PŘÍLOHA

---

(1)  Dokument 11811/07 – KOM(2007) 391 v konečném znění ze dne 12.7.2007.

(2)  Dokument 5597/11 – KOM(2011) 12 v konečném znění ze dne 21.1.2011.

Jediný článek

Jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 pro název „Странджански манов мед“ (Strandzhanski manov med)/„Maнов мед от Странджа“ (Manov med ot Strandzha) (CHOP) jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.

V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1151/2012 se zveřejněním tohoto rozhodnutí uděluje právo podat proti zápisu názvu uvedeného v prvním pododstavci tohoto článku námitku ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„СТРАНДЖАНСКИ МАНОВ МЕД“ (STRANDZHANSKI MANOV MED)/„MAНОВ МЕД ОТ СТРАНДЖА“ (MANOV MED OT STRANDZHA)

EU č.: PDO-BG-02306 – 12.4.2017

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Název (názvy)

„Странджански манов мед“ (Strandzhanski manov med)/„Maнов мед от Странджа“ (Manov med ot Strandzha)

2.   Členský stát nebo třetí země

Bulharsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.    Druh produktu

Třída 1.4. Ostatní produkty živočišného původu (vejce, med, různé mléčné výrobky kromě másla atd.)

3.2.    Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Strandzhanski manov med“ je med produkovaný medonosnými včelami z výměšků živých částí rostlin a výměšků hmyzu sajícího na rostlinách. Včely tyto výměšky sbírají, přetvářejí mísením se svými vlastními specifickými látkami, ukládají a nechávají dehydratovat, uležet a zrát v medových plástvích v zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4. Produkt „Strandzhanski manov med“ se vyrábí z medovice vylučované určitými druhy hmyzu a šťávy z žaludů, které včely sbírají.

Organoleptické vlastnosti:

Vnější vzhled: neprůhledný, lehce opalizující, beze stop včelího plodu či mechanické vlákniny a bez známek fermentace.

Barva: hnědá nebo tmavě hnědá až černá se zelenavým nádechem. Po krystalizaci se může přeměnit na světle hnědou nebo šedou.

Konzistence: hustá, tekutá, zčásti zkrystalizovaná nebo zkrystalizovaná hmota.

Chuť: sladká s mírně nakyslými či nahořklými tóny.

Vůně: pečené ovoce a karamel.

Požadavky na složení medu:

Fyzikálně-chemické vlastnosti:

obsah fruktózy a glukózy	nejméně 45 g/100 g
obsah sacharózy	nejvýše 5 g/100 g
obsah vody	nejvýše 19 %
obsah ve vodě nerozpustných látek	nejvýše 0,1 g/100 g
elektrická vodivost	musí být větší než 0,95 mS/cm
obsah volných kyselin	nejvýše 50 miliekvivalentů kyseliny na 1 000 g
aktivita diastázy	vyšší než 12 stupňů Schadeho po sběru
obsah hydroxymethylfurfuralu (HMF)	nejvýše 10 mg/kg po sběru medu

„Strandzhanski manov med“ se liší od nektarového medu zejména vyšší elektrickou vodivostí, kterou způsobuje vyšší obsah stopových prvků v medu: draslík (1 568–1 676 mg/kg), hořčík (149–169 mg/kg), lithium (0,11–0,33 mg/kg) a mangan (34–51 mg/kg) a antioxidanty: obsah fenolů (56–165 mg/kg). Pro tento med jsou příznačné vysoké úrovně melecitózy (4–11 %) a erlózy. Dalším charakteristickým znakem je přítomnost kvercitolu a kestózy. Typickým rysem produktu „Strandzhanski manov med“ je dále obsah medovicových prvků (HDE), tj. výtrusů hub, konidií, houbových vláken (hyf) atd., které jsou výsledkem zvláštního postupu produkce a medobraní.

Pylové vlastnosti:

„Strandzhanski manov med“ je medovicový med s obsahem pylu různého botanického původu. K rozmanitosti rostlinných druhů v Strandži patří: jetel plazivý (Trifolium), vikev (Vicia), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), lípa (Tilia), hadinec (Echium, čeleď Boraginaceae – brutnákovité), ostružiník (Rubus), heřmánek (Matricaria, čeleď Asteraceae – hvězdnicovité), mrkev (Daucus, čeleď Umbelliferae – miříkovité), mochna (Potentilla, čeleď Rosaceae – růžovité), trnovec (Paliurus), bílojetel (Dorycnium, čeleď Fabaceae – bobovité), druhy čeledi Brassicaceae – brukvovité, plamének plotní (Clematis vitalba), cist šalvějolistý a cist šedavý (Cistus), jitrocel (Plantago) a druhy čeledi Chenopodiaceae – merlíkovité.

Na pylové vlastnosti produktu „Strandzhanski manov med“ mají vliv rostliny typické pro strandžskou oblast, které se jinde v Bulharsku nevyskytují. Jsou jimi: Ophrys reinholdii, Verbascum bugulifolium, Teucrium lamiifolium, Cistus laurifolius (cist vavřínolistý), Hypericum androsaemum (třezalka bobulovitá), Stachys thracica a Epimedium pubigerum. Vlastnosti medu rovněž ovlivňují třetihorní relikty – druhy, které byly v strandžské oblasti rozšířeny ve třetihorách – například Cicer montbretii, Erica arborea (vřesovec stromovitý), Mespilus germanica (mišpule obecná), Calluna vulgaris (vřes obecný), Cistus salviifolius (cist šalvějolistý), Hypericum calycinum (třezalka kalíškatá) a další.

V Evropě se sedm z těchto druhů vyskytuje pouze v strandžské oblasti a na Kavkaze: Ilex colchica, Daphne pontica (lýkovec černomořský), Vaccinium arctostaphylos, Rhododendron ponticum, Quercus hartwissiana (druh strandžského dubu), Veronica turrilliana a Quercus polycarpa (dub mnohoplodý).

3.3.    Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

V období sběru medu je zakázáno krmení včel. Včely lze dokrmovat na jaře a po získání medu před zimou v množství nezbytném pro vytvoření zásob a zajištění přežití včelstva během zimy. Včelstva lze dokrmovat cukrem, cukrovým těstem a cukrovým sirupem. Dále je možno včely dokrmovat i jejich vlastním medem. Výrobci musí zajistit, aby se zimní zásoby nedostaly do přebytečného medu určeného k prodeji jako „Strandzhanski manov med“.

3.4.    Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

„Strandzhanski manov med“ se získává ve včelínech (zejména stacionárních) umístěných v dubových lesích pohoří Strandža, které se musejí nacházet ve vymezené zeměpisné oblasti. „Strandzhanski manov med“ se získává v červnu, červenci a srpnu. Úly musejí ležet ve vymezené zeměpisné oblasti po celý rok.

„Strandzhanski manov med“ se vyrábí takto:

1)	přenesení rámků se zavíčkovaným medem do místa vytáčení;

2)	odvíčkování a vytáčení (odstředění) medových pláství;

3)	filtrování a lití do nádob určených pro skladování;

4)	přenesení nádob s hotovým medem do prostor určených ke skladování.

Všechny fáze produkce musí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti, aby byla zajištěna kvalita produktu a jeho plná sledovatelnost.

3.5.    Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Aby byla zajištěna kvalita a plná sledovatelnost produktu, je med balen v zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4, přičemž hmotnost balení nesmí překročit 1 500 g.

S cílem zajistit kvalitu produktu „Strandzhanski manov med“ a zejména zachovat jeho organoleptické a fyzikálně-chemické vlastnosti by jeho balení a označování mělo probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti, protože během přepravy produktu na jiné místo mimo danou oblast by v důsledku vyšších teplot mohlo dojít ke změně jeho kvality. Veškeré zpracování by mělo probíhat v zemědělské oblasti, aby se zabránilo smíchání produktu s jinými druhy medu, na něž se toto chráněné označení původu nevztahuje, a aby nedošlo k absorpci cizích pachů. „Strandzhanski manov med“ se nesmí přepravovat mimo vymezenou zeměpisnou oblast za účelem balení, protože se jedná o hygroskopický produkt a je velmi důležité jej chránit před vlhkostí, neboť ta negativně ovlivňuje jeho organoleptické a fyzikálně-chemické vlastnosti.

Prodej nebaleného produktu „Strandzhanski manov med“ je zakázán.

3.6.    Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

„Strandzhanski manov med“ se vyrábí v těchto obcích: Sozopol, Primorsko, Carevo, Malko Trnovo a Sredec.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1.    Specifičnost zeměpisné oblasti

Zeměpisnou oblast tvoří pohoří Strandža. Vyznačuje se vlhkým kontinentálním nebo oceánským podnebím. Pro tuto oblast je typické mírné klima, na jaře a v létě časté mlhy, které občas přetrvávají do dopoledních hodin, mírné teploty a vysoká vlhkost vzduchu. Tyto podmínky usnadňují rozpouštění vylučovaných látek, které hmyz sbírá na povrchu listů. Díky řídkým mlhám kapky šťávy nestékají z listů na zem, jako se tomu děje při husté mlze, kdy se kapky zvětší natolik, že z listu spadnou. Kombinace klimatických faktorů, vlhkost od moře v blízkosti hor, ale bez silných dešťů a poměrně teplé klima bez extrémních teplot spolu s blízkostí moře a dubových lesů, poskytuje výborné podmínky pro hmyz, který vylučuje medovici – mšice (Lachnus roboris – medovnice dubová, L. pallipes, Monelliopsis caryae, Tuberculatus (Tuberculloides) querceus a T. annulatus), nosatce dubového (Curculio Glandium) a obaleče ořechového (Cydia Splendana).

Specifická zeměpisná poloha horského masivu v blízkosti tří hlavních vodních zdrojů – Černého, Egejského a Marmarského moře – spolu s klimatickými faktory, které se od ní odvíjejí a jimiž jsou poměrně vysoká vlhkost vzduchu a mírné teploty, jakož i jeho paleontologická minulost (nepřítomnost ledu v období čtvrtohor) vytvářejí podmínky, v nichž lze nalézt rostlinné prvky v kombinacích, které jsou pro tento světadíl jedinečné. Pohyb vlhkého vzduchu proudícího od moře do vnitrozemí strandžské oblasti je usnadněn zaoblenými hřebeny hor, hlubokými údolími řek a soutěskami. V této oblasti se do dnešních dnů zachovala flóra, která byla v Evropě rozšířena před několika miliony let v období třetihor.

Vegetace strandžské oblasti se liší od složení evropského vegetace a velmi se podobá černomořské (pontské) flóře na Kavkaze a v Malé Asii s mnoha třetihorními relikty a endemickými druhy, které lze odhalit analýzou pylového spektra. Strandžská oblast se skládá z mnoha chráněných území, přírodních rezervací a přírodních stanovišť, a proto se jedná o prostředí příznivé pro včely a včelařství. Strandža je považována za jednu z pěti prioritních oblastí pro ochranu životního prostředí v EU a je součástí celoevropské ekologické sítě Natura 2000. V oblasti převažují doubravy a bučiny s největším podílem dubových lesů tvořených dubem zimním (Quercus petraea – 47,8 %) a dubem balkánským (Quercus frainetto – 41,8 %), které poskytují potravu mšicím a nosatcům produkujícím medovici.

Neúrodné půdy (hnědé lesní půdy, kambizemě, a podzolové půdy) a absence průmyslové činnosti jsou důvodem omezeného pěstování zemědělských plodin, jejichž kvetení by mohlo mít negativní dopad na kvalitu medu.

5.2.    Lidské faktory

V strandžské oblasti bylo včelařství odjakživa běžnou činností. Jedná o odvěký způsob obživy, jak dosvědčují slaměné úly a kláty a brtě (špalkové úly), které se datují od konce 19. století a používají se dodnes. Včelaři provádějí při výrobě medu tyto kroky zajišťující zejména to, aby se produkoval pouze medovicový med:

Fáze 1

Včely sbírají medovici zejména v opadavých dubových lesích a zpracovávají ji na zralý med „Strandzhanski manov med“. Během hlavního období snůšky se nad plodiště umisťují medníky a/nebo nástavky, aby bylo možno oddělit přebytečný med.

Fáze 2

Když je med v plástvích dostatečně zralý, vyjme se plást z úlu a přenese se na místo, kde dochází k odstřeďování.

Po odstředění se med filtruje, homogenizuje a čeří ve stáčecích nádobách nejméně 24 hodin.

Fáze 3

Med se uchovává v nádobách určených ke skladování potravin. Stáčení, balení a označování se provádí v čistých a vhodných prostorách. Zkrystalizovaný med se zkapalňuje zahříváním při teplotě nejvýše 42 °C, což je teplota, na kterou se med v úlu ohřívá během medobraní. Při této teplotě se zachovává aktivita diastázy.

5.3.    Specifičnost produktu

Jedinečnost produktu „Strandzhanski manov med“ spočívá zejména v jeho fyzikálních, chemických, pylových a organoleptických vlastnostech.

Specifickou vlastností produktu „Strandzhanski manov med“ je zejména jeho vysoká elektrická vodivost v porovnání s jinými medovicovými medy – vodivost musí být vyšší než 0,95 mS/cm.

Med se vyznačuje vysokou aktivitou diastázy (díky složení bohatému na enzymy v důsledku sekundárního zpracování mšicemi a nosatci) a nízkým obsahem hydroxymethylfurfuralu (HMF).

Produkt vděčí za tyto vlastnosti rozsáhlým doubravám (pokrývajícím 70 % oblasti). Ty spolu s mírnými teplotami a vysokou vlhkostí vzduchu vytvářejí vhodné podmínky pro velkou plochu listů, které představují příznivé prostředí pro mšice a nosatce. Včely sbírají právě jejich výměšky a sekrety živých částí rostlin, které pak přetvářejí do výsledného medu.

Pylové spektrum produktu „Strandzhanski manov med“ včetně pylu z rostlin, které se vyskytují pouze v strandžské oblasti (viz bod 3.2), odlišuje tento med od medu vyráběného jinde, což je samo o sobě přímým důsledkem souvislosti mezi produktem „Strandzhanski manov med“ a pohořím Strandža. Na základě studií pylového spektra bylo možno určit jako charakteristické zeměpisné znaky endemické druhy a třetihorní relikty, které svým výskytem nebo četností výskytu v pylovém spektru vymezují zeměpisné hranice strandžské oblasti.

Je obzvláště důležité, aby byly včelíny umístěny ve vymezené zeměpisné oblasti po celý rok, tj. byly stacionární.

„Strandzhanski manov med“ má ve srovnání s nektarovým medem výrazně tmavší barvu, specifickou vůni a lehce nakyslou a nahořklou chuť.

5.4.    Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

„Strandzhanski manov med“ je produkt úzce spjatý s oblastí, z které pochází, což je výsledkem bioekologické vzájemné závislosti a rovnováhy mezi populacemi mšic a nosatců produkujícími medovici, výskytu rozsáhlých dubovo-bukových lesů a typického mírného podnebí. Místní lesní vegetace poskytuje producentům medovice potravu a specifické mírné klima strandžské oblasti (dostatečná vlhkost vzduchu, mírné teploty, mlhy na jaře a v létě) vytváří příznivé podmínky pro vylučování medovice a její sběr včelami. V strandžské oblasti je v červnu, červenci a srpnu hlavním zdrojem pastvy pro včely medovice na dubech. V době, kdy včely sbírají medovici, ve strandžské oblasti nekvetou žádné jiné silně nektarodárné druhy, např. skupiny akácií nebo lip, které by způsobily smíchání medovicového medu s medem nektarovým. Složení medovice, která představuje potravu pro včely, přispívá k vyššímu obsahu stopových prvků a antioxidantů v tomto medu v porovnání s medem nektarovým. Intenzitu zbarvení a mírně nakyslou a nahořklou chuť ovlivňuje mikroflóra medovice a doba jejího sběru.

Vzhledem k tomu, že je strandžská přírodní oblast chráněná, je vyloučeno intenzivní zemědělství, což přispívá k čistotě produktu. Fytogeografie strandžské oblasti je v Evropě jedinečná. Pylové spektrum medu „Strandzhanski manov med“ se vyznačuje pylem rostlin, které jsou pro tuto oblast typické nebo se vyskytují pouze v této oblasti. Černomořské (pontské) endemické druhy, které se vyskytují pouze na jižním pobřeží Černého moře mezi Strandžou, Pontskými horami a Kavkazem, zahrnují pěnišník druhu Rhododendron ponticum, lýkovec černomořský (Daphne pontica) a cesmínu druhu Ilex colchica, které přispívají k pylovým vlastnostem medu „Strandzhanski manov med“. Tato jedinečná vegetace také ovlivňuje organoleptické vlastnosti a aroma medu a zdůrazňuje přirozenou souvislost mezi prostředím a produktem.

Odkaz na zveřejnění specifikace produktu

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

http://www.mzh.government.bg/bg/politiki-i-programi/politiki-i-strategii/politiki-po-agrohranitelnata-veriga/zashiteni-naimenovaniya/zayavlenie-za-znp-strandzhanski-manov-medmanov-med-ot-strandzha/

Jediný článek

Jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 pro název „Paška sol“ (CHOP) jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.

V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1151/2012 se zveřejněním tohoto rozhodnutí uděluje právo podat proti zápisu názvu uvedeného v prvním pododstavci tohoto článku námitku ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„PAŠKA SOL“

EU č.: PDO-HR-02178 – 15.9.2016

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Název (názvy)

„Paška sol“

2.   Členský stát nebo třetí země

Chorvatsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.8 Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Ochrana názvu „Paška sol“ se vztahuje na dva produkty: jemnou mořskou sůl a tzv. solný květ nebo také květ soli (francouzsky fleur de sel).

Jemná mořská sůl „Paška sol“ je nerozemletá mořská sůl získaná z mořské vody Pažského zálivu, která nepřetržitě natéká do systému odpařovacích nádrží a v salinách ostrova Pagu postupně krystalizuje. Má podobu malých, pravidelných krystalů ve tvaru kostky, které mají bílou barvu a obsahují minerály a stopové prvky. Většina krystalů má velikost až 1 mm, takže více než 98 % všech krystalů lze prosít sítem o velikosti ok 1,3 mm. Má koncentrovanou slanou chuť bez hořkých tónů.

Složení:

Podíl chloridu sodného v celkové sušině (%)	> 98,0
Obsah vody (%)	< 0,40
Hořčík (%)	0,02 –0,20
Vápník (%)	0,01 –0,10
Draslík (%)	> 0,02
Arsen (mg/kg)	< 0,25
Kadmium (mg/kg)	< 0,25
Olovo (mg/kg)	< 0,20
Rtuť (mg/kg)	< 0,10
Zrnitost	Zbytek na sítu s oky o průměru 1,3 mm je méně než 2 %.

Solný květ „Paška sol“ je produktem počáteční fáze výroby jemné mořské soli, vzniká tedy během produkce koncentrované mořské vody. Má mírně nasládlou chuť a křupavou a velmi křehkou konzistenci. Je bílý až světle žlutý z důvodu vysoké koncentrace minerálů. Má charakteristickou chuť, je méně slaný než kuchyňská sůl a obsahuje více přírodních minerálů (hořčík, vápník, draslík, jod). Solný květ „Paška sol“ má hrubší zrna než jemná mořská sůl „Paška sol“. Jeho krystaly mají tvar mušlí a lze je snadno rozdrolit mezi prsty.

Složení:

Podíl chloridu sodného v celkové sušině (%)	> 97,0
Obsah vody (%)	< 2,00
Hořčík (%)	> 0,07
Vápník (%)	0,02 –0,20
Draslík (%)	> 0,05
Arsen (mg/kg)	< 0,25
Kadmium (mg/kg)	< 0,25
Olovo (mg/kg)	< 0,30
Rtuť (mg/kg)	< 0,10

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny kroky výroby produktu „Paška sol“ od použití nádrže po zpracování soli (produkce nasycené mořské vody, krystalizace, sušení a prosévání) musejí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

„Paška sol“ se vyrábí v salinách ostrova Pagu v Pažském zálivu, který je ze všech stran obklopen pevnou zemí ostrova. Pažský záliv je spojen s vodami Velebitského průlivu Pažskou úžinou. Pažské saliny se nachází 3 km od města Pag a leží uvnitř správních hranic okresu Zadar.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Specifičnost zeměpisné oblasti

Specifické vlastnosti produktu „Paška sol“ souvisejí s klimatickými podmínkami vymezené zeměpisné oblasti a se skutečností, že saliny ostrova Pagu leží v izolované lokalitě daleko od těžkého průmyslu a zemědělské činnosti.

Celá oblast ostrova Pagu je zvláštní především proto, že se jedná o ostrov a saliny se nacházejí v obzvláště specifickém prostředí Pažského zálivu, který je ze všech stran obklopen pevnou zemí ostrova. Kromě toho je přeprava soli vyrobené na ostrově poměrně snadná, protože ostrov Pag spojuje s pevninou most.

Ve vymezené zeměpisné oblasti převládá mírné středomořské podnebí s nízkými srážkami a více než 2 500 hodinami slunečního svitu za rok. Mírné středomořské podnebí se vyznačuje suchými, horkými léty a mírnými, vlhkými zimami.

Ideální zeměpisná poloha ostrova Pag a jeho salin v blízkosti Velebitského pohoří je podmíněna neustálou a rychlou výměnou vzduchu v důsledku přirozeného proudění větru mistrál (severozápadní vítr, který vane ve dne) a burin (severovýchodní vítr, který vane k večeru a v noci). Mistrál je chladný vítr doprovázený stabilním počasím, který zmírňuje parná letní horka, zatímco burin je slabý noční vítr vanoucí z pevniny na moře.

Celou rozlehlou oblast, v níž se pažské saliny nacházejí, a dno velkého mělkého Pažského zálivu, který saliny obklopuje, pokrývá silná nepropustná půda, která je pro výrobu produktu „Paška sol“ obzvláště příznivá.

K jedinečnosti produktu „Paška sol“ přispívají také lidské faktory. Výrobci soli (místními nazýváni „vodari“) si zvláštní techniky a know-how, jak se udržují solné nádrže a získává solanka, předávají z generace na generaci. Díky mnohaletým zkušenostem „vodari“ ví, jak určit nejlepší okamžik pro sklizeň solného květu, aniž by narušili rovnováhu na hladině nasycené mořské vody nebo solanky, a dávají pozor, aby nevznikaly vlny, které by zkrystalizovanou krustu na hladině nádrže nebo krystaly solného květu porušily. Zabrání tak tomu, aby se solný květ potopil na dno a zůstal nevyužit.

Specifičnost produktu

Jemná mořská sůl „Paška sol“ krystalizuje za řízených podmínek ve vakuových odparkách a neprochází procesem mletí. Její specifické vlastnosti vyplývají spíše z výrobní metody, díky které si sůl uchovává všechny minerály a stopové prvky přítomné ve vysoce kvalitní mořské vodě. Jemná mořská sůl „Paška sol“ je zcela bílá. Její krystaly mají pravidelný tvar kostky a zrna velikost 1,3 mm. Neprochází procesem mletí na rozdíl od mořské soli získávané tradičním způsobem (krystalizací v nádržích), která musí být rozemleta, nemá rovnoměrná zrna, obsahuje různé nečistoty a má nažloutlou barvu.

Solný květ „Paška sol“ je tvořen velmi malými krystaly, které mají přirozeně bílou až světle žlutou barvu díky přirozené krystalizaci na hladině moře v solných nádržích za ideálních podmínek (velmi slunečné a teplé počasí bez větru a srážek). Sklízí se pouze tenká vrchní vrstva vločkovitých krystalů nebo se sbírá tradičním ručním nářadím – síťkou, kterou tvoří dřevěná rukojeť připevněná k rámu lopaty pokrytému nerezavějícím kovovým pletivem s velmi malými oky. Solný květ se sklízí pouze v průběhu několika hodin brzy ráno a pozdě večer. Následně se suší na slunci. Solný květ „Paška sol“ je ve srovnání s jemnou mořskou solí velmi křehký. Lze jej snadno rozdrolit mezi prsty a má hrubší zrna. Obsahuje vyšší množství přírodního jodu, vápníku, hořčíku a draslíku.

Ve srovnání s jinými mořskými solemi, které byly podrobeny výzkumu, je podíl těžkých kovů v produktu „Paška sol“ stokrát nižší, než jsou povolené limity, zatímco podíl minerálů je vyšší než u jiných solí vyráběných ve vakuových odparkách (vědecká studie, Centrum pro mořský výzkum Institutu Ruđera Boškoviće, 2011, „Kvalita moře v Pažském zálivu“).

První písemné záznamy o výrobě produktu „Paška sol“ sahají daleko do minulosti. Autoři Koludrović a Franić uvádí, že produkt „Paška sol“ byl zmíněn již v 9. století: „Se solí jako základní potravinou pro lidi i hospodářská zvířata se začalo obchodovat velmi brzy. Detaily o nákupu a prodeji produktu ‚Paška sol‘ jsou zaznamenány v nejstarších notářských listinách.“ (Koludrović, A., Franić., M. Sol i morske solane [Sůl a mořské saliny], Záhřeb, 1954). Usmiani, autor knihy „Pažská salina – produkce a obchod od roku 1797 do roku 1813“, napsal: „Benátky odjakživa konzumovaly sůl ‚Paška sol‘, protože byla bílá a čistá, a byl jí přisuzován velký význam v celkovém obchodním a finančním potenciálu regionu, zejména pak samotného ostrova Pag“ (Usmiani, A. Paška solana – proizvodnja i trgovina od 1797. do 1813. godine, 1984). Název „Paška sol“ se vždy používal, o čemž svědčí řada historických dokumentů, a dodnes se používá v obchodním i každodenním jazyce (Račun solane Pag).

Příčinná souvislost mezi produktem a zeměpisnou oblastí

Prvky vytvářející mikroklima zeměpisné oblasti ostrova Pag, příznivé umístění salin, zvláštní metoda produkce jemné mořské soli a solného květu a mnohasetletá tradice produkce soli ovlivňují specifickou jakost konečného produktu „Paška sol“.

Solné pánve nebo nádrže se nacházejí v přirozeně mělkém zálivu ostrova Pag, kde jsou slabé proudy. Dno zálivu pokrývá nepropustná půda a v jarních a letních měsících v této oblasti trvale vanou větry (mistrál a burin), díky čemuž jsou tu příznivé podmínky pro rychlé odpařování mořské vody v nádržích a získávání soli.

Mořská voda v Pažském zálivu je výjimečně čistá a dobře filtrovaná, protože na dně zálivu hojně žijí měkkýši a korýši, kteří vodu přirozeně čistí. Z tohoto důvodu má mořská voda velmi nízké hodnoty těžkých kovů, značně pod průměrem Středozemního moře a mnohem nižší než koncentrace použité pro stanovení norem kvality mořského prostředí (vědecká studie, Centrum pro mořský výzkum Institutu Ruđera Boškoviće, 2011, Kvaliteta mora u Paškom zaljevu [Kvalita moře v Pažském zálivu]).

Specifičnost metody výroby soli „Paška sol“ spočívá ve skutečnosti, že nasycená mořská voda před tím, než je proveden řízený proces krystalizace ve vakuových odparkách, určitou dobu odpočívá v akumulačních nádržích. Nečistoty organického a anorganického původu, které vytvářejí mořské mikroorganismy či přináší vítr a ptáci, se tak usazují na dně nádrže a nevyskytují se v nasycené mořské vodě. Výsledkem této specifické výrobní metody je, že řízenou krystalizací soli vznikají čisté krystaly bez jakýchkoli cizorodých látek ať již organického či anorganického původu. Krystaly mají pravidelnou strukturu tvaru kostky (nerozpadají se), jsou bílé a mají koncentrovanou slanou chuť bez hořkých tónů.

Specifická jakost produktu „Paška sol“ je dále podpořena skutečností, že mořská voda v Pažském zálivu, z níž se „Paška sol“ vyrábí, a mořské prostředí zálivu je vzhledem k velmi nízkým hodnotám těžkých kovů velmi kvalitní. V této souvislosti byl proveden vědecký výzkum. Institut pro oceánografii a rybolov výzkumem zjistil, že hodnoty těžkých kovů v mořské vodě Pažského zálivu jsou výrazně nižší než průměrné hodnoty těžkých kovů ve Středozemním moři. V důsledku toho má rovněž produkt „Paška sol“ výrazně nižší koncentrace těžkých kovů a vyšší koncentrace minerálů než jiné druhy soli (vědecká studie, Institut pro oceánografii a rybolov ve Splitu, 2009, Kakvoća morske vode u Paškom zaljevu [Kvalita mořské vody v Pažském zálivu]).

Kromě toho zajišťují vysokou kvalitu konečného produktu i lidští činitelé, neboť tradice výroby jemné mořské soli a solného květu „Paška sol“ je založena na dovednostech a mnohaletých zkušenostech s udržováním solných nádrží a získáváním solanky pro konečný produkt „Paška sol“.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

http://www.mps.hr/datastore/filestore/82/Izmijenjena-Specifikacija-proizvoda-Paska-sol.pdf

Jediný článek

Žádost o změnu specifikace názvu „Graves supérieures“ (CHOP) v souladu s článkem 105 nařízení (EU) č. 1308/2013 je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.

V souladu s článkem 98 nařízení (EU) č. 1308/2013 se právo vznést námitku proti změně specifikace uvedené v prvním pododstavci tohoto rozhodnutí uděluje do dvou měsíců ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA

„GRAVES SUPÉRIEURES“

PDO-FR-A1014-AM02

Datum podání žádosti: 7. března 2016

ŽÁDOST O ZMĚNU SPECIFIKACE

1.   Pravidla pro změny

Článek 105 nařízení (EU) č. 1308/2013 – Změna, která není menšího rozsahu

2.   Popis a důvody ke změně

2.1.    Zeměpisná oblast

Kapitola I bod IV podbod 1 specifikace se mění takto:

—

Za slovo: „Virelade“ se doplňují slova: „a v části území obce Coimères odpovídající oddílu A „Herrères“ první strany katastru nemovitostí (plán revidovaný v roce 1934) certifikovaného podle aktualizovaného registru nemovitostí z 5. listopadu 2010.“ Cílem této změny je zahrnout do zeměpisné oblasti část území obce Coimères, kde se při výrobě vína již dlouho používají podobné metody vedení révy a velmi podobná oblast pro vysazování, pokud jde o přírodní prostředí, či z hlediska topografického, hydrologického, geologického či pedologického, jako v sousedních vinicích, na které se vztahuje označení „Graves supérieures“. Tato část obce Coimères se zeměpisně nachází přímo vedle zeměpisné oblasti, na kterou se vztahuje CHOP „Graves supérieures“. Žádost o zahrnutí obce Coimères byla předložena v roce 1938 hned po uznání označení na vnitrostátní úrovni poté, co na opomenutí obce upozornil jeden pěstitel. Navzdory následným rozhodnutím ze strany vnitrostátních orgánů schvalujícím zahrnutí obce do zeměpisné oblasti, na které se vztahuje označení, nebylo rozhodnutí nikdy následně začleněno do oficiálních textů. Nynější zahrnutí obce má jednoduše za cíl napravit toto dlouhodobé opomenutí.

—

Slova „Martignas-sur-Jalle“ a „Saint-Jean-d’Illac“ se zrušují. Cílem této změny je vyjmout ze zeměpisné oblasti obce Martignas-sur-Jalle a Saint-Jean-d’Illac, neboť zde již neprobíhá výroba vína a nenacházejí se zde žádné vinice ani pozemky vymezené v rámci CHOP. V důsledku toho se jednotný dokument mění v bodě 6.

2.2.    Vymezená pozemková oblast

V kapitole I bodě IV podbodě 2 specifikace se po slovech: „10. února 2011“ doplňují slova: „a jeho stálé komise ze dne 4. září 2013 na základě pověření vnitrostátního výboru“. Tato změna má za cíl doplnit datum, kdy příslušný vnitrostátní orgán schválil změnu vymezené pozemkové oblasti v zeměpisné oblasti výroby. Vymezení zemědělských pozemků spočívá v tom, že se v zeměpisné oblasti výroby určí pozemky vhodné k produkci příslušného chráněného označení původu.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

2.3.    Celkový obsah alkoholu

Kapitola I bod IX podbod 1 písm. e) specifikace se mění takto:

Tato ustanovení jsou v souladu s přílohou VII částí II bodem 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, že „horní mez pro celkový obsah alkoholu může překročit 15 % objemových u vín s chráněným označením původu vyrobených bez jakéhokoli obohacení nebo pouze postupy částečného zahuštění uvedenými v příloze VIII části I oddíle B bodě 1, pokud specifikace produktu v technické dokumentaci dotyčného chráněného označení původu tuto možnost dovoluje“.

Nařízením (EU) 2017/2393 byla do nařízení (EU) č. 1308/2013 zavedena možnost, aby u obohacených vín činil celkový obsah alkoholu 19 % objemových. Účelem této změny je specifikaci konsolidovat, neboť vína pocházející z přezrálých hroznů „Graves supérieures“ mohou dosáhnout vysokého obsahu alkoholu a příslušné právní předpisy vyžadují, aby tato možnost byla ve specifikaci produktu uvedena.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

2.4.    Souvislost s oblastí původu

V kapitole I bodě X podbodě 1 ve třetím pododstavci specifikace se číslo „43“ nahrazuje číslem „42“. Tato úprava odpovídá opravě provedené u počtu obcí vymezené pozemkové oblasti po vyškrtnutí dvou obcí Martignas-sur-Jalle a Saint-Jean-d’Illac a doplnění jedné části území obce Coimères.

V důsledku toho se jednotný dokument mění v bodě „Souvislost s oblastí původu“.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název

Graves supérieures

2.   Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

4.   Popis vína

Tichá bílá vína se zbytkovým cukrem z přezrálých hroznů odrůdy semillon B sklízených ručně postupným tříděním, díky čemuž lze vyprodukovat plná vína dokonalé chuti, zlatavé barvy a vůně kandovaného ovoce. Případné smísení s odrůdami sauvignon B a muscadelle B dodává na svěžesti.

Minimální přirozený obsah alkoholu činí 13,5 % objemových.

Obsah zkvasitelných cukrů (G+F) je nejméně 34 g/l.

Ostatní analytická kritéria jsou v souladu s právními předpisy EU.

Obecné analytické vlastnosti

Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	12
Minimální celková kyselost	V miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	25
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

5.   Enologické postupy

a.    Základní enologické postupy

Hustota a spon

Pěstební postupy

Vinice mají minimální hustotu výsadby 5 000 rostlin na hektar.

Spon mezi řadami u této révy může být nejvýše 2 metry a spon výsadby mezi kmínky v téže řadě musí být přinejmenším 0,80 metru.

Pravidla řezu révy vinné

Pěstební postupy

Řez se provádí nejpozději ve stádiu rozvinutých listů (stádium 9 podle Lorenze).

Řez révy se provádí pomocí následujících technik s nejvíce dvanácti čípky na kořen:

—	krátký řez na čípek nebo na tažně (nebo na dlouhé dřevo),

—	krátký řez na čípek ve tvaru dvouramenného kordonu nebo čtyřramenného vějíře.

Sklizeň hroznů

Omezení týkající se výroby

Vína pocházejí z přezrálých hroznů (přítomnost ušlechtilé plísně a/nebo ponechání přirozenému vysušení na keři) sklízených ručně postupným tříděním.

Obohacování

Zvláštní enologický postup

Obohacování se povoluje v souladu s pravidly stanovenými ve specifikaci.

b.    Maximální výnosy

48 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená oblast

Sklizeň hroznů, vinifikace, výroba a zrání vín probíhají na území těchto obcí departementu Gironde: Arbanats, Ayguemortes-les-Graves, Beautiran, Bègles, La Brède, Budos, Cabanac-Villagrains, Cadaujac, Canéjan, Castres-Gironde, Cérons, Cestas, Eysines, Gradignan, Guillos, Le Haillan, Illats, Isle-Saint-Georges, Landiras, Langon, Léogeats, Léognan, Martillac, Mazères, Mérignac, Pessac, Podensac, Portets, Pujols-sur-Ciron, Roaillan, Saint-Médard-d’Eyrans, Saint-Michel-de-Rieufret, Saint-Morillon, Saint-Pardon-de-Conques, Saint-Pierre-de-Mons, Saint-Selve, Saucats, Talence, Toulenne, Villenave-d’Ornon, Virelade a v části území obce Coimères odpovídající oddílu A „Herrères“ první strany katastru nemovitostí (plán revidovaný v roce 1934) ověřeného podle aktualizovaného registru nemovitostí z 5. listopadu 2010.

7.   Hlavní moštové odrůdy

Muscadelle B

Sauvignon B

Sauvignon gris G

Semillon B

8.   Popis souvislostí

Zeměpisnou oblast chráněného označení původu „Graves supérieures“ tvoří pás o šířce přibližně deset kilometrů na levém břehu řeky Garonny severně od Bordeaux po jihovýchod u obce Langon.

Jak vyplývá z názvu, území „Graves supérieures“ tvoří oblázky, kamínky, hrubší štěrk a písek smíšený s naplaveninou a jílem, přičemž půdní podklad je na některých místech vápencový, ale obecně jej tvoří čistý písek, železitý pískovec či jíly. Zahrnuje 42 obcí departementu Gironde.

Půdní druhy jsou výsledkem dlouhé a složité geologické minulosti, která je úzce spojena se vznikem řeky Garonny, změnami jejího toku a následnými ledovcovými procesy čtvrtohor. V těchto obdobích pyrenejské ledovce vyhloubily údolí a připravily zásoby kamenů, které proudy řek následně odnesly až do oblasti Bordeaux. Jedinými pozůstatky těchto nánosových procesů jsou štěrkové hřebeny všech velikostí a druhů.

Půdy, které zde od té doby vznikly, se vyznačují vysokou propustností, která je dána zvýšeným podílem štěrku a oblázků. Nejde sice o jediné vysoce kvalitní půdy vinařské oblasti „Graves supérieures“, tvoří ale její základ a jsou určující pro jeho výjimečnost. Svahy napomáhající odtoku vody jsou zárukou dokonalého povrchového ozdravění půdy. Tomuto zavlažování napomáhá i významná hydrografická síť malých vodních toků ústících do Garonny. Zavlažování půd, na nichž vinná réva roste, je velmi regulováno.

Vinice těšící se zvláštnímu příznivému podnebí jsou na západě chráněny před drsnými povětrnostními vlivy borovicovými lesy, které hrají důležitou úlohu při regulaci teploty. Ochranu před velkými horky a přemírou vlhkosti jim díky provzdušnění a přirozenému větrání skýtá blízkost řeky Garonny a před jarními mrazy je chrání mírné oceánské klima. Vinice tvoří pozvolné svahy rozkládající se mezi řekou a borovicovými lesy; na hrozny se zde odráží světlo ze světlých a vyleštěných oblázků.

Bílá a vyhlášená červená vína oblasti Bordeaux mají svůj původ v regionu „Graves supérieures“, jenž kolébkou technik, které se dodnes používají. Odrůdy, které se od 17. a 18. století pěstují v oceánských klimatických podmínkách, vyžadují využití podpůrných tyčí a postupně obecně zavedených podpůrných konstrukcí, jakož i přísný způsob řezu s cílem zajistit přiměřené rozložení sklizně a dostatečně velkou plochu listu pro účely fotosyntézy potřebné k dosažení optimální zralosti.

V souladu se zvyklostmi se v rámci pozemků vymezených pro účely sklizně hroznů pozemky vyznačující se přirozeným ozdravěním půdy klasifikují buď podle kvality odvodňování nebo podle umístění na hřebeni či svahu. Vyloučeny jsou zeměpisné a topografické polohy, které jsou vzdálené od řeky Garonny (kde již není účinná teplotní regulace řeky) nebo obklopené lesem (který blokuje cirkulaci studeného vzduchu), v důsledku čehož jsou vystavené jarním mrazům.

Místní odrůdy se v průběhu staletí vybíraly tak, aby byly vhodné ke skladování a zrání, víno se totiž muselo přepravovat na velké vzdálenosti. Díky přesnému vymezení pozemků se místní odrůdy mohou optimálně vyvíjet.

Vína s chráněným označením původu „Graves supérieures“ jsou výhradně bílá vína se zbytkovým cukrem z přezrálých hroznů odrůdy semillon B sklízených ručně postupným tříděním, díky čemuž lze vyprodukovat plná vína dokonalé chuti, zlatavé barvy a vůně kandovaného ovoce. Klima zeměpisné oblasti označení je pro tuto techniku sklizně obzvláště příznivé. Odrůdy sauvignon B a muscadelle B sklízené stejnou technikou dodávají vínu během produkce svěžest. Tato svěžest je rovněž odrazem povahy písčitých nebo jílovitých půd, na nichž se pozemky související s chráněným označením původu nacházejí a které dodávají těmto vínům vyrovnanost, vytříbenost a květinový a ovocný projev. I když vína získávají v průběhu několika let na kvalitě, lze je s požitkem konzumovat i mladá.

Aby se zajistila dostatečná sklizeň zaručující optimální zralost a koncentraci ovoce, uplatňuje se vyšší hustota výsadby, aniž by docházelo k přetížení rostlin révy.

Blízkost přístavu Bordeaux, kde se historicky rozvinulo významné středisko mezinárodního obchodu s víny, společně s jedinečnou zeměpisnou a pedologickou polohou, umožnily chráněnému označení původu „Graves supérieures“ získat mezinárodní věhlas.

9.   Další základní podmínky

Oblast v bezprostřední blízkosti

Právní rámec:

vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci, výrobu a zrání, je tvořena územími těchto obcí v departementu Gironde: Barsac, Beguey, Bieujac, Bommes, Cadillac, Castets en Dorthe, Fargues, Langoiran, Loupiac, Le Pian sur Garonne, Preignac, Rions, Saint-Loubert, Saint-Maixant, Saint-Pierre-d’Aurillac, Sainte-Croix-du-Mont a Sauternes.

Větší zeměpisná jednotka

Právní rámec:

vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Označování vín s chráněným označením původu může uvádět větší zeměpisnou jednotku „Vin de Graves“.

Rozměry písma použitého pro tuto větší zeměpisnou jednotku nesmějí být na výšku ani na šířku větší, než je dvoutřetinová velikost písmen tvořících název chráněného označení původu.

10.   Odkaz na specifikaci produktu

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-d7275bf9-c6c4-43be-8478-caaef27859df

Jediný článek

Žádost o schválení změny specifikace produktu, která není menšího rozsahu, podle čl. 10 odst. 1 prvního pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 668/2014, je včetně pozměněného jednotného dokumentu a odkazu na zveřejnění příslušné specifikace produktu pro zapsaný název „Liquirizia di Calabria“ (CHOP) uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.

V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1151/2012 se zveřejněním tohoto rozhodnutí uděluje právo podat proti změně uvedené v prvním pododstavci tohoto článku námitku ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„Liquirizia di Calabria“

EU č.: PDO-IT-00644-AM02 – 10.5.2018

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Consorzio di tutela della Liquirizia di Calabria DOP

Corso Luigi Fera, 79

87100 Cosenza

ITALIA

liquiriziadicalabria.dop@pecimpresa.it

Sdružení Consorzio di tutela della Liquirizia di Calabria DOP na ochranu CHZO „Liquirizia di Calabria“ je oprávněna k podání žádosti o změnu ve smyslu čl. 13 odst. 1 vyhlášky ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví č. 12511 ze dne 14. října 2013.

2.   Členský stát nebo třetí země

Itálie

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

—	☐	Název produktu
—	☒	Popis produktu
—	☐	Zeměpisná oblast
—	☐	Důkaz původu
—	☒	Metoda produkce
—	☐	Souvislost
—	☐	Označování
—	☒	Jiné: [kontrolní subjekt; aktualizace právních odkazů]

4.   Druh změny (změn)

—	☒	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012
—	☐	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012.

5.   Změna (změny)

Popis produktu

Článek 2 specifikace – Bod 3.2 jednotného dokumentu

—	V případě druhu produktu „čerstvý kořen“ se následující hodnoty: „— Vlhkost 48–52 %. — Obsah glycyrrhizinu 0,60–1,40 %“ mění takto: „— Vlhkost ≤ 52 % — Obsah glycyrrhizinu ≤ 1,40 %“

Cílem této změny je zahrnout do CHOP „Liquirizia di Calabria“ druh produktu „čerstvý kořen“ s hodnotami vlhkosti a obsahu glycyrrhizinu nižšími než minimální hodnoty, které byly stanoveny dříve.

Změna hodnot vlhkosti pro druh produktu „čerstvý kořen“ souvisí s extrémní variabilitou klimatických podmínek, které následně rovněž ovlivňují vlhkost kořene lékořice v době sklizně. Proto se považovalo za vhodné odstranit minimální hodnotu vlhkosti a ponechat pouze nejvýše přípustnou vlhkost.

Cílem změny obsahu glycyrrhizinu je, aby do CHOP „Liquirizia di Calabria“ byly zahrnuty čerstvé kořeny s obsahem glycyrrhizinu nižším než 0,60 %. Tato změna je v souladu se specifičností produktu, který se na trhu vyznačuje nižšími hodnotami glycyrrhizinu než u kořenů pěstovaných v jiných oblastech.

—	V případě druhu produktu „sušený kořen“ se následující hodnoty: „— Vlhkost 6–12 % — Obsah glycyrrhizinu 1,2–2,4 %“ mění takto: „— Vlhkost: ≤ 12 % — Obsah glycyrrhizinu: ≤ 5 % v sušině.“

Cílem této změny je zahrnout do CHOP „Liquirizia di Calabria“ druh produktu „sušený kořen“ s hodnotami obsahu vlhkosti, které jsou nižší než minimální hodnoty stanovené dříve, a znovu definovat obsah glycyrrhizinu vypuštěním rozmezí hodnot a zavedením jediné maximální povolené hodnoty, jež se měří v sušině.

Žádost o změnu parametru vlhkosti je odůvodněna tím, že hodnoty vlhkosti sušeného kořene lékořice úzce souvisejí s podmínkami prostředí, zpracováním a způsoby balení a skladování. Existence omezení souvisejícího s minimální hodnotou vlhkosti proto nepřiměřeně omezuje systém produkce lékořice „Liquirizia di Calabria“.

Žádost o změnu parametru, pokud jde o obsah glycyrrhizinu je nezbytná pro dosažení souladu s údaji pro „čerstvý kořen“. Výzkumy totiž prokázaly, že hodnota obsahu glycyrrhizinu uvedená v platné specifikaci pro sušený kořen není harmonizována s hodnotami stanovenými pro kořen čerstvý. Jedná se tedy o chybu, kterou je třeba opravit tak, aby byla zaručena přesnost informací uvedených ve specifikaci.

Zavedení jediné maximální povolené hodnoty pro glycyrrhizin a její zvýšení nemá vliv na informace v jednotném dokumentu týkající se specifičnosti produktu, které umožnily zápis chráněného označení „Liquirizia di Calabria“. V každém případě maximální obsah glycyrrhizinu v syrovém kořenu, z něhož se vyrábí kořen sušený, musí splňovat platnou hodnotu 1,40 %, která se nezměnila.

—	V případě druhu produktu „kořenový extrakt“ se následující hodnota: „— Obsah glycyrrhizinu 3–6 %“ mění takto: „— Obsah glycyrrhizinu: ≤ 6 % v sušině.“

Ve změně se uvádí, že měření parametru se vztahuje na sušinu a kromě toho se berou v úvahu výsledky nedávné studie provedené v rámci projektu financovaného ministerstvem pro výzkum a vysokoškolské vzdělávání díky financování z prostředků PON R&C 2007–2013, která posoudila údaje za posledních 17 let. Z uvedené studie vyplývá, že za posledních 17 let se koncentrace (v procentech) glycyrrhizinu v kořenových extraktech lékořice vyrobených v Kalábrii postupně snižovala.

Proto se považuje za vhodné zrušit minimální hodnotu glycyrrhizinu stanovenou ve specifikaci. Touto změnou se navíc dále potvrzuje specifičnost zeměpisné oblasti produkce, která způsobuje, že CHOP „Liquirizia di Calabria“ se liší od kořenů pěstovaných v jiných oblastech mnohem nižším obsahem glycyrrhizinu.

Metoda produkce

Článek 5 Specifikace produktu

Věta:

se mění takto:

Zavedli jsme možnost použít k sušení sušičky nové generace (solárního typu) s cílem přizpůsobit specifikaci produkce novým technologiím v potravinářském odvětví.

Změny provedené v tomto článku dodatečně upřesňují maximální teplotu sušení kořene lékořice před jejím uvedením na trh s cílem zaručit jakost produktů a fytosanitární aspekt.

V souvislosti s tímto posledním bodem je třeba zdůraznit, že kořeny sušené a skladované lékořice ve skladech a někdy i na prodejních pultech napadá malý parazit červotoč pronikavý (Anobium punctatum).

Byly provedeny konkrétní studie týkající se produktu „Liquirizia di Calabria“ s cílem kontrolovat změny v účinných látkách při teplotách 30–40–50–60 °C, aby se zaručila jakost produktu a rovněž určila mezní teplota a maximální doba expozice k odstranění uvedeného parazita.

Výsledky studie ukázaly, že sušení kořenů lékořice při teplotách do 60 °C nevede k žádným konkrétním změnám ve složení kořenů lékořice, které by mohly mít nepříznivý dopad na jakost produktu. Studie prokázala, že parazité jsou nejvíce odolné vůči teplu v larvální fázi, ale že dokonce i velmi krátká expozice (5 minut) při teplotě nad 52 °C vede k úmrtí 100 % larev, díky čemuž je možné zabránit dalšímu výskytu larev v šaržích uváděných na trh po obnovení aktivity larev.

Ostatní

Kontrolní subjekt

Do článku 7 specifikace byl doplněn název, adresa a kontaktní údaje kontrolního orgánu odpovědného za kontrolu specifikace produktu.

Aktualizace právních odkazů

Odkazy na nařízení (ES) č. 510/2006 byly nahrazeny odkazy na nařízení (EU) č. 1151/2012.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Liquirizia di Calabria“

EU č.: PDO-IT-00644-AM02 – 10.5.2018

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Označení

„Liquirizia di Calabria“

2.   Členský stát nebo třetí země

Itálie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.    Druh produktu

Třída 1.8 Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.)

Třída 2.3 Chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží

3.2.    Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Chráněné označení původu „Liquirizia di Calabria“ je vyhrazeno výlučně pro čerstvou či sušenou lékořici nebo její extrakt. Tato lékořice musí pocházet z pěstovaných nebo planě rostoucích rostlin „typické odrůdy“ druhu Glycyrrhiza glabra (čeleď bobovité), která se v Kalábrii nazývá „Cordara“.

V okamžiku uvedení ke spotřebě má produkt s CHOP „Liquirizia di Calabria“ tyto charakteristické vlastnosti:

čerstvý kořen:

—	slámově žlutá barva,

—	chuť sladká, aromatická, výrazná a dlouhotrvající,

—	vlhkost ≤ 52 %,

—	obsah glycyrrhizinu ≤ 1,40 %,

sušený kořen:

—	barva od světle žluté po okrovou,

—	chuť sladká, ovocná a mírně svíravá,

—	vlhkost ≤ 12 %,

—	obsah glycyrrhizinu ≤ 5 % v sušině,

kořenový extrakt:

—	barva od hnědé barvy spálené země po černou,

—	chuť hořkosladká, aromatická, výrazná a dlouhotrvající,

—	vlhkost 9–15 %,

—	obsah glycyrrhizinu ≤ 6 % v sušině“.

3.3.    Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4.    Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny kroky při produkci, od pěstování po sklizeň, stejně jako sušení a zpracování, musí probíhat v oblasti vymezené v bodě 4.

3.5.    Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Produkt s CHOP „Liquirizia di Calabria“ se dodává na trh v baleních z lepenky, skla, kovu, keramiky, polypropylenu nebo HDPE a veškerých materiálů povolených platnými právními předpisy upravujícími balení potravin. Hmotnost balení se může pohybovat mezi 5 a 25 kg. Každé balení však musí být zapečetěno tak, aby při jeho otevření musela být pečeť poškozena.

3.6.    Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Na etiketě musí být uvedeno logo chráněného označení původu, číselná posloupnost přidělená kontrolním orgánem a datum zabalení produktů do jednotlivých obalů. Logo produktu s CHOP „Liquirizia di Calabria“ znázorňuje stylizovaný kosočtverec o stejně dlouhých stranách a vnitřních úhlech 90 °. Minimální velikost tištěného loga je 0,5 cm na výšku i na šířku. Logo chráněného označení původu může být vytištěno v jakémkoli barevném provedení.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast produkce lékořice „Liquirizia di Calabria“ zahrnuje všechna území obcí podrobně uvedených ve specifikaci, kde se produkují nebo planě rostou rostliny druhu Glycyrrhiza glabra var. typica, která se v Kalábrii nazývá „Cordara“, a to až do výšky 650 m nad mořem. Oblast na severu ohraničuje horský masiv Pollino, který se k severovýchodu mírně svažuje až do oblasti Rocca Imperiale, a oblast tak odděluje od regionu Basilicata. Oblast zahrnuje také území v údolí Crati na pravém a levém břehu řeky protékající nížinou Piana di Sibari z jihu na sever a ústící na severovýchodě do Jónského moře. Na úbočí poloostrova svažujícím se směrem k Tyrhénskému moři spadá do oblasti produkce území, jež sahá od severu k jihu mezi obcemi Falconara Albanese a Nicotera. Na úbočí směřujícím do Jónského moře patří do oblasti produkce území od nížiny Piana di Sibari na severu přes rozsáhlou rovinu v provincii Crotone až po nejjižnější bod Kalábrie.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Lékořice se tradičně pěstovala na pobřeží Kalábrie a především pak v ústřední oblasti mezi obcemi Villapiana, Cerchiara di Calabria, Cassano Ionio-Sibari, Corigliano Calabro a Rossano nacházejícími se v nížině Piana di Sibari, a to díky přirozeným předpokladům půd v nížině, které obsahují křemík, jsou bohatě strukturované a mají neutrální pH. V nížině Piana di Sibari, kde se převážně soustředí produkce lékořice i dnes, panují příznivé podmínky pro rozšíření rostlin lékořice také z hlediska klimatu, především díky blízkosti hor a skutečnosti, že oblast není větrná, neboť okolní pohoří Pollino a Sila představují přirozenou překážku. Lékořice roste planě nebo se pěstuje podél pobřeží a šíří se z nížin v pobřežním pásmu Tyrhénského moře (obce Lamezia Terme, Falerna, Nocera Tirenese, …) a Jónského moře (obce Crotone, Isola Capo Rizzuto, Chiaravalle, Badolato, Roccella Ionica, …) na kopcovité oblasti ve vnitrozemí přes údolí hlavních kalábrijských řek až na vnitrozemské pahorkatiny, které se díky svému zvláštnímu uskupení těší blahodárným účinkům moře, a lékořice rostoucí i několik kilometrů od pobřeží tak má stejné charakteristické vlastnosti.

Jasně středomořské podnebí s dlouhými, teplými a suchými léty a mírnými zimami způsobuje, že typická odrůda rostlin druhu Glychyrrhiza glabra var. typica (tzv. Cordara) je rovnoměrně rozšířena na celém dotčeném území.

Produkt CHOP „Liquirizia di Calabria“ se od podobných odrůd z fyzikálně-chemického hlediska výrazně odlišuje z důvodu přítomnosti sekundárních metabolitů, například účinné látky, jež určuje obchodní a farmakologické vlastnosti produktu: glycyrrhizinu. Jedná se o saponin, jehož průměrný obsah je v produktu „Liquirizia di Calabria“ ve srovnání s podobnými druhy nebo odrůdami v průměru nižší, a právě z tohoto důvodu je produkt na trhu vyhledáván. Výsledky nedávných studií ve většině případů potvrdily, že lékořice z Kalábrie se od lékořic pocházejících z jiných okolních regionů liší obsahem glycyrrhizinu, který je, jak již bylo zmíněno, u daného produktu výrazně nižší než v kořenech pocházejících z jiných regionů a obsahuje také menší množství cukrů. Nejnovější studie zkoumající těkavou frakci produktu prokázala jasný rozdíl mezi složením lékořice z Kalábrie a lékořic jiného původu, ať už italského nebo zahraničního. Při porovnání s extrakty lékořice pocházející ze zahraničí se pak zjistilo, že složení lékořice z Kalábrie se množstevně i kvalitativně odlišuje obsahem fenolových složek.

Jako významná vlastnost se jeví zejména minimální procentuální obsah likviritigeninu a izolikviritigeninu a zároveň vysoký obsah likochalkonu A, který některé jiné vzorky neobsahovaly, a v dalších se likochalkon A vyskytoval spolu s likochalkonem B.

Kalábrie je region, jemuž jeho uskupení a horopis vtiskly ve srovnání s ostatními italskými regiony zcela výjimečné charakteristiky. Kalábrie se nachází na nejvzdálenějším okraji italského poloostrova a sama je považována za dlouhý a úzký poloostrov s 800 km dlouhým pobřežím. V některých ohledech jej lze srovnat s regionem Apulie, v jiných ohledech se však Kalábrie od tohoto regionu zcela odlišuje.

Kalábrii totiž podélně rozdělují na dvě části hornatá pásma Apenin, což je jev mezi italskými regiony skutečně jedinečný. Uskupení a horopis Kalábrie vytvářejí v regionu ve srovnání se zbytkem poloostrova naprosto jedinečné a osobité biologické, pedologické a klimatické podmínky, pokud jde o průměrné teploty, teplotní rozdíly, vlhkost, množství a charakter srážek, vítr, délku slunečního svitu, sluneční záření, a tudíž i teplotu zemského povrchu, což dostatečně prokázaly výsledky řady vědeckých studií.

Toto specifické prostředí po dlouhá staletí na daný druh lékořice silně působilo, nutilo ji se přizpůsobit, a tudíž působilo selektivně a pozměnilo složení, výživové a aromatické vlastnosti výsledných rostlin. Vznikl tak zvláštní chemotyp: kalábrijská lékořice: „Liquirizia di Calabria“.

Tento zvláštní druh lékořice, typický pro region Kalábrie, byl ve skutečnosti znám již v 17. století, což vyplývá z řady dokumentů, mezi něž patří i 1. svazek slavného díla Trattato di terapeutica e farmacologia (Pojednání o léčbě a farmakologii, 1903), v němž se píše: “…Druh, z něhož se získávají, se nazývá Glycyrrhiza glabra (lékořice lysá) a vyskytuje se na jihozápadě Evropy. Jejímu léčivému kořenu se někdy také říká kalábrijská lékořice, aby se odlišil od světlejší lékořice ruské, jež se získává z druhů Glycyrrhiza glandulifera nebo Glycyrrhiza echinata, které rostou v Evropě jihovýchodní.” Ve čtrnáctém vydání (1928) proslulé Encyclopaedia Britannica se mimoto tvrdí: “… The preparation of the juice is a widely extended industry along the Mediterranean coast: but the quality best appreciated in Great Britain is Made in Calabria …” (“… Příprava lékořicové šťávy je podél středomořského pobřeží velmi rozšířenou činností; za nejkvalitnější se však ve Velké Británii považuje lékořicová šťáva z Kalábrie …”). Názor vyslovený v díle Encyclopaedia Britannica potvrzuje zpráva Ministerstva zahraničních věcí Spojených států amerických s názvem „The licorice plant“ (Rostlina lékořice, 1985).

Lékořice „Liquirizia di Calabria“ představuje komplexní „produkt“ vzešlý ze spolupůsobení lidské činnosti, jež se po staletí dědila z generace na generaci a byla povýšena na tradici regionu Kalábrie, jak dokládá obraz abbého ze Saint-Non z konce 18. století, dílo Stato delle persone in Calabria (O životě lidí v Kalábrii) část „I concari“ (Výrobci lékořice) Vincenza Paduly z roku 1864, dokument sdružení SVIMEZ Piante officinali in Calabria: presupposti e prospettive (Léčivé rostliny v Kalábrii: předpoklady a výhled do budoucna) z roku 1951, dílo Pece e liquirizia nei casali cosentini del Settecento: forma d’industrie e forze di lavoro (Pryskyřice a lékořice na statcích provincie Cosenza v 18. století: druh průmyslu a pracovní síly) od Augusta Placanicy z roku 1980, text „I Conci e la produzione del succo di liquerizia in Calabria (Výrobny lékořice a získávání lékořicové šťávy v Kalábrii)“ od Gennara Mataceny z roku 1986, dílo „La dolce industria. Conci e liquirizia in provincia di Cosenza dal XVIII al XX secolo (Sladký průmysl. Lékořice a její výrobny v provincii Cosenza v 18. až 20. století)“ od Vittoria Marziho a kol. z roku 1991 a řada dalších dokumentů vydaných v letech 1700 až 2000. Ve druhé polovině 18. století se lékořice v Kalábrii pěstovala podél celého pobřeží Jónského moře, především u severních hranic s historickým regionem Lucania a v rozsáhlé nížině Piana di Sibari, kde se lékořice vyskytovala velmi hojně, až k městům Crotone a Reggio Calabria. Velké množství lékořice však rostlo také v údolí řeky Crati, jež u města Cosenza vtéká do nížiny Piana di Sibari, a v širokém pásmu podél pobřeží Tyrhénského moře.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

Úplné znění specifikace je k dispozici na internetové adrese: http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335“

nebo

lze vstoupit přímo na domovskou stránku ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (http://www.politicheagricole.it), kliknout na „Prodotti DOP IGP“ [Produkty s CHOP CHZO] (v pravém horním rohu obrazovky) a poté na odkaz „Prodotti DOP IGP STG [Produkty s CHOP, CHZO a ZTS] (na levé straně obrazovky) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all‘ esame dell‘ UE“ [Specifikace produkce podléhající přezkumu Evropskou unií].