Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2018/C 301/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 294, 20.8.2018

Dřívější publikace

Úř. věst. C 285, 13.8.2018

Úř. věst. C 276, 6.8.2018

Úř. věst. C 268, 30.7.2018

Úř. věst. C 259, 23.7.2018

Úř. věst. C 249, 16.7.2018

Úř. věst. C 240, 9.7.2018

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. července 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Szombathelyi Törvényszék – Maďarsko) – řízení zahájeném proti Dánielu Bertoldu Ladovi

(Věc C-390/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v trestních věcech - Rámcové rozhodnutí 2008/675/SVV - Zohlednění předchozího odsouzení vydaného v jiném členském státě při novém trestním řízení - Zvláštní řízení o uznání odsouzení vydaného v jiném členském státě - Přezkum a změna právní kvalifikace předchozího rozhodnutí - Zásada vzájemného uznávání - Článek 82 odst. 1 SFEU“)

(2018/C 301/02)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Szombathelyi Törvényszék

Účastník původního řízení

Dániel Bertold Lada

Výrok

Rámcové rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení ve spojení s článkem 82 SFEU, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby při novém trestním řízení zahájeném proti určité osobě bylo v členském státě zohlednění pravomocného odsouzení v trestním řízení, vydaného předtím soudem jiného členského státu proti téže osobě za jiné skutky, podmíněno konáním takového předchozího zvláštního uznávacího řízení, jako je řízení, o které jde v původním řízení, vedeného soudy prvně uvedeného členského státu.

---

(1)  Úř. věst. C 350, 26.9.2016.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 5. července 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce First-tier Tribunal (Tax Chamber) – Spojené království) – Marcandi Limited, působící pod obchodním jménem Madbid, v. Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs

(Věc C-544/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 2 odst. 1 písm. c) - Vydání ‚kreditů‘, které mohou být použity k podávání příhozů v on-line aukcích - Poskytnutí služby za úplatu - Předběžné plnění - Článek 73 - Základ daně“)

(2018/C 301/03)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

First-tier Tribunal (Tax Chamber)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Marcandi Limited, působící pod obchodním jménem „Madbid“

Žalovaný: Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs

Výrok

1)

Článek 2 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že vydání takových „kreditů“, jako jsou kredity dotčené ve věci v původním řízení, které umožňují zákazníkům subjektu podávat příhozy v aukcích pořádaných tímto subjektem, představuje poskytnutí služby za úplatu, jejímž protiplněním je částka zaplacená za uvedené „kredity“.

2)

Článek 73 směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jaké nastaly ve věci v původním řízení, hodnota „kreditů“ použitých k podávání příhozů není zahrnuta do protiplnění získaného osobou povinnou k dani za dodávky zboží, které uskuteční ve prospěch uživatelů, kteří zvítězili v aukci, kterou pořádala, nebo uživatelů, kteří nákup provedli prostřednictvím funkcí „koupit teď“ nebo „kumulovaná sleva“.

3)

V případě, kdy soudy členského státu při výkladu příslušných ustanovení unijního práva a vnitrostátního práva konstatují, že je totéž plnění v jiném členském státě předmětem rozdílného zacházení pro účely daně z přidané hodnoty, mají možnost, případně povinnost podle toho, zda jejich rozhodnutí lze nebo nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, předložit Soudnímu dvoru Evropské unie žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

---

(1)  Úř. věst. C 14, 16.1.2017.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 4. července 2018 – Evropská komise v. Slovenská republika

(Věc C-626/16) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Životní prostředí - Skládky odpadů - Směrnice 1999/31/ES - Stávající skládky - Článek 14 - Konečné rozhodnutí o tom, zda bude skládka dále provozována či nikoli - Článek 13 - Postup pro uzavření skládky - Rozsudek Soudního dvora konstatující nesplnění povinnosti - Nevyhovění rozsudku - Článek 260 odst. 2 SFEU - Peněžité sankce - Penále a paušální částka“)

(2018/C 301/04)

Jednací jazyk: slovenština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: E. Sanfrutos Cano a A. Tokár, zmocněnci)

Žalovaná: Slovenská republika (zástupce: B. Ricziová, zmocněnkyně)

Výrok

1)	Slovenská republika tím, že nepřijala všechna nezbytná opatření k vyhovění rozsudku ze dne 25. dubna 2013, Komise v. Slovensko (C-331/11, nezveřejněný, EU:C:2013:271), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 260 odst. 1 SFEU.

2)

Pokud bude nesplnění povinnosti konstatované v bodě 1 přetrvávat i v okamžiku vyhlášení tohoto rozsudku, ukládá se Slovenské republice povinnost zaplatit Evropské komisi penále ve výši 5 000 eur za každý den prodlení s přijetím opatření nezbytných k vyhovění rozsudku ze dne 25. dubna 2013, Komise v. Slovensko (C-331/11, nezveřejněný, EU:C:2013:271), ode dne vyhlášení tohoto rozsudku až do úplného vyhovění rozsudku ze dne 25. dubna 2013, Komise v. Slovensko (C-331/11, nezveřejněný, EU:C:2013:271).

3)	Slovenské republice se ukládá povinnost zaplatit Evropské komisi paušální částku ve výši 1 000 000 eur.

4)	Slovenská republika ponese náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 78, 13.3.2017.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. července 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos apeliacinis teismas – Litva) – AB „flyLAL-Lithuanian Airlines“, v likvidaci v. Starptautiskā lidosta „Rīga“ VAS, „Air Baltic Corporation“ AS

(Věc C-27/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Zvláštní příslušnost - Článek 5 bod 3 - Věci týkající se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti - Místo, kde došlo ke škodní události - Místo, kde vznikla škoda, a místo, kde došlo k události, která je příčinou škody - Žaloba na náhradu škody údajně způsobené protisoutěžním jednáním spáchaným v různých členských státech - Článek 5 bod 5 - Provozování pobočky - Pojem“)

(2018/C 301/05)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos apeliacinis teismas

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: AB „flyLAL-Lithuanian Airlines“, v likvidaci

Žalovaní: Starptautiskā lidosta „Rīga“ VAS, „Air Baltic Corporation“ AS

Za přítomnosti:„ŽIA Valda“ AB, „VA Reals“ AB, Lietuvos Respublikos konkurencijos taryba

Výrok

1)

Článek 5 bod 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci žaloby na náhradu škody způsobené protisoutěžním jednáním je „místem, kde došlo ke škodní události“, v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, zejména místo, kde došlo ke vzniku ušlého zisku, který spočívá ve ztrátě tržeb, tedy místo trhu dotčeného uvedeným jednáním, na němž poškozený dle svého tvrzení utrpěl ztráty.

2)

Článek 5 bod 3 nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci žaloby na náhradu škody způsobené protisoutěžním jednáním, lze pojem „místo, kde došlo ke škodní události“ chápat buď jako místo uzavření protisoutěžní dohody v rozporu s článkem 101 SFEU, nebo jako místo, kde byly nabízeny a uplatňovány predátorské ceny, jestliže takové jednání porušuje článek 102 SFEU.

3)

Článek 5 bod 5 nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „spor vyplývající z provozování pobočky“ zahrnuje žalobu na náhradu škody údajně způsobené zneužitím dominantního postavení, které spočívá v uplatňování predátorských cen, pokud měla pobočka dominantního podniku skutečný a významný podíl na takovém zneužívajícím jednání.

---

(1)  Úř. věst. C 104, 3.4.2017.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. července 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Østre Landsret – Dánsko) – NN A/S v. Skatteministeriet

(Věc C-28/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 49 SFEU - Korporační daň - Vnitrostátní daňové předpisy podmiňující převod ztrát utrpěných tuzemskou stálou provozovnou společnosti usazené v jiném členském státě na rezidentní společnost patřící do téže skupiny tím, že ztráty není možné daňově uplatnit v zahraničí“)

(2018/C 301/06)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Østre Landsret

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: NN A/S

Žalované: Skatteministeriet

Výrok

Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že v zásadě nebrání takovým vnitrostátním právním předpisům, jako jsou předpisy dotčené v původním řízení, podle nichž rezidentní společnosti náležející ke skupině mohou provést odpočet ztrát stálé provozovny nacházející se na území daného státu a patřící nerezidentní dceřiné společnosti ze skupiny ze svého společného výsledku pouze tehdy, jestliže pravidla použitelná v členském státě, v němž má tato dceřiná společnost sídlo, neumožňují odečíst tyto ztráty z výsledku dané dceřiné společnosti, pokud jsou tyto právní předpisy uplatňovány souběžně s dohodou o zamezení dvojímu zdanění umožňující v posledně uvedeném členském státu z daně z příjmů vyměřené dceřiné společnosti provést odpočet částky odpovídající dani z příjmů odvedené v členském státě, na jehož území se daná stálá provozovna nachází, z titulu činnosti uvedené provozovny. Článek 49 SFEU však musí být vykládán v tom smyslu, že takovým právním předpisům brání, pokud jejich použití zbavuje uvedenou skupinu jakékoli reálné možnosti odečíst uvedené ztráty z jejího společného výsledku, když započtení týchž ztrát proti výsledku uvedené dceřiné společnosti není možné v členském státě, na jehož území má tato společnost sídlo, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

---

(1)  Úř. věst. C 121, 18.4.2017.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 5. července 2018 – Liam Jenkinson v. Evropská služba pro vnější činnost, Rada Evropské unie, Evropská komise a Eulex Kosovo

(Věc C-43/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Rozhodčí doložka - Personál mezinárodních misí Unie - Příslušnost k rozhodování sporů týkajících se pracovních smluv - Po sobě jdoucí pracovní smlouvy na dobu určitou - Rozhodčí doložka, která byla v poslední pracovní smlouvě stanovena ve prospěch unijních soudů a v předchozích smlouvách ve prospěch bruselských soudů (Belgie) - Rozhodnutí neobnovit poslední smlouvu - Návrh na překvalifikování všech smluvních vztahů na ‚smlouvu na dobu neurčitou‘ - Návrhy na náhradu škody za neoprávněné propuštění - Zohlednění smluvních vztahů předcházejících poslední smlouvě - Příslušnost Tribunálu Evropské unie“)

(2018/C 301/07)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Liam Jenkinson (zástupci: N. de Montigny a J.-N. Louis, avocats)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie (zástupci: A. Vitro a M. Bishop, zmocněnci), Evropská komise (zástupci: původně G. Gattinara, L. Radu Bouyon a S. Bartelt, zmocněnci, poté G. Gattinara, A. Aresu a L. Radu Bouyon, zmocněnci), Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) (zástupci: S. Marquardt, R. Spac a E. Orgován, zmocněnci) a Eulex Kosovo (zástupkyně: M. Vicente Hernandez, avocate, poté E. Raoult, avocate)

Výrok

1)	Usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 9. listopadu 2016, Jenkinson v. Rada a další (T-602/15, EU:T:2016:660), se zrušuje.

2)	Věc se vrací Tribunálu Evropské unie.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

---

(1)  Úř. věst. C 104, 3.4.2017.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. července 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Den Haag, zittingsplaats Amsterdam – Nizozemsko) – X v. Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

(Věc C-213/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EU) č. 604/2013 - Určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států - Články 17, 18, 23 a 24 - Předchozí řízení o mezinárodní ochraně probíhající v členském státě - Nová žádost v jiném členském státě - Nepředložení žádosti o přijetí zpět ve stanovených lhůtách - Předání dotčené osoby za účelem trestního stíhání“)

(2018/C 301/08)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Den Haag, zittingsplaats Amsterdam

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: X

Odpůrce: Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

Výrok

1)

Článek 23 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, musí být vykládán v tom smyslu, že členskému státu, v němž byla podána nová žádost o mezinárodní ochranu, přísluší její posuzování, pokud tento členský stát nepředložil žádost o přijetí zpět ve lhůtách stanovených v čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, třebaže jiný členský stát byl příslušným pro posuzování dříve podaných žádostí o mezinárodní ochranu a před soudem tohoto posledně uvedeného členského státu v okamžiku uplynutí těchto lhůt stále probíhalo řízení o opravném prostředku podaném proti zamítnutí jedné z těchto žádostí.

2)

Článek 18 odst. 2 nařízení č. 604/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že předložení žádosti o přijetí zpět členským státem, jež se týká státního příslušníka třetí země, který se nachází na jeho území bez povolení k pobytu, není podmíněno tím, aby tento členský stát přerušil zkoumání opravného prostředku, kterým je napadeno zamítnutí dříve podané žádosti o mezinárodní ochranu, a následně v případě přijetí uvedené žádosti o přijetí zpět dožádaným členským státem tím, aby toto zkoumání zastavil.

3)

Článek 24 odst. 5 nařízení č. 604/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, kdy členský stát předkládá žádost o přijetí zpět na základě článku 24 tohoto nařízení, není tento členský stát po uplynutí lhůt stanovených v čl. 23 odst. 2 uvedeného nařízení v dožádaném členském státě povinen informovat orgány posledně uvedeného členského státu o tom, že před soudem dožadujícího členského státu probíhá řízení o opravném prostředku podaném proti zamítnutí dříve podané žádosti o mezinárodní ochranu.

4)

Ustanovení čl. 17 odst. 1 a článku 24 nařízení č. 604/2013 musí být vykládána v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení v okamžiku rozhodnutí o přemístění, kdy žadatel o mezinárodní ochranu byl předán prvním členským státem druhému členskému státu z důvodu výkonu evropského zatýkacího rozkazu a zdržuje se na území posledně uvedeného státu, ač v něm nepodal novou žádost o mezinárodní ochranu, tento druhý členský stát může platně požádat prvně uvedený členský stát o přijetí tohoto žadatele zpět a nemá povinnost rozhodnout o tom, že posoudí žádost předloženou žadatelem.

---

(1)  Úř. věst. C 239, 24.7.2017.

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 5. července 2018 – Mast-Jägermeister SE v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-217/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - (Průmyslový) vzor Společenství - Přihláška (průmyslových) vzorů vyobrazujících poháry - Nařízení (ES) č. 6/2002 - Článek 36 odst. 1 písm. c) - Grafické vyobrazení - Články 45 a 46 - Přiznání dne podání - Podmínky - Nařízení (ES) č. 2245/2002 - Článek 4 odst. 1 písm. e) a čl. 10 odst. 1 a 2“)

(2018/C 301/09)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Mast-Jägermeister SE (zástupce: C. Drzymalla, Rechtsanwalt)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) (zástupce: S. Hanne, zmocněnec)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Mast-Jägermeister SE se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 300, 11.9.2017.

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 5. července 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Francie) – Marle Participations SARL v. Ministre de l'Économie et des Finances

(Věc C-320/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Články 2, 9 a 168 - Ekonomická činnost - Přímé či nepřímé zasahování holdingu do řízení svých dceřiných společností - Pronájem nemovitosti holdingovou společností její dceřiné společnosti - Odpočet daně zaplacené na vstupu - DPH zaplacená holdingovou společností z výdajů vynaložených na nabytí podílů v jiných podnicích“)

(2018/C 301/10)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Marle Participations SARL

Žalovaný: Ministre de l'Économie et des Finances

Výrok

1)

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládána v tom smyslu, že pronájem nemovitosti holdingovou společností její dceřiné společnosti představuje „zasahování do řízení“ této dceřiné společnosti, jež musí být považováno za ekonomickou činnost ve smyslu čl. 9 odst. 1 této směrnice, která zakládá nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) z výdajů vynaložených společností na nabytí podílů v této dceřiné společnosti, jestliže toto poskytování služeb má pravidelný charakter, uskutečňuje se za úplatu a je zdaněno, což znamená, že tento pronájem není osvobozen od daně a že existuje přímá souvislost mezi službou poskytnutou poskytovatelem a protihodnotou získanou od příjemce. Výdaje spojené s nabytím podílů v dceřiných společnostech vynaložené holdingovou společností, která se podílí na jejich řízení tím, že jim pronajímá nemovitost a která z tohoto důvodu vykonává ekonomickou činnost, musí být považovány za výdaje, které jsou součástí jejích režijních výdajů, a DPH uhrazená z těchto výdajů zakládá v zásadě nárok na odpočet daně v plném rozsahu.

2)

Na výdaje holdingové společnosti spojené s nabytím podílů v dceřiných společnostech této holdingové společnosti, která se podílí na řízení pouze některých z těchto společností a ve vztahu k ostatním z těchto společností naopak nevykonává ekonomickou činnost, je třeba pohlížet tak, že jsou součástí režijních výdajů této společnosti pouze částečně, takže DPH zaplacená z těchto výdajů může být odečtena pouze poměrně, a to z výdajů, které připadají na ekonomickou činnost, v souladu s kritérii pro rozdělení vymezenými členskými státy, které při výkonu této pravomoci musí zohlednit účel a systematiku uvedené směrnice a stanovit v tomto ohledu způsob výpočtu, který objektivně odráží podíl vstupních výdajů, který skutečně připadá na ekonomickou a neekonomickou činnost, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.

---

(1)  Úř. věst. C 269, 14.8.2017.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 5. července 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Köln – Německo) – Verein für lauteren Wettbewerb eV v. Princesport GmbH

(Věc C-339/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Názvy textilních vláken a související požadavky na označování - Nařízení (EU) č. 1007/2011 - Články 7 a 9 - Čisté textilní výrobky - Textilní výrobky z více vláken - Metody označování“)

(2018/C 301/11)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Köln

Účastníci/ Účastnice původního řízení

Žalobce: Verein für lauteren Wettbewerb eV

Žalovaná: Princesport GmbH

Výrok

1)

Článek 4 a čl. 14 odst. 1 první pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES ve spojení s bodem 10 odůvodnění tohoto nařízení musí být vykládány v tom smyslu, že ukládají obecnou povinnost označování pro účely uvedení údajů o materiálovém složení všech textilních výrobků, včetně takových textilních výrobků, jako jsou výrobky uvedené v článku 7 uvedeného nařízení.

2)	Článek 7 odst. 1 nařízení č. 1007/2011 musí být vykládán v tom smyslu, že neukládá povinnost uvést na označení čistého textilního výrobku jeden ze tří výrazů, které jsou zde uvedeny, a to „100 %“, „čisté“ nebo „pouze z“. Pokud jsou tyto výrazy použity, mohou být použity společně.

3)	Článek 9 odst. 1 nařízení č. 1007/2011 musí být vykládán v tom smyslu, že povinnost uvést na označení název a procentní hmotnostní podíl všech druhů vláken, které jsou obsaženy v dotčeném textilním výrobku, se nepoužije na čistý textilní výrobek.

---

(1)  Úř. věst. C 283, 28.8.2017.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. července 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Hamburg – Německo) – Wolfgang Wirth a další v. Thomson Airways Ltd.

(Věc C-532/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Doprava - Nařízení (ES) č. 261/2004 - Článek 2 písm. b) - Oblast působnosti - Pojem ‚provozující letecký dopravce‘ - Smlouva o nájmu letadla s posádkou (‚wet lease‘)“)

(2018/C 301/12)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobci: Wolfgang Wirth, Theodor Mülder, Ruth Mülder, Gisela Wirth

Žalovaná: Thomson Airways Ltd.

Výrok

Pojem „provozující letecký dopravce“ ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, a zejména jeho čl. 2 písm. b) musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na leteckého dopravce, který, jako letecký dopravce dotčený v původním řízení, pronajme jinému leteckému dopravci letadlo a posádku v rámci smlouvy o pronájmu letadla s posádkou („wet lease“), ale nenese provozní odpovědnost za lety, a to ani tehdy, když potvrzení o rezervaci místa na letu vydané cestujícím uvádí, že tento let provozuje prvně uvedený dopravce.

---

(1)  Úř. věst. C 402, 27.11.2017.

Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 26. června 2018 – Windrush Aka LLP v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Jerry Dammers

(Věc C-325/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora - Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka The Specials - Skutečné užívání - Souhlas majitele ochranné známky“)

(2018/C 301/13)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Windrush Aka LLP (zástupci: S. Malynicz, QC, pověřený S. Britton a S. Tregear, solicitors)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) (zástupci: D. Botis a J. Crespo Carrillo, zmocněnci), Jerry Dammers (zástupci: B. Brandreth, barrister, pověřený C. Fehler, solicitor)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se odmítá jako zjevně nepřípustný.

2)	Společnosti Windrush Aka LLP se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 347, 16.10.2017.

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 31. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Budapesti II. és III. Kerületi Bíróság – Maďarsko – István Bán v. KP 2000 kft., Edit Kovács

(Věc C-24/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Základní svobody - Články 49 a 63 SFEU - Čistě vnitrostátní situace - Nedostatečné upřesnění skutkového a právního rámce sporu v původním řízení - Článek 53 odst. 2 a článek 94 jednacího řádu Soudního dvora - Zjevná nepřípustnost“)

(2018/C 301/14)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Budapesti II. és III. Kerületi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobce: István Bán

Žalovaní: KP 2000 kft., Edit Kovács

Výrok

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozhodnutím Budapesti II. és III. Kerületi Bíróság (soud II. a III. obvodu v Budapešti, Maďarsko) ze dne 12. prosince 2017 je zjevně nepřípustná.

---

(1)  Úř. věst. C 221, 25.6.2018.

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 27. června 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Düsseldorf – Německo) – flightright GmbH v. Eurowings GmbH

(Věc C-130/18) (1)

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Letecká doprava - Nařízení (ES) č. 261/2004 - Článek 5 odst. 1 písm. c) - Právo na náhradu v případě zrušení letu - Přesměrování neumožňující cestujícímu dosáhnout svého cílového místa určení do dvou hodin po plánované době příletu zrušeného letu - Zpoždění od dvou do tří hodin“)

(2018/C 301/15)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Düsseldorf

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: flightright GmbH

Žalovaná: Eurowings GmbH

Výrok

Článek 5 odst. 1 písm. c) bod iii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 musí být vykládán v tom smyslu, že cestující, který byl informován o zrušení svého letu v době kratší než sedm dnů před plánovanou dobou odletu, má nárok na náhradu stanovenou tímto ustanovením v případě, že přesměrování navržené dopravcem mu umožnilo dosáhnout cílového místa určení až po více než dvou hodinách, ale v době kratší než tři hodiny po plánované době příletu zrušeného letu.

---

(1)  Úř. věst. C 182, 28.5.2018.

Kasační opravný prostředek podaný dne 12. ledna 2018 společností Acquafarm S.L. proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 16. listopadu 2017 ve věci T-458/16, Acquafarm v. Komise

(Věc C-40/18 P)

(2018/C 301/16)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Acquafarm S.L. (zástupce: A. Pérez Moreno, abogado)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Usnesením ze dne 12. července 2018 Soudní dvůr (osmý senát) zamítl kasační opravný prostředek a rozhodl, že Acquafarm S.L. ponese vlastní náklady řízení.

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. března 2018 CJ proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 13. prosince 2017 ve věci T-692/16, CJ v. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)

(Věc C-170/18 P)

(2018/C 301/17)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: CJ (zástupce: V. Kolias, dikigoros)

Další účastník řízení: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	v plném rozsahu zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2017 ve věci T-692/16, CJ v. ECDC (ECLI:EU:T:2017:894);

—	v případě, že bude kas0ační opravný prostředek prohlášen za opodstatněný, zrušil nové rozhodnutí ze dne 2. prosince 2015 o ukončení pracovní smlouvy a přiznal navrhovateli odměnu a peněžitou náhradu, kterých se domáhal před Tribunálem, spolu se zákonným úrokem;

—	uložil ECDC náhradu nákladů řízení v prvním stupni i v řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál nesprávně vyložil jeho tvrzení, zkreslil důkazy a dopustil se nesprávné právní kvalifikace skutkového stavu, když rozhodl, že mezi datem vydání zrušeného rozhodnutí o ukončení pracovní smlouvy a datem nového rozhodnutí o ukončení pracovní smlouvy nedošlo k podstatné změně okolností, které by bránily ECDC v opětovném vydání zrušeného rozhodnutí o ukončení pracovní smlouvy.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál nesprávně vyložil jeho tvrzení, nepodal dostatečné odůvodnění, dopustil se nesprávné právní kvalifikace skutkového stavu a nesprávně vyložil článek 266 SFEU, když rozhodl, že nové rozhodnutí o ukončení pracovní smlouvy nebylo nepřiměřené podle čl. 5 odst. 4 SEU.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál přiznal překážce věci rozsouzené příliš široký rozsah.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál:

—	nesprávně vyložil rozsudek Soudu pro veřejnou službu ve spojených věcech F-159/12 a F-161/12, CJ v. ECDC, a chápal z toho vyplývající překážku věci rozsouzené příliš široce,

—	nesprávně vyložil čl. 22a odst. 3 služebního řádu týkající se ochrany informátorů, když mu nezajistil užitečný účinek.

Pátý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál nesprávně vyložil pravidlo mimosmluvní odpovědnosti EU, a podpůrně z toho, že se dopustil nesprávné právní kvalifikace skutkového stavu, když rozhodl, že napadené rozhodnutí nebylo odůvodněno způsobem, který navrhovateli způsobil nemajetkovou újmu.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesverwaltungsgericht Steiermark (Rakousko) dne 2. května 2018 – Humbert Jörg Köfler a další

(Věc C-297/18)

(2018/C 301/18)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesverwaltungsgericht Steiermark

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Humbert Jörg Köfler, Wolfgang Leitner, Joachim Schönbeck, Wolfgang Semper

Odpůrce: Bezirkshauptmannschaft Murtal

Další účastník řízení: Finanzpolizei

Předběžná otázka

Je třeba čl. 49 odst. 3 Listiny základních svobod Evropské unie vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní normě, která za nedbalostní delikty stanoví neomezeně vysoké peněžité pokuty, zejména vysoké minimální tresty a víceleté náhradní tresty odnětí svobody?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgericht (Německo) dne 8. června 2018 – Landwirtschaftskammer Niedersachsen v. Reinhard Westphal

(Věc C-378/18)

(2018/C 301/19)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalovaná: Landwirtschaftskammer Niedersachsen

Žalobce: Reinhard Westphal

Předběžné otázky

1)	Začíná promlčecí lhůta ve smyslu čl. 49 odst. 6 nařízení (ES) č. 2419/2001 (1) běžet od okamžiku platby podpory, nebo se její začátek řídí článkem 3 odst. 1, zde druhým pododstavcem první větou nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 (2)?

2)	Jsou pravidla promlčení podle čl. 49 odst. 6 nařízení (ES) č. 2419/2001 respektive podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 ustanoveními o správních sankcích ve smyslu čl. 2 odst. 2 druhé věty nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95?

3)

Lze článek 52a nařízení (ES) č. 2419/2001, jež upravuje zpětné použití pravidla promlčení podle čl. 49 odst. 5 nařízení (ES) č. 2419/2001, použít analogicky také na čl. 49 odst. 6 nařízení (ES) č. 2419/2001? Pokud se použije čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec první věta nařízení (ES, Euratom) č. 2988/98 (první otázka), není zapotřebí odpovídat na další otázky; pokud se nepoužije, není třeba odpovídat na třetí otázku, je-li odpověď na druhou otázku kladná.

---

(1)  Nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 ze dne 11. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92(Úř. věst. 2001, L 327, s. 11; Zvl. vyd. 03/34, s. 308).

(2)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. 1995, L 312, s. 1; Zvl. vyd. 01/01, s. 340).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná juge d'instruction du tribunal de grande instance de Paris (Francie) dne 13. června 2018 – trestní řízení proti YA a AIRBNB Ireland UC – další účastníci: Hotelière Turenne SAS, Pour un hébergement et un tourisme professionnel (AHTOP), Valhotel

(Věc C-390/18)

(2018/C 301/20)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Juge d'instruction du tribunal de grande instance de Paris

Účastníci původního trestního řízení

YA a AIRBNB Ireland UC

Další účastníci: Hotelière Turenne SAS, Pour un hébergement et un tourisme professionnel (AHTOP), Valhotel

Předběžné otázky

1)	Vztahuje se na plnění poskytovaná společností AirBnb Ireland UC ve Francii prostřednictvím elektronické platformy provozované z Irska svoboda poskytování služeb podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (1) ze dne 8. června 2000?

2)	Je možné uplatnit vůči společnosti AirBnb Ireland UC omezující pravidla týkající se profese realitního makléře ve Francii stanovená zákonem č. 70-9 ze dne 2. ledna 1970 o zprostředkovatelích v oblasti transakcí s nemovitostmi, čili tzv. zákonem Hoguet?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte di appello di Napoli (Itálie) dne 4. června 2018 – I.G.I. Srl v. Maria Grazia Cicenia a další

(Věc C-394/18)

(2018/C 301/21)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte di appello di Napoli

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: I.G.I. Srl

Odpůrci: Maria Grazia Cicenia, Mario Di Pierro, Salvatore de Vito, Antonio Raffaele

Předběžné otázky

1)

Mohou věřitelé rozdělované společnosti, jejichž pohledávky vznikly před rozdělením, kteří nevyužili opravný prostředek v podobě námitek podle článku 2503 občanského zákoníku (a tedy prostředek ochrany zavedený při provádění článku 12 směrnice [82/891/EHS] (1)), využít odpůrčí žaloby podle článku 2901 občanského zákoníku poté, co se rozdělení uskutečnilo, a to za účelem prohlášení neúčinnosti rozdělení vůči nim, a tedy aby byli při výkonu upřednostněni před věřiteli nástupnické společnosti nebo nástupnických společností, jakož i před společníky těchto společností?

2)	Zahrnuje pojem „neplatnost“ uvedený v článku 19 směrnice pouze žaloby, které mají vliv na platnost rozdělení, nebo také žaloby, které ačkoli nemají na jeho platnost vliv, tak určují jeho relativní neúčinnost nebo nedovolatelnost?

---

(1)  Šestá směrnice Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností (Úř. věst. L 378, s. 47).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 14. června 2018 – Tim SpA – Direzione e coordinamento Vivendi SA v. Consip SpA, Ministero dell’Economia e delle Finanze

(Věc C-395/18)

(2018/C 301/22)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Tim SpA – Direzione e coordinamento Vivendi SA

Žalovaní: Consip SpA, Ministero dell’Economia e delle Finanze

Předběžné otázky

1)

Brání článek 57 a čl. 71 odst. 6 směrnice 2014/24/EU (1) takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava uvedená v čl. 80 odst. 5 legislativního nařízení č. 50 z roku 2016, která stanoví vyloučení hospodářského subjektu-uchazeče v případě zjištění, ve fázi zadávacího řízení, důvodu pro vyloučení, který se týká subdodavatele, jež je součástí trojice [subdodavatelů] uvedených v nabídce, namísto toho, aby uchazeči uložila nahrazení určeného subdodavatele?

2)

Podpůrně, pokud bude mít Soudní dvůr za to, že možnost vyloučení uchazeče spadá do možností, které jsou členskému státu povoleny, brání zásada proporcionality, zakotvená v článku 5 Smlouvy o EU, uvedená v bodě 101 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU a označená za obecnou zásadu unijního práva Soudním dvorem, takové vnitrostátního úpravě, jako je právní úprava uvedená v čl. 80 odst. 5 legislativního nařízení č. 50 z roku 2016, která stanoví, že v případě zjištění, ve fázi zadávacího řízení, důvodu pro vyloučení, který se týká určeného subdodavatele, dojde v každém případě k vyloučení hospodářského subjektu-uchazeče, a to i v případě, že další subdodavatelé nejsou vyloučeni a splňují požadavky pro uskutečnění plnění, jež mají být vykonána formou subdodávky nebo pokud hospodářský subjekt-uchazeč odmítne využít subdodávku a sám splňuje požadavky pro uskutečnění plnění?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, s. 65).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van Cassatie (Belgie) dne 18. června 2018 – Infohos v. Belgický stát

(Věc C-400/18)

(2018/C 301/23)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Cassatie

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Infohos

Odpůrce: Belgický stát

Předběžná otázka

Je třeba čl. 13 část A odst. 1 písm. f) směrnice 77/388/EHS (1) ze dne 17. května 1977, nyní čl. 132 odst. 1 písm. f) směrnice 2006/112/ES (2) ze dne 28. listopadu 2006, vykládat v tom smyslu, že členským státům umožňuje stanovit pro osvobození od daně, které je v něm zakotveno, podmínku výlučnosti, na jejímž základě je nezávislé sdružení osob, které poskytuje služby rovněž osobám, které nejsou jeho členy, v plném rozsahu povinno odvádět daň z přidané hodnoty též za služby, které poskytuje svým členům?

---

(1)  Šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 1977, L 145, s. 1).

(2)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 15. června 2018 – Tedeschi Srl samostatně a jménem dočasného sdružení podniků, Consorzio Stabile Istant Service samostatně a jako mandant dočasného sdružení podniků v. C.M. Service Srl, Università degli Studi di Roma La Sapienza

(Věc C-402/18)

(2018/C 301/24)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Tedeschi Srl samostatně a jménem dočasného sdružení podniků, Consorzio Stabile Istant Service samostatně a jako mandant dočasného sdružení podniků

Odpůrkyně: Università degli Studi di Roma La Sapienza

Žalobkyně v prvním stupni a účastnice řízení podávající vzájemný kasační opravný prostředek v probíhajícím řízení: C.M. Service Srl

Předběžná otázka

Brání zásady svobody usazování a volného pohybu služeb podle článků 49 a 56 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), článek 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18 (1) ze dne 31. března 2004 a článek 71 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24 (2) ze dne 26. února 2014, v nichž není stanoveno žádné omezení, pokud jde o podíl subdodávek a snížení ceny, které se uplatní na subdodavatele, jakož i zásada proporcionality podle unijního práva použití takové vnitrostátní právní úpravy zadávání veřejných zakázek, jako je italská právní úprava obsažená v čl. 118 odst. 2 a 4 legislativního nařízení č. 163 ze dne 12. dubna 2006, podle níž zadávání zakázek subdodavatelům nesmí přesáhnout podíl třiceti procent celkové hodnoty zakázky a poskytovatel služeb musí účtovat za plnění svěřená subdodavatelům stejné jednotkové ceny vyplývající ze zadávacího řízení, na které uplatní snížení, které nepřesahuje dvacet procent?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, s. 65).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším správním soudem (Česká republika) dne 19. června 2018 – AURES Holdings a.s. v. Odvolací finanční ředitelství

(Věc C-405/18)

(2018/C 301/25)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší správní soud

Účastníci původního řízení

Žalobce: AURES Holdings a.s.

Žalovaný: Odvolací finanční ředitelství

Předběžné otázky

1)	Lze pod pojem svoboda usazování ve smyslu čl. 49 Smlouvy (1) o fungování Evropské unie podřadit bez dalšího pouze přemístění místa vedení společnosti z jednoho členského státu do jiného členského státu?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku, je v rozporu s čl. 49, čl. 52 a čl. 54 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud vnitrostátní úprava neumožňuje subjektu z jiného členského státu při přesunu místa výkonu podnikatelské činnosti, resp. přesunu místa vedení do České republiky uplatnit daňovou ztrátu vzniklou v tomto jiném členském státě?

---

(1)  Úř. věst. 2012, C 326, s. 47

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal administratif (Lucembursko) dne 22. června 2018 – Nicolas Aubriet v. Ministre de l'Enseignement supérieur et de la Recherche

(Věc C-410/18)

(2018/C 301/26)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal administratif

Účastníci původního řízení

Žalobce: Nicolas Aubriet

Žalovaný: Ministre de l'Enseignement supérieur et de la Recherche

Předběžná otázka

Je podmínka uložená studentům, kteří nemají bydliště v Lucemburském velkovévodství, podle čl. 3 odst. 5 písm. b) pozměněného zákona ze dne 24. července 2014 o státní finanční podpoře na vysokoškolské studium bez zohlednění jakéhokoli jiného kritéria vazby, a sice podmínka, že žadatel musí být dítětem pracovníka, který byl zaměstnán nebo vykonával svou činnost v Lucembursku po dobu nejméně pěti let během referenčního období sedmi let k okamžiku podání žádosti o finanční podporu, nezbytná k dosažení cíle sledovaného lucemburským zákonodárcem, a sice usilovat o podporu zvýšení podílu osob, které jsou držiteli vysokoškolského diplomu?

Kasační opravný prostředek podaný dne 26. června 2018 Mykolou Yanovychem Azarovem proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 26. dubna 2018 ve věci T-190/16, Mykola Yanovych Azarov v. Rada Evropské unie

(Věc C-416/18 P)

(2018/C 301/27)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Mykola Yanovych Azarov (zástupci: A. Egger a G. Lansky, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 26. dubna 2018, věc T-190/16;

—

s konečnou platností rozhodl o sporu a zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/318 ze dne 4. března 2016, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (1), jakož i prováděcí nařízení Rady (EU) 2016/311 ze dne 4. března 2016, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (2), v rozsahu, v němž se týkají navrhovatele a uložil Radě náhradu nákladů řízení před Tribunálem a Soudním dvorem;

—	podpůrně k druhému návrhovému žádání, vrátil věc k rozhodnutí Tribunálu, který bude vázán právním posouzením v rozsudku Soudního dvora a stanovil, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel uplatňuje následující důvody kasačního opravného prostředku:

1.

Tribunál nesprávně určil, že Rada neporušila základní práva. Tribunál právně nesprávným způsobem posoudil zásah do vlastnického práva, jakož i do svobody podnikání. Zejména se dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že opatření byla vhodná a přiměřená. Tribunál se navíc dopustil procesních pochybení a porušil procesní práva.

2.	Tribunál nesprávně určil, že Rad nezneužila své volné uvážení. Zaprvé Tribunál neprovedl konkrétní přezkum vztahující se k žalobci. Zadruhé Tribunál nesprávně vycházel z toho, že absence konkrétních důkazů je nepodstatná.

3.	Tribunál nesprávně určil, že Rada neporušila právo na řádnou správu. Z právního hlediska nesprávné jsou zejména úvahy Tribunálu k povinnosti Rady k nestrannosti. Zadruhé Tribunál porušil rozsah povinnosti odůvodnění.

4.	Tribunál nesprávně určil, že Rada se nedopustila žádného „zjevně nesprávného posouzení“.

5.	Tribunál porušil svým čistě politickým odůvodněním právo na spravedlivý proces.

---

(1)  Úř. věst. 2016, L 60, s. 76.

(2)  Úř. věst. 2016, L 60, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná tribunal de première instance de Namur (Belgie) dne 27. června 2018 – Ordre des avocats du barreau de Dinant v. JN

(Věc C-421/18)

(2018/C 301/28)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de première instance de Namur

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Ordre des avocats du barreau de Dinant

Žalovaný: JN

Předběžná otázka

Představuje žaloba advokátní komory, jejímž předmětem je uložení povinnosti zaplatit roční profesní příspěvky jednomu z jejích členů, který je komoře dluží, žalobu týkající se „předmětu sporu tvořeného smlouvou nebo nároky ze smlouvy“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 (1) ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech?

---

(1)  Úř. věst. 2012, L 351, s. 1.

Kasační opravný prostředek podaný dne 12. července 2018 Maďarskem proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 25. dubna 2018 ve spojených věcech T-554/15 a T-555/15, Maďarsko v. Evropská komise

(Věc C-456/18 P)

(2018/C 301/29)

Jednací jazyk: maďarština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Maďarsko (zástupce: M. Z. Fehér a G. Koós, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Maďarsko prostřednictvím kasačního opravného prostředku navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 25. dubna 2018 ve spojených věcech T-554/15 a T-555/15;

—

částečně zrušil rozhodnutí Komise C(2015) 4805 ze dne 15. července 2015 o maďarském příspěvku podniků tabákového průmyslu na zdravotní péči v rozsahu, v němž nařizuje přestat uplatňovat jak progresivní daňové sazby na příspěvek na zdravotní péči, tak snížení uvedeného příspěvku v případě investic, které byly zavedeny dohányipari vállalkozások 2015. évi egészségügyi hozzájárulásáról szóló 2014. évi XCIV. törvény (zákon č. XCIV z roku 2014 o příspěvku na zdravotní péči za rok 2015 ze strany podniků tabákového průmyslu), který byl schválen maďarským parlamentem;

—	částečně zrušil rozhodnutí Komise C(2015) 4808 ze dne 15. července 2015 o změně z roku 2014 sazby příspěvku na kontrolu potravinového řetězce v Maďarsku, a to v rozsahu, v němž nařizuje přerušit uplatňování progresivních sazeb příspěvku na kontrolu potravinového řetězce;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Maďarská vláda zakládá kasační opravný prostředek na třech argumentech v souladu s kritérii vypracovanými Soudním dvorem v judikatuře.

Zaprvé maďarská vláda zakládá kasační opravný prostředek na nesprávném právním posouzení, kterého se dopustil Tribunál při přezkumu důvodů žaloby, které spolu navzájem souvisely.

Zadruhé se Tribunál dopustil nesprávného posouzení ohledně povinnosti odůvodnění, článku 296 SFEU a čl. 41 odst. 1 Listiny.

Zatřetí maďarská vláda uplatňuje nesprávné posouzení, které vedlo k tomu, že nebyla přiměřeně posouzena tvrzení Maďarska, a k nesprávnímu výkladu argumentů uvedených v žalobě.

Podle maďarské vlády Komise zcela nedodržela procesní postupy a pravidla odůvodnění při přijetí sporných rozhodnutí, dopustila se zjevně nesprávného posouzení a překročila své pravomoci. Ačkoli přezkum výše uvedeného byl v pravomoci Tribunálu, ten takový přezkum opomněl a řádně neprovedl.

Maďarská vláda tvrdí, že v důsledku toho Tribunál zaprvé nesprávně vyložil čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 (1) a nesprávně uplatnil judikaturu Soudního dvora týkající se uvedeného článku. Zadruhé se Tribunál dopustil nesprávného posouzení, jelikož podle maďarské vlády nesprávně posoudil tvrzení uvedené ve vztahu k požadavkům zásady proporcionality a zásady rovného zacházení a nesprávně vyvodil závěr, že koherence s předchozími rozhodnutími Komise a s její praxí není z pohledu právní jistoty zásadní. Obdobně Tribunál správně nevyložil tvrzení maďarské vlády, že došlo k souběhu podmínek pro státní podpory, a nezohlednil toto tvrzení relevantní pro účinky přerušení. Nakonec Tribunál rovněž nesplnil povinnost odůvodnění při konstatování, v rozporu s tím, co Komise uplatňovala v celém řízení, že podmínkou pro nařízení přerušení prostřednictvím sporných rozhodnutí bylo, že Maďarsko nevykazovalo vůli je provádět, a že to Komise v rozhodnutím dostačujícím způsobem dokázala.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1).

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2018 – Rogesa v. Komise

(Věc T-643/13) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Žádost o poskytnutí přístupu k informacím týkajícím se určení podílu 10 % nejúčinnějších zařízení v ocelářském průmyslu - Odepření přístupu - Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů třetího subjektu - Převažující veřejný zájem - Nařízení (ES) č. 1367/2006 - Pojem ‚informace týkající se emisí do životního prostředí‘ - Dodržování lhůt“)

(2018/C 301/30)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Rogesa Roheisengesellschaft Saar mbH (Dillingen, Německo) (zástupci: S. Altenschmidt a P.-A. Schütter, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Clotuche-Duvieusart a B. Martenczuk, poté F. Clotuche-Duvieusart a H. Krämer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 25. září 2013, kterým byl žalobkyni odepřen přístup k dokumentům obsahujícím informace týkající se základů pro výpočet používaných Komisí k určení podílu 10 % nejúčinnějších zařízení, který sloužil jako výchozí bod k stanovení zásad pro určování předem stanovených referenčních hodnot v souladu s článkem 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. 2003, L 275, s. 32).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Rogesa Roheisengesellschaft Saar mbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 45, 15.2.2014.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2018 – Buonotourist v. Komise

(Věc T-185/15) (1)

(„Státní podpory - Podnik provozující sítě autobusové přepravy v regionu Kampánie - Výhoda - Služba obecného hospodářského zájmu - Vyrovnávací platba za závazky veřejné služby vyplacená na základě rozhodnutí soudu posledního stupně - Rozhodnutí, kterým se opatření prohlašuje za neslučitelné s vnitřním trhem - Existující podpory a nové podpory - Nařízení (EHS) č. 1191/69 - Podmínky pro vynětí z oznamovací povinnosti - Článek 4 odst. 5 a čl. 7 odst. 6 nařízení (ES) č. 659/99 - Příslušné pravomoci Komise a vnitrostátních soudů v oblasti kontroly státních podpor - Překážka věci pravomocně rozsouzené rozsudkem vnitrostátního soudu vyššího stupně - Časová působnost hmotněprávních pravidel - Legitimní očekávání - Právní jistota“)

(2018/C 301/31)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Buonotourist Srl (Castel San Giorgio) (zástupci: G. Capo a L. Visone, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Armati, G. Conte a P.-J. Loewenthal, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Associazione Nazionale Autotrasporto Viaggiatori (ANAV) (Řím, Itálie) (zástupce: M. Malena, advokát)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU směřující ke zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2015/1075 ze dne 19. ledna 2015 o státní podpoře SA.35843 (2014/C) (ex 2012/NN), kterou poskytla Itálie – Dodatečná vyrovnávací platba za závazek veřejné služby pro společnost Buonotourist (Úř. věst. 2015, L 179, s. 128).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Buonotourist Srl ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Associazione Nazionale Autotrasporto Viaggiatori (ANAV) ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 190, 8.6.2015.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2018 – CSTP Azienda della Mobilità v. Komise

(Věc T-186/15) (1)

(„Státní podpory - Podnik provozující sítě autobusové přepravy v regionu Kampánie - Výhoda - Služba obecného hospodářského zájmu - Vyrovnávací platba za závazky veřejné služby vyplacená na základě rozhodnutí soudu posledního stupně - Rozhodnutí, kterým se opatření prohlašuje za neslučitelné s vnitřním trhem - Existující podpory a nové podpory - Nařízení (EHS) č. 1191/69 - Podmínky pro vynětí z oznamovací povinnosti - Článek 4 odst. 5 a článek 7 odst. 6 nařízení (ES) č. 659/99 - Příslušné pravomoci Komise a vnitrostátních soudů v oblasti kontroly státních podpor - Překážka věci pravomocně rozsouzené rozsudkem vnitrostátního soudu vyššího stupně - Časová působnost hmotněprávních pravidel - Legitimní očekávání - Právní jistota“)

(2018/C 301/32)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: CSTP Azienda della Mobilità SpA (Salerne, Itálie) (zástupci: G. Capo a L. Visone, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Armati, G. Conte a P.-J. Loewenthal, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Asstra Associazione Trasporti (Řím, Itálie) (zástupce: M. Malena, advokát)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU směřující ke zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2015/1074 ze dne 19. ledna 2015 o státní podpoře SA.35842 (2014/C) (ex 2012/NN), kterou poskytla Itálie – Dodatečná vyrovnávací platba za závazek veřejné služby pro společnost CSTP (Úř. věst. 2015, L 179, s. 112)

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost CSTP Azienda della Mobilità SpA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Asstra Associazione Trasporti ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 190, 8.6.2015.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2018 – Kljujev v. Rada

(Věc T-240/16) (1)

(„Společná zahraničí a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Ponechání žalobcova jména na seznamu - Právní základ - Zjevně nesprávné posouzení - Právo na obhajobu - Právo na účinnou soudní ochranu - Právo vlastnit majetek - Právo na dobrou pověst - Námitka protiprávnosti“)

(2018/C 301/33)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Andrij Kljujev (Doněck, Ukrajina) (zástupci: B. Kennelly, QC, J. Pobjoy, barrister, R. Gherson a T. Garner, solicitors)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: P. Mahnič Bruni a J.-P. Hix, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU směřující ke zrušení, zaprvé, rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/318 ze dne 4. března 2016, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2016, L 60, s. 76), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2016/311 ze dne 4. března 2016, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2016, L 60, s. 1), a zadruhé rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/381 ze dne 3. března 2017, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2017, L 58, s. 34), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2017/374 ze dne 3. března 2017, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2017, L 58, s. 1), v rozsahu, v němž bylo jméno žalobce ponecháno na seznamu osob, subjektů a orgánů, na které se vztahují tato omezující opatření.

Výrok

1)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/381 ze dne 3. března 2017, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, a prováděcí nařízení Rady (EU) 2017/374 ze dne 3. března 2017, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, se zrušují v rozsahu, v němž bylo na seznamu osob, subjektů a orgánů, na které se vztahují tato omezující opatření, ponecháno jméno Andrije Kljujeva.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Andrij Kljujev ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie v souvislosti s návrhem na zrušení aktů uplatněným v žalobě.

4)	Rada ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené A. Kljujevem v souvislosti s návrhem na částečné zrušení rozhodnutí 2017/381 a prováděcího nařízení 2017/374 uplatněným v návrhu na úpravu žaloby.

---

(1)  Úř. věst. C 270, 25.7.2016.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2018 – ClientEarth v. Komise

(Věc T-644/16) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty Komise týkající se souladu postupu pro řešení sporů mezi investory a státy a systému soudů pro investice stanovených v obchodních dohodách Unie s unijním právem - Částečné odepření přístupu - Výjimka týkající se ochrany veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy - Výjimka týkající se ochrany právního poradenství - Výjimka týkající se ochrany soudních řízení - Převažující veřejný zájem“)

(2018/C 301/34)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ClientEarth (Londýn, Spojené království) (zástupci: O. Brouwer, advokát, a N. Frey, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Clotuche-Duvieusart a J. Baquero Cruz, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a směřující ke zrušení rozhodnutí Komise C(2016) 4286 final ze dne 1. července 2016, kterým se odpírá přístup k určitým dokumentům týkajícím se souladu postupu pro řešení sporů mezi investory a státy a systému soudů pro investice stanovených v obchodních dohodách Unie s právem Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Dobročinná organizace ClientEarth ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

---

(1)  Úř. věst. C 402, 31.10.2016.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2018 – Enoitalia v. EUIPO – La Rural Viñedos y Bodegas (ANTONIO RUBINI)

(Věc T-707/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie ANTONIO RUBINI - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie RUTINI - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 301/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Enoitalia SpA (Calmasino di Bardolino, Itálie) (zástupce: S. Rizzo, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: E. Zaera Cuadrado, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: La Rural Viñedos y Bodegas SA Ltda (Capital Federal, Argentina)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 28. června 2016 (věc R 1085/2015-5) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi La Rural Viñedos a Bodegas a Enoitalia

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Enoitalia SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 419, 14.11.2016.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2018 – Europa Terra Nostra v. Parlament

(Věc T-13/17) (1)

(„Institucionální právo - Evropský parlament - Rozhodnutí o udělení grantu politické nadaci - Předběžné financování stanovené na 33 % maximální výše uděleného grantu - Povinnost poskytnout bankovní záruku pro účely předběžného financování - Finanční nařízení - Prováděcí pravidla k finančnímu nařízení - Nařízení (ES) č. 2004/2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni - Proporcionalita - Zneužití pravomoci“)

(2018/C 301/36)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Europa Terra Nostra eV (Berlín, Německo) (zástupce: P. Richter, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Görlitz, C. Burgos a S. Alves, zmocněnci)

Předmět

Návrh založený na článku 263 SFEU a směřující k částečnému zrušení rozhodnutí Evropského parlamentu FINS-2017-30 ze dne 12. prosince 2016 o udělení grantu žalobci, a to v rozsahu, v němž toto rozhodnutí omezuje předběžné financování na 33 % maximální výše grantu a podmiňuje jeho vyplacení poskytnutím bankovní záruky.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Registrovanému sdružení Europa Terra Nostra eV se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 63, 27.2.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2018 – APF v. Parlament

(Věc T-16/17) (1)

(„Institucionální právo - Evropský parlament - Rozhodnutí, kterým byl politické straně poskytnut příspěvek - Předběžné financování stanovené ve výši 33 % z maximální částky poskytnutého příspěvku - Povinnost zřídit bankovní záruku za předběžné financování - Finanční nařízení - Prováděcí pravidla k finančnímu nařízení - Nařízení (ES) č. 2004/2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni - Přiměřenost - Zneužití pravomoci“)

(2018/C 301/37)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Alliance for Peace and Freedom (APF) (Brusel, Belgie) (zástupce: P. Richter, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Görlitz, C. Burgos a S. Alves, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU směřující k částečnému zrušení rozhodnutí Evropského parlamentu FINS-2017-15 ze dne 12. prosince 2016, o poskytnutí příspěvku žalobkyni, jelikož toto rozhodnutí omezuje výši předběžného financování na 33 % maximální částky příspěvku a jeho vyplacení podřizuje zřízení bankovní záruky.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Alliance for Peace and Freedom (APF) se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 63, 27.2.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2018 – CLF v. Parlament

(Věc T-54/17) (1)

(„Institucionální právo - Evropský parlament - Rozhodnutí, kterým byl politické straně poskytnut příspěvek - Předběžné financování stanovené ve výši 33 % z maximální částky poskytnutého příspěvku - Povinnost zřídit bankovní záruku za předběžné financování - Finanční nařízení - Prováděcí pravidla k finančnímu nařízení - Nařízení (ES) č. 2004/2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni - Přiměřenost - Zneužití pravomoci“)

(2018/C 301/38)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Coalition for Life and Family (CLF) (Brusel, Belgie) (zástupce: P. Richter, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Görlitz, S. Alves a C. Burgos, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU směřující k částečnému zrušení rozhodnutí Evropského parlamentu FINS-2017-16 ze dne 12. prosince 2016, o poskytnutí příspěvku žalobkyni, jelikož toto rozhodnutí omezuje výši předběžného financování na 33 % maximální částky příspěvku a jeho vyplacení podřizuje zřízení bankovní záruky.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Coalition for Life and Family (CLF) se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 78, 13.3.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2018 – Pegasus v. Parlament

(Věc T-57/17) (1)

(„Institucionální právo - Evropský parlament - Rozhodnutí, kterým byl politické straně poskytnut příspěvek - Předběžné financování stanovené ve výši 33 % z maximální částky poskytnutého příspěvku - Povinnost zřídit bankovní záruku za předběžné financování - Finanční nařízení - Prováděcí pravidla k finančnímu nařízení - Nařízení (ES) č. 2004/2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni - Přiměřenost - Rovné zacházení“)

(2018/C 301/39)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Pegasus (Brusel, Belgie) (zástupce: P. Richter, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Görlitz, S. Alves a C. Burgos, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU směřující k částečnému zrušení rozhodnutí Evropského parlamentu FINS-2017-31 ze dne 12. prosince 2016, o poskytnutí příspěvku žalobkyni, jelikož toto rozhodnutí omezuje výši předběžného financování na 33 % maximální částky příspěvku a jeho vyplacení podřizuje zřízení bankovní záruky.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Pegasus se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 78, 13.3.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2018 – Link Entertainment v. EUIPO – García-Sanjuan Machado (SAVORY DELICIOUS ARTISTS & EVENTS)

(Věc T-694/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie SAVORY DELICIOUS ARTISTS & EVENTS - Starší slovní ochranná známka Evropské unie AVORY - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Podobnost služeb - Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 60 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 301/40)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Link Entertainment, SLU (Madrid, Španělsko) (zástupce: E. Estella Garbayo, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Sandra García-Sanjuan Machado (Barcelona, Španělsko) (zástupce: E. Torner Lasalle, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 28. července 2017 (věc R 1758/2016-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi García-Sanjuan Machado a společností Link Entertainment.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Link Entertainment, SLU se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 402, 27.11.2017.

Usnesení Tribunálu ze dne 28. června 2018 – Česká republika v. Komise

(Věc T-147/15) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Vlastní zdroje Evropské unie - Finanční odpovědnost členských států - Žádost o zproštění povinnosti poskytnout vlastní zdroje - Dopis Komise - Akt, který nelze napadnout žalobou - Nepřípustnost“)

(2018/C 301/41)

Jednací jazyk: čeština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Česká republika (zástupci: M. Smolek, T. Müller, J. Vláčil a J. Očková, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Caeiros a Z. Malůšková, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení údajného rozhodnutí ředitele ředitelství pro vlastní zdroje a finanční plánování Generálního ředitelství Komise pro rozpočet, jež má být obsaženo v dopise č. j. Ares (2015)217973 ze dne 20. ledna 2015, kterým měla Komise zamítnout žádost o zproštění povinnosti poskytnout vlastní zdroje ve výši 53 976 340 CZK podle čl. 17 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. 2000, L 130, s. 1; Zvl. vyd. 01/03, s. 169), a vyzvat české orgány, aby přijaly všechna opatření nezbytná k poukázání částky 53 976 340 CZK na účet Komise nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byl odeslán dotyčný dopis, s tím, že jinak vznikne povinnost zaplatit úrok z prodlení podle článku 11 uvedeného nařízení.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	O návrhu Slovenské republiky na vstup do řízení jako vedlejší účastnice není důvodné rozhodovat.

3)	Česká republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

4)	Česká republika, Komise a Slovenská republika ponesou vlastní náklady řízení související s návrhem Slovenské republiky na vstup do řízení jako vedlejší účastnice.

---

(1)  Úř. věst. C 213, 29.6.2015.

Usnesení Tribunálu ze dne 28. června 2018 – Rumunsko v. Komise

(Věc T-478/15) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Vlastní zdroje Evropské unie - Finanční odpovědnost členských států - Povinnost zaplatit Komisi částku odpovídající úbytku vlastních zdrojů - Dopis Komise - Akt, který nelze napadnout žalobou - Nepřípustnost“)

(2018/C 301/42)

Jednací jazyk: rumunština

Účastníci řízení

Žalobce: Rumunsko (zástupci: původně R.-H. Radu, A. Buzoianu a E. Gane, poté R.-H. Radu, E. Gane, A. Wellman a M. Chicu, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně A. Caeiros a A. Ştefănuc, poté A. Caeiros a G.-D. Balan, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí generálního ředitelství Komise pro rozpočet, obsaženého v dopise číslo Ares (2015) 2453089 ze dne 11. června 2015, kterým toto generální ředitelství vyzvalo Rumunsko, aby mu dodalo částku 1 079 513,09 eura brutto, po odečtení 25 % z titulu nákladů spojených s výběrem, odpovídající úbytku tradičních vlastních zdrojů, a to nejpozději první pracovní den následující po devatenáctém dni druhého měsíce po odeslání uvedeného dopisu, po hrozbou uložení povinnosti zaplatit úroky podle článku 11 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. 2000, L 130, s. 1).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	O návrhu Slovenské republiky na vstup do řízení v postavení vedlejšího účastníka není důvodné rozhodnout.

3)	Rumunsko ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

4)	Rumunsko, Komise a Slovenská republika ponesou vlastní náklady řízení související s návrhem Slovenské republiky na vstup do řízení v postavení vedlejšího účastníka.

---

(1)  Úř. věst. C 346, 19.10.2015.

Usnesení Tribunálu ze dne 28. června 2018 – TL v. EIOÚ

(Věc T-452/17) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Ochrana osobních údajů - Publicita judikatury Tribunálu - Žádost o anonymizaci a o odstranění rozsudku Tribunálu z Internetu - Akt, který nelze napadnout žalobou - Potvrzující akt - Neexistence nových a podstatných skutečností - Zjevná nepřípustnost“)

(2018/C 301/43)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: TL (zástupci: T. Léonard a M. Cock, advokáti)

Žalovaný: Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ) (zástupci: A. Buchta, M. Pérez Asinari, C. Gayrel A M. Guglielmetti, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí EIOÚ ze dne 16. května 2017 o zamítnutí žádosti, která v podstatě směřovala k provedení nové analýzy jeho pravomoci ve vztahu k šíření jména účastníka řízení Soudním dvorem Evropské unie na Internetu a k nařízení anonymizace rozsudku [důvěrné].

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	TL a Evropský inspektor ochrany údajů ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 347, 16.10.2017.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 22. června 2018 – Arysta LifeScience Netherlands v. Komise

(Věc T-476/17 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Přípravky na ochranu rostlin - Účinná látka diflubenzuron - Požadavky na povolení k uvedení na trh - Návrh na odklad provádění - Nedostatek naléhavosti - Vážení zájmů“)

(2018/C 301/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Arysta LifeScience Netherlands BV (Amsterodam, Nizozemsko) (zástupci: C. Mereu a M. Grunchard, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Lewis, I. Naglis a G. Koleva, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článcích 278 a 279 SFEU a znějící na odklad provádění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/855 ze dne 18. května 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky diflubenzuron (Úř. věst. 2017, L 128, s. 10).

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Usnesení Tribunálu ze dne 2. července 2018 – thyssenkrupp Electrical Steel a thyssenkrupp Electrical Steel Ugo v. Komise

(Věc T-577/17) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Celní unie - Povolení použít režim aktivního zušlechťovacího styku - Riziko negativního dotčení zásadních zájmů výrobců Unie - Článek 211 odst. 6 nařízení (EU) č. 952/2013 - Přezkoumání hospodářských podmínek - Dosah závěrů Komise - Akt, proti němuž nelze podat žaloba - Nepřípustnost“)

(2018/C 301/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: thyssenkrupp Electrical Steel GmbH (Gelsenkirchen, Německo) a thyssenkrupp Electrical Steel Ugo (Isbergues, Francie) (zástupce: M. Günes, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J.-F. Brakeland a F. Clotuche-Duvieusart, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení údajného rozhodnutí Komise obsaženého v zápisu ze šesté schůze oddělení „Zvláštní postupy jiné než tranzit“ skupiny odborníků na cla ze dne 2. května 2017, ve kterém se dospělo k závěru, že zásadní zájmy výrobců Unie nebudou negativně dotčeny povolením použít režim aktivního zušlechťovacího styku u určitých výrobků z křemíkové elektrotechnické oceli s orientovanou strukturou, o něž žádá společnost Euro-Mit Staal BV.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Není již důvodné rozhodnout o návrhu společnosti Euro-Mit Staal BV na vstup vedlejšího účastníka do řízení.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společnostmi thyssenkrupp Electrical Steel GmbH a thyssenkrupp Electrical Steel Ugo.

4)	Společnost Euro-Mit Staal BV ponese vlastní náklady řízení týkající se návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 347, 16.10.2017.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 22. června 2018 – FMC v. Komise

(Věc T-719/17 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Přípravky na ochranu rostlin - Prováděcí nařízení (EU) 2017/1496 - Neobnovení schválení účinné látky DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl) - Návrh na odklad provádění - Nedostatek naléhavosti - Vážení zájmů“)

(2018/C 301/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: FMC Corp. (Philadelphie, Pensylvánie, Spojené státy americké) (zástupci: D. Waelbroeck, I. Antypas a A. Accarain, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Koleva, A. Lewis a I. Naglis, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článcích 278 a 279 SFEU a znějící na odklad provádění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1496 ze dne 23. srpna 2017, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovuje schválení účinné látky DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl) a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (Úř. věst. 2017, L 218, s. 7).

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Usnesení Tribunálu ze dne 26. června 2018 – Kerstens v. Komise

(Věc T-757/17) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Disciplinární řízení - Plnění povinností vyplývajících z rozsudku Tribunálu o kasačním opravném prostředku - Zrušení rozhodnutí o uložení důtky učiněné tím, kdo je vydal - Opětovné zahájení disciplinárních řízení, která vedla ke zrušenému trestu - Žaloba na neplatnost - Akt nezasahující nepříznivě do právního postavení - Žaloba na náhradu škody - Nedodržení postupu před zahájením soudního řízení - Zjevná nepřípustnost“)

(2018/C 301/47)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Petrus Kerstens (Overijse, Belgie) (zástupce: C. Mourato, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Mongin a R. Striani, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 270 SFEU znějící zaprvé na zrušení dvou oznámení Komise z 27. března a 6. dubna 2017 a zadruhé na náhradu nemajetkové újmy, která žalobci údajně vznikla následkem a dobou trvání disciplinárních řízení CMS 15/017 a CMS 12/063.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	Petrusi Kerstensovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 32, 29.1.2018.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 26. června 2018 – Strabag Belgium v. Parlament

(Věc T-784/17 RII)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Zadávání veřejných zakázek na stavební práce - Usnesení nařizující odklad výkonu rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým byla nabídka žalobkyně zamítnuta a zakázka týkající se rámcové smlouvy o všeobecných pracích na budovách Parlamentu v Bruselu zadána pěti jiným předkladatelům nabídky - Návrh na změnu - Článek 159 jednacího řádu - Nepřípustnost“)

(2018/C 301/48)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Strabag Belgium (Antverpy, Belgie) (zástupci: M. Schoups, K. Lemmens a M. Lahbib, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: Z. Nagy a B. Simon, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 159 jednacího řádu Tribunálu, jehož předmětem je změna usnesení ze dne 18. ledna 2018, Strabag Belgium v. Parlament (T-784/17 R, nezveřejněné, napadené kasačním opravným prostředkem, EU:T:2018:17)

Výrok

1)	Návrh na změnu usnesení ze dne 18. ledna 2018, Strabag Belgium v. Parlament (T-784/17 R, nezveřejněné, napadené kasačním opravným prostředkem, EU:T:2018:17) se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Usnesení Tribunálu ze dne 4. července 2018 – Planet v. Komise

(Věc T-29/18 R) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty týkající se smlouvy ‚Technical Assistance to Ecowas for the implementation of the 10th EDF Transport Facilitation Project II (TFP II)‘ - Implicitní odepření přístupu - Výslovné rozhodnutí přijaté po podání žaloby - Zrušení napadeného aktu tím, kdo jej vydal - Zánik předmětu sporu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2018/C 301/49)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Planet AE Parochis Symvouleftikon Ypiresion (Atény, Řecko) (zástupce: V. Christianos, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: C. Ehrbar a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení implicitního rozhodnutí Komise, kterým byla zamítnuta potvrzující žádost žalobkyně ze dne 6. listopadu 2017 o poskytnutí přístupu k určitým dokumentům týkajícím se smlouvy „Technical Assistance to Ecowas for the implementation of the 10th EDF Transport Facilitation Project II (TFP II)“.

Výrok

1)	O žalobě již není důvodné rozhodnout.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 112, 26.3.2018.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 10. července 2018 – Fundación Tecnalia Research & Innovation v. REA

(Věc T-104/18 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Grantová dohoda uzavřená v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007-2013) - Inkasování vyplacených částek - Návrh na odklad vykonatelnosti - Neexistence naléhavosti“)

(2018/C 301/50)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fundación Tecnalia Research & Innovation (San Sebastián, Španělsko) (zástupci: P. Palacios Pesquera a M. Rius Coma, advokáti)

Žalovaná: Výkonná agentura pro výzkum (REA) (zástupkyně: S. Payan-Lagrou a V. Canetti, zmocněnkyně, ve spolupráci s J. Rivas Andrésem, advokátem)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článků 278 a 279 SFEU a znějící na odklad vykonatelnosti rozhodnutí REA vyžadovat úplné vrácení dotace poskytnuté na projekt Food-Watch.

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Usnesení Tribunálu ze dne 10. července 2018 – Synergy Hellas v. Komise

(Věc T-244/18 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Dohoda o dotaci uzavřená v rámci šestého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2002 – 2006) - Inkasování vyplacených částek - Návrh na odklad vykonatelnosti - Nedostatek naléhavosti“)

(2018/C 301/51)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: d.d. Synergy Hellas Anonymi Emporiki Etaireia Parochis Ypiresion Pliroforikis (Atény, Řecko) (zástupce: K. Damis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Katsimerou a A. Kyratsou, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článků 278 a 279 SFEU a znějící na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise C(2018) 1115 final ze dne 19. února 2018, které se týká navrácení částky ve výši 76 282,08 eur společně s úroky z prodlení žalobkyní.

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 26. června 2018 – Strabag Belgium v. Parlament

(Věc T-299/18 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Veřejné zakázky na stavební práce - Návrh na odklad vykonatelnosti - Čekací doba - Nabídka s neobvykle nízkou cenou - Fumus boni juris - Neexistence naléhavosti“)

(2018/C 301/52)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Strabag Belgium (Antverpy, Belgie) (zástupci: M. Schoups, K. Lemmens a M. Lahbib, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: P. López-Carceller, Z. Nagy a B. Simon, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článcích 278 a 279 SFEU a znějící na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Parlamentu ze dne 19. dubna 2018, kterým potvrdil své rozhodnutí ze dne 24. listopadu 2017 o odmítnutí nabídky žalobkyně a o zadání zakázky týkající se rámcové smlouvy na obecné stavební práce na budovách Parlamentu v Bruselu (Belgie) pěti uchazečům (zadávací řízení 06/D 20/2017/M036)

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Žaloba podaná dne 5. června 2018 – Germann Avocats a  XJ (*1) v. Komise

(Věc T-352/18)

(2018/C 301/53)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Germann Avocats LLC (Ženeva, Švýcarsko),  XJ (*1) (zástupce: N. Skandamis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí žalované obsažené v dopise doručeném žalobkyním dne 2. dubna 2018, kterým byla odmítnuta jejich společná nabídka na následnou studii o postupech odborových svazů týkajících se zákazu diskriminace a rozmanitosti na pracovišti (výzva k podávání nabídek JUST/2017/RDIS/FW/EQUA/0042);

—

uložil žalované povinnost zajistit z právního hlediska uspokojivou transparentnost ve formě relevantních informací a kvantitativní a kvalitativní analýzy situace v oblasti hospodářské soutěže zejména ve vztahu k úspěšnému uchazeči a v souvislosti s obavami, pokud jde o rozmanitost na relevantních trzích stran předmětné zakázky;

—	uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyním částku ve výši 35 000 eur včetně úroků jako náhradu újmy, která jim údajně vznikla v důsledku poručení jejich legitimního očekávání, ztráty příležitosti plnit předmětnou smlouvu a porušení dalších práv a zásad;

—	uložil žalované náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná porušila povinnost uvést odůvodnění při hodnocení jejich nabídky týkající se výzvy k podávání nabídek JUST/2017/RDIS/FW/EQUA/0042.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že se žalovaná dopustila zjevně nesprávného posouzení při hodnocení nabídek žalobkyň týkajících se uvedené výzvy k podávání nabídek.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná porušila povinnost naplnit legitimní očekávání žalobkyň, pokud jde o situaci na trhu vyznačující se hospodářskou soutěží, která zaručuje rovné podmínky soutěžitelů, včetně toho, že tolerovala či podporovala stávající či možná zneužití dominantního postavení na trhu a že porušila zásadu rovného zacházení, řádné správy, transparentnosti a dobré víry v rámci řízení, v němž bylo přijato sporné rozhodnutí.

---

(*1)  Údaje vymazané nebo nahrazené v rámci zajištění ochrany osobních dat a/nebo důvěrné povahy.

Žaloba podaná dne 29. června 2018 – Hugo’s Hotel v. EUIPO – H’ugo’s (Hugo’s Burger Bar)

(Věc T-397/18)

(2018/C 301/54)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hugo’s Hotel Ltd (St. Julians, Malta) (zástupce: R. Sladden, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: H’ugo’s GmbH (Mnichov, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně v řízení před Tribunálem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie Hugo’s Burger Bar v červené, černé a bílé barvě – Přihláška č. 14 608 806

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. května 2018, ve věci R 1879/2017-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí odvolacího senátu;

—	prohlásil, že může být proveden zápis ochranné známky uvedené v přihlášce č. 014608806

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 2. července 2018 – Landesbank Baden-Württemberg v. SRB

(Věc T-400/18)

(2018/C 301/55)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Landesbank Baden-Württemberg (Stuttgart, Německo) (zástupci: H. Berger a K. Rübsamen, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 12. dubna 2018 o předem hrazených příspěvcích do Jednotného fondu pro řešení krizí za rok 2018 (SRB/ES/SRF/2018/03), včetně jeho přílohy, v rozsahu, v němž se napadené rozhodnutí včetně přílohy týká příspěvku žalobkyně, a

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné s důvody uplatňovanými ve věci T-411/17, Landesbank Baden-Württemberg v. SRB (1), nebo jsou těmto důvodům podobné.

---

(1)  Úř. věst. 2017, C 277, s. 51.

Žaloba podaná dne 2. července 2018 – Pharmadom v. EUIPO – Objectif Pharma (WS wellpharma shop)

(Věc T-403/18)

(2018/C 301/56)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pharmadom (Boulogne-Billancourt, Francie) (zástupce: M-P. Dauquaire, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Objectif Pharma (Vandoeuvre-lès-Nancy, Francie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie WS wellpharma shop – Přihláška č. 14 494 751

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. března 2018, ve věci R 1448/2017-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	zamítl přihlášku ochranné známky Evropské unie jako celek ve vztahu k označenému zboží a službám;

—	uložil náhradu nákladů řízení EUIPO a společnosti Objectif Pharma, pokud se tato společnost rozhodne vstoupit do řízení v roli vedlejšího účastníka.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.

Žaloba podaná dne 5. července 2018 – Hypo Vorarlberg Bank v. SRB

(Věc T-414/18)

(2018/C 301/57)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hypo Vorarlberg Bank AG (Bregenz, Rakousko) (zástupce: G. Eisenberger, advokát)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 12. dubna 2017 o výpočtu předem vybíraných příspěvků do Jednotného výboru pro řešení krizí pro rok 2018 (SRB/ES/SRF/2018/03) („Decision of the Single Resolution Board of 12 April 2018 on the calculation of the 2018 ex ante contributions to the Single Resolution Fund (SRB/ES/SRF/2018/03)“), včetně jeho přílohy, a to v každém případě v rozsahu, v němž se toto rozhodnutí, včetně jeho přílohy, týká příspěvků žalobkyně, jakož i

—	uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.

1.	Porušení podstatných formálních náležitostí z důvodu nedostatečného oznámení napadeného rozhodnutí.

2.	Porušení podstatných formálních náležitostí z důvodu nedostatečného odůvodnění napadeného rozhodnutí.

3.	Porušení podstatných formálních náležitostí z důvodu nedostatečného vyslechnutí a nedodržení práva být vyslechnut.

4.

Porušení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 (1), které je právním základem napadeného rozhodnutí. V rámci čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že články 4 až 7 a článek 9, jakož i příloha nařízení Komise v přenesené pravomoci 2015/63 – o které se opírá napadené rozhodnutí – zavádí netransparentní systém stanovování příspěvků, který je v rozporu s články 16, 17 a 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen Listina) a nedodržuje články 20 a 21 Listiny, jakož i zásady proporcionality a právní jistoty.

---

(1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí.

Žaloba podaná dne 11. Července 2018 – Puma v. EUIPO – Carrefour (Vyobrazení překřížených čar)

(Věc T-424/18)

(2018/C 301/58)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Puma SE (Herzogenaurach, Německo) (zástupci: P. Trieb a M. Schunke, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Carrefour SA (Boulogne, Billancourt, Francie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie (Vyobrazení překřížených čar) – Přihláška č. 14 572 697

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. května 2018, ve věci R 945/2017-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení včetně nákladů řízení před odvolacím senátem.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.

Žaloba podaná dne 10. července 2018 – Geske v. EUIPO (SATISFYERMEN)

(Věc T-427/18)

(2018/C 301/59)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: André Geske (Lübbecke, Německo) (zástupce: R. Albrecht, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie SATISFYERMEN – Přihláška č. 16 886 541

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 10. května 2018 ve věci R 2603/2017-1

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vzniklých v průběhu odvolacího řízení před EUIPO.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Rady (ES) č. 207/2009.

Žaloba podaná dne 13. července 2018 – Vans v. EUIPO (ULTRARANGE)

(Věc T-434/18)

(2018/C 301/60)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vans, Inc. (Costa Mesa, Kalifornie, Spojené státy) (zástupci: M. Hirsch a M. Metzner, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie ULTRARANGE – Přihláška č. 16 665 663

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. dubna 2018, ve věci R 2544/2017-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 18. července 2018 – TUIfly v. Komise

(Věc T-447/18)

(2018/C 301/61)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: TUIfly GmbH (Langenhagen, Německo) (zástupci: L. Giesberts a M. Gayger, Rechtsanwälte)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil články 7 a 8, jakož i články 9, 10 a 11 v rozsahu, v jakém se tři naposled uvedené články vztahují na články 7 a 8, rozhodnutí Komise (EU) 2018/628 ze dne 11. listopadu 2016 o státní podpoře SA.24221 (2011/C) (ex 2011/NN) poskytnuté Rakouskem ve prospěch letiště Klagenfurt, společnosti Ryanair a dalších leteckých společností využívajících toto letiště (Úř. věst. 2018, L 107, s. 1);

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.

1.	Rozhodnutí porušuje článek 41 Listiny základních práv Evropské unie, zásadu řádné správy a právo na obhajobu žalobkyně, jelikož Komise žalobkyni neposkytla přístup k vyšetřovacímu spisu a neumožnila její účinně hájit svá práva.

2.	Rozhodnutí porušuje čl. 107 odst. 1 SFEU z důvodu, že Komise neprokázala, že žalobkyni byla poskytnuta selektivní výhoda.

3.

Rozhodnutí porušuje čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož Komise při uplatnění zásady soukromého investora v tržním hospodářství překročila z procesněprávního hlediska svou posuzovací pravomoc. V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že Komise při svém přezkumu uplatnila v rozporu s procesními pravidly přísné kritérium pokynů letecké dopravy z roku 2014, přestože se relevantní skutkové okolnosti případu týkají dřívějších let 2003 až 2009.

4.

Rozhodnutí porušuje čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož Komise při uplatnění zásady soukromého investora v tržním hospodářství překročila z důvodu nedostatečného zjišťování skutkových okolností případu svou posuzovací pravomoc. V této souvislosti žalobkyně uvádí, že Komise z neexistence komplexního podnikatelského plánu ohledně dohod se žalobkyní nesprávně dospěla k závěru o údajně chybějící strategii ziskovosti letiště v Klagenfurtu (dále jen „KLU“) a v rozhodnutí dospěla ke skutkovým zjištěním o dlouhodobé strategii ziskovosti KLU, které si zjevně vzájemně odporují.

5.

Rozhodnutí porušuje čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož Komise při uplatnění zásady soukromého investora v tržním hospodářství překročila svou posuzovací pravomoc z důvodu nedostatečného zjišťování skutkových okolností případu v rámci dodatečně vypracované ex ante analýzy ziskovosti. V tomto ohledu žalobkyně namítá, že se Komise dopustila nesprávného posouzení tím, že nezohlednila podporu, která byla v souladu s právem státních podpor, poskytnutou KLU za účelem financování jejích marketingových opatření, jako příjmy letiště. Navíc Komise dostatečně nezjistila tržní hodnotu služeb poskytovaných žalobkyní a v rozhodnutí ji nezohlednila, ačkoli se jedná o služby žalobkyně poskytované za běžné tržní ceny.

6.	Rozhodnutí porušuje čl. 107 odst. 3 SFEU, jelikož Komise použila v rozporu s procesněprávními předpisy nepřiměřeně přísné kritérium při přezkumu odůvodnění, které neodpovídá její právní praxi k datu uzavření smluv o marketingu.

7.

Rozhodnutí porušuje čl. 107 odst. 3 SFEU, jelikož Komise v plném rozsahu nezjistila skutkové okolnosti případu za účelem odůvodnění údajných podpor. V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že Komise nezohlednila podporu, která byla v souladu s právem státních podpor, poskytnutou KLU při odůvodnění podpory žalobkyně. Komise navíc při jejím přezkoumání čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU nezohlednila význam smluv o marketingu z hlediska regionální a dopravní politiky, ani s ním spjaté významné pozitivní účinky na regionální hospodářství.

Usnesení Tribunálu ze dne 3. července 2018 – Kim a další v. Rada

(Věc T-742/17) (1)

(2018/C 301/62)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda třetího senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 13, 15.1.2018.