4.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 233/4

Směnné kurzy vůči euru (1)

3. července 2018

(2018/C 233/03)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1665
JPY	japonský jen	129,09
DKK	dánská koruna	7,4506
GBP	britská libra	0,88350
SEK	švédská koruna	10,3123
CHF	švýcarský frank	1,1573
ISK	islandská koruna	124,60
NOK	norská koruna	9,4655
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	26,073
HUF	maďarský forint	327,35
PLN	polský zlotý	4,3915
RON	rumunský lei	4,6615
TRY	turecká lira	5,4444
AUD	australský dolar	1,5761
CAD	kanadský dolar	1,5344
HKD	hongkongský dolar	9,1506
NZD	novozélandský dolar	1,7281
SGD	singapurský dolar	1,5921
KRW	jihokorejský won	1 298,07
ZAR	jihoafrický rand	15,9718
CNY	čínský juan	7,7481
HRK	chorvatská kuna	7,3845
IDR	indonéská rupie	16 766,10
MYR	malajsijský ringgit	4,7208
PHP	filipínské peso	62,249
RUB	ruský rubl	73,6468
THB	thajský baht	38,681
BRL	brazilský real	4,5429
MXN	mexické peso	22,9451
INR	indická rupie	79,9310

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

4.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 233/6

Stažení návrhů Komise

(2018/C 233/05)

Seznam návrhů, které byly staženy

Dokument	Interinstitucionální postup	Název
Zemědělství a rozvoj venkova
COM/2017/0150	2017/068/COD	Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro kalendářní rok 2017
Hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla
COM/2011/737	2011/333/CNS	Návrh nařízení Rady o metodách a postupech pro poskytování vlastního zdroje založeného na dani z přidané hodnoty
COM/2014/43	2014/0020/COD	Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o strukturálních opatřeních zvyšujících odolnost úvěrových institucí EU
Zahraniční věci a bezpečnostní politika
COM/2003/695	CNS 2003/0268	Návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Andským společenstvím a jeho členskými státy, republikami Bolívie, Kolumbie, Ekvádor, Peru a Bolívarovskou republikou Venezuela, na straně druhé
COM/2014/360	2014/0182/NLE	Návrh rozhodnutí Rady o postoji Unie v Radě pro spolupráci zřízené Dohodou o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé, pokud jde o přijetí doporučení k provádění programu přidružení EU-Gruzie
COM/2014/359	2014/0181/NLE	Návrh rozhodnutí Rady o postoji Unie v Radě pro spolupráci zřízené Dohodou o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, pokud jde o přijetí doporučení k provádění programu přidružení EU-Moldavsko
JOIN/2013/014	2013/0149/NLE	Společný návrh rozhodnutí Rady o postoji Unie v rámci Rady přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé k přijetí doporučení o provádění druhého akčního plánu evropské politiky sousedství EU-Libanon
Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky
COM/2012/164	2012/82/COD	Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se v rámci jednotného trhu zjednodušuje převod motorových vozidel registrovaných v jiném členském státě
Mezinárodní spolupráce a rozvoj
COM/2011/0861	2011/0420/NLE	Návrh rozhodnutí Rady o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC)
Spravedlnost, spotřebitelé a rovnost žen a mužů
COM/2014/0212	2014/0120/COD	Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem
Námořní záležitosti a rybolov
COM/2011/0760	2011/0345/COD	Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1300/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska a lov této populace
COM/2013/09	2013/0007/COD	Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky
Migrace, vnitřní věci a občanství
COM/2014/163	2014/0095/COD	Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení cestovních víz a o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 562/2006 a (ES) č. 767/2008
COM/2014/164	2014/0094/COD	Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o kodexu Unie o vízech (vízový kodex)
Doprava
COM/2013/409	2013/0187/COD	Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 216/2008, pokud jde o letiště, uspořádání letového provozu a letové navigační služby

4.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 233/8

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k manipulaci on-line a k osobním údajům

(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese www.edps.europa.eu)

(2018/C 233/06)

Digitalizace společnosti a ekonomiky má smíšený dopad na občanskou angažovanost v oblasti rozhodování a na překážky bránící zapojení veřejnosti do demokratických procesů.

Analytické nástroje pro data velkého objemu a systémy umělé inteligence umožňují shromažďovat, kombinovat, analyzovat a po neomezenou dobu uchovávat obrovské objemy dat. V uplynulých dvou desetiletích vznikl převládající obchodní model pro většinu webových služeb, který se opírá o sledování lidí on-line a o shromažďování údajů o jejich povaze, zdravotním stavu, vztazích, myšlenkách a názorech za účelem generování příjmu z digitální reklamy. Tyto digitální trhy se soustřeďují kolem několika podniků, které vystupují jako účinní strážci hlídající brány internetu a dosahují vyšších hodnot tržní kapitalizace očištěné od inflace než jakékoliv jiné podniky v historii.

Vzhledem k tomu, že je na internetu více než 50 %obyvatel, propojil tento digitální ekosystém lidi z celého světa, i když velmi nerovnoměrně z hlediska zeměpisné polohy, bohatství a pohlaví. Počáteční optimismus ohledně potenciálu nástroje v podobě internetu a sociálních médií, pokud jde o společenskou angažovanost, nahradily obavy, že jsou lidé manipulováni, a to zaprvé prostřednictvím neustálého získávání často intimních informací o nich a zadruhé prostřednictvím kontroly informací, které vidí on-line, podle kategorie, do níž jsou zařazeni. U mnohých algoritmy řízených služeb se virální pobouření stalo klíčovým faktorem ovlivňujícím hodnotu, kdy jsou výrobky a aplikace navrhovány tak, aby získaly co největší pozornost a vytvořily co největší závislost. Propojenost vedla alespoň na základě stávajícího modelu k rozdělení.

Následná diskuse se točí kolem zavádějících, nepravdivých nebo urážlivých informací („obsahu“), které jsou lidem předkládány se záměrem ovlivnit politickou rozpravu a volby, tedy jevu, který začal být označován jako „fake news“ (tj. falešné zprávy) či „on-line dezinformace“. Řešení se zaměřují na opatření zvyšující transparentnost, odhalování zdroje informací, avšak je opomíjena odpovědnost aktérů v tomto ekosystému, kteří ze škodlivého chování těží. Novou hrozbu pro pluralitu sdělovacích prostředků mezitím představuje tržní koncentrace a rostoucí dominance platformy. Podle evropského inspektora ochrany údajů tato krize důvěry v digitální ekosystém dokazuje vzájemnou závislost soukromí a svobody vyjadřování. Úbytek intimního prostoru, který mají lidé k dispozici, jenž je důsledkem nevyhnutelného sledování ze strany podniků a vlád, má odrazující účinek, pokud jde o schopnost a ochotu lidí se svobodně vyjadřovat a navazovat vztahy, a to i v občanské sféře, která je tolik zásadní pro zdraví demokracie. Toto stanovisko se tudíž zabývá způsobem, jakým jsou osobní údaje používány k mikrocílení jednotlivců a skupin prostřednictvím specifického obsahu, a dále se věnuje dotčeným základním právům a hodnotám a příslušným zákonům přispívajícím ke zmírnění této hrozby.

Evropský inspektor ochrany údajů již několik let vyzývá k větší spolupráci mezi orgány pro ochranu údajů a dalšími regulačními orgány s cílem ochránit práva a zájmy jednotlivců v digitální společnosti, což je důvodem, proč jsme v roce 2017 zahájili činnost digitálního informačního střediska nazvaného Digital Clearinghouse. Vzhledem k obavám, že politické kampaně mohou využívat digitální prostor k obcházení existujících zákonů, (1) máme za to, že nyní nastal čas, aby tato spolupráce byla rozšířena tak, aby zahrnovala volební a audiovizuální regulační orgány.

1. DŮVOD PRO VYDÁNÍ TOHOTO STANOVISKA

i. Probíhající intenzivní veřejná diskuse

V současnosti probíhá intenzivní veřejná diskuse o dopadu dnešního rozsáhlého a složitého ekosystému digitálních informací nejen na tržní ekonomiku, ale také na politickou ekonomii a na interakce politického prostředí s ekonomikou. Ve středu tohoto ekosystému se nacházejí velké platformy, které mají neúměrný prospěch z růstu digitální reklamy a spolu s jeho vývojem zvyšují svoji relativní moc. K segmentaci, zacílení a přizpůsobení zpráv předkládaných jednotlivcům jsou zapotřebí osobní údaje, avšak většina zadavatelů reklamy si neuvědomuje, jak jsou přijímána rozhodnutí, a většina lidí si neuvědomuje, jak jsou využíváni. Systém odměňuje senzační a virální obsah a obecně nerozlišuje mezi komerčními či politickými zadavateli reklamy. Odhalení způsobu, jakým se prostřednictvím tohoto systému šířily úmyslné dezinformace („fake news“), vedla k obavám, že může být ohrožena integrita demokracií. Systémy umělé inteligence, jejichž trh se rovněž vyznačuje koncentrací, jsou samy poháněny daty, a pokud nebudou kontrolovány, přispějí k tomu, že rozhodování v tomto prostředí bude vzdálenější a ještě více nevysvětlitelné.

ii. Důležitost zákonů o ochraně údajů a politických kampaní

Základní práva na soukromí a ochranu osobních údajů jsou očividně zásadním faktorem umožňujícím tuto situaci napravit, a proto je tento problém strategickou prioritou pro všechny nezávislé orgány na ochranu údajů. Ve svém Usnesení o používání osobních údajů k politické komunikaci z roku 2005 regulační orgány pro ochranu údajů vyjádřily zásadní obavy v oblasti ochrany údajů v celosvětovém měřítku související s nárůstem zpracování osobních údajů nekomerčními aktéry. Uvedený dokument konkrétně zmiňoval zpracování „citlivých údajů týkajících se skutečných nebo předpokládaných morálních a politických přesvědčení nebo činností či hlasování“ a „invazivní povahu profilování různých osob, které jsou někdy nepřesně nebo na základě povrchního kontaktu v současnosti zařazováni do kategorie stoupenců, podporovatelů, přívrženců nebo členů politické strany“ (2). Toto mezinárodní usnesení vyzývalo k přijetí pravidel v oblasti ochrany osobních údajů, která by se zaměřila na přísnější vymáhání minimalizace údajů, zákonného zpracování, práv subjektů údajů, omezení účelu a zabezpečení údajů. Možná přišel čas tuto výzvu zopakovat.

Předpisy EU o ochraně osobních údajů a důvěrnosti elektronické komunikace se vztahují na shromažďování údajů, profilování a mikrocílení a při správném vymáhání jejich dodržování by měly přispět k minimalizaci újmy v důsledku pokusů o manipulaci s jednotlivci a skupinami. Do působnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů spadají politické strany zpracovávající údaje o voličích v EU. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů řadí osobní údaje odhalující politické názory do zvláštních kategorií údajů. Zpracování takových údajů je obecně zakázáno, pokud neplatí některá z vyjmenovaných výjimek. V souvislosti s politickými kampaněmi jsou obzvlášť relevantní následující dvě výjimky, které si zaslouží úplnou citaci:

„(d)

zpracování provádí v rámci svých oprávněných činností a s vhodnými zárukami nadace, sdružení nebo jiný neziskový subjekt, který sleduje politické, filozofické, náboženské nebo odborové cíle, a za podmínky, že se zpracování vztahuje pouze na současné nebo bývalé členy tohoto subjektu nebo na osoby, které s ním udržují pravidelné styky související s jeho cíli, a že tyto osobní údaje nejsou bez souhlasu subjektu údajů zpřístupňovány mimo tento subjekt;

(e)	zpracování se týká osobních údajů zjevně zveřejněných subjektem údajů; […].

(g)	zpracování je nezbytné z důvodu významného veřejného zájmu na základě práva Unie nebo členského státu, které je přiměřené sledovanému cíli, dodržuje podstatu práva na ochranu údajů a poskytuje vhodné a konkrétní záruky pro ochranu základních práv a zájmů subjektu údajů.“

Ustanovení čl. 9 odst. 2 písm. g) je vysvětleno v 56. bodu odůvodnění: „Pokud v rámci činností spojených s volbami je pro fungování demokratického systému v členském státě nezbytné, aby politické strany shromažďovaly údaje o politických názorech osob, může být zpracování těchto osobních údajů povoleno z důvodu veřejného zájmu za předpokladu, že jsou stanoveny vhodné záruky.“

Několik orgánů pro ochranu údajů vypracovalo pravidla nebo pokyny týkající se zpracování údajů pro politické účely:

—

V březnu 2014 italský Úřad pro ochranu údajů přijal pravidla o zpracování osobních údajů politickými stranami. Pravidla zdůraznila obecný zákaz používání osobních údajů zveřejněných na internetu, například na sociálních sítích nebo fórech, pro účely politické komunikace, pokud tyto údaje byly shromážděny k jiným účelům (3).

—

V listopadu 2016 francouzská Národní komise pro informatiku a svobody (CNIL) přijala pokyny doplňující její doporučení z roku 2012 ohledně politické komunikace, ve kterých vymezila pravidla pro zpracování osobních údajů na sociálních sítích. CNIL zejména zdůraznila, že agregace osobních údajů voličů za účelem jejich profilování a zacílení na sociálních sítích může být v souladu se zákonem pouze v případě, že je základem pro zpracování údajů vyjádřený souhlas (4).

—

V dubnu 2017 britský Úřad komisaře pro informace (Information Commissioner’s Office, ICO) vydal aktualizované Pokyny k vedení politických kampaní (Guidance on political campaigning), které rovněž obsahovaly pokyny k používání analýz údajů v politických kampaních. ICO vysvětlil, že v případě, že politická organizace pověří třetí stranu provedením analýzy údajů, pak je taková třetí strana zpracovatelem údajů, zatímco dotyčná organizace je správcem údajů. Má-li být zpracování v souladu se zákonem, pak je potřeba zohlednit zvláštní ustanovení zákona o ochraně údajů upravující vztah mezi správcem a zpracovatelem údajů (5).

Obecné pokyny vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů mohou potenciálně nabídnout doplňující závazný výklad ustanovení právních předpisů o ochraně osobních údajů a soukromí, který bere v potaz rozdíly v uspořádání vnitrostátních politických systémů (6).

iii. Účel tohoto stanoviska evropského inspektora ochrany údajů

Vizí evropského inspektora ochrany údajů je pomáhat Evropské unii jít příkladem v celosvětovém dialogu o ochraně osobních údajů a soukromí v digitálním věku tím, že bude identifikovat mezioborová politická řešení výzev souvisejících s daty velkého objemu a rozvíjet etickou dimenzi zpracování osobních údajů (7). Vyzýváme k tomu, aby se k subjektu údajů přistupovalo „jako k jedinci, a ne jen jako ke spotřebiteli nebo uživateli“, a zdůrazňujeme etické problémy související s účinky prediktivního profilování a personalizace určované algoritmy (8). Vyzýváme k odpovědnému a udržitelnému rozvoji digitální společnosti na základě kontroly fyzické osoby nad jejími osobními údaji, zohlednění ochrany soukromí při navrhování produktů a služeb a odpovědnosti a soudržného vymáhání pravidel (9). Etická poradní skupina evropského inspektora ochrany údajů ve své zprávě z ledna 2018 uvedla, že „mikrocílení volební agitace mění pravidla veřejného projevu, omezuje prostor pro diskusi a vzájemnou výměnu myšlenek“, což „naléhavě vyžaduje demokratickou diskusi o používání a využívání údajů pro politické kampaně a rozhodování“ (10).

Tento problém používání informací a osobních údajů k manipulování s lidmi a politikou samozřejmě přesahuje právo na ochranu osobních údajů. Personalizované, mikrocílené on-line prostředí vytváří „filtrovací bubliny“, ve kterých jsou lidé vystaveni informacím, jež jsou si „v mnohém podobné“, a setkávají se s menším počtem názorů, což vede k větší politické a ideologické polarizaci (11). Zvyšuje se tak všudypřítomnost a přesvědčivost nepravdivých příběhů a konspiračních teorií (12). Výzkum naznačuje, že manipulace s informačními přehledy nebo výsledky vyhledávání, které jsou lidem nabízeny, by mohla ovlivnit jejich chování při hlasování (13).

Evropskému inspektorovi ochrany údajů jde o to přispět k zajištění, aby zpracování osobních údajů, slovy obecného nařízení o ochraně osobních údajů, sloužilo lidem, a ne naopak (14). Technologický pokrok by neměl být brzděn, nýbrž usměrňován v souladu s našimi hodnotami. Dodržování základních práv, včetně práva na ochranu osobních údajů, je zásadní pro zajištění spravedlivého průběhu voleb, zejména pak s ohledem na blížící se volby do Evropského parlamentu v roce 2019 (15). Toto stanovisko je poslední z řady obecných pojednání evropského inspektora ochrany údajů o tom, jak by měla být uplatňována ochrana údajů při řešení nejnaléhavějších otázek veřejného zájmu. Vychází z dřívější práce evropského inspektora ochrany údajů v oblasti dat velkého objemu a digitální etiky a z potřeby koordinovat regulaci konkurenčních a spravedlivých trhů (16). Stanovisko nejprve souhrnně představí proces, v němž jsou osobní údaje podnětem a určujícím faktorem pro obecně rozšířený cyklus digitálního sledování, mikrocílení a manipulace. Následně se bude zabývat úlohou různých aktérů v ekosystému digitálních informací. Zohlední dotčená základní práva, příslušné zásady ochrany osobních údajů a další relevantní povinnosti vyplývající z právních předpisů. Na závěr ve svém doporučení uvede, že problém manipulace on-line se pravděpodobně ještě zhorší, že žádný jednotlivý regulační přístup sám o sobě nebude stačit a že regulační orgány tudíž musí naléhavě spolupracovat na řešení nejen lokalizovaných zneužití, ale také strukturálního narušení způsobeného nadměrnou koncentrací na trhu.

7. ZÁVĚR

Manipulace on-line představuje hrozbu pro společnost, protože filtrovací bubliny a za zdí zavřené komunity ztěžují lidem vzájemné porozumění a sdílení zkušeností. Oslabování tohoto „společenského tmelu“ může podkopat demokracii i některá další základní práva a svobody. Manipulace on-line je rovněž příznakem neprůhlednosti a nedostatečné odpovědnosti v digitálním ekosystému. Jedná se o skutečný a naléhavý problém, který se pravděpodobně ještě zhorší, neboť k internetu se připojuje stále více lidí a věcí a zvyšuje se úloha systémů umělé inteligence. Příčinou tohoto problému je zčásti neodpovědné, nezákonné nebo neetické používání osobních údajů. Transparentnost je nutná, ale ne dostačující. Správa obsahu může být nutná, ale nelze dopustit, aby zasahovala do základních práv. Součástí řešení je tudíž důrazné vymáhání existujících pravidel, zejména obecného nařízení o ochraně osobních údajů, ve spojení s dalšími normami týkajícími se voleb a plurality sdělovacích prostředků.

Ve snaze přispět k dosažení pokroku v diskusi evropský inspektor ochrany údajů na jaře 2019 uspořádá seminář, na kterém vnitrostátní regulační orgány z oblasti ochrany osobních údajů, volebních a audiovizuálních zákonů budou mít možnost tuto vzájemnou provázanost blíže prozkoumat, projednat výzvy, kterým čelí, a zvážit příležitosti k přijetí společných opatření, a to i s přihlédnutím k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu.

Toto stanovisko uvádí, že technologie a chování na trhu způsobují újmu kvůli strukturální nerovnováze a narušením. Vyzvali jsme k úpravě pobídek k inovacím. Technologičtí obři a průkopníci doposud těžili z toho, že působí v relativně neregulovaném prostředí. Jsou tím dotčena tradiční odvětví a základní koncepce místní příslušnosti, suverenity a také společenské normy, včetně demokracie. Tyto hodnoty závisejí na pluralitě názorů a rovnováze mezi stranami. Nemůže to sám vyřešit jediný aktér ani sektor. Ochrana údajů je částí řešení a možná větší částí, než se očekávalo. Nestačí spoléhat na dobrou vůli komerčních aktérů, kteří v konečném důsledku nenesou odpovědnost. V zájmu spravedlivějšího šíření přínosů digitalizace je nyní potřeba zasáhnout.

V Bruselu dne 19. března 2018.

Giovanni BUTTARELLI

evropský inspektor ochrany údajů

(1) Viz například http://www.independent.co.uk/news/uk/politics/election-2017-facebook-ads-marginal-seats-tories-labour-outdated-election-spending-rules-a7733131.html [cit. 2018-03-18].

(2) Usnesení je k dispozici na této adrese https://icdppc.org/wp-content/uploads/2015/02/Resolution-on-Use-of-Personal-Data-for-Polictical-Communication.pdf [cit. 2018-03-18].

(3) http://www.garanteprivacy.it/web/guest/home/docweb/-/docweb-display/docweb/3013267 „Provvedimento in materia di trattamento di dati presso i partiti politici e di esonero dall’informativa per fini di propaganda elettorale“, zveřejněno v úředním věstníku italského Úřadu pro ochranu údajů č. 71 dne 26. března 2014 [web dok. č. 3013267].

(4) https://www.cnil.fr/fr/communication-politique-quelles-sont-les-regles-pour-lutilisation-des-donnees-issues-des-reseaux „Communication politique: quelles sont les règles pour l’utilisation des données issues des réseaux sociaux?“, vydáno Národní komisí pro informatiku a svobody (Commission Nationale de l’informatique et des libertés) dne 8. 11. 2016.

(5) https://ico.org.uk/media/for-organisations/documents/1589/promotion_of_a_political_party.pdf Information Commissioner’s Office „Guidance on political campaigning“ [20170426].

(6) Podle čl. 57 odst. 1 písm. d) obecného nařízení o ochraně osobních údajů podporuje každý dozorový úřad na svém území […] povědomí správců a zpracovatelů o jejich povinnostech podle tohoto nařízení.

(7) Viz Leading by Example: The EDPS Strategy 2015-2019 (Jdeme příkladem: Strategie EIOÚ na období 2015–2019), s. 17. Pojem „big data – data velkého objemu“ podle našeho názoru „označuje postupy při kombinování obrovských objemů informací z různých zdrojů a při jejich analýze, kdy se často používají učící se algoritmy pro kvalifikovaná rozhodnutí.“ Jedna z největších hodnot dat velkého objemu pro podniky i vlády je odvozena ze sledování lidského chování, a to kolektivně i jednotlivě, a spočívá v jejich prediktivním potenciálu; stanovisko EIOÚ č. 4/2015, Směrem k nové digitální etice: Data, důstojnost a technologie, 11. 9. 2015, s. 6.

(8) Profily používané k předpovídání chování přinášejí riziko stigmatizace, posilování stávajících stereotypů, sociální a kulturní segregace a vyloučení, přičemž taková „kolektivní inteligence“ rozvrací individuální volbu a rovné příležitosti. Takové „filtrovací bubliny“ nebo „osobní dozvukové komory“ by nakonec mohly zadusit samotnou kreativitu, inovace i svobody projevu a sdružování, které umožnily rozkvět digitálních technologií; stanovisko EIOÚ č. 4/2015, s. 13 (odkazy vynechány).

(9) Stanovisko EIOÚ č. 7/2015, Řešení problémů s daty velkého objemu, s. 9.

(10) Zpráva Etické poradní skupiny EIOÚ, leden 2018, s. 28.

(11) Viz například The Economist, How the World Was Trolled (4.–10. listopadu 2017), vol. 425, no. 9065, s. 21–24.

(12) Allcott H. a Gentzkow M., Social Media and Fake News in the 2016 Election (Spring 2017). Stanford University, Journal of Economic Perspectives, vol. 31, no. 2, s. 211–236. https://web.stanford.edu/~gentzkow/research/fakenews.pdf, s. 219.

(13) V jednom z experimentů bylo uživatelům sociální platformy sděleno, jak jejich přátelé uvedli, že hlasovali, což vedlo k statisticky významnému zvýšení části populace (0,14 %obyvatel, kteří dosáhli věku pro právo volit, čili asi 340 000 voličů), která se v roce 2010 zúčastnila voleb do Kongresu; Allcott H. and Gentzkow M., Social Media and Fake News in the 2016 Election (Spring 2017), Stanford University, Journal of Economic Perspectives, vol. 31, no. 2, s. 211–236, s. 219). V jiné studii výzkumníci tvrdili, že rozdíly ve výsledcích vyhledávání ve vyhledávači Google dokázaly změnit preference nerozhodnutých voličů o 20 %; Zuiderveen Borgesius F., Trilling D., Möller J., Bodó B., de Vreese C. a Helberger N. (2016). Should we worry about filter bubbles? Internet Policy Review, vol. 5 no. 1. DOI: 10.14763/2016.1.401, s. 9.

(14) Ustanovení 4. bodu odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, dále jen „obecné nařízení o ochraně osobních údajů“.

(15) Jak uvedl Evropský soud pro lidská práva ve věci Orlovskaya Iskra proti Rusku, „Svobodné volby a svoboda vyjadřování, zejména pak svoboda politické debaty, jsou společně základními principy každého demokratického systému. Tato dvě práva spolu vzájemně souvisejí a vzájemně se posilují: například svoboda vyjadřování je jednou z nezbytných „podmínek, které zajistí svobodné vyjádření názorů lidu na volbu zákonodárného sboru“. Z tohoto důvodu je v období před volbami obzvláště důležité, aby bylo možné svobodně šířit nejrůznější názory a informace. V souvislosti s volebními debatami má obzvláštní význam to, aby nic nebránilo uplatňování svobody projevu kandidátů“ (odkazy z textu vynechány), odst. 110. http://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-171525.

(16) 2014 – Předběžné stanovisko EIOÚ k soukromí a konkurenceschopnosti ve věku dat velkého objemu; 2015 – stanovisko EIOÚ č. 4/2015, Směrem k nové digitální etice: Data, důstojnost a technologie; 2015 – stanovisko EIOÚ č. 7/2015, Řešení problémů s daty velkého objemu. Výzva k transparentnosti, uživatelské kontrole, ochraně dat od návrhu a odpovědnosti; 2016 – stanovisko EIOÚ č. 8/2016, Stanovisko EIOÚ k soudržnému prosazování základních práv v éře dat velkého objemu.

4.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 233/12

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k návrhům dvou nařízení, kterými se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi rozsáhlými informačními systémy EU

(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese www.edps.europa.eu)

(2018/C 233/07)

Dnešní naléhavé výzvy ohledně bezpečnosti a správy hranic vyžadují inteligentnější využívání informací, které již mají příslušné veřejné orgány k dispozici. Evropskou komisi to podnítilo k zahájení procesu směřujícího k interoperabilitě (stávajících a budoucích) rozsáhlých informačních systémů EU v oblasti migrace, azylu a bezpečnosti. V prosinci 2017 vydala Komise dva návrhy nařízení, kterými by se měl zřídit právní rámec pro interoperabilitu mezi rozsáhlými informačními systémy EU.

V případě, že je interoperabilita prováděna promyšleným způsobem a v plné shodě se základními právy, včetně práv na soukromí a ochranu osobních údajů, může být užitečným nástrojem pro řešení legitimních potřeb příslušných orgánů, které využívají rozsáhlé informační systémy, a může přispět k rozvoji účinného a účelného sdílení informací. Interoperabilita není jen jedinou nebo především technickou volbou, ale představuje spíše politické rozhodnutí s obrovskými právními a společenskými důsledky, které nelze skrýt za údajně technické změny. Rozhodnutí normotvůrců EU zajistit interoperabilitu rozsáhlých informačních systémů by se trvale a zásadně dotklo nejen struktury těchto systémů a způsobu jejich fungování, ale změnilo by také nezvratně způsob, jakým byly až dosud vykládány právní zásady v této oblasti.

I když by mohla být interoperabilita prvotně navržena jako nástroj, který by měl pouze usnadnit používání těchto systémů, uvedené návrhy by přinesly nové možnosti přístupu a využití údajů uložených v různých systémech s cílem bojovat proti podvodnému zneužívání totožnosti, ulehčit ověřování totožnosti, jakož i urychlit přístup donucovacích orgánů k informačním systémům, jež neslouží k prosazování práva.

Návrhy zejména zřizují novou centralizovanou databázi, která by mohla obsahovat informace o milionech státních příslušníků třetích zemí, včetně jejich biometrických údajů. Vzhledem k rozsahu této databáze a povaze údajů, které by v ní měly být uchovávány, mohou důsledky porušení zabezpečení osobních údajů vážně poškodit značný počet osob. Pokud by se tyto informace dostaly do nesprávných rukou, databáze by se mohla stát nebezpečným nástrojem ohrožujícím základní práva. Je proto mimořádně důležité vytvořit přísná právní, technická a organizační ochranná opatření. Je také třeba se pečlivě zaměřit na účely databáze, jakož i na podmínky a způsoby jejího využívání.

V této souvislosti zdůrazňuje evropský inspektor ochrany údajů význam dalšího vyjasnění rozsahu problému podvodného zneužívání totožnosti mezi státními příslušníky třetích zemí, aby se zajistilo, že je navržené opatření vhodné a přiměřené. Možnost nahlížet do centralizované databáze za účelem usnadnění ověřování totožnosti na území členských států by měla být stanovena konkrétněji.

Evropský inspektor ochrany údajů dále chápe, že donucovací orgány mají potřebu využívat co nejlepší nástroje k rychlému identifikování pachatelů teroristických a dalších závažných trestných činů. Usnadnění přístupu donucovacích orgánů k systémům, jež neslouží k prosazování práva, (tj. k informacím získávaným orgány za jinými účely, než je vynucování práva), a to i v omezeném rozsahu, však není bezvýznamné z hlediska základních práv. Běžný přístup by představoval vážné porušení zásady omezení účelu. Evropský inspektor ochrany údajů tedy vyzývá k dodržování skutečných opatření na ochranu základních práv státních příslušníků třetích zemí.

Závěrem by evropský inspektor ochrany údajů rád zdůraznil, že v právní i technické oblasti zvyšují složitost stávajících systémů, jakož i systémů, které jsou momentálně připravovány, a to z důvodu nesnadnosti posouzení přesných dopadů v této fázi. Tato složitost bude mít dopad nejen na ochranu údajů, ale také na správu systémů a dohled nad nimi. Přesný dopad na práva a svobody, které jsou jádrem projektu EU, je v této fázi obtížné plně posoudit. Z těchto důvodů vyzývá evropský inspektor ochrany údajů k širší debatě o budoucnosti výměny informací v EU, jejich správy a způsobech ochrany základních práv v této souvislosti.

1. ÚVOD

1.1. Základní informace

V dubnu 2016 Komise přijala sdělení „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost (1)“ a zahájila tak diskusi o tom, jak by mohly informační systémy v Evropské unii zlepšit správu hranic a vnitřní bezpečnost.

V červnu 2016 v návaznosti na toto sdělení zřídila Komise expertní skupinu na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu. Tato skupiny dostala za úkol zaměřit se na právní, technické a provozní výzvy, pokud jde o dosažení interoperability mezi centrálními systémy EU pro ochranu hranic a bezpečnost (2).

Expertní skupina na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu předložila první doporučení ve své průběžné zprávě z prosince 2016 (3) a později ve své závěrečné zprávě z května 2017 (4). Evropský inspektor ochrany údajů byl vyzván, aby se zapojil do práce expertní skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu, a vydal prohlášení o koncepci interoperability v oblasti migrace, azylu a bezpečnosti, která je obsažena v závěrečné zprávě expertní skupiny.

Na základě sdělení z roku 2016 a doporučení expertní skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu navrhla Komise nový přístup, v jehož rámci by byly interoperabilní všechny centralizované informační systémy EU pro bezpečnost, ochranu hranic a řízení migrace (5). Komise oznámila, že se zaměří na vytvoření evropského vyhledávacího portálu, sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů a společného úložiště údajů o totožnosti.

Dne 8. června 2017 Rada uvítala názor Komise a navrhovaný způsob směřující k dosažení interoperability informačních systémů do roku 2020 (6). Dne 27. července 2017 Komise zahájila veřejnou konzultaci týkající se interoperability informačních systémů EU pro ochranu hranic a bezpečnost (7). Konzultace byla doplněna počátečním posouzením dopadů.

Dne 17. listopadu 2017 vydal evropský inspektor ochrany údajů jako dodatečný příspěvek diskusní dokument k interoperabilitě informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (8). V tomto dokumentu uznal, že interoperabilita, je-li prováděna promyšleným způsobem a ve shodě se zásadními požadavky na nezbytnost a přiměřenost, může být užitečným nástrojem k řešení legitimních potřeb příslušných orgánů využívajících rozsáhlé informační systémy, včetně lepšího sdílení informací.

Dne 12. prosince 2017 Komise zveřejnila dva legislativní návrhy („návrhy“):

—

nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (hranice a víza) a mění rozhodnutí Rady 2004/512/ES, nařízení (ES) č. 767/2008, rozhodnutí Rady 2008/633/SVV, nařízení (EU) 2016/399 a nařízení (EU) 2017/2226, dále jen „návrh týkající se hranic a víz“,

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (policejní a justiční spolupráce, azyl a migrace), dále jen „návrh týkající se policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace“.

1.2. Cíle návrhů

Obecným cílem návrhů je zlepšit správu vnějších hranic schengenského prostoru a posílit vnitřní bezpečnost Evropské unie. Z tohoto důvodu zřizují rámec pro zajištění interoperability mezi stávajícími a budoucími rozsáhlými informačními systémy EU v oblasti hraničních kontrol, azylu a přistěhovalectví a justiční spolupráce v trestních věcech.

Složky interoperability zřízené těmito návrhy by zahrnovaly:

—	tři stávající systémy: Schengenský informační systém (SIS), systém Eurodac a Vízový informační systém (VIS),

—

tři navrhované systémy, jejichž příprava nebo vývoj probíhá:

—	jeden, který v nedávné době schválili normotvůrci EU a který je třeba vyvinout: Systém vstupu/výstupu (EES) (9),

—	dva, které jsou stále projednávány: navrhovaný evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) (10) a navrhovaný Evropský informační systém rejstříků trestů státních příslušníků třetích zemí (ECRIS-TCN) (11),

—	databázi odcizených a ztracených cestovních dokladů (SLTD) Interpolu a

—	údaje Europolu (12).

10.

Interoperabilita mezi těmito systémy sestává ze čtyř složek:

—	evropského vyhledávacího portálu (ESP),

—	sdílené služby pro porovnávání biometrických prvků (sdílená BMS),

—	společného úložiště údajů o totožnosti a

—	detektoru vícenásobné totožnosti (MID).

11.

Portál ESP by fungoval jako zprostředkovatel zpráv. Jeho účelem je nabízet jednoduché rozhraní, které by transparentně poskytovalo rychlé výsledky vyhledávání. Umožnilo by to souběžné vyhledávání v různých systémech s použitím údajů o totožnosti (biografických i biometrických). Jinými slovy, koncový uživatel by mohl provést jedno jediné vyhledávání a získat výsledky ze všech systémů, ke kterým má oprávněný přístup, místo vyhledávání v každém systému zvlášť.

12.

Sdílená služba pro porovnávání biometrických prvků (sdílená BMS) by představovala technický nástroj, který usnadní zjištění totožnosti osob, které mohou být registrovány v různých databázích. Uchovávala by šablony biometrických údajů (otisků prstů a zobrazení obličeje) obsažené v centralizovaných informačních systémech EU (tj. SIS, systému Eurodac, EES, VIS a ECRIS-TCN). Na jedné straně by umožnila souběžně vyhledávat biometrické údaje uložené v různých systémech a na straně druhé tyto údaje porovnávat.

13.

Společné úložiště údajů o totožnosti (CIR) by usnadnilo zjištění totožnosti osob i na území členských států a zjednodušilo by rovněž přístup donucovacích orgánů k informačním systémům, jež neslouží k prosazování práva. Toto úložiště by uchovávalo biografické a biometrické údaje zaznamenané ve VIS, ECRIS-TCN, EES, v systému Eurodac a ETIAS. Uchovávalo by logicky oddělené údaje podle systému, z něhož pocházejí.

14.

Detektor vícenásobné totožnosti (MID) by byl nástrojem, který umožní propojit totožnosti mezi společným úložištěm údajů o totožnosti a systémem SIS a který by uchovával propojení mezi záznamy. Uchovával by odkazy poskytující informace v případě zjištění jedné či více určitých nebo možných shod a/nebo v případě zcizení totožnosti. Za účelem odhalení vícenásobných totožností by kontroloval, zda vyhledávané nebo zadané údaje existují ve více než jednom ze systémů (např. stejné biometrické údaje propojené s jinými biografickými údaji nebo stejné/podobné biografické údaje propojené s jinými biometrickými údaji). MID by zobrazoval záznamy o biografické totožnosti, u nichž existuje propojení v různých systémech.

15.

Prostřednictvím těchto čtyř složek interoperability se návrhy zaměřují na:

—	poskytování rychlého, bezproblémového, systematického a řízeného přístupu oprávněným uživatelům k příslušným informačním systémům,

—	usnadňování ověřování totožnosti státních příslušníků třetích zemí na území členských států,

—	odhalování vícenásobných totožností propojených se stejným souborem údajů a

—	urychlení přístupu donucovacích orgánů k informačním systémům, jež neslouží k prosazování práva.

16.

Návrhy by dále zřídily centrální úložiště pro účely podávání zpráv a statistiky (CRRS), univerzální formát zpráv (UMF) a zavedly by mechanismy pro automatizovanou kontrolu kvality údajů.

17.

Zveřejnění dvou legislativních návrhů namísto jednoho plyne z potřeby respektovat rozdílnost mezi systémy, které se týkají:

—	schengenského acquis s ohledem na hranice a víza (tj. systémy VIS, EES a ETIAS a systém SIS, na nějž se vztahuje nařízení (ES) č. 1987/2006),

—	schengenského acquis v oblasti policejní spolupráce nebo s schengenským acquis nesouvisejí (systém Eurodac, ECRIS-TCN a SIS, na nějž se vztahuje rozhodnutí Rady 2007/533/SVV).

18.

Tyto dva návrhy jsou „návrhy stejného typu“, které by měly být čteny společně. Číslování článků je v obou návrzích téměř shodné, stejně tak jako jejich obsah. Proto, není-li uvedeno jinak, znamená zmínka o konkrétním článku, že tento článek odkazuje na stejný článek obou návrhů.

5. ZÁVĚRY

142.

Evropský inspektor ochrany údajů uznává, že interoperabilita, je-li prováděna promyšleným způsobem a ve shodě se zásadními požadavky na nezbytnost a přiměřenost, může být užitečným nástrojem k řešení legitimních potřeb příslušných orgánů využívajících rozsáhlé informační systémy, včetně zlepšení sdílení informací.

143.

Zdůrazňuje, že interoperabilita není především technickou volbou, ale v prvé řadě politickým rozhodnutím, které má být učiněno, a to s významnými právními a společenskými důsledky v nadcházejících letech. V souvislosti s jasným trendem směšovat odlišné právo EU a politické cíle (tj. hraniční kontroly, azyl a přistěhovalectví, policejní spolupráce a nyní i justiční spolupráce v trestních věcech), jakož i s udělováním rutinního přístupu donucovacím orgánům k databázím, jež neslouží k prosazování práva, rozhodnutí normotvůrců EU, aby byly rozsáhlé informační systémy interoperabilní, by se nejen trvale a zásadně dotklo jejich struktury a způsobu fungování, ale změnilo by také nezvratně způsob, jakým byly až dosud vykládány právní zásady v této oblasti. Z těchto důvodů vyzývá evropský inspektor ochrany údajů k širší debatě o budoucnosti výměny informací v EU, jejich správy a způsobech ochrany základních práv v této souvislosti.

144.

I když by mohly předložené návrhy vzbuzovat dojem, že interoperabilita je konečnou složkou již plně fungujících informačních systémů (nebo alespoň systémů, jejichž právní zakládající akty jsou již „stabilní“ a v závěrečných fázích legislativního procesu), evropský inspektor ochrany údajů by rád připomenul, že tomu tak v tomto případě není. Ve skutečnosti tři z šesti informačních systémů EU, o jejichž vzájemné propojení návrhy usilují, v současné době neexistují (ETIAS, ECRIS-TCN a EES), dva jsou v současné době předmětem revize (SIS a Eurodac) a jeden by měl být revidován v průběhu roku (VIS). Posouzení přesných dopadů velmi složitého systému s mnoha „měnícími se složkami“ na soukromí a ochranu osobních údajů je prakticky nemožné. Evropský inspektor ochrany údajů připomíná význam zajištění souladu mezi právními texty, které jsou již projednávány (nebo jejichž projednávání se očekává), a návrhy, aby se zajistilo jednotné právní, organizační a technické prostředí pro veškeré činnosti zpracovávání osobních údajů v Unii. V této souvislosti by rád zdůraznil, že toto stanovisko nepředjímá další opatření, která by mohla následovat, protože různé, vzájemně propojené právní nástroje procházejí legislativním procesem.

145.

Evropský inspektor ochrany údajů konstatuje, že i když by mohla být interoperabilita prvotně navržena jako nástroj, který by měl jen usnadnit používání systémů, návrhy by přinesly nové možnosti přístupu a využití údajů uložených v různých systémech s cílem bojovat proti podvodnému zneužívání totožnosti, ulehčit ověřování totožnosti, ale i urychlit přístup donucovacích orgánů k informačním systémům, jež neslouží k prosazování práva.

146.

Jak již zdůraznil v diskusním dokumentu, evropský inspektor ochrany údajů trvá na významu dalšího vyjasnění rozsahu problému podvodného zneužívání totožnosti mezi státními příslušníky třetích zemí, aby se zajistilo, že je navržené opatření vhodné a přiměřené.

147.

Pokud jde o využívání údajů uložených v různých systémech pro usnadnění ověřování totožnosti na územích členských států, evropský inspektor ochrany údajů zdůrazňuje, že účely tohoto využívání, tj. boj proti nelegální migraci a přispění k vysoké úrovni bezpečnosti, jsou formulovány příliš široce a měly by být v návrzích „přísně omezeny“ a „přesně definovány“, aby byly v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Má zejména za to, že přístup do společného úložiště údajů o totožnosti za účelem zjištění totožnosti státního příslušníka třetí země pro účely zajištění vysoké úrovně bezpečnosti by mělo být povoleno jen tehdy, pokud existuje za stejnými účely a za stejných podmínek přístup do podobných vnitrostátních databází (např. registru státních příslušníků/obyvatel atd.), což doporučuje v návrzích jasně uvést. Jinak by se mohlo zdát, že návrhy předpokládají, že státní příslušníci třetích zemí představují v podstatě ohrožení bezpečnosti. Doporučuje také zajistit, aby byl přístup k údajům pro zjištění totožnosti osoby během ověřování její totožnosti umožněn:

—	v zásadě za přítomnosti této osoby a

—	pokud není schopna spolupracovat a nemá doklad k prokázání své totožnosti nebo

—	odmítá spolupracovat nebo

existují oprávněné nebo opodstatněné důvody se domnívat, že jsou předkládané doklady falešné nebo že osoba o své totožnosti nemluví pravdu.

148.

Evropský inspektor ochrany údajů chápe potřebu donucovacích orgánů využívat co nejlepší nástroje k rychlému identifikování pachatelů teroristických a dalších závažných trestných činů. Zrušení skutečných ochranných opatření zavedených za účelem ochrany základních práv zejména v zájmu urychlení procesu by však nebylo přijatelné. Proto doporučuje doplnit v čl. 22 odst. 1 návrhů podmínky týkající se existence oprávněných důvodů, provádění předchozího vyhledávání ve vnitrostátních databázích a zahájení vyhledávání v systému automatizované identifikace otisků prstů jiných členských států podle rozhodnutí 2008/615/SVV, a to před každým vyhledáváním ve společném úložišti za účelem zjištění totožnosti. Dále má za to, že by mělo být vždy ověřováno dodržování podmínek přístupu byť jen k omezeným informacím, jako je nalezení/nenalezení shody, a to nezávisle na dalším přístupu k údajům uloženým v systému, který vedl k nalezení shody.

149.

Evropský inspektor ochrany údajů shledává, že by nutnost a přiměřenost používání údajů uložených v systému ECRIS-TCN za účelem odhalování vícenásobných totožností a pro usnadnění ověřování totožnosti měly být jasněji prokázány, a požaduje vysvětlení rovněž s ohledem na jeho slučitelnost se zásadou omezení účelu. Proto doporučuje v návrzích zajistit, aby bylo možné mít přístup k údajům uloženým v systému ECRIS-TCN a tyto údaje využívat jen pro účely systému ECRIS-TCN, které jsou definovány v právním nástroji vztahujícím se na tento systém.

150.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá, že se návrhy zaměřují na vytvoření harmonizovaného technického prostředí systémů, které budou společně poskytovat rychlý, bezproblémový, řízený a systematický přístup k informacím, které potřebují různé zúčastněné strany k plnění svých úkolů. Připomíná, že by měly být základní zásady ochrany údajů zohledněny ve všech fázích provádění návrhů, a doporučuje tudíž zahrnout do návrhů povinnost agentury eu-LISA a členských států dodržovat zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů.

151.

Kromě obecných připomínek a klíčových otázek, které jsou uvedeny výše, má evropský inspektor ochrany údajů další doporučení týkající se těchto aspektů návrhů:

—	funkčnost evropského vyhledávacího portálu, sdílené služby pro porovnávání biometrických prvků, úložiště údajů o totožnosti a detektoru vícenásobné totožnosti,

—	doby uchovávání údajů ve společném úložišti údajů o totožnosti a detektoru vícenásobné totožnosti,

—	manuální ověřování propojení,

—	centrální úložiště pro účely podávání zpráv a statistiky,

—	rozdělení rolí a odpovědnosti mezi agenturu eu-LISA a členské státy,

—	bezpečnost složek interoperability,

—	práva subjektů údajů,

—	přístup zaměstnanců agentury eu-LISA,

—	přechodné období,

—	protokoly a

—	úloha vnitrostátních orgánů dohledu a evropského inspektora ochrany údajů.

152.

Evropský inspektor ochrany údajů je nadále k dispozici a je připraven poskytnout další poradenství k návrhům, rovněž ve vztahu k jakémukoli aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcímu aktu přijatému na základě navrhovaných nařízení, který by mohl mít dopad na zpracování osobních údajů.

V Bruselu dne 19. března 2018.

Giovanni BUTTARELLI

evropský inspektor ochrany údajů

(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“, 6.4.2016, COM(2016) 205 final.

(2) Tamtéž, s. 15.

(3) Průběžná zpráva předsedy expertní skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu, kterou zřídila Evropská komise, průběžná zpráva předsedy expertní skupiny na vysoké úrovni, prosinec 2016, k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetail&groupID=3435.

(4) Závěrečná zpráva expertní skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu, kterou zřídila Evropská komise, 11. května 2017; k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetail&groupID=3435.

(5) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě ze dne 16. května 2017, Sedmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii, COM(2017) 261 final.

(6) Závěry Rady o dalším postupu s cílem zlepšit výměnu informací a zajistit interoperabilitu informačních systémů EU, 8. června 2017: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10151-2017-INIT/cs/pdf.

(7) Veřejná konzultace a posouzení dopadů jsou k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/home-affairs/content/consultation-interoperability-eu-information-systems-borders-and-security_en.

(8) https://edps.europa.eu/sites/edp/files/publication/17-11-16_opinion_interoperability_en.pdf.

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).

(10) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/794 a (EU) 2016/1624, COM(2016) 731 final, 16.11.2016.

(11) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, za účelem doplnění a podpory Evropského informačního systému rejstříku trestů (systém ECRIS-TCN), a mění nařízení (EU) č. 1077/2011, COM(2017) 344 final, 29.6.2017.

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 233

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 61 4. července 2018

Obsah		Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2018/C 233/01	Sdělení Komise – Úprava minimálních částek krytí stanovených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění s ohledem na inflaci	1
2018/C 233/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8416 – The Priceline Group/Momondo Group Holdings) ( 1)	3

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2018/C 233/09	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8891 – PUIG/BSH/Noustique) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1)	19
2018/C 233/10	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8939 – Liberty House Group/Aluminium Dunkerque) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1)	21
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2018/C 233/11	Oznámení o žádosti podle článku 35 směrnice 2014/25/EU – Konec pozastavení lhůty pro přijímání prováděcích aktů	22

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2018/C 233/03	Směnné kurzy vůči euru	4
2018/C 233/04	Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) ( 1)	5
2018/C 233/05	Stažení návrhů Komise	6
	Evropský inspektor ochrany údajů
2018/C 233/06	Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k manipulaci on-line a k osobním údajům	8
2018/C 233/07	Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k návrhům dvou nařízení, kterými se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi rozsáhlými informačními systémy EU	12
	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2018/C 233/08	Oznámení Komise podle čl. 17 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství – Výzva k podávání nabídek v souvislosti s pravidelnými leteckými službami v souladu se závazky veřejné služby ( 1)	18


	(1) Text s významem pro EHP.