—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2017 o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie (1),

—

s ohledem na pokyny Evropské rady (k článku 50) ze dne 29. dubna 2017 v návaznosti na oznámení Spojeného království podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na přílohu rozhodnutí Rady ze dne 22. května 2017, která stanoví směrnice pro sjednání dohody se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o podmínkách jeho vystoupení z Evropské unie,

—

s ohledem stanovisko Komise ze dne 12. června 2017 týkající se základních zásad v oblasti práv občanů a hlavní zásady v otázce finančního vypořádání a stanovisko ze dne 20. září 2017 týkajících se hlavních zásad dialogu o Irsku / Severním Irsku;

—

s ohledem na stanoviska vlády Spojeného království týkající se vystoupení Spojeného království z Evropské unie, především pak na stanovisko ze dne 26. června 2017 týkající se ochrany postavení občanů EU žijících ve Spojeném království a státních příslušníků Spojeného království žijících v EU a ze dne 16. srpna 2017 týkající se Severního Irska a Irska;

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že ve Spojeném království žije v současnosti asi 3,2 milionu občanů z ostatních 27 členských států (EU-27) a v zemích EU-27 má pobyt asi 1,2 milionu občanů Spojeného království;

B.

vzhledem k tomu, že občané EU, kteří si zvolili bydliště v jiném členském státě, jednali na základě práv, která jim zaručují právní předpisy Evropské unie, a předpokládali, že těchto práv budou požívat po celý svůj život;

C.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament zastupuje všechny občany Evropské unie a tedy i občany Spojeného království a během celého procesu, který povede k vystoupení Spojeného království z Evropské Unie, bude chránit jejich zájmy;

D.

vzhledem k tomu, že ve Spojeném království a také v některých členských státech došlo v poslední době k administrativním incidentům, které prokázaly, že ve Spojeném království již dochází k diskriminaci občanů zemí EU-27 a v zemích EU-27 k diskriminaci občanů Spojeného království, což má dopad na každodenní život dotčených občanů, neboť svá práva mohou reálně uplatňovat jen v omezené míře;

E.

vzhledem k tomu, že má-li vystoupení Spojeného království z Evropské unie proběhnout spořádaným způsobem, je nutné, aby bylo vyřešeno specifické postavení irského ostrova a zvláštní okolnosti, kterým čelí, a dále aby byla kompletně zachována Velkopáteční dohoda ze dne 10. dubna 1998 a nedošlo ke zpřísnění ostrahy hranice;

F.

vzhledem k tomu, že obyvatelé Severního Irska, kteří uplatnili nebo mohou v budoucnu uplatnit svůj nárok na irské občanství, budou mít občanství EU a nesmí dojít k vytvoření žádných překážek, které by jim bránily požívat v plném rozsahu jejich práv v souladu se Smlouvami;

G.

vzhledem k tomu, že Evropská unie i Spojené království by měly plně dodržet své finanční závazky vyplývající z celé doby členství Spojeného království v Evropské unii;

H.

vzhledem k tomu, že dne 22. září 2017 předsedkyně vlády Spojeného království ve svém projevu ve Florencii upřesnila některé otázky týkající se práv občanů, Irska a Severního Irska, finančního vypořádání, nezbytnosti přechodného období a perspektivy budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

—

s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na články 8 a 10, čl. 153 odst. 1 a 2 a článek 157 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na články 23 a 33 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (2),

—

s ohledem na směrnici Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (3) (směrnice o mateřské dovolené),

—

s ohledem na návrh směrnice Rady ze dne 2. července 2008 o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426) předložený Komisí,

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 2. dubna 2009 týkající se návrhu směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (4),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. října 2008, kterým se mění směrnice o mateřské dovolené, předložený Komisí (COM(2008)0637),

—

s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 20. října 2010 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň a kterou se zavádějí opatření na podporu zaměstnanců při dosahování rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem (5),

—

s ohledem na směrnici Rady 2013/62/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se z důvodu změny statusu Mayotte vůči Evropské unii mění směrnice 2010/18/EU, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS (6),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. listopadu 2012 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech), předložený Komisí (COM(2012)0614),

—

s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 20. listopadu 2013 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2015 o mateřské dovolené (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o pracovnicích v domácnosti a pečovatelkách v EU (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o uplatňování směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“) (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (16),

—

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 14. února 2017 týkající se priorit EU pro 61. zasedání Komise OSN pro postavení žen (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015 (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech (19),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2015 o rovných příležitostech pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů,

—

s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů na období 2011–2020 přijatý prostřednictvím závěrů Rady ze dne 7. března 2011 (20),

—

s ohledem na doporučení Komise ze dne 7. března 2014 o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti (2014/124/EU) (21),

—

s ohledem na plán Komise z prosince 2015 s názvem: „Nový začátek s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny“ a konzultace s veřejností a zúčastněnými stranami, které na toto téma proběhly,

—

s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, první globální soubor pokynů v oblasti podnikání a lidských práv, který jednoznačně podpořily všechny členské státy OSN na schůzi Rady pro lidská práva OSN konané dne 16. června 2011; s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 o sociální odpovědnosti podniků (COM(2011)0681), které vybízí členské státy EU, aby přizpůsobily obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv svým vnitrostátním podmínkám,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Vytvoření evropského pilíře sociálních práv“ (COM(2017)0250),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

—

s ohledem na strategii skupiny Evropské investiční banky pro rovnost žen a mužů a posílení hospodářského postavení žen,

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278), a zejména na kapitolu 3.1 tohoto dokumentu nazvanou „Zvýšení účasti žen na trhu práce a stejná ekonomická nezávislost žen a mužů“,

—

s ohledem na zprávu Komise z roku 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii, a zejména na kapitolu 1 o zvýšení účasti žen na trhu práce a stejné ekonomické nezávislosti a kapitolu 2 o snížení rozdílů v odměňování a rozdílů ve výši důchodů žen a mužů,

—

s ohledem na zprávy Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) s názvem „Rozdíly mezi ženami a muži v oblasti zaměstnávání: výzvy a řešení“ (2016), „Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem: řešení pro každého“ (2016), „Sociální partneři a rovnost žen a mužů v Evropě“ (2014), a „Vývoj pracovního života v Evropě: každoroční průzkum EurWORK“ (2014 a 2015) a šestý Evropský průzkum pracovních podmínek (EWCS) (2016),

—

s ohledem na Úmluvu MOP o stejném odměňování z roku 1951, Úmluvu MOP o práci na částečný úvazek z roku 1994, Úmluvu MOP o práci doma z roku 1996, Úmluvu MOP o ochraně mateřství z roku 2000 a Úmluvu MOP o pracovnících v cizí domácnosti z roku 2011,

—

s ohledem na závěry o posílení hospodářského postavení žen v měnícím se světě práce, které byly dne 24. března 2017 schváleny na 61. zasedání Komise OSN pro postavení žen (CSW),

—

s ohledem na zprávu Panelu generálního tajemníka OSN na vysoké úrovni pro posílení hospodářského postavení žen ze září 2016 s názvem: „Nikoho neopomenout: opatření k zaručení rovnosti žen a mužů a posílení hospodářského postavení žen“,

—

s ohledem na Pekingskou akční platformu a Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0271/2017),

A.

vzhledem k tomu, že se EU zavázala podporovat rovnost žen a mužů a začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů do všech svých činností;

B.

vzhledem k tomu, že rovná účast žen na trhu práce a na ekonomickém rozhodování jsou jak podmínkou pro posílení jejich postavení, tak jejím důsledkem;

C.

vzhledem k tomu, že v celé EU jsou ženy nadále výrazně nedostatečně zastoupeny na trhu práce a v řídících pozicích, přičemž celková míra zaměstnanosti žen je stále o téměř 12 % nižší než u mužů;

D.

vzhledem k tomu, že posílení hospodářského postavení žen brání především nepříznivé sociální normy, diskriminační zákony či nedostatečná právní ochrana, nerovnoměrně rozdělená neplacená práce v domácnosti a pečovatelská činnost mezi muže a ženy a nedostatečný přístup k finančním a digitálním produktům a k majetkovým statkům; vzhledem k tomu, že tyto překážky může dále zhoršovat prolínající se diskriminace (22), například na základě rasového a etnického původu, náboženství, zdravotního postižení, zdravotního stavu, genderové identity, sexuální orientace nebo sociálně-ekonomického postavení;

E.

vzhledem k tomu, že strukturální překážky, které brání ekonomické emancipaci žen, vznikají v důsledku rozličných, vzájemně se prolínajících forem nerovnosti, stereotypů a diskriminace ve veřejné a soukromé sféře;

F.

vzhledem k tomu, že posílení hospodářského postavení žen je správné a zároveň potřebné, především pro to, že se jedná o zásadní hledisko rovnosti žen a mužů, a je tedy součástí základních lidských práv, a v druhé řadě pro to, že vyšší účast žen na trhu práce přispívá k udržitelnému hospodářskému rozvoji na všech úrovních společnosti; vzhledem k tomu, že podniky, které oceňují ženy a umožňují jim plnou účast na trhu práce a na rozhodování, lépe prosperují a přispívají ke zvyšování produktivity a k hospodářskému růstu; vzhledem k tomu, že podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) by zlepšení rovnosti pohlaví vedlo k tomu, že by v EU do roku 2050 vzniklo až 10,5 milionu nových pracovních míst, zaměstnanost by stoupla téměř na 80 %, HDP na obyvatele by vzrostl o 6,1 až 9,6 % a růst v členských státech by se do roku 2050 zvýšil o 15 až 45 %;

G.

vzhledem k tomu, že jedním z cílů strategie Evropa 2020 je zvýšit zaměstnanost mužů a žen v EU na 75 % do roku 2020 a zejména odstranit rozdíly v zaměstnanosti mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že chceme-li přispět ke zvýšení účasti žen na pracovním trhu, bude třeba vyvíjet koordinované úsilí;

H.

vzhledem k tomu, že na konci roku 2015 zveřejnila Komise akční plán EU pro rovnost žen a mužů 2016–2020, přičemž jednu z jeho čtyř „stěžejních oblastí“ činnosti tvoří i ekonomická práva žen a posílení jejich hospodářského postavení;

I.

vzhledem k tomu, že „snížení rozdílů v odměňování a rozdílů ve výši důchodů žen a mužů, a tedy boj proti chudobě žen“ je jednou z priorit stanovených v dokumentu Komise s názvem Strategický závazek pro rovnost žen a mužů 2016–2019;

J.

vzhledem k tomu, že mezi 17 cíli udržitelného rozvoje jsou i cíle posílení hospodářského postavení žen;

K.

vzhledem k tomu, že správná rovnováha mezi pracovním a soukromým životem napomůže dosažení modelu založeného na „stejných příjmech a stejné odpovědnosti za péči“ mužů a žen, přičemž má kladné důsledky pro zdraví a přispívá k hospodářskému prostředí podporujícímu začleňování, k růstu, konkurenceschopnosti, celkové účasti na trhu práce, rovnosti žen a mužů, snižování rizika chudoby, k mezigenerační solidaritě a k řešení výzev stárnoucí společnosti;

L.

vzhledem k tomu, že podle zjištění úřadu Eurostat pracuje 31,5 % pracujících žen v EU na částečný úvazek v porovnání s 8,2 % pracujících mužů, a vzhledem k tomu, že jen o málo víc než 50 % žen pracuje na plný úvazek v porovnání se 71,2 % mužů, což představuje rozdíl v míře plných pracovních úvazků ve výši 25,5 %; vzhledem k tomu, že téměř 20 % ekonomicky neaktivních žen je ke své volbě vedeno pečovatelskými povinnostmi, zatímco u mužů je tomu tak v méně než 2 % případů; vzhledem k tomu, že odpovědnost za péči a problémy spojené se slučováním pracovního a soukromého života bývají příčinou toho, že je u žen mnohem větší pravděpodobnost než u mužů, že budou pracovat na částečný úvazek nebo že nebudou ekonomicky aktivní, což má negativní dopad na jejich platy a na důchodové příjmy;

M.

vzhledem k tomu, že dětem, starším rodinným příslušníkům a zdravotně postiženým členům rodiny ve většině případů poskytují péči neplacení rodinní příslušníci;

N.

vzhledem k tomu, že ženy vykonávají nejméně dva a půl krát více neplacené práce v domácnosti a pečovatelské práce než muži;

O.

vzhledem k tomu, že mateřství by nemělo být považováno za překážku profesního rozvoje žen a tedy i jejich emancipace;

P.

vzhledem k tomu, že ženy a muži mají stejná práva a povinnosti ve vztahu k rodičovství (s výjimkou zotavení po porodu), a vzhledem k tomu, že výchovu dětí je třeba sdílet a neměly by ji výlučně vykonávat ženy;

Q.

vzhledem k tomu, že průměrná míra zaměstnanosti žen s jedním dítětem do šesti let byla v roce 2015 o téměř 9 % nižší než u žen bez malých dětí a že v některých členských státech tento rozdíl přesahuje 30 %;

R.

vzhledem k tomu, že mateřství a rodičovství nepředstavují přijatelné důvody pro diskriminaci žen v souvislosti s jejich přístupem na trh práce a jejich setrváním na trhu práce;

S.

vzhledem k tomu, že by měl být vytvořen veřejně přístupný rámec pro sledování mezd, jehož součástí by byl i sběr údajů, s cílem odstranit rozdíl v odměňování žen a mužů tím, že by byl vyvinout tlak na soukromý i veřejný sektor, aby zhodnotily své struktury plateb a napravily případné genderové rozdíly, čímž by mohla vzniknout „kultura povědomí“, jež učiní rozdíly v odměňování žen a mužů v určitém odvětví nebo podniku sociálně nepřijatelné;

T.

vzhledem k tomu, že kvóty kromě toho, že pomáhají využívat lépe fond talentů z řad pracovní síly, zlepšují podle všeho i výkon soukromých společností a přispívají k většímu hospodářskému růstu;

U.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů a různorodost zastoupení zaměstnanců v podnicích na úrovni správních rad je jednou ze základních demokratických zásad, která má příznivé dopady na hospodářství, mimo jiné na inkluzivní strategické rozhodování a snižování rozdílů v odměňování žen a mužů;

V.

vzhledem k tomu, že ze studií OECD vyplývá, že podniky, v jejichž správních radách je více žen, vykazují oproti podnikům, kde jsou ve správních radách zastoupeni jen muži, větší ziskovost;

W.

vzhledem k tomu, že typicky ženská odvětví či role se ve srovnání s odvětvími a rolemi, v nichž převažují muži, obecně vyznačují nižšími mzdami a přispívají tak k nárůstu rozdílů v odměňování žen a mužů a v jejich důchodech, které v současné době představují 16 % a 40 %;

X.

vzhledem k tomu, že MOP vytvořila rámec k posuzování pracovních příležitostí na základě čtyř faktorů: kvalifikace, snahy, odpovědnosti a pracovních podmínek, které jsou váženy podle jejich významu pro dotyčnou společnost či organizaci;

Y.

vzhledem k tomu, že k posílení hospodářského postavení žen by mohli přispět i sociální partneři prostřednictvím kolektivního vyjednávání, a to prosazováním rovného platu žen a mužů, investováním do dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, podporou kariérového vývoje žen v podnicích a poskytováním informací a vzdělávání v oblasti práv pracovníků;

Z.

vzhledem k tomu, že je prokázáno, že tam, kde je uplatňováno kolektivní vyjednávání, jsou nerovnosti v odměňování nižší (23);

AA.

vzhledem k tomu, že podle úřadu Eurostat je 24,4 % žen v EU ohroženo chudobou či sociálním vyloučením, přičemž nezaměstnanost a nečinnost na trhu práce hrozí především matkám samoživitelkám, ženám starším 55 let a ženám se zdravotním postižením;

AB.

vzhledem k tomu, že uplatňování Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) je předpokladem pro posílení postavení žen a tím i pro rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí představuje nepřijatelnou formu diskriminace a porušení základních práv, které má vliv nejen na zdraví žen a jejich životní pohodu, ale i na jejich přístup k zaměstnání a finanční nezávislost; vzhledem k tomu, že násilí na ženách je jednou z hlavních překážek rovnosti žen a mužů, zatímco vzdělávání může snížit riziko tohoto násilí; vzhledem k tomu, že následné zlepšení společenského a hospodářského postavení může ženám pomoci vyhnout se násilí; vzhledem k tomu, že násilí na pracovišti a obtěžování, včetně sexismu a sexuálního obtěžování, má vážné nepříznivé dopady na všechny postižené pracovníky, jejich spolupracovníky i rodiny, stejně jako na organizace, ve kterých pracují, a na společnost jako celek a může být částečně zodpovědné za to, že ženy odcházejí z trhu práce;

AC.

vzhledem k tomu, že ekonomické násilí je formou genderově podmíněného násilí, ke kterému dochází v každodenním životě žen a které brání ženám uplatňovat právo na svobodu, prohlubuje genderové rozdíly a vede k opomíjení úlohy žen ve společnosti obecně;

AD.

vzhledem k tomu, že mnohé studie jednoznačně ukazují, že škrty ve veřejném sektoru měly značně nepříznivý dopad na ženy, posílení jejich hospodářského postavení a na rovnost žen a mužů;

AE.

vzhledem k tomu, že k posílení postavení žen na sociální, kulturní a ekonomické úrovni může zásadním způsobem přispět vzdělání, kvalifikace a osvojení dovedností, přičemž příležitosti ke vzdělání jsou považovány za jeden ze základních prvků boje proti nerovnosti, např. proti nedostatečnému zastoupení žen v rozhodovacích a řídících pozicích a v technických a vědeckých oborech, což přispěje ke zlepšení hospodářského postavení žen a dívek;

AF.

vzhledem k tomu, že digitalizace má příznivý vliv na tvorbu nových pracovních příležitostí a navozuje konstruktivní posun směrem k pružnějším modelům práce, zejména pro ženy, které vstupují na trh práce nebo se na něj vrací, a také na dosahování lepší rovnováhy mezi péčí o rodinu a profesním životem žen a mužů;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

—

s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na článek 7 SFEU, který potvrzuje, že EU „zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům“,

—

s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv, zejména Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, které byly přijaty dne 16. prosince 1966 v New Yorku, a Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,

—

s ohledem na summit OSN o udržitelném rozvoji a na výsledný dokument přijatý dne 25. září 2015 Valným shromážděním OSN nazvaný „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ (1),

—

s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji,

—

s ohledem na dokument „Globální strategie Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku – Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“, který předložila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v červnu 2016 (2),

—

s ohledem na akční plán pro lidská práva a demokracii 2015–2019 přijatý Radou dne 20. července 2015 (3),

—

s ohledem na plány spolupráce EU s občanskou společností pro jednotlivé země,

—

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dále jen „dohoda z Cotonou“), a zejména na její revidované znění z roku 2005 a roku 2010,

—

s ohledem na kodex osvědčených postupů pro zapojení občanů do rozhodovacího procesu přijatý konferencí mezinárodních nevládních organizací dne 1. října 2009,

—

s ohledem na berlínské prohlášení z výročního zasedání základní skupiny platformy občanské společnosti pro budování míru a státní rozvoj, které se konalo ve dnech 6. až 9. července 2016,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 (4), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (5),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond (6) a prohlášení I dohody z Cotonou („společné prohlášení o zúčastněných stranách partnerství“),

—

s ohledem na čl. 187 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (7) (dále jen „finanční nařízení“),

—

s ohledem na víceletý orientační program nástroje pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 pro organizace občanské společnosti a místní orgány (8),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2012 s názvem „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ (COM(2012)0492),

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 27. června 2016 o prostoru pro občanskou společnost (9),

—

s ohledem na výroční zprávu EU o stavu lidských práv a demokracie ve světě a na politiku EU pro rok 2015,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2016 o budoucnosti vztahů mezi AKT a EU po roce 2020 (11),

—

s ohledem na obecné zásady Evropské unie v oblasti lidských práv, včetně obecných zásad EU týkajících se ochránců lidských práv, a pokyny EU týkající se podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, které přijala Rada dne 24. června 2013,

—

s ohledem na obecné zásady pro meziparlamentní delegace Evropského parlamentu o prosazování lidských práv a demokracie při návštěvách zemí, které nejsou členy EU (12),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2013 s názvem „Posilování místních orgánů v partnerských zemích za účelem zlepšení správy věcí veřejných a účinnějšího dosahování výsledků v oblasti rozvoje“,

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 24. února 2015 nazvané „Důstojný život pro všechny: od vize ke společným opatřením“,

—

s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 11. dubna 2016 o praktických doporučeních pro vytvoření a zachování bezpečného a příznivého prostředí pro občanskou společnost, vycházejících z osvědčených postupů a získaných zkušeností (13), a na zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro právu na svobodu pokojného shromažďování a sdružování,

—

s ohledem na zprávu Světového ekonomického fóra o globálních rizicích 2017 (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o zprávě EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2015 (17),

—

s ohledem na hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o sledování a přezkumu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o místních orgánech a občanské společnosti: zapojení Evropy do podpory udržitelného rozvoje (19),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0283/2017),

A.

vzhledem k tomu, že článek 21 SEU stanoví, že činnost Unie na mezinárodní scéně – jež zahrnuje i rozvojovou spolupráci – spočívá na zásadách demokracie, právního státu a univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod;

B.

vzhledem k tomu, že občanská společnost představuje vedle veřejného a soukromého sektoru třetí sektor zdravé a slušné společnosti; vzhledem k tomu, že občanská společnost zahrnuje nevládní a neziskové organizace, které působí ve veřejném životě, vyjadřují zájmy a hodnoty svých členů a dalších osob a vycházejí přitom z etických, kulturních, politických, vědeckých, náboženských či filantropických ohledů;

C.

vzhledem k tomu, že občanská společnost má velký význam pro budování a posilování demokracie, sledování moci státu a prosazování řádné veřejné správy, transparentnosti a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že přítomnost organizací občanské společnosti jako síly životně důležité pro společnost je zásadní, neboť tyto organizace představují nezbytnou mocenskou protiváhu, jelikož hrají úlohu zprostředkovatele a mediátora mezi obyvatelstvem a státem a plní funkci strážců demokracie; vzhledem k tomu, že v zájmu ochrany demokratických zásad a institucí usilují četné skupiny občanské společnosti o zapojení do procesů ústavní reformy;

D.

vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti pokrývají široké spektrum lidských práv, včetně práva na rozvoj, vzdělávání a rovnost žen a mužů, jakož i provádění činností v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí; vzhledem k tomu, že občanská společnost zahrnuje širokou a různorodou škálu skupin a cílů, k nimž se řadí nejen organizace občanské společnosti, ale i nevládní organizace, skupiny zabývající se lidskými právy, komunitní skupiny, diaspory, církve, náboženská sdružení a společenství, organizace chránící zájmy zdravotně postižených osob, sociální hnutí, odbory, organizace původních obyvatel a nadace a zástupci zranitelných, diskriminovaných a marginalizovaných osob;

E.

vzhledem k tomu, že dohoda z Cotonou uznává občanskou společnost jako klíčového aktéra v rámci spolupráce mezi EU a zeměmi AKT; vzhledem k tomu, že vypršení platnosti této dohody v roce 2020 skýtá příležitost k přezkumu partnerství AKT-EU a k dalšímu zvýšení účasti organizací občanské společnosti;

F.

vzhledem k tomu, že se organizace občanské společnosti staly na poli globální rozvojové pomoci důležitými hráči, zejména při poskytování základních sociálních služeb, zvyšování povědomí veřejnosti, podpoře demokracie, lidských práv a řádné veřejné správy, mírumilovných společností a společností podporujících začlenění, při podpoře odolnosti jednotlivců, rodin a místních společenství, při boji proti násilnému extremismu a při reakci na humanitární krize;

G.

vzhledem k tomu, že v rámci protokolů a postupů mezinárodních organizací jsou církve, náboženská společenství a sdružení a další organizace založené na náboženství nebo přesvědčení uznávány jako přední a dlouhodobé operační subjekty působící na místě při poskytování rozvojové a humanitární pomoci;

H.

vzhledem k tomu, že víceletý orientační program nástroje pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 pro tematický program pro organizace občanské společnosti a místní orgány zahrnuje jako průřezový prvek podporu prostředí příznivého pro organizace občanské společnosti a místní orgány; vzhledem k tomu, že uvedený program má za cíl posílit hlas organizací občanské společnosti a účast na rozvojovém procesu partnerských zemí a podporovat politický, sociální a hospodářský dialog;

I.

vzhledem k tomu, že EU je největším dárcem pro místní organizace občanské společnosti v rozvojových zemích a předním činitelem v oblasti ochrany aktérů občanské společnosti a ochránců lidských práv, a to prostřednictvím používání a uplatňování celé řady nástrojů a politik včetně evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR), tematického programu nástroje pro rozvojovou spolupráci pro organizace občanské společnosti a místní orgány, Evropské nadace pro demokracii, plánů pro občanskou společnost prováděných ve 105 zemích a strategických dokumentů pro jednotlivé země;

J.

vzhledem k tomu, že v uplynulém desetiletí se občanská společnost na celém světě zvětšila co do objemu, oblasti působnosti, skladby i vlivu; vzhledem k tomu, že v rostoucím počtu rozvojových i rozvinutých zemí na celém světě současně roste represivnost a důraznost omezení namířených proti aktérům a aktivitám občanské společnosti;

K.

vzhledem k tomu, že agenda stanovená institucionálními dárci nemusí v některých případech upřednostňovat skutečné potřeby aktérů občanské společnosti pracujících na místě;

L.

vzhledem k tomu, že podle zprávy o stavu občanské společnosti z roku 2016 byl rok 2015 pro občanskou společnost neutěšený, neboť ve více než stovce zemí byla občanská práva vážně ohrožována; vzhledem k tomu, že se tato zpráva zvláště dotýká subsaharské Afriky a regionu Blízkého východu a severní Afriky (MENA), které častěji čelí situacím politického stresu, konfliktů a křehkosti;

M.

vzhledem k tomu, že proti organizacím občanské společnosti zasahuje právními či správními prostředky rostoucí počet vlád, mj. přijímáním restriktivních zákonů, limitů financování, přísných postupů udělování licencí a represivních daní;

N.

vzhledem k tomu, že v rozvojových zemích v posledních letech znepokojivě přibývá zpráv o pronásledování, obtěžování, svévolném zatýkání či zadržování aktivistů, zaměstnanců organizací občanské společnosti, ochránců lidských práv, odborářů, právníků, intelektuálů, novinářů a náboženských vůdců a jejich stigmatizaci jako „cizích agentů“ a že přibývá obětí zneužívání a násilí; vzhledem k tomu, že v některých zemích k tomu dochází za stavu naprosté beztrestnosti, a někdy i s podporou nebo souhlasem orgánů;

O.

vzhledem k tomu, že lidská práva jsou univerzální a nezcizitelná, nedělitelná, vzájemně závislá a vzájemně propojená; vzhledem k tomu, že schopnost občanské společnosti jednat spočívá na výkonu základních svobod, mj. na svobodě sdružování, pokojného shromažďování, projevu, myšlení, svědomí, náboženství a přesvědčení a na svobodném přístupu k informacím;

P.

vzhledem k tomu, že existuje propojení mezi oslabenou občanskou společností, omezeným politickým a občanským prostorem, zvýšenou korupcí, sociální a genderovou nerovností, nízkou úrovní lidského a socioekonomického rozvoje, jakož i křehkostí a konflikty;

Q.

vzhledem k tomu, že jakákoli důvěryhodná a účinná reakce EU na zmenšování občanského prostoru vyžaduje přesné a včasné posouzení a pochopení hrozeb a faktorů vedoucích k uvedeným omezením; vzhledem k tomu, že taková reakce si rovněž žádá přístup koordinující rozvojovou a politickou spolupráci, který zajistí soudržnost všech vnějších a vnitřních nástrojů EU prostřednictvím vyjadřování společného poselství o významu volně fungující občanské společnosti, jakož i spolupráci na místní, regionální a mezinárodní úrovni;

R.

vzhledem k tomu, že Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 – a zejména cíle udržitelného rozvoje č. 16 a 17 – stanoví, že je třeba rozšířit spolupráci s občanskou společností, která má být klíčovým partnerem a poskytovatelem, pokud jde o podporu, provádění, následné sledování a přezkum cílů udržitelného rozvoje;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

—

s ohledem na články 2, 3 a 6 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na články 16, 67, 70, 72, 73, 75, 82, 83, 84, 85, 87 a 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na články 1, 7, 8, 11, 16, 17, 21, 24, 41, 47, 48, 49, 50 a 52 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

—

s ohledem na Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie ze dne 25. května 2000,

—

s ohledem na Stockholmskou deklaraci a akční program přijaté během prvního světového kongresu proti pohlavnímu vykořisťování dětí pro obchodní účely, na světový závazek z Jokohamy přijatý na druhém světovém kongresu proti pohlavnímu vykořisťování dětí pro obchodní účely a na závazek z Budapešti a akční plán přijatý během přípravné konference pro druhý světový kongres proti pohlavnímu vykořisťování dětí pro obchodní účely,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí před pohlavním vykořisťováním a zneužíváním ze dne 25. října 2007,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o ochraně dětí v digitálním prostředí (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o pohlavním zneužívání dětí na internetu, (2)

—

s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady ze dne 2001/413/SVV 28. května 2001 o potírání podvodů a padělání bezhotovostních platebních prostředků (3),

—

s ohledem na budapešťskou Úmluvu o kyberkriminalitě ze dne 23. listopadu 2001 (4) a její dodatkový protokol,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 460/2004 ze dne 10. března 2004 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (5),

—

s ohledem na směrnici Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (6),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (7),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (8),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. února 2013, adresované Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a nazvané „Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: Otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor“ (JOIN(2013)0001),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích proti informačním systémům, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2005/222/SVV (9),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (10),

—

s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. dubna 2014 (11), který zneplatnil směrnici EU o uchovávání údajů,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o strategii kybernetické bezpečnosti Evropské unie: Otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor (12),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2015 nazvané „Evropský program pro bezpečnost“ (COM(2015)0185) a na navazující zprávy o pokroku „na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii“,

—

s ohledem na zprávu konference o soudní příslušnosti v kyberprostoru, která se konala ve dnech 7. a 8. března 2016 v Amsterodamu,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (13),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů, kterou se ruší rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (14),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) (15),

—

s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 5. července 2016 o podpisu smluvního ujednání o partnerství veřejného a soukromého sektoru pro účely průmyslového výzkumu a inovací v oblasti kybernetické bezpečnosti, které bylo podepsáno mezi Evropskou unií (zastupovanou Komisí) a partnerskou organizací sdružující zainteresované strany (C(2016)4400),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. dubna 2016 Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám – Reakce Evropské unie“ (JOIN(2016)0018),

—

s ohledem na evropskou strategii pro internet lépe uzpůsobený dětem (COM(2012)0196) a s ohledem na zprávu Komise ze dne 6. června 2016 nazvanou „Konečné hodnocení víceletého programu EU pro ochranu dětí využívajících internet a jiné komunikační technologie (Bezpečnější internet)“ (COM(2016)0364),

—

s ohledem na společné prohlášení agentur Europol a ENISA ze dne 20. května 2016 o zákonném vyšetřování trestné činnosti, které respektuje ochranu údajů v 21. století,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 9. června 2016 o evropské justiční síti pro boj proti kyberkriminalitě,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (16),

—

s ohledem na stanovisko agentury ENISA z prosince 2016 k šifrování: silné šifrování chrání naši digitální identitu,

—

s ohledem na závěrečnou zprávu Výboru pro Úmluvu o kyberkriminalitě Rady Evropy (T-CY) ze dne 16. září 2016 nazvanou „přístup k elektronickému důkaznímu materiálu v cloudu v rámci trestního soudnictví: doporučení ke zvážení ze strany T-CY“,

—

s ohledem na práci společné pracovní skupiny pro kyberkriminalitu (J-CAT),

—

s ohledem na posouzení hrozeb závažné organizované trestné činnosti (EU SOCTA) ze dne 28. února 2017, které bylo vypracováno agenturou Europol, a na posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu (IOCTA), které tato agentura vydala dne 28. září 2016,

—

s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-203/15 (rozsudek „TELE2“) ze dne 21. prosince 2016 (17),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (18),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0272/2017),

A.

vzhledem k tomu, že kyberkriminalita způsobuje čím dál tím větší společenské a hospodářské škody, které ovlivňují základní práva jednotlivců, představují hrozbu pro fungování právního státu v kyberprostoru a ohrožují stabilitu demokratických společností;

B.

vzhledem k tomu, že problém kyberkriminality je v členských státech na vzestupu;

C.

vzhledem k tomu, že posouzení IOCTA z roku 2016 ukazuje, že kyberkriminalita je čím dál tím závažnější, sofistikovanější a rozsáhlejší, že v některých zemích EU překonává počet oznámených kybernetických deliktů počet tradičních trestných činů, že se kyberkriminalita rozšiřuje do dalších oblastí trestné činnosti, jako je např. obchodování s lidmi, že se šíří zneužívání šifrovacích a anonymizačních nástrojů k protiprávním účelům a že počet útoků za pomoci softwaru požadujícího výkupné (tzv. ransomware) přesáhl počet tradičních útoků za pomoci škodlivého softwaru (tzv. malware), jako jsou tzv. trojští koně;

D.

vzhledem k tomu, že v roce 2016 došlo ve srovnání s rokem 2015 k 20 % nárůstu počtu útoků na servery Evropské komise;

E.

vzhledem k tomu, že zranitelná místa počítačů jsou důsledkem specifického způsobu, jakým se informační technologie za poslední roky vyvíjely, rychlosti růstu on-line podniků i nedostatečných vládních opatření;

F.

vzhledem k tomu, že se stále rozrůstá černý trh s vydíráním prostřednictvím počítače, využíváním pronajatých „botnetů“ a „hackingem“ a odcizeným digitálním zbožím;

G.

vzhledem k tomu, že klíčovým nástrojem kybernetických útoků sice zůstává i nadále malware, jako jsou takzvaní trojští koně, avšak počet a dopady útoků na průmyslové kontrolní systémy a sítě zaměřených na hospodářské struktury a na destabilizaci společností, jako tomu bylo v květnu 2017 v případě útoku „ransomware“ nazvaného „WannaCry“, rovněž narůstají, a představují tedy rostoucí hrozbu pro bezpečnost, obranu a další důležité sektory; vzhledem k tomu, že většina mezinárodních žádostí o poskytnutí údajů ze strany donucovacích orgánů se týká podvodů a finanční kriminality, přičemž na druhém místě se umisťují žádosti vztahující se k násilné a závažné trestné činnosti;

H.

vzhledem k tomu, že setrvale rostoucí propojenost lidí, míst a věcí sice přináší mnohé výhody, současně však zvyšuje riziko kyberkriminality, protože zařízení propojená prostřednictvím tzv. internetu věcí, která zahrnují inteligentní rozvodné sítě a propojené lednice, automobily, zdravotnické nástroje a pomůcky, mnohdy nejsou chráněna tak dobře jako tradiční zařízení připojená k internetu, a představují tak ideální cíl pro kyberzločince, především z toho důvodu, že režim bezpečnostních aktualizací připojených zařízení je mnohdy nesoustavný a někdy zcela chybí; vzhledem k tomu, že hackery napadená zařízení internetu věcí, která jsou vybavena spouštěči nebo je mohou řídit, mohou představovat konkrétní hrozbu pro lidské životy;

I.

vzhledem k tomu, že účinný právní rámec pro ochranu údajů je klíčový pro budování důvěry a jistoty v on-line světě, a umožní tak jak spotřebitelům, tak i podnikům plně využívat výhody jednotného digitálního trhu a řešit problém kyberkriminality;

J.

vzhledem k tomu, že samotné podniky nemohou řešit problém lepšího zabezpečení propojeného světa a vlády by měly přispívat ke kybernetické bezpečnosti prostřednictvím regulace a poskytování pobídek na podporu bezpečného chování uživatelů;

K.

vzhledem k tomu, že hranice mezi kyberkriminalitou, kyberšpionáží, kybernetickým vedením války, kybersabotáží a kyberterorismem se čím dál tím více stírají; vzhledem k tomu, že kyberkriminalita se může zaměřit na jednotlivce či na veřejné nebo soukromé subjekty a tento termín pokrývá širokou škálu deliktů, včetně: narušování soukromí, pohlavního zneužívání dětí on-line, veřejného podněcování k násilí a nenávisti, finanční trestné činnosti, podvodů a protiprávního zasahování do systémů;

L.

vzhledem k tomu, že zpráva o světových rizicích z roku 2017 vydaná Světovým hospodářským fórem uvádí rozsáhlé dopady podvodů s údaji a krádeží údajů za jedno z pěti hlavních celosvětových rizik z hlediska pravděpodobnosti;

M.

vzhledem k tomu, že značný počet kyberzločinů není stíhán a zůstává nepotrestán; vzhledem k doposud významnému počtu neoznámených případů, pomalému odhalování těchto činů, které kyberzločincům umožňuje vytvářet početné vstupní a výstupní brány nebo zadní dvířka (tzv. backdoors), obtížnému přístupu k elektronickému důkaznímu materiálu, problémům při jeho získávání a s jeho přípustností v soudním řízení a složitým postupům a problémům se soudní příslušností spojeným s přeshraniční povahou kyberkriminality;

N.

vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech z června 2016 zdůraznila, že s ohledem na přeshraniční povahu kyberzločinu a na společné kyberbezpečnostní hrozby, jimž EU čelí, je pro účinné vyšetřování v kyberprostoru a získávání elektronického důkazního materiálu klíčové, aby byla posílena spolupráce a výměna informací mezi policejními a soudními orgány a odborníky na kyberzločin;

O.

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 8. dubna 2014 zrušil směrnici o uchovávání údajů a že také zakázal všeobecné, nediferencované a plošné uchovávání údajů, jak potvrdil ve svém rozsudku ve věci TELE2 ze dne 21. prosince 2016, a že tato situace vede k přísným omezením zpracovávání hromadných telekomunikačních údajů a přístupu příslušných orgánů k těmto údajům;

P.

vzhledem k tomu, že rozsudek Soudního dvora (19) ve věci Maximillian Schrems zdůrazňuje, že hromadné sledování představuje porušení základních práv;

Q.

vzhledem k tomu, že boj proti kyberkriminalitě musí dodržovat stejné procesní a hmotné záruky a základní práva, konkrétně v souvislosti s ochranou údajů a svobodou projevu, jako boj proti jakémukoliv jinému druhu trestné činnosti;

R.

vzhledem k tomu, že děti používají internet v čím dál tím mladším věku a jsou obzvláště zranitelné vůči sexuálnímu zneužívání a dalším formám pohlavního vykořisťování on-line (kyberšikana, pohlavní zneužívání, sexuální nátlak a vydírání) a také vůči odcizování osobních údajů a nebezpečným kampaním, jejichž záměrem je propagovat různé druhy sebepoškozování, jako je tomu např. u tzv. „modré velryby“, a že je tedy poskytovat dětem zvláštní ochranu; vzhledem k tomu, že „on-line pachatelé“ mohou nalézt a sexuálně zneužívat své oběti rychleji prostřednictvím chatovacích místností, e-mailů, on-line her a sociálních sítí a že skryté sítě peer-to-peer (P2P)jsou i nadále hlavními platformami umožňujícími pachatelům pohlavního zneužívání dětí získat k nim přístup, komunikovat s nimi, uchovávat s tím spojené materiály a hledat nové oběti, aniž by byly jejich aktivity odhaleny;

S.

vzhledem k tomu, že narůstající trend sexuálního nátlaku a vydírání je doposud nedostatečně prozkoumán a oznamován, především kvůli povaze této trestné činnosti, která v obětech vzbuzuje pocity studu a viny;

T.

vzhledem k tomu, že zneužívání dětí na dálku je považováno za rostoucí hrozbu; vzhledem k tomu, že zneužívání dětí na dálku je očividně spjato s obchodní distribucí materiálů obsahujících sexuální vykořisťování dětí;

U.

vzhledem k tomu, že nedávná studie National Crime Agency ve Spojeném království zjistila, že mladé lidi, kteří se podílejí na hackerství, tolik nemotivují peníze a často útočí na počítačové sítě, aby udělali dojem na přátele nebo aby zpochybnili politický systém;

V.

vzhledem k tomu, že povědomí o rizicích, která přináší kyberkriminalita, sice vzrostlo, jednotliví uživatelé, veřejné instituce ani podniky však zavádějí jen zcela nedostatečná ochranná opatření, zejména kvůli chybějícím znalostem a zdrojům;

W.

vzhledem k tomu, že boj proti kyberkriminalitě a protiprávním aktivitám on-line by neměl překrývat pozitivní aspekty, který s sebou nese svobodný a otevřený kyberprostor, jenž nabízí nové možnosti pro sdílení znalostí a celosvětové šíření politického a sociálního začleňování;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

89.

—

s ohledem na založení Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) dne 8. srpna 1967,

—

s ohledem na hlavní právní rámec vztahů mezi EU a sdružením ASEAN, kterým je dohoda o spolupráci mezi ASEAN a EHS podepsanou v březnu roku 1980 (1),

—

s ohledem na chartu ASEAN, podepsanou v listopadu roku 2007, vytvářející právní subjektivitu a právní a institucionální rámec ASEAN, včetně zřízení výboru stálých zástupců, jehož úkolem je podporovat a koordinovat činnost sdružení ASEAN,

—

s ohledem na regionální fórum ASEAN vytvořené v roce 1993 s cílem podporovat dialog a konzultace o politických a bezpečnostních otázkách a přispívat k budování důvěry a preventivní diplomacii v asijsko-tichomořské oblasti,

—

s ohledem na jednotlivé rámce ASEAN přispívající k budování důvěry na regionální úrovni, jako jsou regionální fórum ASEAN, zasedání ministrů obrany zemí ASEAN (ADMM-Plus), východoasijský summit, ASEAN+3 (ASEAN plus Čína, Japonsko a Jižní Korea) a ASEAN+6 (ASEAN plus Čína, Japonsko, Jižní Korea, Indie, Austrálie a Nový Zéland),

—

s ohledem na obchodní dohody mezi sdružením ASEAN a Japonskem, Čínou, Jižní Koreou, Indií, Austrálií a Novým Zélandem,

—

s ohledem na sedm dohod o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a některými členskými státy ASEAN, jmenovitě Brunejí, Indonésií, Malajsií, Filipínami, Singapurem, Thajskem a Vietnamem, o nichž se v současnosti jedná nebo které již byly uzavřeny,

—

s ohledem na probíhající jednání o dohodách o volném obchodu s Indonésií a Filipínami, na jednání o dohodách o volném obchodu s Malajsií a Thajskem, která jsou v současné době pozastavena, na očekávané uzavření dohod o volném obchodu se Singapurem a Vietnamem v nadcházejících měsících a na jednání o investiční dohodě s Myanmarem,

—

s ohledem na setkání evropské komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové a ministrů financí zemí ASEAN, které se uskutečnilo dne 10. března 2017 v Manile,

—

s ohledem na 9. zasedání parlamentního partnerství Asie a Evropy (ASEP9), které se konalo ve dnech 21. a 22. dubna 2016 v Ulánbátaru (Mongolsko),

—

s ohledem na Norimberskou deklaraci o posíleném partnerství mezi EU a sdružením ASEAN z března roku 2007 a příslušný akční plán z listopadu roku 2007,

—

s ohledem na akční plán z Bandar Seri Begawanu na posílení rozšířeného partnerství EU-ASEAN v období 2013 až 2017, přijatý dne 27. dubna 2012 v Bruneji,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2015 určené Evropskému parlamentu a Radě s názvem „EU a ASEAN: partnerství se strategickým záměrem“ (JOIN(2015)0022),

—

s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 22. června 2015 o vztazích mezi EU a sdružením ASEAN,

—

s ohledem na prohlášení o podpoře globálního partnerství ASEAN-EU v oblasti společných strategických cílů učiněné dne 14. října 2016 v Bangkoku,

—

s ohledem na přistoupení Evropské unie ke Smlouvě o přátelství a spolupráci v jihovýchodní Asii dne 12. července 2012 v Phnompenhu (2),

—

s ohledem na 11. summit setkání Asie-Evropa (ASEM11), který se konal ve dnech 15. a 16. července 2016 v Ulánbátaru (Mongolsko),

—

s ohledem na nadaci Asie-Evropa (ASEF) založenou v únoru roku 1997 s cílem poskytnout fórum pro dialog na nevládní úrovni,

—

s ohledem na program EU-ASEAN na podporu regionální integrace (APRIS), program ASEAN na podporu regionální integrace (ARISE) a regionální nástroj EU-ASEAN k vedení dialogu (READI), které mají za cíl podporovat harmonizaci politik a předpisů v odvětvích nesouvisejících s obchodem,

—

s ohledem na plán hospodářského společenství ASEAN (AEC) dohodnutý v roce 2007,

—

s ohledem na 14. summit ASEAN konaný v roce 2009 a na vypracování plánu na vytvoření jednotného trhu ASEAN (hospodářského společenství ASEAN), politicko-bezpečnostního společenství ASEAN (APSC) a sociokulturního společenství ASEAN (ASCC),

—

s ohledem na 28. a 29. summit ASEAN, které se konaly ve dnech 6. a 7. září 2016 ve Vientianu (Laos), a na 30. summit ASEAN, který se konal ve dnech 26. až 29. dubna 2017 v Manile (Filipíny),

—

s ohledem na 24. schůzi společného výboru pro spolupráci ASEAN-EU, která proběhla dne 2. března 2017 v Jakartě (Indonésie),

—

s ohledem na vizi společenství ASEAN pro rok 2025 přijatou na 27. summitu ASEAN konaném ve dnech 18. až 22. listopadu 2015 v Kuala Lumpuru (Malajsie) a na oznámení, že dne 31. prosince 2015 bylo zřízeno hospodářské společenství ASEAN, které má vytvořit vnitřní trh pro více než 600 milionů lidí,

—

s ohledem na 11. východoasijský summit konaný dne 8. září 2016 ve Vientianu (Laos), kterého se zúčastnili vedoucí představitelé 18 zemí – členských států ASEAN, Číny, Japonska a Jižní Koreje (ASEAN+3), Indie, Austrálie a Nového Zélandu (ASEAN+6) a Ruska a Spojených států amerických,

—

s ohledem na první Deklaraci lidských práv sdružení ASEAN ze dne 18. listopadu 2012 a na zřízení Mezivládní komise sdružení ASEAN pro lidská práva (AICHR) v roce 2009,

—

s ohledem na organizaci Poslanci ASEAN za lidská práva (APHR), která byla zřízena v roce 2013 s cílem podporovat demokracii a lidská práva ve všech členských státech ASEAN,

—

s ohledem na institut ASEAN pro mír a usmíření (AIPR),

—

s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, Úmluvu o právech dítěte a Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, které ratifikovaly všechny členské státy ASEAN,

—

s ohledem na „Obecné zásady v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámcového programu OSN s názvem ‚Chránit, respektovat a napravovat‘“, které přijala dne 16. června 2011 Rada OSN pro lidská práva,

—

s ohledem na Úmluvu ASEAN proti obchodování s lidmi, zejména se ženami a s dětmi, podepsanou všemi členskými státy ASEAN v listopadu 2015,

—

s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum prováděný Radou OSN pro lidská práva, jehož se zúčastnily všechny členské státy ASEAN,

—

s ohledem na svá nedávná usnesení o sdružení ASEAN, zejména na usnesení ze dne 15. ledna 2014 o budoucnosti vztahů mezi EU a ASEAN (3),

—

s ohledem na svá nedávná usnesení týkající se členských států ASEAN, zejména na usnesení ze dne 9. června 2016 o Vietnamu (4), ze dne 17. prosince 2015 o rámcové dohodě o komplexním partnerství a spolupráci mezi EU a Vietnamem (usnesení) (5), ze dne 17. prosince 2015 o rámcové dohodě o komplexním partnerství a spolupráci mezi EU a Vietnamem (souhlas) (6), ze dne 8. června 2016 o rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Filipínami (souhlas) (7) a ze dne 8. června 2016 o rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Filipínami (usnesení) (8),

—

s ohledem na svá nedávná naléhavá usnesení v oblasti lidských práv týkající se členských států ASEAN, zejména na usnesení ze dne 14. září 2017 o Myanmaru, zejména o situaci Rohingyů (9), ze dne 21. května 2015 o kritické situaci rohingyjských uprchlíků, včetně o masových hrobech v Thajsku (10), ze dne 15. prosince 2016 o situaci rohingyjské menšiny v Myanmaru/Barmě (11), ze dne 7. července 2016 o Myanmaru, zejména o situaci Rohingyů (12), ze dne 14. září 2017 o Kambodži, zejména o případu Kema Sokhy (13), ze dne 9. června 2016 o Kambodži (14), ze dne 26. listopadu 2015 o politické situaci v Kambodži (15), ze dne 9. července 2015 o kambodžských návrzích zákonů týkajících se nevládních organizací a odborů (16), ze dne 6. října 2016 o Thajsku, především o případu Andyho Halla (17), ze dne 8. října 2015 o situaci v Thajsku (18), ze dne 17. prosince 2015 o Malajsii (19), ze dne 19. ledna 2017 o Indonésii (20), ze dne 15. června 2017 o situaci v oblasti lidských práv v Indonésii (21), ze dne 15. září 2016 (22) a ze dne 16. března 2017 (23) o Filipínách a na usnesení ze dne 14. září 2017 o Laosu, zejména o případech Somphoneho Phimmasoneho, Lod Thammavongové a Soukaneho Chaithada (24);

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0243/2017),

A.

vzhledem k tomu, že v letošním roce si připomínáme 50. výročí vzniku sdružení ASEAN, 60. výročí podpisu Římských smluv a 40. výročí navázání formálních vztahů mezi EU a sdružením ASEAN;

B.

vzhledem k tomu, že jihovýchodní Asie, jejíž země jsou sdruženy v ASEAN, se stala jedním z nejdynamičtějších a nejrychleji se rozvíjejících regionů na světě, zejména pokud jde o hospodářství, technologie a výzkum, že zaujímá geopoliticky a geohospodářsky strategickou pozici, disponuje bohatými zdroji, usiluje o větší hospodářskou integraci a stanovila si ambiciózní agendu v rámci cílů udržitelného rozvoje, zvláště v oblasti vzdělávání, a důrazně se zasazuje o multilateralismus; vzhledem k tomu, že při prosazování další integrace a zajišťování bezpečnosti, stability a ochrany sociálních, hospodářských a politických práv bude zásadně důležité odstranění rozdílu v úrovni rozvoje v rámci sdružení ASEAN;

C.

vzhledem k tomu, že integrační procesy EU a ASEAN jsou odlišné, vycházejí z jiných kontextů a mají jiné vize a poslání; vzhledem k tomu, že každý z těchto procesů se sice řídí vlastní logikou, nicméně jsou srovnatelné, neboť obě organizace jsou založeny na pravidlech a již celá desetiletí podporují mírové soužití, regionální integraci a mezinárodní spolupráci a rozvoj a snaží se budovat důvěru mezi svými členy; jako taková je EU pro ASEAN jedinečným partnerem;

D.

vzhledem k tomu, že oba regiony dosáhly značné úrovně spolupráce a že vztahy mezi EU a sdružením ASEAN jsou komplexní a zahrnují širokou škálu odvětví, včetně obchodu a investic, rozvoje a hospodářských a politických záležitostí; vzhledem k tomu, že s dvoustranným obchodem se zbožím v hodnotě více než 200 miliard EUR ročně je sdružení ASEAN třetím největším obchodním partnerem EU a EU druhým největším obchodním partnerem ASEAN a že EU je prvním poskytovatelem přímých zahraničních investic v regionu ASEAN; vzhledem k tomu, že sdružení ASEAN představuje pro evropské podniky vstupní bránu do celého širšího regionu; vzhledem k tomu, že v období 2014–2020 je EU a její členské státy prvním poskytovatelem rozvojové pomoci v tomto regionu a že EU slíbila více než 3 miliardy EUR na snížení chudoby a na řešení rozdílů v úrovni rozvoje zemí ASEAN s nízkými příjmy;

E.

vzhledem k tomu, že vývoj EU byl v minulosti zdrojem inspirace pro další procesy regionální integrace;

F.

vzhledem k tomu, že EU vždy podporovala činnost sdružení ASEAN, a zejména jeho sekretariát, a jako projev uznání významu sdružení ASEAN jmenovala zvláštního vedoucího delegace EU při ASEAN, který se ujal funkce v roce 2015;

G.

vzhledem k tomu, že integrační procesy v obou regionech čelí v současné době výzvám, i když se současně otvírají i nové příležitosti; vzhledem k tomu, že EU čelí několika krizím; vzhledem k tomu, že sdružení ASEAN i přes cíl podporovat své ústřední postavení zaznamenalo v roce 2016 pokles obchodu mezi svými členy a stíhá je řada problémů, včetně rozcházejícího se zahraničněpolitického směřování a efektů přelévání vnitrostátních problémů spojených s ohrožením demokracie a právního státu, se vztahy mezi náboženstvími, s etnickými menšinami, sociálními nerovnostmi a porušováním lidských práv, mj. s přeshraničními dopady;

H.

vzhledem k tomu, že se EU rozhodla klást ve svých vztazích s třetími zeměmi stěžejní důraz na lidská práva;

I.

vzhledem k tomu, že EU udělila v prosinci 2014 status GSP+ Filipínám, a ty se tak staly první zemí sdružení ASEAN, která se těší takovým obchodním preferencím; vzhledem k tomu, že to Filipínám umožňuje, aby bezcelně vyvážely do EU 66 % svých produktů;

J.

vzhledem k tomu, že vystoupení USA z transpacifického partnerství (TPP) může dát nový impuls jednáním o regionálním komplexním hospodářském partnerství; vzhledem k tomu, že asertivnější Čína zahajuje iniciativy, jako je „Jeden pás, jedna cesta“, které představují výzvu pro všechny země v sousedství i v dalších částech světa;

K.

vzhledem k tomu, že napětí v Jihočínském moři představuje hrozbu a riziko pro bezpečnost a stabilitu v tomto regionu; vzhledem k tomu, že militarizace Jihočínského moře je nanejvýš znepokojivým trendem; vzhledem k tomu, že hlavním mechanismem sdružení ASEAN pro jednání o Jihočínském moři s Čínou je i nadále dialog mezi sdružením ASEAN a Čínou o kodexu chování; vzhledem k tomu, že kroky Číny – od vojenských hlídek a výcviku až po stavební činnost –, které jsou v rozporu se zásadami stanovenými v deklaraci o chování stran v Jihočínském moři z roku 2002, i nadále vyvolávají znepokojení;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

—

s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 a stanoví se vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému (D048947/06 („návrh nařízení“),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 a čl. 78 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a bod 3.6.5 druhý odstavec a bod 3.8.2 přílohy II k tomuto nařízení,

—

s ohledem na rozsudek Tribunálu Soudního dvora Evropského unie ze dne 16. prosince 2015 (2), a zejména na body 71 a 72 tohoto rozsudku,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2016 o látkách narušujících endokrinní činnost: situace po rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 16. prosince 2015 (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. června 2016 o endokrinních disruptorech a předlohách aktů Komise, kterými se stanoví vědecká kritéria pro jejich určení v souvislosti s právními předpisy EU o přípravcích na ochranu rostlin a biocidních přípravcích (COM(2016)0350),

—

s ohledem na souhrnnou zprávu Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, kterou přijal na své schůzi konané v Bruselu dne 28. února 2017,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o ochraně veřejného zdraví před endokrinními disruptory (4),

—

s ohledem na čl. 5a odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. c) jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že podle bodu 3.8.2 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 se účinná látka schválí pouze tehdy, pokud není považována za látku s vlastnostmi, které narušují činnost endokrinního systému a mohou mít nepříznivé účinky na necílové organismy, s výjimkou případů, kdy je vystavení necílových organismů této účinné látce v reálných navrhovaných podmínkách použití zanedbatelné (vylučovací kritérium pro životní prostředí);

B.

vzhledem k tomu, že podle bodu 3.6.5. druhého pododstavce přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 má Komise do 14. prosince 2013 předložit Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat návrh opatření týkající se specifických vědeckých kritérií pro určení vlastností, které narušují činnost endokrinního systému;

C.

vzhledem k tomu, že Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva vydal dne 4. července 2017 kladné stanovisko k návrhu nařízení, přičemž tři členské státy hlasovaly proti a čtyři se zdržely hlasování;

D.

vzhledem k tomu, že poslední odstavec návrhu nařízení stanoví, že „v případě, že zamýšlený způsob účinku ochrany rostlin posuzované účinné látky spočívá v regulaci cílových organismů jiných než obratlovců prostřednictvím účinku na jejich endokrinní systém, nebudou dopady na organismy stejného taxonomického kmene, jako je cílový organismus, zvažovány pro účely určení účinné látky jako látky s vlastnostmi vyvolávajícími narušení endokrinní činnosti s ohledem na necílové organismy“;

E.

vzhledem k tomu, že Tribunál ve svém rozsudku ve věci T-521/14 jasně stanovil, že „la spécification des critères scientifiques pour la détermination des propriétés perturbant le système endocrinien ne peut se faire que de manière objective, au regard de données scientifiques relatives audit système, indépendamment de toute autre considération, en particulier économique“ (6) (bod 71);

F.

vzhledem k tomu, že neodpovídá vědeckým postupům, aby byla látka se zamýšleným působením na endokrinní systém při identifikaci vyloučena jako endokrinní disruptor pro necílové organismy;

G.

vzhledem k tomu, že návrh nařízení proto nelze považovat za založený na objektivních vědeckých údajích týkajících se endokrinního systému, jak požaduje Soudní dvůr; vzhledem k tomu, že Komise tím překračuje své prováděcí pravomoci;

H.

vzhledem k tomu, že skutečný záměr tohoto poslední odstavce se objasňuje v souhrnné zprávě Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, kterou přijal na své schůzi konané v Bruselu dne 28. února 2017 a která uvádí, že „dále bylo vysvětleno odůvodnění tohoto ustanovení o účinných látkách se zamýšleným působením na endokrinní systém (dále ‚regulátory růstu‘). […] Ustanovení o regulátorech růstu umožňuje, aby vylučovací kritéria nebyla uplatňována u látek se zamýšleným působením na endokrinní systém […]“;

I.

vzhledem k tomu, že tento poslední odstavec prakticky vytváří výjimku z vylučovacího kritéria stanoveného v bodu 3.8.2 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009;

J.

vzhledem k tomu, že z bodů odůvodnění 6 až 10 a čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009 jasně vyplývá, že při řešení komplexní otázky stanovení pravidel pro schvalování účinných látek musí normotvůrce dosáhnout rovnováhy mezi různými a potenciálně protichůdnými cíli, například zemědělskou produkcí a vnitřním trhem na jedné straně a ochranou zdraví a životního prostředí na druhé straně;

K.

vzhledem k tomu, že Tribunál ve výše uvedeném rozsudku stanovil, že: „Dans ce contexte, il importe de relever que, en adoptant le règlement no 528/2012, le législateur a procédé à une mise en balance de l’objectif d’amélioration du marché intérieur et de celui de la préservation de la santé humaine, de la santé animale et de l’environnement, que la Commission se doit de respecter et ne saurait remettre en cause […]. Or, dans le cadre de la mise en œuvre des pouvoirs qui lui sont délégués par le législateur, la Commission ne saurait remettre en cause cet équilibre, ce que cette institution a d’ailleurs en substance admis lors de l’audience“ (7). (bod 72);

L.

vzhledem k tomu, že Parlament se o této skutečnosti zmínil ve svém usnesení ze dne 8. června 2016, v němž zdůrazňuje, že Tribunál ve svém rozsudku dále uvedl, že vědecká kritéria lze objektivně stanovovat pouze na základě vědeckých údajů týkajících se endokrinního systému, nezávisle na jakémkoli jiném hledisku, zejména ekonomické povahy, a že Komise nemá právo měnit regulační rovnováhu stanovenou v základním aktu na základě uplatňování pravomocí, které na ni byly přeneseny v souladu s článkem 290 [Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)];

M.

vzhledem k tomu, že stejná omezení platí pro pravomoc Komise v rámci prováděcího aktu v souladu s regulativním postupem s kontrolou;

N.

vzhledem k tomu, že podle sdělení Komise ze dne 15. června 2016 je problémem, kterému v tomto případě čelí Komise, stanovit kritéria k určení toho, co je a co není endokrinní disruptor, pro účely přípravků na ochranu rostlin a biocidních přípravků – a ne rozhodnout o tom, jak tyto látky regulovat. Regulační důsledky již byly stanoveny zákonodárcem v právních předpisech o přípravcích na ochranu rostlin (2009) a biocidních přípravcích (2012)“;

O.

vzhledem k tomu, že rozhodné kritérium stanovené v bodě 3.8.2 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 představuje podstatný prvek tohoto nařízení;

P.

vzhledem k tomu, že přijímání regulačních prvků, které jsou nezbytné pro danou záležitost, je v souladu s dlouholetou judikaturou vyhrazeno pravomoci zákonodárců EU a nesmí být delegováno Komisi;

Q.

vzhledem k tomu, že Komise překročila své prováděcí pravomoci, když upravila základní právní prvek nařízení (ES) č. 1107/2009, v rozporu s uznáním omezení jejích pravomocí na základě slyšení Soudního dvora ve věci T-521-14, v rozporu se svým tvrzením ve sdělení Komise ze dne 15. června 2016 a v rozporu se základní zásadou Unie, kterou je právní stát;

R.

vzhledem k tomu, že i v případě, že by vývoj vědeckých a technických poznatků poskytl pádné důvody pro odchylku, pokud jde o podmínky schvalování látek se zamýšleným způsobem účinku na endokrinní systém, mohla by být tato odchylka zavedena pouze v rámci legislativního postupu za účelem změny nařízení (ES) č. 1107/2009 v souladu s článkem 294 SFEU;

1.

2.

3.

4.

5.

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D051972),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 2, čl. 19 odst. 3 a čl. 21 odst. 2 uvedeného nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 17. července 2017 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 1. března 2017, které bylo zveřejněno dne 6. dubna 2017 (3);

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (4),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 10. prosince 2013 podaly společnosti Bayer Crop Science LP a M.S. Technologies LLC v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení geneticky modifikované sóji FG72 × A5547-127 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech stejným způsobem jako v případě jakékoli jiné sóji, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že dne 1. března 2017 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 6. dubna 2017 (5);

C.

vzhledem k tomu, že v nařízení (ES) č. 1829/2003 se uvádí, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

D.

vzhledem k tomu, že sója FG72 × A5547-127 byla vyvinuta tak, aby vykazovala toleranci vůči herbicidům na bázi isoxaflutolu- (5-cyklopropylisoxazol-4-yl 2-mesyl-4-trifluormethylfenylketon), glyfosátu- (N- (fosfonomethyl) glycin) a glufosinátu amonného (l-phosphinothricin); vzhledem k tomu, že tolerance k těmto herbicidům je dosažena expresí proteinů HPPD W336 (4-hydroxylfenylpyruvát-dioxygenáza), 2mEPSPS (5-enolpyruvylshikimát-3-fosfátsyntáza) a proteinů PAT (fosfinothricin acetyltransferáza);

E.

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek (6); vzhledem k tomu, že nejkritičtější připomínky zahrnují zjištění, že bez 90denního testu subchronické toxicity nelze vyvodit závěr o rizicích týkajících se používání tohoto geneticky modifikovaného organismu (GMO) v potravinách a krmivech, informace o složení, fenotypovém hodnocení a toxikologii jsou nedostatečné, závěry o rovnocennosti GMO a konvenční sóji a o bezpečnosti potravin a krmiv na základě těchto informací jsou předčasné a že tato geneticky modifikovaná sója nebyla testována s vědeckou razantností, potřebnou k prokázání její bezpečnosti;

F.

vzhledem k tomu, že nezávislá studie dospěla k závěru, že posouzení rizika ze strany úřadu EFSA není v současné podobě přijatelné, protože neurčuje mezery a nejistoty v poznatcích a neposuzuje toxicitu nebo dopad na imunitní systém a reprodukční systém (7);

G.

vzhledem k tomu, že platnost stávajícího povolení glyfosátu skončí nejpozději dne 31. prosince 2017; vzhledem k tomu, že přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že nebyla zaručena žádná klasifikace; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura WHO pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka;

H.

vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci a splňuje proto kritéria pro vyloučení stanovená v nařízení (ES) č. 1107/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (8); vzhledem k tomu, že schválení glufosinátu skončí platnost dne 31. července 2018 (9);

I.

vzhledem k tomu, že isoxaflutol je pravděpodobně karcinogenní pro člověka (10), je toxický pro některé vodní organismy a necílové rostliny a spolu se svými produkty rozkladu a metabolity snadno kontaminuje vodu; vzhledem k tomu, že tyto obavy vedly k omezení jeho využívání (11);

J.

vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům a lze proto očekávat, že rezidua z postřiků budou v sklizni vždy přítomny a jsou jejími nevyhnutelnými složkami; vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů než jejich tradiční protějšky (12);

K.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA nehodnotil rezidua z postřiku doplňkovými herbicidy; vzhledem k tomu, že nelze proto dospět k závěru, že geneticky modifikovaná sója, na kterou byl použit postřik isoxaflutolem, glyfosátem a glufosinátem, je bezpečná pro použití v potravinách a krmivech;

L.

vzhledem k tomu, že vytváření geneticky modifikovaných plodin, které jsou odolné vůči několika selektivním herbicidům, je způsobeno zejména rychlým vývojem odolnosti plevele vůči glyfosátu v zemích, jež silně spoléhaly na geneticky modifikované plodiny; vzhledem k tomu, že ve vědeckých publikacích bylo dokumentováno více než 20 různých druhů plevele odolných proti glyfosátu (13); vzhledem k tomu, že druhy plevele odolné vůči glufosinátu jsou pozorovány již od roku 2009;

M.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 17. července 2017, nevedlo k vydání žádného stanoviska; vzhledem k tomu, že 15 členských států hlasovalo proti, pouze 10 členských států, zastupujících 38,43 % obyvatel EU, hlasovalo ve prospěch a 3 členské státy se hlasování zdržely;

N.

vzhledem k tomu, že hlasování odvolacího výboru dne 14. září 2017 nepřineslo žádné stanovisko; vzhledem k tomu, že 15 členských států hlasovalo proti, pouze 11 členských států, zastupujících 38,69 % obyvatel EU, hlasovalo pro a dva členské státy se hlasování zdržely;

O.

vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost musela přijímat rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou (14);

P.

vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015 (15), v prvním čtení zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

Q.

vzhledem k tomu, že v bodu odůvodnění 14 nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména jde-li o citlivé oblasti, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

—

Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).

—

Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2015)0456).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (přijaté texty, P8_TA(2016)0040).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0039).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0038).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0271).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0272).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení osiva geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0388).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení produktů z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0389).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaných semen kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0386).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0387).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0390).