21.2.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 65/7

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 31. ledna 2018

o kodexu chování členů Evropské komise

(2018/C 65/06)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Smlouvy, a zejména čl. 17 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a článek 245 Smlouvy o fungování Evropské unie, stanoví hlavní zásady, jimiž se řídí chování členů Komise.

(2)

V souladu s těmito ustanoveními jsou členové Komise vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti. Své funkce vykonávají zcela nezávisle a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu, zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou jejich funkce nebo plněním jejich úkolů a nesmějí vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.

(3)

Členové Komise mají politickou odpovědnost a Komise je odpovědná Evropskému parlamentu. Podle článku 10 Smlouvy o Evropské unii přispívají politické strany na evropské úrovni k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie. Evropské a vnitrostátní politické strany oznamují jména svých kandidátů na funkci předsedy Komise a jejich program v rámci voleb do Evropského parlamentu. Předsedu Evropské komise volí Evropský parlament na návrh Evropské rady s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích a Komise jako celek podléhá schválení Evropským parlamentem. Zvyšuje se tím demokratická legitimita rozhodovacího procesu v Unii, jehož jsou členové Komise součástí.

(4)	Při svém nástupu se členové Komise slavnostně zavazují dodržovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.

(5)	Kodex chování komisařů ze dne 20. dubna 2011 (1), který vymezuje a objasňuje povinnosti členů a bývalých členů Komise, by měl být revidován, aby se zohlednily zkušenosti získané při jeho uplatňování a aby odpovídal přísným etickým standardům, jež se u členů Komise očekávají.

(6)	Je vhodné, aby se kodex chování vztahoval na osobu navrženou na funkci předsedy Evropské komise a na kandidáty na komisaře s ohledem na zveřejnění jejich zájmů v dostatečném předstihu před jejich slyšením v Evropském parlamentu.

(7)	Tento kodex chování by měl být uplatňován v souladu s jednacím řádem Komise (2).

(8)	Členové Komise podléhají s ohledem na jednání s organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými požadavkům transparentnosti stanoveným v příslušném rozhodnutí Komise (3).

(9)	V článku 339 Smlouvy o fungování Evropské unie se stanoví, že členové orgánů Unie jsou povinni, a to i po skončení svých funkcí, nevyzrazovat takové informace, které jsou profesním tajemstvím, zejména údaje o podnicích, o jejich obchodních stycích nebo o struktuře jejich nákladů.

(10)	Bývalí členové Komise jsou rovněž povinni v době, během níž mají nárok na měsíční přechodný příspěvek, předkládat prohlášení stanovená v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení Rady (EU) 2016/300 (4).

(11)	Při uplatňování tohoto kodexu chování by měl být poskytováním nezávislého poradenství Komisi nápomocen nezávislý etický výbor.

(12)	Člen Komise odstoupí, pokud jej k tomu předseda v souladu s čl. 17 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii vyzve.

(13)	Členové Komise, kteří již nesplňují podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí vážného pochybení, mohou být v souladu s články 245 a 247 Smlouvy o fungování Evropské unie odvoláni nebo jim může být odňat nárok na důchod nebo jiné požitky.

(14)	Tento kodex chování by měl být uplatňován v dobré víře a s patřičným ohledem na zásadu proporcionality a práva jednotlivce.

(15)	Tento kodex chování by měl nahradit Kodex chování komisařů ze dne 20. dubna 2011 (5).

(16)	Revize kodexu chování byla konzultována s Evropským parlamentem (6) v souladu s Rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (7) a ten vydal dne 23. ledna 2018 své stanovisko (8),

PŘIJÍMÁ TENTO KODEX CHOVÁNÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Tento kodex chování se vztahuje na členy Komise, a je-li to výslovně uvedeno, na bývalé členy Komise, na osobu navrženou na funkci předsedy Evropské komise a na kandidáty na komisaře.

Článek 2

Zásady

1. Členové se plně věnují výkonu své funkce v obecném zájmu Unie.

2. Členové jednají a vykonávají svou funkci zcela nezávisle, čestně a důstojně a zachovávají loajalitu a zdrženlivost v souladu s pravidly stanovenými ve Smlouvách a uvedenými v tomto kodexu chování. Dodržují nejpřísnější standardy etického chování.

3. Členové mají povinnost udržovat politické kontakty vzhledem k odpovědnosti Komise vůči Evropskému parlamentu a evropským voličům a s ohledem na úlohu evropských politických stran v rámci demokratického života Unie.

4. Členové jednají kolegiálně a nesou kolektivní odpovědnost za veškerá rozhodnutí přijatá Komisí.

5. Členové zachovávají důstojnost svého úřadu a nejednají ani se jakoukoli formou nevyjadřují způsobem, jenž by mohl mít nepříznivý vliv na veřejné vnímání jejich nezávislosti, bezúhonnosti či důstojnosti jejich úřadu.

6. Členové se vyvarují jakýchkoli situací, jež by mohly vést ke střetu zájmů nebo by mohly být jako takové důvodně vnímány. Ke střetu zájmů dochází, jestliže existuje osobní zájem, jenž může ovlivnit nezávislý výkon funkce. Jako osobní zájem se chápe mimo jiné jakýkoli potenciální požitek či výhoda ve prospěch členů samotných, jejich manželů/manželek, partnerů/partnerek (9) nebo přímých rodinných příslušníků. Ke střetu zájmů nedochází, je-li člen dotčen pouze jako zástupce široké veřejnosti nebo širší skupiny osob.

7. Bývalí členové dodržují povinnosti vyplývající z jejich funkce, jež trvají po uplynutí jejich funkčního období, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod v souladu s článkem 245 Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i povinnosti uvedené v tomto kodexu chování.

Článek 3

Prohlášení o zájmech

1. Členové učiní prohlášení o jakýchkoli finančních či jiných zájmech nebo majetku, jež by mohly vést ke střetu zájmů při výkonu jejich funkce nebo jsou pro výkon funkce jinak relevantní. Pro účely tohoto článku mohou členovy zájmy zahrnovat zájmy manžela/manželky, partnera/partnerky (10) a nezletilých dětí. Každý člen učiní prohlášení předložením vyplněného formuláře stanoveného v příloze 1, který obsahuje veškeré informace, jež musí členové podle tohoto kodexu uvést, a nese odpovědnost za jeho obsah.

2. Požadavky podle odstavce 1 se vztahují rovněž na osobu navrženou na funkci předsedy Komise a na kandidáty na komisaře, kteří předloží prohlášení Evropskému parlamentu v dostatečném předstihu, aby je mohl Parlament přezkoumat.

3. Prohlášení se znovu předkládají každoročně k 1. lednu a nové prohlášení se předloží i v případě změny v oznamovaných informacích během členova funkčního období, a to při nejbližší příležitosti, nejpozději však do dvou měsíců od okamžiku, kdy k dané změně došlo.

4. V prohlášení se uvádí:

finanční zájmy, včetně aktiv a závazků, u nichž by se mohlo mít za to, že mohou vést ke střetu zájmů, a v každém případě investice, jejichž hodnota přesahuje 10 000 EUR. Tyto finanční zájmy mohou mít podobu konkrétního finančního podílu na kapitálu určitého subjektu, zejména akcií, nebo jakoukoli jinou podobu finančního zájmu, např. dluhopisů nebo investičních certifikátů. Tato povinnost se vztahuje i na finanční zájmy manžela/manželky, partnera/partnerky (11) a nezletilých dětí, u nichž by se mohlo mít za to, že mohou vést ke střetu zájmů;

veškeré profesní i jiné činnosti, přičemž je třeba rozlišovat mezi činnostmi vykonávanými během posledních deseti let, jež byly ukončeny, než se člen ujal funkce (např. členství v představenstvu společnosti, poradenská či konzultační činnost, členství v nadaci či podobném subjektu nebo ve vzdělávací instituci), a čestnými a/nebo doživotními funkcemi nebo funkcemi, jež jsou během členova funkčního období formálně pozastaveny přímým účinkem práva, které jsou při dodržení čl. 8 odst. 2 zachovány;

každý subjekt, v němž má člen podíl nebo v němž či pro nějž vykonával činnost, jak je uvedeno v písmenech a) a b) výše, s výjimkou subjektů, v nichž vlastní člen podíly, které spravuje nezávisle třetí strana, pokud nejsou spojeny – jako v případě odvětvových či tematických fondů – s konkrétními hospodářskými odvětvími. V případě nadace či podobného subjektu se uvede účel subjektu;

d)	členství ve sdruženích, politických stranách, odborových organizacích, nevládních organizacích či jiných subjektech, pokud jejich veřejné či soukromé činnosti mají za cíl ovlivňovat výkon veřejných funkcí;

e)	veškeré nemovitosti vlastněné buď přímo, nebo prostřednictvím realitní společnosti, s výjimkou obytných nemovitostí určených k výhradnímu užívání členy a jejich rodinami;

f)	stávající profesní činnosti manžela/manželky nebo partnera/partnerky s upřesněním povahy činnosti, názvu zastávané pozice a případně jména/názvu zaměstnavatele.

5. Prohlášení se zveřejňují v elektronickém a strojově čitelném formátu.

Článek 4

Postup při střetu zájmů

1. Členové upustí od jakéhokoli rozhodování či instruování týkajícího se spisů a vzdá se účasti na jednáních, rozpravách a hlasováních v záležitostech, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 6.

2. Prohlášení předložená podle článku 3 jsou přezkoumána pod vedením předsedy.

3. Členové informují předsedu o situacích, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 6, jakmile se o nich dozvědí.

4. Předseda přijme – po případné konzultaci s nezávislým etickým výborem – veškerá opatření, jež na základě informací uvedených v odstavcích 2 a 3 nebo jiných dostupných informací považuje za vhodná; mezi tato opatření patří:

a)	přidělení spisu jinému členovi nebo příslušnému místopředsedovi. Předseda o tomto novém přidělení spisu informuje v dostatečném předstihu předsedu Evropského parlamentu;

b)	výzva k odprodeji finančních zájmů uvedených v čl. 3 odst. 4 písm. a) nebo k jejich převedení do fondu typu blind trust, pokud vedou ke střetu zájmů v členově oblasti působnosti.

Článek 5

Kolegialita a zdrženlivost

1. Členové dodržují povinnost loajality ke Komisi a zdrženlivosti při výkonu své funkce. Jednají a vyjadřují se s rozvážností, již si jejich úřad žádá.

2. Členové zachovávají mlčenlivost, pokud jde o záležitosti projednávané na zasedáních Komise.

3. Aniž jsou dotčena disciplinární ustanovení platná pro úředníky a jiné zaměstnance, jsou členové odpovědní za řádné nakládání ze strany členů jejich kabinetů s utajovanými dokumenty, citlivými informacemi nebo důvěrnými dokumenty, jež byly předloženy sboru komisařů k přijetí nebo pro informaci, a za jakékoli předání těchto dokumentů nebo informací navenek.

4. Členové se zdrží jakýchkoli komentářů, jimiž by bylo zpochybněno rozhodnutí přijaté Komisí nebo jež by mohly poškodit dobré jméno Komise.

Článek 6

Zvláštní ustanovení týkající se zásady bezúhonnosti

1. Členové nakládají s materiálními zdroji Komise odpovědně. Své kabinety a infrastrukturu a zdroje Komise využívají v plném souladu s příslušnými pravidly.

2. Členové podnikají služební cesty v souladu s pravidly uvedenými ve finančním nařízení, vnitřními pravidly pro plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie, příručkou ke služebním cestám a pravidly stanovenými v příloze 2. Služebními cestami se rozumí cesty realizované členem při výkonu funkce mimo pracoviště v Komisi. Bezplatné cestování nabízené třetími stranami nelze přijmout, s výjimkou případů, kdy je to v souladu s diplomatickými nebo zdvořilostními zvyklostmi nebo kdy to předseda předem povolí. V zájmu transparentnosti Komise každé dva měsíce zveřejní přehled výdajů na služební cesty jednotlivých členů, v němž jsou uvedeny všechny realizované služební cesty, nevede-li zveřejnění těchto informací k porušení ochrany veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost, obranné a vojenské záležitosti, mezinárodní vztahy či finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku EU nebo členského státu.

3. Členové dodržují pravidla pro výdaje na recepce a reprezentaci stanovená v příslušném rozhodnutí Komise (12) (13). Výdaje, na něž se nevztahuje uvedené rozhodnutí, budou pokryty z členova paušálního příspěvku podle článku 7 nařízení (EU) 2016/300.

4. Členové nepřijímají dary v hodnotě přesahující 150 EUR. Pokud v souladu s diplomatickými a zdvořilostními zvyklostmi obdrží dar, jehož hodnota je vyšší, předají jej útvaru protokolu Komise. V případě pochybností ohledně hodnoty daru se provede hodnocení pod vedením ředitele Úřadu pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu, jehož rozhodnutí v dané záležitosti je konečné. Útvar protokolu Komise vede veřejný seznam darů předaných v souladu s tímto odstavcem, v němž jsou uvedena jména dárců.

5. Členové nepřijímají projevy pohostinnosti, kromě případů, kdy jsou v souladu s diplomatickými a zdvořilostními zvyklostmi. Přítomnost na jakékoli události, na niž byli členové pozváni, aby zastupovali Komisi, se za pohostinnost nepovažuje.

6. Členové předsedu uvědomí o všech vyznamenáních, cenách či oceněních, jež jim jsou uděleny. Představuje-li cenu určitá peněžní částka nebo cennosti, je třeba ji darovat charitativní organizaci dle výběru členů; cenné předměty lze rovněž předat útvaru protokolu.

7. Členové vybírají členy svých kabinetů v souladu s pravidly stanovenými předsedou (14) a na základě objektivních kritérií s přihlédnutím k náročné povaze dané funkce, požadovaným profesním profilům a nutnosti navázat vztah založený na vzájemné důvěře mezi členem Komise a členem jeho kabinetu. Členové nesmějí do svého kabinetu vybrat svého manžela/manželku, partnera/partnerku ani přímé rodinné příslušníky.

Článek 7

Transparentnost

1. Členové Komise a členové jejich kabinetů jednají pouze s organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými, jež jsou zaregistrovány v rejstříku transparentnosti zřízeném v souladu s příslušnou interinstitucionální dohodou (15) mezi Evropským parlamentem a Komisí, pokud spadají do oblasti působnosti tohoto rejstříku.

2. Členové zveřejňují informace o těchto jednáních v souladu s rozhodnutím Komise 2014/839/EU, Euratom (16).

Článek 8

Vedlejší činnost během funkčního období

1. Členové nevykonávají žádné jiné profesní činnosti – ať už výdělečné, či nevýdělečné povahy – ani činnosti v rámci veřejné funkce jakéhokoli druhu než ty, jež vyplývají z výkonu jejich funkce člena Komise. Tímto odstavcem není dotčeno zachování čestných a/nebo doživotních funkcí nebo funkcí, jež jsou během funkčního období člena Komise formálně pozastaveny přímým účinkem práva, za předpokladu, že je zaručena členova nezávislost.

2. Jsou-li dodrženy články 2 a 5, mohou členové vykonávat tyto vedlejší činnosti:

a)	příležitostně pořádat neplacené kurzy v zájmu evropské integrace – pokud je řádně informován předseda – a další komunikační činnosti týkající se oblastí evropského zájmu;

b)	vydávat knihy za předpokladu, že autorský honorář v případě publikací souvisejících s funkcí člena Komise je zaslán charitativní organizaci dle členova výběru a že je řádně informován předseda;

c)	psát články, pronášet projevy nebo se účastnit konferencí za předpokladu, že v souvislosti s nimi není vyplacena odměna, a pokud je vyplacena, je zaslána charitativní organizaci dle členova výběru;

zastávat čestné neplacené funkce v nadacích či podobných subjektech v politické, právní, kulturní, umělecké, sociální, sportovní či charitativní oblasti nebo ve vzdělávacích či výzkumných institucích, za předpokladu, že je řádně informován předseda. „Čestnými funkcemi“ se rozumí funkce, v nichž osoba, která je zastává, nemá žádnou řídicí úlohu, rozhodovací pravomoc ani odpovědnost za fungování dotčeného subjektu a nemůže toto fungování ovlivňovat. Výrazem „nadace či podobné subjekty“ se rozumí neziskové organizace nebo sdružení, jež vykonávají činnosti obecného zájmu v oblastech uvedených v první větě. Funkce nesmí představovat riziko střetu zájmů. Toto riziko hrozí zejména v případech, kdy daný subjekt čerpá finanční prostředky z rozpočtu EU.

Článek 9

Účast na vnitrostátní politice během funkčního období

1. Členové se mohou zapojit do vnitrostátní politiky jako členové vnitrostátních politických stran či organizace sociálních partnerů (např. odborové organizace) nebo do vnitrostátní volební kampaně, včetně regionálních a místních voleb, za předpokladu, že tím není negativně ovlivněna jejich disponibilita pro výkon funkce v Komisi a povinnosti v rámci Komise jsou nadřazeny závazkům v rámci strany. V rámci členství ve vnitrostátní politické straně nebo organizaci sociálních partnerů může člen zastávat čestné funkce nebo funkce nevýkonné povahy v orgánech stranické struktury, avšak nesmí být pověřen funkcemi řídicími. Politické kontakty ve funkci člena Komise tím zůstávají nedotčeny.

2. Členové informují předsedu o svém úmyslu účastnit se celostátní, regionální nebo místní volební kampaně a o úloze, kterou podle svého očekávání budou v této kampani hrát. Mají-li v úmyslu kandidovat ve volbách nebo hrát ve volební kampani jinak aktivní úlohu, musí výkon své funkce v Komisi pozastavit po celou dobu svého aktivního zapojení, alespoň však po dobu trvání kampaně. V jiných případech předseda s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem rozhodne, zda je zamýšlená účast ve volební kampani slučitelná s výkonem funkce člena. Členům, kteří takto pozastaví výkon své funkce v Komisi, předseda poskytne neplacené pracovní volno na volby, během něhož nesmí tito členové využívat lidské ani materiální zdroje Komise. Předseda o poskytnutí pracovního volna na volby řádně informuje předsedu Evropského parlamentu a sdělí mu, který člen po dobu trvání pracovního volna převezme příslušné úkoly.

3. Členové se zdrží veřejných prohlášení a vystoupení jménem politické strany či organizace sociálních partnerů, jíž jsou členy, s výjimkou případů, kdy kandidují ve volbách/účastní se volební kampaně v souladu s odstavcem 2. Tím není dotčeno právo členů vyjadřovat své osobní názory. Členové, kteří se účastní volebních kampaní, se zavazují k tomu, že v době konání kampaně nezaujmou postoj, jenž by nebyl v souladu s povinností zachovávat důvěrnost nebo jenž by vedl k porušení zásady kolegiality.

Článek 10

Účast na evropské politice během funkčního období

1. Členové se mohou zapojit do evropské politiky jako členové evropských politických stran či organizací sociálních partnerů na evropské úrovni za předpokladu, že tím není negativně ovlivněna jejich disponibilita pro výkon funkce v Komisi a povinnosti v rámci Komise jsou nadřazeny závazkům v rámci strany. V rámci členství v evropské politické straně nebo organizaci sociálních partnerů na evropské úrovni může člen zastávat politické, čestné funkce nebo funkce nevýkonné povahy v orgánech stranické struktury, avšak nesmí být pověřen funkcemi řídicími. Politické kontakty ve funkci člena Komise tím zůstávají nedotčeny.

2. Členové se mohou účastnit volebních kampaní při volbách do Evropského parlamentu, a to i jako kandidáti. Evropské politické strany je mohou rovněž vybrat jako vedoucí kandidáty (tzv. Spitzenkandidat) na funkci předsedy Komise.

3. Členové informují předsedu o svém úmyslu účastnit se volební kampaně ve smyslu odstavce 2 a o úloze, kterou podle svého očekávání budou v této kampani hrát.

4. Předseda s dostatečným předstihem informuje Evropský parlament o tom, zda kandiduje v kampani při volbách do Evropského parlamentu jeden nebo více členů, jakož i o opatřeních přijatých za účelem zajištění dodržení zásad nezávislosti a čestného a zdrženlivého jednání, které stanoví článek 245 Smlouvy o fungování Evropské unie a tento kodex chování.

5. Členové, kteří kandidují ve volbách nebo se účastní volební kampaně ve smyslu odstavce 2, nesmí na činnosti spojené s volební kampaní využívat lidské ani materiální zdroje Komise.

6. Členové se zdrží veřejných prohlášení a vystoupení jménem evropské politické strany, jíž jsou členy, s výjimkou případů, kdy kandidují ve volbách nebo se účastní volební kampaně v souladu s odstavci 3 a 4. Tím není dotčeno právo členů vyjadřovat své osobní názory. Členové, kteří se účastní volebních kampaní, se zavazují k tomu, že v době konání kampaně nezaujmou postoj, jenž by nebyl v souladu s povinností zachovávat důvěrnost nebo jenž by vedl k porušení zásady kolegiality.

Článek 11

Činnosti po skončení funkčního období

1. Po odchodu z funkce jsou bývalí členové nadále vázáni povinností čestného a zdrženlivého jednání v souladu s článkem 245 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pokud jde o rozhodnutí a činnosti Komise během jejich funkčního období, jsou nadále vázáni povinností kolegiality a zdrženlivosti podle článku 5.

2. Bývalí členové informují Komisi alespoň dva měsíce předem o svém úmyslu vykonávat v průběhu dvou let od odchodu z funkce určitou profesní činnost. Pro účely tohoto kodexu se „profesní činností“ rozumí jakákoli výdělečná nebo nevýdělečná profesní činnost, s výjimkou neplacených činností, jež nemají souvislost s činnostmi Evropské unie a jež nevedou k lobbování či prosazování zájmů u Komise a jejích útvarů, jako jsou např.:

a)	charitativní nebo humanitární činnosti;

b)	činnosti vyplývající z politického, odborářského a/nebo filozofického či náboženského přesvědčení;

c)	kulturní činnosti;

d)	pouhá správa aktiv či podílů nebo osobního či rodinného majetku prováděná členem coby soukromou osobou;

e)	nebo srovnatelné činnosti.

3. Komise přezkoumá poskytnuté informace, aby mohla stanovit, zda je povaha plánované činnosti slučitelná s článkem 245 Smlouvy o fungování Evropské unie, a má-li plánovaná činnost souvislost s oblastí působnosti bývalého člena, rozhodne až po konzultaci nezávislého etického výboru.

Aniž je dotčena možnost, aby předseda v případě pochybností požádal nezávislý etický výbor o jeho stanovisko, není třeba tento výbor konzultovat, pokud bývalí členové hodlají:

a)	pokračovat ve službě evropskému zájmu v některém orgánu nebo instituci Evropské unie;

b)	ujmout se funkce ve státní správě členského státu (na celostátní, regionální nebo místní úrovni);

c)	zapojit se do činnosti mezinárodních organizací nebo jiných mezinárodních subjektů, jež pracují ve veřejném zájmu a v nichž je zastoupena buď EU, nebo jeden či více jejích členských států;

d)	věnovat se akademické činnosti;

e)	zabývat se po krátkou dobou (1 až 2 pracovní dny) jednorázovými činnostmi;

f)	přijmout čestnou funkci.

4. Bývalí členové nelobbují (17) u členů nebo jejich zaměstnanců jménem svého podniku, zaměstnavatele ani klienta v záležitostech, za něž byli odpovědní v rámci své oblasti působnosti, po dobu dvou let od odchodu z funkce.

5. V případě bývalého předsedy období stanovená v odstavcích 2 a 4 činí tři roky.

6. Povinnosti uvedené v odstavcích 2 a 4 se nepoužijí, pokud bývalý člen zastává veřejný úřad.

7. Rozhodnutí přijatá podle odstavce 3, jimiž se stanoví slučitelnost s článkem 245 Smlouvy o fungování Evropské unie, a související stanoviska nezávislého etického výboru se s náležitým ohledem na ochranu osobních údajů zveřejňují.

Článek 12

Nezávislý etický výbor

1. Komise tímto zřizuje nezávislý etický výbor. Výbor na žádost předsedy poskytuje Komisi poradenství ohledně etických otázek souvisejících s tímto kodexem a předkládá jí obecná doporučení, pokud jde o etické aspekty, jež jsou podle kodexu relevantní.

2. Předseda stanoví lhůtu, v níž má být stanovisko vydáno.

3. Dotčení členové nebo bývalí členové s výborem plně spolupracují a předloží mu zejména všechny požadované doplňující informace. Mají možnost být slyšeni, pokud výbor zvažuje vydání záporného stanoviska.

4. Výbor se skládá ze tří členů vybraných na základě jejich odborné způsobilosti, praxe, nezávislosti a profesních kvalit. Jedná se o osoby, jež vždy jednají nanejvýš profesionálně a mají zkušenosti s funkcemi na vysoké úrovni v evropských, vnitrostátních nebo mezinárodních orgánech. Složení výboru by mělo odrážet zkušenosti v různých orgánech a funkcích. Členové jsou jmenováni Komisí na návrh předsedy. Podepíší prohlášení o neexistenci střetu zájmů. Jejich funkční období je tříleté a lze je jednou prodloužit. Opustí-li člen funkci před uplynutím funkčního období, jmenuje Komise na návrh předsedy na zbývající část funkčního období nového člena.

5. Výbor volí ze svých členů stálého předsedu. Předseda svolává zasedání v návaznosti na obdržení žádosti předsedy.

6. Jednání výboru jsou důvěrná.

7. Není-li stanovisko přijato jednomyslně, musí obsahovat případný nesouhlasný názor.

8. Komise hradí v souladu s příslušnými správními pravidly cestovní výdaje a výdaje na pobyt v souvislosti se zasedáními výboru a zajišťuje pro výbor služby sekretariátu (18).

Článek 13

Uplatňování kodexu

1. Předseda za pomoci nezávislého etického výboru zajišťuje řádné uplatňování tohoto kodexu chování.

2. Mají-li členové nebo bývalí členové pochybnosti ohledně uplatňování tohoto kodexu, uvědomí předsedu včas před tím, než začnou ve věci, v souvislosti s níž pochybnosti vznikají, jednat.

3. V případě porušení tohoto kodexu chování, které si nežádá předložení věci Soudnímu dvoru v souladu s články 245 nebo 247 Smlouvy o fungování Evropské unie, se může Komise – s přihlédnutím ke stanovisku nezávislého etického výboru a na návrh předsedy – rozhodnout udělit důtku a eventuálně případ zveřejnit.

4. Komise každoročně zveřejňuje zprávu o uplatňování tohoto kodexu chování včetně činnosti nezávislého etického výboru. Zprávy se zveřejňují na internetových stránkách věnovaných uplatňování kodexu chování.

Článek 14

Vstup v platnost

1. Tímto kodexem chování se zrušuje a nahrazuje kodex chování ze dne 20. dubna 2011 a rozhodnutí o zřízení etického výboru ad hoc ze dne 21. října 2003 (19). Stávající výbor a jeho členové plní zbytek svého mandátu podle tohoto kodexu.

2. Pokud jde o bývalé členy, jejichž funkční období skončilo před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost, nepoužije se čl. 11 odst. 2 až 6. Nadále pro ně platí oddíl 1.2 kodexu chování ze dne 20. dubna 2011.

3. Vstupuje v platnost dnem 1. února 2018.

4. Ustanovení čl. 10 odst. 2 až 5 se použijí od data vstupu v platnost pozměněné Rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Do té doby nadále platí pro účast členů Komise ve volebních kampaních při volbách do Evropského parlamentu oddíl 1.1 odst. 8, 9 a 10 kodexu chování komisařů ze dne 20. dubna 2011 (20).

V Bruselu dne 31. ledna 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) C(2011) 2904.

(2) C(2000) 3614 ze dne 29. listopadu 2000.

(3) C(2014) 9051 ze dne 25. listopadu 2014.

(4) Nařízení Rady (EU) 2016/300 ze dne 29. února 2016, kterým se stanoví funkční požitky osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v Unii (Úř. věst. L 58, 4.3.2016, s. 1).

(5) C(2011) 2904.

(6) Dopis předsedy Komise ze dne 13. září 2017 adresovaný předsedovi Parlamentu.

(7) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.

(8) Dopis předsedy Evropského parlamentu ze dne 23. ledna 2018 adresovaný předsedovi Komise.

(9) Stálý partner v jiném než manželském svazku ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. c) přílohy VII služebního řádu.

(10) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.

(11) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.

(12) C(2007) 3494 ze dne 18. července 2007.

(13) Použití celkových finančních prostředků určených pro sbor komisařů viz příloha 2.

(14) C(2014) 9002 ze dne 1. listopadu 2014.

(15) Dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí ze dne 16. dubna 2014 o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU (Úř. věst. L 277, 19.9.2014, s. 11).

(16) Rozhodnutí Komise 2014/839/EU, Euratom ze dne 25. listopadu 2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými (Úř. věst. L 343, 28.11.2014, s. 22).

(17) Všechny činnosti, jež spadají do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti, viz článek 7.

(18) Tímto ustanovením nejsou dotčena jiná správní ustanovení týkající se statusu členů a jejich práv.

(19) C(2003) 3750 ze dne 21. října 2003.

(20) C(2011) 2904.

PŘÍLOHA 1

PROHLÁŠENÍ O ZÁJMECH

Jméno a příjmení:

I. Předchozí činnosti (čl. 3 odst. 4 písm. b) a c) kodexu)

I.1.

Práce v nadacích či podobných subjektech za posledních deset let

Uveďte zastávanou pozici, název subjektu a jeho cíle/činnosti.

I.2.

Práce ve vzdělávacích institucích za posledních deset let

Uveďte zastávanou pozici a název instituce.

I.3.

Práce v řídících, dozorčích a poradních orgánech společností a jiných subjektů věnujících se obchodní nebo ekonomické činnosti za posledních deset let

Uveďte zastávanou pozici, název a oblast činnosti společnosti nebo jiného subjektu.

I.4.

Jiná profesní činnost za posledních deset let, včetně služeb, svobodného povolání a konzultační činnosti

Uveďte zastávanou pozici.

II. Stávající vedlejší činnost v souladu s článkem 8 kodexu (čl. 3 odst. 4 písm. b) a c) kodexu)

Neplacené kurzy, publikace a projevy – čl. 8 odst. 2 písm. a) až c) kodexu – není třeba uvádět.

II.1.

Čestné funkce v současnosti zastávané v nadacích či podobných subjektech nebo ve vzdělávacích či výzkumných institucích (čl. 8 odst. 2 písm. d) kodexu)

Uveďte zastávanou pozici, název subjektu a jeho cíle/činnosti.

II.2.

Další relevantní informace o jiných funkcích (např. jiných čestných funkcích a/nebo doživotních funkcích)

III. Finanční zájmy (čl. 3 odst. 4 písm. a) a c) kodexu)

Uveďte veškeré finanční zájmy, včetně aktiv a závazků, u nichž by se mohlo mít za to, že mohou vést ke střetu zájmů. Bankovní účty, konkrétní zboží nebo půjčky na pořízení nemovitosti pro soukromé účely obvykle není třeba uvádět.

Investice v hodnotě více než 10 000 EUR musí být uvedeny v každém případě.

V obou případech uveďte

—	druh zájmu (např. podíly, dluhopisy, půjčky),

—	dotčený subjekt (např. společnost, banku, fond) – pokud investici spravuje nezávisle třetí strana, není třeba název subjektu uvádět, není-li investice spojena – jako v případě odvětvových či tematických fondů – s konkrétními hospodářskými odvětvími,

—	rozsah zájmu (např. počet podílů a jejich současnou hodnotu, procentní podíl účasti).

IV. Finanční zájmy manžela/manželky, partnera/partnerky (1) a nezletilých dětí, u nichž by se mohlo mít za to, že mohou vést ke střetu zájmů (čl. 3 odst. 4 písm. a) kodexu)

V tomto případě uveďte v zásadě stejné informace jako u bodu III.

V. Členství ve sdruženích, politických stranách, odborových organizacích, nevládních organizacích nebo jiných subjektech, pokud jejich veřejné či soukromé činnosti mají za cíl ovlivňovat výkon veřejných funkcí (čl. 3 odst. 4 písm. d) kodexu)

Uveďte název organizace a oblast její činnosti; členství v klubech v kulturní, umělecké, sociální, sportovní či charitativní oblasti není třeba uvádět.

VI. Nemovitosti (čl. 3 odst. 4 písm. e) kodexu)

Obytné nemovitosti určené k výhradnímu užívání vlastníkem a jeho rodinou není třeba uvádět.

VII. Profesní činnost manžela/manželky/partnera/partnerky (2) (čl. 3 odst. 4 písm. f) kodexu)

Upřesněte povahu činnosti, název zastávané pozice a jméno/název zaměstnavatele.

Prohlašuji, že výše uvedené informace jsou pravdivé.

Datum:

Podpis:

Toto prohlášení bude zveřejněno v souladu s čl. 3 odst. 5 kodexu.

(1) Stálý partner v jiném než manželském svazku ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. c) přílohy VII služebního řádu.

(2) Všechny činnosti, jež spadají do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti, viz článek 7.

PŘÍLOHA 2

POUŽITÍ CELKOVÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ URČENÝCH PRO SBOR KOMISAŘŮ A CESTY KOMISAŘŮ V ÚŘEDNÍCH ZÁLEŽITOSTECH (SLUŽEBNÍ CESTY) (1)

1. Rozpočet

Celkové finanční prostředky určené pro Komisi na pokrytí výdajů na služební cesty a výdajů na recepce a reprezentaci stanovuje každoročně rozpočtový orgán. Odpovědnost za rozdělení prostředků mezi všechny členy Komise podle jejich příslušných oblastí působnosti a skutečných potřeb nese předseda. Výdaje z celkového přídělu prostředků schvaluje vedoucí kabinetu dotčeného člena (2) (právně příslušná schvalující osoba), který rovněž potvrzuje platnost faktur. Proplácejí se na základě faktur a dokladů o platbě, za což odpovídá ředitel Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků (PMO – schvalující osoba pro rozpočtové závazky a platby).

Výdaje na služební cesty, jež vzniknou při cestách v úředních záležitostech členům Komise, jsou hrazeny z prostředků z rozpočtového bodu 25 01 02 13. Výdaje na služební cesty zaměstnanců kabinetů jsou hrazeny (v souladu s příručkou Komise ke služebním cestám) z rozpočtového bodu 25 01 02 11 01.01.10.

2. Oznámení služební cesty – zrušení služební cesty

Pro všechny služební cesty je třeba za použití příslušného formuláře (MIPS) vyhotovit cestovní příkaz opatřený podpisem dotčeného člena Komise. Musí v něm být uvedeny tyto informace:

—	účel služební cesty,

—	místo služební cesty,

—	dopravní prostředek, který má být použit,

—	datum a čas odjezdu a návratu,

—	začátek a dokončení pracovní činnosti.

V případě, že je služební cesta zrušena, musí člen Komise okamžitě zajistit, aby se písemně zrušily:

—	jízdenky/letenky a rezervace vydané cestovní kanceláří,

—	hotelové rezervace.

3. Dopravní prostředky

Členové Komise mohou používat veškeré dopravní prostředky vhodné pro účely služební cesty na základě jejich nákladové efektivnosti a s přihlédnutím k potřebám orgánu v souladu s článkem 6 kodexu.

4. Jízdenky/letenky a cestovní výdaje

Podle příručky ke služebním cestám se cestovní výdaje proplácené v souvislosti se služebními cestami týkají v zásadě cest mezi Bruselem a místem služební cesty.

Jízdenky/letenky vydává na žádost oficiální cestovní kancelář Komise. Náklady se v plné výši hradí z prostředků přidělených danému členovi Komise na služební cesty. Nevyužité nebo částečně nevyužité jízdenky/letenky nebo rezervace je třeba neprodleně vrátit cestovní kanceláři. Soukromé cesty si hradí člen sám, přičemž zaplatí přímo cestovní kanceláři kreditní kartou.

5. Letecké taxi

Použití leteckého taxi musí schválit předseda. Letecké taxi lze zpravidla schválit jen za výjimečných okolností, a to v případě, že do místa určení nejsou k dispozici žádné komerční lety nebo se tyto komerční lety členovi Komise nehodí do časového rozvrhu, či z bezpečnostních důvodů. Je třeba pečlivě prozkoumat všechny možnosti, včetně změny pracovního programu, a letecké taxi brát v úvahu až jako možnost poslední.

Vyplněné žádosti, v nichž jsou uvedeny všechny praktické podrobnosti (místo, datum, program, účastníci, odůvodnění atd.), a nabídku dodavatele musí nejprve schválit PMO a poté jsou ke schválení předloženy předsedovi. V případě jiných cestujících, než je člen Komise, je stanovena finanční účast ve výši nákladů na běžnou letenku (3). PMO provede nezbytné rozdělení nákladů mezi jednotlivé rozpočtové položky.

6. Délka trvání služební cesty

Délkou trvání služební cesty se rozumí časový úsek mezi okamžikem odjezdu a příjezdu zpět na místo výkonu zaměstnání použitým dopravním prostředkem.

7. Služební cesty spojené s pracovním volnem

Má se za to, že služební cesty, jež jsou spojeny s pracovním volnem, začínají okamžikem zahájení oficiální pracovní činnosti, předchází-li pracovní volno služební cestě, a končí okamžikem ukončení oficiální pracovní činnosti, následuje-li pracovní volno po služební cestě. Totéž platí pro státní svátky a víkendy, nestanoví-li pracovní rozvrh jinak. Nicméně i v takovém případě nejsou za státní svátky/víkendy vypláceny příspěvky, jestliže oficiální pracovní činnost probíhá v zemi původu člena Komise.

8. Denní příspěvek

Denní příspěvek pro člena Komise odpovídá příspěvku pro úředníky navýšenému o 5 %. Pro jeho výpočet se použijí pravidla platná pro úředníky, jež jsou uvedena v příručce ke služebním cestám.

9. Výdaje na ubytování

Výdaje na ubytování (bez snídaně a dalších jídel) se proplácejí po předložení účtu. Přesahují-li výdaje na ubytování 300 EUR za den, přiloží se k výkazu výdajů odůvodnění.

10. Ostatní výdaje

Ostatní výdaje odůvodněné povahou služební cesty se proplácejí na žádost po předložení příslušných podpůrných dokladů. Výdaje na pohoštění a reprezentaci je třeba nárokovat zvlášť v souladu s rozhodnutím Komise týkajícím se těchto výdajů.

11. Žádosti o náhradu výdajů

Výdaje se členům Komise proplácejí na základě výkazu výdajů na služební cestu, který je třeba za použití příslušného formuláře (MIPS) co nejdříve předložit PMO.

Žádosti o náhradu výdajů musí obsahovat tyto informace:

—	účel služební cesty,

—	místo služební cesty,

—	datum a čas odjezdu a příjezdu zpět na místo výkonu zaměstnání použitým dopravním prostředkem,

—	čas zahájení a ukončení pracovní činnosti,

—	počet dnů pracovního volna, jestliže byla služební cesta spojena s volnem,

—	výdaje na dopravu vynaložené členem Komise na místě,

—	výdaje na ubytování (bez snídaně a dalších jídel),

—	jídla, na něž byl člen Komise pozván třetími stranami,

—	další výdaje, jejichž náhrada se nárokuje.

Je třeba přiložit veškeré podpůrné doklady.

12. Výdaje vynaložené zastoupeními a delegacemi EU v jiných zemích

V některých případech může být povoleno, aby výdaje vzniklé během služební cesty uhradily v místě určení zastoupení nebo delegace. Jedná se o výjimečný postup, který se povoluje pouze v případech, kdy výdaje vzniklé v souvislosti se služební cestou nelze zaplatit kreditní kartou pro služební účely nebo přímo vyúčtovat u PMO (4). Vzhledem ke značné administrativní zátěži, která je s tímto postupem spojena, by měly být žádosti o jeho uplatnění omezeny na naprosté minimum.

13. Zvláštní pravidla týkající se služebních cest řidičů členů Komise a použití vozového parku zastoupení Komise a delegací EU v jiných zemích

Podle článku 14 rozhodnutí Komise ze dne 14. září 1979 mají všichni členové Komise vždy k dispozici služební vůz s řidičem. Není-li to odůvodněno bezpečností a znamená-li to pro řidiče práci přesčas nebo vznik výdajů na služební cestu, nelze služeb řidiče využívat pro cesty soukromého charakteru.

Každodenní cestování mezi belgickým bydlištěm člena Komise a kanceláří (nebo nádražím či letištěm) se považuje za cestování pro služební účely.

Na řidiče se při řízení služebního vozu člena Komise vztahuje cestovní příkaz i v době, kdy se bez člena Komise nebo úředníka kabinetu vrací z oficiálního místa určení nebo vůz z tohoto místa převáží zpět. Žádost o náhradu výdajů na služební cestu vyplní řidič za použití příslušného formuláře (MIPS) a podepíše vedoucí kabinetu. V žádosti je třeba uvést tyto údaje:

—	účel služební cesty,

—	místo služební cesty,

—	použitou trasu,

—	datum a čas odjezdu a návratu na pracoviště,

—	výdaje na ubytování (bez snídaně a dalších jídel),

—	další údaje požadované ve formuláři žádosti.

Výdaje řidičů na služební cesty se hradí z rozpočtu kabinetu na služební cesty.

Je-li člen Komise na návštěvě zastoupení Komise nebo delegace EU, má nárok na služební vůz v rámci dostupných zdrojů zastoupení či delegace. Pokud je vzhledem k návštěvě člena Komise nutné smluvně zajistit dopravní služby mimo rámec běžného fungování zastoupení, uhradí se odpovídající náklady z prostředků přidělených danému členovi na služební cesty. V případě delegací se použijí pravidla nebo ujednání mezi Komisí a ESVČ platná v době návštěvy.

(1) Nejsou-li stanovena konkrétní pravidla, použijí se obdobně obecná pravidla uvedená v příručce ke služebním cestám.

(2) Vedoucí kabinetu předsedy může tuto pravomoc dále svěřit řediteli pro koordinaci a správu v kabinetu předsedy.

(3) Pro účely zveřejňování podle čl. 6 odst. 2 kodexu budou jednotlivé cestovní náklady člena Komise vycházet z průměrných nákladů na let vynaložených na osobu (členové a zaměstnanci). Tím není dotčena celková odpovědnost člena Komise s ohledem na danou služební cestu.

(4) Podle článku 66 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení je použití zálohových účtů omezeno na případy, kdy je vzhledem k omezené výši dotčených částek fakticky nemožné nebo neefektivní uskutečňovat platební operace v souladu s rozpočtovými postupy.

21.2.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 65/21

Výzva k podávání návrhů

Institut Evropské investiční banky navrhuje v rámci svého programu Znalosti novou finanční podporu EIBURS

(2018/C 65/07)

Program Znalosti Institutu Evropské investiční banky poskytuje své granty na výzkum prostřednictvím různých nástrojů. Jedním z nich je:

—	EIBURS (EIB University Research Sponsorship Programme – Program EIB na podporu výzkumu na vysokých školách)

EIBURS poskytuje granty katedrám vysokých škol či výzkumným střediskům při vysokých školách v EU a v kandidátských nebo potenciálních kandidátských zemích, které se zabývají tématy výzkumu, na nichž má Evropská investiční banka (dále jen „EIB“ nebo „banka“) velký zájem. Finanční podpory EIBURS do výše 100 000 EUR ročně v průběhu tří let se poskytují na základě výběrového řízení katedrám vysokých škol nebo výzkumným střediskům, jež projeví zájem a mají uznané odborné znalosti ve vybrané oblasti. Úspěšné návrhy zahrnují celou řadu výstupů, které budou předmětem smluvního ujednání s EIB.

Pro akademický rok 2018/2019 se v rámci programu EIBURS přijímají návrhy v této nové oblasti výzkumu:

„Lepší měření nepřímých vlivů investičních projektů: vymezení a kalibrace metod posuzování ekonomických dopadů pro dosažení maximální slučitelnosti s analýzou nákladů a přínosů“

1. Základní informace o tématu výzkumu

EIB hodnotí socioekonomickou životaschopnost projektů, do nichž investuje, především prostřednictvím analýzy nákladů a přínosů (ANP) (1). Tuto metodu lze charakterizovat jako rozšíření podnikatelského plánu investiční operace. Podnikatelský plán se soustřeďuje na finanční toky projektu. Posuzuje finanční nebo současnou hodnotu výdajů (náklady) a příjmů (přínosy). Pokud příjmy dostatečně převyšují výdaje, investice vytváří finanční přidanou hodnotu a je tudíž považována za finančně žádoucí operaci.

ANP rozsah tohoto posouzení zvětšuje, protože rozšiřuje definici nákladů a přínosů projektu ve dvou ohledech. V prvé řadě zahrnuje veškeré náklady a přínosy, ať již jsou v podobě finančních toků, nebo v jiné formě. V druhé řadě zohledňuje náklady, které vznikají všem členům společnosti, a ne pouze náklady, které vznikají soukromému investorovi.

To znamená, že se posuzuje celá řada dalších faktorů, které nejsou obsaženy v podnikatelském plánu. Snad nejznámějším takovým dalším faktorem jsou „externality“. Jedná se o náklady nebo přínosy, které vznikají či plynou nikoli navrhovateli nebo uživateli projektu, ale třetí straně. Externality jsou pozitivní nebo negativní v závislosti na tom, zda představují pro třetí stranu přínos nebo náklad. Běžným příkladem pozitivní externality jsou efekty přelévání znalostí, kdy investiční projekt na podporu výzkumu v daném odvětví hospodářství vytváří znalosti, jež zvyšují produktivitu také v jiných odvětvích. Typickým příkladem negativní externality je znečištění životního prostředí. Externality jsou tedy přínosy nebo náklady, které plynou nebo vznikají stranám mimo podnikatelský plán a zpravidla nemají formu finančních toků, ačkoli mohou mít finanční dopad pro třetí stranu. Například pozitivní znalostní externalita může snížit provozní náklady v jiných odvětvích.

Dalšími faktory, na které pamatuje ANP a které nezohledňuje podnikatelský plán, jsou změny poměru hodnoty a nákladů (formálně měřeného prostřednictvím přebytku spotřebitele), jež je nabídnut spotřebiteli. Podnikatelský plán měří nákladovou stránku, ale ne hodnotovou. Jestliže projekt zvýší kvalitu produktu, který je nicméně veřejnosti prodán za stejnou cenu, jakou měl před realizací projektu, podnikatelský plán nebere v úvahu přínos ve formě vyšší kvality a tudíž hodnotu pro spotřebitele. ANP se snaží tuto změnu hodnoty zohlednit. V daném případě se jedná o přínos pro jednu ze stran v podnikatelském plánu (zákazníka), který však není zahrnut do měření v podnikatelském plánu. Často citovaným příkladem je přínos ve formě zkrácení cestovní doby pro cestující po realizaci dopravních projektů.

Zohlednění úhlu pohledu všech členů společnosti má za následek, že ANP musí nahlížet na určité finanční toky jinak než podnikatelský plán. Podnikatelský plán by tak posuzoval subvenci stejně jako přínos, tj. jako přítok peněžních prostředků do projektu. ANP uznává, že tento typ přínosu pro navrhovatele projektu představuje náklad pro daňového poplatníka, a proto bude subvenci považovat za převod peněžních prostředků od daňového poplatníka na soukromého navrhovatele projektu a nikoli za přínos nebo náklad. Podnikatelské plány by podobně považovaly zaplacené daně za ekvivalent nákladu – odtok peněžních prostředků z projektu – zatímco ANP by je považovala za převod peněžních prostředků ze soukromého sektoru na stát.

Kritikové ANP často namítají, že tato metoda nezachycuje všechny přínosy a náklady projektu. Zejména se jí často vytýká, že opomíjí to, čemu se v literatuře o ANP říká „nepřímé vlivy“. Jedná se o peněžité přínosy a náklady, které projekt vyvolá na jiných trzích souvisejících s projektem, na tzv. „sekundárních trzích“. V literatuře zabývající se ekonomickými dopady mohou být tyto vlivy označovány různě. Řešení problematiky rozdílné terminologie je ostatně součástí zde navrženého výzkumného projektu.

Metody ANP zařazují sekundární trhy do dvou kategorií: trh doplňkových produktů a trh zástupných produktů. Projekt, jehož cílem je zvýšit produktivitu v oblasti pěstování pomerančů a tím snížit cenu pomerančů, může mít přínos pro doplňková odvětví, např. pro výrobu balené pomerančové šťávy. ANP by neposuzovala zvýšený odbyt a vyšší zisk na trhu balené pomerančové šťávy a tím by patrně opominula část přínosů projektu. Nižší cena pomerančů by současně poškodila zástupné odvětví – odbyt jablek. ANP údajně nižší zisk pěstitelů jablek neposuzuje.

Ve skutečnosti ANP všechny tyto vlivy zohledňuje, pokud nejsou trhy doplňkových a zástupných produktů deformované (2). Je pravda, že trhy jsou často deformované, a proto hrozí, že ANP určitou část těchto vlivů opomine. V praxi je při ANP zaujímán dvojí pragmatický přístup. Za prvé přínosy a náklady napříč jednotlivých zástupných a doplňkových trhů budou mít celkově tendenci se vzájemně neutralizovat. Za druhé projekt, jehož socioekonomická životaschopnost závisí na přínosech na sekundárních trzích, je obecně slabým projektem: alternativní projekty a politiky vytvářejí tyto přínosy pravděpodobně efektivněji. Ačkoli je tento pragmatický přístup obecně považován za rozumný, ANP trpí nepochybně potenciální vadou, pokud jde o nepřímé vlivy.

Kritikové ANP také poukazují na to, že výdaje spojené s projektem vyvolají multiplikační účinky v celém hospodářství a že vytvoří zisky, daňové příjmy a pracovní místa v jiných odvětvích. Tento účinek překračuje rámec právě popsaných vlivů projektu na zástupné a doplňkové trhy a týká se skutečných peněžních výdajů spojených s projektem. Kritikové ANP navrhují jako doplněk k ANP, ba dokonce jako její alternativu, posouzení ekonomických dopadů (EIA). Tato kritika však vychází z nepochopení různé povahy a různých cílů ANP a EIA. ANP je využití ekonomie blahobytu při konkrétním rozhodování. Posuzuje veškeré přínosy a náklady a měří, zda jeden směr činnosti vytváří ve srovnání s alternativním směrem činnosti přidanou hodnotu a zda tím zlepšuje sociální blahobyt. Zaměřuje se na rozhodování a jako taková neustále porovnává dva alternativní směry činnosti s cílem zahrnout do tohoto procesu náklady ušlých příležitostí. EIA měří pouze peněžní proměnné a nezbytně neuvádí náklady ušlých příležitostí. Je to především nástroj měření. Lze jej použít při rozhodování, avšak jeho zaměření je užší, než požaduje ekonomie blahobytu.

EIA vychází z input-output tabulek a měří, jaký vliv mají výdaje v každém jednotlivém odvětví hospodářství na výdaje v jiných odvětvích, a tím modeluje celé hospodářství. Mohlo by se proto zdát, že EIA řeší současně otázku nepřímých vlivů a multiplikačních účinků. EIA však má tři charakteristické rysy, jež způsobují, že nemůže nahradit ani doplnit ANP. Tyto tři nedostatky jsou analyzovány jeden po druhém.

Prvním ze tří charakteristických rysů je skutečnost, že EIA předpokládá, že investice jsou exogenní toky do hospodářství. Může to být přijatelný předpoklad, posuzuje-li se, jak projekt ovlivňuje hospodářství nebo jak se výdaje vztahující se k projektu šíří v hospodářství. Neobstojí však, jde-li o měření toho, zda projekt vytváří přidanou hodnotu, tj. zda jde o lepší využití zdrojů, než by tomu bylo v případě neexistence projektu. Investiční projekty nejsou exogenní: je třeba je financovat odkláněním zdrojů z jiných oblastí hospodářství.

Pokud by se projekty považovaly za exogenní, výsledky by byly radikálně odlišné. Řečeno co nejjednodušeji, multiplikační účinky projektu pěstování pomerančů jsou na úkor multiplikačních účinků, které by nastaly v těch jiných odvětvích, kde je třeba výdaje snížit, aby bylo možné odklonit zdroje na projekt pěstování pomerančů.

Druhým ze tří charakteristických rysů, které oddalují EIA od ANP, je skutečnost, že EIA předpokládá, že se ceny v ekonomice nemění a že dostupnost zdrojů je prakticky neomezená. EIA je koncipováno takovým způsobem, že bez ohledu na rozsah projektu ve vztahu k velikosti ekonomiky, bude na jeho realizaci vždy dostatek zdrojů, aniž by v ekonomice docházelo ke změnám cen. Ve skutečnosti však velké projekty ceny mění a vyšší ceny (například vstupů) znamenají, že je třeba omezit výrobu v jiných odvětvích.

Pro odstranění těchto prvních dvou nedostatků EIA vyvinula akademická obec modely všeobecné rovnováhy (CGE) jako pokročilejší metodu EIA. Tato metoda je poměrně propracovaná a v podstatě spočívá v modelování celého hospodářství, včetně aspektu omezení zdrojů. Současně řeší obě výše uvedené nevýhody klasického EIA. CGE především uznává, že zdroje věnované na investiční projekt nejsou exogenní, ale že jsou na úkor alternativního využití zdrojů. V druhé řadě řeší i otázku změny cen (3). Nepřekvapuje, že empirické studie zabývající se těmito modely dospěly ke společnému závěru, že multiplikační účinky jsou výrazně nižší než multiplikační účinky zjištěné v rámci EIA. Kromě toho ukazují, že v závislosti na produktivitě různých odvětví a omezení zdrojů, s nímž se musejí vyrovnávat, může být čistý vliv projektu na hospodářství jako celek negativní.

CGE lze proto považovat za doladění EIA. Také přibližuje analýzu dopadů k ANP. V porovnání s ANP však CGE sdílí třetí nedostatek EIA: soustřeďuje se na toky související s peněžními transakcemi (zisk, daně, platy atd.) a opomíjí řadu proměnných zahrnutých do ANP, tj. externality, poměr hodnoty a nákladů atd. Je tomu tak proto, že CGE podobně jako EIA byly navrženy jako vazba mezi analýzou projektu nebo politiky a makroekonomikou, přičemž klíčovým ukazatelem makroekonomické výkonnosti je národní důchod nebo hrubý domácí produkt (HDP).

Uvedené nedostatky by neměly zastírat skutečnost, že za prvé CGE nabízí bohatší popis hospodářství, v němž je projekt realizován, a že za druhé metody CGE jsou nyní propracovanější. Dynamické stochastické modely všeobecné rovnováhy (DSGE) zohledňují dynamické chování ekonomik. Projekty hodnocené pomocí ANP mohou mít životnost 20 nebo více let, což posiluje relevantnost poznatků nabídnutých dynamickými modely. Z toho důvodu lze například výsledky projektů, které znamenají technologický šok pro hospodářství, pravděpodobně lépe zachytit pomocí DSGE než na základě statického modelování.

Účelem tohoto návrhu EIBURS je řešit tento třetí nedostatek, aby bylo zajištěno, že výsledky modelů dopadu budou slučitelné s výsledky ANP. Výzkumní pracovníci předloží metodu posuzování dopadů (jednu z metod používaných v současné době v empirických studiích), která bude z hlediska slučitelnosti s ANP nejslibnější, a budou se snažit tuto slučitelnost zajistit. To by mělo pomoci uživatelům ANP obecně a zejména EIB posoudit, jak přesně se dá na základě těchto analýz zjistit celkový socioekonomický dopad investičních projektů.

2. Obsah výzkumného projektu

Výzkumný program spočívá ze čtyř úkolů.

Úkol 1

Výzkumní pracovníci přezkoumají škálu metod posuzování dopadů, které jsou z hlediska dosažení proveditelné slučitelnosti s ANP nejslibnější. Metoda by měla být vybrána na základě těchto kritérií:

1.	především musí prokazatelně dosahovat dobrých výsledků z hlediska praktického uplatnění;

2.	musí být ve vztahu k relevantní akademické literatuře aktuální; a

3.	výzkumní pracovníci musejí být přesvědčeni, že slučitelnost s ANP je v časovém rámci výzkumného projektu s disponibilními zdroji dosažitelná.

Úkol 2

Druhá část spočívá ve vypracování dvou modelů dopadu, které zahrnují všechny nezbytné podmínky pro zajištění jejich slučitelnosti s měřením přidané hodnoty pomocí ANP. Jeden z modelů by měl být pro regionální ekonomiku v EU, která se vyznačuje relativně vysokými příjmy, efektivností a konkurenceschopností. Druhý by měl být pro ekonomiku v EU, která se vyznačuje relativně nízkými příjmy, je nekonkurenceschopná a má vysokou míru nezaměstnanosti. Modelování dvou podstatně rozdílných ekonomik je odůvodněno tím, že analýza by měla objasnit, zda lze v nejrůznějších typech ekonomických podmínek očekávat podstatně odlišné výsledky. Chudší regiony mají tendenci ve větší míře využívat investičních možností z veřejného sektoru. Bylo by relevantní dozvědět se, zda existují náznaky, že by si hodnocení projektů v těchto regionech zasloužilo dodatečné výdaje na vypracování studie dopadů.

Výzkumní pracovníci mohou navrhnout zcela nové modely dopadu, nebo mohou uzpůsobit stávající modely. Mohou se volně rozhodnout pro jednu z těchto dvou možností, pokud vybraná alternativa neohrozí hlavní záměr výzkumného programu, kterým je slučitelnost s ANP.

Uzpůsobení modelů dopadu na měření ANP předpokládá pracovat současně na dvou úrovních: „reálná“ a „finanční“ stránka ekonomiky. Řada stávajících modelů dopadu nezohledňuje finanční sektor. Obecněji vzhledem k předpokladům v ANP ohledně původu zdrojů investovaných do projektu a konkrétněji vzhledem ke skutečnosti, že EIB hraje svoji úlohu prostřednictvím finančního sektoru, by měly vypracované modely dopadu věnovat zvláštní pozornost finanční stránce.

Pokud jde o „reálnou“ stránku, modely dopadu již měří proměnné jako např. HDP, zaměstnanost a obchodní bilanci. Hlavní plánované změny by spočívaly v přidání prvků, které jsou nezbytné pro výpočet společenského přínosu, včetně:

—	zohlednění změn přebytku spotřebitele napříč hospodářstvím; a

—	zařazení měření pozitivních a negativních externalit, včetně environmentálních externalit.

Pokud jde o „finanční“ stránku, modely by měly počítat s alternativními možnostmi získávání finančních prostředků na projekt, včetně:

—	přímého zdanění;

—	nepřímého zdanění;

—	zvýšení soukromých úspor; a

—	prostředky získané na mezinárodních kapitálových trzích (viz například (4)).

Nezbytnou součástí úkolu 2 bude objasnění rozdílné terminologie používané v obou metodách. CGE například pracuje s pojmem „vyvolané účinky“, pravděpodobně pod vlivem terminologie používané při EIA. Tyto účinky nemají nezbytně přímý ekvivalent v ANP, která může posuzovat některé prvky vyvolaných účinků v rámci CGE jako nepřímé účinky a další prvky považovat za multiplikační účinky, a proto je nebere v úvahu.

Úkol 3

Výzkumní pracovníci budou poté simulovat účinek různých typů investičních projektů na každý z obou typů ekonomik. O počtu simulovaných projektů bude rozhodnuto během výzkumného projektu. Výzkumní pracovníci navrhnou odvětví, která budou předmětem simulace a budou dohodnuta s konzultantem EIB. Vhodnými projekty mohou být projekt infrastruktury, velký průmyslový projekt a projekt v odvětví služeb v oblasti vzdělávání, volného času atd. Každý projekt bude předmětem simulace s ohledem na alternativní zdroje financování.

Úkol 4

Výzkumní pracovníci nakonec posoudí, v jakém rozsahu se výsledky posouzení dopadů liší od výsledků zjištěných v rámci „klasické ANP“. „Klasická ANP“ se soustředí na primární trh a jen na nejdůležitější sekundární trhy. Výzkumní pracovníci vyvodí závěry a vydají doporučení ohledně:

i)	okolností, za nichž hodnocení projektů uskutečněná pomocí metod posuzování dopadů pravděpodobně povedou k podstatně jiným výsledkům než v případě ANP; a

ii)	okolností, za nichž výdaje a doba provedení posouzení dopadů poskytnou dobrý poměr hodnoty a nákladů ve stadiu hodnocení projektu.

3. Zájem EIB na výzkumném projektu

Téma výzkumu má zásadní význam pro finanční aktivity EIB. Statut EIB stanovuje, že EIB musí financovat investiční projekty, které zvyšují hospodářskou produktivitu (čl. 18 odst. 1 písm. b) (5). Banka používá ANP jako svůj stěžejní nástroj k měření rozsahu, v němž investice zvyšuje hospodářskou produktivitu. Výzkumný projekt přispěje k testování integrity ANP a posoudí, zda existují okolnosti, za nichž by bylo žádoucí doplnit ANP o CGE.

4. Přínos výzkumného projektu pro akademický výzkum

Modely posuzování dopadů, které v současné době vyvíjejí akademičtí výzkumní pracovníci nebo které vznikají na žádost výzkumných ústavů, znamenají zlepšení oproti dřívějším metodám posuzování dopadů. Avšak účel těchto modelů zůstává stejný: změřit čistý účinek projektu nebo politiky na národní důchod nebo HDP. Národní důchod představuje neúplné měření produkce země a je to proto nedokonalý nástroj k měření celkové hospodářské produktivity, včetně hlediska sociálního blahobytu, takže tyto modely nejsou plně slučitelné s ANP. Měření HDP neberou v úvahu některé prvky jako například lepší poměr hodnoty a nákladů (přebytek spotřebitele) a environmentální externality. Metody posuzování dopadů budou uzpůsobeny, aby byly slučitelné s ANP, a jejich výstupy tak lépe změří celkový vliv investičního projektu na produktivitu a blahobyt ekonomiky. Tyto metody posuzování dopadů bude možné použít nejen při hodnocení investičních projektů, ale také při hodnocení politik.

Podle informací, které má navrhovatel výzvy k dispozici, metody posuzování dopadů uzpůsobené tak, aby byly slučitelné s ANP, dosud neexistují. Výzkumný projekt by měl proto pomoci vyvinout nové verze ekonomických modelů pro účely socioekonomického hodnocení projektů a politik.

Návrhy je třeba předložit v angličtině do 15. dubna 2018 (24:00 SEČ). Na návrhy předložené po tomto datu nebude brán zřetel. Návrhy je třeba zaslat e-mailem na tuto adresu:

events.eibinstitute@eib.org

Podrobnější informace o výběrovém řízení v rámci EIBURS a o Institutu EIB jsou k dispozici na této internetové stránce: http://institute.eib.org/

(1) Evropská investiční banka (2013), The Economic Appraisal of Transport Projects at the EIB. Lucemburk: Evropská investiční banka (dostupné online: http://www.eib.org/infocentre/publications/all/economic-appraisal-of-investment-projects.htm)

(2) Just, R.E., Hueth, D.L. a Schmitz, A. (2004), The Welfare Economics of Public Policy: A Practical Approach to Project and Policy Evaluation. Cheltenham: Edward Edgard

(3) Hosoe, N., Gasawa, K. a Hashimoto, H. (2010), Textbook of Computable General Equilibrium Modelling: Programming and Simulations. Basingstoke: Palgrave Macmillan

(4) Godley, W. a Marc L. (2007), Monetary Economics: An Integrated Approach to Credit, Money, Income, Production and Wealth. New York: Palgrave MacMillan

(5) Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie, Protokol (č. 5) o statutu Evropské investiční banky, Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 251-264 (dostupné online: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:12016E/PRO/05)

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 65

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 61 21. února 2018

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	STANOVISKA
	Evropská komise
2018/C 65/01	Stanovisko Komise ze dne 16. února 2018 ke změněnému plánu na zneškodňování radioaktivních odpadů z dekontaminačního závodu a závodu na zpětné získávání uranu SOCATRI v lokalitě Tricastin ve Francii	1

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2018/C 65/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8751 – Bell/Hügli) ( 1 )	3
2018/C 65/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8753 – HASCO/Magna/JV) ( 1 )	3

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2018/C 65/04	Rozhodnutí Rady ze dne 19. února 2018 o jmenování předsedy odvolacího senátu Odrůdového úřadu Společenství	4
	Evropská komise
2018/C 65/05	Směnné kurzy vůči euru	6
2018/C 65/06	Rozhodnutí Komise ze dne 31. ledna 2018 o kodexu chování členů Evropské komise	7

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropská investiční banka
2018/C 65/07	Výzva k podávání návrhů – Institut Evropské investiční banky navrhuje v rámci svého programu Znalosti novou finanční podporu EIBURS	21
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2018/C 65/08	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8816 – Goldman Sachs/Centerbridge/Robyg) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	26
2018/C 65/09	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8793 – Axión/Enagás/Axent) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	28

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2340
JPY	japonský jen	132,25
DKK	dánská koruna	7,4473
GBP	britská libra	0,88168
SEK	švédská koruna	9,9688
CHF	švýcarský frank	1,1537
ISK	islandská koruna	124,30
NOK	norská koruna	9,6683
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,318
HUF	maďarský forint	311,78
PLN	polský zlotý	4,1467
RON	rumunský lei	4,6636
TRY	turecká lira	4,6566
AUD	australský dolar	1,5648
CAD	kanadský dolar	1,5553
HKD	hongkongský dolar	9,6549
NZD	novozélandský dolar	1,6782
SGD	singapurský dolar	1,6272
KRW	jihokorejský won	1 323,70
ZAR	jihoafrický rand	14,4916
CNY	čínský juan	7,8290
HRK	chorvatská kuna	7,4385
IDR	indonéská rupie	16 819,73
MYR	malajsijský ringgit	4,8101
PHP	filipínské peso	64,560
RUB	ruský rubl	69,9071
THB	thajský baht	38,883
BRL	brazilský real	4,0114
MXN	mexické peso	23,0002
INR	indická rupie	80,0030


	(1) Text s významem pro EHP.