2020 jsme oznámili svůj cíl přejít u prohlášení o věrohodnosti na tzv. nepřímé vykazování.

67.   Bereme na vědomí, že cílem návrhu není definovat ani popsat řídicí a kontrolní systém nebo celkový rámec vnitřní kontroly a jeho povinné prvky (50).

68.   Konstatujeme však, že současný návrh dostatečně neumožňuje, aby řídicí a kontrolní systémy obsahovaly rámec vnitřní kontroly, jehož koncepce by Účetnímu dvoru umožnila přejít na nepřímé vykazování.

---

(1)  COM(2018) 321 final, sdělení Komise „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání – víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(2)  Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1, dále jen „finanční nařízení“.

(3)  Úř. věst. C 91, 23.3.2017, s. 1.

(4)  COM(2018) 460 final.

(5)  COM(2018) 321 final, citováno výše.

(6)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, COM(2018) 460 final.

(7)  Přílohy k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, COM(2018) 460 final, přílohy 1 až 7.

(8)  COM(2018) 321 final, sdělení Komise „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání – víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).

(10)  Vnitřní dohoda o 11. ERF (Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1), nařízení Rady (EU) 2015/322 ze dne 2. března 2015 o provádění 11. Evropského rozvojového fondu (Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 1), rozhodnutí Rady (EU) 2015/334 ze dne 2. března 2015 (Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 75).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 85).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 77).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 1).

(15)  Nařízení Rady (Euratom) č. 237/2014 ze dne 13. prosince 2013, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 109). Navrhuje se, aby se NDICI vztahoval pouze na omezený počet činností týkajících se mírového využívání jaderné energie (viz příloha II odst. 6 písm. i)). V souladu se zvláštními postupy smlouvy o Euratomu bude vytvořen doplňující nástroj: evropský nástroj pro jadernou bezpečnost. Navrhuje se, aby se tento nástroj vztahoval na opatření (a financování činností souvisejících s jadernou oblastí) v souvislosti se zárukami na jaderné materiály, podporou infrastruktury a odborné přípravy a předáváním odborných znalostí EU.

(16)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/412 ze dne 14. března 2018, kterým se mění rozhodnutí č. 466/2014/EU, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 30).

(17)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD (Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1).

(19)  Kromě grantů makrofinanční pomoci. Makrofinanční pomoc bude aktivována případ od případu dle potřeby.

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95). Společné prováděcí nařízení se vztahuje na řadu nástrojů v okruhu 4 „Globální Evropa“ víceletého finančního rámce na období 2014–2020.

(21)  „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa, globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie“, 19.6.2016.

(22)  „Nový Evropský konsensus o rozvoji: Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“, společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise, 8.6.2017.

(23)  „Přeměna našeho světa: Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj“, rezoluce, kterou přijalo Valné shromáždění OSN 25.9.2015 (A/RES/70/1).

(24)  „Akční program z Addis Abeby třetí mezinárodní konference o financování rozvoje“, přijatý dne 16.6.2015 a potvrzený Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 27.7.2015 (A/RES/69/313).

(25)  Čl. 3 odst. 5 a články 8 a 21 konsolidované verze Smlouvy o Evropské unii (SEU).

(26)  Čl. 6 odst. 1 návrhu.

(27)  Mimo rozpočet zůstane významná část afrického mírového projektu, který se v současnosti financuje z ERF. Pro srovnání, rozpočet na okruh 4 „Globální Evropa“ na období 2014–2020 činí 66,3 miliardy EUR.

(28)  U 8., 9. a 10. ERF závazkové období skončilo; závazkové období 11. ERF skončí v roce 2020, čl. 1 odst. 5 vnitřní dohody o 11. ERF (Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1), nařízení Rady (EU) 2015/322 (Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 1).

(29)  Viz 20. bod odůvodnění návrhu.

(30)  Důvodová zpráva k návrhu, bod 1 „Souvislosti návrhu“.

(31)  V posouzení dopadu návrhu (SWD(2018) 337 final) se menší množství mezer a překrývání mezi nástroji uvádí jako jeden z důvodů změny v architektuře vnějších nástrojů, s. 19.

(32)  COM(2018) 321 final, Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání. Víceletý finanční rámec na obdob 2021–2027, poznámka pod čarou č. 16.

(33)  Výroční zpráva o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2017, bod 45 (Úř. věst. C 357, 4.10.2018, s. 315).

(34)  Nařízení (EU) č. 232/2014, citováno výše.

(35)  Nařízení (EU) č. 233/2014, citováno výše.

(36)  Nařízení (EU) č. 230/2014, citováno výše.

(37)  Nařízení (EU) č. 234/2014, citováno výše.

(38)  Nařízení (EU) 2015/322, citováno výše, čl. 7 odst. 2.

(39)  SWD(2017) 602, pracovní dokument útvarů Komise – Hodnocení evropského nástroje sousedství – průvodní dokument ke zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě – Přezkum nástrojů financování vnější činnosti v polovině období.

(40)  Nařízení (EU) č. 232/2014, citováno výše, čl. 4 odst. 2. a 3.

(41)  „Je nutno objasnit s ohledem na rozpočet pojem výkonnosti. Výkonnost by měla být vázána na přímé uplatňování zásady řádného finančního řízení. Zásadu řádného finančního řízení je rovněž třeba definovat a měla by být vytvořena souvislost mezi stanovenými cíli a ukazateli výkonnosti, výsledky, jakož i hospodárností, efektivností a účinností při využívání prostředků. Z důvodů právní jistoty a s cílem zamezit rozporům se stávajícími výkonnostními rámci jednotlivých programů by měla být vymezena terminologie týkající se výkonnosti, zejména výstup a výsledky.“ (finanční nařízení, 9. bod odůvodnění).

(42)  Nařízení (EU) č. 236/2014, citováno výše.

(43)  Čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) 2015/322, citovaného výše.

(44)  „Pokud v případě vnější činnosti souhrnný rozpočtový závazek vede k dohodě o financování uzavřené se třetí zemí, musí být tato dohoda uzavřena do 31. prosince roku n+1. V tomto případě kryje souhrnný rozpočtový závazek celkové náklady na právní závazky přijaté k provedení dohody o financování ve lhůtě tří let ode dne jejího uzavření.“

(45)  Čl. 15 odst. 3 umožňuje prostředky, k nimž byl zrušen závazek, opětovně poskytnout jen tehdy, týkají-li se výzkumných projektů.

(46)  Čl. 1 odst. 4) vnitřní dohody o 11. ERF (Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1), citované výše.

(47)  Podobně jako mechanismus zvláštní rezervy ERF, čl. 1 odst. 4 vnitřní dohody o 11. ERF (Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1), citované výše.

(48)  33. bod odůvodnění návrhu: „EFDS+ by měl podporovat plán vnějších investic a spojovat operace kombinování zdrojů a rozpočtových záruk kryté zárukou pro vnější činnost, včetně těch, které kryjí rizika vlády spojená s úvěrovými operacemi dříve prováděnými podle vnějšího úvěrového mandátu Evropské investiční banky. Evropská investiční banka s ohledem na její úlohu podle smluv a její zkušenosti za poslední desetiletí v podpoře politik Unie by měla zůstat přirozeným partnerem Komise pro provádění operací v rámci záruky pro vnější činnost.“

(49)  Viz čl. 209 odst. 2 písm. d) a čl. 219 odst. 3 finančního nařízení.

(50)  Jak Komise zamýšlí zavést řídicí opatření, popisuje oddíl 2 přiloženého „legislativního finančního výkazu“.