28.9.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 348/1

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU

Konsolidovaná roční účetní závěrka Evropské unie za rok 2017

(2018/C 348/01)

OBSAH

PŘEDMLUVA

POLITICKÝ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EVROPSKÉ UNIE

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU 2017

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY

ROZVAHA

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

FINANČNÍ VÝKAZ – DISKUSE A ANALÝZA

ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA

109

SLOVNÍČEK POJMŮ

166

SEZNAM ZKRATEK

170

PŘEDMLUVA

Představuji Vám účetní závěrku Evropské unie za rok 2017. Podává kompletní přehled o financích EU a o plnění rozpočtu EU v minulém roce a také o podmíněných závazcích, finančních příslibech a dalších povinnostech, jež Unie přijala. V souladu s víceletým charakterem činností Unie vysvětluje hlavní finanční údaje a jejich vývoj. Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie patří do tzv. integrovaného balíčku účetního výkaznictví Komise a tvoří nedílnou součást vysoce rozvinutého systému finanční odpovědnosti.

Zatímco rok 2016 s sebou přinesl pochybnosti o evropském projektu, přinejmenším v podobě rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie, rok 2017 byl rokem nové naděje a perspektivy.

Připomenutí 60. výročí Římské smlouvy se stalo podnětem k rozjímání o budoucnosti Evropy. Při jeho příležitosti jsme potvrdili svůj závazek a respekt k hodnotám Unie a vytyčili si, jaké budou priority Unie o 27 členských zemích.

V roce 2017 se Unie soustředila na udržení hospodářského oživení. Míra růstu EU i eurozóny předčila očekávání a s hodnotou 2,4 % dosáhla desetiletého maxima. Nicméně zároveň se EU musela vypořádat s řadou nelehkých situací spojených s konkurenceschopností, migrací či bezpečností a čelit několika velkým přírodním pohromám.

Rozpočet EU představuje pro Unii jedinečnou výhodu. Přetavuje její ambice v praktické hmatatelné výsledky a doplňuje vnitrostátní rozpočty o evropskou přidanou hodnotu v oblastech, v nichž je koordinovaná akce tím nejúčelnějším a nejefektivnějším způsobem, jak dostát našim prioritám.

Rok 2017 byl čtvrtým rokem stávajícího víceletého finančního rámce; všechny finanční plány nyní naplno běží. Zároveň se vzhledem k mnoha neočekávaným výzvám znovu potvrdilo, jak důležité je přistupovat k plnění rozpočtu flexibilně. Díky přezkumu VFR v polovině období jsme získali dodatečné prostředky, s nimiž jsme mohli na nepředvídané okolnosti reagovat.

Rozpočet schválený na rok 2017 se zaměřoval na dvě hlavní politické priority Evropy: podporu pokračujícího oživování evropské ekonomiky a řešení migrační a uprchlické krize. Zaručil realizaci rozběhnutých programů na jedné straně a na druhé straně poskytl finanční podporu na řešení nově vzniklých problémů.

Téměř polovina rozpočtu – 83,2 miliardy eur v prostředcích na závazky – se použila ke stimulaci hospodářského růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. To zahrnovalo financování výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020, vzdělávání v rámci programu Erasmus+, malých a středních podniků v programu COSME a infrastruktury coby součásti Nástroje pro propojení Evropy. Kromě toho Evropský fond pro strategické investice umožnil zahájit realizaci investičního plánu pro Evropu a evropské strukturální a investiční fondy pomohly zintenzívnit proces konvergence mezi členskými státy a regiony.

Díky Evropskému fondu pro strategické investice již bylo na nové investice uvolněno přes 287 miliard eur a vzniklo více než 300 000 pracovních míst. V prosinci 2017 se Evropský parlament a Rada rozhodly fond navýšit a rozšířit, tak aby do roku 2020 aktivoval až 500 miliard eur. Záruční fond EU, který Komise zřídila s cílem zajistit likviditní polštář ke krytí záruk čerpaných skupinou EIB na její investice, disponoval ke konci roku 2017 částkou 3,5 miliardy eur.

Dále bylo vyčleněno 54 miliard eur na programy zaměřené na upevnění hospodářské, sociální a územní soudržnosti mimo jiné prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu. Během roku 2017 se také zrychlila realizace Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, jejímž cílem je snížit nezaměstnanost mladých v celé Unii. Celkový objem způsobilých nákladů na operace, kterým byla přislíbena podpora, dosáhl koncem roku 2017 téměř 7 miliard eur. Členské státy uvádějí, že podpora poskytnutá iniciativou se dostala již k 1,7 milionu mladých lidí.

Mimoto posloužil rozpočet EU jako nástroj solidarity. Například z Fondu solidarity EU bylo po zemětřeseních v italských regionech Abruzzo, Lazio, Marche a Umbria v roce 2016 a 2017 uvolněno 1,2 miliardy eur, což je nejvyšší částka, jaká byla dosud v jedné splátce poskytnuta.

Dalších 58,6 miliardy eur bylo použito na podporu udržitelného růstu a zachování přírodních zdrojů. Příslušné programy zahrnovaly oba pilíře společné zemědělské politiky – tržní opatření a rozvoj venkova, opatření týkající se rybolovu a činnost související s klimatem a životním prostředím v rámci programu pro životní prostředí a oblast klimatu LIFE.

Rozpočet EU také nadále přispíval na hledání komplexní reakce Evropy na migrační krizi a na správu vnějších hranic EU. Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) podporoval efektivní řízení migračních toků a společný postoj Unie k otázkám azylu a migrace. Celkový objem plateb za rok 2017 dosáhl 576,2 milionu eur, celkem dvojnásobku oproti roku 2016. Mandát Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, financované z rozpočtu EU, byl prodloužen a agentura značně zintenzívnila svou přítomnost na vnější hranici EU, aby podpořila členské státy ve správě hranic a společně s nimi prováděla integrovanou správu vnějších hranic na úrovni EU.

Rozpočet EU dále umožnil Unii hrát výraznou roli i mimo Evropu, v sousedních státech, kde panovaly nepokoje. V neposlední řadě pak přispíval na řešení globálních problémů, jako je změna klimatu. Opatření na její zmírňování a přizpůsobování se jí byla integrována do všech hlavních výdajových programů EU – celkově se rozpočet na tzv. zohledňování změny klimatu v roce 2017 podílel zhruba z 20,3 %.

Optimální plnění rozpočtu Unie bylo prioritou Junckerovy Komise od prvního dne. Velmi vítáme, že i Evropský parlament, členské státy a Evropský účetní dvůr kladou stále větší důraz nejen na to, jak jsou jednotlivé programy řízeny, ale také na to, zda přinášejí výsledky v oblastech, jež jsou pro občany Unie skutečně důležité.

Komise bude společně s rozpočtovým orgánem i nadále pracovat na tom, abychom využili potenciálu rozpočtu EU k investicím do růstu, nových pracovních míst a řešení společných problémů.

Günther H. Oettinger

Komisař pro rozpočet a lidské zdroje, Evropská komise

POLITICKÝ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EVROPSKÉ UNIE

Evropská unie (EU) je svazek, jemuž jeho 28 (1) evropských zemí (členských států) svěřilo kompetence k dosažení svých společných cílů. Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

1. POLITICKÝ RÁMEC

Smlouvy EU

Hlavní cíle a zásady, jimiž se Unie a evropské orgány řídí, jsou vymezeny ve Smlouvách. Unie i její orgány jsou oprávněny jednat pouze v mezích pravomocí, jež jim Smlouvy svěřují, za účelem dosažení cílů ve Smlouvách vymezených. Činit tak musí v souladu se zásadami (2) subsidiarity a proporcionality. K dosažení svých cílů a uskutečňování svých politik si Unie zajišťuje potřebné finanční prostředky. Za naplňování cílů ve spolupráci s členskými státy a v souladu se zásadou řádného finančního řízení odpovídá Komise.

EU sleduje cíle stanovené Smlouvou pomocí řady nástrojů, z nichž jedním je rozpočet EU. K dalším patří například navrhování legislativy či realizace politických strategií.

Strategie Evropa 2020

Strategie Evropa 2020, na níž se v roce 2010 dohodli hlavy států a předsedové vlád členských států EU, vymezuje strategii zaměstnanosti a ekonomického růstu EU na 10 let (3). Strategie vymezila tři vzájemně provázané priority inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu a vytyčila pět hlavních cílových hodnot na úrovni EU. Její úspěch závisí na všech aktérech Unie, kteří jednají jako jeden celek.

Rozpočet EU je jen jednou z pák EU, které k dosažení cílů strategie Evropa 2020 přispívají. Na úrovni celostátní, unijní i mezinárodní je mobilizována široká škála opatření, jež mají v rámci strategie přinést konkrétní výsledky.

Politické priority Komise

Politické priority Komise jsou vymezeny v politických směrech, jež stanovil předseda Komise. Dokument prezentuje plán opatření Komise, který je jakožto dlouhodobá prorůstová strategie EU plně v souladu a slučitelný se strategií Evropa 2020.

DESET PRIORIT

—	Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice

—	Přijatelná a vyvážená dohoda o volném obchodu s USA

—	Propojený jednotný digitální trh

—	Oblast spravedlnosti a základních práv, která je založena na vzájemné důvěře

—	Odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu

—	Příprava nové migrační politiky

—	Lépe integrovaný a spravedlivější vnitřní trh se silnější průmyslovou základnou

—	Evropa jako silnější globální aktér

—	Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie (HMU)

—	Unie demokratické změny

Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (4)

Udržitelný rozvoj je již dlouho jádrem evropského projektu. Smlouvy EU uznávají jeho ekonomický, sociální i environmentální rozměr a se všemi jeho aspekty je třeba pracovat společně. Evropská unie se zavázala k rozvoji, který uspokojuje potřeby současnosti, aniž by znemožnil budoucím generacím uspokojovat ty své. Rozpočet EU hraje zásadní roli v řadě otázek udržitelnosti – od nezaměstnanosti mladých lidí přes stárnutí obyvatelstva, změnu klimatu, znečištění životního prostředí a udržitelnou energetiku až po migraci. Současná Komise promítá principy udržitelného rozvoje do všech hlavních průřezových projektů, odvětvových politik i iniciativ.

Víceletý finanční rámec a výdajové programy

Politiky podporované z rozpočtu EU jsou realizovány v souladu s víceletým finančním rámcem (VFR) a příslušnou odvětvovou legislativou, která definuje výdajové programy.

Víceletý finanční rámec je finančním vyjádřením politických priorit EU, a to po dobu dostatečně dlouhou na to, aby byla příslušná opatření účinná a aby příjemcům rozpočtových prostředků z fondů EU a spolufinancujícím vnitrostátním orgánům zprostředkovával ucelenou dlouhodobou vizi. Stanoví maximální roční částky (stropy) výdajů EU jako celku a hlavních výdajových kategorií (okruhů). Součet jednotlivých stropů všech okruhů pak odpovídá celkovému stropu prostředků na závazky. Víceletý finanční rámec se přijímá jednomyslně, jako výraz shody všech členských států na daných cílech a míře výdajů (maximální úrovni rozpočtových závazků a plateb), se souhlasem Evropského parlamentu. Komise odpovídá za řízení a plnění rozpočtu EU a za programy přijaté Parlamentem a Radou. Převážnou část vlastního plnění rozpočtu a vynakládání finančních prostředků (zhruba 75 %) zajišťují vnitrostátní a místní orgány, Komise však odpovídá za dozor. Na nakládání s rozpočtem ze strany Komise bedlivě dohlíží Evropský účetní dvůr. Oba orgány mají zajistit řádné finanční řízení.

Interinstitucionální dohoda

Víceletý finanční rámec doplňuje interinstitucionální dohoda (5), tedy politická dohoda uzavřená mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Účelem dohody, přijaté v roce 2013 v souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování EU, je zpřísnit rozpočtovou kázeň, zlepšit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech a zajistit řádné finanční řízení.

Roční rozpočet

Roční rozpočet sestavuje Komise a schvaluje jej zpravidla v polovině prosince Evropský parlament a Rada postupem podle článku 314 Smlouvy o fungování EU. V souladu se zásadou vyrovnaného rozpočtu se musí celkové příjmy v daném rozpočtovém roce rovnat celkovým výdajům (prostředkům na platby).

Hlavním zdrojem financování EU jsou příjmy z vlastních zdrojů, k nimž přistupují ostatní zdroje. Vlastní zdroje se člení na tři kategorie: tradiční vlastní zdroje (např. cla a dávky z cukru), vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH) a zdroj z hrubého národního důchodu (HND). Ostatní příjmy plynou z činností EU (např. pokuty za porušení hospodářské soutěže) a na celkových příjmech se obvykle podílejí méně než 10 %. Celková výše vlastních zdrojů potřebná na financování rozpočtu se určí jako rozdíl celkových výdajů a ostatních příjmů. Celková výše vlastních zdrojů nesmí překročit 1,20 % součtu hrubých národních důchodů (HND) členských států.

Operační výdaje EU se vztahují k různým okruhům víceletého finančního rámce a mají různou podobu podle toho, jakým způsobem jsou vypláceny a do jakého způsobu řízení rozpočtu spadají. Rozpočet EU je plněn pomocí tří způsobů řízení:

Sdílené řízení: podle této metody jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny členským státům. Do tohoto režimu spadá přibližně 75 % výdajů, např. v oblasti zemědělství a strukturálních opatření.

Přímé řízení: rozpočet plní přímo útvary Komise.

Nepřímé řízení: Komise svěřuje úkoly spojené s plněním rozpočtu třetím stranám, například regulačním agenturám EU či mezinárodním organizacím.

Finanční nařízení

Ústřední pilíř předpisové základny, která upravuje finance EU a stanoví finanční pravidla, jimiž se řídí rozpočet EU, představuje finanční nařízení o souhrnném rozpočtu.

2. SPRÁVA A ODPOVĚDNOST V EU

2.1. INSTITUCIONÁLNÍ STRUKTURA

Organizačně-správní strukturu EU tvoří orgány, instituce a jiné subjekty EU, které jsou uvedeny v bodě 9 přílohy ke konsolidovaným finančním výkazům. Do působnosti finančního nařízení nespadají Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF). Hlavními orgány odpovědnými za vypracovávání návrhů politik a přijímání rozhodnutí jsou Evropský parlament, Evropská rada, Rada a Komise.

Komise je výkonným orgánem EU a prosazuje její obecné zájmy. Za tím účelem navrhuje legislativu, realizuje politiky EU, dohlíží na řádné uplatňování Smluv a evropských právních předpisů, řídí rozpočet EU a zastupuje Unii mimo Evropu.

Vnitřní fungování Komise je založeno na několika důležitých zásadách, o něž se opírá řádná správa věcí veřejných: přehledné vymezení rolí a odpovědnosti, pevný závazek k řízení výkonnosti a dodržování právního rámce, přesné mechanismy vymezující odpovědnost, kvalitní a inkluzivní regulační rámec, otevřenost a transparentnost a vysoké etické standardy.

2.2. STRUKTURA SPRÁVY A ŘÍZENÍ KOMISE

Evropská komise má jedinečný systém správy a řízení, který přesně rozlišuje mezi strukturami politického a správního dohledu a jednoznačně vymezuje povinnosti finanční i ostatní (6). Systém vychází ze Smluv. Jeho struktura prošla vývojem, během něhož se přizpůsobila měnícímu se prostředí a zůstala v souladu s osvědčenými postupy, jež stanoví příslušné mezinárodní standardy (7).

—	Kolektivní politickou odpovědnost za činnost Komise nese sbor komisařů. Vlastní plnění rozpočtu je delegováno na generální ředitele a vedoucí útvarů, kteří stojí v čele administrativních struktur Komise (8).

—

Sbor komisařů deleguje funkce v rámci finančního řízení generálním ředitelům a vedoucím útvarů, kteří se tak stávají pověřenými schvalujícími osobami. Tyto funkce lze dále delegovat ředitelům, vedoucím oddělení a dalším osobám, jež se tak stávají dále pověřenými schvalujícími osobami. Odpovědnost schvalujících osob se vztahuje na celý proces řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů politiky stanovených daným orgánem, až po řízení činností z operativního i rozpočtového hlediska.

Funkce a povinnosti spojené s finančním řízením jsou tedy v rámci Komise přesně vymezeny a uplatňovány. Uplatňuje se decentralizovaný přístup s jasně vymezenou odpovědností. Jeho cílem je vytvořit takovou správní kulturu, která vede zaměstnance veřejné správy k tomu, aby přebírali odpovědnost za činnosti, nad nimiž mají kontrolu, a která jim svěřuje kontrolu nad činnostmi, za něž nesou odpovědnost.

V kontextu strategického plánování a tvorby programů Komise jsou všechny schvalující osoby povinny vypracovávat výroční zprávy o činnosti a politických úspěších a výsledcích, jichž bylo v daném roce dosaženo. Ve zprávě prohlašují, že zdroje byly využity v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že jimi zavedené kontrolní postupy poskytují potřebnou záruku legality a správnosti uskutečněných operací. Na úrovni Komise jsou tyto výsledky schvalovány a zveřejňovány v souhrnné podobě ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti rozpočtu EU a předkládány Evropskému parlamentu a Radě. Jedná se o hlavní nástroj, jímž sbor komisařů přebírá politickou odpovědnost za rozpočtové řízení.

Účetní Komise nese hlavní odpovědnost za správu pokladny, inkaso částek, stanovení účetních pravidel na základě mezinárodních účetních standardů a metod pro veřejný sektor, dále za validaci účetních systémů a za přípravu účetní závěrky Komise a konsolidované roční účetní závěrky EU. Účetní je dále povinen stvrdit podpisem účetní závěrku a prohlásit, že závěrka ve všech významných ohledech poskytuje poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků. Roční účetní závěrku schvaluje sbor komisařů. Účetní je při výkonu své funkce nezávislý a nese velkou odpovědnost za účetní výkaznictví v rámci Komise. Rovněž interní auditor Komise je centralizovaná a nezávislá funkce, jejíž součástí je poskytování nezávislého poradenství a vydávání stanovisek a doporučení ohledně kvality a fungování systémů vnitřní kontroly v rámci Evropské komise i agentur EU a jiných nezávislých subjektů.

Výbor pro pokrok v oblasti auditu sleduje provádění auditů, zejména Útvarem interního auditu, ale také na základě auditů Evropského účetního dvora, a posuzuje kvalitu interních auditů s cílem získat obecnější přehled o kontrolních systémech Komise.

V systému správy a řízení Komise hraje svou úlohu Řídící rada. Jejím úkolem je dohlížet na významné otázky v oblasti správy a řízení, mj. řízení finančních a lidských zdrojů, a zajišťovat v těchto oblastech strategické vedení. V této radě, jíž předsedá generální tajemník, se pravidelně schází generální ředitelé a zástupci kabinetů odpovědných za rozpočet, lidské zdroje a IT. Rada se stará to, aby byly v Komisi zavedeny potřebné organizační a technické struktury, s jejichž pomocí budou politické priority předsedy Komise realizovány způsobem efektivním a účinným.

2.3. RÁMEC VÝKONNOSTI

Má-li být zajištěna důsledná orientace na výsledky, přidanou hodnotu EU a řádné řízení programů EU, je naprosto nezbytné zavést solidní rámce ke sledování výkonnosti. Rámec výkonnosti rozpočtu EU je vysoce specifický, z hlediska standardního indexu rámců pro rozpočtování podle výkonnosti stojí výše než kterákoliv země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V rámci výkonnosti rozpočtu EU se vykazuje několik druhů a úrovní strategických a dalších cílů a cílových hodnot, včetně těch vytyčených ve strategii Evropa 2020 a dalších politických prioritách. Kromě toho musí rámec odrážet komplementaritu politik a programů a jejich zohledňování v rozpočtu, jakož i zásadní úlohu členských států v plnění rozpočtu EU.

—

V právním základu každého programu jsou výrazně zastoupeny měřitelné cíle, ukazatele a cílové hodnoty, o nichž Komise každoročně podává zprávu v programovém prohlášení, které se přikládá k návrhu rozpočtu. Zahrnují veškeré důležité informace, které jsou nezbytné k detailní kontrole programu a měření jeho výkonnosti: patří k nim finanční závazky na dané sedmileté období, referenční hodnoty výkonnosti programu (výchozí stav pro dané politické opatření), konečné cíle (jichž má být dosaženo do konce víceletého programového období) a dílčí cíle.

—

Svůj cíl zajistit, aby na jednotlivé priority byly vyčleněny potřebné zdroje a aby všechna opatření generovala vysoký výkon a přidanou hodnotu, naplňuje Komise prostřednictvím své iniciativy s názvem Rozpočet EU zaměřený na výsledky. Ta vychází z rámce sledování výkonnosti na období 2014–2020 a prosazuje vyváženější vztah mezi dodržováním pravidel a dosaženou výkonností.

—

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU podává komplexní přehled o výkonnosti, řízení a ochraně rozpočtu EU. Vysvětluje způsob, jímž rozpočet EU podporuje politické priority Evropské unie, výsledky dosažené pomocí rozpočtu EU a úlohu, jakou Komise sehrává při zajišťování a prosazování nejpřísnějších standardů rozpočtového a finančního řízení.

—	Evropský účetní dvůr běžně systematicky a detailně posuzuje tvorbu rozpočtu z kvalitativního i výkonnostního hlediska v rámci své výroční zprávy a ve zvláštních zprávách.

Díky všem těmto faktorům může rozpočtový orgán považovat výkonnost při rozhodování o rozpočtu na další rok za velmi důležitou.

2.4. ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ

Hlavní součástí účetního výkaznictví EU je tzv. integrovaný balíček účetního výkaznictví EU, jejž tvoří konsolidovaná roční účetní závěrka EU, výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu a zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria. Integrovaný balíček účetního výkaznictví tak každoročně podává veřejnosti komplexní přehled o finanční situaci a činnosti EU.

Konsolidovaná roční účetní závěrka EU uvádí finanční údaje o činnostech orgánů, agentur a dalších subjektů EU z hlediska akruálního i rozpočtového účetnictví. Tato závěrka neobsahuje roční účetní závěrky členských států.

Konsolidovaná roční účetní závěrka EU se skládá ze dvou samostatných, přitom ale vzájemně souvisejících částí:

a)	konsolidovaných finančních výkazů a

b)	zpráv o plnění rozpočtu, které v souhrnné podobě popisují plnění rozpočtu.

Ke konsolidované roční účetní závěrce EU je dále přikládán dokument „Finanční výkazy – diskuse a analýza“ (FSDA), který shrnuje významné změny a trendy ve finančních výkazech a objasňuje významná rizika a nejistoty, jimž EU čelí a jež by měla do budoucna řešit.

Výkaznictví a odpovědnost v Komisi:

Integrovaný balíček účetního výkaznictví

Konsolidovaná roční účetní závěrka EU

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu

Zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria

Další zprávy

Souhrnná zpráva o činnosti EU

Výroční zprávy o činnosti generálních ředitelství

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení

2.5. EXTERNÍ AUDIT A UDĚLOVÁNÍ ABSOLUTORIA

Externí audit

Externím auditorem orgánů (a jiných subjektů) EU je Evropský účetní dvůr (Účetní dvůr). Posláním Účetního dvora je přispívat ke zkvalitňování finančního řízení EU, podporovat odpovědnost a transparentnost a plnit funkci nezávislého strážce finančních zájmů občanů EU. Úlohou Účetního dvora jakožto nezávislého externího auditora EU je kontrolovat, zda jsou finanční prostředky EU správně zaúčtovány, zda se vybírají a vynakládají v souladu s příslušnými pravidly a nařízeními a zda jsou optimálně využívány.

Účetní dvůr audituje roční účetní závěrku a řádné finanční řízení EU a v rámci svých činností vypracovává pro Evropský parlament a Radu:

1)	výroční zprávu o činnostech financovaných ze souhrnného rozpočtu, v níž rozvádí své připomínky k roční účetní závěrce a uskutečněným operacím;

2)	výrok auditora, který je založen na provedených auditech a zveřejněn ve výroční zprávě v podobě prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o i) spolehlivost účetní závěrky a ii) legalitu a správnost uskutečněných operací, jejichž předmětem jsou vybrané příjmy i platby konečným příjemcům, a

3)	zvláštní zprávy na samostatná témata.

Absolutorium

Posledním krokem v rozpočtovém cyklu je udělení absolutoria za daný rozpočtový rok. Absolutorium představuje politický rozměr vnější kontroly plnění rozpočtu. Jedná se o rozhodnutí, jehož prostřednictvím orgán udělující absolutorium (tj. Evropský parlament na základě doporučení Rady) „zprošťuje“ Komisi (a další subjekty EU) odpovědnosti za řízení daného rozpočtu. Toto rozhodnutí vychází z posouzení konsolidované účetní závěrky EU a souboru zpráv Komise (výroční zprávy o řízení a výkonnosti rozpočtu, zprávy o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za předchozí rok a zprávy orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech), jakož i z výroční zprávy Evropského účetního dvora, výroku auditora (tzv. „prohlášení o věrohodnosti“) a zvláštních zpráv. Rovněž zohledňuje písemné odpovědi Komise na žádosti o další informace a slyšení komisaře pro rozpočet a komisařů odpovědných za hlavní výdajové oblasti ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu.

Výsledek procesu udělování absolutoria může být trojí: udělení, odklad rozhodnutí, nebo odmítnutí udělení absolutoria. Součástí závěrečné zprávy o absolutoriu jsou mj. konkrétní žádosti Evropského parlamentu a Rady určené Komisi. V návaznosti na ně vypracovává Komise zprávu, v níž uvádí konkrétní opatření, jež přijala nebo hodlá přijmout.

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rok 2017 byla sestavena na základě údajů, jež předložily orgány a subjekty podle čl. 148 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Prohlašuji tímto, že tato účetní závěrka byla sestavena v souladu s hlavou IX finančního nařízení a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní uvedených orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o majetku a závazcích Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Potvrzuji tímto, že na základě těchto údajů a kontrolních postupů, jejichž provedení jsem považovala za nezbytné ke schválení účetní závěrky Evropské komise, jsem nabyla přiměřené jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Evropské unie.

[podepsána]

Rosa ALDEA BUSQUETS

účetní Komise

22. června 2018

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU 2017

Plnění rozpočtu Unie na rok 2017

Rozpočet schválený na rok 2017 se zaměřoval na dvě hlavní politické priority Evropy: podporu pokračujícího oživování evropské ekonomiky a řešení bezpečnostních a humanitárních problémů v sousedních zemích. Byly navýšeny finanční prostředky na investice do růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti Evropské unie a také na zajištění nezbytných prostředků na ochranu vnějších hranic EU, posílení bezpečnosti uvnitř Unie i mimo ni, na podporu přijímání a integrace uprchlíků a řešení prvotních příčin migrace v zemích původu a tranzitu.

Celkový objem prostředků čerpaných v rámci rozpočtu EU v roce 2017 činil 171,1 miliardy EUR v prostředcích na závazky a 137,4 miliardy EUR v prostředcích na platby.

Téměř polovina rozpočtu – 83,3 miliardy EUR v prostředcích na závazky – se použila ke stimulaci hospodářského růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Zahrnuto bylo financování výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020, vzdělávání v rámci programu Erasmus+, malých a středních podniků v programu COSME a infrastruktury coby součásti Nástroje pro propojení Evropy, prostředky do záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) – hlavního nástroje investičního plánu pro Evropu a do evropských strukturálních a investičních fondů na podporu procesu konvergence mezi členskými státy a regiony. Podpora zemědělcům z rozpočtu EU dosáhla 44,7 miliardy EUR v prostředcích na platby.

Dále byl rozpočet použit na posílení vnějších hranic Unie a řešení uprchlické krize a nelegální migrace. Financovaly se z něj nástroje, které by účinněji bránily nezákonnému převaděčství migrantů a lépe řešily dlouhodobé příčiny migrace ve spolupráci se zeměmi původu migrantů a tranzitu, propracovanější politika v oblasti legální migrace včetně přesídlování osob, které potřebují ochranu, a nástroje podpory členských států při integraci uprchlíků uvnitř EU.

Vystoupení Spojeného království z Evropské unie

Souvislosti

Dne 23. června 2016 se většina občanů Spojeného království, kteří hlasovali v referendu o členství v Evropské unii, vyslovila pro vystoupení z EU. Dne 29. března 2017 Spojené království svůj záměr vystoupit z Unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) oficiálně oznámilo Evropské radě. Tím aktivovalo článek 50 Smlouvy o Evropské unii, jímž se stanoví postup, který umožňuje členskému státu vystoupit z Evropské unie.

Průběh jednání

Na mimořádném zasedání Evropské rady, které se konalo dne 29. dubna 2017, vedoucí představitelé ostatních 27 členských států přijali politické pokyny týkající se řádného vystoupení Spojeného království z EU. V nich byl vymezen rámec pro jednání a byly stanoveny obecné postoje a zásady EU. O čtyři dny později zaslala Komise Radě doporučení, aby se Spojeným královstvím zahájila jednání podle článku 50, včetně návrhu směrnic pro jednání.

Dne 22. května přijala Rada rozhodnutí, kterým schválila zahájení jednání se Spojeným královstvím a oficiálně jmenovala Komisi vyjednavačem za EU. Rovněž přijala první soubor směrnic pro jednání. Ty stanovily jasnou strukturu a jednotný přístup EU k jednáním.

Evropskou unii zastupuje Michel Barnier, který byl Evropskou komisí jmenován jako hlavní vyjednavač. Pracovní skupina Evropské komise pod vedením Michela Barniera koordinuje činnost při přípravě řešení všech strategických, operativních, právních a finančních otázek týkajících se jednání. Komise po celou dobu jednání podává zprávy Radě a rovněž podrobně a pravidelně informuje Evropský parlament.

První fáze jednání

První fáze rozhovorů byla zahájena dne 19. června 2017. Jejím cílem bylo poskytnout co nejsrozumitelnější informace a zajistit co největší právní jistotu a vyřešit vyvázání Spojeného království z EU.

Během roku 2017 se uskutečnilo šest kol jednání zaměřených na tři prioritní oblasti: ochrana práv občanů, rámec pro řešení jedinečné situace v Irsku a Severním Irsku a finanční vypořádání, které má zajistit, aby EU i Spojené království dodržely finanční závazky přijaté před vystoupením. Kromě toho zahrnovala jednání i další otázky související s rozlukou.

Dne 8. prosince 2017 Evropská komise doporučila Evropské radě, aby přijala závěr, že v první fázi jednání se Spojeným královstvím podle článku 50 bylo dosaženo dostatečného pokroku. Posouzení Komise vycházelo ze společné zprávy, na níž se dohodli vyjednavači Komise a vláda Spojeného království. Spojené království se ve zprávě zavázalo uhradit všechny své závazky ze stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) a předchozích finančních výhledů, jako by stále bylo členským státem, včetně svého podílu na závazcích a podmíněných závazcích Unie.

Dne 15. prosince Evropská rada potvrdila, že bylo dosaženo dostatečného pokroku, a vedoucí představitelé přijali pokyny k postupu do druhé fáze jednání, kde se budou řešit možná přechodná ujednání a budoucí vztah mezi EU a Spojeným královstvím.

Další fáze jednání

Dne 20. prosince 2017 Evropská komise zaslala Radě doporučení, aby zahájila debatu o další fázi jednání, včetně návrhu směrnic pro jednání. Ty doplní směrnice pro jednání z května 2017 a stanoví další podrobnosti ohledně možných přechodných ujednání.

Doporučení rovněž připomíná, že výsledky první fáze jednání popsané ve sdělení Komise a společné zprávě je potřeba převést do právních ustanovení. V souladu s pokyny Evropské rady ze dne 15. prosince byly dne 29. ledna 2018 přijaty další směrnice pro jednání o přechodných ujednáních.

Dne 19. března 2018 Komise zveřejnila návrh dohody o vystoupení, v němž nastínila pokrok, jehož bylo dosaženo v dalším kole jednání se Spojeným královstvím, které se konalo ve dnech 16.–19. března 2018. V části dohody o vystoupení věnované finančnímu vyrovnání převedly EU a Spojené království výsledky první fáze jednání (představené ve společné zprávě) do právního textu.

Po zveřejnění návrhu dohody o vystoupení vydala Evropská rada dne 23. března 2018 další pokyny za účelem zahájení jednání o celkovém pojetí rámce budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím. Jednání by měla být dokončena nejpozději na podzim roku 2018 tak, aby Rada měla před 29. březnem 2019 dostatek času uzavřít po obdržení souhlasu Evropského parlamentu dohodu o vystoupení a aby ji Spojené království v souladu s vlastními postupy schválilo.

Finanční vyrovnání a účetní závěrka EU za rok 2017

Pokud jde o finanční vyrovnání, bylo ve společné zprávě uvedeno a dne 19. března zveřejněním návrhu dohody o vystoupení potvrzeno, že Spojené království uhradí veškeré své závazky ze stávajícího VFR a předchozích finančních výhledů, jako by stále bylo členským státem. Konkrétně pak návrh dohody o vystoupení stanoví, že Spojené království odpovídá Unii zejména za svou část:

—	rozpočtových závazků v rámci rozpočtu Unie a rozpočtů decentralizovaných agentur Unie, jež budou k 31. prosinci 2020 nevypořádané – viz článek 133 dohody o vystoupení,

—	financování závazků Unie vzniklých do 31. prosince 2020 včetně, s určitými výjimkami – viz článek 135,

—	podmíněných finančních závazků Unie vyplývajících z finančních operací dohodnutých/schválených před datem vystoupení – viz článek 136,

—	plateb nezbytných k úhradě podmíněných závazků Unie, jež nabydou splatnosti v souvislosti s právními spory týkajícími se finančních zájmů Unie (za předpokladu, že události tvořící skutkovou podstatu těchto sporů nastaly nejpozději 31. prosince 2020) – viz článek 140.

Uvedené skutečnosti představují nejaktuálnější informace, jež byly k datu vypracování této závěrky k dispozici. Vzhledem k popsané současné situaci nemá proces vystoupení na konsolidovanou účetní závěrku EU ke dni 31. prosince 2017 žádný vliv.

Rovněž je třeba uvést, že dne 2. května 2018 předložila Komise návrh příštího VFR na období počínající rokem 2021, který vychází z předpokladu, že Spojené království již nebude členským státem.

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY (1)

OBSAH

ROZVAHA

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

PŘÍLOHA K ROZVAZE

PŘÍLOHA K VÝKAZU O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY

ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

ROZSAH KONSOLIDACE

ROZVAHA

v milionech EUR
	Bod	31. 12. 2017	31. 12. 2016
DLOUHODOBÝ MAJETEK
Dlouhodobý nehmotný majetek	2.1	405	381
Budovy, stroje a zařízení	2.2	10 745	10 068
Investice vykazované ekvivalenční metodou	2.3	581	528
Finanční aktiva	2.4	59 980	62 247
Předběžné financování	2.5	25 022	21 901
Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.6	611	717
		97 344	95 842
KRÁTKODOBÝ MAJETEK
Finanční aktiva	2.4	8 655	3 673
Předběžné financování	2.5	24 005	23 569
Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.6	11 755	10 905
Zásoby	2.7	295	165
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	2.8	24 111	28 585
		68 821	66 897
AKTIVA CELKEM		166 165	162 739
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Důchody a jiné zaměstnanecké požitky	2.9	(73 122 )	(67 231 )
Rezervy	2.10	(2 880 )	(1 936 )
Finanční závazky	2.11	(50 063 )	(55 067 )
		(126 065 )	(124 234 )
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY
Rezervy	2.10	(659)	(675)
Finanční závazky	2.11	(6 850 )	(2 284 )
Závazky	2.12	(39 048 )	(40 005 )
Výdaje a výnosy příštích období	2.13	(63 902 )	(67 580 )
		(110 459 )	(110 544 )
PASIVA CELKEM		(236 524 )	(234 778 )
ČISTÁ AKTIVA		(70 359 )	(72 040 )
Rezervní fondy	2.14	4 876	4 841
Částky k vyžádání od členských států (2)	2.15	(75 234 )	(76 881 )
ČISTÁ AKTIVA		(70 359 )	(72 040 )

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

v milionech EUR
	Bod	2017	2016
VÝNOSY
Výnosy z nesměnných operací
Zdroje z HND	3.1	78 620	95 578
Tradiční vlastní zdroje	3.2	20 520	20 439
Zdroje z DPH	3.3	16 947	15 859
Pokuty	3.4	4 664	3 858
Inkaso nákladů	3.5	1 879	1 947
Ostatní	3.6	10 376	5 740
		133 006	143 422

Výnosy ze směnných operací
Výnosy z finančních činností	3.7	1 845	1 769
Ostatní	3.8	1 332	998
		3 177	2 767
Výnosy celkem		136 183	146 189
NÁKLADY
Vynaložené členskými státy	3.9
Evropský zemědělský záruční fond		(44 289 )	(44 152 )
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a další nástroje pro rozvoj venkova		(11 359 )	(12 604 )
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti		(17 650 )	(35 045 )
Evropský sociální fond		(7 353 )	(9 366 )
Ostatní		(1 253 )	(1 606 )
Vynaložené Komisí, výkonnými agenturami a svěřenskými fondy	3.10	(15 738 )	(15 610 )
Vynaložené jinými agenturami a institucemi EU	3.11	(2 667 )	(2 547 )
Vynaložené třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi	3.11	(4 115 )	(3 258 )
Vynaložené jinými subjekty	3.11	(1 478 )	(2 035 )
Náklady na zaměstnance a důchody	3.12	(10 002 )	(9 776 )
Změny pojistněmatematických předpokladů u zaměstnaneckých výhod	3.13	(3 544 )	(1 068 )
Finanční náklady	3.14	(1 896 )	(1 904 )
Ostatní náklady	3.15	(6 756 )	(5 486 )
Náklady celkem		(128 101 )	(144 456 )
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK		8 082	1 733

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

v milionech EUR
	2017	2016
Výsledek hospodaření za běžný rok	8 082	1 733
Provozní činnosti
Odpisy dl. nehmotného majetku	99	88
Odpisy dl. hmotného majetku	888	575
(Zvýšení)/snížení úvěrů	497	1 774
(Zvýšení)/snížení předběžného financování	(3 557 )	(314)
(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných a částek k inkasu z nesměnných transakcí	(745)	(1 297 )
(Zvýšení)/snížení zásob	(130)	(26)
(Zvýšení)/snížení závazků z titulu důchodů a dalších zaměstnaneckých požitků	5 891	3 417
Zvýšení/(snížení) rezerv	928	581
Zvýšení/(snížení) finančních závazků	(438)	(2 351 )
Zvýšení/(snížení) závazků	(957)	7 813
Zvýšení/(snížení) výdajů a výnosů příštích období	(3 678 )	(821)
Přebytek rozpočtu za předchozí období vedený jako nepeněžní příjem	(6 405 )	(1 349 )
Jiné nepeněžní pohyby	3	18
Investiční činnosti
(Zvýšení)/snížení dl. nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení	(1 687 )	(2 073 )
(Zvýšení)/snížení investic účtovaných ekvivalenční metodou	(53)	(31)
(Zvýšení)/snížení realizovatelných finančních aktiv	(3 190 )	(822)
(Zvýšení)/snížení finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	(22)	(0)
ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY	(4 474 )	6 914
Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	(4 474 )	6 914
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na počátku roku	28 585	21 671
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku	24 111	28 585

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

v milionech EUR
	Částky k vyžádání od členských států Výsledek hospodaření minulých let: zisk/(ztráta)	Ostatní rezervní fondy	Fond z přecenění na reálnou hodnotu	Čistá aktiva
ZŮSTATEK K 31. 12. 2015	(77 124 )	4 390	292	(72 442 )
Změna rezervního fondu Záručního fondu	(82)	82	—	—
Změny reálné hodnoty	—	—	33	33
Ostatní	(59)	44	—	(15)
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2015 připsaný členským státům	(1 349 )	—	—	(1 349 )
Výsledek hospodaření za běžný rok	1 733	—	—	1 733
ZŮSTATEK K 31. 12. 2016	(76 881 )	4 516	325	(72 040 )
Změna rezervního fondu Záručního fondu	(20)	20	—	—
Změny reálné hodnoty	—	—	(2)	(2)
Ostatní	(11)	62	(46)	5
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2016 připsaný členským státům	(6 405 )	—	—	(6 405 )
Výsledek hospodaření za běžný rok	8 082	—	—	8 082
ZŮSTATEK K 31. 12. 2017	(75 234 )	4 598	278	(70 359 )

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

1. VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1. PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Účetnictví EU je vedeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26. října 2012, s. 1) (dále jen „finanční nařízení“), a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k uvedenému finančnímu nařízení (Úř. věst. L 362, 31. prosince 2012, s. 1).

V souladu s článkem 143 finančního nařízení sestavuje EU své finanční výkazy podle pravidel akruálního účetnictví, která vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla, jež přijímá účetní Komise, musí používat všechny orgány a subjekty EU zahrnované do konsolidace. Smyslem je zajistit jednotnost při vedení účetnictví, oceňování a předkládání účetních závěrek a sjednotit postup sestavování finančních výkazů a konsolidace.

Aplikace nových a pozměněných účetních pravidel Evropské unie

Změny účetních pravidel Evropské unie v účinnosti pro roční období počínající 1. ledna 2017 nebo později

Účetní Komise přijal tyto změny:

—	Změny účetního pravidla EU č. 1 „Finanční výkazy“,

—	Změny účetního pravidla EU č. 14 „Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby“.

Změny vycházejí z nedávné úpravy standardů IPSAS 1 „Předkládání účetní závěrky“ a IPSAS 3 „Účetní pravidla, změny účetních odhadů a chyby“, jejímž účelem bylo zajistit konzistentnost mezi jednotlivými standardy IPSAS. Příslušná účetní pravidla EU byla proto aktualizována, přičemž hlavní změny se týkají popisu kvalitativní povahy účetního výkaznictví a aktualizované hierarchie zdrojů pro výběr a aplikaci účetních zásad.

Přijetí změn nemá žádný dopad na účetní závěrku EU za rok 2017.

Nová a revidovaná účetní pravidla Evropské unie, jež k 31. prosinci 2017 dosud nebyla v účinnosti

Následující účetní pravidla EU, jež účetní Komise přijal, jež však zatím nejsou v účinnosti, EU neuplatnila:

—

Revize účetního pravidla EU č. 12 „Zaměstnanecké požitky“ (v účinnosti pro roční období počínající 1. ledna 2018 nebo později): Pravidlo bylo revidováno v souladu se standardem IPSAS 39 „Zaměstnanecké požitky“. Hlavní změnou je, že veškeré zisky nebo ztráty plynoucí ze změn pojistněmatematických předpokladů se vykazují přímo v čistých aktivech, na rozdíl od dosavadního pravidla, podle něhož se vykazovaly do zisku nebo ztráty.

Dopad a praktické důsledky uplatňování tohoto revidovaného účetního pravidla Evropské unie v současnosti EU analyzuje. Významný dopad na konsolidovanou účetní závěrku se nicméně neočekává, kromě vykázání pojistněmatematických předpokladů v čistých aktivech místo výkazu finanční výkonnosti.

—

Nové účetní pravidlo EU č. 20 „Kombinace ve veřejném sektoru“ (v účinnosti pro roční období počínající 1. ledna 2019 nebo později): Toto pravidlo vychází ze standardu IPSAS 40 „Kombinace ve veřejném sektoru“ a zavádí klasifikaci kombinací subjektů veřejného sektoru rozdělených na dva různé typy, v závislosti na tom, zda se transakce uskutečňuje pod společnou kontrolou, či nikoli: i) fúze, při níž transakce probíhá na základě čisté hodnoty subjektu spojovaného s EU, ii) akvizice, při níž transakce probíhá na základě reálné hodnoty subjektu nabývaného EU k datu akvizice. S každým typem se pojí jiné požadavky a jiná míra zveřejnění údajů, jejichž smyslem je umožnit uživatelům účetní závěrky EU lepší porozumění jejich dopadu.

Dopad na účetní závěrku EU v prvním roce uplatňování bude záviset na tom, zda se EU v daném období stane účastníkem kombinace ve veřejném sektoru.

1.2. ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytovat informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě účetních jednotek veřejného sektoru, mezi něž EU patří, musí finanční výkazy podávat zejména informace, jichž lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se svěřenými zdroji. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Všeobecná kritéria (účetní zásady), která je třeba při sestavování finančních výkazů respektovat, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „Finanční výkazy“. Tato kritéria jsou totožná se standardem IPSAS 1: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, významnost, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací. Kvalitativními znaky účetního výkaznictví jsou relevance, věrný a poctivý obraz (spolehlivost), srozumitelnost, včasnost, srovnatelnost a ověřitelnost.

1.3. KONSOLIDACE

Rozsah konsolidace

Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují všechny významné ovládané účetní jednotky (tj. orgány EU (včetně Komise) a agentury EU), přidružené účetní jednotky a společné podniky. Úplný seznam účetních jednotek zahrnutých do konsolidace uvádí bod 9 finančních výkazů. Tento seznam nyní obsahuje 52 ovládaných a 1 přidruženou účetní jednotku. Účetní jednotky, které by měly být zahrnuty do konsolidačního celku, avšak jsou z hlediska konsolidovaných finančních výkazů EU jako celku nevýznamné, nemusejí být do konsolidace zahrnovány ani účtovány pomocí metody ekvivalence, pokud by to bylo pro EU nadměrně časově či finančně náročné. Tyto účetní jednotky jsou označovány jako „Nevýznamné účetní jednotky“ a jsou samostatně uvedeny v bodě 9 přílohy. V roce 2017 bylo do kategorie nevýznamných účetních jednotek zařazeno 7 účetních jednotek.

Ovládané účetní jednotky

Rozhodnutí zahrnout určitou účetní jednotku do konsolidace vychází z pojetí ovládání. Ovládanými účetními jednotkami se rozumí všechny účetní jednotky, v jejichž případě plyne EU z její účasti prospěch anebo má na takový prospěch právo a v jejichž případě je EU schopná ovlivňovat povahu a výši tohoto prospěchu, a to prostřednictvím své pravomoci v těchto jednotkách. Tato pravomoc musí být vykonatelná v krátkém čase a musí se týkat relevantních činností účetní jednotky. Ovládané účetní jednotky jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace se provádí za období od počátku vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou do zániku tohoto vztahu.

Mezi nejobvyklejší ukazatele ovládání v rámci EU patří: zřízení účetní jednotky zakládacími smlouvami anebo sekundárním právem, financování této jednotky z rozpočtu EU, existence hlasovacích práv v řídících orgánech, audit ze strany Účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Každá účetní jednotka je předmětem individuálního posouzení, při němž se zjišťuje, zda k ovládání stačí jedno, nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria.

Podle tohoto přístupu jsou orgány (vyjma Evropské centrální banky) a agentury EU (vyjma agentur z bývalého druhého pilíře) považovány za účetní jednotky pod výlučnou kontrolou EU, a jsou tudíž zahrnuty do konsolidace. Za ovládanou účetní jednotku je dále považováno Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci.

Při konsolidaci byly v rámci vztahů mezi účetními jednotkami, které EU ovládá, vyloučeny všechny „významné transakce a zůstatky“, zatímco nerealizované zisky a ztráty z těchto transakcí vyloučeny nebyly, neboť nejsou významné.

Společná ujednání

Společným ujednáním se rozumí dohoda, která zakládá spoluovládání ze strany EU a nejméně jedné další strany. Spoluovládáním se rozumí případ, kdy je ovládání určitého ujednání (ekonomické aktivity) na základě smluvní dohody sdíleno, s tím, že o takové sdílení se jedná pouze v případě, kdy rozhodnutí o relevantních aktivitách vyžadují jednomyslný souhlas spoluovládajících stran. Společnými ujednáními mohou být buď společné operace, nebo společné podnikání. O společné podnikání se jedná v případě, je-li společné ujednání strukturováno prostřednictvím samostatné jednotky a mají-li strany tohoto ujednání práva na jeho čistá aktiva. Účasti ve společném podnikání se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4). O společné operace se jedná v případě, mají-li strany práva na aktiva a povinnosti plynoucí ze závazků, jež se k ujednání váží. Ve spojitosti se svými účastmi ve společných operacích EU ve finančních výkazech vykazuje: svá aktiva a pasiva, výnosy a náklady, jakož i svůj podíl na aktivech, pasivech, výnosech a nákladech, které má anebo které jí vznikly společně s jinými subjekty.

Přidružené účetní jednotky

Přidružené jsou všechny účetní jednotky, v nichž má EU přímý či nepřímý podstatný vliv, jež ale neovládá. Podstatný vliv se předpokládá tehdy, drží-li EU přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv. Účasti v přidružených účetních jednotkách se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4).

Nekonsolidované účetní jednotky, jejichž prostředky spravuje Komise

Prostředky Společného systému zdravotního pojištění pro zaměstnance EU, Evropského rozvojového fondu a účastnického záručního fondu spravuje jejich jménem Komise. Avšak jelikož tyto jednotky nejsou ze strany EU ovládány, nejsou do jejích konsolidovaných finančních výkazů zahrnovány.

1.4. ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

Finanční výkazy jsou předkládány každoročně. Účetní období začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince.

1.4.1. Měna a základ pro přepočet

Funkční a vykazovací měna

Není-li uvedeno jinak, jsou údaje ve finančních výkazech uváděny v milionech EUR, přičemž euro je pro EU měnou funkční i vykazovací.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění těchto transakcí. Kurzové zisky a ztráty z vypořádání cizoměnových transakcí a z přepočtu peněžních aktiv a závazků v cizí měně kurzem ke konci účetního období jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Rozdíly z přepočtu nepeněžních finančních nástrojů klasifikovaných jako realizovatelná finanční aktiva se zachycují ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Na budovy, stroje a zařízení a na dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech vypočtené pomocí sazby platné v den pořízení, se používají odlišné metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů Evropské centrální banky (ECB) platných k 31. prosinci.

Směnné kurzy vůči euru

Měna	31. 12. 2017	31. 12. 2016	Měna	31. 12. 2017	31. 12. 2016
BGN	1,9558	1,9558	PLN	4,177	4,4103
CZK	25,5350	27,0210	RON	4,6585	4,5390
DKK	7,4449	7,4344	SEK	9,8438	9,5525
GBP	0,8872	0,8562	CHF	1,1702	1,0739
HRK	7,4400	7,5597	JPY	135,01	123,4000
HUF	310,3300	309,8300	USD	1,1993	1,0541

1.4.2. Používání odhadů

V souladu s mezinárodními standardy IPSAS a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné: výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, výše rezerv, výše finančních rizik vyplývajících ze zásob a pohledávek, výše příjmů a výdajů příštích období, objem podmíněných aktiv a závazků, rozsah snížení hodnoty dlouhodobého nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení a částky uvedené v přílohách ohledně finančních nástrojů. Skutečná hodnota těchto položek se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny.

1.5. ROZVAHA

1.5.1. Dlouhodobý nehmotný majetek

Nabyté licence na programové vybavení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Tato aktiva se odepisují lineárně po dobu jejich odhadované životnosti (3–11 let). Doba předpokládané životnosti dlouhodobého nehmotného majetku závisí na jeho specifické ekonomické životnosti nebo právní životnosti určené smlouvou. Interně vytvořený nehmotný majetek je aktivován, jestliže jsou splněna příslušná kritéria účetních zásad EU a výdaje se vztahují výhradně k vývojové fázi aktiv. Aktivovat lze všechny přímo přiřaditelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě majetku k tomu, aby mohl fungovat způsobem, který zamýšleli vedoucí pracovníci. Náklady spojené s výzkumem, neaktivovatelné náklady na rozvoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.

1.5.2. Budovy, stroje a zařízení

Všechny budovy, stroje a zařízení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením, výstavbou nebo převodem daného majetku.

Dodatečné náklady jsou aktivovány do účetní hodnoty daného majetku, případně jsou aktivovány a vykazovány jako samostatný majetek, pouze je-li pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch či potenciální přínos z této věci poplyne EU a že lze spolehlivě zjistit výši těchto nákladů. Náklady na opravy a údržbu jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti za účetní období, v němž vznikly.

Pozemky a umělecká díla se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá neomezená doba životnosti. Nedokončený majetek se neodepisuje, jelikož tato aktiva dosud nejsou k dispozici k využití. Odpisy ostatního majetku jsou prováděny lineární metodou. Vyjadřují rozdíl mezi pořizovací cenou a zůstatkovou hodnotou, který je po dobu očekávané životnosti zachycován takto:

Druh majetku	Sazba lineárního odpisu
Budovy	4 % až 10 %
Vesmírná zařízení	8 % až 25 %
Stroje a zařízení	10 % až 25 %
Nábytek a vozidla	10 % až 25 %
Počítačový hardware	25 % až 33 %
Ostatní	10 % až 33 %

Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazeného majetku a vykazují se ve výkazu o finanční výkonnosti.

Leasing

Nájem hmotného majetku, při němž EU nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Majetek najatý formou finančního leasingu je aktivován na počátku nájemního vztahu v reálné hodnotě majetku, nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Úroková složka splátky finančního leasingu se vykazuje jako náklad, který je do období nájmu alokován tak, aby ve vztahu ke zbývajícímu závazku odpovídal konstantní periodické úrokové míře. Závazky z nájemního vztahu snížené o finanční náklady se vykazují ve finančních závazcích (dlouhodobých a krátkodobých). Úroková složka finančních nákladů je zachycena ve výkazu o finanční výkonnosti a do období pronájmu je alokována tak, aby u zbývajícího zůstatku za každé období odpovídala konstantní periodické úrokové míře. Majetek držený na základě finančního leasingu se odepisuje po dobu jeho životnosti, nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší.

Leasingové vztahy, při nichž si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví, se klasifikují jako operativní leasing. Splátky operativního leasingu jsou po dobu trvání leasingu zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti jako náklad, a to v konstantní výši.

1.5.3. Snížení hodnoty nefinančního majetku

Majetek s neomezenou životností není odepisován a každoročně je u něho prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaného majetku je prováděn test snížení hodnoty, kdykoli události nebo změna podmínek signalizují, že účetní hodnotu zřejmě nebude možno realizovat. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota majetku převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě majetku snížené o náklady na prodej, nebo užitné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Je-li účetní hodnota majetku vyšší než jeho odhadovaná realizovatelná hodnota, je k účetní hodnotě neprodleně vytvořena opravná položka ve výši rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou. Pokud pominou důvody pro snížení hodnoty účtované v předchozích letech, opravná položka z titulu snížení hodnoty se zruší.

1.5.4. Investice vykazované ekvivalenční metodou

Účasti v přidružených účetních jednotkách a společných podnicích

Investice účtované pomocí ekvivalenční metody jsou prvotně zachycovány v pořizovací ceně. Účast EU na těchto investicích je zachycena ve výkazu o finanční výkonnosti a její podíl na změnách ve stavu rezervních fondů je vykazován ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu v čistých aktivech. Účetní hodnota investice zachycená ve finančních výkazech k rozvahovému dni je dána součtem pořizovací ceny a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářském výsledku a změnách v rezervních fondech, snížení hodnoty a dividendy). Výplata zisku z investice snižuje její účetní hodnotu.

Je-li podíl EU na ztrátách z investice zaúčtované ekvivalenční metodou nejméně roven její účasti na této investici, EU přestane účtovat o svém podílu na dalších ztrátách („nevykazované ztráty“). Poté, co je účast EU snížena na nulu, jsou na další ztráty tvořeny rezervy a je vykázán závazek, a to do výše, v níž EU vznikl právní nebo mimosmluvní závazek nebo v níž EU provedla jménem jednotky úhrady.

Pokud okolnosti signalizují snížení hodnoty, je v případě potřeby vytvořena opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným v bodě 1.5.3. Pokud důvody pro snížení hodnoty následně pominou, ztráta ze snížení se zruší a vykáže se znovu účetní hodnota, která by byla vykazována, kdyby se o ztrátě ze snížení hodnoty neúčtovalo.

V případech, kdy EU drží nejméně 20 % podíl v investičním kapitálovém fondu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s finančními nástroji a klasifikovány jsou jako realizovatelná finanční aktiva.

Přidružené účetní jednotky a společné podniky zařazené mezi nevýznamné účetní jednotky nejsou účtovány ekvivalenční metodou. Příspěvky EU poskytované těmto subjektům se účtují jako náklad období.

1.5.5. Finanční aktiva

Klasifikace

EU člení svůj finanční majetek na tyto kategorie: finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty; poskytnuté úvěry a pohledávky; investice držené do splatnosti; realizovatelná finanční aktiva. Klasifikace finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich prvotního zachycení a poté se posuzuje ke každému rozvahovému dni.

i) Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Do této kategorie je finanční aktivum zařazeno, jestliže je pořízeno v zásadě za účelem prodeje v krátké době. Do této kategorie jsou řazeny rovněž deriváty. Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců od rozvahového dne.

ii) Úvěry a pohledávky

Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami, která nejsou kotována na aktivním trhu. Vznikají, jestliže EU poskytuje peníze, zboží nebo služby přímo dlužníkovi bez úmyslu s touto pohledávkou obchodovat nebo v případě, že EU vstupuje do práv původního věřitele poté, co provedla platbu v rámci smlouvy o záruce. Platby, jež jsou splatné do 12 měsíců od rozvahového dne, jsou klasifikovány jako krátkodobá aktiva. Platby, jejichž splatnost je delší než 12 měsíců od rozvahového dne, jsou klasifikovány jako dlouhodobá aktiva. Úvěry a pohledávky zahrnují termínované vklady s původní dobou splatnosti delší než tři měsíce.

iii) Investice držené do splatnosti

Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami a s pevně určenou splatností, u nichž má EU úmysl a schopnost držet je do splatnosti. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela EU v této kategorii žádné investice.

iv) Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou nederiváty, které jsou zařazeny do této kategorie nebo nejsou zařazeny do žádné jiné kategorie. Tato aktiva jsou vedena jako krátkodobý nebo dlouhodobý majetek v závislosti na době, po niž je bude EU na základě svého očekávání držet. Jako realizovatelná finanční aktiva jsou rovněž klasifikovány investice do účetních jednotek, které nejsou zahrnuty do konsolidačního celku ani vykazovány ekvivalenční metodou, a kvazikapitálové investice (např. operace rizikového kapitálu).

Prvotní vykázání a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, finančních aktiv držených do splatnosti a realizovatelných finančních aktiv se vykazuje ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se EU zaváže dané aktivum koupit nebo prodat. Peněžní ekvivalenty a úvěry se vykazují ke dni, kdy je dlužníkům převedena hotovost. Finanční nástroje jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vykazováno v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou do reálné hodnoty při prvotním zachycení zahrnuty transakční náklady. Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou prvotně vykazována v reálné hodnotě s tím, že související transakční náklady jsou vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně (tj. reálné hodnotě obdrženého protiplnění), ledaže je reálná hodnota tohoto nástroje doložena porovnáním s jinými pozorovatelnými běžnými tržními transakcemi s týmž nástrojem nebo ledaže je založena na metodě ocenění, která jako proměnné používá pouze údaje z pozorovatelných trhů (např. v případě některých derivátových smluv). Při poskytnutí dlouhodobého bezúročného úvěru nebo úvěru, jehož úroková sazba nedosahuje tržní výše, lze však reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních toků z úvěru, které jsou diskontovány pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Poskytnuté úvěry jsou oceňovány v nominální výši, která je považována za jejich reálnou hodnotu. Důvod je tento:

—

„Tržní prostředí“ úvěrových operací EU je velmi specifické a odlišuje se od kapitálových trhů, na nichž jsou emitovány podnikové či státní dluhopisy. Jelikož poskytovatelé úvěrů na těchto trzích mají možnost vybírat si mezi alternativními investicemi, tato možnost alternativních příležitostí se promítá do tržních cen. EU však tuto možnost alternativních investic nemá, protože nesmí investovat peníze na kapitálových trzích; EU si pouze půjčuje prostředky za účelem jejich dalšího poskytnutí za stejnou úrokovou sazbu. To znamená, že EU nemá alternativní možnost poskytovat z vypůjčených prostředků úvěry nebo tyto prostředky investovat. Nemá tedy smysl uvažovat oportunitní náklady, a není tedy dán základ pro srovnání s tržními sazbami. Úvěrové operace EU jsou vlastně trhem samy o sobě. Jelikož nelze pracovat s oportunitními náklady, neodráží tržní cena objektivně podstatu úvěrových transakcí EU. Není proto vhodné určovat reálnou hodnotu úvěrů EU srovnáváním s podnikovými nebo státními dluhopisy.

—	Jelikož neexistuje aktivní trh ani podobné transakce, s nimiž by bylo možné srovnávat, měla by EU pro reálné ocenění svých úvěrových operací z EFSM, BOP apod. použít účtovanou úrokovou sazbu.

—

Navíc jsou u těchto výpůjčních a úvěrových operací vlivem jejich vzájemného (back-to-back) charakteru dány kompenzační účinky. Efektivní úroková sazba poskytnutého úvěru se tedy rovná efektivní úrokové sazbě související výpůjční operace. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Finanční nástroje se odúčtují, jakmile zaniknou práva na příjem peněžních toků z investic nebo jakmile EU převede na jiný subjekt v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví.

Následné ocenění

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se následně vykazují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty, jež plynou ze změny reálné hodnoty finančních aktiv kategorie „finanční nástroje v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty“, se vykazují ve výkazu o finanční výkonnosti za období, ve kterém vznikly.

Úvěry a pohledávky jsou vykazovány v naběhlé hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů, jež jsou poskytovány z vypůjčených prostředků, se na tyto úvěry i výpůjčky používá tatáž efektivní úroková sazba, neboť tyto úvěry mají charakter operací typu back-to-back a svými podmínkami ani objemem se vzájemně významně neliší. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

c)	Aktiva držená do splatnosti jsou vykazována v naběhlé hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. EU v současnosti nemá investice držené do splatnosti.

Realizovatelná finanční aktiva jsou následně vykazována v reálné hodnotě. Zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu, s výjimkou rozdílů z přepočtu peněžního majetku, které jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Je-li takové aktivum odúčtováno nebo sníží-li se jeho hodnota, jsou kumulované úpravy reálné hodnoty zaúčtované dříve do fondu z přecenění na reálnou hodnotu zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti. Úroky z realizovatelných finančních aktiv vypočítané pomocí metody efektivní úrokové sazby jsou zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti. Dividendy z realizovatelných kapitálových nástrojů se zaúčtují v okamžiku, kdy EU vznikne nárok na jejich výplatu.

Reálná hodnota investic kotovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh určitého finančního aktiva není aktivní (a v případě nekotovaných cenných papírů a OTC derivátů), EU stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby provedených za obvyklých tržních podmínek, srovnání s jinými, v podstatě stejnými nástroji, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

Investice do fondů rizikového kapitálu, které jsou klasifikovány jako realizovatelná finanční aktiva a nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, jsou oceňovány přiřaditelnou hodnotou čistých aktiv, která je pokládána za ekvivalent jejich reálné hodnoty.

V případech, kdy reálnou hodnotu investic do kapitálových nástrojů, které nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, nelze spolehlivě zjistit, ocení se tyto investice ve výši pořizovací ceny snížené o ztráty ze snížení hodnoty.

Snížení hodnoty finančního majetku

Ke každému rozvahovému dni EU posuzuje, zda existují objektivní známky snížení hodnoty finančního aktiva. Hodnota finančního aktiva je snížena a z tohoto snížení hodnoty vznikají ztráty pouze v případě, že existují objektivní známky snížení hodnoty v důsledku nejméně jedné události, k níž došlo po prvotním vykázání tohoto aktiva, a taková událost (či události) generující ztrátu má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva, který lze spolehlivě odhadnout.

a) Majetek vykazovaný v naběhlé hodnotě

Existují-li objektivní známky vzniku ztráty v důsledku snížení hodnoty u úvěrů, pohledávek nebo investic držených do splatnosti, které jsou vykazovány v naběhlé hodnotě, pak se výše ztráty rovná rozdílu mezi účetní hodnotou daného aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků (s vyloučením budoucích úvěrových ztrát, k nimž nedošlo), které jsou diskontovány původní efektivní úrokovou sazbou tohoto finančního aktiva. Účetní hodnota aktiva se sníží a výše ztráty se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti. Mají-li úvěr nebo investice držená do splatnosti variabilní úrokovou sazbu, pak je diskontní sazbou pro účely ocenění ztráty ze snížení hodnoty aktuální efektivní úroková sazba podle smlouvy. Při výpočtu současné hodnoty odhadovaných budoucích peněžních toků zajištěného finančního aktiva jsou zohledňovány peněžní toky, které mohou plynout z realizace kolaterálu, snížené o náklady vynaložené na získání a prodej kolaterálu, ať již je jeho realizace pravděpodobná, či nikoli. Pokud se v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty sníží a tento pokles lze dát objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, předchozí zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se zruší a tato transakce se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti.

b) Majetek vykazovaný v reálné hodnotě

V případě kapitálových investic, které jsou zařazeny jako realizovatelná finanční aktiva, se při určování toho, zda došlo ke snížení hodnoty těchto cenných papírů, bere ohled na významný nebo trvalý (dlouhotrvající) pokles reálné hodnoty těchto cenných papírů pod jejich pořizovací cenu. Pokud takové známky existují v případě realizovatelného finančního aktiva, pak se kumulovaná ztráta (rovnající se rozdílu mezi pořizovací cenou a aktuální reálnou hodnotou sníženou o ztráty ze snížení hodnoty daného finančního aktiva, která již byla v minulosti vykázána ve výkazu o finanční výkonnosti) odúčtuje z rezervního fondu a vykáže ve výkazu o finanční výkonnosti. Ztráty ze snížení hodnoty zachycené ve výkazu o finanční výkonnosti u kapitálových nástrojů se neruší s následným zachycením v uvedeném výkazu. Pokud v následujícím období vzroste reálná hodnota dluhového nástroje, který je zařazen jako realizovatelné finanční aktivum, a pokud lze dát tento nárůst objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, ztráta ze snížení hodnoty se zruší a tento případ se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti.

1.5.6. Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovací ceně, nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Pořizovací cena je určována metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímé náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na kompletaci a prodej. Pokud jsou zásoby určeny k distribuci zdarma nebo jen za nominální poplatek, oceňují se pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by EU vynaložila na pořízení majetku k datu vykázání.

1.5.7. Předběžné financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Během období vymezeného v konkrétní smlouvě, rozhodnutí, dohodě nebo základním právním aktu může být rozdělena na několik splátek. Počáteční hotovost nebo záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě buď použije k tomu účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo se vrátí. Pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování vrátit EU. Výši předběžného financování lze (úplně nebo částečně) snížit poté, co je schválena výše způsobilých nákladů (které se vykazují jako náklady).

Předběžné financování je k následným rozvahovým dnům oceňováno počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek) vzniklých během daného období.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy příštích období plynoucí z naběhlých úroků a tento odhad se vykáže v rozvaze.

Jestliže EU proplácí částky, které členské státy vyplatily na zálohách příjemcům (včetně „Finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení“), plynou z těchto transakcí „Ostatní zálohy členským státům“. Tyto ostatní zálohy jsou vykazovány jako aktiva v položce Předběžné financování. Ostatní zálohy členským státům jsou následně oceňovány počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o nejlepší odhad způsobilých nákladů vzniklých konečným příjemcům, který se vypočte na základě přiměřených a podložených předpokladů.

Jako předběžné financování jsou klasifikovány i příspěvky EU do svěřenských fondů Evropského rozvojového fondu nebo jiných nekonsolidovaných účetních jednotek. Účelem těchto příspěvků je totiž poskytnout svěřenskému fondu peněžní prostředky s cílem umožnit mu financování konkrétních opatření definovaných v rámci jeho cílů. Příspěvky EU do těchto fondů se oceňují počáteční hodnotou sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek), které fondu vznikly ve sledovaném období a jsou přiřazeny k příspěvku EU v souladu s příslušnou dohodou.

1.5.8. Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí

Jelikož účetní pravidla EU vyžadují za účelem sestavení účetní závěrky oddělené vykazování směnných a nesměnných transakcí, jsou pohledávky definovány jako plynoucí ze směnných transakcí a částky k inkasu jsou definovány jako plynoucí z nesměnných transakcí. Jedná se o případy, kdy EU získá plnění od jiného subjektu, aniž by výměnou přímo poskytla přibližně stejné protiplnění (jedná se například o částky vlastních zdrojů k inkasu od členských států).

Pohledávky ze směnných transakcí splňují definici finančních nástrojů, a jsou tedy klasifikovány jako úvěry a pohledávky a podle toho jsou i oceňovány (viz bod 1.5.5 výše). V bodě přílohy věnovaném finančním nástrojům jsou uvedeny informace o pohledávkách ze směnných transakcí, které obsahují příjmy a náklady příštích období ze směnných transakcí, neboť nejsou významné.

Částky k inkasu z nesměnných transakcí jsou vykazovány v původní výši (upravené o úroky a penále) po odečtení opravné položky zohledňující snížení hodnoty. Opravná položka k částkám k inkasu z nesměnných transakcí se vytvoří, existují-li objektivní známky toho, že EU nebude moci inkasovat všechny splatné částky podle původních podmínek částek k inkasu z nesměnných transakcí. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva. Opravná položka se vykazuje ve výkazu finanční výkonnosti. Obecná opravná položka se vytváří též na základě zkušeností z minulosti k nevypořádaným inkasním příkazům, k nimž dosud nebyla vytvořena zvláštní opravná položka. Viz bod 1.5.14 k nakládání s příjmy příštích období na konci roku. Částky vykázané a zaznamenané jako částky k inkasu z nesměnných transakcí nejsou finančními nástroji, neboť neplynou ze smlouvy, která by zakládala finanční závazek nebo vedla ke vzniku kapitálového nástroje. Nicméně ve vhodných případech jsou v příloze k finančním výkazům částky k inkasu z nesměnných transakcí vykazovány společně s pohledávkami ze směnných transakcí.

1.5.9. Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou finančními nástroji. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady či vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

1.5.10. Důchody a jiné zaměstnanecké požitky

Důchodové závazky

EU pro své zaměstnance zajišťuje dávkově definované penzijní plány. Zaměstnanci sice odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto dávky, avšak na krytí tohoto závazku nejsou vyčleněny žádné prostředky. Závazek z těchto dávkově definovaných penzijních plánů, který je vykazován v rozvaze, se rovná současné hodnotě závazků z definovaných požitků k rozvahovému dni po odečtení reálné hodnoty aktiv plánu. Hodnotu závazků z definovaných požitků vypočítávají pojistní matematici přírůstkovou metodou (projected unit credit method). Jeho současná hodnota se určí tím způsobem, že jsou odhadované budoucí odlivy peněžních prostředků diskontovány pomocí úrokové sazby státních dluhopisů, jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušného penzijního závazku a jež jsou vydány v měně, v níž budou dávky vypláceny.

Pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající z empirických korekcí a změn pojistněmatematických předpokladů jsou okamžitě zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Náklady na služební poměry minulých období jsou neprodleně zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti, pokud změny penzijního plánu nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci zůstanou v pracovním poměru po určenou dobu (rozhodné období). V tom případě se náklady na služební poměry minulých období odepisují lineárně po celé rozhodné období.

Zdravotní dávky po odchodu do důchodu

EU poskytuje svým zaměstnancům zdravotní dávky formou úhrady nákladů na zdravotní péči. Pro běžnou správu těchto dávek byl vytvořen zvláštní fond. Tento systém využívají zaměstnanci, důchodci, vdovy a vdovci a jejich příbuzní. Dávky poskytované osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“. Vzhledem k povaze těchto dávek je nutné provádět pojistněmatematické výpočty. Příslušný závazek v rozvaze se stanoví na obdobném základě jako v případě penzijních závazků (viz výše).

1.5.11. Rezervy

Rezervy jsou vykazovány v okamžiku, kdy má EU aktuální právní nebo mimosmluvní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a kdy lze příslušnou částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát se netvoří. Výše rezervy se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných nákladů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne tím způsobem, že se provede vážení všech možných výsledků jejich přiřazenou pravděpodobností (tzv. „metoda předpokládané hodnoty“).

1.5.12. Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, jako finanční závazky vykazované v naběhlé hodnotě nebo jako závazky z finančních záruk.

Mezi výpůjčky jsou řazeny výpůjčky od úvěrových institucí a závazky z dluhových cenných papírů. Prvotně jsou zachycovány v reálné hodnotě, která odpovídá výnosům z jejich vydání (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů. Následně se účtují v naběhlé hodnotě pomocí metody efektivní úrokové sazby. Případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výkazu o finanční výkonnosti po dobu trvání výpůjčního vztahu za pomoci metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů, jež jsou poskytnuty z vypůjčených prostředků, nelze na tyto výpůjčky a úvěry použít metodu efektivní úrokové sazby, a to s ohledem na princip významnosti. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Mezi finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou řazeny deriváty, jejichž reálná hodnota je záporná. Účetně jsou zpracovávány stejně jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, viz bod 1.5.5.

Závazky z finančních záruk jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě, přičemž představují obdrženou prémii. Následně jsou závazky z finančních záruk oceněny ve výši očekávaných nákladů nutných k jejich splnění nebo prvotně vykázané částky snížené případně o oprávky, podle toho, co je vyšší. Závazky z finančních záruk vykazuje EU v okamžiku, kdy obdrží protiplnění za poskytnutí záruky, tedy v tržní hodnotě, nebo v okamžiku, kdy lze spolehlivě stanovit reálnou hodnotu záruky. Pokud neexistuje aktivní trh s přímo srovnatelnými smlouvami o záruce, vykáže EU danou záruku jako podmíněný závazek (viz bod 1.7.2), nebo je-li pravděpodobnější, že si splnění závazku vyžádá odliv zdrojů, vykáže EU rezervu (viz bod 1.5.11).

Finanční závazky jsou klasifikovány jako dlouhodobé, s výjimkou finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne.

Svěřenské fondy EU, které jsou považovány za součást provozních činností Komise, jsou zachyceny v účetnictví Komise a jsou následně konsolidovány v roční účetní závěrce EU. Příspěvky do svěřenských fondů EU od jiných dárců tudíž splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí. Dokud nejsou splněny podmínky vázané na tyto převedené příspěvky, tj. dokud fondu nevzniknou způsobilé náklady, jsou tyto příspěvky vykazovány jako finanční závazky. Svěřenský fond je povinen financovat konkrétní projekty a při likvidaci vrátit zbývající finanční prostředky. K rozvahovému dni se zbývající závazky z příspěvků oceňují ve výši obdržených příspěvků snížené o náklady fondu, případně s použitím odhadů. Pro účely vykazování jsou čisté náklady rozvrhovány do příspěvků od jiných dárců v poměru podle čistých příspěvků uhrazených ke dni 31. prosince. Toto rozvržení je pouze orientační. Při likvidaci svěřenského fondu rozhodne o skutečném rozdělení zbývajících zdrojů rada fondu.

1.5.13. Závazky

Významná část závazků EU představuje neuhrazené žádosti příjemců grantů a dalších finančních prostředků EU o proplacení nákladů (nesměnné transakce). Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů, a to ve výši požadované k proplacení. Poté, co jsou ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení EU.

1.5.14. Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Transakce a účetní případy se zachycují ve finančních výkazech za období, s nímž souvisejí. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura, ale EU již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období. Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, zaúčtuje se výnos příštích období, který se v období následujícím přeúčtuje do výnosů období běžného.

Rovněž náklady se účtují do období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se na základě odhadované výše závazku k převodu za dané období vykazují výdaje příštích období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými pokyny Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz hospodářské situace a dalších jevů, jež mají zachycovat. Analogicky platí, že byla-li uskutečněna platba předem za služby či zboží, jež dosud nebylo dodáno, bude tento výdaj časově rozlišen a v následujícím účetním období zachycen jako náklad běžného období.

1.6. VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

1.6.1. Výnosy

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Převážná většina výnosů EU plyne z nesměnných transakcí:

Zdroj z HND a zdroj z DPH

Výnosy se zaúčtují do období, v němž Komise odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Jsou oceňovány v „požadované výši“ (tj. ve výši uvedené ve výzvě). Jelikož zdroje plynoucí z DPH a HND vycházejí z odhadů údajů za daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého zisku nebo ztráty za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Částky k inkasu z nesměnných transakcí a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku, kdy jsou od členských států doručeny příslušné měsíční výkazy „A“ (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž je poskytnuta jistota a jež nejsou zpochybněny). K datu vykázání se provádí odhad příjmů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Komisi neuhradily; tyto příjmy jsou zaúčtovány jako příjmy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy „B“ členských států (včetně odvodů, jež nebyly vybrány a na něž nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr, na něž mají členské státy nárok. Dále se zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované nevybrané částky.

Pokuty

Výnosy z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty a kdy je toto rozhodnutí oficiálně oznámeno adresátovi. V případě pochybností o platební schopnosti podniku je k pohledávce vytvořena opravná položka. Po rozhodnutí o udělení pokuty mohou dlužníci ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení:

a)	buď rozhodnutí přijmout, v kterémžto případě musejí pokutu uhradit ve stanovené lhůtě, čímž ji EU inkasuje s konečnou platností,

b)	nebo rozhodnutí odmítnout a podat opravný prostředek podle práva EU.

Avšak i když dlužníci opravný prostředek podají, musejí pokutu ve lhůtě tří měsíců uhradit, neboť opravný prostředek nemá odkladný účinek (článek 278 Smlouvy o EU), anebo – za jistých okolností a s výhradou souhlasu účetního Komise – může dlužník místo úhrady předložit bankovní záruku ve výši dlužné částky.

Jestliže podnik podá proti rozhodnutí opravný prostředek a pokutu prozatímně zaplatí, vykáže se tato částka jako podmíněný závazek. Jelikož však opravný prostředek pokutovaného subjektu proti rozhodnutí EU nemá odkladný účinek, použijí se přijaté peníze k vyrovnání částky k inkasu. Je-li namísto úhrady pokuty poskytnuta záruka, je pokuta nadále vykazována jako částka k inkasu. Pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, vytvoří se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže byla namísto úhrady poskytnuta záruka, je k neuhrazené částce k inkasu vytvořena opravná položka v potřebné výši. Kumulované úroky, které Komisi naběhnou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se zaúčtovávají jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Od roku 2010 Komise spravuje všechny prozatímně inkasované pokuty ve fondu zřízeném pro tento účel (BUFI). Prostředky tohoto fondu investuje do finančních nástrojů.

VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu vykázání.

Výnosový a nákladový úrok

Výnosový a nákladový úrok je zachycován ve výkazu o finanční výkonnosti pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu naběhlé hodnoty finančního aktiva nebo závazku a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby EU odhaduje peněžní toky, přičemž přihlíží ke všem smluvním podmínkám finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), nikoli však k budoucím úvěrovým ztrátám. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a další protiplnění, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, dále transakční náklady a všechny ostatní prémie nebo slevy.

Po vytvoření opravné položky k finančnímu aktivu nebo skupině podobných finančních aktiv v důsledku ztráty ze snížení hodnoty se zaúčtuje výnosový úrok; tento úrok se vypočte pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend a podobné výplaty zisku se zaúčtovávají v okamžiku, kdy vzniká nárok na jejich úhradu.

1.6.2. Náklady

Náklady na nesměnné transakce představují většinu nákladů EU. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: nárokové částky, převody na základě dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo pokud byla podepsána smlouva, která převod povoluje, pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena, a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro vykázání, se zaúčtuje jako náklad ve způsobilé výši. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, které však příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

Náklady plynoucí ze směnných transakcí, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služeb, se zachycují po dodání a jejich akceptaci ze strany EU. Oceňují se v původní fakturované ceně. Náklady na služby, jež byly dodány během období, ale za něž dosud nebyla obdržena nebo schválena faktura, se odhadnou a vykáží ve výkazu o finanční výkonnosti.

1.7. PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.7.1. Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo potenciálního přínosu.

1.7.2. Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU, anebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale nebyl vykázán, neboť: není pravděpodobné, že k jeho splnění bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, anebo za vzácných okolností, kdy výši závazku nelze dostatečně spolehlivě stanovit.

1.8. VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

Údaje o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost EU generovat peněžní prostředky a ekvivalenty a její potřebu těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že hospodářský výsledek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, o případné časové rozlišení příchozích a odchozích peněžních toků v provozní oblasti, které jsou přiřazeny minulému či budoucímu období, a dále o příchozí a odchozí peněžní toky v rámci investiční činnosti.

Peněžní toky z cizoměnových transakcí se účtují v měně, kterou EU používá jako vykazovací (euro), a to po přepočtu na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Výkaz peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období v členění na provozní a investiční činnosti (finanční činnosti EU nevykonává).

Provozními činnostmi EU jsou činnosti neinvestiční povahy. Patří k nim většina realizovaných činností. Úvěry poskytnuté příjemcům (a případné s nimi související výpůjčky) nelze považovat za investiční (ani finanční) činnost, jelikož jsou součástí obecných cílů, tedy každodenní činnosti EU.

Investičními činnostmi se rozumí pořizování a vyřazování dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, jakož i ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investičními činnostmi nejsou vykazovány úvěry poskytnuté příjemcům. Cílem je vykazovat faktické investice EU.

2. PŘÍLOHA K ROZVAZE

AKTIVA

2.1. DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK

v milionech EUR
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2016	820
Přírůstky	105
Úbytky	(1)
Převody mezi kategoriemi majetku	4
Ostatní změny	12
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2017	940
Oprávky k 31. 12. 2016	(439)
Odpisy za daný rok	(96)
Zrušené odpisy	(3)
Úbytky	4
Převody mezi kategoriemi majetku	(2)
Ostatní změny	0
Oprávky k 31. 12. 2017	(535)
Účetní hodnota netto k 31. 12. 2017	405
Účetní hodnota netto k 31. 12. 2016	381

Výše uvedené údaje se týkají především programového vybavení počítačů.

2.2. BUDOVY, STROJE A ZAŘÍZENÍ

Mezi vesmírná zařízení je řazen provozovaný dlouhodobý majetek sloužící oběma vesmírným programům EU, jimiž jsou globální družicové navigační systémy (GNSS), tj. Galileo a EGNOS, a dále Evropský program monitorování Země (Copernicus), přičemž majetek patřící k vesmírným systémům, který zatím není v provozu, je řazen mezi nedokončený majetek.

V rámci programu Galileo byly v roce 2017 uvedeny do provozu čtyři nové družice, čímž počet provozovaných družic v jeho konstelaci vzrostl na 18. Čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku systému Galileo dosahovala k 31. prosinci 2017 výše 2 276 milionů EUR (v roce 2016 to bylo 2 146 milionů EUR). Jako nedokončený majetek v celkové hodnotě 1 026 milionů EUR (2016: 756 milionů EUR) jsou nadále vedeny čtyři družice vypuštěné v prosinci 2017, jejichž testování na oběžné dráze nebylo k rozvahovému dni dosud ukončeno. Vývoj systému Galileo bude pokračovat, dokud systém nedosáhne plné provozní kapacity. Po dokončení bude v konstelaci systému v provozu 24 satelitů a dalších šest satelitů bude náhradních.

V programu Copernicus byla v roce 2017 vedle čtyř již provozovaných družic uvedena do provozu nová družice Sentinel 2B, čímž celková čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku programu Copernicus vzrostla na 1 140 milionů EUR (2016: 1 073 milionů EUR). Dalších 1 443 milionů EUR je ve spojitosti s družicemi Copernicus vykázáno jako nedokončený majetek (2016: 1 133 milionů EUR).

Mezi vesmírnými zařízeními je veden rovněž dlouhodobý majetek související s pozemní infrastrukturou, kterou používá evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), v hodnotě 67 milionů EUR (2016: 83 milionů EUR). Nedokončený majetek systému EGNOS činí 52 milionů EUR (2016: 21 milionů EUR).

Majetek související s vesmírnými programy EU je budován s pomocí Evropské kosmické agentury (ESA).

Budovy, stroje a zařízení

v milionech EUR
	Pozemky a budovy	Vesmírná zařízení	Stroje a zařízení	Nábytek a vozový park	Technické vybavení počítačů	Ostatní	Finanční leasing	Nedokončený majetek	Celkem
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2016	5 297	3 603	583	269	658	298	2 783	2 292	15 783
Přírůstky	84	0	27	14	62	17	9	1 417	1 630
Úbytky	(24)	(1)	(17)	(19)	(49)	(8)	—	(0)	(119)
Převody mezi kategoriemi majetku	98	641	2	1	1	1	(5)	(743)	(5)
Ostatní změny	1	21	1	1	3	2	—	(44)	(14)
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2017	5 456	4 264	597	266	675	309	2 787	2 920	17 273
Oprávky k 31. 12. 2016	(2 865 )	(301)	(474)	(186)	(535)	(203)	(1 150 )		(5 715 )
Tvorba odpisů za rok	(182)	(480)	(44)	(20)	(64)	(30)	(97)		(917)
Zrušení odpisů	—	—	9	2	18	1	—		29
Úbytky	13	1	8	16	32	7	—		78
Převody mezi kategoriemi majetku	0	0	(0)	(0)	(1)	(0)	3		2
Ostatní změny	(1)	(1)	(1)	(1)	(2)	(0)	—		(6)
Oprávky k 31. 12. 2017	(3 035 )	(780)	(502)	(188)	(553)	(226)	(1 244 )		(6 528 )
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31. 12. 2017	2 422	3 484	95	78	122	83	1 543	2 920	10 745
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31. 12. 2016	2 432	3 302	109	83	122	95	1 633	2 292	10 068

2.3. INVESTICE VYKAZOVANÉ EKVIVALENČNÍ METODOU

Účast EU, zastupované Komisí, v Evropském investičním fondu (EIF) je vykazována jako účast v přidružené účetní jednotce pomocí ekvivalenční metody. EIF je finanční institucí EU, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. EIF sídlí v Lucemburku a působí jako partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož členy jsou Evropská investiční banka (EIB), EU a skupina finančních institucí. K 31. prosinci 2017 držela EU v EIF vlastnickou účast ve výši 29,7 % (2016: 28,1 %) a 29,7 % hlasovacích práv (2016: 28,1 %). V souladu se svými stanovami musí EIF převádět nejméně 20 % ze svého čistého ročního zisku do povinného rezervního fondu, dokud celková výše tohoto fondu nedosáhne 10 % upsaného základního kapitálu. Tento rezervní fond není určen k vyplacení.

v milionech EUR
	Evropský investiční fond
Účasti k 31. 12. 2016	528
Příspěvky	44
Obdržené dividendy	(7)
Podíl na čistém zisku	21
Podíl na čistých aktivech	(6)
Účasti k 31. 12. 2017	581

EU lze na základě procentuálního podílu její kapitálové účasti přiřadit tyto účetní hodnoty:

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
	EIF celkem	EIF celkem
Aktiva	2 488	2 301
Pasiva	(532)	(423)
Výnosy	263	240
Náklady	(153)	(118)
Zisk/(ztráta)	110	122

Sesouhlasení výše uvedených souhrnných finančních údajů a účetní hodnoty drženého podílu v EIF je následující:

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Čistá aktiva přidružené účetní jednotky	1 956	1 878
Vlastnická účast EK v EIF	29.7 %	28.1 %
Účetní hodnota	581	528

K 31. prosinci 2017 EU, zastoupená Komisí, splatila 20 % svých upsaných akcií v základním kapitálu EIF a nesplacená (zatím nevyžádaná) částka činí:

v milionech EUR
	Celkový kapitál EIF	Upsaný kapitál EU
Základní kapitál celkem	4 500	1 337
Splaceno	(900)	(267)
Nevyžádáno	3 600	1 070

2.4. FINANČNÍ MAJETEK

v milionech EUR
	Bod	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Dlouhodobý finanční majetek
Realizovatelná finanční aktiva	2.4.1	11 758	9 131
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.4.2	16	—
Úvěry	2.4.3	48 205	53 116
		59 980	62 247
Krátkodobý finanční majetek
Realizovatelná finanční aktiva	2.4.1	1 873	1 311
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.4.2	6	0
Úvěry	2.4.3	6 776	2 361
		8 655	3 673
Celkem		68 635	65 920

2.4.1. Realizovatelná finanční aktiva

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Investice z fondu BUFI	2 158	2 013
ESUO v likvidaci	1 658	1 685
Evropská banka pro obnovu a rozvoj	188	188
	4 004	3 886
Záruční fondy pro účely rozpočtových záruk:
Záruční fond EFSI	3 414	948
Záruční fond pro vnější vztahy	2 199	2 069
	5 613	3 017
Finanční nástroje financované z rozpočtu EU:
Horizont 2020	1 730	1 213
Finanční nástroj pro sdílení rizik	665	719
Nástroj ETF Start up	483	476
Nástroj pro propojení Evropy	482	483
Evropský fond pro jihovýchodní Evropu	119	118
Operace rizikového kapitálu	113	132
Ostatní	422	398
	4 014	3 539
Celkem	13 632	10 442
Dlouhodobá	11 758	9 131
Krátkodobá	1 873	1 311

Z celkové částky ve výši 13 632 milionů EUR drží EU realizovatelná finanční aktiva ve formě dluhových cenných papírů (např. dluhopisů) ve výši 12 048 milionů EUR, kapitálových nástrojů ve výši 1 333 milionů EUR a investic do fondu peněžního trhu EIB pod názvem Unitary Fund ve výši 251 milionů EUR. Dluhové cenné papíry a podílové jednotky fondu EIB Unitary Fund se používají především na dočasné investování částek určených na záruku EU a nástroje pro sdílení rizik, dokud nejsou použity na krytí čerpaných záruk.

Investice z fondu BUFI

Pokuty prozatímně vybrané v soutěžních případech jsou převáděny do speciálně vytvořeného fondu (fondu BUFI). Komise je následně investuje do dluhových nástrojů zařazených jako realizovatelná finanční aktiva.

ESUO v likvidaci

Pokud jde o prostředky Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci, jedná se u všech těchto realizovatelných finančních aktiv o dluhové cenné papíry denominované v eurech a kotované na aktivních trzích.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

V Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) drží EU finanční investici do základního kapitálu, kterou k 31. prosinci 2017 představovalo 90 044 akcií (2016: 90 044 akcií), odpovídající 3 % celkového upsaného základního kapitálu. Upsaný podíl EU na základním kapitálu EBRD činí celkem 900 milionů EUR, z nichž 713 milionů EUR je zatím nesplaceno. Z dohody o založení EBRD vyplývají pro akcionáře určitá smluvní omezení, například nepřevoditelnost akcií a umoření ve výši maximálně původní kupní ceny.

Investice do EBRD oceňuje EU reálnou hodnotou. Původní kupní cena se považuje za nejlepší odhad jejich reálné hodnoty, zejména z důvodu smluvních omezení uvedených výše. Ačkoliv akcie EBRD nejsou kotované na burze, nedávné transakce spojené s jejím vlastním kapitálem (kapitálové emise v nominální hodnotě) ukazují, že cena představuje v této situaci nejlepší odhad reálné hodnoty.

ZÁRUČNÍ FONDY PRO ÚČELY ROZPOČTOVÝCH ZÁRUK

Záruční fond EFSI

Podle nařízení o EFSI byl Záruční fond EFSI zřízen proto, aby vytvářel rezervu likvidity na případné ztráty, které by EIB vznikly v souvislosti s jejími finančními a investičními operacemi, jež splňují podmínky ke krytí zárukou EU ve prospěch EFSI v rámci dohody o EFSI (viz bod 4.1.1). Záruční fond EFSI je financován příspěvky z rozpočtu EU. Převáděny jsou do něj rovněž výnosy z investovaných zdrojů záručního fondu, dále výnosy plynoucí EU jakožto protiplnění za uvedenou záruku podle dohody o EFSI, jakož i částky, jež EIB v souvislosti s předchozími případy uplatnění této záruky vymůže od dlužníků v selhání. Fond spravuje Komise, která je pověřena investovat jeho aktiva na finančních trzích v souladu se zásadou řádného finančního řízení a při dodržení náležitých pravidel obezřetnosti. Záruční fond EFSI zahájil svou činnost v dubnu 2016. Podle nařízení o EFSI ve znění z prosince 2017 (nařízení (EU) 2017/2396) budou do fondu postupně převáděny prostředky, jež nakonec dosáhnou 9,1 miliardy EUR, tj. 35 % z celkové záruky EU ve prospěch EFSI.

Záruční fond pro vnější vztahy

Předmětem krytí Záručního fondu pro vnější vztahy jsou úvěry, za něž je poskytnuta záruka z rozpočtu EU. Jedná se zejména o úvěrové operace EIB prováděné mimo území EU, které jsou financovány z vlastních zdrojů EIB, dále o úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci (MFA) a úvěry poskytnuté Euratomem mimo území EU – viz bod 4.1.1. Jedná se o dlouhodobý nástroj (dlouhodobá část: 2 078 milionů EUR) spravovaný EIB a určený ke krytí úvěrů v selhání, na něž poskytla záruku EU. Fond je financován z rozpočtu EU, z úrokových výnosů investic realizovaných z aktiv fondu a z částek vymožených od dlužníků v selhání, kvůli nimž musel fond aktivovat své záruky. Výše fondu by měla být udržována na cílové částce 9 % ze zajištěných úvěrů, které jsou na konci roku nesplaceny. Záporný rozdíl mezi touto cílovou výší a hodnotou aktiv fondu ke konci roku je kryt z rozpočtu EU v roce n+2, a naopak případný kladný rozdíl je do rozpočtu EU uhrazen.

FINANČNÍ NÁSTROJE FINANCOVANÉ Z ROZPOČTU EU

Přehled veškerých finančních nástrojů financovaných z rozpočtu je uveden v dokumentu „Finanční výkazy – diskuse a analýza“.

Horizont 2020

Podle nařízení EU, kterým se zavádí program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), byly vytvořeny nové finanční nástroje s cílem zlepšit přístup k financování pro subjekty působící v oblasti výzkumu a inovací (R&I). Jedná se o tyto nástroje: i) služba v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace InnovFin, v jejímž rámci Komise sdílí finanční riziko spojené s portfoliem nových finančních operací, do nichž vstupuje EIB, ii) záruka pro MSP InnovFin, včetně nástroje pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků (SIUGI) – jedná se o záruční nástroje, jež spravuje EIF a jež poskytují záruky a protizáruky finančním zprostředkovatelům za nová úvěrová portfolia (v rámci SIUGI Komise sdílí finanční riziko plynoucí z poskytnuté záruky s členskými státy, EIF a EIB), a iii) kapitálový nástroj pro výzkum a inovace InnovFin, jenž realizuje investice do fondů rizikového kapitálu a jejž spravuje EIF.

Finanční nástroj pro sdílení rizik

Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) spravuje EIB s tím, že investiční portfolio Komise slouží k tvorbě rezerv na finanční riziko plynoucí z úvěrů a záruk, které EIB poskytuje na způsobilé výzkumné projekty. Ve VFR na období 2007–2013 byly na RSFF vyčleněny z rozpočtu EU prostředky do výše 1 miliardy EUR. Ve VFR na období 2014–2020 se s novými rozpočtovými příspěvky na RSFF nepočítá. Celkové riziko EU je omezeno výší jejího příspěvku na tento nástroj.

Nástroj ETF Start up

Jedná se o kapitálové nástroje, které byly financovány z programu Růst a zaměstnanost, programu MAP, programu pro konkurenceschopnost a inovace a pilotního projektu Transfer technologií. Tyto nástroje, jež spravuje EIF, podporují zakládání a financování startupů z řad malých a středních podniků. Za tímto účelem jsou uskutečňovány investice do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu.

Nástroj pro propojení Evropy

Podle nařízení (EU) č. 1316/2013 byl dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) zřízen s cílem rozšířit přístup k financování infrastrukturním projektům v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky. Na základě dohody s EU jej spravuje EIB. Dluhový finanční nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy je pokračováním nástroje pro úvěrové záruky za projekty TEN-T (LGTT) a pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů (PBI). LGTT a portfolio PBI byly s účinkem k 1. lednu 2016 sloučeny do finančního Nástroje pro propojení Evropy. Uvedený nástroj umožňuje sdílet rizika dluhového financování v podobě prioritního a podřízeného dluhu či záruk a podporovat projektové dluhopisy.

2.4.2. Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

v milionech EUR
Druh derivátu	31. 12. 2017		31. 12. 2016
Druh derivátu	Pomyslná hodnota	Reálná hodnota	Pomyslná hodnota	Reálná hodnota
Měnový forward	634	6	50	0
Záruka EFSI za kapitálové portfolio	258	16	—	—
Celkem	892	23	50	0
Dlouhodobá	258	16	—	—
Krátkodobá	634	6	50	0

EU uzavírá kontrakty na měnový forward za účelem zajištění kurzového rizika, jež plyne z dluhových cenných papírů denominovaných v USD, které drží Záruční fond EFSI. Na základě těchto kontraktů EU dodá v den splatnosti smluvně dohodnutou pomyslnou cizoměnovou částku (část k vyplacení), uvedenou v tabulce výše, a obdrží odpovídající pomyslnou částku v EUR (část k inkasu). Tyto derivátové kontrakty jsou k rozvahovému dni oceněny reálnou hodnotou a vykázány v této hodnotě buď jako finanční aktiva, nebo finanční závazky. Podle toho, zda je jejich reálná hodnota kladná, či záporná, jsou vykázány do zisku, nebo ztráty. Ke dni 31. prosince 2017 byl aktivní jen jeden měnový forward, přičemž související kladná změna reálné hodnoty dosáhla 6 milionů EUR (úroveň 2 v hierarchii reálných hodnot), a byl vykázán jako finanční aktivum v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.

Záruka EU v rámci EFSI poskytnutá skupině EIB ve vztahu k portfoliím kapitálových investic je klasifikována jako derivátový finanční nástroj a účtuje se jako finanční aktivum nebo finanční závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (úroveň 3 v hierarchii reálných hodnot), viz bod 4.1.1. Hodnota podkladových kapitálových investic provedených EIB a EIF k 31. prosinci 2017 dosáhla 258 milionů EUR a reálná hodnota záruky EU v rámci EFSI za kapitálová portfolia EFSI dosáhla celkem 16 milionů EUR.

Hierarchie zjišťování reálné hodnoty finančních aktiv oceněných reálnou hodnotou

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Úroveň 1: Kotované ceny na aktivních trzích	11 983	8 910
Úroveň 2: Pozorováním zjistitelné vstupní údaje s výjimkou kotovaných cen	510	231
Úroveň 3: Metody ocenění se vstupy, které nejsou založeny na pozorovatelných tržních údajích	1 161	1 302
Celkem	13 654	10 442

Během sledovaného období nedocházelo k převodům mezi úrovní 1 a 2.

Sesouhlasení finančních aktiv oceňovaných s použitím vstupů, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (úroveň 3)

v milionech EUR
Počáteční zůstatek k 31. 12. 2016	1 302
Nákup a prodej	39
Zisky nebo ztráty za dané období v podobě finančních výnosů nebo finančních nákladů	(21)
Zisky nebo ztráty vykázané v čistých aktivech	30
Převody do úrovně 3	—
Převody z úrovně 3	(188)
Ostatní	—
Konečný zůstatek k 31. 12. 2017	1 161

2.4.3. Úvěry

v milionech EUR
	Bod	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Úvěry na finanční pomoc	2.4.3.1	54 844	55 134
Ostatní úvěry	2.4.3.2	137	343
Celkem		54 981	55 477
Dlouhodobé		48 205	53 116
Krátkodobé		6 776	2 361

2.4.3.1. Úvěry na finanční pomoc

v milionech EUR
	EFSM	Podpora platební bilance	Makrofinanční pomoc	Euratom	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31. 12. 2016	47 456	4 272	2 964	252	191	55 134
Nové úvěry	—	—	1 013	50	—	1 063
Splátky	—	(1 150 )	(58)	(51)	(76)	(1 335 )
Kurzové rozdíly	—	—	—	(1)	(7)	(8)
Změny účetní hodnoty	0	(8)	5	0	(8)	(11)
Snížení hodnoty	—	—	—	—	—	—
Celkem k 31. 12. 2017	47 456	3 114	3 924	250	100	54 844
Dlouhodobé	42 300	1 700	3 846	203	96	48 144
Krátkodobé	5 156	1 414	78	47	5	6 700

Nominální hodnota úvěrů určených na finanční pomoc, včetně úvěrů ESUO v likvidaci, činila k 31. prosinci 2017 celkem 54 093 milionů EUR (2016: 54 373 milionů EUR). Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků.

Evropský mechanismus finanční stability (EFSM) umožňuje poskytnout finanční pomoc členskému státu, u něhož v důsledku mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, nastanou obtíže nebo který je z téhož důvodu závažnými obtížemi vážně ohrožen. Tato pomoc může mít podobu úvěru nebo úvěrové linky. Podle závěrů Rady ECOFIN ze dne 9. května 2010 je celkový strop mechanismu omezen na 60 miliard EUR, avšak limit podle právních předpisů omezuje nesplacenou výši úvěrů či úvěrových linek rozpětím, které je k dispozici v rámci stropu vlastních zdrojů. Za výpůjčky související s úvěry, jež EFSM vyplácí, poskytuje záruku rozpočet EU. Nepředpokládá se, že se EFSM bude podílet na nových finančních programech nebo uzavírat nové smlouvy o úvěrových facilitách.

Systém podpory platební bilance, který je finančním nástrojem určeným k uskutečňování politik, poskytuje střednědobou finanční pomoc členským státům EU, jež nepřijaly euro. Umožňuje poskytovat úvěry členským státům, které se potýkají s obtížemi v oblasti své platební bilance či pohybu kapitálu nebo jim takové obtíže vážně hrozí. Maximální nesplacená výše úvěrů poskytnutých v rámci tohoto nástroje je omezena na 50 miliard EUR. Za výpůjčky související s tímto druhem úvěrů poskytuje záruku rozpočet EU.

Makrofinanční pomoc je politický finanční nástroj účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance a případně rozpočtů partnerských zemí, jež jsou v současné době zapojeny do programu MMF. Má podobu střednědobých či dlouhodobých úvěrů anebo příspěvků, případně tyto nástroje vhodně kombinuje a obecně doplňuje financování poskytované v souvislosti s ozdravným a reformním programem, který podporuje MMF. Za tyto úvěry poskytuje záruky Záruční fond pro vnější vztahy. V roce 2017 byly v rámci makrofinanční pomoci vyplaceny nové úvěry v celkové hodnotě 1 013 milionů EUR, z toho 600 milionů EUR bylo poskytnuto Ukrajině, 300 milionů EUR Tunisku, 100 milionů EUR Jordánsku a 13 milionů EUR Gruzii. K 31. prosinci 2017 byly na základě dohody o úvěrové facilitě v rámci makrofinanční pomoci poskytnuty další prostředky ve výši 460 milionů EUR, a to Tunisku (300 milionů EUR), Jordánsku (100 milionů EUR) a Moldavsku (60 milionů EUR); tyto prostředky však dosud nebyly vyplaceny, viz bod 4.1.2. Zbývajících 600 milionů EUR, jež byly na základě dohody o úvěrové facilitě v rámci makrofinanční pomoci k dispozici pro Ukrajinu, si Ukrajina ve lhůtě, po niž byla pomoc dostupná a jež uplynula v lednu 2018, nevyžádala.

Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom, zastupovaný Komisí) půjčuje peníze členským i nečlenským státům a jejich subjektům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními. K 31. prosinci 2017 byly přislíbeny úvěry ve výši 250 milionů EUR na projekty na Ukrajině; tyto prostředky však dosud nebyly vyplaceny, viz bod 4.1.2. K těmto úvěrům byly získány záruky od třetích stran ve výši 250 milionů EUR (2016: 252 milionů EUR).

Úvěry ESUO v likvidaci nejsou úvěry určené na finanční pomoc, ale směnky, jejichž účelem je udržet peněžní toky v souladu s výpůjčkami. Podobně jako úvěry na finanční pomoc však byly poskytnuty z vypůjčených prostředků v souladu s články 54 a 56 Smlouvy o ESUO na projektové financování.

Efektivní úrokové sazby u úvěrů (vyjádřené intervalem úrokových sazeb)

	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Makrofinanční pomoc	0 % — 4,54 %	0 % — 4,54 %
Euratom	0,08 % — 5,76 %	0 % — 5,76 %
Podpora platební bilance	2,88 % — 3,38 %	2,37 % — 3,37 %
Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM)	0,62 % — 3,75 %	0,62 % — 3,75 %
ESUO v likvidaci	5,23 % — 5,81 %	5,23 % — 5,81 %

2.4.3.2. Ostatní úvěry

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Úvěry se zvláštními podmínkami	78	93
Úvěry z ESUO v likvidaci určené na bydlení	4	5
Termínované vklady od 3 do 12 měsíců	55	245
Celkem	137	343
Dlouhodobé	61	77
Krátkodobé	76	266

Nominální hodnota ostatních úvěrů činila k 31. prosinci 2017 celkem 561 milionů EUR (2016: 673 milionů EUR).

Úvěry se zvláštními podmínkami jsou poskytovány v rámci spolupráce s nečlenskými státy za zvýhodněnou úrokovou sazbu.

Snížení hodnoty u ostatních úvěrů

v milionech EUR
	31. 12. 2016	Přírůstky	Reverzace	Odpisy	Ostatní	31. 12. 2017
Úvěry se zvláštními podmínkami	7	0	—	—	—	8
Postoupené úvěry	332	100	(0)	—	—	432
Celkem	339	101	(0)	—	—	440

Postoupenými úvěry se rozumí úvěry v selhání, které poskytla EIB a které byly kryty zárukami z rozpočtu EU, v jejichž případě byla po uskutečnění platby ze Záručního fondu pro vnější vztahy veškerá práva postoupena EU. U těchto úvěrů došlo ke snížení hodnoty v plném rozsahu 432 milionů EUR (2016: 332 milionů EUR). Čerpání záruk v roce 2017 bylo částečně kryto finančními rezervami vytvořenými v předchozích letech. Na základě dohody mezi EU a EIB vymáhá EIB jménem EU neoprávněně vyplacené částky, aby dlužné prostředky získala zpět.

2.5. PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

v milionech EUR
	Bod	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Dlouhodobé předběžné financování
Předběžné financování	2.5.1	21 939	20 219
Ostatní zálohy členským státům	2.5.2	3 018	1 651
Příspěvky do svěřenských fondů		64	31
		25 022	21 901
Krátkodobé předběžné financování
Předběžné financování	2.5.1	22 361	21 386
Ostatní zálohy členským státům	2.5.2	1 645	2 183
		24 005	23 569
Celkem		49 027	45 470

Objem předběžného financování v jednotlivých programech musí dostačovat k tomu, aby se příjemcům zajistila nezbytná počáteční hotovost na zahájení projektu. Současně je však třeba ochránit finanční zájmy EU a zohledňovat omezení právní a praktické povahy i omezení z hlediska nákladové účinnosti. Všechny tyto aspekty Komise při své snaze o zlepšení kontroly předběžného financování řádně zohlednila.

2.5.1. Předběžné financování

v milionech EUR
	Hrubá částka	Zúčtováno (při uzávěrce)	Čistá částka k 31. 12. 2017	Hrubá částka	Zúčtováno (při uzávěrce)	Čistá částka k 31. 12. 2016
Sdílené řízení
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova	3 735	—	3 735	3 955	—	3 955
EFRR a FS	20 561	(5 678 )	14 883	19 858	(4 727 )	15 131
ESF	6 792	(1 182 )	5 610	6 477	(617)	5 860
Ostatní	5 037	(2 267 )	2 770	4 219	(2 393 )	1 826
	36 125	(9 127 )	26 998	34 509	(7 737 )	26 772
Přímé řízení
Prováděné:
Komisí	12 165	(8 331 )	3 834	12 424	(8 843 )	3 581
výkonnými agenturami EU	13 843	(8 749 )	5 094	13 136	(8 348 )	4 788
svěřenskými fondy	440	(212)	228	142	(82)	60
	26 447	(17 292 )	9 155	25 701	(17 273 )	8 429
Nepřímé řízení
Prováděné:
ostatními agenturami a subjekty EU	723	(148)	575	616	(157)	459
třetími zeměmi	1 586	(956)	630	1 861	(1 135 )	726
mezinárodními organizacemi	9 000	(5 879 )	3 121	7 230	(4 432 )	2 797
ostatními subjekty	7 753	(3 933 )	3 820	6 498	(4 077 )	2 422
	19 062	(10 916 )	8 146	16 206	(9 801 )	6 404
Celkem	81 635	(37 335 )	44 300	76 416	(34 811 )	41 605
Dlouhodobé	21 939	—	21 939	20 219	—	20 219
Krátkodobé	59 696	(37 335 )	22 361	56 197	(34 811 )	21 386

Jako předběžné financování se označují vyplacené peníze, tedy čerpání prostředků na platby. Jak je vysvětleno v bodě 1.5.7, jedná se o zálohy, jež dosud nebyly vykázány jako náklad. Ačkoliv se tedy předběžným financováním snižují zbývající závazky (viz bod 5.1), jedná se o náklady, jež mají být teprve vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Faktory, jež výrazně ovlivňují výši částek vykázaných v rozvaze, jsou uzávěrka programového období 2007–2013 a postupné zavádění programů na období 2014–2020. Předběžné financování starých programů se s tím, jak jsou v rámci ukončování programů schvalovány náklady, snižuje, a naopak další předběžné financování je vypláceno na nové programové období.

Pokud jde o sdílené řízení, uvedený přechod do nového programového období je rovněž vysvětlením změněného poměru krátkodobých a dlouhodobých zůstatků. Co se týče programového období 2014–2020, původně vyplacené předběžné financování je vykázáno jako dlouhodobé, zatímco roční předběžné financování jako krátkodobé.

Nárůst o 0,9 miliardy EUR v položce Ostatní sdíleného řízení se týká Fondu solidarity Evropské unie (FSEU), zejména podpory na rekonstrukci po zemětřeseních v italských regionech Abruzzo, Lazio, Marche a Umbria.

U přímého řízení se částky předběžného financování týkají zejména programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy.

Předběžné financování v rámci nepřímého řízení pokrývá zejména programy vnitřních politik, jako jsou Erasmus, Galileo a EGNOS, ale rovněž nástroje související s vnějšími vztahy, jako jsou evropský nástroj sousedství (ENI), finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a humanitární pomoc.

Jistoty získané za předběžné financování

Po příjemcích, kteří nejsou členskými státy, požaduje Komise v některých případech při výplatě záloh (předběžného financování) poskytnutí jistoty. U jistot tohoto druhu se vykazují dvě hodnoty: „nominální“ a „průběžná“. U „nominální“ hodnoty se rozhodná událost váže k existenci jistoty. U „průběžné“ hodnoty je rozhodnou událostí výplata předběžného financování nebo následné zúčtování. „Nominální“ hodnota získaných jistot za předběžné financování k 31. prosinci 2017 činila 620 milionů EUR, zatímco jejich „průběžná“ hodnota činila 462 milionů EUR (2016: 683 milionů EUR, resp. 496 milionů EUR).

Účinné krytí určité části předběžného financování, která je vyplácena v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP) a v rámci programu Horizont 2020, zajišťuje Účastnický záruční fond (Participants Guarantee Fund, PGF). PGF je nástrojem vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí rizika, že by příjemci při provádění nepřímých akcí v rámci 7. RP a programu Horizont 2020 neuhradili dlužné částky. Všichni účastníci nepřímých akcí, kteří pobírají od EU grant, přispívají do kapitálu PGF 5 % z celkové obdržené částky.

K 31. prosinci 2017 dosahovalo předběžné financování kryté PGF celkem 1,9 miliardy EUR (2016: 1,8 miliardy EUR). EU (zastoupená Komisí) plní roli pověřeného zástupce účastníků PGF, avšak vlastníkem fondu jsou účastníci.

Na konci roku měl PGF celková aktiva ve výši 1 997 milionů EUR (2016: 1 951 milionů EUR). Mezi aktiva PGF patří i finanční aktiva, která spravuje Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti v rámci Komise. Jelikož je tento fond samostatnou účetní jednotkou, nejsou jeho aktiva předmětem konsolidace v této účetní závěrce EU.

2.5.2. Ostatní zálohy členským státům

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Zálohy členským státům na finanční nástroje v rámci sdíleného řízení	2 768	2 534
Režimy podpory	1 895	1 300
Celkem	4 663	3 834
Dlouhodobé	3 018	1 651
Krátkodobé	1 645	2 183

Zálohy členským státům na finanční nástroje v rámci sdíleného řízení

V rámci programů evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) lze z rozpočtu EU provádět ve prospěch členských států zálohové platby, které jim umožňují přispívat na finanční nástroje (tj. úvěry, kapitálové investice nebo záruky). Tyto finanční nástroje jsou vytvořeny a spravovány členskými státy, nikoliv Komisí. Prostředky, které nejsou do konce roku na tyto nástroje využity, jsou však vlastnictvím EU (stejně jako veškeré předběžné financování), a v rozvaze EU jsou tedy vykázány jako aktiva.

Období 2014–2020:

V rámci politiky soudržnosti přispěly členské státy částkou ve výši 3 714 milionů EUR. Odhaduje se, že k 31. prosinci 2017 z ní zbývalo vyčerpat ještě 2 760 milionů EUR. Jedná se mj. o příspěvek členských států na iniciativu na podporu malých a středních podniků, tedy nástroj, který má podnítit vyšší objem bankovního úvěrování této kategorie podniků (zaplaceno bylo 966 milionů EUR, z nichž se odhaduje, že dosud nečerpáno zůstává 315 milionů EUR).

V oblasti rozvoje venkova zůstalo ke konci roku nevyužito 8 milionů EUR.

Období 2007–2013:

Veškeré částky týkající se politiky soudržnosti se považují za vyčerpané nebo přerozdělené na jiná opatření, v rozvaze tedy k 31. prosinci 2017 nezůstávají žádná aktiva. Je nutné poznamenat, že skutečné čerpání v rámci jednotlivých nástrojů bude předmětem přezkumu během uzavírání programů.

Režimy podpory

Obdobně jsou v rozvaze EU jako majetek vykazovány i zálohy, jež zaplatí členské státy na různé režimy podpory (státní podpora, tržní opatření EZZF či investiční opatření EZFRV), které nebyly ke konci roku využity. Komise hodnotu těchto záloh odhadla na základě údajů, které poskytly členské státy. Výsledné částky jsou uvedeny v rámci výše uvedené podpoložky režimů podpory.

Období 2014–2020:

Nevyčerpané prostředky ke konci roku byly odhadnuty na 680 milionů EUR u politiky soudržnosti a 904 milionů EUR u zemědělské politiky.

Období 2007–2013:

Odhaduje se, že ke konci roku 2017 zůstalo ze záloh vyplacených v rámci zemědělské politiky nevyčerpáno 311 milionů EUR (2016: 461 milionů EUR).

2.6. POHLEDÁVKY ZE SMĚNNÝCH A ČÁSTKY K INKASU Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR
	Bod	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Dlouhodobá
Částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.6.1	594	700
Pohledávky ze směnných transakcí	2.6.2	17	16
		611	717
Krátkodobá
Částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.6.1	11 065	10 347
Pohledávky ze směnných transakcí	2.6.2	689	558
		11 755	10 905
Celkem		12 366	11 621

2.6.1. Částky k inkasu z nesměnných transakcí

v milionech EUR
	Bod	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Dlouhodobá
Členské státy	2.6.1.1	594	700
		594	700
Krátkodobá
Členské státy	2.6.1.1	6 190	8 162
Pokuty za porušení hospodářské soutěže	2.6.1.2	4 225	1 808
Příjmy a náklady příštích období	2.6.1.3	570	329
Ostatní částky k inkasu		81	47
		11 065	10 347
Celkem		11 659	11 047

2.6.1.1. Částky k inkasu od členských států

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
TVZ zapsané na účtu A	3 113	3 261
TVZ zapsané na zvláštním účtu	1 617	1 437
Pohledávka z titulu vlastních zdrojů	46	1 764
Snížení hodnoty	(997)	(753)
Ostatní	56	36
Částky vlastních zdrojů k inkasu	3 836	5 745
Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	2 280	2 606
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	955	924
Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI)	16	30
Zvláštní přístupový program pro zemědělství a rozvoj venkova (SAPARD)	136	167
Snížení hodnoty	(804)	(999)
Částky k inkasu – EZZF a rozvoj venkova	2 583	2 729
Očekávané inkaso předběžného financování	182	293
DPH: zaplacená částka a nárok na vrácení	64	41
Ostatní částky k inkasu vůči členským státům	120	55
Celkem	6 784	8 863
Dlouhodobé	594	700
Krátkodobé	6 190	8 162

Dlouhodobé pohledávky za členskými státy se týkají nerealizovaných rozhodnutí o schválení souladu v případě Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), která mají být provedena na základě ročních splátek a/nebo odkladů platby. Ostatní částky k inkasu zahrnují také částky pocházející z pokut uložených členským státům za porušení práva Unie (24 milionů EUR).

Částky vlastních zdrojů k inkasu

Tradiční vlastní zdroje (TVZ) tvoří cla a dávky z cukru a vybírají je členské státy jménem Komise. Členské státy TZV stanoví a stanovenou výši nároku na ně sdělí Komisi prostřednictvím měsíčních výkazů o „účtech A“. Stanovené nároky, jež nejsou na „účtu A“ uvedeny z toho důvodu, že členské státy příslušné částky nevybraly a že za ně nebyla poskytnuta jistota (anebo že za ně jistota poskytnuta byla, avšak jsou předmětem sporu), jsou uvedeny na „zvláštním účtu“. Tyto nároky podléhají snížení hodnoty na základě informací poskytovaných každoročně členskými státy.

Dne 31. prosince 2016 byly schváleny úpravy vlastních zdrojů v souvislosti s novými ustanoveními, jež obsahovalo rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů z roku 2014, jež se vztahovaly na roky 2014, 2015 a 2016 a jejichž splatnost nastala 1. ledna 2017. Zbývající částky souvisí s opravným rozpočtem č. 6/2017, který byl přijat dne 30. listopadu 2017. Částky měly být inkasovány první pracovní den ledna 2018.

Dne 8. března 2018 zaslala Evropská komise výzvu Spojenému království (Porušení Smlouvy č. 2018/2008), protože Spojené království odmítá poskytnout clo do rozpočtu EU, jak vyžaduje právo EU. Úřad OLAF ve své zprávě za rok 2017 uvedl, že se dovozci ve Spojeném království vyhnuli zaplacení značných částek cel tím, že použili fiktivní a falešné faktury a nesprávně určili celní hodnoty při dovozu. Podle výpočtů Komise vznikly v důsledku porušení práva Unie Spojeným královstvím v období od listopadu 2011 do prosince 2017 rozpočtu EU ztráty ve výši 2,2 miliardy EUR (netto, tj. po odečtení nákladů na výběr, jež si ponechává Spojené království, od celkové hrubé částky 2,7 miliardy EUR). K uvedené částce se rovněž připočte úrok z prodlení. Dané částky nejsou v této závěrce za rok 2017 zahrnuty, neboť budou zaúčtovány až poté, co budou splněna kritéria pro vykázání v souladu s účetními pravidly EU.

Částky k inkasu – EZZF a rozvoj venkova

V této položce jsou vykázány především pohledávky za členskými státy k 31. prosinci 2017 ve výši, kterou tyto státy vykázaly a certifikovaly k 15. říjnu 2017. U pohledávek vzniklých v době od jejich vykázání do 31. prosince 2017 byl proveden odhad. Komise odhaduje i výši opravných položek k pohledávkám za příjemci, jejichž inkaso je nepravděpodobné. Vytvoření opravné položky však neznamená, že by se Komise vzdávala práva vymáhat tyto částky v budoucnu. V opravné položce je zahrnuta srážka ve výši 20 %, jež odpovídá částce, kterou si členské státy mohou ponechat na pokrytí správních nákladů.

2.6.1.2. Částky k inkasu – pokuty za porušení hospodářské soutěže

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Částky k inkasu – pokuty (brutto)	7 679	6 510
minus inkasované částky	(3 282 )	(4 524 )
minus opravné položky	(172)	(178)
Celkem	4 225	1 808
Dlouhodobé	—	—
Krátkodobé	4 225	1 808

Částky k inkasu ve výši 4 225 milionů EUR se týkají pokut za porušení hospodářské soutěže, které nebyly ke konci roku vyinkasovány (4 397 milionů EUR) minus opravné položky (172 milionů EUR). Inkasované částky souvisí zejména s peněžními příjmy od společností, které však podaly opravný prostředek nebo stále ještě mohou opravný prostředek proti rozhodnutí o uložení pokuty u soudních orgánů EU podat. Pro případ vrácení těchto částek dotčeným společnostem je vykázán podmíněný závazek (viz bod 4.1.4).

Společnosti, jimž byla uložena pokuta a jež podaly nebo plánují podat opravný prostředek, mohou uhradit prozatímní platbu nebo Komisi předložit bankovní záruku.

Je třeba poznamenat, že 942 milionů EUR pokut, jež nebyly ke konci roku inkasovány, bylo splatných po 31. prosinci 2017. K některým z pokut, jež nebyly ke konci roku inkasovány, přijala Komise záruky v celkové výši 3 124 milionů EUR (2016: 1 012 milionů EUR). Po 31. prosinci 2017 přijala Komise další záruky ve výši 880 milionů EUR.

Výši opravných položek stanovila Komise na základě posouzení jednotlivých pokut, jež nebyly ke konci roku inkasovány nebo kryty zárukou a u nichž Komise očekává, že nebudou uhrazeny.

Zvýšený objem částek k inkasu představovaných pokutami za porušení hospodářské soutěže je dán zejména jednou vysokou pokutou (2 424 milionů EUR), za niž dotčené společnosti předložily bankovní záruky (jež Komise přijala), což znamená, že pokuta nebude inkasována, dokud soud pravomocně nerozhodne.

2.6.1.3. Příjmy a náklady příštích období

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Finanční opravy	1	9
Ostatní příjmy příštích období	327	64
Náklady příštích období týkající se nesměnných transakcí	241	256
Celkem	570	329
Dlouhodobé	—	—
Krátkodobé	570	329

Ostatní příjmy příštích období zahrnují 271 milionů EUR, u nichž Komise předpokládá, že je získá zpět od členských států v rámci soudržnosti. Inkaso bude provedeno v návaznosti na kontrolu a schválení účetních závěrek předložených členskými státy dne 15. února 2018. Schvalování účetních závěrek členských států bylo v oblasti soudržnosti poprvé zavedeno pro programové období 2014–2020.

2.6.2. Pohledávky ze směnných transakcí

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Dlouhodobé
Ostatní pohledávky	17	16
	17	16
Krátkodobé
Zákazníci	241	246
Snížení hodnoty pohledávek za zákazníky	(141)	(128)
Náklady příštích období týkající se nesměnných transakcí	259	250
Ostatní	331	191
	689	558
Celkem	707	574

Výše uvedené opravné položky k pohledávkám za zákazníky zahrnují individuální opravné položky ve výši 68 milionů EUR.

2.7. ZÁSOBY

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Vědecký materiál	45	54
Ostatní	250	111
Celkem	295	165

2.8. PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY

v milionech EUR
	Bod	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Účty u ministerstev financí a centrálních bank		20 078	24 566
Běžné účty		152	127
Zálohové účty		5	5
Převody (peníze na cestě)		0	—
Bankovní účty pro plnění rozpočtu	2.8.1	20 236	24 698
Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích	2.8.2	1 608	1 390
Peněžní prostředky týkající se pokut	2.8.3	1 234	1 325
Peněžní prostředky týkající se ostatních orgánů, agentur a subjektů		999	1 006
Peněžní prostředky týkající se svěřenských fondů		34	167
Celkem		24 111	28 585

2.8.1. Bankovní účty pro plnění rozpočtu a jiné termínované vklady

V této položce jsou vykázány finanční prostředky, které má Komise na svých bankovních účtech v jednotlivých členských státech a státech ESVO (u ministerstva financí nebo centrální banky), na běžných účtech u obchodních bank, na zálohových účtech a ve formě pokladní hotovosti. Pokladní zůstatek na konci roku 2017 je tvořen těmito hlavními složkami:

—	Pokud jde o vlastní zdroje, pokladní zůstatek ke konci roku zahrnuje 8,9 miliardy EUR netto, jež mají být vráceny členským státům počátkem roku 2018 v důsledku opravného rozpočtu přijatého koncem roku 2017.

—	S konečnou platností byly koncem roku 2017 inkasovány další pokuty v objemu 0,5 miliardy EUR, jež Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže a jež jsou také součástí pokladního zůstatku ke konci roku.

—	Pokladní zůstatek zahrnuje i účelově vázané příjmy a prostředky na platby ve výši 8,4 miliardy EUR.

2.8.2. Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích

V této položce jsou vykázány převážně peněžní ekvivalenty, které spravují fiduciární správci jménem Komise. Děje se tak za účelem realizace určitých programů v rámci finančních nástrojů, jež jsou financovány z rozpočtu EU (viz bod 2.4.1). Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích lze používat pouze v rámci příslušného programu.

2.8.3. Peněžní prostředky týkající se pokut

Jedná se o částky získané v souvislosti s pokutami, které Komise vyměřila v dosud neukončených řízeních. Tyto částky jsou vedeny na zvláštních vkladových účtech, které se nepoužívají pro žádné jiné účely. Pokud je podán opravný prostředek nebo pokud není známo, zda druhá strana opravný prostředek podá, vykazuje se daná částka jako podmíněný závazek (viz bod 4.1.4).

Od roku 2010 spravuje Komise všechny prozatímně inkasované pokuty ve fondu BUFI, jehož prostředky investuje do finančních nástrojů klasifikovaných jako realizovatelná finanční aktiva (viz bod 2.4.1).

ZÁVAZKY

2.9. DŮCHODY A DALŠÍ ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

Čisté závazky v rámci systému zaměstnaneckých požitků

v milionech EUR
	Důchodový systém evropských úředníků	Ostatní důchodové systémy	Společný systém zdravotního pojištění	31. 12. 2017 celkem	31. 12. 2016 celkem
Závazky z definovaných požitků	63 951	1 854	7 756	73 560	67 664
Aktiva plánu	Nepoužívá se	(137)	(301)	(438)	(432)
Čisté závazky	63 951	1 717	7 455	73 122	67 231

Nárůst celkových závazků z titulu zaměstnaneckých požitků je dán zejména navýšením čistého závazku důchodového systému evropských úředníků. Tento nárůst je dán zejména: tím, že nové nároky, jež členové systému získali, překročily výši dávek, jež jsou z tohoto systému vypláceny; aktualizací pojistněmatematických předpokladů; přezkumem kvality dat, částečně vyrovnaným zvýšením diskontní sazby.

2.9.1. Důchodový systém evropských úředníků

Tento závazek z definovaných požitků odpovídá současné hodnotě předpokládaných budoucích výplat, jež EU musí provést za účelem splnění důchodových závazků, jež plynou ze služebních poměrů v běžném a předchozím období. Tento systém je průběžný a všechny platby, které je třeba každoročně ze systému provádět, jsou tudíž každý rok zahrnovány do rozpočtu EU.

V souladu s článkem 83 služebního řádu dávky důchodového systému zaměstnanců představují výdaj z rozpočtu EU. U tohoto systému se nejedná o systém fondový, nýbrž za vyplácení dávek z něj společně ručí členské státy. Aktivním členům systému je ze základního platu strháván povinný důchodový příspěvek, jenž aktuálně činí 9,8 %. Tyto příspěvky se považují za příjmy rozpočtu na daný rok a obecně pomáhají financovat výdaje EU (viz také bod 3.6).

Závazky z důchodového systému byly oceněny na základě počtu zaměstnanců a zaměstnanců v důchodu k 31. prosinci 2017 a v souladu s ustanoveními služebního řádu platnými k uvedenému datu. Toto ocenění bylo provedeno v souladu s metodikou IPSAS 25 (a tudíž i v souladu s účetním pravidlem EU č. 12). Jak bylo uvedeno již v účetní závěrce za rok 2016, příslušné útvary Komise během roku 2017 pokračovaly ve zdokonalování způsobů sběru dat a tedy i zlepšování kvality podkladových dat. Bylo dosaženo zlepšení, jež se promítlo do celkové výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků. V této práci se pokračuje.

V roce 2018 začne platit aktualizované účetní pravidlo EU č. 12, které vychází z IPSAS 39. Dopad případných změn se tedy odrazí v účetní závěrce za rok 2018.

2.9.2. Ostatní důchodové systémy

Tento závazek plyne z penzijních nároků stávajících a bývalých členů Komise, Soudního dvora (a Tribunálu), Účetního dvora, generálních tajemníků Rady, evropského veřejného ochránce práv, evropského inspektora ochrany údajů a Soudu Evropské unie pro veřejnou službu. Patří sem též závazky z důchodů poslanců Evropského parlamentu.

2.9.3. Společný systém zdravotního pojištění

Kromě výše uvedených důchodových systémů se oceňují odhadované závazky, která má EU vůči Společnému systému zdravotního pojištění. Tyto závazky plynou z nákladů na zdravotní péči, jež musí být hrazeny zaměstnancům po ukončení služebního poměru (po odečtení jejich příspěvků). Výpočet tohoto závazku podle účetního pravidla EU č. 12 zohledňuje celou dobu aktivní služby. Aktualizace účetního pravidla EU č. 12, platná od roku 2018, odrazí IPSAS 39 a může vést k přezkumu této metodiky.

Změna současné hodnoty závazků z definovaných požitků pro zaměstnance

Současná hodnota závazků z definovaných požitků se určí diskontováním očekávaných budoucích výplat nezbytných ke splnění závazků, jež plynou ze služebního poměru zaměstnanců v běžném a předchozím období. Aktiva plánu se při tomto výpočtu neodečítají.

Analýza změn závazků z definovaných požitků v běžném roce je uvedena níže:

v milionech EUR
	Důchodový systém evropských úředníků	Ostatní důchodové systémy	Společný systém zdravotního pojištění	Celkem
Současná hodnota k 31.12.2016	58 746	1 882	7 036	67 664
Náklady na služební poměry v běžném období	2 637	87	266	2 990
Úrokové náklady	1 148	29	134	1 311
Čisté pojistněmatematické (zisky) a ztráty	3 616	(86)	394	3 924
Příspěvky členů	—	—	21	21
Vyplacené dávky	(1 417 )	(61)	(94)	(1 572 )
Zvýšení/(snížení) závazků z důvodu zdanění důchodů	(778)	1	—	(777)
Současná hodnota k 31. 12. 2017	63 951	1 854	7 756	73 560

Náklady na služební poměry v běžném období představují zvýšení současné hodnoty závazků z definovaných požitků, jež plynou ze služebního poměru stávajících členů v běžném období.

Úrokové náklady vyjadřují nárůst současné hodnoty závazků z definovaných požitků za sledované období, který je dán tím, že se o jedno období přiblížil termín vyplacení těchto požitků.

Čisté pojistněmatematické zisky a ztráty zahrnují:

—	empiricky podložené korekce (vyplývající z rozdílu mezi předchozími pojistněmatematickými předpoklady na rok 2017 a skutečností v uvedeném roce) a

—	dopady změn pojistněmatematických předpokladů, buď finančních (např. projekce růstu platů), či demografických (např. míra úmrtnosti). Tyto předpoklady jsou pravidelně aktualizovány, tak aby odrážely změny relevantních podmínek.

Požitky (např. důchody nebo proplácení výdajů na lékařskou péči) jsou vypláceny během roku v souladu s pravidly systému. O vyplacené požitky se snižují závazky z definovaných požitků, neboť již nebudou muset být vypláceny v budoucnu.

Pojistněmatematické předpoklady – zaměstnanecké požitky

Základní pojistněmatematické předpoklady používané při oceňování dvou hlavních systémů zaměstnaneckých požitků EU jsou uvedeny níže:

	Důchodový systém evropských úředníků	Společný systém zdravotního pojištění
2017
Nominální diskontní sazba	1,9 %	2,0 %
Předpokládaná míra inflace	1,5 %	1,6 %
Reálná diskontní sazba	0,4 %	0,4 %
Očekávaná míra nárůstu platů	1,8 %	1,7 %
Trend vývoje nákladů na zdravotní péči	Nepoužívá se	3,0 %
Věk odchodu do důchodu	63/64/66	63/64/66
2016
Nominální diskontní sazba	1,7 %	1,9 %
Předpokládaná míra inflace	1,4 %	1,5 %
Reálná diskontní sazba	0,3 %	0,4 %
Očekávaná míra nárůstu platů	1,2 %	1,1 %
Trend vývoje nákladů na zdravotní péči	Nepoužívá se	3,0 %
Věk odchodu do důchodu	63/64/66	63/64/66

Míra úmrtnosti vychází z Úmrtnostní tabulky úředníků EU (EU Civil Servants Life Table, EULT 2018) (2016: z Úmrtnostní tabulky státních úředníků – International Civil Servants Life Table, ICSLT, 2013).

Nominální diskontní sazba je stanovena jako hodnota výnosu dluhopisu s nulovým kupónem denominovaným v eurech (se splatností 20 let od prosince 2017 v případě Důchodového systému evropských úředníků (PSEO) a 25 let v případě Společného systému zdravotního pojištění). Jako míra inflace byla použita očekávaná míra inflace během odpovídajícího období. Musí empiricky vycházet z předpokládaných hodnot vyjádřených indexovanými dluhopisy na evropských finančních trzích. Reálná diskontní sazba se vypočítá z nominální diskontní sazby a očekávané dlouhodobé míry inflace.

Změny v současné hodnotě aktiv plánu

v milionech EUR
	Ostatní důchodové systémy	Společný systém zdravotního pojištění	Celkem
Současná hodnota k 31. 12. 2016	139	293	432
Čisté změny v aktivech plánu	(2)	8	6
Současná hodnota k 31. 12. 2017	137	301	438

Pětiletý trend

v milionech EUR
	2013	2014	2015	2016	2017
Závazky z titulu zaměstnaneckých požitků	46 818	58 616	63 814	67 231	73 122

Významné zvýšení závazků z titulu zaměstnaneckých požitků v průběhu pěti let lze z velké míry vysvětlit snížením reálné diskontní sazby sloužící k diskontování budoucích peněžních toků. Toto snížení souvisí s vnějšími ekonomickými podmínkami, zejména s poklesem úrokových sazeb. Pokud jde například o hlavní systém PSEO, reálná diskontní sazba klesla z 1,8 % na konci roku 2013 na 0,4 % na konci roku 2017.

Částky vykazované ve výkazu o finanční výkonnosti

v milionech EUR
	Důchodový systém evropských úředníků	Ostatní důchodové systémy	Společný systém zdravotního pojištění	Celkem
2017
Náklady na služební poměry v běžném období	2 360	89	266	2 715
Úrokové náklady	1 027	29	134	1 190
Náklady na služební poměry minulých období	—	—	—	—
Změny v aktivech plánu	—	(15)	(81)	(96)
Náklady na zaměstnance a důchody	3 387	103	318	3 808
Pojistněmatematické zisky a ztráty	3 236	(86)	394	3 544
Vykázáno celkem	6 623	17	712	7 353

Citlivost Společného systému zdravotního pojištění

Změna předpokládaného trendu vývoje nákladů na zdravotní péči o jeden procentní bod by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	Zvýšení o jeden procentní bod	Snížení o jeden procentní bod
Agregovaná suma nákladů na služební poměry běžného období a složek úrokových nákladů u čistých periodických nákladů na zdravotní péči čerpanou po ukončení pracovního poměru	166	(141)
Kumulované závazky z požitků po ukončení pracovního poměru u nákladů na zdravotní péči	2 538	(1 867 )

2.10. REZERVY

v milionech EUR
	Stav k 31. 12. 2016	Dodatečné rezervy	Nečerpané a zrušené částky	Čerpané částky	Převody mezi kategoriemi	Změna v odhadu	Stav k 31. 12. 2017
Soudní spory
Zemědělství	149	49	(26)	(122)	—	—	49
Soudržnost	217	2	—	(198)	—	—	20
Ostatní	102	21	(3)	(2)	—	3	120
Demontáž jaderných zařízení	1 113	—	—	(32)	—	853	1 934
Finanční rezervy	880	378	(46)	(94)	—	(3)	1 115
Pokuty	23	7	(4)	—	—	—	27
Ostatní	127	191	(39)	(8)	—	1	272
Celkem	2 611	648	(118)	(456)	—	853	3 538
Dlouhodobé	1 936	440	(30)	(128)	(194)	856	2 880
Krátkodobé	675	208	(88)	(328)	194	(3)	659

Rezervy představují částky, jež plynou z minulých událostí a v budoucnu budou muset být pravděpodobně z rozpočtu EU uhrazeny.

Soudní spory

V této položce jsou odhadnuty částky, jež pravděpodobně budou muset být uhrazeny po konci roku, a to v souvislosti s několika probíhajícími soudními řízeními.

Demontáž jaderných zařízení

V roce 2017 byl základ pro tvorbu této rezervy aktualizován na základě „strategie JRC o programu vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady“ (D&WMP) aktualizované v roce 2017. Přezkum strategie spolu s přezkumem rozpočtu a personálních potřeb byl proveden s pomocí odborné skupiny pro program D&WM. Navazuje na připomínky vznesené v rámci přezkumu programu D&WM, jejž provedli externí odborníci v roce 2012, a doporučení interního auditu JRC o vyřazování jaderných zařízení z provozu z roku 2015. Představuje nejlepší dostupný odhad rozpočtu a personálu potřebného k dokončení vyřazení jaderných zařízení v areálech JRC v Ispře, Geelu, Karlsruhe a Pettenu z provozu.

V souladu s účetními pravidly EU je rezerva indexována mírou inflace a poté diskontována na čistou současnou hodnotu (s použitím křivky swapu, jehož předmětem jsou úrokové platby v EUR). Tímto způsobem byla k 31. prosinci 2017 vypočtena rezerva v objemu 1 934 milionů EUR. Předpokládá se, že v roce 2018 bude z rezervy čerpáno 30 milionů EUR a v následujících letech 1 904 milionů EUR. Nárůst o 821 milionů EUR oproti 31. prosinci 2016 je dán zejména prodloužením časového rámce (nyní 40 let, dříve kolem 20 let).

Je třeba poznamenat, že vzhledem k značné nejistotě, která je dlouhodobým plánováním vyřazování jaderných zařízení z provozu spojena, by tento odhad mohl být v budoucnu výrazně vyšší. Nejistota pramení především z konečného stavu areálu, v němž dojde k vyřazení, jaderného materiálu, aspektů nakládání s odpadem a jeho ukládáním, nedefinovaných nebo neúplně definovaných vnitrostátních regulačních rámců, složitých a časově náročných licenčních řízení a budoucího vývoje relevantního trhu.

Finanční rezervy

Finanční rezervy jsou tvořeny hlavně ke krytí odhadovaných ztrát, které vzniknou ze záruk v různých finančních nástrojích v případech, kdy jsou pověřené subjekty oprávněny poskytovat záruky vlastním jménem, avšak na účet a riziko EU. Finanční riziko, jež EU v souvislosti s těmito zárukami nese, je limitováno a k finančním aktivům jsou postupně vytvářeny rezervy na krytí čerpání záruk v budoucnu. Položka zahrnuje i rezervy na nesplacené úvěry Sýrii poskytnuté EIB v rámci jejího vnějšího úvěrového mandátu, a tedy kryté zárukami EU ze Záručního fondu pro vnější vztahy. Dlouhodobé finanční rezervy jsou diskontovány na svou čistou současnou hodnotu.

Nárůst finančních rezerv souvisí se zvýšeným objemem zajištěných operací v rámci finančních nástrojů programů Horizont 2020 a COSME.

2.11. FINANČNÍ ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Bod	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Dlouhodobé finanční závazky
Finanční závazky v naběhlé hodnotě	2.11.1	50 061	55 067
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.11.2	2	—
		50 063	55 067
Krátkodobé finanční závazky
Finanční závazky v naběhlé hodnotě	2.11.1	6 850	2 283
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.11.2	—	1
		6 850	2 284
Celkem		56 913	57 351

2.11.1. Finanční závazky v naběhlé hodnotě

v milionech EUR
	Bod	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Výpůjčky za účelem finanční pomoci	2.11.1.1	54 841	55 128
Ostatní finanční závazky	2.11.1.2	2 070	2 222
Celkem		56 911	57 350
Dlouhodobé		50 061	55 067
Krátkodobé		6 850	2 283

2.11.1.1. Výpůjčky za účelem finanční pomoci

v milionech EUR
	EFSM	Podpora platební bilance	Makrofinanční pomoc	Euratom	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31. 12. 2016	47 456	4 272	2 964	252	184	55 128
Nové výpůjčky	—	—	1 013	50	—	1 063
Splátky	—	(1 150 )	(58)	(52)	(76)	(1 336 )
Kurzové rozdíly	—	—	—	(1)	(7)	(8)
Změny účetní hodnoty	0	(8)	5	—	(4)	(7)
Celkem k 31. 12. 2017	47 456	3 114	3 924	250	97	54 841
Dlouhodobé	42 300	1 700	3 846	203	93	48 141
Krátkodobé	5 156	1 414	78	47	5	6 700

Mezi výpůjčkami jsou vedeny především závazky z dluhových cenných papírů ve výši 54 674 milionů EUR (2016: 54 951 milionů EUR). Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků.

Kromě ESUO v likvidaci poskytuje záruku za splacení výše uvedených výpůjček v konečném důsledku rozpočet EU (viz bod 4.1.2), a tedy i každý členský stát.

Efektivní úrokové sazby výpůjček (vyjádřené intervalem úrokových sazeb)

	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Makrofinanční pomoc	0 % — 4,54 %	0 % — 4,54 %
Euratom	0 % — 5,68 %	0 % — 5,68 %
Podpora platební bilance	2,88 % — 3,38 %	2,37 % — 3,37 %
Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM)	0,62 % — 3,75 %	0,62 % — 3,75 %
ESUO v likvidaci	6,91 % — 8,97 %	6,92 % — 9,78 %

2.11.1.2. Ostatní finanční závazky

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Dlouhodobé
Závazky z finančního leasingu	1 456	1 545
Splátky za budovy	305	329
Ostatní	159	160
	1 920	2 034
Krátkodobé
Závazky z finančního leasingu	89	84
Splátky za budovy	24	22
Pokuty, jež mají být vráceny	13	25
Ostatní	24	58
	150	189
Celkem	2 070	2 222

Závazky z finančního leasingu

v milionech EUR
Popis	Budoucí splátky
Popis	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Závazky celkem
Pozemky a budovy	85	424	1 023	1 532
Jiný hmotný majetek	4	9	—	13
Celkem k 31. 12. 2017	89	433	1 023	1 545
Úroková složka	69	249	247	565
Celkem budoucí minimální leasingové splátky k 31. 12. 2017	158	682	1 271	2 111
Celkem budoucí minimální leasingové splátky k 31. 12. 2016	156	678	1 439	2 274

Výše uvedené položky připadající na leasing a budovy bude nutno financovat z budoucích rozpočtů.

2.11.2. Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

v milionech EUR
Druh derivátu	31. 12. 2017		31. 12. 2016
Druh derivátu	Pomyslná hodnota	Reálná hodnota	Pomyslná hodnota	Reálná hodnota
Měnový forward	—	—	101	1
Opce na FX forward (prodejní rozpětí)	9	2	—	—
Celkem	9	2	101	1
Dlouhodobé	9	2	—	—
Krátkodobé	—	—	101	1

K 31. prosinci 2017 drží EU derivátový finanční nástroj (měnovou opci – typu prodejní rozpětí) na krytí devalvace cizí měny (UHA) ve vztahu k úvěrům poskytnutým finančními institucemi malým a středním podnikům na Ukrajině s cílem zlepšit přístup k financování a atraktivitu úvěrových podmínek na Ukrajině. Na základě smluvních podmínek nabízí EU svým partnerům u každého způsobilého úvěru opci na příspěvek EU v maximální výši 30 % v případě devalvace kurzu UHA/EUR.

Ke dni 31. prosince 2017 jsou všechny finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty zařazeny v rámci hierarchie zjišťování reálné hodnoty do úrovně 2 (ocenění na základě pozorovatelných údajů, které nejsou kotovanými cenami).

2.11.3. Závazky z finančních záruk

Záruka EFSI vyplacená EIB za dluhové portfolio v rámci specializovaného nástroje EFSI pro infrastrukturu a inovace (IIW) je klasifikována jako závazek z finančních záruk. K 31. prosinci 2017 dosahoval uvedený závazek ze záruky EFSI 0 EUR, neboť výnosy, jež mají ze záruky plynout, jsou vyšší než očekávané ztráty (viz bod 4.1.1).

2.12. ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Brutto	Úpravy	Netto k 31. 12. 2017	Brutto	Úpravy	Netto k 31. 12. 2016
Žádosti o proplacení nákladů a faktury obdržené od:
členských států:
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova	481	—	481	500	(34)	467
EFRR a FS	12 602	(883)	11 719	10 663	(793)	9 871
ESF	4 183	(264)	3 919	4 145	(95)	4 050
Ostatní	746	(280)	466	793	(47)	747
soukromých a veřejných subjektů	1 563	(144)	1 419	1 677	(169)	1 507
Obdržené žádosti o proplacení nákladů a faktury celkem	19 574	(1 571 )	18 004	17 779	(1 138 )	16 641
EZZF	11 534	Nepoužívá se	11 534	12 193	Nepoužívá se	12 193
Závazky z vlastních zdrojů	8 836	Nepoužívá se	8 836	10 441	Nepoužívá se	10 441
Ostatní závazky	341	Nepoužívá se	341	364	Nepoužívá se	364
Ostatní	333	Nepoužívá se	333	364	Nepoužívá se	364
Celkem	40 618	(1 571 )	39 048	41 142	(1 138 )	40 005

Závazky zahrnují obdržené faktury a žádosti o proplacení nákladů, které ke konci roku nebyly zaplaceny. Jsou prvotně vykazovány v okamžiku přijetí faktury/žádosti ve výši požadované částky. Následně jsou závazky upraveny tak, aby odrážely pouze částky, jež byly na základě přezkumu nákladů schváleny, a částky, u nichž se předpokládá, že budou po závěrce účetnictví způsobilé. Částky, u nichž se předpokládá, že budou nezpůsobilé, jsou uvedeny ve sloupci „Úpravy“, přičemž největší částky se týkají strukturálních opatření.

Nařízení o společných ustanoveních, které se vztahuje na strukturální fondy (EFRR a ESF), Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), v případě programového období 2014–2020 předpokládá, že rozpočet EU bude chráněn systematickým zadržováním 10 % z každé provedené průběžné platby. Poté, co skončí účetní období podle tohoto nařízení (1. července – 30. června), proběhne do února kompletní cyklus kontrol, do něhož patří řídicí kontroly prováděné řídicími orgány a audity prováděné auditními orgány. Komise přezkoumá dokumenty sloužící získání jistoty a účetní závěrky, jež jí předloží příslušné orgány z členských států. Teprve poté, co je tento přezkum finalizován a co jsou účetní závěrky schváleny, je vyplacen/inkasován konečný zůstatek. Částka zadržená v souladu s tímto ustanovením dosahovala ke konci roku 2017 celkem 3,1 miliardy EUR. Část z toho (0,6 miliardy EUR) se na základě informací v účetních závěrkách členských států odhaduje na nezpůsobilou, a je proto zahrnuta do sloupce „Úpravy“.

Poslední složku úprav závazků tvoří částka ostatních záloh členským státům (viz bod 2.5.2) čekajících ke konci roku na vyplacení (0,3 miliardy EUR).

Pokud jde o politiku soudržnosti (EFRR, Fond soudržnosti, ESF), jsou částky nárokované za období 2007–2013 stále značně vysoké – 10 miliard EUR, neboť Komise kontroluje konečné žádosti o proplacení nákladů, jež členské státy předložily. Zároveň žádosti za období 2014–2020 spolu s pokračující realizací programů vzrostly na 5 miliard EUR.

Žádosti o předběžné financování

Kromě výše uvedených částek byly obdrženy žádosti o předběžné financování ve výši 0,5 miliardy EUR, které nebyly na konci roku dosud proplaceny. Podle účetních pravidel EU se o těchto částkách neúčtuje jako o závazcích.

Závazky z vlastních zdrojů

Závazky z vlastních zdrojů se týkají příspěvků členských států do rozpočtu EU, které mají být uhrazeny na konci roku po opravném rozpočtu č. 6/2017. Opravné rozpočty se plní podle čl. 10 odst. 3 nařízení č. 609/2014. Značný objem této položky k 31. prosinci 2017 je dán pozdním přijetím opravného rozpočtu č. 6/2017 dne 30. listopadu 2017. V souladu s tímto právním ustanovením byly výsledné částky vráceny členským státům první pracovní den v lednu 2018.

2.13. VÝDAJE A VÝNOSY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Výdaje příštích období	63 588	66 800
Výnosy příštích období	111	638
Ostatní	203	143
Celkem	63 902	67 580

Výdaje příštích období se člení následovně:

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
EZZF	33 303	33 033
EZFRV a další nástroje pro rozvoj venkova	17 464	17 024
ERDF a Fond soudržnosti	4 249	7 157
ESF	2 870	3 473
Ostatní	5 702	6 112
Celkem	63 588	66 800

Největší změna stavu byla zaznamenána u politiky soudržnosti: pokles o 2,9 miliardy EUR u EFRR a Fondu soudržnosti a 0,6 miliardy EUR u ESF. Je to dáno poklesem příjmů a výdajů příštích období za předchozí programové období 2007–2013, neboť se programy dostaly do fáze ukončování.

ČISTÁ AKTIVA

2.14. REZERVNÍ FONDY

v milionech EUR
	Bod	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Fond z přecenění na reálnou hodnotu	2.14.1	278	325
Rezervní fond na záruční fond	2.14.2	2 663	2 643
Ostatní rezervní fondy	2.14.3	1 935	1 873
Celkem		4 876	4 841

2.14.1. Fond z přecenění na reálnou hodnotu

Podle účetních pravidel EU se rozdíl z přecenění realizovatelných finančních aktiv na reálnou hodnotu zachycuje ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Změna fondu z přecenění na reálnou hodnotu během období

v milionech EUR
	2017	2016
Zahrnuto do fondu z přecenění na reálnou hodnotu	(8)	34
Zachyceno ve výkazu o finanční výkonnosti	6	—
Celkem	(2)	34

2.14.2. Rezervní fond na záruční fond

Tento rezervní fond byl vytvořen ke krytí záruky z rozpočtu EU, která pokrývá úvěrovou činnost EIB ve třetích zemích. Cílová výše rezervního fondu činí 9 % z neplacených zaručených částek, s tím, že v této výši je nutno držet aktiva v Záručním fondu pro vnější vztahy (viz bod 2.4.1).

2.14.3. Ostatní rezervní fondy

Tato položka připadá zejména na rezervní fond na ESUO v likvidaci (1 515 milionů EUR), pokud jde o majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, který byl vytvořen v souvislosti s ukončením činnosti ESUO.

2.15. ČÁSTKY K VYŽÁDÁNÍ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

v milionech EUR
Částky k vyžádání od členských států k 31. 12. 2016	76 881
Vrácení přebytku rozpočtu za rok 2016 členským státům	6 405
Změna rezervního fondu Záručního fondu	20
Změny v ostatních rezervních fondech	11
Výsledek hospodaření za běžný rok	(8 082 )
Částky k vyžádání od členských států k 31. 12. 2017 celkem	75 234

Tato částka představuje část nákladů vzniklých EU do 31. prosince, kterou je třeba uhradit z budoucích rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v roce n, přestože k jejich faktické úhradě může dojít až v roce n+1 (nebo později) z rozpočtu na rok n+1 (nebo na pozdější období). Vykázání těchto závazků v účetní závěrce a skutečnost, že odpovídající částky jsou financovány z budoucích rozpočtů, vede k tomu, že ke konci roku jsou závazky výrazně vyšší než majetek. Nejvýznamnější částky, které je třeba zdůraznit, připadají na EZZF a závazky ze zaměstnaneckých požitků.

Dále je třeba poznamenat, že výše uvedené nemá dopad na výsledek rozpočtového hospodaření. Rozpočtové příjmy by totiž měly být vždy nejméně rovny rozpočtovým výdajům, s tím, že případný přebytek příjmů se vrací členským státům.

3. PŘÍLOHA K VÝKAZU O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝNOSY

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ: VLASTNÍ ZDROJE

3.1. ZDROJE Z HND

Základní složkou provozních výnosů EU jsou výnosy z vlastních zdrojů. Ze tří kategorií vlastních zdrojů jsou nejvýznamnější zdroje z HND (hrubého národního důchodu) ve výši 78 620 milionů EUR v roce 2017 (2016: 95 578 milionů EUR). Na HND každého členského státu je uplatňována stejná procentní sazba. Příjmy z HND se používají k vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji rozpočtu, tedy k financování té části rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů. Pokles příjmů z HND je dán zejména podstatným snížením prostředků na platby a relativně vysokým rozpočtovým přebytkem z předchozího rozpočtového roku (6 405 milionů EUR). Obojí zredukovalo požadovaný vyrovnávací příspěvek členských států z HND za rok 2017.

3.2. TRADIČNÍ VLASTNÍ ZDROJE

v milionech EUR
	2017	2016
Cla	20 475	20 301
Dávky z cukru	45	138
Celkem	20 520	20 439

K tradičním vlastním zdrojům patří dávky z cukru a cla. Členské státy si jako kompenzaci za náklady na výběr ponechávají 20 % tradičních vlastních zdrojů. Výše uvedené částky jsou uvedeny v čisté výši již po odečtení této srážky.

3.3. ZDROJE Z DPH

Zdroj z DPH je odváděn ze základů DPH členských států, které jsou pro tento účel pomyslným způsobem harmonizovány podle pravidel EU. Příspěvky z DPH se vypočítají použitím jednotné sazby ve výši 0,30 % základu každého členského státu. Na období 2014–2020 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom předpokládá v případě Německa, Nizozemska a Švédska sazbu nižší (0,15 %).

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ: PŘEVODY

3.4. POKUTY

Tyto výnosy ve výši 4 664 milionů EUR (2016: 3 858 milionů EUR) plynou z pokut, které uložila Komise společnostem za porušení pravidel hospodářské soutěže, a pokut uložených Komisí členským státům za porušení práva Unie. Výnosy z pokut zachycuje Komise poté, co přijme rozhodnutí, kterým se pokuta ukládá, a co je toto rozhodnutí oficiálně oznámeno jeho adresátovi. V roce 2017 tvořily pokuty zejména pokuty za porušení hospodářské soutěže (4 568 milionů EUR). Nejvyšší pokuty byly vyměřeny za porušení antimonopolních pravidel EU, konkrétně společnostem Alphabet Inc. a Google Inc. za zneužití dominantního postavení na trhu coby internetového vyhledávače (2 424 milionů EUR), společnosti Scania za účast v kartelu v odvětví výroby nákladních automobilů (881 milionů EUR) a jedenácti leteckým nákladním dopravcům za cenový kartel (776 milionů EUR).

3.5. INKASO NÁKLADŮ

v milionech EUR
	2017	2016
Sdílené řízení	1 775	1 876
Přímé řízení	81	56
Nepřímé řízení	23	15
Celkem	1 879	1 947

V této položce jsou zaznamenány především inkasní příkazy vystavené Komisí, které jsou hrazeny v hotovosti nebo započítány vůči následným platbám zachyceným v účetnictví Komise (tj. tyto příkazy jsou od těchto následných plateb odečteny). Tyto příkazy jsou vystavovány za účelem inkasovat zpět částky výdajů, které již byly ze souhrnného rozpočtu vyplaceny. Inkaso je prováděno na základě kontrol, auditů nebo analýz způsobilosti, které jsou tak důležitým aspektem plnění rozpočtu EU, neboť chrání rozpočet EU před vynakládáním výdajů v rozporu s právními předpisy. Tato opatření jsou o to důležitější, že z výsledků auditu Evropského účetního dvora vyplývá, že jsou platby z rozpočtu EU stiženy významnou mírou chybovosti (viz výroční zpráva Účetního dvora, včetně prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o legalitu a správnost transakcí).

Do uvedené položky jsou zahrnuty i inkasní příkazy, které vystavily členské státy vůči příjemcům prostředků z EZZF. Zachyceny jsou v ní i změny odhadovaných příjmů příštích období, k nimž dochází mezi koncem předchozího a stávajícího roku.

Částky ve výše uvedené tabulce představují výnosy vzniklé vydáním inkasních příkazů. Tyto údaje tedy nemohou v plném rozsahu vyjádřit a ani nevyjadřují opatření přijatá za účelem ochrany rozpočtu EU. Zejména v oblasti politiky soudržnosti platí zvláštní mechanismy, jimiž jsou nezpůsobilé výdaje opravovány a jež většinou nevyžadují vystavování inkasních příkazů. V tabulce naopak nejsou zachyceny částky získané zpět započtením proti nákladům, částky získané zpět prostřednictvím odnětí a zpětně získané předběžné financování.

Největší část připadá na částky získané zpět v rámci sdíleného řízení:

Zemědělství: EZZF a rozvoj venkova

V rámci EZZF a EZFRV jsou v této položce mezi výnosy běžného období zaúčtovány finanční opravy běžného období a částky k vrácení, které členské státy vykázaly a v průběhu roku inkasovaly zpět, jakož i čistý nárůst nesplacených částek k inkasu vykázaných členskými státy ve spojitosti s podvody a nesrovnalostmi, jež mají být uhrazeny ke konci roku.

Politika soudržnosti

Největší položky týkající se politiky soudržnosti připadají na inkasní příkazy, které vystavila Komise na výdaje neoprávněně vynaložené v minulých letech, a odpočty z výdajů snížené o pokles příjmů příštích období ke konci roku.

3.6. OSTATNÍ VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR
	2017	2016
Rozpočtové úpravy	5 806	1 956
Příspěvky třetích zemí	1 269	953
Daně a příspěvky zaměstnanců	1 218	1 189
Příspěvky členských států na vnější pomoc	988	732
Převod majetku	208	147
Úpravy rezerv	29	14
Zemědělské dávky	4	5
Ostatní	854	744
Celkem	10 376	5 740

V rozpočtových úpravách je vykázán rozpočtový přebytek z roku 2016 (6 405 milionů EUR). Ten se převádí do příštího roku a představuje výnos roku 2017.

Jako příspěvky třetích zemí jsou vykázány příspěvky zemí ESVO a kandidátských zemí.

Výnosy z daní a příspěvků zaměstnanců pocházejí primárně ze srážek z platů zaměstnanců a mají dvě hlavní složky: příspěvky zaměstnanců na důchodové zabezpečení a daň z příjmu.

U příspěvků členských států na vnější pomoc se jedná především o částky obdržené za účelem vytvoření nástroje pro uprchlíky v Turecku.

V položce Převod majetku je vykázán zejména výnos z převodu družic programu Copernicus (dříve program GMES) z Evropské kosmické agentury (ESA) na Komisi (viz bod 2.2). Tento převod je podle účetních pravidel EU transakcí, která nemá povahu směny a která se v budoucích obdobích uskuteční v případě zbývajících družic programu Copernicus, které jsou v současné době ve výstavbě.

Zemědělské dávky se týkají dávek z mléka, což je nástroj řízení trhu zaměřený na penalizaci producentů mléka, kteří překročí referenční výrobní objemy. Jelikož tyto dávky nemají souvislost s předchozími platbami hrazenými Komisí, jsou v praxi považovány za příjmy vázané na zvláštní účel.

Výše výnosů z nesměnných transakcí za rok 2017 zahrnuje částku 300 milionů EUR vyžádanou z ERF, která tvoří příspěvek do záručního fondu EFSD, jenž má být v roce 2018 zřízen na základě nařízení (EU) 2017/1601.

VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

3.7. VÝNOSY Z FINANČNÍCH ČINNOSTÍ

v milionech EUR
	2017	2016
Úrok:
Úvěry	1 379	1 446
Platby v prodlení	217	108
Ostatní	41	38
Prémie ze závazku z finančních záruk (EFSI)	61	16
Finanční výnosy z finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	57	0
Realizovaný zisk z realizovatelných finančních aktiv	38	35
Dividendy	23	13
Ostatní	28	112
Celkem	1 845	1 769

Úrokový výnos vykázaný v položce Úvěry se váže zejména k úvěrům finanční pomoci (viz bod 2.4.3).

Úrokový výnos z plateb v prodlení pochází zejména ze splatných a včas neuhrazených pokut a příspěvků z vlastních zdrojů.

3.8. OSTATNÍ VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR
	2017	2016
Výnosy z poplatků za poskytnuté služby (agentury)	557	267
Kurzové zisky	281	331
Výnosy z poplatků a prémií souvisejících s finančními nástroji	51	48
Výnosy z budov, strojů a zařízení	43	17
Prodej zboží	42	46
Podíl na čistém výsledku EIF	21	2
Ostatní	338	288
Celkem	1 332	998

Výnosy z poplatků za poskytnuté služby zahrnuje zejména poplatky za registraci účtované Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a poplatky za ochranné známky vybrané Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví.

NÁKLADY

3.9. SDÍLENÉ ŘÍZENÍ

v milionech EUR
Vynaložené členskými státy	2017	2016
Evropský zemědělský záruční fond	44 289	44 152
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a další nástroje pro rozvoj venkova	11 359	12 604
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti	17 650	35 045
Evropský sociální fond	7 353	9 366
Ostatní	1 253	1 606
Celkem	81 905	102 772

Důvodem snížení nákladů na oblast soudržnosti o 17,4 miliardy EUR je přechod z předchozího programového období 2007–2013 na stávající období 2014–2020. Jelikož realizace programů skončila a programy přešly do fáze ukončování, náklady vykázané za předchozí účetní období 2007–2013 výrazně klesly (28,6 miliardy EUR). Současně náklady vykázané za období 2014–2020 spolu s tím, jak pokračuje realizace programů, vzrostly, avšak pouze o 11,2 miliardy EUR.

Podpoložka „Ostatní“ připadá především na azyl a migraci (485 milionů EUR), Fond evropské pomoci nejchudším osobám (378 milionů EUR) a vnitřní bezpečnost (226 milionů EUR).

3.10. PŘÍMÉ ŘÍZENÍ

v milionech EUR
	2017	2016
Prováděné Komisí	8 831	9 254
Prováděné výkonnými agenturami EU	6 699	6 259
Prováděné svěřenskými fondy	208	97
Celkem	15 738	15 610

Tyto částky se povětšinou váží k provádění politiky v oblasti výzkumu (7,2 miliardy EUR), programů v oblasti sítí (1,3 miliardy EUR), nástrojů rozvojové spolupráce (1,3 miliardy EUR), evropské politiky sousedství (1,2 miliardy EUR) a humanitární pomoci (0,7 miliardy EUR).

3.11. NEPŘÍMÉ ŘÍZENÍ

v milionech EUR
	2017	2016
Prováděné jinými agenturami a institucemi EU	2 667	2 547
Prováděné třetími zeměmi	1 101	876
Prováděné mezinárodními organizacemi	3 014	2 382
Prováděné jinými subjekty	1 478	2 035
Celkem	8 260	7 840

Z nákladů na nepřímé řízení se částka 4,2 miliardy EUR týká vnější činnosti (zejména předvstupní pomoci, humanitární pomoci, mezinárodní spolupráce a politiky sousedství). Dalších 3,6 miliardy EUR bylo vynaloženo na zlepšování konkurenceschopnosti Evropy (v oblastech jako výzkum, družicové navigační systémy a vzdělávání).

3.12. NÁKLADY NA ZAMĚSTNANCE A DŮCHODY

v milionech EUR
	2017	2016
Náklady na zaměstnance	6 193	6 074
Náklady na důchody	3 808	3 702
Celkem	10 002	9 776

Náklady na důchody představují změny v důsledku pojistněmatematického přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, které se neopírají o pojistněmatematické předpoklady. Nepředstavují proto skutečné platby důchodů za dané období, které jsou výrazně nižší.

3.13. ZMĚNY POJISTNĚMATEMATICKÝCH PŘEDPOKLADŮ U ZAMĚSTNANECKÝCH POŽITKŮ

Čistá pojistněmatematická ztráta ve výši 3 544 milionů EUR vykázaná v této položce se váže k závazkům ze zaměstnaneckých požitků vykázaným v rozvaze (viz bod 2.9).

3.14. FINANČNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	2017	2016
Nákladový úrok:
Výpůjčky	1 373	1 440
Ostatní	22	57
Ztráty ze snížení hodnoty úvěrů a pohledávek	324	184
Finanční leasing	81	67
Ztráty ze snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv	39	40
Ztráta z finančních aktiv nebo závazků v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	12	1
Realizovaná ztráta z realizovatelných finančních aktiv	2	0
Ostatní	42	116
Celkem	1 896	1 904

Výše nákladového úroku z výpůjček odpovídá zejména výnosovému úroku z úvěrů na finanční pomoc (transakce back-to-back).

Ztráty ze snížení hodnoty úvěrů a pohledávek zahrnují 243 milionů EUR souvisejících s tradičními vlastními zdroji (viz bod 2.6.1.1).

3.15. OSTATNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	2017	2016
Správní náklady a náklady na IT	2 521	2 455
Náklady na budovy, stroje a zařízení	1 423	1 021
Úpravy rezerv	1 377	685
Kurzové ztráty	446	505
Náklady na operativní leasing	414	383
Snížení pokut Soudním dvorem	67	18
Ostatní	509	419
Celkem	6 756	5 486

Nárůst nákladů souvisejících s rezervami je dán zejména změnou odhadované výše rezerv na demontáž jaderných zařízení (viz bod 2.10).

Náklady na výzkum a vývoj jsou součástí správních nákladů a nákladů na IT a člení se takto:

v milionech EUR
	2017	2016
Náklady na výzkum	376	344
Neaktivované náklady na vývoj	81	88
Celkem	456	431

3.16. SEGMENTOVÝ VÝKAZ ČLENĚNÝ PODLE OKRUHŮ VFR

v milionech EUR
	Inteligentní růst podporující začlenění	Udržitelný růst	Bezpečnost a občanství	Globální Evropa	Správa	Nepřiřazeno k žádnému okruhu VFR (9)	Celkem
Zdroje z HND	—	—	—	—	—	78 620	78 620
Tradiční vlastní zdroje	—	—	—	—	—	20 520	20 520
DPH	—	—	—	—	—	16 947	16 947
Pokuty	—	—	—	—	—	4 664	4 664
Inkaso nákladů	357	1 488	5	28	0	0	1 879
Ostatní	1 172	244	43	414	4 827	3 676	10 376
Výnosy z nesměnných operací	1 529	1 732	48	443	4 827	124 428	133 006
Výnosy z finančních činností	147	(4)	0	17	1	1 684	1 845
Ostatní	196	(12)	(6)	10	338	805	1 332
Výnosy ze směnných operací	343	(15)	(6)	27	338	2 489	3 177
Výnosy celkem	1 873	1 716	42	470	5 166	126 917	136 183
Náklady vynakládané členskými státy:
EZZF	—	(44 289 )	—	—	—	—	(44 289 )
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova	—	(11 359 )	—	—	—	—	(11 359 )
EFRR a FS	(17 650 )	—	—	—	—	—	(17 650 )
ESF	(7 353 )	—	—	—	—	—	(7 353 )
Ostatní	(439)	74	(897)	9	—	0	(1 253 )
Vynakládané Komisí, výkonnými agenturami a svěřenskými fondy	(9 809 )	(525)	(1 080 )	(4 337 )	(12)	25	(15 738 )
Vynakládané jinými agenturami a institucemi EU	(2 530 )	(121)	(754)	(24)	—	762	(2 667 )
Vynakládané třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi	(434)	0	(177)	(3 504 )	—	—	(4 115 )
Vynakládané jinými subjekty	(819)	15	1	(675)	(0)	—	(1 478 )
Náklady na zaměstnance a důchody	(1 638 )	(360)	(426)	(615)	(5 977 )	(986)	(10 002 )
Změny pojistněmatematických předpokladů u zaměstnaneckých výhod	—	—	—	—	(3 544 )	—	(3 544 )
Finanční náklady	(88)	(16)	(0)	(18)	(106)	(1 668 )	(1 896 )
Ostatní náklady	(2 453 )	(88)	(196)	(113)	(3 386 )	(521)	(6 756 )
Náklady celkem	(43 213 )	(56 669 )	(3 528 )	(9 277 )	(13 025 )	(2 389 )	(128 101 )
Výsledek hospodaření za běžný rok	(41 341 )	(54 953 )	(3 486 )	(8 807 )	(7 859 )	124 528	8 082

Zobrazení výnosů a nákladů v členění podle okruhů VFR je založeno na odhadu, jelikož ne všechny závazky jsou spojeny s konkrétním okruhem VFR.

4. PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

4.1. PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

Podmíněnými závazky se rozumí možné budoucí platební závazky EU, jež mohou vyplynout z minulých událostí či vydaných právně závazných příslibů, jež však budou záviset na budoucích událostech, nad nimiž nemá EU úplnou kontrolu. Vznikají zejména z titulu poskytnutých finančních záruk (za úvěry a programy finanční pomoci) a právních rizik. Veškeré podmíněné závazky, s výjimkou závazků z pokut a záruk, které jsou kryty fondy (viz bod 2.4.1), by v případě splatnosti byly v budoucích letech financovány z rozpočtu EU (a tedy členskými státy).

4.1.1. Rozpočtové záruky

v milionech EUR
	31. 12. 2017			31. 12. 2016
	Strop	Schváleno	Vyplaceno	Strop	Schváleno	Vyplaceno
Záruky za vnější úvěrový mandát EIB	37 479	28 950	19 972	40 645	30 161	21 145
Záruka EFSI	16 000	13 473	10 128	16 000	11 245	4 392
Celkem	53 479	42 423	30 100	56 645	41 406	25 537

Výše uvedená tabulka uvádí rozsah expozice, jíž je rozpočet EU vystaven z důvodu možných budoucích plateb z titulu záruk, jež byly poskytnuty ve prospěch skupiny EIB. V kolonce Vyplaceno jsou uvedeny částky, které již byly poskytnuty konečným příjemcům. V kolonce Schváleno je vykázán součet těchto vyplacených prostředků spolu s objemem dohod s příjemci, které již byly podepsány, na základě nichž však dosud nic vyplaceno nebylo. Stropem se rozumí celková záruka, k jejímuž krytí je zavázán rozpočet EU, a tudíž členské státy.

Záruky za vnější úvěrový mandát EIB

Z rozpočtu EU jsou poskytnuty záruky za úvěry, jež schválí a poskytne EIB z vlastních zdrojů třetím zemím. K 31. prosinci 2017 činila výše nesplacených úvěrů krytých zárukou EU celkem 19 972 milionů EUR (2016: 21 145 milionů EUR). Z rozpočtu EU jsou poskytnuty záruky v objemu:

—	18 583 milionů EUR (2016: 19 481 milionů EUR) prostřednictvím Záručního fondu pro vnější vztahy (viz bod 2.4.1),

—	1 389 milionů EUR (2016: 1 664 milionů EUR) přímo za úvěry poskytnuté členským státům před přistoupením.

Nad rámec částky v objemu 19 972 milionů EUR, která je vykázána výše jako vyplacená, poskytla EU záruku ve výši dalších 258 milionů EUR za nesplacené úvěry Sýrii, na niž byla vytvořena rezerva.

V případě dohod podepsaných po roce 2007 (mandátů na období 2007–2013 a 2014–2020) je záruka EU za vnější úvěrový mandát EIB omezena na 65 % nesplacených zůstatků. V případě dohod z doby před rokem 2007 je záruka EU omezena na určitý procentní podíl ze stropů schválených úvěrových linek, tedy ve většině případů na 65 %, ale též na 70 %, 75 % či 100 %. Dokud není tohoto stropu dosaženo, kryje záruka EU celou částku v rámci stropu.

Do maximální expozice, které je EU k 31. prosinci 2017 vystavena, je však nutno započítat i úvěry povolené ke schválení, ale dosud neschválené (8 529 milionů EUR) a dále úvěry schválené, ale dosud nevyplacené (8 978 milionů EUR).

V březnu 2018 přijaly Evropský parlament a Rada rozhodnutí (EU) 2018/412, které umožňuje zvýšení stropu pro finanční operace EIB v rámci záruky EU. To se odrazí v aktualizované záruční dohodě s EIB, přičemž po úpravě vzroste maximální expozice EU o 3,4 miliardy EUR.

Záruka pro Evropský fond pro strategické investice (EFSI)

EFSI představuje iniciativu, která je zaměřena na zvýšení schopnosti skupiny EIB nést riziko, což umožňuje EIB rozšířit své investice v zemích EU. Cílem EFSI je podpořit v EU další investice a zlepšit přístup malých společností k financování. EFSI není samostatnou právnickou osobou ani investičním fondem v úzkém slova smyslu. Rezervní fond na rizika EFSI poskytuje EIB ochranu proti případným ztrátám z uskutečněných operací a je tvořen 5 miliardami EUR z vlastního kapitálu EIB a zárukou z rozpočtu EU do výše 16 miliard EUR („záruka EU v rámci EFSI“). Tato záruka je EIB poskytována na základě dohody mezi EU a EIB, dále jen „dohoda o EFSI“.

Částky týkající se podmíněných závazků EFSI, včetně stropu záruky, vykázané v této příloze vycházejí z dohody o EFSI platné k 31. prosinci 2017. Je však třeba poznamenat, že pozměněné nařízení o EFSI ve znění z prosince 2017 (nařízení (EU) 2017/2396) umožnilo navýšit záruku EU v rámci EFSI na 26 miliard EUR. Dohoda o EFSI byla odpovídajícím způsobem změněna v březnu 2018.

Operace EFSI jsou prováděny prostřednictvím dvou specializovaných nástrojů: specializovaného nástroje pro infrastrukturu a inovace (IIW), který uplatňuje EIB (záruka EU v rámci EFSI v objemu 13 miliard EUR), a specializovaného nástroje pro malé a střední podniky (SMEW), který uplatňuje EIF (záruka EU v rámci EFSI v objemu 3 miliardy EUR), přičemž oba nástroje mají dluhové a kapitálové portfolio. EIF jedná v rámci dohody s EIB na základě záruky EIB, na kterou se vztahuje protizáruka EU v rámci EFSI na základě dohody o EFSI.

Pro účely použití záruky EU v rámci EFSI je hospodaření s EFSI předmětem dohledu řídicí rady, která jedná na základě konsensu. Rada je tvořena čtyřmi členy, z nichž tři jmenuje Komise a jednoho EIB. Podle pozměněného nařízení o EFSI bude mít řídící rada EFSI pět členů, včetně jednoho člena bez hlasovacího práva jmenovaného Evropským parlamentem, přičemž rada rozhoduje na základě konsensu; není-li konsensus možný, pak jednomyslným rozhodnutím členů s hlasujícím právem. Řídící rada nepřijímá rozhodnutí o investicích.

EU a EIB plní v rámci EFSI rozdílné úlohy. EFSI je zřízen v rámci EIB, která financuje operace (dluhové a kapitálové investice) a k tomuto účelu si vypůjčuje potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích. Pokud jde o specializovaný nástroj IIW, EIB přijímá investiční rozhodnutí nezávisle a řídí operace v souladu se svými pravidly a postupy. Totéž platí pro operace specializovaného nástroje SMEW řízené EIF.

S cílem zajistit, aby investice uskutečněné v rámci EFSI byly i nadále zaměřeny na konkrétní cíl řešení selhání trhu, které investicím v EU brání, a aby plnily podmínky k tomu, být chráněny zárukou EU, byla zavedena zvláštní struktura řízení. Investiční výbor nezávislých odborníků prověřuje každý projekt, jejž EIB v rámci IIW navrhne, z hlediska jeho způsobilost pro krytí zárukou EU. Jakmile je potvrzena způsobilost operace k tomu, aby se na ni mohla vztahovat záruka EFSI, uplatní se na rozhodnutí o pokračování projektu a na řízení tohoto projektu pravidla běžného projektového cyklu a postupů EIB. U nástroje SMEW je úloha investičního výboru omezená na poradenství ohledně popisu produktů SMEW, jež schvaluje řídící rada EFSI a výkonný ředitel EFSI.

Úloha EU se týká poskytování záruky z rozpočtu EU za část potenciálních ztrát, které EIB mohou vzniknout v souvislosti s jejími investicemi do dluhových a kapitálových nástrojů. EU tudíž nezasahuje do výběru a řízení operací EFSI, neinvestuje finanční prostředky do operací EFSI a není přímou smluvní stranou příslušných nástrojů. Vzhledem k tomu, že nejsou splněna kritéria ovládání ani účetní požadavky účetních pravidel EU (a IPSAS) na konsolidaci, související zajištěná aktiva nejsou v konsolidované roční účetní závěrce EU vykázána.

Záruka EU poskytnutá skupině EIB v rámci EFSI se v souladu s účetními pravidly EU účtuje jako závazek z finanční záruky, pokud jde o dluhové portfolio IIW, jako finanční rezerva v případě dluhového portfolia SMEW a jako derivát (finanční aktivum nebo závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty) ve vztahu k oběma kapitálovým portfoliím. Kromě toho je v této příloze vykázán podmíněný závazek vztahující se k poskytnuté záruce EFSI.

V rámci dluhového portfolia specializovaného nástroje EFSI IIW kryje záruka EU první ztráty portfolia finančních operací uskutečněných EIB, jimiž jsou převážně standardní úvěry a záruky. Záruka EU se uplatní tehdy, jestliže dlužník neprovede platbu v době splatnosti, nebo v případě restrukturalizace dluhu. Protiplnění za záruku EU je úměrné riziku, jež EU přijímá. Za účelem úhrady protiplnění si EIB a EU dělí výnosy z rizikových operací, jež EIB ze zajištěných operací docílí. Výnosy EU by měly v první řadě pokrývat ztráty plynoucí z operací, na něž se záruka vztahuje. Záruka EU je proto účtována jako závazek z finanční záruky a je při prvotním vykázání oceněna reálnou hodnotou, což je čistá současná hodnota pohledávek z odměn za záruku (výnosy EU). K následným rozvahovým dnům je závazek z finanční záruky oceněn ve výši očekávaných ztrát, nebo prvotně vykázané částky snížené případně o oprávky výnosů, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší. Závazek z finanční záruky se vykazuje očištěný od výnosů EU, které ještě nebyly obdrženy – k 31. prosinci 2017 vykazoval nulovou hodnotu, viz bod 2.11.3.

Pokud jde o kapitálové portfolio v rámci specializovaného nástroje EFSI IIW, které je tvořeno přímými kapitálovými a kvazikapitálovými účastmi nebo podřízenými úvěry, investuje EIB za rovných podmínek na vlastní riziko a rovněž na riziko EU. Záruka EU tedy pokrývá část kapitálových investic, za něž EU poskytla záruku, záporné úpravy hodnoty (nerealizované ztráty) ke každému rozvahovému dni, realizované ztráty z desinvestic a finanční náklady EIB. V případě, že se hodnota investice, na kterou se dříve vztahovala záporná úprava hodnoty, k následným datům vykázání zvýší, EIB uhradí ve prospěch EU rozdíl do výše původních nákladů investice. V případě desinvestic má EU rovněž nárok na zisk z investic převyšující původní náklady. Protiplnění za záruku EU má podobu výnosů EIB ze zajištěných operací, včetně úroků, dividend a realizovaných zisků. Zúčtování mezi EU a EIB probíhá každý rok a je očištěno od ztrát a výnosů.

V rámci dluhového portfolia specializovaného nástroje EFSI SMEW zajišťuje EU kapitálové investice do fondů rizikového kapitálu a soukromého kapitálu financované EIB a iniciované a spravované EIF. Záruka EU se poskytuje na základě portfolia, a to na tato dvě portfolia: dílčí nástroj 1 a dílčí nástroj 2. Záruka EFSI se uplatňuje ke krytí snížení hodnoty a realizovaných ztrát ze zajištěných investic a nákladů EIB na financování. EU má nárok na protiplnění za riziko, jež přijímá, ve formě dividend a realizovaných zisků ze zajištěných kapitálových operací. V rámci dílčího nástroje 2 investuje do téhož kapitálového portfolia částečně také program Horizont 2020 (investice Horizontu 2020 financovaná EU se v účetní závěrce EU účtuje jako realizovatelné finanční aktivum) a nese první ztráty, zatímco další ztráty jsou kryté zárukou EU a EIF.

Záruka EFSI na kapitálové portfolio EFSI je klasifikována jako derivátový finanční nástroj a účtuje se jako finanční aktivum nebo finanční závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty. K 31. prosinci 2017 dosáhla reálná hodnota záruky EU v rámci EFSI za kapitálová portfolia EFSI částky 16 milionů EUR (viz bod 2.4.2).

Tento podmíněný závazek zahrnuje operace programů COSME, Horizont 2020, kulturní a kreativní odvětví a EaSI, tedy jejich částí, které jsou kryté zárukou EU v rámci EFSI, jež platí pro dluhové portfolio SMEW.

Pokud by došlo k čerpání této záruky, dělo by se tak z prostředků Záručního fondu EFSI (viz bod 2.4.1). Aktiva záručního fondu dosahovala na konci roku 2017 celkového objemu 3,5 miliardy EUR (2016: 1 miliardy EUR). Dalších 2,6 miliardy EUR (2016: 2,4 miliardy EUR) bylo přiděleno na závazky, ale nebylo dosud vyplaceno a je zahrnuto do RAL (viz bod 5.1).

4.1.2. Záruky za finanční pomoc (výpůjční a úvěrové operace)

v milionech EUR
	31. 12. 2017			31. 12. 2016
	Čerpané	Nečerpané	Celkem	Čerpané	Nečerpané	Celkem
EFSM	47 456	—	47 456	47 456	—	47 456
Podpora platební bilance	3 114	—	3 114	4 272	—	4 272
Makrofinanční pomoc	3 924	460	4 384	2 964	1 313	4 277
Euratom	250	250	500	252	300	552
Celkem	54 744	710	55 454	54 944	1 613	56 557

Rozpočet EU poskytuje záruky za výpůjční operace v rámci tzv. transakcí back-to-back, jež Komise provádí za účelem financování úvěrů členským i nečlenským státům. Tyto výpůjčky jsou v rozvaze EU již vykázány jako závazky (viz bod 2.11.1). Pokud by však u některého z úvěrů back-to-back, který byl z těchto výpůjček poskytnut, došlo k selhání, musel by rozpočet EU na základě článku 14 nařízení Rady č. 609/2014 uhradit částku v selhání v plné výši.

—	Za výpůjčky k financování úvěrů, jež poskytuje EFSM, poskytuje záruku pouze rozpočet EU.

—	Za výpůjčky k financování úvěrů na podporu platební bilance poskytuje záruku pouze rozpočet EU.

—	Za úvěry na makrofinanční pomoc poskytuje záruku v prvním sledu Záruční fond pro vnější vztahy (viz bod 2.4.1) a následně rozpočet EU.

—	Nesplacené úvěry Euratomu jsou v prvním sledu kryty zárukami třetích stran. Úvěry příjemcům z nečlenských zemí by kryl záruční fond, pokud by se na ně záruky třetích stran nevztahovaly.

Úvěry od ESUO v likvidaci jsou poskytovány z vypůjčených prostředků. Nejsou kryty zárukou z rozpočtu EU, nýbrž finančními aktivy ve fondu ESUO v likvidaci (viz bod 2.4.1).

4.1.3. Záruky poskytnuté za finanční nástroje EU

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Horizont 2020	1 297	921
Finanční nástroj pro sdílení rizik	654	711
Nástroj pro propojení Evropy	490	465
Ostatní	32	3
Celkem	2 473	2 101

Jak je uvedeno v čl. 140 odst. 3 finančního nařízení, rozpočtové výdaje související s určitým finančním nástrojem a finanční závazky Unie v žádném případě nesmějí přesáhnout výši příslušného rozpočtového závazku přijatého k tomuto účelu, čímž je vyloučen vznik podmíněných závazků pro rozpočet. V praxi uvedené znamená, že tyto závazky mají svou obdobu na rozvahové straně aktiv nebo jsou kryty zbývajícími rozpočtovými závazky, které dosud nejsou zachyceny jako náklad. Vykázaná hodnota výše uvedených podmíněných závazků nezohledňuje finanční rezervy, jež byly na tyto nástroje vytvořeny (viz bod 2.10).

4.1.4. Soudní spory

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Pokuty	3 242	1 834
Zemědělství	1 737	1 711
Soudržnost	3	3
Ostatní	481	600
Celkem	5 463	4 148

Pokuty

Vykázané údaje představují zejména pokuty, které Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže, které byly pokutovanými společnostmi prozatímně uhrazeny a proti nimž buď byl podán opravný prostředek, nebo u nichž není známo, zda k jeho podání dojde. Tento podmíněný závazek bude vykazován až do pravomocného rozhodnutí Soudního dvora, nebo do uplynutí lhůty k podání opravného prostředku. Úroky z prozatímních plateb jsou vykázány výsledkově a dále jako podmíněný závazek k vyjádření nejistoty o titulu Komise k těmto částkám.

Pokud by EU některý z těchto sporů, v nichž byly pokuty uloženy, prohrála, nebyl by rozpočet EU zatížen, neboť prostředky takto prozatímně uhrazených pokut jsou drženy buď na zvláštních bankovních účtech (viz bod 2.8), nebo ve fondu BUFI, jenž byl k tomuto účelu zřízen (viz bod 2.4.1). Tyto pokuty jsou jako příjmy rozpočtu zachycovány až v okamžiku, kdy je jejich výše konečná (článek 83 finančního nařízení).

Zemědělství

Tyto podmíněné závazky vůči členským státům plynou jednak z rozhodnutí o souladu výdajů z EZZF s předpisy, jednak z finančních oprav uložených v oblasti rozvoje venkova a předvstupní pomoci, jež jsou předmětem řízení u Soudního dvora. Určení konečného závazku a roku, v němž bude mít úspěšné odvolání za následek čerpání z rozpočtu, bude záviset na délce soudního řízení.

Soudržnost

Tyto podmíněné závazky vůči členským státům souvisejí s opatřeními v rámci politiky soudržnosti, u nichž se očekává ústní slyšení či rozsudek Soudního dvora.

Další soudní spory

Tato položka se týká žalob na EU o náhradu škody, dalších právních sporů a odhadovaných právních výloh. Je třeba upozornit, že v případě žaloby o náhradu škody podle článku 288 Smlouvy o ES musí žalobce prokázat, že orgán dostatečně závažným způsobem porušil právní předpis, který přiznává práva jednotlivcům, že žalobce utrpěl skutečnou újmu a že mezi protiprávním jednáním a újmou existuje přímá příčinná souvislost.

4.2. PODMÍNĚNÁ AKTIVA

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Přijaté jistoty:
Jistoty za plnění	352	369
Jiné jistoty	22	28
Ostatní podmíněná aktiva	34	34
Celkem	409	431

Jistoty za plnění jsou požadovány k zajištění toho, aby příjemci finančních prostředků EU plnili své závazky, které jim vyplývají ze smluv s EU.

5. ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY

V tomto bodě jsou uvedeny informace o rozpočtovém procesu a budoucích potřebách financování, a nikoli o závazcích ke dni 31. prosinci 2017.

VFR, jejž schvalují členské státy, vymezuje na období sedmi let programy a stanoví pro jednotlivé okruhy stropy prostředků na závazky a celkovou výši prostředků na platby, v jejichž rámci je EU oprávněna přijímat rozpočtové a právní závazky a v konečném důsledku provádět platby. Viz tabulka č. 1.1 přílohy ke zprávám o plnění rozpočtu. Stropy VFR přijala Rada (členské státy) a souhlas s nimi vyslovil Evropský parlament.

Článek 16 nařízení č. 1306/2013 o financování společné zemědělské politiky stanoví přímou vazbu mezi ročním stropem výdajů na EZZF a nařízením o víceletém finančním rámci. Evropský parlament a Rada rovněž přijaly příslušné základní právní akty, jimiž se výdaje na EZZF řídí a jež tyto výdaje stanoví za jednotlivé členské státy na celé období 2014–2020.

Právní závazky odpovídají schváleným programům, projektům a podepsaným dohodám či smlouvám, jež jsou tedy pro EU právně závazné. Právní závazek je úkon, kterým schvalující osoba zakládá nebo stanovuje (za EU) povinnost, ze které vyplývá zatížení rozpočtu (článek 85 finančního nařízení).

Rozpočtový závazek je v zásadě přijímán před založením závazku právního. V případě některých víceletých programů či projektů je tomu však naopak a příslušný rozpočtový závazek je přijímán po dobu několika let v ročních splátkách, pokud tak stanoví základní právní akt. Například v oblasti soudržnosti článek 76 nařízení o společných ustanoveních (nařízení (EU) č. 1303/2013) stanoví, že rozhodnutí Komise o přijetí programu je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení, avšak rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů se v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 uskutečňují v ročních splátkách. Podobná ustanovení mohou být obsažena v dalších právních základech. Z tohoto důvodu se může stát, že se EU právně zaváže uhradit určitou sumu, avšak související rozpočtový závazek dosud není přijat (viz body 5.2 a 5.3 níže).

Pokud je rozpočtový závazek přijat, ale nenásleduje provedení platby, je takto nevyužitý závazek označován jako „zbývající závazek“ neboli „RAL“ („Reste à Liquider“). K těmto případům dochází u programů či projektů, jež mají nezřídka víceletý charakter, které jsou schváleny, ale nejsou dosud (v plném rozsahu) realizovány. Jedná se tak o platební závazky, jež mají být splněny v následujících letech. Jelikož se účetní závěrka vypracovává na akruální bázi, zatímco zprávy o plnění rozpočtu se vypracovávají na bázi peněžních toků, byla část celkové nezaplacené částky (RAL) již vykázána jako náklad a je v rozvaze vykázána jako závazek (viz body 2.12 a 2.13). Výpočet těchto nákladů vychází buď z došlých žádostí o proplacení nákladů/faktur, nebo v případech, kdy EU žádosti dosud neobdržela, z odhadu, jak pokročila realizace daného programu či projektu (viz bod 5.1 níže). Jsou-li po 31. prosinci 2017 provedeny v souvislosti s RAL platby, je související závazek odúčtován a v rozvaze se již nevykazuje. Část RAL, která dosud není vykázána jako náklad, není účtována mezi závazky, nýbrž je zveřejněna níže.

Níže jsou tedy zveřejněny částky k 31. prosinci 2017, jež se EU zavázala uhradit za účelem splnění smluvních ujednání, a jež jsou tedy určeny k financování z budoucích rozpočtů EU.

v milionech EUR
	Bod	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Zbývající rozpočtové závazky dosud nevykázané jako náklad	5.1	221 391	189 881
Právní závazky stávajícího VRF čekající na provedení v rámci sdíleného řízení	5.2	211 688	276 351
Významné právní závazky v dalších oblastech	5.3	20 030	22 275
Celkem		453 109	488 507

5.1. ZBÝVAJÍCÍ ROZPOČTOVÉ ZÁVAZKY DOSUD NEVYKÁZANÉ JAKO NÁKLAD

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Zbývající rozpočtové závazky dosud nevykázané jako náklad	221 391	189 881

V této položce jsou vykázány zbývající rozpočtové závazky (RAL) ve výši 267 258 milionů EUR (viz tabulka č. 4.4 přílohy ke zprávám o plnění rozpočtu) snížené o související částky, které jsou vykázány jako závazky v rozvaze a jako náklady ve výkazu o finanční výkonnosti. Zbývající rozpočtové závazky představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny a/nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. Jak je vysvětleno výše, je tento druh závazků přirozeným důsledkem existence víceletých programů.

Je třeba poznamenat, že nevyplacené zálohy na předběžné financování činily k 31. prosinci 2017 celkem 49 miliard EUR (viz bod 2.5). Jedná se o rozpočtové závazky, jež byly uhrazeny, a tedy snížily objem RAL, avšak dokud nebudou splněny smluvní závazky, budou nadále považovány za částky náležející EU, a nikoli příjemcům. Jsou tedy stejně jako RAL uveřejněny výše a nejsou dosud zachyceny jako náklad.

5.2. PRÁVNÍ ZÁVAZKY STÁVAJÍCÍHO VFR ČEKAJÍCÍ NA PROVEDENÍ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

v milionech EUR
Fondy	Finanční rámec na období 2014–2020 (A)	Přijaté právní závazky (B)	Rozpočtové závazky (C)	Zrušené závazky (D)	Rozpočtové prostředky disponibilní v rámci VRF (= A–C)	Rozdíl mezi právními a rozpočtovými závazky (=B–C+D)
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti	262 058	262 058	140 302	—	121 756	121 756
Evropský sociální fond	91 991	91 991	51 813	—	40 178	40 178
Fond evropské pomoci nejchudším osobám	3 814	3 814	2 114	—	1 699	1 699
PODOKRUH 1B: FONDY POLITIKY SOUDRŽNOSTI	357 862	357 862	194 229	—	163 633	163 633
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova	99 343	99 343	56 401	—	42 942	42 942
Evropský námořní a rybářský fond	5 749	5 749	3 210	—	2 539	2 539
OKRUH 2: PŘÍRODNÍ ZDROJE	105 093	105 093	59 611	—	45 482	45 482
Azylový a migrační fond	5 391	4 233	2 794	—	2 597	1 439
Fond pro vnitřní bezpečnost	2 812	2 635	1 500	—	1 311	1 134
OKRUH 3: BEZPEČNOST A OBČANSTVÍ	8 202	6 868	4 294	—	3 908	2 573
Celkem	471 157	469 822	258 134	—	213 023	211 688

Jedná se o právní závazky, jež se EU zavázala uhradit při přijetí operačních programů spadajících do režimu sdíleného řízení. Rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu představuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 84 finančního nařízení, a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení.

Článek 76 nařízení o společných ustanoveních pro evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) stanoví:

„Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů se v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 uskutečňují v ročních splátkách. Rozpočtové závazky týkající se výkonnostní rezervy v každém programu se přijmou odděleně od ostatních přídělů na program.“

Výše uvedená tabulka uvádí celkové prostředky ve VFR (sloupec A), právní závazky, na něž dosud nebyly vytvořeny rozpočtové závazky, a pro informaci i maximální výši závazků ve vztahu ke stropům, s nimiž víceletý finanční rámec v okruzích 1B, 2 a 3 na období 2014–2020 počítá. Tyto právní závazky tedy představují neuhrazené sumy, jež EU v rámci rozpočtu přislíbí a následně uhradí po 31. prosinci 2017. Ve sloupci B jsou uvedeny právní závazky, jež Komise přijala do konce roku. Sloupec C pak uvádí rozpočtové závazky, jež byly v souvislosti s těmito právními závazky do konce roku vytvořeny. K 31. prosinci 2017 nebylo žádné přidělení prostředků na závazky zrušeno (sloupec D).

5.3. VÝZNAMNÉ PRÁVNÍ ZÁVAZKY V DALŠÍCH OBLASTECH

v milionech EUR
	31. 12. 2017	31. 12. 2016
Nástroj pro propojení Evropy	12 676	13 799
Copernicus	1 841	2 393
ITER	1 496	1 891
Program Galileo	253	523
Dohody o rybolovu	133	247
Závazky z operativního leasingu	2 577	2 419
Ostatní smluvní závazky	1 054	1 003
Celkem	20 030	22 275

Uvedené částky připadají na dlouhodobé právní závazky, jež nebyly na konci roku dosud kryty pomocí prostředků na závazky. Tyto závazky budou do rozpočtu zapisovány a hrazeny v budoucích letech, a to v ročních splátkách.

Určité významné programy (viz níže) lze podle čl. 85 odst. 4 finančního nařízení financovat v ročních splátkách. EU je tak schopna přijímat právní závazky (podepisovat grantové dohody, dohody o svěření pravomocí a smlouvy na veřejné zakázky), které jdou nad rámec prostředků na závazky, jež jsou k dispozici v daném roce. Významná část celkového přídělu prostředků ze stávajícího VFR tak již může být přidělena na závazky. Uvedené se týká zejména těchto programů:

Nástroj pro propojení Evropy

Nástroj pro propojení Evropy poskytuje finanční pomoc transevropským sítím. Podporuje tak projekty společného zájmu v odvětví dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury. Právní závazky přijaté pro potřeby dopravní sekce tohoto nástroje pokrývají období 2014–2020, právní závazky pro potřeby jeho energetické sekce pak období do roku 2021. Právním základem těchto závazků je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20. prosince 2013), jehož článek 19 předpokládá využívání ročních splátek.

Copernicus

Názvem Copernicus je označován Evropský program monitorování Země, viz také bod 2.2. Závazky na něj jsou přijaty na období do roku 2020. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014 (Úř. věst. L 122, 24. dubna 2014, s. 44) Komise podepsala dohody o svěření pravomocí s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), organizací EUMETSAT a Evropským střediskem pro střednědobé předpovědi počasí. Článek 8 nařízení č. 377/2014 povoluje používání ročních splátek.

ITER (Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor)

Související závazky jsou určeny na plnění budoucích potřeb financování zařízení ITER do roku 2021. Svůj příspěvek do organizace ITER International poskytuje EU (Euratom) prostřednictvím společného podniku „Fusion for Energy“, včetně příspěvků členských států a Švýcarska. Tyto závazky jsou přijímány na základě rozhodnutí Rady 2013/791/Euratom ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění rozhodnutí 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy. Toto rozhodnutí povoluje používat roční splátky. Organizace ITER byla založena proto, aby bylo možno řídit a podnítit využívání zařízení reaktoru ITER, aby bylo podpořeno porozumění a akceptace energie z jaderné syntézy mezi veřejností a aby byly vyvíjeny další činnosti k dosažení jejího cíle. Členy této organizace jsou EU, Čína, Indie, Rusko, Jižní Korea, Japonsko a USA.

Program Galileo

Vykázané závazky jsou přiděleny na program Galileo, v jehož rámci je vyvíjen evropský globální navigační družicový systém (viz též bod 2.2). Závazky na něj jsou přijaty na období do roku 2020. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 (Úř. věst. L 347, 20. prosince 2013) Komise podepsala dohodu o svěření pravomocí s agenturou ESA. Článek 9 uvedeného nařízení povoluje používání ročních splátek.

Dohody o rybolovu

Vykázané závazky vůči třetím zemím byly přijaty na období do roku 2020 v souvislosti s operacemi v rámci mezinárodních dohod o rybolovu. Tyto závazky jsou přijímány na základě rozhodnutí Rady pro jednotlivé třetí země (např. rozhodnutí Rady (EU) 1894/2015 ze dne 5. října 2015 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií a Kapverdskou republikou, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu, Úř. věst. L 277, 22. října 2015). Jedná se o specifické mezinárodní smlouvy, jež svým stranám ukládají práva a povinnosti na období několika let.

Závazky z operativního leasingu

Po zbývající dobu trvání příslušných leasingových smluv zbývají k úhradě tyto minimální částky:

v milionech EUR
	Minimální leasingové splátky
	< 1 rok	1 až 5 let	> 5 let	Celkem
Budovy	374	1 106	1 078	2 558
Materiál IT a další vybavení	7	13	0	21
Celkem	380	1 120	1 078	2 577

Ostatní smluvní závazky

V této položce jsou vykázány částky, které jsou přislíbeny k úhradě během doby účinnosti příslušných smluv. Nejvýznamnější částka připadá na veřejné zakázky Evropského parlamentu týkající se nemovitostí (175 milionů EUR).

6. ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Následující informace o řízení finančních rizik EU se týkají:

—	výpůjčních a úvěrových činností za účelem finanční pomoci, jež Komise provádí prostřednictvím: evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), podpory platební bilance, makrofinanční pomoci, operací Euratomu a úvěrů z vypůjčených prostředků ESUO (v likvidaci),

—	pokladních operací prováděných Komisí při plnění rozpočtu EU, včetně přijímání pokut,

—	aktiv ve fondech držených pro potřeby rozpočtových záruk: Záručního fondu pro vnější vztahy a Záručního fondu EFSI a

—	finančních nástrojů financovaných z rozpočtu EU.

6.1. DRUHY RIZIKA

Tržní riziko představuje riziko, že reálná hodnota finančního nástroje anebo jeho budoucí peněžní toky budou kolísat v důsledku měnících se tržních cen. Tržní riziko s sebou nese nejen potenciální ztrátu, ale i potenciální zisk. Zahrnuje měnové riziko, úrokové riziko a jiné cenové riziko (významnému jinému cenovému riziku EU vystavena není).

—	Měnovým rizikem se rozumí riziko, že operace EU nebo hodnota jejích investic budou ovlivněny změnami směnných kurzů. Toto riziko vyplývá ze změn kurzu jedné měny vůči druhé.

—	Úrokovým rizikem se rozumí možnost, že se hodnota cenného papíru, zvláště dluhopisu, sníží v důsledku nárůstu úrokových sazeb. Obecně platí, že vyšší úrokové sazby vedou k nižším cenám dluhopisů s fixní sazbou a naopak.

Úvěrové riziko znamená riziko ztráty způsobené nesplácením úvěru nebo jiné úvěrové linky (jistiny, úroků nebo obojího) ze strany dlužníka anebo jiným neplněním smluvních závazků. K případům selhání patří prodlení se splácením, restrukturalizace splátek a úpadek dlužníka.

Riziko likvidity představuje riziko, které vyplývá z obtížné prodejnosti aktiva, například v případě, že daný cenný papír nebo aktivum nebude možno na trhu dost rychle prodat, a tím předejít ztrátě nebo splnit určitý závazek.

6.2. ZÁSADY ŘÍZENÍ RIZIK

Plnění rozpočtu EU stále více spoléhá na využívání finančních nástrojů v operačních programech. Tento základní přístup je na rozdíl od tradiční metody plnění rozpočtu prostřednictvím udělování grantů a dotací založen na tom, že za každé euro vynaložené z rozpočtu prostřednictvím finančních nástrojů obdrží konečný příjemce jako finanční podporu v důsledku pákového účinku více než 1 euro. Tímto způsobem využívání rozpočtu EU je dopad dostupných finančních prostředků maximalizován. Podrobnosti k dotčeným částkám viz bod 2.4.1.

Většina finančních nástrojů má společné to, že jejich uplatňování je na základě dohody mezi Komisí a danou finanční institucí přeneseno buď na skupinu EIB (včetně EIF), nebo na jiné finanční instituce. Dohody s těmito institucemi stanoví přísné podmínky a povinnosti pro zprostředkovatele, aby se zajistilo, že bude s prostředky EU řádně nakládáno a že o nich budou řádně poskytovány informace. Jakmile je na některý z těchto nástrojů vyčleněn finanční příspěvek, jsou tyto finanční prostředky převedeny na bankovní účet finanční instituce zřízený pro tento účel (tj. svěřenský účet). Prostředky na svěřenském účtu může daná finanční instituce používat v závislosti na daném nástroji na poskytování úvěrů, vydávání dluhových nástrojů, investování do kapitálových nástrojů či úhradu uplatnění záruk. Výnosy z finančních nástrojů musí být zpravidla vráceny zpět do rozpočtu EU.

Riziko těchto finančních nástrojů je omezeno stropem, jejž stanoví příslušné dohody a jenž odpovídá částce vyčleněné v rozpočtu na tento nástroj. Jelikož Komise nezřídka nese ztrátu jako první a jelikož nástroje jsou určeny na financování rizikovějších příjemců (kteří mají potíže získat financování od komerčních věřitelů), je pravděpodobné, že rozpočtu vzniknou určité ztráty.

Oceňování finančních nástrojů

Reálnou hodnotou nejsou oceňovány následující kategorie finančních aktiv a závazků: peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, úvěry, pohledávky ze směnných transakcí, částky z inkasu z nesměnných transakcí, výpůjčky a jiné finanční závazky oceňované naběhlou hodnotou. Za přiměřenou aproximaci reálné hodnoty těchto finančních aktiv a závazků je pokládána jejich účetní hodnota.

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci

Výpůjční a úvěrové operace, jakož i související řízení hotovosti, vykonává EU v souladu s příslušnými rozhodnutími Rady, nařízením Rady a Evropského parlamentu, a případně s interními pokyny. Příslušná operační oddělení se řídí vlastními písemnými manuály, které upravují postup v oblasti výpůjčních operací, úvěrů a řízení hotovosti. Obecně platí, že kolísání úrokových sazeb a směnných kurzů není ničím kompenzováno (zajišťováno), neboť úvěrové operace jsou obvykle financovány z výpůjček (back-to-back), v jejichž důsledku tudíž nevznikají otevřené úrokové ani měnové pozice. Uplatňování metody back-to-back je pravidelně kontrolováno.

Pokladní hotovost

Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací Komise jsou stanoveny v nařízení Rady č. 609/2014 (ve znění nařízení Rady č. 804/2016) a ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech.

Z výše uvedených nařízení vyplývají následující hlavní zásady:

—	vlastní zdroje hradí členské státy na účty vedené za tímto účelem na jméno Komise u ministerstva financí nebo centrální banky členského státu. Komise může z výše uvedených účtů čerpat pouze za účelem pokrytí svých peněžních potřeb,

—	vlastní zdroje hradí členské státy ve svých vlastních národních měnách, kdežto platby Komise jsou většinou denominovány v EUR,

—

bankovní účty vedené na jméno Komise nesmí být přečerpány. Toto omezení neplatí pro účty vlastních zdrojů Komise v případě selhání úvěrů, které jsou sjednány či zaručeny podle nařízení a rozhodnutí Rady EU, a dále za určitých podmínek, kdy jsou požadavky na peněžní prostředky vyšší než aktiva na účtech,

—	prostředky na účtech vedených v jiných měnách, než je euro, se používají buď k platbám v těchto měnách, nebo se na eura pravidelně převádějí.

Kromě účtů vlastních zdrojů má Komise u centrálních i obchodních bank zřízeny další účty, jejichž prostřednictvím provádí platby a přijímá prostředky, které nejsou rozpočtovými příspěvky členských států.

Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a jsou prováděny za pomoci moderních informačních systémů. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení funkcí, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.

Správa pokladních a platebních operací Komise se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit operační a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto zásady a postupy upravují různé druhy operací (např. provádění plateb a správu hotovosti, prognózy peněžních toků, kontinuitu činnosti atd.). Dodržování těchto zásad a postupů je pravidelně kontrolováno. O řízení rizik a osvědčených postupech se navíc vzájemně informují Generální ředitelství pro rozpočet a Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty: vklady

Částky obdržené před rokem 2010 zůstávají na bankovních účtech u bank speciálně vybraných pro účely ukládání tohoto druhu pokut. Výběr bank probíhá v souladu s postupy zadávacího řízení stanovenými ve finančním nařízení. Umístění finančních prostředků u konkrétních bank se zakládá na interních zásadách řízení rizik, které stanoví ratingové požadavky a výši finančních prostředků, které by mohly být uloženy v poměru vůči vlastnímu kapitálu protistrany. Jsou identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a pravidelně se prověřuje dodržování interních zásad a postupů.

Prozatímně vybrané pokuty: portfolio BUFI

Od roku 2010 jsou uložené a prozatímně vybrané pokuty investovány do speciálně vytvořeného portfolia BUFI. Jeho hlavním cílem je snížit rizika spojená s finančními trhy a zacházet rovným způsobem se všemi pokutovanými subjekty, jimž je za tímto účelem nabídnut zaručený výnos vypočtený týmž způsobem. Tyto prozatímně vybrané pokuty spravuje Komise v souladu s interními zásadami správy aktiv. Příslušná operační oddělení se řídí vlastními procesními manuály, které upravují mj. řízení pokladní hotovosti. Jsou identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a pravidelně se prověřuje dodržování interních zásad a postupů.

Cílem správy aktiv je investovat pokuty prozatímně uhrazené Komisi tak, aby:

—	tyto prostředky byly v případě potřeby snadno dostupné a

—	za běžných okolností byl pokud možno dosahován takový výnos, jehož průměrná výše bude v souladu s výnosem z referenční hodnoty BUFI minus vzniklé náklady, a současně aby byla zachována nominální výše pokut.

Investice jsou v zásadě omezeny na tyto kategorie: na termínované vklady u centrálních bank členských států, u agentur vydávajících státní dluhopisy a u státních nebo státem zaručených bank nebo u nadnárodních institucí a dále na dluhopisy, směnky a vkladové certifikáty vydávané státními nebo nadnárodními institucemi.

Finanční záruky

Komise drží značný objem záruk vydaných finančními institucemi v souvislosti s pokutami, které Komise ukládá společnostem, jež porušují pravidla hospodářské soutěže v EU (viz bod 2.6.1.2). Tyto záruky poskytují pokutované společnosti jako alternativu úhrady prozatímních plateb. Záruky jsou spravovány v souladu s interními zásadami řízení rizik. Jsou identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a pravidelně se prověřuje dodržování interních zásad a postupů.

Záruční fond pro vnější vztahy

Pravidla a zásady správy aktiv záručního fondu jsou stanoveny v úmluvě mezi Komisí a EIB ze dne 25. listopadu 1994 a v následných novelách této úmluvy ze dne 17. a 23. září 1996, 8. května 2002, 25. února 2008 a 9. listopadu 2010. Záruční fond pracuje jen s měnou euro. Investuje výlučně jen v této měně, aby zamezil jakémukoli měnovému riziku. Správa aktiv se zakládá na tradičních pravidlech obezřetnosti, která jsou u finančních operací obvyklá. Zvláštní pozornost je nutno věnovat snižování rizik a zajištění toho, aby spravovaná aktiva bylo možno prodat nebo převést bez významnějšího prodlení při zohlednění pokrývaných závazků.

Záruční fond EFSI

Záruční fond EFSI byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 (ve znění nařízení (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017). Pravidla a zásady, podle nichž jsou spravována aktiva tohoto fondu, jsou stanoveny v rozhodnutí Komise C(2016) 165 ze dne 21. ledna 2016. Obhospodařovaná aktiva musí zajišťovat dostatečnou likvidnost pro potřeby potenciálního uplatnění záruk a současně přispívat k optimalizaci výnosu a míry rizika, která je slučitelná se zachováním vysoké míry bezpečnosti a stability.

6.3. MĚNOVÉ RIZIKO

Expozice EU vůči měnovému riziku z finančních nástrojů na konci roku – čistá pozice

v milionech EUR
	31. 12. 2017
	USD	GBP	DKK	SEK	EUR	Ostatní	Celkem
Finanční aktiva
Realizovatelná finanční aktiva	680	57	17	56	12 806	16	13 632
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	(632)	—	—	—	655	—	23
Úvěry (10)	6	0	—	—	123	7	137
Pohledávky a částky k inkasu	15	549	63	86	11 591	62	12 366
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	49	3 180	27	693	18 468	1 694	24 111
	118	3 787	107	835	43 642	1 779	50 268
Finanční závazky
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	—	—	—	—	—	(2)	(2)
Závazky	(4)	(2)	(0)	(1)	(39 029 )	(12)	(39 048 )
	(4)	(2)	(0)	(1)	(39 029 )	(14)	(39 050 )
Celkem	114	3 785	107	834	4 613	1 765	11 218

v milionech EUR
	31. 12. 2016
	USD	GBP	DKK	SEK	EUR	Ostatní	Celkem
Finanční aktiva
Realizovatelná finanční aktiva	228	58	14	42	10 080	21	10 442
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	(49)	—	—	—	50	—	0
Úvěry (10)	4	0	—	—	329	10	343
Pohledávky a částky k inkasu	1	593	51	81	10 888	8	11 622
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	39	2 394	428	1 220	22 387	2 117	28 585
	222	3 045	493	1 342	43 734	2 156	50 993
Finanční závazky
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	(100)	—	—	—	100	—	(1)
Závazky	(1)	(5)	(0)	(0)	(39 983 )	(16)	(40 005 )
	(101)	(5)	(0)	(0)	(39 883 )	(16)	(40 005 )
Celkem	121	3 040	493	1 342	3 851	2 140	10 987

Pokud by euro oproti ostatním měnám posílilo o 10 %, mělo by to následující dopad:

v milionech EUR
	Hospodářský výsledek
	USD	GBP	DKK	SEK
2017	(5)	(339)	(8)	(71)
2016	(4)	(272)	(43)	(118)

v milionech EUR
	Čistá aktiva
	USD	GBP	DKK	SEK
31. 12. 2017	(5)	(5)	(2)	(5)
31. 12. 2016	(7)	(5)	(1)	(4)

Pokud by euro oproti těmto měnám o 10 % oslabilo, mělo by to následující dopad:

v milionech EUR
	Hospodářský výsledek
	USD	GBP	DKK	SEK
2017	6	414	10	87
2016	5	332	53	145

v milionech EUR
	Čistá aktiva
	USD	GBP	DKK	SEK
31. 12. 2017	7	6	2	6
31. 12. 2016	9	6	2	5

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci

Většina finančních aktiv a pasiv je denominována v eurech, takže v těchto případech není EU vystavena měnovému riziku. Z finančního nástroje Euratom však EU poskytuje úvěry v USD, které jsou financovány výpůjčkami v USD ve stejné výši (operace „back-to-back“). Pokud jde o Euratom, k rozvahovému dni nebyla EU měnovému riziku vystavena.

Pokladní hotovost

Vlastní zdroje hrazené členskými státy v jiných měnách než v EUR jsou vedeny na účtech vlastních zdrojů v souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (ve znění nařízení Rady (EU, Euratom 2016/804). Na EUR se převádějí, jsou-li zapotřebí pro platby. Výše zmíněné nařízení upravuje postupy pro správu těchto prostředků. V omezeném počtu případů se tyto prostředky používají přímo na platby v téže měně.

Komise má u obchodních bank zřízenu řadu účtů v měnách zemí EU, jež nepoužívají EUR, a dále účty v USD a CHF, a to za účelem provádění plateb v těchto měnách. Tyto účty jsou doplňovány v závislosti na výši plateb, jež se mají uskutečnit, a v důsledku toho nevzniká z jejich zůstatků expozice vůči měnovému riziku.

Jsou-li na účty připsány jiné příjmy (než vlastní zdroje) v ostatních měnách než v eurech, jsou buď převedeny na účty Komise vedené v téže měně, pokud jsou potřeba na provádění plateb, nebo jsou konvertovány na eura a převedeny na účty vedené v EUR. Na zálohové účty vedené v jiných měnách než v EUR se prostředky doplňují v závislosti na odhadovaných krátkodobých platebních potřebách v dané zemi a v dané měně. Zůstatky na těchto účtech jsou udržovány do výše příslušných limitů.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty (vklady a portfolio BUFI) a bankovní záruky

Jelikož všechny pokuty jsou ukládány a hrazeny v EUR, měnové riziko nevzniká.

Záruční fond pro vnější vztahy

Finanční aktiva záručního fondu jsou denominována v EUR, takže měnové riziko nevzniká. Úvěry postoupené na EU na základě čerpání záručního fondu v důsledku selhání příjemce úvěru jsou vedeny ve své původní měně, a tudíž vystavují EU měnovému riziku. Vzhledem k nejistotě o okamžiku splacení úvěru nejsou prováděna žádná opatření na kompenzaci kolísání směnných kurzů (zajištění).

Záruční fond EFSI

Záruční fond EFSI aktuálně používá EUR i USD. V prosinci 2016 byly uskutečněny první investice do pevně úročených dluhových cenných papírů (US Treasuries) denominovaných v USD s cílem zvýšit výnosy a prostřednictvím expozice vůči trhu USA diverzifikovat tržní riziko. Měnové riziko je řízeno uzavíráním derivátových kontraktů (měnových forwardů), jimiž je zajišťována tržní hodnota portfolia investic denominovaných v USD. Limit maximální nezajištěné měnové expozice je stanoven na 1 % z celkové hodnoty portfolia při dodržení referenční hodnoty a ročních strategických alokací. Pokud by tedy tržní hodnota investic denominovaných v USD rostla či klesala nad či pod tento 1 % limit, byl by dán pokyn ke kompenzačnímu obchodu (uzavření nového forwardu téhož, nebo opačného směru), který by zajišťovanou pozici odpovídajícím způsobem upravil či vyrovnal opačnou hodnotou. Úpravu zajišťované pozice může vyvolat i pohyb směnného kurzu EUR/USD.

6.4. ÚROKOVÉ RIZIKO

V následující tabulce je uvedena citlivost realizovatelných finančních aktiv na úrokovou sazbu za předpokladu změny úrokových sazeb o +/–100 bazických bodů (1 %).

v milionech EUR
	Zvýšení (+) / pokles (–) v bazických bodech	Vliv na čistá aktiva
31. 12. 2017: Realizovatelná finanční aktiva	+100	(359)
31. 12. 2017: Realizovatelná finanční aktiva	-100	382
31. 12. 2016: Realizovatelná finanční aktiva	+100	(291)
31. 12. 2016: Realizovatelná finanční aktiva	-100	313

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci

Z povahy výpůjčních a úvěrových činností vznikají EU úročená aktiva a pasiva významného objemu. Úrokové riziko z výpůjčních operací je však kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. back-to-back).

Pokladní hotovost

Pokladna Komise si nepůjčuje peníze, a není tak vystavena úrokovému riziku. Ze zůstatků na bankovních účtech jsou však vypočítávány úroky. Komise proto zavedla opatření k tomu, aby se do úroků připisovaných na jejích bankovních účtech pravidelně promítaly tržní úrokové sazby a jejich případné výkyvy.

Účty vedené u ministerstev financí členských států, na něž jsou hrazeny vlastní zdroje, nejsou úročeny ani zpoplatněny. Účty u národních centrálních bank úročeny být mohou, a to sazbami, jež tyto jednotlivé instituce používají. Vzhledem k tomu, že úročení těchto účtů může být v současné době v některých případech záporné, jsou zavedeny postupy pro správu hotovosti za účelem minimalizace zůstatků na těchto účtech.

Účty pro účely vlastních zdrojů jsou navíc před dopadem záporných úroků chráněny v souladu s nařízením Rady č. 609/2014 ve znění nařízení Rady č. 804/2016.

Jednodenní zůstatky na účtech u obchodních bank jsou zhodnocovány každodenně. Tyto úroky vycházejí z variabilních tržních sazeb, na které se uplatňuje smluvní marže (kladná nebo záporná). Sazby používané obchodními bankami mají obvykle smluvně stanovenou spodní hranici na úrovni nula. V důsledku toho nevzniká riziko, že by Komisi plynul úrok nižší než tržní.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty (vklady, portfolio BUFI) a bankovní záruky

Prozatímně vybrané pokuty jsou investovány do portfolia nástrojů peněžního trhu a do dlouhodobých dluhopisů s průměrnou durací 2,6 roku.

Záruční fond pro vnější vztahy

Rozpočtové prostředky vyčleněné na záruční fond jsou investovány do portfolia nástrojů peněžního trhu a do dlouhodobých dluhopisů. Celková průměrná durace tohoto portfolia činí 2,93 roku.

Záruční fond EFSI

Rozpočtové prostředky vyčleněné na Záruční fond EFSI jsou investovány do portfolia nástrojů peněžního trhu a do dlouhodobých dluhopisů. Celková průměrná durace tohoto portfolia činí 3,5 roku.

6.5. ÚVĚROVÉ RIZIKO

Úvěrové riziko, jemuž je EU na konci sledovaného období vystavena, je vyjádřeno účetní hodnotou finančních nástrojů uvedených v bodě 2.

Analýza stáří neznehodnocených finančních aktiv

v milionech EUR
	Celkem	Ani po splatnosti, ani se sníženou hodnotou	Po splatnosti, ale bez snížení hodnoty
	Celkem	Ani po splatnosti, ani se sníženou hodnotou	< 1 rok	1–5 let	> 5 let
Úvěry	54 981	54 980	0	—	—
Pohledávky a částky k inkasu	12 366	8 905	2 894	359	208
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	23	23	—	—	—
Celkem k 31. 12. 2017	67 369	63 908	2 894	359	208
Úvěry	55 477	55 476	1	—	—
Pohledávky a částky k inkasu	11 622	10 310	130	909	273
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	0	0	—	—	—
Celkem k 31. 12. 2016	67 099	65 786	131	909	273

Pohledávky a částky k inkasu se splatností od jednoho do pěti let zahrnují částky k inkasu, jež plynou z pokut ve výši 278 milionů EUR (2016: 870 milionů EUR) uložených v oblasti hospodářské soutěže. Tyto pokuty jsou do značné míry kryty bankovními zárukami, takže Komise je vystavena nízkému úvěrovému riziku. Tyto záruky poskytují pokutované společnosti jako alternativu úhrady prozatímních plateb.

Úvěrová kvalita finančních aktiv, která nejsou ani po splatnosti, ani nemají sníženou hodnotu

v milionech EUR
	31. 12. 2017
	Realizovatelná (11)	Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty (12)	Úvěry a pohledávky (13)	Peníze	Celkem
Protistrany s externím úvěrovým ratingem
Prvotřídní a vysoká kvalita	8 068	16	3 132	19 261	30 477
Vyšší střední kvalita	1 794	—	23 879	3 977	29 650
Nižší střední kvalita	2 186	—	28 041	463	30 691
Neinvestiční stupeň	—	—	4 087	389	4 476
	12 048	16	59 139	24 090	95 293
Protistrany bez externího úvěrového ratingu
Skupina 1	—	6	4 745	21	4 772
Skupina 2	—	—	1	—	1
	—	6	4 746	21	4 773
Celkem	12 048	23	63 885	24 111	100 067

v milionech EUR
	31. 12. 2016
	Realizovatelná (11)	Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty (12)	Úvěry a pohledávky (13)	Peníze	Celkem
Protistrany s externím úvěrovým ratingem
Prvotřídní a vysoká kvalita	6 451	—	3 386	21 990	31 828
Vyšší střední kvalita	1 412	—	23 826	5 325	30 563
Nižší střední kvalita	1 056	—	4 532	492	6 081
Neinvestiční stupeň	—	—	27 724	744	28 468
	8 920	—	59 469	28 552	96 941
Protistrany bez externího úvěrového ratingu
Skupina 1	—	0	6 238	33	6 272
Skupina 2	—	—	79	—	79
	—	0	6 317	33	6 351
Celkem	8 920	0	65 786	28 585	103 292

Ve výše uvedené tabulce nejsou uvedena realizovatelná finanční aktiva ve formě kapitálových nástrojů bez externího úvěrového ratingu. Čtyři výše uvedené kategorie rizik jsou v zásadě založeny na ratingových kategoriích ratingových agentur a odpovídá jim:

—	prvotřídní a vysoká kvalita: Moody P-1, Aaa – Aa3, S&P A-1+, A-1, AAA – AA-, Fitch F1+, F1, AAA – AA- a ekvivalentní stupně,

—	vyšší střední kvalita: Moody P-2, A1 – A3, S&P A-2, A+ – A-, Fitch F2, A+ – A- a ekvivalentní stupně,

—	nižší střední kvalita: Moody P-3, Baa1 – Baa3, S&P A-3, BBB+ – BBB-, Fitch F-3, BBBB+ – BBB- a ekvivalentní stupně,

—	neinvestiční stupeň: Moody not prime, Ba1 – C, S&P B, C, BB+ – D, Fitch B, C, BB+ – D a ekvivalentní stupně.

EU používá tyto ratingové kategorie agentur zejména k posouzení finančních nástrojů a obchodních bank. Na základě vlastních analýz jednotlivých případů však může ponechat částky v jedné z výše uvedených kategorií i tehdy, pokud jedna nebo více výše uvedených ratingových agentur sníží odpovídající protistraně hodnocení. Pokud jde o protistrany bez ratingu, do skupiny 1 jsou řazeni dlužníci, u nichž v minulosti nedošlo k selhání, do skupiny 2 pak dlužníci s historií selhání.

Částky vykázané výše v položce Úvěry a pohledávky v kategorii Neinvestiční stupeň připadají především na úvěry v rámci finanční podpory, jež poskytuje Komise členským státům s finančními obtížemi, a dále na částky, jež mají být inkasovány od některých členských států na základě nařízení o vlastních zdrojích či na jiném právním základě. Jako peněžní prostředky jsou vykázány bankovní účty s vlastními zdroji, jež jsou vedeny u ministerstev financí a centrálních bank členských států za účelem ukládání příspěvků na vlastní zdroje v souladu s uvedeným nařízením. Komise může využívat tyto účty výhradně k pokrytí hotovostních požadavků vyplývajících z plnění rozpočtu.

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci

Expozice vůči úvěrovému riziku je ošetřena především státními zárukami (v případě Euratomu), poté prostřednictvím Záručního fondu pro vnější vztahy (makrofinanční pomoc a Euratom), následně možností čerpat nezbytné prostředky z účtů Komise vedených pro vlastní zdroje ve členských státech a nakonec prostřednictvím rozpočtu EU.

Předpisy o vlastních zdrojích je strop pro platby vlastních zdrojů stanoven na 1,20 % HND členských států. Ve skutečnosti však bylo k pokrytí prostředků na platby použito v roce 2017 jen 0,76 %. Znamená to, že k 31. prosinci 2017 byla k pokrytí těchto záruk k dispozici marže 0,44 %. Za tímto účelem je EU oprávněna vyzvat všechny členské státy, aby zajistily splnění právního závazku EU vůči jejím věřitelům.

Pokladní hotovost

Většina hotovostních zdrojů Komise je v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 804/2016 (ve znění nařízení Rady (EU, Euratom 2016/804) o vlastních zdrojích vedena na účtech vlastních zdrojů, jež členské státy zřídily za účelem úhrady svých příspěvků. Všechny tyto účty jsou vedeny u ministerstev financí či centrálních bank členských států. Tyto instituce představují pro Komisi nejnižší úvěrové riziko (nebo riziko protistrany), jelikož expozice vzniká vůči členským státům. Pokud jde o tu část hotovostních zdrojů Komise, která je uložena u obchodních bank za účelem provádění plateb, jsou tyto účty doplňovány podle pravidel just in time, o což se automaticky stará systém řízení pokladní hotovosti. Na každém účtu jsou peněžní prostředky ponechávány v minimálním objemu, který zohledňuje průměrnou denní výši odchozích plateb z daného účtu. V důsledku toho zůstávají jednodenní vklady na těchto účtech trvale nízké (celkově v průměru pod 80 milionů EUR a jsou rozloženy na více než 21 účtech). Expozice Komise vůči riziku je tudíž omezená. Na tyto částky je třeba pohlížet se zřetelem k celkovým denním hotovostním zůstatkům, jež v roce 2017 kolísaly mezi 4 miliardami EUR a 40 miliardami EUR, a se zřetelem k celkovému objemu odchozích plateb z účtů Komise v roce 2017, jenž převýšil částku 134 miliard EUR.

Navíc jsou v zájmu další minimalizace rizika protistrany, jemuž je Komise vystavena, uplatňovány zvláštní zásady pro výběr obchodních bank:

—	Všechny obchodní banky jsou vybírány ve výběrových řízeních. Pro účast v nich je požadován minimální krátkodobý úvěrový rating P-1 agentury Moody nebo rating ekvivalentní. Za zvláštních a řádně odůvodněných okolností může být akceptován rating nižší.

—	Úvěrové ratingy obchodních bank, u nichž má Komise účty, jsou denně monitorovány.

—

V delegacích mimo EU jsou zálohové účty vedeny u místních bank vybraných prostřednictvím zjednodušeného výběrového řízení. Ratingové požadavky závisí na místní situaci a mohou se v jednotlivých zemích výrazně lišit. V zájmu omezení expozice jsou zůstatky na těchto účtech udržovány v nejnižším možném objemu (se zohledněním operativních potřeb), jsou pravidelně doplňovány a používané stropy se každoročně přezkoumávají.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty: vklady

Banky, u nichž jsou uloženy pokuty prozatímně vybrané před rokem 2010, jsou vybrány ve výběrovém řízení v souladu se zásadami řízení rizik. Tyto zásady vymezují ratingové požadavky a výši finančních prostředků, které by mohly být u protistrany uloženy v poměru vůči jejímu vlastnímu kapitálu.

U obchodních bank, jež byly pro potřeby ukládání prozatímně vybraných pokut speciálně vybrány, se jako obecné pravidlo požaduje minimální dlouhodobý rating A (S&P nebo rating ekvivalentní) a minimální krátkodobý rating A-1 (S&P nebo rating ekvivalentní). V případě, že se rating bank v této skupině sníží, uplatní se zvláštní opatření. Navíc je výše prostředků uložených v dané bance omezena na určitý procentní podíl jejího kapitálu, který se mění v závislosti na jejím ratingu. Výpočet těchto limitů rovněž zohledňuje výši neuplatněných záruk, jež Komisi daná instituce poskytla. Pravidelně se kontroluje, zda neuhrazené vklady splňují platné požadavky Komise.

Prozatímně vybrané pokuty: portfolio BUFI

U prostředků, jež plynou z pokut prozatímně vybraných od roku 2010 a jež jsou ukládány do státních dluhopisů, podstupuje Komise úvěrové riziko. Tato expozice je nejvíce koncentrována v případě Francie, na niž připadá 26 % z portfolia. Na pět zemí, vůči nimž je expozice nejvyšší (Francie, Itálie, Španělsko, Německo a Belgie), připadá z investičního portfolia společně 72 %. Vážený průměrný úvěrový rating tohoto portfolia odpovídá stupni A- (S&P nebo rating ekvivalentní).

Finanční záruky

Zásady řízení rizik, jež jsou uplatňovány na akceptaci takovýchto záruk, zajišťují Komisi vysokou úvěrovou kvalitu. Skutečnost, zda neuplatněné záruky splňují platné požadavky těchto zásad, je pravidelně kontrolována.

Záruční fond pro vnější vztahy

Dohodnuté zásady obhospodařování či strategie investování, jejichž předmětem jsou aktiva držená v portfoliu pokladny, stanoví určité limity a omezení, jimiž je redukována expozice tohoto portfolia vůči úvěrovému riziku. Součástí těchto limitů a omezení jsou kritéria způsobilosti, absolutní úvěrové limity v nominálním vyjádření platné pro jednotlivé kategorie emitentů, relativní limity koncentrace platné pro jednotlivé kategorie emitentů a limity koncentrace platné pro jednotlivé emise. Všechny investice jsou zařazeny nejméně do investičního stupně.

Záruční fond EFSI

Zásady správy aktiv, zásady řízení rizik a strategie investování stanoví určité limity a omezení, jimiž je redukována expozice portfolia vůči úvěrovému riziku. Toto portfolio je zpravidla omezeno na položky investičního stupně. Vážený průměrný úvěrový rating tohoto portfolia odpovídá stupni A- (S&P nebo rating ekvivalentní).

Vzhledem k tomu, že jedinou protistranou všech otevřených měnových forwardů byla k 31. prosinci 2017 Banka pro mezinárodní platby (BIS), nejsou k uvedenému datu zavedena žádná úvěrová posílení, např. kolaterál, nettingové dohody či záruky. V případě měnových derivátů, jež mají na konci sledovaného období kladnou reálnou hodnotu, je maximální expozice vůči úvěrovému riziku rovna účetní hodnotě v rozvaze.

6.6. RIZIKO LIKVIDITY

Analýza finančních závazků podle zbytkové smluvní splatnosti

v milionech EUR
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem
Výpůjčky	(6 700 )	(14 862 )	(33 279 )	(54 841 )
Závazky	(39 048 )	—	—	(39 048 )
Ostatní	(150)	(665)	(1 255 )	(2 070 )
Celkem k 31. 12. 2017	(45 898 )	(15 527 )	(34 534 )	(95 959 )
Výpůjčky	(2 094 )	(18 084 )	(34 950 )	(55 128 )
Závazky	(40 005 )	—	—	(40 005 )
Ostatní	(189)	(637)	(1 397 )	(2 222 )
Celkem k 31. 12. 2016	(42 288 )	(18 721 )	(36 346 )	(97 355 )

Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

v milionech EUR
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem
Deriváty – část k vyplacení	(634)	(2)	—	(635)
Deriváty – část k inkasu	638	—	—	638
Čisté peněžní toky k 31. 12. 2017	5	(2)	—	3
Deriváty – část k vyplacení	(150)	—	—	(150)
Deriváty – část k inkasu	149	—	—	149
Čisté peněžní toky k 31. 12. 2016	(1)	—	—	(1)

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci

Riziko likvidity, které vyplývá z přijatých úvěrů, je obecně kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. operace „back-to-back“). Pokud jde o makrofinanční pomoc a Euratom, slouží jako rezerva likvidity (neboli záchranná síť) pro případ selhání či prodlení dlužníků Záruční fond pro vnější vztahy. Co se týče podpory platební bilance, nařízení Rady č. 431/2009 stanoví postup, který zajišťuje dostatečně dlouhou lhůtu k uvolnění prostředků prostřednictvím účtů Komise, jež jsou vedeny pro potřeby výběru vlastních zdrojů v členských státech. Pokud jde o EFSM, stanoví nařízení Rady č. 407/2010 podobný postup.

Pokladní hotovost

Rozpočtové zásady EU zajišťují, aby celkové hotovostní zdroje za daný rok vždy postačovaly k uskutečnění všech plateb. Součet příspěvků členských států se totiž rovná výši prostředků na platby v daném rozpočtovém roce. Příspěvky členských států jsou však rozloženy do dvanácti měsíčních splátek v průběhu roku, zatímco platby vykazují určitý sezónní charakter. Dále platí, že v souladu s nařízením Rady č. 609/2014 (o metodách a postupu pro poskytování vlastních zdrojů, ve znění nařízení Rady 2016/804) jsou příspěvky členských států určené na (opravné) rozpočty schválené po 16. dni daného měsíce (n) dávány k dispozici až v měsíci n+2, zatímco související prostředky na platby jsou k dispozici okamžitě. Aby se zajistilo, že dostupné pokladní zdroje budou vždy postačovat k úhradě plateb v každém jednotlivém měsíci, jsou zavedeny postupy pravidelného prognózování hotovosti. V případě potřeby si lze do výše určitých limitů a za jistých podmínek vyžádat od členských států vlastní zdroje či další finanční prostředky i předem. Sezónní povaha výdajů a obecná rozpočtová omezení v posledních letech vedly k potřebě zvýšeného monitorování rytmu plateb během roku. Automatizované nástroje k řízení hotovosti v podmínkách každodenních pokladních operací Komise mimoto zajišťují, že na všech jejích bankovních účtech je každý den k dispozici dostatečná likvidita.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty: portfolio BUFI

Fond je spravován podle zásady, že aktiva mají být ve vztahu k příslušným závazkům dostatečně likvidní a prodejná. Jeho portfolio je složeno povětšinou z vysoce likvidních cenných papírů, které lze prodat za účelem pokrytí neočekávaných odtoků likvidity. Na vklady, cenné papíry se splatností do 1 roku a dluhopisy s pohyblivou úrokovou sazbou (FRN) připadá v portfoliu 38 %.

Záruční fond pro vnější vztahy

Fond je spravován podle zásady, že aktiva mají být ve vztahu k příslušným závazkům dostatečně likvidní a prodejná. Fond musí držet minimálně 100 milionů EUR v krátkodobém portfoliu se splatností do dvanácti měsíců a tato částka má být investována do nástrojů peněžního trhu. K 31. prosinci 2017 tyto investice včetně peněžních prostředků dosahovaly 244 milionů EUR. Minimálně 20 % z nominální hodnoty fondu musí sestávat z nástrojů peněžního trhu, dluhopisů s fixní sazbou a zbytkovou splatností do jednoho roku a z dluhopisů s pohyblivou sazbou. K 31. prosinci 2017 činil tento podíl 23 %.

Záruční fond EFSI

Záruční fond je spravován podle zásady, že aktiva mají být ve vztahu k příslušným závazkům dostatečně likvidní a prodejná. Jeho portfolio je složeno z vysoce likvidních aktiv, která lze prodat za účelem pokrytí neočekávaných odtoků likvidity. Obsahuje mimo jiné nejlikvidnější cenné papíry denominované v USD: krátkodobé a střednědobé vládní dluhopisy USA (US Treasuries), jež v celkovém investičním portfoliu zaujímají k rozhodnému dni 16 %.

Derivátové kontrakty jsou vypořádávány brutto, s tím, že vypořádání se řídí smluvní splatností těchto derivátů. Závazky jsou plněny prodejem aktiv denominovaných v USD či swapem, takže je možné, že v důsledku kurzových rozdílů dojde k odtoku likvidity.

Pro potřeby požadavků na kolaterál či marži není nutné uplatňovat řízení likvidity. Stávající protistrana zajištění totiž akceptuje, že bude s Komisí obchodovat bez uplatňování požadavků na kolaterál a výzev k doplnění zajištění.

Ostatní finanční nástroje – měnová opce

V průběhu roku končícího 31. prosince 2017 uzavřela EU derivátovou smlouvu (měnovou opci) na krytí devalvace cizí měny ve vztahu k úvěrům poskytnutým finančními institucemi (viz bod 2.11.2). U ostatních finančních nástrojů financovaných z rozpočtu EU nesmí částka, za niž EU z titulu této opce ručí, přesáhnout výši přislíbené částky, čímž je riziko likvidity zmírněno.

7. ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

7.1. SPŘÍZNĚNÉ STRANY

Spřízněnými stranami EU jsou konsolidované účetní jednotky EU, přidružené účetní jednotky a členové vrcholového vedení těchto subjektů. Transakce mezi těmito subjekty se uskutečňují v rámci běžné činnosti EU, a z toho důvodu nejsou podle účetních pravidel EU nezbytné žádné zvláštní požadavky na zveřejnění údajů o těchto transakcích.

7.2. FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ

Za účelem informování o transakcích se spřízněnými stranami (členy vrcholového vedení) jsou příslušné osoby uvedeny v pěti kategoriích:

kategorie 1: předsedové Evropské rady, Komise a Soudního dvora Evropské unie,

kategorie 2: místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ostatní místopředsedové Komise,

kategorie 3: generální tajemník Rady, členové Komise, soudci a generální advokáti Soudního dvora, předseda a členové Tribunálu, předseda a členové Evropského soudu pro veřejnou službu, veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů,

kategorie 4: předseda a členové Účetního dvora,

kategorie 5: nejvýše postavení úředníci orgánů a agentur.

Souhrn jejich finančních nároků je uveden níže, s tím, že další informace lze získat ve služebním řádu zveřejněném na internetových stránkách portálu Europa. Služební řád je oficiálním dokumentem, kde jsou popsány práva a povinnosti všech úředníků EU. Členové vrcholového vedení neobdrželi od EU žádné zvýhodněné úvěry.

FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ

EUR
Nárok (na zaměstnance)	Kategorie 1	Kategorie 2	Kategorie 3	Kategorie 4	Kategorie 5
Základní plat (měsíční)	27 436,90	24 852,26 -	19 881,81 -	21 472,36 -	12 641,93 -
		25 846,36	22 367,04	22 864,09	19 881,81

Příplatek za vzdálenost od místa trvalého pobytu/za práci v zahraničí	15 %	15 %	15 %	15 %	0–4 % – 16 %

Rodinné přídavky:
Příplatek na domácnost (% z platu)	2 % + 184,55	2 % + 184,55	2 % + 184,55	2 % + 184,55	2 % + 184,55
Příspěvek na vyživované dítě	403,25	403,25	403,25	403,25	403,25
Příplatek na předškolní vzdělávání	98,51	98,51	98,51	98,51	98,51
Příplatek na vzdělání, nebo	273,6	273,6	273,6	273,6	273,6
příplatek na vzdělání mimo místo pracoviště	547,2	547,2	547,2	547,2	547,2
Příplatek pro předsedajícího soudce	Nevyplácen	Nevyplácen	627,76	Nevyplácen	Nevyplácen

Příspěvek na reprezentaci	1 486,84	955,58	627,76	Nevyplácen	Nevyplácen

Roční cestovní náklady	Nepropláceny	Nepropláceny	Nepropláceny	Nepropláceny	Nepropláceny

Přeložení do členského státu:
Příspěvek na vzdělání (14)	Ano	Ano	Ano	Ano	Ano
% z platu (14)	5 %	5 %	5 %	5 %	5 %
% z platu bez oprav. koef.	Max. 25 %	Max. 25 %	Max. 25 %	Max. 25 %	Max. 25 %
Výdaje na reprezentaci	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Nepropláceny	Nepropláceny

Při nástupu do funkce:
Výdaje za zařízení	54 873,80	48 969,98 -	39 763,62 -	42 944,71 -	Propláceny
		50 928,78	44 734,07	45 728,19
Cestovní výlohy rodiny	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny
Výdaje na stěhování	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny
Při odchodu z funkce:
Výlohy na přesídlení	27 436,90	24 852,26 -	19 881,81 -	21 472,36 -	Propláceny
		25 846,36	22 367,04	22 864,09
Cestovní výlohy rodiny	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny
Výdaje na stěhování	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny
Přechod (% z platu) (15)	40 % — 65 %	40 % — 65 %	40 % — 65 %	40 % — 65 %	Nevyplácí se
Zdravotní pojištění	Hrazeno	Hrazeno	Hrazeno	Hrazeno	Hrazeno
Důchod (% z platu, před zdaněním)	Max. 70 %	Max. 70 %	Max. 70 %	Max. 70 %	Max. 70 %

Odvody:
Daň z platu	8 % — 45 %	8 % — 45 %	8 % — 45 %	8 % — 45 %	8 % — 45 %
Zdravotní pojištění (% z platu)	1,7 %	1,7 %	1,7 %	1,7 %	1,7 %
Zvláštní odvod z platu	7 %	7 %	7 %	7 %	6-7 %
Srážka na důchod	Nehrazena	Nehrazena	Nehrazena	Nehrazena	9,8 %
Počet osob ke konci roku	3	6	93	28	112

8. UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Účetní Komise se ke dni podpisu této účetní závěrky nedozvěděla o významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani jí takové záležitosti nebyly nahlášeny. Jak je vysvětleno v bodě 4.1.1, byla v březnu 2018 v návaznosti na změnu nařízení (EU) 2017/2396 změněna dohoda o EFSI.

Účetní závěrka a příloha k ní byly sestaveny na základě nejnovějších dostupných údajů, které jsou promítnuty do předložených informací.

9. ROZSAH KONSOLIDACE

A. OVLÁDANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY (52)

1. Orgány a poradní orgány (11)

Evropský parlament

Evropská rada

Evropská komise

Evropský účetní dvůr

Soudní dvůr Evropské unie

Evropská služba pro vnější činnost

Evropský inspektor ochrany údajů

Evropský hospodářský a sociální výbor

Evropský veřejný ochránce práv

Výbor regionů

Rada Evropské unie

2. Agentury EU (39)

2.1 Výkonné agentury (6)

Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast

Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny

Výkonná agentura pro výzkum

Výkonná agentura pro malé a střední podniky

Výkonná agentura pro inovace a sítě

Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum

2.2 Decentralizované agentury (33)

Evropská agentura pro námořní bezpečnost

Evropská agentura pro léčivé přípravky

Agentura pro evropský GNSS

Evropská agentura pro chemické látky

Fusion for Energy (Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy)

Eurojust

Evropský institut pro rovnost žen a mužů

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí

Evropská agentura pro životní prostředí

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání

Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů

Evropský orgán pro bankovnictví

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu

Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)

EU-LISA (Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Evropská agentura pro železnice

Odrůdový úřad Společenství

Evropská agentura pro kontrolu rybolovu

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Evropský policejní úřad (Europol)

Evropská agentura pro bezpečnost letectví

Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací

Agentura Evropské unie pro základní práva

Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění

Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

Evropská nadace odborného vzdělávání

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL)

3. Další účetní jednotky (2)

Evropské společenství uhlí a oceli (v likvidaci)

Evropský inovační a technologický institut

B. PŘIDRUŽENÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY (1)

Evropský investiční fond

NEVÝZNAMNÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

Níže uvedené účetní jednotky nebyly při konsolidaci finančních výkazů za rok 2017 zahrnuty do konsolidačního celku ekvivalenční metodou, a to z důvodu nevýznamnosti.

Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích

Tento společný podnik je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, jež uzavřely EU a Konsorcium průmyslu založeného na biotechnologiích (BIC). Tento podnik se věnuje realizaci potenciálu evropského biohospodářství, jež transformuje biologické zbytky a odpad na ekologické výrobky denní potřeby. Za tímto účelem jsou používány inovativní technologie a biorafinérie, jež v biohospodářství zaujímají ústřední roli.

Společný podnik Clean Sky

Clean Sky je největším evropským výzkumným programem, který rozvíjí inovativní špičkovou technologii na snižování emisí CO2 a dalších plynů, jakož i hluku z letadel. Společný podnik Clean Sky je financován z programu EU Horizont 2020 a přispívá k posilování spolupráce v evropském leteckém průmyslu, předního postavení tohoto průmyslu ve světě a jeho konkurenceschopnosti.

Společný podnik – iniciativa pro inovativní léčiva (IMI)

IMI je největší iniciativou veřejného a soukromého sektoru v Evropě, která si klade za cíl urychlit vývoj kvalitnějších a bezpečnějších léčiv pro pacienty. IMI je společným podnikem Evropské unie a sdružení farmaceutického průmyslu.

Společný podnik Elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy (ECSEL, vzniklý sloučením bývalých společných podniků ENIAC a ARTEMIS)

ECSEL je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru v oblasti elektronických součástí a systémů, které má zmenšovat odstup mezi výzkumem a využitím, slaďovat strategie ke zvýšení investic na evropské i národní úrovni a budovat vyspělý ekosystém.

Společný podnik pro palivové články a vodík (FCH)

Tento společný podnik je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, který podporuje výzkum, technologický rozvoj a demonstrace v oblasti technologií, jež používají palivové články a vodík. Jeho cílem je urychlit uvádění těchto technologií na trh a realizovat jejich potenciál v zájmu vybudování nízkouhlíkového energetického systému.

Společný podnik pro výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR)

SESAR je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, jež odpovídá za modernizaci evropského systému uspořádání letového provozu (ATM). Za tímto účelem koordinuje a sdružuje veškerý výzkum a inovace v EU, které jsou pro ATM relevantní.

Společný podnik Shift2Rail

Shift2Rail je první společnou evropskou technologickou iniciativou na poli železniční dopravy, jež usiluje o cílený výzkum a inovace (VaI) a trhem iniciovaná řešení. Jeho úkolem je urychlovat integraci nových a vyspělých technologií do inovativních železničních produktů.

Výše uvedené účetní jednotky zveřejňují své roční účetní závěrky na svých internetových stránkách.

FINANČNÍ VÝKAZ – DISKUSE A ANALÝZA

ROZPOČTOVÝ ROK 2017 (16)

OBSAH

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY EU: FINANČNÍ SITUACE V ROCE 2017

1.1.

VÝNOSY

1.2.

NÁKLADY

1.3.

AKTIVA

1.4.

PASIVA

102

OCHRANA ROZPOČTU EU

103

ŘÍZENÍ RIZIK A NEJISTOT PŘI PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

105

3.1.

MAKROEKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ

105

3.2.

PODMÍNĚNÉ ROZPOČTOVÉ ZÁVAZKY Z FINANČNÍ POMOCI

106

3.3.

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY Z ROZPOČTOVÝCH ZÁRUK

107

3.4.

NOVÝ IMPULZ PRO ZAMĚSTNANOST, RŮST A INVESTICE

107

3.5.

REZERVA PRO NOVÉ ÚČASTNÍKY NA TRHU (NER 300)

108

Cílem této části – diskuse a analýzy k finančním výkazům – je pomoci čtenářům porozumět finanční situaci, finanční výkonnosti a peněžním tokům, jež jsou v konsolidovaných finančních výkazech EU prezentovány. Údaje uvedené v této diskusní a analytické části nebyly auditovány.

1. KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY EU: FINANČNÍ SITUACE V ROCE 2017

1.1. VÝNOSY

Konsolidované výnosy EU zahrnují částky, které se týkají směnných a nesměnných transakcí, přičemž nejvýznamnější jsou nesměnné transakce.

Níže uvedená tabulka podává přehled hlavních kategorií nesměnných transakcí.

Pětiletý trend výnosů z hlavních nesměnných transakcí (v milionech EUR)

Konsolidované výnosy v roce 2017 oproti předchozímu roku klesly o 7 % na 136,2 miliardy EUR, a to zejména z těchto důvodů:

—	zdroje z HND klesly o 17 miliard EUR, neboli o 18 % ve srovnání s předchozím rokem. Dopad lze vidět v tabulce výše; primárně odráží vliv snížení prostředků na platby v rozpočtu na rok 2017. Zdroj z HND se používá k financování té části rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů,

—

tento pokles byl částečně kompenzován „ostatními výnosy“ z nesměnných transakcí včetně vlivu rozpočtového přebytku z roku 2016 uvedeného v položce rozpočtové korekce ve výši 6,4 miliardy EUR. Rozpočtový přebytek dosáhl značné výše v důsledku neúplné realizace programů v roce 2016, jak je vysvětleno v bodě 2.2 zprávy o plnění rozpočtu v roce 2016. V rámci tohoto mechanismu se prostředky nepřímo vrací členským státům, a to tak, že se sníží výše vlastních zdrojů na následující rok (v tomto případě na rozpočtový rok 2017), proto je rozpočtový přebytek vykázán jako výnos.

1.2. NÁKLADY

Hlavními nákladovými položkami v konsolidovaných finančních výkazech jsou transferové platby v režimu sdíleného řízení, kam patří tyto fondy: i) Evropský zemědělský záruční fond (EZZF), ii) EZFRV a další nástroje pro rozvoj venkova, iii) EFRR a FS a iv) Evropský sociální fond (ESF).

V rozpočtovém roce končícím k 31. prosinci 2017 připadalo na tyto fondy téměř 63 % celkových nákladů. Konkrétní rozpis je uveden v grafu níže.

Poměrná váha hlavních nákladů vynaložených členskými státy na rozpočtový rok 2017

Náklady vzniklé v rámci přímého řízení připadají na plnění rozpočtu ze strany Komise, výkonných agentur a svěřenských fondů. V rámci nepřímého řízení je rozpočet plněn prostřednictvím agentur EU, subjektů EU, třetích zemí, mezinárodních organizací a dalších subjektů.

Náklady vzniklé v rámci přímého a nepřímého řízení dohromady představovaly přibližně 19 % z celkových nákladů (24 miliard EUR). Jejich výše zůstala oproti předchozímu rozpočtovému roku stabilní.

EU vykazuje budoucí platební závazky jako náklady, i pokud ještě nejsou vykázány v rozpočtovém účetnictví, které je účetnictvím hotovostním. Významné částky jsou vykazovány v závazcích a výdajích příštích období na zemědělství a rozvoj venkova a v rámci důchodových závazků a závazků ze zaměstnaneckých požitků, které se váží k důchodovým nárokům komisařů, poslanců Evropského parlamentu a zaměstnanců.

Výše konsolidovaných nákladů oproti roku 2016 klesla o 11 % na 128,1 miliardy EUR, a to zejména vlivem těchto skutečností:

—	náklady v rámci EFRR a Fondu soudržnosti klesly o zhruba 50 % neboli 17,4 miliardy EUR, neboť náklady ve vztahu k předchozímu programovému období (2007–2013) byly nižší a

—	náklady na EZFRV a další nástroje rozvoje venkova z téhož důvodu také poklesly, a to o 1,2 miliardy EUR.

1.3. AKTIVA

Nejvýznamnějšími položkami na rozvahové straně aktiv jsou finanční aktiva (úvěry, realizovatelná finanční aktiva a peněžní prostředky) a předběžné financování, které tvoří zhruba 85 % aktiv EU.

Složení aktiv v konsolidované rozvaze EU

Celkový objem aktiv k 31. prosinci 2017 činil 166,2 miliardy EUR, což představuje zhruba 2 % nárůst. Klíčové změny zahrnují:

—	nárůst objemu předběžného financování o 3,6 miliardy EUR vlivem menších nárůstů ve většině oblastí politiky,

—

nárůst objemu finančních nástrojů o 2,5 miliardy EUR v souvislosti s vkladem do záručního fondu na operace EFSI. Záruční fond EFSI byl zřízen proto, aby vytvářel rezervu likvidity na případné ztráty, které by EIB vznikly v souvislosti s jejími finančními a investičními operacemi, jež splňují podmínky ke krytí zárukou EU ve prospěch EFSI v rámci dohody o EFSI. Do fondu budou postupně převáděny prostředky, jež nakonec dosáhnou 9,1 miliardy EUR, tj. 35 % z celkové záruky EU ve prospěch EFSI, a

—	zvýšení hodnoty položky Budovy, stroje a zařízení o 0,7 miliardy EUR dané rozšiřováním vesmírných zařízení (v rámci programů Galileo a Copernicus).

Orgány a instituce EU obecně usilují o to, aby peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty byly udržovány v nízkém objemu. Peněžní zůstatek vykázaný ke konci roku ve výši 24,1 miliardy EUR je oproti roku 2016 nižší a je dán zejména těmito skutečnostmi:

—	vlastní zdroje: zůstatek ke konci roku zahrnuje 8,9 miliardy EUR netto, jež mají být vráceny členským státům počátkem roku 2018 v důsledku opravných rozpočtů přijatých koncem roku 2017,

—	s konečnou platností byly koncem roku 2017 inkasovány pokuty v objemu 0,5 miliardy EUR, jež Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže a jež jsou také součástí pokladního zůstatku ke konci roku,

—	pokladní zůstatek zahrnuje i účelově vázané příjmy a prostředky na platby ve výši 8,4 miliardy EUR.

Předběžné financování

Je třeba poznamenat, že objem předběžného financování je značně ovlivněn cyklem VFR. Například začátkem období VFR lze očekávat, že členským státům budou v rámci politiky soudržnosti vypláceny vysoké zálohy. Komise vyvíjí veškeré úsilí, aby objemy předběžného financování zůstaly zachovány na odpovídající úrovni. Je nutné vyvážit požadavek na dostatečnost finančních prostředků pro projekty a na vykázání nákladů v přiměřené lhůtě.

Celkové předběžné financování vykázané v rozvaze EU činí 44,3 miliardy EUR (2016: 41,6 miliardy EUR), z nichž se naprostá většina týká činností Komise. Do tohoto předběžného financování nejsou zahrnuty ostatní zálohy vyplacené členským státům ani příspěvky do svěřenského fondu Bêkou a svěřenského fondu pro Afriku. Přibližně 61 % předběžného financování ze strany Komise spadá do režimu sdíleného řízení, v jehož rámci je plnění rozpočtu svěřeno členským státům (Komise si ponechává dohled).

Předběžné financování ze strany Komise v členění podle režimu řízení

Nejvýznamnější část předběžného financování v rámci režimu sdíleného řízení připadá na EFRR a Fond soudržnosti (14,9 miliardy EUR).

FINANČNÍ NÁSTROJE

Jako finanční nástroje jsou v konsolidovaných finančních výkazech EU vykázány tyto položky:

—

finanční nástroje financované z rozpočtu EU: tento druh plnění rozpočtu představují prostředky, které již byly vyplaceny na svěřenské účty spravované pověřenými subjekty a které jsou stále disponibilní (ve formě peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů a dluhových cenných papírů) ke krytí záruk čerpaných v budoucnu, nebo byly investovány do vlastního kapitálu,

—	finanční aktiva držená v záručních fondech pro potřeby rozpočtových záruk: tento druh plnění rozpočtu představují záruky poskytované EU pověřeným subjektům, které jsou jen zčásti financované ze záručních fondů zřizovaných Komisí, a tudíž jsou pro rozpočet EU podmíněnými závazky – viz bod 3.3,

—	úvěry a související výpůjčky na programy finanční pomoci.

Finanční nástroje financované z rozpočtu EU

Význam a objem finančních nástrojů financovaných z rozpočtu EU v rámci přímého nebo nepřímého řízení se rok od roku zvyšuje. Tento základní přístup je na rozdíl od tradiční metody plnění rozpočtu prostřednictvím udělování grantů a dotací založen na tom, že za každé euro vynaložené z rozpočtu prostřednictvím finančních nástrojů obdrží konečný příjemce jako finanční podporu v důsledku pákového účinku více než 1 euro. Cílem tohoto využívání rozpočtu EU je maximalizovat dopad dostupných finančních prostředků. Finanční nástroje financované z rozpočtu EU mají podobu záručních, kapitálových a úvěrových nástrojů (viz přehled podle víceletého finančního rámce níže). Aktiva držená v těchto nástrojích mají buď podobu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů anebo jsou investována do kapitálových nástrojů a dluhových cenných papírů, které jsou v konsolidovaných finančních výkazech EU vykázány jako realizovatelná finanční aktiva.

Realizovatelná finanční aktiva ve finančních nástrojích financovaných z rozpočtu EU (hodnota na konci roku)

Následující tabulky uvádějí přehled o finančních nástrojích financovaných z rozpočtu EU v členění podle VFR a o jejich hodnotě k 31. prosinci 2017:

v milionech EUR
Vazba na více VFR	Aktiva (17)	Pasiva (18)	Záruky (19)
Záruky a nástroje pro sdílení rizik:
Záruční nástroj v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu	28	(26)	—
	28	(26)	—
Kapitálové nástroje:
Evropský fond pro jihovýchodní Evropu (EFSE)	119	—	—
Fond „Zelenou energií k růstu“ v zemích východního sousedství	70	0	—
Fond pro inovaci podniků (ENIF)	18	—	—
MENA Fond pro mikropodniky, malé a střední podniky (SANAD)	18	—	—
Fond pro rozšiřování podniků (ENEF)	10	—	—
Iniciativa mikrofinancování pro Asii: Dluhový fond (MIFA)	8	—	—
	245	0	—
Celkem	273	(26)	—

VFR na období 2014–2020	Aktiva	Pasiva	Záruky
Záruky a nástroje pro sdílení rizik:
Horizont 2020 – služba InnovFin v oblasti úvěrů a záruk pro výzkum a inovace	941	(30)	(813)
Horizont 2020 – záruka InnovFin pro malé a střední podniky	694	(205)	(484)
Dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF DI)	524	(3)	(490)
Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME	224	(331)	(2)
Záruční nástroj pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)	56	(25)	—
Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE)	31	(1)	(2)
Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví	17	(4)	—
Nástroj pro záruky za studentské půjčky	14	(1)	—
Program finanční inkluze mikropodniků a malých a středních podniků v jižním a východním Středomoří	14	—	(6)
Nástroj financování přírodního kapitálu	12	—	(1)
Finanční nástroj pro malé a střední podniky v rámci Východního partnerství	5	(5)	—
Program Země Východního partnerství – Ženy v podnikání	4	—	(4)
Podpora diverzifikace mongolské ekonomiky	2	—	—
	2 538	(604)	(1 802 )
Kapitálové nástroje:
Program Horizont 2020 – kapitálový nástroj InnovFin pro výzkum a inovace	312	(9)	—
COSME – kapitálový nástroj pro růst	45	(2)	—
Facilita rizikového kapitálu pro země jižního sousedství	20	—	—
Investiční fond pro udržitelné energie Climate Investor One	16	—	—
Investiční nástroj pro Latinskou Ameriku	13	—	—
Investiční fond na podporu obchodu se zemědělskou produkcí v Africe AATIF	10	—	—
	416	(12)	—
Smíšené nástroje:
Nástroj EU pro prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu	70	—	(18)
ElectriFI	32	0	—
	102	0	(18)
Celkem	3 056	(615)	(1 820 )

VFR před rokem 2014	Aktiva	Pasiva	Záruky
Záruky a nástroje pro sdílení rizik:
Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF)	763	(70)	(654)
Záruční mechanismus pro malé a střední podniky v rámci CIP	90	(167)	—
Víceletý program pro podniky (MAP)	32	(32)	—
Záruční mechanismus pro malé a střední podniky	12	(5)	—
Mandát evropského nástroje mikrofinancování Progress	6	(5)	—
	904	(279)	(654)
Kapitálové nástroje:
Mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem v rámci CIP	428	(4)	—
Kapitálový nástroj víceletého rámcového programu	217	—	—
Evropský fond pro energetickou účinnost	100	—	—
Fond Marguerite	79	—	—
Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii	72	—	—
Evropský nástroj mikrofinancování pro EaSI	67	—	—
Evropská facilita pro technologické startupy 1998 (ETF Start-up Facility)	10	—	—
Pilotní projekty v oblasti přenosu technologií	1	—	—
	974	(4)	—
Smíšené nástroje:
Nástroj hospodářské a finanční spolupráce v rámci evropsko-středomořského partnerství (MEDA)	179	(2)	—
Evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI)	125	(3)	—
Úvěry na podporu malých a středních podniků	16	—	—
	320	(5)	—
Celkem	2 198	(288)	(654)
Celkem	5 526	(930)	(2 473 )

Finanční aktiva držená v záručních fondech pro potřeby rozpočtových záruk

Komise zřídila záruční fondy, z nichž mají být kryty rozpočtové záruky (viz bod 4.1.1 konsolidovaných finančních výkazů), jež byly poskytnuty skupině EIB. Tyto záruční fondy jsou doplňovány platbami z rozpočtu EU, tak aby sloužily jako rezerva likvidity pro případ ztrát ze zaručených operací. Tyto prostředky uhrazené do záručních fondů jsou investovány do finančních nástrojů včetně dluhových cenných papírů, vkladů v hotovosti a termínových vkladů. K 31. prosinci 2017 drží Komise finanční aktiva v:

—	Záručním fondu pro vnější vztahy (2,4 miliardy EUR) a

—	Záručním fondu EFSI (3,5 miliardy EUR).

Úvěry a související výpůjčky na programy finanční pomoci

Finanční podporu členským státům a třetím zemím ve formě dvoustranných úvěrů financovaných kapitálovými trhy a zaručených rozpočtem EU poskytuje Komise na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady.

Komise, která jedná na účet EU, v současnosti realizuje tři hlavní programy:

—	evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM),

—	pomoc platebním bilancím,

—	makrofinanční pomoc, v jejímž rámci může poskytovat úvěry.

Kapitál potřebný pro financování úvěrů EU je obstaráván na kapitálových trzích nebo prostřednictvím finančních institucí.

Nominální výše úvěrů finanční pomoci poskytnutých v rámci EFSM a pomoci platebním bilancím k 31. prosinci 2017 činila:

v miliardách EUR
	Platební bilance			EFSM (20)			CELKEM
	Lotyšsko	Rumunsko	Celkem	Irsko	Portugalsko	Celkem	CELKEM
Poskytnuté úvěry celkem	3,1	5,0 (21)	8,1	22,5	26,0	48,5	56,6
Celkem čerpáno k 31.12.2017	2,9	5,0	7,9	22,5	24,3	46,8	54,7
Celkem splaceno k 31.12.2017	(2,2 )	(2,7 )	(4,9 )	—	—	—	(4,9 )
Nesplaceno k 31.12.2017	0,7	2,3	3,0	22,5	24,3	46,8	49,8

EFSM

Evropský mechanismus finanční stability (EFSM) byl vytvořen za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům, které v důsledku mimořádných událostí, které nemohly ovlivnit, čelí vážným ekonomickým finančním obtížím nebo jsou takovými obtížemi vážně ohroženy. Z EFSM byla mezi roky 2011 a 2014 poskytnuta finanční pomoc Irsku a Portugalsku, podmíněná realizací reforem.

Tento program již skončil, takže nelze čerpat další úvěry, avšak zůstává aktivní pro určité úkony, jako je prodloužení lhůt splatnosti úvěrů poskytnutých Irsku a Portugalsku a překlenovací úvěry.

Hlavní body programu EFSM jsou tyto:

Irsko

—	Irsko požádalo o celkem 22,5 miliardy EUR z EFSM v prosinci 2010. Tato částka byla vyplacena v osmi splátkách mezi lednem 2011 a březnem 2014.

—	Splatnost úvěrů z EFSM lze Irsku na základě prodloužení maximální průměrné splatnosti úvěrů prodloužit.

—

První splátka ve výši 3,4 miliardy EUR byla plánována na duben 2018. Irsko však požádalo o prodloužení splatnosti, jeho žádost byla schválena a příslušná částka úspěšně vypůjčena na trzích v prvním čtvrtletí roku 2018. Nový termín splacení byl naplánován ve dvou splátkách ve výši 2,4 miliardy EUR v roce 2025 a 1 miliarda EUR v roce 2033. Druhá splátka ve výši 0,5 miliardy EUR je plánována na říjen 2018, i její splatnost však lze prodloužit.

Portugalsko

—	Portugalsko požádalo o 24,3 miliardy EUR z celkového objemu 26 miliard EUR poskytnutých EFSM v květnu 2011. Tato částka byla vyplacena v sedmi splátkách mezi květnem 2011 a listopadem 2014.

—	První splátka ve výši 0,6 miliardy EUR je plánována na říjen 2018, stejně jako v případě Irska však lze její splatnost prodloužit.

Platební bilance

Pomoc platebním bilancím je program pomoci zemím mimo eurozónu, které mají nebo jim hrozí potíže s platební bilancí. Má podobu střednědobých úvěrů podmíněných realizací politik, jejichž cílem je řešit základní ekonomické problémy. Zpravidla ji EU nabízí ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a dalšími mezinárodními institucemi či zeměmi.

Střednědobá finanční pomoc EU v rámci nástroje na podporu platební bilance byla aktivována v listopadu 2008 ve prospěch Maďarska a následně v lednu a květnu 2009 ve prospěch Lotyšska a Rumunska. Smyslem příslibu o celkovém objemu 14,6 miliardy EUR bylo obnovit ve vztahu k těmto zemím důvěru trhů. V případě Maďarska program podpory vypršel v roce 2010 a v roce 2016 byl plně splacen. V případě Lotyšska a Rumunska vypršely programy v roce 2012, nelze z nich tedy uvolnit žádné další splátky.

Dále v roce 2013, resp. 2015 doběhly oba programy preventivní pomoci Rumunsku, aniž by v jejich rámci došlo k čerpání.

Zde je přehled základních skutečností:

—	Členské státy, které mechanismus pomoci platební bilanci využily, během roku 2017 splatily včas a v plné výši celkovou částku 1,3 miliardy EUR, z níž 1,2 miliardy EUR představovala splátka jistiny ze strany Rumunska a zbývající část úroky,

—	V dubnu 2018 splatilo Rumunsko jistinu ve výši 1,2 miliardy EUR a očekává se, že další splátku jistiny ve výši 0,1 miliardy EUR provede v říjnu 2018.

Makrofinanční pomoc

Makrofinanční pomoc je druh finanční pomoci, kterou EU nabízí partnerským zemím mimo EU, které se potýkají s krizí platební bilance. Má podobu střednědobých či dlouhodobých úvěrů nebo grantů, případně oba nástroje kombinuje, a je určená výhradně zemím zařazeným do programu vyplácení prostředků MMF.

Výše nesplacených úvěrů v rámci makrofinanční pomoci činila k 31. prosinci 20173,9 miliardy EUR v nominálním vyjádření.

1.4. PASIVA

Stranu pasiv tvoří především čtyři hlavní položky: i) důchodové závazky a další závazky ze zaměstnaneckých požitků, ii) výpůjčky, iii) závazky vůči třetím stranám a iv) výdaje příštích období.

Složení pasiv v konsolidované rozvaze EU

Celkový objem pasiv k 31. prosinci 2017 činil 236,5 miliardy EUR, což představuje zhruba 1 % nárůst oproti předchozímu roku.

Hlavní změny se týkaly následujících skutečností:

—	Nárůst celkových závazků z titulu zaměstnaneckých požitků o 5,9 miliardy EUR je dán zejména navýšením čistého závazku důchodového systému evropských úředníků.

—

Rezervy vzrostly o 1 miliardu EUR na základě aktualizované studie rezerv JRC na demontáž jaderných zařízení, v jejímž důsledku vzrostla odhadovaná výše závazku. Změna se týkala hlavního faktoru vstupujícího do výpočtu – časového rámce, který byl původně počítán na zhruba 20 let a nyní aktualizován na 40 let.

—	Výdaje příštích období klesly o 3,7 miliardy EUR, což uvedené účinky částečně kompenzovalo. Pokles byl dán tím, že programy soudržnosti z předchozího víceletého finančního rámce jsou již hluboko ve fázi ukončování.

Všechny ostatní položky pasiv zůstaly celkově stabilní. Je nutné poznamenat, že finanční závazky z dlouhodobého hlediska klesly, a to vlivem poklesu výpůjček a zároveň nárůstu krátkodobé složky. Důvodem jsou splátky v rámci mechanismu pomoci platebním bilancím a EFSM, k nimž má podle předpokladů k rozhodnému dni dojít v roce 2018 ze strany Rumunska (1,35 miliardy EUR), Irska (3,9 miliardy EUR) a Portugalska (0,6 miliardy EUR).

Žádosti o proplacení nákladů a faktury došlé a vykázané mezi závazky v rozvaze celkem

Čistá aktiva

Skutečnost, že jsou pasiva vyšší než aktiva, neznamená, že orgány a instituce EU mají finanční potíže, nýbrž že některé závazky budou hrazeny z budoucích ročních rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v roce 2017, přestože k jejich faktické úhradě může dojít až v roce 2018 či později a financovány mohou být z budoucích rozpočtů; související výnosy tak budou účtovány až v budoucích obdobích. Nejvýznamnější částky, na které je třeba upozornit, jsou určeny na činnosti EZZF (jež mají být zaplaceny v roce 2018) a závazek ze zaměstnaneckých požitků (jež mají být vypláceny v průběhu příštích 30 let).

2. OCHRANA ROZPOČTU EU

Přehled finančních oprav a inkas prostředků za rok 2017

Významnou roli při plnění rozpočtu EU hraje potřeba zajistit řádnou prevenci či odhalování a následnou nápravu systémových nedostatků vedoucích k chybám, nesrovnalostem a podvodům. Účetní dvůr podává ve své výroční zprávě prohlášení o věrohodnosti týkající se legality a správnosti uskutečněných operací, na jejichž základě je roční účetní závěrka založena, a rovněž uvádí významnou (materiální) míru chyb v platbách. Prohlášení o věrohodnosti je spolu s roční účetní závěrkou EU zveřejněno v Úředním věstníku.

Ochranná opatření Komise zmírňují dopad těchto chyb prostřednictvím dvou hlavních mechanismů:

1)	preventivních mechanismů (např. kontrol ex ante a přerušení či pozastavení plateb) a

2)	nápravných mechanismů (především finančních oprav, jež jsou ukládány členským státům nebo jsou s nimi dohodnuty, a inkasa prostředků od příjemců plateb EU).

Jsou to totiž členské státy, jež v režimu sdíleného řízení (výdaje na zemědělství a strukturální opatření) nesou primární odpovědnost za to, že výdaje vyplacené z rozpočtu EU jsou během celého svého životního cyklu legální a správné.

Ochranná opatření vyplývají z dohledu a kontrol týkajících se způsobilosti výdajů financovaných z rozpočtu EU, které provádí Komise, a v případě výdajů v rámci sdíleného řízení také členské státy. Při rozhodování o rozsahu finanční opravy nebo inkasa prostředků Komise přihlíží k povaze a závažnosti porušení platného práva a k jeho finančním dopadům na rozpočet EU, a to i v případě nedostatků v řídicích a kontrolních systémech.

Postup nápravných mechanismů:

Finanční opravy a inkaso jsou prezentovány ve dvou hlavních fázích procesu. Obě fáze mohou, ale nemusí probíhat v témže roce:

Finanční opravy a inkaso ve fázi potvrzení: Tyto částky byly buď odsouhlaseny s dotyčným členským státem, nebo byly přijaty rozhodnutím Komise. V roce 2017 dosahovaly celkové potvrzené finanční opravy a inkasované prostředky výše 2 662 milionů EUR (2016: 3 777 milionů EUR), z toho 1 826 milionů EUR bylo výsledkem nápravných opatření.

Potvrzené finanční opravy a inkaso v roce 2017 (*1) – členění podle oblastí politiky

Finanční opravy a inkaso ve fázi provádění: Tyto částky představují poslední krok, kterým je s konečnou platností napraven zjištěný stav, kdy byly výdaje vynaloženy neoprávněně. V regulačních rámcích pro jednotlivá odvětví se počítá s několika prováděcími mechanismy. V roce 2017 dosáhly celkové provedené finanční opravy a inkasované prostředky výše 2 845 milionů EUR (2016: 3 389 milionů EUR), z toho 1 949 milionů EUR bylo výsledkem nápravných opatření. Provádění finančních oprav a inkasa může trvat řadu let, zejména je-li v oblasti zemědělské politiky rozhodnuto, že členský stát může částku hradit ve splátkách či po odkladu. V rámci politiky soudržnosti právní rámec předpokládá, že je finanční oprava provedena během uzávěrky programového období či po ní.

Provedené finanční opravy a inkaso v roce 2017 (*1) – rozdělení podle oblastí politiky

3. ŘÍZENÍ RIZIK A NEJISTOT PŘI PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

3.1. MAKROEKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ

Makroekonomické prostředí EU (22) má dopad na schopnost členských států EU plnit své finanční závazky vůči orgánům a institucím EU, a tudíž na schopnost EU pokračovat v provádění svých politik.

Plošné zrychlení globální ekonomické aktivity a obchodu v posledním roce eurozóně prospělo, vzrostla ovšem i domácí poptávka, kterou podpořila nadprůměrná důvěra spotřebitelů a podnikatelského sektoru, pokračující politická podpora a zlepšující se situace na trhu práce. Zdá se tedy, že evropská ekonomika je připravená pokračovat v solidním tempu růstu. Předpokládá se, že pokračovat bude i intenzívní tvorba pracovních míst, což podpoří růst soukromé spotřeby. Zároveň by měly zůstat příznivé také investiční podmínky, kde se očekává pokračující posilování domácí i zahraniční poptávky a uvolněné podmínky financování. Zbývající rezervy ekonomiky by měly umožnit během prognózovaného období udržet růst HDP v míře vyšší, než je odhadovaná míra potenciálního růstu (kolem 1,5 %). Dynamika cyklického růstu eurozóny však podle prognóz během roku 2018 mírně oslabí, spolu s tím, jak začne polevovat rychlé tempo růstu zaměstnanosti.

HDP eurozóny a EU podle odhadů vzrostlo v roce 2017 o 2,4 %, v roce 2018 se očekává růst o 2,3 %, zatímco v roce 2019 tempo růstu mírně poleví na 2,0 %.

Podmínky na trhu práce se ve všech členských státech zlepšily, míra nezaměstnanosti se však výrazně liší. Prognóza růstu HDP byla nicméně na jednotlivé roky prognózovaného období pro převážnou většinu zemí eurozóny revidována směrem nahoru a očekává se, že se míry růstu jednotlivých zemí budou dál sbližovat. Mzdové tlaky a jádrová inflace by vzhledem k přetrvávajícím rezervám pracovního trhu měly růst pouze pozvolna. Velkou roli ve vývoji inflace budou tedy i nadále hrát přechodné faktory spojené s cenami energií, které budou po většinu roku 2018 udržovat míru inflace souhrnných harmonizovaných indexů spotřebitelských cen (HICP) nad úrovní jádrové inflace. Podle prognóz inflace měřená HICP, která v roce 2017 činila 1,5 %, bude v roce 2018 v průměru na úrovni 1,5 % a v roce 2019 na úrovni 1,6 %.

Rizika ohrožující výhled HDP a inflace zůstávají v zásadě vyvážená. Ačkoliv se jeví, že existuje prostor pro to, aby růst v následujících čtvrtletích překonal očekávání, může se stát, že překážky na straně nabídky, které růst omezí, se vlivem této situace projeví dříve, než by se jinak čekalo. Zároveň příznivá očekávání trhu, pokud jde o oceňování ceny aktiv, se zdají být citlivá vůči přehodnocení důvěry a základních ukazatelů. Zůstávají i rizika spojená s rozhodnutím Spojeného království vystoupit z EU, jakož i ta související s geopolitickým napětím a posunem směrem k protekcionistickým a dovnitř orientovaným politikám.

Globální ekonomika nadále posiluje a pokračuje plošné cyklické oživení povzbuzované oživováním investic a obchodu, přetrvávající příznivou finanční situací a souborem politik na podporu ekonomiky. Vyšší ceny komodit pomáhají jejich vývozcům. Krátkodobý výhled je oproti projekcím z podzimu 2017 o něco lepší; růst globálního HDP mimo EU se nyní jak v roce 2018, tak 2019 očekává na úrovni 4,1 %, zatímco v roce 2017 se odhadoval na 3,8 %.

3.2. PODMÍNĚNÉ ROZPOČTOVÉ ZÁVAZKY Z FINANČNÍ POMOCI

Výpůjční a úvěrové aktivity EU pro potřeby programů finanční pomoci probíhají mimo rozpočet EU. Jimi získané finanční prostředky se obvykle zapůjčí přijímací zemi metodou back-to-back, tj. se stejnou úrokovou sazbou, splatností a ve stejné výši. Bez ohledu na metodu back-to-back je dluhová služba v případě finančních nástrojů právním závazkem EU, což zajišťuje, že jsou všechny platby realizovány v plném rozsahu a včas. Komise zavedla postupy, které zajišťují splacení výpůjček i v případě selhání při splácení úvěrů.

Výpůjčky EU jsou přímými a bezpodmínečnými závazky EU, za něž ručí členské státy EU (podmíněné rozpočtové závazky). Výpůjčky přijaté za účelem financování úvěrů nečlenským zemím EU jsou kryty Záručním fondem pro vnější vztahy. Pokud se přijímající členský stát dostane do selhání, bude k obsluze dluhu v rámci možností využit disponibilní pokladní zůstatek Komise. Jestliže to možné nebude, čerpala by Komise nezbytné finanční prostředky od členských států. Podle právních předpisů EU o vlastních zdrojích (článek 14 nařízení Rady č. 609/2014) jsou členské státy EU právně zavázány dát k dispozici dostatečné finanční prostředky tak, aby EU mohla plnit své povinnosti. Investoři jsou tedy vystaveni pouze úvěrovému riziku EU, nikoli úvěrovému riziku příjemce financovaných úvěrů. Díky metodě úvěrování back-to-back není rozpočet EU vystaven úrokovému ani měnovému riziku.

EP, Rada a Komise rozhodnou v kontextu programu pro danou zemi o celkové výši úvěru, počtu splátek, které mají být uvolněny, a o maximální (průměrné) splatnosti úvěrového balíčku. Následně se Komise a země, která je příjemcem úvěru, dohodnou na parametrech úvěru/financování, a zejména na termínech splátek. Uvolnění splátek úvěru – s výjimkou první – navíc závisí na dodržení politických podmínek finanční pomoci poskytované společně ze strany EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Tímto faktorem je rovněž ovlivněn harmonogram financování. Harmonogram a splatnost emisí se tudíž odvíjejí od souvisejících úvěrových operací EU. Financování je denominováno výlučně v eurech a lhůty splatnosti se pohybují od 3 do 30 let.

Následující tabulka uvádí plánovaný harmonogram splácení úvěrů v rámci EFSM a podpory platební bilance k 31. prosinci 2017 (nominální hodnoty):

v miliardách EUR
	Platební bilance			EFSM			CELKEM
	Lotyšsko	Rumunsko	Celkem	Irsko	Portugalsko	Celkem	CELKEM
2018	—	1,3 (23)	1,3	3,9 (24)	0,6	4,5	5,8
2019	0,5	1,0	1,5	—	—	—	1,5
2021	—	—	—	3,0	6,8	9,8	9,8
2022	—	—	—	—	2,7	2,7	2,7
2023	—	—	—	2,0	1,5	3,5	3,5
2024	—	—	—	0,8	1,8	2,6	2,6
2025	0,2	—	0,2	—	—	—	0,2
2026	—	—	—	2,0	2,0	4,0	4,0
2027	—	—	—	1,0	2,0	3,0	3,0
2028	—	—	—	2,3	—	2,3	2,3
2029	—	—	—	1,0	0,4	1,4	1,4
2031	—	—	—	—	2,2	2,2	2,2
2032	—	—	—	3,0	—	3,0	3,0
2035	—	—	—	2,0	—	2,0	2,0
2036	—	—	—	—	1,0	1,0	1,0
2038	—	—	—	—	1,8	1,8	1,8
2042	—	—	—	1,5	1,5	3,0	3,0
Celkem	0,7	2,3	3,0	22,5	24,3	46,8	49,8

Evropský nástroj finanční stability (EFSF) a Evropský mechanismus stability (ESM) jsou mezivládními mechanismy k zajištění finanční stability a nevztahuje se na ně rámec Smlouvy o EU. Nejsou tedy zahrnuty do konsolidované roční účetní závěrky EU.

3.3. PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY Z ROZPOČTOVÝCH ZÁRUK

EU poskytla záruky skupině EIB na úvěry poskytnuté nečlenským zemím EU a na dluhové a kapitálové operace, na něž se vztahuje záruka EFSI. K 31. prosinci 2017 vykazuje EU v příloze ke konsolidovaným finančním výkazům (viz bod 4.1.1) podmíněné závazky z obou záruk. V zájmu zmírnění dopadu, který by čerpání záruky ze strany EIB mohlo mít na rozpočet EU, zřídila EU samostatné záruční fondy, tj. Záruční fond pro vnější vztahy a Záruční fond EFSI.

Do Záručního fondu pro vnější vztahy jsou převáděny prostředky z rozpočtu EU, tak aby na konci roku bylo kryto 9 % nesplacených zajištěných úvěrů, jež EIB poskytuje třetím zemím v rámci vnějšího úvěrového mandátu. K 31. prosinci 2017 pokrývají aktiva v celkové hodnotě 2,2 miliardy EUR expozici, jež plyne z vyplacených 20 miliard EUR, s tím, že schváleny byly částky v objemu 28,9 miliardy EUR a příslušný strop činí 37,5 miliardy EUR.

Záruční fond EFSI zahájil svou činnost v roce 2016. Původně se předpokládalo, že bude financován do výše 50 % maximální expozice EU ve výši 16 miliard EUR, a postupně (do roku 2022) tedy jeho objem dosáhne 8 miliard EUR. V prosinci 2017 bylo nařízení o EFSI změněno a maximální objem záruky EU v rámci EFSI byl zvýšen na 26 miliard EUR, čímž mezní hodnota záručního fondu klesla na 35 %. Vzhledem ke změně nařízení se tedy nyní předpokládá, že záruční fond EFSI dosáhne celkového objemu 9,1 miliardy EUR.

Celkový objem aktiv tvořících záruční fond EFSI činil k 31. prosinci 20173,5 milionu EUR. Pokrývá expozici, jež plyne z vyplacených částek v objemu 10,1 miliardy EUR a schválených částek v objemu 13,5 miliardy EUR (včetně vyplacených částek). Záruční fond EFSI aktuálně používá EUR i USD.

3.4. NOVÝ IMPULZ PRO ZAMĚSTNANOST, RŮST A INVESTICE

Investiční plán pro Evropu

V roce 2015 představily Evropská komise a Evropská investiční banka investiční plán pro Evropu. Jeho součástí je Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který byl vytvořen s počátečním vkladem EU ve výši 21 miliard EUR a jehož hlavním cílem je přilákat soukromé investice. Prognózy předpovídají, že díky investicím schváleným v letech 2015 a 2016 dojde do roku 2020 ke vzniku dalších 700 000 pracovních míst a ke zvýšení hrubého domácího produktu EU o 0,7 %. Z toho vyplývá, že strategické investice vedou k podpoře zaměstnanosti a růstu v celé EU, a to i v odvětvích a regionech, které byly před deseti lety těžce zasaženy krizí. V návaznosti na principiální dohodu uzavřenou v září mezi Evropským parlamentem a členskými státy hlasoval Parlament v prosinci pro přijetí nařízení, kterým se rozšiřuje a posiluje Evropský fond pro strategické investice. Časový rámec nového a vylepšeného EFSI 2.0 byl z poloviny roku 2018 prodloužen do konce roku 2020 a investiční cíl byl zvýšen z 315 miliard EUR na nejméně 500 miliard EUR.

V roce 2017 fond i nadále sledoval svůj cíl mobilizovat do poloviny roku 2018 další investice do reálné ekonomiky ve výši nejméně 315 miliard EUR. Aktivně působil ve všech 28 členských státech a předpokládalo se, že do konce roku 2017 podnítí investice v celkové výši přibližně 256 miliard EUR.

V rámci fondu bylo před koncem roku schváleno celkem 357 projektů v oblasti infrastruktury a inovací, což představuje financování ve výši 39,2 miliardy EUR. Dále bylo schváleno 347 dohod o financování malých a středních podniků v hodnotě 11,9 miliardy EUR. Dle předpokladu toho mělo využít zhruba 539 000 takových podniků.

Navíc se prostřednictvím Evropského centra pro investiční poradenství zvýšila poradní podpora při vývoji a přípravě projektů a projekty, které se snažily získat financování, byly náležitě zviditelněny na Evropském portálu investičních projektů.

Evropský fond pro strategické investice podporuje investice do odvětví strategického významu pro hospodářství EU, která zahrnují energetiku, dopravu, digitální technologie, výzkum, vývoj a inovace, životní prostředí a účinné využívání zdrojů, sociální infrastrukturu a malé podniky. Patří sem investice do sociálního podnikání, sociálního dopadu a sociálních inovací.

Trvalá podpora pro členské státy EU

V květnu 2017 byl vytvořen program na podporu strukturálních ekonomických reforem na období let 2017–2020 s rozpočtem 142,8 milionu EUR. Na žádost členských států financuje tento program individualizovanou technickou podporu, která jim má pomoci v klíčových oblastech jejich reformních snah. Prostřednictvím tohoto programu poskytuje Komise cílenou podporu posilující schopnost členských států navrhovat a provádět reformy, které považují za nezbytné k tomu, aby jejich hospodářství více podporovala hospodářskou soutěž a investice. Tato technická podpora zahrnuje reformy v oblasti správy věcí veřejných a veřejné správy, řízení veřejných financí, podnikatelského prostředí, trhů práce, vzdělávání, zdravotních a sociálních služeb, finančnictví a přístupu k financování. Je k dispozici všem členským státům EU, řídí se poptávkou a nevyžaduje spolufinancování.

Tento program provádí Útvar na podporu strukturální reformy ve spolupráci s dalšími příslušnými útvary Komise. Doposud útvar spolupracoval s 15 členskými státy na více než 150 projektech podpory. V rámci projektového cyklu v roce 2018 obdržel přes 400 žádostí o podporu od více než 20 členských států, což vedlo k tomu, že poptávka po podpoře výrazně převyšovala rozpočet programu, jehož výše je stanovena na 30,5 milionu EUR ročně.

EU poskytovala podporu i po ukončení programu Irsku, Španělsku, Kypru, Portugalsku a Rumunsku. V průběhu roku bylo opět dosaženo značného pokroku při provádění řeckého programu, jehož cílem bylo vytvořit podmínky pro navrácení důvěry a položit základy trvalého hospodářského oživení v Řecku. Druhý přezkum byl uzavřen v červenci a umožnil schválení třetí tranše financování z Evropského mechanismu stability ve výši 8,5 miliardy EUR. Třetí přezkum probíhal v prosinci a dohody na úrovni pracovních útvarů bylo dosaženo počátkem uvedeného měsíce. Řecko rovněž získávalo i nadále hospodářskou podporu prostřednictvím investičního plánu pro Evropu.

Útvar na podporu strukturální reformy také přijal zvláštní úkoly s cílem pomoci koordinovat reakci na uprchlickou krizi v Řecku a zavést program pomoci EU pro turecké společenství na Kypru.

3.5. REZERVA PRO NOVÉ ÚČASTNÍKY NA TRHU (NER 300)

Prostředky v programu NER 300 pocházejí z prodeje emisních povolenek a patří členským státům, které je používají k financování demonstračních projektů zaměřených na výrobu energie za pomoci inovativních nízkouhlíkových technologií. Program jménem členských států spravuje Komise, zatímco za správu aktiv fondu NER 300 odpovídá a jako odborný poradce na základě dohody o spolupráci s Komisí působí EIB. Jelikož ani příjmy z povolenek, ani náklady na financované projekty nejsou součástí rozpočtu EU, nejsou v účetní závěrce EU vykázány.

ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA (25)

OBSAH

VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

111

SROVNÁNÍ ROZPOČTOVANÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK

112

PŘÍLOHA KE ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROZPOČTU

115

ROZPOČTOVÝ RÁMEC EU

115

1.1.

VFR NA OBDOBÍ 2014–2020

115

1.2.

PODROBNÝ POPIS OKRUHŮ VFR (PROGRAMY)

117

1.3.

ROČNÍ ROZPOČET

117

1.4.

PŘÍJMY

117

1.5.

VÝPOČET VÝSLEDKU PLNĚNÍ ROZPOČTU

119

1.6.

SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU S VÝSLEDKEM PLNĚNÍ ROZPOČTU

119

PLNĚNÍ ROZPOČTU EU NA ROK 2017 – KOMENTÁŘ

121

2.1.

PŘÍJMY

121

2.2.

VÝDAJE

121

PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

123

3.1.

SOUHRN PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

123

PLNĚNÍ VÝDAJOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

124

4.1.

VFR: ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

124

4.2.

VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

125

4.3.

VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

127

4.4.

VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

128

4.5.

VFR: ČLENĚNÍ ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU

129

4.6.

PODROBNÝ VFR: ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

130

4.7.

PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

136

4.8.

PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

143

4.9.

PODROBNÝ VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

149

4.10.

PODROBNÝ VFR: ČLENĚNÍ ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU

154

PLNĚNÍ ROZPOČTU V ČLENĚNÍ PODLE ORGÁNŮ

159

5.1.

PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU

159

5.2.

ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

160

5.3.

ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

161

PLNĚNÍ ROZPOČTU AGENTUR

162

6.1.

PŘÍJMY ROZPOČTU

162

6.2.

PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY A NA PLATBY V ČLENĚNÍ PODLE AGENTUR

164

VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

v milionech EUR
	2017	2016
Příjmy za rozpočtový rok	139 691	144 717
Platby z prostředků na běžný rok	(135 764 )	(135 180 )
Prostředky na platby přenesené do roku n+1	(1 796 )	(1 655 )
Zrušení nevyčerpaných prostředků přenesených z roku n–1	40	63
Vývoj účelově vázaných příjmů	(1 450 )	(1 367 )
Kurzové rozdíly za rok	(166)	(173)
Výsledek plnění rozpočtu	555	6 405

SROVNÁNÍ ROZPOČTOVANÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK

PŘÍJMY ROZPOČTU

v milionech EUR
		Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Stanovené nároky	Příjmy
1	Vlastní zdroje	131 718	115 484	115 455	115 416
	11 – Dávky z cukru	133	133	134	134
	12 – Cla	21 334	20 374	20 364	20 325
	13 – DPH	16 599	16 620	16 584	16 584
	14 – HND	93 652	78 356	78 279	78 279
	15 – Oprava rozpočtových nevyvážeností	—	—	94	94
	16 – Snížení příspěvku Nizozemska a Švédska z HND	—	—	(0)	(0)
3	Přebytky, salda a opravy	—	6 405	6 416	6 416
4	Příjmy od osob pracujících v orgánech nebo jiných institucích Unie	1 490	1 490	1 495	1 484
5	Příjmy ze správní činnosti orgánů	70	70	611	587
6	Příspěvky a náhrady v rámci dohod a programů Unie	60	60	12 504	12 179
7	Úroky z prodlení a pokuty	1 120	3 230	11 387	3 573
8	Výpůjční a úvěrové operace	7	7	43	28
9	Různé příjmy	25	25	15	8
Celkem		134 490	126 771	147 926	139 691

ROZPOČTOVÉ VÝDAJE: ZÁVAZKY V ČLENĚNÍ PODLE OKRUHŮ VFR

v milionech EUR
Okruh VFR		Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Celkové disponibilní prostředky	Přijaté závazky
1	Inteligentní růst podporující začlenění	74 899	75 399	85 181	83 268
	1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost	21 312	21 312	24 508	22 654
	1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost	53 587	54 087	60 673	60 614
2	Udržitelný růst: přírodní zdroje	58 584	58 569	62 806	60 859
	z toho: výdaje související s trhem a přímé platby	42 613	42 611	45 830	44 759
3	Bezpečnost a občanství	4 284	4 284	4 472	4 124
4	Globální Evropa	10 162	10 713	12 382	11 814
5	Správa	9 395	9 395	10 190	9 794
	z toho: správní výdaje orgánů	3 921	3 921	4 344	4 142
6	Náhrady	—	—	—	—
8	Záporná rezerva a schodek přenesený z předchozího rozpočtového roku	—	—	—	—
9	Zvláštní nástroje	534	1 472	1 544	1 291
Celkem		157 858	159 831	176 576	171 150

ROZPOČTOVÉ VÝDAJE: PLATBY V ČLENĚNÍ PODLE OKRUHŮ VFR

v milionech EUR
Okruh VFR		Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Celkové disponibilní prostředky	Provedené platby
1	Inteligentní růst podporující začlenění	56 522	49 840	61 168	57 030
	1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost	19 321	20 065	24 370	21 376
	1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost	37 201	29 775	36 797	35 654
2	Udržitelný růst: přírodní zdroje	54 914	54 467	58 575	56 743
	z toho: výdaje související s trhem a přímé platby	42 563	42 558	45 975	44 695
3	Bezpečnost a občanství	3 787	2 793	2 994	2 867
4	Globální Evropa	9 483	8 938	10 944	9 793
5	Správa	9 395	9 392	10 977	9 656
	z toho: správní výdaje orgánů	3 921	3 921	4 841	4 085
6	Náhrady	—	—	—	—
8	Záporná rezerva a schodek přenesený z předchozího rozpočtového roku	—	—	—	—
9	Zvláštní nástroje	390	1 341	1 414	1 291
Celkem		134 490	126 771	146 071	137 379

PŘÍLOHA KE ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROZPOČTU

1. ROZPOČTOVÝ RÁMEC EU

Rozpočtové účty jsou vedeny v souladu s finančním nařízením a jeho prováděcími pravidly. Souhrnný rozpočet je nástrojem, kterým se každý rok stanoví a schvalují příjmy a výdaje Unie. Tyto příjmy a výdaje musí dodržovat stropy a další pravidla víceletého finančního rámce (VFR), a to v souladu s legislativou o víceletých programech přijatých jako součást uvedeného rámce.

1.1. VFR NA OBDOBÍ 2014–2020

v milionech EUR

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Celkem

1.	Inteligentní růst podporující začlenění

52 756

77 986

69 304

73 512

76 420

79 924

83 661

513 563

1.a	Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

16 560

17 666

18 467

19 925

21 239

23 082

25 191

142 130

1.b	Hospodářská, sociální a územní soudržnost

36 196

60 320

50 837

53 587

55 181

56 842

58 470

371 433

2.	Udržitelný růst: přírodní zdroje

49 857

64 692

64 262

60 191

60 267

60 344

60 421

420 034

z toho: výdaje související s trhem a přímé platby

43 779

44 190

43 951

44 146

44 163

44 241

44 264

308 734

3.	Bezpečnost a občanství

1 737

2 456

2 546

2 578

2 656

2 801

2 951

17 725

4.	Globální Evropa

8 335

8 749

9 143

9 432

9 825

10 268

10 510

66 262

Správa

8 721

9 076

9 483

9 918

10 346

10 786

11 254

69 584

z toho: správní výdaje orgánů

7 056

7 351

7 679

8 007

8 360

8 700

9 071

56 224

Náhrady

—

8.	Záporná rezerva

—

9.	Zvláštní nástroje

—

Prostředky na závazky

121 435

162 959

154 738

155 631

159 514

164 123

168 797

1 087 197

Prostředky na platby celkem

135 762

140 719

130 694

142 906

154 565

159 235

162 406

1 026 287

Výše uvedená tabulka uvádí stropy VFR v běžných cenách. Rok 2017 byl čtvrtým rozpočtovým rokem VFR na období 2014–2020. Celkový strop prostředků na závazky na rok 2017 činil 155 631 milionů EUR, tedy 1,04 % HND EU. Odpovídající strop prostředků na platby činil 142 906 milionů EUR neboli 0,95 % HND EU. Tyto stropy platily po celý rozpočtový rok 2017.

Pro VFR na období 2014–2020 byla sjednána nová pravidla flexibility. Jedno z těchto nových pravidel umožňuje převádět nevyužitá rozpětí v rámci platebních stropů do následujících let, a to prostřednictvím celkového rozpětí pro platby v rámci technické úpravy VFR na následující rok. Z tohoto důvodu byla nevyčerpaná částka z roku 2015 (1 288 milionů EUR v běžných cenách) a z roku 2016 (13 991 milionů EUR v běžných cenách) převedena do let 2018–2020. Stropy platné pro léta 2015, 2016 a 2018–2020 pak byly odpovídajícím způsobem upraveny (srov. výše uvedenou technickou úpravu VFR na rok 2017 a technickou úpravu na rok 2018 (COM(2017) 220 ze dne 24. května 2017).

Dne 24. května 2017 přijala Komise sdělení o technické úpravě finančního rámce pro rok 2018 v souladu s vývojem HND (ESA 2010) (COM(2017) 220 ze dne 24. května 2017). Po vstupu nařízení Rady (EU, Euratom) 2017/1123, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, (Úř. věst. L 163 ze dne 24. června 2017) v platnost na základě přezkumu/revize v polovině období byly číselné údaje týkající se rezervy na pomoc při mimořádných událostech a nástroje pružnosti uvedené ve sdělení ze dne 24. května 2017 aktualizovány a ve sdělení ze dne 15. září 2017 (COM(2017) 473 final) nahrazeny. Úpravy číselných údajů v tomto sdělení přímo vyplývají ze změny nařízení o VFR nařízením (EU, Euratom) 2017/1123 a neodchylují se od ustanovení čl. 6 odst. 4 nařízení o VFR, podle něhož nemohou být s výjimkou technických úprav podle čl. 6 odst. 1 ani během roku, ani v následujících letech provedeny žádné další technické úpravy. Nově zavedená technická úprava pro účely nástroje pružnosti podle čl. 6 odst. 1 písm. f) je uvedena poprvé.

Vysvětlení jednotlivých okruhů VFR je uvedeno níže:

Okruh 1 – Inteligentní růst podporující začlenění

Tento okruh je rozdělen na dvě samostatné, avšak vzájemně provázané složky:

1a	Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost. Sem spadají výdaje na výzkum a inovace, vzdělávání a odbornou přípravu, Nástroj pro propojení Evropy, sociální politiku, vnitřní trh a související politiky.

1b	Hospodářská, sociální a územní soudržnost, jež má posílit konvergenci nejméně rozvinutých členských států a regionů, doplňovat strategii EU pro udržitelný růst mimo méně prosperující regiony a podpořit spolupráci mezi regiony.

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

Okruh 2 zahrnuje společnou zemědělskou politiku, společnou politiku rybolovu a environmentální opatření, zejména program Life+.

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

Okruh 3 je odrazem rostoucího významu některých oblastí, v nichž byly EU svěřeny konkrétní úkoly – spravedlnost, vnitřní věci, ochrana hranic, přistěhovalectví, azylová politika, veřejné zdraví, ochrana spotřebitelů, kultura, mládež, informace a dialog s občany.

Okruh 4 – Globální Evropa

Do okruhu 4 spadají všechna opatření vnější politiky, včetně rozvojové spolupráce, humanitární pomoci, předvstupních nástrojů a nástrojů v oblasti politiky sousedství. ERF zůstává mimo rozpočet EU a není součástí VFR.

Okruh 5 – Správa

Do tohoto okruhu spadají správní výdaje všech orgánů, důchody a evropské školy. V případě orgánů s výjimkou Komise představují tyto náklady veškeré jejich výdaje.

Okruh 6 – Náhrady

V souladu s politickou dohodou, podle níž by se nové členské státy neměly stát čistými plátci do rozpočtu hned na začátku svého členství, je tento okruh určen na příslušné kompenzace. Tato částka byla uvolněna na převody ve prospěch nových členských států na vyrovnání jejich rozpočtových příjmů a příspěvků.

Okruh 9 – Zvláštní nástroje

Mechanismy pružnosti umožňují EU uvolňovat potřebné prostředky v reakci na nepředvídané události, např. krizové a mimořádné situace. Jejich oblast působnosti, finanční příděl a bližší podmínky fungování jsou vymezeny v nařízení o VFR a interinstitucionální dohodě. V aktuálním kontextu snížených výdajů se starají i o to, aby byly rozpočtové zdroje s to reagovat na vyvíjející se priority, tak aby bylo každé euro použito tam, kde je ho nejvíc zapotřebí. Většina těchto mechanismů je proto zřízena mimo VFR a prostředky z nich lze uvolňovat nad rámec výdajových stropů.

1.2. PODROBNÝ POPIS OKRUHŮ VFR (PROGRAMY)

Okruhy VFR jsou dále rozděleny do podrobněji vymezených podokruhů odpovídajících hlavním výdajovým programům (např. Horizont 2020, Erasmus+ apod.). Příslušný právní základ pro plnění rozpočtu se přijímá na úrovni těchto programů. Programy představují strukturu běžně používanou pro podávání zpráv o plnění a o výsledcích. Proto jsou nyní i v této zprávě o plnění rozpočtu uvedeny tabulky s jednotlivými programy (viz tabulky 4.6 – 4.10 níže).

1.3. ROČNÍ ROZPOČET

Komise každoročně odhaduje výši příjmů a výdajů všech orgánů na příští rok a sestavuje návrh rozpočtu, který předkládá rozpočtovému orgánu. Na jeho základě vypracuje Rada své stanovisko, o němž pak obě složky rozpočtového orgánu jednají. Předseda Evropského parlamentu prohlásí, že společný návrh byl s konečnou platností přijat, a tím se rozpočet stává vykonatelným. V průběhu daného roku se přijímají opravné rozpočty. Odpovědnost za plnění rozpočtu nese zejména Komise.

Z hlediska rozpočtové struktury Komise spravuje správní a operační prostředky. Ostatní orgány mají prostředky pouze správní povahy. Rozpočet dále rozlišuje dva druhy prostředků: nerozlišené a rozlišené. Z nerozlišených prostředků se financují operace roční povahy (tedy operace, které odpovídají zásadě ročního rozpočtu). Rozlišené prostředky se používají proto, aby se zásada ročního rozpočtu sladila s potřebou řídit víceleté operace. Rozlišené prostředky se dělí na prostředky na závazky a prostředky na platby:

—

prostředky na závazky: kryjí celkové náklady plynoucí z právních závazků, které jsou přijaty na běžný rozpočtový rok v případě operací rozložených do několika let. Rozpočtové závazky na akce, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, však mohou být rozloženy do několika ročních splátek, pokud to stanoví základní právní akt,

—	prostředky na platby: kryjí výdaje vyplývající ze závazků přijatých v běžném rozpočtovém roce nebo v předchozích rozpočtových letech.

V účetnictví jsou druhy financování seskupeny do dvou hlavních položek:

—	konečné schválené rozpočtové prostředky a

—

dodatečné prostředky, jež obsahují

—	prostředky přenesené z předchozího roku (finanční nařízení připouští jen omezené případy, kdy lze nevyčerpané prostředky z předchozího roku přenášet do roku běžného) a

—	účelově vázané příjmy, jež plynou z vrácených finančních prostředků a příspěvků třetích osob/zemí, které jsou určeny na programy EU a činnost pro třetí osoby, jsou účelově vázány přímo na odpovídající výdajové položky v rozpočtu a tvoří třetí pilíř financování.

Všechny tyto druhy financování tvoří společně sumu disponibilních prostředků.

1.4. PŘÍJMY

1.4.1. Příjmy z vlastních zdrojů

Většina příjmů pochází z vlastních zdrojů, jež se člení do těchto kategorií:

1)	tradiční vlastní zdroje (TVZ), jež obvykle představují přibližně 15 % příjmů z vlastních zdrojů,

2)	zdroj založený na dani z přidané hodnoty (DPH), jenž obvykle představuje přibližně 13 % příjmů z vlastních zdrojů,

3)	zdroj založený na hrubém národním důchodu (HND), na nějž obvykle připadá zhruba 72 % příjmů z vlastních zdrojů.

Vlastní zdroje jsou přidělovány v souladu s pravidly, jež upravuje rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů EU (dále jen „RVZ 2014“). Toto rozhodnutí vstoupilo v platnost dne 1. října 2016 a použije se se zpětnou účinností od 1. ledna 2014. Účinky rozhodnutí za léta 2014 a 2015 byly zohledněny v rozpočtovém roce 2016.

Celková výše vlastních zdrojů přidělených Unii na pokrytí ročních prostředků na platby nesmí překročit 1,20 % ze součtu HND všech členských států.

1.4.2. Tradiční vlastní zdroje (TVZ)

Mezi tradiční vlastní zdroje (TVZ) patří cla (vybíraná z dovozu ze třetích zemí) a dávky z cukru (hrazené producenty cukru k financování výdajů na společnou organizaci trhu s cukrem), jež od hospodářských subjektů vybírají jménem EU členské státy. Členské státy si však jako náhradu za náklady na výběr ponechávají 20 % z vybrané částky. Veškeré stanovené částky tradičních vlastních zdrojů musí být zachyceny na některém z účtů, jež vedou příslušné orgány:

—	na řádných účtech uvedených v čl. 6 odst. 3 nařízení č. 609/2014: všechny vrácené částky nebo částky kryté zárukami,

—	na zvláštních účtech uvedených v témže článku: všechny částky dosud nevrácené a/nebo nekryté zárukami; dále na ně lze zaúčtovat částky, jež jsou kryty zárukami, avšak byly vůči nim vzneseny výhrady.

Tradiční vlastní zdroje musí členský stát uhradit na účet Komise u ministerstva financí nebo centrální banky nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž nárok vznikl (nebo byl vrácen v případě zvláštního účtu).

1.4.3. Daň z přidané hodnoty (DPH)

Daň z přidané hodnoty (DPH) je odváděna ze základů DPH členských států, které jsou pro tento účel harmonizovány podle pravidel EU. Základ DPH je však v případě každého členského státu omezen na maximálně 50 % jeho HND. Jednotná sazba DPH je stanovena na 0,30 %. Výjimkou jsou v období 2014–2020 Německo, Nizozemsko a Švédsko, v jejichž případě tato sazba činí 0,15 %.

1.4.4. Hrubý národní důchod (HND)

Zdroj z HND se používá k financování té části rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů. Na HND všech členských států je uplatňována stejná procentní sazba, která je stanovena podle pravidel EU.

Zdroje z DPH a HND se stanoví na základě odhadů příslušných vyměřovacích základů, jež jsou prováděny během přípravy návrhu rozpočtu. Tyto odhady se následně revidují a v průběhu daného rozpočtového roku aktualizují pomocí opravného rozpočtu. Rozdíly mezi částkami, jež mají členské státy uhradit na základě skutečného základu rozpočtového zdroje příjmů, a částkami, jež byly skutečně uhrazeny na základě (revidovaných) odhadů, ať jsou již kladné či záporné, vyžaduje Komise k úhradě od členských států k prvnímu pracovnímu dni června druhého roku, jenž následuje po daném rozpočtovém roce. Skutečné základy DPH a HND mohou být ještě během následujících čtyř let předmětem oprav, není-li vůči nim vznesena výhrada. Na tyto výhrady je nutné pohlížet jako na potenciální nárokování nejistých částek vůči členským státům, neboť jejich finanční dopad nelze s přesností odhadnout. Je-li možné určit přesnou částku, vyžádá si Komise příslušné vlastní zdroje z DPH a HND buď společně se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND, nebo formou individuální výzvy.

1.4.5. Oprava pro Spojené království

Mechanismus opravy rozpočtové nevyváženosti ve prospěch Spojeného království zavedla Evropská rada na zasedání ve Fontainebleau (červen 1984). Tímto mechanismem je redukována platba vlastních zdrojů Spojeného království a jsou navýšeny platby ostatních členských států. Německo, Rakousko, Švédsko a Nizozemsko se na financování této opravy podílejí v menším rozsahu (omezeném na čtvrtinu jejich normálního podílu).

1.4.6. Hrubé snížení

Evropská rada na svém zasedání ve dnech 7. a 8. února 2013 došla k závěru, že Dánsko, Nizozemsko a Švédsko by měly mít v období 2014–2020 nárok na hrubé snížení svých ročních příspěvků založených na HND a že Rakousko by mělo mít nárok na hrubé snížení příspěvku pouze v období 2014–2016. Roční snížení příspěvků je určeno takto: Dánsko 130 milionů EUR, Nizozemsko 695 milionů EUR a Švédsko 185 milionů EUR.

1.5. VÝPOČET VÝSLEDKU PLNĚNÍ ROZPOČTU

Výsledek plnění rozpočtu EU se vrací členským státům v následujícím roce, a to formou snížení jejich příspěvků splatných v tomtéž roce.

V případě vlastních zdrojů se v účetnictví zaznamenávají částky připsané v průběhu roku ve prospěch účtů, jež jménem Komise zřídily vlády členských států. Do příjmů se zahrnuje rovněž případný přebytek plynoucí z výsledku plnění rozpočtu za předchozí rok. Ostatními zaúčtovanými příjmy jsou částky, které byly v průběhu roku skutečně přijaty.

Pro účely výpočtu výsledku plnění rozpočtu za daný rok se výdaje skládají z plateb, které byly provedeny z prostředků na daný rok, a z veškerých prostředků na daný rok, které se přenášejí do roku následujícího. Platbami provedenými z prostředků pro daný rok se rozumějí platby, které účetní provedl do 31. prosince rozpočtového roku. V případě EZZF se těmito platbami rozumějí platby, které členské státy provedly v období od 16. října roku n-1 do 15. října roku n za předpokladu, že účetní byl o závazku a schválení informován do 31. ledna roku n+1. Po kontrolách v členských státech mohou být výdaje EZZF předmětem rozhodnutí o souladu.

Výsledek plnění rozpočtu se skládá ze dvou částí: z výsledku EU a z výsledku účasti zemí ESVO, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP). V souladu s čl. 1 odst. 1 nařízení č. 608/2014, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů, tento výsledek představuje rozdíl mezi:

—	celkovými příjmy získanými v rozpočtovém roce a

—	celkovými platbami provedenými z prostředků za běžný rok zvýšenými o celkovou výši prostředků za týž rok přenesených do roku následujícího.

Výsledek se zvýší nebo sníží o:

—	čistý zůstatek zrušení prostředků na platby přenesených z předchozích let a plateb, které kvůli kolísání kurzu eura převyšují nerozlišené prostředky přenesené z předchozího roku,

—	vývoj účelově vázaných příjmů a

—	čisté kurzové zisky nebo ztráty zaznamenané v průběhu daného roku.

Prostředky, které byly přeneseny z předchozího rozpočtového roku v souvislosti s příspěvky třetích stran a prací pro třetí strany, nepozbývají ze své podstaty platnosti a zapisují se jako dodatečné prostředky rozpočtového roku. Tím je vysvětlen rozdíl mezi výší prostředků přenesených z předchozího roku, jež je uvedena ve zprávě o plnění rozpočtu na rok n, a výší prostředků přenesených do následujícího roku, jež je uvedena ve zprávě o plnění rozpočtu na rok n–1. Do výpočtu výsledku plnění rozpočtu se nezapočítávají prostředky dané znovu k dispozici po vrácení záloh.

Přenesené prostředky na platby zahrnují: prostředky přenesené automaticky a prostředky přenesené na základě rozhodnutí. Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z předcházejícího roku tak představuje zrušení prostředků, které byly přeneseny automaticky a na základě rozhodnutí.

1.6. SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU S VÝSLEDKEM PLNĚNÍ ROZPOČTU

v milionech EUR
	2017	2016
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK	8 082	1 733
Příjmy
Nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané	(4 408 )	(1 969 )
Nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce	10 739	3 363
Příjmy příštích období (netto)	(257)	611
Výdaje
Výdaje příštích období (netto)	3 725	10 678
Výdaje předchozího roku uhrazené v běžném roce	(3 574 )	(7 656 )
Čistý vliv předběžného financování	(12 059 )	(468)
Prostředky na platby přenesené do dalšího roku	(3 373 )	(3 102 )
Platby uhrazené z přenesených prostředků a zrušení nevyužitých prostředků na platby	1 784	1 379
Změna stavu rezerv	6 752	3 962
Ostatní	(6 676 )	(2 142 )
Hospodářský výsledek agentur a ESUO	(179)	16
VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA BĚŽNÝ ROK	555	6 405

V souladu s finančním nařízením byl výsledek hospodaření za běžný rok vypočten podle zásad akruálního účetnictví, zatímco výsledek plnění rozpočtu vychází z upravených pravidel hotovostního účetnictví. Jelikož hospodářský výsledek i výsledek plnění rozpočtu vycházejí ze stejných podkladových transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem.

Položky sesouhlasení – příjmy

Skutečné rozpočtové příjmy za rozpočtový rok odpovídají příjmům vybraným na základě nároků stanovených v běžném roce a částkám vybraným na základě nároků z minulých let. Proto je pro účely sesouhlasení třeba odečíst od hospodářského výsledku nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce musejí být pro účely srovnání k hospodářskému výsledku přičteny.

Příjmy příštích období představují především příjmy ze zemědělství, vlastních zdrojů, úroků a dividend. V úvahu se bere pouze čistý dopad, tj. příjmy příštích období za běžný rok minus rozpuštění časově rozlišených příjmů z předchozího roku.

Položky sesouhlasení – výdaje

Výdaje příštích období představují především časové rozlišení provedené při účetní uzávěrce na konci roku, tj. způsobilé náklady, které zaznamenali příjemci prostředků EU, avšak které ještě nebyly vykázány Komisi. V úvahu se bere pouze čistý dopad, tj. výdaje příštích období za běžný rok minus rozpuštění časově rozlišených výdajů z předchozího roku. Platby provedené v běžném roce na základě faktur zaúčtovaných v předchozích letech jsou součástí rozpočtových výdajů běžného roku, a musí tudíž být pro účely sesouhlasení přičteny k hospodářskému výsledku.

Čistý vliv předběžného financování je kombinací 1) nových částek předběžného financování vyplacených v běžném roce a vykázaných jako rozpočtový výdaj běžného roku a 2) zúčtování předběžného financování na základě způsobilých nákladů schválených v běžném roce. Druhý případ představuje výdaj z hlediska akruálního, nikoli však rozpočtového, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku svého provedení.

Kromě plateb provedených z prostředků daného roku je při výpočtu výsledku rozpočtového hospodaření (v souladu s čl. 1 odst. 1 nařízení č. 608/2014) také třeba zohlednit prostředky daného roku přenášené do roku následujícího. Totéž platí pro platby z rozpočtu, jež byly provedeny v běžném roce z prostředků přenesených z předchozích let, a pro zrušení nevyčerpaných prostředků na platby.

Položka změna stavu rezerv souvisí s odhady provedenými na konci roku ve finančních výkazech (zejména v souvislosti se zaměstnaneckými požitky), které nemají vliv na rozpočtové účty. Ostatní položky v sesouhlasení připadají např. na odpisy majetku, pořízení majetku, splátky finančního leasingu a finanční účasti, u nichž se rozpočtové a akruální účetní postupy liší.

2. PLNĚNÍ ROZPOČTU EU NA ROK 2017 – KOMENTÁŘ

2.1. PŘÍJMY

Výše prostředků na platby uvedená v původním rozpočtu, který byl podepsán předsedou Evropského parlamentu dne 1. prosince 2016, byla stanovena na 134 490 milionů EUR a měla být financována vlastními zdroji ve výši 131 718 milionů EUR. Odhady výše příjmů a výdajů uvedené v původním rozpočtu se během rozpočtového roku obvykle mění a tyto změny jsou předkládány v podobě opravných rozpočtů. Rovnost rozpočtových příjmů a výdajů je zajišťována díky úpravám výše vlastních zdrojů z HND. Rovnováhu rozpočtových příjmů a výdajů (prostředků na platby) stanoví zásada vyrovnanosti rozpočtu.

V průběhu roku 2017 bylo přijato šest opravných rozpočtů. Pokud je zohledníme, pak konečná výše schválených příjmů na rok 2017 dosáhla 126 771 milionů EUR. Přebytkem z předchozího rozpočtového roku, významným snížením prostředků na platby, značným objemem inkasovaných pokut a dalších příspěvků se zredukoval vyrovnávací příspěvek z HND, jejž měly členské státy za rok 2017 hradit (115 484 milionů EUR).

Co se týče výsledku plnění vlastních zdrojů, výběr tradičních vlastních zdrojů se velmi blížil odhadované částce. To je dáno především tím, že rozpočtové odhady byly pozměněny při sestavování opravného rozpočtu č. 6/2017 (na základě nových prognóz z jara 2017).

Konečné platby členských států odvíjející se od jejich DPH a HND rovněž téměř přesně odpovídaly finálním rozpočtovým odhadům. Rozdíly mezi odhadovanými a skutečně uhrazenými částkami jsou dány rozdílem mezi kurzy eura použitými pro rozpočtové účely a kurzy platnými v době, kdy členské státy, které nejsou součástí HMU, prováděly příslušné platby.

Pokud jde o zůstatky DPH a HND, platí nyní nový postup. Jeho pravidla upravuje článek 10b nařízení o poskytování vlastních zdrojů (nařízení č. 609/2014). Tento nový postup nevyžaduje přijetí opravného rozpočtu, takže Komise členské státy přímo žádá o úhradu čistých částek. Vzhledem k novému systému vzájemného započtení byl dopad na rozpočet EU blízký nule.

Položka „Příspěvky a náhrady v rámci dohod a programů EU“ se týká zejména příjmů z finančních oprav (ESI fondů, EZZF a EZFRV), účasti třetích zemí na výzkumných programech a ostatních příspěvků a náhrad v rámci programů/činností EU. Podstatnou část této celkové částky tvoří příjmy určené na zvláštní účely, na jejichž základě se na výdajové straně obvykle zapisují dodatečné prostředky. V roce 2017 pocházely příspěvky a náhrady zejména z plateb vrácených do strukturálních fondů (6,7 miliardy EUR), schválení účetních závěrek zemědělských fondů (1,9 miliardy EUR), příspěvků členských států a třetích stran na základě zvláštních dohod (1,6 miliardy EUR) a příspěvků na programy EU (1 miliarda EUR).

Příjmy z pokut se rozumějí zejména pokuty v oblasti hospodářské soutěže.

2.2. VÝDAJE

Cílem rozpočtu na rok 2017 bylo dosáhnout rovnováhy mezi prováděním probíhajících programů a řešením nových výzev. Vycházel proto ze závazků učiněných v předchozích letech a využíval stávajícího prostoru pro flexibilitu s cílem reagovat na problémy v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020 (VFR).

V souladu s meziročním vývojem předpokládaným ve VFR byly v návrhu rozpočtu prostředky na závazky stanoveny ve výši 157,7 miliardy EUR (oproti rozpočtu na rok 2016 o 1,7 % vyšší) a prostředky na platby ve výši 134,9 miliardy EUR (-6,2 %), což odpovídá 1,05 %, resp. 0,90 % HND EU. Zvýšení prostředků na závazky činilo poté, co byly neutralizovány dopady přerozdělení prostředků roční tranše Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost na rok 2014, 4,8 %. Za významným snížením celkových plateb v zásadě stálo dokončení provádění programů z VFR na období 2007–2013 a pomalé provádění nové generace programů v některých oblastech politiky.

V průběhu roku byly prostředky na závazky navýšeny o 500 milionů EUR, a to opravným rozpočtem č. 3/2017 pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) a opravným rozpočtem č. 5/2017, který přidělil počáteční vklad ve výši 275 milionů EUR ve prospěch záručního fondu EFSD.

Po obtížné situaci, která nastala v roce 2016, kdy prostředky na platby převyšovaly potřeby a rok byl uzavřen s vysokým přebytkem, Komise nejprve zaznamenala stejně pomalý vývoj v podávání žádostí o platby v roce 2017, a přijala tedy příslušná opatření, aby rozpočet odpovídajícím způsobem upravila. Návrh opravného rozpočtu č. 6/2017 předložený 9. října 2017 proto navrhoval snížit objem prostředků na platby o 7,7 miliardy EUR, z toho 5,9 miliardy EUR v rozpočtových položkách podokruhu 1b Hospodářská, sociální a územní soudržnost a v menší míře v okruhu 2 Udržitelný růst: přírodní zdroje, okruhu 3 Bezpečnost a občanství a okruhu 4 Globální Evropa, a dále ve Fondu solidarity Evropské unie (FSEU).

Čerpání dostupných prostředků v roce 2017

Různé druhy prostředků (rozpočtové, přenesené z předchozího roku a účelově vázané příjmy) byly v roce 2017 čerpány z 97 % v případě závazků a z 93,9 % v případě plateb. Rozpočtové prostředky byly v roce 2017 čerpány v plné míře (z 98,35 % u plateb), což je vzhledem k nejistotě, která panovala v roce 2016 a po většinu roku 2017, dobrý výsledek. Za předpokladu plného využití prostředků přenesených do roku 2018 stoupne míra plnění v případě prostředků na závazky na 99,9 % a u prostředků na platby na 99,8 %.

U podokruhu 1b Hospodářská, sociální a územní soudržnost finanční plnění programů na období 2014–2020 oproti roku 2016 značně pokročilo a zároveň byly provedeny první závěrečné platby k uzávěrce programů na období 2007–2013. Snížení prostředků na platby v opravném rozpočtu č. 6/2017 bylo plně kompenzováno využitím účelově vázaných příjmů ze schválení účetní závěrky a konečná částka vynaložená na platby byla téměř totožná s původně plánovaným rozpočtem.

V okruhu 2 Udržitelný růst: přírodní zdroje finanční plnění nových programů v rámci EZFRV oproti roku 2016 rovněž vzrostlo.

Zbývající závazky

Zbývající závazky (RAL, přidělené, ale dosud nevyplacené prostředky) ke konci roku 2017 činily 267 miliard EUR. Nárůst o více než 28 miliard EUR oproti roku 2016 překročil očekávání, neboť rozdíl mezi závazky a provedenými platbami byl větší, než se původně očekávalo, a to z důvodu snížení plateb v opravném rozpočtu č. 6/2017. Růst RAL představuje ovšem normální vývoj, neboť prostředky na závazky dle předpokladů víceletého finančního rámce každoročně rostou. V roce 2018 se počítá s dalším nárůstem RAL v důsledku rozdílu mezi rozpočtovanými závazky a prostředky na platby. Nárůst by však měl být výrazně nižší než v roce 2017, a to proto, že rozdíl mezi prostředky na závazky a prostředky na platby je v rozpočtu přijatém na rok 2018 menší. Kromě toho se očekává růst žádostí o platbu v rámci podokruhu 1b Hospodářská, sociální a územní soudržnost v důsledku uplatňování pravidla automatického rušení závazků „n+3“.

Podrobnější analýza rozpočtových korekcí, jejich souvislosti, odůvodnění a dopady jsou uvedeny ve zprávě Komise o rozpočtovém a finančním hospodaření za rozpočtový rok 2017, v části A s přehledem o plnění rozpočtu a části B věnované jednotlivým okruhům VFR.

Výsledek plnění rozpočtu

Rozpočet na rok 2017 skončil historicky nejnižším přebytkem 0,56 miliardy EUR, který vznikl zejména na příjmové straně, kde se promítly významné příjmy z příspěvků a náhrad (12,2 miliardy EUR) pocházející z plateb vrácených do strukturálních fondů (6,7 miliardy EUR), schválení účetních závěrek zemědělských fondů (1,9 miliardy EUR), příspěvků členských států a třetích stran na základě zvláštních dohod (1,6 miliardy EUR) a příspěvků na programy EU (1 miliarda EUR). Prostředky na platby byly čerpány v plném rozsahu (98,35 %), nevyčerpané prostředky bylo možné přenést do roku 2018 a nevyužitá částka byla nevýznamná.

3. PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

3.1. SOUHRN PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

v milionech EUR
		Prostředky na příjmové straně		Stanovené nároky			Příjmy			Příjmy jako % z rozpočtu	Zbývá vybrat
Název		Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	Celkem		Zbývá vybrat
1	Vlastní zdroje	131 718	115 484	115 429	26	115 455	115 414	2	115 416	100 %	39
3	Přebytky, salda a opravy	—	6 405	6 416	—	6 416	6 416	—	6 416	100 %	—
4	Příjmy od osob pracujících v orgánech nebo jiných institucích Unie	1 490	1 490	1 488	7	1 495	1 478	7	1 484	100 %	11
5	Příjmy ze správní činnosti orgánů	70	70	590	21	611	572	15	587	836 %	24
6	Příspěvky a náhrady v rámci dohod a programů Unie	60	60	12 228	275	12 504	12 061	118	12 179	20 299 %	324
7	Úroky z prodlení a pokuty	1 120	3 230	4 823	6 564	11 387	541	3 032	3 573	111 %	7 814
8	Výpůjční a úvěrové operace	7	7	39	5	43	24	5	28	410 %	15
9	Různé příjmy	25	25	6	9	15	4	4	8	30 %	7
Celkem		134 490	126 771	141 020	6 906	147 926	136 509	3 182	139 691	110 %	8 235

4. PLNĚNÍ VÝDAJOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

4.1. VFR: ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
Okruh VFR		Prostředky na závazky						Prostředky na platby
		Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Disponibilní prostředky celkem	Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Disponibilní prostředky celkem
		Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenesené prostředky	Účelově vázané příjmy		Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenesené prostředky	Účelově vázané příjmy
		1	2	3=1+2	4	5	6=3+4+5	7	8	9=7+8	10	11	12=9+10+11
1	Inteligentní růst podporující začlenění	74 899	500	75 399	0	9 782	85 181	56 522	(6 682 )	49 840	130	11 198	61 168
	1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost	21 312	—	21 312	0	3 195	24 508	19 321	744	20 065	117	4 188	24 370
	1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost	53 587	500	54 087	—	6 586	60 673	37 201	(7 426 )	29 775	13	7 009	36 797
2	Udržitelný růst: přírodní zdroje	58 584	(15)	58 569	433	3 804	62 806	54 914	(447)	54 467	635	3 473	58 575
	z toho: výdaje související s trhem a přímé platby	42 613	(2)	42 611	433	2 786	45 830	42 563	(5)	42 558	630	2 786	45 975
3	Bezpečnost a občanství	4 284	—	4 284	—	188	4 472	3 787	(994)	2 793	11	189	2 994
4	Globální Evropa	10 162	551	10 713	109	1 560	12 382	9 483	(545)	8 938	120	1 887	10 944
5	Správa	9 395	0	9 395	2	794	10 190	9 395	(2)	9 392	786	798	10 977
	z toho: správní výdaje orgánů	3 921	—	3 921	0	423	4 344	3 921	—	3 921	494	426	4 841
6	Náhrady	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva a schodek přenesený z předchozího rozpočtového roku	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
9	Zvláštní nástroje	534	938	1 472	31	41	1 544	390	951	1 341	32	41	1 414
Celkem		157 858	1 974	159 831	575	16 169	176 576	134 490	(7 720 )	126 771	1 714	17 585	146 071

4.2. VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

v milionech EUR
Okruh VFR			Přijaté závazky					Prostředky přenesené do roku 2018			Prostředky pozbývající platnosti
		Disponibilní prostředky celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	účelově vázané příjmy	prostředky přenesené na základě rozhodnutí	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10	11	12	13=10+11+12
1	Inteligentní růst podporující začlenění	85 181	75 356	0	7 912	83 268	98 %	1 870	27	1 897	16	—	0	16
	1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost	24 508	21 301	0	1 353	22 654	92 %	1 842	4	1 846	8	—	0	8
	1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost	60 673	54 056	—	6 559	60 614	100 %	28	23	51	8	—	—	8
2	Udržitelný růst: přírodní zdroje	62 806	58 100	426	2 334	60 859	97 %	1 470	451	1 920	19	8	—	27
	z toho: výdaje související s trhem a přímé platby	45 830	42 150	426	2 183	44 759	98 %	603	451	1 054	10	8	—	18
3	Bezpečnost a občanství	4 472	4 035	—	89	4 124	92 %	99	247	345	2	—	0	2
4	Globální Evropa	12 382	10 710	108	997	11 814	95 %	563	2	565	1	1	0	3
5	Správa	10 190	9 270	2	522	9 794	96 %	272	—	272	125	0	—	125
	z toho: správní výdaje orgánů	4 344	3 838	0	303	4 142	95 %	120	0	120	83	0	0	83
6	Náhrady	—	—	—	—	—	0 %	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva a schodek přenesený z předchozího rozpočtového roku	—	—	—	—	—	0 %	—	—	—	—	—	—	—
9	Zvláštní nástroje	1 544	1 259	31	—	1 291	84 %	41	62	103	151	—	—	151
Celkem		176 576	158 730	567	11 854	171 150	97 %	4 315	788	5 103	314	9	0	323

4.3. VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
Okruh VFR			Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2018				Prostředky pozbývající platnosti
		Disponibilní prostředky celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	prostředky přenesené automaticky	prostředky přenesené na základě rozhodnutí	účelově vázané příjmy	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9	10=7+8+9	11	12	13	14=11+12+13
1	Inteligentní růst podporující začlenění	61 168	49 698	111	7 220	57 030	93 %	121	—	3 977	4 098	21	19	0	40
	1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost	24 370	19 945	101	1 330	21 376	88 %	108	—	2 858	2 966	12	16	0	28
	1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost	36 797	29 754	11	5 890	35 654	97 %	13	—	1 119	1 132	9	3	—	11
2	Udržitelný růst: přírodní zdroje	58 575	53 889	626	2 228	56 743	97 %	111	451	1 245	1 806	17	9	—	26
	z toho: výdaje související s trhem a přímé platby	45 975	41 992	621	2 081	44 695	97 %	103	451	705	1 259	12	8	—	21
3	Bezpečnost a občanství	2 994	2 767	10	90	2 867	96 %	11	5	99	115	11	1	0	12
4	Globální Evropa	10 944	8 610	116	1 067	9 793	89 %	314	2	820	1 136	12	4	—	16
5	Správa	10 977	8 486	720	451	9 656	88 %	781	1	348	1 129	125	67	—	191
	z toho: správní výdaje orgánů	4 841	3 363	448	274	4 085	84 %	475	0	152	627	83	46	—	128
6	Náhrady	—	—	—	—	—	0 %	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva a schodek přenesený z předchozího rozpočtového roku	—	—	—	—	—	0 %	0	—	—	—	—	—	—	—
9	Zvláštní nástroje	1 414	1 241	32	18	1 291	91 %	0	—	23	24	99	0	—	99
Celkem		146 071	124 691	1 615	11 073	137 379	94 %	1 338	458	6 512	8 308	284	99	0	384

4.4. VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

v milionech EUR
Okruh VFR		Zbývající závazky ke konci předchozího roku				Závazky běžného roku				Zbývající závazky ke konci roku celkem
Okruh VFR		Závazky přenesené z předchozího roku	Zrušené/ přehodnocené závazky	Platby	Zbývající závazky ke konci roku	Závazky přijaté v průběhu roku	Platby	Zrušení nepřenositelných závazků	Zbývající závazky ke konci roku
1	Inteligentní růst podporující začlenění	174 938	(4 337 )	(49 231 )	121 370	83 268	(7 799 )	(3)	75 467	196 837
	1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost	35 622	(1 321 )	(13 887 )	20 414	22 654	(7 489 )	(3)	15 162	35 576
	1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost	139 316	(3 015 )	(35 345 )	100 956	60 614	(310)	(0)	60 304	161 260
2	Udržitelný růst: přírodní zdroje	33 947	(180)	(11 860 )	21 907	60 859	(44 882 )	(0)	15 977	37 883
	z toho: výdaje související s trhem a přímé platby	247	(2)	(211)	33	44 759	(44 484 )	—	275	309
3	Bezpečnost a občanství	4 167	(231)	(1 650 )	2 286	4 124	(1 217 )	—	2 908	5 194
4	Globální Evropa	24 974	(517)	(6 662 )	17 795	11 814	(3 131 )	(1)	8 682	26 478
5	Správa	732	(2)	(726)	4	9 794	(8 931 )	(0)	863	867
	z toho: správní výdaje orgánů	431	20	(448)	3	4 142	(3 637 )	0	505	507
6	Náhrady	—	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva a schodek přenesený z předchozího rozpočtového roku	—	—	—	—	—	—	—	—	—
9	Zvláštní nástroje	0	(0)	(0)	—	1 291	(1 290 )	—	0	0
Celkem		238 759	(5 268 )	(70 129 )	163 362	171 150	(67 250 )	(4)	103 896	267 258

4.5. VFR: ČLENĚNÍ ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU

v milionech EUR
Okruh VFR		< 2011	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	Celkem
1	Inteligentní růst podporující začlenění	1 575	532	1 464	13 556	6 680	41 805	55 759	75 467	196 837
	1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost	741	294	829	2 754	3 620	4 893	7 283	15 162	35 576
	1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost	834	238	635	10 802	3 060	36 912	48 475	60 304	161 260
2	Udržitelný růst: přírodní zdroje	227	58	76	992	496	5 470	14 588	15 977	37 883
	z toho: výdaje související s trhem a přímé platby	—	—	—	—	0	12	22	275	309
3	Bezpečnost a občanství	40	34	74	114	77	278	1 669	2 908	5 194
4	Globální Evropa	1 036	543	1 054	2 232	2 675	4 226	6 030	8 682	26 478
5	Správa	—	—	—	0	0	0	4	863	867
	z toho: správní výdaje orgánů	0	0	0	0	0	0	3	505	507
9	Zvláštní nástroje	—	—	—	—	—	—	—	0	0
Celkem		2 878	1 166	2 668	16 893	9 928	51 779	78 050	103 896	267 258

4.6. PODROBNÝ VFR: ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
Program		Prostředky na závazky						Prostředky na platby
		Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Celkové disponibilní prostředky	Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Celkové disponibilní prostředky
		Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenesené prostředky	Účelově vázané příjmy		Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenesené prostředky	Účelově vázané příjmy
		1	2	3=1+2	4	5	6=3+4+5	7	8	9=7+8	10	11	12=9+10+11
1.1	Evropský fond pro strategické investice (EFSI)	2 661	0	2 661	—	39	2 700	2 317	150	2 467	—	39	2 506
	Evropské systémy družicové navigace (EGNOS/Galileo)	897	—	897	—	148	1 045	688	162	850	3	255	1 108
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)	323	(0)	322	—	19	341	426	298	724	0	19	743
	Evropský program monitorování Země (Copernicus)	607	—	607	—	17	625	697	(60)	637	2	19	658
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jad. zařízení z provozu	138	—	138	—	—	138	150	204	354	—	—	354
	Horizont 2020	10 346	78	10 424	—	1 828	12 251	10 196	(97)	10 100	71	2 689	12 860
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	341	(0)	341	—	112	452	348	(1)	347	20	152	518
	Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)	349	0	349	—	32	381	369	(119)	250	2	71	324
	Vzdělávání, odborná příprava a sport (Erasmus+)	2 064	6	2 070	—	388	2 458	1 887	40	1 927	7	441	2 375
	Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)	136	—	136	—	10	146	97	(7)	90	2	10	102
	Cla, Fiscalis a boj proti podvodům	137	7	144	—	5	149	117	(0)	117	5	5	127
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	700	(77)	622	—	1	623	123	(40)	83	2	0	85
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	1 723	(1)	1 723	—	120	1 843	971	279	1 249	2	103	1 354
	Nástroj pro propojení Evropy – informační a komunikační technologie	124	1	125	—	3	128	118	(54)	63	0	3	67
	Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení	—	—	—	—	16	16	110	32	142	—	16	157
	Decentralizované agentury	344	(7)	338	—	18	356	336	(16)	319	—	18	337
	Další opatření a programy	220	(2)	218	—	435	653	196	2	198	1	344	543
	Pilotní projekty a přípravné akce	56	(0)	56	—	1	57	44	(15)	29	—	0	30
	Zvláštní pravomoci Komise	144	(5)	139	0	5	143	131	(13)	118	—	4	123
Okruh 1.1 VFR celkem		21 312	(0)	21 312	0	3 195	24 508	19 321	744	20 065	117	4 188	24 370
1.2	Regionální konvergence (méně rozvinuté regiony)	26 122	(30)	26 092	—	3 405	29 496	19 315	(4 613 )	14 702	—	3 375	18 078
	Přechodové regiony	5 627	(15)	5 613	—	677	6 289	3 314	(1 247 )	2 067	—	542	2 609
	Konkurenceschopnost (rozvinutější regiony)	8 251	45	8 296	—	1 095	9 391	5 853	(1 441 )	4 413	—	1 259	5 672
	Nejvzdálenější a řídce osídlené regiony	222	—	222	—	29	251	140	(14)	126	—	35	161
	Fond soudržnosti	9 056	—	9 056	—	1 133	10 189	5 981	1 107	7 088	—	1 260	8 348
	Evropská územní spolupráce	1 940	—	1 940	—	185	2 124	969	(392)	577	—	53	630
	Technická pomoc	216	(0)	216	—	1	217	190	(23)	167	13	1	180
	Evropská pomoc nejchudším osobám (FEAD)	546	—	546	—	6	553	441	(150)	291	0	6	298
	Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí	—	500	500	—	56	556	600	(551)	49	—	476	525
	Nástroj pro propojení Evropy	1 593	—	1 593	—	—	1 593	383	(93)	290	—	2	292
	Pilotní projekty a přípravné akce	13	—	13	—	0	13	14	(9)	5	—	0	5
Okruh 1.2 VFR celkem		53 587	500	54 087	—	6 586	60 673	37 201	(7 426 )	29 775	13	7 009	36 797
Okruh 1 VFR celkem		74 899	500	75 399	0	9 782	85 181	56 522	(6 682 )	49 840	130	11 198	61 168
2	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	42 613	(2)	42 611	433	2 786	45 830	42 563	(5)	42 558	630	2 786	45 975
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	14 366	(2)	14 364	—	862	15 226	11 208	(215)	10 994	1	532	11 527
	Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)	912	—	912	—	133	1 045	577	(192)	385	0	133	519
	Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu	138	(11)	127	—	2	129	133	3	136	—	2	139
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	494	—	494	—	10	504	364	(33)	331	4	8	343
	Decentralizované agentury	55	(1)	54	—	10	65	55	(1)	54	—	10	65
	Další akce a opatření	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	8	—	8	—	0	8	13	(6)	8	—	0	8
	Zvláštní opatření	—	—	—	—	—	—	—	—	—	0	—	0
Okruh 2 VFR celkem		58 584	(15)	58 569	433	3 804	62 806	54 914	(447)	54 467	635	3 473	58 575
3	Azylový, migrační a integrační fond (AMIF)	1 620	(6)	1 614	—	46	1 661	1 182	(559)	623	2	45	671
	Spotřebitelé	27	—	27	—	1	28	21	(0)	21	1	1	22
	Kreativní Evropa	208	1	209	—	13	222	177	10	187	2	15	204
	Mimořádná podpora v rámci Unie	200	(1)	199	—	—	199	219	(1)	218	0	—	218
	Fond pro vnitřní bezpečnost	739	(4)	735	—	61	796	748	(350)	398	2	60	460
	Informační systémy	20	16	35	—	3	38	17	12	28	—	3	31
	Spravedlnost	54	(0)	54	—	3	56	41	(4)	37	1	3	41
	Práva, rovnost a občanství	63	1	64	—	2	65	47	6	53	1	2	55
	Mechanismus civilní ochrany Unie	31	(2)	30	—	2	31	31	(3)	28	—	2	30
	Evropa pro občany	26	—	26	—	1	27	26	—	26	0	1	27
	Potraviny a krmiva	256	3	259	—	3	262	234	6	241	1	4	246
	Zdravotní péče	65	—	65	—	2	67	58	1	59	1	2	62
	Decentralizované agentury	863	(6)	858	—	51	909	864	(99)	765	—	51	816
	Pilotní projekty a přípravné akce	12	(2)	10	—	0	10	19	(6)	14	—	1	14
	Zvláštní opatření	101	—	101	—	1	102	102	(7)	96	1	0	97
Okruh 3 VFR celkem		4 284	(0)	4 284	—	188	4 472	3 787	(994)	2 793	11	189	2 994
4	Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)	2 115	4	2 118	—	76	2 195	1 716	(330)	1 386	4	414	1 805
	Makrofinanční pomoc	46	(6)	40	—	—	40	46	(35)	10	—	—	10
	Záruční fond pro vnější vztahy	241	—	241	—	110	351	241	—	241	—	110	351
	Mechanismus civilní ochrany Unie	21	(9)	11	—	1	13	20	(10)	10	—	2	11
	Humanitární dobrovolníci EU	22	(5)	17	—	—	17	24	(7)	17	—	—	17
	Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)	—	275	275	—	300	575	—	275	275	—	300	575
	Evropský nástroj sousedství (ENI)	2 440	40	2 481	—	54	2 535	2 358	(374)	1 984	5	59	2 048
	Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)	3 168	(17)	3 151	—	47	3 198	2 769	(140)	2 629	13	74	2 716
	Nástroj partnerství (PI)	134	5	138	—	2	140	136	(39)	97	1	2	99
	Demokracie a lidská práva (EIDHR)	189	(5)	184	—	4	188	168	(9)	159	3	3	166
	Stabilita a mír (IcSP)	273	(13)	260	—	11	272	294	(36)	258	3	10	271
	Humanitární pomoc	945	335	1 280	99	769	2 148	1 146	247	1 393	91	728	2 211
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	327	(41)	287	9	55	351	294	(35)	259	0	55	313
	Spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	62	(11)	51	—	3	54	81	(11)	71	0	3	74
	Decentralizované agentury	20	—	20	—	0	20	20	—	20	—	0	20
	Další opatření a programy	84	(1)	83	—	126	209	93	(27)	66	0	127	193
	Pilotní projekty a přípravné akce	9	(1)	8	1	0	9	11	(3)	9	—	0	9
	Zvláštní opatření	66	(0)	66	—	0	66	67	(12)	56	—	0	56
Okruh 4 VFR celkem		10 162	551	10 713	109	1 560	12 382	9 483	(545)	8 938	120	1 887	10 944
5	Důchody	1 790	12	1 802	—	0	1 802	1 790	12	1 802	—	0	1 802
	Evropské školy	185	(1)	184	—	14	198	185	(1)	184	1	14	199
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	5	—	5	—	—	5	5	(3)	2	—	—	2
	Správní výdaje Komise	3 494	(11)	3 483	1	357	3 841	3 494	(10)	3 484	292	358	4 134
	Správní výdaje ostatních orgánů	3 921	—	3 921	0	423	4 344	3 921	—	3 921	494	426	4 841
Okruh 5 VFR celkem		9 395	0	9 395	2	794	10 190	9 395	(2)	9 392	786	798	10 977
6	Náhrady	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
Okruh 6 VFR celkem		—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Přenesený schodek	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
Okruh 8 VFR celkem		—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
9	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (EAR)	315	(253)	62	—	—	62	315	(216)	99	—	—	99
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)	169	—	169	—	41	210	25	(25)	0	0	41	42
	Fond solidarity Evropské unie (FSEU)	50	1 191	1 241	31	—	1 273	50	1 191	1 241	31	—	1 273
Okruh 9 VFR celkem		534	938	1 472	31	41	1 544	390	951	1 341	32	41	1 414
Celkem		157 858	1 974	159 831	575	16 169	176 576	134 490	(7 720 )	126 771	1 714	17 585	146 071

4.7. PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

v milionech EUR
Program			Přijaté závazky					Prostředky přenesené do roku 2018			Prostředky pozbývající platnosti
		Celkové disponibilní prostředky	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	účelově vázané příjmy	prostředky přenesené na základě rozhodnutí	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10	11	12	13=10+11+12
1.1	Evropský fond pro strategické investice (EFSI)	2 700	2 661	—	39	2 700	100 %	0	—	0	0	—	—	0
	Evropské systémy družicové navigace (EGNOS/Galileo)	1 045	897	—	32	929	89 %	116	—	116	—	—	—	—
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)	341	322	—	1	323	95 %	18	—	18	0	—	—	0
	Evropský program monitorování Země (Copernicus)	625	607	—	17	624	100 %	0	—	0	—	—	—	—
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jad. zařízení z provozu	138	138	—	—	138	100 %	—	—	—	0	—	—	0
	Horizont 2020	12 251	10 422	—	882	11 304	92 %	946	—	946	1	—	0	2
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	452	341	—	17	357	79 %	95	—	95	0	—	—	0
	Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)	381	349	—	27	376	99 %	5	—	5	0	—	—	0
	Vzdělávání, odborná příprava a sport (Erasmus+)	2 458	2 070	—	192	2 263	92 %	195	—	195	0	—	—	0
	Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)	146	135	—	3	138	94 %	7	—	7	1	—	0	1
	Cla, Fiscalis a boj proti podvodům	149	144	—	1	145	97 %	4	—	4	0	—	—	0
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	623	621	—	1	622	100 %	0	—	0	1	—	—	1
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	1 843	1 722	—	31	1 753	95 %	89	—	89	0	—	—	0
	Nástroj pro propojení Evropy – informační a komunikační technologie	128	120	—	3	124	97 %	0	4	4	0	—	0	0
	Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení	16	—	—	—	—	0 %	16	—	16	—	—	—	—
	Decentralizované agentury	356	338	—	13	351	99 %	5	—	5	0	—	—	0
	Další opatření a programy	653	218	—	92	309	47 %	343	—	343	1	—	—	1
	Pilotní projekty a přípravné akce	57	55	—	1	56	97 %	1	—	1	1	—	—	1
	Zvláštní pravomoci Komise	143	137	0	3	140	98 %	1	—	1	2	—	—	2
Okruh 1.1 VFR celkem		24 508	21 301	0	1 353	22 654	92 %	1 842	4	1 846	8	—	0	8
1.2	Regionální konvergence (méně rozvinuté regiony)	29 496	26 092	—	3 378	29 470	100 %	27	—	27	—	—	—	—
	Přechodové regiony	6 289	5 613	—	677	6 289	100 %	—	—	—	—	—	—	—
	Konkurenceschopnost (rozvinutější regiony)	9 391	8 296	—	1 095	9 391	100 %	—	—	—	—	—	—	—
	Nejvzdálenější a řídce osídlené regiony	251	222	—	29	251	100 %	—	—	—	—	—	—	—
	Fond soudržnosti	10 189	9 056	—	1 133	10 189	100 %	—	—	—	—	—	—	—
	Evropská územní spolupráce	2 124	1 917	—	185	2 101	99 %	0	23	23	—	—	—	—
	Technická pomoc	217	209	—	—	209	96 %	1	—	1	7	—	—	7
	Evropská pomoc nejchudším osobám (FEAD)	553	546	—	6	552	100 %	—	—	—	1	—	—	1
	Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí	556	500	—	56	556	100 %	—	—	—	—	—	—	—
	Nástroj pro propojení Evropy	1 593	1 593	—	—	1 593	100 %	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	13	13	—	—	13	100 %	0	—	0	0	—	—	0
Okruh 1.2 VFR celkem		60 673	54 056	—	6 559	60 614	100 %	28	23	51	8	—	—	8
Okruh 1 VFR celkem		85 181	75 356	0	7 912	83 268	97 %	1 870	27	1 897	16	—	0	16
2	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	45 830	42 150	426	2 183	44 759	98 %	603	451	1 054	10	8	—	18
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	15 226	14 360	—	0	14 360	94 %	861	—	861	4	—	—	4
	Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)	1 045	909	—	133	1 042	100 %	0	—	0	3	—	—	3
	Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu	129	125	—	2	128	99 %	—	—	—	2	—	—	2
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	504	494	—	6	500	99 %	4	—	4	0	—	—	0
	Decentralizované agentury	65	54	—	10	64	99 %	1	—	1	—	—	—	—
	Další akce a opatření	—	—	—	—	—	0 %	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	8	7	—	—	7	90 %	0	—	0	1	—	—	1
	Zvláštní opatření	—	—	—	—	—	0 %	—	—	—	—	—	—	—
Okruh 2 VFR celkem		62 806	58 100	426	2 334	60 859	97 %	1 470	451	1 920	19	8	—	27
3	Azylový, migrační a integrační fond (AMIF)	1 661	1 408	—	14	1 422	86 %	32	207	239	0	—	—	0
	Spotřebitelé	28	27	—	1	28	100 %	0	—	0	0	—	—	0
	Kreativní Evropa	222	209	—	9	218	98 %	5	—	5	0	—	—	0
	Mimořádná podpora v rámci Unie	199	199	—	—	199	100 %	—	—	—	0	—	—	0
	Fond pro vnitřní bezpečnost	796	695	—	35	730	92 %	26	40	66	0	—	—	0
	Informační systémy	38	35	—	0	36	94 %	2	—	2	0	—	—	0
	Spravedlnost	56	53	—	0	54	95 %	3	—	3	0	—	—	0
	Práva, rovnost a občanství	65	64	—	0	64	97 %	2	—	2	0	—	—	0
	Mechanismus civilní ochrany Unie	31	29	—	1	30	96 %	1	—	1	1	—	0	1
	Evropa pro občany	27	26	—	0	27	98 %	0	—	0	0	—	—	0
	Potraviny a krmiva	262	259	—	2	261	100 %	1	—	1	0	—	—	0
	Zdravotní péče	67	65	—	2	66	99 %	1	—	1	—	—	—	—
	Decentralizované agentury	909	858	—	25	882	97 %	27	—	27	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	10	9	—	—	9	97 %	0	—	0	0	—	—	0
	Zvláštní opatření	102	101	—	0	101	100 %	0	—	0	0	—	—	0
Okruh 3 VFR celkem		4 472	4 035	—	89	4 124	92 %	99	247	345	2	—	0	2
4	Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)	2 195	2 117	—	34	2 151	98 %	43	1	44	0	—	—	0
	Makrofinanční pomoc	40	40	—	—	40	100 %	—	—	—	0	—	—	0
	Záruční fond pro vnější vztahy	351	241	—	—	241	69 %	110	—	110	—	—	—	—
	Mechanismus civilní ochrany Unie	13	11	—	1	12	92 %	1	—	1	0	—	0	0
	Humanitární dobrovolníci EU	17	17	—	—	17	100 %	—	—	—	0	—	—	0
	Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)	575	275	—	—	275	48 %	300	—	300	—	—	—	—
	Evropský nástroj sousedství (ENI)	2 535	2 481	—	34	2 515	99 %	20	—	20	0	—	—	0
	Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)	3 198	3 151	—	24	3 175	99 %	23	—	23	0	—	—	0
	Nástroj partnerství (PI)	140	138	—	2	140	100 %	0	—	0	0	—	—	0
	Demokracie a lidská práva (EIDHR)	188	184	—	3	187	99 %	1	—	1	0	—	—	0
	Stabilita a mír (IcSP)	272	260	—	8	268	99 %	3	—	3	0	—	—	0
	Humanitární pomoc	2 148	1 280	99	722	2 101	98 %	47	—	47	—	—	—	—
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	351	287	8	45	340	97 %	9	—	9	0	1	—	1
	Spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	54	51	—	3	54	100 %	0	—	0	0	—	—	0
	Decentralizované agentury	20	20	—	0	20	100 %	0	—	0	—	—	—	—
	Další opatření a programy	209	83	—	121	204	97 %	6	—	6	0	—	—	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	9	8	1	—	9	94 %	0	1	1	—	—	—	—
	Zvláštní opatření	66	66	—	0	66	99 %	0	—	0	0	—	—	0
Okruh 4 VFR celkem		12 382	10 710	108	997	11 814	95 %	563	2	565	1	1	0	3
5	Důchody	1 802	1 797	—	0	1 797	100 %	0	—	0	5	—	—	5
	Evropské školy	198	184	—	12	196	99 %	2	—	2	0	—	—	0
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	0 %	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	5	5	—	—	5	100 %	—	—	—	0	—	—	0
	Správní výdaje Komise	3 841	3 446	1	207	3 654	95 %	150	—	150	37	—	—	37
	Správní výdaje ostatních orgánů	4 344	3 838	0	303	4 142	95 %	120	0	120	83	0	0	83
Okruh 5 VFR celkem		10 190	9 270	2	522	9 794	96 %	272	—	272	125	0	—	125
6	Náhrady	—	—	—	—	—	0 %	—	—	—	—	—	—	—
Okruh 6 VFR celkem		—	—	—	—	—	0 %	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva	—	—	—	—	—	0 %	—	—	—	—	—	—	—
	Přenesený schodek	—	—	—	—	—	0 %	—	—	—	—	—	—	—
Okruh 8 VFR celkem		—	—	—	—	—	0 %	—	—	—	—	—	—	—
9	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (EAR)	62	—	—	—	—	0 %	—	62	62	—	—	—	—
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)	210	18	—	—	18	9 %	41	—	41	151	—	—	151
	Fond solidarity Evropské unie (FSEU)	1 273	1 241	31	—	1 273	100 %	—	—	—	—	—	—	—
Okruh 9 VFR celkem		1 544	1 259	31	—	1 291	84 %	41	62	103	151	—	—	151
Celkem		176 576	158 730	567	11 854	171 150	97 %	4 315	788	5 103	314	9	0	323

4.8. PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
Program			Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2018				Prostředky pozbývající platnosti
		Celkové disponibilní prostředky	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	prostředky přenesené automaticky	prostředky přenesené na základě rozhodnutí	účelově vázané příjmy	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9	10=7+8+9	11	12	13	14=11+12+13
1.1	Evropský fond pro strategické investice (EFSI)	2 506	2 467	—	39	2 506	100 %	0	—	0	0	0	—	—	0
	Evropské systémy družicové navigace (EGNOS/Galileo)	1 108	848	3	45	895	81 %	2	—	210	212	0	0	—	0
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)	743	723	0	1	724	97 %	1	—	18	19	0	0	—	0
	Evropský program monitorování Země (Copernicus)	658	635	2	19	655	100 %	2	—	1	3	(0)	0	—	0
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jad. zařízení z provozu	354	354	—	—	354	100 %	—	—	—	—	0	—	—	0
	Horizont 2020	12 860	10 025	63	775	10 863	84 %	68	—	1 914	1 982	7	8	0	15
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	518	327	18	27	371	72 %	20	—	125	145	0	2	—	2
	Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)	324	248	2	18	268	83 %	2	—	53	55	0	0	0	0
	Vzdělávání, odborná příprava a sport (Erasmus+)	2 375	1 920	6	226	2 153	91 %	7	—	215	222	0	0	(0)	0
	Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)	102	87	1	3	92	90 %	2	—	6	8	1	1	0	2
	Cla, Fiscalis a boj proti podvodům	127	116	2	1	119	94 %	0	—	4	4	1	3	—	4
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	85	81	1	0	83	97 %	1	—	0	1	1	0	—	2
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	1 354	1 248	1	62	1 311	97 %	2	—	41	43	0	0	0	0
	Nástroj pro propojení Evropy – informační a komunikační technologie	67	63	0	3	66	99 %	0	—	0	1	(0)	0	—	0
	Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení	157	142	—	7	149	94 %	0	—	9	9	—	—	—	0
	Decentralizované agentury	337	319	—	13	333	99 %	0	—	5	5	0	—	—	0
	Další opatření a programy	543	197	1	87	285	52 %	1	—	257	258	0	0	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	30	29	—	0	29	99 %	0	—	0	0	0	—	—	0
	Zvláštní pravomoci Komise	123	117	—	3	120	98 %	0	—	1	1	1	—	—	1
Okruh 1.1 VFR celkem		24 370	19 945	101	1 330	21 376	88 %	108	—	2 858	2 966	12	16	0	28
1.2	Regionální konvergence (méně rozvinuté regiony)	18 078	14 702	—	2 622	17 325	96 %	0	—	753	753	—	—	—	0
	Přechodové regiony	2 609	2 067	—	453	2 520	97 %	0	—	89	89	—	—	—	0
	Konkurenceschopnost (rozvinutější regiony)	5 672	4 413	—	991	5 403	95 %	0	—	269	269	—	—	—	0
	Nejvzdálenější a řídce osídlené regiony	161	126	—	35	161	100 %	0	—	—	—	—	—	—	—
	Fond soudržnosti	8 348	7 088	—	1 260	8 348	100 %	0	—	—	—	—	—	—	—
	Evropská územní spolupráce	630	576	—	53	629	100 %	0	—	—	—	1	—	—	1
	Technická pomoc	180	147	11	0	158	88 %	12	—	1	13	7	2	—	9
	Evropská pomoc nejchudším osobám (FEAD)	298	291	0	—	291	98 %	0	—	6	7	0	0	—	0
	Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí	525	49	—	475	524	100 %	0	—	1	1	—	—	—	—
	Nástroj pro propojení Evropy	292	290	—	2	291	100 %	—	—	—	—	0	—	—	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	5	5	—	—	5	96 %	0	—	0	0	0	—	—	0
Okruh 1.2 VFR celkem		36 797	29 754	11	5 890	35 654	97 %	13	—	1 119	1 132	9	3	—	11
Okruh 1 VFR celkem		61 168	49 698	111	7 220	57 030	94 %	121	—	3 977	4 098	21	19	0	40
2	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	45 975	41 992	621	2 081	44 695	97 %	103	451	705	1 259	12	8	—	21
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	11 527	10 990	1	122	11 113	96 %	2	—	410	412	2	0	—	2
	Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)	519	384	0	4	389	75 %	1	—	129	130	0	0	—	0
	Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu	139	135	—	2	137	99 %	0	—	—	—	1	—	—	1
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	343	326	4	8	337	98 %	4	—	1	5	1	0	—	1
	Decentralizované agentury	65	54	—	10	64	99 %	0	—	1	1	0	—	—	0
	Další akce a opatření	—	—	—	—	—	0 %	0	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	8	7	—	0	7	96 %	0	—	0	0	0	—	—	0
	Zvláštní opatření	0	—	—	—	—	0 %	0	—	—	—	—	0	—	0
Okruh 2 VFR celkem		58 575	53 889	626	2 228	56 743	97 %	111	451	1 245	1 806	17	9	—	26
3	Azylový, migrační a integrační fond (AMIF)	671	616	2	13	631	94 %	2	—	32	34	5	0	—	5
	Spotřebitelé	22	20	0	1	21	95 %	1	—	0	1	0	0	—	0
	Kreativní Evropa	204	185	2	7	194	95 %	2	—	8	10	0	0	—	0
	Mimořádná podpora v rámci Unie	218	217	0	—	217	100 %	0	—	—	0	0	0	—	0
	Fond pro vnitřní bezpečnost	460	395	2	37	433	94 %	2	—	24	26	1	0	—	1
	Informační systémy	31	28	—	1	29	92 %	0	—	2	2	0	—	—	0
	Spravedlnost	41	36	1	2	39	95 %	1	—	1	1	0	0	0	1
	Práva, rovnost a občanství	55	52	0	1	53	96 %	0	—	1	2	0	0	—	1
	Mechanismus civilní ochrany Unie	30	23	—	1	24	79 %	0	5	1	5	1	—	—	1
	Evropa pro občany	27	26	0	0	27	97 %	0	0	0	1	0	—	—	0
	Potraviny a krmiva	246	239	1	2	241	98 %	1	—	2	3	1	0	—	1
	Zdravotní péče	62	58	1	1	60	97 %	1	—	0	1	0	0	0	0
	Decentralizované agentury	816	764	—	25	789	97 %	0	—	26	26	1	—	—	1
	Pilotní projekty a přípravné akce	14	14	—	—	14	95 %	0	—	1	1	0	—	—	0
	Zvláštní opatření	97	95	1	0	96	99 %	1	—	0	1	0	0	—	0
Okruh 3 VFR celkem		2 994	2 767	10	90	2 867	96 %	11	5	99	115	11	1	0	12
4	Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)	1 805	1 376	4	216	1 596	88 %	7	—	199	205	3	1	—	4
	Makrofinanční pomoc	10	10	—	—	10	99 %	0	—	—	—	0	—	—	0
	Záruční fond pro vnější vztahy	351	241	—	—	241	69 %	—	—	110	110	—	—	—	—
	Mechanismus civilní ochrany Unie	11	7	—	1	8	73 %	0	2	0	2	1	—	—	1
	Humanitární dobrovolníci EU	17	17	—	—	17	97 %	—	0	—	0	0	—	—	0
	Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)	575	—	—	—	—	0 %	275	—	300	575	—	—	—	—
	Evropský nástroj sousedství (ENI)	2 048	1 978	5	31	2 014	98 %	5	—	28	33	0	0	—	0
	Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)	2 716	2 614	12	16	2 642	97 %	14	—	58	72	1	2	—	2
	Nástroj partnerství (PI)	99	95	1	1	96	97 %	1	—	1	1	1	0	—	2
	Demokracie a lidská práva (EIDHR)	166	156	3	2	161	97 %	3	—	1	4	0	1	—	1
	Stabilita a mír (IcSP)	271	253	2	4	259	96 %	3	—	7	10	2	0	—	2
	Humanitární pomoc	2 211	1 388	90	644	2 123	96 %	5	—	83	88	0	0	—	0
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	313	258	0	32	290	93 %	0	—	23	23	0	0	—	0
	Spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	74	70	0	2	72	98 %	1	—	1	1	0	0	—	0
	Decentralizované agentury	20	20	—	0	20	100 %	0	—	0	0	—	—	—	0
	Další opatření a programy	193	64	0	117	181	94 %	0	—	10	10	2	—	—	2
	Pilotní projekty a přípravné akce	9	8	—	0	8	95 %	0	—	0	0	0	—	—	0
	Zvláštní opatření	56	55	—	0	55	98 %	0	—	0	0	1	—	—	1
Okruh 4 VFR celkem		10 944	8 610	116	1 067	9 793	89 %	314	2	820	1 136	12	4	—	16
5	Důchody	1 802	1 797	—	0	1 797	100 %	—	—	0	0	5	—	—	5
	Evropské školy	199	184	1	12	197	99 %	0	—	2	2	0	0	—	0
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	0 %	—	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	2	1	—	—	1	53 %	0	1	—	1	0	—	—	0
	Správní výdaje Komise	4 134	3 141	271	165	3 577	87 %	305	—	193	499	37	21	—	58
	Správní výdaje ostatních orgánů	4 841	3 363	448	274	4 085	84 %	475	0	152	627	83	46	—	128
Okruh 5 VFR celkem		10 977	8 486	720	451	9 656	88 %	781	1	348	1 129	125	67	—	191
6	Náhrady	—	—	—	—	—	0 %	—	—	—	—	—	—	—	—
Okruh 6 VFR celkem		—	—	—	—	—	0 %	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva	—	—	—	—	—	0 %	0	—	—	—	—	—	—	—
	Přenesený schodek	—	—	—	—	—	0 %	0	—	—	—	—	—	—	—
Okruh 8 VFR celkem		—	—	—	—	—	0 %	0	—	—	—	—	—	—	—
9	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (EAR)	99	—	—	—	—	0 %	0	—	—	—	99	—	—	99
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)	42	0	0	18	18	43 %	0	—	23	24	0	0	—	0
	Fond solidarity Evropské unie (FSEU)	1 273	1 241	31	—	1 273	100 %	0	—	—	—	—	—	—	—
Okruh 9 VFR celkem		1 414	1 241	32	18	1 291	91 %	0	—	23	24	99	0	—	99
Celkem		146 071	124 691	1 615	11 073	137 379	94 %	1 338	458	6 512	8 308	284	99	0	384

4.9. PODROBNÝ VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

v milionech EUR
Program		Zbývající závazky ke konci předchozího roku				Závazky běžného roku				Zbývající závazky ke konci roku celkem
Program		Závazky přenesené z předchozího roku	Zrušené/ přehodnocené závazky	Platby	Zbývající závazky ke konci roku	Závazky přijaté v průběhu roku	Platby	Zrušení nepřenositelných závazků	Zbývající závazky ke konci roku
1.1	Evropský fond pro strategické investice (EFSI)	2 460	(0)	(2 451 )	9	2 700	(55)	—	2 645	2 654
	Evropské systémy družicové navigace (EGNOS/Galileo)	1 267	(1)	(738)	528	929	(157)	—	772	1 300
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)	2 128	(0)	(668)	1 460	323	(56)	(0)	267	1 727
	Evropský program monitorování Země (Copernicus)	205	(0)	(192)	13	624	(464)	—	161	174
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jad. zařízení z provozu	867	(0)	(353)	514	138	(1)	—	137	651
	Horizont 2020	19 940	(458)	(7 173 )	12 309	11 304	(3 689 )	(3)	7 612	19 921
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	226	(14)	(106)	106	357	(265)	(0)	92	198
	Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)	874	(74)	(209)	591	376	(59)	—	317	908
	Vzdělávání, odborná příprava a sport (Erasmus+)	652	(59)	(258)	336	2 263	(1 895 )	—	368	704
	Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)	187	(10)	(61)	115	138	(30)	—	107	222
	Cla, Fiscalis a boj proti podvodům	141	(8)	(82)	52	145	(38)	—	107	159
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	1 140	(1)	(77)	1 062	622	(6)	—	616	1 678
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	3 892	(661)	(1 022 )	2 210	1 753	(289)	—	1 464	3 673
	Nástroj pro propojení Evropy – informační a komunikační technologie	304	(1)	(65)	237	124	(1)	—	123	360
	Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení	694	(0)	(149)	545	—	—	—	—	545
	Decentralizované agentury	31	(0)	(25)	6	351	(308)	—	44	49
	Další opatření a programy	411	(23)	(166)	221	309	(119)	—	191	412
	Pilotní projekty a přípravné akce	41	(2)	(15)	25	56	(15)	—	41	66
	Zvláštní pravomoci Komise	162	(9)	(78)	75	140	(42)	—	99	174
Okruh 1.1 VFR celkem		35 622	(1 321 )	(13 887 )	20 414	22 654	(7 489 )	(3)	15 162	35 576
1.2	Regionální konvergence (méně rozvinuté regiony)	71 813	(1 537 )	(17 260 )	53 015	29 470	(64)	—	29 406	82 421
	Přechodové regiony	12 382	—	(2 494 )	9 888	6 289	(26)	—	6 263	16 151
	Konkurenceschopnost (rozvinutější regiony)	22 235	(352)	(5 340 )	16 542	9 391	(64)	—	9 327	25 870
	Nejvzdálenější a řídce osídlené regiony	523	—	(152)	371	251	(9)	—	242	613
	Fond soudržnosti	23 497	(940)	(8 341 )	14 216	10 189	(7)	—	10 182	24 398
	Evropská územní spolupráce	2 218	(176)	(620)	1 421	2 101	(9)	—	2 092	3 514
	Technická pomoc	176	(8)	(57)	111	209	(101)	(0)	107	218
	Evropská pomoc nejchudším osobám (FEAD)	840	(0)	(267)	573	552	(24)	—	528	1 101
	Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí	2 215	—	(523)	1 692	556	(0)	—	556	2 248
	Nástroj pro propojení Evropy	3 402	(0)	(286)	3 117	1 593	(5)	—	1 588	4 704
	Pilotní projekty a přípravné akce	15	(1)	(5)	9	13	(0)	—	13	22
Okruh 1.2 VFR celkem		139 316	(3 015 )	(35 345 )	100 956	60 614	(310)	(0)	60 304	161 260
Okruh 1 VFR celkem		174 938	(4 337 )	(49 231 )	121 370	83 268	(7 799 )	(3)	75 467	196 837
2	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	247	(2)	(211)	33	44 759	(44 484 )	—	275	309
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	29 641	(145)	(10 928 )	18 567	14 360	(185)	—	14 175	32 742
	Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)	2 595	(30)	(374)	2 191	1 042	(14)	(0)	1 028	3 218
	Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu	31	(0)	(22)	9	128	(115)	—	12	21
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	1 404	(2)	(315)	1 087	500	(23)	—	477	1 564
	Decentralizované agentury	3	—	(3)	—	64	(61)	—	3	3
	Další akce a opatření	6	—	—	6	—	—	—	—	6
	Pilotní projekty a přípravné akce	21	(1)	(7)	13	7	—	—	7	20
	Zvláštní opatření	0	—	—	0	—	—	—	—	0
Okruh 2 VFR celkem		33 947	(180)	(11 860 )	21 907	60 859	(44 882 )	(0)	15 977	37 883
3	Azylový, migrační a integrační fond (AMIF)	1 734	(77)	(582)	1 075	1 422	(49)	—	1 373	2 447
	Spotřebitelé	35	(0)	(16)	19	28	(5)	—	22	41
	Kreativní Evropa	177	(8)	(82)	87	218	(112)	—	105	193
	Mimořádná podpora v rámci Unie	109	(0)	(78)	31	199	(140)	—	59	90
	Fond pro vnitřní bezpečnost	1 191	(68)	(421)	703	730	(12)	—	718	1 420
	Informační systémy	43	(3)	(25)	15	36	(4)	—	32	47
	Spravedlnost	93	(18)	(31)	44	54	(7)	—	46	90
	Práva, rovnost a občanství	117	(12)	(52)	53	64	(1)	—	63	115
	Mechanismus civilní ochrany Unie	49	(11)	(16)	22	30	(8)	—	22	44
	Evropa pro občany	23	(1)	(14)	9	27	(13)	—	13	22
	Potraviny a krmiva	323	(27)	(189)	108	261	(53)	—	208	316
	Zdravotní péče	127	(0)	(48)	78	66	(12)	—	54	133
	Decentralizované agentury	41	(3)	(24)	15	882	(765)	—	117	132
	Pilotní projekty a přípravné akce	31	(2)	(12)	16	9	(1)	—	8	24
	Zvláštní opatření	74	(2)	(61)	11	101	(35)	—	66	77
Okruh 3 VFR celkem		4 167	(231)	(1 650 )	2 286	4 124	(1 217 )	—	2 908	5 194
4	Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)	6 400	(56)	(1 408 )	4 936	2 151	(187)	(0)	1 963	6 899
	Makrofinanční pomoc	10	(0)	(10)	0	40	(0)	—	40	40
	Záruční fond pro vnější vztahy	—	—	—	—	241	(241)	—	—	—
	Mechanismus civilní ochrany Unie	15	(0)	(7)	8	12	(2)	—	10	18
	Humanitární dobrovolníci EU	17	—	(4)	13	17	(12)	—	5	18
	Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)	—	—	—	—	275	—	—	275	275
	Evropský nástroj sousedství (ENI)	7 344	(182)	(1 678 )	5 484	2 515	(336)	(0)	2 178	7 662
	Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)	8 282	(173)	(2 377 )	5 732	3 175	(264)	—	2 911	8 643
	Nástroj partnerství (PI)	340	(7)	(83)	250	140	(14)	(0)	126	376
	Demokracie a lidská práva (EIDHR)	346	(2)	(113)	230	187	(47)	—	140	370
	Stabilita a mír (IcSP)	626	(12)	(224)	390	268	(35)	(0)	233	623
	Humanitární pomoc	964	(43)	(575)	346	2 101	(1 548 )	(0)	553	899
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	204	(10)	(65)	129	340	(225)	—	115	243
	Spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	145	(5)	(46)	93	54	(26)	—	29	122
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	20	(20)	—	—	—
	Další opatření a programy	148	(16)	(23)	109	204	(158)	—	45	154
	Pilotní projekty a přípravné akce	23	(2)	(8)	14	9	(1)	—	8	22
	Zvláštní opatření	111	(9)	(40)	62	66	(15)	—	51	113
Okruh 4 VFR celkem		24 974	(517)	(6 662 )	17 795	11 814	(3 131 )	(1)	8 682	26 478
5	Důchody	—	—	—	—	1 797	(1 797 )	—	—	—
	Evropské školy	1	(0)	(1)	—	196	(196)	—	0	0
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	2	(0)	(1)	1	5	(0)	—	4	6
	Správní výdaje Komise	299	(22)	(276)	1	3 654	(3 301 )	(0)	353	354
	Správní výdaje ostatních orgánů	431	20	(448)	3	4 142	(3 637 )	0	505	507
Okruh 5 VFR celkem		732	(2)	(726)	4	9 794	(8 931 )	(0)	863	867
6	Náhrady	—	—	—	—	—	—	—	—	—
Okruh 6 VFR celkem		—	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Přenesený schodek	—	—	—	—	—	—	—	—	—
Okruh 8 VFR celkem		—	—	—	—	—	—	—	—	—
9	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (EAR)	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)	0	(0)	(0)	—	18	(18)	—	0	0
	Fond solidarity Evropské unie (FSEU)	—	—	—	—	1 273	(1 273 )	—	—	—
Okruh 9 VFR celkem		0	(0)	(0)	—	1 291	(1 290 )	—	0	0
Celkem		238 759	(5 268 )	(70 129 )	163 362	171 150	(67 250 )	(4)	103 896	267 258

4.10. PODROBNÝ VFR: ČLENĚNÍ ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU

v milionech EUR
Program		< 2011	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	Celkem
1.1	Evropský fond pro strategické investice (EFSI)	—	—	—	—	—	2	7	2 645	2 654
	Evropské systémy družicové navigace (EGNOS/Galileo)	—	0	3	4	0	58	463	772	1 300
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)	—	—	—	796	98	260	306	267	1 727
	Evropský program monitorování Země (Copernicus)	—	—	—	—	0	2	11	161	174
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jad. zařízení z provozu	—	—	16	193	90	80	134	137	651
	Horizont 2020	165	222	601	1 374	2 479	3 364	4 103	7 612	19 921
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	0	8	1	4	12	30	51	92	198
	Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)	2	2	32	254	10	77	213	317	908
	Vzdělávání, odborná příprava a sport (Erasmus+)	0	0	1	5	46	99	185	368	704
	Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)	1	1	4	8	13	33	56	107	222
	Cla, Fiscalis a boj proti podvodům	—	—	0	—	3	13	36	107	159
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	6	2	5	3	330	314	401	616	1 678
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	29	17	157	82	467	447	1 009	1 464	3 673
	Nástroj pro propojení Evropy – informační a komunikační technologie	—	—	0	0	30	49	158	123	360
	Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení	515	30	—	—	—	—	(0)	—	545
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	0	5	44	49
	Další opatření a programy	22	8	7	23	30	39	92	191	412
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	2	1	2	1	6	12	41	66
	Zvláštní pravomoci Komise	0	0	1	6	11	17	41	99	174
Okruh 1.1 VFR celkem		741	294	829	2 754	3 620	4 893	7 283	15 162	35 576
1.2	Regionální konvergence (méně rozvinuté regiony)	519	229	509	7 711	1 079	19 224	23 744	29 406	82 421
	Přechodové regiony	38	—	—	—	305	4 671	4 874	6 263	16 151
	Konkurenceschopnost (rozvinutější regiony)	58	9	58	1 663	611	6 621	7 523	9 327	25 870
	Nejvzdálenější a řídce osídlené regiony	—	—	—	—	23	142	206	242	613
	Fond soudržnosti	178	—	58	1 257	436	3 870	8 418	10 182	24 398
	Evropská územní spolupráce	41	—	9	170	—	284	917	2 092	3 514
	Technická pomoc	1	—	1	1	8	42	59	107	218
	Evropská pomoc nejchudším osobám (FEAD)	—	—	—	—	2	181	391	528	1 101
	Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí	—	—	—	—	123	1 148	420	556	2 248
	Nástroj pro propojení Evropy	—	—	—	—	472	728	1 917	1 588	4 704
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	—	—	0	1	1	7	13	22
Okruh 1.2 VFR celkem		834	238	635	10 802	3 060	36 912	48 475	60 304	161 260
Okruh 1 VFR celkem		1 575	532	1 464	13 556	6 680	41 805	55 759	75 467	196 837
2	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	—	—	—	—	0	12	22	275	309
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	34	—	1	623	303	4 228	13 378	14 175	32 742
	Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)	84	0	11	268	8	971	847	1 028	3 218
	Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu	—	—	—	—	—	—	9	12	21
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	108	57	63	100	180	258	321	477	1 564
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	—	—	3	3
	Další akce a opatření	—	—	—	—	—	—	6	—	6
	Pilotní projekty a přípravné akce	—	0	1	1	5	1	6	7	20
	Zvláštní opatření	—	—	—	—	0	0	—	—	0
Okruh 2 VFR celkem		227	58	76	992	496	5 470	14 588	15 977	37 883
3	Azylový, migrační a integrační fond (AMIF)	14	10	19	64	6	67	896	1 373	2 447
	Spotřebitelé	—	—	0	0	1	4	13	22	41
	Kreativní Evropa	0	1	1	4	8	17	56	105	193
	Mimořádná podpora v rámci Unie	—	—	—	—	—	—	31	59	90
	Fond pro vnitřní bezpečnost	9	14	43	28	14	109	485	718	1 420
	Informační systémy	0	1	0	0	6	2	6	32	47
	Spravedlnost	0	1	2	4	7	9	21	46	90
	Práva, rovnost a občanství	0	3	4	3	7	9	26	63	115
	Mechanismus civilní ochrany Unie	—	—	0	0	3	6	13	22	44
	Evropa pro občany	0	0	—	0	0	1	6	13	22
	Potraviny a krmiva	15	0	0	3	11	23	55	208	316
	Zdravotní péče	1	3	3	6	11	23	32	54	133
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	1	14	117	132
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	1	1	3	5	5	8	24
	Zvláštní opatření	—	0	0	0	0	0	10	66	77
Okruh 3 VFR celkem		40	34	74	114	77	278	1 669	2 908	5 194
4	Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)	356	119	154	622	686	1 225	1 773	1 963	6 899
	Makrofinanční pomoc	—	—	—	—	—	—	0	40	40
	Záruční fond pro vnější vztahy	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Mechanismus civilní ochrany Unie	—	—	—	—	2	3	3	10	18
	Humanitární dobrovolníci EU	—	—	—	—	7	4	2	5	18
	Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)	—	—	—	—	—	—	—	275	275
	Evropský nástroj sousedství (ENI)	381	215	441	735	794	1 252	1 666	2 178	7 662
	Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)	229	168	359	756	943	1 397	1 879	2 911	8 643
	Nástroj partnerství (PI)	0	0	20	17	59	66	87	126	376
	Demokracie a lidská práva (EIDHR)	4	4	6	12	34	61	108	140	370
	Stabilita a mír (IcSP)	10	11	24	41	64	103	138	233	623
	Humanitární pomoc	26	13	13	14	8	19	253	553	899
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	4	1	17	14	34	32	27	115	243
	Spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	9	6	10	11	16	17	24	29	122
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Další opatření a programy	11	4	7	9	20	27	32	45	154
	Pilotní projekty a přípravné akce	4	0	2	0	1	5	1	8	22
	Zvláštní opatření	0	0	2	1	5	16	37	51	113
Okruh 4 VFR celkem		1 036	543	1 054	2 232	2 675	4 226	6 030	8 682	26 478
5	Důchody	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Evropské školy	—	—	—	—	—	—	—	0	0
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	—	—	—	—	—	—	1	4	6
	Správní výdaje Komise	—	—	—	0	0	0	1	353	354
	Správní výdaje ostatních orgánů	0	0	0	0	0	0	3	505	507
Okruh 5 VFR celkem		—	—	—	0	0	0	4	863	867
6	Náhrady	—	—	—	—	—	—	—	—	—
Okruh 6 VFR celkem		—	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Přenesený schodek	—	—	—	—	—	—	—	—	—
Okruh 8 VFR celkem		—	—	—	—	—	—	—	—	—
9	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (EAR)	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)	—	—	—	—	—	—	—	0	0
	Fond solidarity Evropské unie (FSEU)	—	—	—	—	—	—	—	—	—
Okruh 9 VFR celkem		—	—	—	—	—	—	—	0	0
Celkem		2 878	1 166	2 668	16 893	9 928	51 779	78 050	103 896	267 258

5. PLNĚNÍ ROZPOČTU V ČLENĚNÍ PODLE ORGÁNŮ

5.1. PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU

v milionech EUR
Orgán	Prostředky na příjmové straně		Stanovené nároky			Příjmy			Příjmy jako % z rozpočtu	Zbývá vybrat
Orgán	Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	Celkem	Příjmy jako % z rozpočtu	Zbývá vybrat
Evropský parlament	159	159	207	21	227	204	3	207	130 %	20
Evropská rada a Rada	52	52	79	1	80	77	1	78	149 %	2
Komise	134 139	126 419	140 350	6 883	147 234	135 846	3 177	139 023	110 %	8 210
Soudní dvůr	54	54	52	0	52	52	0	52	96 %	0
Účetní dvůr	20	20	21	0	21	21	0	21	103 %	0
Hospodářský a sociální výbor	11	11	16	0	16	16	0	16	140 %	—
Výbor regionů	9	9	12	0	12	12	0	12	137 %	—
Veřejný ochránce práv	1	1	1	0	1	1	0	1	82 %	—
Evropský inspektor ochrany údajů	1	1	1	0	1	1	0	1	74 %	—
Evropská služba pro vnější činnost	44	44	282	1	282	280	1	281	643 %	2
Celkem	134 490	126 771	141 020	6 906	147 926	136 509	3 182	139 691	110 %	8 235

Stejně jako v předchozích letech obsahují konsolidované zprávy o plnění souhrnného rozpočtu EU údaje o plnění rozpočtů všech orgánů, jež jsou v rámci rozpočtu EU stanoveny. Agentury svůj samostatný rozpočet v rámci rozpočtu EU nemají a jsou zčásti financovány dotacemi z rozpočtu Komise.

Pokud jde o ESVČ, je nutné upozornit, že tato služba dostává nad rámec svého rozpočtového přídělu i další příspěvky, a to od Komise ve výši 144 milionů EUR (2016: 140 milionů EUR) a z ERF ve výši 72 milionů EUR (2016: 44 milionů EUR). Tyto rozpočtové prostředky dostává ESVČ (jako účelově vázané příjmy) k dispozici především na pokrytí nákladů na pracovníky Komise, kteří pracují v delegacích EU, neboť ESVČ tyto delegace administrativně spravuje.

5.2. ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

v milionech EUR
Orgán	Celkové disponibilní prostředky	Přijaté závazky					Prostředky přenesené do roku 2018			Prostředky pozbývající platnosti
	Celkové disponibilní prostředky	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z účelově vázaných příjmů	prostředky přenesené na základě rozhodnutí	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
	1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10	11	12	13=10+ 11+12
Evropský parlament	1 999	1 890	0	49	1 938	97 %	41	0	41	20	0	0	20
Evropská rada a Rada	609	518	0	24	542	89 %	23	0	23	44	0	0	44
Komise	172 231	154 892	566	11 551	167 009	97 %	4 195	788	4 983	231	9	0	240
Soudní dvůr	401	394	0	1	395	98 %	1	0	1	5	0	0	5
Účetní dvůr	141	138	0	0	138	98 %	0	0	0	3	0	0	3
Hospodářský a sociální výbor	138	129	0	4	133	96 %	0	0	0	5	0	0	5
Výbor regionů	97	91	0	4	95	98 %	0	0	0	2	0	0	2
Veřejný ochránce práv	11	10	0	0	10	94 %	0	0	0	1	0	0	1
Evropský inspektor ochrany údajů	11	10	0	0	10	89 %	0	0	0	1	0	0	1
Evropská služba pro vnější činnost	937	658	0	221	880	94 %	55	0	55	2	0	0	2
Celkem	176 576	158 730	567	11 854	171 150	97 %	4 315	788	5 103	314	9	0	323

5.3. ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
Orgán	Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2018				Prostředky pozbývající platnosti
	Disponibilní prostředky celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	prostředky přenesené automaticky	prostředky přenesené na základě rozhodnutí	z účelově vázaných příjmů	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
	1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9	10=7+8+9	11	12	13	14
Evropský parlament	2 285	1 600	263	41	1 904	83 %	290	0	48	338	20	22	0	42
Evropská rada a Rada	671	466	57	23	547	81 %	52	0	24	75	44	6	0	50
Komise	141 230	121 328	1 167	10 800	133 294	94 %	862	458	6 359	7 680	201	54	0	255
Soudní dvůr	423	373	19	1	393	93 %	21	0	1	22	5	3	0	8
Účetní dvůr	151	130	8	0	138	92 %	8	0	0	8	3	1	0	4
Hospodářský a sociální výbor	147	120	7	3	131	89 %	9	0	1	10	5	1	0	6
Výbor regionů	105	84	7	2	93	88 %	8	0	2	9	2	1	0	3
Veřejný ochránce práv	12	9	1	0	10	87 %	1	0	0	1	1	0	0	1
Evropský inspektor ochrany údajů	12	9	1	0	9	77 %	1	0	0	1	1	0	0	1
Evropská služba pro vnější činnost	1 035	572	85	203	859	83 %	86	0	77	163	2	11	—	13
Celkem	146 071	124 691	1 615	11 073	137 379	94 %	1 338	458	6 512	8 308	284	99	0	384

6. PLNĚNÍ ROZPOČTU AGENTUR

6.1. PŘÍJMY ROZPOČTU

v milionech EUR
Agentura	Financovaná oblast politiky Komise	Konečný přijatý rozpočet	Obdržené částky
Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)	6	13	13
Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)	9	4	4
Odrůdový úřad Společenství (CPVO)	17	16	16
Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (CHAFEA)	17	10	10
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA)	15	50	50
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)	4	15	15
Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)	18	68	70
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)	18	79	80
Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)	6	192	153
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)	12	38	39
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)	18	281	294
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)	17	58	59
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP)	15	18	18
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)	2	112	114
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)	7	70	68
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA)	11	17	17
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)	17	81	81
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)	4	20	20
Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GNSS)	6	28	704
Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)	4	8	8
Evropský inovační a technologický institut (EIT)	15	303	304
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)	12	24	24
Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)	6	79	78
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)	2	331	317
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)	18	16	16
Evropský policejní úřad	18	118	120
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA)	8	47	47
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)	12	42	42
Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)	15	20	20
Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)	18	23	23
Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL)	18	9	10
Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)	9	11	11
Agentura Evropské unie pro železnice	6	31	32
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)	12	401	245
Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust)	33	48	49
Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME)	6	43	43
Fusion for Energy (F4E)	8	848	860
Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA)	6	24	24
Výkonná agentura pro výzkum (REA)	8	67	67
Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie	15	49	44
Celkem		3 714	4 212

v milionech EUR
Druh příjmů	Konečný přijatý rozpočet	Obdržené částky
Dotace od Komise	2 429	2 429
Příjmy z poplatků	677	664
Ostatní příjmy	608	1 118
Celkem	3 714	4 212

6.2. PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY A NA PLATBY V ČLENĚNÍ PODLE AGENTUR

v milionech EUR
Agentura	Prostředky na závazky		Prostředky na platby
Agentura	Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky	Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby
Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)	13	13	19	16
Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)	4	4	5	4
Odrůdový úřad Společenství (CPVO)	19	17	17	15
Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (CHAFEA)	10	9	11	8
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA)	50	49	55	48
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)	16	15	20	15
Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)	158	155	78	67
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)	91	86	87	75
Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)	227	160	236	147
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)	38	37	41	36
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)	310	297	384	264
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)	59	58	70	58
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP)	18	18	19	17
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)	112	109	126	110
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)	90	74	95	56
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA)	18	17	19	14
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)	80	80	90	83
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)	21	20	24	20
Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GNSS)	3 744	1 895	1 192	668
Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)	8	8	10	8
Evropský inovační a technologický institut (EIT)	317	289	308	306
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)	24	24	26	23
Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)	101	91	94	72
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)	331	302	374	292
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)	17	16	17	16
Evropský policejní úřad	129	125	139	119
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA)	47	47	50	47
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)	46	45	50	44
Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)	20	20	21	20
Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)	23	23	29	22
Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL)	11	10	12	10
Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)	11	11	12	11
Agentura Evropské unie pro železnice	32	31	34	29
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)	417	236	437	230
Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust)	50	49	58	49
Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME)	43	42	47	40
Fusion for Energy (F4E)	879	879	869	835
Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA)	24	24	25	24
Výkonná agentura pro výzkum (REA)	67	67	70	66
Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie	49	46	53	46
Celkem	7 726	5 501	5 323	4 033

v milionech EUR
Druh	Prostředky na závazky		Prostředky na platby
Druh	Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky	Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby
Správní výdaje	364	350	436	339
Operační výdaje	6 227	4 045	3 737	2 593
Operační výdaje na zvláštní projekty	3	2	3	2
Zaměstnanci	1 133	1 104	1 148	1 099
Celkem	7 726	5 501	5 323	4 033

SLOVNÍČEK POJMŮ

Částky k vyžádání od členských států

Náklady vzniklé ve sledovaném období, jež bude nutno financovat z budoucích rozpočtů, tj. členskými státy EU. Jedná se o důsledek toho, že vedle sebe existují finanční výkazy, jež jsou sestavovány podle zásad akruálního účetnictví, a rozpočet, který je sestavován podle zásad účetnictví hotovostního.

Dávkově definovaný systém

Důchodový či jiný dávkově definovaný penzijní systém, jehož pravidla vymezují dávky nezávisle na splatných příspěvcích a v němž dávky nejsou přímo vázány na investice systému. Systém může být financován průběžně nebo fondově.

Deriváty

Finanční nástroje, jejichž hodnota je vázána na změny hodnoty jiného finančního nástroje, ukazatele či komodity. Na rozdíl od držitele primárního finančního nástroje (např. vládního dluhopisu), který má bezpodmínečné právo obdržet v budoucnu peníze (nebo jiný ekonomický prospěch), má držitel derivátu právo na takový prospěch pouze podmínečné. Příkladem derivátu je měnový forward.

Diskontní sazba

Sazba, jež se používá k úpravě zohledňující časovou hodnotu peněz. Diskontování je technika porovnávání nákladů a přínosů, jež vznikají v různých obdobích.

Efektivní úroková míra

Sazba, kterou se diskontují odhadované budoucí peněžní příjmy či platby za očekávanou dobu trvání finančního aktiva či finančního závazku. Výsledkem je čistá účetní hodnota tohoto aktiva či závazku.

Finanční aktiva či závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Veškerá finanční aktiva či závazky, které jsou podle Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor oceňovány reálnou hodnotou a jejichž změny v reálné hodnotě jsou vykazovány výsledkově do zisku či ztráty účetního období (tj. deriváty).

Finanční oprava

Účelem finančních oprav je chránit rozpočet EU před zátěží v podobě chybných výdajů a výdajů provedených na základě nesrovnalosti. U výdajů, které spadají do režimu sdíleného řízení, nesou za inkaso neoprávněně vyplacených prostředků primární odpovědnost členské státy. „Potvrzená“ finanční oprava je finanční oprava, kterou dotčený členský stát akceptoval.

„Potvrzená“ finanční oprava je finanční oprava, kterou dotčený členský stát akceptoval. „Vyměřená“ finanční oprava je finanční oprava, o níž rozhodla Komise. Jedná se vždy o čistou opravu, v jejímž rámci je členský stát povinen neoprávněně získané prostředky vrátit do rozpočtu EU. Uvedené v důsledku znamená, že se přidělené finanční krytí pro tento členský stát s konečnou platností sníží. V této publikaci jsou potvrzené a vyměřené finanční opravy vykazovány ve společné kategorii.

„Provedená“ finanční oprava znamená, že byla zjištěná nesrovnalost napravena.

Náklady na službu v běžném období

Navýšení závazků systému důchodového zabezpečení, jež plyne ze služebních poměrů v běžném rozpočtovém roce.

Nepřímé řízení

Způsob plnění rozpočtu. V rámci nepřímého řízení svěřuje Komise úkoly spojené s plněním rozpočtu subjektům práva EU či práva vnitrostátního.

Nesrovnalost

Nesrovnalost je akt, který je v rozporu s pravidly EU a má potenciálně nepříznivý dopad na finanční zájmy EU. Může být důsledkem omylů, jichž se dopustili příjemci žádající o finanční prostředky nebo orgány odpovědné za provádění plateb. Je-li nesrovnalost způsobena záměrně, jedná se o podvod.

Opravný rozpočet

Rozhodnutí změnit (navýšit, snížit, či převést) určité částky v přijatém rozpočtu na daný rok. Toto rozhodnutí je přijímáno v průběhu daného roku.

Pojistněmatematické předpoklady

Předpoklady používané k výpočtu nákladů na budoucí události, jež ovlivňují důchodové závazky.

Pojistněmatematické zisky a ztráty

Změny pojistněmatematického schodku či přebytku v případě dávkově definovaného systému. Vznikají jednak v důsledku rozdílů mezi předchozími pojistněmatematickými předpoklady a skutečností, jednak v důsledku změn samotných těchto předpokladů.

Preventivní opatření

Preventivní opatření používá Komise k ochraně rozpočtu EU, jestliže jsou jí známy případné nedostatky. Patří k nim pozastavení či přerušení plateb z rozpočtu EU na operační programy.

Prostředky

Prostředky financování z rozpočtu. Rozpočet představuje prognózu závazků a plateb (výplat hotovosti a bankovních převodů příjemcům). Prostředky na závazky a prostředky na platby se nezřídka liší (rozlišené prostředky). Závazky na víceleté programy a projekty jsou totiž zpravidla v plném rozsahu přiděleny již v roce, v němž je o nich rozhodnuto, ale vypláceny jsou v průběhu několika let, v nichž jsou tyto programy a projekty realizovány. Z nerozlišených prostředků jsou financovány správní výdaje, podpora zemědělských trhů a přímé platby; prostředky na závazky a prostředky na platby se v těchto případech rovnají.

Prostředky na platby

Z prostředků na platby jsou financovány výdaje, jež se stávají splatnými v běžném roce a plynou z právních závazků přijatých v běžném roce anebo letech předchozích.

Prostředky na závazky

Z prostředků na závazky jsou financovány celkové náklady na právní závazky (veřejné zakázky, grantové dohody a rozhodnutí o grantu), jež bylo možno schválit v běžném rozpočtovém roce.

Prostředky pozbývající platnosti

Nevyčerpané prostředky, jež se na konci rozpočtového roku zruší. Pozbytím platnosti se rozumí, že se ruší alespoň část povolení vynaložit výdaje nebo přijmout závazky. Toto povolení je vyjádřeno právě vyčleněním prostředků. Pouze u společných podniků lze nevyčerpané prostředky podle jejich finančních pravidel vykázat v odhadu příjmů a výdajů za až tři následující rozpočtové roky (tzv. pravidlo N+3). Prostředky pozbývající platnosti tak lze u společných podniků znovu aktivovat až do rozpočtového roku N+3.

Předběžné financování

Platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci počáteční hotovost. V souladu s příslušnou smlouvou, rozhodnutím, dohodou nebo základním právním aktem může být rozdělena na několik splátek. Počáteční hotovost nebo zálohu je v dohodnuté lhůtě nutno buď použít k účelu, na nějž byla poskytnuta, nebo ji vrátit.

Přenos prostředků

Výjimka ze zásady ročního rozpočtu, podle níž prostředky, které nebylo možno vyčerpat v daném rozpočtovém roce, lze při splnění přísných podmínek výjimečně přenést do roku následujícího a čerpat v tomto následujícím roce.

Přerušení a pozastavení

Komise může přerušit nebo pozastavit platby, jestliže na základě vlastní činnosti nebo informací od auditních orgánů shledá, že některý členský stát nenapravil závažné nedostatky řídicího a kontrolního systému a/nebo neopravil výdaje, které byly vykázány a schváleny, avšak byly uskutečněny na základě nesrovnalosti.

Převody (mezi rozpočtovými položkami)

Převodem mezi rozpočtovými položkami se rozumí přesun prostředků z jedné rozpočtové položky do druhé v průběhu rozpočtového roku. Převody tedy představují výjimku z rozpočtové zásady specifikace. Výslovně jsou však povoleny Smlouvou o fungování Evropské unie, a to za podmínek, jež stanoví finanční nařízení. Finanční nařízení vymezuje různé druhy převodů v závislosti na tom, zda k nim dochází buď mezi rozpočtovými hlavami, kapitolami, články a body, anebo v rámci těchto částí rozpočtu. Tyto převody vyžadují schválení na různé úrovni.

Přijatý rozpočet

Návrh rozpočtu je přijat v okamžiku, kdy jej schválí rozpočtový orgán.

Přímé řízení

Způsob plnění rozpočtu. V rámci přímého řízení je rozpočet plněn přímo útvary Komise, výkonnými agenturami a svěřeneckými fondy.

Realizovatelná finanční aktiva

Veškerá finanční aktiva (s výjimkou derivátů), která jsou podle Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor oceňována reálnou hodnotou a jejichž změny v reálné hodnotě musí být až do vyřazení (nebo znehodnocení) vykazovány v rezervním fondu mezi čistými aktivy.

Reste à liquider (RAL)

Částka, v jejíž výši je přijat rozpočtový závazek, ale dosud neproběhla následná platba. Jedná se o platební závazek EU na příští roky, který plyne přímo z existence víceletých programů a rozdílu mezi prostředky na závazky a prostředky na platby.

Rozpočtová položka

Pokud jde o strukturu rozpočtu, jsou rozpočtové příjmy a výdaje prezentovány v souladu se závaznou nomenklaturou, která vyjadřuje povahu a účel jednotlivých položek, jež určí rozpočtový orgán. Formální nomenklaturní popis má podobu označení části rozpočtu (hlava, kapitola, článek či bod).

Sdílené řízení

Způsob plnění rozpočtu. V rámci sdíleného řízení jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny členským státům. Do tohoto způsobu plnění rozpočtu spadá zhruba 80 % výdajů EU.

Správní prostředky

Ze správních prostředků jsou hrazeny běžné náklady orgánů a subjektů (zaměstnanci, budovy a kancelářské vybavení).

Tradiční vlastní zdroje

Tyto příjmy EU jsou součástí „vlastních zdrojů“, z nichž jsou činnosti EU financovány. Tradiční vlastní zdroje jsou definovány v nařízení č. 609/2014 o vlastních zdrojích. Patří k nim cla a dávky z cukru.

Účelově vázané příjmy

Vyhrazené příjmy, které jsou určeny na financování specifických výdajových položek. Hlavním zdrojem vnějších účelově vázaných příjmů jsou finanční příspěvky, jež na programy financované Unií poskytují třetí země. V případě vnitřních účelově vázaných příjmů jsou jejich hlavní zdroje tyto: příjmy, jež plynou od třetích stran jako protiplnění za zboží, služby či stavební práce dodané na jejich žádost, dále příjmy z vrácení neoprávněně vyplacených částek a konečně příjmy z prodeje publikací a filmů, mj. na elektronických nosičích.

Vlastní zdroje

Vlastní zdroje jsou hlavním zdrojem financování orgánů a subjektů EU. Jsou definovány v nařízení č. 609/2014 o vlastních zdrojích. K vlastním zdrojům patří zdroj založený na HDN, zdroj založený na DPH a tradiční vlastní zdroje.

Výroční zpráva o činnosti

Výroční zprávy o činnosti prezentují výsledky činností za pomoci např. stanovených cílů, souvisejících rizik či formy vnitřní kontroly. Výroční zprávu o výkonu své činnosti musí svému orgánu předkládat „pověřené schvalující osoby“ počínaje rozpočtovým rokem 2001 (v případě Komise), resp. počínaje rokem 2003 (v případě všech ostatních orgánů EU). K této zprávě přikládá finanční informace a informace o správě finančních prostředků.

Závazek

Právní závazek poskytnout při splnění určitých podmínek finanční prostředky. EU se zavazuje proplatit svůj díl nákladů na projekt financovaný z jejích prostředků. Dnešní závazky jsou budoucími platbami. Dnešní platby jsou závazky přijatými v minulosti.

Zrušení prostředků

Zrušení nevyčerpaných prostředků, které již nelze použít.

Zrušení závazku

Akt, kterým se ruší předchozí závazek (nebo jeho část).

SEZNAM ZKRATEK

7. RP	Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj
AAR	Výroční zpráva o činnosti
ABB	Sestavování rozpočtu podle činností
ABM	Řízení podle činností
ACER	Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů
AMIF	Azylový, migrační a integrační fond
AOD	Pověřená schvalující osoba
ARTEMIS	Výzkumná a technologická platforma pro vestavěné počítačové systémy
ATM	Uspořádání letového provozu
BBI	Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích
BEREC	Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací
BIC	Konsorcium průmyslu založeného na biotechnologiích
BIS	Banka pro mezinárodní platby
BOP	Platební bilance
BUFI Fund	Fond pokut
CCS LGF	Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví
CEDEFOP	Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání
CEF	Nástroj pro propojení Evropy
CEF DI	Dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy
CEPOL	Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva
CIP	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace
COM	Komise
COSME	Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků
COSO	Výbor sponzorských organizací Treadwayovy komise
CPR	Nařízení o společných ustanoveních
CPVO	Odrůdový úřad Společenství
D&WM	Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady
DPH	Daň z přidané hodnoty
EACEA	Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast
EASA	Evropská agentura pro bezpečnost letectví
EaSI	Program pro zaměstnanost a sociální inovace
EASME	Výkonná agentura pro malé a střední podniky
EASO	Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu
EBA	Evropský orgán pro bankovnictví
EBRD	Evropská banka pro obnovu a rozvoj
ECB	Evropská centrální banka
ECDC	Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí
ECOFIN	Rada pro hospodářské a finanční věci
ECSEL	Společný podnik pro provádění společné technologické iniciativy pro elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy
EDIF	Záruční nástroj v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu
EEA	Evropská agentura pro životní prostředí
EFCA	Evropská agentura pro kontrolu rybolovu
EFF	Evropský rybářský fond
EFRR	Evropský fond pro regionální rozvoj
EFSA	Evropský úřad pro bezpečnost potravin
EFSD	Evropský fond pro udržitelný rozvoj
EFSE	Evropský fond pro jihovýchodní Evropu
EFSF	Evropský nástroj finanční stability
EFSI	Evropský fond pro strategické investice
EFSM	Evropský mechanismus finanční stabilizace
EGNOS	Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací
EHP	Evropský hospodářský prostor
ECHA	Evropská agentura pro chemické látky
EIB	Evropská investiční banka
EIF	Evropský investiční fond
EIGE	Evropský institut pro rovnost žen a mužů
EIOPA	Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění
EIT	Evropský inovační a technologický institut
ElectriFI	Iniciativa pro financování elektrifikace
EMA	Evropská agentura pro léčivé přípravky
EMCDDA	Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost
EMSA	Evropská agentura pro námořní bezpečnost
ENEF	Fond pro rozšiřování podniků
ENIAC	Evropský poradní sbor pro iniciativu v oblasti nanoelektroniky
ENIF	Fond pro inovaci podniků
ENISA	Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací
ENPI	Evropský nástroj sousedství a partnerství
ENRF	Evropský námořní a rybářský fond
EP	Evropský parlament
ERCEA	Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum
ERF	Evropský rozvojový fond
ESA	Evropská kosmická agentura
ESF	Evropský sociální fond
ESIF	Evropské strukturální a investiční fondy
ESM	Evropský mechanismus stability
ESMA	Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
ESUO	Evropské společenství uhlí a oceli
ESVČ	Evropská služba pro vnější činnost
ESVO	Evropské sdružení volného obchodu
ETF	Evropská facilita pro technologické startupy 1998
ETF	Evropská nadace odborného vzdělávání
EU	Evropská unie
EÚD	Evropský účetní dvůr
EUIPO	Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví
EU-LISA	Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva
EUMETSAT	Evropská organizace pro využívání meteorologických družic
EU-OSHA	Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Euratom	Evropské společenství pro atomovou energii
Eurofound	Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek
EUROJUST	Evropská jednotka pro soudní spolupráci
EUROPOL	Evropský policejní úřad
EZFRV	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
EZOZF	Evropský zemědělský orientační a záruční fond
EZZF	Evropský zemědělský záruční fond
F4E	Fusion for Energy (společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy)
FCH	Společný podnik pro palivové články a vodík
FIFO	First-in, First-out
FN	Finanční nařízení
FNOR	Finanční nástroj pro orientaci rybolovu
FRA	Agentura Evropské unie pro základní práva
Frontex	Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž
FS	Fond soudržnosti
FSDA	Finanční výkazy – diskuse a analýza
GMES	Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti
GNSS	Globální družicový navigační systém
H2020	Horizont 2020
HDP	Hrubý domácí produkt
HMU	Hospodářská a měnová unie
HND	Hrubý národní důchod
CHAFEA	Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny
ICSLT	Úmrtnostní tabulka státních úředníků
IFRP	Integrovaný balíček účetního výkaznictví
IIL	Společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva
IIW	Okno pro infrastrukturu a inovace
INEA	Výkonná agentura pro inovace a sítě
IPSAS	Mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor
ISF	Fond pro vnitřní bezpečnost
IT	Informační technologie
ITER	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor
JAP	Společný akční plán
JRC	Společné výzkumné středisko
JU	Společný podnik
LGTT	Nástroj záruk za úvěry pro projekty TEN-T
MAP	Víceletý program finanční inkluze středních podniků
MEP	Poslanec Evropského parlamentu
MFA	Makrofinanční pomoc
MMF	Mezinárodní měnový fond
MSME	Mikropodniky a malé a střední podniky
NEET	Osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy
NPP II	Nástroj předvstupní pomoci
PBI	Iniciativa projektových dluhopisů
PF4EE	Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost
PGF	Účastnický záruční fond
PMF	Evropský nástroj mikrofinancování Progress
PPP	Partnerství veřejného a soukromého sektoru
PSEO	Důchodový systém evropských úředníků
R&I	Výzkum a inovace
RAL	„Reste à Liquider“ (zbývající závazky)
REA	Výkonná agentura pro výzkum
RSFF	Finanční nástroj pro sdílení rizik
RTD	Výzkum a technologický rozvoj
RVZ	Rozhodnutí o vlastních zdrojích
S&P	Standard & Poor's Financial Services LLC
SANAD	MENA Fond pro mikropodniky, malé a střední podniky
SAPARD	Zvláštní přístupový program pro zemědělství a rozvoj venkova
SEMED	Program finanční inkluze mikropodniků a malých a středních podniků v jižním a východním Středomoří
SESAR	Společný podnik na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu
SFEU	Smlouva o fungování Evropské unie
SIUGI	Nástroj pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků
SME	Malé a střední podniky
SMEW	Specializovaný nástroj pro malé a střední podniky
SZP	Společná zemědělská politika
TRDI	Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova
TVZ	Tradiční vlastní zdroje
VFR	Víceletý finanční rámec
YEI	Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí

(1) Dne 29. března 2017 oznámilo Spojené království formálně svůj záměr vystoupit z EU, čímž byl zahájen proces vystoupení podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii. K jeho vystoupení by mělo dojít dne 29. března 2019.

(2) Podle zásady subsidiarity jedná Unie pouze v případě a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu jejich rozsahu či účinků lépe dosaženo na úrovni Unie. Podle zásady proporcionality obsah ani forma činnosti Unie nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv. Viz článek 5 Smlouvy o fungování EU.

(3) Viz sdělení Komise Evropa 2020, Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020, 3. března 2010.

(4) Sdělení Komise Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti – Evropské úsilí v oblasti udržitelnosti, SWD(2016) 390 final, 22. listopadu 2016.

(5) Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1).

(6) Podrobnosti viz sdělení předsedy Junckera a prvního místopředsedy Timmermanse Komisi: Správa a řízení v Evropské komisi, C(2017) 6915 final ze dne 11. října 2017, URL: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/c_2017_6915_final_en.pdf.

(7) Např. Standardy vnitřní kontroly vycházejí ze zásad, jež stanovil Výbor sponzorských organizací (COSO) v roce 2013.

(8) Pojem „Evropská komise“ tak slouží k označení jak orgánu (sboru komisařů), jejž tvoří členové Komise, tak jeho administrativy. Administrativu řídí generální ředitelé organizačních jednotek Komise (a vedoucí dalších správních struktur, tedy útvarů, kanceláří a výkonných agentur).

(1) Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(2) Dne 18. listopadu 2017 schválil Evropský parlament rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků Unie plynoucích z vlastních zdrojů, jež mají v roce 2018 vybrat členské státy nebo jež mají být od členských států v uvedeném roce vyžádány. Členské státy dále společně ručí za důchodové závazky podle článku 83 služebního řádu (nařízení Rady č. 259/68 ze dne 29. února 1968 v platném znění).

(9) Položka „Nepřiřazeno k žádnému okruhu VFR“ zahrnuje výsledek plnění rozpočtu a položky vyloučené z konsolidace u konsolidovaných účetních jednotek, mimorozpočtové operace a finančně nevýznamné nepřiřazené programy.

(10) S výjimkou úvěrů back-to-back v rámci finanční pomoci.

(11) Realizovatelná finanční aktiva (s výjimkou kapitálových nástrojů a Unitary Fund)

(12) Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

(13) Úvěry a pohledávky zahrnují částky k inkasu

(14) S uplatněním opravného koeficientu („oprav. koef.“).

(15) Vyplácí se první tři roky po odchodu.

(16) Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(17) Aktiva uvedená v této tabulce zahrnují několik položek z finančních výkazů (realizovatelná aktiva ve výši 4 014 milionů EUR (z toho 1 145 milionů EUR tvoří kapitálové nástroje), peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ve výši 1 325 milionů EUR, úvěry ve výši 93 milionů EUR a další položky v objemu 94 milionů EUR).

(18) Pasiva uvedená v této tabulce zahrnují několik položek z finančních výkazů (rezervy ve výši 857 milionů EUR, závazky ve výši 66 milionů EUR a další položky v objemu 7 milionů EUR).

(19) U některých záruk je riziko přijaté EU plně zajištěno vytvořenými rezervami.

(20) Bez refinancování.

(21) Bez preventivní finanční pomoci.

(*1) Uvedené údaje odrážejí finanční dopad jak preventivních, tak nápravných mechanismů. Více podrobností viz Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2017, oddíl 2.

(22) Více informací viz Evropská komise: „Evropská hospodářská prognóza (zima 2018)“, URL: https://ec.europa.eu/info/publications/economic-and-financial-affairs-publications_cs.

(23) V dubnu 2018 splatilo Rumunsko jistinu ve výši 1,2 miliardy EUR a očekává se, že další splátku jistiny ve výši 0,1 miliardy EUR provede v říjnu 2018.

(24) Irsko požádalo o prodloužení splatnosti tranše v objemu 3,4 miliardy EUR. Jeho žádost byla schválena a příslušná částka úspěšně vypůjčena na trzích v prvním čtvrtletí roku 2018. Nový termín splacení byl naplánován ve dvou splátkách ve výši 2,4 miliardy EUR v roce 2025 a 1 miliarda EUR v roce 2033.

(25) Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 348

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 61 28. září2018

Obsah		Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2018/C 348/01	Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru — Konsolidovaná roční účetní závěrka Evropské unie za rok 2017	1
2018/C 348/02	Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem Evropskému parlamentu a Radě — zpráva nezávislého auditora	175