Jediný článek

Jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 pro název „Istra“ (CHOP) jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.

V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1151/2012 se zveřejněním tohoto rozhodnutí uděluje právo podat proti zápisu názvu uvedeného v prvním pododstavci tohoto článku námitku ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„ISTRA“

EU č.: HR-PDO-0005-01358 – 30.7.2015

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Název (názvy)

„Istra“

2.   Členský stát nebo třetí země

Chorvatsko

Slovinsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarin, olej atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Produkt „Istra“ je extra panenský olivový olej získaný přímo z oliv (Olea europaea L.) výlučně mechanickými postupy.

V době uvedení na trh musí mít produkt následující fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti:

—	obsah volných mastných kyselin, vyjádřený v procentním podílu kyseliny olejové: ≤ 0,4 %

—	peroxidové číslo: ≤ 12 meq O2/k

—	K232: ≤ 2,25

—	K270: ≤ 0,20

—	Delta-K: ≤ 0,01

—	vůně: střední až silná vůně čerstvých oliv, ovoce, zeleniny nebo jiných zelených rostlin popř. částí rostlin, např. zelených listů, zelené trávy atd. (medián ovocné chuti a vůně v kontinuální lineární škále > 3,0),

—	chuť: produkt chutná po zdravých a čerstvých olivách a vykazuje známky hořkosti a pikantnosti této intenzity: — hořkost: mírně, středně nebo silně patrná (medián v kontinuální lineární škále ≥ 2,0), — pikantnost: mírně, středně nebo silně patrná (medián v kontinuální lineární škále ≥ 2,0).

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

K výrobě produktu „Istra“ se smí používat pouze tyto odrůdy oliv: buga (synonymum: črna), buža, črnica, drobnica, istarska belica (synonyma: istrska belica, istarska bjelica, bianchera), karbonaca, mata, plominka, puntoža, rošinjola, štorta, žižolera, frantoio, leccino, maurino, moraiolo, pendolino a picholine. Nejméně 80 % oleje v daném množství produktu „Istra“ musí být získáno z jedné nebo více z výše uvedených odrůd.

U oleje z jediné odrůdy oliv musí být nejméně 80 % oleje získáno z uvedené odrůdy oliv.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Veškeré fáze produkce olivového oleje „Istra“ od pěstování až po zpracování oleje musejí probíhat na zeměpisném území, které je uvedeno v bodě 4.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Olej musí být balen v rámci zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4, aby se zachovaly jeho specifické znaky i jeho zvláštní jakost. Balením oleje v rámci oblasti jeho produkce se minimalizuje riziko, že se jakost produktu naruší přepravou a vícenásobným přeléváním, při němž může být vystaven teplotním výkyvům, kyslíku v ovzduší a světlu. Omezením, že se produkt musí balit v oblasti produkce, se nadto umožní kontrolním orgánům provádění kontrol shody za přítomnosti dotyčných producentů, kteří olej tradičně stáčejí do lahví sami. Osvědčení o shodě a právo na používání označení původu jsou pro tyto producenty nadmíru důležité, neboť se jimi posiluje důvěra spotřebitelů a navozuje konkurenční výhoda, takže vposledu producenti dosahují vyššího zisku.

Balením oleje v rámci oblasti produkce se výrazně zjednodušují sledovatelnost a kontrola jakosti, jež by se obtížně zajišťovaly, resp. realizovaly mimo oblast produkce.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Zmiňovat název zemědělských podniků nebo uvádět umístění olivových hájů vedle nápisu „Istra“ CHOP je přípustné pouze tehdy, pokud byl produkt získán výlučně z oliv, jež byly sklizeny v olivových hájích dotyčných zemědělských podniků, tj. v olivových hájích na místě, které je uvedeno na označení.

Odrůdové složení oleje může být rovněž uvedeno, ale pouze pokud je lze doložit písemnými doklady. U oleje z jediné odrůdy lze používat oficiální názvy odrůd uvedené v bodě 3.3.

Při uvedení produktu na trh bez ohledu na podobu balení musí být název „Istra“ zřetelně odlišen od jakéhokoli jiného textu velikostí, typem a barvou písmen (typografií).

Na označení musí být rovněž uveden rok sklizně.

Při uvedení produktu na trh musí být každé balení rovněž opatřeno přilnavým razítkem, na němž je zobrazen společný symbol a uvedeno jedinečné číslo balení. Právo používat razítko mají za stejných podmínek všichni uživatelé CHOP „Istra“, kteří uvádí na trh produkt, jenž je v souladu se specifikacemi.

Společný symbol má dvě verze, a to chorvatskou a slovinskou. Společný symbol sestává z kolmo umístěné stylizované olivy v tmavém kruhu. Ze středu plodu vytéká kapka oleje. Pod kapkou oleje je velkými písmeny uvedeno slovo ISTRA. Nad písmenem A ve slově ISTRA je v chorvatské verzi zkratka ZOI a ve slovinské verzi zkratka ZOP, obě ztvárněny v menší velikosti písma.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast produkce olivového oleje „Istra“ zahrnuje část Istrijského poloostrova.

Zeměpisná oblast produkce olivového oleje „Istra“ začíná přístavem Preluk severně od kempu v Preluku, na hranici mezi městy Rijeka a Opatija. Hranice probíhá podél rozhraní měst Rijeka-Opatija kolem kempu k trojmezí mezi městy Opatija, Matulji a Kastav na severu. Přes Baredi zasahuje až k železniční trati na trojmezí mezi městy Matulji, Kastav a Rijeka. Poté kopíruje železniční trať směrem k Rijece podél hranice mezi městy Kastav a Rijeka. Východně od dálničního odpočívadla Vrata Jadrana se hranice stáčí na sever přes vesnice Bačići a Murini a východně od Tuhtani k trojmezí Rijeka-Viškovo-Kastav. Pokračuje podél hranice Viškovo-Kastav přes Duževo (trigonometrický bod 281), dokud nedosáhne silnice Kastav-Viškovo pod Ranjevacem, kde krátce kopíruje silnici do Viškova, než se obrátí na sever, aby prošla mezi vesnicemi Jardasi a Kosi a dosáhla trojmezí Viškovo-Kastav-Klana východně od Sohi (trigonometrický bod 452). Poté se stáčí na západ a následně jihozápadně přes Sohi a probíhá mezi Prkačinem a Plasem a na trojmezí Kastav-Matulji-Klana dosáhne Majeviho vrchu (411 m). Hranice pokračuje směrem na sever podél hranice obce Matulji po úpatí vrchu Stanić (465 m), kde se mírně odklání na západ, než se otočí zpět k severu a prochází východně od vesnice Mučići přes Kapužnjak východně od vesnice Ružići a vrchu Vela Rebra (446 m) přes Pišćevati Breg, Turinski Dol, Raspravica, Popenac přes vrchol v nadmořské výšce 738 m a napříč Liskovacem, až dosáhne vrchu Visoč (756 m). Na vrchu Visoč se hranice stáčí na západ, prochází severně od místa Klanac přes trigonometrický bod 547 ve výšce 657 m, dále pokračuje městem Rupa na sever, prochází přes Lešćinu do trigonometrického bodu 447, kde se stáčí severně. Dále se ubírá západně od vrchu Gradina (562 m), podél železniční tratě do trigonometrického bodu 519 v lokalitě Velika Reber a poté se nejprve obrací na západ a pak na jih přes Barišču a Kališču (trigonometrický bod 602) a dolů k vrchu Buričine. Na vrchu Buričine se hranice stáčí západně přes vrch Kovnica (901 m), prochází mezi vrchy Jankovac a Osik a přes Surinovu Glavicu a vrch Strahovica (771 m). Poté probíhá jižně od lokality Ravni Kot přes horu Ribnik (1 023 m) a trigonometrický bod 1 028,5, kde se stáčí na severozápad, křižuje Vinćariju a dosahuje Glavičorky na jihu (trigonometrický bod 1083). Pak se mírně stáčí na západ a poté opět na severozápad do Lipice, pokračuje jihozápadně od trigonometrických bodů 979 (Lipica) a 953 (Mala Plešivica) dále na severozápadním směrem do lokality Mala Vrata (trigonometrický bod 695). V lokalitě Mala Vrata se hranice obrací na západ do Jelovščiny, proběhne jihozápadně přes vrch Mali Grižan (trigonometrický bod 851), poté se stočí na jihovýchod a pokračuje severozápadně od vrchu Blažinov, kde se odklání na západ, aby pokračovala severně od Stružnjaku (781 m) a Gnojiny (776 m) a pak jihozápadně k silnici Jelovica–Podgorje. Pak kopíruje silnici směrem k severozápadu přes vesnice Podgorje, Praproče a Črnotiče a zastaví se jižně od vrchu Gaber (447 m). Odtud hranice pokračuje severně přes vesnici Kastelec k městu Socerb přes trigonometrický bod 447, dokud nedosáhne slovinsko–italské hranice.

Nakonec hranice probíhá podél mezinárodní hranice směrem na západ do San Bartolomea a poté kopíruje jihovýchodní pobřeží zpět k výchozímu bodu v přístavu Preluk.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Specifičnost zeměpisné oblasti

Pokud jde o geologické, topografické a do určité míry klimatické zvláštnosti, nacházejí se v Istrijské oblasti čtyři rozdílné části: malé horské pásmo na severu a severovýchodě poloostrova, severozápadní pobřeží tvořené karbonátovými flyši, kopcovitá střední část s flyšovými usazeninami a vápencová planina podél jižního a západního pobřeží. Pro pěstování oliv jsou nejvýznamnější severozápadní, západní, jižní a střední oblasti, v nichž panuje středomořské podnebí. Ačkoli se Istrijský poloostrov nachází v zeměpisné šířce, která tvoří okraj pásma vhodného pro pěstování oliv, vzhledem k tvaru a orientaci tohoto poloostrova je na něm oproti jiným oblastem se stejnou zeměpisnou šířkou podnebí mírnější. Na jihu Istrie vykazuje podnebí středomořské znaky se silným vlivem moře, velmi suchým letním obdobím, průměrnou roční teplotou kolem 16 °C a ročním úhrnem srážek přibližně 820 mm. Západní a severozápadní oblasti se vyznačují středomořským podnebím, letní období není tolik suché, průměrná roční teplota činí kolem 14 °C a celkový roční úhrn srážek činí přibližně 1 000 mm.

O tom, že půda a podnebí Istrie jsou příznivé pro pěstování oliv, věděli už staří Římané. Proto představují po 2 000 let nebo déle olivy a olivový olej nejenom významný hospodářský faktor Istrie, ale i její zvláštní znak. Na některých nalezených amforách zůstaly zachovány dosud čitelné nápisy „Olei Histrici“ (Istrijský olej) i „Olei flos“ (olej z prvního lisování), což prokazuje, že tenkrát dokonce existovalo zvláštní označování jakostních olejů. Istrijský olej se po kupeckých cestách přepravoval do severní Itálie a do římských provincií Noricum a Pannonia.

Ve druhé polovině 20. století se pěstování oliv na Istrii začalo rozvíjet rychleji. Za pomoci vědeckých a odborných ústavů byly vysázeny nové olivové háje, rozšířil se sortiment a byly zavedeny nové techniky produkce a zpracování oliv. Tisíciletá tradice pěstování oliv a nástup nových trendů postupně vedly ke stále větší specializaci istrijských pěstitelů a zpracovatelů oliv. Puzeni nevídanou zvídavostí, sklonem k inovacím a soutěživostí, dokázali novou příležitost vbrzku využít ke zdokonalení znalostí a dovedností, jež se předávaly z generace na generaci.

Specifičnost produktu

Olivový olej „Istra“ je oceňován pro svou vysokou jakost a organoleptické vlastnosti, jež jsou výsledkem mnoha faktorů. Tento olej má středně silnou až intenzivní vůni čerstvých oliv, jež se často mísí s různě intenzivními tóny ovoce, zeleniny nebo zelené vegetace (např. zeleného listí, zelené trávy atd.). Chuť olivového oleje „Istra“ je harmonická, připomíná zdravé čerstvé olivy a zpravidla je zároveň středně hořká a pikantní.

Olej „Istra“ je bohatý na těkavé látky C6 a C5, jež souvisejí s jeho vůní zelených rostlin, hořkostí a pikantností. Hořkost a pikantnost oleje „Istra“ nicméně nesouvisí pouze s vysokým obsahem těkavých látek, ale i s vysokým podílem fenolových látek, jež nejenom zlepšují organoleptické vlastnosti oleje, ale příznivě ovlivňují i jeho výživové vlastnosti a stabilitu, neboť jej činí odolným vůči oxidaci.

Dlouholetým výzkumem istrijských extra panenských olivových olejů se ostatně vědecky prokázala jejich výživová hodnota a potvrdilo se, že jsou nejenom bohaté na fenolové látky, ale mají i vysoký obsah kyseliny olejové. Průměrně má olej „Istra“ vysoký obsah kyseliny olejové (nejčastěji nad 74 %), přičemž podíl kyseliny linolenové je zpravidla pod 10 %. Toto specifické chemické složení oleje „Istra“, tj. vysoký podíl kyseliny olejové a kyseliny linolenové (> 7) spolu s vysokým obsahem fenolů zvyšuje stabilitu tohoto oleje vůči oxidaci.

Dalším typickým znakem produktu „Istra“ je velmi nízký obsah volných mastných kyselin a nízké peroxidové číslo.

Příčinná souvislost mezi oblastí a produktem

Jelikož Istrijský poloostrov leží na nejsevernějším pomezí oblasti pěstování oliv, mohlo by se zdát, že místní podmínky nebudou pěstování oliv přát. Istrie je však od dob Římské říše známa jako ideální místo pro pěstování oliv a produkci olivového oleje vysoké jakosti. O značné příhodnosti Istrijského poloostrova pro pěstování oliv svědčí i velká rozmanitost odrůd oliv, jež se tu pěstují. To, že olej „Istra“ vždy splní organoleptické a chemické parametry uvedené v bodě 3.2 bez ohledu na jeho odrůdové složení, naznačuje, že půdní a klimatické podmínky na Istrijském poloostrově do značné míry přispívají k jakosti i vlastnostem oliv, jež se tu pěstují, i k chemickým a organoleptickým vlastnostem oleje.

Zvláštní klimatické podmínky na Istrii v podstatě působí, že podíl mononenasycené olejové kyseliny je oproti ostatním mastným kyselinám v oleji „Istra“ obzvlášť vysoký. Olivovník se totiž přizpůsobuje chladnějšímu podnebí tím, že produkuje více kyseliny olejové (Pannelli a kol., 1993, v O. Koprivnjak, I. Vrhovnik, T. Hladnik, Ž. Prgomet, B. Hlevnjak and V. Majetić Germek: Obilježja prehrambene vrijednosti djevičanskih maslinovih ulja sorti Buža, Istarska bjelica, Leccino i Rosulja, Hrvatski časopis za prehrambenu tehnologiju, biotehnologiju i nutricionizam č. 7, (2012), s. 174).

Všestranné chemické složení těkavých látek v oleji „Istra“, které způsobují vůni zelených rostlin (některé z nich přispívají též k jeho hořké a pikantní chuti), je způsobeno nejen odrůdovým složením a klimatickými podmínkami, ale i zpracovatelskými metodami pěstitelů: sklízejí totiž olivy v raném stupni zralosti a při uchovávání a zpracování plodů a při skladování oleje uplatňují osvědčené postupy. Odborné znalosti a dovednosti v oblasti pěstování oliv a produkce a skladování olivového oleje, jež během generací nashromáždili a zdokonalili místní pěstitelé a zpracovatelé oliv, tudíž sehrávají klíčovou úlohu při zajišťování jakosti produktu.

Raná sklizeň v době, kdy jsou plody ještě zelené nebo skvrnité a pevné, má na vlastnosti oleje zásadní vliv a tento produkční postup se stal pro istrijské pěstitele oliv základem. Raný sběr pomáhá předcházet nízkým teplotám, při němž by mohly plody zmrznout, a zabraňuje zamoření druhou a třetí generací olivových mušek, jež by mohly závažně ovlivnit jakost oleje. O raném sběru se nadto ví, že přímo zlepšuje chemické ukazatele jakosti a zvláštní vlastnosti související s charakteristickou chutí a vůní istrijského oleje a že je spojen s nízkými hladinami volných mastných kyselin, s nízkým peroxidovým číslem, nízkými hodnotami ukazatelů K a s vysokou intenzitou příznivých organoleptických vlastností, pokud jde o chuť a vůni (K. Brkić Bubola, O. Koprivnjak, B. Sladonja, D. Škevin, I. Belobrajić: Chemical and sensorial changes of Croatian monovarietal olive oils during ripening, European Journal of Lipid Science and Technology, svazek 114 (2012), s. 1400).

Vzájemné působení rozličných uvedených místních přírodních a lidských faktorů dodává produktu s CHOP „Istra“ jeho zvláštní charakter, totiž harmonickou chuť a rovnováhu mezi pikantností, hořkostí a ovocností oliv.

Odkaz na zveřejnění specifikace produktu

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

http://www.mps.hr/datastore/filestore/87/2017-03-29_-_ZOI_Istra_2017_03_08.pdf

http://www.mkgp.gov.si/fileadmin/mkgp.gov.si/pageuploads/podrocja/Kmetijstvo/zascita_kmetijskih_pridelkov_zivil/ZOI_Istra_2017.pdf

„Nealkoholické nápoje tohoto čísla jsou kapaliny vhodné a určené k bezprostřednímu lidskému požívání pitím, a to bez ohledu na množství, ve kterém jsou požívány, nebo na zvláštní účely, za kterými se mohou různé druhy těchto kapalin požívat, za předpokladu, že nejsou zahrnuty v jiném specifičtějším čísle. Čistě subjektivní proměnné faktory, jako je způsob, jakým jsou tyto nápoje konzumovány, nebo účel, pro který jsou konzumovány, např. uhašení žízně nebo zlepšení zdraví, nejsou pro jejich zařazení relevantní (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci 114/80).

Do tohoto čísla patří, inter alia, tekutá výživa pro kojence určená pro přímou konzumaci.“

„2.

Výraz „podobné oleje“ zahrnuje mimo jiné následující směsi uhlovodíků: — syntetická parafinická naftová paliva, zejména hydrogenačně upravené rostlinné oleje (HVO) a paliva získaná přeměnou plynu na kapalné palivo (Gas to Liquid Fuels); — výrobky z obnovitelných zdrojů získané přeměnou biomasy na kapalné palivo (Biomass to Liquid Fuels) nebo přeměnou bioplynu na kapalné palivo (Biogas to Liquid Fuels); — výrobky získané spoluzpracováním obnovitelných surovin v rafinériích a ropných surovin. Pro výrobu „podobných olejů“ platí následující definice: — „Hydrogenační úprava“ je termochemická přeměna triglyceridů působením vodíku za vzniku alkanů; označuje zpracování paliva. Zdrojem triglyceridů jsou obecně tuky a oleje, vhodný odpad, zbytkové frakce tuků a tuk z mořských řas. — Výrazy „přeměna plynu na kapalné palivo“ (Gas to Liquid Fuels), „přeměna biomasy na kapalné palivo“ (Biomass to Liquid Fuels) a „přeměna bioplynu na kapalné palivo“ (Biogas to Liquid Fuels) se rozumí přeměna plynu na kapalné palivo s využitím Fischer-Tropschovy syntézy nebo rovnocenných procesů. V případě přeměny biomasy na kapalné palivo dochází v mezistupni k přeměně biomasy na plyn.“

„Tato podpoložka zahrnuje poly(akrylonitril) a polyakrylátové elastomery (ACM) v primárních formách (nevulkanizované).“