		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 408

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 61 12. listopadu 2018

Obsah		Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2018/C 408/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1
	Tribunál
2018/C 408/02	Přidělení soudců k senátům	2

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2018/C 408/03	Věc C-358/16: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour administrative – Lucembursko) – UBS Europe SE, dříve UBS (Luxembourg) SA, Alain Hondequin a další Řízení o předběžné otázce – Sbližování právních předpisů – Směrnice 2004/39/ES – Článek 54 odst. 1 a odst. 3 – Rozsah povinnosti zachovat služební tajemství, kterou mají vnitrostátní orgány finančního dohledu – Rozhodnutí, kterým byla konstatována ztráta dobré profesní pověsti – Případy, na něž se vztahuje trestní právo – Listina základních práv Evropské unie – Články 47 a 48 – Právo na obhajobu – Přístup ke spisu	5
2018/C 408/04	Věc C-438/16 P: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 19. září 2018 – Evropská komise v. Francouzská republika, IFP Énergies nouvelles Kasační opravný prostředek – Státní podpora – Režim podpor zavedený Francií – Neomezená státní záruka poskytnutá Institut Français du Pétrole (IFP) v důsledku jejího postavení jakožto veřejné instituce průmyslové a obchodní povahy (VIPO) – Rozhodnutí, kterým se určuje, že toto opatření zčásti není a zčásti je státní podporou slučitelnou s vnitřním trhem, s výhradou dodržení určitých podmínek – Pojem režim podpor – Domněnka o existenci výhody – Důkazní břemeno a míra dokazování	6
2018/C 408/05	Věc C-510/16: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Francie) – Carrefour Hypermarchés SAS a další v. Ministre des Finances et des Comptes publics Řízení o předběžné otázce – Státní podpory – Článek 108 odst. 3 SFEU – Nařízení (ES) č. 794/2004 – Oznámené režimy podpor – Článek 4 – Změna existující podpory – Významný nárůst výnosů z daně financující režim podpory ve srovnání s odhady oznámenými Evropské komisi – Prahová hodnota 20 % původního rozpočtu	7
2018/C 408/06	Věc C-546/16: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Órgano Administrativo de Recursos Contractuales de la Comunidad Autónoma de Euskadi – Španělsko) – Montte SL v. Musikene Řízení o předběžné otázce – Článek 267 SFEU – Pravomoc Soudního dvora – Postavení předkládajícího orgánu coby soudu – Směrnice 2014/24/EU – Postupy při zadávání veřejných zakázek – Otevřené řízení – Kritéria pro zadání – Technické hodnocení – Minimální počet bodů – Hodnocení založené na ceně	7
2018/C 408/07	Věc C-594/16: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Enzo Buccioni v. Banca d'Italia Řízení o předběžné otázce – Sbližování právních předpisů – Směrnice 2013/36/EU – Článek 53 odst. 1 – Povinnost zachovávat profesní tajemství, kterou mají vnitrostátní orgány pověřené obezřetnostním dohledem nad úvěrovými institucemi – Úvěrová instituce, ohledně níž byla nařízena nucená likvidace – Zpřístupnění důvěrných informací v občanském soudním řízení	8
2018/C 408/08	Věc C-618/16: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal (Administrative Appeals Chamber) – Spojené království) – Rafal Prefeta v. Secretary of State for Work and Pensions Řízení o předběžné otázce – Volný pohyb osob – Článek 45 SFEU – Akt o přistoupení z roku 2003 – Kapitola 2 přílohy XII – Možnost členského státu odchýlit se od čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 492/2011 a od čl. 7 odst. 3 směrnice 2004/38/ES – Polský státní příslušník, který nezavršil dobu dvanácti měsíců registrované práce v hostitelském členském státě	9
2018/C 408/09	Věc C-685/16: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Münster – Německo) – EV v. Finanzamt Lippstadt Řízení o předběžné otázce – Články 63 až 65 SFEU – Volný pohyb kapitálu – Odpočet zdanitelného zisku – Majetkové účasti mateřské společnosti v kapitálové společnosti s obchodním vedením a sídlem ve třetím státě – Dividendy vyplacené mateřské společnosti – Daňová odpočitatelnost podléhající přísnějším podmínkám než odpočet zisků z podílů na kapitálových společnostech založených dle vnitrostátního práva, které nejsou osvobozeny od daně	9
2018/C 408/10	Věc C-26/17 P: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 13. září 2018 – Birkenstock Sales GmbH v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) Kasační opravný prostředek – Ochranná známka Evropské unie – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie – Obrazová ochranná známka zobrazující vzor protínajících se vlnovek – Nařízení (ES) č. 207/2009 – Článek 7 odst. 1 písm. b) – Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu – Rozlišovací způsobilost – Povrchový vzor	10
2018/C 408/11	Věc C-41/17: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 19. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de Galicia – Španělsko) – Isabel González Castro v. Mutua Umivale, Prosegur España SL a Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS) Řízení o předběžné otázce – Směrnice 92/85/EHS – Články 4, 5 a 7 – Ochrana bezpečnosti a zdraví zaměstnanců – Kojící zaměstnankyně – Noční práce – Práce na směny vykonávaná částečně v nočních hodinách – Hodnocení rizik, která obnáší pracovní místo – Preventivní opatření – Zpochybnění dotčenou zaměstnankyní – Směrnice 2006/54/ES – Článek 19 – Rovné zacházení – Diskriminace na základě pohlaví – Důkazní břemeno	10
2018/C 408/12	Věc C-51/17: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Ítélőtábla – Maďarsko) – OTP Bank Nyrt., OTP Faktoring Követeléskezelő Zrt v. Teréz Ilyés, Emil Kiss Řízení o předběžné otázce – Ochrana spotřebitele – Zneužívající ujednání – Směrnice 93/13/EHS – Rozsah působnosti – Článek 1 odst. 2 – Závazná právní a správní ustanovení – Článek 3 odst. 1 – Pojem smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno – Ujednání začleněné do smlouvy po jejím uzavření v návaznosti na zásah vnitrostátního zákonodárce – Článek 4 odst. 2 – Jasné a srozumitelné znění smluvního ujednání – Článek 6 odst. 1 – Posouzení zneužívající povahy ujednání vnitrostátním soudem i bez návrhu – Úvěrová smlouva v cizí měně uzavřená mezi spotřebitelem a podnikatelem	11
2018/C 408/13	Spojené věci C-54/17 a C-55/17: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato v. Wind Tre SpA, dříve Wind Telecomunicazioni SpA (C-54/17), Vodafone Italia SpA, dříve Vodafone Omnitel NV (C-55/17) Řízení o předběžné otázce – Ochrana spotřebitelů – Směrnice 2005/29/ES – Nekalé obchodní praktiky – Článek 3 odst. 4 – Oblast působnosti – Články 5, 8 a 9 – Agresivní obchodní praktiky – Příloha I bod 29 – Obchodní praktiky, jež jsou za všech okolností považovány za agresivní – Setrvačný prodej – Směrnice 2002/21/ES – Směrnice 2002/22/ES – Telekomunikační služby – Prodej SIM karet (Subscriber Identity Module; účastnická identifikační karta) obsahujících určité předem instalované a nastavené služby – Nedostatek předběžného informování spotřebitelů	12
2018/C 408/14	Věc C-68/17: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 11. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesarbeitsgericht – Německo) – IR v. JQ Řízení o předběžné otázce – Sociální politika – Směrnice 2000/78/ES – Rovné zacházení – Pracovní činnosti vykonávané v církvích nebo jiných organizacích, jejichž etika je založena na náboženském vyznání nebo víře – Profesní požadavky – Jednání v dobré víře a s věrností etice církve nebo organizace – Pojem – Rozdílné zacházení na základě náboženského vyznání nebo víry – Propuštění vedoucího zaměstnance katolického vyznání z důvodu uzavření druhého občanského sňatku po rozvodu	13
2018/C 408/15	Věc C-69/17: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 12. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel București – Rumunsko) – Siemens Gamesa Renewable Energy România SRL, dříve Gamesa Wind România SRL v. Agenția Națională de Administrare Fiscală – Direcția Generală de Soluționare a Contestațiilor, Agenţia Naţională de Administrare Fiscală – Direcţia Generală de Administrare a Marilor Contribuabili Řízení o předběžné otázce – Daně – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Nárok na odpočet – Pořízení uskutečněná plátcem daně, kterého daňová správa prohlásila za neaktivního – Odepření nároku na odpočet – Zásady proporcionality a neutrality DPH	14
2018/C 408/16	Věc C-98/17 P: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 26. září 2018 – Koninklijke Philips NV, Philips France SAS v. Evropská komise Kasační opravný prostředek – Kartelové dohody – Evropský trh s čipy do karet – Síť dvoustranných kontaktů – Výměna citlivých obchodních informací – Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu – Jediné a trvající protiprávní jednání – Účast na protiprávním jednání a povědomí účastníka jedné části dvoustranných kontaktů o ostatních dvoustranných kontaktech – Soudní přezkum	15
2018/C 408/17	Věc C-99/17 P: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 26. září 2018 – Infineon Technologies AG v. Evropská komise Kasační opravný prostředek – Kartelové dohody – Evropský trh s čipy pro inteligentní karty – Síť dvoustranných kontaktů – Výměna citlivých obchodních informací – Zpochybnění pravosti důkazů – Právo na obhajobu – Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu – Jediné a trvající protiprávní jednání – Soudní přezkum – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Rozsah – Výpočet výše pokuty	15
2018/C 408/18	Věc C-109/17: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 19. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de Primera Instancia no 5 de Cartagena – Španělsko) – Bankia SA v. Juan Carlos Mari Merino, Juan Pérez Gavilán, María Concepción Mari Merino Řízení o předběžné otázce – Směrnice 2005/29/ES – Nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům – Smlouva o hypotečním úvěru – Výkon exekučního titulu týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou – Opětovné ocenění nemovitosti před prodejem v dražbě – Platnost exekučního titulu – Článek 11 – Vhodné a účinné prostředky k boji proti nekalým obchodním praktikám – Zákaz uložený vnitrostátnímu soudu zkoumat existenci nekalých obchodních praktik – Nemožnost přerušit řízení o výkonu exekučního titulu týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou – Články 2 a 10 – Kodex řádné praxe – Právně nezávazný charakter tohoto kodexu	16
2018/C 408/19	Věc C-114/17 P: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 20. září 2018 – Španělské království v. Evropská komise Kasační opravný prostředek – Státní podpory – Digitální televizní vysílání – Podpora na zavedení digitálního pozemního televizního vysílání ve vzdálených a méně urbanizovaných oblastech Comunidad Autónoma de Castilla-La Mancha (Autonomní společenství Kastilie-La Mancha, Španělsko) – Dotace poskytnuté provozovatelům platforem digitálního pozemního vysílání – Rozhodnutí prohlašující podporu za zčásti neslučitelnou s vnitřním trhem – Pojem státní podpora – Výhoda – Služba obecného hospodářského zájmu – Definice – Prostor pro uvážení členských států	17
2018/C 408/20	Věc C-137/17: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 26. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen – Belgie) – trestní řízení proti Van Gennip BVBA, Antoniovi Johannes Maria ten Velde, Original BVBA, Antoniovi Cornelius Ignatius Maria van der Schoot Řízení o předběžné otázce – Směrnice 2006/123/ES, 2007/23/ES a 2013/29/ES – Uvádění pyrotechnických výrobků na trh – Volný pohyb pyrotechnických výrobků splňujících požadavky těchto směrnic – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví omezení skladování a prodeje uvedených výrobků – Trestní sankce – Režim dvojího povolení – Směrnice 98/34/ES – Pojem technický předpis	17
2018/C 408/21	Věc C-172/17 P: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 13. září 2018 – ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias v. Evropská komise Kasační opravný prostředek – Rozhodčí doložka – Dohoda Pocemon uzavřená v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007-2013) – Přípustné náklady – Rozhodnutí Evropské komise – Povinnost vrácení vyplacených částek – Vzájemná žaloba	18
2018/C 408/22	Věc C-173/17 P: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 13. září 2018 – ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias v. Evropská komise Kasační opravný prostředek – Rozhodčí doložky – Dohoda Doc@Hand uzavřená v rámci šestého rámcového programu pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2002-2006) – Uznatelné náklady – Rozhodnutí Evropské komise – Povinnost vrátit zaplacené částky – Vzájemná žaloba	19
2018/C 408/23	Věc C-175/17: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 26. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State – Nizozemsko) – X v. Belastingdienst/Toeslagen Řízení o předběžné otázce – Společná politika v oblasti azylu a podpůrné ochrany – Směrnice 2005/85/ES – Článek 39 – Směrnice 2008/115/ES – Článek 13 – Listina základních práv Evropské unie – Článek 18, čl. 19 odst. 2 a článek 47 – Právo na účinný prostředek právní nápravy před soudem – Zásada nenavracení – Rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o azyl a ukládá se povinnost navrácení – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví soudní řízení ve druhém stupni – Automatický odkladný účinek omezující se pouze na řízení v prvním stupni	19
2018/C 408/24	Věc C-176/17: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sąd Rejonowy w Siemianowicach Śląskich – Polsko) – Profi Credit Polska S.A. w Bielsku Białej v. Mariusz Wawrzosek Řízení o předběžné otázce – Ochrana spotřebitele – Směrnice 93/13/ES – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 2008/48/ES – Řízení o vydání platebního rozkazu na základě vlastní směnky, která zajišťuje závazky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru	20
2018/C 408/25	Věc C-180/17: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 26. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State – Nizozemsko) – X, Y v. Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie Řízení o předběžné otázce – Společná politika v oblasti azylu a podpůrné ochrany – Směrnice 2013/32/EU – Článek 46 – Směrnice 2008/115/ES – Článek 13 – Listina základních práv Evropské unie – Článek 18, čl. 19 odst. 2 a článek 47 – Právo na účinný prostředek právní nápravy před soudem – Zásada nenavracení – Rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o mezinárodní ochranu a ukládá se povinnost navrácení – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví soudní řízení ve druhém stupni – Automatický odkladný účinek omezující se pouze na řízení v prvním stupni	21
2018/C 408/26	Věc C-214/17: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – Alexander Mölk v. Valentina Mölk Řízení o předběžné otázce – Soudní spolupráce v občanských věcech – Haagský protokol o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti – Článek 4 odst. 3 – Návrh na výživné podaný oprávněným u příslušného orgánu státu, v němž má místo obvyklého pobytu povinný – Rozhodnutí, jež se stalo pravomocným – Pozdější návrh podaný povinným u téhož úřadu za účelem snížení stanoveného výživného – Účast oprávněného na řízení před tímto úřadem – Určení rozhodného práva	21
2018/C 408/27	Věc C-287/17: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Okresního soudu v Českých Budějovicích – Česká republika) – Česká pojišťovna a.s. v. WCZ, spol. s r.o. Řízení o předběžné otázce – Podnikové právo – Boj proti opožděným platbám v obchodních transakcích – Směrnice 2011/7/EU – Článek 6 odst. 1 a 3 – Náhrada nákladů spojených s vymáháním pohledávky – Náklady na upomínky zaslané z důvodu prodlení dlužníka s platbou	22
2018/C 408/28	Věc C-304/17: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – Helga Löber v. Barclays Bank plc Řízení o předběžné otázce – Nařízení (ES) č. 44/2001 – Soudní příslušnost v občanských a obchodních věcech – Zvláštní příslušnost – Článek 5 bod 3 – Příslušnost ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti – Místo, kde došlo nebo může dojít ke škodné události – Spotřebitel s bydlištěm v členském státě, který prostřednictvím banky se sídlem v tomto členském státě nakoupil cenné papíry emitované bankou se sídlem v jiném členském státě – Příslušnost k rozhodování o žalobě podané tímto spotřebitelem na základě deliktní odpovědnosti této banky	23
2018/C 408/29	Věc C-312/17: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 19. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesarbeitsgericht Hamm – Německo) – Surjit Singh Bedi v. Bundesrepublik Deutschland, Bundesrepublik Deutschland in Prozessstandschaft für das Vereinigte Königreich von Großbritannien und Nordirland Řízení o předběžné otázce – Sociální politika – Směrnice 2000/78/ES – Rovné zacházení v zaměstnání a povolání – Článek 2 odst. 2 – Zákaz diskriminace z důvodu zdravotního postižení – Kolektivní smlouva o sociálním zabezpečení – Dočasná doplňková podpora vyplácená bývalým civilním zaměstnancům spojeneckých ozbrojených sil v Německu – Zastavení výplaty této podpory v případě, že dotyčná osoba splní podmínky nároku na pobírání předčasného starobního důchodu poskytovaného osobám se zdravotním postižením na základě zákonného důchodového pojištění	23
2018/C 408/30	Věc C-332/17: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Riigikohus – Estonsko) – Starman AS v. Tarbijakaitseamet Řízení o předběžné otázce – Ochrana spotřebitele – Směrnice 2011/83/EU – Článek 21 – Spotřebitelské smlouvy – Komunikace po telefonu – Praxe telefonního operátora spočívající v tom, že jeho zákazníkům, kteří již uzavřeli smlouvu, je nabízeno zákaznické číslo se zkrácenou volbou za vyšší sazbu, než je běžná [základní] sazba	24
2018/C 408/31	Věc C-343/17: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel – Belgie) – Fremoluc NV v. Agentschap voor Grond- en Woonbeleid voor Vlaams-Brabant (Vlabinvest ABP) a další Řízení o předběžné otázce – Základní svobody – Články 21, 45, 49 a 63 SFEU – Směrnice 2004/38/ES – Články 22 a 24 – Předkupní právo veřejnoprávní agentury k pozemkům nacházejícím se v její územní působnosti za účelem realizace sociálního bydlení – Bydlení přidělované přednostně soukromým osobám, které mají silné sociální, ekonomické nebo sociokulturní vazby k území, které spadá do uvedené územní působnosti – Situace, jejíž všechny prvky se nacházejí uvnitř jednoho členského státu – Nepřípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce	25
2018/C 408/32	Věc C-369/17: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Shajin Ahmed v. Bevándorlási és Menekültügyi Hivatal Řízení o předběžné otázce – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Hranice, azyl a přistěhovalství – Postavení uprchlíka nebo status doplňkové ochrany – Směrnice 2011/95/EU – Článek 17 – Vyloučení ze statusu doplňkové ochrany – Důvody – Odsouzení za vážný zločin – Určení závažnosti na základě trestu, který lze uložit podle vnitrostátního práva – Přípustnost – Nutnost individuálního posouzení	25
2018/C 408/33	Věc C-372/17: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Noord-Holland – Nizozemsko) – Vision Research Europe BV v. Inspecteur van de Belastingdienst/Douane kantoor Rotterdam Rijnmond Řízení o předběžné otázce – Společný celní sazebník – Čísla a položky sazebníku – Zařazení zboží – Kamera s pamětí závislou na napájení, z níž jsou zaznamenané snímky vymazány po vypnutí kamery nebo po pořízení nových snímků – Kombinovaná nomenklatura – Podpoložky 8525 80 19 a 8525 80 30 – Vysvětlivky – Výklad – Prováděcí nařízení (EU) č. 113/2014 – Výklad – Platnost	26
2018/C 408/34	Věc C-373/17 P: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 20. září 2018 – Agria Polska sp. z o.o., Agria Chemicals Poland sp. z o.o., Agria Beteiligungsgesellschaft mbH, Star Agro Analyse und Handels GmbH v. Evropská komise Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Odmítnutí stížnosti Evropskou komisí – Nedostatečný význam pro Evropskou unii	27
2018/C 408/35	Věc C-448/17: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Krajského súdu v Prešove – Slovensko) – EOS KSI Slovensko s.r.o. v. Ján Danko, Margita Danková Řízení o předběžné otázce – Spotřebitelské smlouvy – Směrnice 93/13/EHS – Zneužívající ujednání – Článek 4 odst. 2 a článek 5 – Povinnost sepsat ujednání jasným a srozumitelným jazykem – Článek 7 – Návrh k soudu podaný osobami nebo organizacemi, které mají oprávněný zájem na ochraně spotřebitelů před používáním zneužívajících ujednání – Vnitrostátní právní úprava podmiňující možnost sdružení na ochranu spotřebitelů stát se vedlejším účastníkem v řízení souhlasem spotřebitele – Spotřebitelský úvěr – Směrnice 87/102/EHS – Článek 4 odst. 2 – Povinnost uvést roční procentní sazbu nákladů v písemné smlouvě – Smlouva obsahující pouze matematický vzorec pro výpočet roční procentní sazby nákladů bez údajů nezbytných k provedení tohoto výpočtu	27
2018/C 408/36	Věc C-466/17: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Trento – Itálie) – Chiara Motter v. Provincia autonoma di Trento Řízení o předběžné otázce – Sociální politika – Směrnice 1999/70/ES – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Ustanovení 4 – Veřejný sektor – Středoškolští učitelé – Přijímání pracovníků zaměstnaných na dobu určitou do stálé veřejné služby prostřednictvím přijímacího řízení na základě odborné kvalifikace – Stanovení počtu odpracovaných let – Částečné zohlednění období služby odpracovaných v rámci pracovních smluv na dobu určitou	28
2018/C 408/37	Věc C-513/17: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 26. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Köln – Německo) – řízení zahájené na návrh Josefa Baumgartnera Řízení o předběžné otázce – Doprava – Silniční doprava – Nařízení (ES) č. 561/2006 – Článek 19 odst. 2 první pododstavec – Správní sankce za porušení, ke kterému došlo na území členského státu sídla dopravce, uložená příslušnými orgány jiného členského státu, na jehož území bylo toto porušení zjištěno	29
2018/C 408/38	Věc C-518/17: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – Stefan Rudigier Řízení o předběžné otázce – Veřejné zakázky – Veřejné služby v přepravě cestujících po železnici a silnici – Nařízení (ES) č. 1370/2007 – Článek 5 odst. 1 – Uzavírání smluv o veřejných službách – Článek 7 odst. 2 – Povinnosti zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie určité informace nejpozději jeden rok před zahájením řízení – Důsledky nezveřejnění – Zrušení výzvy k podávání nabídek – Směrnice 2014/24/EU – Článek 27 odst. 1 – Článek 47 odst. 1 – Směrnice 2014/25/EU – Článek 45 odst. 1 – Článek 66 odst. 1 – Oznámení o zahájení zadávacího řízení	30
2018/C 408/39	Věc C-555/17: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Østre Landsret – Dánsko) – 2M-Locatel A/S v. Skatteministeriet Řízení o předběžné otázce – Nařízení (EHS) č. 2658/87 – Celní unie a společný celní sazebník – Sazební zařazení zboží – Kombinovaná nomenklatura – Podpoložky 8528 71 13 a 8528 71 90 – Přístroj umožňující příjem, naladění a zpracování televizního signálu vysílaného v přímém přenosu prostřednictvím internetového protokolu	30
2018/C 408/40	Věc C-601/17: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 12. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Hamburg – Německo) – Dirk Harms a další v. Vueling Airlines SA Řízení o předběžné otázce – Letecká doprava – Nařízení (ES) č. 261/2004 – Článek 8 odst. 1 – Vrácení ceny letenky v případě zrušení letu – Provize osoby jednající jako zprostředkovatel mezi cestujícím a leteckým dopravcem při koupi letenky – Zahrnutí	31
2018/C 408/41	Věc C-310/18 PPU: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Spetsializiran nakazatelen sad – Bulharsko) – trestní řízení proti Emilu Milevovi Řízení o předběžné otázce – Naléhavé řízení o předběžné otázce – Justiční spolupráce v trestních věcech – Směrnice (EU) 2016/343 – Presumpce neviny – Označování na veřejnosti za vinného – Právní ochrana – Postup přezkumu legality rozhodnutí o vzetí do vazby	32
2018/C 408/42	Spojené věci C-325/18 PPU a C-375/18 PPU: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal – Irsko) – Hampshire County Council v. C.E., N.E. Řízení o předběžné otázce – Naléhavé řízení o předběžné otázce – Soudní spolupráce v občanských věcech – Příslušnost, uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti – Mezinárodních únosy dětí – Nařízení (ES) č. 2201/2003 – Článek 11 – Žádost o navrácení dítěte – Haagská úmluva ze dne 25. října 1980 – Návrh na prohlášení vykonatelnosti – Žaloba – Listina základních práv Evropské unie – Článek 47 – Právo na účinné prostředky nápravy – Lhůta pro podání opravného prostředku – Usnesení o prohlášení vykonatelnosti – Výkon před doručením usnesení	32
2018/C 408/43	Věc C-327/18 PPU: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court – Irsko) – Výkon evropských zatýkacích rozkazů vydaných na R O Řízení o předběžné otázce – Naléhavé řízení o předběžné otázce – Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech – Evropský zatýkací rozkaz – Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV – Důvody pro odmítnutí výkonu – Článek 50 SEU – Zatýkací rozkaz vydaný justičními orgány členského státu, který zahájil postup pro vystoupení z Evropské unie – Nejistota ohledně režimu použitelného na vztahy mezi tímto státem a Unií po vystoupení	33
2018/C 408/44	Věc C-241/17 P: Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 12. září 2018 – Holistic Innovation Institute, SLU v. Výkonná agentura pro výzkum (REA) Kasační opravný prostředek – Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora – Projekty financované Evropskou unií v oblasti výzkumu – Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (2007-2013) – Projekty Inachus a ZONeSEC – Rozhodnutí o zamítnutí účasti žalobkyně – Žaloba na neplatnost a na náhradu škody	34
2018/C 408/45	Věc C-539/17 P: Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 13. září 2018 – Talanton AE – Symvouleftiki-Ekpaideftiki Etaireia Dianomon, Parochis Ypiresion Marketing kai Dioikisis Epicheiriseon v. Evropská komise Kasační opravný prostředek – Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora – Sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007-2013) – Grantová dohoda – Nepřípustné náklady – Rozhodnutí Evropské komise o vymáhání – Žaloba příjemce k Tribunálu Evropské unie na základě článku 272 SFEU – Zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek	35
2018/C 408/46	Věc C-23/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 10. ledna 2018 Ccc Event Management GmbH proti usnesení Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 7. listopadu 2017 ve věci T-363/17, Event Management GmbH v. Soudní dvůr Evropské unie	35
2018/C 408/47	Věc C-411/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 21. června 2018 společností Romantik Hotels & Restaurants AG proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 25. dubna 2018 ve věci T-213/17, Romantik Hotels & Restaurants AG v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)	36
2018/C 408/48	Věc C-448/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht München I (Německo) dne 9. července 2018 – WA v. Münchener Hypothekenbank eG	36
2018/C 408/49	Věc C-466/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesgericht Linz (Rakousko) dne 17. července 2018 – DS v. Porsche Inter Auto GmbH & Co KG	36
2018/C 408/50	Věc C-514/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 6. srpna 2018 Landeskammer für Land- und Forstwirtschaft in Steiermark proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 7. června 2018 ve věci T-72/17, Gabriele Schmid v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)	37
2018/C 408/51	Věc C-516/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Nürnberg (Německo) dne 6. srpna 2018 – QE v. Sun Express Deutschland GmbH	38
2018/C 408/52	Věc C-520/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour constitutionnelle (Belgie) dne 2. srpna 2018 – Ordre des barreaux francophones et germanophone, Académie Fiscale ASBL, UA, Liga voor Mensenrechten ASBL, Ligue des Droits de l'Homme ASBL, VZ, WY, XX v. Conseil des ministres	39
2018/C 408/53	Věc C-523/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Audiencia Nacional (Španělsko) dne 8. srpna 2018 – Engie Cartagena S.L. v. Ministerio para la Transición Ecológica (dříve Ministerio de Industria, Energía y Turismo)	40
2018/C 408/54	Věc C-540/18 P: Kasační opravný prostředek podaný HX dne 17. srpna 2018 proti rozsudku Tribunálu vydanému dne 19. června 2018 ve věci T-408/16, HX v. Rada Evropské unie	41
2018/C 408/55	Věc C-562/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná tribunal d'instance de Sens (Francie) dne 30. srpna 2018 – X	42
2018/C 408/56	Věc C-575/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 13. září 2018 Českou republikou proti usnesení Tribunálu (Sedmý senát) vydanému dne 28. června 2018 ve věci T-147/15, Česká republika v. Komise	43
2018/C 408/57	Věc C-611/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 21. září 2018 proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 12. července 2018 ve věci T-455/14, Pirelli & C. v. Komise	43
	Tribunál
2018/C 408/58	Věc T-10/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – GABO:mi v. Komise Rozhodčí doložka – Šestý a sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2002-2006 a 2007-2013) – Dopisy s žádostí o vrácení části přiznaných dotací – Výzva k úhradě – Započtení pohledávek – Úprava žaloby – Přípustnost – Způsobilost výdajů – Finanční prostředky ve svěřenství – Povinnost vykázat náklady v účetnictví smluvního partnera – Soulad s účetními pravidly používanými ve státě, kde má smluvní partner sídlo – Právní jistota – Legitimní očekávání – Řádná správa věcí veřejných – Transparentnost – Práv být vyslechnut – Proporcionalita	46
2018/C 408/59	Věc T-260/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Švédsko v. Komise EZZF a EZFRV – Výdaje vyloučené z financování – Přímé podpory oddělené od produkce – Kontroly na místě – Dálkový průzkum Země – Hodnocení rizikových faktorů – Nápravná opatření, která má přijmout dotčený členský stát – Posouzení finanční újmy – Přiměřenost	47
2018/C 408/60	Věc T-33/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Amicus Therapeutics UK a Amicus Therapeutics v. EMA Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Dokumenty držené EMA, které obsahují informace předložené žalobkyněmi v rámci žádosti o registraci léčivého přípravku Galafold – Rozhodnutí o udělení přístupu k dokumentu třetí osobě – Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů – Absence obecné domněnky důvěrnosti	48
2018/C 408/61	Věc T-123/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 20. září 2018 – Exaa Abwicklungsstelle für Energieprodukte v. ACER Energetika – Rozhodnutí odvolacího senátu ACER – Zamítnutí návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení – Bezprostřední a aktuální zájem na výsledku řízení – Povinnost uvést odůvodnění – Právo být vyslechnut	48
2018/C 408/62	Věc T-146/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 20. září 2018 – Mondi v. ACER Energetika – Rozhodnutí odvolacího senátu ACER – Zamítnutí vstupu do řízení v postavení vedlejšího účastníka – Přímý a trvající zájem na výsledku řízení – Právo být vyslechnut	49
2018/C 408/63	Věc T-180/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – EM Research Organization v. EUIPO – Christoph Fischer a další (EM) Ochranná známka Evropské unie – Řízení o prohlášení neplatnosti – Slovní ochranná známka Evropské unie EM – Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu – Popisný charakter – Článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001] – Důkazy předložené poprvé před Tribunálem	50
2018/C 408/64	Věc T-182/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Novartis v. EUIPO – Chiesi Farmaceutici (AKANTO) Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie AKANTO – Starší slovní ochranná známka Evropské unie KANTOS – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]	50
2018/C 408/65	Věc T-233/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Portugalsko v. Komise EZZF a EZFRV – Výdaje vyloučené z financování – Výdaje vynaložené Portugalskem – Přímé platby – Program POSEI – Překročení limitů – Prodlení při platbách – Článek 11 odstavec 1 první pododstavec nařízení č. 885/2006 – Dvojí finanční oprava – Právo na obhajobu – Proporcionalita	51
2018/C 408/66	Věc T-238/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Gugler v. EUIPO – Gugler France (GUGLER) Ochranná známka Evropské unie – Řízení o prohlášení neplatnosti – Obrazová ochranná známka Evropské unie GUGLER – Starší národní obchodní firma Gugler France – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Článek 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) 2017/1001] – Nebezpečí záměny	52
2018/C 408/67	Věc T-328/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi v. EUIPO – M. J. Dairies (BBQLOUMI) Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie Natural BBQLOUMI – Starší kolektivní slovní ochranná známka Evropské unie HALLOUMI – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Neexistence nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]	52
2018/C 408/68	Věc T-384/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Kypr v. EUIPO – M. J. Dairies (BBQLOUMI) Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie BBQLOUMI – Starší slovní certifikační ochranná známka Spojeného království HALLOUMI – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Neexistence nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]	53
2018/C 408/69	Věc T-457/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Medisana v. EUIPO (happy life) Ochranná známka Evropské unie – Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie happy life – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1001]	54
2018/C 408/70	Věc T-488/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 20. září 2018 – Ghost – Corporate Management v. EUIPO (Dry Zone) Ochranná známka Evropské unie – Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Zone – Lhůta pro podání žaloby – Opožděnost – Nepřípustnost odvolání podaného k odvolacímu senátu – Článek 60 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 68 nařízení (EU) 2017/1001] – Neexistence nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci – Povinnost obezřetnosti a řádné péče – Legitimní očekávání	54
2018/C 408/71	Věc T-668/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 20. září 2018 – Maico Holding v. EUIPO – Eico (Eico) Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Eico – Starší slovní ochranná známka Evropské unie MAICO – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Neexistence nebezpečí záměny – Podobnost označení – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]	55
2018/C 408/72	Věc T-528/18: Žaloba podaná dne 4. září 2018 – XI v. Komise	55
2018/C 408/73	Věc T-530/18: Žaloba podaná dne 7. září 2018 – Rumunsko v. Komise	56
2018/C 408/74	Věc T-541/18: Žaloba podaná dne 12. září 2018 – Changmao Biochemical Engineering v. Komise	57
2018/C 408/75	Věc T-558/18: Žaloba podaná dne 21. září 2018 – Lupu v. EUIPO – Et Djili Soy Dzhihangir Ibryam (Djili DS)	58
2018/C 408/76	Věc T-563/18: Žaloba podaná dne 21. září 2018 – YP v. Komise	59
2018/C 408/77	Věc T-570/18: Žaloba podaná dne 25. září 2018 – YQ v. Komise	60
2018/C 408/78	Věc T-571/18: Žaloba podaná dne 25. září 2018 – YR v. Komise	60
2018/C 408/79	Věc T-572/18: Žaloba podaná dne 25. září 2018 – YS v. Komise	61
2018/C 408/80	Věc T-573/18: Žaloba podaná dne 25. září 2018 – Hickies v. EUIPO (tvar tkaničky do obuvi)	62
2018/C 408/81	Věc T-581/18: Žaloba podaná dne 27. září 2018 – ND (1) a OE (1) v. Komise	62

CS	S ohledem na ochranu osobních dat a/nebo důvěrnou povahu nelze zobrazit některé údaje obsažené v tomto vydání, a proto byla publikována nová autentická verze.

IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/1

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2018/C 408/01)

Poslední publikace

OJ C 399, 5.11.2018

Dřívější publikace

Úř. věst. C 392, 29.10.2018.

Úř. věst. C 381, 22.10.2018.

Úř. věst. C 373, 15.10.2018.

Úř. věst. C 364, 8.10.2018.

Úř. věst. C 352, 1.10.2018.

Úř. věst. C 341, 24.9.2018.

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Tribunál

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/2

Přidělení soudců k senátům

(2018/C 408/02)

Dne 11. října 2018, v návaznosti na odchod soudce p. Xuereba a na návrh předsedy předložený v souladu s čl. 13 odst. 2 jednacího řádu, rozhodla plenární konference Tribunálu o změně rozhodnutí ze dne 21. září 2016 (1), pozměněného dne 8. června 2017 (2) a dne 4. října 2017 (3), o přidělení soudců k senátům na období od 11. října 2018 do 31. srpna 2019 následujícím způsobem:

I. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

pí Pelikánová, předsedkyně senátu, p. Valančius, p. Nihoul, p. Svenningsen a p. Öberg, soudci.

1. senát, v němž zasedají tři soudci:

pí Pelikánová, předsedkyně senátu;

a)	p. Nihoul a p. Svenningsen, soudci;

b)	p. Valančius a p. Öberg, soudci.

II. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

P. Prek, předseda senátu, p. Buttigieg, p. Schalin, p. Berke a pí Costeira, soudci.

2. senát, v němž zasedají tři soudci:

P. Prek, předseda senátu;

a)	p. Schalin a pí Costeira, soudci;

b)	p. Buttigieg a p. Berke, soudci.

III. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

P. Frimodt Nielsen, předseda senátu, p. Kreuschitz, p. Forrester, pí Półtorak a p. Perillo, soudci.

3. senát, v němž zasedají tři soudci:

P. Frimodt Nielsen, předseda senátu;

a)	p. Forrester a p. Perillo, soudci;

b)	p. Kreuschitz a pí Półtorak, soudci.

IV. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

P. Kanninen, předseda senátu, p. Schwarcz, p. Iliopoulos, p. Calvo-Sotelo Ibáñez-Martín a pí Reine, soudci.

4. senát, v němž zasedají tři soudci:

P. Kanninen, předseda senátu;

a)	p. Schwarcz a p. Iliopoulos, soudci;

b)	p. Calvo-Sotelo Ibáñez-Martín a pí Reine, soudci.

V. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

P. Gratsias, předseda senátu, pí Labucka, p. Papasavvas, p. Dittrich a p. Ulloa Rubio, soudci.

5. senát, v němž zasedají tři soudci:

P. Gratsias, předseda senátu;

a)	pí Labucka a p. Dittrich, soudci;

b)	pí Labucka a p. Ulloa Rubio, soudci

c)	p. Dittrich a p. Ulloa Rubio, soudci.

VI. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

P. Berardis, předseda senátu, p. Papasavvas, p. Spielmann, p. Csehi a pí Spineanu-Matei, soudci.

6. senát, v němž zasedají tři soudci:

P. Berardis, předseda senátu;

a)	p. Papasavvas a pí Spineanu-Matei, soudci;

b)	p. Spielmann a p. Csehi, soudci.

VII. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

pí Tomljenović, předsedkyně senátu, p. Bieliūnas, pí Marcoulli, p. Passer a p. Kornezov, soudci.

7. senát, v němž zasedají tři soudci:

pí Tomljenović, předsedkyně senátu;

a)	p. Bieliūnas a p. Kornezov, soudci;

b)	p. Bieliūnas a pí Marcoulli, soudci;

c)	pí Marcoulli a p. Kornezov, soudci.

VIII. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

P. Collins, předseda senátu, pí Kančeva, p. Barents, p. Passer a p. De Baere, soudci.

8. senát, v němž zasedají tři soudci:

P. Collins, předseda senátu;

a)	p. Barents a p. Passer, soudci;

b)	pí Kančeva a p. De Baere, soudci;

IX. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

P. Gervasoni, předseda senátu, p. Madise, p. da Silva Passos, pí Kowalik-Bańczyk a p. Mac Eochaidh, soudci.

9. senát, v němž zasedají tři soudci:

P. Gervasoni, předseda senátu;

a)	p. Madise a p. da Silva Passos, soudci;

b)	pí Kowalik-Bańczyk a p. Mac Eochaidh, soudci.

(1) Úř. věst. C 392, 24.10.2016, s. 2.

(2) Úř. věst. C 213, 3.7.2017, s. 2.

(3) Úř. věst. C 382, 13.11.2017, s. 2.

V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/5

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour administrative – Lucembursko) – UBS Europe SE, dříve UBS (Luxembourg) SA, Alain Hondequin a další

(Věc C-358/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Směrnice 2004/39/ES - Článek 54 odst. 1 a odst. 3 - Rozsah povinnosti zachovat služební tajemství, kterou mají vnitrostátní orgány finančního dohledu - Rozhodnutí, kterým byla konstatována ztráta dobré profesní pověsti - Případy, na něž se vztahuje trestní právo - Listina základních práv Evropské unie - Články 47 a 48 - Právo na obhajobu - Přístup ke spisu“)

(2018/C 408/03)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour administrative

Účastníci původního řízení

Žalobci: UBS Europe SE, dříve UBS (Luxembourg) SA, Alain Hondequin a další

za přítomnosti: DV, EU, Commission de surveillance du secteur financier (CSSF), Ordre des avocats du barreau de Luxembourg

Výrok

Článek 54 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnic Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS musí být vykládán v tom smyslu, že

—

pojem „případy, na něž se vztahuje trestní právo“, uvedený v odstavcích 1 a 3 tohoto článku, nezahrnuje situaci, kdy orgány určené členskými státy pro účely plnění úkolů stanovených v této směrnici přijmou takové opatření, jako je opatření dotčené ve věci v původním řízení, které určité osobě zakazuje, aby v podniku, který podléhá dohledu, vykonávala funkci jednatele nebo jinou funkci, jejichž výkon podléhá povolení, a nařizuje jí, aby v co nejkratší lhůtě odstoupila ze všech funkcí z důvodu, že tato osoba již nesplňuje požadavky dobré profesní pověsti stanovené v článku 9 uvedené směrnice, které patří mezi opatření, která musí příslušné orgány přijmout při výkonu pravomocí, které jim příslušejí podle ustanovení hlavy II téže směrnice. Když totiž uvedené ustanovení stanoví, že povinnost zachovávat služební tajemství může být výjimečně vyloučena v takových případech, vztahuje se na předávání nebo používání důvěrných informací pro účely trestního stíhání a sankcí uložených podle vnitrostátního trestního práva;

—

povinnost zachovávat služební tajemství stanovená v odstavci 1 uvedeného článku ve spojení s články 47 a 48 Listiny základních práv Evropské unie musí být zajištěna a prováděna tak, aby byla v souladu s dodržováním práva na obhajobu. Je tedy věcí příslušného vnitrostátního soudu, aby v případě, že se příslušný orgán odvolává na uvedenou povinnost s cílem odmítnout poskytnutí informací, které má v držení a které nejsou obsaženy ve spise týkajícím se osoby, které se dotýká akt nepříznivě zasahující do jejího právního postavení, ověřil, zda tyto informace mají objektivní souvislost s námitkami, které jsou vůči ní uplatňovány, a pokud ano, aby nalezl rovnováhu mezi zájmem dotčené osoby na tom, aby měla k dispozici informace nezbytné k tomu, aby mohla v plném rozsahu vykonat právo na obhajobu, a zájmy týkajícími se zachování důvěrnosti informací, na které se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství, před tím, než rozhodne o poskytnutí všech požadovaných informací.

(1) Úř. věst. C 335, 12.9.2016.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/6

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 19. září 2018 – Evropská komise v. Francouzská republika, IFP Énergies nouvelles

(Věc C-438/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Státní podpora - Režim podpor zavedený Francií - Neomezená státní záruka poskytnutá Institut Français du Pétrole (IFP) v důsledku jejího postavení jakožto veřejné instituce průmyslové a obchodní povahy (VIPO) - Rozhodnutí, kterým se určuje, že toto opatření zčásti není a zčásti je státní podporou slučitelnou s vnitřním trhem, s výhradou dodržení určitých podmínek - Pojem ‚režim podpor‘ - Domněnka o existenci výhody - Důkazní břemeno a míra dokazování“)

(2018/C 408/04)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: B. Stromsky a D. Grespan, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Francouzská republika (zástupci: D. Colas a J. Bousin, zmocněnci), IFP Énergies nouvelles (zástupci: E. Morgan de Rivery a E. Lagathu, advokáti)

Výrok

Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 26. května 2016, Francie a IFP Énergies nouvelles v. Komise (T-479/11 a T-157/12, EU:T:2016:320), se zrušuje v rozsahu, v němž Tribunál tímto rozsudkem zrušil čl. 1 odst. 3 až 5, jakož i články 2 až 12 rozhodnutí Komise 2012/26/EU ze dne 29. června 2011 o státní podpoře C 35/08 (ex NN 11/2008), kterou Francie poskytla veřejné instituci „Institut français du pétrole“.

2)	Věc se vrací Tribunálu Evropské unie.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 392, 24.10.2016.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/7

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Francie) – Carrefour Hypermarchés SAS a další v. Ministre des Finances et des Comptes publics

(Věc C-510/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Státní podpory - Článek 108 odst. 3 SFEU - Nařízení (ES) č. 794/2004 - Oznámené režimy podpor - Článek 4 - Změna existující podpory - Významný nárůst výnosů z daně financující režim podpory ve srovnání s odhady oznámenými Evropské komisi - Prahová hodnota 20 % původního rozpočtu“)

(2018/C 408/05)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: Carrefour Hypermarchés SAS, Fnac Paris, Fnac Direct, Relais Fnac, Codirep, Fnac Périphérie

Odpůrce: Ministre des Finances et des Comptes publics

Výrok

Zvýšení výnosu z daní financujícího několik režimů podpor povolených na základě odhadů oznámených Komisi, jako je tomu ve věci v původním řízení, představuje změnu existující podpory ve smyslu čl. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [108 SFEU], a čl. 4 odst. 1 první věty nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení č. 659/1999, ve spojení s čl. 108 odst. 3 SFEU, s výjimkou situace, kdy toto zvýšení nepřesáhne prahovou hodnotu 20 % stanovenou v čl. 4 odst. 1 druhé větě posledně uvedeného nařízení.

V situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, se uvedená prahová hodnota posuzuje ve vztahu k příjmům určeným pro dotčené režimy podpor, a nikoli ve vztahu ke skutečně vyplaceným podporám.

(1) Úř. věst. C 462, 12.12.2016.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/7

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Órgano Administrativo de Recursos Contractuales de la Comunidad Autónoma de Euskadi – Španělsko) – Montte SL v. Musikene

(Věc C-546/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 267 SFEU - Pravomoc Soudního dvora - Postavení předkládajícího orgánu coby soudu - Směrnice 2014/24/EU - Postupy při zadávání veřejných zakázek - Otevřené řízení - Kritéria pro zadání - Technické hodnocení - Minimální počet bodů - Hodnocení založené na ceně“)

(2018/C 408/06)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Órgano Administrativo de Recursos Contractuales de la Comunidad Autónoma de Euskadi

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Montte SL

Žalovaná: Musikene

Výrok

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, podle níž veřejní zadavatelé mohou v zadávací dokumentaci upravující zadání veřejné zakázky v otevřeném řízení stanovit minimální požadavky v souvislosti s technickým hodnocením tak, že předložené nabídky, které nedosáhnou předem stanoveného minimálního počtu bodů po tomto hodnocení, jsou vyloučeny z následného hodnocení založeného jak na technických kritériích, tak na ceně.

Článek 66 směrnice 2014/24 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, podle níž veřejní zadavatelé mohou v zadávací dokumentaci upravující zadání veřejné zakázky v otevřeném řízení stanovit minimální požadavky v souvislosti s technickým hodnocením tak, že předložené nabídky, které nedosáhnou předem stanoveného minimálního počtu bodů po tomto hodnocení, jsou vyloučeny z následných fází zadávání veřejné zakázky, a to nehledě na počet zbylých uchazečů.

(1) Úř. věst. C 22, 23.1.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/8

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Enzo Buccioni v. Banca d'Italia

(Věc C-594/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Směrnice 2013/36/EU - Článek 53 odst. 1 - Povinnost zachovávat profesní tajemství, kterou mají vnitrostátní orgány pověřené obezřetnostním dohledem nad úvěrovými institucemi - Úvěrová instituce, ohledně níž byla nařízena nucená likvidace - Zpřístupnění důvěrných informací v občanském soudním řízení“)

(2018/C 408/07)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Žalobce: Enzo Buccioni

Žalovaná: Banca d'Italia

Za přítomnosti: Banca Network Investimenti SpA, v likvidaci

Výrok

Článek 53 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby příslušné orgány členských států zpřístupnily důvěrné informace osobě, která o ně požádá, aby mohla zahájit občanské soudní řízení na ochranu majetkových zájmů poškozených v důsledku nařízení nucené likvidace úvěrové instituce. Žádost o zpřístupnění se však musí vztahovat na informace, v souvislosti s nimiž žadatel předloží přesné a souhlasné indicie nasvědčující tomu, že uvedené informace se ukazují jako relevantní pro účely občanského soudního řízení, jehož předmět musí být žadatelem přesně identifikován, přičemž dotčené informace nesmějí být použity mimo takové řízení. Příslušným orgánům a soudům přísluší, aby před zpřístupněním každé z požadovaných důvěrných informací uvedly v rovnováhu zájem žadatele na disponování dotčenými informacemi a zájmy související se zachováním důvěrnosti informací, na které se vztahuje profesní tajemství.

(1) Úř. věst. C 63, 27.2.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/9

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal (Administrative Appeals Chamber) – Spojené království) – Rafal Prefeta v. Secretary of State for Work and Pensions

(Věc C-618/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb osob - Článek 45 SFEU - Akt o přistoupení z roku 2003 - Kapitola 2 přílohy XII - Možnost členského státu odchýlit se od čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 492/2011 a od čl. 7 odst. 3 směrnice 2004/38/ES - Polský státní příslušník, který nezavršil dobu dvanácti měsíců registrované práce v hostitelském členském státě“)

(2018/C 408/08)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Upper Tribunal (Administrative Appeals Chamber)

Účastníci původního řízení

Žalobce: Rafal Prefeta

Žalovaný: Secretary of State for Work and Pensions

Výrok

Kapitola 2 přílohy XII Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, musí být vykládána v tom smyslu, že během přechodného období, které je v ní stanoveno, opravňovala Spojené království Velké Británie a Severního Irska, aby vyloučilo z požívání výhod podle čl. 7 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS takového polského státního příslušníka, jako je Rafal Prefeta, který nesplnil podmínku výkonu registrované pracovní činnosti na jeho území po nepřerušenou dobu dvanácti měsíců stanovenou vnitrostátními právními předpisy.

(1) Úř. věst. C 38, 6.2.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/9

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Münster – Německo) – EV v. Finanzamt Lippstadt

(Věc C-685/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Články 63 až 65 SFEU - Volný pohyb kapitálu - Odpočet zdanitelného zisku - Majetkové účasti mateřské společnosti v kapitálové společnosti s obchodním vedením a sídlem ve třetím státě - Dividendy vyplacené mateřské společnosti - Daňová odpočitatelnost podléhající přísnějším podmínkám než odpočet zisků z podílů na kapitálových společnostech založených dle vnitrostátního práva, které nejsou osvobozeny od daně“)

(2018/C 408/09)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Münster

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: EV

Žalovaný: Finanzamt Lippstadt

Výrok

Články 63 až 65 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která podřizuje odpočet zisků plynoucích z podílů v kapitálové společnosti, jež má své obchodní vedení a sídlo ve třetím státě, přísnějším podmínkám než odpočet zisků plynoucích z podílů v kapitálové společnosti založené dle vnitrostátního práva, která není osvobozena od daně.

(1) Úř. věst. C 144, 8.5.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/10

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 13. září 2018 – Birkenstock Sales GmbH v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-26/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Evropské unie - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Obrazová ochranná známka zobrazující vzor protínajících se vlnovek - Nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 7 odst. 1 písm. b) - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Rozlišovací způsobilost - Povrchový vzor“)

(2018/C 408/10)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Birkenstock Sales GmbH (zástupci: C. Menebröcker a V. Töbelmann, Rechtsanwälte)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) (zástupkyně: D. Walicka, zmocněnkyně)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Birkenstock Sales GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 151, 15.5.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/10

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 19. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de Galicia – Španělsko) – Isabel González Castro v. Mutua Umivale, Prosegur España SL a Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS)

(Věc C-41/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 92/85/EHS - Články 4, 5 a 7 - Ochrana bezpečnosti a zdraví zaměstnanců - Kojící zaměstnankyně - Noční práce - Práce na směny vykonávaná částečně v nočních hodinách - Hodnocení rizik, která obnáší pracovní místo - Preventivní opatření - Zpochybnění dotčenou zaměstnankyní - Směrnice 2006/54/ES - Článek 19 - Rovné zacházení - Diskriminace na základě pohlaví - Důkazní břemeno“)

(2018/C 408/11)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Galicia

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Isabel González Castro

Žalovaní: Mutua Umivale, Prosegur España SL a Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS)

Výrok

Článek 7 směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň musí být vykládán v tom smyslu, že se použije na takovou situaci, jako je situace ve věci v původním řízení, kdy dotyčná zaměstnankyně pracuje na směny, v jejichž rámci plní pouze část svých úkolů v nočních hodinách.

Článek 19 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) musí být vykládán v tom smyslu, že se použije v takové situaci, jako je situace ve věci v původním řízení, kdy pracovnice, které bylo odepřeno poskytnutí lékařského potvrzení dokládajícího existenci rizika pro kojení představovaného jejím pracovním místem, a tedy i peněžitá dávka z důvodu rizika během kojení, zpochybňuje před vnitrostátním soudem nebo jiným příslušným orgánem dotčeného členského státu vyhodnocení rizik vyplývajících z jejího pracovního místa, pokud tato pracovnice uvádí skutečnosti nasvědčující tomu, že toto vyhodnocení nezahrnovalo specifické přezkoumání její konkrétní situace, a umožňují tak předpokládat existenci přímé diskriminace na základě pohlaví ve smyslu směrnice 2006/54, což musí ověřit předkládající soud.

Žalované straně pak přísluší prokázat, že uvedené vyhodnocení rizik ve skutečnosti takové specifické přezkoumání zahrnovalo, a tudíž k porušení zásady zákazu diskriminace nedošlo.

(1) Úř. věst. C 121, 18.4.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/11

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Ítélőtábla – Maďarsko) – OTP Bank Nyrt., OTP Faktoring Követeléskezelő Zrt v. Teréz Ilyés, Emil Kiss

(Věc C-51/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitele - Zneužívající ujednání - Směrnice 93/13/EHS - Rozsah působnosti - Článek 1 odst. 2 - Závazná právní a správní ustanovení - Článek 3 odst. 1 - Pojem ‚smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno‘ - Ujednání začleněné do smlouvy po jejím uzavření v návaznosti na zásah vnitrostátního zákonodárce - Článek 4 odst. 2 - Jasné a srozumitelné znění smluvního ujednání - Článek 6 odst. 1 - Posouzení zneužívající povahy ujednání vnitrostátním soudem i bez návrhu - Úvěrová smlouva v cizí měně uzavřená mezi spotřebitelem a podnikatelem“)

(2018/C 408/12)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Ítélőtábla

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: OTP Bank Nyrt., OTP Faktoring Követeléskezelő Zrt

Další účastníci řízení: Teréz Ilyés, Emil Kiss

Výrok

Pojem „smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno“, uvedený v čl. 3 odst. 1 směrnice 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán v tom smyslu, že se konkrétně vztahuje na smluvní ujednání změněné kogentním vnitrostátním právním ustanovením přijatým po uzavření smlouvy se spotřebitelem, kterým se nahrazuje neplatné ujednání obsažené v uvedené smlouvě.

Článek 1 odst. 2 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že do působnosti této směrnice nespadají ujednání, která odrážejí kogentní právní předpisy a která se součástí úvěrové smlouvy uzavřené se spotřebitelem stala po jejím uzavření a nahrazují neplatné smluvní ujednání tak, že se použije směnný kurz národní banky. Avšak ujednání týkající se kurzového rizika, jako je ujednání dotčené ve věci v původním řízení, není z působnosti této směrnice tímto ustanovením vyloučeno.

Článek 4 odst. 2 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že požadavek, aby smluvní ujednání bylo sepsáno jasným a srozumitelným jazykem, zavazuje finanční instituce k tomu, aby dlužníkům poskytly dostatečné informace, které jim umožní přijmout informovaná a obezřetná rozhodnutí. Uvedený požadavek v tomto ohledu implikuje, že ujednání o kurzovém riziku musí spotřebitel pochopit nejen z formálního a gramatického hlediska, ale i z hlediska jeho konkrétního dosahu, v tom smyslu, že běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný spotřebitel může nejen zjistit, že může dojít k oslabení domácí měny oproti cizí měně, v níž byl úvěr denominován, ale i posoudit potenciálně významné ekonomické důsledky tohoto ujednání na své finanční závazky.

Článek 4 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že jasnost a srozumitelnost smluvních ujednání se posuzuje k okamžiku uzavření smlouvy a s ohledem na všechny okolnosti, které provázely uzavření smlouvy, a na ostatní smluvní ujednání, bez ohledu na to, že některá z nich vnitrostátní zákonodárce později prohlásil či považoval za zneužívající a zrušil je.

Článek 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu přísluší, aby i bez návrhu spotřebitele v postavení žalobce určil případnou zneužívající povahu smluvního ujednání, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné.

(1) Úř. věst. C 144, 8.5.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/12

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato v. Wind Tre SpA, dříve Wind Telecomunicazioni SpA (C-54/17), Vodafone Italia SpA, dříve Vodafone Omnitel NV (C-55/17)

(Spojené věci C-54/17 a C-55/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitelů - Směrnice 2005/29/ES - Nekalé obchodní praktiky - Článek 3 odst. 4 - Oblast působnosti - Články 5, 8 a 9 - Agresivní obchodní praktiky - Příloha I bod 29 - Obchodní praktiky, jež jsou za všech okolností považovány za agresivní - Setrvačný prodej - Směrnice 2002/21/ES - Směrnice 2002/22/ES - Telekomunikační služby - Prodej SIM karet (Subscriber Identity Module; účastnická identifikační karta) obsahujících určité předem instalované a nastavené služby - Nedostatek předběžného informování spotřebitelů“)

(2018/C 408/13)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato

Žalované: Wind Tre SpA, dříve Wind Telecomunicazioni SpA (C-54/17), Vodafone Italia SpA, dříve Vodafone Omnitel NV (C-55/17)

Za přítomnosti: Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni (C-54/17), Altroconsumo, Vito Rizzo (C-54/17), Telecom Italia SpA

Výrok

Pojem „setrvačný prodej“ ve smyslu přílohy I bodu 29 směrnice 2005/29/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) musí být s výhradou ověření ze strany předkládajícího soudu vykládán tak, že zahrnuje taková jednání, jako jsou jednání, k nimž došlo ve věcech v původních řízeních, která spočívají v tom, že telefonní operátoři uvádí na trh SIM karty (Subscriber Identity Module; účastnická identifikační karta), na kterých jsou předem nainstalovány a aktivovány určité služby, například přístup k internetu či služba hlasového záznamu, aniž je spotřebitel předem a vhodným způsobem informován o této již provedené instalaci a aktivaci nebo o zpoplatnění uvedených služeb.

Článek 3 odst. 4 směrnice 2005/29 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které musí být taková jednání představující setrvačný prodej ve smyslu přílohy I bodu 29 směrnice 2005/29, jako jsou jednání, k nimž došlo ve věcech v původních řízeních, posuzována podle ustanovení uvedené směrnice s tím důsledkem, že podle uvedené právní úpravy nemá vnitrostátní regulační orgán ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, pravomoc k uložení sankce za takové jednání.

(1) Úř. věst. C 239, 24.7.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/13

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 11. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesarbeitsgericht – Německo) – IR v. JQ

(Věc C-68/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 2000/78/ES - Rovné zacházení - Pracovní činnosti vykonávané v církvích nebo jiných organizacích, jejichž etika je založena na náboženském vyznání nebo víře - Profesní požadavky - Jednání v dobré víře a s věrností etice církve nebo organizace - Pojem - Rozdílné zacházení na základě náboženského vyznání nebo víry - Propuštění vedoucího zaměstnance katolického vyznání z důvodu uzavření druhého občanského sňatku po rozvodu“)

(2018/C 408/14)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesarbeitsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobce: IR

Žalovaný: JQ

Výrok

Článek 4 odst. 2 druhý pododstavec směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, musí být vykládán v tom smyslu, že:

—

církev nebo jiná organizace, jejíž etika je založena na náboženském vyznání nebo víře a která provozuje nemocniční zařízení zřízené ve formě kapitálové společnosti založené podle soukromého práva, nemůže rozhodnout, že podřídí své vedoucí zaměstnance rozdílným požadavkům na jednání v dobré víře a s věrností této etice v závislosti na tom, jakého jsou tito zaměstnanci vyznání či zda jsou bez vyznání, aniž by toto rozhodnutí mohlo případně podléhat účinnému soudnímu přezkumu, aby bylo zajištěno, že budou splněna kritéria stanovená v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a

—

rozdílné zacházení s vedoucími zaměstnanci, pokud jde o požadavek na jednání v dobré víře a s věrností uvedené etice, v závislosti na tom, jakého jsou tito zaměstnanci vyznání či zda jsou bez vyznání, je v souladu s uvedenou směrnicí pouze tehdy, pokud vzhledem k povaze dotyčných pracovních činností nebo kontextu, v němž jsou vykonávány, je náboženské vyznání nebo víra profesním požadavkem, který je podstatný, legitimní a odůvodněný se zřetelem k etice dotčené církve nebo organizace, a je v souladu se zásadou proporcionality, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.

Vnitrostátní soud, který rozhoduje o sporu mezi dvěma soukromými subjekty, je povinen, pokud není možné, aby vyložil použitelné vnitrostátní právo v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 2000/78, zajistit v rámci svých pravomocí právní ochranu, která pro jednotlivce vyplývá z obecných zásad unijního práva, jako je zásada zákazu diskriminace na základě náboženského vyznání nebo víry, jež je nyní zakotvena v článku 21 Listiny, a zaručit plný účinek práv z nich vyplývajících tím, že případně nepoužije jakékoli odporující vnitrostátní ustanovení.

(1) Úř. věst. C 144, 8.5.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/14

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 12. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel București – Rumunsko) – Siemens Gamesa Renewable Energy România SRL, dříve Gamesa Wind România SRL v. Agenția Națională de Administrare Fiscală – Direcția Generală de Soluționare a Contestațiilor, Agenţia Naţională de Administrare Fiscală – Direcţia Generală de Administrare a Marilor Contribuabili

(Věc C-69/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Nárok na odpočet - Pořízení uskutečněná plátcem daně, kterého daňová správa prohlásila za ‚neaktivního‘ - Odepření nároku na odpočet - Zásady proporcionality a neutrality DPH“)

(2018/C 408/15)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel București

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Siemens Gamesa Renewable Energy România SRL, dříve Gamesa Wind România SRL

Žalované: Agenția Națională de Administrare Fiscală – Direcția Generală de Soluționare a Contestațiilor, Agenţia Naţională de Administrare Fiscală – Direcţia Generală de Administrare a Marilor Contribuabili

Výrok

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, zejména její články 213, 214 a 273, musí být vykládána v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava, o kterou se jedná ve věci v původním řízení a která umožňuje, aby daňová správa odepřela osobě povinné k dani, která uskutečnila pořízení v době, kdy bylo její identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty zrušeno z důvodu nepředložení daňových přiznání, nárok na odpočet daně z přidané hodnoty týkající se těchto pořízení a uplatňovaný prostřednictvím přiznání k dani z přidané hodnoty učiněných – nebo faktur vystavených – po opětovné aktivaci jejího identifikačního čísla jen z toho důvodu, že k těmto pořízením došlo v době, kdy byla tato osoba neaktivní, třebaže jsou splněny hmotněprávní věcné požadavky a nárok na odpočet není uplatňován podvodně nebo zneužívajícím způsobem.

(1) Úř. věst. C 144, 8.5.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/15

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 26. září 2018 – Koninklijke Philips NV, Philips France SAS v. Evropská komise

(Věc C-98/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Kartelové dohody - Evropský trh s čipy do karet - Síť dvoustranných kontaktů - Výměna citlivých obchodních informací - Omezení hospodářské soutěže ‚z hlediska účelu‘ - Jediné a trvající protiprávní jednání - Účast na protiprávním jednání a povědomí účastníka jedné části dvoustranných kontaktů o ostatních dvoustranných kontaktech - Soudní přezkum“)

(2018/C 408/16)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Koninklijke Philips NV, Philips France SAS (zástupci: J. K. de Pree, A. M. ter Haar a T. M. Snoep, advocaten)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: A. Biolan, A. Dawes a J. Norris-Usher, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnostem Koninklijke Philips NV a Philips France SAS se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C, 121, 18.4.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/15

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 26. září 2018 – Infineon Technologies AG v. Evropská komise

(Věc C-99/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Kartelové dohody - Evropský trh s čipy pro inteligentní karty - Síť dvoustranných kontaktů - Výměna citlivých obchodních informací - Zpochybnění pravosti důkazů - Právo na obhajobu - Omezení hospodářské soutěže ‚z hlediska účelu‘ - Jediné a trvající protiprávní jednání - Soudní přezkum - Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci - Rozsah - Výpočet výše pokuty“)

(2018/C 408/17)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Infineon Technologies AG (zástupci: M. Dreher, T. Lübbig a M. Klusmann, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: A. Biolan, A. Dawes a J. Norris-Usher, zmocněnci)

Výrok

1)	Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 15. prosince 2016, Infineon Technologies v. Komise (T 758/14, nezveřejněný, EU:T:2016:737), se zrušuje v rozsahu, v němž Tribunál zamítl podpůrný návrh společnosti Infineon Technologies AG znějící na snížení částky pokuty, kterou jí Evropská komise uložila.

2)	Ve zbývající části se kasační opravný prostředek zamítá.

3)	Věc se vrací zpět Tribunálu, aby ve světle šestého žalobního důvodu rozhodl o návrhu na snížení částky pokuty uložené společnosti Infineon Technologies AG.

4)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 168, 29.5.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/16

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 19. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de Primera Instancia no 5 de Cartagena – Španělsko) – Bankia SA v. Juan Carlos Mari Merino, Juan Pérez Gavilán, María Concepción Mari Merino

(Věc C-109/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2005/29/ES - Nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům - Smlouva o hypotečním úvěru - Výkon exekučního titulu týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou - Opětovné ocenění nemovitosti před prodejem v dražbě - Platnost exekučního titulu - Článek 11 - Vhodné a účinné prostředky k boji proti nekalým obchodním praktikám - Zákaz uložený vnitrostátnímu soudu zkoumat existenci nekalých obchodních praktik - Nemožnost přerušit řízení o výkonu exekučního titulu týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou - Články 2 a 10 - Kodex řádné praxe - Právně nezávazný charakter tohoto kodexu“)

(2018/C 408/18)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de Primera Instancia no 5 de Cartagena

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Bankia SA

Žalovaní: Juan Carlos Mari Merino, Juan Pérez Gavilán, María Concepción Mari Merino

Výrok

Článek 11 směrnice 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která zakazuje soudu, který rozhoduje v řízení o výkonu exekučního titulu týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou kontrolovat z úřední povinnosti nebo na návrh účastníků řízení platnost exekučního titulu z hlediska existence nekalých obchodních praktik a v každém případě soudu, který je příslušný meritorně rozhodnout o existenci těchto praktik, aby přijal předběžná opatření, jako je přerušení řízení o výkonu exekučního titulu týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou.

2)	Článek 11 směrnice 2005/29 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která nepřiznává takovému kodexu chování, jako jsou kodexy uvedené v článku 10 této směrnice, právní závaznost.

(1) Úř. věst. C 161, 22.5.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/17

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 20. září 2018 – Španělské království v. Evropská komise

(Věc C-114/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Státní podpory - Digitální televizní vysílání - Podpora na zavedení digitálního pozemního televizního vysílání ve vzdálených a méně urbanizovaných oblastech Comunidad Autónoma de Castilla-La Mancha (Autonomní společenství Kastilie-La Mancha, Španělsko) - Dotace poskytnuté provozovatelům platforem digitálního pozemního vysílání - Rozhodnutí prohlašující podporu za zčásti neslučitelnou s vnitřním trhem - Pojem ‚státní podpora‘ - Výhoda - Služba obecného hospodářského zájmu - Definice - Prostor pro uvážení členských států“)

(2018/C 408/19)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Španělské království (zástupci: M. J. García-Valdecasas Dorrego, zmocněnec)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: É. Gippini Fournier, zmocněnec, B. Stromsky a P. Němečková, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 129, 24.4.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/17

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 26. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen – Belgie) – trestní řízení proti Van Gennip BVBA, Antoniovi Johannes Maria ten Velde, Original BVBA, Antoniovi Cornelius Ignatius Maria van der Schoot

(Věc C-137/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2006/123/ES, 2007/23/ES a 2013/29/ES - Uvádění pyrotechnických výrobků na trh - Volný pohyb pyrotechnických výrobků splňujících požadavky těchto směrnic - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví omezení skladování a prodeje uvedených výrobků - Trestní sankce - Režim dvojího povolení - Směrnice 98/34/ES - Pojem ‚technický předpis‘“)

(2018/C 408/20)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen

Účastníci původního trestního řízení

Van Gennip BVBA, Antonius Johannes Maria ten Velde, Original BVBA, Antonius Cornelius Ignatius Maria van der Schoot

Výrok

Zásada volného pohybu pyrotechnických výrobků, jak je stanovena zejména v čl. 6 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh, musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, jež zakazuje spotřebitelům držení nebo používání zábavní pyrotechniky, která obsahuje více než 1 kilogram pyrotechnické slože, a prodej této pyrotechniky spotřebitelům, pokud je tato právní úprava způsobilá zajistit veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost a nejde nad rámec toho, co je nezbytné pro ochranu těchto základních zájmů, což musí ověřit předkládající soud.

Článek 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, která podmiňuje skladování pyrotechnických výrobků, jež jsou v souladu se směrnicí 2007/23 a jsou určeny k maloobchodnímu prodeji, získáním dvojího povolení, a to federálního povolení pro výbušniny a regionálního environmentálního povolení, pokud jsou splněny všechny podmínky uvedené v čl. 10 odst. 2 této směrnice, což musí ověřit předkládající soud.

Článek 20 směrnice 2007/23 a čl. 1 odst. 5 směrnice 2006/123 musí být vykládány v tom smyslu, že členské státy mohou stanovit trestní sankce za předpokladu, že pokud jde o směrnici 2007/23, jsou tyto sankce účinné, přiměřené a odrazující, a pokud jde o směrnici 2006/123, vnitrostátní pravidla trestního práva nevedou k obcházení pravidel této směrnice.

(1) Úř. věst. C 178, 6.6.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/18

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 13. září 2018 – ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias v. Evropská komise

(Věc C-172/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Rozhodčí doložka - Dohoda Pocemon uzavřená v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007-2013) - Přípustné náklady - Rozhodnutí Evropské komise - Povinnost vrácení vyplacených částek - Vzájemná žaloba“)

(2018/C 408/21)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias (zástupce: S. Paliou, dikigoros)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a A. Kyratsou, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 168, 29.5.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/19

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 13. září 2018 – ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias v. Evropská komise

(Věc C-173/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Rozhodčí doložky - Dohoda Doc@Hand uzavřená v rámci šestého rámcového programu pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2002-2006) - Uznatelné náklady - Rozhodnutí Evropské komise - Povinnost vrátit zaplacené částky - Vzájemná žaloba“)

(2018/C 408/22)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias (zástupce: S. Paliou, dikigoros)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a A. Kyratsou, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 168, 29.5.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/19

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 26. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State – Nizozemsko) – X v. Belastingdienst/Toeslagen

(Věc C-175/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společná politika v oblasti azylu a podpůrné ochrany - Směrnice 2005/85/ES - Článek 39 - Směrnice 2008/115/ES - Článek 13 - Listina základních práv Evropské unie - Článek 18, čl. 19 odst. 2 a článek 47 - Právo na účinný prostředek právní nápravy před soudem - Zásada nenavracení - Rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o azyl a ukládá se povinnost navrácení - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví soudní řízení ve druhém stupni - Automatický odkladný účinek omezující se pouze na řízení v prvním stupni“)

(2018/C 408/23)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: X

Odpůrce: Belastingdienst/Toeslagen

Výrok

Článek 39 směrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka a článek 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, ve spojení s článkem 18, čl. 19 odst. 2 a článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která ačkoli stanoví odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, kterým se potvrzuje rozhodnutí, jímž se zamítá žádost o mezinárodní ochranu a ukládá se povinnost navrácení, nespojuje s tímto opravným prostředkem automatický odkladný účinek, i když se dotčená osoba dovolává skutečnosti, že hrozí vážné porušení zásady nenavracení.

(1) Úř. věst. C 178, 6.6.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/20

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sąd Rejonowy w Siemianowicach Śląskich – Polsko) – Profi Credit Polska S.A. w Bielsku Białej v. Mariusz Wawrzosek

(Věc C-176/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitele - Směrnice 93/13/ES - Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách - Směrnice 2008/48/ES - Řízení o vydání platebního rozkazu na základě vlastní směnky, která zajišťuje závazky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru“)

(2018/C 408/24)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy w Siemianowicach Śląskich

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Profi Credit Polska S.A. w Bielsku Białej

Žalovaný: Mariusz Wawrzosek

Výrok

Článek 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která umožňuje vydat platební rozkaz na základě vlastní směnky splňující všechny náležitosti, kterou je zajištěna pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, pokud soud, který rozhoduje o návrhu na vydání platebního rozkazu, nemá pravomoc provést přezkum případné zneužívající povahy ustanovení této smlouvy, a pokud podmínky uplatnění práva podat proti takovémuto rozkazu odpor neumožňují zajistit dodržování práv, která spotřebiteli přiznává tato směrnice.

(1) Úř. věst. C 300, 11. 9. 2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/21

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 26. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State – Nizozemsko) – X, Y v. Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

(Věc C-180/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společná politika v oblasti azylu a podpůrné ochrany - Směrnice 2013/32/EU - Článek 46 - Směrnice 2008/115/ES - Článek 13 - Listina základních práv Evropské unie - Článek 18, čl. 19 odst. 2 a článek 47 - Právo na účinný prostředek právní nápravy před soudem - Zásada nenavracení - Rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o mezinárodní ochranu a ukládá se povinnost navrácení - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví soudní řízení ve druhém stupni - Automatický odkladný účinek omezující se pouze na řízení v prvním stupni“)

(2018/C 408/25)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobci: X, Y

Žalovaný: Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

Výrok

Článek 46 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a článek 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, ve spojení s článkem 18, čl. 19 odst. 2 a článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která ačkoli stanoví odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, kterým se potvrzuje rozhodnutí, jímž se zamítá žádost o mezinárodní ochranu a ukládá se povinnost navrácení, nespojuje s tímto opravným prostředkem automatický odkladný účinek, i když se dotčená osoba dovolává skutečnosti, že hrozí vážné porušení zásady nenavracení.

(1) Úř. věst. C 202, 26.6.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/21

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – Alexander Mölk v. Valentina Mölk

(Věc C-214/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Haagský protokol o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti - Článek 4 odst. 3 - Návrh na výživné podaný oprávněným u příslušného orgánu státu, v němž má místo obvyklého pobytu povinný - Rozhodnutí, jež se stalo pravomocným - Pozdější návrh podaný povinným u téhož úřadu za účelem snížení stanoveného výživného - Účast oprávněného na řízení před tímto úřadem - Určení rozhodného práva“)

(2018/C 408/26)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Alexander Mölk

Odpůrkyně: Valentina Mölk

Výrok

Článek 4 odst. 3 Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti, schváleného jménem Evropského společenství rozhodnutím Rady 2009/941/ES ze dne 30. listopadu 2009, musí být vykládán v tom smyslu, že z takové situace, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, ve které bylo výživné na návrh oprávněného a podle tohoto čl. 4 odst. 3 stanoveno pravomocným rozhodnutím podle práva státu, v němž má sídlo soud, určeného v souladu s tímto ustanovením, nevyplývá, že je toto právo právem rozhodným pro pozdější návrh podaný povinným u příslušného orgánu státu, v němž má místo obvyklého pobytu, proti oprávněnému za účelem snížení tohoto výživného.

Článek 4 odst. 3 Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 musí být vykládán v tom smyslu, že oprávněný „[ne]zahájí řízení“ ve smyslu tohoto článku u příslušného orgánu státu, v němž má místo obvyklého pobytu povinný, tím způsobem, že se před tímto orgánem účastní řízení ve smyslu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, k jehož zahájení dal podnět povinný, a domáhá se zamítnutí návrhu ve věci samé.

(1) Úř. věst. C 283, 28.8.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/22

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Okresního soudu v Českých Budějovicích – Česká republika) – Česká pojišťovna a.s. v. WCZ, spol. s r.o.

(Věc C-287/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Podnikové právo - Boj proti opožděným platbám v obchodních transakcích - Směrnice 2011/7/EU - Článek 6 odst. 1 a 3 - Náhrada nákladů spojených s vymáháním pohledávky - Náklady na upomínky zaslané z důvodu prodlení dlužníka s platbou“)

(2018/C 408/27)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Okresní soud v Českých Budějovicích

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Česká pojišťovna a.s.

Žalovaná: WCZ, spol. s r.o.

Výrok

Článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích musí být vykládán v tom smyslu, že přiznává věřiteli požadujícímu náhradu nákladů na upomínky zaslané dlužníkovi v důsledku dlužníkova prodlení s platbou kromě pevné částky ve výši 40 eur podle odstavce 1 tohoto článku i nárok na přiměřenou náhradu ve smyslu odstavce 3 téhož článku za část těchto nákladů přesahující tuto pevnou částku.

(1) Úř. věst. C 269, 14.8.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/23

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – Helga Löber v. Barclays Bank plc

(Věc C-304/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Soudní příslušnost v občanských a obchodních věcech - Zvláštní příslušnost - Článek 5 bod 3 - Příslušnost ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti - Místo, kde došlo nebo může dojít ke škodné události - Spotřebitel s bydlištěm v členském státě, který prostřednictvím banky se sídlem v tomto členském státě nakoupil cenné papíry emitované bankou se sídlem v jiném členském státě - Příslušnost k rozhodování o žalobě podané tímto spotřebitelem na základě deliktní odpovědnosti této banky“)

(2018/C 408/28)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Helga Löber

Žalovaná: Barclays Bank plc

Výrok

Článek 5 bod 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, ve které investor podává žalobu na náhradu škody na základě deliktní odpovědnosti, směřující proti bance, která emitovala certifikát, do kterého tato osoba investovala, jsou soudy bydliště tohoto investora jakožto soudy místa, kde došlo ke škodné události ve smyslu tohoto ustanovení, příslušné k rozhodování o této žalobě, jestliže tvrzená újma spočívá ve finanční újmě, která nastane přímo na bankovním účtu uvedeného investora u banky mající sídlo v obvodu těchto soudů a jestliže další zvláštní okolnosti této situace rovněž hovoří ve prospěch určení příslušnosti uvedených soudů.

(1) Úř. věst. C 269, 14.8.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/23

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 19. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesarbeitsgericht Hamm – Německo) – Surjit Singh Bedi v. Bundesrepublik Deutschland, Bundesrepublik Deutschland in Prozessstandschaft für das Vereinigte Königreich von Großbritannien und Nordirland

(Věc C-312/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 2000/78/ES - Rovné zacházení v zaměstnání a povolání - Článek 2 odst. 2 - Zákaz diskriminace z důvodu zdravotního postižení - Kolektivní smlouva o sociálním zabezpečení - Dočasná doplňková podpora vyplácená bývalým civilním zaměstnancům spojeneckých ozbrojených sil v Německu - Zastavení výplaty této podpory v případě, že dotyčná osoba splní podmínky nároku na pobírání předčasného starobního důchodu poskytovaného osobám se zdravotním postižením na základě zákonného důchodového pojištění“)

(2018/C 408/29)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesarbeitsgericht Hamm

Účastníci původního řízení

Žalobce: Surjit Singh Bedi

Žalované: Bundesrepublik Deutschland, Bundesrepublik Deutschland in Prozessstandschaft für das Vereinigte Königreich von Großbritannien und Nordirland

Výrok

Článek 2 odst. 2 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání musí být vykládán v tom smyslu, že v takové věci, jako je věc v původním řízení, brání ustanovením kolektivní smlouvy, která stanoví zastavení výplaty dočasné doplňkové podpory, poskytované za účelem zaručení důstojného příjmu pracovníkovi, jenž ztratil zaměstnání, a to až do okamžiku, kdy mu vznikne nárok na starobní důchod na základě zákonného systému důchodového pojištění, v případě, že tento pracovník splní podmínky nároku na pobírání předčasného starobního důchodu pro osoby s těžkým zdravotním postižením na základě tohoto systému.

(1) Úř. věst. C 309, 18.09.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/24

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Riigikohus – Estonsko) – Starman AS v. Tarbijakaitseamet

(Věc C-332/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitele - Směrnice 2011/83/EU - Článek 21 - Spotřebitelské smlouvy - Komunikace po telefonu - Praxe telefonního operátora spočívající v tom, že jeho zákazníkům, kteří již uzavřeli smlouvu, je nabízeno zákaznické číslo se zkrácenou volbou za vyšší sazbu, než je běžná [základní] sazba“)

(2018/C 408/30)

Jednací jazyk: estonština

Předkládající soud

Riigikohus

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Starman AS

Žalovaný: Tarbijakaitseamet

Výrok

Článek 21 první pododstavec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby v případě, že obchodník poskytl všem svým zákazníkům jedno či více telefonních čísel zkrácené volby za vyšší sazbu, než je základní sazba, platili spotřebitelé, kteří s tímto obchodníkem již uzavřeli smlouvu, vyšší částku, než je základní sazba, když uvedeného obchodníka telefonicky kontaktují v záležitosti týkající se této smlouvy.

(1) Úř. věst. C 256, 7.8.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/25

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel – Belgie) – Fremoluc NV v. Agentschap voor Grond- en Woonbeleid voor Vlaams-Brabant (Vlabinvest ABP) a další

(Věc C-343/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Základní svobody - Články 21, 45, 49 a 63 SFEU - Směrnice 2004/38/ES - Články 22 a 24 - Předkupní právo veřejnoprávní agentury k pozemkům nacházejícím se v její územní působnosti za účelem realizace sociálního bydlení - Bydlení přidělované přednostně soukromým osobám, které mají ‚silné sociální, ekonomické nebo sociokulturní vazby‘ k území, které spadá do uvedené územní působnosti - Situace, jejíž všechny prvky se nacházejí uvnitř jednoho členského státu - Nepřípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce“)

(2018/C 408/31)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Fremoluc NV

Žalovaní: Agentschap voor Grond- en Woonbeleid voor Vlaams-Brabant (Vlabinvest ABP), Vlaams Financieringsfonds voor Grond- en Woonbeleid voor Vlaams-Brabant, Vlaamse Maatschappij voor Sociaal Wonen NV (VMSW), Christof De Knop a další

Výrok

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozhodnutím Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel (nizozemskojazyčný soud prvního stupně v Bruselu, Belgie) ze dne 19. května 2017 je nepřípustná.

(1) Úř. věst. C 300, 11. 9. 2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/25

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Shajin Ahmed v. Bevándorlási és Menekültügyi Hivatal

(Věc C-369/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Hranice, azyl a přistěhovalství - Postavení uprchlíka nebo status doplňkové ochrany - Směrnice 2011/95/EU - Článek 17 - Vyloučení ze statusu doplňkové ochrany - Důvody - Odsouzení za vážný zločin - Určení závažnosti na základě trestu, který lze uložit podle vnitrostátního práva - Přípustnost - Nutnost individuálního posouzení“)

(2018/C 408/32)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobce: Shajin Ahmed

Žalovaný: Bevándorlási és Menekültügyi Hivatal

Výrok

Článek 17 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany, musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, podle které se žadatel o doplňkovou ochranu považuje za osobu, která „se [dopustila] vážného zločinu“ ve smyslu tohoto ustanovení, což jej může vyloučit z nároku na takovou ochranu, pouze na základě trestu, který lze za daný trestný čin uložit podle práva tohoto členského státu. Příslušnému vnitrostátnímu orgánu nebo soudu, který rozhoduje o žádosti o doplňkovou ochranu, přísluší posoudit závažnost dotčeného trestného činu na základě úplného přezkoumání všech okolností daného jednotlivého případu.

(1) Úř. věst. C 293, 4.9.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/26

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 13. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Noord-Holland – Nizozemsko) – Vision Research Europe BV v. Inspecteur van de Belastingdienst/Douane kantoor Rotterdam Rijnmond

(Věc C-372/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný celní sazebník - Čísla a položky sazebníku - Zařazení zboží - Kamera s pamětí závislou na napájení, z níž jsou zaznamenané snímky vymazány po vypnutí kamery nebo po pořízení nových snímků - Kombinovaná nomenklatura - Podpoložky 8525 80 19 a 8525 80 30 - Vysvětlivky - Výklad - Prováděcí nařízení (EU) č. 113/2014 - Výklad - Platnost“)

(2018/C 408/33)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Noord-Holland

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Vision Research Europe BV

Žalovaný: Inspecteur van de Belastingdienst/Douane kantoor Rotterdam Rijnmond

Výrok

Podpoložka 8525 80 30 kombinované nomenklatury uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1001/2013 ze dne 4. října 2013, musí být vykládána v tom smyslu, že do ní patří taková kamera, jako je kamera dotčená ve věci v původním řízení, která je schopna pořídit vysoký počet fotografií za sekundu a uchovat je ve vnitřní paměti závislé na napájení, z níž jsou po vypnutí kamery vymazány, a že prováděcí nařízení Komise (EU) č. 113/2014 ze dne 4. února 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury je neplatné v rozsahu, v němž se obdobně použije na výrobky s vlastnostmi uvedené kamery.

(1) Úř. věst. C 300, 11.9.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/27

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 20. září 2018 – Agria Polska sp. z o.o., Agria Chemicals Poland sp. z o.o., Agria Beteiligungsgesellschaft mbH, Star Agro Analyse und Handels GmbH v. Evropská komise

(Věc C-373/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Odmítnutí stížnosti Evropskou komisí - Nedostatečný význam pro Evropskou unii“)

(2018/C 408/34)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Agria Polska sp. z o.o., Agria Chemicals Poland sp. z o.o., Agria Beteiligungsgesellschaft mbH, Star Agro Analyse und Handels GmbH (zásutpci: P. Graczyk, adwokat a W. Rocławski, radca prawny)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: J. Szczodrowski a A. Dawes, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Agria Polska sp. z o.o., Agria Chemicals Poland sp. z o.o. a Agria Beteiligungsgesellschaft mbH ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Společnost Star Agro Analyse und Handels GmbH ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 347, 16.10.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/27

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Krajského súdu v Prešove – Slovensko) – EOS KSI Slovensko s.r.o. v. Ján Danko, Margita Danková

(Věc C-448/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Spotřebitelské smlouvy - Směrnice 93/13/EHS - Zneužívající ujednání - Článek 4 odst. 2 a článek 5 - Povinnost sepsat ujednání jasným a srozumitelným jazykem - Článek 7 - Návrh k soudu podaný osobami nebo organizacemi, které mají oprávněný zájem na ochraně spotřebitelů před používáním zneužívajících ujednání - Vnitrostátní právní úprava podmiňující možnost sdružení na ochranu spotřebitelů stát se vedlejším účastníkem v řízení souhlasem spotřebitele - Spotřebitelský úvěr - Směrnice 87/102/EHS - Článek 4 odst. 2 - Povinnost uvést roční procentní sazbu nákladů v písemné smlouvě - Smlouva obsahující pouze matematický vzorec pro výpočet roční procentní sazby nákladů bez údajů nezbytných k provedení tohoto výpočtu“)

(2018/C 408/35)

Jednací jazyk: slovenština

Předkládající soud

Krajský súd v Prešove

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: EOS KSI Slovensko s.r.o.

Žalovaní: Ján Danko, Margita Danková

Za přítomnosti: Združenie na ochranu občana spotrebiteľa HOOS

Výrok

Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, ve spojení se zásadou rovnocennosti, musí být vykládána v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, která neumožňuje organizaci na ochranu spotřebitelů, aby v zájmu spotřebitele vstoupila jako vedlejší účastník do řízení o platebním rozkazu týkajícím se individuálního spotřebitele a podala proti takovému rozkazu odpor, pokud jej nenapadne uvedený spotřebitel, v případě, že uvedená právní úprava skutečně podřizuje vstup sdružení na ochranu spotřebitelů jako vedlejších účastníků do sporů spadajících do unijního práva méně příznivým podmínkám, než jaké platí pro spory spadající výlučně do vnitrostátního práva, což musí ověřit předkládající soud.

Směrnice 93/13 musí být vykládána v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, která sice stanoví, že při vydání platebního rozkazu proti spotřebiteli se přezkoumá zneužívající charakter ujednání obsažených ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem, ale zaprvé pravomoc vydat tento platební rozkaz svěřuje správnímu úředníkovi soudu, který nemá postavení soudce, a zadruhé stanoví lhůtu patnáct dní pro podání odporu a vyžaduje, aby byl odpor věcně odůvodněn, v případě, že takový přezkum i bez návrhu není vyžadován ve stadiu výkonu uvedeného platebního rozkazu, což musí ověřit předkládající soud.

Článek 4 odst. 2 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že v případě, kdy smlouva o spotřebitelském úvěru zaprvé neuvádí roční procentní sazbu nákladů a obsahuje pouze matematický vzorec pro výpočet této roční procentní sazby nákladů, který není doplněn údaji nezbytnými k provedení tohoto výpočtu, a zadruhé neuvádí úrokovou sazbu, představuje tato okolnost rozhodující skutečnost v rámci analýzy toho, zda je ujednání uvedené smlouvy týkající se nákladů na úvěr sepsáno jasným a srozumitelným jazykem ve smyslu uvedeného ustanovení, kterou provádí dotčený vnitrostátní soud.

(1) Úř. věst. C 382, 13.11.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/28

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Trento – Itálie) – Chiara Motter v. Provincia autonoma di Trento

(Věc C-466/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 1999/70/ES - Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS - Ustanovení 4 - Veřejný sektor - Středoškolští učitelé - Přijímání pracovníků zaměstnaných na dobu určitou do stálé veřejné služby prostřednictvím přijímacího řízení na základě odborné kvalifikace - Stanovení počtu odpracovaných let - Částečné zohlednění období služby odpracovaných v rámci pracovních smluv na dobu určitou“)

(2018/C 408/36)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Trento

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Chiara Motter

Žalovaná: Provincia autonoma di Trento

Výrok

Ustanovení 4 Rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené dne 18. března 1999, která se nachází v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že v zásadě nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava, která je předmětem původního řízení, jež pro účely zařazení zaměstnance do platové třídy při jeho přijetí na základě odborné kvalifikace do postavení stálého úředníka zohledňuje období služby odpracovaná na základě pracovních smluv na dobu určitou v plném rozsahu pouze do čtvrtého roku a dále je zohledňuje částečně do výše dvou třetin.

(1) Úř. věst. C 347, 16.10.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/29

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 26. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Köln – Německo) – řízení zahájené na návrh Josefa Baumgartnera

(Věc C-513/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Doprava - Silniční doprava - Nařízení (ES) č. 561/2006 - Článek 19 odst. 2 první pododstavec - Správní sankce za porušení, ke kterému došlo na území členského státu sídla dopravce, uložená příslušnými orgány jiného členského státu, na jehož území bylo toto porušení zjištěno“)

(2018/C 408/37)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Köln

Účastníci původního řízení

Žalobce: Josef Baumgartner

Za účasti: Bundesamt für Güterverkehr, Staatsanwaltschaft Köln

Výrok

Článek 19 odst. 2 prvního pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 musí být vykládán v tom smyslu, že uložit sankci určitému dopravci nebo jeho řediteli za porušení tohoto nařízení, zjištěné na území jednoho členského státu a za něž dosud nebyla uložena sankce, jsou na jeho základě oprávněny přímo příslušné orgány tohoto členského státu, i když k danému porušení došlo na území jiného členského státu, ve kterém má tento dopravce sídlo.

(1) Úř. věst. C 382, 13.11.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/30

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – Stefan Rudigier

(Věc C-518/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Veřejné zakázky - Veřejné služby v přepravě cestujících po železnici a silnici - Nařízení (ES) č. 1370/2007 - Článek 5 odst. 1 - Uzavírání smluv o veřejných službách - Článek 7 odst. 2 - Povinnosti zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie určité informace nejpozději jeden rok před zahájením řízení - Důsledky nezveřejnění - Zrušení výzvy k podávání nabídek - Směrnice 2014/24/EU - Článek 27 odst. 1 - Článek 47 odst. 1 - Směrnice 2014/25/EU - Článek 45 odst. 1 - Článek 66 odst. 1 - Oznámení o zahájení zadávacího řízení“)

(2018/C 408/38)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Stefan Rudigier

Za přítomnosti: Salzburger Verkehrsverbund GmbH

Výrok

Článek 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 musí být vykládán v tom smyslu, že:

—

povinnost poskytnout předběžné informace, jež je v něm stanovena, se použije na smlouvy na veřejné služby v autobusové přepravě, jež jsou v zásadě zadávány v souladu s postupy stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES nebo ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES;

—	porušení této povinnosti předběžného poskytnutí informací nemá za následek zrušení dotčené výzvy k podávání nabídek, pokud jsou dodrženy zásady rovnocennosti, efektivity a rovného zacházení, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 392, 20.11.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/30

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 20. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Østre Landsret – Dánsko) – 2M-Locatel A/S v. Skatteministeriet

(Věc C-555/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EHS) č. 2658/87 - Celní unie a společný celní sazebník - Sazební zařazení zboží - Kombinovaná nomenklatura - Podpoložky 8528 71 13 a 8528 71 90 - Přístroj umožňující příjem, naladění a zpracování televizního signálu vysílaného v přímém přenosu prostřednictvím internetového protokolu“)

(2018/C 408/39)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Østre Landsret

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: 2M-Locatel A/S

Odpůrce: Skatteministeriet

Výrok

Kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 ze dne 17. října 2006, musí být vykládána v tom smyslu, že takové přístroje umožňující příjem, naladění a zpracování televizního signálu vysílaného v přímém přenosu prostřednictvím internetového protokolu, jako jsou přístroje, o které se jedná ve věci v původním řízení, musí být zařazeny do podpoložky 8528 71 90 KN, pokud do nich není zabudován videotuner nebo „televizní tuner“, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 402, 27.11.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/31

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 12. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Hamburg – Německo) – Dirk Harms a další v. Vueling Airlines SA

(Věc C-601/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Letecká doprava - Nařízení (ES) č. 261/2004 - Článek 8 odst. 1 - Vrácení ceny letenky v případě zrušení letu - Provize osoby jednající jako zprostředkovatel mezi cestujícím a leteckým dopravcem při koupi letenky - Zahrnutí“)

(2018/C 408/40)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobci: Dirk Harms, Ann-Kathrin Harms, Nick-Julius Harms, Tom-Lukas Harms, Lilly-Karlotta Harms, Emma-Matilda Harms

Žalovaná: Vueling Airlines SA

Výrok

Nařízení (ES) č. 261/2004 Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, a konkrétně jeho čl. 8 odst. 1, písm. a), musí být vykládáno v tom smyslu, že do ceny letenky, kterou je třeba vzít v úvahu pro účely určení výše náhrady, již má letecký dopravce zaplatit cestujícímu v případě zrušení letu, je zahrnut rozdíl mezi částkou, kterou tento cestující zaplatil, a částkou získanou tímto leteckým dopravcem, odpovídající provizi osoby, jež jednala jako zprostředkovatel mezi cestujícím a leteckým dopravcem, ledaže byla tato provize určena bez vědomí uvedeného leteckého dopravce, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 22, 22.1.2018.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/32

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Spetsializiran nakazatelen sad – Bulharsko) – trestní řízení proti Emilu Milevovi

(Věc C-310/18 PPU) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v trestních věcech - Směrnice (EU) 2016/343 - Presumpce neviny - Označování na veřejnosti za vinného - Právní ochrana - Postup přezkumu legality rozhodnutí o vzetí do vazby“)

(2018/C 408/41)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Spetsializiran nakazatelen sad

Účastník původního trestního řízení

Emil Milev

Výrok

Článek 3 a čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byla přijata taková předběžná rozhodnutí procesní povahy, jako je rozhodnutí o dalším trvání vazby přijaté soudním orgánem, která jsou založena na podezření či na usvědčujících důkazech, pokud tato rozhodnutí neoznačují zadrženou osobu za vinnou. Tato směrnice naproti tomu neupravuje podmínky, za kterých mohou být rozhodnutí o vazbě přijata.

(1) Úř. věst. C 268, 30.7.2018.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/32

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal – Irsko) – Hampshire County Council v. C.E., N.E.

(Spojené věci C-325/18 PPU a C-375/18 PPU) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Příslušnost, uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti - Mezinárodních únosy dětí - Nařízení (ES) č. 2201/2003 - Článek 11 - Žádost o navrácení dítěte - Haagská úmluva ze dne 25. října 1980 - Návrh na prohlášení vykonatelnosti - Žaloba - Listina základních práv Evropské unie - Článek 47 - Právo na účinné prostředky nápravy - Lhůta pro podání opravného prostředku - Usnesení o prohlášení vykonatelnosti - Výkon před doručením usnesení“)

(2018/C 408/42)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal

Účastníci původního řízení

Žalobce: Hampshire County Council

Žalovaní: C.E., N.E.

Za přítomnosti: Child and Family Agency, Attorney General

Výrok

Obecná ustanovení kapitoly III nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 musí být vykládány v tom smyslu, že pokud je tvrzeno, že děti byly přemístěny protiprávně, rozhodnutí soudu členského státu, v němž měly tyto děti obvyklé bydliště, kterým bylo nařízeno navrácení těchto dětí a které následuje po rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti, může být v souladu s těmito obecnými ustanoveními prohlášeno za vykonatelné v hostitelském členském státě.

Článek 33 odst. 1 nařízení č. 2201/2003, nahlížený ve světle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace ve věci v původním řízení, brání výkonu rozhodnutí soudu členského státu, kterým bylo nařízeno ustanovení poručníka pro děti a jejich navrácení a které bylo prohlášeno za vykonatelné v dožádaném členském státě před tím, než bylo doručeno prohlášení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí dotčeným rodičům. Článek 33 odst. 5 nařízení č. 2201/2003 musí být vykládán v tom smyslu, že lhůta pro podání opravného prostředku stanovená v tomto ustanovení nemůže být prodloužena rozhodnutím soudu, k němuž byl podán návrh na zahájení řízení.

Nařízení č. 2201/2003 musí být vykládáno v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace ve věci v původním řízení, nebrání tomu, aby soud členského státu přijal zajišťovací opatření ve formě soudního příkazu směřujícího proti orgánu veřejné moci tohoto jiného členského státu, kterým se tomuto orgánu zakazuje, aby zahájil řízení o osvojení dětí před soudy dotčeného druhého členského státu, na jehož území děti pobývají, nebo v něm pokračoval.

(1) Úř. věst. C 249, 16.7.2018

Úř. věst. C 268, 30.7.2018.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/33

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court – Irsko) – Výkon evropských zatýkacích rozkazů vydaných na R O

(Věc C-327/18 PPU) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech - Evropský zatýkací rozkaz - Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV - Důvody pro odmítnutí výkonu - Článek 50 SEU - Zatýkací rozkaz vydaný justičními orgány členského státu, který zahájil postup pro vystoupení z Evropské unie - Nejistota ohledně režimu použitelného na vztahy mezi tímto státem a Unií po vystoupení“)

(2018/C 408/43)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court (Irsko)

Účastník původního řízení

R O

Výrok

Článek 50 SEU musí být vykládán v tom smyslu, že pouhé oznámení členského státu o jeho záměru vystoupit z Evropské unie na základě tohoto článku nemá za následek, že v případě, že tento členský stát vydá evropský zatýkací rozkaz na určitou osobu, by vykonávající členský stát musel výkon tohoto evropského zatýkacího rozkazu odmítnout nebo odložit do doby, než budou známy přesnější informace o právním režimu použitelném ve vystavujícím členském státě po jeho vystoupení z Evropské unie. Neexistují-li závažné a prokazatelné důvody se domnívat, že osobě, na niž byl vydán tento evropský zatýkací rozkaz, hrozí, že po vystoupení vystavujícího členského státu z Evropské unie bude zbavena práv přiznaných Listinou základních práv Evropské unie a rámcovým rozhodnutím Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009, nemůže vykonávající členský stát odmítnout výkon tohoto evropského zatýkacího rozkazu, dokud je vystavující členský stát členem Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 349, 16.7.2018.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/34

Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 12. září 2018 – Holistic Innovation Institute, SLU v. Výkonná agentura pro výzkum (REA)

(Věc C-241/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora - Projekty financované Evropskou unií v oblasti výzkumu - Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (2007-2013) - Projekty Inachus a ZONeSEC - Rozhodnutí o zamítnutí účasti žalobkyně - Žaloba na neplatnost a na náhradu škody“)

(2018/C 408/44)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Holistic Innovation Institute, SLU (zástupce: J. J. Marín López, abogado)

Další účastnice řízení: Výkonná agentura pro výzkum (REA) (zástupci: S. Payan-Lagrou, V. Canetti, zmocněnci, ve spolupráci s J. Rivas Andrésem, abogado)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zčásti odmítá jako zjevně nepřípustný a zčásti zamítá jako zjevně neopodstatněný.

2)	Společnosti Holistic Innovation Institute SLU se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 221, 10.7.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/35

Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 13. září 2018 – Talanton AE – Symvouleftiki-Ekpaideftiki Etaireia Dianomon, Parochis Ypiresion Marketing kai Dioikisis Epicheiriseon v. Evropská komise

(Věc C-539/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora - Sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007-2013) - Grantová dohoda - Nepřípustné náklady - Rozhodnutí Evropské komise o vymáhání - Žaloba příjemce k Tribunálu Evropské unie na základě článku 272 SFEU - Zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“)

(2018/C 408/45)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Talanton AE – Symvouleftiki-Ekpaideftiki Etaireia Dianomon, Parochis Ypiresion Marketing kai Dioikisis Epicheiriseon (zástupce: K. Damis, dikigoros)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Výrok

1.	Kasační opravný prostředek se zamítá jako zjevně neopodstatněný.

2.	Společnosti Talanton AE – Symvouleftiki-Ekpaideftiki Etaireia Dianomon, Parochis Ypiresion Marketing kai Dioikisis Epicheiriseon se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 374, 6.11.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/35

Kasační opravný prostředek podaný dne 10. ledna 2018 Ccc Event Management GmbH proti usnesení Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 7. listopadu 2017 ve věci T-363/17, Event Management GmbH v. Soudní dvůr Evropské unie

(Věc C-23/18 P)

(2018/C 408/46)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Ccc Event Management GmbH (zástupce: A. Schuster, advokát)

Další účastník řízení: Soudní dvůr Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie (desátý senát) odmítl usnesením ze dne 13. září 2018 kasační opravný prostředek jako zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný a rozhodl, že navrhovatelka ponese vlastní náklady řízení.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/36

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. června 2018 společností Romantik Hotels & Restaurants AG proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 25. dubna 2018 ve věci T-213/17, Romantik Hotels & Restaurants AG v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-411/18 P)

(2018/C 408/47)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Romantik Hotels & Restaurants AG (zástupci: S. Hofmann, W. Göpfert, advokáti)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Hotel Preidlhof GmbH

Soudní dvůr Evropské unie (desátý senát) odmítl usnesením ze dne 3. října 2018 kasační opravný prostředek jako zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný a rozhodl, že navrhovatelka ponese vlastní náklady řízení

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/36

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht München I (Německo) dne 9. července 2018 – WA v. Münchener Hypothekenbank eG

(Věc C-448/18)

(2018/C 408/48)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht München I

Účastníci původního řízení

Žalobce: WA

Žalovaná: Münchener Hypothekenbank eG

Věc byla usnesením Soudního dvora ze dne 6. září 2018 vyškrtnuta z rejstříku Soudního dvora.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/36

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesgericht Linz (Rakousko) dne 17. července 2018 – DS v. Porsche Inter Auto GmbH & Co KG

(Věc C-466/18)

(2018/C 408/49)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesgericht Linz

Účastníci původního řízení

Žalobce: DS

Žalovaná: Porsche Inter Auto GmbH & Co KG

Předběžné otázky

Je třeba vykládat čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (1) v tom smyslu, že ve smyslu čl. 1 odst. 1 nařízení č. 715/2007 je nepřípustné vybavení vozidla, kdy ventil recirkulace výfukových plynů, tedy konstrukční část, která by mohla mít vliv na emise, je navržena tak, že míra recirkulace výfukových plynů, tedy podíl výfukových plynů, který je recirkulován, je upraven tak, že ventil recirkulace výfukových plynů zajišťuje chod s nízkým obsahem škodlivých látek jen mezi 15 a 33 stupni Celsia a jen v nadmořské výšce do 1.000 metrů nad mořem a mimo toto teplotní okno postupně v průběhu 10 stupňů Celsia a v nadmořské výšce nad 1.000 metrů nad mořem postupně v průběhu 250 výškových metrů se lineárně snižuje na hodnotu nula a tím dochází ke zvýšení emisí NOx nad hodnoty stanovené nařízením č. 715/2007?

2)	Je pro posouzení první otázky významné, zda vybavení vozidla uvedené v první otázce je nezbytné, aby byl motor chráněn před poškozením?

3)	Je pro posouzení druhé otázky dále významné, zda část motoru, kterou je třeba chránit před poškozením, je ventil recirkulace výfukových plynů?

Je pro posouzení první otázky významné, zda vybavení vozidla uvedené v první otázce již bylo vmontováno do vozidla při jeho výrobě nebo zda v první otázce popsaná úprava ventilu recirkulace výfukových plynů má být do vozidla umístěna jako oprava ve smyslu čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží (2)?

Je třeba vykládat čl. 6 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží v tom smyslu, že v případě uzavření kupní smlouvy na vozidlo, na základě které existuje povinnost dodat vozidlo odpovídající zákonným (unijním) ustanovením a ve vozidlu je vestavěna přepínací logika, tedy úprava, dle které v případě uvedení vozidla do provozu se vozidlo nachází v módu 1 a v případě, že software rozezná testovanou situaci, tedy provoz vozidla v rámci nového evropského jízdního cyklu, setrvá vozidlo v módu 1 (nový evropský jízdní cyklus), avšak v případě, že software rozezná, že se vozidlo pohybuje mimo toleranci nového evropského jízdního cyklu (odchylky oproti rychlostnímu profilu v rozmezí +/- 2km/h, resp. +/- 1 s), přepne vozidlo do módu 0 (jízdní provoz), při kterém je ventil recirkulace výfukových plynů upraven tak, že mezní hodnoty stanovené nařízením č. 715/2007 nemohou být dodrženy, přičemž tato úprava nastává během tak krátkého času, že se vozidlo v konečném důsledku pohybuje téměř výlučně v módu 0, se nejedná o nevýznamný rozpor se smlouvou.

(1) Úř. věst. L 171, 2007, s. 1

(2) Úř. věst. L 171, 199, s. 12

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/37

Kasační opravný prostředek podaný dne 6. srpna 2018 Landeskammer für Land- und Forstwirtschaft in Steiermark proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 7. června 2018 ve věci T-72/17, Gabriele Schmid v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-514/18 P)

(2018/C 408/50)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Landeskammer für Land- und Forstwirtschaft in Steiermark (zástupci: I. Hödl, Rechtsanwältin, S. Schoeller, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Gabriele Schmid, Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 7. června 2018, vydaný ve věci T-72/17 v rozsahu, v němž Tribunál vyhověl hlavnímu žalobnímu důvodu a zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. prosince 2016 (věc 1768/2015-4), a sám rozhodl ve věci; případně

—	zrušil napadený rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 7. června 2018, vydaný ve věci T-72/17 v rozsahu, v němž Tribunál vyhověl hlavnímu žalobnímu důvodu a zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. prosince 2016 (věc 1768/2015-4), a vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí;

—	uložil žalobkyni v prvním stupni, Gabriele Schmid, náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka podává kasační opravný prostředek proti rozhodnutí Tribunálu (devátého senátu) ze dne 7. června 2018 ve věci T-72/17, EU:T:2018:335, jehož předmětem byla žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. prosince 2016 (věc R 1768/2015-4), týkajícímu se řízení o zrušení mezi G. Schmid a Landeskammer für Land- und Forstwirtschaft in Steiermark, neboť napadený rozsudek je podle ní v rozporu s čl. 15 odst. 1 nařízení č. 207/2009 (1) (nyní čl. 18 odst. 1 nařízení 2017/1001).

Kasační opravný prostředek vychází ze dvou důvodů: porušení čl. 15 odst. 1 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 18 odst. 1 nařízení 2017/1001) a čl. 15 odst. 2 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 18 odst. [2] nařízení 2017/1001).

V prvním důvodu kasačního opravného prostředku, který je rozdělen do čtyř částí, navrhovatelka vytýká nesprávné právní posouzení použití chráněného zeměpisného označení, které bylo v souladu se svou hlavní funkcí zapsáno jako individuální ochranná známka, nesprávné právní posouzení požadavku identity výrobce, neexistenci judikatury týkající se funkce kvality u individuálních ochranných známek jakožto značek kvality, které obsahují chráněné zeměpisné označení, jakož i nesprávné právní posouzení užívání ochranné známky členy držitelky licence.

Ve svém druhém důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka vytýká nesprávné právní posouzení při použití čl. 15 odst. 2 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 18 odst. 2 nařízení č. 2017/1001), jehož se měl Tribunál dopustit zejména při posouzení otázky oprávněného užívání ochranné známky Evropské unie třetí osobou, konkrétně sdružením, které je tvořeno jeho členy, a konstatováním tohoto užívání ve prospěch majitelky ochranné známky.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (kodifikované znění) (Úř. věst. 2009; L 78, s. 1).

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/38

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Nürnberg (Německo) dne 6. srpna 2018 – QE v. Sun Express Deutschland GmbH

(Věc C-516/18)

(2018/C 408/51)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Nürnberg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: QE

Žalovaná: Sun Express Deutschland GmbH

Věc byla usnesením Soudního dvora ze dne 22. srpna 2018 vyškrtnuta z rejstříku Soudního dvora.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/39

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour constitutionnelle (Belgie) dne 2. srpna 2018 – Ordre des barreaux francophones et germanophone, Académie Fiscale ASBL, UA, Liga voor Mensenrechten ASBL, Ligue des Droits de l'Homme ASBL, VZ, WY, XX v. Conseil des ministres

(Věc C-520/18)

(2018/C 408/52)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour constitutionnelle

Účastníci původního řízení

Žalobci: Ordre des barreaux francophones et germanophone, Académie Fiscale ASBL, UA, Liga voor Mensenrechten ASBL, Ligue des Droits de l'Homme ASBL, VZ, WY, XX

Žalovaná: Conseil des ministres

Další účastník řízení: Child Focus

Předběžné otázky

Musí být čl. 15 odst. 1 směrnice 2002/58/ES (1) ve spojení s právem na bezpečnost zaručeným v článku 6 Listiny základních práv Evropské unie a právem na ochranu osobních údajů, jak je zaručeno články 7, 8 a čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je dotčená právní úprava, jež stanoví plošnou povinnost provozovatelů a poskytovatelů služeb elektronických komunikací uchovávat provozní a lokalizační údaje ve smyslu směrnice 2002/58/ES, které jsou jimi vytvářeny nebo zpracovávány při poskytování těchto služeb, přičemž cílem této vnitrostátní právní úpravy není pouze vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činů, ale také zajištění národní bezpečnosti, obrany území a veřejné bezpečnosti, vyšetřování, odhalování a stíhání jiných než závažných trestných činů či předcházení zakázanému použití systémů elektronických komunikací, anebo dosažení jiného cíle uvedeného v čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 (2), a která kromě toho podléhá zárukám stanoveným v této právní úpravě ohledně uchovávání údajů a přístupu k nim?

Musí být čl. 15 odst. 1 směrnice 2002/58/ES ve spojení s články 4, 7, 8, 11 a čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je dotčená právní úprava, jež stanoví plošnou povinnost provozovatelů a poskytovatelů služeb elektronických komunikací uchovávat provozní a lokalizační údaje ve smyslu směrnice 2002/58/ES, které jsou jimi vytvářeny nebo zpracovávány při poskytování těchto služeb, pokud je cílem této právní úpravy mimo jiné splnit pozitivní povinnosti orgánů na základě článků 4 a 8 Listiny spočívající ve stanovení právního rámce, který umožňuje vést účinné trestní vyšetřování a stanovit účinný postih sexuálního zneužívání mladistvých a umožňuje skutečně identifikovat pachatele činu, i když jsou používány prostředky elektronické komunikace?

V případě, že by měl Ústavní soud na základě odpovědí poskytnutých na první a druhou předběžnou otázku dospět k závěru, že napadený zákon porušuje jednu či více povinností vyplývajících z ustanovení uvedených v těchto otázkách, mohl by dočasně zachovat účinky zákona ze dne 29. května 2016 o shromažďování a uchovávání údajů v odvětví elektronických komunikací s cílem vyhnout se právní nejistotě a zajistit, aby mohly být předtím shromážděné a uchované údaje dále využívány pro účely stanovené zákonem?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, s. 37).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, s. 1).

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/40

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Audiencia Nacional (Španělsko) dne 8. srpna 2018 – Engie Cartagena S.L. v. Ministerio para la Transición Ecológica (dříve Ministerio de Industria, Energía y Turismo)

(Věc C-523/18)

(2018/C 408/53)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Audiencia Nacional

Účastníci/ Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Engie Cartagena S.L.

Žalovaný: Ministerio para la Transición Ecológica (dříve Ministerio de Industria, Energía y Turismo)

Předběžné otázky

Představuje povinnost veřejné služby ve smyslu čl. 3 odst. 2 směrnic 2003/54/ES (1) a 2009/72/ES (2) zákonné ustanovení uvedené ve třetím dodatečném ustanovení Real Decreto-Ley 14/2010 Financiación de planes de ahorro y eficiencia energética para los años 2011, 2012 y 2013 (královské nařízení č. 14/2010 Financování plánu úspor a energetické účinnosti pro roky 2011, 2012 a 2013):

Částky nákladů elektrické sítě určené k financování akčního plánu na roky 2008 – 2012, schváleného dohodou Rady ministrů ze dne 8. července 2005, kterým se určují opatření dokumentu s názvem „Strategie úspor a energetické účinnosti ve Španělsku na roky 2004 – 2012“, schváleného dohodou Rady ministrů ze dne 28. listopadu 2003 na roky 2011 a 2012 ve výši 270 milionů eur a 250 milionů eur, jsou financovány prostřednictvím příspěvku každého z výrobních podniků podle procentních podílů uvedených v následující tabulce:

Podnik	Procentní podíl
Endesa Generación, S.A.	34,66
Iberdrola Generación, S.A.	32,71
GAS Natural S.D.G, S.A.	16,37
Hidroeléctrica del Cantábrico, S.A.	4,38
E.ON Generación, S.L.	2,96
AES Cartagena, S.R.L.	2,07
Bizkaia Energía, S.L.	1,42
Castelnou Energía, S.L.	1,58
Nueva Generadora del Sur, S.A.	1,62
Bahía de Bizkaia Electricidad, S.L.	1,42
Tarragona Power, S.L.	0,81
Celkem	100,00

2)	Pokud skutečně představuje povinnost veřejné služby, byla jasně vymezena, je transparentní, nediskriminační a podléhá kontrole?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (Úř. věst. 2003, L 176, s. 37; Zvl. vyd. 12/02, s. 211).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. 2009, L 211, s. 55).

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/41

Kasační opravný prostředek podaný HX dne 17. srpna 2018 proti rozsudku Tribunálu vydanému dne 19. června 2018 ve věci T-408/16, HX v. Rada Evropské unie

(Věc C-540/18 P)

(2018/C 408/54)

Jednací jazyk: bulharština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: HX (zástupce: S. Koev, advokát)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	Rozhodnout, že tento kasační opravný prostředek je přípustný a plně opodstatněný, jakož i že všechny žalobní důvody uplatněné na jeho podporu jsou opodstatněné,

—	rozhodnout, že napadený rozsudek Tribunálu může být zrušen v celém rozsahu,

—	zrušit rozsudek Tribunálu Evropské unie (pátého senátu) ze dne 19. června 2018, HX v. Rada, T-408/16, v celém rozsahu,

—

částečně zrušit rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/850 ze dne 27. května 2016, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP, prováděcí nařízení Rady (EU) 2016/840 ze dne 27. května 2016, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 (Úř. věst. 2014, L 141, s. 30), rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/706 ze dne 14. května 2018, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP (Úř. věst. 2017, L 139, s. 62) a prováděcí nařízení Rady (EU) 2016/840 ze dne 27. května 2016, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 (Úř. věst. 2017, L 139, s. 15) v rozsahu, v němž se týkají HX,

—	uložit Radě náhradu veškerých nákladů řízení účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele) a výdaje, odměny a další náklady související s jeho obhajobou.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.	Nesprávné uplatnění práva ze strany Tribunálu, jelikož tento měl za to, že Rada správně uplatnila předpoklad obchodníka uskutečňujícího své aktivity v Sýrii, třebaže tento předpoklad nemá žádný právní základ a ve vztahu ke sledovanému cíli právní úpravy je nepřiměřený.

2.	Nesprávné uplatnění práva projevující se porušením důkazních pravidel absencí důkazů pro účely uplatnění předpokladu a odmítnutím použít čl. 27 odst. 3, jakož i čl. 28 odst. 3 rozhodnutí 2013/255 pozměněného rozhodnutím 2015/1836.

3.	Nesprávné uplatnění práva projevující se porušením procesních pravidel, které zasahuje do zájmů navrhovatele, a to na základě odmítnutí připustit nové důkazy předložené v souladu s čl. 85 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/42

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná tribunal d'instance de Sens (Francie) dne 30. srpna 2018 – X

(Věc C-562/18)

(2018/C 408/55)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal d'instance de Sens

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: X

Další účastník řízení: Procureur de la République

Předběžné otázky

Umožňuje článek 21 Listiny základních práv Evropské unie, vykládaný ve světle Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, a čl. 39 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie odejmout osobě právo volit ve volbách do Evropského parlamentu z důvodu, že jí byl v důsledku jejího mentálního postižení ustanoven poručník?

2)	V případě kladné odpovědi, vyžaduje evropské právo splnění zvláštních podmínek k tomuto odnětí práva, a pokud ano, jakých?

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/43

Kasační opravný prostředek podaný dne 13. září 2018 Českou republikou proti usnesení Tribunálu (Sedmý senát) vydanému dne 28. června 2018 ve věci T-147/15, Česká republika v. Komise

(Věc C-575/18 P)

(2018/C 408/56)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Česká republika (zástupci: M. Smolek, J. Vláčil, O. Serdula, zmocněnci)

Další účastník řízení: Evropská komise

Návrhové žádání navrhovatelky

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadené usnesení;

—	zamítl námitku nepřípustnosti vznesenou Evropskou komisí;

—	vrátil věc Tribunálu, aby rozhodl o návrhových žádáních České republiky obsažených v žalobě; a

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka jeden kasační důvod vycházející z porušení čl. 263 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) ve spojení s čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Tribunál totiž v napadeném usnesení došel k nesprávnému závěru, že napadený akt, zejména vzhledem k absenci pravomoci Komise vydávat rozhodnutí v oblasti tradičních vlastních zdrojů, není napadnutelným aktem ve smyslu čl. 263 SFEU, což dle Tribunálu není v rozporu s právem České republiky na účinnou soudní ochranu ve smyslu čl. 47 Listiny, jelikož Česká republika měla možnost poskytnout spornou částku podmíněně, vyjádřit výhrady proti opodstatněnosti právního názoru Komise a vyčkat, než Komise podá žalobu dle čl. 258 SFEU.

Závěry Tribunálu jsou v rozporu s čl. 263 SFEU ve spojení s čl. 47 Listiny, jelikož institut podmíněné platby nezajišťuje, že spor bude v budoucnu meritorně posouzen Soudním dvorem. Tato skutečnost vyplývá ze stávající judikatury Soudního dvora k diskreci Komise v rámci řízení pro porušení povinnosti, z neexistence jakékoliv právní úpravy institutu podmíněné platby a zejména z dosavadní praxe Komise v této oblasti.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/43

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. září 2018 proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 12. července 2018 ve věci T-455/14, Pirelli & C. v. Komise

(Věc C-611/18 P)

(2018/C 408/57)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Pirelli & C. SpA. (zástupci: M. Siragusa, G. Rizza, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Prysmian Cavi e Sistemi Srl

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

na základě čl. 169 odst. 1 jednacího řádu zrušil rozhodnutí Tribunálu obsažené v rozsudku, který byl vydán dne 12. července 2018 ve věci T-455/14 Pirelli & C. S.p.A v. Komise, oznámeném žalobkyní téhož dne prostřednictvím e-Curia

na základě čl. 170 odst. 1 jednacího řádu vyhověl návrhovým žádáním uplatňovaným společností Pirelli mutatis mutandis, aniž bude věc vrácena zpět, a v důsledku toho:

—	zrušil rozhodnutí (1) v rozsahu, v němž se týká Pirelli, a konkrétně jeho čl. 1 odst. 5 písm. d), čl. 2 písm. g) a článek 4 v rozsahu, v němž jí zahrnuje na seznam osob, kterým je opatření určeno

a podpůrně

—	udělil společnosti Pirelli právo, aby bylo vyžadováno plnění nejdříve od hlavního dlužníka, v rámci výkonu pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci podle článku 31 nařízení č. 1/2003 (2) a článku 261 SFEU;

pokud by společnost Prysmian podala kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru proti rozhodnutí Tribunálu uvedenému v rozsudku vydanému dne 12. července 2018 ve věci T-455/14,

—	zrušil nebo změnil jeho čl. 2 písm. g) tím, že sníží pokutu uloženou společně a nerozdílně společnostem Prysmian a Pirelli a

—	v každém případě uložit Komisi náhradu nákladů řízení;

pokud Soudní dvůr nezruší rozhodnutí Tribunálu obsažené ve výroku rozsudku vydaného dne 12. července 2018 ve věci T-455/14 Pirelli & C. S.p.A v. Komise, udělil společnosti Pirelli právo, aby bylo vyžadováno plnění nejdříve od hlavního dlužníka, v rámci výkonu pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci podle článku 31 nařízení č. 1/2003 a článku 261 SFEU.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku týkajícího se skutečnosti, že Tribunál nedodržel svou povinnost uvést odůvodnění ve vztahu k údajně neexistujícímu nedostatečnému odůvodnění – dovolávanému společností Pirelli – zamítnutí Komisí podrobných argumentů týkajících se nepoužitelnosti v projednávaném případě domněnky skutečného rozhodujícího vlivu a nerovného zacházení, jehož se dopustila Komise, když použila metodu „dvojího základu“ jen na společnost Goldman Sachs

Tribunál se dopustil omylu, když určil předmět a rozsah povinnosti Komise uvést odůvodnění tak, že neuznal a neprohlásil, že odůvodnění rozhodnutí nesplňuje požadavky stanovené unijním soudem. Tribunál měl zrušit rozhodnutí v rozsahu, v němž se jí týká, jelikož dotčené opatření neobsahuje úplný výčet konkrétních, specifických a přesných důvodů, které by mohly odůvodnit přičtení protiprávního jednání společnosti Pirelli na základě domněnky, přestože Pirelli poskytla důkaz o tom, že její ekonomické, organizační a právní vztahy se společností Prysmian nevedly k vyloučení nebo omezení stupně nezávislosti její dceřiné společnosti. Kromě toho Tribunál v napadeném rozsudku zcela přehlédl argumenty Pirelli týkající se rozdílného zacházení s ní vzhledem k tomu, že ve vztahu k ní uplatnila Komise jen domněnku skutečného rozhodujícího vlivu („PLP“) místo toho, aby uplatnila metodu přičtení, která stanoví dvojí základ, kterou naopak uplatnila na jinou mateřskou společnost Prysmian, a sice na Goldman Sachs.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku týkající se nedodržení článků 48 a 49 Listiny základních práv Evropské unie a nedostatečnosti, jakož i nelogičnosti odůvodnění rozsudku ve vztahu k porušení základních práv právnické osoby Pirelli a zásady proporcionality, jehož se dopustila Komise

Postoj Tribunálu – že odpovědnost Pirelii stanovená na základě domněnky není trestní odpovědností stanovenou bez viny na základě jednání jiného, nýbrž je osobní odpovědností „podniku“, který má společně se svou dceřinou společností, jež se přímo dopustila protiprávního jednání – je založen na nenáležitém překrytí dvou analýz, které nemohou být překryty, a sice použití pravidel hospodářské soutěže na podniky a ochraně základních práv obviněných právnických osob. Kromě toho v rozsudku je zcela přehlédnuta povaha dvojí domněnky týkající se PLP. V rozhodnutí měla totiž Komise za to, že Pirelli měla rozhodující vliv nejen na obchodní politiku Prysmain, ale také – aniž žalobkyně mohla poskytnout důkaz o opaku – na zvláštní protisoutěžní jednání své dceřiné společnosti. Pirelli se dovolává nedostatečného odůvodnění napadeného rozsudku rovněž ve vztahu k argumentu, že Komise nepoměřila dotčené zájmy, zvláštně pokud jde o PLP s ohledem na zvláštní skutečnosti konkrétního případu a dodržování práva na obhajobu, jak však stanoví judikatura Soudního dvora. Konečně pokud jde o žalobní důvod Pirelli, podle něhož uplatnění PLP na tuto společnost nebylo přiměřené ve smyslu čl. 5 odst. 4 SEU k dosažení cílů spočívajících ve zlepšení záruk skutečného zaplacení sankce a umožnění uložení vyšších pokut za účelem odrazení od protiprávního jednání, Tribunál odpověděl nerelevantními odkazy na judikaturu

Třetí důvod kasačního opravného prostředku týkající se nedodržení zásad solidární odpovědnosti, proporcionality a rovného zacházení, jakož i nelogického odůvodnění ve vztahu k nesprávnému skutkovému posouzení použití na společnost Pirello zásady solidární odpovědnosti společně se společností Prysmian pro účely zaplacení pokuty, jakož i nedostatečného odůvodnění rozsudku ve vztahu k neudělení společnosti Pirelli práva, aby bylo vyžadováno zaplacení nejdříve od hlavního dlužníka.

I když společnosti Pirelli, stejně jako společnosti Prysmian, bylo uloženo zaplacení celé částky pokuty uložené v rozhodnutí, byla situace žalobkyně zcela odlišná od situace její bývalé dceřiné společnosti, kterou rozhodnutí označuje jasně za společnost, jež se přímo dopustila protiprávního jednání. Jak bylo správně, ale rozporuplně uznáno v rozsudku, Pirelli byla přičtena odpovědnost, jež je zcela odvozena a vedlejší, a závisí tedy na odpovědnosti Prysmian. Komise musela podle ní smíchat nepřiměřené důsledky sankce, když na ni neuplatnila vztah solidarity sankce nebo když jej uplatnila jen na část pokuty uložené společnosti Prysmian, nebo když jí neudělila právo, aby bylo vyžadováno plnění nejdříve od společnosti Prysmian. Tribunál nejenže neuvedl žádné odůvodnění, pokud jde o žalobní důvod uplatňovaný Pirelli, pokud jde o neudělení tohoto práva, nýbrž nedodržel ani zásady solidární odpovědnosti, proporcionality a rovného zacházení.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku týkající se nedodržení článků 261 SFEU a 31 nařízení č. 1/2003 ve vztahu k zamítnutí návrhu na udělení práva, aby bylo zaplacení vyžadované nejdříve od hlavního dlužníka, který Pirelli uvedla v návrhových žádáních žaloby podané Tribunálu

Podle výše uvedených ustanovení má Tribunál určité pravomoci, a sice nejen pravomoc změnit výši sankce uložené Komisí, nýbrž i pravomoc změnit podmínky zaplacení. Judikatura citovaná v napadeném rozsudku, podle níž sankční pravomoc Komise nezahrnuje možnost stanovit příslušné částí pokut solidárních dlužníků v jejich vzájemných vztazích, není relevantní k posouzení jiné otázky vznesené společností Pirelli, že Tribunál tedy neudělil mateřské společnosti, která vlastní 100 % kapitálu a které byla společně a nerozdílně uložena sankce, právo, aby bylo vyžadováno zaplacení nejdříve od hlavního dlužníka. Toto právo se totiž netýká vnitřních vztahů mezi solidárními dlužníky, ale vztahuje se na povinnost, kterou má každý z nich odděleně vůči Komisi (takzvané vnější vztahy).

(1) Rozhodnutí Evropské komise C(2014) 2139 final ze dne 2. dubna 2014 (věc AT.39610 – Elektrické kabely).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1, Zvl. vyd. 08/002 s. 205).

Tribunál

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/46

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – GABO:mi v. Komise

(Věc T-10/16) (1)

(„Rozhodčí doložka - Šestý a sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2002-2006 a 2007-2013) - Dopisy s žádostí o vrácení části přiznaných dotací - Výzva k úhradě - Započtení pohledávek - Úprava žaloby - Přípustnost - Způsobilost výdajů - Finanční prostředky ve svěřenství - Povinnost vykázat náklady v účetnictví smluvního partnera - Soulad s účetními pravidly používanými ve státě, kde má smluvní partner sídlo - Právní jistota - Legitimní očekávání - Řádná správa věcí veřejných - Transparentnost - Práv být vyslechnut - Proporcionalita“)

(2018/C 408/58)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: GABO:mi Gesellschaft für Ablauforganisation:milliarium mbH & Co. KG (Mnichov, Německo) (zásutpci: M. Ahlhaus a C. Mayer, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně S. Delaude, S. Lejeune a M. Siekierzyńska, poté S. Delaude a M. Siekierzyńska, zmocněnci)

Předmět věci

Zaprvé návrh na základě článku 272 SFEU znějící na určení neexistence pohledávky uvedené ve dvou informačních dopisech ze dne 2. prosince 2015 a ve výzvě k úhradě ze dne 2. prosince 2015 týkající se pohledávky ve výši 1 770 417,29 eura a zadruhé návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí o započtení, která jsou obsažena v sedmi dopisech z 16. a 21. prosince 2015, 14. ledna, 26. dubna a 3. května 2016 a týkají se započtení každé příslušné platby na předpokládaný dluh žalobkyně, a na zrušení uvedené výzvy k úhradě a uvedených informačních dopisů.

Výrok rozsudku

Pohledávka Evropské komise za společností GABO:mi Gesellschaft für Ablauforganisation:milliarium mbH & Co. KG, uvedená ve výzvě k úhradě č. 3241514917 ze dne 2. prosince 2015 a v informačních dopisech ze dne 2. prosince 2015 je nepodložená v rozsahu, v němž se týká vykázaných výdajů týkajících se „celkového rozpočtu na cesty a jednání“ a souvisejících paušálních náhrad.

2)	Žaloba se ve zbývající části zamítá.

3)	Každá z účastnic řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 11, 29.3.2016.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/47

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Švédsko v. Komise

(Věc T-260/16) (1)

(„EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování - Přímé podpory oddělené od produkce - Kontroly na místě - Dálkový průzkum Země - Hodnocení rizikových faktorů - Nápravná opatření, která má přijmout dotčený členský stát - Posouzení finanční újmy - Přiměřenost“)

(2018/C 408/59)

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobce: Švédské království (zástupci: původně L. Swedenborg, A. Falk, N. Otte Widgren, C. Meyer-Seitz a U. Persson, poté L. Swedenborg, A. Falk a C. Meyer-Seitz, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Triantafyllou a K. Simonsson, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobce: Česká republika (zástupci: M. Smolek a J. Vláčil, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/417 ze dne 17. března 2016, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2016, L 75, s. 16), v rozsahu, v němž se týká přímých podpor oddělených od produkce vyplacených ve Švédském království v celkové výši 8 811 286,44 eur za rok žádosti 2013, a, podpůrně, snížení výše zmíněných přímých podpor oddělených od produkce vyloučených z financování tak, aby byla stanovena na 1 022 259,46 eur

Výrok rozsudku

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/417 ze dne 17. března 2016, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), se zrušuje v rozsahu, v němž se týká přímých podpor oddělených od produkce vyplácených ve Švédském království, v celkové výši 8 811 286,44 eura za rok žádosti 2013.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Švédským královstvím.

3)	Česká republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 305, 22.8.2016.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/48

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Amicus Therapeutics UK a Amicus Therapeutics v. EMA

(Věc T-33/17) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty držené EMA, které obsahují informace předložené žalobkyněmi v rámci žádosti o registraci léčivého přípravku Galafold - Rozhodnutí o udělení přístupu k dokumentu třetí osobě - Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů - Absence obecné domněnky důvěrnosti“)

(2018/C 408/60)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Amicus Therapeutics UK Ltd (Gerrards Cross, Spojené království) a Amicus Therapeutics, Inc. (Cranbury, New Jersey, Spojené státy) (zástupci: L. Tsang, J. Mulryne, solicitors, a F. Campbell, barrister)

Žalovaná: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) (zástupci: N. Rampal Olmedo, S. Marino, A. Spina, A. Rusanov a T. Jabłoński, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí EMA ASK-22072 ze dne 14. prosince 2016, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331), uděluje třetí osobě přístup k dokumentu, který obsahuje informace předložené v souvislosti s žádostí o registraci léčivého přípravku Galafold.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnostem Amicus Therapeutics UK Ltd a Amicus Therapeutics, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 104, 3.4.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/48

Rozsudek Tribunálu ze dne 20. září 2018 – Exaa Abwicklungsstelle für Energieprodukte v. ACER

(Věc T-123/17) (1)

(„Energetika - Rozhodnutí odvolacího senátu ACER - Zamítnutí návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení - Bezprostřední a aktuální zájem na výsledku řízení - Povinnost uvést odůvodnění - Právo být vyslechnut“)

(2018/C 408/61)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Exaa Abwicklungsstelle für Energieprodukte AG (Vídeň, Rakousko) (zástupce: B. Rajal, advokát)

Žalovaná: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) (zástupci: P. Martinet a E. Tremmel, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU směřující ke zrušení rozhodnutí odvolacího senátu ACER ze dne 17. února 2017, kterým se zamítá návrh na vstup žalobkyně jako vedlejšího účastníka do řízení ve věci A-001–2017 (v konsolidovaném znění).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Exaa Abwicklungsstelle für Energieprodukte AG ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžných opatřeních.

3)	Polská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 129, 24.4.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/49

Rozsudek Tribunálu ze dne 20. září 2018 – Mondi v. ACER

(Věc T-146/17) (1)

(„Energetika - Rozhodnutí odvolacího senátu ACER - Zamítnutí vstupu do řízení v postavení vedlejšího účastníka - Přímý a trvající zájem na výsledku řízení - Právo být vyslechnut“)

(2018/C 408/62)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Mondi AG (Vídeň, Rakousko) (zástupce: B. Rajal, advokát)

Žalovaná: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (zástupci: P. Martinet a E. Tremmel, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí odvolacího senátu ACER ze dne 17. února 2017, kterým se odmítá návrh žalobkyně na vstup do řízení v postavení vedlejší účastnice ve věci A-001-2017 (consolidated).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Mondi AG ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů.

3)	Polská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 129, 24.4.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/50

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – EM Research Organization v. EUIPO – Christoph Fischer a další (EM)

(Věc T-180/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie EM - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001] - Důkazy předložené poprvé před Tribunálem“)

(2018/C 408/63)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: EM Research Organization, Inc. (Okinawa, Japonsko) (zástupci: J. Liesegang, M. Jost a N. Lang, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Ivanauskas a D. Walicka, zmocněnci)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastníci před Tribunálem: Christoph Fischer GmbH (Stephanskirchen, Německo), Ole Weinkath (Hünxe-Drevenack, Německo), Multikraft Produktions- und Handels GmbH (Pichl/Wels, Rakousko), Phytodor AG (Buochs, Švýcarsko) (zástupci: M. Kinkeldey, J. Rosenhäger, K. Lochner a M. Peters, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 9. ledna 2017 (věc R 2442/2015-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Christoph Fischer, Ole Weinkath, Multikraft Produktions- und Handel a Phytodor na straně jedné a EM Research Organization na straně druhé.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti EM Research Organization, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 161, 22. 5. 2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/50

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Novartis v. EUIPO – Chiesi Farmaceutici (AKANTO)

(Věc T-182/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie AKANTO - Starší slovní ochranná známka Evropské unie KANTOS - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 408/64)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Novartis AG (Basilej, Švýcarsko) (zástupce: L. Junquera Lara, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: původně P. Duarte Guimarães a J. Ivanauskas, poté J. Ivanauskas a D. Walicka, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Chiesi Farmaceutici SpA (Parma, Itálie) (zástupci: T. de Haan, P. Péters a F. Folmer, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 9. ledna 2017 (věc R 531/2016-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Chiesi Farmaceutici a Novartis.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Novartis AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 161, 22.5.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/51

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Portugalsko v. Komise

(Věc T-233/17) (1)

(„EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování - Výdaje vynaložené Portugalskem - Přímé platby - Program POSEI - Překročení limitů - Prodlení při platbách - Článek 11 odstavec 1 první pododstavec nařízení č. 885/2006 - Dvojí finanční oprava - Právo na obhajobu - Proporcionalita“)

(2018/C 408/65)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, M. Figueiredo, J. Saraiva de Almeida a P. Estêvão, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Triantafyllou, D. Bianchi a B. Rechena, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh zakládající se na článku 263SFEU a znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise C(2017) 766 final ze dne 14. února 2017, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v rozsahu, v němž vylučuje z financování Unií některé výdaje vykázané Portugalskou republikou v rámci programu „POSEI – Zvláštní režim zásobování“ a Přímé platby týkající se hospodářského roku 2010“.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 213, 3.7.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/52

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Gugler v. EUIPO – Gugler France (GUGLER)

(Věc T-238/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie GUGLER - Starší národní obchodní firma Gugler France - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) 2017/1001] - Nebezpečí záměny“)

(2018/C 408/66)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Alexander Gugler (Maxdorf, Německo) (zástupce: M.-C. Simon, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: původně P. Sipos, poté A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Gugler France (Besançon, Francie) (zástupce: A. Grolée, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 31. ledna 2017 (věc R 1008/2016-1), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Gugler France a A. Guglerem.

Výrok

1.	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 31. ledna 2017 (věc R 1008/2016-1) se zrušuje.

2.	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí rovněž náklady řízení vynaložené Alexanderem Guglerem.

3.	Gugler France ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 195, 19.6.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/52

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi v. EUIPO – M. J. Dairies (BBQLOUMI)

(Věc T-328/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie Natural BBQLOUMI - Starší kolektivní slovní ochranná známka Evropské unie HALLOUMI - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 408/67)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi (Nikósie, Kypr) (zástupci: S. Malynicz, QC, a V. Marsland, Solicitor a S. Baran, barrister)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Rajh, D. Walicka a D. Gája, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: M. J. Dairies EOOD (Sofie, Bulharsko) (zástupkyně: D. Dimitrova, advokátka)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. března 2017 (věc R 497/2016-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi a M. J. Dairies.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 239, 24.7.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/53

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Kypr v. EUIPO – M. J. Dairies (BBQLOUMI)

(Věc T-384/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie BBQLOUMI - Starší slovní certifikační ochranná známka Spojeného království HALLOUMI - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 408/68)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kyperská republika (zástupci: S. Malynicz, QC, V. Marsland, Solicitor a S. Baran, barrister)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Rajh, D. Walicka a D. Gája, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 10. dubna 2017 (věc R 496/2016-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi Kyperskou republikou a společností M. J. Dairies.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Kyperské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 269, 14.8.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/54

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2018 – Medisana v. EUIPO (happy life)

(Věc T-457/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie happy life - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 408/69)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Medisana AG (Neuss, Německo) (zástupci: J. Bühling a D. Graetsch, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Söder a D. Walicka, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. května 2017 (věc R 1965 / 2016-4) týkajícímu se přihlášky slovního označení happy life jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Medisana AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 300, 11.9.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/54

Rozsudek Tribunálu ze dne 20. září 2018 – Ghost – Corporate Management v. EUIPO (Dry Zone)

(Věc T-488/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Zone - Lhůta pro podání žaloby - Opožděnost - Nepřípustnost odvolání podaného k odvolacímu senátu - Článek 60 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 68 nařízení (EU) 2017/1001] - Neexistence nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci - Povinnost obezřetnosti a řádné péče - Legitimní očekávání“)

(2018/C 408/70)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ghost – Corporate Management SA (Lisabon, Portugalsko) (zástupce: S. de Barros Araújo, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. června 2017 (věc R 683/2017-2) týkajícímu se zápisu slovního označení Dry Zone jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Ghost – Corporate Management SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 309, 18.9.2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/55

Rozsudek Tribunálu ze dne 20. září 2018 – Maico Holding v. EUIPO – Eico (Eico)

(Věc T-668/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Eico - Starší slovní ochranná známka Evropské unie MAICO - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 408/71)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Maico Holding GmbH (Villingen-Schwenningen, Německo) (zástupci: T. Krüger a D. Deckers, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Ivanauskas a D. Walicka, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Eico A/S (Brønderslev, Dánsko) (zástupce: A. Skov, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 27. července 2017 (věc R 2089/2016-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Maico Holding a Eico.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Maico Holding GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 382, 13. 11. 2017.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/55

Žaloba podaná dne 4. září 2018 – XI v. Komise

(Věc T-528/18)

(2018/C 408/72)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: XI (zástupce: N. Lhoëst, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 25. května 2018, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce v rozsahu, v němž obsahuje lékařské údaje;

—	uložil Komisi náhradu nemajetkové újmy ohodnocené ex aequo et bono na 5 000 eur;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce jeden žalobní důvod vycházející z porušení článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech, jakož i porušení povinnosti řádné správy a povinnosti náležité péče, jelikož rozhodnutí o zamítnutí stížnosti zveřejnilo lékařské údaje, které byly navíc zjevně nesprávné.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/56

Žaloba podaná dne 7. září 2018 – Rumunsko v. Komise

(Věc T-530/18)

(2018/C 408/73)

Jednací jazyk: rumunština

Účastníci řízení

Žalobce: Rumunsko (zástupci: C. Canţăr, E. Gane, C. Florescu, O. Ichim, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

částečně zrušil prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/873 ze dne 13. června 2018, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v rozsahu, v němž se týká (a) podopatření 1a v plném rozsahu (částka 13 184 846,61 eur za roky 2015 a 2016) a (b) podopatření 3a, 5a, 3b a 4b v plném rozsahu (částka 45 532 000,96 za roky 2014, 2015 a 2016) či podpůrně, aby jej částečně zrušil za období předcházející 19. září 2015 (částka 21 315 857,50 eur);

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že Evropská komise zneužila své pravomoci vyloučit částky z financování Evropské unie.

—	Uplatněním oprav stanovených rozhodnutím 2018/873 Komise zneužila své pravomoci a tím porušila článek 52 nařízení č. 1306/2013 a zásady ochrany legitimních očekávání a právní jistoty.

—

Napadené rozhodnutí porušuje článek 52 nařízení č. 1306/2013 vzhledem k tomu, že se Komise po jednání s rumunskými orgány rozhodla schválit změnu Národního programu rozvoje venkova (NPRV) na období 2007-2013, přičemž vyjádřila svůj souhlas s opatřeními uvedenými v tomto NPRV, včetně metodologie týkající se plateb za podopatření 1a, 3a, 5a, 3b a 4b v rámci opatření 215 — Platby za dobré životní podmínky zvířat. Rozhodnutí schvalující změnu NPRV je právně závazné a zavazuje k platbám z unijního rozpočtu.

—	Rumunské orgány uskutečnily platby v souladu se souhlasem Komise. Z tohoto důvodu je rozhodnutí o uplatnění oprav protiprávní.

—

Rumunsko má za to, že napadené rozhodnutí porušuje zásadu ochrany legitimních očekávání vzhledem k tomu, že rozhodnutí Komise o schválení změny NPRV vedlo k legitimnímu očekávání na straně rumunských orgánů a příjemců s ohledem na správnost výpočetních metod schválených Komisí. Tato zásada vyžaduje, aby Komise uplatnila opravy ve vztahu k podopatřením 3a, 5a, 3b a 4b od 19. září 2015, stejně jako to učinila ve vztahu k opravám týkajícím se podopatření 1a.

—	Rumunsko má rovněž za to, že unijní orgán měl tuto zásadu dodržet také s ohledem na platby učiněné po 19. září 2015 vzhledem k tomu, že v tomto okamžiku nebylo možno NPRV dále měnit.

—

Rumunsko má za to, že napadené rozhodnutí porušuje zásadu právní jistoty tím, že Komise zaujala jiné stanovisko ohledně správnosti použitých výpočetních metod. V napadeném rozhodnutí Komise rozhodla, že platby učiněné v souladu s výpočetními metodami, které dříve schválila, byly nesprávné. Mimoto ačkoli rumunské orgány požadovaly objasnění ze strany unijního orgánu s ohledem na možnost opravy chyb týkajících se vyrovnávacích plateb vzhledem k tomu, že NPRV nebylo možno po 19. září 2015 změnit, Komise se k této záležitosti nevyjádřila.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesplnění povinnosti uvést odůvodnění stanovené ve druhém odstavci článku 296 Smlouvy o fungování Evropské unie.

—

Rumunsko má za to, že Komise nesplnila svou povinnost uvést odůvodnění stanovenou ve druhém odstavci článku 296 Smlouvy o fungování Evropské unie tím, že v případě podopatření 1a tento unijní orgán neposkytl dostatečné a vhodné odůvodnění ohledně: (i) změny stanoviska pokud jde o zjištěné nesprávnosti a o druh uplatněné opravy; (ii) jejího zamítnutí argumentů a vysvětlení poskytnutých rumunskými orgány pokud jde o údajné nadměrné náhrady; a (iii) její volby uplatnit na zjištěné nesprávnosti paušální sazbu namísto sazby určené výpočtem.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/57

Žaloba podaná dne 12. září 2018 – Changmao Biochemical Engineering v. Komise

(Věc T-541/18)

(2018/C 408/74)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Changmao Biochemical Engineering Co. Ltd (Čchang-čou, Čína) (zástupci: K. Adamantopoulos a P. Billiet, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené nařízení v rozsahu, v němž se jí týká;

—	podpůrně, zrušil napadené nařízení v celém rozsahu; a

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Projednávaná žaloba směřuje ke zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/921 (1).

Na její podporu uplatňuje žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že použitím metodiky srovnatelné země Komise své rozhodnutí právně dostačujícím způsobem neodůvodnila a dopustila se právně i věcně zjevně nesprávného posouzení.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že při závěru o tom, že průmyslové odvětví Unie zůstávalo v referenčním období zranitelné vůči poškozujícím účinkům dumpingového dovozu kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky, se Komise dopustila právně i věcně zjevně nesprávného posouzení, porušila zásadu řádné správy a neodůvodnila své rozhodnutí právně dostačujícím způsobem, jelikož Komise nepřihlédla k výsledkům jednoznačně největšího výrobce kyseliny vinné v Unii, čímž porušila čl. 11 odst. 2 a čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (2), jakož i články 11.3 a 3.1 dohody WTO o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu (dále jen „antidumpingová dohoda“).

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že při závěru o tom, že je pravděpodobné, že újma způsobená průmyslovému odvětví Unie by byla znovu způsobena, pokud by byla ukončena platnost antidumpingových opatření přijatých Unií ve vztahu k dovozu kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky, se Komise dopustila právně i věcně zjevně nesprávného posouzení, jelikož použitá metodika, zaprvé, nespočívá na skutečných důkazech, ale na domněnkách a mechanických nedostatečně podepřených předpokladech, a, zadruhé, nijak nezohledňuje jednání společnosti Hangzhou Bioking, jednoho z největších výrobců kyseliny vinné v Čínské lidové republice a největšího vývozce této kyseliny z dané země do Evropské unie, tedy společnosti, které Unie od 20. dubna 2012 neuložila žádné antidumpingové clo. Žalobkyně mimoto tvrdí, že Komise nezohlednila dopad klimatických změn na výrobu přírodní kyseliny vinné, čímž porušila čl. 11 odst. 2 a čl. 3 odst. 2 nařízení 2016/1036, jakož i články 11.3 a 3.1 antidumpingové dohody.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že porušením čl. 3 odst. 2, čl. 11 odst. 2, čl. 16 odst. 1, čl. 19 odst. 2 a 4, čl. 20 odst. 2 a 4 a čl. 21 odst. 5 a 7 nařízení 2016/1036, jakož i článků 3.1, 5.3, 6.1, 6.1.2, 9.2, 6.4, 6.5.1, 6.6, 6.9 a 11.3 antidumpingové dohody se Komise dopustila porušení podstatných náležitostí práva žalobkyně se v řízení účinně bránit.

(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/921 ze dne 28. června 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. 2018, L 164, s. 14).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. 2016, L 176, s. 21).

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/58

Žaloba podaná dne 21. září 2018 – Lupu v. EUIPO – Et Djili Soy Dzhihangir Ibryam (Djili DS)

(Věc T-558/18)

(2018/C 408/75)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Victor Lupu (Bukurešť, Rumunsko) (zástupce: P. A. Acsinte, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Et Djili Soy Dzhihangir Ibryam (Dulovo, Bulharsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie Djili DS – Přihláška č. 8 404 551

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. června 2018 ve věci R 2391/2017-5

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	vyhověl námitkám proti zápisu přihlašované ochranné známky (přihláška ochranné známky Evropské unie č. 8 404 551) nebo zápis zrušil nebo jej prohlásil za neplatný.

Dovolávané žalobní důvody

—	porušení článku 1 Prvního protokolu k Evropské úmluvě o lidských právech a článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech;

—	porušení pravidla 20 odst. 7 písm. a) a c) nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství;

—

porušení čl. 53 odst. 2 písm. c) a d) nařízení (ES) č. 207/2009 vzhledem k žalobcovu autorskému právu k obrázku na obalu „Djili“, na němž je toto slovo napsáno červenými písmeny na modrém podkladu s vyobrazením papouška a vzhledem k žalobcovu právu užívat obchodní jméno pro výrobky ve smyslu rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C-17/06 „Celine“.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/59

Žaloba podaná dne 21. září 2018 – YP v. Komise

(Věc T-563/18)

(2018/C 408/76)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: YP (zástupce: J. N. Louis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 13. prosince 2017, kterým se zamítá její povýšení do platové třídy AD 14;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení článku 45 služebního řádu úředníků Evropské unie a presumpce neviny.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 9 odst. 3 přílohy IX služebního řádu úředníků Evropské unie.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/60

Žaloba podaná dne 25. září 2018 – YQ v. Komise

(Věc T-570/18)

(2018/C 408/77)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: YQ (zástupce: N. de Montigny, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	rozhodl, že individuální rozhodnutí o tom, že mu od školního roku 2017/2018 již nebude poskytována náhrada výdajů na vzdělávání jeho dítěte, které bylo zpracováno dne 15. listopadu 2017 a jež se poprvé na jeho výplatnici projevilo v prosinci 2017, se zrušuje,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z porušení čl. 3 odst. 1 přílohy VII služebního řádu úředníků Evropské unie a obecných prováděcích ustanovení týkajících se úhrady léčebných nákladů, jelikož pozměněný výklad žalované byl zásahem do nabytých práv, legitimních očekávání, právní jistoty a zásady řádné správy.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z porušení práv dítěte, práva na rodinný život a práva na vzdělání.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z porušení des zásad rovného zacházení a nediskriminace.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z absence skutečného zvážení zájmů žalobce a nedodržení zásady proporcionality, jimiž je napadené rozhodnutí stiženo.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/60

Žaloba podaná dne 25. září 2018 – YR v. Komise

(Věc T-571/18)

(2018/C 408/78)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: YR (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil a rozhodl, že se zrušuje individuální rozhodnutí, že mu již od školního roku 2017/2018 nebude propláceno školné na jeho dítě, jež bylo přijato dne 13. listopadu 2017 a o kterém se poprvé dozvěděl prostřednictvím své výplatní pásky z prosince 2017;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

—	První žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 3 odst. 1 přílohy VII služebního řádu úředníků Evropské unie a obecných prováděcích ustanovení týkajících se náhrady nákladů na zdravotní péči, jelikož výklad žalované porušil nabytá práva, legitimní očekávání, právní jistotu a zásadu řádné správy.

—	Druhý žalobní důvod, vycházející z porušení práv dítěte, práva na rodinný život a práva na vzdělání.

—	Třetí žalobní důvod, vycházející z porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace.

—	Čtvrtý žalobní důvod, vycházející ze skutečnosti, že zájmy žalobce nebyly účinně vyváženy, a z nedodržení zásady proporcionality, kterým je stiženo napadené rozhodnutí.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/61

Žaloba podaná dne 25. září 2018 – YS v. Komise

(Věc T-572/18)

(2018/C 408/79)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: YS (zástupce: N. de Montigny, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	určil a rozhodl, že individuální rozhodnutí o tom, že od školního roku 2017/2018 se již žalobci dále nepřiznává náhrada výdajů na vzdělávání týkající se jeho dětí, které bylo přijato dne 14. listopadu 2017 a poprvé se náhrada projevila na jeho výplatní pásce z prosince 2017, se zrušuje;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 3 odst. 1 přílohy VII služebního řádu úředníků Evropské unie a obecných prováděcích opatření pro úhradu léčebných výloh v rozsahu, v němž změnou výkladu ze strany žalované došlo podle žalobce k porušení nabytých práv, legitimního očekávání, právní jistoty a zásady řádné správy.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práv dítěte, práva na rodinný život a práva na vzdělání.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že nebylo provedeno skutečné zvážení zájmů a že v napadeném rozhodnutí není dodržena zásada proporcionality.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/62

Žaloba podaná dne 25. září 2018 – Hickies v. EUIPO (tvar tkaničky do obuvi)

(Věc T-573/18)

(2018/C 408/80)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hickies, Inc. (New York, New York, Spojené státy) (zástupci: I. Fowler, Solicitor a J. Schmitt, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Trojrozměrná ochranná známka Evropské unie (Tvar tkaničky do obuvi) – Přihláška č. 16 952 962

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 28. června 2018, ve věci R 2693/2017-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil v rozsahu, ve kterém bylo zamítnuto odvolání žalobkyně, které se týkalo „tkaniček do obuvi; ornamentů obuvi z plastu; lemovek obuvi; oděvních doplňků; šitých výrobků a dekorativních textilních výrobků; spon obuvi; zapínání obuvi“;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

12.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 408/62

Žaloba podaná dne 27. září 2018 – ND (*1) a OE (*1) v. Komise

(Věc T-581/18)

(2018/C 408/81)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: ND (*1), OE (*1) (zástupce: A.Bove, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	přijal projednávanou žalobu na neplatnost;

—

prohlásil žalobu za opodstatněnou ve věci samé na základě uvedených žalobních důvodů a v důsledku toho zrušil rozhodnutí Evropské komise doručené dne 30. července 2018 na základě nařízení Rady č. 260/68 ze dne 29. února 1968 nebo článku 9 Smlouvy o Evropské unii, prostřednictvím žaloby upravené v článku 263 SFEU a vrátil spis příslušnému orgánu;

—	nařídil splnění všech povinností vyžadovaných zákonem v této oblasti;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení v tomto stupni;

—	vyhradil žalobcům všechna ostatní práva, žalobní důvody a úkony.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci dva žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení nařízení Rady č. 260/68 ze dne 29. února 1968.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 9 Smlouvy o Evropské unii zakotvujícího rovnost mezi všemi evropskými občany, jenž nebyl v projednávané věci dodržen.

(*1) Údaje vymazané nebo nahrazené v rámci zajištění ochrany osobních dat a/nebo důvěrné povahy.