ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 455

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 61
17. prosince 2018


Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Soudní dvůr Evropské unie

2018/C 455/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

1

 

Soudní dvůr

2018/C 455/02

Složení přísahy nových členů Soudního dvora

2

2018/C 455/03

Volba předsedy Soudního dvora

2

2018/C 455/04

Volba místopředsedy Soudního dvora

2

2018/C 455/05

Volba předsedů senátů složených z pěti soudců

2

2018/C 455/06

Jmenování prvního generálního advokáta

3

2018/C 455/07

Volba předsedů senátů složených ze tří soudců

3

2018/C 455/08

Určení senátů pověřených projednáváním věcí uvedených v článku 107 jednacího řádu Soudního dvora

3

2018/C 455/09

Určení senátu pověřeného projednáváním věcí uvedených v článku 193 jednacího řádu Soudního dvora

3

2018/C 455/10

Přidělení soudců k senátům

3

2018/C 455/11

Seznamy pro účely sestavení soudních kolegií

5


 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr

2018/C 455/12

Věc C-669/16: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 18. října 2018 – Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska Nesplnění povinnosti státem – Životní prostředí – Směrnice 92/43/EHS – Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Článek 4 odst. 1 – Přílohy II a III – Vymezení zvláštních oblastí ochrany (ZOO) – Sviňucha obecná

8

2018/C 455/13

Věc C-100/17 P: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 18. října 2018 – Gul Ahmed Textile Mills Ltd v. Rada Evropské unie, Evropská komise Kasační opravný prostředek – Dumping – Nařízení (ES) č. 397/2004 – Dovoz bavlněného ložního prádla pocházejícího z Pákistánu – Trvající právní zájem na podání žaloby

9

2018/C 455/14

Věc C-145/17 P: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. října 2018 – Internacional de Productos Metálicos, SA v. Evropská komise Kasační opravný prostředek – Dumping – Dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky nebo zasílaných z Malajsie – Porušení antidumpingové dohody uzavřené v rámci Světové obchodní organizace (WTO) – Zrušení konečného antidumpingového cla, které již bylo vybráno – Neretroaktivní účinek – Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU – Osobně dotčená osoba – Nařizovací akt, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření

9

2018/C 455/15

Věc C-149/17: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht München I – Německo) – Bastei Lübbe GmbH & Co. KG v. Michael Strotzer Řízení o předběžné otázce – Autorské právo a práva s ním související – Směrnice 2001/29/ES – Dodržování práv duševního vlastnictví – Směrnice 2004/48/ES – Náhrada škody v případě sdílení souborů v rozporu s autorským právem – Internetové připojení, které je přístupné rodinným příslušníkům jeho majitele – Zproštění odpovědnosti majitele připojení, aniž je třeba upřesnit povahu používání připojení rodinným příslušníkem – Listina základních práv Evropské unie – Článek 7

10

2018/C 455/16

Věc C-153/17: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 18. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supreme Court of the United Kingdom – Spojené království) – Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs v. Volkswagen Financial Services (UK) Ltd Řízení o předběžné otázce – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Články 168 a 173 – Odpočet daně zaplacené na vstupu – Leasingové operace týkající se vozidel – Zboží a služby použité jak pro zdanitelná plnění, tak i pro plnění osvobozená od daně – Vznik a rozsah nároku na odpočet daně – Odpočitatelný podíl

10

2018/C 455/17

Věc C-167/17: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supreme Court – Irsko) – Volkmar Klohn v. An Bord Pleanála Řízení o předběžné otázce – Životní prostředí – Posuzování vlivů některých záměrů na životní prostředí – Právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí o vydání povolení – Požadavek, že řízení nesmí být nepřiměřeně nákladné – Pojem – Časová působnost – Přímý účinek – Dopad na vnitrostátní rozhodnutí o vyměření výše náhrady nákladů řízení, které se stalo konečným

11

2018/C 455/18

Věc C-207/17: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Commissione tributaria di primo grado di Bolzano – Itálie) – Rotho Blaas Srl v. Agenzia delle Dogane e dei Monopoli Řízení o předběžné otázce – Společná obchodní politika – Konečné antidumpingové clo na některé výrobky pocházející z Čínské lidové republiky – Antidumpingové clo považované orgánem Světové obchodní organizace (WTO) pro řešení sporů za neslučitelné se Všeobecnou dohodou o clech a obchodu

12

2018/C 455/19

Věc C-249/17: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supreme Court – Irsko) – Ryanair Ltd v. The Revenue Commissioners Řízení o předběžné otázce – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Pojem osoba povinná k dani – Holdingová společnost – Odpočet daně zaplacené na vstupu – Výdaje související s poskytováním poradenských služeb a učiněné za účelem nabytí akcií jiné společnosti – Úmysl nabývající společnosti poskytovat cílové společnosti služby v oblasti řízení – Neposkytování takových služeb – Nárok na odpočet DPH, kterou jsou zatížena poskytnutá plnění

13

2018/C 455/20

Věc C-301/17: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 18. října 2018 – Evropská komise v. Rumunsko Nesplnění povinnosti státem – Akt o přistoupení 2005 – Povinnosti přistupujících států – Životní prostředí – Směrnice 1999/31/ES – Článek 14 písm. b) – Skládky odpadů – Uzavření skládek, které neobdržely povolení provozu skládky – Postup uzavření a následné péče o skládku

13

2018/C 455/21

Věc C-425/17: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 17. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bayerischer Verwaltungsgerichtshof – Allemagne) – Günter Hartmann Tabakvertrieb GmbH & Co. KG v. Stadt Kempten Řízení o předběžné otázce – Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40/EU – Zákaz uvádět na trh tabák pro orální užití – Pojem žvýkací tabák a tabák pro orální užití – Pasta složená z jemně mletého tabáku (Thunder Chewing Tabacco) a porézní celulózové sáčkové porce plněné jemně nařezaným tabákem (Thunder Frosted Chewing Bags)

14

2018/C 455/22

Věc C-503/17: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 17. října 2018 – Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska Nesplnění povinnosti státem – Směrnice 95/60/ES – Daňové značení plynových olejů a petroleje – Doplňování pohonných hmot do soukromých rekreačních plavidel

15

2018/C 455/23

Věc C-504/17: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 17. října 2018 – Evropská komise v. Irsko Nesplnění povinnosti státem – Zdanění energetických produktů a elektřiny – Směrnice 2003/96/ES – Články 4 a 7 – Uplatnění minimální úrovně zdanění předepsanou pro paliva – Směrnice 95/60/ES – Daňové značení plynových olejů a petroleje – Doplňování pohonných hmot do soukromých rekreačních plavidel

15

2018/C 455/24

Věc C-606/17: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 18. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – IBA Molecular Italy Srl v. Azienda ULSS n. 3 a další Řízení o předběžné otázce – Veřejné zakázky na dodávky – Směrnice 2004/18/ES – Článek 1 odst. 2 písm. a) – Přidělení zakázky mimo zadávací řízení na veřejnou zakázku – Pojem úplatné smlouvy – Pojem veřejnoprávní subjekt

16

2018/C 455/25

Věc C-662/17: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 18. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vrhovno sodišče Republike Slovenije – Slovinsko) – E. G. v. Republika Slovenija Řízení o předběžné otázce – Společný evropský azylový systém – Směrnice 2013/32/EU – Článek 46 odst. 2 – Opravný prostředek proti rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto přiznat postavení uprchlíka, ale byl přiznán status doplňkové ochrany – Přípustnost – Absence dostatečného zájmu, pokud přiznání statusu doplňkové ochrany členským státem poskytuje stejná práva a výhody jako ty, které poskytuje podle právních předpisů Unie a vnitrostátního práva postavení uprchlíka – Relevance individuální situace žadatele pro účely přezkumu totožnosti uvedených práv a výhod

17

2018/C 455/26

Věc C-393/18 PPU: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. října 2018 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice, Family Division (England and Wales) – Spojené království] – UD v. XB Řízení o předběžné otázce – Naléhavé řízení o předběžné otázce – Soudní spolupráce v občanských věcech – Nařízení (ES) č. 2201/2003 – Článek 8 odst. 1 – Příslušnost ve věcech rodičovské zodpovědnosti – Pojem obvyklé bydliště dítěte – Požadavek na fyzickou přítomnost – Zadržení matky a dítěte v třetí zemi proti vůli matky – Porušení základních práv matky a dítěte

18

2018/C 455/27

Věc C-422/18 PPU: Usnesení Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 27. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Milano – Itálie) – FR v. Ministero dell’interno – Commissione Territoriale per il riconoscimento della Protezione Internazionale presso la Prefettura U.T.G. di Milano Řízení o předběžné otázce – Naléhavé řízení o předběžné otázce – Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Společná řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany – Směrnice 2013/32/EU – Článek 46 – Listina základních práv Evropské unie – Článek 18, článek 19 odstavec 2 a článek 47 – Právo na účinnou právní ochranu – Rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o mezinárodní ochranu – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví soudní řízení ve druhém stupni – Automatický odkladný účinek omezující se pouze na žalobu v prvním stupni

18

2018/C 455/28

Věc C-566/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Handelsgericht Wien (Rakousko) dne 7. září 2018 – Austrian Airlines AG v. MG, NF

19

2018/C 455/29

Věc C-570/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 10. září 2018 HF proti rozsudku Tribunálu (prvního rozšířeného senátu) vydanému dne 29. června 2018 ve věci T-218/17, HF v. Parlament

20

2018/C 455/30

Věc C-583/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Frankfurt am Main (Německo) dne 20. září 2018 – Verbraucherzentrale Berlin eV v. DB Vertrieb GmbH

20

2018/C 455/31

Věc C-610/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Centrale Raad van Beroep (Nizozemsko) dne 25. září 2018 – AFMB Ltd a další v. Raad van bestuur van de Sociale verzekeringsbank

21

2018/C 455/32

Věc C-617/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Primera Instancia n.o 3 bis de Albacete (Španělsko) dne 2. října 2018 – Dlužníci v. Globalcaja, S. A.

22

2018/C 455/33

Věc C-627/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Administrativo e Fiscal de Coimbra (Portugalsko) dne 5. října 2018 – Nelson Antunes da Cunha, Lda v. Instituto de Financiamento da Agricultura e Pescas IP (IFAP)

23

2018/C 455/34

Věc C-629/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofijski gradski sad (Bulharsko) dne 8. října 2018 – EN, FM, GL v. Ryanair Designated Activity Company

24

2018/C 455/35

Věc C-647/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Okrazhen sad Vidin (Bulharsko) dne 17. října 2018 – Korporativna targovska banka AD v úpadku v. Elit Petrol AD

25

 

Tribunál

2018/C 455/36

Věc T-605/18: Žaloba podaná dne 8. října 2018 – ZF v. Komise

27

2018/C 455/37

Věc T-610/18: Žaloba podaná dne 9. října 2018 – ZR v. EUIPO

28

2018/C 455/38

Věc T-611/18: Žaloba podaná dne 9. října 2018 – Pharmaceutical Works Polpharma v. EMA

29

2018/C 455/39

Věc T-615/18: Žaloba podaná dne 8. října 2018 – Diesel v. EUIPO – Sprinter megacentrosdel deporte (D)

30

2018/C 455/40

Věc T-618/18: Žaloba podaná dne 15. října 2018 – ZI v. Komise

30

2018/C 455/41

Věc T-628/18: Žaloba podaná dne 22. října 2018 – E.J. Papadopoulos v. EUIPO – Europastry (fripan VIENNOISERIE CAPRICE Pur Beurre)

31

2018/C 455/42

Věc T-632/18: Žaloba podaná dne 23. října 2018 – ZM a další v. Rada

32

2018/C 455/43

Věc T-633/18: Žaloba podaná dne 22. října 2018 – Rose Gesellschaft v. EUIPO – Iviton (TON JONES)

32


CS

 


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/1


Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2018/C 455/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 445, 10.12.2018

Dřívější publikace

Úř. věst. C 436, 3.12.2018

Úř. věst. C 427, 26.11.2018

Úř. věst. C 408, 12.11.2018

Úř. věst. C 399, 5.11.2018

Úř. věst. C 392, 29.10.2018

Úř. věst. C 381, 22.10.2018

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu


Soudní dvůr

17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/2


Složení přísahy nových členů Soudního dvora

(2018/C 455/02)

Pí Rossi, p. Jarukaitis, p. Xuereb a p. Cardoso da Silva Piçarra, kteří byli jmenováni soudci Soudního dvora rozhodnutím zástupců vlád členských států Evropské unie ze dne 28. února 2018 (1), 13. června 2018 (2) a 25. července 2018 (3) na období od 7. října 2018 do 6. října 2024, složili dne 8. října 2018 přísahu před Soudním dvorem.

P. Pitruzzella a p. Hogan, kteří byli jmenováni generálními advokáty Soudního dvora rozhodnutími zástupců vlád členských států Evropské unie ze dne 28. února 20181 a 5. září 2018 (4) na období od 7. října 2018 do 6. října 2024, složili dne 8. října 2018 přísahu před Soudním dvorem.


(1)  Úř. věst. L 64, 7.3.2018, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 155, 19.6.2018, s. 4.

(3)  Úř. věst. L 209, 20.8.2018, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 228, 11.9.2018, s. 1.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/2


Volba předsedy Soudního dvora

(2018/C 455/03)

Dne 9. října 2018 zvolili soudci Soudního dvora na základě čl. 8 odst. 1 jednacího řádu p. Lenaertse předsedou Soudního dvora na období od 9. října 2018 do 6. října 2021.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/2


Volba místopředsedy Soudního dvora

(2018/C 455/04)

Dne 9. října 2018 zvolili soudci Soudního dvora na základě čl. 8 odst. 4 jednacího řádu pí Silva de Lapuerta místopředsedkyní Soudního dvora na období od 9. října 2018 do 6. října 2021.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/2


Volba předsedů senátů složených z pěti soudců

(2018/C 455/05)

Dne 9. října 2018 zvolili soudci Soudního dvora na základě čl. 12 odst. 1 jednacího řádu p. Bonichota předsedou I. senátu, p. Arabadževa předsedou II. senátu, pí Prechal předsedkyní III. senátu, p. Vilarase předsedu IV.senátu a p. Regana předsedou V. senátu na období od 9. října 2018 do 6. října 2021.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/3


Jmenování prvního generálního advokáta

(2018/C 455/06)

Na všeobecné schůzi konané dne 10. října 2018 jmenoval Soudní dvůr p. Szpunara prvním generálním advokátem na období od 10. října 2018 do 6. října 2019.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/3


Volba předsedů senátů složených ze tří soudců

(2018/C 455/07)

At a meeting on 10 October 2018, the Judges of the Court Na schůzi konané dne 10. října 2018 zvolili soudci Soudního dvora podle čl. 12 odst. 2 jednacího řádu pí Toader předsedkyní VI. senátu, p. von Danwitze předsedou VII. senátu, p. Biltgena předsedou VIII. senátu, pí Jürimäe předsedkyní IX. senátu a p. Lycourgose předsedou X. senátu na období od 10. října 2018 do 6. října 2019.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/3


Určení senátů pověřených projednáváním věcí uvedených v článku 107 jednacího řádu Soudního dvora

(2018/C 455/08)

Na všeobecné schůzi konané dne 10. října 2018 pověřil Soudní dvůr podle čl. 11 odst. 2 jednacího řádu I. a II. senát projednáváním věcí uvedených v článku 107 jednacího řádu na období od 10. října 2018 do 6. října 2019.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/3


Určení senátu pověřeného projednáváním věcí uvedených v článku 193 jednacího řádu Soudního dvora

(2018/C 455/09)

Na všeobecné schůzi konané dne 10. října 2018 pověřil Soudní dvůr podle čl. 11 odst. 2 jednacího řádu III. senát projednáváním věcí uvedených v článku 193 jednacího řádu na období od 10. října 2018 do 6. října 2019.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/3


Přidělení soudců k senátům

(2018/C 455/10)

Soudní dvůr na všeobecné schůzi konané dne 10. října 2018 rozhodl o přidělení soudců k senátům, v nichž zasedá pět soudců, následujícím způsobem:

První senát

p. Bonichot, předseda senátu,

pí Toader, p. Rosas, p. Bay Larsen a p. Safjan, soudci

Druhý senát

p. Arabadžev, předseda senátu,

p. von Danwitz, p. Levits, pí Berger, p. Vajda a p. Xuereb, soudci

Třetí senát

pí Prechal, předsedkyně senátu,

p. Biltgen, p. Malenovský, p. Fernlund a pí Rossi, soudci

Čtvrtý senát

p. Vilaras, předseda senátu,

pí Jürimäe, p. Šváby, p. Rodin a p. Piçarra, soudci

Pátý senát

p. Regan, předseda senátu,

p. Lycourgos, p. Juhász, p. Ilešič a p. Jarukaitis, soudci

Soudní dvůr na všeobecné schůzi konané dne 10. října 2018 rozhodl o přidělení soudců k senátům, v nichž zasedají tři soudci, následujícím způsobem:

Šestý senát

pí Toader, předsedkyně senátu,

p. Rosas, p. Bay Larsen p. Safjan, soudci

Sedmý senát

p. von Danwitz, předseda senátu,

p. Levits, pí Berger, p. Vajda a p. Xuereb, soudci

Osmý senát

p. Biltgen, předseda senátu,

p. Malenovský, p. Fernlund a pí Rossi, soudci

Devátý senát

pí Jürimäe, předsedkyně senátu,

p. Šváby, p. Rodin a p. Piçarra, soudci

Desátý senát

p. Lycourgos, předseda senátu,

p. Juhász, p. Ilešič a p. Jarukaitis, soudci


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/5


Seznamy pro účely sestavení soudních kolegií

(2018/C 455/11)

Soudní dvůr na schůzi konané dne 11. října 2018 sestavil seznam pro účely sestavení velkého senátu následovně:

p. Rosas

p. Jarukaitis

p. Juhász

pí Rossi

p. Ilešič

p. Piçarra

p. Malenovský

p. Xuereb

p. Levits

p. Lycourgos

p. Bay Larsen

pí Jürimäe

p. von Danwitz

p. Biltgen

pí Toader

p. Rodin

p. Safjan

p. Vajda

p. Šváby

p. Fernlund

pí Berger

Soudní dvůr na schůzi konané dne 11. října 2018 sestavil seznamy pro účely sestavení senátů, v nichž zasedá pět soudců, následovně:

První senát

p. Rosas

p. Safjan

p. Bay Larsen

pí Toader

Druhý senát

p. Levits

p. Xuereb

p. von Danwitz

p. Vajda

pí Berger

Třetí senát

p. Malenovský

pí Rossi

p. Fernlund

p. Biltgen

Čtvrtý senát

p. Šváby

p. Piçarra

p. Rodin

pí Jürimäe

Pátý senát

p. Juhász

p. Jarukaitis

p. Ilešič

p. Lycourgos

Soudní dvůr na schůzi konané dne 11. října 2018 sestavil seznam pro účely sestavení senátů, v nichž zasedají tři soudci, následovně:

Šestý senát

p. Rosas

p. Bay Larsen

p. Safjan

Sedmý senát

p. Levits

pí Berger

p. Vajda

p. Xuereb

Osmý senát

p. Malenovský

p. Fernlund

pí Rossi

Devátý senát

p. Šváby

p. Rodin

p. Piçarra

Desátý senát

p. Juhász

p. Ilešič

p. Jarukaitis


V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/8


Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 18. října 2018 – Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-669/16) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Životní prostředí - Směrnice 92/43/EHS - Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin - Článek 4 odst. 1 - Přílohy II a III - Vymezení zvláštních oblastí ochrany (ZOO) - Sviňucha obecná“)

(2018/C 455/12)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: J. Norris-Usher a C. Hermes, zmocněnci)

Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: G. Brown, zmocněnkyně, ve spolupráci s R. Palmer a M. Armitage, barristers)

Výrok

1)

Spojené království Velké Británie a Severního Irska tím, že ve stanovené lhůtě nenavrhlo a nepředložilo v souladu s čl. 4 odst. 1, jakož i v souladu s přílohami II a III směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin seznam uvádějící dostatečné množství lokalit, v nichž se vyskytuje sviňucha obecná (Phocoena phocoena), a tím, že v této souvislosti nepřispělo v souladu s čl. 3 odst. 2 této směrnice k vytvoření sítě Natura 2000 v poměru, který odpovídá zastoupení stanovišť tohoto druhu na jeho území, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z těchto ustanovení.

2)

Spojenému království Velké Británie a Severního Irska se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 63, 27. 2. 2017.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/9


Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 18. října 2018 – Gul Ahmed Textile Mills Ltd v. Rada Evropské unie, Evropská komise

(Věc C-100/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Dumping - Nařízení (ES) č. 397/2004 - Dovoz bavlněného ložního prádla pocházejícího z Pákistánu - Trvající právní zájem na podání žaloby“)

(2018/C 455/13)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Gul Ahmed Textile Mills Ltd (zástupci: L. Ruessmann, avocat, J. Beck, Solicitor)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix, zmocněnec, ve spolupráci s R. Bierwagenem a C. Hippem, Rechtsanwälte), Evropská komise (zástupci: J.-F. Brakeland a N. Kuplewatzky, zmocněnci)

Výrok

1)

Kasační opravný prostředek se zčásti odmítá jako nepřípustný a zčásti zamítá jako neopodstatněný.

2)

Společnosti Gul Ahmed Textile Mills Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 168, 29.5.2017.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/9


Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. října 2018 – Internacional de Productos Metálicos, SA v. Evropská komise

(Věc C-145/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Dumping - Dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky nebo zasílaných z Malajsie - Porušení antidumpingové dohody uzavřené v rámci Světové obchodní organizace (WTO) - Zrušení konečného antidumpingového cla, které již bylo vybráno - Neretroaktivní účinek - Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU - Osobně dotčená osoba - Nařizovací akt, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření“)

(2018/C 455/14)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Internacional de Productos Metálicos, SA (zástupci: C. Cañizares Pacheco, E. Tejedor de la Fuente a A. Monreal Lasheras, abogados)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: J.-F. Brakeland, M. França a G. Luengo, zmocněnci)

Výrok

1)

Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)

Společnosti Internacional de Productos Metálicos SA se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 195, 19.6.2017.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/10


Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht München I – Německo) – Bastei Lübbe GmbH & Co. KG v. Michael Strotzer

(Věc C-149/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Autorské právo a práva s ním související - Směrnice 2001/29/ES - Dodržování práv duševního vlastnictví - Směrnice 2004/48/ES - Náhrada škody v případě sdílení souborů v rozporu s autorským právem - Internetové připojení, které je přístupné rodinným příslušníkům jeho majitele - Zproštění odpovědnosti majitele připojení, aniž je třeba upřesnit povahu používání připojení rodinným příslušníkem - Listina základních práv Evropské unie - Článek 7“)

(2018/C 455/15)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht München I

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Bastei Lübbe GmbH & Co. KG

Žalovaný: Michael Strotzer

Výrok

Článek 8 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, vykládaný ve spojení s čl. 3 odst. 1 této směrnice, a čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, o jakou se jedná v původním řízení, vykládané příslušným vnitrostátním soudem, podle níž majitele internetového připojení, jehož prostřednictvím byla sdílením souborů porušena autorská práva, nelze činit odpovědným, pokud uvede alespoň jednoho rodinného příslušníka, který měl možnost přístupu k tomuto připojení, aniž by tento majitel sdělil bližší podrobnosti o době, kdy tento rodinný příslušník uvedené připojení použil, a o povaze tohoto použití.


(1)  Úř. věst. C 213, 3.7.2017.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/10


Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 18. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supreme Court of the United Kingdom – Spojené království) – Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs v. Volkswagen Financial Services (UK) Ltd

(Věc C-153/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Články 168 a 173 - Odpočet daně zaplacené na vstupu - Leasingové operace týkající se vozidel - Zboží a služby použité jak pro zdanitelná plnění, tak i pro plnění osvobozená od daně - Vznik a rozsah nároku na odpočet daně - Odpočitatelný podíl“)

(2018/C 455/16)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Supreme Court of the United Kingdom

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs

Žalovaná: Volkswagen Financial Services (UK) Ltd

Výrok

Článek 168 a čl. 173 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že zaprvé i v případě, že jsou režijní náklady související s takovými leasingovými operacemi týkajícími se movitých věcí, jako jsou operace, o které jde ve věci v původním řízení, promítnuty nikoliv do částky splatné zákazníkem za poskytnutí dotyčné věci k dispozici, tj. zdanitelné části operace, ale do částky úroků splatných z části operace „poskytnutí finančních prostředků“, tj. části operace osvobozené od daně, musí být tyto režijní náklady přesto považovány pro účely daně z přidané hodnoty (DPH) za prvek tvořící cenu tohoto poskytnutí k dispozici, a že zadruhé členské státy nemohou použít metodu rozdělení, která nezohledňuje původní hodnotu dotyčné věci při jejím dodání, protože tato metoda nemůže zaručit rozdělení přesnější než rozdělení, které by vyplynulo z použití klíče založeného na obratu.


(1)  Úř. věst. C 178, 6.6.2017.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/11


Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supreme Court – Irsko) – Volkmar Klohn v. An Bord Pleanála

(Věc C-167/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Posuzování vlivů některých záměrů na životní prostředí - Právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí o vydání povolení - Požadavek, že řízení nesmí být nepřiměřeně nákladné - Pojem - Časová působnost - Přímý účinek - Dopad na vnitrostátní rozhodnutí o vyměření výše náhrady nákladů řízení, které se stalo konečným“)

(2018/C 455/17)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Supreme Court

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Volkmar Klohn

Odpůrkyně: An Bord Pleanála

za přítomnosti: Sligo County Council, Maloney and Matthews Animal Collections Ltd

Výrok

1)

Článek 10a pátý pododstavec směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003, musí být vykládán v tom smyslu, že požadavek v něm obsažený, podle něhož nesmí být určitá soudní řízení v oblasti životního prostředí nepřiměřeně nákladná, nemá přímý účinek. Pokud členský stát neprovedl tento článek do vnitrostátního právního řádu, musí nicméně jeho vnitrostátní soudy v co možná největším rozsahu vykládat vnitrostátní právo od okamžiku uplynutí lhůty stanovené pro provedení uvedeného článku takovým způsobem, aby jednotlivcům nebylo bráněno zahájit soudní řízení spadající do působnosti tohoto ustanovení nebo pokračovat v účasti na takovém řízení z důvodu finanční zátěže, která by z toho mohla vyplývat.

2)

Článek 10a pátý pododstavec směrnice 85/337, ve znění směrnice 2003/35, musí být vykládán v tom smyslu, že soudy členského státu mají povinnost konformního výkladu při rozhodování o uložení nákladů soudních řízení, která probíhala k okamžiku uplynutí lhůty k provedení požadavku, podle něhož nesmí být určitá soudní řízení v oblasti životního prostředí nepřiměřeně nákladná, zakotveného v tomto pátém pododstavci článku 10a, bez ohledu na datum, k němuž byly tyto náklady v průběhu dotyčného řízení vynaloženy.

3)

Článek 10a pátý pododstavec směrnice 85/337, ve znění směrnice 2003/35, musí být vykládán v tom smyslu, že v takovém sporu, jako je spor ve věci v původním řízení, má vnitrostátní soud, který má rozhodnout o výši nákladů řízení, povinnost konformního výkladu, pokud tomu nebrání překážka věci pravomocně rozsouzené, která je spojena s rozhodnutím o rozdělení nákladů řízení, jež se stalo konečným, což musí ověřit předkládající soud.


(1)  Úř. věst. C 178, 6.6.2017.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/12


Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Commissione tributaria di primo grado di Bolzano – Itálie) – Rotho Blaas Srl v. Agenzia delle Dogane e dei Monopoli

(Věc C-207/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společná obchodní politika - Konečné antidumpingové clo na některé výrobky pocházející z Čínské lidové republiky - Antidumpingové clo považované orgánem Světové obchodní organizace (WTO) pro řešení sporů za neslučitelné se Všeobecnou dohodou o clech a obchodu“)

(2018/C 455/18)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione tributaria di primo grado di Bolzano

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Rotho Blaas Srl

Žalovaná: Agenzia delle Dogane e dei Monopoli

Výrok

Přezkum první otázky neodhalil nic, čím by mohla být dotčena platnost nařízení Rady (ES) č. 91/2009 ze dne 26. ledna 2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, prováděcího nařízení Rady (EU) č. 924/2012 ze dne 4. října 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 91/2009 nebo prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/519 ze dne 26. března 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie, na základě přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009.


(1)  Úř. věst. C 277, 21.8.2017.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/13


Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supreme Court – Irsko) – Ryanair Ltd v. The Revenue Commissioners

(Věc C-249/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Pojem ‚osoba povinná k dani‘ - Holdingová společnost - Odpočet daně zaplacené na vstupu - Výdaje související s poskytováním poradenských služeb a učiněné za účelem nabytí akcií jiné společnosti - Úmysl nabývající společnosti poskytovat cílové společnosti služby v oblasti řízení - Neposkytování takových služeb - Nárok na odpočet DPH, kterou jsou zatížena poskytnutá plnění“)

(2018/C 455/19)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Supreme Court

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Ryanair Ltd

Žalovaná: The Revenue Commissioners

Výrok

Články 4 a 17 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládány v tom smyslu, že přiznávají takové společnosti, jako je společnost, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, která má v úmyslu nabýt veškeré akcie jiné společnosti s cílem provádět hospodářskou činnost spočívající v poskytování této společnosti služeb v oblasti řízení podléhajících dani z přidané hodnoty (DPH), nárok na plný odpočet DPH zaplacené na vstupu v souvislosti s výdaji týkajícími se poradenských služeb a učiněnými v rámci veřejné nabídky na převzetí, i když se ukázalo, že tato hospodářská činnost nebyla uskutečněna, pokud mají tyto výdaje výlučnou příčinu v zamýšlené hospodářské činnosti.


(1)  Úř. věst. C 221, 10.7.2017.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/13


Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 18. října 2018 – Evropská komise v. Rumunsko

(Věc C-301/17) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Akt o přistoupení 2005 - Povinnosti přistupujících států - Životní prostředí - Směrnice 1999/31/ES - Článek 14 písm. b) - Skládky odpadů - Uzavření skládek, které neobdržely povolení provozu skládky - Postup uzavření a následné péče o skládku“)

(2018/C 455/20)

Jednací jazyk: rumunština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Nicolae a E. Sanfrutos Cano, zmocněnci)

Žalované: Rumunsko (zástupci: R.-H. Radu, E. Gane, L. Liţu, O.-C. Ichim a M. Chicu, poté C.-R. Canţăr, E. Gane, L. Liţu, O.-C. Ichim a M. Chicu, zmocněnci)

Výrok

1)

Rumunsko tím, že v případě předmětných 68 skládek odpadu nepřijalo všechna nezbytná opatření, aby byl v souladu s čl. 7 písm. g) a článkem 13 směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů v nejkratším termínu ukončen provoz těch skládek, které neobdržely v souladu s článkem 8 této směrnice povolení k pokračování provozu, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 14 písm. b) směrnice 1999/31, ve spojení s článkem 13 této směrnice.

2)

Rumunsku se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 239, 24.7.2017.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/14


Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 17. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bayerischer Verwaltungsgerichtshof – Allemagne) – Günter Hartmann Tabakvertrieb GmbH & Co. KG v. Stadt Kempten

(Věc C-425/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků - Směrnice 2014/40/EU - Zákaz uvádět na trh tabák pro orální užití - Pojem ‚žvýkací tabák‘ a ‚tabák pro orální užití‘ - Pasta složená z jemně mletého tabáku (Thunder Chewing Tabacco) a porézní celulózové sáčkové porce plněné jemně nařezaným tabákem (Thunder Frosted Chewing Bags)“)

(2018/C 455/21)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bayerischer Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Günter Hartmann Tabakvertrieb GmbH & Co. KG

Žalovaný: Stadt Kempten

za přítomnosti: Landesanwaltschaft Bayern

Výrok

Článek 2 bod 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES, ve spojení s čl. 2 bodem 6 této směrnice, musí být vykládán v tom smyslu, že tabákové výrobky určené ke žvýkání ve smyslu těchto ustanovení tvoří jen tabákové výrobky, které mohou být řádně spotřebovány jen žvýkáním, což přísluší určit vnitrostátnímu soudu na základě všech relevantních objektivních vlastností dotčených výrobků, jako je složení, konzistence, forma prezentace a případně jejich skutečné využití ze strany spotřebitelů.


(1)  Úř. věst. C 347, 16.10.2017.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/15


Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 17. října 2018 – Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-503/17) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 95/60/ES - Daňové značení plynových olejů a petroleje - Doplňování pohonných hmot do soukromých rekreačních plavidel“)

(2018/C 455/22)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: F. Tomat a J. Tomkin, zmocněnci)

Žalovaný: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: S. Brandon, zmocněnec, ve spolupráci s M. Gray, barrister)

Výrok

1)

Tím, že Spojené království Velké Británie a Severního Irska dovolilo používání označených pohonných hmot pro soukromou rekreační plavbu, přestože se na tyto pohonné hmoty nevztahuje žádné osvobození od spotřební daně ani žádné její snížení, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají ze směrnice Rady 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových olejů a petroleje.

2)

Spojenému království Velké Británie a Severního Irska se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 347, 16.10.2017.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/15


Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 17. října 2018 – Evropská komise v. Irsko

(Věc C-504/17) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Zdanění energetických produktů a elektřiny - Směrnice 2003/96/ES - Články 4 a 7 - Uplatnění minimální úrovně zdanění předepsanou pro paliva - Směrnice 95/60/ES - Daňové značení plynových olejů a petroleje - Doplňování pohonných hmot do soukromých rekreačních plavidel“)

(2018/C 455/23)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: F. Tomat, J. Tomkin, zmocněnci)

Žalovaný: Irsko (zástupci: M. Browne, G. Hodge a J. Quaney a A. Joyce, zmocněnci, ve spolupráci s F. Callananem, SC a B. Dohertym, BL)

Výrok

1.

Tím, že Irsko En neuplatnilo na plynový olej používaný jako pohonná hmota pro hnací motory soukromých rekreačních plavidel minimální úrovně zdanění použitelné na pohonné hmoty předepsané směrnicí Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, a dovolilo používání označených pohonných hmot pro hnací motory soukromých rekreačních plavidel, přestože se na tyto pohonné hmoty nevztahuje žádné osvobození od spotřební daně ani žádné její snížení, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 4 a 7 směrnice 2003/96 a směrnice 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových olejů a petroleje.

2.

Irsku se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 347, 16.10.2017.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/16


Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 18. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – IBA Molecular Italy Srl v. Azienda ULSS n. 3 a další

(Věc C-606/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Veřejné zakázky na dodávky - Směrnice 2004/18/ES - Článek 1 odst. 2 písm. a) - Přidělení zakázky mimo zadávací řízení na veřejnou zakázku - Pojem ‚úplatné smlouvy‘ - Pojem ‚veřejnoprávní subjekt‘“)

(2018/C 455/24)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: IBA Molecular Italy Srl

Odpůrci: Azienda ULSS n. 3, Regione Veneto, Ministero della Salute a Ospedale dell’Angelo di Mestre

za přítomnosti: Istituto Sacro Cuore Don Calabria di Negrar a Azienda ULSS no 22

Výrok

1)

Článek 1 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „úplatné smlouvy“ zahrnuje rozhodnutí, kterým veřejný zadavatel poskytne přímo určitému hospodářskému subjektu, a tedy bez vyhlášení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, financování, které je v plném rozsahu určeno na výrobu výrobků, které má tento dodat bezplatně různým orgánům veřejné správy, které jsou osvobozeny od placení jakéhokoli protiplnění dodavateli, s výjimkou paušální náhrady dopravného ve výši 180 eur za dodávku.

2)

Článek 1 odst. 2 písm. a) a článek 2 směrnice 2004/18 musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, která tím, že na „akreditované“ soukromé nemocnice nahlíží jako na nemocnice veřejné, a to prostřednictvím jejich zařazení do veřejného systému organizace zdravotní péče upraveného smlouvami ad hoc odlišnými od běžných akreditačních vztahů s jinými soukromými subjekty, které se účastní systému poskytování zdravotnických služeb, vyjímá tyto nemocnice z vnitrostátní i unijní právní úpravy veřejných zakázek, a to i v případech, kdy jsou takové subjekty pověřeny tím, aby vyráběly a bezplatně dodávaly veřejným zdravotnickým zařízením specifické výrobky nutné pro poskytování zdravotní péče výměnou za veřejné prostředky určené na výrobu a dodávky těchto výrobků.


(1)  Úř. věst. C 22, 22.1.2018.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/17


Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 18. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vrhovno sodišče Republike Slovenije – Slovinsko) – E. G. v. Republika Slovenija

(Věc C-662/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný evropský azylový systém - Směrnice 2013/32/EU - Článek 46 odst. 2 - Opravný prostředek proti rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto přiznat postavení uprchlíka, ale byl přiznán status doplňkové ochrany - Přípustnost - Absence dostatečného zájmu, pokud přiznání statusu doplňkové ochrany členským státem poskytuje stejná práva a výhody jako ty, které poskytuje podle právních předpisů Unie a vnitrostátního práva postavení uprchlíka - Relevance individuální situace žadatele pro účely přezkumu totožnosti uvedených práv a výhod“)

(2018/C 455/25)

Jednací jazyk: slovinština

Předkládající soud

Vrhovno sodišče Republike Slovenije

Účastníci původního řízení

Žalobce: E. G.

Žalovaná: Republika Slovenija

Výrok

Článek 46 odst. 2 druhý pododstavec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany, musí být vykládán v tom smyslu, že status doplňkové ochrany přiznaný takovými právními předpisy členského státu, jako jsou předpisy dotčené ve věci v původním řízení, neposkytuje „stejná práva a výhody jako ty, které poskytuje podle právních předpisů Unie a vnitrostátního práva postavení uprchlíka“ ve smyslu tohoto ustanovení, takže soud tohoto členského státu nemůže odmítnout jako nepřípustný opravný prostředek podaný proti rozhodnutí o tom, že je žádost nedůvodná, pokud jde o postavení uprchlíka, které však přiznává status doplňkové ochrany, vzhledem k nedostatečnému zájmu ze strany žadatele pokračovat v řízení, pokud se prokáže, že tato práva a tyto výhody, které poskytují oba uvedené statusy mezinárodní ochrany, nejsou podle použitelných vnitrostátních právních předpisů skutečně totožné.

Takový opravný prostředek nemůže být odmítnut jako nepřípustný ani tehdy, když je s ohledem na konkrétní situaci žadatele konstatováno, že by přiznání postavení uprchlíka nemohlo žadateli poskytnout více práv a výhod než přiznání statusu doplňkové ochrany, jelikož se žadatel nedovolává nebo ještě nedovolává práv, která jsou přiznána na základě postavení uprchlíka, ale nejsou přiznána nebo jsou přiznána pouze v omezeném rozsahu na základě statusu doplňkové ochrany.


(1)  Úř. věst. C 32, 29.1.2018.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/18


Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. října 2018 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice, Family Division (England and Wales) – Spojené království] – UD v. XB

(Věc C-393/18 PPU) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Nařízení (ES) č. 2201/2003 - Článek 8 odst. 1 - Příslušnost ve věcech rodičovské zodpovědnosti - Pojem ‚obvyklé bydliště dítěte‘ - Požadavek na fyzickou přítomnost - Zadržení matky a dítěte v třetí zemi proti vůli matky - Porušení základních práv matky a dítěte“)

(2018/C 455/26)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice, Family Division (England and Wales)

Účastníci řízení

Žalobkyně: UD

Žalovaný: XB

Výrok

Článek 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 musí být vykládán v tom smyslu, že k tomu, aby mohlo být považováno za osobu, která má obvyklé bydliště v daném členském státě ve smyslu tohoto ustanovení, musí být dítě v tomto členském státě fyzicky přítomno. Takové okolnosti, jako jsou okolnosti dotčené ve věci v původním řízení, i za předpokladu, že by byly prokázány, a to jednak nátlak otce na matku, v důsledku kterého matka porodila jejich dítě ve třetím státě a od jeho narození tam s tímto dítětem bydlí, a jednak zásah do základních práv matky nebo dítěte, jsou v tomto ohledu irelevantní.


(1)  Úř. věst. C 276, 6.8.2018.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/18


Usnesení Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 27. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Milano – Itálie) – FR v. Ministero dell’interno – Commissione Territoriale per il riconoscimento della Protezione Internazionale presso la Prefettura U.T.G. di Milano

(Věc C-422/18 PPU) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Společná řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany - Směrnice 2013/32/EU - Článek 46 - Listina základních práv Evropské unie - Článek 18, článek 19 odstavec 2 a článek 47 - Právo na účinnou právní ochranu - Rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o mezinárodní ochranu - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví soudní řízení ve druhém stupni - Automatický odkladný účinek omezující se pouze na žalobu v prvním stupni“)

(2018/C 455/27)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Milano

Účastníci původního řízení

Žalobce: FR

Žalovaný: Ministero dell’interno – Commissione Territoriale per il riconoscimento della Protezione Internazionale presso la Prefettura U.T.G. di Milano

Za přítomnosti: Pubblico Ministero

Výrok

Unijní právo, a zejména ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany, vykládaná ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jaká je dotčená v původním řízení, která stanoví řízení o opravném prostředku proti rozsudku v prvním stupni, který potvrzuje rozhodnutí příslušného správního orgánu zamítající žádost o mezinárodní ochranu, aniž by mu přiznalo automatický odkladný účinek, ale která umožňuje soudu, který tento rozsudek přijal, aby na žádost dotčené osoby nařídil odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku poté, co posoudil opodstatněnost či neopodstatněnost důvodů předložených v kasačním opravném prostředku proti uvedenému rozsudku, a nikoliv existenci rizika vážné a nenapravitelné újmy způsobené tomuto žadateli z důvodu jeho vykonání.


(1)  Úř. věst. C 311, 3.9.2018.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/19


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Handelsgericht Wien (Rakousko) dne 7. září 2018 – Austrian Airlines AG v. MG, NF

(Věc C-566/18)

(2018/C 455/28)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Handelsgericht Wien

Účastníci původního řízení

Žalovaná: Austrian Airlines AG

Žalobci: MG, NF

Předběžné otázky

1)

Musí být články 5 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004 (1) vykládány v tom smyslu, že cestující mají podle tohoto nařízení nárok na více než jednu náhradu za tutéž rezervaci, pokud byl let, na který provozující letecky dopravce cestujícího přerezervoval, zrušen nebo zpožděn o více než tři hodiny, takže náhrada podle článku 7 tohoto nařízení není paušální, ale závisí na tom, kolikrát byla rezervace zrušena, nebo na rozsahu, v jakém byla zrušena, a tedy na zpoždění?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku: Jakým způsobem ji lze sladit se zásadou zakotvenou v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze de 19. listopadu 2009, Sturgeon a další (spojené věci C-402/07 a C-432/07) (2), podle níž musí být článek 5 uvedeného nařízení vykládán v tom smyslu, že pro účely náhrady se na cestující zpožděných letů pohlíží jako na cestující zrušených letů, když Soudní dvůr Evropské unie rozhodl v rozsudku ze dne 23. října 2012, Nelson a další (spojené věci C-581/10 a C-629/10) (3), že při výpočtu paušální náhrady se délka zpoždění nad tři hodiny nezohledňuje?


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. 2004, L 46, s. 1).

(2)  ECLI:EU:C:2009:716.

(3)  ECLI:EU:C:2012:657.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/20


Kasační opravný prostředek podaný dne 10. září 2018 HF proti rozsudku Tribunálu (prvního rozšířeného senátu) vydanému dne 29. června 2018 ve věci T-218/17, HF v. Parlament

(Věc C-570/18 P)

(2018/C 455/29)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: HF (zástupce: A. Tymen, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 29. června 2018 ve věci T-218/17,

A v důsledku toho,

vyhověl návrhovým žádáním navrhovatele uplatněným v prvním stupni, a v důsledku toho

zrušil rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 30. června 2016, kterým byla zamítnuta jeho žádost o pomoc,

uložil dalšímu účastníkovi řízení náhradu nemajetkové újmy posouzené aequo et bono ve výši 90 000 euro,

uložil dalšímu účastníkovi řízení náhradu řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Porušení práva na to být vyslechnut – Porušení čl. 41 odst. 1 písm. a) Listiny;

Porušení čl. 41 odst. 1 Listiny – Zkreslení argumentů navrhovatele – Porušení povinnosti uvést odůvodnění soudem prvního stupně;

Porušení čl. 31 odst. 1 Listiny – Porušení čl. 12a odst. 1 a 3 a článku 24 statutu.

Navrhovatel dále napadá rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým byl zamítnut jeho návrh na náhradu škody z důvodu, že sporné zrušení nebylo zrušeno.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/20


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Frankfurt am Main (Německo) dne 20. září 2018 – Verbraucherzentrale Berlin eV v. DB Vertrieb GmbH

(Věc C-583/18)

(2018/C 455/30)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Frankfurt am Main

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Verbraucherzentrale Berlin eV

Žalovaná: DB Vertrieb GmbH

Předběžné otázky

1)

Musí být čl. 2 bod 6 směrnice Evropského parlamentu a rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů (1) vykládán v tom smyslu, že zahrnuje také smlouvy, které podnikatele nezavazují přímo k poskytnutí služby, nýbrž jejichž prostřednictvím spotřebitel nabývá právo na slevu z budoucích objednaných služeb?

V případě kladné odpovědi na první otázku:

2)

Musí být výjimka z působnosti směrnice pro „smlouvy týkající se služeb v oblasti přepravy cestujících“, která je uvedena v čl. 3 odst. 3 písm. k) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, vykládána v tom smyslu, že se použije i na takové situace, v nichž spotřebitel jako protiplnění neobdrží přímo přepravní službu, nýbrž spíše nárok na slevu u přepravních smluv, které budou uzavřeny v budoucnu?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. 2011, L 304, s. 64).


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/21


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Centrale Raad van Beroep (Nizozemsko) dne 25. září 2018 – AFMB Ltd a další v. Raad van bestuur van de Sociale verzekeringsbank

(Věc C-610/18)

(2018/C 455/31)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Centrale Raad van Beroep

Účastníci původního řízení

Odvolatelky: AFMB Ltd a další

Odpůrce v odvolacím řízení: Raad van bestuur van de Sociale verzekeringsbank

Předběžné otázky

1)

A.

Musí být čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení (EHS) č. 1408/71 (1) vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, je třeba řidiče nákladních vozidel vykonávajícího závislou činnost v mezinárodní dopravě považovat za součást osádky vozidel:

a.

dopravce, který ho najal, kterému je po neomezenou dobu fakticky plně k dispozici, který vůči němu skutečně vykonává pravomoc udělovat mu pokyny a který ve skutečnosti musí nést mzdové náklady, nebo

b.

podniku, který s ním formálně uzavřel pracovní smlouvu a který mu na základě dohody uzavřené s dopravcem uvedeným pod písmenem a) vyplácel odměnu za vykonanou práci a odváděl z ní příspěvky na sociální zabezpečení v členském státě, ve kterém se nachází sídlo tohoto podniku, a nikoli v členském státě, v němž se nachází sídlo dopravce uvedeného pod písmenem a);

c.

jak podniku uvedeného pod písmenem a), tak podniku uvedeného pod písmenem b)?

B.

Musí být čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 883/2004 (2) vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, je třeba za zaměstnavatele řidiče nákladních vozidel vykonávajícího závislou činnost v mezinárodní dopravě považovat:

a.

dopravce, který dotyčného řidiče přijal, kterému je tento řidič po neomezenou dobu fakticky plně k dispozici, který skutečně vykonává pravomoc udělovat dotyčnému řidiči pokyny a který ve skutečnosti musí nést mzdové náklady, nebo,

b.

podnik, který s tímto řidičem nákladních vozidel formálně uzavřel pracovní smlouvu a který mu na základě dohody uzavřené s dopravcem uvedeným pod písmenem a) vyplácel odměnu za vykonanou práci a odváděl z ní příspěvky na sociální zabezpečení v členském státě, ve kterém se nachází sídlo tohoto podniku, a nikoli v členském státě, v němž se nachází sídlo dopravce uvedeného pod písmenem a); nebo

c.

jak podnik uvedený pod písmenem a), tak podnik uvedený pod písmenem b)?

2)

V případě, že se za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, za zaměstnavatele považuje podnik uvedený v otázce 1A písm. b) a v otázce 1B písm. b):

Vztahují se na věci v původních řízeních pro účely použití čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení (EHS) č. 1408/71 a čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 883/2004 analogicky, a to zcela nebo zčásti, zvláštní podmínky, za kterých se mohou výjimek ze zásady státu zaměstnání, které jsou uvedeny v čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení (EHS) č. 1408/71 a v článku 12 nařízení (ES) č. 883/2004, dovolávat zaměstnavatelé jako agentury práce a jiní zprostředkovatelé?

3)

V případě, že se za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, za zaměstnavatele považuje podnik uvedený v otázce 1A písm. b) a v otázce 1B písm. b) a odpověď na otázku 2 bude záporná:

Představují skutečnosti a okolnosti uvedené v této žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce skutkový stav, který je třeba posoudit jako zneužití práva Unie nebo zneužití práva ESVO? Pokud ano, jaký důsledek z toho plyne?


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, 5. 7. 1971, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30. 4. 2004, s. 1; Zvl. vyd. 05/05, s. 72).


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/22


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Primera Instancia n.o 3 bis de Albacete (Španělsko) dne 2. října 2018 – Dlužníci v. Globalcaja, S. A.

(Věc C-617/18)

(2018/C 455/32)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de Primera Instancia n.o 3 bis de Albacete

Účastníci původního řízení

Žalobce: Dlužníci

Žalovaná: Globalcaja, S. A.

Předběžné otázky

1)

Vylučuje účinek „nezávaznosti“ podle čl. 6 odst. 1 směrnice 93/13 (1) možnost, aby podnikatel a spotřebitel prostřednictvím soukromoprávní smlouvy zmírnili klauzuli, která nesplňuje požadavek na jasnou a srozumitelnou formulaci čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice, ať snížením částky požadované podle uvedené klauzule, nebo nahrazením klauzule jinou – pro spotřebitele méně nevýhodnou – klauzulí?

Byla by odpověď na uvedenou otázku jiná, pokud by zmírnění spadalo do rámce smlouvy uzavřené mezi spotřebitelem a podnikatelem, jejímž účelem je právě mimosoudně urovnat spor týkající se možného nedostatku transparentnosti klauzule, která nebyla individuálně sjednána, obsažené ve smlouvě mezi nimi uzavřené dříve?

2)

Má být čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13 vykládán v tom smyslu, že pojmy „hlavní předmět smlouvy“ a „přiměřenost ceny a odměny na straně jedné [a] služeb nebo zboží dodávaných výměnou na straně druhé“ zahrnují dvě klauzule obsažené ve smlouvě, která nebyla sjednána individuálně mezi podnikatelem a spotřebitelem, v nichž se jednak zmírňuje klauzule obsažená ve smlouvě mezi nimi uzavřené dříve, nahrazením jinou – pro spotřebitele méně nevýhodnou – klauzulí, a jednak se spotřebitel vzdává práva soudně či mimosoudně řešit případný nedostatek transparentnosti uvedené klauzule a účinků z toho plynoucích?

3)

Má být v případě kladné odpovědi na předchozí otázku článek 4 směrnice 93/13 vykládán v tom smyslu, že „povaha zboží nebo služeb, pro které byla smlouva uzavřena“ a „[odvolání] na dobu uzavření smlouvy s ohledem na všechny okolnosti, které provázely uzavření smlouvy“ mohou být zohledněny pouze při posouzení zneužívající povahy klauzule, která se nevztahuje na vymezení hlavního předmětu smlouvy? Nebo naopak, mají být tato kritéria zohledněna při posouzení klauzule, která odkazuje na hlavní předmět smlouvy, na kterou se odkazuje v čl. 4 odst. 2?

4)

Je v případě kladné odpovědi na otázku 2 slučitelná s čl. 4 odst. 2 směrnice — konkrétně s požadavky na jasnou a srozumitelnou formulaci —, vnitrostátní judikatura, která ohledně smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem, která nebyla individuálně sjednána a kterou se zmírňuje uplatňování klauzule obsažené ve smlouvě mezi nimi dříve uzavřené, nepovažuje za nezbytné, aby podnikatel informoval spotřebitele o možném nedostatku transparentnosti uvedené klauzule, neboť kritéria nedostatku transparentnosti vnitrostátní judikatura považuje za všeobecně známé?

5)

Má být v případě kladné odpovědi na otázku 2 vykládán čl. 4 odst. 2 směrnice v tom smyslu, že vzdání se – ze strany spotřebitele – nároku soudně či mimosoudně řešit možný nedostatek transparentnosti klauzule, která nebyla sjednána individuálně, splňuje požadavek „jasné a srozumitelné formulace“ pouze v případě, že podnikatel předem informoval spotřebitele o konkrétních právech, kterých se vzdává, a zejména o konkrétní částce, jejíhož vymáhání se tím vzdává?


(1)  Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. 1993, L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288).


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/23


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Administrativo e Fiscal de Coimbra (Portugalsko) dne 5. října 2018 – Nelson Antunes da Cunha, Lda v. Instituto de Financiamento da Agricultura e Pescas IP (IFAP)

(Věc C-627/18)

(2018/C 455/33)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Administrativo e Fiscal de Coimbra

Účastníci původního řízení

Odpůrkyně: Nelson Antunes da Cunha, Lda

Navrhovatel: Instituto de Financiamento da Agricultura e Pescas IP (IFAP)

Předběžné otázky

1)

Uplatňuje se promlčecí lhůta pro výkon povinnosti vrátit podpory, stanovená v čl. 17 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (1), výhradně ve vztazích mezi Evropskou unií a členským státem, který je příjemcem rozhodnutí o vrácení podpor, nebo se vztahuje také na vztahy mezi daným členským státem a odpůrkyní, která je příjemkyní podpory považované za neslučitelnou se společným trhem?

2)

V případě, že se uvedená lhůta vztahuje také na vztahy mezi členským státem, který je příjemcem rozhodnutí o vrácení podpor, a příjemci podpor považovaných za neslučitelné se společným trhem, je třeba mít za to, že se tato lhůta vztahuje pouze na proces přijetí rozhodnutí o vrácení, nebo také na jeho výkon?

3)

V případě, že se uvedená lhůta vztahuje také na vztahy mezi členským státem, který je příjemcem rozhodnutí o vrácení podpor, a příjemci podpor považovaných za neslučitelné se společným trhem, je třeba mít za to, že tato lhůta se přerušuje jakýmkoli úkonem Komise nebo dotčeného členského státu, který se týká protiprávní podpory, i když nebyl oznámen příjemci podpory, která má být vrácena?

4)

Brání čl. 16 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 2015/1589 ze dne 13. července 2015, jakož i zásady unijního práva, konkrétně zásada efektivity a zásada neslučitelnosti státních podpor s jednotným trhem, uplatňování promlčecí lhůty, jejíž trvání podle čl. 310 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku je kratší, než co stanoví článek 17 uvedeného nařízení, na splatné úroky z podpory, která má být vrácena?


(1)  Úř. věst. 2015, L 248, s. 9.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/24


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofijski gradski sad (Bulharsko) dne 8. října 2018 – EN, FM, GL v. Ryanair Designated Activity Company

(Věc C-629/18)

(2018/C 455/34)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Sofijski gradski sad

Účastníci původního řízení

Žalobci: EN, FM, GL

Žalovaná: Ryanair Designated Activity Company

Předběžná otázka

Je se článkem 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (1) slučitelné, že volba soudní příslušnosti pro žaloby podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (2), je založena na dohodě, která byla přijata před vznikem sporu?


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2012, L 351, s. 1).

(2)  Úř. věst. 2004, L 46, s. 1.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/25


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Okrazhen sad Vidin (Bulharsko) dne 17. října 2018 – Korporativna targovska banka AD v úpadku v. Elit Petrol AD

(Věc C-647/18)

(2018/C 455/35)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Okrazhen sad Vidin

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Korporativna targovska banka AD v úpadku

Žalovaná: Elit Petrol AD

Předběžné otázky

1)

i)

Musí být hodnota „právního státu“, požívající ochrany na základě článku 2 SEU, vykládána v tom smyslu, že vnitrostátní zákonodárce je při přijímání právních předpisů v členském státě povinen řídit se právními zásadami a kritérii, které charakterizují „právní stát“, které jsou formulovány a uvedeny v judikatuře Soudního dvora Evropské unie a ve sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě „Nový postup EU pro posílení právního státu“ ze dne 11. března 2014?

ii)

Musí být hodnota „právního státu“ zakotvená v článku 2 SEU a jeho základní zásady – zákonnost, právní jistota a nezávislý a účinný soudní přezkum, a to i s ohledem na dodržování základních práv a na rovnost před zákonem – vykládány v tom smyslu, že brání přijetí takového ustanovení vnitrostátního práva, jako je § 5 přechodných a závěrečných ustanovení Zakona za izmenenie i dopalnenie na Zakona za bankovata nesastojatelnost (zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o úpadku bank, dále jen „ZIDZBN“), které nepředvídatelným způsobem nově upravuje společenské vztahy, které souvisejí se zápisy zajištění, zřízených ve prospěch určitého subjektu soukromého práva, ve veřejných registrech? V daném případě ustanovení vnitrostátního práva se zpětnou účinností prohlašuje výmazy zajištění, zřízených ve prospěch KTB AD, která je v úpadku, zapsané ve veřejných registrech, za neplatné a vytváří právní nejistotu, jelikož stanoví, že KTB AD, která je v úpadku, může ze zákona vůči třetím osobám namítat zajištění považovaná za vymazaná, ačkoli závazky, k jejichž zajištění byla zřízena, byly splněny.

iii)

Soud potřebuje výklad ohledně otázky, zda se může bezprostředně opírat o článek 2 SEU a použít jej přímo, pokud zjistí, že způsob, jakým vnitrostátní ustanovení § 5 přechodných a závěrečných ustanovení ZIDZBN se zpětnou účinností nově upravuje právní důsledky zápisů zajištění, zřízených ve prospěch KTB AD, která je v úpadku, je v rozporu s hodnotou „právního státu“ a jeho výše uvedenými základními zásadami?

iv)

Jaká kritéria a podmínky musí vnitrostátní soud použít, když zkoumá, zda hodnota „právního státu“ ve smyslu článku 2 SEU připouští přijetí ustanovení vnitrostátního práva, jako je § 5 přechodných a závěrečných ustanovení ZIDZBN?

v)

Musí být čl. 67 odst. 1 SFEU, podle nějž Unie tvoří prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států, vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která vytváří nejistotu v soukromém a obchodním styku, nebo předjímá výsledek probíhajících soudních sporů?

2)

i)

Soud potřebuje objasnit, zda lze ustanovení čl. 7 odst. 2 písm. h) a článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ЕU) 2015/848 (1) ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení, která je třeba použít, ve spojení s článkem 2 SEU systematicky vykládat s ohledem na základní práva zakotvená v čl. 17 odst. 1, v článku 20 a v čl. 47 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie?

ii)

Pokud je třeba výše uvedená ustanovení unijního práva vykládat s ohledem na práva uvedená v Listině základních práv Evropské unie, je pak uplatňování těchto práv přípustné v insolvenčním řízení vedeném v členském státě a musí být ochrana zakotvená v těchto právech vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní normě, která nepředvídatelným způsobem a se zpětnou účinností nově upravuje společenské vztahy ve prospěch určitého insolvenčního věřitele, konkrétně uvedeného zákonodárcem?

iii)

Brání ustanovení čl. 7 odst. 2 písm. h) a článek 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ЕU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení, jsou-li vykládána s ohledem na práva uvedená v čl. 17 odst. 1, článku 20 a čl. 47 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, vnitrostátní právní normě, kterou jsou výmazy zajištění zřízených ve prospěch KTB AD zapsané ve veřejných registrech se zpětnou účinností prohlášeny za neplatné a zajištění, která byla ve prospěch KTB AD znovu „obnovena“, jsou prohlášena za ex lege účinná vůči třetím osobám, čímž jsou porušena práva ostatních věřitelů a změněno pořadí uspokojování pohledávek v insolvenčním řízení?

iv)

Lze čl. 7 odst. 2 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ЕU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení, ve spojení s právy uvedenými v čl. 17 odst. 1, článku 20 a čl. 47 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie vykládat v tom smyslu, že brání tomu, aby byly v insolvenčním řízení podmíněně zjištěny pohledávky věřitele, konkrétně uvedeného zákonodárcem, (KTB AD), jestliže pohledávky tohoto věřitele v době jejich přihlášení již zcela zanikly započtením a jestliže jsou vedeny soudní spory ohledně relativní neúčinnosti těchto započtení, které ještě nebyly ukončeny? Jestliže podmínka, za které věřitel přihlašuje své insolvenční pohledávky, spočívá v tom, že vnitrostátní soud prohlásí započtení, na jejichž základě tyto pohledávky zanikly, za neúčinná, připouští pak právo na spravedlivý proces uvedené v čl. 47 odst. 22 Listiny základních práv Evropské unie vnitrostátní ustanovení, které se zpětnou účinností mění podmínky účinnosti započtení, a tím předjímá výsledek probíhajících soudních sporů týkajících se relativní neúčinnosti započtení, popř. zjištění dané pohledávky v insolvenčním řízení?

v)

Soud potřebuje objasnit, zda se s ohledem na práva uvedená v čl. 17 odst. 1, článku 20 a čl. 47 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie může přímo opírat o ustanovení čl. 7 odst. 2 písm. h) a článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ЕU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení a zda je může použít přímo, pokud zjistí, že ustanovení vnitrostátního práva, která jsou základem podmíněného zjištění pohledávky KTB AD nebo vedou ke splnění podmínky, za které je tato pohledávka přihlášena, jsou v rozporu s ustanoveními unijního práva.

3)

Musí být článek 77 směrnice 2014/59/EU (2) vykládán v tom smyslu, že brání uplatňování vnitrostátního zákona, který se zpětnou účinností mění podmínky započtení vzájemných pohledávek a závazků s úvěrovou institucí, která se nachází v procesu ozdravení a řešení krize, a tím předjímá výsledek soudních sporů vedených ohledně relativní neúčinnosti započtení provedených vůči této úvěrové instituci?


(1)  Úř. věst. 2015, L 141, s. 19.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12. 6. 2014, s. 190).


Tribunál

17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/27


Žaloba podaná dne 8. října 2018 – ZF v. Komise

(Věc T-605/18)

(2018/C 455/36)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZF (zástupce: J.-N. Louis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 30. listopadu 2017, kterým se stanoví nároky žalobce na důchod se zpětnou účinností ke dni 6. března 2015 a rozhodnutí ze dne 31. ledna 2018 o vymáhání údajně bezdůvodně vyplacené částky;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z protiprávního zpětvzetí aktu, kterým byla svěřena subjektivní práva, jelikož nároky žalobce byly stanoveny při jeho nástupu do služebního poměru v ESVČ dne 1. října 2011 v souladu s čl. 15 odst. 1 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie. Žalobce se tedy domnívá, že buď bylo toto rozhodnutí přijato v souladu s právem, a tedy nemělo být vzato zpět, nebo bylo protiprávní a mělo být vzato zpět pouze v přiměřené lhůtě.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, jelikož rozhodnutí o přijetí žalobce do služebního poměru jako dočasného zaměstnance platové třídy AD12, stupně 8 (od 1. listopadu 2007) bylo legálním rozhodnutím a bylo v souladu se smlouvou uzavřenou mezi jejími stranami a nemohlo být legálně vzato zpět a nahrazeno rozhodnutím o použití opravného koeficientu, který vedl k podstatnému snížení odměny žalobce.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, kterého se dopustila Komise, když rozhodla, že žalobce vykonával funkce, které byly na úrovni vedoucího oddělení.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesplnění povinnosti odůvodnění, jelikož napadená rozhodnutí neobsahovala relevantní odůvodnění.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení článku 85 služebního řádu úředníků Evropské unie, jelikož žalobce nemohl být informován o případné protiprávnosti rozhodnutí, kterým se stanoví jeho nároky při jeho nástupu do služby u ESVČ.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/28


Žaloba podaná dne 9. října 2018 – ZR v. EUIPO

(Věc T-610/18)

(2018/C 455/37)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: ZR (zástupci: S. Rodrigues a A. Blot, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí výběrové komise ze dne 1. prosince 2017, podle kterého se žalobce nezařazuje na „rezervní seznam“, tj. do databáze úspěšných uchazečů výběrového řízení EUIPO/AD/01/17 – AD 6 – administrátoři v oblasti práva duševního vlastnictví;

případně v potřebném rozsahu zrušil rozhodnutí výběrové komise ze dne 7. března 2018, kterým se zamítá žádost žalobce o přezkum;

případně v potřebném rozsahu zrušil rozhodnutí výkonného ředitele EUIPO ze dne 27. června 2018, které bylo žalobci oznámeno dne 29. června 2018 a kterým se zamítá stížnost žalobce;

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článků 27 a 29 služebního řádu a čl. 1 písm. a) a c) přílohy III tohoto služebního řádu.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 30 služebního řádu a článku 3 přílohy III tohoto služebního řádu a článku 3 přílohy III oznámení o výběrovém řízení (obecná pravidla platná pro otevřená výběrová řízení“)

Žalobce se v tomto ohledu opírá o údajné nesrovnalosti při jmenování členů výběrové komise.

Žalobce dále poukazuje na nezveřejnění rozhodnutí o jmenování výběrové komise a jmen členů výběrové komise.

Žalobce poukazuje na nerovné zastoupení členů výboru zaměstnanců a orgánu oprávněného ke jmenování v rámci výběrové komise.

Žalobce rovněž poukazuje na nerovné zastoupení v této komisi z hlediska vyváženosti zastoupení žen a mužů.

Konečně, žalobce v souvislosti s tímto žalobním důvodem tvrdí, že byla porušena zásada stability a kontinuity výběrové komise.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, porušení povinnosti uvést odůvodnění a nedostatečné transparentnosti.

Žalobce tvrdí, že výběrová Komise nezohlednila určité skutečnosti, v souvislosti s čímž odkazuje na posouzení výběrové komise týkající odborných dovedností, jak byly uvedeny v oznámení o výběrovém řízení.

Žalobce tvrdí, že některé výsledky uvedené ve „znalostním pasu“ nebyly v souladu s oznámením o výběrovém řízení a stěžuje sin a nedostatečnou transparentnost v tomto ohledu.

Žalobce rovněž tvrdí, že „znalostní pas“ obsahuje protichůdná tvrzení.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/29


Žaloba podaná dne 9. října 2018 – Pharmaceutical Works Polpharma v. EMA

(Věc T-611/18)

(2018/C 455/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Pharmaceutical Works Polpharma S.A. (Starogard Gdański, Polsko) (zástupci: M. Martens, N. Carbonnelle, advokáti, a S. Faircliffe, Solicitor)

Žalovaná: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí EMA ze dne 30. července 2018, kterým nebyla potvrzena žádost žalobkyně o registraci přípravku Dimethyl Fumarate Polpharma, generické verze přípravku Tecfidera,

uložil EMA náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně jediný žalobní důvod.

Sporným rozhodnutím nebyla potvrzena žádost žalobkyně o registraci přípravku Dimethyl Fumarate Polpharma vzhledem k tomu, že referenční výrobek je údajně chráněn v rámci ochrany údajů.

Námitka protiprávnosti na základě článku 277 SFEU směřuje proti rozhodnutí, kterým byla udělena registrace referenčnímu léčivému přípravku, jelikož tím došlo ke zjevně nesprávnému posouzení odlišnosti výrobku od přípravku Fumaderm pro účely „souhrnné registrace“. V rámci jediného žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že námitka protiprávnosti je přípustná a opodstatněná, a proto odůvodnění obsažené ve sporném rozhodnutí, kterým nebyla potvrzena žádost žalobkyně o registraci, není právně přípustné podle článku 296 SFEU.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/30


Žaloba podaná dne 8. října 2018 – Diesel v. EUIPO – Sprinter megacentrosdel deporte (D)

(Věc T-615/18)

(2018/C 455/39)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Diesel SpA (Breganze, Itálie) (zástupkyně: A. Parassina, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Sprinter megacentros del deporte, SL (Elche, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie D – Přihláška č. 11 404 019

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. srpna 2018, ve věci R 2657/2017-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

napadené rozhodnutí zrušil;

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

Porušení pravidla 22 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 2868/95;

Porušení čl. 47 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001;

Porušení čl. 72 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/30


Žaloba podaná dne 15. října 2018 – ZI v. Komise

(Věc T-618/18)

(2018/C 455/40)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: ZI (zástupce: J.-N. Louis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

prohlásil, že rozhodnutí Komise, kterým se zamítá účast manžela žalobkyně ve společném systému zdravotního pojištění orgánů Evropské unie, se zrušuje;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobkyně předkládá jediný žalobní důvod vycházející z protiprávnosti článku 13 společného systému zdravotního pojištění úředníků Evropské unie, vzhledem k tomu, že podle jejího názoru tento článek porušuje článek 72 služebního řádu úředníků Evropské unie tím, že omezuje jeho oblast působnosti.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/31


Žaloba podaná dne 22. října 2018 – E.J. Papadopoulos v. EUIPO – Europastry (fripan VIENNOISERIE CAPRICE Pur Beurre)

(Věc T-628/18)

(2018/C 455/41)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Viomichania mpiskoton kai eidon diatrofis E.J. Papadopoulos S. A. (Moschato-Tavros, Řecko) (zástupci: C. Chrysanthis, P.–V. Chardalia a A. Vasilogamvrou, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Europastry, SA (Sant Cugat del Vallès, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie fripan VIENNOISERIE CAPRICE Pur Beurre – Přihláška č. 13 125 265

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. srpna 2018, ve věci R 493/2018-5

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

napadené rozhodnutí zrušil;

uložil EUIPO a Europastry, SA v případě jejího vedlejšího účastenství náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/32


Žaloba podaná dne 23. října 2018 – ZM a další v. Rada

(Věc T-632/18)

(2018/C 455/42)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: ZM, ZN a ZO (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí zasahující do právního postavení jednotlivých žalobců, a sice rozhodnutí OOJ nepřiznat jim náhradu výdajů na vzdělání za rok 2017/2018, přičemž tato rozhodnutí měla různou podobu podle okolnostní týkajících se každého z žalobců:

buď jako individuální rozhodnutí (konkrétně e-mail), v němž je výslovně uvedeno odmítnutí náhrady;

nebo jako údaj „processed“ v jejich systému Sysper, považovaný žalobcem za zamítavé rozhodnutí, neboť výplatní páska z následujícího měsíce (nejdříve z 10. dne měsíce, protože to je datum, kdy se předávají výplatní pásky) neobsahuje žádnou náhradu nebo obsahuje pouze náhradu cestovních výdajů;

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 3 odst. 1 přílohy VII služebního řádu úředníků Evropské unie a obecných prováděcích ustanovení týkajících se náhrad zdravotních výdajů, jelikož změna výkladu ze strany žalované představuje porušení nabytých práv, legitimního očekávání, právní jistoty a zásady řádné správy.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práv dítěte, práva na rodinný život a práva na vzdělání.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že nebylo provedeno skutečné poměření zájmů žalobců a že napadené rozhodnutí nerespektovalo zásadu proporcionality.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 455/32


Žaloba podaná dne 22. října 2018 – Rose Gesellschaft v. EUIPO – Iviton (TON JONES)

(Věc T-633/18)

(2018/C 455/43)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rose Gesellschaft mbH (Vídeň, Rakousko) (zástupce: R. Kornfeld, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Iviton s. r. o. (Prešov, Slovensko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „TON JONES“ – Přihláška č. 15 109 614

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. července 2018, ve věci R 2136/2017-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

napadené rozhodnutí zrušil;

uložil Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví, aby pokračoval v námitkovém řízení a aby přitom upustil od důvodu, který použil pro zamítnutí;

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení;

přihlašovatelce v žádném případě neuložil náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení článku 15 nařízení Rady (ES) č. 207/2009.