19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/1

19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/2

—

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dále jen „dohoda z Cotonou“), a zejména na její revidované znění z roku 2005 a roku 2010 (1),

—

s ohledem na dohodu z Georgetownu z roku 1975, kterou byla formálně založena skupina afrických, karibských a tichomořských států (AKT), a na její revidované znění z roku 1992 (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. října 2003 nazvané „Směřování k plnému začlenění spolupráce se zeměmi AKT do rozpočtu EU“ (COM(2003)0590),

—

s ohledem na společný konzultační dokument Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. října 2015 nazvaný „Na cestě k novému partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi po roce 2020“ (JOIN(2015)0033),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o vztazích mezi zeměmi AKT a EU, zejména na usnesení ze dne 11. února 2015 o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU (3), usnesení ze dne 13. června 2013 (4) o druhé změně dohody z Cotonou z 23. června 2000, usnesení ze dne 5. února 2009 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj (5) a na usnesení ze dne 1. dubna 2004 o zahrnutí Evropského rozvojového fondu do rozpočtu (6),

—

s ohledem na minulá usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, zejména na usnesení ze dne 9. prosince 2015 nazvané „Čtyřicet let partnerství: vyhodnocení vlivu na obchod a rozvoj v zemích AKT a vyhlídky na trvalé vztahy mezi zeměmi AKT a Evropskou unií“ (7),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje,

—

s ohledem na společné prohlášení, které dne 9. prosince 2015 vydali spolupředsedové Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o budoucnosti vztahů AKT a EU (8),

—

s ohledem na globální strategii EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, předloženou Evropské radě na jejím zasedání konaném ve dnech 28. a 29. června 2016,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a Vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 21. března 2012 nazvané „Směrem k obnovenému rozvojovému partnerství mezi EU a Tichomořím“(JOIN(2012)0006),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a Vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 26. června 2012 nazvané „Společná strategie partnerství mezi EU a Karibikem“ (JOIN(2012)0018),

—

s ohledem na společnou strategii EU-Afrika, kterou přijali hlavy států a předsedové vlád na summitu v Lisabonu dne 9. prosince 2007 (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2015 o úloze místních orgánů v rozvojových zemích v oblasti rozvojové spolupráce (10),

—

s ohledem na společné prohlášení AKT-EU ze dne 20. června 2014 o rámci pro období po roce 2015 (11),

—

s ohledem na prohlášení ze Sipopo přijaté na sedmém summitu představitelů států a vlád zemí AKT, který se uskutečnil ve dnech 13. a 14. prosince 2012, nazvané „Budoucnost skupiny AKT v měnícím se světě: výzvy a příležitosti“ (12),

—

s ohledem na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se konala ve dnech 13. až 16. července 2015, a na akční program z Addis Abeby, který byl schválen Valným shromážděním OSN dne 27. července 2015 (13),

—

s ohledem na summit Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji a výsledný dokument, který Valné shromáždění OSN přijalo dne 25. září 2015, s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030“ (14),

—

s ohledem na 41. zasedání společné Rady ministrů AKT a EU, které se konalo v Dakaru (Senegal) ve dnech 28. a 29. dubna 2016,

—

s ohledem na 8. summit hlav států a předsedů vlád zemí AKT, který se konal v Port Moresby (Papua-Nová Guinea) ve dnech 31. května a 1. června 2016 a na kterém bylo přijato komuniké z Waigani o budoucích vyhlídkách skupiny států AKT a prohlášení z Port Moresby o přijetí závěrečné zprávy skupiny významných osobností zamýšlející se nad budoucností skupiny zemí AKT,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod a Rozpočtového výboru (A8-0263/2016),

A.

vzhledem k tomu, že síla a acquis dohody z Cotonou vyplývá z řady jedinečných charakteristik: jedná se o právně závazný dokument, jehož smluvní strany tvoří nebývale vysoký počet zemí (79+28), díky svým třem pilířům zahrnujícím rozvojovou spolupráci, politickou spolupráci a hospodářskou a obchodní spolupráci je komplexní, má společný institucionální rámec a disponuje vysokým rozpočtem v podobě Evropského rozvojového fondu (ERF);

B.

vzhledem k tomu, že hlavní cíl dohody z Cotonou: „snížení a postupné vymýcení chudoby způsobem slučitelným s cíli udržitelného rozvoje a postupné zapojení zemí AKT do světové ekonomiky“, je pevně zakotven v jejím článku 1; vzhledem k tomu, že toto partnerství je založeno na souboru základních hodnot a zásad, mezi nimiž jsou dodržování lidských práv a základních svobod, demokracie opírající se o právní stát a transparentní a zodpovědná správa věcí veřejných;

C.

vzhledem k tomu, že více než 80 % nejméně rozvinutých zemí světa se nachází v regionech AKT, což výrazně zvyšuje význam partnerství mezi EU a zeměmi AKT;

D.

vzhledem ke změnám celkové politické a ekonomické situace ve skupině zemí AKT a v Evropské unii, k nimž od podpisu dohody z Cotonou došlo;

E.

vzhledem k tomu, že budoucnost vztahů AKT-EU by měla být založena na novém uvážení potenciálu spolupráce EU a zemí AKT a překážek, které ji čekají;

F.

vzhledem k tomu, že početní síla členských států AKT a EU není dostatečně využívána k společnému prosazování opatření na světových fórech;

G.

vzhledem k tomu, že partnerství AKT-EU sehrálo důležitou roli při dosažení pokroku v plnění rozvojových cílů tisíciletí;

H.

vzhledem k tomu, že na druhé straně však jsou výsledky, pokud jde o cíle vymýcení chudoby a zapojení zemí AKT do světové ekonomiky, dosud nedostatečné, neboť polovina členských států AKT patří stále mezi nejméně rozvinuté a že členské státy AKT společně představují méně než 5 % globálního obchodu a kolem 2 % globálního HDP;

I.

vzhledem k tomu, že obchodní vztahy tvoří druhý pilíř dohody z Cotonou a že dohody o ekonomickém partnerství jsou prostředkem dalšího prohlubování těchto vztahů;

J.

vzhledem k tomu, že dohody o hospodářském partnerství jsou v článku 36 dohody z Cotonou definovány jako rozvojové nástroje „zaměřené na podporu hladké a postupné integrace států AKT do světové ekonomiky, zejména prostřednictvím plného využití potenciálu regionální integrace a obchodu jih-jih“; vzhledem k tomu, že začlenění těchto dohod do dohody z Cotonou podporuje soudržnost politik v oblasti rozvoje;

K.

vzhledem k tomu, že dohoda bere v potaz stále větší důležitost regionální integrace v zemích AKT a při regionální spolupráci AKT-EU a také její roli při snaze o mír a bezpečnost, při podpoře růstu a řešení přeshraničních problémů;

L.

vzhledem k tomu, že dohoda z Cotonou se zabývá novými globálními výzvami v souvislosti se změnou klimatu, migrací, mírem a bezpečností (jako je boj proti terorismu, extrémismu a mezinárodní trestné činnosti), avšak konkrétních výsledků v těchto oblastech dosahuje jen v omezené míře;

M.

vzhledem k tomu, že zasedání společných orgánů AKT-EU, a zejména Společné rady ministrů, přinesla jen málo konkrétních výsledků a účast na nich byla nízká a neúčastnili se zástupci států na nejvyšší úrovni;

N.

vzhledem k tomu, že EU financuje zhruba 50 % nákladů sekretariátu AKT; vzhledem k tomu, že řada členských států AKT neplatí v plné výši své členské příspěvky;

O.

vzhledem k tomu, že politický dialog o podstatných prvcích, na nějž odkazují články 8 a 96 dohody z Cotonou, je konkrétním právním prostředkem prosazování společných hodnot partnerství mezi AKT a EU, ale i demokracie a lidských práv, které mají pro udržitelný rozvoj zásadní význam;

P.

vzhledem k tomu, že je jednoznačně zapotřebí zajistit, aby v nové dohodě byla zachována podmíněnost spolupráce dodržováním lidských práv a byl posílen politický dialog;

Q.

vzhledem k tomu, že zapojení vnitrostátních parlamentů, místních orgánů, občanské společnosti a soukromého sektoru do politického dialogu je spíše omezené, a to navzdory uznání jejich významu; vzhledem k tomu, že se úloha skupiny zemí AKT jako takové omezuje pouze na případy, u nichž se odkazuje na článek 96; vzhledem k tomu, že politický dialog, a zejména článek 96, se uplatňují převážně až v poslední fázi politických krizí, a nikoli jako preventivní prostředky;

R.

vzhledem k tomu, že navzdory jasnému uznání úlohy vnitrostátních parlamentů, místních orgánů, občanské společnosti a soukromého sektoru v návaznosti na revizi dohody z Cotonou z roku 2010 je účast těchto složek na jednáních o politikách a aktivitách AKT-EU omezená;

S.

vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti se potýkají se stále vyšším počtem restriktivních právních předpisů a jiných překážek, které omezují jejich činnosti a prostor;

T.

vzhledem k tomu, že regiony AKT zahrnují řadu zámořských zemí a území přidružených k Evropské unii a že specifická povaha jejich vazeb s EU hovoří ve prospěch toho, aby rozvojová pomoc namísto tradičního přístupu zohlednila jejich příslušnost k evropské rodině; vzhledem k tomu, že navzdory svému zvláštnímu postavení zámořské země a území nadále využívají finanční prostředky z 11. Evropského rozvojového fondu (ERF) stejně jako země AKT;

U.

vzhledem k tomu, že ERF je financován z přímých příspěvků členských států a nevztahují se na něj běžná unijní rozpočtová pravidla; vzhledem k tomu, že jediná pravomoc Evropského parlamentu v souvislosti s rozpočtem ERF se týká udělení absolutoria za již uskutečněné výdaje a že Parlament nemá ani formální kontrolní pravomoc nad plánováním ERF;

V.

vzhledem k tomu, že v rámci 11. ERF se vyhradilo přibližně 900 milionů EUR na africký mírový projekt a přibližně 1,4 miliardy EUR z rezervy ERF se použije na svěřenský fond EU pro Afriku;

W.

vzhledem k tomu, že domácí zdroje zemí AKT spolu s finančními prostředky diaspor by mohly hrát klíčovou úlohu při financování rozvoje;

X.

vzhledem k tomu, že začlenění ERF do rozpočtu by umožnilo demokratickou kontrolu, zlepšilo viditelnost a zvýšilo transparentnost využívání prostředků EU určených na rozvoj; vzhledem k tomu, že víceletá povaha programování ERF umožňuje předvídat finanční prostředky a že začlenění do rozpočtu by mohlo vést ke snížení finančních prostředků určených na rozvojovou pomoc zemí AKT ve prospěch jiných priorit vnější politiky a mohlo by být chápáno jako oslabení privilegovaného partnerství AKT-EU; vzhledem k tomu, že pokud nebude vytvořen zvláštní nástroj pro financování výdajů v oblasti bezpečnosti souvisejících s rozvojovou pomocí, mohlo by začlenění ERF do rozpočtu rovněž ohrozit financování afrického mírového projektu a dalších důležitých iniciativ, např. svěřenského fondu EU pro Afriku;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/10

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, a zejména na článek 25 této deklarace, v němž se právo na potravu uznává jako součást práva na přiměřenou životní úroveň,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, a zejména na článek 11 tohoto paktu, v němž se uznává „právo na přiměřenou životní úroveň […], zahrnující v to dostatečnou výživu“ a „základní právo každého na osvobození od hladu“,

—

s ohledem na opční protokol k Mezinárodnímu paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech přijatý v roce 2008, který stanoví, že právo na výživu je mezinárodně vymahatelné,

—

s ohledem na Římskou deklaraci pro celosvětové potravinové zabezpečení, která byla přijata na světovém potravinovém summitu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) konaném v Římě v roce 1996,

—

s ohledem na pokyny týkající se práva na výživu, které organizace FAO schválila v roce 2004 a které jsou pro jednotlivé státy vodítkem v plnění jejich povinností při zajišťování tohoto práva,

—

s ohledem na studii Organizace OSN pro výživu a zemědělství nazvanou „Celosvětové potravinové ztráty a potravinový odpad“, která byla uveřejněna v roce 2011 a přináší přesné informace o každoročním množství potravinového odpadu a potravinových ztrát,

—

s ohledem na druhou mezinárodní konferenci o výživě, která se uskutečnila ve dnech 19.–21. listopadu 2014 v Římě, a na dokumenty obsahující závěry z této konference, konkrétně na Římskou deklaraci o výživě a na rámec opatření pro potravinové zabezpečení a výživu při vleklých krizích,

—

s ohledem na iniciativu skupiny G8 pro potravinové zabezpečení, přijatou v Aquile v roce 2009,

—

s ohledem na hnutí Scaling-Up Nutrition (SUN), které se snaží využít schopností a ochoty mezinárodních subjektů, pokud jde o podporu vnitrostátních vládou řízených iniciativ a priorit v oblasti řešení problému podvýživy,

—

s ohledem na rezoluci 65.6 o „uceleném prováděcím plánu pro výživu matek, kojenců a malých dětí“ přijatou Světovým zdravotnickým shromážděním (WHA) v roce 2012,

—

s ohledem na Výzvu k vymýcení hladu, kterou zveřejnil generální tajemník OSN na konferenci Rio+20, obsahující požadavek, aby vlády, občanská společnost, náboženská společenství, soukromý sektor a výzkumné instituce spolupracovaly na vymýcení hladu a nejhorších forem podvýživy,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/70/259 ze dne 1. dubna 2016 nazvanou „Desetiletí opatření OSN na podporu výživy (2016–2025)“, jehož cílem je zintenzivnit úsilí o vymýcení hladu a podvýživy ve světě a zajistit všeobecný přístup ke zdravější a udržitelnější stravě pro všechny lidi bez rozdílu ve všech částech světa,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/70/1 ze dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje a na jejich provázanost a vzájemnou spojitost, zejména na první cíl (vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě), druhý cíl (vymýtit hlad, dosáhnout potravinového zabezpečení a zlepšení výživy a prosazovat udržitelné zemědělství) a dvanáctý cíl (zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby),

—

s ohledem na Pusanské partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci ze dne 1. prosince 2011 (1) a zejména jeho odstavec 32 uvádějící, že je třeba „uznat ústřední úlohu soukromého sektoru při prosazování inovací, vytváření bohatství, příjmů a pracovních míst, při uvolňování domácích zdrojů a tím i přispívání ke snížení chudoby“ (první cíl udržitelného rozvoje),

—

s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii, podle nějž musí vnější činnost EU přispívat k cílům udržitelného rozvoje a k dodržování lidských práv a rovnosti žen a mužů,

—

s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země,

—

s ohledem na Úmluvu o potravinové pomoci, kterou Evropská unie ratifikovala dne 13. listopadu 2013,

—

s ohledem na Dohodu o globální výživě pro růst podepsanou dne 8. června 2013 na summitu „Výživa pro růst“ v Londýně,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané „Přístup EU ke zvyšování odolnosti: poučení z krizí v oblasti zajišťování potravin“ (COM(2012)0586),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. března 2013 nazvané „Zlepšování výživy matek a dětí prostřednictvím vnější pomoci: rámec politiky EU“ (COM(2013)0141) a na závěry Rady ze dne 28. května 2013 o zajišťování potravin a výživy v rámci vnější pomoci,

—

s ohledem na akční plán v oblasti výživy – snížení počtu dětí mladších pěti let postižených nedostatečným růstem o 7 milionů do roku 2025 (SWD(2014)0234), který Komise přijala v roce 2014,

—

s ohledem na první zprávu o pokroku týkající se akčního plánu Komise v oblasti výživy,

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 2. prosince 2014 nazvanou „Plnění závazků EU v oblasti zabezpečování potravin a výživy: první dvouletá zpráva“ (COM(2014)0712),

—

s ohledem na celkové posouzení z března 2016, které vypracovaly společně EU, Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světový potravinový program (WFP), nazvané „Celková analýza situace při zajišťování potravin a výživy v místech potravinové krize“,

—

s ohledem na dobrovolné pokyny Výboru pro potravinové zabezpečení ve světě pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu v souvislosti s potravinovým zabezpečením v jednotlivých zemích ze dne 11. května 2012,

—

s ohledem na rámec opatření pro potravinové zabezpečení a výživu při vleklých krizích (FFA) (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o nové alianci pro zabezpečování potravin a výživu (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o rámci politiky EU pro pomoc rozvojovým zemím při řešení problémů při zabezpečování potravin (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o podvýživě a malnutrici dětí v rozvojových zemích (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 30. dubna 2015 o výstavě Expo 2015 v Miláně: Potrava pro planetu – energie pro život (6),

—

s ohledem na iniciativu „Milan Urban Food Policy Pact“ ze dne 15. října 2015 (7) vypracovanou radou města Miláno, kterou podepsalo 113 měst na celém světě a která byla předána generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi a je dokladem ústřední úlohy měst při vytváření potravinových politik,

—

s ohledem na otázku předloženou Komisi o dalších krocích k dosažení globálních cílů a závazcích EU ohledně výživy a zajištění potravin na celém světě (O-000099/2016 – B8-0717/2016),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro rozvoj,

—

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že druhý cíl udržitelného rozvoje a příslušné dílčí cíle jsou zaměřeny na vymýcení hladu a podvýživy do roku 2030, zejména zabezpečením příležitostí pro drobné vlastníky půdy a zvýšením jejich produktivity, a na dosažení udržitelných a vůči klimatu odolných zemědělských a potravinových systémů, které budou schopny uživit předpokládanou světovou populaci (8,5 miliardy obyvatel v roce 2030), při současné ochraně biologické rozmanitosti, životního prostředí a zájmů a dobrých životních podmínek těchto drobných vlastníků;

B.

vzhledem k tomu, že drobní zemědělci jsou svými investicemi a svou produkcí největším soukromým aktérem v odvětví zemědělství, potravinového zabezpečení a výživy;

C.

vzhledem k tomu, že lidského práva na potravu může být plně dosaženo pouze tehdy, pokud se zásadně sníží chudoba a nerovnosti, zajistí rovnost a posílí odolnost vůči otřesům, zejména vytvořením záchranných sociálních sítí založených na právech a zajištěním plného zapojení zranitelných skupin a bezpečného přístupu k půdě, kontroly půdy, řízení zdrojů a jiných výrobních prostředků pro drobné vlastníky a pastevecké komunity;

D.

vzhledem k tomu, že průmyslová zemědělská výroba vedla k nárůstu emisí skleníkových plynů, rozšíření monokultur a v konečném důsledku k výraznému snížení biologické rozmanitosti v zemědělství a k urychlení eroze půdy, zatímco rodinné zemědělské podniky a drobní zemědělci prokázali, že jsou schopni dodávat diverzifikované produkty a udržitelně zvyšovat produkci potravin prostřednictvím agroekologických postupů;

E.

vzhledem k tomu, že v oblasti snižování podvýživy bylo dosaženo pokroku, který je však příliš pomalý a nerovnoměrný, a vzhledem k tomu, že v současné době nemá 795 milionů lidí na světě dostatek jídla, aby mohli vést důstojný, aktivní život; vzhledem k tomu, že každý třetí člověk trpí nějakou formou podvýživy;

F.

vzhledem k tomu, že WHA v roce 2012 schválilo soubor šesti celosvětových cílů v oblasti výživy pro rok 2025, a to 40 % snížení počtu dětí mladších pěti let postižených nedostatečným růstem, 50 % snížení výskytu anémie u žen v reprodukčním věku, 30 % snížení počtu dětí narozených s nízkou porodní hmotností, prevence nárůstu výskytu dětské nadváhy, alespoň 50 % zvýšení míry výhradního kojení v prvních 6 měsících a snížení výskytu kachexie v dětském věku na méně než 5 %;

G.

vzhledem k tomu, že pro novorozence a malé děti, zejména v rozvojových zemích, je nejpřirozenější a nejlepší potravou mateřské mléko, avšak v důsledku neznalosti a kulturních zvyklostí je stále kojen nedostatečný počet dětí;

H.

vzhledem k tomu, že se EU na summitu na téma „Výživa pro růst“ v roce 2013 zavázala snížit do roku 2025 nejméně o 7 milionů počet dětí postižených nedostatečným růstem a na dosažení tohoto cíle přislíbila na období let 2014 až 2020 částku 3,5 miliardy EUR;

I.

vzhledem k tomu, že nedostatečná výživa v průběhu prvních 1 000 dní života dítěte má zásadní zdravotní, sociální a hospodářské důsledky a že jedno ze šesti dětí na světě trpí podváhou, 41 milionů dětí pod pět let trpí nadváhou nebo obezitou a podvýživa je příčinou asi 45 % úmrtí dětí mladších pěti let, což představuje zbytečnou ztrátu asi 3 milionů dětských životů ročně; vzhledem k tomu, že zhruba 161 milionů dětí na světě je postiženo chronickou podvýživou;

J.

vzhledem k tomu, že nedostatečná výživa se častěji vyskytuje u žen, což vede k některým vážným důsledkům, například ke snížení jejich produktivity a schopnosti postarat se o rodinu, čímž se cyklus podvýživy přenáší z generace na generaci;

K.

vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2030 dosáhne světová populace počtu 8,5 miliard;

L.

vzhledem k tomu, že pro naplňování celosvětových cílů a závazků EU v oblasti výživy a potravinového zabezpečení ve světě mají zásadní význam účinná opatření proti zabírání půdy v rozvojových zemích, mimo jiné prostřednictvím konkrétních možností zajištění vlastnických vztahů k půdě;

M.

vzhledem k tomu, že podvýživa a nesprávná výživa jsou zdaleka nejrizikovějšími faktory odpovědnými za globální zátěž, kterou představují nemoci;

N.

vzhledem k tomu, že boj proti podvýživě vyžaduje vytvoření udržitelné zemědělské politiky, která bude upřednostňovat diverzifikaci plodin s cílem zajistit dodávky výživných potravin a různorodou stravu; vzhledem k tomu, že pro odolnost drobných zemědělců a rodinných zemědělských podniků ve vztahu k potravinovému zabezpečení má v této souvislosti zásadní význam kontrola, vlastnictví a cenová dostupnost osiv;

O.

vzhledem k tomu, že naplnění práva na potraviny závisí mimo jiné na přístupu k půdě a dalším výrobním prostředkům;

P.

vzhledem k tomu, že investiční obchodní dohody by mohly mít negativní dopad na potravinové zabezpečení a podvýživu, pokud pronájem nebo prodej orné půdy soukromým investorům povede k tomu, že místní obyvatelstvo nebude mít přístup k výrobním prostředkům, jež jsou nezbytné k zajištění jejich živobytí, nebo pokud povede k vývozu velké části potravin a jejich prodeji na mezinárodních trzích, čímž se zvýší závislost hostitelského vývozního státu na kolísání cen komodit na mezinárodních trzích a jeho zranitelnost v tomto ohledu;

Q.

vzhledem k tomu, že výroba biopaliv vytváří nový tlak na světový potravinový systém, neboť vyvolala soutěž o půdu a vodu;

R.

vzhledem k tomu, že potravinové zabezpečení negativně ovlivňuje neudržitelná produkce masa; vzhledem k tomu, že jedna třetina světové produkce obilovin slouží jako krmivo pro zvířata, přičemž rozšiřování pastvin a potravinářských plodin je hlavním zdrojem odlesňování, zejména v Jižní Americe (8);

S.

vzhledem k tomu, že 240 milionů obyvatel ve 45 zemích s nízkými příjmy nebo v zemích zasažených konflikty trpí nedostatkem potravin a vody a 80 milionů osob je zasaženo potravinovou krizí, včetně 41,7 milionu v důsledku působení klimatického jevu El Niño roku 2016, který je nejsilnější za posledních několik desítek let;

T.

vzhledem k tomu, že podle UNICEF již teď každý den umírá 2 000 dětí mladších pěti let na nemoci způsobené znečištěním vody, a vzhledem k tomu, že polovina nemocničních lůžek ve světě je obsazena pacienty, kteří trpí nemocemi způsobenými špatnou kvalitou pitné vody;

U.

vzhledem k tomu, že do roku 2050 bude žít 70 % světové populace ve městech a že bude mít více než kdy dříve rozhodující význam kombinovaný globální a místní přístup k výživě;

V.

vzhledem k tomu, že zabezpečení výživy je klíčovým předpokladem udržitelného a inkluzivního růstu, neboť hospodářské dopady podvýživy mohou představovat ztrátu přibližně 10 % HDP ročně, a vzhledem k tomu, že podle zprávy o globální výživě z roku 2015 organizace FAO každý dolar vynaložený na navýšení intervencí zaměřených na výživu má návratnost 16 dolarů;

W.

vzhledem k tomu, že privatizace osiv prostřednictvím doložek o právech duševního vlastnictví a geneticky modifikované organismy ohrožují potravinovou soběstačnost zemí;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/18

—

s ohledem na návrh nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (COM(2013)0534),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o návrhu nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (1),

—

s ohledem na pracovní dokument Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ze dne 14. března 2014 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) (PE530.084),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o návrhu nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (2),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (COM(2012)0363),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) (COM(2013)0535),

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 85, 86, 218, 263, 265, 267, 268 a 340 této smlouvy,

—

s ohledem na otázky položené Radě a Komisi, které se týkají Úřadu evropského veřejného žalobce a Eurojustu (O-000092/2016 – B8-0715/2016 a O-000093/2016 – B8-0716/2016),

—

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že se v odstavci 86 Smlouvy o fungování Evropské unie uvádí, že pro boj proti trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie může Rada zvláštním legislativním postupem formou nařízení vytvořit po obdržení souhlasu Evropského parlamentu Úřad evropského veřejného žalobce;

B.

vzhledem k tomu, že podle nedávné studie a zpráv zabývajících se rozdíly v DPH mezi členskými státy EU-28: konečné zprávy za rok 2016 (TAXUD/2015/CC/131) došlo v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH) v roce 2014 v celé EU ke ztrátě neuvěřitelné částky ve výši 159,5 mld. EUR;

C.

vzhledem k tomu, že je důležité, aby EU a všechny její členské státy byly schopny zjišťovat podvody poškozující finanční zájmy Unie a účinně a rozhodně je potírat, a tím ve všech členských státech chránit daňové poplatníky, kteří přispívají do rozpočtu Unie;

D.

vzhledem k tomu, že Eurojust usnadňuje koordinaci a umožňuje spolupráci mezi vyšetřovacími orgány členských států a jejich orgány činnými v trestním řízení, které se zabývají případy týkajícími se několika členských států, a že Eurojust pomáhá při budování vzájemné důvěry a při překonávání rozdílů mezi celou řadou nejrůznějších právních systémů a tradic; vzhledem k tomu, že Eurojust pomáhá vyhovět žádostem o spolupráci a uplatňovat nástroje vzájemného uznávání rozhodnutí, což vede k lepší přeshraniční spolupráci;

E.

vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí došlo k rozšíření organizované přeshraniční trestné činnosti, kterou páchají mimořádně mobilní flexibilní skupiny, které jsou činné v mnoha členských státech a v celé řadě oblastí trestné činnosti;

F.

vzhledem k tomu, že ve věci C-105/14 (Taricco a další) Evropský soudní dvůr uvedl, že se pojem „podvod“, jak je definován v článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vztahuje na příjmy plynoucí z DPH;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/21

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 9, 151, čl. 153 odst. 1 a odst. 2 a na článek 173 této smlouvy,

—

s ohledem na články 14, 27 a 30 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na směrnici Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění (1),

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a Smlouvu o Evropské unii, zejména čl. 5 odst. 3 Smlouvy o EU a protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke Smlouvám,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2005 nazvané „Restrukturalizace a zaměstnanost: předvídání restrukturalizací a doprovodná opatření pro rozvoj zaměstnanosti: úloha Evropské unie“ (COM(2005)0120) a stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2005,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ (COM(2010)0682),

—

s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. prosince 2013 o rámci EU pro zajištění kvality při předjímání změn a restrukturalizaci (COM(2013)0882),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost (4),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti“ (SWD(2012)0092),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ (COM(2014)0014),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582) a na cíl 20 % reindustrializace,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 o rozvoji udržitelného evropského průmyslu základních kovů (5);

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2016 o konkurenceschopnosti evropského dodavatelského železničního průmyslu (6),

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že je nyní zcela nezbytná vzájemná provázanost jednotlivých politik, které Evropská unie schválila za účelem definování moderní průmyslové politiky, zejména s ohledem na nedávné případy společností Caterpillar a Alstom;

B.

vzhledem k tomu, že dne 2. září 2016 oznámil holding Caterpillar rozsáhlý celosvětový plán restrukturalizace; vzhledem k tomu, že se část plánu týká závodu v Gosselies, který byl nucen ukončit provoz, což povede k propuštění 2 500 přímých zaměstnanců a ohrozí pracovní místa asi 4 000 subdodavatelů;

C.

vzhledem k tomu, že díky snížení výrobních nákladů mezi lety 2013 a 2015 se výrobky z tohoto závodu staly atraktivnějšími než výrobky ze zemí mimo EU; vzhledem k tomu, že se společnost Caterpillar přesto rozhodla závod uzavřít a přesunout výrobu do jiných závodů s nižšími normami v oblasti sociální a environmentální ochrany, než jaké platí pro evropský průmysl;

D.

vzhledem k významu a evropskému rozměru tohoto případu se Komise rozhodla zřídit pracovní skupinu, která bude seskupovat příslušné útvary a jednat jako prostředník při uzavírání závodu Caterpillar;

E.

vzhledem k tomu, že tyto dva výrobní závody nejsou jediné, jichž se týká restrukturalizace; další propouštění se očekává v závodech společnosti Alstom ve Španělsku a v Itálii a také v závodě společnosti Caterpillar v Severním Irsku;

F.

vzhledem k tomu, že páteří evropské industrializace je železniční odvětví s více než 175letou historií; vzhledem k tomu, že do roku 2019 se očekává roční míra růstu trhů, na které má přístup dodavatelský železniční průmysl, ve výši 2,8 %; vzhledem k tomu, že evropský dodavatelský železniční průmysl přímo zaměstnává 400 000 osob v celé EU, z nichž řada pracuje v malých a středních podnicích; vzhledem k tomu, že silný a inovativní evropský dodavatelský železniční průmysl má zásadní význam pro přechod k železniční přepravě, který je nezbytný, má-li EU dosáhnout svých klimatických a energetických cílů;

G.

vzhledem k tomu, že 65 % výdajů podniků na výzkum a vývoj vydává výrobní průmysl, a vzhledem k tomu, že posílení naší průmyslové základny je tudíž zásadní pro zachování odborných znalosti a know-how v EU; vzhledem k tomu, že digitální rozvoj, který je jednou z priorit Junckerova plánu, potřebuje ke své realizaci silnou průmyslovou základnu;

H.

vzhledem k tomu, že evropský průmysl, který představují společnosti Alstom a Caterpillar, má vysokou přidanou hodnotu a je uznáván pro své expertní znalosti; vzhledem k tomu, že v současnosti tento průmysl, jenž je pro EU ústřední a strategický, čelí celosvětové silné konkurenci zemí, které na evropský trh dodávají produkty s nízkými výrobními náklady, neboť uplatňují agresivní a rychle expandující politiku na všech kontinentech, často za politické a finanční podpory svých vlád;

I.

vzhledem k tomu, že s ohledem na poslední případ společnosti Alstom Komise vypracuje studii (2030) o předpokládaném vývoji odvětví železniční dopravy v Evropě v příštích 15 letech slučující různé scénáře týkající se environmentálních cílů členských států EU spolu se studií dopadu různých scénářů na zaměstnanost, profese a dovednosti; vzhledem k tomu, že je nutné, aby Komise urychleně navázala na doporučení obsažená v usnesení Evropského parlamentu o dodavatelském železničním průmyslu EU s cílem poskytovat inkluzivní růst a bezpečná a udržitelná pracovní místa; vzhledem k tomu, že by bylo potřebné usnadnit provádění návazných opatření prostřednictvím průběžného dialogu se zainteresovanými stranami a že tato opatření musí zahrnovat všechny kapitoly uvedeného usnesení;

J.

vzhledem k tomu, že se Komise zavázala v roce 2013 předložit kompletní zprávu o uplatňování rámce kvality; připomíná v tomto ohledu svou žádost, aby Komise po konzultaci se sociálními partnery předložila návrh právního aktu o informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci, předvídání a řízení restrukturalizací;

K.

vzhledem k tomu, že evropský průmysl potřebuje obnovení konkurenceschopnosti a investiční kapacity v Evropě, přičemž se potýká i se sociálními a ekologickými problémy, které musí vyřešit tak, aby i nadále zůstal pro ostatní svět vzorem sociální a environmentální odpovědnosti;

L.

vzhledem k tomu, že některé podniky se řídí strategiemi zaměřenými jen na krátkodobou finanční návratnost, která jde na úkor inovací, investic do výzkumu a vývoje, zaměstnanosti a obnovy dovedností;

M.

vzhledem k tomu, že pouze ambiciózní inovační politika vytvářející příznivé podmínky pro výrobu vysoce kvalitních, inovativních a energeticky účinných produktů a prosazující udržitelné postupy umožní EU stát na vlastních nohou ve světě, kde vládne stále silnější konkurence;

N.

vzhledem k tomu, že obchod se stavební technikou v EU se v posledních letech potýká s vážnými problémy kvůli snižování veřejných a soukromých investic, ale také kvůli zvyšování výrobních nákladů v důsledku růstu cen surovin;

O.

vzhledem k tomu, že spravedlivý obchod s průmyslovými výrobky musí dodržovat práva zaměstnanců a předpisy na ochranu životního prostředí; vzhledem k tomu, že významnou pobídkou k investicím do průmyslových výrobků, které mohou vytvářet pozitivní spirálu, jsou investice do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti; vzhledem k tomu, že inovace a investice do výzkumu a vývoje a obnovy dovedností jsou zásadní pro udržitelný růst;

P.

vzhledem k tomu, že se prokázalo, že inovace výroby mají příznivý vliv na vytváření pracovních míst ve všech fázích průmyslového hospodářského cyklu; vzhledem k tomu, že hospodářský úspěch může značně zlepšit účast zaměstnanců na inovačních opatřeních a na vytváření strategií;

Q.

vzhledem k tomu, že modernější a udržitelnější část ocelářství, která vyrábí technologické produkty vysoké hodnoty, dbá na zdraví pracovníků a okolního obyvatelstva a zaručuje přísné standardy v oblasti životního prostředí, sehrává důležitou roli v rámci evropské průmyslové strategie;

R.

s ohledem na ztrátu znalostí a dovedností pracovníků zdůrazňuje, že Evropa musí udržovat průmyslovou kapacitu, která bude splňovat její potřeby, aniž by závisela na výrobcích ze třetích zemí;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/29

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2013 o Rwandě: případ Victoire Ingabireové (1),

—

s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů (ACHPR),

—

s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a veřejnou správu,

—

s ohledem na Zásady a pokyny týkající se práva na spravedlivý proces a právní pomoc v Africe,

—

s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

—

s ohledem na Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech z roku 1966, kterou Rwanda ratifikovala v roce 1975,

—

s ohledem na výsledky všeobecného pravidelného přezkumu z roku 2015 týkajícího se Rwandy a na závěrečné připomínky Výboru OSN pro lidská práva z roku 2016,

—

s ohledem na dohodu z Cotonou,

—

s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Federiky Mogheriniové o revizi ústavy ve Rwandě, které učinila jménem EU dne 3. prosince 2015,

—

s ohledem na společné prohlášení EU ze dne 18. prosince 2015 o referendu o návrhu ústavy ve Rwandě učiněné na místě,

—

s ohledem na tiskovou zprávu Spojených demokratických sil ze dne 16. března 2016 o odvolání v případě politické vězeňkyně Victoire Ingabireové Umuhozaové,

—

s ohledem na zprávu organizace Freedom House o Rwandě za rok 2015,

—

s ohledem na zprávu organizace Amnesty International týkající se této země nazvanou „Rwanda 2015/2016“,

—

s ohledem na zprávu organizace Amnesty International nazvanou „Spravedlnost v ohrožení: soudní řízení Victoire Ingabireové u soudu první instance“ roku 2013,

—

s ohledem na odpověď místopředsedkyně, vysoké představitelky Catherine Ashtonové ze dne 4. února 2013 na písemnou otázku E-010366/2012 týkající se Victoire Ingabireové,

—

s ohledem na prohlášení organizace Human Rights Watch nazvané „Rwanda: nezvěstná opoziční aktivistka“ ze dne 29. září 2016,

—

s ohledem na zprávu zvláštní zpravodajky OSN o právu na svobodu pokojného shromažďování a sdružování týkající se Rwandy z roku 2014,

—

s ohledem na článek 135 odst. 5 a článek 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Rwanda patří k několika málo africkým zemím, které při dosahování rozvojových cílů tisíciletí, zejména v otázkách, jako je rovnost mezi muži a ženami, pevnější postavení žen, všeobecné základní vzdělání, úmrtnost dětí a matek, prevalence HIV a udržitelné životní prostředí, hrají vůdčí úlohu;

B.

vzhledem k tomu, že silný hospodářský růst je doprovázen podstatným zlepšením životních podmínek, jak ukazuje dvoutřetinové snížení dětské úmrtnosti a dosažení téměř stoprocentního zápisu dětí do základních škol;

C.

vzhledem k tomu, že s cílem zlepšit hospodářství země a dosáhnout širší industrializace a větší orientace na služby byly zahájeny hospodářské a politické kroky;

D.

vzhledem k tomu, že dne 30. října 2012 byla předsedkyně Sjednocených demokratických sil (UDF) Victoire Ingabireová odsouzena k osmi letům odnětí svobody za teroristické spiknutí proti vládním orgánům a za znevažování genocidy z roku 2014, jelikož udržovala styky s demokratickými silami pro osvobození Rwandy (FDLR);

E.

vzhledem k tomu, že v září 2016 bylo delegaci Evropského parlamentu zabráněno v přístupu k vězněné opoziční vůdkyni Victoire Ingabireové; vzhledem k tomu, že ačkoli se návštěva této delegace zaměřovala na úlohu žen ve společnosti a na upevnění jejich postavení, domnívá se Ministerstvo zahraničních věcí a spolupráce, že „není žádný zvláštní důvod, aby paní Victoire Ingabireovou – odsouzenou, na níž se vztahují právní předpisy a pokyny týkající se pobytu ve vězení – navštívili poslanci Evropského parlamentu, kteří jsou v zemi na oficiální pracovní cestě“;

F.

vzhledem k tomu, že tato delegace uvedla, že v dané oblasti existují důležité úkoly, jako je zajištění přístupu ke vzdělání ve venkovských oblastech, rovnějších vlastnických práv a lepšího přístupu k jinému zaměstnání než zaměstnání v zemědělství, a vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv, zejména pokud jde o účast na politickém životě a o svobodu projevu ve Rwandě, stále vzbuzuje obavy, jelikož nezávislá občanská společnost je stále velmi slabá;

G.

vzhledem k tomu, že soudní řízení Victoire Ingabireové o soudu první instance odsoudilo mnoho organizací na ochranu lidských práv, jelikož byla zjištěna celá řada nesrovnalostí a zacházelo se s ní nespravedlivě; vzhledem k tomu, že organizace Amnesty International ve své zprávě poukazuje na negativní veřejné výroky rwandského prezidenta před zahájením jejího soudního řízení a na svědectví vězňů ve vězení Camp Kami, kde se údajně používá mučení; vzhledem k tomu, že poté, co u Vrchního soudu svědčili v roce 2012 proti Victoire Ingabireové, uvedli v roce 2013 před Nejvyšším soudem čtyři svědci obžaloby a spoluobvinění, že jejich svědectví byla zfalšovaná;

H.

vzhledem k tomu, že dne 13. září 2012 byla Victoire Ingabireová Umuhozaová spolu s dalšími dvěma rwandskými politickými činiteli Bernardem Ntagandou a Deogratiem Mushyayidim nominována na Sacharovovu cenu pro svobodu myšlení za rok 2012, kterou uděluje Evropský parlament;

I.

vzhledem k tomu, že paní Ingabireová se v roce 2015 odvolala k Africkému soudu pro lidská práva a práva národů, přičemž rwandskou vládu obvinila z porušování svých práv; vzhledem k tomu, že v březnu 2015 se Rwanda stáhla z jurisdikce Afrického soudu a prohlásila, že rwandské soudy jsou schopny řešit všechny místní případy samy; vzhledem k tomu, že dne 29. února 2016 stáhla rwandská vláda své prohlášení, které fyzickým osobám umožňovalo, aby své stížnosti zasílaly přímo Africkému soudu pro lidská práva a práva národů, a to pouze několik dní předtím, než měli soudci začít projednávat případ, v němž Victoire Ingabireová žaluje rwandskou vládu;

J.

vzhledem k tomu, že podle strany Victoire Ingabireové – FDU-Inkingi – došlo od dubna 2016 k podstatnému zhoršení podmínek, za nichž je paní Ingabireová vězněna; vzhledem k tomu, že je jí odepírána možnost externího a zvláštního dietního stravování a že její lékařská zpráva byla zneplatněna;

K.

vzhledem k tomu, že straně FDU-Inkingi bylo mj. znemožněno, aby se právoplatně zaregistrovala jako politická strana a že několika jejím členům bylo vyhrožováno, byli zatčeni nebo jsou zadržováni;

L.

vzhledem k tomu, že ve vězení je drženo několik členů opoziční strany; vzhledem k tomu, že zdravotní sestra a politická aktivistka s vazbami na stranu FDU-Inkingi Illuminée Iragenaová je už pět měsíců pohřešována a existují obavy o její bezpečnost; vzhledem k tomu, že dne 23. srpna 2016 byla zadržena pokladní strany FDU-Inking Léonille Gasengayireová, která byla obviněna z podněcování veřejné vzpoury;

M.

vzhledem k tomu, že Rwanda se v žebříčku světového indexu svobody tisku na rok 2016 nachází na 161. místě ze 180; vzhledem k tomu, že s tím, jak často dochází k pronásledování nezávislých novinářů, kterým je vyhrožováno a kteří jsou zatýkání, dochází k dalšímu zhoršování situace v oblasti svobody tisku; vzhledem k tomu, že novináři žijící v exilu a zahraniční novináři se stále častěji stávají terčem mimosoudního zastrašování, násilí a násilného mizení za to, že ve svých zprávách kritizují oficiální místa;

N.

vzhledem k tomu, že v říjnu 2014 vláda v návaznosti na vysílání kontroverzního televizního dokumentárního pořadu BBC (British Broadcasting Corporation) o rwandské genocidě v roce 1994 pozastavila rozhlasové vysílání této stanice ve rwandštině na neurčito;

O.

vzhledem k tomu, že upevnění demokracie, mj. zajištění nezávislosti soudnictví a účast opozičních stran, má zásadní význam, zejména s ohledem na prezidentské volby, které se mají konat v roce 2017;

P.

vzhledem k tomu, že chyby rwandského systému soudnictví při trestněprávním projednávání případu Victoire Ingabireové podkopaly jeho schopnost zabývat se ostře sledovanými politickými případy;

Q.

vzhledem k tomu, že Rwanda je jedním z hlavních aktérů v oblasti Velkých jezer a může hrát v procesu stabilizace zásadní úlohu, mj. na základě boje proti nezákonnému obchodování s minerály a dalšími přírodními zdroji; vzhledem k tomu, že zpráva skupiny expertů OSN pro Demokratickou republiku Kongo za rok 2015 obsahuje doporučení, aby rwandská vláda vyšetřila a soudně stíhala osoby zapojené do nelegálního obchodování s cínem, tantalem a wolframem a také případy legalizace minerálů pocházejících z Demokratické republiky Kongo ve Rwandě;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/33

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Súdánu,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

—

s ohledem na společné prohlášení EU, zástupců trojky (Norska, Spojeného království a USA) a Německa ze dne 8. srpna 2016, které uvítalo, že signatáři tzv. Súdánské výzvy podepsali plán prováděcího panelu Africké unie na vysoké úrovni pro Súdán a Jižní Súdán (AUHIP),

—

s ohledem na zprávu nezávislého experta o situaci v oblasti lidských práv v Súdánu ze dne 28. července 2016 a na zprávu zvláštního zpravodaje o negativním dopadu jednostranných donucovacích opatření na uplatňování lidských práv a o jeho misi v Súdánu ze dne 4. srpna 2016,

—

s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 27. června 2016 k tomu, že súdánská vláda ohlásila čtyřměsíční jednostranné ukončení násilností,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti 2296 o Súdánu přijatou na 7728. zasedání dne 29. června 2016,

—

s ohledem na prohlášení Rady pro mír a bezpečnost Africké unie ze dne 13. června 2016 o situaci v Dárfúru,

—

s ohledem na článek 5 Všeobecné deklarace lidských práv a článek 7 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, které oba stanoví, že nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestu,

—

s ohledem na prohlášení vysoké představitelky jménem Evropské unie ze dne 9. dubna 2015 o tom, že v Súdánu není v dubnu 2015 vstřícné prostředí pro konání parlamentních voleb,

—

s ohledem na prohlášení „Súdánská výzva“ o „zřízení občanského a demokratického státu“,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

—

s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že konflikt v Dárfúru trvá již 13 let a vyžádal si přes 300 000 životů, přičemž súdánské vládní síly i nadále útočí na civilní obyvatelstvo, zejména v regionu Džebel Marra; vzhledem k tomu, že pokračující plošné bombardování civilního obyvatelstva, včetně nezákonných útoků súdánské armády na vesnice v jižním Kordofanu, v oblasti Modrý Nil a v Dárfúru, si vyžádalo oběti na životech a zničilo civilní infrastrukturu;

B.

vzhledem k tomu, že zákon o národní bezpečnosti z roku 2010 dal súdánské vládě rozsáhlé pravomoci k tomu, aby běžně držela osoby vzaté do vazby v izolaci, bez vznesení obvinění a po dlouhou dobu, a že různým organizacím byla násilně ukončena činnost a v jejich sídle byla provedena razie;

C.

vzhledem k tomu, že ve všeobecném pravidelném přezkumu OSN ze dne 21. září 2016 Súdán znovu potvrdil svůj příslib, že přistoupí k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a k Mezinárodní úmluvě o ochraně všech osob před nuceným zmizením;

D.

vzhledem k tomu, že případy porušování lidských práv eskalují v Dárfúru, zejména v jižním Kordofanu a v oblasti Modrý Nil, včetně případů mimosoudních vražd, nepřiměřeného použití síly, únosů civilistů, sexuálního a na pohlaví založeného násilí na ženách, porušování práv a zneužívání dětí a svévolného zatýkání a zadržování;

E.

vzhledem k tomu, že občanský prostor pro opoziční politické strany, občanskou společnost a obránce lidských práv je v Súdánu omezen; vzhledem k tomu, že podle zpráv Národní zpravodajská a bezpečnostní služba (NISS) neustále šikanuje, cíleně obtěžuje a pronásleduje obránce lidských práv, studentské aktivisty a příslušníky politické opozice za to, že vyvíjejí své legitimní aktivity; vzhledem k tomu, že do dnešních dnů bylo v letošním roce svévolně zatčeno velké množství aktivistů z řad občanské společnosti, mimo jiné čtyři představitelé súdánské občanské společnosti zadržení na mezinárodním letišti v Chartúmu před odletem na setkání na vysoké úrovni o problematice lidských práv, které se uskutečnilo za účasti diplomatů v Ženevě dne 31. března 2016;

F.

vzhledem k tomu, že skupiny věnující se problematice lidských práv získaly důvěryhodné důkazy o útocích súdánských vládních jednotek chemickými zbraněmi proti civilnímu obyvatelstvu, když vesničané z dárfúrského regionu Džebel Marra ukázali děsivé účinky útoků, při nichž byly, jak mají podezření, použity chemické zbraně; k poslednímu takovému útoku došlo 9. září 2016 ve vesnici Gamarah; vzhledem k tomu, že zprávy hovoří také o útocích sil rychlého nasazení (Rapid Support Forces, RSF), súdánské vojenské jednotky složené z bývalých provládních milic pod vedením NISS;

G.

vzhledem k tomu, že dne 29. února 2016 provedla NISS brutální razii v chartúmském Centru pro školení a lidský rozvoj (TRACKS), organizaci občanské společnosti, po níž byli její ředitel Khalfálah Alafif Muktar a aktivisté Arwa Ahmed Elrabie, Al-Hassan Kheiry, Imani-Leyla Raye, Abu Hureira Abdelrahman, Al-Baqir Al-Afif Mukhtar, Midhat Afifadeen a Mustafa Adam zatčeni a obviněni ze zločinného spiknutí a vedení války proti státu; za tato obvinění jim hrozí trest smrti; vzhledem k tomu, že ředitel centra je údajně ve špatném zdravotním stavu a nejsou mu umožněny návštěvy rodinných příslušníků;

H.

vzhledem k tomu, že súdánské orgány ukládají přísná omezení svobody náboženského vyznání; vzhledem k tomu, že hrozby adresované vedoucím představitelům církví a zastrašování křesťanských komunit pokračovaly v posledních letech ve zrychleném sledu; vzhledem k tomu, že pracovník české organizace pro pomoc křesťanům Petr Jašek, súdánští pastoři Hassan Abduraheem Kodi Taour a Kuwa Shamal a dárfúrský vysokoškolský student Abdulmonem Abdumawla Issa Abdumawla byli zadržováni službou NISS po devět měsíců a čeká je soud, neboť jsou obviněni z toho, že veřejně upozorňovali na údajné utrpení křesťanů ve válkou zmítaných oblastech Súdánu; vzhledem k tomu, že v posledních letech se zvýšil počet soudních přelíčení s obviněnými z odpadlictví, které skončily vynesením rozsudku smrti;

I.

vzhledem k tomu, že síly rychlého nasazení RSF byly nedávno rozmístěny podél severní hranice Súdánu, aby bránily přílivu nelegálních migrantů; vzhledem k tomu, že dne 31. srpna 2016 prohlásil velitel RSF, že jeho jednotky hlídaly tuto hranici s Egyptem a Libyí a že tím podle jeho slov Súdán bojuje proti nelegální migraci ve jménu EU; vzhledem k tomu, že delegace EU v Súdánu tuto podporu dne 6. září 2016 popřela;

J.

vzhledem k tomu, že dne 24. srpna 2016 bylo z Itálie do Súdánu deportováno 48 potenciálních žadatelů o azyl; vzhledem k tomu, že v květnu 2016 deportovaly súdánské orgány přes 400 Eritrejců, kteří byli zadrženi na cestě do Libye;

K.

vzhledem k tomu, že súdánské orgány v nepřiměřeném měřítku stíhají ženy a dívky za špatně definované trestné činy; vzhledem k tomu, že ženy čelí systematické diskriminaci a jsou jim ukládány tělesné tresty a bičování za vágně definovaná porušení pravidel oblékání;

L.

vzhledem k tomu, že spolusignatáři tzv. Súdánské výzvy (představitelé politických a ozbrojených opozičních stran, včetně Národní strany Umma, Sil národního konsenzu a Súdánské revoluční fronty) jsou odhodláni usilovat o ukončení konfliktů zuřících v různých regionech Súdánu a o právní, institucionální a ekonomické reformy;

M.

vzhledem k tomu, že v letech 2009 a 2010 vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) dva zatykače na prezidenta al Bašíra, byl obžalován z odpovědnosti za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu; vzhledem k tomu, že i když není Súdán státem, který je smluvní stranou Římského statutu, požaduje od něj rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1593 (z roku 2005), aby spolupracoval s Mezinárodním trestním soudem, a Súdán musí tudíž vykonat zatýkací příkaz soudu;

N.

vzhledem k tomu, že v červnu 2008 dospěli ministři zahraničí členských států EU zasedající v Radě pro obecné záležitosti a vnější vztahy k závěru, že „Rada je připravena uvážit opatření vůči jednotlivcům odpovědným za nespolupráci s ICC“;

O.

vzhledem k tomu, že EU v současné době uskutečňuje se Súdánem projekt „lepšího řízení migrace“;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/37

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Thajsku, zejména na usnesení ze dne 20. května 2010 (1), 6. února 2014 (2), 21. května 2015 (3) a 8. října 2015 (4),

—

s ohledem na odpověď, kterou podala dne 19. listopadu 2015 místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Mogheriniová jménem Komise ohledně situace Andyho Halla,

—

s ohledem na prohlášení, která dne 14. listopadu 2014 vydala delegace EU v Thajsku po dohodě s vedoucími mise EU v Thajsku,

—

s ohledem na tiskové prohlášení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 20. září 2016,

—

s ohledem na prohlášení, které dne 21. září 2016 vydal Maurizio Bussi, regionální ředitel Mezinárodní organizace práce pro Thajsko, Kambodžu a Laoskou lidově demokratickou republiku v souvislosti s odsouzením aktivisty v oblasti pracovních práv Andyho Halla v Thajsku,

—

s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum, který v Thajsku provádí Rada OSN pro lidská práva, a na její doporučení ze dne 11. května 2016,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

—

s ohledem na migrační zprávu o situaci v Thajsku za rok 2014, kterou vypracovala tematická pracovní skupina OSN pro migraci,

—

s ohledem na Deklaraci OSN o obhájcích lidských práv z roku 1998 a na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/70/161 ze dne 17. prosince 2015,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR) z roku 1966, mezi jehož smluvní strany patří i Thajsko,

—

s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

—

s ohledem na deklaraci lidských práv Sdružení národů jihovýchodní Asie ze dne 18. listopadu 2012,

—

s ohledem na hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv,

—

s ohledem na článek 135 odst. 5 a článek 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že obránce práv pracovníků Andy Hall, který je občanem EU, byl dne 20. září 2016 odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce tří let a k pokutě 150 000 thajských bahtů poté, co se podílel na zprávě finské nevládní organizace Finnwatch, která odhalila porušování pracovních práv v thajské továrně na zpracování ananasu Natural Fruit Company Ltd;

B.

vzhledem k tomu, že v souvislosti se zveřejněním této zprávy na internetu byl Andy Hall úředně obžalován z pomluvy a počítačové trestné činnosti, a vzhledem k tomu, že bylo umožněno, aby dva trestní případy pana Halla projednával thajský soudní systém;

C.

vzhledem k tomu, že v průběhu předchozích soudních jednání thajské ministerstvo práce i zaměstnanci společnosti Natural Fruit Company Ltd potvrdili porušení pracovních práv, kterých se uvedená společnost dopustila;

D.

vzhledem k tomu, že dne 18. září 2015 soud v bangkokském Prakanongu rozhodl ve prospěch pana Halla a potvrdil zastavení dalšího řízení ve věci pomluvy, které bylo vůči němu zahájeno, proti čemuž se odvolala společnost Natural Fruit Company Ltd i nejvyšší státní zástupce Thajska a tuto záležitost nyní řeší Nejvyšší soud; vzhledem k tomu, že dvě občanskoprávní řízení byla pozastavena až do doby, kdy budou ukončena trestní řízení;

E.

vzhledem k tomu, že podle mezinárodních a thajských domácích sdělovacích prostředků vyhrožuje thajský dodavatel kuřat na evropský trh organizaci Migrant Worker Rights Network (MWRN), v níž působí pan Hall jako poradce, a panu Hallovi spolu se 14 myamarskými pracovníky slepičí farmy podobnými žalobami za trestný čin pomluvy a počítačovou trestnou činnost;

F.

vzhledem k tomu, že dne 28. září 2016 thajské orgány zabránily tomu, aby několik zahraničních odborníků na oblast lidských práv a výzkumníků veřejně prezentovalo zprávu zabývající se častým mučením politických oponentů, migrujících pracovníků, osob podezřelých z povstalectví a dalších osob na vojenských základnách, policejních stanicích a v zadržovacích zařízeních a rovněž špatným zacházením s těmito osobami;

G.

vzhledem k tomu, že neúměrné využívání trestněprávních zákonů o pomluvě, jež stanoví tresty odnětí svobody, proti obráncům lidských práv, kteří podávají informace o údajných porušeních lidských práv, omezuje svobodu projevu, což je v rozporu s povinnostmi Thajska vyplývajícími z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jehož je Thajsko smluvní stranou;

H.

vzhledem k tomu, že v Thajsku žijí téměř 4 miliony cizinců, z čehož 2,7 milionu tvoří lidé z Kambodže, Laosu a Myanmaru/Barmy; vzhledem k tomu, že pracovní povolení mohou migrující pracovníci z těchto zemí získat od roku 2001, avšak v zemi stále žije více než milion nelegálních migrujících pracovníků;

I.

vzhledem k tomu, že podle prohlášení organizace Human Rights Watch ze dne 18. září 2016„byla lidská a pracovní práva migrujících pracovníků v Thajsku, kteří pocházejí z Myanmaru/Barmy, Kambodže a Laosu a pracují v Thajsku, po mnoho let opakovaně a beztrestně porušována“ a „thajské pracovní právo často poskytuje migrujícím pracovníkům jen malou nebo dokonce žádnou ochranu, a to navzdory tvrzením vlády, že všichni legálně registrovaní migrující pracovníci budou tímto právem chráněni“;

J.

vzhledem k tomu, že Thajsko začalo provádět memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti zaměstnávání pracovníků s Kambodžou a Laosem v roce 2006 a s Myanmarem/Barmou v roce 2009; vzhledem k tomu, že na základě systému memoranda o porozumění mohli pracovníci obdržet pracovní nabídky a cestovní dokumenty už před příjezdem do Thajska, ale že pouhých 5 % pracovníků z těchto zemí prošlo procesem tohoto memoranda;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/40

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1),

—

s ohledem na konečný návrh nařízení Komise (EU) …/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o Mezinárodní standard účetního výkaznictví 9,

—

s ohledem na mezinárodní standard finančního výkaznictví (IFRS) 9 „Finanční nástroje“ vydaný dne 24. července 2014 Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB), dále na doporučení týkající se schválení IFRS 9 vydané Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG) (2), posouzení toho, zda je standard IFRS 9 v souladu se zásadou věrného a poctivého obrazu, vypracované skupinou EFRAG, na dopisy s připomínkami Evropské centrální banky (ECB) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) týkající se schválení IFRS 9,

—

s ohledem na změny IFRS 4, které dne 12. září 2016 vydala IASB pod názvem „Applying IFRS 9 ‚Financial Instruments‘ with IFRS 4‚Insurance Contracts‘“ (Uplatňování IFRS 9 „Finanční nástroje“ s IFRS 4 „Pojistné smlouvy“),

—

s ohledem na zprávu Philippa Maystadta z října 2013 nazvanou „Should IFRS standards be more European?“ (Měly by být mezinárodní standardy účetního výkaznictví evropštější?),

—

s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů skupiny G20 ze dne 2. dubna 2009,

—

s ohledem na zprávu ze dne 25. února 2009 vypracovanou skupinou na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU pod předsednictvím Jacquese de Larosièra,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2016 o posuzování mezinárodních účetních standardů a o činnosti Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) a Rady pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB) (3),

—

s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru ze dne 8. ledna 2016 adresovaný předsedovi Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ve věci „Důsledky zavedení IFRS 9 pro finanční stabilitu – žádost o analýzu“ a na písemnou odpověď ze dne 29. února 2016,

—

s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru ze dne 16. června 2016 adresovaný komisaři pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů ve věci schválení IFRS 9 a na písemnou odpověď na ze dne 15. července 2016,

—

s ohledem na studie vypracované pro Hospodářský a měnový výbor o IFRS 9 („IFRS Endorsement Criteria in Relation to IFRS 9“ (Kritéria přijímání IFRS s ohledem na IFRS 9), „The Significance of IFRS 9 for Financial Stability and Supervisory Rules“ (Význam IFRS 9 pro finanční stabilitu a pravidla dohledu), „Impairments of Greek Government Bonds under IAS 39 and IFRS 9: A Case Study“ (Znehodnocení řeckých státních dluhopisů podle IAS 39 a IFRS 9 – případová studie) a „Expected-Loss-Based Accounting for the Impairment of Financial Instruments: the FASB and IASB IFRS 9 Approaches“ (Účetnictví založené na očekávaných ztrátách v případě znehodnocení finančních nástrojů: přístupy FASB a IASB IFRS 9)),

—

s ohledem na otázku Komisi o mezinárodních standardech účetního výkaznictví (O-000115/2016 – B8-0721/2016),

—

s ohledem na návrh usnesení Hospodářského a měnového výboru,

—

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že kvůli celosvětové finanční krizi se na pořad jednání skupiny G20 a EU dostala otázka úlohy, kterou plní IFRS v oblasti finanční stability a růstu, především pak pravidla uznávání ztrát, k nimž došlo v bankovním systému; vzhledem k tomu, že skupina G20 i de Larosièrova zpráva již před krizí zdůrazňovaly klíčové problémy týkající se účetních standardů, včetně procykličnosti spojené se zásadou tržního ocenění a uznávání zisku a ztrát, podceňování akumulace rizik během cyklických vzestupů a chybějící společné a transparentní metodiky pro oceňování nelikvidních a znehodnocených aktiv;

B.

vzhledem k tomu, že Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) vydala IFRS 9 „Finanční nástroje“ jako hlavní odpověď na některé aspekty finanční krize a její dopad na bankovní odvětví; vzhledem k tomu, že IFRS 9 nabyde účinnosti dne 1. ledna 2018, kdy nahradí IAS 39;

C.

vzhledem k tomu, že skupina EFRAG vydala pozitivní stanovisko k přijetí IFRS 9, které obsahovalo řadu připomínek týkajících se používání „reálné hodnoty“ v případě problémů na trhu, chybějící koncepční základny pro přístup spočívající ve vytváření rezerv na krytí očekávaných ztrát za období 12 měsíců a nevyhovujících ustanovení pro dlouhodobé investice; vzhledem k tomu, že z důvodu odlišných dat účinnosti IFRS 9 a nadcházejícího standardu IFRS 17 v oblasti pojištění obsahuje stanovisko výhradu ohledně uplatnitelnosti tohoto standardu na pojišťovnictví;

D.

vzhledem k tomu, že polemika a diskuse o dopadu účtování v reálné hodnotě na dlouhodobé investice jsou vyostřeny tím, že chybí kvantitativní posouzení dopadu v této oblasti;

E.

vzhledem k tomu, že uznávání nerealizovaných zisků v rámci účtování v reálné hodnotě lze považovat za porušení směrnice o zachování kapitálu a směrnice o účetnictví; vzhledem k tomu, že Komise v současnosti porovnává postupy jednotlivých členských států pro rozdělování dividend;

F.

vzhledem k tomu, že klíčovým principem všech účetních standardů musí být zásada obezřetnosti;

G.

vzhledem k tomu, že nový standard je podle všeho stejně tak složitý, ne-li dokonce složitější než jeho předchůdce IAS 39; vzhledem k tomu, že původním záměrem bylo jeho zjednodušení;

H.

vzhledem k tomu, že očekávaný nový standard IFRS 17 v oblasti pojištění, který nahradí IFRS 4, nabyde účinnosti zřejmě až po roce 2020; vzhledem k obavám, které byly vzneseny v souvislosti s odlišnými daty účinnosti IFRS 9 a IFRS 17; vzhledem k tomu, že v září 2016 vydala IASB konečné změny IFRS 4, které nabízejí dvě dobrovolná řešení: překryvný přístup a dočasné vynětí na úrovni vykazujícího subjektu;

I.

vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor IFRS 9 pečlivě prozkoumal a za tímto účelem uspořádal veřejné slyšení, zadal čtyři studie o IFRS 9 a zorganizoval pečlivé přezkoumání na půdě výboru a řídil činnosti svého stálého týmu pro IFRS;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/44

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k eskalaci bojů v Sýrii, především v Aleppu, které se dostalo pod silné letecké bombardování, jež zasáhlo mj. zdravotnická zařízení; vzhledem k tomu, že navzdory snahám mezinárodního společenství dosáhnout ukončení bojů dochází k dramatickému a rychlému zhoršování situace;

B.

vzhledem k tomu, že Evropská unie je jedním z hlavních poskytovatelů humanitární pomoci lidem prchajícím před nevídaným násilím a zkázou v Sýrii; vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatečné jednoty na mezinárodní scéně je výrazně obtížnější dosáhnout ukončení války v Sýrii na základě dohody;

C.

vzhledem k tomu, že EU by měla pokračovat ve svém úsilí a prostřednictvím vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise vystupovat jednotně a hrát výraznější úlohu při zprostředkovávání mírové dohody v Sýrii;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/46

—

s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a na Kjótský protokol k této úmluvě,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21 a 21. konferenci smluvních stran (COP 21) úmluvy UNFCCC a na 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) a konala se ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži, Francie,

—

s ohledem na osmnáctou konferenci smluvních stran (COP 18) úmluvy UNFCCC a na 8. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP8) a konala se ve dnech 26. listopadu až 8. prosince 2012 v katarském Dohá a s ohledem na přijetí změny protokolu, kterou se stanoví druhé kontrolní období Kjótského protokolu, které začíná 1. ledna 2013 a končí dne 31. prosince 2020,

—

s ohledem na otevření k podpisu Pařížské dohody na úrovni Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku dne 22. dubna 2016, která zůstane otevřena až do 21. dubna 2017 a na 180 států, které Pařížskou dohodu podepsaly, a 27 států, které připravily nástroje pro její ratifikaci, což představuje celkem 39,08 % celkových emisí skleníkových plynů (ke dni 7. září 2016),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. října 2015 nazvané „Na cestě k uzavření nové mezinárodní dohody o klimatu v Paříži“ (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. března 2016 nazvané „Po pařížské konferenci: posouzení dopadů Pařížské dohody“ (COM(2016)0110),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. dubna 2013 nazvané „Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (COM(2013)0216) a na k němu přiložené pracovní dokumenty útvarů Komise,

—

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 23. a 24. října 2014,

—

s ohledem na skutečnost, že Lotyšsko a Evropská komise předložily dne 6. března 2015 UNFCCC zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek EU a členských států,

—

s ohledem na pátou hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu a na souhrnnou zprávu obsaženou v této hodnotící zprávě,

—

s ohledem na souhrnnou zprávu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z listopadu 2014 o nedostatečném úsilí při snižování emisí nazvanou „The Emissions Gap Report 2014“ a na zprávu programu UNEP o nedostatečném přizpůsobování se změně klimatu z roku 2014,

—

s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů přijaté na summitu skupiny G-7 v německém Schloss Elmau ve dnech 7. až 8. června 2015, s názvem „Mysleme dopředu. Konejme spolu“ (Think Ahead. Act together), v němž znovu potvrdili svůj záměr dodržet závazek, jímž je snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 40 až 70 % oproti úrovním z roku 2010, přičemž je třeba zajistit, aby se snížení blížilo spíše 70 % než 40 %,

—

s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů přijaté na summitu skupiny G-7 v japonském Ise-Šima ve dnech 26. až 27. května 2016, které všechny strany vyzývá, aby se zasazovaly o vstup Pařížské dohody v platnost v roce 2016,

—

s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika z února 2016 nazvanou „Příliš pozdě, příliš náhle: přechod na nízkouhlíkové hospodářství a systémové riziko“,

—

s ohledem na encykliku „Laudato Si“,

—

s ohledem na „10 klíčových sdělení v souvislosti se změnou klimatu“ Mezinárodního panelu pro zdroje z prosince 2015,

—

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda vstoupí v platnost třicátý den od data, kdy nejméně 55 smluvních stran rámcové úmluvy, které celkově představují alespoň 55 % celkových emisí skleníkových plynů, uloží své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení do úschovy OSN;

B.

vzhledem k tomu, že způsob snižování představený v návrzích Komise pro rámec politiky v oblasti klimatu do roku 2030 není v souladu s cíli, které byly stanoveny v Pařížské dohodě; vzhledem k tomu, že tyto cíle by měly být v první řadě upraveny směrem k vyšší hranici současného rozpětí pro rok 2050, tj. na úroveň 95 % do roku 2050;

C.

vzhledem k tomu, že úsilí o zmírňování globálního oteplování by nemělo být považováno za překážku úsilí o hospodářský růst, ale naopak za hnací sílu pro realizaci nového a udržitelného hospodářského růstu a zaměstnanosti;

D.

vzhledem k tomu, že změna klimatu může zintenzivnit soupeření o zdroje, jako jsou potraviny, voda nebo pastviny, může zhoršit ekonomické problémy a politickou nestabilitu a může se stát největší hnací silou přesunů obyvatelstva jak v rámci států, tak přes vnitrostátní hranice, a to v nepříliš vzdálené budoucnosti; vzhledem k tomu, že problematika klimatické migrace by proto měla být jednou z priorit mezinárodní agendy;

E.

vzhledem k tomu, že nejvážnější dopady změny klimatu budou pociťovat rozvojové země, zejména ty nejméně rozvinuté země a rozvíjející se malé ostrovní státy, které mají nedostatek zdrojů na to, aby se připravily na probíhající změny a přizpůsobily se jim; vzhledem k tomu, že Afrika je podle Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) obzvláště zranitelná vůči této výzvě a tudíž vystavena nedostatku vody, extrémně silným meteorologickým jevům a nedostatku potravin způsobenému suchem a desertifikací;

F.

vzhledem k tomu, že EU a její členské státy předložily dne 6. března 2015 Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) své plánované vnitrostátně stanovené příspěvky, které je oproti úrovním pro rok 1990 zavazují k závaznému cíli spočívajícímu v nejméně 40 % snížení domácích emisí skleníkových plynů do roku 2030, jak je stanoveno v závěrech ze zasedání Evropské rady ze dne 23. října 2014 týkajících se politického rámce v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/57

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (1);

—

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami (2),

—

s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami (3),

—

s ohledem na evropské posouzení uplatňování, které pod názvem „Materiály určené pro styk s potravinami – nařízení (ES) č. 1935/2004“ v květnu 2016 zveřejnila výzkumná služba Evropského parlamentu (4),

—

s ohledem na dokumenty ze semináře věnovaného tématu „Materiály určené pro styk s potravinami – Jak v budoucnosti zajistit bezpečnost potravin a technologické inovace?“, který se konal v Evropském parlamentu dne 26. ledna 2016 (5),

—

s ohledem na studii Komise o současném stavu, pokud jde o toxicitu směsí (6),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě o kombinovaných účincích chemických látek – směsích chemických látek (COM(2012)0252,

—

s ohledem na závěry Rady ve složení pro životní prostředí ze dne 22. prosince 2009 o kombinovaných účincích chemických látek (7),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (8), v němž se mimo jiné uznává, že je třeba, aby se EU zabývala kombinovanými účinky chemických látek a bezpečnostními otázkami v souvislosti s endokrinními disruptory ve všech příslušných právních předpisech Unie,

—

s ohledem na hodnotící zprávu nazvanou „Situace v oblasti vědeckého zkoumání chemických látek narušujících endokrinní činnost v roce 2012“ vypracovanou pro Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) (9),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES („nařízení REACH“) (10),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0237/2016),

A.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1935/2004 („rámcové nařízení“) stanoví obecné bezpečnostní požadavky pro všechny materiály určené pro styk s potravinami s cílem zajistit, aby se zabránilo přechodu látek do potravin v množství, které by mohlo ohrozit lidské zdraví nebo způsobit nepřijatelnou změnu ve složení potravin nebo zhoršení jejich organoleptických vlastností;

B.

vzhledem k tomu, že příloha I rámcového nařízení uvádí 17 materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, na něž se mohou vztahovat zvláštní opatření;

C.

vzhledem k tomu, že z výše zmíněných 17 materiálů a předmětů se zvláštní opatření EU týkají pouze 4 materiálů a předmětů: plastů (včetně recyklovaných plastů), keramiky, regenerované celulózy a aktivních a inteligentních materiálů;

D.

vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zrevidovat některá konkrétní opatření EU, zejména směrnici Rady 84/500/EHS o keramických předmětech;

E.

vzhledem k tomu, že pokud jde o ostatních 13 materiálů uvedených v příloze I, mají členské státy možnost přijmout vlastní vnitrostátní ustanovení;

F.

vzhledem k tomu, že řada členských států již zavedla různá opatření pro zbývající jednotlivé materiály určené pro styk s potravinami nebo na těchto opatřeních pracuje; vzhledem k tomu, že pokud jde o tato vnitrostátní opatření, zásada vzájemného uznávání nefunguje a účinné fungování vnitřního trhu ani vysokou úroveň ochrany zdraví, jak je stanoví rámcové nařízení a Smlouvy, nelze tedy zajistit;

G.

vzhledem k tomu, že materiály, na něž se nevztahují zvláštní regulační opatření EU, mohou ohrožovat veřejné zdraví a vést ke ztrátě důvěry spotřebitelů, k právní nejistotě a vyšším nákladům provozovatelů podniků, které jsou často v pozdějších fázích dodavatelského řetězce převáděny na spotřebitele, což oslabuje konkurenceschopnost a inovační schopnosti; vzhledem k tomu, že podle evropského posouzení uplatňování, které v květnu 2016 provedla výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS) se všechny zúčastněné strany obecně shodují na tom, že nedostatek jednotných opatření škodí veřejnému zdraví, ochraně životního prostředí a hladkému fungování vnitřního trhu;

H.

vzhledem k tomu, že zásada „zlepšování právní úpravy“ by neměla zdržet uplatnění jakéhokoli opatření, jehož cílem je odvrátit nebo omezit potenciálně závažné nebo nevratné dopady na lidské zdraví a/nebo životní prostředí, jak vyžaduje zásada předběžné opatrnosti zakotvená ve smlouvách EU;

I.

vzhledem k tomu, že zejména endokrinní disruptory a genotoxické látky v materiálech určených pro styk s potravinami jsou problematické z hlediska veřejného zdraví i životního prostředí; vzhledem k tomu, že v současné době nelze vlastnosti vyvolávající narušení endokrinní činnosti ani genotoxické vlastnosti spolehlivě předvídat z chemického složení, a proto by se mělo podporovat biologické testování vzorků coby opatření předběžného varování s cílem zajistit bezpečnost chemicky komplexních materiálů určených pro styk s potravinami; vzhledem k tomu, že by měl být podporován vývoj metod analytického i toxikologického testování, aby se zajistilo spolehlivé a nákladově efektivní posuzování rizik materiálů určených pro styk s potravinami, které bude ku prospěchu spotřebitelů, životního prostředí a výrobců;

J.

vzhledem k tomu, že riziko pro veřejné zdraví představují rovněž škodlivé mikroorganismy (patogenní nebo způsobující znehodnocení), které mohou být přítomny jako kontaminanty materiálů určených pro styk s potravinami, a biocidy, které mohou být následně použity ke snížení množství těchto mikroorganismů;

K.

vzhledem k tomu, že některé potraviny jsou v dlouhodobém kontaktu se širokou škálou obalových materiálů;

L.

vzhledem k tomu, že účinnější koordinace všech ustanovení, která mají dopad na používání materiálů určených pro styk s potravinami, by mohla pomoci zlepšit ochranu zdraví spotřebitelů a snížit dopad těchto materiálů, zejména obalových materiálů, na životní prostředí;

M.

vzhledem k tomu, že účinnější koordinace všech ustanovení, která mají dopad na materiály určené pro styk s potravinami, včetně nařízení REACH, by zvýšila účinnost oběhového hospodářství;

N.

vzhledem k tomu, že zvláštní opatření by měla vycházet z vědeckých důkazů; vzhledem k tomu, že z vědeckého hlediska existují ještě některé neznámé, a je tedy zapotřebí hlubší výzkum;

O.

vzhledem k tomu, že podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) představují nanotechnologie a nanomateriály nový technologický vývoj a materiály určené pro styk s potravinami jsou jedním z odvětví, v němž se nanomateriály používají; vzhledem k tomu, že specifické vlastnosti nanomateriálů mohou ovlivnit jejich toxikokinetické a toxikologické profily, ale dostupné údaje týkající se těchto aspektů jsou omezené; vzhledem k tomu, že rovněž panuje nejistota pramenící z obtížnosti charakterizace, zjišťování a měření nanomateriálů v potravinách a v biologických strukturách a z omezené dostupnosti údajů o toxicitě a zkušebních metod k jejímu zjišťování;

P.

vzhledem k tomu, že posuzování zdravotních a environmentálních rizik na úrovni EU se v současnosti zaměřuje pouze na posuzování jednotlivých látek a přehlíží reálné podmínky jejich kombinovaného a kumulativního působení vyplývajícího z různých způsobů expozice a různých typů produktů, což je známo rovněž jako „koktejlový efekt“ nebo „efekt směsi“;

Q.

vzhledem k tomu, že podle doporučení Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO)/WHO (2009) (11) by se posouzení expozice měla týkat široké populace, ale i kritických skupin, které jsou zranitelné, nebo skupin, u nichž se očekává vyšší expozice než u celkové populace (např. kojenci, děti);

R.

vzhledem k tomu, že ve všech fázích dodavatelského řetězce by se měla zajistit sledovatelnost materiálů určených pro styk s potravinami, aby bylo snazší monitorovat a stahovat vadné produkty, informovat spotřebitele a zjišťovat odpovědnost;

S.

vzhledem k tomu, že označování je velmi přímým a účinným nástrojem informování spotřebitele o vlastnostech produktu;

T.

vzhledem k tomu, že horizontální přístup k látkám napříč hospodářskými odvětvími zajišťuje jednotné uplatňování právních předpisů a předvídatelnost pro podniky;

U.

vzhledem k tomu, že vývoj jednotných zkušebních metod EU pro všechny materiály určené pro styk s potravinami by v celé EU napomohl k dosažení vyšší úrovně ochrany zdraví a životního prostředí;

V.

vzhledem k tomu, že jedním ze způsobů, jak doplnit některá zvláštní opatření, by mohlo být zavedení bezpečnostní kontroly předem vyrobených předmětů určených pro styk s potravinami;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.