28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/2

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 29. listopadu 2018 – National Iranian Tanker Company v. Rada Evropské unie

(Věc C-600/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránské islámské republice - Zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů - Zrušení zařazení na seznam - Opětovné zařazení na seznam - Důkazy vztahující se k okamžiku předcházejícímu prvotnímu zařazení na seznam - Skutečnosti známé před prvotním zařazením na seznam - Překážka věci rozsouzené - Rozsah - Právní jistota - Ochrana legitimního očekávání - Účinná soudní ochrana - Důvod pro zařazení na seznam související s logistickou podporou íránské vlády - Dosah - Činnost spočívající v přepravě surové ropy“)

(2019/C 35/02)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: National Iranian Tanker Company (zástupci: T. de la Mare, QC, M. Lester, QC, M. J. Pobjoy, barrister a R. Chandrasekera, S. Ashley a C. Murphy, solicitors)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie (zástupci: A. Vitro a M. Bishop, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	National Iranian Oil Company ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 30, 30.1.2017.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/3

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 29. listopadu 2018 – Bank Tejarat v. Rada Evropské unie

(Věc C-248/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránské islámské republice - Zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů - Zrušení Tribunálem zařazení na seznam - Opětovné zařazení na seznam - Důvod pro zařazení na seznam související s finanční podporou poskytovanou íránské vládě a podporou při pořizování zakázaného zboží a technologií - Dosah - Financování projektů v odvětví ropy a plynu - Důkazy vztahující se k okamžiku předcházejícímu prvotnímu zařazení na seznam - Skutečnosti známé před prvotním zařazením na seznam - Článek 266 SFEU - Překážka věci rozsouzené - Rozsah - Účinná soudní ochrana“)

(2019/C 35/03)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Bank Tejarat (zástupci: S. Zaiwalla, P. Reddy a A. Meskarian, Solicitors, M. Brindle QC, T. Otty QC, R. Blakeley, Barrister)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie (zástupci: J. Kneale a M. Bishop, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Bank Tejarat ponese vlastní náklady řízení a uhradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 249, 31.7.2017.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 28. listopadu 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia – Itálie) – Solvay Chimica Italia SpA a další (C-262/17), Whirlpool Europe Srl a další (C-263/17), Sol Gas Primari Srl (C-273/17) v. Autorità per l'energia elettrica, il gas e il sistema idrico

(Spojené věci C-262/17, C-263/17 a C-273/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Vnitřní trh s elektřinou - Směrnice 2009/72/ES - Distribuční soustavy - Článek 28 - Uzavřené distribuční soustavy - Pojem - Výjimky - Meze - Článek 32 odst. 1 - Přístup třetích osob - Článek 15 odst. 7 a čl. 37 odst. 6 písm. b) - Poplatky za dispečink“)

(2019/C 35/04)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia

Účastníci původního řízení

Žalobci: Solvay Chimica Italia SpA, Solvay Specialty Polymers Italy SpA, Solvay Chimica Bussi SpA, Ferrari f.lli Lunelli SpA, Fenice – Qualità Per L’ambiente SpA, Erg Power Srl, Erg Power Generation SpA, Eni SpA, Enipower SpA (C-262/17), Whirlpool Europe Srl, Fenice – Qualità Per L’ambiente SpA, FCA Italy SpA, FCA Group Purchasing Srl, FCA Melfi SpA, Barilla G. e R. Fratelli SpA, Versalis SpA (C-263/17), Sol Gas Primari Srl (C-273/17)

Žalovaná: Autorità per l'energia elettrica, il gas e il sistema idrico

Za přítomnosti: Nuova Solmine SpA, American Husky III, Inovyn Produzione Italia SpA, Sasol Italy SpA, Radici Chimica SpA, La Vecchia Soc. cons. arl, Zignago Power Srl, Santa Margherita e Kettmeir e Cantine Torresella SpA, Zignago Vetro SpA, Chemisol Italia Srl, Vinavil SpA, Italgen SpA, Arkema Srl, Yara Italia SpA, Ineos Manufacturing Italia SpA, ENEL Distribuzione SpA, Terna SpA, CSEA – Cassa per i servizi energetici e ambientali, Ministero dello Sviluppo economico (C-262/17), Terna SpA, CSEA – Cassa per i servizi energetici e ambientali, Ministero dello Sviluppo economico, ENEL Distribuzione SpA (C-263/17), Terna SpA, Ministero dello Sviluppo economico (C-273/17)

Výrok

Článek 2 bod 5 a čl. 28 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES musí být vykládány v tom smyslu, že takové soustavy, jako jsou soustavy dotčené v původním řízení, které byly zřízeny pro účely vlastní spotřeby před vstupem této směrnice v platnost, které provozuje soukromý subjekt a je k nim připojen omezený počet výrobních a spotřebních jednotek, které jsou pak připojeny k veřejné soustavě, jsou distribučními soustavami spadajícími do působnosti uvedené směrnice.

Článek 28 směrnice 2009/72 musí být vykládán v tom smyslu, že takové soustavy, jako jsou soustavy dotčené ve věci původním řízení, které členský stát kvalifikoval jako uzavřené distribuční soustavy ve smyslu odstavce 1 tohoto článku, mohou být proto z tohoto titulu tímto členským státem osvobozeny pouze od povinností uvedených v odstavci 2 uvedeného článku a zároveň se na ně mohou vztahovat jiné výjimky stanovené v této směrnici, a to konkrétně výjimka podle čl. 26 odst. 4 této směrnice, pokud splňují podmínky uvedeného ustanovení, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. Tento členský stát v každém případě nemůže uvedené soustavy zařadit do samostatné kategorie distribučních soustav, aby pro ně mohly platit výjimky nestanovené v uvedené směrnici.

Článek 32 odst. 1 směrnice 2009/72 musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, která stanoví, že pro uzavřené distribuční soustavy ve smyslu čl. 28 odst. 1 této směrnice neplatí povinnost umožnit přístup třetím osobám, nýbrž musí pouze umožnit přístup třetím osobám spadajícím do kategorie uživatelů připojitelných k těmto soustavám, kteří mají právo na přístup k veřejné síti.

Článek 15 odst. 7 a čl. 37 odst. 6 písm. b) směrnice 2009/72 musí být vykládány v tom smyslu, že v případě neexistence objektivního odůvodnění brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, která stanoví, že se poplatky za dispečink pro uživatele uzavřené distribuční soustavy vypočítají na základě toho, kolik elektrické energie si jednotliví uživatelé s touto soustavou vyměnili přes bod připojení jejich zařízení k této soustavě, pokud se ukáže, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu, že se uživatelé uzavřené distribuční soustavy nenacházejí ve stejné situaci jako ostatní uživatelé veřejné sítě a poskytovatel dispečinku v rámci veřejné sítě nese pouze omezené náklady na tyto uživatele uzavřené distribuční soustavy.

(1) Úř. věst. C 309, 18.9.2017.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/4

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 29. listopadu 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Münster – Německo) – Harry Mensing v. Finanzamt Hamm

(Věc C-264/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 314 - Článek 316 - Článek 322 - Zvláštní režimy použitelné v oblasti uměleckých děl - Režim ziskové přirážky - Obchodníci povinní k dani - Dodání uměleckých děl jejich autory nebo jejich právními nástupci - Plnění uvnitř Společenství - Odmítnutí vnitrostátními daňovými orgány přiznat osobě povinné k dani možnost rozhodnout se pro použití režimu ziskové přirážky - Podmínky použití - Nárok na odpočet daně zaplacené na vstupu - Umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti“)

(2019/C 35/05)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Münster

Účastníci původního řízení

Žalobce: Harry Mensing

Žalovaný: Finanzamt Hamm

Výrok

Článek 316 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že se obchodník povinný k dani může rozhodnout pro použití režimu ziskové přirážky na dodání uměleckých děl, která mu byla na vstupu dodána v rámci dodání uvnitř Společenství osvobozeného od daně jejich autory nebo jejich právními nástupci, přestože nespadají do kategorií osob vyjmenovaných v článku 314 této směrnice.

Obchodník povinný k dani se nemůže rozhodnout pro použití režimu ziskové přirážky podle čl. 316 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/112 na dodání uměleckých děl, která mu byla na vstupu dodána v rámci dodání uvnitř Společenství osvobozeného od daně, a zároveň si činit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty zaplacené na vstupu v situacích, kdy je takový nárok vyloučen podle čl. 322 písm. b) této směrnice, když posledně zmíněné ustanovení nebylo provedeno do vnitrostátního práva.

(1) Úř. věst. C 283, 28.8.2017.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 28. listopadu 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale della Liguria – Itálie) – Amt Azienda Trasporti e Mobilità SpA a další v. Atpl Liguria – Agenzia regionale per il trasporto pubblico locale SpA, Regione Liguria

(Věc C-328/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Veřejné zakázky - Přezkumná řízení - Směrnice 89/665/EHS - Článek 1 odst. 3 - Směrnice 92/13/EHS - Článek 1 odst. 3 - Právo na přezkum podmíněné předložením nabídky v rámci zadávacího řízení“)

(2019/C 35/06)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale della Liguria

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Amt Azienda Trasporti e Mobilità SpA, Atc Esercizio SpA, Atp Esercizio Srl, Riviera Trasporti SpA, Tpl Linea Srl

Žalovaní: Atpl Liguria – Agenzia regionale per il trasporto pubblico locale SpA, Regione Liguria

Výrok

Ustanovení čl. 1 odst. 3 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, a čl. 1 odst. 3 směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, ve znění směrnice 2007/66, musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která neumožňuje hospodářským subjektům podat návrh na přezkum rozhodnutí veřejných zadavatelů, jež se týkají zadávacího řízení, kterého se uvedené hospodářské subjekty rozhodly neúčastnit, neboť na základě právní úpravy použitelné na toto zadávací řízení bylo zadání zakázky v jejich prospěch velmi nepravděpodobné.

Předkládajícímu soudu nicméně přísluší, aby zevrubně a při zohlednění všech relevantních skutečností, jimiž se vyznačuje kontext věci, jež mu byla předložena, posoudil, zda konkrétním použitím této právní úpravy nemůže být dotčeno právo dotčených hospodářských subjektů na účinnou soudní ochranu.

(1) Úř. věst. C 309, 18.9.2017.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/6

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 29. listopadu 2018 – Alcohol Countermeasure Systems (International) Inc. v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-340/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Evropské unie - Nařízení (ES) č. 207/2009 - Řízení o prohlášení neplatnosti - Prohlášení neplatnosti starší ochranné známky Spojeného království - Skutečné používání - Důkaz - Účinky vstoupení Spojeného království z Evropské unie na řízení před Tribunálem a právoplatnost sporného rozhodnutí - Neexistence“)

(2019/C 35/07)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Alcohol Countermeasure Systems (International) Inc. (zástupci: E. Baud a P. Marchiset, advokáti)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) (zástupci: D. Botis a S. Hanne, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovaného: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: C. Brodie a Z. Lavery, zmocněnci, ve spolupráci s N. Saundersem, barrister)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnost Alcohol Countermeasure Systems (International) Inc. ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

3)	Spojené království Velké Británie a Severního Irska ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 347, 16.10.2017.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/6

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 28. listopadu 2018 – Evropská komise v. Slovinská republika

(Věc C-506/17) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Životní prostředí - Skládky odpadu - Směrnice 1999/31/ES - Článek 14 písm. b) a c) - Povolení k provozu - Uzavření nepovolených míst skládek - Povolení nezbytných prací na základě schváleného plánu úprav místa skládky - Stanovení přechodného období pro uskutečnění plánu“)

(2019/C 35/08)

Jednací jazyk: slovinština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: původně E. Sanfrutos Cano a M. M. Žebre, poté E. Sanfrutos Cano, B. Rous Demiri a F. Thiran a nakonec E. Sanfrutos Cano a B. Rous Demiri, F. Thiran a C. Hermes, zmocněnci)

Žalovaná: Slovinská republika (zástupkyně: J. Morela a N. Pintar Gosenca, zmocněnkyně)

Výrok

Slovinská republika tím, že nepřijala opatření nezbytná k:

—

tomu, aby byly nejpozději dne 16. července 2009 v souladu s čl. 7 písm. g) a článkem 13 směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů uzavřeny skládky Dragonja, Dvori, Rakek-Pretržje, Bukovžlak-Cinkarna, Suhadole, Lokovica, Mislinjska Dobrava, Izola, Mozelj, Dolga Poljana, Dolga vas, Jelšane, Volče, Stara gora, Stara vas, Dogoše, Mala gora, Tuncovec-Steklarna, Tuncovec-OKP a Bočna-Podhom, které neobdržely v souladu s článkem 8 této směrnice povolení k pokračování provozu, a

—	tomu, aby nejpozději dne 16. července 2009 byla skládka Ostri vrh v souladu s požadavky směrnice 1999/31, s výjimkou požadavků stanovených v její příloze I bodě 1, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 14 písm. b) a čl. 14 písm. c) směrnice 1999/31.

2)	Slovinské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 357, 23.10.2017.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/7

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 29. listopadu 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – Finanzamt Goslar v. baumgarten sports & more GmbH

(Věc C-548/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Zdanění agentur zprostředkujících profesionální fotbalové hráče - Platba, která je ve splátkách a podmíněná - Zdanitelné plnění, daňová povinnost a výběr daně“)

(2019/C 35/09)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Finanzamt Goslar

Žalovaná: baumgarten sports & more GmbH

Výrok

Článek 63 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve spojení s čl. 64 odst. 1 této směrnice, musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby se mělo za to, že zdanitelné plnění a daňová povinnost, které se týkají takové služby zprostředkování profesionálních fotbalových hráčů poskytované agentem, jako je služba dotčená v původním řízení, za niž dochází k podmíněným splátkovým platbám během několika let po zprostředkování, vznikly k datu tohoto zprostředkování.

(1) Úř. věst. C 437, 18.12.2017.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/8

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Stuttgart (Německo) dne 18. října 2018 – Interseroh Dienstleistungsgesellschaft mbH v. SAA Sonderabfallagentur Baden-Württemberg GmbH

(Věc C-654/18)

(2019/C 35/10)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Stuttgart

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Interseroh Dienstleistungsgesellschaft mbH

Žalovaná: SAA Sonderabfallagentur Baden-Württemberg GmbH

Předběžné otázky

Musí být čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1013/2006 (1),

který stanoví, že přeprava těchto odpadů určených k využití podléhá obecným požadavkům na informace podle článku 18, jestliže množství přepravovaného odpadu překračuje 20 kg:

a)	odpady uvedené v příloze III nebo IIIB;

b)	směsi nezařazené pod jednu položku v příloze III, skládající se ze dvou nebo více odpadů uvedených v příloze III, pokud složení těchto směsí neztěžuje jejich využití způsobem šetrným k životnímu prostředí a pokud jsou tyto směsi v souladu s článkem 58 uvedeny v příloze IIIA,

vykládán v tom smyslu, že směsi z odpadů z papíru, lepenky a výrobků z papíru, které – mají takové složení, že jsou-li jednotlivé složky tohoto odpadu posuzovány samy o sobě – spadají do prvních tří odrážek položky B3020 uvedené v příloze IX Basilejské úmluvy, a navíc obsahují znečišťující látky, jejichž podíl činí až 10 %, spadají do kódu B3020 Basilejské úmluvy, a podléhají tudíž obecným požadavkům na informace stanoveným v článku 18, a nikoli oznamovací povinnosti upravené v článku 4?

V případě záporné odpovědi na první otázku:

Musí být čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1013/2006,

který stanoví, že přeprava těchto odpadů určených k využití podléhá obecným požadavkům na informace podle článku 18, jestliže množství přepravovaného odpadu překračuje 20 kg:

a)	odpady uvedené v příloze III nebo IIIB;

b)	směsi nezařazené pod jednu položku v příloze III, skládající se ze dvou nebo více odpadů uvedených v příloze III, pokud složení těchto směsí neztěžuje jejich využití způsobem šetrným k životnímu prostředí a pokud jsou tyto směsi v souladu s článkem 58 uvedeny v příloze IIIA,

vykládán v tom smyslu, že směsi odpadů z papíru, lepenky a výrobků z papíru, které – mají takové složení, že jsou-li jednotlivé složky tohoto odpadu posuzovány samy o sobě – spadají do prvních tří odrážek položky B3020 uvedené v příloze IX Basilejské úmluvy, a navíc obsahují znečišťující látky, jejichž podíl činí až 10 %, nelze zařadit do bodu 3 písm. g) přílohy IIIA, a tudíž nepodléhají obecným požadavkům na informace stanoveným v článku 18, nýbrž oznamovací povinnosti upravené v článku 4?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. 2006, L 190, s. 1.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Instrucción de Badalona (Španělsko) dne 22. října 2018 – trestní řízení proti VW

(Věc C-659/18)

(2019/C 35/11)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de Instrucción de Badalona

Účastník původního trestního řízení

Předběžná otázka

Je třeba článek 47 Listiny základních práv Evropské unie a zvláště čl. 3 odst. 2 směrnice 2013/48/EU (1) vykládat v tom smyslu, že právo na přístup k obhájci může být oprávněně pozastaveno, pokud se podezřelý nebo obviněný nedostaví na první výzvu k soudu a je vydán vnitrostátní, evropský nebo mezinárodní zatýkací rozkaz, přičemž přístup k obhájci a jeho účast ve věci se pozastaví do doby, než bude podezřelý zadržen a předveden za pomoci veřejné moci před soud?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody (Úř. věst. L 294, 2013, s. 1).

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale ordinario di Brescia (Itálie) dne 31. října 2018 – JH v. KG

(Věc C-681/18)

(2019/C 35/12)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale ordinario di Brescia

Účastníci původního řízení

Žalobce: JH

Žalovaná: KG

Předběžná otázka

Musí být čl. 5 odst. 5 směrnice 2008/104/ES (1) ze dne 19. listopadu 2008 vykládán v tom smyslu, že brání použití legislativního nařízení č. 276/2003 ve znění nařízení vlády s mocí zákona č. 34/2014, které: a) nestanoví omezení opakujících se přidělení téhož zaměstnance ke stejnému uživateli; b) nepodřizuje zákonnost využití přidělení zaměstnanců na dobu určitou uvedením technických důvodů nebo důvodů zohledňujících požadavky související s výrobou, organizací nebo nahrazováním zaměstnanců, pro které je třeba toto přidělení využít; c) nestanoví požadavek dočasné výrobní potřeby uživatele jako podmínku zákonnosti pro využití této formy pracovní smlouvy?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání (Úř. věst. 2008, L 327, s. 9).

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 5. listopadu 2018 – OC a další v. Banca d’Italia a další

(Věc C-686/18)

(2019/C 35/13)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Žalobci: OC a další, Adusbef, Federconsumatori, PB a další, QA a další

Žalovaní: Banca d’Italia, Presidenza del Consiglio dei Ministri, Ministero dell’economia e delle finanze

Předběžné otázky

Brání článek 29 nařízení (EU) č. 575/2013 [o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky] (1), článek 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 (2), články 16 a 17 Listiny základních práv Evropské unie, rovněž s odkazem na čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013 (3), takové vnitrostátní právní úpravě, jako je vnitrostátní právní úprava zavedená článkem 1 nařízení vlády s mocí zákona č. 3/2015 přeměněného se změnami zákonem č. 33/2015 (a nyní také čl. 1 odst. 15 legislativního nařízení č. 72/2015, který nahradil čl. 28 odst. 2b [konsolidovaného znění bankovního zákona], který v zásadě přejímá znění čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády s mocí zákona č. 3/2015 ve znění pozdějších změn, které nejsou pro účely této věci relevantní), která stanoví prahovou hodnotu aktiv, při jejímž překročení je družstevní banka povinna přeměnit se na akciovou společnost, přičemž tento limit stanoví ve výši 8 miliard aktiv? Brání výše uvedená unijní ustanovení takové vnitrostátní právní úpravě, která v případě přeměny družstevní banky na akciovou společnost umožňuje instituci odložit nebo omezit, a to i na neomezenou dobu, náhradu za akcie vystupujícího akcionáře?

Brání články 3 a 63 a násl. SFEU v oblasti hospodářské soutěže na vnitřním trhu a volného pohybu kapitálu takové vnitrostátní právní úpravě, jako je vnitrostátní právní úprava zavedená článkem 1 nařízení vlády s mocí zákona č. 3/2015 přeměněného se změnami zákonem č. 33/2015, která omezuje výkon bankovní činnosti ve družstevní formě do určitého limitu aktiv, přičemž v případě překročení tohoto limitu ukládá instituci povinnost přeměnit se na akciovou společnost?

Brání články 107 a násl. SFEU v oblasti státní podpory takové vnitrostátní právní úpravě, jako je vnitrostátní právní úprava zavedená článkem 1 nařízení vlády s mocí zákona č. 3/2015 přeměněného se změnami zákonem č. 33/2015 (a nyní také čl. 1 odst. 15 legislativního nařízení č. 72/2015, který nahradil čl. 28 odst. 2b [konsolidovaného znění bankovního zákona], který v zásadě přejímá znění čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády s mocí zákona č. 3/2015 ve znění pozdějších změn, které nejsou pro účely této věci relevantní), která v případě překročení určité prahové hodnoty aktiv (stanovené na 8 miliard) ukládá povinnost přeměny družstevní banky na akciovou společnost, přičemž v případě vystoupení akcionáře stanoví za účelem zabránění možné likvidace přeměněné banky omezení náhrad za jeho akcie?

Brání článek 29 nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s článkem 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 takové vnitrostátní právní úpravě, jako je vnitrostátní právní úprava zavedená článkem 1 nařízení vlády s mocí zákona č. 3/2015 přeměněného se změnami zákonem č. 33/2015, tak jak ji vyložil Corte costituzionale (Ústavní soud) v rozsudku č. 99/2018, která družstevní bance umožňuje na neomezenou dobu odložit splacení náhrady a zcela nebo částečně omezit výši částky?

Dojde-li Soudní dvůr při výkladu k závěru, že výklad navrhovaný účastníky řízení je slučitelný s unijní právní úpravou, je Soudní dvůr požádán o to, aby posoudil platnost článku 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ve světle článku 16 a článku 17 Listiny základních práv Evropské unie (který stanoví: „každý má právo vlastnit zákonně nabytý majetek, užívat jej, nakládat s ním a odkazovat jej. Nikdo nesmí být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu, v případech a za podmínek, které stanoví zákon, a při poskytnutí spravedlivé náhrady v přiměřené lhůtě. Užívání majetku může rovněž být upraveno zákonem v míře nezbytné z hlediska obecného zájmu“) a také ve světle čl. 52 odst. 3 této Listiny (který stanoví: „[p]okud tato listina obsahuje práva odpovídající právům zaručeným Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jsou smysl a rozsah těchto práv stejné jako ty, které jim přikládá uvedená úmluva. Toto ustanovení nebrání tomu, aby právo Unie poskytovalo širší ochranu“) a judikatury ESLP týkající se článku 1 prvního dodatkového protokolu k EÚLP?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 2013, s. 1).

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce (Úř. věst. L 74, 2014, s. 8).

(3) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 2013, s. 63).

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad voor Vreemdelingenbetwistingen (Belgie) dne 14. listopadu 2018 – X v. Belgische Staat

(Věc C-706/18)

(2019/C 35/14)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad voor Vreemdelingenbetwistingen

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: X

Žalovaný: Belgische Staat

Předběžná otázka

Brání směrnice 2003/86/ES (1) – s ohledem na čl. 3 odst. 5, jakož i její cíl, kterým je stanovení podmínek pro výkon práva na sloučení rodiny – vnitrostátní právní úpravě, podle níž je čl. 5 odst. 4 této směrnice vykládán v tom smyslu, že nerozhodnou-li vnitrostátní orgány v předepsané lhůtě, jsou povinny udělit dotčené osobě povolení k pobytu z úřední povinnosti, aniž je předtím zjištěno, zda dotčená osoba skutečně splňuje podmínky pro pobyt v Belgii podle unijního práva?

(1) Směrnice Rady ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. L 251, 2003, s. 12).

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van Beroep te Gent (Belgie) dne 15. listopadu 2018 – Procureur-generaal v. X

(Věc C-717/18)

(2019/C 35/15)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Beroep te Gent

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Procureur-generaal

Další účastník řízení: X

Předběžné otázky

Připouští čl. 2 odst. 2 rámcového rozhodnutí o EZR (1), jak bylo provedeno zákonem o EZR do belgického práva, aby vykonávající členský stát při přezkumu toho, zda je v projednávané věci splněna stanovená podmínka horní hranice sazby v trvání minimálně tří let, vycházel z trestního zákona, který ve vystavujícím členském státě platí v okamžiku vystavení evropského zatýkacího rozkazu?

Připouští čl. 2 odst. 2 rámcového rozhodnutí o EZR, jak bylo provedeno zákonem o EZR do belgického práva, aby vykonávající členský stát při přezkumu toho, zda je v projednávané věci splněna stanovená podmínka horní hranice sazby v trvání minimálně tří let, vycházel z trestního zákona, který ve vystavujícím členském státě platí v okamžiku vystavení evropského zatýkacího rozkazu a jímž byla zpřísněna trestní sazba v porovnání s trestním zákonem, který ve vystavujícím členském státě platil v okamžiku spáchání činů?

(1) Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 2002, s. 1).

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 21. listopadu 2018 – Cali Apartments SCI v. Procureur général près la cour d'appel de Paris, Město Paříž

(Věc C-724/18)

(2019/C 35/16)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Cali Apartments SCI

Odpůrci: Procureur général près la cour d'appel de Paris (státní zástupce při Odvolacím soudu v Paříži), Město Paříž

Předběžné otázky

Použije se směrnice 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 (1), vzhledem k definici jejího předmětu a oblasti působnosti, jak je vymezují články 1 a 2, na úplatný opakovaný krátkodobý pronájem – i v rámci nepodnikatelské činnosti – zařízených prostor určených k bydlení, ve kterých nemá pronajímatel hlavní bydliště, příležitostným zákazníkům, kteří zde nemají trvalý pobyt, zejména s ohledem na pojem poskytovatelé a pojem služby?

v případě kladné odpovědi na předchozí otázku, představuje taková vnitrostátní právní úprava, jako je právní úprava obsažená v článku L. 631-7 zákoníku o výstavbě a bydlení, povolovací režim pro výše uvedené činnosti ve smyslu článků 9 až 13 směrnice 2006/123 ze dne 12. prosince 2006, nebo pouze požadavek podléhající ustanovením článků 14 a 15?

V případě, že se použijí články 9 až 13 směrnice 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006:

Musí být čl. 9 písm. b) této směrnice vykládán v tom smyslu, že cíl spočívající v boji proti nedostatku bytů určených k pronájmu představuje naléhavý důvod obecného zájmu, který umožňuje ospravedlnit vnitrostátní opatření vyžadující v některých zeměpisných oblastech povolení v případě opakovaného krátkodobého pronájmu zařízených prostor určených k bydlení příležitostným zákazníkům, kteří zde nemají trvalý pobyt?

4)	Pokud ano, je takové opatření přiměřené sledovanému cíli?

5)	Brání čl. 10 odst. 2 písm. d) a e) směrnice vnitrostátnímu opatření, podle něhož je třeba získat povolení v případě, že je zařízený prostor určený k bydlení pronajímán „opakovaně“, na „krátkou dobu“, „příležitostným zákazníkům, kteří zde nemají trvalý pobyt“?

6)	Brání čl. 10 odst. 2 písm. d) až g) směrnice povolovacímu režimu, podle kterého jsou podmínky pro udělení povolení stanoveny v usnesení rady obce s ohledem na cíl udržet sociální rozmanitost, zejména v závislosti na charakteristikách trhů s bytovými prostory a potřebu nezhoršovat bytovou nouzi?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, s. 36)

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 22. listopadu 2018 – HX v. Procureur général près la cour d'appel de Paris, Město Paříž

(Věc C-727/18)

(2019/C 35/17)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: HX

Odpůrci: Procureur général près la cour d'appel de Paris (státní zástupce při Odvolacím soudu v Paříži), Město Paříž

Předběžné otázky

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, představuje taková vnitrostátní právní úprava, jako je právní úprava obsažená v článku L. 631-7 zákoníku o výstavbě a bydlení, povolovací režim pro výše uvedené činnosti ve smyslu článků 9 až 13 směrnice 2006/123 ze dne 12. prosince 2006, nebo pouze požadavek podléhající ustanovením článků 14 a 15?

V případě, že se použijí články 9 až 13 směrnice 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006:

4)	Pokud ano, je takové opatření přiměřené sledovanému cíli?

5)	Brání čl. 10 odst. 2 písm. d) a e) směrnice vnitrostátnímu opatření, podle něhož je třeba získat povolení v případě, že je zařízený prostor určený k bydlení pronajímán „opakovaně“, na „krátkou dobu“, „příležitostným zákazníkům, kteří zde nemají trvalý pobyt“?

6)	Brání čl. 10 odst. 2 písm. d) až g) směrnice povolovacímu režimu, podle kterého jsou podmínky pro udělení povolení stanoveny v usnesení rady obce s ohledem na cíl udržet sociální rozmanitost, zejména v závislosti na charakteristikách trhů s bytovými prostory a potřebu nezhoršovat bytovou nouzi?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, s. 36).

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/14

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. listopadu 2018 Portugalskou republikou proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 26. září 2018 ve věci T-463/16, Portugalsko v. Komise

(Věc C-737/18)

(2019/C 35/18)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, P. Barros da Costa, P. Estêvão a J. Saraiva de Almeida, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky)

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek v rozsahu, v němž jím Tribunál zamítl žalobu znějící na zrušení rozhodnutí Evropské komise C(2016) 3753 (1) ze dne 20. června 2016;

—	zrušil rozhodnutí Evropské komise C(2016) 3753 ze dne 20. června 2016, neboť Soudní dvůr může důvodně určit, že žalobní důvody Portugalské republiky jsou opodstatněné;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Portugalská republika navrhuje zrušení napadeného rozsudku, potažmo zrušení napadeného rozhodnutí, na základě následujících vad:

Nesprávné právní posouzení a porušení zásady právní jistoty – Porušení článku 24 nařízení (ES) č. 73/2009 (2), jakož i čl. 54 odst. 1 písm. c) druhého pododstavce a čl. 71 odst. 1 nařízení (ES) č. 1122/2009 (3) a zjevný nesoulad, vyplývající z nesprávného právního posouzení, se závěry uvedenými v bodech 43 a 44 napadeného rozsudku, spočívající v tom, že Tribunál se svým závěrem, že druhý důvod uváděný Komisí je neopodstatněný, čímž naznačuje, že portugalský systém kontroly podmíněnosti je účinný kontrolní systém, a tudíž zamítnutím příslušného žalobního důvodu a nezrušením napadeného rozhodnutí dopustil zjevně nesprávného právního posouzení a rozporu s judikaturou, jakož i porušení zásady právní jistoty.

Nesprávné právní posouzení, rozpor s judikaturou a porušení zásady proporcionality spočívající v tom, že Tribunál v bodě 41 napadeného rozsudku uznává jednoznačné rozlišování mezi způsobilostí výdajů a systémem podmíněnosti, přičemž v bodech 46 a 47 naopak uvádí, že u celkové částky podpory vyplacené zemědělcům musí být provedena oprava. V tomto smyslu dospěl Tribunál v bodě 43 napadeného rozsudku k nesprávnému závěru, že riziko pro fond nemůže být omezeno na kontrolní vzorek, a ponechal v platnosti finanční opravu, kterou Komise provedla u všech výdajů, což není vhodné ani nezbytné k dosažení sledovaného cíle, a je tudíž nepřiměřené. Tento závěr Tribunálu je v rozporu s článkem 5 SEU, čl. 31 odst. 2 nařízení č. 1290/2005 (4) a s čl. 50 odst. 1 nařízení č. 1122/2009, z nichž vyplývá, že míra oprav se vztahuje jen na část výdajů vystavenou riziku, tj. 1 %. Napadený rozsudek je tak stižen zjevně nesprávným právním posouzením a nesoudržným odůvodněním a je v rozporu s obecnými zásadami a s pravidly stanovenými v bodě 2 prvním a šestém pododstavci pracovního dokumentu Komise AGRI-2005-64043, neboť je uplatnil nesprávným způsobem, a tudíž i s pracovním dokumentem Komise DS/2010/29 REV a se zásadou proporcionality.

(1) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1059 ze dne 20. června 2016, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) [oznámeno pod číslem C(2016) 3753] (Úř. věst. 2016, L 173, s. 59)

(2) Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. 2009, L 30, s. 16)

(3) Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (Úř. věst. 2009, L 316, s. 65)

(4) Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. 2005, L 209, s. 1)

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/15

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. listopadu 2018 Duferco Long Products SA proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 18. září 2018 ve věci T-93/17, Duferco Long Products v. Komise

(Věc C-738/18 P)

(2019/C 35/19)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Duferco Long Products SA (zástupci: J.-F. Bellis, R. Luff, M. Favart, Q. Declève, avocats)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.	zrušil napadený rozsudek (T-93/17, EU:T:2018:558);

2.	zrušil čl. 1 písm. f) a článek 2 rozhodnutí Komise ze dne 20. ledna 2016 o státních podporách SA.33926 2013/C (ex 2013/NN, 2015/CP), které poskytla Belgie ve prospěch společnosti Duferco;

3.	uložil žalované náhradu nákladů tohoto řízení, jakož i náhradu nákladů řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Ve svém kasačním opravném prostředku navrhovatelka uvádí, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když odmítl přezkoumat dvě početní chyby, kterých se dopustila Komise v rámci posouzení povahy pari passu šestého opatření uvedeného v rozhodnutí Komise ze dne 20. ledna 2016 o státních podporách SA.33926 2013/C, jakož i při použití kritéria soukromého investora v tržním hospodářství.

Navrhovatelka konkrétně uvádí, že:

—	Tribunál neprovedl odpovídající soudní přezkum způsobu, jakým Komise použila kritérium soukromého investora v tržním hospodářství;

—	Tribunál měl v prvé řadě přezkoumat žalobní důvod vycházející z pochybení Komise v rámci posouzení povahy pari passu tohoto šestého opatření namísto toho, aby upřednostnil analýzu dokumentů předložených Belgií.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/17

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. listopadu 2018 – Stichting Greenpeace Nederland a PAN Europe v. Komise

(Věc T-545/11 RENV) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení č. 1049/2001 - Dokumenty týkající se prvního povolení pro uvedení účinné látky ‚glyfosátu‘ na trh - Částečné odepření přístupu - Riziko porušení obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby - Článek 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001 - Převažující veřejný zájem - Nařízení (ES) č. 1367/2006 - Článek 6 odst. 1 nařízení č. 1367/2006 - Směrnice 91/414/EHS“)

(2019/C 35/20)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Stichting Greenpeace Nederland (Amsterdam, Nizozemsko), Pesticide Action Network Europe (PAN Europe) (Brusel, Belgie) (zástupci: B. Kloostra a A. van den Biesen, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Buchet, P. Ondrůšek a L. Pignataro-Nolin, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyně: Švédské království (zástupci: A. Falk, C. Meyer-Seitz, H. Shev, L. Swedenborg a F. Bergius, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze a D. Klebs, zmocněnci); European Chemical Industry Council (Cefic) (Brusel) a Association européenne pour la protection des cultures (ECPA) (Brusel) (zástupci: I. Antypas a D. Waelbroeck, advokáti); CropLife International AISBL (CLI) (Brusel) (zástupci: R. Cana, E. Mullier, advokáti, a D. Abrahams, barrister); CropLife America Inc. (Washington, DC, Spojené státy), National Association of Manufacturers of the United States of America (NAM) (Washigton) a America Chemistry Council Inc. (ACC) (Washington) (zástupci: původně M. Abenhaïm a K. Nordlander, advokáti, poté K. Nordlander a M. Zdzieborska, solicitor, a nakonec K. Nordlander, M. Zdzieborska a Y.-A. Benizri, advokáti); a European Crop Care Association (ECCA) (Brusel) (zástupce: S. Pappas, advokát)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 10. srpna 2011, kterým byl odepřen přístup ke svazku 4 návrhu hodnotící zprávy vypracovaného Spolkovou republikou Německo, jakožto členským státem zpravodajem, o účinné látce „glyfosátu“ podle směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. 1991, L 230, s. 1; Zvl. vyd. 03/11, s. 332)

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Stichting Greenpeace Nederland a Pesticide Action Network Europe (PAN Europe) se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Švédské království a Spolková republika Německo ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 355, 3.12.2011.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/18

Rozsudek Tribunálu ze dne 22. listopadu 2018 – Litva v. Komise

(Věc T-508/15) (1)

(„EZOZF, EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování - Výdaje vynaložené Litvou - Podpora na předčasný odchod do důchodu - Článek 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999 - Článek 23 nařízení (ES) č. 1698/2005 - Pojem ‚výkon obchodní zemědělské činnosti‘ - Spojitost s pojmem ‚částečně soběstačné hospodářství‘“)

(2019/C 35/21)

Jednací jazyk: litevština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Litevská republika (zástupci: D. Kriaučiūnas, M. Palionis, T. Lozoraitis, R. Krasuckaitė a A. Petrauskaitė, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Aquilina a J. Jokubauskaitė, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2015/1119 ze dne 22. června 2015, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2015, L 182, s. 39), v rozsahu, v němž ukládá Litevské republice paušální finanční opravu ve výši 5 %, čímž vylučuje částku ve výši 1 938 300,08 eur z financování v rámci opatření „Předčasný odchod do důchodu“ v období od 16. října 2010 do 15. října 2013.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Litevské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 371, 9.11.2015.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/18

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. listopadu 2018 – HM v. Komise

(Věc T-587/16) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Přijímání - Oznámení o výběrovém řízení EPSO/AST-SC/03/15 - Nepřipuštění k účasti na hodnoticích testech - Žádost o přezkum - Odmítnutí předat tuto žádost výběrové komisi v otevřeném výběrovém řízení z důvodu opožděného podání - Rozdělení pravomocí mezi úřadem EPSO a výběrovou komisí“)

(2019/C 35/22)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: HM (zástupce: H. Tettenborn, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: T. Bohr a G. Gattinara, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU znějící na zrušení jednak rozhodnutí Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) ze dne 17. srpna 2015 nepřihlížet k žádosti o přezkum rozhodnutí výběrové komise, kterým bylo rozhodnuto o nepřipuštění žalobkyně do dalšího stadia výběrového řízení EPSO/AST-SC/03/15–3, a jednak „implicitního rozhodnutí“ výběrové komise nevyhovět této žádosti.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) ze dne 17. srpna 2015 nepřihlížet k žádosti o přezkum rozhodnutí výběrové komise, kterým bylo rozhodnuto o nepřipuštění žalobkyně HM do dalšího stadia výběrového řízení EPSO/AST-SC/03/15–3, se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 191, 30. 5. 2016 (věc původně zapsaná do rejstříku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-17/16 a předaná Tribunálu Evropské unie dne 1. 9. 2016).

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/19

Rozsudek Tribunálu ze dne 22. listopadu 2018 – Brahma v. Soudní dvůr Evropské unie

(Věc T-603/16) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci ve zkušební době - Zkušební doba - Prodloužení zkušební doby - Propuštění na konci zkušební doby - Článek 34 služebního řádu - Zneužití pravomoci - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 25 odst. 2 služebního řádu - Právo být vyslechnut - Článek 90 odst. 2 služebního řádu - Odpovědnost - Formální požadavky - Pravidlo shody mezi žalobou a stížností - Přípustnost - Majetková újma - Nemajetková újma - Příčinná souvislost“)

(2019/C 35/23)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Zoher Brahma (Thionville, Francie) (zástupce: A. Tymen, avocat)

Žalovaný: Soudní dvůr Evropské unie (zástupci: původně J. Inghelram a L. Tonini Alabiso, poté J. Inghelram a Á. Almendros Manzano, jako zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU, který zní na zrušení rozhodnutí ze dne 17. července 2015, v němž Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že nejmenuje žalobce úředníkem a propustí jej s účinností k 31. červenci 2015, jakož i rozhodnutí výboru pověřeného vyřizováním stížností ze dne 16. března 2016, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce podaná proti rozhodnutí ze dne 17. července 2015, a na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, která žalobci údajně vznikla v důsledku těchto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí vedoucího kanceláře Soudního dvora Evropské unie jakožto orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 17. července 2015, kterým byl po skončení zkušební doby a s účinností od 31. července 2015 Zoher Brahma propuštěn, se zrušuje.

Rozhodnutí výboru pověřeného vyřizováním stížností ze dne 16. března 2016, kterým byla zamítnuta stížnost proti rozhodnutí vedoucího kanceláře Soudního dvora Evropské unie jakožto orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 17. července 2015, kterým byl po skončení zkušební doby a s účinností od 31. července 2015 Zoher Brahma propuštěn, se zrušuje.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Soudnímu dvoru Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 296 du 16.8.2016 (věc původně zapsaná u Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-33/16 a postoupená Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. listopadu 2018 – PepsiCo v. EUIPO – Intersnack Group (Exxtra Deep)

(Věc T-82/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie Exxtra Deep - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2019/C 35/24)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: PepsiCo, Inc. (New York, Spojené státy) (zástupci: V. von Bomhard a J. Fuhrmann, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: M. Rajh a D. Walicka, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Intersnack Group GmbH & Co. KG (Düsseldorf, Německo) (zástupci: T. Lampel a M. Pfaff, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. listopadu 2016 (věc R 482/2016-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi PepsiCo a Intersnack Group

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 24. listopadu 2016 (věc R 482/2016-4) se zrušuje.

2)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vzniklé společnosti PepsiCo, Inc.

3)	Společnost Intersnack Group GmbH & Co. KG ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 121, 18.4.2017.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 22. listopadu 2018 – Buck-Chemie v. EUIPO – Henkel (čistící blok na WC)

(Věc T-296/17) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - (Průmyslový) vzor Společenství znázorňující čistící blok na WC - Důvod neplatnosti - Individuální povaha - Článek 25 nařízení (ES) č. 6/2002“)

(2019/C 35/25)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Buck-Chemie GmbH (Herrenberg, Německo) (zástupci: C. Schultze, J. Ossing, R.-D. Härer, C. Weber, H. Ranzinger, C. Brockmann a C. Gehweiler, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Hanne, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Henkel AG & Co. KGaA (Düsseldorf, Německo) (zástupce: J. Schmidt, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. března 2017 (věc R 2113/2015-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Buck-Chemie a Henkel.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnost Buck-Chemie GmbH ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a společností Henkel AG & Co. KGaA, včetně nezbytných výdajů před odvolacím senátem EUIPO.

(1) Úř. věst. C 239, 24.7.2017.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. listopadu 2018 – Shenzhen Jiayz Photo Industrial v. EUIPO – Seven (SEVENOAK)

(Věc T-339/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie SEVENOAK - Starší mezinárodní obrazová ochranná známka 7seven - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2019/C 35/26)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Shenzhen Jiayz Photo Industrial Ltd (Shenzhen, Čína) (zástupce: M. de Arpe Tejero, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Lukošiūtė, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Seven SpA (Leinì, Itálie) (zástupce: L. Trevisan, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. března 2017 (věc R 1326/2016-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Seven a Shenzhen Jiayz Photo Industrial.

Výrok

1.	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 23. března 2017 (věc R 1326/2016-1) se zrušuje.

2.	Ve zbývající části žaloba se zamítá.

3.	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí osm desetin nákladů řízení vynaložených společností Shenzhen Jiayz Photo Industrial Ltd.

4.	Společnost Seven SpA ponese vlastní náklady řízení a nahradí jednu desetinu nákladů řízení vynaložených společností Shenzhen Jiayz Photo Industrial.

5.	Společnost Shenzhen Jiayz Photo Industrial ponese jednu desetinu vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 239, 24.7.2017.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 22. listopadu 2018 – Fruit of the Loom v. EUIPO – Takko (FRUIT)

(Věc T-424/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie FRUIT - Řádné užívání ochranné známky - Článek 15 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 18 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001] - Překážka věci pravomocně rozsouzené - Článek 65 odst. 6 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 72 odst. 6 nařízení 2017/1001)“)

(2019/C 35/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fruit of the Loom, Inc. (Bowling Green, Kentucky, Spojené státy) (zástupci: S. Malynicz, QC, a V. Marsland, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Gája a D. Walicka, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Takko Holding GmbH (Telgte, Německo)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. dubna 2017 (věc R 2119/2016-4) týkajícímu se řízení o zrušení mezi Takko Holding a Fruit of the Loom.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Fruit of the Loom, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 318, 25.9.2017.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. listopadu 2018 – Bopp v. EUIPO (vyobrazení pravidelného osmiúhelníku)

(Věc T-460/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie znázorňující modrý osmiúhelníkový rámeček - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Rozlišovací způsobilost - Článek 7 odst. 1 písm. b) a článek 75 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a článek 94 nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2019/C 35/28)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Carsten Bopp (Glashütten, Německo) (zástupce: F. Pröckl, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Söder, D. Walicka, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. května 2017 (věc R 1954/2016-4) týkajícímu se přihlášky k zápisu obrazového označení znázorňujícího modrý osmiúhelníkový rámeček jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Carstenu Boppovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 300, 11.9.2017.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/23

Žaloba podaná dne 19. listopadu 2018 – Galletas Gullón v. EUIPO – Intercontinental Great Brands (gullón TWINS COOKIE SANDWICH)

(Věc T-677/18)

(2019/C 35/29)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Galletas Gullón, SA (Aguilar de Campoo, Španělsko) (zástupkyně: S. Martínez-Almeida y Alejos-Pita, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Intercontinental Great Brands LLC (East Hanover, New Jersey, USA)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky gullón TWINS COOKIE SANDWICH – Přihláška č. 13 877 543

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. září 2018 ve věci R 2378/2017-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	uložil žalovanému a případně vedlejší účastnici řízení náhradu nákladů řízení před Tribunálem a nákladů řízení vynaložených v řízení před odvolacím senátem.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/24

Žaloba podaná dne 20. listopadu 2018 – ZV v. Komise

(Věc T-684/18)

(2019/C 35/30)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: ZV (zástupce: J. N. Louis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise oznámená dopisem ze dne 12. února 2018 o zamítnutí žádosti žalobkyně o pracovní místo zástupce mediátora a obsazení místa jmenováním jiného uchazeče;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází ze zneužití pravomoci a řízení. V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že oznámení o volném pracovním místě COM/2017/1739 neumožnilo zajistit, aby měl vybraný uchazeč skutečně vzdělání a zkušenosti, které jsou nezbytné k obsazení volného pracovního místa. Kromě toho žalobkyně uvádí, že úspěšný uchazeč nemá veškerou požadovanou kvalifikaci, a mimo jiné mediační zkušenost a hluboké právní znalosti o služebním řádu Evropské unie.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení rozhodnutí Komise C(2002/601) ze dne 4. března 2002 o posílení mediační služby, jelikož jeho čl. 6 odst. 3 stanoví, že předseda Komise jmenuje zastupující mediátory na návrh mediátora, ale neupravuje předběžné výběrové řízení ani vytvoření seznamu vybraných uchazečů. V projednávaném případě přitom předseda poradního výboru pro jmenování provedl předběžné výběrové řízení a předložil mediátorovi tři přihlášky, které obdržel. Z toho podle tvrzení žalobkyně vyplývá, že mediátor nezkoumal všechny přihlášky a porušil tak výše uvedené ustanovení, když předsedovi Komise navrhl jmenovat úspěšného uchazeče.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z porušení povinnosti odůvodnění napadených rozhodnutí.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení oznámení o volném pracovním místě COM/2017/1739 a zjevně nesprávného posouzení. V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že úspěšný uchazeč nesplňuje na rozdíl od ní předpoklady požadované výše uvedeným oznámením k obsazení sporného pracovního místa, tedy zejména řádné znalosti služebního řádu úředníků a předpisů platných pro úředníky a ostatní zaměstnance Evropské unie, jakož i zkušenosti s řešením sporů.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/25

Žaloba podaná dne 22. listopadu 2018 – Sony Interactive Entertainment Europe v. EUIPO – Vieta Audio (Vita)

(Věc T-690/18)

(2019/C 35/31)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sony Interactive Entertainment Europe Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupce: S. Malynicz, QC)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Vieta Audio, SA (Barcelona, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „Vita“ – Ochranná známka Evropské unie č. 9 993 361

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 10. září 2018 ve věci R 695/2018-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a další účastnici řízení náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 72 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001;

—	Porušení čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/25

Žaloba podaná dne 22. listopadu 2018 – KPN v. Komise

(Věc T-691/18)

(2019/C 35/32)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: KPN BV (Rotterdam, Nizozemsko) (zástupci: P. van Ginneken a G. Béquet, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2018) 3569 final ze dne 30. května 2018, kterým se prohlašuje spojení podniků směřující k tomu, že společnost Liberty Global plc získá výlučnou kontrolu nad společností Ziggo NV, za slučitelné s vnitřním trhem a s Dohodou o EHP (Věc M.7000 — Liberty Global v. Ziggo);

—	vrátil věc zpět Komisi k novému přezkumu podle čl. 10 odst. 5 nařízení o spojování, (1) a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila nesprávného posouzení při vymezení trhu, pokud jde o prémiové placené televizní služby se sportovními a filmovými kanály.

—

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že během správního řízení upozornila na to, že pro poskytovatele služeb placeného televizního vysílání, širokopásmového připojení a mobilních služeb a balíčků obsahujících některé těchto služeb je Ziggo Sport Totaal (dále jen „ZST“) nepostradatelný k tomu, aby se mohli účastnit soutěže na maloobchodním trhu. To bylo údajně potvrzeno v rámci šetření trhu, které provedla Komise. V důsledku toho nejsou dva prémiové placené televizní sportovní kanály ZST a FOX Sports navzájem nahraditelné.

—	Žalobkyně dále tvrdí, že Komise přesto konstatovala existenci jediného trhu pro velkoobchodní dodávky a nákupy placených prémiových sportovních kanálů, zahrnujících ZST a FOX Sports, a dále to, že není nutná další segmentace trhu.

—	Podle žalobkyně bylo tímto nesprávným posouzením při vymezení trhu ovlivněno další posuzování Komise a v konečném důsledku i závěr o schválení spojení.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Komise dostatečně neodůvodnila vymezení trhu, pokud jde o placené prémiové televizní sportovní a filmové kanály.

—

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že předpoklad Komise, podle něhož jsou kanály FOX Sports a ZST součástí téhož trhu, měl být podrobně vysvětlen, neboť tento předpoklad je v rozporu s šetřením trhu, jež provedla Komise a které ukázalo, že kanál ZST je „nepostradatelný“, a s dřívějšími rozhodnutími Komise.

—	Žalobkyně dále tvrdí, že Komise neodůvodnila vymezení trhu prémiových placených filmových televizních kanálů.

—	Žalobkyně má za to, že nedostatečným odůvodněním vymezení trhu bylo ovlivněno další posuzování Komise a v konečném důsledku i závěr o schválení spojení.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení stran schopnosti uzavřít trh s kanálem ZST a výsledného dopadu na trh velkoobchodních dodávek a nákupů ZST

—	V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že spojení rozšířilo silové postavení spojujících se účastnic na trhu pro ZST na celé nizozemské území.

—	Žalobkyně dále tvrdí, že odpíráním přístupu k ZST třetím stranám (za ekonomicky udržitelných podmínek) mají účastnice spojení možnost uzavřít trh s kanálem ZST pro soutěžitele na navazujících trzích.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nedostatečně odůvodnila posouzení schopnosti uzavřít trh s kanálem ZST a výsledného dopadu na trh velkoobchodních dodávek a nákupů ZST

—

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že Komise odmítá argument, podle něhož je ZST „nepostradatelný“, a proto může být uzavřen trh přístupu k ZST na základě vymezení trhu, jež je uvedeno v bodě 5.1.2.1 napadeného rozhodnutí. Žalobkyně, jež se opírá o své tvrzení, podle kterého není v napadeném rozhodnutí vymezen trh nebo tento trh není vymezen správně, tvrdí, že posouzení Komise vychází z nesprávného předpokladu.

—	Žalobkyně dále tvrdí, že Komise dostatečně neodůvodnila své posouzení, podle kterého účastnice spojení nemají schopnost uzavřít trh se ZST, a výsledný dopad.

Pátý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení Komise, pokud jde o schopnost uzavřít trh s obsahem kanálu HBO.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného posouzení, když kvůli neexistenci vymezení trhu a na základě nesprávných domněnek dospěla k závěru, že účastnice spojení nemají významnou tržní sílu.

Šestý žalobní důvod vychází z toho, že Komise dostatečně neodůvodnila své posouzení schopnosti uzavřít trh s obsahem kanálu HBO.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že bez spolehlivého vymezení trhu, pokud jde o filmový obsah, je posouzení Komise, jež se týká účinků spojení na uvedený trh, bez dalšího nedostatečně odůvodněné.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1; Zvl. vyd. 08/03).

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/27

Žaloba podaná dne 23. listopadu 2018 – Montanari v. ESVČ

(Věc T-692/18)

(2019/C 35/33)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Marco Montanari (Reggio d’Émilie, Itálie) (zástupci: A. Champetier a S. Rodrigues, advokáti)

Žalovaná: Evropská služba pro vnější činnost

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	rozhodl, že je tato žaloba přípustná a opodstatněná;

—	zrušil napadené rozhodnutí, kterým byl žalobci zcela či částečně odmítnut přístup k uvedenému dokumentu;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba směřuje proti rozhodnutí Evropské služby pro vnější činnost ze dne 24. října 2018, kterým byl žalobci zamítnut přístup ke zprávě ze dne 29. července 2017, která byla vypracována na konci mediační mise vedené vedoucím oddělení „Podpora misí“.

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení nařízení 1049/2001, článku 15 odst. 3 SFEU a článku 42 Listiny základních práv Evropské unie. Žalobce konkrétně tvrdí, že přístup veřejnosti k dokumentům orgánů je právní zásadou a k odmítnutí přístupu má dojít výjimečně. Výjimky stanovené v článku 4 nařízení 1049/2001 a uplatněné Evropskou službou pro vnější činnost nemohou odůvodnit odmítnutí zpřístupnit dokumenty proto, že podmínky uložené v uvedeném článku nejsou splněny.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článků 296 SFEU a článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, jelikož napadená rozhodnutí jsou stižena vadou nebo nedostatečným odůvodněním.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/28

Žaloba podaná dne 27. listopadu 2018 – ZY v. Komise

(Věc T-693/18)

(2019/C 35/34)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ZY (zástupkyně: N. Voß a D. Fouquet, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	v plném rozsahu zrušil rozhodnutí SA.34045 (2013/C) (ex 2012/NN) ze dne 28. května 2018 týkající se věci žalobkyně C(2018) 3166 za roky 2012 a 2013;

—

podpůrně zrušil rozhodnutí SA.34045 (2013/C) (ex 2012/NN) ze dne 28. května 2018 ve věci žalobkyně C(2018) 3166 za roky 2012 a 2013 v rozsahu, v němž pro roky 2012 a 2013 požaduje pro velké spotřebitele, jejichž spotřeba dosáhne minimálně 7 000 hodin používání za rok náhradu ve výši 20 %, pro velké spotřebitele, jejichž spotřeba dosáhne minimálně 7 500 hodin používání za rok náhradu ve výši 15 % a pro velké spotřebitele, jejichž spotřeba dosáhne minimálně 8 000 hodin používání za rok náhradu ve výši 10 % zveřejněných síťových poplatků za elektřinu;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení, včetně nákladů právního zastoupení a cestovného.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z nesprávného předpokladu státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU

—	V rámci prvního žalobního důvodu žalobkyně žalované vytýká, že při přezkumu osvobození od síťových poplatků za elektřinu, které je předmětem sporu, z právního hlediska nesprávně předpokládala existenci použití státních prostředků.

—	Navíc byl při přezkumu znaku skutkové podstaty „selektivita“ nesprávným a neúplným způsobem stanoven referenční systém.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení.

V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že prostřednictvím rozhodnutí žalované byly stanoveny pouze povinnosti k dodatečným platbám pro velké spotřebitele, kteří byli v letech 2012 a 2013 zcela osvobozeni od síťových poplatků za elektřinu. S těmito velkými spotřebiteli tak bylo ve vztahu k velkým spotřebitelům, kteří za stejné časové období využili paušálního snížení síťových poplatků za elektřinu a pro které nebyly stanoveny žádné povinnosti k dodatečným platbám, zacházeno nerovným způsobem a byli tak nespravedlivě znevýhodněni.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející ze zásady legitimního očekávání V rámci třetího žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že vzhledem k individuálním okolnostem mohla legitimně očekávat, že zvláštní síťové poplatky za elektřinu, které jí byly přiznány, jí budou zachovány.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/29

Žaloba podaná dne 17. listopadu 2018 – DEI v. Komise

(Věc T-694/18)

(2019/C 35/35)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Dimosia Epicheirisi Ilektrismou AE (DEI) (Atény, Řecko) (zástupci: E. Bourtzalas, A. Iliadou a Ch. Synodinos, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Komise č. C(2018)4947 final ze dne 30. července 2018 ve věci SA. 50152 v rozsahu, v němž rozhodla, že nevznese námitky vůči režimu podpor pro nový Metavatiko Michanismo Apozimiosis Evelixias („Neos MMAE“), který oznámilo Řecko, na základě závěru, že tento režim je slučitelný s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU; a

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení vynaložených společností DEI.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo zjevně nesprávným posouzením právního a skutkového stavu, jakož i vadou spočívající v porušení podstatných procesních náležitostí vzhledem k výkladu a použití čl. 108 odst. 2 SFEU v rozsahu, v němž Komise nezahájila formální vyšetřovací řízení.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo zjevně nesprávným posouzením právního a skutkového stavu, jelikož bylo konstatováno, že nový Metavatiko Michanismo Apozimiosis Evelixias splňuje kritéria Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 pro posouzení slučitelnosti podpory s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, a zejména kritéria vhodnosti, proporcionality, nutnosti, pobídkového účinku a zamezení nežádoucích negativních účinků na hospodářskou soutěž.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/30

Žaloba podaná dne 26. listopadu 2018 – C.R.D.O.P „Jamón de Teruel/Paleta de Teruel“ v. EUIPO – Airesano Foods (AIRESANO BLACK El ibérico de Teruel)

(Věc T-696/18)

(2019/C 35/36)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Consejo Regulador de la Denominación de Origen Protegida „Jamón de Teruel/Paleta de Teruel“ (Teruel, Španělsko) (zástupce: F. Pérez Álvarez, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Airesano Foods, SL (La Puebla de Valverde, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie AIRESANO BLACK El ibérico de Teruel – Přihláška č. 15 240 005

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. září 2018, ve věci R 88/2018-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a dalším účastnici řízení náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012.

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/30

Žaloba podaná dne 28. listopadu 2018 – Wacker Chemie v. Komise

(Věc T-704/18)

(2019/C 35/37)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Wacker Chemie AG (Mnichov, Německo) (zástupci: M. Kachel a D. Fouquet, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí žalované SA.34045 (2013/C) (ex 2012/NN) ze dne 28. května 2018 s č. C(2018) 3166 v rozsahu, v němž za roky 2012 a 2013 nařizuje vrácení více než 20 % zveřejněných síťových poplatků velkým odběratelům elektřiny s nejméně 7 000 hodinami roční spotřeby, vrácení více než 15 % zveřejněných síťových poplatků velkým odběratelům elektřiny s nejméně 7 500 hodinami roční spotřeby, a vrácení více než 10 % zveřejněných síťových poplatků velkým odběratelům elektřiny s nejméně 8 000 hodinami roční spotřeby;

—	podpůrně, zrušil v plném rozsahu rozhodnutí žalované SA.34045 (2013/C) (ex 2012/NN) ze dne 28. května 2018 s č. C(2018) 3166, pokud jde o roky 2012 a 2013;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení, včetně nákladů na právní zastoupení a cestovních výdajů.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uvádí žalobkyně tři žalobní důvody, které se v podstatě shodují nebo jsou podobné s žalobními důvody uvedenými ve věci T-693/18, ZY v. Komise.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/31

Žaloba podaná dne 28. listopadu 2018 – Air Liquide Industriegase v. Komise

(Věc T-705/18)

(2019/C 35/38)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Air Liquide Industriegase GmbH & Co. KG (Düsseldorf, Německo) (zástupci: M. Kachel a D. Fouquet, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil v plném rozsahu rozhodnutí žalované SA.34045 (2013/C) (ex 2012/NN) ze dne 28. května 2018 s č. C(2018) 3166, pokud jde o roky 2012 a 2013;

—

podpůrně, zrušil rozhodnutí žalované SA.34045 (2013/C) (ex 2012/NN) ze dne 28. května 2018 s č. C(2018) 3166 v rozsahu, v němž za roky 2012 a 2013 nařizuje vrácení více než 20 % zveřejněných síťových poplatků velkým odběratelům elektřiny s nejméně 7 000 hodinami roční spotřeby, vrácení více než 15 % zveřejněných síťových poplatků velkým odběratelům elektřiny s nejméně 7 500 hodinami roční spotřeby, a vrácení více než 10 % zveřejněných síťových poplatků velkým odběratelům elektřiny s nejméně 8 000 hodinami roční spotřeby;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení, včetně nákladů na právní zastoupení a cestovních výdajů.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uvádí žalobkyně tři žalobní důvody, které se v podstatě shodují nebo jsou podobné s žalobními důvody uvedenými ve věci T-693/18, ZY v. Komise.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/32

Žaloba podaná dne 28. listopadu 2018 – Air Liquide Deutschland v. Komise

(Věc T-706/18)

(2019/C 35/39)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Air Liquide Deutschland GmbH (Düsseldorf, Německo) (zástupci: Rechtsanwälte M. Kachel a D. Fouquet)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil v plném rozsahu rozhodnutí žalované SA.34045 (2013/C) (ex 2012/NN) ze dne 28. května 2018 týkající se věci C(2018) 3166 ve vztahu k rokům 2012 a 2013;

—

podpůrně zrušil rozhodnutí žalované SA.34045 (2013/C) (ex 2012/NN) ze dne 28. května 2018 týkající se věci C(2018) 3166 v rozsahu, v němž se uvedeným rozhodnutím nařizuje, aby velkoodběratelé, kteří využívali minimálně 7 000 hodin příkonu ročně, vrátili zpět částku ve výši více než 20 % zveřejněných poplatků sítě, velkoodběratelé, kteří využívali minimálně 7 500 hodin příkonu ročně, vrátili částku ve výši více než 15 % zveřejněných poplatků sítě, a velkoodběratelé, kteří využívali minimálně 8 000 hodin příkonu ročně, vrátili částku ve výši více než 10 % zveřejněných poplatků sítě.

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení, včetně nákladů na právní zastoupení a cestovních výdajů.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody, které jsou v podstatě totožné nebo podobné žalobním důvodů uvedeným ve věci T-693/18, ZY v. Komise.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/32

Žaloba podaná dne 27. listopadu 2018 – Wyld v. EUIPO – Kaufland Warenhandel (wyld)

(Věc T-711/18)

(2019/C 35/40)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Wyld GmbH (Mnichov, Německo) (zástupce: M. Douglas, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Kaufland Warenhandel GmbH & Co. KG (Neckarsulm, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „wyld“ – Přihláška č. 14 525 562

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. září 2018, ve věci R 2621/2017-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil a přihlášku ochranné známky Evropské unie č. 14 525 562 „wyld“ v rozsahu, v němž byla zamítnuta, nechal zapsat;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 47 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 35/34

Oprava oznámení v Úředním věstníku týkajícího se věci T-603/18

( Úřední věstník Evropské unie C 436 ze dne 3. prosince 2018 )

(2019/C 35/41)

Oznámení zveřejněné ohledně věci T-603/18, ZE v. Parlament, se nahrazuje následujícím textem:

„Žaloba podaná dne 9. října 2018 – ZE v. Parlament

(Věc T-603/18)

()

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobce: ZE (zástupce: P. Giatagantzidis, avvocato)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 25. září 2018 o nařízení pozastavení výkonu jeho funkce do 31. října 2018 a všechny další související akty,

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení práva být vyslechnut před tím, než bylo vůči němu přijato napadené rozhodnutí.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí bylo přijato na základě metody vyhledávání informací v rozporu s právem žalobce na řádnou správu věcí veřejných v souladu s článkem 41 Listiny základních práv Evropské unie.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady nestrannosti ze strany generálního tajemníka tím, že nařídil zahájení správního řízení proti žalobci a přijal napadené rozhodnutí.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze zjevného porušení práva žalobce na ochranu soukromí z důvodu, že mu byl uložen zákaz přístupu na pracoviště, jakož i k jeho osobním spisům.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z porušení presumpce neviny a důvěrné povahy řízení v průběhu řízení vzhledem k vyjádřením vysoce postavených úředníků Evropského parlamentu v tisku.“

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 35

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 62 28. ledna 2019

Obsah		Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2019/C 35/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2019/C 35/02	Věc C-600/16 P: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 29. listopadu 2018 – National Iranian Tanker Company v. Rada Evropské unie Kasační opravný prostředek – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči Íránské islámské republice – Zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů – Zrušení zařazení na seznam – Opětovné zařazení na seznam – Důkazy vztahující se k okamžiku předcházejícímu prvotnímu zařazení na seznam – Skutečnosti známé před prvotním zařazením na seznam – Překážka věci rozsouzené – Rozsah – Právní jistota – Ochrana legitimního očekávání – Účinná soudní ochrana – Důvod pro zařazení na seznam související s logistickou podporou íránské vlády – Dosah – Činnost spočívající v přepravě surové ropy	2
2019/C 35/03	Věc C-248/17 P: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 29. listopadu 2018 – Bank Tejarat v. Rada Evropské unie Kasační opravný prostředek – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči Íránské islámské republice – Zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů – Zrušení Tribunálem zařazení na seznam – Opětovné zařazení na seznam – Důvod pro zařazení na seznam související s finanční podporou poskytovanou íránské vládě a podporou při pořizování zakázaného zboží a technologií – Dosah – Financování projektů v odvětví ropy a plynu – Důkazy vztahující se k okamžiku předcházejícímu prvotnímu zařazení na seznam – Skutečnosti známé před prvotním zařazením na seznam – Článek 266 SFEU – Překážka věci rozsouzené – Rozsah – Účinná soudní ochrana	3
2019/C 35/04	Spojené věci C-262/17, C-263/17 a C-273/17: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 28. listopadu 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia – Itálie) – Solvay Chimica Italia SpA a další (C-262/17), Whirlpool Europe Srl a další (C-263/17), Sol Gas Primari Srl (C-273/17) v. Autorità per l'energia elettrica, il gas e il sistema idrico Řízení o předběžné otázce – Vnitřní trh s elektřinou – Směrnice 2009/72/ES – Distribuční soustavy – Článek 28 – Uzavřené distribuční soustavy – Pojem – Výjimky – Meze – Článek 32 odst. 1 – Přístup třetích osob – Článek 15 odst. 7 a čl. 37 odst. 6 písm. b) – Poplatky za dispečink	3
2019/C 35/05	Věc C-264/17: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 29. listopadu 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Münster – Německo) – Harry Mensing v. Finanzamt Hamm Řízení o předběžné otázce – Daně – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Článek 314 – Článek 316 – Článek 322 – Zvláštní režimy použitelné v oblasti uměleckých děl – Režim ziskové přirážky – Obchodníci povinní k dani – Dodání uměleckých děl jejich autory nebo jejich právními nástupci – Plnění uvnitř Společenství – Odmítnutí vnitrostátními daňovými orgány přiznat osobě povinné k dani možnost rozhodnout se pro použití režimu ziskové přirážky – Podmínky použití – Nárok na odpočet daně zaplacené na vstupu – Umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti	4
2019/C 35/06	Věc C-328/17: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 28. listopadu 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale della Liguria – Itálie) – Amt Azienda Trasporti e Mobilità SpA a další v. Atpl Liguria – Agenzia regionale per il trasporto pubblico locale SpA, Regione Liguria Řízení o předběžné otázce – Veřejné zakázky – Přezkumná řízení – Směrnice 89/665/EHS – Článek 1 odst. 3 – Směrnice 92/13/EHS – Článek 1 odst. 3 – Právo na přezkum podmíněné předložením nabídky v rámci zadávacího řízení	5
2019/C 35/07	Věc C-340/17 P: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 29. listopadu 2018 – Alcohol Countermeasure Systems (International) Inc. v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) Kasační opravný prostředek – Ochranná známka Evropské unie – Nařízení (ES) č. 207/2009 – Řízení o prohlášení neplatnosti – Prohlášení neplatnosti starší ochranné známky Spojeného království – Skutečné používání – Důkaz – Účinky vstoupení Spojeného království z Evropské unie na řízení před Tribunálem a právoplatnost sporného rozhodnutí – Neexistence	6
2019/C 35/08	Věc C-506/17: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 28. listopadu 2018 – Evropská komise v. Slovinská republika Nesplnění povinnosti státem – Životní prostředí – Skládky odpadu – Směrnice 1999/31/ES – Článek 14 písm. b) a c) – Povolení k provozu – Uzavření nepovolených míst skládek – Povolení nezbytných prací na základě schváleného plánu úprav místa skládky – Stanovení přechodného období pro uskutečnění plánu	6
2019/C 35/09	Věc C-548/17: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 29. listopadu 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – Finanzamt Goslar v. baumgarten sports & more GmbH Řízení o předběžné otázce – Daně – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Zdanění agentur zprostředkujících profesionální fotbalové hráče – Platba, která je ve splátkách a podmíněná – Zdanitelné plnění, daňová povinnost a výběr daně	7
2019/C 35/10	Věc C-654/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Stuttgart (Německo) dne 18. října 2018 – Interseroh Dienstleistungsgesellschaft mbH v. SAA Sonderabfallagentur Baden-Württemberg GmbH	8
2019/C 35/11	Věc C-659/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Instrucción de Badalona (Španělsko) dne 22. října 2018 – trestní řízení proti VW	9
2019/C 35/12	Věc C-681/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale ordinario di Brescia (Itálie) dne 31. října 2018 – JH v. KG	9
2019/C 35/13	Věc C-686/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 5. listopadu 2018 – OC a další v. Banca d’Italia a další	10
2019/C 35/14	Věc C-706/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad voor Vreemdelingenbetwistingen (Belgie) dne 14. listopadu 2018 – X v. Belgische Staat	11
2019/C 35/15	Věc C-717/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van Beroep te Gent (Belgie) dne 15. listopadu 2018 – Procureur-generaal v. X	12
2019/C 35/16	Věc C-724/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 21. listopadu 2018 – Cali Apartments SCI v. Procureur général près la cour d'appel de Paris, Město Paříž	12
2019/C 35/17	Věc C-727/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 22. listopadu 2018 – HX v. Procureur général près la cour d'appel de Paris, Město Paříž	13
2019/C 35/18	Věc C-737/18: Kasační opravný prostředek podaný dne 27. listopadu 2018 Portugalskou republikou proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 26. září 2018 ve věci T-463/16, Portugalsko v. Komise	14
2019/C 35/19	Věc C-738/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 27. listopadu 2018 Duferco Long Products SA proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 18. září 2018 ve věci T-93/17, Duferco Long Products v. Komise	15
	Tribunál
2019/C 35/20	Věc T-545/11 RENV: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. listopadu 2018 – Stichting Greenpeace Nederland a PAN Europe v. Komise Přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Dokumenty týkající se prvního povolení pro uvedení účinné látky glyfosátu na trh – Částečné odepření přístupu – Riziko porušení obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby – Článek 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001 – Převažující veřejný zájem – Nařízení (ES) č. 1367/2006 – Článek 6 odst. 1 nařízení č. 1367/2006 – Směrnice 91/414/EHS	17
2019/C 35/21	Věc T-508/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 22. listopadu 2018 – Litva v. Komise EZOZF, EZZF a EZFRV – Výdaje vyloučené z financování – Výdaje vynaložené Litvou – Podpora na předčasný odchod do důchodu – Článek 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999 – Článek 23 nařízení (ES) č. 1698/2005 – Pojem výkon obchodní zemědělské činnosti – Spojitost s pojmem částečně soběstačné hospodářství	18
2019/C 35/22	Věc T-587/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. listopadu 2018 – HM v. Komise Veřejná služba – Úředníci – Přijímání – Oznámení o výběrovém řízení EPSO/AST-SC/03/15 – Nepřipuštění k účasti na hodnoticích testech – Žádost o přezkum – Odmítnutí předat tuto žádost výběrové komisi v otevřeném výběrovém řízení z důvodu opožděného podání – Rozdělení pravomocí mezi úřadem EPSO a výběrovou komisí	18
2019/C 35/23	Věc T-603/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 22. listopadu 2018 – Brahma v. Soudní dvůr Evropské unie Veřejná služba – Úředníci ve zkušební době – Zkušební doba – Prodloužení zkušební doby – Propuštění na konci zkušební doby – Článek 34 služebního řádu – Zneužití pravomoci – Povinnost uvést odůvodnění – Článek 25 odst. 2 služebního řádu – Právo být vyslechnut – Článek 90 odst. 2 služebního řádu – Odpovědnost – Formální požadavky – Pravidlo shody mezi žalobou a stížností – Přípustnost – Majetková újma – Nemajetková újma – Příčinná souvislost	19
2019/C 35/24	Věc T-82/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. listopadu 2018 – PepsiCo v. EUIPO – Intersnack Group (Exxtra Deep) Ochranná známka Evropské unie – Řízení o prohlášení neplatnosti – Slovní ochranná známka Evropské unie Exxtra Deep – Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu – Popisný charakter – Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001]	20
2019/C 35/25	Věc T-296/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 22. listopadu 2018 – Buck-Chemie v. EUIPO – Henkel (čistící blok na WC) (Průmyslový) vzor Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – (Průmyslový) vzor Společenství znázorňující čistící blok na WC – Důvod neplatnosti – Individuální povaha – Článek 25 nařízení (ES) č. 6/2002	21
2019/C 35/26	Věc T-339/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. listopadu 2018 – Shenzhen Jiayz Photo Industrial v. EUIPO – Seven (SEVENOAK) Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie SEVENOAK – Starší mezinárodní obrazová ochranná známka 7seven – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]	21
2019/C 35/27	Věc T-424/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 22. listopadu 2018 – Fruit of the Loom v. EUIPO – Takko (FRUIT) Ochranná známka Evropské unie – Řízení o zrušení – Slovní ochranná známka Evropské unie FRUIT – Řádné užívání ochranné známky – Článek 15 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 18 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001] – Překážka věci pravomocně rozsouzené – Článek 65 odst. 6 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 72 odst. 6 nařízení 2017/1001)	22
2019/C 35/28	Věc T-460/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. listopadu 2018 – Bopp v. EUIPO (vyobrazení pravidelného osmiúhelníku) Ochranná známka Evropské unie – Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie znázorňující modrý osmiúhelníkový rámeček – Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu – Rozlišovací způsobilost – Článek 7 odst. 1 písm. b) a článek 75 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a článek 94 nařízení (EU) 2017/1001]	23
2019/C 35/29	Věc T-677/18: Žaloba podaná dne 19. listopadu 2018 – Galletas Gullón v. EUIPO – Intercontinental Great Brands (gullón TWINS COOKIE SANDWICH)	23
2019/C 35/30	Věc T-684/18: Žaloba podaná dne 20. listopadu 2018 – ZV v. Komise	24
2019/C 35/31	Věc T-690/18: Žaloba podaná dne 22. listopadu 2018 – Sony Interactive Entertainment Europe v. EUIPO – Vieta Audio (Vita)	25
2019/C 35/32	Věc T-691/18: Žaloba podaná dne 22. listopadu 2018 – KPN v. Komise	25
2019/C 35/33	Věc T-692/18: Žaloba podaná dne 23. listopadu 2018 – Montanari v. ESVČ	27
2019/C 35/34	Věc T-693/18: Žaloba podaná dne 27. listopadu 2018 – ZY v. Komise	28
2019/C 35/35	Věc T-694/18: Žaloba podaná dne 17. listopadu 2018 – DEI v. Komise	29
2019/C 35/36	Věc T-696/18: Žaloba podaná dne 26. listopadu 2018 – C.R.D.O.P Jamón de Teruel/Paleta de Teruel v. EUIPO – Airesano Foods (AIRESANO BLACK El ibérico de Teruel)	30
2019/C 35/37	Věc T-704/18: Žaloba podaná dne 28. listopadu 2018 – Wacker Chemie v. Komise	30
2019/C 35/38	Věc T-705/18: Žaloba podaná dne 28. listopadu 2018 – Air Liquide Industriegase v. Komise	31
2019/C 35/39	Věc T-706/18: Žaloba podaná dne 28. listopadu 2018 – Air Liquide Deutschland v. Komise	32
2019/C 35/40	Věc T-711/18: Žaloba podaná dne 27. listopadu 2018 – Wyld v. EUIPO – Kaufland Warenhandel (wyld)	32

	Opravy
2019/C 35/41	Oprava oznámení v Úředním věstníku týkajícího se věci T-603/18 ( Úř. věst. C 436, 3.12.2018 )	34