2.5.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 153/1

DOPORUČENÍ RADY

ze dne 15. března 2018

o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu

(2018/C 153/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 166 odst. 4 a článek 292 ve spojení s čl. 153 odst. 2 a čl. 153 odst. 1 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Kvalitní a efektivní učňovská příprava, která umožňuje současně získat profesní dovednosti, zkušenosti a znalosti v rámci pracovního procesu a klíčové kompetence, usnadňuje mladým lidem vstup na trh práce, stejně jako dospělým jejich kariérní postup, a přechod do zaměstnání. Je součástí formálních systémů odborného vzdělávání a přípravy a existuje paralelně s dalšími formami praktického učení nebo odborné přípravy.

(2)

Dobře koncipované systémy učňovské přípravy jsou přínosné pro zaměstnavatele i studující a současně posilují vazbu mezi světem práce a světem vzdělávání a odborné přípravy. Vysoké normy kvality brání tomu, aby učňovská příprava směřovala k pracovním místům s nízkou kvalifikací a aby byla poskytována na nedostatečné úrovni, což by poškozovalo její pověst. Kvalitní učňovská příprava nejen umožňuje dosáhnout vynikající úrovně, může rovněž přispět k podpoře aktivního občanství a sociálního začleňování tím, že zapojí na trh práce osoby s různým sociálním a osobním zázemím.

(3)

Kvalitní a efektivní učňovská příprava se zřizuje prostřednictvím strukturovaných partnerství, do nichž jsou zapojeny všechny příslušné zainteresované strany, zejména sociální partneři, podniky, zprostředkovatelské subjekty, jako jsou průmyslové, obchodní a živnostenské komory, profesní a odvětvové organizace, instituce odborného vzdělávání a přípravy, organizace mládeže a rodičů, jakož i místní, regionální a celostátní orgány. Od roku 2013 podporuje Komise ve spolupráci s členskými státy a příslušnými zainteresovanými stranami nabídku, kvalitu a pozitivní obraz učňovské přípravy prostřednictvím Evropské aliance pro učňovskou přípravu, jež doposud aktivovala více než 700 000 nabídek učňovské přípravy, stáží a prvního zaměstnání. Iniciativy vedené podniky jako Evropský pakt mládeže aktivovaly další nabídky a pomohly podpořit partnerství mezi podniky a školami v celé Unii.

(4)

Evropští mezioboroví sociální partneři shromáždili údaje ohledně kvality a nákladové efektivnosti učňovské přípravy v rámci své paralelní činnosti a svého společného prohlášení s názvem „Ke společné vizi učňovské přípravy“ z června roku 2016, jež se stalo základem stanoviska nazvaného „Společná vize kvalitní a účinné učňovské přípravy a učení se prací“, které dne 2. prosince 2016 přijal Poradní výbor pro odborné vzdělávání (ACVT).

(5)	S cílem zajistit ještě hlubší a širší zapojení zainteresovaných stran zorganizovala Komise ve dnech 30. března a 7. června 2017 dvě navazující setkání s evropskými mezioborovými a odvětvovými sociálními partnery a s obchodními, průmyslovými a živnostenskými komorami.

(6)	Evropský rámec kvalifikací, zřízený již v roce 2008 a revidovaný v roce 2017 (1), zlepšuje transparentnost, srovnatelnost a přenositelnost kvalifikací občanů včetně učňů.

(7)	Doporučením Rady ze dne 18. června 2009 o evropském referenčním rámci pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (2) byl zaveden referenční nástroj na pomoc členským státům při podpoře a sledování soustavného zlepšování jejich systémů odborného vzdělávání a přípravy.

(8)	Prostřednictvím Evropské charty kvality stáží a učňovské přípravy z roku 2012 vyzvalo Evropské fórum mládeže evropské země, evropské instituce a sociální partnery, aby zřídili nebo posílili právní rámce kvality pro učňovskou přípravu.

(9)

Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (3) doporučuje, aby členské státy zajistily, že všichni mladí lidé do 25 let obdrží do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stanou nezaměstnanými nebo ukončí formální vzdělávání, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže.

(10)	Evropští sociální partneři, Evropská komise a litevské předsednictví Rady Evropské unie se ve společném prohlášení ze dne 2. července 2013 o zřízení Evropské aliance pro učňovskou přípravu zavázali přispívat k nabídce, kvalitě a přitažlivosti učňovské přípravy.

(11)	V prohlášení Rady o Evropské alianci pro učňovskou přípravu ze dne 15. října 2013 bylo uvedeno, že účinnost a přitažlivost učňovské přípravy by měla být podpořena tím, že bude v jejím rámci dodržováno několik společných hlavních zásad.

(12)	Doporučení Rady k rámci kvality stáží (4) přijaté dne 10. března 2014 stanovilo řadu zásad s cílem zlepšit kvalitu stáží mimo formální vzdělávání a odbornou přípravu.

(13)

V rámci kodaňského procesu evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy se na základě závěrů z Rigy ze dne 22. června 2015, potvrzených ministry odpovědnými za odborné vzdělávání a přípravu, staly dvěma z pěti evropských priorit na období 2015–2020 jednak učení praxí ve všech jeho podobách, se zvláštním důrazem na učňovskou přípravu, a jednak vypracování mechanismů zajišťování kvality.

(14)	Pracovní skupina pro odborné vzdělávání a přípravu působící ve strategickém rámci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy 2020 vypracovala v průběhu svého funkčního období 2014–2015 dvacet hlavních zásad pro vysoce efektivní učňovskou přípravu a učení praxí.

(15)	Ve své zprávě nazvané „Program Erasmus+ a další nástroje na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotní pojetí učení“ ze dne 4. března 2016 vyzval Evropský parlament k opatřením, která by pro učňovskou přípravu zajistila normy kvality.

(16)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 (5) stanoví, že učňovská příprava založená na pracovní smlouvě může být od května 2018 inzerována na Evropském portálu pracovní mobility (EURES).

(17)	Ve svém sdělení ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu“ Komise zdůraznila svoji podporu sociálním partnerům, aby co nejlépe využili výsledků svých společných projektů tím, že například zřídí rámec kvality pro učňovskou přípravu.

(18)

Sdělení Komise nazvané „Investice do evropské mládeže“ ze dne 7. prosince 2016 (6) vyzvalo k obnovení úsilí na podporu mladých lidí s cílem umožnit jim co nejlepší start do života prostřednictvím investování do jejich znalostí, dovedností a zkušeností a poskytování pomoci při hledání jejich prvního zaměstnání nebo při odborně přípravě na jejich první zaměstnání. Cílem bylo pomoci mladým lidem chopit se příležitostí, dobře se začlenit do společnosti, stát se aktivními občany a usilovat o úspěšnou profesní dráhu, mimo jiné i prostřednictvím rámce kvality vymezujícího základní zásady pro systémy učňovské přípravy.

(19)	Římské prohlášení ze dne 25. března 2017 obsahuje mimo jiné závazek usilovat o Unii, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu.

(20)

Evropský pilíř sociálních práv, vyhlášený dne 17. listopadu 2017, stanoví řadu zásad na podporu spravedlivých a dobře fungujících trhů práce a systémů sociálního zabezpečení, včetně práva na kvalitní a inkluzivní vzdělání a odbornou přípravu, s cílem zajistit dovednosti důležité z hlediska trhu práce i z hlediska účasti na životě společnosti.

(21)	Cílem návrhu Komise týkajícího se doporučení Rady o sledování uplatnění absolventů, přijatého dne 30. května 2017, je zlepšit dostupnost kvalitativních a kvantitativních informací o tom, co dělají absolventi – včetně učňů – po dokončení svého vzdělávání a odborné přípravy.

(22)

Podporu pro učňovskou přípravu poskytují evropské strukturální a investiční fondy (2014–2020), jmenovitě Evropský sociální fond (ESF) a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), jakož i program Erasmus+, unijní Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI).

(23)

Evropský parlament a zainteresované strany nedávno vyzvaly Komisi, aby podpořila dlouhodobou mobilitu učňů v celé EU, čímž poskytne mladým lidem příležitost rozvíjet jak dovednosti specifické pro jednotlivá povolání, tak klíčové kompetence. Komise reagovala tím, že do programu Erasmus+ začlenila novou aktivitu nazvanou Erasmus Pro, která speciálně podporuje delší pracovní stáže v zahraničí.

(24)	Evropský účetní dvůr ve svých zprávách o zárukách pro mladé lidi z let 2015 a 2017 doporučuje, aby pro učňovskou přípravu a další nabídky podporované v rámci této iniciativy vypracovala Komise kritéria kvality.

(25)

Společné chápání kvalitní a efektivní učňovské přípravy ze strany členských států podporuje jejich úsilí o reformu a modernizaci systémů učňovské přípravy, které poskytují vynikající vzdělávací a profesní dráhu. Společné chápání přispívá ke zvýšení vzájemné důvěry, a tudíž usnadňuje přeshraniční mobilitu učňů.

(26)	Obecným cílem tohoto doporučení je zvýšit zaměstnatelnost a osobní rozvoj učňů a přispět k rozvoji vysoce odborně způsobilé a kvalifikované pracovní síly schopné reagovat na potřeby trhu práce.

(27)	Konkrétním cílem pak je poskytnout ucelený rámec pro učňovskou přípravu založený na společném chápání pojmů kvalita a efektivita, s přihlédnutím k rozmanitosti a tradicím systémů odborného vzdělávání a přípravy a k politickým prioritám jednotlivých členských států.

(28)

Tímto doporučením nejsou dotčeny pravomoci členských států zachovat nebo přijmout rozsáhlejší opatření v oblasti učňovské přípravy, než jsou opatření doporučená v tomto dokumentu, ani zachovat nebo vypracovat jiné formy učení praxí či odborného vzdělávání nebo přípravy nespadající do oblasti působnosti doporučení a plně nebo částečně na ně uplatňovat níže stanovená kritéria,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Členské státy by v souladu s vnitrostátními právními předpisy a v úzké spolupráci se zainteresovanými stranami měly zajistit, aby systémy učňovské přípravy byly schopny reagovat na potřeby trhu práce a byly přínosné pro studující i pro zaměstnavatele, a to s využitím níže stanovených kritérií pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu.

Pro účely tohoto doporučení a aniž je dotčena terminologie používaná v jednotlivých členských státech se učňovskou přípravou rozumí formální systémy odborného vzdělávání a přípravy, které

a)	kombinují výuku v institucích vzdělávání nebo odborné přípravy s praktickou výukou podstatného rozsahu prováděnou v podnicích a na jiných pracovištích,

b)	vedou ke kvalifikacím uznávaným na vnitrostátní úrovni,

c)	jsou založeny na dohodě vymezující práva a povinnosti učně, zaměstnavatele a případně instituce odborného vzdělávání a přípravy a

d)	jsou založeny na tom, že učni je za podíl na vykonané pracovní činnosti poskytována mzda nebo jiná náhrada.

Kritéria pro studijní a pracovní podmínky

Písemná dohoda

Před zahájením učňovské přípravy by měla být uzavřena písemná dohoda, v níž budou vymezena práva a povinnosti učně, zaměstnavatele a případně i instituce odborného vzdělávání a přípravy, pokud jde o studijní a pracovní podmínky.

Výsledky učení

Zaměstnavatelé a instituce odborného vzdělávání a přípravy a případně rovněž odborové organizace by se měli dohodnout na splnění určitého souboru komplexních výsledků učení vymezeného v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Tím by měla být zajištěna rovnováha mezi specifickými pracovními dovednostmi, znalostmi a klíčovými kompetencemi pro celoživotní učení s cílem podpořit jak osobní rozvoj, tak celoživotní kariérní příležitosti učňů, a umožnit jim tak se přizpůsobit měnícím se kariérním vzorcům.

Pedagogická podpora

S cílem poskytovat učňům vedení a zajistit pravidelnou vzájemnou zpětnou vazbu by měli být určeni vnitropodnikoví školitelé, jejichž úkolem by bylo úzce spolupracovat s institucemi odborného vzdělávání a přípravy a jejich učiteli. Je třeba podporovat učitele, školitele a mentory, zejména v mikropodnicích a malých a středních podnicích, aby aktualizovali své dovednosti, znalosti a kompetence, a mohli tak provádět odbornou přípravu učňů podle nejnovějších metod výuky a odborné přípravy a potřeb trhu práce.

Praktická složka realizovaná na pracovišti

Podstatná část učňovské přípravy, to znamená alespoň její polovina, by se měla uskutečňovat na pracovišti, přičemž tam, kde je to možné, by měla existovat příležitost absolvovat část pracovní praxe v zahraničí. S ohledem na různorodost vnitrostátních systémů je cílem postupně zvyšovat podíl učňovské přípravy prováděné formou praktické výuky na pracovišti.

Mzda nebo náhrada

Učňům by měla být poskytována mzda nebo jiná náhrada v souladu se státními či odvětvovými požadavky nebo s kolektivními smlouvami, pokud existují, a s přihlédnutím k ujednáním o sdílení nákladů mezi zaměstnavateli a veřejnými orgány.

Sociální ochrana

Učni by měli mít právo na sociální ochranu včetně nezbytného pojištění v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Pracovní, zdravotní a bezpečnostní podmínky

Hostitelské pracoviště by mělo splňovat příslušná pravidla a předpisy upravující pracovní podmínky, zejména právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví.

Kritéria pro rámcové podmínky

Regulační rámec

Měl by být zaveden jasný a konzistentní regulační rámec založený na spravedlivém a rovnocenném partnerském přístupu včetně strukturovaného a transparentního dialogu mezi všemi příslušnými zainteresovanými stranami. Ten by mohl zahrnovat akreditační postupy pro podniky a pracoviště nabízející učňovskou přípravu, případně další opatření pro zajišťování kvality.

Zapojení sociálních partnerů

Do koncipování, řízení a provádění systémů učňovské přípravy by měli být zapojeni sociální partneři, v příslušných případech včetně partnerů na odvětvové úrovni nebo zprostředkovatelských subjektů, v souladu s vnitrostátními systémy pracovněprávních vztahů a postupy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Podpora podniků

10.

Měla by být stanovena finanční nebo nefinanční podpora, zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky, která by jim umožnila nákladově efektivní učňovskou přípravu, a to případně s ohledem na ujednání o sdílení nákladů mezi zaměstnavateli a veřejnými orgány.

Flexibilní vzdělávací dráhy a mobilita

11.

Požadavky na přijetí do učňovské přípravy by za účelem usnadnění přístupu měly zohledňovat příslušné informální a neformální učení a v relevantních případech i absolvování přípravných programů. Kvalifikace získané v rámci učňovské přípravy by měly být zahrnuty do rámců kvalifikací uznávaných na vnitrostátní úrovni a navázaných na evropský rámec kvalifikací (7). Učňovská příprava by měla umožnit přístup k dalším vzdělávacím příležitostem, mimo jiné na úrovni vysokoškolského vzdělávání nebo odborné přípravy, a ke kariérním drahám nebo případně umožnit akumulaci jednotek výsledků učení. Měla by se postupně prosazovat nadnárodní mobilita učňů, buď na pracovištích, nebo v institucích vzdělávání a odborné přípravy, jakožto součást kvalifikace získávané v rámci učňovské přípravy.

Profesní poradenství a zvyšování informovanosti

12.

Před zahájením učňovské přípravy i během ní by mělo být poskytováno profesní poradenství, mentorování a podpora v učení s cílem zajistit úspěšné výsledky, předcházet předčasnému opouštění učňovské přípravy a omezit jej, jakož i podpořit ty, kdo přípravu opustili, aby se opětovně zapojili do příslušných forem vzdělávání a odborné přípravy. Učňovská příprava by měla být propagována jakožto atraktivní možnost vzdělání, a to prostřednictvím široce zaměřených informačních činností.

Transparentnost

13.

Měla by být zajištěna transparentnost nabídek učňovské přípravy a přístup k nim v rámci členských států a mezi nimi, mimo jiné s podporou veřejných i soukromých služeb zaměstnanosti, jakož i dalších příslušných subjektů, a ve vhodných případech s využitím nástrojů Unie, jako je nástroj EURES stanovený v nařízení o EURES.

Zajišťování kvality a sledování uplatnění učňů

14.

Měly by být uplatňovány přístupy zaměřené na zajišťování kvality se zohledněním evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (8), včetně procesu umožňujícího platné a spolehlivé posouzení výsledků učení. Rovněž by mělo být prováděno sledování, pokud jde o zaměstnanost učňů a jejich kariérní růst, v souladu s vnitrostátními a evropskými právními předpisy o ochraně údajů.

Provádění na vnitrostátní úrovni

Za účelem provádění tohoto doporučení by členské státy v rozsahu jeho působnosti měly:

15.	podporovat aktivní účast sociálních partnerů při koncipování, řízení a provádění systémů učňovské přípravy v souladu s vnitrostátními systémy pracovněprávních vztahů a postupy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

16.	zajistit rovný přístup, prosazovat genderovou vyváženost a potírat diskriminaci v systémech učňovské přípravy;

17.	zahrnout příslušná prováděcí opatření do národních programů reforem v rámci evropského semestru;

18.	brát tento rámec v úvahu při využívání finančních prostředků a nástrojů Evropské unie podporujících učňovskou přípravu.

Komise by měla poskytovat nezbytnou podporu, mimo jiné prostřednictvím níže uvedených opatření:

Podpůrné služby

19.

vypracování souboru podpůrných služeb pro sdílení poznatků, vytváření sítí a vzájemné učení s cílem pomoci členským státům a příslušným zainteresovaným stranám provádět systémy učňovské přípravy v souladu s tímto rámcem. Mělo by se to týkat i dalších vzdělávacích potřeb učitelů a školitelů odborného vzdělávání a přípravy, pokud jde o digitální inovace v učňovské přípravě;

Zvyšování informovanosti

19.

propagace excelence a přitažlivosti učňovské přípravy, jakož i jejího pozitivního obrazu mezi mladými lidmi, jejich rodinami a zaměstnavateli pomocí informačních kampaní, jako je Evropský týden odborných dovedností;

Financování

20.

podpora provádění tohoto doporučení prostřednictvím příslušného financování z prostředků Unie v souladu s příslušným právním rámcem;

Navazující opatření

21.

sledování provádění tohoto doporučení za podpory tripartitního Poradního výboru pro odborné vzdělávání pomocí stávajících nástrojů monitorování používaných v rámci evropského semestru;

22.

podání zprávy Radě o provádění rámce do tří let ode dne jeho přijetí.

(1) Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 15.

(2) Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 1.

(3) Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

(4) Úř. věst. C 88, 27.3.2014, s. 1.

(5) Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1.

(6) COM(2016) 940 final.

(7) Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 15.

(8) Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 1.

2.5.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 153/7

Směnné kurzy vůči euru (1)

30. dubna 2018

(2018/C 153/02)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2079
JPY	japonský jen	132,12
DKK	dánská koruna	7,4501
GBP	britská libra	0,87960
SEK	švédská koruna	10,4993
CHF	švýcarský frank	1,1968
ISK	islandská koruna	122,20
NOK	norská koruna	9,6620
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,542
HUF	maďarský forint	313,55
PLN	polský zlotý	4,2264
RON	rumunský lei	4,6614
TRY	turecká lira	4,8896
AUD	australský dolar	1,6013
CAD	kanadský dolar	1,5542
HKD	hongkongský dolar	9,4801
NZD	novozélandský dolar	1,7145
SGD	singapurský dolar	1,6016
KRW	jihokorejský won	1 292,04
ZAR	jihoafrický rand	15,0121
CNY	čínský juan	7,6574
HRK	chorvatská kuna	7,4100
IDR	indonéská rupie	16 796,15
MYR	malajsijský ringgit	4,7409
PHP	filipínské peso	62,452
RUB	ruský rubl	75,9587
THB	thajský baht	38,145
BRL	brazilský real	4,1932
MXN	mexické peso	22,5977
INR	indická rupie	80,1685

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

2.5.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 153/8

Aktualizace referenčních částek potřebných k překročení vnějších hranic uvedených v čl. 6 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)

(2018/C 153/03)

Zveřejnění referenčních částek potřebných k překročení vnějších hranic stanovených v čl. 6 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (1), se zakládá na informacích, které členské státy sdělily Komisi v souladu s článkem 39 Schengenského hraničního kodexu (kodifikované znění).

Kromě zveřejnění v Úředním věstníku jsou na internetové stránce Generálního ředitelství pro vnitřní věci k dispozici měsíční aktualizace.

ESTONSKO

Změna informací zveřejněných v Úř. věst. C 146 ze dne 26.4.2016.

Podle estonského práva jsou cizinci přijíždějící do Estonska bez pozvání povinni na vyzvání úředníka pohraniční stráže prokázat při vstupu na území Estonska dostatečnou výši finančních prostředků potřebnou ke krytí nákladů jejich pobytu a k vycestování z Estonska. Za dostatečnou výši finančních prostředků na každý den pobytu se považuje 0,2násobek minimální měsíční mzdy stanovené vládou, tj. 100 EUR.

Jinak se předpokládá, že hostitel přebírá odpovědnost za úhradu nákladů pobytu a vycestování cizince z Estonska.

Seznam předchozích zveřejnění

Úř. věst. C 247, 13.10.2006, s. 19.

Úř. věst. C 153, 6.7.2007, s. 22.

Úř. věst. C 182, 4.8.2007, s. 18.

Úř. věst. C 57, 1.3.2008, s. 38.

Úř. věst. C 134, 31.5.2008, s. 19.

Úř. věst. C 37, 14.2.2009, s. 8.

Úř. věst. C 35, 12.2.2010, s. 7.

Úř. věst. C 304, 10.11.2010, s. 5.

Úř. věst. C 24, 26.1.2011, s. 6.

Úř. věst. C 157, 27.5.2011, s. 8.

Úř. věst. C 203, 9.7.2011, s. 16.

Úř. věst. C 11, 13.1.2012, s. 13.

Úř. věst. C 72, 10.3.2012, s. 44.

Úř. věst. C 199, 7.7.2012, s. 8.

Úř. věst. C 298, 4.10.2012, s. 3.

Úř. věst. C 56, 26.2.2013, s. 13.

Úř. věst. C 98, 5.4.2013, s. 3.

Úř. věst. C 269, 18.9.2013, s. 2.

Úř. věst. C 57, 28.2.2014, s. 1.

Úř. věst. C 152, 20.5.2014, s. 25.

Úř. věst. C 224, 15.7.2014, s. 31.

Úř. věst. C 434, 4.12.2014, s. 3.

Úř. věst. C 447, 13.12.2014, s. 32.

Úř. věst. C 38, 4.2.2015, s. 20.

Úř. věst. C 96, 11.3.2016, s. 7.

Úř. věst. C 146, 26.4.2016, s. 12.

Úř. věst. C 248, 8.7.2016, s. 12.

Úř. věst. C 111, 8.4.2017, s. 11.

Úř. věst. C 21, 20.1.2018, s. 3.

Úř. věst. C 93, 22.3.2018, s. 4.

(1) Viz seznam předchozích zveřejnění na konci této aktualizace.

2.5.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 153/11

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2018/C 153/05)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„LIČKA JANJETINA“

EU č.: PGI-HR-02179 – 13.9.2016

CHOP ( ) CHZO ( X )

1. Název (názvy)

„Lička janjetina“

2. Členský stát nebo třetí země

Chorvatsko

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1. Druh produktu

Třída 1.1 Čerstvé maso (a droby)

3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

V případě „Lička janjetina“ se jedná o maso získané z porážky jehňat samčího a samičího pohlaví autochtonního plemene ovcí „lička pramenka“.

Jehňata plemene „lička pramenka“ používaná k výrobě „Lička janjetina“ se porážejí mezi 90. a 160. dnem věku, když dosáhnou tělesné hmotnosti mezi 22 kg a 36 kg. Jatečně upravené tělo používané k výrobě „Lička janjetina“ váží mezi 12 kg a 18 kg a má až 80 cm na délku. Čerstvé maso „Lička janjetina“ je jasně až intenzivně červené barvy a má jemnou svalovou strukturu s pevnými vrstvami podkožního a útrobního tuku bílé, lehce nažloutlé barvy vyznačující se intenzivní, ne však nadměrnou vůní jehněčího masa.

„Lička janjetina“ se konzumuje pouze tepelně upravená. Během její tepelné úpravy se tuk postupně rozpouští a maso se stává šťavnaté a křehké a produkuje intenzivní, ne však nadměrnou vůni jehněčího masa. Aromatický profil „Lička janjetina“ obsahuje těkavé sloučeniny (aldehydy, alkoholy, ketony) pocházející z krmiva jehňat „lička pramenka“, které tvoří druhy rostlin rostoucí na pastvinách a loukách zeměpisné oblasti chovu tohoto plemene.

3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Jehňata určená k výrobě „Lička janjetina“ se v zimě krmí ovčím mlékem (sáním), lučním senem a směsí obilovin (oves, žitovec, ječmen, žito, pšenice a kukuřice) a v létě se vyhání na pastvu. Jehňata „lička pramenka“ se pasou po dobu minimálně 30 dní.

3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

K chovu, páření a bahnění ovcí „lička pramenka“, jakož i k chovu a porážce jehňat tohoto plemene musí docházet v rámci zeměpisné oblasti uvedené v bodu 4.

3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

„Lička janjetina“ se dostává na trh pouze v čerstvém stavu, a to buď jako celé jatečné tělo, nebo půlené bez spodních částí nožek či bez vnitřností, tedy orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní. Hlava a ledviny s ledvinovým tukem tvoří neoddělitelné součásti jatečného těla.

3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

„Lička janjetina“ se na jatkách označuje umístěním nesmazatelné značky na zadní kýty, plecka nebo žebra zchlazeného jatečného těla. Nesmazatelná značka je oválná a jsou na ni uvedena slova „lička“ v horní části, „žig klaonice“ (označení jatek) ve středu a „janjetina“ ve spodní části.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast Lika se nachází ve dvou správních oblastech, z větší části v okrese Lika-Senj a z menší v okrese Zadar. Oblast, v níž se chová plemeno „lička pramenka“ a vyrábí „Lička janjetina“, je tvořena městem Gospić a obcemi Donji Lapac, Karlobag, Lovinac, Perušić, Plitvička jezera, Udbina, Vrhovine, Senj, Brinje a Otočac v okrese Lika-Senj a obcí Gračac v okrese Zadar.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

Žádá se o ochranu názvu výrobku „Lička janjetina“ z důvodu jeho dobré pověsti, za níž vděčí jakosti masa a dlouhé tradici chovu ovcí prováděného ojedinělým způsobem.

Popis zeměpisné oblasti

Lika je kontinentální oblastí obklopenou horskými masivy (pohořím Velebit na jihu, pohořím Velika Kapela na západě, horou Plješivica na východě a horou Mala Kapela na severu) s bezpočtem krasových planin (nazývaných „polje“) (Gacko polje, Ličko polje, Krbavsko polje, Ličko Pounje, atd.). Je místem zemědělské výroby, pěstují se zde obilniny (s výjimkou kukuřice) používané zejména jako krmivo pro ovce. Krasové planiny jsou kumulativní krajinou tektonického původu. Formování jejich povrchu má příznivý vliv na složení půdy. Převládají zde jílovitý písek a písčitá půda. Oblast Lika se vyznačuje drsným horským klimatem a relativně krátkým vegetačním obdobím. Průměrné lednové teploty naměřené na jejích plošinách a pláních se pohybují kolem –2 °C, přičemž v prvních měsících roku spadají minimální teploty pod 0 °C. Silné severozápadní větry doprovázené dlouhou zimou ovlivnily vegetační porost a složení a distribuci rostlinných společenství.

Ojedinělý způsob chovu ovcí

Obyvatelé regionu Lika nechovali ovce plemena „lička pramenka“ nikdy jinak, než jak káže stará tradice – venku na pastvinách. To dokládá několik historických záznamů (Kosović, B. (1935), Postanak naziva Lika i Ličani [Původ názvů „Lika“ a „Ličani“], Lički kalendar, s. 62–63, 75–79), jakož i skutečnost, že tento způsob chovu přetrval až do dnešního dne. Způsob chovu v oblasti Lika se značně liší od způsobu chovu obvyklého v podobných oblastech. Důvodem je dostatek pastvin bohatých na píci v létě a nedostatek obživy v zimě, což umožňuje, aby se ovce plemene „lička pramenka“ po celou dobu zdržovaly ve stejné oblasti. Naopak v Dalmácii jsou ovce plemene „lička pramenka“ pro nedostatek pastvin v letních měsících často přesouvány na výše položené pastviny a do níže položených oblastí se vracejí až pozdě na podzim. Tradiční způsob chovu ovcí praktikovaný v oblasti Lika tudíž zanechal svou stopu ve vlastnostech ovcí plemene „lička pramenka“: pro vysokou fyzickou aktivitu jsou velmi odolné, nepodléhají nemocem a jsou nenáročné, pokud jde o jejich ustájení a stravu.

Spojitost mezi způsobem chovu ovcí a jejich masem

Ojedinělý způsob chovu tohoto autochtonního plemene ovce „lička pramenka“ pod širým nebem v horských oblastech regionu Lika způsobuje, že maso „Lička janjetina“ se od jehněčího masa pocházejícího z jiných regionů odlišuje svou chutí, barvou a aromatem. Potvrzují to různé vědecké studie. Maso jehňat z regionu Lika, jež se pasou na venkovních pastvinách, má díky častějšímu pohybu a větší fyzické aktivitě intenzivnější červenou barvu než maso jehňat chovaných v hospodářstvích. Vedle způsobu chovu má rozdíl v barvě masa přímou spojitost též s tělesnou hmotností jehňat z regionu Lika, jíž dosahují před porážkou (mezi 22 kg a 36 kg). S narůstajícím věkem jehňat z regionu Lika a s jejich zvětšující se tělesnou hmotností se zvyšuje okysličování a množství myoglobinu, takže maso těchto zvířat má intenzivnější červenou barvu (Kaić, A. (2013), Fizikalno-kemijska svojstva mesa i sastav trupa janjadi ličke pramenke [Fyzicko-chemické vlastnosti masa a složení jatečného těla jehňat plemene „lička pramenka“], doktorská dizertace).

Vlastnosti tepelně upraveného masa „Lička janjetina“, jež má intenzivní, ne však nadměrnou chuť a vůni po ovcích, souvisí se zeměpisnou oblastí chovu ovcí, se skutečností, že se živí pestrou a bohatou vegetací horských pastvin, s jejich věkem (90 až 160 dní) a s tělesnou hmotností v době porážky (22 až 36 kg). Díky lepším nutričním podmínkám (mléko, pastva a seno) se jehňata z regionu Lika porážejí později než jehňata z jiných oblastí Chorvatska (jehňata z regionu Cres ve věku 80 dní, jehňata z ostrova Pag ve věku 33 dní), a tak jsou jateční těla jehňat z regionu Lika rovněž delší (až 80 cm) a vyvinutější než jateční těla jehňat z regionu Cres (Kasap et al. (2010), Neke odlike trupova janjadi ličke pramenke [Některé vlastnosti jatečních těl jehňat z regionu Lika], vědecká studie, s. 858–861).

Aromatický profil tepelně upraveného masa „Lička janjetina“ je výrazný díky botanické skladbě luk a pastvin, na nichž se jehňata z regionu Lika chovají. Aroma dalmatských jehňat je odlišné z důvodu jiné botanické skladby zdejších luk a pastvin.

Přes 85 % těkavých sloučenin z celkového aromatického profilu „Lička janjetina“ představují aldehydy, alkoholy, ketony. Tři nejvíce zastoupené těkavé sloučeniny v mase „Lička janjetina“ jsou hexanaldehyd, ethanol a 2,3-oktandion. Těkavou sloučeninou, jež za svou přítomnost nejvíce vděčí chovu ovcí na pastvinách, je 2,3-oktandion.

Vegetaci pastvin v regionu Lika lze klasifikovat částečně jako pastvu kontinentálních nížin (přírodní a oseté louky) a částečně jako kamenité louky (přírodní pastviny) s rostlinnou skladbou čítající 95 druhů. Značný podíl představují aromatické byliny, z nichž převažují vřes obecný (Calluna vulgaris) a hasivka orličí (Pteridium aquilinum). Objevuje se rovněž planě rostoucí nepatrnec rolní (rodu Aphanes), rozrazil lékařský (Veronica officinalis) a množství lišejníků.

Z výzkumu vyplývá, že krmivo, rostlinné společenství pastvin a luk v regionu Lika a složení krmných dávek sehrávají rozhodující úlohu při vzniku aromatického profilu „Lička janjetina“.

Vedle ovčího mléka je složení potravy, tj. přísunu živin jehňat plemene „lička pramenka“ pasoucích se na loukách a pastvinách regionu Lika tvořeno těmito druhy rostlin: Bromus erectus (sveřep vzpřímený), Scorzonera villosa (hadí mord), Chrysopogon gryllus (zlatovous jižní), Festuca pseudovina (kostřava nepravá), Dichantium ischaemum (vousatka prstnatá), Satureo edraianthetum, Filipendula hexapetala (tužebník), Lotus corniculatus (štírovník růžkatý), Leontodon hispidus (máchelka srstnatá), Sanguisorba muricata (krvavec menší), Eryngium amethystinum (máčka sivá), Sesleria tenuifolia, Trinia carniolica (bezobalka), Gentiana symphyandra (hořec žlutý) a Genista holopetala (kručinka).

Takové složení napovídá, že hlavním faktorem, jenž těkavé aromatické sloučeniny „Lička janjetina“ odlišuje od sloučenin jiných srovnatelných jehňat, je zeměpisná oblast jejich chovu (tzv. „vliv území“) (Krvavica et al. (2015), Isparljivi spojevi arome ličke janjetine [Těkavé aromatické sloučeniny „Lička janjetina“], vědecká studie, s. 238–246).

Dobrá pověst

Dobrá pověst „Lička janjetina“ se dočkala podpory v regionu Lika zejména od roku 1998, kdy se poprvé pořádala akce nazvaná Jesen u Lici (Podzim v regionu Lika). Během této akce jsou návštěvníci seznámeni s osobitostí regionu Lika a mají možnost ochutnat místní produkty. Cílem této každoroční gastronomické události v rámci kalendáře kulturně-turistických akcí je seznámit návštěvníky s autentickými lidovými zpěvy a tanci regionu Lika a připravit a nabídnout místní tradiční regionální produkty, mezi jiným „Lička janjetina“ pečenou na rožni a kysané dušené jehněčí maso.

Souvislost mezi dobrým jménem výrobku „Lička janjetina“ a regionem Lika dosvědčuje rovněž kulinářský průvodce Vodič kroz hrvatske gastro ikone [Průvodce po ikonách kulinářského umění Chorvatska] Andrić, V. et al. (2007), Gastronomad, Zagreb, s. 210–211), který uvádí „Lička janjetina“ jako jednu z kulinářských ikon regionu Lika. Hrvatska eno-gastronomija [Eno-gastronomie Chorvatska] rovněž uvádí „Lička janjetina“ jako výrobek, kterým se region Lika vyznačuje jakožto jednou ze svých nejznámějších gastronomických specialit. „Lička janjetina“ se připravuje buď dušená nebo rožněná.

Dobrou pověst a jakost výrobku „Lička janjetina“ přetrvávající dodnes dokládá skutečnost, že název výrobku a způsob přípravy jsou součástí specializovaných publikací a časopisů věnovaných masu (Cvrtila et al. (2007), Kakvoća janjećeg mesa [Jakostní jehněčí maso], Meso 9/2:114–120, s. 115).

Recepty na přípravu „Lička janjetina“ lze nalézt v různých publikacích kulinářské literatury, např. v řadě „Hrvatska tradicionalna jela i pila“ [Tradiční chorvatské jídlo a pití].

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

http://www.mps.hr/datastore/filestore/110/IZMJENJENA_SPECIFIKACIJA_LICKA_JANJETINA_18072017.pdf

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

2.5.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 153/15

Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2018/C 153/06)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o zápis námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„LUCANICA DI PICERNO“

č. EU: PGI-IT-02313 – 5.6.2017

CHOP ( ) CHZO ( X )

1. Název

„Lucanica di Picerno“

2. Členský stát nebo třetí země

Itálie

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1. Druh produktu

Třída 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Chráněné zeměpisné označení „Lucanica di Picerno“ je vyhrazeno uzenářským výrobkům, které splňují tyto vlastnosti:

Fyzické vlastnosti:

Produkt „Lucanica Picerno“ má typický zakřivený tvar v podobě písmene „U“. Hmotnost produktu se pohybuje od 250 do 350 gramů, průměr od 3,0 do 3,6 cm a délka od 20 do 35 cm.

Produkt „Lucanica di Picerno“ určený k nakrájení má hmotnost až 1,2 kg, průměr od 3,0 do 3,6 cm a délku 40 až 70 cm.

Organoleptické vlastnosti:

barva: produkt na řezu vykazuje kompaktní plátek rubínově červené barvy s tukovou frakcí,

vůně a chuť: specifické senzorické vlastnosti produktu vyplývají z převládajícího aromatu „planě rostoucího fenyklu“ (Foeniculum vulgare) definovaného jako vůně a dochuť fenyklových semen spolu s „kořeněným“ aromatem definovaným jako vůně a dochuť pepře (Piper nigrum) a aromatem „papriky seté“ (Capsicum annuum) definovaným jako vůně a dochuť vloček nebo semen papriky seté. V popisné senzorické analýze se „kořeněné“ aroma a aroma „papriky seté“ uvádí jako méně intenzivní než aroma „planě rostoucího fenyklu“.

Povolená je i pikantní varianta produktu, u níž je intenzivněji vnímáno aroma „papriky seté“, avšak i v tomto případě musí převládat aroma „planě rostoucího fenyklu“.

Chemické a chemicko-fyzikální vlastnosti:

obsah tuku 18 až 35 %,

vlhkost 35 až 50 %,

aktivita vody (Aw) maximálně 0,88,

pH 5,4 až 5,8.

3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

K výrobě uzeniny s CHZO „Lucanica di Picerno“ se jako surovina používá čerstvé maso získané z jatečně upravených těl prasat těžké hmotnostní kategorie, která jsou do příslušné hmotnostní kategorie zařazena na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (2); jatečně upravená těla přijatá zpracovatelskými zařízeními musí v souladu s platnými právními předpisy Evropské unie odpovídat třídám E, U, R a O; prase těžké hmotnostní kategorie se chová po dobu alespoň 9 měsíců, aby dosáhlo vysoké hmotnosti a masa vhodného pro výrobu uzeniny „Lucanica di Picerno“.

Nezpůsobilé je maso pocházející z:

1)	prasat nesoucích neodpovídající znaky, zejména s ohledem na gen ovlivňující odolnost vůči stresu (PSS);

2)	genetických typů a zvířat, která nejsou považovaná za způsobilá pro účely této specifikace produkce;

3)	čistokrevných zvířat plemen Landrace Belga, Hampshire, Pietrain, Duroc a Spotted Poland.

Prasata ve výborném zdravotním stavu jdou na porážku nejdříve po uplynutí devátého měsíce věku. Chovní kanci a prasnice jsou z porážky vyňati. Kromě toho je zakázáno používat jatečně upravená těla, která nebyla důkladně vykrvena nebo jatečně upravená těla se zjevnou myopatií (maso PSE a DFD) a zjevnými následky předchozích zánětlivých a traumatických procesů.

Uzenina „Lucanica di Picerno“ se může vyrábět pouze z těchto druhů masa: plece (vykostěné a s odstraněnými nervy), krku, plecka, boku, panenky a mleté šunky.

Pro přípravu masové hmoty jsou povoleny tyto složky (v procentech celkové hmotnosti masové hmoty):

—	sůl 2,0 až 2,5 %,

—	sladká nebo pikantní chilli paprička (Capsicuum annum) 0,1 až 0,15 %,

—	semena planě rostoucího fenyklu (Foeniculum vulgare) 0,13 až 0,18 %,

—	černý pepř (Piper nigrum) 0,05 až 0,1 %,

—	dextróza a sacharóza nejvýše 0,5 %.

Do masové hmoty lze rovněž přidat níže uvedené pomocné látky, přídatné látky a konzervační přísady:

—	dusitan sodný (E 250),

—	dusičnan draselný (E 252): nejvýše 0,10 g/kg,

—	kyselina askorbová (E 300) nejvýše 0,1 % nebo askorban sodný (E 301) nejvýše 0,1 %.

Kromě toho se do masové hmoty mohou přidat přípravky mikrobiálních kultur pro spuštění fermentace (mikrobiální startovací kultury).

Přísady jako mléko, mléčné výrobky a přísady GMO nejsou povoleny.

3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny fáze produkce uzeniny „Lucanica di Picerno“ od odřezání masa po zrání probíhají ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Produkt „Lucanica di Picerno“ lze na trh uvádět nebalený nebo zabalený (vakuově nebo v ochranné atmosféře), a to vcelku, porcovaný nebo na plátky.

3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Na etiketě musí být zobrazeno logo názvu s CHZO „Lucanica di Picerno“ a grafický symbol Evropské unie.

Je povoleno používat štítky, pečetě a jiné informační materiály, pokud nemají pochvalný charakter nebo nejsou s to uvést spotřebitele v omyl.

Dále je na etiketách povoleno použití označení, která odkazují na podniky, názvy, obchodní firmy či soukromé značky, pokud taková označení nemají pochvalný charakter a nejsou s to uvést spotřebitele v omyl.

Logo označení má tuto podobu:

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast produkce uzeniny „Lucanica di Picerno“ spadá do území obcí Picerno, Tito, Satriano di Lucania, Savoia di Lucania, Vietri di Potenza, Sant’Angelo Le Fratte, Brienza, Balvano, Ruoti, Baragiano, Bella, Muro Lucano, Castelgrande a Sasso di Castalda.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

Žádost o zápis CHZO „Lucanica di Picerno“ se opírá o charakteristické použití planě rostoucího fenyklu v masové hmotě. Senzorickou analýzou konečného produktu se prokázalo, že aroma planě rostoucího fenyklu převládá nad ostatními složkami. Dalším faktorem je zpracování masové hmoty na místě.

Uzenina s CHZO „Lucanica di Picerno“ se skutečně vyrábí podle zavedených tradičních metod. Za své vlastnosti v širším slova smyslu vděčí celé řadě spojitostí s prostředím, jež zahrnují lidský faktor, starobylou metodu přípravy a vzájemné působení uvedených činitelů.

Místní producenti si v dané zeměpisné oblasti předávali způsob zpracování masové hmoty z generace na generaci a rozvíjeli specifické dovednosti, přičemž v průběhu času zdokonalovali své technické znalosti využitelné v různých fázích produkce, tj při:

—	očištění, tj. ořezání nevyužitelných částí, jako jsou nervy, pojivové tkáně a měkký tuk,

—	krájení na malé kusy a mletí těchto kusů masa,

—	okořenění masové hmoty,

—	odležení masové hmoty po dobu 4 až 24 hodin, aby se všechny složky vyváženě prolnuly,

—	naplnění do přírodního střívka a následné vytvarování do klasické podoby písmene „U“.

Produkt „Lucanica di Picerno“ má rubínově červené zbarvení. Nakrájený na plátky, které jsou jemné a soudržné, má na jazyku intenzivní a převažující chuť semen fenyklu, s níž se mísí kořeněné aroma černého pepře, a spolu tak přispívají k osobitému senzorickému profilu produktu.

Charakteristický senzorický profil dosvědčují analýzy provedené metodou „Flavour Profile“, které ukazují, že na lineární, nestrukturované hodnotící stupnici do 100 jednotek, která představuje vnímanou intenzitu chuti, převažuje aroma „planě rostoucího fenyklu“ nad „kořeněným“ aromatem a aromatem „papriky seté“.

Výběr složek, v první řadě planě rostoucího fenyklu, spolu s nespornou uzenářskou tradicí tak přispívají k tomu, že vzniká produkt, jenž se organoleptickými aspekty jednoznačně odlišuje od jiných místních produktů téhož druhu.

Pro oblast Appennino lucano jsou typické klimatické podmínky s horkým a suchým létem následovaným obdobím bohatým na srážky, jež se v zimních měsících často projevuje sněhovou pokrývkou. Tyto teplotní a vlhkostní podmínky jsou hlavními faktory podporujícími bujný růst fenyklu, jenž se pro výrobu uzeniny „Lucanica di Picerno“ tradičně používá. Recept z Picerna vycházející z domácké venkovské tradice totiž vyžaduje použití tohoto koření v poměru přibližně sta semen na kilogram masové hmoty, čímž je zdůrazněna jedinečnost tohoto produktu. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že v Picernu se pořádal skutečný trh s planě rostoucím fenyklem. Semena této staré trvanlivé byliny se nacházela všude a starší lidé je sbírali a prodávali. V současné době se obvykle používá fenykl planě rostoucí ve vymezené zeměpisné oblasti, avšak není to podmínkou.

Rovněž tradiční způsob zavěšení zrajících klobás „Lucanica di Picerno“ na speciální stojany jim dodává jejich typický tvar písmene „U“, jímž se dodnes produkt vyznačuje.

Výroba uzeniny „Lucanica di Picerno“ má tedy v oblasti silné kořeny, což dokazují mnozí výrobci, kteří v souladu s řemeslnými metodami svých předků věnují zvláštní pozornost výběru a zpracování masa a dozrávání klobás. Takto dávají vzniknout typickému produktu, v jehož případě se potvrzuje souvislost propojující výrobu klobásy „Lucanica di Picerno“ se zmíněnými faktory od jejích počátků až po současnost.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

Tento správní orgán zahájil vnitrostátní postup námitky tím, že zveřejnil návrh zápisu CHZO „Lucanica di Picerno“ v Úředním věstníku Italské republiky č. 91 ze dne 19. dubna 2017.

Úplné znění specifikace je k dispozici na internetové adrese:

http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335

nebo

lze vstoupit přímo na domovskou stránku ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (www.politicheagricole.it), kliknout na „Prodotti DOP IGP“ (Produkty s CHOP a CHZO – na obrazovce nahoře vpravo), dále pak na „Prodotti DOP IGP STG“ (Produkty s CHZO, CHOP, ZTS – na levé straně obrazovky) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE“ (Specifikace produkce, jež jsou předmětem zkoumání EU).

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 153

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 61 2. května 2018

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	DOPORUČENÍ
	Rada
2018/C 153/01	Doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu	1

	Opravy
2018/C 153/07	Oprava sdělení Komise o technických pokynech pro klasifikování odpadu ( Úř. věst. C 124 ze dne 9.4.2018 )	19

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2018/C 153/02	Směnné kurzy vůči euru	7
	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2018/C 153/03	Aktualizace referenčních částek potřebných k překročení vnějších hranic uvedených v čl. 6 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)	8

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2018/C 153/04	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8899 – OTPP/Carlyle/European Camping Group) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	9
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2018/C 153/05	Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	11
2018/C 153/06	Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	15


	(1) Text s významem pro EHP.