—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (1) („směrnici o mediaci“),

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (COM(2016)0542),

—

s ohledem na kompilaci hloubkových analýz Generálního ředitelství pro vnitřní politiky Evropského parlamentu s názvem „The implementation of the Mediation Directive – 29 November 2016“ (Provádění směrnice o mediaci – 29. listopadu 2016) (2),

—

s ohledem na studii Komise s názvem „Study for an evaluation and implementation of Directive 2008/52/EC – the „Mediation Directive““ (Studie za účelem hodnocení a provádění směrnice 2008/52/ES – směrnice o mediaci) z roku 2014 (3),

—

s ohledem na studii Generálního ředitelství pro vnitřní politiky Evropského parlamentu s názvem „Rebooting the Mediation Directive: Assessing the limited impact of its implementation and proposing measures to increase the number of mediations in the EU“ (Restart směrnice o mediaci: posouzení omezeného dopadu jejího provádění a návrh opatření ke zvýšení počtu mediací v EU) (4),

—

s ohledem na hodnocení provádění směrnice o mediaci vypracované Oddělením pro následné posuzování dopadů výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) (5),

—

s ohledem na studii Generálního ředitelství pro vnitřní politiky Evropského parlamentu s názvem „Quantifying the cost of not using mediation – a data analysis“ (Vyčíslení nákladů na nevyužívání mediace – analýza dat) (6),

—

s ohledem na článek 67 a čl. 81 odst. 2 písm. g) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0238/2017),

A.

vzhledem k tomu, že směrnice 2008/52/ES je důležitým mezníkem v souvislosti se zaváděním a využíváním mediačních postupů v Evropské unii; nicméně vzhledem k tomu, že její provádění v jednotlivých členských státech se velmi liší v závislosti na tom, zda v nich již dříve vnitrostátní mediační systémy existovaly, přičemž některé členské státy zvolily poměrně doslovné provedení jejích ustanovení, jiné zvolily hloubkovou revizi alternativních způsobů řešení sporů (jako například Itálie, která využívá mediace v šestkrát vyšší míře než zbytek Evropy) a ostatní měly za to, že jejich stávající právní předpisy jsou již se směrnicí o mediaci v souladu;

B.

vzhledem k tomu, že většina členských států rozšířila oblast působnosti svých opatření provádějících tuto směrnici rovněž na vnitrostátní případy – přičemž pouze tři členské státy se rozhodly provést směrnici pouze s ohledem na přeshraniční případy (7), – což má rozhodně pozitivní dopad na právní předpisy členských států a kategorie předmětných sporů;

C.

vzhledem k tomu, že obtíže, které se ve stadiu provádění směrnice objevily, do značné míry odrážejí rozdíly v právní kultuře napříč vnitrostátními právními systémy; vzhledem k tomu, že prioritou by proto měla být změna právního způsobu myšlení prostřednictvím rozvoje mediační kultury založené na smírném řešení sporů, jak na to během vypracovávání této směrnice Unie a následně při jejím provádění členskými státy opakovaně upozorňovaly evropské sítě odborníků z oblasti práva;

D.

vzhledem k tomu, že provádění směrnice o mediaci poskytuje EU přidanou hodnotu tím, že zvyšuje povědomí vnitrostátních normotvůrců o výhodách mediace a přináší určitou míru souladu s procesním právem a odlišnými postupy ve členských státech;

E.

vzhledem k tomu, že mediace, jako alternativní, dobrovolný a důvěrný mimosoudní postup, může být v určitých případech a s nezbytnými zárukami užitečným nástrojem pro zmírnění přetíženosti soudních systémů, jelikož umožňuje fyzickým a právnickým osobám řešit spory rychle a levně mimosoudní cestou – přičemž je třeba mít na paměti, že příliš dlouhá soudní řízení představují porušení Listiny základních práv –, a zároveň zaručuje lepší přístup ke spravedlnosti a přispívá k hospodářskému růstu;

F.

vzhledem k tomu, že cílů stanovených v článku 1 směrnice o mediaci zaměřených na podporu využívání mediace a zejména dosažení „vyváženého vztahu mezi mediací a soudním řízením“ zjevně nebylo dosaženo, neboť mediace je ve většině členských států využívána v průměru v méně než 1 % případů u soudu (8);

G.

vzhledem k tomu, že směrnice o mediaci nevytvořila unijní systém mimosoudního řešení sporů v nejužším slova smyslu, s výjimkou zavedení zvláštních ustanovení v oblasti uplynutí promlčecí nebo prekluzivní doby v soudním řízení při snaze o mediaci a v oblasti povinností týkajících se důvěrnosti pro mediátory a jejich administrativní pracovníky;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o evropském akčním plánu pro obchod, jenž je přínosem pro všechny zúčastněné strany (1), a především na bod 29 tohoto usnesení,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o nekalých obchodních praktikách v potravinářském dodavatelském řetězci (2),

—

s ohledem na studii z dubna 2016 o franšízách, jejíž vypracování zadal výbor IMCO (3),

—

s ohledem na studii ze září 2016 s názvem „Regulační rámec a výzvy spojené s franšízami v EU z právního pohledu“ (4), jejíž vypracování zadal výbor IMCO,

—

s ohledem na informační sdělení s názvem „Budoucí možnosti politiky ve vztahu k franšízám v EU: boj proti nekalým obchodním praktikám“ (5),

—

s ohledem na seminář s názvem „Vztahy mezi poskytovateli a nabyvateli franšíz: regulační rámec a současné výzvy“, který dne 12. července 2016 uspořádal výbor IMCO,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0199/2017),

A.

vzhledem k tomu, že neexistuje žádná společná evropská definice franšízy a že franšízové dohody se mezi podniky liší, nicméně jedním z hlavních rysů těchto dohod je dobrovolně uzavřené smluvní partnerství mezi podnikateli nebo fyzickými či právnickými osobami, které jsou navzájem právně a finančně nezávislé, v jehož rámci jedna strana (poskytovatel franšízy) převede na druhou stranu (nabyvatele franšízy) právo používat její model franšízy, název a ochranné známky a sdílí s ní know-how, přičemž tato strana využívá technických a organizačních zkušeností a podpory poskytovatele franšízy po dobu trvání smlouvy, zákazníci se spoléhají na jednotu franšízového systému a zájmem poskytovatele i nabyvatele franšízy je rychlé získání nových trhů s využitím omezených investic a na základě větší šance na úspěch;

B.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 11. prosince 2013 Parlament uvítal používání franšízy jako obchodního modelu, jenž podporuje nové podniky a vlastnictví malých podniků, konstatoval nicméně, že v některých případech existují nerovné smluvní podmínky, a vyzval k uzavírání transparentních a spravedlivých smluv; dále upozornil Komisi a členské státy zejména na problémy, s nimiž se potýkají nabyvatelé franšízy, kteří mají zájem prodat svůj podnik nebo změnit obchodní model a současně nadále působit v daném odvětví, a požádal Komisi, aby přezkoumala zákaz mechanismů stanovování pevných cen ve franšízových systémech a dopady dlouhodobě platných doložek o hospodářské soutěži, možnosti nákupu a zákazu mnohonásobného franšízingu,

C.

vzhledem k tomu, že franšíza skýtá plný potenciál, aby se z ní stal obchodní model, který může přispět k dokončení jednotného trhu v maloobchodním odvětví, neboť může být vhodným prostředkem k založení podniku prostřednictvím společných investic poskytovatele a nabyvatele franšízy; lituje proto skutečnosti, že toto odvětví v EU v současnosti vykazuje nízkou výkonnost, protože představuje jen 1,89 % HDP v porovnání s 5,95 % v USA a 10,83 % v Austrálii, přičemž 83,5 % jeho obratu se soustřeďuje pouze v sedmi členských státech (6), a proto je důležité podněcovat plošnější šíření tohoto obchodního modelu v celé EU;

D.

vzhledem k tomu, že franšízy mají významný přeshraniční rozměr a jsou důležité pro fungování vnitřního trhu, čímž mohou přispívat k vytváření pracovních míst a k rozvoji malých a středních podniků a podnikání a také k získávání nových schopností a dovedností;

E.

vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy upravující franšízu jako obchodní model se v jednotlivých členských státech velmi liší, což vytváří technické překážky a může odrazovat poskytovatele i nabyvatele franšíz od rozšíření svých činností přes hranice; vzhledem k tomu, že toto může mít na druhou stranu dopad na konečné spotřebitele, kterým to omezí jejich výběr;

F.

vzhledem k tomu, že existují rozdíly mezi „tvrdou“ a „měkkou“ franšízou, což závisí na podmínkách franšízové dohody; vzhledem k tomu, že alternativní obchodní modely, jako jsou například „skupiny nezávislých obchodníků“, mají zvláštní charakteristické rysy a pravidla upravující franšízy by se na ně měla vztahovat pouze tehdy, pokud odpovídají definici franšízy;

G.

vzhledem k tomu, že není k dispozici dostatek informací o fungování franšíz napříč odvětvími z toho důvodu, že relevantní informace nejsou zaznamenávány nebo je lze často nalézt pouze v průvodních dopisech přiložených k franšízové dohodě, jež jsou důvěrné, a nejsou tedy přístupné veřejnosti, a že na úrovni EU neexistuje žádný mechanismus sběru informací o potenciálně nevýhodných smluvních podmínkách nebo nespravedlivém způsobu uplatňování smluv, a proto je zapotřebí vytvořit platformu obsahující tyto důležité informace, aby byla zvýšena informovanost poskytovatelů a nabyvatelů franšízy o jejich právech a povinnostech;

H.

vzhledem k tomu, že elektronický obchod se rozšiřuje a využívá jej stále více spotřebitelů, a proto by měl být ve franšízových dohodách více zohledňován; vzhledem k tomu, že v souvislosti s realizací jednotného digitálního trhu by proto měla být zvláštní pozornost věnována veškerému napětí, jež vzniklo mezi poskytovateli a nabyvateli franšíz ohledně elektronického obchodu, například pokud jde o výlučné právo nabyvatele franšíz vztahující se na určité zeměpisné území, a zvýšení významu údajů o spotřebitelích v zájmu úspěchu obchodního modelu franšízy, zejména z toho důvodu, že franšízové dohody v současnosti neobsahují ustanovení upravující tyto otázky, což ponechává prostor pro zbytečnou nejistotu a konflikty;

I.

vzhledem k tomu, že Komise definovala nekalé obchodní praktiky jako „postupy, které se výrazně odchylují od zásad poctivého obchodního styku, jsou v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním a jsou jednostranně zavedeny jedním obchodním partnerem vůči druhému“ (7);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

—

s ohledem na článek 4 a na hlavu XIX čl. 189 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. října 2016 nazvané „Kosmická strategie pro Evropu“ (COM(2016)0705),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. února 2013 nazvané „Kosmická průmyslová politika EU“ (COM(2013)0108),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. dubna 2011 nazvané „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“ (COM(2011)0152),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (COM(2016)0587) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0300),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Akční plán 5G pro Evropu“ (COM(2016)0588) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0306),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace, (COM(2016)0590), předložený Komisí dne 14. září 2016,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. června 2010 nazvané „Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS)“ (COM(2010)0308),

—

s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21, 21. konferenci smluvních stran (COP21) úmluvy UNFCCC a na 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) a konala se ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži ve Francii,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (2),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 512/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS (4),

—

s ohledem na příslušné závěry Rady a na „Amsterodamské prohlášení“ ministrů ze dne 14. dubna 2016 o spolupráci v oblasti propojeného a automatizovaného automobilismu,

—

s ohledem na manifest z Haagu o politice pro oblast vesmíru z června 2016,

—

s ohledem na společné prohlášení Evropské unie a Evropské kosmické agentury o společné vizi a cílech pro budoucnost Evropy ve vesmíru, podepsané Komisí a agenturou dne 26. října 2016,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2016 o vesmírných kapacitách evropské bezpečnosti a obrany (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2016 o pronikání na trh v oblasti vesmíru (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 o kosmické průmyslové politice EU – uvolnění potenciálu pro hospodářský růst v kosmickém odvětví (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2012 o kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2011 o dopravních aplikacích globálních družicových navigačních systémů – krátkodobá a střednědobá politika EU (9),

—

s ohledem na studii z ledna 2016 o pronikání na trh v oblasti vesmíru (10),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro rybolov (A8-0250/2017),

A.

vzhledem k tomu, že přínos vesmíru pro společnost je velmi rozmanitý a prostřednictvím podnícení vývoje řady nových produktů a služeb a podporou zemědělství, lesnictví, rybolovu a námořní dopravy může vést ke konkurenceschopnějšímu hospodářství pro Evropu; vzhledem k tomu, že družicové technologie mohou vést k lepšímu přístupu ke komunikačním technologiím, k systémům pro pozorování Země s vysokým rozlišením, které umožňují výměnu informací v reálném čase, rychlou reakci na přírodní katastrofy a účinnější kontrolu hranic a bezpečnosti;

B.

vzhledem k tomu, že vesmírné technologie, údaje a služby mohou podporovat celou řadu veřejných politik EU a klíčových politických priorit, jako je posílení jednotného digitálního trhu, stimulace evropského hospodářství a řešení změny klimatu;

C.

vzhledem k tomu, že vesmír není pro evropské občany nákladem, nýbrž investicí, a že ambiciózní kosmická strategie může zajistit nezávislost a pozici EU ve strategickém kosmickém průmyslu a zároveň podpořit růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst ve výrobě, provozu a návazných službách souvisejících s vesmírem;

D.

vzhledem k tomu, že politická rozhodnutí, která přijaly Parlament a Rada v roce 2007, vedla k přidělení rozpočtu na evropské programy satelitní navigace Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a Galileo a k dohodě o struktuře správy a řízení těchto programů;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

—

s ohledem na články 8, 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 14 této listiny,

—

s ohledem na Kodaňské prohlášení ze dne 30. listopadu 2002 o posílené spolupráci v oblasti evropského odborného vzdělávání a přípravy,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (1),

—

s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise za rok 2012 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020): „Vzdělávání a odborná příprava v inteligentní a udržitelné Evropě podporující začlenění“ (2),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů,

—

s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise za rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020): „Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (3),

—

s ohledem na usnesení Rady ze dne 20. prosince 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 nazvané „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků (COM(2012)0669),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 17. února 2014 o investicích do vzdělávání a odborné přípravy – reakce na sdělení „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků“ a na „Roční analýzu růstu pro rok 2013“ (5),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení (6),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala v roce 2010,

—

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (7),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 19. listopadu 2010 o vzdělávání pro udržitelný rozvoj (8),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (9),

—

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (10),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o zajišťování kvality na podporu vzdělávání a odborné přípravy (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o programu Erasmus+ a dalších nástrojích na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotním pojetí učení (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2016 o pokračování strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET2020) (13),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. ledna 2014 o otevření systémů vzdělávání (14),

—

s ohledem na výzkum Komise týkající se vzdělávání a odborné přípravy 2020: zlepšování politiky a zajišťování vzdělávání dospělých v Evropě (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize (16),

—

s ohledem na závěry Rady o Evropském paktu pro rovnost žen a mužů na období let 2011–2020 (17),

—

s ohledem na návrh závěrů Rady o posilování dovedností žen a mužů na trhu práce EU ze dne 20. února 2017 (18),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. listopadu 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví v podobě pozměňovacích návrhů (A8-0252/2017),

A.

vzhledem k tomu, že vzdělávací systémy čelí v důsledku digitální transformace významným výzvám, které mají dopad na procesy výuky a vzdělávání, a že je třeba zvýšit kapacitu pro sociální začleňování a občanskou účast i osobní rozvoj a posílit evropské demokratické hodnoty a toleranci s ohledem na podporu nepředpojatosti a předcházení nesnášenlivosti jakéhokoli druhu; vzhledem k tomu, že posílení digitálních dovedností a sebedůvěry je nezbytným předpokladem budování silných společností a napomáhání procesům jednoty a integrace v rámci EU;

B.

vzhledem k tomu, že evropská strategie celoživotního učení by měla být posílena; vzhledem k tomu, že každá osoba by v každé fázi svého života měla mít možnost účastnit se celoživotního učení, aby si osvojila znalosti i dovednosti, které potřebuje k osobnímu i profesnímu rozvoji; vzhledem k tomu, že celoživotní učení ve formálním, neformálním a informálním kontextu, které podporuje aktivní občanství a zaměstnatelnost, je klíčovým aspektem vzdělávání dotčeného těmito změnami;

C.

vzhledem k tomu, že je třeba vynaložit další úsilí na posílení synergií mezi vzděláváním a zaměstnaností, a to jak tím, že bude usnadněn vstup na trh práce, tak tím, že jednotlivci získají možnost během své profesní dráhy soustavně aktualizovat své dovednosti nebo si osvojovat dovednosti nové; vzhledem k tomu, že členské státy by měly nalézt způsoby, jak chránit nebo prosazovat dlouhodobější investice do vzdělávání, výzkumu a inovací;

D.

vzhledem k tomu, že akademické další a distanční vzdělávání významně přispívají k osobnímu rozvoji jednotlivců a k tvorbě lidského kapitálu a měly by se stát nedílnou součástí evropské strategie celoživotního učení;

E.

vzhledem k tomu, že akademické další a distanční vzdělávání hrají stále důležitější úlohu v usnadňování adaptace pracovníků na hospodářské a technologické změny během celého jejich profesního života; vzhledem k tomu, že do roku 2025 bude 49 % všech pracovních míst v EU (včetně nových pracovních míst a míst vzniklých při nahrazování odcházejících pracovníků) vyžadovat vysokou kvalifikaci, 40 % bude vyžadovat střední kvalifikaci a pouze 11 % nízkou nebo žádnou kvalifikaci;

F.

vzhledem k tomu, že akademické další a dálkové vzdělávání jsou důležitými nástroji při zajišťování pružných a personalizovaných vzdělávacích příležitostí pro všechny bez jakékoli diskriminace (19); v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zajistit strategie rozšiřování přístupu;

G.

vzhledem k tomu, že další a distanční vzdělávání a používání nových technologií, může přispět ke zvýšení povědomí dívek a žen o nových kariérních možnostech, zejména v oblastech, v nichž nejsou dostatečně zastoupeny; vzhledem k tomu, že ačkoli mají ženy častěji pokročilé středoškolské a vysokoškolské vzdělání, je nutné zvýšit zapojení žen do odborného vzdělávání a do oborů souvisejících s přírodními vědami, technologiemi, inženýrstvím a matematikou (STEM);

H.

vzhledem k tomu, že distanční vzdělávání je v rámci akademického dalšího vzdělávání jedním z možných přístupů, neboť v důsledku své flexibility zvlášť podporuje zajišťování rovnováhy mezi studiem a pracovním a soukromým životem;

I.

vzhledem k tomu, že jako distanční vzdělávání (20) se označuje metoda výuky, která umožňuje vysokou míru flexibility v učení prostřednictvím využívání digitálních vzdělávacích technologií, přičemž nepředstavuje náhradu vzdělávání na půdě univerzit, ale nabízí alternativu pro studenty, kteří nejsou s to účastnit se vzdělávání na půdě univerzit;

J.

vzhledem k tomu, že jako distanční vzdělávání se označuje metoda výuky, která umožňuje flexibilitu v učení prostřednictvím využívání vznikajících technologií, přičemž nepředstavuje náhradu vzdělávání na půdě univerzit, ale nabízí alternativu pro studenty, kteří nejsou s to účastnit se vzdělávání na půdě univerzit, a pro pracovníky, kteří chtějí skloubit práci se vzděláváním; vzhledem k tomu, že digitalizaci by tudíž bylo možné využít jako nástroj, který nabídne nové možnosti přístupu k vysokoškolskému vzdělávání;

K.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů patří mezi základní zásady Evropské unie zakotvené ve Smlouvách a je jedním z cílů a úkolů Unie; vzhledem k tomu, že rovnost ve vzdělávání nabízí ženám lepší příležitosti a přispívá ke společenskému, kulturnímu a hospodářskému rozvoji společnosti; vzhledem k tomu, že vzdělávání je základním nástrojem pro boj s genderovými stereotypy;

L.

vzhledem k tomu, že průměrná míra zaměstnanosti žen přímo souvisí s úrovní vzdělání dané ženy, přičemž ženy ve věku 25–49 let, které ukončily terciární vzdělání, vykazují míru zaměstnanosti o více než 20 % vyšší než ženy s nižším než základním, základním a nižším středním vzděláním;

M.

vzhledem k tomu, že distanční vzdělávání může mít pozitivní vliv na dovednosti žen v oblasti informačních a komunikačních technologií; vzhledem k tomu, že vstup většího počtu žen do odvětví IKT by oživilo trh, na kterém se očekává nedostatek pracovní síly a kde by rovné zapojení žen vedlo ke zvýšení HDP EU o přibližně 9 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že ženy jsou i nadále velmi nedostatečně zastoupeny v rámci studijních programů v oblasti IKT, kde představují jen přibližně 20 % absolventů, přičemž pouze 3 % všech absolventek získají titul v oboru IKT;

N.

vzhledem k tomu, že distanční programy oslovují značný počet žen ve společnostech, kde ženy nemají rovné příležitosti k účasti na konvenčních formách vzdělávání a odborné přípravy, neboť ženy doposud tráví více času než muži neplacenou domácí prací a péčí o rodinu; vzhledem k tomu, že tyto kurzy nabízejí flexibilitu při dosahování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a že distanční vzdělávání je zaměřeno zejména na kategorii jiných než tradičních studentů;

O.

vzhledem k tomu, že akademické další vzdělávání představuje jeden z úkolů vysokoškolského vzdělávání v rámci veřejné služby a rozumí se jím kurzy v akademické instituci, které lze absolvovat souběžně s prací na plný úvazek, zpravidla se opírá o odborné zkušenosti a obvykle předpokládá vysokoškolský diplom;

P.

vzhledem k tomu, že přizpůsobení se zrychlující hospodářské a technologické změně je pro stárnoucí pracovní síly náročnou výzvou a reakce na tuto výzvu bude jedním z klíčů k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti hospodářství Evropské unie;

Q.

vzhledem k tomu, že politiky celoživotního učení a profesního rozvoje lze podpořit uznáním předchozího učení;

R.

vzhledem k tomu, že pokud mají lidé možnost získat pracovní volno pro osobní rozvoj a vzdělávání v rámci celoživotního učení, je to přínosem jak pro ně samé, tak pro společnost díky propracovanějším osobním a profesním dovednostem; vzhledem k tomu, že akademické distanční vzdělávání nabízí flexibilní studijní formáty, které lidem pomáhají docílit lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; vzhledem k tomu, že univerzitní celoživotní učení by mělo být součástí evropské strategie digitalizace;

S.

vzhledem k tomu, že digitalizace umožňuje flexibilitu a interaktivitu vzdělávacího procesu a je klíčovým faktorem dalšího rozvoje akademického dalšího a distančního vzdělávání;

T.

vzhledem k tomu, že technologická změna vyžaduje silnější a soustavnější propojení mezi vzděláváním a zaměstnaností;

U.

vzhledem k tomu, že tendence akademických institucí k neměnnosti ztěžuje provedení reformy vzdělávacích programů, pravidel pro kurzy a zkoušky a podmínek přijímání;

V.

vzhledem k tomu, že akademické další vzdělávání a distanční vzdělávání představují rychle se rozvíjející odvětví s významným potenciálem z hlediska hospodářského růstu a tvorby pracovních míst;

W.

vzhledem k tomu, že přetrvává celá řada překážek akademickému distančnímu vzdělávání (21);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

—

s ohledem na dohodu Mezinárodní velrybářské komise (IWC) o nulových kvótách na komerční lov velryb, která vstoupila v platnost v roce 1986 (dále jen „moratorium“),

—

s ohledem na rezoluci IWC 2016-3 o kytovcích a jejich přínosu k fungování ekosystému,

—

s ohledem na rezoluci IWC 2014-2 o vysoce stěhovavých kytovcích,

—

s ohledem na cíle z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti přijaté na základě mezinárodní Úmluvy o biologické rozmanitosti,

—

s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (1),

—

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 (2) a na nařízení Komise (EU) č. 791/2012 ze dne 23. srpna 2012 (3),

—

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 792/2012 ze dne 23. srpna 2012, kterým se stanoví vzor formuláře povolení, potvrzení a dalších dokumentů uvedených v nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a mění nařízení (ES) č. 865/2006 (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o strategických cílech EU na 17. konferenci smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o postupu Společenství v oblasti lovu velryb (6),

—

s ohledem na akční plán EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy z roku 2016,

—

s ohledem na otázku týkající se lovu velryb v Norsku položenou Komisi (O-000058/2017 – B8-0324/2017),

—

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní velrybářská komise (IWC) zavedla v roce 1982 moratorium na veškerý komerční lov velryb, které začalo platit v roce 1986 a platí dodnes a jehož cílem je chránit velrybí populaci před vyhynutím a umožnit její obnovu;

B.

vzhledem k tomu, že Norsko navzdory tomuto mezinárodnímu zákazu v lovu velryb pokračovalo a v roce 1993 v plné míře obnovilo komerční lov velryb, přičemž uplatnilo formální námitku proti moratoriu a vyjádřilo a stále vyjadřuje výhrady vůči seznamům CITES;

C.

vzhledem k tomu, že Norsko se stalo stranou CITES dne 19. prosince 1979, a tudíž bylo jednou z prvních zemí, které se zavázaly k dodržování této úmluvy;

D.

vzhledem k tomu, že podle odhadů mediálních zdrojů tvoří 90 % velryb ulovených Norskem samice, většinou březí, neboť reagují pomaleji;

E.

vzhledem k tomu, že Norsko zabilo od roku 1986, kdy moratorium začalo platit, přes 13 000 velryb (7);

F.

vzhledem k tomu, že lov velryb způsobuje kruté utrpení jednotlivým exemplářům a ohrožuje jak komplexní sociální strukturu inteligentních savců, tak zachování celé velrybí populace;

G.

vzhledem k tomu, že všechny druhy velkých velryb jsou uvedeny v příloze A nařízení Rady (ES) č. 338/97, což odráží skutečnost, že jim hrozí vyhynutí a že jakýkoli objem obchodu by ohrozil přežití druhu; vzhledem k tomu, že čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení zakazuje nákup, nabízení ke koupi, nabývání pro obchodní účely, veřejné vystavování pro obchodní účely, využívání pro obchodní zisk a prodej, držení za účelem prodeje, nabízení k prodeji nebo převážení za účelem prodeje exemplářů druhů zařazených do přílohy A;

H.

vzhledem k tomu, že přibývají vědecké důkazy, které svědčí o tom, že velryby přispívají k větší produktivitě ekosystému a mohou hrát roli při regulaci úrovní koncentrace CO2 v ovzduší;

I.

vzhledem k tomu, že Norsko jednostranně stanovuje svá vlastní omezení pro odlov; vzhledem k tomu, že pro lovnou sezónu 2017 Norsko zvýšilo kvótu na odlov plejtváka malého na 999 kusů (z 880 kusů v roce 2016);

J.

vzhledem k tomu, že vývoz velrybího masa z Norska se v posledních letech prudce zvýšil; vzhledem k tomu, že část tohoto vývozu se uskutečňuje přes přístavy EU;

K.

vzhledem k tomu, že se zjistilo, že jen v říjnu 2016 bylo vyvezeno 2 948 kg norských velrybích produktů do Japonska, a to nejméně přes tři přístavy EU (8);

L.

vzhledem k tomu, že tranzit velrybího masa přes přístavy EU je povolen pod podmínkou, že je k těmto zásilkám přiložena v souladu s nařízením Rady (ES) č. 338/97 platná dokumentace CITES;

M.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem CITES je ochrana biologické rozmanitosti, a zejména ochrana živočišných a rostlinných druhů; vzhledem k tomu, že směrnice EU o stanovištích, kterou je určován postoj Společenství k otázkám týkajícím se velryb (a delfínů), neumožňuje obnovení komerčního lovu žádné velrybí populace ve vodách EU;

N.

vzhledem k tomu, že Norsko je jakožto člen Evropského hospodářského prostoru úzce svázáno s Unií a jejími politikami; vzhledem k tomu, že díky tomuto členství občané a vládní struktury Norska a EU udržují silné kulturní vazby a dobré obchodní vztahy a přijímají závazky v oblasti ochrany životního prostředí;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

—

s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2017 o hodnocení vnějších aspektů výkonnosti a řízení celních orgánů jako nástroje usnadňování obchodu a boje proti nezákonnému obchodu (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v dohodách o mezinárodním obchodu (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA) (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 obsahující doporučení Evropského parlamentu Evropské komisi týkající se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) (9),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o aktuálním stavu provádění bangladéšského paktu udržitelnosti (10)

—

s ohledem na návrh nařízení (EU) 2017/821 Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu, wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (11) (nařízení o konfliktních minerálech),

—

s ohledem na akční plán pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (COM(2003)0251) a dobrovolné dohody o partnerství FLEGT,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (12) (nařízení o dřevu),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (13) (nařízení o GSP),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (14) (nařízení Brusel I),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (15) (směrnice o neúčetním výkaznictví),

—

s ohledem na společnou strategii EU a jejích členských států z roku 2007 s názvem „Pomoc na podporu obchodu: Posílení podpory potřeb spojených s obchodem v rozvojových zemích ze strany EU“,

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. dubna 2017 nazvaný „Udržitelné hodnotové řetězce v oděvním odvětví díky opatřením EU pro rozvoj“ (SWD(2017)0147),

—

s ohledem na tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku,

—

s ohledem na Zprávu IV ze 105. konference MOP o důstojné práci v rámci globálních dodavatelských řetězců,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN pro období do roku 2030,

—

s ohledem na základní úmluvy MOP o dětské práci, nucené práci, diskriminaci a svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2016 o EU a odpovědných globálních hodnotových řetězcích,

—

s ohledem na sdělení Komise o obnovené strategii EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–14 (COM(2011)0681),

—

s ohledem na zákon Spojeného království o moderním otroctví z roku 2015 a francouzský zákon o povinnosti péče nadnárodních společností,

—

s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a globální pakt OSN,

—

s ohledem na Mezinárodní úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin,

—

s ohledem na nový protokol MOP o nucené práci,

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 26/9 ze dne 26. června 2014, v níž se Rada OSN pro lidská práva rozhodla zřídit otevřenou mezivládní pracovní skupinu, jež bude pověřena vypracováním mezinárodně právně závazného nástroje, který by upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků v oblasti lidských práv,

—

s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a několik specifických pokynů OECD pro jednotlivá odvětví (finančnictví, zemědělství, minerály, oděvy a obuv),

—

s ohledem na zprávy o obchodu a rozvoji Konference Spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD) z let 2013 a 2016,

—

s ohledem na rámec politiky investic pro udržitelný rozvoj konference UNCTAD z roku 2015,

—

s ohledem na Dohodu o technických překážkách obchodu Světové obchodní organizace (WTO TBT),

—

s ohledem na Všeobecnou dohodu o clech a obchodu WTO (GATT),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte, na práva dětí a obchodní zásady vypracované fondem UNICEF, na globální pakt OSN a Mezinárodní alianci Zachraňte děti (16),

—

s ohledem na dobrovolná partnerství pro konkrétní země, jako je např. Bangladéšský pakt udržitelnosti a Myanmarská iniciativa pro pracovní práva,

—

s ohledem na závěry Rady o dětské práci ze dne 20. června 2016,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod, stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj a na postoj Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví v podobě pozměňovacích návrhů (A8-0269/2017),

A.

vzhledem k tomu, že článek 207 SFEU stanoví, že obchodní politika EU se musí zakládat na zásadách a cílech vnější politiky EU; vzhledem k tomu, že článek 208 SFEU zavádí zásadu soudržnosti politik v zájmu rozvoje a jako hlavní cíl stanovuje vymýcení chudoby; vzhledem k tomu, že sdělení Komise nazvané „Obchod pro všechny“ zakládá obchodní politiku EU na třech klíčových zásadách – účinnosti, transparentnosti a hodnotách; vzhledem k tomu, že toto sdělení má samostatný oddíl o reakci na nárůst globálních hodnotových řetězců (GHŘ) a o jejich zodpovědném řízení, připomíná zároveň složitost tohoto řízení, základní potřebu uvažovat výhledově, za účelem zapojení řady veřejných a soukromých subjektů a subjektů občanské společnosti, a potřebu využívat souboru „měkkých“ a inovačních nástrojů a změn právních předpisů;

B.

vzhledem k tomu, že volný obchod je předmětem vzrůstajícího kritického zájmu veřejnosti a že její obavy ohledně nerovnoměrného rozdělování výnosů a nákladů vedly k tomu, že se do popředí dostal široce sdílený názor, že obchodní politika musí být založena na sociálních a environmentálních hodnotách, jakož i na transparentnosti a odpovědnosti;

C.

vzhledem k tomu, že globální hodnotové řetězce jsou složitou, technologií řízenou a rychle se měnící skutečností, která se stala klíčovým rysem dnešní světové ekonomiky a může pomoci rozvojovým zemím lépe se do této ekonomiky integrovat, a snížit chudobu a vytvořit pracovní místa, za současného navýšení výrobních kapacit; vzhledem k tomu, že globální hodnotové řetězce na jednu stranu otvírají nové možnosti hospodářského růstu, udržitelného rozvoje, tvorby pracovních míst a zapojení organizací občanské společnosti a sdružení pracujících a podniků, a zároveň vytvářená pracovní místa pro společnosti ve výrobním řetězci tím, že je umožňují soustředit se na specifické úkoly za současného zvýšení jejich vzájemné závislosti; vzhledem k tomu, že jejich extrémní složitost, nedostatek transparentnosti a rozmělnění závazků na druhou stranu vedou ke zvýšenému riziku porušování lidských a pracovních práv, faktické beztrestnosti trestných činů proti životnímu prostředí a k rozsáhlému vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;

D.

vzhledem k tomu, že obchodní politika musí přispívat k zajištění transparentního výrobního procesu v rámci celého hodnotového řetězce, ale i k souladu se základními environmentálními, sociálními a bezpečnostními normami;

E.

vzhledem k tomu, že obchodní a investiční politika EU musí zachovat multilaterální systém jako svůj základní kámen a musí také posílit pozici Evropy v globálních dodavatelských řetězcích a podporovat nástroje k vytvoření jasných pravidel a závazků pro vlády a také pro firmy, aby bylo zajištěno dodržování mezinárodních závazků, jako jsou cíle udržitelného rozvoje OSN; vzhledem k tomu, že udržitelnost a transparentnost jsou nejen záležitostí hodnot, ale měly by být v souvislosti s globálními hodnotovými řetězci také vnímány jako skutečné hybné síly vyšší přidané hodnoty v globálních hodnotových řetězcích;

F.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky (MSP) (17) tvoří významnou část GHŘ a hrají důležitou úlohu při prosazování hospodářského růstu, udržitelného rozvoje, kvalitních pracovních míst a při předcházení stěhování místních obyvatel z jejich regionů;

G.

Vzhledem k tomu, že je účast v globálních hodnotových řetězcích prospěšná pro malé a střední podniky, pokud jde o růst a internacionalizaci; vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru z roku 2015 s názvem „Internacionalizace malých a středních podniků“ bylo v posledních třech letech do obchodu mimo vnitřní trh zapojeno pouze 31 % MSP; vzhledem k tomu, že mnohé MSP čelí obtížím při zajišťování přístupu k mezinárodním a unijním globálním hodnotovým řetězcům; vzhledem k tomu, že obchodní politika a obchodní dohody mohou pomoci překonávat současné překážky a výzvy, jimž MSP v přístupu ke globálním hodnotovým řetězcům čelí;

H.

vzhledem k tomu, že se na celém světě využívá a podporuje dobrovolná náležitá péče a systémy transparentnosti GHŘ, a to ze strany ekonomických a sociálních partnerů a nevládních organizací, a že se tak dosahuje zásadních pozitivních výsledků;

I.

vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech z května 2016 podtrhuje, „že je zapotřebí nadále propagovat přijímání mezinárodně dohodnutých zásad, pokynů a iniciativ v oblasti sociální odpovědnosti podniků či zodpovědného chování podniků, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, iniciativa OSN s názvem Global Compact, tripartitní deklarace MOP o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku a směrnice OECD pro nadnárodní společnosti, a to i v zemích, jež nejsou členy OECD, což také přispěje k úsilí v boji proti korupci, protože se vytvoří otevřenější a transparentnější podnikatelské prostředí“;

J.

vzhledem k tomu, že odpovědné globální řízení GHŘ je nezbytné pro uvedení obchodní politiky do souladu s evropskými hodnotami zakotvenými ve Smlouvách; vzhledem k tomu, že jak Komise, tak členské státy stojí celosvětově v čele těchto diskusí;

K.

vzhledem k tomu, že existuje několik mezinárodních úmluv, pokynů a pravidel, jejichž cílem je předcházet porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že zejména země výrobců mají povinnost je plnit a vytvářet odpovídající právní a hospodářské podmínky pro působení podniků a jejich začlenění do globálních dodavatelských řetězců; vzhledem k tomu, že země výrobců musí rovněž být schopny uplatňovat mezinárodní standardy a normy, včetně vypracování, provádění a vymáhání odpovídajících právních předpisů, zejména v oblasti budování právního státu a boje proti korupci;

L.

vzhledem k tomu, že EU by měla ještě účinněji reagovat na sociální a environmentální dumping a nekalou soutěž a nekalé obchodní praktiky a zajistit rovné podmínky;

M.

vzhledem k tomu, že EU je světově největším vývozcem a dovozcem zboží a služeb dohromady, největším přímým zahraničním investorem a nejvýznamnějším cílem přímých zahraničních investic; vzhledem k tomu, že by EU měla využít svou sílu tak, aby přinesla prospěch svým vlastním občanům i občanům v jiných částech světa, zejména v nejchudších zemích světa;

N.

vzhledem k tomu, že EU vypracovala závazné předpisy v oblasti náležité péče podniků v konkrétních odvětvích, v nichž hrozí vysoké riziko porušování lidských práv, jako je dřevařství a konfliktní minerály; vzhledem k tomu, že členské státy rovněž vypracovaly právní předpisy jako zákon Spojeného království o moderním otroctví a francouzský zákon o povinnosti péče nadnárodních společností, který se uplatňuje v největších francouzských společnostech (více než 5 000 pracovníků), a nizozemský návrh zákona o náležité péči týkající se dětské práce; vzhledem k tomu, že Evropská unie vyvinula iniciativy zaměřené na prosazování náležité péče a že Evropský parlament v několika svých rezolucích vyzval EU, aby v této věci vyvinula závazná pravidla;

O.

vzhledem k tomu, že EU již podnikla důležitá opatření zaměřená na odpovědnější řízení GHŘ v celém světě a rozvinula konkrétní partnerství, jako je Bangladéšský pakt udržitelnosti a Myanmarská iniciativa pro pracovní práva, a to i v konkrétních otázkách, jako je iniciativa týkající se konfliktních minerálů, předpisy proti nezákonné těžbě dřeva, kritéria udržitelnosti pro biopaliva, podávání zpráv k otázkám GHŘ ze strany podniků, transparentnost plateb, které vládám hradí těžební průmysl a odvětví těžby dřeva, jak zdůrazňuje sdělení o obchodu pro všechny;

P.

vzhledem k tomu, že ve sdělení Obchod pro všechny stojí, že Komise bude ve všech obchodních a investičních dohodách prosazovat ambiciózní kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji; vzhledem k tomu, že nedávno uzavřené obchodní a investiční dohody EU obsahují kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, v nichž se smluvní strany dohody vyzývají, aby přijaly závazky v oblasti ochrany lidských práv, sociálních a environmentálních norem a sociální odpovědnosti podniků; vzhledem k tomu, že tyto kapitoly v obchodních dohodách EU vykazují různou úroveň ambicí; vzhledem k tomu, že normy v oblasti pracovních práv a životního prostředí nejsou jen součástí kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, ale musí být účinné ve všech oblastech obchodních dohod; vzhledem k tomu, že přístup zaměřený na dialog nezabránil vážným případům porušování svobody sdružování v některých dohodách o volném obchodu;

Q.

vzhledem ke zvláštnímu postavení vývozních zpracovatelských zón, kdy se na ně v některých zemích nevztahují místní pracovněprávní předpisy, zakazuje se nebo omezuje činnost odborů a pracovníci nemají k dispozici zákonné opravné prostředky, což představuje jasné porušení standardů MOP;

R.

vzhledem k tomu, že nedostatek etického jednání v oblasti obchodu je jedním z důsledků chybějící řádné správy věcí veřejných, oslabení až vymizení nestranné veřejné moci, která by sloužila obecnému zájmu občanů; vzhledem k tomu, že korupce, nedostatečná transparentnost globálních hodnotových řetězců a výjimky z pracovněprávních předpisů a ze zdanění ve vývozních zpracovatelských zónách by mohly mít negativní dopad na lidská práva, zejména oslabením důstojné práce a odborů;

S.

vzhledem k tomu, že podle MOP je 21 milionů osob ve světě oběťmi nucené práce, přičemž mnoho z nich je vykořisťováno v rámci GHŘ; vzhledem k tomu, že nucená práce vytváří v soukromém hospodářství 150 miliard USD nelegálních zisků ročně;

T.

vzhledem k tomu, že s ohledem na svůj celosvětový mandát, znalosti a zkušenosti má MOP ve spolupráci se svými členy dobrou pozici k tomu, aby prováděla celosvětová opatření pro důstojnou práci v globálních dodavatelských řetězcích; vzhledem k tomu, že výbor MOP pro důstojnou práci v globálních dodavatelských řetězcích vyzval k posouzení neúspěchů, které vedly k nedostatkům v globálních dodavatelských řetězcích, pokud jde o důstojnou práci, a k úvaze o iniciativách a standardech, které jsou zapotřebí k prosazování důstojné práce a k snadnějšímu odstranění nedostatků v oblasti důstojné práce v globálních dodavatelských řetězcích;

U.

vzhledem k tomu, že v kontextu světového obchodu a zvláště globálních hodnotových řetězců je třeba přistupovat k odpovědnosti podniků za porušování lidských práv a k udržitelnosti životního prostředí mnohostranně, globálně a holisticky; vzhledem k tomu, že je proto důležité, aby EU nadále globálně vedla tyto diskuse; vzhledem k tomu, že se EU postavila do čela reformy mechanismu urovnávání sporů mezi investory a státem, a to zejména pomocí vývoje multilaterálního soudního systému, vzhledem k tomu, že se stejný pokrok očekává v dalších důležitých problematických oblastech, jako je zřízení mechanismu za účelem vymáhání povinností investorů, pokud jde o lidská práva;

V.

vzhledem k tomu, že výroba v rámci GHŘ spadá do různých jurisdikcí s různou mírou ochrany lidských práv a vymáhání sociálních, pracovních a environmentálních právních předpisů; vzhledem k tomu, že oběti porušování lidských práv, do něhož jsou zapojeny nadnárodní společnosti, mohou čelit při přístupu k soudním opravným prostředkům četným překážkám,

W.

vzhledem k tomu, že v článku 8 SFEU je pevně zakotvena rovnost žen a mužů ve všech politikách EU; vzhledem k tomu, že dohody o obchodu a investicích mají tendenci mít vzhledem ke strukturální nerovnosti pohlaví různý dopad na ženy a muže; vzhledem k tomu, že se hledisko rovnosti žen a mužů při analýze globálních hodnotových řetězců často přehlíží; vzhledem k tomu, že podle MOP se v roce 2012 oběťmi nucené práce na celém světě stalo 21 milionu osob, z nichž bylo 55 % žen a dívek, a že 90 % z nich vykořisťovali jednotlivci nebo podniky působící v soukromém sektoru;

X.

vzhledem k tomu, že ženy představují většinu pracovníků v některých segmentech globálních hodnotových řetězců v oděvním průmyslu, zahradnictví, v odvětví mobilních telefonů a v cestovním ruchu, ale že mají tendenci být více soustředěny ve formách zaměstnávání s nízkou mzdou nebo na nižších pozicích než muži, což má za následek genderovou segregaci v některých druzích zaměstnání a činností, rozdíly ve výši mezd a v pracovních podmínkách a omezení související s pohlavím, pokud jde o přístup k výrobním zdrojům, infrastruktuře a službám;

Y.

vzhledem k tomu, že podle čl. 3 odst. 3 SEU Unie podporuje ochranu práv dítěte; vzhledem k tomu, že všechny členské státy ratifikovaly Úmluvy OSN o právech dítěte;

Z.

vzhledem k tomu, že služby hrají v GHŘ větší úlohu, zejména co se týče výroby; vzhledem k tomu, že větší integrace služeb do GHŘ bude vyžadovat dohody na podporu digitální ekonomiky, včetně volného pohybu údajů;

AA.

vzhledem k tomu, že rozvoj globálních hodnotových řetězců dále přispívá k integraci služeb do výroby zboží; vzhledem k tomu, že velká část přidané hodnoty dováženého zboží byla vytvořena pomocí služeb ze strany dovážejících zemí;

AB.

vzhledem k tomu, že členské státy EU jsou největšími světovými vývozci finančních služeb a že má toto odvětví strategický význam v obchodní politice EU; vzhledem k tomu, že zahrnutí ustanovení týkajících se finančních služeb do vnějších dohod EU včetně dohod o volném obchodu vyvolalo v poslední době určité legitimní obavy ohledně jejich možných negativních dopadů z hlediska praní peněz, daňových úniků a vyhýbání se daňové povinnosti a dále poukazuje na to, že je důležité zvážit použití příslušných nástrojů na řešení těchto jevů; vzhledem k tomu, že obchodní a investiční dohody nabízejí dobrou příležitost pro posílení spolupráce v boji proti korupci, praní peněz, daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

AC.

vzhledem k tomu, že transparentní a informativní označování by mohlo být užitečným nástrojem, který evropským spotřebitelům umožňuje činit informovanější a vhodnější rozhodnutí; vzhledem k tomu, že kromě ceny a původu výrobku by měla být spotřebitelům EU rovněž poskytována sociální a environmentální kritéria; vzhledem k tomu, že taková kritéria lze technicky rozvíjet v souladu s Dohodou o technických překážkách obchodu Světové obchodní organizace (WTO TBT), která stanoví podmínky výrobního procesu, s cílem umožnit prodej určitého výrobku;

AD.

vzhledem k tomu, že jak státy, tak podniky by měly ve výrobním řetězci plně dodržovat lidská práva a normy bezpečnosti potravin u zboží propouštěného do volného oběhu na evropském trhu; vzhledem k tomu, že by tíha odpovědnosti neměla spočívat pouze na spotřebitelích, jejichž výběr omezují jak individuální zdroje (ekonomika, čas, znalosti), tak vnější prvky (informace, nabídka);

AE.

vzhledem k tomu, že se zvýšil význam pravidel původu v souvislosti s GHŘ, v nichž výroba má tendenci zasahovat do několika zemí; vzhledem k tomu, že volná pravidla původu mohou vytvořit další překážky na cestě k zajištění plné transparentnosti a odpovědnosti v dodavatelských řetězcích;

AF.

vzhledem k tomu, že lepší, harmonizované a účinnější celní postupy v Evropě a v zahraničí přispívají k usnadnění obchodu, plnění vzájemných obchodních požadavků za účelem usnadnění obchodu a k boji proti padělání, nezákonnému, dumpingovému a padělanému zboží, které se dostává na jednotný trh a jež oslabuje hospodářský růst EU a vystavuje spotřebitele v EU závažným rizikům; vzhledem k tomu, že větší přístup k celním údajům o dovozu do EU by zvýšil transparentnost a odpovědnost globálních hodnotových řetězců;

AG.

vzhledem k tomu, že rozlišení mezi dovozem a vývozem je ve světě s fragmentovanými produkčními sítěmi nejasné, neboť dovezené vstupy tvoří značnou část vývozu a pokaždé, když se přeshraničně obchoduje s dílčími vstupy, se kumulují cla; vzhledem k tomu, že jsou v této souvislosti zvláště důležitá účinná cla a řízení na hranicích;

AH.

vzhledem k tomu, že obchodní pobídky GSP a GSP+ poskytují rozvojovým zemím lepší přístup na trh výměnou za dodržování pracovních, environmentálních a sociálních norem;

AI.

vzhledem k tomu, že všeobecný systém preferencí GSP+ je klíčovým nástrojem obchodní politiky EU, který poskytuje lepší přístup na trh, spolu s přísným monitorovacím mechanismem s cílem prosazovat lidská a pracovní práva, ochranu životního prostředí a řádnou správu věcí veřejných ve zranitelných rozvojových zemích;

AJ.

vzhledem k tomu, že by ochrana a vymáhání práv duševního vlastnictví mohly zajistit účinné další začleňování do GHŘ;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

—

s ohledem na strategické partnerství mezi EU a Indií, které bylo uzavřeno v roce 2004, a na společný akční plán strategického partnerství Indie-EU ze dne 7. září 2005,

—

s ohledem na akční program EU-Indie 2020 přijatý na 13. summitu EU-Indie a na společné prohlášení z téhož summitu,

—

s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie zveřejněnou v červnu 2016,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. září 2001 nazvané „Evropa a Asie: Strategický rámec pro posílené partnerství“ (COM(2001)0469),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (1),

—

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 28. října 2004 o vztazích mezi Evropskou unií a Indií (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o vztazích EU-Indie: strategické partnerství (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. září 2008 o přípravě summitu EU-Indie (Marseille, 29. září 2008) (4),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Indii, včetně usnesení o případech porušování lidských práv, demokracie a zásad právního státu,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2012 o zahraniční politice EU ve vztahu k zemím BRICS a dalším vznikajícím velmocím: cíle a strategie (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 nazvané „EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět“ (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2012 o námořním pirátství (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní (8),

—

s ohledem na pracovní cestu Výboru pro zahraniční věci do Indie, která se uskutečnila ve dnech 21.–22. února 2017,

—

s ohledem na 11. summit Asie-Evropa (ASEM), který se konal ve dnech 15.–16. července 2016 v Ulánbátaru, a na 9. setkání parlamentního partnerství Asie-Evropa (ASEP), které se uskutečnilo ve dnech 21.–22. dubna 2016 v Ulánbátaru, a s ohledem na příslušná prohlášení přijatá na obou těchto setkáních,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na postoj Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví v podobě pozměňovacích návrhů (A8-0242/2017),

A.

vzhledem k tomu, že EU a Indie jsou dvě největší světové demokracie, které staví na bohaté kulturní historii a jsou odhodlány společně prosazovat mír, stabilitu, bezpečnost, prosperitu, udržitelný rozvoj a sociální spravedlnost spolu s dodržováním lidských práv, základních svobod právní stát a řádnou správu věcí veřejných;

B.

vzhledem k tomu, že EU a Indie, jakožto přirození partneři a prvky stability v dnešním multipolárním světě, v uplynulých dvou desetiletích budovaly strategické partnerství, které se zakládá na sdílených hodnotách a zájmech; vzhledem k tomu, že toto strategické partnerství je třeba prohlubovat, neboť má velký potenciál z hlediska nové dynamiky na mezinárodní úrovni, a to i na úrovni OSN, a řešení otázek, jako jsou cíle udržitelného rozvoje či mezilidské kontakty;

C.

vzhledem k tomu, že na 13. summitu EU-Indie, který se konal dne 30. března 2016 po čtyřleté přestávce, byl přijat nový plán strategického partnerství pro období příštích pěti let;

D.

vzhledem k tomu, že na 13. summitu EU-Indie byla přijata řada společných prohlášení: o společném programu pro migraci a mobilitu, o partnerství mezi Indií a EU v oblasti hospodaření s vodou, o partnerství v oblasti čisté energie a klimatu a o boji proti terorismu;

E.

vzhledem k tomu, že EU a Indie jakožto významní ekonomičtí, obchodní a investiční partneři, přičemž EU je nejdůležitějším světovým obchodním partnerem Indie, vedou od roku 2007 jednání o ambiciózní dohodě o volném obchodu a investicích, která by měla být uzavřena co nejdříve; vzhledem k tomu, že akční program EU-Indie 2020 opětovně potvrzuje závazek obou stran vytvořit stabilní ekonomické prostředí, které by bylo příznivé pro rozvoj obchodu a hospodářské spolupráce;

F.

vzhledem k tomu, že k dalšímu posílení strategického partnerství by přispěla větší koordinace mezi EU a jejími členskými státy, pokud jde o vztahy s Indií;

G.

vzhledem k tomu, že Indie je dynamickou demokracií a otevřenou společností se svobodným tiskem a aktivní občanskou společností; vzhledem k tomu, že EU a Indie si pravidelně vyměňují osvědčené postupy v oblasti lidských práv a demokracie, a to i pokud jde o otázky svobody projevu a sdružování, právního státu, ale i jednání s migranty, respektu vůči menšinám a prosazování rovnosti žen a mužů, k čemuž se EU zavázala;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D051451),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, a zejména na čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 2, čl. 19 odst. 3 a čl. 21 odst. 2 uvedeného nařízení (1),

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 12. června 2017 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 26. ledna 2017, které bylo zveřejněno dne 16. března 2017 (3),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (4),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 25. ledna 2011 podala společnost Dow AgroSciences Europe v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení na trh geneticky modifikované sóji DAS-68416-4 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech jako jakákoli jiná sója, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že dne 26. ledna 2017 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo následně zveřejněno dne 16. března 2017 (5);

C.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

D.

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek (6); vzhledem k tomu, že nejvíce znepokojivá hodnocení například uvádí, že „stávající žádost a údaje předložené k posouzení rizik neposkytují dostatečné informace k jednoznačnému vyloučení nežádoucích účinků na zdraví lidí a zvířat“, že „údaje doposud poskytnuté předkladatelem nejsou dostatečné pro dokončení posouzení žádosti“ a „omezené studie vedou k tomu, že je obtížné provést úplné posouzení rizik“;

E.

vzhledem k tomu, že členské státy mimo jiné kritizovaly: nedostatek studií o dopadu geneticky modifikované sóji na zdraví lidí a zvířat, který brání dokončení posouzení rizik pro životní prostředí; volbu a umístění terénních míst pro srovnávací hodnocení; skutečnost, že nebylo možné dokončit hodnocení toxikologických rizik, protože neexistoval žádný vhodný text toxicity s rostlinným materiálem ze sóji DAS-68416–4; nedostatek informací o doplňkových herbicidech, které mohou být použity na geneticky modifikované plodiny, a jejich metabolitech; skutečnost, že nutriční hodnocení se opírá o průmyslovou studii, z níž nelze vyvodit žádné vědecké závěry; a skutečnost, že návrh předkladatele na plán monitorování životního prostředí nesplňuje cíle stanovené v příloze VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí (7);

F.

vzhledem k tomu, že sója DAS-68416-4 exprimuje protein aryloxyalkanoate dioxygenase-12 (AAD-12), který rostlinám propůjčuje schopnost tolerance vůči kyselině 2,4-dichlorfenoxyoctové (2,4-D) a dalším souvisejícím herbicidům na bázi fenoxykyselin; vzhledem k tomu, že rovněž exprimuje protein phosphinotricinacetyltransferázu (PAT), který rostlinám propůjčuje schopnost tolerance vůči herbicidům na bázi glufosinátu amonného;

G.

vzhledem k tomu, že nezávislé vědecké studie vyvolávají znepokojení nad riziky, které účinná látka 2,4-D představuje pro vývoj embryí, vrozené vady a narušení činnosti endokrinního systému (8); vzhledem k tomu, že ačkoli bylo schválení účinné látky 2,4-D obnoveno v roce 2015, na informace od žadatele o jejích potenciálních endokrinních vlastnostech se stále čeká (9);

H.

vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci a splňuje proto kritéria pro vyloučení stanovená v nařízení (ES) č. 1107/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (10); vzhledem k tomu, že schválení glufosinátu skončí platnost dne 31. července 2018 (11);

I.

vzhledem k tomu, že řada odborníků vyjádřila obavy, pokud jde o produkt rozkladu 2,4-D, 2,4-Dichlorophenolu, který může být přítomen v dovážených bobech sóji DAS-68416–4; vzhledem k tomu, že 2,4-Dichlorophenol je známý endokrinní disruptor s reprodukční toxicitou;

J.

vzhledem k tomu, že z důvodu, že je 2,4-Dichlorophenol vysoce rozpustný v tucích a olejích, očekává se, že se při zpracování sójových bobů hromadí v sójovém oleji; vzhledem k tomu, že hlavním produktem ze sóji, který lidé používají, je sójový olej, který je součástí mnoha dalších produktů včetně některých druhů kojenecké výživy (12);

K.

vzhledem k tomu, že množství 2,4-Dichlorophenolu v produktu může být vyšší než množství rezidua 2,4-D; vzhledem k tomu, že neexistuje žádný unijní maximální limit reziduí (MLR) pro 2,4-Dichlorophenol;

L.

vzhledem k tomu, že nedávná zpráva OSN uvádí, že pesticidy jsou ročně odpovědné za odhadovaných 200 000 úmrtí z důvodu akutní otravy, k 99 % z nichž dochází v rozvojových zemích; vzhledem k tomu, že Unie se přihlásila k cílům udržitelného rozvoje (SDG), které zahrnují závazek podstatně snížit počet úmrtí a onemocnění způsobených nebezpečnými chemickými látkami a znečištěním ovzduší, vody a půdy do roku 2030 (SDG 3, cíl 3.9), pro který je jedním z ukazatelů míra úmrtnosti způsobené neúmyslnými otravami (13); vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům vedou k vyššímu používání těchto herbicidů než jejich tradiční protějšky (14);

M.

vzhledem k tomu, že se Unie zavázala k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jejímž cílem je minimalizovat rozpory a vytvářet synergie mezi různými politikami Unie, včetně politik v oblasti obchodu, životního prostředí a zemědělství (15), a to ke prospěchu rozvojových zemí a ke zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce (16);

N.

vzhledem k tomu, že udělení povolení k dovozu sóji DAS-68416-4 do Unie bezpochyby povede ke zvýšení jejího pěstování ve třetích zemích, včetně rozvojových, a k odpovídajícímu zvýšení používání herbicidů na bázi kyseliny 2,4-D a glufosinátu;

O.

vzhledem k tomu, že vytváření geneticky modifikovaných plodin odolných vůči několika selektivním herbicidům je způsobeno zejména rychlým vývojem odolnosti plevele vůči glysofátu v zemích, jež silně spoléhaly na geneticky modifikované plodiny;

P.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 12. června 2017, nevedlo k vydání žádného stanoviska; vzhledem k tomu, že 15 členských států hlasovalo proti, zatímco pouze 11 členských států, zastupujících je 36,57 % obyvatel EU, hlasovalo pro a dva členské státy se hlasování zdržely;

Q.

vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost musela přijímat rozhodnutí o povolení v souladu s příslušnými právními předpisy bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou (17);

R.

vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015, v prvním čtení (18) zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

S.

vzhledem k tomu, že podle bodu odůvodnění 14 nařízení (EU) č. 182/2011 by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména jde-li o citlivé oblasti, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

1.

2.

3.

4.

5.

6.