8.6.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 196/1

---

Sdělení Komise o otázkách a odpovědích týkajících se používání nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům

(2018/C 196/01)

Obsah

1.

Úvod

1

2.

Obecné požadavky na označování

2

2.1.

Uvádění nezavádějících informací

2

2.2.

Dostupnost a umístění povinných informací o potravinách

2

2.3.

Uvádění povinných údajů o potravinách a čitelnost

2

2.4.

Povinné údaje (článek 9 a oddíl 2 nařízení)

3

2.5.

Další povinné údaje u určitých druhů nebo skupin potravin

5

3.

Výživové údaje

6

3.1.

Použití výživových údajů

6

3.2.

Povinné výživové údaje

6

3.3.

Dobrovolné údaje

7

3.4.

Způsoby vyjadřování a uvádění výživových údajů

10

3.5.

Další způsoby vyjádření a uvádění údajů

12

3.6.

Výjimky z povinných výživových údajů

12

3.7.

Doplňky stravy

14

3.8.

Zvláštní produkty

14

1.   Úvod

Dne 25. října 2011 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) č. 1169/2011 (1) o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení“). Nařízení pozměňuje stávající předpisy o označování potravin v Unii s cílem umožnit spotřebiteli informovaný výběr potravin a jejich bezpečné použití a současně zajistit volný pohyb legálně vyráběných a na trh uváděných potravin. Nařízení je použitelné od 13. prosince 2014 s výjimkou ustanovení týkajících se výživových údajů, která se používají ode dne 13. prosince 2016.

Toto sdělení má provozovatelům potravinářských podniků a vnitrostátním orgánům pomoci při uplatňování nařízení a poskytnout odpovědi na řadu otázek, které vyvstaly po vstupu nařízení v platnost.

Sdělení zohledňuje diskuse, které Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost Komise (GŘ SANTE) vedlo s odborníky z členských států v rámci pracovní skupiny pro nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Tímto sdělením není dotčen případný výklad podaný Soudním dvorem Evropské unie.

2.   Obecné požadavky na označování

2.1.   Uvádění nezavádějících informací

2.1.1.   V čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení je stanoveno, že „informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména vyvoláváním dojmu na základě vzhledu, popisu nebo vyobrazení, že je přítomna určitá potravina nebo složka, ačkoli ve skutečnosti byla určitá přirozeně se vyskytující součást nebo běžně používaná složka v této potravině nahrazena odlišnou součástí nebo složkou“. Na jaký typ případů by se toto ustanovení mohlo vztahovat? Jak by měly být potravinářské výrobky správně označeny?

Příslušná ustanovení : čl. 2 odst. 2 písm. f), čl. 7 odst. 1 písm. d), čl. 13 odst. 2, příloha VI část A bod 4

Ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. d) se použije, pokud se má za to, že průměrný spotřebitel očekává, že určitá potravina je obvykle vyráběna s určitou složkou nebo že se určitá složka vyskytuje v potravině přirozeně, ačkoliv tyto složky byly nahrazeny jinou součástí nebo složkou.

Uvést lze tyto příklady:

—

potravina, v níž je určitá složka, která se v této potravině běžně používá, nahrazena jinou součástí nebo složkou, například pizza, u níž se vzhledem k vyobrazení na etiketě očekává, že je v ní přítomen sýr, přičemž sýr byl nahrazen jiným produktem, nazvaným jinak a vyrobeným ze surovin, které se používají za účelem nahrazení mléka, a to zcela nebo částečně,

—	potravina, v níž byla určitá součást přirozeně se vyskytující v této potravině nahrazena jinou součástí nebo složkou, například výrobek, který vypadá jako sýr, v němž byl mléčný tuk nahrazen tukem rostlinného původu.

Co se týká označování v případě potravin, kdy je v určitém produktu použita náhradní složka nebo složky, musí za názvem produktu v těsné blízkosti následovat název náhradní složky nebo složek, vytištěný na obalu nebo etiketě v dobře čitelné podobě písmem, jehož střední výška představuje alespoň 75 % střední výšky písma názvu produktu a činí nejméně 1,2 mm.

Je na provozovateli potravinářského podniku, aby pro tuto náhradní potravinu našel vhodný název v souladu s pravidly týkajícími se názvu potravin.

Mimoto musí být případně dodržena rovněž ustanovení platných právních předpisů pro konkrétní výrobky. Je například zakázáno používat název „napodobenina sýra“, jelikož název „sýr“ je vyhrazen výhradně pro mléčné výrobky (2).

2.2.   Dostupnost a umístění povinných informací o potravinách

2.2.1.   V případě balených potravin musí být povinné informace o dané potravině uvedeny přímo na obalu nebo na etiketě k němu připojené. Jaký druh etiket lze k tomuto účelu použít?

Příslušná ustanovení : čl. 2 odst. 2 písm. i), článek 12

Etikety nesmí být snadno odstranitelné, aby nebyla ohrožena dostupnost nebo přístupnost povinných informací o potravinách pro spotřebitele.

V případě snímatelných etiket připojených k obalu je třeba v každém jednotlivém případě posoudit, zda jsou splněny obecné požadavky na dostupnost a umístění povinných informací o potravinách.

Použít lze všechny druhy etiket, o nichž se usuzuje, že splňují výše uvedená kritéria.

2.3.   Uvádění povinných údajů o potravinách a čitelnost

2.3.1.   Jak se určuje „největší plocha“, zejména u plechovek nebo lahví?

Příslušná ustanovení : čl. 13 odst. 3, čl. 16 odst. 2, příloha V bod 18

V případě pravoúhlých nebo krabicových obalů je určení „největší plochy“ jednoduché, tj. celá největší strana dotyčného obalu (výška x šířka).

U obalů válcového tvaru (např. plechovky) nebo lahvovitého tvaru (např. lahve), jež mají často nepravidelný tvar, lze „největší plochou“ rozumět plochu mimo víčko, dno, okraje na vrchní a spodní části plechovek, kuželovité části a hrdla lahví a sklenic.

Podle mezinárodního doporučení 79 Mezinárodní organizace pro legální metrologii (3) je plocha hlavního zorného pole na obalu válcového nebo téměř válcového tvaru určena jako 40 % násobku výšky obalu a obvodu mimo víčko, dno, okraje na vrchní a spodní části plechovek, kuželovité části a hrdla lahví a sklenic.

2.3.2.   Jak je stanovena velikost písma u velkých písmen a číslic?

Příslušná ustanovení : příloha IV

Velikost velkých písmen a číslic musí odpovídat písmenu „A“ ve slově „Appendix“, kdy střední výška písma činí nejméně 1,2 mm.

2.3.3.   Vztahuje se povinná velikost písma stanovená v čl. 13 odst. 2 rovněž na další povinné údaje vyžadované u určitých druhů nebo skupin potravin, například uvedených v příloze III?

Příslušná ustanovení : čl. 13 odst. 2, příloha III

Minimální velikost písma stanovená v čl. 13 odst. 2 se vztahuje pouze na povinné údaje uvedené v čl. 9 odst. 1.

Jsou-li další povinné údaje podle přílohy III uvedeny tak, že tvoří součást názvu potraviny, platí požadavek na povinnou velikost písma stanovený v čl. 13 odst. 2.

V ostatních případech se povinná velikost písma nepoužije.

2.3.4.   Vztahuje se povinná velikost písma stanovená čl. 13 odst. 2 rovněž na povinné údaje připojené k názvu potraviny, jako jsou údaje uvedené v příloze VI části A (např. „rozmrazeno“, „uzená“, „ozářeno“ atd.)?

Příslušná ustanovení : čl. 13 odst. 2, příloha IV část A

Ano, jelikož tyto povinné údaje jsou spojeny s názvem potraviny, na nějž se vztahuje ustanovení o minimální velikosti písma obsažené v čl. 13 odst. 2.

Co se týká přílohy VI části A bodu 4, v nařízení se vyžaduje velikost písma, jehož střední výška představuje alespoň 75 % střední výšky písma názvu produktu a jehož velikost není každopádně menší než minimální velikost písma stanovená v čl. 13 odst. 2.

2.4.   Povinné údaje (článek 9 a oddíl 2 nařízení)

2.4.1.   Název potraviny

V jakých případech musí název potraviny obsahovat údaj o přítomnosti přidané vody, jejíž hmotnost přesahuje 5 % hmotnosti konečného výrobku?

Příslušná ustanovení : příloha VI část A bod 6

Údaj o přítomnosti přidané vody, která tvoří více než 5 % hmotnosti konečného výrobku, musí být v názvu potraviny uveden v těchto případech:

—	masné výrobky a masné polotovary, které mají podobu krájeného masa, kusu masa, plátku masa, porce masa nebo jatečně upraveného těla zvířat,

—	produkty rybolovu a upravené produkty rybolovu, které mají podobu krájeného masa, kusu masa, plátku masa, porce masa, filé nebo celého produktu rybolovu.

Určení, zda potravinářský výrobek splňuje tyto požadavky, musí provést v každém jednotlivém případě provozovatelé potravinářských podniků. V tomto ohledu je třeba vzít v úvahu podobu potraviny. Tento údaj se orientačně nevyžaduje u potravin jako salámy a párky (např. mortadela, párky v rohlíku), jelita, sekaná, masové/rybí paštiky, masové/rybí kuličky.

2.4.2.   Seznam složek

—

Měly by být v seznamu složek označeny umělé nanomateriály? Existují nějaké výjimky? Příslušná ustanovení : čl. 18 odst. 3 a článek 20 Všechny umělé nanomateriály použité jako složky musí být jasně uvedeny v seznamu složek. V čl. 20 písm. b), c) a d) jsou stanoveny výjimky pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy, nosiče a látky, pokud jde o uvedení v seznamu složek. Stejné výjimky se použijí i v případě, jsou-li ve formě umělých nanomateriálů.

—

Uvádění a pojmenování složek — Je možné uvést na etiketě prohlášení: „řepkový nebo částečně ztužený palmový olej“, pokud výrobce mění zdroj rostlinného oleje? Příslušná ustanovení : články 7 a 18, příloha VII část A body 8 a 9 Nikoli, tento údaj by nebyl v souladu s nařízením. Na etiketě nesmí být uvedeny informace o charakteristikách potravin, které nejsou dostatečně přesné nebo konkrétní a v jejichž důsledku by mohl být spotřebitel uveden v omyl. — Jsou údaje o konkrétním rostlinném původu povinné u všech potravin, které obsahují oleje nebo tuky rostlinného původu, bez ohledu na množství oleje nebo tuku v dotyčné potravině? Příslušná ustanovení : článek 18, příloha VII část A body 8 a 9 Ano, tento údaj je povinný bez ohledu na množství oleje nebo tuku v dotyčné potravině.

2.4.3.   Údaj o čistém množství

Nařízení stanoví, že „v případě potravin s glazurou se uvádí čistá hmotnost potraviny bez glazury“. Znamená to, že v těchto případech bude čistá hmotnost potraviny totožná s čistou hmotností po odkapání. Musí být na etiketě uvedena „čistá hmotnost“ i „čistá hmotnost po odkapání“?

Příslušná ustanovení : příloha IX bod 5

U pevných potravin v nálevu se při označování uvádí kromě čisté hmotnosti/množství též čistá hmotnost této potraviny po odkapání. Pro účely tohoto bodu se voda ve zmrazeném nebo hluboce zmrazeném stavu považuje za nálev, což znamená povinnost uvést na etiketě informaci o čisté hmotnosti i o hmotnosti po odkapání. Nařízení mimoto uvádí, že v případě potravin ve zmrazeném a hluboce zmrazeném stavu s glazurou nesmí čistá hmotnost zahrnovat samotnou glazuru (hmotnost bez glazury).

Uvedená čistá hmotnost glazovaných potravin je proto totožná s jejich čistou hmotností po odkapání. S přihlédnutím k této skutečnosti a rovněž k nutnosti zamezit klamání spotřebitele jsou možné tyto údaje o čisté hmotnosti:

—	dvojí údaj: — čistá hmotnost: X g a — čistá hmotnost po odkapání: X g,

—	srovnávací údaj: — čistá hmotnost = čistá hmotnost po odkapání = X g,

—	jediný údaj: — čistá hmotnost (bez glazury): X g.

2.4.4.   „Minimální trvanlivost do“ nebo „datum použitelnosti“

Musí být cider označen datem minimální trvanlivosti „minimální trvanlivost do“?

Příslušná ustanovení : článek 24, příloha X bod 1 písm. d)

Nikoli, cider získaný kvašením nemusí být označen datem minimální trvanlivosti, jelikož patří do kategorie „vín, likérových vín, šumivých vín, aromatizovaných vín a podobných výrobků získaných z jiného ovoce než z hroznů, jakož i nápojů kódu KN 2206 00 získaných z hroznů nebo hroznového moštu“, která je od této povinnosti osvobozena.

Produkt získaný smícháním alkoholu s ovocnou šťávou by se však nepovažoval za „podobné výrobky získané z jiného ovoce než z hroznů“ v rámci výše zmíněné kategorie, a proto by se vyžadovalo uvedení data minimální trvanlivosti „minimální trvanlivost do“, nemá-li výrobek obsah alkoholu alespoň 10 % objemových (u nápojů obsahujících nejméně 10 % obj. alkoholu nemusí být „datum minimální trvanlivosti“ uvedeno).

2.4.5.   Návod k použití

Může provozovatel potravinářského podniku použít v „návodu k použití“ symbol pánve nebo trouby bez uvedení slov „pánev“ nebo „trouba“?

Příslušná ustanovení : čl. 9 odst. 2 a článek 27

Nikoli. Povinné údaje jako návod k použití musí být uvedeny slovy a čísly. Použití piktogramů nebo symbolů představuje pouze dodatečný prostředek k vyjádření těchto údajů.

Komise však může v budoucnu přijmout prováděcí akty, které umožní vyjádřit jeden nebo více povinných údajů piktogramy nebo symboly místo slov nebo čísel.

2.5.   Další povinné údaje u určitých druhů nebo skupin potravin

2.5.1.   Označování zmrazených potravin

—

Je datum zmrazení nebo u produktů zmrazených více než jednou datum prvního zmrazení povinné na etiketě nebaleného zmrazeného masa, zmrazených masných polotovarů a zmrazených nezpracovaných produktů rybolovu? Příslušná ustanovení : příloha III Nikoli. Datum zmrazení je povinné pouze na etiketě baleného zmrazeného masa, zmrazených masných polotovarů a zmrazených nezpracovaných produktů rybolovu. Členské státy mohou rozhodnout o rozšíření tohoto požadavku na nebalené produkty.

—

Jak jsou definovány „nezpracované produkty rybolovu“? Produkty rybolovu (4) zahrnují všechny mořské nebo sladkovodní živočichy (kromě živých mlžů, živých ostnokožců, živých pláštěnců a živých mořských plžů a všech savců, plazů a žab), volně žijící nebo farmově chované, včetně všech poživatelných forem, částí a produktů těchto živočichů. Nezpracovanými (5) produkty rybolovu jsou produkty rybolovu, jež neprošly zpracováním, a zahrnují produkty, které byly děleny, porcovány, odseknuty, plátkovány, vykostěny, rozsekány, zbaveny kůže, rozdrceny, nakrájeny, očištěny, ořezány, zchlazeny, zmrazeny, hluboce zmrazeny nebo rozmrazeny.

—

Lze použít údaj „rychle zmrazeno dne [DATUM]“ k označení data zmrazení u zmrazeného masa, zmrazených masných polotovarů a zmrazených nezpracovaných produktů rybolovu? Příslušná ustanovení : příloha III bod 6 a příloha X bod 3 Nikoli, údaj „rychle zmrazeno dne …“ použít nelze, jelikož v příloze X je jednoznačně stanoveno, že výrazem, který je nutno použít, je „zmrazeno dne …“.

3.   Výživové údaje

3.1.   Použití výživových údajů

3.1.1.   Vztahují se pravidla týkající se výživových údajů, která jsou stanovena v nařízení, na všechny potraviny?

Příslušná ustanovení : článek 29

Tato pravidla se nevztahují na níže uvedené potraviny, které mají vlastní pravidla pro označování výživových údajů:

—	doplňky stravy (6),

—	přírodní minerální vody (7).

Ve vztahu k potravinám pro určité skupiny se nařízení použije, aniž by byla dotčena pravidla stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 (8) nebo zvláštní opatření podle zmíněného rámce.

3.2.   Povinné výživové údaje

3.2.1.   Co je třeba uvést?

Příslušná ustanovení : články 13, 30, 32, 34 a 44, přílohy IV a XV

Povinné výživové označování musí obsahovat všechny níže uvedené údaje: energetická hodnota a množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli.

Energetická hodnota musí být uvedena v kJ (kilojoulech) i v kcal (kilokaloriích). Energetická hodnota v kilojoulech musí být uvedena jako první a za ní následuje hodnota v kilokaloriích. Lze použít zkratku kJ/kcal.

Pořadí uvádění příslušných informací je toto:

energetická hodnota tuky z toho — nasycené mastné kyseliny sacharidy z toho — cukry bílkoviny sůl

Je-li dostatek místa, uvádějí se údaje v tabulce s přiřazenými číselnými hodnotami. Při nedostatku místa pro poskytnutí údajů v tabulce se údaje uvedou v řadě za sebou.

Na výživové údaje se vztahují pravidla týkající se minimální velikosti písma a tyto údaje musí být vytištěny písmem, jehož střední výška činí nejméně 1,2 mm. V případě obalů nebo nádob, jejichž největší plocha je menší než 80 cm2, činí střední výška nejméně 0,9 mm. Střední výška je definována v příloze IV nařízení.

(poznámka: Potraviny v obalech nebo nádobách, jejichž největší plocha je menší než 25 cm2, jsou od povinného výživového označování osvobozeny (příloha V bod 18, viz bod 3.6.1)).

Jsou-li energetická hodnota nebo obsah živin ve výrobku zanedbatelné, lze informace o nich nahradit například prohlášením „Obsahuje zanedbatelné množství …“ umístěným v těsné blízkosti výživových údajů (pokud jde o pojem „zanedbatelné množství“, viz bod 3.2.2).

Existují produkty, u nichž nemusí být výživové údaje uvedeny (viz bod 3.6.1).

3.2.2.   Je nutné v případě, že výrobek má zanedbatelné množství živin, u nichž se vyžaduje povinné označování, nebo zanedbatelnou energetickou hodnotu, uvést tyto živiny nebo energetickou hodnotu v tabulce s údaji o živinách? (čl. 34 odst. 5)

Příslušná ustanovení : čl. 34 odst. 5

Nikoli, jsou-li energetická hodnota nebo obsah živin zanedbatelné, lze informace o nich nahradit například prohlášením „Obsahuje zanedbatelné množství …“ umístěným v těsné blízkosti výživových údajů.

3.2.3.   Kdy lze použít formulaci uvádějící, že sůl je v potravině obsažena výlučně v důsledku přirozeně se vyskytujícího sodíku?

Příslušná ustanovení : čl. 30 odst. 1

Formulace uvádějící, že sůl je v potravině obsažena výlučně v důsledku přirozeně se vyskytujícího sodíku, se může nacházet v těsné blízkosti výživových údajů na potravinách, do nichž nebyla přidána sůl, jako je mléko, zelenina, maso a ryby. Jestliže byla sůl přidána při zpracování nebo v důsledku přidání složek, které obsahují sůl, jako je šunka, sýr, olivy, ančovičky atd., nelze tuto formulaci použít.

3.2.4.   Obsah „soli“ uvedený v tabulce s povinnými výživovými údaji bude vypočten pomocí vzorce: sůl = sodík × 2,5. Musí být v tomto výpočtu zahrnut sodík pocházející z jakékoli jiné složky, jako je například sacharin sodný, askorban sodný atd.?

Příslušná ustanovení : příloha I bod 11

Ano, obsah ekvivalentu soli musí být vždy odvozen z celkového obsahu sodíku v potravinářském výrobku, a to pomocí vzorce: sůl = sodík × 2,5.

3.3.   Dobrovolné údaje

3.3.1.   Jaké jiné živiny je možno uvést?

Příslušná ustanovení : čl. 30 odst. 2, články 32, 33 a 34, příloha XV

Povinné výživové označování může být doplněno rovněž údaji o obsahu jedné nebo více následujících živin:

a)	mononenasycené mastné kyseliny;

b)	polynenasycené mastné kyseliny;

c)	polyalkoholy;

d)

škroby;

e)

vláknina;

f)	vitaminy a minerální látky.

Pořadí uvádění příslušných informací je toto:

energetická hodnota tuky z toho — nasycené mastné kyseliny, — mononenasycené mastné kyseliny, — polynenasycené mastné kyseliny, sacharidy z toho — cukry, — polyalkoholy, — škroby, vláknina bílkoviny sůl vitaminy a minerální látky

Je-li dostatek místa, údaje se uvádějí v tabulce s přiřazenými číselnými hodnotami. Při nedostatku místa pro poskytnutí údajů v tabulce se údaje uvedou v řadě za sebou.

Tyto živiny se uvádějí v gramech (g) (9) na 100 g nebo na 100 ml a navíc mohou být uvedeny v přepočtu na jednu porci nebo jednotku spotřeby daného produktu.

3.3.2.   Jak by měla být v případě, není-li živina, pro niž je uvedeno výživové nebo zdravotní tvrzení, součástí výživových údajů, tato informace uvedena?

Příslušná ustanovení : články 30 a 49

Je-li živina, pro niž je uvedeno výživové nebo zdravotní tvrzení, součástí výživových údajů, dodatečné označování se nevyžaduje.

Není-li živina nebo jiná látka, pro niž je uvedeno výživové nebo zdravotní tvrzení, součástí výživových údajů, musí být údaj o obsahu živiny nebo jiné látky uveden ve stejném zorném poli, například v těsné blízkosti výživových údajů (viz rovněž bod 3.3.5).

3.3.3.   Jaké další výživové údaje je nutno uvést v případě, je-li množství vlákniny (nebo jiné živiny uvedené v čl. 30 odst. 2) uvedeno na nebalené potravině?

Příslušná ustanovení : čl. 30 odst. 1, 2, 5 a článek 49

Chce-li provozovatel potravinářského podniku uvést množství vlákniny v produktu nebo množství jiné živiny uvedené v čl. 30 odst. 2, je třeba uvést úplné výživové údaje. To zahrnuje:

—	energetickou hodnotu a

—	množství tuku, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli.

Jestliže se výživové nebo zdravotní tvrzení týká jakékoli živiny uvedené v čl. 30 odst. 2, musí být obsah této živiny uveden i ve výživových údajích.

3.3.4.   Lze obsah vlákniny označit pomocí procentního podílu referenční hodnoty příjmu, přestože v nařízení není pro vlákninu harmonizovaná referenční hodnota příjmu stanovena?

Příslušná ustanovení : čl. 30 odst. 2 a čl. 35 odst. 1 písm. e)

Nikoli. Jedinými živinami, u nichž lze množství vyjádřit jako procentní podíl referenční hodnoty příjmu, jsou živiny, pro něž jsou referenční hodnoty příjmu stanoveny v příloze XIII, a to i tehdy, jsou-li použity další způsoby vyjadřování a uvádění výživových údajů.

3.3.5.   Lze označit obsah součástí dobrovolně uváděných živin, například „omega-3 mastných kyselin“, jako součástí polynenasycených mastných kyselin?

Příslušná ustanovení : článek 30

Nikoli. Výživové údaje představují uzavřený seznam informací o energetické hodnotě a obsahu živin a nemohou být doplněny o další výživové údaje (viz však rovněž bod 3.3.2).

3.3.6.   Které výživové údaje se mohou na obalu opakovat?

Příslušná ustanovení : čl. 30 odst. 3, čl. 32 odst. 2, článek 33 a čl. 34 odst. 3

Na obalu se mohou opakovat některé povinné výživové údaje, a to v hlavním zorném poli (obecně označovaném jako „přední strana balení“) s použitím jednoho z následujících formátů:

—	energetická hodnota, nebo

—	energetická hodnota a množství tuků, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli.

Pro tyto opakované údaje platí pravidla týkající se minimální velikosti písma (čl. 13 odst. 2, příloha IV; viz rovněž bod 3.2.1).

V případě opakování představují výživové údaje i nadále seznam s přesně stanoveným a omezeným obsahem. U výživových údajů uvedených v hlavním zorném poli nejsou přípustné žádné další informace.

V případě opakování mohou být údaje uvedeny v přepočtu na porci/jednotku spotřeby (pokud je velikost porce/jednotky spotřeby vyznačena v těsné blízkosti výživových údajů a na obalu je uveden počet porcí/jednotek). Energetická hodnota však musí být vyjádřena rovněž na 100 g nebo na 100 ml.

3.3.7.   Musí být v případě, jsou-li opakované výživové údaje v hlavním zorném poli („na přední straně balení“) vyjádřeny jako procentní podíl referenčních hodnot příjmu, tyto informace uvedeny rovněž v povinných výživových údajích („na zadní straně balení“)?

Příslušná ustanovení : čl. 30 odst. 3, čl. 32 odst. 4 a článek 33, příloha XIII

Dobrovolně opakované výživové údaje v hlavním zorném poli („na přední straně balení“) musí obsahovat pouze informace o energetické hodnotě, nebo o energetické hodnotě a množství tuků, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli. Tyto informace musí být uvedeny rovněž v povinných výživových údajích („na zadní straně balení“). Informace na přední straně balení však lze vyjádřit jako procentní podíl referenčních hodnot příjmu (kromě vyjádření v absolutních hodnotách), i když tato forma vyjádření není v povinných výživových údajích použita.

3.3.8.   Je možné opakovat výživové údaje jednou ve formě pouhého údaje o energetické hodnotě a podruhé ve formě energetické hodnoty spolu s množstvím tuků, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli?

Příslušná ustanovení : čl. 30 odst. 3 a čl. 34 odst. 3

Výživové údaje lze opakovat jako údaj pouze o energetické hodnotě, nebo jako údaj o energetické hodnotě spolu s množstvím tuků, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli. Tyto informace lze rovněž zopakovat vícekrát.

Tyto dobrovolné další výživové údaje musí být uvedeny v hlavním zorném poli a musí splňovat ustanovení o minimální velikosti písma.

3.3.9.   Je přípustné označení obsahu pouze jedné živiny na přední straně balení, například X % tuku?

Příslušná ustanovení : čl. 30 odst. 3

Dobrovolně opakované výživové údaje neumožňují označení obsahu jediné živiny, jelikož informacemi, které je třeba poskytnout, je buď informace pouze o energetické hodnotě, nebo o energetické hodnotě a množství tuků, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli.

Etiketa však může obsahovat údaj o obsahu jediné živiny, vyžadují-li to právní předpisy, jako je obsah tuku v:

—	určitém konzumním mléku, jak je uvedeno v příloze VII části IV bodu III podbodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (10), kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty,

—	určitých roztíratelných tucích, jak je uvedeno v příloze VII části VII bodu I a jeho dodatku II nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty.

Na etiketě lze použít rovněž údaje jako „s nízkým obsahem tuku“ nebo „s obsahem tuku nižším než 3 %“, pokud splňují podmínky pro použití takovéhoto tvrzení a ostatní příslušná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 (11) o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin a pokud je dodrženo také ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1169/2011.

3.3.10.   Mohou být v případě, kdy jsou výrobky určeny k prodeji ve více než jedné zemi, uvedeny jako doplnění výživových údajů, které vyhovují požadavkům nařízení, výživové údaje ve formátu požadovaném USA a Kanadou?

Příslušná ustanovení : články 30, 34 a 36, přílohy XIV a XV

Nikoli. Výživové údaje ve formátu požadovaném USA nebo Kanadou by nebyly v souladu s požadavky EU, jelikož povinné i dobrovolné informace musí dodržovat pravidla stanovená v nařízení. Takovéto označení by mohlo rovněž uvádět spotřebitele v omyl kvůli rozdílným převodním faktorům používaným v USA k výpočtu energetické hodnoty a obsahu živin.

3.4.   Způsoby vyjadřování a uvádění výživových údajů

3.4.1.   Jaké jsou způsoby vyjádření povinných prvků ve výživových údajích?

Příslušná ustanovení : články 32, 33, přílohy XIII a XV

Obsah tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli musí být vyjádřen v gramech (g) na 100 g nebo na 100 ml a energetická hodnota musí být vyjádřena v kilojoulech (kJ) a v kilokaloriích (kcal) na 100 g nebo na 100 ml potraviny.

Obsah živin může být navíc uveden na jednu porci/jednotku spotřeby potraviny. Vymezení porce nebo jednotky spotřeby musí být pro spotřebitele snadno srozumitelné, velikost porce nebo jednotky spotřeby musí být vyznačena na etiketě v těsné blízkosti výživových údajů a na etiketě musí být uveden počet porcí nebo jednotek obsažených v balení.

Energetickou hodnotu a množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli lze mimoto vyjádřit rovněž jako procentní podíl referenčních hodnot příjmu stanovených v následující tabulce na 100 g nebo 100 ml. Vedle údajů vztažených na 100 g nebo na 100 ml nebo místo nich může být procentní podíl referenčních hodnot příjmů uveden na jednu porci/jednotku spotřeby.

Energetická hodnota nebo název živiny	Referenční hodnota příjmu
Energetická hodnota	8 400 kJ/2 000 kcal
Tuky celkem	70 g
Nasycené mastné kyseliny	20 g
Sacharidy	260 g
Cukry	90 g
Bílkoviny	50 g
Sůl	6 g

Jsou-li procentní podíly referenčních hodnot příjmu vyjádřeny na 100 g nebo 100 ml, musí výživové údaje obsahovat toto prohlášení: „Referenční hodnota příjmu u průměrné dospělé osoby (8 400 kJ/2 000 kcal)“.

U nebalených potravin mohou být výživové údaje vyjádřeny pouze v přepočtu na jednu porci nebo jednotku spotřeby.

3.4.2.   Lze pro referenční hodnotu příjmu použít na etiketách potravin zkratku RHP?

Příslušná ustanovení : články 32 a 33

Zkratku RHP pro referenční hodnotu příjmu lze na etiketách potravin použít tehdy, pokud je na balení plně vysvětlena a spotřebitele ji mohou snadno nalézt. Prohlášení „Referenční hodnota příjmu u průměrné dospělé osoby (8 400 kJ/2 000 kcal)“ nelze upravovat.

3.4.3.   Lze použít pojem „doporučená denní dávka“ nebo zkratku DDD?

Příslušná ustanovení : články 32 a 33

Záměrem nařízení je harmonizovat obsah, způsob vyjadřování a uvádění výživových údajů poskytovaných spotřebitelům, včetně dobrovolných informací. Vzhledem k tomuto záměru není možné používat pojem „doporučená denní dávka“ nebo zkratku DDD v rámci uplatňování článků 32 a 33 nařízení (viz rovněž bod 3.4.2). Je třeba rovněž uvést, že se pojem referenční hodnota příjmu liší od pojmu doporučená denní dávka, jelikož pojem „referenční hodnota příjmu“ neznamená výživové doporučení na rozdíl od pojmu „doporučený“. Neexistuje žádné výživové doporučení týkající se například konzumace 20 g nasycených mastných kyselin denně a spotřebitelé by se neměli domnívat, že se jedná o minimální množství nezbytné k udržení zdraví.

3.4.4.   Musí být dodatečné prohlášení: „Referenční hodnota příjmu u průměrné dospělé osoby (8 400 kJ/2 000 kcal)“ uvedeno v těsné blízkosti výživových údajů?

Příslušná ustanovení : články 32 a 33

Ano, je-li údaj vyjádřen jako procentní podíl referenčních hodnot příjmu na 100 g nebo 100 ml.

Ne, je-li vyjádřen v přepočtu na jednu porci.

3.4.5.   Referenční hodnoty příjmu pro energetickou hodnotu a živiny jsou stanoveny pro dospělé osoby. Mohou být energetická hodnota a obsah živin vyjádřeny dobrovolně jako procentní podíl referenčních hodnot příjmu u dětí místo procentních podílů referenčních hodnot příjmu u dospělých osob nebo jako jejich doplnění?

Příslušná ustanovení : čl. 32 odst. 4, čl. 36 odst. 3 a článek 43, příloha XIII

Nikoli. Dobrovolné informace o referenčních hodnotách příjmu pro konkrétní skupiny obyvatelstva jsou přípustné pouze tehdy, byly-li přijaty předpisy Unie, nebo pokud takovéto předpisy neexistují, vnitrostátní pravidla.

Energetická hodnota a obsah živin mohou být vyjádřeny pouze jako procentní podíl referenčních hodnot příjmu u dospělých osob, a to jako doplnění vyjádření v absolutních hodnotách. Nařízení však požaduje, aby Komise přijala prováděcí akty týkající se uvádění referenčních hodnot příjmu pro konkrétní skupiny obyvatelstva pro doplnění referenčních hodnot příjmu u dospělých osob, a v budoucnu mohou být k dispozici referenční hodnoty příjmu pro děti. Do doby přijetí takovýchto předpisů Unie mohou členské státy přijmout vnitrostátní pravidla, která stanoví vědecky podložené referenční hodnoty příjmu pro tyto skupiny obyvatelstva. Používání referenčních hodnot příjmu u jiných konkrétních skupin obyvatelstva, například dětí, není proto u výrobků uváděných na trh nebo označovaných od 13. prosince 2014 přípustné, pokud předpisy Unie nebo vnitrostátní pravidla nestanoví vědecky podložené referenční hodnoty příjmu pro tyto skupiny.

3.4.6.   Co je to jednotka spotřeby? Lze ke stanovení porce použít piktogramy? Lze použít symbol ≈ nebo ~ ve smyslu „odpovídá přibližně“ k uvedení počtu porcí v balení?

Příslušná ustanovení : článek 33

„Jednotka spotřeby“ musí být pro spotřebitele snadno srozumitelná a znamená jednotku, kterou lze spotřebovat jednotlivě. Jedna jednotka spotřeby nepředstavuje nutně jednu porci. Například čtvereček tabulky čokolády může být jednotkou spotřeby, jedna porce však bude větší než jeden čtvereček čokolády.

Ke stanovení porce nebo jednotky spotřeby lze použít symboly nebo piktogramy. Nařízení pouze vyžaduje, aby byla jednotka spotřeby snadno srozumitelná a aby byla na etiketě vyznačena její velikost. V případě použití symbolů nebo piktogramů musí být spotřebiteli jasný jejich smysl a tyto symboly nebo piktogramy nesmí spotřebitele uvádět v omyl.

Malé odchylky v počtu jednotek spotřeby nebo porcí ve výrobku lze označit pomocí příslušných symbolů uvedených před údajem o počtu porcí nebo jednotek spotřeby.

3.5.   Další způsoby vyjádření a uvádění údajů

3.5.1.   Lze k označení živin a/nebo energetické hodnoty použít místo slov pouze ikony?

Příslušná ustanovení : článek 34, příloha XV

Nikoli. Povinné i dobrovolné výživové údaje musí dodržovat určitý formát, který vyžaduje, aby byly energetická hodnota a živiny označeny slovy.

Obecná zásada, že povinné informace musí být uvedeny ve slovním nebo číselném vyjádření, se vztahuje rovněž na případy, kdy jsou výživové údaje poskytovány dobrovolně. Piktogramy a symboly lze použít doplňkově.

3.5.2.   Může být energetická hodnota uvedena pouze v kcal, pokud se výživové údaje dobrovolně opakují v hlavním zorném poli?

Příslušná ustanovení : čl. 32 odst. 1, příloha XV

Nikoli. Je-li uváděn údaj o energetické hodnotě, udává se systematicky v kJ (kilojoulech) a rovněž v kcal (kilokaloriích).

3.6.   Výjimky z povinných výživových údajů

3.6.1.   Existují nějaké výjimky?

Příslušná ustanovení : čl. 16 odst. 3 a 4, čl. 30 odst. 4 a 5 a čl. 44 odst. 1 písm. b), příloha V

Od povinného výživového označování jsou osvobozeny výrobky uvedené v příloze V vyjma případu, kdy je uvedeno výživové nebo zdravotní tvrzení.

Výjimka se také vztahuje na alkoholické nápoje (o obsahu alkoholu vyšším než 1,2 % objemových) a na nebalené potraviny (pokud to nevyžadují zvláštní právní předpisy EU nebo vnitrostátní opatření).

Jsou-li výživové údaje poskytovány dobrovolně, musí dodržovat pravidla pro povinné výživové označování. Avšak:

—	u alkoholických nápojů mohou být výživové údaje omezeny na energetickou hodnotu. Nevyžaduje se žádný zvláštní formát,

—

u nebalených potravin mohou být výživové údaje omezeny na energetickou hodnotu, nebo na energetickou hodnotu a množství tuků, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli. Mohou být vyjádřeny v přepočtu na jednu porci nebo jednotku spotřeby, pokud je vyznačena velikost porce/jednotky spotřeby a je uveden počet porcí/jednotek.

3.6.2.   Jsou níže uvedené potraviny osvobozeny od požadavků na povinné výživové údaje?

Příslušná ustanovení : příloha V

—

Nezpracované produkty obsahující jedinou složku nebo skupinu složek — Mouka (např. pšeničná mouka) ano, za níže uvedených podmínek Mouka, která neobsahuje přidané složky, například přídatné látky, vitaminy, minerální látky, a která nebyla kromě mletí a loupání jinak zpracována, se považuje za nezpracovaný produkt (12). — Předpařená rýže a předvařená rýže ne Předpařená rýže byla ovařena, a nelze ji tudíž považovat za nezpracovanou potravinu. Na rýži se však vztahuje výjimka pro nezpracované produkty, které obsahují jednu složku nebo skupinu složek. — Rostlinný olej ne Rostlinné oleje představují zpracované produkty, a nemohou tudíž využít výjimku pro nezpracované produkty, které obsahují jednu složku nebo skupinu složek. — Cukr ne Cukr je zpracovaný produkt, a nemůže tudíž využít výjimku pro nezpracované produkty, které obsahují jednu složku nebo skupinu složek. — Med ano Med se považuje za nezpracovanou potravinu a obsahuje součásti, a nikoli složky, jak je objasněno v 3. bodě odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/63/EU (13), kterou se mění směrnice Rady 2001/110/ES (14) o medu. Med proto může využít výjimku z požadavku na povinné výživové údaje.

—

Byliny, koření nebo jejich směsi — Byliny a koření obsahující aromata a/nebo regulátory kyselosti ano Byliny a koření nebo jejich směsi jsou vyňaty z požadavku na povinné výživové údaje, jelikož jsou spotřebovávány v malých množstvích a nemají významný výživový dopad na stravu. Tuto výjimku využívají obdobně produkty obsahující aromata a/nebo regulátory kyselosti, pokud aromata a/nebo regulátory kyselosti nemají významný výživový dopad.

—

Sůl a náhražky soli — Jodizovaná sůl ne Podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 (15) o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin jsou výživové údaje u výrobků, do kterých byly přidány vitaminy a minerální látky, povinné. Na povinné přidávání jódu do soli se však nařízení (ES) č. 1925/2006 nevztahuje a zvláštní ustanovení týkající se označování množství přidaného jódu jsou obsažena ve vnitrostátních právních předpisech.

—	Kvasné octy a náhražky octa, včetně octů, jejichž jedinými přidanými složkami jsou aromata — Kvasný ocet s přidanou solí ne Výjimka pro kvasné octy a náhražky octa se vztahuje pouze na produkty, jejichž jedinými přidanými složkami jsou aromata.

3.7.   Doplňky stravy

3.7.1.   Jakou terminologii je nutno použít u doplňků stravy ve vztahu k referenčním hodnotám pro údaje o vitaminech a minerálních látkách?

Příslušná ustanovení : článek 29, příloha XIII

Na doplňky stravy se pravidla týkající se výživových údajů stanovená v nařízení nevztahují.

V čl. 8 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (16) o doplňcích stravy je stanoveno, že informace o vitaminech a minerálních látkách se vyjádří také v procentech referenčních hodnot uvedených v příloze směrnice Rady 90/496/EHS (17), která byla od 13. prosince 2014 nahrazena nařízením.

Směrnice 90/496/EHS vyžadovala používání procentního podílu ve vztahu k doporučeným denním dávkám, jež jsou v příloze XIII části A nařízení nahrazeny denními referenčními hodnotami příjmu nebo „referenčními výživovými hodnotami“. Ačkoliv pojem „referenční výživové hodnoty“ lze použít za předpokladu, je plně vysvětlen na balení a spotřebitelé jej mohou snadno nalézt, z důvodu jednotnosti se doporučuje používat u doplňků stravy stejnou terminologii jako u ostatních živin v potravinách (18) a odkazovat na referenční hodnoty příjmu.

3.7.2.   Musí doplňky stravy s výživovým nebo zdravotním tvrzením uvádět výživové údaje v souladu s nařízením?

Příslušná ustanovení : články 29 a 49

Nikoli. Ustanovení v nařízení vyžadující výživové údaje se na doplňky stravy nevztahují. Podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 (19) o výživových a zdravotních tvrzeních se v případě doplňků stravy údaje o výživové hodnotě poskytují v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (20) o doplňcích stravy.

3.8.   Zvláštní produkty

3.8.1.   Měly by u potravin balených s kapalinou výživové údaje odpovídat produktu po odkapání (bez kapaliny), nebo celému produktu (s kapalinou)?

Příslušná ustanovení : čl. 31 odst. 3

U pevných potravin je možná obchodní úprava v nálevu, jak je definován v bodě 5 přílohy IX (např. lák, ovocná šťáva), nebo jiných kapalinách (např. olej). Někteří spotřebitelé požívají tyto produkty celé, zatímco jiní pouze produkty po odkapání. V této souvislosti by proto měly být výživové údaje vypočítány přednostně pro celý obsah potravinářského výrobku, pevné potraviny společně s kapalinou, je-li pravděpodobné, že produkt bude konzumován celý. Tyto informace mohou být dobrovolně doplněny výživovými údaji pro produkt po odkapání. U ostatních produktů, u nichž se neočekává, že bude konzumována i kapalina, se jako relevantnější jeví výživové údaje na základě čisté hmotnosti po odkapání.

Výživové údaje musí každopádně objasňovat, zda se vztahují na produkty po odkapání, nebo na celý produkt.

---

(1)  Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, příloha VII část ΙΙΙ (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(3)  Mezinárodní organizace pro legální metrologii, mezinárodní doporučení R79 [vydání 1997(E)]. https://www.oiml.org/en/files/pdf_r/r079-e15.pdf

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, příloha I bod 3.1 (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

(5)  Na základě definice nezpracovaných potravin stanovené v čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45).

(8)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(9)  Viz rovněž zvláštní měrné jednotky pro vitaminy a minerální látky uvedené v příloze XIII části A bodě 1.

(10)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(11)  Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9.

(12)  V čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení se odkazuje na definici „nezpracovaných produktů“ stanovenou v čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin: „‚nezpracovanými produkty‘ [se rozumí] potraviny, které nebyly zpracovány, včetně produktů, které byly děleny, porcovány, odseknuty, plátkovány, vykostěny, rozsekány, zbaveny kůže, rozdrceny, nakrájeny, očištěny, ořezány, vyloupány, rozemlety, zchlazeny, zmraženy, hluboce zmraženy nebo rozmraženy“.

(13)  Úř. věst. L 164, 3.6.2014, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47.

(15)  Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 26.

(16)  Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51.

(17)  Úř. věst. L 276, 6.10.1990, s. 40.

(18)  Čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011.

(19)  Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9.

(20)  Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51.

---

8.6.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 196/15

---

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.8902 – 3i Group/Deutsche Alternative Asset Management/Attero Holding)

(Text s významem pro EHP)

(2018/C 196/02)

Dne 31. května 2018 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32018M8902. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

---

8.6.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 196/15

---

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.8918 – AEA Investors/BCI/Springs)

(Text s významem pro EHP)

(2018/C 196/03)

Dne 1. června 2018 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32018M8918. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

---

8.6.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 196/16

---

Závěry Rady o úloze mladých lidí při řešení demografických výzev v rámci Evropské unie

(2018/C 196/04)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC:

1.

politické souvislosti této problematiky, které jsou uvedeny v příloze těchto závěrů;

2.

skutečnost, že jednou ze čtyř obecných priorit bulharského předsednictví Rady EU je „Budoucnost Evropy a mladí lidé – hospodářský růst a sociální soudržnost“.

BERE NA VĚDOMÍ:

3.

politické iniciativy v rámci Evropské unie, jako je obnovený rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže (strategie EU pro mládež 2010–2018), Erasmus +, záruky pro mladé lidi, Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí a partnerství s Radou Evropy v oblasti mládeže, jež představují různé přístupy k budování společnosti, v níž je rozvíjen potenciál všech mladých lidí a v níž mladí lidé získávají dovednosti potřebné k tomu, aby uspěli jako občané v demokratické společnosti i ve svém pracovním a soukromém životě, a to bez ohledu na svůj původ;

4.

závěry Evropské rady z prosince roku 2017, v nichž hlavy států a předsedové vlád vyzvali členské státy, Radu a Komisi mimo jiné k tomu, aby „zintenzivnily mobilitu a výměny“ v EU;

5.

výroční zprávu za rok 2016 o mobilitě pracovních sil uvnitř EU, která byla zveřejněna v květnu 2017.

UZNÁVÁ, ŽE

6.

Evropská unie čelí demografickým výzvám, částečně v důsledku rostoucí mobility v rámci jednotlivých zemí a mezi nimi, stárnutí obyvatelstva a v důsledku regionální nestability, ale i v souvislosti s následky finanční a hospodářské krize;

7.

demografické výzvy se mohou dotýkat především mladých lidí. V současné době je nezaměstnanost mladých lidí v některých členských státech Evropské unie stále značně vysoká (1), navzdory úsilí vynakládanému na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni za účelem řešení tohoto problému, jako je zřízení systému záruk pro mladé lidi. Mladí lidé se mohou rozhodnout opustit svůj rodný region za účelem studia či práce v zahraničí z různých důvodů; může se například jednat o důsledky hospodářské krize, nedostatek pracovních příležitostí pro mladé lidi nebo o osobní rozhodnutí, vedené snahou o lepší osobní či profesní rozvoj.

8.

volná mobilita mladých lidí je v Unii základní zásadou a klíčovým nástrojem při prosazování vzájemného porozumění a partnerství, protože díky ní získávají mladí lidé důležité znalosti a dovednosti, které by jim mohly pomoci hlouběji chápat různé životní postoje a různé situace, s nimiž se mohou setkat. Navíc přispívá i k pochopení evropské identity a evropských hodnot;

9.

je zcela nezbytné v rámci možností dále rozvíjet stávající partnerství mezi zainteresovanými stranami v odvětví mládeže i mimo něj s cílem podpořit v Unii odolnost, rovnováhu a spravedlnost. V této souvislosti je důležité nadále prosazovat společné evropské hodnoty jakožto klíčovou zásadu podpory sociální soudržnosti a dobré životní podmínky mladých lidí, zejména těch, kteří mají méně příležitostí.

UZNÁVÁ, ŽE:

10.

mobilita mladých lidí významně přispívá k jejich profesnímu i osobnímu rozvoji. Podporuje jejich mezikulturní porozumění a rozvíjí jejich vnímání, což jim umožní žít v harmonické a rovnoprávné společnosti. Volný pohyb by však současně mohl mít dopad na vnitrostátní úrovni, například by mohl vést k tomu, že v některých venkovských oblastech by žilo málo mladých lidí;

11.

mobilita ve vzdělávání by mohla u mladých lidí dále posilovat chápání aktivního občanství a solidarity, jejich práv a povinností, jejich uznávání a respektování demokratických hodnot a kulturní rozmanitosti a jejich záruky svobody projevu a přesvědčení, ačkoli zcela zásadní je osvojování nezbytných životních dovedností;

12.

ať už se mladí lidé rozhodnou zůstat v hostitelské zemi, nebo se vrátit do svého rodného regionu, měli by mít možnost žít v inkluzivním prostředí, jež jim umožní, aby díky svým novým dovednostem získaným na základě volného pohybu v rámci Evropské unie byli prospěšní pro společnost. To by mohlo být přínosné pro jejich osobní a profesní rozvoj a pro jejich aktivní úlohu ve společnosti, v níž se rozhodnou žít.

ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

13.

důležitou roli hraje profesní poradenství, které napomáhá mladým lidem určovat vlastní kompetence a činit informovaná rozhodnutí. Je důležité vybavit mladé lidi příslušnými dovednostmi, jako jsou komunikační, jazykové a mezikulturní kompetence, aby se mohli ve svých rodných regionech či hostitelských zemích snáze přizpůsobit. V této souvislosti má zásadní význam práce s mládeží jakožto jeden z nástrojů k rozvoji klíčových životních dovedností nutných k řešení hospodářských, politických, sociálních a kulturních výzev, které mohou vyvstat v souvislosti se zvýšenou mobilitou mladých lidí. To by mohlo mít vliv rovněž na jejich přístup ke kvalitním pracovním místům, sociálnímu začlenění a aktivnímu občanství;

14.

práce s mládeží a neformální a informální učení by měly mladým lidem pomoci maximalizovat svůj potenciál a podpořit je, aby dosáhli a udrželi si plodný osobní, společenský a pracovní život, který by je naplňoval, bez ohledu na to, zda se rozhodnou zůstat v hostitelské zemi, nebo se vrátí do svého rodného regionu;

15.

k získání podrobnějšího přehledu o situaci by napomohly obsáhlejší informace a údaje o výzvách, jimž mladí lidé čelí v důsledku zvýšené mobility.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

16.

vybízely k vytváření meziodvětvových partnerství a příležitostí s cílem zajistit v případě potřeby účinné začlenění či integraci mladých lidí v hostitelské zemi nebo při návratu domů;

17.

podporovaly příspěvek práce s mládeží a práce v zájmu mladých lidí a spolupráce s nimi k rozvoji životních dovedností mladých lidí, včetně komunikačních a jazykových kompetencí, aby se mohli snáze a lépe zapojit do občanského života v evropském kontextu;

18.

zvážily začlenění a další rozšíření diskuse o dopadu demografických výzev, jimž mladí lidé v Unii čelí;

19.

podporovaly přitažlivost znevýhodněných oblastí, mimo jiné pokud jde o vzdělávání a pracovní příležitosti a o zařízení a služby pro mladé lidi.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ:

20.

usnadnily přístup k údajům a jejich šíření, jakož i výměnu osvědčených postupů při řešení demografických výzev vyplývajících z volné mobility mladých lidí, a to různými způsoby, včetně zprávy EU o mládeži, portálu wiki zaměřeného na mládež (Youth Wiki) a dalších zavedených kanálů a platforem;

21.

zvážily uspořádání mezinárodní akce za účelem dalšího zkoumání dopadu demografických výzev v důsledku volného pohybu mladých lidí, za účasti zainteresovaných členských států a subjektů;

22.

pokračovaly ve spolupráci s cílem zajistit, aby byly tyto závěry zohledněny při probíhající práci na strategických perspektivách pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže i mimo ni;

23.

ve vhodných případech podporovaly přitažlivost znevýhodněných oblastí za pomoci evropských regionálních fondů.

VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

24.

zvážila možnost podpory všech forem dialogu mezi mladými lidmi žijícími mimo rodný region a rovněž s mladými lidmi z hostitelských zemí za podpory mezinárodní sítě mládeže EURODESK po celé Evropské unii nebo prostřednictvím jiných zavedených sítí;

25.

udržovala a dále rozvíjela přípravnou fázi (včetně jazykové přípravy a mezikulturního povědomí) unijních programů mobility zaměřených na mladé lidi.

---

(1)  http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Unemployment_statistics

---

---

8.6.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 196/20

---

Závěry Rady o potřebě prosazovat otázku kulturního dědictví napříč politikami EU

(2018/C 196/05)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC, ŽE:

1.

vedoucí představitelé členských států EU a orgánů EU formulovali v Římském prohlášení ze dne 25. března 2017 vizi „Unie, která občanům skýtá nové příležitosti ke kulturnímu a společenskému rozvoji“ a „která chrání naše kulturní dědictví a propaguje kulturní rozmanitost“ (1);

2.

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 (2) vyzvala členské státy, Radu a Komisi, aby v souladu se svými příslušnými pravomocemi pokročily v práci s cílem využít příležitosti Evropského roku kulturního dědictví 2018 (3) ke zvýšení povědomí o společenském i hospodářském významu kultury a kulturního dědictví.

UZNÁVAJÍC, ŽE:

3.

v současné době je na kulturu kladen důraz v politické agendě EU, což potvrdilo jednání lídrů v Göteborgu, které se uskutečnilo v listopadu roku 2017 a během nějž lídři uznali význam kultury, pokud jde o budování inkluzivních a soudržných společností a udržení konkurenceschopnosti Evropy (4);

4.

tento vývoj je opětovným potvrzením hodnoty dobré spolupráce na úrovni EU v oblasti kulturního dědictví a stvrzením toho, že otázku kulturního dědictví je třeba začleňovat do dalších odvětvových politik a opatření za účelem maximalizace jeho společenského a hospodářského přínosu;

5.

výzvy v sociální a ekonomické oblasti, jimž v poslední době Evropská unie čelí, vyžadují opatření, která posílí vazby uvnitř našich společností i mezi nimi. Kulturní dědictví jako zdroj poznání a vzájemného porozumění může působit jako jedna z hybných sil tohoto procesu tím, že posílí pocit sounáležitosti se společným evropským prostorem. Taková opatření by se kromě toho mohla stát základem pro zachování evropské solidarity a integrity Evropské unie, přičemž současně by podporovala kulturní rozmanitost a zajišťovala její ochranu;

6.

kulturní dědictví v celé jeho rozmanitosti a ve všech jeho podobách – hmotné a nehmotné, nemovité a movité, digitální a digitalizované (5) – je hodnotou samo o sobě, dědictvím dochovaným z naší minulosti a strategickým zdrojem pro udržitelnou budoucnost Evropy, přičemž současně napomáhá reagovat na společenské, hospodářské a environmentální výzvy na různých úrovních – od místní, celostátní a regionální až po evropskou a dokonce i celosvětovou;

7.

kulturní dědictví Evropy je svojí povahou dynamické a je dále obohacováno prostřednictvím zkoumání společné minulosti evropských národů a díky neustále se vyvíjejícím iniciativám a programům. Kulturní dědictví je tedy rovněž zdrojem inspirace současného umění a kreativity, které se zase mohou stát kulturním dědictvím zítřka.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A ZA ŘÁDNÉHO DODRŽENÍ ZÁSADY SUBSIDIARITY:

8.

prosazovaly otázku kulturního dědictví v příslušných politikách EU a podporovaly informovanost zainteresovaných stran o vzájemných výhodách začleňování této otázky do dalších odvětvových politik, jakož i o možnostech financování v oblasti kulturního dědictví (6), mimo jiné i poskytováním včasných informací zainteresovaným stranám ohledně fondů EU, jež jsou pro oblast kulturního dědictví k dispozici;

9.

aniž by byla dotčena jednání o příštím víceletém finančním rámci, posoudily, zda by ve vhodných případech bylo možné explicitnějším způsobem zaměřit příslušné programy EU na zachování a ochranu společného evropského kulturního dědictví. Toho by mohlo být dosaženo jednak zohledněním kulturního dědictví při přípravě a provádění daných programů, ale rovněž tím, že by kulturní dědictví označily za strategický cíl v rámci svých priorit;

10.

podporovaly inovace, udržitelnost a sociální začleňování prostřednictvím zvláštních projektů zaměřených na kulturní dědictví, které by měly evropský rozměr a přidanou společenskou hodnotu, mimo jiné i uplatňováním hlediska rovnosti žen a mužů;

11.

podporovaly spolupráci mezi evropskými výzkumnými pracovníky, odborníky a institucemi vzdělávání a odborné přípravy s cílem podpořit vysoce kvalitní dovednosti, odbornou přípravu a předávání znalostí v tradičních i nově vznikajících profesích v oblasti kulturního dědictví;

12.

dále posílily zásadu participativní správy kulturního dědictví prostřednictvím analýzy stávající praxe při správě kulturních záležitostí, ve vhodných případech určením opatření, která by učinila správu kulturních záležitostí otevřenější, participativnější, efektivnější a soudržnější, jakož i prostřednictvím sdílení osvědčených postupů;

13.

určily osvědčené postupy uplatňované na vnitrostátní a mezinárodní úrovni a usnadnily jejich výměnu tím, že budou podporovat mobilitu odborníků působících v kulturním odvětví v Evropě (7);

14.

prohloubily a rozšířily dialog s organizacemi občanské společnosti, evropskými občany a zejména evropskou mládeží s cílem dosáhnout hlubšího porozumění skutečnosti, že evropské kulturní dědictví přispívá k posílení společné evropské identity v celé její rozmanitosti kultur, jazyků a dědictví;

15.

nadále podporovaly kulturní dědictví jako důležitý prvek strategického přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům, jakož i podpory mezikulturního dialogu;

16.

prováděly společná a koordinovaná nadnárodní opatření (8) s mezinárodními organizacemi za účelem udržitelného zachování a ochrany kulturního dědictví a v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 (9);

17.

prosazovaly podporu pro digitalizaci kulturního dědictví jako nástroje umožňujícího otevřený přístup ke kultuře a poznání, a podněcovaly tak inovace, kreativitu a participativní správu kulturního dědictví;

18.

zpřístupňovaly on-line výsledky, zprávy a hodnocení související s iniciativami a projekty financovanými EU a zaměřenými na kulturní dědictví systematičtějším a uživatelsky vstřícnějším způsobem;

19.

využily příležitosti Evropského roku kulturního dědictví 2018 k formulování společné a komplexní strategické vize kulturního dědictví a zajistily jeho odkaz tím, že vypracují konkrétní opatření. Tam, kde je to možné, lze usilovat o synergii se strategií evropského kulturního dědictví pro 21. století vypracovanou Radou Evropy;

20.

podpořily vypracovávání fakticky podložených politik prostřednictvím pokračující spolupráce s Eurostatem a národními statistickými úřady při shromažďování spolehlivých údajů o společenském a hospodářském přínosu kulturního dědictví a přispěly k podobnému úsilí, jež na mezinárodní úrovni vynakládají organizace jako UNESCO a Rada Evropy (10).

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY ZA ŘÁDNÉHO DODRŽENÍ ZÁSADY SUBSIDIARITY:

21.

uznaly úlohu kulturního dědictví v příslušných vnitrostátních odvětvových programech spolufinancovaných EU s cílem zachovat hodnotu a význam kulturního dědictví v zájmu místního obyvatelstva a budoucích generací a plně rozvinuly potenciál dědictví jako zdroje hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kulturní identity;

22.

pokračovaly ve spolupráci tím, že zváží priority a činnosti, které by měly být začleněny do nového pracovního plánu pro kulturu po roce 2019, a to v souvislosti se začleněním otázky kulturního dědictví do dalších politik EU.

VYZÝVÁ KOMISI, aby:

23.

při plánování, provádění a hodnocení politik EU nadále zohledňovala jejich přímý i nepřímý dopad na posílení, zachování a ochranu evropského kulturního dědictví a zejména potřebu pokynů ve věci kvality s cílem zajistit, že investice EU nepoškodí nebo nezmenší hodnotu kulturního dědictví;

24.

pokračovala ve stávajícím dialogu a spolupráci se sítěmi existujícími v oblasti kulturního dědictví, které již získaly cenné zkušenosti a prokázaly svoji odbornou způsobilost v této oblasti (11);

25.

dále rozvíjela spolupráci s UNESCO a Radou Evropy v otázkách společného zájmu v rámci politik a postupů týkajících se kulturního dědictví, včetně boje proti nedovolenému obchodování s kulturními statky, zejména v oblastech konfliktů;

26.

usilovala o synergii s úmluvami UNESCO a Rady Evropy, jež stanoví mezinárodní zásady pro zachování, ochranu a správu kulturního dědictví, jako je rámcová úmluva Rady Evropy o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (Faro 2005).

---

(1)  http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/03/25/rome-declaration/pdf

(2)  Dokument EUCO 19/1/17 REV 1.

(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/864 ze dne 17. května 2017 o Evropském roku kulturního dědictví (2018) (Úř. věst. L 131, 20.5.2017, s. 1).

(4)  Dokument EUCO 19/1/17 REV 1 a příspěvek Evropské komise k setkání vrcholných představitelů 17. listopadu 2017 v Göteborgu (sdělení o posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury), dokument 14436/17.

(5)  Závěry Rady ze dne 21. května 2014 o kulturním dědictví jako strategickém zdroji pro udržitelný rozvoj Evropy (Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 36).

(6)  Mapování opatření v oblasti kulturního dědictví v politikách, programech a činnostech EU – http://ec.europa.eu/culture/library/reports/2014-heritage-mapping_en.pdf).

(7)  Dokument EUCO 19/1/17 REV 1.

(8)  http://undocs.org/S/RES/2347(2017).

(9)  V souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030, https://sustainabledevelopment.un.org/content/documents/21252030%20Agenda%20for%20Sustainable%20Development%20web.pdf

(10)  Například Přehled kulturních politik a trendů.

(11)  Jako je například evropské fórum představitelů institucí památkové péče, evropské fórum představitelů institucí památkové péče zaměřené na legislativní činnost a reflexní skupina „EU a kulturní dědictví“.

---

8.6.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 196/23

---

Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o podpoře společných hodnot EU prostřednictvím sportu

(2018/C 196/06)

RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

S OHLEDEM NA NÍŽE UVEDENÉ SKUTEČNOSTI:

1.

Evropská unie představuje společný prostor pro budování oblasti prosperity a mírového soužití a respektování rozmanitosti na základě společných hodnot EU, zejména úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, jak je uznává článek 2 Smlouvy o Evropské unii. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

2.

Podle článku 165 Smlouvy o fungování Evropské unie přispívá Unie k podpoře evropských hledisek sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci.

3.

Třetí pracovní plán Evropské unie v oblasti sportu (2017–2020) přijatý v květnu 2017, v němž je definováno sociální začlenění jako jedno z klíčových témat v rámci prioritního okruhu Sport a společnost, který podporu společných hodnot EU prostřednictvím sportu považuje za jeden ze svých klíčových úkolů.

4.

Doporučení Rady o podpoře společných hodnot a inkluzivního vzdělávání má být přijato v květnu.

5.

Sport je od roku 2011 součástí programu Evropské unie Erasmus+. Od zahájení prvního programu před třiceti lety mohlo více než devět milionů Evropanů využít možnosti studovat, školit se, vyučovat nebo vykonávat dobrovolnickou činnost v jiné zemi, a tím posilovat své povědomí o hodnotách, které jsou jim společné.

6.

Nedávnou iniciativu EU na podporu solidarity mezi mladými Evropany a spolupráce a partnerství v oblasti mládeže prostřednictvím různých aktivit v oblasti solidarity včetně sportu.

7.

Politické souvislosti uvedené v příloze.

VZHLEDEM K TOMU, ŽE:

8.

Hodnoty jsou ústředním prvkem Evropské unie. Tyto závěry si kladou za cíl posilování vzájemného chápání konceptu společných hodnot mezi členskými státy, rozvíjení pocitu sounáležitosti s Evropskou unií a případně prosazování těchto hodnot mimo EU, přičemž by měl být vytvořen pevný základ pro mezilidský dialog napříč evropskými hranicemi.

9.

Evropská unie a její členské státy v současné době čelí významným hospodářským, politickým a sociálním výzvám, jež se mezi jednotlivými členskými státy liší. Sport může přispívat k zajištění udržitelného rozvoje a odpovídajícímu řešení obecných socioekonomických a bezpečnostních výzev, kterým EU čelí.

10.

V bílé knize o budoucnosti Evropy se zdůrazňuje, že „evropské hodnoty, které uznáváme, zůstávají stejné. Chceme společnost, v níž mír, svoboda, tolerance a solidarita jsou ceněny nade vše. Tyto hodnoty Evropany spojují a stojí za to za ně bojovat“. (1)

11.

V bílé knize Evropské komise o sportu (2007) se podtrhuje významný přínos sportu pro hospodářskou a sociální soudržnost a vytváření integrovanější společnosti díky využití potenciálu sportu pro účely sociálního začleňování, integrace a rovných příležitostí a rovněž mj. zdůrazňuje, že rasismus a xenofobie a bezohledné využívání mladých hráčů nejsou slučitelné se společnými hodnotami EU.

12.

Cílem Evropského roku kulturního dědictví 2018 je zvyšovat povědomí o společných dějinách a hodnotách a podporovat občany při objevování bohatého a rozmanitého kulturního dědictví Evropy, jehož jsou tradiční sporty a hry součástí.

13.

Organizovaný i neorganizovaný sport, stejně jako vzdělávání, práce s mládeží a kultura, může hrát úlohu při podpoře společných hodnot EU.

14.

Všechny významné mezinárodní organizace zabývající se sportem, jako např. UNESCO, Rada Evropy, Mezinárodní olympijský výbor, Mezinárodní paralympijský výbor a Světová antidopingová agentura, uznávají, že sport může učit hodnotám, jako jsou čestnost, utužování kolektivu, demokracie, tolerance, rovnost, disciplína, začlenění, vytrvalost a úcta, které by mohly přispívat k podpoře a šíření společných hodnot EU.

UZNÁVAJÍCE, ŽE:

15.

Všichni lidé by měli mít možnost provozovat sport a cítit se součástí společnosti, přičemž různá odvětví související se sportem mohou využít všech svých možností k podpoře integrace a zajištění rovných příležitostí k zapojení do sportovní činnosti a zamezení diskriminace a sociálního vyloučení.

16.

Sport může přispívat k budování a rozvoji občanské společnosti a sociální udržitelnosti. Je potřeba podpořit sdílený pocit sounáležitosti mezi Evropany – a to jak z hlediska politiky, tak kultury. Vzhledem k tomu, že sport je univerzálním jazykem srozumitelným všem, může komunikace a zdůrazňování společných hodnot prostřednictvím sportu, s využitím inovativních metod neformálního a informálního učení, přispívat k předcházení nesnášenlivosti, sociálního vyloučení, a to včetně genderových stereotypů a misogynie, rasismu, xenofobie a marginalizace.

17.

Sport může hodnoty posilovat přirozeným způsobem a v pozitivní atmosféře. Hodnoty jako vzájemná úcta, fair play, přátelství, solidarita, tolerance a rovnost by měly být pro všechny, kdo sportují v klubech nebo ve školách, provozují rekreační nebo profesionální sport, přirozené.

18.

Sport, pokud je prodchnut hodnotami rovnosti, je přínosem pro sociální soudržnost a budování inkluzivních, silných společenství a může rovněž přispívat k rozvoji účinné, demokratické a spravedlivé společnosti. Sportovní instruktoři a trenéři mohou hrát úlohu při posilování společných hodnot EU prostřednictvím sportu.

19.

Již nyní existují na úrovni EU pozitivní iniciativy, které přispívají k lepšímu pochopení společných hodnot EU, jako sportovní projekty, jež jsou rozvíjeny a podporovány prostřednictvím Evropského strukturálního fondu, a program Erasmus+.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

20.

tam, kde je to vhodné, zkoumaly a podporovaly iniciativy a opatření na podporu sportu jakožto způsob budování sociálních, občanských a mezikulturních kompetencí pro lidi jakéhokoliv věku, pohlaví a původu. Toho lze dosáhnout tím, že budou podporovat a motivovat místní a regionální orgány, aby spolupracovaly se sportovními kluby, školami a organizacemi mládeže, včetně nevládních organizací;

21.

ve vhodných případech prosazovaly společné hodnoty EU při významných sportovních akcích pořádaných sportovním hnutím, často ve spolupráci s veřejnoprávními orgány. Významné sportovní akce mohou být vynikající příležitostí k šíření osvěty mezi sportovci, dobrovolníky i fanoušky;

22.

v relevantních případech prosazovaly společné hodnoty EU ve sportovních hnutích v rámci strukturovaného dialogu na vnitrostátní úrovni;

23.

při mezinárodní spolupráci využívaly ve vhodných případech příležitosti prosazovat a propagovat na mezinárodní úrovni potřebu dodržování společných hodnot EU;

24.

vybízely sportovní organizace k posilování řádné správy v rámci jejich organizací a pokud možno je při tom podporovaly a případně se těmito hodnotami zabývaly ve svých etických pokynech nebo rovnocenných dokumentech;

25.

vybízely vzdělávací instituce, aby podporovaly činnosti související se společnými hodnotami ve sportu;

26.

v relevantních případech podporovaly boj proti rasismu a xenofobii, genderovým stereotypům a misogynii, bezohlednému využívání mladých sportovců, všem formám diskriminace a násilí na stadiónech a porušování integrity ve sportu. Podporovaly sportovní organizace v boji proti tomuto porušování práv, a to např. rozvíjením a prosazováním iniciativ zapojujících fanoušky. Tato činnost by mohla zahrnovat vzdělávací programy nebo osvětové kampaně probíhající ve spolupráci se sportovními organizacemi, jež učí úctě k lidské důstojnosti a dodržování míru a nediskriminace;

VYZÝVAJÍ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

27.

rozvíjela a přezkoumala již existující iniciativy, jako např. Evropský týden sportu, na podporu společných hodnot EU;

28.

v zájmu prosazování společných hodnot EU ve vhodných případech zahrnula sport do vnějších vztahů, např. prostřednictvím mobility a budování kapacit nebo podporou integrity sportu, a aby sport rovněž začlenila do jednání a dialogů na vysoké úrovni se třetími zeměmi;

29.

šířila úspěšné projekty a iniciativy mezi členskými státy i mimo EU jako nástroj k prosazování společných hodnot EU;

30.

využívala příležitostí nabízených stávajícím a budoucím Evropským sociálním fondem, programem Erasmus+ a budoucími programy EU ke zdůrazňování a prosazování společných hodnot EU;

31.

podporovala úlohu, již by mohly hrát sportovní organizace v rámci iniciativ v oblasti solidarity, mobility a budování kapacit podporovaných Evropskou komisí, a informovala sportovní organizace o těchto příležitostech;

32.

vybízela sportovní organizace, aby podporovaly zapojení třetích zemí včetně kandidátských zemí do neziskových sportovních akcí a iniciativ;

VYZÝVAJÍ SPORTOVNÍ HNUTÍ, ABY:

33.

při pořádání významných mezinárodních sportovních akcí a provádění stávajících iniciativ sportovními organizacemi využívala příležitosti prosazovat společné hodnoty EU;

34.

se aktivně účastnila iniciativ strukturovaného dialogu s cílem lépe komunikovat o svých politikách s vládami a orgány EU;

35.

zvážila zahrnutí modulů zaměřených na význam a lepší chápání společných hodnot EU prostřednictvím sportu do vzdělávacích programů a metodiky odborné přípravy pro trenéry, pomocné zaměstnance, dobrovolníky a další relevantní aktéry;

36.

podporovala informační kampaně a iniciativy pro sportovní diváky a fanoušky, jež by prosazovaly a opětovně zdůrazňovaly společné hodnoty EU s cílem řešit násilí na stadionech. Pro tento účel má zásadní význam zapojení organizací na místní úrovni;

37.

ve vhodných případech využívala inovativní metody neformálního a informálního učení k předávání společných hodnot EU prostřednictvím sportu;

38.

pokračovala v rozvíjení vzájemně obohacujících vztahů a výměn mezi místními sportovními organizacemi ze zemí EU a z třetích zemí, ve sdílení hodnot a zásad a v názorném objasňování diplomatické hodnoty těchto mezilidských vztahů.

---

(1)  Dokument ST 6952/17.

---

---

8.6.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 196/27

---

Směnné kurzy vůči euru (1)

7. června 2018

(2018/C 196/07)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1836
JPY	japonský jen	130,26
DKK	dánská koruna	7,4483
GBP	britská libra	0,88123
SEK	švédská koruna	10,2515
CHF	švýcarský frank	1,1613
ISK	islandská koruna	124,30
NOK	norská koruna	9,5013
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,640
HUF	maďarský forint	317,36
PLN	polský zlotý	4,2603
RON	rumunský lei	4,6555
TRY	turecká lira	5,2910
AUD	australský dolar	1,5457
CAD	kanadský dolar	1,5313
HKD	hongkongský dolar	9,2868
NZD	novozélandský dolar	1,6789
SGD	singapurský dolar	1,5757
KRW	jihokorejský won	1 266,42
ZAR	jihoafrický rand	15,1353
CNY	čínský juan	7,5660
HRK	chorvatská kuna	7,3848
IDR	indonéská rupie	16 425,02
MYR	malajsijský ringgit	4,7036
PHP	filipínské peso	62,175
RUB	ruský rubl	73,3086
THB	thajský baht	37,792
BRL	brazilský real	4,5872
MXN	mexické peso	24,0536
INR	indická rupie	79,4380

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

---

8.6.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 196/28

---

Likvidační řízení

Rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení týkajícího se společnosti Alpha Insurance A/S

(Zveřejnění podle článku 280 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II))

(2018/C 196/08)

Pojišťovna	Alpha Insurance A/S Sundkrogsgade 21 c/o Harbour House 2100 Copenhagen Ø Dánsko
Datum, vstup v platnost a druh rozhodnutí	8. května 2018, úpadkové řízení
Příslušné orgány	Námořní a obchodní soud Amaliegade 35, 2 1256 Copgenhagen K Dánsko
Orgán dohledu	žádný
Jmenovaný správce	Boris K. Frederiksen Vester Farimagsgade 23 1606 Copenhagen V Dánsko
Rozhodné právo	Dánsko. Dánský zákon o úpadku, § 17 a § 22

---

8.6.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 196/29

---

JMENNÁ EVIDENCE CESTUJÍCÍCH (PNR)

Seznam členských států, které se rozhodly používat směrnici o jmenné evidenci cestujících na lety uvnitř EU, jak je uvedeno v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti

(Jestliže se členský stát rozhodne používat tuto směrnici na lety uvnitř EU, oznámí to písemně Komisi. Členský stát může toto oznámení učinit nebo odvolat kdykoliv. Komise toto oznámení a případné odvolání zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie)

(2018/C 196/09)

Členské státy, které Komisi oznámily, že používají směrnici o jmenné evidenci cestujících na lety uvnitř EU:

—

Belgie

—

Německo

—	Chorvatsko

—

Itálie

—

Litva

—

Maďarsko

—

Malta

—

Polsko

—

Slovensko

—	Spojené království

---

8.6.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 196/30

---

Změna evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)

ESÚS Eurométropole Lille-Kortrijk-Tournai

(2018/C 196/10)

I.   Název ESÚS, adresa a kontaktní osoba

Registrovaný název: Groupement européen de coopération territoriale Eurométropole Lille-Kortrijk-Tournai

Sídlo: Lille

Kontaktní osoba: pan Loïc Delhuvenne, ředitel agentury Eurométropole Lille-Kortrijk-Tournai

Adresa:

Internetová stránka seskupení: www.eurometropolis.eu

II.   Změny týkající se kontaktní osoby, ředitele, sídla, internetové stránky ESÚS

Nová kontaktní osoba:

Nová odpovědná osoba (ředitel):

Nové sídlo:

Nová internetová stránka:

III.   Noví členové (1)

Registrovaný název:

Poštovní adresa:

Internetová stránka:

Druh člena:

Stát:

IV.   Změny týkající se kontaktní osoby, ředitele, sídla, internetové stránky členů (2)

Registrovaný název: La Région Hauts-de-France

Sídlo:

Kontaktní osoba:

E-mail:

Internetová stránka seskupení:

Registrovaný název: la Métropole Européenne de Lille (MEL)

Sídlo:

Kontaktní osoba:

E-mail:

Internetová stránka seskupení:

Registrovaný název: West vlaamse intercommunale

Sídlo:

Kontaktní osoba:

E-mail:

Internetová stránka seskupení:

Registrovaný název: l’Agence intercommunale de développement

Sídlo:

Kontaktní osoba:

E-mail:

Internetová stránka seskupení:

Registrovaný název: L’intercommunale d’Etude et de Gestion

Sídlo:

Kontaktní osoba:

E-mail:

Internetová stránka seskupení:

---

(1)  Zkopírujte prosím tolikrát, kolik je nových členů.

(2)  Zkopírujte prosím tolikrát, kolik je změn.

---

8.6.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 196/32

---

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.8957 – Silver Lake/ZPG)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2018/C 196/11)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

---

8.6.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 196/34

---

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.8922 – Phoenix PIB Austria / Farmexim and Help Net Farma)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2018/C 196/12)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

---