13.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/1

13.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/2

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 4, 162 a 174–178 této smlouvy,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006 (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o inteligentní specializaci: vytváření sítí excelence pro účinnou politiku soudržnosti (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o investicích pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii (9),

—

s ohledem na příručku Komise ze dne 22. února 2016 nazvanou „Investiční plán pro Evropu: nové pokyny ke kombinování evropských strukturálních a investičních fondů s Evropským fondem pro strategické investice“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2014 nazvané „Výzkum a inovace jako zdroj růstu v budoucnu“ (COM(2014)0339),

—

s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvanou „Investice pro zaměstnanost a růst“ ze dne 23. července 2014,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2015 s názvem „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (COM(2015)0639),

—

s ohledem na pokyny Komise z roku 2014 nazvané „Umožnění součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, programem Horizont 2020 a dalšími programy Unie v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (COM(2010)0553),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2013 nazvané „Hodnocení výsledků v oblasti inovací v Evropě: na cestě k novému ukazateli“ (COM(2013)0624),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. května 2012 nazvané „Aktivní stárnutí: Inovace – Inteligentní zdravotnictví – Lepší život“ (10),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. května 2013 nazvané „Odstranění inovační nespojitosti“ (11),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. října 2014 nazvané „Opatření na podporu vytváření podmínek pro zakládání nových společností v oblasti vyspělých technologií“ (12),

—

s ohledem na pracovní dokument Komise zveřejněný v roce 2014, který obsahuje pokyny pro tvůrce politik a prováděcí subjekty nazvané „Umožnění součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, programem Horizont 2020 a dalšími programy Unie v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti“ (SWD(2014)0205),

—

s ohledem na pilotní projekt „Politika soudržnosti a součinnost s fondy v oblasti výzkumu a vývoje: cesta k excelenci“,

—

s ohledem na přípravnou akci Evropského parlamentu v regionu Východní Makedonie a Thrákie (REMTh),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0159/2016),

A.

vzhledem k tomu, že EU musí v současném období ekonomické, finanční a sociální krize zintenzivnit své úsilí o vytvoření inteligentního a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění;

B.

vzhledem k tomu, že posilování výzkumu, technologického vývoje a inovací je jednou z investičních priorit v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) pro období 2014–2020; vzhledem k tomu, že podpora inovací se v rámci EU a členských států značně liší, zejména pokud jde o využívání znalostí a technologií na podporu inovací;

C.

vzhledem k tomu, že v programovém období 2014–2020 se po členských státech poprvé požaduje, aby vytvořily vnitrostátní nebo regionální strategie pro inteligentní specializaci prostřednictvím zapojení vnitrostátních a regionálních řídicích orgánů a zúčastněných stran, jako jsou vysokoškolské instituce, průmysloví a sociální partneři, do procesu objevování podnikatelského potenciálu;

D.

vzhledem k tomu, že inteligentní specializace kombinuje a propojuje různé politiky včetně politik týkajících se podnikání, vzdělávání a inovací, aby mohly regiony určit a vybrat prioritní oblasti pro svůj rozvoj a s tím související investice prostřednictvím zaměření se na své silné stránky a komparativní výhody;

E.

vzhledem k tomu, že by strategie RIS3 měly pomoci ke zvyšování konkurenceschopnosti evropského hospodářství, rozvíjení evropské přidané hodnoty v oblasti inovací, vytváření více vysoce kvalitních pracovních míst a využívání široké škály zkušeností; vzhledem k tomu, že by měly přispívat k šíření osvědčené praxe a rozvíjení nového podnikatelského ducha ve spojení s fungujícím jednotným digitálním trhem a inteligentní specializací, což by mohlo vést k novým dovednostem, znalostem, inovacím a zaměstnanosti, a tím k lepšímu využívání výsledků výzkumu a veškerých forem inovací;

F.

vzhledem k tomu, že vytváření strategie RIS3 zahrnuje proces rozvoje mechanismů řízení ze strany několika subjektů a identifikaci oblastí největšího strategického potenciálu v konkrétním místě, nastavení strategických priorit a vytvoření účinných podpůrných služeb pro podniky, aby se maximalizoval potenciál rozvoje založeného na znalostech v jednotlivých regionech;

G.

vzhledem k tomu, že RIS3 přispívají k účinnému využívání prostředků EU, ovlivňují všechny členské státy a regiony Unie a uvolňují potenciál všech regionů, čímž napomáhají EU překonávat její inovační mezery na vnitřní i mezinárodní úrovni s cílem zvýšit její konkurenceschopnost na celosvětové úrovni;

H.

vzhledem k tomu, že včasný a úspěšný rozvoj strategií RIS3 v členských státech je do značné míry závislý na zvýšení jejich administrativní kapacity v oblasti programování, sestavování rozpočtu, provádění a hodnocení v souladu s politickým rámcem, a to s cílem posílit soukromé investice do výzkumu, vývoje a inovací; vzhledem k tomu, že tento rozvoj musí vzít v úvahu skutečnost, že počáteční hodnocení strategií inteligentní specializace přinesla smíšený obraz, zejména pokud jde o výběr priorit, které jsou často považovány za příliš obecné nebo nedostatečně napojené na regionální hospodářské a inovativní struktury, což znamená, že strategie inteligentní specializace musí být v tomto ohledu zdokonaleny;

I.

vzhledem k tomu, že platforma RIS3 podporuje sdílení zdola nahoru a vzájemnou výměnu a přenos poznatků mezi účastnícími se regiony; vzhledem k tomu, že tento proces musí mít prioritu s ohledem na budoucí vytváření a praktické provádění iniciativ inteligentní specializace;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

13.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/11

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její hlavu XVIII,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (5),

—

s ohledem na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (7),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (8),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (9),

—

s ohledem na „Územní agendu Evropské unie 2020: K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů podporující začlenění“ schválenou na neformálním setkání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj konaném dne 19. května 2011 v maďarském Gödöllő,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o připravenosti členských států EU na účinný a včasný začátek nového programového období politiky soudržnosti (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o odkládaném zahájení provádění politiky soudržnosti na období 2014–2020 (11),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

—

s ohledem na šestou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (COM(2014)0473),

—

s ohledem na své usnesení ze dne ze dne 9. září 2015 o investicích pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii (12),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2015 o politice soudržnosti a přezkumu strategie Evropa 2020 (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 nazvané „Snaha o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020“ (14),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (15),

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přidané hodnotě makroregionálních strategií (COM(2013)0468) a na příslušné závěry Rady ze dne 22. října 2013,

—

s ohledem na studii, kterou vypracovalo Generální ředitelství pro vnitřní politiky (Tematická sekce B: Strukturální politika a politika soudržnosti), z ledna 2015, nazvanou „Nová úloha makroregionů v oblasti Evropské územní spolupráce“,

—

s ohledem na studii, kterou vypracovalo Generální ředitelství pro vnitřní politiky (Tematická sekce B: Strukturální politika a politika soudržnosti), z července 2015, nazvanou „Evropské seskupení pro územní spolupráci jako nástroj podpory a zlepšení územní spolupráce v Evropě“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. února 2016 nazvané „Investiční plán pro Evropu: nové pokyny ke kombinování strukturálních a investičních fondů s Evropským fondem pro strategické investice“,

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů přijaté v květnu 2015 a nazvané „Finanční nástroje na podporu územního rozvoje“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2015 nazvané „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (COM(2015)0639),

—

s ohledem na prohlášení Výboru regionů ze dne 2. září 2015 nazvané „25 let existence programu Interreg – nový impuls pro přeshraniční spolupráci“,

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů přijaté v prosinci 2015 a nazvané „Územní vize pro rok 2050: jaká je budoucnost?“,

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 17. prosince 2015 nazvané „Posílení přeshraniční spolupráce: je nezbytný lepší regulační rámec?“,

—

s ohledem na podkladový dokument, který vypracovalo lucemburské předsednictví Rady, nazvaný „Ohlédnutí za 25letou existencí programu Interreg a příprava budoucí územní spolupráce“,

—

s ohledem na závěry Rady „25 let existence programu Interreg a jeho příspěvek k cílům politiky soudržnosti“,

—

s ohledem na iniciativu lucemburského předsednictví týkající se přijetí zvláštních právních předpisů pro příhraniční regiony, jejímž cílem je reagovat na potřeby a problémy těchto oblastí, nazvanou „Nástroj pro přidělování a uplatňování zvláštních ustanovení v příhraničních regionech“ (16),

—

s ohledem na veřejnou konzultaci Komise na úrovni EU o zbývajících překážkách přeshraniční spolupráce zahájenou dne 21. září 2015 u příležitosti Evropského dne spolupráce (17),

—

s ohledem na výsledky vůbec prvního průzkumu Eurobarometru, provedeného Komisí v roce 2015 s cílem určit a zmapovat postoje občanů žijících v příhraničních oblastech a dosáhnout toho, aby zásahy EU byly cílenější (18),

—

s ohledem na zprávu OECD z roku 2013 nazvanou „Regiony a inovace: přeshraniční spolupráce“,

—

s ohledem na zprávu Výboru regionů nazvanou „Monitorovací zpráva o ESÚS za rok 2014 – provádění strategie Evropa 2020“ (19),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0202/2016),

A.

vzhledem k tomu, že v příhraničních regionech žije přibližně 38 % evropského obyvatelstva, a vzhledem k tomu, že EU čelí významné hospodářské, finanční a sociální krizi, která má negativní dopady zejména ženy, a to ve všech oblastech života; vzhledem k tomu, že EU musí rovnost žen a mužů začleňovat jako hlavní složku do všech politik a postupů souvisejících s Evropskou územní spoluprací;

B.

vzhledem k tomu, že celkovým cílem Evropské územní spolupráce je snižovat vliv státních hranic, aby se zmenšily rozdíly mezi regiony, odstranily se přetrvávající překážky pro investice a spolupráci fungující přes hranice, posílila se soudržnost a podpořil se harmonický hospodářský, sociální, kulturní a územní rozvoj Unie jako celku21;

C.

vzhledem k tomu, že Evropská územní spolupráce je nedílnou součástí politiky soudržnosti, neboť posiluje územní soudržnost Unie;

D.

vzhledem k tomu, že členské státy mohou Evropskou územní spolupráci využívat k tomu, aby reagovaly na výzvy vyplývající z migrační krize;

E.

vzhledem k tomu, že plného potenciálu vnitřního trhu EU a svobody pohybu stále využívá jen malý počet evropských občanů;

F.

vzhledem k tomu, že na základě zásad sdíleného řízení, víceúrovňové správy a partnerství byly v rámci kolektivního procesu propojujícího širokou škálu evropských, vnitrostátních, regionálních a místních aktérů vytvořeny programy Evropské územní spolupráce s cílem řešit společné přeshraniční problémy a usnadnit výměnu osvědčených postupů;

G.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí společně se zamyslet nad strukturou Evropské územní spolupráce po roce 2020;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

13.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/21

—

s ohledem na článek 226 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o podrobných ustanoveních o výkonu vyšetřovacího práva Evropského parlamentu (1),

—

s ohledem na své rozhodnutí (EU) 2016/34 ze dne 17. prosince 2015 o zřízení vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu, jeho působnosti, početním složení a funkčním období (2),

—

s ohledem na článek 198 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu (A8-0246/2016),

A.

vzhledem k tomu, že článek 226 SFEU stanoví právní základ pro pravomoc Evropského parlamentu zřídit dočasný vyšetřovací výbor, který by zkoumal obvinění z porušování práva Unie nebo z nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování, aniž by tím byly dotčeny pravomoci vnitrostátních soudů a soudů Unie, a vzhledem k tomu, že to představuje významný prvek kontrolních pravomocí Parlamentu;

B.

vzhledem k tomu, že na základě návrhu Konference předsedů se Parlament dne 17. prosince 2015 rozhodl zřídit vyšetřovací výbor, který by vyšetřil údajná pochybení při uplatňování práva Unie v souvislosti s měřením emisí v automobilovém průmyslu, a že tento výbor učiní veškerá doporučení, která budou v tomto ohledu považována za nezbytná;

C.

vzhledem k tomu, že vyšetřovací výbor funguje v souladu s pracovním plánem, který zahrnuje:

D.

vzhledem k tomu, že vyšetřovací výbor zaslal členským státům, orgánům Unie a dalším subjektům různé dotazníky a na svých webových stránkách zveřejnil výzvu ke sdělování skutečností;

E.

vzhledem k tomu, že výsledky probíhajících vyšetřování by mohly být přínosné pro rámec Unie pro schvalování typu;

F.

vzhledem k tomu, že ve svém rozhodnutí ze dne 17. prosince 2015 Parlament vyšetřovací výbor požádal, aby do šesti měsíců od zahájení činnosti předložil průběžnou zprávu;

G.

vzhledem k tomu, že povaha vyšetřovacího výboru mu brání předkládat jakékoli závěrečné připomínky vyplývající z jeho vyšetřování dříve, než bude považovat svůj mandát za splněný; vzhledem k tomu, že by proto bylo předčasné, aby výbor předkládal jakékoli připomínky k různým aspektům svého mandátu v této průběžné zprávě;

H.

vzhledem k tomu, že ústní a písemná svědectví, která byla výboru do současné doby předložena a jež přezkoumal, potvrzují, že je třeba dále prošetřovat všechny body obsažené v jeho mandátu;

1.

2.

3.

4.

5.

13.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/23

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 114 a 194 této smlouvy,

—

s ohledem na pařížskou dohodu z prosince 2015 uzavřenou na 21. konferenci smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. listopadu 2013 nazvané „Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a optimální účinek veřejných zásahů“ (C(2013)7243) a na pracovní dokument Komise nazvaný „Přiměřenost výroby na vnitřním trhu s elektřinou – pokyny k veřejným zásahům“ (SWD(2013)0438);

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. dubna 2014 s názvem „Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020“ (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2014 s názvem „Pracovní program Komise na rok 2015 – nový začátek“ (COM(2014)0910),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“ (COM(2015)0339),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 s názvem „Balíček opatření k energetické unii – Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvané „Dosažení cíle 10 % propojení elektrických sítí – zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020“ (COM(2015)0082),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Zahájení veřejné konzultace o novém uspořádání trhu s energií“ (COM(2015)0340),

—

s ohledem na závěry Rady týkající se rámce pro politiku v oblasti změny klimatu a energetickou politiku do roku 2030, které přijala ve dnech 23.–24. října 2014,

—

s ohledem na závěry Rady o energetické unii ze dne 19. března 2015,

—

s ohledem na závěry Rady o systému správy energetické unie ze dne 26. listopadu 2015,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 256/2014 ze dne 26. února 2014 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie, o nahrazení nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 736/96 (6),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury (7),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (8),

—

s ohledem na třetí energetický balíček,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 nazvané Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie“ (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050, budoucnosti s energií (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o místních a regionálních dopadech rozvoje inteligentních sítí (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. října 2015 nazvané „Na cestě k uzavření nové mezinárodní dohody o klimatu v Paříži“ (12),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (13),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2013 nazvané „Na cestě k vytvoření fungujícího vnitřního trhu s energií“ (15);

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 nazvané Směrem k evropské energetické unii“ (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 o splnění cíle 10 % propojení elektrických sítí – zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020 (17),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0214/2016),

A.

vzhledem k tomu, že plány Komise týkající se trhu s elektřinou musí přinést opravdovou transformaci trhu, přispívat k energetické účinnosti, zajištění dodávek a k rozvoji obnovitelných zdrojů a propojovacích zařízení a musí zajistit dokončení evropského vnitřního trhu s energií;

B.

vzhledem k tomu, že integrace energetických trhů spolu s integrací veškerých aktérů na trzích, včetně výrobců-spotřebitelů, přispěje ke splnění cíle stanoveného ve Smlouvě, kterým je zajištění bezpečných, cenově dostupných, účinných a udržitelných dodávek energie;

C.

vzhledem k tomu, že pokud má být dosaženo cílů v oblasti klimatu a energetiky, budou energetické systémy budoucnosti potřebovat více flexibility, což bude vyžadovat investice do všech čtyř řešení flexibility – flexibilní výroby, rozvoje sítí, flexibility poptávky a skladování;

D.

vzhledem k tomu, že více než polovina veškeré elektrické energie v EU je vyráběna bez emisí skleníkových plynů;

E.

vzhledem k tomu, že integrace trhů s elektřinou musí být v souladu s ustanoveními článku 194 Smlouvy o fungování EU (SFEU), podle něhož by evropská energetická politika měla zajistit fungování trhu s energií a bezpečnost dodávek energie a podporovat energetickou účinnost a úspory energie, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a propojení energetických sítí; vzhledem k tomu, že stanovování skladby zdrojů energie členských států a podmínek, kterými se řídí používání jejich zdrojů energie, spadá i nadále do pravomoci jednotlivých členských států;

F.

vzhledem k tomu, že pozitivní zkušenosti s vícestrannou spoluprací slouží jako vzor pro větší zodpovědnost regionálních trhů (např. činnost v oblasti regionální koordinace zabezpečení dodávek, jako je CORESO nebo spolupráce provozovatelů přenosového systému v oblasti zabezpečení dodávek (TSC), pětistranné energetické fórum, skupina na vysoké úrovni pro propojení v jihozápadní Evropě, plán propojení baltského trhu s energií (BEMIP), společné nadnárodní severské rezervní a vyrovnávací trhy a propojování trhů ve střední a východní Evropě); vzhledem k tomu, že tyto mechanismy jsou navrženy tak, aby bylo zajištěno přidělování kapacity s dostatečným předstihem, což by mělo umožnit poskytování investičních signálů orientovaných na méně znečišťující elektrárny;

G.

vzhledem k tomu, že se očekává, že řada členských států nebude mít v blízké budoucnosti dostatečné výrobní kapacity, což bude představovat riziko výpadků dodávek elektrické energie, pokud nebudou vytvořeny nezbytné záložní mechanismy;

H.

vzhledem k tomu, že vnitrostátní trhy s kapacitou ztěžují integraci trhů s elektřinou a jsou v rozporu s cíli společné energetické politiky a měly by být používány pouze jako východisko z nouze a teprve po zvážení všech ostatních možností, jako je např. větší propojení energetických soustav se sousedními zeměmi, opatření reagující na poptávku a jiné formy integrace regionálních trhů;

I.

vzhledem k tomu, že Evropa je odhodlána úspěšně provést transformaci energetiky a zejména usnadnit integraci obnovitelných zdrojů energie, což znamená, že vzniká potřeba další flexibility a zavedení tržních režimů určených k zabezpečení dodávek energie;

J.

vzhledem k tomu, že cíl zabezpečení dodávek energie, jak jej vymezují Smlouvy, bude mít zásadní význam pro upevnění energetické unie, a že je tedy z tohoto důvodu třeba zachovat nebo zavést odpovídající nástroje, které tyto dodávky zajistí;

K.

vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění co největší účinnosti veřejných investic prostřednictvím nezbytných opatření zaměřených na vytvoření bezpečného, udržitelného a konkurenceschopného trhu s energií je nesmírně důležité propojit Evropský fond pro strategické investice s dalšími zvláštními zdroji financování v oblasti energetiky, jako je Nástroj pro propojení Evropy;

L.

vzhledem k tomu, že je bezpodmínečně nutné zajistit větší spolupráci na regionální úrovni, která by měla sloužit jako katalyzátor větší integrace trhů na evropské úrovni;

M.

vzhledem k tomu, že daně z energií, vysoké náklady zdanění, plošná regulace cen, vysoká koncentrace trhu, administrativní zátěž, dotace, nedostatečná přeshraniční spolupráce, chybějící propojení v některých regionech a nedostatečné využívání řízení poptávky brání vzniku fungujícího vnitřního trhu s elektrickou energií, což vede ke zpoždění při dosažení úplného propojení trhů v případě obnovitelných zdrojů energie;

N.

vzhledem k tomu, že všichni účastníci trhu by se měli podílet na vyvážení trhu, aby tak zajistili co největší bezpečnost dodávek elektrické energie za přiměřené náklady pro společnost i ekonomiku;

O.

vzhledem k tomu, že střednědobé zvýšení propojení trhů mezi členskými státy na 15 %, které by podléhalo analýze nákladů a přínosů a které by cíleně řešilo stávající přetížení sítí, může vést k zajištění spolehlivějších dodávek energie; zdůrazňuje, že kromě kvantitativního cíle jsou k překonání zbývajících překážek fungování evropského trhu s elektrickou energií zásadní další dva aspekty: otevřený přístup a dostupnost propojení;

P.

vzhledem k tomu, že rostoucí podíl různých obnovitelných zdrojů energie ve skladbě zdrojů elektrické energie vyžaduje stabilní podporu ve formě flexibilních a udržitelných zdrojů energie a flexibilních technologií, jako jsou např. skladování či technologie reagující na poptávku;

Q.

vzhledem k tomu, že ačkoli je skladování energie jedním z klíčových nástrojů, který na trhu s energií může vést k větší flexibilitě a účinnosti, dosud nebyl zaveden žádný regulační mechanismus, který by umožňoval využívání účinného systému skladování;

R.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní energetická agentura (IEA) nedávno předložila významná doporučení ve své studii nazvané „Re-Powering Markets“ (18);

S.

vzhledem k tomu, že evropský trh s energií, pokud bude dobře navržen a řádně realizován, bude moci významně posílit energetickou bezpečnost a nezávislost zásobování energií v Evropě, a to zejména ve vztahu k velkým dodavatelům, na kterých je Unie závislá;

T.

vzhledem k tomu, že má-li dojít k vytvoření skutečného trhu s energií, je nutné urychleně odstranit energetické ostrovy, které v EU dosud existují;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

13.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/35

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 194 této smlouvy,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu z prosince 2015 uzavřenou na 21. konferenci smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané Strategie EU pro vytápění a chlazení (COM(2016)0051),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080),

—

s ohledem na závěry ze zasedání Rady konaného ve dnech 23.–24. října 2014 ohledně rámce pro klimatickou a energetickou politiku do roku 2030,

—

s ohledem na třetí energetický balíček,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES,

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 o rámci politik v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 nazvané „Směrem k evropské energetické unii“ (4),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0232/2016),

A.

vzhledem k tomu, že se na účely vytápění a chlazení využívá téměř 50 % konečné poptávky po energii v EU, z čehož 80 % se využívá v budovách; vzhledem k tomu, že odvětví vytápění a chlazení by mělo reflektovat Pařížskou dohoda v otázce změny klimatu (která vzešla z COP 21); vzhledem k tomu, že odvětví vytápění a chlazení, které bude v souladu s cíli EU v oblasti energetiky a klimatu, se musí nejpozději do roku 2050 ze 100 % zakládat na obnovitelných zdrojích energie, čehož lze dosáhnout pouze snížením energetické spotřeby a plným uplatňováním zásady, že „na prvním místě je energetická účinnost, která je nejdůležitějším palivem“;

B.

vzhledem k tomu, že každý další 1 % nárůst úspor energie snižuje dovoz plynu o 2,6 % (5);

C.

vzhledem k tomu, že musíme učinit více, pokud chceme jak snížit nároky na vytápění budov, tak přejít při pokrývání zbývajících nároků od spalování dovážených fosilních v jednotlivých ohřívačích k udržitelným možnostem vytápění a chlazení v souladu s cíli EU do roku 2050;

D.

vzhledem k tomu, že budovy mají v úhrnu konečné spotřeby energie obrovský podíl a že větší energetická účinnost budov a programy reakce strany poptávky mohou hrát zásadní roli při vyrovnávání a uspokojování poptávky v době špičky, což povede ke snížení nadměrné kapacity a snížení výrobních, provozních a přepravních nákladů;

E.

vzhledem k tomu, že podíl obnovitelných zdrojů pomalu vzrůstá, (v roce 2012 činil 18 % dodávek primární energie), ale stále je obrovský potenciál na všech úrovních a podíl obnovitelných zdrojů a energie z rekuperovaného tepla využívané v členských státech na vytápění a chlazení by se měl ještě zvýšit;

F.

vzhledem k tomu, že trh EU v oblasti vytápění a chlazení je roztříštěný v důsledku své místní povahy, různosti technologií a aktérů do něho zapojených; vzhledem k tomu, že místní a regionální dimenze je zásadní při formulování správných politik pro vytápění a chlazení, při plánování a budování infrastruktury vytápění a chlazení a při konzultacích se spotřebiteli ve snaze odstranit překážky, které brání účinnějšímu a udržitelnějšímu vytápění a chlazení;

G.

vzhledem k tomu, že biomasa představuje 89 % celkové spotřeby tepla z obnovitelných zdrojů v EU a 15 % celkové spotřeby tepla v EU a má velký potenciál dále přinášet významná a nákladově efektivní řešení pro rostoucí poptávku po dodávkách tepla;

H.

vzhledem k tomu, že vytápění a chlazení je nejzářnějším příkladem potřeby celostního, na integrovaných systémech založeného přístupu k energetickým řešením, který bude zahrnovat horizontální přístupy k podobě energetických systémů a širší ekonomice;

I.

vzhledem ke skutečnosti, že podíl primární energie z fosilních paliv na účely vytápění a chlazení je i nadále velmi vysoký, tj. 75 %, a je zásadní překážkou dekarbonizace, což není přínosem pro klima a představuje nadměrnou zátěž pro životní prostředí; vzhledem k tomu, že odvětví vytápění a chlazení by mělo plně přispívat k unijním cílům v oblasti klimatu a energetiky a dotace na používání fosilních paliv v tomto odvětví by měly být postupně zrušeny v souladu se závěry Evropské rady ze dne 22. května 2013, a to podle místních podmínek;

J.

vzhledem k tomu, že se odhaduje, že množství tepla vyprodukovaného při průmyslových a jiných komerčních procesech, které se následně vypouští do ovzduší či vody (namísto toho, aby bylo nějak produktivně využito), by stačilo k pokrytí potřeb celé Unie, pokud jde o vytápění obytných a terciárních budov;

K.

vzhledem k tomu, že budovy produkují kolem 13 % veškerých emisí CO2 v EU;

L.

vzhledem k tomu, že využívání progresivních systémů vytápění nebo chlazení budov musí jít ruku v ruce s důkladným procesem skutečně homogenní tepelné izolace, což sníží poptávka po energii a náklady pro spotřebitele a přispěje ke zmírňování energetické chudoby a k vytváření místních pracovních míst pro kvalifikované pracovníky;

M.

vzhledem k tomu, že opatření přijímaná v rámci energetické unie za účelem vypracování komplexní a integrované strategie pro vytápění a chlazení nabízejí – za předpokladu, že budou správně provedena, – značné příležitosti pro podniky i spotřebitele EU, pokud jde o snižování celkových nákladů průmyslu na energii, zvyšování konkurenceschopnosti a snižování nákladů spotřebitelů;

N.

vzhledem k tomu, že účelem regulačních rámců EU je zdůraznit obecné cíle, ale že zásadní je dosáhnout skutečného pokroku při transformaci vytápění a chlazení jakožto součásti širšího energetického systému;

O.

vzhledem k tomu, že cíl optimalizace role obnovitelných zdrojů energie, zejména elektřiny, v celkové energetické rozvodné soustavě prostřednictvím lepší integrace s vytápěcími a chladicími aplikacemi a přepravou přispívá k dekarbonizaci systému dodávek energie, ke snížení závislosti na dovozu energie, snížení nákladů na energie pro domácnosti a podnícení konkurenceschopnosti průmyslu EU;

P.

vzhledem k tomu, že nejúčinnějším způsobem, jak plnit tyto společné cíle, je posilování postavení a podpora místních a regionálních orgánů, jakož i ostatních dotčených zúčastněných stran, a uplatňování přístupu k územnímu plánování, rozvoji infrastruktury, výstavbě a renovacím bytového fondu a novému průmyslovému rozvoji na základě plně integrovaných systémů za účelem maximalizace přínosu případných průniků, efektivity a dalších společných výhod;

Q.

vzhledem k tomu, že energetická účinnost budov rovněž závisí na použití odpovídajících energetických systémů; vzhledem k tomu, že by v odvětví vytápění a chlazení měly být respektovány zásady „energetická účinnost na prvním místě“ a „energetická účinnost je prvním palivem“;

R.

vzhledem k tomu, že ambiciózní cíle v podobě důkladné renovace stávajícího fondu budov by v Evropě vytvořily miliony pracovních míst, zejména v MSP, zvýšila by se energetická účinnost a sehrály by zásadní roli při zajišťování minimalizace spotřeby energie při vytápění a chlazení;

S.

vzhledem k tomu, že při projektování energeticky úsporných a nízkoemisních veřejných nebo obytných budov s maximálním tepelným komfortem nebo komfortem chlazení je třeba zohlednit významnou roli architektury, urbanistiky, hustotu poptávky po dodávkách tepla a různorodost evropských klimatických pásem a typů budov;

T.

vzhledem k tomu, že existuje obrovský nevyužitý potenciál na využívání odpadního tepla a systémů centrálního vytápění, vzhledem k tomu, že přebytek tepla, které je v Evropě k dispozici, překračuje celkovou poptávku po dodávkách tepla ve všech evropských budovách, a na skutečnost, že 50 % celkové poptávky po dodávkách tepla v EU lze uspokojit prostřednictvím centrálního vytápění;

U.

vzhledem k tomu, že značná část obyvatel Evropy žije v oblastech, zejména ve městech, kde dochází k překračování norem kvality ovzduší;

V.

vzhledem k tomu, že vytápění a chlazení má být podle očekávání i nadále největším zdrojem poptávky po energii v Evropě, přičemž ve značné míře se k uspokojení této poptávky využívá zemní plyn a LPG a jejich používání by mohlo být optimalizováno vysoce účinným uchováváním energie; vzhledem k tomu, že pokračující spoléhání se na fosilní paliva jde proti závazkům EU v oblasti energetiky a klimatu a jejím cílům, pokud jde o dekarbonizaci;

W.

vzhledem k tomu, že v současné době jsou mezi různými klimatickými pásmy v Evropě výrazné rozdíly v ročních výdajích na energie pro účely vytápění, od průměrných 60 až 90 kWh/m2 v zemích jižní Evropy po 175 až 235 kWh/m2 ve střední a severní Evropě;

X.

vzhledem k tomu, že zavádění účinných řešení pro vytápění a chlazení má značný potenciál simulovat rozvoj průmyslových odvětví a odvětví služeb v Evropě, zejména v odvětví obnovitelných zdrojů energie, a vytváření vyšší přidané hodnoty ve vzdálených a venkovských regionech;

Y.

vzhledem k tomu, že se energie stala společenským aktivem, k němuž musí být zaručen přístup; vzhledem k tomu, že ne všichni občané však získají přístup k energii, v Evropě je totiž přes 25 milionů lidí, kteří mají vážné potíže se k ní dostat;

Z.

vzhledem k tomu, že politiky energetické účinnosti by se měly zaměřovat na nákladově nejefektivnější způsoby zlepšování energetické náročnosti budov snižováním poptávky po dodávkách tepla a/nebo napojením budov na vysoce účinné alternativní zdroje;

AA.

vzhledem k tomu, že nízká míra informovanosti spotřebitelů o malé účinnosti systémů vytápění je jedním z faktorů, které mají největší vliv na výši účtů za energie;

AB.

vzhledem k tomu, že domácnosti, které mají dobrou tepelnou izolaci, přinášejí prospěch jak životnímu prostředí, tak uživateli, který má nižší účty za energie;

AC.

vzhledem k tomu, že 72 % energie potřebné k vytápění a chlazení rodinných domů se spotřebovává ve venkovských a přechodných oblastech;

AD.

vzhledem k tomu, že přírodní řešení, jako například vhodně navržená městská zeleň, zelené střechy a stěny, které budovy izolují a zastiňují, také snižují energetickou náročnost, jelikož omezují potřebu vytápění a chlazení;

AE.

vzhledem k tomu, že 85 % energie spotřebovávané v budovách se používá k vytápění prostor a ohřevu teplé vody a 45 % vytápění a chlazení v EU se používá v obytných budovách;

AF.

vzhledem k tomu, že průmysl ve spolupráci s místními orgány má důležitou roli při lepším využívání odpadního tepla a chladu;

AG.

vzhledem k tomu, že Evropané vynaloží 6 % svých spotřebních výdajů na vytápění a chlazení a 11 % z nich si nemůže dovolit v zimě své domovy dostatečně vytápět;

AH.

vzhledem k tomu, že odvětví chlazení musí ještě být důkladněji analyzováno a být více zohledněno ve strategii Komise a v politikách členských států;

AI.

vzhledem k tomu, že je důležité podporovat studie na téma úspor energie v historických budovách s cílem optimalizovat energetickou náročnost, jak se dá, a současně zajistit, aby bylo chráněno a zachováno kulturní dědictví;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

89.

90.

91.

92.

93.

94.

95.

96.

97.

98.

99.

100.

101.

13.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/49

—

s ohledem na nařízení (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních, čl. 9 odst. 6, který se týká tematického cíle zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků,

—

s ohledem na nařízení (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních, článek 37 o finančních nástrojích podporovaných z ESI fondů,

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 15. dubna 2014 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Unie na programu výzkumu a vývoje společně prováděném několika členskými státy a zaměřeném na podporu malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o příležitostech v oblasti zeleného růstu pro MSP (3),

—

s ohledem na program COSME pro malé a střední podniky,

—

s ohledem na průzkum Eurobarometru na téma malé a střední podniky, účinné využívání zdrojů a zelené trhy (bleskový průzkum Eurobarometru 381) a na průzkum Eurobarometru na téma úlohy veřejné podpory při uvádění inovací na trh (bleskový průzkum Eurobarometru 394),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. prosince 2008 o krocích směrem ke zlepšení podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky v Evropě – iniciativa „Small Business Act“ (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 s názvem „Zelenou malým a středním podnikům.“„Small Business Act“ pro Evropu (COM(2008)0394),

—

s ohledem na Evropskou chartu pro malé podniky přijatou v průběhu zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 19. až 20. června 2000 ve Feiře,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2011 o praktických aspektech revize nástrojů EU na podporu financování malých a středních podniků v příštím programovém období (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 o malých a středních podnicích: konkurenceschopnost a obchodní příležitosti (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o inteligentní specializaci: vytváření sítí excelence pro řádnou politiku soudržnosti (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o investicích pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii (8),

—

s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 ohledně definice mikropodniků a malých a středních podniků (MSP) (9),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2014 nazvané „Výzkum a inovace jako zdroj růstu v budoucnu“ (COM(2014)0339),

—

s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti ze dne 23. července 2014 nazvanou „Investice pro zaměstnanost a růst“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2011 s názvem „Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti“ (COM(2011)0642),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2011 nazvané „Malé podniky, velký svět – nové partnerství na pomoc malým a středním podnikům při využívání celosvětových příležitostí“ (COM(2011)0702),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. listopadu 2011 s názvem „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum – přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“ (COM(2011)0803),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2011 s názvem „Přezkum iniciativy ‚Small Business Act‘ pro Evropu“ (COM(2011)0078),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 s názvem „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (COM(2010)0553),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2015 s názvem „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (COM(2015)0639),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. května 2013 nazvané „Odstranění inovační nespojitosti“ (10),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. října 2014 nazvané „Opatření na podporu vytváření podmínek pro zakládání nových společností v oblasti vyspělých technologií“ (11),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0162/2016),

A.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je hlavním nástrojem pro investice v oblasti růstu a vytváření pracovních míst v EU a její rozpočet do roku 2020 přesahuje 350 miliard EUR; vzhledem k tomu, že reálné výsledky investic politiky soudržnosti mohou napomoci stávajícímu a budoucímu růstu regionů v členských státech;

B.

vzhledem k tomu, že v důsledku hospodářské a finanční krize se v mnoha členských státech zvýšila nejen míra chudoby a sociálního vyloučení, ale i dlouhodobá nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí a sociální nerovnost, a že malé a střední podniky mohou tudíž sehrát významnou a důležitou roli v oživení Evropy;

C.

vzhledem k tomu, že 23 miliony malých a středních podniků (MSP) v EU, které představují kolem 99 % všech podniků, zásadním způsobem přispívají k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti, inovacím a vytváření vysoce kvalitních pracovních míst, poskytují více než 100 milionů pracovních míst a v soukromé sféře vytvářejí dvě ze tří pracovních míst a ve srovnání s většími podniky mají trvale dvojnásobnou míru růstu zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že pouze 13 % evropských MSP se zabývá obchodní činností a investováním na světových trzích;

D.

vzhledem k tomu, že evropské MSP jsou velmi rozmanité a zahrnují obrovské množství mikropodniků, které působí na místní úrovni a často v tradičních odvětvích, a stoupající počet nově zakládaných podniků a rychle rostoucích inovativních podniků, jakož i podniků sociální ekonomiky zaměřených na specifické cíle a skupiny; vzhledem k tomu, že se tyto obchodní modely potýkají s rozličnými problémy, a mají proto odlišné potřeby; vzhledem k tomu, že zásadním faktorem usnadnění přístupu malých a středních podniků k úvěrům je zjednodušení evropské, vnitrostátní i regionální legislativy;

E.

vzhledem k tomu, že MSP se dokáží velmi dobře přizpůsobovat změnám a jsou schopny držet krok s technologickým pokrokem;

F.

vzhledem k tomu, že mikroúvěry, jejichž cílovými příjemci jsou povětšinou mikropodnikatelé a znevýhodněné osoby, které chtějí začít samostatně výdělečnou činnost, mají zásadní význam pro překonání překážek bránících v přístupu k tradičním bankovním službám, a vzhledem k tomu, že nástroj JASMINE (Společná akce na podporu mikrofinančních institucí) a osa programu EaSI týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání mohou sloužit jako dobře využitelná podpora v rámci zpřístupňování zdrojů financování, a to i pro sociální podniky;

G.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti poskytla v programovém období 2007–2013 70 miliard EUR na podporu MSP, čímž bylo vytvořeno více než 263 000 pracovních míst v MSP, a napomohla modernizaci MSP prostřednictvím zvýšeného využívání IKT, rozvíjením dovednostní nutných pro přístup, inovací a modernizací pracovních postupů;

H.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti bude v programovém období 2014–2020 podporovat MSP ještě větší měrou, protože zdvojnásobí podporu poskytovanou v období 2007–2013 na 140 miliard EUR;

I.

vzhledem k tomu, že tematický cíl nazvaný „zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků“, tematický cíl č. 3, patří mezi tematické cíle s nejvyšším procentuálním podílem na celkovém objemu prostředků financování (13,9 %) a má prvořadou důležitost z hlediska dosažení cílů politiky soudržnosti a strategie Evropa 2020;

J.

vzhledem k tomu, že na MSP, které by byly způsobilé k financování z fondů ESI, protože působí v konkurenčním prostředí a musejí se vyrovnávat s celou řadou omezení včetně omezených peněžních toků, má velmi tíživé dopady složitost a nestálost předpisů a nadměrné administrativní požadavky, které jsou s těmito fondy spojeny, zejména pak skutečnost, že správní náklady jsou v naprostém nepoměru k výši přidělovaných finančních prostředků, času potřebnému ke zpracování žádostí a potřebě urychlit vyplácení prostředků;

K.

vzhledem k tomu, že zavedením tematického zaměření do plánování politiky soudržnosti na období 2014–2020 byl poskytnut účinný nástroj pro navrhování operačních programů, které se více zaměří na investiční priority, aby byly zajištěny dostatečné zdroje pro docílení reálných dopadů;

L.

vzhledem k tomu, že dohody o partnerství a operační programy jsou na základě článků 14, 16 a 29 nařízení o společných ustanoveních strategickými nástroji pro usměrňování investic v členských státech a regionech;

M.

vzhledem k tomu, že díky MSP bude průmyslová výroba do roku 2020 tvořit nejméně 20 % HDP členských států;

N.

vzhledem k tomu, že jen malé procento evropských MSP je v současnosti schopno rozpoznat a využít příležitosti, které nabízí mezinárodní obchod, obchodní dohody a globální hodnotové řetězce, a že v uplynulých třech letech působilo na mezinárodní úrovni za hranicemi EU pouze 13 % evropských MSP;

O.

vzhledem k tomu, že proces internacionalizace MSP by se měl řídit ohledem sociální odpovědnosti podniků, dodržování lidských a zaměstnaneckých práv a co nejvyšší ochrany životního prostředí, tak aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž a tvorba většího počtu kvalitních pracovních míst;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

13.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/57

—

s ohledem na článek 192, čl. 265 odst. 5 a článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. července 2015 týkající se strategie Evropské unie pro alpský region (COM(2015)0366) a doprovodný akční plán a podpůrnou analýzu (SWD(2015)0147),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení (3),

—

s ohledem na závěry ze zasedání Rady ve dnech 19. a 20. prosince 2013 týkající se strategie Evropské unie pro alpský region,

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. října 2015 ke sdělení Komise týkajícímu se strategie Evropské unie pro alpský region (4),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 3. prosince 2014 nazvané „Makroregionální strategie Evropské unie pro alpský region“ (5),

—