2.3.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 79/3

PRAVIDLA, KTERÝMI SE ŘÍDÍ BEZPEČNOST V EVROPSKÉM PARLAMENTU

Rozhodnutí předsednictva

ze dne 15. ledna 2018

(2018/C 79/04)

Obsah

KAPITOLA 1:

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Článek 2

Účel

Článek 3

Oblast působnosti

Článek 4

Kanceláře poslanců

Článek 5

Zásady

Článek 6

Organizace

Článek 7

Úkoly generálního ředitelství pro bezpečnost a zabezpečení

Článek 8

Pověření zaměstnanci

Článek 9

Plnění povinností ze strany zaměstnanců GŘ SAFE

Článek 10

Povinnost dodržovat předpisy a spolupracovat

Článek 11

Přenesení úkolů na smluvní stranu

KAPITOLA 2:

POHOTOVOST

Článek 12

Stupně pohotovosti

Článek 13

Rozhodnutí o stupni pohotovosti

Článek 14

Sdělení týkající se stupně pohotovosti

KAPITOLA 3:

PŘEDCHÁZENÍ BEZPEČNOSTNÍM INCIDENTŮM

Článek 15

Posouzení rizik

Článek 16

Kontrola vstupu

Článek 17

Osobní ochrana

KAPITOLA 4:

REAKCE NA BEZPEČNOSTNÍ INCIDENTY

Článek 18

Podezření na bezpečnostní incident

Článek 19

Výskyt bezpečnostního incidentu

Článek 20

Zpráva o bezpečnostním incidentu

KAPITOLA 5:

SLUŽEBNÍ ZBRANĚ

Článek 21

Obecné zásady

Článek 22

Povolení nosit služební zbraň

Článek 23

Nasazení a použití služebních zbraní

Článek 24

Přítomnost ozbrojených externích bezpečnostních pracovníků v prostorách Parlamentu

Článek 25

Důsledky tasení nebo použití služební zbraně – podávání zpráv a pomoc

KAPITOLA 6:

PROSAZOVÁNÍ

Článek 26

Prosazování bezpečnostních opatření

KAPITOLA 7:

BEZPEČNOSTNÍ ŠETŘENÍ A POMOCNÁ VYŠETŘOVÁNÍ

Článek 27

Bezpečnostní šetření

Článek 28

Pomocná vyšetřování

Článek 29

Vyšetřovací úkony v rámci pomocných vyšetřování

KAPITOLA 8:

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Kontakty s hostitelskými členskými státy a třetími zeměmi, orgány členských států, ostatními orgány Unie a mezinárodními subjekty

Článek 31

Mechanismus vyřizování stížností poslanců Evropského parlamentu

Článek 32

Prováděcí pravidla

Článek 33

Zrušení

Článek 34

Vstup v platnost a vyhlášení

PŘEDSEDNICTVO EVROPSKÉHO PARLAMENTU,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 232 této smlouvy,

s ohledem na Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, který tvoří přílohu Smluv, a zejména na články 1 a 18 tohoto protokolu,

s ohledem na jednací řád Evropského parlamentu, a zejména na čl. 25 odst. 2 tohoto jednacího řádu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Cílem Parlamentu v oblasti bezpečnosti je umožnit řádné fungování tohoto orgánu na základě zachování pořádku a zajištění bezpečného prostředí v jeho prostorách a dostatečné míry fyzické ochrany osob, budov a majetku před ohrožením.

(2)	Parlament by měl usilovat o dosažení přiměřené míry bezpečnosti osob, budov a majetku, která by byla vyvážena z hlediska bezpečnosti a přístupnosti.

(3)	Bezpečnost a ochrana v Parlamentu by se měla zakládat na zásadě zákonnosti, přiměřenosti, odpovědnosti a účinnosti.

(4)	K bezpečnostním otázkám a otázkám ochrany by se mělo přihlížet při vypracovávání a uplatňování politiky Parlamentu ve všech oblastech.

(5)	K povinnostem Parlamentu patří věnovat náležitou péči přijímání přiměřených opatření v oblasti bezpečnosti, která by zabránila újmě osob uvedených v čl. 3 odst. 2, škodám v prostorách Parlamentu a poškození jeho fyzického majetku, jež lze rozumně předvídat.

(6)	Parlament uzavřel dohody s vládou Belgie, Lucemburska a Francie, které potvrzují, že za bezpečnost ve svých prostorách odpovídá Parlament.

(7)	Parlament podepsal s vládou Belgie předběžnou dohodu o bezpečnostních prověrkách a podobné dohody zřejmě podepíše i s dalšími členskými státy.

(8)

Podle současné praxe v orgánech a institucích Unie, členských státech a mezinárodních organizacích se ukázalo, že nejúčinnějším způsobem, jak zajistit přijímání vhodných a přiměřených bezpečnostních opatření v reakci na posouzenou míru rizika, je systém několika stupňů pohotovosti. Tento systém, který byl v Parlamentu zaveden rozhodnutím předsednictva ze dne 16. prosince 2002, je nutné zrevidovat a zjednodušit, aby byl při reakci na bezpečnostní hrozby flexibilnější a účinnější.

(9)	Mělo by být možné, aby hostitelské členské státy a třetí země udělily Parlamentu povolení k poskytování ozbrojené osobní ochrany předsedovi Parlamentu, pokud se nachází na jejich území, a k tomu, aby k ochraně osob nacházejících se v jeho vlastních prostorách měl k dispozici střelné zbraně.

(10)	Otázky týkající se průkazů ke vstupu do Parlamentu se řídí samostatným rozhodnutím předsednictva přijatým podle čl. 116a odst. 1 jednacího řádu Parlamentu.

(11)

Při uplatňování tohoto rozhodnutí by měl Parlament zajistit ochranu soukromí a osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (1),

PŘIJALO TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)	„bezpečností“ zajištění fyzické nedotknutelnosti osob, budov a majetku;

2)	„bezpečnostním incidentem“ jakákoli dlouhodobá nebo bezprostřední bezpečnostní hrozba, včetně násilných činů, vandalismu, sabotáže, krádeže nebo jiných činů, na něž se vztahuje trestní právo, s výjimkou případů vyšší moci;

3)	„bezpečnostní hrozbou“ událost nebo osoba, o nichž lze důvodně předpokládat, že negativně ovlivní bezpečnost, pokud by se na ně nereagovalo nebo by nad nimi nebyla převzata kontrola;

4)	„závažným bezpečnostním incidentem“ bezpečnostní incident, o němž lze důvodně předpokládat, že by mohl vést ke ztrátě na životech, k závažnému zranění nebo újmě na zdraví, značné škodě na majetku Parlamentu nebo narušení základních provozních kapacit Parlamentu;

5)	„pořádkem“ situace, která umožňuje hladký výkon parlamentní činnosti, zachování důstojnosti Parlamentu, zajištění bezpečnosti v jeho prostorách a fungování parlamentního zařízení;

6)	„ohrožením pořádku“ událost nebo osoba, o nichž lze důvodně předpokládat, že negativně ovlivní pořádek, pokud by se na ně nereagovalo nebo by nad nimi nebyla převzata kontrola;

7)	„ochranou“ prevence nehod a reakce na ně, protipožární prevence a reakce na požáry a také první pomoc a evakuace budov;

8)	„naléhavostí“ požadavek na rychlou akci v případě bezpečnostního incidentu;

9)	„bezpečnostním rizikem“ kombinace případných následků ohrožení bezpečnosti a s tím spojená pravděpodobnost, že k němu dojde;

10)	„kontrolou rizik“ jakékoli bezpečnostní opatření, o němž lze důvodně předpokládat, že prostřednictvím prevence bezpečnostních incidentů, omezení jejich následků nebo jejich odvrácení povede k účinné minimalizaci bezpečnostních rizik;

11)	„prevencí rizik“ bezpečnostní opatření, o nichž lze důvodně předpokládat, že omezí pravděpodobnost výskytu bezpečnostního incidentu;

12)	„omezením rizik“ bezpečnostní opatření, o nichž lze důvodně předpokládat, že omezí následky bezpečnostního incidentu;

13)	„zónou vyhrazenou pro povolané osoby“ prostor, do něhož je omezen přístup prostřednictvím čteček elektronických průkazů, elektronickými zámky či jinými zařízeními;

14)	„majetkem“ veškerý movitý majetek v prostorách Parlamentu;

15)	„prostorami“ veškerá zařízení Parlamentu, včetně budov, kanceláří, místností a dalších prostor, a také prostory, kde jsou umístěny komunikační a informační systémy, v nichž Parlament provozuje trvalou nebo dočasnou činnost;

16)	„stupněm pohotovosti“ soubor bezpečnostních opatření, která mají zajistit konkrétní míru ochrany odpovídající bezpečnostním hrozbám;

17)	„standardními bezpečnostními opatřeními“ soubor bezpečnostních opatření uplatňovaných při jednotlivých stupních pohotovosti, která jsou sladěna s rovnocennými bezpečnostními opatřeními uplatňovanými v ostatních orgánech a institucích Unie, v nichž byl vyhlášen stejný stupeň pohotovosti;

18)	„dobrovolnými bezpečnostními opatřeními“ soubor dodatečných opatření, která může Parlament přijmout v případě všech stupňů pohotovosti, aby bylo možné účinněji a pružněji reagovat na zjištěná rizika ohrožující Parlament.

Článek 2

Účel

Účelem tohoto rozhodnutí je:

—	stanovit právní rámec týkající se bezpečnosti v Parlamentu, včetně základních zásad platných pro oblast bezpečnosti,

—	stanovit právní rámec týkající se ochrany v Parlamentu a

—	definovat organizaci a odpovědnost týkající se bezpečnosti v Parlamentu a úkoly parlamentních bezpečnostních orgánů.

Článek 3

Oblast působnosti

1. Toto rozhodnutí platí ve všech prostorách Parlamentu na území Unie i mimo něj. V případě, že Parlament některé prostory využívá spolu s dalšími orgány, institucemi, úřady nebo agenturami Unie, je uplatňováno na základě konzultace s těmito dalšími orgány, institucemi, úřady nebo agenturami.

2. Bez ohledu na případná konkrétní ustanovení týkající se některých zvláštních skupin zaměstnanců se toto rozhodnutí vztahuje na poslance, zaměstnance Parlamentu, poskytovatele služeb a jejich zaměstnance, na stážisty a všechny ostatní osoby, které mají přístup do prostor Parlamentu.

3. Aniž je dotčeno právo členských států, mimo prostory Parlamentu se toto rozhodnutí vztahuje na zaměstnance, které Parlament pověřil osobní ochranou předsedy Parlamentu, pokud jde o tuto ochranu.

4. Toto rozhodnutí se nevztahuje na kybernetickou bezpečnost.

5. Toto rozhodnutí se nevztahuje na zacházení s důvěrnými informacemi a jejich ochranu, s výjimkou bezpečnostních prověrek a vyšetřování případného porušení důvěrnosti.

6. Toto rozhodnutí se nevztahuje na strategii kontinuity činností a řešení krizových situací, kterou předsednictvo schválilo dne 9. května 2016.

7. Toto rozhodnutí se nevztahuje na bezpečnost poslanců a zaměstnanců Parlamentu v průběhu oficiálních služebních cest, s výjimkou předsedy Parlamentu.

8. Toto rozhodnutí se nevztahuje na předpisy týkající se průkazů ke vstupu do Parlamentu ve smyslu článku 116a jednacího řádu Parlamentu.

Článek 4

Kanceláře poslanců

Přístup generálního ředitelství pro bezpečnost a zabezpečení (GŘ SAFE) do kanceláře poslance je omezen na prevenci bezpečnostních incidentů a reakci na ně, jak je uvedeno v článcích 18, 19 a 27 až 29 tohoto rozhodnutí.

Článek 5

Zásady

1. Uplatňování tohoto rozhodnutí je v souladu se Smlouvami, zejména s Listinou základních práv a Protokolem č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, a s příslušnými předpisy členských států.

2. Opatřeními přijatými podle tohoto rozhodnutí není dotčena pravomoc donucovacích orgánů členských států, jednací řád Parlamentu, statut poslanců Evropského parlamentu a článek 86 a příloha IX služebního řádu.

3. Pokud toto rozhodnutí neobsahuje zvláštní ustanovení, uplatňuje Parlament ve svých budovách a zařízeních právní předpisy v oblasti ochrany, zejména požární ochrany, platné v členském státě, v nichž se tyto budovy a zařízení nacházejí.

4. Bezpečnost a ochrana Parlamentu by se měla zakládat na zásadě zákonnosti, přiměřenosti, odpovědnosti a účinnosti.

5. Zásada zákonnosti znamená nezbytnost přísného dodržování právního rámce při uplatňování tohoto rozhodnutí a nutnost dodržovat požadavky právních norem.

6. Každé bezpečnostní opatření týkající se fyzické osoby se přijímá otevřeně, pokud neexistuje důvod se domnívat, že by to mohlo omezit jeho účinek. Osoby, kterých se dané bezpečnostní opatření týká, jsou informovány o důvodech a pravděpodobném dopadu daného opatření předem, pokud neexistuje důvod se domnívat, že by poskytnutí této informace mohlo omezit jeho účinek. V tomto případě je osoba, které se dané bezpečnostní opatření týká, informována poté, co pomine riziko, že by mohlo dojít k omezení jeho účinku.

7. Použití pravomocí ze strany bezpečnostních orgánů a intenzita jednotlivých zákroků provedených prostřednictvím bezpečnostního opatření jsou úměrné bezpečnostnímu riziku.

Článek 6

Organizace

1. V souladu s čl. 22 odst. 5 jednacího řádu Parlamentu odpovídá za bezpečnost v Parlamentu jeho předseda.

2. Bezpečnost a ochranu prostor Parlamentu v souladu s tímto rozhodnutím zajišťuje GŘ SAFE pod vedením generálního tajemníka, který může generálnímu řediteli pro bezpečnost a zabezpečení vydávat pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany Parlamentu.

3. Předseda Parlamentu může zaměstnance pověřit v konkrétní situaci provedením svých pokynů zaměřených na obnovení bezpečnosti a pořádku v prostorách Parlamentu.

4. V případě, že poslanec narušuje řádný průběh plenárního zasedání, může generální tajemník požádat GŘ SAFE o pomoc, pokud jsou přijata opatření podle čl. 165 odst. 3 jednacího řádu Evropského parlamentu.

5. Generálnímu ředitelství pro bezpečnost a zabezpečení je při plnění jeho úkolů nápomocen Řídící výbor pro zajištění bezpečnosti.

Článek 7

Úkoly generálního ředitelství pro bezpečnost a zabezpečení

1. Generální ředitelství pro bezpečnost a zabezpečení:

—	zajišťuje přiměřenou míru bezpečnosti, ochrany a pořádku a také ochranu osob, budov a majetku na základě prevence bezpečnostních incidentů v prostorách Parlamentu a reakce na ně,

—	používá promyšlený jednotný přístup, který zajišťuje vhodnou míru ochrany osob, budov a majetku odpovídající zjištěným rizikům,

—

podporuje a upevňuje bezpečnostní kulturu Parlamentu, zajišťuje účinnou bezpečnost, zlepšuje řízení bezpečnosti Parlamentu, dále prohlubuje kontakty a spolupráci s příslušnými orgány a institucemi na úrovni Unie a členských států i na mezinárodní úrovni a zdokonaluje sledování a kontrolu bezpečnostních opatření,

—	organizuje osobní ochranu předsedy Parlamentu,

—	vypracovává komplexní metodiku hodnocení rizik, provádí analýzy a posuzování rizik a poskytuje generálnímu tajemníkovi doporučení ohledně opatření nutných k prevenci nebo omezení rizik vyplývajících ze zjištěných bezpečnostních incidentů nebo hrozeb a dále dohlíží na uplatňování těchto opatření,

—	je zapojeno do objednávání a hodnocení bezpečnostního vybavení nebo architektonických plánů spojených s bezpečností. Konečné schválení a povolení takového vybavení a plánů se vydává na základě předchozí konzultace s GŘ SAFE.

2. V případě, že bezpečnost informačních a kontaktních kanceláří Evropského parlamentu spadá do působnosti jiných orgánů, institucí, úřadů nebo agentur Unie a je jimi řízena, GŘ SAFE ověřuje, zda je zajištěná bezpečnost alespoň rovnocenná bezpečnosti zajišťované Parlamentem.

3. Pokud jde o základní ověřování bezpečnosti a bezpečnostní prověrky poslanců prováděné na jejich žádost a dotyčných zaměstnanců, funguje GŘ SAFE jako kontaktní místo, které zajišťuje nezbytnou komunikaci s příslušnými orgány členských států, výměnu informací s ostatními orgány a institucemi Unie a uplatňování interních postupů při vyřizování žádostí. Tyto postupy jsou v souladu s příslušnými dvoustrannými ujednáními uzavřenými mezi Parlamentem a bezpečnostními orgány členských států a s interinstitucionálními dohodami uzavřenými mezi Parlamentem a ostatními orgány a institucemi Unie.

4. V očekávání hrozeb a incidentů ovlivňujících bezpečnost Parlamentu a v reakci na ně doporučuje GŘ SAFE generálnímu tajemníkovi vyhlášení příslušného stupně pohotovosti a opatření nutná ke zvládnutí takových situací.

5. GŘ SAFE navrhuje generálnímu tajemníkovi strategii v oblasti bezpečnosti.

Článek 8

Pověření zaměstnanci

1. Pravomocí k přijímání jednoho nebo několika níže uvedených opatření mohou být v souladu se svými konkrétními povinnostmi a po dobu, po níž tyto povinnosti plní, pověřeni pouze zaměstnanci, kterým tuto pravomoc svěřil generální tajemník, jenž přenáší tuto pravomoc na generálního ředitele pro bezpečnost a zabezpečení. Mezi uvedená opatření patří:

a)	nošení a použití služebních zbraní,

b)	provádění bezpečnostních šetření,

c)	provádění pomocného vyšetřování.

2. V reakci na konkrétní situace a v mezích tohoto rozhodnutí a prováděcích pravidel může generální ředitel pro bezpečnost a zabezpečení vydat služební pokyny platné pro všechny zaměstnance, kteří plní konkrétní úkoly a stanovují povolená bezpečnostní opatření.

Článek 9

Plnění povinností ze strany zaměstnanců GŘ SAFE

1. Jestliže jim v tom brání naléhavost situace, nemusejí zaměstnanci GŘ SAFE žádat své nadřízené o udělení konkrétních pokynů s ohledem na výběr bezpečnostních opatření, pokud se na tato opatření vztahuje toto rozhodnutí.

2. Zaměstnanci GŘ SAFE nesmějí být z důvodu plnění svých povinností znevýhodňováni, pokud nekonají nad rámec svého pověření, služebních pokynů nebo v rozporu s právními předpisy.

Článek 10

Povinnost dodržovat předpisy a spolupracovat

1. Je nutné dodržovat toto rozhodnutí a související prováděcí pravidla a také se řídit opatřeními přijatými pověřenými zaměstnanci při jejich uplatňování.

2. Na požádání musejí všichni zaměstnanci, včetně poskytovatelů služeb a jejich zaměstnanců, a také stážisté, návštěvníci a hosté spolupracovat s GŘ SAFE při plnění jeho úkolů.

3. Nedodržování tohoto rozhodnutí, příslušných prováděcích pravidel a opatření přijatých v rámci jejich uplatňování může vést k disciplinárnímu řízení v souladu se Smlouvami, s články 11 a 166 jednacího řádu Parlamentu a se služebním řádem, ke smluvním sankcím nebo k právním krokům v souladu s právními a správními předpisy členských států.

Článek 11

Přenesení úkolů na smluvní stranu

Pomocné úkoly v oblasti bezpečnosti a ochrany, které nemůže Parlament z právních, technických nebo provozních důvodů plnit sám, lze v souladu s vnitřními pravidly a postupy Parlamentu přenést na třetí stranu. Mezi tyto úkoly mohou patřit mimo jiné prohlídky prováděné speciálně vycvičenými psy, elektronické prohlídky, služby protipožární ochrany, nakládání s nebezpečnými látkami a předměty, odstraňování opuštěných nebo nebezpečných vozidel a poskytování podpory při konkrétních akcích ze strany externích bezpečnostních pracovníků. Tyto úkoly však i nadále zůstávají ve výhradní pravomoci Parlamentu.

KAPITOLA 2

POHOTOVOST

Článek 12

Stupně pohotovosti

1. Jednotlivé stupně pohotovosti se označují barevnými kódy. BÍLÁ odpovídá nejnižšímu stupni ohrožení, ŽLUTÁ, ORANŽOVÁ a ČERVENÁ odpovídají zvýšené míře ohrožení:

—	„BÍLÝ“ stupeň pohotovosti platí v případě, že v Parlamentu nebyla zjištěna žádná zvláštní hrozba nebo incident, které by měly vliv na bezpečnost,

—	„ŽLUTÝ“ stupeň pohotovosti platí v případě, že byly zjištěny hrozby nebo se vyskytly incidenty, které mají vliv na bezpečnost a mohly by negativně ovlivnit Parlament či jeho fungování,

—	„ORANŽOVÝ“ stupeň pohotovosti platí v případě, že byly zjištěny hrozby nebo se vyskytly incidenty, které mají vliv na bezpečnost v Parlamentu a jsou zaměřeny na Parlament, jeho fungování nebo činnost, přestože nebyly zjištěny informace o konkrétním objektu, cíli nebo době útoku,

—	„ČERVENÝ“ stupeň pohotovosti platí v případě, že se vyskytuje bezprostřední hrozba útoku, která má vliv na bezpečnost a je zaměřena konkrétně na Parlament či jeho fungování.

2. Generální tajemník před přijetím prováděcích opatření uvedených v článku 32 a týkajících se stupňů pohotovosti ústně informuje předsednictvo o plánovaných opatřeních.

Článek 13

Rozhodnutí o stupni pohotovosti

1. Na návrh generálního ředitele a s přihlédnutím k doporučení GŘ SAFE předseda Parlamentu:

a)	rozhodne po konzultaci s ostatními orgány a institucemi Unie, které mají své prostory v tomtéž členském státě, s ostatními příslušnými orgány Unie a s hostitelskými členskými státy a třetími zeměmi, o stupních pohotovosti a tom, v kterém pracovním místě platí,

b)	rozhodne, která dobrovolná bezpečnostní opatření by měla být případně přijata,

c)	informuje členy předsednictva o rozhodnutích přijatých podle tohoto článku.

2. Pod vedením generálního tajemníka GŘ SAFE:

a)	uplatňuje rozhodnutí týkající se stupňů pohotovosti v prostorách Parlamentu,

b)	v naléhavých případech přijímá rozhodnutí uvedená v odst. 1 písm. a) a b). Generální ředitel pro bezpečnost a zabezpečení co nejdříve po přijetí uvedených opatření informuje předsedu Parlamentu a generálního tajemníka o daných opatřeních a důvodech jejich přijetí,

c)	soustavně sleduje bezpečnostní hrozby a rizika za účelem ověření, zda je vyhlášený stupeň pohotovosti přiměřený.

3. Za uplatňování rozhodnutí týkajícího se příslušného stupně pohotovosti v dané kontaktní kanceláři Parlamentu odpovídá vedoucí příslušné kontaktní kanceláře.

4. V naléhavých případech mohou vedoucí kontaktních kanceláří přijmout v souladu s tímto rozhodnutím dodatečná bezpečnostní opatření. O těchto opatřeních je neprodleně informován generální tajemník a generální ředitel pro bezpečnost a zabezpečení.

Článek 14

Komunikace v souvislosti se stupni pohotovosti

1. Stupně pohotovosti se ve veřejných prostorách označují prostřednictvím signalizačního systému využívajícího barevné značení.

2. Při změně stupně pohotovosti informuje předseda Parlamentu všechny poslance a zaměstnance Parlamentu o opatřeních, která mají dopad na činnost Parlamentu. O přijatých opatřeních jsou informovány také ostatní orgány a instituce Unie a příslušné orgány členských států.

KAPITOLA 3

PŘEDCHÁZENÍ BEZPEČNOSTNÍM INCIDENTŮM

Článek 15

Posuzování rizik

S cílem předcházet bezpečnostním incidentům GŘ SAFE:

—	posoudí bezpečnostní riziko, které vyplývá z výkonu konkrétních funkcí zaměstnanců v generálním sekretariátu Parlamentu, a riziko pro bezpečnost osob uvnitř prostor Parlamentu;

—	po konzultaci s příslušnými generálními ředitelstvími posoudí bezpečnostní riziko pro prostory a majetek Parlamentu;

—	navrhne generálnímu tajemníkovi nebo příslušnému útvaru vhodná opatření pro zabezpečení akcí uvnitř prostoru Parlamentu i v jeho okolí.

Článek 16

Kontrola vstupu

1. S cílem předejít bezpečnostním incidentům může GŘ SAFE provádět bezpečnostní kontroly všech osob, včetně poslanců, předmětů a majetku, před vstupem do prostor Parlamentu a během jejich přítomnosti v těchto prostorách, a zejména:

—	kontrolovat totožnost každého, kdo hodlá vejít do prostor Parlamentu nebo se v nich již nachází;

—

prověřovat osoby, které v Parlamentu nepracují, předtím, než jsou vpuštěny do prostor Parlamentu, aby se zjistilo, zda nepředstavují bezpečnostní hrozbu.

Za tímto účelem může GŘ SAFE při dodržení příslušných právních předpisů v oblasti ochrany osobních údajů použít každý zdroj informací, který je Parlamentu dostupný, s přihlédnutím ke spolehlivosti těchto zdrojů, a získat relevantní údaje, které má Parlament o dotyčných osobách k dispozici;

—	vizuálně a technickými prostředky prohlížet u vstupních bran do Parlamentu osoby, vozidla, zařízení a zboží. Tyto prohlídky se mohou vztahovat i na osobní zavazadla a poštovní zásilky;

—	provozovat systém kontroly vstupu osob a vjezdu vozidel do prostor Parlamentu;

—	zaznamenávat vstup osob, vozidel, zboží a zařízení do prostor Parlamentu a zón vyhrazených pro povolané osoby v prostorách Parlamentu i opuštění těchto prostor;

—	zabránit nepovolaným osobám, vozidlům a zboží ve vstupu do prostor Parlamentu.

2. Pokud nejsou dodržena opatření stanovená v odstavci 1, může být vstup do prostor Parlamentu odmítnut.

Článek 17

Osobní ochrana

GŘ SAFE přijme příslušná provozní opatření k zajištění osobní ochrany předsedy Parlamentu, a to v koordinaci s kabinetem předsedy a parlamentním oddělením protokolu a v součinnosti s orgány hostitelského členského státu nebo dotyčné třetí země. Na základě posouzení rizik ze strany GŘ SAFE může předseda Parlamentu vydat pokyn, aby byla osobní ochrana v prostorách Parlamentu poskytována i dalším osobám, včetně poslanců.

KAPITOLA 4

REAKCE NA BEZPEČNOSTNÍ INCIDENTY

Článek 18

Podezření na bezpečnostní incident

1. V případě důvodného podezření na bezpečnostní incident přijme GŘ SAFE veškerá opatření nezbytná k jeho ověření. V případě důvodného podezření na závažný bezpečnostní incident generální ředitel pro bezpečnost a zabezpečení o něm okamžitě informuje generálního tajemníka, který následně může vydat pokyn GŘ SAFE k prohlídce budov a majetku Parlamentu. GŘ SAFE může při plnění této povinnosti spolupracovat s orgány členských států.

2. GŘ SAFE okamžitě informuje generálního tajemníka o přijatých opatřeních. Pokud jsou dotčeni poslanci, informuje generální tajemník předsedu Parlamentu.

Článek 19

Výskyt bezpečnostního incidentu

1. V případě bezpečnostního incidentu přijme GŘ SAFE veškerá opatření nezbytná k tomu, aby jej účinně odvrátila. V tomto ohledu může konkrétně přijmout opatření:

—	namířená proti osobě, která představuje ohrožení bezpečnosti, například jí zabránit v přístupu do prostor Parlamentu nebo jí přikázat, aby tyto prostory opustila a vyprovodit ji k východu;

—	namířená proti předmětům, které představují ohrožení bezpečnosti, včetně jejich zabavení, odstranění, likvidace a předání orgánům členských států;

—	nezbytná k okamžité ochraně osob nacházejících se v prostorách Parlamentu, zejména vydávat příkazy určené uživatelům budov. Po přijetí těchto opatření pověření zaměstnanci okamžitě informují své nadřízené a vyčkají na další pokyny;

—	prohlédnout prostory Parlamentu včetně přístupu do kanceláří poslanců, pokud je taková prohlídka nezbytná k tomu, aby byl bezpečnostní incident odvrácen, oddálen nebo ukončen.

2. GŘ SAFE přijme veškerá opatření nezbytná k uchování důkazů souvisejících s bezpečnostními incidenty v Parlamentu, v případě nutnosti ve spolupráci s orgány členských států.

3. GŘ SAFE okamžitě informuje generálního tajemníka o přijatých opatřeních. Pokud jsou dotčeni poslanci, informuje generální tajemník předsedu Parlamentu.

Článek 20

Zpráva o bezpečnostním incidentu

V případě závažného bezpečnostního incidentu nebo mimořádné situace vypracuje GŘ SAFE zprávu, v níž incident shrne. Tato zpráva je předána generálnímu tajemníkovi. Pokud je dotčen některý poslanec, předá generální tajemník zprávu předsedovi Parlamentu.

KAPITOLA 5

SLUŽEBNÍ ZBRANĚ

Článek 21

Obecné zásady

Veškeré nasazení, nošení, skladování a používání služebních zbraní musí být v souladu s tímto rozhodnutím, jeho prováděcími opatřeními a příslušnými ustanoveními:

—	vnitrostátního práva hostitelských členských států nebo třetích zemí, na jejichž území se nachází pracovní místo nebo jiné prostory Parlamentu,

—	veškerých dalších právních předpisů použitelných v konkrétním případě, například tehdy, když bezpečnostní pracovníci doprovázejí předsedu Parlamentu mimo hostitelské členské státy nebo třetí země,

—	mezinárodního práva veřejného.

Článek 22

Povolení nosit služební zbraň

Nosit a používat služební zbraň smějí při výkonu služby pouze oprávnění zaměstnanci a ti, kdo k tomu mají mimořádné povolení podle článku 24. S výjimkou případů, na něž se vztahuje článek 24, se v případě zbraní musí jednat o služební zbraň, kterou Parlament vydal konkrétnímu jednotlivci, a s výjimkou mimořádné situace se zbraně nesmějí mezi kolegy vyměňovat.

Článek 23

Nasazení a použití služebních zbraní

Zaměstnanci oprávnění k nošení a použití služební zbraně mohou tuto zbraň použít pouze v sebeobraně nebo na ochranu ostatních osob před bezprostředním ohrožením života či zdraví, ať už se jedná o hrozbu skutečnou nebo domnělou, nebo aby odvrátili spáchání závažného, život ohrožujícího trestného činu. Jejich reakce musí být přiměřená potřebě, aby ochránili sebe i ostatní osoby. Oprávnění zaměstnanci informují o tom, že u sebe mají služební zbraň a vydají jasné varování ohledně svého úmyslu ji použít, s výjimkou případů, kdy by je takové konání mohlo nepřiměřeně ohrozit nebo by mohlo vést k ohrožení života či zdraví dalších osob, nebo by bylo vzhledem k okolnostem incidentu jednoznačně nevhodné či zbytečné.

Článek 24

Přítomnost ozbrojených externích bezpečnostních pracovníků v prostorách Parlamentu

1. Hlavy států a předsedové vlád a zástupci orgánů Unie a určených mezinárodních organizací (2) mohou být doprovázeni dvěma ozbrojenými externími bezpečnostními pracovníky. Předseda Parlamentu může na základě návrhu generálního tajemníka zohledňujícího doporučení GŘ SAFE povolit přítomnost dalších ozbrojených externích bezpečnostních pracovníků pro tyto delegace a dále může povolit, aby ozbrojení externí bezpečnostní pracovníci doprovázeli také další návštěvníky.

2. Všechny žádosti o nasazení externích ozbrojených bezpečnostních pracovníků je třeba v řádném časovém předstihu písemně sdělit generálnímu řediteli GŘ SAFE. Před každým schváleným nasazením externích ozbrojených bezpečnostních pracovníků jim GŘ SAFE sdělí konkrétní podmínky nasazení a pravidla pro jejich činnost.

3. O každém nasazení externích ozbrojených bezpečnostních pracovníků v prostorách Parlamentu je informován generální tajemník.

Článek 25

Důsledky tasení nebo použití služební zbraněPodávání zpráv a pomoc

1. Každý zaměstnanec, který tasí nebo použije služební zbraň, o tom bezodkladně informuje generálního ředitele pro bezpečnost a zabezpečení a vypracuje o incidentu písemnou zprávu. Generální ředitel pro bezpečnost a zabezpečení o incidentu okamžitě informuje generálního tajemníka, který informuje předsedu Parlamentu. Generální tajemník zahájí okamžité interní vyšetřování incidentu a informuje o jeho výsledku předsedu Parlamentu.

2. Generální tajemník zajistí, aby každý zaměstnanec, který při výkonu služby tasí nebo použije služební zbraň, měl k dispozici nezbytnou lékařskou nebo psychologickou pomoc.

KAPITOLA 6

PROSAZOVÁNÍ

Článek 26

Prosazování bezpečnostních opatření

1. Pokud je to nezbytné k obnovení pořádku v prostorách Parlamentu nebo k odvrácení bezpečnostního incidentu, zaměstnanci GŘ SAFE pověření tímto úkolem mohou, v mezích tohoto rozhodnutí a zejména ustanovení o používání služebních zbraní, použít přiměřenou sílu, aby prosadili dodržování příslušných bezpečnostních opatření.

2. Předtím, než se zaměstnanci GŘ SAFE při výkonu svých povinností uchýlí k použití síly nebo služební zbraně v souladu s tímto rozhodnutím a příslušnými vnitrostátními právními předpisy, využijí v co nejvyšší míře všechny ostatní dostupné prostředky.

3. Uposlechnutí příkazu nadřízeného k použití síly nebo služební zbraně, které má za následek smrt nebo vážné zranění osoby, nelze v případě disciplinárního nebo soudního řízení vykládat jako obranu, pokud je takový příkaz zjevně protiprávní nebo představuje jednoznačné jasné porušení bezpečnostních norem a dotyčný zaměstnanec měl možnost jeho vykonání odmítnout. Nadřízení vydávající takovéto protiprávní příkazy čelí disciplinárnímu řízení.

KAPITOLA 7

BEZPEČNOSTNÍ ŠETŘENÍ A POMOCNÁ VYŠETŘOVÁNÍ

Článek 27

Bezpečnostní šetření

1. Poté, co to oznámí generálnímu tajemníkovi, může GŘ SAFE v rámci vyšetřování bezpečnostních incidentů provádět bezpečnostní šetření s cílem předcházet podobným incidentům v budoucnu.

Pokud se bezpečnostní šetření týkají poslanců, je nezbytný předchozí souhlas předsedy Parlamentu.

2. Bezpečnostní šetření mohou zahrnovat pouze následující opatření:

—	prověření protokolů o kontrolách příchodů a odchodů, záznamů z kamerového systému, záznamů komunikace a obdobných údajů uvedených v nařízení (ES) č. 45/2001 a dalších informačních zdrojů;

—	předběžné ověřování;

—	vyslechnutí všech osob, které jsou schopny objasnit příslušné skutečnosti;

—	zabezpečení důkazů a místa, kde se incident odehrál;

—	provádění opatření v oblasti dohledu.

3. Zaměstnanci pověření prováděním bezpečnostních šetření jednají objektivně a nestranně.

4. GŘ SAFE informuje generálního tajemníka o bezpečnostních šetřeních prováděných v rámci vyšetřování bezpečnostních incidentů.

Článek 28

Pomocná vyšetřování

1. Poté, co to oznámí generálnímu tajemníkovi, a aniž by byly dotčeny pravomoci ostatních příslušných orgánů nebo pokyny, které jim byly vydány, může GŘ SAFE na žádost interních orgánů provádět pomocná vyšetřování týkající se jednání dotyčných osob, která mohou vést ke správnímu, disciplinárnímu, občanskoprávnímu nebo trestnímu řízení. Pomocná vyšetřování požadovaná externími orgány vyžadují předchozí souhlas generálního tajemníka.

Pokud se pomocná vyšetřování týkají poslanců, vyžadují předchozí souhlas předsedy Parlamentu.

2. Pomocná vyšetřování mohou být vedena pouze na žádost interního nebo externího orgánu příslušného pro správní, disciplinární, občanskoprávní nebo trestní řízení, s výjimkou případů, kdy z důvodu naléhavosti nebyla příslušná žádost ještě formálně doručena.

V těchto případech se přijímaná opatření omezují na zabezpečení důkazů, které jsou zdokumentovány ve zprávě uvedené v čl. 29 odst. 6.

3. Orgán, který žádá o pomocné vyšetřování, upřesní mandát tím, že definuje cíl vyšetřování a opatření, která je třeba přijmout.

4. Prostřednictvím pomocného vyšetřování může GŘ SAFE pouze:

—	napomáhat nebo podporovat vyšetřování poslance, které zahájil předseda Parlamentu podle článku 166 jednacího řádu Parlamentu;

—	napomáhat nebo podporovat vyšetřování, které zahájil orgán oprávněný ke jmenování s cílem ověřit, zda některý zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec neporušil povinnosti stanovené v článku 86 služebního řádu;

—	napomáhat nebo podporovat vyšetřování, které zahájila příslušná pověřená schvalující osoba ohledně jednání poskytovatelů služeb a jejich zaměstnanců, kteří mají přístup do budov, k majetku nebo informacím Parlamentu;

—

napomáhat nebo podporovat vyšetřování v případě úniku nebo neoprávněného zpřístupnění utajovaných informací Unie, které v souladu s článkem 14 rozhodnutí předsednictva ze dne 15. dubna 2013 týkajícího se pravidel pro nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Evropského parlamentu zahájil v případě, že je do tohoto úniku nebo neoprávněného zpřístupnění zapojen poslanec, předseda Parlamentu, nebo v případě, že je dotčena jakákoli jiná osoba, generální tajemník;

—	spolupracovat s donucovacími orgány členských států při vedení jejich vyšetřování, včetně kontrarozvědných a protiteroristických opatření;

—	spolupracovat s Evropským úřadem pro boj proti podvodům v souladu s praktickými ujednáními dohodnutými s tímto úřadem;

—	spolupracovat s orgány hostitelských členských států a třetích zemí při praktickém vedení jejich vyšetřování.

Článek 29

Vyšetřovací úkony v rámci pomocných vyšetřování

1. Vyšetřovací úkony prováděné GŘ SAFE v rámci pomocných vyšetřování jsou omezeny v závislosti na uděleném mandátu a odpovídajícím rozsahu vyšetřovacích pravomocí příslušného interního nebo externího orgánu. Příslušný orgán co nejvíce upřesní úkoly, které je třeba vykonat.

2. V tomto ohledu a za těchto podmínek GŘ SAFE může:

—	zabezpečit místo činu a důkazy;

—	požádat o pomoc kteréhokoli úředníka nebo jiného zaměstnance Parlamentu či třetí stranu, kterou s Parlamentem pojí smluvní vztah;

—	vyslechnout všechny osoby, které jsou schopny objasnit příslušné skutečnosti;

—	mít přístup do veškerých prostor nebo pracovních míst v rámci Parlamentu, na něž se nevztahují zvláštní předpisy, a provádět na místě kontroly, včetně kontrol osobních věcí;

—	mít přístup k dokumentům a příslušným informacím v rozsahu, který je pro šetření nezbytný.

3. Informace předložené nebo získané v jakékoli podobě v průběhu pomocného vyšetřování podléhají služebnímu tajemství.

4. Z rozhovorů je možné pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy pod podmínkou, že osoba, která rozhovor poskytuje, je o tom předem informována, a že byla přijata veškerá nezbytná a přiměřená opatření k zajištění důvěrnosti osobních údajů.

5. O vyšetřování jsou okamžitě informovány osoby, které jsou vyšetřovány, nebo osoby, u nichž bylo během vyšetřování zjištěno případné osobní zapojení. Poskytnutí této informace může být odloženo, pokud by mohlo ohrozit vyšetřování, nebo v případech, které vyžadují použití vyšetřovacích postupů spadajících do působnosti vnitrostátního soudního orgánu a zachování absolutního utajení za účelem vyšetřování.

6. Jakmile je vyšetřování ukončeno, předloží GŘ SAFE zprávu generálnímu tajemníkovi. Tato zpráva obsahuje příslušné skutečnosti a okolnosti, a případně také bezpečnostní opatření, jež je třeba přijmout. Zjištění týkající se konkrétně jmenované osoby nelze potvrdit, aniž by dotyčná osoba dostala příležitost vyjádřit se ke skutečnostem, jež se jí týkají.

7. Generální tajemník předá zprávu internímu nebo externímu orgánu, který o ni požádal. Pokud jsou dotčeni poslanci, předá generální tajemník kopii zprávy předsedovi Parlamentu.

KAPITOLA 8

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Kontakty s hostitelskými členskými státy a třetími zeměmi, orgány členských států, ostatními orgány Unie a mezinárodními subjekty

Aniž by byly dotčeny pravomoci a povinnosti ostatních útvarů Parlamentu, zajišťuje GŘ SAFE externí kontakty:

a)	s útvary pro bezpečnost a zabezpečení ostatních orgánů, institucí, úřadů a agentur Unie, pokud jde o otázky týkající se bezpečnosti a ochrany osob, budov a majetku v Parlamentu;

b)	s útvary členských států, třetích zemí a mezinárodních organizací a subjektů zaměřenými na bezpečnost, ochranu, zpravodajství a posuzování hrozeb, pokud jde o veškeré otázky týkající se bezpečnosti a ochrany Parlamentu, včetně orgánů členských států odpovědných za bezpečnost a ochranu;

c)	s policejními, požárními a ostatními tísňovými službami, pokud jde o veškeré rutinní i mimořádné otázky týkající se bezpečnosti a ochrany Parlamentu, a

d)	s útvary ostatních orgánů, institucí, úřadů a agentur Unie i mezinárodních subjektů zaměřenými na bezpečnost a ochranu s cílem vyměňovat si osvědčené postupy a případně podporovat koordinaci, a to i v oblasti odborného vzdělávání svých zaměstnanců.

Článek 31

Mechanismus vyřizování stížností poslanců Evropského parlamentu

Poslanec, který se domnívá, že toto rozhodnutí nebylo v jeho případě správně uplatněno, může na tuto skutečnost upozornit předsedu Parlamentu. Předseda Parlamentu záležitost přezkoumá a pokud to bude považovat za nutné, přijme odpovídající opatření.

Článek 32

Prováděcí pravidla

Generální tajemník Evropského parlamentu může k tomuto rozhodnutí přijmout prováděcí pravidla.

Článek 33

Zrušení

Předpisy v oblasti bezpečnosti, které předsednictvo přijalo ve dnech 1. a 3. října 2001, 16. prosince 2002 a 25. února 2004, se zrušují.

Článek 34

Vstup v platnost a vyhlášení

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 17. března 2018.

(1) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(2) Evropská rada, Rada ministrů EU, Komise EU, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), Evropská centrální banka, NATO, MMF, OSN, Světová banka, WTO.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 79

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 61 2. března 2018

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2018/C 79/01	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8523 – BD/Bard) ( 1 )	1
2018/C 79/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8798 – TA Associates/OTPP/Flexera Holdings) ( 1 )	1
2018/C 79/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8594 – COSCO SHIPPING/OOIL) ( 1 )	2

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropský parlament
2018/C 79/04	Pravidla, kterými se řídí bezpečnost v Evropském parlamentu – Rozhodnutí předsednictva ze dne 15. ledna 2018	3
	Evropská komise
2018/C 79/05	Úroková míra použitá Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace: 0,00 % 1. března 2018 – Směnné kurzy vůči euru	16
	Účetní dvůr
2018/C 79/06	Zvláštní zpráva č. 6/2018 – Volný pohyb pracovníků – základní svoboda je sice zajištěna, avšak lepší zaměření prostředků EU by napomohlo mobilitě pracovníků	17

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropská komise
2018/C 79/07	Výzvy k předkládání návrhů podle pracovního programu pro granty v oblasti transevropských telekomunikačních sítí v rámci Nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020 (prováděcí rozhodnutí Komise C(2018) 568)	18

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2171
JPY	japonský jen	129,98
DKK	dánská koruna	7,4470
GBP	britská libra	0,88520
SEK	švédská koruna	10,1185
CHF	švýcarský frank	1,1519
ISK	islandská koruna	123,70
NOK	norská koruna	9,6600
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,434
HUF	maďarský forint	313,78
PLN	polský zlotý	4,1853
RON	rumunský lei	4,6573
TRY	turecká lira	4,6435
AUD	australský dolar	1,5746
CAD	kanadský dolar	1,5654
HKD	hongkongský dolar	9,5263
NZD	novozélandský dolar	1,6866
SGD	singapurský dolar	1,6150
KRW	jihokorejský won	1 323,49
ZAR	jihoafrický rand	14,5200
CNY	čínský juan	7,7290
HRK	chorvatská kuna	7,4480
IDR	indonéská rupie	16 800,16
MYR	malajsijský ringgit	4,7814
PHP	filipínské peso	63,239
RUB	ruský rubl	69,1788
THB	thajský baht	38,424
BRL	brazilský real	3,9740
MXN	mexické peso	23,0364
INR	indická rupie	79,3245


	(1) Text s významem pro EHP.