Úřední věstník C 443/22.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.

(5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0078.

(6) Přijaté texty, P7_TA(2013)0304.

(7) Přijaté texty, P7_TA(2013)0599.

(8) Proslov předsedy Rady guvernérů EIB ze dne 21. ledna 2014, během evropského meziparlamentního týdne 2014.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/18

P7_TA(2014)0394

Vstřícné prostředí pro podniky, podnikání a startovací podniky v zájmu vytvoření pracovních míst

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a startovací podniky v zájmu vytvoření pracovních míst (2013/2176(INI))

(2017/C 443/04)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—	s ohledem na Small Business Act (COM(2008)0394),

—	s ohledem na činnost skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže v rámci Komise,

—	s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum – přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“ COM(2011)0803),

—	s ohledem na sdělení Komise o účelnosti právních předpisů EU (COM(2013)0685),

—	s ohledem na Akční plán podnikání 2020 vypracovaný Komisí,

—	s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování (1),

—	s ohledem na směrnici o postupu proti opožděným platbám (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES),

—	s ohledem na průzkum, který provedla Rada evropských zaměstnavatelů kovoprůmyslu, strojírenského průmyslu a technologií (CEEMET) a jejž nazvala „Flexibilní pracovní smlouvy jako reakce na měnící se situaci na trhu a na potřeby zaměstnanců“ (2),

—	s ohledem na nový program pro zaměstnanost a sociální inovace, který mimo jiné rozšíří podporu nabízenou v rámci stávajícího evropského nástroje mikrofinancování Progress poskytovatelům mikroúvěrů,

—	s ohledem na zprávu nadace Eurofound z ledna 2013 nazvanou „Globální charakter: potenciál tvorby pracovních míst v nových mezinárodních podnicích“ (Born global: The potential of job creation in new international businesses),

—	s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2013 nazvanou „Veřejná politika a podpora restrukturalizace malých a středních podniků“ (Public policy and support for restructuring in SMEs),

—	s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2010 nazvanou „Opatření pro tvorbu pracovních míst“ (Job creation measures),

—	s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0101/2014),

A.	vzhledem k tomu, že doba potřebná k založení podniku se mezi členskými státy liší a pohybuje se mezi 4 a 40 dny, což může mít dopad na vytváření pracovních míst;

B.	vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že v některých členských státech mají negativní dopad na vytváření pracovních míst nejrůznější činitele, včetně nepružnosti trhu práce, a kombinace pružnosti pracovních míst a jistoty zaměstnání může poskytnout příznivější rámec;

C.	vzhledem k tomu, že jednotný trh a evropský potenciál lidských zdrojů mohou sehrát klíčovou roli při plnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti;

D.	vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou základem hospodářství EU a mají velký potenciál pro vytváření pracovních míst, neboť již nyní mají zásluhu na 85 % nově vytvořených pracovních míst;

E.	vzhledem k tomu, že 20,7 milionu malých a středních podniků tvoří více než 67 % pracovních míst v soukromém sektoru EU, přičemž mikropodniky tvoří 30 %;

F.	vzhledem k tomu, že malé a střední podniky mohou mít v přepočtu na jednoho zaměstnance až desetkrát vyšší náklady na splnění zákonných povinností než velké podniky (COM(2011)0803);

vzhledem k tomu, že vlivem finanční krize a zamrznutí úvěrového trhu, k němuž v jejím důsledku došlo, se malé a střední podniky potýkají s problémem mimořádně vysokých nákladů na úvěry a jejich omezenou dostupností; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodního finančního institutu (IIF) platí menší podniky v okrajových členských státech za bankovní půjčky o přinejmenším 4 až 6 procent více než odpovídající podniky v centrálních částech Evropy, což pro ně znamená značnou nevýhodu a pro daný region horší vyhlídky hospodářského oživení a čistého nárůstu pracovních míst;

H.	vzhledem k tomu, že evropské trhy s dluhopisy podniků a akciové a sekuritizační trhy zůstávají ve srovnání s jinými ekonomikami poměrně nerozvinuté a nebankovní financování pro malé a střední podniky z velké části nedostupné, což oslabuje potenciál růstu a tvorby pracovních míst;

I.	vzhledem k tomu, že účinné poskytování služeb má zásadní význam pro budoucí růst, vytváření pracovních míst a inovace;

vzhledem k tomu, že máme sice nejvzdělanější mladou generaci v celé evropské historii a členské státy investují obrovské sumy peněz do vzdělávání a odborné přípravy, je však odříznuta od trhu práce a dovednosti mladých lidí, bojujících o získání dočasných a špatně placených pracovních míst, zůstávají nevyužité;

K.	vzhledem k tomu, že Evropský sociální fond hraje důležitou úlohu, pokud jde o pomáhání členským státům při poskytování odborné přípravy pro nezaměstnané a při zajišťování dalších způsobů, jak jim umožnit návrat na trh práce;

vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých Evropanů ve věku 15–24 let dosahuje neúnosných 23 % a v členských státech, které krize postihla nejhůře, přesahuje 50 %; vzhledem k tomu, že tato masivní nezaměstnanost mladých lidí vede k rozsáhlému odlivu mozků a významným způsobem oslabuje naši schopnost docílit v budoucnu udržitelného růstu;

vzhledem k tomu, že EU je ohrožena vyhlídkou „růstu bez pracovních míst“, který ještě více naruší sociální a hospodářskou strukturu našich společností, jakož i dlouhodobé vyhlídky EU, pokud jde o její schopnost účastnit se jako rovnocenný partner hospodářské soutěže v rámci globalizované znalostní ekonomiky;

Vytváření pracovních míst

je znepokojen tím, jaké náklady, složité postupy a lhůty, jenž mohou mít negativní dopad na budoucí vytváření pracovních míst, jsou v některých částech Evropské unie spojeny se zakládáním podniku; je přesvědčen, že má-li EU znovu nabýt konkurenceschopnosti, musí členské státy usilovat o zjednodušení a urychlení tohoto procesu a rovněž o snížení s ním spojených nákladů;

konstatuje, že jako slibný přínos pro hospodářství se jeví nové podniky, které se byly po svém založení schopny rychle a důrazně prosadit v mezinárodním měřítku a které dokážou samy vytvářet inovace a podporovat je i v jiných společnostech, působit v mezinárodních dodavatelských řetězcích a vytvářet trvalá a kvalitní pracovní místa; zdůrazňuje nicméně, že tyto společnosti se v počáteční fázi svého podnikání potýkají se značnými obtížemi, které musí rychle zvládnout, a zároveň disponují malým množstvím kapitálu, a proto by jim pomohlo, kdyby postupy spojené se zahájením podnikání byly levné, jednoduché a rychlé;

konstatuje, že celosvětové tendence vytváří pro podniky konkurenční tlak a rovněž příležitosti; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy zavedly vhodné regulační a fiskální rámce, jež by podnítily vytváření pracovních míst a zároveň zajistily bezpečné pracovní prostředí;

domnívá se, že v zájmu vytvoření příznivějšího prostředí pro vytváření pracovních míst musí členské státy za případné podpory Unie zavést reformy nezbytné pro řešení následujících činitelů: dovednosti, úrovně kvalifikace, podnikání, dopady demografické změny, přístup na trh, financování, pracovní trh, práva při práci, administrativní náklady a účinnější právní předpisy;

zdůrazňuje význam výzkumu a inovací pro zvyšování potenciálu evropských malých a středních podniků v oblasti konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelnosti a tvorby pracovních míst a bere na vědomí zvláštní důraz, který program Horizont 2020 a Evropský inovační a technologický institut (EIT) klade na zakládání a podporu inovativních malých a středních podniků s vysokým potenciálem růstu;

upozorňuje na potenciál ekologického hospodářství k tvorbě pracovních míst, díky němuž by za předpokladu, že budou uplatňovány odvážné energetické politiky a politiky týkající se klimatu, mohlo být podle odhadů Komise do roku 2020 vytvořeno až 5 milionů pracovních míst, a to pouze v odvětvích obnovitelné energie a energetické účinnosti; vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečnou úroveň investic do těchto odvětví, aby předvídaly budoucí schopnosti pracovníků a aby zajistily kvalitu „zelených pracovních míst“;

poukazuje na důležitou úlohu, kterou v souvislosti s vytvářením a udržováním potřebného množství investic a pracovních míst v členských státech EU plní dohody EU o volném obchodu;

zdůrazňuje, že trvalý rozvoj a prohlubování vnitřního trhu EU vytvářejí značné množství nových a významných příležitostí pro podniky všech velikostí, přičemž je zřejmé, že je třeba vytvořit flexibilní rámec, který bude podporovat podnikání a samostatně výdělečnou činnost, jejich řádné fungování však zároveň předpokládá určité minimální regulační normy, zvláště pak v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti při práci, bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí;

Dovednosti

je přesvědčen, že EU se v některých regionech a odvětvích potýká s vážným nedostatkem pracovníků s určitou kvalifikací a s nesouladem mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi, což brzdí hospodářský růst a plnění cílů strategie EU 2020; konstatuje, že v EU je více než 1,85 milionu neobsazených pracovních míst; je znepokojen nejnovějšími výsledky průzkumu gramotnosti dospělých (PIAAC), který za podpory GŘ Komise pro vzdělávání a kulturu provedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a který ukazuje, že 20 % obyvatel EU v produktivním věku má nízkou gramotnost a slabé početní schopnosti a že 25 % dospělých není schopno účinně využívat IKT;

10.

bere na vědomí tendenci směřující k pracovním místům s vysokými požadavky na dovednosti, neboť se očekává, že do roku 2020 bude téměř 90 % vytvořených nebo uvolněných pracovních míst vyžadovat střední nebo vysokou kvalifikaci;

11.

domnívá se, že aktivní politika podpory stáží a dalšího školení pracovníků, trvalého vzdělávání, partnerství škol a podniků a učňovské přípravy by mohla napomoci přizpůsobování dovedností požadovaných ze strany podniků;

12.

s ohledem na nedostatek pracovníků s určitou kvalifikací uznává přínos, který může mít celoživotní učení a volný pohyb pracovníků v EU při uspokojování poptávky na trhu práce;

13.

zdůrazňuje, že zatímco excelence, inovace a lidské zdroje jsou tím, co představuje komparativní výhodu Unie, klesající investice do výzkumu, vzdělávání a odborné přípravy ve spojení zejména s vysokou mírou nezaměstnanosti v jednotlivých členských státech a v eurozóně nutí mnohé Evropany hledat zaměstnání na jiných trzích práce; zdůrazňuje, že „odliv mozků“ je významnou překážkou růstu a větší konkurenceschopnosti Unie a brání opatřením na podporu podnikání;

14.

je přesvědčen, že systémy vzdělávání a odborné přípravy by v některých členských státech měly být, co se týče dovedností, lépe přizpůsobeny a vycházet vstříc potřebám budoucích podniků; se znepokojením konstatuje, že podle odhadů míra nedostatku kvalifikovaných pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU do roku 2015 vzroste na 384 až 700 tisíc a že v nejbližších letech nabídka dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) nepokryje rostoucí požadavky podniků, aniž by přitom byla věnována pozornost problému klesajícího podílu žen, které v těchto oblastech působí; zastává názor, že členské státy by měly být motivovány k zavádění systémů duálního vzdělávání v oborech označovaných zkratkou STEM a podporovat rekvalifikaci a další školení pracovníků, zejména pracovníků s nedostatečnými nebo zastaralými dovednostmi;

15.

podtrhuje význam systému duálního vzdělávání, zejména v oborech označovaných zkratkou STEM, neboť umožňuje prakticky zaměřené vzdělávání na odborné škole spolu s učením se v rámci podniku a z hlediska přechodu ze školy na trh práce dosahuje prokazatelně nejlepších výsledků;

16.

vítá sdělení Komise o otevření systémů vzdělávání, které si klade za cíl zajistit, aby mladí lidé byli vybaveni digitálními dovednostmi;

17.

domnívá se, že je nezbytné do základních vzdělávacích systémů zařadit výuku podnikatelských dovedností a programy o fungování a interakci trhu, ekonomiky a finančního systému; domnívá se, že prvním krokem k lepšímu přístupu k finančním prostředkům a životaschopnosti podniku je dobře připravený podnikatelský plán; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých vzdělávacích programů zařadily finanční vzdělávání a poradenství v oblasti zakládání podniků a aby považovaly investice do výuky podnikání za určitý zdroj; podporuje v této souvislosti program „Erasmus pro mladé podnikatele“, jehož cílem je prosazovat kulturu podnikání a rozvíjet jednotný trh a konkurenceschopnost;

18.

zdůrazňuje, že je třeba uspíšit přechod ze školy do zaměstnání a umožnit tak mladým lidem co nejrychlejší vstup na trh práce, aby se předešlo riziku, že budou bez zaměstnání, ale i mimo proces vzdělávání či odborné přípravy (NEET);

19.

zdůrazňuje, že evropské strukturální a investiční (ESI) fondy poskytují podporu úřadům a zúčastněným subjektům na místní, regionální a celostátní úrovni, mimo jiné za účelem podpory vzdělávání založeného na pracovní činnosti, výzkumu, vývoje a inovací a pro zlepšení konkurenceschopnosti mikropodniků (především individuálních podnikatelů) i malých a středních podniků, na základě spolupráce s vědeckými a výzkumnými institucemi, čímž se napomůže řešení současných hospodářských a sociálních výzev, především vysoké míry nezaměstnanosti;

20.

zdůrazňuje, že úsilí o podporu růstu, inovací a vytváření pracovních míst v udržitelném hospodářství by mělo zaručit bezpečnostní a zdravotní normy a zajistit rovnováhu mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními požadavky, a zároveň podporovat mj. inteligentní specializaci a respektovat ekosystém, a poskytnout tak dobře placená pracovní místa na úrovni ve všech regionech EU; v této souvislosti zdůrazňuje význam podniků a odvětví vzdělávání na základě přeshraničních projektů, spolupráce mezi univerzitami a jinými vysoce kvalitními vzdělávacími institucemi a také vytváření inovativních uskupení; vyzývá k usnadnění využívání místních a regionálních programů financování učňovského školství;

21.

domnívá se, že dokončení jednotného digitálního trhu napomůže podpoře a rozvoji malých a středních podniků; považuje za nezbytné zajistit, aby byli k dispozici nezbytní kvalifikovaní pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií a aby evropská veřejnost měla dovednosti potřebné k používání těchto technologií;

22.

zdůrazňuje, že v zájmu řešení nynějšího nedostatku dovedností v Evropě je třeba naléhavě jednat a urychlit přístup žen k vědeckému a technickému vzdělávání a zaměstnání, zejména v odvětví nových informačních a komunikačních technologií;

23.

vyzývá k iniciativám, které podpoří partnerství mezi podniky, výzkumnými středisky a univerzitami a zajistí evropským občanům dovednosti nezbytné k získání zaměstnání v oblastech IKT, energetiky a výroby využívající špičkových technologií;

Podnikání

24.

je znepokojen tím, že počet občanů EU, kteří by se chtěli stát samostatně výdělečně činnými, v uplynulých třech letech klesl ze 45 % na 37 % s tím, že téměř polovina se obává vyhlášení úpadku a více než 50 % tvrdí, že získat dostatečné informace o tom, jak začít podnikat, je obtížné; domnívá se, že růst malých a středních podniků je vázán na podnikatelské schopnosti; zdůrazňuje, že zakládání nových podniků a samostatná výdělečná činnost vytvářejí pracovní příležitosti a pomáhají budovat silná průmyslová odvětví a odvětví služeb, a proto zastává názor, že by členské státy měly podporovat podnikatelského ducha a dovednosti na různých úrovních vzdělávání a zavádět na univerzitách, vyšších odborných školách a obchodních akademiích poradenství zaměřené na problematiku zakládání podniků; se znepokojením konstatuje, že ženy představují pouhých 30 % všech podnikatelů v Evropě; zdůrazňuje, že podnikání žen je třeba podporovat usnadňováním přístupu k sítím technické, vědecké a obchodní podpory a rozvojem programů osobního poradenství a mentorství pro podnikající ženy;

25.

vzhledem k tomu, že „riziko“ spojené se samostatně výdělečnou činností a nepříznivými důsledky nedávné hospodářské krize projevující se ve stávajících podmínkách úvěrů odrazuje od tohoto způsobu podnikatelských iniciativ; navrhuje proto, aby členské státy zvážily možnost přijetí opatření, která posílí systém sociálního zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, aniž by tím byla omezena flexibilita, kterou s sebou tento konkrétní způsob zaměstnání nese;

26.

se znepokojením konstatuje, že finanční krize a následná recese tvrdě dopadly na velké množství evropských malých a středních podniků a že značnému počtu z těchto podniků se nepodařilo obnovit svou činnost a skončily v likvidaci; zdůrazňuje význam příznivého regulačního rámce pro podporu ozdravné restrukturalizace a tedy zachování pracovních míst; vítá Akční plán Komise pro podnikání, který podporuje úsilí členských států o to, aby zdravé podniky mohly jednodušeji přežít a aby poctiví podnikatelé získali druhou příležitost, neboť to bude mít pozitivní dopad na vytváření pracovních míst; naléhavě vyzývá Komisi k tomu, aby předložila přehled opatření, která byla přijata jednotlivými členskými státy za účelem zlepšování podnikatelského prostředí; důrazně poukazuje na odpovědnost členských států za maximální využívání podpory na zlepšení klimatu ve prospěch podnikatelů, kterou nabízí Evropská komise; vítá snahu Komise poskytovat občanům a podnikům informace o možnostech financování prostřednictvím publikací, jako jsou „Přehled finančních předpisů“ a „Možnosti financování v období 2007–2013“;

27.

vítá program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) a nástroj pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020; lituje však skutečnosti, že rozpočet programu COSME a malých a středních podniků v programu Horizont 2020 je v rámci víceletého finančního rámce omezený;

28.

vítá zejména konkrétní opatření stanovená v rámci programu COSME, která byla vypracována s cílem zlepšit rámcové podmínky pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, usnadnit přístup k finančním prostředkům a k trhům a podporovat podnikání a podnikatelskou kulturu; zdůrazňuje, že pro podporu rozvoje podnikání v Evropě je zásadní předvídatelné a jasné právní prostředí; očekává, že kroky a opatření na podporu podnikání na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni se budou vztahovat na všechny druhy podnikatelských modelů, včetně družstev, řemesel, podnikání, svobodných povolání a sociálních podniků; vítá zejména trvalou podporu kapitálového i úvěrového financování v rámci programu Horizont 2020 a programu COSME;

29.

domnívá se, že mladí podnikatelé představují nezbytný předpoklad inovací a tvorby pracovních míst; zdůrazňuje, že je třeba vytvářet spojení mezi zkušenými mentory a ambiciózními mladými podnikateli a usnadňovat budování podpůrných struktur v oblasti inovativního zakládání podniků; vítá programy, jako je Erasmus pro mladé podnikatele, jejichž cílem je pomoci začínajícím podnikatelům získat potřebné dovednosti pro řízení podniku, a věří, že tyto programy je nutné dále podporovat, a pomoci tak více podnikatelům rozvíjet a vytvářet pracovní místa; vyzývá členské státy, aby propagovaly praktické stránky podnikatelského vzdělávání a odborné přípravy v programech, jako jsou školní projekty řízení firmy a odborné stáže; vyzývá Komisi a členské státy, aby k tomu přihlížely při provádění programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME); vítá v této souvislosti posílení činnosti Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) s jasným cílem předat do roku 2020 podnikatelské a inovační dovednosti 10 000 studentům magisterského a 10 000 studentům doktorského studia;

30.

vyzývá k podpoře programů mobility pro podnikatele v EU, jako je program Erasmus pro mladé podnikatele, a k zahrnutí vzdělávání v oblasti podnikání do školních osnov prostřednictvím výměny osvědčených postupů;

31.

poukazuje na význam zřizování a podpory podnikatelských inkubátorů s cílem poskytnout mladým podnikatelům příležitost vyzkoušet si své nápady, seznámit se s obchodními sítěmi a pomoci jim navázat kontakty s možnými partnery, klienty a investory; domnívá se, že zásadní úlohu může sehrát financování z prostředků EU a zdůrazňuje úspěšnost projektů, které financuje EU, jako je birminghamská síť pro dovednosti v oblasti podnikání a zaměstnatelnosti (BSEEN) ve Spojeném království, a které podporují podnikání a podnikatelské dovednosti tím, že poskytují poradenství, intenzivní podporu začínajícím podnikům a podnikatelské inkubátory pro nové podniky, a mají tak klíčový význam pro tvorbu pracovních míst v budoucnosti;

32.

upozorňuje na to, že pracovníci mnoha evropských podniků, kterým hrozí uzavření, mohou v těchto podnicích převzít vlastnický podíl formou družstevní společnosti; žádá, aby byly zváženy nové možnosti podpory podniků tohoto druhu, které působí v klíčových odvětvích vymezených strategií Evropa 2020, z prostředků Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a Evropské investiční banky;

33.

je znepokojen narůstajícím fenoménem nepravé samostatně výdělečné činnosti v Evropské unii; vyzývá členské státy, aby přijaly zvláštní opatření, která tomuto fenoménu zabrání, jako je dostatečné množství pracovních příležitostí nebo provádění důkladnějších pracovních inspekcí;

34.

vyzývá členské státy, aby za pomoci informací, prezentace osvědčených postupů a zajištěním platformy pro výměnu informací podporovaly kulturu internacionalizace; naléhavě je žádá, aby dbaly o rozvoj dovedností na poli podnikání s důrazem na mezinárodní činnost, podporovaly transparentnost, pokud jde o dostupné podpůrné nástroje pro začínající podniky, podporovaly vytváření kontaktů a výměnné programy, které propojí mladé podnikatele s potenciálními investory a obchodními partnery, aby poskytovaly provozní poradenství a podporu i po počáteční fázi, a tím aby pomáhaly začínajícím podnikům překlenout kritické první roky a poskytovaly pobídky pro tvorbu pracovních míst;

35.

zdůrazňuje význam poskytování podnikatelského vzdělávání mladým Evropanům a podpory podnikatelského přístupu; v této souvislosti upozorňuje na význačnou úlohu, kterou má Evropský inovační a technologický institut (EIT) při podpoře podnikatelské kultury pomocí vzdělávání, odborné přípravy a praxe; upozorňuje na to, že všechna znalostní a inovační společenství Evropského inovačního a technologického institutu aktivně podporují podnikání ve svých příslušných oborech tím, že vytvářejí osnovy, které propojují špičkovou vědu a inovace s podnikatelskými dovednostmi a zkušenostmi, čímž připravují budoucí podnikatele a vnášejí do stávajících podniků inovativní a podnikatelské myšlení;

36.

zdůrazňuje nesmírný význam sociální soudržnosti EU při řešení vysoké míry nezaměstnanosti v EU, především mezi mladými lidmi a mezi dalšími ohroženými skupinami, prostřednictvím posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti na regionální úrovni a podnícením podnikatelského ducha; vyzývá proto členské státy, aby se při využívání evropských strukturálních a investičních fondů zaměřily na vytváření udržitelných pracovních míst a příležitostí k podnikání tím, že zajistí příznivé prostředí a správný regulační rámec pro mikropodniky, malé podniky a střední podniky, společnosti a začínající podniky;

37.

klade důraz na to, že fondy ESI hrají důležitou úlohu při podpoře zaměstnanosti a konkrétních projektů zaměřených na posílení podnikatelských, podnikových a kreativních dovedností, a to i v případě mladých lidí; zdůrazňuje potřebu, aby všechny členské státy a regiony plně využily této příležitosti k řešení nezaměstnanosti mladých; zdůrazňuje, že místní i regionální orgány by měly prostřednictvím fondů ESI věnovat zvláštní pozornost propagaci podnikání na místní a regionální úrovni, včetně začínajících podniků mladých lidí;

38.

vítá skutečnost, že v posledních letech došlo k rozvoji sociální ekonomiky, která představuje novou formu podnikání v Evropské unii, zejména pro mladé lidi; vyzývá členské státy k rozvoji strategií a programů na podporu sociální ekonomiky;

Demografie

39.

je přesvědčen, že vzhledem ke stárnutí obyvatelstva je třeba členské státy podněcovat k tomu, aby mimo jiné v souvislosti s mezigenerační solidaritou prostřednictvím oceňování zkušeností podporovaly setrvávání starších pracovníků (mužů i žen) na pracovním trhu; zdůrazňuje, že pracovní síla ve vyšším věku a delší pracovní život mohou pozitivně přispět k obnově a budoucímu růstu; vyzdvihuje proto význam celoživotního učení, zejména pro starší pracovníky; a zdůrazňuje konečně také to, že starší osoby jsou nepostradatelné i s ohledem na předávání znalostí a zkušeností mladším generacím;

40.

je přesvědčen o významu podpory podnikání seniorů jako prostředku k zapojení seniorské populace se značnými podnikatelskými zkušenostmi do procesu inovace, čímž se prodlužuje pracovní život a zachovávají se dovednosti, které jsou na pracovním trhu nezbytné;

41.

vyzývá členské státy, aby účinným způsobem provedly právní předpisy EU zakazující diskriminaci na pracovišti na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace nebo náboženského vyznání či přesvědčení;

42.

uznává, že je důležité zohledňovat situaci osob, které musí sladit pracovní a rodinný život;

Přístup na trh

43.

zdůrazňuje, že možnosti přímo nabízené jednotným trhem EU je nutné využít k oživení evropských hospodářství, a to otevřením hranic, odstraněním existujících překážek, které brání pracovní mobilitě, a vytvořením nových obchodních a pracovních příležitostí;

44.

žádá, aby byly odstraněny přetrvávající překážky, které brání přeshraničnímu poskytování služeb, s cílem vytvářet v rámci těchto služeb více pracovních míst;

45.

zdůrazňuje význam velikosti malých a středních podniků a skutečnost, že větší rozsah umožňuje těmto podnikům snadněji překonávat cyklické změny hospodářství, budovat si hlubší odbornou základnu, nacházet nové zákazníky a cesty na nové trhy, včleňovat se do globálních dodavatelských řetězců, získat jednodušší přístup k financování prostřednictvím bankovních úvěrů, rozšiřovat zdroje svých prostředků a vytvářet tak větší množství pracovních míst; domnívá se, že Komise a členské státy by měly motivovat majitele malých a středních podniků, kteří chtějí rozšiřovat svou obchodní činnost, ke vzdělávání v oblasti řízení a podnikové strategie; podtrhuje důležitost podpory poskytované malým a středním podnikům za účelem navazování a rozvíjení styků s dosud opomíjenými zahraničními trhy prostřednictvím změny orientace stávajících veřejných agentur na takto zaměřenou spolupráci s bankami a sdruženími malých a středních podniků;

46.

zdůrazňuje, že zavedení příznivých a flexibilních rámcových opatření v oblasti jednotného trhu na podporu malých a středních podniků, které jsou hospodářskou páteří Unie, nesmí za žádných okolností vést ke zhoršení minimálních evropských pracovněprávních norem a základních pracovních práv;

47.

konstatuje, že zcela zásadní význam má podpora malých a středních podniků, jejichž cílem je prosadit se v mezinárodním měřítku, poskytovaná formou střednědobých a dlouhodobých půjček či kapitálových investic a vzdělávání malých a středních podniků ohledně možností získání přístupu k prostředkům financování obchodu;

48.

poukazuje na význam, který má pro tvorbu pracovních míst digitální ekonomika, zvláště v oblastech, v nichž má Evropa tradičně silné postavení, jako jsou tvůrčí odvětví, kulturní dědictví a cestovní ruch;

49.

zdůrazňuje, že zásadní význam pro podporu růstu a inovací, a tím i pro zvýšení zaměstnanosti v Unii, má volná a spravedlivá hospodářská soutěž na jednotném trhu podporovaná společnými sociálními normami;

Financování

50.

konstatuje, že bankovní půjčky jsou v Evropě stále nejčastějším zdrojem financování; domnívá se však, že nové formy financování prostřednictvím inovativních programů a nebankovních způsobů financování, jako je skupinové financování, neformální investoři do malých a středních podniků (SME angels), systémy vzájemných půjček (peer to peer), mikroúvěry, snadno přístupné mikroúvěrové agentury a další nástroje, jsou skutečným přínosem a mohou začínajícím podnikům a malým a středním podnikům poskytnout klíčové investice do růstu a vytváření pracovních míst; je přesvědčen, že nové formy financování mohou být přínosem pro mladé, dynamické podniky, které mají kvůli své „novosti“ potíže se získáním přístupu k tradičním zdrojům financování; zdůrazňuje, že tyto nové formy financování by se neměly omezovat na počáteční fázi a fázi růstu a že v zájmu dosažení pozitivních výsledků jak pro společnosti, tak pro zaměstnance, například v případech restrukturalizace, by byla přínosná rovněž podpora alternativních kapitálových trhů;

51.

považuje za krajně důležité, aby členské státy provedly směrnici 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, podle níž, pokud jde o transakce mezi podniky a orgány veřejné moci, nesmí smluvní doba splatnosti překročit lhůty stanovené v čl. 4 odst. 3, není-li ve smlouvě výslovně stanoveno jinak a je-li to objektivně odůvodněné s ohledem na zvláštní povahu nebo rysy smlouvy, a lhůty v žádném případě nepřesahují 60 kalendářních dnů;

52.

zdůrazňuje, že neinovativní a zavedené malé a střední podniky, které se snaží expandovat na nové trhy nebo převést své vlastnictví, rovněž často potřebují podporu orgánů státní správy za účelem zajištění nezbytného financování;

53.

zdůrazňuje, že politika soudržnosti na období 2014–2020 je důležitým a účinným nástrojem k vytvoření inteligentního udržitelného růstu podporujícího začlenění, k dosažení cílů strategie Evropa 2020 a k podpoře a rozvoji nově založených malých a středních podniků, včetně mikropodniků, neboť jsou hnací silou ve vytváření pracovních míst v EU, a to prostřednictvím široké škály opatření a inovativních finančních nástrojů;

54.

vítá iniciativy, jejichž cílem je usnadnit občanům, organizacím a podnikům, zejména malým a středním podnikům, přístup k podpoře EU skrze jednotný vícejazyčný portál s informacemi o strukturálních fondech, včetně Evropského sociálního fondu, programu Horizont 2020 a programu COSME; rovněž vítá úsilí, které v této oblasti vyvíjí síť Enterprise Europe Network; domnívá se, že i přesto je třeba učinit více pro to, aby mezi stávajícími a potenciálními podnikateli byly prostřednictvím jednotných kontaktních míst v každém regionu šířeny srozumitelné a komplexní informace o možnostech financování a aby finanční zprostředkovatelé byli motivováni k většímu využívání dostupných nástrojů financování;

55.

žádá, aby byla zajištěna lepší koordinace evropských mechanismů financování včetně strukturálních fondů, Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), programu Horizont 2020 a investic Evropské investiční banky (EIB), zvláště pokud jde o financování inovativních malých a středních podniků, a žádá, aby byly posouzeny stávající překážky plynoucí ze skutečnosti, že v některých členských státech banky nejsou schopny převádět prostředky a úvěrové záruky ve prospěch malých a středních podniků a reálné ekonomiky;

56.

podtrhuje význam výzkumu a inovací pro zvyšování potenciálu evropských malých a středních podniků v oblasti konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelnosti a tvorby pracovních míst a bere na vědomí zvláštní důraz, který program Horizont 2020 a Evropský inovační a technologický institut (EIT) kladou na zakládání a podporu inovativních malých a středních podniků s vysokým potenciálem růstu;

57.

vítá vytvoření nástroje pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020, který těmto podnikům umožňuje přístup k finanční i nefinanční podpoře za účelem zavádění inovativních myšlenek; vyzývá Komisi, aby do roku 2014 zavedla tento nástroj tak, aby fungoval způsobem, který je co nejvstřícnější k malým a středním podnikům, např. prostřednictvím jediné příslušné agentury, a aby umožňoval skutečný přístup „zdola nahoru“ při předkládání projektů a podporu všech druhů inovací, včetně netechnologických inovací a sociálních inovací;

58.

poukazuje na to, že podniky však často čelí problémům se získáváním peněz na financování svého výzkumu, na vývoj nových produktů nebo na přístup na nové trhy;

59.

podporuje iniciativy EU, které pomáhají malým a středním podnikům snáze získat více finančních prostředků tím, že usnadňují a urychlují přístup mladých a inovativních společností k financování, povzbuzují členské státy k přijetí mechanismů na podporu inovací (např. mechanismů zápočtu daně na financování výzkumu a inovací) a odstraňují nerovnosti mezi členskými státy; podporuje iniciativy, jejichž cílem je povzbudit zkrachovalé podnikatele, nabídnout jim tak druhou šanci a neodrazovat je od podstupování rizika;

60.

vítá zjednodušení způsobů úhrady, které tvoří součást návrhu nařízení o společných ustanoveních týkajících se strukturálních fondů předloženého Komisí, a to vzhledem k významné úloze, kterou tyto nástroje mají pro mnohé regiony, pokud jde o podporu podnikání a dovedností; žádá Komisi, aby sledovala přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům Společenství a následně v této věci informovala Parlament;

61.

je toho názoru, že zásadní význam mají státní podpora a veřejné investice poskytované pro účely zakládání podniků a jejich trvalého fungování; domnívá se, že členské státy by od společností zakládaných v jednotlivých členských státech a přijímajících veřejnou podporu měly požadovat záruky a jistoty; a to s cílem zachovat pracovní místa;

Trh práce

62.

je pevně přesvědčen o tom, že by podniky mohly vytvářet více pracovních míst, budou-li k tomu vhodné podmínky, k nimž patří dostupnost kvalifikované pracovní síly s vysokou úrovní dovedností, soulad mezi pracovním a soukromým životem, přiměřené náklady a daně a minimální administrativní a regulační zátěž;

63.

poukazuje na důležitost flexikurity na pracovišti – na jedné straně je zaměstnancům poskytována přiměřená jistota a na druhé straně je hospodářským podnikům umožněno pružně reagovat na vývoj trhu;

64.

za důležitý krok považuje zřizování funkce tzv. kouče pro mladé lidi v personálních agenturách, které by mělo vést k tomu, že v době přechodu bude ze školy i z trhu práce odcházet co nejméně mladých lidí;

65.

domnívá se, že členské státy musí lépe reagovat na potřeby trhu práce, především tím, že zajistí pevné vazby mezi světem vzdělávání a světem práce, že zajistí, aby mladí lidé měli patřičné informace a mohli využívat poradenství a doporučení, jež jim umožní správnou volbu povolání, a že budou podporovat učňovskou přípravu založenou na pracovní činnosti, rekvalifikaci zaměstnanců a nabízení možností celoživotního vzdělávání;

66.

je toho názoru, že existuje velký prostor pro posilování účasti sociálních partnerů a dotčených orgánů na vytváření dlouhodobé strategie pro malé a střední podniky, což je jediný způsob, jak lze odhalovat špatně fungující prvky systému, připravovat inteligentní a flexibilní právní předpisy, bránit roztříštěnosti trhu práce a podporovat vytváření a rozvoj udržitelných a kvalitních pracovních míst;

67.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily systémy pro přechod z vyššího či učňovského vzdělávání na trh práce, zvláště pak pro začínající mladé odborníky;

68.

vyzývá členské státy, aby nadále přijímaly politická opatření společně s hospodářskými a regulačními pobídkovými mechanismy, které formují kulturní a vzdělávací systémy, a to prostřednictvím vytváření partnerství a výměnných sítí mezi různými stupni vzdělávání a společnostmi s cílem překlenout stávající mezery mezi akademickou obcí a trhem a usnadnit výzkumným pracovníkům pohyb mezi univerzitami a společnostmi, a tím podporovat inovace;

Malé a střední podniky a mikropodniky

69.

domnívá se, že malé a střední podniky jsou hnací silou inovací a hospodářského růstu v EU a hrají zásadní úlohu při nalézání práce pro osoby všech věkových kategorií, jak pro ženy, tak pro muže; lituje skutečnosti, že jsou v mnoha členských státech vyloučeny ze státní politiky výzkumu, inovací a vývoje;

70.

zdůrazňuje význam malých a středních podniků nejen pro vytváření, ale i pro zachovávání pracovních míst;

71.

poukazuje na to, že 20 milionů malých a středních podniků v EU představuje 99 % podniků a že malé a střední podniky jsou hnací silou hospodářského růstu, inovací, zaměstnanosti a sociálního začlenění;

72.

domnívá se, že opatření veřejné politiky hrají důležitou úlohu, pokud jde o podporu a stimulaci zakládání a rozvoje malých a středních podniků (těmito opatřeními jsou např. dostupné půjčky, poradenské služby v oblasti veřejných iniciativ a tvorby právních předpisů, inkubátory a akcelerátory, klastry, střediska předávání technologií, školicí a poradenské programy atd.); v tomto ohledu považuje za důležité získávání kontaktů („networking“) a výměnu osvědčených postupů; domnívá se, že nehmotné a nefinanční formy podpory, jako je přístup ke znalostem a informacím, vzdělávání v oblasti financí a obchodní kontakty, jsou důležité pro to, aby noví podnikatelé a malé a střední podniky mohli rozvíjet své podnikání; domnívá se, že za účelem podpory vnitřního trhu a obchodu mezi malými podniky je mimořádně důležité zajistit vzájemné uznávání profesních kvalifikací a interoperabilitu různých obchodních regulačních systémů;

73.

je přesvědčen, že inovace v malých a středních podnicích jsou významnou cestou k vytváření pracovních míst; poukazuje na to, že mají-li se malé a střední podniky úspěšně účastnit v inovačním systému, je důležité, aby samy řídily své inovační činnosti a aby podpora byla lépe přizpůsobena jejich skutečným potřebám;

74.

zdůrazňuje zásadu „zelenou malým a středním podnikům“; uznává přínos přeshraničního elektronického obchodu, pokud jde o zajišťování nových příležitostí pro malé a střední podniky v oblasti přístupu na jednotný trh, vytváření pracovních příležitostí, snižování nákladů a konkurence v celosvětovém měřítku;

75.

podtrhuje možnosti, které představují informační a komunikační technologie (IKT), pokud jde o zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že je třeba uvolnit potenciál jednotného digitálního trhu, a poukazuje na to, že náklady na vytvoření inovativního podniku působícího v oblasti informačních a komunikačních technologií se za posledních deset let snížily o faktor 100, hlavně v důsledku technologií, jako je ultrarychlé a všudypřítomné širokopásmové pokrytí, cloud computing, software z otevřeného zdroje, volně přístupná data a zpřístupnění informací veřejného sektoru;

76.

vyzdvihuje skutečnost, že elektronická veřejná správa je přínosná zejména pro podnikatele (především pro malé a střední podniky, které se často potýkají s nepřekonatelnými překážkami při přeshraničním působení v rámci EU), neboť snižuje administrativní zátěž a náklady, zvyšuje produktivitu, účinnost, konkurenceschopnost, transparentnost a otevřenost, posiluje účinnost politických opatření a zajišťuje lepší přístup k postupům a jejich zefektivnění;

77.

domnívá se, že nedostatečná ochrana malých a středních podniků může tyto podniky v mnoha případech poškozovat a brzdit hospodářský růst a může rovněž podnikatele odrazovat od využívání příležitostí, které se jim naskýtají, což bude mít dopad na jejich schopnost růst a vytvářet pracovní místa;

78.

konstatuje, že k hlavním překážkám, na něž naráží začínající podniky a které brzdí rozvoj rychle rostoucích malých a středních podniků, patří přístup k finančním prostředkům, náklady na financování, zatěžující regulace, nedostatečná znalost právních předpisů, nepřímé náklady, omezený přístup k vývozním trhům, průměrné platební lhůty a nedostatek pracovníků s určitou kvalifikací;

79.

vítá zavedení testu malých a středních podniků a závazek Komise, že předloží návrh na vytvoření méně zatěžujících režimů regulace malých a středních podniků, včetně jednotlivě uplatňovaných výjimek pro mikropodniky, aniž by tím došlo k uvolnění zdravotních, bezpečnostních a pracovních norem; domnívá se, že v celé řadě legislativních návrhů je nutné zavést zmírňující opatření, jako např. prodloužení doby provádění, účelné a účinné kontroly nebo pokyny pro zjednodušení podnikové administrativy, aniž by však současně vznikl dvoustupňový trh práce;

80.

vítá iniciativy, jako je projekt CREATE, který se zaměřuje na překážky stojící v cestě růstu, vytváření pracovních míst a konkurenceschopnosti malých a středních podniků ve venkovských oblastech;

81.

domnívá se, že členské státy je nutné podněcovat – například prostřednictvím evropské sítě zmocněnců pro malé a střední podniky – ke sdílení osvědčených postupů v uplatňování inovativních opatření zaměřených na vytváření pracovních míst pomocí omezování byrokracie a administrativní zátěže, a to především u malých a středních podniků a mikropodniků;

82.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby pomohly místním orgánům a sdružením malých a středních podniků podporovat místní výrobu a kvalitu výrobků, například prostřednictvím vytvoření obchodních klastrů pro společné projekty v oblasti výzkumu a vývoje;

83.

domnívá se, že ke sdílení přeshraničních osvědčených postupů týkajících se inovativních způsobů omezování byrokracie a administrativní zátěže by měly být rovněž podněcovány organizace zastupující malé a střední podniky;

84.

vyjadřuje politování nad tím, že úpravy pracovněprávních podmínek, k nimž došlo v řadě členských států, vedly k tomu, že velký počet pracujících, a to zejména v malých a středních podnicích, není již nadále chráněn kolektivními smlouvami; je toho názoru, že jakékoli zvyšování flexibility pracovní síly by mělo být doprovázeno zajištěním odpovídající ochrany pracovníků;

85.

domnívá se, že by měl být zdokonalen rámec pro účast malých a středních podniků na zadávání veřejných zakázek;

86.

poznamenává, že v mnoha členských státech chybí dostatečná podpora a/nebo dostatečný regulační rámec pro zajištění náležitých podmínek pro mladé a inovativní společnosti a začínající podniky, a zdůrazňuje, že je třeba lépe koordinovat různé evropské, celostátní, regionální a místní politiky a nástroje týkající se malých a středních podniků;

87.

zdůrazňuje potřebu zpřísnit předpisy EU týkající se vysledovatelnosti výrobků, a bojovat tak proti padělání, a vytvořit účinný prostředek na podporu rozvoje malých a středních podniků;

Lepší regulace

88.

zdůrazňuje, že je nezbytná účinnější regulace a jasněji formulované právní předpisy, které lze jednoduše provádět, jež mohou všem aktérům, včetně podnikatelů a podnikatelek, pomoci vykonávat činnost v mezích právního státu a díky nimž budou podnikatelé i zaměstnanci moci využívat příležitostí a ochrany, již nabízí právní předpisy v oblasti zaměstnanosti, zdraví a bezpečnosti;

89.

zdůrazňuje nutnost větší míry začlenění politik Unie ve prospěch malých a středních podniků, pokud jde o inovaci, růst, konkurenceschopnost, internacionalizaci, podnikatelskou činnost, produktivitu zdrojů, omezení byrokracie, kvalitu lidských zdrojů, odpovědnost za životní prostředí a sociální odpovědnost;

90.

uznává opatření, jež Komise přijala v reakci na výsledky přezkumu „prvních deseti“ nejvíce zatěžujících právních předpisů týkajících se malých a středních podniků a která pomohou podnikům vytvářet více pracovních příležitostí; domnívá se, že Komise by měla zařadit zdokonalování těchto předpisů mezi své priority, a to způsobem, který bude řešit výhrady malých a středních podniků; domnívá se, že je nutné zajistit, aby EU a členské státy v procesu tvorby politik zohledňovaly specifické potřeby podniků, především malých a středních podniků a mikropodniků, a zvážily možnosti přijetí opatření na jejich podporu;

91.

poukazuje na to, že mladé podniky, které se po počáteční fázi dokázaly rychle a důrazně prosadit v mezinárodním měřítku jsou užitečným přispěním pro hospodářství, neboť vytvářejí inovace, podporují inovace v jiných společnostech, zapojují se do mezinárodních dodavatelských řetězců a vytvářejí udržitelná a kvalitní pracovní místa; konstatuje však, že jelikož se tyto společnosti v počáteční fázi potýkají se značnými obtížemi v důsledku nízké kapitálové úrovně, byly by pro ně prospěšné levné, jednoduché a rychlé postupy zahájení podnikání;

92.

zdůrazňuje, že předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ochraně pracovníků nesmějí být považovány za zatěžující; žádá Komisi, aby zjednodušila nadměrnou administrativní zátěž a zároveň aby byla stále zajištěna bezpečnost a zdraví při práci a bylo zaručeno, že malé a střední podniky disponují dostatečnými znalostmi a zdroji, které jim umožní správné řízení pracovních podmínek zaměstnanců;

93.

bere na vědomí novou strategii v oblasti zdraví a bezpečnosti; doufá, že se tato strategie zaměří na prevenci, využitelnost, vyjasnění, zjednodušení a lepší provádění stávajících právních předpisů s cílem zajistit zdraví a bezpečnost pracovníků;

94.

vítá snížení registračních poplatků souvisejících s REACH pro malé a střední podniky, přestože poplatky představují zlomek celkových nákladů na dodržování předpisů; má však velké obavy, že počáteční odhady nákladů, pokud jde o REACH, byly podceněny, neboť tento rozdíl již dosahuje více než 1 miliardy EUR a bude se dále zvyšovat;

95.

zdůrazňuje nutnost zlepšit celkovou efektivitu podnikání pomocí projektů a nástrojů, které umožní čelit výzvě využití energie s cílem podporovat snížené náklady na energie;

96.

zdůrazňuje, že ustanovení obsažená v nařízeních pro novou etapu politiky soudržnosti na období 2014–2020 jsou cílená na snížení administrativní zátěže pro mikropodniky i malé a střední podniky, zejména v případě, že zaměstnají nezaměstnané osoby, a přispějí tak k lepším podmínkám pro vytváření pracovních míst; vyzývá členské státy, aby odstranily překážky, jež brání lepšímu uplatňování fondů ESI ve prospěch mikropodniků i malých a středních podniků;

Doporučení

97.

vyzývá Komisi a členské státy, aby rychle a rázně usilovaly o snížení regulační zátěže malých a středních podniků a současně zajistily, že veškerá navrhovaná řešení budou fakticky podložená a budou v souladu se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví a článkem 9 SFEU;

98.

vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly potenciál tvorby pracovních míst v zelené ekonomice a rozvíjely za tímto účelem strategii obnovy průmyslu pro udržitelnou Evropu (RISE), která usiluje o technologické, obchodní a sociální inovace směřující ke třetí průmyslové revoluci, jejíž součástí je nízkouhlíková modernizační ofenziva; zastává názor, že strategie RISE dá vzniknout novým trhům, obchodním modelům a novým pracovním místům, poskytne důstojnou práci, vytvoří prostor pro tvůrčí podnikatele a přinese obnovu průmyslu spolu s hospodářskou dynamikou, důvěrou a konkurenceschopností; je přesvědčen, že hlavními pilíři této strategie jsou energetická účinnost a účinné využívání zdrojů;

99.

domnívá se, že vhodným přístupem by mohl být návrh Komise vyloučit mikropodniky z působnosti budoucích navrhovaných právních předpisů, dokud nebude nutné, aby se na mikropodniky rovněž vztahovaly;

100.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že vnitrostátní organizace malých a středních podniků budou součástí nově vzniklé sítě vnitrostátních zmocněnců pro malé a střední podniky a setkání malých a středních podniků a budou dostávat náležité informace o iniciativách a návrzích politik EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že stejně významnou úlohu mají i evropská informační střediska, která ovšem nebyla doposud schopna poskytovat služby, jež by odpovídaly očekáváním a potřebám evropských podniků;

101.

vyzývá členské státy, aby u zaměstnanců malých a středních podniků a mikropodniků podporovaly v rámci celoživotního učení (odborného vzdělávání) jazykové vzdělávání, neboť se jedná o prostředek, jak zlepšit přístup těchto podniků na jednotný trh a jejich působení na tomto trhu;

102.

žádá Komisi, aby malým a středním podnikům usnadnila přístup ke strukturálním fondům, konkrétně tím, že zmírní požadavky pro předběžně financované projekty, omezí požadavky pro spolufinancování, více se zaměří na jednotlivé typy malých a středních podniků, vyřeší finanční rozdíly mezi cykly výzev a podpoří tvorbu možností pro financování malých a středních podniků;

103.

doporučuje poslancům EP, aby ke kontrole nákladů, přínosů a jiných důsledků předložených návrhů právních předpisů, které se týkají malých a středních podniků, tedy především vytváření pracovních míst, v plné míře využívali činnosti Ředitelství pro posuzování dopadů a evropskou přidanou hodnotu;

104.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přísněji posuzovaly dopad budoucích i stávajících právních předpisů na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost obecně;

105.

připomíná členským státům závazek přijatý v rámci Small Business Act, že vytvoří podmínky, které umožní zahájit podnikání nejvýše do 48 hodin; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby na dosažení tohoto cíle vynaložily veškeré úsilí za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti;

106.

vyzývá Komisi, aby se zabývala jakýmikoli zjištěnými negativními dopady právních předpisů EU na podniky a jejich schopnost vytvářet pracovní místa, především z hlediska nedostatku znalostí těchto právních předpisů, jejich celkového vnímání a chybějící podpory potřebné k jejich uplatňování v praxi; vyzývá Komisi, aby zlepšila úroveň poskytování informací malým a středním podnikům;

107.

vyzývá Komisi, aby v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) prověřila, že veškeré právní předpisy plní svůj účel, a aby určila, ve kterých oblastech se vyskytují nesrovnalosti nebo neúčinná opatření týkající se pracovních příležitostí;

108.

zdůrazňuje, že společnosti mají v poslední době tendenci přesouvat výrobu a služby zpět do Evropy, což poskytuje příležitosti k vytváření pracovních míst; je přesvědčen, že hospodářství EU mají jedinečnou příležitost tento trend přesouvání pracovních míst zpět do EU urychlit, a vyzývá členské státy a Komisi, aby společně zvážily poskytování podpory, která by zahrnovala i možnost zřízení jednotných kontaktních míst, s cílem pomoci podnikům využít příležitostí, které přesun zpět do EU nabízí

109.

vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly samostatnou výdělečnou činnost, případně v přeshraničním měřítku a obzvláště mezi ženami a mladými lidmi, vytvořením prostředí a systému vzdělávání a sociální ochrany, který by podněcoval podnikatele k zakládání a rozvíjení podniků a vytváření nových pracovních míst, např. propagací podnikání v rámci vzdělávání a zaměstnání;

110.

vyjadřuje naději, že v nadcházejících letech bude téma podnikání více v popředí; konstatuje, že této skutečnosti bude nutné věnovat pozornost, zejména s ohledem na provádění Akčního plánu pro podnikání 2020; domnívá se, že udržitelná cesta vpřed, pokud jde o tvorbu pracovních míst, více začínajících podniků a obchodní inovace, spočívá v rozvoji podnikatelského ducha a dovedností; uvítal by, pokud by Komise vyhlásila rok 2017 „Evropským rokem podnikání;

111.

vyzývá sociální partnery, aby začali využívat nástrojů inteligentní regulace, aby při svých jednáních ve větší míře uplatňovali posuzování dopadů a aby dohody obsahující návrh legislativních opatření postupovali Výboru pro posouzení dopadů;

112.

zdůrazňuje, že nařízení o ochraně údajů by mělo vycházet z vyváženého přístupu, který umožní zajistit ochranu osobních údajů a zároveň stimulovat digitální ekonomiku, tvorbu pracovních míst a růst;

113.

vyzývá EU, aby ve spolupráci s členskými státy, vysokými školami, výzkumnými ústavy a podniky umožnila koordinovaným a maximálním možným způsobem využívat zdroje financování EU, jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, program COSME, program Horizont 2020 a program Erasmus+, a to s cílem podporovat podnikatelskou kulturu, zejména mezi ženami a mladými lidmi, rozvíjet a zvyšovat kvalifikace a dovednosti, které jsou potřebné na trhu práce, a podporovat zakládání nových podniků;

114.

vyzývá EU a členské státy, aby spolupracovaly na začleňování podnikatelských dovedností do školních osnov na všech stupních vzdělávání;

115.

vyzývá EU, aby spolupracovala s členskými státy, školami a univerzitami na zavádění vzdělávání založeného na otevřených technologiích;

o o

116.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.

(2) http://www.ceemet.org/en/News/News/CEEMET-Survey-Flexible-employment-contracts-responding-to-changing-market-circumstances-and-meeting-employee-needs.htm

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/31

P7_TA(2014)0395

Nové technologie a otevřené zdroje vzdělávání

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o nových technologiích a otevřených zdrojích vzdělávání (2013/2182(INI))

(2017/C 443/05)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 14 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. září 2013 nazvané „Otevření systémů vzdělávání: nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje jakožto prostředky inovativní výuky a učení pro všechny“ (COM(2013)0654) a doprovodný pracovní dokument týkající se analýzy a mapování inovativní výuky a učení pro všechny prostřednictvím nových technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů (SWD(2013)0341),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. července 2013 nazvané „Evropské vysokoškolské vzdělávání v globálních souvislostech“ (COM(2013)0499),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (1),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 24. února 2014 o účinném a inovativním vzdělávání a odborné přípravě jako investici do dovedností – podpora evropského semestru 2014 (2),

—	s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (3),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 14. února 2011 o úloze vzdělávání a odborné přípravy při provádění strategie Evropa 2020 (4),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy (5),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o přehodnocení vzdělávání (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o vzdělávání, odborné přípravě a strategii Evropa 2020 (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o modernizaci evropských systémů vysokoškolského vzdělávání (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2011 o agendě pro nové dovednosti a pracovní místa (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o iniciativě Mládež v pohybu – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy (12),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. února 2014 (13),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. ledna 2014 (14),

—	s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0249/2014),

vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se systémy vzdělávání a odborné přípravy zaměřily na dosažení rovných příležitostí v učení a na uspokojování rostoucí potřeby nepřetržitého obnovování znalostí a dovedností a stále více mezinárodní povahu trhu práce a aby zároveň usilovaly o větší účinnost a rovnost;

B.	vzhledem k tomu, že cílem strategie Evropa 2020 je zvýšit inovace, vytvořit nové pracovní příležitosti, zlepšit sociální soudržnost a vytvořit pevné základy pro udržitelný růst podporující začlenění v EU prostřednictvím vysoce kvalifikované pracovní síly, jež má rovný přístup ke vzdělávání;

vzhledem k tomu, že v době vysoké nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi, včetně absolventů vysokých škol, zůstává v Evropě volný významný počet pracovních míst z důvodu výrazného nedostatku pracovních dovedností, který by bylo možné nejlépe překonat mimo jiné prostřednictvím modelů duálního odborné přípravy; vzhledem k tomu, že v roce 2012 dosahoval podíl mladých lidí, kteří nejsou v zaměstnání ani ve vzdělávání nebo profesní přípravě (tzv. NEET), a kterým tudíž hrozí vyloučení z trhu práce v důsledku výraznějšího nesouladu nabídky a poptávky dovedností, 15,8 %;

D.	vzhledem k tomu, že podle očekávání bude do roku 2020 90 % pracovních míst vyžadovat digitální dovednosti a že do roku 2015 bude v EU až 900 000 neobsazených pracovních míst v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT);

E.	vzhledem k tomu, že počet absolventů univerzit by měl být podle odhadů do roku 2030 čtyřnásobný;

vzhledem k tomu, že 18–28 % studentů v Evropské unii má omezené možnosti přístupu a používání internetu ve škole i doma; vzhledem k tomu, že pouze 30 % studentů v EU lze považovat za digitálně kvalifikované; vzhledem k tomu, že pouze 20 % studentů v EU vyučují osoby, které se v těchto technologiích vyznají a podporují je; vzhledem k tomu, že 70 % učitelů sebe samé nepovažuje za osoby, které se vyznají v digitálním prostředí, a tito učitelé by si rádi prohloubili své dovednosti v oblasti IKT; vzhledem k tomu, že 40 % Evropanů ve věku 16-74 let má nízké či nulové dovednosti v oblasti IKT;

vzhledem k tomu, že otevřené vzdělávací zdroje mohou hrát klíčovou úlohu při usnadňování celoživotního učení pro všechny studenty a při zlepšování kvality obsahu a distribuce poskytovatelů formálního i informálního vzdělávání, a vzhledem k tomu, že z digitálního hlediska nedostatečný vzdělávací systém může klást překážky rozvoji znalostí a dovedností studentů;

H.	vzhledem k tomu, že EU dosud plně nevyužila potenciálu IKT v oblasti kultury, vzdělávání a rozmanitosti, přístupu k informacím a výměny osvědčených postupů;

I.	vzhledem k tomu, že modernizace vzdělávacích systémů v Evropě vyžaduje investice do vzdělávacích zařízení, dobře vybavených z hlediska informačních a komunikačních technologií;

J.	vzhledem k tomu, že je tudíž zásadní, aby se více rozšířil širokopásmový přístup, a to i ve venkovských, horských a odlehlých oblastech členských států;

K.	vzhledem k tomu, že školy by měly rovněž vést děti a mladé lidi k praktickému a kritickému užívání digitálních technologií a internetu;

Příležitosti a úkoly

vítá sdělení Komise, kterým se stanoví agenda Unie v oblasti otevřených vzdělávacích zdrojů a které se zaměřuje na možnosti těchto zdrojů pro rozšíření přístupu a rovnosti přístupu ke vzdělávání a pro jeho větší diverzifikaci a které uznává význam otevřených vzdělávacích zdrojů ve stále digitálnější společnosti; je přesvědčen, že nový evropský rámec pro rozvoj otevřených vzdělávacích zdrojů může umožnit zlepšení vzdělávacích systémů členských států;

poukazuje na to, že v zájmu realizace přínosů otevřených vzdělávacích zdrojů by měla být podporována opatření vedoucí k všeobecnému digitálnímu vzdělávání, se zaměřením na osvědčené postupy a jejich podporu v různých prostředích;

zdůrazňuje, že otevřené vzdělávací zdroje vytvářejí příležitosti vyučovat a učit se pomocí inovačních způsobů jak pro jednotlivce, jako jsou učitelé, žáci a studenti všech věkových kategorií, tak i vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy; vyzývá vzdělávací instituce, aby se dále zabývaly možnými přínosy otevřených vzdělávacích zdrojů pro jednotlivé vzdělávací systémy a možností vytvoření organizačního prostředí, kde budou takové inovace vítány, přijímány, uplatňovány a podporovány; vyzývá v této souvislosti členské státy a regiony, aby jako součást strategií inteligentní specializace založily inovační centra excelence a centra excelence pro začínající podniky, jež plně využijí potenciál IKT;

vyjadřuje politování nad skutečností, že ve sdělení Komise není, pokud jde o uplatňování nových technologií a digitálního obsahu pro účely učení a výuky, rozlišováno podle jednotlivých typů škol; zdůrazňuje, že studenti získávají různé dovednosti a schopnosti v závislosti na svém věku a že osnovy a metody výuky se v důsledku toho liší s ohledem na konkrétní typ školy;

konstatuje, že zajištění kvality hraje klíčovou úlohu při zvyšování důvěry v otevřené vzdělávací zdroje a míry jejich využití; podporuje výzkum a šíření osvědčených postupů s cílem usnadnit účinné využívání otevřených vzdělávacích zdrojů a investování zejména do oblasti metodologického experimentování, metaznalostí (dovedností reflexivního, iniciativního a kritického myšlení) a tzv. měkkých dovedností; konstatuje, že by měl být také podpořen výzkum, pokud jde o metody hodnocení dovedností získaných na těchto kurzech, jež se nemohou omezovat na vzájemné hodnocení či automatizované systémy, jak k tomu dochází v komunitách odborníků;

uznává skutečnost, že otevřené vzdělávací zdroje jsou obecně dostupné v omezeném počtu jazyků a poskytují je zejména – byť nikoli výlučně – vysokoškolské instituce (zejména pokud jde o hromadné otevřené on-line kurzy (MOOC)); podporuje vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy na všech úrovních napříč členskými státy, jakož i jiné relevantní zainteresované strany, aby vytvářely otevřené vzdělávací zdroje ve svých vlastních jazycích s cílem vytěžit v plné míře možnosti digitální technologie a mnohojazyčnosti; připomíná, že přístupnost, dostupnost a inovativnost materiálů hraje klíčovou úlohu při používání materiálů elektronického učení v oblasti vzdělávání;

zdůrazňuje, že IKT a otevřené vzdělávací zdroje jsou v současné době využívány především v oblasti vysokoškolského vzdělávání; nabádá k jejich případnému využití v základním a středním vzdělávání i v rámci vzdělávání odborného a v jiných rámcích informálního učení, kde má učení, v jehož centru stojí student, v kombinaci s IKT rovněž obrovský potenciál;

poukazuje na to, že náležité zasazení do kontextu je pro účinnost výukového softwaru rozhodujícím faktorem; zdůrazňuje, že tento proces musí být vhodně začleněn do výukových i studijních procesů a že musí zohledňovat pedagogické cíle a cíle, nástroje a individuální formy výuky v rámci školních osnov;

zdůrazňuje potřebu usnadnit prostřednictvím hlubšího dialogu se zúčastněnými stranami uznávání znalostí a dovedností získaných prostřednictvím otevřených vzdělávacích zdrojů a vyzývá členské státy, aby do svých vnitrostátních rámců kvalifikací začlenily příslušná opatření pro uznávání tohoto způsobu učení;

10.

zdůrazňuje, že je zapotřebí usnadnit uznávání dovedností nabytých v zahraničí s cílem posílit a zjednodušit využívání otevřených vzdělávacích zdrojů a on-line kurzů MOOC prostřednictvím omezení byrokratických struktur;

11.

vyzdvihuje skutečnost, že dostupnost bezplatných, kvalitních a vhodných elektronických výukových materiálů a přístup k nim mají zásadní význam;

12.

zdůrazňuje, že je zapotřebí harmonizovat stávající omezení a výjimky v oblasti autorského práva pro účely ukázek v rámci nekomerční výuky, aby se usnadnila práce s otevřenými vzdělávacími zdroji a přeshraniční distanční vzdělávání a aby se evropským platformám umožnilo soutěžit v celosvětovém měřítku prostřednictvím úspor z rozsahu;

13.

naléhavě žádá Komisi, aby předložila návrh přezkumu směrnice 2001/29/ES s cílem vytvořit v EU harmonizovaný a flexibilní systém autorského práva a práv s autorským právem souvisejících, který bude připraven na digitální věk a jenž uzná veřejnou hodnotu přístupu ke vzdělání;

14.

vybízí členské státy, aby prozkoumaly očekávaný potenciál otevřených vzdělávacích zdrojů pro snižování veřejných a soukromých nákladů na vzdělávání, zejména pokud jde o výukové materiály, aniž by byla zanedbána kvalita;

15.

poukazuje na to, že je důležité zajistit udržitelné modely pro vytvoření otevřených vzdělávacích zdrojů a on-line kurzů MOOC; vyzývá Komisi, aby v dialogu se zúčastněnými stranami podporovala další výzkum jejich utváření, využívání a přijímání;

16.

uznává, že zavedení otevřených vzdělávacích zdrojů by mělo proběhnout způsobem, který posílí rozvoj metod výuky pro 21. století a vytvoří nové obchodní příležitosti pro malé a střední poskytovatele inovativních evropských výukových metod;

17.

vyzývá členské státy, aby posílily informální vzdělávání v oblasti bezpečnosti na internetu a prostřednictvím náležité odborné přípravy učitelů zavedly ve školách politiky týkající se bezpečnosti na internetu;

18.

vyzývá členské státy, aby ve školách zajistily koordinované a progresivní vzdělávání v oblasti bezpečného internetu; upozorňuje, že rodiče a zákonní zástupci by při zajišťování bezpečného internetu měli být považováni za partnery, a doporučuje, aby byly vytvořeny doplňkové strategie, které se na ně zaměří, čímž by se posílila úloha rodičovské mediace; zdůrazňuje, že toto úsilí by mělo být namířeno na posílení nezávislosti mladých lidí, aby mohli převzít odpovědnost za své jednání na internetu a rozvinout své internetové dovednosti; trvá na nutnosti zajištění ochrany tělesné a duševní integrity a soukromí učitelů a žáků využívajících otevřených vzdělávacích zdrojů;

19.

vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v odvětví formálního a informálního vzdělávání, pokud jde o bezpečnost na internetu, vytváření relevantního vzdělávacího obsahu a budování partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem zapojit mladé lidi, jejich rodiče a učitele, jakož i všechny další osoby, jež pracují s mladými lidmi, včetně nevládních organizací zapojených do sítě „Bezpečnější internet“;

Dovednosti pro učitele a žáky

20.

připomíná, že nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje umožňují interaktivnější vzdělávání a jsou cennými nástroji při umisťování žáka do centra vzdělávacího procesu;

21.

zdůrazňuje, že učitelé na všech úrovních vzdělávání hrají zásadní úlohu při usnadňování přístupu všech studentů k elektronickým výukovým materiálům a jejich používání a při pomáhání těmto studentům v získávání digitálních dovedností;

22.

zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba, aby všichni studenti měli nejrychlejší a nejlepší možné technické vybavení, jakož i nezbytně nutný přístup k širokopásmovému internetu;

23.

upozorňuje na zásadní význam kvalitního vzdělávání učitelů a školitelů, jež musí být doplněno povinnou odbornou přípravou v průběhu celé kariéry se zaměřením na inovativní metody výuky a didaktické dovednosti („získávání dovedností učit se“);

24.

naléhavě žádá členské státy, aby podporovaly učitele v jejich profesním rozvoji tím, že jim při jejich počátečním vzdělávání nabídnou moderní učební plány a poskytnou profesní přípravu na pracovišti zaměřenou na to, aby získali nezbytné kompetence pro uplatňování digitálně podporovaných výukových metod;

25.

poukazuje zejména na osvědčené přednosti získávání zahraničních zkušeností pro pedagogické pracovníky, např. v rámci programu „Erasmus+“, a vyzývá k výraznému rozšíření tohoto a dalších souvisejících programů;

26.

zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem pro účinný rozvoj digitálních dovedností a využívání vzdělávacího materiálu v elektronické podobě, včetně otevřených vzdělávacích zdrojů, jsou dovednosti související se základní gramotností a znalostí počtů, metaznalosti a sociální dovednosti, jakož i průřezové dovednosti, jako je kritické myšlení a získání schopnosti učit se; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby důkladněji posoudila dopad digitálních anebo on-line vzdělávacích materiálů na studijní výsledky v závislosti na věku studentů a typu školy;

27.

uznává důležitost tradičních způsobů výuky a učení a vyzývá Komisi, aby podpořila další výzkum v otázce, zda a jak mohou otevřené vzdělávací zdroje a on-line kurzy MOOC, které jsou doplňkem či nedílnou součástí tradičních výukových metod, zlepšit výsledky učení jednotlivců;

28.

připomíná, že inovativní výukové metody, jež umožňují IKT a otevřené vzdělávací zdroje, přispívají k rozvoji měkkých a průřezových dovedností, jako je kritické myšlení, rozhodování, komunikační dovednosti a řešení problémů, jež jsou zásadní pro zaměstnatelnost a uplatnění na trhu práce;

29.

zdůrazňuje, že politiky v oblasti vzdělávání by měly být v první řadě zaměřeny na podporu studentů při rozvoji základních kognitivních a sociálních dovedností; vyzývá Komisi, aby důkladněji posoudila dopad pedagogického uplatňování digitálních zařízení a obsahů na žáky, a to při zajištění jejich tělesné i duševní integrity;

30.

zdůrazňuje, že by měly být rozvíjeny otevřené vzdělávací zdroje zaměřené na potřeby dospělých studentů s cílem zajistit více příležitostí v oblasti celoživotního učení pro evropské občany s nízkou kvalifikací, s ohledem na skutečnost, že řada studentů má nedostatečné dovednosti v oblasti IKT;

31.

zdůrazňuje, že digitální dovednosti a znalosti jsou zásadní pro občany v informační společnosti, která usiluje o to stát se nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě;

32.

poukazuje na to, že digitální gramotnost se prostřednictvím otevření nových komunikačních a vzdělávacích kanálů má pozitivní vliv na posílení sociální soudržnosti, osobního rozvoje, mezikulturního dialogu a aktivního občanství;

33.

upozorňuje na skutečnost, že IKT a on-line vzdělávací materiály, včetně otevřených vzdělávacích zdrojů, mohou podpořit výuku a studium cizích jazyků na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje, že předpokladem pro studium cizího jazyka je sociální interakce;

34.

naléhavě žádá členské státy, aby zlepšily a prohloubily digitální dovednosti, a to i prostřednictvím zahrnutí kódování a programování do učebních osnov, aby se tak posílila hospodářská konkurenceschopnost a aby studenti získali vhodné dovednosti pro budoucí trh práce;

35.

opakuje, že nepřetržité obnovování znalostí a dovedností je zásadní pro úspěšné začlenění na pracovní trh, a poznamenává, že otevřené vzdělávací zdroje mohou přispět k usnadnění celoživotního učení, které je nezbytné pro zachování konkurenceschopnosti na trhu práce; podporuje genderově vyváženější využívání IKT za účelem zajištění toho, aby ženy, které se po určitou dobu pohybují mimo trh práce (např. z důvodu mateřských či jiných rodinných pečovatelských povinností), rovněž mohly mít prospěch z tohoto typu odborné přípravy, s cílem aktualizovat své dovednosti a vzdělávat se, čímž zlepší své možnosti, pokud jde o budoucí opětovné uplatnění na trhu práce;

36.

zdůrazňuje, že veřejné knihovny a vzdělávací centra mohou nabídnout bezplatný přístup k počítačům a internetu a školení v oblasti internetových zdrojů;

Rozšíření dosahu

37.

zdůrazňuje, že přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a počítačovému vybavení musí mít všichni studenti všech věkových skupin, stejně jako osoby se zdravotním postižením, osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí, mladí lidé, kteří v současnosti nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET), osoby pocházející ze zeměpisně vzdálených oblastí a každý, kdo si chce zlepšit kvalifikaci;

38.

znovu poukazuje na to, že ne každý má přístup k IKT za rovnocenných cenových podmínek a při stejné kvalitě služby a že městské oblasti jsou v tomto ohledu obecně lépe obslouženy než oblasti venkovské, což vede k digitální propasti, která ohrožuje pojetí rovných příležitostí pro všechny občany kdekoli v EU;

39.

zdůrazňuje stále větší význam vzdělávání dospělých, zejména v souvislosti s celoživotním odborným vzděláváním, a vyzývá k celoevropskému uznání, posílení a podpoře všech organizací pro vzdělávání dospělých;

40.

vyzdvihuje výhody mezigeneračního učení a poukazuje na velký vzdělávací potenciál digitálního učení a otevřených vzdělávacích zdrojů, a to i pokud jde o širší přístup ke vzdělávání a odborné přípravě pro všechny věkové skupiny;

41.

uznává, že nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje (zejména on-line kurzy MOOC) umožňují vzdělávacím institucím a institucím odborné přípravy získávat tisíce žáků v Unii, včetně jejích nevzdálenějších oblastí, i ve světě; uznává, že vzdělávání a znalosti nyní snadno překračují hranice, což zvyšuje možnosti mezinárodní spolupráce a pomáhá v propagaci evropských vzdělávacích institucí jakožto center pro inovaci a vývoj nových technologií;

42.

poukazuje na to, že je důležité udržovat spravedlivou rovnováhu mezi kvalitou a dostupností vzdělávání; zdůrazňuje, že nové technologie mohou být využity pro zajištění toho, aby dostupnější vzdělávání nevedlo k poklesu jeho kvality;

43.

poznamenává, že EU hrozí, že bude zaostávat za ostatními oblastmi světa, jako jsou Spojené státy nebo Asie, které vkládají velké investice do výzkumu a vývoje, nových technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů; poznamenává, že Unie musí využít svých silných stránek v oblasti kulturní a jazykové rozmanitosti a přizpůsobit investice do materiálů elektronického učení, včetně otevřených vzdělávacích zdrojů, a do nových technologií, a to v zájmu co nejlepší podpory svých obyvatel;

44.

připomíná, že nové technologie mohou přispět ke konkurenceschopnosti evropského vzdělávání na celosvětovém poli, nabídnout příležitosti pro internacionalizaci evropského vyššího vzdělávání a zvýšit tak atraktivitu Evropy jako destinace pro vzdělávání;

45.

zdůrazňuje, že otevřené vzdělávací zdroje mohou přispět ke zlepšení kvality evropského vzdělávání; vybízí v této souvislosti ke spolupráci se vzdělávacími institucemi na celém světě, zejména ve Spojených státech;

46.

znovu opakuje, že úspěšné strategie otevřených vzdělávacích zdrojů a on-line kurzů MOOC mohou podpořit internacionalizační strategie tím, že zvýší kvalitu a viditelnost evropských vzdělávacích institucí (institucí vyššího vzdělávání) a přilákají studenty a výzkumné pracovníky v rámci stále globálnější soutěže o talenty;

47.

vyzývá členské státy, aby podporovaly spolupráci a součinnost v oblasti celoživotního učení, zejména s cílem co nejvíce usnadnit přístup ke vzdělání a přizpůsobit a modernizovat učební osnovy vzdělávacích institucí tak, aby držely krok s rychle se vyvíjejícím potenciálem a možnostmi digitálního učení a otevřených vzdělávacích zdrojů, za účelem co nejúčinnějšího řešení nových výzev současného světa;

48.

podporuje posílenou spolupráci mezi evropskými vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy a mezinárodními organizacemi a zúčastněnými stranami pro lepší porozumění novým výukovým a učebním metodám a dopadu IKT na vzdělávání; podporuje rozvoj společných platforem pro tuto spolupráci;

49.

zdůrazňuje, že využívání nových technologií v oblasti vzdělávání by mělo být dobře zacíleno, aby reagovalo na potřeby trhu práce a odstranilo stávající nedostatky v dovednostech; zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit komunikaci a spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy a odvětvím podnikání;

50.

poukazuje na to, že nové technologie a elektronické učení mají přidanou hodnotu v tom, že umožňují získat mezinárodní zkušenosti v oblasti učení těm, kteří se nezúčastní programů mobility;

51.

zdůrazňuje, že digitální technologie nejsou v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v Unii plně využívány; obává se, že tato situace může vést k další roztříštěnosti přístupů k výuce a učení; vyzývá členské státy, aby na nové trhy uplatnily zásady rovnosti, neboť otevřené vzdělávací zdroje by měly zůstat nástrojem, který rozšíří přístup ke vzdělávání, a nestát se výlučně ekonomickým nástrojem;

52.

zdůrazňuje, že digitální technologie je důležitým nástrojem pro posilování občanství, neboť usnadňuje účast řady občanů žijících v okrajových oblastech a zvláště mladých lidí, kteří tak mohou plně využít své svobody projevu a on-line komunikace;

Příspěvek programů EU

53.

vítá spuštění evropského portálu otevřeného vzdělávání „Open Education Europa“ dostupného ve všech jazycích EU a poskytujícího jednoduchý přístup k evropským otevřeným vzdělávacím zdrojům a vyzývá k výraznému rozvoji a podpoře tohoto portálu v členských státech;

54.

konstatuje, že odpovídající digitální infrastruktura založená na obecně používaných oblíbených technologiích je nezbytným předpokladem pro dosažení co možná nejvyššího počtu studentů využívajících otevřené vzdělávací zdroje;

55.

vyzývá Komisi, aby uspořádala každoroční evropskou konferenci o územním plánování s cílem zajistit, aby všichni občané, ať už se nacházejí kdekoliv v EU, měli přístup ke službám IKT;

56.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány musí hrát klíčovou úlohu při rozvoji infrastruktur, šíření a propagaci různých opatření mezi širší veřejností, při zapojení dalších místních zúčastněných stran, a při šíření a provádění příslušných evropských iniciativ na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

57.

vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby využívaly dostupné finanční prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů pro překonání územní digitální propasti prostřednictvím zlepšení infrastruktury a sítí a podpory odborné přípravy v oblasti IKT a jejich účinného využívání, s ohledem na potřeby vzdělávacích institucí, zejména ve venkovských a vzdálených oblastech; poukazuje na to, že inteligentní a komplexní využívání finančních prostředků EU vyžaduje součinnost různých programů a nástrojů, včetně programů Erasmus+ a Horizont 2020 a strukturálních a investičních fondů;

58.

vyzývá Komisi, aby podpořila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a mezi vzdělávacími institucemi, která bude vycházet ze stávajících projektů a zkušeností;

59.

vítá iniciativu Komise týkající se rozvoje ukazatelů pro důkladné monitorování integrace IKT ve vzdělávacích institucích a institucích odborné přípravy a podpory kvantitativních průzkumů napříč celou Unií;

60.

vyzývá Komisi, aby podporovala a rozšířila Evropskou síť škol (European Schoolnet) a její činnosti;

61.

oceňuje, že všechny vzdělávací materiály vyhotovené za pomoci programu Erasmus+ budou dostupné veřejnosti na základě otevřených licencí; podporuje podobné postupy pro ostatní unijní programy, včetně širokého zavedení otevřeného přístupu v rámci programu Horizont 2020;

62.

vyzdvihuje skutečnost, že programy Erasmus+ a Horizont 2020 mohou hrát důležitou úlohu při vytváření otevřených vzdělávacích zdrojů prostřednictvím komunit odborníků, jako jsou komunity pedagogů využívající platformu eTwinning; podporuje rozšíření těchto platforem do ostatních oblastí vzdělávání;

o o

63.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(2) Úř. věst. C 62, 4.3.2014, s. 4.

(3) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(4) Úř. věst. C 70, 4.3.2011, s. 1.

(5) Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 2.

(6) Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 12.

(7) Přijaté texty, P7_TA(2013)0433.

(8) Přijaté texty, P7_TA(2013)0377.

(9) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 56.

(10) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 55.

(11) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 87.

(12) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 77.

(13) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(14) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

Středa, 16. dubna 2014

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/39

P7_TA(2014)0429

Vyšetřovací právo Evropského parlamentu

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu o pravidlech pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu, kterým se zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO (2009/2212(INL))

(2017/C 443/06)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 226 třetí odstavec Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na články 41 a 48 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0352/2011),

přijímá jako svůj návrh nařízení text přijatý dne 23. května 2012 (1);

vyzývá Radu a Komisi, aby poskytly svůj souhlas k návrhu;

vyzývá Radu a Komisi, aby v případě, že nemohou udělit svůj souhlas k návrhu v jeho stávající podobě, obnovily jednání s nově zvoleným Parlamentem, přičemž zohlední pokrok, jehož bylo dosaženo v průběhu minulých jednání vedených na politické úrovni a při neformálních kontaktech na technické úrovni, především pokud se jedná o otázku důvěrnosti a zacházení s utajovanými a jinými informacemi;

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 41.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/40

P7_TA(2014)0430

Vztahy mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o vztazích mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty (2013/2185(INI))

(2017/C 443/07)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na její preambuli, čl. 4 odst. 3 (loajální spolupráce mezi Unií a členskými státy), článek 5 (vymezení pravomocí a subsidiarita), čl. 10 odst. 1 (zastupitelská demokracie) a 2 (zastoupení občanů EU) a článek 12 (úloha vnitrostátních parlamentů),

—	s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, zejména na jeho preambuli a hlavu II o meziparlamentní spolupráci, a na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, které tvoří přílohu Lisabonské smlouvy;

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 12. června 1997 o vztazích mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty (1), ze dne 7. února 2002 o vztazích mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v rámci evropské integrace (2) a ze dne 7. května 2009 o vývoji vztahů mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v rámci Lisabonské smlouvy (3)

—	s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o účelnosti právních předpisů Evropské unie a subsidiaritě a proporcionalitě – 19. zpráva o zdokonalení tvorby právních předpisů za rok 2011 (4)

—	s ohledem na konečná doporučení řídicí skupiny pro vztahy s vnitrostátními parlamenty v rámci Lisabonské smlouvy ze dne 20. prosince 2011,

—	s ohledem na výroční zprávy Komise o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty, zejména na zprávu za rok 2012 (COM(2013)0565),

—	s ohledem na závěry ze zasedání Konference předsedů parlamentů EU a jejích schůzí od vstupu Lisabonské smlouvy (5) v platnost, zejména na závěry ze zasedání ve Varšavě v roce 2012 a v Nikósii v roce 2013,

—	s ohledem na příspěvky a závěry ze zasedání Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti parlamentů Evropské unie (COSAC), od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, zejména pak ze zasedání ve Vilniusu v roce 2013, a na pololetní výroční zprávy konference COSAC (6);

—	s ohledem na XX. pololetní zprávu COSAC v části týkající se demokratické legitimity EU a úlohy vnitrostátních parlamentů, jakož i politického dialogu a evropských voleb v roce 2014,

—	s ohledem na příspěvek vnitrostátních parlamentů v průběhu konference předsedů COSAC, kterou uspořádal řecký parlament v Aténách ve dnech 26. a 27. ledna 2014,

—	s ohledem na pokyny pro meziparlamentní spolupráci přijaté Konferencí předsedů parlamentů Evropské unie v Lisabonu dne 21. července 2008,

—

s ohledem na závěry meziparlamentních konferencí o společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) a o společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP) konaných ve dnech 9.–10. září 2012 v Pafosu (Kypr), 24.–26. března 2013 v Dublinu (Irsko) a 4.–6. září 2013 ve Vilniusu (Litva) a o správě hospodářských a finančních záležitostí EU stanovené v článku 13 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě hospodářských a měnových záležitostí (TSCG) konané ve dnech 16.–17. října 2013 ve Vilniusu (Litva),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o ústavních problémech víceúrovňové správy v Evropské unii (7) a o vztazích Evropského parlamentu s orgány zastupujícími vlády jednotlivých států (8);

—	s ohledem na zprávu s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“, kterou předložili dne 5. prosince 2012 předsedové Van Rompuy, Juncker, Barroso a Draghi,

—	s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady konaných ve dnech 13. a 14. prosince 2012, ve dnech 24. a 25. října 2013 a ve dnech 19. a 20. prosince 2013,

—	s ohledem na článek 130 jednacího řádu,

—	s ohledem na své usnesení o provádění Lisabonské smlouvy s ohledem na Evropský parlament (9) ze dne 13. března 2014

—	s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti ((A7-0255/2014),

A.	vzhledem k tomu, že stávající institucionální uspořádání Evropské unie je v SEU definováno jako jedna etapa procesu vytváření stále užší Unie, který byl zahájen zřízením Evropských společenství;

B.	vzhledem k tomu, že na základě zásady loajální spolupráce se Unie a členské státy respektují a vzájemně si pomáhají při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv a že členské státy usnadňují Unii plnění jejích úkolů a zdržují se používání jakéhokoli opatření, které by mohlo ohrozit uskutečnění cílů Unie;

C.	vzhledem k tomu, že článek 12 SEU posiluje svým odkazem na činnost vnitrostátních parlamentů zásadu loajální spolupráce a stanoví, že jejich úkolem je aktivně přispívat k dobrému fungování Unie;

D.	vzhledem k tomu, že zásada svěření pravomocí definuje pravomoci Unie, jejichž výkon se opírá o zásady subsidiarity a proporcionality, a že všechny orgány EU a vnitrostátní parlamenty dohlíží na dodržování zásady subsidiarity v legislativních aktech;

E.	vzhledem k tomu, že na všech úrovních, kde se přijímají a provádějí rozhodnutí, musí být zajištěna demokratická legitimita, transparentnost a odpovědnost a také vzájemné interakce mezi těmito úrovněmi;

vzhledem k tomu, že fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii a dvojí demokratické legitimitě odvozující se od Evropského parlamentu, přímo voleného občany, a od členských států zastoupených v Radě příslušnými vládami, které se demokraticky zodpovídají svým vnitrostátním parlamentům nebo svým občanům;

G.	vzhledem k tomu, že Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty jsou každý ve svém rozsahu pilířem dvojí evropské demokratické legitimity – první jako instituce, v níž jsou přímo zastoupeni občané EU, druhé jako vnitrostátní instituce, jimž se přímo zodpovídají vlády zastoupené v Radě;

H.	vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty netvoří v legislativní moci Unie „třetí komoru“, ale představují spíše nástroj, který volá k odpovědnosti druhou komoru Unie, tedy Radu;

I.	vzhledem k tomu, že je tedy vhodné přijmout tento konstruktivní přístup vnitrostátních parlamentů, který je vyjádřen ve sdělování takových příspěvků;

J.	vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty by měly rozvíjet silné a soudržné struktury související s EU s cílem posílit vazby s evropskými orgány a získávat další odborné znalosti o otázkách evropských záležitostí;

K.	vzhledem k tomu, že v tomto stadiu integrace mají vnitrostátní parlamenty specifickou a zvláštní úlohu spočívající v upevňování „evropského povědomí“ v členských státech a ve vytváření užších vztahů občanů k EU;

L.	vzhledem k tomu, že hlavním cílem meziparlamentní spolupráce je urychlovat cestu k evropské integraci pomocí výměny informací, společného důkladného studia problémů, vzájemného obohacování myšlenek a hladšího provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu;

vzhledem k tomu, že po zřízení Meziparlamentní konference pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) a společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP) a Meziparlamentní konference o správě ekonomických záležitostí i po upevnění úlohy schůzí meziparlamentních výborů jako přednostního komunikačního kanálu, by konference COSAC měla zůstávat fórem pro pravidelnou výměnu stanovisek, informací a osvědčených postupů týkajících se praktických stránek parlamentní kontroly;

vzhledem k tomu, že „politický dialog“, zejména posílený dialog v rámci evropského semestru pro koordinaci ex ante hospodářských politik zavedený Evropskou komisí a vnitrostátními parlamenty, vyžaduje větší zapojení Evropského parlamentu, zejména z hlediska vzájemné závislosti rozhodnutí Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů;

O.	vzhledem k tomu, že provedené změny jednacího řádu odrážejí ustanovení v Lisabonské smlouvě týkající se úlohy vnitrostátních parlamentů v EU;

P.	vzhledem k tomu, že je třeba vzít na vědomí úlohu, kterou hraje Konference předsedů parlamentů EU v meziparlamentní spolupráci v současném stadiu;

I. Úloha vnitrostátních parlamentů z hlediska demokratické legitimity Evropské unie

vítá skutečnost, že Smlouvy svěřují vnitrostátním parlamentům celou řadu práv a povinností, které jim umožňují aktivně přispívat k řádnému fungování Unie; je toho názoru, že tato práva a povinnosti se týkají:

(a)	aktivní účast ve věcech EU (pravomoc ratifikovat Smlouvy, účast v konventu podle článku 48 SEU, kontrola subsidiarity, výjimečná možnost nesouhlasu, přenos evropského práva do vnitrostátních právních předpisů);

(b)	politického dialogu (meziparlamentní spolupráce a vzájemná výměna informací s evropskými orgány, zejména s Evropským parlamentem);

poukazuje na to, že dvojí legitimita Unie, jako svazku občanů a členských států, se uplatňuje na evropské úrovni v legislativní oblasti prostřednictvím účasti Evropského parlamentu a Rady; je přesvědčen, že aby byly státy zastoupeny v rámci své jednotné a demokratické dimenze, postavení vlád by mělo odrážet zaměření vnitrostátních parlamentů, a tak byla posílena demokratická povaha Rady;

zdůrazňuje, že skutečná legitimita a odpovědnost musejí být na úrovni členských států i EU zajištěny parlamenty členských států, resp. Evropským parlamentem; připomíná zásadu uvedenou v závěrech Evropské rady z prosince 2012, že „obecným cílem v průběhu celého procesu zůstává zajištění demokratické legitimity a odpovědnosti na úrovni, na níž se přijímají a provádějí rozhodnutí“;

vítá úsilí vnitrostátních parlamentů v přijímání opatření, aby:

a)	s výhledem na sbližování zlepšily mechanismy k formulaci směřování a výkonu kontroly;

b)	předběžně v souladu s vnitrostátním ústavním rámcem formulovaly směřování, pokud jde o práci ministrů a vnitrostátních vlád v rámci Rady a Evropské rady;

c)	kontrolovaly postoje, které zaujímají ministři a národní vlády v rámci Rady a Evropské rady, v souladu s jejich vnitrostátními ústavními rámci;

d)	účinně formulovaly pokyny a vykonávaly kontrolu, pokud jde o řádné uplatňování směrnic a nařízení;

e)	vybídly Radu, aby zlepšila transparentnost svého rozhodování o právních aktech, zejména během přípravného stadia legislativního procesu, s cílem snížit informační asymetrii mezi Evropským parlamentem a Radou;

f)	ocenily vztahy mezi výbory Evropského parlamentu a výbory vnitrostátních parlamentů;

uznává úlohu, kterou hrají výbory Evropského parlamentu a výbory vnitrostátních parlamentů v legislativním procesu EU;

vyjadřuje proto politování nad nedostatkem transparentnosti tohoto projednávání, a že existuje informační asymetrie mezi Evropským parlamentem a Radou; žádá Radu, aby přizpůsobila svou míru transparentnosti míře, kterou zaručuje Evropský parlament, a to zejména v přípravných fázích legislativního procesu;

domnívá se, že nedostatečná transparentnost jednání Rady, zejména v oblasti legislativních aktů, ztěžuje skutečnou odpovědnost vlády vůči příslušnému vnitrostátnímu parlamentu;

konstatuje, že prahy uvedené v čl. 7 odst. 3 protokolu č. 2 byly dosaženy dosud dvakrát v procesu kontroly dodržování zásady subsidiarity; připomíná, že účelem mechanismu včasného varování není zablokovat rozhodovací proces na evropské úrovni, ale zlepšit kvalitu právních předpisů EU zejména zajištěním toho, aby EU jednala v mezích svých pravomocí;

proto se domnívá, že dohled vnitrostátních parlamentů a orgánů EU nad zásadou subsidiarity není přehnaným omezením, ale mechanismem k zajištění pravomocí vnitrostátních parlamentů; v této věci to napomáhá formovat podobu a podstatu prospěšné legislativní činnosti EU;

10.

domnívá se, že mechanismus včasného varování by měl být vnímán a používán jako jeden z nástrojů účinné spolupráce mezi evropskými a vnitrostátními orgány;

11.

je potěšen, že v praxi je tento mechanismus využíván jako prostředek konzultací a dialogu v rámci spolupráce mezi jednotlivými institucionálními úrovněmi víceúrovňového systému EU;

12.

domnívá se, že by měly jednotlivé orgány zohlednit odůvodněná stanoviska přebíraná vnitrostátními parlamenty i proto, aby bylo zřejmé, co musí Unie dělat, aby lépe dosáhla cílů v oblasti stanovené legislativní činnosti, a žádá Komisi, aby rychle a podle okolností reagovala na odůvodněná stanoviska a na příspěvky vnitrostátních parlamentů;

II. Meziparlamentní vztahy v kontextu postupné evropské integrace

13.

připomíná, že meziparlamentní spolupráce v evropském rámci nenahrazuje běžnou parlamentní kontrolu, kterou Evropský parlament vykonává jako součást pravomocí, jež jsou mu svěřeny Smlouvami, a kterou vnitrostátní parlamenty vykonávají ve vztahu k příslušným vládám v oblasti záležitostí EU; je přesvědčen, že jejím cílem je:

a)	napomáhat k výměně informací a osvědčených postupů mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem s cílem umožnit jim účinnější kontrolu a plnější přínos, aniž by byly dotčeny jejich příslušné pravomoci;

b)	zaručit účinný výkon pravomocí parlamentů v záležitostech týkajících se EU;

c)	podpořit skutečně evropský parlamentní a politický rozměr;

14.

považuje meziparlamentní setkání za „styčné body“ mezi politikami EU a vnitrostátními politikami, které napomáhají jejich přínosnému prolínání; domnívá se, že jejich cílem je zejména umožnit vnitrostátním parlamentům zohledňovat ve vnitrostátních rozpravách evropskou perspektivu a Evropskému parlamentu zohledňovat v evropské rozpravě perspektivy vnitrostátní;

15.

poukazuje na skutečnost, že nový evropský meziparlamentní systém se dosud formuje a je třeba, aby odrážel přístup založený na konsensu v souladu s hlavou II článkem 9 protokolu č. 1 Lisabonské smlouvy, podle něhož mají Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty společně za úkol rozhodnout na základě konsenzu o organizaci a podpoře meziparlamentní spolupráce v rámci Unie, ačkoli jakýkoli pokus o stanovení společného rámce pro meziparlamentní spolupráci je dosud předčasný;

16.

vítá opatření, která byla na základě doporučení řídicí skupiny pro vztahy s vnitrostátními parlamenty přijata od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost za účelem posílení spolupráce mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem, zejména pokud jde o plánování a zvýšení počtu meziparlamentních setkání výborů (50 od roku 2010), informování poslanců a příslušných politických orgánů vnitrostátních parlamentů předkládajících podání (odůvodněná stanoviska a příspěvky), zavedení videokonferencí, podporu dvoustranných návštěv, technická vylepšení Meziparlamentní výměny informací týkajících se EU (IPEX), nárůst počtu projektů spolupráce v rámci Evropského střediska pro parlamentní výzkum a dokumentaci (ECPRD), návštěvy správních úředníků a výměnu informací a osvědčených postupů; domnívá se, že tyto kroky pomohou zefektivnit a lépe zaměřit meziparlamentní vztahy a zároveň přispějí k jejich demokratizaci;

17.

zdůrazňuje, že meziparlamentní setkání musí být organizována v úzké spolupráci s vnitrostátními parlamenty za účelem zvýšení jejich účinnosti a kvality; doporučuje proto, aby byla zařazena v co nejranější fázi přípravy programu meziparlamentních setkání;

18.

domnívá se, že rozvoj meziparlamentních setkání by se měl opírat o praktická opatření s přihlédnutím k příslušným specifickým rysům každého typu setkání;

19.

podporuje efektivní meziparlamentní schůze výborů a přeje si rovněž posílení spolupráce na konkrétních legislativních otázkách na úrovni zpravodajů;

20.

vítá účelné schůze evropských politických skupin a politických stran v rámci meziparlamentní spolupráce v EU; vyzývá k další podpoře těchto schůzí jako k efektivnímu způsobu rozvoje autentického evropského politického povědomí;

21.

je potěšen úlohou, kterou plní platforma IPEX, zejména jako nástroj pro výměnu informací týkajících se kontrolních parlamentních postupů, a to i přes potíže, jež někdy představuje jazykový problém; přeje si, aby vnitrostátní parlamenty věnovaly zvláštní pozornost zásadě mnohojazyčnosti za účelem optimalizace „dialogu“ mezi parlamenty;

22.

zdůrazňuje, že meziparlamentní spolupráce musí být otevřená a inkluzívní a vyjadřuje obavy, pokud jde o jednostrannou organizaci omezených meziparlamentních setkání, která vylučují některé parlamenty a která směřují k hromadění pozic způsobem, jenž nepodporuje spolupráci na činnostech EU;

23.

konstatuje, že „politický dialog“ zavedený v rámci „Barrosovy iniciativy“ v roce 2006 a mechanismus včasného varování jsou „dvěma stranami jedné mince“; bere na vědomí vývoj širokého spektra vztahů mezi vnitrostátními parlamenty a Komisí a vytvoření „posíleného politického dialogu“ v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik;

III. Vývoj a návrhy

24.

Navrhuje, aby vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament rozvíjely vzájemné porozumění, jež by se mohlo stát základem pro organizovanou a účinnou spolupráci podle článku 9 protokolu č. 1 Lisabonské smlouvy a článku 130 jednacího řádu Parlamentu;

25.

vyjadřuje přání, aby se v rámci meziparlamentní spolupráce v EU konaly pravidelné, tematicky strukturované a účelné schůze evropských politických skupin a politických stran;

26.

zdůrazňuje, že meziparlamentní spolupráce musí neustále směřovat ke smysluplnému shromažďování „správných osob ve správnou chvíli okolo správného tématu“ tak, aby rozhodnutí v příslušných oblastech pravomocí byla obohacena o přidanou hodnotu skutečného dialogu a patřičné diskuse;

27.

domnívá se, že by konference COSAC měla zůstat fórem pro pravidelnou výměnu názorů, informací a osvědčených postupů týkajících se praktických stránek parlamentního dohledu;

28.

připomíná, že pokud jde o konferenci o správě ekonomických záležitostí, která se opírá o článek 13 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě, stanoví dohoda uzavřená předsedy parlamentů EU na jejich konferenci v Nikósii v dubnu 2013 řadu opatření týkajících se této konference a umožňuje přezkum těchto opatření, který má být dokončen v roce 2015 na konferenci předsedů parlamentů EU v Římě; zastává proto názor, že jakékoliv přijímání praktických opatření pro konferenci o hospodářské správě před provedením tohoto přezkumu by bylo předčasné a je tudíž třeba se mu vyhnout;

o o

29.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 200, 30.6.1997, s. 153.

(2) Úř. věst. C 284 E, 21.11.2002, s. 322.

(3) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 94.

(4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0061.

(5) http://www.ipex.eu/IPEXL-WEB/euspeakers/getspeakers.do

(6) http://www.cosac.eu/

(7) Přijaté texty, P7_TA(2013)0598.

(8) Přijaté texty, P7_TA(2013)0599.

(9) Přijaté texty, P7_TA(2014)0249.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/46

P7_TA(2014)0431

Prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 k návrhu nařízení Rady (EU, Euratom), kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie (05600/2014 – C7-0047/2014 – 2011/0184(APP))

(Zvláštní legislativní postup – souhlas)

(2017/C 443/08)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh nařízení Rady (05600/2014),

—	s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 311 čtvrtým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 106a Smlouvy o založení Společenství pro atomovou energii (C7-0047/2014),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o budoucnosti vlastních zdrojů Evropské unie (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: novém víceletém finančním rámci (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2012 o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 v zájmu dosažení kladného výsledku postupu schvalování víceletého finančního rámce (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2013 o závěrech zasedání Evropské rady ve dnech 7.–8. února 2013 týkajících se víceletého finančního rámce (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2013 o politické dohodě o víceletém finančním rámci pro období 2014–2020 (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. dubna 2014 o prováděcích opatřeních pro systém vlastních zdrojů Evropské unie (7)

—	s ohledem na skutečnost, že Smlouva tentokrát poprvé vyžaduje souhlas Parlamentu s prováděcími opatřeními pro systém vlastních zdrojů Unie,

—	s ohledem na čl. 81 odst. 1 první a třetí pododstavec jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení Rozpočtového výboru (A7-0269/2014),

uděluje souhlas s návrhem nařízení Rady;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0078.

(6) Přijaté texty, P7_TA(2013)0304.

(7) Přijaté texty, P7_TA(2014)0434.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/47

P7_TA(2014)0434

Prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o prováděcích opatřeních pro systém vlastních zdrojů Evropské unie (2014/2020(INI))

(2017/C 443/09)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05600/2014),

—	s ohledem na návrh nařízení Rady předložený Komisí (COM(2011)0740),

—	s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s třetím odstavcem článku 311 Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0047/2014),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o budoucnosti vlastních zdrojů Evropské unie (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: novém víceletém finančním rámci (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2012 o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 v zájmu dosažení kladného výsledku postupu schvalování víceletého finančního rámce (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2013 o závěrech zasedání Evropské rady ve dnech 7.–8. února 2013 týkajících se víceletého finančního rámce (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2013 o politické dohodě o víceletém finančním rámci pro období 2014–2020 (6),

—	s ohledem na čl. 81 odst. 1 druhý pododstavec jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0270/2014),

vzhledem k tomu, že podle ustanovení článku 311 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) Rada přijme zvláštním legislativním postupem formou nařízení prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Unie, pokud je tak stanoveno rozhodnutím, jež obsahuje ustanovení týkající se systému vlastních zdrojů Unie;

B.	vzhledem k tomu, že článek 311 SFEU rovněž stanoví, že rozpočet je plně financován z vlastních zdrojů a že Rada může vytvořit nové kategorie vlastních zdrojů nebo zrušit stávající kategorii, čímž poskytuje právní základ pro hlubokou reformu systému vlastních zdrojů;

vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzval k tomu, aby k financování rozpočtu EU bylo znovu využíváno systému skutečně vlastních zdrojů, jak stanoví Smlouva; vzhledem k tomu, že pravidelně poukazuje na nedostatky a omezení stávajícího systému vlastních zdrojů, jehož netransparentnost a velká složitost vede k tomu, že je naprosto nesrozumitelný pro evropské občany, kteří v konečném výsledku nesou jeho důsledky;

vzhledem k tomu, že národní příspěvky do rozpočtu EU, které dnes představují asi 74 % celkového příjmu EU založené na HND, nelze považovat za skutečný vlastní zdroj, neboť se jedná pouze o převody ze státních pokladen do rozpočtu EU; vzhledem k tomu, že zdroje založené na DPH, které představují asi 11 % celkového příjmu EU, se vyvíjely takovým způsobem, že jsou rovněž vnímány jakožto národní příspěvek do rozpočtu EU; vzhledem k tomu, že tato situace v průběhu desítek let posílila logiku „spravedlivé návratnosti“, která rovněž jednoznačně dominovala závěrům Evropské rady ze zasedání konaného 7. až 8. února 2013 týkajícím se VFR pro období let 2014 až 2020, a velkou měrou tak zabránila strukturální reformě rozpočtu EU;

vzhledem k tomu, že v důsledku úsporných opatření členské státy nejsou ochotny své příspěvky do rozpočtu EU zvyšovat, a to bez ohledu na jednoznačný přínos, který mají z programů financovaných z rozpočtu EU, a vzhledem k tomu, že systém vlastních přímých zdrojů představuje pro EU jediné životaschopné řešení;

vzhledem k tomu, že Parlament soustavně vyjadřoval svou podporu návrhům Komise, které byly předloženy v roce 2011 a které díky snížení podílu národních příspěvků do rozpočtu EU na maximálně 40 %, zrušení stávající čistě statistické výše příspěvku založeného na DPH a jeho nahrazení modernějším systémem založeným na DPH, vytvoření jednoho nového a skutečně vlastního zdroje a nahrazení všech vrácení a opravných mechanismů systémem paušálních částek pro období 2014–2020 představovaly krok správným směrem, neboť tak příjmy rozpočtu EU uvedly do souladu s duchem a literou Smlouvy, přičemž tento krok měl již od samého počátku podporu drtivé většiny v Parlamentu;

vzhledem k tomu, že navzdory své nespokojenosti, pokud jde o neschopnost Rady pokročit s reformou systému vlastních zdrojů, schválil nakonec Parlament v listopadu 2013 nařízení o VFR pro období 2014–2020, poté, co se rovněž s Radou dohodl na společném prohlášení o zřízení skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje; vzhledem k tomu, že při této příležitosti litevské předsednictví vyhlásilo svůj závazek uspořádat ve dnech 18. a 19. prosince 2013 zahajovací schůzi této skupiny; vzhledem k tomu, že v důsledku zpoždění v rámci Rady v souvislosti s rozhodnutím o třech jejích kandidátech do této skupiny na vysoké úrovni se tato schůze konala až v dubnu 2014;

vzhledem k tomu, že tato pracovní skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje má za cíl do konce roku 2014 vypracovat první hodnocení nedostatků stávajícího systému, přičemž v roce 2016 by měly být na interinstitucionální konferenci za účasti vnitrostátních parlamentů posouzeny konečné výsledky práce této skupiny; vzhledem k tomu, že pracovní skupina na vysoké úrovni by měla posoudit veškeré aspekty reformy systému vlastních zdrojů s cílem poskytnout Komisi veškeré nezbytné prostředky, díky nimž bude moci vyhodnotit, zda jsou nové iniciativy v oblasti vlastních zdrojů vhodné s ohledem na přezkum realizovaný po volbách / revizi VFR pro období let 2014 až 2020 (zahájenou nejpozději do konce roku 2016), a navrhnout úspěšnou reformu pro období příštího víceletého finančního rámce pro období po roce 2020;

vítá, že Rada souhlasila s tím, že stanoví prováděcí opatření pro vlastní zdroje Unie, jak stanoví Smlouva o fungování Evropské unie;

považuje nicméně za politováníhodné, že Rada rozhodla, že ustanovení týkající se výpočtu zdrojů založených na HND budou opět přesunuta do rozhodnutí o vlastních zdrojích; domnívá se, že se tak promarní příležitost spojit veškerá prováděcí ustanovení do jediného dokumentu a že článek 311 Lisabonské smlouvy pro takovéto rozdělení neposkytuje žádné objektivní odůvodnění;

lituje toho, že Rada nebyla schopna dosáhnout jakéhokoli pokroku v otázce reformy systému vlastních zdrojů na základě legislativních návrhů, které předložila Komise;

nadále vyzývá k reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie, která by jej zjednodušila, zvýšila jeho transparentnost, spravedlivost, viditelnost a srozumitelnost pro občany EU, čímž by se posílil vztah občanů k evropskému projektu a současně by se snížila zátěž pro pokladny členských států;

vkládá velké naděje do činnosti skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje a je přesvědčen, že tato skupina představuje výjimečnou příležitost k překonání stávající patové situace v oblasti reformy systému vlastních zdrojů; vítá, že se dne 3. dubna 2014 konala první schůze skupiny na vysoké úrovni; očekává, že navzdory značnému a politováníhodnému zpoždění při organizaci této zahajovací schůze bude pracovní skupina na vysoké úrovni schopna dodržet cíle a harmonogram stanovené ve společném prohlášení, kterým byla skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje zřízena;

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 16.

(5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0078.

(6) Přijaté texty, P7_TA(2013)0304.

Čtvrtek, 17. dubna 2014

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/49

P7_TA(2014)0455

Jednání o dohodě o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednání o dohodě o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem (2014/2021(INI))

(2017/C 443/10)

Evropský parlament,

—	s ohledem na první dvoustranný summit, který se konal v Haagu v roce 1991 a přijetí společného prohlášení o vztazích ES-Japonsko,

—

s ohledem na 10. dvoustranný summit, který se konal v roce 2001 v Bruselu, a na přijetí akčního plánu EU–Japonsko nazvaného „Utváříme naši společnou budoucnost“, včetně cílů na podporu míru a bezpečnosti, posilování hospodářského a obchodního partnerství, řešení globálních a společenských výzev a sbližování lidí a kultur,

—	s ohledem na jednání, ke kterým dala Rada zmocnění dne 29. listopadu 2012 a která byla zahájena v Bruselu dne 25. března 2013, o dohodě o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem,

—	s ohledem na jednání zahájená dne 25. března 2013 o dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem,

—	s ohledem na 21. summit EU-Japonsko, který se konal dne 19. listopadu 2013 v Tokiu,

—	s ohledem na Hlavní směry zahraniční a bezpečností politiky EU vůči východní Asii, které schválila Rada dne 15. června 2012,

—	s ohledem na svá usnesení ze dne 3. února 2009 o druhém strategickém přezkumu energetické politiky (1) a ze dne 24. března 2011 o situaci v Japonsku, zejména o stavu pohotovosti v jaderných elektrárnách (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2010 o strategických cílech EU pro 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, které se bude konat ve dnech 18. až 29. října 2010 v japonské Nagoji (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 o trestu smrti v Japonsku (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. května 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednání o dohodě o strategickém partnerství mezi EU a Kanadou (6),

—	s ohledem na katastrofální zemětřesení a následnou vlnu tsunami, které dne 11. března 2011 zpustošily rozsáhlé oblasti japonského pobřeží a vedly ke zničení jaderné elektrárny ve Fukušimě,

—	s ohledem na čl. 90 odst. 4 a článek 48 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A7-0244/2014),

A.	vzhledem k tomu, že Japonsko je od roku 2003 strategickým partnerem EU;

B.	vzhledem k tomu, že EU a Japonsko sdílí zvláštní odpovědnost za podporu míru a prosperity v rychle se měnícím světě;

vzhledem k tomu, že EU a Japonsko již spolupracují v řadě oblastí, jako jsou celní spolupráce, právní pomoc v trestních věcech, věda a technologie, bezpečnost internetu, akademická a výzkumná spolupráce, mírové využití jaderné energie, kontakty v rámci podnikatelské komunity a podpora mezilidských vazeb;

D.	vzhledem k tomu, že EU a Japonsko sdílí hodnoty demokracie, právního státu a podpory lidských práv, které by všechny měly tvořit jádro jakékoli dohody mezi těmito dvěma stranami, aby se tím zavedl pevný rámec pro vztah mezi nimi;

E.	vzhledem k tomu, že příspěvek Japonska k mezinárodní bezpečnosti a stabilitě, který je založen na zásadě mezinárodní spolupráce, se zvýšil a tuto zemi lze považovat za „proaktivního přispěvatele k míru“;

F.	vzhledem k tomu, že Japonsko a Severoatlantická aliance (NATO) v dubnu 2013 podepsaly první společné politické prohlášení a jako možné oblasti spolupráce označily řízení krizí, odstraňování následků katastrof, operace na podporu míru, kybernetickou obranu a námořní bezpečnost;

vzhledem k tomu, že Japonsko je aktivním členem Asijské rozvojové banky (ADB), Africké rozvojové banky (AFDB), Meziamerické rozvojové banky (IADB), Asijské a tichomořské hospodářské a sociální komise Organizace spojených národů (UNESCAP) a mnoha dalších specializovaných agentur OSN a dále se účastní setkání Asie–Evropa (ASEM) a dialogu o spolupráci v Asii (ACD); vzhledem k tomu, že Japonsko je rovněž členem Světové obchodní organizace (WTO) od jejího ustavení v roce 1995 a je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD), skupiny G8 a skupiny G20;

H.	vzhledem k tomu, že mezi Japonskem a jeho sousedy (Čínou, Ruskem a Jižní Koreou) existuje napětí ohledně ostrovů ve východoasijských námořních oblastech;

předkládá Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) tato doporučení:

K jednání o dohodě o strategickém partnerství

a)	pozvednout vztahy EU–Japonsko na ještě vyšší úroveň, a to prostřednictvím včasného uzavření jednání o komplexní dohodě o strategickém partnerství; definovat skutečně strategický rozměr dohody, který zdůrazní jedinečné aspekty vztahů EU–Japonsko;

b)	usilovat o vytvoření dlouhodobého rámce pro užší vztah, jenž by značně přispěl k prohloubení politických, hospodářských a kulturních vazeb a přinesl by hmatatelné výsledky pro občany obou regionů, a věnovat zvláštní pozornost celosvětové koordinaci hospodářských politik;

c)	výrazně zvýšit počet a rozsah operací dvoustranné spolupráce a sektorálních dialogů;

Politický dialog

znovu potvrdit sdílené hodnoty, společné cíle a odpovědnost za prosazování celosvětového míru, stability, parlamentní demokracie, udržitelného rozvoje a silného multilaterálního systému; pokračovat ve spolupráci na posilování a reformě OSN, včetně Rady bezpečnosti; uznat, že stále více multipolární svět se vyznačuje rostoucím politickým významem celé řady regionálních a národních aktérů, včetně EU a Japonska, a požadovat posílenou spolupráci a koordinaci na mezinárodní scéně;

prohloubit a posílit spolupráci v politických, bezpečnostních a mírových záležitostech, včetně sdílení informací, nešíření zbraní, odzbrojení, odstranění zbraní hromadného ničení, kybernetické bezpečnosti a boje proti mezinárodnímu zločinu, jako jsou obchod s lidmi a drogami, pirátství a terorismus;

f)	zavázat se jakožto hlavní dárci globální rozvojové pomoci k užší spolupráci a koordinaci v oblasti rozvojových politik a zásahů v zájmu plnění rozvojových cílů tisíciletí, jejichž zásadním aspektem je lidská bezpečnost;

g)	prozkoumat rozsah posilování spolupráce ohledně otázek globální bezpečnosti, včetně řízení krizí a úsilí o udržení míru;

h)	spolupracovat v oblasti civilního řešení krizí, civilní ochrany, reakce na přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem, humanitární pomoci a iniciativ týkajících se obnovy po skončení krize; posílit dvoustrannou a mezinárodní spolupráci v oblasti snižování rizika katastrof;

i)	vyjádřit hlubokou účast členských států, pokud jde o pustošivé následky jaderné havárie ve Fukušimě; naléhavě vyzvat japonskou vládu, aby mezinárodnímu společenství co nejpřesněji a nejobšírněji poskytla dostupné údaje o situaci v lokalitě reaktoru a úrovni znečištění;

j)	společně usnadňovat spolupráci v rámci mnohostranných fór, jako jsou OSN, G8, G20, WTO či Mezinárodní měnový fond (MMF); vynaložit společné úsilí na podporu obnovy globálního hospodářství, tvorby pracovních míst a multilaterálních pravidel obchodu;

k)	zvýšit míru konkrétní spolupráce na projektech souvisejících s bezpečností ve strategických regionech, jako jsou Blízký východ, Afrika, Střední Asie, a to na základě dosavadní úspěšné spolupráce;

l)	spolupracovat na provádění rozhodnutí konference OSN Rio+20, jež mají za cíl dosáhnout udržitelného rozvoje;

Regionální dialogy

m)	podpořit integraci v rámci Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a zdůraznit úlohu regionálního fóra ASEAN a východoasijského summitu, pokud jde o podporu vzájemného porozumění v Asii a také zapojení partnerů pro dialog mimo daný region, a to včetně EU;

n)	zdůraznit, že vztah Japonska a jeho sousedů je klíčový pro stabilitu a bezpečnost ve východní Asii a globální bezpečnost obecně;

připomenout, že i Evropa má velký zájem na stabilitě a uvolnění napětí ve východní Asii; vyzvat všechny dotčené strany, aby urovnaly napětí ve Východočínském moři prostřednictvím mírového dialogu založeného na mezinárodním právu a úmluvách, aby se zdržely použití síly či hrozeb v tomto smyslu a dohodly se na opatřeních směřujících ke snížení napětí v případě nepředvídaných incidentů; poukázat na důležitost budování důvěry a preventivní diplomacie; zdůraznit, že svoboda mezinárodní plavby má klíčový význam pro mezinárodní obchod a musí být respektována;

p)	pokračovat v práci směrující k nastolení trvalého míru a bezpečnosti na Korejském poloostrově bez jaderných zbraní a naléhat na Korejskou lidově demokratickou republiku (KLDR), aby upustila od všech stávajících jaderných programů;

Lidská práva a základní svobody

q)	znovu potvrdit sdílené hodnoty dodržování lidských práv, demokracie, základních svobod, řádné správy věcí veřejných a právního státu a spolupracovat v zájmu prosazování a ochrany těchto hodnot na celém světě;

r)	zahájit dialog s japonskou vládou o moratoriu na trest smrti jako předstupni jeho konečného zrušení;

s)	prosazovat rovnost žen a mužů jakožto klíčový prvek demokracie;

vyjednat ustanovení v dohodě, které bude obsahovat reciproční ustanovení o podmíněnosti a politická ustanovení o lidských právech a demokracii, čímž bude opět potvrzen vzájemný závazek vůči těmto hodnotám; přijmout vhodné pojistky v zájmu zajištění stability dohody a zamezení zneužití takového ustanovení jednou ze stran; trvat na tom, že tato podmíněnost by měla tvořit součást dohody o strategickém partnerství s Japonskem, a to v duchu společného přístupu EU k této otázce;

Hospodářská, vědecká a kulturní spolupráce a spolupráce v oblasti životního prostředí

u)	zahrnout rozsáhlý rámec o spolupráci v oblasti vědy, technologie, podnikání a výzkumu s cílem posílit inovační potenciál; spolupracovat při hledání inovativních řešení otázek týkajících se dopravy;

v)	prozkoumat možnosti užší spolupráce, pokud jde o systémy družicové navigace;

zintenzivnit dvoustranný obchod a spolupráci, pokud jde o politiky podporující bezpečnou, spolehlivou a udržitelnou energii, energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie, regulatorní rámce jaderné bezpečnosti a zátěžové testy jaderných zařízení, výzkum v oblasti energetiky, včetně projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER), a zachycování CO2;

x)	dále spolupracovat na nalezení naléhavé, komplexní a udržitelné globální reakce na změnu klimatu, včetně opatření, jež významně omezí emise skleníkových plynů všech stran;

y)	spolupracovat při udržitelné správě rybích populací;

z)	podporovat spolupráci ohledně celosvětové správy a výzkumu v oblasti vzácných zemin a dalších kritických surovin;

aa)	zdůraznit, že kyberprostor má velký význam, pokud jde o podporu svobody projevu a spravedlivého sociálního rozvoje;

ab)	zlepšovat domácí veřejné povědomí o druhém regionu a jeho viditelnost; zintenzivnit dvoustranné výměny v oblasti kultury, v rámci akademické obce, mezi mladými lidmi, na úrovni mezilidských kontaktů a v oblasti sportu;

ac)	sdílet zkušenosti a osvědčené postupy, pokud jde o reakci na potřeby stárnoucí a aktivní společnosti;

ad)

zabývat se otázkou zdraví jakožto zvláštní oblastí spolupráce a společného úsilí v zájmu adekvátní reakce na problémy v oblasti zdraví, které s sebou nese stárnutí populace, a to tak, že se vytvoří prostředky, jež umožní kombinovat a sdílet nejlepší dostupné lékařské poznatky, a to i v oblasti biotechnologie;

Ostatní ustanovení

ae)	konzultovat Parlament ohledně ustanovení o parlamentní spolupráci;

af)	stanovit jasná kritéria a závazné lhůty pro uplatňování dohody o strategickém partnerství a poskytovat monitorovací mechanismy, včetně předkládání pravidelných zpráv Parlamentu;

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, které obsahuje doporučení Evropského parlamentu, Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost a japonské vládě a parlamentu.

(2) Úř. věst. C 247 E, 17.8.2012, s. 20.

(3) Úř. věst. C 371 E, 20.12.2011, s. 14.

(4) Úř. věst. C 249 E, 30.8.2013, s. 63.

(5) Úř. věst. C 377 E , 7.12.2012, s. 19.

(6) Přijaté texty, P7_TA(2013)0532.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/53

P7_TA(2014)0456

Náboženské svobody a kulturní rozmanitost

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 o zahraniční politice EU ve světě kulturních a náboženských rozdílů (2014/2690(RSP))

(2017/C 443/11)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na Chartu OSN,

—	s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její články 10 a 22,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

—	s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

—	s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

—	s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů,

—

s ohledem na rezoluce OSN o svobodě náboženského vyznání nebo přesvědčení a o odstranění všech forem netolerance a diskriminace na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení, zejména s ohledem na rezoluci Valného shromáždění A/RES/67/179 ze dne 20. prosince 2012 a na rezoluci Rady pro lidská práva A/HRC/22/20/L.22 ze dne 22. března 2013,

—	s ohledem na strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii (11855/2012), který přijala Rada pro zahraniční věci dne 25. června 2012,

—	s ohledem na závěry Rady o podpoře kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu ve vnějších vztazích Unie a jejích členských států ze dne 20. listopadu 2008,

—	s ohledem na Evropský program pro kulturu (COM(2007)0242), jehož cílem je podporovat uvědomování si kulturní rozmanitosti a hodnot EU, dialog s občanskou společností a výměnu osvědčených postupů,

—	s ohledem na své doporučení Radě ze dne 2. února 2012 týkající se konzistentní politiky uplatňované vůči režimům, proti nimž zavedla EU omezující opatření (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o kulturních dimenzích vnější činnosti EU (2),

—	s ohledem na své doporučení Radě ze dne 13. června 2013 týkající se návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení (3) a na pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení přijaté Radou pro zahraniční věci dne 24. června 2013,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o strategii digitální svobody v zahraniční politice EU (4),

—	s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.	vzhledem k tomu, že EU je založena na zásadách lidských práv, právního státu a demokracie zakotvených v Listině základních práv Evropské unie a má vůli a zákonnou a morální povinnost tyto hodnoty podporovat a hájit ve svých vnějších vztazích se všemi ostatními zeměmi;

vzhledem k tomu, že článek 21 SEU uznává, že činnost Unie na mezinárodní scéně spočívá na těchto zásadách: „demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva“;

C.	vzhledem k tomu, že myšlenka kulturních a náboženských rozdílů často vede ke konfliktům mezi různými skupinami lidí a že ji vedoucí představitelé a režimy zneužívají k prosazování svých vlastních cílů, čímž tyto konflikty dále vyostřují;

D.	vzhledem k tomu, že pochopení náboženské a kulturní rozmanitosti, které umožňuje začleňování, vzájemnou úctu a pochopení rozdílných mentalit, je spolehlivým prostředkem podpory tolerance a usmíření v situacích po skončení konfliktu a pomáhá podporovat lidská práva a demokracii;

vzhledem k tomu, že v této éře globalizace spolu národy, státy a civilizace aktivně komunikují a dochází k užšímu propojení pravidel a norem, jimiž se řídí fungování ekonomických a politických systémů, přičemž tato pravidla a normy čelí společným výzvám, jako je změna klimatu, terorismus a chudoba, a současně odrážejí národní identity a kulturní rozdíly, jejichž pochopení má zásadní význam pro mezinárodní dialog založený na toleranci;

F.	vzhledem k tomu, že ve všech civilizacích je vysoce ceněno národní kulturní dědictví, které tvoří základ kulturní identity občanů;

Zásady zahraniční politiky EU

prohlašuje, že respektování kulturní rozmanitosti a tolerance různých myšlenek a přesvědčení společně s opatřeními pro boj proti všem formám extremismu a nerovnostem tvoří i nadále nezbytnou a nedílnou součást úspěšného budování mírového mezinárodního řádu založeného na obecně sdílených demokratických hodnotách;

opakuje své přesvědčení, že v rámci obrany zájmů Unie ve světě musí její politika vždy spočívat na základních hodnotách, na nichž je sama založena (demokracie, právní stát a lidská práva, sociální spravedlnost a boj proti chudobě), a na respektu vůči jiným zemím;

trvá na tom, že k cílům EU v zahraničních vztazích musí patřit ochrana osob ze zranitelných skupin, jako jsou národnostní nebo náboženské menšiny, podpora práv žen a posílení jejich postavení, zastoupení v ekonomických, politických a sociálních procesech i jejich větší zapojení do nich a boj proti všem formám násilí a diskriminace na základě pohlaví nebo sexuální orientace;

domnívá se, že přístup ke vzdělání ve všech jeho podobách, zejména prostřednictvím připomínání minulých událostí, historie a podpory kulturní výměny, je nezbytný pro chápání a respektování náboženského vyznání a kulturního dědictví;

vyzývá EU, aby podporovala ratifikaci a provádění klíčových mezinárodních smluv v oblasti lidských práv, včetně smluv týkajících se práv žen a všech dohod zakazujících diskriminaci, úmluv v oblasti základních pracovních práv a regionálních nástrojů pro dodržování lidských práv; očekává rychlou ratifikaci Evropské úmluvy o lidských právech poté, co Soudní dvůr Evropské unie vynese konečný rozsudek;

vyzývá EU, aby podpořila ratifikaci a provádění úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

zdůrazňuje, že EU, která v minulosti dosáhla konkrétních výsledků v oblasti boje proti trestu smrti, by měla zaujmout rozhodnější postoj, a vyzývá orgány a členské státy, aby zachovaly a posílily své politické odhodlání v této věci s cílem dosáhnout jednou provždy celosvětového zrušení trestu smrti;

domnívá se, že stabilní a moderní demokracie s fungujícím právním státem jsou nástrojem nastolení míru, mezinárodní spolupráce a vůle konstruktivním způsobem čelit globálním problémům a že je v zájmu EU aktivně podporovat politickou kulturu svobody, tolerance a otevřenosti, oddělení státu a náboženství a rozvoj demokratických institucí na celém světě;

konstatuje zejména, že přechod k demokracii, pro nějž se v posledních dvou desetiletích rozhodly četné státy ve světě, i povstání, k nimž došlo v nedávné době v arabském světě, jsou dokladem toho, že touha po demokracii, sociální spravedlnosti, lidské důstojnosti a rovném zapojení je univerzální hnací silou pro jinak různorodá kulturní a náboženská prostředí a neměla by být vnímána čistě jako západní zájem;

10.

domnívá se, že pojem kulturních a náboženských rozdílů byl opakovaně zneužíván k tomu, aby ospravedlňoval hrubé porušování lidských práv ze strany autoritářských režimů a radikálních nestátních subjektů;

11.

odmítá esencialistické pojetí kultur jako neměnných entit; domnívá se, že globalizace a rostoucí vzájemné působení lidí z různého kulturního a náboženského prostředí může vést k rozvoji a posílení společného základu univerzálních hodnot;

12.

připomíná, že respektování a podpora malých a minoritních kultur a jejich schopnosti vlastního nenásilného vyjádření v souladu s lidskými právy je způsobem, jak zabránit vnímání kulturních rozdílů jako konfliktu mezi nesmiřitelnými bloky a podpořit mír a stabilitu;

13.

zdůrazňuje, že vzdělávání podporující začlenění by mělo hrát prvořadou úlohu v rozvojové politice, při řešení krizí a při stabilizaci po skončení konfliktu;

14.

zdůrazňuje, že respektování náboženských svobod je důležitou zásadou vnější politiky, která přispívá k udržitelnějším mezinárodním vztahům a podporuje spolupráci mezi národy na základě humanismu, tolerance a vzájemného uznání;

15.

odmítá hájení a šíření fundamentalistických náboženských dogmat, jejichž účelem je rozklad nebo porušování práv určitých komunit;

16.

vyjadřuje obavy z šíření netolerance a naprosto odsuzuje násilné činy proti náboženským komunitám, ať už se jedná o křesťany, muslimy, židy či bahaisty, kterým jsou v různých zemích odpírána základní lidská práva pouze z důvodu jejich víry; zejména zásadně odsuzuje četné pokusy o uzavření či zboření kostelů, mešit, synagog, chrámů a jiných míst používaných k bohoslužbám na celém světě;

17.

zdůrazňuje význam kulturní diplomacie, kulturní spolupráce a výměny v oblasti vzdělávání a kultury pro sdělování hodnot, které tvoří evropskou kulturu, a pro prosazování zájmů EU a jejích členských států; zdůrazňuje, že EU musí jednat jako soudržný světový hráč, který ztělesňuje globální perspektivu a nese globální odpovědnost;

Úloha EU v systému OSN a na mnohostranných fórech

18.

uznává, že současné uspořádání systému OSN, zejména Rady bezpečnosti, by mělo lépe odrážet rozmanitost globálních činitelů;

19.

konstatuje však, že EU a její členské státy umí nacházet společný základ pro dialog a spolupráci s členskými státy OSN pro nalezení společných řešení, která překonávají kulturní a náboženské rozdíly; konstatuje také, že pnutí a patové situace, které brání nalezení podobných řešení, pramení z nesouhlasu států a stran zapojených do konfliktů s podobnými dohodami spíše ze strategických důvodů než v důsledku střetu morálních hodnot;

20.

zdůrazňuje význam koordinace fór podporujících dialog a vzájemné porozumění mezi kulturami a náboženstvími; je nicméně toho názoru, že by měla být posuzována účelnost těchto fór a měly by být zváženy možnosti, jak zvýšit jejich vliv;

21.

uznává hodnotu parlamentní diplomacie a zdůrazňuje úsilí parlamentních shromáždění mezinárodních organizací o podporu mezikulturního a mezináboženského dialogu; v této souvislosti vítá iniciativy, jako je doporučení Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří (březen 2012, Rabat) k vypracování „Charty hodnot pro Středomoří“;

Výzvy náboženského vlivu na mezinárodním politickém poli

22.

s obavami konstatuje, že kromě hrozby, kterou pro Unii a zbytek světa představují teroristické sítě, jsou samotné principy, které Unie prosazuje ve své zahraniční a rozvojové politice, podrývány extremistickými náboženskými skupinami, které používají násilí jako prostředek k podpoře nenávisti a netolerance a k ovlivňování společností a právních předpisů s cílem omezit lidská práva a základní svobody lidí a které působí s podporou, ať již otevřenou či skrytou, některých států;

23.

domnívá se, že EU by měla v zemích, jejichž vlády podporují nebo nepotírají netolerantní vnímání náboženství a kultury, rozhodněji podporovat prosazování a ochranu lidských práv a sociálních a politických práv ze strany občanské společnosti a také otevřenější a inkluzívnější pojetí náboženských dogmat;

24.

všímá si, že v mnoha neevropských zemích, které tolerují různé náboženské projevy, jsou nicméně sekularismus a ateistické či agnostické názory často předmětem právní či společenské diskriminace a že ateisté čelí hrozbám, nátlaku a nebezpečí a programy a politiky EU by jim měly poskytnout stejnou ochranu jako náboženským a jiným menšinám; poukazuje na to, že svoboda náboženského vyznání a svědomí znamená právo jak na náboženské přesvědčení a praktikování náboženství, tak na neexistenci tohoto přesvědčení a nepraktikování náboženství, právo zvolit si nebo prosazovat náboženské přesvědčení jako nedílnou součást svobody projevu a právo změnit toto přesvědčení či jej zcela opustit; očekává, že všechny tyto aspekty se promítnou do iniciativ EU pro mezikulturní dialog;

25.

navrhuje, aby náboženští představitelé tří abrahámovských náboženství (judaismu, křesťanství a islámu) zahájili mezináboženský dialog v duchu jednoty a tolerance všech jejich různých organizovaných vyjádření;

Důvěryhodnost, soudržnost a důslednost politiky EU

26.

domnívá se, že účelnost jednání EU spočívá v její příkladnosti a soudržnosti mezi postupy uplatňovanými uvnitř Unie a jejím počínáním navenek;

27.

vyzývá všechny členské státy, aby zrušily jakékoliv stávající zákony, které jsou v rozporu se základní svobodou náboženského vyznání a svědomí a svobodou projevu;

28.

zdůrazňuje význam toho, aby EU v rámci své vnější činnosti podporovala respektování svobody projevu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, svobody tisku a svobodného přístupu ke sdělovacím prostředkům a novým informačním technologiím a aktivně chránila a podporovala digitální svobodu lidí;

29.

vyzývá k vytvoření koherentní politiky EU v oblasti lidských práv opírající se o společné základní standardy a konstruktivní přístup orientovaný na výsledky; zdůrazňuje, že tam, kde je EU konfrontována s porušováním lidských práv, by měla využívat všechny dostupné nástroje, včetně sankcí;

30.

znovu potvrzuje svou podporu tomu, aby všechny dohody mezi EU a třetími zeměmi zahrnovaly vzájemnou podmíněnost a politické doložky o lidských právech a demokracii coby společné stvrzení vzájemného závazku dodržovat tyto hodnoty, a to bez ohledu na stav ochrany lidských práv v dané zemi a s odpovídajícími zárukami, že žádná ze stran nezneužije mechanismus pozastavení;

Doporučení určená Evropské službě pro vnější činnost a Komisi

31.

vyzývá ESVČ a delegace EU v celém světě, aby dále spolupracovaly se třetími zeměmi a regionálními organizacemi při prosazování mezikulturního a mezináboženského dialogu;

32.

očekává, že představitelé EU dají ve svých politických prohlášeních jasně najevo, že netolerantní výklad kteréhokoliv náboženství či víry, který umožňuje násilí a represe vůči vyznavačům jiného náboženského přesvědčení, není v souladu s hodnotami EU a všeobecně platnými lidskými právy a je třeba se mu postavit stejně razantně jako kterémukoliv represivnímu politickému režimu;

33.

vyzývá EU, aby navrhla opatření vedoucí k tomu, že se kultura stane ještě pevnější součástí politického dialogu s partnerskými zeměmi a regiony po celém světě, a to cestou podpory kulturních výměn a systematického začleňování kultury do rozvojových programů a projektů; zdůrazňuje v této souvislosti potřebu zvýšit efektivnost vnitřních činností Komise v rámci různých GŘ, která se zaměřují na vnější vztahy (zahraniční politiku, rozšiřování, obchod a rozvoj), vzdělání, kulturu a digitální agendu;

34.

zdůrazňuje, že je v tomto směru důležité poskytnout zaměstnancům EU náležitou odbornou přípravu, a vyzdvihuje relevantní práci řady organizací, jako je například Nadace Anny Lindhové nebo centrum pro dialog KAICIID se sídlem ve Vídni;

35.

uznává, že internet a komunikační technologie jsou zásadním prostředkem pro usnadnění svobody projevu, pluralismu, výměny informací, vzdělávání, lidských práv, rozvoje, svobody shromažďování, demokracie a vzájemného mezikulturního a mezináboženského působení a začleňování, čímž dochází k posilování tolerance a porozumění; naléhavě proto žádá Komisi, aby provedla doporučení stanovená ve zprávě ke strategii digitální svobody v zahraniční politice EU;

36.

upozorňuje na řadu možností, které skýtají nové technologie při prosazování mezikulturního a mezináboženského dialogu a zásad a hodnot EU; vyzývá všechny vedoucí delegací EU, aby plně využili veškerých nástrojů digitální diplomacie aktivním a soudržným působením v sociálních médiích; vyzývá ESVČ, aby prozkoumala možnosti nových virtuálních programů;

o o

37.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva a vládám členských států.

(1) Úř. věst. C 239 E, 20.8.2013, s. 11.

(2) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 135.

(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0279.

(4) Přijaté texty, P7_TA(2012)0470.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/58

P7_TA(2014)0457

Nátlak vyvíjený Ruskem na země Východního partnerství, a zejména destabilizace východní Ukrajiny

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 o ruském nátlaku na země Východního partnerství, a zejména destabilizaci východní Ukrajiny (2014/2699(RSP))

(2017/C 443/12)

Evropský parlament,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o evropské politice sousedství, o Východním partnerství a o Ukrajině, především na usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci na Ukrajině (1) a usnesení ze dne 13. března 2014 o invazi Ruska na Ukrajinu (2),

—	s ohledem na svůj postoj při prvním čtení ze dne 3. dubna 2014 s cílem přijmout nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o snížení nebo odstranění cel na zboží pocházející z Ukrajiny (3),

—	s ohledem na závěry mimořádného zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 3. března 2014, na němž se situace na Ukrajině projednávala, a na závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci konaná dne 17. března 2014 a dne 14. dubna 2014,

—	s ohledem na prohlášení hlav států a předsedů vlád ohledně Ukrajiny na zasedání Evropské rady dne 6. března 2014,

—	s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady o Ukrajině ze dne 20. března 2014,

—	s ohledem na závěry summitu ve Vilniusu, který se konal ve dnech 28. a 29. listopadu 2013,

—	s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 9. dubna 2014 o „aktuálním dění na Ukrajině: hrozby pro fungování demokratických institucí“,

—	s ohledem na rezoluci Valného shromáždění ze dne 27. března 2014 s názvem „Územní celistvost Ukrajiny“ (4),

—	s ohledem na společné prohlášení vedoucích představitelů zemí G7 vydané v Haagu dne 24. března 2014,

—	s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že dne 16. března 2014 bylo v Autonomní republice Krym a ve městě Sevastopolu uspořádáno nezákonné a nelegitimní referendum, které proběhlo pod kontrolou ruských jednotek; vzhledem k tomu, že ačkoli bylo toto referendum na mezinárodní scéně odsouzeno, ruské výkonné orgány a zákonodárci rychle přistoupili k anexi tohoto ukrajinského poloostrova, která je v rozporu s mezinárodním právem;

vzhledem k tomu, že se v posledních několika dnech na východě a jihu Ukrajiny konal omezený počet proruských demonstrací; vzhledem k tomu, že proruští separatisté, kteří byli ve většině případů vedeni ruskými speciálními jednotkami, násilně obsadili budovy místní správy v Charkově, Luhansku a Doněcku; vzhledem k tomu, že v Doněcku obsadily tyto živly pod vedením skupiny zvané „Ruský sektor“ budovu regionálního zastupitelstva, vyhlásily samostatnou „Doněckou lidovou republiku“ nezávislou na Kyjevě a oznámily, že nejpozději do 11. května 2014 se bude konat referendum o odtržení regionu;

vzhledem k tomu, že ve dnech 12. a 13. dubna 2014 zaútočili dobře vyzbrojení, blíže neurčení maskovaní muži, o kterých se předpokládá, že jsou pod vedením ruských speciálních jednotek, v rámci několika koordinovaných razií na policejní stanice a vládní budovy v městech Slovjansk, Kramatorsk, Krasnyj Lyman, Mariupol, Jenakijeve a dalších městech v doněckém regionu; vzhledem k tomu, že přinejmenším jeden policista zemřel a několik dalších bylo při těchto střetech zraněno;

vzhledem k tomu, že další vystupňování násilné destabilizace východní a jižní Ukrajiny by mohlo být využito Ruskem jakožto falešná záminka pro další agresi prováděnou vojenskými prostředky, zabránění konání prezidentských voleb a nucenou federalizaci Ukrajiny, která by byla předehrou k rozdělení Ukrajiny;

E.	vzhledem k tomu, že Rusko stále udržuje rozsáhlé bojeschopné jednotky podél své hranice s Ukrajinou, přestože slíbilo, že je stáhne, aby uvolnilo napětí; vzhledem k tomu, že existuje reálná možnost, že by se Rusko mohlo pokusit zopakovat „krymský scénář“;

F.	vzhledem k tomu, že Rusko i nadále porušuje své mezinárodní závazky, jako jsou např. ty, které vyplývají z Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu, Statutu Rady Evropy, a obzvláště Budapešťského memoranda o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu z roku 1994;

vzhledem k tomu, že EU přijalo soubor ekonomických opatření na podporu Ukrajiny, jehož součástí je i makrofinanční pomoc a autonomní obchodní opatření; vzhledem k tomu, že Ukrajina právě dokončuje dohodu s Mezinárodním měnovým fondem o plánu pomoci; vzhledem k tomu, že podmínky této dohody byly dosud drženy v tajnosti;

vzhledem k tomu, že sociální a hospodářská situace v zemi se neustále zhoršuje, mimo jiné v důsledku destabilizace a obchodních restrikcí ze strany Ruska; vzhledem k tomu, že všeobecná chudoba zůstává jedním z nejpalčivějších sociálně-ekonomických problémů na Ukrajině; vzhledem k tomu, že podle nedávné zprávy OSN dosahuje míra chudoby na Ukrajině nyní přibližně 25 %, přičemž 11 milionů lidí vydělává méně, než stanovují místní sociální normy;

I.	vzhledem k tomu, že dne 21. března 2014 podepsala EU s Ukrajinou politická ustanovení dohody o přidružení s tím, že zbytek dohody, který se týká vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, bude podepsán co nejdříve;

vzhledem k tomu, že pro uklidnění situace, zmírnění napětí, zamezení tomu, aby se krize zcela vymkla kontrole, a zajištění mírového řešení je zapotřebí důrazné mezinárodní diplomatické úsilí a proces, který je výsledkem vyjednávání; vzhledem k tomu, že EU musí efektivně reagovat, a umožnit tak Ukrajině a všem ostatním zemím Východního partnerství, aby v plné míře a bez nadměrného vnějšího nátlaku uplatňovaly právo na svou suverenitu a územní celistvost;

K.	vzhledem k tomu, že bezprostředně po anexi Krymu zaslal Nejvyšší sovět separatistického regionu Podněstří v Moldavsku oficiální žádost Ruské federaci, aby zvážila anexi Podněstří;

vzhledem k tomu, že Rusko stále v rozporu se základními normami a zásadami mezinárodního práva okupuje gruzínské regiony Abcházii a region Cchinvali / Jižní Osetii; vzhledem k tomu, že v oblastech kontrolovaných okupačními silami probíhají etnické čistky a násilné demografické změny a že za porušování lidských práv v těchto regionech nesou zodpovědnost okupační jednotky;

vzhledem k tomu, že Rusko v této souvislosti zvýšilo od 1. dubna 2014 ceny plynu pro Ukrajinu z 268 USD na 486 USD na tisíc kubických metrů, čímž jednostranně ukončilo platnost slevy, kterou Ukrajina získala jako součást dohod z Charkova, kterými se řídi pronájem námořní základy v Sevastopolu, a že v posledních dnech zakázalo dovoz ukrajinských mléčných produktů na ruské území; vzhledem k tomu, že Ruská federace rovněž svévolně uplatnila jednostranné obchodní restrikce na produkty z Gruzie a Moldavska;

vzhledem k tomu, že ruská anexe Krymského poloostrova představuje bez pochyb vážné porušení mezinárodního práva, které podrývá důvěru v mezinárodní nástroje, včetně dohod o odzbrojení a nešíření jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že situace se může dále zostřovat v důsledku nových závodů ve zbrojení; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zamezit vzniku takovéto nebezpečné situace, která se může snadno vymknout kontrole;

co nejostřeji odsuzuje rostoucí destabilizaci a provokace, k nimž dochází na východní a jižní Ukrajině; odmítá jakékoli přípravy na nezákonná referenda podobná referendu na Krymu; varuje, že rostoucí destabilizace a rozmáhající se sabotáže proruských separatistů, kteří jsou ozbrojeni, prošli výcvikem, jsou dobře koordinováni a jsou vedeni ruskými zvláštními jednotkami, by mohly být Ruskem využity jako falešná záminka pro vojenský zásah, zabránění konání prezidentských voleb a nucenou federalizaci, jako první krok k rozdělení Ukrajiny;

vyjadřuje nejhlubší znepokojení nad rychle se zhoršující situací a krveprolitím na východní a jižní Ukrajině; důrazně žádá Rusko, aby okamžitě přestalo svou přítomností podporovat násilné separatisty a ozbrojené oddíly, které obsadily vládní budovy ve Slovjansku, Doněcku a jiných městech, aby zastavilo veškeré provokativní akce, jejichž cílem je rozdmychávat nepokoje a dále destabilizovat situaci, aby stáhlo své jednotky z východních hranic Ukrajiny a usilovalo o mírové řešení krize politickými a diplomatickými prostředky; vyjadřuje svou plnou podporu a solidaritu ukrajinské vládě, která usiluje o znovunastolení své kontroly v obsazených městech; oceňuje umírněný a zdrženlivý způsob, jakým ukrajinská vláda současnou fázi krize dosud řešila, a připomíná, že ukrajinské orgány mají plné právo na použití všech nutných opatření, včetně práva na sebeobranu, jak je uvedeno v článku 51 Charty OSN; varuje Rusko před tím, aby zneužilo legitimní právo Ukrajiny na ochranu své územní celistvosti jako záminky k zahájení totální vojenské invaze;

důrazně potvrzuje svou podporu suverenitě, územní celistvosti a politické nezávislosti Ukrajiny a všech zemí Východního partnerství; považuje agresi Ruska za vážné porušení mezinárodního práva a jeho vlastních mezinárodních závazků vyplývajících z Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu, Statutu Rady Evropy a Budapešťského memoranda o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, jakož i dvoustranných povinností vyplývajících z dvoustranné dohody o přátelství, spolupráci a partnerství z roku 1997;

zdůrazňuje, že na Ukrajině nebyly v poslední době zaznamenány žádné případy útoků, zastrašování ani diskriminace ruských občanů či etnických Rusů, ani příslušníků jiných menšin, což potvrzují důvěryhodní mezinárodní pozorovatelé, jako je OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Rada Evropy;

je přesvědčen, že ruský postoj, že Rusko má právo použít veškeré prostředky na ochranu ruských menšin ve třetích zemích, jak prohlásil prezident Putin ve svém projevu dne 18. března 2014, nemá oporu v mezinárodním právu, odporuje základním zásadám mezinárodních vztahů v 21. století a hrozí, že naruší poválečné uspořádání Evropy; vyzývá Radu federace, aby okamžitě zrušila svůj mandát k použití síly na území Ukrajiny;

opakuje, že je nezbytné, aby EU a její členské státy vystupovaly vůči Rusku jednotně; domnívá se, že současná situace vyžaduje, aby Rada posílila druhou fázi sankcí a byla připravena na třetí fázi (hospodářské sankce), k níž je nutno ihned přistoupit; opakuje rovněž svou výzvu Radě, aby urychleně uplatnila embargo na zbraně a duální technologii;

vyzývá k přijetí opatření namířených proti ruským firmám a jejich pobočkám, zejména v energetickém odvětví, jakož i proti ruským investicím a aktivům v EU; vyzývá rovněž k tomu, aby byly přezkoumány veškeré dohody s Ruskem s ohledem na jejich případné pozastavení;

naléhavě žádá EU, aby podpořila Ukrajinu v mezinárodních organizacích, zejména v mezinárodních soudních tribunálech, pokud se tato rozhodne vznést proti Rusku žalobu za porušení suverenity a teritoriální celistvosti;

zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby Rusko vedlo konstruktivní dialog se současnou legitimní ukrajinskou vládou, a podporuje aktivní zapojení EU v diplomatických snahách o zmírnění krize; s napětím očekává čtyřstrannou schůzku mezi vysokou představitelkou EU, americkým ministrem zahraničí a ministry zahraničí Ruska a Ukrajiny a doufá, že tato schůzka přispěje ke zmírnění napětí a nalezení komplexního a trvalého diplomatického řešení krize; zdůrazňuje však, že o budoucnosti Ukrajiny mohou rozhodovat pouze ukrajinští občané v demokratickém, inkluzivním a transparentním procesu;

10.

vyzdvihuje skutečnost, že pozastavení hlasovacích práv ruské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy spolu s rezolucí Valného shromáždění OSN, v níž se Rusko odsuzuje za anexi Krymu, jsou jasnými signály o prohlubující se izolaci Ruské federace na mezinárodní úrovni, které by měly ruské orgány věnovat patřičnou pozornost, pokud chtějí, aby Rusko zůstalo důvěryhodným aktérem na mezinárodní scéně;

11.

vyzývá k zavedení hospodářských, obchodních a finančních restrikcí vůči Krymu a jeho separatistickému vedení; domnívá se, že k urychlenému uplatnění těchto kroků by mělo dojít na základě rozboru právních dopadů anexe Krymu, který vypracuje Komise;

12.

opakovaně vyjadřuje své obavy nad osudem tatarské menšiny na Krymu a nad bezpečností příslušníků ukrajinsky hovořící menšiny a nad jejich možnostmi uplatňovat svá práva; zdůrazňuje, že Ruská federace má podle čtvrté ženevské úmluvy povinnost chránit veškeré civilní obyvatelstvo na okupovaných územích;

13.

vítá rozmístění zvláštní monitorovací mise OBSE, která má za úkol shromažďovat informace o netypické vojenské aktivitě a provokacích, které mají za cíl destabilizovat situaci, a monitorovat situaci v oblasti lidských práv a práv menšin na Ukrajině, a vyzývá k rozšíření této mise; lituje nicméně, že mise neměla zajištěn vstup na Krym, kde se docházelo k porušování lidských práv, včetně násilí na novinářích a jejich rodinách; vyjadřuje politování nad tím, že útoky na novináře jsou nyní zaznamenávány i na východní Ukrajině;

14.

dále požaduje, aby byla Úřadem OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) vyslána pozorovatelská mise pro důkladné sledování voleb, a aby obdobnou misi, která by volby komplexně sledovala, vyslal i Parlament a EU; žádá, aby prezidentské volby pořádané dne 25. května 2014 proběhly v plném souladu s mezinárodními normami; odmítá jakékoli vnější tlaky zaměřené na oddálení voleb;

15.

vítá záměr ukrajinské vlády uspořádat předčasné parlamentní volby;

16.

vítá v zásadě i myšlenku uspořádání celonárodního referenda o budoucím statusu a územním uspořádání Ukrajiny, jak je navrhl úřadující prezident Oleksandr Turčynov ve svém televizním vystoupení dne 14. dubna 2014;

17.

vítá nedávné usnesení ukrajinského parlamentu, v němž vyzývá k okamžitému odzbrojení všech nezákonných oddílů domobrany, a s nadějí očekává jeho realizaci;

18.

vítá, že je Rada připravena Ukrajině pomoci s reformou v oblasti civilní bezpečnosti, podpořit policejní složky a právní stát a posoudit všechny stávající možnosti, včetně případného vyslání mise v rámci SBOP nebo pozorovatelské mise EU;

19.

vyjadřuje rozhodnou podporu Ukrajině a jejím občanům v těchto těžkých časech; vítá podepsání politických kapitol dohody o přidružení a následné přijetí jednostranných obchodních opatření; vyzývá, aby úplná dohoda o přidružení a prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu (DCFTA) byly podepsány co nejdříve a ještě před vypršením jednostranných obchodních opatření;

20.

vítá, že ukrajinská vláda oznámila ambiciózní program hospodářských a sociálních reforem, a zdůrazňuje, že je zásadně důležité tyto reformy rychle provést, aby mohlo dojít ke stabilizaci země a překonání její kritické finanční situace; vítá rozhodnutí mezinárodních finančních institucí a Komise poskytnout Ukrajině významnou krátkodobou i dlouhodobou finanční pomoc; připomíná, že je třeba co nejdříve uspořádat a koordinovat mezinárodní dárcovskou konferenci, kterou by měla svolat Komise;

21.

souhlasí s tím, že EU pomoc podmiňuje provedením velmi potřebných strukturálních reforem, jež pomohou vytvořit prostředí příznivější pro dlouhodobý hospodářský růst, zdokonalí řízení veřejných financí, vytvoří záchrannou sociální síť a budou řešit problém korupce; vyzývá k transparentnímu využívání prostředků EU a k jeho pečlivému sledování ze strany Komise;

22.

upozorňuje na vážnou hospodářskou a sociální situaci v zemi; žádá, aby strukturální reformy provázely opatření na zmírnění současné situace především nejzranitelnějších skupin obyvatelstva;

23.

vybízí Ukrajinu, aby pokračovala v nastoleném kurzu politických reforem, zejména pak ústavních reforem, o nichž by měly podrobně diskutovat všechny složky ukrajinské společnosti; vítá, že ukrajinská vláda je odhodlána plnit své závazky a zajistit reprezentativní složení vládních struktur tak, aby zohledňovaly regionální rozmanitost, zaručit plnou ochranu práv příslušníků národnostních menšin, sladit své antidiskriminační právní předpisy se standardy EU, vyšetřit veškeré případy porušení lidských práv a násilných činů a bojovat proti extremismu;

24.

vítá rozhodnutí Komise zřídit podpůrnou skupinu pro Ukrajinu, která se bude zabývat prováděním „evropské reformní agendy“;

25.

podporuje ukrajinskou vládu v úsilí zajistit v úzké spolupráci s OBSE a Radou Evropy dodržování legitimních práv rusky hovořícího obyvatelstva a ostatních kulturních, národnostních a jazykových menšin v souladu s ustanoveními Evropské charty regionálních či menšinových jazyků a Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin;

26.

znovu vyzývá, aby byla ustavena nezávislá komise se silným mezinárodním zastoupením, která by pod dohledem mezinárodního poradního výboru Rady Evropy vyšetřila přestřelky v Kyjevě a tragické události na Majdanu; vítá přizvání třetí strany a svolání její první schůze na 9. dubna 2014;

27.

vítá podepsání politických kapitol dohody o přidružení a očekává rychlé poskytnutí autonomních obchodních preferencí přijatých EU do doby, než budou podepsány ostatní části dohody, které zahrnují dohodu DCFTA;

28.

vítá počáteční opatření přijatá Komisí, která by Ukrajině pomohla řešit energetickou krizi v případě, že by Rusko zastavilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu, a naléhá na Radu a Komisi, aby Kyjev podpořily v úsilí vyřešit vleklý spor s Moskvou o zemní plyn; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba vypracovat solidní společnou politiku energetické bezpečnosti (energetickou unii) s cílem snížit závislost EU na dodávkách ropy a plynu z Ruska, jež by zahrnovala diverzifikaci dodávek energie, plné provedení třetího energetického balíčku a případně by umožňovala přerušit dovoz plynu; domnívá se, že ropovod South Stream by neměl být vybudován a místo toho by měly být zajištěny jiné dodavatelské zdroje; je přesvědčen o tom, že pomoc EU Ukrajině při zajištění zpětného toku dodávek prostřednictvím diverzifikace, zvýšení energetické účinnosti a účinného propojení s EU posílí Ukrajinu vůči politickým a hospodářským tlakům; v tomto ohledu připomíná strategickou úlohu Energetického společenství, jemuž v roce 2014 Ukrajina předsedá;

29.

vyzývá Radu, aby okamžitě zmocnila Komisi k rychlejší liberalizaci vízového režimu s Ukrajinou s cílem pokročit v zavádění bezvízového styku po vzoru Moldavska; vyzývá, aby byly mezitím na úrovni EU a členských států okamžitě zavedeny dočasné, velmi jednoduché a finančně nenáročné postupy udělování víz;

30.

zdůrazňuje, že je nutné věnovat náležitou pozornost ruským obavám, jež se týkají procesu přidružování Ukrajiny a dalších východních sousedů k EU, a že je třeba tento proces vysvětlit, aby se zmírnily obavy z nového geopolitického rozdělení evropského kontinentu; zdůrazňuje, že každá země má plné právo činit vlastní politické volby, ale že angažovanost EU vůči východním partnerům má za cíl šířit prosperitu a zvýšit politickou stabilitu, z čehož by v konečném důsledku měla prospěch i Ruská federace;

31.

připomíná, že dohody o přidružení nejsou konečným cílem budování vztahů EU s Ukrajinou a zeměmi Východního partnerství; v této souvislosti zdůrazňuje, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii mají Gruzie, Moldavsko a Ukrajina – stejně jako kterýkoli jiný evropský stát – evropskou perspektivu a mohou požádat o členství v Evropské unii, pokud dodržují zásady demokracie, základní svobody, lidská práva a práva menšin a zajišťují fungování právního státu;

32.

vyzývá Radu, aby za EU a její členské státy podepsala s Moldavskem a Gruzií dohody o přidružení a dohody DCFTA; schvaluje návrh rozhodnutí Rady o prozatímním provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem a mezi EU a Gruzií bezprostředně po jejich podepsání; naléhavě žádá generální sekretariát Rady Evropské unie, aby po podepsání dohod o přidružení zkrátil oznamovací postupy, tak aby prozatímní provádění těchto dohod mohlo být zahájeno co nejdříve po jejich podepsání; potvrzuje, že pokud budou splněny veškeré požadavky a pokud budou obě dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem a EU a Gruzií následně podepsány, má v úmyslu co nejdříve pokračovat v jejich plné ratifikaci ještě před koncem tohoto funkčního období Komise; žádá, aby pro tyto země byly vyčleněny finanční prostředky na potřebnou dodatečnou pomoc; dále vyzývá k navázání upřímného a otevřeného dialogu s Ruskou federací a v jeho rámci k vynaložení maximálního úsilí na dosažení součinnosti ve prospěch zemí Východního partnerství;

33.

vyjadřuje zvláštní znepokojení nad opětovně se zvyšující nestabilitou v separatistickém regionu Podněstří v Moldavsku; považuje nedávný krok samozvaných orgánů v Tiraspolu, které dne 16. dubna 2014 požádaly o to, aby Rusko uznalo Podněstří za nezávislý stát, za nebezpečný a nezodpovědný; připomíná, že tzv. referendum na autonomním území Gagauzsko bylo uspořádáno v rozporu s ústavou Moldavské republiky, a tudíž nezákonné; znovu vyjadřuje svou plnou podporu územní celistvosti Moldavska a vyzývá všechny strany, aby okamžitě obnovily dialog v rámci schématu 5+2, a vyzývá k posílení role EU coby partnera pro jednání, s cílem nalézt dlouhodobé mírové řešení tohoto problému;

34.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, prezidentům, vládám a parlamentům Ukrajiny, Gruzie a Moldavska, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0170.

(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0248.

(3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0285.

(4) A/RES/68/262.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/64

P7_TA(2014)0458

Jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Vietnamem

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 o současném stavu jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (2013/2989(RSP))

(2017/C 443/13)

Evropský parlament,

—	s ohledem na pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o nadnárodních podnicích a na tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku,

—	s ohledem na prohlášení ministrů na čtvrté ministerské konferenci WTO, které bylo přijato dne 14. listopadu 2001 v Dauhá, a zejména na jeho odstavec 44 o zvláštním a diferencovaném přístupu,

—	s ohledem na dohodu o spolupráci mezi ES a Vietnamskou socialistickou republikou (dále jen „Vietnam“) z roku 1995 a na novou dohodu o partnerství a spolupráci podepsanou dne 27. června 2012,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2006 nazvané „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu. Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (COM(2006)0567),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a přístupu k lékům (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti (2),

—	s ohledem na směrnice Rady pro jednání ze dne 23. dubna 2007, které Komisi zmocňují k vyjednání dohod o volném obchodu se zeměmi Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN),

—	s ohledem na strategický dokument pro Vietnam (2007–2013) (3),

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o Vietnamu, zejména na své usnesení ze dne 1. prosince 2005 o situaci v Kambodži, Laosu a Vietnamu (4) a na své usnesení ze dne 18. dubna 2013 o Vietnamu, zejména o svobodě projevu (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech, sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o budoucí evropské mezinárodní investiční politice (7),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2010 nazvané „Obchod, růst a celosvětové záležitosti – obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020“ (COM(2010)0612),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020 (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2011 o překážkách v oblasti obchodu a investic (9),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. února 2012 nazvané „Zpráva o překážkách obchodu a investic (2012)“ (COM(2012)0070),

—	s ohledem na prohlášení Komise o dohodě o volném obchodu mezi EU a Vietnamem přednesené na plenárním zasedání v dubnu 2014,

—	s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

vzhledem k tomu, že multilaterální obchodní systém založený na pravidlech, který zavedla Světová obchodní organizace (WTO), je nejvhodnějším rámce pro regulaci a podporu otevřeného a spravedlivého obchodu, a vzhledem k tomu, že mnohostranná jednání nebrání uzavírání dvoustranných dohod WTO+, které mohou tento systém doplňovat;

vzhledem k pokynům Komise pro jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Vietnamem, které jsou přílohou zmocnění Rady zahájit jednání o dohodě o volném obchodu se zeměmi Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) ze dne 23. dubna 2007 v návaznosti na rámcový dokument schválený Radou, který stanoví společné cíle obou jednajících stran, zejména zintenzivnění stávajících dvoustranných obchodních vztahů; připomíná, že původním cílem bylo dojednání dohody o volném obchodu s regionem sdružení ASEAN; podporuje tedy možnost dojednání zcela komplexních dohod se zeměmi regionu sdružení ASEAN (na kterých se bude dát stavět a jejichž pomocí bude možné postupovat směrem k celkovému cíli, kterým je dojednání smlouvy o volném obchodu mezi oběma regiony);

C.	vzhledem k tomu, že jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Vietnamem byla oficiálně zahájena dne 26. června 2012 v Bruselu, a vzhledem k tomu, že dne 8. listopadu 2013 se obě jednající strany po pátém kole rozhovorů zavázaly společně usilovat o uzavření jednání do konce roku 2014;

D.	vzhledem k tomu, že obchodní vztah mezi EU a Vietnamem je zasazen do rámce dohody o partnerství a spolupráci, která byla podepsána dne 27. června 2012 a která zajišťuje účinný rámec pro dvoustranný obchod a investiční vztahy;

vzhledem k tomu, že EU a Vietnam vedou kvalitní dvoustranný dialog o lidských právech; vzhledem k tomu, že by v jeho rámci mělo být vyvinuto veškeré úsilí o to, aby se zabránilo zhoršení ochrany lidských práv ve Vietnamu; vzhledem k tomu, že by lidská práva měla být považována za nezbytný prvek obchodní politiky EU; vzhledem k tomu, že EU je v rámci svého strategického rámce a akčního plánu pro lidská práva a demokracii odhodlána zohlednit lidská práva při vypracovávání svých posouzení dopadů, a to včetně posouzení dopadů, která se týkají obchodních dohod, jež mají významné hospodářské, sociální a environmentální dopady;

vzhledem k tomu, že Vietnam zažil deset let prosperity, kdy jeho HDP nepřetržitě rostl o přibližně 8 % ročně, přičemž vrcholu dosáhl svým přistoupením k WTO dne 11. ledna 2007, a vzhledem k tomu, že země byla následně postižena celosvětovým hospodářským poklesem, který vedl k prudkému snížení nárůstu vývozu, poklesu přílivu přímých zahraničních investic a propadu zámořských plateb;

vzhledem k tomu, že EU v uplynulých deseti letech s Vietnamem udržovala negativní obchodní bilanci, jak opět doložily údaje za druhé čtvrtletí roku 2013, které ukazují, že celková hodnota obchodu činila 13,4 miliardy EUR, přičemž dovoz do EU z Vietnamu dosahoval 10,5 miliard EUR, zatímco vývoz z EU do Vietnamu dosáhl hodnoty 2,8 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že to představuje prudký pokles ve srovnání s údaji za rok 2012, kdy celkový obchod činil 23,871 miliardy EUR, přičemž 18,520 miliardy EUR tvořil dovoz z Vietnamu do EU a 5,351 miliardy EUR vývoz z EU do Vietnamu;

vzhledem k tomu, že oděvní a textilní průmysl představuje ve Vietnamu nejen hlavní zdroj formálního zaměstnání s přímou pracovní sílou více než dvou miliónů pracovníků, ale je také největším vývozním odvětvím; vzhledem k tomu, že odvětví montáže elektroniky, další přední vývozní výrobní odvětví, zaměstnává přibližně 120 000 pracovníků;

vzhledem k tomu, že Vietnam dosud ratifikoval pouze 5 z 8 hlavních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP); vzhledem k tomu, že neratifikoval úmluvu MOP č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se, č. 98 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat a č. 105 o odstranění nucené práce;

vzhledem k tomu, že Vietnam, který využívá všeobecného systému preferencí EU, se řadí na 32. místo mezi obchodními partnery EU a je jejím 5. největším obchodním partnerem mezi zeměmi ASEAN, zatímco EU je po Číně druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem Vietnamu, přičemž se řadí před Spojené státy, a je největším zdrojem přímých zahraničních investic ve Vietnamu, neboť představuje 6,5 % celkových přímých zahraničních investic v této zemi v roce 2012; vzhledem k tomu, že navzdory těmto skutečnostem je potenciál přímých zahraničních investic Vietnamu v EU nadále ve značné míře nevyužit;

vzhledem k tomu, že obě jednající strany očekávají, že odstranění celních i necelních překážek obchodu jim zajistí značné výhody, a vzhledem k tomu, že cílem obou stran by mělo být dosažení dobrého výsledku, pokud jde o liberalizaci obchodu službami a o zavedení a rozvíjení systému vhodné a účinné ochrany, uplatňování a prosazování práv duševního vlastnictví, včetně patentů a vzorů, ochranných známek a známek služeb, autorských a obdobných práv a zeměpisných označení včetně označení původu pro zemědělské a potravinářské výrobky;

L.	vzhledem k tomu, že obě jednající strany by měly spojit své síly a zajistit a podporovat zákonný obchod s léčivými přípravky (patentovanými i generickými) v souladu s ustanoveními dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a s jejími flexibilními prvky;

vzhledem k tomu, že obě jednající strany by měly nadále využívat nástroje na ochranu obchodu a plně přitom dodržovat stávající pravidla WTO, aby nemusely využívat mechanismus WTO pro řešení sporů, a měly by se dohodnout na účinné oboustranné ochranné doložce nebo obdobném mechanismu, který by náležitě chránil jejich průmyslová odvětví před újmou nebo hrozbou újmy, která by byla důsledkem zvýšení dovozu, zejména v příslušných citlivých odvětvích, která každá strana určila v rámci posouzení dopadů;

vítá pokračující pokrok v jednáních o dohodě o volném obchodu, zejména pokud jde o kapitoly o celní spolupráci a usnadnění obchodu, o technických překážkách obchodu a o hospodářské soutěži, a vítá rovněž skutečnost, že Komise Parlamentu pravidelně podává informace o aktuálním stavu jednání; připomíná, že souhlas Parlamentu s dohodou o volném obchodu je nezbytný (10) a že Komise a Rada by neměly navrhovat žádné prozatímní uplatňování dohody o volném obchodu, dokud EP tento souhlas nevysloví;

je pevně přesvědčen, že dodržování práv pracovníků a odborů musí být klíčovým prvkem všech obchodních dohod, které EU se třetími zeměmi podepisuje; vyzývá vietnamskou vládu k dodržování všech jejích závazků v rámci hlavních úmluv MOP, které ratifikovala, a k neprodlené ratifikaci a provádění zbývajících hlavních úmluv; opakuje, že práva pracovníků a odborů musí být všeobecná a musí se vztahovat na všechny pracovníky, včetně pracovníků ve zvláštních ekonomických zónách;

očekává, že Rada a Komise před uzavřením dohody o volném obchodu, která musí být v souladu s pravidly a povinnostmi WTO, plně zohlední požadavky Parlamentu vyjádřené v tomto usnesení; domnívá se, že úspěšná dohoda o volném obchodu by měla oběma jednajícím stranám poskytovat vyvážené výhody a přispívat k vytváření a zachování pracovních míst na obou stranách;

vyzývá obě jednající strany, aby plně dodržovaly závazky WTO v duchu liberalizace obchodu; zároveň zdůrazňuje, že aby mohlo být dosaženo ambiciózní dohody, mají obě strany povinnost upustit od opatření či praktik, které nejsou v souladu s WTO;

oceňuje pozitivní vyhlídky, které jsou uvedeny v rámcovém dokumentu, z něhož vyplývá, že by dohoda o volném obchodu zvýšila celkový vývoz a dovoz EU i Vietnamu a poskytla příležitosti pro další příliv přímých zahraničních investic; vyzývá proto k zásadnímu odstranění cel ze strany Vietnamu, a to jak u průměrné celní sazby pro přístup na trh s nezemědělskými výrobky, tak u zemědělských výrobků;

zdůrazňuje však, že cílem průmyslového obchodu by mělo být vzájemné úplné odstranění cla, a to při zohlednění určité míry asymetrie, což zahrnuje vhodná přechodná období pro provedení, a jakákoli případná výjimka z tohoto cíle by měla být omezena a podléhat přehodnocení; je přesvědčen, že odstranění cel by mělo zahrnovat odvětví, která jsou pro jednotlivé strany důležitá;

naléhavě vyzývá obě jednající strany, aby respektovaly práva druhé strany na regulaci, a to i pokud jde o poskytování veřejných služeb, a aby zajistily, aby jejich příslušné předpisy nebránily oboustrannému obchodu vytvářením neoprávněných necelních překážek; vyzývá proto EU i Vietnam, aby rozvíjely účinné způsoby řešení sporů, které by zamezily vzniku neodůvodněných regulačních překážek obchodu a odstraňovaly stávající překážky intenzivnější harmonizací a uváděním předpisů v soulad s mezinárodními normami;

domnívá se, že by Komise měla věnovat zvláštní pozornost zajištění toho, aby přínosy budoucí dohody zahrnovaly silná a vymahatelná ověřovací opatření s cílem zajistit, aby výhod mohly využívat pouze unijní a vietnamští výrobci na základě plného dodržování preferenčních pravidel původu, které by byly vyjednány; vyzývá rovněž ke zjednodušení pravidel původu EU – bez zmírnění přísnosti současného systému –, aby bylo pro hospodářské subjekty a celní správu jednodušší tato pravidla uplatňovat a aby mohly plně využívat výhod odstranění cel;

uznává, že Vietnam má prvořadý zájem o liberalizaci 4. způsobu poskytování služeb podle Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) a o uzavření dohod o vzájemném uznávání, které by umožnily uznávání profesní kvalifikace státních příslušníků Vietnamu a občanů EU, a že EU má prvořadý zájem o liberalizaci v oblasti přístupu na trh a národního zacházení v rámci 1., 2. a 3. způsobu poskytování pro většinu služeb; domnívá se, že řešení prvořadých zájmů EU je nezbytné, aby bylo možno v rámci 4. způsobu poskytování služeb umožnit dočasný pobyt odborníků s nezbytnými znalostmi a aby bylo snazší rozlišovat tyto pobyty a vnitrostátní politiky týkající se zahraničních pracovníků na pracovních trzích jednotlivých stran;

10.

vyzývá EU a Vietnam, aby se v rámci dohody o volném obchodu dohodly na spravedlivém a rovném zacházení se všemi investory a poskytovateli služeb v bankovnictví, pojišťovnictví, právních službách, účetnictví, dopravě a distribučních službách, a to včetně odvětví velkoobchodu i maloobchodu; připomíná, že pokud jde o finanční služby, je rovněž důležité zajistit odpovídající prostor pro politiku s cílem snížit systémové riziko, bojovat proti praní peněz, poskytovat spotřebitelům co nejvyšší úroveň ochrany a prosazovat pravidla a postupy spravedlivé hospodářské soutěže mezi domácími a zahraničními investory a poskytovateli služeb, mimo jiné tím, že budou sníženy nebo zcela odstraněny stávající kapitálové stropy a zrušena omezení týkající se usazování a získávání licencí; doporučuje, aby Komise vyjednala silná a závazná ustanovení ohledně transparentnosti a spravedlivé konkurence, aby byly vytvořeny rovné podmínky i mezi soukromými a státními podniky;

11.

důrazně vybízí Vietnam, aby vypracoval odpovídající právní předpisy o ochraně údajů – avšak aniž by vytvářel překážky využívání pružnosti dohody TRIPS –, a získal tak status země s odpovídající úrovní ochrany, což by umožnilo přenos osobních údajů z EU na základě právních předpisů EU a v souladu s nimi a posílilo oboustranný tok údajů a obchodu v souvisejících službách, jako je například elektronické obchodování;

12.

vyzývá Komisi a vietnamské orgány, aby sjednaly účinný a transparentní systém zadávání veřejných zakázek, který by při udělování veřejných zakázek zajišťoval spravedlivou soutěž mezi soukromými a státními podniky a co nejširší pokrytí, včetně podniků veřejného sektoru, přičemž je třeba postupovat se vzájemnou ohleduplností a zohledňovat potřeby;

13.

naléhavě žádá Komisi, aby zajistila omezení a pravidelnou kontrolu využívání dotací a jiných výhod (jako jsou např. příznivé podmínky poskytované vietnamským státním podnikům a domácím společnostem), které narušují hospodářskou soutěž s evropskými společnostmi, zejména v odvětvích, která jsou důležitá pro vývozní politiku Vietnamu; rovněž naléhavě žádá Komisi, aby vyjednala pravidla zaměřená na zajištění rovných podmínek mezi unijními a vietnamskými soukromými a veřejnými účastníky trhu;

14.

domnívá se, že v dohodě o volném obchodu by měla být věnována zvláštní pozornost rozvoji obchodních příležitostí pro malé a střední podniky a tomu, aby investice do malých a středních podniků a investice těchto podniků byly podporovány s cílem napomoci financování tržně zaměřených místních projektů a společných podniků v oblasti obnovitelných zdrojů energie a obchodu s ekologickým zbožím a technologiemi; požaduje, aby byl ve Vietnamu pro evropské investory zajištěn transparentnější a předvídatelnější právní rámec a aby byly zaručeny rovné podmínky hospodářské soutěže pro vietnamské a evropské podniky;

15.

naléhavě žádá obě jednající strany, aby zaručily dobrý výsledek dohody o volném obchodu, pokud jde o liberalizaci obchodu ve výrobním odvětví tím, že zajistí účinné provádění a vymáhání práv duševního vlastnictví, včetně práv týkajících se patentů a vzorů, ochranných známek a autorských a obdobných práv souvisejících s řadou výrobků;

16.

domnívá se, že by dohoda o volném obchodu měla respektovat citlivé otázky spojené s obchodem se zemědělskými výrobky a produkty rybolovu, ale že by tyto citlivé oblasti neměly bránit vzájemnému otevření trhu v doplňkových odvětvích, a zdůrazňuje, že přístup na nový trh musí byt podmíněn důsledným prosazováním ochrany duševního vlastnictví, které se bude vztahovat rovněž na zeměpisná označení, včetně označení původu pro zemědělské a potravinářské výrobky, a také na sanitární a fytosanitární opatření, a to v zájmu výrobců a spotřebitelů; trvá na tom, že žádná část dohody nesmí bránit přístupu k cenově dostupným generickým lékům;

17.

požaduje, aby bylo do dohody o volném obchodu začleněno ujednání o transparentním a účinném řešení mezistátních sporů a případně ustanovení o řešení sporů mezi investory a státem s cílem zajistit náležitou ochranu investorů a odradit investory od podávání neopodstatněných stížností; domnívá se, že jakýkoli mechanismus pro řešení sporů mezi investory a státem by měl být v co největší míře založen na pravidlech Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) nebo na pravidlech Mezinárodního střediska pro řešení investičních sporů (ICSID) nebo v jiném případě na jakýchkoli pravidlech dohodnutých mezi dvěma stranami a založených na mezinárodních normách a konvencích a měl by být součástí vhodného právního rámce a splňovat přísná kritéria transparentnosti;

18.

požaduje, aby bylo zajištěno, aby investiční dohoda nebrzdila pokrok procesu ratifikace a plného provedení mezinárodních dohod o lidských právech, úmluv MOP a mnohostranných environmentálních dohod oběma stranami;

19.

dává přednost tomu, aby normy pro dobré životní podmínky zvířat byly zahrnuty do kapitoly o sanitárních a fytosanitárních opatřeních dohody o volném obchodu, nebo do samostatné kapitoly s rovnocennými vymahatelnými ustanoveními;

20.

očekává, že dohoda o volném obchodu bude obsahovat závaznou a vymahatelnou kapitolu o udržitelném rozvoji, která bude odrážet společný závazek EU a Vietnamu prosazovat respektování, dodržování a vymáhání mezinárodních dohod o lidských právech, osmi základních úmluv MOP a klíčových mnohostranných environmentálních dohod – např. Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) – a opatření pro případ jejich porušení, která stanoví, že do sledování vyjednávání o dohodě o volném obchodu a do provádění a sledování dodržování kapitoly o udržitelném rozvoji budou zapojeny nezávislé organizace občanské společnosti zastupující ekonomické, sociální a environmentální činitele, a že tato kapitola bude rovněž vybízet podniky k zavádění postupů sociální odpovědnosti podniků při zohlednění zásad dohodnutých na mezinárodní úrovni a nástrojů, jako jsou ty, které stanoví směrnice OECD pro nadnárodní podniky a obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv nebo zásady OSN pro odpovědné investování a podávání zpráv, a zabývat se dosud nevyřešenými otázkami, jako jsou dobré životní podmínky domácích i volně žijících zvířat;

21.

požaduje, aby tato kapitola o udržitelném rozvoji spadala pod institucionální a právní propojení, které má být vytvořeno mezi dohodou o volném obchodu a dohodou o partnerství a spolupráci, aby tak zahrnovala možnost pozastavení dohody o volném obchodu v případě závažného porušování lidských práv;

22.

vyzývá Komisi, aby uplatnila přístup založený na podmíněnosti, v rámci něhož by podpis dohody o volném obchodu byl nabídnut výměnou za konkrétní pokrok v oblasti lidských práv a dalších základních práv;

23.

vyzdvihuje hospodářský a sociální pokrok dosažený Vietnamem v rámci reforem Doi moi a podporuje trvalé úsilí této země o další společenský pokrok; projevu tudíž uznání kandidatuře Vietnamu – a to za podpory sdružení ASEAN – na členství v Radě OSN pro lidská práva na období 2014–2016 a rozhodnutí vietnamské vlády ze dne 27. srpna 2013 předložit memorandum obsahující dobrovolné sliby a závazky přispět k podpoře a prosazování lidských práv, a posílit tak udržitelný rozvoj na svém území a ve vztahu ke svým partnerům; naléhavě žádá vietnamskou vládu, aby na takovéto přísliby a závazky dále navazovala a aby účinně bránila jakémukoli porušování základních lidských práv a omezování základních svobod a aby takovéto porušování a omezování napravovala;

24.

zdůrazňuje, že lidská práva, demokracie a bezpečnost jsou základními prvky celkového vztahu mezi EU a Vietnamem; vyzývá proto obě strany, aby zajistily aktivní pokračování dialogu o nedořešených otázkách se zvláštním odkazem na svobodu projevu jednotlivých občanů, svobodu sdělovacích prostředků a na svobodu vyznání;

25.

naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve provedla posouzení dopadů na lidská práva, jak požadoval Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních dohodách (11), s cílem zajistit „jasné obchodní ukazatele založené na lidských právech a na environmentálních a sociálních normách“ a v souladu se zprávou zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny;

26.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům členských států a vládě a parlamentu Vietnamu.

(1) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 591.

(2) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 128.

(3) http://eeas.europa.eu/sp/index_en.htm#V

(4) Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 129.

(5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0189.

(6) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31.

(7) Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 34.

(8) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 87.

(9) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 1.

(10) Čl. 218 odst. 6 písm. a) bod v) SFEU.

(11) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/70

P7_TA(2014)0459

Následné kroky Komise v souvislosti s konzultací MSP „Top 10“ o regulaci na úrovni EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 o konzultačním postupu „Top Ten“ a snižování zátěže plynoucí z předpisů EU pro malé a střední podniky (2013/2711(RSP))

(2017/C 443/14)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Evropskou chartu pro malé podniky přijatou v průběhu zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 19. až 20. června 2000 ve Feiře,

—	s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (MSP) (1),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. listopadu 2011 s názvem „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum – přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“ (COM(2011)0803),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2011 s názvem „Přezkum iniciativy ‚Small Business Act‘ pro Evropu“ (COM(2011)0078),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—	s ohledem na návrh nařízení předložený Komisí dne 30. listopadu 2011, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) (COM(2011)0834),

—	s ohledem na závěry Evropské rady přijaté ve dnech 14. a 15. března 2013 a na závěry Rady pro konkurenceschopnost přijaté ve dnech 26. a 27. září 2013,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. června 2013 s názvem „Opatření Komise v návaznosti na konzultaci ‚Top Ten‘ s malými a středními podniky o předpisech EU“ (COM(2013)0446),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. března 2013 nazvané „Inteligentní regulace – reakce na potřeby malých a středních podniků“ (COM(2013)0122) a související pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Sledování inteligentní regulace pro malé a střední podniky a konzultace k ní“ (SWD(2013)0060),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. října 2013 nazvané „Účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): výsledky a další kroky“ (COM(2013)0685),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 o malých a středních podnicích: konkurenceschopnost a podnikatelské prostředí (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování (3),

—	s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.	vzhledem k tomu, že podpora konkurenceschopnosti, udržitelnosti a zaměstnaneckého potenciálu malých a středních podniků představuje horizontální úsilí napříč různými oblastmi politik;

B.	vzhledem k tomu, že malé a střední podniky nepřiměřeně trpí z důvodu svých omezených kapacit zbytečnou zátěží, a vzhledem k tomu, že se zákonodárci Evropské unie proto zavázali k dodržování zásady „mysli nejdříve v malém“;

C.	vzhledem k tomu, že 20,7 milionů malých a středních podniků zaměstnává více než 65 % stávající pracovní síly v soukromém sektoru a že malé a střední podniky patří mezi nejvíce inovační podniky s nejlepšími výsledky v oblasti vytváření pracovních míst a hospodářského růstu;

D.	vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru se 74 % Evropanů domnívá, že EU vytváří příliš mnoho byrokracie;

vzhledem k tomu, že téměř jedna třetina administrativní zátěže vyplývající z právních předpisů EU vzniká především v důsledku jejich nepřiměřeného a neefektivního uplatňování na úrovni členských států – což znamená, že kdyby členské státy prováděly právní předpisy EU efektivněji, bylo by možné ušetřit až 40 miliard EUR;

F.	vzhledem k tomu, že podniky mohou vytvářet pracovní místa, pokud jsou splněny náležité podmínky, včetně zjednodušení administrativy, přístupu k financím, dovednostem a znalostem a ke kvalifikované pracovní síle a podpory jejich úsilí o inovace;

G.	vzhledem k tomu, že malé a střední podniky mají ve srovnání s velkými průmyslovými subjekty často konkurenční nevýhodu, pokud jde o zdanění, normalizaci, veřejné zakázky, duševní vlastnictví či financování výzkumu a inovace;

H.	vzhledem k tomu, že Komise zrušila v uplynulých pěti letech 5 590 právních požadavků, čímž snížila náklady pro podniky o více než 27 miliard EUR;

vzhledem k tomu, že Evropská komise usiluje o regulační a administrativní účinnost prostřednictvím svého programu REFIT, prostřednictvím posuzování dopadů, testů konkurenceschopnosti, prověrek způsobilosti, konzultací „Top Ten“, srovnávacího přehledu týkajícího se malých a středních podniků a testu dopadů na malé a střední podniky;

J.	vzhledem k tomu, že – jak zdůraznila Evropská rada – regulace na úrovni Unie je nezbytná k zajištění toho, aby bylo dosaženo politických cílů EU, včetně řádného fungování jednotného trhu;

vzhledem k tomu, že Parlament při mnoha příležitostech – např. ve svém usnesení ze dne 23. října 2012 – prohlásil, že zjednodušování právních předpisů EU by nemělo rušivě zasahovat do základních požadavků EU v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci, základních práv pracovníků EU nebo základních zásad právních předpisů EU v oblasti životního prostředí;

L.	vzhledem k tomu, že většina z legislativních opatření „Top Ten“ uvedených ve sdělení Komise byla v okamžiku vypracování tohoto sdělení již připravována; vzhledem k tomu, že některé z legislativních návrhů byly v době konzultací „Top Ten“ již předloženy a některé jsou dnes již uzavřeny;

M.	vzhledem k tomu, že administrativní překážky brání malým a středním podnikům v plném využívání přínosů jednotného trhu;

N.	vzhledem k tomu, že toto usnesení nebude komentovat jednotlivá navazující opatření – to bude provedeno odděleně –, ale zaměří se na pracovní metodu používanou Komisí;

vítá iniciativu Komise „Top Ten“, která je součástí programu REFIT, a bere na vědomí slib, že se nejedná o jednorázovou snahu, ale o pravidelnou součást průběžného postupu prověřování; zdůrazňuje však, že by Komise měla zrychlit své úsilí o řešení obav souvisejících s regulační zátěží, které malé a střední podniky v průběhu konzultace vznesly; taktéž zdůrazňuje, že přístup „Top Ten“ nesmí nahradit systematický horizontální politický přístup zaměřený na minimalizaci administrativní zátěže vyplývající z právních předpisů EU a neměl by podkopávat cíle a účinnost příslušných právních předpisů;

zdůrazňuje proto, že je třeba, aby politiky Unie v oblasti inovace, růstu, internalizace, produktivity, snižování byrokracie, kvality lidských zdrojů a sociální odpovědnosti více zohledňovaly zásadu „mysli nejdříve v malém“;

v této souvislosti také vítá závazek Komise, že učiní z inteligentní regulace nedílnou součást rozhodovacího cyklu, a zejména že bude považovat REFIT za klouzavý program, který bude každoročně aktualizován;

vyzývá Komisi, aby bezodkladně zvýšila úsilí o zajištění toho, aby byly malé a střední podniky, zejména ty inovativní, podporovány v růstu prostřednictvím zjednodušení administrativy a poskytování cílené podpory ve všech oblastech politik;

vyzývá Komisi, aby při přípravě právních předpisů prováděla transparentně a řádně testy dopadů na malé a střední podniky; domnívá se, že plošné poskytování výjimek mikropodnikům není správným přístupem a podporuje rozvoj adaptovaných řešení a zjednodušených režimů pro malé a střední podniky, pokud se prokáže, že výjimky nebo zjednodušené režimy nemají za následek fragmentaci nebo ztížený přístup na vnitřní trh;

vyzývá Komisi, aby zjednodušila nadměrné administrativní formality, ale zároveň zachovala nezbytná ustanovení, která zajistí bezpečnost, zdraví a ochranu při práci a požadují po podnicích, aby svým zaměstnancům zajistily vhodné pracovní prostředí;

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily snadný přístup k financování a trhům a aby snížily regulační zátěž, která představuje jednu z největších překážek pro zakládání a rozvoj malých a středních podniků;

považuje za velmi důležité, aby členské státy prováděly směrnici 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, jež stanoví, že pokud jde o obchodní transakce mezi podniky a veřejnými orgány, nesmí lhůta splatnosti stanovená ve smlouvě překročit lhůty stanovené v čl. 4 odst. 3, pokud není ve smlouvě výslovně uvedeno jinak a pokud to není objektivně odůvodněno s ohledem na zvláštní charakter nebo rysy smlouvy, a ani tehdy v žádném případě nepřekročí 60 kalendářních dní;

vítá skutečnost, že Komise začne od nynějška začleňovat do ročního srovnávacího přehledu pro program REFIT srovnávací přehled týkající se malých a středních podniků; domnívá se, že se jedná o krok správným směrem, pokud bude Komise požadavky malých a středních podniků dále začleňovat do rozsáhlejšího zjednodušení právních předpisů, aniž by došlo ke snížení účinnosti legislativy nebo k přidávání dalších vrstev byrokracie; žádá Komisi, aby tyto nástroje zefektivnila prostřednictvím komplexního posouzení dopadů; zdůrazňuje však, že toto propojení by v žádném případě nemělo oslabit zvláštní pozornost, kterou Komise věnuje ve svých postupech malým a středním podnikům;

10.

zdůrazňuje, že plánovaný roční srovnávací přehled by měl účinně sledovat pokrok dosažený v oblasti malých a středních podniků v právních předpisech a jejich provádění na úrovni EU i jednotlivých členských států; domnívá se, že tento srovnávací přehled pomůže malým a středním podnikům posoudit náklady na administrativní zátěž vyplývající z právních předpisů na úrovni EU nebo členských států a umožní snadnější monitorování, čímž se zjednoduší konstruktivní účast malých a středních podniků na budoucích konzultacích;

11.

zdůrazňuje však, že jakékoli hodnocení ex-post bude jednodušší, pokud bude řádně provedeno posouzení ex-ante, jež zohlední všechny rozměry; domnívá se, že postupy posuzování dopadu uplatňované ve všech evropských orgánech je třeba zlepšit, zejména pokud se legislativní návrhy EU týkají malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných; žádá Komisi, aby posoudila, jakou přidanou hodnotu by mělo poskytnutí větší míry nezávislosti a pravomocí výboru pro posuzování dopadů; dále doporučuje, aby Parlament více využíval možností, které má v oblasti posuzování dopadů a testu dopadů na malé a střední podniky, např. před předkládáním zásadních změn k návrhům Komise; vyzývá Komisi, aby zveřejňovala roční výkaz celkových čistých nákladů, které podnikům vzniknou na základě nových návrhů;

12.

domnívá se, že zátěž vyplývající z nových návrhů by měla být vyvážena přinejmenším rovnocenným snížením zátěže;

13.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly internetovou aplikaci, jejímž prostřednictvím budou administrativní útvary uvádět, zda a v jakém rozsahu budou malé a střední podniky dotčeny připravovanými právními předpisy, např. po vzoru německého Mittelstandsmonitoru, který prostřednictvím jednoduchého semaforu ukazuje, zda malé a střední podniky budou nadcházejícími právními předpisy dotčeny velmi pravděpodobně (červená), pravděpodobně (žlutá), nebo jimi dotčeny nebudou (zelená);

14.

vítá žádost Rady, kterou uvedla ve svých závěrech ze 14. a 15. března 2013, aby byla přijata další opatření ke snížení celkové regulační zátěže na úrovni EU i členských států;

15.

považuje za politováníhodné, že se malým a středním podnikům dosud nedaří využívat potenciál jednotného trhu, a připomíná, že pouze 25 % malých a středních podniků v rámci EU27 vyváží; žádá Komisi a členské státy, aby společně pracovaly na zlepšení integrace jednotného trhu a aby vykonaly více, pokud jde o sdílení osvědčených postupů v souvislosti s jednoduchou administrativou a dosažení lepší spolupráce v oblasti regulace mezi členskými státy; vítá uzavření rozvojového programu z Dohá na 9. ministerské konferenci konané v prosinci 2013 a doufá, že tato dohoda zvýší příležitosti k obchodu, zejména pro malé a střední podniky; vítá v této souvislosti záměr Komise navrhnout standardní formulář přiznání k DPH a domnívá se, že jakákoli standardizace formulářů přiznání k DPH by neměla být složitější než nejjednodušší formulář, který nahradí;

16.

vyzývá členské státy, aby napodobily iniciativy REFIT a „Top Ten“ prováděné na úrovni EU a aby zajistily, že se sníží administrativní a regulační zátěž pro malé a střední podniky i na vnitrostátní úrovni; dále zdůrazňuje skutečnost, že členské státy mohou velmi účinně snižovat regulační zátěž pro malé a střední podniky tím, že se při provádění evropských směrnic ve vnitrostátních právních předpisech vyhnou tzv. „gold-platingu“ (nadměrným požadavkům nad rámec příslušných směrnic); naléhavě vyzývá členské státy, aby tam, kde to právní předpisy EU dovolují, využívaly možnost snížit nadbytečnou zátěž pro malé a střední podniky;

17.

zdůrazňuje, že členské státy mohou velmi účinně snižovat regulační zátěž pro malé a střední podniky a vyhnout se nadměrné regulaci při provádění evropských směrnic ve vnitrostátních právních předpisech; naléhavě vyzývá členské státy, aby v případech, kdy to právní předpisy EU dovolují, zjednodušily formální požadavky kladené na malé a střední podniky;

18.

vítá zavedení testu dopadů na malé a střední podniky, ovšem současně lituje skutečnosti, že pouze několik členských států je začlenilo do svého vnitrostátního rozhodovacího procesu;

19.

připomíná svůj postoj k obecným výjimkám pro mikropodniky z právních předpisů EU obsažený ve výše uvedeném usnesení ze dne 23. října 2012, podle nějž by měly být výjimky uplatňovány pouze tehdy, když řádný test dopadů na malé a střední podniky na základě jednotlivých příkladů prokáže, že specifické potřeby mikropodniků nelze řešit pomocí uzpůsobených řešení nebo zjednodušených režimů; zdůrazňuje, že výjimky pro mikropodniky často zahrnují riziko, že se na malé a střední podniky bude vztahovat nesourodá směs vnitrostátních právních předpisů, což by zvyšovalo fragmentaci a ztěžovalo přístup těchto podniků k vnitřnímu trhu;

20.

vítá skutečnost, že Komise prodloužila mandát skupiny na vysoké úrovni pro snižování administrativní zátěže do října 2014, jak to Parlament požadoval ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 23. října 2012 a jak to stanoví program COSME;

21.

bere na vědomí závěr plynoucí z odpovědí malých a středních podniků na konzultace „Top Ten“, že směrnice o pracovní době je složitá a nepružná a že v mnoha případech vyžaduje, aby malé a střední podniky získaly specializovanou právní pomoc, což je nákladné; žádá Komisi, aby bezodkladně předložila podrobné posouzení dopadu;

22.

doporučuje, aby v zájmu snížení zatížení vyplývajícího z právních předpisů v oblasti zdraví a bezpečnosti byl na společnosti s nízkým rizikovým profilem tam, kde je to možné, uplatňován mírný regulační režim;

23.

doporučuje, aby byly sazby poplatků za registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), které se vztahují na malé a střední podniky a mikropodniky, přiměřené;

24.

žádá Komisi, aby uspíšila zpracování všech žádostí předkládaných na základě nařízení REACH, a zejména aby urychlila zpracovávání žádostí předkládaných malými a středními podniky a mikropodniky; vybízí Komisi, aby malým a středním podnikům a mikropodnikům poskytla náležité pokyny, které by jim pomohly předkládat úspěšné žádosti;

25.

považuje konzultace „Top Ten“ za užitečné a jejich výsledek za důležitý signál od malých a středních podniků a organizací, které je zastupují; vyzývá Komisi, aby v tomto postupu pravidelně pokračovala prostřednictvím Eurobarometru; připomíná však výraznou nevyváženost zeměpisného rozložení reakcí na konzultace „Top Ten“; vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení ex-post týkající se důvodů této nevyváženosti, neboť je třeba zajistit, aby shromážděné informace nebyly zkresleny nedostatečnou informovaností nebo jinými faktory, které by mohly získanou zpětnou vazbu pokřivit;

26.

očekává, že v příští Komisi bude i nadále odpovědnost za „inteligentní regulaci“ spadat do pravomocí úřadu předsedy, a vyzývá ji, aby posílila úlohu vyslanců malých a středních podniků; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zajistila, aby vnitrostátní organizace malých a středních podniků byly součástí nedávno zřízené sítě zmocněnců malých a středních podniků a aby bylo o iniciativách EU náležitě informováno setkání malých a středních podniků;

27.

trvá na tom, že Komise by ve svém příštím funkčním období měla zavést evropský cíl, podle něhož by do roku 2020 měly být o 30 % sníženy výdaje malých a středních podniků způsobené administrativním a regulačním zatížením;

28.

varuje před ohrožením místní a regionální konkurenceschopnosti a podnikavosti jednotlivců, pokud se úsilí o omezení tzv. „gold-platingu“ mine účinkem a povede k nárůstu maximální harmonizace nebo k univerzálním právním předpisům platným pro všechny bez rozdílu;

29.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(2) Úř. věst. C 68 E, 7.3.2014, s. 40.

(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/75

P7_TA(2014)0460

Pákistán: nedávné případy pronásledování

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 o Pákistánu: nedávné případy pronásledování (2014/2694(RSP))

(2017/C 443/15)

Evropský parlament,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o lidských právech a demokracii v Pákistánu, zejména ze dne 12. března 2014 o regionální úloze Pákistánu a jeho politických vztazích s EU (1), ze dne 10. října 2013 o nedávných projevech násilí vůči křesťanům a jejich pronásledování, zejména v Pešáváru (2), ze dne 10. března 2011 o Pákistánu, konkrétně o vraždě guvernéra Šahbáze Bhátího (3), ze dne 20. ledna 2011 o situaci křesťanů v souvislosti se svobodou náboženského vyznání (4) a ze dne 20. května 2010 o náboženské svobodě v Pákistánu (5),

—	s ohledem na článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948,

—	s ohledem na článek 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966,

—	s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové ze dne 23. září 2013 k útokům na křesťanskou komunitu v Pešáváru a ze dne 2. března 2011 k vraždě guvernéra Šahbáze Bhátího,

—	s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,

—	s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženství či vyznání,

—	s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženství či vyznání a zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro nezávislost soudců a právníků (dodatek: Mise do Pákistánu) ze dne 4. dubna 2013,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2012 a politice Evropské unie v této oblasti (6), které odsuzuje pronásledování křesťanů a dalších náboženských menšin,

—	s ohledem na pětiletý plán angažovanosti mezi EU a Pákistánem z března 2012, který obsahuje prioritní oblasti jako řádná správa věcí veřejných a dialog o lidských právech, a také na s tím úzce související 2. strategický dialog mezi EU a Pákistánem, který se uskutečnil dne 25. března 2014,

—	s ohledem na závěry Rady o Pákistánu ze dne 11. března 2013 týkající se Pákistánu, v nichž Rada opakovaně vyjadřuje svá očekávání, pokud jde o podporu a dodržování lidských práv, a odsuzuje veškeré projevy násilí včetně těch vůči náboženským menšinám (7),

—	s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že křesťanský pár, Šafkat Emmanuel a Šagufta Kausar, byl dne 4. dubna 2014 odsouzen k smrti, protože údajně poslali textovou zprávu urážející proroka Mohameda; vzhledem k tomu, že oba popřeli autorství zprávy a tvrdili, že telefon, z něhož byla zpráva odeslána, ztratili chvíli předtím, než byla odeslána;

vzhledem k tomu, že Sawan Masíh, pákistánský křesťan z města Lahore, byl dne 27. března 2014 odsouzen k smrti za rouhání se proti proroku Mohamedovi; vzhledem k tomu, že po oznámení obvinění vznesených proti Masíhovi prudce vzplálo pouliční násilí v Josefově kolonii, křesťanské čtvrti ve městě Lahore, a lehlo při něm popelem mnoho budov, mimo jiné dva kostely;

vzhledem k tomu, že Asia Bibi, křesťanka z Pandžábu, byla v červnu 2009 zatčena a v listopadu 2010 si vyslechla rozsudek smrti na základě obvinění z rouhačství; vzhledem k tomu, že po několika letech bylo její odvolání konečně postoupeno vrchnímu soudu v Lahore; vzhledem k tomu, že při prvních dvou stáních v lednu a březnu 2014 byli předsedající soudci podle všeho na dovolené;

D.	vzhledem k tomu, že v roce 2012 byla čtrnáctiletá křesťanská dívka Rimšá Masíh, neoprávněně obviněná ze znesvěcení koránu, osvobozena poté, co se zjistilo, že celá věc na ni byla nastražena, a byl zatčen viník celé události; vzhledem k tomu, že však ona sama i její rodina museli opustit zemi;

vzhledem k tomu, že křesťané, kteří představují 1,6 % obyvatelstva Pákistánské islámské republiky, trpí předsudky majority a občasnými vzplanutími davového pouličního násilí; vzhledem k tomu, že většina pákistánských křesťanů žije v nejistotě, často v obavách, že budou obviněni z rouhačství – takové nařčení může vyvolat výbuchy otevřeného násilí na veřejnosti; vzhledem k tomu, že několik dalších křesťanů je v současné době vězněno na základě obvinění z rouhačství;

F.	vzhledem k tomu, že Mohamed Ašgar, v Pákistánu žijící občan Spojeného království postižený duševní chorobou, byl zadržen poté, co údajně rozeslal různým veřejným představitelům dopisy, v nichž tvrdil, že je prorokem, a v lednu 2014 byl odsouzen k trestu smrti;

vzhledem k tomu, že další britský občan, 72letý Masúd Ahmad, příslušník náboženské komunity Ahmadíja, byl teprve nedávno propuštěn na kauci poté, co byl v roce 2012 zatčen a obviněn, že citoval z koránu, což je z úst ahmádíjů pokládáno za rouhání se, protože nejsou počítáni mezi muslimy a podle oddílu 298-C trestního zákoníku mají zákaz „se chovat jako muslimové“;

vzhledem k tomu, že v uplynulých měsících se stalo v různých částech provincie Sindh (v Tharparkaru, Hyderabádu a Larkaně) terčem útoků pět hinduistických chrámů a tři hinduističtí chlapci byli obviněni z rouhačství a nyní jsou ve vazbě v Badinu (provincie Sindh) za to, že sprejem nastříkali na zeď nějaké obrazce při příležitosti hinduistického festivalu barev Holi;

vzhledem k tomu, že při současném vzestupu sektářského násilí v Pákistánu jsou to zejména příslušníci komunity šíitů a hazárů, kteří se každodenně stávají obětí vraždění a jsou nuceni opustit své domovy; vzhledem k tomu, že z provincie také údajně uprchlo v posledních třech letech přes 10 000 hinduistů, protože únosy za výkupné se staly každodenní praxí;

vzhledem k tomu, že kvůli pákistánským zákonům o rouhačství je pro náboženské menšiny nebezpečné svobodně se projevovat nebo se otevřeně účastnit náboženských úkonů; vzhledem k tomu, že již řadu let vyvolává jejich uplatňování mezinárodní znepokojení, protože taková obvinění jsou často prostředkem vyrovnávání účtů, způsobem, jak získat ekonomický prospěch, nebo projevem náboženské nesnášenlivosti, a živí atmosféru neustálého podezírání, v níž mají pouliční bojůvky neustále záminku k obtěžování a k útokům; vzhledem k tomu, že mechanismy OSN pro lidská práva se obrátily na Pákistán se žádostí, aby zákony o rouhačství zrušil nebo aby jako úplné minimum okamžitě zavedl mechanismy zaručující, že nebude docházek ke zneužívání těchto zákonů k šikanování občanů, kteří jsou často příslušníky menšinových komunit;

K.	vzhledem k tomu, že pouze v roce 2013 byly nahlášeny stovky případů vražd ze cti; vzhledem k tomu, že tyto případy jsou pouze tou nezjevnější formou násilí na ženách vzhledem k trvale vysoké míře výskytu domácího násilí a nucených sňatků;

L.	vzhledem k tomu, že Pákistán hraje důležitou úlohu při udržování stability v jižní Asii, a měl by proto jít příkladem v tom, jak bude posilovat právní stát a lidská práva;

M.	vzhledem k tomu, že Evropská unie nedávno přiznala Pákistánu status GSP+ s podmínkou, že bude uplatňovat příslušné úmluvy v oblasti lidských práv;

vyjadřuje své hluboké znepokojení nad prudkým nárůstem sektářského násilí a náboženské nesnášenlivosti vůči menšinám a nad útoky na místa bohoslužeb, včetně křesťanských kostelů, a nad pokračujícími represemi vůči ženám v Pákistánu;

je znepokojen vlivem tohoto násilí na budoucí vývoj pákistánské společnosti jako celku a s ohledem na sociálně-ekonomické výzvy, jimž tato země čelí; zdůrazňuje, že je v dlouhodobém zájmu Pákistánu, aby všichni jeho občané požívali větší bezpečnosti;

vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že kontroverzní zákony o rouhání mohou být snadno zneužity, což se může v Pákistánu dotýkat lidí všech vyznání; vyjadřuje zvláštní znepokojení nad tím, že uplatňování zákonů o rouhačství, proti kterým se veřejně postavil bývalý ministr Šahbáz Bhátí a bývalý guvernér Salmán Tásír, je v současné době na vzestupu a zaměřuje se na křesťany v Pákistánu;

připomíná pákistánským orgánům závazek vyplývající z mezinárodního práva, jímž je dodržování svobody projevu a svobody myšlení, svědomí, náboženského vyznání a víry; vyzývá pákistánské orgány k propuštění vězňů, kteří byli odsouzeni z důvodů rouhačství, a ke zrušení trestů smrti na základě odvolání; vyzývá pákistánské orgány, aby zaručily nezávislost soudů, právní stát a spravedlivé procesy v souladu s mezinárodními standardy soudního řízení; vyzývá dále pákistánské orgány, aby poskytovaly dostatečnou ochranu všem osobám, jichž se případy rouhačství týkají, a to včetně ochrany soudců před vnějším nátlakem, ochrany obžalovaných a jejich rodin i komunit před hromadným násilím, a aby řešily případy osob, které byly zproštěny viny, avšak nemohou se vrátit zpět do svého místa původu;

důrazně odsuzuje uplatňování trestu smrti za jakýchkoli okolností; vyzývá vládu Pákistánu, aby na základě de facto moratoria na trest smrti neprodleně přistoupila ke skutečnému zrušení trestu smrti;

vyzývá vládu Pákistánu, aby provedla důkladný přezkum zákonů o rouhačství a jejich nynějšího uplatňování – jak je obsaženo v článcích 295 a 298 trestního zákoníku – u domnělých aktů rouhačství, zejména vzhledem k nedávným trestům smrti; vybízí vládu, aby čelila tlaku náboženských skupin a některých opozičních politických sil, jejichž cílem je tyto zákony zachovat;

vyzývá vládu, aby urychlila reformy madrasy tím, že zavede základní učební osnovy odpovídající mezinárodním standardům, se zvláštním důrazem na odstranění nenávistného obsahu z osnov a na zavedení vyučování tolerantního přístupu k jednotlivým komunitám a náboženstvím do základních znalostí; vyzývá Komisi, aby přijala opatření na základě předchozích žádostí o přezkum knih obsahujících nenávistné projevy a financovaných ze strany EU;

naléhavě vyzývá vládu a parlament Pákistánu, aby zavedly reformy formálního soudního systému, které zabrání využívání neformálních struktur, jako jsou jirgy a panchajaty, a aby výrazně zvýšily finanční a lidské zdroje v soudnictví, zejména na úrovni soudů prvního stupně;

důrazně odsuzuje veškeré akty násilí vůči náboženským komunitám a veškeré formy diskriminace a netolerance na základě náboženského vyznání a víry; vyzývá vládu Pákistánu, aby zasáhla s cílem chránit oběti nábožensky motivovaného hromadného násilí a aby zejména zakázala veřejné nenávistné projevy a vybídla všechny Pákistánce k tomu, aby společně působili v zájmu prosazování a zajišťování tolerance a vzájemného porozumění; naléhavě vyzývá pákistánské orgány, aby stíhaly osoby odpovědné za podněcování k rouhačství a falešné obviňování z něho;

10.

připomíná, že pákistánská ústava zaručuje svobodu náboženského vyznání a práva menšin; vítá opatření v zájmu náboženských menšin, která pákistánská vláda přijala v období od listopadu 2008, k nimž patří zavedení 5 % kvóty pro zastoupení menšin na federálních pracovištích, uznání nemuslimských svátků a vyhlášení Národního dne menšin;

11.

naléhavě však vyzývá pákistánskou vládu, aby zvýšila úsilí o zlepšení mezináboženského porozumění, aktivně řešila náboženskou nesnášenlivost za pomoci společenských aktérů, potírala náboženskou nesnášenlivost, projevy násilí a zastrašování a aby působila proti vnímání beztrestnosti;

12.

je hluboce znepokojen situací menšiny žen a dívek, které často trpí dvojnásobně, zejména vzhledem k praxi nucené konverze a cíleného sexuálního násilí; naléhavě vyzývá pákistánské orgány, aby zlepšily ochranu, trestní stíhání a odškodnění;

13.

zdůrazňuje, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání je základním lidským právem; vyjadřuje své znepokojení nad aktuální tendencí v Pákistánu směřující k omezování svobody myšlení, projevu a informací tím, že jsou blokovány a kontrolovány hojně navštěvované internetové služby; vyzývá vládu, aby ukončila cenzuru internetu a provedla přezkum návrhu antiteroristických právních předpisů a návrhu předpisů týkajících se nevládních organizací, které by výrazně omezily nezávislost a svobodné působení nevládních organizací, což by mohlo vést k rozmělnění činnosti nevládních organizací v Pákistánu, které mají mezinárodní kontakty;

14.

zdůrazňuje významnou úlohu, již Pákistán hraje při zachovávání stability v celém regionu; vybízí Pákistán, aby hrál konstruktivní úlohu při prosazování bezpečného Afghánistánu a naléhavě proto žádá pákistánskou vládu, aby posilovala dodržování základních lidských práv ve své vlastní zemi i v celém regionu;

15.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Evropské komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě OSN pro lidská práva a vládě a parlamentu Pákistánu.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0208.

(2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0422.

(3) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 179.

(4) Úř. věst. C 136 E, 11.5.2012, s. 53.

(5) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 147.

(6) Přijaté texty, P7_TA(2013)0575.

(7) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/135946.pdf

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/79

P7_TA(2014)0461

Sýrie: situace některých zranitelných skupin obyvatel

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 o Sýrii: situace v určitých zranitelných komunitách (2014/2695(RSP))

(2017/C 443/16)

Evropský parlament,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o Sýrii, zejména na usnesení ze dne 6. února 2014 o situaci v Sýrii (1),

—	s ohledem na závěry Rady o Sýrii ze dne 14. dubna 2014 a 20. ledna 2014,

—	s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Catherine Ashtonové ze dne 15. března 2014 ke 3. výročí povstání v Sýrii a ze dne 8. dubna 2014 k zabití otce Van der Lugta, SJ, v syrském Homsu;

—	s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—	s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly,

—	s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

—	s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981;

—	s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2139 ze dne 22. února 2014,

—	s ohledem na zprávu nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Syrskou arabskou republiku ze dne 12. února 2014,

—	s ohledem na prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 7. dubna 2014 k Sýrii,

—	s ohledem na prohlášení koordinátorky nouzové pomoci OSN a zástupkyně generálního tajemníka pro humanitární otázky Valerie Amosové ze dne 28. března 2014 k Sýrii;

—	s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech z roku 1950 a Listinu základních práv Evropské unie z roku 2000,

—	s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

—	s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že důsledkem pokračující násilné krize v Sýrii je humanitární katastrofa bezprecedentního rozsahu v novodobé historii, kdy bylo více než 150 000 lidí, většinou civilistů, zabito, více než 6,5 milionu lidí vnitřně vysídleno a více než 2,6 milionu Syřanů uprchlo, zejména do Libanonu, Turecka, Jordánska, Iráku a Egypta; vzhledem k tomu, že v této krizi se etnické a náboženské menšiny nacházejí v obzvlášť zranitelné situaci;

vzhledem k tomu, že syrské obyvatelstvo tradičně tvoří mnoho rozmanitých etnických a náboženských komunit, mimo jiné Arabové, Aramejci, Arméni, Asyřané, Čerkesové, Kurdové a Turkméni, respektive muslimové, křesťané a drúzové, jakož i jiné skupiny; vzhledem k tomu, že žádná z náboženských nebo etnických komunit v Sýrii nebyla ušetřena tři roky trvajícího konfliktu, který dostává stále více sektářskou podobu;

vzhledem k tomu, že tyto komunity byly vždy součástí syrské společnosti a přispívaly k jejímu rozvoji a pokroku, mimo jiné prostřednictvím svého zapojení do vzdělávání, zdravotnictví a kultury; vzhledem k tomu, že hrají tudíž významnou úlohu v demokratizaci Sýrie a musí být zastoupeny v každé konzultaci o budoucnosti země a v každém procesu usmíření;

vzhledem k tomu, že až do nedávné doby se většina těchto komunit snažila zachovat v tomto konfliktu nestrannost, protože i když mnohé uznávají potřebu změny režimu v Sýrii, zároveň se obávají, že se v případě svrhnutí vlády stanou terčem sunnitských džihádistických povstalců, vyzývajících k vytvoření islámského státu, či jiných;

vzhledem k tomu, že Asadův režim v rámci strategie přežití záměrně vyvolal dynamiku sektářské polarizace, která rozdmýchala latentní a dosud do značné míry potlačované napětí mezi místními komunitami; vzhledem k tomu, že rostoucí přítomnost a infiltrace islamistických extremistů a džihádistů na všech stranách konfliktu vyvolala oprávněné obavy u menšinových komunit v zemi; vzhledem k tomu, že prohlubování rozporů mezi sunnity a šíity v Sýrii má rovněž vliv na vztahy mezi komunitami v sousedních zemích;

vzhledem k tomu, že nizozemského jezuitu otce Franse van der Lugta, který žil v Sýrii mnoho desetiletí a byl známý tím, že odmítl opustit obležené město Homs, dne 7. dubna 2014 zbili a zastřelili ozbrojenci; vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN odsoudil tento nelidský čin násilí proti muži, který pomáhal syrskému lidu uprostřed obležení a rostoucích obtíží; vzhledem k tomu, že další křesťané zůstali v klášteře, kde byl otec Van der Lugt zabit, a mezinárodní společenství má obavy o jejich bezpečnost, stejně jako o bezpečnost mnoha civilistů stále zadržovaných ve městě Homs, které zůstává v obležení;

G.	vzhledem k tomu, že od července 2013 je pohřešován otec Paolo Dall'Oglio a v dubnu 2013 u města Halab na severu země ozbrojenci unesli z auta biskupa řecké pravoslavné církve Bulosa Jazigiho a biskupa asyrské pravoslavné církve Johannu Ibráhíma; vzhledem k tomu, že jejich osud je stále neznámý;

vzhledem k tomu, že boje mezi ozbrojenými silami stávajícího režimu a rebely, mezi nimiž byli i ozbrojenci napojení na al-Káidu, vedly na konci března 2014 k evakuaci velké většiny obyvatelstva Kasabu, arménského města na syrsko-turecké hranici; vzhledem k tomu, že o počtu obětí těchto událostí kolují rozporuplné zprávy;

I.	vzhledem k posledním informacím ze Sýrie, podle nichž rebelové z Fronty an-Nusra napojené na al-Káidu dobyli celou řadu křesťanských a kurdských vesnic na tureckých hranicích, například kurdské městečko Ajn al-Arab (Kóbání);

vzhledem k tomu, že palestinští uprchlíci stále tvoří obzvláště zranitelnou skupinu zasaženou syrskou krizí; vzhledem k tomu, že řada z nich žije v obléhaných oblastech, zejména v táboře Jarmúk, který je stále terčem ostrých útoků sil vládnoucího režimu a různých ozbrojených skupin, jež tak způsobují 18 000 Palestinců pobývajícím v této oblasti nelidské utrpení; vzhledem k tomu, že v současné době potřebuje pomoc všech téměř 540 000 palestinských uprchlíků žijících v Sýrii, z nichž více než polovina byla vnitřně vysídlena a při pokusech o útěk do Egypta, Jordánska nebo Libanonu naráží na značné překážky či rostoucí omezení;

vzhledem k tomu, že v přetrvávající krizi v Sýrii jsou ženy a děti i nadále obětí agrese, sexuálního a genderového násilí a zneužívání a trpí nedostatkem základního zboží a služeb; vzhledem k tomu, že mezi syrskými uprchlíky je neúměrně vysoký počet žen a dětí; vzhledem k tomu, že od roku 2011 opustily školy v Sýrii téměř 3 miliony dětí a nejméně 500 000 registrovaných syrských uprchlíků žijících v sousedních zemích jako uprchlíci nenavštěvuje školy;

vzhledem k tomu, že k obětem násilné krize v Sýrii patří i nadále obhájci lidských práv, intelektuálové, představitelé církví, novináři a aktivisté občanské společnosti; vzhledem k tomu, že nositelka Sacharovovy ceny za rok 2011 Razán Zajtúnová, která byla společně se svým manželem a dalšími dvěma bojovníky za lidská práva před více než čtyřmi měsíci v Dúmě unesena, je stále zadržována na neznámém místě;

M.	vzhledem k tomu, že političtí a náboženští vůdci mají na všech úrovních povinnost bojovat proti extremismu a terorismu a podporovat vzájemnou úctu mezi jednotlivci a náboženskými a etnickými skupinami;

vzhledem k tomu, že zákony mezinárodního humanitárního práva a právní předpisy z oblasti lidských práv zakazují cílené útoky na jednotlivce či skupiny na základě jejich náboženství nebo etnického původu a útoky na civilisty, kteří se neúčastní probíhajících střetů; vzhledem k tomu, že takové útoky mohou představovat válečné zločiny a zločiny proti lidskosti; vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2139 zdůraznila, že je nezbytné skoncovat s beztrestným porušováním mezinárodního humanitárního práva a s porušováním lidských práv, a připomněla, že osoby, jež se takových porušení či zneužití práv v Sýrii dopustily nebo jsou za ně odpovědné, musí být postaveny před soud;

je naprosto zděšen nebývalou měrou lidského utrpení a ztrát na životech a vyjadřuje solidaritu s rodinami všech nevinných obětí syrského konfliktu; ostře odsuzuje porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva ze strany Assadova režimu a provládních milicí; odsuzuje všechny případy porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva ozbrojenými skupinami bojujícími proti tomuto režimu; ostře odsuzuje rostoucí počet teroristických útoků, které v zemi provádí jak extremistické organizace, tak jednotlivci;

je přesvědčen, že trvalé řešení stávající krize v Sýrii lze nalézt pouze prostřednictvím širokého politického procesu pod syrským vedením za podpory mezinárodního společenství; lituje skutečnosti, že v důsledku překážek, kterými vládnoucí režim komplikuje současná mírová jednání, nepřináší tato jednání pozitivní výsledky, a naléhavě žádá, aby všechny zúčastněné strany usilovaly společně s mezinárodním společenstvím o nové rozhovory, které by vedly k ukončení stávajícího masakru; zdůrazňuje, že důležité je, aby se tohoto procesu účastnily a přispěly k němu všechny strany syrské společnosti, včetně etnických a náboženských menšin, a podtrhuje, že v zájmu vytvoření energické společnosti pro budoucí generace Syřanů hrají menšiny klíčovou roli při ochraně jedinečného kulturního dědictví a zachování tradičního mezikulturního, mezietnického a mezináboženského soužití v Sýrii;

připomíná, že práva menšin jsou neoddělitelně spjata s dodržováním ostatních základních lidských práv a svobod, jako je právo na svobodu, bezpečnost, rovnost a svobodu projevu;

důrazně odsuzuje útoky na některé náboženské a etnické komunity, k nimž v Sýrii nedávno došlo, zejména útoky na křesťany, Armény a Kurdy, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby upustily od veškerých kroků, jejichž cílem je podněcovat mezietnické a mezináboženské spory; zdůrazňuje, že všechny strany zapojené do tohoto konfliktu mají povinnost chránit všechny menšiny, které žijí v Sýrii; bere ovšem na vědomí, že útoky zaměřené na některé zranitelné komunity jsou pouze jednou z mnoha dimenzí syrské občanské války;

naprosto a zcela odsuzuje zabití otce Franse Van der Lugt, které bylo nelidským aktem násilí proti člověku, který stál po boku obyvatel Sýrie během obléhání a narůstajících obtíží; vzdává poctu jeho práci, která sahá za hranice obléhaného města Homs a která nadále pomáhá stovkám civilistů s jejich každodenními životními potřebami;

naléhavě vyzývá všechny strany zapojené do konfliktu, aby přísně dodržovaly zákony v oblasti mezinárodního humanitárního práva a v oblasti lidských práv, a požaduje ochranu všech zranitelných komunit, mimo jiné tím, že bude umožněn přístupu humanitární pomoci a ukončeno obléhání všech obydlených oblastí, včetně historické části města Homs; opakuje svou výzvu, aby byly podél syrsko-tureckých hranic a případně na syrském území vytvořeny bezpečné zóny a aby mezinárodní společenství zřídilo humanitární koridory;

odsuzuje útok na arménské město Kasab; podporuje veškeré snahy na místní úrovni s cílem vyhnout se sektářskému násilí v oblastech ovládaných rebely a v oblastech s kurdskou většinou a bojovat proti němu; naléhavě vyzývá stávající a budoucí syrské orgány, aby poskytly spolehlivou a účinnou ochranu zranitelným komunitám v zemi a aby zajistily jejich bezpečný návrat do jejich domovů a také to, aby pachatelé útoků na tyto komunity byli předáni spravedlnosti a souzeni v řádném soudním řízení;

znovu požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost citlivé situaci palestinských uprchlíků v Sýrii, a zejména nelidským podmínkám Palestinců v táboře Jarmúk; opakuje svou výzvu všem stranám zapojeným do tohoto konfliktu, aby nebránily Agentuře Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) a dalším mezinárodním organizacím v přístupu do tohoto tábora a do jiných obležených oblastí v zemi s cílem zmírnit extrémní utrpení místní populace; chválí práci agentury UNRWA v Sýrii a vyzývá k větší mezinárodní podpoře její činnosti;

vyzývá mezinárodní společenství a EU, aby věnovaly zvláštní pozornost utrpení a potřebám žen a dětí během syrské krize; požaduje nulovou toleranci, pokud jde o zabíjení, únosy a verbování především dětí, a volá po posílení kapacit humanitární pomoci v oblasti podpory pro traumatizované oběti;

10.

připomíná, že je naléhavě třeba propustit všechny osoby zadržené z politických důvodů, aktivisty občanské společnosti, pracovníky humanitární pomoci, náboženské představitele (včetně otce Paola Dall'Oglia, biskupa řecké ortodoxní církve Bulose Jazigiho a biskupa asyrské ortodoxní církve Johanny Ibráhíma), novináře a fotografy držené režimem nebo povstaleckými bojovníky a umožnit nezávislým pozorovatelům přístup do všech vazebních zařízení; opětovně naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby vyvinuly veškeré možné úsilí s cílem dosáhnout propuštění laureátky Sacharovovy ceny za rok 2011 Razán Zajtúnové a všech dalších aktivistů v oblasti lidských práv, včetně internetového aktivisty Básila Safadího Chartabíla;

11.

je nadále přesvědčen, že v Sýrii nemůže být nastolen udržitelný mír, aniž by se příslušné osoby zodpovídaly ze zločinů spáchaných během konfliktu, a to včetně těch, které mají náboženský nebo etnický základ; opakuje svou výzvu, aby se situací v Sýrii zabýval Mezinárodní trestní soud, a podporuje všechny iniciativy v tomto směru; oceňuje práci nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Syrskou arabskou republiku a dalších mezinárodních aktérů, kteří shromažďují a uchovávají rozsáhlé množství důkazů o těžkých zločinech spáchaných v Sýrii vládnoucím režimem a některými povstaleckými skupinami, a vyzývá k opatřením s cílem předat pachatele spravedlnosti;

12.

vyjadřuje vážné znepokojení nad dalekosáhlými důsledky roztříštění Sýrie, pokud jde o stabilitu a bezpečnost oblasti, zejména v Libanonu a Iráku; je hluboce znepokojen vysokým počtem syrských uprchlíků v sousedních zemích, především v Libanonu, kde podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tento počet nyní překročil hranici 1 milionu, nepočítaje v to desetitisíce uprchlíků, které tento úřad neregistruje, přičemž každý týden prchá ze Sýrie do Libanonu 12 000 osob; je rovněž hluboce znepokojen neustávajícím přílivem uprchlíků zasahujícím Jordánsko, Turecko, Irák a Egypt; vybízí Evropskou unii a její členské státy, aby i nadále poskytovaly významnou humanitární pomoc obyvatelstvu postiženému syrským konfliktem;

13.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce, místopředsedkyni, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, zvláštnímu vyslanci OSN-Arabské ligy v Sýrii, vládě a parlamentu Egypta, vládě a parlamentu Iráku, vládě a parlamentu Jordánska, vládě a parlamentu Libanonu, vládě a parlamentu Turecka, generálnímu tajemníkovi Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu a všem stranám zapojeným do konfliktu v Sýrii.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0099.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/83

P7_TA(2014)0462

Situace v Severní Koreji

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 o situaci v Severní Koreji (Korejské lidově demokratické republice) (2014/2696(RSP))

(2017/C 443/17)

Evropský parlament,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvu o právech dítěte a Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, jichž je Korejská lidově demokratická republika (KLDR) smluvní stranou,

—	s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání přijatou v roce 1984,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o jaderné hrozbě a lidských právech v Severní Koreji (1), ze dne 24. května 2012 o situaci severokorejských uprchlíků (2) a ze dne 8. července 2010 o Severní Koreji (3),

—

s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Catherine Ashtonové ze dne 19. srpna 2013 o nedávných dohodách mezi oběma Korejemi, ze dne 5. června 2013 o vypovězení devíti Severokorejců z Laosu a na prohlášení Catherine Ashtonové ze dne 13. března 2013 o jaderných hrozbách a lidských právech v Severní Koreji,

—	s ohledem na prohlášení KLDR ze dne 13. března 2013, že ukončila příměří z roku 1953 a že „není vázána severojižní deklarací o neútočení“;

—	s ohledem na rezoluce Rady OSN pro lidská práva ze dne 26. března 2014 a ze dne 21. března 2013 i na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 18. prosince 2013 o situaci lidských práv v Korejské lidově demokratické republice,

—	s ohledem na vyšetřovací komisi o dodržování lidských práv v Korejské lidově demokratické republice, kterou zřídila Rada OSN pro lidská práva dne 21. března 2013,

—	s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.	vzhledem k tomu, že vyšetřovací komise OSN (CoI) vyšetřovala „systematické, široce rozšířené a závažné porušování lidských práv“ v Severní Koreji a dne 7. února 2014 o něm vydala zprávu;

vzhledem k tomu, že profesionální, pečlivé a inkluzivní pracovní metody, které použila vyšetřovací komise, mohou posloužit za příklad pro činnost budoucích vyšetřovatelských misí, požadovaných Radou OSN pro lidská práva v případech, kdy vlády odmítnou jakoukoli spolupráci, jako je tomu v případě KLDR;

vzhledem k tomu, že KLDR po zřízení vyšetřovací komise prohlásila, že „ji zcela odmítne a nebude se jí zabývat“ a odmítla udělit této komisi povolení k návštěvě země a nijak s ní nespolupracovala; vzhledem k tomu, že režim KLDR obecně nespolupracuje s OSN a odmítá všechny rezoluce Rady OSN pro lidská práva a Valného shromáždění OSN týkající se lidských práv v Severní Koreji; vzhledem k tomu, že nespolupracuje se zvláštním zpravodajem OSN pro lidská práva v této zemi a odmítá veškerou pomoc vysoké komisařky OSN pro lidská práva;

D.	vzhledem k tomu, že dialog o lidských právech mezi Evropskou unií a KLDR byl v roce 2003 ze strany Severní Koreje pozastaven;

E.	vzhledem k tomu, že vyšetřovací komise dospěla k závěru, že se KLDR dopouštěla a dopouští systematického, rozsáhlého a hrubého porušování lidských práv, přičemž v mnoha případech tato porušení představují zločiny proti lidskosti založené na státní politice a „v současném světě nemají obdoby“;

vzhledem k tomu, že tyto zločiny proti lidskosti zahrnují vyhlazování, vraždy, zotročování, mučení, věznění, znásilnění, nucené potraty a další sexuální násilí, pronásledování na politickém, náboženském, rasovém základě a na základě pohlaví, násilné přesidlování obyvatelstva, nedobrovolná zmizení osob a nelidské činy potvrzeně zapříčiňující dlouhodobé strádání; vzhledem k tomu, že k těmto zločinům proti lidskosti v KLDR dochází, protože tam nadále fungují politiky, instituce a vzorce chování zajišťující beztrestnost těchto zločinů;

G.	vzhledem k tomu, že vyšetřovací komise dospěla k závěru, že „nevýslovné ukrutnosti“, které byly spáchány proti statisícům minulých a současných vězňů ve vězeňských táborech „připomínají hrůzy táborů, které totalitní státy zřídily během dvacátého století“;

H.	vzhledem k tomu, že zpráva prokazuje, že v KLDR si stát nárokuje absolutní kontrolu nade všemi stránkami života občanů, absolutní monopol na informace, pohyb dovnitř a ze země a na společenský život (třídní systém Songbun);

I.	vzhledem k tomu, že vláda ještě rozšířila své represivní akty za hranice státu se systematickými únosy a odmítáním repatriace více než 200 000 osob z jiných zemí do vlasti, přičemž mnohé z těchto osob následně nedobrovolně zmizely;

J.	vzhledem k tomu, že je široce rozšířená diskriminace a násilí proti ženám včetně veřejného bití a sexuálních útoků proti ženám ze strany veřejných činitelů; vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou ohrožovány obchodováním s lidmi a nucením k sexuální práci;

s velkým znepokojením bere na vědomí zjištění vyšetřovací komise OSN a podporuje její doporučení;

znovu rozhodně odsuzuje několik desetiletí trvající represe, k nimž systematicky dochází z vůle současného i minulých nejvyšších vůdců KLDR a vlády, a vyzývá KLDR, aby okamžitě ukončila závažné, všudypřítomné a systematické porušování lidských práv namířené proti vlastnímu lidu;

zdůrazňuje, že k uvedeným případům porušování lidských práv, z nichž řada představuje zločiny proti lidskosti, dochází za přihlížení mezinárodního společenství již příliš dlouho, a vyzývá členské státy EU a všechny členy Valného shromáždění OSN, aby se zasadily o to, aby se utrpení severokorejského obyvatelstva dostalo do popředí politického zájmu, a aby zajistily, aby se v návaznosti na doporučení vyšetřovací komise OSN přistoupilo k příslušným opatřením;

je přesvědčen o tom, že nadešla doba, aby mezinárodní společenství přijalo konkrétní opatření zaměřená na ukončení beztrestnosti pachatelů; požaduje, aby osoby odpovědné za zločiny proti lidskosti spáchané v KLDR byly pohnány k odpovědnosti, předvedeny před Mezinárodní trestní soud a aby na ně byly uvaleny cílené sankce;

vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby zajistila, aby se uplatňování doporučení uvedené komise stalo trvalou součástí pořadu jednání v rámci dialogu o lidských právech a jiných setkání se třetími zeměmi, zejména v rámci dialogu s Ruskem a Čínou; vyzývá navíc ESVČ a zvláštního zástupce OSN pro lidská práva, aby zajistili, aby vyslanci ESVČ byli informováni o zprávě vyšetřovací komise OSN a aby si byli vědomi toho, že mají za úkol zajistit, aby se činnosti Rady bezpečnosti OSN v souladu s doporučeními této komise dostalo celosvětové podpory;

vyzývá vládu KLDR, aby plnila své povinnosti vyplývající z lidskoprávních úmluv, k nimž přistoupila, a aby plně spolupracovala s humanitárními organizacemi, nezávislými subjekty monitorujícími dodržování lidských práv a se zvláštním zpravodajem OSN pro lidská práva v KLDR mj. tím, že by jim zajistila přístup do země;

vyzývá ESVČ a členské státy, aby podpořily vysokou komisařku pro lidská práva tím, že by vytvořily zvláštní struktury, které by na základě trvalého shromažďování důkazů a dokumentace zajistily odpovědnost za spáchané zločiny;

vyzývá KLDR, aby okamžitě a s konečnou platností zastavila veřejné i tajné popravy a zrušila trest smrti; vyzývá navíc KLDR, aby skoncovala s popravami bez soudního rozhodnutí a s násilným mizením osob a kolektivním trestáním, aby uzavřela veškeré vězeňské tábory, propustila politické vězně a umožnila svým občanům svobodně cestovat uvnitř země i do zahraničí; vyzývá KLDR, aby vnitrostátním i mezinárodním sdělovacím prostředkům umožnila uplatňovat svobodu projevu a tisku a svým občanům zajistila necenzurovaný přístup k internetu;

naléhavě vyzývá vládu KLDR, aby poskytla veškeré informace o občanech třetích zemí, o nichž se tuší, že byli v posledních desetiletích uneseni státními agenty Severní Koreje, a aby ty z nich, které ještě stále zadržuje, okamžitě pustila do jejich země;

10.

vyjadřuje obavy zejména z vážnosti situace v oblasti výživy, které tato země i nadále čelí, a z jejího dopadu na hospodářská, sociální a kulturní práva obyvatel; vyzývá Komisi, aby zachovala stávající programy humanitární pomoci a zavedené formy komunikace s KLDR a aby zajistila bezpečné doručování této pomoci cílovým skupinám obyvatelstva; vyzývá orgány KLDR, aby v souladu s humanitárními zásadami zajistily všem občanům přístup k potravinové a humanitární pomoci podle jejich potřeb; vyzývá KLDR navíc k tomu, aby investovala své zdroje do zlepšování otřesných životních podmínek svého lidu, místo aby je používala k dalšímu rozšiřování svého vojenského arzenálu a jaderného programu;

11.

vyzývá členy OSN, zejména Čínskou lidovou republiku, aby pomáhali severokorejským občanům, kterým se podaří uprchnout ze země, tím, že jim poskytnou právo pobytu spolu s právní ochranou spolu a se základními službami, které poskytují svým vlastním občanům, a aby v žádném případě nespolupracovali s vládou KLDR při vypovídání severokorejských občanů ze země a jejich navracení do vlasti;

12.

vítá veškeré humanitární projekty mezi oběma Korejemi, jako jsou setkání rozdělených severokorejských a jihokorejských rodin, které mohou konkrétním způsobem ulehčit utrpení občanů, a vyzývá vlády obou těchto zemí, aby zvýšily počet podobných iniciativ;

13.

vyzývá OSN, aby v návaznosti na návrh vyšetřovací komise OSN svolala politickou konferenci na vysoké úrovni mezi stranami korejské války s cílem dosáhnout konečného mírového urovnání válečného konfliktu a zahájit intenzivní spolupráci, např. podobně, jako tomu bylo v rámci helsinského procesu;

14.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládě KLDR, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zpravodaji EU pro lidská práva, parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě OSN pro lidská práva, členům vyšetřovací komise OSN pro oblast lidských práv v KLDR, včetně zvláštního zpravodaje, vládě a parlamentu Korejské republiky, vládě a parlamentu Ruské federace, vládě a parlamentu Japonska a vládě Čínské lidové republiky.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0096.

(2) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 94.

(3) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 132.

II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropský parlament

Úterý, 15. dubna 2014

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/86

P7_TA(2014)0348

Žádost o ochranu poslanecké imunity, které požívá Alexander Mirsky

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o žádosti o ochranu výsad a imunit, kterých požívá Alexander Mirsky (2014/2026(IMM))

(2017/C 443/18)

Evropský parlament,

—

s ohledem na žádost Alexandera Mirského ze dne 14. února 2014, kterou vznesl v plénu dne 24. února 2014, o ochranu svých výsad a imunit v souvislosti s občanskoprávním řízením probíhajícím u občanskoprávního oddělení senátu Nejvyššího soudu Lotyšské republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) (sp. zn. C17129611),

—	s ohledem na článek 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

—	s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011 (1),

—	s ohledem na doslovný záznam plenárního zasedání ze dne 4. dubna 2011,

—	s ohledem na čl. 5 odst. 2 a články 6a a 7 jednacího řadu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0273/2014),

vzhledem k tomu, že poslanec Evropského parlamentu Alexander Mirsky požádal o ochranu své poslanecké imunity v souvislosti s občanskoprávním řízením, které projednává Nejvyšší soud Lotyšské republiky; vzhledem k tomu, že uvedené řízení se týká rozhodnutí občanskoprávního oddělení Okresního soudu v Rize (dále jen „Okresní soud v Rize“), které ukládá, aby Alexander Mirsky odvolal prohlášení, které učinil ve svém projevu v Evropském parlamentu dne 4. dubna 2011, a aby zaplatil náhradu nemateriální újmy ve výši 1 000 LVL ve prospěch žalujících stran, jimž byla újma údajně způsobena;

B.	vzhledem k tomu, že podle článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie nesmějí být členové Evropského parlamentu vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

C.	vzhledem k tomu, že při výkonu svých pravomocí s ohledem na výsady a imunity Parlament jedná v zájmu zachování své integrity jako demokratického zákonodárného shromáždění a v zájmu zajištění nezávislosti poslanců při plnění jejich povinností;

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr upřesnil, že článek 8 protokolu se s ohledem na svůj cíl, jímž je chránit svobodu projevu a nezávislost poslanců Evropského parlamentu, a své znění, které vedle názorů odkazuje výslovně na hlasování poslanců Evropského parlamentu, uplatní především na prohlášení učiněná uvedenými poslanci v samotných prostorách Evropského parlamentu (2);

vzhledem k tomu, že imunita podle článku 8 protokolu musí v rozsahu, v jakém je jejím cílem ochrana svobodného vyjadřování a nezávislosti poslanců Evropského parlamentu, být chápána jako absolutní imunita, která brání jakémukoli soudnímu řízení zahájenému z důvodu vyjádřeného názoru nebo hlasování při výkonu poslanecké funkce (3);

F.	vzhledem k tomu, že imunita chránící před soudním řízením, které požívají poslanci Evropského parlamentu, zahrnuje imunitu chránící před občanskoprávním řízením;

vzhledem k tomu, že žádost Alexandera Mirského se týká soudního řízení vedeného proti němu v souvislosti s výroky, které učinil v minutovém projevu na plenárním zasedání dne 4. dubna 2011; vzhledem k tomu, že je nezpochybnitelnou skutečností, že Alexander Mirsky byl v době vyslovení uvedených výroků poslancem Evropského parlamentu;

vzhledem k tomu, že městský soud v Jūrmale správně uznal, že Alexander Mirsky požíval imunity přiznané poslancům Evropského parlamentu na základě článku 8 protokolu, a požadavek žalujících stran proto zamítl; vzhledem k tomu, že Okresní soud v Rize naopak použitelnost uvedeného ustanovení zcela pominul; vzhledem k tomu, že vnitrostátní soudy jsou povinny uplatňovat primární právo EU;

vzhledem k tomu, že žalobu proti Alexanderu Mirskému dosud projednává Nejvyšší soud Lotyšské republiky a konečný rozsudek může být v jeho prospěch; vzhledem k tomu, že v případě, že by Nejvyšší soud rozsudek Okresního soudu v Rize potvrdil, znamenalo by to porušení primárního práva EU lotyšskými orgány;

J.	vzhledem k tomu, že v souvislosti s rozsudkem Okresního soudu v Rize ve skutečnosti došlo k porušení výsad a imunit Alexandera Mirského; vzhledem k tomu, že konkrétně představují okolnosti tohoto případu omezení názoru vyjádřeného při výkonu jeho poslanecké funkce;

rozhodl, že ochrání výsady a imunity, kterých požívá Alexander Mirsky;

vyzývá Komisi, aby u lotyšských orgánů intervenovala s cílem prosadit primární právo EU – konkrétně článek 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie – a případně aby zahájila řízení o porušení právních předpisů Unie podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie;

pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru Komisi, příslušným orgánům Lotyšské republiky a Alexanderu Mirskému.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvoraze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 et C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI:EU:C:2011:543.

(2) Věc C-163/10 Patriciello, viz odkaz výše, bod 29.

(3) Spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra v. De Gregorio a Clemente, viz odkaz výše, bod 27.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/88

P7_TA(2014)0396

Postup při společných schůzích výborů, schůzích koordinátorů a informování nezařazeným poslancům (výklad článků 51 a 192 jednacího řádu

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o hlasování v rámci řízení souvisejících s poslaneckou imunitou (výklad článku 166, čl. 167 odst. 1 a čl. 195 odst. 3 jednacího řádu) (2014/2028(REG))

(2017/C 443/19)

Evropský parlament,

—	s ohledem na dopis předsedy Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 9. dubna 2014,

—	s ohledem na článek 211 jednacího řádu,

rozhoduje, že článek 166, čl. 167 odst. 1 a čl. 195 odst. 3 jednacího řádu budou vykládány takto:

„Ustanovení článku 166, čl. 167 odst. 1 a čl. 195 odst. 3 týkající se jmenovitého hlasování se nepoužijí na zprávy stanovené v čl. 6b odst. 2 a čl. 7 odst. 3, 6 a 8 v rámci řízení souvisejících s poslaneckou imunitou.“

pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.

Středa, 16. dubna 2014

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/89

P7_TA(2014)0408

Změna jednacího řádu Parlamentu týkající se parlamentních otázek

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o změně jednacího řádu Parlamentu týkající se parlamentních otázek (2013/2083(REG))

(2017/C 443/20)

Evropský parlament,

—	s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 13. února 2013,

—	s ohledem na články 211 a 212 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti ((A7-0123/2014),

rozhoduje o změně jednacího řádu, jak je uvedeno níže;

rozhoduje, že změny vstoupí v platnost prvním dnem prvního dílčího zasedání osmého volebního období;

rozhoduje, že systém losování, který tyto změny zavádějí a kterým se určuje, kteří poslanci mohou položit otázku, bude vyhodnocen po jednoletém zkušebním období od začátku osmého volebního období;

pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh 1

Jednací řád Evropského parlamentu

Článek 116

Původní znění	Pozměňovací návrh
1. Doba vyhrazená pro otázky Komisi je zařazena na každé dílčí zasedání v čase, který stanoví Parlament na návrh Konference předsedů.	1. Doba vyhrazená pro otázky Komisi v délce 90 minut věnovaná jednomu nebo několika specifickým horizontálním tématům, o nichž rozhodne Konference předsedů jeden měsíc před dílčím zasedáním, je zařazena na každé dílčí zasedání.
2. Žádný poslanec nesmí na jednom dílčím zasedání položit více než jednu otázku Komisi.	2. Oblast působnosti komisařů pozvaných Konferencí předsedů musí souviset se specifickým horizontálním tématem nebo tématy, kterých se budou týkat položené otázky. Každého dílčího zasedání se zúčastní nejvýše dva komisaři, přičemž je možné pozvat třetího komisaře v závislosti na specifickém horizontálním tématu nebo tématech vybraných pro dobu vyhrazenou pro otázky.
3. Otázky se předkládají písemně předsedovi, který rozhodne o jejich přípustnosti a o pořadí, v jakém se projednávají. Toto rozhodnutí je ihned sděleno tazateli.
4. Podrobný postup se řídí pokyny uvedenými v příloze jednacího řádu (17).	3. Doba vyhrazená pro otázky probíhá v souladu se systémem losování, který je podrobně popsán v příloze jednacího řádu (17).
5. V souladu s pokyny stanovenými Konferencí předsedů se může zvláštní doba vyhrazená pro otázky konat za přítomnosti Rady, předsedy Komise, místopředsedy Komise / vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedy euroskupiny.	4. V souladu s pokyny stanovenými Konferencí předsedů se může zvláštní doba vyhrazená pro otázky konat za přítomnosti Rady, předsedy Komise, místopředsedy Komise / vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedy Euroskupiny.

Pozměňovací návrh 2

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 117 – odst. 1

Původní znění	Pozměňovací návrh
1. Kterýkoli poslanec může položit předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku otázku k písemnému zodpovězení v souladu s pokyny uvedenými v příloze jednacího řádu (18). Za obsah otázek jsou odpovědní výhradně jejich autoři.	1. Kterýkoli poslanec může položit předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku otázku k písemnému zodpovězení v souladu s kritérii uvedenými v příloze jednacího řádu (18). Za obsah otázek jsou odpovědní výhradně jejich autoři.

Pozměňovací návrh 3

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 117 – odst. 2

Původní znění	Pozměňovací návrh
2. Otázky se předkládají písemně předsedovi , který je předá adresátům . Pochyby o přípustnosti otázky řeší předseda. Jeho rozhodnutí se oznámí tazateli.	2. Otázky se předkládají předsedovi. Pochybnosti o přípustnosti otázky řeší předseda. Rozhodnutí předsedy nevychází výlučně z ustanovení přílohy, na která odkazuje odstavec 1, nýbrž z ustanovení jednacího řádu obecně. Rozhodnutí předsedy se oznámí tazateli.

Pozměňovací návrh 4

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 117 – odst. 2 a (nový)

Původní znění	Pozměňovací návrh
	2a. Otázky se předkládají v elektronické podobě. Každý poslanec může předložit nejvýše pět otázek měsíčně.
	Výjimečně lze předložit doplňující otázky v podobě papírového dokumentu, který poslanec osobně vypracuje a podepíše v příslušném útvaru sekretariátu.
	Po uplynutí jednoho roku od počátku osmého volebního období Konference předsedů provede hodnocení režimu týkajícího se dodatečných otázek .

Pozměňovací návrh 7

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 117 – odst. 4 – pododstavec 3

Původní znění	Pozměňovací návrh
Poslanci uvedou, jaký typ otázky kladou. Konečné rozhodnutí učiní předseda.	vypouští se

Pozměňovací návrh 8

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 117 – odst. 5

Původní znění	Pozměňovací návrh
5. Otázky a odpovědi se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie .	5. Otázky a odpovědi se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu .

Pozměňovací návrh 9

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 118 – odst. 1

Původní znění	Pozměňovací návrh
1. Kterýkoli poslanec může položit Evropské centrální bance otázku k písemnému zodpovězení v souladu s pokyny uvedenými v příloze jednacího řádu (19).	1. Kterýkoli poslanec může položit Evropské centrální bance nejvýše šest otázek k písemnému zodpovězení měsíčně v souladu s kritérii uvedenými v příloze jednacího řádu (19). Za obsah otázek jsou odpovědní výhradně jejich autoři.

Pozměňovací návrh 10

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 118 – odst. 2

Původní znění	Pozměňovací návrh
2. Tyto otázky se předkládají písemně předsedovi příslušného výboru, který je předá Evropské centrální bance.	2. Tyto otázky se předkládají písemně předsedovi příslušného výboru, který je oznámí Evropské centrální bance. Pochybnosti o přípustnosti otázky řeší předseda výboru. Rozhodnutí předsedy výboru se oznámí tazateli.

Pozměňovací návrh 11

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 118 – odst. 3

Původní znění	Pozměňovací návrh
3. Otázky se zveřejňují spolu s odpověďmi v Úředním věstníku Evropské unie .	3. Otázky a odpovědi se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu .

Pozměňovací návrh 12

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha II

Původní znění

Pozměňovací návrh

Průběh doby vyhrazené pro otázky podle článku 116

Průběh doby vyhrazené pro otázky Komisi

Pokyny

1.	Poslanci, kteří pokládají otázku jednomu z komisařů, jsou vybíráni na základě systému losování, a to následujícím způsobem:

1.	Otázky jsou přípustné, pouze pokud:

—	jednu hodinu před začátkem doby vyhrazené pro otázky je u vchodu do jednacího sálu umístěna volební urna;

—	jsou věcné a formulované tak, aby umožňovaly stručnou odpověď;

—	poslanci, kteří chtějí položit otázku, napíší svá jména na formulář a vloží jej do urny;

—	spadají do působnosti a oblasti odpovědnosti adresáta a jsou v obecném zájmu;

—	poslanci, kteří chtějí položit otázku, mohou vložit pouze jeden formulář;

—	jedná-li se o otázky položené Radě, se týkají zejména výkonu jejích funkcí spočívajících ve vymezování, koordinaci a provádění politik Unie, nebo jejích pravomocí v rámci postupů jmenování či postupů spojených s fungováním orgánů, institucí a subjektů Unie nebo s revizí Smluv;

—	předseda zahájí dobu vyhrazenou pro otázky a ukončí možnost přihlásit se;

—	nevyžadují rozsáhlou předběžnou studii nebo průzkum ze strany dotyčného orgánu;

—	předseda vytáhne vždy jeden lístek a vyzve takto vylosovaného poslance, aby položil otázku příslušnému komisaři.

—	jsou srozumitelně formulovány a vztahují se ke konkrétní záležitosti;

2.	Poslanec má na položení otázky jednu minutu a komisař má dvě minuty na odpověď. Tentýž poslanec může položit doplňující otázku, která má přímý vztah s hlavní otázkou, v délce 30 sekund. Komisař má na dodatečnou odpověď dvě minuty.

—	neobsahují tvrzení nebo názory;

3.	Otázky a doplňující otázky se musí přímo týkat zvoleného horizontálního tématu. O přípustnosti rozhodne předseda.

—	nevztahují se k čistě osobním záležitostem;

—	nemají za cíl získání dokumentů nebo statistických údajů;

—	jsou formulovány jako otázky.

2.	Otázka je nepřípustná, pokud je projednávání věci za účasti příslušného orgánu již na pořadu jednání, nebo se daná otázka týká výkonu legislativní a rozpočtové funkce Rady uvedené v čl. 16 odst. 1 první větě Smlouvy o Evropské unii.

Otázka je nepřípustná, jestliže byla stejná nebo podobná otázka položena a zodpovězena během předchozích tří měsíců nebo pokud se otázka pouze dotazuje na informace o krocích navazujících na konkrétní usnesení Parlamentu, které Komise již poskytla v písemném sdělení o dalším postupu, pokud nevyvstaly nové skutečnosti nebo se tazatel nesnaží získat další informace. V prvním případě je tazateli předána kopie otázky a odpovědi.

Doplňující otázky

4.	Každý poslanec může po odpovědi na jakoukoli otázku vznést doplňující otázku. Celkem může vznést dvě doplňující otázky.

5.	Na doplňující otázky se vztahují pravidla o přípustnosti stanovená v těchto pokynech.

6.	Předseda rozhoduje o přípustnosti doplňujících otázek a omezí jejich počet tak, aby každý poslanec, který vznesl otázku, na ni mohl dostat odpověď.

Předseda není povinen prohlásit doplňující otázku za přípustnou, i když splňuje výše uvedené podmínky přípustnosti, pokud:

a)	by mohla narušit normální průběh doby vyhrazené pro otázky nebo

b)	hlavní otázka, k níž se vztahuje, již byla dostatečně upřesněna jinými doplňujícími otázkami nebo

c)	se přímo nevztahuje k hlavní otázce.

Odpovědi na otázky

7.	Dotyčný orgán zajistí, aby byly odpovědi věcné a vztahovaly se k předmětu otázky.

8.	Pokud to obsah otázek umožňuje, může předseda po konzultaci s tazateli rozhodnout, že jim dotyčný orgán odpoví společně.

9.	Otázka může být zodpovězena, pouze pokud je tazatel přítomen nebo pokud před zahájením doby vyhrazené pro otázky oznámil předsedovi písemně jméno svého zástupce.

10.	Jestliže není přítomen tazatel ani jeho zástupce, otázka se nebere v potaz.

11.

Pokud poslanec předloží otázku, ale ani on ani jeho zástupce nejsou v době vyhrazené pro otázky přítomni, napíše předseda poslanci a připomene mu jeho povinnost být přítomen nebo zastoupen. Pokud je předseda nucen zaslat takový dopis třikrát v průběhu dvanácti měsíců, ztrácí poslanec na šest měsíců právo předkládat otázky v době vyhrazené pro otázky.

12.	Otázky, které nejsou zodpovězeny pro nedostatek času, jsou zodpovězeny podle čl. 117 odst. 4 prvního pododstavce, pokud tazatelé nepožádají o použití čl. 117 odst. 3.

13.	Postup při písemných odpovědích se řídí čl. 117 odst. 3 a 5.

Lhůty

14.	Otázky se předkládají nejpozději jeden týden před zahájením doby vyhrazené pro otázky. Otázky, které nejsou předloženy v této lhůtě, mohou být vzneseny v době vyhrazené pro otázky se souhlasem orgánu, kterého se týkají.

Otázky prohlášené za přípustné se rozdají poslancům a zašlou orgánům, jichž se týkají.

B.	Doporučení

(výtah z usnesení Parlamentu ze dne 13. listopadu 1986)

EVROPSKÝ PARLAMENT,

1.	doporučuje důslednější uplatňování pokynů pro průběh doby vyhrazené pro otázky podle článku 43 (27) , a zejména odstavce 1 těchto pokynů týkajícího se přípustnosti;

doporučuje častěji využívat pravomoci předsedy Evropského parlamentu seskupovat podle čl. 43 odst. 3 (28) otázky pro dobu vyhrazenou pro otázky podle témat; má však zato, že předmětem takového seskupování by měly být pouze otázky z první poloviny seznamu otázek předložených k projednání na jednotlivém dílčím zasedání;

pokud jde o doplňující otázky, doporučuje, aby předseda zpravidla povoloval jednu doplňující otázku od tazatele a jednu nebo nejvýše dvě doplňující otázky poslanců pokud možno z jiné politické skupiny nebo z jiného členského státu, než je autor hlavní otázky; připomíná, že doplňující otázky musí být stručné a formulované jako otázky a navrhuje, aby jejich délka nepřekračovala 30 vteřin;

4.	vyzývá Komisi a Radu, aby podle odstavce 7 pokynů zajistily, aby odpovědi byly stručné a aby se vztahovaly k předmětu otázky.

Pozměňovací návrh 13

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha III – název

Původní znění	Pozměňovací návrh
Pokyny k otázkám k písemnému zodpovězení podle článku 117 a článku 118	Kritéria pro otázky k písemnému zodpovězení podle článků 117 a 118

Pozměňovací návrh 14

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha III – odst. 1 – odrážka 2

Původní znění

Pozměňovací návrh

—	spadají do působnosti a odpovědnosti adresáta a jsou v obecném zájmu;

—	spadají výlučně do mezí působnosti institucí stanovených v příslušných Smlouvách, a odpovědnosti adresáta a jsou v obecném zájmu;

Pozměňovací návrh 15

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha III– odst. 1 – odrážka 3 a (nová)

Původní znění

Pozměňovací návrh

—	nepřesahují 200 slov;

Pozměňovací návrh 16

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha III– odst. 1 – odrážka 5 a (nová)

Původní znění

Pozměňovací návrh

—	neobsahují více než tři podotázky.

Pozměňovací návrh 17

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha III – odst. 2

Původní znění

Pozměňovací návrh

2.	Pokud otázka tyto pokyny nesplňuje, poradí sekretariát autorovi , jak může otázku navrhnout, aby byla přípustná .

2.	Na žádost poradí sekretariát autorům , jak v jednotlivých případech splnit kritéria stanovená v odstavci 1 .

Pozměňovací návrh 18

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha III – odst. 3

Původní znění

Pozměňovací návrh

Pokud byla během předcházejících šesti měsíců položena a zodpovězena totožná nebo podobná otázka nebo pokud se otázka pouze dotazuje na informace o krocích navazujících na konkrétní usnesení Parlamentu, které Komise již poskytla v písemném sdělení o dalším postupu, předá sekretariát autorovi kopii předchozí otázky a odpovědi. Nová otázka nebude předložena adresátu, pokud autor neodkazuje na nové významné skutečnosti nebo nepožaduje-li další informace .

Pokud byla během předcházejících šesti měsíců položena a zodpovězena totožná nebo podobná otázka nebo pokud se otázka pouze dotazuje na informace o krocích navazujících na konkrétní usnesení Parlamentu, které Komise již poskytla v písemném sdělení o dalším postupu, předá sekretariát autorovi kopii předchozí otázky a odpovědi. Nová otázka nebude předložena adresátovi, pokud předseda nerozhodne jinak na základě nových významných skutečností a odůvodněné žádosti autora .

Pozměňovací návrh 19

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha III – odst. 4

Původní znění

Pozměňovací návrh

4.	Pokud autor v otázce požaduje věcné nebo statistické informace, které jsou již k dispozici v knihovně Parlamentu, informuje sekretariát poslance, který může svou otázku stáhnout .

4.	Pokud autor v otázce požaduje věcné nebo statistické informace, které již mají k dispozici parlamentní výzkumné služby, otázka je postoupena těmto službám, a nikoli adresátovi, pokud předseda na žádost autora nerozhodne jinak .

Pozměňovací návrh 20

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha III – odst. 5

Původní znění

Pozměňovací návrh

5.	Otázky týkající se souvisejících záležitostí lze zodpovědět společně.

5.	Otázky týkající se souvisejících záležitostí může sekretariát sloučit a lze je zodpovědět společně.

(17) Viz příloha II.

(18) Viz příloha III.

(19) Viz příloha III.

(27) Nyní článek 116.

(28) Nyní čl. 116 odst. 3.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/98

P7_TA(2014)0409

Změna článku 90 jednacího řádu Parlamentu o mezinárodních dohodách

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o změně článku 90 jednacího řádu Parlamentu o mezinárodních dohodách (2013/2259(REG))

(2017/C 443/21)

Evropský parlament,

—	s ohledem na dopis předsedy Výboru pro zahraniční věci ze dne 29. ledna 2013 a dopis předsedy Výboru pro mezinárodní obchod ze dne 13. února 2013 předsedovi Výboru pro ústavní záležitosti,

—	s ohledem na články 211 a 212 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0253/2014),

rozhoduje o změně jednacího řádu, jak je uvedeno níže;

upozorňuje, že změny vstupují v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání;

pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh 1

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 90 – odst. 4

Původní znění	Pozměňovací návrh
4. V jakékoli fázi jednání může Parlament na základě zprávy příslušného výboru a po posouzení případného relevantního návrhu předloženého podle článku 121 přijmout doporučení a požadovat jejich zohlednění před uzavřením mezinárodní dohody.	4. V jakékoli fázi jednání a v době od ukončení jednání až po uzavření mezinárodní dohody může Parlament na základě zprávy příslušného výboru a po posouzení případného relevantního návrhu předloženého podle článku 121 přijmout doporučení a požadovat jejich zohlednění před uzavřením této dohody.

Pozměňovací návrh 2

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 90 – odst. 5

Původní znění	Pozměňovací návrh
5. Po ukončení jednání je návrh dohody před jejím podepsáním předložen Parlamentu k zaujetí stanoviska nebo k vyslovení souhlasu . Pro postup souhlasu se použije článek 81.	5. Žádosti Rady o souhlas nebo stanovisko Parlamentu postoupí předseda Parlamentu výboru příslušnému k jejich projednání v souladu s článkem 81 nebo čl . 43 odst. 1.

Pozměňovací návrh 3

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 90 – odst. 6

Původní znění	Pozměňovací návrh
6. Dříve, než proběhne hlasování o souhlasu , příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně jedna desetina poslanců může navrhnout, aby Parlament požádal Soudní dvůr o stanovisko, zda je mezinárodní dohoda v souladu se Smlouvami. Pokud Parlament takový návrh schválí, hlasování o souhlasu se odloží, dokud Soud nepředloží své stanovisko (15).	6. Dříve, než proběhne hlasování, příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně jedna desetina poslanců může navrhnout, aby Parlament požádal Soudní dvůr o stanovisko, zda je mezinárodní dohoda v souladu se Smlouvami. Pokud Parlament takový návrh schválí, hlasování se odloží, dokud Soud nepředloží své stanovisko (15).

(15) Viz též výklad článku 128.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/100

P7_TA(2014)0410

Změna jednacího řádu Parlamentu za účelem umožnění elektronických podpisů

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o změně jednacího řádu Parlamentu s cílem umožnit používání elektronických podpisů (2014/2011(REG))

(2017/C 443/22)

Evropský parlament,

—	s ohledem na dopis předsedy Konference předsedů výborů ze dne 10. prosince 2013,

—	s ohledem na články 211 a 212 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0175/2014),

rozhoduje o změně jednacího řádu, jak je uvedeno níže;

upozorňuje, že změny vstupují v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání;

pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh 1

Jednací řád Evropského parlamentu

Článek 148 a (nový)

Původní znění	Pozměňovací návrh
	Článek 148a
	Elektronické dokumenty
	Dokumenty Parlamentu mohou být vypracovány, podepisovány a distribuovány v elektronické podobě. O technických specifikacích a konkrétní podobě této elektronické formy rozhodne předsednictvo.

Pozměňovací návrh 2

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 156 – odst. 1 – výklad za pododstavcem 2

Původní znění	Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrhy mohou být podepsány elektronickou formou v rámci pilotního projektu týkajícího se omezené části parlamentních výborů za předpokladu, že výbory účastnící se projektu s tím vyjádřily svůj souhlas a že byla přijata vhodná opatření, aby byla garantována pravost podpisů.	vypouští se

III Přípravné akty

EVROPSKÝ PARLAMENT

Úterý, 15. dubna 2014

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/101

P7_TA(2014)0340

Rozhodnutí nevyslovit námitku proti aktu v přenesené pravomoci: Fond evropské pomoci nejchudším osobám

Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitky proti nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 13. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (C(2014)1627 – 2014/2676(DEA))

(2017/C 443/23)

Evropský parlament,

—	s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2014)1627),

—	s ohledem na dopis Komise ze dne 13. března 2014, ve kterém žádá Parlament o prohlášení, že proti tomuto nařízení v přenesené pravomoci nevysloví námitky,

—	s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 18. března 2014,

—	s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na nařízení (EU) č. 223/2014 (1), a zejména na čl. 32 odst. 8, čl. 32 odst. 9, čl. 34 odst. 7, čl. 34 odst. 8, čl. 55 odst. 4 a čl. 62 odst. 4 tohoto nařízení,

—	s ohledem na čl. 87 a odst. 6 jednacího řádu,

—	s ohledem na skutečnost, že nebyly vysloveny žádné námitky ve lhůtě stanovené v čl. 87a odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, jež uplynula dne 3. dubna 2014,

A.	vzhledem k tomu, že opakovaně zdůraznil, že je nezbytné, aby Fond evropské pomoci nejchudším osobám začal neprodleně fungovat;

prohlašuje, že nemá proti tomuto nařízení v přenesené pravomoci žádné námitky;

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/102

P7_TA(2014)0341

Řešení problémů úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a jednotného fondu pro řešení problémů bank***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení problémů úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a jednotného fondu pro řešení problémů bank a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (COM(2013)0520 – C7-0223/2013 – 2013/0253(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/24)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0520),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0223/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—	s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 6. listopadu 2013 (1),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2013 (2),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0478/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3);

bere na vědomí prohlášení Rady připojené k tomuto usnesení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2) Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 58.

(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijeté dne 6. února 2014 (Přijaté texty P7_TA(2014)0095).

P7_TC1-COD(2013)0253

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení problémů úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a jednotného fondu pro řešení problémů bank a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 806/2014.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Rady

Signatáři mezivládní dohody o převádění a sdílení příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí prohlašují, že budou usilovat o včasné dokončení procesu ratifikace této dohody v souladu s požadavky svých příslušných vnitrostátních právních předpisů, aby se umožnilo plné fungování jednotného mechanismu pro řešení krizí k 1. lednu 2016.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/105

P7_TA(2014)0343

Technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanovují technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES (COM(2013)0622 – C7-0266/2013 – 2013/0302(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/25)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0622),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0266/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2014 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. ledna 2014 (2),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0145/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 177, 11.6.2014, s. 58.

(2) Úř. věst. C 126, 26.4.2014, s. 48.

P7_TC1-COD(2013)0302

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice 2006/87/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES (4) se stanoví harmonizované podmínky pro vydávání technických osvědčení pro plavidla vnitrozemské plavby v celé síti vnitrozemských vodních cest Unie.

(2)	Technické požadavky na plavidla provozovaná na Rýně stanoví Ústřední komise pro plavbu na Rýně (CCNR).

(3)

Technické požadavky stanovené v přílohách směrnice 2006/87/ES většinou přejímají ustanovení nařízení o inspekci lodní plavby na Rýně ve znění schváleném Ústřední komisí pro plavbu na Rýně (CCNR) v roce 2004. Podmínky a technické požadavky pro vydávání osvědčení pro vnitrozemskou plavbu podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně se pravidelně aktualizují a bylo uznáno, že odpovídají stávajícímu technickému rozvoji.

(4)

Zachování dvou různých souborů pravidel, totiž pravidel pro osvědčení vydávaná S různými právními rámci pro rozhodovací postupy je obtížné zachovat rovnocennost osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby vydávaných podle směrnice 2006/87/ES a osvědčení vydávaných podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně. a pravidel pro osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, nezajišťuje právní jistotu a Není tudíž zajištěna právní jistota, což má potenciálně negativní dopad na bezpečnost plavby . [pozm. návrh 1]

(5)	Aby bylo dosaženo harmonizace na úrovni Unie a aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže a nerovné míře bezpečnosti, je třeba uplatňovat a pravidelně aktualizovat stejné technické požadavky pro celou síť vnitrozemských vodních cest Unie.

(6)

Protože Ústřední komise pro plavbu na Rýně vytvořila značné know-how v oblasti vypracování a aktualizace technických požadavků pro plavidla vnitrozemské plavby, mělo by se toto know-how plně využít pro vnitrozemské vodní cesty v Unii. Útvary Komise a Ústřední komise pro plavbu na Rýně v roce 2013 podepsaly správní ujednání s cílem prohloubit svou spolupráci, zejména pokud jde o vypracování technických požadavků týkajících se plavidel vnitrozemské plavby. V tomto rámci je dohodnuto, že má být zřízen výbor pro vypracování evropských technických norem (CESTE), který by vypracoval technické normy v oblasti vnitrozemské plavby, na které budou moci Unie a Ústřední komise pro plavbu na Rýně odkazovat ve svých příslušných předpisech. [pozm. návrh 2]

(7)	Osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby potvrzující, že plavidlo zcela splňuje technické požadavky, by měla být platná na všech vnitrozemských vodních cestách Unie.

(8)	Měly by být více harmonizovány podmínky pro vystavování dodatečných osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby členskými státy pro plavbu na vodních cestách v zónách 1 a 2 (ústí řek) a pro plavbu na vodních cestách v zóně 4.

(9)

V zájmu bezpečnosti by normy měly být harmonizovány na vysoké úrovni a tak, aby nedošlo k žádnému omezení bezpečnostních norem na vnitrozemských vodních cestách Unie. Členským státům by se však mělo povolit stanovit po konzultaci s Komisí specifická ustanovení týkající se dodatečných nebo snížených technických požadavků pro určité zóny za předpokladu, že tato opatření jsou omezena na konkrétní předměty uvedené v přílohách III a IV.

(10)	Členské státy by měly mít možnost odchýlit se od ustanovení této směrnice v některých případech týkajících se splavných vodních cest, jež nejsou napojeny na vnitrozemské vodní cesty jiných členských států, nebo některých plavidel, která jsou provozována výlučně na vnitrostátních vodních cestách.

(11)	Členským státům by se také po schválení ze strany Komise mělo povolit odchýlit se od ustanovení této směrnice u určitých plavidel v zájmu využití alternativních přístupů, podpory inovací nebo zamezení nepřiměřených nákladů.

(12)

Plavidlu, které před uvedením do provozu projde technickou prohlídkou, je třeba vystavit osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby. Účel této technické prohlídky by měl spočívat v kontrole toho, zda plavidlo splňuje technické požadavky stanovené v této směrnici. Příslušné orgány členských států by měly být budou oprávněny kdykoli provést dodatečné kontroly s cílem ověřit, zda fyzický stav plavidla odpovídá osvědčením Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby. [pozm. návrh 3]

(13)	Dobu platnosti osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby je vhodné stanovit v rámci určitých lhůt a v závislosti na kategorii příslušného plavidla pro každý konkrétní případ.

(14)	Je třeba v rámci určitých limitů stanovit podrobná ustanovení týkající se nahrazení, obnovení, prodloužení platnosti a vydávání nových osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, aby se udržela vysoká úroveň bezpečnosti ve vnitrozemské plavbě.

(15)	Je třeba, aby opatření stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/100/ES (5) zůstala v platnosti pro plavidla, na něž se tato směrnice nevztahuje.

(16)	Je třeba použít přechodný režim v případě plavidla v provozu, které ještě nemá osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, pokud se podrobí první technické prohlídce podle revidovaných technických požadavků stanovených touto směrnicí.

(17)	Je třeba vydat závazné správní pokyny s cílem poskytnout podrobná pravidla pro harmonizované uplatňování technických požadavků.

(18)

Z důvodu S cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti a efektivity vnitrozemské plavby a rovnocennosti zachovat rovnocennost osvědčení je třeba zohlednit změny v technických požadavcích pro plavidla by měly být technické požadavky vymezené v přílohách této směrnice průběžně aktualizovány, aby zohledňovaly vědecko-technický pokrok a technické požadavky v oblasti vnitrozemské plavby . Za tímto účelem je třeba pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenést na Komisi za účelem přizpůsobení v souvislosti s přizpůsobováním příloh této směrnice vědeckému a technickému vědecko-technickému pokroku nebo vývoji v této oblasti, k němuž a aktualizacím technických norem , k nimž dochází na základě činnosti mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně. Je zvláště důležité, aby Komise vedla během by v rámci přípravné fáze odpovídající měla otevřeným a transparentním způsobem provádět příslušné konzultace se všemi zúčastněnými stranami , včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předloženy současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 4]

(18a)

Komise by měla přijmout zejména akty v přenesené pravomoci s cílem zavést technické požadavky na plavidla na zkapalněný zemní plyn (LNG), což by umožnilo těmto plavidlům účinný a bezpečný provoz na vnitrozemských vodních cestách. [pozm. návrh 5]

(19)

V zájmu využití alternativních přístupů, podpory inovací, zamezení nepřiměřených nákladů, stanovení efektivního postupu pro vydávání osvědčení nebo zohlednění regionálních okolností by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o povolení některých odchylek od technických požadavků pro konkrétní plavidlo, uznávání klasifikačních společností a schvalování dodatečných nebo snížených technických požadavků pro plavidla provozovaná v některých zónách, které nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(19a)

S cílem zajistit odpovídající rámec pro koordinaci a spolupráci s mezinárodními organizacemi s pravomocemi v oblasti vnitrozemské plavby, zejména s Ústřední komisí pro plavbu na Rýně, a vypracování jednotných technických norem pro vnitrozemskou plavbu, na které by mohla Unie a mezinárodní organizace odkazovat, by tato směrnice měla podléhat přezkumu, zvláště ve věci účinnosti opatření, která zavedla, a také pokud jde o mechanismy spolupráce s mezinárodními organizacemi s pravomocemi v oblasti vnitrozemské plavby, aby bylo dosaženo jediného a jednotného souboru technických norem. [pozm. návrh 6]

(20)	Směrnice 2006/87/ES by proto měla být zrušena,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Klasifikace vodních cest

Pro účely této směrnice se vnitrozemské vodní cesty Unie klasifikují takto:

zóny 1, 2, 3 a 4:

i)	zóny 1 a 2: vodní cesty uvedené v kapitole 1 přílohy I,

ii)	zóna 3: vodní cesty uvedené v kapitole 2 přílohy I,

iii)	zóna 4: vodní cesty uvedené v kapitole 3 přílohy I;

b)	zóna R: vodní cesty uvedené v písmenu a), pro něž mají být vystavena osvědčení podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, ve znění uvedeného článku platném ke dni vstupu této směrnice v platnost.

Článek 2

Definice a oblast působnosti

1. Pro účely této směrnice se použijí tyto definice:

a)	„plavidlo“ zahrnuje též plovoucí stroj;

b)	„plavidlo“: plavidlo vnitrozemské plavby nebo námořní loď;

c)	„remorkér“: plavidlo postavené k vlečení;

d)	„tlačný remorkér“: plavidlo postavené k pohonu plavidel tlačné sestavy;

e)	„osobní loď“: výletní nebo kajutová osobní loď postavená a vybavená pro přepravu více než dvanácti cestujících;

f)	„plovoucí stroj“: zařízení schopné plavby vybavené mechanickým pracovním zařízením, např. jeřáby, bagry, beranidly nebo elevátory;

g)	„rekreační plavidlo“: plavidlo jiné než osobní loď, které je určeno pro sport nebo rekreaci;

h)	„výtlak vody“: ponořený objem plavidla v m3;

i)	„délka (L)“: maximální délka trupu plavidla v m, bez kormidla a příďového čelenu;

j)	„šířka (B)“: maximální šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky (bez kolesnic, oděrek apod.);

k)	„ponor (T)“: svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru;

l)	„klasifikační společnost“: klasifikační společnost, která byla schválena v souladu s kritérii a postupy podle článku 9;

m)	„osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby“: osvědčení, které pro plavidlo vydal příslušný orgán a které osvědčuje shodu s technickými požadavky této směrnice.

2. Tato směrnice se vztahuje na tato plavidla:

a)	plavidla o délce (L) 20 m či více,

b)	plavidla, jejichž objem vyjádřený jako součin délky (L), šířky (B) a ponoru (T) dosahuje 100 m3 či více.

3. Tato směrnice se rovněž vztahuje na tato plavidla:

a)	remorkéry a tlačné remorkéry určené k vlečení nebo tlačení nebo k bočnímu vedení plavidel uvedených v odstavci 1 nebo plovoucích strojů,

b)	plavidla určená k přepravě osob, jež nesou kromě posádky více než dvanáct cestujících,

c)	plovoucí stroje.

4. Tato směrnice se nevztahuje na tato plavidla:

a)	převozní lodě;

b)	vojenská plavidla;

námořní plavidla, včetně námořních remorkérů a tlačných remorkérů,

i)	provozovaná nebo mající základnu v pobřežních vodách,

ii)

provozovaná dočasně na vnitrozemských vodních cestách, pokud mají na plavidle

—

osvědčení o souladu s Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (SOLAS) nebo rovnocenný doklad, osvědčení o souladu s Mezinárodní úmluvou z roku 1966 o nákladové značce nebo rovnocenný doklad a mezinárodní osvědčení o zabránění znečištění ropnými látkami (IOPP) dokládající soulad s Mezinárodní úmluvou o zabránění znečištění z lodí z roku 1973 (MARPOL) nebo

—	v případě osobních lodí, na něž se nevztahují všechny úmluvy uvedené v první odrážce, osvědčení o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě vydané v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES (7); nebo

—	v případě rekreačních plavidel, na něž se nevztahují všechny úmluvy uvedené v první odrážce, osvědčení země, pod jejíž vlajkou plují.

Článek 3

Povinnost mít osvědčení na plavidle

1. Plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách Unie uvedených v článku 1 musí mít na plavidle,

pokud jsou provozována na vodní cestě zóny R,

—	buď osvědčení vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, nebo

—

osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby potvrzující, že plavidlo, aniž jsou dotčena přechodná ustanovení přílohy II, zcela vyhovuje technickým požadavkům stanoveným v příloze II, u nichž bylo v souladu s použitelnými pravidly a postupy stanoveno, že jsou rovnocenné s technickými požadavky stanovenými při uplatňování Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně;

b)	pokud jsou provozována na jiných vodních cestách, osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, včetně případných specifikací uvedených v článku 5.

2. Osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se vyhotovuje podle vzoru stanoveného v části I přílohy V a vydává se v souladu s touto směrnicí. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 s cílem pozměnit uvedený vzor, pokud to bude nutné za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku, zefektivnění správních požadavků nebo zohlednění vývoje v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně.

Článek 4

Dodatečná osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1. Všechna plavidla, která mají na plavidle platné osvědčení vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, se s výhradou čl. 5 odst. 5 této směrnice smějí plavit na vodních cestách Unie, jestliže mají na plavidle pouze toto osvědčení.

2. Avšak všechna plavidla mající na plavidle osvědčení podle odstavce 1 musí být rovněž vybavena dodatečným osvědčením Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby,

a)	jsou-li provozována na vodních cestách zón 3 a 4, pokud chtějí využít snížení technických požadavků na těchto vodních cestách,

jsou-li provozována na vodních cestách zón 1 a 2 nebo, u osobních lodí, jsou-li provozovány na vodních cestách v zóně 3, jež nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu, pokud dotyčný členský stát přijal pro tyto vodní cesty v souladu s čl. 5 odst. 1, 2 a 3 dodatečné technické požadavky.

3. Dodatečné osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se vyhotovuje podle vzoru stanoveného v části II přílohy V a vydávají je příslušné orgány po předložení osvědčení uvedeného v odstavci 1 a za podmínek, jež stanoví orgány příslušné pro dotyčné vodní cesty. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci s cílem pozměnit uvedený vzor, pokud to bude nutné za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku, zefektivnění správních požadavků nebo zohlednění vývoje v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně.

Článek 5

Dodatečné nebo snížené technické požadavky pro některé zóny

1. Členské státy mohou po projednání s Komisí a případně s výhradou požadavků Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně přijmout pro plavidla provozovaná na svém území na vodních cestách zón 1 a 2 dodatečné technické požadavky k požadavkům uvedeným v příloze II.

2. U osobních lodí provozovaných na jeho území na vodních cestách v zóně 3, jež nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu, může každý členský stát i nadále uplatňovat dodatečné technické požadavky k požadavkům v příloze II. Členské státy mohou přijmout nové dodatečné technické požadavky postupem podle odstavce 3. Dodatečné požadavky se mohou týkat pouze prvků uvedených na seznamu v příloze III.

3. Členský stát oznámí Komisi tyto navržené dodatečné požadavky alespoň šest měsíců jejich před jejich předpokládaným vstupem v platnost a uvědomí o nich ostatní členské státy.

Komise schválí dodatečné technické požadavky prostřednictvím prováděcích aktů přijatých poradním postupem podle čl. 25 odst. 2.

4. Splnění těchto dodatečných požadavků se uvede v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby podle článku 3, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 2, v dodatečném osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby. Tento důkaz o splnění se uznává na vodních cestách Unie odpovídající zóny.

5. Pokud by použití přechodných ustanovení kapitoly 24a přílohy II mělo za následek zmírnění stávajících vnitrostátních bezpečnostních norem, nemusí členský stát uplatňovat tato přechodná ustanovení na osobní lodě vnitrozemské plavby provozované na jeho vnitrozemských vodních cestách, jež nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu. Za těchto okolností může členský stát požadovat, aby tato plavidla provozovaná na jeho nenapojených vnitrozemských vodních cestách zcela splňovala technické požadavky stanovené v příloze II od 30. prosince 2008.

Členský stát, jenž využívá možnost uvedenou v prvním pododstavci, uvědomí Komisi a ostatní členské státy o svém rozhodnutí a poskytne Komisi podrobnosti o souvisejících vnitrostátních normách vztahujících se na osobní lodě provozované na jeho vnitrozemských vodních cestách.

Splnění požadavků členského státu pro provozování na jeho nenapojených vnitrozemských vodních cestách musí být výslovně uvedeno v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby uvedeném v článku 3, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 2, v dodatečném osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

6. Pro plavidla provozovaná pouze na vodních cestách zóny 4 lze uplatňovat snížené požadavky stanovené v příloze II na všech vodních cestách v této zóně. Splnění těchto snížených požadavků musí být výslovně uvedeno v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby podle článku 3.

7. Pro plavidla provozovaná výlučně na vodních cestách zón 3 a 4 na svém území mohou členské státy po projednání s Komisí povolit částečně uplatnění technických požadavků přílohy II nebo stanovit technické požadavky, jež jsou méně přísné než požadavky přílohy II.

Méně přísné technické požadavky nebo částečné uplatnění technických požadavků se mohou týkat pouze prvků uvedených na seznamu v příloze IV. Pokud technické vlastnosti plavidla odpovídají méně přísným technickým požadavkům nebo částečnému uplatnění technických požadavků, uvede se tato skutečnost v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 2, v dodatečném osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

Méně přísné technické požadavky nebo částečné uplatnění technických požadavků podle přílohy II oznámí členské státy Komisi nejméně šest měsíců před jejich vstupem v platnost a uvědomí o nich ostatní členské státy.

Článek 6

Odchylky

1. Členské státy mohou povolit odchylky od celé této směrnice nebo její části pro

a)	plavidla, remorkéry, tlačné remorkéry a plovoucí stroje provozované na splavných vodních cestách nepropojených vnitrozemskými vodními cestami s vodními cestami jiných členských států,

b)	plavidla s nosností nepřekračující 350 tun nebo plavidla s výtlakem vody menším než 100 m3, jež nejsou určena k přepravě nákladu, jejichž stavba započala před 1. lednem 1950 a jež jsou provozována výlučně na vnitrostátních vodních cestách.

2. Členské státy mohou u plavby po vlastních vnitrozemských vodních cestách povolit odchylky od jednoho nebo více ustanovení této směrnice pro omezené plavby místního významu nebo v přístavních oblastech. Tyto odchylky a trasy plavby nebo oblasti, pro které platí, se uvedou v osvědčení plavidla.

3. Odchylky povolené podle odstavců 1 a 2 oznámí členské státy Komisi a uvědomí o nich ostatní členské státy.

4. Členský stát, který v důsledku odchylek povolených podle odstavců 1 a 2 nemá žádné plavidlo spadající do oblasti působnosti této směrnice provozované na svých vodních cestách, nemusí splňovat požadavky článků 8, 9 a 11.

Článek 7

Vystavení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1. Osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se vystavuje plavidlům, jejichž stavba započala po [dni provedení této směrnice do vnitrostátního práva], a to po technické prohlídce provedené před zprovozněním plavidla a zaměřené na ověření, zda plavidlo splňuje technické požadavky přílohy II.

2. Plavidlu, jež bylo vyňato z oblasti působnosti směrnice Rady 82/714/EHS (8), ale vztahuje se na ně tato směrnice podle čl. 2 odst. 2 a 3, se vystaví osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po technické prohlídce, jež je provedena po uplynutí platnosti stávajícího osvědčení plavidla, avšak v každém případě nejpozději 30. prosince 2018, za účelem ověření, zda jsou splněny technické požadavky přílohy II.

Každé nesplnění technických požadavků přílohy II se uvede v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby. Pokud podle příslušných orgánů tyto nedostatky nepředstavují zjevné nebezpečí, lze plavidla uvedená v prvním pododstavci tohoto článku nadále provozovat, dokud nejsou díly nebo části plavidla, u nichž bylo v osvědčení uvedeno, že tyto požadavky nesplňují, vyměněny nebo nahrazeny; potom tyto díly nebo části musí splňovat technické požadavky podle přílohy II.

3. Za zjevné nebezpečí se ve smyslu tohoto článku považuje zejména případ, kdy jsou dotčeny požadavky týkající se pevnosti konstrukce plavidla, plavby a manévrovatelnosti nebo zvláštních vlastností plavidla podle technických požadavků přílohy II. Odchylky povolené v technických požadavcích přílohy II se neoznačují za nedostatky, jež představují zjevné nebezpečí.

Výměna stávajících dílů za stejné díly nebo za díly s rovnocennou technologií a konstrukcí během pravidelné opravy a údržby se nepovažuje za výměnu ve smyslu tohoto článku.

4. Během technických prohlídek stanovených v odstavcích 1 a 2 nebo během technické prohlídky provedené na žádost vlastníka plavidla se případně ověří, zda plavidlo splňuje dodatečné požadavky podle čl. 5 odst. 1, 2 a 3.

Článek 8

Příslušné orgány

1. Osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby mohou vystavovat vystavují příslušné orgány členských států. [pozm. návrh 7]

2. Každý členský stát sestaví seznam orgánů příslušných k vydávání osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské platby a sdělí jej Komisi a ostatním členským státům.

3. Příslušné orgány vedou plavební rejstřík všech osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, která vydají v souladu se vzorem stanoveným v příloze VI. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 s cílem pozměnit uvedený vzor za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku, zefektivnění správních požadavků nebo zohlednění vývoje v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti jiných mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně.

Článek 9

Provádění technických prohlídek

1. Technickou prohlídku podle článku 7 provádějí příslušné orgány. Tyto orgány jí nemusí podrobit plavidlo zcela nebo zčásti, pokud je z platného osvědčení vystaveného uznanou klasifikační společností zjevné, že plavidlo zcela nebo zčásti splňuje technické požadavky přílohy II.

2. Komise přijme prováděcí akty za účelem uznání klasifikační společnosti, která splňuje kritéria uvedená v příloze VII, nebo zrušení uznání postupem podle odstavce 3 a 4. Tyto prováděcí akty se přijmou poradním postupem podle čl. 25 odst. 2.

3. Žádost o uznání předloží Komisi členský stát, v němž má sídlo nebo pobočku klasifikační společnost, která je oprávněna vydávat potvrzení, že plavidlo splňuje požadavky přílohy II v souladu s touto směrnicí. K této žádosti se přiloží veškeré informace a doklady, které jsou nezbytné ke kontrole splnění kritérií pro uznávání.

Každý členský stát může požádat o slyšení nebo poskytnutí dalších informací nebo dokladů.

4. Každý členský stát může předložit Komisi žádost o odnětí uznání, pokud se domnívá, že klasifikační společnost již nesplňuje kritéria stanovená v příloze VII. K žádosti o odnětí musí být přiložena podpůrná dokumentace.

5. Až do uznání podle této směrnice se klasifikační společnosti, které jsou uznány, schváleny a oprávněny členským státem v souladu se směrnicí Rady 94/57/ES (9), považují za uznané pouze pro plavidla, která provozují svou činnost výhradně na vodních cestách uvedeného členského státu.

6. Komise poprvé do … (*1) zveřejní a průběžně aktualizuje seznam klasifikační společnosti klasifikačních společností uznaných v souladu s tímto článkem. [pozm. návrh 8]

7. Každý členský stát sestaví seznam svých orgánů příslušných k provádění technických prohlídek a sdělí jej Komisi a ostatním členským státům.

8. Každý členský stát musí splňovat zvláštní požadavky, pokud jde o kontrolní subjekty a žádost o provedení inspekce podle přílohy II.

Článek 10

Platnost osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1. Dobu platnosti osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby vystavených novým plavidlům v souladu s ustanoveními této směrnice stanoví příslušný orgán v délce nejvýše

a)	pěti let v případě osobních lodí;

b)	deseti let v případě všech ostatních plavidel.

Doba platnosti se uvede v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

2. U plavidel, která byla v provozu již před technickou prohlídkou, stanoví příslušný orgán dobu platnosti osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby podle jednotlivého případu na základě výsledků prohlídky. Doba platnosti však nesmí překročit lhůty uvedené v odstavci 1.

3. Každý členský stát může v případech stanovených v příloze II vystavovat prozatímní osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby. Prozatímní osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se vyhotovují podle vzoru stanoveného v části III přílohy V. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 s cílem pozměnit uvedený vzor za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku, zefektivnění správních požadavků nebo zohlednění vývoje v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti jiných mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně.

Článek 11

Náhrada osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

Každý členský stát stanoví podmínky, za nichž může být ztracené nebo poškozené platné osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby nahrazeno.

Článek 12

Obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1. Osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se obnovuje po uplynutí doby jeho platnosti v souladu s podmínkami stanovenými v článku 7.

2. Pro obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se použijí přechodná ustanovení podle kapitoly 24 a 24a přílohy II na plavidla a za podmínek podle daných ustanovení.

Článek 13

Prodloužení platnosti osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

Platnost osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby může výjimečně prodloužit bez technické prohlídky v souladu s přílohou II orgán, jenž je vystavil nebo obnovil. Toto prodloužení se vyznačí na tomto osvědčení.

Článek 14

Vystavování nových osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

V případě větších změn nebo oprav týkajících se pevnosti konstrukce plavidla, plavby, manévrovatelnosti nebo zvláštních vlastností plavidla podle přílohy II musí být plavidlo před jakoukoliv další plavbou opět podrobeno technické prohlídce stanovené v článku 7. Po této prohlídce je vystaveno nové osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby uvádějící technické vlastnosti plavidla nebo se stávající osvědčení odpovídajícím způsobem změní. Je-li toto osvědčení vydáno v jiném členském státě, než který vystavil nebo obnovil původní osvědčení, je o tom do jednoho měsíce uvědomen příslušný orgán, který osvědčení vystavil nebo obnovil.

Článek 15

Odmítnutí vystavení nebo obnovení a odnětí osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1. Každé rozhodnutí o odmítnutí vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby musí obsahovat odůvodnění. Vlastník plavidla je uvědomen o rozhodnutí a je informován o opravných prostředcích a lhůtách pro jejich podání v daném členském státě.

2. Jakékoliv platné osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby může příslušný orgán, který je vystavil nebo obnovil, odejmout, pokud plavidlo přestane splňovat technické požadavky uvedené v tomto osvědčení.

Článek 16

Dodatečné prohlídky

1. Příslušné orgány členského státu mohou kdykoliv zkontrolovat, zda je na plavidle osvědčení platné podle této směrnice a zda plavidlo splňuje požadavky stanovené v tomto osvědčení, nebo představuje zjevné nebezpečí pro osoby na plavidle, životní prostředí nebo bezpečnost plavby. Příslušné orgány přijmou nezbytná opatření v souladu s odstavci 2 až 5.

2. Pokud orgány při této kontrole zjistí, že osvědčení není na plavidle nebo že osvědčení na plavidle je neplatné nebo že plavidlo nesplňuje požadavky stanovené v osvědčení, ale že tato neplatnost nebo nesplnění požadavků nepředstavuje zjevné nebezpečí, přijme vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce veškerá nezbytná opatření k nápravě situace. Orgán, který osvědčení vystavil nebo který je naposledy obnovil, je informován do sedmi dnů.

3. Pokud orgány při takové kontrole zjistí, že plavidlo představuje zjevné nebezpečí pro osoby na plavidle, životní prostředí nebo bezpečnost plavby, mohou plavidlu zabránit v další plavbě až do přijetí nezbytných kroků k nápravě situace.

Mohou také předepsat opatření, která plavidlu umožní, případně po dokončení jeho dopravní operace, bezpečně pokračovat v plavbě do místa, kde bude prohlédnuto nebo opraveno. Orgán, který osvědčení vystavil nebo je naposledy obnovil, je informován do sedmi dnů.

4. Členský stát, který zabránil plavidlu pokračovat v plavbě nebo uvědomil vlastníka o svém záměru tak učinit, nebudou-li zjištěné závady odstraněny, uvědomí orgán v členském státě, který osvědčení vystavil nebo je naposledy obnovil, do sedmi dnů o rozhodnutí, které vydal nebo které hodlá vydat.

5. Každé rozhodnutí o přerušení plavby plavidla přijaté v rámci provádění této směrnice musí být podrobně odůvodněno. Musí být neprodleně oznámeno dotčené straně, která je současně informována o opravných prostředcích, které má podle právních předpisů platných v členských státech k dispozici, a o lhůtách pro jejich podání.

Článek 17

Jednotné evropské identifikační číslo plavidla

Příslušný orgán, který vydal osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, zahrne do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby jednotné evropské identifikační číslo plavidla podle kapitoly 2 přílohy II.

Článek 18

Rovnocennost a výjimky

1. Členské státy mohou požadovat, aby Komise přijala prováděcí akty, jimiž se povolují výjimky nebo uznávání rovnocennosti technických specifikací pro konkrétní plavidla, pokud jde o:

a)	použití nebo přítomnost na palubě plavidla jiných materiálů, zařízení nebo vybavení, nebo přijetí jiných konstrukčních opatření nebo úprav, než které jsou uvedeny v příloze II;

b)	vydání osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby za účelem zkoušek na omezenou dobu a zahrnujícího nové technické specifikace, které se odchylují od požadavků části II přílohy II, pokud tyto specifikace zajišťují rovnocennou bezpečnost;

c)	žádost kontrolních orgánů o výjimky pro osobní loď, pokud jde o prostory určené k používání osobami s omezenou pohyblivostí, pokud se uplatnění zvláštních požadavků stanovených v kapitole 15 přílohy II považuje za obtížné v praxi nebo je spojeno s nepřiměřenými náklady;

d)	použití jiných hasicích látek, než které jsou uvedeny v kapitole 10 přílohy II;

e)	použití pevných požárních soustav k ochraně objektů;

f)	uplatnění kapitoly 24 přílohy II na plavidla přestavěná na délku větší než 110 m;

g)	výjimky z požadavků stanovených v kapitole 24 a kapitole 24a přílohy II po uplynutí přechodných ustanovení, pokud tyto požadavky jsou technicky obtížně uplatnitelné nebo pokud by jejich uplatňování mohlo vyžadovat nepřiměřené náklady;

h)	uznávání norem, které se týkají zařízení, která rozstřikují menší množství vody, než která jsou uvedena v kapitole 10 přílohy II.

Tyto prováděcí akty se přijmou poradním postupem podle čl. 25 odst. 2.

2. Rovnocennosti a výjimky uvedené v odst. 1 písm. a) až g) musí být zapsány v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby příslušnými orgány členských států. Bude o tom informována Komise a ostatní členské státy.

3. Do přijetí prováděcích aktů uvedených v odst. 1 písm. a) mohou příslušné orgány udělit prozatímní osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby v souladu s čl. 10 odst. 2.

V tomto případě musí příslušné orgány do jednoho měsíce od vydání prozatímního osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby nahlásit Komisi a ostatním členským státům název a evropské identifikační číslo plavidla, druh odchylky a stát, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž má svůj domovský přístav.

4. Komise zveřejní rejstřík zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení schválené podle přílohy II.

Článek 19

Uznávání osvědčení schopnosti k plavbě plavidel ze třetích zemí

Unie začne vyjednávání s třetími zeměmi s cílem zabezpečit vzájemné uznávání osvědčení schopnosti k plavbě mezi Unií a třetími zeměmi.

Do uzavření takových dohod mohou příslušné orgány členského státu uznávat osvědčení schopnosti k plavbě plavidel ze třetích zemí pro plavbu na vodních cestách uvedeného členského státu.

Vystavování osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby plavidlům ze třetích zemí se řídí čl. 7 odst. 1.

Článek 20

Prodloužení použitelnosti směrnice 2009/100/ES

Pro plavidla, která nespadají do oblasti působnosti čl. 2 odst. 2 a 3 této směrnice, avšak spadají do oblasti působnosti čl. 1 písm. a) směrnice 2009/100/ES, se použije uvedená směrnice.

Článek 21

Přechodná ustanovení o používání dokumentů

Dokumenty spadající do oblasti působnosti této směrnice a vystavené příslušnými orgány členských států podle směrnice 2006/87/ES před vstupem této směrnice v platnost zůstávají platné až do vypršení doby jejich platnosti.

Článek 22

Úprava příloh

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, pokud jde o přizpůsobení příloh I, II, III, IV a VII vědeckému a technickému pokroku nebo vývoji v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně, pro zajištění toho, aby se obě osvědčení uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. a) vystavovala na základě technických požadavků, jež zaručují stejnou úroveň bezpečnosti, nebo pro zohlednění případů uvedených v článku 5.

Komise do 31. prosince 2017 přijme v souladu s článkem 24 akty v přenesené pravomoci týkající se začlenění konkrétních požadavků na plavidla poháněná zkapalněným zemním plynem (LNG) do kapitoly 19ba přílohy II. [pozm. návrh 9]

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 týkající se závazných správních pokynů, pokud jde o podrobné provádění technických požadavků stanovených v příloze II, aby byl zajištěn harmonizovaný výklad těchto požadavků nebo zohledněny osvědčené postupy vypracované na úrovni Unie nebo vyplývající z práce mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně.

Při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci musí Komise zajistit, aby technické požadavky, jež musí být splněny pro vystavení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby uznaného pro plavbu na Rýně, odpovídaly stejné míře bezpečnosti, jako je míra bezpečnosti požadovaná pro vydání osvědčení uvedeného v článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 za účelem aktualizace odkazů v této směrnici na některá ustanovení přílohy II ke zohlednění změn této přílohy.

Článek 23

Přechodné požadavky

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 za účelem stanovení přechodných technických požadavků pro plavidla k povolení zkoušek v zájmu stimulace inovací a technického pokroku. Tyto požadavky jsou platné po dobu nejvýše tří let.

Článek 24

Přenesení pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Přenesení Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 3, 4, 8, 10, 22 a 23 je svěřeno svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [date of entry into force of the Directive] pěti let od … (*2). Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před uplynutím tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období . [pozm. návrh 10]

3. Evropský parlament a Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 3, 4, 8, 10, 22 a 23 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení pravomoci se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v tomto rozhodnutí upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 3, 4, 8, 10, 22 a 23 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud vůči němu Evropský parlament ani Rada nevznesou námitky do nevznese ve lhůtě dvou měsíců poté, co jim Komise akt oznámí. Evropský parlament a Rada mohou tuto lhůtu prodloužit o dva měsíce od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí o tom, že námitky nevysloví . Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží . [pozm. návrh 12]

Článek 25

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 7 směrnice Rady 91/672/EHS (10) (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, může předseda výboru rozhodnout o ukončení postupu bez výsledku ve lhůtě pro podání stanoviska.

Článek 26

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce použitelné v případě porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou opatření nutná k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 26a

Přezkum

Komise do … (*3) a následně každé tři roky předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu s přezkumem účinnosti opatření zavedených touto směrnicí, zejména pokud jde o harmonizaci technických požadavků a vypracování technických norem pro vnitrozemskou plavbu. Zpráva se bude zabývat rovněž mechanismy spolupráce s mezinárodními organizacemi s pravomocemi v oblasti vnitrozemské plavby. Dle potřeby bude ke zprávě přiložen legislativní návrh na další zefektivnění spolupráce a koordinace při stanovování norem, na které bude možné odkazovat v právních aktech Unie. [pozm. návrh 13]

Článek 27

Provedení

1. Členské státy, jež mají vnitrozemské vodní cesty uvedené v článku 1, uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí s účinkem od 1. ledna 2015. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 28

Zrušení

Směrnice 2006/87/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2015.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 29

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 30

Určení

Tato směrnice je určena členským státům, jež mají vnitrozemské vodní cesty uvedené v článku 1.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 177, 11.6.2014, s. 58.

(2) Úř. věst. C 126, 26.4.2014, s. 48.

(3) Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 15. dubna 2014.

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS (Úř. věst. L 389, 30.12.2006, s. 1).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/100/ES ze dne 16. září 2009 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby (Úř. věst. L 259, 2.10.2009, s. 8).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1).

(8) Směrnice Rady 82/714/EHS ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (Úř. věst. L 301, 28.10.1982, s. 1). (Směrnice zrušená směrnicí 2006/87/ES).

(9) Směrnice Rady 94/57/ES ze dne 22. listopadu 1994, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (Úř. věst. L 319, 12.12.1994, s. 20).

(*1) Jeden rok po dni vstupu této směrnice v platnost.

(*2) Datum vstupu této směrnice v platnost.

(10) Směrnice Rady 91/672/EHS ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách (Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 29).

(*3) Tři roky po vstupu této směrnice v platnost.

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha I

Seznam vnitrozemských vodních cest Unie rozdělených zeměpisně do zón 1, 2, 3 a 4

V příloze II se vkládá nová kapitola, která zní: „KAPITOLA 19ba SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA PLAVIDLA POHÁNĚNÁ ZKAPALNĚNÝM ZEMNÍM PLYNEM (LNG) (ponecháno prázdné)“ [pozm. návrh 14]

Příloha I

I Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4

Příloha III

Oblasti, v nichž lze stanovit dodatečné technické požadavky na plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách v zónách 1 a 2

Příloha IV

Oblasti, v nichž lze snížit technické požadavky na plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách v zónách 3 a 4

Příloha V

Vzor osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

Příloha VI

Vzor plavebního rejstříku osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

Příloha VII

Klasifikační společnosti

Přílohy v tomto konsolidovaném textu nejsou uvedeny v plném znění. Konzultujte prosím návrh Komise COM(2013)0622, část 2 a 3.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/121

P7_TA(2014)0344

Řádné používání celních a zemědělských předpisů ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (COM(2013)0796 – C7-0421/2013 – 2013/0410(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/26)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0796),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 33 a 325 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0421/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 25. února 2014 (1),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0241/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 94, 31.3.2014, s. 1.

P7_TC1-COD(2013)0410

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33 a 325 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Aby bylo zajištěno, že se nařízení Rady (ES) č. 515/97 (3) vztahuje na veškerý možný pohyb zboží ve vztahu k celnímu území Unie, je vhodné upřesnit definici celních předpisů, pokud jde o pojmy vstup a výstup zboží.

(2)	V zájmu dalšího zlepšení správního a trestního řízení při řešení nesrovnalostí je nutné zajistit, aby bylo možné pokládat důkazy získané prostřednictvím vzájemné pomoci za přípustné v řízení u správních a soudních orgánů v členském státě dožadujícího orgánu.

(3)

Sdělení Komise ze dne 8. ledna 2013 o řízení rizik v oblasti cel a bezpečnosti dodavatelského řetězce uznává naléhavou potřebu zlepšit kvalitu a dostupnost údajů pro použití při analýze rizik před vstupem zboží do Unie, zejména pro účinné odhalování a snižování rizik pro zabezpečení a bezpečnost na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie, a to na základě společného rámce pro řízení rizik zřízeného podle čl. 13 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (4). Začlenění údajů o pohybu kontejnerů do řízení rizik před vstupem zboží významně zlepší zviditelnění dodavatelského řetězce a podstatně zvýší schopnost Unie a členských států zaměřit se při kontrolách na zásilky s vyšším rizikem a současně usnadní tok legálního obchodu.

(4)	V zájmu větší přesnosti, soudržnosti, účinnosti, koherence a transparentnosti je nezbytné konkrétněji vymezit orgány, které by měly mít přístup k rejstříkům zřízeným na základě nařízení (ES) č. 515/97; za tímto účelem bude zaveden jednotný odkaz na příslušné orgány. [pozm. návrh 1]

(5)

Údaje o pohybu kontejnerů umožňují určit tendence v oblasti podvodů a rizik související se zbožím, které vstupuje na celní území Unie a které toto území opouští. Tyto údaje pomáhají předcházet operacím, které jsou nebo které se zdají být v rozporu s celními předpisy, a při jejich vyšetřování a stíhání a mají příslušným orgánům napomoci při řízení rizik v oblasti cel, která jsou stanovena v čl. 4 bodu 25 nařízení (EHS) č. 2913/92. Za účelem shromáždění a používání co nejúplnějšího souboru údajů při současném zamezení možným negativním dopadům na malé a střední podniky v odvětví spedičních služeb je nutné, aby poskytovatelé služeb z veřejného nebo soukromého sektoru, kteří působí v mezinárodním dodavatelském řetězci, poskytovali Komisi údaje týkající se pohybu kontejnerů, pokud tyto údaje shromažďují v elektronické podobě prostřednictvím svých systémů sledování zařízení nebo pokud mají k těmto údajům přístup.

(5a)

Z informací získaných v rámci posouzení dopadů ze dne 25. listopadu 2013, jež Komise vypracovala ke změně nařízení (ES) č. 515/97 v souvislosti s rozsahem problému, vyplývá, že podvody založené na nepravdivém prohlášení o místě původu mohou pro EU-27 samy o sobě znamenat roční ztrátu až 100 milionů EUR. V roce 2011 členské státy oznámily 1 905 případů odhalených podvodů a jiných nesrovnalostí v souvislosti s nepravdivým popisem zboží, jež způsobily škodu ve výši 107,7 milionů EUR. Tento údaj zahrnuje pouze škodu, kterou zjistily členské státy a Komise. Skutečný rozsah problému je podstatně větší, neboť k odhadovanému počtu 30 000 případů potenciálních podvodů nejsou k dispozici žádné informace. [pozm. návrh 2]

(5b)	V zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele je Unie povinna bojovat proti celním podvodům a přispívat tak ke splnění cíle vnitřního trhu, jímž jsou bezpečné produkty s pravým osvědčením o původu. [pozm. návrh 3]

(6)

Vzhledem k nárůstu rozsahu celních podvodů je naprosto zásadní zvýšit odhalování a prevenci podvodů souběžně na vnitrostátní i unijní úrovni. Odhalování podvodů, určování tendencí v oblasti rizik a uplatňování účinných postupů při řízení rizik závisí do značné míry na určení a křížové analýze příslušných souborů operativních údajů. Je proto nezbytné zřídit na úrovni Evropské unie rejstřík, který obsahuje údaje o dovozu, vývozu a tranzitu zboží, včetně tranzitu zboží v členských státech a přímého vývozu. Za tímto účelem by členské státy měly povolit systematické kopírování údajů o dovozu, vývozu a tranzitu zboží ze systémů provozovaných Komisí a měly by Komisi v co nejkratší lhůtě poskytovat údaje týkající se tranzitu zboží v členském státě. a přímého vývozu. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě každoročně předkládat výsledky získané na základě tohoto rejstříku. Do … (*1) by Komise měla provést posouzení s cílem vyhodnotit proveditelnost rozšíření údajů obsažených v rejstříku o údaje týkající se dovozu a tranzitu zboží pozemní a leteckou cestou a nezbytnost rozšíření údajů obsažených v rejstříku o údaje o vývozu. [pozm. návrh 4]

(7)

Za účelem uplatňování článku 18b nařízení (ES) č. 515/97 vytvořila Komise řadu technických systémů, které umožňují poskytovat členským státům technickou pomoc, školicí nebo komunikační podporu a jinou operativní podporu. Tyto technické systémy musí být výslovně v tomto nařízení zmíněny a musí se na ně vztahovat požadavky na ochranu údajů.

(8)

Zavedení elektronického vyřizování celních záležitostí v roce 2011, v jehož rámci již nejsou doklady k dovozu uchovávány orgány celní správy, nýbrž hospodářskými subjekty, vede k prodlevám při vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) v celní oblasti, jelikož úřad OLAF musí tyto doklady získat prostřednictvím orgánů celní správy. Další omezení úspěšného vedení vyšetřování představuje tříletá promlčecí lhůta vztahující se na celní doklady, které mají v držení orgány celní správy. V zájmu rychlejšího vyšetřování v oblasti cel by proto měla být Komise za určitých okolností a poté, co vyrozumí členské státy, oprávněna vyžádat si podkladové dokumenty k prohlášení o dovozu a vývozu přímo od dotčených hospodářských subjektů. Dotčené hospodářské subjekty by měly být informovány o tom, který typ postupu se uplatní. Tyto hospodářské subjekty by měly mít povinnost poskytnout Komisi včas požadované doklady poté, co Komise podá členským státům předběžné oznámení . [pozm. návrh 5]

(9)	K zajištění důvěrnosti a lepšího zabezpečení zanesených údajů by mělo být přijato ustanovení, na jehož základě by měli přístup k těmto údajům pouze konkrétní uživatelé a pouze pro stanovené účely . [pozm. návrh 6]

(10)

V zájmu zajištění aktuálních informací a zabezpečení transparentnosti a práva subjektů údajů na informace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (5) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (6) by měla být zavedena možnost zveřejňovat na internetu aktualizované seznamy příslušných orgánů určených členskými státy a útvarů Komise, které mají přístup k celnímu informačnímu systému (CIS).

(11)	Na zpracovávání osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.

(12)	V zájmu větší soudržnosti dozoru nad ochranou údajů musí evropský inspektor ochrany údajů úzce spolupracovat se společným kontrolním orgánem zřízeným podle rozhodnutí Rady 2009/917/SVV (7) za účelem dosažení koordinace auditů CIS.

(13)

Ustanovení upravující uchovávání údajů v CIS často vedou k neodůvodněné ztrátě informací. Důvodem je skutečnost, že členské státy neprovádějí systematicky každoroční přezkumy kvůli související administrativní zátěži a nedostatku vhodných zdrojů, zejména těch lidských . Je proto nezbytné zjednodušit postup upravující uchovávání údajů v CIS, a to zrušením povinnosti týkající se každoročního přezkumu údajů a stanovením maximální desetileté lhůty pro uchovávání údajů, která odpovídá lhůtám stanoveným pro rejstříky zřízené na základě tohoto nařízení. Toto by však nemělo platit pro promlčecí lhůtu, jak je stanoveno v čl. 221 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2913/92. Tato doba lhůta pro uchovávání údajů je nezbytná kvůli zdlouhavým postupům při řešení nesrovnalostí a kvůli skutečnosti, že tyto údaje jsou zapotřebí pro provádění společných celních operací a vyšetřování. Aby byla zaručena pravidla upravující ochranu údajů, měl by být evropský inspektor ochrany údajů informován o případech, kdy jsou osobní údaje v CIS uchovávány po dobu delší než pět let. [pozm. návrh 7]

(14)

V zájmu dalšího zlepšení možností analýzy podvodů a usnadnění vyšetřování by údaje ke spisům týkajícím se probíhajících vyšetřování, které jsou uloženy v identifikační databázi celních spisů (FIDE), měly být po uplynutí jednoho roku od posledního zjištění anonymizovány a uchovávány v podobě, která neumožňuje identifikaci subjektu údajů.

(15)

Jelikož cílů týkajících se zlepšení řízení rizik v oblasti cel, jak je stanoveno v čl. 4 bodech 25 a 26 a čl. 13 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2913/92, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků opatření, může být dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(16)

Poskytovatelé služeb z veřejného nebo soukromého sektoru, kteří působí v mezinárodním dodavatelském řetězci a kteří jsou v době vstupu tohoto nařízení v platnost na základě soukromoprávních smluv vázáni povinnostmi, co se týká poskytování údajů o pohybu kontejnerů, by měli mít možnost využít odklad použitelnosti článku 18c, aby mohli smlouvy příslušně upravit a zajistit slučitelnost budoucích smluv s povinností týkající se poskytování údajů Komisi.

(17)

Nařízení (ES) č. 515/97 svěřuje Komisi pravomoc provést některá ustanovení uvedeného nařízení. V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je třeba pravomoci svěřené Komisi podle uvedeného nařízení uvést do souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(18)

Za účelem doplnění některých prvků nařízení (ES) č. 515/97, které nejsou podstatné, a zejména za účelem vytvoření efektivního a strukturovaného rejstříku CSM by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o události, s ohledem na něž by měly být podávány zprávy CSM, minimální údaje, které mají být uvedeny ve zprávách CSM, a četnost podávání těchto zpráv.

(19)

K doplnění některých prvků nařízení (ES) č. 515/97, které nejsou podstatné, a zejména za účelem upřesnění informací, které mají být zaneseny do CIS, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o určení operací týkajících se používání zemědělských předpisů, s ohledem na něž mají být zaneseny údaje do ústřední databáze CIS.

(20)	Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předávány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(21)

Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění nařízení (ES) č. 515/97, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o formát údajů a způsob předávání zpráv CSM. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8). Při přijímání prováděcích aktů by měl být použit přezkumný postup.

(22)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení nařízení (ES) č. 515/97 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o zvláštní údaje, které mají být zaneseny v CIS v rámci každé kategorie uvedené v článku 24 písm. a) až h). Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. Při přijímání prováděcích aktů by měl být použit přezkumný postup. Zvláštní údaje, jež mají být zaneseny v CIS, budou vycházet z prvků uvedených v příloze nařízení Komise (ES) č. 696/98 (9).

(23)	Byl konzultován Evropský inspektor ochrany údajů, který vydal dne 11. března 2014 své stanovisko.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 515/97 se mění takto:

Čl. 2 odst. 1 se mění takto:

(a)

první odrážka se nahrazuje tímto:

„—

‚celními předpisy‘ rozumějí veškeré právní předpisy Unie a související akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, které upravují vstup, výstup, dovoz, vývoz, tranzit a přítomnost zboží obchodovaného mezi členskými státy a třetími zeměmi a mezi členskými státy v případě zboží, které nemá status Unie ve smyslu čl. 28 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen ‚Smlouva o fungování EU‘), nebo zboží, které je předmětem dodatečných kontrol nebo šetření za účelem stanovení, zda má status Unie,“;

(b)

doplňuje se nová odrážka, která zní:

„—	‚poskytovateli služeb z veřejného nebo soukromého sektoru , kteří působí v mezinárodním dodavatelském řetězci‘, rozumějí vlastníci, odesílatelé, adresáti, zasílatelé, dopravci, výrobci a jiní zúčastnění zprostředkovatelé nebo osoby zapojené do mezinárodního dodavatelského řetězce.“[pozm. návrh 8]

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Dokumenty, ověřené opisy dokumentů, potvrzení, veškeré nástroje úřední úkony nebo rozhodnutí vydané správními orgány, zprávy a jakékoli jiné informace získané zástupci dožádaného orgánu a sdělené dožadujícímu orgánu při poskytování pomoci podle článků 4 až 11 mohou být přípustnými důkazy ve správním a soudním řízení v dožadujícím členském státě stejně, jako kdyby byly získány v členském státě, v němž se řízení koná.“[pozm. návrh 9]

2a.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 16a

Dokumenty, ověřené opisy dokumentů, potvrzení, veškeré nástroje nebo rozhodnutí vydané správními orgány, zprávy a jakékoli jiné informace získané pracovníky jednoho členského státu a sdělené jinému členskému státu v rámci spontánní pomoci podle článků 13 až 15 mohou být přípustnými důkazy ve správním a soudním řízení v členském státě, jemuž jsou tyto informace určeny, stejně, jako kdyby byly získány v členském státě, v němž se řízení koná.“ [pozm. návrh 10]

2b.

V čl. 18 odst. 1 prvním pododstavci se doplňuje nová odrážka, která zní:

„—	porušování celních předpisů nad limit stanovený Komisí.“ [pozm. návrh 11]

2c.

V čl. 18 odst. 1 prvním pododstavci se závěrečná věta nahrazuje tímto:

„sdělí Komisi co nejdříve, avšak v každém případě nejpozději do tří týdnů, z vlastního podnětu nebo na odůvodněnou žádost Komise veškeré užitečné informace, případně ve formě dokumentů, jejich opisů nebo výpisů z nich, které jsou potřebné ke zjištění skutečností, na jejichž základě by Komise mohla koordinovat kroky učiněné členskými státy.“ [pozm. návrh 12]

2d.

Čl. 18 odst. 4 první pododstavec se nahrazuje tímto:

„4. Pokud se Komise domnívá, že došlo k nesrovnalostem v jednom nebo více členských státech, uvědomí o tom dotčený členský stát nebo státy a tento členský stát nebo tyto státy provedou při nejbližší příležitosti, avšak v každém případě nejpozději do tří týdnů po obdržení informace, šetření, při kterém mohou být přítomni zástupci Komise za podmínek stanovených v čl. 9 odst. 2 a článku 11.“ [pozm. návrh 13]

Článek 18a se mění takto:

(a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Aniž jsou dotčeny pravomoci členských států, Komise zřídí a vede rejstřík údajů získaných od poskytovatelů služeb z veřejného nebo soukromého sektoru, kteří působí v mezinárodním dodavatelském řetězci, za účelem řízení rizik, jak je stanoveno v čl. 4 bodech 25 a 26 a čl. 13 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2913/92, a s cílem napomáhat orgánům uvedeným v článku 29 v odhalování zásilek zboží, které mohou být předmětem operací v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, a dopravních prostředků, včetně kontejnerů, použitých k tomuto účelu. Výše uvedené orgány mají k tomuto rejstříku přímý přístup. Zajistí, aby informace o zájmech poskytovatelů služeb z členských států obsažené v tomto rejstříku byly používány pouze pro účely tohoto nařízení. “; [pozm. návrh 14]

(b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. V rámci vedení tohoto rejstříku je Komise oprávněna:

mít přístup k obsahu údajů a pořizovat z nich výpisy jakýmkoliv prostředkem a v jakékoliv formě a uchovávat tyto údaje pro účely správního nebo soudního řízení v souladu s právními předpisy v oblasti práv duševního vlastnictví. Komise zavede přiměřené záruky na ochranu proti svévoli orgánů veřejné moci, včetně technických a organizačních opatření a požadavků na transparentnost vůči subjektům údajů. Subjektům údajů je uděleno právo na přístup k údajům zpracovávaným za tímto účelem a na jejich opravu; [pozm. návrh 15]

b)	porovnávat získané údaje a jejich výpisy z rejstříku, indexovat je, doplňovat je z jiných zdrojů informací a analyzovat je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (*2);

c)	poskytovat údaje z tohoto rejstříku orgánům uvedeným v článku 29 pomocí elektronického zpracování údajů.“

(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).""

(c)

doplňuje se nové odstavce 5 a 6, které znějí nový odstavec , který zní :

„5. Evropský inspektor ochrany údajů dohlíží na soulad tohoto rejstříku s nařízením (ES) č. 45/2001.

Komise přijme vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo protiprávnímu zničení, náhodné ztrátě nebo neoprávněnému vyzrazení, změně a zpřístupnění, jakož i proti všem ostatním formám neoprávněného zpracování. [pozm. návrh 16]

"6. Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 45/2001, může Komise může s výhradou souhlasu veřejných nebo soukromých poskytovatelů služeb, kteří působí v mezinárodním dodavatelském řetězci, předávat údaje uvedené v čl. 18a odst. 3 mezinárodním organizacím a/nebo orgánům či subjektům EU, včetně Světové celní organizace, Mezinárodní námořní organizace, Mezinárodní organizace pro civilní letectví a Mezinárodního sdružení leteckých dopravců, jakož i Europolu, které přispívají k ochraně finančních zájmů Unie a řádnému používání celních předpisů a s nimiž Komise uzavřela příslušné ujednání nebo memorandum o porozumění. [pozm. návrh 17]

Podle tohoto odstavce jsou údaje předávány pouze pro obecné účely tohoto nařízení, k nimž patří rovněž ochrana finančních zájmů Unie, nebo za účelem řízení rizik, jak je stanoveno v čl. 4 bodech 25 a 26 a v čl. 13 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (*3). [pozm. návrh 18]

Ujednání nebo memorandum o porozumění, na jehož základě se může uskutečnit Při předávání údajů podle tohoto odstavce zahrnuje mimo jiné se dodržují zásady ochrany údajů, jako je možnost subjektů údajů uplatnit právo na přístup k údajům a na jejich opravu a požadovat zjednání nápravy u správních a soudních orgánů, a rovněž mechanismus nezávislého dozoru, aby bylo zajištěno dodržování opatření na ochranu údajů. [pozm. návrh 19]

Údaje obdržené od veřejných nebo soukromých poskytovatelů služeb, kteří působí v mezinárodním dodavatelském řetězci, jsou uchovávány pouze po dobu potřebnou k dosažení účelu, pro nějž byly zaneseny, a nesmějí být uchovávány déle než deset let. Jsou-li údaje uchovávány po dobu delší než pět let, musí být o tom informován evropský inspektor ochrany údajů.

Komisi je v souladu s článkem 43 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž upravuje seznam mezinárodních organizací nebo institucí/agentur Unie, které přispívají k ochraně finančních zájmů Unie a k řádnému uplatňování celních předpisů. [pozm. návrh 20]

Komise vede konzultace se zástupci podniků, pokud jde o vypracovávání aktů v přenesené pravomoci uvedených v tomto odstavci. [pozm. návrh 21]

(*3) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992 , kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).“"

Článek 18b se mění takto:

(a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Komise může poskytnout zajistí, aby byly členským státům poskytnuty odborné služby, technickou technická nebo logistickou logistická pomoc, školicí nebo komunikační podporu podpora nebo jakoukoliv jinou jakákoliv jiná operativní podporu podpora jak za účelem dosažení cílů tohoto nařízení, tak v rámci plnění povinností členských států při celní spolupráci ve smyslu článku 87 Smlouvy o fungování EU. Za tímto účelem zřídí Komise vhodné technické systémy.“; [pozm. návrh 22]

(b)	doplňuje se nový odstavec 3, který zní: „3. Evropský inspektor ochrany údajů dohlíží na soulad všech technických systémů zřízených podle tohoto článku s nařízením (ES) č. 45/2001.“ [pozm. návrh 23]

Doplňují se nové články, které znějí:

„Článek 18c

1. Veřejní nebo soukromí poskytovatelé služeb působící v mezinárodním dodavatelském řetězci, kteří jsou uvedeni v čl. 18a odst. 1 a Námořní dopravci, kteří uchovávají údaje o pohybu a stavu kontejnerů nebo mají přístup k těmto údajům, podávají Komisi zprávy o stavu kontejneru (Container Status Messages – dále jen ‚zprávy CSM‘). [pozm. návrh 24]

2. Požadované zprávy CSM jsou podávány v těchto případech: případě kontejnerů, které mají být přepraveny plavidlem na celní území Unie ze třetí země.

(a)	kontejnery, které mají být přepraveny plavidlem na celní území Unie ze třetí země; [pozm. návrh 25]

(b)	kontejnery přepravované plavidlem z celního území Unie do třetí země. [pozm. návrh 26]

3. Požadované zprávy CSM informují o událostech uvedených v článku 18f, pokud jsou veřejnému nebo soukromému poskytovateli služeb působícímu v mezinárodním dodavatelském řetězci, který zprávy podává a pro kterého byly údaje vytvořeny nebo shromážděny v elektronickém zařízení pro sledování kontejnerů , známy. [pozm. návrh 27]

4. Komise zřídí a vede rejstřík předaných zpráv CSM (dále jen ‚rejstřík CSM‘). Rejstřík CSM je součástí rejstříku podle článku 18a a neobsahuje osobní údaje. [pozm. návrh 28]

Článek 18d

1. Má-li být kontejner, včetně kontejnerů, které nebudou vyloženy v Unii, přepraven plavidlem na celní území Unie ze třetí země, veřejní nebo soukromí poskytovatelé služeb působící v mezinárodním dodavatelském řetězci, kteří podléhají povinnosti podle čl. 18c odst. 1, podají zprávy CSM s ohledem na všechny události, které nastanou od okamžiku, kdy byl kontejner nahlášen jako prázdný před vstupem na celní území Unie, do okamžiku, kdy je kontejner opět nahlášen jako prázdný.

2. Nejsou-li v elektronických záznamech poskytovatele služeb k dispozici konkrétní zprávy CSM, které jsou zapotřebí k určení příslušných událostí v souvislosti s prázdným kontejnerem, podá poskytovatel služeb zprávu CSM pro události, k nimž došlo nejméně tři měsíce před fyzickým vstupem na celní území Unie a do jednoho měsíce od vstupu na celní území Unie, nebo do příchodu na místo určení mimo celní území Unie, podle toho, co nastane dříve.

Článek 18e

1. Je-li kontejner přepravován z celního území Unie do třetí země plavidlem, musí veřejní nebo soukromí poskytovatelé služeb, kteří podléhají povinnosti podle čl. 18c odst. 1, podat zprávy CSM pro všechny události, k nimž dojde od okamžiku, kdy byl kontejner nahlášen jako prázdný na celním území Unie, do okamžiku, kdy je kontejner nahlášen jako prázdný mimo celní území Unie.

Článek 18f

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, které stanoví události týkající se stavu kontejneru, s ohledem na něž mají být podávány zprávy CSM podle článku 18c, minimální údaje, které mají být uvedeny ve zprávách CSM, a četnost podávání těchto zpráv.

2. Ustanovení týkající se formátu údajů ve zprávách CSM a způsob způsobu předávání těchto zpráv, jakož i povinností, které se mohou vztahovat na kontejnery, které vstupují do Unie z důvodu přesměrování, přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43a odst. 2. [pozm. návrh 29]

2a. Podle čl. 18a odst. 1 Komise prostřednictvím prováděcího aktu stanoví prostředky, jimiž se získá souhlas poskytovatelů služeb před předáním jejich zaznamenaných zpráv CSM jiným organizacím nebo subjektům. [pozm. návrh 30]

2b. Komise se naléhavě žádá, aby vedla úzké konzultace se zástupci podniků v odvětví lodní kontejnerové dopravy, pokud jde o vypracování aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů uvedených v tomto článku. Tito zástupci mohou být přizváni k účasti na příslušných schůzích výboru a ve skupinách odborníků, jež mají být do vypracování těchto aktů zapojeny. [pozm. návrh 31]

Článek 18 g

1. Komise zřídí a vede rejstřík obsahující údaje o dovozu, vývozu a tranzitu zboží, včetně tranzitu v členském státě, jak je podrobně stanoveno v přílohách 37 a 38 nařízení Komise (ES) č. 2454/93 (*4) (dále jen „rejstřík údajů o dovozu, vývozu, tranzitu“). Členské státy zmocní Komisi k systematickému kopírování údajů o dovozu, vývozu a tranzitu ze zdrojů spravovaných Komisí na základě nařízení (EHS) č. 2913/92. Členské státy poskytnou Komisi údaje týkající se tranzitu zboží v členském státě a přímého vývozu v co nejkratší lhůtě . Poskytnuté informace týkající se fyzických a právnických osob se použijí pouze pro účely tohoto nařízení . [pozm. návrh 32]

2. Rejstřík se používá k prevenci, vyšetřování a stíhání operací, které jsou nebo které se zdají být v rozporu s celními předpisy, a pro účely řízení rizik, včetně celních kontrol na základě rizik, jak je stanoveno v čl. 4 bodech 25 a 26 a čl. 13 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2913/92.

3. Rejstřík je dostupný výhradně oddělením Komise a vnitrostátním orgánům uvedeným v článku 29. V rámci Komise a vnitrostátních orgánů jsou ke zpracovávání osobních údajů obsažených v tomto rejstříku oprávněni pouze určení analytici.

Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 45/2001, může Komise může s výhradou souhlasu poskytujícího členského státu předávat vybrané údaje získané postupem uvedeným v odstavci 1 mezinárodním organizacím a/nebo orgánům či subjektům EU, včetně Světové celní organizace, Mezinárodní námořní organizace, Mezinárodní organizace pro civilní letectví a Mezinárodního sdružení leteckých dopravců, jakož i Europolu, které přispívají k ochraně finančních zájmů Unie a řádnému používání celních předpisů a s nimiž Komise uzavřela příslušné ujednání nebo memorandum o porozumění. [pozm. návrh 33]

Podle tohoto odstavce jsou údaje předávány pouze pro obecné účely tohoto nařízení, k nimž patří rovněž ochrana finančních zájmů Unie, nebo za účelem řízení rizik, jak je stanoveno v čl. 4 bodech 25 a 16 a čl. 13 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2913/92.

Ujednání nebo memorandum o porozumění, na jehož základě se může uskutečnit předávání údajů podle tohoto odstavce, zahrnuje mimo jiné zásady ochrany údajů, jako je možnost subjektů údajů uplatnit právo na přístup k údajům a na jejich opravu a požadovat zjednání nápravy u správních a soudních orgánů, a rovněž mechanismus nezávislého dozoru, aby bylo zajištěno dodržování opatření na ochranu údajů.

3a. Komise každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě výsledky získané na základě uvedeného rejstříku v souladu s článkem 51a. [pozm. návrh 34]

4. Na zpracovávání osobních údajů Komisí v rámci údajů obsažených v tomto rejstříku se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001. [pozm. návrh 35]

Komise se považuje za správce údajů ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 45/2001.

Rejstřík údajů o dovozu, vývozu, tranzitu podléhá předběžné kontrole ze strany evropského inspektora ochrany údajů v souladu s článkem 27 nařízení (ES) č. 45/2001. [pozm. návrh 36]

Údaje obsažené v rejstříku údajů o dovozu, vývozu, tranzitu se uchovávají pouze po dobu nezbytnou k dosažení účelu, pro nějž byly zaneseny, a nesmějí být uchovávány po dobu delší než deset let. Jsou-li osobní údaje uchovávány po dobu delší než pět let, musí být o tom informován evropský inspektor ochrany údajů.

5. Rejstřík údajů o dovozu, vývozu, tranzitu nesmí zahrnovat zvláštní kategorie údajů ve smyslu čl. 10 odst. 5 nařízení (ES) č. 45/2001.

Komise zavede vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo protiprávnímu zničení, náhodné ztrátě nebo neoprávněnému vyzrazení, změně a zpřístupnění, jakož i proti všem ostatním formám neoprávněného zpracování. [pozm. návrh 37]

Článek 18h

1. Komise si může po zaslání žádosti členskému státu uvedené v odstavci 1a tohoto článku a v souladu s článkem 14 nařízení (EHS) č. 2913/92 přímo od hospodářských subjektů vyžádat doklady k dovozním a vývozním a tranzitním prohlášením, které hospodářské subjekty vytvořily nebo shromáždily, v souvislosti s vyšetřováním uplatňování celních předpisů, jak jsou vymezeny v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení a to buď na základě výslovného souhlasu členského státu, nebo prostřednictvím tichého souhlasu podle čl. 18h odst. 1b tohoto nařízení . Souběžně se zasláním žádosti informuje Komise o tomto požadavku všechny členské státy, kterých by se následné šetření mohlo týkat. Členskému státu, ve kterém je hospodářský subjekt usazen, poskytne Komise souběžně se zasláním žádosti její opis. Do jednoho týdne od přijetí odpovědi poskytne Komise její opis a opisy podpůrných dokladů, které obdržela od hospodářského subjektu, členskému státu, v němž je subjekt usazen. [pozm. návrh 38].

1a. Poté, co Komise požádá členský stát o poskytnutí dokladů k dovozním či tranzitním prohlášením, členský stát v souladu s článkem 14 nařízení (EHS) č. 2913/92 ve lhůtě tří týdnů buď:

—	odpoví na žádost a poskytne požadovanou dokumentaci;

—	oznámí Komisi, že si již dokumentaci vyžádal od hospodářského subjektu;

—	z provozních důvodů požádá o další dva týdny na splnění požadavku, nebo

—	žádost zamítne a oznámí Komisi, že žádosti nebylo možné vyhovět při vynaložení náležité péče, např. z toho důvodu, že hospodářský subjekt nepředložil požadované informace, nebo protože soudní orgán členského státu vydal v souladu s článkem 3 tohoto nařízení rozhodnutí o zamítnutí. [pozm. návrh 39]

1b. Pokud členský stát:

—	nezašle požadovanou dokumentaci;

—	neoznámí Komisi, že si již dokumentaci vyžádal od hospodářského subjektu;

—	nepožádá z provozních důvodů o další dva týdny na splnění požadavku nebo

—	žádost nezamítne

v původní třítýdenní lhůtě, má se za to, že vyslovil tichý souhlas s tím, aby se Komise s žádostí o poskytnutí dokladů k dovoznímu či tranzitnímu prohlášení obrátila přímo na hospodářský subjekt. [pozm. návrh 40]

2. Hospodářské subjekty poskytnou Komisi na žádost informace uvedené v odstavci 1 ve lhůtě tří týdnů, během doby, po kterou mají povinnost uchovávat příslušnou dokumentaci. [pozm. návrh 41]

(*4) Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).“"

5a.

V článku 21 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. S poznatky a informacemi získanými v průběhu misí Společenství uvedených v článku 20 tohoto nařízení, a zejména s dokumenty předanými příslušnými orgány dotčených třetích zemí, jakož i s informacemi získanými v průběhu správních šetření, a to i šetření vedených útvary Komise, se zachází v souladu s článkem 45 tohoto nařízení.“ [pozm. návrh 42]

6.	V článku 23 se nahrazuje odstavec 4 tímto: „4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, které stanoví operace týkající se uplatňování zemědělských předpisů, o nichž je třeba zanášet informace do CIS.“

V článku 25 se nahrazuje odstavec 1 tímto:

„1. Ustanovení týkající se položek údajů pro každou z kategorií uvedených v čl. 24 písm. a) až h), které mají být zaneseny v CIS, přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů v míře nezbytné k dosažení cíle systému. Položky osobních údajů nesmějí být v žádném případě obsaženy v kategorii uvedené v čl. 24 písm. e). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43a odst. 2.“

Článek 29 se mění takto:

(a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Přístup k údajům obsaženým v CIS je vyhrazen výlučně vnitrostátním orgánům určeným každým členským státem a oddělením určeným Komisí. Těmito vnitrostátními orgány jsou orgány celní správy, ale mohou jimi být i jiné orgány oprávněné podle právních a správních předpisů a postupů daného členského státu jednat za účelem dosažení cíle uvedeného v čl. 23 odst. 2. [pozm. návrh 43]

Partner poskytující údaje do CIS má právo určit, které z výše uvedených vnitrostátních orgánů mohou mít přístup k údajům, jež zanesl do CIS.“;

(b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Každý členský stát zašle Komisi seznam svých určených příslušných vnitrostátních orgánů, které mají přístup k CIS, a u každého orgánu uvede, ke kterým údajům může mít přístup a za jakými účely.

Komise o nich uvědomí ostatní členské státy. Komise rovněž ověří seznam určených vnitrostátních orgánů s ohledem na nepřiměřená určení a sdělí všem členským státům odpovídající údaje týkající se oddělení Komise, která jsou oprávněna k přístupu k CIS.

Seznam takto určených vnitrostátních orgánů a oddělení Komise zveřejní Komise pro informaci v Úředním věstníku Evropské unie a následné aktualizace seznamu zveřejní na internetu.“

9.	V čl. 30 odst. 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto: „Seznam takto určených vnitrostátních orgánů nebo svých oddělení zveřejní Komise na internetu.“

9a.

V článku 30 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Data získaná z CIS mohou být s předchozím schválením a za podmínek uložených členským státem, který je zanesl do systému, sdělena vnitrostátním orgánům jiným než těm, které jsou uvedeny v odstavci 2, třetím zemím a mezinárodním nebo oblastním organizacím nebo agenturám Unie, které přispívají k ochraně finančních zájmů Unie a řádnému provádění celních předpisů. Každý členský stát přijme zvláštní opatření k zajištění bezpečnosti těchto dat, když jsou předávána nebo dodávána úřadům mimo jeho území.

První pododstavec se použije přiměřeně na Komisi, pokud ona zanesla data do systému.“ [pozm. návrh 44]

10.	Název kapitoly 4 se nahrazuje tímto: „Kapitola 4 Uchovávání údajů“.

11.

Článek 33 se nahrazuje tímto:

„Článek 33

Údaje zanesené do CIS jsou uchovávány pouze po dobu nezbytnou k dosažení účelu, pro který byly zaneseny, a nesmějí být uchovávány po dobu delší než deset let. Jsou-li osobní údaje uchovávány po dobu delší než pět let, musí být o tom informován evropský inspektor ochrany údajů.“[pozm. návrh 45]

12.

Článek 37 se mění takto:

(a)	odstavec 3a se nahrazuje tímto: „3a. Toto nařízení upřesňuje a doplňuje nařízení (ES) č. 45/2001. Evropský inspektor ochrany údajů dohlíží na to, aby byl CIS provozován v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.“;

(b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5. Evropský inspektor ochrany údajů koordinuje svou činnost se společným kontrolním orgánem zřízeným podle rozhodnutí Rady 2009/917/SVV (*5), přičemž každý subjekt jedná v rozsahu svých příslušných pravomocí, v zájmu zajištění koordinovaného dozoru nad CIS a jeho auditů.

(*5) Rozhodnutí Rady 2009/917/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o používání informačních technologií pro celní účely (Úř. věst. L 323, 10.12.2009, s. 20).“"

13.

Článek 38 se mění takto:

(a)	v odstavci 1 se zrušuje písmeno b);

(b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Členské státy a Komise přijmou opatření zejména s cílem:

a)	zabránit všem nepovolaným osobám v přístupu k zařízení používanému ke zpracování údajů;

b)	zabránit tomu, aby údaje a jejich nosiče byly čteny, kopírovány, měněny nebo vymazány nepovolanými osobami;

c)	zabránit nepovolenému zadávání údajů a jakémukoli neoprávněnému použití, změně nebo výmazu údajů;

d)	zabránit tomu, aby údaje obsažené v CIS byly přístupné nepovolaným osobám pomocí zařízení pro předávání dat;

e)	zajistit, aby při používání CIS měly oprávněné osoby právo přístupu pouze k údajům, které spadají do jejich působnosti;

f)	zajistit, aby bylo možno zkontrolovat a určit, kterým orgánům mohou být údaje předány pomocí zařízení pro předávání údajů;

g)	zajistit, aby bylo možné následně zkontrolovat a určit, jaké údaje byly zaneseny do CIS, kdy a kým, a sledovat jejich využívání;

h)	zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, změnám nebo výmazu údajů při přenosu údajů a přepravy nosičů dat.“;

(c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Komise ověří, zda byla provedená šetření oprávněná a zda je provedli oprávnění uživatelé. Ověřeno musí být nejméně 1 % všech provedených šetření. Míra ověřování se odvíjí od rozsahu oblasti, jež má být ověřena, závažnosti přečinu a očekávaného objemu dotčených příjmů, musí však vždy činit nejméně 1 % provedených šetření. Záznamy o šetřeních a ověřeních se zanášejí do systému a využívají se pouze pro zmíněná ověření. Po šesti měsících se vymažou.“[pozm. návrh 46]

14.

Článek 41d se mění takto:

(a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Doba uchovávání údajů závisí na právních a správních předpisech a postupech členského státu, který údaje poskytl. Potřebu uchování údajů přezkoumá členský stát, který je poskytl. Maximální lhůty, které nelze kumulovat, se počítají ode dne zapsání údajů do vyšetřovacího spisu a nesmějí být překročeny: [pozm. návrh 47]

(a)	údaje ke spisům týkajícím se probíhajících vyšetřování nesmějí být uchovávány déle než tři roky, pokud není zjištěna žádná operace v rozporu s celními a zemědělskými předpisy; údaje je nutno anonymizovat před uplynutím tří let, pokud od posledního zjištění uplynul jeden rok;

(b)	údaje týkající se správních šetření nebo trestních vyšetřování, při nichž byla odhalena operace v rozporu s celními a zemědělskými předpisy, nebylo však vydáno správní rozhodnutí, ani nebyl vynesen rozsudek, udělena pokuta nebo správní sankce, nesmějí být uchovávány déle než šest let;

(c)	údaje týkající se správních šetření nebo trestních vyšetřování, v nichž bylo vydáno správní rozhodnutí, vynesen odsuzující rozsudek, udělena pokuta nebo správní sankce, nesmějí být uchovávány déle než deset let.“;

(b)	odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Komise údaje anonymizuje či vymaže , jakmile uplyne maximální lhůta pro jejich uchovávání stanovená v odstavci 1.“[pozm. návrh 48]

15.

Článek 43 se nahrazuje tímto:

„1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci se svěřuje Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 18a odst. 6, čl. 18f odst. 1, čl. 18 g odst. 3 a čl. 23 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne … (*6) [dd/mm/rrrr] [ vložit datum vstupu tohoto nařízení v platnost ]. [pozm. návrh 49]

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 18a odst. 6, čl. 18f odst. 1, čl. 18 g odst. 3 a čl. 23 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 50]

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 18a odst. 6, čl. 18f odst. 1, čl. 18 g odst. 3 a čl. 23 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“[pozm. návrh 51]

(*6) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. "

16.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 43a

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (*7).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

(*7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

Článek 1a

Do … (*8) Komise provede posouzení:

—	nutnosti rozšířit údaje obsažené v rejstříku uvedeném v článku 18a nařízení (ES) č. 515/97 o údaje týkající se vývozu a

—	proveditelnosti rozšíření údajů obsažených v rejstříku uvedeném v článku 18a nařízení (ES) č. 515/97 o údaje týkající se dovozu a tranzitu zboží pozemní a leteckou cestou. [pozm. návrh 52]

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V případě veřejných nebo soukromých poskytovatelů služeb, kteří jsou v době vstupu tohoto nařízení v platnost vázáni soukromoprávními smlouvami, které jim brání splnit povinnost stanovenou v čl. 18c odst. 1 nařízení (ES) č. 515/97, se nařízení použije nepoužije dříve než po uplynutí jednoho roku od svého vstupu požadovaných aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů uvedených v čl. 18f odst. 1 a v čl. 18f odst. 2 nařízení (ES) č. 515/97 v platnost. [pozm. návrh 53]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 94, 31.3.2014, s. 1.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014.

(3) Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).

(4) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992 , kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

(*1) Dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(7) Rozhodnutí Rady 2009/917/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o používání informačních technologií pro celní účely (Úř. věst. L 323, 10.12.2009, s. 20).

(8) Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(9) Nařízení Komise (ES) č. 696/98 ze dne 27. března 1998, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 96, 28.3.1998, s. 22).

(*8) Dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/136

P7_TA(2014)0345

Informace v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (kodifikované znění) (COM(2013)0932 – C7-0006/2014 – 2010/0095(COD))

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

(2017/C 443/27)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2010)0179) a na pozměněný návrh (COM(2013)0932),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 114, 337 a 43 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0006/2014),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů (2),

—	s ohledem na články 86 a 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0247/2014),

A.	vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Stanovisko ze dne 14. července 2010 (Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 142) a stanovisko ze dne 26. února 2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.

P7_TC1-COD(2010)0095

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 114 , 337 a 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (3) byla několikrát podstatně změněna (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)	Vnitřní trh představuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Zákaz kvantitativních omezení pohybu zboží a zákaz opatření s rovnocenným účinkem je jednou ze základních zásad Unie.

(3)	V zájmu hladkého fungování vnitřního trhu by měla být zajištěna co možná největší transparentnost národních iniciativ při zavádění technických předpisů.

(4)	Překážky obchodu, které vyplývají z technických předpisů týkajících se výrobků, jsou přípustné jen tehdy, jsou-li nezbytné ke splnění základních požadavků a je-li jejich cílem veřejný zájem, jehož jsou hlavní zárukou.

(5)

Je nezbytně nutné, aby Komise měla před přijetím technických předpisů k dispozici potřebné informace. V důsledku toho musí členské státy, které mají usnadňovat práci Komise při plnění jejích úkolů podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU), oznamovat Komisi své návrhy v oblasti technických předpisů.

(6)	Všechny členské státy musí být informovány o technických předpisech připravovaných kterýmkoli jiným členským státem.

(7)

Cílem vnitřního trhu je vytvořit prostředí vedoucí ke konkurenceschopnosti podniků. Zvyšování informovanosti je jedním ze způsobů, jak pomoci podnikům lépe využívat výhod vlastních tomuto trhu. Je tedy nezbytné umožnit hospodářským subjektům posoudit dopad vnitrostátních technických předpisů navrhovaných jinými členskými státy pravidelným zveřejňováním názvů oznámených návrhů a opatřeními týkajícími se důvěrnosti těchto návrhů.

(8)	V zájmu právní jistoty je vhodné, aby členské státy veřejně oznamovaly přijetí vnitrostátního technického předpisu v souladu s pravidly stanovenými touto směrnicí.

(9)	Jedná-li se o technické předpisy pro dané výrobky, zahrnují opatření navržená pro zajištění řádného fungování trhu nebo jeho trvalého rozvoje větší transparentnost vnitrostátních záměrů a rozšíření kritérií a podmínek pro posuzování možného vlivu navrhovaných předpisů na trh.

(10)	Je nezbytné posuzovat všechny požadavky kladené na výrobek a zvažovat vývoj vnitrostátní praxe v oblasti právní úpravy týkající se výrobků.

(11)	Požadavky na spotřební cyklus výrobku po jeho uvedení na trh jiné než technické specifikace mají vliv na volný pohyb tohoto výrobku nebo brání řádnému fungování vnitřního trhu.

(12)

Je nezbytné vysvětlit pojem technického předpisu de facto. Zejména předpisy, v nichž orgán veřejné moci odkazuje na technické specifikace nebo jiné požadavky nebo vyzývá k jejich dodržování, a předpisy vztahující se na výrobky, s nimiž je orgán veřejné moci ve veřejném zájmu spjat, vedou ve svém důsledku k větší závaznosti těchto požadavků nebo specifikací, než by tomu jinak bylo na základě jejich vlastního původu.

(13)	Komise a členské státy musí mít navíc dostatek času pro navržení změn předpokládaného opatření, aby byly odstraněny nebo zmenšeny jakékoli překážky, které by toto opatření mohlo vytvořit volnému pohybu zboží.

(14)	Dotyčný členský stát musí při formulování konečného znění předpokládaného opatření brát tyto pozměňovací návrhy v úvahu.

(15)

Vnitřní trh předpokládá, že zejména tam, kde členské státy nemohou zavést zásadu vzájemného uznávání, Komise přijímá nebo navrhuje přijetí závazných předpisů. Bylo stanoveno zvláštní období pro dočasné pozastavení prací, které brání tomu, aby zavedení vnitrostátních opatření neohrozilo přijetí závazných předpisů Evropským parlamentem a Radou nebo Komisí v téže oblasti.

(16)

V obou výše uvedených případech musí dotyčný členský stát v souladu s obecnými povinnostmi stanovenými v čl. 4 odst. 3 SEU odložit zavedení předpokládaného opatření o dobu postačující ke společnému přezkoumání navrhovaných změn nebo k vypracování návrhu právního předpisu nebo přijetí závazného předpisu Komise.

(17)	V zájmu snazšího přijímání opatření Evropským parlamentem a Radou by se členské státy měly zdržet přijímání technických předpisů poté, co Rada zaujme v prvním čtení postoj k návrhu Komise pro příslušné odvětví.

(18)	Je nezbytné ustavit stálý výbor, jehož členy jmenují členské státy a jehož úkolem je napomáhat Komisi v jejím úsilí snižovat všechny nepříznivé dopady na volný pohyb zboží.

(19)	Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu směrnic uvedených v příloze III části B,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1. Pro účely této směrnice se rozumí:

a)	„výrobkem“ každý průmyslově vyrobený výrobek a každý zemědělský produkt včetně produktů rybolovu;

„službou“ jakákoli služba informační společnosti, tj. každá služba poskytovaná zpravidla za úplatu, na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce služeb;

pro účely této definice se rozumí:

i)	„službou poskytovanou na dálku“ služba poskytovaná bez současné přítomnosti stran,

ii)

„službou poskytovanou elektronicky“ služba odeslaná z výchozího místa a přijatá v místě jejího určení prostřednictvím elektronického zařízení pro zpracování a uchovávání dat (včetně digitální komprese) a jako celek odeslaná, přenesená nebo přijatá drátově, rádiově, opticky nebo jinými elektromagnetickými prostředky,

iii)	„službou na individuální žádost příjemce služeb“ služba poskytovaná přenosem dat na individuální žádost;

příklady služeb, které nejsou zahrnuty do této definice, jsou uvedeny v příloze I;

„technickou specifikací“ specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví požadované charakteristiky výrobku jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na výrobek, jako jsou obchodní název, terminologie, symboly, zkoušení a zkušební metody, balení, označování výrobků nebo jejich opatřování štítkem s jmenovitými údaji a postupy posuzování shody;

výraz „technická specifikace“ zahrnuje rovněž výrobní metody a postupy používané v souvislosti se zemědělskými produkty podle čl. 38 odst. 1 druhý pododstavec SFEU, s výrobky určenými pro lidskou spotřebu a pro spotřebu zvířat a v souvislosti s léčivými přípravky podle článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (5), jakož i výrobní metody a postupy týkající se jiných výrobků, mají-li vliv na jejich charakteristiky;

„jiným požadavkem“ požadavek jiný než technická specifikace kladený na výrobek zejména z důvodu ochrany spotřebitelů nebo životního prostředí, který má vliv na jeho spotřební cyklus po jeho uvedení na trh, jako jsou podmínky použití, recyklace, opětovného používání nebo zneškodňování, pokud tyto podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo charakter výrobku nebo jeho uvedení na trh;

„předpisem pro služby“ požadavek obecného charakteru týkající se přístupu ke službám a jejich poskytování ve smyslu bodu b), zejména ustanovení týkající se poskytovatele služeb, služeb samotných a příjemce služeb, s výjimkou předpisů, které se nezaměřují specificky na služby definované ve výše uvedeném bodu;

pro účely této definice:

i)	se předpis považuje za zaměřený výhradně na služby informační společnosti tehdy, je-li s ohledem na jeho odůvodnění a jeho znění konkrétním záměrem a cílem všech nebo některých jeho ustanovení regulovat tyto služby přímo a cíleně,

ii)	předpis se nepovažuje za zaměřený specificky na služby informační společnosti, působí-li na tyto služby pouze nepřímo nebo náhodně;

„technickým předpisem“ technické specifikace a jiné požadavky nebo předpisy pro služby včetně příslušných správních předpisů, jejichž dodržování je při uvedení na trh, při poskytování služby, při usazování poskytovatele služeb nebo při používání v členském státě nebo na jeho větší části závazné de iure nebo de facto, jakož i právní a správní předpisy členských států zakazující výrobu, dovoz, prodej nebo používání určitého výrobku nebo zakazující poskytování nebo využívání určité služby nebo usazování poskytovatele služeb s výjimkou předpisů stanovených v článku 7.

Technické předpisy de facto zahrnují:

právní nebo správní předpisy členského státu, které odkazují na technické specifikace nebo jiné požadavky nebo profesní pravidla nebo pravidla správné praxe, které samy obsahují odkaz na technické specifikace nebo na jiné požadavky nebo na předpisy pro služby, přičemž soulad s nimi předpokládá shodu s povinnostmi uloženými uvedenými právními nebo správními předpisy,

ii)	dobrovolné dohody, v nichž je smluvní stranou orgán veřejné moci a které ve veřejném zájmu stanoví shodu s technickými specifikacemi nebo s jinými požadavky nebo s předpisy pro služby s výjimkou specifikací pro nabídková řízení při zadávání veřejných zakázek,

iii)

technické specifikace nebo jiné požadavky nebo předpisy pro služby, které souvisejí s daňovými nebo finančními opatřeními ovlivňujícími spotřebu výrobků nebo služeb tím, že vyzývají ke shodě s těmito technickými specifikacemi nebo jinými požadavky nebo předpisy pro služby; to však neplatí pro technické specifikace nebo jiné požadavky nebo předpisy pro služby, které se týkají národních systémů sociálního zabezpečení.

Jedná se o technické předpisy přijaté orgány, které členské státy jmenovaly a které jsou uvedeny v seznamu vypracovaném a případně aktualizovaném Komisí v rámci výboru uvedeného v článku 2.

Stejný postup se použije pro změnu tohoto seznamu;

„návrhem technického předpisu“ znění technické specifikace nebo jiného požadavku nebo předpisu pro služby včetně správních předpisů, které je vypracováno se záměrem vydat tuto specifikaci nebo ji v konečném stadiu vydat jako technický předpis, které je ve stadiu přípravy, kdy ještě mohou být provedeny zásadní změny.

2. Tato směrnice se nevztahuje na:

a)	služby rozhlasového vysílání;

b)	služby televizního vysílání uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (6).

3. Tato směrnice se nevztahuje na předpisy týkající se záležitostí upravených právními předpisy Unie v oblasti telekomunikačních služeb uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES (7).

4. Tato směrnice se nevztahuje na předpisy týkající se záležitostí upravených právními předpisy Unie v oblasti finančních služeb, které jsou uvedeny ne zcela vyčerpávajícím způsobem v příloze II této směrnice.

5. S výjimkou čl. 5 odst. 3 se tato směrnice nevztahuje na předpisy vydané regulovanými trhy nebo pro ně ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (8) nebo jinými trhy nebo orgány provádějícími na těchto trzích clearingové nebo zúčtovací operace nebo na předpisy vydané pro tyto orgány.

6. Tato směrnice se nevztahuje na opatření, která členské státy považují podle Smluv za nezbytná pro ochranu osob, zejména pracovníků, při používání výrobků, pokud tato opatření nemají na výrobky vliv.

Článek 2

Zřizuje se stálý výbor složený ze zástupců jmenovaných členskými státy, kteří si mohou přizvat ke spolupráci odborníky nebo poradce; výboru předsedá zástupce Komise.

Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 3

1. Výbor se schází nejméně dvakrát ročně.

Výbor se schází ve zvláštním složení za účelem přezkoumání otázek týkajících se služeb informační společnosti.

2. Komise předkládá výboru zprávu o zavádění a používání postupů uvedených v této směrnici a návrhy na odstranění existujících nebo pravděpodobných překážek obchodu.

3. Výbor se vyjádří ke sdělením a návrhům uvedeným v odstavci 2 a v této souvislosti může Komisi navrhovat zejména, aby:

a)	zajistila, aby dotyčné členské státy tam, kde to bude nezbytné k zamezení vzniku překážek obchodu, rozhodli nejprve mezi sebou o vhodných opatřeních;

b)	přijala všechna vhodná opatření;

c)	určila oblasti, v nichž je nezbytné provést harmonizaci, a popřípadě přijala odpovídající opatření k provedení harmonizace v daném odvětví.

4. Komise musí konzultovat s výborem:

a)	při výběru konkrétního systému výměny informací podle této směrnice a při jakékoli jeho změně;

b)	při ověřování fungování systému podle této směrnice.

5. Komise může konzultovat s výborem každý jí předložený předběžný návrh technického předpisu.

6. Výboru může být na žádost jeho předsedy nebo na žádost členského státu předložena jakákoli otázka týkající se provádění této směrnice.

7. Jednání výboru a jemu předkládané informace jsou důvěrné.

Výbor a národní orgány však mohou za účelem získání odborného stanoviska a při dodržení nezbytných bezpečnostních opatření konzultovat fyzické nebo právnické osoby včetně osob ze soukromého sektoru.

8. V souvislosti s předpisy pro služby může Komise a výbor konzultovat fyzické nebo právnické osoby z průmyslu nebo z akademického prostředí, případně zastupitelské orgány, schopné vypracovat odborné stanovisko o sociálních a společenských cílech a důsledcích jakéhokoli návrhu předpisu pro služby a vzít v úvahu jejich stanovisko, je-li od nich vyžádáno.

Článek 4

Členské státy v souladu s čl. 5 odst. 1 oznámí Komisi veškeré žádosti podané normalizačním institucím týkající se vypracování technických specifikací nebo normy pro určité výrobky za účelem přijetí technického předpisu pro tyto výrobky, jako jsou návrhy technických předpisů, a uvedou důvody pro jejich přijetí.

Článek 5

1. S výhradou článku 7, členské státy sdělí neprodleně Komisi každý návrh technického předpisu s výjimkou případu, kdy takový předpis pouze přejímá úplné znění mezinárodní nebo evropské normy a kdy postačí informace o dotyčné normě; členské státy současně Komisi sdělí důvody, pro které je nezbytné takový technický předpis přijmout, pokud již nebyly uvedeny v samotném návrhu.

Je-li to vhodné a nebylo-li tak již učiněno s předchozím sdělením, oznámí současně členské státy znění základních právních nebo správních předpisů, které jsou zásadně a přímo dotčeny, pokud je znalost těchto znění nezbytná pro posouzení účinků navrhovaného technického předpisu.

Členské státy musí v souladu s podmínkami uvedenými v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce znovu sdělit návrh technického předpisu, provedou-li v něm změny, které zásadně změní oblast jeho působnosti, zkrátí původně předpokládanou dobu jeho zavedení, doplní specifikace nebo požadavky nebo zpřísní požadavky.

Aniž jsou dotčena ustanovení hlavy VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (9) , zejména tam, kde se návrh snaží omezit uvedení chemické látky, přípravku nebo výrobku na trh nebo jejich používání z důvodu ochrany veřejného zdraví, ochranu spotřebitele a životního prostředí, předají členské státy rovněž buď přehled všech příslušných údajů o příslušné látce, přípravku nebo výrobku a o známých a dostupných náhražkách, nebo odkazy na ně, jsou-li takové údaje dostupné, a sdělí předpokládané účinky opatření na veřejné zdraví a ochranu spotřebitele a životního prostředí společně s analýzou rizik provedenou odpovídajícím způsobem v souladu se zásadami stanovenými v příslušné části oddílu II.3 přílohy XV nařízení (ES) č. 1907/2006.

Komise neprodleně oznámí ostatním členským státům návrh a všechny dokumenty, které jí byly předány. Komise rovněž může tento návrh předložit výboru uvedenému v článku 2, a popřípadě výboru odpovědnému za danou oblast, aby se k němu vyjádřily.

U technických specifikací nebo jiných požadavků nebo předpisů pro služby uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. f) druhém pododstavci bodu iii) se podrobné připomínky nebo stanoviska Komise nebo členských států mohou týkat pouze toho hlediska opatření, které může bránit obchodu nebo v případě předpisů pro služby volnému pohybu služeb nebo svobodě usazování poskytovatelů služeb, nikoli jeho hlediska daňového nebo finančního.

2. Komise a členské státy mohou členskému státu, který předložil návrh technického předpisu, předat připomínky, které tento členský stát vezme v co největší míře v úvahu při následné přípravě technického předpisu.

3. Členské státy neprodleně sdělí konečné znění technického předpisu Komisi.

4. Informace poskytnuté podle tohoto článku nejsou považovány za důvěrné, pokud o to oznamující členský stát výslovně nepožádá. Každá taková žádost musí být odůvodněna.

Byla-li přijata nezbytná ochranná opatření, mohou si výbor uvedený v článku 2 a národní správní orgány v podobných případech vyžádat znalecký posudek od fyzických nebo právnických osob činných v soukromém sektoru.

5. Jsou-li navrhované technické předpisy součástí opatření, jejichž sdělení Komisi ve stadiu návrhu vyžaduje jiný závazný akt Unie, mohou členské státy provést sdělení v souladu s odstavcem 1 této směrnice podle tohoto jiného právního předpisu, pokud výslovně uvedou, že uvedené sdělení je rovněž sdělením pro účely této směrnice.

Nečinnost Komise ve věci návrhu technického předpisu podle této směrnice nemá vliv na žádné rozhodnutí, které by mohlo být přijato podle jiných právních předpisů Unie.

Článek 6

1. Členské státy odloží přijetí návrhu technického předpisu o tři měsíce ode dne, kdy Komise obdrží sdělení podle čl. 5 odst. 1.

2. Členské státy odloží:

—	o čtyři měsíce přijetí návrhu technického předpisu, který má formu dobrovolné dohody ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. f) druhého pododstavce bodu ii),

—	aniž jsou dotčeny odstavce 3, 4 a 5, přijetí jakéhokoli jiného návrhu technického předpisu (s výjimkou návrhu předpisu pro služby) o šest měsíců

ode dne, kdy Komise obdrží sdělení podle čl. 5 odst. 1, zaujme-li Komise nebo jiný členský stát do tří měsíců od tohoto dne podrobné stanovisko, z něhož vyplývá, že předpokládané opatření může vytvořit překážky volného pohybu zboží na vnitřním trhu,

—

aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 4 a 5, přijetí jakéhokoli návrhu předpisu pro služby o čtyři měsíce ode dne, kdy Komise obdrží sdělení podle čl. 5 odst. 1, zaujme-li Komise nebo jiný členský stát do tří měsíců od tohoto dne podrobné stanovisko, z něhož vyplývá, že předpokládané opatření může vytvořit překážky volného pohybu služeb nebo svobody usazování poskytovatelů služeb v rámci vnitřního trhu.

Podrobná stanoviska Komise nebo členských států k návrhům předpisů pro služby nesmí mít vliv na opatření v oblasti kulturní politiky, zejména v audiovizuální oblasti, která by členské státy mohly v souladu s právem Unie přijmout s přihlédnutím ke své jazykové rozmanitosti, národním a regionálním zvláštnostem a kulturnímu dědictví.

Dotyčný členský stát podá Komisi zprávu o opatřeních, která na základě těchto podrobných stanovisek hodlá přijmout. Komise se k těmto opatřením vyjádří.

V souvislosti s předpisy pro služby uvede dotyčný členský stát v případě potřeby důvody, pro které nemůže podrobná stanoviska vzít v úvahu.

3. S výjimkou návrhu předpisů týkajících se služeb odloží členské státy přijetí návrhu technického předpisu o 12 měsíců ode dne, kdy Komise obdržela sdělení podle čl. 5 odst. 1, zveřejní-li Komise do tří měsíců od tohoto dne svůj záměr navrhnout nebo přijmout směrnici, nařízení nebo rozhodnutí v této věci v souladu s článkem 288 SFEU.

4. Členské státy odloží přijetí návrhu technického předpisu o 12 měsíců ode dne, kdy Komise obdržela sdělení podle čl. 5 odst. 1, oznámí-li Komise do tří měsíců od tohoto data své zjištění, že se návrh technického předpisu týká věci, která je v působnosti návrhu směrnice, nařízení nebo rozhodnutí předloženého Evropskému parlamentu a Radě v souladu s článkem 288 SFEU.

5. Zaujme-li Rada postoj podle odstavců 3 a 4 v období pozastavení prací, prodlouží se tato doba kromě výjimek uvedených v odstavci 6 na 18 měsíců.

6. Povinnosti uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 zanikají:

a)	informuje-li Komise členské státy, že již nemá v úmyslu navrhnout nebo přijmout závazný předpis;

b)	informuje-li Komise členské státy, že svůj návrh nebo záměr vzala zpět;

c)	jakmile Evropský parlament a Rada nebo Komise přijaly/a závazný předpis.

7. Odstavce 1 až 5 se nepoužijí, je-li:

členský stát z naléhavých důvodů způsobených vážnými a nepředvídatelnými okolnostmi, které souvisejí s ochranou veřejného zdraví nebo bezpečnosti, s ochranou živočichů nebo rostlin a v případě předpisů pro služby také s veřejným pořádkem, zejména s ochranou mládeže, nucen ve velmi krátké lhůtě připravit technické předpisy tak, aby byly neprodleně vydány a provedeny, aniž by byly možné jakékoli konzultace; nebo

b)	členský stát z naléhavých důvodů způsobených vážnými okolnostmi, které souvisejí s ochranou bezpečnosti a integrity finančního systému, zejména s ochranou vkladatelů, investorů a pojištěnců, nucen neprodleně vydat a provést předpisy pro finanční služby.

Ve sdělení podle článku 5 odůvodní členský stát naléhavost příslušných opatření. Komise se neprodleně k tomuto sdělení vyjádří. V případech nesprávného použití tohoto postupu přijme Komise vhodná opatření. Komise pravidelně informuje Evropský parlament.

Článek 7

1. Články 5 a 6 se nepoužijí pro právní a správní předpisy členských států nebo dobrovolné dohody, jimiž členské státy:

a)	plní závazné předpisy Unie, které vedou k přijetí technických specifikací nebo předpisů pro služby;

b)	plní závazky vyplývající z mezinárodních dohod, které vedou k přijetí společných technických specifikací nebo předpisů pro služby v Unii;

c)	využívají ochranných doložek obsažených v závazných předpisech Unie;

d)	používají čl. 12 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (10);

e)	se omezují pouze na výkon rozsudku Soudního dvora Evropské unie;

f)	se omezují v souladu se žádostí Komise pouze na změnu technického předpisu ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. f) této směrnice se záměrem odstranit překážky obchodu nebo v případě předpisů pro služby překážky volného pohybu služeb nebo svobody usazování poskytovatelů služeb.

2. Článek 6 se nepoužije pro právní a správní předpisy zakazující výrobu, pokud nebrání volnému pohybu zboží.

3. Ustanovení čl. 6 odst. 3 až 6 se nepoužijí pro dobrovolné dohody uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. f) druhém pododstavci bodu ii).

4. Článek 6 se nepoužije pro technické specifikace nebo jiné požadavky nebo předpisy pro služby uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. f) druhém pododstavci bodu iii).

Článek 8

Komise předloží každé dva roky Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o výsledcích dosažených při používání této směrnice.

Komise zveřejní roční statistické údaje o přijatých oznámeních v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 9

Technický předpis přijatý členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jeho úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 10

Směrnice 98/34/ES ve znění aktů uvedených v příloze III části A, se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu směrnic uvedených v příloze III části B zrušené směrnice a v příloze III části B této směrnice.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 11

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 12

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament

předseda / předsedkyně

Za Radu

předseda / předsedkyně

(1) Stanovisko ze dne 14. července 2010 (Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 142) a stanovisko ze dne 26. února 2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014.

(3) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37).

(4) Viz příloha III část A.

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).

PŘÍLOHA I

Příklady služeb, na něž se nevztahuje čl. 1 odst. 1 písm. b) druhý pododstavec

1. SLUŽBY, KTERÉ NEJSOU POSKYTOVÁNY NA DÁLKU

Služby poskytované za osobní přítomnosti poskytovatele a příjemce, a to i tehdy, použije-li se přitom elektronické zařízení:

a)	lékařská vyšetření nebo ošetření v lékařské ordinaci za použití elektronického zařízení a za osobní přítomnosti pacienta;

b)	prohlídka elektronického katalogu v prodejně za přítomnosti zákazníka;

c)	rezervace letenek pomocí počítačové sítě v cestovní kanceláři a za osobní přítomnosti zákazníka;

d)	zpřístupnění elektronických her v herně za osobní přítomnosti uživatele.

2. SLUŽBY, KTERÉ NEJSOU POSKYTOVÁNY „ELEKTRONICKY“

—

Služby materiální povahy, ačkoli jsou poskytovány elektronickými přístroji:

a)	stroje pro automatický výdej peněz nebo lístků (bankovky, jízdenky);

b)	vstup do silničních sítí, na parkoviště apod. podléhající poplatkům, a to i tehdy, jsou-li v místě vjezdu a výjezdu instalována elektronická zařízení kontrolující vstup a/nebo zajišťující řádné zaplacení,

—	služby poskytované off-line: prodej kompaktních disků nebo programového vybavení na disketách,

—

služby, které nejsou poskytovány elektronickými systémy pro zpracování/ukládání dat:

a)	hlasové telefonní služby;

b)	telefaxové/telexové služby;

c)	služby poskytované hlasově po telefonu nebo faxem;

d)	lékařské porady po telefonu/telefaxu;

e)	právnické porady po telefonu/telefaxu;

f)	přímý prodej po telefonu/telefaxu.

3. SLUŽBY, KTERÉ NEJSOU POSKYTOVÁNY „NA INDIVIDUÁLNÍ ŽÁDOST PŘÍJEMCE SLUŽEB“

Služby, které jsou poskytovány současně přenosem dat bez individuální žádosti neomezenému počtu jednotlivých příjemců (přenos z jednoho místa do mnoha míst):

a)	služby televizního vysílání (včetně časového videa) podle čl. 1 odst. 1 písm. e) směrnice 2010/13/EU;

b)	služby rozhlasového vysílání;

c)	teletext (televizní).

PŘÍLOHA II

Příklady finančních služeb, na něž se vztahuje čl. 1 odst. 4

—	Služby v oblasti cenných papírů,

—	Pojišťovací a zajišťovací operace,

—	Bankovní služby,

—	Operace související s penzijními fondy,

—	Služby související s termínovými nebo opčními obchody.

Tyto služby zahrnují zejména:

a)	služby v oblasti cenných papírů podle přílohy směrnice 2004/39/ES; služby podniků kolektivního investování;

b)	služby které podléhají vzájemnému uznávání a jsou uvedeny v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (1);

c)	operace, na něž se vztahují pojišťovací a zajišťovací operace uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (2) .

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

PŘÍLOHA III

Část A

Zrušená směrnice a seznam jejích následnýсh změn

(uvedenýсh v článku 10)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES (Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18)
Příloha II část I hlava H Aktu o přistoupení z roku 2004 (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 68)	Pouze co se týče odkazů na bod 2 směrnice 98/34/ES
Směrnice Rady 2006/96/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 81)	Pouze co se týče odkazů na článek 1 směrnice 98/34/ES
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12)	Pouze co se týče odkazů na čl. 26 odst. 2

Část B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedené v článku 10)

Směrnice	Datum použitelnosti
98/34/ES	—
98/48/ES	5. srpna 1999
2006/96/ES	1. ledna 2007

PŘÍLOHA IV

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 98/34/ES	Tato směrnice
Čl. 1 první pododstavec uvozovací věta	Čl. 1 odst. 1 uvozovací věta
Čl. 1 první pododstavec bod 1	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
Čl. 1 první pododstavec bod 2 první pododstavec	Čl. 1 odst. 1 písm. b) první pododstavec
Čl. 1 první pododstavec bod 2 druhý pododstavec první odrážka	Čl. 1 odst. 1 písm. b) druhý pododstavec bod i)
Čl. 1 první pododstavec bod 2 druhý pododstavec druhá odrážka	Čl. 1 odst. 1 písm. b) druhý pododstavec bod ii)
Čl. 1 první pododstavec bod 2 druhý pododstavec třetí odrážka	Čl. 1 odst. 1 písm. b) druhý pododstavec bod iii)
Čl. 1 první pododstavec bod 2 třetí pododstavec	Čl. 1 odst. 1 písm. b) třetí pododstavec
Čl. 1 první pododstavec bod 2 čtvrtý pododstavec uvozovací věta	Čl. 1 odst. 2 uvozovací věta
Čl. 1 první pododstavec bod 2 čtvrtý pododstavec první odrážka	Čl. 1 odst. 2 písm. a)
Čl. 1 první pododstavec bod 2 čtvrtý pododstavec druhá odrážka	Čl. 1 odst. 2 písm. b)
Čl. 1 první pododstavec bod 3	Čl. 1 odst. 1 písm. c)
Čl. 1 první pododstavec bod 4	Čl. 1 odst. 1 písm. d)
Čl. 1 první pododstavec bod 5 první pododstavec	Čl. 1 odst. 1 písm. e) první pododstavec
Čl. 1 první pododstavec bod 5 druhý pododstavec	Čl. 1 odst. 3
Čl. 1 první pododstavec bod 5 třetí pododstavec	Čl. 1 odst. 4
Čl. 1 první pododstavec bod 5 čtvrtý pododstavec	Čl. 1 odst. 5
Čl. 1 první pododstavec bod 5 pátý pododstavec úvodní věta	Čl. 1 odst. 1 písm. e) druhý pododstavec úvodní věta
Čl. 1 první pododstavec bod 5 pátý pododstavec první odrážka	Čl. 1 odst. 1 písm. e) druhý pododstavec bod i)
Čl. 1 první pododstavec bod 5 pátý pododstavec druhá odrážka	Čl. 1 odst. 1 písm. e) druhý pododstavec bod ii)
Čl. 1 první pododstavec bod 11 první pododstavec	Čl. 1 odst. 1 písm. f) první pododstavec
Čl. 1 první pododstavec bod 11 druhý pododstavec úvodní věta	Čl. 1 odst. 1 písm. f) druhý pododstavec úvodní věta
Čl. 1 první pododstavec bod 11 druhý pododstavec první odrážka	Čl. 1 odst. 1 písm. f) druhý pododstavec bod i)
Čl. 1 první pododstavec bod 11 druhý pododstavec druhá odrážka	Čl. 1 odst. 1 písm. f) druhý pododstavec bod ii)
Čl. 1 první pododstavec bod 11 druhý pododstavec třetí odrážka	Čl. 1 odst. 1 písm. f) druhý pododstavec bod iii)
Čl. 1 první pododstavec bod 11 třetí pododstavec	Čl. 1 odst. 1 písm. f) třetí pododstavec
Čl. 1 první pododstavec bod 11 čtvrtý pododstavec	Čl. 1 odst. 1 písm. f) čtvrtý pododstavec
Čl. 1 první pododstavec bod 12	Čl. 1 odst. 1 písm. g)
Čl. 1 druhý pododstavec	Čl. 1 odst. 6
Článek 5	Článek 2
Čl. 6 odst. 1 a 2	Čl. 3 odst. 1 a 2
Čl. 6 odst. 3 uvozovací věta	Čl. 3 odst. 3 uvozovací věta
Čl. 6 odst. 3 druhá odrážka	Čl. 3 odst. 3 písm. a)
Čl. 6 odst. 3 třetí odrážka	Čl. 3 odst. 3 písm. b)
Čl. 6 odst. 3 čtvrtá odrážka	Čl. 3 odst. 3 písm. c)
Čl. 6 odst. 4 uvozovací věta	Čl. 3 odst. 4 uvozovací věta
Čl. 6 odst. 4 písm. c)	Čl. 3 odst. 4 písm. a)
Čl. 6 odst. 4 písm. d)	Čl. 3 odst. 4 písm. b)
Čl. 6 odst. 5 až 8	Čl. 3 odst. 5 až 8
Článek 7	Článek 4
Článek 8	Článek 5
Čl. 9 odst. 1 až 5	Čl. 6 odst. 1 až 5
Čl. 9 odst. 6 uvozovací věta	Čl. 6 odst. 6 uvozovací věta
Čl. 9 odst. 6 první odrážka	Čl. 6 odst. 6 písm. a)
Čl. 9 odst. 6 druhá odrážka	Čl. 6 odst. 6 písm. b)
Čl. 9 odst. 6 třetí odrážka	Čl. 6 odst. 6 písm. c)
Čl. 9 odst. 7 první pododstavec uvozovací věta	Čl. 6 odst. 7 první pododstavec uvozovací věta
Čl. 9 odst. 7 první pododstavec první odrážka	Čl. 6 odst. 7 první pododstavec písm. a)
Čl. 9 odst. 7 první pododstavec druhá odrážka	Čl. 6 odst. 7 první pododstavec písm. b)
Čl. 9 odst. 7 druhý pododstavec	Čl. 6 odst. 7 druhý pododstavec
Čl. 10 odst. 1 uvozovací věta	Čl. 7 odst. 1 uvozovací věta
Čl. 10 odst. 1 první odrážka	Čl. 7 odst. 1 písm. a)
Čl. 10 odst. 1 druhá odrážka	Čl. 7 odst. 1 písm. b)
Čl. 10 odst. 1 třetí odrážka	Čl. 7 odst. 1 písm. c)
Čl. 10 odst. 1 čtvrtá odrážka	Čl. 7 odst. 1 písm. d)
Čl. 10 odst. 1 pátá odrážka	Čl. 7 odst. 1 písm. e)
Čl. 10 odst. 1 šestá odrážka	Čl. 7 odst. 1 písm. f)
Čl. 10 odst. 2, 3 a 4	Čl. 7 odst. 2, 3 a 4
Čl. 11 první věta	Čl. 8 první pododstavec
Čl. 11 druhá věta	Čl. 8 druhý pododstavec
Článek 12	Článek 9
Článek 13	—
—	Článek 10
Článek 14	Článek 11
Článek 15	Článek 12
Příloha III	—
Příloha IV	—
Příloha V	Příloha I
Příloha VI	Příloha II
—	Příloha III
—	Příloha IV

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/151

P7_TA(2014)0346

Přistoupení Chorvatska k Úmluvě z roku 1990 o zamezení dvojího zdanění *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o doporučení týkajícím se rozhodnutí Rady o přistoupení Chorvatska k Úmluvě ze dne 23. července 1990 o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků (COM(2013)0586 – C7-0381/2013 – 2013/0308(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

(2017/C 443/28)

Evropský parlament,

—	s ohledem na doporučení Komise předložené Radě (COM(2013)0586),

—	s ohledem na čl. 3 odst. 4 a 5 Aktu o přistoupení Chorvatska, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0381/2013),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0214/2014),

schvaluje pozměněné doporučení Komise;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby při rozhodování o datu použití Úmluvy ze dne 23. července 1990 o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků přihlédla k obavám Parlamentu týkajících se nutnosti minimalizovat daňovou zátěž daňových poplatníků;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit doporučení Komise;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a vnitrostátním parlamentům Chorvatska a ostatních členských států.

Pozměňovací návrh 1

Návrh rozhodnutí

Článek 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Arbitrážní úmluva ve znění protokolu ze dne 25. května 1999, úmluv ze dne 21. prosince 1995 a 8. prosince 2004, rozhodnutí 2008/492/ES, jakož i tohoto rozhodnutí, vstupuje mezi Chorvatskem a všemi ostatními členskými státy Evropské unie v platnost dne XXX[datum]	Arbitrážní úmluva ve znění protokolu ze dne 25. května 1999, úmluv ze dne 21. prosince 1995 a 8. prosince 2004, rozhodnutí 2008/492/ES, jakož i tohoto rozhodnutí, vstupuje mezi Chorvatskem a všemi ostatními členskými státy Evropské unie v platnost dne … (*1).

(*1) Day following that of publication of this Decision in the Official Journal of the European Union.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/152

P7_TA(2014)0347

Společný podnik Shift2Rail *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Rady o zřízení společného podniku Shift2Rail (COM(2013)0922 – C7–0034/2014 – 2013/0445(NLE))

(Konzultace)

(2017/C 443/29)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2013)0922),

—	s ohledem na článek 187 a čl. 188 první pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0034/2014),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0259/2014),

schvaluje pozměněný návrh Komise;

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2013 ze dne … 2013 , kterým se na období 2014–2020 zřizuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace („rámcový program Horizont 2020“) (12), si klade za cíl zvýšit dopad úsilí vynakládaného v oblasti výzkumu a inovací spojením prostředků EU a soukromého sektoru v partnerstvích veřejného a soukromého sektoru v oblastech, kde mohou výzkum a inovace přispět k širším cílům Unie v oblasti konkurenceschopnosti a pomoci při zvládání společenských výzev. Zapojení Unie do těchto partnerství může mít formu finančních příspěvků do společných podniků zřízených na základě článku 187 Smlouvy.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/ 2013 ze dne … 2013 („rámcový program Horizont 2020“) (12) si klade za cíl zvýšit dopad na výzkum a inovace spojením rámcového programu Horizont 2020 a prostředků soukromého sektoru v partnerstvích veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, kde mohou výzkum a inovace přispět k širším cílům Unie v oblasti konkurenceschopnosti , pozvednout soukromé investice a pomoci při zvládání společenských výzev. Tato partnerství by měla být založena na dlouhodobém závazku zahrnujícím vyvážený příspěvek od všech partnerů, měla by být odpovědná za dosažení stanovených cílů a být v souladu se strategickými cíli Unie týkajícími se výzkumu, vývoje a inovací. Řízení a fungování těchto partnerství by mělo být otevřené, transparentní, efektivní a účelné a mělo by umožňovat zapojení široké škály zainteresovaných subjektů činných ve svých konkrétních oblastech, a to na základě dlouhodobého závazku. Zapojení Unie do těchto partnerství může mít formu finančních příspěvků do společných podniků zřízených na základě článku 187 Smlouvy podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (12a) č . 1982/2006/ES („sedmý rámcový program“).

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)	V souladu s rozhodnutím Rady (EU) č. …/2013 ze dne … 2013, kterým se zřizuje zvláštní program k provedení rámcového programu Horizont 2020 (2014 až 2020) (13) , lze společným podnikům zřízeným podle rámcového programu Horizont 2020 poskytovat podporu za podmínek uvedených v daném rozhodnutí.

(4)	V souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013 a rozhodnutím 2013/743/EU (13) lze společným podnikům zřízeným podle rámcového programu Horizont 2020 poskytovat podporu za podmínek uvedených v daném rozhodnutí.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)

Společný podnik Shift2Rail (dále jen „společný podnik S2R“) by měl být partnerstvím veřejného a soukromého sektoru zaměřeným na stimulaci a lepší koordinaci investic Unie do oblasti výzkumu a investic v odvětví železniční dopravy s cílem urychlit a usnadnit přechod k integrovanějšímu, efektivnímu, udržitelnému a atraktivnímu železničnímu trhu v EU v souladu s obchodními potřebami odvětví železnic a s celkovým cílem dokončit vytváření jednotného evropského železničního prostoru. Společný podnik S2R by měl přispívat zejména ke specifickým cílům stanoveným v bílé knize z roku 2011 a ve čtvrtém železničním balíčku, včetně cíle zlepšení efektivnosti železničního odvětví ve prospěch nižšího zatížení veřejných zdrojů, výrazné rozšíření nebo zkvalitnění kapacity železniční sítě, aby železnice mohla efektivně soutěžit s jinými druhy dopravy a převzít větší podíl osobní a nákladní dopravy, zlepšení kvality služeb v železničním odvětví zohledněním potřeb cestujících a zákazníků v oblasti nákladní dopravy, odstranění technických předkážek , které brání rozvoji odvětví z hlediska interoperability a snížení negativních externalit souvisejících se železniční dopravou. Pokrok společného podniku S2R při plnění těchto cílů by měl být měřen na základě klíčových ukazatelů pokroku.

(7)

Společný podnik Shift2Rail (dále jen „společný podnik S2R“) by měl být partnerstvím veřejného a soukromého sektoru zaměřeným na stimulaci a lepší koordinaci investic Unie do oblasti výzkumu a investic v odvětví železniční dopravy a na vytváření nových pracovních příležitostí s cílem urychlit a usnadnit přechod k integrovanějšímu, uživatelsky příznivému, efektivnímu, udržitelnému a atraktivnímu železničnímu trhu v EU v souladu s obchodními potřebami odvětví železnic a s celkovým cílem dokončit vytváření jednotného evropského železničního prostoru. Společný podnik S2R by měl přispívat zejména ke specifickým cílům stanoveným v bílé knize z roku 2011 a ve čtvrtém železničním balíčku, včetně cíle zlepšení efektivnosti železničního odvětví ve prospěch nižšího zatížení veřejných zdrojů, výrazné rozšíření nebo zkvalitnění kapacity železniční sítě, aby železnice mohla efektivně soutěžit s jinými druhy dopravy a převzít větší podíl osobní a nákladní dopravy, zlepšení kvality služeb v železničním odvětví zohledněním potřeb cestujících a zákazníků v oblasti nákladní dopravy, odstranění technických překážek , které brání rozvoji odvětví z hlediska interoperability a snížení negativních externalit souvisejících se železniční dopravou. Pokrok společného podniku S2R při plnění těchto cílů by měl být měřen na základě klíčových ukazatelů pokroku.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7a)

Společný podnik S2R by měl fungovat otevřeným a transparentním způsobem, přičemž by měl včas poskytovat všechny relevantní informace svým příslušným orgánům a propagovat své činnosti, včetně informačních a osvětových činností vůči širší veřejnosti. Jednací řád orgánů společného podniku S2R by měl být zveřejněn.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11a)

Rámcový program Horizont 2020 by měl přispět k překonání propasti v oblasti výzkumu a inovací v Unii podporou součinnosti s evropskými strukturálními a investičními fondy. Společný podnik S2R by tudíž měl usilovat o rozvoj těsné interakce s ESIF, což může konkrétně přispět k posílení vnitrostátního a regionálního výzkumného a inovačního potenciálu v oblasti společného podniku S2R a k podpoře úsilí o inteligentní specializaci.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)	Pro dosažení svých cílů by měl společný podnik S2R poskytovat finanční podporu , zejména ve formě grantů členům a dalšími nejvhodnějšími prostředky , například zadáváním veřejných zakázek nebo udělováním grantů po výzvách k podávání návrhů.

(12)

Pro dosažení svých cílů a zajištění spravedlivého zapojení dalších podniků zejména malých a středních a dalších investorů a v zájmu modernizace integrovaného evropského železničního odvětví by měl společný podnik S2R poskytovat příspěvek Unie k akcím prostřednictvím otevřených a transparentních postupů , zejména ve formě grantů členům, například prostřednictvím zadávání veřejných zakázek nebo udělování grantů na základě výsledků otevřených a transparentních výzev k podávání návrhů.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12a)

S ohledem na celkový záměr rámcového programu Horizont 2020, kterým je dosažení většího zjednodušení a harmonizace financování evropského výzkumu a inovací, by v případě společných podniků měly být vytvořeny jednoduché modely řízení a mělo by se zamezit existenci souborů pravidel, jež by se lišily od těch, jež jsou stanoveny pro rámcový program Horizont 2020.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)	Společný podnik S2R by měl fungovat transparentně, poskytovat všechny relevantní dostupné informace svým příslušným subjektům a zajistit dostatečnou propagaci svých činností.

(13)

Společný podnik S2R by měl fungovat otevřeně a transparentně a zavést mechanismus konzultace se všemi zainteresovanými subjekty , jež využívají zboží a služeb železničního odvětví, poskytovat všechny relevantní dostupné informace svým příslušným subjektům a zajistit dostatečnou propagaci svých činností.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13a)

Společný podnik S2R by měl rovněž využívat elektronických prostředků řízených Komisí s cílem zajistit otevřenost a transparentnost a usnadnit zapojení. Výzvy k podávání návrhů vydané společným podnikem S2R by tudíž měly být rovněž zveřejněny na jednotném portálu pro všechny účastníky, jakož i jinými elektronickými prostředky šíření stanovenými v rámci programu Horizont 2020 a řízenými Komisí. Kromě toho by měly být společným podnikem S2R zpřístupněny relevantní údaje o návrzích, uchazečích, grantech a účastnících, které budou zaznamenány v elektronických systémech podávání zpráv a šíření stanovených v rámci programu Horizont 2020 a řízených Komisí, a to ve vhodném formátu a s pravidelností odpovídající povinnostem Komise týkajícím se podávání zpráv.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14a)

Aniž by bylo dotčeno průběžné hodnocení uvedené v článku 11, a v souladu s článkem 32 nařízení (EU) č. 1291/2013 a jako součást průběžného hodnocení rámcového programu Horizont 2020 by měly být společné podniky jakožto zvláštní nástroje financování rámcového programu Horizont 2020 předmětem hlubšího posouzení, které bude mimo jiné zahrnovat analýzu otevřenosti, transparentnosti a efektivnosti partnerství veřejného a soukromého sektoru na základě článku 187 SFEU.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)	Účast na nepřímých akcích financovaných společným podnikem S2R by se měla řídit ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (16).

(16)	Účast na nepřímých akcích financovaných společným podnikem S2R by se měla řídit ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (16). Společný podnik S2R by měl kromě toho zajistit jednotné uplatňování těchto pravidel na základě příslušných opatření přijatých Komisí.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16a)

Společný podnik S2R by měl v klasifikaci technologického výzkumu, vývoje produktů a demonstračních činností zohlednit definice OECD týkající se úrovně technologické připravenosti.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20a)

S ohledem na celkový cíl rámcového programu Horizont 2020, jímž je dosažení většího zjednodušení a soudržnosti, by veškeré výzvy k podávání návrhů v rámci společného podniku S2R měly zohledňovat trvání rámcového programu Horizont 2020.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)

V souladu s čl. 287 odst. 1 Smlouvy mohou zřizovací akty každé z institucí nebo jiných subjektů zřízených Unií vyloučit přezkoumávání účetnictví všech příjmů a výdajů těchto subjektů, úřadů a agentur Účetním dvorem . V souladu s čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 má účetnictví subjektů zřízených podle článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 přezkoumávat nezávislý auditor, který vydá výrok mimo jiné o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných transakcí. Aby se zabránilo zdvojování kontrol účetnictví, nemělo by účetnictví společného podniku S2R podléhat kontrole Účetního dvora

(21)

Vzhledem ke zvláštní povaze a stávajícímu statusu společných podniků a v zájmu zajištění kontinuity se sedmým rámcovým programem by se na společné podniky měl nadále vztahovat zvláštní postup udělování absolutoria. Odchylně od čl. 60 odst. 7 a článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by tudíž měl absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku S2R udělovat Evropský parlament na doporučení Rady. Z toho důvodu by se požadavky na podávání zpráv stanovený v čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 neměly vztahovat na příspěvek Unie pro společný podnik S2R, ale měly by být v největší možné míře v souladu s požadavky stanovenými pro subjekty v článku 208 tohoto nařízení. Audit účetnictví a legality a správnosti uskutečněných operací by měl provádět Účetní dvůr.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23a)

Vzhledem k významu neustálých inovací pro konkurenceschopnost odvětví dopravy Unie a vysokému počtu společných podniků v této oblasti by měla být včas provedena analýza přiměřenosti úsilí vynakládaného v rámci společného výzkumu v oblasti dopravy, a to zejména s ohledem na průběžné hodnocení rámcového programu Horizont 2020.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Za účelem koordinace a řízení investic Unie do výzkumu a inovací v evropském železničním odvětví se na období do 31. prosince 2024 zřizuje společný podnik ve smyslu článku 187 Smlouvy („společný podnik Shift2Rail“ nebo „společný podnik S2R“). Za účelem zohlednění doby trvání rámcového programu Horizont 2020 se výzvy k předkládání návrhů v rámci společného podniku S2R zveřejní nejpozději ke dni 31. prosince 2020. V řádně odůvodněných případech lze výzvy k předkládání návrhů zveřejňovat až do 31. prosince 2021.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

přispět k vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, k rychlejšímu a méně nákladnému přechodu k atraktivnějšímu, konkurenceschopnějšímu, efektivnímu a udržitelnému evropskému železničnímu systému a k modálnímu posunu od silniční a letecké dopravy k železniční dopravě prostřednictvím uceleného a koordinovaného přístupu, který bere v úvahu potřeby železničního systému a jeho uživatelů v oblasti výzkumu a inovací. Tento přístup zahrnuje vozový park, infrastrukturu a řízení dopravy u tržních segmentů nákladní a osobní dálkové, regionální, místní a městské doprava i intermodální vazby mezi železnicí a jinými druhy dopravy, díky čemuž uživatelům nabízí integrované a úplné řešení jejich potřeb v oblasti cestování a dopravy po železnici, od podpory transakcí až po asistenci na cestě;

přispět k vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, k rychlejšímu a méně nákladnému přechodu k atraktivnějšímu, k uživatelům (včetně osob se sníženou mobilitou) vstřícnějšímu, konkurenceschopnějšímu, efektivnímu a udržitelnému evropskému železničnímu systému, k modálnímu posunu od silniční a letecké dopravy k železniční dopravě a k rozvoji silného a konkurenceschopného evropského železničního odvětví prostřednictvím uceleného a koordinovaného přístupu, který bere v úvahu potřeby železničního systému a jeho uživatelů v oblasti výzkumu a inovací. Tento přístup zahrnuje vozový park, infrastrukturu a řízení dopravy u tržních segmentů nákladní a osobní dálkové, regionální, místní a městské doprava i intermodální vazby mezi železnicí a jinými druhy dopravy, díky čemuž uživatelům nabízí integrované a úplné řešení jejich potřeb v oblasti cestování a dopravy po železnici, od podpory transakcí až po asistenci na cestě;

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)	působit jako ústřední referenční místo pro opatření, která se týkají výzkumu a inovací v oblasti železniční dopravy a jsou financována z prostředků Unie, zajistit koordinaci projektů a poskytovat všem zúčastněným subjektům relevantní informace;

d)	hrát ústřední úlohu, pokud jde o opatření, která se týkají výzkumu a inovací v oblasti železniční dopravy a jsou financována z prostředků Unie, zajistit koordinaci projektů a poskytovat všem zúčastněným subjektům relevantní informace;

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aktivně podpořit účast a úzké zapojení všech příslušných zúčastněných subjektů z celého železničního hodnotového řetězce i subjektů působících mimo tradiční železniční odvětví, zejména výrobců železničního vybavení (jak vozového parku, tak vlakových zabezpečovacích systémů) a jejich dodavatelů, správců infrastruktury, provozovatelů železniční dopravy (jak osobní, tak nákladní), společností, které pronajímají železniční vozy, certifikačních agentur, profesních sdružení zaměstnanců, sdružení uživatelů (jak osobní, tak nákladní dopravy) i příslušných vědeckých ústavů nebo příslušné vědecké obce. Podporuje se zapojení malých a středních podniků podle doporučení Komise 2003/361/ES (20).

aktivně podpořit účast a úzké zapojení všech příslušných zúčastněných subjektů z celého železničního hodnotového řetězce i subjektů působících mimo tradiční železniční odvětví, zejména výrobců železničního vybavení (jak vozového parku, tak vlakových zabezpečovacích systémů a systémů řízení dopravy ) a jejich dodavatelů, správců infrastruktury, provozovatelů železniční dopravy (jak osobní, tak nákladní), společností, které pronajímají železniční vozy, certifikačních agentur, profesních sdružení zaměstnanců, sdružení uživatelů (jak osobní, tak nákladní dopravy) i příslušných vědeckých ústavů nebo příslušné vědecké obce. Podporuje se zapojení malých a středních podniků podle doporučení Komise 2003/361/ES (20).

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ea)	zavést opatření, jež podpoří účast malých a středních podniků, vysokých škol a výzkumných středisek. V této souvislosti budou zjištěny a odstraněny překážky, jež novým subjektům brání v účasti na společném podniku S2R;

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. e b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

eb)

usilovat o doplňkovost a úzkou součinnost se evropskými strukturálními a investičními fondy s cílem odstranit v Evropě rozdíly v oblasti výzkumu a inovací. Pokud je to možné, podporovat v zájmu kumulativního a kombinovaného financování interoperabilitu mezi rámcovým programem Horizont 2020 a těmito fondy. V této souvislosti se opatření zaměří na plné využívání potenciálu evropského fondu talentů, čímž se bude optimalizovat hospodářský a sociální vliv výzkumu a inovací, přičemž tato opatření budou odlišná od politik a činností evropských strukturálních a investičních fondů, ale zároveň se s nimi budou doplňovat.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Maximální finanční příspěvek Unie na iniciativu Shift2Rail činí, včetně příspěvku ESVO, 450 milionů EUR a pochází z přídělu souhrnného rozpočtu Unie pro zvláštní program Horizont 2020, jímž se provádí rámcový program Horizont 2020, v souladu s příslušnými ustanoveními čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu iv) a v případě subjektů uvedených v článku 209 daného nařízení s články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Tato částka zahrnuje:

Maximální finanční příspěvek Unie na iniciativu Shift2Rail činí, včetně příspěvku členských států Evropského sdružení volného obchodu ( ESVO), 450 milionů EUR a pochází z přídělu souhrnného rozpočtu Unie pro zvláštní program Horizont 2020, jímž se provádí rámcový program Horizont 2020, v souladu s příslušnými ustanoveními čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu iv) a v případě subjektů uvedených v článku 209 daného nařízení s články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Tato částka zahrnuje:

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. K příspěvku uvedenému v odstavci 1 lze z jiných nástrojů Unie přidělit dodatečné částky na podporu opatření pro zavádění vyspělých výsledků výzkumu společného podniku S2R.	2. K příspěvku uvedenému v odstavci 1 lze z jiných nástrojů Unie přidělit dodatečné částky na podporu opatření pro zavádění vyspělých inovativních výsledků výzkumu společného podniku S2R.

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 4 – písm. d a d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)	ujednání o poskytování údajů nezbytných pro zajištění toho, aby Komise byla schopna připravovat svou politiku výzkumu a inovací a plnit své povinnosti v oblasti šíření výsledků a podávání zpráv,

d)	ujednání o poskytování údajů potřebných k zajištění toho, aby byla Komise schopna plnit své povinnosti v oblasti šíření výsledků a podávání zpráv, a to jak na jednotném portálu pro účastníky, tak i jinými elektronickými prostředky programu Horizont 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí;

da)	ustanovení o zveřejňování výzev k podávání návrhů společného podniku S2R také na jednotném portálu pro účastníky, jakož i jinými elektronickými prostředky programu Horizont 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí.

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Pro účely ocenění příspěvků ve formě věcného plnění uvedených v odst. 2 písm. b) a v čl. 15 odst. 3 písm. b) stanov uvedených v příloze I se náklady určí podle obvyklých postupů účtování nákladů dotčených subjektů, v souladu s platnými účetními standardy země, ve které je každý ze subjektů usazen, a v souladu s platnými mezinárodními účetními standardy / mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Náklady ověří nezávislý externí auditor jmenovaný dotčeným subjektem. Společný podnik S2R ocenění příspěvků ověří . Pokud přetrvávají pochybnosti, může společný podnik S2R ocenění podrobit auditu v souladu s článkem 20 stanov.

4. Pro účely ocenění příspěvků uvedených v odst. 2 písm. b) a v čl. 15 odst. 3 písm. b) stanov uvedených v příloze I se náklady určí podle obvyklých postupů účtování nákladů dotčených subjektů, v souladu s platnými účetními standardy země, ve které je každý ze subjektů usazen, a v souladu s platnými mezinárodními účetními standardy / mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Náklady ověří nezávislý externí auditor jmenovaný dotčeným subjektem. Vyvstanou-li na základě obsahu ověření jakékoli pochybnosti, může metodu ocenění společný podnik S2R ověřit . Pro účely tohoto nařízení nepodléhají náklady spojené s dalšími činnostmi auditu společného podniku S2R či orgánu Unie.

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. V souvislosti s odstavcem 5 může Komise ukončit, poměrně snížit nebo pozastavit finanční příspěvek Unie společnému podniku S2R nebo zahájit likvidační řízení podle čl. 23 odst. 2 stanov uvedených v příloze I, jestliže uvedení členové nebo jejich přidružené subjekty neplatí příspěvky uvedené v odstavci 2 nebo je platí částečně či pozdě. Rozhodnutí Komise nebrání hrazení nákladů, které již vznikly nebo jež jsou předmětem závazků, které společný podnik S2R nebo jeho členové přijali dříve, než mu bylo uvedené rozhodnutí společnému podniku S2R oznámeno.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Společný podnik S2R přijme zvláštní finanční pravidla v souladu s článkem 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. … [nařízení v přenesené pravomoci o vzorovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 209 finančního nařízení ].	Aniž je dotčen článek 12, společný podnik S2R přijme zvláštní finanční pravidla v souladu s článkem 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. … [nařízení v přenesené pravomoci o vzorovém finančním nařízení pro partnerství veřejného a soukromého sektoru ].

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby.

Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel podává o přenesených pravomocích zprávu správní radě a je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby.

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí společný podnik S2R v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkcí.	2. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí společný podnik S2R v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jeho zaměstnanci nebo členy správní rady při výkonu jejich funkcí.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise provede průběžné hodnocení společného podniku S2R do 31. prosince 2017 . Závěry hodnocení a své připomínky předá Evropskému parlamentu a Radě do 30 . června 2018 .

1. Komise provede za asistence nezávislých odborníků průběžné hodnocení společného podniku S2R do 30. června 2017, včetně posouzení zapojení malých a středních podniků a otevřenosti vůči nim, jakož i administrativního fungování společného podniku S2R, se zvláštním zaměřením na řešení jakýchkoli administrativních problémů či překážek. O tomto hodnocení Komise vyhotoví zprávu, která bude obsahovat závěry hodnocení a připomínky Komise. Tuto zprávu zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2017 . Výsledky průběžného hodnocení S2R se zohlední v důkladném posouzení a průběžném hodnocení podle článku 32 nařízení (EU) č . 1291/2013.

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Absolutorium za plnění rozpočtu , pokud jde o příspěvek Unie do společného podniku S2R , je součástí absolutoria, které Komisi vydává Evropský parlament na základě doporučení Rady v souladu s postupem stanoveným v článku 319 Smlouvy .	1. Odchylně od čl. 60 odst. 7 a článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vydává absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku S2R Evropský parlament na základě doporučení Rady v souladu s postupem stanoveným ve finančních předpisech společného podniku S2R .

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Společný podnik S2R plně spolupracuje s orgány zapojenými do postupu udělování absolutoria a v případě potřeby jim poskytuje nezbytné doplňující informace. V této souvislosti může být požádán o účast na jednání s příslušnými orgány nebo subjekty a být nápomocen pověřené schvalující osobě Komise.	vypouští se

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Aniž je dotčen čl. 19 odst. 4 stanov uvedených v příloze I, společný podnik S2R poskytuje zaměstnancům Komise a jiným osobám, které pověří společný podnik S2R nebo Komise, a Účetnímu dvoru přístup do svých lokalit a prostor a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, které potřebují k provádění svých auditů.	1. Společný podnik S2R poskytuje zaměstnancům Komise a jiným osobám, které pověří společný podnik S2R nebo Komise, a Účetnímu dvoru přístup do svých lokalit a prostor a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, které potřebují k provádění svých auditů.

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5a. Zaměstnanci společného podniku, výkonný ředitel a členové správní rady uvědomí neprodleně úřad OLAF o podvodech, o nichž by se dozvěděli při výkonu své funkce či mandátu, aniž by kvůli tomu byli jakkoli činěni odpovědnými.

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	S ohledem na celkový záměr rámcového programu Horizont 2020, kterým je dosažení většího zjednodušení a harmonizace financování evropského výzkumu a inovací, by se v případě společných podniků mělo zamezit existenci souborů pravidel, jež by se lišily od těch, jež jsou stanoveny pro rámcový program Horizont 2020.

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„Přidruženým členem“ se rozumí právní subjekt nebo seskupení nebo konsorcium právních subjektů, usazený v členském státě nebo v zemi přidružené k rámcovému programu Horizont 2020, jenž byl vybrán v souladu s postupem podle čl. 4 odst. 2, splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 3 a 4 a přijal tyto stanovy podpisem dopisu vyjadřujícího souhlas;

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 1 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.	„Zakládajícím členem jiným než Unie“ se rozumí přispěvatelé uvedení v příloze II, kteří se individuálně zavázali poskytnout vlastní příspěvek ve výši nejméně 30 milionů EUR po dobu trvání společného podniku S2R a přijali tyto stanovy podpisem dopisu vyjadřujícího souhlas;

„Zakládajícím členem jiným než Unie“ se rozumí samostatné právní subjekty, které se na základě společné vize individuálně zavázaly poskytnout vlastní příspěvek ve výši nejméně 30 milionů EUR po dobu trvání společného podniku S2R a přijaly tyto stanovy podpisem dopisu vyjadřujícího souhlas poté, co o tom rozhodl orgán odpovědný za jeho řízení ; Zakládající členové jsou uvedeni v příloze II;

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 1 – odst. 3 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„Inovačními programy“ se rozumí tematické oblasti, kolem nichž je strukturován hlavní plán S2R uvedený v odstavci 4. Inovační programy jsou vybírány pro jejich schopnost nejlépe dosáhnout přínosů v oblasti výkonnosti jednoho nebo více provozních prostředí a představovat systémový přístup pro železnice. Aniž je dotčeno případné rozhodnutí správní rady tuto strukturu změnit, hlavní plán S2R by měl počítat s vytvořením alespoň pěti následujících inovačních programů:

„Inovačními programy“ se rozumí tematické oblasti, kolem nichž je strukturován hlavní plán S2R uvedený v odstavci 4. Inovační programy jsou vybírány pro jejich schopnost nejlépe dosáhnout přínosů v oblasti výkonnosti jednoho nebo více provozních prostředí a představovat systémový přístup pro železnice , který bude zaměřen na zákazníka . Do jejich definice spadá také rozvoj a testování průkopnických inovativních myšlenek. Aniž je dotčeno případné rozhodnutí správní rady tuto strukturu změnit, hlavní plán S2R by měl počítat s vytvořením alespoň pěti následujících inovačních programů:

Pozměňovací návrh 39

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 1 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	nákladově efektivní a spolehlivé vysokokapacitní vlaky ;

a)	nákladově efektivní a spolehlivé vlaky, včetně vysokokapacitních a vysokorychlostních vlaků ;

Pozměňovací návrh 40

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 1 – odst. 3 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	nákladově efektivní a spolehlivá vysokokapacitní infrastruktura;

c)	nákladově efektivní , udržitelná a spolehlivá vysokokapacitní infrastruktura;

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 2 – písm. h

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)	shromažďuje požadavky uživatelů, definuje standardy interoperability, a orientuje tak investice do výzkumu a inovací směrem k funkčním a tržně uplatnitelným řešením;

h)	shromažďuje požadavky uživatelů, definuje specifikace a technické standardy interoperability, a orientuje tak investice do výzkumu a inovací směrem k funkčním a tržně uplatnitelným řešením;

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 2 – písm. j

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

navazuje a rozvíjí úzkou a dlouhodobou spolupráci mezi Unií, železničním výrobním odvětvím a ostatními zúčastněnými subjekty nezbytnými k vytváření průkopnických inovací a zajištění masivního zavádění inovačních řešení na trh, včetně železničních provozovatelů a ostatních zúčastněných subjektů na železnici, jakož i aktérů mimo tradiční železniční odvětví;

navazuje a rozvíjí úzkou a dlouhodobou spolupráci mezi Unií, železničním výrobním odvětvím a ostatními zúčastněnými subjekty nezbytnými k vytváření průkopnických inovací a zajištění masivního zavádění inovačních řešení na trh, včetně organizací zastupujících zákazníky, železničních provozovatelů a ostatních zúčastněných soukromých a veřejných subjektů na železnici, a to i na regionální úrovni, jakož i aktérů mimo tradiční železniční odvětví;

Pozměňovací návrh 44

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 2 – písm. k a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ka)	úzce spolupracuje s celou škálou zúčastněných subjektů, včetně výzkumných organizací a univerzit;

Pozměňovací návrh 45

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 3 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a.

Pokud člen společného podniku S2R neplní své závazky týkající se dohodnutého finančního příspěvku, výkonný ředitel tuto skutečnost zapíše a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž musí být tento nedostatek napraven. Není-li situace v této lhůtě napravena, svolá výkonný ředitel zasedání správní rady, aby rozhodla, zda má být členství člena neplnícího své závazky zrušeno, nebo zda mají být do doby, než splní své povinnosti, přijata jiná opatření. Pokud jakýkoli člen neplní své povinnosti, může mu správní rada poté, co byl vyslechnut a byl mu navržen postup pro vyrovnání jeho závazků, pozastavit hlasovací právo.

Pozměňovací návrh 46

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Přidružení členové společného podniku S2R jsou vybíráni prostřednictvím otevřené , nediskriminační a konkurenční výzvy. První výzva pro přidružené členy se vyhlásí nejpozději do tří měsíců po zřízení společného podniku S2R. Případné další výzvy se řídí potřebou klíčových schopností pro provádění hlavního plánu S2R. Všechny výzvy se zveřejní na internetové stránce S2R a oznámí se prostřednictvím skupiny zástupců států a dalšími způsoby s cílem zajistit co nejširší účast v zájmu dosažení cílů hlavního plánu S2R. Společný podnik S2R povzbuzuje k účasti malé a střední podniky a subjekty z celého železničního hodnotového řetězce, jakož i subjekty mimo tradiční železniční odvětví.

Přidružení členové společného podniku S2R jsou vybíráni prostřednictvím otevřené , nediskriminační a konkurenční výzvy Komise a podléhají transparentnímu posouzení správní radou . V rámci tohoto posouzení a výběru se přihlédne mimo jiné k významu a potenciální přidané hodnotě žadatele pro dosahování cílů společného podniku S2R , k finančnímu zdraví žadatele a jakýmkoli potenciálním střetům zájmů ohledně cílů společného podniku S2R .

Pozměňovací návrh 47

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 4 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a.	S ohledem na výsledky posouzení přijme Komise konečné rozhodnutí o výběru přidružených členů s cílem zajistit geografickou vyváženost a vyváženou účast malých a středních podniků, výzkumné obce a subjektů z celého železničního hodnotového řetězce, jakož i subjektů mimo tradiční železniční odvětví.

Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 4 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Kterýkoli člen může své členství ve společném podniku S2R ukončit. Ukončení se stává účinným a neodvolatelným šest měsíců po jeho oznámení ostatním členům. K tomuto okamžiku je bývalý člen zbaven veškerých závazků, kromě těch, které společný podnik S2R schválil před ukončením členství nebo které mu vznikly před ukončením členství.

Pozměňovací návrh 49

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 4 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.	Členství ve společném podniku S2R nelze převést na třetí stranu bez předchozího a jednomyslného souhlasu správní rady.

6.	Členství ve společném podniku S2R nelze převést na třetí stranu bez předchozího a jednomyslného souhlasu správní rady. O tomto souhlasu je informována Komise, která má právo nesouhlasit.

Pozměňovací návrh 50

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 6 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	alespoň jednoho zástupce přidružených členů za každý inovační program uvedený v čl . 1 odst. 3. Tyto zástupce určí správní rada společného podniku S2R s cílem zajistit vyvážené zastoupení subjektů z celého železničního hodnotového řetězce i subjektů mimo tradiční železniční odvětví.

alespoň jednoho zástupce přidružených členů za každý inovační program uvedený v čl . 1 odst. 3. Ve správní radě bude zastoupen přidružený člen, který jakožto samostatný právní subjekt splní kritéria uvedená v čl. 1 odst. 2 [tj. poskytnutí vlastního příspěvku ve výši alespoň 30 milionů] a který přispívá k plnění cílů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a), b) a c). Další zástupce určí správní rada společného podniku S2R s cílem zajistit vyvážené územní zastoupení subjektů a zaručit zastoupení celého železničního hodnotového řetězce i subjektů mimo tradiční železniční odvětví. Alespoň dva z těchto zástupců by měli být zástupci železničních podniků.

Pozměňovací návrh 51

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 7 – odst. 5 – pododstavec 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Zástupce Evropské agentury pro železnice a předseda nebo místopředseda skupiny zástupců států se schůzí správní rady účastní jako pozorovatelé .	Zástupce Evropské agentury pro železnice se schůzí správní rady účastní jako pozorovatel .

Pozměňovací návrh 52

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 7 – odst. 5 – pododstavec 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Předseda nebo místopředseda skupiny zástupců států má právo účastnit se jako pozorovatel zasedání správní rady a podílet se na jejím jednání, ale nemá hlasovací práva.

Pozměňovací návrh 53

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 7 – odst. 5 – pododstavec 5 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Předseda vědeckého výboru má v případě, že je předmětem diskuse otázka týkající se úkolů tohoto výboru, právo účastnit se zasedání správní rady a jejích jednání jako pozorovatel, nemá však hlasovací právo.

Pozměňovací návrh 54

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 8 – odst. - 1 (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Komise v rámci své úlohy ve správní radě zajišťuje koordinaci činností společného podniku S2R a relevantních činností rámcového programu Horizont 2020 s cílem podporovat součinnost při určování priorit, na něž se vztahuje spolupráce v oblasti výzkumu.

Pozměňovací návrh 55

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 8 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ca)

rozhoduje o konečném složení správní rady, a to zejména tím, že vybírá zástupce přidružených členů, kteří nesplňují kritéria stanovená v čl. 1 odst. 2. Při konečném výběru by měla být zajištěna vyvážená účast malých a středních podniků a subjektů z celého železničního hodnotového řetězce, a to i mimo tradiční železniční odvětví;

Pozměňovací návrh 56

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 8 – odst. 1 – písm. n a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

na)	zajišťuje transparentnost výběru veškerých dohod o subdodavatelském plnění úkolů, které mohou být ustaveny v rámci tohoto nařízení;

Pozměňovací návrh 57

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.	Výkonného ředitele jmenuje po otevřeném a transparentním výběrovém řízení správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí.

Výkonného ředitele jmenuje na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení, které následuje po zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie a jinde . Evropský parlament má právo vznést námitku.

Kandidáti vybraní správní radou zodpoví před svým jmenováním otázky členů Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu.

Pozměňovací návrh 58

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 10 – odst. 4 – písm. g a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ga)	pravidelně informuje skupinu zástupců států a vědecký výbor o všech záležitostech souvisejících s jejich poradní rolí;

Pozměňovací návrh 59

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 11 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Evropská agentura pro železnice má status pozorovatele ve správní radě a přispívá k definování a realizaci hlavního plánu S2R, zejména prováděním těchto poradních úkolů:	Evropská agentura pro železnice přispívá k definování a realizaci hlavního plánu S2R, zejména prováděním těchto poradních úkolů:

Pozměňovací návrh 60

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 11 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	navrhování možných změn hlavního plánu S2R a ročních pracovních plánů, zejména s cílem zajistit, aby byly pokryty potřeby výzkumu související s realizací jednotného evropského železničního prostoru;

a)	navrhování možných změn hlavního plánu S2R a ročních pracovních plánů, zejména s cílem zajistit, aby byly pokryty potřeby výzkumu související s realizací jednotného evropského železničního prostoru , a to při zajištění relevantnosti těchto změn z hlediska cílů stanovených v čl. 2 odst. 2 ;

Pozměňovací návrh 61

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 11 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	navrhování technických norem pro výzkum, vývoj a schvalování v zájmu zajištění interoperability a bezpečnosti výsledků, po konzultaci se zúčastněnými subjekty uvedenými v čl . 2 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení;

b)	navrhování obecných směrů pro výzkum a vývoj vedoucích k technickým standardům v zájmu zajištění interoperability a bezpečnosti výsledků, po konzultaci se zúčastněnými subjekty uvedenými v čl. 2 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení;

Pozměňovací návrh 62

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 13 – odst. 5 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	stavu příslušných vnitrostátních a regionálních programů výzkumu a inovací a určení potenciálních oblastí spolupráce, včetně zavádění příslušných technologií,

a)	stavu příslušných vnitrostátních a regionálních programů výzkumu a inovací a určení potenciálních oblastí spolupráce, včetně zavádění příslušných technologií v zájmu využití součinnosti ;

Pozměňovací návrh 63

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 13 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5a.

Skupině zástupců států jsou pravidelně poskytovány informace mimo jiné o účasti na akcích financovaných společným podnikem S2R, o výsledku jednotlivých výzev k předkládání návrhů a provádění jednotlivých projektů, o soudržnosti s dalšími příslušnými programy Unie a o plnění rozpočtu společného podniku S2R.

Pozměňovací návrh 64

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 13 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Skupina zástupců států může z vlastního podnětu společnému podniku S2R vydávat doporučení v technických, řídicích a finančních záležitostech, zejména pokud mají vliv na vnitrostátní nebo regionální zájmy. Společný podnik S2R informuje skupinu zástupců států o opatřeních navazujících na tato doporučení.

6.	Skupina zástupců států může z vlastního podnětu správní radě vydávat doporučení v technických, řídicích a finančních záležitostech, zejména pokud mají vliv na vnitrostátní nebo regionální zájmy. Správní rada informuje skupinu zástupců států o opatřeních navazujících na tato doporučení.

Pozměňovací návrh 65

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 14 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.	Za účelem plnění úkolů stanovených v článku 2 může správní rada společného podniku S2R zřídit omezený počet pracovních skupin k výkonu činností, kterými je správní rada pověří. Tyto skupiny jsou složeny z odborníků a pracují transparentně.

Za účelem plnění úkolů stanovených v článku 2 může správní rada společného podniku S2R zřídit omezený počet pracovních skupin k výkonu činností, kterými je správní rada pověří. Tyto skupiny jsou složeny z odborníků s odpovídajícími znalostmi, včetně výzkumných organizací, malých a středních podniků a provozovatelů železniční dopravy, a pracují transparentně.

Pozměňovací návrh 66

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 15 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	příspěvků ve formě věcného plnění jiných členů než Unie a jejich přidružených subjektů, jež představují náklady, které jim vznikly při provádění nepřímých akcí, po odečtení příspěvku společného podniku a veškerých jiných příspěvků Unie na tyto náklady.

b)	příspěvků ve formě věcného či peněžitého plnění jiných členů než Unie a jejich přidružených subjektů, jež představují náklady, které jim vznikly při provádění nepřímých akcí, po odečtení příspěvku společného podniku a veškerých jiných příspěvků Unie na tyto náklady.

Pozměňovací návrh 67

Návrh nařízení

Příloha I – ustanovení 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.	Výkonný ředitel každoročně v souladu s finančními pravidly společného podniku S2R předkládá správní radě zprávu o plnění svých povinností.

1.	Výkonný ředitel každoročně v souladu s finančními pravidly společného podniku S2R předkládá správní radě zprávu o plnění svých povinností.

Do 15. února každého roku předloží výkonný ředitel správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti týkající se pokroku dosaženého společným podnikem S2R v předchozím kalendářním roce, a to zejména ve vztahu k ročnímu pracovnímu plánu pro daný rok. Tato zpráva obsahuje mimo jiné informace o těchto záležitostech:

Do dvou měsíců od ukončení každého rozpočtového roku předloží výkonný ředitel správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti týkající se pokroku dosaženého společným podnikem S2R v předchozím kalendářním roce, a to zejména ve vztahu k ročnímu pracovnímu plánu pro daný rok. Uvedená zpráva obsahuje mimo jiné informace o těchto záležitostech:

a)	výzkum, inovace a jiné prováděné akce a příslušné výdaje;

a)	výzkum, inovace a jiné prováděné akce a příslušné výdaje;

b)	předložené akce s rozpisem podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle země;

b)	předložené akce s rozpisem podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle země;

c)	akce vybrané k financování s rozpisem podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle země, a s uvedením příspěvku společného podniku S2R jednotlivým účastníkům a na jednotlivé akce.

c)	akce vybrané k financování s rozpisem podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle země, a s uvedením příspěvku společného podniku S2R jednotlivým účastníkům a na jednotlivé akce.

Po schválení správní radou se výroční zpráva o činnosti předá skupině zástupců států a zveřejní se.

Po schválení správní radou se výroční zpráva o činnosti předá skupině zástupců států a zveřejní.

3.	Společný podnik S2R podává Komisi každoročně zprávu v souladu s čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

3.	Do 1. března následujícího rozpočtového roku předá účetní společného podniku S2R účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku.

4.	Účetnictví společného podniku S2R kontroluje nezávislý auditor v souladu s čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Účetnictví společného podniku S2R nepodléhá kontrole Účetního dvora.

Do 31. března následujícího rozpočtového roku předloží společný podnik S2R zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům podle článku 148 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vypracuje účetní konečnou účetní závěrku společného podniku S2R a výkonný ředitel ji předloží správní radě k vyjádření stanoviska.

Správní rada vydá ke konečné účetní závěrce společného podniku S2R stanovisko.

Do 1. července následujícího rozpočtového roku předloží výkonný ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

Do 15. listopadu následujícího roku se konečná účetní závěrka zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na připomínky uvedené ve výroční zprávě Účetního dvora do 30. září. Výkonný ředitel zašle tuto odpověď také správní radě.

Výkonný ředitel předloží v souladu s čl. 165 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria za daný rozpočtový rok.

(12) Úř. věst. … [rámcový program H2020] .

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES ( Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s . 104) .

(12a) Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

(13) Úř. věst. … [zvláštní program H2020] .

(13) Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst.L 347, 20.12.2013, s. 965)

(16) Úř. věst. … [rámcový program H2020] .

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 ( Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

(20) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/178

P7_TA(2014)0349

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2012/007 IT/VDC Technologies

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (žádost EGF/2012/007 IT/VDC Technologies, Itálie) (COM(2014)0119 – C7-0089/2014 – 2014/2025(BUD))

(2017/C 443/30)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0119 – C7-0089/2014),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu (1) pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „nařízení o EFG“),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (2), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 uvedené dohody,

—	s ohledem na postup třístranných rozhovorů podle bodu 13 IIA ze dne 2. prosince 2013,

—	s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0261/2014),

A.	vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a co nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IIA ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG;

vzhledem k tomu, že Itálie předložila žádost EGF/2012/007 IT/VDC Technologies o finanční příspěvek z EFG v návaznosti na propuštění 1 164 pracovníků ve společnosti VDC Technologies SpA a jedné dodavatelské firmě – přičemž opatření spolufinancovaná z EFG jsou určena pro 1 146 z nich – během referenčního období od 26. února 2012 do 25. června 2012;

D.	vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 2 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Itálie má proto podle tohoto nařízení nárok na finanční příspěvek;

konstatuje, že italské orgány podaly žádost o finanční příspěvek z fondu EFG dne 31. srpna 2012, a vyjadřuje politování nad tím, že její posouzení Evropská komise zpřístupnila teprve dne 5. března 2014; vyjadřuje politování nad tím, že hodnocení trvalo celých 19 měsíců, a je přesvědčen o tom, že tato prodleva je v rozporu s účelem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, jímž je poskytnout rychlou pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni;

domnívá se, že propuštění pracovníků ve společnosti VDC Technologies SpA a jedné dodavatelské firmě (výroba televizních přijímačů, televizních obrazovek a displejů a klimatizačních jednotek) souvisí s velkými změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací a má návaznost na závažné ekonomické poruchy v odvětví výroby elektrických zařízení v důsledku zostřené konkurence ze třetích zemí, zejména z Číny;

uznává, že je třeba se poučit z početných žádostí o příspěvek z fondu EFG založených na kritériu globalizace v daném odvětví s cílem reformovat obchodní politiku Unie, a to v souvislosti s nástroji liberalizace i ochrany obchodu;

konstatuje, že propuštění těchto 1 164 pracovníků spolu s propuštěním dalších 54 pracovníků v důsledku stejné záležitosti před a po ukončení čtyřměsíčního referenčního období má silný negativní dopad na trh práce a na ekonomickou situaci v postižené oblasti, která se nachází v regionu ITI45 Frosinone na úrovni NUTS 3 a v regionu ITI4 Lazio na úrovni NUTS 2;

vítá skutečnost, že s cílem zajistit pracovníkům urychlenou pomoc se italské orgány rozhodly začít poskytovat postiženým pracovníkům individualizované služby od 30. listopadu 2012, tedy devět měsíců před podáním žádosti o příspěvek z EFG a dlouho před konečným rozhodnutím o přidělení podpory z EFG na navrhovaný koordinovaný soubor opatření;

poukazuje na to, že koordinovaný soubor individualizovaných služeb, který má být spolufinancován, zahrnuje opatření, jejichž cílem je vrátit 1 146 propuštěných pracovníků do pracovního procesu; mezi tyto služby patří profesní poradenství/posouzení dovedností, odborné školení, služby poskytované jednotlivým pracovníkům, podpora podnikání, náborový bonus, příspěvek na účast;

podotýká, že téměř 40 % propuštěných pracovníků je starších 55 let; vyjadřuje politování nad tím, že soubor neobsahuje žádná konkrétní opatření zaměřená na starší pracovníky;

zdůrazňuje, že soubor obsahuje různé druhy finančních příspěvků: příspěvky pro pracovníky, kteří žijí s osobami vyžadujícími péči, příspěvek na mobilitu a na účast; upozorňuje na poměrně vysokou úroveň pobídky pro nábor (6 000 EUR na jednoho pracovníka), avšak vítá skutečnost, že toto opatření je podmíněno tím, že je pracovníkovi nabídnuta smlouva na dobu neurčitou či na dobu určitou v trvání 24 měsíců;

10.

vítá skutečnost, že koordinovaný soubor individualizovaných služeb byl konzultován se sociálními partnery (odbory CGIL USB, CISAL, CISL, UIL, UGL) a že byla aktivována místní podpůrná síť se zapojením různých místních partnerů a že ve všech fázích poskytování pomoci z EFG i při přístupu k této pomoci se bude uplatňovat politika rovnosti žen a mužů a zásada nediskriminace;

11.

připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která tvoří součást koordinovaného balíku opatření, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale také skutečnému podnikatelskému prostředí;

12.

vítá skutečnost, že pro každého pracovníka, na něhož se vztahuje soubor EFG, je plánována odborná příprava; lituje však skutečnosti, že návrh Komise nepopisuje oblasti a odvětví, v nichž bude odborná příprava nabízena;

13.

konstatuje, že poskytnuté informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; zdůrazňuje, že italské orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a nedocházelo ke zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

14.

zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do stabilního zaměstnání; dále zdůrazňuje, že pomoc z EFG může spolufinancovat pouze aktivní opatření na pracovním trhu, která vedou k trvalému a dlouhodobému zaměstnání; opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

15.

vítá dohodu, jíž Evropský parlament a Rada v souvislosti s novým nařízením o EFG na období 2014–2020 dosáhly ohledně opětovného zavedení kritéria krizové mobilizace prostředků, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkového objemu odhadovaných nákladů navrhovaných opatření, zefektivnění postupu Komise, Evropského parlamentu a Rady při vyřizování žádostí předložených u EFG, čehož by mělo být dosaženo zkrácením doby jejich posuzování a schvalování, a rozšíření způsobilých činností a příjemců, tak aby mezi ně byly zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a ohledně finančních pobídek k zakládání vlastních podniků;

16.

schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

17.

pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

18.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s jeho přílohou Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(1) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (žádost EGF/2012/007 IT/VDC Technologies, Itálie)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2014/254/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/182

P7_TA(2014)0350

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci – žádost EGF/2012/004 ES/Grupo Santana

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (žádost EGF/2012/004 ES/Grupo Santana ze Španělska) (COM(2014)0116 – C7-0101/2014 – 2014/2027(BUD))

(2017/C 443/31)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0116 – C7-0101/2014),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (1) (dále jen „nařízení o EFG“),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (2), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 uvedené dohody,

—	s ohledem na postup třístranných rozhovorů podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

—	s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0260/2014),

A.	vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

vzhledem k tomu, že Španělsko předložilo žádost EGF/2012/004 ES/Grupo Santana (4) o finanční příspěvek z EFG v návaznosti na propuštění 330 pracovníků, k němuž došlo během referenčního období od 15. listopadu 2011 do 15. března 2012 ve společnosti Grupo Santana a u 15 dodavatelů a výrobců, kteří jsou odběrateli uvedené společnosti, přičemž opatření spolufinancovaná z EFG jsou určena pro 285 těchto pracovníků;

D.	vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 2 písm. c) nařízení o EFG jsou splněny, a Španělsko má proto podle tohoto nařízení nárok na finanční příspěvek;

bere na vědomí vysvětlení Komise, že se propouštění 330 pracovníků během čtyřměsíčního referenčního období a dalších 689 pracovníků uskutečnilo v rámci stejného postupu hromadného propouštění a že toto propouštění v kombinaci s velmi křehkou ekonomickou a sociální situací v regionu splňuje podmínku výjimečnosti případu v souladu s čl. 2 písm. c) nařízení o EFG;

konstatuje, že španělské orgány podaly svou žádost o finanční příspěvek z fondu EFG dne 16. května 2012, a vyjadřuje politování nad tím, že Evropská komise vydala hodnocení této žádosti teprve dne 5. března 2014; vyjadřuje hluboké politování nad dlouhou dobou posuzování žádosti, které trvalo 22 měsíců, a domnívá se, že toto zpoždění je v rozporu s cílem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci poskytovat rychlou pomoc propuštěným pracovníkům;

domnívá se, že propouštění ve společnosti Grupo Santana a u 15 dodavatelů a výrobců, kteří jsou odběrateli uvedené společnosti, souvisí s významnými změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací, a to s ohledem na zmenšení podílu EU na světové automobilové výrobě a na prudký růst na asijských trzích, z něhož nemohou výrobci v EU tolik těžit;

konstatuje, že ztráta těchto 330 pracovních míst spolu se ztrátou 689 dalších, k níž došlo ze stejného důvodu před dotčeným čtyřměsíčním referenčním obdobím a po jeho ukončení, měla výrazně negativní vliv na zaměstnanost a ekonomiku na místní úrovni i na úrovni NUTS III a zhoršila již tak křehkou ekonomickou situaci na postiženém území;

poznamenává, že jde o další žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním v automobilovém průmyslu, což dokazuje, že toto odvětví je se 17 žádostmi podanými jak v souvislosti s krizí, tak na základě kritéria globalizace nejčastějším žadatelem o pomoc z EFG; upozorňuje na to, že tento další případ týkající se automobilového průmyslu ukazuje na potřebu průmyslové strategie Unie a ukazuje, jak EFG pomáhá pracovníkům v procesu restrukturalizace;

vítá skutečnost, že region Andalusie, kde je míra nezaměstnanosti mnohem vyšší než celostátní průměr a průměr Unie, opět využije pomoc z EFG; poukazuje na to, že z EFG již byly podpořeni pracovníci společnosti Delphi v Andalusii (EGF/2008/002 ES/Delphi);

vítá rozhodnutí španělských orgánů, že dne 1. srpna 2011 – tedy deset měsíců před předložením žádosti o příspěvek z EFG a se značným předstihem před konečným rozhodnutím o poskytnutí finanční podpory z EFG na navržený koordinovaný balík opatření – zahájí realizaci individualizovaných služeb, aby pracovníkům urychleně poskytly pomoc;

konstatuje, že součástí koordinovaného balíku opatření individualizovaných služeb, které mají být spolufinancovány, jsou i opatření k opětovnému začlenění 285 propuštěných pracovníků na trh práce, např. odborný zácvik na pracovišti, poradenství týkající se podnikatelských záměrů, aktivní pomoc při hledání zaměstnání a hledání vhodného zaměstnání pro uchazeče;

10.

vítá skutečnost, že nabízená odborná příprava je dostatečně dlouhá a že ji budou doplňovat činnosti na pracovišti; vítá skutečnost, že odborná příprava bude z hlediska dovedností a kvalifikace odpovídat potřebám podniků, které se budou usazovat v obchodním parku, což je součástí opatření poskytovaných jako doplněk k balíčku financovanému z EFG;

11.

v této souvislosti vítá skutečnost, že město Linares, silně postižené uzavřením podniku skupiny Santana (a jeho dodavatelů), která byla v tomto městě hlavním zaměstnavatelem, zaujalo globální a komplexní přístup odrážející se ve strategii renovace obchodního parku Grupo Santana s cílem přilákat nové investory; je toho názoru, že skutečnost, že se město Linares rozhodlo zlepšit podnikatelské prostředí, umožní posílit účinek opatření EFG zaměřených na zaměstnance;

12.

vítá skutečnost, že město Linares konzultovalo balíček opatření se sociálními partnery (odborové svazy MCA-UGT Andalucía a Federación de la industria de CCOO-Andalucía), že sociální partneři provádění těchto opatření sledují a že v průběhu jednotlivých etap provádění EFG a v přístupu k němu bude uplatňována politika rovnosti mezi ženami a muži a zásada nediskriminace;

13.

14.

poukazuje na to, že z EFG budou poskytovány příspěvky na „vzdělávací mzdu“ rovnající se 150 % minimální mzdy ve Španělsku; avšak vítá potvrzení Komise, že tyto příspěvky nenahrazují dávky v nezaměstnanosti a budou poskytovány vedle dávek v nezaměstnanosti vyplácených podle vnitrostátních právních předpisů; v této souvislosti zdůrazňuje, že nové nařízení o EFG pro období 2014-2020 omezí zahrnování finančních příspěvků do balíčku do maximální výše 35 % nákladů na opatření a že příslušným způsobem se v rámci koordinovaného balíku týkajícího se této žádosti nebude sazba příspěvků podle nového nařízení znovu vyskytovat;

15.

vítá iniciativu španělských regionálních orgánů a místních orgánů v Linares investovat do průmyslových zařízení a propagovat obnovenou průmyslovou zónu s cílem přilákat nové firmy a diverzifikovat průmyslovou strukturu této zóny, spíše než se zaměřovat na automobilový průmysl; zdůrazňuje, že toto úsilí není součástí žádosti o spolufinancování z EFG a je financováno z regionálních a místních rozpočtů, které jsou výrazně omezeny po ztrátě daňových příjmů v důsledku uzavření závodu;

16.

konstatuje, že poskytnuté informace o koordinovaném balíku opatření individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; zdůrazňuje, že španělské orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a nedocházelo ke zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

17.

zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do stabilního zaměstnání; dále zdůrazňuje, že pomoc z EFG může spolufinancovat pouze aktivní opatření na pracovním trhu, která vedou k trvalému a dlouhodobému zaměstnání; opětovně poukazuje na skutečnost, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

18.

vítá dohodu, k níž dospěly Evropský parlament a Rada v souvislosti s novým nařízením o EFG na období 2014–2020 a jež se týká opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkového objemu odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Evropského parlamentu a Rady při vyřizování žádostí předložených EFG, čehož by mělo být dosaženo zkrácením doby jejich posuzování a schvalování, dále rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zařazeny i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, i financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

19.

schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

20.

pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

21.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s jeho přílohou Radě a Komisi.

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(1) Úř. věst. C 99, 31.3.2011, s. 1.

(4) Santana Motor S.A.U.; Santana Motor Andalucía S.L.U. a Santana Militar S.L.U.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (žádost EGF/2012/004 ES/Grupo Santana ze Španělska)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2014/253/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/186

P7_TA(2014)0351

Systémy pojištění vkladů ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o systémech pojištění vkladů (přepracované znění) (05199/1/2014– C7-0094/2014 – 2010/0207(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2017/C 443/32)

Evropský parlament,

—	s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05199/1/2014– C7-0094/2014),

—	s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená dánským parlamentem, německým Spolkovým sněmem, německou Spolkovou radou a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—	s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 16. února 2011 (1),

—	s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2010)0368),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 72 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Hospodářským a měnovým výborem (A7-0216/2014),

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(2) Úř. věst. C 249 E, 30.8.2013, s. 81.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/187

P7_TA(2014)0352

Zavádění infrastruktury pro alternativní paliva ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (COM(2013)0018 – C7-0022/2013 – 2013/0012(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/33)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0018),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0022/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. května 2013 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. července 2013 (2),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 26. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0444/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 111.

(2) Úř. věst. C 280, 27.9.2013, s. 66.

P7_TC1-COD(2013)0012

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU, o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/94/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/188

P7_TA(2014)0353

Rozměry a hmotnosti pro silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (COM(2013)0195 – C7-0102/2013 – 2013/0105(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/34)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0195),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0102/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2013 (1),

—	po konzultaci s Výborem regionů,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0256/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 133.

P7_TC1-COD(2013)0105

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU, kterou se mění směrnice Rady 96/53/ES, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Bílá kniha „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ zveřejněná v roce 2011 klade důraz na potřebu snížení emisí skleníkových plynů, a zejména oxidu uhličitého (CO2), k roku 2050 o 60 % v porovnání s úrovní z 90. let 20. Století, jakož i k roku 2020 o 20 % . [pozm. návrh 1]

(1a)

Vzhledem k tomu, že v současné době neexistují žádné politiky, které by se zabývaly zvyšováním emisí CO2 z nákladních vozidel, měla by Komise posoudit zavedení norem pro účinnost paliv u nákladních vozidel, které by rozšířily její legislativní přístup k osobním automobilům a dodávkám. [pozm. návrh 2]

(2)	V tomto kontextu bílá kniha plánuje změnu směrnice Rady 96/53/ES (3), s cílem snížit spotřebu energie a emise skleníkových plynů, a přizpůsobit tak právní předpis vývoji technologií a novým potřebám trhu, jakož i usnadnit intermodální přepravu.

(3)

Technický vývoj zahrnuje možnost montáže zatahovacích nebo skládacích aerodynamických zařízení na zadní části vozidla, zejména přívěsů nebo návěsů, které ale poté přesahují maximální délky přípustné podle směrnice 96/53/ES. Taková zařízení mohou být nainstalována okamžitě po vstupu této směrnice v platnost, protože výrobky již na trhu existují a jsou již používány na jiných kontinentech. Totéž platí pro aerodynamické kapoty pohlcující nárazy a ochranná zařízení proti podjetí připevněná v oblasti kol po stranách a pod zadní stranou přívěsů, návěsů a vozidel. Ta mohou výrazně zlepšit energetickou účinnost vozidla a zároveň výrazně snížit riziko zranění ostatních účastníků silničního provozu. Tato směrnice by měla rovněž podpořit a usnadnit inovace v oblasti koncepce vozidel a dopravních jednotek. [pozm. návrh 3]

(3a)

S cílem vyhnout se dumpingovým postupům by Komise měla vytvořit přístup směřující ke snížení počtu jízd prázdných vozidel v silniční nákladní dopravě v rámci opatření týkajících se „hmotnosti a rozměrů“ a minimálních harmonizačních pravidel pro silniční kabotáž. Mimoto by měl přezkum směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES (4) (směrnice o euroznámce) být rovněž využit tak, aby odrážel pokrok v odhadování externích nákladů a zaváděl internalizaci externích nákladů pro těžká nákladní vozidla. Komise by měla do 1. ledna 2015 předložit návrh na změnu směrnice o euroznámce. [pozm. návrh 4]

(4)

Těžká nákladní vozidla produkují přibližně 26 % emisí CO2 ze silniční dopravy v Evropě, zatímco jejich palivová účinnost se za posledních 20 let téměř nezlepšila. Zlepšená aerodynamika kabiny motorových vozidel by rovněž ve spojení se zařízeními uvedenými výše v 3. bodě odůvodnění umožnila výrazné zisky, pokud jde o energetickou účinnost vozidel, které jsou naléhavě nezbytné, aby se v silniční nákladní dopravě výrazně snížily emise z vozidel. Toto zlepšení nicméně v rámci současných délkových omezení na základě směrnice 96/53/ES není možné, aniž by se snížila nosnost vozidla, což by ohrozilo ekonomickou rovnováhu odvětví. Je tedy na místě stanovit u maximální délky výjimku. Taková výjimka by neměla být použita pro zvýšení užitečného zatížení vozidla. [pozm. návrh 5]

(5)

Komise ve své politice bezpečnosti silničního provozu na léta 2011 až 2020 plánuje opatření s cílem posílit bezpečnost vozidel a zlepšit ochranu ohrožených účastníků silničního provozu. Význam výhledu řidiče vozidla byl také zdůrazněn ve zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/38/ES (5). Nové profily kabin rovněž pomohou zlepšit bezpečnost silničního provozu tím, že sníží mrtvý úhel výhledu řidiče, zejména v oblasti čelního skla a po stranách vozidla , což umožní zachránit četné životy ohrožených účastníků silničního provozu, jako jsou chodci nebo cyklisté. Nový profil kabiny by proto měl být po patřičném přechodném období povinný. Nový profil by měl rovněž umožní umožnit plánovat struktury k absorpci nárazu v případě kolize. Možné zvětšení prostoru kabiny rovněž zvýší bezpečnost a pohodlí řidiče. [pozm. návrh 6]

(6)

Aerodynamická zařízení a jejich montáž na vozidlech se před uvedením na trh musí přezkoušet v souladu se zkušebním postupem pro měření aerodynamické účinnosti, který vypracovává Komise . Členské státy budou k tomuto účelu vydávat osvědčení, která budou uznána ostatními členskými státy. Komise by měla vypracovat podrobné technické pokyny týkající se žádostí a požadavků na osvědčení. [pozm. návrh 7]

(6a)

Bílá kniha o dopravě z roku 2011 stanoví, že 30 % silniční přepravy nákladu na vzdálenost nad 300 km by mělo být do roku 2030 převedeno na jiné druhy dopravy, jako např. na železniční či lodní dopravu, a do roku 2050 by to mělo být více než 50 % a napomoci tomu by měly i účinné a zelené koridory pro nákladní dopravu. Splnění tohoto cíle si vyžádá vybudování vhodné infrastruktury. Tento cíl schválil Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. prosince 2011 o plánu jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje (6) . [pozm. návrh 8]

(6b)	Přezkum směrnice 96/53/ES bude příležitostí, jak zlepšit bezpečnost a pohodlí řidičů, a to se zohledněním požadavků stanovených ve směrnici Rady 89/391/EHS (7) (rámcová směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci), aby byly splněny cíle bílé knihy o dopravě z roku 2011. [pozm. návrh 9]

(7)

Delší vozidla mohou být používána v přeshraniční přepravě, pokud to oba dotčené členské státy již povolují a pokud jsou splněny podmínky výjimky na základě čl. 4 odst. 3, 4 nebo 5 směrnice. Evropská komise již poskytla směry řešení týkající se použití článku 4 směrnice. Přepravní činnosti uvedené v čl. 4 odst. 4 neovlivňují významným způsobem mezinárodní hospodářskou soutěž, pokud je přeshraniční činnost omezena na dva členské státy, kde to stávající infrastruktura a požadavky bezpečnosti silničního provozu dovolují. Tímto způsobem je dosažena rovnováha mezi na straně jedné právem členských států rozhodovat na základě zásady subsidiarity o řešeních v oblasti dopravy, která vyhovují jejich specifickým okolnostem, a na straně druhé potřebou, aby tyto politiky negativně neovlivňovaly hospodářskou soutěž. Ustanovení čl. 4 odst. 4 jsou v tomto smyslu upřesněna. [pozm. návrh 10]

(8)

Použití alternativních motorů, které nepoužívají výhradně fosilní paliva, a nezpůsobují tedy žádné nebo menší znečištění, jako jsou elektrické nebo hybridní motory pro nákladní vozidla nebo pro autobusy (zejména v městském a příměstském prostředí), vede ke zvýšení hmotnosti, které by nemělo být započítáno na úkor nosnosti vozidla, aby se z ekonomického hlediska předešlo penalizaci odvětví silniční dopravy. Vozidla vybavená nízkouhlíkovými technologiemi by měla mít možnost překročit maximální hmotnost až o jednu tunu, v závislosti na tom, jaké zvýšení hmotnosti bude pro danou technologii zapotřebí. Překročení hmotnosti by však nemělo zvýšit nosnost vozidla. Měla by být dodržena zásada technologické neutrality. [pozm. návrh 11]

(9)

Bílá kniha o dopravě rovněž klade důraz na potřebu sledovat vývoj v intermodální přepravě, zejména v oblasti kontejnerizace, kde jsou stále používanější 45stopové kontejnery. Jsou přepravovány po železnici nebo po vodních cestách. Nicméně složka silniční dopravy u intermodálních přeprav je dnes proveditelná pouze díky administrativním postupům, které jsou omezující jak pro členské státy, tak i pro přepravce, nebo pouze pokud tyto kontejnery mají patentované zkosené rohy, jejichž cena je vysoká. Prodloužení vozidel přepravujících tyto kontejnery o 15 cm by mohlo přepravce zbavit povinnosti provádět administrativní postupy a zjednodušit intermodální přepravu, aniž by došlo k ohrožení nebo újmě ostatních uživatelů silnic nebo infrastruktury. Navýšení o 15 cm, které je v porovnání s celkovou délkou kloubového nákladního vozidla (16,50 m) malé, nepředstavuje dodatečné riziko pro bezpečnost silničního provozu. V souladu s politikou bílé knihy o dopravě je toto zvýšení nicméně povoleno pouze pro intermodální dopravu, pro kterou složka silniční dopravy nepřesahuje 300 km u operací zahrnujících železniční, říční nebo námořní dopravu. Tato vzdálenost je považována za dostatečnou ke spojení průmyslového nebo obchodního centra se stanicí nákladní železniční přepravy nebo říčním přístavem. Delší vzdálenost je možná pro operaci v rámci evropské námořní přepravy na krátkou vzdálenost, a to s cílem spojení s námořním přístavem a podpory rozvoje tzv. „námořních dálnic“. [pozm. návrh 12]

(10)

S cílem podpořit intermodální dopravu a zohlednit hmotnost prázdných kontejnerů o rozměru 45 stop se jeví nutné rozšířit ustanovení povolující provoz pro soupravy vozidel s hmotností do 44 tun o pěti nebo šesti nápravách, která v intermodální přepravě přepravují kontejnery o 40 stopách, i na soupravy přepravující kontejnery o 45 stopách.

(11)

Od přijetí směrnice 96/53/ES se výrazným způsobem zvýšila průměrná hmotnost cestujících i jejich zavazadel, což vedlo k postupnému snižování počtu přepravovaných cestujících, vzhledem k omezením hmotnosti stanoveným směrnicí. V zájmu upřednostnění hromadné dopravy před dopravou individuální s cílem vyšší energetické účinnosti je nutné vrátit se k předchozímu počtu cestujících na autobus s přihlédnutím k zvýšení jejich hmotnosti i hmotnosti jejich zavazadel. To je možné provést zvýšením přípustné hmotnosti autobusů se dvěma nápravami, avšak v mezích, při nichž nedojde k poškozování infrastruktur rychlejším opotřebením.

(12)

Orgány odpovědné za zajištění dodržování předpisů v silniční dopravě se setkávají se značným počtem přestupků, někdy závažných, zejména pokud jde o hmotnost nákladních vozidel. Tato situace je způsobena nedostatečným počtem kontrol prováděných na základě směrnice 96/53/ES nebo jejich nízkou účinností. Kromě toho se postupy a pravidla kontrol mezi jednotlivými členskými státy liší, což vytváří právní nejistotu pro řidiče vozidel projíždějících více členských států Unie. Přepravci, kteří nedodržují příslušné právní předpisy, navíc získávají významnou konkurenční výhodu oproti svým konkurentům, kteří předpisy dodržují, i oproti jiným druhům přepravy. Tato situace je překážkou řádného fungování vnitřního trhu a představuje riziko pro bezpečnost silničního provozu . Je proto důležité, aby členské státy zvýšily četnost a účinnost prováděných kontrol, a to jak fyzických kontrol, tak i preselekce před vlastními kontrolami fyzickými založenými na systému posuzování rizika . [pozm. návrh 13]

(13)

Dnes již jsou dostupná jednoduchá, pevná nebo mobilní technologická řešení, která umožní předem a bez zastavení identifikovat vozidla, u kterých je podezření, že porušují předpisy, přičemž tato řešení méně omezují plynulost provozu, jsou levnější a umožňují optimální podmínky bezpečnosti. Některá zařízení mohou být na palubě vozidla a řidič si může díky nim sám provést kontrolu, zda je vozidlo v souladu s předpisy. Tato zařízení na palubě mohou rovněž bez zastavení vozidla sdělit prostřednictvím mikrovlnného rozhraní údaje kontrolorům nebo automatickým systémům kontroly umístěným v blízkosti silnic. Pokud jde o preselekci, minimální prahová úroveň 2 000 vozidlo-kilometrů se jeví jako úroveň vhodná k zajištění účinnosti silniční kontroly na území Unie, neboť umožní kontrolovat každé vozidlo ve statistickém průměru jednou za tři dny.

(14)

Existence značného počtu přestupků proti ustanovením směrnice 96/53/ES je způsobena z velké části tím, že sankce stanovené právními předpisy členských států za porušení těchto předpisů nepůsobí odrazujícím způsobem, nebo tyto sankce zcela chybí. Tento nedostatek je ještě zvýrazněn značnými rozdíly v administrativních sankcích uplatnitelných v jednotlivých členských státech. K nápravě těchto nedostatků je třeba provést přiblížení výší a kategorií administrativních sankcí za přestupky proti směrnici 96/53/ES na úrovni Unie. Tyto administrativní sankce by měly být účinné, přiměřené a měly by mít odrazující efekt a neměly by být diskriminační . [pozm. návrh 14]

(15)

Kontrolní orgány členských států musí mít možnost vyměňovat si informace s cílem zefektivnit kontroly vozidel nebo souprav vozidel na mezinárodní úrovni a s cílem zjednodušit řádný průběh těchto kontrol; jedná se zejména o informace týkající se identifikace pachatelů přestupků, popisu přestupků a uplatnitelných sankcí a stavu bezúhonnosti příslušného podniku. Jako styčné místo pro výměnu těchto informací může sloužit kontaktní místo stanovené v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 (8).

(16)

Je důležité, aby Evropský parlament a Rada byly pravidelně informovány o kontrolách silničního provozu provedených členskými státy. Tyto informace poskytnuté členskými státy prostřednictvím jejich příslušných kontaktních míst umožní Komisi zajistit dodržování této směrnice přepravci a stanovit, zda by měly být vypracovány doplňující donucovací ustanovení či nikoli. [pozm. návrh 15]

(16a)

Komise by měla provést přezkum přílohy I směrnice 96/53/ES a podat zprávu o jejím uplatňování, a to s přihlédnutím k dopadu mj. na mezinárodní hospodářskou soutěž, rozdělení druhů dopravy, náklady na přizpůsobení infrastruktury a cíle v oblasti životního prostředí a bezpečnost stanovené v bílé knize o dopravě z roku 2011. [pozm. návrh 16]

(17)

Komise by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungováni Evropské unie zplnomocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, aby mohla definovat požadavky na nová aerodynamická zařízení a ochranná zařízení proti podjetí umístěná po stranách a na zadní části vozidel nebo na koncepce nových motorových vozidel, , s přihlédnutím k přezkumu evropských postupů při schvalování typu uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (9) v rámci předpisů EHK OSN, jakož i technické specifikace umožňující zajistit úplnou interoperabilitu zabudovaných zařízení sloužících k vážení a základní směry postupů kontrol hmotnosti vozidel v provozu. Je zvláště důležité, aby Komise vedla během přípravné fáze odpovídající konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Komise zajistí souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. Těchto konzultací by se měly účastnit všechny zúčastněné strany, jako jsou výrobci, řidiči, sdružení pro bezpečnost silničního provozu, dopravní orgány a školicí střediska. Komise zveřejní zprávu o výsledcích těchto konzultací . Zúčastněným stranám by měl být ponechán dostatek času na splnění těchto požadavků. [pozm. návrh 17]

(18)

Jelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a dopadů uvedeného opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout nutná opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v témže článku, nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(19)	Směrnice 96/53/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 96/53/ES se mění takto:

1)	Odkazy na směrnici Rady 70/156/EHS se nahrazuje odkazem na směrnici 2007/46/ES.

V článku 2 prvním pododstavci se doplňují následující definice:

—

„vozidlem s hybridním pohonem“ „nízkouhlíkovou technologií“ rozumí vozidlo ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (10) , vybavené jedním nebo více trakčními motory na elektřinu, nepřipojenými permanentně ke zdroji, a jedním nebo více trakčními spalovacími motory, technologie, která není plně závislá na zdrojích fosilních paliv při dodávkách energie pro dopravu a která výrazně přispívá k dekarbonizaci dopravy . Mezi takové zdroje patří:

—	elektřina,

—

vodík,

—	syntetická paliva,

—	moderní biopaliva.

—	konvenční zemní plyn, včetně biomethanu, v plynné formě (stlačený zemní plyn

—	CNG) a ve zkapalněné formě (zkapalněný zemní plyn – LNG), a

—	tepelná energie z odpadu. [pozm. návrh 18]

—

„elektrickým vozidlem“ rozumí vozidlo ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (11) , vybavené jedním nebo více trakčními motory na elektřinu, nepřipojenými permanentně ke zdroji, [pozm. návrh 19]

—	„jednotkou intermodální nákladní dopravy“ rozumí jednotka, která může být zařazena do následujících kategorií: kontejner, výměnná nástavba, návěs. [pozm. návrh 20. Tato změna se týká celého textu]

a)	v odst. 1 písm. a) a b) se zrušuje slovo „vnitrostátní“; [pozm. návrh 21]

první věta čl. 4 odst. 4 druhého pododstavce se nahrazuje touto větou:

„Dopravní operace se považují za neovlivňující podstatně mezinárodní hospodářskou soutěž v odvětví dopravy, pokud jsou provedeny na území jednoho členského státu, nebo v případě přeshraniční operace, pokud je provedena mezi dvěma sousedícími členskými státy, které oba přijaly opatření podle tohoto odstavce, a pokud je splněna jedna nebo druhá podmínka stanovená v písm. a) a b).“ [pozm. návrh 22]

3)	Ustanovení čl. 4 odst. 6 se zrušuje.

Článek 5 se mění takto:

a)	slova„aniž by byl dotčen čl. 4 odst. 6“ se vypuští.

b)	písmeno b) se vypouští.

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

1. S cílem zlepšit aerodynamickou účinnost vozidel nebo souprav vozidel mohou být maximální délky uvedené v bodě 1.1 přílohy I překročeny pro vozidla nebo soupravy vozidel, která jsou vybavena zařízeními odpovídajícími výše uvedeným kritériím, až o 500 mm. Jediným cílem těchto překročení je umožnit montáž zařízení zlepšujících aerodynamické vlastnosti vozidel na zadní části vozidla nebo soupravy vozidel. [pozm. návrh 23]

2. Požadavky na výkon a bezpečnost, které musí splňovat zařízení uvedená v odstavci 1, jsou následující:

—	významné zlepšení aerodynamické účinnosti vozidel,

—

pokud jde o bezpečnost silničního provozu a bezpečnost intermodální přepravy, zejména:

i)	upevnění a trvalost upevnění zařízení s cílem omezit riziko zajistit vyloučení rizika uvolnění, [pozm. návrh 24]

ii)	denní i noční signalizace v souladu s předpisy pro schvalování typu týkajícími se instalace světelných a světelných signalizačních zařízení , účinná i za špatných povětrnostních podmínek, umožňující ostatním účastníkům silničního provozu vnímat vnější obrysy vozidla, [pozm. návrh 25]

iii)	takové provedení zařízení, které omezí rizika pro ostatní vozidla a jejich pasažéry v případě nárazu,

iv)	zařízení výrazně nezvýší nebezpečí převrácení vozidla při bočním větru,

iva)	provedení, které řidiči neomezuje výhled na zadní část vozidla. [pozm. návrh 26]

—

integrace do existujících sítí, včetně:

i)	zachování ovladatelnosti vozidel nebo souprav vozidel na silničních infrastrukturách, městských či dálkových,

ii)	integrace příslušných přívěsů a návěsů do jednotek železniční, námořní a říční přepravy během operací intermodální přepravy,

iii)	řidič může tato zařízení lze snadno zatáhnout, složit nebo odstranit. [pozm. návrh 27]

Překročení maximálních délek neznamená zvýšení kapacity nosnosti vozidla nebo soupravy vozidel převážet náklad. [pozm. návrh 28]

3. Aerodynamické přídavné zařízení a jeho montáž na vozidle musí být před svým uvedením na trh povoleno členskými státy v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (*1). Členské státy které k tomu účelu vydávají certifikát. Tento certifikát potvrzuje splnění požadavků uvedených výše v odstavci 2 a stanoví, že zařízení přispívá významným způsobem ke zlepšení aerodynamické účinnosti. Autorizační certifikáty vydané v některém členském státě jsou uznány ostatními členskými státy. [pozm. návrh 29]

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 k doplnění požadavků uvedených v odstavci 2. Jsou ve formě technických specifikací, minimálních úrovní účinnosti, omezení při návrhu zařízení a postupů majících za cíl vystavení certifikátu o zkoušce uvedeného v odstavci 3. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou poprvé přijaty nejpozději dva roky po vyhlášení této směrnice. [pozm. návrh 30]

Při výkonu své pravomoci Komise zajistí soulad s právními akty Unie týkajícími se schválení typu. [pozm. návrh 31]

5. Než budou přijaty akty v přenesené pravomoci, vozidla nebo soupravy vozidel, které jsou na své zadní části vybaveny aerodynamickými prostředky odpovídajícími požadavkům uvedeným v odstavci 2 a odzkoušenými v souladu s odstavcem 3, mohou být provozovány, pokud jejich délka přesahuje délku stanovenou v bodě 1.1 přílohy I maximálně o dva metry. Toto přechodné opatření se uplatní ode dne, kdy tato směrnice vstoupí v platnost. [pozm. návrh 32]

(*1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007 , kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).“"

6)	Článek 8a se zušuje.

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

1. S cílem zlepšit aerodynamickou účinnost a bezpečnost silničního provozu vozidel nebo souprav vozidel mohou být maximální délky uvedené v bodě 1.1 přílohy I překročeny pro vozidla nebo soupravy vozidel, která odpovídají požadavkům uvedeným v odstavci 2 tohoto článku. Hlavním cílem těchto překročení je umožnit konstrukci kabin tahačů, které vylepší aerodynamické vlastnosti vozidla a bezpečnost silničního provozu . pro ohrožené účastníky silničního provozu a vozidla v případě nárazů zadní částí vozidla . [pozm. návrh 33]

2. Požadavky na výkon a bezpečnost, které musí splňovat kabiny uvedené v odstavci 1, jsou tyto:

—	zlepšení aerodynamické účinnosti vozidel,

—

zlepšení bezpečnosti silničního provozu a bezpečnosti intermodální přepravy, zejména zajištění toho, aby přední tvar kabiny:

zlepšoval pro řidiče viditelnost ohrožených účastníků přímý výhled tak, aby měl řidič lepší výhled na ohrožené účastníky silničního provozu, zejména zmenšením mrtvých úhlů v zorném poli pod předním sklem a všude kolem kabiny a v případě potřeby namontováním dalšího vybavení, jako jsou zrcátka nebo kamerové systémy. [pozm. návrh 34]

ii)	snížil míru poškození v případě nárazu srážky s jinými vozidly a zlepšil schopnost absorbovat energii tím, že bude kabina vybavena systémem tlumení nárazu prostřednictvím absorpce energie ; [pozm. návrh 35]

iia)	zlepšil ochranu chodců úpravou čelní konstrukce vozidel s cílem minimalizovat riziko přejetí v případě střetů s ohroženými účastníky silničního provozu tím, že bude podporováno odklonění ohrožených účastníků silničního provozu stranou; [pozm. návrh 36]

—	ovladatelnost vozidel nebo souprav vozidel na silničních infrastrukturách, aniž by došlo k omezení používání vozidel na terminálech intermodální přepravy,

—	pohodlí a bezpečnost řidiče s cílem zlepšit podmínky na pracovišti . [pozm. návrh 37]

Překročení maximální délky neznamená zvýšení kapacity vozidla nebo soupravy vozidel převážet náklad.

2a. S cílem zlepšit bezpečnost a pohodlí řidiče a v konečném důsledku zajistit zlepšení bezpečnosti silničního provozu vozidel v oblasti působnosti této směrnice je třeba, aby kabiny řidiče splňovaly následující požadavky na bezpečnost a pohodlí podle čl. 9 odst. 2:

—	soulad s požadavky stanovenými ve směrnici Rady 89/391/EHS (*2) o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců při práci s její hierarchií preventivních opatření na odstraňování rizika u zdroje, co se týče vibrací celého těla a muskuloskeletálních poruch,

—	vybavení kabiny řidiče bezpečnostními prvky, počínaje bezpečnou možností opustit kabinu při požáru,

—	zvětšení kabiny řidiče tak, aby odpovídala požadavkům na pohodlí a bezpečnost sedadel a lehátek řidičů s přihlédnutím k nouzovým situacím. [pozm. návrh 38]

3. Aerodynamická účinnost a bezpečnost nových koncepcí motorových vozidel musí být před svým uvedením na trh přezkoušena v rámci směrnice 2007/46/ES členskými státy, kteří k tomuto účelu vydají certifikát. Tento certifikát potvrzuje splnění požadavků uvedených výše v odstavci 2. Zkouška aerodynamické účinnosti těchto vozidel musí být v souladu s příslušnými předpisy pro měření aerodynamické účinnosti vypracovanými Komisí. Certifikáty o zkoušce vydané v některém členském státě jsou uznány ostatními členskými státy. [pozm. návrh 39]

3a. Nová vozidla N2 a N3 a soupravy vozidel musí používat kabiny tahačů, které jsou v souladu s požadavky na bezpečnost uvedenými v čl. 9 odst. 2, od [sedm let od vstupu této směrnice v platnost]. [pozm. návrh 40]

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 a se stávajícími nařízeními EHK OSN , aby byly doplněny požadavky, kterým musí nové kabiny tahačů vyhovovat a které jsou uvedeny v odstavci 2. Jsou ve formě technických specifikací, minimálních úrovní bezpečnosti a aerodynamické účinnosti, omezení při návrhu zařízení a postupů majících za cíl vystavení certifikátu o zkoušce uvedeného v odstavci 3. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou poprvé přijaty nejpozději dva roky po vyhlášení této směrnice. [pozm. návrh 41]

(*2) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 26.9.1989, s. 1).“ "

8)	V článku 10 se slova „ode dne uvedeného v článku 11“ nahrazují slovy „dne 17. září 1997“.

Článek 10a se nahrazuje tímto:

„Článek 10a

Maximální hmotnosti vozidel s hybridními motory nebo se zcela elektrickými motory vybavených nízkouhlíkovými technologiemi jsou hmotnosti uvedené v bodě 2.3.1 2.3.4 přílohy I. [pozm. návrh 42]

Vozidla s hybridními nebo s elektrickými motory vybavená nízkouhlíkovými technologiemi musí nicméně dodržovat omezení uvedená v bodě 3 přílohy I: maximální přípustné zatížení nápravy“. [pozm. návrh 43]

10)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Maximální rozměry stanovené v bodech 1.1 a 1.6 přílohy I mohou být překročeny o 15 cm pro vozidla nebo soupravy vozidel, která provádí přepravu kontejnerů nebo výměnných nástaveb o 45 stopách v případě, že silniční přeprava kontejneru nebo výměnné nástavby je prováděna jako součást intermodální kombinované přepravy. [pozm. návrh 44]

Pro potřeby tohoto článku a bodu 2.2.2 písm. c) přílohy I zahrnuje intermodální doprava alespoň železniční, říční nebo námořní přepravu. Na svém začátku a/nebo konci zahrnuje také silniční přepravu. Každá z těchto složek silniční dopravy zahrnuje maximálně 300 kilometrů na území Evropské unie, nebo sahá k nejbližším terminálům, mezi kterými existuje pravidelné spojení. Přepravní operace je rovněž považována za intermodální přepravu, pokud použije vnitroevropskou námořní přepravu na krátkou vzdálenost, a to bez ohledu na délku počátečního a závěrečného úseku silniční dopravy. Počáteční a závěrečná složka silniční dopravy pro operaci zahrnující vnitroevropskou námořní přepravu na krátkou vzdálenost pokrývá přepravu z bodu naložení zboží v nejbližším vhodném námořním přístavu pro počáteční úsek a/nebo případně mezi nejbližším vhodným námořním přístavem a bodem vyložení pro závěrečný úsek. Do roku 2017 předloží Komise případně legislativní návrh na změnu směrnice Rady 92/106/EHS (*3) , a zejména dosavadní definice kombinované dopravy, a to s přihlédnutím k vývoji kontejnerizace a s cílem usnadnit rozvoj efektivní intermodální dopravy. [pozm. návrh 45]

(*3) Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy (Úř. věst. L 368, 17.12.1992, s. 38).“ "

11)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

1. S cílem zajistit dodržování povinností vyplývajících z této směrnice členské státy zavedou systém preselekce, a cílené kontroly zacílení a provádění kontrol vozidel nebo souprav vozidel v provozu. [pozm. návrh 46]

Členské státy zajistí, aby informace o počtu a závažnosti přestupků proti této směrnici, jichž se dopustil jednotlivý podnik, byly zaneseny do systému posuzování rizika vytvořeného podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES. [pozm. návrh 47]

Při určování vozidel, u nichž mají být provedeny kontroly, mohou členské státy vybrat přednostně vozidla, která jsou provozována podniky s vysokým rizikovým profilem podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES (*4) . Vozidla mohou být také ke kontrolám vybírána náhodně. [pozm. návrh 48]

2. Po vypršení lhůty dvou let od vstupu této směrnice v platnost budou členské státy provádět vážení vozidel nebo souprav vozidel v provozu. Opatření preselekce mají za cíl zvýšit účinnost kontrol a identifikovat vozidla, která zřejmě spáchala přestupek a musí být fyzicky zkontrolována. Tato opatření mohou být provedena prostřednictvím automatických systémů umístěných na infrastrukturách nebo prostřednictvím systémů na palubách vozidel v souladu s odstavcem 6 níže. Automatické systémy musí umožnit identifikaci vozidel, u kterých je podezření, že překračují maximální povolené hmotnosti. Vzhledem k tomu, že tyto automatické systémy jsou používané jen pro preselekci, a nikoliv pro určení přestupku, jejich certifikace členskými státy není povinná. Tyto palubní systémy mohou být součástí digitálních tachografů umístěných ve vozidlech v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 (*5) (nařízení o záznamovém zařízení v silničních vozidlech). [pozm. návrh 49]

3. Členské státy provádějí předběžná měření v počtu odpovídajícím alespoň jednomu zvážení na 2 000 vozidlo-kilometrů v ročním průměru.

4. Členské státy zabezpečí, aby si příslušné orgány vyměňovaly informace potřebné ke zvýšení účinnosti kontrol na úrovni Unie a k usnadnění jejich průběhu, zejména prostřednictvím vnitrostátního kontaktního místa zodpovědného za výměnu informací s ostatními členskými státy. Tyto potřebné informace zahrnují zejména identifikaci pachatelů přestupků, popis přestupků a uplatněné sankce a stav bezúhonnosti příslušného podniku. Kontaktní místo je stanoveno v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 (*6).

5. Vozidla, u kterých je na základě preselekce provedené v souladu s odstavcem 2 podezření, že překračují povolenou hmotnost, jsou předmětem alespoň jednoho z následujících opatření:

i)	silniční kontrola prostřednictvím schváleného měřicího zařízení poté, co bylo vozidlo zastaveno,

ii)	zaslání informace o podezření na překročenou hmotnost vozidla přepravní společnosti,

iii)	kontrola prostor přepravní společnosti, zejména v případě opakování přestupku po zaslání informace uvedené v bodě ii).

6. V souladu s odstavcem 1 podpoří členské státy vybavení vozidel a souprav vozidel musí být nová vozidla a soupravy vozidel kategorie N2 a N3 vybavena zabudovanými zařízeními systémy sloužícími k vážení (celkové hmotnosti i hmotnosti na nápravu), která budou moci průběžně komunikovat z jedoucího vozidla údaje o vážení orgánu provádějícímu kontrolu na silnicích nebo pověřenému regulací přepravy zboží od [pět let od vstupu této směrnice v platnost] . Komunikace bude prováděna pomocí rozhraní definovaného v normách CEN DSRC (*7) EN 12253, EN 12795, EN 12834, EN 13372 a ISO 14906. Tyto informace musí být dostupné i řidiči. [pozm. návrh 50]

7. Komise je zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, pokud jde o:

—

doplňkové technické specifikace umožňující zajistit na úrovni Unie úplnou interoperabilitu zabudovaných zařízení sloužících k vážení a uvedených v odstavci 6 výše, aby orgány každého členského státu mohly komunikovat stejným způsobem s vozidly a soupravami vozidel registrovanými ve všech členských státech, a případně si vyměňovat informace s orgány jiných členských států,

—

postupy preselektivních kontrol uvedených v odstavci 2 tohoto článku, technické specifikace materiálních prostředků používaných pro tyto preselektivní kontroly, požadavky na přesnost a pravidla používání těchto materiálních prostředků. Tyto postupy, specifikace a pravidla používání mají za cíl zajistit, aby kontroly byly prováděny ve všech členských státech stejným způsobem, což zaručí rovnost zacházení se všemi přepravci na území Unie.

—	společné postupy a specifikace pro dosažení dostatečné míry spolehlivosti, která umožní, aby byly tyto palubní systémy používány k prosazování ustanovení této směrnice, zejména článku 13. [pozm. návrh 51]

7a. Komise rovněž posoudí, zda mohou tyto palubní systémy, jsou-li propojeny s digitálním tachografem, být užitečné k prosazování dalších předpisů v oblasti silniční dopravy. V případě potřeby Komise předloží legislativní návrhy.“ [pozm. návrh 52]

(*4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35). "

(*5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1). "

(*6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009 , kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51"

(*7) DSRC: Vyhrazená komunikace krátkého dosahu."

12)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

1. Přestupky proti této směrnici jsou rozděleny do kategorií podle své závažnosti.

2. Překročení maximální hmotnosti povolené podle bodů 2, 3, 4.1 a 4.3 přílohy I o méně než 5 % 2 % je podnětem k písemnému upozornění přepravci, přičemž může vést také k sankci, pokud vnitrostátní právní předpisy takovou sankci stanoví. [pozm. návrh 53]

3. Překročení maximální hmotnosti povolené podle bodů 2, 3, 4.1 a 4.3 přílohy I o 5 2 % až 15 % je považováno za méně závažný přestupek ve smyslu této směrnice a vede k finanční sankci. Kontrolní orgány mohou rovněž vozidlu zakázat pokračovat v jízdě a nechat jej vyložit, dokud nedosáhne maximální povolené hmotnosti. [pozm. návrh 54]

4. Překročení maximální hmotnosti povolené podle bodů 2, 3, 4.1 a 4.3 přílohy I o 10 až 20 15 % je považováno za závažný přestupek ve smyslu této směrnice. Vede k finanční sankci a k okamžitému zákazu pokračovat v jízdě. Vozidlo musí být vyloženo, dokud nedosáhne maximální povolené hmotnosti. [pozm. návrh 55]

5. Překročení maximální hmotnosti povolené podle bodů 2, 3, 4.1 a 4.3 přílohy I o více než 20 15 % je považováno za velmi závažný přestupek ve smyslu této směrnice z důvodu vysokého rizika pro ostatní účastníky silničního provozu. Vede k finanční sankci a k okamžitému zákazu pokračovat v jízdě. Vozidlo musí být vyloženo, dokud nedosáhne maximální povolené hmotnosti. V souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 1071/2009 je zaveden postup ztráty bezúhonnosti přepravní společnosti. [pozm. návrh 56]

6. Překročení maximální délky, výšky nebo šířky povolené podle bodu 1 přílohy I o méně než 2 1 % je podnětem k písemnému upozornění přepravci, přičemž může vést také k sankci, pokud vnitrostátní právní předpisy takovou sankci stanoví. [pozm. návrh 57]

7. Překročení maximální délky, výšky nebo šířky povolené podle bodu 1 přílohy I o 2 1 až 20 10 %, ať už se jedná o vlastní vozidlo nebo o náklad, vede k finanční sankci pro přepravce . Kontrolní orgány zakáží vozidlu pokračovat v jízdě až do vyložení, pokud překročení maximální délky nebo šířky je způsobeno nákladem, nebo až do doby, než přepravní společnost získá speciální povolení podle čl. 4 odst. 3. [pozm. návrh 58]

8. Překročení maximální délky, výšky nebo šířky povolené podle bodu 1 přílohy I o více než 20 10 % je považováno za velmi závažný přestupek ve smyslu této směrnice z důvodu vysokého rizika pro ostatní účastníky silničního provozu. Vede k finanční sankci pro přepravce a kontrolní orgány zakáží vozidlu pokračovat v jízdě až do vyložení nebo až do doby, kdy přepravní společnost získá speciální povolení podle čl. 4 odst. 3, pokud je překročení maximální délky nebo šířky způsobeno nákladem. V souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 1071/2009 je zaveden postup ztráty bezúhonnosti přepravní společnosti. [pozm. návrh 59]

9. Finanční Sankce uvedené v odstavcích 3, 4, 5, 7 a 8 jsou účinné, přiměřené a mají odrazující efekt.“

13)

Doplňuje se nový článek, který zní:

„Článek 14

Pokud jde o přepravu kontejnerů, nakládající subjekt předá silničnímu přepravci, kterému svěřuje přepravu kontejneru, v předstihu před naložením písemné prohlášení uvádějící hrubou hmotnost přepravovaného kontejneru. Prohlášení lze také předložit elektronicky. Bez ohledu na svou formu musí být dokument uvádějící hrubou hmotnost kontejneru podepsán osobou řádně zmocněnou nakládajícím subjektem. V případě, že tato informace o hrubé hmotnosti kontejneru chybí nebo je chybná, nese nakládající subjekt v případě překročení povolené hmotnosti vozidla stejnou odpovědnost jako přepravce. [pozm. návrh 60]

Při intermodální dopravě musí být informace a hrubé hmotnosti uzavřeného kontejneru poskytnuta vždy následujícímu subjektu, který kontejner přebírá.“ [pozm. návrh 61]

14)

Doplňuje se nový článek, který zní:

„Článek 15

Členské státy předloží Komisi každé dva roky, během prvního čtvrtletí kalendářního roku, zprávu o provedených kontrolách za období dvou předchozích kalendářních let, výsledcích těchto kontrol a sankcích uděleným subjektům, které se dopustily přestupků. Komise provede analýzu těchto zpráv a předá ji Evropskému parlamentu a Radě během druhého čtvrtletí kalendářního roku.“

15)

Doplňuje se nový článek, který zní:

„Článek 16

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 4, čl. 9 odst. 5 a čl. 12 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje pěti let od [datum vstupu této směrnice v platnost]. Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 62]

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 8 odst. 4, čl. 9 odst. 5 a čl. 12 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu, které je v něm upřesněno. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4, čl. 9 odst. 5 a čl. 12 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

15a)

Vkládá se nový článek, který zní:

„ Článek 16a

Do roku 2016 provede Komise přezkum přílohy I směrnice 96/53/ES a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím uplatňování. V případě potřeby Komise na základě této zprávy předloží legislativní návrh, k němuž bude řádně připojeno posouzení dopadu. Tato zpráva bude dána k dispozici nejpozději 6 měsíců před předložením legislativního návrhu.“ [pozm. návrh 63]

15b)

Vkládá se nový článek, který zní:

„ Článek 16b

Do 1. ledna 2016 Komise dokončí přezkum této směrnice a v případě potřeby předloží na základě tohoto přezkumu a svého posouzení dopadu Evropskému parlamentu a Radě do 1. ledna 2017 zprávu o uplatňování bezpečnostních požadavků stanovených v čl. 9 odst. 2 na všechna nová vozidla kategorie M2 a M3.“ [pozm. návrh 64]

16)

Příloha I se mění takto:

-a)

v bodě 1.1 se vkládá nová odrážka, která zní:

—	„naložená přepravní vozidla: 20,75 m“ [pozm. návrh 65]

bod 1.2 písm. b) se nahrazuje tímto:

„b)	nástavby klimatizovaných vozidel nebo vozidel přepravujících klimatizované jednotky intermodální přepravy: 2,60 m“.

aa)

bod 1.4 se nahrazuje tímto:

„1.4.

Výměnné nástavby a standardní nákladní položky jako kontejnery jsou zahrnuty v rozměrech specifikovaných v bodech 1.1, 1.2, 1.3, 1.6, 1.7, 1.8 a 4.4. Vzhledem k nedělitelnosti smontovaných vozidel, jako jsou nové automobily naložené na specializovaných přepravních vozidlech, mohou tato naložená přepravní vozidla překročit rozměry stanovené v bodě 1.1, pokud to umožňují vnitrostátní předpisy a infrastruktura a pokud tato přepravní vozidla bez nákladu plně vyhovují podmínkám stanoveným ve výše uvedených bodech“. [pozm. návrh 66]

bod 2.2.2 písm. c) se nahrazuje tímto:

„c)	dvounápravové nebo třínápravové motorové vozidlo s dvounápravovým, nebo třínápravovým návěsem přepravujícím v intermodální přepravě jednu nebo více jednotek intermodální přepravy o maximální celkové délce 40 nebo 45 stop: 44 tun.“[pozm. návrh 70]

bod 2.3.1 se nahrazuje tímto:

„a)	Dvounápravová motorová vozidla jiná než autobusy: 18 tun.“ ‚Dvounápravová motorová vozidla jiná než autobusy, s hybridním nebo elektrickým pohonem: 19 tun.‘ [pozm. návrh 67]

„b)	Dvounápravové autobusy: 19 tun 19,5 tuny .“[pozm. návrh 68]

ca)

doplňuje se nový bod, který zní:

„ 2.3.4

Vozidla vybavená nízkouhlíkovou technologií:

maximální hmotnost je hmotnost uvedená v bodě 2.3.1, 2.3.2, 2.3.3 nebo 2.4 zvýšená o dodatečnou hmotnost vyžadovanou pro nízkouhlíkové technologie, nejvýše však o 1 tunu. Tato dodatečná hmotnost je uvedena v úředních registračních dokladech k danému motorovému vozidlu vydaných členským státem, v němž je vozidlo registrováno. V případech, kdy tyto informace chybějí, se použijí hodnoty uvedené v bodech 2.3.1., 2.3.2, 2.3.3 nebo 2.4.“ [pozm. návrh 69]

Článek 2

1. Členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 18 měsíců od jejího vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne

Za Evropský parlament

Předseda nebo předsedkyně

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 133.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014.

(3) Směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/38/ES ze dne 11. července 2007 o dovybavení těžkých nákladních vozidel registrovaných ve Společenství zrcátky (Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 25).

(6) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 72.

(7) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009 , kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007 , kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).

(10) Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.

(11) Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/202

P7_TA(2014)0354

Rámec pro ozdravné postupy a řešení problémů úvěrových institucí a investičních podniků ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení problémů úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS a 82/891/EHS, směrnice 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES a 2011/35/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (COM(2012)0280 – C7-0136/2012 – 2012/0150(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/35)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0280),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0136/2012),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 29. listopadu 2012 (1),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2012 (2),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. prosince 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A7-0196/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 39, 12.2.2013, s. 1.

(2) Úř. věst. C 44, 15.2.2013, s. 68.

P7_TC1-COD(2012)0150

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/59/EU.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/203

P7_TA(2014)0355

Subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o činnost depozitářů, zásady odměňování a sankce (COM(2012)0350 – C7-0178/2012 – 2012/0168(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/36)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0350),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0178/2012),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 11. ledna 2013 (1),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0125/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2);

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 96, 4.4.2013, s. 18.

(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 3. července 2013 (Přijaté texty, P7_TA(2013)0309).

P7_TC1-COD(2012)0168

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o činnost depozitářů, zásady odměňování a sankce

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/91/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/204

P7_TA(2014)0356

Platební účty ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (COM(2013)0266 – C7-0125/2013 – 2013/0139(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/37)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0266),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0125/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 19. listopadu 2013 (1),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2013 (2),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 4. dubna 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro právní záležitosti (A7-0398/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3);

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 51, 22.2.2014, s. 3.

(2) Úř. věst. C 341, 22.11.2013, s. 40.

(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 12. prosince 2013 (Přijaté texty, P7_TA(2013)0587).

P7_TC1-COD(2013)0139

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/92/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/205

P7_TA(2014)0357

Sdělení klíčových informací týkající se investičních produktů ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o sděleních klíčových informací týkajících se investičních produktů (COM(2012)0352 – C7-0179/2012 – 2012/0169(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/38)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0352),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0179/2012),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 11. prosince 2012 (1),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. listopadu 2012 (2),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 4. dubna 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0368/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3);

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 70, 9.3.2013, s. 2

(2) Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 59.

(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijeté dne 20. listopadu 2013 (Přijaté texty P7_TA(2013)0489).

P7_TC1-COD(2012)0169

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1286/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/206

P7_TA(2014)0358

Soudní dvůr Evropské unie: počet soudců Tribunálu ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie na základě zvýšení počtu soudců Tribunálu (02074/2011 – C7-0126/2012 – 2011/0901B(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/39)

Evropský parlament,

—	s ohledem na žádost Soudního dvora předloženou Evropskému parlamentu a Radě (02074/2011),

—	s ohledem na čl. 254 první pododstavec a čl. 281 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s kterými byl návrh aktu předložen Parlamentu (C7-0126/2012),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 a 15 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Komise (COM(2011)0596),

—	s ohledem na dopis Soudního dvora ze dne 8. května 2012,

—	s ohledem na dopis Komise ze dne 30. května 2012,

—	s ohledem na body 2 a 3 legislativního usnesení Parlamentu ze dne 5. července 2012 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění Protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie a přílohy I k němu (1),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0252/2013),

přijímá jako svůj postoj v prvním čtení text přijatý dne 12. prosince 2013 (2);

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Soudnímu dvoru, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 349 E, 29.11.2013, s. 555.

(2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0581.

P7_TC1-COD(2011)0901B

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se mění Protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie s cílem zvýšit počet soudců Tribunálu [pozm. návrh 1]

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména čl. 19 odst. 2 druhý pododstavec této Smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména článek 254 první pododstavec a článek 281 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména čl. 106a odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na žádost Soudního dvora,

s ohledem na stanovisko Komise,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

▌

(5)	Tribunálu je v současnosti předkládán neustále narůstající počet věcí, protože od okamžiku jeho vytvoření se postupně rozšiřují oblasti, v nichž je příslušný rozhodovat.

(6)	Počet věcí předložených Tribunálu v průběhu let stále stoupá , což postupně vede k nárůstu počtu věcí, v nichž řízení nebylo ukončeno, a k prodloužení délky řízení.

(7)	Je zřejmé, že toto prodloužení délky řízení je pro strany stěží přijatelné, zejména s ohledem na požadavky stanovené jak v článku 47 Listiny základních svobod Evropské unie, tak v článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

(8)	Situace, v níž se nachází Tribunál, má strukturální příčiny související jak s nárůstem intenzity a různorodosti normotvorné činnosti orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, tak s objemem a složitostí věcí předkládaných Tribunálu, zejména v oblastech hospodářské soutěže a státních podpor.

(9)	V důsledku toho je třeba přijmout opatření nutná k tomu, aby bylo možné této situaci čelit, s tím, že využitím možnosti stanovené ve Smlouvách zvýšit počet soudců Tribunálu lze v krátké době snížit objem dosud neprojednaných věcí i omezit případy nepřiměřené délky řízení u tohoto soudu.

(9a)	Tato opatření by měla rovněž přinést trvalé řešení otázky členského státu původu jednotlivých soudců, neboť ve stávajícím systému, v jehož rámci každý členský stát jmenuje jednoho soudce, nebude možné pokračovat v situaci, kdy počet soudců přesáhne počet členských států.

(9b)

Podle čl. 19 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii je členem Tribunálu nejméně jeden soudce z každého členského státu. Jelikož je tímto již dostatečně zajištěna zeměpisná vyváženost a zohlednění právních řádů jednotlivých členských států, bylo by vhodné dodatečné soudce jmenovat výlučně na základě jejich odborné a osobnostní vhodnosti a při zohlednění jejich znalosti právních řádů Evropské unie a členských států. Počet soudců za každý členský stát by nicméně neměl překročit dva,

▌

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie se mění takto:

▌

6a.	V článku 47 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Článek 9a, články 14 a 15, čl. 17 první, druhý, čtvrtý a pátý pododstavec a článek 18 se použijí na Tribunál a jeho členy.“

▌Článek 48 se ▌nahrazuje tímto:

„Tribunál se skládá z jednoho soudce z každého členského státu a dvanácti dalších soudců. Počet soudců za každý členský stát nepřekročí dva.

Všichni soudci mají stejné postavení, stejná práva a stejné povinnosti.

Při částečné obměně soudců, k níž dochází každé tři roky, se střídavě obměňuje vždy jedna poloviny soudců v případě jejich sudého počtu a v případě jejich lichého počtu se obměňuje střídavě sudý počet soudců a lichý počet soudců, který je o jednu nižší, než je uvedený sudý počet soudců.“

7a	. Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 48a V případě soudců jmenovaných členským státem, mají právo nominovat soudce vlády příslušných členských států.“

7b.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 48b

1. Další soudci se jmenují nezávisle na členském státě původu kandidáta.

2. V rámci postupu jmenování jednoho nebo více z dvanácti dalších soudců, mohou navrhovat kandidáty vlády všech členských států. Kromě toho se mohou jako kandidáti písemně u předsedy výboru podle článku 255 Smlouvy o fungování Evropské unie přihlásit soudci, jejichž mandát u Tribunálu končí.

3. V rámci postupu jmenování jednoho nebo více z dvanácti dalších soudců vydá výbor podle článku 255 Smlouvy o fungování Evropské unie stanovisko k vhodnosti kandidátů pro funkce soudce Tribunálu. Výbor připojí k tomuto stanovisku k vhodnosti kandidátů seznam kandidátů, kteří mají nejvhodnější zkušenosti na vysoké úrovni, seřazených podle zásluh. Je-li počet vhodných kandidátů dostatečný, uvádí tento seznam jména nejméně dvojnásobného počtu kandidátů, než je počet soudců, které mají vlády členských států jmenovat vzájemnou dohodou.“

▌

Článek 3

1. Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Dvanáct dalších soudců jmenovaných na základě tohoto nařízení po jeho vstupu v platnost nastoupí do funkce neprodleně po složení přísahy.

Funkční období šesti z těchto soudců, které určí los, skončí šest let po první částečné obměně Tribunálu po vstupu tohoto nařízení v platnost. Funkční období zbývajících šesti soudců skončí šest let po druhé částečné obměně Tribunálu po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/209

P7_TA(2014)0359

Zavedení interoperabilní služby eCall v celé EU ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení interoperabilní služby eCall v celé EU (COM(2013)0315 – C7-0173/2013 – 2013/0166(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/40)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0315),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0173/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2013 (1),

—	po konzultaci s Výborem regionů,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0482/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 341, 21.11.2013, s. 47.

P7_TC1-COD(2013)0166

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2014/EU o zavedení interoperabilní služby eCall v celé EU

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 585/2014/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/210

P7_TA(2014)0360

Opatření ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací (COM(2013)0147 – C7-0082/2013 – 2013/0080(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/41)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0147),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0082/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená nizozemskou Druhou komorou, rumunskou Poslaneckou sněmovnou, švédským parlamentem a Dolní sněmovnou Spojeného království v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. července 2013 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 3. července 2013 (2),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 28. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0455/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 102.

(2) Úř. věst. C 280, 27.9.2013, s. 50.

P7_TC1-COD(2013)0080

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/61/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/211

P7_TA(2014)0361

Vnitrozemská vodní doprava ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství (COM(2013)0621 – C7-0265/2013 – 2013/0303(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/42)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0621),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0265/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2014 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. ledna 2014 (2),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0142/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(2) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

P7_TC1-COD(2013)0303

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 546/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/212

P7_TA(2014)0362

Zemědělské produkty na vnitřním trhu a ve třetích zemích ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (COM(2013)0812 – C7-0416/2013 – 2013/0398(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/43)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0812),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0416/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 2. dubna 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0217/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi a parlamentům členských států.

P7_TC1-COD(2013)0398

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1144/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/213

P7_TA(2014)0363

Program výzkumu a vývoje v oblasti aktivního a asistovaného žití ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Unie na programu výzkumu a vývoje v oblasti aktivního a asistovaného žití, který společně provádí několik členských států (COM(2013)0500 – C7-0219/2013 – 2013/0233(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/44)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0500),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 185 a čl. 188 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0219/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013 (1),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 26. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0076/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

P7_TC1-COD(2013)0233

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2014/EU o účasti Unie na programu výzkumu a vývoje v oblasti aktivního a asistovaného žití, který společně provádí několik členských států

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 554/2014/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/214

P7_TA(2014)0364

Výzkum prováděný malými a středními podniky ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Unie v programu výzkumu a vývoje společně prováděném několika členskými státy a zaměřeném na podporu výzkumu prováděného malými a středními podniky (COM(2013)0493 – C7-0220/2013 – 2013/0232(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/45)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0493),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 185 a čl. 188 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0220/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013 (1),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 26. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0077/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

P7_TC1-COD(2013)0232

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2014/EU o účasti Unie na programu výzkumu a vývoje společně prováděném několika členskými státy a zaměřeném na podporu malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 553/2014/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/215

P7_TA(2014)0365

Metrologický program pro inovace a výzkum ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Unie na evropském metrologickém programu pro inovace a výzkum prováděném několika členskými státy (COM(2013)0497 – C7-0221/2013 – 2013/0242(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/46)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0497),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 185 a čl. 188 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0221/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013 (1),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 26. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0063/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

P7_TC1-COD(2013)0242

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2014/EU o účasti Unie na evropském metrologickém programu pro inovace a výzkum (EMPIR) prováděném společně několika členskými státy

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 555/2014/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/216

P7_TA(2014)0366

Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Unie na druhém programu Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních prováděném společně několika členskými státy (COM(2013)0498 – C7-0222/2013 – 2013/0243(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/47)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0498),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 185 a čl. 188 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0222/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013 (1),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 26. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0064/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

P7_TC1-COD(2013)0243

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2014/EU o účasti Unie na druhém programu Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP2) prováděném společně několika členskými státy

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 556/2014/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/217

P7_TA(2014)0367

Evropský příkaz k obstavení účtů ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí evropský příkaz k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech (COM(2011)0445 – C7-0211/2011 – 2011/0204(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/48)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0445),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 81 odst. 2 písm. a), e) a f) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0211/2011),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. dubna 2012 (1),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 6. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A7-0227/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 57.

P7_TC1-COD(2011)0204

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 655/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/218

P7_TA(2014)0368

Zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými společnostmi a skupinami ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, pokud jde o zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými společnostmi a skupinami (COM(2013)0207 – C7-0103/2013 – 2013/0110(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/49)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0207),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 50 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0103/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené estonským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2013 (1),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 26. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0006/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 47.

P7_TC1-COD(2013)0110

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice 2014/95/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/219

P7_TA(2014)0369

Podmínky vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti (COM(2010)0378 – C7-0179/2010 – 2010/0209(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/50)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2010)0378),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 písm. a) a b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0179/2010),

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 4. května 2011 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. března 2011 (2),

—	s ohledem na příslib zástupce Rady obsažený v dopise ze dne 27. února 2014, že postoj Parlamentu bude schválen v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0170/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

schvaluje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 101.

(2) Úř. věst. C 166, 7.6.2011, s. 59.

P7_TC1-COD(2010)0209

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice 2014/66/EU.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ PARLAMENTU, RADY A KOMISE

Tato směrnice zřizuje autonomní režim mobility, kterým se stanoví zvláštní pravidla, přijatá na základě čl. 79. odst. 2 písm. a) a b) SFEU, týkající se podmínek vstupu, pobytu a volného pohybu státních příslušníků třetích zemí za účelem práce na základě převedení v rámci společnosti v členských státech jiných, než těch, které vydaly povolení k pobytu pro osobu převedenou v rámci společnosti, a tato pravidla je třeba považovat ve vztahu k schengenskému acquis za zvláštní právní předpisy (lex specialis).

Parlament a Rada berou na vědomí záměr Komise posoudit, zda je třeba přijmout nějaká opatření pro zvýšení právní jistoty ve věci vzájemného působení mezi oběma právními režimy, a zejména záměr Komise posoudit potřebu aktualizace schengenské příručky.

PROHLÁŠENÍ KOMISE

1) Prohlášení týkající se definice „specialisty“

Komise se domnívá, že definice „specialisty“ v čl. 3 písm. f) této směrnice je v souladu s rovnocennou definicí („osoba, jež má neobvyklé znalosti“) použitou v listině specifických závazků EU připojené k Všeobecné dohodě WTO o obchodu službami (GATS). Použití výrazu „specializované“ namísto výrazu „neobvyklé“ nepředstavuje žádnou změnu nebo rozšíření definice v dohodě GATS a je pouze přizpůsobením současné mluvě.

2) Prohlášení týkající se dvoustranných dohod uvedených v čl. 18 odst. 2 písm. c) a d):

Komise bude sledovat provádění čl. 18 odst. 2 písm. c) a d) této směrnice s cílem posoudit možný dopad dvoustranných dohod uvedených ve zmíněném článku na zacházení s osobami převedenými v rámci společnosti a na uplatňování nařízení (EU) č. 1231/2010 a v případě potřeby přijme veškerá vhodná opatření.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/222

P7_TA(2014)0370

Společný podnik Clean Sky 2 *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Rady o společném podniku Clean Sky 2 (COM(2013)0505 – C7-0255/2013 – 2013/0244(NLE))

(Konzultace)

(2017/C 443/51)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2013)0505),

—	s ohledem na čl. 187 a 188 první pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0255/2013),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0083/2014),

schvaluje pozměněný návrh Komise;

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

P7_TC1-NLE(2013)0244

Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Rady (EU) č. …/2014 o založení společného podniku Clean Sky 2

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení Rady (EU) č. 558/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/223

P7_TA-(2014)0371

Společný podnik v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Rady o společném podniku v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích (COM(2013)0496 – C7-0257/2013 – 2013/0241(NLE))

(Konzultace)

(2017/C 443/52)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2013)0496),

—	s ohledem na článek 187 a čl. 188 první pododstavec Smlouvy o Evropské unii, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7–0257/2013),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A7-0092/2014),

schvaluje pozměněný návrh Komise;

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

P7_TC1-NLE(2013)0241

Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Rady (EU) č. …/2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení Rady (EU) č. 560/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/224

P7_TA(2014)0372

Společný podnik SESAR *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 219/2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR), pokud jde o prodloužení existence společného podniku do roku 2024 (COM(2013)0503 – C7–0254/2013 – 2013/0237(NLE)

(Konzultace)

(2017/C 443/53)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2013)0503),

—	s ohledem na články 187 a 188 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0254/2013),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0062/2014),

schvaluje pozměněný návrh Komise;

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

P7_TC1-NLE(2013)0237

Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Rady (EU) č. …/2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 219/2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR), pokud jde o prodloužení existence společného podniku do roku 2024

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení Rady (EU) č. 721/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/225

P7_TA(2014)0373

Společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva 2 *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Rady o společném podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 (COM(2013)0495 – C7–0259/2013 – 2013/0240(NLE))

(Konzultace)

(2017/C 443/54)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2013)0495),

—	s ohledem na článek 187 a čl. 188 první pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7–0259/2013),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0105/2014),

schvaluje pozměněný návrh Komise;

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

P7_TC1-NLE(2013)0240

Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Rady (EU) č. …/2014 o založení společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení Rady (EU) č. 557/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/226

P7_TA(2014)0374

Společný podnik ECSEL *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Rady o společném podniku ECSEL (COM(2013)0501 – C7-0258/2013 – 2013/0234(NLE))

(Konzultace)

(2017/C 443/55)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2013)0501),

—	s ohledem na článek 187 a čl. 188 první pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0258/2013),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0074/2014),

schvaluje návrh Komise v pozměněném znění;

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

P7_TC1-NLE(2013)0234

Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Rady (EU) č. …/2014 o založení společného podniku ECSEL

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení Rady (EU) č. 561/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/227

P7_TA(2014)0375

Společný podnik pro palivové články a vodík 2 *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 návrh nařízení Rady o společném podniku pro palivové články a vodík 2 (COM(2013)0506 – C7-0256/2013 – 2013/0245(NLE))

(Konzultace)

(2017/C 443/56)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2013)0506),

—	s ohledem na článek 187 a čl. 188 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle něhož Evropská rada konzultovala návrh s Parlamentem (C7-0256/2013),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0094/2014),

schvaluje návrh Komise v pozměněném znění;

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

P7_TC1-NLE(2013)0245

Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Rady (EU) č. …/2014 o založení společného podniku pro palivové články a vodík 2

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení Rady (EU) č. 559/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/228

P7_TA(2014)0376

Interinstitucionální dohoda o rejstříku transparentnosti

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o změnách interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti (2014/2010(ACI))

(2017/C 443/57)

Evropský parlament,

—	s ohledem na schůzi svého předsednictva konanou dne 13. ledna 2014, na které předsednictvo schválilo doporučení přijatá dne 12. prosince 2013 interinstitucionální pracovní skupinou na vysoké úrovni pro revizi rejstříku transparentnosti,

—	s ohledem na návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU (dále jen „pozměněná dohoda“),

—	s ohledem na čl. 11 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

—	s ohledem na článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—	s ohledem na své rozhodnutí ze dne 11. května 2011 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o společném rejstříku transparentnosti (1),

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu uzavřenou dne 23. června 2011 mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o zřízení rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU (dále jen „dohoda ze dne 23. června 2011“) (2),

—	s ohledem na čl. 127 odst. 1 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti ((A7-0258/2014),

A.	vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 2 SEU uvádí, že: „Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností“;

B.	vzhledem k tomu, že transparentnost tohoto dialogu vyžaduje dobré fungování společného rejstříku organizací a osob, které se snaží ovlivnit tvorbu a provádění politik EU;

C.	vzhledem k tomu, že usnesení ze dne 8. května 2008 k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech (3) stanovilo zásady, na jejichž základě Evropský parlament zahájil jednání s Komisí ohledně společného rejstříku transparentnosti;

D.	vzhledem k tomu, že výše zmíněné rozhodnutí ze dne 11. května 2011 odsouhlasilo pravidla a rámec rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU;

E.	vzhledem k tomu, že neregulovaný a netransparentní lobbing je značnou hrozbou pro tvorbu politiky a pro veřejný zájem;

opětovně vyjadřuje politování nad tím, že návrh na změnu dohody ze dne 23. června 2011 nepovede ke zřízení povinného rejstříku transparentnosti; opakuje tudíž svou výzvu k povinné registraci související s prováděním lobbistické činnosti v orgánech EU, kterou již zmínil ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 8. května 2008 a ve svém výše uvedeném rozhodnutí ze dne 11. května 2011;

považuje navrhované změny dohody ze dne 23. června 2011 v současné fázi za částečný krok směrem vpřed;

vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 předložila legislativní návrh na zřízení povinného rejstříku na základě článku 352 SFEU;

žádá Komisi, aby v souvislosti s jakýmkoli budoucím návrhem komplexní reformy Smluv podala návrh na změnu článku 298 SFEU nebo navrhla příslušný právní základ umožňující zřízení povinného rejstříku v souladu s řádným legislativním postupem;

domnívá se, že budoucí revize rejstříku transparentnosti by měly být co nejtransparentnější a měly by co nejvíce podporovat začlenění a plně zapojit příslušný výbor Evropského parlamentu a umožnit výraznou účast občanské společnosti;

trvá na tom, aby příští revize rejstříku transparentnosti byla doprovázena veřejnou konzultací;

má za to, že příští posouzení rejstříku transparentnosti by mělo být v každém případě dokončeno nejpozději do konce roku 2017;

uznává úlohu, kterou zastává Rada od chvíle, kdy byl zřízen rejstřík transparentnosti, a vítá skutečnost, že Rada byla jako pozorovatel zapojena do postupu provádění přezkumů dohody ze dne 23. června 2011; aby však byla ve všech fázích vytváření právních předpisů na úrovni Unie zajištěna transparentnost, opakuje svou výzvu Radě, aby se co nejdříve připojila k rejstříku transparentnosti;

vítá lepší upřesnění informací, které mají být poskytnuty podle pozměněné dohody, jehož provedení by mělo spočívat v tom, že bude vyžadováno zveřejnění totožnosti všech klientů zastupovaných organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU, a v jasném spojení všech činností spadajících do působnosti rejstříku s dotčenými klienty;

10.

domnívá se, že při výkladu „nevhodného chování“ ve smyslu písmena b) kodexu chování připojeného k pozměněné dohodě tento výraz kromě obecně uznávaných zásad uvedených v tomto kodexu, zejména v jeho písmenech c), f) či g), zahrnuje:

—	zasahování do soukromé sféry nebo osobního života osob přijímajících rozhodnutí, např. zasílání darů na adresu bydliště těchto osob nebo jejich kontaktování na adrese bydliště či prostřednictvím jejich příbuzných nebo přátel;

—	výkon či jakoukoli aktivní podporu činností v oblasti komunikace s orgány EU a jejich členy či zaměstnanci, jež by mohly narušit fungování komunikačních systémů orgánů EU, zejména v případech, kdy jsou takové činnosti vykonávány anonymně;

—	neoznámení zájmů nebo zastupovaných klientů při kontaktování poslance Evropského parlamentu nebo úředníka či jiného zaměstnance Evropského parlamentu ohledně legislativního postupu;

—	využití „krycích skupin“, tj. organizací, které skrývají zájmy a strany, jimž slouží, přičemž tyto strany nejsou registrovány v rejstříku transparentnosti; využívání zástupců třetích zemí při přímém či nepřímém zapojení se do lobbistických činností;

—	nabídku či poskytnutí podpory poslancům Evropského parlamentu nebo jejich asistentům, a to v podobě finanční, personální či materiální;

11.

je přesvědčen, že kodex chování připojený k dohodě ze dne 23. června 2011 a kodex chování poslanců Evropského Parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů by měly být změněny s cílem zajistit, aby poslanci neuzavírali žádné dohody nebo nevstupovali do žádných smluvních vztahů s vnějšími subjekty za účelem financování či přímého zaměstnávání jednotlivců v rámci svého personálu;

12.

vítá jasnější definice popisující výjimky z rozsahu působnosti rejstříku na činnosti právnických firem;

13.

očekává, že tyto jasnější definice pomohou podnítit k dalším registracím a povedou k lepšímu porozumění smyslu činností právnických firem spadajících do působnosti rejstříku, aby tak mohly využívat pobídek rejstříku transparentnosti a podílet se transparentním způsobem na rozhodovacím procesu;

14.

trvá na tom, aby registrované právní společnosti oznámily v rejstříku transparentnosti všechny klienty, jejichž jménem provádějí činnosti spadající do působnosti rejstříku;

15.

vybízí Komisi, aby byla stejně ambiciózní, pokud jde o zavádění opatření motivujících k registraci, aby tak byla posílena účast v rejstříku transparentnosti; domnívá se, že mezi tyto podněty může patřit:

a)	přislíbení záštity pouze registrovaným organizacím, pokud jde o pořádání akcí ze strany organizací spadajících do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti,

b)	snížení počtu setkání s neregistrovanými organizacemi nebo zástupci zájmových skupin,

c)	zvážení omezení účasti neregistrovaných organizací v poradních orgánech a odborných skupinách Komise,

d)	výzva členům, úředníkům a jiným zaměstnanců Komise, aby odmítali pozvaní na akce pořádané neregistrovanými organizacemi,

e)	omezení možnosti pořádat nebo spolupořádat akce v prostorách Komise na registrované organizace;

16.

vítá nedávné rozhodnutí bruselské a pařížské advokátní komory, které uznává rozdíly mezi soudními činnostmi právníků a dalšími činnostmi spadajícími do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti; vyzývá kromě toho Radu evropských advokátních komor a právnických spolků, aby povzbuzovala své členy k přijetí podobných opatření;

17.

poukazuje na to, že v některých členských státech existují zákonná ustanovení upravující pravidla, jimiž se řídí výkon povolání, jež konkrétně objektivně brání právnickým společnostem v zápisu do rejstříku transparentnosti a ve sdělování informací o jejich zákaznících, které rejstřík vyžaduje; vnímá však také podstatné riziko vyplývající ze situace, kdy tato zákonná ustanovení mohou být rovněž zneužita s cílem zabránit zveřejnění informací požadovaných pro správný zápis do rejstříku; v této souvislosti vítá zřetelnou ochotu profesních organizací spolupracovat na zajištění toho, aby tato odmítnutí poskytnout informace byla v zájmu dané profese omezena výlučně na informace, u nichž právní předpisy takové odmítnutí objektivně dovolují; vyzývá Komisi a předsedu Evropského parlamentu, aby zabezpečili, že tato ochota bude mít praktické důsledky, a aby výsledek co nejdříve začlenili do pozměněné dohody;

18.

vítá záměr svého předsednictva zavést značný počet motivačních opatření s cílem posílit účast v rejstříku transparentnosti;

19.

s cílem plně provést tato opatření vyzývá své předsednictvo, aby zvážilo zahrnutí následujících konkrétních návrhů do svých příslušných rozhodnutí:

podněcovat úředníky Evropského parlamentu a jiné zaměstnance, aby v případě, že je kontaktuje zástupce organizace nebo jednotlivec podnikající činnost spadající do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti, zkontrolovali, zda je dotčená organizace zaregistrována, a pokud ne, aby ji vybídli k registraci předtím, než se setkají s jejich zástupcem;

b)	omezit přístup neregistrovaných organizací a jednotlivců do prostor Evropského parlamentu;

c)	umožnit, aby akce byly spolupořádány s organizacemi nebo jednotlivci spadajícími do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti pouze v případě, že jsou registrováni;

d)	umožnit zástupcům organizací nebo jednotlivcům spadajícím do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti účastnit se diskusních skupin na slyšení výborů v roli řečníků pouze v případě, že jsou registrováni;

e)	odmítnout záštitu Evropského parlamentu nad jakoukoli akcí pořádanou organizací spadající do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti v případě, že tato organizace není registrována;

f)	zvýšit obezřetnost, aby nebyly udělovány parlamentní výsady krycím organizacím třetích zemí, jež nerespektují hodnoty Evropské unie;

20.

žádá předsednictvo, aby vytvořilo vzorový formulář pro zpravodaje za účelem dobrovolného zveřejňování „legislativní stopy“. Legislativní stopa je formulář přiložený ke zprávám poslanců, ve kterém se podrobně uvádí všechny lobbisty, se kterými se zpravodaj odpovědný za daný spis setkal v průběhu přípravy zprávy, pokud měla tato setkání na zprávu zásadní dopad.

21.

žádá bývalé poslance Evropského parlamentu, aby při provádění činností spadajících do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti postupovali v souladu s příslušnými ustanoveními (4); domnívá se, že při provádění těchto aktivit by bývalí poslanci neměli při vstupu do prostorů Evropského parlamentu používat svůj poslanecký průkaz opravňující ke vstupu; žádá předsednictvo, aby Konferenci předsedů předložilo návrh vhodných opatření s cílem zabránit zneužívání privilegií, na která mají nárok bývalí poslanci;

22.

žádá společný sekretariát rejstříku transparentnosti, aby pravidelně předkládal zprávy o fungování systému pobídek s cílem zřídit nakonec povinný rejstřík;

23.

zdůrazňuje, že neregistrované organizace a jednotlivci, kteří se mohou zaregistrovat a jejichž registrace se očekává, a to i v případě, že nejsou registrováni pouze dočasně, nebudou mít přístup k novým pobídkám a výhodám spojeným s registrací;

24.

vítá a podporuje úlohu neinstitucionálních subjektů dohledu při sledování transparentnosti orgánů EU;

25.

domnívá se, že je třeba posílit strukturu a personál společného sekretariátu rejstříku transparentnosti s cílem provést nová ustanovení v pozměněné dohodě, řešit postupy při varování a při šetření a zpracovávání stížností a zlepšit postupy pro ověřování spolehlivosti údajů poskytnutých uchazeči;

26.

očekává, že výroční zpráva o fungování společného rejstříku transparentnosti bude zahrnovat analýzu pokroku dosaženého v oblasti pokrytí a kvality zapsaných údajů;

27.

vyzývá Komisi, aby při výkonu své funkce spočívající v koordinaci rejstříku transparentnosti bedlivě sledovala řádné provádění pozměněné dohody;

28.

schvaluje níže uvedenou pozměněnou dohodu a činí rozhodnutí připojit ji ke svému jednacímu řádu;

29.

pověřuje svého předsedu, aby tuto pozměněnou dohodu podepsal spolu s předsedou Evropské komise a zajistil její zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

30.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí včetně jeho přílohy Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 176.

(2) Úř. věst. L 191, 22.7.2011, s. 29.

(3) Úř. věst. C 271 E, 12.11.2009, s. 48.

(4) Tato ustanovení byla stanovena kvestory na jejich řádné schůzi konané dne 19. dubna 2012, PV QUAEST.

PŘÍLOHA

DOHODA MEZI EVROPSKÝM PARLAMENTEM A EVROPSKOU KOMISÍ O REJSTŘÍKU TRANSPARENTNOSTI PRO ORGANIZACE A OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ, JEŽ SE PODÍLEJÍ NA TVORBĚ A PROVÁDĚNÍ POLITIK EU

Evropský parlament a Evropská komise („strany dohody“),

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na čl. 11 odst. 1 a 2 této smlouvy, Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména článek 295 této smlouvy, a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouvy“),

s ohledem na to, že tvůrci evropské politiky nejsou při své činnosti odtrženi od občanské společnosti, ale vedou se zastupitelskými sdruženími a občanskou společností otevřený, transparentní a pravidelný dialog,

s ohledem to, že strany této dohody přezkoumaly Rejstřík transparentnosti (dále jen „rejstřík“) vytvořený na základě dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí ze dne 23. června 2011 o zřízení Rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU (1), a to podle článku 30 uvedené dohody,

SE DOHODLY TAKTO:

I. Principy rejstříku

Zřízením a provozováním rejstříku nejsou dotčeny ani předjímány cíle, které Evropský parlament vyjádřil ve svém usnesení ze dne 8. května 2008 k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech (2) a ve svém rozhodnutí ze dne 11. května 2011 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o společném rejstříku transparentnosti (3).

Provoz rejstříku musí respektovat obecné zásady právních předpisů Unie, včetně zásad proporcionality a zákazu diskriminace.

Provoz rejstříku musí respektovat práva členů Evropského parlamentu na výkon parlamentního mandátu bez jakéhokoli omezení.

Provoz rejstříku nesmí zasáhnout do působnosti nebo výsadních práv stran dohody, ani se dotknout jejich organizační pravomoci.

Strany dohody usilují o to, aby se ke všem subjektům, které se zabývají podobnými činnostmi, přistupovalo obdobně, a aby pro zápis organizací a osob samostatně výdělečně činných, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU, do rejstříku byly nastoleny rovné podmínky.

II. Struktura rejstříku

Rejstřík je uspořádán následovně:

a)	ustanovení o oblasti působnosti rejstříku, činnostech spadajících do jeho působnosti, definiční ustanovení, ustanovení o pobídkách a výjimkách;

b)	oddíly, v nichž se zápis do rejstříků provádí (příloha 1);

c)	informace požadované od subjektů zapsaných do rejstříku, včetně požadavků na poskytnutí finančních informací (příloha 2);

d)	kodex chování (příloha 3);

e)	mechanismy varování a vyřizování stížností a opatření uplatňovaná v případě nedodržování kodexu chování, včetně postupů při řešení případů varování a prošetřování stížností a jejich vyřizování (příloha 4);

f)	prováděcí pokyny s praktickými informacemi pro subjekty zapsané do rejstříku.

III. Oblast působnosti rejstříku

Činnosti spadající do působnosti rejstříku

Oblast působnosti rejstříku zahrnuje veškeré činnosti, kromě činností uvedených v bodech 10 až 12, vykonávané s cílem přímo nebo nepřímo ovlivňovat formulování nebo provádění politik a rozhodovací procesy orgánů EU, bez ohledu na místo, kde jsou vykonávány, a použitý komunikační kanál nebo prostředek, např. externí zajištění, sdělovací prostředky, smlouvy s profesionálními prostředníky, expertní skupiny typu „think tank“, „platformy“, diskuzní fóra, kampaně a iniciativy vycházející zdola.

Pro účely této dohody se „přímým ovlivňováním“ rozumí ovlivňování prostřednictvím přímého kontaktu nebo přímé komunikace s orgány EU nebo jiná jednání navazující na tuto činnost, zatímco „nepřímým ovlivňováním“ se rozumí využívání zprostředkovaných způsobů ovlivňování, například prostřednictvím sdělovacích prostředků, veřejného mínění, konferencí nebo společenských akcí zaměřených na orgány EU.

Mezi tyto činnosti patří:

—	kontakty s členy Evropského parlamentu a jejich asistenty, s úředníky nebo dalšími zaměstnanci orgánů EU;

—	příprava, rozšiřování a předávání dopisů, informačních materiálů nebo diskuzních a pozičních dokumentů['position paper' – Mám dojem, že se tím spíše zaujímá určité stanovisko, jde tedy spíše o dokument obsahující či vymezující stanovisko.],

—	pořádání akcí, schůzí, propagačních akcí, konferencí nebo společenských akcí, na které jsou členům a jejich asistentům, úředníkům nebo jiným zaměstnancům orgánů EU rozesílány pozvánky, a

—	dobrovolné příspěvky a účast na formálních konzultacích nebo slyšeních o zamýšlených legislativních či jiných právních aktech EU a jiné otevřené konzultace.

Očekává se, že do rejstříku se bez ohledu na svůj právní status zapíší veškeré organizace a osoby samostatně výdělečně činné, které se podílejí na probíhajících nebo připravovaných činnostech spadajících do oblasti působnosti rejstříku.

V případě každé činnosti spadající do působnosti rejstříku, již v rámci smlouvy vykonává prostředník poskytováním právního a jiného odborného poradenství, se do rejstříku může zapsat jak prostředník, tak i jeho klient. Tito prostředníci nahlašují všechny klienty, s nimiž takové smlouvy uzavřeli, jakož i příjem z činnosti spojené se zastupováním klienta, jak je stanoveno v bodě II.C.2.B přílohy 2. Tento požadavek nezprošťuje klienta odpovědnosti v případě, že se nezapíše do rejstříku nebo neuvede náklady na jakoukoli činnost zadanou prostředníkovi ve vlastním odhadu nákladů.

Činnosti nespadající do působnosti rejstříku

Organizace se může zapsat do rejstříku, pouze pokud provozuje činnost spadající do působnosti rejstříku, která vede k přímému nebo nepřímému kontaktu s orgány EU. Organizace, která se považuje za nezpůsobilou k zápisu, může být z rejstříku vyškrtnuta.

10.

Činnost týkající se poskytování právního nebo jiného odborného poradenství nespadá do působnosti rejstříku, pokud:

—	ji tvoří poradenská činnost a kontakty s veřejnými orgány s cílem poskytovat klientům lepší informace o obecné právní situaci či jejich konkrétním právním postavení, nebo informace o tom, zda je určitý právní či správní krok ve stávajícím právním a regulačním prostředí vhodný nebo přípustný;

—	ji tvoří poradenství poskytované klientům s cílem pomoci jim zajistit, aby jejich činnost byla v souladu s příslušnými právními předpisy;

—	ji tvoří analýzy a studie vypracovávané pro klienty o potenciálním dopadu jakýchkoli legislativních nebo regulačních změn na jejich právní situaci nebo oblast činnosti;

—	ji tvoří zastupování v souvislosti se smírčím či mediačním řízením, jehož cílem je předejít tomu, aby se spor dostal před soudní nebo správní orgán, nebo

—	souvisí s uplatňováním základního práva klienta na spravedlivý proces, včetně práva na obhajobu ve správním řízení; jedná se např. o činnosti vykonávané advokáty či jinými odborníky účastnícími se daných řízení.

Pokud je určitá společnost nebo její poradci stranou konkrétního právního nebo správního případu nebo řízení, jakákoli činnost přímo související s tímto případem, jež není jako taková zaměřena na změnu stávajícího právního rámce, nespadá do oblasti působnosti rejstříku. Tento pododstavec platí pro všechna odvětví podnikání v Evropské unii.

Do působnosti rejstříku však spadají tyto činnosti týkající se poskytování právního a jiného odborného poradenství, pokud je jejich záměrem ovlivnit orgány EU, jejich členy a jejich asistenty nebo jejich úředníky či další zaměstnance:

—	poskytování podpory prostřednictvím zastupování nebo mediace a poskytování propagačního materiálu, včetně argumentace a přípravy, a

—	poskytování taktického či strategického poradenství, včetně vznášení otázek, jejichž dosah a doba sdělení mají za cíl ovlivnit orgány EU, jejich členy a jejich asistenty nebo jejich úředníky či další zaměstnance.

11.

Činnosti sociálních partnerů jakožto účastníků sociálního dialogu (odborové organizace, sdružení zaměstnavatelů, apod.) nespadají do působnosti rejstříku, pokud tito sociální partneři jednají v rámci úlohy, kterou jim svěřují Smlouvy. To platí obdobně i v případě jakéhokoli subjektu, kterému je ve Smlouvách specificky přiřčena institucionální úloha.

12.

Do působnosti rejstříku nespadají činnosti v reakci na přímou a individuální žádost orgánů EU nebo členů Evropského parlamentu, jako např. činnosti v reakci na jednorázovou nebo pravidelnou žádost o věcné informace, údaje či odbornou konzultaci.

Zvláštní ustanovení

13.

Rejstřík se nevztahuje na církve a náboženské společnosti. Očekává se však, že se do rejstříku zapíší zastoupení nebo právní subjekty, kanceláře a sítě zřízené k zastupování církví a náboženských společností při jednání s orgány EU i jejich sdružení.

14.

Rejstřík se nevztahuje na politické strany. Očekává se však, že se do rejstříku zapíší organizace zřízené nebo podporované politickými stranami, které vykonávají činnosti spadající do působnosti rejstříku.

15.

Na státní orgány členských států, vlády třetích zemí, mezinárodní mezivládní organizace a jejich diplomatická zastoupení se rejstřík nevztahuje.

16.

Regionální veřejné orgány a jejich zastoupení se do rejstříku zapisovat nemusejí, ale mohou, pokud si to přejí. Očekává se však, že se do rejstříku zapíší sdružení nebo sítě vytvořené ke kolektivnímu zastupování regionů.

17.

Očekává se, že se do rejstříku zapíší všechny veřejné orgány na nižší než celostátní úrovni, které nejsou uvedeny v bodě 16, jako např. místní a obecní orgány či města, jejich zastoupení, sdružení či sítě.

18.

Očekává se, že se do rejstříku zapíší sítě, platformy nebo jiné formy kolektivního jednání bez právního statusu či právní subjektivity, které však jsou de facto zdrojem organizovaného vlivu a vykonávají činnosti spadající do působnosti rejstříku. Subjekty zapojené do takové formy kolektivního jednání určí svého zástupce, který bude jejich kontaktní osobou odpovědnou za vztahy se „společným sekretariátem rejstříku transparentnosti“.

19.

Při posuzování toho, zda je možné se zapsat do rejstříku, se berou v úvahu činnosti zaměřené (přímo či nepřímo) na všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU, jejich členy a jejich asistenty, úředníky i jiné zaměstnance. Mezi tyto činnosti nespadají činnosti zaměřené na členské státy, a zejména činnosti zaměřené na jejich stálá zastoupení při Evropské unii.

20.

Evropské sítě, federace, sdružení či platformy se vybízejí, aby pro své členy vytvořily společné transparentní pokyny, v nichž budou uvedeny činnosti spadající do působnosti rejstříku. Očekává se, že uvedené pokyny zveřejní.

IV. Pravidla platná pro subjekty zapsané do rejstříku

21.

Zapsáním do rejstříku dotyčné organizace a jednotlivci:

—	souhlasí s tím, že informace, které poskytnou za účelem zapsání do rejstříku, jsou veřejné,

—	souhlasí s tím, že budou jednat v souladu s kodexem chování uvedeném v příloze 3 a případně předloží text kteréhokoli kodexu chování, jímž jsou vázány (4),

—	zaručuje se za to, že informace poskytnuté za účelem zapsání do rejstříku jsou správné, a souhlasí s tím, že bude spolupracovat při vyřizování žádostí správních útvarů o doplňující informace a aktualizaci údajů,

—	jsou srozuměny s tím, že veškerá varování nebo stížnosti, které se jich týkají, budou řešeny na základě kodexu chování uvedeného v příloze 3,

—	souhlasí s tím, že podléhají veškerým opatřením použitelným v případě porušení kodexu chování uvedeného v příloze 3, a uznávají, že v případě nedodržení tohoto kodexu proti nim mohou být uplatněna opatření uvedená v příloze 4,

—	berou na vědomí, že stranám dohody může na žádost a v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (5) vzniknout povinnost zveřejnit korespondenci a další dokumenty týkající se činnosti subjektů zapsaných do rejstříku.

V. Uplatňování dohody

22.

Za dohled nad systémem a za všechny klíčové provozní aspekty odpovídají generální tajemníci Evropského parlamentu a Evropské komise, kteří se společně dohodnou na přijetí opatření nezbytných k uplatňování této dohody.

23.

Přestože je systém provozován společně, mohou strany dohody rejstřík volně a nezávisle používat pro vlastní konkrétní účely.

24.

Za účelem zavedení systému provozují oddělení Evropského parlamentu a Evropské komise společný operační útvar nazvaný „společný sekretariát rejstříku transparentnosti“. Tento sekretariát tvoří na základě ujednání mezi příslušnými odděleními skupina úředníků Evropského parlamentu a Evropské komise. Činnost sekretariátu koordinuje vedoucí oddělení z generálního sekretariátu Evropské komise. K úkolům sekretariátu patří vypracování prováděcích pokynů v mezích stávající dohody za účelem usnadnění jednotného výkladu dotčených ustanovení subjekty zapsanými do rejstříku a sledování kvality obsahu rejstříku. Sekretariát použije dostupné správní zdroje k provádění kontrol kvality obsahu rejstříku, avšak s tím, že za poskytnuté informace odpovídají v konečném důsledku subjekty zapsané do rejstříku.

25.

Strany dohody pořádají pro své členy a zaměstnance příslušná školení a interní komunikační projekty za účelem zlepšení jejich informovanosti o rejstříku a postupech varování a podávání stížností.

26.

Strany dohody přijmou náležitá externí opatření ke zvýšení informovanosti o rejstříku a k podpoře jeho používání.

27.

Prostřednictvím uživatelsky vstřícného vyhledávače budou na internetových stránkách Europa věnovaných rejstříku transparentnosti pravidelně zveřejňovány základní statistické údaje získané z databáze rejstříku. Veřejný obsah uvedené databáze bude k dispozici v elektronickém, strojově čitelném formátu.

28.

Generální tajemníci Evropského parlamentu a Evropské komise předkládají příslušnému místopředsedovi Evropského parlamentu a Evropské komise výroční zprávu o fungování rejstříku. Výroční zpráva poskytuje věcné informace o rejstříku, jeho obsahu a vývoji a je zveřejňována každý rok za předchozí kalendářní rok.

VI. Opatření platná pro subjekty zapsané do rejstříku a dodržující předpisy

29.

Průkazy opravňující ke vstupu do prostor Evropského parlamentu budou vydávány pouze jednotlivcům, kteří zastupují organizace spadající do působnosti rejstříku nebo pro ně pracují, pokud se tyto organizace nebo osoby do rejstříku zapsaly. Ze zápisu však neplyne automatický nárok na uvedený průkaz. Vydávání a kontrola průkazů opravňujících k dlouhodobému vstupu do prostor Evropského parlamentu zůstává i nadále interním postupem Parlamentu v rámci jeho vlastní odpovědnosti.

30.

Strany dohody nabízejí v mezích svých správních pravomocí pobídky s cílem podpořit zapisování se do rejstříku v rámci vytvořeném touto dohodou.

Mezi pobídky nabízené Evropským parlamentem subjektům zapsaným do rejstříku může patřit:

—	další usnadnění přístupu do jeho prostor, k jeho členům a jejich asistentům, k jeho úředníkům a dalším zaměstnancům;

—	povolení pořádat nebo spolupořádat akce v jeho prostorách;

—	snazší předávání informací, včetně zvláštních seznamů pro rozesílání zpráv;

—	účast na slyšeních výborů v roli řečníků;

—	patronát Evropského parlamentu.

Mezi pobídky nabízené Evropskou komisí subjektům zapsaným do rejstříku mohou patřit:

—	opatření týkající se předávání informací subjektům zapsaným do rejstříku při zahajování veřejných konzultací;

—	opatření týkající se odborných skupin a jiných poradních orgánů;

—	zvláštní seznamy pro rozesílání zpráv;

—	patronát Evropské komise.

Strany této dohody informují subjekty zapsané do rejstříku o konkrétních pobídkách, které jsou těmto subjektům k dispozici.

VII. Opatření v případě porušení kodexu chování

31.

Vydat upozornění nebo podat stížnost ohledně možného porušení kodexu chování uvedeného v příloze 3 může kterákoli osoba za použití standardního kontaktního formuláře, který je k dispozici na internetových stránkách rejstříku. Upozornění a stížnosti se řeší v souladu s postupy stanovenými v příloze 4.

32.

Mechanismus upozornění je doplňkovým nástrojem ke kontrolám kvality, které provádí sekretariát v souladu s bodem 24. Vydat upozornění, pokud jde o věcné chyby týkající se informací poskytnutých subjekty zapsanými v rejstříku, může kterákoli osoba. Upozornění lze vydat také ohledně zápisů subjektů do rejstříku, které nejsou k zápisu způsobilé.

33.

V případě podezření ohledně porušení kodexu chování ze strany subjektu zapsaného do rejstříku může podat formální stížnost, vyjma případů uvedení chybných skutečností, kterákoli osoba. Stížnosti musejí být odůvodněny konkrétními skutečnostmi souvisejícími s uváděným porušením kodexu chování.

Sekretariát vyšetřuje případy podezření z porušení kodexu chování s přihlédnutím k zásadě proporcionality a řádné správy. Úmyslné porušení kodexu chování ze strany subjektů zapsaných v rejstříku nebo jejich zástupců povede k uplatnění opatření stanovených v příloze 4.

34.

V případě, že sekretariát v rámci postupů uvedených v bodech 31 až 33 zjistí opakující se nedostatek spolupráce, opakující se nevhodné chování či závažné porušení kodexu chování, je dotyčný zapsaný subjekt z rejstříku na dobu jednoho roku nebo dvou let vyškrtnut a toto opatření se zveřejní v rejstříku, jak je stanoveno v příloze 4.

VIII. Zapojení dalších orgánů a institucí

35.

Evropská rada a Rada ministrů se vyzývají, aby se k rejstříku připojily. Další orgány, instituce a jiné subjekty EU se vybízejí, aby rámec vytvořený touto dohodou používaly jako referenční nástroj při svém jednání s organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými, které jsou zapojeny do tvorby a provádění politik EU.

IX. Závěrečná ustanovení

36.

Tato dohoda nahrazuje dohodu mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí ze dne 23. června 2011, jejíž účinnost končí dnem použitelnosti této dohody.

37.

Rejstřík bude předmětem přezkumu v roce 2017.

38.

Tato dohoda vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se od … (*1), nebo od 1. ledna 2015, podle toho, které z těchto dat nastane dříve.

Subjekty, které budou ke dni použitelnosti této dohody v rejstříku již zapsány, musejí do tří měsíců od tohoto dne změnit svůj zápis, tak aby byl v souladu s novými požadavky vyplývajícími z této dohody.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Evropskou komisi

místopředseda

(1) Úř. věst. L 191, 22.7.2011, s. 29.

(2) Úř. věst. C 271 E, 12.11.2009, s. 48.

(3) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 176.

(4) Profesní kodex chování, jímž je subjekt zapsaný do rejstříku vázán, může ukládat přísnější povinnosti, než jsou povinnosti stanovené v kodexu chování uvedeném v příloze 3.

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(*1) Pro Úř. věst.: prosím vložte datum: tři měsíce po vstupu této dohody v platnost.

Příloha 1

„Rejstřík transparentnosti“

Organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU

Oddíly

Charakteristika/poznámky

I –	Poradenské kanceláře / advokátní kanceláře / samostatně výdělečně činní poradci

pododdíl

Poradenské kanceláře

Podniky provozující jménem klientů činnost v oblasti zastupování, lobbování, propagace, veřejných záležitostí a vztahů s veřejnými orgány.

pododdíl

advokátní kanceláře

Advokátní kanceláře provozující jménem klientů činnost v oblasti zatupování, lobbování, propagace, veřejných záležitostí a vztahů s veřejnými orgány.

pododdíl

samostatně výdělečně činní poradci

Samostatně výdělečně činní poradci či advokáti provozující jménem klientů činnost v oblasti zastupování, lobbování, propagace, veřejných záležitostí a vztahů s veřejnými orgány. Do tohoto pododdílu se zapisují subjekty zahrnující pouze jednu osobu.

II –	„Interní“ lobbisté a obchodní/podniková/profesní sdružení

pododdíl

podniky a skupiny

Společnosti či skupiny společností (s právním statusem či bez něj), které na vlastní účet interně provozují činnosti v oblasti zastupování, lobbování, propagace, veřejných záležitostí a vztahů s veřejnými orgány

pododdíl

obchodní a podniková sdružení

Organizace (buď samy podnikající či neziskové) zastupující podnikající společnosti nebo smíšené skupiny a platformy.

pododdíl

odborové organizace a profesní sdružení

Zájmové zastoupení pracujících, zaměstnanců, obchodních, řemeslných či jiných profesí.

pododdíl

jiné organizace včetně:

—	subjektů pořádajících akce (podnikajících i neziskových)

—	zájmových sdělovacích prostředků nebo subjektů orientovaných na výzkum spojených se soukromými podnikatelskými zájmy

—	dočasná účelová spojení a jiné dočasné struktury (s podnikajícím členstvem)

III -

Nevládní organizace

pododdíl

nevládní organizace, platformy, sítě, dočasná účelová spojení a jiné dočasné struktury či podobné organizace

Neziskové organizace (s právním statusem či bez něj), které jsou nezávislé na veřejných orgánech nebo obchodních organizacích. Sem spadají nadace, charitativní organizace atd.

Veškeré takové subjekty, jejichž členstvo je spjato s podnikáním, se musí zapsat v oddílu II.

IV -	Expertní skupiny typu „think tank“, výzkumná a akademická zařízení

pododdíl

expertní skupiny typu „think tank“ a výzkumná zařízení

Specializované expertní skupiny typu „think-tank“ a výzkumná zařízení, která se zabývají činností a politikou Evropské unie.

pododdíl

akademická zařízení

Zařízení, jejichž hlavním účelem je vzdělávání, a zabývají se činností a politikou Evropské unie.

V -	Organizace zastupující církve a náboženské společnosti

pododdíl

organizace zastupující církve a náboženské společnosti

Právnické osoby, kanceláře, sítě nebo sdružení zřízené pro účely zastupování.

VI -	Organizace zastupující místní, regionální a obecní orgány, jiné veřejné či smíšené subjekty atd.

pododdíl

regionální struktury

Samy regiony a jejich zastoupení se do rejstříku zapisovat nemusejí, ale mohou, pokud si to přejí. Očekává se, že se do rejstříku zapíší sdružení nebo sítě vytvořené ke kolektivnímu zastupování regionů.

pododdíl

jiné veřejné orgány na nižší než celostátní úrovni

Očekává se, že se do rejstříku zapíší všechny ostatní veřejné orgány na nižší než celostátní úrovni, jako např. města a místní a obecní orgány, jejich zastoupení, celostátní sdružení či sítě.

pododdíl

nadnárodní sdružení a sítě veřejných regionálních orgánů a jiných orgánů na nižší než celostátní úrovni

pododdíl

další veřejné či smíšené subjekty vytvořené na základě právních předpisů, jejichž účelem je jednat ve veřejném zájmu

Sem spadají další veřejnoprávní či smíšené (veřejné/soukromé) organizace.

Příloha 2

Informace požadované od subjektů zapsaných do rejstříku

I. OBECNÉ A ZÁKLADNÍ INFORMACE

a)	název (či názvy) organizace, adresa jejího sídla a případně adresa v Bruselu, Lucemburku nebo ve Štrasburku, telefonní číslo, elektronická adresa, internetové stránky;

b)	jméno osoby, která nese právní odpovědnost za organizaci, a jméno jejího ředitele či jednatele, případně hlavní kontaktní místo pro činnosti spadající do působnosti rejstříku (tj. ředitel pro otázky EU); jména osob s oprávněním ke vstupu do prostor Evropského parlamentu (1);

počet osob (členů, zaměstnanců atd.) vykonávajících činnosti spadající do působnosti rejstříku, počet osob, které mají průkazy opravňující ke vstupu do prostor Evropského parlamentu, a doba, kterou každá z těchto osob věnuje této činnosti podle následujících procentuálních podílů práce na plný úvazek: 25 %, 50 %, 75 % nebo 100 %;

d)	účel/cíle – oblasti zájmu – činnosti – země, kde jsou činnosti vykonávány – přidružení v rámci sítí – obecné informace spadající do působnosti rejstříku,

e)	členstvo a případně počet členů (jednotlivců nebo členských organizací).

II. KONKRÉTNÍ INFORMACE

A. ČINNOSTI SPADAJÍCÍ DO PŮSOBNOSTI REJSTŘÍKU

Poskytují se konkrétní informace o hlavních legislativních návrzích nebo oblastech politiky, na něž se zaměřují činnosti subjektu zapsaného v rejstříku, které spadají do působnosti rejstříku. Lze uvést i další konkrétní činnosti, jako jsou akce a publikační činnost.

B. PROPOJENÍ S ORGÁNY EU

a)	členství ve skupinách na vysoké úrovni, poradních výborech, odborných skupinách, ostatních strukturách a platformách podporovaných EU aj.

b)	členství nebo účast v meziskupinách Evropského parlamentu, odvětvových fórech apod.

C. FINANČNÍ INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE ČINNOSTÍ SPADAJÍCÍCH DO PŮSOBNOSTI REJSTŘÍKU

Všechny subjekty zapsané do rejstříku poskytnou:

a)	odhad ročních nákladů na činnosti spadající do působnosti rejstříku. Poskytované finanční údaje se týkají celého roku a vztahují se k poslednímu finančnímu období, ukončenému ke dni zápisu či poslední každoroční aktualizace zapisovaných údajů;

b)	výši a zdroj financování obdrženého od orgánů EU za poslední finanční období ukončené ke dni zápisu nebo poslední každoroční aktualizace zapisovaných údajů. Tyto informace musí odpovídat informacím poskytovaným evropským systémem pro finanční transparentnost (2).

Poradenské kanceláře / advokátní kanceláře / samostatně výdělečně činní poradci (oddíl I přílohy 1) navíc uvedou:

obrat vznikající na základě činností spadajících do působnosti rejstříku, podle následující tabulky:

Roční obrat dosažený v rámci činností spojených se zastupováním v eurech

0 – 99 999

100 000 – 499 999

500 000 – 1 000 000

> 1 000 000

seznam všech klientů, jejichž jménem jsou vykonávány činnosti spadající do působnosti rejstříku; příjem od klientů z činností spojených se zastupování se uvádí podle následující tabulky:

Rozsah činností spojených se zastupováním na klienta za rok v eurech

0 – 9 999

10 000 – 24 999

25 000 – 49 999

50 000 – 99 999

100 000 – 199 999

200 000 – 299 999

300 000 – 399 999

400 000 – 499 999

500 000 – 599 999

600 000 – 699 999

700 000 – 799 999

800 000 – 899 999

900 000 – 1 000 000

> 1 000 000

Očekává se, že se klienti se také zapíší. Finanční prohlášení učiněná poradenskými kancelářemi / advokátními kancelářemi / samostatně výdělečně činnými poradci týkající se jejich klientů (seznam a tabulka) nezprošťuje tyto klienty odpovědnosti v případě, že neuvedou smluvní činnosti do svých vlastních prohlášení, aby se zabránilo podhodnocení jimi uváděných finančních nákladů.

„Interní“ lobbisté, obchodní/podniková/profesní sdružení (oddíl II přílohy 1) navíc uvedou:

obrat vznikající na základě činností spadajících do působnosti rejstříku, včetně částek menších než 10 000 EUR.

Nevládní organizace – expertní skupiny typu „think tank“, výzkumná a akademická zařízení – organizace zastupující církve a náboženské společnosti – sdružení zastupující místní, regionální a obecní orgány, jiné veřejné či smíšené subjekty atd. (oddíly III až VI přílohy 1) navíc uvedou:

a)	celkový rozpočet organizace

b)	rozpis hlavních částek a zdrojů financování.

(1) Subjekty zapsané do rejstříku mohou požádat o přístup do prostor Evropského parlamentu na konci registračního procesu. Do rejstříku se zapíší jména osob, které získají průkazy opravňující ke vstupu do prostor Evropského parlamentu. Ze zápisu neplyne automatický nárok na uvedený průkaz.

(2) http://ec.europa.eu/budget/fts/index_en.htm

Příloha 3

Kodex chování

Strany této dohody se domnívají, že všechny zástupci zájmových skupin, s nimiž se dostanou do kontaktu, ať už jednorázově nebo častěji, ať už se jedná o subjekty zapsané do rejstříku, či nikoli, by se měly chovat v souladu s tímto kodexem chování.

V rámci svých vztahů s orgány EU a jejich členy, úředníky a jinými zaměstnanci zástupci zájmových skupin:

a)	vždy oznámí své jméno, příp. registrační číslo, a subjekt či subjekty, pro něž pracují nebo které zastupují; uvedou zájmy, cíle či účely, které propagují, a případně klienty nebo členy, které zastupují;

b)	nezískávají ani se nesnaží získat informace či dosáhnout jakýchkoli rozhodnutí nekalým způsobem nebo využitím neoprávněného tlaku či nevhodného chování;

při jednání s třetími osobami si nenárokují žádný formální vztah s Evropskou unií ani s žádným z jejích orgánů a nezkreslují své postavení v souvislosti se zápisem do rejstříku, tak aby uváděly v omyl třetí osoby nebo úředníky či jiné zaměstnance Evropské unie, ani nevyužívají loga orgánů EU, aniž by jim to bylo výslovně povoleno;

zajistí, aby informace, které poskytují při zápisu a následně v rámci své činnosti, na niž se vztahuje rejstřík, byly podle jejich nejlepšího vědomí úplné, aktuální a nebyly zavádějící; jsou srozuměny s tím, že veškeré poskytnuté informace podléhají kontrole, a souhlasí s tím, že budou spolupracovat v případě žádostí správních útvarů o doplňující informace a aktualizaci údajů;

e)	neprodají třetím osobám kopie dokumentů získaných od kteréhokoli orgánu EU;

f)	v obecné rovině dodržují veškerá pravidla, kodexy a postupy řádné správy, které zavedly orgány EU, a nijak nebrání jejich provádění a uplatňování;

g)	nenavádějí členy orgánů EU, úředníky nebo jiné zaměstnance EU nebo asistenty či stážisty těchto členů k tomu, aby jednali v rozporu s pravidly a normami chování, jež se na ně vztahují;

h)	pokud zaměstnávají bývalé úředníky nebo jiné zaměstnance Evropské unie, nebo asistenty či stážisty členů orgánů EU, respektují povinnost uvedených zaměstnanců dodržovat pravidla a závazek mlčenlivosti, jež se na ně vztahují;

i)	získají předběžný souhlas dotyčného člena nebo členů Evropského parlamentu, pokud jde o jakýkoli smluvní vztah nebo o zaměstnanecký poměr s jakoukoli osobou z vymezeného okruhu osob z jejich okolí;

j)	dodržují veškerá pravidla upravující práva a povinnosti bývalých členů Evropského parlamentu a Evropské komise;

k)	informují všechny osoby, jež zastupují, o svých povinnostech vůči orgánům EU.

Jednotlivci, kteří se v Evropském parlamentu zapsali za účelem vystavení nepřenosného průkazu na jméno opravňujícího ke vstupu do prostor Evropského parlamentu:

l)	se ujistí, že tento průkaz neustále a viditelně nosí ve všech prostorách Evropského parlamentu;

m)	striktně dodržují příslušný jednací řád Evropského parlamentu;

n)	jsou srozuměny s tím, že veškerá rozhodnutí o žádostech o vstup do prostor Evropského parlamentu jsou výsadním právem samotného Parlamentu a že ze zápisu nevyplývá automatický nárok na tento průkaz.

Příloha 4

Postupy při řešení upozornění a prošetřování stížností a jejich vyřizování

I. UPOZORNĚNÍ

Prostřednictvím standardního kontaktního formuláře, který je k dispozici na internetových stránkách rejstříku, může kterákoli osoba zaslat na společný sekretariát rejstříku transparentnosti upozornění týkající se informací obsažených v rejstříku a zápisů subjektů, které nejsou k tomuto zápisu způsobilé.

S upozorněním týkajícím se údajů obsažených v rejstříku se zachází jako s tvrzeními o porušení ustanovení písmene d) kodexu chování uvedeného v příloze 3 (1). Dotyčný zapsaný subjekt bude požádán o to, aby tyto údaje aktualizoval nebo aby sekretariátu vysvětlil, proč je není nutné aktualizovat. Nebude-li zapsaný subjekt spolupracovat, lze použít opatření uvedená v tabulce opatření níže (řádky 2 až 4).

II. STÍŽNOSTI

Krok 1: Podání stížnosti

Stížnost sekretariátu může podat kterákoli osoba tak, že vyplní standardní formulář, který je k dispozici na internetových stránkách rejstříku. Tento formulář obsahuje následující informace:

a)	subjekt zapsaný do rejstříku, který je předmětem stížnosti;

b)	jméno, popřípadě název, a kontaktní informace stěžovatele;

c)	podrobné informace o údajném porušení kodexu chování, včetně případných dokumentů a dalších dokladů na podporu stížnosti, informace o tom, zda byla stěžovateli způsobena nějaká škoda, a důvody pro podezření z úmyslného porušení uvedeného kodexu.

Na anonymní stížnosti nebude brán zřetel.

Ve stížnosti se uvede, která ustanovení kodexu chování byla podle stěžovatele porušena. Sekretariát může kteroukoli stížnost, pokud považuje porušení kodexu od samého počátku za jasně neúmyslné, překvalifikovat na „upozornění“.

Kodex chování se použije výhradně na vztahy mezi zástupci zájmové skupiny a orgány EU a nelze jej použít pro účely regulace vztahů mezi třetími osobami nebo mezi subjekty zapsanými do rejstříku.

Krok 2: Přípustnost

Jakmile sekretariát obdrží stížnost:

a)	do pěti pracovních dnů potvrdí stěžovateli její obdržení;

b)	zjistí, zda stížnost spadá do působnosti rejstříku, jak je stanoveno v kodexu chování uvedeném v příloze 3 a výše uvedeném kroku 1;

ověří důkazy předložené na podporu stížnosti, ať již v podobě dokumentů, dalších materiálů či osobních výpovědí; všechny důkazní prostředky by měly v zásadě pocházet od subjektu zapsaného v rejstříku, vůči němuž stížnost směřuje, nebo z dokumentu vydaného třetí osobou či z veřejně dostupných zdrojů; pouhá subjektivní hodnocení ze strany stěžovatele nelze považovat za důkazy;

d)	na základě posouzení uvedeného v bodech b) a c) rozhodne o přípustnosti stížnosti.

Je-li stížnost považována za nepřípustnou, informuje o tom sekretariát stěžovatele písemně, přičemž uvede důvody tohoto rozhodnutí.

Je-li stížnost považována za přípustnou, informuje sekretariát o tomto rozhodnutí a o následném postupu uvedeném níže jak stěžovatele, tak i dotyčný subjekt zapsaný v rejstříku.

Krok 3: Vyřízení přípustné stížnosti – přezkum stížnosti a předběžná opatření

Sekretariát informuje dotyčný subjekt zapsaný v rejstříku o obsahu stížnosti a o ustanovení (či ustanoveních), které bylo údajně porušeno, a současně jej vyzve, aby do 20 pracovních dnů předložil v reakci na stížnost své stanovisko. Subjekt zapsaný do rejstříku může na podporu svého stanoviska rovněž ve stejné lhůtě předložit vyjádření příslušné profesní organizace, zvláště v případě regulovaných povolání či organizací, které podléhají profesnímu kodexu chování.

Nedodržení lhůty uvedené v bodě 7 povede k dočasnému pozastavení zápisu dotyčného subjektu do rejstříku, a to do doby, než dojde k obnovení spolupráce.

Sekretariát přezkoumá veškeré informace zjištěné při vyšetřování. Může rozhodnout o tom, že vyslechne subjekt zapsaný v rejstříku, vůči němuž stížnost směřuje, nebo stěžovatele, příp. oba dva.

10.

Pokud přezkum poskytnutých materiálů prokáže, že je stížnost neodůvodněná, informuje sekretariát jak dotyčný zapsaný subjekt, tak i stěžovatele o tomto rozhodnutí, přičemž uvede důvody svého rozhodnutí.

11.

Pokud bude stížnosti vyhověno, bude zápis příslušného subjektu do rejstříku dočasně pozastaven, dokud nebudou přijata opatření na řešení daného problému (viz krok 4 dále), přičemž vůči danému subjektu může být přijata řada dalších opatření, včetně vyškrtnutí z rejstříku, příp. odnětí průkazu opravňujícího ke vstupu do prostor Evropského parlamentu v souladu s interními postupy uvedeného orgánu (viz krok 5 a řádky 2 až 4 v tabulce opatření níže), zejména v případech, kdy daný subjekt nespolupracuje.

Krok 4: Vyřízení přípustné stížnosti – řešení

12.

Je-li stížnosti vyhověno a jsou vymezeny problematické prvky, přijme sekretariát ve spolupráci s dotyčným subjektem zapsaným do rejstříku veškerá nezbytná opatření s cílem daný problém vyřešit.

13.

Pokud dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku spolupracuje, vyčlení sekretariát podle okolností konkrétního případu přiměřenou dobu na vyřešení problému .

14.

Pokud bylo nalezeno možné řešení problému a subjekt zapsaný do rejstříku spolupracuje na jeho uplatnění, jeho zápis se obnoví a stížnost se považuje za vyřízenou. Sekretariát informuje jak dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku, tak i stěžovatele o tomto rozhodnutí, přičemž uvede důvody svého rozhodnutí.

15.

Pokud bylo nalezeno možné řešení problému a subjekt zapsaný do rejstříku nespolupracuje na jeho uplatňování, jeho zápis se zruší (viz řádky 2–3 níže uvedené tabulky opatření). Sekretariát informuje jak dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku, tak i stěžovatele o tomto rozhodnutí, přičemž uvede důvody svého rozhodnutí.

16.

Pokud možné vyřešení problému vyžaduje rozhodnutí třetí osoby, a to i rozhodnutí orgánu členského státu, nepřijme sekretariát konečné rozhodnutí do doby přijetí prvně uvedeného rozhodnutí.

17.

Pokud subjekt zapsaný do rejstříku nezačne do 40 pracovních dní od oznámení stížnosti podle bodu 7 spolupracovat, uplatní se opatření v případě nespolupráce (viz body 19 až 22 v rámci kroku 5 a řádky 2 až 4 tabulky opatření uvedené níže).

Krok 5: Vyřízení přípustné stížnosti – opatření, která se uplatní v případě porušení kodexu chování

18.

Pokud dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku neprodleně zjedná nápravu, jak stěžovatel, tak i tento subjekt obdrží od sekretariátu písemné vyrozumění o příslušných skutečnostech a jejich nápravě (viz řádek 1 níže uvedené tabulky opatření).

19.

Jestliže dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku nezareaguje ve lhůtě 40 dní stanovené v bodě 17, bude z rejstříku vyškrtnut (viz řádek 2 níže uvedené tabulky opatření) a ztratí přístup k veškerým pobídkám spjatým s jeho zápisem.

20.

Pokud bylo zjištěno, že ze strany dotyčného subjektu zapsaného do rejstříku došlo k nevhodnému chování, bude tento subjekt z rejstříku vyškrtnut (viz řádek 3 níže uvedené tabulky opatření) a ztratí přístup k veškerým pobídkám spjatým s jeho zápisem.

21.

V případech uvedených v bodech 19 a 20 se může dotyčný subjekt, pokud pominuly důvody vedoucí ke zrušení zápisu, znovu do rejstříku zapsat.

22.

Jestliže se sekretariát domnívá, že k nespolupráci nebo k nevhodnému chování došlo opakovaně a úmyslně, nebo pokud bylo zjištěno závažné porušení kodexu chování (viz řádek 4 níže uvedené tabulky opatření), přijme rozhodnutí zakazující nový zápis na dobu buď jednoho, nebo dvou let (podle závažnosti daného případu).

23.

Veškerá opatření přijatá podle bodů 18–22 či řádků 1–4 níže uvedené tabulky opatření oznámí sekretariát dotyčnému subjektu a stěžovateli.

24.

V případě, že opatření přijaté sekretariátem vede k dlouhodobému vyškrtnutí z rejstříku (viz řádek 4 níže uvedené tabulky opatření), může dotyčný subjekt ve lhůtě 20 pracovních dnů od oznámení daného opatření předložit generálnímu tajemníkovi Evropského parlamentu a Evropské komise odůvodněnou žádost o přezkum tohoto opatření.

25.

Po uplynutí 20denní lhůty nebo poté, co generální tajemníci přijali konečné rozhodnutí, bude o uplynutí lhůty nebo přijetí konečného rozhodnutí informován příslušný místopředseda Evropského parlamentu a Evropské komise a dané opatření se zveřejní v rejstříku.

26.

Pokud rozhodnutí o zákazu nového zápisu po určitou dobu zahrnuje i odebrání možnosti žádat jako zástupce zájmové skupiny o povolení ke vstupu do prostor Evropského parlamentu, předloží generální tajemník Evropského parlamentu návrh kolegiu kvestorů, které vyzve, aby na příslušnou dobu schválilo odnětí příslušného povolení ke vstupu vydaného dotyčnému jednotlivci nebo dotyčným jednotlivcům.

27.

Při rozhodování o opatřeních, která se uplatní podle této přílohy, sekretariát řádně dodržuje zásady proporcionality a řádné správy. Činnost sekretariátu koordinuje vedoucí oddělení z generálního sekretariátu Evropské komise a podléhá dohledu generálních tajemníků Evropského parlamentu a Evropské komise, kteří jsou také řádně a průběžně informováni.

Tabulka opatření, která je možné uplatnit v případě porušení kodexu chování

Druh porušení kodexu (čísla odkazují na výše uvedené body)

Opatření

Zveřejnění opatření v rejstříku

Formální rozhodnutí o zrušení přístupu do prostor Evropského parlamentu

Okamžitě napravené porušení (18)

Písemné vyrozumění o příslušných skutečnostech a způsobu jejich nápravy

Nespolupráce se sekretariátem (19 a 21)

Vyškrtnutí z rejstříku, zrušení povolení ke vstupu do prostor Evropského parlamentu nebo ztráta dalších pobídek

Nevhodné chování (20 a 21)

Vyškrtnutí z rejstříku, zrušení povolení ke vstupu do prostor Evropského parlamentu nebo ztráta dalších pobídek

Opakovaná a úmyslná nespolupráce nebo opakované aúmyslné nevhodné chování (22), nebo závažné porušení kodexu chování

a)	Vyškrtnutí z rejstříku na jeden rok a formální odnětí povolení ke vstupu do prostor Evropského parlamentu (jako akreditovaný zástupce zájmové skupiny)

b)	Vyškrtnutí z rejstříku na dva roky a formální odnětí povolení ke vstupu do prostor Evropského parlamentu (jako akreditovaný zástupce zájmové skupiny)

Ano, na základě rozhodnutí generálních tajemníků Evropského parlamentu a Evropské komise

Ano, na základě rozhodnutí kolegia kvestorů

(1) Podle písmene d) je nutné, aby zástupci zájmových skupin ve svém vztahu k orgánům EU a jejich členům, úředníkům a dalším zaměstnancům „zajist[ili], aby informace, které poskytují při zápisu a následně v rámci své činnosti, na niž se vztahuje rejstřík, byly podle jejich nejlepšího vědomí úplné, aktuální a nebyly zavádějící“ a aby byli „srozuměn[i] s tím, že veškeré poskytnuté informace podléhají kontrole [a] že budou spolupracovat v případě žádostí správních útvarů o doplňující informace a aktualizaci údajů.“

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/249

P7_TA(2014)0379

Podpora mobility pracovníků zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv (17612/1/2013 – C7-0059/2014 – 2005/0214(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2017/C 443/58)

Evropský parlament,

—	s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (17612/1/2013 – C7-0059/2014),

—	s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (1) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2005)0507),

—	s ohledem na pozměněný návrh Komise (COM(2007)0603),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 72 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení pro druhé čtení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0188/2014),

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 216.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/250

P7_TA(2014)0380

Potraviny a krmiva, pravidla týkající se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin a o změně nařízení (ES) č. 999/2001, 1829/2003, 1831/2003, 1/2005, 396/2005, 834/2007, 1099/2009, 1069/2009, 1107/2009, nařízení (EU) č. 1151/2012, [….]/2013 a směrnic 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES, 2008/120/ES a 2009/128/ES (nařízení o úředních kontrolách) (COM(2013)0265 – C7-0123/2013 – 2013/0140(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/59)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0265),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2, článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0123/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené lucemburskou Poslaneckou sněmovnou podle protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. října 2013 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 29. listopadu 2013 (2),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0162/2014),

přijímá svůj postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 166.

(2) Úř. věst. C 114, 15.4.2014, s. 96.

P7_TC1-COD(2013)0140

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin a o změně nařízení (ES) č. 999/2001, 1829/2003, 1831/2003, 1/2005, 396/2005, 834/2007, 1099/2009, 1069/2009, 1107/2009, nařízení 1151/2012, …/2013 (*1) a směrnic 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES, 2008/120/ES a 2009/128/ES (nařízení o úředních kontrolách) [pozm. návrh 1]

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2, článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. b) uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Smlouva o fungování Evropské unie vyžaduje, aby při definování a provádění veškerých politik a činností Unie byla zaručena vysoká úroveň ochrany lidského zdraví. Tohoto cíle by mimo jiné mělo být dosaženo prostřednictvím opatření ve veterinární a fytosanitární oblasti, která mají jako svůj přímý cíl ochranu lidského zdraví.

(2)	Smlouva dále stanoví, že má Unie přispět k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím opatření přijatých v rámci dotvoření vnitřního trhu.

(3)

Právní předpisy Unie stanoví soubor harmonizovaných pravidel k zajištění toho , aby potraviny a krmiva byly bezpečné a zdravé a aby se činnosti, které by mohly mít dopad na bezpečnost potravinového řetězce nebo na ochranu zájmů spotřebitele ve vztahu k potravinám a informacím o potravinách, prováděly v souladu se zvláštními požadavky. Pravidla Unie existují rovněž proto, aby zajistila vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, a zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat v rámci potravinového řetězce a ve všech oblastech činnosti, kde je hlavním cílem boj proti možnému šíření nákaz zvířat, v některých případech přenosných na člověka, nebo škodlivým organismům rostlin či rostlinných produktů, a ochranu životního prostředí před riziky, která mohou představovat geneticky modifikované organismy (GMO) a přípravky na ochranu rostlin. Pravidla Unie rovněž zaručují pravost a kvalita rozmnožovacího materiálu rostlin. Správné uplatňování těchto pravidel (společně dále označovaných jako „právní předpisy Unie týkající se zemědělsko-potravinového řetězce“) přispívá k fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 2]

(4)

Základní pravidla Unie, pokud jde o právní předpisy týkající se krmiv a potravin, jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (4). Kromě těchto pravidel se konkrétnější právní předpisy týkající se krmiv a potravin vztahují na různé oblasti, jako je výživa zvířat, včetně medikovaných krmiv, hygiena potravin a krmiv, zoonózy, vedlejší produkty živočišného původu, rezidua veterinárních léčivých přípravků, kontaminující látky, tlumení a eradikace nákaz zvířat s dopady pro lidské zdraví, označování potravin a krmiv, přípravky na ochranu rostlin, potravinářské přídatné látky a doplňkové látky v krmivech, vitaminy, minerální soli, stopové prvky a další přídatné látky, materiály přicházející do styku s potravinami, požadavky na jakost a složení, pitná voda, ionizace, nové potraviny a GMO.

(5)

Cílem právních předpisů Unie týkajících se zdraví zvířat je zajistit vysokou úroveň lidského zdraví a zdraví zvířat v Unii, racionální rozvoj zemědělství a akvakultury a zvýšení produktivity. Těchto právních předpisů je zapotřebí, aby se dotvořil vnitřní trh se zvířaty a produkty živočišné produkce a zamezilo se šíření infekčních chorob, které se týkají Unie. Zahrnují takové oblasti, jako je obchod uvnitř Unie, vstup do Unie, eradikace nákaz, veterinární kontroly a oznamování nákaz, a rovněž přispívají k bezpečnosti potravin a krmiv.

(6)

Článek 13 Smlouvy uznává, že zvířata jsou vnímající bytosti. Právní předpisy Unie týkající se dobrých životních podmínek zvířat požadují, aby majitelé zvířat, chovatelé zvířat i příslušné orgány dodržovali požadavky na dobré životní podmínky zvířat, které zaručí humánní zacházení s nimi a zabrání jejich zbytečnému utrpení a bolesti. Tato pravidla jsou založena na vědeckých důkazech a mohou nepřímo zlepšit kvalitu a bezpečnost potravin a krmiv.

(7)

Právní předpisy Unie týkající se zdraví rostlin regulují vstup, zavlékání nebo rozšíření škodlivých organismů rostlin, které v Unii neexistují nebo zde nejsou v současnosti rozšířené. Jejich cílem je chránit zdraví plodin Unie i veřejné a soukromé zeleně a lesů, a to při současném zachování biologické rozmanitosti a životního prostředí Unie a zajištění kvality a bezpečnosti potravin a krmiv vyrobených z rostlin.

(8)

Právními předpisy Unie týkajícími se rozmnožovacího materiálu rostlin se upravuje produkce rozmnožovacího materiálu rostlin pro účely dodání na trh a dodávání na trh rozmnožovacího materiálu rostlin zemědělských, zeleninových, lesních, ovocných a okrasných druhů a vinné révy. Cílem těchto pravidel je zajistit pravost, zdraví a kvalitu rozmnožovacího materiálu rostlin pro jeho uživatele a produktivitu, rozmanitost, zdraví a kvalitu zemědělsko-potravinového řetězce a přispět k ochraně biologické rozmanitosti a životního prostředí. [pozm. návrh 3]

(9)	Právní předpisy Unie týkající se ekologické produkce a označování ekologických produktů poskytují základ pro udržitelný rozvoj ekologické produkce a mají za cíl přispět k ochraně přírodních zdrojů, biodiverzity a dobrých životních podmínek zvířat a k rozvoji venkovských oblastí.

(10)

Právní předpisy Unie týkající se zemědělských režimů jakosti zemědělských produktů a potravin stanoví produkty a potraviny, které jsou pěstovány a vyráběny na základě přesných specifikací a současně podporují rozmanitost zemědělské produkce, ochranu názvů produktů a informování spotřebitelů o zvláštní povaze zemědělských produktů a potravin.

(11)

Právní předpisy Unie týkající se zemědělsko-potravinového řetězce vycházejí ze zásady, že provozovatelé ve všech fázích produkce, zpracování a distribuce v podnicích, které řídí, nesou odpovědnost za to, aby byly splněny požadavky stanovené právními předpisy Unie týkajícím se zemědělsko-potravinového řetězce, které se vztahují na jejich činnosti.

(12)	Odpovědnost za prosazování právních předpisů Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce nesou členské státy, jejichž příslušné orgány monitorují a ověřují prostřednictvím organizace úředních kontrol, že jsou účinně dodržovány a prosazovány příslušné požadavky Unie.

(13)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (5) zavedlo jediný právní rámec pro organizaci úředních kontrol. Uvedený rámec výrazně zlepšil účinnost úředních kontrol, prosazování právních předpisů Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce, úroveň ochrany před riziky pro lidské zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobré životní podmínky zvířat v Unii a úroveň ochrany životního prostředí před riziky, která mohou představovat GMO a přípravky na ochranu rostlin. Také poskytl konsolidovaný právní rámec podporující integrovaný přístup k provádění úředních kontrol v rámci zemědělsko-potravinového řetězce.

(14)

Existuje řada ustanovení v rámci právních předpisů Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce, jejichž prosazování se neřídilo nařízením (ES) č. 882/2004 nebo se jím řídilo pouze částečně. Zejména pravidla týkající se zvláštní úřední kontroly, které byla ponechána v právních předpisech Unie týkajících se rozmnožovacího materiálu rostlin a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (6) . Zdraví rostlin z velké části také spadá mimo oblast působnosti nařízení (ES) č. 882/2004, kdy některá pravidla pro úřední kontroly stanoví směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům a proti jejich rozšiřování na území Společenství (7) . [pozm. návrh 4]

(15)	Směrnice Rady 96/23/ES (8) rovněž stanoví velmi podrobný soubor pravidel, který stanoví mimo jiné minimální četnost úředních kontrol a zvláštní donucovací opatření, která mají být přijata v případě nesouladu.

(16)

S cílem racionalizovat a zjednodušit celkový právní rámec a zároveň dosáhnout cíle lepší regulace právní úpravy by měla být pravidla použitelná na úřední kontroly v konkrétních oblastech integrována do jediného právního rámce pro úřední kontroly ve větší míře harmonizována za předpokladu, že v oblasti kontrolní činnosti sledují stejný cíl . Za tímto účelem by se mělo nařízení (ES) č. 882/2004 a jiné akty, jimiž se v současné době řídí úřední kontroly v konkrétních oblastech, zrušit a nahradit tímto nařízením. [pozm. návrh 5]

(17)

Toto nařízení by mělo usilovat o vytvoření harmonizovaného rámce Unie pro organizaci úředních kontrol a úředních činností jiných než úřední kontroly, a to v rámci celého zemědělsko-potravinovém řetězce, s přihlédnutím k pravidlům pro úřední kontroly stanoveným v nařízení (ES) č. 882/2004 a v příslušných odvětvových právních předpisech a ke zkušenostem získaným při jejich používání.

(18)

K ověření souladu s pravidly o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty, jako jsou například plodiny na orné půdě, víno, olivový olej, ovoce a zelenina, chmel, mléko a mléčné výrobky, hovězí a telecí maso, skopové a kozí maso a med, je již zaveden ověřený a specifický kontrolní systém. Toto nařízení by se proto nemělo vztahovat na ověřování souladu s ustanovením ustanoveními nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (9) s výjimkou části II hlavy II kapitoly I tohoto nařízení . [pozm. návrh 6]

(19)	Některé definice v současné době stanovené v nařízení (ES) č. 882/2004 by měly být přizpůsobeny tak, aby zohledňovaly širší oblast působnosti tohoto nařízení a byly sjednoceny s jinými právními akty Unie a vyjasnily nebo případně nahradily termíny, které mají v různých odvětvích různé významy.

(20)

Právní předpisy Unie týkající se zemědělsko-potravinového řetězce pověřují příslušné orgány členských států zvláštními úkoly, které se mají provést provádět v neposlední řadě na ochranu zdraví zvířat, rostlin a dobrých životních podmínek zvířat a na ochranu životního prostředí v souvislosti s GMO a přípravky na ochranu rostlin a za účelem zajištění pravosti a vysoké kvality rozmnožovacího materiálu rostlin. Tyto úkoly jsou činnosti ve veřejném zájmu, které příslušné orgány členských států musí provádět za účelem odstranění, omezení nebo snížení rizik, která mohou vzniknout pro lidské zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat nebo pro životní prostředí. Tyto činnosti, které zahrnují schvalování produktů, průzkum, dozor a monitorování, i za epidemiologickými účely, eradikaci a omezení nákaz a jiných úkolů za účelem tlumení nákaz, se řídí stejnými odvětvovými pravidly, která se prosazují prostřednictvím úředních kontrol. [pozm. návrh 7]

(21)

Členské státy by měly určit příslušné orgány, a to ve všech oblastech, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Mohou-li členské státy lépe rozhodnout o tom, který příslušný orgán nebo orgány určit pro každou oblast a na jaké úrovni státní správy, měly by být rovněž povinny určit jediný orgán v každé oblasti, který bude zajišťovat náležitě koordinovanou komunikaci s jinými příslušnými orgány členských států a s Komisí.

(22)

Členské státy by měly mít možnost svěřit určeným příslušným orgánům odpovědnost za úřední kontroly v souvislosti s pravidly Unie, včetně pravidel o nepůvodních druzích, které mohou svou invazivní povahou poškodit zemědělskou produkci nebo životní prostředí, jiných než ty, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(23)

Pro provádění úředních kontrol, jejichž cílem je ověřit správné uplatňování právních předpisů Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce, a jiných úředních činností, které jsou právními předpisy Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce svěřeny orgánům členských států, by si členské státy měly určit příslušné veřejné orgány, které působí ve veřejném zájmu, mají a zajišťují kvalitu, konzistentnost a účinnost úředních kontrol. Určené příslušné orgány by měly mít k dispozici dostatečné prostředky , jsou náležitě vybaveny a poskytují záruky nestrannosti a profesionality. a náležité vybavení Příslušné orgány členské státy by měly být schopny zaručit jejich nestrannost a profesionalitu tím, že zajistí jejich nezávislost na provozovatelích působících v zemědělsko-potravinovém řetězci zajistit kvalitu, konzistentnost a účinnost úředních kontrol. [pozm. návrh 8]

(24)

Správné uplatňování a prosazování pravidel, která spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, vyžaduje náležitou obeznámenost jak s těmito pravidly, tak s pravidly tohoto nařízení. Je proto důležité, aby pracovníci provádějící úřední kontroly a jiné úřední činnosti, byli pravidelně školeni v oblasti platných právních předpisů v závislosti na oblasti jejich působnosti, jakož i o povinnostech vyplývajících z tohoto nařízení.

(24a)

Audity prováděné příslušnými orgány nebo na jejich žádost s cílem zajistit soulad s tímto nařízením mohou vycházet z mezinárodních norem, pokud požadavky těchto norem odpovídají požadavkům tohoto nařízení. [pozm. návrh 9]

(25)	Provozovatelé by měli mít právo na opravný prostředek proti rozhodnutím přijatým příslušnými orgány., a měli by být o takovém Příslušné orgány musí o tomto právu informováni informovat provozovatele . [pozm. návrh 10]

(26)

Příslušné orgány by měly zajistit, aby pracovníci odpovědní za úřední kontroly nezveřejňovali , s výjimkou případů, na něž se vztahuje povinnost podávat interní zprávy, informace získané při výkonu kontrol, pokud jsou tyto informace předmětem služebního tajemství. V případě, že neexistuje převažující zájem odůvodňující poskytnutí informací, by se služební tajemství mělo vztahovat na informace, které by narušily plnění cílů inspekce, šetření nebo auditů, ochranu obchodních zájmů a ochranu soudního řízení a právního poradenství. Služební tajemství by však nemělo příslušným orgánům bránit v poskytování věcných informací Vyvstane-li podezření, že je ohroženo zdraví lidí či zvířat nebo že je jiným závažným způsobem porušeno potravinové právo, měly by příslušné orgány podniknout vhodné kroky k informování veřejnosti. Přijatá opatření by měla odpovídat rozsahu porušení předpisů, především uvádí-li se názvy konkrétních produktů či jména dotčených podniků. Věcné informace o výsledku úředních kontrol týkajících úřední kontroly týkající se jednotlivých provozovatelů mohou být oznámeny , bylo-li dotyčnému provozovateli umožněno před oznámením předložit připomínky před oznámením a tyto připomínky byly vzaty v úvahu nebo a současně zveřejněny společně s informacemi zveřejněnými příslušnými orgány. Nutností respektovat služební tajemství není dotčena povinnost informovat širokou veřejnost, pokud existují přiměřené důvody k domněnce, že potraviny nebo krmivo mohou představovat riziko pro zdraví v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 178/2002. Tímto nařízením by neměla být dotčena povinnost příslušných orgánů informovat veřejnost v případech, že existují přiměřené důvody pro podezření, že určitá potravina nebo krmivo mohou představovat riziko pro lidské zdraví a zdraví zvířat v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 178/2002 , ani a pro právo jednotlivců na ochranu jejich osobních údajů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (10) , by neměla být tímto nařízením dotčena. [pozm. návrh 11]

(27)

Příslušné orgány by měly provádět úřední kontroly pravidelně, a to ve všech odvětvích a u všech provozovatelů, činností, zvířat a zboží, které se řídí právními předpisy Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce. Četnost úředních kontrol by měla být stanovena příslušnými orgány s ohledem na potřebu přizpůsobit kontrolní snahy riziku a míře souladu očekávaných v různých situacích. V některých případech však právní předpisy Unie týkající se zemědělsko-potravinového řetězce požadují, aby byly úřední kontroly provedeny bez ohledu na úroveň rizika nebo očekávaný nesoulad za účelem vydání úředního osvědčení nebo potvrzení, které jsou předpokladem pro dodávání zvířat nebo zboží na trh nebo jejich přemísťování. V takových případech si četnost provádění úředních kontrol vynucují potřeby spojené s osvědčením nebo potvrzením.

(28)	V zájmu zachování účinnosti úředních kontrol při ověřování souladu by se před provedením kontrol nemělo poskytovat žádné varování, jestliže to nevyžaduje povaha činností úřední kontroly jako je tomu zejména v případě auditních činností.

(29)

Úřední kontroly by měly být důkladné a účinné a měly by zajistit správné používání právních předpisů Unie. Vzhledem k tomu, že úřední kontroly mohou představovat pro provozovatele zátěž, měly by příslušné orgány kontrolní činnosti organizovat a provádět s ohledem na jejich zájmy a uvedenou zátěž omezit na to, co je nezbytně nutné pro provedení efektivních a účinných úředních kontrol.

(29a)

Úřední kontroly by měli provádět pracovníci, u nichž nedochází ke střetu zájmů a zejména kteří se přímo, ani skrze manžela či manželku nepodílejí na hospodářské činnosti podléhající stanoveným úředním kontrolám. [pozm. návrh 12]

(30)

Úřední kontroly by měly být prováděny se stejnou mírou péče příslušnými orgány členských států bez ohledu na to, zda mají prosazovaná pravidla význam pouze pro činnosti na území uvedeného členského státu nebo pro činnosti, které budou mít dopad na soulad s právními předpisy Unie týkajícími se zvířat a zboží, které mají být přemísťovány, uvedeny na trh v jiném členském státě nebo vyvezeny mimo Unii. V posledním případě mohou být příslušné orgány v souladu s právními předpisy Unie rovněž povinny ověřit, zda zvířata a zboží splňují požadavky stanovené třetí zemí určení těchto zvířat nebo zboží.

(31)

Příslušné orgány by v zájmu zajištění správného prosazování pravidel Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce měly mít pravomoc provádět úřední kontroly ve všech fázích produkce, zpracování a distribuce zvířat a zboží, na které se tato pravidla vztahují. Aby se zajistilo, že úřední kontroly jsou účinné a řádně prováděné, měly by mít příslušné orgány též pravomoc provádět úřední kontroly na všech stupních produkce a distribuce zboží, látek, materiálů nebo předmětů, které se pravidly zemědělsko-potravinového řetězce neřídí (např. veterinární léčivé přípravky), pokud je to nezbytné k tomu, aby se plně prošetřily možné porušení těchto pravidel a identifikovala se příčina takové porušení.

(32)

Příslušné orgány jednají v zájmu provozovatelů a široké veřejnosti a prostřednictvím odpovídajících donucovacích opatření zajišťují, aby byly důsledně zachovány a chráněny vysoké normy ochrany stanovené právními předpisy Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce a aby byl soulad s takovými pravidly prostřednictvím úředních kontrol zajištěn v rámci celého zemědělsko-potravinového řetězce. Příslušné orgány by se proto měly provozovatelům i široké veřejnosti odpovídat za efektivnost a účinnost úředních kontrol, které provádějí. Měly by poskytnout přístup k informacím týkajícím se organizace a provádění úředních kontrol a jiných úředních činností a pravidelně zveřejňovat informace o úředních kontrolách a jejich výsledcích. Příslušné orgány by také měly mít za určitých podmínek právo zveřejnit nebo zpřístupnit informace o ratingu jednotlivých provozovatelů na základě výsledku úředních kontrol.

(33)

Je nanejvýš důležité, aby příslušné orgány zajistily a ověřily účinnost a důslednost úředních kontrol, které provádějí. Za tímto účelem by měly jednat na základě písemně zdokumentovaných postupů a měly by poskytovat podrobné informace a pokyny pro pracovníky, kteří úřední kontroly provádějí. Měly by mít rovněž zavedené vhodné postupy a mechanismy k průběžnému ověření účinnosti a důslednosti vlastní činnosti a v případě zjištění nedostatků přijmout nápravná opatření.

(34)

V zájmu usnadnění snazší identifikace případů nesouladu nedodržení pravidel a v zájmu racionalizace přijímání nápravných opatření ze strany provozovatele by měl být výsledek úředních kontrol zaznamenán ve zprávě, jejíž , která uvede konkrétní případy porušení pravidel. Kopie této zprávy by měla být poskytnuta rovněž provozovateli. Jestliže úřední kontroly vyžadují trvalou nebo pravidelnou přítomnost pracovníků příslušných orgánů k monitorování činností provozovatele, byla by zpráva předkládání zpráv o jednotlivých inspekcích nebo návštěvách v prostorách provozovatele nepřiměřená by bylo nepřiměřené . V takových případech by měly být zprávy připravovány s takovou četností, která zajistí, že budou aby příslušné orgány a provozovatel byli pravidelně informováni o úrovni souladu a aby jim byly okamžitě jim budou oznámeny jakékoli zjištěné nedostatky. V zájmu snížení administrativní zátěže by rovněž mělo postačovat, aby výsledky úředních kontrol byly na stanovištích hraniční kontroly zaznamenávány do jednoho společného zdravotního vstupního dokladu. [pozm. návrh 13]

(35)	Provozovatelé by měli s příslušnými orgány a pověřenými subjekty plně spolupracovat, aby byl zajištěn hladký průběh úředních kontrol a příslušné orgány mohly provádět i jiné úřední činnosti.

(36)

Toto nařízení zavádí jednotný právní rámec pro organizaci úředních kontrol za účelem ověření souladu s pravidly týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce ve všech oblastech, na které se tato pravidla vztahují. V některých z uvedených oblastí právní předpisy Unie stanoví podrobné požadavky, které mají být splněny, což vyžaduje zvláštní dovednosti a zvláštní prostředky pro provádění úředních kontrol. Aby se zamezilo rozdílnosti postupů prosazování právních předpisů, která by mohla vést k nerovné ochraně lidského zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat a v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí, a narušovat fungování vnitřního trhu se zvířaty a zbožím, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, a hospodářskou soutěž, měla by mít Komise možnost pravidla stanovená tímto nařízením doplnit, a to prostřednictvím přijetí zvláštních pravidel pro úřední kontroly, která zohlední potřeby kontrol v uvedených oblastech.

Zejména by taková pravidla měla stanovit zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol a minimální četnost těchto kontrol, zvláštní nebo dodatečná opatření k těm, která jsou stanovena v tomto nařízení, které by příslušné orgány měly přijmout v případech nesouladu, zvláštní odpovědnost a úkoly příslušných orgánů vedle těch, které jsou stanoveny v tomto nařízení, a zvláštní kritéria pro zahájení mechanismů správní pomoci stanovené v tomto nařízení. V dalších případech se taková dodatečná pravidla mohou stát nezbytnými k zajištění podrobnějšího rámce pro provádění úředních kontrol u potravin a krmiv, pokud se objeví nové informace o rizicích pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí, neboť pokud by v případě neexistence společných specifikací pro provádění úředních kontrol v členských státech kontroly nezajistily očekávanou úroveň ochrany před těmito riziky, jak stanoví právní předpisy Unie týkající se zemědělsko-potravinového řetězce.

(37)

Příslušné orgány by měly mít možnost přenést některé ze svých úkolů na jiné subjekty. Měly by být stanoveny vhodné podmínky, které zajistí zachování nestrannosti, kvality a jednotnosti úředních kontrol a jiných úředních činnosti. Pověřený subjekt by zejména měl být akreditován podle normy ISO pro provádění inspekcí.

(38)

V zájmu zajištění spolehlivosti a jednotnosti úředních kontrol a jiných úředních činností v celé Unii by měly metody použité k odběru vzorků, laboratorním analýzám, testům a diagnostice splňovat nejmodernější vědecké normy a zvláštní analytické, testovací a diagnostické potřeby příslušných laboratoři a zajistit solidní a spolehlivé analytické, testovací a diagnostické výsledky. Měla by být stanovena jasná pravidla pro volbu metody, která má být použita v případě, že se takových metod nabízí vícero z více zdrojů (např. Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), Evropská a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), Mezinárodní úmluva o ochraně rostlin (IPPC), Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE), referenční laboratoře EU a národní referenční laboratoře nebo vnitrostátní pravidla).

(39)

Provozovatelé, na jejichž zvířata nebo zboží se v rámci EU vztahuje odběr vzorků, analýzy, testy nebo diagnostika, by měli mít právo požádat o stanovisko druhého znalce, které by mělo zahrnovat odběr druhého vzorku pro účely kontrolní analýzy, kontrolního testu nebo diagnostiky, pokud není takový druhý odběr vzorku technicky nemožný nebo nevýznamný. O takový případ by šlo zejména v situacích, kdy je výskyt nebezpečí u zvířat nebo zboží obzvláště nízký, nebylo pokud by jeho šíření bylo obzvláště sporadické a nepravidelné. Mezinárodní úmluva o ochraně rostlin z tohoto důvodu odmítá využívání kontrolních vzorků pro posouzení přítomnosti karanténních organismů u rostlin nebo rostlinných produktů.

(40)

Pro účely provádění úředních kontrol obchodu, které se uskutečňují prostřednictvím internetu nebo jiných telekomunikačních prostředků, by měly mít příslušné orgány možnost prostřednictvím anonymně podaných objednávek (tzv. „mystery shopping“) získat vzorky, které mohou být analyzovány, zkoušeny nebo ověřeny z hlediska jejich souladu. Příslušné orgány by měly přijmout všechny kroky nezbytné v zájmu zachování práv provozovatelů na stanovisko druhého znalce.

(41)

Laboratoře určené příslušnými orgány k provádění analýz, testů a diagnostiky vzorků odebraných v rámci úředních kontrol a jiných úředních činností by měly mít odbornou způsobilost, vybavení, infrastrukturu a pracovníky pro provádění takových úkolů na nejvyšší úrovni. V zájmu zajištění solidních a spolehlivých výsledků by tyto laboratoře měly být akreditovány k využívání těchto metod v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“. Akreditace by měl udělovat vnitrostátní akreditační subjekt působící v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (11).

(42)

Akreditace je nástroj zvolený k zajištění špičkové výkonnosti úředních laboratoří, jedná se ale rovněž o složitý a nákladný proces, který by měl za následek nepřiměřenou zátěž pro laboratoř v případech, kdy je provedení metody laboratorní analýzy, testování nebo diagnostiky obzvláště jednoduché a nevyžaduje zvláštní postupy nebo vybavení, jako je tomu v případě zjišťování trichinel v rámci inspekce, v případech, kdy se prováděné analýzy nebo testy týkají pouze kvalitativních aspektů rozmnožovacího materiálu rostlin, a za určitých podmínek v případech, kdy laboratoř vykonává analýzy, testy nebo diagnostiku pouze v rámci jiných úředních činností, a nikoli v rámci úředních kontrol.

(43)

V zájmu zajištění pružnosti a přiměřenosti přístupu, zejména v případě laboratoří pro zdraví zvířat nebo rostlin, je třeba stanovit přijetí odchylek, jejichž cílem je umožnit, aby určité laboratoře nemusely být akreditovány pro všechny metody, které používají. Navíc nemusí být akreditace laboratoře pro všechny metody, které by jako úřední laboratoř měla používat, okamžitě k dispozici v některých případech, kdy by měly být použity nové nebo nedávno upravené metody, a v případech nově vyskytnuvších se rizik nebo v mimořádných situacích. Za určitých podmínek by proto mělo být úředním laboratořím dovoleno provádět analýzy, testy a diagnostiku pro příslušné orgány dříve, než získají příslušnou akreditaci.

(44)

Úřední kontroly prováděné na zvířatech a zboží, které vstupují do Unie ze třetích zemí, mají zásadní význam pro zajištění souladu s právními předpisy platnými v rámci Unie a především s pravidly stanovenými v rámci Unie pro ochranu lidského zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin životního prostředí. Takové úřední kontroly by případně měly proběhnout předtím nebo potom, co jsou zvířata nebo zboží propuštěny do volného oběhu v Unii. Četnost úředních kontrol by měla odpovídat rizikům pro zdraví, dobré životní podmínky zvířat a životní prostředí, která by mohla zvířata a zboží vstupující do Unie představovat, a měla by též zohlednit záznamy o souladu požadavky stanovenými v rámci pravidel Unie pro zemědělsko-potravinový řetězec, kontroly, které již byly u uvedených zvířat a zboží provedeny v příslušné třetí zemi, a záruky poskytnuté uvedenou třetí zemí, že zvířata a zboží vyvážené do Unie splňují požadavky stanovené v právních předpisech Unie.

(45)

Vzhledem k rizikům pro lidské zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobré životní podmínky zvířat nebo pro životní prostředí, která mohou některá zvířata nebo zboží představovat, by tato zvířata nebo zboží měly být předmětem zvláštních úředních kontrol, které se provedou při jejich vstupu na území Unie. Stávající pravidla Unie vyžadují provádění úředních kontrol na hranicích Unie, aby se ověřilo, že jsou splněny normy v oblasti lidského zdraví, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, které se vztahují na zvířata a produkty živočišného původu, zárodečné produkty a vedlejší produkty živočišného původu, a že rostliny a rostlinné produkty splňují fytosanitární požadavky. Zesílené kontroly na vstupu do Unie se také provádějí u určitého dalšího zboží, pokud je to odůvodněno novými nebo již známými riziky. Zvláštnosti takových kontrol, na které se v současnosti vztahují ustanovení směrnice Rady 97/78/ES (12), a směrnice Rady 91/496/EHS (13), směrnice Rady 2000/29/ES (14) a nařízení Komise (ES) č. 669/2009 (15), by měly být stanoveny i v tomto nařízení.

(46)

V zájmu posílení efektivnosti systému úředních kontrol Unie a zajištění optimálního přidělování prostředků pro úřední kontroly vyčleněných na hraniční kontroly a usnadnění prosazování právních předpisů Unie týkajících se potravinového řetězce by měl být zaveden společný integrovaný systém úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, který by nahradil stávající roztříštěné kontrolní rámce a který by se vztahoval na všechny zásilky, jež by měly být při vstupu na území Unie kontrolovány vzhledem k riziku, které mohou představovat.

(47)	Úřední kontroly prováděné na stanovištích hraniční kontroly by měly zahrnovat kontroly dokumentů a totožnosti u všech zásilek a fyzické kontroly prováděné s četností odvislou od rizika, které každá zásilka zvířat nebo zboží představuje.

(48)

Četnost fyzických kontrol by měla být stanovena a upravena na základě rizik pro lidské zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobré životní podmínky zvířat nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí. Tento přístup by měl umožnit příslušným orgánům přidělit prostředky na kontroly tam, kde je riziko nejvyšší. Četnost kontrol totožnosti by rovněž měla být snížena nebo omezena na ověření úřední pečetí zásilky, pokud je to odůvodněno sníženým rizikem zásilky, která do Unie vstupuje. Měl by se zaujmout přístup založený na provádění kontrol na základě posouzení rizika prostřednictvím plného využití dostupných údajů a informací, jakož i počítačových systémů pro sběr a správu údajů.

(49)

V některých případech, pokud je zajištěna vysoká úroveň lidského zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí by mohly být v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin úřední kontroly, které příslušné orgány běžně provádějí na stanovištích hraniční kontroly, prováděny i na jiných kontrolních místech nebo jinými orgány.

(50)

V zájmu organizace účinného systému úředních kontrol by k zásilkám z třetích zemí, které vyžadují kontroly při vstupu do Unie, měl být přiložen společný zdravotní vstupní doklad (SZVD), který se použije pro oznámení příchodu zásilek na stanoviště hraniční kontroly předem a k zaznamenání výsledku provedených úředních kontrol a rozhodnutí přijatých příslušnými orgány ohledně uvedených zásilek. Stejný doklad by měl provozovatel použít k získání schválení od celních orgánů, jakmile jsou provedeny všechny úřední kontroly.

(51)

Úřední kontroly u zvířat a zboží vstupujících do Unie ze třetích zemí by měly být prováděny na stanovištích hraniční kontroly určených členskými státy v souladu se souborem minimálních požadavků. Určení těchto subjektů by mělo být zrušeno nebo pozastaveno, pokud přestanou dodržovat uvedené požadavky nebo pokud jejich činnosti mohou představovat riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobré životní podmínky zvířat nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí.

(52)

Aby bylo zaručeno jednotné uplatňování pravidel pro úřední kontroly u zásilek přicházejících ze třetích zemí, měla by být stanovena společná pravidla vztahující se na opatření, která by příslušné orgány a provozovatelé měli přijmout v případě podezření na nesoulad s požadavky a v případě nevyhovujících zásilek a zásilek, které by mohly představovat riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobré životní podmínky zvířat nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí.

(53)

Aby se předešlo nesrovnalostem a zdvojování úředních kontrol, aby mohly být zásilky, u kterých jsou prováděny úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly, včas identifikovány a aby se zaručilo účinné provádění kontrol, měla by se zajistit spolupráce a výměna informací mezi příslušnými orgány, celními orgány a jinými dotčenými orgány, které se zabývají zásilkami přicházejícími ze třetích zemí.

(54)

Členské státy by měly být povinny zajistit, že budou aby byly vždy k dispozici dostatečné finanční prostředky na náležité pracovníky zajištění pracovníků a vybavení příslušných orgánů provádějících úřední kontroly a jiné úřední činnosti. Provozovatelé sice primárně odpovídají za to, že jsou jejich činnosti v souladu s pravidly Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce, avšak systém kontrol, který si za tímto účelem sami zavedou, je ale zapotřebí doplnit zvláštním systémem úředních kontrol, který spravuje každý členský stát v zájmu zajištění efektivního dohledu nad trhem v rámci celého zemědělsko-potravinového řetězce. Takový systém je ze své podstaty složitý a finančně náročný. Proto by se by se měl zajistit stabilní přísun prostředků na úřední kontroly, na to úrovni odpovídající potřebám prosazování v kterémkoli daném okamžiku. V zájmu snížení závislosti systému úředních kontrol na veřejných financích by příslušné orgány měly mít možnost vybírat poplatky nebo příspěvky na pokrytí nákladů, které vzniknou při provádění úředních kontrol u některých provozovatelů a některých aktivit, kde právní předpisy Unie týkající se zemědělsko-potravinového řetězce vyžadují registraci nebo schválení v souladu s právními předpisy Unie o hygieně potravin a krmiv nebo pravidly pro zdraví rostlin a rozmnožovací materiál a rostlin. Od provozovatelů by měly být rovněž vybírány poplatky nebo příspěvky na vyrovnání nákladů na úřední kontroly prováděné za účelem vydání úředního osvědčení nebo potvrzení a nákladů na úřední kontroly prováděné příslušnými orgány na stanovištích hraniční kontroly. [pozm. návrh 14]

(55)

Poplatky by měly pokrývat, ale nikoli převyšovat náklady vynaložené příslušnými orgány na provedení úředních kontrol. Tyto náklady by měly být vypočítány na základě každé jednotlivé úřední kontroly nebo na základě všech úředních kontrol provedených za dané období. V případě, že se poplatky uplatňují na základě skutečných nákladů jednotlivých úředních kontrol, provozovatelé s dobrým záznamem o souladu by měli být celkově méně zpoplatněni (vzhledem k tomu, že jsou u nich úřední kontroly méně časté) než provozovatelé, kteří soulad neudržují. V zájmu podpory souladu s právními předpisy Unie u všech provozovatelů bez ohledu na metodu (vycházející ze skutečných nákladů nebo paušální sazby), kterou členské státy pro výpočet poplatků zvolí, by se výpočet poplatků na základě celkových nákladů vzniklých příslušným orgánům v průběhu určitého období a jejich účtování všem provozovatelům bez ohledu na to, zda jsou v referenčním období předmětem úřední kontroly či nikoli, měl provádět tak, aby byli odměněni provozovatelé s trvale dobrým záznamem o souladu s právními předpisy Unie týkajícími se potravinového řetězce.

(56)

Přímá nebo nepřímá náhrada poplatků vybíraných příslušnými orgány by měla být zakázána, neboť by to znevýhodňovalo provozovatele, na které se náhrada nevztahuje a potenciálně to narušovalo hospodářskou soutěž. Aby však byla poskytnuta podpora mikropodnikům, měly by být tyto od platby poplatků vybíraných v souladu s tímto nařízením osvobozeny.

(57)	Financování úředních kontrol prostřednictvím poplatků vybíraných od provozovatelů by mělo probíhat zcela transparentně, aby občané a podniky rozuměli, jaké metody a údaje se využívají ke stanovení poplatků, a aby byli informováni o využití příjmů z poplatků.

(58)

Pravidla Unie týkající se zemědělsko-potravinového řetězce stanoví případy, kdy by mělo být dodávání některých zvířat nebo zboží na trh doplněno úředním osvědčením podepsaným osvědčujícím úředníkem. Je vhodné zavést společný soubor pravidel, kterými se stanoví povinnosti příslušných orgánů a osvědčujících úředníků s ohledem na vydávání úředních osvědčení, jakož i charakteristiky, které by úřední osvědčení měla mít, aby byla zajištěna jejich spolehlivost.

(59)

V jiných případech pravidla, která náleží do oblasti působnosti tohoto nařízení, stanoví, že při dodávání na trh nebo přemísťování některých zvířat nebo zboží mělo být připojeno úřední označení, značka nebo jiné úřední osvědčení vydané subjekty pod úředním dozor ze strany příslušných orgánů nebo samotnými příslušnými orgány. Je vhodné stanovit minimální soubor pravidel, která zajistí, že se i vydávání úředních potvrzení bude provádět na základě vhodných záruk spolehlivosti.

(60)

Úřední kontroly a jiné úřední činnosti by měly vycházet z analytických, testovacích a diagnostických metod, které splňují nejmodernější vědecké normy a nabízejí v celé Unii solidní, spolehlivé a srovnatelné výsledky. Metody používané úředními laboratořemi, jakož i kvalita a jednotnost jimi získaných analytických, testovacích a diagnostických údajů by se proto měly postupně zlepšovat. Za tímto účelem by Komise měla mít možnost určit a využít odborné pomoci referenčních laboratoří Evropské unie ve všech uvedených oblastech potravinového řetězce, které vyžadují přesné a spolehlivé analytické, testovací a diagnostické výsledky. Referenční laboratoře Evropské unie by měly zejména zajistit, aby byly národním referenčním laboratořím a úředním laboratořím poskytnuty aktualizované informace o dostupných metodách, a také by měly organizovat mezilaboratorní porovnávací testy nebo se jich aktivně účastnit a nabízet školení pro národní referenční laboratoře nebo úřední laboratoře.

(60a)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (16) , pokud jde o referenční laboratoř Evropské unie pro geneticky modifikované potraviny a krmiva, a (ES) č. 1831/2003 (17) , pokud jde o referenční laboratoř Evropské unie pro doplňkové látky v krmivech, svěřují těmto referenčním laboratořím zvláštní úkoly v rámci postupu udělování povolení pro geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nebo pro doplňkové látky v krmivech, které se týkají zejména ověřování, posuzování a validace metody detekce nebo analýzy navržené žadatelem. Ze zkušeností vyplývá, že vědomosti a odborné znalosti při ověřování, posuzování a validaci metod používaných v rámci postupů udělování povolení jsou klíčové, má-li být zajištěn kvalitní a co nejaktuálnější přínos pro účinnost úředních kontrol. Laboratoře určené podle nařízení (ES) č. 1829/2003 a (ES) č. 1831/2003 by proto měly pro účely tohoto nařízení působit jako referenční laboratoře Evropské unie. [pozm. návrh 16]

(61)

Pro účely provádění úředních kontrol a jiných úředních činností týkajících se produkce a dodávání na trh rozmnožovacího materiálu rostlin a v oblasti dobrých životních podmínek zvířat by příslušné orgány měly mít přístup k aktualizovaným, spolehlivým a sladěným technickým údajům, výsledkům výzkumu, novým technologiím a odborným poznatkům nezbytným pro správné uplatňování právních předpisů Unie použitelných v uvedených oblastech. Za tímto účelem by Komise měla mít možnost určit a využít odbornou pomoc referenčních středisek Evropské unie pro rozmnožovací materiál rostlin a dobré životní podmínky zvířat. [pozm. návrh 17]

(62)

V zájmu dosažení cílů tohoto nařízení, podpory hladkého fungování vnitřního trhu a posílení důvěry spotřebitelů v této oblasti by měly být účinně a jednotně sledovány případy nesouladu s právními předpisy Unie týkajícími se potravinového řetězce, které vyžadují donucovací opatření ve více než jednom členském státě. Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) zřízený nařízením (ES) č. 178/2002, který již příslušným orgánům umožňuje rychle vyměňovat a šířit informace o vážných přímých nebo nepřímých rizicích pro lidské zdraví, pokud jde o potraviny či krmiva, nebo o vážných rizicích pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo pro životní prostředí, pokud jde o krmiva, nebo o podvodech v potravinářství, s cílem umožnit rychlá opatření, která mají být přijata, aby se uvedeným rizikům předešlo. Uvedený nástroj sice umožňuje včasná včasné přijetí opatření ve všech dotčených členských státech v případě některých závažných rizik v rámci potravinového řetězce, nemůže ale sloužit za účelem umožnění k účinné přeshraniční pomoci a spolupráci mezi příslušnými orgány k zajištění toho, aby byly účinně sledovány případy nesouladu s právními předpisy Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce, které mají přeshraniční rozměr, a to nejen v členském státě, kde byl případ nesouladu poprvé zjištěn, ale také v členském státě, kde k němu došlo. Správní pomoc a spolupráce by zejména měly příslušným orgánům umožnit sdílení informací a zjišťování, prošetřování a účinné a přiměřené řešení přeshraničního porušení pravidel týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce. [pozm. návrh 18]

(63)

U žádostí o správní pomoc a veškerých oznámení by měla být zajištěna vhodná následná opatření. Aby se usnadnila správní pomoc a spolupráce, měly by být členské státy povinny určit jedno nebo více styčných míst, která budou podporovat a koordinovat komunikaci mezi příslušnými orgány jednotlivých členských států. V zájmu racionalizace a zjednodušení spolupráce mezi členskými státy by Komise měla přijmout prováděcí akty, které specifikují, jaké mají být použity technické nástroje, postupy pro komunikaci mezi styčnými místy a standardní formát pro žádosti o pomoc, oznámení a reakce.

(64)

Po každém členském státu by se mělo být požadovat, aby sestavil a pravidelně aktualizoval víceletý vnitrostátní plán kontrol (VVPK) týkající se všech oblastí, na něž se vztahují právní předpisy Unie pro zemědělsko-potravinový řetězec, a obsahující informace o struktuře a organizaci jeho systému úředních kontrol. Takové VVPK představují nástroj, jehož prostřednictvím by měl každý členský stát zajistit, že úřední kontroly probíhají na základě posouzení rizika a efektivním způsobem na celém jejich území a v rámci celého zemědělsko-potravinového řetězce, v souladu s tímto nařízením.

(65)

S cílem zaručit soudržnost a úplnost VVPK by členské státy měly určit jeden orgán odpovídající za koordinaci jejich přípravy a provádění. V zájmu prosazování důsledného, jednotného a integrovaného přístupu k úředním kontrolám by Komise měla mít pravomoc přijmout pravidla týkající se VVPK, která by měla identifikovat priority pro úřední kontroly, účinné kontrolní postupy, kritéria pro kategorizaci rizik a ukazatele výkonnosti pro hodnocení VVPK.

(66)

Členské státy by měly být povinny předložit Komisi výroční zprávu s informacemi o kontrolních činnostech a provádění VVPK. Pro usnadnění shromažďování a předávání srovnatelných údajů, následné zpracovávání těchto údajů v rámci statistiky celé Unie a přípravu zpráv Komise o provádění úředních kontrol v celé Unii by měla mít Komise pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o zavádění standardních vzorových formulářů pro podávání výročních zpráv.

(67)

Odborníci Komise by měli mít možnost provádět v členských státech kontroly k ověření uplatňování právních předpisů Unie a fungování vnitrostátních systémů kontrol a příslušných orgánů. Kontroly Komise by rovněž měly sloužit k šetření a shromažďování informací, pokud jde o postupy nebo problémy při prosazování, mimořádné situace a nový vývoj v členských státech.

(68)

Zvířata a zboží ze třetích zemí by měly splňovat stejné požadavky, které se vztahují na zvířata a zboží z Unie, nebo požadavky, které jsou uznány jako přinejmenším rovnocenné v souvislosti s cíli, které sledují pravidla Unie týkající se zemědělsko-potravinového řetězce. Tato zásada je zakotvena v nařízení (ES) č. 178/2002, který stanoví, že potraviny a krmivo dovážené do Unie musí splňovat odpovídající požadavky potravinového práva Unie nebo podmínky, které se považují přinejmenším za rovnocenné. Zvláštní požadavky na uplatňování této zásady jsou stanoveny v rámci pravidel Unie týkajících se ochranných opatření proti škodlivým organismům rostlin, které zakazují zavlékat do Unie některé škodlivé organismy, které se zde zatím nevyskytují nebo pouze v omezeném rozsahu, pravidel Unie, kterými se stanoví veterinární požadavky umožňující vstup zvířat a některých produktů živočišného původu do Unie pouze ze třetích zemí, které jsou uvedeny na seznamu zavedeném za tímto účelem a pravidel Unie pro organizaci úředních kontrol u produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, které rovněž požadují vytvoření seznamu třetích zemí, z nichž je vstup takových produktů do Unie povolen. Pokud jde o rozmnožovací materiál rostlin, je zaveden systém rovnocennosti, jehož prostřednictvím získají třetí země, ze kterých je možné dovážet rozmnožovací materiál rostlin, oprávnění a jsou uvedeny na seznam.

(69)

V zájmu zajištění, aby zvířata a zboží vstupující do Unie ze třetích zemí splňovaly všechny požadavky stanovené v právních předpisech Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce nebo požadavky považované za rovnocenné, kromě požadavků stanovených předpisy Unie o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, předpisy Unie, kterými se stanoví veterinární požadavky, a předpisy Unie, kterými se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, a aby byly splněny požadavky stanovené v právních předpisech Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce, pokud jde o veterinární a fytosanitární záležitosti, měla by mít Komise možnost stanovit podmínky pro vstup zvířat a zboží do Unie, a to v rozsahu nezbytném k zajištění, že tato zvířata a zboží budou splňovat všechny příslušné požadavky v rámci právních předpisů Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce nebo rovnocenné požadavky. Tyto podmínky by se měly vztahovat na zvířata nebo zboží nebo kategorie zvířat nebo zboží ze všech třetích zemí nebo z určitých třetích zemí nebo jejich oblastí.

(70)

Ve zvláštních případech, v nichž se prokáže, že některá zvířata nebo zboží, které pochází ze třetí země, skupiny třetích zemí nebo jejich regionů, představují riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí, nebo pokud existuje důkaz, že může docházet k rozsáhlému závažnému nesouladu s právními předpisy Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce, by Komise měla mít možnost přijímat opatření k omezení takových rizik.

(71)

Provádění efektivních a účinných úředních kontrol a jiných úředních činností a v konečném důsledku i bezpečnost a lidské zdraví, zdraví zvířat a rostlin a ochrana životního prostředí závisí také na tom, zda kontrolní orgány budou mít k dispozici dobře vyškolené pracovníky s odpovídajícími znalostmi ve všech oblastech, které jsou relevantní pro správné uplatňování právních předpisů Unie. Komise by proto měla zajišťovat specializované školení na podporu jednotného přístupu k úředním kontrolám a jiným úředním činnostem ze strany příslušných orgánů. Aby se zvýšila obeznámenost třetích zemí s právními předpisy a požadavky Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce, mělo by být takové školení určeno rovněž pracovníkům příslušných orgánů ve třetích zemích.

(72)	V zájmu podpory sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi příslušnými orgány, by Komise měla být ve spolupráci s členskými státy schopna organizovat programy pro výměnu pracovníků, kteří jsou úředními kontrolami nebo jinými úředními činnostmi pověřeni.

(73)

V zájmu provádění efektivních úředních kontrol a jiných úředních činností je důležité, aby příslušné orgány v členských státech, Komise a případně i provozovatelé měli možnost rychle a účinně sdílet údaje a informace související s úředními kontrolami nebo jejich výsledky. Prostřednictvím právních předpisů Unie bylo zavedeno několik informačních systémů spravovaných Komisí, které umožňují tyto údaje a informace zpracovávat a spravovat prostřednictvím celounijních počítačových a internetových nástrojů. Systém určený k zaznamenávání a sledování výsledků úředních kontrol je obchodní řídicí a expertní systém (systém TRACES), který byl zřízen rozhodnutím Komise 2003/24/ES (18) a který se v současnosti používá pro správu údajů a informací o zvířatech a produktech živočišného původu a o příslušných úředních kontrolách. Uvedený systém by měl být modernizován a přizpůsoben tak, aby jej bylo možné použít pro veškeré zboží, u kterého právní předpisy Unie týkající se zemědělsko-potravinového řetězce stanoví zvláštní požadavky nebo úřední kontrolní postupy. Rovněž existují specializované počítačové systémy pro rychlou výměnu informací mezi členskými státy a s Komisí ve věci rizik, která mohou vzniknout v potravinovém řetězci nebo pro zdraví zvířat a rostlin. Nařízení (ES) č. 178/2002 stanoví systém RASFF, nařízení (EU) č. …/… (*2) systém pro ohlašování a podávání zpráv o opatřeních týkajících se na seznamu uvedených nákaz uvedených na seznamu a podvodů v potravinářství a nařízení (EU) č. …/… (*3) systém pro ohlašování a podávání zpráv o přítomnosti škodlivých organismů a oznamování případů nesouladu. Všechny systémy by měly pracovat harmonickým a konzistentním způsobem, který bude využívat součinnosti mezi různými systémy, zabrání duplicitě, zjednoduší činnost těchto systémů a zvýší jejich efektivnost. [pozm. návrh 19]

(74)

V zájmu efektivnějšího řízení úředních kontrol by měla Komise zavést počítačový informační systém, který bude integrovat a případně modernizovat všechny příslušné stávající informační systémy a umožní používání pokročilých komunikačních a certifikačních nástrojů a co nejefektivnější využití údajů a informací souvisejících s úředními kontrolami. Aby se předešlo zbytečnému zdvojování požadavků na informace, měla by koncepce takového počítačového systému zohlednit potřebu případně zajistit kompatibilitu daného počítačového systému s jinými informačními systémy, které orgány veřejné moci spravují a prostřednictvím nichž probíhá výměna nebo zprostředkování příslušných údajů. Kromě toho by se měla stanovit možnost používání elektronických podpisů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES (19), v souladu s Digitální agendou pro Evropu.

(74a)

Mají-li být administrativní zátěž a náklady na kontrolu sníženy na minimum a mají-li Unie a její členské státy v obchodních vztazích se třetími zeměmi efektivně elektronicky komunikovat, je nutné, aby Komise a příslušné orgány členských států při výměně elektronických osvědčení nebo jiných elektronických údajů používaly mezinárodně standardizovaný jazyk, strukturu zpráv a výměnné protokoly na základě pokynů pro elektronická osvědčení ve formátu XML (rozšiřitelný značkovací jazyk) vyvinutém konsorciem World Wide Web Consortium (W3C) a zabezpečené mechanismy výměn mezi příslušnými orgány dle ustanovení Centra OSN pro usnadňování obchodu a elektronický obchod (UN/CEFACT). [pozm. návrh 20]

(75)

Příslušné orgány by měly prošetřit případy, kdy existuje podezření na nesoulad s právními předpisy Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce a je-li takový nesoulad zjištěn, určit jeho původ a rozsah, jakož i povinnosti provozovatelů. Měly by rovněž přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby dotyční provozovatelé provedli nápravu situace, a k zabránění dalšímu nesouladu.

(76)

Ověřování souladu s právními předpisy týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce prostřednictvím úředních kontrol má zásadní význam pro to, aby se zajistilo, že budou v celé Unii efektivně dosaženy cíle uvedených právních předpisů. Nedostatky systémů kontroly v daném členském státě mohou v některých případech výrazně bránit dosažení těchto cílů a vést ke vzniku rizik pro lidské zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobré životní podmínky zvířat a v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí, a to nezávisle na zapojení či odpovědnosti provozovatelů nebo jiných aktérů, nebo vést k situacím rozsáhlého nesouladu s pravidly týkajícími se potravinového řetězce. Komise by proto měla být schopna na závažná selhání kontrolního systému v členských státech reagovat přijetím opatření, která se zaměří na omezení nebo odstranění uvedených rizik ještě předtím, než příslušný členský stát přijme nezbytné opatření, aby selhání systému napravil.

(77)

Porušení pravidel by mělo podléhat účinným, odrazujícím a přiměřeným sankcím na vnitrostátní úrovni v celé Unii. Mají-li být finanční sankce vztahující se na případy úmyslného porušení dostatečně odrazující, měly by být stanoveny na úrovni, která potlačí alespoň dvojnásobně převýší ekonomické výhody, která z takového porušení plyne. Členské státy by rovněž měly mít povinnost uplatňovat přiměřené trestní nebo správní sankce v případě, kdy provozovatelé během úřední kontroly nespolupracují. [pozm. návrh 21]

(77a)

Je vhodné přihlédnout ke zvláštním potřebám rozvojových zemí, především nejméně rozvinutých zemí, a podporovat je v organizaci úředních kontrol na jejich území, aby byly schopny splnit podmínky pro dovoz zvířat a zboží do Unie. [pozm. návrh 22]

(78)

Toto nařízení se vztahuje na oblasti, které jsou již zahrnuty v některých v současnosti platných aktech. Aby nedocházelo k duplicitě a aby se zavedl jednotný právní rámec, měly by se zrušit a pravidly tohoto nařízení nahradit následující akty: směrnice Rady 89/608/EHS (20), směrnice Rady 89/662/EHS (21), směrnice Rady 90/425/EHS (22), směrnice Rady 91/496/EHS, rozhodnutí Rady 92/438/EHS (23), směrnice Rady 96/23/ES, směrnice Rady 96/93/ES (24), směrnice Rady 97/78/ES a nařízení (ES) č. 882/2004 a nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (25) . [pozm. návrh 23]

(79)

V zájmu zajištění soudržnosti by měly být také provedeny změny těchto aktů: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (26),nařízení Rady (ES) č. 1/2005 (27) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (28); nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (29), nařízení (ES) č. 1069/2009; nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 (30), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (31), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (32), směrnice Rady 98/58/ES (33), směrnice Rady 1999/74/ES (34), nařízení (ES) č. 1829/2003, nařízení (ES) č. 1831/2003, směrnice Rady 2007/43/ES (35), směrnice Rady 2008/119/ES (36), směrnice Rady 2008/120/ES (37) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (38). [pozm. návrh 24]

(80)

Nařízení (EU) č. …./… (*4) stanoví rámec pro financování kroků a opatření ze strany Unie v celém zemědělsko-potravinovém řetězci ve výše uvedených oblastech v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Některé z těchto aktů a opatření mají za cíl zlepšit provádění úředních kontrol a jiných úředních činností v celé Unii. Nařízení (EU) č. …./… (*5) by se mělo změnit tak, aby se zohlednilo změny zavedené tímto nařízením do nařízení (ES) č. 882/2004.

(81)

Aby se změnily odkazy na evropské normy, aby se v rámci příloh II a III tohoto nařízení zohlednil legislativní, technický a vědecký vývoj a aby se toto nařízení doplnilo o zvláštní pravidla vztahující se na úřední kontroly a jiné úřední činnosti v oblastech, na něž se toto nařízení vztahuje, včetně, mimo jiné, pravidel pro kvalifikaci a školení pracovníků, dodatečnou odpovědnost a úkoly příslušných orgánů, případy, v nichž se akreditace laboratoří nevyžaduje, některé výjimky z úředních kontrol na hranicích, kritéria, která by se měla použít pro určení četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol, stanovení podmínek, které musí splňovat některá zvířata nebo zboží vstupující do Unie ze třetích zemí, další požadavky a úkoly referenčních laboratoří a středisek Evropské unie, dodatečné požadavky pro národní referenční laboratoře, kritéria pro kategorizaci rizik a plnění ukazatelů u VVPK a pohotovostní plány pro potraviny a krmiva podle nařízení (ES) č. 178/2002, by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy svěřena Komisi. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravných prací prováděla vhodné konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Komise by měla při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(82)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, pokud jde o určování referenčních laboratoří Evropské unie a referenčních středisek Evropské unie pro rozmnožovací materiál rostlin a dobré životní podmínky zvířat, přijímání programů kontrol Komise v členských státech a provádění intenzivnějších úředních kontrol v případech porušení pravidel zemědělsko-potravinového řetězce, které vyžadují koordinovanou pomoc a následná opatření ze strany Komise, by se Komisi měly svěřit prováděcí pravomoci.

(83)

S cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, včetně, mimo jiné, pravidel a postupů pro audity, formát osvědčení a další dokumenty, zavádění počítačových systémů pro správu informací, spolupráci mezi provozovateli a příslušnými orgány a mezi příslušnými orgány, celními orgány a jinými orgány, metody odběru vzorků, laboratorní analýzy, testování a diagnostiky, jakož i jejich validaci a výklad, sledovatelnost, seznam produktů nebo zboží, které jsou předmětem kontrol, a zařazování na seznamy zemí nebo území, které mohou vyvážet určitá zvířata a zboží do Unie, oznamování zásilek předem, výměnu informací, stanoviště hraniční kontroly, izolaci a karanténu, souhlas s předvývozními kontrolami prováděnými třetími zeměmi, opatření k omezení rizika nebo řešení případů rozsáhlého závažného nesouladu u některých zvířat nebo zboží pocházejících ze třetí země nebo jejího regionu, uznání třetích zemí nebo regionů, které nabízejí záruky rovnocenné těm, které se uplatňují v Unii, a zrušení takového uznání, školení a výměnné programy pro pracovníky mezi členskými státy, by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (39).

(84)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž aby byl zajištěn harmonizovaný přístup, pokud jde o úřední kontroly a jiné úřední činnosti, které mají zajistit uplatňování pravidel Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být z důvodu jeho dopadu, složitosti a přeshraniční a mezinárodní povahy lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Hlava I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví pravidla pro:

a)	provádění úředních kontrol a jiné úřední činnosti prováděné příslušnými orgány členských států;

b)	financování úředních kontrol;

c)	správní pomoc a spolupráci mezi členskými státy v zájmu řádného uplatňování pravidel uvedených v odstavci 2;

d)	provádění kontrol Komise v členských státech a ve třetích zemích;

e)	přijetí podmínek, které musí splňovat zvířata a zboží vstupující do Unie ze třetích zemí;

f)	zavedení počítačového informačního systému pro správu informací a údajů souvisejících s úředními kontrolami.

2. Toto nařízení se vztahuje na úřední kontroly prováděné v zájmu ověření souladu s následujícími pravidly, ať už stanovených na úrovni Unie nebo na úrovni členských států za účelem provádění právních předpisů Unie v těchto oblastech:

řízení potravin a předpisy o potravinách, bezpečnosti , jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin, a to ve všech fázích produkce, zpracování a distribuce potravin, včetně pravidel zaměřených na zajištění poctivého jednání v rámci obchodu a na ochranu zájmů spotřebitelů a informací, výroba a použití materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami;

b)	řízení záměrného uvolňování GMO při uzavřeném nakládání do životního prostředí;

c)	řízení krmiv předpisy o krmivech a bezpečnosti krmiv, a to ve všech fázích produkce, zpracování a distribuce krmiv a na použití krmiv, včetně pravidel zaměřených na zajištění poctivého jednání v rámci obchodu a na ochranu zdraví a zájmů spotřebitelů a informací;

d)	stanovení požadavků týkajících se zdraví zvířat;

e)	cílená prevence a minimalizace rizik pro lidské zdraví a zdraví zvířat, která představují vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty;

ea)	prevence a minimalizace antimikrobiální rezistence u zvířat, lidí a v životním prostředí;

f)	stanovení požadavků na dobré životní podmínky zvířat;

g)	ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin;

h)	produkce s ohledem na prodej rozmnožovacího materiálu rostlin;

i)	stanovení požadavků pro dodávání na trh a používání přípravků na ochranu rostlin a udržitelné používání pesticidů;

j)	řízení ekologické produkce a označování ekologických produktů;

k)	používání a označování chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit.

ka)	stanovení požadavků na sledování určitých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech. [pozm. návrhy 25, 26 a 27]

3. Toto nařízení se vztahuje také na úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s požadavky stanovenými v pravidlech uvedených v odstavci 2 vztahujících se na zvířata a zboží:

a)	vstupující do Unie ze třetích zemí;

b)	určené k vývozu do třetích zemí.

4. Toto nařízení se nevztahuje na úřední kontroly pro ověření souladu s:

a)	nařízením (ES) č. 1234/2007 v jiných oblastech, než na které se vztahuje část II hlava II kapitola I uvedeného nařízení; toto nařízení se však vztahuje na úřední kontroly chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení vinné révy ; [pozm. návrh 28]

b)	směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU (40).

ba)	směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES (41) . [pozm. návrh 29]

5. Články 3 až 5, článek 7, čl. 11 odst. 2 a 3, článek 14, články 30 až 33, články 36 až 41, článek 76, hlavy III a IV a články 129 a 136 tohoto nařízení se použijí rovněž na jiné úřední činnosti prováděné příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením nebo s pravidly uvedenými v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

„úřední kontrolou“ se rozumí jakákoli forma kontroly , včetně ověření požadavků na zvířata a zboží ze třetích zemí určené k vývozu do třetích zemí , kterou provádí příslušný orgán za účelem ověření souladu s: [pozm. návrh 30]

a)	tímto nařízením;

b)	pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

„jinými úředními činnostmi“ se rozumí jakákoli činnost, jiná než úřední kontrola, prováděná příslušnými orgány v souladu s:

a)	tímto nařízením;

b)	pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 s výjimkou písmene g) , aby zajistilo uplatňování těchto předpisů; [pozm. návrh 31]

3.	„potravinářským právem“ se rozumí potravinářské právo podle definice v čl. 3 bodě 1 nařízení (ES) č. 178/2002;

4.	„právními předpisy týkajícími se krmiv“ se rozumí právní a správní předpisy upravující krmiva obecně a bezpečnost krmiv zvláště, a to jak na úrovni Unie, tak na úrovni vnitrostátní; zahrnuty jsou všechny fáze produkce, zpracování a distribuce krmiv a použití krmiv;

„příslušnými orgány“ se rozumí:

ústřední orgány členského státu odpovědného odpovědné za organizaci a provádění úředních kontrol a jiných úředních činností, v souladu s tímto nařízením jako je vydávání osvědčení nebo potvrzení, určování laboratoří, výměna informací v rámci spolupráce orgánů a přijímání rozhodnutí o nápravných opatřeních v případech, kdy došlo k porušení tohoto nařízení a s pravidly uvedenými pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2; [pozm. návrh 32]

b)	jakýkoli jiný orgán, kterému byla tato odpovědnost svěřena;

c)	případně odpovídající orgány třetí země;

6.	„zvířaty“ se rozumí živočichové podle definice v čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. …/… (*6) s výjimkou domácích zvířat ; [pozm. návrh 33]

7.	„zbožím“ se rozumí veškeré zboží, na které se vztahuje jedno nebo více pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2, s výjimkou zvířat;

8.	„potravinami“ se rozumí potraviny podle definice v článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002;

9.	„krmivy“ se rozumí krmiva podle definice v článku 3 bodě 4 nařízení (ES) č. 178/2002;

10.	„vedlejšími produkty živočišného původu“ se rozumí vedlejší produkty živočišného původu podle definice v článku 3 bodě 1 nařízení (ES) č. 1069/2009;

11.	„získanými produkty“ se rozumí získané produkty podle definice v článku 3 bodě 2 nařízení (ES) č. 1069/2009;

12.	„škodlivými organismy“ se rozumí škůdci podle definice v čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) č. …/… (*7);

13.	„rostlinami“ se rozumí rostliny podle definice v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) č. …/… (*8);

14.	„rozmnožovacím materiálem rostlin“ se rozumí rozmnožovací materiál rostlin podle definice v článku 3 nařízení (EU) č. XXX/XXXX [ Číslo, datum a název, jakož i odkaz v Úř. věst. na nařízení o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh ]; [pozm. návrh 34]

15.

„přípravky na ochranu rostlin“ se rozumí přípravky na ochranu rostlin podle definice v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009; pro účely tohoto nařízení se „přípravky na ochranu rostlin“ rozumí taktéž aktivní látky podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 a další látky nebo přípravky podle čl. 2 odst. 3 téhož nařízení; [pozm. návrh 35]

16.

„nepůvodními druhy“ se rozumí druhy, poddruhy či nižší taxony mimo jejich přirozenou minulost nebo současné rozšíření a zahrnují všechny části, pohlavní buňky, semena, vajíčka nebo rozmnožovací orgány takových druhů, jakož i hybridy, odrůdy či plemena, které mohou přežít a následně se rozmnožovat; [pozm. návrh 36]

17.	„produkty živočišného původu“ se rozumí produkty živočišného původu podle definice v bodě 8.1 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (42);

18.	„zárodečnými produkty“ se rozumí zárodečné produkty podle definice v článku 4 odst. 1 bodě 25 nařízení (EU) č. …/… (*9);

19.	„rostlinnými produkty“ se rozumí rostlinné produkty podle definice v čl. 2 bodě 2 nařízení (EU) č. …/… (*10);

20.	„dalšími objekty“ se rozumí další objekty podle definice v čl. 2 bodě 4 nařízení (EU) č. …/… (*11);

21.	„posouzením rizik“ se rozumí posouzení rizik podle definice v článku 3 bodě 11 nařízení (ES) č. 178/2002;

22.

„osvědčujícím úředníkem“ se rozumí:

a)	jakýkoli úředník příslušných orgánů oprávněný podepisovat úřední osvědčení jménem těchto orgánů;

b)	pokud tak stanoví pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, jakákoli jiná osoba, která je oprávněna podepisovat úřední osvědčení jménem příslušných orgánů;

23.	„úředním osvědčením“ se rozumí jakýkoli písemný nebo elektronický dokument podepsaný osvědčujícím úředníkem a poskytující záruku ohledně souladu s jedním nebo více požadavky stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2;

24.

„nesouladem“ se rozumí nesoulad s:

a)	tímto nařízením;

b)	pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

25.

„úředním potvrzením“ se rozumí jakékoli označení, značka nebo jiná forma potvrzení, které vydají provozovatelé pod dozorem, prostřednictvím specializovaných úředních kontrol, ze strany příslušných orgánů, nebo samotné příslušné orgány, a které poskytují záruku ohledně souladu s jedním nebo více požadavky stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2; [pozm. návrh 37]

26.	„provozovatelem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, na kterou se vztahuje jedna nebo více povinností stanovených v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2, s výjimkou příslušných orgánů a dalších subjektů odpovědných za úřední kontroly a jiné úřední činnosti;

27.	„zásilkou“ se rozumí počet zvířat nebo množství zboží stejného druhu, jakosti nebo popisu, na které se vztahuje totéž úřední osvědčení, úřední potvrzení nebo jakýkoli jiný dokument a které byly dopraveny týmž dopravním prostředkem a mají stejný původ; může sestávat z jedné či více položek;

28.

„inspekcí“ se rozumí forma úřední kontroly zahrnující šetření:

a)	zvířat nebo zboží;

b)	činností v rámci kontroly provozovatelů spadajících do oblasti působnosti pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 a vybavení, dopravních prostředků, látek, a materiálů , přípravků na ochranu rostlin a preventivních opatření používaných k výkonu těchto činností; [pozm. návrh 38]

c)	míst, kde provozovatelé vykonávají svoje činnosti;

ca)	dokumentace vztahující se k písmenům a), b) a c); [pozm. návrh 39]

29.	„stanovištěm hraniční kontroly“ se rozumí místo inspekční středisko , jakož i zařízení, které k němu patří, určené členským státem k provádění úředních kontrol stanovených v čl. 45 odst. 1; [pozm. návrh 40]

30.	„auditem“ se rozumí systematické a nezávislé šetření, které má za cíl zjistit, zda jsou činnosti a s nimi spojené výsledky těchto činností v souladu s plánovanými opatřeními, zda jsou tato opatření účinně uplatňována a zda jsou vhodná pro dosažení stanovených cílů;

31.	„ratingem“ se rozumí klasifikace provozovatelů na základě posouzení jejich souladu s ratingovými kritérii;

32.

„úředním veterinárním lékařem“ se rozumí veterinární lékař určený příslušnými orgány a řádně kvalifikovaný k provádění úředních kontrol a jiných úředních činností v souladu s:

a)	tímto nařízením;

b)	pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

33.	„nebezpečím“ se rozumí jakýkoli faktor nebo podmínka, které mohou mít nepříznivé účinky na lidské zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobré životní podmínky zvířat nebo na životní prostředí;

34.	„specifikovaným rizikovým materiálem“ se rozumí tkáně definované v čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 999/2001;

35.	„dlouhotrvající cestou“ se rozumí cesta podle definice v čl. 2 písm. m) nařízení (ES) č. 1/2005;

36.	„místem výstupu“ rozumí stanoviště hraniční kontroly nebo jiné místo určené členským státem, ve kterém zvířata spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1/2005 opouští celní území Unie;

37.	„zařízením pro aplikaci pesticidů“ se rozumí každé vybavení podle definice v čl. 3 bodě 4 směrnice 2009/128/ES;

38.	„pověřeným subjektem“ se rozumí nezávislá třetí strana, na kterou byly příslušnými orgány delegovány zvláštní úkoly úřední kontroly spojené s úředními kontrolami a jinými úředními činnostmi ; [pozm. návrh 43]

39.

„kontrolním orgánem pro ekologické produkty ekologickou produkci “ se rozumí organizace veřejné správy členského státu, jíž příslušné orgány svěřily, zcela nebo zčásti, své pravomoci provádět v odvětví ekologické produkce inspekce a vydávat osvědčení v souvislosti s uplatňováním nařízení (ES) č. 834/2007, případně včetně odpovídajícího orgánu třetí země nebo působícího ve třetí zemi; [pozm. návrh 44]

40.	„postupy ověřování kontrol“ se rozumí zavedená opatření a opatření prováděná příslušnými orgány za účelem zajištění konzistentnosti a účinnosti úředních kontrol a jiných úředních činností;

41.	„screeningem“ se rozumí forma úřední kontroly prováděné prostřednictvím plánované série pozorování nebo měření s cílem získat přehled o stavu dodržování souladu s tímto nařízením a pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

42.	„cíleným screeningem“ se rozumí forma úřední kontroly zahrnující sledování jednoho nebo více provozovatelů nebo jejich činností;

43.	„kontrolním systémem“ se rozumí systém zahrnující příslušné orgány a zdroje, struktury, opatření a postupy zavedené v členském státě k zajištění toho, aby úřední kontroly byly prováděny v souladu s tímto nařízením a s pravidly stanovenými v článcích 15 až 24;

44.

„rovnocenností“ nebo „rovnocenným“ se rozumí systémy, které jsou v zásadě stejné a plní stejné cíle : [pozm. návrh 45]

a)	schopnost různých systémů nebo opatření dosáhnout stejných cílů; [pozm. návrh 46]

b)	různé systémy nebo opatření schopné plnit tytéž cíle; [pozm. návrh 47]

45.	„vstupem do Unie“ se rozumí činnost spočívající v dovážení zvířat nebo zboží do některé z oblastí uvedených v příloze I;

46.

„kontrolou dokladů“ se rozumí kontrola úředních osvědčení, úředních potvrzení a dalšího dokumentu či dokumentů, včetně dokumentů obchodní povahy, které musí doprovázet zásilku podle pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 a čl. 54 odst. 1 nebo v prováděcích aktech přijatých v souladu s čl. 75 odst. 3, čl. 125 odst. 4, čl. 127 odst. 1 a čl. 128 odst. 1;

47.	„kontrolou totožnosti“ se rozumí vizuální inspekce za účelem ověření, že obsah a označení zásilky, včetně značek na zvířatech, pečetí a dopravních prostředků odpovídají informacím uvedeným v úředních osvědčeních, úředních potvrzeních a dalších doprovázejících dokumentech;

48.	„fyzickou kontrolou“ se rozumí kontrola zvířat nebo zboží a případně kontroly balení, způsobu přepravy, označování a teploty, odběr vzorků pro analýzu, testování nebo diagnostiku a jakékoli další kontroly nezbytné pro ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

49.

„překládkou“ se rozumí přesun zboží nebo zvířat , na něž se vztahují úřední kontroly stanovené v čl. 45 odst. 1, které je dopraveno a jež jsou dopraveny námořní nebo leteckou dopravou ze třetí země, který pod celní kontrolou probíhá z plavidla nebo letadla pod celní kontrolou na jiné plavidlo nebo do jiného letadla v tomtéž přístavu nebo na tomtéž letišti při přípravě k další cestě; [pozm. návrh 48]

50.	„tranzitem“ se rozumí přesun z jedné třetí země do jiné třetí země pod celním dohledem přes některé z území uvedených v příloze I nebo z jednoho z území uvedených v příloze I na jiné území uvedené v příloze I s přechodem přes území třetí země;

51.	„dozorem ze strany celních orgánů“ se rozumí činnost podle definice v čl. 4 odst. 13 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (43);

52.	„kontrolou ze strany celních orgánů“ se rozumí celní kontroly podle definice v čl. 4 odst. 14 nařízení (EHS) č. 2913/92;

53.

„úředním zadržením“ se rozumí postup, kterým příslušné orgány zajistí, že zvířata a zboží, u kterých jsou prováděny úřední kontroly, nejsou před tím, než je přijato rozhodnutí o jejich určení, přemísťovány, ani s nimi není manipulováno; zahrnuje ustájení a skladování provozovateli pod dohledem příslušných orgánů a podle jejich pokynů ; [pozm. návrh 49]

54.	„dodatečnými úředními kontrolami“ se rozumí takové kontroly, které původně nebyly v plánu a o nichž bylo rozhodnuto na základě zjištění předchozích úředních kontrol nebo jiných úředních činností;

55.	„úředním osvědčením“ se rozumí postup, jímž je příslušnými orgány zajištěna věrohodnost ohledně souladu s jedním nebo více požadavky stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2;

56.	„plánem kontrol“ se rozumí popis vypracovaný příslušnými orgány, který obsahuje informace o struktuře a organizaci systému úředních kontrol a o jeho fungování a podrobný rozpis úředních kontrol, které mají být v daném období provedeny v každé z oblastí uvedených v čl. 1 odst. 2;

57.	„knihou jízd“ se rozumí doklad stanovený v bodech 1 až 5 přílohy II nařízení (ES) č. 1/2005.

(57a)

„úředním pomocným veterinárním pracovníkem“ se rozumí osoba, která je v souladu s přílohou IIIa tohoto nařízení kvalifikovaná k výkonu této funkce, je jmenována příslušným orgánem a pracuje pod vedením úředního veterinárního lékaře a na jeho odpovědnost; [pozm. návrh 50]

Hlava II

Úřední kontroly a jiné úřední činnosti v členských státech

Kapitola I

Příslušné orgány

Článek 3

Určení příslušných orgánů

1. Pro každou z oblastí, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, členské státy určí příslušný orgán nebo orgány, kterým svěří mají jeden nebo více příslušných orgánů , které nesou odpovědnost za plánování, organizaci a případně provádění úředních kontrol a jiných úředních činností. [pozm. návrh 51]

2. Jestliže má členský stát pro jednu oblast svěří odpovědnost za provádění úředních kontrol nebo jiných úředních činností více než jednomu příslušnému orgánu, jeden příslušný orgán na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, nebo jestliže mají příslušné orgány určené v souladu s odstavcem 1 v rámci uvedeného určení možnost převést zvláštní odpovědnost za úřední kontroly nebo jiné úřední činnosti na jiné veřejné orgány, členský stát je třeba zajistit : [pozm. návrh 52]

a)	zavede postupy zavedení postupů k zajištění efektivní a účinné koordinace mezi všemi zúčastněnými orgány a soudržnosti a účinnosti úředních kontrol nebo jiných úředních činností na jeho celém území; [pozm. návrh 53]

jmenují jediný orgán odpovědný jmenování jediného orgánu odpovědného za koordinaci spolupráce a kontaktů s Komisí a ostatními členskými státy, pokud jde o úřední kontroly a jiné úřední činnosti prováděné v uvedené každém odvětví určeném členským státem, tak aby se tyto kontroly a činnosti vztahovaly na všechny oblasti uvedené v čl. 1 odst. 2 . [pozm. návrh 54]

3. Příslušné orgány odpovědné za ověřování souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j) mohou svěřit zvláštní úkoly úřední kontroly jednomu nebo více kontrolním orgánům pro ekologické produkty ekologickou produkci . V takových případech přidělí každému z nich číselný kód. [pozm. návrh 55]

4. Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům kontaktní údaje (a jakékoli jejich případné změny):

a)	příslušných orgánů určených v souladu s odstavcem 1;

b)	jediných orgánů určených v souladu s odst. 2 písm. b);

c)	kontrolních orgánů pro ekologické produkty uvedených v odstavci 3;

d)	pověřených subjektů uvedených v čl. 25 odst. 1.

Informace uvedené v prvním pododstavci se rovněž zpřístupní veřejnosti.

5. Členské státy mohou svěřit příslušným orgánům uvedeným v odstavci 1 odpovědnost za provádění kontrol v zájmu ověření souladu s jinými pravidly, nebo jejich uplatňování, včetně zvláštních rizik, která mohou vzniknout z přítomnosti nepůvodních druhů v Unii, jiných než těch, které která jsou uvedeny uvedena v čl. 1 odst. 2 , nebo v zájmu ověření jejich uplatňování . [pozm. návrh 56]

6. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit prostředky, jimiž se informace uvedené v odstavci 4 zpřístupní veřejnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2. K prostředkům, jimiž mají být informace uvedené v odstavci 4 zpřístupněny veřejnosti, musí v každém případě patřit zveřejnění na internetu. [pozm. návrh 57]

Článek 4

Obecné povinnosti příslušných orgánů

1. Příslušné orgány musí mít:

a)	zavedené postupy a opatření pro zajištění účinnosti a vhodnosti úředních kontrol a jiných úředních činností;

b)	zavedená opatření k zajištění nestrannosti, nezávislosti, kvality soudržnosti a jednotnosti jednotného účelu úředních kontrol a jiných úředních činností na všech úrovních; příslušné orgány by neměly být žádným způsobem spojeny s provozovateli, které kontrolují, nebo být na nich závislé;

c)	zavedená opatření k zajištění toho, že aby pracovníci provádějící úřední kontroly a jiné úřední činnosti nebudou byli nestranní, nebyli vystaveni žádnému střetu zájmů a neměli nevhodné styky, které pro ně mohou představovat ekonomický zisk nebo které by mohly ohrozit jejich nestrannost ;

d)	k dispozici odpovídající laboratorní kapacity (nebo přístup k nim) pro analýzu, testování a diagnostiku;

e)	k dispozici dostatečný počet nezávislých, náležitě kvalifikovaných a zkušených pracovníků (s ohledem na požadavky kladené na kontroly podle čl. 1 odst. 1 a 2) , aby úřední kontroly a jiné úřední činnosti mohly být prováděny v plném rozsahu, efektivně a účinně;

f)	vhodná a řádně udržovaná zařízení a vybavení, aby pracovníci mohli provádět úřední kontroly a jiné úřední činnosti efektivně a účinně;

g)	právní způsobilost k provádění úředních kontrol a jiných úředních činností a přijmout k příjímání opatření uvedená uvedených v tomto nařízení a v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2;

h)	zavedené právní postupy v zájmu zajištění, aby pracovníci měli přístup přístupu pracovníků do prostor provozovatelů a k dokumentům, které uchovávají, aby byli schopni plnit řádně své úkoly;

i)	zavedené pohotovostní plány a být připraveni podle takových plánů jednat v případě mimořádné situace, případně v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2.

2. Pracovníci provádějící úřední kontroly a jiné úřední činnosti:

-a)	jsou úředníky zaměstnanými příslušným orgánem nebo nezávislým veřejným subjektem, který příslušný orgán pověřil prováděním úředních kontrol nebo jiných úředních činností;

a)	absolvují pro oblast své působnosti náležité školení, které jim umožní kompetentním způsobem vykonávat své povinnosti a jednotně provádět úřední kontroly a jiné úřední činnosti;

b)	průběžně se dovzdělávají dále vzdělávají v oblasti své působnosti a pravidelně se jim dle potřeby dostává dalšího školení;

c)	absolvují školení, pokud jde o tematické oblasti uvedené v tematických oblastech uvedených v kapitole I přílohy II a o povinnosti povinnostech příslušných orgánů vyplývající vyplývajících z tohoto nařízení.

Příslušné orgány vypracují a zavedou školicí programy za účelem zajištění , jimiž zajistí , aby se pracovníkům provádějícím úřední kontroly a úřední činnosti dostalo školení uvedeného v prvním pododstavci písmenech a), b) a c).

3. Za účelem zajištění, aby pracovníci příslušných orgánů uvedení v odst. 1 písm. e) a v odstavci 2 měli potřebnou kvalifikaci, schopnosti a znalosti, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 týkající se pravidel pro zvláštní požadavky na kvalifikaci a školení těchto pracovníků, pokud jde o vědecké a technické znalosti nezbytné k provádění úředních kontrol a jiných úředních činností v každé z oblastí uvedených v čl. 1 odst. 2.

4. Jestliže je v rámci služeb příslušného orgánu činností vykonávaných příslušným orgánem je k provádění úředních kontrol nebo jiných úředních činností způsobilá více než jedna jednotka, musí být mezi těmito různými jednotkami zajištěna efektivní a účinná koordinace. [pozm. návrhy 58 a 341]

Článek 5

Audity příslušných orgánů

1. Příslušné orgány provádějí interní audity nebo si takové audity nechají provést a na základě jejich výsledků přijmou vhodná opatření, aby byl zajištěn jejich soulad s tímto nařízením.

Tyto audity musí být:

a)	podrobeny nezávislému přezkumu;

b)	prováděny transparentním způsobem.

2. Příslušné orgány zpřístupní výsledky auditů uvedených v odstavci 1 Komisi na základě její odůvodnění žádosti Komisi. [pozm. návrh 59]

3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro provádění auditů uvedených v odstavci 1. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 6

Rozhodnutí příslušných orgánů týkající se fyzických a právnických osob

Proti rozhodnutím přijatým příslušnými orgány v souladu s článkem 53, čl. 64 odst. 3 a 5, článkem 65, čl. 134 odst. 2 a čl. 135 odst. 1 a 2 týkajícím se fyzických nebo právnických osob mají tyto osoby právo se odvolat v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Článek 7

Povinnosti pracovníků příslušných orgánů týkající se důvěrnosti

1. Příslušné orgány od svých pracovníků požadují, aby mimo vnitřní struktury příslušného orgánu nesdělovali informace získané při provádění výkonu svých povinností v rámci úředních kontrol a jiných úředních činností, které jsou ze své povahy předmětem služební tajemství podle odstavce 2.

2. S výjimkou situace, kdy převažuje veřejný zájem na jejich zveřejnění nebo kdy je zveřejnění uloženo jinými právními předpisy Unie , zahrnují informace, které jsou předmětem služebního tajemství podle odstavce 1, také informace, jejichž zveřejnění by narušilo:

a)	účel inspekcí, šetření a auditů;

b)	ochranu obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby;

c)	ochranu soudního probíhající soudní řízení a právního právní poradenství.

ca)	rozhodovací proces příslušných orgánů .

2a. V případě, kdy příslušné orgány posuzují, zda převažuje veřejný zájem na zveřejnění uvedených informací, zohlední mimo jiné:

a)	případná rizika pro lidské zdraví, pro zdraví zvířat či rostlin nebo pro životní prostředí;

b)	povahu, závažnost a rozsah těchto rizik s cílem zajistit, aby zveřejnění informací bylo přiměřené okolnostem.

3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 nebrání příslušným orgánům, aby zveřejnily , příslušné orgány zveřejní nebo jiným způsobem veřejnosti zpřístupnily zpřístupní informace o výsledku úřední kontroly týkající se jednotlivých provozovatelů, a to za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)	dotčenému provozovateli je dána možnost umožněno vyjádřit se k informacím, které má příslušný orgán v úmyslu zveřejnit nebo jiným způsobem zpřístupnit veřejnosti, vyjádřit, a to před jejich zveřejněním nebo zpřístupněním;

b)	informace, které jsou zveřejněny nebo veřejnosti jinak zpřístupněny, zohlední připomínky vyjádřené dotčeným provozovatelem nebo jsou současně zveřejněny či zpřístupněny společně s takovými připomínkami.

3a. Příslušné orgány zajistí, aby všechny informace zveřejněné nebo zpřístupněné veřejnosti podle tohoto článku byly přesné a aby případné následně doložené nepřesnosti byly náležitě opraveny. [pozm. návrh 60]

Kapitola II

Úřední kontroly

Článek 8

Obecná pravidla pro úřední kontroly

1. Příslušné orgány musí pravidelně provádět úřední kontroly pravidelně u všech provozovatelů podniků , a to na základě rizik a s přiměřenou četností, s přihlédnutím přičemž přihlíží k: [pozm. návrh 61]

zjištěným rizikům, pokud jde o:

i)	zvířata a zboží;

ii)	činnosti a preventivní opatření v rámci kontroly provozovatelů zařízení; [pozm. návrh 62]

iii)	umístění aktivit nebo činnosti provozovatelů zařízení;

iv)

používání produktů, postupů, materiálů , doplňkových látek v krmivech nebo látek, které mohou ovlivnit bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin , bezpečnost nebo krmiv, zdraví nebo dobré životní podmínky zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, a zdraví rostlin nebo pravost a kvalitu rozmnožovacího materiálu rostlin nebo které mohou mít – jak je tomu v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin mohou mít – nepříznivý dopad na životní prostředí; [pozm. návrh 63]

iva)	možnost, že spotřebitelé budou uvedeni v omyl, pokud jde o povahu, kvalitu či podstatu produktu, anebo možnost, že spotřebitelům vznikne v důsledku zavádějících informací poskytnutých provozovatelem finanční ztráta; [pozm. návrh 64]

ivb)	požadavky na postup podle čl. 1 odst. 2 písm. j); [pozm. návrh 65]

b)	dosavadní chování provozovatele dosavadním výsledkům podniků , pokud jde o výsledky úředních kontrol úřední kontroly , které u nich byly provedeny, a jejich soulad s pravidly uvedenými dodržování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2; [pozm. návrh 66]

spolehlivost spolehlivosti a výsledky výsledkům vlastních kontrol, které byly provedeny provozovateli nebo třetí stranou na jejich žádost, za účelem potvrzení souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2; předávání informací o vlastních kontrolách se využívá v maximální možné míře, tak aby se minimalizovalo zatížení provozovatelů; [pozm. návrh 67]

ca)	očekáváním spotřebitelů ohledně povahy, kvality a složení potravin a zboží; [pozm. návrh 68]

d)	veškeré informace, které by mohly poukazovat na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2.

da)	soukromým systémům záruky kvality, které zavedli provozovatelé a které jsou osvědčeny a kontrolovány nezávislými a uznanými certifikačními subjekty. [pozm. návrh 69]

2. Příslušné orgány musí provádět úřední kontroly pravidelně a s přiměřenou četností, aby zjistily možné případy záměrného porušování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 a ověřily splnění požadavků a kritérií postupu podle čl. 1 odst. 2 písm. j) , přičemž kromě kritérií uvedených v odstavci 1 zohledňují informace týkající se takového možného záměrného porušení sdílené , které jsou sdíleny prostřednictvím mechanismu správní pomoci stanového v hlavě IV a veškeré další informace poukazující na možnost takového porušování. [pozm. návrh 70]

2a. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, v nichž stanoví jednotné normy pro minimální četnost kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2. V nutných případech se minimální četnost kontrol, která vychází z rizika, stanoví zvlášť pro každý produkt, postup nebo činnost podléhající úředním kontrolám podle tohoto nařízení. [pozm. návrh 71]

3. Úřední kontroly provedené před uvedením na trh nebo přemístěním některých zvířat a zboží s ohledem na vydání úředních potvrzení nebo úředních osvědčení požadovaných podle pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 jako podmínka pro uvedení na trh nebo přemístění zvířat nebo zboží musí být provedeny v souladu s:

a)	pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

b)	akty v přenesené pravomoci přijatými Komisí v souladu s články 15 až 24.

4. Úřední kontroly se provádějí bez předchozího upozornění, s výjimkou případů, kdy:

a)	je nezbytné oznámení provozovatele předem; [pozm. návrh 72]

b)	provozovatel o takové úřední kontroly požádal ; tyto oznámené kontroly nenahrazují bez předchozího upozornění běžné kontroly . [pozm. návrh 73]

ba)	provádí se audity, jejichž cílem je ověřit splnění požadavků podle čl. 1 odst. 2 písm. j). [pozm. návrh 74]

5. Úřední kontroly se provádějí pokud možno tak, aby administrativní zátěž se minimalizovalo zatížení provozovatelů a narušení jejich provozních činností bylo omezeno na nezbytné minimum, avšak současně aby se to nežádoucím způsobem neprojevilo na kvalitě kontrol . Má-li tedy být u téhož provozovatele souběžně provedeno několik různých kontrol, příslušný orgán tyto kontroly sloučí. V případě, že se na provozovatele vztahují různé úřední kontroly, členské státy zajistí koordinovaný přístup s cílem sloučit stávající kontrolní opatření . [pozm. návrh 75]

6. Příslušné orgány musí provádět úřední kontroly se stejnou péčí bez ohledu na to, zda se jedná o zvířata a zboží:

a)	dostupné na trhu Unie, ať už původem z členského státu, kde se úřední kontroly provádějí, nebo v jiném členském státě;

b)	které mají být vyvezeny z Unie;

c)	vstupující do Unie ze třetích zemí.

7. V míře nezbytně nutné pro organizaci úředních kontrol, mohou požadují členské státy určení požadovat po provozovatelích, kteří si nechávají zvířata nebo zboží dovážet z jiného členského státu, aby příchod dodání takových zvířat nebo zboží ohlásil. [pozm. návrh 76]

Článek 9

Osoby, postupy, a činnosti, metody a techniky u kterých jsou prováděny úřední kontroly [pozm. návrh 77]

V míře nezbytné ke zjištění souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 musí příslušné orgány provádět úřední kontroly u:

a)	zvířat a zboží ve všech fázích produkce, zpracování , uvádění na trh a distribuce; [pozm. návrh 78]

b)	látek, materiálů nebo jiných předmětů, které mohou mít vliv na vlastnosti nebo zdraví zvířat a vlastnosti nebo zdravotní nezávadnost zboží ve všech fázích produkce, zpracování a distribuce; [pozm. návrh 79]

c)	provozovatelů a činností a činností operací podléhajících jejich kontrole, v jejich prostorách a na pěstebních plochách, a pokud jde o jejich plodiny, postupy, skladování, přepravu a použití zboží a chov zvířat. [pozm. návrh 80]

ca)	veškeré dokumentace, včetně dokumentace v elektronické podobě, která se týká provozované činnosti nebo operací zahrnujících přepravu. [pozm. návrh 81]

Článek 10

Transparentnost úředních kontrol

1. Příslušné orgány provádějí úřední kontroly s vysokou mírou transparentnosti a zpřístupní veřejnosti relevantní informace týkající se organizace a provádění úředních kontrol.

Rovněž zajistí pravidelné , alespoň každoroční, a včasné zveřejňování informací o:

a)	druhu, počtu a konečném výsledku úředních kontrol;

b)	druhu a počtu zjištěných případů nesouladu;

c)	případech druhu a počtu případů , kdy byla příslušnými orgány přijata opatření v souladu s článkem 135;

d)	případech druhu a počtu případů , kdy byly uloženy sankce uvedené v článku 136. [pozm. návrh 82]

2. K zajištění jednotného uplatňování pravidel uvedených v odstavci 1 tohoto článku, Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví a dle potřeby aktualizuje formát, v němž se údaje uvedené v tomto odstavci zveřejní. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2. členským státům poskytne náležité pokyny, včetně návrhu standardního formátu zpráv, který v každém případě zahrnuje zveřejňování těchto pokynů na internetu. [pozm. návrh 83]

3. Příslušné orgány jsou oprávněny zveřejnit nebo jinak veřejnosti zpřístupnit informace o ratingu jednotlivých provozovatelů na základě výsledku posledních čtyř úředních kontrol, a to za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)	ratingová kritéria jsou objektivní, transparentní a veřejně přístupná;

b)	jsou zavedena vhodná opatření, která zajistí konzistentnost a transparentnost ratingovém procesu.

ba)	v případě nepříznivých výsledků se neprodleně provedou následné kontroly. [pozm. návrh 84]

3a. S cílem umožnit srovnávání ratingových systémů mezi jednotlivými členskými státy vydá Komise po konzultaci se zúčastněnými stranami prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci pokyny pro určení objektivních kritérií, kterými se členské státy mohou řídit dle vlastního uvážení. [pozm. návrh 85]

Článek 11

Dokumentovaná kontrola postupy ověřování kontrol

1. Příslušné orgány provádějí úřední kontroly v souladu s dokumentovanými postupy.

Tyto postupy zahrnují oblasti pro kontrolní postupy stanovené v kapitole II přílohy II a obsahují podrobné pokyny pro pracovníky provádějící úřední kontroly.

2. Příslušné orgány mají zavedené postupy k ověření jednotnosti a účinnosti úředních kontrol a jiných úředních činností, které provádějí.

3. Příslušné orgány:

a)	přijmou nápravná opatření ve všech případech, kdy jsou na základě postupů stanovených v odstavci 2 zjištěny nedostatky, pokud jde o jednotnost a účinnost úředních kontrol a jiných úředních činností;

b)	v případě potřeby dokumentované postupy stanovené v odstavci 1 náležitě aktualizují.

Článek 12

Záznamy a zprávy o úředních kontrolách [pozm. návrh 86]

1. Příslušné orgány vypracují zprávy uchovávají dokumentační záznamy o každé úřední kontrole, kterou provádějí provedly . Vypracují zprávu o kontrolách, při nichž bylo zjištěno porušení tohoto nařízení nebo ustanovení podle čl. 1 odst. 2. [pozm. návrh 87]

Tyto zprávy obsahují:

a)	popis účelu úředních kontrol;

b)	použité kontrolní metody;

c)	výsledky úředních kontrol;

d)	případně opatření, která příslušné orgány požadují, aby dotčený provozovatel přijal v důsledku jejich úředních kontrol.

2. Příslušné orgány poskytnou provozovateli, u kterého se provádí úřední kontrola, kopii zprávy uvedené v odstavci 1.

3. Pokud úřední kontroly vyžadují trvalou nebo pravidelnou účast pracovníků nebo zástupců příslušných orgánů v prostorách provozovatele, zprávy uvedené v odstavci 1 musí být vypracovávány s takovou četností, která příslušným orgánům a provozovateli umožní, aby:

a)	byli pravidelně informováni o úrovni souladu;

b)	byli neprodleně informováni o nedostatcích nebo nesouladu zjištěných v rámci úředních kontrol.

3a. Výsledky úředních kontrol provedených na stanovištích hraniční kontroly jsou podle čl. 54 odst. 2 písm. b) zaznamenávány do společného zdravotního vstupního dokladu. [pozm. návrh 88]

Článek 13

Úřední kontroly, metody a techniky

1. Příslušné orgány provádějí úřední kontroly s využitím kontrolních metod a technik, které případně zahrnují screening, cílený screening, ověřování, inspekce, audity, odběr vzorků, analýzy, diagnostika a testy.

2. Úřední kontroly případně zahrnují tyto činnosti: [pozm. návrh 89]

a)	přezkoumání kontrolních systémů, které provozovatelé zavedli, a získané výsledky;

inspekce:

i)	instalací prvovýrobců a dalších podniků, včetně jejich okolí, prostor, kanceláří, vybavení, technického zařízení a strojů, přepravy a jejich zvířat a zboží;

ii)	surovin, složek, zpracovatelských pomůcek a dalších výrobků používaných k přípravě a výrobě zboží nebo ke krmení a ošetřování zvířat;

iia)	materiálů, které mají přijít do styku s potravinami; [pozm. návrh 90]

iii)	polotovarů,

iv)	výrobků a procesů na čištění a údržbu, přípravků na ochranu rostlin;

v)	označování, prezentace a reklamy;

c)	kontroly hygienických podmínek v prostorách provozovatele;

d)	posouzení postupů pro správnou výrobní praxi (GMP), správnou hygienickou praxi (GHP), správnou zemědělskou praxi a analýzu rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP);

e)	přezkoumání dokumentů , záznamů o sledovatelnosti a jiných záznamů, které mohou být důležité pro posouzení souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2; [pozm. návrh 91]

f)	rozhovory s provozovateli a s jejich pracovníky;

g)	odečtení hodnot, které zaznamenaly měřicí přístroje provozovatele;

h)	kontroly prováděné vlastními nástroji příslušných orgánů k ověření měření provedených provozovateli;

i)	veškeré další činnosti požadované ke zjištění případů nesouladu.

2a. Specifická pravidla týkající se provádění úředních kontrol vždy přihlížejí nejen k potenciálním zdravotním rizikům, ale také k očekáváním spotřebitelů s ohledem na složení potravin a pravděpodobnost podvodného jednání. [pozm. návrh 326]

Článek 14

Povinnosti provozovatelů

1. Jestliže to příslušné orgány požadují, provozovatelé v míře, která je nezbytná pro provádění úředních kontrol nebo jiných úředních činností, poskytnou pracovníkům příslušných orgánů , nebo pracovníkům pověřených subjektů, pokud byly zvláštní úkoly úřední kontroly přeneseny podle článku 25, poskytnou přístup: [pozm. návrh 92]

a)	do svých prostor;

b)	ke svým počítačovým systémům pro správu informací;

c)	ke svým zvířatům a zboží;

k příslušným dokumentům a jiným důležitým informacím , včetně výsledků případných vlastních testů, které jsou důležité pro provádění těchto kontrol nebo činností a kontrol uvedených v čl. 13 odst. 2. Každý provozovatel musí být schopen uvést alespoň každého provozovatele, jenž je jeho dodavatelem, a každého provozovatele, jenž je jeho odběratelem . [pozm. návrh 93]

2. Při úředních kontrolách a jiných úředních činnostech provozovatelé pomáhají pracovníkům příslušných orgánů a pověřených subjektů podle článku 25 při plnění jejich úkolů spojených s kontrolami . Provozovatelé příslušným orgánům bezplatně poskytnou vzorky v dostatečném množství . [pozm. návrh 94]

3. Provozovatel odpovědný za zásilku:

a)	plně spolupracuje s příslušnými orgány, aby zajistil účinné provádění úředních kontrol nebo jiných úředních činností;

b)	neprodleně zpřístupní veškeré požadované informace týkající se zásilky v tištěné nebo elektronické podobě. [pozm. návrh 95]

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se:

a)	postupů pro přístup příslušných orgánů a pověřených subjektů podle článku 25 k počítačovým systémům pro správu informací uvedeným v odst. 1 písm. b); [pozm. návrh 96]

b)	spolupráce mezi provozovateli a příslušnými orgány, jak je uvedeno v odstavci 3.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 15

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v souvislosti s výrobou produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě

-1. Součástí úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, které jsou prováděny za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, je vždy ověření souladu alespoň následujících prvků s nařízeními (ES) č. 852/2004 (44) , (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 1069/2009:

a)	uspořádání a údržba prostor a vybavení;

b)	osobní hygiena;

c)	postupy v souladu se zásadami HACCP;

d)	postupy vlastních kontrol;

e)	kontrola dodržování platných požadavků ze strany pracovníků;

f)	ověření záznamů provozovatelů a průvodních dokumentů příchozích a odchozích dodávek potravin, krmiv a jakýchkoli látek nebo materiálu v rámci zařízení;

g)	posouzení veškerých důkazů o existenci podvodných praktik.

1. Úřední kontroly produkce uvedené v odstavci 1, jež jsou prováděny v souvislosti s produkcí masa, musí zahrnovat:

a)	ověření zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat před porážkou, které vykoná úřední veterinární lékař nebo které je vykonáno úřední pomocný veterinární pracovník na jeho odpovědnost úředního veterinárního lékaře ;

úřední kontroly na jatkách, v bourárnách a zpracovatelských zařízeních a zařízeních na zpracování zvěřiny, které vykoná úřední veterinární lékař nebo úřední pomocný veterinární pracovník které je vykonáno na jeho odpovědnost úředního veterinárního lékaře , v zájmu ověření souladu s požadavky, které se vztahují na:

i)	hygienu produkce masa;

ii)	přítomnost reziduí veterinárních léčivých přípravků v produktech živočišného původu určených k lidské spotřebě;

iii)	manipulaci a neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu a specifikovaného rizikového materiálu;

iv)	zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat.

1a. Pro účely úředních kontrol podle odstavce 2:

a)	alespoň jeden úřední veterinární lékař je přítomen během celé prohlídky před porážkou i po porážce nebo v případě zařízení na zpracování zvěřiny během prohlídky po porážce;

b)	jeden úřední veterinární lékař nebo úřední pomocný veterinární pracovník je přítomen v bourárnách při zpracování masa tak často, jak to vyžaduje plnění cílů tohoto nařízení.

1b. Po provedení úředních kontrol uvedených v odstavci 2 přijme úřední veterinární lékař opatření v souladu s článkem 135 ohledně zvířat, jejich dobrých životních podmínek a místa určení masa nebo tato opatření jsou přijata na jeho odpovědnost.

2. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 týkající se zvláštních pravidel pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a zvířat, která jsou určena k výrobě těchto produktů, aby se ověřil soulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. a), c), d) a e) vztahujícími se tyto produkty a zvířata, a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány po úředních kontrolách. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví pravidla pro:

a)	zvláštní odpovědnost a úkoly příslušných orgánů vedle těch spolu s těmi , které jsou uvedeny v odstavci 1 a v článku 4, článcích 8 a, 9, čl. 10 odst. 1, článcích 11 až 13, čl. 34 odst. 1 a 2 a článku 36;

jednotné zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol a jednotnou minimální četnost těchto úředních kontrol, přičemž se kromě kritérií uvedených v čl. 8 odst. 1 zohlední specifická nebezpečí a rizika, která existují v souvislosti s každým produktem živočišného původu a různými procesy, jimiž prochází;

případy a podmínky, kdy se mohou náležitě kvalifikovaní a vyškolení pracovníci jatek , kteří pracují pod dohledem úředního veterinárního lékaře v úseku, jenž je oddělen od výrobních úseků zařízení a je na nich nezávislý, mohou být nápomocni úřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úředních kontrol podle odstavce 2 týkajících se výroby drůbežího nebo králičího masa a účastnit úředních kontrol, a koncepci a použití se navrhování a provádění zkoušek pro posouzení jejich výkonnosti;

d)	okolnosti, za nichž příslušné orgány v souvislosti se zvláštními případy nesouladu mají přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 135 odst. 2 nebo dodatečná opatření, která doplňují opatření uvedená v tomto odstavci;

kritéria pro stanovení případů, kdy vzhledem k výsledkům , na základě výsledků analýzy rizik nemusí být , podmínek a četnosti úkolů úředních kontrol, které provádí úřední veterinární lékař na nízkopacitních na jatkách a v zařízeních zpracovávajících zvěřinu během úředních kontrol uvedených v odstavci 1 přítomen úřední veterinární lékař v souladu s minimálními požadavky stanovenými v odst. 1a písm. a) .

V případech rizik, která nelze efektivně řešit kvůli neexistenci společných specifikací pro úřední kontroly nebo pro opatření, které má být příslušnými orgány přijato v návaznosti na tyto úřední kontroly, vyžadují-li to závažné naléhavé důvody, se postup stanovený v článku 140 se v závažných naléhavých důvodech použije na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce.

3. Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci, jak je stanoveno v odstavci 2, vezme v úvahu následující:

a)	zkušenosti získané příslušnými orgány a provozovateli potravinářských podniků při uplatňování postupů uvedených v článku 5 nařízení (ES) č. 852/2004;

b)	vědecký a technologický vývoj;

c)	očekávání spotřebitelů, pokud jde o složení potravin, a změny ve struktuře spotřeby potravin;

d)	rizika pro lidské zdraví a zdraví zvířat v souvislosti s masem a jinými produkty živočišného původu určenými k lidské spotřebě.

da)	veškeré důkazy o existenci podvodných praktik.

4. Pokud to nebrání dosažení cílů v oblasti lidského zdraví a zdraví zvířat, které sledují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. a), c), d) a e) vztahující se na produkty živočišného původu určené k lidské spotřebě a zvířata určená k výrobě těchto produktů, musí Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci, jak je stanoveno v odstavci 2, také vzít v úvahu následující prvky:

a)	potřebu zjednodušit používání aktů potřebu, aby akty v přenesené pravomoci v odpovídaly povaze a velikosti malých podnicích podniků, má-li se docílit účinné používání ;

b)	potřebu umožnit pokračující využívání tradičních metod ve všech fázích produkce, zpracování nebo distribuce potravin,

c)	potřeby potravinářských podniků umístěných v regionech vystavených zvláštním zeměpisným omezením. [pozm. návrh 97]

Článek 16

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány, pokud jde o rezidua určitých látek v potravinách a krmivech

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 legislativní návrhy týkající se pravidel pro úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. a) vztahujícími se na určité látky, jejichž používání v případě plodin nebo zvířat nebo produkce či zpracování potravin nebo krmiv může mít za následek rezidua těchto látek v potravinách a krmivech, a opatření, která mají být příslušnými orgány přijata v návaznosti na úřední kontroly. Tyto akty v přenesené pravomoci legislativní návrhy zohlední potřebu zajistit minimální úroveň úředních kontrol, aby se zabránilo používání těchto látek porušujícímu čl. 1 odst. 2 písm. a) , a stanoví pravidla pro: [pozm. návrh 327]

a)	jednotné zvláštní požadavky pro provádění úředních kontrol a jednotnou minimální četnost těchto úředních kontrol, přičemž se kromě kritérií uvedených v čl. 8 odst. 1, zohlední i zvláštní nebezpečí a rizika související s nepovolenými látkami a nepovoleným používáním povolených látek;

b)	zvláštní dodatečná kritéria a zvláštní dodatečný obsah kritérií uvedených v článku 108 pro přípravu příslušných částí víceletých vnitrostátních plánů kontrol stanovených v čl. 107 odst. 1;

c)	případy, kdy příslušné orgány v souvislosti se zvláštními případy nesouladu mají přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 135 odst. 2 nebo dodatečná opatření, která doplňují opatření uvedená v tomto odstavci.

Článek 17

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v souvislosti se zvířaty, produkty živočišného původu, a zárodečnými produkty, vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty [pozm. návrh 98]

1. V rámci úředních kontrol týkajících se zvířat jsou ověřována:

a)	opatření na ochranu před biologickými a chemickými riziky pro lidské zdraví a zdraví zvířat;

b)	opatření týkající se dobrých životních podmínek zvířat, aniž jsou dotčena ustanovení článku 18;

c)	opatření pro tlumení nebo eradikaci nákaz. [pozm. návrh 99]

2. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 legislativní návrhy týkající se pravidel pro provádění úředních kontrol u zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, s cílem ověřit soulad s pravidly Unie stanovenými v čl. 1 odst. 2 písm. d) a e) a pro opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v návaznosti na úřední kontroly. Uvedené akty v přenesené pravomoci legislativní návrhy zohlední rizika pro zdraví zvířat týkající se zvířat , produktů související se zvířaty, produkty živočišného původu a zárodečnými produkty a rizika pro lidské zdraví a zdraví zvířat související s vedlejšími produkty živočišného původu a se získanými produkty zárodečných produktů a stanoví pravidla pro: [pozm. návrh 100]

a)	zvláštní odpovědnost a úkoly příslušných orgánů vedle těch, které jsou stanoveny v článcích 4, 8, 9, čl. 10 odst. 1, článcích 11, a 12, 13, a čl. 34 odst. 1 a 2 a článku 36; [pozm. návrh 101]

jednotné zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol a jednotnou minimální četnost těchto úředních kontrol, přičemž se kromě kritérií uvedených v čl. 8 odst. 1 zohlední potřeba řešit některá zvláštní nebezpečí a rizika pro zdraví zvířat pomocí úředních kontrol za účelem ověření souladu s opatřeními v oblasti prevence a tlumení nákaz stanovenými podle pravidel v čl. 1 odst. 2 písm. d);

c)	případy, kdy příslušné orgány v souvislosti se zvláštními případy nesouladu mají přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 135 odst. 2 nebo dodatečná opatření, která doplňují opatření uvedená v tomto odstavci.

Článek 18

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v souvislosti s požadavky týkajícími se dobrých životních podmínek zvířat

1. Kromě obecných pravidel pro úřední kontroly podle článku 8 musí úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s pravidly, jimiž se stanoví požadavky na dobré životní podmínky zvířat v případě jejich přepravy musí zahrnovat: [pozm. návrh 102]

a)	v případě dlouhotrvajících cest mezi členskými státy a třetími zeměmi úřední kontroly prováděné před nakládkou, v rámci kterých je kontrolována způsobilost zvířat pro přepravu;

v případě dlouhotrvajících cest mezi členskými státy a třetími zeměmi, při nichž se přepravují domácí koňovití jiní než evidovaní koňovití a domácí skot, ovce, kozy a prasata, před uskutečněním cesty:

i)	úřední kontroly knihy jízd za účelem ověření, že je plán přepravy realistický a že vykazuje soulad s nařízením (ES) č. 1/2005;

ii)	úřední kontroly za účelem ověření, že přepravce uvedený v knize jízd má platné povolení přepravce, osvědčení o schválení pro dopravní prostředek pro dlouhotrvající cesty a osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce;

na stanovištích hraniční kontroly stanovených v čl. 57 odst. 1 a na místech výstupu:

i)	úřední kontroly způsobilosti přepravovaných zvířat a dopravních prostředků , jejichž cílem je ověřit soulad s kapitolou II a případně s kapitolou VI přílohy I nařízení (ES) č. 1/1005 ; [pozm. návrh 103]

ii)	úřední kontroly za účelem ověření, že přepravci dodržují platné mezinárodní dohody , včetně Evropské úmluvy o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě, a mají platné povolení přepravce a osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce; [pozm. návrh 104]

iii)	úřední kontroly za účelem ověření, zda domácí koňovití a domácí skot, ovce, kozy a prasata byli nebo mají být přepravováni v rámci dlouhotrvajících cest.

iiia)

pokud se příslušný orgán na základě úředních kontrol provedených podle písm. c) bodu i) tohoto odstavce domnívá, že zvířata nejsou způsobilá k přepravě, jsou tato zvířata vyložena, napojena, nakrmena a je jim dopřán odpočinek, dokud nejsou schopna pokračovat v cestě, a je-li to nutné, zajistí se veterinární péče. [pozm. návrh 105]

ca)

v případě dlouhotrvajících cest mezi členskými státy a třetími zeměmi namátkové nebo cílené úřední kontroly prováděné kdykoli během dlouhotrvající cesty s cílem ověřit, zda jsou uvedené doby jízdy reálné a zda je při cestě dodržováno nařízení (ES) č. 1/2005, zejména zda doby jízdy a doby odpočinku odpovídají limitům stanoveným v kapitole V přílohy I nařízení (ES) č. 1/2005; [pozm. návrh 106]

2. Pokud pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. f) požadují, aby byly splněny některé nevyčíslitelné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, nebo pokud uvedená pravidla požadují přijetí některých postupů dodržování, které nemohou být účinně ověřeny prostřednictvím výhradního použití úředních kontrolních metod a technik uvedených v článku 13, mohou úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s těmito pravidly zahrnovat v případech a za podmínek, že se přijmou v souladu s odst. 3 písm. f), použití specifických ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat.

3. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 legislativní návrhy týkající se pravidel pro provádění úředních kontrol za účelem ověření souladu s pravidly Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. f). Tyto akty v přenesené pravomoci legislativní návrhy zohlední rizika pro dobré životní podmínky zvířat v souvislosti se zemědělskými činnostmi a přepravou, porážkou a usmrcováním zvířat a stanoví pravidla pro: [pozm. návrh 107]

a)	zvláštní odpovědnost a úkoly příslušných orgánů vedle těch, které jsou uvedeny v odstavci 1 a v článku 4, článcích 8 a 9, čl. 10 odst. 1, a článcích 11 až 13, čl. 34 odst. 1 a 2 a článku 36; [pozm. návrh 108]

jednotné zvláštní požadavky pro provádění úředních kontrol a jednotnou minimální četnost těchto úředních kontrol, přičemž se kromě kritérií stanovených v čl. 8 odst. 1 zohlední také riziko související s různými druhy zvířat a dopravních prostředků a potřeba zabránit postupům, které nejsou v souladu, a omezit utrpení zvířat;

c)	případy, kdy příslušné orgány v souvislosti se zvláštními případy nesouladu mají přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 135 odst. 2 nebo dodatečná opatření, která doplňují opatření uvedená v daném odstavci;

d)	ověření požadavků na dobré životní podmínky zvířat na stanovištích hraniční kontroly a v místech výstupu a minimálních požadavků platných na těchto místech výstupu;

e)	zvláštní kritéria a podmínky pro aktivaci mechanismu správní pomoci stanoveného v hlavě IV;

případy a podmínky, kdy mohou úřední kontroly se v rámci úředních kontrol prováděných s cílem ověřit soulad s požadavky na dobré životní podmínky zvířat zahrnovat i použití specifických ukazatelů použijí specifické ukazatele dobrých životních podmínek zvířat vycházejících vycházející z měřitelných kritérií výkonnosti a vypracování takových ukazatelů na základě vědeckých a technických poznatků. [pozm. návrh 109]

Článek 19

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v souvislosti se zdravím rostlin

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 legislativní návrhy týkající se pravidel pro provádění úředních kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů s cílem ověřit soulad s pravidly Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. g) vztahujícími se na toto zboží a opatření, která příslušné orgány přijmou v návaznosti na tyto úřední kontroly. Tyto akty v přenesené pravomoci legislativní návrhy zohlední rizika pro zdraví rostlin související s rostlinami, rostlinnými produkty a jinými předměty ve vztahu ke zvláštním škodlivým organismům rostlin nebo provozovatelům a stanoví pravidla pro: [pozm. návrh 328]

a)	zvláštní odpovědnost a úkoly příslušných orgánů vedle těch, které jsou stanoveny v článku 4, článcích 8 a 9, čl. 10 odst. 1, článcích 11 až 13, čl. 34 odst. 1 a 2 a článku 36;

jednotné zvláštní požadavky pro provádění úředních kontrol v případě dovozu a přemísťování určitých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. g), a jednotnou minimální četnost těchto úředních kontrol, přičemž se kromě kritérií uvedených v čl. 8 odst. 1 zohlední zvláštní nebezpečí a rizika pro zdraví rostlin ve vztahu k určitým rostlinám, rostlinným produktům a jiným předmětům určitého původu nebo místa původu;

jednotnou četnost úředních kontrol prováděných příslušnými orgány u provozovatelů, kteří mají povolení vydávat rostlinolékařské pasy v souladu s čl. 79 odst. 1 nařízení (EU) č. …/… (*12), přičemž se kromě kritérií uvedených v čl. 8 odst. 1 zohlední i to, zda provozovatelé provedli plán řízení rizik, jak je uvedeno v článku 86 nařízení (EU) č. …/… (*13) pro rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které produkují;

d)	případy, kdy příslušné orgány v souvislosti se zvláštními případy nesouladu mají přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 135 odst. 2 nebo dodatečná opatření, která doplňují opatření uvedená v tomto odstavci.

Článek 20

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v souvislosti s rozmnožovacím materiálem rostlin

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 týkající se pravidel pro provádění úředních kontrol rozmnožovacího materiálu rostlin s cílem ověřit soulad s pravidly Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. h) vztahujícími se na toto zboží a opatření, která příslušné orgány přijmou v návaznosti na tyto úřední kontroly. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví pravidla pro:

a)	zvláštní odpovědnost a úkoly příslušných orgánů vedle těch, které jsou stanoveny v článcích 4, 8, 9, čl. 10 odst. 1, článcích 11, 12, 13, čl. 34 odst. 1 a 2 a článku 36;

jednotné zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol s ohledem, kromě kritérií uvedených v čl. 8 odst. 1, přičemž se kromě kritérií v čl. 8 odst. 1 zohlední i rizika pro zdraví, pravost, kvalitu a zpětnou vysledovatelnost některých kategoriích rozmnožovacího materiálu rostlin nebo určitých rodů a druhů;

c)	zvláštní kritéria a podmínky pro aktivaci mechanismu správní pomoci stanoveného v hlavě IV;

d)	případy, kdy příslušné orgány v souvislosti se zvláštními případy nesouladu mají přijmout jedno nebo více dodatečných opatření uvedených v čl. 135 odst. 2 nebo dodatečná opatření, která doplňují opatření uvedená v tomto odstavci. [pozm. návrh 110]

Článek 21

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v souvislosti s GMO a geneticky modifikovanými potravinami a krmivy

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 legislativní návrhy týkající se pravidel pro provádění úředních kontrol GMO a geneticky modifikovaných potravin a krmiv za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. a), b) a c) a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v návaznosti na tyto úřední kontroly. Tyto akty v přenesené pravomoci legislativní návrhy zohlední potřebu zajistit minimální úroveň úředních kontrol, aby se zamezilo postupům, které porušují tato pravidla, a stanoví pravidla pro: [pozm. návrh 111]

a)	zvláštní odpovědnost a úkoly příslušných orgánů vedle těch, které jsou stanoveny v článku 4, článcích 8 a 9, čl. 10 odst. 1, článcích 11 až 13, čl. 34 odst. 1 a 2 a článku 36;

jednotné zvláštní požadavky pro provádění úředních kontrol a jednotnou minimální četnost kontrol týkajících se:

i)	přítomnosti GMO a geneticky modifikovaných potravin a krmiv, které nebyly povoleny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (45) nebo nařízením (ES) č. 1829/2003, na trhu;

ii)

pěstování GMO a správného uplatňování plánu monitorování uvedeného v čl. 13 odst. 2 písm. e) směrnice 2001/18/ES a čl. 5 odst. 5 a čl. 17 odst. 5 nařízení (ES) č. 1829/2003 , včetně minimálních opatření k monitorování a kontrole potenciálních dopadů na zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí ; [pozm. návrh 112]

iii)	uzavřeného nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy;

iiia)

minimálních opatření, pokud jde o kontroly a podávání zpráv, jejichž cílem je předcházet nezamýšlené přítomnosti GMO v souladu s článkem 26a směrnice 2001/18/ES. [pozm. návrh 113]

c)	okolnosti, za nichž příslušné orgány v souvislosti se zvláštními případy nesouladu mají přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 135 odst. 2 nebo dodatečná opatření, která doplňují opatření uvedená v tomto odstavci.

Článek 22

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v souvislosti s přípravky na ochranu rostlin

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 legislativní návrhy týkající se pravidel pro provádění úředních kontrol za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. i). [pozm. návrh 114]

Tyto akty v přenesené pravomoci legislativní návrhy zohlední rizika, která mohou přípravky na ochranu rostlin představovat pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, a stanoví pravidla pro: [pozm. návrh 115]

a)	zvláštní odpovědnost a úkoly příslušných orgánů vedle těch, které jsou stanoveny v článku 4, článcích 8 a 9, čl. 10 odst. 1, článcích 11 až 13, čl. 34 odst. 1 a 2 a článku 36;

jednotné zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol a jednotnou minimální četnost těchto úředních kontrol, pokud jde o produkci, dodávání na trh, vstup do Unie, označování, balení, přepravy, skladování a souběžné používání přípravků na ochranu rostlin a obchodování s těmito přípravky , přičemž se kromě kritérií uvedených v čl. 8 odst. 1 zohlední také potřeba zajistit bezpečné a udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin a bojovat proti nelegálnímu obchodu s těmito produkty; [pozm. návrh 116]

c)	jednotné zvláštní požadavky pro inspekce zařízení pro aplikaci pesticidů a jednotnou minimální četnost těchto kontrol;

ca)	jednotné specifické požadavky na vytvoření rejstříku nebo databáze s informacemi o výrobních zařízeních, balírnách a skladovacích prostorách; [pozm. návrh 117]

d)	případy, kdy příslušné orgány v souvislosti se zvláštními případy nesouladu mají přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 135 odst. 2 nebo dodatečná opatření, která doplňují opatření uvedená v tomto odstavci;

e)	koncepci systémů certifikace s cílem pomoci příslušným orgánům při inspekci zařízení pro aplikaci pesticidů;

f)	sběr informací, sledování a podávání zpráv o podezření na otravy v souvislosti s přípravky na ochranu rostlin;

g)	sběr informací a sledování účinků provádění a podávání zpráv o padělaných přípravcích na ochranu rostlin a nezákonném obchodu s přípravky na ochranu rostlin.

Článek 23

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v souvislosti s ekologickými produkty a chráněným označením původu, chráněnými zeměpisným označení a zaručenými tradičními specialitami

1. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 týkající se pravidel pro provádění úředních kontrol za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j) a k) a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v návaznosti na tyto úřední kontroly.

2. V souvislosti Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 27 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007, v nichž stanoví opatření za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j) a opatření, která příslušné orgány přijmou v návaznosti na tyto úřední kontroly . Tyto akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 stanoví pravidla pro: [pozm. návrh 118]

zvláštní odpovědnost a úkoly provozovatelů, příslušných orgánů vedle těch a pověřených subjektů za účelem zajištění souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 834/2007 spolu s odpovědností a úkoly , které jsou stanoveny v článku 4, článcích 8 a 9, čl. 10 odst. 1, článcích 11 až 13, čl. 34 odst. 1 a 2 a článku 36, a odpovědnost a úkoly vedle těch odpovědností a úkoly , které jsou stanoveny v článcích 25, 29, 30 a 32 pro schvalování a dozor nad pověřenými subjekty; [pozm. návrh 119]

b)	dodatečné požadavky k těm, které jsou uvedeny v čl. 8 odst. 1, pro posouzení rizika a stanovení četnosti úředních kontrol a případně pro odběr vzorků s ohledem na riziko výskytu případů nesouladu;

c)	minimální četnost úředních kontrol provozovatelů definovaných v čl. 2 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a případů a podmínek, kdy někteří tito provozovatelé mají být od určitých úředních kontrol osvobozeni;

dodatečné metody a techniky pro úřední kontroly uvedené v článku 13 a čl. 33 odst. 1 až 5 a zvláštní požadavky pro provádění úředních kontrol zaměřených na zajištění sledovatelnosti ekologických produktů ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce a poskytnutí záruk, pokud jde o soulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j);

e)	dodatečná kritéria ke kritériím uvedeným v čl. 135 odst. 1 druhém pododstavci a čl. 30 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření, která mají být přijata v případě nesouladu a dodatečná opatření doplňující opatření stanovená v čl. 135 odst. 2;

dodatečné požadavky vedle těch, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1 písm. f), pokud jde o zařízení a vybavení nezbytné k provádění úředních kontrol a dodatečné podmínky a povinnosti k podmínkám a povinnostem uvedeným v článcích 25 až 30 a článku 32 pro přenesení úkolů souvisejících s úředními kontrolami;

g)	dodatečné povinnosti ohledně podávání zpráv vedle těch, které jsou uvedeny v článcích 12 a 31 pro příslušné orgány, kontrolní orgány pro ekologické produkty a pověřené subjekty odpovědné za úřední kontroly;

h)	zvláštní kritéria a podmínky pro aktivaci mechanismu správní pomoci stanoveného v hlavě IV.

3. V souvislosti s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. k) akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 stanoví pravidla pro:

a)	dodatečné požadavky, metody a techniky vedle těch, které jsou uvedeny v článcích 11 a 13 pro úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu se specifikacemi a požadavky na označování;

dodatečné metody a techniky vedle těch, které jsou uvedeny v článku 13 pro provádění úředních kontrol s cílem zajistit zpětnou vysledovatelnost produktů, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. k) ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce a poskytnout záruky ohledně souladu s uvedenými pravidly;

c)	zvláštní dodatečná kritéria a další konkrétní obsah k těm, které jsou uvedeny v článku 108, pro přípravu příslušných částí víceletého vnitrostátního plánu kontrol stanovených v čl. 107 odst. 1 a další konkrétní obsah zpráv stanovených v článku 112;

d)	zvláštní kritéria a podmínky pro aktivaci mechanismu správní pomoci stanoveného v hlavě IV;

e)	zvláštní opatření vedle těch, která jsou uvedena v čl. 135 odst. 2, která mají být přijata v případě nesouladu nebo závažného či opakujícího se nesouladu.

4. Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavcích 2 a 3 stanoví v případě potřeby z ustanovení tohoto nařízení uvedených v těchto odstavcích výjimky. [pozm. návrh 120]

Článek 24

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány, pokud jde nově zjištěná rizika týkající se potravin a krmiv

1. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 legislativní návrhy týkající se zvláštních pravidel pro úřední kontroly prováděné u určitých kategorií potravin nebo krmiv za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. a) až e) a s opatřeními, která mají být přijata příslušnými orgány v návaznosti na tyto úřední kontroly. Tyto akty v přenesené pravomoci legislativní návrhy se zaměří na nově zjištěná rizika, která mohou představovat potraviny nebo krmiva pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat nebo, pokud jde o GMO a přípravky na ochranu rostlin, pro do životního životní prostředí, popřípadě na rizika vyplývající z nových modelů produkce a spotřeby potravin nebo krmiv, nebo na rizika, která nelze účinně řešit v případě neexistence společných specifikací , pokud neexistují společné specifikace pro úřední kontroly a pro opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v návaznosti na tyto úřední kontroly, a stanoví pravidla pro: [pozm. návrh 121]

a)	zvláštní odpovědnost a úkoly příslušných orgánů vedle těch, které jsou stanoveny v článku 4, článcích 8 a 9, čl. 10 odst. 1, článcích 11 až 13, čl. 34 odst. 1 a 2 a článku 36;

jednotné zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol a jednotnou minimální četnost těchto úředních kontrol, přičemž se kromě kritérií uvedených v čl. 8 odst. 1 zohlední specifická nebezpečí a rizika, která existují v souvislosti s každou kategorií potravin a krmiv a různými procesy, jimiž prochází;

c)	případy, kdy příslušné orgány v souvislosti se zvláštními případy nesouladu mají přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 135 odst. 2 nebo dodatečná opatření, která doplňují opatření uvedená v tomto odstavci.

2. V případech vážného ohrožení lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí, vyžadují-li to závažné naléhavé důvody, uplatní v případě aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 1 postup stanovený v článku 140.

Článek 24a

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a opatření, která mají příslušné orgány přijmout v souvislosti s materiály a předměty určenými pro styk s potravinami

Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 ohledně pravidel pro provádění úředních kontrol a opatření, která mají příslušné orgány přijmout v souvislosti s materiály a předměty určenými pro styk s potravinami. [pozm. návrh 122]

Kapitola III

Přenesení zvláštních úkolů příslušných orgánů

Článek 25

Přenesení zvláštních úkolů úřední kontroly příslušnými orgány

1. Příslušné orgány mohou přenést zvláštní úkoly úřední kontroly na jeden nebo více pověřených subjektů v souladu s podmínkami uvedenými v článku 26 nebo na fyzické osoby v souladu s podmínkami uvedenými v článku 27. Příslušné orgány nesmí přenést zvláštní úkoly úřední kontroly na fyzické osoby, jedná-li se o úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j). [pozm. návrh 123]

2. Příslušné orgány nesmí přenést rozhodování ve věci opatření stanovených v čl. 135 odst. 1 písm. b) a v čl. 135 odst. 2 a odst. 3.

První pododstavec se nevztahuje na opatření, která mají být přijata v souladu s článkem 135 nebo s pravidly stanovenými v čl. 23 odst. 2 písm. e) v návaznosti na úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j). [pozm. návrh 124]

3. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139, které stanoví určité úkoly úřední kontroly, které nesmějí být v zájmu zachování nezávislosti nebo základních funkcí příslušných orgánů přenášeny.

4. Pokud příslušné orgány přenesou zvláštní úkoly úřední kontroly za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j) na jeden nebo více pověřených subjektů, přidělí každému pověřenému subjektu, na který jsou úkoly přeneseny, kódové číslo, a určí orgány odpovědné za jejich schvalování a dozor nad nimi.

Článek 26

Podmínky pro přenesení zvláštních úkolů úřední kontroly na pověřené subjekty

Přenesení zvláštních úkolů úřední kontroly na pověřené subjekty, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 1, musí být provedeno písemně a splňovat tyto podmínky:

přenesení obsahuje přesný popis:

i)	zvláštních úkolů úřední kontroly, které pověřený subjekt může provádět;

ii)	podmínek, za kterých může tyto úkoly provádět;

pověřený subjekt:

i)	má odbornou způsobilost, vybavení a infrastrukturu nezbytné pro provádění zvláštních úkolů úřední kontroly, které na něj byly přeneseny,

ii)	má dostatečný počet náležitě kvalifikovaných a zkušených pracovníků a

iii)	je nestranný a nezávislý, není přímo ani nepřímo zaměstnán provozovatelem, jehož kontroluje, a nedochází ani jinak u něj nedochází ke střetu zájmů v souvislosti s prováděním zvláštních úkolů úřední kontroly, které na něj byly přeneseny, ke střetu zájmů; [pozm. návrh 125]

(iv)	pracuje a je akreditován v souladu s normou EN ISO/IEC 17020 „Požadavky pro činnost různých typů subjektů provádějících inspekci“ nebo jinou normou, odpovídá-li lépe příslušnému přenesenému úkolu;

iva)	má dostatečné pravomoci k provádění svěřených úředních kontrol; [pozm. návrh 126]

c)	jsou zavedena opatření k zajištění účelné a efektivní koordinace mezi příslušnými delegujícími orgány a pověřeným subjektem.

Článek 27

Podmínky pro přenesení zvláštních úkolů úřední kontroly na fyzické osoby

Příslušné orgány mohou přenést zvláštní úkoly úřední kontroly na jednu nebo více fyzických osob, jestliže to umožňují pravidla stanovená v článcích 15 až 24. Takové přenesení musí být provedeno písemně:

Ustanovení čl. 26 se vztahuje na přenesení zvláštních úkolů úřední kontroly na fyzické osoby, s výjimkou písm. b) bodu ii) a písm. b) bodu iv).

Článek 28

Povinnosti pověřeného subjektu a fyzické osoby, na něž jsou přeneseny určité úkoly úřední kontroly

Pověřené subjekty nebo fyzické osoby, na které byly v souladu s čl. 25 odst. 1 přeneseny určité úkoly úřední kontroly:

a)	sdělují výsledky úředních kontrol, které provedly, příslušným orgánům, které je pověřily zvláštními úkoly úřední kontroly, a to v pravidelných intervalech a vždy, když o to příslušné orgány požádají;

b)	okamžitě uvědomí příslušné orgány, které je pověřily zvláštními úkoly úřední kontroly, pokud výsledky úředních kontrol vykazují nesoulad nebo poukazují na pravděpodobnost nesouladu.

Článek 29

Povinnosti příslušných orgánů, které přenášejí odpovědnost za určité úkoly úřední kontroly

Příslušné orgány, které v souladu s čl. 25 odst. 1 přenesly určité úkoly úřední kontroly na pověřené subjekty nebo fyzické osoby:

a)	organizují v případě potřeby pravidelné a neohlášené audity nebo inspekce takových subjektů či osob; [pozm. návrh 127]

přenesení bez prodlení plně nebo částečně zruší, pokud:

i)	po provedení auditu nebo inspekce stanovených v písmenu a) existují důkazy o tom, že tyto pověřené subjekty nebo fyzické osoby neplní řádně úkoly úřední kontroly, které na ně byly přeneseny;

ii)	pověřený subjekt nebo fyzická osoba nepřijme vhodná a včasná opatření k nápravě nedostatků zjištěných během auditů a inspekcí uvedených v písmenu a).

iia)	se ukázalo, že byla porušena zásada nezávislosti nebo nestrannosti pověřeného subjektu nebo fyzické osoby. [pozm. návrh 128]

Článek 30

Podmínky pro přenesení zvláštních úkolů souvisejících s jinými úředními činnostmi

1. Příslušné orgány mohou přenést zvláštní úkoly týkající se jiných úředních činností na jeden nebo více pověřených subjektů, je-li dodržen soulad s těmito podmínkami:

a)	pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 takovému přenesení úkolů nebrání;

b)	jsou splněny podmínky stanovené v čl. 26 s výjimkou písm. b) bodu iv).

2. Příslušné orgány mohou přenést zvláštní úkoly související s jinými úředními činnostmi na jednu nebo více fyzických osob, je-li dodržen soulad s těmito podmínkami:

a)	pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2) takové přenesení umožňují;

b)	jsou splněny podmínky stanovené v čl. 26 s výjimkou písm. b) bodu ii) a písm. b) bodu iv).

Článek 31

Povinnosti pověřeného subjektu a fyzické osoby, které jsou pověřeny zvláštními úkoly souvisejícími s jinými úředními činnostmi

Pověřený subjekt nebo fyzická osoba, na něž byly přeneseny určité úkoly související s jinými úředními činnostmi v souladu s článkem 30:

a)	sdělují výsledky jiných úředních činností, které provádějí, příslušným orgánům, které je zvláštními úkoly souvisejícími s jinými úředními činnostmi pověřily, a to pravidelně a kdykoli o to příslušné orgány požádají;

b)	okamžitě příslušné orgány, které je zvláštními úkoly souvisejícími s jinými úředními činnostmi pověřily, uvědomí, pokud výsledky jiných úředních činností vykazují nesoulad nebo poukazují na pravděpodobnost nesouladu.

Článek 32

Povinnosti příslušných orgánů, které přenášejí odpovědnost za určité úkoly související s jinými úředními činnostmi

Příslušné orgány, které přenesly odpovědnost za určité úkoly související s jinými úředními činnostmi na pověřené subjekty nebo fyzické osoby v souladu s článkem 30:

a)	organizují v případě potřeby audity nebo inspekce takových subjektů či osob; [pozm. návrh 129]

přenesení bez prodlení plně nebo částečně zruší, pokud:

i)	po provedení auditu nebo inspekce stanovených v písmenu a) existují důkazy o tom, že tyto pověřené subjekty nebo fyzické osoby neplní řádně úkoly související s jinými činnostmi úřední kontroly, které na ně byly přeneseny;

ii)	pověřené subjekty nebo fyzické osoby nepřijmou vhodná a včasná opatření k nápravě nedostatků zjištěných během auditů a inspekcí uvedených v písmenu a).

Kapitola IV

Odběr vzorků, analýzy, testy a diagnostika

Článek 33

Metody použité pro odběr vzorků, analýzy, testy a diagnostika

1. Metody použité pro odběr vzorků, laboratorní analýzy, testy a diagnostiku při úředních kontrolách a jiných úředních činnostech musí být v souladu s předpisy Unie, které stanoví tyto metody nebo výkonnostní kritéria těchto metod.

2. V případě, že pravidla předpisy Unie uvedená uvedené v odstavci 1 neexistují, využijí úřední laboratoře pro své zvláštní analytické, testovací a diagnostické potřeby v rámci úředních kontrol nejmodernější metody, přičemž v tomto pořadí zohlední: [pozm. návrh 130]

a)	nejnovější dostupné metody, které jsou v souladu s příslušnými mezinárodně uznávanými pravidly nebo protokoly, včetně těch, které přijal Evropský výbor pro normalizaci (CEN),

b)	v případě, že nejsou k dispozici pravidla nebo protokoly uvedené v písmenu a), příslušné metody vyvinuté nebo doporučené referenční laboratoří Evropské unie a validované v souladu s mezinárodně uznávanými vědeckými protokoly,

c)	v případě, že nejsou k dispozici pravidla nebo protokoly uvedené v písmenu a) a metody uvedené v písmenu b), metody, které odpovídají příslušným pravidlům stanoveným na vnitrostátní úrovni;

v případě, že nejsou k dispozici pravidla nebo protokoly uvedené v písmenu a), metody uvedené v písmenu b) a vnitrostátní pravidla uvedená v písmenu c), příslušné metody vyvinuté nebo doporučené národními referenčními laboratořemi a validované v souladu s mezinárodně uznávanými vědeckými protokoly, nebo

e)	v případě, že nejsou k dispozici pravidla nebo protokoly uvedené v písmenu a), metody uvedené v písmenu b), vnitrostátní pravidla uvedená v písmenu c) a metody uvedené v písmenu d), příslušné metody validované podle mezinárodně uznávaných vědeckých protokolů.

3. Odchylně od odstavce 2 může být v rámci screeningu, cíleného screeningu a jiných úředních činností může být použita kterákoli z metod uvedených v odstavci 2, nejsou-li k dispozici pravidla předpisy Unie uvedená uvedené v odstavci 1. Stejné pravidlo se uplatní na jiné úřední činnosti. [pozm. návrh 131]

4. V případě, že jsou ve výjimečných případech kvůli vznikající nouzové situaci naléhavě zapotřebí laboratorní analýzy, testy nebo diagnostiku a žádná z metod uvedených v odstavcích 1 a 2 není k dispozici, může příslušná národní referenční laboratoř nebo, pokud taková národní referenční laboratoř neexistuje, jakákoli jiná laboratoř určená v souladu s čl. 36 odst. 1 použít jiné metody než ty, které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, a to až do validace vhodné metody v souladu s mezinárodně uznávanými vědeckými protokoly. [pozm. návrh 132]

5. Pokud je to možné, musí být metody používané pro laboratorní analýzy charakterizovány vhodnými kritérii stanovenými v příloze III.

6. Vzorky se odebírají, manipuluje se s nimi a musí být označeny takovým způsobem, aby byla zaručena jejich právní, vědecká a technická platnost. Vzorek musí být odebrán v takovém množství, aby v případě potřeby bylo možné vydat stanovisko druhého znalce, požádá-li o to provozovatel na základě článku 34. [pozm. návrh 133]

6a. Pokud jde o produkty živočišného původu, musí být vypracovány a povinně zavedeny metody identifikace a vyhledávání chovného materiálu z klonovaných zvířat a také potomků klonovaných zvířat a z nich získaných produktů. [pozm. návrh 134]

7. Pokud již neexistuje jiná právní úprava, může Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se: [pozm. návrh 135]

a)	metod používaných pro odběr vzorků, analýzy, testy a diagnostiku;

b)	kritérií výkonnosti, analýz, zkušebních nebo diagnostických paramentů, nejistoty měření a postupů validace uvedených metod;

c)	výkladu výsledků analýz, zkoušek a diagnostiky.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 34

Stanovisko druhého znalce

1. Příslušné orgány zajistí, aby provozovatelé, jejichž zvířata nebo zboží jsou předmětem odběru vzorků, analýz, testů nebo diagnostiky v rámci úředních kontrol, měli v případech, kdy je to relevantní a technicky možné, právo požádat o stanovisko druhého znalce. Náklady na vypracování tohoto stanoviska nese provozovatel, který o něj požádal. [pozm. návrh 136]

Toto právo:

a)	vždy provozovatele opravňuje požádat o dokumentární přezkum kontrolu dokumentace odběru vzorků, analýzy, testů nebo diagnostiky jiným znalcem , kterého určí referenční laboratoř, anebo v případě, že to není možné, jiná úřední, přinejmenším však rovnocenná laboratoř ; [pozm. návrh 137]

pokud je to vhodné a technicky proveditelné, zejména s ohledem na rozšíření a distribuci nebezpečí u zvířat nebo zboží, na větší či menší náchylnost k rychlé zkáze vzorků nebo zboží a množství dostupného substrátu, opravňuje provozovatele požadovat a příslušné orgány zavazuje zajistit : [pozm. návrh 138]

aby byl pro účely stanoviska druhého znalce odebrán dostatečný počet dalších vzorků, nebo , a to vždy ve třech exemplářích, k provedení prvotní analýzy a na žádost provozovatele případně i k vypracování stanoviska druhého znalce a poté další konečné analýzy, objeví-li se mezi oběma prvními zkouškami nesrovnalosti ; [pozm. návrh 139]

ii)	pokud není možné odebrat dostatečný počet vzorků, jak je uvedeno v bodě i), aby byla provedena nezávislá druhá analýza, test nebo diagnóza vzorku.

1a. Se vzorky se manipuluje a označují se takovým způsobem, aby byla zaručena jejich právní a technická platnost. [pozm. návrh 140]

2. Žádost provozovatele o stanovisko druhého znalce v souladu s odstavcem 1 neovlivní povinnost příslušných orgánů přijmout rychlé opatření k odstranění nebo omezení rizik pro lidské zdraví, zdraví zvířat a rostlin nebo pro dobré životní podmínky zvířat nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 a s tímto nařízením.

3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit postupy pro jednotné uplatňování pravidel uvedených v odstavci 1 a pro předkládání a vyřizování žádostí o stanovisko druhého znalce. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 35

Odběr vzorků zvířat a zboží nabízených k prodeji komunikačními prostředky na dálku

1. V případě zvířat a zboží nabízených k prodeji komunikačními prostředky na dálku lze pro účely úřední kontroly použít vzorky objednané od provozovatelů příslušnými orgány bez toho, aby se tyto příslušné orgány identifikovaly.

2. Jakmile příslušné orgány obdrží vzorky, přijmou veškerá opatření, aby zajistily, že aby provozovatelé, od nichž jsou tyto vzorky v souladu s odstavcem 1 objednány: [pozm. návrh 141]

a)	byli informováni o tom, že jsou tyto vzorky odebírány v rámci úřední kontroly a případně pro účely takové úřední kontroly analyzovány nebo testovány, a

b)	pokud jsou vzorky uvedené v odstavci 1 analyzovány nebo testovány, mohli využít práva požádat o stanovisko druhého znalce podle čl. 34 odst. 1.

Článek 36

Určení úředních laboratoří

1. Příslušné orgány určí úřední laboratoře k provádění laboratorních analýz, testů a diagnóz vzorků odebraných při úředních kontrolách a jiných úředních činnostech v členském státě, na jehož území tyto příslušné orgány působí, nebo v jiném členském státě.

2. Příslušné orgány mohou jako úřední laboratoř určit laboratoř umístěnou v jiném členském státě, a to za těchto podmínek:

a)	jsou zavedena příslušná opatření, aby bylo možné provádět audity a inspekce uvedené v čl. 38 odst. 1 nebo přenést odpovědnost za provádění těchto auditů a inspekcí na příslušné orgány členského státu, kde je laboratoř umístěna;

b)	uvedená laboratoř je již určena jako úřední laboratoř příslušnými orgány členského státu, na jehož území je umístěna.

3. Určení musí být provedeno písemně a musí obsahovat podrobný popis:

a)	úkolů, které laboratoře provádějí jakožto úřední laboratoře;

b)	podmínek, za nichž budou tyto úkoly provádět;

c)	nezbytných opatření k zajištění efektivní a účinné koordinace a spolupráce mezi laboratoří a příslušnými orgány.

4. Příslušné orgány mohou jako úřední laboratoř určit pouze laboratoř, která:

a)	má odbornou způsobilost, vybavení a infrastrukturu potřebné k provádění analýz, testů nebo diagnóz vzorků;

b)	má dostatečný počet náležitě kvalifikovaných, vyškolených a zkušených pracovníků;

c)	je nezávislá, nestranná a nedochází u ní v souvislosti s plněním úkolů úřední laboratoře ke střetu zájmů; [pozm. návrh 142]

d)	dokáže zajistit včasné výsledky analýz, testů nebo diagnostiky provedených na vzorcích odebraných při úředních kontrolách a jiných úředních činnostech;

e)	působí v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“ a je v souladu s touto normou také posuzována a akreditována vnitrostátním akreditačním orgánem působícím v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008. [pozm. návrh 143]

5. Rozsah posuzování a akreditace úřední laboratoře uvedené v odst. 4 písm. e): [pozm. návrh 144]

a)	zahrnuje veškeré metody laboratorních analýz, testování nebo diagnostiky, které musí laboratoř působí jako úřední laboratoř používat pro analýzu, testování a diagnostiku;

b)	může zahrnovat jednu nebo více metod laboratorní analýzy, testování nebo diagnostiky nebo skupiny metod.

může být definován flexibilním způsobem, který umožní zahrnout do rozsahu akreditace i pozměněné verze metod používaných úřední laboratoří v době, kdy byla akreditace udělena, nebo nové metody vedle uvedených metod na základě vlastní validace dané laboratoře bez zvláštního posouzení vnitrostátním akreditačním orgánem před použitím těchto pozměněných nebo nových metod.

V případě, že žádná úřední laboratoř určená v Unii v souladu s odstavcem 1 nemá odbornou způsobilost, vybavení, infrastrukturu a pracovníky nezbytné k provádění nových nebo obzvlášť neobvyklých laboratorních analýz, testů nebo diagnostiky, mohou příslušné orgány o provedení těchto analýz, testů a diagnostiky požádat laboratoř nebo diagnostické centrum, které nesplňují jeden nebo více požadavků odstavců 3 a 4 tohoto článku.

Článek 37

Povinnosti úředních laboratoří

1. Úřední laboratoře okamžitě uvědomí příslušné orgány, pokud výsledky analýz, testování nebo diagnóz prováděných na vzorcích vykazují nesoulad nebo poukazují na pravděpodobnost nesouladu na straně provozovatele.

2. Na žádost referenční laboratoře Evropské unie nebo národní referenční laboratoře se musí úřední laboratoře účastnit mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných pro analýzy, testování a diagnostiku, které provádějí jako úřední laboratoře.

3. Úřední laboratoře zpřístupní veřejnosti seznam metod použitých pro analýzy, testy nebo diagnostiku prováděné v rámci úředních kontrol a jiných úředních činností.

Článek 38

Audity a inspekce úředních laboratoří

1. Příslušné orgány organizují audity nebo inspekce úředních laboratoří, které určily v souladu s čl. 36 odst. 1,:

a)	pravidelně;

b)	kdykoli se domnívají, že audit nebo inspekce jsou nezbytné.

2. Příslušný orgán určení úřední laboratoře neprodleně zruší, a to zcela nebo pro určité úkoly, pokud laboratoř nepřijme vhodná a včasná nápravná opatření na základě výsledků auditu nebo inspekce uvedených v odstavci 1, ze kterých vyplývá, že:

a)	již nesplňuje podmínky stanovené v čl. 36 odst. 4 a 5;

b)	neplní povinnosti stanovené v článku 37;

c)	dosahuje podprůměrných výsledků v mezilaboratorních porovnávacích testech uvedených v čl. 37 odst. 2.

Článek 39

Odchylky od podmínky povinného posouzení a povinné akreditace pro některé úřední laboratoře [pozm. návrh 145]

1. Odchylně od čl. 36 odst. 4 písm. e) mohou příslušné orgány jako úřední laboratoře určit bez ohledu na to, zda splňují podmínky stanovené v uvedeném písmenu:

laboratoře:

i)	jejichž jedinou činností je zjišťování trichinel v mase;

ii)	které k zjišťování trichinel v mase používají pouze metody uvedené v článku 6 nařízení Komise (ES) č. 2075/2005 (46);

iii)

které provádějí zjišťování trichinel pod dozorem ze strany příslušných orgánů nebo úřední laboratoře určené v souladu s čl. 36 odst. 1 posouzené a akreditované v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“ pro používání metod uvedených v písm. a) bodu ii) tohoto odstavce; [pozm. návrh 146]

b)	laboratoře provádějící analýzy nebo testy k ověření souladu s pravidly týkajícími se rozmnožovacího materiálu rostlin uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. h); [pozm. návrh 147]

laboratoře, které provádějí pouze analýzy, testy nebo diagnostiku v rámci jiných úředních činností, za předpokladu, že:

i)	používají pouze metody laboratorní analýzy, testování a diagnostiky uvedené v čl. 33 odst. 1 a čl. 33 odst. 2 písm. a), b) a c);

ii)	provádějí analýzy, testování nebo diagnostiku pod dozorem příslušných orgánů nebo národních referenčních laboratoří pro metody, které používají;

iii)	pravidelně se účastní mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných národními referenčními laboratořemi pro metody, které používají;

(iv)	mají zavedený systém záruky kvality k zajištění spolehlivých a důvěryhodných výsledků používaných metod laboratorní analýzy, testování a diagnostiky.

2. Pokud metody používané laboratořemi uvedenými v odst. 1 písm. c) vyžadují potvrzení výsledku laboratorní analýzy, testů nebo diagnostiky, musí potvrzující laboratorní analýzu, test nebo diagnostiku provést úřední laboratoř, která splňuje požadavky čl. 36 odst. 4 písm. e).

3. Úřední laboratoře určené v souladu s odst. 1 písm. a) a c) jsou umístěny ve členských státech, na jejichž území jsou umístěny příslušné orgány, které je určily.

Článek 40

Pravomoci přijmout odchylky od podmínky povinného posouzení a povinné akreditace všech metod laboratorní analýzy, testů a diagnostiky používaných úředními laboratořemi [pozm. návrh 148]

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 týkající se případů a podmínek, kdy mohou příslušné orgány jako úřední laboratoře v souladu s čl. 36 odst. 1 určit laboratoře, které nesplňují požadavky uvedené v čl. 36 odst. 4 písm. e), pokud jde o všechny metody, které používají, za předpokladu, že tyto laboratoře splňují tyto podmínky:

a)	působí, jsou posuzovány a akreditovány v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 pro používání jedné nebo více metod, které jsou podobné metodám, které používají, nebo je nahrazují;

b)	pravidelně a ve významné míře používají metody, k nimž jim bylo udělena akreditace podle písmene a).

Článek 41

Dočasné odchylky od podmínky povinného posouzení a povinné akreditace pro úřední laboratoře [pozm. návrh 149]

1. Odchylně od ustanovení čl. 36 odst. 5 písm. a) mohou příslušné orgány dočasně určit jako úřední laboratoř v souladu s čl. 36 odst. 1 stávající úřední laboratoř pro použití metody laboratorní analýzy, testování nebo diagnostiky, pro kterou laboratoř nemá akreditaci podle v čl. 36 odst. 4:

a)	pokud použití takové metody nově vyžadují pravidla Unie;

b)	pokud změny používané metody vyžadují novou akreditaci nebo rozšíření rozsahu působnosti akreditace získané úřední laboratoří;

c)	v případech, kdy potřeba použití metody vyplývá z mimořádné situace nebo nově vznikajícího rizika pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobré životní podmínky zvířat nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí; nebo

ca)	do doby, než bude ukončen postup akreditace a akreditační orgán vydá rozhodnutí. [pozm. návrh 150]

2. Dočasné určení uvedené v odstavci 1 podléhá těmto podmínkám:

a)	úřední laboratoř je již akreditována v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 pro používání metody, která je podobná metodě již zahrnuté do oblasti působnosti její akreditace;

b)	úřední laboratoř má zavedený systém záruky kvality, aby byly zajištěny spolehlivé a důvěryhodné výsledky použití metody, která není zahrnuta do oblasti působnosti stávající akreditace;

c)	analýzy, testování a diagnostika se provádějí pod dozorem příslušných orgánů nebo národní referenční laboratoře pro uvedenou metodu.

3. Dočasné určení stanovené v odstavci 2 nesmí překročit dobu jednoho roku a může být jednou prodlouženo o další období jednoho roku.

4. Úřední laboratoře určené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku musí být umístěny ve členských státech, na jejichž území jsou umístěny příslušné orgány, které je určily.

Článek 41a

Úřední kontroly zvířat a zboží vstupujících do Unie se provádějí podle míry rizika a mohou být provedeny na stanovištích hraniční kontroly podle oddílu II této kapitoly, s cílem ověřit, zda byla dodržena právní ustanovení týkající se konkrétně určitých zvířat či určitého zboží, nebo na vhodných místech podle oddílu I této kapitoly. [pozm. návrh 151]

Kapitola V

Úřední kontroly zvířat a zboží vstupujících do Unie

Oddíl I

Zvířata a zboží, na které se nevztahují zvláštní úřední kontroly na hranicích

Článek 42

Úřední kontroly zvířat a zboží, na které se nevztahují zvláštní úřední kontroly na hranicích

1. Příslušné orgány pravidelně provádějí úřední kontroly zvířat a zboží vstupujících do Unie k zajištění souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2.

U zvířat a zboží, na které se nevztahuje článek 45, se uvedené úřední kontroly provádějí s přiměřenou četností, přičemž se zohlední:

a)	rizika pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobré životní podmínky zvířat nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí, související s různými druhy zvířat a zboží;

aa)	pravděpodobnost podvodných praktik, které mohou být zavádějící, pokud jde o očekávání spotřebitelů s ohledem na povahu, kvalitu a složení potravin a zboží; [pozm. návrh 152]

záznamy o souladu s požadavky stanovenými pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, které se vztahují na dotčená zvířata nebo zboží, týkající se:

i)	třetí země a zařízení původu;

ii)

vývozce;

iii)	provozovatele odpovědného za zásilku;

c)	kontroly, které již byly provedeny u dotčených zvířat a zboží;

d)	záruky, které příslušné orgány třetí země původu poskytly, pokud jde o soulad s požadavky týkajícími se zvířat a zboží stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo s požadavky, jež jsou uznány alespoň za jim rovnocenné.

2. Úřední kontroly stanovené v odstavci 1 se provádějí na vhodných místech v rámci celního území Unie, včetně:

a)	místa vstupu do Unie;

b)	stanoviště hraniční kontroly;

c)	místo propuštění zboží do volného oběhu v Unii;

d)	skladů a prostor provozovatele odpovědného za zásilku.

3. Příslušné orgány na stanovištích hraniční kontroly a jiných místech vstupu do Unie provádějí úřední kontroly týkající se následujících aspektů, a to kdykoli mají důvod se domnívat, že jejich vstup do Unie může představovat riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí:

a)	dopravní prostředky, včetně případů, kdy jsou prázdné;

balení.

4. Příslušné orgány mohou také provádět úřední kontroly u zboží, které podléhá jednomu z celních postupů stanovených v čl. čl. 4 odst. 16 písm. a) až g) nařízení (EHS) č. 2913/92.

Článek 43

Druhy úředních kontrol zvířat a zboží, na které se nevztahují zvláštní úřední kontroly na hranicích

1. Úřední kontroly uvedené v čl. 42 odst. 1:

a)	vždy zahrnují kontrolu dokladů;

b)	zahrnují kontroly totožnosti a fyzické kontroly v závislosti na riziku pro lidské zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobré životní podmínky zvířat nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí.

2. Příslušné orgány provádějí fyzické kontroly uvedené v odst. 1 písm. b) za vhodných podmínek, které umožňují řádné provedení šetření.

3. Pokud kontroly dokladů a totožnosti a fyzické kontroly uvedené v odstavci 1 prokáží, že zvířata a zboží nejsou v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, použijí se čl. 64 odst. 1, 3, 4 a 5, články 65 až 67, čl. 69 odst. 1 a 2 a čl. 70 odst.1 a 2.

4. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 týkající se případů a podmínek, kdy mohou příslušné orgány požádat provozovatele, aby oznámil vstup určitého zboží do Unie.

Článek 44

Odebrané vzorky zvířat a zboží, na které se nevztahují zvláštní úřední kontroly na hranicích

1. Pokud jsou odebrány vzorky zvířat a zboží, příslušné orgány:

a)	informují celní orgány a dotčené provozovatele;

b)	rozhodnou, zda zvířata nebo zboží mohou být uvolněny předtím, než budou k dispozici výsledky analýz, testů nebo diagnóz provedených na vzorcích, za předpokladu, že je zajištěna sledovatelnost zvířat nebo zboží.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů:

a)	zavede mechanismy nezbytné k zajištění sledovatelnosti zvířat nebo zboží uvedených v odst. 1 písm. b);

b)	určí dokumenty, které musí provázet zásilku zvířat nebo zboží uvedených v odstavci 1, pokud byly příslušnými orgány odebrány vzorky.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Oddíl II

Úřední kontroly zvířat a zboží na stanovištích hraniční kontroly

Článek 45

Zvířata a zboží, u kterých jsou prováděny úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly

1. Má-li se zajistit soulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, musí příslušné orgány provádět úřední kontroly na stanovišti hraniční kontroly v místě prvního vstupu do Unie, u každé zásilky těchto kategorií zvířat a zboží dovážených do Unie ze třetích zemí:

zvířata;

b)	produkty živočišného původu, potraviny obsahující produkty živočišného původu, zárodečné produkty a vedlejší produkty živočišného původu; [pozm. návrh 153]

c)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty a materiály, na nichž mohou škodlivé organismy přežívat nebo pomocí nichž se mohou šířit, uvedené v seznamech vypracovaných podle čl. 68 odst. 1 a čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. …/… (*14);

zboží pocházející z některých třetích zemí, u kterých se Komise rozhodla prostřednictvím prováděcích aktů stanovených v odst. 2 písm. b), že je nezbytné opatření vyžadující dočasné zintenzivnění úředních kontrol na vstupu do Unie z důvodu známého nebo nově vznikajícího rizika nebo protože existují doklady o tom, že může docházet k rozsáhlému závažnému nesouladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

zvířata a zboží, které podléhají mimořádnému opatření přijatému v souladu s článkem 53 nařízení (ES) č. 178/2002, článkem 249 nařízení (EU) č. …/… (*15), nebo čl. 27 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 40 odst. 2, čl. 41 odst. 2 a čl. 47 odst. 1, čl. 49 odst. 2 a čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. …/… (*16) požadující, aby zásilky těchto zvířat nebo zboží označené prostřednictvím kódů kombinované nomenklatury podléhaly při vstupu do Unie úředním kontrolám;

f)	zvířata a zboží, pro jejichž vstup do Unie byly stanoveny podmínky nebo opatření v souladu s články 125 nebo 127, nebo s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, které vyžadují, aby byl na vstupu zvířat nebo zboží do Unie ověřen soulad s těmito podmínkami nebo opatřeními.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů:

a)	stanoví seznamy týkající se zvířat a zboží, které patří do kategorií uvedených v odst. 1 písm. a) a b), uvádějící jejich kódy kombinované nomenklatury;

b)	stanoví seznam zboží, které patří do kategorie uvedené v odst. 1 písm. d) uvádějící jejich kódy kombinované nomenklatury a v případě nutnosti jej aktualizuje v souvislosti s riziky uvedenými v uvedeném písmeni.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

3. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 týkající se změn kategorií zásilek uvedených v odstavci 1, tak aby zahrnovaly i další produkty, které mohou představovat rizika pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí.

4. Nestanoví-li akty, kterými se stanoví opatření nebo podmínky uvedené v odst. 1 písm. d), e) a f) jinak, vztahuje se tento článek rovněž na zásilky kategorií zvířat a zboží uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) , pokud jsou neobchodní povahy.

Článek 46

Zvířata a zboží osvobozené od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 týkající se pravidel, která stanoví případy a podmínky, kdy jsou stanoveny odchylky od článku 45 pro tyto kategorie zvířat a zboží:

a)	zboží zasílané jako komerční nebo obchodní vzorky nebo jako výstavní položky, které nejsou určeny k uvedení na trh; [pozm. návrh 154]

b)	zvířata a zboží určené pro vědecké účely; [pozm. návrh 155]

c)	zboží na palubě dopravních prostředků zajišťujících mezinárodní dopravu, které není vykládáno ani určeno ke spotřebě posádkou a cestujícími;

d)	zboží, které tvoří součást osobních zavazadlech cestujících a je určeno pro osobní spotřebu;

e)	malé zásilky zboží, které není určeno k uvedení na trh, zasílané fyzickými osobami;

f)	zvířata v zájmovém chovu podle definice v čl. 4 odst. 1 bodu 10 nařízení (EU) č. XXX/XXXX [ Číslo nařízení o zdraví zvířat ]; [pozm. návrh 156]

g)	zboží, které bylo tepelně ošetřeno a nepřesahuje množství stanovená v těchto aktech v přenesené pravomoci;

h)	jakákoli další kategorie zvířat nebo zboží, u kterých nejsou kontroly na stanovištích hraniční kontroly vzhledem k rizikům, která představují, nezbytné.

Článek 47

Úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly

1. Příslušné orgány musí provádět úřední kontroly u zásilek kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 při příchodu zásilky na stanoviště hraniční kontroly. Tyto úřední kontroly zahrnují kontrolu dokladů, kontrolu totožnosti a fyzické kontroly.

2. Všechny zásilky kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 však podléhají kontrolám dokladů a kontrolám totožnosti.

3. Fyzické kontroly se provádějí u zásilek kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 a jejich četnost závisí na riziku, které jednotlivá zvířata, zboží nebo kategorie zvířat a zboží představují pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobré životní podmínky zvířat nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí.

4. Fyzické kontroly s cílem ověřit soulad s požadavky na zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat a požadavky na zdraví rostlin stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 provádějí pracovníci s odpovídající kvalifikací ve veterinární a fytosanitární oblasti určení za tímto účelem příslušnými orgány nebo se tyto fyzické kontroly provádějí pod dozorem těchto pracovníků.

Pokud se takové kontroly provádějí u zvířat nebo produktů živočišného původu , musí být prováděny úředním veterinárním lékařem nebo pod jeho dozorem. Úřednímu veterinárnímu lékaři, který vždy zodpovídá za prováděné kontroly, může pomáhat příslušně vyškolený pomocný personál. [pozm. návrh 157]

5. Příslušné orgány na stanovištích hraničních kontrol systematicky provádějí úřední kontroly zásilek přepravovaných zvířat a dopravních prostředků, aby ověřily soulad s požadavky na dobré životní podmínky zvířat stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2. Příslušné orgány zavedou opatření k tomu, aby se přednostně zaměřily na úřední kontroly přepravovaných zvířat a snížily u těchto kontrol časové prodlevy.

6. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit způsoby předkládání zásilek kategorií zboží uvedených v čl. 45 odst. 1, položek, z nichž mohou jednotlivé zásilky sestávat a maximálního počtu těchto položek v dané zásilce s přihlédnutím k potřebě zajistit rychlou a účinnou manipulaci se zásilkami a organizaci úředních kontrol ze strany příslušných orgánů.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 48

Osvědčení nebo doklady doprovázející zásilky a rozdělené zásilky

1. Původní úřední osvědčení nebo dokumenty, nebo jejich elektronické ekvivalenty, které mají podle pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 doprovázet zásilky kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1, předkládají a uchovávají příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly.

2. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly vystaví provozovateli odpovědnému za zásilku ověřenou tištěnou nebo elektronickou kopii úředních osvědčení nebo dokumentů uvedených v odstavci 1 nebo, pokud je zásilka rozdělena, jednotlivě ověřené tištěné nebo elektronické kopie těchto osvědčení nebo dokumentů.

3. Zásilky nesmí být rozděleny do doby, než jsou provedeny úřední kontroly a není v souladu s čl. 54 odst. 4 a čl. 55 odst. 1 finalizován společný zdravotní vstupní doklad (SZVD) uvedený v článku 54.

Článek 49

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 týkající se pravidel, jejichž cílem je stanovit:

a)	případy a podmínky, kdy příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly mohou povolit další přepravu zásilky kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 na místo konečného určení dříve, než jsou k dispozici výsledky fyzických kontrol, jsou-li tyto kontroly požadovány.

b)	lhůty a postupy pro provádění kontrol dokladů a kontrol totožnosti a fyzických kontrol překládaných zásilek kategorií zboží uvedených v čl. 45 odst. 1;

případy a podmínky, kdy kontroly totožnosti a fyzické kontroly překládaných zásilek zvířat přepravovaných letecky nebo po moři a zůstávajících na stejném dopravním prostředku za účelem následující cesty mohou být provedeny na jiném stanovišti hraniční kontroly, než je stanoviště prvního příchodu do Unie;

případy a podmínky, kdy lze schválit tranzit zásilky kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1, a zvláštní úřední kontroly, které se mají u těchto zásilek provést na stanovištích úřední kontroly, včetně případů a podmínek pro jejich skladování ve speciálně schválených svobodných nebo celních skladech.

Článek 50

Podrobnosti kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol

Pro účely zajištění jednotného provádění pravidel stanovených v článcích 47, 48 a 49 Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobnosti týkající se opatření, která mají být provedena během kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol a po jejich skončení podle těchto pravidel k zajištění účinného provedení těchto úředních kontrol. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 51

Úřední kontroly neprováděné na stanovištích hraniční kontroly prvního příchodu

1. Příslušné orgány mohou provádět kontroly totožnosti a fyzické kontroly zvířat nebo zboží dovážených do Unie ze třetích zemí a uvedených v čl. 45 odst. 1, a to na jiných kontrolních místech, než jsou stanoviště hraniční kontroly, za podmínky, že tato kontrolní místa splňují požadavky uvedené v čl. 62 odst. 3 a v prováděcích aktech přijatých v souladu s čl. 62 odst. 4. [pozm. návrh 158]

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 týkající se pravidel, která stanoví případy a podmínky, kdy:

mohou být kontroly totožnosti a fyzické kontroly zásilek kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 příslušnými orgány provedeny na jiných kontrolních místech, než jsou stanoviště hraniční kontroly, za předpokladu, že tato kontrolní místa splňují požadavky stanovené v čl. 62 odst. 3 a v prováděcích aktech, které byly přijaty v souladu s čl. 62 odst. 4; [pozm. návrh 159]

b)	fyzické kontroly zásilek, u kterých byly provedeny kontroly dokladů a kontroly totožnosti na stanovišti hraniční kontroly prvního příchodu, lze provést na jiném stanovišti hraniční kontroly v jiném členském státě;

zvláštní kontrolní úkoly, které mohou být příslušnými orgány přiděleny celním orgánům nebo jiným orgánům veřejné moci a které se týkají:

i)	zásilek uvedených v čl. 63 odst. 2;

ii)	osobních zavazadel cestujících;

iii)	zboží zakoupeného malých zásilek, které se zasílají jednotlivcům nebo kupují na dálku telefonicky, poštou nebo prostřednictvím internetu; . [pozm. návrh 160]

iiia)

zvířat v zájmovém chovu, které splňují podmínky stanovené v článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 (47) . [pozm. návrh 161]

2. Na kontrolní místa uvedená v odst. 1 písm. a) se použijí ustanovení čl. 54 odst. 2 písm. b), čl. 55 odst. 2 a článků 57 a 58, článků 60 a 61 a čl. 62 odst. 3 a 4.

Článek 52

Četnost kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol

1. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 týkající se pravidel, která stanoví kategorie zvířat a zboží a podmínky, kdy se odchylně od čl. 47 odst. 2 a s ohledem na menší riziko kontroly totožnosti u zásilek zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1:

a)	provádějí se sníženou četností;

b)	omezují na ověření úřední pečeti zásilky, je-li taková pečeť přítomna.

2. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 týkající se pravidel, která stanoví:

kritéria a postupy pro určení a úpravu minimální četnosti fyzických kontrol, které mají být provedeny u zásilek kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 písm. a), b) a c), a pro jejich přizpůsobení míře rizika spojeného s těmito kategoriemi s ohledem na: [pozm. návrh 162]

i)	informace shromážděné Komisí v souladu s čl. 124 odst. 1;

ii)	výsledek kontrol prováděných odborníky Komise v souladu s čl. 115 odst. 1;

iii)	dosavadní chování provozovatelů, pokud jde o soulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

(iv)	údaje a informace shromážděné prostřednictvím systému správy informací uvedeného v článku 130;

v)	dostupná vědecké posouzení, a

vi)	veškeré další informace týkající se rizik spojených s kategoriemi zvířat a zboží;

b)	podmínky, za kterých mohou členské státy zvýšit četnost fyzických kontrol stanovenou v souladu s písmenem a) v zájmu zohlednění místních rizikových faktorů;

c)	postupy pro zajištění, aby se minimální míra četnosti fyzických kontrol stanovená v souladu s písmenem a) uplatňovala včas a jednotně. [pozm. návrh 163]

3. Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů pravidla týkající se:

a)	minimální četnosti fyzických kontrol pro kategorie zboží uvedené v čl. 45 odst. 1 písm. d); [pozm. návrh 164]

b)	minimální četnosti fyzických kontrol pro kategorie zvířat a zboží uvedené v čl. 45 odst. 1, pokud tak již akty v nich uvedenými není stanoveno. [pozm. návrh 165]

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 53

Rozhodnutí o zásilkách

1. Příslušné orgány přijmou po provedení úředních kontrol rozhodnutí o každé zásilce kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1) , v němž uvedou, zda je zásilka v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, a případně i použitelný celní režim.

2. Rozhodnutí přijatá na základě fyzické kontroly za účelem ověření souladu s požadavky na zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat a požadavky na zdraví rostlin přijímají pracovníci, kteří mají odpovídající kvalifikaci ve veterinární nebo fytosanitární oblasti a byli za tímto účelem určeni příslušnými orgány.

Rozhodnutí o zásilkách zvířat a produktech živočišného původu přijme úřední veterinární lékař nebo se přijímá pod jeho dozorem. Úřednímu veterinárnímu lékaři, který vždy zodpovídá za prováděné kontroly, může pomáhat příslušně vyškolený pomocný personál. [pozm. návrh 166]

2a. Toto rozhodnutí o zásilkách zvířt a produktů živočišného původu se uvede ve společném zdravotním vstupním dokladu (SZVD). [pozm. návrh 167]

Článek 54

Používání společného zdravotního vstupního dokladu provozovatelem a příslušnými orgány

1. Provozovatel odpovědný za zásilku vystaví pro každou zásilku kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 společný zdravotní vstupní doklad (SZVD), v němž uvede informace nezbytné pro okamžitou a úplnou identifikaci zásilky a místa jejího určení.

2. Společný zdravotní vstupní doklad používají:

a)	provozovatelé odpovědní za zásilky kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1, aby příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly o příchodu uvedené zásilky oznámili předem;

příslušné orgány na stanovištích hraniční kontrolní k:

i)	k zaznamenání výsledku úředních kontrol provedených na základě tohoto dokladu a rozhodnutí přijatých na jeho základě, včetně rozhodnutí o odmítnutí zásilky;

ii)	ke sdělení informací uvedených v bodě i) prostřednictvím systému TRACES nebo pomocí elektronické výměny s tímto systémem . [pozm. návrh 168]

2a. Provozovatelé a příslušné orgány uvedené v odstavci 2 mohou pro vložení údajů do systému TRACES využít rovněž vnitrostátní informační systém. [pozm. návrh 169]

3. Provozovatelé podají oznámení předem v souladu s odst. 2 písm. a) tak, že vyplní a předloží příslušnou část SZVD do systému TRACES k předání příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly před fyzickým příchodem zásilky do Unie.

4. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontrolní kontroly musí SZVD finalizovat zaznamenat rozhodnutí o zásilce do společného zdravotního vstupního dokladu , jakmile jsou provedeny všechny úřední kontroly požadované podle čl. 47 odst. 1. :

a)	jsou provedeny všechny úřední kontroly požadované podle čl. 47 odst. 1;

b)	jsou k dispozici výsledky fyzických kontrol, jsou-li požadovány;

c)	je v souladu s článkem 53 přijato rozhodnutí o zásilce a zaznamenáno v SZVD. [pozm. návrh 170]

Článek 55

Používání společného zdravotního vstupního dokladu celními orgány

1. Při podrobení zásilek kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 dozoru či kontrole ze strany celních orgánů, včetně vstupu nebo manipulace ve svobodných pásmech nebo celních skladech, musí provozovatel celním orgánům předložit SZVD nebo jeho elektronický ekvivalent, řádně finalizovaný v systému TRACES příslušnými orgány stanoviště hraniční kontroly.

2. Celní orgány:

a)	nepovolí, aby se zásilka podrobila jinému celnímu režimu, než který určily příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly;

b)	umožní propuštění zásilky do volného oběhu pouze po předložení řádně finalizovaného SZVD, který potvrzuje, že zásilka je v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2.

3. V případě, kdy se podává celní prohlášení u zásilky kategorií zvířat nebo zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 a není předložen SZVD, jsou celní orgány povinny zásilku zadržet a okamžitě uvědomit příslušné orgány na stanovišti hraniční kontroly. Příslušné orgány přijmou nezbytná opatření v souladu s čl. 64 odst. 5.

Článek 56

Formát, časové požadavky a zvláštní pravidla pro používání společného zdravotního vstupního dokladu

1. Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů pravidla týkající se:

a)	formátu SZVD a instrukcí k jeho předkládání a používání;

b)	minimálních časových požadavků pro provozovatele na oznamování zásilek předem podle čl. 54 odst. 2 písm. a), aby mohly příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly provádět úřední kontroly včas a účinným způsobem.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

2. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 týkající se pravidel, která stanoví případy a podmínky, kdy musí zásilky kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 na místo určení provázet SZVD. Zásilky kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 však musí v každém případě na místo jejich určení provázet kopie SZVD. [pozm. návrh 171]

Článek 57

Určení stanovišť hraniční kontroly

1. Členské státy určí stanoviště hraniční kontroly za účelem provádění úředních kontrol u jedné nebo více kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1.

2. Členské státy oznámí tuto skutečnost Komisi nejméně tři měsíce před určením stanoviště hraniční kontroly. Oznámení musí obsahovat veškeré informace nezbytné k tomu, aby Komise mohla ověřit, že navrhované stanoviště hraniční kontroly splňuje minimální požadavky stanovené v článku 62.

3. Do tří měsíců od obdržení oznámení podle odstavce 2 Komise informuje daný členský stát:

a)	zda určení navrhovaného stanoviště hraniční kontroly závisí na příznivém výsledku kontroly provedené odborníky Komise v souladu s článkem 115 za účelem ověření souladu s minimálními požadavky stanovenými v článku 62;

b)	o datu takové kontroly.

4. Členský stát musí pozdržet určení stanoviště hraniční kontroly až do okamžiku, než je mu Komisí sdělen příznivý výsledek kontroly.

Článek 58

Zařazení stanovišť hraniční kontroly na seznam

1. Každý členský stát zpřístupní na internetu aktualizované seznamy stanovišť hraniční kontroly na svém území, ve kterých u každého stanoviště hraniční kontroly uvede tyto informace:

a)	kontaktní údaje a provozní dobu;

b)	přesné místo a zda se jedná o přístav, letiště, železniční a silniční místo vstupu;

c)	kategorie zvířat a zboží uvedené v čl. 45 odst. 1), které spadají do působnosti jeho určení;

d)	vybavení a prostory, které jsou k dispozici pro provádění úředních kontrol u každé kategorie zvířat a zboží, pro které bylo stanoviště určeno;

e)	množství zvířat a zboží, se kterými bylo za kalendářní rok a každou z kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1, pro které je stanoviště určeno, manipulováno.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví formát, kategorie, zkratky pro určení a další informace, které mají členské státy používat v seznamech stanovišť hraniční kontroly.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 59

Zrušení schválení stanovišť hraniční kontroly a opětovné určení subjektů hraničních kontrol

1. Zruší se schválení stanovišť hraniční kontroly v souladu s článkem 6 směrnice 97/78/ES a článku 6 směrnice 91/496/EHS a určení míst vstupu v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 669/2009 a s čl. 13 odst. 4 písm. c) směrnice 2000/29/ES.

2. Členské státy mohou stanoviště hraniční kontroly, určená místa vstupu a místa vstupu uvedená v odstavci 1 v souladu s čl. 57 odst. 1, opětovně určit stanovištěm hraniční kontroly za předpokladu, že jsou splněny minimální požadavky uvedené v článku 62.

3. Na opětovné určení uvedené v odstavci 2 se nevztahují ustanovení čl. 57 odst. 2 a 3.

Článek 60

Zrušení určení stanovišť hraniční kontroly

1. Není-li již stanoviště hraniční kontroly v souladu s požadavky uvedenými v článku 62, členské státy:

a)	zruší určení uvedené v čl. 57 odst. 1 pro všechnhy nebo pro určité kategorie zvířat a zboží, pro které bylo určení stanoveno;

b)	odstraní stanoviště hraniční kontroly ze seznamů uvedených v čl. 58 odst. 1 pro kategorie zvířat a zboží, pro které je určení zrušeno.

2. O tom, že stanovišti hraniční kontroly bylo podle odstavce 1 určení zrušeno, informují členské státy Komisi a ostatní členské státy.

3. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se případů, kdy mohou být stanoviště hraniční kontroly, jejichž určení bylo v souladu s odst. 1 písm. a) zrušeno pouze částečně, odchylně od článku 57 opětovně určeno, a postupů uplatňovaných v daných případech.

Článek 61

Pozastavení určení stanovišť hraniční kontroly

1. Členský stát určení stanoviště hraniční kontroly neprodleně pozastaví a nařídí, aby byla jeho činnost zastavena pro všechny nebo určité kategorie zvířat a zboží, pro které bylo určení stanoveno, v případě, že tyto činnosti mohou způsobovat riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo zdraví rostlin, dobré životní podmínky zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí. [pozm. návrh 172]

2. O tom, že stanovišti hraniční kontroly byla pozastaveno určení informují členské státy neprodleně Komisi a ostatní členské státy a uvedou důvody tohoto pozastavení.

3. Členské státy uvedou informaci o pozastavení určení stanoviště hraniční kontroly v seznamech uvedených v čl. 58 odst. 1.

4. Pozastavení uvedené v odstavci 1 členské státy zruší, jakmile:

a)	jsou příslušné orgány přesvědčeny, že riziko uvedené v odstavci 1 již neexistuje;

b)	sdělily Komisi a ostatním členským státům, na základě jakých informací bylo pozastavení zrušeno.

5. Postupy výměny informací a sdělení uvedených v odstavci 2 a odst. 4 písm. b) může Komise stanovit prostřednictvím prováděcích aktů.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 62

Minimální požadavky týkající se stanovišť hraniční kontroly

1. Stanoviště hraniční kontroly se musí nacházet v bezprostřední blízkosti místa vstupu do Unie a na vhodně vybaveném místě, aby jej podle čl. 38 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2913/92 určily celní orgány. [pozm. návrh 173]

2. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se případů, kdy se stanoviště hraniční kontroly může vzhledem ke specifickým zeměpisným omezením nacházet v určité vzdálenosti od místa vstupu do Unie, a podmínek pro toto umístění.

3. Stanoviště hraniční kontroly musí mít k dispozici:

a)	dostatečný počet pracovníků s vhodnou kvalifikací;

b)	prostory vhodné vzhledem k povaze a objemu kategorií zvířat a zboží, se kterými je manipulováno;

c)	vybavení a prostory umožňující provádění úředních kontrol u každé z kategorií zvířat a zboží, pro které bylo stanoviště hraniční kontroly určeno;

zavedená opatření, která v případě potřeby zaručují přístup do prostor a k jakémukoli jinému vybavení a službám nezbytným pro účely uplatnění opatření, jež jsou v souladu s články 63, 64 a 65 přijímána v případech podezřelých zásilek, zásilek, jež nejsou v souladu, nebo zásilek představujících riziko;

e)	pohotovostní opatření zajišťující hladké fungování úředních kontrol a účinné uplatňování opatření, jež jsou v souladu s články 63, 64 a 65 přijímána v případech nepředvídatelných a neočekávatelných podmínek nebo událostí;

f)	technologii a vybavení nezbytné pro účinné fungování systému TRACES a v případě potřeby dalších počítačových systémů pro správu informací, které jsou nezbytné pro nakládání s údaji a informacemi a pro jejich výměnu;

přístup ke službám úředních laboratoří, které jsou schopny dodávat analytické, zkušební a diagnostické výsledky v přiměřených lhůtách a které jsou vybaveny nástroji informačních technologií, jež jsou nezbytné pro případné zadávání výsledků provedených analýz, testů nebo diagnostik do systému TRACES;

h)	vhodná opatření zajišťující řádnou manipulaci s různými kategoriemi zvířat a zbožím a předcházení rizikům, jež mohou být výsledkem křížové kontaminace;

i)	opatření ke splnění příslušných norem biologické bezpečnosti, jejichž účelem je předcházet šíření nákaz do Unie.

4. Požadavky uvedené v odstavci 3 může Komise s přihlédnutím ke zvláštním rysům a logistickým potřebám v souvislosti s prováděním úředních kontrol a s uplatňováním opatření přijatých v souladu s čl. 64 odst. 3 a 5 a článkem 65 u různých kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 upřesnit prostřednictvím prováděcích aktů.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Oddíl III

Opatření při podezření na nesoulad a opatření při nesouladu u zvířat a zboží ze třetích zemí

Článek 63

Podezření na nesoulad a zesílené úřední kontroly

1. V případě, že u zásilek kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 existuje podezření na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, provedou příslušné orgány úřední kontroly, jejichž cílem je toto podezření potvrdit nebo vyloučit , nebo tuto povinnost přenesou na jiné příslušné orgány . [pozm. návrh 174]

2. V případě zásilek zvířat a zboží, u kterých provozovatelé neprohlásili, že obsahují kategorie zvířat a zboží uvedené v čl. 45 odst. 1, provádějí příslušné orgány úřední kontroly, existuje-li důvod domnívat se, že dané kategorie zvířat nebo zboží jsou v zásilce přítomny.

3. Příslušné orgány zásilky uvedené v odstavcích 1 a 2 úředně zadrží do doby, než obdrží výsledky úředních kontrol stanovených v uvedených odstavcích.

V případě potřeby se tyto zásilky izolují nebo jsou umístěny do karantény a zvířata jsou do doby, než jsou k dispozici výsledky úředních kontrol, ustájena, krmena, napájena a ošetřována.

4. Mají-li příslušné orgány důvod domnívat se, že provozovatel jedná podvodně, nebo vyplynulo-li z úředních kontrol, že dochází k závažnému porušení nebo opakování porušení pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2, v případě potřeby kromě přijetí opatření uvedených v čl. 64 odst. 3 zesílí úřední kontroly u zásilek se stejným původem, případně nebo se stejným užitím. [pozm. návrh 175]

5. Příslušné orgány oznamují svá rozhodnutí provést zesílené úřední kontroly podle odstavce 4 s upřesněním údajného podvodného jednání nebo závažných či opakovaných porušení Komisi a členským státům prostřednictvím systému TRACES.

6. Postupy pro koordinované provádění zesílených úředních kontrol uvedených v odstavcích 4 a 5 ze strany příslušných orgánů stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 64

Opatření přijímaná v případě zásilek, které nejsou v souladu a které na území Unie vstupují ze třetích zemí

1. Pokud příslušný orgán v důsledku úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly podle článku 45 zjistí, že zásilka zvířat či zboží nesplňuje požadavky podle čl. 1 odst. 2, uvede v SZVD zprávu či rozhodnutí tohoto znění: „zásilka není v souladu“, nebo „předpisy nebyly splněny“. Příslušné orgány kromě toho tyto zásilky zvířat či zboží úředně zadrží a zamítnou jejich vstup do Unie. Příslušné orgány úředně zadrží každou zásilku zvířat nebo zboží, která do Unie vstupuje ze třetích zemí, jež nejsou v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, a u dané zásilky vstup do Unie zamítnou. [pozm. návrh 176]

V případě potřeby se každá taková zásilka zcela nebo částečně izoluje nebo umístí do karantény a zvířata, která jsou její součástí, jsou do dalšího rozhodnutí držena a ošetřována v odpovídajících podmínkách. Zohlední se také zvláštní požadavky související s jiným zbožím. [pozm. návrh 177]

2. Podmínky izolace a karantény uvedené v odst. 1 druhém pododstavci stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

3. Je-li to možné, Příslušné orgány provozovatele odpovědného za zásilku vyslechnou., a Příslušný orgán od toho může upustit , jestliže je třeba učinit okamžité rozhodnutí kvůli nebezpečí z prodlení nebo ve veřejném zájmu. Následně mu příslušné orgány tomuto provozovateli neprodleně nařídí, aby: [pozm. návrh 178]

a)	zásilku nebo její část v případě potřeby zničil v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 a v případě živých zvířat humánním způsobem ; nebo [pozm. návrh 179]

b)	zásilku nebo její část v souladu s čl. 70 odst. 1 a 2 odeslal zpět mimo Unii; nebo [pozm. návrh 180]

c)	zásilku nebo její část v souladu s čl. 69 odst. 1 a 2 speciálně ošetřil nebo přijal jakákoli opatření nezbytná k zajištění souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 a případně rozhodl, že zásilka je určena pro jiné účely, než pro které byla původně zamýšlena. [pozm. návrh 181]

4. Rozhodnutí o zamítnutí vstupu zásilky podle odstavce 1 a jakékoli nařízení vydané podle odstavců 3 a 5 a článku 65 příslušné orgány neprodleně oznámí:

Komisi;

b)	příslušným orgánům ostatních členských států;

c)	celním orgánům;

d)	příslušným orgánům třetí země původu;

e)	provozovateli odpovědnému za zásilku.

Tato oznámení se uskutečňují prostřednictvím počítačového systému pro správu informací uvedeného v čl. 130 odst. 1.

5. Pokud zásilka není zásilka kategorií zvířat nebo zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 předložena k úředním kontrolám podle uvedeného článku nebo není předložena v souladu s požadavky stanovenými v čl. 48 odst. 1 a 3 a čl. 54 odst. 1, 2 a 3 nebo s pravidly přijatými podle článku 46, čl. 47 odst. 6, článku 49, čl. 51 odst. 1 a článku 56, nařídí příslušné orgány, aby byla zadržena nebo odvolána a neprodleně úředně zadržena.

Na tyto zásilky se vztahují odstavce 1, 3 a 4 tohoto článku.

Článek 65

Opatření přijímaná v případě zvířat nebo zboží pokusů o dovoz nevyhovujících zásilek , které vstupují do Unie ze třetích zemí a představují riziko [pozm. návrh 182]

Pokud se při úředních kontrolách zjistí, že zásilka zvířat nebo zboží představuje riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo zdraví rostlin, dobré životní podmínky zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí, izoluje se taková zásilka nebo umístí do karantény a zvířata, která jsou její součástí, jsou do dalšího rozhodnutí držena a ošetřována v odpovídajících podmínkách. [pozm. návrh 183]

Příslušné orgány dotčenou zásilku úředně zadrží a neprodleně:

nařídí, aby provozovatel zásilku v případě potřeby v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 a v případě živých zvířat humánním způsobem zničil a přijal veškerá opatření, jež jsou nezbytná za účelem ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobrých životních podmínek zvířat nebo životního prostředí; nebo [pozm. návrh 184]

b)	zásilku v souladu s čl. 69 odst. 1 a 2 speciálně ošetřil.

Článek 66

Následné kroky v případě zásilek, které nejsou v souladu a které do Unie vstupují ze třetích zemí

1. Příslušné orgány:

a)	prohlásí úřední osvědčení a jiné doklady doprovázející zásilky, které jsou předmětem opatření podle čl. 64 odst. 3 a 5 a článku 65, za neplatné;

b)	spolupracují v souladu s hlavou IV při přijímání dalších nezbytných opatření, jež mají znemožnit vstup do Unie v případě zásilek, kterým byl vstup zamítnut v souladu s čl. 64 odst. 1.

2. Příslušné orgány v členských státech, kde byly provedeny úřední kontroly, dohlíží na uplatňování opatření, jež byla nařízena podle čl. 64 odst. 3 a 5 a článku 65, aby zásilka neměla do doby, než budou daná opatření uplatněna, nebo po dobu jejich uplatňování nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo zdraví zvířat nebo rostlin, dobré životní podmínky zvířat nebo pro životní prostředí. [pozm. návrh 185]

V případě potřeby jsou opatření uplatňována pod dozorem příslušných orgánů jiného členského státu.

Článek 67

Případy, kdy provozovatel opatření nařízená příslušnými orgány neučiní

1. Provozovatel učiní všechna opatření nařízená příslušnými orgány v souladu s čl. 64 odst. 3 a 5 a článkem 65 neprodleně a v případě produktů nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy příslušné orgány své rozhodnutí v souladu s čl. 64 odst. 4 provozovateli oznámily. [pozm. návrh 186]

2. Neučiní-li provozovatel do 60 dnů žádné opatření, příslušné orgány nařídí:

a)	aby zásilka byla zničena nebo aby vůči ní bylo uplatněno jakékoli jiné vhodné opatření;

v případech uvedených v článku 65, aby byla zásilka zničena ve vhodných zařízeních, která jsou umístěna co nejblíže stanovišti hraniční kontroly, a aby byla přijata veškerá opatření, jež jsou nezbytná za účelem ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobrých životních podmínek zvířat nebo životního prostředí.

3. Příslušné orgány mohou lhůtu uvedenou v odstavcích 1 a 2 tohoto článku prodloužit o dobu nezbytnou pro získání stanoviska druhého znalce uvedeného v článku 34, avšak nemá-li to nepříznivé účinky na lidské zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobré životní podmínky zvířat a v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí.

Článek 68

Důsledné uplatňování článků 64 a 65

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla ve formě pokynů, které mají u všech stanovišť hraniční kontroly uvedených v čl. 57 odst. 1 a kontrolních míst uvedených v čl. 51 odst. 1 písm. a) zajistit důslednost rozhodnutí a nařízení, jež příslušné orgány přijímají nebo vydávají podle článků 64 a 65, a podle kterých mají příslušné orgány postupovat v běžných nebo opakujících se situacích nesouladu nebo rizika.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 69

Speciální ošetření zásilek

1. Speciální ošetření zásilek uvedené v čl. 64 odst. 3 písm. c) a čl. 65 písm. b) může v případě potřeby zahrnovat:

a)	ošetření nebo zpracování s cílem uvést zásilky v soulad s požadavky pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo s požadavky třetí země, do níž jsou odesílány zpět, včetně případné dekontaminace, nikoli však zředění;

b)	zpracování jiným způsobem, který je vhodný pro účely bezpečné výživy zvířat nebo lidské spotřeby, nebo pro jiné účely než pro výživu zvířat nebo lidskou spotřebu.

2. Speciální ošetření uvedené v odstavci 1 musí být:

a)	prováděno účinně a odstraňovat jakékoli riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo zdraví rostlin, dobré životní podmínky zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí;

b)	zdokumentováno a prováděno pod kontrolou příslušných orgánů;

c)	v souladu s požadavky stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2.

3. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se požadavků a podmínek, za nichž je speciální ošetření uvedené v odstavci 1 prováděno.

Nejsou-li taková pravidla aktem v přenesené pravomoci stanovena, provádí se speciální ošetření v souladu s vnitrostátními předpisy.

Článek 70

Zpětné odeslání zásilek

1. Příslušné orgány povolí zpětné odeslání zásilek při splnění těchto podmínek:

a)	místo určení bylo dohodnuto s provozovatelem odpovědným za zásilku;

b)	provozovatel odpovědný za zásilku nejprve uvědomil příslušné orgány třetí země původu nebo třetí země určení, pokud jsou tyto země rozdílné, o důvodech a okolnostech, na základě kterých byl vstup dotčené zásilky zvířat nebo zboží zamítnut;

c)	příslušné orgány třetí země určení – v případě, že třetí země určení není třetí zemí původu – oznámily příslušným orgánům členského států, že jsou připraveny zásilku přijmout;

d)	v případě zásilek obsahujících zvířat je zpětné odeslání v souladu s požadavky na dobré životní podmínky zvířat.

2. Podmínky odst. 1 písm. b) a c) se nevztahují na zásilky kategorií zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 písm. c).

3. Postupy výměny informací a oznámení uvedených v odstavci 1 upřesní Komise prostřednictvím prováděcích aktů.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

3a. Pokud byl dovoz do členského státu na základě provedené předvývozní kontroly povolen, musí tento členský stát pravidelně přezkoumávat, zda je tento dovoz skutečně v souladu s požadavky Unie. [pozm. návrh 187]

Článek 71

Souhlas s předvývozními kontrolami prováděnými třetími zeměmi

1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů udělit souhlas se zvláštními předvývozními kontrolami, které třetí země provádí u zásilek zvířat a zboží před vývozem do Unie s cílem ověřit, že vyvážené zásilky splňují požadavky pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2. Souhlas se může vztahovat pouze na zásilky pocházející z dotčené třetí země a může být udělen pro jednu nebo více kategorií zvířat nebo zboží.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

2. V souhlasu podle odstavce 1 musí být uvedeno následující:

a)	maximální četnost úředních kontrol, které mají příslušné orgány členských států provádět při vstupu zásilek do Unie, není-li důvod k podezření na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1odst. 2 nebo na podvodné jednání;

b)	úřední osvědčení, která musí zásilku vstupující do Unie doprovázet;

c)	vzor těchto osvědčení;

d)	příslušné orgány třetí země odpovědné za provádění předvývozních kontrol;

e)	podle potřeby pověřený subjekt, na který mohou uvedené příslušné orgány přenést určité úkoly. Souhlas s tímto přenesením úkolů může být udělen pouze tehdy, jsou-li splněna kritéria uvedená v článcích 25 až 32 nebo rovnocenné podmínky.

3. Souhlas uvedený v odstavci 1 může být třetí zemi udělen pouze, pokud lze na základě důkazů a případně kontroly Komise prováděné v souladu s článkem 119 prokázat, že je systém úředních kontrol v dané třetí zemi schopen zajistit, že:

a)	zásilky zvířat nebo zboží vyvážené do Unie splňují požadavky pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo rovnocenné požadavky;

b)	jsou kontroly prováděné ve třetí zemi před odesláním do Unie dostatečně účinné, aby jimi mohly být nahrazeny kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly stanovené v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo aby mohla být omezena jejich četnost.

4. Příslušné orgány nebo pověřený subjekt uvedený v souhlasu:

a)	jsou odpovědné za kontakty s Unií;

b)	zajistí, aby pro každou zásilku, která je podrobena kontrole, bylo vydáno úřední osvědčení uvedené v odst. 2 písm. b).

5. Podrobná pravidla a kritéria pro udělování souhlasu s předvývozními kontrolami prováděnými třetími zeměmi v souladu s odstavcem 1 přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 72

Nesoulad v případě souhlasu s předvývozními kontrolami, které provádějí třetí země, a zrušení tohoto souhlasu

1. Pokud úřední kontroly u zásilek kategorií zvířat a zboží, u kterých byl podle čl. 71 odst. 1 udělen souhlas s předvývozními kontrolami, odhalí závažný nebo opakovaný nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, členské státy neprodleně:

a)	o této skutečnosti uvědomí prostřednictvím systému TRACES Komisi a ostatní členské státy a dotčené provozovatele , sdělí jim, jaká opatření je potřeba přijmout, a požádají postupem podle hlavy IV o správní pomoc; [pozm. návrh 188]

b)	zvýší počet úředních kontrol u zásilek z dané třetí země a v případě, že je to nezbytné pro řádné analytické prozkoumání situace, uchovají za odpovídajících skladovacích podmínek příslušný počet vzorků.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů souhlas uvedený v čl. 71 odst. 1 zrušit, pokud se na základě úředních kontrol uvedených v odstavci 1 zjistí, že požadavky uvedené v čl. 71 odst. 3 a 4 již nejsou splněny.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 73

Spolupráce mezi orgány týkající se zásilek vstupujících do Unie ze třetích zemí

1. Příslušné orgány, celní orgány a jiné orgány členských států úzce spolupracují, aby zajistily, že jsou úřední kontroly u zásilek zvířat a zboží vstupujících do Unie prováděny v souladu s požadavky tohoto nařízení.

Za tímto účelem si příslušné orgány, celní orgány a jiné orgány:

a)	vzájemně umožňují přístup k informacím, které jsou užitečné pro organizaci a realizaci činností těchto orgánů v souvislosti se zvířaty a zbožím vstupujícími do Unie;

b)	včas tyto informace vyměňují, a to zejména elektronickou cestou.

1a. Celní orgány odbaví pouze takové zásilky zvířat a zboží podle článku 45, u nichž příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly provedl úřední kontrolu podle článku 47 a vydal rozhodnutí stanovené ve SZVD. [pozm. návrh 189]

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme jednotná pravidla týkající se mechanismů spolupráce, které jsou příslušné orgány, celní orgány a jiné orgány uvedené v odstavci 1 povinny zavést, aby zajistily:

a)	příslušným orgánům přístup k informacím nezbytným pro okamžitou a úplnou identifikaci zásilek zvířat a zboží vstupujících do Unie, u kterých jsou v souladu s čl. 45 odst. 1 prováděny úřední kontroly na stanovišti hraniční kontroly;

b)	vzájemnou aktualizaci informací o zásilkách zvířat a zboží vstupujících do Unie, které shromáždily příslušné orgány, celní orgány a jiné orgány, prostřednictvím výměny těchto informací nebo synchronizací příslušných datových souborů;

c)	rychlé sdělování rozhodnutí, které tyto orgány přijaly na základě informace uvedených v písmenech a) a b).

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 74

Spolupráce mezi orgány týkající se zásilek, u kterých jsou prováděny zvláštní kontroly na hranicích

1. V případě zásilek zvířat a zboží, u kterých nejsou v souladu s čl. 45 odst. 1 prováděny kontroly při vstupu do Unie a které jsou předmětem celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného obědu v souladu s čl. 4 odst. 17 a články 59 až 83 nařízení (EHS) č. 2913/92, se uplatňují odstavce 2, 3 a 4.

2. Celní orgány propuštění do volného oběhu pozastaví, mají-li důvod se domnívat, že zásilka může představovat riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo zdraví rostlin, dobré životní podmínky zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí, a o daném pozastavení neprodleně uvědomí příslušné orgány.

3. Zásilka, jejíž propuštění do volného oběhu bylo pozastaveno podle odstavce 2, se propustí, jestliže příslušné orgány do tří pracovních dnů od pozastavení nepožádaly celní orgány o jeho prodloužení nebo je informovaly, že zásilka nepředstavuje žádné riziko.

4. Pokud se příslušné orgány domnívají, že zásilka představuje riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo zdraví rostlin, dobré životní podmínky zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí:

a)	dají celním orgánům pokyn, aby zásilku nepropouštěly do volného oběhu a aby na obchodní fakturu, která zásilku doprovází, a na všechny ostatní důležité průvodní dokumenty připojily tuto poznámku: „Produkt představuje riziko — propuštění do volného oběhu není povoleno — nařízení (EU) č. …/… (*17)“;

b)	není umístění do jiného celního režimu bez souhlasu příslušných orgánů povoleno;

c)	použijí se čl. 64 odst. 1, 3, 4 a 5, články 65 až 67, čl. 69 odst. 1 a 2 a čl. 70 odst. 1 a 2.

5. Mají-li celní orgány případě v případě zásilek zvířat a zboží, u kterých nejsou v souladu s čl. 45 odst. 1 prováděny kontroly při vstupu do Unie a které jsou předmětem celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného obědu, důvod domnívat se, že zásilka může představovat riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo zdraví rostlin, dobré životní podmínky zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí, předají všechny příslušné informace celním orgánům členského státu konečného určení.

Článek 75

Pravidla pro zvláštní úřední kontroly a opatření, jež mají být přijata v návaznosti na provádění těchto kontrol

1. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se pravidel pro provádění zvláštních úředních kontrol a pro přijímání opatření v případech nesouladu, jejichž účelem je zohlednit specifičnost těchto kategorií zvířat a zboží nebo podmínky a způsoby jejich přepravy:

a)	zásilky obsahující čerstvé produkty rybolovu, které byly z rybářského plavidla plujícího pod vlajkou třetí země vyloženy přímo v přístavech, které v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (48) určily členské státy;

b)	zásilky obsahující nestaženou srstnatou zvěř;

c)	zásilky kategorií zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 písm. b), které jsou dodávány na plavidla opouštějící Unii a jsou určeny pro zásobování plavidel nebo ke spotřebě pro posádku a cestující, též včetně uskladnění ve speciálně schváleném svobodném nebo celním skladu;

d)	dřevěný obalový materiál; [pozm. návrh 190]

e)	krmivo a potraviny doprovázející zvířata a určené ke krmení těchto zvířat;

f)	zvířata a zboží objednávané na dálku a dodávané ze třetí země na adresu v Unii a nezbytné požadavky na oznamování, které umožňují provádění úředních kontrol;

g)	rostlinné produkty, které s ohledem na následné místo určení mohou představovat riziko šíření infekčních nebo přenosných nákaz zvířat;

h)	zásilky kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 45 odst. 1 písm. a), b) a c), které pocházejí z Unie a do Unie se vrací poté, co jim třetí země zakázala vstup;

i)	volně ložené zboží dovážené do Unie ze třetí země, přičemž není rozhodující zda z dané země pochází veškeré zboží;

j)	zásilky zboží uvedené v čl. 45 odst. 1, které pocházejí z území Chorvatska a jsou přepravovány přes území Bosny a Hercegoviny u města Neum („neumský koridor“) před opětovným vstupem na území Chorvatska ve vstupních místech Klek nebo Zaton Doli;

k)	zvířata a zboží, na které se v souladu s článkem 46 nevztahují ustanovení článku 45.

2. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se podmínek pro monitorování přepravy a příjezdu zásilek obsahujících určitá zvířata a zboží ze stanoviště hraniční kontroly v místě příchodu zásilky do zařízení v místě určení v Unii nebo na stanovišti hraniční kontroly v místě výstupu.

3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla týkající se:

a)	vzory úředních osvědčeních a pravidla pro vydávání těchto osvědčení;

b)	formátu dokladů, které mají doprovázet zvířata nebo zboží kategorií uvedených v odstavci 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Kapitola VI

Financování úředních kontrol a jiných úředních činností

Článek 76

Obecná pravidla

1. Členské státy zajistí, aby měly příslušné orgány k dispozici přiměřené finanční zdroje pro zajištění pracovníků a jiné prostředky, které jsou pro provádění úředních kontrol a jiných úředních činností nezbytné. Za tímto účelem vybírají poplatky či příspěvky na dané náklady nebo vyčleňují prostředky ze všeobecných daní.

2. Kromě poplatků vybíraných v souladu s článkem 77 mohou členské státy vybírat i poplatky, které mají pokrýt náklady vzniklé v souvislosti s jinými úředními kontrolami, než které jsou uvedeny v čl. 77 odst. 1 a 2.

3. Tato kapitola se použije rovněž v případě přenesení zvláštních úkolů úřední kontroly v souladu s článkem 25.

4. Způsob výpočtu poplatků uvedených v článku 77 nebo příspěvků na náklady konzultují členské státy s dotčenými provozovateli. [pozm. návrh 191]

Článek 77

Povinné poplatky nebo příspěvky na náklady

1. Ve snaze zajistit, aby měly příslušné orgány k dispozici přiměřené zdroje pro provádění úředních kontrol, vybírají mohou příslušné orgány vybírat poplatky, které mají pokrýt některé nebo všechny náklady vzniklé v souvislosti s:

úředními kontrolami, jejichž účelem je ověřit soulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 ze strany těchto provozovatelů:

i)	provozovatelé potravinářského podniku, jejichž definice je uvedena v čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 178/2002 a kteří jsou buď registrováni nebo schváleni, nebo schváleni a registrováni v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 852/2004;

ii)	provozovatelé krmivářského podniku, jejichž definice je uvedena v čl. 3 odst. 6 nařízení (ES) č. 178/2002 a kteří jsou registrováni nebo schváleni v souladu s články 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 (49);

iii)	profesionální provozovatelé, jejichž definice je uvedena v čl. 2 bodě 7 nařízení (EU) č. …/… (*18);

iv)	profesionální provozovatelé, jejichž definice je uvedena v čl. 3 bodě 6 nařízení (EU) č. XXX/XXXX [Číslo nařízení o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh] ;

b)	úředními kontrolami prováděnými za účelem vydávání úředních potvrzení nebo dozoru nad vydáváním úředních potvrzení;

úředními kontrolami, jejichž účelem je ověřit splnění těchto podmínek:

i)	získání a zachování schválení uvedeného v článku 6 nařízení (ES) č. 852/2004 nebo v článcích 9 a 10 nařízení (ES) č. 183/2005;

ii)	získání a zachování oprávnění uvedeného v článcích 84, 92 a 93 nařízení (EU) č. …/… (*19);

iii)	získání a zachování povolení uvedeného v článku 25 nařízení (EU) č. XXX/XXXX [Číslo nařízení o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh] ;

d)	úředními kontrolami prováděnými příslušnými orgány na stanovištích hraniční kontroly nebo na kontrolních místech uvedených v čl. 51 odst. 1 písm. a).

2. Pro účely odstavce 1 zahrnují úřední kontroly uvedené v písm. a) daného odstavce úřední kontroly, jejichž účelem je ověřit soulad s opatřeními, která Komise přijala v souladu s článkem 137 tohoto nařízení, článkem 53 nařízení (ES) č. 178/2002, čl. 27 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 40 odst. 2, čl. 41 odst. 2, čl. 47 odst. 1, čl. 49 odst. 2 a čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. …/… (*20), články 41 a 144 nařízení (EU) č. XXX/XXXX [Číslo nařízení o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh] a částí VI nařízení (EU) č. …/… (*21), není-li v rozhodnutí o stanovení daných opatření požadováno jinak.

3. Pro účely odstavce 1:

nezahrnují úřední kontroly uvedené v písmenu a) daného odstavce úřední kontroly, jejichž účelem je ověřit soulad s dočasnými omezeními, požadavky nebo jinými opatřeními pro tlumení nákaz, které přijaly příslušné orgány v souladu s čl. 55 odst. 1, články 56, 61, 62, 64, 65, čl. 68 odst. 1 a článkem 69, a pravidel přijatých podle čl. 55 odst. 2, článků 63, 67 a čl. 68 odst. 2 nařízení (EU) č. …/… (*22) a podle článku 16 nařízení (EU) č. …/… (*23);

aa)

úřední kontroly uvedené v písmenu a) uvedeného odstavce nezahrnují kontroly prováděné na úrovni prvovýroby podle vymezení v čl. 3 odst. 17 nařízení (ES) č. 178/2002, včetně zpracování v zemědělských podnicích. Pod to spadají i kontroly za účelem ověření souladu s povinnými požadavky na hospodaření v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat, rostlin a dobrých životních podmínek zvířat podle článku 93 nařízení (EU) č. 1306/2013; [pozm. návrhy 192, 343, 314 a 316]

b)	nezahrnují úřední kontroly uvedené v písm. a) a b) daného odstavce úřední kontroly, jejichž účelem je ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j) a k).

Článek 78

Náklady

1. Poplatky v souladu s článkem 77 vybírají Příslušné orgány za účelem pokrytí těchto nákladů jsou oprávněny vzít při výpočtu poplatků či příspěvků na náklady podle článku 77 v úvahu tato kritéria :

a)	platy pracovníků, včetně pomocných pracovníků, kteří se podílejí na provádění úředních kontrol pokud souvisí se skutečnými náklady na úřední kontroly , v souladu s čl. 79 odst. 1 písm. b), kromě jejich sociální sociálního zabezpečení, důchody a náklady důchodů a nákladů na pojištění;

b)	náklady na zařízení a vybavení, včetně údržby a nákladů na pojištění;

c)	náklady na spotřební zboží, služby a nástroje;

d)	náklady na školení pracovníků uvedených v písmenu a), s výjimkou odborné přípravy, která je nezbytná k získání kvalifikace, jež je pro zaměstnání v příslušných orgánech požadována;

e)	cestovní výdaje pracovníků uvedených za účelem provádění úředních kontrol uvedené v písmenu a) a související denní příspěvky vypočítané v souladu s čl. 79 odst. 2 ;

f)	náklady spojené s odběrem vzorků a laboratorní analýzou, testováním a diagnostikou.

2. Pokud příslušné orgány vybírající povinné poplatky či příspěvky v souladu s článkem 77 vykonávají i jiné činnosti, zohlední se při výpočtu povinných poplatků či příspěvků na náklady pouze ta část nákladových položek uvedených v odstavci 1 tohoto článku, která odpovídá úředním kontrolám uvedeným v čl. 77 odst. 1. [pozm. návrh 193]

Článek 79

Výpočet povinných poplatků nebo příspěvků na náklady

1. Poplatky nebo příspěvky na náklady vybírané v souladu s článkem 77:

se stanoví paušálně na základě celkových nákladů úředních kontrol vynaložených příslušnými orgány za určitou dobu a uplatňují se vůči všem provozovatelům bez ohledu na to, zda je určitá úřední kontrola prováděna v referenčním období u všech provozovatelů podléhajících poplatkům; při určování výše poplatků, které mají být účtovány v případě jednotlivých odvětví, činností a kategorií provozovatelů příslušné orgány zohlední, jaký vliv má na rozdělení celkových nákladů daných úředních kontrol typ a rozsah dotčené činnosti a odpovídající rizikové faktory; nebo

se vypočtou na základě skutečných nákladů každé jednotlivé úřední kontroly a uplatňují se vůči provozovatelům, kterých se daná úřední kontrola týkala; poplatek nesmí převyšovat skutečné náklady provedené úřední kontroly a může být zčásti nebo zcela vyjádřen v závislosti na čase, který pracovníci příslušných orgánů provádění úředních kontrol věnovali.

2. Cestovní výdaje uvedené 78 odst. 1 písm. e) se při výpočtu poplatků či příspěvků na náklady podle čl. 77 odst. 1 zohledňují způsobem, který provozovatele nediskriminuje na základě vzdálenosti jejich prostor od umístění příslušných orgánů.

3. Při výpočtu podle odst. 1 písm. a) nesmí tyto poplatky či příspěvky na náklady vybírané příslušnými orgány v souladu s článkem 77 převyšovat celkové náklady vzniklé při úředních kontrolách prováděných v období uvedeném v odst. 1 písm. a). [pozm. návrh 194]

Článek 80

Snížení poplatků či příspěvků na náklady v případě provozovatelů, kteří důsledně plní své povinnosti

Jsou-li poplatky či příspěvky na náklady stanoveny v souladu s čl. 79 odst. 1 písm. a), určí se výše poplatku uplatňovaného vůči jednotlivým provozovatelům s ohledem na chování provozovatele, pokud jde o soulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, který byl zjištěn prostřednictvím úředních kontrol, tak, aby poplatky uplatňované vůči provozovatelům, kteří důsledně plní své povinnosti, byly nižší než poplatky uplatňované vůči ostatním provozovatelům. [pozm. návrh 195]

Článek 81

Uplatňování poplatků či příspěvků na náklady

1. Provozovatelé obdrží doklad o zaplacení poplatků či příspěvků na náklady stanovených v čl. 77 odst. 1.

2. Poplatky či příspěvky na náklady vybírané v souladu s čl. 77 odst. 1 písm. d) hradí provozovatel odpovědný za zásilku nebo jeho zástupce. [pozm. návrh 196]

Článek 82

Vracení poplatků a osvobození od poplatků pro mikropodniky

1. Poplatky stanovené v článku 77 se nevrací přímo ani nepřímo, pokud nebyly vybrány neoprávněně.

2. Podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR, mohou být od poplatků uvedených v článku 77 osvobozeny.

3. Náklady uvedené v článcích 77, 78 a 79 nezahrnují náklady, které vznikly při provádění úředních kontrol u podniků uvedených v odstavci 2.

Členské státy mohou osvobodit malé a střední podniky, které splňují určitá objektivní a nediskriminační kritéria, od poplatků nebo příspěvků na náklady stanovených v článku 77. [pozm. návrhy 197, 315 a 348]

Článek 83

Transparentnost

1. Příslušné orgány zajistí, aby byla zaručena co nejvyšší úroveň transparentnosti:

a)	způsobu a údajů použitých při stanovení poplatků nebo příspěvků na náklady uvedených v čl. 77 odst. 1;

b)	využívání prostředků vybraných prostřednictvím těchto poplatků či příspěvků na náklady, včetně počtu provedených kontrol ;

c)	zavedených opatření, jejichž cílem je zajistit účinné a šetrné využívání prostředků vybraných prostřednictvím těchto poplatků nebo příspěvků na náklady .

2. Pro jednotlivá referenční období každý příslušný orgán zveřejní tyto informace:

a)	náklady příslušného orgánu, které má poplatek v souladu s čl. 77 odst. 1 pokrýt, včetně rozpisu těchto nákladů podle činností uvedených v čl. 77 odst. 1 a podle nákladových položek uvedených v čl. 78 odst. 1;

b)	výši poplatků či příspěvků na náklady podle čl. 77 odst. 1 uplatňovaných u jednotlivých kategorií provozovatelů a u jednotlivých kategorií úředních kontrol;

c)	způsob stanovení poplatků nebo příspěvků na náklady podle čl. 77 odst. 1, včetně údajů a odhadů použitých při stanovení paušálních poplatků či příspěvků na náklady uvedených v čl. 79 odst. 1 písm. a);

d)	je-li použito ustanovení čl. 79 odst. 1 písm. a), způsob, jakým byla výše poplatků nebo příspěvků na náklady upravena v souladu s článkem 80;

e)	celková výše poplatků nebo příspěvků na náklady odpovídajících osvobození uvedenému v čl. 82 odst. 2. [pozm. návrh 198]

Článek 84

Výdaje vzniklé v důsledku dodatečných úředních kontrol a donucovacích opatření

Příslušné orgány účtují poplatky nebo příspěvky na náklady , které mají pokrýt dodatečné náklady, jež jim vznikly v důsledku: [pozm. návrh 199]

dodatečných úředních kontrol:

i)	které musely být provedeny, neboť během úřední kontroly podle tohoto nařízení byl zjištěn nesoulad;

ii)	prováděných za účelem posouzení rozsahu a dopadu nesouladu nebo za účelem ověření, že byla zjednána náprava;

b)	úředních kontrol prováděných na žádost provozovatele;

c)	nápravných opatření, která přijaly příslušné orgány nebo třetí strana na žádost příslušných orgánů v případě, že provozovatel neučinil nápravná opatření nařízená příslušnými orgány v souladu s článkem 135 za účelem zjednání nápravy nesouladu;

úředních kontrol prováděných příslušnými orgány, opatření přijatých těmito orgány v souladu články 64 až 67, 69 a 70 a nápravných opatření přijatých třetí stranou na žádost příslušných orgánů v případě, že provozovatel neučinil nápravná opatření nařízená příslušnými orgány v souladu s čl. 64 odst. 3 a 5 a články 65 a 67.

Kapitola VII

Úřední osvědčování

Článek 85

Obecné požadavky týkající se úředního osvědčování

1. V souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 se úřední osvědčování provádí formou:

a)	úředních osvědčení; nebo

b)	úředních potvrzení.

ba)	úředních hygienických potvrzení. [pozm. návrh 200]

2. Pokud příslušné orgány zvláštní úkoly v souvislosti s vydáváním úředních osvědčení nebo úředních potvrzení nebo s úředním dozorem podle čl. 90 odst. 1 přenesou na jiný subjekt, vztahují se na toto přenesení články 25 až 32.

Článek 86

Úřední osvědčení

1. Vyžadují-li pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, aby bylo vydáno úřední osvědčení, použijí se ustanovení článků 87, 88 a 89.

2. Články 87 až 89 se rovněž použijí v případě úředních osvědčení, která jsou nezbytná pro účely vývozu zásilek zvířat a zboží do třetích zemí.

2a. V případě vydávání úředních osvědčení pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. j) nad rámec souladu s ustanovením čl. 85 odst. 2 postupuje pověřený subjekt podle normy EN ISO/IEC 17065:2012, na jejímž základě je také akreditován. [pozm. návrh 201]

Článek 87

Podpis a vydávání úředních osvědčení

1. Úřední osvědčení vydávají příslušné orgány nebo subjekty pověřené podle článků 25 až 32 . [pozm. návrh 202]

2. Příslušné orgány určí osvědčující úředníky, kteří jsou oprávněni podepisovat úřední osvědčení. Osvědčující úředníci:

a)	jsou nestranní a nezávislí a nedochází u nich v souvislosti s obsahem úředních osvědčení ke střetu zájmů; [pozm. návrh 203]

b)	absolvují odpovídající školení o pravidlech, u kterých se úředním osvědčením osvědčuje soulad, a o ustanoveních této kapitoly.

3. Osvědčují úředník daná osvědčení podepíše a vydá na základě jednoho z následujících důvodů:

jeho přímé znalosti skutečností nebo údajů, které jsou pro osvědčování relevantní a které osvědčující úředník získal prostřednictvím:

i)	úřední kontroly; nebo

ii)	jiného úředního osvědčení, které vydaly příslušné orgány;

b)	skutečností a údajů, které jsou pro osvědčování relevantní, se kterými se seznámila i jiná osoba, která má za tímto účelem oprávnění od příslušných orgánů a která jedná pod jejich kontrolou, pod podmínkou, že osvědčující úředník může správnost těchto skutečností a údajů ověřit;

c)	skutečností a údajů, které jsou pro osvědčování relevantní a které byly získány z vlastních kontrolních systémů provozovatelů, doplněny a potvrzeny výsledky pravidelných úředních kontrol, je-li osvědčující úředník přesvědčen, že jsou podmínky pro vydání úředního osvědčení splněny.

4. Úřední osvědčení podepisuje osvědčující úředník a na základě odst. 3 písm. a) je vydává pouze v případě, že tak požadují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2.

Článek 88

Záruka spolehlivosti úředních osvědčení

1. V případě úředních osvědčení platí následující:

a)	osvědčující úředník je nesmí podepsat, jsou-li prázdná nebo neúplná;

b)	musí být vyhotoveny v jednom z úředních jazyků orgánů, kterému osvědčující úředník rozumí, a případně v jednom z úředním jazyků členského státu určení;

c)	být pravá a správná;

d)	musí umožňovat identifikaci osoby, která je podepsala , a uvádět datum vydání ; [pozm. návrh 204]

e)	musí umožňovat snadné ověření vazby mezi osvědčením , vydávajícím orgánem a zásilkou, partií nebo vlastním zvířetem či zbožím uvedeným v osvědčení. [pozm. návrh 205]

2. Příslušné orgány přijmou všechna nezbytná opatření, která zabrání a penalizují vydávání falešných nebo zavádějících úředních osvědčení nebo jejich zneužívání. Taková opatření v případě potřeby zahrnují:

a)	dočasné pozastavení výkonu funkce osvědčujícího úředníka;

b)	odnětí oprávnění podepisovat úřední osvědčení;

c)	jakákoli jiná nezbytná opatření, která zabrání, aby se jednání uvedené v první větě tohoto odstavce opakovalo.

Článek 89

Prováděcí pravomoci v případě úředních osvědčení

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro jednotné uplatňování článků 87 a 88, pokud jde o:

a)	vzory úředních osvědčeních a pravidla pro vydávání těchto osvědčení;

b)	mechanismy a právní a technická opatření, která zajistí, že budou vydávána správná a spolehlivá úřední osvědčení, a která předejdou riziku podvodu;

c)	postupy, které se použijí v případě odnětí úředních osvědčení a vydávání náhradních osvědčení;

d)	pravidla pro vydávání osvědčených kopií úředních osvědčení;

e)	formát dokladů, které mají doprovázet zvířat a zboží po provedení úředních kontrol;

f)	pravidla pro vydávání elektronických osvědčení a používání elektronických podpisů.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 90

Úřední potvrzení

1. Vyžadují-li pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, aby provozovatelé pod úředním dozorem příslušných orgánů nebo příslušné orgány vydaly úřední potvrzení, použijí se ustanovení odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku.

2. Úřední potvrzení musí:

a)	být pravá a správná;

b)	být vystavena v jednom z úředních jazyků orgánů Unie nebo v kterémkoli z úředních jazyků členského státu ; [pozm. návrh 206]

c)	v případě, že se týkají zásilky nebo šarže, umožňovat ověření vazby mezi úředním potvrzením a danou zásilkou nebo šarží.

3. Příslušné orgány zajistí, aby pracovníci provádějící úřední kontroly za účelem dozoru nad osvědčováním, nebo vydávají-li úřední potvrzení příslušné orgány, pracovníci pověření vydáváním těchto úředních potvrzení:

a)	byli nezávislí, nestranní a nedocházelo u nich v souvislosti s obsahem úředních potvrzení ke střetu zájmů; [pozm. návrh 207]

absolvovali odpovídající školení o:

i)	pravidlech, u kterých se úředními potvrzeními osvědčuje soulad;

ii)	pravidlech stanovených tímto nařízením.

4. Příslušné orgány provádějí pravidelné úřední kontroly, jejichž účelem je ověřit, zda:

a)	provozovatelé vydávající potvrzení splňují podmínky stanovené v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2;

b)	jsou potvrzení vydávána na základě relevantních, správných a ověřitelných skutečností a údajů.

Hlava III

Referenční laboratoře a střediska

Článek 91

Určení referenčních laboratoří Evropské unie

1. Komise může určí prostřednictvím prováděcích aktů určit referenční laboratoře Evropské unie v oblastech, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, jestliže účinnost úředních kontrol závisí též na kvalitě, jednotnosti a spolehlivosti: [pozm. návrh 208]

a)	analytických, zkušebních nebo diagnostických metod používaných úředními laboratořemi, které byly určeny v souladu s čl. 36 odst. 1;

b)	výsledků analýz, testů a diagnostik provedených těmito úředními laboratořemi.

2. Určení uvedená v odstavci 1 musí:

a)	navazovat na veřejné výběrové řízení;

b)	být pravidelně přezkoumávána každých pět let . [pozm. návrh 209]

ba)	zahrnovat pouze laboratoře, které jsou podpořeny doporučením vydaným orgánem příslušným v dané oblasti. [pozm. návrh 317]

2a. Pokud to Komise považuje za vhodné, může určit pro tutéž chorobu několik referenčních laboratoří, čímž podpoří, aby se v této úloze střídaly národní laboratoře, které splňují požadavky stanovené v odstavci 3 tohoto článku. [pozm. návrh 210]

3. Referenční laboratoře Evropské unie musí:

a)	svou činnost provádět v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“ a být v souladu s ní hodnoceny a akreditovány vnitrostátním akreditačním orgánem působícím v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008;

b)	být nezávislé, nestranné a nesmí u nich v souvislosti s plněním úkolů referenčních laboratoří Evropské unie docházet k střetu zájmů; [pozm. návrh 211]

c)	mít pracovníky s vhodnou kvalifikací a s odpovídajícím vyškolením v oboru analytických, zkušebních a diagnostických technik používaných v oblasti jejich působnosti a případně pomocné pracovníky;

d)	mít infrastrukturu, vybavení a výrobky nezbytné k provádění úkolů, které jim byly přiděleny, nebo k nim mít zajištěný přístup;

e)	zajistit, aby jejich pracovníci měli dobrou znalost mezinárodních norem a postupů a aby při své práci zohledňovali nejnovější vývoj ve výzkumu na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni;

f)	být vybaveny pro provádění úkolů v mimořádných situacích;

g)	být případně vybaveny tak, aby splňovaly příslušné normy biologické bezpečnosti.

ga)	ve vhodných případech spolupracovat s výzkumnými středisky Unie a s útvary Komise na vývoji přísných standardů analytických, zkušebních a diagnostických laboratorních metod. [pozm. návrh 212]

gb)	mít možnost získat finanční příspěvky Unie v souladu s rozhodnutím Rady 90/424/EHS (50) . [pozm. návrh 213]

gc)	zajistit, aby jejich zaměstnanci respektovali skutečnost, že některé předměty, výsledky nebo sdělení mají důvěrný charakter. [pozm. návrh 214]

3a. Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku jsou referenční laboratoře podle čl. 32 odst. 1 nařízení (ES) č. 1829/2003 a čl. 21 odst. 1 nařízení (ES) č. 1831/2003 referenčními laboratořemi Evropské unie s úkoly a odpovědností podle článku 92 tohoto nařízení, pokud jde o:

a)	GMO a geneticky modifikované potraviny a krmiva;

b)	doplňkové látky v krmivech. [pozm. návrh 215]

Článek 92

Odpovědnost a úkoly referenčních laboratoří Evropské unie

1. Referenční laboratoře Evropské unie přispívají ke zlepšování a harmonizaci analytických, zkušebních nebo diagnostických metod používaných úředními laboratořemi určenými v souladu s čl. 36 odst. 1 a analytických, zkušebních a diagnostických údajů, které produkují.

2. Referenční laboratoře Evropské unie jsou v souladu s ročními nebo víceletými pracovními programy, které schvaluje Komise, odpovědné za tyto úkoly:

a)	poskytují národním referenčním laboratořím podrobné údaje o analytických laboratorních, zkušebních a diagnostických metodách, včetně referenčních metod;

aa)	bezplatně a bez omezení používání poskytují referenční materiál (v případě zdraví zvířat kmeny a sérum) národním referenčním laboratořím s cílem umožnit úpravu a harmonizaci analytických, zkušebních nebo diagnostických laboratorních metod; [pozm. návrh 216]

koordinují používání metod uvedených v písmenu a) národními referenčními laboratořemi a v případě potřeby jinými úředními laboratořemi, zejména tak, že organizují pravidelné mezilaboratorní porovnávací zkoušky a zajišťují vhodná následná opatření po takových porovnávacích zkouškách, a to v souladu s případnými mezinárodně přijatými protokoly; informují příslušné orgány o navazujících opatřeních a výsledcích uvedených mezilaboratorních porovnávacích zkoušek ; [pozm. návrh 217]

c)	koordinují praktická opatření potřebná k používání nových analytických laboratorních, zkušebních nebo diagnostických metod a informují národní referenční laboratoře o pokroku v této oblasti;

d)	vedou bezplatná školení pro pracovníky národních referenčních laboratoří,. V případě potřeby i vedou školení pro pracovníky jiných úředních laboratoří a pro odborníky ze třetích zemí; [pozm. návrh 218]

e)	v oblasti své působnosti poskytují vědeckou a technickou podporu Komisi;

f)	poskytují národním referenčním laboratořím informace o příslušných výzkumných činnostech na úrovni Unie a na vnitrostátní a mezinárodní úrovni;

g)	v oblasti své působnosti spolupracují s laboratořemi ve třetích zemích a s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí;

aktivně se podílejí na diagnostice ohnisek nákaz přenášených potravou, zoonóz nebo nákaz zvířat v členských státech nebo výskytu škodlivých organismů rostlin prostřednictvím potvrzování diagnóz, charakterizace a taxonomických nebo epizootických studií o izolátech patogenů nebo vzorcích škodlivých organismů; [pozm. návrh 219]

i)	koordinují nebo provádějí testy, jejichž účelem je ověřit kvalitu činidel používaných při diagnostice nákaz zvířat, zoonóz nebo nemocí přenášených potravou;

Spadá-li to do jejich působnosti, vedou a udržují:

i)	referenční sbírky škodlivých organismů rostlin nebo referenčních kmenů kmeny patogenních původců; [pozm. návrh 220]

ii)	referenční sbírky materiálů určených pro styk s potravinami, které mají být použity ke kalibraci analytických zařízení a jako vzorky pro národní referenční laboratoře;

iii)	aktualizované seznamy dostupných referenčních látek a činidel a aktualizovaný seznam výrobků a dodavatelů těchto látek a činidel.

2a. Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí, aniž je dotčen článek 32 první pododstavec nařízení (ES) č. 1829/2003 a pravidla přijatá na základě článku 32 čtvrtého a pátého pododstavce uvedeného nařízení, jakož i článek 21 první pododstavec nařízení (ES) č. 1831/2003 a pravidla přijatá na základě článku 21 třetího a čtvrtého pododstavce uvedeného nařízení. [pozm. návrh 221]

3. Referenční laboratoře Evropské unie zveřejní seznam národních referenčních laboratoří, které členské státy určily v souladu s čl. 98 odst. 1.

Článek 92a

1. Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci určí referenční laboratoř Evropské unie pro pravost potravin;

2. Členské státy mohou určit národní referenční laboratoře, které budou součástí sítě laboratoří působících v rámci Unie. [pozm. návrh 222]

Článek 93

Určení referenčních středisek Evropské unie pro rozmnožovací materiál rostlin

1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů určit referenční střediska Evropské unie, která podporují činnosti Komise, členských států a Evropské agentury pro odrůdy rostlin (EPVA) v souvislosti s uplatňováním pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. h).

2. Určení uvedená v odstavci 1 musí:

a)	navazovat na veřejné výběrové řízení;

b)	být pravidelně přezkoumávána.

3. Referenční střediska Evropské unie pro rozmnožovací materiál rostlin musí:

a)	mít vysokou úroveň vědeckých a technických odborných znalostí o kontrolách, odběru vzorků a testování rozmnožovacího materiálu rostlin;

b)	mít pracovníky s vhodnou kvalifikací a s odpovídajícím vyškolením v oblastech uvedených v písmenu a) a případně pomocné pracovníky;

c)	mít infrastrukturu, vybavení a výrobky nezbytné k provádění úkolů, které jim byly přiděleny, nebo k nim mít zajištěný přístup;

d)	zajistit, aby jejich pracovníci měli dobrou znalost mezinárodních norem a postupů v oblastech uvedených v písmenu a) a aby při své práci zohledňovali nejnovější vývoj dosažený v daných oblastech ve výzkumu na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni. [pozm. návrh 223]

Článek 94

Odpovědnost a úkoly referenčních středisek Evropské unie pro rozmnožovací materiál rostlin

Referenční střediska Evropské unie určená podle čl. 93 odst. 1 jsou v souladu s ročními nebo víceletými pracovními programy, které schvaluje Komise, odpovědná za tyto úkoly:

poskytování vědeckých a technických odborných znalostí v oblasti své působnosti, pokud jde o:

i)	přehlídku porostů, odběr vzorků a testování prováděné za účelem certifikace rozmnožovacího materiálu rostlin;

ii)	následné kontroly rozmnožovacího materiálu rostlin;

iii)	testy kategorií standardních materiálů rozmnožovacího materiálu rostlin;

b)	organizace srovnávacích testů a polních pokusů u rozmnožovacího materiálu;

c)	vedení školení pro pracovníky příslušných orgánů a odborníky ze třetích zemí;

d)	pomoc při přípravě protokolů pro testování za účelem certifikace rozmnožovacího materiálu rostlin a pro následné kontroly rozmnožovacího materiálu rostlin, a ukazatelů plnění v souvislosti s certifikací rozmnožovacího materiálu rostlin;

e)	šíření výsledků výzkumu a technických inovací v oblasti své působnosti. [pozm. návrh 224]

Článek 95

Určení referenčních středisek Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat

1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů určit určí referenční střediska Evropské unie, která podporují činnosti Komise a členských států v souvislosti s uplatňováním pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. f). [pozm. návrh 225]

2. Určení uvedená v odstavci 1 musí:

a)	navazovat na veřejné výběrové řízení;

b)	být pravidelně přezkoumávána.

3. Referenční střediska Evropské unie pro dobré zdravotní podmínky zvířat musí:

mít pracovníky s odpovídající kvalifikací a s vysokou úroveň úrovní vědeckých a technických odborných znalostí o vztahu člověka a zvířat, chování zvířat, fyziologii zvířat, zdraví a výživě zvířat v souvislosti s dobrými životními podmínkami zvířat a o aspektech dobrých životních podmínek zvířat v souvislosti s obchodním a vědeckým využitím zvířat , přičemž jsou vzata v potaz etická hlediska ; [pozm. návrh 226]

b)	mít pracovníky s vhodnou kvalifikací a s odpovídajícím vyškolením v oblastech uvedených v písmenu a) a v etických otázkách souvisejících se zvířaty a případně pomocné pracovníky; [pozm. návrh 227]

c)	mít infrastrukturu, vybavení a výrobky nezbytné k provádění úkolů, které jim byly přiděleny, nebo k nim mít zajištěný přístup;

d)	zajistit, aby jejich pracovníci měli dobrou znalost mezinárodních norem a postupů v oblastech uvedených v písmenu a) a aby při své práci zohledňovali nejnovější vývoj dosažený v daných oblastech ve výzkumu na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni.

Článek 96

Odpovědnost a úkoly referenčních středisek Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat

Referenční střediska Evropské unie určená podle čl. 95 odst. 1 jsou v souladu s ročními nebo víceletými pracovními programy, které schvaluje Komise, odpovědná za tyto úkoly:

a)	poskytování vědeckých a technických odborných znalostí v oblasti své působnosti vnitrostátním vědeckým podpůrným sítím nebo subjektům podle článku 20 nařízení (ES) č. 1099/2009;

b)	poskytování vědeckých a technických odborných znalostí o vývoji a používání ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat uvedených v čl. 18 odst. 3 písm. f);

ba)	koordinace sítě institucí, které mají uznávané znalosti v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, jež by příslušným orgánům a zúčastněným subjektům mohly pomoci při provádění dotčených právních předpisů Unie. [pozm. návrh 228]

c)	vývoj nebo koordinace vývoje pomoc při vývoji a koordinaci metod posuzování úrovně dobrých životních podmínek zvířat a metod zlepšování dobrých životních podmínek zvířat; [pozm. návrh 229]

d)	koordinaci provádění vědeckých a technických studií o dobrých životních podmínkách zvířat využívaných k obchodním nebo vědeckým účelům; [pozm. návrh 230]

e)	vedení školení pro pracovníky vnitrostátních vědeckých podpůrných sítí nebo subjektů uvedených v písmenu a), pracovníky příslušných orgánů a odborníky ze třetích zemí;

f)	šíření výsledků výzkumu a technických inovací a spolupráce s výzkumnými subjekty Unie v oblasti své působnosti.

Článek 96a

Určení referenčních středisek Evropské unie pro ověřování pravosti a důvěryhodnosti zemědělsko-potravinářského řetězce

1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů určit referenční střediska Evropské unie, která podporují činnosti Komise a členských států, přičemž jejichž cílem je předcházet úmyslnému porušování předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, odhalovat je a bojovat proti němu.

2. Určení podle odstavce 1 následuje po veřejném výběrovém řízení a je pravidelně přezkoumáváno.

3. Referenční střediska Evropské unie pro ověřování pravosti a důvěryhodnosti zemědělsko-potravinářského řetězce:

mají značné odborné a technické kapacity v oblastech, na něž se vztahují právní předpisy podle čl. 1 odst. 2, a ve forenzní vědě používané v těchto oblastech, a tedy i vyplývající schopnosti k provádění nebo koordinaci pokročilého výzkumu v oblasti pravosti a důvěryhodnosti zboží a k rozvíjení, uplatňování a validaci metod určených k odhalování úmyslného porušování předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2;

b)	mají pracovníky s vhodnou kvalifikací a s odpovídající odbornou přípravou v oblastech uvedených v písmeně a) i potřebné pomocné pracovníky;

c)	mají infrastrukturu, vybavení a produkty nezbytné k provádění úkolů, které jim byly přiděleny, nebo k nim mít zajištěný přístup;

d)	zajišťují, aby jejich pracovníci měli dobrou znalost mezinárodních norem a postupů v oblastech uvedených v písmeně a) a aby při své práci zohledňovali nejnovější vývoj dosažený v daných oblastech ve výzkumu na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni. [pozm. návrh 231]

Článek 96b

Odpovědnost a úkoly referenčních středisek Evropské unie pro pravost a důvěryhodnost zemědělsko-potravinářského řetězce

Referenční střediska Evropské unie určená podle čl. 96a odst. 1 jsou v souladu s ročními nebo víceletými pracovními programy, které schvaluje Komise, odpovědná za tyto činnosti:

a)	poskytování specifických znalostí v oblasti pravosti a důvěryhodnosti zboží a v oblasti metod pro zjišťování úmyslného porušování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 1v souvislosti s forenzní vědou používanou v oblastech, na něž se tato pravidla vztahují;

provádění konkrétních analýz s cílem odhalit ty části zemědělsko-potravinářského řetězce, u nichž by mohlo docházet k úmyslnému a ekonomicky motivovanému porušování právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, a poskytování pomoci při přípravě technik provádění konkrétních úředních kontrol a protokolů;

c)	v případě potřeby plnění úkolů podle čl. 92 odst. 2 písm. a) až g);

d)	v případě potřeby zřizování a uchovávání sbírek nebo databází ověřených referenčních materiálů určených k ověření pravosti nebo důvěryhodnosti zboží;

e)	šíření výsledků výzkumu a technických inovací v oblasti své působnosti. [pozm. návrh 232]

Článek 97

Povinnosti Komise

1. V případě potřeby Komise zveřejňuje a aktualizuje seznam:

a)	referenčních laboratoří Evropské unie podle článku 91;

b)	referenčních středisek Evropské unie pro rozmnožovací materiál rostlin podle článku 93; [pozm. návrh 233]

c)	referenčních středisek Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat podle článku 95.

2. Kromě požadavků, odpovědnosti a úkolů stanovených v čl. 91 odst. 3, článku 92, čl. 93 odst. 3 čl. 95 odst. 3 a článku 96 je Komise v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se stanovení požadavků, odpovědnosti a úkolů pro referenční laboratoře Evropské unie, referenční střediska Evropské unie pro rozmnožovací materiál rostlin a referenční střediska Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat. [pozm. návrh 234]

3. Referenční laboratoře Evropské unie a referenční střediska Evropské unie podléhají kontrolám Komise, jejichž účelem je ověřit soulad s požadavky čl. 91 odst. 3, článku 92, čl. 93 odst. 3, čl. 95 odst. 3 a článku 96. [pozm. návrh 235]

4. Pokud kontroly Komise uvedené v odstavci 3 prokáží nesoulad s požadavky stanovenými v čl. 91 odst. 3, článku 92, čl. 93 odst. 3, čl. 95 odst. 3 a článku 96, Komise poté, co obdrží připomínky referenční laboratoře Evropské unie nebo referenčního střediska Evropské unie:

a)	zruší určení dané laboratoře nebo střediska; nebo

b)	přijme jakékoli jiné vhodné opatření.

Článek 98

Určení národních referenčních laboratoří

1. Členské státy určí pro každou referenční laboratoř Evropské unie určenou v souladu s čl. 91 odst. 1 jednu nebo více národních referenčních laboratoří.

Členský stát může určit laboratoř umístěnou v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, která je smluvní stranou Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).

Jedna laboratoř může sloužit jako národní referenční laboratoř pro více členských států.

2. Na národní referenční laboratoře se vztahují požadavky uvedené v čl. 36 odst. 4 písm. e), čl. 36 odst. 5, článku 38 a čl. 41 odst. 1, čl. 41 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 41 odst. 3.

3. Národní referenční laboratoře musí:

a)	být nezávislé, nestranné a nesmí u nich v souvislosti s plněním úkolů národních referenčních laboratoří docházet ke střetu zájmů; [pozm. návrh 236]

b)	mít pracovníky s vhodnou kvalifikací a s odpovídajícím vyškolením v oboru analytických, zkušebních a diagnostických technik v oblasti jejich působnosti a případně pomocné pracovníky;

c)	mít infrastrukturu, vybavení a výrobky nezbytné k provádění úkolů, které jim byly přiděleny, nebo k nim mít zajištěný přístup;

d)	zajistit, aby jejich pracovníci měli dobrou znalost mezinárodních norem a postupů a aby při své práci zohledňovali nejnovější vývoj ve výzkumu na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni;

e)	být vybaveny pro provádění úkolů v mimořádných situacích;

f)	být případně vybaveny tak, aby splňovaly normy biologické bezpečnosti.

4. Členské státy:

a)	sdělí názvy a adresy jednotlivých národních referenčních laboratoří Komisi, příslušné referenční laboratoři Evropské unie a ostatním členským státům;

b)	dané informace zveřejní;

c)	v případě potřeby je aktualizují.

5. Členské státy, které mají pro referenční laboratoř Evropské unie více než jednu národní referenční laboratoř, musí zajistit, aby tyto laboratoře úzce spolupracovaly, a byla tak zajištěna účinná koordinace mezi nimi, s jinými národními laboratořemi a s referenční laboratoří Evropské unie.

6. Kromě požadavků stanovených v odstavcích 2 a 3 je Komise v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se požadavků pro národní referenční laboratoře.

6a. Tento článek se použije, aniž je dotčen článek 32 druhý pododstavec nařízení (ES) č. 1829/2003 a pravidla přijatá na základě článku 32 čtvrtého a pátého pododstavce uvedeného nařízení, jakož i příloha II nařízení (ES) č. 1831/2003 a pravidla přijatá na základě článku 21 třetího a čtvrtého pododstavce. [pozm. návrh 237]

Článek 99

Odpovědnost a úkoly národních referenčních laboratoří

1. Národní referenční laboratoře v oblasti své působnosti:

a)	spolupracují s referenčními laboratořemi Evropské unie a podílejí se na školeních a mezilaboratorních porovnávacích zkouškách, které tyto laboratoře organizují;

b)	koordinují činnosti úředních laboratoří určených v souladu s čl. 36 odst. 1 s cílem harmonizovat a zlepšovat laboratorní analytické, zkušební nebo diagnostické metody a jejich uplatňování;

c)	organizují podle potřeby porovnávací zkoušky mezi úředními laboratořemi a zajišťují vhodná následná opatření po takových zkouškách a o výsledcích těchto zkoušek a následných opatření informují příslušné orgány;

d)	zajišťují, aby byly příslušným orgánům a úředním laboratořím předávány informace, které poskytuje referenční laboratoř Evropské unie;

e)	v oblasti své působnosti poskytují příslušným orgánům vědeckou a technickou pomoc při provádění koordinovaných plánů kontrol přijatých v souladu s článkem 111;

f)	v případě potřeby sestavují seznamy dostupných referenčních látek a činidel a seznam výrobců a dodavatelů těchto látek a činidel a udržují tyto seznamy v aktuální podobě.

fa)

aktivně se podílejí na diagnostice ohnisek nákaz přenášených potravou, zoonóz nebo nákaz zvířat v členských státech prostřednictvím potvrzování diagnóz, charakterizace a taxonomických nebo epizootických studií o izolátech patogenů nebo vzorcích škodlivých organismů, jako je stanoveno v čl. 92 odst. 2 písm. h) v souvislosti s národními referenčními laboratořemi Unie. [pozm. návrh 238]

2. Kromě odpovědnosti a úkolů stanovených v odstavci 1 je Komise v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se odpovědnosti a úkolů národních referenčních laboratoří.

2a. Tento článek se použije, aniž je dotčen článek 32 druhý pododstavec nařízení (ES) č. 1829/2003 a pravidla přijatá na základě článku 32 čtvrtého a pátého pododstavce uvedeného nařízení, jakož i příloha II nařízení (ES) č. 1831/2003 a pravidla přijatá na základě článku 21 třetího a čtvrtého pododstavce uvedeného nařízení. [pozm. návrh 239]

Hlava IV

Správní pomoc a spolupráce

Článek 100

Obecná pravidla

1. Příslušné orgány v dotčených členských státech si vzájemně poskytují správní pomoc v souladu s články 102 až 105, jejímž účelem je zajistit správné uplatňování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 v případech týkajících se více než jednoho členského státu.

2. Správní pomoc v případě potřeby zahrnuje zapojení příslušného orgánu členského státu do úředních kontrol na místě, které provádějí příslušné orgány jiného členského státu. [pozm. návrh 240]

3. Ustanoveními této hlavy nejsou dotčena vnitrostátní pravidla:

a)	týkající se zveřejňování dokumentů, které jsou předmětem soudního řízení nebo se ho týkají;

b)	o ochraně obchodních zájmů fyzických nebo právnických osob.

4. Veškeré informace vyměňované mezi příslušnými orgány v souladu s články 102 až 105 musí být v písemné podobě.

5. Ve snaze zefektivnit a zjednodušit výměnu informací stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů vzor formuláře:

a)	žádostí o pomoci podle čl. 102 odst. 1;

b)	pro výměnu obecných a opakujících se oznámení a odpovědí.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2. [pozm. návrh 241]

5a. Výměna informací mezi příslušnými orgány podle ustanovení této hlavy musí být, pokud jde o výměny informací prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva, prováděna, aniž by byla dotčeno nařízení Komise (EU) č. 16/2011 (51) . [pozm. návrh 242]

Článek 101

Styčná místa

1. Každý členský stát určí jedno nebo více styčných míst odpovědných za výměnu sdělení mezi příslušnými orgány v souladu s články 102 až 105.

2. Určení styčných míst nebrání přímým stykům, výměně informací nebo spolupráci mezi pracovníky příslušných orgánů v různých členských státech.

3. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se minimálních požadavků, jež mají styčná místa určená v souladu s odstavcem 1 splňovat.

4. Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům podrobné informace o svých styčných místech, která byla určena v souladu s odstavcem 1, a veškeré následné změny těchto informací.

5. Komise seznam styčných míst, která jí předaly členské státy v souladu s odstavcem 4, zveřejní na svých internetových stránkách a tento seznam udržuje v aktualizované podobě.

6. Veškeré žádosti o pomoc podle čl. 102 odst. 1 a oznámení a sdělení podle článků 103, 104 a 105 předává styčné místo příslušnému korespondentovi v členském státě, kterému je žádost nebo oznámení určeno.

7. Specifikaci technických nástrojů a postupů komunikace mezi styčnými místy, která byla určena v souladu s odstavcem 1, stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2. [pozm. návrh 243]

Článek 102

Pomoc na vyžádání

1. Pokud se příslušné orgány v jednom členském státě domnívají, že k provedení úředních kontrol na svém území nebo k zajištění účinných následných opatření po takových kontrolách potřebují údaje nebo informace od příslušných orgánů jiného členského státu, obrátí se na příslušné orgány tohoto členského státu s odůvodněnou žádostí o pomoc. Dožádané příslušné orgány:

a)	neprodleně potvrdí přijetí žádosti;

b)	do deseti patnácti dnů od přijetí žádosti stanoví, jaký čas k poskytnutí informované odpovědi na žádost potřebují; [pozm. návrh 244]

c)	provedou nezbytné úřední kontroly nebo šetření, aby byly dožadujícím příslušným orgánům bez zbytečného odkladu poskytnuty všechny nezbytné informace a doklady, které jim umožní ověřit soulad s pravidly Unie v oblasti jejich pravomoci.

2. Mohou být předány originály těchto dokladů nebo mohou být poskytnuty jejich kopie.

3. Po dohodě mezi dožadujícími a dožádanými příslušnými orgány mohou být pracovníci určení dožadujícím orgánem přítomni při úředních kontrolách a šetřeních uvedených v odst. 1 písm. c), které provádějí dožádané příslušné orgány.

Pracovníci dožadujících příslušných orgánů v takovém případě:

a)	musí být kdykoli schopni předložit písemné zmocnění prokazující jejich totožnost a úřední způsobilost;

b)	musí mít přístup do týchž prostor a k týmž dokladům jako pracovníci dožádaných příslušných orgánů, a to jejich prostřednictvím a pouze za účelem vedení správního šetření;

c)	nesmějí z vlastního podnětu vykonávat pravomoci šetření svěřené úředníkům dožádaných příslušných orgánů.

Článek 103

Pomoc bez vyžádání

1. Pokud se příslušné orgány v jednom členském státě dozvědí o nesouladu a může-li mít takový nesoulad důsledky pro jiný členský stát, neprodleně a bez vyžádání předají tyto informace příslušným orgánům tohoto jiného členského státu.

2. Příslušné orgány, které informace v souladu s odstavcem 1 obdržely:

a)	neprodleně potvrdí jejich přijetí;

do deseti patnácti pracovních dnů od jejich přijetí uvedou: [pozm. návrh 245]

i)	jaké šetření mají v úmyslu provést; nebo

ii)	na základě jakých důvodů se domnívají, že šetření není nezbytné;

c)	je-li šetření uvedené v písmenu b) považováno za nezbytné, neprodleně záležitost prošetří a vyrozumí příslušné orgány, které informace poskytly, o výsledcích tohoto šetření, popřípadě o všech přijatých opatřeních.

Článek 104

Pomoc v případě nesouladu

1. Pokud příslušné orgány při úředních kontrolách provedených u zvířat nebo zboží pocházejících z jiného členského státu zjistí, že daná zvířata nebo zboží nejsou v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, v důsledku čehož způsobují riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo zdraví rostlin, dobré životní podmínky zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí, nebo představují vážné porušení těchto pravidel, neprodleně informují příslušné orgány členského státu odeslání nebo jakéhokoli jiného dotčeného členského státu, aby jim umožnily provést příslušné šetření.

1a. Mezi jiné dotčené členské státy uvedené v odstavci 1 se v případě porušení nařízení (ES) č. 1/2005 řadí:

a)	členský stát, který udělil povolení přepravcům:

b)	v případě, že dopravní prostředek nesplňuje požadavky uvedeného nařízení, členský stát, který udělil osvědčení o schválení dopravních prostředků:

c)	v případě, že se na porušení požadavků uvedeného nařízení podílel řidič, členský stát, který řidiči vydal osvědčení o způsobilosti; [pozm. návrh 246]

2. Příslušné orgány, které dané informace obdržely, neprodleně:

a)	potvrdí jejich přijetí;

b)	uvedou, jaké šetření mají v úmyslu provést;

c)	záležitost prošetří, přijmou všechna nezbytná opatření a oznámí příslušným orgánům, které dané informace poskytly, charakter provedeného šetření a provedených úředních kontrol, přijatá rozhodnutí a jejich důvody.

ca)	informují všechny příslušné dotčené zúčastněné subjekty, jak stanoví vnitrostátní pohotovostní plány bezpečnosti potravin. [pozm. návrh 247]

3. Pokud se příslušné orgány, které informace poskytly, mají důvod domnívat, že šetření provedené nebo opatření přijatá příslušnými orgány, které dané informace obdržely, zjištěný nesoulad neřeší odpovídajícím způsobem, požádají příslušné orgány, které dané informace obdržely, aby provedené úřední kontroly nebo přijatá opatření doplnily. V těchto případech:

a)	příslušné orgány obou členských států hledají společně přijatelnou strategii, jak daný nesoulad napravit, a to i prostřednictvím společných úředních kontrol a šetření v souladu s čl. 102 odst. 3;

b)	neprodleně informují Komisi, pokud se na vhodných opatřeních nejsou schopny dohodnout.

4. Pokud se při úředních kontrolách provedených u zvířat nebo zboží pocházejících z jiného členského státu prokáže, že daná zvířata nebo zboží nejsou opakovaně v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, obrátí se příslušného orgány členského státu určení neprodleně na Komisi a na příslušné orgány ostatních členských států.

Článek 105

Pomoc třetích zemí

1. Pokud příslušné orgány obdrží informace o nesouladu nebo riziku pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo zdraví rostlin, dobré životní podmínky zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí od třetí země, neprodleně:

a)	předají tyto informace příslušným orgánům v ostatních dotčených členských státech;

b)	sdělí tyto informace Komisi, jsou-li nebo mohou-li být významné z hlediska Unie.

2. Informace získané prostřednictvím úředních kontrol a šetření provedených v souladu s tímto nařízením lze třetím stranám uvedeným v odstavci 1 předat, pokud:

a)	příslušné orgány, které informace poskytly, souhlasí s jejich předáním;

b)	se třetí země zavázala poskytovat pomoc nezbytnou pro shromažďování důkazů o praktikách, které jsou nebo se jeví být v nesouladu s právními pravidly Unie nebo které představují riziko pro lidi, zvířata, rostliny nebo životní prostředí;

c)	pokud jsou dodržována příslušná pravidla Unie a vnitrostátní pravidla týkající se sdělování osobních údajů třetím zemím.

Článek 106

Koordinovaná pomoc a následná opatření Komise

1. Komise se neprodleně ujme koordinace opatření přijatých příslušnými orgány v souladu s touto hlavou, jestliže:

a)	se na základě informací, které jí byly poskytnuty, dozví o činnostech, které jsou nebo se jeví být v nesouladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, a tyto činnosti jsou rozšířeny nebo by se mohly rozšířit ve více než jednom členském státě; nebo

b)	z informací, které jí byly poskytnuty, vyplývá, že tytéž nebo podobné činnosti, které jsou nebo se jeví být v nesouladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, mohou být prováděny ve více než jednom členském státě; a

c)	příslušné orgány v dotčených členských státech se nejsou schopny dohodnout na vhodných opatřeních, jak nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 řešit.

2. V případech uvedených v odstavci 1 Komise může:

a)	ve spolupráci s dotčeným členským státem vyslat inspekční tým, aby provedl úřední kontrolu na místě;

b)	prostřednictvím prováděcích aktů požádat, aby příslušné orgány členského státu odeslání a případně ostatních dotčených členských států zesílily příslušné úřední kontroly a podaly zprávu o přijatých opatřeních;

c)	učinily jakákoli jiná vhodná opatření v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2.

3. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající pravidel rychlé výměny informací v případech uvedených v odstavci 1.

Hlava V

Plánování a podávání zpráv

Článek 107

Víceleté vnitrostátní plány kontrol a jediný orgán pro víceleté vnitrostátní plány kontrol

1. Členské státy zajistí, aby úřední kontroly, na které se vztahuje toto nařízení, byly příslušnými orgány prováděny na základě víceletého vnitrostátního plánu kontrol, jehož příprava a provádění probíhá na jejich území koordinovaným způsobem.

2. Členské státy určí jediný orgán, který je odpovědný za nebo orgány odpovědné za : [pozm. návrh 248]

a)	koordinaci přípravu plánu uvedeného v odstavci 1 mezi všemi příslušnými orgány odpovědnými za úřední kontroly;

b)	zajištění ucelenosti tohoto plánu a jeho důsledného provádění.

Článek 108

Obsah víceletých vnitrostátních plánů kontrol

1. Víceleté vnitrostátní plány kontrol musí být připraveny tak, aby:

a)	se plány úředních kontrol ve všech oblastech řídily pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 a byly v souladu s kritérii stanovenými v článku 8 a pravidly stanovenými v článcích 15 až 24;

b)	úřední kontroly byly prováděny v pořadí podle účinně stanovených priorit a prostředky na ně vyčleněné byly přidělovány účinně.

2. Víceleté vnitrostátní plány kontrol musí obsahovat obecné informace o struktuře a organizaci systémů úředních kontrol prováděných v jednotlivých dotčených odvětvích v dotčením členském státě a přinejmenším informace o: [pozm. návrh 249]

a)	strategických cílech víceletého vnitrostátního plánu a o tom, jak jsou tyto cíle zohledněny v rámci stanovení priorit úředních kontrol a přidělení prostředků;

b)	kategorizaci rizik úředních kontrol;

c)	určení příslušných orgánů a jejich úkolů na centrální, regionální a místní úrovni a zdrojích, které mají tyto orgány k dispozici;

d)	případném přenesení úkolů na pověřené subjekty;

e)	všeobecné organizaci a řízení úředních kontrol na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, včetně úředních kontrol v jednotlivých zařízeních;

f)	kontrolních systémech použitých v různých odvětvích a o koordinaci mezi různými službami příslušných orgánů odpovědných za úřední kontroly v těchto odvětvích;

g)	zavedených postupech a opatřeních zajišťujících soulad s povinnostmi příslušných orgánů uvedených v čl. 4 odst. 1;

h)	školení pracovníků příslušných orgánů;

i)	dokumentovaných postupech uvedených v čl. 11 odst. 1;

j)	organizaci a provádění pohotovostních plánů v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

k)	organizaci spolupráce a vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států.

Článek 109

Příprava a provádění víceletých vnitrostátních plánů kontrol

1. Členské státy zajistí, aby byly víceleté vnitrostátní plány kontrol uvedené v čl. 107 odst. 1 s výjimkou těch částí, jejichž zveřejnění by mohlo narušit účinnost úředních kontrol, veřejně přístupné.

1a. Víceleté vnitrostátní plány kontrol mohou být připraveny ve spolupráci s příslušnými provozovateli v zájmu toho, aby přístup k úředním kontrolám vycházel z rizik. [pozm. návrh 250]

2. Víceletý vnitrostátní plán kontrol je aktualizován, kdykoli je to nezbytné za účelem jeho úpravy v návaznosti na změny pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2, a pravidelně revidován s přihlédnutím k těmto faktorům:

a)	výskyt nových nákaz, škodlivých organismů rostlin nebo jiných rizik pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo zdraví rostlin, dobré životní podmínky zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí; [pozm. návrh 251]

b)	významné změny struktury, řízení nebo činnosti příslušných orgánů členských států;

c)	výsledky úředních kontrol členských států;

d)	výsledky kontrol prováděných Komisí v členském státě v souladu s čl. 115 odst. 1;

e)	vědecké poznatky;

f)	výsledek úředních kontrol provedených příslušnými orgány třetích zemí v členském státě.

3. Členské státy Komisi na požádání poskytnou aktuální verzi svého víceletého vnitrostátního plánu kontrol.

Článek 110

Přenesení pravomoci v případě víceletých vnitrostátních plánů kontrol

Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se víceletých vnitrostátních plánů kontrol uvedených v čl. 107 odst. 1.

Prostřednictvím těchto aktů v přenesené pravomoci stanoví:

a)	kritéria kategorizace rizik činností provozovatelů;

b)	priority úředních kontrol na základě kritérií stanovených v článku 8 a v pravidlech stanovených v článcích 15 až 24;

c)	postupů dosažení maximální účinnosti úředních kontrol;

d)	hlavní výkonnostní ukazatele, které mají příslušné orgány používat při posuzování víceletých vnitrostátních plánů kontrol a jejich provádění. [pozm. návrh 252]

Článek 111

Koordinované plány kontrol a shromažďování údajů a informací

S cílem provést v Unii rozsáhlé posouzení stavu uplatňování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo rozšíření určitých nebezpečí je Komise v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se:

a)	přípravy, organizace a provádění koordinovaných plánů kontrol, jejichž platnost je v jedné z oblastí, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, omezena; [pozm. návrh 253]

b)	ad hoc organizace shromažďování údajů a informací v souvislosti s uplatňováním specifického souboru pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo týkajících se rozšíření rozšířením určitých nebezpečí. [pozm. návrh 254]

ba)	úlohy zúčastněných subjektů při vytváření a provádění koordinovaných plánů kontrol. [pozm. návrh 255]

Článek 112

Výroční zprávy členských států

1. Každý rok do 30. června předloží jednotlivé členské státy Komisi zprávu, ve které uvedou:

a)	veškeré změny provedené ve víceletých vnitrostátních plánech kontrol za účelem zohlednění faktorů uvedených v čl. 109 odst. 2;

b)	výsledky úředních kontrol provedených v předchozím roce na základě víceletých vnitrostátních plánů kontrol;

c)	typ a počet případů nesouladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, které příslušné orgány zjistily v předchozím roce , rozlišené podle jednotlivých odvětví a se všemi příslušnými detaily ; [pozm. návrh 256]

d)	opatření k zajištění účinného provádění víceletých vnitrostátních plánů kontrol, včetně donucovacích opatření a jejich výsledků.

da)	informace o poplatcích uvedených v čl. 83 odst. 2 o transparentnosti. [pozm. návrh 257]

2. Za účelem zajištění jednotné úpravy výročních zpráv uvedených v odstavci 1 přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů a v případě potřeby aktualizuje standardní vzor formulářů pro předkládání informací a údajů uvedených v odstavci 1.

Pokud možno, tyto prováděcí akty umožní použít vzory formulářů, které Komise přijala pro účely předkládání ostatních zpráv o úředních kontrolách, které mají příslušné orgány Komisi předkládat v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 113

Výroční zprávy Komise

1. Každý druhý rok po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise do 31. prosince veřejnosti zpřístupní veřejnosti výroční zprávu o fungování úředních kontrol v členských státech, ve které zohlední: [pozm. návrh 258]

a)	výroční zprávy předložené členskými státy v souladu s článkem 112 , včetně informací o poplatcích uvedených v čl. 83 odst. 2 o transparentnosti ; [pozm. návrh 259]

b)	výsledky kontrol Komise v souladu s čl. 115 odst. 1;

c)	veškeré další důležité informace.

2. Výroční zpráva uvedená v odstavci 1 může podle potřeby zahrnovat zahrnuje doporučení týkající se možných zlepšení systémů úředních kontrol v členských státech a zvláštních úředních kontrol v určitých oblastech. [pozm. návrh 260]

Článek 114

Pohotovostní plány pro potraviny a krmiva

1. Za účelem provádění obecného plánu řízení krizí uvedeného v čl. 55 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 vypracují členské státy operativní pohotovostní plány pro potraviny a krmiva obsahující opatření, která se neprodleně provedou v případě, že je zjištěno, že potravina nebo krmivo představuje – přímo nebo prostřednictvím životního prostředí – závažné riziko pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat.

2. V pohotovostních plánech pro potraviny a krmiva podle odstavce 1 se stanoví:

a)	příslušné orgány, které se na nich mají podílet;

b)	pravomoci a odpovědnost orgánů uvedených v písmenu a);

c)	kanály a postupy pro sdílení informací mezi příslušnými orgány a případně dalšími stranami.

3. Členské státy své pohotovostní plány pro potraviny a krmiva pravidelně přezkoumávají s cílem zohlednit změny v organizaci příslušných orgánů a zkušenosti získané při simulačních cvičeních.

4. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se:

a)	pravidel pro vypracování pohotovostní plánů podle odstavce 1 v rozsahu nezbytném pro zajištění důsledného a účinného využívání obecného plánu řízení krizí uvedeného v čl. 55 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002;

b)	úlohy zúčastněných stran při vypracovávání a provádění těchto pohotovostních plánů.

Hlava VI

Činnosti Unie

Kapitola I

Kontroly prováděné Komisí

Článek 115

Kontroly Komise prováděné v členských státech

1. Odborníci Komise provádějí v každém členském státě kontroly, jejichž účelem je:

a)	prověřit uplatňování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 a pravidel stanovených tímto nařízením;

b)	prověřit fungování vnitrostátních kontrolních systémů a příslušných orgánů, které je provozují;

prošetřovat a shromažďovat informace:

i)	o úředních kontrolách a postupech prosazování;

ii)	o závažných nebo opakujících se problémech s uplatňováním nebo prosazováním pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2;

iii)	o nově vznikajících problémech nebo novém vývoji v členských státech v souvislosti s mimořádnými situacemi.

2. Kontroly uvedené v odstavci 1 jsou organizovány ve spolupráci s příslušnými orgány členských států a prováděny pravidelně.

3. Součástí kontrol uvedených v odstavci 1 může být ověřování na místě. Pracovníci příslušných orgánů mohou při provádění úředních kontrol doprovázet odborníci Komise.

4. Odborníkům Komise mohou být nápomocni odborníci z členských států. Národní odborníci doprovázející odborníky Komise požívají stejných přístupových práv jako odborníci Komise.

Článek 116

Zprávy Komise o kontrolách, které její odborníci provedli v členských státech

1. Komise:

a)	vypracuje návrh zprávy o výsledcích kontrol provedených v souladu s čl. 115 odst. 1;

b)	zašle členskému státu, ve kterém byly dané kontroly provedeny, kopii návrhu zprávy podle písmene a) k připomínkám;

c)	při přípravě konečného znění zprávy o výsledcích kontrol, které její odborníci provedli v členských státech v souladu s čl. 115 odst. 1, zohlední připomínky členského státu podle písmene b);

d)	zveřejní konečné znění zprávy podle písmene c) a připomínky členského státu podle písmene b).

2. V konečném znění zpráv podle odstavce 1 může Komise podle potřeby členským státům doporučit, aby přijaly nápravná nebo preventivní opatření k řešení konkrétních nebo systémových nedostatků, které její odborníci zjistili během kontrol provedených v souladu s čl. 115 odst. 1.

Článek 117

Program kontrol Komise prováděných v členských státech

1. Komise prostřednictvím prováděcích aktů:

a)	stanoví roční nebo víceletý program kontrol, které mají její odborníci provést v členských státech v souladu s čl. 115 odst. 1;

b)	do konce každého roku členským státům sdělí roční program kontrol nebo veškeré úpravy víceletého plánu kontrol pro následující rok.

2. Komise může program kontrol prostřednictvím prováděcích aktů změnit, aby v něm byl zohledněn vývoj v oblastech, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2. Každá taková změna musí být v dostatečném předstihu oznámena členským státům. [pozm. návrh 261]

Článek 118

Povinnosti členských států v souvislosti s kontrolami Komise

Členské státy:

a)	přijmou následná opatření k nápravě veškerých konkrétních nebo systémových nedostatků, které odborníci Komise zjistili během kontrol provedených v souladu s čl. 115 odst. 1;

b)	poskytnou veškerou nezbytnou pomoc, veškerou dokumentaci a další technickou podporu, o kterou odborníci Komise požádají, aby jim umožnily provádět kontroly účinně a efektivně;

c)	zajistí, aby odborníci Komise měli přístup do všech prostor nebo jejich částí, ke zvířatům a zboží a ke všem informacím relevantním pro plnění jejich úkolů, včetně počítačových informačních systémů.

Článek 119

Kontroly Komise ve třetích zemích

1. Odborníci Komise mohou provádět kontroly ve třetích zemích s cílem:

a)	ověřit soulad nebo rovnocennost právních předpisů a systémů třetí země, včetně úředního osvědčování a vydávání úředních osvědčení, úředních označení, úředních značek a jiných úředních potvrzení, s požadavky stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2;

b)	ověřit, zda je kontrolní systém třetí země schopen zajistit, že zásilky zvířat a zboží vyvážené do Unie splňují příslušné požadavky stanovené v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo požadavky, které jsou uznány jako přinejmenším rovnocenné;

c)	shromáždit informace a údaje umožňující objasnit příčiny opakujících se nebo nově se objevujících problémů v souvislosti s vývozem zvířat a zboží ze třetí země.

2. Kontroly uvedené v odstavci 1 se zaměří zejména na:

a)	právní předpisy třetí země;

b)	organizaci příslušných orgánů třetí země, jejich pravomoci a nezávislost, dozor, kterému podléhají, a oprávnění, které mají pro účinné prosazování použitelných právních předpisů;

c)	školení pracovníků v provádění úředních kontrol;

d)	prostředky, včetně analytických, zkušebních a diagnostických zařízení, které mají příslušné orgány k dispozici;

e)	existenci a fungování dokumentovaných kontrolních postupů a kontrolních systémů založených na prioritách;

f)	případnou situaci týkající se zdraví zvířat, a zoonóz, zdraví rostlin a postupy oznamování ohnisek nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin Komisi a příslušným mezinárodním orgánům; [pozm. návrh 263]

g)	rozsah a fungování úředních kontrol prováděných u zvířat, rostlin a produktů živočišného a rostlinného původu přicházejících z jiných třetích zemí;

h)	ujištění, která může třetí země poskytnout, pokud jde o soulad nebo rovnocennost s požadavky stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2.

3. V zájmu efektivnosti a účinnosti kontrol uvedených v odstavci 1 může Komise před provedením takových kontrol požádat dotčenou třetí zemi o:

a)	poskytnutí informací uvedených v čl. 124 odst. 1;

b)	a podle potřeby o poskytnutí písemných záznamů o úředních kontrolách, které provádějí.

4. Komise může určit odborníky z členských států, kteří budou nápomocni jejím odborníkům při kontrolách podle odstavce 1.

Článek 120

Četnost kontrol Komise ve třetích zemích

Četnost kontrol prováděných Komisí ve třetích zemích se stanoví na základě:

a)	posouzení rizika zvířat a zboží, které jsou z daných zemí do Unie vyváženy;

b)	pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2;

c)	objemu a povahy zvířat a zboží, které vstupují do Unie z dotčené třetí země;

d)	výsledků kontrol, které již provedli odborníci Komisi nebo jiné inspekční orgány;

e)	výsledků úředních kontrol prováděných u zvířat a zboží, které vstupují do Unie ze třetí země, a jakýchkoli jiných úředních kontrol provedených příslušnými orgány členských států;

f)	informací obdržených od Evropského úřadu pro bezpečnost potravin nebo od podobných orgánů;

informací obdržených od mezinárodně uznaných orgánů, např. od:

i)	Světové zdravotnické organizace (WHO);

ii)	Komise pro Codex Alimentarius;

iii)	Světové organizace pro zdraví zvířat;

iv)	Evropské a středozemní organizace ochrany rostlin;

v)	sekretariátu Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin;

vi)	Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj;

vii)	Evropské hospodářské komise OSN;

viii)

sekretariátu Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti;

h)	důkazů o nově vznikajících nákazových situacích nebo na základě jiných okolností, které mohou mít za následek, že zvířata a zboží, které vstupují do Unie ze třetí země, představují rizika pro zdraví a životní prostředí;

ha)	pravděpodobnosti podvodného jednání, které by mohlo být zavádějící, pokud jde o očekávání spotřebitele ohledně povahy, kvality a složení potravin a zboží; [pozm. návrh 264]

i)	potřeby prošetřit mimořádné situace v jednotlivých třetích zemích nebo na ně reagovat.

Článek 121

Zprávy Komise o kontrolách, které její odborníci provedli ve třetích zemích

Komise předloží zprávu o výsledcích každé kontroly provedené v souladu s články 119 a 120.

V této zprávě se podle potřeby uvedou doporučení.

Komise zpřístupní svou zprávu veřejnosti.

Článek 122

Program kontrol Komise prováděných ve třetích zemích

Komise předem sdělí svůj program kontrol ve třetích zemích členským státům a předloží jim zprávu o výsledcích. Komise může program kontrol změnit, aby v něm byl zohledněn vývoj v oblastech, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2. Každá taková změna musí být oznámena členským státům.

Článek 123

Kontroly třetích zemí prováděné v členských státech

1. Členské státy uvědomí Komisi o:

a)	kontrolách, které na jejich území plánují provést příslušné orgány třetích zemí;

b)	zamýšleném harmonogramu a rozsahu takových kontrol.

2. Odborníci Komise se mohou účastnit kontrol uvedených v odstavci 1, pokud o to požádají:

a)	příslušné orgány členských států, kde jsou dané kontroly prováděny; nebo

b)	příslušné orgány třetí země, která dané kontroly provádí.

Organizace účasti odborníků Komise a konečného harmonogramu a rozsahu kontrol uvedených v odstavci 1 probíhá v úzké spolupráci mezi Komisí a příslušnými orgány členského státu, kde jsou dané kontroly prováděny.

3. Účelem účasti odborníků Komise na kontrolách uvedených v odstavci 1 je zejména:

a)	poskytovat poradenství ohledně pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2;

b)	poskytovat informace a údaje dostupné na úrovni Unie, které mohou být užitečné při kontrole prováděné příslušnými orgány třetí země;

c)	zajistit jednotnost kontrol prováděných příslušnými orgány třetích zemí.

Kapitola II

Podmínky pro vstup zvířat a zboží do Unie

Článek 124

Informace o kontrolních systémech třetích zemí

1. Od třetích zemí, které zamýšlejí vyvézt do Unie zvířata a zboží, Komise požaduje, aby poskytly níže uvedené přesné a aktuální informace o všeobecné organizaci a řízení systémů hygienických a fytosanitárních kontrol na jejich území:

a)	hygienické nebo fytosanitární předpisy přijaté nebo navržené na jejich území;

b)	postupy posuzování rizika a faktory, k nimž se přihlíží při posuzování rizika a při stanovení přiměřené úrovně hygienické nebo fytosanitární ochrany;

c)	kontrolní a inspekční postupy a mechanismy, případně včetně postupů a mechanismů týkajících se zvířat nebo zboží přicházejících z jiných třetích zemí;

d)	mechanismy úředního osvědčování;

e)	případně opatření přijatá na základě doporučení podle čl. 121 druhého pododstavce;

f)	případně výsledky vnitrostátních kontrol prováděných u zvířat a zboží určených na vývoz do Unie;

g)	případně změny, které byly učiněny ve struktuře a fungování kontrolních systémů na základě hygienických nebo fytosanitárních požadavků Unie nebo doporučení podle čl. 121 druhého pododstavce.

2. Žádost o informace uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená s ohledem na povahu zvířat a zboží vyvážených do Unie a na zvláštní situaci a strukturu třetí země.

Článek 125

Stanovení dalších podmínek pro vstup zvířat a zboží do Unie

1. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se podmínek, které mají být dodržovány v případě zvířat a zboží vstupujících do Unie ze třetích zemí, pokud jsou tyto podmínky nezbytné pro zajištění souladu těchto zvířat a zboží s příslušnými požadavky stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2, s výjimkou čl. 1 odst. 2 písm. d), e), g) a h) a článku 6 nařízení (ES) č. 853/2004, nebo s požadavky, které jsou uznány jako přinejmenším rovnocenné.

2. V podmínkách uvedených v odstavci 1 jsou zvířata a zboží identifikována prostřednictvím odkazu na příslušné kódy kombinované nomenklatury a lze v nich stanovit:

a)	požadavek, aby určitá zvířata a zboží vstupovaly na území Unie pouze ze třetí země nebo regionu třetí země, které jsou uvedeny na seznamu, jenž za tím účelem vypracovala Komise;

b)	požadavek, aby zásilky určitých zvířat a zboží ze třetích zemí byly odesílány ze zařízení, jež splňují příslušné požadavky uvedené v odstavci 1 nebo požadavky, které jsou uznány jako přinejmenším rovnocenné, nebo aby je tato zařízení obdržela či připravila;

c)	požadavek, aby zásilky určitých zvířat a zboží doprovázelo úřední osvědčení, úřední potvrzení nebo jakékoli jiné důkazy, že zásilky splňují příslušné požadavky uvedené v odstavci 1 nebo požadavky, které jsou uznány jako přinejmenším rovnocenné;

d)	povinnost poskytnout důkazy uvedené v písmenu c) ve zvláštním formátu;

jakýkoli jiný požadavek nezbytný k zajištění toho, aby určitá zvířata a zboží poskytovaly takovou úroveň ochrany zdraví a v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, takovou úroveň ochrany životního prostředí, která je rovnocenná ochraně zajištěné byly v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 1. [pozm. návrh 266]

3. Pokud je tak v případě rizik pro lidské zdraví, zdraví zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí, vyplývajících ze zvířat a zboží vstupujících do Unie ze třetích zemí požadováno ze závažných naléhavých důvodů, použije se u aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 1 postup stanovený v článku 140.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se formátu a druhu úředních osvědčení, úředních potvrzení nebo důkazů požadovaných v souladu s pravidly podle odst. 2 písm. c).

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 126

Zařazení třetích zemí na seznam uvedený v čl. 125 odst. 2 písm. a)

1. Zařazení třetí země nebo regionu dané země na seznam uvedený v čl. 125 odst. 2 písm. a) probíhá v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.

2. Žádost o zařazení na seznam doplněnou náležitými důkazy a zárukami, že daná zvířata a zboží z uvedené třetí země splňují příslušné požadavky uvedené v čl. 125 odst. 1 nebo rovnocenné požadavky, zasílá třetí země za tímto účelem Komisi, která jí schvaluje prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají a aktualizují v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

3. Při rozhodování o žádosti uvedené v odstavci 2 Komise přihlíží zejména k těmto kritériím:

a)	právní předpisy třetí země v dotčeném odvětví;

b)	struktura a organizace příslušných orgánů třetí země a jejich kontrolních útvarů, jejich pravomoci, záruky, které mohou být poskytnuty, pokud jde o uplatňování a prosazování právních předpisů třetích zemí vztahujících se na dané odvětví, a spolehlivost postupů úředního osvědčování;

c)	provádění dostatečných úředních kontrol a jiných činností ze strany příslušných orgánů třetí země ta účelem posouzení přítomnosti nebezpečí pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo zdraví rostlin, dobré životní podmínky zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí;

d)	pravidelnost a rychlost, s jakou podává třetí země informace o přítomnosti nebezpečí pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo zdraví rostlin, dobré životní podmínky zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí;

záruky poskytnuté třetí zemí, že:

i)	podmínky, které se vztahují na zařízení, ze kterých jsou dováženy do Unie zvířata nebo zboží, jsou v souladu s požadavky rovnocennými požadavkům uvedeným v čl. 125 odst. 1;

ii)	je seznam zařízení uvedených v bodě i) vypracován a aktualizován;

iii)	seznam zařízení uvedených v bodě i) a jeho aktualizované verze jsou neprodleně sdělovány Komisi;

iv)	zařízení uvedená v bodě i) jsou pravidelně a účinně kontrolována příslušnými orgány třetí země;

f)	jakékoli jiné informace nebo údaje o schopnosti třetí země zajistit, aby do Unie vstupovaly pouze zvířata nebo zboží, které poskytují stejnou nebo rovnocennou úroveň ochrany, jaká je dána příslušnými požadavky uvedenými v čl. 125 odst. 1.

Článek 127

Stanovení zvláštních opatření týkajících se vstupu některých zvířat a zboží do Unie

1. Pokud v případech jiných, než které jsou uvedeny v článku 53 nařízení (ES) č. 178/2002, článku 249 nařízení (EU) č. …/… (*24) a čl. 27 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 40 odst. 2, čl. 41 odst. 2, čl. 47 odst. 1, čl. 49 odst. 2, čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. …/… (*25) existují důkazy, že vstup některých zvířat nebo zboží pocházejících ze třetí země, regionu dané země nebo skupiny třetích zemí do Unie může představovat riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo zdraví rostlin, dobré životní podmínky zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí, nebo existují-li důkazy o tom, že může docházet k rozsáhlému závažnému nesouladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 nezbytná opatření, aby toto riziko omezila nebo zjištěný nesoulad napravila. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2. [pozm. návrh 267]

2. V opatřeních uvedených v odstavci 1 jsou zvířata a zboží identifikována prostřednictvím odkazu na příslušné kódy kombinované nomenklatury a lze v nich stanovit:

a)	zákaz, aby zvířata a zboží uvedené v odstavci 1, které pocházejí nebo jsou odesílány z dotčených třetích zemí nebo regionů daných zemích, vstoupily do Unie;

b)	požadavek, aby byly zvířata a zboží uvedené v odstavci 1, které pocházejí nebo jsou odesílány z určitých třetích zemí nebo regionů daných zemí, před odesláním speciálně ošetřeny nebo zkontrolovány;

c)	požadavek, aby byly zvířata a zboží uvedené v odstavci 1, které pocházejí nebo jsou odesílány z určitých třetích zemí nebo regionů daných zemí, při vstupu do Unie speciálně ošetřeny nebo zkontrolovány;

požadavek, aby zásilky zvířat a zboží uvedených v odstavci 1, které pocházejí nebo jsou odesílány z určitých třetích zemí nebo regionů daných zemí, doprovázelo úřední osvědčení, úřední potvrzení nebo jakékoli jiné důkazy, že zásilka splňuje požadavky stanovené pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nebo požadavky, které jsou uznány jako přinejmenším rovnocenné;

e)	požadavek, aby byly důkazy uvedené v písmenu d) poskytnuty ve zvláštním formátu;

f)	jiná nezbytná opatření k omezení rizika.

3. Při přijímání opatření uvedených v odstavci 2 se přihlíží:

a)	k informacím, které byly shromážděny v souladu s článkem 124;

b)	k jakýmkoli jiným informací, které dotčené třetí země poskytly;

c)	v případě potřeby k výsledkům kontrol Komise podle čl. 119 odst. 1;

4. V případě řádně odůvodněných závažných naléhavých důvodů týkajících se lidského zdraví, zdraví zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin životního prostředí přijme Komise postupem podle čl. 141 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Článek 128

Rovnocennost

1. V oblastech, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, s výjimkou čl. 1 odst. 2 písm. d), e), g) a h), může Komise prostřednictvím prováděcích aktů uznat, že opatření uplatňovaná ve třetí zemi nebo regionech dané země jsou rovnocenná požadavkům stanoveným těmito pravidly, a to na základě:

a)	důkladného přezkoumání informací a údajů, které třetí země poskytla podle čl. 124 odst. 1;

b)	případně uspokojivého výsledku kontroly provedené v souladu s čl. 119 odst. 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

2. Prováděcími akty uvedenými v odstavci 1 se stanoví podmínky, jimiž se upravuje vstup zvířat a zboží z dané třetí země nebo regionů dané země do Unie a k těmto podmínkám může náležet:

a)	povaha a obsah úředních osvědčení nebo potvrzení, která musí doprovázet zvířata nebo zboží;

b)	zvláštní požadavky použitelné na vstup zvířat nebo zboží do Unie a na úřední kontroly prováděné při vstupu do Unie;

c)	v případě potřeby postupy pro vypracování a aktualizaci seznamů regionů nebo zařízení v dotčené třetí zemi, z nichž je vstup zvířat a zboží do Unie povolen.

3. Nastane-li situace, že některá z podmínek z podmínek pro uznání rovnocennosti již není splněna, Komise prováděcí akty uvedené v odstavci 1 neprodleně zruší prostřednictvím prováděcích aktů.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 128a

Podpora rozvojových zemí

1. S cílem zajistit, aby rozvojové země byly schopny dodržovat toto nařízení, lze přijmout opatření, která mohou být uplatňována, pokud budou prokazatelně účinná, a která budou podporovat:

—	splnění podmínek pro vstup zvířat a zboží do Unie;

—	vypracování pokynů pro organizaci úředních kontrol týkajících se výrobků vyvážených do Unie;

—	vyslání odborníků Evropské unie nebo členských států do rozvojových zemí s cílem poskytnout jim podporu při organizaci úředních kontrol;

—	zapojení pracovníků provádějících kontroly z rozvojových zemí do vzdělávacích programů a školení.

2. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci týkajících se ustanovení o formách podpory rozvojových zemí stanovených v odstavci 1. [pozm. návrh 268]

Kapitola III

Školení pracovníků příslušných orgánů

Článek 129

Školení a výměny pracovníků příslušných orgánů

1. Komise může organizovat organizuje školení pro pracovníky příslušných orgánů a případně pro pracovníky jiných orgánů členských států podílejících se na šetření případného porušení ustanovení tohoto nařízení a pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2. [pozm. návrh 269]

Při organizaci těchto školení může Komise spolupracovat spolupracuje s členskými státy. [pozm. návrh 270]

2. Cílem školení uvedených v odstavci 1 je usnadnit rozvoj harmonizovaného přístupu k úředním kontrolám a jiným úředním činnostem v členských státech. V případě potřeby mohou zahrnovat školení o:

a)	tomto nařízení a pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2;

b)	kontrolních metodách a technikách, které jsou pro účely úředních kontrol a jiných úředních činností příslušných orgánů relevantní;

c)	metodách a technikách výroby, zpracování a uvádění na trh.

3. Školení uvedených v odstavci 1 se mohou účastnit pracovníci příslušných orgánů třetích zemí a lze je organizovat mimo Unii.

4. Příslušné orgány zajistí nezbytné šíření znalostí získaných prostřednictvím školení podle odstavce 1 a jejich náležité použití v případě školení pracovníků uvedených v čl. 4 odst. 2 a 3.

Šíření znalostí získaných prostřednictvím školení podle odstavce 1 bude zajištěno v rámci školicích programů uvedených v čl. 4 odst. 2.

5. Komise může ve spolupráci s členskými státy organizovat programy výměny pracovníků příslušných orgánů, kteří provádějí příslušné kontroly nebo jiné úřední činnosti, v rámci dvou či více členských států.

Tyto výměny mohou probíhat prostřednictvím dočasného převedení pracovníků příslušných orgánů z jednoho členského státu do jiného členského státu nebo prostřednictvím výměny těchto pracovníků mezi odpovídajícími příslušnými orgány.

6. Pravidla pro organizaci školení podle odstavce 1 a programů podle odstavce 5 stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

Kapitola IV

Systémy pro správu informací

Článek 130

Systém pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC)

1. Komise zavede počítačový systém pro správu informací umožňující integrované využívání mechanismů a nástrojů pro správu údajů, informací a dokumentů týkajících , jejichž prostřednictvím jsou automaticky předávány, spravovány, zpracovávány a automaticky vyměňovány údaje, informace a dokumenty týkající se úředních kontrol (dále jen „IMSOC“) a bude tento systém spravovat , přičemž jsou zohledněny stávající vnitrostátní systémy . [pozm. návrh 271]

1a. Při předávání elektronických osvědčení a jiných elektronických dokumentů použijí Komise a členské státy mezinárodně normalizované programovací jazyky, struktury zpráv a předávací protokoly a současně uplatní bezpečné postupy při jejich předávání. [pozm. návrh 272]

2. IMSOC:

a)	plně integruje systém TRACES, který byl zaveden rozhodnutím 2003/24/ES, a zajišťuje jeho nezbytnou aktualizaci;

plně integruje stávající počítačové systémy, které Komise již spravuje a v souvislosti s riziky pro lidské zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobré životní podmínky zvířat využívá za účelem rychlé výměny údajů, informací a dokumentů na základě článku 50 nařízení (ES) č. 178/2002, článku 20 nařízení (EU) …/… (*26) a článku 97 nařízení (EU) …/… (*27) a zajišťuje jejich nezbytnou aktualizaci;

c)	zajišťuje odpovídající propojení mezi systémem TRACES a systémy uvedenými v písmenu b), aby v případě potřeby umožňoval účinnou výměnu a aktualizaci údajů mezi těmito systémy a mezi systémem TRACES a danými systémy.

2a. Při předávání elektronických údajů, jako jsou elektronická osvědčení, Komise a příslušné orgány členských států vyžívají mezinárodně standardizovaný jazyk, strukturu zpráv a předávací protokoly. [pozm. návrh 273]

Článek 131

Obecné funkce IMSOC

IMSOC:

umožňuje počítačové zpracování a výměnu informací, údajů a dokumentů, které jsou nezbytné pro provádění úředních kontrol, které jsou výsledkem provedení úředních kontrol, nebo záznamem o provedení nebo výsledku úředních kontrol ve všech případech, kdy pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 a akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 15 až 24 stanoví požadavek na výměnu těchto informací, údajů a dokumentů mezi příslušnými orgány, mezi příslušnými orgány a Komisí a v případě potřeby s jinými orgány a provozovateli;

b)	zajišťuje mechanismus výměny údajů a informací v souladu s hlavou IV;

c)	funguje jako nástroj umožňující shromažďovat a spravovat zprávy o úředních kontrolách, které členské státy zaslaly Komisi;

umožňuje vytvářet knihu jízd podle čl. 5 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2005, záznamy získané pomocí navigačního systému podle čl. 6 odst. 9 nařízení (ES) č. 1/2005, úřední osvědčení a společný zdravotní vstupní doklad podle článku 54 tohoto nařízení, jejich zpracování a předávání, a to i v elektronické podobě.

Článek 132

Použití IMSOC v případě zvířat a zboží podléhajících zvláštním úředním kontrolám

1. V případě zvířat nebo zboží, na jejichž pohyb v rámci Unie nebo uvádění na trh se vztahují zvláštní požadavky nebo postupy stanovené pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, umožňuje IMSOC příslušným orgánům v místě odeslání a jiným příslušným orgánům odpovědným za provádění úředních kontrol u těchto zvířat nebo zboží v reálném čase výměnu údajů, informací a dokumentů týkajících se zvířat nebo zboží, které jsou přemísťovány z jednoho členského státu do jiného, a provedených úředních kontrol.

První pododstavec se nepoužije u zboží, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. g) a h).

Komise je nicméně v souladu s článkem 139 zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci, prostřednictvím kterých stanoví, kdy a v jakém rozsahu se první pododstavec v případě zboží uvedeného ve druhém pododstavci použije.

2. V případě vývozu zvířat a zboží, na které se vztahují právní předpisy Unie o vydávání vývozního osvědčení umožňuje IMSOC příslušným orgánům v místě odeslání a jiným příslušným orgánům odpovědným za provádění úředních kontrol u těchto zvířat nebo zboží v reálném čase výměnu údajů, informací a dokumentů týkajících se těchto zvířat a zboží a výsledků kontrol provedených u těchto zvířat a zboží.

3. V případě zboží nebo zvířat podléhajících úředním kontrolám uvedeným v hlavě II, kapitole V, oddílech I a II IMSOC:

a)	umožňuje příslušným orgánům na stanovištích hraniční kontroly a jiným příslušným orgánům odpovědným za provádění úředních kontrol u těchto zvířat nebo zboží v reálném čase výměnu údajů, informací a dokumentů týkajících se těchto zvířat nebo zboží a kontrol provedených u těchto zvířat nebo zboží;

umožňuje příslušným orgánům na stanovištích hraniční kontroly sdílet a vyměňovat si příslušné údajů, informace a dokumenty s celními orgány a jinými orgány odpovědnými za provádění kontrol u zvířat a zboží vstupujících do Unie ze třetích zemí a s provozovateli, kterých se vstupní formality týkají, v souladu s pravidly přijatými podle čl. 14 odst. 4 a čl. 73 odst. 2 a s jinými příslušnými pravidly Unie;

c)	podporuje a zajišťuje postupy uvedené v čl. 52 odst. 2 písm. a) a v čl. 63 odst. 6.

Článek 133

Zmocnění k přijetí pravidel pro fungování IMSOC

Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se:

a)	technických specifikací a zvláštních pravidel pro fungování IMSOC a jeho složek;

b)	pohotovostních opatření, která se použijí v případě, že je některá z funkcí IMSOC nedostupná;

c)	případů, kdy mohou dotčené třetí země a mezinárodní organizace udělit částečný přístup k funkcím IMSOC, a podmínek tohoto přístupu;

d)	případů, kdy může být příležitostným uživatelům udělena výjimka k využívání systému TRACES, a podmínek jejího udělení;

e)	pravidel pro elektronický systém, na základě kterých mohou příslušné orgány akceptovat elektronická osvědčení vydaná příslušnými orgány třetích zemí.

Hlava VII

Donucovací opatření

Kapitola I

Opatření přijímaná příslušnými orgány a sankce

Článek 134

Obecné povinnosti příslušných orgánů ve věci donucovacích opatření

1. Jednají-li příslušné orgány v souladu s touto kapitolou, přijímají přednostně opatření k odstranění nebo omezení rizik pro lidské zdraví, zvířat nebo rostlin, dobré životní podmínky zvířat a v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí. S ohledem na rostoucí četnost podvodů v potravinářství musí být kladen větší důraz na řešení praxe, která vede ke klamání spotřebitelů, co se týče povahy nebo kvality potravin, které kupují a konzumují. [pozm. návrh 336]

2. V případě podezření na nesoulad, provedou příslušné orgány šetření, jehož cílem je toto podezření potvrdit nebo vyloučit.

3. Je-li to pro jeho účely nezbytné, přistoupí se v rámci šetření uvedeného v odstavci 2:

a)	po určitou dobu přiměřenou povaze rizika k provádění zesílených úředních kontrol u zvířat, zboží a provozovatelů; [pozm. návrh 274]

b)	k úřednímu zadržení zvířat a zboží a případně jakýchkoli nepovolených látek nebo produktů.

Článek 135

Šetření a opatření v případě nesouladu

1. V případě, že je zjištěn nesoulad, příslušné orgány:

a)	provedou další šetření, které je za účelem určení původu a rozsahu nesouladu a stanovení odpovědnosti provozovatele nezbytné;

b)	přijmou vhodná opatření zajištující, že provozovatel nesoulad napraví a zavede systémy, které zajistí, že se již daná situace nebude opakovat. [pozm. návrh 275]

Při rozhodování o tom, jaká opatření mají být přijata, přihlíží příslušné orgány k povaze nesouladu a k dosavadnímu chování provozovatele, pokud jde o soulad.

2. Jednají-li podle odstavce 1, příslušné orgány v případě potřeby:

a)	nařídí, aby byla zvířata ošetřena, nebo je ošetří;

aa)	pokud se na základě úředních kontrol knihy jízd stanovených v čl. 18 odst. 1 písm. b) bodě i) zjistí, že došlo k porušení předpisů, vyžaduje se od provozovatele, aby provedl změny u plánované dlouhotrvající cesty tak, aby byl zajištěn soulad s nařízením (ES) č. 1/2005. [pozm. návrh 276]

nařídí, aby byla zvířata vyložena, přeložena na jiný dopravní prostředek, aby jim byla poskytnuta péče a přístřeší bylo na vhodném místě poskytnuto ustájení s náležitou péčí , aby byla umístěna do karantény a aby jejich porážka byla odložena a aby byla případně zajištěna nezbytná veterinární péče ; [pozm. návrh 277]

c)	nařídí, aby bylo zboží ošetřeno, aby bylo změněno označení nebo byly spotřebitelům poskytnuty opravné informace;

d)	omezí nebo zakáží zvířata a zboží uvádět na trh, jejich přemísťování, vstup do Unie nebo vývoz, zakáží jejich návrat do členského státu odeslání nebo nařídí jejich návrat do členského státu odeslání;

e)	nařídí, aby provozovatel zvýšil četnost svých vlastních kontrol;

ea)	požadují, aby provozovatelé podniků provádějících usmrcování zvířat nebo související činnosti spadající do působnosti nařízení (ES) č. 1099/2009 změnili své standardy operačních postupů a zejména aby zpomalili nebo zastavili výrobu; [pozm. návrh 278]

f)	nařídí, aby byly určité činnosti dotčeného provozovatele předmětem zesílených nebo systematických kontrol;

g)	nařídí, aby bylo zboží staženo z oběhu, z trhu, odstraněno a zničeno, přičemž v případě potřeby povolí, že zboží může být použito pro jiné účely, než pro které bylo původně zamýšleno;

h)	nařídí po přiměřenou dobu celkovou nebo částečnou izolaci nebo uzavření podniku dotčeného provozovatele, nebo jeho zařízení, provozů nebo jiných prostor;

i)	nařídí, aby byla na přiměřenou dobou zcela nebo částečně pozastavena činnost dotčeného provozovatele a v případě potřeby fungování internetových stránek, které provozuje nebo využívá;

j)	nařídí, aby bylo schválení daného zařízení, závodu, hospodářství nebo dopravního prostředku nebo schválení přepravce pozastaveno nebo odejmuto nebo aby byla pozastavena platnost osvědčení o způsobilosti řidiče nebo bylo toto osvědčení odejmuto ; [pozm. návrh 279]

k)	nařídí, aby byla zvířata poražena nebo usmrcena, je-li toto opatření v daném případě nejvhodnějším prostředkem ochrany lidského zdraví a zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat;

l)	přijmou jakákoli jiná opatření, která považují za vhodná k zajištění souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2.

3. Příslušné orgány poskytnou dotčenému provozovateli nebo jeho zástupci:

a)	písemné oznámení o svém rozhodnutí týkajícím se opatření, která mají být v souladu s odstavcem 1 a 2 přijata, a uvedou důvody tohoto rozhodnutí; a

b)	informace o právu odvolat se proti takovým rozhodnutím a o použitelném postupu a lhůtách.

4. Veškeré náklady vzniklé na základě tohoto článku nesou odpovědní provozovatelé.

Článek 136

Sankce

1. Členské státy stanoví pravidla pro sankce použitelné při porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi do data stanoveného v čl. 162 odst. 1 druhém pododstavci a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny těchto ustanovení.

Výši sankcí je nutné stanovit mimo jiné s ohledem na rizika poškození zdraví spotřebitelů, a to bez ohledu na ekonomické výhody z porušení plynoucí. [pozm. návrh 280]

2. Členské státy zajistí, aby finanční sankce za úmyslné porušení tohoto nařízení a pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 alespoň potlačovaly představovaly přinejmenším dvojnásobek ekonomické výhody plynoucí z daného porušení. [pozm. návrh 281]

3. Členské státy zajistí, aby byly sankce stanoveny zejména v těchto případech:

a)	pokud provozovatelé při úředních kontrolách nebo jiných úředních činnostech nespolupracují;

b)	falešné nebo zavádějící úřední osvědčení nebo prohlášení ; [pozm. návrh 282]

c)	podvodné vydávání nebo používání úředních osvědčení, úředních označení, úředních značek a jiných úředních potvrzení;

ca)	poškození zdraví spotřebitelů. [pozm. návrh 283]

Článek 136a

Hlášení případů porušení předpisů

1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zavedly účinné a spolehlivé mechanismy, které podpoří hlášení potenciálních či skutečných porušení tohoto nařízení a vnitrostátních předpisů s tímto nařízením souvisejících příslušným orgánům.

2. Mechanismy uvedené v odstavci 1 zahrnují přinejmenším:

a)	konkrétní postupy pro přijímání hlášení porušení a navazující opatření;

b)	odpovídající ochranu zaměstnanců institucí, kteří oznámí porušení, k němuž došlo v rámci dané instituce, a to přinejmenším před odvetou, diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení;

c)	ochranu osobních údajů týkajících se osoby, která ohlásí porušení, i fyzické osoby, která je údajně odpovědná za porušení, v souladu se směrnicí 95/46/ES;

d)	jasná pravidla, která zajistí ve všech případech důvěrnost ohledně osoby, která ohlásí porušení, k nimž došlo v rámci příslušné instituce, s výjimkou případů, kdy je zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.

3. Členské státy požadují, aby měly instituce zavedeny vhodné postupy pro své zaměstnance pro interní hlášení porušení prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného kanálu. Takový kanál může být rovněž stanoven ujednáními zajištěnými sociálními partnery. Uplatní se stejná ochrana, jako je uvedena v odst. 2 písm. b), c) a d). [pozm. návrh 284]

Kapitola II

Donucovací opatření Unie

Článek 137

Závažné nedostatky v kontrolním systému členského státu

1. Má-li Komise důkazy o závažném nedostatku v kontrolních systémech členského státu a takový nedostatek může představovat možné a rozsáhlé riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo zdraví rostlin, dobré životní podmínky zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí, nebo vést k rozsáhlému porušení pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2, přijme prostřednictvím prováděcích aktů jedno či více následujících opatření, která jsou uplatňována do té doby, než bude nedostatek v kontrolním systému odstraněn:

a)	zákaz uvádět určitá zvířata nebo zboží, kterých se nedostatek v kontrolním systému týká, na trh nebo je přepravovat, přemísťovat nebo s nimi jinak manipulovat;

b)	zvláštní podmínky pro činnosti, zvířata nebo zboží uvedené v písmenu a);

c)	pozastavení úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly nebo jiných kontrolních stanovištích, kterých se nedostatek v systému úředních kontrol týká, nebo zrušení těchto stanovišť hraniční kontroly nebo jiných kontrolních míst;

d)	jiná vhodná dočasná opatření, která jsou nezbytná za účelem omezení daného rizika do doby, než bude nedostatek v kontrolním systému odstraněn.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 se přijmou teprve poté, co dotčený členský stát na žádost Komise nezjednal nápravu situace ve lhůtě stanovené Komisí.

3. V případě řádně odůvodněných závažných naléhavých důvodů týkajících se lidského zdraví, zdraví zvířat, nebo v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin životního prostředí přijme Komise postupem podle čl. 141 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Hlava VIII

Společná ustanovení

Kapitola I

Procesní ustanovení

Článek 138

Změny příloh a odkazy na evropské normy

1. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se změn příloh II a III tohoto nařízení s cílem zohlednit změny pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2, technický pokrok a vědecký vývoj.

2. V zájmu zachování aktuálnosti odkazů na evropské normy uvedené v čl. 26 písm. b) bodě iv), čl. 36 odst. 4 písm. e) a čl. 91 odst. 3 písm. a) je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými uvedené odkazy v případě jejich změny ze strany Evropské úřadu pro normalizaci změní.

Článek 139

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci uvedené v čl. 15 odst. 2, článku 17, čl. 23 odst. 1, čl. 23 odst. 2, článku 24a, čl. 25 odst. 3, článku 40, čl. 43 odst. 4, čl. 45 odst. 3, článcích 46 a 49, čl. 51 odst. 1, čl. 52 odst. 1 a 2, čl. 56 odst. 2, čl. 60 odst. 3, čl. 62 odst. 2, čl. 69 odst. 3, čl. 75 odst. 1 a 2, čl. 97 odst. 2, čl. 98 odst. 6, čl. 99 odst. 2, čl. 101 odst. 3, čl. 106 odst. 3, článku 111, čl. 114 odst. 4 a čl. 125 odst. 1, čl. 127 odst. 1, čl. 128a odst. 2, čl. 132 odst. 1 třetím pododstavci, článku 133, čl. 138 odst. 1 a 2, čl. 143 odst. 2, čl. 144 odst. 3, čl. 153 odst. 3 platí je svěřeno Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost pěti let od … (*28). Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před uplynutím tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 285]

2a. V průběhu vykonávání přenesených pravomocí je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravných prací prováděla vhodné konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Komise by měla při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 286]

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 15 odst. 2, článku 17, čl. 23 odst. 1, čl. 23 odst. 2, článku 24a, čl. 25 odst. 3, článku 40, čl. 43 odst. 4, čl. 45 odst. 3, článcích 46 a 49, čl. 51 odst. 1, čl. 52 odst. 1 a 2, čl. 56 odst. 2, čl. 60 odst. 3, čl. 62 odst. 2, čl. 69 odst. 3, čl. 75 odst. 1 a 2, čl. 97 odst. 2, čl. 98 odst. 6, čl. 99 odst. 2, čl. 101 odst. 3, čl. 106 odst. 3, článcích 111, čl. 114 odst. 4, čl. 125 odst. 1, čl. 127 odst. 1, čl. 128a odst. 2, čl. 132 odst. 1 třetím pododstavci, článku 133, čl. 138 odst. 1 a 2, čl. 143 odst. 2, čl. 144 odst. 3 a čl. 153 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 15 odst. 2, článku 17, čl. 23 odst. 1, čl. 23 odst. 2, článku 24a, čl. 25 odst. 3, článku 40, čl. 43 odst. 4, čl. 45 odst. 3, článků 46 a 49, čl. 51 odst. 1, čl. 52 odst. 1 a 2, čl. 56 odst. 2, čl. 60 odst. 3, čl. 62 odst. 2, čl. 69 odst. 3, čl. 75 odst. 1 a 2, čl. 97 odst. 2, čl. 98 odst. 6, čl. 99 odst. 2, čl. 101 odst. 3, čl. 106 odst. 3, článku 111, čl. 114 odst. 4 a čl. 125 odst. 1, čl. 127 odst. 1, čl. 128a odst. 2, čl. 132 odst. 1 třetím pododstavci, článku 133, čl. 138 odst. 1 a 2, čl. 143 odst. 2, čl. 144 odst. 3 a čl. 153 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 140

Postup pro naléhavé případy

1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a použijí se, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v č. 139 odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

Článek 141

Výbor

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. To platí s výjimkou případů, na něž se vztahují ustanovení článku 23, podle nějž jsou Komisi nápomocny výbory zřízené podle nařízení (ES) č. 834/2007, nařízení (EU) č. 1151/2012 týkajícího se chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit v zemědělství a potravinářství, nařízení (ES) č. 1234/2007 týkajícího se chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení v odvětví vína a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 (52) týkajícího se zeměpisných označení lihovin. [pozm. návrh 287]

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, ukončí se tento postup bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě pro podání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo o to požádá prostá většina členů výboru.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Kapitola II

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 142

Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 882/2004, směrnice 89/608/EHS, 96/93/ES a rozhodnutí 92/438/EHS se zrušují s účinností ode dne … (*29).

Články 14 až 17 a 26 až 29 nařízení (ES) č. 882/2004 se však použijí až do … (*30).

Určení každé referenční laboratoře Evropské unie podle přílohy VII nařízení (ES) č. 882/2004 je nadále platné až do té doby, dokud nebude v každé z dotčených oblastí určena referenční laboratoř Evropské unie podle čl. 91 odst. 2 tohoto nařízení. [pozm. návrh 288]

1a. Určení každé referenční laboratoře Evropské unie podle přílohy VII nařízení (ES) č. 882/2004 je nadále platné až do té doby, dokud nebude v každé z dotčených oblastí určena referenční laboratoř Evropské unie podle čl. 91 odst. 2 tohoto nařízení, aniž je dotčen jeho čl. 91 odst. 3a. [pozm. návrh 289]

2. Nařízení (ES) č. 854/2004 a Směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES a 97/78/ES se zrušují s účinností ode dne … (*31). [pozm. návrh 290]

3. Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze IV.

Článek 143

Přechodná opatření v souvislosti se zrušením směrnic 91/496/EHS a 97/78/ES

1. Příslušná ustanovení směrnic 91/496/EHS a 97/78/ES, která upravují otázky uvedené v čl. 45 odst. 2, článku 46, čl. 49 písm. b), c) a d), čl. 51 odst. 1 písm. a), čl. 52 odst. 1 a 2, čl. 56 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, se použijí až do dne, který stanoví akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s odstavcem 2.

2. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se dne, od kterého se ustanovení uvedená v odstavci 1 nepoužijí. Tímto dnem je den, od kterého jsou použitelná odpovídající pravidla, která se stanoví akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty uvedenými v čl. 45 odst. 2, článku 46, čl. 49 písm. b), c) a d), čl. 51 odst. 1 písm. a), čl. 52 odst. 1 a 2, čl. 56 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.

Článek 144

Přechodná opatření v souvislosti se zrušením směrnice 96/23/ES

1. Úřední kontroly nezbytné ke zjištění přítomnosti látek a skupin reziduí uvedených v příloze I směrnice 96/23/ES, a to v souladu s přílohou II, III a IV uvedené směrnice, budou příslušné orgány provádět až do dne, který se stanoví aktem v přenesené pravomoci přijatým v souladu s odstavcem 3.

2. Ustanovení čl. 29 odst. 1 a odst. 2 směrnice 96/23/ES jsou použitelná až do dne, který se stanoví aktem v přenesené pravomoci přijatým v souladu s odstavcem 3.

3. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se dne, od kterého příslušné orgány nepořádají úřední kontroly v souladu s odstavcem 1 a od kterého se nepoužije čl. 29 odst. 1 a 2 směrnice 96/23/ES. Tímto dnem je den, od kterého jsou použitelná odpovídající pravidla, která se stanoví akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty uvedenými v článcích 16 a 111 tohoto nařízení.

Článek 145

Změna směrnice 98/58/ES

Směrnice 98/58/ES se mění takto:

článek 2 se mění takto:

i)	bod 3 se zrušuje;

ii)	doplňuje se druhý pododstavec, který zní: „Též se použije definice ‚příslušných orgánů‘ uvedená v čl. 2 bodě 5 nařízení (EU) č. …/… (*32).“;

článek 6 se mění takto:

i)	odstavec 1 se zrušuje;

ii)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Členské státy předloží Komisi do 30. června každého roku výroční zprávu za předchozí rok o inspekcích provedených příslušným orgánem s cílem zjistit soulad s požadavky této směrnice. Ke zprávě připojí analýzu nejzávažnějších případů zjištěného nesouladu a národní akční plán na prevenci nebo snížení jejich výskytu v nadcházejících letech. Komise předloží shrnutí těchto zpráv členským státům.“;

c)	v odstavci 3 s zrušuje písmeno a);

d)	článek 7 se zrušuje.

Článek 146

Změna směrnice 1999/74/ES

Směrnice 1999/74/ES se mění takto:

článek 8 se mění takto:

i)	odstavec 1 se zrušuje;

ii)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„Členské státy předloží Komisi do 30. června každého roku výroční zprávu za předchozí rok o kontrolách provedených příslušným orgánem s cílem zjistit soulad s požadavky této směrnice. Ke zprávě připojí analýzu nejzávažnějších případů zjištěného nesouladu a národní akční plán na prevenci nebo snížení jejich výskytu v nadcházejících letech. Komise předloží shrnutí těchto zpráv členským státům.“;

iii)	v odstavci 3 s zrušuje písmeno a);

b)	článek 9 se zrušuje.

Článek 147

Změna nařízení Rady (ES) č. 999/2001

Nařízení (ES) č. 999/2001 se mění takto:

a)	články 19 a 21 se zrušují;

b)	v příloze X se zrušují kapitoly A a B.

Článek 148

Změna nařízení (ES) č. 1829/2003

Nařízení (ES) č. 1829/2003 se mění takto:

článek 32 se mění takto:

i)	první a druhý pododstavec se zrušuje;

ii)

třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Žadatelé o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se podílejí na nákladech za úkony prováděné referenční laboratoří Evropské unie a národními referenčními laboratořemi určených v souladu s čl. 91 odst. 1 a čl. 98 odst. 1 nařízení (EU) č. XXX/XXXX [Číslo tohoto nařízení] pro danou oblast.“;

(iii)

v pátém pododstavci se zrušují slova „a k příloze“;

iv)	v šestém pododstavci se zrušují slova „a upravit přílohu“;

b)	příloha se zrušuje. [pozm. návrh 291]

Článek 149

Změna nařízení (ES) č. 1831/2003

Nařízení (ES) č. 1831/2003 se mění takto:

a)	v čl. 7 odst. 3 se písmeno f) nahrazuje tímto: „písemné prohlášení, že žadatel zaslal tři vzorky doplňkové látky přímo do referenční laboratoře Evropské unie podle článku 21.“;

článek 21 se mění takto:

i)	první, třetí a čtvrtý pododstavec se zrušuje;

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Žadatelé o povolení doplňkových látek se podílejí na nákladech za úkony prováděné referenční laboratoří Evropské unie a národními referenčními laboratořemi určenými v souladu s čl. 91 odst. 1 a čl. 98 odst. 1 nařízení (EU) č. XXX/XXXX [Číslo tohoto nařízení] pro danou oblast.“;

c)	příloha II se zrušuje. [pozm. návrh 292]

Článek 150

Změna nařízení (ES) č. 1/2005

Nařízení (ES) č. 1/2005 se mění takto:

článek 2 se mění takto:

i)	písmena d), f), i) a p) se zrušují;

ii)	doplňuje se druhý pododstavec, který zní: „Též se použijí definice ‚příslušných orgánů‘, ‚stanoviště hraniční kontroly‘, ‚úředního veterinárního lékaře‘ a ‚místa výstupu‘ uvedené v čl. 2 bodech 5, 29, 32 a 36 nařízení (EU) č. …/… (+) (33). (33) Úř. věst. L …, …, s. …“;"

b)	články 14 až 16, článek 21, čl. 22 odst. 2, články 23, 24 a 26 se zrušují zůstávají nadále v platnosti, dokud nebudou uplatňovány legislativní návrhy uvedené v článku 18 ; [pozm. návrh 293]

článek 27 se mění takto:

i)	odstavec 1 se zrušuje;

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„2. Členské státy předloží Komisi do 30. června každého roku výroční zprávu za předchozí rok o inspekcích provedených příslušným orgánem s cílem zjistit dodržování požadavků tohoto nařízení. Ke zprávě připojí analýzu hlavních zjištěných nedostatků a akční plán k jejich odstranění.“;

d)	článek 28 se zrušuje.

Článek 151

Změna nařízení (ES) č. 396/2005 a související přechodná opatření

1. Nařízení (ES) č. 396/2005 se mění takto:

a)	články 26 a 27, čl. 28 odst. 1 a 2 a článek 30 se zrušují;

b)	v čl. 31 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto: „1. Členské státy poskytnou do 30. června každého roku Komisi, úřadu a ostatním členským státům tyto informace za předchozí kalendářní rok:“.

2. Ustanovení článku 26, čl. 27 odst. 1 a článku 30 nařízení (ES) č. 396/2005 jsou použitelná až do dne, který se stanoví aktem uplatnění příslušných pravidel stanovených v přenesené pravomoci přijatým v souladu s odstavcem 3 legislativními návrhy uvedenými v článku 16 tohoto nařízení . [pozm. návrh 294]

3. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se dne, od kterého se ustanovení článku 26, čl. 27 odst. 1 a článku 30 uvedená v odstavci 2 nepoužijí. Tímto dnem je den, od kterého jsou použitelná odpovídající pravidla, která se stanoví akty v přenesené pravomoci uvedenými v článcích 16 tohoto nařízení. [pozm. návrh 295]

Článek 152

Změna směrnice 2007/43/ES

Směrnice 2007/43/ES se mění takto:

článek 2 se mění takto:

i)	v odstavci 1 se zrušují písmena c) a d);

ii)	doplňuje se nový odstavec 3, který zní: „3. „Též se použijí definice ‚příslušných orgánů‘ a ‚úředního veterinárního lékaře‘ uvedené v čl. 2 bodech 5 a 32 nařízení (EU) č. …/… (+) (34). (34) Úř. věst. L …, …, s. …“;"

článek 7 se mění takto:

i)	odstavec 1 se zrušuje;

ii)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Členské státy předloží Komisi do 30. června každého roku výroční zprávu za předchozí rok o kontrolách provedených příslušným orgánem s cílem zjistit soulad s požadavky této směrnice. Ke zprávě připojí analýzu nejzávažnějších případů zjištěného nesouladu a národní akční plán na prevenci nebo snížení jejich výskytu v nadcházejících letech. Komise předloží shrnutí těchto zpráv členským státům.“

Článek 153

Změna nařízení (ES) č. 834/2007 a související přechodná opatření

1. Nařízení (ES) č. 834/2007 se mění takto:

článek 2 se mění takto:

písmeno n) se nahrazuje tímto:

„n)	‚příslušnými orgány‘ se rozumí příslušné orgány definované v čl. 2 bodě 5 nařízení (EU) č. …/… (+) (*35);

(*35) Úř. věst. L …, …, s. …“;"

ii)	písmeno o) se zrušuje;

iii)

písmeno p) se nahrazuje tímto:

„p)	‚kontrolním subjektem‘ se rozumí pověřený subjekt definovaný v čl. 2 bodě 38 nařízení (EU) č. …/… (+)“;

b)	v čl. 24 odst. 1 písm. a) se odkaz na „čl. 27 odst. 10“ nahrazuje odkazem na „čl. 3 odst. 3 a čl. 25 odst. 4 nařízení (EU) č. …/… (+)“;

článek 27 se mění takto:

i)	odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Úřední kontroly, jejichž účelem je ověřit soulad tohoto nařízení, se provádějí podle nařízení (ES) č. 882/2004.“;

ii)	odstavce 2 3 až 6 a 8 až 14 se zrušují; [pozm. návrh 296]

d)	v čl. 29 odst. 1 písm. a) se odkaz na „čl. 27 odst. 4“ nahrazuje odkazem na „čl. 3 odst. 3 a čl. 25 odst. 4 nařízení (EU) č. …/… (+)“;

e)	v článku 30 se zrušuje odstavec 2.

2. Ustanovení článku čl. 27 odst. 3 až 14 a čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007 jsou použitelná až do dne, který se stanoví aktem v přenesené pravomoci přijatým v souladu s odstavcem 3. [pozm. návrhy 297 a 298]

3. Komise je v souladu s článkem 139 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se dne, od kterého se ustanovení uvedená v odstavci 2 nepoužijí. Tímto dnem je den, od kterého jsou použitelná odpovídající pravidla, která se stanoví akty v přenesené pravomoci uvedenými v čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 154

Změna směrnice 2008/119/ES

Směrnice 2008/119/ES se mění takto:

článek 2 se mění takto:

i)	bod 2 se zrušuje;

ii)	doplňuje se druhý pododstavec, který zní: „Též se použije definice ‚příslušných orgánů‘ uvedená v čl. 2 bodě 5 nařízení (EU) č. …/… (+) (36). (36) Úř. věst. L …, …, s. …“;"

článek 7 se mění takto:

i)	odstavce 1 a 2 se zrušují;

ii)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Členské státy předloží Komisi do 30. června každého roku výroční zprávu za předchozí rok o inspekcích provedených příslušným orgánem s cílem zjistit soulad s požadavky této směrnice. Ke zprávě připojí analýzu nejzávažnějších případů zjištěného nesouladu a národní akční plán na prevenci nebo snížení jejich výskytu v nadcházejících letech. Komise předloží shrnutí těchto zpráv členským státům.“;

c)	článek 9 se zrušuje.

Článek 155

Změna směrnice 2008/120/ES

Směrnice 2008/120/ES se mění takto:

článek 2 se mění takto:

i)	bod 10 se zrušuje;

ii)	doplňuje se druhý pododstavec, který zní: „Též se použije definice ‚příslušných orgánů‘ uvedená v čl. 2 bodě 5 nařízení (EU) č. …/… (+) (37). (37) Úř. věst. L …, …, s. …“;"

článek 8 se mění takto:

i)	odstavce 1 a 2 se zrušují;

ii)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Členské státy předloží Komisi do 30. června každého roku výroční zprávu za předchozí rok o inspekcích provedených příslušným orgánem s cílem zjistit soulad s požadavky této směrnice. Ke zprávě připojí analýzu nejzávažnějších případů zjištěného nesouladu a národní akční plán na prevenci nebo snížení jejich výskytu v nadcházejících letech. Komise předloží shrnutí těchto zpráv členským státům.“;

c)	článek 10 se zrušuje.

Článek 156

Změna nařízení (ES) č. 1099/2009

Nařízení (ES) č. 1099/2009 se mění takto:

článek 2 se mění takto:

i)	písmeno q) se zrušuje;

ii)	doplňuje se druhý pododstavec, který zní: „Kromě definic uvedených v prvním pododstavci se použije definice ‚příslušných orgánů‘ uvedená v čl. 2 bodě 5 nařízení (EU) č. …/… (+) (38). (38) Úř. věst. L …, …, s. …“;"

b)	článek 22 se zrušuje.

Článek 157

Změna nařízení (ES) č. 1069/2009

Nařízení (ES) č. 1069/2009 se mění takto:

článek 3 se mění takto:

i)	body 10 a 15 se zrušují;

ii)	doplňuje se druhý pododstavec, který zní: „Též se použije definice ‚příslušných orgánů‘ a ‚tranzitu‘ stanovené v čl. 2 bodě 5 a 50 nařízení (EU) č. …/… (+) (39). (39) Úř. věst. L …, …, s. …“;"

b)	Články 45, 49 a 50 se zrušují.

Článek 158

Změna nařízení (ES) č. 1107/2009

Článek 68 nařízení (ES) č. 1107/2009 se mění takto:

a)	první pododstavec se nahrazuje tímto: „Do 30. června každého roku členské státy dokončí a předají Komisi zprávu o rozsahu a výsledcích úředních kontrol, jejichž účelem je ověřit dodržování tohoto nařízení.“;

b)	druhý a třetí pododstavec se zrušuje.

Článek 159

Změna směrnice 2009/128/ES a související přechodná opatření

1. Směrnice 2009/128/ES se mění takto:

a)	v článku 8 se zrušuje odstavec 1, odst. 2 druhý pododstavec a odstavce 3, 4, 6 a 7;

b)	příloha II se zrušuje.

2. Ustanovení čl. 8 odst. 1, čl. 8 odst. 2 druhého pododstavce a čl. 8 odst. 3, 4 a 6 a přílohy II směrnice 2009/128/ES jsou použitelná až do dne, který se stanoví aktem uplatnění příslušných pravidel stanovených v přenesené pravomoci přijatým v souladu s odstavcem 3 legislativními návrhy uvedenými v článku 22 tohoto nařízení . [pozm. návrh 299]

Článek 160

Změna nařízení (EU) č. 1151/2012

Nařízení (EU) č. 1151/2012 se mění takto:

článek 36 se mění takto:

i)	název se nahrazuje tímto: „Obsah úředních kontrol“;

ii)	odstavce 1 a 2 se zrušují;

iii)	v odstavci 3 se návětí nahrazuje tímto: „3. Úřední kontroly prováděné v souladu s nařízením (EU) č. …/… (+) (40) zahrnují: (40) Úř. věst. L …, …, s. …“;"

článek 37 se mění takto:

v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. V případě chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit, jež označují produkty pocházející z Unie, ověřují soulad se specifikací produktu před uvedením produktu na trh:

a)	příslušné orgány určené v souladu s článkem 3 nařízení (EU) č. …/… (+); nebo,

b)	pověřené subjekty ve smyslu čl. 2 bodu 38 nařízení (EU) č. …/… (+)“;

ii)	v odstavci 3 se první pododstavec zrušuje;

iii)	v odstavci 4 se slova „v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy: „v odstavci 2“;

c)	články 38 a 39 se zrušují.

Článek 161

Změna nařízení (EU) č. …./2013 (+)

Nařízení (EU) č. …./2013 (+) se mění takto:

článek 29 se mění takto:

i)	název se nahrazuje tímto: „Referenční laboratoře a střediska Evropské unie“;

ii)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Za účelem pokrytí výdajů vznikajících v souvislosti s prováděním pracovních programů, které schválila Komise, lze udělit granty:

a)	referenčním laboratořím Evropské unie uvedeným v článku 91 nařízení (EU) č. …/… (+) (*41);

b)	referenčním střediskům Evropské unie pro rozmnožovací materiál rostlin uvedeným v článku 93 daného nařízení; [pozm. návrh 301]

c)	referenčním střediskům Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat uvedeným v článku 95 daného nařízení.

ca)	referenčním střediskům Evropské unie pro pravost a důvěryhodnost zemědělsko-potravinářského řetězce. [pozm. návrh 302]

(*41) Úř. věst. L …, …, s. …“;"

iii)

v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)	náklady na pracovníky, kteří se bez ohledu na svůj status přímo podílejí na činnostech, které laboratoře a střediska provádějí jakožto referenční laboratoře nebo střediska Evropské unie;“

vkládá se nový článek 29a, který zní:

„Článek 29a

Akreditace národních referenčních laboratoří pro zdraví rostlin

Národním referenčním laboratořím uvedeným v článku 98 nařízení (EU) č. …/… (+) mohou být uděleny granty na náklady, které jim vzniknou v souvislosti se získáním akreditace podle normy EN ISO/IEC 17025 k využívání laboratorních analytických, zkušebních a diagnostických metod za účelem ověření souladu s pravidly o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin.

2.	Grant podle odstavce 1 může být udělen jedné národní referenční v každém členském státě pro každou referenční laboratoř Evropské unie pro zdraví rostlin do tří let po určení referenční laboratoře Evropské unie.“[pozm. návrh 303]

Článek 162

Vstup v platnost a použitelnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Není-li v odstavcích 2 až 5 stanoveno jinak, použije se ode dne … (+).

Nejpozději jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise předloží souhrnnou metodickou příručku, která pomůže provozovatelům a vnitrostátním orgánům toto nařízení účinně provádět. [pozm. návrh 304]

1a. Nejpozději pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které představí zkušenosti získané prováděním tohoto nařízení a posoudí zejména snížení administrativní zátěže soukromého sektoru a účinnost a účelnost kontrol prováděných příslušnými orgány. [pozm. návrh 305]

2. V oblastech, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. g), se toto nařízení použije ode dne … (+) s výjimkou:

a)	článků 91 a 92 a článků 97 až 99, které se použijí v souladu s odstavcem 1;

b)	čl. 33 odst. 1, 2, 3 a 4, čl. 36 odst. 4 písm. e) a čl. 36 odst. 5, které se použijí ode dne … (+).

3. V oblastech, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. g), se toto nařízení použije ode dne [ Datum použitelnosti nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům ] s výjimkou:

a)	článků 93, 94 a 97, které se použijí v souladu s odstavcem 1;

b)	čl. 33 odst. 1, 2, 3 a 4, které se použijí ode dne [ Datum vstupu tohoto nařízení v platnost + 5 roky ]. [pozm. návrh 306]

4. Ustanovení čl. 15 odst. 1, čl. 18 odst. 1, článků 45 až 62 a článků 76 až 84, čl. 150 písm. b), čl. 152 písm. b) a c) bodu i), čl. 154 písm. b) bodu i) a , čl. 155 písm. b) bodu i) a čl. 156 písm. b) se použijí ode dne … (+). Čl. 150 písm. b) a čl. 156 písm. b) se nepoužijí, dokud nevstoupí v platnost akty v přenesené pravomoci, které je nahradí. [pozm. návrh 307]

5. Článek 161 se použije ode dne … (+).

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(*1) Číslo nařízení, kterým se stanoví ustanovení o řízení výdajů týkající se potravinového řetězce, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a týkající se zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin.

(1) Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 166.

(2) Úř. věst. C 114, 15.4.2014, s. 96.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření souladu s právními předpisy týkajícími se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

(6) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.

(7) Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1.

(8) Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10).

(9) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst L 299, 16.11.2007, s. 1).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se dodávání výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(12) Směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (Úř. věst L 24, 30.1.1998, s. 9).

(13) Směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56).

(14) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(15) Nařízení Komise (ES) č. 669/2009, ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES (Úř. věst. L 194, 25.7.2009, s. 11).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29).

(18) Rozhodnutí Komise 2003/24/ES ze dne 30. prosince 2002 o vývoji integrovaného počítačového veterinárního systému (Úř. věst. L 8, 14.1.2003, s. 44).

(*2) Číslo, datum a název, jakož i v poznámce pod čarou odkaz na nařízení o zdraví zvířat v Úř. věst. .

(*3) Číslo, datum a název, jakož i v poznámce pod čarou odkaz na nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům v Úř. věst.

(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12).

(20) Směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů (Úř. věst. L 351, 21.12.1989, s. 34).

(21) Směrnice Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13).

(22) Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29).

(23) Rozhodnutí Rady 92/438/EHS ze dne 13. července 1992 o informatizaci veterinárních postupů při dovozu (projekt Shift), o změně směrnic 90/675/EHS, 91/496/EHS a 91/628/EHS a rozhodnutí 90/424/EHS a o zrušení rozhodnutí 88/192/EHS (Úř. věst. L 243, 25.8.1992, s. 27).

(24) Směrnice Rady 96/93/ES ze dne 17. prosince 1996 o osvědčeních pro zvířata a živočišné produkty (Úř. věst. L 13, 16.1.1997 , s. 28).

(25) Úř. věst. L 139, 30.4. 2001, s. 206.

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1).

(27) Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1).

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).

(29) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

(30) Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (Úř. věst. L 303, 18.11.2009, s. 1).

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o dodávání přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(33) Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23).

(34) Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic (Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 53).

(35) Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso (Úř. věst. L 182, 12.7.2007, s. 19).

(36) Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008 , kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7).

(37) Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008 , kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5).

(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

(*4) Číslo, datum a název, jakož i odkaz v Úř. věst. na nařízení, kterým se stanoví ustanovení o řízení výdajů týkající se potravinového řetězce, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a týkající se zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin.

(*5) Číslo nařízení, kterým se stanoví ustanovení o řízení výdajů týkající se potravinového řetězce, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a týkající se zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin.

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33).

(41) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1)

(*6) Číslo nařízení o zdraví zvířat.

(*7) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(*8) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

(*9) Číslo nařízení o zdraví zvířat.

(*10) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(*11) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(43) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992 , kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

(44) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).

(*12) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(*13) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(45) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).

(46) Nařízení Komise (ES) č. 2075/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 60).

(*14) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(*15) Číslo nařízení o zdraví zvířat.

(*16) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003 (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 1).

(*17) Číslo tohoto nařízení.

(48) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1).

(*18) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(*19) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(*20) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(*21) Číslo nařízení o zdraví zvířat.

(*22) Číslo nařízení o zdraví zvířat.

(*23) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(50) Rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19).

(51) Nařízení Komise (EU) č. 16/2011 ze dne 10. ledna 2011 , kterým se stanoví prováděcí opatření k systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (Úř. věst. L 6, 11.1.2011, s. 7).

(*24) Číslo nařízení o zdraví zvířat.

(*25) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(*26) Číslo nařízení o zdraví zvířat.

(*27) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(*28) Datum vstupu tohoto pozměňovacího aktu v platnost.

(52) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).

(*29) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost + 1 rok.

(*30) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost + 3 roky..

(*31) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost + 3 roky.

(*32) Číslo tohoto nařízení.

(+) Číslo tohoto nařízení.

(+) Číslo nařízení, kterým se stanoví ustanovení o řízení výdajů týkající se potravinového řetězce, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a týkající se zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin.

(+) Číslo tohoto nařízení.

(+) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost + 1 rok,

(+) Datum použitelnosti nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

(+) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost + 5 let.

(+) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost + 3 roky.

(+) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

PŘÍLOHA I

ÚZEMÍ UVEDENÁ V ČL. 2 BODĚ 45

1.	Území Belgického království

2.	Území Bulharské republiky

3.	Území České republiky

4.	Území Dánského království s výjimkou Faerských ostrovů a Grónska

5.	Území Spolkové republiky Německo

6.	Území Estonské republiky

7.	Území Irska

8.	Území Řecké republiky

9.	Území Španělského království s výjimkou Ceuty a Melilly

10.	Území Francouzské republiky

11.	Území Italské republiky

12.	Území Kyperské republiky

13.	Území Lotyšské republiky

14.	Území Litevské republiky

15.	Území Lucemburského velkovévodství

16.	Území Maďarska

17.	Území Republiky Malta

18.	Území Nizozemského království v Evropě

19.	Území Rakouské republiky

20.	Území Polské republiky

21.	Území Portugalské republiky

22.	Území Rumunska

23.	Území Republiky Slovinsko

24.	Území Slovenské republiky

25.	Území Finské republiky

26.	Území Švédského království

27.	Území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska

Pro účely úředních kontrol, které příslušné orgány provádějí za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. g), a jiných úředních činností prováděných v souvislosti s čl. 1 odst. 2 písm. g) se odkazy na třetí země považují za odkazy na třetí země a území uvedené v příloze I nařízení (EU) č. …/… (*1) a odkazy na území Unie za odkazy na území Unie s vyloučením území uvedených v dané příloze.

(*1) Číslo nařízení o ochranných opatřeních proti rostlinným škůdcům.

PŘÍLOHA II

ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ

KAPITOLA I: OBSAH ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ PROVÁDĚJÍCÍCH ÚŘEDNÍ KONTROLY A JINÉ ÚŘEDNÍ ČINNOSTI

1.	Různé kontrolní metody a techniky, např. inspekce, ověřování, screening, cílený screening, odběr vzorků a laboratorní analýza, diagnostika a testování

2.	Kontrolní postupy

3.	Pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2

4.	Posouzení nesouladu s pravidly uvedenými v čl.1 odst. 2

5.	Nebezpečí spojená s výrobou, zpracováním a distribucí zvířat a zboží

5a.	Rizika, která představuje antimikrobiální rezistence pro lidské zdraví a zdraví zvířat; [pozm. návrh 309]

6.	Různé fáze výroby, zpracování a distribuce a možná rizika pro lidské zdraví a popřípadě pro zdraví zvířat a rostlin, dobré životní podmínky zvířat, a pro životní prostředí a pro pravost a kvalitu rozmnožovacího materiálu rostlin. [pozm. návrh 310]

7.	Vyhodnocení používání postupů HACCP a správné zemědělské praxe

8.	Systémy pro správu, např. programy záruky kvality, které využívají provozovatelé, a jejich vyhodnocování, pokud jsou relevantní pro plnění požadavků stanovených v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2

9.	Úřední systémy osvědčování

10.	Pohotovostní opatření pro případy mimořádných situací, včetně komunikace mezi členskými státy a Komisí

11.	Soudní řízení a důsledky úředních kontrol

12.	Zkoumání písemných dokladů a jiných záznamů, včetně záznamů o mezilaboratorních porovnávacích zkouškách, akreditaci a posuzování rizika, které mohou být důležité pro vyhodnocování souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2; součástí mohou být finanční a obchodní aspekty

13.	Kontrolní postupy a požadavky pro vstup zvířat a zboží a pocházejících ze třetích zemí do Unie

14.	Jakékoli jiné oblasti nezbytné k zajištění toho, aby úřední kontroly probíhaly v souladu s tímto nařízením.

KAPITOLA II: TEMATICKÉ OBLASTI TÝKAJÍCÍ SE KONTROLNÍCH POSTUPŮ

1.	Organizace příslušných orgánů a vztah mezi ústředními příslušnými orgány a orgány, na které byl přenesen úkol provádět úřední kontroly nebo jiné úřední činnosti

2.	Vztah mezi příslušnými orgány a pověřenými subjekty, na které příslušné orgány přenesly úkoly související s úředními kontrolami nebo jinými úředními činnostmi

3.	Popis cílů, kterých má být dosaženo

4.	Úkoly, odpovědnost a povinnosti pracovníků

5.	Postupy odběru vzorků, kontrolní metody a techniky, včetně laboratorní analýzy, testů a diagnostiky, interpretace výsledků a následná rozhodnutí

6.	Programy screeningu a cíleného screeningu

7.	Vzájemná pomoc v případě, že úřední kontroly vyžadují, aby opatření byla přijata více než jedním členským státem

8.	Opatření, která mají být přijata po úředních kontrolách

9.	Spolupráce s jinými útvary a odbory, které mohou mít příslušnou odpovědnost, nebo s provozovateli

10.	Ověřování vhodnosti metod odběru vzorků a laboratorních analytických, zkušebních a diagnostických metod

11.	Jakékoli jiné činnosti nebo informace nezbytné pro účinné fungování úředních kontrol.

Příloha IIa

ÚŘEDNÍ POMOCNÍ PRACOVNÍCI

1.	Příslušný orgán smí jmenovat úředními pomocnými pracovníky pouze osoby, které absolvovaly školení a složily zkoušku v souladu s následujícími požadavky.

Zkoušky organizuje příslušný orgán. Uchazeči smějí být připuštěni ke zkouškám, pokud prokáží, že absolvovali:

a)	alespoň 500 hodin teoretické přípravy a alespoň 400 hodin praktické přípravy v oblastech vymezených v odstavci 5 a

b)	takové doplňující školení, které je požadováno pro to, aby byli úřední pomocní pracovníci schopni vykonávat své povinnosti kvalifikovaně.

3.	Praktická příprava uvedená v odst. 2 písm. a) probíhá na jatkách a v bourárnách/porcovnách pod dohledem úředního veterinárního lékaře a v hospodářstvích a jiných příslušných zařízeních.

Školení a zkoušky se musí týkat hlavně červeného masa nebo drůbežího masa. Osoby, které absolvovaly školení pro jednu z těchto dvou kategorií a složily zkoušku, mohou za účelem složení zkoušky pro druhou kategorii absolvovat pouze zkrácené školení. Školení a zkouška by měly zahrnovat případně také volně žijící zvěř, farmovou zvěř a zajícovce.

Školení úředních pomocných pracovníků musí zahrnovat následující oblasti, jejichž znalosti musí být potvrzeny zkouškami:

pokud jde o hospodářství:

teoretická část:

—	obeznámenost s organizací zemědělství, s výrobními metodami, mezinárodním obchodem atd.,

—	správné postupy v chovatelství hospodářských zvířat,

—	základní znalosti chorob, zejména virových, bakteriálních a parazitických zoonóz apod.,

—	monitorování chorob, používání léčivých přípravků a očkovacích látek, zjišťování reziduí,

—	hygienické a zdravotní kontroly,

—	dobré životní podmínky zvířat v zemědělských podnicích a při přepravě,

—	environmentální požadavky týkající se budov a hospodářských podniků a všeobecných podmínek,

—	příslušné právní a správní předpisy,

—	zájmy spotřebitelů a kontrola jakosti;

ii)

praktická část:

—	prohlídky podniků různých typů s různými chovatelskými metodami,

—	prohlídky výrobních zařízení,

—	sledování nakládky a vykládky zvířat,

—	názorné ukázky v laboratoři,

—	veterinární kontroly,

—	dokumentace;

pokud jde o jatky a bourárny/porcovny:

teoretická část:

—	obeznámenost s organizací masného průmyslu, výrobními metodami, mezinárodním obchodem a technologií porážky a bourání/porcování,

—	základní znalosti hygieny a správné hygienické postupy, zejména hygieny provozu, porážky, bourání/porcování a skladování a hygieny práce,

—	postupy založené na zásadách HACCP a jejich audit,

—	dobré životní podmínky zvířat při vykládce po přepravě a na jatkách,

—	základní znalosti anatomie a fyziologie poražených zvířat,

—	základní znalosti patologie poražených zvířat,

—	základní znalosti patologické anatomie poražených zvířat,

—	užitečné znalosti týkající se přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) a jiných důležitých zoonóz a původců zoonóz,

—	znalosti metod a postupů porážky, prohlídky, přípravy, prvního balení, dalšího balení a přepravy čerstvého masa,

—	základní znalosti mikrobiologie,

—	prohlídka před porážkou,

—	vyšetřování na trichinelózu,

—	prohlídka po porážce,

—	administrativní úkoly,

—	znalost příslušných právních a správních předpisů,

—	metody odběru vzorků,

—	aspekty podvodného jednání;

ii)

praktická část:

—	identifikace zvířat,

—	kontrola stáří zvířat,

—	prohlídka a posouzení poražených zvířat,

—	prohlídka po porážce na jatkách,

—	vyšetřování na trichinelózu,

—	určení zvířecích druhů prostřednictvím prohlídky typických částí zvířete,

—	identifikace částí poražených zvířat vykazujících změny a podání výkladu,

—	hygienická kontrola, včetně auditu správné hygienické praxe a postupů založených na zásadách HACCP,

—	zaznamenávání výsledků prohlídky před porážkou,

—	odběr vzorků,

—	sledovatelnost masa,

—	dokumentace.

6.	Úřední pomocní pracovníci musí pravidelným dalším vzděláváním a studiem odborné literatury aktualizovat své znalosti a držet krok s vývojem v této oblasti. Úřední pomocný veterinární pracovník se musí pokud možno účastnit každoročního dalšího vzdělávání.

7.	Osoby, které již byly jmenovány úředními pomocnými veterinárními pracovníky, musí mít dostatečné znalosti v oblastech uvedených v bodě 5. Je-li to nezbytné, musí nabýt těchto znalostí v rámci dalšího vzdělávání. Příslušný orgán přijme v tomto směru vhodná opatření.

8.	Pokud však úřední pomocní veterinární pracovníci provádějí pouze odběry vzorků a analýzy v souvislosti s vyšetřením na trichinelózu, musí příslušný orgán pouze zajistit, aby absolvovali školení odpovídající těmto úkolům. [pozm. návrh 311]

PŘÍLOHA III

CHARACTERIZACE ANALYTICKÝCH METOD

Analytické metody a výsledky měření by měly být charakterizovány pomocí těchto kritérií:

a)	správnost (pravdivost a přesnost);

b)	vhodnost (matrice a rozsah koncentrací);

c)	mez detekovatelnosti;

d)	mez stanovitelnosti;

přesnost;

f)	opakovatelnost;

g)	reprodukovatelnost;

h)	výtěžnost;

i)	selektivnost;

j)	citlivost;

k)	linearita;

l)	nejistota měření;

m)	podle potřeby mohou být zvolena jiná kritéria.

Hodnoty přesnosti uvedené v odst. 1 písm. e) musí být získány při mezilaboratorním pokusu provedeném podle mezinárodně uznávaných protokolů o mezilaboratorních pokusech (např. ISO 5725 „Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření“) nebo – pokud byla stanovena pracovní kritéria pro analytické metody – na základě zkoušek dodržení kritérií. Opakovatelnost a reprodukovatelnost se vyjádří mezinárodně uznanou formou (např. 95 % intervaly spolehlivosti definované v normě ISO 5725 „Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření“). Výsledky mezilaboratorního pokusu se zveřejní nebo jsou volně dostupné.

3.	Analytické metody, které lze použít jednotně pro různé skupiny komodit, musí být upřednostněny před metodami, které se používají pouze pro jednotlivé komodity.

4.	V situacích, kdy lze analytické metody validovat pouze v jediné laboratoři, musí být metody validovány podle mezinárodně uznávaných vědeckých protokolů nebo pokynů nebo – pokud byla stanovena pracovní kritéria pro analytické metody – na základě zkoušek dodržení kritérií.

5.	Analytické metody přijaté podle tohoto nařízení musí být sestaveny podle standardní úpravy metod analýzy doporučené ISO.

PŘÍLOHA IV

SROVNÁVACÍ TABULKA UVEDENÁ V ČL. 142 ODST. 3

1. Nařízení (ES) č. 882/2004

Nařízení (ES) č. 882/2004	Toto nařízení
Čl. 1 odst. 1 první pododstavec	Čl. 1 odst. 1
Čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec	Čl. 1 odst. 2
Čl. 1 odst. 2	Čl. 1 odst. 4
Čl. 1 odst. 3	—
Čl. 1 odst. 4	—
Článek 2	Článek 2
Čl. 3 odst. 1	Čl. 8 odst. 1
Čl. 3 odst. 2	Čl. 8 odst. 4
Čl. 3 odst. 3	Článek 9
Čl. 3 odst. 4	Čl. 8 odst. 6
Čl. 3 odst. 5	Čl. 8 odst. 6
Čl. 3 odst. 6	Čl. 8 odst. 7
Čl. 3 odst. 7	—
Čl. 4 odst. 1	Čl. 3 odst. 1
Čl. 4 odst. 2	Čl. 4 odst. 1 písm. a), c), d), e), f), g) a i)
Čl. 4 odst. 3	Čl. 3 odst. 2
Čl. 4 odst. 4	Čl. 4 odst. 1 písm. b)
Čl. 4 odst. 5	Čl. 4 odst. 4
Čl. 4 odst. 6	Čl. 5 odst. 1
Čl. 4 odst. 7	Čl. 5 odst. 3
Čl. 5 odst. 1 první pododstavec	Čl. 25 odst. 1
Čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec	Čl. 25 odst. 3
Čl. 5 odst. 1 třetí pododstavec	Čl. 25 odst. 2 první pododstavec
Čl. 5 odst. 2 písm. a), b), c) a f)	Čl. 26
Čl. 5 odst. 2 písm. d)	—
Čl. 5 odst. 2 písm. e)	Článek 28
Čl. 5 odst. 3	Článek 29
Čl. 5 odst. 4	—
Článek 6	Čl. 4 odst. 2 a 3
Čl. 7 odst. 1 první pododstavec	Čl. 10 odst. 1 první pododstavec
Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec písm. a)	Čl. 10 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec písm. b)	—
Čl. 7 odst. 2 první věta	Čl. 7 odst. 1
Čl. 7 odst. 2 druhá věta	—
Čl. 7 odst. 2 třetí věta	—
Čl. 7 odst. 3	Čl. 7 odst. 2 a 3
Čl. 8 odst. 1	Čl. 11 odst. 1
Čl. 8 odst. 2	Čl. 4 odst. 1 písm. h)
Čl. 8 odst. 3 písm. a)	Čl. 11 odst. 2
Čl. 8 odst. 3 písm. b)	Čl. 11 odst. 3
Čl. 8 odst. 4	—
Čl. 9 odst. 1	Čl. 12 odst. 1 první pododstavec
Čl. 9 odst. 2	Čl. 12 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 9 odst. 3	Čl. 11 odst. 2
Článek 10	Článek 13
Čl. 11 odst. 1	Čl. 33 odst. 1 a 2
Čl. 11 odst. 2	—
Čl. 11 odst. 3	Čl. 33 odst. 5
Čl. 11 odst. 4	Čl. 33 odst. 7
Čl. 11 odst. 5	Č. 34 odst. 1 první pododstavec a čl. 34 odst. 2
Čl. 11 odst. 6	Čl. 34 odst. 1 písm. b) bod i)
Čl. 11 odst. 7	Čl. 33 odst. 6
Čl. 12 odst. 1	Čl. 36 odst. 1
Čl. 12 odst. 2	Čl. 36 odst. 4 písm. e)
Čl. 12 odst. 3	Čl. 36 odst. 5 písm. c)
Čl. 12 odst. 4	Čl. 38 odst. 2
Článek 13	Článek 114
Čl. 14 odst. 1	—
Čl. 14 odst. 2	Čl. 43 odst. 3
Čl. 14 odst. 3	—
Čl. 15 odst. 1	Čl. 42 odst. 1 první věta
Čl. 15 odst. 2	Čl. 42 odst. 2 a 4
Čl. 15 odst. 3	Čl. 42 odst. 2 a 4
Čl. 15 odst. 4	—
Čl. 15 odst. 5	Čl. 45 odst. 1 písm. d), čl. 45 odst. 2 písm. b) a čl. 52 odst. 3 první věta
Čl. 16 odst. 1	Čl. 43 odst. 1
Čl. 16 odst. 2	Čl. 42 odst. 1 druhá věta
Čl. 16 odst. 3 první věta	Čl. 43 odst. 2
Čl. 16 odst. 3 druhá věta	Čl. 33 odst. 6
Čl. 17 odst. 1 první odrážka	Čl. 57 odst. 1
Čl. 17 odst. 1 druhá odrážka	Čl. 54 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 a čl. 56 odst. 1
Čl. 17 odst. 2	—
Článek 18	Čl. 63 odst. 1, 2 a 3
Čl. 19 odst. 1	Čl. 64 odst. 1 a 3
Čl. 19 odst. 2 písm. a)	Článek 65
Čl. 19 odst. 2 písm. b)	Čl. 64 odst. 5
Čl. 19 odst. 3	Čl. 64 odst. 4
Čl. 19 odst. 4	Článek 6
Článek 20	Článek 69
Čl. 21 odst. 1	Čl. 70 odst. 1
Čl. 21 odst. 2	Článek 67
Čl. 21 odst. 3	Čl. 64 odst. 1
Čl. 21 odst. 4	Čl. 64 odst. 4
Článek 22	Čl. 84 písm. d)
Čl. 23 odst. 1	Čl. 71 odst. 1
Čl. 23 odst. 2	Čl. 71 odst. 2 a článek 72
Čl. 23 odst. 3	Čl. 71 odst. 3
Čl. 23 odst. 4	Čl. 71 odst. 2
Čl. 23 odst. 5	Čl. 71 odst. 4 písm. a)
Čl. 23 odst. 6	Čl. 71 odst. 2 písm. c) a odst. 4 písm. b)
Čl. 23 odst. 7	Článek 72
Čl. 23 odst. 8	Článek 72
Čl. 24 odst. 1	Čl. 73 odst. 1
Čl. 24 odst. 2	Článek 55
Čl. 24 odst. 3	Článek 44
Čl. 24 odst. 4	Článek 74
Čl. 25 odst. 1	—
Čl. 25 odst. 2 písm. a)	—
Čl. 25 odst. 2 písm. b)	Čl. 75 odst. 1 písm. c)
Čl. 25 odst. 2 písm. c)	Čl. 75 odst. 1 písm. f)
Čl. 25 odst. 2 písm. d)	Čl. 46 písm. c) a d) a čl. 75 odst. 1 písm. e) a k)
Čl. 25 odst. 2 písm. e)	—
Čl. 25 odst. 2 písm. f)	Článek 68
Čl. 25 odst. 2 písm. g)	Čl. 75 odst. 1 písm. h)
Čl. 25 odst. 2 písm. h)	Čl. 44 odst. 2 písm. b)
Článek 26	Čl. 76 odst. 1
Čl. 27 odst. 1	Čl. 76 odst. 2
Čl. 27 odst. 2	Článek 77
Čl. 27 odst. 3	—
Čl. 27 odst. 4	Čl. 79 odst. 1
Čl. 27 odst. 5	—
Čl. 27 odst. 6	—
Čl. 27 odst. 7	—
Čl. 27 odst. 8	Čl. 81 odst. 2
Čl. 27 odst. 9	Čl. 82 odst. 1
Čl. 27 odst. 10	—
Čl. 27 odst. 11	Čl. 81 odst. 1
Čl. 27 odst. 12 první věta	Článek 83
Čl. 27 odst. 12 druhá věta	—
Článek 28	Článek 84
Článek 29	—
Čl. 30 odst. 1 písm. a)	Článek 86
Čl. 30 odst. 1 písm. b)	Čl. 89 písm. a)
Čl. 30 odst. 1 písm. c)	Čl. 87 odst. 2
Čl. 30 odst. 1 písm. d)	Čl. 89 písm. b) a f)
Čl. 30 odst. 1 písm. e)	Čl. 89 písm. c)
Čl. 30 odst. 1 písm. f)	Čl. 89 písm. d)
Čl. 30 odst. 1 písm. g)	Čl. 89 písm. e)
Čl. 30 odst. 2 písm. a)	Čl. 88 odst. 1 písm. e)
Čl. 30 odst. 2 písm. b)	Čl. 88 odst. 1 písm. c)
Čl. 30 odst. 3	—
Článek 31	—
Čl. 32 odst. 1 písm. a)	Čl. 92 odst. 2 písm. a)
Čl. 32 odst. 1 písm. b)	Čl. 92 odst. 2 písm. b)
Čl. 32 odst. 1 písm. c)	Čl. 92 odst. 2 písm. c)
Čl. 32 odst. 1 písm. d)	Čl. 92 odst. 2 písm. d)
Čl. 32 odst. 1 písm. e)	Čl. 92 odst. 2 písm. e)
Čl. 32 odst. 1 písm. f)	Čl. 92 odst. 2 písm. g)
Čl. 32 odst. 2 písm. a)	Čl. 92 odst. 2 písm. a), b) a c)
Čl. 32 odst. 2 písm. b)	Čl. 92 odst. 2 písm. h)
Čl. 32 odst. 2 písm. c)	Čl. 92 odst. 2 písm. d)
Čl. 32 odst. 2 písm. d)	Čl. 92 odst. 2 písm. g)
Čl. 32 odst. 2 písm. e)	Čl. 92 odst. 2 písm. d)
Čl. 32 odst. 3	Čl. 91 odst. 3 písm. a)
Čl. 32 odst. 4 písm. a)	Čl. 91 odst. 3 písm. c)
Čl. 32 odst. 4 písm. b)	Čl. 91 odst. 3 písm. d)
Čl. 32 odst. 4 písm. c)	Čl. 91 odst. 3 písm. d)
Čl. 32 odst. 4 písm. d)	Článek 7
Čl. 32 odst. 4 písm. e)	Čl. 91 odst. 3 písm. e)
Čl. 32 odst. 4 písm. f)	Čl. 92 odst. 2 písm. j) bod iii)
Čl. 32 odst. 4 písm. g)	Čl. 91 odst. 3 písm. e)
Čl. 32 odst. 4 písm. h)	Čl. 91 odst. 3 písm. f)
Čl. 32 odst. 5	Čl. 97 odst. 1
Čl. 32 odst. 6	Čl. 97 odst. 2
Čl. 32 odst. 7	—
Čl. 32 odst. 8 první věta	Čl. 97 odst. 3
Čl. 32 odst. 8 druhá věta	Čl. 97 odst. 4
Čl. 32 odst. 9	—
Čl. 33 odst. 1	Čl. 98 odst. 1
Čl. 33 odst. 2	Čl. 99 odst. 1
Čl. 33 odst. 3	Čl. 98 odst. 2
Čl. 33 odst. 4	Čl. 98 odst. 4
Čl. 33 odst. 5	Čl. 98 odst. 5
Čl. 33 odst. 6	Čl. 99 odst. 2
Čl. 33 odst. 7	—
Čl. 34 odst. 1	Čl. 100 odst. 1
Čl. 34 odst. 2	Čl. 100 odst. 1 a 2
Čl. 34 odst. 3	Čl. 100 odst. 3
Čl. 35 odst. 1	Čl. 101 odst. 1
Čl. 35 odst. 2	Čl. 101 odst. 4
Čl. 35 odst. 3	Čl. 101 odst. 2
Čl. 35 odst. 4	—
Čl. 36 odst. 1	Čl. 102 odst. 1 písm. c)
Čl. 36 odst. 2 první věta	—
Čl. 36 odst. 2 druhá věta	Čl. 102 odst. 2
Čl. 36 odst. 3 první pododstavec	Čl. 102 odst. 3 první věta
Čl. 36 odst. 3 druhý pododstavec	—
Čl. 36 odst. 3 třetí pododstavec první věta	Čl. 102 odst. 3 písm. c)
Čl. 36 odst. 3 třetí pododstavec druhá věta	Čl. 102 odst. 3 písm. b)
Čl. 36 odst. 4	Čl. 102 odst. 3 písm. a)
Čl. 37 odst. 1	Čl. 103 odst. 1
Čl. 37 odst. 2	Čl. 103 odst. 2
Čl. 38 odst. 1	Čl. 104 odst. 1
Čl. 38 odst. 2	Čl. 104 odst. 2 písm. c)
Čl. 38 odst. 3	Čl. 104 odst. 3
Čl. 39 odst. 1	Čl. 105 odst. 1
Čl. 39 odst. 2	Čl. 105 odst. 2
Čl. 40 odst. 1	Čl. 106 odst. 1
Čl. 40 odst. 2	—
Čl. 40 odst. 3	Čl. 106 odst. 2
Čl. 40 odst. 4	—
Článek 41	Čl. 107 odst. 1
Čl. 42 odst. 1 písm. a)	—
Čl. 42 odst. 1 písm. b)	Čl. 109 odst. 2
Čl. 42 odst. 1 písm. c)	Čl. 109 odst. 3
Čl. 42 odst. 2	Čl. 108 odst. 2
Čl. 42 odst. 3	Čl. 109 odst. 2
Čl. 43 odst. 1 první věta	Čl. 110 první pododstavec
Čl. 43 odst. 1 druhá věta	Čl. 110 druhý pododstavec
Čl. 43 odst. 1 písm. a)	—
Čl. 43 odst. 1 písm. b)	Čl. 110 písm. a) a b)
Čl. 43 odst. 1 písm. c)	Čl. 110 písm. b) a c)
Čl. 43 odst. 1 písm. d) až j)	—
Čl. 43 odst. 1 písm. k)	Čl. 110 písm. d)
Čl. 43 odst. 2	—
Čl. 44 odst. 1	Čl. 112 odst. 1
Čl. 44 odst. 2	—
Čl. 44 odst. 3	Čl. 112 odst. 1
Čl. 44 odst. 4 první pododstavec první věta	Čl. 113 odst. 1
Čl. 44 odst. 4 první pododstavec druhá věta	Čl. 113 odst. 2
Čl. 44 odst. 5	—
Čl. 44 odst. 6	Čl. 113 odst. 1
Čl. 45 odst. 1	Čl. 115 odst. 1, 2 a 4
Čl. 45 odst. 2	—
Čl. 45 odst. 3	Článek 116
Čl. 45 odst. 4	Článek 117
Čl. 45 odst. 5	Článek 118
Čl. 45 odst. 6	—
Čl. 46 odst. 1 první věta	Čl. 119 odst. 1
Čl. 46 odst. 1 druhá věta	Čl. 119 odst. 4
Čl. 46 odst. 1 třetí věta	Čl. 119 odst. 2
Čl. 46 odst. 2	Čl. 119 odst. 3
Čl. 46 odst. 3	Článek 120
Čl. 46 odst. 4	—
Čl. 46 odst. 5	—
Čl. 46 odst. 6	Článek 121
Čl. 46 odst. 7	Článek 122
Čl. 47 odst. 1	Čl. 124 odst. 1 písm. a) až e)
Čl. 47 odst. 2	Čl. 124 odst. 2
Čl. 47 odst. 3	Čl. 124 odst. 1 písm. f) a g)
Čl. 47 odst. 4	—
Čl. 47 odst. 5	—
Čl. 48 odst. 1	Čl. 125 odst. 1
Čl. 48 odst. 2	Čl. 125 odst. 2
Čl. 48 odst. 3	Čl. 126 odst. 1 a 2
Čl. 48 odst. 4	Čl. 126 odst. 3
Čl. 48 odst. 5 první věta	Čl. 126 odst. 3 písm. f)
Čl. 48 odst. 5 druhá a třetí věta	—
Článek 49	Článek 128
Článek 50	—
Čl. 51 odst. 1	Čl. 129 odst. 1 a 2
Čl. 51 odst. 2	Čl. 129 odst. 3
Čl. 51 odst. 3	—
Článek 52	Článek 123
Článek 53	Článek 111
Čl. 54 odst. 1	Čl. 135 odst. 1
Čl. 54 odst. 2	Čl. 135 odst. 2
Čl. 54 odst. 3	Čl. 135 odst. 3
Čl. 54 odst. 4	Čl. 103 odst. 1
Čl. 54 odst. 5	Čl. 84 odst. 1 písm. a) a c) a čl. 135 odst. 4
Čl. 55 odst. 1	Čl. 136 odst. 1
Čl. 55 odst. 2	Čl. 136 odst. 1
Čl. 56 odst. 1	Čl. 137 odst. 1
Čl. 56 odst. 2 písm. a)	—
Čl. 56 odst. 2 písm. b)	Čl. 137 odst. 2
Články 57 až 61	—
Článek 62	Článek 141
Čl. 63 odst. 1	—
Čl. 63 odst. 2	Článek 23
Článek 64 první pododstavec	Čl. 138 odst. 1
Čl. 64 bod 1	Čl. 138 odst. 1
Čl. 64 bod 2	Čl. 138 odst. 2
Článek 65	—
Článek 66	—
Článek 67
Příloha I	Příloha I
Příloha II	Příloha II
Příloha III	Příloha III
Příloha IV	—
Příloha V	—
Příloha VI	Článek 78 a čl. 79 odst. 2
Příloha VII	—
Příloha VIII	—

2. Směrnice 96/23/ES

Směrnice 96/23/ES	Toto nařízení
Článek 1	—
Čl. 2 písm. a)	Článek 16
Čl. 2 písm. b)	—
Čl. 2 písm. c)	Článek 16
Čl. 2 písm. d)	Čl. 2 odst. 5
Čl. 2 písm. e)	Článek 16
Čl. 2 písm. f)	Čl. 36 odst. 1
Čl. 2 písm. g)	—
Čl. 2 písm. h)	Článek 16
Čl. 2 písm. i)	—
Článek 3	Čl. 8 odst. 1 a 2, článek 16, čl. 107 odst. 1 a článek 111
Čl. 4 odst. 1	Čl. 3 odst. 1
Čl. 4 odst. 2	Čl. 3 odst. 2 písm. a), čl. 107 odst. 2 a článek 112
Čl. 4 odst. 3	—
Článek 5	Čl. 109 odst. 2 a 3, čl. 112 odst. 1 písm. a) a čl. 108 odst. 2
Článek 6	Čl. 16 písm. a) a b)
Článek 7	Čl. 108 odst. 2
Čl. 8 odst. 1	—
Čl. 8 odst. 2	—
Čl. 8 odst. 3, 4 a 5	Články 10, 112 a 113
Čl. 9 písm. A)	—
Čl. 9 písm. B)	—
Článek 10	Článek 14
Čl. 11 odst. 1 a 2	Čl. 8 odst. 2 a článek 9
Čl. 11 odst. 3	Čl. 16 písm. c), články 134 a 135
Čl. 12 první pododstavec	Čl. 8 odst. 4
Čl. 12 druhý pododstavec	Článek 14
Článek 13	Čl. 16 písm. c), články 134 a 135
Čl. 14 odst. 1	Články 98 a 99
Čl. 14 odst. 2	Článek 91
Čl. 15 odst. 1 první pododstavec	Čl. 16 písm. a) a b)
Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec	Čl. 33 odst. 7
Čl. 15 odst. 1 třetí pododstavec	—
Čl. 15 odst. 2 první pododstavec	Čl. 33 odst. 7
Čl. 15 odst. 2 druhý pododstavec	Čl. 34 odst. 3
Čl. 15 odst. 3 první, druhý a třetí pododstavec	Čl. 16 písm. c) a článek 135
Čl. 15 odst. 3 čtvrtý pododstavec	Hlava II kapitola V oddíl III
Čl. 16 odst. 1	Čl. 103 odst. 1, čl. 106 odst. 2 a článek 135
Čl. 16 odst. 2 a 3	Čl. 16 písm. c) a článek 135
Článek 17	Čl. 16 písm. c) a článek 135
Článek 18	Čl. 16 písm. c) a článek 135
Článek 19	Čl. 135 odst. 4
Čl. 20 odst. 1	Hlava IV
Čl. 20 odst. 2 první pododstavec	Čl. 104 odst. 1 a 2
Čl. 20 odst. 2 druhý pododstavec	Čl. 104 odst. 3
Čl. 20 odst. 2 třetí a čtvrtý pododstavec	Čl. 106 odst. 1 písm. d)
Čl. 20 odst. 2 pátý a šestý pododstavec	Čl. 106 odst. 2
Článek 21	Články 115, 116 a 118
Článek 22	Článek 134
Článek 23	Čl. 16 písm. c) a článek 135
Čl. 24 odst. 1 a 2	Čl. 15 odst. 2 písm. d), čl. 16 písm. c), články 134 a 135
Čl. 24 odst. 3	Čl. 15 odst. 2 písm. d), čl. 16 písm. c) a článek 135
Článek 25	Čl. 16 písm. c) a čl. 135 odst. 2
Článek 26	Článek 6
Článek 27	Článek 136
Článek 28	Článek 136
Čl. 29 odst. 1 a 2	Články 124, 125, 126 a 128
Čl. 29 odst. 3	Hlava II kapitola V oddíl II
Čl. 29 odst. 4	Čl. 112 odst. 1
Čl. 30 odst. 1 a 2	Hlava II kapitola V oddíl III
Čl. 30 odst. 3	Čl. 128 odst. 3
Článek 31	Hlava II kapitola VI
Článek 33	Článek 141
Článek 34	Čl. 16 písm. a) a b)
Článek 35	—
Článek 36	—
Článek 37	—
Článek 38	—
Článek 39	—
Příloha I	Čl. 16 písm. a) a b)
Příloha II	Čl. 16 písm. a) a b)
Příloha III	Čl. 16 písm. a) a b)
Příloha IV	Čl. 16 písm. a) a b)

3. Směrnice 89/662/EHS a 90/425/EHS

Směrnice 89/662/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Čl. 2 odst. 1, 2 a 3	—
Čl. 2 odst. 4	Čl. 2 odst. 5
Čl. 2 odst. 5	Čl. 2 odst. 32
Čl. 3 odst. 1 první a druhý pododstavec	—
Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec	Čl. 8 odst. 1
Čl. 3 odst. 1 čtvrtý pododstavec	Čl. 134 odst. 2 a 3 a článek 135
Čl. 3 odst. 2	—
Čl. 3 odst. 3	—
Čl. 4 odst. 1 první věta	Čl. 8 odst. 1, článek 9, články 134 a 135
Čl. 4 odst. 1 první odrážka	Čl. 8 odst. 6 písm. a)
Čl. 4 odst. 1 druhá odrážka	—
Čl. 4 odst. 2	Článek 136
Čl. 5 odst. 1 písm. a) první pododstavec	Článek 8
Čl. 5 odst. 1 písm. a) druhý pododstavec	Čl. 134 odst. 2 a 3
Čl. 5 odst. 1 písm. b)	—
Čl. 5 odst. 2	—
Čl. 5 odst. 3 písm. a), b) a d)	—
Čl. 5 odst. 3 písm. c)	Čl. 8 odst. 7
Čl. 5 odst. 4 a 5	—
Čl. 6 odst. 1	Článek 47
Čl. 6 odst. 2	—
Čl. 7 odst. 1	Hlava IV a článek 135
Čl. 7 odst. 2	—
Čl. 8 odst. 1	Hlava IV
Čl. 8 odst. 2	Článek 6 a čl. 135 odst. 3
Čl. 8 odst. 3	Čl. 135 odst. 4
Článek 9	—
Článek 10	Čl. 3 odst. 1
Článek 11	Články 9, 13 a 14
Článek 12	—
Článek 13	—
Článek 14	—
Článek 15	—
Čl. 16 odst. 1	Čl. 112 odst. 1
Čl. 16 odst. 2	—
Čl. 16 odst. 3	Čl. 112 odst. 2
Článek 17	Článek 141
Článek 18	Článek 141
Článek 19	—
Článek 20	—
Článek 22	—
Článek 23	—
Příloha A	—
Příloha B	—

Směrnice 90/425/EHS	This Regulation
Článek 1	—
Čl. 2 odst. 1 až 5	—
Čl. 2 odst. 6	Čl. 2 odst. 5
Čl. 2 odst. 7	Čl. 2 odst. 32
Čl. 3 odst. 1 a 2	—
Čl. 3 odst. 3	Článek 8, čl. 134 odst. 2 a 3 a článek 135
Čl. 3 odst. 4	—
Čl. 4 odst. 1	Článek 8
Čl. 4 odst. 2	—
Čl. 4 odst. 3	Článek 136
Čl. 5 odst. 1 písm. a) první pododstavec	Článek 8
Čl. 5 odst. 1 písm. a) druhý pododstavec	Čl. 134 odst. 2 a 3
Čl. 5 odst. 1 písm. b) bod i) první pododstavec	—
Čl. 5 odst. 1 písm. b) bod i) druhý pododstavec	Článek 8
Čl. 5 odst. 1 písm. b bod ii), iii) a iv)	—
Čl. 5 odst. 2 písm. a) první pododstavec	Čl. 8 odst. 7
Čl. 5 odst. 2 písm. a) druhý a třetí pododstavec	—
Čl. 5 odst. 2 písm. b)	—
Čl. 5 odst. 3	—
Článek 6	—
Čl. 7 odst. 1	Článek 47
Čl. 7 odst. 2	—
Čl. 8 odst. 1	Hlava IV a článek 135
Čl. 8 odst. 2	—
Čl. 9 odst. 1	Hlava IV
Čl. 9 odst. 2	Článek 6 a čl. 135 odst. 3
Čl. 9 odst. 3	Čl. 135 odst. 4
Čl. 9 odst. 4	—
Článek 10	—
Článek 11	Čl. 3 odst. 1
Článek 12	—
Článek 13	Články 9, 13 a 14
Článek 14	—
Článek 15	—
Článek 16	—
Článek 17	Článek 141
Článek 18	Článek 141
Článek 19	Článek 141
Článek 20	Články 130, 131, 132 a 133
Článek 21	—
Čl. 22 odst. 1	Čl. 112 odst. 1
Čl. 22 odst. 2	—
Čl. 22 odst. 3	Čl. 112 odst. 2
Článek 23	—
Článek 24	—
Článek 26	—
Článek 27	—
Příloha A	—
Příloha B	—
Příloha C	—

4. Směrnice 97/78/ES a 91/496/EHS

Směrnice 97/78/ES	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 2
Čl. 2 odst. 2 písm. a)	Čl. 2 odst. 17
Čl. 2 odst. 2 písm. b)	Čl. 2 odst. 46
Čl. 2 odst. 2 písm. c)	Čl. 2 odst. 47
Čl. 2 odst. 2 písm. d)	Čl. 2 odst. 48
Čl. 2 odst. 2 písm. e)	—
Čl. 2 odst. 2 písm. f)	Čl. 2 odst. 27
Čl. 2 odst. 2 písm. g)	Čl. 2 odst. 29
Čl. 2 odst. 2 písm. h)	—
Čl. 2 odst. 2 písm. i)	—
Čl. 2 odst. 2 písm. j)	—
Čl. 2 odst. 2 písm. k)	Čl. 2 odst. 5
Čl. 3 odst. 1 a 2	Čl. 45 odst. 1
Čl. 3 odst. 3	Článek 14 a čl. 54 odst. 1, 2 písm. a) a čl. 54 odst. 3
Čl. 3 odst. 4	Článek 55
Čl. 3 odst. 5	Čl. 45 odst. 2 a 3 a článek 56
Čl. 4 odst. 1	Čl. 47 odst. 4
Čl. 4 odst. 2	—
Čl. 4 odst. 3 a 4	Čl. 47 odst. 1, 2 a 3 a článek 50
Čl. 4 odst. 5	Článek 50
Čl. 5 odst. 1	Čl. 54 odst. 2 písm. b) a čl. 54 odst. 4
Čl. 5 odst. 2	Čl. 56 odst. 2
Čl. 5 odst. 3	Čl. 48 odst. 2 a 3
Čl. 5 odst. 4	Článek 56
Čl. 6 odst. 1 písm. a) první odstavec	Čl. 62 odst. 1
Čl. 6 odst. 1 písm. a) druhý odstavec	Čl. 62 odst. 2
Čl. 6 odst. 1 písm. b)	—
Čl. 6 odst. 2	Články 57 a 60
Čl. 6 odst. 3	Článek 61
Čl. 6 odst. 4	Čl. 58 odst. 1 a čl. 61 odst. 3
Čl. 6 odst. 5	—
Čl. 6 odst. 6	Čl. 58 odst. 2, čl. 60 odst. 3, čl. 61 odst. 5, čl. 62 odst. 2, čl. 62 odst. 4
Čl. 7 odst. 1	Čl. 48 odst. 1
Čl. 7 odst. 2	Čl. 47 odst. 1, 2 a 3 a článek 50
Čl. 7 odst. 3	Článek 55
Čl. 7 odst. 4	Čl. 48 odst. 2, článek 53 a čl. 54 odst. 4
Čl. 7 odst. 5	—
Čl. 7 odst. 6	Články 50 a 56
Čl. 8 odst. 1	—
Čl. 8 odst. 2	Čl. 75 odst. 1 písm. b)
Čl. 8 odst. 3, 4, 5, 6 a 7	Čl. 75 odst. 2
Článek 9	Čl. 49 písm. b) a c)
Čl. 10 odst. 1, 2 a 4	Čl. 52 odst. 2
Čl. 10 odst. 3	—
Článek 11	Čl. 49 písm. d)
Článek 12	Čl. 46 písm. h) a čl. 75 odst. 1 písm. k)
Článek 13	Čl. 75 odst. 1 písm. c)
Článek 14	—
Článek 15	Čl. 75 odst. 1 písm. h)
Čl. 16 odst. 1 písm. a)	Čl. 46 písm. d)
Čl. 16 odst. 1 písm. b)	Čl. 46 písm. e)
Čl. 16 odst. 1 písm. c)	Čl. 46 písm. c)
Čl. 16 odst. 1 písm. d)	Čl. 46 písm. g)
Čl. 16 odst. 1 písm. e)	Čl. 46 písm. a)
Čl. 16 odst. 1 písm. f)	Čl. 46 písm. b)
Čl. 16 odst. 2	—
Čl. 16 odst. 3	—
Čl. 16 odst. 4	Čl. 75 odst. 1 písm. c) a f)
Čl. 17 odst. 1	Čl. 64 odst. 5
Čl. 17 odst. 2	Čl. 64 odst. 1, 2 a 3
Čl. 17 odst. 2 písm. a)	Čl. 64 odst. 3 písm. b), články 67 a 70
Čl. 17 odst. 2 písm. a) první odrážka	—
Čl. 17 odst. 2 písm. a) druhá odrážka	Čl. 66 odst. 1 písm. a)
Čl. 17 odst. 2 písm. b)	Článek 67
Čl. 17 odst. 3	Čl. 63 odst. 4, 5 a 6
Čl. 17 odst. 4	—
Čl. 17 odst. 5	Čl. 64 odst. 3, článek 67, čl. 84 odst. 1 písm. d)
Čl. 17 odst. 6	—
Čl. 17 odst. 7	Čl. 63 odst. 6, článek 68 a čl. 70 odst. 3
Článek 18	Čl. 62 odst. 2
Čl. 19 odst. 1	Čl. 75 odst. 1 písm. g)
Čl. 19 odst. 2	Čl. 75 odst. 1 písm. a)
Čl. 19 odst. 3	Čl. 62 odst. 3 písm. a) a čl. 62 odst. 4
Čl. 20 odst. 1	Článek 63
Čl. 20 odst. 2	—
Čl. 22 odst. 1	—
Čl. 22 odst. 2	Článek 65
Čl. 22 odst. 3	—
Čl. 22 odst. 4	—
Čl. 22 odst. 5	—
Čl. 22 odst. 6	—
Čl. 22 odst. 7	—
Článek 24	Čl. 63 odst. 4, 5 a 6
Čl. 24 odst. 3	Články 71 a 128
Čl. 25 odst. 1	Články 100 až 106
Čl. 25 odst. 2	Článek 6
Čl. 25 odst. 3	—
Článek 26	Čl. 129 odst. 5 a 6
Článek 27	Čl. 4 odst. 2 a 3 a čl. 129 odst. 1 a 6
Článek 28	—
Článek 29	—
Článek 30	—
Článek 31	—
Článek 32	—
Článek 33	—
Článek 34	—
Článek 35	—
Článek 36	—
Příloha I	Příloha I
Příloha II	Článek 62
Příloha III	Článek 50

Směrnice 91/496/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Čl. 2 odst. 1	—
Čl. 2 odst. 2 písm. a)	Čl. 2 odst. 46
Čl. 2 odst. 2 písm. b)	Čl. 2 odst. 47
Čl. 2 odst. 2 písm. c)	Čl. 2 odst. 48
Čl. 2 odst. 2 písm. d)	—
Čl. 2 odst. 2 písm. e)	Čl. 2 odst. 27
Čl. 2 odst. 2 písm. f)	Čl. 2 odst. 29
Čl. 3 odst. 1 písm. a)	Čl. 54 odst. 1, čl. 54 odst. 2 písm. a) a čl. 56 odst. 1 písm. b)
Čl. 3 odst. 1 písm. b)	Čl. 45 odst. 1 a čl. 64 odst. 2
Čl. 3 odst. 1 písm. c) bod i)	Čl. 54 odst. 2 písm. b), čl. 54 odst. 4 a článek 55
Čl. 3 odst. 1 písm. c) bod ii)	Čl. 77 odst. 1 písm. d)
Čl. 3 odst. 1 písm. d)	Článek 55
Čl. 3 odst. 2	—
Čl. 4 odst. 1	Čl. 47 odst. 1, čl. 47 odst. 2 a článek 50
Čl. 4 odst. 2	Čl. 47 odst. 1, čl. 47 odst. 3, čl. 47 odst. 4 a článek 50
Čl. 4 odst. 3	Čl. 49 písm. c)
Čl. 4 odst. 4	Čl. 77 odst. 1 písm. d)
Čl. 4 odst. 5	Čl. 4 odst. 2 a 3, čl. 49 písm. c) a článek 50
Článek 5	Článek 53, čl. 54 odst. 2 písm. b), čl. 54 odst. 4, článek 55, čl. 56 odst. 1 písm. a) a čl. 64 odst. 1
Čl. 6 odst. 1	—
Čl. 6 odst. 2 písm. a)	Čl. 62 odst. 1 a 2
Čl. 6 odst. 2 písm. b)	Čl. 62 odst. 1
Čl. 6 odst. 2 písm. c)	Článek 57
Čl. 6 odst. 2 písm. d)	Čl. 62 odst. 3 písm. a) a čl. 62 odst. 4
Čl. 6 odst. 3	Článek 58
Čl. 6 odst. 3 písm. a)	Čl. 58 odst. 1 písm. b)
Čl. 6 odst. 3 písm. b)	Čl. 58 odst. 1 písm. c)
Čl. 6 odst. 3 písm. c)	Čl. 57 odst. 2 a čl. 62 odst. 3
Čl. 6 odst. 3 písm. d)	Čl. 58 odst. 1 písm. d)
Čl. 6 odst. 3 písm. e)	Čl. 57 odst. 2 a čl. 62 odst. 3
Čl. 6 odst. 3 písm. f)	Čl. 57 odst. 2 a čl. 62 odst. 3
Čl. 6 odst. 3 písm. g)	Čl. 58 odst. 1 písm. e)
Čl. 6 odst. 4	Článek 57 a čl. 58 odst. 1
Čl. 6 odst. 5	Čl. 58 odst. 2
Čl. 7 odst. 1 první odrážka	Čl. 48 odst. 2
Čl. 7 odst. 1 druhá odrážka	Čl. 54 odst. 2 písm. b), čl. 54 odst. 4 a článek 56
Čl. 7 odst. 1 třetí odrážka	Čl. 48 odst. 1
Čl. 7 odst. 2	Článek 56
Čl. 7 odst. 3	—
Článek 8	Čl. 51 odst. 1 písm. b)
Článek 9	Čl. 49 písm. d)
Článek 10	Čl. 64 odst. 2
Čl. 11 odst. 1	Článek 63
Čl. 11 odst. 2	—
Čl. 12 odst. 1	Články 64, 66 a 67
Čl. 12 odst. 2	Čl. 64 odst. 3, článek 67, čl. 84 odst. 1 písm. d)
Čl. 12 odst. 3	Článek 68, čl. 69 odst. 3 a čl. 70 odst. 3
Čl. 12 odst. 4	—
Čl. 12 odst. 5	—
Článek 13	Čl. 62 odst. 2
Článek 14	—
Článek 15	Čl. 77 odst. 1 písm. d)
Článek 16	Článek 52
Článek 17	Článek 6
Článek 17a	—
Čl. 18 odst. 1	—
Čl. 18 odst. 2	Článek 65
Čl. 18 odst. 3	—
Čl. 18 odst. 4	—
Čl. 18 odst. 5	—
Čl. 18 odst. 6	—
Čl. 18 odst. 7	—
Čl. 18 odst. 8	—
Článek 19	Články 115 a 116
Článek 20	Články 100 až 106
Článek 21	Čl. 129 odst. 5 a 6
Článek 22	—
Článek 23	—
Článek 24	—
Článek 25	—
Článek 26	—
Článek 27	—
Článek 28	—
Článek 29	—
Článek 30	—
Článek 31	—
Příloha A	Článek 62
Příloha B	Čl. 64 odst. 2

5. Směrnice 96/93/ES

Směrnice 96/93/ES	Toto nařízení
Článek 1	—
Čl. 2 odst. 1	Čl. 2 odst. 22
Čl. 2 odst. 2	Článek 2
Čl. 3 odst. 1	Čl. 87 odst. 2 písm. b)
Čl. 3 odst. 2	Čl. 87 odst. 3 písm. a) a b)
Čl. 3 odst. 3	Čl. 88 odst. 1 písm. a)
Čl. 3 odst. 4	Čl. 87 odst. 3 písm. b)
Čl. 3 odst. 5	Článek 89
Čl. 4 odst. 1	Čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2
Čl. 4 odst. 2	Čl. 88 odst. 1 písm. b)
Čl. 4 odst. 3	Čl. 88 odst. 1 písm. d)
Článek 5	Čl. 88 odst. 2
Článek 6	Článek 128
Článek 7	Článek 141
Článek 8	—
Článek 9	—
Článek 10	—

6. Směrnice 89/608/EHS

Směrnice 89/608/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	—
Článek 3	Hlava IV
Článek 4	Hlava IV
Článek 5	Hlava IV
Článek 6	Hlava IV
Článek 7	Hlava IV
Článek 8	Hlava IV
Článek 9	Hlava IV
Článek 10	Článek 7 a hlava IV
Článek 11	—
Článek 12	Hlava IV
Článek 13	—
Článek 14	—
Článek 15	Článek 7 a hlava IV
Článek 16	—
Článek 17	—
Článek 18	—
Článek 19	—
Článek 20	—

7. Rozhodnutí 92/438/EHS

Rozhodnutí 92/438/EHS	Toto nařízení
Článek 1	Články 130 až 133
Článek 2	—
Článek 3	Články 130 až 133
Článek 4	Články 130 až 133
Článek 5	Články 130 až 133
Článek 6	Čl. 62 odst. 3 písm. f)
Článek 7	—
Článek 8	—
Článek 9	—
Článek 10	—
Článek 11	—
Článek 12	—
Článek 13	—
Článek 14	—
Článek 15	—
Příloha I	Články 130 až 133
Příloha II	Články 130 až 133
Příloha III	Články 130 až 133

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/393

P7_TA(2014)0381

Zdraví zvířat ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdraví zvířat (COM(2013)0260 – C7-0124/2013 – 2013/0136(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/60)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0260),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 a čl. 114 odst. 3 a čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0124/2013),

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené rakouskou Spolkovou radou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013 (1),

—	po konzultaci s Výborem regionů,

—	s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro rybolov (A7-0129/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

P7_TC1-COD(2013)0136

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o zdraví o prevenci a tlumení nákaz zvířat, které se mohou přenášet mezi zvířaty nebo na člověka [pozm. návrh 1]

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2, čl. 114 odst. 3 a čl. 168 odst. 4 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Účinky přenosných nákaz zvířat a opatření nezbytných pro tlumení těchto nákaz mohou být zničující pro jednotlivá zvířata, populace zvířat, chovatele i hospodářství a mohou mít zásadní dopad na veřejné zdraví a bezpečnost potravin . [pozm. návrh 2]

(2)	Jak ukázaly nedávné zkušenosti, přenosné nákazy zvířat mohou mít rovněž významný dopad na veřejné zdraví a bezpečnost potravin , jako například v případě influenzy ptáků a salmonely. [pozm. návrh 3]

(3)

Kromě toho lze pozorovat nepříznivé interaktivní účinky týkající se biologické rozmanitosti, změny klimatu a dalších environmentálních aspektů. Změna klimatu může mít vliv na výskyt nových nákaz, prevalenci stávajících nákaz a zeměpisné rozložení původců nákaz a vektorů, včetně těch, které ovlivňují volně žijící živočichy.

(3a)	Náležité tlumení infekčních nákaz zvířat, včetně zoonóz, je předpokladem pro fungující jednotný trh s živými zvířaty, živočišnými produkty a potravinami. [pozm. návrh 4]

(4)

Aby se zajistila vysoká úroveň zdraví zvířat a veřejného zdraví v Unii, racionální rozvoj zemědělství a akvakultury a zvýšila se produktivita, měly by být stanoveny veterinární předpisy na úrovni Unie. Tyto předpisy jsou nezbytné mimo jiné pro dotvoření vnitřního trhu a pro zabránění šíření infekčních nákaz.

(4a)

Článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“) uznává, že zvířata jsou vnímající bytosti. Právní předpisy Unie týkající se dobrých životních podmínek zvířat požadují, aby majitelé zvířat, chovatelé zvířat i příslušné orgány dodržovali požadavky na dobré životní podmínky zvířat, které zaručí humánní zacházení s nimi a zabrání jejich zbytečnému utrpení a bolesti. Tato pravidla vychází z vědeckých poznatků a mohou zlepšit zdraví zvířat. [pozm. návrh 5]

(5)

Stávající veterinární předpisy Unie obsahují řadu propojených a vzájemně souvisejících základních aktů, které stanoví veterinární pravidla pro obchod v rámci Unie, vstup zvířat a produktů do Unie, eradikaci nákaz, veterinární kontroly, hlášení nákaz a finanční podporu u různých druhů zvířat, avšak chybí zastřešující právní rámec, který by stanovil harmonizované zásady v celém odvětví.

(5a)

Aby tato ustanovení unijních právních předpisů týkajících se zdraví zvířat byla co nejjasnější, a zajistilo se tak, že budou náležitě a v plném rozsahu prováděna, je třeba stanovit kritérium a zásadu pro organizaci aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijímaných podle tohoto nařízení. [pozm. návrh 6]

(6)

Ve strategii Unie v oblasti zdraví zvířat (2007–2013) se navrhuje zásada, že „prevence je lepší než léčba“, a Komise tuto strategii přijala ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 19. září 2007. Jejím cílem je klást větší důraz zlepšovat zdraví zvířat prostřednictvím většího důrazu na preventivní opatření, dozor nad nákazami, tlumení nákaz a výzkum v zájmu snížení výskytu nákaz zvířat a minimalizace následků v případě vzniku ohniska. Navrhuje se přijetí „jednotného a zjednodušeného právního rámce pro zdraví zvířat“, který bude usilovat o sblížení s mezinárodními normami při zajištění pevného odhodlání dostát vysokým standardům zdraví zvířat. [pozm. návrh 7]

(7)	Cílem tohoto nařízení je provádět závazky a vize uvedené ve strategii v oblasti zdraví zvířat, včetně zásady „jednoho zdraví“, a upevnit právní rámec pro společnou politiku Unie v oblasti zdraví zvířat, a to prostřednictvím jednotného, zjednodušeného a pružnějšího právního rámce pro zdraví zvířat.

(7a)	Komise ve svém sdělení o nové strategii Evropské unie v oblasti zdraví zvířat zdůrazňuje, že k preventivním opatřením a opatřením biologické bezpečnosti je třeba zaujmout společný přístup, neboť původci přenosných nákaz se mohou snadno šířit mezi zemědělskými podniky. [pozm. návrh 8]

(8)

Zvířata mohou trpět širokou škálou infekčních nebo neinfekčních nákaz. Mnohé nákazy jsou léčitelné, mají vliv pouze na jednotlivé postižené zvíře nebo se nepřenášejí na jiná zvířata nebo na člověka. Na druhé straně přenosné nákazy mohou mít širší dopad na zdraví zvířat nebo na veřejné zdraví s účinky na úrovni populace. Veterinární předpisy stanovené tímto nařízením by měly být omezeny pouze na tyto nákazy.

(9)

Při stanovení těchto veterinárních předpisů je nezbytné zohlednit souvislosti mezi zdravím zvířat a veřejným zdravím, životním prostředím, bezpečností potravin a krmiv, dobrými životními podmínkami zvířat, zajišťováním potravin, hospodářskými, sociálními a kulturními aspekty a především dobrými životními podmínkami zvířat vzhledem k provázanosti dobrých životních podmínek zvířat a jejich zdraví . [pozm. návrh 9]

(10)

Rozhodnutím Rady 94/800/ES (3) se schválila jménem Evropského společenství s ohledem na tu jejich část, která spadá do jeho působnosti, Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) a dále dohody stanovené v přílohách 1, 2 a 3 uvedené dohody, které zahrnují Dohodu o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření. Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření upravuje používání opatření nezbytných pro ochranu lidí, zvířat nebo rostlin nebo jejich zdraví tak, aby nedocházelo k svévolné nebo neoprávněné diskriminaci mezi členy WTO. Existují-li mezinárodní normy, musí být využívány jako základ. Nicméně členové mají právo stanovit vlastní příslušné normy pod podmínkou, že tyto normy jsou založeny na vědeckých důkazech.

(11)

Pokud jde o zdraví zvířat, Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření odkazuje na normy Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) týkající se veterinárních podmínek pro mezinárodní obchod. Aby se snížilo riziko narušení obchodu, měla by opatření EU týkající se zdraví zvířat usilovat o odpovídající úroveň sblížení s normami OIE.

(12)

Za zvláštních okolností, kdy existuje vážné riziko pro veřejné zdraví nebo zdraví zvířat, ale z vědeckého hlediska přetrvává nejistota, umožňuje čl. 5 odst. 7 Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, který byl vyložen pro Unii ve sdělení Komise ze dne 2. února 2000 o zásadě předběžné opatrnosti, každému členu této dohody přijmout prozatímní opatření na základě dostupných relevantních informací. Za takových okolností se vyžaduje, aby člen WTO získal dodatečné informace nezbytné pro objektivnější vyhodnocení rizik a odpovídající přezkum opatření v přiměřené lhůtě.

(13)

Posouzení rizik, na jehož základě jsou přijímána opatření v rámci tohoto nařízení, by mělo být založeno na dostupných vědeckých důkazech a mělo by se provádět nezávislým, objektivním a průhledným způsobem. Rovněž by měla být náležitě zohledněna stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, zřízeného čl. 22 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (4).

(14)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (5) stanoví hygienická a veterinární pravidla pro některé vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty s cílem zabraňovat rizikům pro zdraví lidí a zvířat, která v souvislosti s těmito produkty vznikají, a snižovat je na minimum, a zejména chránit bezpečnost potravinového a krmivového řetězce. Aby se zamezilo překrývání právních předpisů Unie, mělo by se toto nařízení vztahovat pouze na vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, nejsou-li stanovena zvláštní pravidla nařízením (ES) č. 1069/2009 a existuje-li riziko pro zdraví zvířat. Například nařízení (ES) č. 1069/2009 neupravuje zacházení s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty v souvislosti s opatřeními pro tlumení nákaz, a proto se na tyto otázky náležitým způsobem vztahuje toto nařízení.

(15)

Kromě toho zvláštní pravidla týkající se přenosných nákaz zvířat včetně nákaz přenosných na člověka (dále jen „zoonózy“) jsou již stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (6), ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES (7) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 (8) a zvláštní pravidla týkající se přenosných chorob lidí v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (9) ve Společenství. Uvedené akty by po přijetí tohoto nařízení měly zůstat v platnosti. Aby se zamezilo překrývání právních předpisů Unie, mělo by se toto nařízení tudíž vztahovat pouze na zoonózy, pokud nejsou stanovena zvláštní pravidla již v uvedených jiných právních aktech Unie.

(16)

Nákazy, které se vyskytují u volně žijících populací zvířat, mohou mít nepříznivý vliv na zemědělství a akvakulturu, veřejné zdraví, životní prostředí a biologickou rozmanitost. Proto je vhodné, aby oblast působnosti tohoto nařízení v takových případech zahrnovala volně žijící zvířata, a to jednak jako potenciální oběti těchto nákaz, jednak jako jejich vektory.

(17)

Nákazy zvířat se přenáší nejen prostřednictvím přímého kontaktu mezi zvířaty nebo mezi zvířaty a lidmi. Šíří se také dále prostřednictvím vody a vzduchu, vektory, jako je hmyz, nebo spermatem, vajíčky a embryi použitými při inseminaci / umělé reprodukci, dárcovství vajíček nebo transferu embryí. Patogenní původci se mohou nacházet v potravinách a jiných produktech živočišného původu, jako jsou kůže, kožešiny, peří, rohy a jakýkoli jiný materiál získaný z těla zvířete. Patogenní původce kromě toho mohou šířit různé jiné předměty, například přepravní vozidla, různá zařízení, krmiva, seno a sláma. Proto musí účinné právní předpisy v oblasti zdraví zvířat pokrývat všechny cesty infekce a materiály, jimiž se může infekce šířit.

(18)

Nákazy zvířat mohou mít škodlivé účinky na rozložení živočišných druhů ve volné přírodě, čímž ovlivňují biologickou rozmanitost. Mikroorganismy způsobující nákazy zvířat tudíž mohou spadat pod definici nepůvodních invazních druhů podle Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti. Opatření stanovená tímto nařízením rovněž zohledňují biologickou rozmanitost, a proto by se toto nařízení mělo vztahovat na druhy zvířat a patogenní původce, včetně těch, které jsou definovány jako nepůvodní invazní druhy, které hrají roli v přenášení nákaz, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo které jsou jimi postiženy.

(19)

V právních předpisech Unie, které byly přijaty před tímto nařízením, jsou stanoveny samostatné veterinární předpisy pro suchozemské a vodní živočichy. Směrnice Rady 2006/88/ES (10) stanoví zvláštní pravidla pro vodní živočichy. V mnoha případech jsou však hlavní zásady pro správu dobrého zdravotního stavu zvířat a správnou chovatelskou praxi platné pro obě skupiny druhů zvířat. Proto by oblast působnosti tohoto nařízení měla zahrnovat jak suchozemské, tak vodní živočichy a případně tato veterinární pravidla uvádět do souladu. V případě některých aspektů, zejména registrace a schvalování zařízení a vysledovatelnosti a přemísťování zvířat uvnitř Unie, se však toto nařízení řídí přístupem přijatým v minulosti, který měl stanovit různé soubory veterinárních pravidel pro suchozemské a vodní živočichy v důsledku rozdílných prostředí, a tudíž i různých požadavků na ochranu zdraví. [pozm. návrh 10]

(20)

Právní předpisy Unie přijaté před tímto nařízením, a zejména směrnice Rady 92/65/EHS (11), rovněž stanoví základní veterinární předpisy pro ostatní živočišné druhy, které nejsou uvedeny v jiných právních aktech Unie, např. plazi, obojživelníci, mořští savci a ostatní druhy, jež nejsou vodními ani suchozemskými živočichy podle definice tohoto nařízení. Tyto druhy obvykle nepředstavují významné zdravotní riziko pro člověka nebo jiná zvířata, a tudíž se na ně vztahuje pouze několik veterinárních pravidel, případně žádná. V zájmu zamezení zbytečné administrativní zátěži a nákladům by se toto nařízení mělo řídit přístupem přijatým v minulosti, konkrétně stanovit právní rámec pro podrobná veterinární pravidla týkající se přemísťování těchto zvířat a produktů z nich získaných, jež mají být stanovena, vyžadují-li to příslušná rizika.

(21)

Zájmový chov zvířat, včetně okrasných vodních živočichů v domácnostech a nekomerčních akváriích, sloužících k okrasným účelům v interiéru i exteriéru, obecně představuje nižší riziko pro zdraví v porovnání s jinými způsoby chovu nebo přemísťování zvířat v širším měřítku, jako jsou například způsoby běžné v zemědělství. Proto není vhodné, aby se obecné požadavky týkající se registrace, vedení záznamů a přemísťování v rámci Unie vztahovaly na tato zvířata, neboť to by představovalo neodůvodněnou administrativní zátěž a náklady. Požadavky týkající se registrace a vedení záznamů by se tedy neměly vztahovat na chovatele zvířat v zájmovém chovu. Kromě toho by měla být stanovena zvláštní pravidla pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu v rámci Unie.

(22)

Některé vymezené skupiny zvířat, pro něž v tomto nařízení existují zvláštní veterinární předpisy, musí být vzhledem k širokému rozsahu skupiny uvedeny jako druhy v příloze. To je případ skupiny kopytnatců klasifikovaných jako kopytníci. Tento seznam může být v případě potřeby změněn v budoucnosti z důvodu změny taxonomie, vědeckého vývoje nebo vědecky odůvodněných technických aktualizací. Podobně může být v případě potřeby upraven seznam druhů zvířat v zájmovém chovu kvůli změnám ve společnosti nebo změnám zvyklostí v zájmovém chovatelství, zejména pokud tato zvířata přenášejí nákazy. S cílem zohlednit tyto změny by proto měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat právní akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o seznamy zvířat v zájmovém chovu a kopytníků stanovené v přílohách I a II tohoto nařízení.

(23)

Ne všem přenosným nákazám zvířat je možné nebo by se mělo předcházet a tlumit je prostřednictvím regulačních opatření, například je-li nákaza příliš rozšířena, nejsou-li k dispozici diagnostické nástroje nebo pokud může soukromý sektor sám přijmout opatření k tlumení nákazy. Regulační opatření k prevenci a tlumení přenosných nákaz zvířat mohou mít významné hospodářské důsledky pro příslušná odvětví a narušit obchod. Proto je nezbytné, aby se tato opatření uplatňovala, pouze je-li to přiměřené a nezbytné, například pokud nákaza představuje nebo pokud existuje podezření, že by mohla představovat významné riziko pro zdraví zvířat nebo lidí.

(24)

Kromě toho by opatření pro prevenci a tlumení měla být přizpůsobena každé přenosné nákaze zvířat s cílem řešit její jedinečný epizootologický profil a jeho důsledky. Pravidla pro prevenci a tlumení každé nákazy by tedy měla být pro každou nákazu specifická a je třeba věnovat důslednou pozornost odlišným regionálním podmínkám . [pozm. návrh 11]

(25)

U přenosných nákaz zvířat je onemocnění obvykle spojováno s klinickými nebo patologickými projevy nákazy. Nicméně pro účely tohoto nařízení, jehož cílem je tlumit rozšiřování některých přenosných nákaz zvířat a jejich eradikace, by vymezení nákazy mělo být širší, aby se vztahovalo i na ostatní přenašeče patogenních původců.

(26)

Některé přenosné nákazy zvířat se nepřenáší snadno na ostatní zvířata nebo na člověka, a nepůsobí tak hospodářské škody ani nenarušují biologickou rozmanitost v širší míře. Nepředstavují tedy vážné nebezpečí pro zdraví zvířat nebo veřejné zdraví v Unii, a proto lze podle potřeby nabídnout řešení na úrovni vnitrostátních předpisů.

(27)

U přenosných nákaz zvířat, na které se nevztahují opatření stanovená na úrovni Unie, jež však mají určitý hospodářský význam pro soukromý sektor na místní úrovni, by měl soukromý sektor za pomoci příslušných orgánů členských států přijmout opatření k prevenci nebo tlumení těchto nákaz, například prostřednictvím samoregulačních opatření nebo vytvářením pravidel správné praxe.

(28)

Na rozdíl od přenosných nákaz zvířat popsaných ve 26. a 27. bodě odůvodnění se vysoce přenosné nákazy zvířat mohou snadno šířit přes hranice, a pokud se rovněž jedná o zoonózu, mohou mít také vliv na veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Proto by se toto nařízení mělo vztahovat na vysoce přenosné nákazy zvířat a zoonózy.

(29)

Akce č. 5 sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Akční plán proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence zdůrazňuje preventivní úlohu tohoto nařízení a související očekávané snížení používání antibiotik u zvířat. Zvyšuje se rezistence mikroorganismů vůči antimikrobiálním látkám, na které dříve reagovaly. Tato rezistence komplikuje léčbu infekčních nákaz lidí a zvířat. V důsledku toho by se s mikroorganismy, u kterých se vyvinula rezistence vůči antimikrobiálním látkám, mělo zacházet stejně, jako by se jednalo o přenosné nákazy, a jsou tudíž zahrnuty do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(30)

Mohou vzniknout nová nebezpečí spojená s určitými nákazami nebo druhy, zejména v důsledku změn životního prostředí, klimatu, v chovu hospodářských zvířat, zemědělské produkci, ale také sociálních změn a změn v hospodářských a obchodních vztazích jak uvnitř Unie, tak i mimo ni . Pokud nebudou nákazy, jež se v současnosti vyskytují v omezených zeměpisných oblastech, zcela eradikovány, mohly by se rozšířit a způsobit hospodářské škody i v dalších oblastech. Kromě toho může vědecký pokrok může vést rovněž k novým poznatkům a ke zvýšení povědomí o existujících nákazách. Kromě toho nákazy a druhy, které jsou dnes důležité, mohou být navíc v budoucnosti vytlačeny na okraj. Proto by oblast působnosti tohoto nařízení měla být široká a stanovená pravidla by měla být zaměřena na nákazy, které mají velký veřejný dopad. OIE s podporou Evropské komise vyvinula systém stanovení priorit a kategorizace v oblasti nákaz a vypracovala studii s názvem „Listing and categorisation of priority animal diseases, including those transmissible to humans“ (Vytvoření seznamu a kategorizace přenosných nákaz zvířat podle priorit, včetně nákaz přenosných na člověka) a příslušný nástroj. Toto nařízení by mělo zavést takový přístup v právních předpisech Unie. [pozm. návrh 12]

(31)

Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, pokud jde o přenosné nákazy zvířat na úrovni Unie, Je nutné vytvořit harmonizovaný seznam přenosných nákaz zvířat (dále jen „nákazy uvedené na seznamu“), který by měl být uveden v tabulce v příloze připojené k tomuto nařízení . Pravomoc přijímat akty, kterými se takový seznam mění nebo doplňuje, by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU přenesena na Komisi. by tedy měly být svěřeny prováděcí pravomoci k sestavení tohoto seznamu. [pozm. návrh 13]

(32)

V budoucnosti se mohou objevit nově se objevující nákazy, které by mohly znamenat vážné riziko pro veřejné zdraví a pro zdraví zvířat a mít dopady na zdraví, hospodářství nebo životní prostředí. Po posouzení těchto nákaz a po přijetí dočasných mimořádných opatření může být v případě potřeby nutná rychlá reakce a uvedení daných nákaz na seznamu nákaz. Proto by v těchto řádně odůvodněných případech rizika pro veřejné zdraví nebo zdraví zvířat měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s postupem pro naléhavé případy.

(33)

Nákazy uvedené na seznamu budou vyžadovat rozdílné postoje v oblasti řízení. U některých vysoce přenosných nákaz, které se v současné době v Unii nevyskytují, se při jejich výskytu vyžadují přísná opatření k jejich okamžité eradikaci. U jiných nákaz, které již mohou být přítomny v částech Unie, se vyžaduje povinná nebo dobrovolná eradikace. V obou případech je vhodné zavést omezení pohybu zvířat a produktů, jako je zákaz přemísťování z a do postižených oblastí, nebo testování před odesláním. V ostatních případech by mohlo být vhodné pouze provádět dozor nad rozšířením nákazy bez přijetí dalších opatření. To by nastalo zejména v případě nově se objevující nákazy, o níž jsou k dispozici omezené údaje.

(34)

Je třeba stanovit kritéria, která zajistí, že při určování přenosných nákaz zvířat, jež by měly být uvedeny pro účely tohoto nařízení na seznamu, budou zohledněny všechny příslušné aspekty, a podle kterých se v zájmu zajištění souladu a jednotnosti určí použitelnost pravidel tohoto nařízení pro prevenci a tlumení nákaz u různých nákaz uvedených na seznamu. Aby se zajistilo, že bude zohledněn technický a vědecký pokrok a vývoj příslušných mezinárodních norem, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o případné změny těchto kritérií.

(35)

Pravidla tohoto nařízení pro prevenci a tlumení týkající se konkrétní přenosné nákazy zvířat by se měla vztahovat na druhy zvířat, které mohou přenášet danou nákazu tím, že jsou na ni vnímavé nebo působí jako její vektory. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení Je proto nezbytné vytvořit harmonizovaný seznam druhů, na něž by se měla vztahovat opatření na úrovni Unie týkající se konkrétních nákaz uvedených na seznamu (dále jen „druhy uvedené na seznamu“), který by měl být uveden v tabulce v příloze připojené k tomuto nařízení. Pravomoc přijímat akty, kterými se takový seznam mění nebo doplňuje, by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy u fungování EU přenesena a na Komisi. by tudíž měly být přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení tohoto seznamu. [pozm. návrh 14]

(36)

Na základě významu a úrovně dopadu nákazy uvedené na seznamu, jejího rozšíření, prevalence a výskytu v Unii, rizika šíření nákazy a dostupnosti opatření k prevenci a tlumení nákaz, pokud jde o danou nákazu uvedenou na seznamu, by se měla uplatňovat rozdílná kategorie zvláštních pravidel pro prevenci a tlumení nákaz stanovených v tomto nařízení uceleně a soustavně u jednotlivých nákaz uvedených na seznamu. [pozm. návrh 15]

(37)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení v souvislosti s opatřeními k prevenci a tlumení nákaz použitelnými u nákaz uvedených na seznamu Je nezbytné a sestavit seznam stanovit používání pravidel stanovených v tomto nařízení u nákaz uvedených na seznamu na úrovni Unie. Tento seznam by měl být veden a aktualizován v tabulce v příloze tohoto nařízení. Pravomoc přijímat akty, kterými se takový seznam mění nebo doplňuje, by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU přenesena na Komisi. by tedy měly být přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení toho, na jaké nákazy uvedené na seznamu se mají vztahovat jaká pravidla. [pozm. návrh 16]

(38)

Provozovatelé, odborníci pracující se zvířaty a chovatelé zvířat v zájmovém chovu mohou nejlépe pozorovat a zajišťovat zdraví zvířat a produktů spadajících pod jejich odpovědnost. Proto by měli mít primární odpovědnost za provádění opatření pro prevenci a tlumení šíření nákaz u zvířat a produktů spadajících pod jejich odpovědnost a měli by jednotlivě i společně usilovat o zlepšení postupů v oblasti zdraví zvířat . [pozm. návrh 17]

(39)

Biologická bezpečnost je jedním z klíčových nástrojů prevence, jejž mají k dispozici provozovatelé a ostatní subjekty pracující se zvířaty, aby zabránili zavlečení, rozvoji a šíření přenosných nákaz zvířat do/z /uvnitř populace zvířat. Úloha biologické bezpečnosti je rovněž uznána v posouzení dopadů pro přijetí právního rámce EU pro zdraví zvířat, přičemž jsou konkrétně posouzeny možné dopady. Aby se zajistilo, že opatření biologické bezpečnosti uplatňovaná provozovateli, odborníky pracujícími se zvířaty a chovateli zvířat v zájmovém chovu jsou dostatečně pružná, že jsou přizpůsobena typu produkce a příslušným druhům nebo kategoriím zvířat a že zohledňují místní okolnosti a technický vývoj, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o další a podrobnější požadavky na biologickou bezpečnost.

(40)

Biocidní přípravky, jako jsou dezinfekční přípravky pro veterinární hygienu nebo pro oblast potravin a krmiv, insekticidy, repelenty nebo rodenticidy, hrají důležitou úlohu ve strategiích biologické bezpečnosti na úrovni zemědělských podniků i během přepravy zvířat. Proto by měly být považovány za součást biologické bezpečnosti.

(41)

Znalosti o zdraví zvířat, zahrnující znalosti o příznacích nákazy, následcích nákazy a možných prostředcích prevence včetně biologické bezpečnosti, léčby a tlumení, jsou nezbytným předpokladem pro účinnou péči o zdraví zvířat a mají zásadní význam pro zajištění včasného zjištění nákaz zvířat. Provozovatelé a jiní odborníci pracující se zvířaty by tedy měli tyto znalosti získat. Tyto znalosti lze získat různými způsoby, například prostřednictvím formálního vzdělávání, ale také prostřednictvím zemědělského poradenského systému, který existuje v odvětví zemědělství, nebo informálního učení, do něhož mohou přínosně přispívat vnitrostátní a evropské zemědělské organizace a další organizace. Tyto alternativní prostředky získávání uvedených znalostí by rovněž měly být uznány tímto nařízením. Totéž platí i pro chovatele zvířat v zájmovém chovu, přičemž je třeba mít na paměti jejich odlišnou situaci a míru odpovědnosti. [pozm. návrh 18]

(42)	Veterinární lékaři a odborníci zabývající se zdravím vodních živočichů hrají zásadní úlohu ve všech aspektech péče o zdraví zvířat a v tomto nařízení by měla být stanovena obecná pravidla týkající se jejich úloh a oblastí odpovědnosti.

(43)

Veterinární lékaři mají vzdělání a odbornou kvalifikaci, které zajišťují, že získali znalosti, dovednosti a schopnosti nezbytné mimo jiné k diagnostikování nákaz a léčení zvířat. Kromě toho v některých členských státech z historických důvodů nebo v důsledku nedostatku veterinárních lékařů, kteří se zabývají nákazami vodních živočichů, existuje zvláštní povolání nazývané „odborníci zabývající se zdravím vodních živočichů“. Tito odborníci obvykle nejsou veterinárními lékaři, věnují se však léčení vodních živočichů. Toto nařízení by tudíž mělo respektovat rozhodnutí těch členských států, které toto povolání uznávají. V těchto případech by odborníci zabývající se zdravím vodních živočichů měli mít stejné odpovědnosti a povinnosti jako veterinární lékaři, pokud jde o jejich specifickou oblast práce. Tento přístup je v souladu s Kodexem zdraví vodních živočichů OIE.

(44)

Aby se zajistilo, že veterinární lékaři a odborníci zabývající se zdravím vodních živočichů, kteří provádějí činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, mají odpovídající kvalifikaci a náležitou odbornou přípravu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o jejich kvalifikaci a odbornou přípravu.

(45)

Členské státy a zejména jejich příslušný orgán odpovědný za zdraví zvířat patří mezi hlavní aktéry v oblasti prevence a tlumení přenosných nákaz zvířat. Příslušný orgán pro zdraví zvířat hraje důležitou úlohu v oblasti dozoru, eradikace, opatření pro tlumení nákazy, pohotovostního plánování, zvyšování povědomí o nákaze a v usnadnění přemísťování zvířat a v mezinárodním obchodě tím, že vydává veterinární osvědčení. Schopnost členských států plnit své povinnosti podle tohoto nařízení závisí na jejich přístupu k přiměřeným finančním, infrastrukturním a personálním zdrojům na celém jejich území, včetně kapacity laboratoří a vědeckého a dalšího příslušného know-how.

(46)

Příslušný orgán vzhledem k omezeným zdrojům nemůže vždy provádět všechny činnosti, jejichž provádění příslušným orgánem je vyžadováno na základě tohoto nařízení. Z tohoto důvodu je nezbytné stanovit právní základ pro přenesení provádění těchto činností na veterinární lékaře a další kvalifikované odborníky . Ze stejného důvodu je nanejvýš důležité, aby u těchto veterinárních lékařů a odborníků nedocházelo ke střetu zájmů . S cílem zajistit stanovení nezbytných podmínek pro obecnou použitelnost opatření k prevenci a tlumení nákaz v celé Unii by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie Smlouvy o fungování EU , pokud jde o přenesení provádění těchto činností na veterinární lékaře a jejich náležitou odbornou přípravu. [pozm. návrh 19]

(47)

Optimální péče o zdraví zvířat může být dosaženo pouze ve spolupráci s chovateli, provozovateli, veterinárními lékaři, odborníky zabývajícími se zdravím zvířat, dalšími zúčastněnými stranami a obchodními partnery. K zabezpečení jejich podpory je nezbytné, aby rozhodovací postupy a používání opatření stanovených v tomto nařízení byly organizovány jasným a transparentním způsobem. Proto by měl příslušný orgán učinit vhodné kroky s cílem průběžně informovat veřejnost, zejména existují-li oprávněné důvody pro podezření, že zvířata nebo produkty mohou představovat riziko pro zdraví zvířat nebo pro veřejné zdraví, bezpečnost potravin nebo životní prostředí, a je-li to ve veřejném zájmu. [pozm. návrh 20]

(48)

Aby se předešlo uvolnění patogenních původců z laboratoří, ústavů a jiných zařízení pracujících s patogenními původci, je nezbytné, aby tato zařízení přijala vhodná opatření biologické bezpečnosti, biologické ochrany a opatření v oblasti uzavřeného nakládání s biologickými původci. Proto by toto nařízení mělo stanovit bezpečnostní opatření, která mají být dodržena při manipulaci s těmito patogenními původci, očkovacími látkami a dalšími biologickými produkty nebo při jejich přepravě. Tato povinnost by se měla vztahovat i na všechny právnické nebo fyzické osoby, které se touto činností zabývají. Aby se zajistilo, že budou dodržovány bezpečnostní normy při manipulaci s vysoce nakažlivými biologickými původci, očkovacími látkami a dalšími biologickými produkty, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o bezpečnostní opatření v těchto laboratořích, ústavech a zařízeních a o přemísťování patogenních původců.

(49)

Pro účinné tlumení nákaz jsou rozhodující včasné zjištění a jasný řetězec hlášení nákaz a podávání zpráv. V zájmu dosažení účinné a rychlé reakce by jakékoli podezření na ohnisko určitých nákaz uvedených na seznamu nebo jeho potvrzení mělo být okamžitě nahlášeno příslušnému orgánu veterinářům či odborníkům zabývajícím se zdravím vodních živočichů . Současně je nezbytné zajistit profesionální přístup k hlášení nákaz a podávání zpráv, aby se zabránilo zbytečným hrozbám pro zdraví. . Tyto oznamovací povinnosti by se proto měly vztahovat na veškeré fyzické a právnické osoby, aby se zajistilo, že žádné ohnisko nákazy nebude nenahlášeno všechny provozovatele, odborníky pracující se zvířaty a chovatele zvířat v zájmovém chovu . [pozm. návrh 21]

(50)

Veterinární lékaři jsou klíčovými aktéry při šetření nákaz a představují klíčový článek propojující provozovatele a příslušný orgán. Měli by tudíž být provozovateli informováni v případě mimořádné míry úhynu, jiných závažných problémů souvisejících s nákazami nebo výrazného poklesu objemu produkce s neurčenou příčinou.

(51)

V zájmu zajištění účinného a efektivního hlášení a vyjasnění různých okolností souvisejících s mimořádnou mírou úhynu a dalšími znaky závažných nákaz by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o kritéria pro stanovení toho, kdy nastávají příslušné okolnosti pro hlášení, a pravidla pro další případné šetření.

(52)

U některých nákaz uvedených na seznamu je zásadní, aby Komise a ostatní členské státy byly o nákazách okamžitě informovány. Toto hlášení v rámci Unie umožní sousedním nebo jiným postiženým členským státům přijmout v oprávněných případech preventivní opatření. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto hlášení v rámci Unie jsou na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci.

(53)

Na druhé straně v případě některých nákaz nejsou okamžité hlášení a opatření nutná. V těchto případech je shromažďování informací a podávání zpráv v souvislosti s výskytem těchto nákaz nezbytné pro zvládnutí situace nákazy a pro případné přijetí opatření k prevenci a tlumení nákazy. Tento požadavek na podávání zpráv se rovněž může vztahovat na nákazy, jež podléhají hlášení v rámci Unie, ale u nichž jsou potřebné dodatečné informace pro provádění účinných opatření k prevenci a tlumení nákaz. Aby se zajistilo, že jsou v příslušné lhůtě shromážděny správné informace a údaje nezbytné k tomu, aby se zabránilo šíření, nebo k tlumení každé konkrétní nákazy, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o skutečnosti, které by měly být uvedeny ve zprávě.

(54)

Hlavním účelem hlášení nákaz a podávání zpráv je vytvoření spolehlivých, transparentních a dostupných epizootologických údajů. Měl by být zaveden počítačový informační systém pro účinné shromažďování a správu údajů z dozoru na úrovni Unie pro nákazy uvedené na seznamu a podle potřeby pro nově se objevující nákazy nebo patogeny rezistentní vůči antimikrobiálním látkám. Tento systém by měl podpořit optimální dostupnost údajů, usnadnění výměny údajů a snížení administrativní zátěže pro příslušné orgány členských států tím, že spojí hlášení nákaz a podávání zpráv v rámci Unie a na mezinárodní úrovni do jednoho procesu (tj. databáze WAHIS/WAHID OIE). Rovněž by měl být zajištěn soulad s výměnou informací podle směrnice 2003/99/ES.

(55)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění pravidel týkajících se hlášení nákaz a podávání zpráv v rámci Unie by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci k vytvoření seznamu nákaz, na které se vztahují pravidla týkající se hlášení v rámci Unie a podávání zpráv v rámci Unie stanovená v tomto nařízení, a k vytvoření nezbytných postupů, formátů, výměny informací a údajů týkajících se hlášení nákaz a podávání zpráv.

(56)

Dozor je klíčovým prvkem politiky tlumení nákaz. Mělo by se stanovit včasné zjištění přenosných nákaz zvířat a účinné hlášení, a umožnit tak danému odvětví a příslušnému orgánu provádění (je-li to uskutečnitelné) včasných opatření v oblasti prevence a tlumení nákaz a eradikaci nákazy. Dále by se měly poskytovat informace o nákazovém statusu každého členského státu a Unie, čím by se prokázal status oblasti prosté nákazy a usnadnil obchod s třetími zeměmi.

(57)

Provozovatelé pozorují svoje zvířata pravidelně a mají nejlepší předpoklady k tomu, aby zjistily mimořádnou míru úhynu a další příznaky závažných nákaz. Provozovatelé jsou proto základem veškerého dozoru a mají zásadní význam pro dozor prováděný příslušným orgánem. V rámci této směrnice a v souvislosti s volně žijícími zvířaty by měla být uznána také zásadní úloha myslivců při sledování nákaz, vzhledem k jejich zkušenostem a znalostem nákaz postihujících volně žijící zvířata. Podobně by myslivecká sdružení a držitelé lovných práv mohli také nahradit činnost provozovatelů sledujících volně žijící zvířata. [pozm. návrh 22]

(58)

Aby se zajistila úzká spolupráce a výměna informací mezi provozovateli a veterinárními lékaři nebo odborníky zabývajícími se zdravím vodních živočichů a doplnil dozor prováděný provozovateli, zařízení by měla, pokud je to vhodné pro daný typ produkce a s ohledem na další relevantní faktory, podléhat veterinárním kontrolám. V zájmu zajištění úrovně dozoru přiměřené příslušným rizikům v různých typech zařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o kritéria a obsah těchto veterinárních kontrol v různých typech zařízení.

(59)

Je důležité, aby příslušný orgán zavedl systém dozoru pro nákazy uvedené na seznamu, které podléhají dozoru. To by mělo platit i pro nově se objevující nákazy, kdy by měla být posouzena případná zdravotní rizika dané nákazy a shromážděny epidemiologické údaje pro toto posouzení. Aby se zajistilo co nejlepší využití zdrojů, informace by se měly shromažďovat, sdílet a používat nejefektivnějším a nejúčinnějším způsobem.

(60)	Metody dozoru, četnost a intenzita by měly být přizpůsobeny konkrétním nákazám a měly by zohledňovat konkrétní účel dozoru, nákazový status v daném regionu a veškerý další dozor prováděný provozovateli.

(61)

V některých případech a v závislosti na epizootologickém profilu nákazy a relevantních rizikových faktorech může být nutné zavést strukturovaný program dozoru. V takovém případě je vhodné, aby členské státy vytvořily epizootologicky zaměřené programy dozoru. Měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o plánování dozoru, kritéria pro úřední potvrzení ohnisek a definice případů těchto nákaz a požadavky pro programy dozoru v souvislosti s jejich obsahem, informacemi, které mají být zahrnuty, a obdobím uplatňování.

(62)

V zájmu podpory koordinace mezi členskými státy a zajištění, aby tyto programy dozoru byly v souladu s cíli Unie, by měly být pro informaci předkládány Komisi a ostatním členským státům. Daný členský stát, který provádí program dozoru, by měl kromě toho Komisi rovněž předkládat pravidelné zprávy o výsledcích příslušného programu dozoru. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění programů dozoru by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci k vytvoření seznamu nákaz, na něž se vztahují programy dozoru, a ke stanovení harmonizovaných postupů, formátů, výměny informací a údajů.

(63)

Po členských státech, jež nejsou prosté nebo o kterých se neví, že jsou prosté nákaz uvedených na seznamu podléhajících opatřením pro eradikaci stanoveným v tomto nařízení, by se mělo vyžadovat, aby zavedly povinné eradikační programy pro eradikaci uvedených nákaz v případech, kdy je v Unii eradikace povinná. nebo aby měli možnost zavést dobrovolné eradikační programy pro eradikaci uvedených nákaz v případech, kdy se eradikace v Unii předpokládá, avšak není povinná. Pro zajištění jednotných podmínek všeobecného uplatňování v celé Unii je nezbytné pro tyto povinné nebo dobrovolné eradikační programy stanovit harmonizované požadavky. V zájmu zajištění účinné eradikace nákaz by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o cíle strategií pro tlumení nákaz, opatření pro tlumení nákaz v rámci povinných nebo dobrovolných eradikačních programů a požadavky těchto programů. [pozm. návrh 23]

(63a)

Na druhé straně existují některé nákazy s významem pro Unii, v jejichž případě není nezbytné od členských států vyžadovat, aby přistoupily k jejich eradikaci. Členské státy mají možnost zavést pro tyto nákazy dobrovolné eradikační programy, pokud dospějí k závěru, že je pro ně eradikace důležitá. Takovéto dobrovolné eradikační programy by byly uznány na úrovni Unie. Tento program by zahrnoval provádění některých příslušných opatření k tlumení nákaz. Může také členským státům umožňovat, aby, pod podmínkou schválení ze strany Komise, požadovaly určité záruky při přijímání zvířat z ostatních členských států nebo třetích zemí, jako je dodatečné testování na danou nákazu a prohlášení o výsledcích testů v průvodním osvědčení. Jejich program může mít také nárok na finanční příspěvek Unie, pokud je nákaza uvedena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (12) a pokud je předložena žádost o financování. [pozm. návrh 24]

(63b)

Pro zajištění jednotných podmínek všeobecného uplatňování v celé Unii je nezbytné pro tyto povinné nebo dobrovolné eradikační programy stanovit harmonizované požadavky. V zájmu zajištění účinné eradikace nákaz by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o cíle strategií pro tlumení nákaz, opatření pro tlumení nákaz v rámci povinných nebo dobrovolných eradikačních programů a požadavky těchto programů. [pozm. návrh 25]

(64)	V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění programů pro eradikaci nákaz by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení postupů pro předkládání těchto programů, ukazatele výkonnosti a podávání zpráv.

(65)

Kromě toho by členské státy měly mít možnost prohlásit celé své území, jeho oblasti nebo jednotky za prosté jedné nebo více nákaz uvedených na seznamu, na něž se vztahují pravidla o povinných nebo dobrovolných eradikačních programech, aby byly chráněny proti zavlečení těchto nákaz uvedených na seznamu z jiných částí Unie nebo ze třetích zemí nebo území. Za tímto účelem by měl být stanoven jasný harmonizovaný postup, včetně nezbytných kritérií pro status území prostého nákazy. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění uznání statusu oblasti prosté nákazy v rámci Unie je nezbytné, aby tento status oblasti prosté nákazy byl úředně schválen, a na Komisi by tudíž měly být přeneseny prováděcí pravomoci ke schválení tohoto statusu.

(66)

OIE zavedla v rámci v Kodexu zdraví suchozemských živočichů a Kodexu zdraví vodních živočichů (dále jen „kodexy OIE“) koncept kompartmentalizace (rozčlenění na jednotky). V právních předpisech Unie, které byly přijaty před tímto nařízením, je tento koncept uznán pouze pro určité druhy zvířat a nákazy, jež jsou upřesněny v konkrétních právních předpisech Unie, jmenovitě pro influenzu ptáků a nákazy vodních živočichů. Tímto nařízením by se měla stanovit možnost využívání systému jednotek pro jiné druhy zvířat a nákazy. S cílem stanovit podrobné podmínky pro uznávání jednotek, pravidla pro jejich schvalování a požadavky na ně by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU.

(67)	Členské státy by měly své území prosté nákazy, jeho oblasti a jednotky zveřejnit za účelem informování obchodních partnerů a usnadnění obchodu.

(68)

S cílem stanovit podrobné podmínky pro uznávání statusu oblasti prosté nákazy by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o kritéria pro získání tohoto statusu, důkazy potřebné k doložení statusu oblasti prosté nákazy, zvláštní opatření v oblasti prevence a tlumení nákaz, omezení, informace, které mají být poskytnuty, odchylky a podmínky pro zachování, pozastavení, odejmutí nebo obnovení statusu území prostého nákazy.

(69)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění postupů k získání statusu oblasti prosté nákazy by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci k určení nákaz uvedených na seznamu, na něž se může vztahovat rozčlenění na jednotky, a ke stanovení podrobných pravidel týkajících se formátu podávání žádostí a výměny informací.

(70)

Přítomnost zcela neimunní populace zvířat vnímavých na určité nákazy uvedené na seznamu vyžaduje trvalé povědomí o nákaze a připravenost. V minulosti se ukázalo, že pohotovostní plány jsou klíčovým nástrojem pro úspěšné tlumení nákaz v mimořádných situacích. V zájmu zajištění takového účinného a efektivního nástroje pro tlumení nákaz v mimořádných situacích, který lze pružně přizpůsobit mimořádným situacím, by měla být na Komisi přenesena pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o podrobné požadavky a podmínky pro pohotovostní plány.

(71)

Krize v oblasti zdraví zvířat v minulosti ukázaly výhody existence zvláštních podrobných a rychlých postupů řízení pro mimořádné situace vyvolané nákazami. Tyto organizační postupy by měly zajistit rychlou a účinnou reakci a zlepšit koordinaci úsilí všech zúčastněných stran, a zejména příslušných orgánů a zúčastněných subjektů.

(72)

Pro zajištění použitelnosti pohotovostních plánů v reálných mimořádných situacích je nezbytné zkoušet, že systémy fungují, a testovat je. Za tímto účelem by příslušné orgány členských států měly provádět simulační cvičení ve spolupráci s příslušnými orgány sousedních členských států a třetích zemí a území, je-li to uskutečnitelné a relevantní.

(73)	V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění pohotovostních plánů a simulačních cvičení by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení pravidel pro praktické provádění těchto plánů a cvičení.

(74)

Veterinární léčivé přípravky jako očkovací látky, hyperimunní séra a antimikrobiální látky hrají důležitou úlohu v prevenci a tlumení přenosných nákaz zvířat. Posouzení dopadů pro přijetí právního rámce EU pro zdraví zvířat zdůrazňuje zejména význam očkovacích látek jako nástroje v rámci prevence, tlumení a eradikace nákaz zvířat.

(75)

Nicméně strategie pro tlumení některých přenosných nákaz zvířat vyžadují zákaz nebo omezení používání některých veterinárních léčivých přípravků, neboť jejich používání by mohlo ohrozit účinnost těchto strategií. Například hyperimunní séra nebo antimikrobiální látky mohou maskovat projevy nákazy, znemožnit zjištění patogenního původce nebo znesnadnit rychlou a diferenciální diagnostiku, a tím ohrozit správné zjištění nákazy, čímž je výrazně ohroženo veřejné zdraví a zdraví zvířat . [pozm. návrh 26]

(76)

Tyto strategie pro tlumení se však mohou mezi jednotlivými nákazami uvedenými na seznamu značně lišit. Proto by toto nařízení mělo stanovit pravidla pro používání veterinárních léčivých přípravků pro prevenci a tlumení některých nákaz uvedených na seznamu a harmonizovaná kritéria pro rozhodování při určování, zda použít či nepoužít očkovací látky, hyperimunní séra a antimikrobiální látky a jak je použít. V zájmu zajištění flexibilního přístupu a řešení specifik různých nákaz uvedených na seznamu a dostupnosti účinné léčby by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie Smlouvy o fungování EU , pokud jde o omezení, zákazy nebo povinnost používat určité veterinární léčivé přípravky v rámci tlumení některých nákaz uvedených na seznamu. V naléhavých případech a v zájmu řešení nově vznikajících rizik s možnými zničujícími účinky na zdraví zvířat nebo na veřejné zdraví, hospodářství, společnost nebo životní prostředí by mělo být možné tato opatření přijímat postupem pro naléhavé případy. [pozm. návrh 27]

(77)

Na základě závěrů odborného stanoviska o bankách očkovacích látek a/nebo diagnostických bankách pro závažné nákazy zvířat (13) by mělo být rovněž umožněno, aby Unie a členské státy vytvořily rezervy antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel pro nákazy uvedené na seznamu, jež představují vážné nebezpečí pro zdraví zvířat nebo veřejné zdraví. Vytvoření banky antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie by podpořilo cíle Unie v oblasti zdraví zvířat tím, že umožňuje rychlou a účinnou reakci v případě potřeby jejích zdrojů a účinně využívá omezené zdroje.

(78)

V zájmu zajištění této rychlé a účinné reakce by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vytváření a řízení těchto bank a bezpečnostní normy a požadavky pro jejich provoz. Toto nařízení by však nemělo stanovit pravidla pro financování opatření pro prevenci a tlumení nákaz včetně očkování.

(79)

Měla by být stanovena kritéria pro přednostní přístup ke zdrojům bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie za účelem zajištění efektivity při jejich distribuci v mimořádných situacích. Podobně by měla být stanovena kritéria pro přístup těch členských států, které nevytvořily vnitrostátní banku antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel nebo které považují zásoby v bankách Unie za omezené, ke zdrojům ostatních členských států. [pozm. návrh 28]

(80)	Z důvodu bezpečnosti v souvislosti s bioterorismem a agroterorismem by některé podrobné informace týkající se bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie měly být považovány za důvěrné a jejich zveřejnění by mělo být zakázáno.

(81)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro řízení bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení podrobných pravidel týkajících se toho, jaké biologické produkty mají být v těchto bankách zahrnuty a pro jaké nákazy, a podrobných pravidel o dodávkách, množstvích, skladování, zásobování, procesních a technických požadavcích na očkovací látky, antigeny a diagnostická činidla a četnosti a obsahu informací poskytovaných Komisi.

(82)

V případě vzplanutí ohniska nákazy uvedené na seznamu, o němž se usuzuje, že představuje vysoké riziko pro zdraví zvířat nebo veřejné zdraví v Unii, je v zájmu ochrany zdraví zvířat a veřejného zdraví a příslušných odvětví nezbytné přijmout okamžitá opatření pro tlumení dané nákazy uvedené na seznamu za účelem eradikace této nákazy.

(83)	Provozovatelé, odborníci pracující se zvířaty a chovatelé zvířat v zájmovém chovu by měli nést hlavní odpovědnost za tlumení a prevenci šíření přenosných nákaz zvířat. V případě podezření na vysoce přenosné nákazy nebo jejich potvrzení by měli neprodleně přijmout opatření.

(84)	Příslušný orgán by měl být odpovědný za zahájení prvních šetření k potvrzení nebo vyloučení ohniska vysoce přenosné nákazy uvedené na seznamu, o němž se usuzuje, že představuje vysoké riziko pro zdraví zvířat nebo veřejné zdraví v Unii.

(85)	Příslušný orgán by měl zavést předběžná opatření pro tlumení nákazy, aby se zamezilo možnému rozšíření této nákazy uvedené na seznamu, a provést epizootologické šetření.

(85a)

V souladu se směrnicí 2003/99/ES předkládají členské státy Komisi každý rok zprávu o trendech v oblasti zoonóz, jejich zdrojích a původcích a antimikrobiální odolnosti. Obdobně by členské státy měly přijmout strategická opatření na sledování, prevenci a tlumení jiných infekčních nákaz zvířat, včetně těch, které nejsou uvedeny v příloze tohoto nařízení, a to jako součást plánů a programu kontrol v souladu s nařízením (ES) xxxx/xxxx (nařízení o úředních kontrolách) (14) (*1) a nařízením (ES) č. 2160/2003. Tato opatření by měla zahrnovat strategii pro správnou chovatelskou praxi a zodpovědné používání veterinárních léčiv. [pozm. návrh 29]

(86)	Po potvrzení nákazy by měl příslušný orgán přijmout nezbytná opatření pro tlumení nákazy, v případě potřeby včetně vymezení uzavřených pásem, k eradikaci a prevenci dalšího šíření této nákazy.

(86a)

Opatření k tlumení nákaz, jež je v případě výskytu ohniska nákazy nezbytné přijmout, mohou mít nepříznivý dopad na biologickou rozmanitost a zachování genetických zdrojů hospodářských zvířat. V souladu s Úmluvou o biologické rozmanitosti a strategií EU pro biologickou rozmanitost by příslušný orgán měl v rámci rozhodnutí, zda přistoupí k opatřením k tlumení nákazy, vzít v úvahu jejich dopad na biologickou rozmanitost a genetické zdroje hospodářských zvířat. [pozm. návrh 30]

(87)

Výskyt nákazy uvedené na seznamu u volně žijících zvířat může představovat riziko pro veřejné zdraví a pro zdraví chovaných zvířat a naopak . Proto by měla být stanovena zvláštní pravidla pro opatření k tlumení a eradikaci nákaz u volně žijících zvířat nebo v případě potřeby u chovaných zvířat . [pozm. návrh 31]

(88)

V případě nákaz uvedených na seznamu, které nejsou vysoce přenosné a které podléhají povinné eradikaci, by měla být provedena opatření pro tlumení daných nákaz uvedených na seznamu, aby se zabránilo šíření této nákazy, zejména do oblastí, které ještě nebyly infikovány. Tato opatření však mohou být omezenější nebo odlišná v porovnání s opatřeními použitelnými pro nejnebezpečnější nákazy uvedené na seznamu. Toto nařízení by tedy mělo stanovit zvláštní pravidla pro uvedené nákazy. Tato opatření pro tlumení nákaz by měly provádět také členské státy, které mají zavedený dobrovolný eradikační program. Úroveň a intenzita opatření pro tlumení nákazy by však měly být přiměřené a měly by brát v úvahu charakteristiky dané nákazy uvedené na seznamu, její rozšíření a její význam pro dotyčný členský stát nebo region i Unii jako celek. [pozm. návrh 32]

(89)

S cílem zajistit, aby provozovatelé, chovatelé zvířat v zájmovém chovu a příslušné orgány účinně uplatňovali opatření pro tlumení nákaz stanovená v tomto nařízení, a s přihlédnutím ke specifikům opatření pro tlumení nákaz u konkrétních nákaz uvedených na seznamu a k příslušným rizikovým faktorům by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o podrobná opatření pro tlumení nákaz v případě podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu v zařízeních, dalších místech a uzavřených pásmech nebo jejího potvrzení.

(90)

S cílem stanovit možnost, aby Komise v případě, že opatření pro tlumení nákaz stanovená v tomto nařízení nejsou dostačující nebo vhodná k řešení příslušného rizika, přijala zvláštní dočasná opatření pro tlumení nákaz, měly by být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení zvláštních opatření pro tlumení nákaz po omezené časové období.

(91)	Je nezbytná registrace určitých přepravců a zařízení, jež chovají suchozemská zvířata nebo nakládají se zárodečnými produkty či je přepravují, aby příslušné orgány mohly provádět odpovídající dozor a aby bylo možné zajistit prevenci, tlumení a eradikaci přenosných nákaz zvířat.

(92)	Jestliže určitý typ zařízení, jež chovají suchozemská zvířata nebo nakládají se zárodečnými produkty či je skladují, představuje zvláštní riziko pro zdraví zvířat, měl by podléhat schválení příslušným orgánem.

(93)	V zájmu zamezení zbytečné administrativní zátěži a nákladům, zejména pro malé a střední podniky, by členské státy měly mít možnost pružně reagovat přizpůsobením systému registrace a schvalování místním a regionálním podmínkám a způsobům produkce.

(94)	V zájmu snížení administrativní zátěže by registrace a schvalování měly být v rámci možností začleněny do systému registrace nebo schvalování, který členské státy již zavedly pro jiné účely.

(95)

Provozovatelé mají přímé poznatky o zvířatech, která jsou v jejich péči. Proto by měly vést aktuální záznamy obsahující informace, které jsou důležité pro posuzování nákazového statusu, vysledovatelnost a epizootologické šetření v případě výskytu nákazy uvedené na seznamu. Tyto záznamy by měly být snadno dostupné příslušnému orgánu.

(96)

V zájmu zajištění veřejné dostupnosti aktuálních informací o registrovaných zařízeních a přepravcích a schválených zařízeních by příslušný orgán měl zřídit a vést registr těchto zařízení a přepravců. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o informace, které mají být obsaženy v registru zařízení a přepravců, a požadavky na vedení záznamů, co se týče informací, které mají být zaznamenány, odchylek od požadavků na vedení záznamů a konkrétních doplňkových požadavků na zárodečné produkty.

(97)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění požadavků stanovených tímto nařízením s ohledem na registraci a schvalování zařízení a vedení záznamů a registrů by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci pro stanovení pravidel týkajících se informačních povinností, výjimek a dalších pravidel, formátů a provozních specifikací registrů a záznamů.

(98)

Efektivní vysledovatelnost je klíčovým prvkem strategie tlumení nákaz. Měly by být zavedeny požadavky na identifikaci a registraci specifické pro různé druhy chovaných suchozemských zvířat a zárodečných produktů, aby se usnadnilo účinné uplatňování pravidel pro prevenci a tlumení nákaz stanovených tímto nařízením. Kromě toho je důležité stanovit možnost vytvoření identifikačního a registračního systému pro druhy, pro něž taková ujednání v současné době neexistují, nebo je-li to odůvodněno měnícími se okolnostmi a riziky.

(99)

V zájmu zajištění řádného fungování identifikačního a registračního systému a zajištění vysledovatelnosti by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o povinnosti týkající se databází, určení příslušného orgánu, podrobných požadavků na identifikaci a registraci pro různé druhy zvířat a dokumentů.

(100)

Je vhodné snížit administrativní zátěž a náklady a v případě, že požadavky na vysledovatelnost mohou být splněny prostřednictvím jiných prostředků než těch, jež jsou stanoveny v tomto nařízení, zajistit pružnost systému. Komise by proto měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o odchylky od požadavků na identifikaci a evidenci.

(101)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění identifikačního a registračního systému a vysledovatelnosti by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení pravidel týkajících se technických specifikací pro databáze, způsobu identifikace, dokumentů a formátů, lhůt a kritérií pro odchylky od těchto systémů.

(102)

Důležitým nástrojem pro prevenci zavlečení a šíření přenosné nákazy zvířat je využívání omezení pohybu zvířat a produktů, jež mohou danou nákazu přenášet. Omezení pohybu zvířat a produktů však může mít vážné hospodářské dopady a narušit fungování vnitřního trhu. Tato omezení by proto měla být uplatňována pouze tehdy, pokud je to nezbytné a přiměřené příslušným rizikům. Tento přístup je v souladu se zásadami stanovenými v Dohodě o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a v mezinárodních normách OIE.

(103)

Na veškeré přemísťování zvířat by se měly vztahovat obecné požadavky stanovené v tomto nařízení, jako je zákaz přemísťování zvířat ze zařízení, kde existuje mimořádná míra úhynu a další příznaky nákaz s neurčenou příčinou, nebo požadavky na prevenci nákaz během přepravy.

(104)

Právní rámec, jenž je v současné době stanovený v právních předpisech Unie pro přemísťování suchozemských zvířat, stanoví harmonizovaná pravidla především pro přemísťování suchozemských zvířat a produktů mezi členskými státy a ponechává na členských státech, aby stanovily nezbytné požadavky na přemísťování na jejich území. Srovnání stávající situace s možností, kdy pravidla pro přemísťování uvnitř členských států by byla harmonizována i na úrovni Unie, bylo podrobně rozpracováno v posouzení dopadů týkajícím se právního rámce EU pro zdraví zvířat. Dospělo se k závěru, že současný přístup je třeba zachovat, neboť úplná harmonizace veškerého přemísťování by byla velmi složitá a přínosy pro usnadnění přemísťování mezi členskými státy nevyvažují možné negativní dopady na schopnost tlumení nákaz.

(105)

Na zvířata přemísťovaná mezi členskými státy se vztahuje soubor základních veterinárních požadavků. Zejména zvířata nelze přemístit ze zařízení s mimořádnou mírou úhynu nebo s příznaky nákaz s neznámou příčinou. Avšak míra úhynu, ač mimořádná, která souvisí s vědeckými postupy povolenými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU (15) a není způsobena infekcí v souvislosti s nákazami uvedenými na seznamu, by neměla být důvodem k tomu, aby se zabránilo přemísťování zvířat určených pro vědecké účely. Tento úhyn by měl nicméně registrovat příslušný orgán. [pozm. návrh 33]

(106)

Toto nařízení by však mělo stanovit dostatek pružnosti za účelem usnadnění přemísťování druhů a kategorií suchozemských zvířat, které představují nízké riziko šíření nákazy uvedené na seznamu, mezi členskými státy. Kromě toho by měly být stanoveny další možnosti odchylky v případech, kdy členské státy nebo provozovatelé úspěšně zavedou alternativní opatření ke zmírnění rizika, např. vysokou úroveň biologické bezpečnosti a účinné systémy dozoru.

(107)

Kopytníci a drůbež jsou skupinami druhů s vysokým hospodářským významem a vztahují se na ně zvláštní požadavky na přemísťování v rámci právních předpisů Unie přijatých před tímto nařízením, a to zejména směrnice Rady 64/432/EHS (16), směrnice Rady 91/68/EHS (17), směrnice Rady 2009/156/ES (18), směrnice Rady 2009/158/ES (19) a částečně směrnice 92/65/EHS. Hlavní pravidla pro přemísťování těchto druhů by měla být stanovena v tomto nařízení. Podrobné požadavky, které z velké části závisí na nákazách, jež mohou být přenášeny různými druhy nebo kategoriemi zvířat, by měly být upraveny v následujících aktech Komise s přihlédnutím ke specifikům daných nákaz, druhů a kategorií zvířat.

(108)

Jelikož přemísťování a svody kopytníků a drůbeže představují obzvláště vysoké riziko nákazy, je vhodné v tomto nařízení stanovit zvláštní pravidla pro ochranu zdraví příslušných zvířat a prevenci šíření přenosných nákaz zvířat. [pozm. návrh 34]

(109)

V závislosti na nákazách a druzích uvedených na seznamu je nutné stanovit zvláštní veterinární požadavky pro některé druhy chovaných zvířat jiných než kopytníci a drůbež. Pravidla pro tyto druhy byla rovněž stanovena v právním rámci platném před tímto nařízením, a zejména ve směrnici 92/65/EHS. Uvedená směrnice stanoví zvláštní pravidla pro přemísťování druhů zvířat včetně včel, čmeláků, opic, psů a koček atd., a toto nařízení by tudíž mělo stanovit právní základ pro přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, které stanoví konkrétní pravidla pro přemísťování uvedených druhů zvířat.

(110)

Uzavřená zařízení, jež se obvykle používají pro chov laboratorních zvířat nebo zvířat v zoologických zahradách, se obvykle vyznačují vysokou mírou biologické bezpečnosti, příznivým a dobře kontrolovaným nákazovým statusem a k přemísťování u nich dochází v menší míře nebo pouze v rámci uzavřených okruhů těchto zařízení. Status uzavřených zařízení, mezi která se provozovatelé mohou přihlásit na dobrovolném základě, byl poprvé zaveden směrnicí 92/65/EHS, v níž jsou stanovena pravidla a požadavky pro schvalování a požadavky na přemísťování pro schválené organizace, instituty a střediska. Uvedený systém těmto zařízením umožňuje výměnu zvířat mezi sebou s omezenými požadavky na přemísťování a zároveň poskytuje veterinární záruky v rámci okruhu uzavřených zařízení. Proto je provozovateli široce přijímán a používán jako dobrovolná možnost. Je tedy vhodné v tomto nařízení koncept uzavřených zařízení zachovat a rovněž stanovit pravidla pro přemísťování mezi těmito zařízeními.

(111)

Pro vědecké účely, jako je výzkum nebo diagnostické účely, a zejména ty, které jsou povoleny podle směrnice 2010/63/EU, může být nezbytné přemísťovat zvířata, jež nesplňují všeobecné veterinární požadavky stanovené v tomto nařízení a představují vyšší riziko pro zdraví zvířat. Ustanovení tohoto nařízení by uvedený druh přemísťování neměla zakazovat ani nepřiměřeně omezovat, protože by to mohlo bránit jinak povoleným výzkumným činnostem a brzdit vědecký pokrok. Nicméně je nezbytné v tomto nařízení stanovit pravidla k zajištění toho, aby přemísťování těchto zvířat probíhalo bezpečně a bylo registrováno příslušným orgánem . [pozm. návrh 35]

(112)

Vzorce pohybu cirkusových zvířat, zvířat chovaných v zoologických zahradách, zvířat určených na výstavy a některých dalších zvířat jsou často odlišné od vzorců pohybu jiných chovaných druhů. Při přizpůsobování pravidel Unie pro přemísťování těchto zvířat by měly vyvstat specifické úvahy, přičemž se zohlední konkrétní rizika a alternativní opatření ke zmírnění rizika.

(113)

S cílem zajistit dosažení cílů uvedených ve 102. až 112. bodě odůvodnění tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o opatření pro prevenci nákaz při přepravě, zvláštní pravidla pro přemísťování některých druhů zvířat a zvláštní okolnosti, jako jsou svody nebo odmítnutí zásilek, a zvláštní požadavky nebo odchylky pro jiné typy přemísťování, jako je například přemísťování pro vědecké účely.

(114)

V zájmu zajištění možnosti zvláštních pravidel pro přemísťování, nejsou-li pravidla pro přemísťování dostatečná nebo vhodná k omezení šíření některé nákazy, by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení zvláštních pravidel pro přemísťování po omezené časové období.

(115)

Chovaná suchozemská zvířata, jež jsou přemísťována mezi členskými státy, by měla splňovat požadavky pro toto přemísťování. V případě druhů, které představují zdravotní riziko a které mají větší hospodářský význam, by mělo být přiloženo veterinární osvědčení vydané příslušným orgánem.

(116)

V mezích technické, praktické a finanční uskutečnitelnosti by se mělo využít technologického vývoje ke snížení administrativní zátěže pro provozovatele a příslušný orgán s ohledem na vydávání osvědčení a hlášení prostřednictvím informačních technologií s cílem nahradit dokumentaci v tištěné podobě a usnadnit postupy hlášení a jejich používání v co největší míře pro různé účely.

(117)

V případech, kdy není vyžadováno veterinární osvědčení vydané příslušným orgánem, by měl provozovatel, který přemísťuje zvířata do jiného členského státu, vydat dokument obsahující vlastní prohlášení, jímž se potvrzuje, že zvířata splňují požadavky na přemísťování stanovené v tomto nařízení.

(118)

V zájmu zajištění dosažení cílů uvedených ve 115., 116. a 117. bodě odůvodnění tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o pravidla týkající se obsahu, informační povinnosti a odchylek od požadavků na veterinárních osvědčení, zvláštní pravidla pro osvědčení a povinnosti úředních veterinárních lékařů před podepsáním veterinárního osvědčení provádět příslušné kontroly.

(119)

Hlášení přemísťování zvířat a zárodečných produktů mezi členskými státy a v některých případech na území členských států má zásadní význam pro zajištění vysledovatelnosti zvířat a těchto zárodečných produktů, jestliže toto přemísťování může být spojeno s rizikem šíření přenosných nákaz zvířat. Proto by toto přemísťování by mělo být hlášeno a evidováno. Pro tento účel by se měl používat systém IMSOC stanovený v čl. 130 odst. 1 nařízení (EU) č. xxxx/xxxx (*2) (nařízení o úředních kontrolách).

(120)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění pravidel stanovených v tomto nařízení týkajících se veterinárních osvědčení a hlášení přemísťování by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení pravidel týkajících se vzorových veterinárních osvědčení, dokumentů obsahujících vlastní prohlášení, formátů a lhůt pro hlášení přemísťování u suchozemských i u vodních živočichů, zárodečných produktů a případně též produktů živočišného původu.

(121)

Zvláštní povaha přemísťování zvířat v zájmovém chovu představuje riziko pro zdraví zvířat, které je podstatně odlišné od rizika u ostatních chovaných zvířat. V tomto nařízení by tedy měla být stanovena zvláštní pravidla pro Toto přemísťování by se tedy i nadále mělo řídit již přijatými předpisy . Zajistí se tak, aby se zajistilo, že zvířata v zájmovém chovu nepředstavují nepředstavovala významné riziko šíření přenosných nákaz zvířat. měla by být na Komisi přenesena Pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o podrobná pravidla pro přemísťování těchto zvířat. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění veterinárních požadavků stanovených v tomto nařízení, které se týkají přemísťování zvířat v zájmovém chovu, by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení pravidel týkajících týkající se opatření k prevenci a tlumení nákaz, která mají být pro toto přemísťování přijata , by měla být svěřena Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aniž jsou dotčena ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č . 576/2013 (20) . [pozm. návrh 36]

(122)

Volně žijící zvířata mohou z různých důvodů představovat riziko pro zdraví zvířat a pro veřejné zdraví, například při přemísťování do zařízení nebo z jednoho prostředí do jiného prostředí. Může být nutné přijmout vhodná preventivní opatření pro přemísťování těchto zvířat s cílem zabránit šíření přenosných nákaz zvířat. Aby se zajistilo, že volně žijící zvířata nepředstavují významné riziko šíření přenosných nákaz zvířat, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplňkové požadavky pro přemísťování volně žijících suchozemských zvířat.

(123)

Zárodečné produkty mohou představovat podobné riziko šíření přenosných nákaz zvířat na živá zvířata. Kromě toho existují specifika týkající se jejich produkce, na něž se vztahují vysoké zdravotní požadavky na plemenná zvířata a která vyžadují přísnější nebo zvláštní veterinární požadavky týkající se dárcovských zvířat. V zájmu zajištění bezpečného přemísťování zárodečných produktů, jejich očekávaného vysokého zdravotního standardu a zohlednění některých specifických použití by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o podrobné požadavky na přemísťování zárodečných produktů některých druhů zvířat a zvláštní požadavky, jako je např. jejich přemísťování pro vědecké účely, a odchylky od povinnosti veterinárních osvědčení.

(124)

Produkty živočišného původu mohou představovat riziko šíření přenosných nákaz zvířat. Požadavky na bezpečnost potravin u produktů živočišného původu stanovené v právních předpisech Unie zajišťují správnou hygienickou praxi a snižují rizika těchto produktů pro zdraví zvířat. V některých případech by však v tomto nařízení měla být stanovena zvláštní veterinární opatření, např. opatření pro tlumení nákaz a mimořádná opatření, aby se zajistilo, že se prostřednictvím produktů živočišného původu nešíří nákazy zvířat. V zájmu zajištění bezpečného přemísťování produktů živočišného původu v těchto zvláštních případech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o podrobná pravidla pro přemísťování produktů živočišného původu v souvislosti s přijatými opatřeními pro tlumení nákaz, povinnosti veterinárních osvědčení a odchylky od těchto pravidel, jestliže to umožňuje příslušné riziko spojené s tímto přemísťováním a zavedená opatření ke zmírnění rizika.

(125)

Přijmou-li členské státy vnitrostátní opatření týkající se přemísťování zvířat a zárodečných produktů nebo rozhodnou-li se přijmout vnitrostátní opatření k omezení dopadů jiných přenosných nákaz zvířat, než jsou nákazy uvedené na seznamu, na svém území, neměla by mohou bý tato vnitrostátní opatření být v rozporu s pravidly pro vnitřní trh stanovenými v právních předpisech Unie pouze tehdy, je-li to vědecky opodstatněné z důvodu tlumení infekční nákazy a přiměřené danému riziku . Je proto vhodné stanovit rámec pro tato vnitrostátní opatření a zajistit, aby zůstala v mezích, jež umožňují právní předpisy Unie. [pozm. návrh 37]

(126)

Registrace a schvalování zařízení akvakultury jsou nutné k tomu, aby příslušné orgány mohly provádět vhodný dozor, a k prevenci, tlumení a eradikaci přenosných nákaz zvířat. Směrnice 2006/88/ES vyžaduje, aby všechna zařízení, která přemísťují vodní živočichy, měla povolení. Tento systém povolení by měl být v tomto nařízení zachován, bez ohledu na skutečnost, že v některých úředních jazycích Unie se pro tento systém povolení v tomto nařízení v porovnání se směrnicí 2006/88/ES používají různé výrazy.

(127)

Usmrcování a zpracovávání živočichů pocházejících z akvakultury, kteří jsou předmětem opatření na tlumení nákaz, může vést k šíření přenosné nákazy zvířat, například v důsledku vypouštění odpadních vod obsahujících patogenní původce ze zpracovatelských zařízení. Je tudíž nezbytné schválit zpracovatelská zařízení, jež splňují opatření ke zmírnění rizika, toto usmrcování a zpracovávání provádět. Toto nařízení by proto mělo stanovit schválení zařízení pro potraviny z vodních organismů schválené pro tlumení nákaz.

(128)

V zájmu zajištění veřejné dostupnosti aktuálních informací o registrovaných a schválených zařízeních by příslušný orgán měl vytvořit a vést registr. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o informace, které musí být uvedeny v registru zařízení akvakultury a požadavky na vedení záznamů pro zařízení akvakultury a přepravce.

(129)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění pravidel stanovených v tomto nařízení pro registraci a schvalování zařízení akvakultury a zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz, vedení záznamů a registrů zařízení by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci pro stanovení pravidel týkajících se informačních povinností, odchylek a dalších prováděcích pravidel a formátu a provozních specifikací registrů a záznamů.

(130)

Jelikož ve většině případů není možné individuálně identifikovat vodní živočichy, představuje vedení záznamů v zařízeních akvakultury, zařízeních pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz a přepravci zásadní nástroj pro zajištění vysledovatelnosti vodních živočichů. Záznamy jsou rovněž významné pro dozor nad nákazovou situací zařízení.

(131)

Podobně jako v případě suchozemských živočichů je nezbytné stanovit harmonizovaná pravidla i pro přemísťování vodních živočichů, včetně pravidel týkajících se veterinárních osvědčení a hlášení přemísťování.

(132)

Směrnice 2006/88/ES stanoví pravidla pro přemísťování vodních živočichů, jež se uplatňují rovněž na přemísťování v rámci členských států i mezi členskými státy. Klíčovým určujícím faktorem pro pravidla pro přemísťování vodních živočichů je nákazový status, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu týkající se členského státu, oblasti a jednotky místa určení.

(133)

V tomto nařízení by měl být rovněž stanoven stejný systém. Nicméně s cílem podnítit členské státy, aby zlepšily nákazový status svých populací vodních živočichů, by měly být zavedeny určité úpravy a větší pružnost.

(134)

V zájmu zajištění kontroly přemísťování pro vodní živočichy by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o opatření pro prevenci nákaz vztahující se na přepravu, zvláštní pravidla pro přemísťování určitých kategorií vodních živočichů pro různé účely, zvláštní požadavky nebo odchylky pro určité druhy přemísťování, jako je například přemísťování pro vědecké účely, a doplňkové požadavky pro přemísťování volně žijících vodních živočichů.

(135)

V zájmu zajištění možnosti dočasných odchylek a zvláštních požadavků pro přemísťování vodních živočichů, nejsou-li pravidla pro přemísťování stanovená v tomto nařízení dostatečná nebo vhodná k omezení šíření určité nákazy uvedené na seznamu, by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení zvláštních pravidel pro přemísťování nebo odchylky po omezené časové období.

(136)

Produkce akvakultury Unie je mimořádně rozmanitá, pokud jde o druhy a systémy produkce, a tato rozmanitost se rychle zvyšuje. To může vyžadovat, aby byla přijata vnitrostátní opatření na úrovni členských států týkající se nákaz jiných než těch, jež jsou považovány za nákazy uvedené na seznamu v souladu s tímto nařízením. Tato vnitrostátní opatření by však měla být opodstatněná, nezbytná a úměrná zamýšleným cílům. Kromě toho by neměla mít vliv na přemísťování mezi členskými státy, není-li to nutné v zájmu prevence zavlečení nebo v zájmu tlumení šíření nákazy. Vnitrostátní opatření ovlivňující obchod mezi členskými státy by měla být schvalována a pravidelně přezkoumávána na úrovni Unie.

(137)

V současné době se nákazy uvedené na seznamu týkají jiných živočišných druhů, než které jsou tímto nařízením definovány jako suchozemské a vodní, např. plazi, obojživelníci, hmyz a další, pouze ve velmi omezené míře. Proto není vhodné požadovat, aby se všechna ustanovení tohoto nařízení vztahovala na tato zvířata. Pokud by však nákaza, která se týká jiných druhů než suchozemských a vodních podle uvedené definice, měla být zařazena na seznam, měly by se příslušné veterinární požadavky tohoto nařízení na tyto druhy vztahovat, aby se zajistilo, že mohou být přijata vhodná a přiměřená opatření v oblasti prevence a tlumení nákaz.

(138)

S cílem zajistit možnost stanovit pravidla pro přemísťování těch zvířat, jež nejsou tímto nařízením definována jako vodní a suchozemští živočichové, a zárodečných produktů a produktů živočišného původu z nich získaných, vyžaduje-li to riziko, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o registraci a schvalování zařízení, vedení záznamů a registrů, identifikaci a registraci, požadavky na vysledovatelnost přemísťování, veterinární osvědčení a povinnosti ohledně vlastního prohlášení a oznamovací povinnosti v souvislosti s přemísťováním zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu z těchto druhů.

(139)

Je-li to nezbytné k zajištění jednotných podmínek pro provádění veterinárních požadavků pro uvedené jiné živočišné druhy a zárodečné produkty a produkty živočišného původu z těchto druhů, měly by být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení podrobných pravidel týkajících se těchto požadavků.

(140)

Aby se zabránilo zavlečení nákaz uvedených na seznamu a nově se objevujících nákaz do Unie, je nezbytné, aby existovala účinná pravidla pro vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, jež mohou tyto nákazy přenášet, do Unie.

(141)

Požadavky na vstup zvířat a produktů do Unie by měly odrážet požadavky týkající se přemísťování zvířat a produktů stejné kategorie, druhu a zamýšleného použití v Unii.

(142)

Aby se zajistilo, že zvířata, zárodečné produkty a produkty živočišného původu z třetích zemí nebo území splňují veterinární požadavky, které poskytují záruky, jež jsou rovnocenné se zárukami stanovenými v právních předpisech Unie, je nezbytné, aby podléhaly odpovídajícím kontrolám ze strany příslušného orgánu třetích zemí nebo území vyvážejících do Unie. Případně by měl být před umožněním vstupu těchto zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu ověřen nákazový status třetí země nebo území původu. V důsledku toho by měly být způsobilé pro jejich vývoz do Unie a pro tento účel být uvedeny na seznamu pouze třetí země a území, jež mohou prokázat, že splňují normy týkající se zdraví zvířat pro vstup zvířat a produktů do Unie.

(143)

Pro některé druhy a kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu nebyly seznamy třetích zemí a území, ze kterých je umožněn vstup do Unie, zavedeny v aktech Unie přijatých před datem přijetí tohoto nařízení. V uvedených případech a až do přijetí pravidel v rámci tohoto nařízení by členské státy měly mít možnost určit, z kterých zemí a území smějí tato zvířata, zárodečné produkty a produkty živočišného původu vstoupit na jejich území. Při tomto určování by členské státy měly zohlednit kritéria stanovená v tomto nařízení pro seznamy třetích zemí a území vytvořené Unií.

(144)

Aby se zajistilo, že jsou splněny veterinární požadavky pro vstup do Unie stanovené v tomto nařízení a že tyto požadavky jsou v souladu s principy kodexů OIE, měla by být všechna zvířata, zárodečné produkty a produkty živočišného původu vstupující do Unie doprovázena veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem třetí země nebo území původu a potvrzujícím, že veškeré veterinární požadavky pro vstup do Unie jsou splněny. Měla by však být povolena odchylka od tohoto pravidla pro suroviny, které představují nízké riziko pro zdraví zvířat.

(145)

Veterinární osvědčení mohou být sama o sobě dostačující, avšak v právních předpisech Unie jsou často vyžadována osvědčení pro jiné účely, například pro potvrzení, že jsou splněny požadavky týkající se veřejného zdraví nebo dobrých životních podmínek zvířat nebo produktů. To je třeba zohlednit. V zájmu snížení administrativní zátěže a nákladů na minimum by mělo být možné, aby tato veterinární osvědčení rovněž zahrnovala informace vyžadované podle jiných právních předpisů Unie týkajících se bezpečnosti potravin a krmiv.

(146)

Nákazy se mohou šířit i jinak než prostřednictvím zvířat, zárodečných produktů, produktů živočišného původu a vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů. Mohou se rovněž šířit například prostřednictvím vozidel, přepravních nádob, sena, slámy, rostlinných produktů, materiálů, jež mohly přijít do styku s infikovanými zvířaty, a vybavení. V případě potřeby by měla být přijata opatření pro zabránění těchto cest přenosu nákaz těmito prostředky.

(147)

V zájmu zajištění náležité úrovně podrobností u požadavků týkajících se vstupu do Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU k doplnění a změně kritérií pro vytvoření seznamu třetích zemí a území, kritérií pro pozastavení nebo vyjmutí z uvedeného seznamu, doplnění pravidel pro schvalování zařízení ve třetích zemích a územích a odchylky, veterinární požadavky pro vstup zásilek z třetích zemí a území do Unie, obsah veterinárních osvědčení a veterinární požadavky pro patogenní původce, jiné materiály, přepravní prostředky a vybavení, jež mohou přenášet nákazy zvířat.

(148)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění veterinárních požadavků pro vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení pravidel týkajících se mimo jiné seznamu třetích zemí a území, z nichž je povolen vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie, a vzorová veterinární osvědčení.

(149)

Dosavadní zkušenosti ukázaly, že při vzplanutí ohniska závažné nákazy v členských státech nebo ve třetích zemích a územích, z nichž zvířata nebo produkty vstupují do Unie, musí být neprodleně přijata opatření k prevenci a tlumení nákaz s cílem omezit její zavlečení a šíření. Taková mimořádná situace se může týkat nákaz uvedených na seznamu, nově se objevujících nákaz nebo jiných nebezpečí pro zdraví zvířat. V této souvislosti by mělo být vyjasněno, které soubory opatření k prevenci a tlumení nákaz stanovených v tomto nařízení lze použít v případě výskytu nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy či nebezpečí. Ve všech těchto případech je nezbytné, aby opatření mohla být přijata neprodleně ve velmi krátkém časovém horizontu. Vzhledem k tomu, že taková opatření by omezovala pohyb uvnitř nebo do Unie, měla by být pokud možno prováděna na úrovni Unie.

(150)

S cílem zajistit účinnou a rychlou reakci na vznikající rizika by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení mimořádných opatření.

(151)

Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty v řádně odůvodněných případech souvisejících mimo jiné s uváděním nákaz a druhů na seznamu, s nákazami, uvedenými na seznamu, na něž se mají vztahovat pravidla pro prevenci a tlumení nákaz, vytváření zásob, dodávky, skladování, zásobování a další postupy u bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie, stanovení zvláštních opatření pro tlumení nákaz a odchylek po omezené časové období, zvláštní pravidla pro přemísťování suchozemských a vodních živočichů po omezené časové období, mimořádná opatření a vytvoření seznamu třetích zemí a území pro vstup do Unie.

(152)

Toto nařízení stanoví obecná a zvláštní pravidla pro prevenci a tlumení přenosných nákaz zvířat a zajišťuje harmonizovaný přístup v oblasti zdraví zvířat v celé Unii. V některých oblastech, jako jsou obecné povinnosti v oblasti zdraví zvířat, hlášení, dozor, registrace a schvalování nebo vysledovatelnost, by mělo být členským státům povoleno používat doplňková nebo přísnější vnitrostátní opatření nebo by k tomu měly být členské státy vyzvány. Tato vnitrostátní opatření by však měla být umožněna, pouze pokud neohrozí cíle v oblasti zdraví zvířat podle tohoto nařízení a pokud nejsou v rozporu s pravidly tohoto nařízení a pod podmínkou, že nebrání přemísťování zvířat a produktů mezi členskými státy, pokud to není nutné v zájmu prevence zavlečení nebo v zájmu tlumení šíření nákazy.

(153)

Na vnitrostátní opatření uvedená ve 152. bodě odůvodnění by se měl v zájmu snížení administrativní zátěže vztahovat zjednodušený postup pro oznamování. Zkušenosti ukázaly, že obecný postup pro oznamování stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (21) je důležitým nástrojem pro řízení a zlepšení kvality vnitrostátních technických předpisů – pokud jde o zvýšení průhlednosti, srozumitelnosti a účinnosti – v neharmonizovaných nebo částečně harmonizovaných oblastech. Je proto vhodné, aby se uplatňoval tento obecný postup pro oznamování stanovený ve směrnici 98/34/ES.

(154)

V současné době jsou pravidla Unie týkající se zdraví zvířat stanovena v těchto aktech Evropského parlamentu a Rady a v následných aktech Komise přijatých na jejich základě:

—	směrnice Rady 64/432/EHS,

—	směrnice Rady 77/391/EHS (22),

—	směrnice Rady 78/52/EHS (23),

—	směrnice Rady 80/1095/EHS (24),

—	směrnice Rady 82/894/EHS (25),

—	směrnice Rady 88/407/EHS (26),

—	směrnice Rady 89/556/EHS (27),

—	směrnice Rady 90/429/EHS (28),

—	směrnice Rady 91/68/EHS,

—	rozhodnutí Rady 91/666/EHS (29),

—	směrnice Rady 92/35/EHS (30),

—	směrnice Rady 92/65/EHS,

—	směrnice Rady 92/66/EHS (31),

—	směrnice Rady 92/118/EHS (32),

—	směrnice Rady 92/119/EHS (33),

—	rozhodnutí Rady 95/410/ES (34),

—	směrnice Rady 2000/75/ES (35),

—	rozhodnutí Rady 2000/258/ES (36),

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (37) , [pozm. návrh 38]

—	směrnice Rady 2001/89/ES (38),

—	směrnice Rady 2002/60/ES (39),

—	směrnice Rady 2002/99/ES (40),

—	směrnice Rady 2003/85/ES (41),

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXXX o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003 (42) , [pozm. návrh 39]

—	nařízení Rady (ES) č. 21/2004 (43),

—	směrnice Rady 2004/68/ES (44),

—	směrnice Rady 2005/94/ES (45),

—	směrnice Rady 2006/88/ES,

—	směrnice Rady 2008/71/ES (46),

—	směrnice Rady 2009/156/ES,

—	směrnice Rady 2009/158/ES.

(155)

Pravidla stanovená v právních aktech uvedených ve 154. bodě odůvodnění se nahrazují tímto nařízením a následnými akty Komise přijatými podle tohoto nařízení. Uvedené právní akty by proto měly by být zrušeny. Avšak v zájmu zajištění právní jasnosti a zabránění vzniku právního vakua by mělo zrušení nabýt účinku pouze po přijetí příslušných aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů na základě tohoto nařízení. Je tudíž nezbytné poskytnout Komisi pravomoc stanovit termíny, kdy by zrušení těchto právních aktů mělo nabýt účinku.

(156)

Tyto akty Rady v oblasti zdraví zvířat jsou zastaralé a měly by být výslovně zrušeny v zájmu jasnosti právních předpisů Unie: rozhodnutí Rady 78/642/EHS (47); směrnice Rady 79/110/EHS (48); směrnice Rady 81/6/EHS (49); rozhodnutí Rady 89/455/EHS (50); směrnice Rady 90/423/EHS (51) a rozhodnutí Rady 90/678/EHS (52).

(157)

Požadavky tohoto nařízení by neměly být použitelné, dokud se nepoužijí všechny akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, jež mají být přijaty Komisí na základě tohoto nařízení. Je tedy vhodné stanovit, aby mezi dnem, kdy toto nařízení vstoupí v platnost, a datem použitelnosti nových pravidel uplynulo alespoň 36 měsíců, aby dotčení provozovatelé měli dostatek času se přizpůsobit.

(158)

V zájmu zajištění právní jistoty, pokud jde o použití pravidel pro identifikaci a registraci zvířat, opatření pro tlumení nákaz pro některé zoonózy a neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie Smlouvy o fungování EU týkajících se data, kdy se nařízení (ES) č. 1760/2000, (EU) č. XXX/XXX [dříve 998/2003] a (ES) č. 21/2004 a směrnice 92/66/EHS, 2000/75/ES, 2001/89/ES, 2002/60/ES, 2003/85/ES a 2005/94/ES a 2008/71/ES přestávají používat. [pozm. návrh 40]

(159)

Tyto prováděcí pravomoci stanovené v tomto nařízení by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (53).

(160)

Je obzvlášť důležité, aby Komise během přípravných prací prováděla vhodné konzultace se zúčastněnými stranami , mimo jiné i na úrovni odborníků. Komise by při přípravě a vytváření aktů v přenesené pravomoci měla zajistit souběžné, včasné a odpovídající předání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 41]

(161)

Toto nařízení by nemělo vytvářet nepřiměřenou administrativní zátěž ani nepřiměřené hospodářské dopady pro malé a střední podniky. V tomto nařízení byla na základě konzultací se zúčastněnými stranami zohledněna zvláštní situace malých a středních podniků. O potenciální všeobecné odchylce od požadavků tohoto nařízení pro tyto podniky se s ohledem na cíle veřejné politiky v oblasti ochrany zdraví zvířat a veřejného zdraví neuvažovalo. Několik odchylek pro tyto podniky by však mělo být stanoveno v souvislosti s různými požadavky tohoto nařízení s přihlédnutím k příslušným rizikům.

(162)

Cílů tohoto nařízení, zejména stanovení veterinárních předpisů pro zvířata, zárodečné produkty, produkty živočišného původu, vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, nevztahují-li se na ně zvláštní pravidla podle jiných právních předpisů Unie, a jiné materiály, které mohou být zapojeny do šíření přenosných nákaz zvířat, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, ale může jich být účinněji dosaženo na úrovni Unie prostřednictvím společného a koordinovaného právního rámce pro zdraví zvířat. Toto nařízení je proto v souladu se zásadou subsidiarity podle čl. 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení daných cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

VŠEOBECNÁ PRAVIDLA

Kapitola 1

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět

1. Toto nařízení stanoví:

a)	pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka;

b)	nástroje a mechanismy, které usnadní přechod k prohlášení o statusu oblastí a území prostých nákazy;

c)	prioritní opatření; a

d)	rozdělení povinností v oblasti zdraví zvířat. [pozm. návrh 42]

Tato pravidla stanoví:

a)	stanovení priorit a kategorizaci v oblasti nákaz s významem pro Unii, stanovení oblastí odpovědnosti v oblasti zdraví zvířat v části I;

b)	včasné zjištění, hlášení a podávání zpráv, pokud jde o nákazy, dozor, eradikační programy a status oblasti prosté nákazy v části II;

c)	povědomí o nákazách, připravenost a tlumení v části III;

d)	registraci a schvalování zařízení a přepravců, přesunů a vysledovatelnost zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu uvnitř Unie v části IV;

e)	vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a vývoz takových zásilek z Unie v části V;

f)	mimořádná opatření, která mají být přijata v případě mimořádné situace zapříčiněné nákazou v části VI.

2. Pravidla uvedená v odstavci 1:

zajistí

i)	udržitelnou zemědělskou produkci a produkci akvakultury v Unii;

ii)	účinné fungování vnitřního trhu trhu a bezpečnost potravin a krmiv ; [pozm. návrh 43]

iii)

snížení nepříznivých vlivů na zdraví zvířat, veřejné zdraví a životní prostředí u: [pozm. návrh 44]

—	některých nákaz a rizikových faktorů vedoucích k nákazám ; [pozm. návrh 45]

—	opatření přijatých za účelem prevence a tlumení nákaz;

zohlední

vztah mezi zdravím zvířat a:

—	veřejným zdravím,

—	životním prostředím a dopady změny klimatu,

—	biologickou rozmanitostí, [pozm. návrh 46]

—	bezpečností potravin a krmiv,

—	dobrými životními podmínkami zvířat,

—	antimikrobiální rezistencí, [pozm. návrh 47]

—	zabezpečením potravin;

—	potřebou chránit a zachovat vzácná plemena zvířat a zachovat genetickou rozmanitost, [pozm. návrh 48]

ii)	hospodářské, sociální a kulturní důsledky a důsledky pro životní prostředí, které vyplývají z uplatňování opatření pro prevenci a tlumení nákaz.

Článek 2

Oblast působnosti tohoto nařízení

1. Toto nařízení se použije:

(a)	chovaná zvířata, zvířata, která již nejsou chovaná, a volně žijící zvířata; [pozm. návrh 49]

(b)	zárodečné produkty;

(c)	produkty živočišného původu;

(d)	vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, aniž jsou dotčena pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 1069/2009;

(e)	zařízení, přepravní prostředky, vybavení a všechny ostatní cesty infekce a materiály, jež jsou zapojeny nebo jež mohou být zapojeny do šíření přenosných nákaz zvířat.

2. Toto nařízení se použije na přenosné nákazy, včetně zoonóz, aniž jsou dotčena pravidla stanovená v:

a)	rozhodnutí č. 2119/98/ES;

b)	nařízení (ES) č. 999/2001;

c)	směrnici 2003/99/ES;

d)	nařízení (ES) č. 2160/2003.

Článek 3

Oblast působnosti části IV týkající se registrace, schvalování, vysledovatelnosti a přemísťování

1. Hlava I části IV se použije na:

a)	suchozemská zvířata a zvířata, která nejsou suchozemskými zvířaty, ale která mohou přenášet nákazy postihující suchozemská zvířata;

b)	zárodečné produkty ze suchozemských zvířat;

c)	produkty živočišného původu ze suchozemských zvířat.

2. Hlava II části IV se použije na:

a)	vodní živočichy a živočichy, kteří nejsou vodními živočichy, ale kteří mohou přenášet nákazy postihující vodní živočichy;

b)	produkty živočišného původu z vodních živočichů.

3. Hlava III části IV se použije na:

a)	zvířata jiná, než jsou zvířata definovaná jako suchozemští a vodní živočichové v čl. 4 odst. 1 a 4;

b)	zárodečné produkty a produkty živočišného původu z těchto jiných zvířat uvedených v písmeni a).

4. Kapitoly 1 a 3 hlavy I a kapitoly 1 a 2 hlavy II části IV se nepoužijí na zvířata v zájmovém chovu.

Článek 4

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

(1)	„zvířaty“ se rozumí obratlovci a bezobratlí;

(2)	„suchozemskými zvířaty“ se rozumí ptáci, suchozemští savci, včely a čmeláci;

(3)

„vodními živočichy“ se rozumí živočichové těchto druhů, a to ve všech stádiích života, včetně jiker a mlíčí/gamet:

i)	ryby nadtřídy Agnatha, a tříd Chondrichthyes, Sarcopterygii a Actinopterygii;

ii)	vodní měkkýši kmene Mollusca;

iii)	vodní korýši podkmene Crustacea;

(4)	„jinými zvířaty“ se rozumí zvířata jiných druhů, než jsou druhy definované jako suchozemští a vodní živočichové;

(5)	„chovanými zvířaty“ se rozumí živá zvířata chovaná lidmi; v případě vodních živočichů se jedná o živočichy pocházející z akvakultury; [pozm. návrh 50]

(5a)	„zvířaty domestikovaných druhů, která již nejsou chovaná“ se rozumí zvířata, která již nejsou pod dohledem lidí; [pozm. návrh 51]

(6)

„akvakulturou“ se rozumí chov vodních živočichů za použití technik určených ke zvýšení produkce těchto živočichů nad rámec přirozené kapacity prostředí, přičemž tito živočichové zůstávají majetkem jedné nebo více fyzických či právnických osob po celou dobu chovu nebo pěstování až do výlovu a včetně doby výlovu, s výjimkou případů, kdy jsou volně žijící vodní živočichové vytěžení nebo ulovení k lidské spotřebě dočasně drženi před usmrcením, aniž by byli krmeni;

(7)	„živočichy pocházejícími z akvakultury“ se rozumí vodní živočichové, kteří jsou předmětem chovu v oblasti akvakultury za použití technik určených ke zvýšení produkce těchto živočichů nad rámec přirozené kapacity daného prostředí ; [pozm. návrh 52]

(8)	„volně žijícími zvířaty“ se rozumí zvířata, která nejsou chovanými zvířaty ani zvířaty domestikovaných druhů, která již nejsou chovaná ; [pozm. návrh 53]

(9)

„drůbeží“ se rozumí ptáci, kteří jsou chováni nebo drženi v zajetí pro účely:

produkce:

masa;

ii)	konzumních vajec;

iii)	jiných produktů;

b)	zazvěření lovného ptactva;

c)	šlechtění ptactva používaného pro typy produkce uvedené v písmeni a);

(10)	„ptactvem chovaným v zajetí“ se rozumí ptáci jiní než drůbež, kteří jsou drženi v zajetí z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v bodě 9, včetně těch, kteří jsou drženi za účelem přehlídek, závodů, výstav, soutěží, šlechtění nebo prodeje;

(11)

„zvířetem v zájmovém chovu“ se rozumí zvíře druhů uvedených v příloze I, které:

a)	je drženo v domácnosti nebo v případě vodních živočichů v nekomerčních akváriích sloužících k okrasným účelům;

b)	při přemísťování doprovází za účelem neobchodního přesunu chovatele zvířat v zájmovém chovu nebo fyzickou osobu, která jedná jménem a na základě dohody s chovatelem zvířat v zájmovém chovu, a za která během neobchodního přesunu zodpovídá chovatel zvířat v zájmovém chovu nebo taková osoba;

(12)	„chovatelem zvířat v zájmovém chovu“ se rozumí fyzická osoba, jež chová zvíře v zájmovém chovu;

(13)	„neobchodním přesunem“ se rozumí jakýkoli přesun zvířat v zájmovém chovu, který nezahrnuje nebo neusiluje, ať přímo či nepřímo, o finanční zisk nebo převod vlastnictví pro neobchodní účely v souladu s definicí uvedenou v čl. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 576/2013 ; [pozm. návrh 54]

(14)	„nákazou“ se rozumí výskyt infekcí a zamoření u zvířat způsobených jedním či více patogenními původci přenosnými na zvířata nebo na člověka, ať s klinickými nebo patologickými projevy, či bez nich;

(15)	„nákazami uvedenými na seznamu“ se rozumí nákazy uvedené na seznamu v souladu s čl. 5 odst. 2;

(16)

„nově se objevující nákazou“ se rozumí jiná nákaza než nákaza uvedená na seznamu, která může splňovat kritéria pro nákazy uvedené na seznamu stanovená v čl. 6 odst. 1 písm. a) z důvodu:

a)	nové nákazy vzniklé v důsledku vývoje nebo změny existujícího patogenního původce;

b)	známé nákazy šířící se do nové zeměpisné oblasti či nové populace; nebo

c)	dříve nepoznaného patogenního původce nebo poprvé diagnostikované nákazy;

(17)	„profilem nákazy“ se rozumí kritéria nákazy uvedená v čl. 6 odst. 1 písm. a);

(18)

„druhy uvedenými na seznamu“ se rozumí živočišné druhy nebo skupiny živočišných druhů uvedené na seznamu v souladu s čl. 7 odst. 2 nebo, v případě nově se objevujících nákaz, živočišné druhy nebo skupiny živočišných druhů, které splňují kritéria pro druhy uvedené na seznamu stanovená v čl. 7 odst. 2;

(19)	„nebezpečím“ se rozumí patogenní původce přítomný ve zvířeti nebo produktu nebo stav zvířete nebo produktu, které mohou mít nepříznivý účinek na zdraví lidí či zvířat;

(20)	„rizikem“ se rozumí pravděpodobnost vědecky prokázaného nebo prokazatelného výskytu a pravděpodobný rozsah biologických a hospodářských důsledků nepříznivého účinku na zdraví zvířat nebo na veřejné zdraví který byl nebo může být doložen vědeckými poznatky ; [pozm. návrh 56]

(21)

„biologickou bezpečností“ se rozumí souhrn řídících a fyzických opatření, jejichž cílem je snížit riziko zavlečení, rozvoje a šíření nákaz nebo mikroorganismů, u nichž se vyvinula rezistence vůči antimikrobiálním látkám, do/z/uvnitř: [pozm. návrh 57]

a)	populace zvířat; nebo

b)	zařízení, oblasti, jednotce, přepravním prostředku nebo jiném zařízení, prostorách či místě;

(22)	„provozovatelem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, jež má zvířata a produkty spadající pod její odpovědnost, včetně chovatelů a přepravců, avšak s výjimkou chovatelů zvířat v zájmovém chovu a veterinárních lékařů;

(23)	„odborníkem pracujícím se zvířaty“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, jež má profesní vztah ke zvířatům nebo produktům, kromě provozovatelů nebo veterinárních lékařů;

(24)

„zařízením“ se rozumí jakékoli prostory, jakákoli stavba nebo jakékoli prostředí, kde jsou držena zvířata nebo zárodečné produkty, s výjimkou:

a)	domácností, které chovají zvířata v zájmovém chovu;

b)	nekomerčních akvárií, v nichž se chovají vodní živočichové;

c)	veterinárních ordinací nebo klinik;

(25)

„zárodečnými produkty“ se rozumí:

a)	sperma, spermie, oocyty a embrya určené pro umělou reprodukci;

b)	násadová vejce;

(26)

„produkty živočišného původu“ se rozumí:

a)	potraviny živočišného původu, včetně medu a krve;

b)	živí mlži, živí ostnokožci, živí pláštěnci a živí mořští plži určení k lidské spotřebě; a

c)	jiní živočichové než živočichové uvedení v písmeni b) určení k tomu, aby byli připraveni k dodání jako živí konečnému spotřebiteli;

(27)	„vedlejšími produkty živočišného původu“ se rozumí celá těla zvířat nebo jejich části, produkty živočišného původu nebo jiné produkty získané ze zvířat, které nejsou určeny k lidské spotřebě, s výjimkou zárodečných produktů;

(28)	„získanými produkty“ se rozumí produkty získané z jednoho nebo více ošetření, přeměn nebo fází při zpracování vedlejších produktů živočišného původu;

(29)

„produkty“ se rozumí:

a)	zárodečné produkty;

b)	produkty živočišného původu;

c)	vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty;

(30)	„úřední kontrolou“ se rozumí úřední kontrola podle definice v bodě 1 článku 2 nařízení (EU) č. xxxx/xxxx (*3) [nařízení o úředních kontrolách];

(31)

„nákazovým statusem“ se rozumí nákazový status, pokud jde o všechny nákazy uvedené na seznamu pro určitý druh uvedený na seznamu s ohledem na:

zvíře;

zvířata uvnitř:

zařízení;

ii)

jednotky;

iii)

oblasti;

iv)	členského státu;

v)	třetí země nebo území;

(32)

„oblastí“ se rozumí:

u suchozemských zvířat jasně definovaná část členského státu, třetí země nebo území, v níž se nachází subpopulace zvířat s jednoznačným nákazovým statusem, pokud jde o konkrétní nákazu nebo konkrétní nákazy, na něž se vztahují odpovídající opatření týkající se dozoru, tlumení nákaz a biologické bezpečnosti;

u vodních živočichů souvislý hydrologický systém s jednoznačným nákazovým statusem, pokud jde o konkrétní nákazu nebo konkrétní nákazy, jenž tvoří oblast, která představuje:

i)	celé povodí od pramene vodního toku po jeho ústí nebo jezero;

ii)	více než jedno povodí;

iii)	část povodí od pramene vodního toku k překážce, která brání zavlečení konkrétní nákazy nebo konkrétních nákaz;

iv)	část pobřežní oblasti, která je přesně zeměpisně vymezena;

v)	ústí, které je přesně zeměpisně vymezeno;

(33)	„povodím“ se rozumí oblast nebo území ohraničené přírodními prvky, jako jsou kopce nebo hory, do nějž směřuje veškerý odtok vody;

(34)

„jednotkou“ se rozumí subpopulace zvířat držená v jednom nebo více zařízeních a v případě vodních živočichů v jednom nebo více zařízeních akvakultury, jež spadají pod společný systém řízení biologické bezpečnosti a mají jednoznačný nákazový status, pokud jde o konkrétní nákazu nebo konkrétní nákazy, která je podrobena odpovídajícímu dozoru, opatřením pro tlumení nákazy a opatřením biologické bezpečnosti;

(35)	„karanténou“ se rozumí držení zvířat v izolaci pod dohledem příslušného orgánu mimo jakýkoliv přímý či nepřímý kontakt s jinými zvířaty za účelem zajištění toho, aby nedocházelo k šíření nákaz během pozorování zvířat po stanovené časové období a případně během vyšetření a léčby;

(36)	„epizootologickou jednotkou“ se rozumí skupina zvířat se stejnou pravděpodobností vystavení patogennímu původci;

(37)	„ohniskem“ se rozumí jeden nebo více případů v zařízení, domácnosti nebo jiném místě, kde jsou zvířata držena nebo kde se nacházejí; [pozm. návrh 59]

(38)	„případem“ se rozumí úřední potvrzení výskytu nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy u živého nebo mrtvého zvířete;

(39)

„uzavřeným pásmem“ se rozumí oblast, v níž jsou uplatňována omezení týkající se přemísťování některých zvířat nebo produktů a jiná opatření pro tlumení nákaz s cílem zabránit šíření konkrétní nákazy do oblastí, kde se žádná omezení neuplatňují; uzavřené pásmo může případně zahrnovat ochranné pásmo a pásmo dozoru;

(40)	„ochranným pásmem“ se rozumí oblast s jedním nebo více případy nákazy, která je zřízena po úředním potvrzení ohniska a v níž jsou uplatňována opatření pro tlumení nákazy s cílem zamezit šíření nákazy z této oblasti;

(41)	„pásmem dozoru“ se rozumí oblast zřízená po úředním potvrzení ohniska, jež se nachází kolem ochranného pásma a v níž jsou uplatňována opatření pro tlumení nákazy s cílem zamezit šíření nákazy z této oblasti a z ochranného pásma;

(42)	„násadovými vejci“ se rozumí vejce pocházející od drůbeže určená k líhnutí;

(43)	„kopytníky“ se rozumí zvířata uvedená v příloze II;

(44)

„zařízením zacházejícím se zárodečnými produkty“ se rozumí:

a)	zařízení pro odběr, produkci, zpracování a skladování zárodečných produktů;

líheň;

(45)

„líhní“ se rozumí zařízení, jehož činnost spočívá v odběru, skladování, uložení násadových vajec do inkubátoru a jejich líhnutí za účelem zajištění dodávek:

a)	vajec určených k líhnutí;

b)	jednodenních kuřat nebo čerstvě vylíhnutých ptáků jiných druhů;

(46)	„přepravcem“ se rozumí provozovatel, který přepravuje zvířata na svůj vlastní účet nebo pro třetí stranu;

(47)

„uzavřeným zařízením“ se rozumí stálé, zeměpisně ohraničené zařízení vytvořené na dobrovolném základě a schválené pro účely přemísťování, kde jsou zvířata:

(a)	chována nebo šlechtěna pro účely výstav, vzdělávání, zachovávání druhů nebo výzkumu;

(b)	uzavřena a oddělena od okolního prostředí;

(c)	podrobena přísnému veterinárnímu dozoru a opatřením biologické bezpečnosti;

(48)	„svodem“ se rozumí shromažďování chovaných suchozemských zvířat z více než jednoho zařízení po dobu kratší, než je požadovaná doba pobytu pro uvedený druh zvířat;

(49)	„dobou pobytu“ se rozumí minimální doba, po kterou zvíře musí zůstat v zařízení před přemístěním z tohoto zařízení;

(50)	„IMSOC“ se rozumí počítačový systém správy informací stanovený v čl. 130 odst. 1 nařízení (EU) č. xxxx/xxxx (*4) [nařízení o úředních kontrolách];

(50a)

„zpracovatelským zařízením“ se rozumí potravinářský podnik schválený v souladu s ustanoveními článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (54) ; [pozm. návrh 60]

(50b)

„zařízením pro potraviny z vodních organismů schváleným pro tlumení nákaz“ se rozumí potravinářský podnik schválený v souladu s článkem 177 a hlavou II části IV; [pozm. návrh 61]

(51)

„zařízením pro potraviny z vodních organismů schválené pro tlumení nákaz“ se rozumí potravinářský podnik schválený v souladu s ustanoveními:

a)	článku 4 nařízení (ES) č. 853/2004 pro zpracování živočichů pocházejících z akvakultury pro potravinářské účely;

b)	článku 177 tohoto nařízení pro usmrcování vodních živočichů za účelem tlumení nákazy v souladu s hlavou II části III. [pozm. návrh 62]

(51a)

„veterinárním lékařem“ se rozumí odborník s komplexním vědeckým vzděláním, jemuž příslušný orgán vydal povolení k výkonu všech aspektů veterinárního lékařství v zájmu zvířat, klienta a společnosti, a to nezávislým a etickým způsobem s osobní odpovědností; [pozm. návrh 63]

(51b)

„úředním veterinárním lékařem“ se rozumí veterinární lékař jmenovaný příslušnými orgány, jenž má odpovídající kvalifikaci k provádění úředních kontrol a dalších úředních činností v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. xxx/xxxx (*5) (nařízení o úředních kontrolách). [pozm. návrh 64]

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, pokud jde o změny v seznamu týkající se:

a)	zvířat v zájmovém chovu uvedených v příloze I;

b)	kopytníků uvedených v příloze II.

Kapitola 2

Nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy a druhy uvedené na seznamu

Článek 5

Seznam nákaz

1. Pravidla pro prevenci a tlumení konkrétních nákaz stanovená v tomto nařízení se použijí na:

a)	nákazy uvedené na seznamu v příloze -I ; [pozm. návrh 65]

b)	nově se objevující nákazy.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů vytvoří Seznam nákaz uvedených zmíněný v odst. 1 písm. a) je uveden v tabulce v příloze –I . Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, s náležitým přihlédnutím ke stanoviskům Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a po řádné veřejné konzultaci se zúčastněnými stranami a odborníky, pokud jde o změny seznamu nákaz uvedených v této příloze za účelem zohlednění technického a vědeckého pokroku, vývoje příslušných mezinárodních norem a změněných okolností v oblasti veřejného zdraví a zdraví zvířat . [pozm. návrh 66]

Tento seznam zahrnuje Tato tabulka se vztahuje na nákazy splňující podmínky stanovené v následujících písmenech a) a b) tohoto odstavce s přihlédnutím ke kritériím k hodnocení kritérií pro seznamy nákaz stanoveným stanovených v článku 6: [pozm. návrh 67]

nákazy, které by mohly mít významný dopad na alespoň jednu z těchto oblastí:

i)	veřejné zdraví;

ii)	zemědělskou produkci nebo produkci akvakultury či související hospodářská odvětví;

iii)	společnost v členských státech a regionech a případně ve třetích zemích nebo územích; [pozm. návrh 68]

iv)	životní prostředí;

iva)	dobré životní podmínky zvířat a zdraví zvířat; [pozm. návrh 69]

b)	nákazy, pro něž jsou k dispozici nebo pro něž mohou být vytvořena opatření ke zmírnění rizika úměrná rizikům, jež představují tyto nákazy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2. [pozm. návrh 70]

V Ve zvláště závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících s nákazou nákazy , jež představuje nově vznikající riziko s velmi významným dopadem, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí se na akty v souladu s postupem v přenesené pravomoci přijímané podle čl. 255 odst. 3 tohoto článku použije postup stanovený v článku 254. [pozm. návrh 71]

Článek 6

Kritéria pro zařazení nákazy na seznam

1. Při úpravě seznamu nákaz v souladu s čl. 5 odst. 2 zohlední Komise při rozhodování o tom, zda nákaza splňuje podmínky pro uvedení na seznamu podle čl. 5 odst. 2, zohlední tato kritéria: [pozm. návrh 72]

profil nákazy, který zahrnuje:

i)	živočišný druh dotčený nákazou;

ii)	míru nemocnosti a úmrtnosti související s nákazou v populacích zvířat;

iii)	zoonotickou povahu nákazy;

iv)	schopnost patogenů rozvíjet rezistenci vůči léčbě, se zaměřením na antimikrobiální rezistenci ; [pozm. návrh 73]

v)	přetrvávání nákazy v populaci zvířat nebo v životním prostředí;

vi)	cesty a rychlost přenosu nákaz mezi zvířaty a případně mezi zvířaty a lidmi;

vii)	nepřítomnost nebo přítomnost a rozšíření nákazy v Unii a v případě, že nákaza není v Unii přítomna, riziko jejího zavlečení do Unie;

viii)

existenci diagnostických nástrojů a nástrojů pro tlumení nákaz;

dopad nákazy na:

zemědělskou produkci nebo produkci akvakultury a ostatní části hospodářství:

—	úroveň výskytu nákazy v Unii,

—	výrobní ztráty v důsledku nákazy,

—	ostatní ztráty;

ii)

lidské zdraví:

—	přenosnost mezi zvířaty a lidmi,

—	přenosnost mezi lidmi,

—	závažnost lidské formy nákazy,

—	dostupnost účinné prevence nebo léčby u člověka;

iii)	dobré životní podmínky zvířat;

iv)	biologickou rozmanitost a znečištění životního prostředí;

c)	její potenciál k vyvolání krizové situace a její možné použití v oblasti bioterorismu;

proveditelnost, dostupnost a účinnost těchto opatření v oblasti prevence a tlumení nákaz:

i)	diagnostické nástroje a kapacity;

ii)

očkování;

iii)

léčba;

iv)	opatření biologické bezpečnosti;

v)	omezení pohybu zvířat a produktů;

vi)	utracení a odstranění zvířat;

dopad opatření v oblasti prevence a tlumení nákaz, pokud jde o:

i)	přímé a nepřímé náklady pro dotčená odvětví a hospodářství jako celek;

ii)	jejich přijímání společností;

iii)	dobré životní podmínky dotčených subpopulací chovaných zvířat, zvířat domestikovaných druhů, která již nejsou chovaná, a volně žijících zvířat; [pozm. návrh 74]

iv)	životní prostředí a biologickou rozmanitost.

2. Komise je po náležité veřejné konzultaci se zúčastněnými stranami a odborníky zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, pokud jde o změny kritérií stanovených v odstavci 1 tohoto článku za účelem zohlednění technického a vědeckého pokroku a vývoje příslušných mezinárodních norem. [pozm. návrh 75]

Článek 7

Seznam druhů

1. Pravidla týkající se konkrétních nákaz uvedených na seznamu stanovená v tomto nařízení a pravidla přijatá na základě tohoto nařízení se použijí na druhy uvedené na seznamu v příloze – I . [pozm. návrh 76]

2. Komise prostřednictvím prováděcích je zmocněna k přijímání aktů vytvoří seznam v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, pokud jde o změny seznamu druhů uvedený zmíněného v odstavci 1 a uvedeného v tabulce v příloze –I, za účelem zohlednění technického pokroku, vědeckého vývoje a změněných okolností v oblasti veřejného zdraví a zdraví zvířat, po řádné konzultaci se zúčastněnými stranami a odborníky a s náležitým přihlédnutím ke stanoviskům Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. [pozm. návrh 77]

Tento seznam obsahuje zahrnuje druhy zvířat nebo skupiny druhů zvířat, jež představují značné riziko šíření konkrétních nákaz uvedených na seznamu, při zohlednění těchto kritérií: [pozm. návrh 78]

a)	vnímavost rizikové populace zvířat;

b)	délka inkubační doby a období nakažlivosti u zvířat;

c)	schopnost těchto zvířat přenášet tyto konkrétní nákazy;

ca)	použití takových zvířat v plemenném, užitkovém nebo jatečním chovu. [pozm. návrh 79]

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2. [pozm. návrh 80]

Článek 8

Použití pravidel pro prevenci a tlumení nákaz u nákaz uvedených na seznamu

1. Komise prostřednictvím prováděcích je, s patřičným ohledem na stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a po řádné konzultaci se zúčastněnými stranami a odborníky, zmocněna k přijímání aktů stanoví použití v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, kterými se mění příloha -I a týkají se uplatňování pravidel pro prevenci a tlumení nákaz uvedených v následujících bodech u nákaz uvedených na seznamu: [pozm. návrh 82]

nákazy uvedené na seznamu, v souvislosti s nimiž je nutné přijmout okamžitá opatření k eradikaci, jakmile jsou zjištěny, na které se vztahují pravidla týkající se: [pozm. návrh 83]

i)	povědomí o nákazách a připravenosti stanovená v hlavě I části III a opatření pro tlumení nákaz stanovená v kapitole 1 hlavy II části III;

ii)	kompartmentalizace stanovené v čl. 37 odst. 1;

nákazy uvedené na seznamu, na které by se měly tlumit ve všech členských státech s dlouhodobým cílem vymýtit je v celé Unii; na tyto nákazy se vztahují pravidla pro prevenci a tlumení nákaz týkající se: [pozm. návrh 84]

i)	povinných eradikačních programů stanovených v čl. 30 odst. 1,

ii)	členských států a oblastí prostých nákazy stanovených v článku 36,

iii)	kompartmentalizace stanovené v čl. 37 odst. 2,

iv)	opatření pro tlumení nákaz stanovených v kapitole 2 hlavy II části III,

nákazy uvedené na seznamu, které se týkají určitých členských států a v souvislosti s nimiž je nutné přijmout různá opatření, a zabránit tak jejich šíření do částí Unie, které jsou oficiálně prosté nákazy nebo disponují eradikačními programy; na které tyto nákazy se vztahují pravidla pro prevenci a tlumení nákaz týkající se: [pozm. návrh 85]

i)	dobrovolné eradikace stanovené v čl. 30 odst. 2;

ii)	členských států a oblastí prostých nákazy stanovených v článku 36;

iii)	kompartmentalizace stanovené v čl. 37 odst. 2;

iv)	opatření pro tlumení nákaz stanovených v kapitole 2 hlavy II části III;

nákazy uvedené na seznamu, na které se vztahují ustanovení uvedená výše v písmenech a), b) a c), a jiné nákazy, kvůli kterým je nutné přijmout různá opatření, a zabránit tak jejich šíření do Unie nebo přenášení mezi členskými státy; na tyto nákazy se vztahují pravidla pro prevenci a tlumení nákaz týkající se: [pozm. návrh 86]

i)	přemísťování v rámci Unie podle kapitol 3 až 7 hlavy I a kapitol 2, 3 a 4 hlavy II části IV;

ii)	vstupu do Unie a vývozu z Unie stanovených v části V;

nákazy uvedené na seznamu, na které se vztahují ustanovení uvedená výše v písmenech a) a b), a jiné nákazy, které je v rámci Unie nutné sledovat; na tyto nákazy se vztahují pravidla pro prevenci a tlumení nákaz týkající se: [pozm. návrh 87]

i)	hlášení a podávání zpráv stanovených v kapitole 1 části II;

ii)	dozoru stanoveného v kapitole 2 části II.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2. [pozm. návrh 88]

2. Komise při přijímání prováděcích aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 1 zohlední tato kritéria: [pozm. návrh 90]

a)	úroveň dopadu nákazy na zdraví zvířat a na veřejné zdraví, dobré životní podmínky zvířat a hospodářství;

b)	prevalence, výskyt a rozšíření nákazy v Unii;

c)	dostupnost, proveditelnost a účinnost různých souborů opatření pro prevenci a tlumení nákazy stanovených v tomto nařízení, pokud jde o danou nákazu, přičemž věnuje důslednou pozornost převládajícím regionálním podmínkám . [pozm. návrh 91]

Kapitola 3

Oblasti odpovědnosti v oblasti zdraví zvířat

ODDÍL 1

PROVOZOVATELÉ, ODBORNÍCI PRACUJÍCÍ SE ZVÍŘATY A CHOVATELÉ ZVÍŘAT V ZÁJMOVÉM CHOVU

Článek 9

Oblasti odpovědnosti v oblasti zdraví zvířat a opatření biologické bezpečnosti

1. Provozovatelé, odborníci pracující se zvířaty a chovatelé zvířat v zájmovém chovu:

a)	zodpovídají za zdraví chovaných zvířat a produktů spadajících pod jejich odpovědnost;

přijímají – s pomocí odborných příruček osvědčených postupů a zejména s využitím správné mikrobiologické praxe – vhodná opatření biologické bezpečnosti s přihlédnutím k příslušným rizikům s cílem zajistit zdraví chovaných zvířat a produktů a zabránit zavlečení, rozvoji a šíření nákaz v rámci EU a jejich šíření mezi těmito chovanými zvířaty a produkty, za něž jsou odpovědní, nebo z nich, kromě případů, kdy je to konkrétně povoleno pro vědecké účely, a to pro: [pozm. návrh 92]

i)	kategorie a druhy chovaných zvířat a produktů;

ii)	typ produkce.

ba)	dodržování správné chovatelské praxe; [pozm. návrh 93]

bb)	zajistí kontrolované používání veterinárních léčivých přípravků; [pozm. návrh 94]

2. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti, jež doplňují pravidla stanovená v odst. 1 písm. b) tohoto článku.

Článek 10

Základní znalosti o zdraví zvířat

1. Provozovatelé, a odborníci pracující se zvířaty a chovatelé zvířat v zájmovém chovu získají znalosti o: [pozm. návrh 95]

a)	nákazách zvířat, včetně těch, jež jsou přenosné na člověka;

b)	zásadách biologické bezpečnosti, správné chovatelské praxi a zodpovědném používání veterinárních léčiv ; [pozm. návrh 96]

c)	vzájemných vztazích mezi zdravím zvířat, dobrými životními podmínkami zvířat a lidským zdravím.

2. Obsah a úroveň požadovaných znalostí podle odstavce 1 závisí na:

a)	kategoriích a druzích chovaných zvířat nebo produktů spadajících pod jejich odpovědnost;

b)	typu produkce;

c)	prováděných úkolech.

3. Znalosti uvedené v odstavci 1 se získávají jedním z těchto způsobů prostřednictvím odborné praxe nebo školení v souladu s požadavky stanovenými v příslušném členském státě. Tato školení mohou poskytovat také profesní organizace.

a)	odbornou praxí či odbornou přípravou;

b)	stávajícími programy v oblasti zemědělství či akvakultury, jež jsou relevantní z hlediska zdraví zvířat;

c)	prostřednictvím formálního vzdělávání. [pozm. návrh 97]

ODDÍL 2

VETERINÁRNÍ LÉKAŘI A ODBORNÍCI ZABÝVAJÍCÍ SE ZDRAVÍM VODNÍCH ŽIVOČICHŮ

Článek 11

Odpovědnosti veterinárních lékařů a odborníků zabývajících se zdravím vodních živočichů

1. Veterinární lékaři při své činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení:

a)	přijímají veškerá vhodná opatření, jež zamezí zavlečení, rozvoji a šíření nákaz;

aa)	poskytují provozovatelům poradenství ohledně opatření k minimalizaci rizika výskytu zoonóz, patogenů vyskytujících se v potravním řetězci, reziduí a znečišťujících látek s cílem zajistit bezpečnost potravin; [pozm. návrh 98]

b)	zajišťují včasné zjištění nákaz prováděním řádné diagnostiky a diferenciální diagnostiky za účelem vyloučení nebo potvrzení nákazy před zahájením symptomatické léčby;

hrají aktivní úlohu při:

i)	zvyšování povědomí v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat; [pozm. návrh 99]

ii)	prevenci nákaz;

iii)	včasném zjištění nákaz a rychlé reakci na nákazy;

iiia)

průběžném vzdělávání v oblasti prevence nákaz, jejich včasného zjišťování a tlumení; [pozm. návrh 100]

iiib)

zvyšování povědomí o antimikrobiální rezistenci a jejích možných důsledcích; [pozm. návrh 101]

d)	spolupracují s příslušným orgánem, provozovateli, odborníky pracujícími se zvířaty a chovateli zvířat v zájmovém chovu při uplatňování opatření k prevenci a tlumení nákaz stanovených v tomto nařízení.

da)

poskytují provozovatelům a odborníkům pracujícím se zvířaty poradenství založené na nejnovějších dostupných poznatcích v souvislosti s ochranou před biologickými nebezpečími a dalšími veterinárními aspekty, které jsou důležité pro daný typ zařízení a kategorie a druhy zvířat v něm chovaných. [pozm. návrh 102]

2. Odborníci zabývající se zdravím vodních živočichů mohou v souvislosti s vodními živočichy provádět činnosti přisouzené na základě tohoto nařízení veterinárním lékařům, jsou-li k tomu oprávněni na základě vnitrostátních právních předpisů. V tomto případě se odstavec 1 použije i na dané odborníky zabývající se zdravím vodních živočichů.

2a. Odborníci zabývající se zdravím včel mohou v souvislosti se včelami a čmeláky provádět činnosti přisouzené na základě tohoto nařízení veterinárním lékařům, jsou-li k tomu oprávněni na základě vnitrostátních právních předpisů. V tomto případě se odstavec 1 použije i na dané odborníky zabývající se zdravím včel. [pozm. návrh 103]

3. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, pokud jde o kvalifikaci veterinárních lékařů, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (55), a odborníků zabývajících se zdravím vodních živočichů provádějících činnosti, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. [pozm. návrh 104]

ODDÍL 3

ČLENSKÉ STÁTY

Článek 12

Oblasti odpovědnosti členských států

1. Aby se zajistilo, že příslušný orgán pro zdraví zvířat má možnost přijmout nezbytná a vhodná opatření a provádět činnosti, jak vyžaduje toto nařízení, členské státy zajistí, aby měl:

a)	kvalifikovaný personál, zařízení, vybavení, finanční zdroje a účinnou organizaci na celém území členského státu;

b)	přístup k laboratořím s kvalifikovaným personálem, zařízením, vybavením a finančními zdroji pro zajištění rychlé a přesné diagnostiky a diferenciální diagnostiky nákaz uvedených na seznamu a nově se objevujících nákaz;

c)	dostatečně školené veterinární lékaře, kteří se podílejí na plnění činností uvedených v článku 11, jež spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

2. Členské státy podporují provozovatele a odborníky pracující se zvířaty v získávání, udržování a rozvíjení základních znalostí v oblasti zdraví zvířat stanovených v článku 10 prostřednictvím příslušných programů v oblasti zemědělství či akvakultury nebo formálního vzdělávání a zajišťují, aby bylo dosaženo potřebné úrovně znalostí . [pozm. návrh 105]

2a. Členské státy stanoví, za jakých podmínek lze zajistit, aby provozovatelé, odborníci pracující se zvířaty a chovatelé zvířat v zájmovém chovu získávali, udržovali a rozvíjeli základní znalosti v oblasti zdraví zvířat stanovené v článku 10. [pozm. návrh 106]

Článek 12a

Strategická opatření pro nákazy, které nejsou uvedeny na seznamu

Členské státy přijmou strategická opatření pro sledování, prevenci a tlumení infekčních nákaz zvířat včetně těch, které nejsou uvedeny v příloze tohoto nařízení, mimo jiné s cílem snížit nebezpečí rozvoje antimikrobiální rezistence. Tato opatření se přijmou jako součást vnitrostátních plánů a programů kontroly v souladu s nařízením (EU) č. xxxx/xxxx (*6) (nařízení o úředních kontrolách) nebo článkem 5 nařízení (ES) č. 2160/2003 [pozm. návrh 107]

Článek 12b

Hraniční kontroly

Členské státy s technickou pomocí na úrovni Unie v souvislosti s nákazami zvířat uvedenými na seznamu v příloze -I tohoto nařízení zajistí, aby na jejich vnějších hranicích byla ve spolupráci s příslušnými orgány dotčených třetích zemí uplatňována vhodná preventivní opatření biologické bezpečnosti založená na posouzení rizik. [pozm. návrh 108]

Článek 13

Pověření jinými úředními činnostmi příslušného orgánu

1. Příslušný orgán může veterinární lékaře nebo kvalifikované profesní organizace pověřit jednou nebo více z následujících činností: [pozm. návrh 109]

a)	činnostmi, jež se týkají hlášení a podávání zpráv podle kapitoly 1 části II a dozoru podle kapitoly 2 části II;

činnostmi souvisejícími s:

i)	povědomím o nákaze, připraveností a tlumením podle části III;

ii)	registrací, schvalováním, vysledovatelností a přemísťováním podle části IV;

iii)	mimořádnými opatřeními podle části VI.

1a. Příslušný orgán může odborníky zabývající se zdravím včel pověřit jednou nebo více z činností uvedených v odstavci 1. [pozm. návrh 110]

2. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	okolností a podmínek pro pověření činnostmi podle odstavce 1 a odstavce 1a ; [pozm. návrh 111]

b)	toho, jakými jinými činnostmi kromě těch, jež jsou stanoveny v odstavci 1 tohoto článku, a za jakých okolností a za jakých podmínek mohou být veterinární lékaři pověřeni;

c)	minimálních požadavků na odbornou přípravu veterinárních lékařů podle čl. 12 odst. 1 písm. c), v souladu se směrnicí 2005/36/ES . [pozm. návrh 112]

Komise při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci zohlední povahu těchto úkolů a mezinárodní závazky Unie a členských států.

Článek 14

Informování veřejnosti

Existuje-li důvodné podezření, že zvířata nebo produkty mohou představovat riziko, Je-li v souvislosti s pravděpodobným výskytem ohniska nákazy nezbytné přijmout opatření učiní příslušný orgán vhodné kroky k informování veřejnosti o povaze rizika a o opatřeních, která byla nebo budou přijata za účelem zamezení nebo tlumení daného rizika, přičemž se zohlední povaha, závažnost a rozsah nutnosti zabránit zbytečnému šíření paniky a rozsahu daného rizika a veřejný zájem spočívající veřejném zájmu spočívajícím v informování. [pozm. návrh 113]

Příslušný orgán přijme všechna nezbytná opatření s cílem informovat občany o základních zásadách v oblasti prevence výskytu ohniska a šíření nákaz zvířat, přičemž se zaměří především na riziko, které představují osoby, jež z cest mimo Unii mohou do Unie zavléci patogenní původce. [pozm. návrh 114]

ODDÍL 4

LABORATOŘE, ZAŘÍZENÍ A JINÉ FYZICKÉ A PRÁVNICKÉ OSOBY PRACUJÍCÍ S PATOGENNÍMI PŮVODCI, OČKOVACÍMI LÁTKAMI A DALŠÍMI BIOLOGICKÝMI PRODUKTY

Článek 15

Povinnosti laboratoří, zařízení a dalších subjektů pracujících s patogenními původci, očkovacími látkami a dalšími biologickými produkty

1. Laboratoře, zařízení a jiné fyzické nebo právnické osoby pracující s patogenními původci za účelem výzkumu, vzdělávání, diagnostiky nebo výroby očkovacích látek a jiných biologických produktů při zohlednění případných mezinárodních norem:

a)	přijmou vhodná opatření biologické bezpečnosti, biologické ochrany a opatření v oblasti uzavřeného nakládání s biologickými původci s cílem zabránit úniku patogenních původců a jejich následnému kontaktu se zvířaty mimo laboratoř nebo jiné zařízení pracující s patogenními původci za účelem výzkumu;

b)	zajistí, aby přemísťování patogenních původců, očkovacích látek a dalších biologických produktů mezi laboratořemi nebo jinými zařízeními nevedlo k riziku šíření nákaz uvedených na seznamu a nově se objevujících nákaz.

2. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, pokud jde o bezpečnostní opatření pro laboratoře, zařízení a jiné fyzické nebo právnické osoby pracující s patogenními původci, očkovacími látkami a dalšími biologickými produkty, jež se týkají:

a)	opatření biologické bezpečnosti, biologické ochrany a uzavřeného nakládání s biologickými původci;

b)	požadavků na přemísťování pro patogenní původce, očkovací látky a další biologické produkty.

ČÁST II

HLÁŠENÍ NÁKAZ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV, DOZOR, ERADIKAČNÍ PROGRAMY, STATUS OBLASTI PROSTÉ NÁKAZY

Kapitola 1

Hlášení nákaz a podávání zpráv

Článek 16

Hlášení v rámci členských států

1. Fyzické a právnické osoby Provozovatelé, odborníci pracující se zvířaty a chovatelé zvířat v zájmovém chovu neprodleně ohlásí: [pozm. návrh 115]

a)	příslušnému orgánu ohnisko nebo podezření na ohnisko nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. e); [pozm. návrh 116]

veterinárnímu lékaři nebo odborníkovi, který se zabývá zdravím vodních živočichů, mimořádnou míru úhynu a další znaky závažných přenosných nákaz nebo výrazný pokles objemu produkce s neurčenou příčinou u zvířat za účelem dalšího šetření, včetně odběru vzorků pro laboratorní vyšetření, vyžaduje-li to situace. [pozm. návrh 117]

1a. Veterinární lékaři nebo odborníci zabývající se zdravím vodních živočichů neprodleně příslušnému orgánu ohlásí ohnisko nebo podezření na ohnisko nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. e). [pozm. návrh 118]

1b. Lékaři neprodleně příslušnému orgánu ohlásí jakýkoli výskyt zoonózy. [pozm. návrh 119]

2. Členské státy mohou rozhodnout, že hlášení uvedená v odst. 1 písm. b) budou určena příslušnému orgánu.

3. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	kritérií pro stanovení, zda nastaly okolnosti vyžadující hlášení uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku;

b)	podrobných pravidel pro další šetření podle odst. 1 písm. b) tohoto článku.

Článek 17

Hlášení v rámci Unie

1. Členské státy okamžitě ohlásí Komisi a ostatním členským státům všechna ohniska nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. e), pro něž je vyžadováno okamžité hlášení pro zajištění včasného provedení nezbytných opatření k řízení rizik, a to s přihlédnutím k profilu nákazy.

2. Hlášení podle odstavce 1 obsahuje tyto informace o ohnisku:

a)	patogenní původce a případně jeho podtyp;

b)	data podezření na ohnisko a jeho potvrzení;

c)	umístění ohniska;

d)	jakákoli související ohniska;

e)	zvířata zasažená ohniskem;

f)	veškerá opatření pro tlumení nákazy přijatá v souvislosti s ohniskem;

g)	možný nebo známý původ nákazy uvedené na seznamu;

h)	použité diagnostické metody.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, na jejichž základě stanoví, které z nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. e) podléhají okamžitému hlášení členských států v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. [pozm. návrh 120]

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2. [pozm. návrh 121]

Článek 18

Podávání zpráv v rámci Unie

1. Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům informace o nákazách uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. e), pro něž:

a)	se nevyžaduje okamžité hlášení ohnisek podle čl. 17 odst. 1;

se okamžité hlášení ohniska podle čl. 17 odst. 1 vyžaduje, ale je nutné Komisi a ostatním členským státům oznámit dodatečné informace o:

i)	dozoru v souladu s pravidly stanovenými v prováděcím aktu přijatém podle článku 29;

ii)	eradikačním programu v souladu s pravidly stanovenými v prováděcím aktu přijatém podle článku 35.

2. Podávání zpráv podle odstavce 1 zahrnuje informace o:

a)	zjištění nákaz uvedených na seznamu uvedených v odstavci 1;

b)	výsledcích dozoru, je-li to vyžadováno v souladu s pravidly přijatými podle čl. 29 písm. b) bodu ii);

c)	výsledcích programů dozoru, je-li to vyžadováno v souladu s čl. 27 odst. 3 a pravidly přijatými podle čl. 29 písm. b) bodu ii);

d)	eradikačních programech, je-li to vyžadováno v souladu s článkem 33 a pravidly stanovenými v prováděcím aktu přijatém podle článku 35.

3. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, pokud jde o změny a doplnění požadavků odstavce 2 tohoto článku a podávání zpráv o jiných záležitostech, je-li to nezbytné pro zajištění účinného používání pravidel tohoto nařízení pro prevenci a tlumení nákaz. [pozm. návrh 122]

Článek 19

Společná pravidla pro hlášení v rámci Unie a podávání zpráv v rámci Unie

1. Hlášení v rámci Unie a podávání zpráv v rámci Unie stanovené v čl. 17 odst. 1 a v čl. 18 odst. 1 musí probíhat v časech a s četností, jež zajistí transparentnost a včasné používání nezbytných opatření k řízení rizik, s přihlédnutím k:

a)	profilu nákazy;

b)	typu ohniska.

2. Členské státy stanoví oblasti hlášení a podávání zpráv pro účely hlášení v rámci Unie a podávání zpráv v rámci Unie podle čl. 17 odst. 1 a čl. 18 odst. 1.

Článek 20

Počítačový informační systém pro hlášení nákaz a podávání zpráv v rámci Unie

Komise zřídí a spravuje počítačový informační systém pro činnost mechanismů a nástrojů pro požadavky na hlášení v rámci Unie a podávání zpráv v rámci Unie podle článků 17, 18 a 19.

Článek 21

Prováděcí pravomoci týkající se hlášení v rámci Unie a podávání zpráv v rámci Unie a počítačového informačního systému

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla pro požadavky na hlášení v rámci Unie a podávání zpráv v rámci Unie a pro počítačový informační systém, uvedené v článcích 17 až 20, pokud jde o:

a)	informace, které mají být členskými státy poskytnuty v hlášení v rámci Unie a podávání zpráv v rámci Unie podle čl. 17 odst. 1 a čl. 18 odst. 1;

b)	postupy pro zřízení a užívání počítačového informačního systému stanoveného v článku 20 a přechodná opatření pro migraci údajů a informací ze stávajících systémů do nového systému a jeho fungování v plném rozsahu;

c)	formát a strukturu údajů zanášených do počítačového informačního systému stanoveného v článku 20;

d)	lhůty a četnost hlášení v rámci Unie a podávání zpráv podle čl. 17 odst. 1 a čl. 18 odst. 1;

e)	oblasti hlášení v rámci Unie a podávání zpráv v rámci Unie stanovené v čl. 19 odst. 2.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Kapitola 2

Dozor

Článek 22

Povinnosti provozovatelů s ohledem na dozor

Za účelem zjištění přítomnosti nákaz uvedených na seznamu a nově se objevujících nákaz musí provozovatelé:

a)	pozorovat zdraví a chování dobré životní podmínky zvířat spadajících pod jejich odpovědnost; [pozm. návrh 123]

aa)	pozorovat jakékoli změny u živočišných produktů spadajících pod jejich odpovědnost, které mohou vést k podezření, že byly způsobeny nákazami uvedenými na seznamu nebo nově se objevujícími nákazami; [pozm. návrh 124]

b)	pozorovat jakékoli změny běžných parametrů produkce v zařízeních, u zvířat nebo zárodečných produktů spadajících pod jejich odpovědnost, které mohou vést k podezření, že byly způsobeny nákazami uvedenými na seznamu nebo nově se objevujícími nákazami;

c)	pátrat po mimořádné míře úhynu a dalších znacích závažných přenosných nákaz u zvířat spadajících pod jejich odpovědnost. [pozm. návrh 125]

ca)

souhlasit s veterinárními kontrolami ze strany veterinárního lékaře za účelem předcházení přítomnosti nákaz uvedených na seznamu a nově se objevujících nákaz v souladu s kritérii stanovenými v článku 23; tyto kontroly jsou také příležitostí poskytnout provozovateli poradenství v otázkách biologické bezpečnosti. [pozm. návrh 126]

Provozovatelé se mohou podílet na jakýchkoli stávajících dobrovolných společných opatřeních ke sledování nákaz zvířat. [pozm. návrh 127]

Článek 23

Veterinární kontroly

1. Provozovatelé zajistí, aby v zařízeních, za něž jsou odpovědní, uskutečňovali veterinární lékaři či jiní kvalifikovaní odborníci veterinární kontroly, je-li to vzhledem k rizikům, která dané zařízení představuje, vhodné, a to s přihlédnutím k: [pozm. návrh 128]

a)	typu zařízení;

b)	kategoriím a druhům zvířat chovaných v zařízení;

ba)	epizootologické situaci v dané oblasti nebo regionu; [pozm. návrh 129]

c)	jinému příslušnému dozoru, systémům zajišťování jakosti nebo úředním kontrolám, jimž chovaná zvířata a typ zařízení podléhají.

Uvedené veterinární kontroly se uskutečňují s četností, jež zajistí uspokojivou prevenci nákaz u zvířat a je úměrná rizikům, která dané zařízení představuje. Příslušný orgán stanoví podrobná pravidla, pokud jde o obsah a četnost veterinárních kontrol v případě různých typů rizik, která jednotlivá zařízení představují. [pozm. návrh 130]

Lze je kombinovat s kontrolami pro jiné účely.

2. Veterinární kontroly stanovené v odstavci 1 se uskutečňují pro účely:

a)	zjištění jakýchkoli znaků poskytnutí informací o jakýchkoli znacích poukazujících na výskyt nákaz uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz; [pozm. návrh 131]

b)	poskytování poradenství provozovatelům v oblasti biologické bezpečnosti a jiných veterinárních záležitostí podle typu zařízení a kategorií a druhů zvířat chovaných v daném zařízení.

ba)	poskytování informací příslušnému orgánu s cílem ucelit dozor podle článku 25. [pozm. návrh 132]

Článek 24

Přenesení pravomocí v oblasti veterinárních kontrol

Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

doplnění:

kritérií stanovených v čl. 23 odst. 1, jež mají být zohledněna při určení:

—	typu zařízení, jež musí podléhat veterinárním kontrolám,

—	četnosti těchto veterinárních kontrol;

ii)	požadavků stanovených v čl. 23 odst. 2, pokud jde o obsah a četnost veterinárních kontrol u různých typů zařízení, s cílem zajistit, že jsou splněny účely veterinárních kontrol;

b)	určení typů zařízení, jež mají podléhat veterinárním kontrolám. [pozm. návrh 133]

Článek 25

Povinnosti příslušného orgánu s ohledem na dozor

1. Příslušný orgán provádí dozor nad přítomností nákaz uvedených na seznamu uvedenými v čl. 8 odst. 1 písm. e) a nad nově se objevujícími nákazami.

2. Dozor musí zajistit včasné zjištění přítomnosti nákaz uvedených na seznamu uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. e) a nově se objevujících nákaz, a to prostřednictvím shromažďování, třídění a analýzy příslušných informací vztahujících se k nákazové situaci. Tento dozor se zakládá na dozoru prováděném provozovateli individuálně i v rámci společných dobrovolných programů a doplňuje jej. [pozm. návrh 134]

3. Příslušný orgán zajistí, aby informace v rámci dozoru podle odstavce 1 byly shromažďovány a používány efektivním a účinným způsobem.

Článek 26

Metody, četnost a intenzita dozoru

Plánování, prostředky, diagnostické metody, četnost, intenzita, cílená populace zvířat a odběr vzorků týkající se dozoru podle čl. 25 odst. 1 musí být vhodné a přiměřené cílům dozoru, přičemž se zohlední:

a)	profil nákazy;

b)	příslušné rizikové faktory;

nákazový status v:

i)	členském státě, jeho oblasti nebo jednotce, jež podléhají dozoru;

ii)	členských státech a třetích zemích nebo územích, které s tímto členským státem, jeho oblastí nebo jednotkou buď hraničí, nebo z kterých zvířata a produkty do tohoto členského státu, jeho oblasti nebo jednotky vstupují;

d)	dozor prováděný provozovateli v souladu s článkem 22 nebo jinými veřejnými orgány.

Článek 27

Programy dozoru

1. Příslušný orgán provádí dozor stanovený v čl. 25 odst. 1 v rámci programu dozoru, je-li nezbytný strukturovaný dozor vzhledem k:

a)	profilu nákazy;

b)	příslušným rizikovým faktorům;

ba)	minulým zkušenostem s nákazami v členském státě, jeho oblasti nebo jednotce. [pozm. návrh 135]

2. Členský stát, který zavádí program dozoru podle odstavce 1, o této skutečnosti uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

3. Členský stát, který provádí program dozoru podle odstavce 1, Komisi předkládá pravidelné zprávy o výsledcích tohoto programu dozoru.

Článek 28

Přenesení pravomocí

Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	plánování, prostředků, diagnostických metod, četnosti, intenzity, cílené populace zvířat a odběru vzorků týkajících se dozoru uvedených v článku 26;

b)	kritérií pro úřední potvrzení a definice případů nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. e) a případně nově se objevujících nákaz;

ba)	určení, které z nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. e) podléhají programům dozoru; [pozm. návrh 136]

požadavků na programy dozoru stanovené v čl. 27 odst. 1, pokud jde o:

i)	obsah programů dozoru;

ii)	informace, které mají být obsaženy v předkládání programů dozoru v souladu s čl. 27 odst. 2 a pravidelných zpráv v souladu s čl. 27 odst. 3;

iii)	období uplatňování programů dozoru.

Článek 29

Prováděcí pravomoci

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví požadavky týkající se dozoru a programů dozoru stanovených v článcích 26 a 27 a pravidla přijatá podle článku 28 týkající se:

a)	určení, které z nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. e) podléhají programům dozoru; [pozm. návrh 137]

formátu a postupu pro:

i)	předkládání programů dozoru pro informaci Komisi a ostatním členským státům; [pozm. návrh 138]

ii)	podávání zpráv o výsledcích dozoru Komisi.

iia)	nástroje pro hodnocení programů používané Komisí a členskými státy. [pozm. návrh 139]

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Kapitola 3

Eradikační programy

Článek 30

Povinné a dobrovolné eradikační programy

1. Členské státy, jež nejsou prosté nebo o kterých se neví, že jsou prosté jedné nebo více nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) na celém jejich území nebo v oblastech nebo jednotkách:

a)	vypracují program pro eradikaci nebo k prokázání statusu oblasti prosté dané nákazy uvedené na seznamu, který se má provádět v populacích zvířat dotčených danou nákazou a který pokrývá příslušné části jejich území nebo příslušné oblasti nebo jednotky (dále jen „povinný eradikační program“);

b)	předloží návrh povinného eradikačního programu Komisi ke schválení.

2. Členské státy, které nejsou prosté nebo o kterých se neví, že jsou prosté jedné nebo více nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. c), a které se rozhodnou vypracovat program pro eradikaci dané nákazy uvedené na seznamu, který se má provádět v populacích zvířat touto nákazou postižených a na příslušné části jejich území nebo v jejich oblastech nebo jednotkách (dále jen „dobrovolný eradikační program“), předloží Komisi tento program ke schválení, jestliže:

a)	členský stát požádá o uznání veterinárních záruk v rámci Unie, pokud jde o přemísťování zvířat nebo produktů v případě dané nákazy, nebo

b)	dobrovolný eradikační program má nárok na finanční příspěvek Unie. [pozm. návrh 140]

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů schválí:

a)	návrhy povinných eradikačních programů, které jí byly předloženy ke schválení v souladu s odstavcem 1;

b)	návrhy dobrovolných eradikačních programů, které jí byly předloženy ke schválení v souladu s odstavcem 2.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících s nákazou uvedenou na seznamu, jež představuje riziko s velmi významným dopadem, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty podle písmene a) tohoto odstavce v souladu s postupem stanoveným v čl. 255 odst. 3.

Komise může v případě nutnosti prostřednictvím prováděcích aktů změnit požadovat po členském státu, aby změnil nebo ukončit ukončil eradikační programy schválené v souladu s písmeny a) a b). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2. [pozm. návrh 141]

4. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	cílů, strategií pro tlumení nákaz a průběžných cílů povinných a dobrovolných eradikačních programů;

odchylek od požadavku na předkládání povinných eradikačních programů a dobrovolných eradikačních programů stanovených v odst. 1 písm. b) a v odstavci 2 tohoto článku ke schválení, není-li takové schválení nezbytné s ohledem na přijetí pravidel týkajících se těchto programů podle čl. 31 odst. 2, čl. 34 odst. 2 a článku 35;

c)	informací, které mají členské státy poskytnout Komisi a ostatním členským státům, pokud jde o odchylky od požadavku na schvalování povinných eradikačních programů a dobrovolných eradikačních programů stanovené v písmeni b).

Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými se mění nebo ukončují pravidla přijatá podle písmene b) tohoto odstavce.

Článek 31

Opatření v rámci povinných a dobrovolných eradikačních programů

1. Povinné eradikační programy a dobrovolné eradikační programy sestávají alespoň z těchto opatření:

a)	opatření pro tlumení nákazy za účelem eradikace patogenního původce ze zařízení, jednotek a oblastí, v nichž se nákaza vyskytuje, a zabránění opětovnému infikování;

dozor uskutečňovaný v souladu s pravidly stanovenými v článcích 26 až 29 s cílem prokázat:

i)	účinnost opatření pro tlumení nákazy stanovených v písmeni a);

ii)	status oblasti prosté nákazy uvedené na seznamu;

c)	opatření pro tlumení nákazy, která mají být přijata v případě pozitivních výsledků dozoru.

2. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	opatření pro tlumení nákazy podle odst. 1 písm. a);

b)	opatření pro tlumení nákazy, která mají být přijata s cílem zabránit opětovnému infikování cílové populace zvířat příslušnou nákazou v zařízeních, oblastech a jednotkách;

c)	plánování, prostředků, diagnostických metod, četnosti, intenzity, cílené populace zvířat a odběru vzorků týkajících se dozoru uvedených v článku 26;

d)	opatření pro tlumení nákazy, která mají být přijata v případě, že se objeví pozitivní výsledky u nákazy uvedené na seznamu podle odst. 1 písm. c);

očkování.

Článek 32

Obsah předkládaných povinných a dobrovolných eradikačních programů

Členské státy do žádostí o povinné a dobrovolné eradikační programy předkládané Komisi ke schválení v souladu s čl. 30 odst. 1 a 2 zahrnou tyto informace:

a)	popis epizootologické situace nákazy uvedené na seznamu, které se povinný nebo dobrovolný eradikační program týká;

b)	popis a vymezení zeměpisné a správní oblasti, které se povinný nebo dobrovolný eradikační program týká;

c)	popis opatření pro tlumení nákazy v rámci povinného nebo dobrovolného eradikačního programu podle čl. 31 odst. 1 a pravidel přijatých podle čl. 31 odst. 2;

d)	předpokládaná doba trvání povinného nebo dobrovolného eradikačního programu;

e)	průběžné cíle a strategie pro tlumení nákaz pro provádění povinného nebo dobrovolného eradikačního programu;

f)	analýza odhadovaných nákladů a přínosů povinného nebo dobrovolného eradikačního programu.

fa)	přesné údaje o různých veřejných orgánech nebo soukromých subjektech, jež jsou různým způsobem do programů zapojeny, a jasné informace o jejich příslušné úloze a povinnostech při provádění těchto programů. [pozm. návrh 142]

Článek 33

Podávání zpráv

Členský stát, který provádí povinný nebo dobrovolný eradikační program, předkládá Komisi:

a)	pravidelné průběžné zprávy za účelem sledování průběžných cílů probíhajících povinných nebo dobrovolných eradikačních programů uvedených v čl. 32 písm. e);

b)	závěrečnou zprávu po ukončení programu.

Článek 34

Období použitelnosti eradikačních programů

1. Povinné a dobrovolné eradikační programy se použijí:

a)	dokud nebudou splněny podmínky pro žádost o status území prostého nákazy na území členského státu nebo oblasti podle čl. 36 odst. 1 nebo jednotky podle čl. 37 odst. 1; nebo

b)	v případě dobrovolných eradikačních programů jestliže podmínky pro žádost o status území prostého nákazy nelze splnit a daný program již neplní svůj účel; v tomto případě jej příslušný orgán nebo Komise odvolá v souladu s postupem, podle kterého byl zřízen.

2. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkající se změn a doplnění požadavků odstavce 1 tohoto článku, pokud jde o dobu použitelnosti povinných a dobrovolných eradikačních programů.

Článek 35

Prováděcí pravomoci a přenesení pravomocí v oblasti ukazatelů výkonnosti [pozm. návrh 143]

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví požadavky na informace, formát a procesní požadavky týkající se pravidel stanovených v článcích 30 až 33 s ohledem na:

a)	předkládání návrhů povinných a návrhů dobrovolných eradikačních programů ke schválení;

b)	ukazatele výkonnosti; [pozm. návrh 144]

c)	podávání zpráv Komisi a ostatním členským státům o výsledcích provádění povinných nebo dobrovolných eradikačních programů.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se stanovení ukazatelů k měření výkonnosti povinných nebo dobrovolných eradikačních programů uvedených v článcích 30, 31 a 32. [pozm. návrh 145]

Kapitola 4

Status území prostého nákazy

Článek 36

Členské státy a oblasti prosté nákazy

1. Členský stát může požádat Komisi o schválení statusu území prostého nákazy pro jednu či více nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c) pro celé své území nebo jednu či více svých oblastí, je-li splněna jedna nebo více z následujících podmínek:

a)	na celém území členského státu nebo v příslušné oblasti či oblastech, na něž se vztahuje daná žádost, se nevyskytuje žádný z druhů uvedených na seznamu pro nákazu, na niž se vztahuje žádost o status území prostého nákazy;

b)	je známo, že patogenní původce nemůže na celém území členského státu nebo v příslušné oblasti či oblastech, na něž se vztahuje daná žádost, přežít;

v případě nákaz uvedených na seznamu, jež se přenášejí pouze vektory, není na celém území členského státu nebo v příslušné oblasti či oblastech, na něž se vztahuje daná žádost, žádný z vektorů přítomen nebo je známo, že na celém území členského státu nebo v příslušné oblasti či oblastech, na něž se vztahuje daná žádost, nemůže přežít;

status oblasti prosté nákazy uvedené na seznamu byl prokázán:

i)	eradikačním programem v souladu s pravidly stanovenými v čl. 31 odst. 1 a pravidly přijatými podle odstavce 2 uvedeného článku; nebo

ii)	historickými údaji a údaji o dozoru.

2. Žádosti členských států o status území prostého nákazy musí obsahovat důkazy dokládající, že jsou splněny podmínky pro status území prostého nákazy podle odstavce 1.

3. Jsou-li podmínky stanovené v odstavci 1 a 2 splněny, Komise prostřednictvím prováděcího aktu schválí žádosti členských států o status území prostého nákazy, v případě potřeby s výhradou změn.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Článek 37

Jednotky

1. Členský stát může požádat Komisi o uznání statusu území prostého nákazy u jednotek pro nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a o ochranu tohoto statusu území prostého nákazy dané jednotky v případě ohniska jedné nebo více těchto nákaz uvedených na seznamu na svém území, jestliže:

a)	lze účinně zabránit zavlečení nákazy uvedené na seznamu nebo nákaz uvedených na seznamu, na něž se vztahuje daná žádost, na úrovni jednotky, a to s přihlédnutím k profilu nákazy;

b)	jednotka, na niž se žádost vztahuje, spadá pod společný systém řízení biologické bezpečnosti k zajištění statusu území prostého nákazy všech zařízení, která jsou její součástí;

jednotka, na niž se žádost vztahuje, byla schválena příslušným orgánem pro účely přemísťování zvířat a produktů z nich získaných v souladu s:

i)	články 94 a 95 pro jednotky, kde se chovají suchozemská zvířata a drží jejich produkty;

ii)	články 181 a 182 pro jednotky, kde se chovají živočichové pocházející z akvakultury a drží jejich produkty.

2. Členský stát může požádat Komisi o uznání statusu území prostého nákazy u jednotek pro jednu nebo více nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c), jestliže:

a)	lze účinně zabránit zavlečení nákazy uvedené na seznamu nebo nákaz uvedených na seznamu, na něž se vztahuje daná žádost, na úrovni jednotky, a to s přihlédnutím k profilu nákazy;

je splněna jedna nebo více z těchto podmínek:

i)	podmínky stanovené v čl. 36 odst. 1 písm. a) až d);

ii)	zařízení jednotky zahajují nebo obnovují svoji činnost a zavedla společný systém řízení biologické bezpečnosti k zajištění statusu území prostého nákazy pro danou jednotku;

c)	provozovatelé, již řídí zařízení jednotky, mají zavedený společný systém řízení biologické bezpečnosti k zajištění toho, aby byl zaručen status území prostého nákazy dané jednotky;

jednotka, na niž se žádost vztahuje, byla schválena příslušným orgánem pro účely přemísťování zvířat a produktů z nich získaných v souladu s:

i)	články 94 a 95 pro jednotky, kde se chovají suchozemská zvířata a drží jejich produkty;

ii)	články 181 a 182 pro jednotky, kde se chovají živočichové pocházející z akvakultury a drží jejich produkty.

3. Žádosti členských států o uznání statusu území prostého nákazy u jednotek podle odstavců 1 a 2 musí obsahovat důkazy dokládající, že jsou splněny podmínky stanovené v těchto odstavcích.

4. Jsou-li podmínky stanovené v odstavcích 1 nebo 2 a 3 splněny, Komise prostřednictvím prováděcích aktů uzná status území prostého nákazy u jednotek, v případě potřeby s výhradou změn.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

5. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

požadavků na uznání statusu území prostého nákazy u jednotek podle odstavce 1 a 2 tohoto článku, a to s přihlédnutím k profilu nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a), b) a c), které se týkají alespoň:

i)	dozoru a jiných důkazů potřebných k doložení statusu oblasti prosté nákazy;

ii)	opatření biologické bezpečnosti;

b)	podrobných pravidel pro schvalování jednotek se statusem území prostého nákazy stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku příslušným orgánem;

c)	jednotek, které se nacházejí na území více než jednoho členského státu.

Článek 38

Seznamy oblastí nebo jednotek prostých nákazy

Každý členský stát sestaví a povede aktualizovaný seznam:

a)	území nebo oblastí prostých nákazy podle čl. 36 odst. 1;

b)	území prostých nákazy u jednotek podle čl. 37 odst. 1 a 2.

Členské státy tyto seznamy zpřístupní veřejnosti.

Článek 39

Přenesení pravomocí, pokud jde o status území prostého nákazy u členských států a oblastí

Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o:

podrobná pravidla pro status území prostého nákazy u členských států a jejich oblastí s přihlédnutím k různým profilům nákazy, které se týkají:

i)	kritérií, jež se použijí k doložení tvrzení členských států, že žádné druhy uvedené na seznamu se nevyskytují nebo nemohou přežít, a důkazů nezbytných k doložení těchto tvrzení podle čl. 36 odst. 1 písm. a);

ii)	kritérií, jež se použijí k doložení, že patogenní původce nebo vektor nemohou přežít, a důkazů nezbytných k doložení těchto tvrzení podle čl. 36 odst. 1 písm. b) a c);

iii)	kritérií, jež se použijí pro stanovení statusu oblasti prosté nákazy podle čl. 36 odst. 1 písm. d);

iv)	dozoru a jiných důkazů potřebných k doložení statusu oblasti prosté nákazy;

v)	opatření biologické bezpečnosti;

vi)	omezení a podmínek pro očkování v členských státech a jejich oblastech prostých nákazy;

vii)	zřízení pásem oddělujících oblasti prosté nákazy nebo oblasti, na které se vztahuje eradikační program, od uzavřených pásem (dále jen „nárazníkové zóny“);

viii)

oblastí, které přesahují území více než jednoho členského státu;

odchylky od požadavku na schválení statusu území prostého nákazy Komisí pro jednu nebo více nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c), jak je stanoveno v čl. 36 odst. 1, není-li toto schválení vzhledem k podrobným pravidlům pro status oblasti prosté nákazy, stanoveným v pravidlech přijatých v souladu s písmenem a) tohoto článku, nezbytné;

c)	informace, které mají členské státy poskytnout Komisi a ostatním členským státům s cílem doložit prohlášení o statusu území prostého nákazy bez přijetí prováděcího aktu v souladu s čl. 36 odst. 3 podle písmene b) tohoto článku.

Článek 40

Prováděcí pravomoci

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví požadavky pro status území prostého nákazy u území, oblastí a jednotek týkající se pravidel stanovených v článcích 36, 37 a 38 a pravidel stanovených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 39, pokud jde o:

a)	stanovení, pro které nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a), b) a c) lze zřídit jednotky prosté nákazy v souladu s článkem 37;

požadavky na předkládané informace a formát a postupy pro:

i)	žádosti o status území prostého nákazy u celého území členského státu nebo jeho oblastí a jednotek;

ii)	výměnu informací o členských státech nebo jejich oblastech a jednotkách prostých nákazy mezi členskými státy a Komisí.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Článek 41

Zachování statusu území prostého nákazy

1. Členské státy smějí zachovat status území prostého nákazy pro svá území nebo jejich oblasti nebo jednotky, pouze pokud:

a)	jsou i nadále splněny podmínky pro status území prostého nákazy stanovené v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 1 a 2 a pravidla stanovená v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a v článku 39;

b)	se uskutečňuje dozor s přihlédnutím k požadavkům stanoveným v článku 26 s cílem ověřit, že území, oblast nebo jednotka zůstává prostá nákazy uvedené na seznamu, pro niž byl schválen nebo uznán status území prostého nákazy;

c)	jsou uplatňována omezení týkající se přemísťování zvířat druhů uvedených na seznamu a případně produktů z nich získaných u nákazy uvedené na seznamu, pro niž byl schválen nebo uznán status území prostého nákazy, na území, do oblasti nebo jednotky v souladu s pravidly stanovenými v částech IV a V;

d)	jsou uplatňována další opatření biologické bezpečnosti s cílem zamezit zavlečení nákazy uvedené na seznamu, pro niž byl schválen nebo uznán status území prostého nákazy.

2. V případě, že podmínky pro zachování statusu území prostého nákazy uvedené v odstavci 1 již neplatí, členský stát o této skutečnosti neprodleně uvědomí Komisi.

3. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, pokud jde o tyto podmínky pro zachování statusu území prostého nákazy:

a)	dozor podle odst. 1 písm. b);

b)	opatření biologické bezpečnosti podle odst. 1 písm. c).

Článek 42

Pozastavení, odejmutí a obnovení statusu území prostého nákazy

1. Jestliže má členský stát důvod se domnívat nebo byl upozorněn oznámením Komise , že některá z podmínek pro zachování statusu území prostého nákazy členského státu nebo jeho oblasti nebo jednotky byla porušena, neprodleně: [pozm. návrh 146]

pozastaví přijme vhodná opatření na základě rizika, které přemísťování druhů uvedených na seznamu v souvislosti s nákazou uvedenou na seznamu, pro niž byl schválen nebo uznán status území prostého nákazy, do jiných členských států, oblastí nebo jednotek s vyšším nákazovým statusem zvířat může pro danou nákazu uvedenou na seznamu představovat ; [pozm. návrh 147]

b)	uplatní opatření pro tlumení nákaz stanovená v hlavě II části III, je-li to potřebné pro zabránění šíření nákazy uvedené na seznamu, pro niž byl schválen nebo uznán status území prostého nákazy.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 se zruší, jestliže se dalším šetřením potvrdí, že:

a)	k domnělému porušení podmínek nedošlo; nebo

b)	domnělé porušení nemělo významný dopad a členský stát může poskytnout záruky, že podmínky pro zachování jeho statusu území prostého nákazy jsou opět splněny.

3. Jestliže se dalším šetřením členského státu potvrdí vysoká pravděpodobnost, že došlo k výskytu nákazy uvedené na seznamu, pro niž členský stát získal status území prostého nákazy, nebo k jinému významnému porušení podmínek pro zachování statusu území prostého nákazy, členský stát o této skutečnosti neprodleně informuje Komisi.

4. Komise poté prostřednictvím prováděcích aktů ihned odejme schválení statusu území prostého nákazy členského státu nebo oblasti, kterým bylo přiznáno v souladu s čl. 36 odst. 3, nebo uznání statusu území prostého nákazy u jednotky, které bylo přiznáno v souladu s čl. 37 odst. 4 po získání informací uvedených v odstavci 3 tohoto článku od členského státu o tom, že podmínky pro zachování statusu území prostého nákazy již nejsou splněny. [pozm. návrh 148]

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

V řádně odůvodněných případech ze závažných mimořádně naléhavých důvodů, kdy se nákaza uvedená na seznamu uvedená v odstavci 3 tohoto článku rychle šíří a představuje riziko s velmi významným dopadem na zdraví zvířat nebo na veřejné zdraví, hospodářství nebo společnost, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem stanoveným v čl. 255 odst. 3.

5. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, které se týkají pravidel pro pozastavení, odejmutí a obnovení statusu území prostého nákazy opatření, jež mají být dotčeným členským státem přijata, a šetření, která má tento stát provést, podle odstavců 1 a 2 tohoto článku. [pozm. návrh 149]

Kapitola 4a

Úřední veterinární laboratoře [pozm. návrh 150]

Článek 42a

Evropská síť laboratoří

1. Evropskou síť laboratoří tvoří referenční laboratoře Unie, národní referenční laboratoře a úřední veterinární laboratoře.

2. Laboratoře v této síti při plnění svých úkolů a povinností spolupracují s cílem zajistit, aby dozor nad nákazami zvířat a programy na jejich eradikaci a tlumení stanovené tímto nařízením byly založeny na nejmodernějších vědeckých normách a spolehlivé a důvěryhodné diagnostice. [pozm. návrh 151]

Článek 42b

Referenční laboratoře Unie

1. Komise určí referenční laboratoře Unie pro takové choroby, u nichž je to z důvodu jejich dopadů na zdraví nebo hospodářství nezbytné, aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení.

2. Toto určení má podobu veřejného výběrového řízení, které je pravidelně přezkoumáváno.

3. Referenční laboratoře Unie:

a)	svou činnost provádějí v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“ a jsou v souladu s ní hodnoceny a akreditovány vnitrostátním akreditačním orgánem působícím v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (56);

b)	jsou nestranné a nesmí u nich v souvislosti s plněním úkolů národních referenčních laboratoří docházet ke střetu zájmů;

c)	mají pracovníky s vhodnou kvalifikací a s odpovídajícím vyškolením v oboru analytických, zkušebních a diagnostických technik používaných v oblasti jejich působnosti a případně pomocné pracovníky;

d)	vlastní infrastrukturu, vybavení a výrobky nezbytné k provádění úkolů, které jim byly přiděleny, nebo k nim mají zajištěný přístup;

e)	zajistí, aby jejich pracovníci měli dobrou znalost mezinárodních norem a postupů a aby při své práci zohledňovali nejnovější vývoj ve výzkumu na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni;

f)	jsou vybaveny pro provádění úkolů v mimořádných situacích;

jsou případně vybaveny tak, aby splňovaly příslušné normy biologické bezpečnosti, které souvisejí s jejich činností, a zohledňovaly nejnovější vývoj ve výzkumu na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni; jsou vybaveny pro provádění úkolů v mimořádných situacích; jsou případně vybaveny tak, aby splňovaly příslušné normy biologické bezpečnosti.

4. Komise odpovídá za stanovení konkrétních úkolů a povinností národních referenčních laboratoří Unie a v případě potřeby i minimálních požadavků na potřebný personál, zařízení a vybavení, a to formou prováděcích aktů. [pozm. návrh 152]

Článek 42c

Národní referenční laboratoře

1. Členské státy určí pro každou referenční laboratoř Unie stanovenou v souladu s čl. 42b odst. 1 jednu nebo více národních referenčních laboratoří.

2. Národní referenční laboratoře musí splňovat požadavky stanovené v čl. 42b odst. 2.

3. Komise odpovídá za stanovení konkrétních úkolů a povinností národních referenčních laboratoří a v případě potřeby i minimálních požadavků na potřebný personál, zařízení a vybavení, a to formou prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2. [pozm. návrh 153]

Článek 42d

Celková koordinace laboratoří

1. Referenční laboratoře Unie a národní referenční laboratoře v rámci svých pravomocí:

i)	zajistí, aby úředním veterinárním laboratořím stanoveným v článku 42e byly poskytovány aktualizované informace o dostupných metodách;

ii)	organizují srovnávací testy mezi jednotlivými laboratořemi a trvají na jejich aktivní účasti;

iii)	zjišťují a pokrývají potřeby zaměstnanců laboratoří v oblasti odborné přípravy;

iv)	posuzují kvalitu a adekvátnost činidel a souprav používaných v laboratorní diagnostice a vypracovávají a šíří referenční materiály.

2. Referenční laboratoře Unie a národní referenční laboratoře jsou odpovědné za celkovou koordinaci sítě veterinárních laboratoří, které spadají do jejich územní příslušnosti. [pozm. návrh 154]

Článek 42e

Úřední veterinární laboratoře

1. Příslušné orgány určí úřední laboratoře, které budou provádět laboratorní analýzy a diagnózy nákaz zvířat.

2. Příslušné orgány mohou jako úřední laboratoř určit pouze laboratoř, která:

a)	má odbornou způsobilost, vybavení a infrastrukturu potřebné k provádění analýz, testů nebo diagnóz vzorků;

b)	má dostatečný počet náležitě kvalifikovaných, vyškolených a zkušených pracovníků;

c)	je nestranná a nedochází u ní v souvislosti s plněním úkolů úřední laboratoře ke střetu zájmů;

d)	může včas poskytnout výsledky analýzy, testování nebo diagnostiky;

e)	má zavedený systém záruky kvality k zajištění spolehlivých a důvěryhodných výsledků používaných metod laboratorní analýzy a diagnostiky.

3. Úřední veterinární laboratoře spolupracují s národními referenčními laboratořemi členských států, aby zajistily, aby jejich úkoly a povinnosti byly prováděny v souladu s nejmodernějšími vědeckými normami a normami kvality. [pozm. návrh 155]

ČÁST III

POVĚDOMÍ O NÁKAZÁCH, PŘIPRAVENOST A TLUMENÍ

HLAVA I

Povědomí o nákazách a připravenost

Kapitola 1

Pohotovostní plány a simulační cvičení

Článek 43

Pohotovostní plány

1. Členské státy v zájmu zajištění vysoké úrovně povědomí o nákazách, připravenosti a rychlé reakce vypracují a aktualizují pohotovostní plány a případně podrobné pokyny, kterými se stanoví opatření, jež se přijmou v členském státě, jestliže nastane případ nebo ohnisko nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) nebo nově se objevujících nákaz.

2. Pohotovostní plány a případně podrobné pokyny musí pokrývat alespoň tyto oblasti:

a)	stanovení struktury řízení v rámci příslušného orgánu a ve vztahu k jiným veřejným orgánům, aby byl zajištěn rychlý a účinný rozhodovací proces na úrovni členských států a na regionální a místní úrovni;

b)	rámec pro spolupráci mezi příslušným orgánem a jinými zúčastněnými veřejnými orgány s cílem zajistit jednotné a koordinované přijímání opatření;

přístup k:

i)	zařízením;

ii)	laboratořím;

iii)

vybavení;

iv)	personálu;

v)	rozpočtovým prostředkům na mimořádné události a případně ke zřízení zvláštních fondů ; [pozm. návrh 156]

vi)	veškerým dalším vhodným materiálům a zdrojům nezbytným pro rychlou a účinnou eradikaci nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) nebo nově se objevujících nákaz;

dostupnost těchto středisek a skupin s potřebnými odbornými znalostmi, jež pomáhají příslušnému orgánu:

i)	funkčního ústředního pohotovostního nákazového střediska;

ii)	regionálních a místních pohotovostních nákazových středisek, podle správní a zeměpisné situace členských států;

iii)	operativních skupin odborníků;

e)	provádění opatření pro tlumení nákaz stanovených v kapitole 1 hlavy II pro nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a nově se objevující nákazy;

f)	ustanovení o případném nouzovém očkování;

g)	zásady pro zeměpisné vymezení uzavřených pásem zřízených příslušným orgánem v souladu s čl. 64 odst. 1;

h)	spolupráce se sousedními členskými státy a s případnými sousedními třetími zeměmi a územími.

2a. Členské státy během přípravy a aktualizace pohotovostních plánů vedou konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami. [pozm. návrh 157]

Článek 44

Přenesení pravomocí a prováděcích pravomocí pro pohotovostní plány

1. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se podrobných požadavků a podmínek pro pohotovostní plány stanovené v čl. 43 odst. 1 a k doplnění požadavků uvedených v čl. 43 odst. 2 s přihlédnutím k:

a)	cílům pohotovostních plánů usilujících o zajištění vysoké úrovně povědomí o nákazách, připravenosti a rychlé reakce;

b)	profilu nákazy u nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a);

c)	novým poznatkům a vývoji nákaz uvedených na seznamu a nástrojů pro tlumení nákaz. [pozm. návrh 158]

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví požadavky týkající se praktického provádění pohotovostních plánů stanovených v čl. 43 odst. 1 v členských státech s ohledem na:

a)	záležitosti stanovené v čl. 43 odst. 2 písm. a) a c) až h);

b)	další provozní aspekty pohotovostních plánů v členských státech;

c)	podrobné požadavky a podmínky pro praktické provádění aktů v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 1 tohoto článku.

Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Článek 45

Simulační cvičení

1. Příslušný orgán zajistí, aby byla pravidelně prováděna simulační cvičení týkající se pohotovostních plánů stanovená v čl. 43 odst. 1:

a)	s cílem zajistit vysokou úroveň povědomí o nákazách, připravenosti a rychlé reakce v členském státě;

b)	s cílem ověřit funkčnost těchto pohotovostních plánů.

2. Je-li to uskutečnitelné a vhodné, simulační cvičení se provádějí v úzké spolupráci s příslušnými orgány sousedních členských států a sousedních třetích zemí a území.

3. Členské státy na požádání Komisi a ostatním členským státům zpřístupní zprávu o hlavních výsledcích simulačních cvičení.

4. Je-li to vhodné a nezbytné, Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla pro praktické provádění simulačních cvičení v členských státech týkající se:

a)	četnosti, obsahu a formátu simulačních cvičení;

b)	simulačních cvičení, jež se týkají více než jedné nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a);

c)	spolupráce mezi sousedními členskými státy a se sousedními třetími zeměmi a územími.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Kapitola 2

Používání veterinárních léčivých přípravků pro prevenci a tlumení nákaz

Článek 46

Používání veterinárních léčivých přípravků pro prevenci a tlumení nákaz

1. Členské státy mohou přijmout opatření přijmou týkající se odpovědného používání veterinárních léčivých přípravků pro na infekční nákazy uvedené na seznamu s cílem zajistit účinnější prevenci nákaz nebo tlumení těchto nákaz, jsou-li tato opatření v souladu s pravidly pro používání veterinárních léčivých přípravků stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 47. [pozm. návrh 159]

Tato opatření mohou zahrnovat:

a)	zákazy a omezení používání veterinárních léčivých přípravků;

b)	povinné používání veterinárních léčivých přípravků.

2. Členské státy při rozhodování o tom, zda jako opatření pro prevenci a tlumení nákaz pro konkrétní nákazu uvedenou na seznamu použijí veterinární léčivé přípravky a jak je použijí, zohlední následující kritéria: [pozm. návrh 160]

a)	profil nákazy;

rozšíření nákazy uvedené na seznamu v:

i)	členském státě;

ii)

Unii;

iii)	případných sousedních třetích zemích a územích;

iv)	třetích zemích a územích, z nichž se zvířata a produkty dovážejí do Unie;

c)	dostupnost, účinnost a rizika veterinárních léčivých přípravků, jakož i škodlivé účinky antimikrobiální rezistence ; [pozm. návrh 161]

d)	dostupnost diagnostických testů pro zjištění infekcí u zvířat ošetřených veterinárními léčivými přípravky;

e)	hospodářské a sociální dopady a dopady na dobré životní podmínky zvířat a na životní prostředí, jež má používání veterinárních léčivých přípravků ve srovnání s jinými dostupnými strategiemi pro prevenci a tlumení nákaz.

3. Členské státy přijmou vhodná preventivní opatření týkající se používání veterinárních léčivých přípravků pro vědecké studie nebo pro účely jejich vývoje a testování za kontrolovaných podmínek v zájmu ochrany zdraví zvířat a veřejného zdraví.

3a. V zájmu omezení antimikrobiální rezistence a v souladu s akcí č. 5 sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Akční plán proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence – musí členské státy nejpozději do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost předložit Komisi zprávu o používání veterinárních léčivých přípravků obsahujících antibiotika na svém území. Unie pak nejpozději do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost stanoví vhodné cílové hodnoty omezení. [pozm. návrh 162]

Článek 47

Přenesení pravomocí u používání veterinárních léčivých přípravků

1. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o:

a)	zákazy a omezení používání veterinárních léčivých přípravků;

b)	zvláštní podmínky pro používání veterinárních léčivých přípravků pro konkrétní nákazy uvedené na seznamu; [pozm. návrh 163]

c)	povinné používání veterinárních léčivých přípravků;

d)	opatření ke zmírnění rizika s cílem zabránit šíření nákaz uvedených na seznamu prostřednictvím zvířat ošetřených veterinárními léčivými přípravky nebo produkty z těchto zvířat; [pozm. návrh 164]

e)	dozor po použití očkovacích látek a jiných veterinárních léčivých přípravků pro konkrétní nákazy uvedené na seznamu. [pozm. návrh 165]

ea)	ustanovení vymezující účel, k němuž lze využít zvířata, u nichž bylo provedeno nouzové očkování. [pozm. návrh 166]

2. Komise při stanovení pravidel uvedených v odstavci 1 tohoto článku vezme v úvahu kritéria stanovená v čl. 46 odst. 2.

3. Je-li to ze závažných naléhavých důvodů nutné v případě vznikajících rizik, vztahuje se na pravidla přijatá podle odstavce 1 tohoto článku postup stanovený v článku 254.

Kapitola 3

Banky antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel

Článek 48

Vytvoření bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie

1. Pro nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a), pro které není aktem v přenesené pravomoci přijatým podle čl. 47 odst. 1 zakázáno očkování, může Komise vytvořit banky antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie a odpovídat za jejich řízení, a to pro skladování a nahrazení zásob jednoho nebo více z následujících biologických produktů:

antigenů;

b)	očkovacích látek;

c)	mateřských kultur očkovacích látek;

d)	diagnostických činidel.

1a. Komise zajistí vytvoření zrychleného procesu rozvoje a registrace pro původce nově se objevujících nákaz nebo dovoz řádně registrovaných produktů pro veterinární použití. [pozm. návrh 167]

2. Komise zajistí, aby banky antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie uvedené v odstavci 1:

a)	skladovaly dostatečné zásoby vhodného typu antigenů, očkovacích látek, mateřských kultur očkovacích látek a diagnostických činidel pro konkrétní nákazu uvedenou na seznamu, a to s ohledem na potřeby členských států odhadované v rámci pohotovostních plánů stanovených v čl. 43 odst. 1;

b)	získávaly pravidelné dodávky antigenů, očkovacích látek, mateřských kultur očkovacích látek a diagnostických činidel a včasně je nahrazovaly;

c)	byly udržovány a přemísťovány podle vhodných norem biologické bezpečnosti, biologické ochrany a norem v oblasti uzavřeného nakládání s biologickými původci podle čl. 15 odst. 1 a aktů v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 15 odst. 2.

3. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o:

a)	řízení, skladování a nahrazení zásob bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie stanovených v odstavcích 1 a 2;

b)	požadavky na biologickou bezpečnost, biologickou ochranu a uzavřené nakládání s biologickými původci pro jejich provoz s ohledem na požadavky stanovené v čl. 15 odst. 1 a aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 15 odst. 2.

Článek 49

Přístup k bankám antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie

1. Komise stanoví dodání biologických produktů uvedených v čl. 48 odst. 1 z bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie na požádání, jsou-li k dispozici zásoby, a to:

a)	členským státům;

b)	třetím zemím nebo územím, pod podmínkou, že je primárně určeno k zabránění rozšíření nákazy do Unie.

2. V případě omezené dostupnosti zásob Komise určí priority pro přístup stanovený v odstavci 1 při zohlednění:

a)	okolností nákazy, za kterých je žádost podána;

b)	existence vnitrostátní banky antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel v žádajícím členském státě nebo třetí zemi nebo území;

c)	existence opatření Unie pro povinné očkování stanovených v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 47 odst. 1.

Článek 50

Prováděcí pravomoci týkající se bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla týkající se bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie, přičemž pro biologické produkty uvedené v čl. 48 odst. 1 určí:

a)	které z těchto biologických produktů mají být obsaženy v bankách antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie a pro které nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a);

b)	typy těchto biologických produktů, které mají být obsaženy v bankách antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie a v jakých množstvích pro každou konkrétní nákazu uvedenou na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a), pro niž banka existuje;

c)	požadavky týkající se dodávek, skladování a nahrazení těchto biologických produktů;

d)	dodání těchto biologických produktů z bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie členským státům a třetím zemím a územím;

e)	procesní a technické požadavky týkající se začlenění těchto biologických produktů do bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie a žádání o přístup k nim.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících s nákazou uvedenou na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a), jež představuje riziko s velmi významným dopadem, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem stanoveným v čl. 255 odst. 3.

Článek 51

Důvěrnost informací týkajících se bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie

Informace o množstvích a podtypech biologických produktů uvedených v čl. 48 odst. 1, jež jsou skladovány v bankách antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie, se považují za důvěrné a nesmějí být zveřejňovány.

Článek 52

Vnitrostátní banky antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel

1. Členské státy, které vytvořily vnitrostátní banky antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel pro nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a), pro něž existují banky antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie, zajistí, aby jejich vnitrostátní banky antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel splňovaly požadavky na biologickou bezpečnost, biologickou ochranu a uzavřené nakládání s biologickými původci stanovené v čl. 15 odst. 1 písm. a) a v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 15 odst. 2 a čl. 48 odst. 3 písm. b).

2. Členské státy poskytují Komisi a ostatním členským státům aktuální informace o:

a)	existenci nebo vytvoření vnitrostátních bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel uvedených v odstavci 1;

b)	typech antigenů, očkovacích látek, zásob mateřských kultur očkovacích látek a diagnostických činidel a jejich množstvích v těchto bankách;

c)	veškerých změnách jejich fungování.

3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla upřesňující obsah, četnost a formát pro předkládání informací uvedených v odstavci 2 tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

HLAVA II

Opatření pro tlumení nákaz

Kapitola 1

Nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a)

ODDÍL 1

OPATŘENÍ PRO TLUMENÍ NÁKAZ V PŘÍPADĚ PODEZŘENÍ NA VÝSKYT NÁKAZY UVEDENÉ NA SEZNAMU U CHOVANÝCH ZVÍŘAT

Článek 53

Povinnosti provozovatelů, odborníků pracujících se zvířaty a chovatelů zvířat v zájmovém chovu

1. V případě podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) u chovaných zvířat odborníci pracující se zvířaty, provozovatelé a chovatelé zvířat v zájmovém chovu kromě toho, že nahlásí příznaky nebo podezření příslušnému orgánu a veterinárním lékařům v souladu s čl. 16 odst. 1 a před přijetím jakýchkoli opatření pro tlumení nákaz příslušným orgánem v souladu s čl. 54 odst. 1 a čl. 55 odst. 1, přijmou vhodná opatření pro tlumení nákaz stanovená v čl. 55 odst. 1 písm. c), d) a e) s cílem zabránit šíření dané nákazy uvedené na seznamu z postižených zvířat, zařízení a míst spadajících pod jejich odpovědnost na jiná zvířata nebo na člověka.

2. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkající se podrobných pravidel pro doplnění opatření pro tlumení nákaz přijímaných provozovateli, odborníky pracujícími se zvířaty a chovateli zvířat v zájmovém chovu podle odstavce 1 tohoto článku.

Článek 54

Šetření prováděné příslušným orgánem v případě podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu

1. Příslušný orgán musí v případě podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) u chovaných zvířat bez prodlení provést šetření, kterým potvrdí nebo vyloučí přítomnost dané nákazy uvedené na seznamu.

2. Pro účely šetření podle odstavce 1 příslušný orgán v případě potřeby zajistí, aby úřední veterinární lékaři:

a)	provedli klinické vyšetření reprezentativního vzorku chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu pro danou konkrétní nákazu uvedenou na seznamu;

b)	odebrali vhodné vzorky od příslušných chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu a další vzorky pro laboratorní vyšetření v laboratořích určených k tomuto účelu příslušným orgánem;

c)	provedli laboratorní vyšetření, kterým potvrdí nebo vyloučí přítomnost dané konkrétní nákazy uvedené na seznamu.

3. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkající se podrobných pravidel doplňujících pravidla pro šetření prováděné příslušným orgánem podle odstavce 1 tohoto článku.

Článek 55

Předběžná opatření pro tlumení nákaz ze strany příslušného orgánu

1. Příslušný orgán musí v případě podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) u chovaných zvířat provést následující předběžná opatření pro tlumení nákaz, než budou k dispozici výsledky šetření podle čl. 54 odst. 1, a provést opatření pro tlumení nákaz v souladu s čl. 61 odst. 1:

zavést v zařízení, domácnosti, potravinářském a krmivářském podniku, podniku v oblasti přepravy, podniku obchodujícím s hospodářskými zvířaty nebo zařízení nakládajícím s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jakémkoliv jiném místě, kde vyvstane podezření na výskyt nákazy, úřední dozor; [pozm. návrh 168]

provést soupis:

i)	zvířat chovaných v zařízení, domácnosti, potravinářském a krmivářském podniku, podniku v oblasti přepravy, podniku obchodujícím s hospodářskými zvířaty nebo zařízení nakládajícím s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jakémkoliv jiném místě; [pozm. návrh 169]

ii)

produktů v zařízení, domácnosti, potravinářském a krmivářském podniku, podniku v oblasti přepravy, podniku obchodujícím s hospodářskými zvířaty nebo zařízení nakládajícím s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jakémkoliv jiném místě, kde je to relevantní pro šíření dané nákazy uvedené na seznamu; [pozm. návrh 170]

c)	použít zajistit, aby byla použita vhodná opatření biologické bezpečnosti s cílem zabránit šíření patogenního původce uvedeného na seznamu na jiná zvířata nebo na člověka; [pozm. návrh 171]

d)	případně zabránit dalšímu šíření patogenního původce, držet chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu pro příslušnou nákazu uvedenou na seznamu v izolaci a zabránit styku s volně žijícími zvířaty;

omezit pohyb chovaných zvířat, produktů a případně osob, vozidel a veškerého materiálu či jiných prostředků, kterými by se patogenní původce mohl rozšířit do nebo ze zařízení, domácností, potravinářských a krmivářských podniků, podniků v oblasti přepravy, podniků obchodujících s hospodářskými zvířaty, zařízení zacházejících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo jakéhokoliv jiného místa, kde existuje podezření z výskytu dané nákazy uvedené na seznamu, pokud je to nezbytné k tomu, aby se zabránilo šíření nákazy uvedené na seznamu; [pozm. návrh 172]

přijmout další nezbytná opatření pro tlumení nákaz, přičemž se zohlední opatření pro tlumení nákaz stanovená v oddíle 4, jež a zajistit, aby postižená zvířata byla při uplatňování veškerých opatření pro tlumení nákaz ušetřena zbytečné bolesti a utrpení, přičemž tato opatření se týkají: [pozm. návrh 173]

uplatňování šetření prováděného příslušným orgánem stanoveného v čl. 54 odst. 1 a opatření pro tlumení nákaz stanovených v písmenech a) až d) tohoto odstavce u jiných zařízení, jejich epizootologických jednotek, domácností, potravinářských a krmivářských podniků, podniků v oblasti přepravy, podniků obchodujících s hospodářskými zvířaty, nebo zařízení nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu; [pozm. návrh 174]

ii)	zřízení dočasných uzavřených pásem, která jsou vhodná s ohledem na profil nákazy;

g)	zahájit epizootologické šetření stanovené v čl. 57 odst. 1.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se podrobných pravidel doplňujících pravidla, jež jsou stanovena v odstavci 1 tohoto článku, pokud jde o zvláštní a podrobná opatření pro tlumení nákaz, jež mají být přijata v závislosti na nákaze uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a), s ohledem na příslušná rizika pro:

a)	druh nebo kategorii zvířat;

b)	typ produkce.

Článek 56

Přezkum a rozšíření předběžných opatření pro tlumení nákaz

Opatření pro tlumení nákaz stanovená v čl. 55 odst. 1:

v případě potřeby přezkoumává příslušný orgán v návaznosti na zjištění:

i)	šetření stanoveného v čl. 54 odst. 1;

ii)	epizootologického šetření stanoveného v čl. 57 odst. 1;

b)	se v případě potřeby dále rozšíří na další místa podle čl. 55 odst. 1 písm. e).

ODDÍL 2

EPIZOOTOLOGICKÉ ŠETŘENÍ

Článek 57

Epizootologické šetření

1. Příslušný orgán provede v případě podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) u zvířat nebo v případě jejího potvrzení epizootologické šetření.

2. Cílem epizootologického šetření stanoveného v odstavci 1 je:

a)	určit pravděpodobný původ nákazy uvedené na seznamu a způsob jejího šíření;

b)	vypočítat pravděpodobnou délku období výskytu dané nákazy uvedené na seznamu;

určit kontaktní zařízení a jejich epizootologické jednotky, domácnosti, potravinářské a krmivářské podniky, podniky v oblasti přepravy, podniky obchodující s hospodářskými zvířaty nebo zařízení nakládající s vedlejšími produkty živočišného původu nebo jiná místa, kde zvířata druhů uvedených na seznamu pro nákazu uvedenou na seznamu, na jejíž výskyt existuje podezření, mohla být infikována, zamořena nebo kontaminována; [pozm. návrh 175]

d)	získat informace o pohybu chovaných zvířat, osob, produktů, vozidel, veškerých materiálů nebo dalších prostředků, jimiž se patogenní původce mohl šířit během příslušného období předcházejícího nahlášení podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu nebo její potvrzení;

e)	získat informace o pravděpodobném šíření nákazy uvedené na seznamu v okolním prostředí, včetně přítomnosti a rozšíření vektorů nákazy.

ODDÍL 3

POTVRZENÍ NÁKAZY U CHOVANÝCH ZVÍŘAT

Článek 58

Úřední potvrzení nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) příslušným orgánem

1. Příslušný orgán zakládá úřední potvrzení nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) na těchto informacích:

a)	výsledky klinických a laboratorních vyšetření stanovených v čl. 54 odst. 2;

b)	epizootologické šetření stanovené v čl. 57 odst. 1;

c)	další dostupné epizootologické údaje.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, pokud jde o požadavky, které mají být splněny pro úřední potvrzení podle odstavce 1 tohoto článku.

Článek 59

Zrušení předběžných opatření pro tlumení nákaz v případě vyloučení výskytu nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy [pozm. návrh 176]

Příslušný orgán nadále uplatňuje předběžná opatření pro tlumení nákaz stanovená v čl. 55 odst. 1 a článku 56, dokud není přítomnost nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) nebo nově se objevující nákazy vyloučena na základě informací podle čl. 58 odst. 1 nebo pravidel přijatých podle čl. 58 odst. 2. [pozm. návrh 177]

ODDÍL 4

OPATŘENÍ PRO TLUMENÍ NÁKAZ V PŘÍPADĚ POTVRZENÍ NÁKAZY U CHOVANÝCH ZVÍŘAT

Článek 60

Okamžitá opatření pro tlumení nákaz, jež přijímá příslušný orgán

V případě úředního potvrzení ohniska nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) u chovaných zvířat v souladu s čl. 58 odst. 1 příslušný orgán neprodleně:

prohlásí postižené zařízení, domácnost, potravinářský nebo krmivářský podnik, podnik v oblasti přepravy, podnik obchodující s hospodářskými zvířaty, zařízení nakládající s vedlejšími produkty živočišného původu nebo jiné místo za úředně infikované danou nákazou uvedenou na seznamu; [pozm. návrh 178]

b)	vytvoří uzavřené pásmo příslušné pro danou nákazu uvedenou na seznamu;

c)	provede pohotovostní plán stanovený v čl. 43 odst. 1 s cílem zajistit plnou koordinaci opatření pro tlumení nákaz.

Článek 61

Postižená zařízení a jiná místa

1. V případě vzplanutí ohniska nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) u chovaných zvířat v zařízení, domácnosti, potravinářském a krmivářském podniku, podniku v oblasti přepravy, podniku obchodujícím s hospodářskými zvířaty nebo zařízení nakládajícím s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jakémkoliv jiném místě přijme příslušný orgán neprodleně jedno nebo více z těchto opatření pro tlumení nákaz s cílem předejít dalšímu šíření této nákazy uvedené na seznamu: [pozm. návrh 179]

a)	omezení pohybu osob, zvířat, produktů, vozidel nebo veškerých jiných materiálů či látek, které mohou být kontaminovány a přispět k šíření nákazy uvedené na seznamu;

b)	humánní usmrcení a odstranění nebo porážka zvířat, která mohou být kontaminována a přispět k šíření nákazy uvedené na seznamu, pod podmínkou, že se tyto činnosti provedou takovým způsobem, aby zvířata byla ušetřena veškeré bolesti, strádání či utrpení ; [pozm. návrh 180]

zničení, zpracování, přeměna nebo ošetření produktů, krmiv nebo jakýchkoli jiných látek nebo ošetření zařízení, přepravních prostředků, rostlin nebo rostlinných produktů či vody, které mohou být kontaminovány, potřebné pro zajištění, aby jakýkoli patogenní původce nebo vektor patogenního původce byl zničen;

očkování nebo léčba chovaných zvířat jinými veterinárními léčivými přípravky v souladu s čl. 46 odst. 1 a veškerými akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 47 odst. 1, nejlépe očkování, jež zahrnuje i zvířata, která zůstala naživu, a jež nemá žádný nepříznivý dopad na obchod uvnitř Unie ani obchod se třetími zeměmi ; [pozm. návrh 181]

e)	izolace, karanténa, ošetření zvířat a produktů, které by mohly být kontaminovány a přispět k šíření nákazy uvedené na seznamu;

vyčištění, dezinfekce, deratizace nebo jiná nezbytná opatření biologické bezpečnosti, která se použijí pro postižené zařízení, domácnost, potravinářský nebo krmivářský podnik, podnik v oblasti přepravy, podnik obchodující s hospodářskými zvířaty, zařízení nakládající s vedlejšími produkty živočišného původu nebo jakékoliv jiné místo, aby se minimalizovalo riziko šíření nákazy uvedené na seznamu; [pozm. návrh 182]

g)	odebrání dostatečného počtu vhodných vzorků potřebných k dokončení epizootologického šetření podle čl. 57 odst. 1;

h)	laboratorní vyšetření vzorků.

2. Při rozhodování o tom, která z opatření pro tlumení nákaz stanovených v odstavci 1 je vhodné přijmout, příslušný orgán přihlíží k:

a)	profilu nákazy;

typu produkce a epizootologických jednotek v rámci postiženého zařízení, domácnosti, potravinářského nebo krmivářského podniku, podniku v oblasti přepravy, podniku obchodujícího s hospodářskými zvířaty, zařízení nakládajícího s vedlejšími produkty živočišného původu nebo jakéhokoliv jiného místa. [pozm. návrh 183]

ba)	dopadu opatření na genetickou rozmanitost hospodářských zvířat a nutnosti zachovat genetické zdroje hospodářských zvířat. [pozm. návrh 184]

3. Příslušný orgán povolí obnovení populace zařízení, domácnosti nebo jakéhokoliv jiného místa, pouze pokud: [pozm. návrh 185]

a)	byla úspěšně ukončena veškerá příslušná opatření pro tlumení nákaz a laboratorní vyšetření stanovená v odstavci 1;

uplynula dostatečná doba na to, aby se zabránilo opětovné kontaminaci postiženého zařízení, domácnosti, potravinářského nebo krmivářského podniku, podniku v oblasti přepravy, podniku obchodujícího s hospodářskými zvířaty, zařízení nakládajícího s vedlejšími produkty živočišného původu a jiného místa nákazou uvedenou na seznamu, která způsobila ohnisko uvedené v odstavci 1. [pozm. návrh 186]

Článek 62

Epizootologicky související zařízení a místa

1. Příslušný orgán rozšíří opatření pro tlumení nákaz stanovená v čl. 61 odst. 1 na jiná zařízení, jejich epizootologické jednotky, domácnosti, potravinářské nebo krmivářské podniky, podniky v oblasti přepravy, podniky obchodující s hospodářskými zvířaty nebo zařízení nakládající s vedlejšími produkty živočišného původu nebo jakákoli jiná místa či přepravní prostředky, jestliže epizootologické šetření podle čl. 57 odst. 1 nebo výsledky klinických nebo laboratorních vyšetření nebo jiné epizootologické údaje poskytují důvod k podezření, že do nich, z nich nebo jejich prostřednictvím se šíří nákaza uvedená na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a), pro niž byla tato opatření přijata. [pozm. návrh 187]

2. Ukáže-li epizootologické šetření podle čl. 57 odst. 1, že pravděpodobný původ nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) je v jiném členském státě nebo že je pravděpodobné, že nákaza uvedená na seznamu se rozšířila do jiného členského státu, informuje příslušný orgán o této skutečnosti daný členský stát a Komisi . [pozm. návrh 188]

3. V případech uvedených v odstavci 2 spolupracují příslušné orgány různých členských států v dalším epizootologickém šetření a v uplatňování opatření pro tlumení nákaz.

Článek 63

Přenesení pravomoci pro opatření pro tlumení nákaz v postižených a epizootologicky souvisejících zařízeních a místech

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se podrobných pravidel pro opatření pro tlumení nákaz přijímaných příslušným orgánem v souladu s články 61 a 62 v postižených a epizootologicky souvisejících zařízeních, potravinářských nebo krmivářských podnicích nebo zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu a místech pro jakoukoli nákazu uvedenou na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a).

Tato podrobná pravidla se týkají:

a)	podmínek a požadavků na opatření pro tlumení nákaz stanovená v čl. 61 odst. 1 písm. a) až e);

b)	postupů pro vyčištění, dezinfekci, deratizaci stanovené v čl. 61 odst. 1 písm. f) a v případě potřeby stanovení použití biocidních přípravků k těmto účelům;

c)	podmínek a požadavků na odběr vzorků a laboratorní vyšetření stanovené v čl. 61 odst. 1 písm. g) až h);

d)	podrobných podmínek a požadavků týkajících se obnovení populace stanoveného v čl. 61 odst. 3;

e)	nezbytných opatření pro tlumení nákaz stanovených v článku 62, která mají být provedena v epizootologicky souvisejících zařízeních, místech a přepravních prostředcích.

Článek 64

Zřízení uzavřených pásem příslušným orgánem

1. Příslušný orgán podle potřeby zřídí uzavřené pásmo kolem postiženého zařízení, domácnosti, potravinářského nebo krmivářského podniku, podniku v oblasti přepravy, podniku obchodujícího s hospodářskými zvířaty, zařízení nakládajícího s vedlejšími produkty živočišného původu nebo jakéhokoliv jiného místa, kde došlo k vzplanutí ohniska nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) u chovaných zvířat, s přihlédnutím k: [pozm. návrh 189]

a)	profilu nákazy;

b)	zeměpisné situaci uzavřených pásem;

c)	ekologickým a hydrologickým faktorům uzavřených pásem;

d)	meteorologickým podmínkám;

e)	přítomnosti, rozšíření a typu vektorů v uzavřených pásmech;

f)	výsledkům epizootologického šetření stanoveného v čl. 57 odst. 1 a dalších uskutečněných studií a epizootologickým údajům;

g)	výsledkům laboratorních vyšetření;

h)	použitým opatřením pro tlumení nákaz.

ha)	přímým a nepřímým nákladům pro dotčená odvětví a hospodářství jako celek. [pozm. návrh 190]

Příslušný orgán zřídí uzavřené pásmo způsobem, jenž je v souladu se zásadou proporcionality. [pozm. návrh 191]

Uzavřené pásmo zahrnuje případně ochranné pásmo a pásmo dozoru vymezené velikosti a uspořádání.

2. Příslušný úřad průběžně posuzuje a přezkoumává situaci a případně v zájmu zabránění šíření nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a):

a)	upraví hranice uzavřeného pásma;

b)	zřídí další uzavřená pásma.

3. Nacházejí-li se uzavřená pásma na území více než jednoho členského státu, spolupracují příslušné orgány dotyčných členských států na zřízení uzavřených pásem uvedených v odstavci 1.

4. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se podrobných pravidel pro zřízení a změny uzavřených pásem, včetně ochranných pásem nebo pásem dozoru.

Článek 65

Opatření pro tlumení nákaz v uzavřeném pásmu

1. Příslušný orgán přijme jedno nebo více z těchto opatření pro tlumení nákaz v uzavřeném pásmu s cílem zabránit dalšímu šíření nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a):

určení zařízení, domácností, potravinářských nebo krmivářských podniků, podniků v oblasti přepravy, podniků obchodujících s hospodářskými zvířaty, zařízení nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo jiných míst, kde se chovají zvířata druhů uvedených na seznamu pro danou nákazu uvedenou na seznamu; [pozm. návrh 192]

kontroly v zařízeních, domácnostech, potravinářských nebo krmivářských podnicích, podnicích v oblasti přepravy, podnicích obchodujících s hospodářskými zvířaty, zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo jiných místech s chovanými zvířaty druhů uvedených na seznamu pro danou nákazu uvedenou na seznamu a v případě potřeby vyšetření, odběr vzorků a laboratorní vyšetření vzorků; [pozm. návrh 193]

c)	podmínky pro pohyb osob, zvířat, produktů, krmiv, vozidel a veškerých jiných materiálů či látek, které mohou být kontaminovány nebo přispět k šíření dané nákazy uvedené na seznamu uvnitř a z uzavřených pásem a pro přepravu v uzavřených pásmech;

požadavky na biologickou bezpečnost pro:

i)	výrobu, zpracování a distribuci produktů živočišného původu;

ii)	sběr a odstraňování vedlejších produktů živočišného původu;

iii)	umělou reprodukci;

e)	očkování a léčba chovaných zvířat jinými veterinárními léčivými přípravky v souladu s čl. 46 odst. 1 a veškerými akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 47 odst. 1;

f)	vyčištění, dezinfekce a deratizace;

g)	určení nebo případně schválení potravinářského podniku pro účely porážky zvířat s předchozím omráčením nebo pro ošetření produktů živočišného původu pocházejících z uzavřených pásem; [pozm. návrh 194]

h)	požadavky pro určení a vysledovatelnost u přemísťování zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu;

i)	jiná nezbytná opatření biologické bezpečnosti a opatření ke zmírnění rizika s cílem minimalizovat riziko šíření dané nákazy uvedené na seznamu.

2. Příslušný orgán učiní veškeré nezbytné kroky k tomu, aby plně informoval osoby v uzavřených pásmech o platných omezeních a o povaze opatření pro tlumení nákaz.

3. Při rozhodování o tom, která z opatření pro tlumení nákaz stanovených v odstavci 1 se mají přijmout, příslušný orgán přihlíží k:

a)	profilu nákazy;

b)	typům produkce;

c)	uskutečnitelnosti, dostupnosti a účinnosti daných opatření pro tlumení nákaz.

Článek 66

Povinnosti provozovatelů v uzavřených pásmech

1. Provozovatelé, jež chovají zvířata a mají v držení produkty v uzavřeném pásmu stanoveném v čl. 64 odst. 1, nahlásí příslušnému orgánu každé zamýšlené přemístění chovaných zvířat a produktů uvnitř uzavřeného pásma nebo mimo ně.

2. Chovaná zvířata a produkty přemísťují pouze v souladu s pokyny příslušného orgánu.

Článek 67

Přenesení pravomocí týkající se opatření pro tlumení nákaz v uzavřených pásmech

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se podrobných pravidel pro opatření pro tlumení nákaz přijímaná v uzavřeném pásmu, stanovená v čl. 65 odst. 1 pro každou nákazu uvedenou na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a).

Tato podrobná pravidla se týkají:

a)	podmínek a požadavků na opatření pro tlumení nákaz stanovená v čl. 65 odst. 1 písm. a), c), d), e), g), h) a i);

b)	zásad týkajících se postupů pro vyčištění, dezinfekci, deratizaci stanovené v čl. 65 odst. 1 písm. f) a v případě potřeby stanovení použití biocidních přípravků k těmto účelům; [pozm. návrh 195]

c)	nezbytného dozoru, který má být prováděn v návaznosti na uplatňování opatření pro tlumení nákaz a laboratorní vyšetření stanovená v čl. 65 odst. 1 písm. b);

d)	dalších zvláštních opatření pro tlumení nákaz s cílem omezit šíření konkrétních nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a).

Článek 68

Zachování opatření pro tlumení nákaz v uzavřených pásmech a akty v přenesené pravomoci

1. Příslušný orgán nadále uplatňuje opatření pro tlumení nákaz stanovená v tomto oddílu, dokud:

a)	nebudou provedena opatření pro tlumení nákaz podle čl. 8 odst. 1 písm. a) vhodná pro danou nákazu uvedenou na seznamu, kvůli níž se uplatňovala provedená omezení,

nebude provedeno příslušné závěrečné vyčištění, dezinfekce nebo deratizace pro:

i)	nákazu uvedenou na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a), pro kterou se uplatňovala opatření pro tlumení nákaz;

ii)	postižené druhy chovaných zvířat;

iii)	typ produkce;

c)	nebude v uzavřeném pásmu proveden vhodný dozor pro nákazu uvedenou na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a), pro kterou se uplatňovala opatření pro tlumení nákaz, a typ zařízení nebo místa, jímž se prokáže eradikace dané nákazy uvedené na seznamu.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se podrobných pravidel pro opatření pro tlumení nákaz, která má přijmout příslušný orgán podle odstavce 1 tohoto článku, pokud jde o:

a)	postupy pro závěrečné vyčištění, dezinfekci nebo deratizaci a v případě potřeby použití biocidních přípravků k těmto účelům;

b)	plánování, prostředky, metody, četnost, intenzitu, cílenou populaci zvířat a odběr vzorků týkajících se dozoru za účelem opětovného získání statusu území prostého nákazy po vzplanutí ohniska;

c)	obnovení populace uzavřených pásem po dokončení opatření pro tlumení nákaz stanovených v odstavci 1 tohoto článku při zohlednění podmínek pro obnovení populace podle čl. 61 odst. 3;

d)	ostatní opatření pro tlumení nákaz nezbytná pro opětovné získání statusu území prostého nákazy.

Článek 69

Nouzové očkování

1. V zájmu účinného tlumení nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a), pro kterou byla z důvodu vzplanutí ohniska uplatňována opatření pro tlumení nákaz, příslušný orgán v případě potřeby:

a)	vytvoří plán očkování;

b)	zřídí pásma očkování.

2. Příslušný orgán při rozhodování o plánu očkování a zřízení pásem očkování podle odstavce 1 tohoto článku zohlední:

a)	požadavky na nouzové očkování stanovené v pohotovostních plánech podle čl. 43 odst. 1;

b)	požadavky na používání očkovacích látek stanovené v čl. 46 odst. 1 a ve veškerých aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 47 odst. 1.

3. Pásma očkování stanovená v odst. 1 písm. b) tohoto článku musí být v souladu s požadavky na opatření ke zmírnění rizika s cílem zabránit šíření nákaz uvedených na seznamu a na dozor, jež jsou stanoveny ve veškerých aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 47 odst. 1 písm. d) a e).

3a. Zvířata, u nichž bylo provedeno nouzové očkování, lze využít ke zvláštnímu účelu v souladu s ustanoveními čl. 47 odst. 1 písm. f). [pozm. návrh 196]

3b. Je-li používaná očkovací látka certifikována jako bezpečná pro lidskou spotřebu, nemělo by docházet k následné porážce neinfikovaných očkovaných zvířat. [pozm. návrh 197]

ODDÍL 5

VOLNĚ ŽIJÍCÍ ZVÍŘATA A TOULAVÁ DOMÁCÍ ZVÍŘATA [POZM. NÁVRH 198]

Článek 70

Volně žijící zvířata a toulavá domácí zvířata [pozm. návrh 199]

1. V případě podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) u volně žijících zvířat nebo toulavých domácích zvířat nebo v případě jejího úředního potvrzení dotčený členský stát: [pozm. návrh 200]

a)	provede v případně potřeby s ohledem na konkrétní nákazu uvedenou na seznamu dozor u volně žijících populací zvířat;

aa)	sleduje populaci toulavých domácích zvířat, pokud je to v případě dané nákazy uvedené na seznamu relevantní; [pozm. návrh 201]

b)	přijme nezbytná opatření k prevenci a tlumení nákaz s cílem zabránit dalšímu šíření dané nákazy uvedené na seznamu nebo dosáhnout její eradikace a zajistí, aby postižená zvířata byla při uplatňování veškerých opatření pro tlumení nákaz ušetřena zbytečné bolesti a utrpení . [pozm. návrh 202]

2. Opatření k prevenci a tlumení nákaz stanovená v odst. 1 písm. b) přihlížejí k:

a)	profilu nákazy;

b)	postiženým volně žijícím zvířatům a domácím zvířatům, která již nejsou chovaná ; [pozm. návrh 203]

ba)	kontaktu mezi volně žijícími zvířaty a chovanými zvířaty a souvisejícímu riziku oboustranného přenosu infekce; [pozm. návrh 204]

bb)	přímému kontaktu mezi postiženými zvířaty a lidmi a fyzické blízkosti k lidem; [pozm. návrh 205]

c)	opatřením pro tlumení nákaz, která mají být přijata v případě podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) v uzavřených pásmech u chovaných zvířat nebo v případě jejího úředního potvrzení podle pravidel stanovených v oddílech 1 až 4.

3. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o:

a)	dozor podle odst. 1 písm. a);

b)	opatření k prevenci a tlumení nákaz podle odst. 1 písm. b).

Při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci Komise zohlední profil nákazy a druhy uvedené na seznamu pro nákazu uvedenou na seznamu podle odstavce 1.

ODDÍL 6

DOPLŇKOVÁ OPATŘENÍ PRO TLUMENÍ NÁKAZ ZE STRANY ČLENSKÝCH STÁTŮ, KOORDINACE ZE STRANY KOMISE A DOČASNÁ ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO TLUMENÍ NÁKAZ

Článek 71

Doplňková opatření pro tlumení nákaz ze strany členských států, koordinace opatření ze strany Komise a dočasná zvláštní pravidla pro tlumení nákaz týkající se oddílů 1 až 5

1. Členské státy mohou přijmout doplňková opatření pro tlumení nákaz mimo opatření stanovená v čl. 61 odst. 1, článku 62, čl. 65 odst. 1 a 2 a čl. 68 odst. 1 a v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 67 a čl. 68 odst. 2, jsou-li tato opatření v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení a jsou-li nezbytná a přiměřená pro tlumení šíření nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a), a to s přihlédnutím k:

a)	konkrétním epizootologickým okolnostem;

b)	typu zařízení, jiných míst a produkce;

c)	kategoriím a druhům dotčených zvířat;

d)	hospodářským a sociálním podmínkám.

2. Členské státy Komisi bezodkladně sdělí:

a)	opatření pro tlumení nákaz přijatá příslušným orgánem stanovená v článcích 58, 59, 61, 62, 64, 65, čl. 68 odst. 1, článku 69 a čl. 70 odst. 1 a 2 a v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článků 63, 67, čl. 68 odst. 2 a čl. 70 odst. 3;

b)	veškerá doplňková opatření pro tlumení nákaz stanovená v odstavci 1 přijatá Komisí.

3. Komise přezkoumá nákazovou situaci a opatření pro tlumení nákaz přijatá příslušným orgánem a veškerá doplňková opatření pro tlumení nákaz přijatá členským státem v souladu s touto kapitolou a může stanovit prostřednictvím prováděcích aktů zvláštní dočasná opatření pro tlumení nákaz za podmínek odpovídajících epizootologické situaci, pokud:

a)	uvedená opatření pro tlumení nákaz nejsou vhodná pro danou epizootologickou situaci;

b)	se nákaza uvedená na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) šíří navzdory opatřením pro tlumení nákaz přijatým v souladu s touto kapitolou.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

4. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících s nákazou, jež představuje nově vznikající riziko s velmi významným dopadem, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem podle čl. 255 odst. 3.

Kapitola 2

Nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c)

Článek 71a

Oblast působnosti kapitoly 2

Pokud jde o nákazy uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. c), vztahují se následující ustanovení kapitoly 2 pouze na členské státy, které vypracovaly vnitrostátní program. [pozm. návrh 206]

ODDÍL 1

OPATŘENÍ PRO TLUMENÍ NÁKAZ V PŘÍPADĚ PODEZŘENÍ NA VÝSKYT NÁKAZY U CHOVANÝCH ZVÍŘAT

Článek 72

Povinnosti provozovatelů, odborníků pracujících se zvířaty a chovatelů zvířat v zájmovém chovu

1. V případě podezření na výskyt nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c) u chovaných zvířat provozovatelé, odborníci pracující se zvířaty a chovatelé zvířat v zájmovém chovu kromě toho, že nahlásí příznaky a podezření příslušnému orgánu a veterinárním lékařům v souladu s čl. 16 odst. 1 a před přijetím jakýchkoli opatření pro tlumení nákaz příslušným orgánem v souladu s čl. 74 odst. 1 přijmou vhodná opatření pro tlumení nákaz uvedená v čl. 74 odst. 1 písm. a) a ve veškerých aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 74 odst. 3 s cílem zabránit šíření dané nákazy uvedené na seznamu z postižených zvířat, zařízení a míst spadajících pod jejich odpovědnost na jiná zvířata nebo na člověka.

Článek 73

Šetření prováděné příslušným orgánem v případě podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu

1. Příslušný orgán musí v případě podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c) u chovaných zvířat bez prodlení provést šetření, kterým potvrdí nebo vyloučí přítomnost dané nákazy uvedené na seznamu.

2. Pro účely šetření podle odstavce 1 příslušný orgán v případě potřeby zajistí, aby úřední veterinární lékaři:

a)	provedli klinické vyšetření reprezentativního vzorku chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu pro danou konkrétní nákazu uvedenou na seznamu;

b)	odebrali vhodné vzorky od chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu a další vzorky pro laboratorní vyšetření v laboratořích určených k tomuto účelu příslušným orgánem;

c)	provedli laboratorní vyšetření, kterým potvrdí nebo vyloučí přítomnost dané konkrétní nákazy uvedené na seznamu.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se podrobných pravidel doplňujících pravidla pro šetření podle odstavce 1 tohoto článku.

Článek 74

Předběžná opatření pro tlumení nákaz ze strany příslušného orgánu

1. Příslušný orgán musí v případě podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo c) u chovaných zvířat provést následující předběžná opatření pro tlumení nákaz, než budou k dispozici výsledky šetření podle čl. 73 odst. 1, a provést opatření pro tlumení nákaz v souladu s čl. 78 odst. 1 a 2:

uplatňovat opatření pro tlumení nákaz s cílem omezit šíření příslušné nákazy uvedené na seznamu z postiženého území, zařízení, domácnosti, potravinářského nebo krmivářského podniku, podniku v oblasti přepravy, podniku obchodujícího s hospodářskými zvířaty, zařízení nakládajícího s vedlejšími produkty živočišného původu nebo jiného místa; [pozm. návrh 207]

b)	v případě potřeby zahájit epizootologické šetření s přihlédnutím k pravidlům pro uvedené šetření podle čl. 57 odst. 1 a veškerým pravidlům přijatým podle čl. 57 odst. 2.

2. Předběžná opatření pro tlumení nákaz stanovená v odstavci 1 musí být vhodná a přiměřená rizikům, jež představuje nákaza uvedená na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo c), a to s přihlédnutím k:

a)	profilu nákazy;

b)	postiženým chovaným zvířatům;

c)	nákazovému statusu členského státu, oblasti, jednotky nebo zařízení, v nichž existuje podezření na výskyt dané nákazy uvedené na seznamu;

d)	předběžným opatřením pro tlumení nákaz stanoveným v čl. 55 odst. 1 a článku 56 a ve veškerých aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 55 odst. 2.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících pravidel doplňujících pravidla stanovená v odstavci 1 tohoto článku, a to s přihlédnutím k otázkám uvedeným v odstavci 2 tohoto článku, pokud jde o:

a)	předběžná opatření pro tlumení nákaz, která mají být přijata s cílem zabránit šíření nákazy uvedené na seznamu stanovené v odst. 1 písm. a);

použití předběžných opatření pro tlumení nákaz stanovených v odst. 1 písm. a) v jiných zařízeních, jejich epizootologických jednotkách, domácnostech, potravinářských nebo krmivářských podnicích, podnicích v oblasti přepravy, podnicích obchodujících s hospodářskými zvířaty, zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo jiných místech; [pozm. návrh 208]

c)	zřízení dočasných uzavřených pásem, jež jsou vhodná s ohledem na profil nákazy.

Článek 75

Přezkum a rozšíření předběžných opatření pro tlumení nákaz

Opatření pro tlumení nákaz stanovená v čl. 74 odst. 1:

a)	přezkoumává příslušný orgán v návaznosti na zjištění šetření stanoveného v čl. 73 odst. 1 a v případě potřeby epizootologického šetření stanoveného v čl. 74 odst. 1 písm. b);

b)	se v případě potřeby dále rozšíří na další místa podle čl. 74 odst. 3 písm. b).

ODDÍL 2

POTVRZENÍ NÁKAZY U CHOVANÝCH ZVÍŘAT

Článek 76

Úřední potvrzení nákazy příslušným orgánem

1. Příslušný orgán zakládá úřední potvrzení nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo c) na těchto informacích:

a)	výsledky klinických a laboratorních vyšetření stanovených v čl. 73 odst. 2;

b)	epizootologické šetření stanovené v čl. 74 odst. 1 písm. b) (v případě potřeby);

c)	další dostupné epizootologické údaje.

Článek 77

Zrušení předběžných opatření pro tlumení nákaz v případě vyloučení výskytu nákazy

Příslušný orgán nadále uplatňuje předběžná opatření pro tlumení nákaz stanovená v čl. 74 odst. 1 a v článku 75 do vyloučení výskytu nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo c) v souladu s čl. 76 odst. 1 nebo s pravidly přijatými podle čl. 76 odst. 2.

ODDÍL 3

OPATŘENÍ PRO TLUMENÍ NÁKAZ V PŘÍPADĚ POTVRZENÍ NÁKAZY U CHOVANÝCH ZVÍŘAT

Článek 78

Opatření pro tlumení nákaz ze strany příslušného orgánu

1. V případě úředního potvrzení ohniska nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) u chovaných zvířat v souladu s čl. 76 odst. 1 příslušný orgán:

a)	v členském státě, oblasti nebo jednotce podléhajících povinnému eradikačnímu programu stanovenému v čl. 30 odst. 1 pro danou nákazu uvedenou na seznamu uplatňuje opatření pro tlumení nákaz stanovená v příslušném povinném eradikačním programu,

b)	v členském státě, zóně, oblasti nebo jednotce, které zatím nepodléhají povinnému eradikačnímu programu stanovenému v čl. 30 odst. 1 pro danou nákazu uvedenou na seznamu, daný eradikační program zahájí a uplatňuje opatření pro tlumení nákaz v něm stanovená.

2. V případě úředního potvrzení ohniska nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. c) u chovaných zvířat v souladu s čl. 76 odst. 1 příslušný orgán:

a)	v členském státě, oblasti nebo jednotce podléhajících dobrovolnému eradikačnímu programu stanovenému v čl. 30 odst. 2 pro danou nákazu uvedenou na seznamu uplatňuje opatření pro tlumení nákaz stanovená v příslušném dobrovolném eradikačním programu;

b)	v členském státě, zóně, oblasti nebo jednotce, které nepodléhají dobrovolnému eradikačnímu programu stanovenému v čl. 30 odst. 2 pro danou nákazu uvedenou na seznamu, v případě potřeby uplatňuje opatření pro prevenci a tlumení jejího šíření. [pozm. návrh 209]

3. Opatření stanovená v odst. 2 písm. b) tohoto článku jsou úměrná riziku, jež dotyčná nákaza uvedená na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. c) představuje, přičemž se zohlední:

a)	profil nákazy;

b)	postižená chovaná zvířata, zejména zvířata náležející k ohroženému druhu nebo plemenu ; [pozm. návrh 210]

c)	nákazový status členského státu, zóny, oblasti, jednotky nebo zařízení, v nichž byla nákaza uvedená na seznamu úředně potvrzena;

d)	opatření pro tlumení nákaz, která mají být přijata v zařízeních, jiných místech a uzavřených pásmech stanovených v oddíle 4 kapitoly 1 této hlavy.

Článek 79

Přenesení pravomocí, pokud jde o opatření pro tlumení nákaz, která mají být přijata příslušným orgánem

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, kterými se stanoví podrobná pravidla týkající se opatření pro tlumení nákaz, jež je třeba přijmout při výskytu ohnisek nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo c) u chovaných zvířat a které jsou stanoveny v čl. 78 odst. 2 písm. b), a to při zohlednění kritérií stanovených v čl. 78 odst. 3.

ODDÍL 4

VOLNĚ ŽIJÍCÍ ZVÍŘATA A ZVÍŘATA DOMESTIKOVANÝCH DRUHŮ, KTERÁ NEJSOU CHOVANÁ [POZM. NÁVRH 211]

Článek 80

Volně žijící zvířata a zvířata domestikovaných druhů, která nejsou chovaná [pozm. návrh 212]

1. V případě podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) u volně žijících zvířat a zvířat domestikovaných druhů, která nejsou chovaná, nebo v případě jejího úředního potvrzení příslušný orgán dotčeného členského státu: [pozm. návrh 213]

a)	na celém území členského státu, v zóně nebo v oblasti podléhající povinnému eradikačnímu programu stanovenému v čl. 30 odst. 1 pro danou nákazu uvedenou na seznamu uplatňuje opatření pro tlumení nákazy stanovená v příslušném povinném eradikačním programu;

na celém území členského státu nebo v zóně či oblasti, které nepodléhají povinnému eradikačnímu programu stanovenému v čl. 30 odst. 1 pro danou nákazu uvedenou na seznamu, v případě potřeby v zájmu tlumení a zabránění jejímu šíření daný eradikační program zahájí a uplatňuje opatření pro tlumení nákaz v něm stanovená.

2. V případě vzplanutí ohniska nákazy uvedené na seznamu u volně žijících zvířat a zvířat domestikovaných druhů, která nejsou chovaná a nevztahují se na ně ustanovení podle čl. 8 odst. 1 písm. c) b), příslušný orgán dotčeného členského státu: [pozm. návrh 214]

a)	na celém území členského státu, zóny, oblasti nebo jednotky podléhajících dobrovolnému eradikačnímu programu stanovenému v čl. 30 odst. 2 pro danou nákazu uvedenou na seznamu uplatňuje opatření pro tlumení nákaz stanovená v příslušném dobrovolném eradikačním programu;

b)	na celém území členského státu, zóny, oblasti nebo jednotky, které nepodléhají dobrovolnému eradikačnímu programu stanovenému v čl. 30 odst. 2 pro danou nákazu uvedenou na seznamu, v případě potřeby uplatňuje opatření pro prevenci a tlumení jejího šíření.

3. Opatření pro tlumení nákaz uvedená v odst. 2 písm. b) zohledňují:

a)	profil nákazy;

b)	postižená volně žijící zvířata a zvířata domestikovaných druhů, která nejsou chovaná ; [pozm. návrh 215]

ba)	kontakt mezi volně žijícími zvířaty a chovanými zvířaty a související riziko oboustranného přenosu infekce; [pozm. návrh 216]

bb)	přímý kontakt mezi dotčenými zvířaty a lidmi a prostorovou blízkost k lidem; [pozm. návrh 217]

c)	opatření pro tlumení nákaz, která mají být přijata v případě podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu v uzavřených pásmech u chovaných zvířat nebo v případě jejího úředního potvrzení podle pravidel stanovených v oddílech 1 až 4 kapitoly 1 této hlavy.

4. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se podrobných pravidel doplňujících opatření pro tlumení nákaz, jež mají být přijata při výskytu ohnisek nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo c) u volně žijících zvířat a zvířat domestikovaných druhů , která nejsou chovaná , stanovená v odst. 2 písm. b) tohoto článku. [pozm. návrh 218]

ODDÍL 5

KOORDINACE ZE STRANY KOMISE A DOČASNÁ ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO TLUMENÍ NÁKAZ

Článek 81

Koordinace opatření ze strany Komise a dočasná zvláštní pravidla týkající se oddílů 1 až 4

1. Členské státy informují Komisi o opatřeních pro tlumení nákaz přijatých příslušným orgánem v souvislosti s nákazou uvedenou na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo c) v souladu s čl. 76 odst. 1, články 77 a 78, čl. 80 odst. 1 a 2 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 76 odst. 2, článku 79 a čl. 80 odst. 4.

2. Komise přezkoumá nákazovou situaci a opatření pro tlumení nákaz přijatá příslušným orgánem podle této kapitoly a může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit zvláštní pravidla pro dočasná opatření pro tlumení nákaz s ohledem na nákazu uvedenou na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c), a to za podmínek odpovídajících epizootologické situaci, jestliže:

a)	uvedená opatření pro tlumení nákaz přijatá příslušným orgánem nejsou vhodná pro danou epizootologickou situaci;

b)	se daná nákaza uvedená na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo c) šíří navzdory případným opatřením pro tlumení nákaz přijatým v souladu s touto kapitolou.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

3. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících s nákazou uvedenou na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c), jež představuje nově vznikající riziko s velmi významným dopadem, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem podle čl. 255 odst. 3.

ČÁST IV

REGISTRACE, SCHVALOVÁNÍ, VYSLEDOVATELNOST A PŘEMÍSŤOVÁNÍ

HLAVA I

Suchozemská zvířata, zárodečné produkty a produkty živočišného původu ze suchozemských zvířat

Kapitola 1

Registrace, schvalování, vedení záznamů a registrů

ODDÍL 1

REGISTRACE ZAŘÍZENÍ A PŘEPRAVCŮ

Článek 82

Povinnost registrace zařízení ze strany provozovatelů

1. Provozovatelé provozující zařízení, jež chovají suchozemská zvířata či odebírají, vyrábějí, zpracovávají nebo skladují zárodečné produkty, za účelem registrace v souladu s článkem 88 před tím, než tyto činnosti zahájí:

a)	informují příslušný orgán o každém takovém zařízení, které spadá pod jejich odpovědnost;

poskytnou příslušnému orgánu tyto informace:

i)	jméno a adresu provozovatele;

ii)	umístění a popis zařízení;

iii)	kategorie, druhy a počty chovaných suchozemských zvířat nebo zárodečných produktů v zařízení a kapacitu zařízení;

iv)	typ zařízení;

v)	další aspekty týkající se zařízení, které jsou relevantní pro stanovení rizika, jež zařízení představuje.

2. Provozovatelé provozující zařízení uvedená v odstavci 1 informují příslušný orgán o:

a)	veškerých významných změnách v zařízení, jež se týkají záležitostí uvedených v odst. 1 písm. b);

b)	veškerém ukončení činnosti v zařízení.

3. Zařízení, která podléhají schválení podle čl. 89 odst. 1, nejsou povinna poskytnout informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 83

Odchylky od povinnosti registrace zařízení ze strany provozovatelů

Odchylně od čl. 82 odst. 1 mohou členské státy od povinnosti registrace určité kategorie zařízení osvobodit, a to s přihlédnutím k těmto kritériím:

a)	kategorie, druhy a počty chovaných suchozemských zvířat a zárodečných produktů v zařízení a kapacita zařízení;

b)	typ zařízení;

c)	přemísťování chovaných suchozemských zvířat nebo zárodečných produktů do a ze zařízení.

Článek 84

Prováděcí pravomoci týkající se povinnosti registrace zařízení ze strany provozovatelů

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se:

a)	informací poskytovaných provozovateli pro účely registrace zařízení podle čl. 82 odst. 1;

b)	typů zařízení, jež mohou být od povinnosti registrace podle článku 83 osvobozena členskými státy v případě, že tato zařízení představují nevýznamné riziko, a s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v uvedeném článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Článek 85

Povinnosti registrace přepravců chovaných kopytníků a akty v přenesené pravomoci

1. Přepravci chovaných kopytníků, kteří tato zvířata přepravují mezi členskými státy, za účelem registrace v souladu s článkem 88 před tím, než tyto činnosti zahájí:

a)	informují příslušný orgán o své činnosti;

poskytnou příslušnému orgánu tyto informace:

i)	název a adresu přepravce;

ii)	kategorii, druhy a počty přepravovaných chovaných suchozemských zvířat;

iii)	druh dopravy;

iv)	přepravní prostředek.

2. Přepravci informují příslušný orgán o:

a)	veškerých významných změnách, jež se týkají záležitostí uvedených v odst. 1 písm. b);

b)	veškerém ukončení přepravní činnosti.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se změn a doplnění pravidel stanovených v odstavci 1, pokud jde o povinnost jiných typů přepravců poskytnout informace pro účely registrace činnosti s přihlédnutím k rizikům spojeným s touto přepravou.

Článek 86

Odchylky od povinnosti registrace přepravců chovaných kopytníků

Odchylně od čl. 85 odst. 1 mohou členské státy osvobodit od povinnosti registrace určité kategorie přepravců, a to s přihlédnutím k těmto kritériím:

a)	vzdálenosti, na které přepravují daná chovaná suchozemská zvířata;

b)	kategorie, druh a počet přepravovaných chovaných suchozemských zvířat. [pozm. návrh 219]

Článek 87

Prováděcí akty týkající se povinnosti registrace přepravců

Komise je zmocněna k přijímání prováděcích aktů týkajících se:

a)	informací poskytovaných přepravcem pro účely registrace jeho činnosti podle čl. 85 odst. 1;

b)	typů přepravců, kteří mohou být od povinnosti registrace ze strany členských států podle článku 86 osvobozeni v případě, že tento typ přepravy představuje nevýznamné riziko, a s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v uvedeném článku. [pozm. návrh 220]

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Článek 88

Povinnosti příslušného orgánu týkající se registrace zařízení a přepravců

Příslušný orgán zaregistruje:

a)	zařízení do registru zařízení a přepravců stanoveného v čl. 96 odst. 1, jestliže provozovatel poskytl informace požadované v souladu s čl. 82 odst. 1;

b)	přepravce do registru zařízení a přepravců stanoveného v čl. 96 odst. 1, jestliže přepravce poskytl informace požadované v souladu s čl. 85 odst. 1.

ODDÍL 2

SCHVALOVÁNÍ NĚKTERÝCH TYPŮ ZAŘÍZENÍ

Článek 89

Schvalování některých zařízení a akty v přenesené pravomoci

1. Provozovatelé následujících typů zařízení požádají o schválení příslušný orgán v souladu s čl. 91 odst. 1 a svou činnost zahájí, teprve až jejich zařízení bude schváleno v souladu s čl. 92 odst. 1:

a)	zařízení pro svody kopytníků a drůbeže, z nichž jsou zvířata přemísťována do jiného členského státu;

b)	zařízení zacházející se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, z nichž jsou zárodečné produkty těchto zvířat přemísťovány do jiného členského státu;

c)	líhně, z nichž jsou násadová vejce nebo drůbež přemísťovány do jiného členského státu;

d)	zařízení chovající drůbež, z nichž je drůbež určená k jiným účelům než k porážce či produkci násadových vajec přemísťována do jiného členského státu;

e)	jakýkoli jiný typ zařízení pro chovaná suchozemská zvířata, které představuje značné riziko a které musí být schváleno v souladu s pravidly stanovenými v aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s odst. 3 písm. b) tohoto článku.

2. Provozovatelé ukončí činnost v zařízení uvedeném v odstavci 1, jestliže:

a)	příslušný orgán odejme nebo pozastaví schválení v souladu s čl. 95 odst. 2; nebo

b)	v případě dočasného schválení, které bylo přiznáno v souladu s čl. 94 odst. 3, zařízení nesplní dosud nesplněné požadavky uvedené v čl. 94 odst. 3 a nezíská konečné schválení v souladu s čl. 92 odst. 1.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se doplnění a změny pravidel pro schvalování zařízení podle odstavce 1 tohoto článku, pokud jde o:

a)	odchylky od požadavku, aby provozovatelé typů zařízení uvedených v odst. 1 písm. a) až d) žádali příslušný orgán o schválení, představují-li tato zařízení nevýznamné riziko;

b)	typy zařízení, jež vyžadují schválení podle odst. 1 písm. e);

c)	zvláštní pravidla pro ukončení činnosti u zařízení zacházejících se zárodečnými produkty uvedených v odst. 1 písm. b).

4. Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 3 zohlední tato kritéria:

a)	kategorie a druhy nebo plemena chovaných suchozemských zvířat nebo zárodečných produktů v zařízení; [pozm. návrh 221]

b)	počet druhů a počet chovaných suchozemských zvířat nebo zárodečných produktů nacházejících se v zařízení;

c)	typ zařízení a typ produkce;

d)	přemísťování chovaných suchozemských zvířat nebo zárodečných produktů do a z těchto typů zařízení.

Článek 90

Schvalování statusu uzavřených zařízení

Provozovatelé zařízení, kteří chtějí získat status uzavřeného zařízení:

a)	žádají příslušný orgán o schválení podle čl. 91 odst. 1;

b)	nepřemísťují chovaná zvířata do uzavřeného zařízení v souladu s požadavky stanovenými v čl. 134 odst. 1 a ve veškerých aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 134 odst. 2, dokud jejich zařízení nezíská schválení uvedeného statusu příslušným orgánem v souladu s články 92 a 94.

Článek 91

Informační povinnost provozovatelů za účelem získání schválení a prováděcí akty

1. Provozovatelé pro účely žádosti o schválení svého zařízení podle čl. 89 odst. 1 a čl. 90 písm. a) poskytnou příslušnému orgánu tyto informace:

a)	jméno a adresu provozovatele;

b)	umístění zařízení a popis zařízení;

c)	kategorie, druhy a počty chovaných suchozemských zvířat nebo zárodečných produktů v zařízení;

d)	typ zařízení;

e)	další aspekty týkající se zařízení, které se vztahují k jeho specifičnosti a jsou relevantní pro stanovení rizika, jež zařízení představuje.

2. Provozovatelé zařízení uvedených v odstavci 1 informují příslušný orgán o:

a)	veškerých významných změnách v zařízeních, jež se týkají záležitostí uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c);

b)	veškerém ukončení činnosti v zařízení.

3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se informací, které mají provozovatelé poskytnout v žádosti o schválení jejich zařízení v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Článek 92

Udělování schválení zařízení a akty v přenesené pravomoci

1. Příslušný orgán udělí schválení zařízení podle čl. 89 odst. 1 a čl. 90 písm. a), pouze pokud tato zařízení: [pozm. návrh 222]

splňují v případě potřeby tyto požadavky:

i)	požadavky týkající se karantény, izolace a jiných opatření biologické bezpečnosti při zohlednění požadavků stanovených v čl. 9 odst. 1 písm. b) a pravidel přijatých podle čl. 9 odst. 2;

ii)	požadavky týkající se dozoru stanovené v článku 22 a případně pro typ zařízení a související riziko v článku 23 a v pravidlech přijatých podle článku 24;

iii)	požadavky týkající se vedení záznamů podle článků 97 a 98 a pravidel přijatých podle článků 100 a 101;

mají zařízení a vybavení:

i)	která přiměřeně snižují riziko zavlečení a šíření nákaz na přijatelnou úroveň při zohlednění typu zařízení;

ii)	náležité kapacity pro počet chovaných suchozemských zvířat nebo objem zárodečných produktů;

c)	nepředstavují nepřijatelné riziko šíření nákaz při zohlednění zavedených opatření ke zmírnění rizika;

d)	mají dostatečný počet vhodně vyškoleného personálu pro činnosti zařízení;

e)	mají zavedený systém, který umožňuje provozovatelům prokázat příslušnému orgánu, že splňují požadavky uvedené v písmenech a) až d).

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku, pokud jde o:

a)	karanténu, izolaci a jiná opatření biologické bezpečnosti uvedené v odst. 1 písm. a) bodu i);

b)	dozor uvedený v odst. 1 písm. a) bodu ii);

c)	zařízení a vybavení uvedené v odst. 1 písm. b);

d)	odpovědnosti, kompetence a odbornou přípravu personálu a veterinárních lékařů podle odst. 1 písm. d);

e)	nezbytný dozor a kontrolu ze strany příslušného orgánu.

3. Komise při určování pravidel, která mají být stanovena v aktech v přenesené pravomoci, jež mají být přijaty podle odstavce 2, zohlední tyto skutečnosti:

a)	rizika, která představuje každý typ zařízení;

b)	kategorie a druhy chovaných suchozemských zvířat;

c)	typ produkce;

d)	typické vzorce pohybu u typu zařízení a druhů a kategorií zvířat v těchto zařízeních chovaných.

Článek 93

Rozsah působnosti schvalování zařízení

Příslušný orgán ve schválení zařízení uděleném podle čl. 92 odst. 1 na základě žádosti podané v souladu s čl. 89 odst. 1 a čl. 90 písm. a) výslovně stanoví:

a)	na který z typů zařízení uvedených v čl. 89 odst. 1, článku 90 a pravidlech přijatých podle čl. 89 odst. 3 písm. b) se schválení vztahuje;

b)	na které kategorie a druhy chovaných suchozemských zvířat nebo zárodečných produktů těchto druhů se schválení vztahuje.

Článek 94

Postupy pro udělení schválení příslušným orgánem

1. Příslušný orgán stanoví postupy, jež mají dodržovat provozovatelé při podávání žádosti o schválení jejich zařízení podle čl. 89 odst. 1, článku 90 a čl. 91 odst. 1, a lhůty pro kontroly na místě podle odstavce níže . [pozm. návrh 223]

2. Po obdržení žádosti o schválení od provozovatele příslušný orgán v souladu s čl. 89 odst. 1 písm. a) a čl. 90 písm. a) provede kontrolu na místě.

2a. Příslušný orgán zařízení schválí, jestliže z žádosti provozovatele a následné kontroly na místě v zařízení provedené příslušným orgánem podle odstavce 1 a 2 tohoto článku vyplývá, že splňuje všechny požadavky pro schválení uvedené v čl. 92 odst. 1 a v předpisech přijatých podle čl. 92 odst. 2. [pozm. návrh 224]

3. Příslušný orgán může zařízení udělit dočasné schválení, jestliže se na základě žádosti provozovatele a následné kontroly na místě v zařízení provedené příslušným orgánem podle odstavce 2 tohoto článku zdá, že splňuje všechny hlavní požadavky, které poskytují dostatečné záruky, že takové zařízení nepředstavuje významné riziko v zájmu zajištění souladu se všemi požadavky pro schválení uvedenými v čl. 92 odst. 1 a pravidlech přijatých podle čl. 92 odst. 2.

4. V případě, že příslušný orgán udělil dočasné schválení v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, bude úplné schválení uděleno pouze tehdy, až bude na základě další kontroly na místě v zařízení provedené do tří měsíců ode dne udělení dočasného schválení zřejmé, že zařízení splňuje všechny požadavky pro schválení stanovené v čl. 92 odst. 1 a v pravidlech přijatých podle čl. 92 odst. 2.

Jestliže z kontroly na místě vyplývá, že bylo dosaženo očividného pokroku, avšak zařízení ještě nesplňuje všechny tyto požadavky, může příslušný orgán platnost dočasného schválení prodloužit a poskytne nezbytné účinné pokyny s cílem přispět k úspěšnému odstranění nedostatku . Platnost dočasného schválení však nepřesáhne celkovou dobu šesti měsíců. [pozm. návrh 225]

Článek 95

Přezkum, pozastavení a odejmutí schválení příslušným orgánem

1. Příslušný orgán průběžně přezkoumává schválení zařízení udělená v souladu s články 92 a 94. Příslušný orgán na základě rizikového faktoru stanoví četnost přezkumu nebo minimální a maximální lhůty pro přezkum a rovněž případy, kdy tyto lhůty nelze dodržet. [pozm. návrh 226]

2. Jestliže příslušný orgán v zařízení zjistí závažné nedostatky, pokud jde o soulad s požadavky stanovenými v čl. 92 odst. 1 a v pravidlech přijatých podle čl. 92 odst. 2, a provozovatel není s to poskytnout dostatečné záruky, že tyto nedostatky odstraní, zahájí příslušný orgán postupy k odejmutí schválení zařízení.

Příslušný orgán však může pozastavit schválení zařízení, jestliže provozovatel může zaručit, že dané nedostatky odstraní v přiměřené lhůtě.

3. Schválení může být po odejmutí nebo pozastavení podle odstavce 2 obnoveno, pouze pokud je příslušný orgán přesvědčen, že zařízení plně vyhovuje všem požadavkům tohoto nařízení příslušným pro daný typ zařízení.

ODDÍL 3

REGISTR ZAŘÍZENÍ A PŘEPRAVCŮ VEDENÝ PŘÍSLUŠNÝM ORGÁNEM

Článek 96

Registr zařízení a přepravců

1. Příslušný orgán zřídí a průběžně aktualizuje registr:

a)	všech zařízení a přepravců registrovaných podle článku 88;

b)	všech zařízení schválených v souladu s články 92 a 94.

Tento registr zpřístupní Komisi , ostatním členským státům a veřejnosti. [pozm. návrh 227]

2. V případě potřeby a vhodnosti může příslušný orgán kombinovat registraci uvedenou v odst. 1 písm. a) a schválení uvedené v odst. 1 písm. b) s registrací pro jiné účely.

3. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	informací, které mají být zahrnuty v registru stanoveném v odstavci 1;

b)	doplňkových požadavků na rejstříky zařízení nakládajících se zárodečnými produkty po ukončení jejich činnosti;

c)	veřejné dostupnosti registru podle odstavce 1.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se formátu a postupů pro registraci zařízení a přepravců a schválených zařízení stanovených v odstavci 1 tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

ODDÍL 4

VEDENÍ ZÁZNAMŮ

Článek 97

Povinnosti vést záznamy u provozovatelů zařízení jiných než zařízení nakládajících se zárodečnými produkty

1. Provozovatelé zařízení podléhajících registraci v souladu s článkem 88 nebo schválení v souladu s čl. 92 odst. 1 vedou a uchovávají záznamy, jež obsahují alespoň tyto informace:

a)	druhy, kategorie, množství a případně identifikace suchozemských zvířat chovaných v jejich zařízení; [pozm. návrh 228]

přemísťování chovaných suchozemských zvířat do a z jejich zařízení s uvedením příslušného:

i)	místa jejich původu nebo místa určení;

ii)	data daných přemístění;

dokumenty v tištěné nebo elektronické podobě, které musí doprovázet chovaná suchozemská zvířata vstupující do jejich zařízení nebo opouštějící jejich zařízení v souladu s čl. 106 písm. b), čl. 107 písm. b), čl. 109 písm. c), čl. 110 písm. b), čl. 113 písm. b), čl. 140 odst. 1 a 2, čl. 162 odst. 2 a pravidly přijatými podle článků 114 a 117 a čl. 141 odst. 1 písm. b) a c);

d)	veškeré veterinární problémy týkající léčbu veterinárních problémů týkajících se zvířat chovaných v jejich zařízení; [pozm. návrh 229]

opatření biologické bezpečnosti, dozor, léčba, výsledky vyšetření a jiné významné příslušné informace pro:

i)	kategorii a druhy suchozemských zvířat chovaných v zařízení;

ii)	typ produkce;

iii)	typ a velikost zařízení;

f)	výsledky veterinárních kontrol požadovaných v souladu s čl. 23 odst. 1 a pravidly přijatými podle článku 24.

2. Zařízení, která jsou osvobozena od požadavku registrace v souladu s článkem 83, může členský stát osvobodit od požadavku na vedení záznamů o informacích uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Členské státy oznámí Komisi všechna provedená osvobození a vedou záznamy o všech zařízeních na svém území, která byla osvobozena. [pozm. návrh 230]

3. Provozovatelé zařízení vedou záznamy uvedené v odstavci 1 o zařízení a:

a)	na požádání je zpřístupní příslušnému orgánu;

b)	uchovávají je po minimální dobu, kterou stanoví příslušný orgán, jež však nesmí být kratší než tři roky.

Článek 98

Vedení záznamů u zařízení zacházejících se zárodečnými produkty

1. Provozovatelé zařízení zacházejících se zárodečnými produkty vedou a uchovávají záznamy, jež obsahují alespoň tyto informace:

a)	plemeno, stáří a totožnost dárcovských zvířat používaných k produkci zárodečných produktů;

b)	čas a místo odběru, zpracování a skladování odebíraných, produkovaných nebo zpracovávaných zárodečných produktů;

c)	totožnost zárodečných produktů spolu s údaji o jejich místě určení, je-li známé;

d)	dokumenty v tištěné nebo elektronické podobě, které musí doprovázet zárodečné produkty vstupující do zařízení nebo opouštějící zařízení v souladu s článkem 159 a čl. 162 odst. 2 a pravidly přijatými podle čl. 160 odst. 3 a 4;

da)	výsledky klinických a laboratorních testů; [pozm. návrh 231]

e)	používané laboratorní techniky.

2. Zařízení, která jsou osvobozena od požadavku registrace v souladu s článkem 84, může členský stát osvobodit od požadavku na vedení záznamů o informacích uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Členské státy oznámí Komisi všechna provedená osvobození a vedou záznamy o všech zařízeních na svém území, která byla osvobozena. [pozm. návrh 232]

3. Provozovatelé zařízení zacházejících se zárodečnými produkty vedou záznamy uvedené v odstavci 1 o zařízení a:

a)	na požádání je zpřístupní příslušnému orgánu;

b)	uchovávají je po minimální dobu, kterou stanoví příslušný orgán, jež však nesmí být kratší než tři roky.

Článek 99

Vedení záznamů u přepravců

1. Přepravci zárodečných produktů vedou a uchovávají záznamy, jež obsahují alespoň tyto informace:

a)	zařízení, která navštívili;

b)	kategorie, druhy a počet zárodečných produktů, které přepravovali;

c)	vyčištění, dezinfekce a deratizace přepravního prostředku.

2. Přepravce, kteří jsou osvobozeni od požadavku registrace v souladu s článkem 86, může členský stát osvobodit od požadavku na vedení záznamů o informacích uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Členské státy oznámí Komisi všechna provedená osvobození a vedou záznamy o všech zařízeních na svém území, která byla osvobozena. [pozm. návrh 223]

3. Přepravci vedou záznamy stanovené v odstavci 1:

a)	tak, aby mohly být na požádání okamžitě k dispozici příslušnému orgánu;

b)	po minimální dobu, kterou stanoví příslušný orgán, jež však nesmí být kratší než tři roky.

Článek 100

Přenesení pravomocí týkající se vedení záznamů

1. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se pravidel doplňujících požadavky na vedení záznamů stanovené v článcích 97, 98 a 99, pokud jde o:

odchylky od požadavků na vedení záznamů pro:

i)	provozovatele určitých typů zařízení a určité typy přepravců;

ii)	zařízení chovající malý počet chovaných suchozemských zvířat nebo nakládající s malým objemem zárodečných produktů nebo přepravce manipulující s malým počtem chovaných suchozemských zvířat nebo s malým objemem zárodečných produktů;

iii)	některé kategorie nebo druhy chovaných suchozemských zvířat nebo zárodečných produktů; [pozm. návrh 234]

b)	informace, které mají být zaznamenány kromě informací stanovených v čl. 97 odst. 1, čl. 98 odst. 1 a čl. 99 odst. 1;

c)	doplňkové požadavky na vedení záznamů u zárodečných produktů odebíraných, produkovaných nebo zpracovávaných v zařízeních nakládajících se zárodečnými produkty po ukončení jejich činnosti.

2. Komise při určování pravidel, která mají být stanovena v aktech v přenesené pravomoci stanovených v odstavci 1, zohlední tyto skutečnosti:

a)	rizika, která představuje každý typ zařízení nebo přepravce;

b)	kategorie a druhy suchozemských zvířat nebo zárodečných produktů chovaných v zařízení nebo přepravovaných;

c)	typ produkce v zařízení nebo typ přepravy;

d)	typické vzorce pohybu u dotčeného typu zařízení a kategorie zvířat;

e)	počet chovaných suchozemských zvířat nebo objem zárodečných produktů držených v zařízení nebo přepravovaných přepravcem.

Článek 101

Prováděcí pravomoci týkající se vedení záznamů

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla týkající se:

a)	formátu záznamů uvedených v čl. 97 odst. 1, čl. 98 odst. 1 a čl. 99 odst. 1 a v pravidlech přijatých podle článku 100;

b)	elektronického vedení záznamů uvedených v čl. 97 odst. 1, čl. 98 odst. 1 a čl. 99 odst. 1 a v pravidlech přijatých podle článku 100;

c)	postupů pro vedení záznamů uvedených v čl. 97 odst. 1, čl. 98 odst. 1 a čl. 99 odst. 1 a v pravidlech přijatých podle článku 100;

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Kapitola 2

Požadavky na vysledovatelnost pro chovaná suchozemská zvířata a zárodečné produkty

ODDÍL 1

CHOVANÁ SUCHOZEMSKÁ ZVÍŘATA

Článek 102

Odpovědnost členských států za zřízení systému identifikace a registrace chovaných suchozemských zvířat

1. Členské státy musí mít zavedený systém identifikace a registrace chovaných suchozemských zvířat a v případě potřeby systém zaznamenávání jejich přemísťování, a to s přihlédnutím k:

a)	druhu nebo kategorii chovaných suchozemských zvířat;

b)	riziku, jež daný druh nebo kategorie představuje.

2. Systém stanovený v odstavci 1 obsahuje tyto prvky:

a)	prostředky k identifikaci suchozemských zvířat chovaných jednotlivě nebo ve skupinách;

b)	identifikační doklady, doklady o přemísťování a jiné doklady pro identifikaci a vysledování chovaných suchozemských zvířat uvedené v článku 104;

c)	aktuální záznamy v zařízeních podle čl. 97 odst. 1 písm. a) a b);

d)	počítačovou databázi chovaných suchozemských zvířat stanovenou v čl. 103 odst. 1.

3. Systém stanovený v odstavci 1 musí:

a)	zajišťovat účinné používání opatření pro prevenci a tlumení nákaz stanovených v tomto nařízení;

b)	usnadňovat vysledovatelnost chovaných suchozemských zvířat a jejich přemísťování v rámci členských států a mezi nimi a jejich vstupu do Unie;

c)	zajišťovat účinnou interoperabilitu, integraci a slučitelnost prvků tohoto systému;

zajišťovat, aby systém byl ve vhodné míře přizpůsoben:

i)	počítačovému informačnímu systému pro hlášení a podávání zpráv v rámci Unie stanovenému v článku 20;

ii)

IMSOC;

e)	zajišťovat jednotný přístup pro různé druhy zvířat, na něž se systém vztahuje.

4. Členské státy mohou v případě potřeby:

a)	systém stanovený v odstavci 1 zcela nebo částečně používat pro jiné účely, než které jsou uvedeny v odst. 3 písm. a) a b);

b)	integrovat identifikační doklady, doklady o přemísťování a jiné doklady uvedené v článku 104 s veterinárními osvědčeními nebo dokumenty obsahujícími vlastní prohlášení stanovenými v čl. 140 odst. 1 a 2 a čl. 148 odst. 1 a v pravidlech přijatých podle čl. 141 písm. b) a c) a čl. 148 odst. 3 a 4;

c)	určit jiný orgán nebo povolit jinému subjektu či fyzické osobě praktické používání systému identifikace a registrace stanoveného v odstavci 1.

Článek 103

Povinnost členských států zřídit počítačovou databázi chovaných suchozemských zvířat

1. Členské státy zřídí a spravují počítačovou databázi pro zaznamenávání:

těchto informací, jež se týkají chovaných zvířat z řad skotu, ovcí a koz:

i)	jejich individuální identifikace podle čl. 106 písm. a) a čl. 107 písm. a);

ii)	zařízení, která je chovají;

iii)	jejich přemísťování do a ze zařízení;

následujících informací, jež se týkají chovaných zvířat z řad prasat: a

i)	zařízení, která je chovají;

ii)	jejich přemísťování do a ze zařízení; [pozm. návrh 235]

těchto informací, jež se týkají chovaných koňovitých:

i)	jejich jedinečné identifikační číslo stanovené v čl. 109 odst. 1 písm. a);

ii)	případná identifikační značka spojující dané zvíře s identifikačním dokladem uvedeným v bodě iii);

iii)	identifikační doklad stanovený v čl. 109 odst. 1 písm. c);

iv)	zařízení, v nichž jsou daná zvířata obvykle chována;

d)	informací, jež se týkají chovaných suchozemských zvířat jiných druhů, než které jsou uvedeny v písmenech a), b) a c), je-li tak stanoveno v pravidlech přijatých podle odstavce 2.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se případného zaznamenávání informací, jež se týkají jiných druhů zvířat než těch, které jsou uvedeny v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku, do počítačové databáze stanovené v uvedeném odstavci, přičemž je třeba zohlednit rizika, která tyto druhy představují, s cílem:

a)	zajistit účinné uplatňování opatření pro prevenci a tlumení nákaz stanovených v tomto nařízení;

b)	usnadnit vysledovatelnost chovaných suchozemských zvířat, jejich přemísťování v rámci členských států a mezi nimi a jejich vstupu do Unie.

2a. Do 1. ledna 2018 zavedou členské státy povinnost registrovat psy. Do 31. července 2019 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zkušenostech členských států s registrací a identifikací psů a zaměří se zejména na toulavá zvířata. Tato zpráva bude případně doplněna o návrh týkající se minimálních požadavků na databáze podle odstavce 1. [pozm. návrh 236]

Článek 104

Povinnosti příslušného orgánu s ohledem na identifikační doklady, doklady o přemísťování a jiné doklady pro identifikaci a vysledování chovaných suchozemských zvířat

Příslušný orgán vydává:

a)	identifikační doklady pro chovaná suchozemská zvířata, je-li to požadováno na základě čl. 106 písm. b) a čl. 109 písm. c), čl. 112 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) a čl. 113 písm. b) a pravidel přijatých v souladu s články 114 a 117;

b)	doklady o přemísťování a jiné doklady pro identifikaci a vysledování chovaných suchozemských zvířat, je-li to požadováno na základě čl. 107 písm. b), čl. 110 písm. b), čl. 113 písm. b) a pravidel přijatých v souladu s články 114 a 117.

Článek 105

Veřejná dostupnost informací o identifikačních značkách

Příslušný orgán informuje Komisi a zpřístupní veřejnosti informace o:

a)	kontaktních místech pro počítačové databáze zřízené členskými státy v souladu s čl. 103 odst. 1;

b)	orgánech nebo subjektech odpovědných za vydávání identifikačních dokladů, dokladů o přemísťování a jiných dokladů v souladu s článkem 104, a to s přihlédnutím k čl. 102 odst. 4 písm. c);

identifikačních značkách, které mají být používány pro každou kategorii a druh chovaných suchozemských zvířat v souladu s čl. 106 písm. a) a čl. 107 písm. a), čl. 109 odst. 1, čl. 110 písm. a), čl. 112 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) a čl. 113 písm. a) a s pravidly přijatými podle článků 114 a 117;

d)	předepsaném formátu pro vydávání identifikačních dokladů a jiných dokladů uvedených v článku 104.

Článek 106

Povinnosti provozovatelů s ohledem na identifikaci chovaných zvířat z řad skotu

Provozovatelé, kteří chovají skot:

a)	zajistí, aby tato chovaná zvířata byla individuálně identifikována fyzickou identifikační značkou;

zajistí, aby u těchto chovaných zvířat byl vydáván identifikační doklad příslušným orgánem nebo určeným orgánem či oprávněným orgánem, který je jednotným celoživotním dokladem, a aby tento dokument:

i)	byl držen, řádně vyplněn a aktualizován provozovatelem;

ii)	doprovázel uvedená chovaná suchozemská zvířata během přemísťování;

c)	předají informace o přemísťování uvedených chovaných zvířat z a do zařízení do počítačové databáze stanovené v čl. 103 odst. 1 a v pravidlech přijatých v souladu s články 114 a 117.

Článek 107

Povinnosti provozovatelů s ohledem na identifikaci chovaných zvířat z řad ovcí a koz

Provozovatelé, kteří chovají ovce a kozy:

a)	zajistí, aby tato chovaná zvířata byla individuálně identifikována fyzickou identifikační značkou;

b)	zajistí, aby tato chovaná zvířata byla doprovázena řádně vyplněným dokladem o přemísťování vydaným příslušným orgánem v souladu s článkem 104 při přemísťování ze zařízení, které tato zvířata chová;

c)	předají informace o přemísťování uvedených chovaných zvířat z a do zařízení do počítačové databáze stanovené v čl. 103 odst. 1 a v pravidlech přijatých v souladu s články 114 a 117.

Článek 108

Odchylky týkající se identifikačních dokladů a dokladů o přemísťování pro chovaná zvířata z řad skotu, ovcí a koz

Odchylně od článku 104, čl. 106 písm. b) a čl. 107 písm. b) mohou členské státy udělit provozovatelům výjimku z požadavku zajistit, aby chovaná zvířata z řad skotu, ovcí a koz byla doprovázena identifikačními doklady nebo doklady o přemísťování během přesunů uvnitř členského státu, jestliže:

a)	informace obsažené v dokladu o přemísťování nebo v identifikačním dokladu jsou zahrnuty v počítačové databázi stanovené v čl. 103 odst. 1;

b)	systém identifikace a registrace chovaných zvířat z řad skotu, ovcí a koz poskytuje stejnou úroveň vysledovatelnosti jako identifikační doklady a doklady o přemísťování.

Článek 109

Povinnosti provozovatelů s ohledem na identifikaci a registraci chovaných zvířat z řad koňovitých

1. Provozovatelé, kteří chovají koňovité, zajistí, aby tato zvířata byla individuálně identifikována prostřednictvím:

a)	jedinečného identifikačního čísla, které se zaznamená do počítačové databáze stanovené v čl. 103 odst. 1;

b)	metody, která jednoznačně spojuje chované zvíře a identifikační doklad stanovený v písmeni c) tohoto odstavce a vydaný příslušným orgánem v souladu s článkem 104;

c)	řádně vyplněného jednotného celoživotního dokladu.

2. Provozovatelé, kteří chovají zvířata z řad koňovitých, předají informace o těchto zvířatech do počítačové databáze stanovené v čl. 103 odst. 1 a podle pravidel přijatých v souladu s články 114 a 117.

Článek 110

Povinnosti provozovatelů s ohledem na identifikaci a registraci chovaných zvířat z řad prasat

Provozovatelé, kteří chovají prasata:

a)	zajistí, aby tato chovaná zvířata byla identifikována fyzickou identifikační značkou;

b)	zajistí, aby tato chovaná zvířata byla doprovázena řádně vyplněným dokladem o přemísťování vydaným příslušným orgánem v souladu s čl. 104 písm. b) při přemísťování ze zařízení, které tato zvířata chová;

c)	předají informace týkající se zařízení, jež chovají tato zvířata, do počítačové databáze stanovené v čl. 103 odst. 1 a v pravidlech přijatých podle článků 114 a 117.

Článek 111

Odchylky týkající se přemísťování chovaných zvířat z řad prasat

Odchylně od čl. 110 písm. b) mohou členské státy udělit provozovatelům výjimku z povinnosti zajistit, aby chovaná zvířata z řad prasat byla doprovázena řádně vyplněným dokladem o přemísťování vydaným příslušným orgánem pro přesuny uvnitř členského státu, jestliže:

a)	informace o dokladu o přemísťování jsou obsaženy v počítačové databázi zřízené členským státem v souladu s čl. 103 odst. 1;

b)	systém identifikace a registrace chovaných zvířat z řad prasat poskytuje stejnou úroveň vysledovatelnosti jako tyto doklady o přemísťování.

Článek 112

Povinnosti chovatelů zvířat v zájmovém chovu s ohledem na identifikaci a registraci suchozemských zvířat v zájmovém chovu

1. Chovatelé zvířat v zájmovém chovu zajistí, aby druhy suchozemských zvířat suchozemská zvířata v zájmovém chovu uvedené druhů uvedených v části A přílohy I, které která jsou přemísťovány přemísťována z jednoho členského státu do jiného členského státu, splňovala požadavky nařízení (EU) č. 576/2013. [pozm. návrh 239]

a)	byly jednotlivě identifikovány fyzickou identifikační značkou; [pozm. návrh 240]

b)	byly doprovázeny řádně vyplněným identifikačním dokladem vydaným příslušným orgánem v souladu s článkem 104. [pozm. návrh 241]

2. Chovatelé zvířat v zájmovém chovu zajistí, aby suchozemská zvířata v zájmovém chovu druhů uvedených v části B přílohy I, jsou-li přemísťována z jednoho členského státu do jiného členského státu, a jestliže to vyžadují pravidla přijatá v souladu s články 114 a 117, byla splňovala požadavky nařízení (EU) č. 576/2013. [pozm. návrh 242]

a)	identifikována, a to buď jednotlivě nebo ve skupinách; [pozm. návrh 243]

b)	doprovázena řádně vyplněnými a aktualizovanými identifikačními doklady, doklady o přemísťování nebo v případě potřeby jinými doklady pro identifikaci a vysledování zvířat podle dotyčných druhů zvířat. [pozm. návrh 244]

Článek 113

Povinnosti provozovatelů s ohledem na identifikaci chovaných suchozemských zvířat jiných než skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a zvířat v zájmovém chovu

Provozovatelé zajistí, aby chovaná suchozemská zvířata jiná než skot, ovce, kozy, prasata a koňovití a jiná než zvířata v zájmovém chovu splňovala, vyžadují-li to pravidla přijatá podle článků 114 a 117, tyto požadavky:

a)	být identifikována, a to buď jednotlivě, nebo ve skupinách;

b)	být doprovázena řádně vyplněnými a aktualizovanými identifikačními doklady, doklady o přemísťování nebo v případě potřeby jinými doklady pro identifikaci a vysledování zvířat podle dotyčných druhů zvířat.

Článek 114

Přenesení pravomoci týkající se identifikace a registrace

Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	určení jiných orgánů, povolení pro subjekty nebo fyzické osoby podle čl. 102 odst. 4 písm. c); [pozm. návrh 245]

podrobných požadavků pro:

i)	identifikační značky chovaných suchozemských zvířat stanovené v čl. 106 písm. a) a čl. 107 písm. a), čl. 109 odst. 1, čl. 110 písm. a), čl. 112 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) a čl. 113 písm. a);

ii)	uplatnění a použití uvedených identifikačních značek;

informací, které mají být zahrnuty v:

i)	počítačových databázích stanovených v čl. 103 odst. 1;

ii)	identifikačním dokladu pro chovaná zvířata z řad skotu stanoveném v čl. 105 písm. b);

iii)	dokladu o přemísťování pro chovaná zvířata z řad ovcí a koz stanoveném v čl. 107 písm. b);

iv)	identifikačním dokladu pro chovaná zvířata z řad koňovitých stanoveném v čl. 109 odst. 1 písm. c);

v)	dokladu o přemísťování pro chovaná zvířata z řad prasat stanoveném v čl. 110 písm. b);

vi)	identifikačních dokladech pro suchozemská zvířata v zájmovém chovu stanovených v čl. 112 odst. 1 písm. b) nebo identifikačních dokladech, dokladech o přemísťování nebo jiných dokumentech pro chovaná suchozemská zvířata v zájmovém chovu stanovených v čl. 112 odst. 2 písm. b); [pozm. návrh 246]

vii)	identifikačních dokladech nebo dokladech o přemísťování pro chovaná suchozemská zvířata jiná než skot, ovce, kozy, prasata, koňovití a zvířata v zájmovém chovu stanovených v čl. 113 písm. b);

d)	podrobných požadavků pro různé druhy a kategorie chovaných suchozemských zvířat v zájmu zajištění účinného fungování systému identifikace a registrace stanoveného v čl. 102 odst. 1;

e)	podrobných požadavků pro chovaná suchozemská zvířata vstupující do Unie ze třetích zemí a území;

požadavků na identifikaci a registraci u chovaných suchozemských zvířat v zájmovém chovu druhů uvedených v části B přílohy I a případně u chovaných suchozemských zvířat druhů jiných než skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých při zohlednění rizik, jež tyto druhy představují, s cílem:

i)	zajistit účinné uplatňování opatření pro prevenci a tlumení nákaz stanovených v tomto nařízení;

ii)	usnadnit vysledovatelnost chovaných suchozemských zvířat a jejich přemísťování v rámci členských států a mezi nimi a jejich vstupu do Unie. [pozm. návrh 247]

Článek 115

Přenesení pravomoci týkající se odchylek od požadavků na vysledovatelnost

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se odchylek od požadavků na identifikaci a registraci pro provozovatele stanovených v článcích 106, 107, 109 a 110, za předpokladu, že je zajištěna plná vysledovatelnost : [pozm. návrh 248]

a)	v případech, kdy jeden nebo více z těchto prvků není nutný k tomu, aby byly splněny požadavky stanovené v čl. 102 odst. 3 písm. a) a b);

b)	jestliže jiná opatření týkající se vysledovatelnosti zavedená v členských státech zaručují, že úroveň vysledovatelnosti dotyčných zvířat není narušena.

Článek 116

Skutečnosti, jež je třeba zohlednit při přijímání aktů v přenesené pravomoci stanovených v článcích 114 a 115

Komise při vytváření pravidel, která mají být stanovena v aktech v přenesené pravomoci uvedených v článcích 114 a 115, zohlední:

a)	kategorie a druhy chovaných suchozemských zvířat;

b)	příslušná rizika u daných chovaných suchozemských zvířat;

c)	počet zvířat v zařízení;

d)	typ produkce v zařízeních, kde jsou daná suchozemská zvířata chována;

e)	vzorce pohybu u daných druhů a kategorií chovaných suchozemských zvířat;

f)	úvahy týkající se ochrany a zachování druhů chovaných suchozemských zvířat;

g)	výkonnost dalších prvků vysledovatelnosti systému identifikace a registrace chovaných suchozemských zvířat uvedeného v čl. 102 odst. 2.

Článek 117

Prováděcí pravomoci týkající se vysledovatelnosti chovaných suchozemských zvířat

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla pro provádění požadavků stanovených v článcích 106, 107, 109, 110, 112 a 113 a požadavků stanovených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 103 odst. 2 a článků 114 a 115, které se týkají:

technických specifikací, formátů a provozních pravidel:

i)	identifikačních značek, metod a použití identifikace;

ii)	identifikačního dokladu nebo dokladu o přemísťování u chovaného skotu, ovcí a koz;

iii)	identifikačního dokladu u chovaných koňovitých;

iv)	identifikačního dokladu, dokladu o přemísťování a jiných dokladů u chovaných suchozemských zvířat druhů jiných než skotu, ovcí, koz a koňovitých;

v)	počítačových databází;

lhůt pro:

i)	předávání informací provozovateli do počítačové databáze;

ii)	registraci chovaných suchozemských zvířat;

iii)	identifikaci chovaných suchozemských zvířat a nahrazení identifikačních značek;

c)	praktické používání výjimek týkajících se identifikace a registrace podle pravidel přijatých podle článku 115.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

ODDÍL 2

ZÁRODEČNÉ PRODUKTY

Článek 118

Požadavky na vysledovatelnost zárodečných produktů chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, koňovitých, prasat a drůbeže

1. Provozovatelé, kteří produkují, zpracovávají nebo skladují zárodečné produkty, označí zárodečné produkty chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, koňovitých a prasat tak, aby bylo možné jasně vysledovat:

a)	dárcovská zvířata;

b)	datum odběru;

ba)	plemeno; [pozm. návrh 249]

c)	zařízení zacházející se zárodečnými produkty, kde se zárodečné produkty odebírají, produkují, zpracovávají a skladují.

2. Označování stanovené v odstavci 1 musí být takové, aby zajišťovalo:

a)	účinné uplatňování opatření pro prevenci a tlumení nákaz stanovených v tomto nařízení;

b)	vysledovatelnost zárodečných produktů a jejich přemísťování v rámci členských států a mezi nimi a jejich vstupu do Unie.

Článek 119

Přenesení pravomoci týkající se požadavků na vysledovatelnost zárodečných produktů

1. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	požadavků na vysledovatelnost zárodečných produktů chovaných suchozemských zvířat z řad skotu, koz, ovcí, prasat a koňovitých, kterými se mění a doplňují pravidla stanovená v článku 118;

požadavků na vysledovatelnost zárodečných produktů chovaných suchozemských zvířat druhů jiných než skotu, koz, ovcí, koňovitých a prasat v případě potřeby pro:

i)	účinné uplatňování opatření pro prevenci a tlumení nákaz stanovených v tomto nařízení;

ii)	vysledovatelnost těchto zárodečných produktů, jejich přemísťování v rámci členských států a mezi nimi a jejich vstupu do Unie.

2. Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 1 zohlední tyto skutečnosti:

a)	druh chovaných suchozemských zvířat, ze kterého zárodečné produkty pocházejí;

b)	nákazový status dárcovských zvířat;

c)	rizika spojená s těmito zárodečnými produkty;

d)	druh zárodečných produktů;

e)	druh odběru, zpracování nebo skladování;

f)	vzorce pohybu pro dané druhy a kategorie chovaných suchozemských zvířat a jejich zárodečné produkty;

g)	úvahy týkající se ochrany a zachování druhů chovaných suchozemských zvířat;

h)	ostatní prvky, které mohou přispět k vysledovatelnosti zárodečných produktů.

Článek 120

Prováděcí pravomoci týkající se požadavků na vysledovatelnost zárodečných produktů

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla týkající se:

a)	technických požadavků a specifikací pro označování stanovené v čl. 118 odst. 1;

b)	provozních požadavků, pokud jde o požadavky na vysledovatelnost stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 119 odst. 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Kapitola 3

Přemísťování chovaných suchozemských zvířat jiných než suchozemských zvířat v zájmovém chovu uvnitř Unie

ODDÍL 1

OBECNÉ POŽADAVKY NA PŘEMÍSŤOVÁNÍ

Článek 121

Obecné požadavky na přemísťování chovaných suchozemských zvířat

1. Provozovatelé přijmou vhodná preventivní opatření, aby zajistily, že přemísťování chovaných suchozemských zvířat neohrozí nákazový status v místě určení s ohledem na:

a)	nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d);

b)	nově se objevující nákazy;

2. Provozovatelé přemísťují chovaná suchozemská zvířata ze zařízení a tato zvířata přijímají, pouze pokud splňují tyto podmínky:

pocházejí ze zařízení, která byla:

i)	zanesena příslušným orgánem do registru zařízení v souladu s čl. 88 písm. a), přičemž nebyla přiznána žádná odchylka členským státem původu v souladu s článkem 83;

ii)	schválena příslušným orgánem v souladu s čl. 92 odst. 1, vyžadují-li to ustanovení čl. 89 odst. 1 nebo článku 90;

b)	splňují požadavky na identifikaci a registraci podle článků 106, 107, 109, 110 a 113 a pravidel přijatých podle čl. 114 písm. a) až d) a článku 117.

ba)	přemístění je v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1/2005 (57) . [pozm. návrh 250]

Článek 122

Preventivní opatření vztahující se k dopravě

1. Provozovatelé přijmou vhodná a nezbytná preventivní opatření a opatření na podporu zdraví , která zajistí, aby: [pozm. návrh 251]

a)	nákazový status chovaných suchozemských zvířat nebyl ohrožen během přepravy;

b)	přepravní operace chovaných suchozemských zvířat nemohly způsobit potenciální šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) na lidi a zvířata v místech svodu, nakládky, vykládky, překládky, odpočinku a určení; [pozm. návrh 252]

c)	byla podle potřeby přijata opatření jako vyčištění, dezinfekce, deratizace zařízení a přepravních prostředků a další vhodná opatření biologické bezpečnosti s ohledem na rizika spojená s přepravou;

ca)	byly zohledněny příslušné požadavky nařízení Rady (ES) č. 1/2005. [pozm. návrh 253]

2. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	vyčištění, dezinfekce, deratizace zařízení a přepravních prostředků a používání biocidních přípravků pro tyto účely;

b)	dalších vhodných opatření biologické bezpečnosti podle odst. 1 písm. c).

ODDÍL 2

PŘEMÍSŤOVÁNÍ MEZI ČLENSKÝMI STÁTY

Článek 123

Obecné požadavky na přemísťování chovaných suchozemských zvířat mezi členskými státy

1. Provozovatelé přemísťují chovaná suchozemská zvířata do jiného členského státu, pouze pokud splňují tyto podmínky:

zvířata pocházejí ze zařízení:

i)	kde neexistuje mimořádná míra úhynu nebo jiné příznaky nákaz s neurčenou příčinou;

ii)

na něž se nevztahují omezení pohybu u druhů, které mají být přemístěny, v souladu s pravidly stanovenými v čl. 55 odst. 1 písm. d), čl. 61 odst. 1 písm. a), článku 62, čl. 65 odst. 1 písm. c), čl. 74 odst. 1 a čl. 78 odst. 1 a 2 a pravidly přijatými podle čl. 55 odst. 2, článků 63 a 67, čl. 71 odst. 3, čl. 74 odst. 3, článku 79 a čl. 81 odst. 2, nebo mimořádná opatření stanovená v článcích 246 a 247 a v pravidlech přijatých podle článku 248, jestliže pro omezení pohybu nebyly v souladu s uvedenými předpisy přiznány odchylky;

iii)

které se nenachází v uzavřeném pásmu v souladu s pravidly stanovenými v čl. 55 odst. 1 písm. f) bodě ii), článcích 64 a 65, čl. 74 odst. 1, článku 78 a pravidly přijatými podle článku 67, čl. 71 odst. 3, čl. 74 odst. 3, článku 79 a čl. 81 odst. 2 nebo mimořádnými opatřeními stanovenými v článcích 246 a 247 a pravidlech přijatých podle článku 248, jestliže nebyly v souladu s uvedenými předpisy přiznány odchylky;

zvířata nebyla v kontaktu s chovanými suchozemskými zvířaty, na která se vztahují omezení pohybu uvedená v písm. a) bodech ii) a iii), nebo s chovanými suchozemskými zvířaty druhů uvedených na seznamu s nižším nákazovým statusem, a to po dostatečně dlouhou dobu před datem zamýšleného přemístění do jiného členského státu, čímž se sníží možnost šíření nákazy na minimum, přičemž se zohlední tyto skutečnosti:

i)	inkubační doba a cesty přenosu nákaz uvedených na seznamu a nově se objevujících nákaz;

ii)	typ zařízení;

iii)	druh a kategorie přemísťovaných chovaných suchozemských zvířat;

iv)	ostatní epizootologické faktory;

c)	splňují příslušné požadavky stanovené v oddílech 3 až 8.

2. Provozovatelé přijmou veškerá nezbytná opatření, která zajistí, aby chovaná suchozemská zvířata přemísťovaná do jiného členského státu byla přepravována přímo do jejich místa určení v jiném členském státě, není-li nutné, aby se zastavila za účelem odpočinku z důvodu dobrých životních podmínek zvířat.

Článek 124

Povinnosti provozovatelů v místě určení

1. Provozovatelé zařízení a jatek, jež přijímají chovaná suchozemská zvířata z jiného členského státu:

ověří, že:

i)	jsou přítomny identifikační značky uvedené v čl. 106 písm. a) a čl. 107 písm. a), čl. 109 odst. 1 a čl. 110 písm. a) a čl. 113 písm. a) a v pravidlech přijatých podle článků 114 a 117;

ii)	jsou přítomny a správně vyplněny identifikační doklady uvedené v čl. 106 písm. b) a čl. 107 písm. b), čl. 109 odst. 1 písm. c), čl. 113 písm. b) a v pravidlech přijatých podle článků 114 a 117;

b)	ověří, že jsou přítomna veterinární osvědčení stanovená v článku 140 a v pravidlech přijatých podle čl. 141 písm. b) a c) nebo dokumenty obsahující vlastní prohlášení stanovené v článku 148 a v pravidlech přijatých podle čl. 148 odst. 2;

uvědomí příslušný orgán o jakékoli nesrovnalosti, pokud jde o:

i)	chovaná suchozemská zvířata, jež byla přijata;

ii)	přítomnost identifikační značky uvedené v písm. a) bodě i);

iii)	doklady uvedené v písm. a) bodě ii) a písm. b).

2. V případě jakékoli nesrovnalosti uvedené v odst. 1 písm. c) provozovatel zvířata, s nimiž daná nesrovnalost souvisí, izoluje, dokud příslušný orgán nerozhodne o jejich osudu.

Článek 125

Zákaz přemísťování chovaných suchozemských zvířat mezi členskými státy

Provozovatelé nesmějí přemísťovat chovaná suchozemská zvířata do jiného členského státu, pokud členský stát určení a členské státy tranzitu před přemístěním v případě zvířat, která mají být poražena pro účely eradikace nákazy jako součást eradikačního programu podle čl. 30 odst. 1, 2 a 3, nevydají výslovné povolení. [pozm. návrh 254]

Článek 126

Všeobecné požadavky na provozovatele s ohledem na přemísťování chovaných suchozemských zvířat převážených přes členské státy, která jsou však určena pro vývoz z Unie do třetích zemí nebo území

Provozovatelé zajistí, aby chovaná suchozemská zvířata určená pro vývoz do třetí země nebo území převážená přes území jiného členského státu splňovala požadavky stanovené v článcích 121, 122, 123 a 125.

ODDÍL 3

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PŘEMÍSŤOVÁNÍ KOPYTNÍKŮ A DRŮBEŽE DO JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 127

Přemísťování chovaných kopytníků a drůbeže do jiných členských států

Provozovatelé přemísťují chované kopytníky a drůbež ze zařízení v jednom členském státě do jiného členského státu, pouze pokud splňují tyto podmínky týkající se nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d):

a)	v době přemísťování nevykazují žádné klinické příznaky nebo znaky nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d);

b)	vztahovala se na ně doba pobytu přiměřená daným nákazám uvedeným na seznamu s přihlédnutím k danému druhu a kategorii přemísťovaných chovaných kopytníků a drůbeže;

c)	po vhodnou dobu vzhledem k daným nákazám uvedeným na seznamu a k danému druhu a kategorii přemísťovaných kopytníků nebo drůbeže nebyli do zařízení původu přivedeni žádní chovaní kopytníci nebo drůbež s výjimkou případů, kdy byla přijata vhodná opatření biologické bezpečnosti ; [pozm. návrh 255]

d)	nepředstavují významné riziko šíření daných nákaz uvedených na seznamu v místě určení.

Článek 128

Přenesení pravomocí s ohledem na přemísťování chovaných kopytníků a drůbeže do jiných členských států

1. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	dob pobytu a opatření biologické bezpečnosti stanovených v čl. 127 písm. b); [pozm. návrh 256]

b)	období nezbytného pro omezení přivádění chovaných kopytníků nebo drůbeže do zařízení před přemístěním podle čl. 127 písm. c);

c)	dodatečných požadavků na zajištění toho, aby chovaní kopytníci a drůbež nepředstavovali významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) uvedené v čl. 127 písm. d);

d)	ostatních opatření ke zmírnění rizika, kterými se mění a doplňují požadavky stanovené v článku 127.

2. Komise při určování pravidel, která mají být stanovena v aktech v přenesené pravomoci stanovených v odstavci 1, zohlední tyto skutečnosti:

a)	nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d), které jsou relevantní pro daný druh uvedený na seznamu nebo kategorii přemísťovaných chovaných kopytníků nebo drůbeže;

b)	nákazový status týkající se nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) v zařízeních, jednotkách, oblastech a členských státech původu a určení;

c)	typ zařízení a typ produkce v místě původu a určení;

d)	druh přemístění;

e)	kategorie a druh přemísťovaných chovaných kopytníků nebo drůbeže;

f)	věk přemísťovaných chovaných kopytníků nebo drůbeže;

g)	ostatní epizootologické faktory.

Článek 129

Chovaní kopytníci a drůbež přemísťovaní do jiného členského státu a určení k porážce

1. Provozovatelé jatek, kteří přijímají chované kopytníky a drůbež z jiného členského státu, tato zvířata porazí s předchozím omráčením co nejdříve po jejich doručení, nejpozději však ve lhůtě stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 2. [pozm. návrh 257]

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se doby porážky podle odstavce 1 tohoto článku.

ODDÍL 4

SVODY CHOVANÝCH KOPYTNÍKŮ A DRŮBEŽE

Článek 130

Odchylky týkající svodů

1. Odchylně od čl. 123 odst. 2 mohou provozovatelé podrobit kopytníky a drůbež maximálně třem svodům.

a)	jednomu svodu v členském státě původu;

b)	jednomu svodu v členském státě tranzitu;

c)	jednomu svodu v členském státě určení. [pozm. návrh 258]

2. Svody podle odstavce 1 tohoto článku se uskutečňují pouze v zařízení schváleném k tomuto účelu v souladu s čl. 92 odst. 1 a čl. 94 odst. 3 a 4.

Členský stát původu však může povolit, aby se svody uskutečňovaly na jeho území v přepravním prostředku, který shromažďuje chované kopytníky a drůbež přímo z jejich zařízení původu, pod podmínkou, že po těchto svodech nejsou opět vyloženi před:

a)	jejich příjezdem do příslušného zařízení nebo na konečné místo určení; nebo

b)	svodem stanoveným v odst. 1 písm. b) a c).

Článek 131

Požadavky na prevenci nákaz u svodů

Provozovatelé provádějící svody zajistí, aby:

a)	shromažďovaní chovaní kopytníci nebo drůbež měli stejný nákazový status nebo aby se v případě, že stejný nákazový status nemají, na všechna tato shromažďovaná zvířata vztahoval nižší nákazový status;

b)	chovaní kopytníci a drůbež byli shromažďováni a přemísťováni do jejich konečného místa určení v jiném členském státě co nejdříve po opuštění jejich zařízení původu, a to nejpozději ve lhůtě stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 132 písm. c); [pozm. návrh 259]

byla přijata nezbytná opatření biologické bezpečnosti s cílem zajistit, aby shromažďovaní chovaní kopytníci a drůbež:

i)	nepřišli do styku s chovanými kopytníky nebo drůbeží s nižším nákazovým statusem;

ii)	nepředstavovali významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) pro chované kopytníky nebo drůbež v místě svodu;

chovaní kopytníci a drůbež byli identifikováni a v případě potřeby doprovázeni těmito doklady:

i)	identifikačními doklady a doklady o registraci, je-li to stanoveno v čl. 106 písm. b), čl. 107 písm. b), čl. 109 písm. c), čl. 110 písm. b) a čl. 113 písm. b) a v pravidlech přijatých podle článků 114 a 117, nejsou-li stanoveny odchylky v souladu s článkem 115;

ii)	veterinárními osvědčeními v případech stanovených v článku 140 a čl. 141 písm. c), nejsou-li stanoveny odchylky v pravidlech přijatých podle čl. 141 písm. a);

iii)	dokumentem obsahujícím vlastní prohlášení v případech stanovených v článku 148.

Článek 132

Přenesení pravomocí týkající se svodů

Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které pokud jsou založeny na vědecky podložených faktech a vytvořeny s patřičným zřetelem ke stanoviskům Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a pokud se týkají: [pozm. návrh 260]

a)	zvláštních pravidel pro svody v případech, kdy kromě opatření uvedených v čl. 131 písm. b) a c) platí další opatření ke zmírnění rizika;

b)	kritérií, podle nichž členské státy původu mohou povolit, aby se svody uskutečňovaly v přepravním prostředku podle ustanovení čl. 130 odst. 2 druhého pododstavce;

c)	doby od odeslání chovaných kopytníků nebo drůbeže z jejich zařízení původu do jejich odeslání ze svodu do jejich konečného místa určení v jiném členském státě podle čl. 131 písm. b); [pozm. návrh 261]

d)	opatření biologické bezpečnosti podle čl. 131 písm. c).

ODDÍL 5

PŘEMÍSŤOVÁNÍ CHOVANÝCH SUCHOZEMSKÝCH ZVÍŘAT JINÝCH NEŽ CHOVANÝCH KOPYTNÍKŮ A DRŮBEŽE DO JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 133

Přemísťování chovaných suchozemských zvířat jiných než chovaných kopytníků a drůbeže do jiných členských států a akty v přenesené pravomoci

1. Provozovatelé smějí přemísťovat chovaná suchozemská zvířata jiná než chované kopytníky nebo drůbež ze zařízení v jednom členském státě do jiného členského státu, pouze pokud nepředstavují významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) v místě určení.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se podrobných pravidel s cílem zajistit, aby chovaná suchozemská zvířata jiná než chovaní kopytníci nebo drůbež nepředstavovali významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

3. Komise při určování podrobných pravidel, která mají být stanovena v aktech v přenesené pravomoci stanovených v odstavci 2, zohlední tyto skutečnosti:

a)	nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d), které jsou relevantní pro daný druh uvedený na seznamu nebo kategorii přemísťovaných chovaných suchozemských zvířat;

b)	nákazový status týkající se nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) v zařízeních, jednotkách, oblastech a členských státech původu a místa určení;

c)	typy zařízení a typy produkce v místě původu a v místě určení;

d)	druhy přemísťování s ohledem na konečné užití zvířat v místě určení;

e)	kategorie a druhy přemísťovaných chovaných suchozemských zvířat;

f)	věk přemísťovaných chovaných suchozemských zvířat;

g)	ostatní epizootologické faktory.

ODDÍL 6

ODCHYLKY OD OPATŘENÍ KE ZMÍRNĚNÍ RIZIKA A JEJICH DOPLNĚNÍ

Článek 134

Zvířata určená pro uzavřená zařízení a akty v přenesené pravomoci

1. Provozovatelé přemísťují chovaná suchozemská zvířata do uzavřeného zařízení, pouze pokud splňují tyto podmínky:

a)	pocházejí z jiného uzavřeného zařízení;

b)	nepředstavují významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) na druhy uvedené na seznamu nebo kategorie zvířat v uzavřeném zařízení určení, s výjimkou případů, kdy je toto přemístění povoleno pro vědecké účely.

2. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	podrobných pravidel pro přemísťování chovaných suchozemských zvířat do uzavřených zařízení vedle požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku;

b)	zvláštních pravidel pro přemísťování chovaných suchozemských zvířat do uzavřených zařízení, v nichž zavedená opatření ke zmírnění rizika zaručují, že tato přemísťování nepředstavují významné riziko pro zdraví chovaných suchozemských zvířat v daném uzavřeném zařízení a v okolních zařízeních.

Článek 135

Odchylky týkající se přemísťování chovaných suchozemských zvířat pro vědecké účely a akty v přenesené pravomoci

1. Příslušný orgán v místě určení může se souhlasem příslušného orgánu v místě původu povolit přemístění chovaných suchozemských zvířat na území členského státu, která nesplňují požadavky oddílů 1 až 5, s výjimkou článků 121 a 122, čl. 123 odst. 1 písm. a) bodu ii) a článku 124, pro vědecké účely.

2. Příslušné orgány udělí odchylky stanovené v odstavci 1 pouze za těchto podmínek:

příslušné orgány v místě určení a v místě původu:

i)	se dohodly na podmínkách pro toto přemísťování;

ii)	přijaly nezbytná opatření ke zmírnění rizika, aby se zajistilo, že toto přemísťování neohrozí nákazový status v místech tranzitu a určení, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d);

iii)	informovaly příslušný orgán členských států tranzitu o případné udělené odchylce a o podmínkách, za nichž je udělena;

b)	přemísťování těchto zvířat probíhá pod dohledem příslušných orgánů místa původu a místa určení a případně příslušného orgánu členského státu tranzitu.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se změn a doplnění pravidel pro odchylky ze strany příslušných orgánů podle odstavců 1 a 2 tohoto článku.

Článek 136

Odchylky týkající se využívání k rekreačním účelům, sportovním a kulturním akcím, pastvě a práci v blízkosti hranic

1. Příslušný orgán v místě určení může přiznat odchylky od požadavků stanovených v oddílech 2 až 5, s výjimkou čl. 123 písm. a) a b) a článků 124 a 125, pro přemísťování chovaných suchozemských zvířat mezi členskými státy v rámci Unie, jedná-li se o přemísťování pro:

a)	využívání k rekreačním účelům v blízkosti hranic;

b)	výstavy a pro sportovní, kulturní a podobné akce organizované v blízkosti hranic;

c)	pastvu chovaných suchozemských zvířat na pastvinách sdílených mezi členskými státy;

d)	práci chovaných suchozemských zvířat v blízkosti hranic členských států.

2. Odchylky udělené příslušným orgánem v místě určení pro přemísťování chovaných suchozemských zvířat pro účely podle odstavce 1 jsou dohodnuty mezi členskými státy původu a určení a přijímají se vhodná opatření ke zmírnění rizika, aby se zajistilo, že tato přemísťování nepředstavují významné riziko.

3. Členské státy uvedené v odstavci 2 uvědomí Komisi o udělení odchylek stanovených v odstavci 1.

4. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se změn a doplnění pravidel pro odchylky udělované příslušným orgánem v místě určení stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 137

Přenesení pravomoci týkající se odchylek pro cirkusy, výstavy, sportovní akce a využívání k rekreačním účelům, zoologické zahrady, obchody se zvířaty v zájmovém chovu a velkoobchod

Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

zvláštních požadavků doplňujících pravidla stanovená v oddílech 2 až 5 pro přemísťování chovaných suchozemských zvířat pro tyto účely:

i)	do cirkusů, zoologických zahrad, obchodů se zvířaty v zájmovém chovu, útulků pro zvířata a velkoobchodů;

ii)	výstavy a sportovní, kulturní a podobné akce;

b)	odchylek od oddílů 2 až 5, s výjimkou čl. 123 písm. a) a b) a článků 124 a 125 pro přemísťování chovaných suchozemských zvířat podle písmene a).

Článek 138

Prováděcí pravomoc týkající se dočasných odchylek pro přemísťování konkrétních druhů nebo kategorií chovaných suchozemských zvířat

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro dočasné odchylky z pravidel stanovených v této kapitole pro přemísťování konkrétních druhů nebo kategorií chovaných suchozemských zvířat, jestliže:

požadavky na přemísťování stanovené v článku 127, čl. 129 odst. 1, článcích 130 a 131, čl. 133 odst. 1, čl. 134 odst. 1 a čl. 135 odst. 1 a 2 a článku 136 a v pravidlech přijatých podle čl. 128 odst. 1 a čl. 129 odst. 2, článku 132, čl. 133 odst. 2, čl. 134 odst. 2, čl. 135 odst. 3 a čl. 136 odst. 4 a článku 137 nezmírňují účinně rizika, jež přemísťování těchto zvířat představuje; nebo

b)	se nákaza uvedená na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) šíří navzdory požadavkům na přemísťování stanoveným v souladu s oddíly 1 až 6.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících s nákazami, jež představují riziko s velmi významným dopadem, a s přihlédnutím k záležitostem uvedeným v článku 139 přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem stanoveným v čl. 255 odst. 3.

Článek 139

Skutečnosti, jež je třeba zohlednit při přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů stanovených v tomto oddílu

Komise při určování pravidel, která mají být stanovena v aktech v přenesené pravomoci a v prováděcích aktech stanovených v čl. 134 odst. 2, čl. 135 odst. 3 a čl. 136 odst. 4 a v článcích 137 a 138, zohlední tyto skutečnosti:

a)	rizika spojená s přemísťováním podle uvedených ustanovení;

b)	nákazový status týkající se nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) v místě původu a určení;

c)	druhy zvířat uvedené na seznamu pro nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d);

d)	opatření biologické bezpečnosti zavedená v místech původu, určení a tranzitu;

e)	veškeré zvláštní podmínky v zařízeních, za kterých jsou chovaná suchozemská zvířata držena;

f)	zvláštní vzorce pohybu u dotčeného typu zařízení a druhu a kategorie chovaných suchozemských zvířat;

g)	ostatní epizootologické faktory.

ODDÍL 7

OSVĚDČENÍ O ZDRAVÍ ZVÍŘAT

Článek 140

Povinnost provozovatelů zajistit, aby zvířata byla doprovázena veterinárním osvědčením

1. Provozovatelé smějí přemísťovat tyto druhy a kategorie chovaných suchozemských zvířat do jiného členského státu, pouze pokud jsou doprovázeny veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 146 odst. 1:

a)	kopytníky;

drůbež;

c)	chovaná suchozemská zvířata jiná než kopytníky a drůbež, určená pro uzavřené zařízení;

d)	chovaná suchozemská zvířata jiná než zvířata uvedená v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce, je-li to vyžadováno v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 141 odst. 1 písm. c).

2. Provozovatelé nesmějí přemísťovat chovaná suchozemská zvířata v rámci členského státu nebo z jednoho členského státu do jiného členského státu, nejsou-li doprovázena veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 146 odst. 1, pokud jsou splněny podmínky uvedené v následujících písmenech a) a b): [pozm. návrh 262]

chovaná suchozemská zvířata smějí opustit uzavřené pásmo stanovené v čl. 55 odst. 1 písm. f) bodě ii), článku 56 a čl. 64 odst. 1 a vztahují se na ně opatření pro tlumení nákaz stanovená v čl. 55 odst. 1, čl. 65 odst. 1, čl. 74 odst. 1 nebo čl. 78 odst. 1 a 2 nebo pravidla přijatá podle čl. 55 odst. 2, článku 67, čl. 71 odst. 3 a čl. 74 odst. 3, článku 79, čl. 81 odst. 3 nebo článku 248;

b)	chovaná suchozemská zvířata náležejí k druhům, na které se vztahují uvedená opatření pro tlumení nákaz.

3. Provozovatelé přijmou veškerá nezbytná opatření, jež zajistí, aby chovaná suchozemská zvířata na cestě z místa původu do místa konečného určení doprovázelo veterinární osvědčení uvedené v odstavci 1 tohoto článku, nejsou-li v pravidlech přijatých podle článku 144 stanovena zvláštní opatření.

Článek 141

Přenesení pravomocí, pokud jde o povinnost provozovatelů zajistit, aby zvířata byla doprovázena veterinárním osvědčením

1. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

odchylek od požadavků na veterinární osvědčení stanovených v čl. 140 odst. 1 pro přemísťování chovaných suchozemských zvířat, která nepředstavují významné riziko šíření nákazy s ohledem na:

i)	druhy nebo kategorie chovaných suchozemských zvířat, která jsou přemísťována, a nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d), pro které jsou druhy uvedenými na seznamu;

ii)	způsoby chovu a typ produkce těchto druhů a kategorií chovaných suchozemských zvířat;

iii)	zamýšlené použití chovaných suchozemských zvířat;

iv)	místo určení chovaných suchozemských zvířat; nebo

zvláštních pravidel pro požadavky na veterinární osvědčení podle čl. 140 odst. 1, přijme-li příslušný orgán zvláštní opatření ke zmírnění rizika týkající se dozoru nebo biologické bezpečnosti, a to s přihlédnutím ke skutečnostem uvedeným v odstavci 2 tohoto článku, jež zajišťují:

i)	vysledovatelnost přemísťovaných chovaných suchozemských zvířat;

ii)	že přemísťovaná chovaná suchozemská zvířata splňují požadované veterinární požadavky na přemísťování stanovené v oddílech 1 až 6;

požadavků na veterinární osvědčení pro přemísťování druhů a kategorií chovaných suchozemských zvířat jiných než těch, jež jsou uvedeny v čl. 140 odst. 1 písm. a), b) a c), v případě, že je nutné veterinární osvědčení, aby se zajistilo, že dotyčné přemístění je v souladu s veterinárními požadavky na přemísťování stanovenými v oddílech 1 až 6.

2. Při stanovení zvláštních pravidel uvedených v odst. 1 písm. b) Komise zohlední tyto skutečnosti:

a)	důvěru příslušného orgánu, pokud jde o biologickou bezpečnost zavedenou provozovateli podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a pravidel přijatých podle čl. 9 odst. 2;

b)	schopnost příslušného orgánu přijmout nezbytná a vhodná opatření a provést činnosti vyžadované tímto nařízením podle čl. 12 odst. 1;

c)	úroveň získaných základních znalostí o zdraví zvířat podle článku 10 a podpory podle čl. 12 odst. 2;

d)	provádění veterinárních kontrol stanovených v článku 23 a v pravidlech přijatých podle článku 24, není-li zaveden jiný příslušný dozor, systémy zajišťování jakosti nebo úřední kontroly podle čl. 23 odst. 1 písm. c);

e)	provádění hlášení a podávání zpráv v rámci Unie podle článků 17 až 20 a pravidel přijatých podle čl. 17 odst. 3 a čl. 18 odst. 3 a článku 21, jež uplatňuje příslušný orgán;

f)	uplatňování dozoru stanoveného v článku 25 a programů dozoru stanovených v článku 27 a v pravidlech přijatých podle článků 28 a 29.

3. Komise při stanovení požadavků na veterinární osvědčení podle odst. 1 písm. c) tohoto článku zohlední skutečnosti uvedené v odst. 1 písm. a) bodech i) až iv).

Článek 142

Obsah veterinárních osvědčení

1. Veterinární osvědčení obsahuje tyto informace:

a)	zařízení nebo místo původu, zařízení nebo místo určení a případně zařízení pro svody nebo pro odpočinek chovaných suchozemských zvířat;

b)	popis chovaných suchozemských zvířat;

c)	počet chovaných suchozemských zvířat;

d)	identifikaci a registraci chovaných suchozemských zvířat, je-li to vyžadováno na základě článků 106, 107, 109, 110 a 113 a pravidel přijatých podle článků 114 a 117, pokud nejsou stanoveny odchylky podle článku 115; a

e)	nezbytné informace potřebné k prokázání toho, že chovaná suchozemská zvířata splňují příslušné veterinární požadavky na přemísťování stanovené v oddílech 1 až 6.

2. Veterinární osvědčení může obsahovat jiné informace požadované na základě jiných právních předpisů Unie.

Článek 143

Přenesení pravomocí a prováděcí akty týkající se obsahu veterinárních osvědčení

1. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	podrobných pravidel týkajících se obsahu veterinárních osvědčení stanovených v čl. 142 odst. 1 pro různé kategorie a druhy chovaných suchozemských zvířat a pro konkrétní typy přemísťování stanovené v pravidlech přijatých podle článku 144;

b)	dodatečných informací, které mají být obsaženy ve veterinárním osvědčení stanoveném v čl. 142 odst. 1.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro vzory veterinárních osvědčení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Článek 144

Přenesení pravomocí týkající se konkrétních typů přemísťování chovaných suchozemských zvířat

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se zvláštních opatření, jež doplňují povinnost provozovatelů zajistit, aby zvířata byla doprovázena veterinárním osvědčením stanoveným v článku 140 a v pravidlech přijatých podle článku 141 pro tyto typy přemísťování chovaných suchozemských zvířat:

a)	přemísťování chovaných kopytníků a drůbeže, kteří jsou při tranzitu před dosažením místa konečného místa určení podrobeni svodům stanoveným v článku 130;

přemísťování chovaných suchozemských zvířat, která nesmějí pokračovat v cestě do svého konečného místa určení a která se musí vrátit do svého místa původu nebo být přemístěna do jiného místa určení, a to z jednoho nebo více následujících důvodů:

i)	jejich plánovaná cesta byla neočekávaně přerušena z důvodu dobrých životních podmínek zvířat;

ii)	na cestě došlo k nepředvídané nehodě nebo události;

iii)	chovaná suchozemská zvířata byla odmítnuta v místě určení v členském státě nebo na vnější hranici Unie;

iv)	chovaná suchozemská zvířata byla odmítnuta v místě svodu nebo odpočinku;

v)	chovaná suchozemská zvířata byla odmítnuta ve třetí zemi;

c)	přemísťování chovaných suchozemských zvířat určených na výstavy a sportovní, kulturní a podobné akce a jejich následný návrat do místa původu.

Článek 145

Povinnosti provozovatelů v oblasti spolupráce s příslušným orgánem s ohledem na veterinární osvědčení

Provozovatelé:

a)	poskytnou příslušnému orgánu veškeré informace nezbytné pro vyplnění veterinárního osvědčení stanoveného v čl. 140 odst. 1 a 2 a v pravidlech přijatých podle čl. 143 odst. 1 nebo článku 144;

b)	v případě potřeby podrobí chovaná suchozemská zvířata kontrole dokladů, kontrole totožnosti a fyzické kontrole podle čl. 146 odst. 3.

Článek 146

Oblasti odpovědnosti příslušného orgánu, pokud jde o veterinární osvědčení

1. Příslušný orgán na žádost provozovatele vydá veterinární osvědčení pro přemístění chovaných suchozemských zvířat do jiného členského státu, je-li to vyžadováno na základě článku 140 nebo aktů v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 141 odst. 1 a čl. 143 odst. 2, za předpokladu, že byly splněny tyto požadavky na přemísťování:

a)	požadavky stanovené v článku 121, čl. 122 odst. 1, článcích 123, 125, 126, 127, 129, 130 a 131, čl. 133 odst. 1 a čl. 134 odst. 1, článku 135 a článku 136;

b)	požadavky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 122 odst. 2 a čl. 128 odst. 1, článku 132 a čl. 133 odst. 2, čl. 134 odst. 2, čl. 135 odst. 4 a čl. 136 odst. 4 a článku 137;

c)	požadavky stanovené v prováděcích aktech přijatých podle článku 138.

2. Veterinární osvědčení:

a)	jsou ověřena a podepsána úředním veterinárním lékařem;

b)	zůstávají v platnosti po období stanovené v pravidlech přijatých podle odst. 4 písm. c), během kterého chovaná suchozemská zvířata, na něž se dané osvědčení vztahuje, nadále splňují veterinární záruky v něm obsažené.

3. Úřední veterinární lékař před podepsáním veterinárního osvědčení ověří, že chovaná suchozemská zvířata, na něž se dané osvědčení vztahuje, splňují požadavky této kapitoly, a to prostřednictvím kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4.

4. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, které stanoví:

a)	typy kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol pro různé druhy a kategorie chovaných suchozemských zvířat, které musí provést úřední veterinární lékař v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, aby ověřil splnění požadavků této kapitoly;

b)	časové rámce pro provádění těchto kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol a vydávání veterinárních osvědčení úředním veterinárním lékařem před přemístěním zásilek chovaných suchozemských zvířat;

c)	dobu platnosti veterinárních osvědčení.

Článek 147

Elektronická veterinární osvědčení

Elektronická veterinární osvědčení předkládaná, zpracovávaná a předávaná prostřednictvím IMSOC mohou nahradit veterinární osvědčení stanovená v čl. 146 odst. 1, jestliže:

a)	tato elektronická veterinární osvědčení obsahují veškeré informace, které musí obsahovat vzor veterinárního osvědčení v souladu s článkem 142 a s pravidly přijatými podle článku 143;

b)	je zajištěna vysledovatelnost chovaných suchozemských zvířat a vazba mezi uvedenými zvířaty a elektronickým veterinárním osvědčením.

Článek 148

Dokument obsahující vlastní prohlášení provozovatelů pro přemísťování do jiných členských států

1. Provozovatelé v místě původu vydají dokument obsahující vlastní prohlášení pro přemísťování chovaných suchozemských zvířat z jejich místa původu v jednom členském státě do místa určení v jiném členském státě a zajistí, aby tento dokument tato zvířata doprovázel, pokud není vyžadováno, aby byla doprovázena veterinárním osvědčením stanoveným v čl. 140 odst. 1 a 2.

2. Dokument obsahující vlastní prohlášení stanovený v odstavci 1 obsahuje tyto informace o chovaných suchozemských zvířatech:

a)	jejich místo původu, jejich místo určení a případně veškerá místa svodu nebo odpočinku;

b)	popis chovaných suchozemských zvířat, jejich druhu, kategorie a množství;

c)	identifikace a registrace, je-li to vyžadováno v souladu s články 106, 107, 109 a 110 a čl. 113 písm. a) a pravidly přijatými podle článků 114 a 117;

d)	informace potřebné k prokázání toho, že chovaná suchozemská zvířata splňují veterinární požadavky na přemísťování stanovené v oddílech 1 až 6.

3. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	podrobných pravidel pro obsah dokumentu obsahujícího vlastní prohlášení stanoveného v odstavci 2 tohoto článku pro různé kategorie a druhy zvířat;

b)	informací, které mají být obsaženy v dokumentu obsahujícím vlastní prohlášení kromě informací stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro vzorové formuláře dokumentů obsahujících vlastní prohlášení stanovených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

ODDÍL 8

HLÁŠENÍ PŘEMÍSŤOVÁNÍ CHOVANÝCH SUCHOZEMSKÝCH ZVÍŘAT DO JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 149

Povinnosti provozovatelů s ohledem na hlášení přemísťování chovaných suchozemských zvířat do jiných členských států

Provozovatelé předem oznámí příslušnému orgánu v členském státě původu zamýšlené přemísťování chovaných suchozemských zvířat z uvedeného členského státu do jiného členského státu, jestliže:

a)	zvířata musí být doprovázena veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem členského státu původu v souladu s články 146 a 147 a pravidly přijatými podle čl. 146 odst. 4;

b)	zvířata musí být doprovázena veterinárním osvědčením pro chovaná suchozemská zvířata, jsou-li přemísťována z uzavřeného pásma a podléhají-li opatřením pro tlumení nákaz uvedeným v čl. 140 odst. 2;

c)	se vyžaduje hlášení v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 151 odst. 1.

Pro účely prvního odstavce tohoto článku provozovatelé poskytují příslušnému orgánu svého členského státu původu veškeré nezbytné informace, aby mu umožnily hlásit přemísťování chovaných suchozemských zvířat příslušnému orgánu členského státu určení v souladu s čl. 150 odst. 1.

Článek 150

Odpovědnost příslušného orgánu za hlášení přemísťování do jiných členských států

1. Příslušný orgán členského státu původu nahlásí příslušnému orgánu členského státu určení přemísťování chovaných suchozemských zvířat podle článku 149.

2. Hlášení uvedené v odstavci 1 se provádí v rámci možností prostřednictvím IMSOC.

3. Členské státy určí oblasti pro řízení hlášení přemísťování podle odstavce 1.

4. Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán členského státu původu povolit provozovateli hlásit částečně nebo úplně přemísťování chovaných suchozemských zvířat prostřednictvím IMSOC příslušnému orgánu členského státu určení.

Článek 151

Přenesení pravomocí a prováděcí akty pro hlášení přemísťování provozovateli a příslušným orgánem

1. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

požadavku na hlášení přemísťování chovaných suchozemských zvířat mezi členskými státy provozovateli s předstihem v souladu s článkem 149 u kategorií nebo druhů zvířat jiných než těch, jež jsou uvedeny v písmenech a) a b) uvedeného článku, je-li v zájmu zajištění splnění veterinárních požadavků pro přemísťování stanovených v oddílech 1 až 6 nezbytná vysledovatelnost těchto přemístění uvedených druhů nebo kategorií;

b)	informací nezbytných pro hlášení přemísťování chovaných suchozemských zvířat podle článků 149 a 150;

c)	nouzových postupů pro hlášení přemísťování chovaných suchozemských zvířat v případě přerušení dodávek elektřiny a dalších narušení IMSOC;

d)	požadavků na určení oblastí pro řízení hlášení přemísťování členskými státy podle čl. 150 odst. 3.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se:

formátu hlášení přemísťování chovaných suchozemských zvířat:

i)	provozovateli příslušnému orgánu jejich členského státu původu v souladu s článkem 149;

ii)	příslušným orgánem členského státu původu členskému státu určení v souladu s článkem 150;

lhůt pro:

i)	nezbytné informace uvedené v článku 149, jež poskytuje provozovatel příslušnému orgánu členského státu původu;

ii)	hlášení přemísťování chovaných suchozemských zvířat příslušným orgánem členského státu původu podle čl. 150 odst. 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Kapitola 4

Přemísťování suchozemských zvířat v zájmovém chovu uvnitř Unie

Článek 152

Neobchodní přesuny suchozemských zvířat v zájmovém chovu a akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

1. Chovatelé zvířat v zájmovém chovu provádějí neobchodní přesuny suchozemských zvířat v zájmovém chovu druhů uvedených v příloze I z jednoho členského státu do jiného členského státu, pouze jestliže v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 576/2013. [pozm. návrh 263]

a)	uvedená suchozemská zvířata v zájmovém chovu jsou identifikována a doprovázena identifikačním dokladem, je-li to vyžadováno v souladu s článkem 112 nebo s pravidly přijatými podle čl. 114 písm. e) a článku 117; [pozm. návrh 264]

během uvedeného přesunu byla přijata vhodná opatření k prevenci a tlumení nákaz, aby se zajistilo, že suchozemská zvířata v zájmovém chovu nepředstavují významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a nově se objevujících nákaz pro chovaná suchozemská zvířata v místě určení a během přepravy. [pozm. návrh 265]

2. Aniž jsou dotčena ustanovení nařízení (EU) č. 576/2013, je Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se opatření k prevenci a tlumení nákaz uvedených v odst. 1 písm. b) tohoto článku, aby se zajistilo, že suchozemská zvířata v zájmovém chovu nepředstavují významné riziko šíření nákaz podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a nově se objevujících nákaz pro zvířata během přepravy a v místě určení a případně s ohledem na nákazový status místa určení. [pozm. návrh 266]

3. Aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 576/2013, může Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se opatření k prevenci a tlumení nákaz stanovených v odstavci 1 tohoto článku a v pravidlech přijatých podle odstavce 2. [pozm. návrh 267]

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 254 odst. 2.

Kapitola 5

Přemísťování volně žijících suchozemských zvířat

Článek 153

Volně žijící suchozemská zvířata

1. Provozovatelé smějí přemísťovat volně žijící zvířata ze stanoviště v jednom členském státě na stanoviště nebo do zařízení v jiném členském státě, pouze jestliže:

a)	přemísťování volně žijících zvířat z jejich stanoviště je prováděno tak, aby tato zvířata nepředstavovala významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) nebo nově se objevujících nákaz při tranzitu nebo v místě určení;

volně žijící zvířata nepocházejí ze stanoviště v uzavřeném pásmu, na které se vztahují omezení pohybu v důsledku výskytu nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) nebo nově se objevující nákazy pro druhy uvedené na seznamu stanovená v čl. 70 odst. 2 písm. c), čl. 80 odst. 1 a 2 a v pravidlech přijatých podle čl. 70 odst. 3 písm. b) a čl. 71 odst. 3, čl. 80 odst. 4 a čl. 81 odst. 3 nebo v důsledku mimořádných opatření stanovených v článcích 245 a 246 a v pravidlech přijatých podle článku 248, pokud nebyly uděleny odchylky v souladu s uvedenými pravidly;

volně žijící zvířata jsou doprovázena veterinárním osvědčením nebo jinými dokumenty v případě, že je nezbytné veterinární osvědčení, aby se zajistilo, že jsou splněny veterinární požadavky na přemísťování stanovené v písmenech a) a b) tohoto odstavce a v pravidlech přijatých podle čl. 154 odst. 1 písm. c) a d);

d)	přemísťování je příslušným orgánem členského státu původu hlášeno příslušnému orgánu členského státu určení, je-li na základě pravidel přijatých podle čl. 154 odst. 1 písm. c) vyžadováno veterinární osvědčení.

2. Je-li vyžadováno veterinární osvědčení na základě pravidel přijatých podle čl. 154 odst. 1 písm. c), uplatní se na přemísťování volně žijících suchozemských zvířat požadavky stanovené v článcích 142 a 145, čl. 146 odst. 1, 2 a 3, článku 147 a v pravidlech přijatých podle článků 143 a 144 a čl. 146 odst. 4.

3. Je-li vyžadováno hlášení přemísťování v souladu s odst. 1 písm. d) tohoto článku, uplatní se na přemísťování volně žijících suchozemských zvířat požadavky stanovené v článcích 149, 150 a v pravidlech přijatých podle aktů v přenesené pravomoci stanovených v článku 151.

Článek 154

Zmocnění týkající se přemísťování volně žijících suchozemských zvířat

1. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	veterinárních požadavků na přemísťování volně žijících suchozemských zvířat stanovených v čl. 153 odst. 1 písm. a) a b);

veterinárních požadavků pro dovoz volně žijících suchozemských zvířat při přemísťování z volné přírody:

i)	do zařízení;

ii)	coby zvířat v zájmovém chovu za účelem chovu;

c)	typů přemísťování volně žijících suchozemských zvířat, pro které nebo pro situace, ve kterých se vyžaduje, aby toto přemísťování bylo doprovázeno veterinárním osvědčením nebo jiným dokumentem, a požadavků týkajících se obsahu těchto osvědčení nebo jiných dokumentů;

d)	hlášení ze strany příslušného orgánu členského státu původu příslušnému orgánu členského státu určení v případě přemísťování volně žijících suchozemských zvířat mezi členskými státy a informací, jež mají být v tomto hlášení zahrnuty.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla upřesňující požadavky uvedené v článku 153 a pravidla v přenesené pravomoci přijatá podle odstavce 1, jež se týkají:

a)	vzorů veterinárních osvědčení a jiných dokumentů, které musí doprovázet přemísťovaná volně žijící suchozemská zvířata, je-li to stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odst. 1 písm. c);

b)	formátu hlášení ze strany příslušného orgánu členského státu původu a lhůt pro tato hlášení, je-li to stanoveno v pravidlech přijatých podle odst. 1 písm. d).

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Kapitola 6

Přemísťování zárodečných produktů v rámci Unie

ODDÍL 1

OBECNÉ POŽADAVKY

Článek 155

Obecné požadavky na přemísťování zárodečných produktů

1. Provozovatelé přijmou vhodná preventivní opatření, aby zajistily, že přemísťování zárodečných produktů neohrozí nákazový status chovaných suchozemských zvířat v místě určení s ohledem na:

a)	nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d);

b)	nově se objevující nákazy.

2. Provozovatelé přemísťují zárodečné produkty ze svých zařízení a tyto zárodečné produkty přijímají, pouze pokud splňují tyto podmínky:

pocházejí ze zařízení, která byla:

i)	zanesena příslušným orgánem do registru zařízení v souladu s čl. 88 písm. a), přičemž nebyla přiznána žádná odchylka členským státem původu v souladu s článkem 83;

ii)	schválena příslušným orgánem v souladu s čl. 92 odst. 1, vyžadují-li to ustanovení čl. 89 odst. 1 nebo článku 90;

b)	splňují požadavky na vysledovatelnost podle čl. 118 odst. 1 a pravidel přijatých podle čl. 119 odst. 1.

3. Provozovatelé dodržují požadavky článku 122 na přepravu zárodečných produktů chovaných suchozemských zvířat.

4. Provozovatelé nesmějí přemísťovat zárodečné produkty ze zařízení v jednom členském státě do zařízení v jiném členském státě, nevydá-li v případě, že se vyžaduje zničení těchto zárodečných produktů za účelem eradikace nákazy jako součást eradikačního programu podle čl. 30 odst. 1 nebo 2, příslušný orgán členského státu určení pro toto přemísťování výslovné povolení.

Článek 156

Povinnosti provozovatelů v místě určení

1. Provozovatelé v místě určení přijímající zárodečné produkty ze zařízení v jiném členském státě:

zkontrolují přítomnost:

i)	identifikačních značek podle článku 118 a pravidel přijatých podle článku 119;

ii)	veterinárních osvědčení stanovených v článku 159;

uvědomí příslušný orgán o jakékoli nesrovnalosti týkající se:

i)	přijatých zárodečných produktů;

ii)	přítomnosti identifikační značky uvedené v písm. a) bodě i);

iii)	přítomnosti veterinárních osvědčení uvedených v písm. a) bodě ii).

2. V případě nesrovnalosti uvedené v odst. 1 písm. b) provozovatel drží zárodečné produkty pod svým dohledem, dokud příslušný orgán nerozhodne o jejich osudu.

ODDÍL 2

PŘEMÍSŤOVÁNÍ ZÁRODEČNÝCH PRODUKTŮ CHOVANÝCH ZVÍŘAT Z ŘAD SKOTU, OVCÍ, KOZ, PRASAT A KOŇOVITÝCH A DRŮBEŽE DO JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 157

Povinnosti provozovatelů s ohledem na přemísťování zárodečných produktů chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a drůbeže do jiných členských států

1. Provozovatelé přemísťují zárodečné produkty chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a drůbeže do jiného členského státu, pouze pokud uvedené zárodečné produkty splňují tyto podmínky:

a)	jsou odebírány, produkovány, zpracovávány a skladovány v zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty schválených k tomuto účelu v souladu s čl. 92 odst. 1 a článkem 94;

b)	splňují požadavky na vysledovatelnost pro daný typ zárodečného produktu v souladu s článkem 118 a s pravidly přijatými podle článku 119;

c)	byly odebrány od dárcovských zvířat, která splňují nezbytné veterinární požadavky zaručující, že dané zárodečné produkty nešíří nákazy uvedené na seznamu;

d)	byly odebrány, produkovány, zpracovány, skladovány a přepravovány takovým způsobem, který zajišťuje, aby nešířily nákazy uvedené na seznamu.

2. Provozovatelé nesmějí přemísťovat zárodečné produkty chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a drůbeže ze zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty, na které se vztahují omezení pohybu, jež se týkají druhů uvedených na seznamu, v souladu s:

a)	čl. 55 odst. 1 písm. a), c), e) a čl. 55 odst. 1 písm. f) bodem ii), článkem 56 a čl. 61 odst. 1 písm. a), čl. 62 odst. 1, čl. 65 odst. 1 písm. c) a čl. 74 odst. 1, čl. 78 odst. 1 a 2;

b)	pravidly přijatými podle čl. 55 odst. 2, článků 63 a 67, čl. 71 odst. 3 a čl. 74 odst. 3, článku 79 a čl. 81 odst. 2; a

c)	mimořádnými opatřeními stanovenými v článcích 246 a 247 a v pravidlech přijatých podle článku 248, nejsou-li v pravidlech přijatých podle článku 247 stanoveny odchylky.

Článek 158

Přenesení pravomocí s ohledem na přemísťování zárodečných produktů chovaných zvířat z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých a drůbeže do jiných členských států

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se veterinárních požadavků na přemísťování zárodečných produktů chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a drůbeže do jiných členských států podle článku 157, které upřesňují:

a)	pravidla pro odběr, produkci, zpracování a skladování zárodečných produktů uvedených chovaných zvířat ve schválených zařízeních podle čl. 157 odst. 1 písm. a);

veterinární požadavky stanovené v čl. 157 odst. 1 písm. c):

i)	pro zvířata, z nichž byly zárodečné produkty odebrány;

ii)	izolaci nebo karanténu pro chovaná dárcovská zvířata uvedená v bodě i);

c)	laboratorní a jiná vyšetření chovaných dárcovských zvířat a zárodečných produktů;

d)	veterinární požadavky pro odběr, produkci, zpracování, skladování nebo jiné postupy a přepravu podle čl. 157 odst. 1 písm. d);

e)	odchylky pro provozovatele od pravidel stanovených v článku 157 s přihlédnutím k rizikům těchto zárodečných produktů a k veškerým zavedeným opatřením ke zmírnění rizika.

ODDÍL 3

VETERINÁRNÍ OSVĚDČENÍ A HLÁŠENÍ PŘEMÍSŤOVÁNÍ

Článek 159

Povinnosti provozovatelů týkající se veterinárních osvědčení pro přemísťování zárodečných produktů chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a drůbeže a akty v přenesené pravomoci

1. Provozovatelé přemísťují zárodečné produkty chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a drůbeže, pouze pokud jsou doprovázeny veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem členského státu původu v souladu s odstavcem 3, jsou-li přemísťovány:

a)	do jiného členského státu;

v rámci členského státu nebo do jiného členského státu, jestliže:

je povoleno, aby zárodečné produkty chovaných zvířat opustily uzavřené pásmo podléhající opatřením pro tlumení nákaz stanoveným v čl. 55 odst. 1 písm. f) bodě ii) a v článcích 56, 64 a 65, čl. 74 odst. 1 a v článku 78 a v pravidlech přijatých podle čl. 55 odst. 2, článku 67, čl. 71 odst. 3 a čl. 74 odst. 3, článku 79 a čl. 81 odst. 2 nebo mimořádným opatřením stanoveným v článcích 246 a 247 a v pravidlech přijatých podle článku 248, pokud nebyly uděleny odchylky od požadavků na veterinární osvědčení v souladu s pravidly uvedenými v tomto bodě; a

ii)	zárodečné produkty chovaných zvířat náležejí k druhům, na které se vztahují uvedená opatření pro tlumení nákaz nebo mimořádná opatření podle bodu i).

2. Provozovatelé přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistili, že veterinární osvědčení uvedené v odstavci 1 doprovází zárodečné produkty z jejich místa původu do jejich místa určení.

3. Příslušný orgán na žádost provozovatele vydá veterinární osvědčení pro přemístění zárodečných produktů uvedené v odstavci 1.

4. Články 142, 145, 146 a 147 a pravidla přijatá podle článků 143 a 144 a čl. 146 odst. 4 se použijí na veterinární osvědčení u zárodečných produktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku a čl. 148 odst. 1 a pravidla přijatá podle čl. 148 odst. 2 se použijí na vlastní prohlášení pro přemísťování zárodečných produktů.

5. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se odchylek od požadavků na veterinární osvědčení podle odstavce 1 tohoto článku pro přemísťování zárodečných produktů chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a drůbeže, která nepředstavují významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu v důsledku těchto skutečností:

a)	povaha zárodečných produktů nebo druhů zvířat, z nichž tyto produkty pocházejí;

b)	metody produkce a zpracování v zařízení nakládajícím se zárodečnými produkty;

c)	zamýšlené použití zárodečných produktů;

d)	alternativní opatření ke zmírnění rizika zavedená pro typ a kategorii zárodečných produktů a zařízení nakládající se zárodečnými produkty.

Článek 160

Obsah veterinárních osvědčení

1. Veterinární osvědčení pro zárodečné produkty stanovené v článku 159 obsahuje alespoň tyto informace:

a)	zařízení nakládající se zárodečnými produkty místa původu a zařízení nebo místo určení;

b)	typ zárodečných produktů a druhy chovaných dárcovských zvířat;

c)	objem zárodečných produktů;

d)	označení zárodečných produktů, je-li to vyžadováno na základě čl. 118 odst. 1 a pravidel přijatých podle čl. 119 odst. 1;

e)	informace potřebné k prokázání toho, že zárodečné produkty dané zásilky splňují požadavky na přemísťování pro příslušné druhy stanovené v článcích 155 a 157 a v pravidlech přijatých podle článku 158.

2. Veterinární osvědčení pro zárodečné produkty stanovené v článku 159 může zahrnovat i jiné informace požadované na základě jiných právních předpisů Unie.

3. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	informací, které mají být obsaženy ve veterinárním osvědčení podle odstavce 1 tohoto článku;

b)	veterinárního osvědčení pro různé typy zárodečných produktů a u různých druhů zvířat.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se vzorů veterinárních osvědčení pro zárodečné produkty. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Článek 161

Hlášení přemísťování zárodečných produktů chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a drůbeže do jiných členských států

1. Provozovatelé:

předem informují příslušný orgán ve svém členském státě původu o zamýšleném přemísťování zárodečných produktů chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a drůbeže do jiného členského státu, jestliže:

i)	zárodečné produkty musejí být doprovázeny veterinárním osvědčením v souladu s čl. 159 odst. 1;

ii)	se u zárodečných produktů vyžaduje hlášení přemísťování v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 151 odst. 1, a to s přihlédnutím k odstavci 3 tohoto článku;

b)	poskytují veškeré nezbytné informace, aby příslušnému orgánu členského státu původu umožnily hlášení přemísťování zárodečných produktů příslušnému orgánu členského státu určení v souladu s odstavcem 2.

2. Příslušný orgán členského státu původu nahlásí příslušnému orgánu členského státu určení přemísťování zárodečných produktů chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a drůbeže v souladu s pravidly přijatými podle článku 151.

3. Články 149 a 150 a pravidla přijatá podle článku 151 se použijí na hlášení zárodečných produktů.

ODDÍL 4

PŘEMÍSŤOVÁNÍ ZÁRODEČNÝCH PRODUKTŮ CHOVANÝCH SUCHOZEMSKÝCH ZVÍŘAT DRUHŮ JINÝCH NEŽ SKOTU, OVCÍ, KOZ, PRASAT A KOŇOVITÝCH A DRŮBEŽE DO JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 162

Zárodečné produkty chovaných suchozemských zvířat jiných než skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a drůbeže

1. Provozovatelé přemísťují zárodečné produkty chovaných suchozemských zvířat druhů jiných než skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a drůbeže do jiného členského státu, pouze jestliže nepředstavují významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) na druhy zvířat uvedené na seznamu v místě určení s přihlédnutím k nákazovému statusu v místě určení.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se veterinárních požadavků, veterinárních osvědčení a požadavků na hlášení přemísťování zárodečných produktů chovaných suchozemských zvířat druhů jiných než skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a drůbeže s přihlédnutím k těmto skutečnostem:

a)	nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) pro druhy uvedené na seznamu;

b)	druhy zvířat, z nichž byly zárodečné produkty odebrány, a typ zárodečného produktu;

c)	nákazový status v místě původu a v místě určení;

d)	druh odběru, produkce, zpracování a skladování;

e)	ostatní epizootologické faktory.

3. Je-li vyžadováno veterinární osvědčení a hlášení přemísťování zárodečných produktů v souladu s odstavcem 2 tohoto článku:

a)	použijí se na toto osvědčení pravidla stanovená v článcích 159, 160 a 161 a pravidla přijatá podle čl. 159 odst. 5 a čl. 160 odst. 3;

b)	použijí se na hlášení přemísťování pravidla stanovená v čl. 161 odst. 1 a 2.

ODDÍL 5

ODCHYLKY

Článek 163

Zárodečné produkty určené pro vědecké účely a akty v přenesené pravomoci

1. Odchylně od oddílů 1 až 4 může příslušný orgán v místě určení povolit přemísťování zárodečných produktů, které nesplňují požadavky uvedených oddílů, s výjimkou čl. 155 odst. 1, čl. 155 odst. 2 písm. c), čl. 155 odst. 3 a článku 156, pro vědecké účely, jsou-li splněny následující podmínky:

před udělením tohoto povolení musí příslušný orgán v místě určení přijmout nezbytná opatření ke zmírnění rizika, aby se zajistilo, že přemísťování uvedených zárodečných produktů neohrozí nákazový status při tranzitu a v místech určení s ohledem na nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d);

b)	přemísťování uvedených zárodečných produktů se uskutečňuje pod dohledem příslušného orgánu v místě určení.

2. V případě udělení odchylky podle odstavce 1 nahlásí příslušný orgán v místě určení členským státům původu a členským státům tranzitu odchylku, jež byla udělena, a podmínky, za nichž byla udělena.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se podmínek pro odchylky udělované příslušným orgánem v místě určení stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

Kapitola 7

Produkce, zpracování a distribuce produktů živočišného původu uvnitř Unie

Článek 164

Obecné povinnosti provozovatelů týkající se zdraví zvířat a akty v přenesené pravomoci

1. Provozovatelé přijmou vhodná preventivní opatření, aby zajistily, že ve všech fázích produkce, zpracování a distribuce produktů živočišného původu v Unii tyto produkty nezpůsobí šíření:

a)	nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) s ohledem na nákazový status v místě produkce, zpracování nebo určení;

b)	nově se objevujících nákaz.

2. Provozovatelé zajistí, aby produkty živočišného původu nepocházely ze zařízení nebo potravinářských podniků nebo aby nebyly získávány ze zvířat, která pocházejí ze zařízení, na něž se vztahují:

a)	mimořádná opatření stanovená v článcích 246 a 247 a v pravidlech přijatých podle článku 248, jestliže v pravidlech přijatých podle článku 248 nebyly stanoveny odchylky od požadavku uvedeného v odstavci 1;

omezení pohybu použitelná na chovaná suchozemská zvířata a produkty živočišného původu stanovená v čl. 31 odst. 1, čl. 55 odst. 1 písm. e), článku 56, čl. 61 odst. 1 písm. a), čl. 62 odst. 1, čl. 65 odst. 1 písm. c), čl. 70 odst. 1 písm. b), čl. 74 odst. 1 písm. a), čl. 78 odst. 1 a 2 a v pravidlech přijatých podle čl. 55 odst. 2, článků 63 a 66, čl. 71 odst. 3, čl. 74 odst. 3 a článku 79 a čl. 81 odst. 2, pokud v uvedených pravidlech nejsou od těchto omezení pohybu stanoveny odchylky.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se podrobných požadavků, kterými se mění a doplňují požadavky podle odstavce 2 tohoto článku s ohledem na přemísťování produktů živočišného původu při zohlednění:

a)	nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a druhu jím dotčeného; a

b)	příslušných rizik.

Článek 165

Povinnosti provozovatelů týkající se veterinárních osvědčení a akty v přenesené pravomoci

1. Provozovatelé přemísťují následující produkty živočišného původu v rámci členského státu nebo do jiného členského státu, pouze pokud jsou doprovázeny veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem členského státu původu v souladu s odstavcem 3:

produkty živočišného původu, které:

i)	smějí být přemístěny z uzavřeného pásma podléhajícího mimořádným opatřením stanoveným v pravidlech přijatých podle článku 248;

ii)	pocházejí ze zvířat druhů, na něž se vztahují uvedená mimořádná opatření;

produkty živočišného původu, které:

smějí být přemístěny z uzavřeného pásma podléhajícího opatřením pro tlumení nákazy v souladu s čl. 31 odst. 1, čl. 55 odst. 1 písm. f) bodem ii), článkem 56, čl. 61 odst. 1 písm. a), čl. 62 odst. 1, článkem 64, čl. 65 odst. 1 písm. c), čl. 70 odst. 1 písm. b) a čl. 74 odst. 1 písm. a) a čl. 78 odst. 1 a 2 a pravidly přijatými podle čl. 55 odst. 2, článků 63 a 67, čl. 71 odst. 3 a čl. 74 odst. 3, článku 79 a čl. 81 odst. 2;

ii)	pocházejí ze zvířat druhů, na něž se vztahují uvedená opatření pro tlumení nákazy.

2. Provozovatelé přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistili, že veterinární osvědčení uvedené v odstavci 1 doprovází produkty živočišného původu z jejich místa původu do jejich místa určení.

3. Příslušný orgán na žádost provozovatele vydá veterinární osvědčení pro přemístění produktů živočišného původu uvedené v odstavci 1.

4. Na veterinární osvědčení pro přemísťování produktů živočišného původu podle odstavce 1 tohoto článku se použijí články 145, 146 a 147 a pravidla přijatá podle článků 143 a 144 a čl. 146 odst. 4.

5. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se odchylek od požadavků na veterinární osvědčení stanovené v odstavci 1 tohoto článku a podmínek pro tyto odchylky pro přemísťování produktů živočišného původu, které nepředstavují významné riziko šíření nákaz s ohledem na:

a)	typy produktů živočišného původu;

b)	opatření ke zmírnění rizika uplatňovaná u produktů živočišného původu, jimiž se snižují rizika šíření nákaz;

c)	zamýšlené použití produktů živočišného původu;

d)	místo určení produktů živočišného původu.

Článek 166

Obsah veterinárních osvědčení a akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

1. Veterinární osvědčení pro produkty živočišného původu stanovené v čl. 165 odst. 1 obsahuje alespoň tyto informace:

a)	zařízení nebo místo původu a zařízení nebo místo určení;

b)	popis produktů živočišného původu;

c)	množství produktů živočišného původu;

d)	identifikace produktů živočišného původu, je-li vyžadována na základě čl. 65 odst. 1 písm. h) nebo pravidel přijatých podle čl. 67 písm. a);

e)	informace potřebné k prokázání toho, že produkty živočišného původu splňují požadavky na omezení pohybu podle čl. 164 odst. 2 a pravidel přijatých podle čl. 164 odst. 3.

2. Veterinární osvědčení pro produkty živočišného původu uvedené v odstavci 1 může zahrnovat i jiné informace požadované na základě jiných právních předpisů Unie.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se informací, které mají být obsaženy ve veterinárním osvědčení stanoveném v odstavci 1 tohoto článku.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se vzorů veterinárních osvědčení pro produkty živočišného původu uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Článek 167

Hlášení přemísťování produktů živočišného původu do jiných členských států

1. Provozovatelé:

a)	předem informují příslušný orgán ve svém členském státě původu o zamýšleném přemísťování produktů živočišného původu, pokud se vyžaduje, aby zásilky byly doprovázeny veterinárním osvědčením v souladu s čl. 165 odst. 1;

b)	poskytují veškeré nezbytné informace, aby příslušnému orgánu členského státu původu umožnily hlášení přemísťování produktů živočišného původu do členského státu určení v souladu s odstavcem 2.

2. Příslušný orgán členského státu původu nahlásí příslušnému orgánu členského státu určení přemísťování produktů živočišného původu v souladu s článkem 150 a s pravidly přijatými podle článku 151.

3. Na hlášení produktů živočišného původu se použijí články 149 a 150 a pravidla přijatá podle článku 151.

Kapitola 8

Oblast působnosti vnitrostátních opatření

Článek 168

Vnitrostátní opatření týkající se přemísťování zvířat a zárodečných produktů

1. Členské státy budou mít i nadále možnost přijímat vnitrostátní opatření týkající se přemísťování chovaných suchozemských zvířat a zárodečných produktů z nich získaných na jejich území.

2. Uvedená vnitrostátní opatření:

a)	zohlední pravidla pro přemísťování zvířat a zárodečných produktů stanovená v kapitolách 3, 4, 5 a 6 a s těmito pravidly nesmí být v rozporu;

b)	nesmí bránit přemísťování zvířat a produktů mezi členskými státy;

c)	nesmí překračovat hranice toho, co je vhodné a nezbytné v zájmu prevence zavlečení a šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d).

Článek 169

Vnitrostátní opatření pro omezení dopadu nákaz jiných než nákaz uvedených na seznamu

Představuje-li nákaza jiná než nákazy uvedené na seznamu významné riziko pro nákazovou situaci chovaných suchozemských zvířat v některém členském státě, může dotčený členský stát přijmout vnitrostátní opatření, pro tlumení aby zabránil zavlečení nebo šíření této nákazy, pokud tato opatření:

a)	nebrání brání přemísťování zvířat a produktů mezi členskými státy pouze tehdy, je-li to vědecky opodstatněné z důvodu tlumení infekční nákazy ;

b)	jsou s ohledem na nebezpečí přiměřená a nepřekračují hranice toho, co je vhodné a nezbytné k tlumení této nákazy.

Členské státy předem oznámí Komisi veškerá navržená vnitrostátní opatření podle prvního pododstavce, která mohou mít vliv na přemísťování mezi členskými státy.

Nejsou-li splněny podmínky stanovené v prvním pododstavci, může Komise vyslovit námitky proti vnitrostátním opatřením uvedeným ve druhém pododstavci a případně je pozměnit prostřednictvím prováděcích aktů.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2 a nabývají účinnosti s okamžitou platností. [pozm. návrh 268]

HLAVA II

Vodní živočichové a produkty živočišného původu z vodních živočichů

Kapitola 1

Registrace, schvalování, vedení záznamů a registrů

ODDÍL 1

REGISTRACE ZAŘÍZENÍ AKVAKULTURY

Článek 170

Povinnost registrace zařízení akvakultury ze strany provozovatelů

1. Provozovatelé zařízení akvakultury za účelem registrace v souladu s článkem 171 před zahájením těchto činností:

a)	informují příslušný orgán o každém zařízení akvakultury, které spadá pod jejich odpovědnost;

poskytují příslušnému orgánu tyto informace:

i)	jméno a adresu provozovatele;

ii)	umístění a popis zařízení;

iii)	kategorie, druhy a počet živočichů pocházejících z akvakultury v zařízení akvakultury a kapacitu zařízení akvakultury;

iv)	typ zařízení akvakultury;

v)	další aspekty týkající se zařízení, které jsou relevantní pro stanovení rizika, jež zařízení představuje.

2. Provozovatelé zařízení akvakultury uvedených v odstavci 1 informují příslušný orgán o:

a)	veškerých významných změnách v zařízeních akvakultury, jež se týkají záležitostí uvedených v odst. 1 písm. b);

b)	veškerém ukončení činnosti v zařízení akvakultury.

3. Zařízení akvakultury, která podléhají schválení podle čl. 174 odst. 1, nejsou povinna poskytnout informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

4. Provozovatel může požádat o registraci podle odstavce 1, jež se vztahuje na skupinu zařízení akvakultury, splňují-li tato zařízení podmínky stanovené buď v písmeni a), nebo v písmeni b):

a)	nacházejí se v epizootologicky související oblasti a všichni provozovatelé v uvedené oblasti fungují v rámci společného systému biologické bezpečnosti;

spadají pod odpovědnost stejného provozovatele a

i)	do společného systému biologické bezpečnosti; a

ii)	nacházejí se v zeměpisné blízkosti.

Vztahuje-li se žádost o registraci na skupinu zařízení, použijí se pravidla stanovená v odstavcích 1 až 3 tohoto článku a v čl. 171 odst. 2 a pravidla přijatá podle článku 173, použitelná na jednotlivé zařízení akvakultury, i na celou skupinu zařízení akvakultury.

Článek 171

Povinnosti příslušného orgánu týkající se registrace zařízení akvakultury

Příslušný orgán zanese:

a)	zařízení akvakultury do registru zařízení akvakultury stanoveného v čl. 183 odst. 1, jestliže provozovatel poskytl informace vyžadované v souladu s čl. 170 odst. 1;

b)	skupiny zařízení akvakultury do uvedeného registru zařízení akvakultury, jsou-li splněna kritéria stanovená v čl. 170 odst. 4.

Článek 172

Odchylky od povinnosti registrace zařízení akvakultury ze strany provozovatelů

Odchylně od čl. 170 odst. 1 mohou členské státy od povinnosti registrace určité kategorie zařízení akvakultury osvobodit, a to s přihlédnutím k těmto kritériím:

a)	kategoriím, druhům a počtu nebo objemu živočichů pocházejících z akvakultury v zařízení akvakultury a kapacitě zařízení akvakultury;

b)	typu zařízení akvakultury;

c)	přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury do a ze zařízení akvakultury.

Článek 173

Prováděcí pravomoci týkající se odchylek od povinnosti registrace zařízení akvakultury

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se:

a)	informací poskytovaných provozovateli pro účely registrace zařízení akvakultury podle čl. 170 odst. 1;

b)	typů zařízení akvakultury, pro něž mohou členské státy udělit odchylky od povinnosti registrace stanovené v článku 172, představují-li nevýznamné riziko, a s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v článku 172.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

ODDÍL 2

SCHVALOVÁNÍ NĚKTERÝCH TYPŮ ZAŘÍZENÍ AKVAKULTURY

Článek 174

Schvalování některých zařízení akvakultury a akty v přenesené pravomoci

1. Provozovatelé následujících typů zařízení akvakultury požádají o schválení příslušný orgán v souladu s čl. 178 odst. 1 a svou činnost zahájí, teprve poté, co jejich zařízení akvakultury bylo schváleno v souladu s čl. 179 odst. 1:

zařízení akvakultury, ve kterých jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni s cílem přemístění z uvedeného zařízení akvakultury buď jako živí, nebo jako produkty živočišného původu pocházející z akvakultury, avšak tato žádost není vyžadována, jsou-li přemísťováni pouze: [pozm. návrh 269]

i)	pro přímé dodávky pro lidskou spotřebu v malých množstvích konečnému spotřebiteli; nebo [pozm. návrh 270]

ii)	do místních maloobchodů přímo zásobujících konečného spotřebitele; [pozm. návrh 271]

ostatní zařízení akvakultury, jež představují vysoké riziko s ohledem na:

i)	kategorie, druhy a počet živočichů pocházejících z akvakultury v zařízení akvakultury;

ii)	typ zařízení akvakultury;

iii)	přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury do a ze zařízení akvakultury.

1a. Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán osvobodit provozovatele zařízení akvakultury od povinnosti podat žádost o schválení tehdy, jsou-li živočichové pocházející z akvakultury přemísťováni pouze:

i)	pro přímé dodávky pro lidskou spotřebu v malých množstvích konečnému spotřebiteli; nebo

ii)	do místních maloobchodů přímo zásobujících konečného spotřebitele,

za předpokladu, že tato přemísťování nepředstavují významné riziko. [pozm. návrh 272]

2. Provozovatelé ukončí činnost v zařízení akvakultury uvedeném v odstavci 1, jestliže:

a)	příslušný orgán odejme nebo pozastaví schválení v souladu s čl. 182 odst. 2; nebo

b)	v případě dočasného schválení, které bylo přiznáno v souladu s čl. 181 odst. 3, zařízení akvakultury nesplní dosud nesplněné požadavky uvedené v čl. 181 odst. 3 a nezíská konečné schválení v souladu s čl. 182 odst. 4.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se doplnění a změny pravidel pro schvalování zařízení akvakultury podle odstavce 1 tohoto článku, pokud jde o:

a)	odchylky od požadavku, aby provozovatelé žádali příslušný orgán o schválení typů zařízení akvakultury uvedených v odst. 1 písm. a);

b)	typy zařízení akvakultury, jež vyžadují schválení podle odst. 1 písm. b).

4. Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 3 zohlední tato kritéria:

a)	druhy a kategorie živočichů pocházejících z akvakultury, kteří jsou chováni v zařízení akvakultury;

b)	typ zařízení akvakultury a typ produkce;

c)	typické vzorce pohybu u typu zařízení akvakultury a dotčeného druhu nebo kategorie živočichů pocházejících z akvakultury.

5. Provozovatel může požádat o schválení skupiny zařízení akvakultury, jsou-li splněny požadavky stanovené v čl. 175 písm. a) a b).

Článek 175

Schválení skupiny zařízení akvakultury příslušným orgánem

Příslušný orgán může udělit schválení podle čl. 179 odst. 1, jež se vztahuje na skupinu zařízení akvakultury, splňují-li tato zařízení podmínky stanovené buď v písmeni a), nebo v písmeni b):

nacházejí se v epizootologicky související oblasti a všichni provozovatelé fungují v rámci společného systému biologické bezpečnosti; střediska pro odesílání, střediska pro čištění a podobná zařízení, jež se nacházejí uvnitř takové epizootologicky související oblasti, však musí být schválena jednotlivě;

spadají pod odpovědnost stejného provozovatele; a

i)	do společného systému biologické bezpečnosti; a

ii)	nacházejí se v zeměpisné blízkosti.

Jestliže se vydává jednotné schválení pro skupinu zařízení akvakultury, použijí se pravidla stanovená v článku 176 a v článcích 178 až 182 a pravidla přijatá podle čl. 178 odst. 2 a čl. 179 odst. 2, použitelná na jednotlivé zařízení akvakultury, i na skupinu zařízení akvakultury.

Článek 176

Schvalování statusu uzavřených zařízení akvakultury

Provozovatelé zařízení akvakultury, kteří chtějí získat status uzavřeného zařízení:

a)	žádají příslušný orgán o schválení podle čl. 178 odst. 1;

nepřemísťují živočichy pocházející z akvakultury do uzavřeného zařízení akvakultury v souladu s požadavky stanovenými v čl. 203 odst. 1 a ve veškerých aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 203 odst. 2, dokud jejich zařízení nezíská schválení uvedeného statusu příslušným orgánem v souladu s článkem 179 nebo článkem 181.

Článek 177

Schvalování zpracovatelských zařízení a zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz [pozm. návrh 273]

Provozovatelé Fyzické a právnické osoby, které mají v úmyslu provozovat zpracovatelská zařízení a zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz zajistí, aby jejich zařízení byla schválena příslušným orgánem pro usmrcování vodních živočichů za účelem tlumení nákazy v souladu s čl. 61 odst. 1 písm. b), článkem 62 a čl. 68 odst. 1, čl. 78 odst. 1 a 2 a s pravidly přijatými podle článku 63 a čl. 70 odst. 3, čl. 71 odst. 3 a čl. 78 odst. 3. [pozm. návrhy 274 a 275]

Článek 178

Informační povinnost provozovatelů za účelem získání schválení a prováděcí akty

1. Provozovatelé Subjekty, které mají v úmyslu stát se provozovatelem, pro účely žádosti o schválení svého zařízení podle čl. 174 odst. 1, článku 175, čl. 176 písm. a) a článku 177 poskytují příslušnému orgánu tyto informace: [pozm. návrh 276]

a)	jméno a adresu provozovatele;

b)	umístění zařízení a popis zařízení;

c)	kategorie, druhy a počet živočichů pocházejících z akvakultury, kteří mají být chováni v zařízení; [pozm. návrh 277]

d)	typ zařízení;

e)	případné podrobnosti týkající se schválení skupiny zařízení akvakultury v souladu s článkem 175;

f)	další aspekty týkající se zařízení akvakultury, které jsou relevantní pro stanovení rizika, jež zařízení představuje;

fa)	zdroje a vypouštění vody ze zařízení. [pozm. návrh 278]

2. Provozovatelé zařízení uvedení v odstavci 1 informují příslušný orgán o:

a)	veškerých významných změnách v zařízeních, jež se týkají záležitostí uvedených v odst. 1 písm. c);

b)	veškerém ukončení činnosti v zařízení.

Článek 179

Udělování schválení a podmínky pro schvalování a akty v přenesené pravomoci

1. Příslušný orgán udělí schválení zařízení akvakultury podle čl. 174 odst. 1 a čl. 176 písm. a), skupiny zařízení akvakultury podle článku 175 a zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz podle článku 177, pouze pokud tato zařízení:

splňují v případě potřeby tyto požadavky:

i)	požadavky týkající se karantény, izolace a jiných opatření biologické bezpečnosti při zohlednění požadavků stanovených v čl. 9 odst. 1 písm. b) a pravidel přijatých podle čl. 9 odst. 2;

ii)	požadavky týkající se dozoru stanovené v článku 22 a případně pro typ zařízení a související riziko v článku 23 a v pravidlech přijatých podle článku 24;

iii)	požadavky týkající se vedení záznamů podle článků 185 až 187 a pravidel přijatých podle článků 188 a 189;

mají zařízení a vybavení, která:

i)	přiměřeně snižují riziko zavlečení a šíření nákaz na přijatelnou úroveň při zohlednění typu zařízení;

ii)	mají náležitou kapacitu pro množství živočichů pocházejících z akvakultury;

c)	nevedou k nepřijatelnému riziku šíření nákazy při zohlednění zavedených opatření ke zmírnění rizika;

d)	mají zavedený systém, který umožňuje provozovateli dokázat příslušnému orgánu, že jsou splněny požadavky stanovené v písmenech a), b) a c).

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku, pokud jde o:

a)	karanténu, izolaci a jiná opatření biologické bezpečnosti podle odst. 1 písm. a) bodu i);

b)	dozor uvedený v odst. 1 písm. a) bodu ii);

c)	zařízení a vybavení uvedené v odst. 1 písm. b).

3. Komise při určování pravidel, která mají být stanovena v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 2, zohlední tyto skutečnosti:

a)	rizika, která představuje každý typ zařízení;

b)	druhy a kategorie živočichů pocházejících z akvakultury nebo vodních živočichů;

c)	typ produkce;

d)	typické vzorce pohybu u typu zařízení akvakultury a druhů a kategorií zvířat v těchto zařízeních chovaných.

Článek 180

Rozsah působnosti schvalování zařízení

Příslušný orgán ve schváleních zařízení akvakultury nebo zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleného pro tlumení nákaz udělených podle čl. 179 odst. 1 výslovně stanoví:

na který z typů zařízení akvakultury uvedených v čl. 174 odst. 1, čl. 176 písm. a), skupin zařízení akvakultury uvedených v článku 175 a zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz uvedených v článku 177 a v pravidlech přijatých podle čl. 174 odst. 3 písm. b) se schválení vztahuje;

b)	na které druhy a kategorie živočichů pocházejících z akvakultury se schválení vztahuje.

Článek 181

Postupy pro udělení schválení příslušným orgánem

1. Příslušný orgán stanoví postupy, jež mají dodržovat provozovatelé při podávání žádosti o schválení jejich zařízení podle čl. 174 odst. 1 a článků 176 a 177.

2. Po obdržení žádosti o schválení od provozovatele v souladu s čl. 174 odst. 1, článkem 176 a 177 provede příslušný orgán kontrolu na místě.

3. Příslušný orgán může zařízení udělit dočasné schválení, jestliže se na základě žádosti provozovatele a následné kontroly na místě v zařízení provedené příslušným orgánem podle odstavce 1 tohoto článku zdá, že splňuje všechny hlavní požadavky, které poskytují dostatečné záruky, že takové zařízení nepředstavuje významné riziko, v zájmu zajištění souladu s dosud nesplněnými požadavky pro schválení uvedenými v čl. 179 odst. 1 a v pravidlech přijatých podle čl. 179 odst. 2.

4. V případě, že příslušný orgán udělil dočasné schválení v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, bude úplné schválení uděleno pouze tehdy, až bude na základě další kontroly na místě v zařízení provedené do tří měsíců ode dne udělení dočasného schválení zřejmé, že zařízení splňuje všechny požadavky pro schválení stanovené v čl. 179 odst. 1 a v pravidlech přijatých podle čl. 179 odst. 2.

Jestliže z kontroly na místě vyplývá, že bylo dosaženo očividného pokroku, avšak zařízení ještě nesplňuje všechny tyto požadavky, může příslušný orgán platnost dočasného schválení prodloužit. Platnost dočasného schválení však nepřesáhne celkovou dobu šesti měsíců.

Článek 182

Přezkum, pozastavení a odejmutí schválení příslušným orgánem

1. Příslušný orgán průběžně přezkoumává schválení zařízení udělená v souladu s čl. 179 odst. 1. Příslušný orgán na základě rizikového faktoru stanoví četnost přezkumu nebo minimální a maximální lhůty pro přezkum a rovněž případy, kdy tyto lhůty nelze dodržet. [pozm. návrh 279]

2. Jestliže příslušný orgán v zařízení zjistí závažné nedostatky, pokud jde o soulad s požadavky stanovenými v čl. 179 odst. 1 a v pravidlech přijatých podle čl. 179 odst. 2, a provozovatel není s to poskytnout dostatečné záruky, že tyto nedostatky odstraní, zahájí příslušný orgán postupy k odejmutí schválení zařízení.

Příslušný orgán však může pozastavit schválení zařízení, jestliže provozovatel může zaručit, že nedostatky odstraní v přiměřené lhůtě.

ODDÍL 3

REGISTR PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU TÝKAJÍCÍ SE ZAŘÍZENÍ AKVAKULTURY, ZPRACOVATELSKÝCH ZAŘÍZENÍ A ZAŘÍZENÍ PRO POTRAVINY Z VODNÍCH ORGANISMŮ SCHVÁLENÉHO PRO TLUMENÍ NÁKAZ [POZM. NÁVRH 280]

Článek 183

Registr zařízení akvakultury, zpracovatelských zařízení a zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz [pozm. návrh 281]

1. Příslušný orgán zřídí a průběžně aktualizuje registr:

a)	všech zařízení akvakultury registrovaných v souladu s článkem 171;

b)	všech zařízení akvakultury schválených v souladu s čl. 179 odst. 1;

c)	všech zpracovatelských zařízení a zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz schválených v souladu s čl. 179 odst. 1. [pozm. návrh 282]

2. Registr zařízení akvakultury stanovený v odstavci 1 obsahuje tyto informace:

a)	název a adresa provozovatele a jeho registrační číslo;

b)	zeměpisná poloha zařízení akvakultury nebo případně skupiny zařízení akvakultury;

c)	typ produkce v zařízení;

d)	případné zdroje a vypouštění vody ze zařízení;

e)	druhy živočichů pocházejících z akvakultury chované v zařízení;

f)	aktuální informace o nákazovém statusu registrovaného zařízení akvakultury nebo případně skupiny zařízení, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d).

3. U zařízení schválených v souladu s čl. 179 odst. 1 příslušný orgán zveřejní elektronickými prostředky alespoň informace uvedené v odst. 2 písm. a), c), e) a f) tohoto článku.

4. V případě potřeby a vhodnosti může příslušný orgán kombinovat registraci podle odstavce 1 s registrací pro jiné účely.

Článek 184

Přenesení pravomocí a prováděcí akty týkající se registru zařízení akvakultury

1. Komise je v souladu s článkem 254 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	informací, které mají být zahrnuty v registru zařízení akvakultury stanoveném v čl. 183 odst. 1;

b)	veřejné dostupnosti uvedeného registru zařízení.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se formátu a postupů pro registr zařízení podle čl. 183 odst. 1 a 3.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

ODDÍL 4

VEDENÍ ZÁZNAMŮ A VYSLEDOVATELNOST

Článek 185

Povinnosti vést záznamy u provozovatelů zařízení akvakultury

1. Provozovatelé zařízení akvakultury podléhajících registraci v souladu s článkem 171 nebo schválení v souladu s čl. 179 odst. 1 vedou aktualizované záznamy, jež obsahují alespoň tyto informace:

veškeré přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury a produktů živočišného původu z těchto zvířat získaných do a ze zařízení akvakultury s uvedením:

i)	místa jejich původu nebo místa určení;

ii)	data daných přemístění;

b)	veterinární osvědčení v tištěné nebo elektronické podobě, jež musí doprovázet přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury, kteří vstupují do zařízení akvakultury v souladu s článkem 208 a s pravidly přijatými podle čl. 211 písm. b) a c) a čl. 213 odst. 2;

c)	úmrtnost v každé epizootologické jednotce a jiné problémy související s nákazami v zařízení akvakultury podle daného typu produkce;

opatření biologické bezpečnosti, dozor, léčba, výsledky vyšetření a jiné významné příslušné informace pro:

i)	kategorii a druh živočichů pocházejících z akvakultury v zařízení;

ii)	typ produkce v zařízení akvakultury;

iii)	typ zařízení akvakultury;

e)	výsledky veterinárních kontrol požadovaných v souladu s čl. 23 odst. 1 a s pravidly přijatými podle článku 24.

2. Provozovatelé zařízení akvakultury:

a)	zaznamenávají informace uvedené v odst. 1 písm. a) tak, aby bylo možné zaručit dohledání místa původu a místa určení vodních živočichů;

b)	uchovávají informace uvedené v odstavci 1 o zařízení akvakultury a na požádání je zpřístupní příslušnému orgánu;

c)	uchovávají informace uvedené v odstavci 1 po minimální dobu, kterou stanoví příslušný orgán, jež však nesmí být kratší než tři roky.

Článek 186

Povinnost vést záznamy u zpracovatelských zařízení a zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz [pozm. návrh 283]

1. Provozovatelé zpracovatelských zařízení a zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz, která podléhají schválení v souladu s článkem 177, vedou aktuální záznamy o veškerém přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury a produktů živočišného původu z těchto zvířat získaných do a z těchto zařízení. [pozm. návrh 284]

2. Provozovatelé zpracovatelských zařízení a zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz: [pozm. návrh 285]

a)	vedou záznamy o zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz podle odstavce 1 a na požádání je zpřístupní příslušnému orgánu;

b)	uchovávají záznamy uvedené v odstavci 1 po minimální dobu, kterou stanoví příslušný orgán, jež však nesmí být kratší než tři roky.

Článek 187

Povinnost vést záznamy u přepravců

1. Přepravci živočichů pocházejících z akvakultury a volně žijících vodních živočichů určených pro akvakulturu nebo k vypuštění do přirozeného prostředí za účelem doplnění volně žijící populace vedou aktuální záznamy o: [pozm. návrh 286]

a)	míře úmrtnosti živočichů pocházejících z akvakultury a volně žijících vodních živočichů během přepravy, do té míry, jak je to možné vzhledem k typu přepravy a přepravovanému druhu živočichů pocházejících z akvakultury a volně žijících vodních živočichů;

b)	zařízeních akvakultury a zařízeních pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz navštívených přepravním prostředkem;

c)	veškeré výměně vody, která se uskutečnila v průběhu přepravy, s určením zdrojů nové vody a míst vypouštění vody.

2. Přepravci:

a)	vedou záznamy uvedené v odstavci 1 a na požádání je zpřístupní příslušnému orgánu;

b)	uchovávají záznamy uvedené v odstavci 1 po minimální dobu, kterou stanoví příslušný orgán, jež však nesmí být kratší než tři roky.

Článek 188

Přenesení pravomocí týkající se vedení záznamů

1. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se pravidel doplňujících požadavky na vedení záznamů stanovené v článcích 185, 186 a 187, jež stanoví pravidla týkající se:

odchylek od požadavků na vedení záznamů pro:

i)	provozovatele určitých kategorií zařízení akvakultury a přepravce;

ii)	zařízení akvakultury, jež chovají malý počet živočichů, nebo přepravce, kteří přepravují malý počet živočichů;

iii)	některé kategorie nebo druhy živočichů;

b)	informací, které mají být zaznamenány provozovateli kromě informací stanovených v čl. 185 odst. 1, čl. 186 odst. 1 a čl. 187 odst. 1;

c)	minimální doby, po kterou se vyžaduje, aby záznamy uvedené v článcích 185, 186 a 187 byly vedeny.

2. Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 1 zohlední tyto skutečnosti:

a)	rizika, která představuje každý typ zařízení akvakultury;

b)	kategorie nebo druhy živočichů pocházejících z akvakultury v zařízení akvakultury;

c)	typ produkce zařízení;

d)	typické vzorce pohybu u typu zařízení akvakultury nebo zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleného pro tlumení nákaz;

e)	počet nebo objem živočichů pocházejících z akvakultury nacházejících se v zařízení nebo přepravovaných.

Článek 189

Prováděcí pravomoci týkající se vedení záznamů

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se:

a)	formátu záznamů vedených v souladu s články 185, 186 a 187;

b)	elektronického vedení těchto záznamů;

c)	provozních specifikací pro vedení záznamů.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Kapitola 2

Přemísťování vodních živočichů jiných než vodních živočichů v zájmovém chovu uvnitř Unie

ODDÍL 1

OBECNÉ POŽADAVKY

Článek 190

Obecné požadavky na přemísťování vodních živočichů

1. Provozovatelé přijmou vhodná opatření, aby zajistili, že přemísťování vodních živočichů neohrozí nákazový status v místě určení s ohledem na:

a)	nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d);

b)	nově se objevující nákazy.

2. Provozovatelé nesmějí přemísťovat vodní živočichy do zařízení akvakultury nebo k lidské spotřebě nebo je vypouštět do volné přírody, pokud se na tyto vodní živočichy vztahují:

omezení pohybu u dotčené kategorie a druhů v souladu s pravidly stanovenými v čl. 55 odst. 1, článku 56, čl. 61 odst. 1, článcích 62, 64 a 65, čl. 70 odst. 1 a 2, čl. 74 odst. 1, čl. 78 odst. 1 a 2, čl. 80 odst. 1 a 2 a pravidly přijatými podle čl. 55 odst. 2, článků 63 a 67, čl. 70 odst. 3, čl. 71 odst. 3 a čl. 74 odst. 3, článku 79 a čl. 80 odst. 4 a čl. 81 odst. 2; nebo

b)	mimořádná opatření stanovená v článcích 244 a 247 a v pravidlech přijatých podle článku 248.

Provozovatelé však smějí uvedené vodní živočichy přemísťovat, jsou-li v hlavě II části III pro toto přemísťování nebo vypuštění stanoveny odchylky od omezení pohybu nebo v pravidlech přijatých podle článku 248 odchylky od mimořádných opatření.

3. Provozovatelé přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistili, že vodní živočichové jsou po opuštění místa původu bez prodlení přepraveni do konečného místa určení.

Článek 191

Preventivní opatření vztahující se k přepravě a akty v přenesené pravomoci

1. Provozovatelé přijmou vhodná a nezbytná opatření pro prevenci nákaz, která zajistí, aby:

a)	během přepravy nebyl ohrožen nákazový status vodních živočichů;

b)	přepravní operace vodních živočichů nemohly způsobit potenciální šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) na lidi nebo zvířata během tranzitu a v místech určení;

c)	byla podle potřeby přijata opatření jako vyčištění, dezinfekce a deratizace zařízení a přepravních prostředků a další vhodná opatření biologické bezpečnosti s ohledem na rizika spojená s přepravou;

veškeré výměny vody během přepravy vodních živočichů určených pro akvakulturu byly prováděny na takových místech a za takových podmínek, které neohrožují nákazový status s ohledem na nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) u:

i)	přepravovaných vodních živočichů;

ii)	veškerých vodních živočichů během tranzitu na místo určení;

iii)	vodních živočichů v místě určení.

2. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	vyčištění, dezinfekce, deratizace zařízení a přepravních prostředků v souladu s odst. 1 písm. c) a používání biocidních přípravků pro tyto účely;

b)	dalších vhodných opatření biologické bezpečnosti během přepravy uvedených v odst. 1 písm. c);

c)	výměn vody během přepravy podle odst. 1 písm. d).

Článek 192

Změna předpokládaného použití

1. Vodní živočichové, kteří jsou přemísťováni za účelem zničení nebo usmrcení v souladu s opatřeními uvedenými v písmeni a) nebo b), se nesmějí používat pro žádné jiné účely, než jsou:

a)	opatření k tlumení nákaz stanovená v čl. 31 odst. 1 a čl. 55 odst. 1, článcích 56, 61, 62, 64, 65, 67 a 70, čl. 74 odst. 1 a článcích 78 a 80 a v pravidlech přijatých podle čl. 55 odst. 2, článků 63 a 66, čl. 70 odst. 3, čl. 71 odst. 3 a čl. 74 odst. 3, článku 79 a čl. 80 odst. 3 a čl. 81 odst. 2;

b)	mimořádná opatření stanovená v článcích 246 a 247 a v pravidlech přijatých podle článku 248.

2. Vodní živočichové přemísťovaní za účelem lidské spotřeby, akvakultury, vypouštění do volné přírody nebo za jakýmkoli jiným zvláštním účelem se nesmějí používat pro žádný jiný účel, než pro který jsou zamýšleni.

Článek 193

Povinnosti provozovatelů v místě určení

1. Provozovatelé zařízení a potravinářských podniků, jež přijímají vodní živočichy, pocházející z akvakultury před vykládkou těchto vodních živočichů : [pozm. návrh 287]

ověří přítomnost jednoho z těchto dokumentů:

i)	přítomnost veterinárních osvědčení stanovených v čl. 208 odst. 1, článku 209 a čl. 224 odst. 1 a v pravidlech přijatých podle článků 188, 211 a 213;

ii)	přítomnost dokumentů obsahujících vlastní prohlášení stanovených v čl. 218 odst. 1 a v pravidlech přijatých podle čl. 218 odst. 3 a 4;

aa)	zkontrolují zásilku s cílem odhalit nesrovnalosti; [pozm. návrh 288]

uvědomí příslušný orgán o jakékoli nesrovnalosti týkající se:

i)	přijatých vodních živočichů pocházejících z akvakultury; [pozm. návrh 289]

ii)	přítomnosti dokumentů uvedených v písm. a) bodě i) a ii).

2. V případě jakékoli nesrovnalosti uvedené v odst. 1 písm. b) provozovatel živočichy pocházející nepovolí vykládku živočichů pocházejících z akvakultury, s nimiž daná nesrovnalost souvisí, izoluje, dokud příslušný orgán nerozhodne o jejich osudu. [pozm. návrh 290]

Článek 194

Všeobecné požadavky týkající se přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury převážených přes členské státy, kteří jsou však určeni pro vývoz z Unie do třetích zemí nebo území

Provozovatelé zajistí, aby živočichové pocházející z akvakultury určení pro vývoz do třetí země nebo území převážení přes území jiného členského státu splňovali požadavky stanovené v článcích 190, 191 a 192.

ODDÍL 2

VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ URČENÍ PRO ZAŘÍZENÍ AKVAKULTURY NEBO K VYPUŠTĚNÍ DO VOLNÉ PŘÍRODY

Článek 195

Mimořádná míra úhynu nebo jiné příznaky závažných nákaz

1. Provozovatelé nesmějí přemísťovat vodní živočichy ze zařízení akvakultury nebo z volné přírody do jiného zařízení akvakultury nebo je propustit do volné přírody, jestliže pocházejí ze zařízení akvakultury nebo z prostředí, kde existují:

a)	mimořádná míra úhynu; nebo

b)	jiné příznaky závažných nákaz s neurčenou příčinou.

2. Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán povolit přemístění nebo vypuštění vodních živočichů na základě vyhodnocení rizika, pokud vodní živočichové pocházejí z takové části zařízení akvakultury nebo z volné přírody, která je nezávislá na epizootologické jednotce, v níž nastala mimořádná míra úhynu nebo jiné příznaky nákaz.

Článek 196

Přemísťování chovaných vodních živočichů pocházejících z akvakultury určených pro členské státy, oblasti nebo jednotky, které byly prohlášeny za prosté nákazy nebo na něž se vztahuje eradikační program, a akty v přenesené pravomoci [pozm. návrh 291]

1. Provozovatelé smějí přemísťovat chované vodní živočichy pocházející z akvakultury ze zařízení akvakultury pro účely uvedené v písmeni písmenech a) nebo a b) tohoto článku, pouze pokud uvedení živočichové pocházející z akvakultury pocházejí z členského státu nebo jeho oblasti či jednotky, které byly prohlášeny za prosté nákazy v souladu s čl. 36 odst. 3 nebo čl. 37 odst. 4 pro nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo c), jedná-li se o druhy uvedené na seznamu pro dané nákazy uvedené na seznamu a jestliže chovaní vodní živočichové pocházející z akvakultury: [pozm. návrh 292]

mají být vpuštěni do členského státu nebo jeho oblasti či jednotky, jež:

i)	byly prohlášeny za prosté nákazy v souladu s čl. 36 odst. 3 nebo čl. 37 odst. 4; nebo

ii)	podléhají eradikačnímu programu stanovenému v čl. 30 odst. 1 a 2 s ohledem na jednu nebo více nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c);

jsou určeni pro:

zařízení akvakultury, na které se vztahuje:

—	registrace v souladu s článkem 171, nebo

—	schválení v souladu s články 174, 175, 176 a 177; nebo

ii)	vypuštění do volné přírody. [pozm. návrh 293]

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se odchylek od požadavků na přemísťování nebo vypouštění podle odstavce 1 tohoto článku, jež nepředstavují významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) s ohledem na:

a)	druhy, kategorie a vývojové fáze chovaných vodních živočichů pocházejících z akvakultury; [pozm. návrh 294]

b)	typ zařízení původu a určení;

c)	zamýšlené použití chovaných vodních živočichů pocházejících z akvakultury; [pozm. návrh 295]

d)	místo určení chovaných vodních živočichů pocházejících z akvakultury; [pozm. návrh 296]

e)	ošetření, zpracovatelské metody a jiná zvláštní opatření ke zmírnění rizika uplatňovaná v místě původu nebo v místě určení.

Článek 197

Odchylky udělované členskými státy, jež se týkají povinností provozovatelů s ohledem na přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury mezi členskými státy, oblastmi nebo jednotkami, na něž se vztahuje eradikační program

Odchylně od čl. 196 odst. 1 mohou členské státy provozovatelům povolit přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury do oblasti nebo jednotky v jiném členském státě na svém území , pro které byl zřízen eradikační program v souladu s čl. 30 odst. 1 a 2, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c), z jiné z oblasti nebo jednotky v jiném členském státě , pro které byl tento eradikační program rovněž zřízen pro stejné nákazy uvedené na seznamu, neohrozí-li toto přemísťování nákazový status členského státu, oblasti nebo jednotky určení. [pozm. návrh 297]

Článek 198

Opatření členských států týkající se vypouštění vodních živočichů pocházejících z akvakultury do volné přírody

Členské státy mohou požadovat, aby vodní živočichové pocházející z akvakultury byli vypouštěni do volné přírody, pouze pokud pocházejí z členského státu nebo z oblasti či jednotky prohlášených za prosté nákazy v souladu s čl. 36 odst. 1 nebo čl. 37 odst. 1, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c), pro které je přemísťovaný druh vodních živočichů pocházejících z akvakultury druhem uvedeným na seznamu, a to bez ohledu na nákazový status oblasti, kde mají být vodní živočichové pocházející z akvakultury vypuštěni. [pozm. návrh 298]

Článek 199

Přemísťování volně žijících vodních živočichů určených pro členské státy, oblasti nebo jednotky, které byly prohlášeny za prosté nákazy nebo na něž se vztahuje eradikační program, a akty v přenesené pravomoci

1. Články 196 a 197 se použijí rovněž na přemísťování volně žijících vodních živočichů určených pro zařízení akvakultury, zpracovatelské zařízení nebo pro zařízení pro potraviny z vodních organismů schválené pro tlumení nákaz, na něž se vztahuje: [pozm. návrh 299]

a)	registrace v souladu s článkem 171 nebo

b)	schválení v souladu s články 174 až 177.

2. Provozovatelé při přemísťování volně žijících vodních živočichů mezi stanovišti přijmou opatření k prevenci nákaz, aby toto přemísťování nepředstavovalo významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) na vodní živočichy v místě určení.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se opatření k prevenci nákaz přijímaných provozovateli podle odstavce 2 tohoto článku.

ODDÍL 3

VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ URČENÍ K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ

Článek 200

Přemísťování chovaných vodních živočichů pocházejících z akvakultury určených pro členské státy, oblasti k lidské spotřebě v členských státech, oblastech nebo jednotky jednotkách , které byly prohlášeny za prosté nákazy nebo na něž se vztahuje eradikační program, a akty v přenesené pravomoci [pozm. návrh 300]

1. Provozovatelé smějí přemísťovat chované vodní živočichy pocházející z akvakultury určené k lidské spotřebě ze zařízení akvakultury pro účely uvedené v písmeni a) nebo b) tohoto odstavce, pouze pokud uvedení živočichové pocházející z akvakultury pocházejí ze členského státu nebo jeho oblasti či jednotky, které byly prohlášeny za prosté nákazy v souladu s čl. 36 odst. 3 nebo čl. 37 odst. 4 pro nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo c), jedná-li se o druhy uvedené na seznamu pro dané nákazy uvedené na seznamu a jestliže tito živočichové: [pozm. návrh 301]

mají být vpuštěni do členského státu nebo jeho oblasti či jednotky, které byly prohlášeny za prosté nákazy v souladu s čl. 36 odst. 3 nebo čl. 37 odst. 4 nebo pro které byl zřízen eradikační program v souladu s čl. 30 odst. 1 nebo 2, pokud jde o jednu nebo více nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c);

b)	jsou určeni k lidské spotřebě.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou členské státy provozovatelům povolit vpouštění chovaných vodních živočichů pocházejících z akvakultury do oblasti nebo jednotky, pro které byl zřízen eradikační program v souladu s čl. 30 odst. 1 nebo 2, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c), z jiné oblasti nebo jednotky, pro které byl tento eradikační program rovněž zřízen s ohledem na stejné nákazy v rámci daného členského státu, neohrozí-li toto přemísťování nákazový status členského státu nebo jeho oblasti či jednotky. [pozm. návrh 302]

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se odchylek od požadavků na přemísťování podle odstavce 2 tohoto článku pro přemísťování chovaných vodních živočichů pocházejících z akvakultury, které nepředstavuje významné riziko šíření nákaz s ohledem na: [pozm. návrh 303]

a)	druhy, kategorie a vývojové fáze chovaných vodních živočichů pocházejících z akvakultury; [pozm. návrh 304]

b)	metody chovu vodních živočichů pocházejících z akvakultury a typ produkce v zařízeních akvakultury v místě původu a v místě určení; [pozm. návrh 305]

c)	zamýšlené použití chovaných vodních živočichů pocházejících z akvakultury; [pozm. návrh 306]

d)	místo určení chovaných vodních živočichů pocházejících z akvakultury; [pozm. návrh 307]

e)	ošetření, zpracovatelské metody a jiná zvláštní opatření ke zmírnění rizika uplatňovaná v místě původu nebo v místě určení.

Článek 201

1. Ustanovení čl. 200 odst. 1 a 2 a pravidla přijatá podle čl. 200 odst. 3 se použijí také na přemísťování volně žijících vodních živočichů určených k lidské spotřebě, kteří jsou určeni pro členské státy nebo jejich oblasti či jednotky, které byly prohlášeny za prosté nákazy v souladu s čl. 36 odst. 3 nebo čl. 37 odst. 4 nebo na něž se vztahuje eradikační program v souladu s čl. 30 odst. 1 nebo 2, jsou-li taková opatření nezbytná k zajištění toho, aby uvedení volně žijící vodní živočichové nepředstavovali významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) na vodní živočichy v místě určení.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se požadavků na přemísťování u volně žijících vodních živočichů určených k lidské spotřebě, jež doplňují odstavec 1 tohoto článku.

ODDÍL 4

VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ, KTEŘÍ NEJSOU URČENI PRO ZAŘÍZENÍ, K VYPUŠTĚNÍ DO VOLNÉ PŘÍRODY NEBO K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ

Článek 202

Přemísťování vodních živočichů, kteří nejsou určeni pro zařízení, k vypuštění do volné přírody nebo k lidské spotřebě, a akty v přenesené pravomoci

1. Provozovatelé přijmou nezbytná preventivní opatření, která zajistí, aby přemísťování vodních živočichů, kteří nejsou určeni pro zařízení, k vypuštění do volné přírody nebo k lidské spotřebě, nepředstavovalo významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) na vodní živočichy v místě určení.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se preventivních opatření stanovených v odstavci 1 tohoto článku, která zajistí, aby vodní živočichové nešířili nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d), a to s přihlédnutím ke skutečnostem uvedeným v odstavci 3 tohoto článku.

3. Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 2 zohlední tyto skutečnosti:

a)	nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d), které jsou relevantní pro druh nebo kategorii vodních živočichů uvedené na seznamu;

b)	nákazový status týkající se nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) v jednotkách, oblastech nebo členských státech původu a určení;

c)	místo původu a místo určení;

d)	typ přemísťování vodních živočichů;

e)	druhy a kategorie vodních živočichů;

f)	věk vodních živočichů;

g)	ostatní epizootologické faktory.

ODDÍL 5

ODCHYLKY OD ODDÍLŮ 1 AŽ 4 A DOPLŇKOVÁ OPATŘENÍ KE ZMÍRNĚNÍ RIZIKA

Článek 203

Vodní živočichové určení pro uzavřená zařízení akvakultury a akty v přenesené pravomoci

1. Provozovatelé přemísťují vodní živočichy do uzavřeného zařízení akvakultury, pouze pokud splňují tyto podmínky:

a)	pocházejí z jiného uzavřeného zařízení akvakultury;

b)	nepředstavují významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) na druhy uvedené na seznamu živočichů v uzavřeném zařízení akvakultury v místě určení, s výjimkou případů, kdy je toto přemístění povoleno pro vědecké účely.

2. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	podrobných požadavků na přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury do uzavřených zařízení akvakultury vedle požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku;

zvláštních pravidel pro přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury do uzavřených zařízení akvakultury, v nichž zavedená opatření ke zmírnění rizika zaručují, že tato přemísťování nepředstavují významné riziko pro zdraví živočichů pocházejících z akvakultury v daném uzavřeném zařízení akvakultury a v okolních zařízeních.

Článek 204

Odchylka týkající se přemísťování vodních živočichů pro vědecké účely a akty v přenesené pravomoci

1. Příslušný orgán v místě určení může se souhlasem příslušného orgánu v místě původu povolit přemístění vodních živočichů, kteří nesplňují požadavky oddílů 1 až 4, s výjimkou čl. 190 odst. 1 a 3 a článků 191, 192 a 193, na své území pro vědecké účely.

2. Příslušné orgány udělí odchylky týkající se přemísťování vodních živočichů pro vědecké účely stanovené v odstavci 1 pouze za těchto podmínek:

příslušné orgány v místě určení a v místě původu:

i)	se dohodly na podmínkách pro toto přemísťování;

ii)	přijaly nezbytná opatření ke zmírnění rizika, aby se zajistilo, že přemísťování uvedených vodních živočichů neohrozí nákazový status v místech tranzitu a určení, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d);

iii)	informovaly příslušný orgán členských států tranzitu o případné udělené odchylce a o podmínkách, za nichž je toto povolení uděleno;

b)	přemísťování uvedených vodních živočichů probíhá pod dohledem příslušných orgánů místa původu, místa určení a případně příslušného orgánu členského státu tranzitu.

Článek 205

Přenesení pravomocí týkající se zvláštních požadavků a odchylek pro výstavy, zoologické zahrady, obchody se zvířaty v zájmovém chovu, zahradní jezírka, komerční akvária a velkoobchodníky

Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

zvláštního požadavku doplňujícího pravidla stanovená v oddílech 1 až 4 a pro přemísťování vodních živočichů pro tyto účely:

i)	zoologické zahrady, obchody se zvířaty v zájmovém chovu a velkoobchodníky;

ii)	výstavy a sportovní, kulturní a podobné akce; nebo

iii)	komerční akvária;

odchylek od oddílů 1 až 4, s výjimkou čl. 190 odst. 1 a 3 a článků 191, 192 a 193 pro přemísťování vodních živočichů podle písmene a) za předpokladu, že byla přijata vhodná ustanovení týkající se biologické bezpečnosti, jež zajistí, aby tato přemísťování nepředstavovala pro nákazový status místa určení významné riziko . [pozm. návrh 308]

Článek 206

Prováděcí pravomoc týkající se dočasných odchylek pro přemísťování konkrétních druhů nebo kategorií vodních živočichů

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla pro dočasné odchylky od pravidel stanovených v této kapitole pro přemísťování konkrétních druhů nebo kategorií vodních živočichů, jestliže:

požadavky na přemísťování podle článku 195, čl. 196 odst. 1, článků 197 a 198, čl. 199 odst. 1 a 2, článku 200 a čl. 201 odst. 1, čl. 202 odst. 1, čl. 203 odst. 1, čl. 204 odst. 1 a 2 a pravidel přijatých podle čl. 196 odst. 2, čl. 199 odst. 3, čl. 201 odst. 2, čl. 202 odst. 2, čl. 203 odst. 2 a čl. 204 odst. 3 a článku 205 nezmírňují účinně rizika, která představuje určité přemísťování uvedených vodních živočichů; nebo

b)	se zdá, že nákaza uvedená na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) se šíří navzdory požadavkům na přemísťování stanoveným v souladu s oddíly 1 až 5.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících s nákazou uvedenou na seznamu, jež představuje riziko s velmi významným dopadem, a s přihlédnutím k záležitostem uvedeným v článku 205 přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem stanoveným v čl. 255 odst. 3.

Článek 207

Skutečnosti, jež je třeba zohlednit při přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů stanovených v tomto oddíle

Komise při určování pravidel, která mají být stanovena v aktech v přenesené pravomoci a v prováděcích aktech stanovených v čl. 203 odst. 2, čl. 204 odst. 3 a v článcích 205 a 206, zohlední tyto skutečnosti:

a)	rizika spojená s přemísťováním;

b)	nákazový status s ohledem na nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) v místě původu a v místě určení;

c)	druhy vodních živočichů uvedené na seznamu pro nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d);

d)	zavedená opatření biologické bezpečnosti;

e)	veškeré zvláštní podmínky, za kterých jsou živočichové pocházející z akvakultury vodní živočichové drženi; [pozm. návrh 310]

f)	zvláštní vzorce pohybu u typu zařízení akvakultury a dotčeného druhu nebo dotčené kategorie vodních živočichů pocházejících z akvakultury; [pozm. návrh 310]

g)	ostatní epizootologické faktory.

ODDÍL 6

VETERINÁRNÍ OSVĚDČENÍ

Článek 208

Povinnost provozovatelů zajistit, aby živočichové pocházející z akvakultury byli doprovázeni veterinárním osvědčením

1. Provozovatelé smějí přemísťovat živočichy pocházející z akvakultury, pouze pokud jsou doprovázeni veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem v místě původu v souladu s čl. 216 odst. 1, jedná-li se o druhy uvedené na seznamu pro nákazy uvedené na seznamu podle písmene a) a jsou-li přemísťováni pro jeden z těchto účelů:

jsou určeni k vpuštění do členského státu nebo jeho oblasti či jednotky, které byly prohlášeny za prosté nákazy v souladu s čl. 36 odst. 3 a čl. 37 odst. 4 nebo pro které byl zřízen eradikační program podle čl. 30 odst. 1 nebo 2, pokud jde o jednu nebo více nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c); a

jsou určeni k jednomu z těchto účelů:

i)	zařízení akvakultury;

ii)	vypuštění do volné přírody;

iii)	lidská spotřeba.

2. Provozovatelé smějí přemísťovat živočichy pocházející z akvakultury, pouze pokud jsou doprovázeni veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem v místě původu v souladu s čl. 216 odst. 1, jedná-li se o druhy uvedené na seznamu pro příslušnou nákazu (příslušné nákazy) podle písmene a) a jsou-li přemísťováni kvůli jednomu z těchto důvodů:

smějí opustit uzavřené pásmo podléhající opatřením pro tlumení nákaz stanoveným v čl. 55 odst. 1 písm. f) bodě ii), článcích 56 a 64, čl. 65 odst. 1, čl. 74 odst. 1, čl. 78 odst. 1 a 2 nebo v pravidlech přijatých podle čl. 55 odst. 2, článků 67 a 68, čl. 71 odst. 3 a čl. 74 odst. 3, článku 79, čl. 81 odst. 2 a článku 248 pro jednu nebo více nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a b);

jsou určeni k jednomu z těchto použití:

i)	zařízení akvakultury;

ii)	vypuštění do volné přírody;

iii)	lidská spotřeba.

3. Provozovatelé přijmou veškerá nezbytná opatření, jež zajistí, aby živočichové pocházející z akvakultury na cestě z jejich místa původu do jejich místa určení doprovázelo veterinární osvědčení, nejsou-li v pravidlech přijatých podle článku 214 stanovena zvláštní opatření.

Článek 209

Povinnost provozovatelů zajistit, aby jiní vodní živočichové byli doprovázeni veterinárním osvědčením, a prováděcí pravomoci

1. Provozovatelé smějí přemísťovat vodní živočichy jiné než živočichy pocházející z akvakultury uvedené v čl. 208 odst. 1 a 2, pouze pokud jsou doprovázeni veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem v místě původu v souladu s čl. 216 odst. 1, je-li vzhledem k riziku spojenému s přemísťováním těchto vodních živočichů veterinární osvědčení nezbytné, aby se zajistilo splnění těchto požadavků na přemísťování pro druhy živočichů uvedené na seznamu:

a)	požadavků stanovených v oddílech 1 až 5 a v pravidlech přijatých podle těchto oddílů;

b)	opatření pro tlumení nákaz stanovených v čl. 55 odst. 1, článku 56, čl. 61 odst. 1, článcích 62 a 64, čl. 65 odst. 1, čl. 74 odst. 1 a čl. 78 odst. 1 a 2 nebo v pravidlech přijatých podle čl. 55 odst. 2, článků 63, 67 a 68, čl. 71 odst. 3 a čl. 74 odst. 3, článku 79 a čl. 81 odst. 2;

c)	mimořádných opatření stanovených v pravidlech přijatých podle článku 248.

2. Článek 208 se použije také na volně žijící vodní živočichy určené pro zařízení akvakultury, pokud příslušný orgán v místě původu nedospěje k závěru, že osvědčení není vzhledem k povaze místa původu těchto volně žijících vodních živočichů možné.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla týkající se povinnosti provozovatelů zajistit, aby volně žijící vodní živočichové určení pro zařízení akvakultury byli doprovázeni veterinárním osvědčením, jež je stanovena v odstavci 2 tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Článek 210

Odchylka pro vnitrostátní veterinární osvědčení členských států

Odchylně od požadavků na veterinární osvědčení podle článků 208 a 209 mohou členské státy udělit odchylky týkající se přemísťování některých zásilek vodních živočichů bez veterinárního osvědčení na jejich území, mají-li zaveden alternativní systém, který zajišťuje, že tyto zásilky jsou vysledovatelné a splňují veterinární požadavky pro toto přemísťování podle oddílů 1 až 5.

Článek 211

Přenesení pravomocí, pokud jde o veterinární osvědčení u vodních živočichů

Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

odchylek od požadavků na veterinární osvědčení podle článků 208 a 209 a podmínek pro tyto odchylky u přemísťování vodních živočichů, kteří nepředstavují významné riziko šíření nákaz s ohledem na:

i)	kategorie, vývojové fáze nebo druhy vodních živočichů;

ii)	způsoby chovu a typ produkce těchto druhů a kategorií živočichů pocházejících z akvakultury;

iii)	zamýšlené použití vodních živočichů;

iv)	místo určení vodních živočichů;

zvláštních pravidel pro veterinární osvědčení podle článků 208 a 209, jestliže alternativní opatření ke zmírnění rizika přijatá příslušným orgánem zajišťují:

i)	vysledovatelnost vodních živočichů;

ii)	že přemísťovaní vodní živočichové splňují požadované veterinární podmínky stanovené v oddílech 1 až 5;

c)	podrobných pravidel týkajících se veterinárních osvědčení, která musí doprovázet přemísťování vodních živočichů pro vědecké účely podle čl. 204 odst. 1.

Článek 212

Obsah veterinárních osvědčení

1. Veterinární osvědčení obsahuje alespoň tyto informace:

a)	zařízení nebo místo původu, zařízení nebo místo určení a, je-li to relevantní pro šíření nákaz, jakékoli zařízení nebo místo navštívené během přepravy;

b)	popis vodních živočichů;

c)	počet, objem nebo hmotnost vodních živočichů;

d)	nezbytné informace potřebné k prokázání toho, že daní živočichové splňují příslušné požadavky na přemísťování stanovené v oddílech 1 až 5.

2. Veterinární osvědčení může obsahovat jiné informace požadované na základě jiných právních předpisů Unie.

Článek 213

Přenesení pravomocí a prováděcí akty týkající se obsahu veterinárních osvědčení

1. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se obsahu veterinárních osvědčení stanovených v čl. 212 odst. 1, pokud jde o:

a)	podrobná pravidla týkající se obsahu uvedených veterinárních osvědčení stanovených v čl. 212 odst. 1 pro různé kategorie a druhy vodních živočichů;

b)	dodatečné informace, které mají být obsaženy ve veterinárním osvědčení stanoveném v čl. 212 odst. 1.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se vzorů veterinárních osvědčení.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Článek 214

Povinnost provozovatelů zajistit, aby vodní živočichové byli na místo určení doprovázeni veterinárním osvědčením, a akty v přenesené pravomoci

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se zvláštních opatření, jež doplňují požadavky na veterinární osvědčení stanovené v článku 208 pro tyto typy přemísťování vodních živočichů:

přemísťování vodních živočichů, kteří nesmějí pokračovat v cestě do svého konečného místa určení a kteří se musí vrátit do svého místa původu nebo být přemístěni do jiného místa určení, a to z jednoho nebo více následujících důvodů:

i)	jejich plánovaná cesta byla neočekávaně přerušena z důvodu dobrých životních podmínek zvířat;

ii)	na cestě došlo k nepředvídané nehodě nebo události;

iii)	vodní živočichové byli odmítnuti v místě určení v jiném členském státě nebo na vnější hranici Unie;

iv)	vodní živočichové byli odmítnuti ve třetí zemi;

b)	přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury určených na výstavy a sportovní, kulturní a podobné akce a jejich následný návrat do místa původu.

Článek 215

Povinnosti provozovatelů v oblasti spolupráce s příslušnými orgány pro účely veterinárního osvědčení

Provozovatelé:

a)	poskytnou příslušnému orgánu veškeré informace nezbytné pro vyplnění veterinárního osvědčení stanoveného v článcích 208 a 209 a v pravidlech přijatých podle článků 211, 213 a 214;

b)	v případě potřeby vodní živočichy podrobí kontrole totožnosti, fyzické kontrole a kontrole dokladů podle čl. 216 odst. 3 a pravidel přijatých podle čl. 216 odst. 4.

Článek 216

Oblasti odpovědnosti příslušného orgánu, pokud jde o veterinární osvědčení, a akty v přenesené pravomoci

1. Příslušný orgán na základě žádosti provozovatele vydá veterinární osvědčení pro přemísťování vodních živočichů, je-li vyžadováno na základě článků 208 a 209 nebo pravidel přijatých podle článků 211 a 214, jestliže byly splněny tyto příslušné veterinární požadavky:

a)	požadavky stanovené v článku 190, čl. 191 odst. 1, článcích 192, 194 a 195, čl. 196 odst. 1, článcích 197 a 198, čl. 199 odst. 1 a 2, článku 200, čl. 202 odst. 1, čl. 203 odst. 1 a čl. 204 odst. 1 a 2;

b)	požadavky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 191 odst. 2, čl. 196 odst. 2, čl. 199 odst. 3, čl. 200 odst. 3, čl. 201 odst. 2, čl. 202 odst. 2, čl. 203 odst. 2 a čl. 204 odst. 3 a článku 205;

c)	požadavky stanovené v prováděcích aktech přijatých podle článku 206.

2. Veterinární osvědčení:

a)	jsou ověřena a podepsána úředním veterinárním lékařem;

b)	zůstávají v platnosti po období stanovené v pravidlech přijatých podle odst. 4 písm. b), během kterého živočichové pocházející z akvakultury, na něž se dané osvědčení vztahuje, nadále musí splňovat veterinární záruky v něm obsažené.

3. Úřední veterinární lékař před podpisem veterinárního osvědčení ověří, že vodní živočichové, na které se osvědčení vztahuje, splňují požadavky této kapitoly, prostřednictvím kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly stanovených v aktech v přenesené pravomoci přijatých v případě potřeby na základě odstavce 4, a to s ohledem na dané druhy a kategorie vodních živočichů a veterinární požadavky.

4. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, které stanoví pravidla týkající se:

a)	typů kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol a vyšetření pro různé druhy a kategorie vodních živočichů, které musí provést úřední veterinární lékař v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, aby ověřil splnění požadavků této kapitoly;

b)	časových rámců pro provádění těchto kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol a vyšetření a vydávání veterinárních osvědčení úředním veterinárním lékařem před přemístěním zásilek vodních živočichů.

Článek 217

Elektronická veterinární osvědčení

Elektronická veterinární osvědčení předkládaná, zpracovávaná a předávaná prostřednictvím IMSOC mohou nahradit veterinární osvědčení stanovená v článku 208, jestliže tato elektronická veterinární osvědčení:

a)	obsahují všechny informace, jež musí obsahovat vzor veterinárního osvědčení podle čl. 212 odst. 1 a pravidel přijatých podle článku 213;

b)	zajišťují vysledovatelnost vodních živočichů a vazbu mezi těmito živočichy a elektronickým veterinárním osvědčením.

Článek 218

Dokument obsahující vlastní prohlášení provozovatelů pro přemísťování vodních živočichů pocházejících z akvakultury do jiných členských států a akty v přenesené pravomoci [pozm. návrh 311]

1. Provozovatelé v místě původu vydají dokument obsahující vlastní prohlášení pro přemísťování vodních živočichů pocházejících z akvakultury z jejich místa původu v jednom členském státě do místa určení v jiném členském státě a zajistí, aby tento dokument tyto vodní živočichy pocházející z akvakultury doprovázel, jestliže se nevyžaduje, aby byli doprovázeni veterinárním osvědčením stanoveným v článcích 208 a 209 nebo v pravidlech přijatých podle článků 211 a 214. [pozm. návrh 312]

2. Dokument obsahující vlastní prohlášení stanovený v odstavci 1 obsahuje alespoň tyto informace týkající se vodních živočichů pocházejících z akvakultury: [pozm. návrh 313]

a)	jejich místo původu a místo určení a případně veškerá místa tranzitu;

b)	popis vodních živočichů pocházejících z akvakultury, druh, jejich množství, hmotnost nebo objem podle dotyčných živočichů; [pozm. návrh 314]

c)	informace potřebné k prokázání toho, že daní vodní živočichové pocházející z akvakultury splňují příslušné požadavky na přemísťování stanovené v oddílech 1 až 5. [pozm. návrh 315]

3. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	podrobných pravidel pro obsah dokumentu obsahujícího vlastní prohlášení stanoveného v odstavci 2 tohoto článku pro různé druhy a kategorie vodních živočichů pocházejících z akvakultury; [pozm. návrh 316]

b)	dodatečných informací, které mají být obsaženy v dokumentu obsahujícím vlastní prohlášení kromě informací stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro vzorový formulář dokumentu obsahujícího vlastní prohlášení stanoveného v odstavci 1 tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

ODDÍL 7

HLÁŠENÍ PŘEMÍSŤOVÁNÍ VODNÍCH ŽIVOČICHŮ DO JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 219

Povinnosti provozovatelů s ohledem na hlášení přemísťování vodních živočichů mezi členskými státy

Provozovatelé předem oznámí příslušnému orgánu v členském státě původu zamýšlené přemísťování vodních živočichů z jednoho členského státu do jiného členského státu, jestliže:

a)	se vyžaduje, aby vodní živočichové byli doprovázeni veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem členského státu původu v souladu s články 208 a 209 nebo pravidly přijatými podle článku 211 a čl. 214 odst. 2;

b)	se vyžaduje, aby vodní živočichové byli doprovázeni veterinárním osvědčením pro vodní živočichy, jsou-li přemísťováni z uzavřeného pásma podle čl. 208 odst. 2 písm. a);

přemísťovaní živočichové pocházející z akvakultury a volně žijící vodní živočichové jsou určeni:

i)	pro zařízení podléhající registraci v souladu s článkem 171 nebo schválení v souladu s články 174 až 177;

ii)	k vypuštění do volné přírody;

d)	se vyžaduje hlášení v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 221.

Pro účely hlášení podle prvního odstavce tohoto článku poskytují provozovatelé příslušnému orgánu členského státu původu veškeré nezbytné informace, aby mu umožnili hlásit přemísťování příslušnému orgánu členského státu určení v souladu s čl. 220 odst. 1.

Článek 220

Odpovědnost příslušného orgánu za hlášení přemísťování vodních živočichů do jiných členských států

1. Příslušný orgán členského státu původu hlásí příslušnému orgánu členského státu určení přemísťování vodních živočichů uvedené v čl. 219 odst. 1, pokud pro toto hlášení nebyla udělena odchylka v souladu s čl. 221 odst. 1 písm. c).

2. Hlášení uvedené v odstavci 1 tohoto článku se provádí v rámci možností prostřednictvím IMSOC.

3. Členské státy určí oblasti pro řízení hlášení přemísťování příslušným orgánem podle odstavce 1 tohoto článku.

4. Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán členského státu původu povolit provozovateli hlásit částečně nebo úplně přemísťování vodních živočichů prostřednictvím IMSOC příslušnému orgánu členského státu určení.

Článek 221

Přenesení pravomocí a prováděcí akty pro hlášení přemísťování vodních živočichů příslušným orgánem

1. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

požadavku na hlášení přemísťování vodních živočichů mezi členskými státy provozovateli v souladu s čl. 219 odst. 1 u kategorií nebo druhů jiných než těch, jež jsou uvedeny v čl. 219 odst. 1 písm. a), b) a c), je-li v zájmu zajištění splnění veterinárních požadavků stanovených v této kapitole nezbytná vysledovatelnost tohoto přemísťování;

b)	informací nezbytných pro hlášení přemísťování vodních živočichů provozovateli příslušnému orgánu podle čl. 219 odst. 1 a čl. 220 odst. 1;

c)	odchylek od požadavků na hlášení podle čl. 219 odst. 1 písm. c) pro kategorie nebo druhy vodních živočichů nebo typy přemísťování, které představují nevýznamné riziko;

d)	nouzových postupů pro hlášení přemísťování vodních živočichů v případě přerušení dodávek elektřiny nebo dalších narušení systému IMSOC;

e)	požadavků na určení oblastí členskými státy podle čl. 220 odst. 3.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se:

formátu hlášení:

i)	přemísťování vodních živočichů provozovateli příslušnému orgánu členského státu původu podle čl. 219 odst. 1;

ii)	přemísťování vodních živočichů příslušným orgánem členského státu původu členskému státu určení podle čl. 220 odst. 1;

lhůt pro:

i)	nezbytné informace, jež poskytují provozovatelé příslušnému orgánu členského státu původu, uvedené v čl. 219 odst. 1;

ii)	hlášení přemísťování příslušným orgánem členského státu původu podle čl. 220 odst. 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Kapitola 3

Přemísťování vodních živočichů v zájmovém chovu uvnitř Unie

Článek 222

Neobchodní přesuny vodních živočichů v zájmovém chovu a akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

1. Chovatelé zvířat v zájmovém chovu provádějí neobchodní přesuny vodních živočichů v zájmovém chovu druhů uvedených v příloze I, pouze pokud byla přijata odpovídající opatření k prevenci a tlumení nákaz, aby se zajistilo, že nepředstavují významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a nově se objevujících nákaz na živočichy v místě určení a během přepravy.

2. Článek 112 a pravidla stanovená v aktech v přenesené pravomoci podle čl. 114 písm. f) a v prováděcích aktech přijatých podle článku 117 se použijí na identifikaci, registraci a vysledovatelnost vodních živočichů v zájmovém chovu.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se opatření k prevenci a tlumení nákaz uvedených v odstavci 1 tohoto článku, aby se zajistilo, že vodní živočichové v zájmovém chovu nepředstavují významné riziko šíření nákaz podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a nově se objevujících nákaz na živočichy během přepravy a v místě určení, případně s ohledem na nákazový status místa určení.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se opatření k prevenci a tlumení nákaz stanovených v odstavci 1 tohoto článku a v pravidlech přijatých podle odstavce 2.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Kapitola 4

Produkce, zpracování a distribuce produktů živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů uvnitř Unie

Článek 223

Obecné povinnosti provozovatelů týkající se zdraví zvířat a akty v přenesené pravomoci

1. Provozovatelé přijmou vhodná preventivní opatření, aby zajistili, že ve všech fázích produkce, zpracování a distribuce produktů živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů v Unii tyto produkty nezpůsobí šíření:

a)	nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) s ohledem na nákazový status v místě produkce, zpracování a určení;

b)	nově se objevujících nákaz.

2. Provozovatelé zajistí, aby produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů nepocházely buď ze zařízení, nebo z potravinářských podniků nebo aby nebyly získávány z živočichů, kteří pocházejí buď ze zařízení, nebo z potravinářských podniků, na něž se vztahují:

a)	mimořádná opatření stanovená v článcích 246 a 247 a v pravidlech přijatých podle článku 248, nejsou-li z uvedených pravidel v části VI stanoveny odchylky;

omezení pohybu vztahující se na vodní živočichy a produkty živočišného původu z vodních živočichů stanovená v čl. 31 odst. 1 a čl. 55 odst. 1, článku 56, čl. 61 odst. 1 písm. a), čl. 62 odst. 1, čl. 65 odst. 1 písm. c), čl. 70 odst. 1 písm. b) a čl. 74 odst. 1 písm. a), čl. 78 odst. 1 a 2 a čl. 80 odst. 1 a 2 a v pravidlech přijatých podle čl. 55 odst. 2, článků 63 a 67, čl. 71 odst. 3 a čl. 74 odst. 3 a článku 79 a čl. 80 odst. 3 a čl. 81 odst. 2, pokud v uvedených pravidlech není stanovena odchylka.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se podrobných požadavků, kterými se doplňuje odstavec 2 tohoto článku, pokud jde o přemísťování produktů živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů, s přihlédnutím k:

a)	nákazám a druhům vodních živočichů nákazou dotčených, pro něž se uplatňují mimořádná opatření nebo omezení pohybu podle odstavce 2;

b)	typům produktů živočišného původu z vodních živočichů;

c)	opatřením ke zmírnění rizika uplatňovaným na produkty živočišného původu z vodních živočichů v místě původu a v místě určení;

d)	zamýšlenému použití produktů živočišného původu z vodních živočichů;

e)	místu určení produktů živočišného původu z vodních živočichů.

Článek 224

Veterinární osvědčení a akty v přenesené pravomoci

1. Provozovatelé smějí přemísťovat tyto produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů, pouze pokud jsou doprovázeny veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem v místě původu v souladu s odstavcem 3:

a)	produkty živočišného původu z vodních živočichů, kteří smějí opustit uzavřené pásmo podléhající mimořádným opatřením stanoveným v pravidlech přijatých podle článku 248, pocházejí-li tyto produkty živočišného původu z vodních živočichů druhů, na které se vztahují uvedená mimořádná opatření;

produkty živočišného původu z vodních živočichů, kteří smějí opustit uzavřené pásmo podléhající opatřením pro tlumení nákaz v souladu s čl. 31 odst. 1, čl. 55 odst. 1 písm. c), článkem 56, čl. 61 odst. 1 písm. a), čl. 62 odst. 1 a čl. 63 odst. 1, čl. 65 odst. 1 písm. c), čl. 70 odst. 1 písm. b) a čl. 74 odst. 1 písm. a), čl. 78 odst. 1 a 2, čl. 80 odst. 1 a 2 a s pravidly přijatými podle čl. 55 odst. 2, článků 63 a 67, čl. 71 odst. 3 a čl. 74 odst. 3, článku 79 a čl. 80 odst. 3 a čl. 81 odst. 2, pocházejí-li tyto produkty živočišného původu pochází z vodních živočichů druhů, na které se vztahují uvedená opatření pro tlumení nákaz.

3. Příslušný orgán na žádost provozovatele vydá veterinární osvědčení pro přemístění produktů živočišného původu z živočichů jiných než živých vodních živočichů uvedené v odstavci 1.

4. Na osvědčení pro přemísťování produktů živočišného původu z živočichů jiných než živých vodních živočichů podle odstavce 1 tohoto článku se použijí články 212 a 214 až 217 a pravidla přijatá podle článku 213 a čl. 216 odst. 4.

5. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se požadavků a podrobných pravidel pro veterinární osvědčení doprovázející produkty živočišného původu z živočichů jiných než živých vodních živočichů uvedené v odstavci 1 tohoto článku s přihlédnutím k:

a)	typům produktů živočišného původu;

b)	opatřením ke zmírnění rizika uplatňovaným u produktů živočišného původu, jimiž se snižují rizika šíření nákaz;

c)	zamýšlenému použití produktů živočišného původu;

d)	místu určení produktů živočišného původu.

Článek 225

Obsah veterinárních osvědčení a akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

1. Veterinární osvědčení pro produkty živočišného původu z živočichů jiných než živých vodních živočichů obsahuje alespoň tyto informace:

a)	zařízení nebo místo původu a zařízení nebo místo určení;

b)	popis produktů živočišného původu;

c)	množství nebo objem produktů živočišného původu;

d)	identifikace produktů živočišného původu, je-li vyžadována na základě čl. 65 odst. 1 písm. h) nebo pravidel přijatých podle článku 66;

e)	informace potřebné k prokázání toho, že produkty živočišného původu dané zásilky splňují požadavky na omezení pohybu podle čl. 223 odst. 2 a pravidel přijatých podle čl. 223 odst. 3.

2. Veterinární osvědčení pro produkty živočišného původu z živočichů jiných než živých vodních živočichů může zahrnovat i jiné informace požadované na základě jiných právních předpisů Unie.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se změn a doplnění informací, které mají být obsaženy ve veterinárním osvědčení stanoveném v odstavci 1 tohoto článku.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se vzorů veterinárních osvědčení stanovených v odstavci 1 tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Článek 226

Hlášení přemísťování produktů živočišného původu do jiných členských států

1. Provozovatelé:

a)	předem informují příslušný orgán ve svém členském státě původu o zamýšleném přemísťování produktů živočišného původu z živočichů jiných než živých vodních živočichů, pokud se vyžaduje, aby zásilky byly doprovázeny veterinárním osvědčením v souladu s čl. 224 odst. 1;

b)	poskytují veškeré nezbytné informace, aby příslušnému orgánu členského státu původu umožnily hlášení přemísťování produktů živočišného původu z živočichů jiných než živých vodních živočichů do členského státu určení v souladu s odstavcem 2.

2. Příslušný orgán členského státu původu nahlásí příslušnému orgánu členského státu určení přemísťování produktů živočišného původu z živočichů jiných než živých vodních živočichů v souladu s čl. 220 odst. 1.

3. Na hlášení produktů živočišného původu z živočichů jiných než živých vodních živočichů se použijí články 219 a 220 a pravidla přijatá podle článku 221.

Kapitola 5

Vnitrostátní opatření

Článek 227

Vnitrostátní opatření pro omezení dopadu nákaz jiných než nákaz uvedených na seznamu

1. Představuje-li nákaza jiná než nákaza uvedená na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) významné riziko pro vodní živočichy v členském státě, může dotčený členský stát přijmout vnitrostátní opatření pro prevenci zavlečení nebo tlumení šíření této nákazy.

Členské státy zajistí, aby tato vnitrostátní opatření nepřekračovala rámec toho, co je vhodné a nezbytné pro prevenci zavlečení nebo tlumení šíření dané nákazy v daném členském státě.

2. Členské státy předem oznámí Komisi veškerá navržená vnitrostátní opatření podle odstavce 1, která mohou mít vliv na přemísťování mezi členskými státy.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů schválí a případně pozmění vnitrostátní opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

4. Schválení podle odstavce 3 se udělí pouze tehdy, je-li zavedení omezení pohybu mezi členskými státy nezbytné v zájmu prevence zavlečení nebo tlumení šíření nákazy uvedené v odstavci 1, přičemž se zohlední celkový dopad nákazy a přijatých opatření na Unii.

HLAVA III

Živočichové druhů jiných než těch, které jsou definovány jako suchozemská zvířata a vodní živočichové, a zárodečné produkty a produkty živočišného původu z těchto jiných živočichů

Článek 228

Veterinární požadavky týkající se jiných živočichů a zárodečných produktů a produktů živočišného původu z těchto jiných živočichů

Jestliže jsou jiní živočichové druhy uvedenými na seznamu pro nákazu uvedenou na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a tito jiní živočichové nebo jejich zárodečné produkty či produkty živočišného původu z nich získané představují riziko pro veřejné zdraví nebo zdraví zvířat, uplatní se tyto veterinární požadavky:

a)	požadavky týkající se registrace, schvalování, vedení záznamů a registrů pro zařízení a přepravce stanovené v kapitole 1 hlavy I a v kapitole 1 hlavy II;

b)	požadavky týkající se vysledovatelnosti stanovené v článcích 102 až 105 a v článcích 112 a 113 pro jiná zvířata a v článku 119 pro zárodečné produkty;

požadavky týkající se přemísťování:

i)	pro jiná zvířata, jež převážně žijí v suchozemském prostředí nebo jsou běžně postihována nákazami suchozemských zvířat, přičemž se zohlední kritéria stanovená v čl. 229 odst. 3 písm. d) a e), v oddílu 1 a oddílu 6 kapitoly 3 hlavy I části IV, kapitolách 4 a 5 hlavy I části IV;

ii)	pro jiné živočichy, kteří převážně žijí ve vodním prostředí nebo jsou běžně postihováni nákazami vodních živočichů, přičemž se zohlední kritéria stanovená v čl. 229 odst. 3 písm. d) a e), požadavky stanovené v oddílech 1 až 5 kapitoly 2 hlavy II části IV a v kapitole 2 hlavy II;

iii)	pro jiná zvířata v zájmovém chovu požadavky stanovené v článcích 112 a 152;

iv)	pro zárodečné produkty všeobecné požadavky týkající se přemísťování stanovené v článcích 155 a 156 a zvláštní požadavky na přemísťování do jiných členských států stanovené v článcích 162 a 163;

v)	pro produkty živočišného původu obecné povinnosti provozovatelů týkající se zdraví zvířat s ohledem na produkci, zpracování a distribuci produktů živočišného původu v rámci Unie podle článků 164 a 223;

následující povinnosti veterinárních osvědčení pro provozovatele a příslušný orgán a vlastního prohlášení provozovatelů:

i)	u jiných živočichů, a to na základě pravidel stanovených v článcích 140 až 148 nebo v článcích 208 až 218;

ii)	u zárodečných produktů, a to na základě pravidel stanovených v článcích 159 a 160;

iii)	u produktů živočišného původu, a to na základě pravidel stanovených v článcích 165 a 166 nebo v článcích 224 a 225;

e)	hlášení přemísťování provozovateli a příslušným orgánem s přihlédnutím k požadavkům stanoveným v článcích 149, 150, 151, 161, 167 a v článcích 219 až 221 a v článku 226.

Článek 229

Přenesení pravomocí a prováděcí akty týkající se veterinárních požadavků pro jiné živočichy a zárodečné produkty a produkty živočišného původu jiných živočichů

1. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se doplnění a změn požadavků pro jiné živočichy a jejich zárodečné produkty nebo produkty živočišného původu z nich získané stanovené v článku 228, které jsou nezbytné pro zmírnění rizika nákaz a uvedené v daném článku, pokud jde o:

a)	požadavky týkající se registrace, schvalování, vedení záznamů a registrů pro zařízení, která chovají, a přepravce, kteří přepravují jiné živočichy a jejich zárodečné produkty nebo produkty živočišného původu z nich získané podle čl. 228 písm. a);

b)	požadavky na vysledovatelnost pro jiné živočichy a jejich zárodečné produkty podle čl. 228 písm. b);

c)	požadavky na přemísťování pro jiné živočichy, jejich zárodečné produkty a produkty živočišného původu z nich získané podle čl. 228 písm. c);

požadavky týkající se povinností provozovatelů a příslušného orgánu s ohledem na veterinární osvědčení a povinností provozovatelů s ohledem na dokument obsahující vlastní prohlášení u jiných živočichů a jejich zárodečných produktů a produktů živočišného původu z nich získaných podle čl. 228 písm. d);

e)	požadavky týkající se hlášení přemísťování provozovateli a příslušným orgánem u jiných živočichů, jejich zárodečných produktů a produktů živočišného původu z nich získaných podle čl. 228 písm. e).

2. Komise může přijmout prováděcí akty týkající se podrobných pravidel pro provádění opatření k prevenci a tlumení nákaz stanovených v odstavci 1 tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

3. Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 a 2 zohlední jedno nebo více z následujících kritérií:

a)	druhy nebo kategorie jiných živočichů jsou uvedeny na seznamu podle čl. 7 odst. 2 jako druhy uvedené na seznamu pro jednu nebo více nákaz uvedených na seznamu, na něž se vztahují určitá opatření k prevenci a tlumení nákaz stanovená v tomto nařízení;

b)	profil nákazy uvedené na seznamu, která se týká druhů a kategorií jiných živočichů podle písmene a);

c)	proveditelnost, dostupnost a účinnost opatření k prevenci a tlumení nákaz u druhů uvedených na seznamu, kterých se tato opatření týkají;

d)	převažující suchozemské nebo vodní životní prostředí těchto jiných živočichů;

e)	typ nákaz, které tyto jiné živočichy postihují, jež mohou být buď nákazami, které běžně postihují suchozemské živočichy, nebo které běžně postihují vodní živočichy, bez ohledu na převažující životní prostředí uvedené v písmeni b).

ČÁST V

VSTUP DO UNIE A VÝVOZ

Kapitola 1

Vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu ze třetích zemí a území do Unie

ODDÍL 1

POŽADAVKY NA VSTUP DO UNIE

Článek 230

Požadavky na vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie

1. Členské státy povolí vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu ze třetích zemí nebo území do Unie, pouze pokud splňují tyto požadavky:

a)	pocházejí ze třetí země nebo území uvedených na seznamu v souladu s článkem 231 pro konkrétní druh a kategorii zvířat nebo zárodečných produktů či produktů živočišného původu nebo z jejich oblasti či jednotky, jestliže se jich netýká odchylka nebo doplňující pravidla přijatá podle čl. 241 odst. 1;

b)	pocházejí ze zařízení, která jsou schválena a uvedena na seznamu, je-li toto schválení a uvedení na seznamu vyžadováno na základě článku 234 a pravidel přijatých podle článku 235;

c)	splňují veterinární požadavky pro vstup do Unie stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 236 odst. 1, jsou-li takové požadavky pro zásilky zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu stanoveny;

d)	jsou doprovázeny veterinárním osvědčením, prohlášeními a dalšími dokumenty, je-li to vyžadováno na základě čl. 239 odst. 1 nebo pravidel přijatých podle čl. 239 odst. 4;

2. Provozovatelé předloží zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu ze třetích zemí nebo území pro účely úřední kontroly stanovené v článku 45 nařízení (EU) č. xxxx/xxxx (*7) [nařízení o úředních kontrolách], není-li stanovena odchylka podle uvedeného nařízení v místě vstupu do Unie.

ODDÍL 2

SEZNAMY TŘETÍCH ZEMÍ A ÚZEMÍ

Článek 231

Seznamy třetích zemí a území, z nichž je povolen vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie, a prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci

1. Komise prostřednictvím prováděcích aktů vytvoří seznamy třetích zemí a území, z nichž je povolen vstup konkrétních druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie, přičemž se zohlední tato kritéria:

a)	veterinární právní předpisy třetí země nebo území a pravidla pro vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu z jiných třetích zemí a území do této země nebo území;

b)	záruky poskytnuté příslušným orgánem třetí země nebo území týkající se účinného provádění a kontroly veterinárních právních předpisů uvedených v písmeni a);

c)	organizace, struktura, zdroje a pravomoci příslušného orgánu ve třetí zemi nebo území;

d)	postupy týkající se veterinárních osvědčení ve třetí zemi nebo území;

nákazový status třetí země nebo území nebo jejich oblastí a jednotek, a to s ohledem na:

i)	nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy;

ii)	veškeré aspekty zdraví zvířat a veřejného zdraví nebo situace v oblasti životního prostředí ve třetí zemi nebo území nebo v jejich oblasti či jednotce, které mohou představovat riziko pro zdraví zvířat a veřejné zdraví nebo stav životního prostředí v Unii;

f)	záruky, které může poskytnout příslušný orgán třetí země nebo území, týkající se souladu nebo rovnocennosti s příslušnými veterinárními požadavky použitelnými v Unii;

pravidelnost a rychlost, s jakou třetí země nebo území poskytuje informace o infekčních nebo přenosných nákazách zvířat na svém území Světové organizaci pro zdraví zvířat (OIE), zejména informace o nákazách uvedených v Kodexu zdraví suchozemských živočichů a Kodexu zdraví vodních živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat;

h)	výsledky kontrol Komise provedených ve třetí zemi nebo území;

i)	jakékoliv zkušenosti získané z předchozích vstupů zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu ze třetí země nebo území a výsledky úředních kontrol těchto zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu provedených v místě vstupu do Unie.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

2. Dokud nebudou přijaty seznamy třetích zemí a území stanovené v odstavci 1 a za předpokladu, že tyto seznamy nebyly vytvořeny na základě právních předpisů Unie uvedených v čl. 258 odst. 2, členské státy určí, z jakých třetích zemí a území mohou konkrétní druhy nebo kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu vstupovat do Unie.

Pro účely prvního pododstavce členské státy zohlední kritéria pro zařazení třetích zemí a území na seznamy stanovená v odst. 1 písm. a) až i) tohoto článku.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se odchylek od odstavce 2 tohoto článku omezujících možnost členských států rozhodnout, z jakých třetích zemí a území může konkrétní druh nebo kategorie zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu vstoupit do Unie, pokud je to nezbytné z důvodu rizika, jež daný konkrétní druh nebo kategorie zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu představuje.

Článek 232

Informace, které mají být zahrnuty v seznamech třetích zemí a území

Komise upřesní následující informace pro každou třetí zemi nebo území v seznamech stanovených v čl. 231 odst. 1:

a)	kategorie nebo druhy zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu, které mohou z dané třetí země nebo území vstoupit do Unie;

b)	informace, zda zvířata, zárodečné produkty nebo produkty živočišného původu upřesněné v souladu s písmenem a) mohou vstoupit do Unie z celého území dané třetí země nebo území, nebo pouze z jedné či více jejich oblastí nebo jednotek.

Článek 233

Pozastavení a odejmutí ze seznamu třetích zemí a území a prováděcí akty

1. Komise prostřednictvím prováděcích aktů pozastaví uvedení na seznamu nebo odejme ze seznamu stanoveného v čl. 231 odst. 1 třetí zemi nebo území či jejich oblast nebo jednotku z kteréhokoli z těchto důvodů:

a)	třetí země nebo území či jedna nebo více jejich oblastí nebo jednotek již nesplňuje kritéria stanovená v čl. 231 odst. 1 relevantní pro vstup konkrétního druhu nebo kategorie zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu do Unie;

b)	nákazová situace ve třetí zemi nebo území či jejich oblasti nebo jednotce je taková, že pozastavení uvedení na seznamu nebo odnětí ze seznamu je nezbytné v zájmu ochrany nákazového statusu Unie;

c)	i přes žádost Komise adresovanou třetí zemi nebo území o aktualizaci informací týkajících se nákazové situace a dalších záležitostí uvedených v čl. 231 odst. 1 uvedená třetí země nebo území tyto informace neposkytly;

d)	třetí země nebo území odmítly souhlasit s tím, aby Komise jménem Unie na jejich území provedla kontrolu.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících s vážným rizikem zavlečení nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) do Unie Komise přijme okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 255 odst. 3.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů znovu uvést na seznam třetí zemi nebo území či jejich oblast nebo jednotku, jejichž uvedení na seznamu stanoveném v čl. 231 odst. 1 bylo pozastaveno nebo které byly z tohoto seznamu odejmuty, a to z kteréhokoli z těchto důvodů:

a)	z důvodů uvedených v odst. 1 písm. a) nebo c) tohoto článku, pokud třetí země nebo území prokáže, že splňuje kritéria pro uvedení na seznamu stanovená v čl. 231 odst. 1;

z důvodů uvedených v odst. 1 písm. b) tohoto článku, pokud třetí země nebo území poskytne dostatečné záruky, že situace v oblasti zdraví zvířat nebo veřejného zdraví , jež vedla k danému pozastavení nebo odejmutí z uvedeného seznamu, byla vyřešena nebo již nadále nepředstavuje hrozbu pro zdraví zvířat nebo pro veřejné zdraví v rámci Unie; [pozm. návrh 317]

z důvodů uvedených v odst. 1 písm. d) tohoto článku, pokud:

i)	třetí země nebo území souhlasily s tím, aby Komise jménem Unie na jejich území provedla kontrolu; a

ii)	z výsledků uvedené kontroly provedené Komisí vyplývá, že daná třetí země nebo území a jejich oblasti nebo jednotky splňují kritéria pro uvedení na seznamu stanovená v čl. 231 odst. 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se pravidel, jimiž se mění a doplňují kritéria pro pozastavení uvedení třetí země nebo území či jejich oblastí nebo jednotek na seznamu nebo jejich odejmutí ze seznamu stanoveného v čl. 231 odst. 1 podle odstavce 1 tohoto článku.

ODDÍL 3

SCHVALOVÁNÍ A VYTVÁŘENÍ SEZNAMŮ ZAŘÍZENÍ VE TŘETÍCH ZEMÍCH A ÚZEMÍCH

Článek 234

Schvalování a vytváření seznamů zařízení

1. Členské státy povolí vstup do Unie u suchozemských zvířat a jejich zárodečných produktů pocházejících z typu zařízení, pro který se vyžaduje schválení v Unii v souladu s čl. 89 odst. 2 a s pravidly přijatými podle čl. 89 odst. 3 a článku 90, pokud uvedené zařízení ve třetí zemi nebo území:

a)	splňuje veterinární požadavky v uvedené třetí zemi nebo území, jež jsou rovnocenné pravidlům pro daný typ zařízení platným v Unii;

b)	je schváleno a uvedeno na seznamu příslušným orgánem odesílající třetí země nebo území.

2. Komise shromažďuje seznamy schválených zařízení podle odst. 1 písm. b), které obdržela od příslušných orgánů třetích zemí nebo území.

3. Komise poskytne členským státům veškeré nové nebo aktualizované seznamy schválených zařízení, které obdržela od třetích zemí nebo území, a zpřístupní je veřejnosti.

Článek 235

Přenesení pravomocí s ohledem na schvalování a vytváření seznamů zařízení

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se pravidel odchylujících se od požadavků čl. 234 odst. 1 písm. b), jestliže alternativní opatření ke zmírnění rizika zavedená ve třetí zemi nebo území poskytují rovnocenné veterinární záruky v rámci Unie.

ODDÍL 4

VSTUP DRUHŮ A KATEGORIÍ ZVÍŘAT, ZÁRODEČNÝCH PRODUKTŮ A PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU DO UNIE

Článek 236

Přenesení pravomocí s ohledem na veterinární požadavky na vstup druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie

1. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se veterinárních požadavků na:

a)	vstup druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie z třetích zemí nebo území;

b)	přemísťování uvedených zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu po jejich vstupu do Unie v rámci Unie a manipulaci s nimi.

2. Veterinární požadavky stanovené v odst. 1 písm. a):

a)	musí být stejně přísné jako veterinární požadavky stanovené v tomto nařízení a v pravidlech přijatých podle tohoto nařízení vztahující se na přemísťování dotčených druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu v rámci Unie; nebo

b)	musí být rovnocenné veterinárním požadavkům vztahujícím se na druhy a kategorie zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu podle části IV tohoto nařízení.

3. Dokud nebudou přijaty akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví veterinární požadavky, pokud jde o konkrétní druh nebo kategorii zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu, stanovené v odstavci 1 tohoto článku a za předpokladu, že tyto požadavky dosud nebyly stanoveny na základě právních předpisů Unie uvedených v čl. 258 odst. 2, mohou členské státy použít vnitrostátní předpisy, jestliže tyto předpisy:

a)	splňují požadavky stanovené v odstavci 2 tohoto článku a zohledňují záležitosti uvedené v článcích 237 a 238;

b)	nejsou méně přísné než pravidla stanovená v hlavách I a II části IV.

Článek 237

Skutečnosti, jež je třeba zohlednit v aktech v přenesené pravomoci stanovených v článku 236 s ohledem na vstup zvířat do Unie

Komise při stanovení veterinárních požadavků v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 236 odst. 1 s ohledem na vstup konkrétních druhů a kategorií zvířat do Unie zohlední tyto skutečnosti:

a)	nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a nově se objevující nákazy;

b)	nákazový status Unie, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a nově se objevující nákazy;

c)	druhy uvedené na seznamu s ohledem na tyto nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a nově se objevující nákazy;

d)	věk a pohlaví zvířat;

e)	původ zvířat;

f)	typ zařízení a typ produkce v místě původu a v místě určení;

g)	zamýšlené místo určení;

h)	zamýšlené použití zvířat;

i)	veškerá opatření ke zmírnění rizika platná v třetích zemích nebo územích původu nebo tranzitu anebo po vstupu na území Unie;

j)	veterinární požadavky na přemísťování uvedených zvířat v rámci Unie;

k)	ostatní epizootologické faktory;

l)	mezinárodní veterinární obchodní standardy, které se vztahují na příslušné druhy a kategorie uvedených zvířat.

Článek 238

Skutečnosti, jež je třeba zohlednit v aktech v přenesené pravomoci stanovených v článku 236 s ohledem na vstup zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie

Komise při stanovení veterinárních požadavků v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 236 odst. 1 s ohledem na vstup zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie zohlední tyto skutečnosti:

a)	nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a nově se objevující nákazy;

b)	nákazový status zvířat, z nichž zárodečné produkty nebo produkty živočišného původu pocházejí, a Unie, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a nově se objevující nákazy;

c)	typ a povahu konkrétních zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu, ošetření, zpracovatelských metod a jiných opatření ke zmírnění rizika, které byly použity v místě původu, odeslání zásilky nebo určení;

d)	typ zařízení a typ produkce v místě původu a v místě určení;

e)	zamýšlené místo určení;

f)	zamýšlené použití zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu;

g)	veterinární požadavky vztahující se na přemísťování zárodečných produktů a produktů živočišného původu v rámci Unie;

h)	ostatní epizootologické faktory;

i)	mezinárodní veterinární obchodní standardy, které se vztahují na příslušné zárodečné produkty a produkty živočišného původu.

ODDÍL 5

VETERINÁRNÍ OSVĚDČENÍ, PROHLÁŠENÍ A JINÉ DOKUMENTY

Článek 239

Veterinární osvědčení, prohlášení a jiné dokumenty pro vstup do Unie

1. Členské státy povolí vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie, pouze pokud jsou doprovázeny:

a)	veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem třetí země nebo území původu;

b)	prohlášením nebo jinými dokumenty, jsou-li vyžadovány v souladu s pravidly přijatými podle odst. 4 písm. a).

2. Členské státy nepovolí vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie, pokud veterinární osvědčení uvedené v odst. 1 písm. a) nebylo ověřeno a podepsáno úředním veterinárním lékařem v třetí zemi nebo území v souladu s požadavky na veterinární osvědčení rovnocennými požadavkům stanoveným v čl. 146 odst. 3 nebo čl. 216 odst. 3 a v pravidlech přijatých podle čl. 146 odst. 4 nebo čl. 216 odst. 4.

3. Členské státy povolí, aby elektronická veterinární osvědčení předkládaná, zpracovávaná a předávaná prostřednictvím IMSOC nahradila doprovázející veterinární osvědčení stanovená v článku 1, jestliže tato elektronická veterinární osvědčení:

a)	obsahují všechny informace, jež musí obsahovat veterinární osvědčení uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku v souladu s čl. 240 odst. 1 a pravidly přijatými podle čl. 240 odst. 3;

b)	zajišťují vysledovatelnost zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu a poskytují vazbu těchto zásilek na elektronické veterinární osvědčení.

4. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

odchylek od požadavků na veterinární osvědčení podle odst. 1 písm. a) pro zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu a od zvláštních pravidel pro veterinární osvědčení u těchto zásilek, jež představují nevýznamné riziko pro zdraví zvířat a veřejné zdraví v rámci Unie, a to díky jednomu nebo více z těchto faktorů:

i)	kategorie nebo druh zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu;

ii)	způsoby chovu a typy produkce zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu;

iii)	jejich zamýšlené použití;

iv)	alternativní opatření ke zmírnění rizika zavedená ve třetích zemích nebo územích původu nebo tranzitu anebo po vstupu na území Unie, která zajišťují rovnocennou ochranu zdraví zvířat a veřejného zdraví v Unii podle tohoto nařízení;

v)	poskytování záruk ze strany třetí země nebo území, že soulad s požadavky pro vstup do Unie je prokázán jinými prostředky než prostřednictvím veterinárního osvědčení;

požadavků na zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu vstupujících do Unie, aby byly doprovázeny prohlášením nebo jinými dokumenty potřebnými k prokázání, že zvířata, zárodečné produkty a produkty živočišného původu vstupující do Unie splňují veterinární požadavky pro vstup do Unie stanovené v pravidlech přijatých v souladu s čl. 236 odst. 1.

Článek 240

Obsah veterinárních osvědčení

1. Veterinární osvědčení uvedené v čl. 239 odst. 1 písm. a) obsahuje alespoň tyto informace:

název a adresu:

i)	zařízení nebo místa původu;

ii)	zařízení nebo místa určení;

iii)	případných zařízení pro svody nebo pro odpočinek chovaných zvířat;

b)	popis zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu;

c)	počet nebo objem zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu;

d)	případně identifikaci a registraci zvířat nebo zárodečných produktů;

e)	informace potřebné k prokázání toho, že zvířata, zárodečné produkty a produkty živočišného původu dané zásilky splňují veterinární požadavky pro vstup do Unie stanovené v článku 230 a čl. 236 odst. 3 a v pravidlech přijatých podle čl. 236 odst. 1 a článku 241.

2. Veterinární osvědčení uvedené v čl. 239 odst. 1 písm. a) může obsahovat jiné informace požadované na základě jiných právních předpisů Unie.

3. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	informací, které mají být obsaženy ve veterinárním osvědčení uvedeném v čl. 239 odst. 1 písm. a) mimo informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku;

b)	informací, které mají být obsaženy v prohlášeních nebo jiných dokumentech uvedených v čl. 239 odst. 1 písm. b).

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se vzorů formulářů veterinárních osvědčení, prohlášení a jiných dokumentů uvedených v čl. 239 odst. 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

5. Až do stanovení pravidel v aktech v přenesené pravomoci a v prováděcích aktech přijatých podle odstavce 3 a 4 tohoto článku, pokud jde o konkrétní druhy nebo kategorie zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu, a za předpokladu, že tato pravidla nebyla stanovena podle právních předpisů Unie uvedených v čl. 258 odst. 2, mohou členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidla, jsou-li v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1 tohoto článku.

ODDÍL 6

ODCHYLKY A DOPLŇKOVÉ POŽADAVKY PRO URČITÉ KATEGORIE ZVÍŘAT, ZÁRODEČNÝCH PRODUKTŮ A PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

Článek 241

Odchylky a doplňkové požadavky pro určité kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu

1. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253 týkajících se odchylek od požadavků stanovených v čl. 230 odst. 1 a v článcích 234 a 239 a doplňkových požadavků pro vstup do Unie u:

zvířat:

i)	určených pro cirkusy, akce, výstavy, přehlídky a uzavřená zařízení;

ii)	která jsou zvířaty v zájmovém chovu;

iii)	určených k použití pro vědecké účely;

iv)	pro něž Unie není konečným místem určení;

v)	která pocházejí z Unie a která jsou přemísťována do třetí země nebo území a poté z dané třetí země nebo území nazpět do Unie;

vi)	která pocházejí z Unie a která jsou při tranzitu přepravována přes třetí zemi nebo území do jiné části Unie;

vii)	která jsou dočasně určena na pastvu poblíž hranice Unie;

viii)

která představují nevýznamné riziko pro nákazový status v rámci Unie;

produktů živočišného původu:

i)	určených k osobnímu použití;

ii)	pro spotřebu v dopravních prostředcích, které přijíždějí z třetích zemí nebo území;

zárodečných produktů a produktů živočišného původu:

i)	určených k použití jako obchodní vzorky;

ii)	určených k použití jako výzkumné a diagnostické vzorky;

iii)	pro něž Unie není konečným místem určení;

iv)	které pocházejí z Unie a které jsou přemísťovány do třetí země nebo území a poté z dané třetí země nebo území nazpět do Unie;

v)	které pocházejí z Unie a které jsou přepravovány přes území třetí země nebo přes tranzitní území do jiné části Unie;

vi)	které představují nevýznamné riziko pro nákazový status v rámci Unie.

Tyto akty v přenesené pravomoci zohlední otázky uvedené v článcích 237 a 238.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla:

a)	týkající se vzorů formulářů veterinárních osvědčení, prohlášení a jiných dokumentů pro kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu uvedených v odstavci 1;

b)	uvádějící pro produkty uvedené v odstavci 1 tohoto článku kódy kombinované nomenklatury, pokud tyto kódy nejsou stanoveny podle pravidel přijatých podle čl. 45 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. xxxx/xxxx (*8) [nařízení o úředních kontrolách].

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Kapitola 2

Vstup určitého zboží jiného než zvířata, zárodečné produkty a produkty živočišného původu ze třetích zemí a území do Unie

Článek 242

Patogenní původci a akty v přenesené pravomoci

1. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba přivážející patogenní původce do Unie:

a)	zajistí, aby jejich vstup do Unie nepředstavoval riziko pro zdraví zvířat nebo veřejné zdraví v Unii s ohledem na nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a nově se objevující nákazy;

b)	přijme vhodná opatření pro prevenci a tlumení nákaz, aby se zajistilo, že vstup těchto patogenních původců do Unie nepředstavuje riziko z hlediska bioterorismu.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, kterými se stanoví požadavky pro vstup patogenních původců do Unie, které se týkají:

a)	balení patogenních původců;

b)	ostatních opatření ke zmírnění rizika vyžadovaných pro zabránění uvolnění a šíření patogenních původců.

Článek 243

Rostlinný materiál a akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

1. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

a)	zvláštních veterinárních požadavků na vstup rostlinného materiálu, který působí jako cesta přenosu nákaz uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz, do Unie;

požadavků na:

i)	veterinární osvědčení s přihlédnutím k pravidlům stanoveným v čl. 239 odst. 1 písm. a) a čl. 239 odst. 2 a 3; nebo

ii)	prohlášení nebo jiné dokumenty s přihlédnutím k pravidlům stanoveným v čl. 239 odst. 1 písm. b).

2. Komise stanoví veterinární požadavky uvedené v odstavci 1 tohoto článku v případě nepříznivé nákazové situace v třetích zemích nebo územích, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) nebo nově se objevující nákazy, přičemž se zohlední tato kritéria:

a)	zda nákaza uvedená na seznamu nebo nově se objevující nákaza, jež se mohou přenášet prostřednictvím rostlinného materiálu, představují vážné riziko pro zdraví zvířat nebo lidí v Unii;

b)	pravděpodobnost, že zvířata druhů uvedených na seznamu pro konkrétní nákazu uvedenou na seznamu nebo nově se objevující nákazu přijdou do přímého či nepřímého styku s rostlinným materiálem uvedeným v odstavci 1;

c)	dostupnost a účinnost alternativních opatření ke zmírnění rizika s ohledem na uvedený rostlinný materiál, která mohou zamezit riziku přenosu uvedenému v odst. 2 písm. a) nebo je snížit na minimum.

3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla, která uvádějí pro rostlinný materiál uvedený v odstavci 1 tohoto článku kódy kombinované nomenklatury, není-li to stanoveno podle pravidel přijatých podle čl. 45 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. xxxx/xxxx (*9) [nařízení o úředních kontrolách].

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Článek 244

Přepravní prostředky, vybavení, obalové materiály, přeprava vody a krmiv a krmiv z pastvin a akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

1. Provozovatelé přivážející zvířata a produkty do Unie přijmou vhodná a nezbytná opatření pro prevenci nákaz během přepravy podle čl. 122 odst. 1 a čl. 191 odst. 1.

2. Komise je v souladu s článkem 253 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají:

zvláštních veterinárních požadavků na vstup do Unie u:

i)	přepravních prostředků pro zvířata, zárodečných produktů, produktů živočišného původu, vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů;

ii)	vybavení, obalového materiálu nebo přepravy vody pro zvířata, zárodečných produktů, produktů živočišného původu, vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů nebo krmiva a krmiva z pastvin, jež mohou přenášet nákazy zvířat;

požadavků na:

i)	veterinární osvědčení s přihlédnutím k pravidlům stanoveným v čl. 239 odst. 1 písm. a) a čl. 239 odst. 2 a 3; nebo

ii)	prohlášení nebo jiné dokumenty s přihlédnutím k pravidlům stanoveným v čl. 239 odst. 1 písm. b).

3. Komise stanoví veterinární požadavky uvedené v odstavci 2 v případě nepříznivé nákazové situace týkající se jedné nebo více nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) nebo nově se objevujících nákaz, jež představují vážné riziko pro zdraví zvířat a lidí v Unii v:

a)	sousední třetí zemi;

b)	třetí zemi původu;

c)	třetí zemi tranzitu.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla, která uvádějí pro zboží uvedené v odst. 2 písm. a) tohoto článku kódy kombinované nomenklatury, není-li to stanoveno podle pravidel přijatých podle čl. 45 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. xxxx/xxxx (*10) [nařízení o úředních kontrolách].

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

Kapitola 3

Vývoz

Článek 245

Vývoz z Unie

1. Členské státy přijmou vhodná opatření, která zajistí, že vývoz a opětovný vývoz zvířat a produktů z Unie do třetí země nebo území probíhá v souladu s pravidly pro přemísťování zvířat a produktů mezi členskými státy stanovenými v části IV, přičemž se zohlední nákazový status v třetí zemi nebo území určení nebo v jejich oblasti či jednotce s ohledem na nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a nově se objevující nákazy.

Je-li to však vyžadováno příslušným orgánem dovážející třetí země nebo území nebo je-li to stanoveno právními předpisy, normami, zásadami správné praxe a jinými právními a správními postupy platnými v dané zemi nebo území, může vývoz a opětovný vývoz z Unie probíhat v souladu s uvedenými ustanoveními.

2. Jsou-li použitelná ustanovení dvoustranných dohod uzavřených mezi Unií a třetí zemí nebo územím, musí zvířata a produkty vyvážené z Unie do této třetí země nebo území splňovat uvedená ustanovení.

ČÁST VI

MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ

ODDÍL 1

MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE PŘEMÍSŤOVÁNÍ ZVÍŘAT A PRODUKTŮ V RÁMCI UNIE A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A JINÉHO MATERIÁLU, KTERÉ S TĚMITO ZVÍŘATY A PRODUKTY MOHLY PŘIJÍT DO STYKU

Článek 246

Mimořádná opatření, která mají být přijata příslušným orgánem dotčeného členského státu v případě ohniska nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy nebo výskytu nebezpečí na jeho území

1. V případě ohniska nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy nebo výskytu nebezpečí, jež může představovat vážné riziko, příslušný orgán členského státu, ve kterém k němu došlo, v závislosti na závažnosti dané situace a nákazy nebo nebezpečí okamžitě v zájmu zabránění šíření nákazy nebo nebezpečí přijme jedno nebo více z těchto mimořádných opatření:

u nákaz uvedených na seznamu:

i)	podle čl. 8 odst. 1 písm. a) opatření pro tlumení nákaz stanovená v kapitole 1 hlavy II části III;

ii)	podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c) opatření pro tlumení nákaz stanovená v kapitole 2 hlavy II části III;

u nově se objevujících nákaz a nebezpečí:

i)	omezení pohybu zvířat a produktů pocházejících ze zařízení nebo případně z uzavřených oblastí nebo jednotek, kde došlo k ohnisku nebo výskytu nebezpečí, a přepravních prostředků a jiného materiálu, které s těmito zvířaty nebo produkty mohly přijít do styku;

ii)	karanténu zvířat a izolaci produktů;

iii)	opatření týkající se dozoru a vysledovatelnosti;

iv)	jakákoli vhodná mimořádná opatření pro tlumení nákaz stanovená v kapitole 1 hlavy II části III;

c)	jakékoli jiné mimořádné opatření, jež bude považovat za vhodné pro účinné a efektivní tlumení a zabránění rozšíření nákazy nebo nebezpečí.

2. Příslušný orgán uvedený v odstavci 1 informuje Komisi a ostatní členské státy:

a)	okamžitě o ohnisku nebo výskytu nebezpečí uvedených v odstavci 1;

b)	neprodleně o mimořádných opatřeních přijatých podle odstavce 1.

Článek 247

Mimořádná opatření přijímaná jinými členskými státy, než je členský stát, v němž nastalo ohnisko nebo nebezpečí

1. Příslušný orgán jiného členského státu, než je stát, v němž nastalo ohnisko nebo nebezpečí uvedená v čl. 246 odst. 1, přijme jedno nebo více z mimořádných opatření uvedených v čl. 246 odst. 1, jestliže na svém území zjistí výskyt zvířat nebo produktů z členského státu uvedeného v čl. 246 odst.1 nebo přepravních prostředků či jiného materiálu, které s těmito zvířaty a produkty mohly přijít do styku.

2. Příslušný orgán uvedený v odstavci 1 tohoto článku může v případě vážného rizika až do přijetí mimořádných opatření Komisí podle článku 248 přijmout dočasná mimořádná opatření uvedená v čl. 246 odst. 1, a to v závislosti na závažnosti situace týkající se zvířat nebo produktů pocházejících ze zařízení či z jakýchkoli jiných míst nebo případně z uzavřených pásem členského státu, v němž nastalo ohnisko nebo nebezpečí uvedená v čl. 246 odst. 1, nebo přepravních prostředků či jiného materiálu, které s těmito zvířaty mohly přijít do styku.

3. Příslušný orgán uvedený v odstavci 1 informuje Komisi a ostatní členské státy:

a)	okamžitě o ohnisku nebo výskytu nebezpečí uvedených v odstavci 1;

b)	neprodleně o mimořádných opatřeních přijatých podle odstavce 1 a 2.

Článek 248

Mimořádná opatření Komise

1. V případě ohniska nákazy nebo výskytu nebezpečí podle čl. 246 odst. 1 a mimořádných opatření přijatých příslušnými orgány členských států v souladu s čl. 246 odst. 1 a čl. 247 odst. 1 a 2 Komise přezkoumá situaci a přijatá mimořádná opatření a prostřednictvím prováděcího aktu přijme jedno nebo více mimořádných opatření stanovených v čl. 246 odst. 1, jež se týkají zvířat a produktů a přepravních prostředků a jiného materiálu, které s těmito zvířaty nebo produkty mohly přijít do styku, a to v kterémkoli z těchto případů:

a)	Komise nebyla informována o všech opatřeních přijatých podle čl. 246 odst. 1 a čl. 247 odst. 1 a 2;

b)	Komise opatření přijatá podle čl. 246 odst. 1 a čl. 247 odst. 1 a 2 považuje za nepřiměřená;

c)	Komise se domnívá, že je nutné schválit nebo nahradit opatření přijatá příslušnými orgány členských států podle čl. 246 odst. 1 a čl. 247 odst. 1 a 2, aby se předešlo neoprávněnému narušení přemísťování zvířat a produktů.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

2. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících vážným rizikem šíření nákazy nebo nebezpečí může Komise přijímat okamžitě použitelné prováděcí akty podle čl. 255 odst. 3.

ODDÍL 2

MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE ZÁSILEK ZVÍŘAT A PRODUKTŮ POCHÁZEJÍCÍCH ZE TŘETÍCH ZEMÍ A ÚZEMÍ A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A JINÉHO MATERIÁLU, KTERÉ S TĚMITO ZÁSILKAMI MOHLY PŘIJÍT DO STYKU

Článek 249

Mimořádná opatření přijímaná příslušným orgánem členského státu

Jestliže se příslušný orgán členského státu dozví o zásilce zvířat nebo produktů pocházející ze třetí země nebo území anebo o přepravním prostředku či materiálech, které mohly přijít do styku s touto zásilkou, která může představovat vážné riziko pro Unii v důsledku případné infekce nebo kontaminace nákazami uvedenými na seznamu nebo nově se objevujícími nákazami či nebezpečí, neprodleně:

přijmou jedno nebo více z těchto mimořádných opatření nezbytných ke zmírnění tohoto rizika v závislosti na závažnosti situace:

i)	zničení zásilky;

ii)	karanténu zvířat a izolaci produktů;

iii)	opatření týkající se dozoru a vysledovatelnosti;

iv)	případně jakékoli z opatření pro tlumení nákazy uvedených v kapitole 1 hlavy II části III;

v)	jakékoli jiné mimořádné opatření, jež bude považovat za vhodné, aby se zabránilo šíření nákazy nebo nebezpečí do Unie;

b)	okamžitě uvědomí Komisi a ostatní členské státy o rizicích spojených s danou zásilkou a o původu zásilky prostřednictvím IMSOC.

Článek 250

Mimořádná opatření Komise

1. V případě, že se ve třetí zemi nebo území vyskytne nebo rozšíří nákaza uvedená na seznamu, nově se objevující nákaza nebo nebezpečí, jež mohou představovat vážné riziko, nebo v případech jiného závažného veterinárního nebo hygienického důvodu může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu prostřednictvím prováděcího aktu a v závislosti na závažnosti situace přijmout jedno nebo více z těchto mimořádných opatření:

a)	pozastavit vstup zásilek zvířat a produktů do Unie, jakož i přepravních prostředků nebo jiného materiálu, které s těmito zásilkami, jež mohou danou nákazu nebo nebezpečí šířit do Unie, mohly přijít do styku;

b)	stanovit zvláštní požadavky na vstup zásilek zvířat a produktů do Unie, jakož i přepravních prostředků a jiného materiálu, které s těmito zásilkami, jež mohou danou nákazu nebo nebezpečí šířit do Unie, mohly přijít do styku;

c)	přijmout jiná vhodná mimořádná opatření pro tlumení nákaz s cílem zabránit šíření dané nákazy nebo nebezpečí do Unie.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

2. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících s vážným rizikem Komise po konzultaci s dotčeným členským státem neprodleně přijme příslušné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 255 odst. 3.

Článek 251

Mimořádná opatření přijatá členskými státy v případě, že Komise nejedná

1. Jestliže členský stát požádá Komisi, aby přijala mimořádná opatření podle článku 250, a Komise tak neučinila, pak daný členský stát:

může do přijetí mimořádných opatření Komisí v souladu s odstavcem 2 tohoto článku přijmout jedno nebo více dočasných mimořádných opatření uvedených v čl. 249 písm. a), jež se týkají zásilek zvířat a produktů a přepravních prostředků a jiného materiálu, které s těmito zásilkami pocházejícími ze třetí země nebo území podle čl. 250 odst. 1 mohly přijít do styku, a to v závislosti na závažnosti situace na svém území;

b)	o těchto mimořádných opatřeních neprodleně uvědomí Komisi a příslušné orgány jiných členských států a uvedou důvod jejich přijetí.

2. Komise přezkoumá situaci a mimořádná opatření přijatá členským státem v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a v případě potřeby přijme prostřednictvím prováděcího aktu jedno nebo více mimořádných opatření stanovených v článku 250.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 255 odst. 2.

3. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících s vážným rizikem přijme Komise postupem podle čl. 255 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

ČÁST VII

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

Procesní ustanovení

Článek 252

Změna příloh I a II

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, pokud jde o změny příloh I a II za účelem zohlednění technického pokroku, vědeckého vývoje a změněných okolností v oblasti veřejného zdraví a zdraví zvířat. [pozm. návrh 318]

Článek 253

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku a s požadavkem vytváření jednotných právních předpisů, které jsou srozumitelné a snadno použitelné . S cílem zajistit plnou přístupnost a náležitý výklad a použití ustanovení aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 2 tohoto článku musí Komise upřesnit organizační kritérium pro racionalizaci struktury a počtu aktů v přenesené pravomoci, jež bude přijímat . [pozm. návrh 319]

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 1, čl. 9 odst. 2, čl. 11 odst. 3, čl. 13 odst. 2, čl. 15 odst. 2, čl. 16 odst. 3, čl. 17 odst. 3, čl. 18 odst. 3, článku 24, článku 28, čl. 30 odst. 4, čl. 31 odst. 2, čl. 34 odst. 2, čl. 35 odst. 2a, čl. 37 odst. 5, článku 39, čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 5, čl. 44 odst. 1, článku 47, čl. 48 odst. 3, čl. 53 odst. 2, čl. 54 odst. 3, čl. 55 odst. 2, čl. 58 odst. 2, článku 63, čl. 64 odst. 4, článku 67, čl. 68 odst. 2, čl. 70 odst. 3, čl. 72 odst. 2, čl. 73 odst. 3, čl. 74 odst. 3, čl. 76 odst. 2, článku 79, čl. 80 odst. 4, čl. 85 odst. 3, čl. 89 odst. 3, čl. 92 odst. 2, čl. 96 odst. 3, čl. 100 odst. 1, čl. 103 odst. 2, článku 14, článku 115, čl. 119 odst. 1, čl. 122 odst. 2, čl. 128 odst. 1, čl. 129 odst. 2, článku 132, čl. 133 odst. 2, čl. 134 odst. 2, čl. 135 odst. 3, čl. 136 odst. 4, článku 137, čl. 141 odst. 1, čl. 143 odst. 1, článku 144, čl. 146 odst. 4, čl. 148 odst. 3, čl. 151 odst. 1, čl. 152 odst. 2, čl. 154 odst. 1, článku 158, čl. 159 odst. 5, čl. 160 odst. 3, čl. 162 odst. 2, čl. 163 odst. 3, čl. 164 odst. 3, čl. 165 odst. 5, čl. 166 odst. 3, čl. 174 odst. 3, čl. 179 odst. 2, čl. 184 odst. 1, čl. 188 odst. 1, čl. 191 odst. 2, čl. 196 odst. 2, čl. 199 odst. 3, čl. 200 odst. 3, čl. 201 odst. 2, čl. 202 odst. 2, čl. 203 odst. 2, čl. 204 odst. 3, článku 205, článku 211, čl. 213 odst. 1, článku 214, čl. 216 odst. 4, čl. 218 odst. 3, čl. 221 odst. 1, čl. 222 odst. 3, čl. 223 odst. 3, čl. 224 odst. 5, čl. 225 odst. 3, čl. 229 odst. 1, čl. 231 odst. 3, čl. 233 odst. 3, článku 235, čl. 236 odst. 1, čl. 239 odst. 4, čl. 240 odst. 3, čl. 241 odst. 1, čl. 242 odst. 2, čl. 243 odst. 1, čl. 244 odst. 2, článku 252, čl. 259 odst. 2, čl. 260 odst. 2 a čl. 261 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou 5 let ode dne (*11). Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 320]

3. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 229 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne (*).

(*)	Datum vstupu základního legislativního aktu v platnost nebo jiné datum stanovené zákonodárcem. [pozm. návrh 321]

3a. Akty v přenesené pravomoci jsou založeny na dostupných vědeckých poznatcích, přijímány po konzultaci se zúčastněnými stranami a odborníky a měla by se v nich náležitě zohlednit vědecká stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. [pozm. návrh 322]

4. Přenesení pravomoci uvedené v odstavci 1 tohoto článku a podle čl. 229 odst. 1 může být kdykoli zrušeno Evropským parlamentem nebo Radou. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí o zrušení pravomoci nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle ustanovení uvedených v odstavci 2 tohoto článku a podle čl. 229 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 254

Postup pro naléhavé případy

1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 253 odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

Článek 255

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

HLAVA II

Sankce

Článek 256

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro provádění těchto pravidel. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy oznámí tato opatření Komisi nejpozději do … (*12) a neprodleně jí sdělí veškeré následné změny, jež se jich týkají.

HLAVA III

Opatření členských států

Článek 257

Opatření členských států

1. Členské státy mohou na svém území použít další nebo přísnější opatření, než jsou opatření stanovená v tomto nařízení, která se týkají pouze:

a)	odpovědností v oblasti zdraví zvířat podle kapitoly 3 části I;

b)	hlášení v rámci členských států podle článku 16;

c)	dozoru podle kapitoly 2 části II;

d)	registrace, schvalování, vedení záznamů a registrů podle kapitoly 1 hlavy I a kapitoly 1 hlavy II části IV;

e)	požadavků na vysledovatelnost pro chovaná suchozemská zvířata a zárodečné produkty podle kapitoly 2 hlavy I části IV.

2. Opatření členských států uvedená v článku 1 musí být v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení a nesmějí:

a)	bránit bránit přemísťování zvířat a produktů mezi členskými státy pouze tehdy, je-li to vědecky opodstatněné z důvodu tlumení infekční nákazy ;

b)	ne být v rozporu s pravidly uvedenými v odstavci 1. [pozm. návrh 323]

ČÁST VIII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 258

Zrušení

1. Rozhodnutí 78/642/EHS, směrnice 79/110/EHS, směrnice 81/6/EHS, rozhodnutí 89/455/EHS, směrnice 90/423/EHS, rozhodnutí 90/678/EHS se zrušují.

2. Zrušují se tyto akty ode dne … (*13).

—	směrnice 64/432/EHS,

—	směrnice 77/391/EHS,

—	směrnice 78/52/EHS,

—	směrnice 80/1095/EHS,

—	směrnice 82/894/EHS,

—	směrnice 88/407/EHS,

—	směrnice 89/556/EHS,

—	směrnice 90/429/EHS,

—	směrnice 91/68/EHS,

—	rozhodnutí 91/666/EHS,

—	směrnice 92/35/EHS,

—	směrnice 92/65/EHS,

—	směrnice 92/66/EHS,

—	směrnice 92/118/EHS,

—	směrnice 92/119/EHS,

—	rozhodnutí 95/410/ES,

—	směrnice 2000/75/ES,

—	rozhodnutí 2000/258/ES,

—	nařízení (ES) č. 1760/2000, [pozm. návrh 324]

—	směrnice 2001/89/ES,

—	směrnice 2002/60/ES,

—	směrnice 2002/99/ES,

—	směrnice 2003/85/ES,

—	nařízení (EU) č. [XXX/XXX… [… o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003 ], [pozm. návrh 325]

—	nařízení (ES) č. 21/2004, [pozm. návrh 326]

—	směrnice 2004/68/ES,

—	směrnice 2005/94/ES,

—	směrnice 2006/88/ES,

—	směrnice 2008/71/ES, [pozm. návrh 327]

—	směrnice 2009/156/ES,

—	směrnice 2009/158/ES.

Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze III tohoto nařízení.

3. Akty přijaté Komisí na základě aktů Rady a Evropského parlamentu uvedených v odstavci 2 zůstávají v platnosti, pokud nejsou v rozporu s pravidly stanovenými tímto nařízením.

Článek 259

Přechodná opatření týkající se zrušení nařízení (ES) č. 1760/2000, nařízení (ES) č. 21/2004 a směrnice 2008/71/ES

1. Bez ohledu na čl. 258 odst. 2 tohoto nařízení se nařízení (ES) č. 1760/2000, nařízení (ES) č. 21/2004 a směrnice 2008/71/ES nadále použijí až do data, jež má být stanoveno v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odstavce 2 tohoto článku.

2. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 252, pokud jde o datum, od něhož nebudou akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku již použitelné.

Tímto datem je datum použití odpovídajících pravidel, která mají být přijata podle aktů v přenesené pravomoci stanovených v čl. 103 odst. 2 a v článcích 114 a 115 tohoto nařízení. [pozm. návrh 328]

Článek 260

Přechodná opatření týkající se zrušení směrnic 92/66/EHS, 2000/75/ES, 2001/89/ES, 2002/60/ES, 2003/85/ES a 2005/94/ES

1. Bez ohledu na čl. 258 odst. 2 tohoto nařízení se směrnice 92/66/EHS, 2000/75/ES, 2001/89/ES, 2002/60/ES, 2003/85/ES a 2005/94/ES nadále použijí až do data, jež má být stanoveno v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odstavce 2 tohoto článku.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, pokud jde o datum, od něhož nebudou směrnice uvedené v odstavci 1 tohoto článku již použitelné.

Tímto datem je datum použití odpovídajících pravidel, která mají být přijata podle aktů v přenesené pravomoci stanovených v čl. 44 odst. 1, čl. 47 odst. 1, čl. 48 odst. 3, čl. 53 odst. 1, čl. 54 odst. 3, čl. 58 odst. 2, článku 63, čl. 64 odst. 4, článku 67 a čl. 68 odst. 2 a čl. 70 odst. 3 tohoto nařízení.

Článek 261

Přechodná opatření týkající se zrušení nařízení (EU) č. [XXX/XXX o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu]

1. Bez ohledu na čl. 258 odst. 2 tohoto nařízení se nařízení (EU) č. [XXX/XXX] nadále použije až do data, jež má být stanoveno v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odstavce 2 tohoto článku.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 253, pokud jde o datum, od něhož nebude nařízení XXX/XXX již použitelné.

Tímto datem je datum použití odpovídajících pravidel, která mají být přijata podle aktů v přenesené pravomoci stanovených v čl. 114 písm. f) a čl. 152 odst. 2 a čl. 222 odst. 3 tohoto nařízení. [pozm. návrh 329]

Článek 261a

Zpráva Evropskému parlamentu a Radě

Nejpozději 31. prosince 2019 předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva Komise obsahuje přezkum dopadu tohoto nařízení, včetně zkušeností nabytých při uplatňování přenesených pravomocí podle článku 253, a v případě potřeby ji doprovází vhodné návrhy. [pozm. návrh 330]

Článek 262

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne …[36 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2) Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 15. dubna 2014.

(3) Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1).

(7) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 1).

(9) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí (Úř. věst. L 268, 3.10.1998, s. 1).

(10) Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).

(11) Směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS (Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54).

(12) Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012 , kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(13) Dok. SANCO/7070/2010.

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) xxxx/xxxx ze dne xxxx o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin a o změně nařízení (ES) č. 999/2001, 1829/2003, 1831/2003, 1/2005, 396/2005, 834/2007, 1099/2009, 1069/2009, 1107/2009, nařízení (EU) č. 1151/2012 a 652/2014 a směrnic 98/58/EC, 1999/74/EC, 2007/43/EC, 2008/119/EC, 2008/120/EC a 2009/128/EC (nařízení o úředních kontrolách) (EE L …).

(*1) Datum a referenční číslo dokumentu 2013/0140(COD).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33).

(16) Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977).

(17) Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství (Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 19).

(18) Směrnice Rady 2009/156/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních pravidlech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (Úř. věst. L 192, 23.7.2010, s. 1).

(19) Směrnice Rady 2009/158/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 74).

(*2) Referenční číslo dokumentu 2013/0140(COD).

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003 Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 1).

(21) Směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37).

(22) Směrnice Rady 77/391/EHS ze dne 17. května 1977, kterou se zavádějí opatření Společenství pro eradikaci brucelózy, tuberkulózy a leukózy u skotu (Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 44).

(23) Směrnice Rady 78/52/EHS ze dne 13. prosince 1977, kterou se stanoví kritéria Společenství pro vnitrostátní plány urychlené eradikace brucelózy, tuberkulózy a enzootické leukózy u skotu (Úř. věst. L 15, 19.1.1978, s. 34).

(24) Směrnice Rady 80/1095/EHS ze dne 11. listopadu 1980 o stanovení podmínek pro učinění území Společenství prostým klasického moru prasat a pro udržení tohoto území prostým klasického moru prasat (Úř. věst. L 325, 1.12.1980, s. 1).

(25) Směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství (Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 58).

(26) Směrnice Rady 88/407/EHS ze dne 14. června 1988 o veterinárních požadavcích na obchod s hluboce zmrazeným spermatem skotu uvnitř Společenství a na jeho dovoz (Úř. věst. L 194, 22.7.1988, s. 10).

(27) Směrnice Rady 89/556/EHS ze dne 25. září 1989 o veterinárních otázkách obchodu s embryi skotu ve Společenství a dovozů těchto embryí ze třetích zemí (Úř. věst. L 302, 19.10.1989, s. 1).

(28) Směrnice Rady 90/429/EHS ze dne 26. června 1990, kterou se stanoví veterinární požadavky na obchod se spermatem prasat uvnitř Společenství a na jeho dovoz (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 62).

(29) Rozhodnutí Rady 91/666/EHS ze dne 11. prosince 1991 o vytvoření rezerv očkovacích látek proti slintavce a kulhavce ve Společenství (Úř. věst. L 368, 31.12.1991, s. 21).

(30) Směrnice Rady 92/35/EHS ze dne 29. dubna 1992, kterou se stanoví pravidla a opatření pro tlumení moru koní (Úř. věst. L 157, 10.6.1992, s. 19).

(31) Směrnice Rady 92/66/EHS ze dne 14. července 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení newcastleské choroby (Úř. věst. L 260, 5.9.1992, s. 1).

(32) Směrnice Rady 92/118/EHS ze dne 17. prosince 1992 o veterinárních a hygienických předpisech pro obchod s produkty živočišného původu ve Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní předpisy Společenství uvedené v kapitole I přílohy A směrnice 89/662/EHS, a pokud jde o patogenní původce, směrnice 90/425/EHS (Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 49).

(33) Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat (Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 69).

(34) Rozhodnutí Rady 95/410/ES ze dne 22. června 1995, kterým se stanoví pravidla pro mikrobiologické vyšetření vzorků odebraných v zařízení původu jatečné drůbeže určené pro Finsko a Švédsko (Úř. věst. L 243, 11.10.1995, s. 25).

(35) Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 74).

(36) Rozhodnutí Rady 2000/258/ES ze dne 20. března 2000 o určení zvláštního institutu odpovědného za stanovení kritérií nezbytných pro normalizaci sérologických testů pro sledování účinnosti očkovacích látek proti vzteklině (Úř. věst. L 79, 30.3.2000, s. 40).

(37) Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

(38) Směrnice Rady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních Společenství pro tlumení klasického moru prasat (Úř. věst. L 316, 1.12.2001, s. 5).

(39) Směrnice Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a africký mor prasat (Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 27).

(40) Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11).

(41) Směrnice Rady 2003/85/ES ze dne 29. září 2003, kterou se stanoví opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky, zrušují směrnice 85/511/EHS a rozhodnutí 89/531/EHS a 91/665/EHS a mění směrnice 92/46/EHS (Úř. věst. L 306, 22.11.2003, s. 1).

(42) Úř. věst. L …

(43) Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8).

(44) Směrnice Rady 2004/68/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se stanoví veterinární předpisy pro dovoz některých živých kopytníků do Společenství a pro jejich tranzit, mění směrnice 90/426/EHS a 92/65/EHS a zrušuje směrnice 72/462/EHS (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 321).

(45) Směrnice Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16).

(46) Směrnice Rady 2008/71/ES ze dne 15. července 2008 o identifikaci a evidování prasat (Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 31).

(47) Rozhodnutí Rady 78/642/EHS ze dne 25. července 1978 o opatřeních na ochranu zdraví s ohledem na Republiku Botswana (Úř. věst. L 213, 3.8.1978, s. 15).

(48) Směrnice Rady 79/110/EHS ze dne 24. ledna 1979, kterou se povoluje Italské republice odložit oznamování a provádění jejích vnitrostátních plánů urychlené eradikace brucelózy a tuberkulózy u skotu (Úř. věst. L 29, 3.2.1979, s. 24).

(49) Směrnice Rady 81/6/EHS ze dne 1. ledna 1981, kterou se povoluje Řecké republice sdělování a provádění jejích vnitrostátních plánů urychlené eradikace brucelózy a tuberkulózy u skotu (Úř. věst. L 14, 16.1.1981, s. 22).

(50) Rozhodnutí Rady 89/455/EHS ze dne 24. července 1989, kterým se zavádějí opatření Společenství k zavedení vzorových projektů pro eradikaci nebo prevenci vztekliny (Úř. věst. L 223, 2.8.1989, s. 19).

(51) Směrnice Rady 90/423/EHS ze dne 26. června 1990, kterou se mění směrnice 85/511/EHS, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení kulhavky a slintavky, směrnice 64/432/EHS o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství a směrnice 72/462/EHS o veterinárních a hygienických otázkách dovozu skotu, prasat a čerstvého masa nebo masných výrobků ze třetích zemí (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 13).

(52) Rozhodnutí Rady 90/678/EHS ze dne 13. prosince 1990, kterým se uznávají některé části území Společenství buď za úředně prosté, nebo za prosté klasického moru prasat (Úř. věst. L 373, 31.12.1990, s. 29).

(53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(*3) Úř. věst.: prosím vložte referenční číslo dokumentu 2013/0140(COD).

(*4) Referenční číslo dokumentu 2013/0140(COD).

(54) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004 , kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

(*5) Referenční číslo dokumentu 2013/0140(COD).

(55) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).

(*6) Referenční číslo dokumentu 2013/0140(COD).

(56) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(57) Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1).

(*7) Referenční číslo dokumentu 2013/0140(COD).

(*8) Referenční číslo dokumentu 2013/0140(COD).

(*9) Referenční číslo dokumentu 2013/0140(COD).

(*10) Referenční číslo dokumentu 2013/0140(COD).

(*11) Datum vstupu základního legislativního aktu v platnost (nebo jiné datum stanovené normotvůrcem).

(*12) Jeden rok od data použitelnosti tohoto nařízení.

(*13) Datum použitelnosti tohoto nařízení.

Příloha – I

Část 1

Nákazy suchozemských zvířat

Podléhá pravidlům stanoveným v:	čl. 8 odst. 1 písm. a) Okamžité tlumení nákaz a eradikace	čl. 8 odst. 1 písm. b) Povinná eradikace	čl. 8 odst. 1 písm. c) Nepovinná „dobrovolná“ eradikace	čl. 8 odst. 1 písm. d) Obchod	čl. 8 odst. 1 písm. e) Hlášení, podávání zpráv & dozor	Druhy uvedené na seznamu
Klasický mor prasat	X	X	0	X	X	Suidae a Tayassuidae
Katarální horečka ovcí	X	X	0	X	X	všichni přežvýkavci VEKTORY: Culicoides atd.
Epizootická hemoragická choroba jelenovitých	X	X	0	X	X	všichni přežvýkavci VEKTORY: Culicoides atd.
Vezikulární choroba prasat	X	X	0	X	X	Suidae a Tayassuidae
Vysoce patogenní influenza ptáků	X	X	0	X	X	drůbež, ptactvo chované v zajetí a volně žijící ptáci
Nízkopatogenní influenza ptáků (H5, H7)	X	X	0	X	X	drůbež a ptactvo chované v zajetí
Africký mor prasat	X	X	0	X	X	Suidae a Tayassuidae VEKTORY / REZERVOÁRY KLÍŠŤÁCI – rod Ornithodorus)
Slintavka a kulhavka	X	X	0	X	X	veškerá domácí nebo volně žijící zvířata podřádů Ruminantia, Suina a Tylopoda řádu Artiodactyla (některá opatření rovněž: Rodentia a Proboscidae)
Mor skotu	X	X	0	X	X	kopytníci
Mor malých přežvýkavců	X	X	0	X	X	Bovidae a Suidae
Horečka Údolí Rift	X	X	0	X	X	všechny druhy kopytníků kromě druhů čeledi Suidae VEKTORY: komáři (Aedes, Culex) pakomárci (Culicoides)
Nodulární dermatitida	X	X	0	X	X	Bovidae a Giraffidae
Neštovice ovcí a koz	X	X	0	X	X	Bovidae
Plicní nákaza skotu	X	0	0	X	X	druhy rodu Bos
Mor koní	X	X	0	X	X	Equidae VEKTORY: pakomárci: Culicoides
Encefalomyelitida koní (včetně východoamerické encefalomyelitidy (EEE), západoamerické encefalomyelitidy (WEE), japonské encefalitidy)	X	0	0	X	X	koňovití (Equidae) VEKTORY: komáři, ptáci, jiné rezervoáry, …
Venezuelská encefalomyelitida koní	X	0	0	X	X	Equidae VEKTORY: komáři, ptáci, jiné rezervoáry, …
Virus západonilské horečky	0	0	0	X	X	Equidae VEKTORY: komáři
Newcastleská choroba	X	X	0	X	X	drůbež, jiné ptactvo chované v zajetí, včetně holubů
Vezikulární stomatitida	X	X	0	X	X	kopytníci
Těšínská choroba prasat	X	0	0	X	X	Suidae
Vozhřivka	0	0	0	X	X	Equidae
Hřebčí nákaza	0	0	0	X	X	Equidae
Nakažlivá chudokrevnost koní	0	0	0	X	X	Equidae
Vzteklina	0	0	0	X	X	Bovidae, Suidae, Ovidae, Capridae, Equidae, Carnivora a Chiroptera
Sněť slezinná	0	0	0	X	X	Bovidae, Camelidae, Cervidae, Elephantidae, Equidae a Hippopotamidae
Tuberkulóza skotu (Pozn: komplex Mycobacterium tuberculosis: bovis, caprae)	0	X	X (u opic a kočkovitých šelem)	X	X	Mammalia, zejména Antilocapridae, Bovidae, Camelidae, Cervidae, Giraffidae a Tragulidae
Brucella melitensis*	0	X	0	X	X	Antilocapridae, Bovidae, Camelidae, Cervidae, Giraffidae, Hippopotamidae a Tragulidae
Brucella abortus*	0	X	0	X	X	Antilocapridae, Bovidae, Camelidae, Cervidae, Giraffidae, Hippopotamidae a Tragulidae
Brucella ovis* (infekční epididymitida)	0	0	0	X	X	Antilocapridae, Bovidae, Camelidae, Cervidae, Giraffidae, Hippopotamidae a Tragulidae
Brucella suis*	0	0	X	X	X	Cervidae, Leporidae, Ovibos moschatus, Suidae a Tayassuidae
Chlamydophila psittaci	0	0	0	X	X	Psittaciformes
Enzootická leukóza skotu	0	X	0	X	X	skot (včetně druhů Bison bison a Bubalus bubalus)
Lesknáček úlový (Aethina tumida)	0	0	0	X	X	Apis a Bombus
Roztoč Tropilaelaps (Tropilaelaps spp.)	0	0	0	X	X	Apis
Mor včelího plodu	0	0	0	X	X	Apis
Opičí neštovice	0	0	0	0	X	Rodentia a subhumánní primáti
Ebola	0	0	0	0	X	subhumánní primáti (opice)
Aujeszkyho choroba	0	0	X	X	X	prasata
Kaseózní lymfadenitida (Corynebacteium pseudotuberculosis)	0	0	X	X	0	ovce a kozy
Plicní adenomatóza	0	0	X	X	0	ovce a kozy
Paratuberkulóza	0	0	X	X	0	ovce a kozy
Maedi-Visna	0	0	X	X	0	ovce a kozy
Virová artritida / encefalitida koz	0	0	X	X	0	ovce a kozy
Nakažlivá agalakcie	0	0	X	X	0	ovce a kozy
Hraniční choroba (Border disease)	0	0	0	X	0	ovce a kozy
Infekční rhinotracheitida skotu/infekční pustulární vulvovaginitida	0	0	X	X	0	skot
[Genitální] kampylobakterióza skotu – C. foetus ssp.Veneralis	0	0	0	X	0	skot
Bovinní virová diarrhoea/slizniční choroba	0	0	0	X	0	skot
Trichomonas fetus	0	0	0	X	0	skot
Přenosná gastroenteritida	0	0	X	X	0	prasata
Hniloba včelího plodu	0	0	X	X	0	včely
Echinococcus multilocularis	0	0	X	X	X	psi
Salmonela relevantní pro zdraví zvířat Salmonella Pullorum, Salmonella Gallinarum a Salmonella arizonae	0	0	X	X	0	drůbež
Zoonotická salmonelóza (jiná než výše uvedená)	X	0	X	X	X	drůbež (některá opatření rovněž: prasata)
Mycoplasma gallisepticum a Mycoplasma meleagridis	0	0	X	X	X	drůbež: M. gallisepticum – kur domácí a krůty M. meleagridis – krůty
Tuberkulóza (jiná než tuberkulóza skotu)**	0	0	X	X	X	opice, kočkovité šelmy a přežvýkavci
Tularémie	0	0	X	X	0	zajícovití
Myxomatóza	0	0	X	X	0	zajícovití
Hemoragické onemocnění králíků	0	0	X	X	0	zajícovití
Virová enteritida (norků)	0	0	X	X	0	norci
Aleutská choroba (norků)	0	0	X	X	0	norci
Varroáza	0	0	X	X	0	včely
Akarióza	0	0	X	X	0	včely
Krymsko-konžská hemoragická horečka	0	0	0	X	0	běžci
Přenosné spongiformní encefalopatie (TSE) (nařízení (ES) 999/2001 a směrnice 92/65/EHS)
Bovinní spongiformní encefalopatie	X	X	0	X	X	skot, ovce a kozy
Klusavka	X	X	0	X	X	ovce a kozy
Chronické chřadnutí	X	X	0	X	X	Cervidae
Přenosné spongiformní encefalopatie (TSE) (nikoli u skotu, ovcí a koz)	X	X	0	0	X	všechna zvířata
Zoonózy (směrnice 2003/99/ES a nařízení (ES) 2075/2005 v případě trichinózy)
Trichinelóza	0	0	X	X	X	prasata, koně, divoká prasata a jiná volně žijící zvířata (vnímavá k trichinelózové nákaze)
Listerióza	0	0	0	0	X	neuvedeno
Kampylobakteróza	0	0	0	0	X	neuvedeno
E. coli produkující verotoxin	0	0	0	0	X	neuvedeno
Leptospiróza	0	0	0	0	X***	neuvedeno
Yersinióza	0	0	0	0	X***	neuvedeno
Vibrióza	0	0	0	0	X***	neuvedeno
Toxoplazmóza	0	0	0	0	X***	neuvedeno
Kryptosporidióza	0	0	0	0	X***	neuvedeno
Cystercikóza	0	0	0	0	X***	neuvedeno
Anisakiáza	0	0	0	0	X***	neuvedeno
Borelióza	0	0	0	0	X***	neuvedeno
Botulismus	0	0	0	0	X***	neuvedeno
Virus chřipky	0	0	0	0	X***	neuvedeno
Echinokokóza [hydatidóza] - „echinokokóza a její původci“	0	0	0	0	X	neuvedeno
Rizika antimikrobiální rezistence (AMR) (rezistentní mikroorganismy a determinanty rezistence)	0	0	0	0	X	drůbež, prasata a skot
Virus Calicia	0	0	0	0	X***	neuvedeno
Virus hepatitidy A	0	0	0	0	X***	neuvedeno
Viry přenášené členovci	0	0	0	0	X***	neuvedeno
Další zoonózy a jejich původci	0	0	0	0	X***	neuvedeno

Část 2

Choroby vodních živočichů

Podléhá pravidlům stanoveným v:	čl. 8 odst. 1 písm. a) Okamžité tlumení nákaz a eradikace	čl. 8 odst. 1 písm. b) Povinná eradikace	čl. 8 odst. 1 písm. c) Nepovinná „dobrovolná“ eradikace	čl. 8 odst. 1 písm. d) Obchod	čl. 8 odst. 1 písm. e) Hlášení & dozor	Druhy uvedené na seznamu
Epizootická nekróza krvetvorné tkáně	X	X	0	X	X	pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a okoun říční (Perca fluviatilis)
Bonamióza (Bonamia exitiosa)	X	X	0	X	X	ústřice druhu Ostrea angasi a Ostrea chilensis
Perkinsóza (Perkinsus marinus)	X	X	0	X	X	Crassostrea gigas a Crassostrea virginica
Mikrocytosóza (Mikrocytos mackini)	X	X	0	X	X	Crassostrea gigas, Crassostrea virginica, Ostrea conchaphila a Ostrea edulis 2002/99 (95/70)
Syndrom Taura	X	X	0	X	X	garnáti druhu Penaeus setiferus, Panaeus stylirostris a Panaeus vannamei
Žlutohlavost (Yellowhead disease)	X	X	0	X	X	garnáti druhu Penaeus aztecus, Penaeus duorarum, Penaeus japonicus, Penaeus monodon, Penaeus setiferus, Penaeus stylirostris a Penaeus vannamei
Virová hemoragická septikémie (VHS)	0	0	X	X	X	sleď (Clupea spp.), síh (Coregonus sp.), štika obecná (Esox lucius), treska skvrnitá (Gadus aeglefinus), treska (Gadus macrocephalus), treska obecná (Gadus morhua), Oncorhynchus spp., pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), treska hlubinná (Onosmustelus), pstruh obecný (Salmo trutta), pakambala velká (Scophtalmus maximus), šprot (Sprattus sprattus), lipan podhorní (Thymallus thymallus) a platýz (Paralichthys olivaceus)
Infekční nekróza krvetvorné tkáně (IHN)	0	0	X	X	X	losos keta (Oncorhynchus keta), losos kisuč (Oncorhynchus kisutch), losos masu (Oncorhyncus masou), pstruh duhový nebo migrující (Oncorhynchus mykiss), losos nerka (Oncorhyncus nerka), losos pacifický rodurus (Oncorhyncus rhodurus), losos čavyča (Oncorhynchus tshawytscha) a losos obecný (Salmo salar)
Herpesviróza koi (KHV)	0	0	X	X	X	kapr obecný a kapr koi (Cyprinus carpio)
Nakažlivá chudokrevnost lososů (ISA)	0	0	X	X	X	pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), losos obecný (Salmo salar) a pstruh obecný (S. trutta)
Marteilióza (Marteilia refringens)	0	0	X	X	X	ústřice druhu Ostrea angasi, Ostrea chilensis, Ostrea edulis, Ostrea puelchana, slávka jedlá (Mytilus edulis) a slávka středomořská (Mytilus galloprovincialis)
Bonamióza (Bonamia ostreae)	0	0	X	X	X	ústřice druhu Ostrea angasi, Ostrea chilensis, Ostrea conchaphila, Ostrea denselammellosa, ústřice jedlá (Ostrea edulis) a Ostrea puelchana
Běloskvrnitost (White spot disease)	0	0	X	X	X	všichni desetinozí korýši (řád Decapoda)

Poznámky:

Kodex OIE = v budoucnu B. abortus, B. melitensis nebo B. suis v jedné kapitole s doporučením pro (podle současného návrhu): turovité [skot (Bos taurus, B. indicus, B. frontalis, B. javanicus a B. grunniens), bizon (Bison bison and B. bonasus) a vodní buvol (Bubalus bubalis)], ovce (Ovis aries) a kozy (Capra aegagrus), prasata (Sus scrofa), velbloudovité [dromedary camel (Camelus dromedarius), velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus), lama (Lama glama), alpaka (Lama pacos), guanako (Lama guanicoe) a vikuňa (Vicugna vicugna)], jelenovité [srnec obecný (Capreolus capreolus), jelen lesní (Cervus elaphus elaphus), jelen wapiti (C. elaphus canadensis), jelen sika (C. nippon), jelen sambar (C. unicolor unicolor), jelen rusa (C. timorensis), daněk evropský (Dama dama,), jelenec běloocasý, černoocasý, ušatý (Odocoileus spp.) a sob polární (Rangifer tarandus)], zajíce polního (Lepus europaeus).

**	M. tuberculosis není uvedena na seznamu OIE; je však zařazena do kapitoly 6.11. mezi zoonózy přenosné ze subhumánních primátů jako M. tuberculosis complex, pro zvláštní testování / doporučení pro karanténní léčbu.

***	Volitelně ve směrnici 2003/99/ES v závislosti na epizootologické situaci v členském státě.

Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 (1) (o vedlejších produktech živočišného původu) vymezuje „závažná přenosná onemocnění“ takto: „Pro účely obecných veterinárních omezení podle čl. 6 odst. 1 písm. b) bodu ii) nařízení (ES) č. 1069/2009 jsou za závažná přenosná onemocnění považovány nákazy uvedené organizací OIE v článku 1.2.3 Kodexu zdraví suchozemských živočichů ve vydání z roku 2010 a v kapitole 1.3 Kodexu zdraví vodníchživočichů ve vydání z roku 2010.“

[pozm. návrh 331]

(1) Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011 , kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).

PŘÍLOHA I

Druhy zvířat v zájmovém chovu

ČÁST A

Psi (Canis lupus familiaris)

Kočky (Felis silvestris catus)

Fretky (Mustela putorius furo)

ČÁST B

Bezobratlí (kromě včel a čmeláků a měkkýšů a korýšů)

Okrasní vodní živočichové

Obojživelníci

Plazi

Ptáci: všechny druhy ptáků kromě drůbeže

Savci: hlodavci a králíci jiní než pro výrobu potravin.

PŘÍLOHA II

Druhy kopytníků

Taxon
Řád	Čeleď	Druh
Lichokopytníci (Perissodactyla)	Koňovití (Equidae)	Equus spp.
	Tapírovití (Tapiridae)	Tapirus spp.
	Rhinoceritidae	Ceratotherium spp., Dicerorhinus spp., Diceros spp., Rhinoceros spp.
Sudokopytníci (Artiodactyla)	Antilocapridae	Antilocapra ssp.
	Bovidae	Addax ssp., Aepyceros ssp., Alcelaphus ssp., Ammodorcas ssp., Ammotragus ssp., Antidorcas ssp., Antilope ssp., Bison ssp., Bos ssp. (včetně Bibos, Novibos, Poephagus), Boselaphus ssp., Bubalus ssp. (včetně Anoa), Budorcas ssp., Capra ssp., Cephalophus ssp., Connochaetes ssp., Damaliscus ssp. (včetně Beatragus), Dorcatragus ssp., Gazella ssp., Hemitragus ssp., Hippotragus ssp., Kobus ssp., Litocranius ssp., Madogua ssp., Naemorhedus ssp. (včetně Nemorhaedus a Capricornis), Neotragus ssp., Oreamuos ssp., Oreotragus ssp., Oryx ssp., Ourebia ssp., Ovibos ssp., Ovis ssp., Patholops ssp., Pelea ssp., Procapra ssp., Pseudois ssp., Pseudoryx ssp., Raphicerus ssp., Redunca ssp., Rupicapra ssp., Saiga ssp., Sigmoceros-Alecelaphus ssp., Sylvicapra ssp., Syncerus ssp., Taurotragus ssp., Tetracerus ssp., Tragelaphus ssp. (včetně Boocerus).
	Camelidae	Camelus ssp., Lama ssp., Vicugna ssp.
	Cervidae	Alces ssp., Axis-Hyelaphus ssp., Blastocerus ssp., Capreolus ssp., Cervus-Rucervus ssp., Dama ssp., Elaphurus ssp., Hippocamelus ssp., Hydropotes ssp., Mazama ssp., Megamuntiacus ssp., Muntiacus ssp., Odocoileus ssp., Ozotoceros ssp., Pudu ssp., Rangifer ssp.
	Giraffidae	Giraffa ssp., Okapia ssp.
	Hippopotamindae	Hexaprotodon-Choeropsis ssp., Hippopotamus ssp.
	Moschidae	Moschus ssp.
	Suidae (prasatovití)	Babyrousa ssp., Hylochoerus ssp., Phacochoerus ssp., Potamochoerus ssp., Sus ssp.
	Tayassuidae	Catagonus ssp., Pecari-Tayassu ssp.
	Tragulidae	Hyemoschus ssp., Tragulus-Moschiola ssp.
Proboscidae	Elephantidae	Elephas ssp., Loxodonta ssp.

PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka podle čl. 257 odst. 2

1. Směrnice 64/432/EHS

Směrnice 64/432/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně), čl. 150 odst. 3 a čl. 220 odst. 3
Čl. 3 odst. 1 Čl. 3 odst. 2	Články 121 a 123 Čl. 121 odst. 2, čl. 123 odst. 1 a čl. 146 odst. 3 a 4
Čl. 4 odst. 1 Čl. 4 odst. 2 a 3	Čl. 121 odst. 1 Čl. 122 odst. 1 a 2
Čl. 5 odst. 1 Čl. 5 odst. 2 Čl. 5 odst. 2 písm. a) Čl. 5 odst. 2 písm. b) Čl. 5 odst. 3 Čl. 5 odst. 4 Čl. 5 odst. 5	Čl. 140 odst. 1, články 142 a 143 Čl. 146 odst. 3 a 4 Čl. 144 písm. a) Čl. 141 odst. 1 písm. b) Čl. 146 odst. 3 a 4 Článek 150 Články 130, 132 a 150
Článek 6	Články 127, 128, 129
Článek 6a	—
Článek 7	Články 129 a 130, čl. 131 písm. a) a článek 132
Článek 8	Články 16, 17 a 18 a čl. 16 odst. 3, čl. 17 odst. 3, čl. 18 odst. 3 a článek 19
Článek 9	Čl. 30 odst. 1, články 31 a 32 a čl. 30 odst. 3 a 4, čl. 31 odst. 2
Článek 10	Čl. 30 odst. 2, články 31, 32, 36, 41, 42, 39 a 40, čl. 41 odst. 3 a čl. 42 odst. 5 a 6
Čl. 11 odst. 1 Čl. 11 odst. 2 Čl. 11 odst. 3 Čl. 11 odst. 4 Čl. 11 odst. 5 až 6	Čl. 89 odst. 1 písm. a), články 92 a 93 a čl. 92 odst. 2 Články 97, 100 a 101 Článek 93, 94 Článek 95 Čl. 92 odst. 1 písm. d) a čl. 92 odst. 2 písm. d)
Čl. 12 odst. 1 Čl. 12 odst. 2 Čl. 12 odst. 3 Čl. 12 odst. 4 Čl. 12 odst. 5 a 6	Článek 122 Články 99 a 100 Čl. 122 odst. 1 písm. a) a b) Článek 140 odst. 3 —
Čl. 13 odst. 1 a 2 Čl. 13 odst. 3 Čl. 13 odst. 4 Čl. 13 odst. 5 a 6	Články 89, 92, 93, 94, 97, 100 a 101 Článek 95 — Článek 96
Čl. 14 odst. 1 a 2 Čl. 14 odst. 3 písm. A. a B. Čl. 14 odst. 3 písm. C. Čl. 14 odst. 4 až 6	— — Článek 103 —
Čl. 15 odst. 1 Čl. 15 odst. 2 až 4	Článek 256 —
Článek 16	—
Článek 17	—
Článek 17a	—
Článek 18	Článek 103
Článek 19	—
Článek 20	—

2. Směrnice 77/391/EHS

Směrnice 77/391/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Čl. 2 odst. 1 Čl. 2 odst. 2 Čl. 2 odst. 3 Čl. 2 odst. 4	Čl. 30 odst. 1 Články 31, 32 Článek 33 Články 36 a 41
Čl. 3 odst. 1 Čl. 3 odst. 2 Čl. 3 odst. 3 Čl. 3 odst. 4	Čl. 30 odst. 1 Články 31, 32 Článek 33 Články 36 a 41
Článek 4	Čl. 30 odst. 1, články 31, 32, 33, 36 a 41
Článek 5	—
Článek 6	—
Článek 7	—
Článek 8	—
Článek 9	—
Článek 10	—
Článek 11	—
Článek 12	—
Článek 13	—
Článek 14	—
Článek 15	—

3. Směrnice 78/52/EHS

Směrnice 78/52/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Čl. 3 odst. 1 Čl. 3 odst. 2 Čl. 3 odst. 3 Čl. 3 odst. 4	Čl. 30 odst. 1, články 31, 34 a 35 — — Čl. 30 odst. 1 a článek 31
Článek 4	Čl. 30 odst. 1, články 31 a 35
Článek 5	Články 16, 17, 18, 46 a 47
Čl. 6 odst. 1 Čl. 6 odst. 2 Čl. 6 odst. 3	Články 73 až 75 Články 76 a 77 Články 78 a 79
Článek 7	Články 78 a 79
Článek 8	Články 78 a 79
Článek 9	Články 78 a 79
Článek 10	Články 78 a 79
Článek 11	Články 78 a 79
Článek 12	Články 78 a 79
Článek 13	Články 16, 17, 18, 46 a 47
Čl. 14 odst. 1 Čl. 14 odst. 2 Čl. 14 odst. 3	Články 73 až 75 Články 76 a 77 Články 78 a 79
Článek 15	Články 78 a 79
Článek 16	Články 78 a 79
Článek 17	Články 78 a 79
Článek 18	Články 78 a 79
Článek 19	Články 78 a 79
Článek 20	Články 78 a 79
Článek 21	—
Článek 22	Články 16, 17, 18, 46 a 47
Článek 23	Články 73 až 79
Článek 24	Články 78 a 79
Článek 25	Články 78 a 79
Článek 26	Články 78 a 79
Článek 27	Čl. 121 odst. 1, čl. 123 odst. 1 písm. b)
Článek 28	—
Článek 29	—
Článek 30	—

4. Směrnice 80/1095/EHS

Směrnice 80/1095/EHS	Toto nařízení
Článek 1	Čl. 30 odst. 1 a článek 36
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Čl. 30 odst. 1, články 34 a 35
Článek 3a	Čl. 30 odst. 1, články 34 a 35
Článek 4	Články 31, 32 a 35
Článek 4a	Články 31, 32 a 35
Článek 5	—
Článek 6	Čl. 30 odst. 1 písm. b), čl. 30 odst. 3 a článek 31
Článek 7	Články 36, 39 a 40
Článek 8	Články 41 a 42
Článek 9	—
Článek 11	—
Článek 12	—
Článek 12a	—
Článek 13	—

5. Směrnice 82/894/EHS

Směrnice 82/894/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Články 17, 19, 20 a 21
Článek 4	Články 17, 18, 19, 20 a 21
Článek 5	Čl. 21 písm. b) a c)
Článek 6	—
Článek 7	—
Článek 8	—

6. Směrnice 88/407/EHS

Směrnice 88/407/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Články 157 a 158
Článek 4	Čl. 158 písm. b) a c)
Článek 5	Články 89, 92, 95 a 96
Čl. 6 odst. 1 Čl. 6 odst. 2 Čl. 6 odst. 3 a 4	Články 159 a 160 — —
Článek 8	Čl. 230 odst. 1 písm. a) a článek 231
Článek 9	Čl. 230 odst. 1 písm. b), články 234 a 235
Článek 10	Čl. 230 odst. 1 písm. c), články 231, 236 a 238
Článek 11	Čl. 230 odst. 1 písm. d) a články 239 a 240
Článek 12	Čl. 230 odst. 2
Článek 15	Články 246 až 251
Článek 16	—
Článek 17	—
Článek 18	—
Článek 20	—
Článek 21	—
Článek 22	—

7. Směrnice 89/556/EHS

Směrnice 89/556/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Články 157, 158 a 159
Čl. 5 odst. 1 Čl. 5 odst. 2 Čl. 5 odst. 2a a 3	Články 89 a 92 Článek 96 Článek 92
Článek 6	Články 159 a 160
Článek 7	Čl. 230 odst. 1 písm. a) a článek 231
Článek 8	Čl. 230 odst. 1 písm. b), články 234 a 235
Článek 9	Čl. 230 odst. 1 písm. c), články 236 a 238
Článek 10	Čl. 230 odst. 1 písm. d), články 239 a 240
Článek 11	Čl. 230 odst. 2 a články 249 až 251
Článek 14	Články 246 až 248
Článek 15	—
Článek 16	—
Článek 17	—
Článek 18	—
Článek 19	—
Článek 20	—
Článek 21	—

8. Směrnice 90/429/EHS

Směrnice 90/429/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Články 157 a 158
Článek 4	—
Čl. 5 odst. 1 Čl. 5 odst. 2	Články 89 a 92 Článek 96
Čl. 6 odst. 1 Čl. 6 odst. 2	Články 159 a 160 —
Článek 7	Čl. 230 odst. 1 písm. a) a článek 231
Článek 8	Čl. 230 odst. 1 písm. b), články 234 a 235
Článek 9	Čl. 230 odst. 1 písm. c), články 236 a 238
Článek 10	Čl. 230 odst. 1 písm. d), články 239 a 240
Čl. 11 odst. 1 Čl. 11 odst. 2 a 3	Čl. 230 odst. 2 —
Článek 12	Článek 239
Článek 13	—
Článek 14	—
Článek 15	Články 246 až 251
Článek 16	—
Článek 17	—
Článek 18	—
Článek 19	—
Článek 20	—
Článek 21	—
Článek 22	—

9. Směrnice 91/68/EHS

Směrnice 91/68/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně), čl. 150 odst. 3 a čl. 220 odst. 3
Čl. 3 odst. 1, 2, 3 a 5 Čl. 3 odst. 4	Články 127 a 128 Článek 136
Čl. 4 odst. 1 Čl. 4 odst. 2 Čl. 4 odst. 3	Čl. 121 odst. 2 písm. b), články 127 a 128 Článek 125 Článek 128
Článek 4a	Článek 128
Čl. 4b odst. 1 až 3 Čl. 4b odst. 4 Čl. 4b odst. 5 Čl. 4b odst. 6	Článek 128 Článek 130 Článek 129 Čl. 121 odst. 1 a článek 122
Čl. 4c odst. 1 a 2 Čl. 4c odst. 3	Článek 128 Články 130 a 132
Článek 5	Článek 128
Článek 6	Článek 128
Čl. 7 odst. 1 až 3 Čl. 7 odst. 4	Články 30, 31 a 32 —
Čl. 8 odst. 1 až 3 Čl. 8 odst. 4	Články 36, 39 a 40 —
Čl. 8a odst. 1 Čl. 8a odst. 2 Čl. 8a odst. 3 Čl. 8a odst. 4 Čl. 8a odst. 5	Čl. 89 odst. 1 písm. a), články 92, 93 a 131 Články 97 a 100 Články 93, 94 a 96 Článek 95 Čl. 92 odst. 1 písm. d) a čl. 92 odst. 2 písm. d)
Čl. 8b odst. 1 Čl. 8b odst. 2 Čl. 8b odst. 3 Čl. 8b odst. 4	Článek 82, čl. 89 odst. 1 písm. a), články 92, 93, 97, 100 a 131 Články 89, 92, 93 Článek 95 —
Čl. 8c odst. 1 Čl. 8c odst. 2 Čl. 8c odst. 3 Čl. 8c odst. 4 a 5	Články 85 a 122 Článek 99 Čl. 122 odst. 1 písm. a) —
Článek 9	Články 140, 141, 142, 143, 144, 145, 146 a 150
Článek 10	—
Článek 11	—
Článek 12	Čl. 141 písm. b)
Článek 14	—
Článek 15	—
Článek 17	—
Článek 18	—

10. Rozhodnutí 91/666/EHS

Rozhodnutí 91/666/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Článek 48
Článek 4	Články 48, 49 a 50
Článek 5	Články 48 a 50
Článek 6	Článek 15 a čl. 48 odst. 3 písm. b)
Článek 7	Článek 50
Článek 8	—
Článek 9	—
Článek 10	—
Článek 11	—
Článek 12	—

11. Směrnice 92/35/EHS

Směrnice 92/35/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Článek 16
Článek 4	Články 53 až 57 a 59
Článek 5	Články 46 a 47
Článek 6	Články 60 až 69
Článek 7	Článek 57
Článek 8	Článek 64
Článek 9	Články 65, 66 a 67
Článek 10	Články 65, 66 a 67
Článek 11	Článek 68
Článek 12	Čl. 71 odst. 1
Článek 13	Čl. 65 odst. 2
Článek 14	—
Článek 15	—
Článek 16	—
Článek 17	Články 43, 44 a 45
Článek 18	—
Článek 19	—
Článek 20	—
Článek 21	—
Článek 22	—

12. Směrnice 92/65/EHS

Směrnice 92/65/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	—
Článek 4	Články 121, 123, 16, 17, 18, čl. 30 odst. 2, články 140 až 143, 146 a 148
Článek 5	Články 133, 134, 140, 141
Čl. 6 písm. A. Čl. 6 písm. B.	Články 121, 123, 127, 128, 134, 137, 140 až 143 —
Čl. 7 písm. A. Čl. 7 písm. B.	Články 121, 123, 127, 128, 134, 137 a 140 až 143 —
Článek 8	Články 121, 123, 133 a 140 až 143
Článek 9	Články 121, 123, 133 a 140 až 143
Čl. 10 odst. 1 až 4 Čl. 10 odst. 5 až 7	Články 121, 123, 133, 140 až 143 —
Článek 10a	Článek 30
Čl. 11 odst. 1 Čl. 11 odst. 2 a 3 Čl. 11 odst. 4 Čl. 11 odst. 5	Článek 155 Články 155, 157 a 158, 140 až 143 Články 92 a 96 Článek 162
Čl. 12 odst. 1 Čl. 12 odst. 2 Čl. 12 odst. 3 Čl. 12 odst. 4 Čl. 12 odst. 5 Čl. 12 odst. 6	— Články 246 až 248 Články 82, 97, 100 Články 140 až 146 a 149 až 151 — Článek 256
Čl. 13 odst. 1 Čl. 13 odst. 2	Články 133, 140 až 146 a 148 Články 90, 92, 93 až 96
Článek 14	Články 30, 31 a 32
Článek 15	Články 36, 39, 40 a 41
Článek 16	Čl. 230 odst. 1 a článek 236
Čl. 17 odst. 1 Čl. 17 odst. 2 Čl. 17 odst. 3 Čl. 17 odst. 4 a 5	Čl. 230 odst. 1 písm. a), b) a c) Článek 231 Články 231, 234 a 235 —
Článek 18	Čl. 230 odst. 1 písm. d), článek 239
Článek 19	Článek 236
Článek 20	Čl. 230 odst. 2, články 246 až 248
Článek 21	Články 141, 142, 143, 160, 209 a 211
Článek 22	—
Článek 23	—
Článek 24	Čl. 230 odst. 1 písm. d), článek 239, čl. 241 odst. 1 písm. a) bod v) a čl. 241 odst. 1 písm. c) bod iv)
Článek 25	—
Článek 26	—
Článek 27	—
Článek 28	—
Článek 29	—
Článek 30	—

13. Směrnice 92/66/EHS

Směrnice 92/66/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Článek 16
Článek 4	Články 53 až 56, čl. 57 odst. 1 a článek 59
Článek 5	Články 60 až 63
Článek 6	Článek 63
Článek 7	Článek 57, čl. 43 odst. 2 písm. d)
Článek 8	Články 55 a 56
Čl. 9 odst. 1 Čl. 9 odst. 2 až 7	Článek 64 Články 65 až 68
Článek 10	Články 65 a 67
Článek 11	Čl. 67 písm. b), čl. 68 odst. 1 písm. b) a čl. 68 odst. 2 písm. a)
Článek 12	Článek 54
Článek 13	Čl. 65 odst. 2
Článek 14	—
Článek 15	—
Článek 16	Články 46 a 47
Článek 17	Článek 47
Článek 18	Čl. 65 písm. e), články 67 a 69
Čl. 19 odst. 1 až 3 Čl. 19 odst. 4 Čl. 19 odst. 5	Články 53 až 56 Čl. 57 odst. 1, články 60 až 63 Čl. 71 odst. 2
Článek 20	—
Článek 21	Články 43 a 44
Článek 22	—
Článek 23	—
Článek 24	—
Článek 25	—
Článek 26	—
Článek 27	—

14. Směrnice 92/118/EHS

Směrnice 92/118/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Články 164, 223 a čl. 228 písm. c) bod v)
Čl. 4 odst. 1 Čl. 4 odst. 2	Články 164, 223 a čl. 228 písm. c) bod v) —
Článek 5	Články 164 a 223
Článek 6	Čl. 15 odst. 1 písm. b) a čl. 15 odst. 2 písm. b)
Čl. 7 odst. 1 Čl. 7 odst. 2 Čl. 7 odst. 3 Čl. 7 odst. 4	— Články 246 až 248 — Článek 256
Článek 8	—
Článek 9	Články 230 a 236
Článek 10	Články 230, 236, 239 a 241
Článek 11	Čl. 241 odst. 1 písm. c) bod ii)
Článek 12	—
Článek 13	Čl. 241 odst. 1 písm. c) bod i)
Článek 14	—
Článek 15	—
Článek 16	Čl. 241 odst. 1 písm. c) bod v)
Článek 17	—
Článek 18	—
Článek 19	—
Článek 20	—

15. Směrnice 92/119/EHS

Směrnice 92/119/EHS	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Článek 16
Článek 4	Články 53 až 57 a 59
Článek 5	Články 60 až 63
Článek 6	Články 70 a čl. 71 odst. 2
Článek 7	Článek 63
Článek 8	Článek 57
Článek 9	Články 62 a 63
Článek 10	Článek 64
Článek 11	Články 65 až 68 a čl. 71 odst. 2
Článek 12	Články 65 až 68
Článek 13	Čl. 67 písm. a)
Článek 14	Čl. 65 odst. 2
Článek 15	—
Článek 16	Čl. 63 písm. b), čl. 67 písm. b), čl. 68 odst. 1 písm. b) a čl. 68 odst. 2 písm. a)
Článek 17	—
Článek 18	—
Článek 19	Články 46, 47 a 69
Článek 20	Články 43, 44 a 45
Článek 21	—
Článek 22	—
Článek 23	—
Článek 24	—
Článek 25	—
Článek 26	—
Článek 27	—
Článek 28	—

16. Rozhodnutí 95/410/EHS

Rozhodnutí 95/410/EHS	Toto nařízení
Článek 1	Články 127 až 129
Článek 2	Čl. 128 odst. 1 písm. c)
Článek 3	Články 140, 142 a 143
Článek 4	—
Článek 5	—
Článek 6	—

17. Směrnice 2000/75/ES

Směrnice 2000/75/ES	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Článek 16
Čl. 4 odst. 1 a 2 Čl. 4 odst. 3 Čl. 4 odst. 4 Čl. 4 odst. 5 Čl. 4 odst. 6	Články 54 a 55 Článek 53 Článek 56 Článek 70 Článek 59
Článek 5	Články 46 a 47
Článek 6	Články 60 až 64
Článek 7	Článek 57
Článek 8	Články 64, 68 a čl. 71 odst. 3
Článek 9	Články 65 a 67
Čl. 10 odst. 1 Čl. 10 odst. 2	Články 64 a 67 Články 46 a 47
Článek 11	—
Článek 12	Články 65 a 67
Článek 13	Čl. 71 odst. 1
Článek 14	Čl. 65 odst. 2
Článek 15	—
Článek 16	—
Článek 17	—
Článek 18	Články 43, 44 a 45
Článek 19	—
Článek 20	—
Článek 21	—
Článek 22	—
Článek 23	—

18. Nařízení (ES) č. 1760/2000

Nařízení (ES) č. 1760/2000	Toto nařízení
Článek 1	Článek 102
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Čl. 102 odst. 2 a článek 105
Článek 4	Čl. 106 písm. a), články 108, 114, 115 a 117
Článek 5	Čl. 103 odst. 1 písm. a)
Článek 6	Článek 104, čl. 106 písm. b), články 108, 114, 115 a 117
Článek 7	Články 97, 100 a 101 a čl. 106 písm. b) bod i) a čl. 106 písm. c)
Článek 8	Článek 105
Článek 9	—
Čl. 10 písm. a) až c) Čl. 10 písm. d) a e) Čl. 10 písm. f)	Články 114, 115, 117 — Článek 258
Článek 11	—
Článek 12	—
Článek 13	—
Článek 14	—
Článek 15	—
Článek 16	—
Článek 17	—
Článek 18	—
Článek 19	—
Článek 20	—
Článek 21	—
Článek 22	—
Článek 23	—
Článek 24	—
Článek 25	—

[pozm. návrh 332]

19. Směrnice 2001/89/ES

Směrnice 2001/89/ES	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Články 16, 17, 18 a 21
Článek 4	Články 53 až čl. 57 odst. 1 a článek 59
Článek 5	Články 60 až 63 a čl. 71 odst. 2
Článek 6	Články 63 a 71
Článek 7	Články 62 a 63 a čl. 65 odst. 1 písm. b)
Článek 8	Článek 57
Článek 9	Článek 64
Článek 10	Články 65 až 68
Článek 11	Články 65 až 68
Článek 12	Čl. 65 odst. 1 písm. f), čl. 67 písm. b) a čl. 68 odst. 1 písm. b)
Článek 13	Čl. 61 odst. 3, čl. 63 písm. d) a článek 68
Článek 14	Články 62 a 63
Článek 15	Článek 70
Článek 16	Článek 70 a články 30 až 35
Článek 17	Článek 15, čl. 54 odst. 2 a 3, čl. 65 odst. 1 písm. b) a čl. 67 písm. c)
Článek 18	Články 15, 46 a 47
Článek 19	Čl. 65 odst. 1 písm. e), články 67 a 69
Článek 20	Článek 70
Článek 21	—
Článek 22	Články 43, 44 a 45
Článek 23	Čl. 43 odst. 2 písm. d) a článek 44
Článek 24	—
Článek 25	—
Článek 26	—
Článek 27	—
Článek 28	—
Článek 29	—
Článek 30	—
Článek 31	—

20. Směrnice 2002/60/ES

Směrnice 2002/60/ES	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Články 16, 17, 18 a 21
Článek 4	Články 53 až 56, čl. 57 odst. 1 a článek 59
Článek 5	Články 60 až 63 a čl. 71 odst. 2
Článek 6	Články 63 a 71
Článek 7	Články 62 a 63
Článek 8	Článek 57
Článek 9	Článek 64
Článek 10	Články 65, 67 a 68
Článek 11	Články 65, 67 a 68
Článek 12	Čl. 65 odst. 1 písm. f), čl. 67 písm. b) a čl. 68 odst. 1 písm. b)
Článek 13	Čl. 61 odst. 3, čl. 63 písm. d) a článek 68
Článek 14	Články 62 a 63
Článek 15	Článek 70
Článek 16	Článek 70 a články 30 až 35
Článek 17	Čl. 61 písm. f) a článek 63
Článek 18	Článek 15, čl. 54 odst. 2 a 3, čl. 65 odst. 1 písm. b) a čl. 67 písm. c)
Článek 19	Články 15, 46 a 47
Článek 20	—
Článek 21	Články 43, 44 a 45
Článek 22	Čl. 43 odst. 2 písm. d) a článek 44
Článek 23	—
Článek 24	—
Článek 25	—
Článek 26	—
Článek 27	—
Článek 28	—
Článek 29	—
Článek 30	—

21. Směrnice 2002/99/ES

Směrnice 2002/99/ES	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Články 164 a 223, čl. 228 písm. c) bod v)
Článek 4	Čl. 65 odst. 1 písm. c), písm. d) bod i), písm. g), h), i), články 67, 164, 223 a čl. 229 odst. 1 písm. d)
Článek 5	Články 165, 166, 224 a 225
Článek 6	—
Článek 7	Články 236 a 238
Článek 8	Články 231, 232 a 233
Článek 9	Články 239 a 240
Článek 10	—
Článek 11	—
Článek 12	—
Článek 13	—
Článek 14	—
Článek 15	—
Článek 16	—

22. Směrnice 2003/85/ES

Směrnice 2003/85/ES	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Články 16, 17, 18 a 21
Článek 4	Články 53 až 56 a čl. 57 odst. 1
Článek 5	Čl. 55 odst. 1 písm. d) a e) a čl. 55 odst. 2
Článek 6	Čl. 55 odst. 1 písm. f) bod i), čl. 55 odst. 2 a čl. 56 písm. b)
Článek 7	Čl. 55 odst. 1 písm. f) bod ii)
Článek 8	Čl. 55 odst. 1 písm. f) a čl. 55 odst. 2
Článek 9	Článek 59
Článek 10	Články 60, 61, 63
Článek 11	Čl. 61 odst. 1 písm. f), čl. 63 písm. b), čl. 65 odst. 1 písm. f) a čl. 67 písm. b)
Článek 12	Čl. 65 odst. 1 písm. h) a i) a článek 67
Článek 13	Článek 57
Článek 14	Články 61 a 63
Článek 15	Články 61 a 63
Článek 16	Články 61, 62 a 63
Článek 17	Čl. 71 odst. 2 a 3
Článek 18	Články 61 a 63
Článek 19	Články 62 a 63
Článek 20	Čl. 71 odst. 2 a 3
Článek 21	Článek 64
Článek 22	Články 65 až 67
Článek 23	Články 65 až 67
Článek 24	Články 67 a čl. 71 odst. 1
Článek 25	Čl. 65 odst. 1 písm. c), písm. d) bod i), písm. g), h), i) a článek 67
Článek 26	Čl. 65 odst. 1 písm. c), písm. d) bod i), písm. g), h), i), články 67 a 164
Článek 27	Čl. 65 odst. 1 písm. c), písm. d) bod i), písm. g), h), i), články 67 a 164
Článek 28	Čl. 65 odst. 1 písm. c), písm. d) bod iii) a článek 67
Článek 29	Čl. 65 odst. 1 písm. c), písm. d) bod ii) a článek 67
Článek 30	Čl. 65 odst. 1 písm. c), písm. d) bod ii) a článek 67
Článek 31	Čl. 65 odst. 1 písm. c), písm. d) bod ii) a článek 67
Článek 32	Články 65 a 67
Článek 33	Čl. 65 odst. 1 písm. c), písm. d) bod ii) a článek 67
Článek 34	Článek 67, čl. 140 odst. 2, čl. 159 odst.1 písm. b), čl. 165 odst. 1 písm. b)
Článek 35	Článek 71
Článek 36	Článek 68
Článek 37	Články 65 a 67
Článek 38	Články 65 a 67
Článek 39	Čl. 65 odst. 1 písm. c), písm. d) bod i), písm. g), h), i), články 67 a 164
Článek 40	Čl. 65 odst. 1 písm. c), písm. d) bod i), písm. g), h), i), články 67 a 164
Článek 41	Čl. 65 odst. 1 písm. c), písm. d) bod ii) a článek 67
Článek 42	Články 65 a 67
Článek 43	Článek 71
Článek 44	Článek 68
Článek 45	Články 64, 69 a 71
Článek 46	Články 65 a 67
Článek 47	Čl. 65 odst. 1 písm. h) a článek 67
Článek 48	Čl. 140 odst. 2
Článek 49	Články 15, 46 a 47
Článek 50	Články 46, 47 a 69
Článek 51	Články 46, 47 a 69
Článek 52	Články 46 a 47
Článek 53	Články 46 a 47
Článek 54	Články 46, 47, 65, 67 a čl. 69 odst. 3
Článek 55	Články 46, 47, 65, 67 a čl. 69 odst. 3
Článek 56	Článek 47, čl. 68 odst. 1 písm. c) a čl. 69 odst. 3
Článek 57	Článek 47, čl. 68 odst. 1 písm. c) a čl. 69 odst. 3
Článek 58	Čl. 65 odst. 1 písm. c) a článek 67
Článek 59	Články 36, 38, 39, 40 a 68
Článek 60	Články 36, 38, 39, 40 a 68
Článek 61	Články 36, 38, 39, 40 a 68
Článek 62	Článek 68
Článek 63	Čl. 140 odst. 2, články 159 a 165
Článek 64	Čl. 69 odst. 3 a článek 128
Článek 65	Článek 15
Článek 66	—
Článek 67	—
Článek 68	—
Článek 69	—
Článek 70	Článek 15
Článek 71	Čl. 54 odst. 2 a 3, článek 58, čl. 61 odst. 1 písm. g), čl. 63 písm. c), čl. 65 odst. 1 písm. b), čl. 67 písm. c), čl. 68 odst. 1 písm. c) a čl. 68 odst. 2 písm. b)
Článek 72	Článek 43
Článek 73	Článek 45
Článek 74	Čl. 43 odst. 2 písm. d)
Článek 75	Článek 44
Článek 76	Čl. 43 odst. 2 písm. d) a článek 44
Článek 77	Článek 44
Článek 78	Čl. 43 odst. 2 písm. d)
Článek 79	Článek 52
Článek 80	Článek 48
Článek 81	Čl. 48 odst. 3 a článek 50
Článek 82	Čl. 48 odst. 3 a článek 50
Článek 83	Článek 49
Článek 84	Čl. 48 odst. 3 a článek 50
Článek 85	Článek 70 a čl. 71 odst. 3
Článek 86	Článek 256
Článek 87	—
Článek 88	Čl. 71 odst. 3
Článek 89	—
Článek 90	—
Článek 91	—
Článek 92	—
Článek 93	—
Článek 94	—
Článek 95	—

23. Nařízení (ES) č. 998/2003

Nařízení (ES) č. 998/2003	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	—
Článek 3	Článek 4 (částečně)
Článek 4	Článek 112, čl. 114 písm. e) a článek 117
Článek 5	Články 152, 222 a 228
Článek 6	—
Článek 7	Čl. 152 odst. 2 a 3 a čl. 222 odst. 2 a 3
Článek 8	Čl. 241 odst. 1 písm. a) bod ii)
Článek 9	Čl. 241 odst. 1 písm. a) bod ii)
Článek 10	Článek 231
Článek 11	—
Článek 12	—
Článek 13	—
Čl. 14 první a druhý pododstavec Čl. 14 třetí pododstavec Čl. 14 čtvrtý pododstavec	Článek 239 — Čl. 236 odst. 1 písm. b) a čl. 241 odst. 1 písm. a) bod ii)
Článek 15	—
Článek 16	—
Článek 17	Čl. 152 odst. 2 a 3, čl. 222 odst. 2 a 3, článek 228 a čl. 241 odst. 1 písm. a) bod ii)
Článek 18	Články 246 až 251
Článek 19	Čl. 4 odst. 2 písm. b), čl. 152 odst. 2 a 3, čl. 222 odst. 2 a 3, článek 228 a čl. 241 odst. 1 písm. a) bod ii)
Čl. 19a odst. 1 Čl. 19a odst. 2	Čl. 114 písm. e) a článek 117 Čl. 152 odst. 2 a 3
Článek 20	—
Článek 21	—
Článek 22	—
Článek 23	—
Článek 24	—
Článek 25	—

24. Nařízení (ES) č. 21/2004

Nařízení (ES) č. 21/2004	Toto nařízení
Článek 1	Článek 102
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Čl. 3 odst. 1 Čl. 3 odst. 2	Čl. 102 odst. 2 Článek 105
Čl. 4 odst. 1 a 2 Čl. 4 odst. 3 Čl. 4 odst. 4 až 7 Čl. 4 odst. 8 Čl. 4 odst. 9	Čl. 107 písm. a), články 114, 115 a 117 Čl. 114 písm. b) a čl. 115 písm. a) Článek 114 Článek 105 Čl. 114 písm. b)
Článek 5	Články 97, 100, 101 a 105 a čl. 106 písm. b) a c)
Článek 6	Čl. 105 písm. b), čl. 107 písm. b), článek 108, čl. 114 písm. c) bod ii), články 115 a 117
Článek 7	Článek 96
Čl. 8 odst. 1 Čl. 8 odst. 2 Čl. 8 odst. 3 až 5	Článek 103 Čl. 107 písm. c) Článek 103
Článek 9	Čl. 114 písm. b) a článek 117
Čl. 10 odst. 1 písm. a) Čl. 10 odst. 1 písm. b) Čl. 10 odst. 1 písm. c) Čl. 10 odst. 2	— Článek 256 Článek 258 Článek 117
Článek 11	Článek 105
Čl. 12 odst. 1 Čl. 12 odst. 2 Čl. 12 odst. 4 až 7	— Článek 256 —
Článek 13	—
Článek 14	—
Článek 15	—
Článek 16	—
Článek 17	—

[pozm. návrh 333]

25. Směrnice 2004/68/ES

Směrnice 2004/68/ES	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Čl. 3 odst. 1 Čl. 3 odst. 2	Čl. 230 odst. 1 písm. a) Čl. 233 odst. 1 písm. b)
Článek 4	Čl. 231 odst. 1
Článek 5	Čl. 231 odst. 1 a 3 a článek 232
Článek 6	Články 236 a 237
Článek 7	Čl. 236 odst. 1 písm. a) a čl. 236 odst. 2 a článek 237
Článek 8	Článek 236, čl. 239 odst. 4 a čl. 241 odst. 1 písm. a)
Článek 9	Čl. 236 odst. 1 a čl. 239 odst. 4
Článek 10	Čl. 236 odst. 1 a čl. 239 odst. 4
Článek 11	Čl. 230 odst. 1 písm. d), články 239 a 240
Článek 12	—
Článek 13	—
Článek 14	—
Článek 16	—
Článek 17	—
Článek 18	—
Článek 19	—
Článek 20	—
Článek 21	—

26. Směrnice 2005/94/ES

Směrnice 2005/94/ES	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Článek 9
Článek 4	Články 27 a 28
Článek 5	Články 16, 17, 18 a 21
Článek 6	Článek 57
Článek 7	Články 53 až 56 a čl. 57 odst. 1
Článek 8	Čl. 55 odst. 2
Článek 9	Článek 59
Článek 10	Čl. 55 odst. 1 písm. e) a f) a článek 56
Článek 11	Články 61 a 63
Článek 12	Článek 63
Článek 13	Články 61 a 63
Článek 14	Čl. 63 písm. a)
Článek 15	Článek 62 a čl. 63 písm. e)
Článek 16	Článek 64
Článek 17	Články 65 a 67
Článek 18	Čl. 65 odst. 1 písm. a) a b) a článek 67
Článek 19	Články 65 a 67
Článek 20	Čl. 65 odst. 1 písm. d) bod ii) a článek 67
Článek 21	Čl. 65 odst. 1 písm. c) a i) a článek 67
Článek 22	Čl. 65 odst. 1 písm. c) a i) a článek 67
Článek 23	Čl. 65 odst. 1 písm. c) a článek 67
Článek 24	Čl. 65 odst. 1 písm. c) a článek 67
Článek 25	Čl. 65 odst. 1 písm. c) a článek 67
Článek 26	Čl. 65 odst. 1 písm. c) a článek 67
Článek 27	Čl. 65 odst. 1 písm. d) bod ii) a článek 67
Článek 28	Čl. 65 odst. 1 písm. f) a čl. 67 písm. b)
Článek 29	Článek 68
Článek 30	Články 65 a 67
Článek 31	Článek 68
Článek 32	Články 64, 65 a 67 a čl. 71 odst. 3
Článek 33	Článek 67 a čl. 71 odst. 3
Článek 34	Článek 37, čl. 65 odst. 1 písm. i), článek 67 a čl. 71 odst. 3
Článek 35	Články 54 a 61
Článek 36	Články 61 a 63
Článek 37	Články 61 a 63
Článek 38	Články 61, 63, 65 a 67
Článek 39	Články 61 a 63 a čl. 71 odst. 3
Článek 40	Články 61 a 63 a čl. 71 odst. 3
Článek 41	Články 61 a 63 a čl. 71 odst. 3
Článek 42	Články 62 a 63
Článek 43	Článek 64
Článek 44	Články 65 a 67
Článek 45	Článek 68
Článek 46	Čl. 64 odst. 4, článek 67 a čl. 71 odst. 3
Článek 47	Články 61 a 63 a článek 71
Článek 48	Čl. 68 odst. 1 písm. b) a čl. 68 odst. 2 písm. a)
Článek 49	Čl. 61 odst. 3 a článek 68
Článek 50	Článek 15, čl. 54 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 54 odst. 3, čl. 58 odst. 2, čl. 63 odst. 5
Článek 51	—
Článek 52	Články 46 a 47
Článek 53	Článek 69
Článek 54	Články 46, 47, 65, 67 a 69
Článek 55	Články 46, 47, 65, 67 a 69
Článek 56	Články 46 a 47
Článek 57	Článek 47
Článek 58	Články 48 až 51
Článek 59	Článek 52
Článek 60	—
Článek 61	Článek 256
Článek 62	Články 43 až 45
Článek 63	—
Článek 64	—
Článek 65	—
Článek 66	—
Článek 67	—
Článek 68	—
Článek 69	—

27. Směrnice 2006/88/ES

Směrnice 2006/88/ES	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 2 a čl. 3 odst. 2
Článek 3	Článek 4 (částečně)
Čl. 4 odst. 1 Čl. 4 odst. 2 Čl. 4 odst. 3 Čl. 4 odst. 4 Čl. 4 odst. 5	Články 170, 171, 174 a 175 Článek 177 Čl. 183 odst. 2 Články 170, 171, 172 a 173 —
Článek 5	Článek 179
Článek 6	Články 183 a 184
Článek 7	—
Článek 8	Články 185, 186, 187 a 188
Článek 9	Čl. 179 odst. 1 písm. a) bod i) a čl. 179 odst. 2 a 3
Článek 10	Čl. 179 odst. 1 písm. a) bod ii) a čl. 179 odst. 2 a 3
Článek 11	Články 190 a 204
Článek 12	Článek 190
Článek 13	Článek 191
Čl. 14 odst. 1 a 2 Čl. 14 odst. 3 a 4	Článek 208 Články 219 a 220
Čl. 15 odst. 1 a 2 Čl. 15 odst. 3 Čl. 15 odst. 4	Články 195 a 196 Článek 192 Články 195, 196 a 198
Článek 16	Článek 196
Článek 17	Článek 196
Článek 18	Články 200 a 201
Článek 19	Články 200 a 201
Článek 20	Článek 199
Článek 21	Články 202, 203 a 205
Článek 22	Čl. 230 odst. 1 písm. a)
Článek 23	Články 231 a 232
Článek 24	Čl. 230 odst. 1 písm. d) a článek 239
Článek 25	Články 236, 239 a 240
Článek 26	Článek 16
Článek 27	Články 17 a 18
Článek 28	Články 53 až 55 a 72 až 74
Článek 29	Článek 57
Článek 30	Články 59 a 77
Článek 31	—
Článek 32	Články 60, 61, 62 a 64
Článek 33	Články 65 a 67
Článek 34	Čl. 61 odst. 1 písm. b) a c) a článek 63
Článek 35	Čl. 61 odst. 3 a článek 63
Článek 36	—
Článek 37	Článek 68
Článek 38	Články 76 a 78
Článek 39	Články 78 a 79
Článek 40	Článek 80
Článek 41	Čl. 246 odst. 1 písm. b) a c)
Článek 42	Čl. 71 odst. 3
Článek 43	Článek 227
Článek 44	Články 26, 27, 30 a 31
Článek 45	Článek 32
Článek 46	Článek 34
Článek 47	Články 43 a 44
Článek 48	Články 46 a 47
Článek 49	Článek 36
Článek 50	Články 36 a 37
Článek 51	Článek 38
Článek 52	Článek 41
Článek 53	Článek 42
Článek 54	—
Článek 55	—
Článek 56	—
Čl. 57 písm. a) Čl. 57 písm. b) Čl. 57 písm. c)	— Čl. 54 odst. 2 písm. c) a čl. 54 odst. 3, článek 58, čl. 61 odst. 1 písm. h), čl. 63 písm. c), čl. 67 odst. 1 písm. b) a čl. 67 písm. c) —
Článek 58	—
Článek 59	Článek 38, článek 183 (částečně)
Článek 60	Článek 256
Článek 61	—
Článek 62	—
Článek 63	—
Článek 64	—
Článek 65	—
Článek 66	—
Článek 67	—

28. Směrnice 2008/71/ES

Směrnice 2008/71/ES	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Čl. 3 odst. 1 Čl. 3 odst. 2	Články 96 a 115 —
Čl. 4 odst. 1 Čl. 4 odst. 2	Články 97 a 115 Článek 110
Čl. 5 odst. 1 Čl. 5 odst. 2	Čl. 110 písm. a), čl. 114 písm. b) a článek 117 Čl. 110 písm. a) a článek 111
Čl. 6 odst. 1 Čl. 6 odst. 2	Čl. 110 písm. a), články 115 a 117 —
Článek 7	Čl. 103 odst. 1 písm. b) a čl. 103 odst. 2
Článek 8	Článek 110, čl. 114 písm. d)
Článek 9	Článek 256
Článek 10	—
Článek 11	—
Článek 12	—
Článek 13	—

[pozm. návrh 334]

29. Směrnice 2009/156/ES

Směrnice 2009/156/ES	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	Články 123 a 136
Čl. 4 odst. 1 Čl. 4 odst. 2 Čl. 4 odst. 3 Čl. 4 odst. 4 Čl. 4 odst. 5 Čl. 4 odst. 6	Článek 127 a čl. 146 odst. 3 Články 127 a 128 Článek 125 Články 109, 114 a 117 Čl. 123 odst. 1 písm. a) a články 127 a 128 Články 30 až 35
Článek 5	Články 127 a 128
Článek 6	Články 127 a 128 a čl. 141 písm. b)
Čl. 7 odst. 1 Čl. 7 odst. 2 Čl. 7 odst. 3	Čl. 123 odst. 2 a článek 130 Články 127, 128 a 129 Články 127, 128 a 129
Článek 8	Čl. 109 odst. 1 písm. c), články 114, 117 a 140 až 143
Článek 9	Články 246 až 248 (částečně)
Článek 10	—
Článek 11	—
Čl. 12 odst. 1, 2 a 3 Čl. 12 odst. 4 a 5	Čl. 230 odst. 1 písm. a) a článek 231 Článek 236
Článek 13	Články 231 a 236
Článek 14	Článek 236
Článek 15	Článek 236
Článek 16	Články 236, 238 a 239
Článek 17	Článek 236
Článek 18	—
Článek 19	Článek 236
Článek 20	—
Článek 21	—
Článek 22	—
Článek 23	—
Článek 24	—

30. Směrnice 2009/158/ES

Směrnice 2009/158/ES	Toto nařízení
Článek 1	—
Článek 2	Článek 4 (částečně)
Článek 3	—
Článek 4	—
Článek 5	Články 123, 127, 128, 157 a 158
Článek 6	Články 121, 123 a 157
Článek 7	Článek 96
Článek 8	Články 157 a 158
Článek 9	Články 127 a 128
Článek 10	Články 127 a 128
Článek 11	Články 127 a 128
Článek 12	Články 127 a 128
Článek 13	Článek 128
Článek 14	Článek 128
Čl. 15 odst. 1 písm. a) Čl. 15 odst. 1 písm. b) až d) Čl. 15 odst. 2	Články 157 a 158 Články 127 a 128 Články 30 až 35
Článek 16	Články 30 až 35
Článek 17	Články 36, 39 a 40
Článek 18	Články 121 a 122, čl. 123 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a čl. 155 odst. 3
Článek 19	Článek 128
Článek 20	Články 140 až 147 a články 159 a 160
Článek 21	—
Článek 22	—
Článek 23	Čl. 230 odst. 1 písm. a), články 231 a 232
Článek 24	Článek 236
Článek 25	Článek 236
Článek 26	Článek 239
Článek 27	—
Článek 28	Články 236, 237 a 238
Článek 29	Články 236 a 241
Článek 30	Článek 236
Článek 31	Články 246 až 248
Článek 32	—
Článek 33	—
Článek 34	—
Článek 35	—
Článek 36	—
Článek 37	—
Článek 38	—

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/611

P7_TA(2014)0382

Ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin (COM(2013)0267 – C7-0122/2013 – 2013/0141(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/61)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0267),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 43 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0122/2013),

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené rakouskou Spolkovou radou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013 (1),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0147/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 104.

P7_TC1-COD(2013)0141

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice Rady 2000/29/ES (3) stanoví systém rostlinolékařské péče.

(2)	Dne 21. listopadu 2008 vyzvala Rada Komisi, aby přistoupila k hodnocení tohoto systému (4).

(3)	S ohledem na výsledek uvedeného hodnocení a na zkušenosti získané při používání směrnice 2000/29/ES byl učiněn závěr, že uvedená směrnice by měla být nahrazena. V zájmu zajištění jednotného používání nových pravidel by akt nahrazující uvedenou směrnici měl mít formu nařízení.

(4)

Zdraví rostlin má velký význam pro rostlinnou produkci, veřejnou a soukromou zeleň, přírodní ekosystémy, ekosystémové služby a biologickou rozmanitost v Unii. Zdraví rostlin je ohrožováno druhy škodlivými rostlinám a rostlinným produktům, dále označovanými jako „škodlivé organismy“ , u nichž nyní v důsledku globalizace obchodu a změny klimatu hrozí ve větší míře zavlečení na území Unie . V rámci boje s tímto ohrožením je nutné přijmout opatření týkající se zjištění fytosanitárních rizik, která uvedené škodlivé organismy představují, a snížení těchto rizik na přijatelnou úroveň. [pozm. návrh 1]

(5)

Potřeba těchto opatření je již dlouho uznávána. Uvedená opatření jsou předmětem mezinárodních dohod a úmluv, včetně Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (IPPC) ze dne 6. prosince 1951 uzavřené v rámci Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a jejího nového revidovaného znění schváleného na konferenci Organizace OSN pro výživu a zemědělství v listopadu 1997 v rámci jejího 29. zasedání i mezinárodní Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) ze dne 29. prosince 1993 . Unie je stranou jak úmluvy IPPC , tak úmluvy CBD . [pozm. návrh 2]

(6)

Bylo zjištěno, že pro stanovení oblasti působnosti tohoto nařízení je důležité zohlednit biogeografické faktory, aby se zabránilo šíření škodlivých organismů, které se nevyskytují na evropském území Unie, na toto území. V důsledku toho by neevropská území (nejvzdálenější regiony) členských států uvedená v čl. 355 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) měla být vyňata z územní působnosti tohoto nařízení. Měl by být vytvořen seznam těchto území. V případě, že se status takového území nebo území uvedeného v čl. 355 odst. 2 SFEU změní podle čl. 355 odst. 6 SFEU, měl by být výše uvedený seznam rovněž změněn, aby se zajistilo, že územní působnost tohoto nařízení zůstane omezena na evropskou část území Unie. Odkazy na třetí země se rozumí i odkazy na území zahrnutá ve výše uvedeném seznamu.

(7)

Směrnice 2000/29/ES stanoví pravidla pro úřední kontroly, které mají provádět příslušné orgány, pokud jde o ochranná opatření proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství. Tato pravidla nyní stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… (5) [Číslo nařízení o úředních kontrolách a do poznámky pod čarou odkaz na příslušné vydání Úředního věstníku], a tudíž by neměla být součástí tohoto nařízení.

(8)

Měla by být stanovena kritéria, která umožní určit, pro které škodlivé organismy je nutné stanovit ochranná opatření na celém území Unie. Tyto škodlivé organismy se nazývají „karanténní škodlivé organismy Unie“. Dále by měla být stanovena kritéria pro určení škodlivých organismů, pro něž je nutné přijmout ochranná opatření, pouze pokud jde o jednu nebo několik částí uvedeného území. Tyto škodlivé organismy se nazývají „karanténní škodlivé organismy chráněné zóny“.

(9)

V zájmu zajištění koncentrace úsilí na ochranu před těmi karanténními škodlivými organismy Unie, jejichž hospodářský, environmentální či sociální dopad je pro celé území Unie nejzávažnější, by měl být stanoven omezený seznam těchto škodlivých organismů, které se nazývají „prioritní škodlivé organismy“.

(10)	Je vhodné stanovit výjimky ze zákazu introdukce karanténních škodlivých organismů Unie na území Unie a zákazu přemísťování v rámci tohoto území pro vědecké účely, pokusy, selekci odrůd, šlechtění a výstavy.

(11)

V zájmu zajištění účinných a včasných opatření v případě výskytu karanténního škodlivého organismu Unie by se na veřejnost, profesionální provozovatele a členské státy měly vztahovat ohlašovací povinnosti. Je nezbytné zvýšit informovanost pracovníků údržby venkovní zeleně, úředníků místních orgánů, zahradních center, školek, dovozců, zahradních architektů, pracovníků pečujících o stromy, učitelů, výzkumných pracovníků, provozovatelů podniků, zaměstnanců úředních subjektů, volených zástupců a řadových občanů o škodlivých organismech rostlin a vzdělávat tyto osoby v hubení těchto organismů. [pozm. návrh 3]

(12)

V případech, kde tyto ohlašovací povinnosti vyžadují poskytnutí osobních údajů fyzických nebo právnických osob příslušným orgánům, může se jednat o omezení práv stanovených v článku 8 (Ochrana osobních údajů) Listiny základních práv. Takové omezení by však bylo nezbytné a přiměřené vzhledem k cíli veřejného zájmu tohoto nařízení.

(13)

Profesionální provozovatel, který zjistí výskyt karanténního škodlivého organismu Unie v rostlině, rostlinném produktu nebo jiném předmětu, který je, nebo byl pod jeho kontrolou, by měl být vázán povinností přijmout veškerá opatření, která mohou být vhodná, pokud jde o vyhubení škodlivého organismu, stažení nebo zpětné převzetí dotčených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů a informování příslušného orgánu, dalších osob v obchodním řetězci a veřejnosti.

(14)

Zjistí-li členské státy výskyt karanténních škodlivých organismů Unie na svém území, měly by přijmout veškerá nezbytná opatření k jejich eradikaci. Je vhodné stanovit opatření, která mohou členské státy v takovém případě přijmout, jakož i zásady, na jejichž základě se mohou rozhodnout, ke kterým opatřením přistoupit. Tato opatření by měla zahrnovat ustanovení vymezených území sestávajících ze zamořené zóny a nárazníkové zóny.

(15)

V některých případech by členské státy měly uložit opatření k eradikaci karanténních škodlivých organismů na soukromých pozemcích, jelikož eradikace škodlivých organismů může být úspěšná, pouze pokud jsou odstraněny všechny zdroje zamoření. Za tímto účelem by příslušné orgány členských států měly mít na tyto pozemky zákonný přístup. V takovém případě se může jednat o omezení práv stanovených v článku 7 (Respektování soukromého a rodinného života) a v článku 17 (Právo na vlastnictví) Listiny základních práv. Takové omezení je nezbytné a přiměřené vzhledem k cíli veřejného zájmu systému, za podmínky, že členské státy zajistí spravedlivou a včasnou kompenzaci ztráty soukromého vlastnictví.

(16)

Prevence, ochranná opatření a včasné zjištění výskytu škodlivých organismů jsou nesmírně důležité pro včasnou a účinnou eradikaci. Členské státy by tudíž měly provádět průzkumy na zjištění výskytu karanténních škodlivých organismů Unie na územích, o nichž je známo, že se v nich uvedené škodlivé organismy nevyskytují. S ohledem na počet karanténních škodlivých organismů Unie a na čas a zdroje potřebné pro provedení těchto průzkumů by členské státy měly zřídit víceleté programy průzkumů. [pozm. návrh 4]

(16a)

K preventivním agronomickým opatřením a integrované ochraně rostlin podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (6) by neměla patřit systematické preventivní používání pesticidů, tedy používání biocidů ještě před zjištěním přítomnosti škodlivých organismů. [pozm. návrh 5]

(17)

Komise by měla mít pravomoc přijímat opatření v případě podezření na výskyt nebo potvrzení výskytu specifických karanténních škodlivých organismů Unie, týkající se zejména jejich eradikace a izolace, jakož i ustanovení vymezených území, provádění průzkumů, pohotovostních plánů, simulačních cvičení a plánů eradikace, pokud jde o tyto škodlivé organismy. Komise opatření, která mají být přijata, předem konzultuje s členskými státy. [pozm. návrh 6]

(18)

V zájmu zajištění rychlých a účinných kroků proti škodlivým organismům, které sice nejsou karanténními škodlivými organismy Unie, ale o nichž se členské státy domnívají, že mohou splňovat podmínky pro zařazení na seznam karanténních škodlivých organismů Unie, by mělo být uvedeno ustanovení týkající se opatření, která mají členské státy přijmout v případě, že zjistí výskyt takového škodlivého organismu. Podobné ustanovení by mělo být uvedeno i pro Komisi.

(19)	Za určitých podmínek by mělo být členským státům umožněno přijmout přísnější eradikační opatření, než jaká vyžadují právní předpisy Unie , pokud se tato opatření uplatňují udržitelným způsobem . [pozm. návrh 7]

(20)	Na prioritní škodlivé organismy, zejména pokud jde o informování veřejnosti, průzkumy, pohotovostní plány, eradikační plány a spolufinancování opatření ze strany Unie, by se měla vztahovat zvláštní ustanovení.

(21)

Karanténní škodlivé organismy, které se vyskytují na území Unie, avšak nejsou přítomné v určitých částech tohoto území onačených jako „chráněné zóny“ a jejichž výskyt by měl nepřijatelný hospodářský, sociální nebo environmentální dopad pouze na tyto chráněné zóny, by měly být specificky stanoveny a uvedeny na zvláštním seznamu jako „karanténní škodlivé organismy chráněné zóny“. Introdukce a vypouštění karanténních škodlivých organismů chráněné zóny do příslušných chráněných zón a jejich přemísťování v rámci těchto zón by měly být zakázány.

(22)

Měla by být stanovena pravidla pro uznávání, změnu nebo zrušení uznání chráněných zón, povinnosti ohledně průzkumů chráněných zón a opatření, která je třeba přijmout, pokud se zjistí, že se v určitých chráněných zónách vyskytují karanténní škodlivé organismy chráněné zóny. V případě zjištění výskytu karanténních škodlivých organismů chráněné zóny uvnitř určité chráněné zóny by měla platit přísná pravidla pro změnu a zrušení takové zóny.

(23)

Škodlivý organismus, který není karanténním škodlivým organismem Unie, by se měl nazývat „škodlivým organismem Unie snižujícím kvalitu“ v případě, že se tento škodlivý organismus přenáší zejména prostřednictvím určitých rostlin k pěstování, jeho výskyt na těchto rostlinách k pěstování má nepřijatelný hospodářský dopad, pokud jde o zamýšlené použití těchto rostlin, a je uveden na seznamu škodlivých organismů Unie snižujících kvalitu. V zájmu omezení výskytu těchto škodlivých organismů by jejich introdukce na území Unie a přemísťování v rámci tohoto území na dotčených rostlinách k pěstování měly být zakázány, pokud uvedený seznam nestanoví jinak.

(24)

Některé rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty představují nepřijatelné fytosanitární riziko, jelikož existuje pravděpodobnost, že se stanou hostitelem karanténního škodlivého organismu Unie. U některých těchto rostlin existují přijatelná opatření ke zmírnění rizika, avšak ne u všech. V závislosti na existenci přijatelných opatření ke zmírnění rizika by jejich dovoz na území Unie a přemísťování v rámci tohoto území měly být buď zakázány, nebo by měly podléhat zvláštním požadavkům. Tyto rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty by měly být uvedeny na zvláštním seznamu.

(25)

Měly by být stanoveny odchylky ze zákazů nebo zvláštních požadavků, pokud jde o dovoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Unie. Komise by měla mít pravomoc uznávat některá opatření třetích zemí coby rovnocenná požadavkům na přemísťování dotčených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci území Unie.

(26)

Uvedené zákazy nebo požadavky by se však neměly vztahovat na malá množství rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, kromě rostlin k pěstování, určených k nekomerčním a neprofesionálním účelům, a ani na dovoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů do pohraničních pásem a přemísťování v rámci těchto pásem. Neměly by se vztahovat ani na dovoz a přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Unie pro vědecké účely, pokusy, selekci odrůd, šlechtění a výstavy. Měly by být stanoveny příslušné záruky a poskytnuty informace dotčeným stranám.

(27)	Měla by být stanovena odchylka z pravidel Unie pro dovoz na území Unie a přemísťování v rámci tohoto území pro rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty v tranzitu.

(28)

Mezinárodní obchod s rostlinami k pěstování, s nimiž jsou jen omezené fytosanitární zkušenosti, může znamenat vážné riziko usídlení karanténních škodlivých organismů, pro něž nebyla na základě tohoto nařízení přijata žádná opatření. V zájmu zajištění rychlých a účinných kroků proti nově zjištěným rizikům souvisejícím s rostlinami k pěstování, které nepodléhají trvalým požadavkům nebo zákazům, avšak mohou pro ně být taková trvalá opatření vhodná, by měla mít Komise možnost přijmout dočasná opatření v souladu se zásadou předběžné opatrnosti.

(29)

Je nutné stanovit zákazy a zvláštní požadavky podobné těm, které byly stanoveny pro území Unie, pokud jde o dovoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které by z důvodu pravděpodobnosti, že se stanou hostitelem karanténního škodlivého organismu chráněné zóny, představovaly nepřijatelně vysoké fytosanitární riziko, do chráněných zón a přemísťování v rámci těchto zón.

(30)	Měly by být přijaty obecné požadavky na dopravní prostředky a na obalový materiál rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, aby se zajistilo, že jsou prosté karanténních škodlivých organismů.

(31)

Členské státy by měly určit karanténní stanice. Měly by být stanoveny požadavky týkající se určení, provozu a dozoru nad těmito karanténními stanicemi, jakož i propuštění rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů z těchto stanic. V případech, kdy tyto požadavky stanoví vedení seznamu zaměstnanců a návštěvníků vstupujících do těchto stanic, se může jednat o omezení práv stanovených v článku 8 (Ochrana osobních údajů) Listiny základních práv. Takové omezení by však bylo nezbytné a přiměřené vzhledem k cíli veřejného zájmu tohoto nařízení.

(32)	Vyžaduje-li to dvoustranná dohoda uzavřená Unií se třetí zemí, nebo právní předpisy třetí země, měly by rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty přemísťované z území Unie a vstupující do dotčené třetí země být v souladu s těmito pravidly.

(33)

V případech, kde se na některé rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty přemísťované z území Unie a vstupující do třetích zemí nevztahuje žádná dvoustranná fytosanitární dohoda uzavřená mezi Unií a třetí zemí a žádné fytosanitární právní předpisy třetí země, měla by být třetím zemím nabídnuta ochrana proti karanténním škodlivým organismům Unie z důvodu jejich uznávané škodlivé povahy, kromě případů, kdy je oficiálně známo, že daný karanténní škodlivý organismus Unie se v dotčené třetí zemi vyskytuje a není předmětem úřední kontroly, nebo lze-li důvodně předpokládat, že karanténní škodlivý organismus Unie nesplňuje kritéria karanténního škodlivého organismu dotčené třetí země.

(33a)

Prodej rostlin na dálku může představovat velké fytosanitární riziko, pokud je zboží napadeno cizími škodlivými organismy včetně organismů karanténních. Zejména zásilky rostlin dovezených ze třetích zemí a zakoupených při prodeji na dálku v mnoha případech nesplňují fytosanitární požadavky Unie na dovoz. Za účelem řešení těchto nedostatků je nezbytné zvýšit informovanost spotřebitelů a obchodníků s rostlinami a zajistit vysledovatelnost prodeje na dálku jak v rámci Unie, tak ve třetích zemích. [pozm. návrh 9]

(33b)

Členské státy by měly přijmout opatření ke zvýšení povědomí o možných hospodářských, environmentálních a sociálních dopadech škodlivých organismů rostlin, hlavních zásadách prevence a šíření a rovněž odpovědnosti celé společnosti za zajištění fytosanitárního zdraví v Unii. Komise by dále měla vést veřejně přístupný aktualizovaný seznam škodlivých organismů rostlin, které se nově objevují ve třetích zemích a mohou představovat potenciální riziko pro zdraví rostlin na území Unie. [pozm. návrh 10]

(34)

V zájmu zajištění účinného provádění tohoto nařízení by profesionální provozovatelé vázaní povinnostmi podle tohoto nařízení měli být uvedeni v registrech zřízených členskými státy. S cílem snížit administrativní zátěž by v těchto registrech měli rovněž být uvedeni profesionální provozovatelé spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… (7) [Číslo a název nařízení o právním rámci pro rozmnožovací materiál rostlin a do poznámky pod čarou odkaz na zveřejnění v Úředním věstníku].

(35)	Profesionálním provozovatelům působícím ve více než v jedné provozovně by měla být dána možnost provést samostatnou registraci každé této provozovny.

(36)

V zájmu snazšího zjištění zdroje zamoření karanténním škodlivým organismem je vhodné vyžadovat, aby profesionální provozovatelé vedli záznamy týkající se rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které jim byly dodány profesionálními provozovateli a které dodávají jiným profesionálním provozovatelům. Vzhledem k období latence některých karanténních škodlivých organismů a době potřebné pro zjištění zdroje zamoření by se záznamy měly uchovávat po dobu tří let.

(37)	Profesionální provozovatelé by rovněž měli mít zavedeny systémy a postupy umožňující sledovat přemísťování jejich rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci vlastních provozoven.

(38)	Pro dovoz některých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů ze třetích zemí na území Unie by mělo být vyžadováno rostlinolékařské osvědčení. Tyto rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty by v zájmu jasnosti měly být uvedeny na zvláštním seznamu.

(39)

Uvedená rostlinolékařská osvědčení by měla být v souladu s požadavky úmluvy IPPC a dosvědčovat soulad s požadavky a opatřeními stanovenými na základě tohoto nařízení. V zájmu zajištění důvěryhodnosti rostlinolékařských osvědčení by měla být stanovena pravidla pro podmínky jejich platnosti a zrušení.

(40)

Přemísťování některých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci území Unie, přemístění do chráněných zón a v rámci těchto zón by mělo být povoleno, pouze pokud tyto rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty budou mít rostlinolékařský pas dosvědčující soulad s požadavky a opatřeními stanovenými na základě tohoto nařízení. Tyto rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty by v zájmu jasnosti měly být uvedeny na zvláštním seznamu.

(41)	Rostlinolékařský pas by neměl být vyžadován pro rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty určené pro konečné uživatele , včetně zahrádkářů . [pozm. návrh 11]

(42)	V zájmu zajištění důvěryhodnosti rostlinolékařských pasů by měla být stanovena pravidla pro jejich obsah.

(43)

Rostlinolékařské pasy by v zásadě měli vydávat profesionální provozovatelé. Jestliže profesionální provozovatelé nemají na vydávání rostlinolékařských pasů zdroje, měla by být stanovena možnost, že tyto pasy mohou na žádost profesionálních provozovatelů vydávat příslušné orgány členských států . [pozm. návrh 12]

(44)	Měla by být stanovena pravidla pro vydávání rostlinolékařských pasů, kontroly nutné pro toto vydávání, oprávnění profesionálních provozovatelů vydávajících rostlinolékařské pasy a dozor nad nimi, povinnosti oprávněných provozovatelů a odnětí jejich oprávnění.

(45)	V zájmu snížení zátěže oprávněných provozovatelů by kontroly pro vydávání rostlinolékařských pasů měly být případně kombinovány s kontrolami požadovanými v nařízení (EU) č. …/….[Číslo nařízení o právním rámci pro rozmnožovací materiál rostlin].

(46)	Oprávnění provozovatelé by měli disponovat potřebnými znalostmi v oblasti škodlivých organismů.

(47)

Někteří oprávnění provozovatelé mohou považovat za vhodné vytvořit plán řízení fytosanitárních rizik, který bude zajišťovat a prokazovat vysokou úroveň odbornosti a povědomí o fytosanitárních rizicích, pokud jde klíčové prvky jejich profesní činnosti, a který zdůvodní zvláštní kontrolní uspořádání s příslušnými orgány. Pro obsah těchto plánů by měla být stanovena pravidla Unie. [pozm. návrh 13]

(48)	Je vhodné stanovit pravidla pro nahrazování rostlinolékařských pasů a rostlinolékařských osvědčení.

(49)	V případě nesouladu s pravidly Unie by rostlinolékařský pas měl být odstraněn, jeho platnost by měla být zrušena a z důvodů vysledovatelnosti by měl být uschován.

(50)

Mezinárodní standard pro fytosanitární opatření č. 15 FAO vyžaduje, aby dřevěný obalový materiál nesl určité označení, kterým ho opatří profesionální provozovatelé, již jsou řádně schváleni a nad nimiž je vykonáván dozor. Toto nařízení by mělo stanovit vzor a obsah tohoto označení, jakož i podmínky udělování oprávnění profesionálním provozovatelům na území Unie umísťujícím toto označení a dozoru nad nimi.

(51)

Požaduje-li to třetí země, měly by příslušné rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty při přemístění z území Unie na území této třetí země mít rostlinolékařské osvědčení pro vývoz nebo reexport. S ohledem na příslušná ustanovení úmluvy IPPC by tato osvědčení měly vydávat příslušné orgány a dodržovat při tom obsah vzorových osvědčení pro vývoz a reexport stanovených v úmluvě IPPC.

(52)

Jestliže jsou rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty před vývozem do třetí země přemísťovány přes území více než jednoho členského státu, je důležité, aby si členský stát, v němž byly rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty vyprodukovány nebo zpracovány, vyměnil informace s členským státem, který vydává rostlinolékařské osvědčení pro vývoz. Tato výměna informací má význam pro osvědčení souladu s požadavky třetí země. Mělo by proto být stanoveno „harmonizované předvývozní osvědčení“, které zajistí, že výměna informací bude probíhat jednotným způsobem.

(53)	Komise by měla vytvořit elektronický systém hlášení, jak požaduje toto nařízení.

(53a)

Aby byl zohledněn technický pokrok, vědecký vývoj a nové okolnosti v oblasti zdraví rostlin, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o předpisy, kterými se mění nebo doplňují seznamy karanténních škodlivých organismů Unie, prioritních škodlivých organismů, škodlivých organismů Unie snižujících kvalitu a dotčených rostlin k pěstování. V případě vážného fytosanitárního rizika by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s postupem pro naléhavé případy s cílem stanovit seznam karanténních škodlivých organismů Unie coby prioritních škodlivých organismů. [pozm. návrh 14]

(54)

Aby se zajistilo, že výjimky pro karanténní škodlivé organismy Unie používané k vědeckým účelům, pokusům, selekci odrůd, šlechtění či výstavám jsou prováděny způsobem, který nepředstavuje žádné fytosanitární riziko pro území Unie nebo jeho části, měla by pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla pro výměnu informací mezi členskými státy a Komisí, co se týče introdukce dotčených škodlivých organismů na území Unie a jejich přemísťování v rámci tohoto území, příslušných posouzení a schválení, monitorování souladu, kroků v případě nesouladu a jejich hlášení, být přenesena na Komisi.

(55)	V zájmu zajištění účinného systému hlášení by pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla týkající se ohlašovacích povinností v případě podezření na výskyt určitých karanténních škodlivých organismů Unie, který nebyl ještě úředně potvrzen, měla být přenesena na Komisi.

(56)	V zájmu zohlednění technického a vědeckého pokroku týkajícího se průzkumů výskytu škodlivých organismů by pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla pro změnu nebo doplnění prvků, které mají být součástí víceletých programů průzkumů, měla být přenesena na Komisi.

(57)	V zájmu účinného fungování simulačních cvičení by pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla stanovící četnost, obsah, formát a další ustanovení ohledně simulačních cvičení, měla být přenesena na Komisi.

(58)

Aby se zajistilo, že chráněné zóny jsou zřizovány a fungují spolehlivým způsobem, měla by být pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla pro průzkumy, které je nutno provádět za účelem uznávání chráněných zón a zjištění, zda chráněné zóny splňují příslušné požadavky, přenesena na Komisi.

(59)

V zájmu zajištění přiměřeného a restriktivního uplatňování výjimek týkajících se přemístění rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů do pohraničních pásem a přemísťování v rámci těchto pásem by pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla týkající se maximální šířky pohraničních pásem třetích zemí a pohraničních pásem členských států, maximální vzdálenosti přemístění dotčených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů v rámci pohraničních pásem třetích zemí a pohraničních pásem členských států a postupů týkajících se schvalování dovozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů do pohraničních pásem členských států a přemísťování v rámci těchto pásem, měla být přenesena na Komisi.

(60)

V zájmu předcházení fytosanitárním rizikům během tranzitu rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů by pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla stanovící obsah prohlášení týkajícího se průvozu rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů územím Unie na účelem dovozu do třetí země, měla být přenesena na Komisi.

(61)

Aby se zajistilo, že registrace profesionálních provozovatelů je přiměřená cíli ochrany před fytosanitárními riziky, měla by být pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla stanovící kategorie profesionálních provozovatelů a podmínky pro tyto provozovatele, kteří mají být vyjmuti z povinnosti být zapsán v registru, přenesena na Komisi.

(62)	V zájmu zajištění důvěryhodnosti rostlinolékařských osvědčení třetích zemí, které nejsou stranami úmluvy IPPC, by pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla doplňující podmínky přijímání rostlinolékařských osvědčení z těchto třetích zemí, měla být přenesena na Komisi.

(63)

V zájmu minimalizace fytosanitárních rizik rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, které jsou přemísťovány v rámci území Unie, by pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla stanovící horní hranici pro malá množství určitých rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, které nemusí mít rostlinolékařský pas, měla být přenesena na Komisi.

(64)

V zájmu zajištění spolehlivosti kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů prováděných za účelem vydání rostlinolékařských pasů by pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla pro vizuální prohlídku, vzorkování, testování a používání certifikačních schémat, měla být přenesena na Komisi.

(65)

V zájmu posílení důvěryhodnosti rostlinolékařských pasů by pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla pro stanovení kvalifikačních požadavků, které mají splnit profesionální provozovatelé, aby mohli být oprávněni k vydávání rostlinolékařských pasů, měla být přenesena na Komisi.

(66)	V zájmu optimalizace oblasti působnosti a posílení užitečnosti plánu řízení fytosanitárních rizik by pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde doplňování či změnu prvků, na něž se takový plán vztahuje, měla být přenesena na Komisi.

(67)

V zájmu zohlednění vývoje mezinárodních norem by pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla týkající se potvrzení pro komodity specifické povahy, kromě dřevěného obalového materiálu, pro které je požadováno specifické osvědčení souladu s pravidly tohoto nařízení, měla být přenesena na Komisi.

(68)

V zájmu zajištění užitečnosti a spolehlivosti úředních potvrzení a předvývozních osvědčení by pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla stanovící obsah úředních potvrzení, oprávnění profesionálních provozovatelů vydávajících tato potvrzení a dozor nad nimi, jakož i obsah předvývozních osvědčení, měla být přenesena na Komisi.

(69)	V zájmu přizpůsobení se technickému a vědeckému vývoji a rozhodnutí Evropské rady na základě čl. 355 odst. 6 SFEU by pravomoc přijímat akty na základě článku 290 SFEU, pokud jde o pravidla týkající se změn příloh tohoto nařízení, měla být přenesena na Komisi.

(70)	Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(71)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení s ohledem na zřízení seznamu karanténních škodlivých organismů Unie, zřízení seznamu prioritních škodlivých organismů, stanovení opatření proti specifickým karanténním škodlivým organismům Unie, přijímání opatření na omezenou dobu, pokud jde o fytosanitární rizika, jež představují škodlivé organismy, které předběžně splňují kritéria pro karanténní škodlivé organismy Unie, uznávání chráněných zón uznaných v souladu se směrnicí 2000/29/ES čl. 2 odst. 1 písm. h) prvním pododstavcem a zřízení seznamu příslušných škodlivých organismů chráněné zóny, změnu nebo zrušení chráněných zón, změnu seznamu těchto chráněných zón, zřízení seznamu škodlivých organismů Unie snižujících kvalitu a dotčených rostlin k pěstování, zřízení seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, jejichž dovoz na území Unie a přemísťování v rámci tohoto území mají být zakázány, a dotčených třetích zemí, zřízení seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a požadavků na jejich dovoz na území Unie a přemísťování v rámci tohoto území, stanovení požadavků rovnocenných požadavkům třetích zemí na přemísťování rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů na území Unie, stanovení konkrétních podmínek nebo opatření týkajících se dovozu určitých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů do pohraničních pásem členských států, přijetí dočasných opatření, pokud jde o dovoz a přemísťování rostlin k pěstování ze třetích zemí na území Unie, zřízení seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, jejichž dovoz do určitých chráněných zón a přemísťování v rámci těchto zón má být zakázáno, zřízení seznamu požadavků pro dovoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů do určitých chráněných zón a přemísťování v rámci těchto zón, zřízení seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, jakož i příslušných třetích zemí původu či odeslání, pro jejichž dovoz na území Unie má být vyžadováno rostlinolékařské osvědčení, zřízení seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, jakož i příslušných třetích zemí původu či odeslání, pro jejichž dovoz do určitých chráněných zón z uvedených třetích zemí má být vyžadováno rostlinolékařské osvědčení, zřízení seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, pro jejichž přemísťování v rámci území Unie má být vyžadován rostlinolékařský pas, zřízení seznamu rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, pro jejichž dovoz do některých chráněných zón má být požadován rostlinolékařský pas, a stanovení formátu rostlinolékařského pasu by prováděcí pravomoci měly být přeneseny na Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8).

(72)

Pro přijetí prvotního seznamu karanténních škodlivých organismů Unie by měl být použit poradní postup, vzhledem k tomu, že tento prvotní seznam by měl obsahovat pouze škodlivé organismy uvedené v příloze I části A směrnice 2000/29/ES a příloze II části A oddíle I uvedené směrnice bez jakýchkoli změn; poradní postup by měl být použit i pro změnu vědeckého názvu škodlivého organismu, je-li taková změna odůvodněna na základě vývoje vědeckých poznatků, dále pro přijetí prvotního seznamu chráněných zón a příslušných karanténních škodlivých organismů chráněné zóny, vzhledem k tomu, že tento prvotní seznam by měl obsahovat pouze chráněné zóny uznané v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. h) prvním pododstavcem směrnice 2000/29/ES a karanténní škodlivé organismy chráněné zóny uvedené v příloze I části B a příloze II části B směrnice 2000/29/ES bez jakýchkoli změn; poradní postup by měl být použit i pro změnu a zrušení chráněných zón, pro přijetí prvotního seznamu škodlivých organismů Unie snižujících kvalitu, vzhledem k tomu, že tento prvotní seznam by měl obsahovat pouze škodlivé organismy uvedené v určitých směrnicích o produkci a uvádění osiv a rozmnožovacího materiálu na trh bez jakýchkoliv změn, dále pro přijetí prvotního seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, jejichž dovoz na území Unie a přemísťování v rámci tohoto území mají být zakázány, vzhledem k tomu, že tento prvotní seznam by měl obsahovat pouze rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, jakož i zákazy a dotčené třetí země, jak je stanoveno v příloze III části A směrnice 2000/29/ES bez jakýchkoli změn, spolu s jejich kódy (KN) kombinované nomenklatury; poradní postup by měl být použit i pro přijetí prvotního seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, jejichž dovoz na území Unie a přemísťování v rámci tohoto území mají podléhat zvláštním požadavkům, vzhledem k tomu, že tento prvotní seznam by měl obsahovat pouze rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, jakož i příslušné požadavky a dotčené třetí země, jak jsou uvedeny v příloze IV části A směrnice 2000/29/ES bez jakýchkoli změn, spolu s jejich kódy (KN) kombinované nomenklatury; poradní postup by měl být použit i pro přijetí prvotního seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, jejichž dovoz do určitých chráněných zón má být zakázán, vzhledem k tomu, že tento prvotní seznam by měl obsahovat pouze rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, jakož i zákazy a dotčené třetí země, jak jsou uvedeny v příloze III části B směrnice 2000/29/ES bez jakýchkoli změn, spolu s jejich kódy (KN) kombinované nomenklatury; poradní postup by měl být použit i pro přijetí prvotního seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, jejichž dovoz do určitých chráněných zón a přemísťování v rámci těchto zón má podléhat zvláštním požadavkům, vzhledem k tomu, že tento prvotní seznam by měl obsahovat pouze rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, jakož i požadavky uvedené v příloze IV části B směrnice 2000/29/ES bez jakýchkoli změn, spolu s jejich kódy (KN) kombinované nomenklatury; poradní postup by měl být použit i pro přijetí prvotního seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, jakož i příslušných třetích zemí původu nebo odeslání, pro něž je pro dovoz na území Unie vyžadováno rostlinolékařské osvědčení, vzhledem k tomu, že tento prvotní seznam by měl obsahovat pouze rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v příloze V části B bodě I směrnice 2000/29/ES bez jakýchkoli změn; poradní postup by měl být použit i pro přijetí prvotního seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, jakož i příslušných třetích zemí původu nebo odeslání, pro něž je pro dovoz do určitých chráněných zón vyžadováno rostlinolékařské osvědčení, vzhledem k tomu, že tento prvotní seznam by měl obsahovat pouze rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v příloze V části B bodě II směrnice 2000/29/ES bez jakýchkoli změn; poradní postup by měl být použit i pro přijetí prvotního seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, pro jejichž přemísťování v rámci území Unie je vyžadován rostlinolékařský pas, vzhledem k tomu, že tento prvotní seznam by měl obsahovat pouze rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v příloze V části A bodě I směrnice 2000/29/ES bez jakýchkoli změn; poradní postup by měl být použit i pro přijetí prvotního seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, pro jejichž dovoz do určitých chráněných zón je vyžadován rostlinolékařský pas, vzhledem k tomu, že tento prvotní seznam by měl obsahovat pouze rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v příloze V části A bodě II směrnice 2000/29/ES bez jakýchkoli změn.

(73)

Směrnice Rady 74/647/EHS (9) a směrnice Rady 69/466/EHS (10) stanoví opatření o ochraně proti těmto škodlivým organismům. Po vstupu uvedených směrnic v platnost se dotčené škodlivé organismy rozšířily na celé území Unie, a jejich izolace již tedy není možná. Uvedené směrnice by proto měly být zrušeny.

(74)

Směrnice Rady 69/464/EHS (11), směrnice Rady 93/85/EHS (12), směrnice Rady 98/57/ES (13) a směrnice Rady 2007/33/ES (14) by měly být zrušeny, jelikož by pro dotčené škodlivé organismy měla být přijata nová opatření v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Vzhledem k času a zdrojům, které budou potřeba pro přijetí těchto nových opatření, by měly být tyto akty zrušeny do roku 1. ledna 2021. [pozm. návrh 15]

(75)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 (15) stanoví, že granty na opatření proti škodlivým organismům se mají týkat některých škodlivých organismů uvedených v přílohách směrnice 2000/29/ES a některých škodlivých organismů, které nejsou v těchto přílohách uvedeny, avšak podléhají dočasným opatřením Unie přijatým s ohledem na tyto škodlivé organismy. Toto nařízení zřizuje kategorii prioritních škodlivých organismů. Je vhodné důležité , aby některá opatření přijímaná členskými státy, zejména pokud jde o prioritní škodlivé organismy, byla způsobilá pro granty Unie, včetně kompenzace vyplácené profesionálním provozovatelům za hodnotu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které podléhají zničení na základě eradikačních opatření stanovených v tomto nařízení , a za uplatňování posílených opatření v oblasti biologické bezpečnosti nezbytných za účelem prevence, zjištění a kontroly prioritních škodlivých organismů na úrovni zemědělských podniků .

Kromě toho by pro granty Unie měla být stejně způsobilá opatření přijatá členskými státy v souladu s článkem 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)č. …/2014 (16) [číslo a do poznámky pod čarou odkaz na nařízení o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů ] za účelem včasné eradikace potenciálně škodlivých invazních nepůvodních druhů v rané fázi invaze. To by mělo zahrnovat také kompenzace vyplácené profesionálním provozovatelům za hodnotu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které podléhají zničení na základě článku 15 nařízení (EU) č. …/2014 [Číslo nařízení o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů]. Nařízení ( EU ) č. 652/2014 by proto mělo být změněno. [pozm. návrh 16]

(75a)

Součástí společné zemědělské politiky jsou ustanovení, která podmiňují poskytování finančních prostředků / podpory Unie zemědělcům dodržováním konkrétních norem v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. [pozm. návrh 17]

(76)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění harmonizovaného přístupu, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu jeho účinku, složitosti, přeshraniční a mezinárodní povahy lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(77)

Toto nařízení neznamená pro malé a střední podniky neúměrnou administrativní zátěž či hospodářský dopad. Specifická situace malých a středních podniků byla na základě konzultací se zúčastněnými stranami v rámci tohoto nařízení zohledněna všude, kde to bylo možné. Potenciální univerzální výjimka týkající se mikropodniků, které tvoří většinu dotčených společností, nebyla zvažována, a sice s ohledem na cíle veřejné politiky chránit zdraví rostlin.

(78)	Toto nařízení respektuje úmluvu IPPC, Dohodu o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a pokyny stanovené na základě této úmluvy a dohody.

(78a)

V souladu se zásadou inteligentní regulace bude toto nařízení koordinováno s nařízením (EU) č. … / 2014 [Číslo nařízení o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů] , aby bylo zaručeno, že právní předpisy v oblasti zdraví rostlin se uplatňují v plném rozsahu. [pozm. návrh 18]

(79)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, a to zvláště respektování soukromého a rodinného života, práva na vlastnictví, ochranu osobních údajů, svobodu podnikání a svobodu umění a věd. Členské státy by měly toto nařízení používat v souladu s těmito právy a zásadami,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví pravidla pro fytosanitární kontroly a další úřední opatření orgánů členských států zaměřená na identifikaci fytosanitárních rizik, která představuje jakýkoli druh, kmen nebo biotyp patogenních původců, zvířat či parazitických rostlin škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům (dále: „škodlivé organismy“), včetně nepůvodních invazních druhů rostlin, které jsou rostlinám škodlivé, a pro fytosanitární opatření vedoucí ke snížení těchto rizik na přijatelnou úroveň nezbytná k zabránění pronikání škodlivých organismů z jiných členských států nebo třetích zemí . [pozm. návrh 19]

2. Pro účely tohoto nařízení se odkazy na třetí země rozumí odkazy na třetí země a území uvedené na seznamu v příloze I.

Pro účely tohoto nařízení se odkazy na území Unie rozumí odkazy na území Unie s výjimkou území uvedených na seznamu v příloze I.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, v souladu s článkem 98, kterými se mění příloha I s cílem zajistit, aby oblast působnosti tohoto nařízení byla omezena na evropskou část území Unie. Tyto změny mohou sestávat buď z:

a)	doplnění jednoho nebo více území uvedených v čl. 355 odst. 1 Smlouvy do přílohy I, nebo

b)	odstranění jednoho nebo více území uvedených v čl. 355 odst. 2 Smlouvy z přílohy I.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

„rostlinami“ se rozumí živé rostliny a tyto živé části rostlin:

a)	osivo, v botanickém smyslu, kromě osiva, které není určeno k pěstování;

b)	plody, v botanickém smyslu;

zelenina;

d)	hlízy, osní hlízy, cibule, oddenky, kořeny, podnože, stolony;

e)	prýty, stonky, odnože;

f)	řezané květiny;

g)	větve s listy;

h)	uříznuté stromy s listy;

i)	listy, olistění;

j)	rostlinné tkáňové kultury, včetně buněčných kultur, zárodečné plazmy, meristémy, chimérické klony, mikropropagační materiál;

živý pyl;

l)	očka, rouby, řízky, roubovance;

„rostlinnými produkty“ se rozumí produkty rostlinného původu nezpracované nebo zpracované jednoduchými metodami, pokud nejsou rostlinami.

Není-li stanoveno jinak, považuje se dřevo za „rostlinný produkt“, pouze pokud nebylo předmětem zpracování, kterým se eliminovala fytosanitární rizika, a pokud splňuje jeden nebo více těchto bodů:

a)	nebylo zbaveno, nebo bylo zbaveno jen z části, svého přirozeného zaobleného povrchu, s kůrou nebo bez ní;

b)	bylo zbaveno svého přirozeného zaobleného povrchu v důsledku rozřezání, rozsekání nebo rozštípání;

c)	je ve formě štěpků, třísek, pilin, zbytků dřeva, hoblin nebo dřevního odpadu a nebylo předmětem zpracování pomocí klihu, tepla nebo tlaku či jejich kombinace za účelem výroby pelet, briket, překližek nebo dřevotřískových desek;

d)	je, nebo má být použito jako obalový materiál či přepravné podložky, bez ohledu na to, zda se skutečně používá pro přepravu zboží;

„rostlinami k pěstování“ se rozumí:

—	již vysazené rostliny které mohou produkovat celé rostliny a jsou určeny k produkci těchto rostlin a které mají být vysazeny, přesazeny nebo zůstat zasazeny určené k pěstování nebo k přesazení po jejich dovozu, nebo

—	rostliny dosud nevysazené v okamžiku jejich dovozu, ale určené k vysazení; [pozm. návrh 20]

4)	„jiným předmětem“ se rozumí materiál nebo předmět, kromě rostlin či rostlinných produktů, na němž může škodlivý organismus přežívat nebo pomocí něhož se může šířit, včetně zeminy a pěstebního substrátu;

5)	„příslušným orgánem“ se rozumí příslušný orgán definovaný v čl. 2 odst. 5 nařízení (EU) č. …/… [Číslo nařízení o úředních kontrolách];

6)	„partií“ se rozumí určitý počet jednotek jednoho druhu zboží identifikovatelný pro fytosanitární účely na základě stejnorodosti složení a původu a tvořící část zásilky;

„profesionálním provozovatelem“ se rozumí jakákoli osoba, na niž se vztahuje veřejné nebo soukromé právo a která se profesionálně zabývá jednou nebo několika níže uvedenými činnostmi týkajícími se rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů:

výsadbou;

b)	pěstováním;

produkcí;

d)	dovozem a přemísťováním na území Unie a vývozem z něj;

e)	dodáním na trh;

ea)	šlechtěním; [pozm. návrh 21]

eb)	rozmnožováním; [pozm. návrh 22]

ec)	udržovacím šlechtěním; [pozm. návrh 23]

ed)	poskytováním služeb; [pozm. návrh 24]

ee)	uchováváním, včetně skladování; [pozm. návrh 25]

8)	„konečným uživatelem“ se rozumí jakákoli osoba, která jedná za účelem, jenž není součástí jejího obchodu, podnikání nebo povolání, a která si pro své vlastní použití opatřuje rostliny nebo rostlinné produkty;

9)	„testem“ se rozumí úřední kontrola, kromě vizuální, která má zjistit, zda došlo k výskytu škodlivého organismu, nebo případný škodlivý organismus identifikovat;

10)	„ošetřením“ se rozumí postup za účelem zničení, inaktivace, odstranění, sterilizace nebo devitalizace škodlivých organismů;

10a)	„provozovatelem“ se rozumí provozovatel podle definice obsažené v čl. 2 bodu 26 nařízení (EU) č. …/2014 [Number of the Official controls Regulation]; [pozm. návrh 26]

10b)

„fytosanitární kontrolou“ se rozumí úřední kontrola:

a)	rostlin nebo zboží;

b)	opatření, která spadají do oblasti působnosti pravidel stanovených v čl. 1 odst. 1, a zařízení a dopravních prostředků, jež jsou k těmto účelům používány;

c)	míst či oblastí, v nichž jsou tyto činnosti vykonávány; [pozm. návrh 27]

10c)	„fytosanitárním opatřením“ se rozumí veškerá opatření, jejichž cílem je vyloučit rizika nebo zabránit pronikání škodlivých organismů z jiných členských států nebo třetích zemí na území Unie. [pozm. návrh 28]

10d)	„karanténními zařízeními“ se rozumí oblasti určené příslušnými orgány, v nichž jsou po dostatečně dlouhou dobu skladovány rostliny ze třetích zemí, dokud se nemá za to, že riziko zavlečení škodlivých organismů ze třetích zemí bylo vyloučeno. [pozm. návrh 29]

Kapitola II

Karanténní škodlivé organismy

Oddíl 1

Karanténní škodlivé organismy

Článek 3

Definice karanténních škodlivých organismů

Škodlivý organismus se nazývá „karanténním škodlivým organismem“ s ohledem na vymezené území, jestliže splňuje všechny tyto podmínky:

a)	jeho totožnost je stanovena ve smyslu přílohy II oddílu 1 bodu 1);

b)	nevyskytuje se na daném území ve smyslu přílohy II oddílu 1 bodu 2) písm. a), nebo, jestliže se na něm vyskytuje, je na daném území rozšířen v omezeném měřítku, ve smyslu přílohy II oddílu 1 bodu 2 písm. b) a c);

c)	může na dané území proniknout a po proniknutí v něm v dohledné budoucnosti přetrvávat (dále: „usídlení“) a šířit se na něm, nebo, jestliže se na daném území již vyskytuje, usídlit se na částech, kde je rozšířen v omezeném měřítku, v souladu s přílohou II oddílem 1 bodem 3);

d)	jeho proniknutí, usídlení a šíření by mělo na dané území nebo, jestliže se na daném území již vyskytuje, na části, kde je rozšířen v omezeném měřítku, nepřijatelný hospodářský, environmentální nebo sociální dopad ve smyslu přílohy II oddílu 1 bodu 4) a

e)	jsou k dispozici proveditelná a účinná opatření, jejichž cílem je zabránit proniknutí, usídlení a šíření uvedeného škodlivého organismu na daném území a zmírnit fytosanitární rizika a dopady.

Oddíl 2

Karanténní škodlivé organismy Unie

Článek 4

Definice karanténních škodlivých organismů Unie

Karanténní škodlivý organismus se nazývá „karanténním škodlivým organismem Unie“, jestliže vymezené území, na něž se odkazuje v úvodní větě článku 3, je území Unie a jestliže je příslušný škodlivý organismus uveden na seznamu stanoveném v čl. 5 odst. 2.

Článek 5

Zákaz introdukce a přemísťování karanténních škodlivých organismů Unie

1. Karanténní škodlivý organismus Unie nesmí být na území Unie introdukován či v rámci tohoto území přemísťován.

Nesmí být úmyslně podniknuty žádné kroky, které by mohly přispět k introdukci karanténního škodlivého organismu Unie na území Unie a jeho usídlení či šíření na tomto území.

2. Komise zřídí prostřednictvím prováděcího aktu Seznam škodlivých organismů, které splňují podmínky stanovené v čl. 3 písm. b), c) a d) s ohledem na území Unie, s názvem „seznam karanténních škodlivých organismů Unie“ je uveden v příloze Ia . [pozm. návrh 30]

Uvedený seznam obsahuje škodlivé organismy obsažené v seznamu v příloze I části A směrnice 2000/29/ES a v příloze II části A oddíle I uvedené směrnice. [pozm. návrh 31]

Škodlivé organismy, které jsou endemické pro některou část území Unie, ať již přirozeně, nebo z důvodu introdukce na území Unie odjinud, se na uvedeném seznamu označí jako škodlivé organismy, jejichž výskyt je na území Unie znám.

Škodlivé organismy, které nejsou endemické pro žádnou část území Unie, se na uvedeném seznamu označí jako škodlivé organismy, jejichž výskyt není na území Unie znám.

Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2. [pozm. návrh 32]

3. Komise prováděcí akt uvedený je oprávněna přijímat v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci týkající se změny seznamu uvedeného v odstavci 2 změní, jestliže se na základě posouzení ukáže, že škodlivý organismus, který není obsažen v uvedeném seznamu aktu, splňuje podmínky stanovené v čl. 3 písm. b), c) a d) s ohledem na území Unie, nebo jestliže některý škodlivý organismus obsažený v uvedeném seznamu aktu již nesplňuje jednu nebo více těchto podmínek. V prvním případě Komise dotčený škodlivý organismus na seznam uvedený v odstavci 2 doplní, v druhém případě dotčený škodlivý organismus z uvedeného seznamu zruší. [pozm. návrh 33]

Komise dá členským státům příslušné posouzení k dispozici.

Prováděcí akty, kterými se mění prováděcí akt uvedený v odstavci 2, se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3. Stejný postup se použije v případě Komise je oprávněna přijímat v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci týkající se zrušení nebo nahrazení prováděcího aktu seznamu uvedeného v odstavci 2. [pozm. návrh 34]

4. Komise změní prováděcí akt uvedený v odstavci 2 s cílem změnit vědecký název je oprávněna přijímat v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci týkající se změny vědeckého názvu škodlivého organismu , který je obsažen v seznamu uvedeném v odstavci 2 , jestliže je taková změna odůvodněna vývojem vědeckých poznatků. [pozm. návrh 35]

Tyto prováděcí akty se přijmou poradním postupem podle čl. 99 odst. 2. [pozm. návrh 36]

Článek 6

Prioritní škodlivé organismy

1. Karanténní škodlivý organismus Unie je „prioritním škodlivým organismem“, jestliže splňuje všechny tyto podmínky:

a)	splňuje s ohledem na území Unie podmínku stanovenou v příloze II oddíle 1 bodě 2 písm. a) nebo b);

b)	jeho potenciální hospodářský, environmentální nebo sociální dopad na území Unie je velice závažný, jak je stanoveno v příloze II oddíle 2;

c)	je na seznamu uvedeném v odstavci 2.

2. Komise prostřednictvím prováděcího aktu zřídí a pozměňuje seznam je oprávněna přijímat v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci týkající se změny seznamu prioritních škodlivých organismů uvedeného v příloze Ib , dále: „seznam prioritních škodlivých organismů“. [pozm. návrh 37]

Jestliže se na základě posouzení ukáže, že karanténní škodlivý organismus Unie splňuje podmínky uvedené v odstavci 1, nebo že některý škodlivý organismus již nesplňuje jednu nebo více těchto podmínek, Komise prováděcí akt uvedený je oprávněna přijímat v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci týkající se změny seznamu uvedeného v prvním pododstavci změní, a sice doplněním dotčeného škodlivého organismu na uvedený seznam, nebo jeho zrušením z tohoto seznamu. [pozm. návrh 38]

Komise dá neprodleně členským státům příslušné posouzení k dispozici. [pozm. návrh 39]

Počet prioritních škodlivých organismů nesmí překročit 10 % počtu karanténních škodlivých organismů Unie uvedených na seznamu v souladu s čl. 5 odst. 2 a 3. Jestliže počet prioritních škodlivých organismů překročí 10 % počtu karanténních škodlivých organismů Unie uvedených na seznamu v souladu s čl. 5 odst. 2 a 3, změní Komise prováděcí akt uvedený v prvním pododstavci tak, že příslušným způsobem upraví počet škodlivých organismů na uvedeném seznamu na základě jejich potenciálního hospodářského, environmentálního nebo sociálního dopadu, jak stanoví příloha II oddíl 2. [pozm. návrh 40]

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3. [pozm. návrh 41]

V řádně odůvodněných Je-li to ze zvláště naléhavých případech souvisejících s vážnými fytosanitárními riziky přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty, v souladu s postupem uvedeným v čl. 99 odst. 4, které stanoví karanténní škodlivé organismy Unie coby prioritní škodlivé organismy důvodů nutné v případě závažného fytosanitárního rizika, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 98a . [pozm. návrh 42]

Článek 7

Změna přílohy II oddílu 1 a 2

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se mění příloha II oddíl 1 ohledně kritérií pro identifikaci škodlivých organismů, které splňují kritéria pro karanténní škodlivé organismy, pokud jde o totožnost škodlivého organismu, jeho výskyt, schopnost proniknout, usídlit se a šířit se, jakož i jeho potenciální hospodářský, sociální a environmentální dopad, s ohledem na vývoj odborných a vědeckých znalostí a mezinárodních standardů . [pozm. návrh 43]

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se mění příloha II oddíl 2 ohledně kritérií pro identifikaci karanténních škodlivých organismů Unie, které splňují kritéria pro prioritní škodlivé organismy, pokud jde o jejich potenciální hospodářský, sociální a environmentální dopad, s ohledem na vývoj odborných a vědeckých znalostí.

Článek 8

Karanténní škodlivé organismy Unie používané k vědeckým účelům, pokusům, selekci odrůd, šlechtění či výstavám

1. Odchylně od čl. 5 odst. 1 smí členské státy na základě žádosti povolit introdukci a přemísťování karanténních škodlivých organismů Unie na svém území používaných k vědeckým účelům, pokusům, selekci odrůd, šlechtění či výstavám, jestliže jsou splněny všechny tyto požadavky:

a)	introdukce, přemísťování a používání dotčeného škodlivého organismu nepovede k usídlení nebo šíření uvedeného škodlivého organismu na území Unie při uložení adekvátních omezení;

b)	skladovací zařízení, v nichž má být škodlivý organismus uchováván a karanténní stanice uvedené v článku 56, v nichž má být škodlivý organismus používán, jsou pro daný účel vhodná;

c)	vědecká a odborná kvalifikace personálu, který vykonává činnost za použití uvedeného škodlivého organismu, je dostatečná.

2. Příslušný orgán posoudí riziko usídlení a šíření dotčeného škodlivého organismu v souladu s odst. 1 písm. a) a zohlední přitom totožnost, biologii a prostředky šíření uvedeného škodlivého organismu, plánovanou činnost, interakci s životním prostředím a další významné faktory související s rizikem, které uvedený škodlivý organismus představuje.

Uvedený orgán posoudí skladovací zařízení, v nichž má být daný škodlivý organismus uchováván, stanovené v odst. 1 písm. b), a vědeckou a odbornou kvalifikaci personálu, který má provádět činnost za použití daného škodlivého organismu, stanovenou v odst. 1 písm. c).

Na základě tohoto posouzení příslušný orgán povolí introdukci na území Unie nebo přemísťování v rámci tohoto území škodlivého organismu, pokud jsou splněny požadavky stanovené v odstavci 1.

3. Je-li povolení uděleno, musí být podmíněno všemi těmito požadavky:

a)	škodlivý organismus musí být uchováván ve skladovacích zařízeních, která příslušné orgány považují za vhodná pro daný účel a která jsou uvedena na povolení;

b)	činnost za použití uvedeného škodlivého organismu musí být prováděna v karanténní stanici určené v souladu s článkem 56 příslušným orgánem a uvedené na povolení;

c)	činnost za použití uvedeného škodlivého organismu musí být prováděna personálem, jehož vědeckou a odbornou kvalifikaci považuje příslušný orgán za dostatečnou a která je uvedena na povolení;

d)	uvedené povolení musí škodlivý organismus doprovázet při jeho introdukci na území Unie nebo přemísťování v rámci tohoto území.

4. Povolení je omezeno na množství, které odpovídá dotčené činnosti a které nesmí překročit kapacitu určené karanténní stanice.

Povolení obsahuje restrikce nezbytné pro přiměřené zmírnění rizika usídlení a šíření dotčeného karanténního škodlivého organismu Unie.

5. Příslušný orgán monitoruje soulad s podmínkami uvedeným v odstavci 3, jakož i omezení a restrikce uvedené v odstavci 4, a podnikne nezbytné kroky v případě, že uvedené podmínky, omezení a restrikce nejsou dodržovány. Uvedené kroky případně povedou ke zrušení povolení uvedeného v odstavci 1.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými stanoví prováděcí pravidla týkající se:

a)	výměny informací mezi členskými státy a Komisí ohledně introdukce dotčených škodlivých organismů na území Unie a jejich přemísťování v rámci tohoto území;

b)	posouzení a povolení uvedeného v odstavci 2 a

c)	monitorování souladu, přijetí kroků v případě nesouladu a jejich ohlášení, jak je uvedeno v odstavci 5.

Článek 9

Hlášení výskytu karanténních škodlivých organismů Unie příslušným orgánům

1. Každý, kdo zjistí výskyt karanténního škodlivého organismu Unie, nebo má důvodné podezření na tento výskyt, písemně neprodleně informuje příslušný orgán a toto oznámení příslušnému orgánu potvrdí písemně ve lhůtě deseti kalendářních dnů. [pozm. návrh 44]

2. Jestliže o to příslušný orgán požádá, poskytne osoba uvedená v odstavci 1 danému orgánu informace o uvedeném výskytu, které má k dispozici.

Článek 10

Opatření v případě podezření na výskyt karanténního škodlivého organismu Unie

Jestliže má příslušný orgán podezření na výskyt karanténního škodlivého organismu Unie v části území příslušného členského státu, o níž nebylo známo, že se v ní uvedený škodlivý organismus vyskytuje, přijme okamžitě veškerá opatření nezbytná k úřednímu potvrzení, zda se v této části uvedený škodlivý organismus vyskytuje, či nikoli.

Článek 11

Hlášení výskytu karanténních škodlivých organismů Unie Komisi a ostatním členským státům

1. Členský stát podá prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 97 hlášení Komisi a ostatním členským státům v případě, že je splněn jeden z těchto bodů:

a)	jeho příslušný orgán obdržel diagnózu úřední laboratoře, jak stanoví článek 36 nařízení (EU) č. …/… [Číslo nařízení o úředních kontrolách], která potvrzuje (dále: „úřední potvrzení“) výskyt karanténního škodlivého organismu Unie, o němž nebylo známo, že se na území daného členského státu vyskytuje;

b)	jeho příslušný orgán úředně potvrdil výskyt karanténního škodlivého organismu Unie na svém území, jestliže se zjistilo, že uvedený škodlivý organismus se vyskytuje v části území, kde se dříve nevyskytoval;

c)	jeho příslušný orgán úředně potvrdil výskyt karanténního škodlivého organismu na svém území v zásilce rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů dovezených na území Unie, nebo určených k dovozu na tomto území či přemísťování v rámci tohoto území.

2. Hlášení uvedené v odstavci 1 se podá do tří pracovních dní od data, kdy příslušný orgán úředně potvrdil výskyt uvedeného karanténního škodlivého organismu Unie.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými stanoví, že ohlašovací povinnost uvedená v odstavci 1 se rovněž použije v případě podezření na výskyt určitých karanténních škodlivých organismů Unie, který ještě nebyl úředně potvrzen. Uvedené akty v přenesené pravomoci mohou rovněž stanovit lhůtu, v rámci níž musí být uvedená hlášení podána.

Článek 12

Informace o karanténních škodlivých organismech Unie poskytované příslušnými orgány profesionálním provozovatelům

Jsou-li splněny podmínky jednoho z bodů čl. 11 odst. 1, zajistí dotčené příslušné orgány, že profesionální provozovatelé, jejichž rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty mohou být zasaženy, jsou o výskytu karanténního škodlivého organismu Unie neprodleně informováni.

Článek 13

Informace o prioritních škodlivých organismech podávané příslušnými orgány veřejnosti

Jsou-li splněny podmínky jednoho z bodů čl. 11 odst. 1 písm. a) nebo b) týkající se prioritních škodlivých organismů, informuje příslušný orgán veřejnost o opatřeních, která byla a mají být uvedeným příslušným orgánem přijata, jakož i případně o opatřeních, která mají být přijata konkrétními profesionálními provozovateli či jinými osobami.

Členské státy zajistí, aby veřejnost měla přístup k informacím o možných hospodářských, environmentálních a sociálních dopadech škodlivých organismů rostlin, hlavních zásadách prevence a šíření a rovněž odpovědnosti celé společnosti za zajištění fytosanitárního zdraví na území Unie.

Komise zřídí a aktualizuje veřejně přístupný seznam škodlivých organismů rostlin, které se nově objevují ve třetích zemích a mohou představovat riziko pro zdraví rostlin na území Unie. [pozm. návrh 45]

Článek 14

Hlášení bezprostředního nebezpečí

1. Má-li některý členský stát důkazy o existenci bezprostředního nebezpečí proniknutí karanténního škodlivého organismu Unie na území Unie nebo do jeho části, kde se uvedený škodlivý organismus dosud nevyskytoval, informuje uvedený členský stát o těchto důkazech neprodleně písemnou formou Komisi a ostatní členské státy.

2. Profesionální provozovatelé neprodleně informují příslušné orgány o veškerých důkazech, které mají k dispozici, o bezprostředním nebezpečí uvedeném v odstavci 1 týkajícím se karanténních škodlivých organismů Unie.

2a. V případě bezprostředního nebezpečí stanoveného v odstavcích 1 a 2 přijmou členské státy a profesionální provozovatelé nezbytná opatření úměrná souvisejícím rizikům, aby zabránili proniknutí těchto škodlivých organismů na území Unie. [pozm. návrh 46]

Článek 15

Opatření, která musí být neprodleně přijata profesionálními provozovateli

1. Jestliže profesionální provozovatel zjistí, že se na rostlinách, rostlinných produktech či jiných předmětech, které jsou pod jeho kontrolou, vyskytuje karanténní škodlivý organismus Unie, neprodleně a po informování dotčeného příslušného orgánu a konzultaci s ním přijme fytosanitární opatření nutná k vyhubení uvedeného škodlivého organismu z dotčených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů a ze svých případných provozoven a zabrání šíření uvedeného škodlivého organismu.

Uvedený profesionální provozovatel neprodleně a po informování dotčeného příslušného orgánu a konzultaci s ním informuje osoby v obchodním řetězci, od nichž uvedené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty získal.

Uvedený příslušný orgán v příslušných případech zajistí, aby dotčený profesionální provozovatel stáhl z trhu rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, v nichž se uvedený dotčený organismus může vyskytovat.

2. Jestliže rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty uvedené v odstavci 1 již nejsou pod kontrolou dotčeného profesionálního provozovatele, uvedený profesionální provozovatel neprodleně a po informování dotčeného příslušného orgánu a konzultaci s ním informuje o výskytu škodlivého organismu osoby v obchodním řetězci, od nichž uvedené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty získal, a dále osoby, kterým byly uvedené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty dodány.

3. Příslušný orgán v příslušných případech zajistí, aby dotčený profesionální provozovatel převzal z trhu zpět rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, v nichž se může škodlivý organismus vyskytovat, a v případě, že se uvedené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty již mohly dostat ke konečnému uživateli, je od těchto uživatelů převzal zpět.

4. Jestliže se použije odstavec 1 nebo 2, poskytne dotčený profesionální provozovatel dotčenému příslušnému orgánu všechny informace relevantní pro veřejnost. V případě, že je třeba podniknout kroky v souvislosti s rostlinami, rostlinnými produkty či jinými předměty, v nichž se může daný škodlivý organismus vyskytovat, informuje uvedený orgán veřejnost.

Článek 16

Eradikace karanténních škodlivých organismů Unie

1. Jestliže je výskyt karanténního škodlivého organismu Unie úředně potvrzen, podnikne příslušný orgán neprodleně veškerá opatření nezbytná pro vyhubení uvedeného škodlivého organismu na dotčeném území a (dále: „eradikace“) , pokud je vyhubení možné, nebo, není-li eradikace možná, pro zabránění jeho šíření mimo toto území (dále: „izolace“) . Uvedená opatření se přijmou v souladu s přílohou IV o opatřeních a zásadách pro řízení rizik škodlivých organismů. [pozm. návrh 47]

1a. Pokud členské státy odškodňují profesionální provozovatele podle čl. 19 odst. 1 písm. ca) nařízení (EU) č. 652/2014 za hodnotu rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů zničených v rámci opatření uvedených v odstavci 1 a zavedených na přeshraničním území, zajistí, aby příslušné odškodnění bylo koordinováno mezi dotčenými členskými státy a aby pokud možno nedocházelo k nevhodnému narušení trhu. [pozm. návrh 48]

2. V případě, že výskyt dotčeného karanténního škodlivého organismu Unie může souviset s přemístěním rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, prošetří příslušný orgán zdroj uvedeného výskytu a možnost, že dotčený škodlivý organismus se prostřednictvím uvedeného přemístění rozšířil na další rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty.

3. Jestliže se opatření uvedená v odstavci 1 týkají dovozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Unie nebo jejich přemísťování v rámci tohoto území, informuje dotčený členský stát o těchto opatřeních neprodleně Komisi a ostatní členské státy.

4. Opatření uvedená v odstavci 1 a prošetřování uvedené v odstavci 2 se vztahují i na soukromé pozemky občanů.

Článek 17

Ustanovení vymezených území

1. Ihned po úředním potvrzení uvedeném v čl. 11 odst. 1 písm. a) ustanoví příslušný orgán území, kde mají být přijata opatření stanovená v uvedeném článku (dále: „vymezené území“).

Toto vymezené území sestává ze zamořené zóny, stanovené v odstavci 2, a nárazníkové zóny, stanovené v odstavci 3.

2. Zamořená zóna sestává z:

a)	všech rostlin, o nichž je známo, že byly napadeny dotčeným škodlivým organismem;

b)	všech rostlin vykazujících známky nebo příznaky indikující možné napadení uvedeným škodlivým organismem;

c)	všech ostatních rostlin, které by z důvodu své vnímavosti vůči uvedenému škodlivému organismu a blízkosti napadeným rostlinám, nebo kvůli společnému zdroji produkce s napadenými rostlinami nebo rostlinami vypěstovanými z těchto rostlin, je-li tento zdroj znám.

3. Nárazníková zóna přiléhá k zamořené zóně a obklopuje ji.

Její velikost je přiměřená s ohledem na riziko, že se dotčený škodlivý organismus ze zamořené zóny šíří přirozeně, nebo v důsledku lidské činnosti v zamořené zóně a jejím okolí, a je stanovena v souladu se zásadami uvedenými v příloze IV oddíle 2 o opatřeních a zásadách pro řízení rizik škodlivých organismů.

Jestliže je však veškeré riziko šíření škodlivého organismu ze zamořené zóny dostatečně zmírněno prostřednictvím přirozených nebo umělých bariér, není třeba nárazníkovou zónu zřizovat.

4. Odchylně od odstavce 1, jestliže příslušný orgán dojde na první pohled k závěru, že vzhledem k povaze dotčeného škodlivého organismu a místu, kde byl jeho výskyt zjištěn, je možné uvedený škodlivý organismus vyhubit okamžitě, může rozhodnout, že vymezené území nezřídí.

V takovém případě provede průzkum s cílem zjistit, zda byly napadeny další rostliny nebo rostlinné produkty. Na základě tohoto průzkumu příslušný orgán rozhodne, zda je třeba vymezené území ustanovit. Dotčený příslušný orgán informuje Komisi a ostatní členské státy o závěrech uvedeného průzkumu.

5. Jestliže vymezené území ustanovené v souladu s články 2 a 3 zasahuje do území jiného členského státu, kontaktuje členský stát, kde byl výskyt dotčeného škodlivého organismus zjištěn, neprodleně členský stát, do jehož území má vymezené území zasahovat, aby umožnil tomuto členskému státu přijmout příslušné kroky uvedené v odstavcích 1 až 4.

6. Do dne 31. března každého roku nahlásí členské státy Komisi a ostatním členským státům počet a umístění ustanovených vymezených území, dotčené škodlivé organismy a příslušná opatření přijatá během předchozího roku.

Článek 18

Průzkumy a úpravy vymezených území a rušení omezení

1. Příslušné orgány provádí každý rok na základě posouzení rizik a s odpovídající četností průzkum všech vymezených území, pokud jde o vývoj výskytu dotčeného škodlivého organismu. [pozm. návrh 49]

Uvedené průzkumy jsou prováděny v souladu s ustanoveními o průzkumech uvedenými v čl. 21 odst. 1 a 2.

2. Jestliže z výsledků ročního průzkumu prováděného příslušným orgánem vyplyne, že dotčený škodlivý organismus se vyskytuje v nárazníkové zóně, informuje dotčený členský stát neprodleně o tomto výskytu Komisi a ostatní členské státy a uvede, že výskyt uvedeného škodlivého organismu byl zjištěn v nárazníkové zóně. [pozm. návrh 50]

3. Příslušné orgány na základě výsledků průzkumů uvedených v odstavci 1 případně upraví hranice zamořených zón, nárazníkových zón a vymezených území.

4. Příslušné orgány mohou přijmout rozhodnutí o zrušení vymezeného území a ukončení příslušných eradikačních opatření za podmínky, že během průzkumů uvedených v odstavci 1 nebyl v uvedeném vymezeném území zjištěn výskyt dotčeného škodlivého organismu po dostatečně dlouhou dobu , která je dostatečně dlouhá na ověření nepřítomnosti škodlivých organismů . [pozm. návrh 51]

5. Při rozhodování o úpravách uvedených v odstavci 3 nebo o zrušení vymezeného území uvedeného v odstavci 4 vezme dotčený příslušný orgán v úvahu alespoň biologii dotčeného škodlivého organismu a přenašeče, výskyt hostitelských rostlin, ekoklimatické podmínky a pravděpodobnost úspěšnosti eradikačních opatření.

Článek 19

Zprávy o opatřeních přijatých v souladu s články 16, 17 a 18

Členské státy vypracují o opatřeních přijatých v souladu s články 16, 17 a 18 zprávu.

Jestliže některý členský stát přijme uvedená opatření na území přiléhajícím k hranici s jiným členským státem, musí být uvedená zpráva předložena tomuto členskému státu.

Zpráva musí být předložena na požádání Komisi a ostatním členským státům.

Článek 20

Změna přílohy IV

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se mění příloha IV oddíl 1 o opatřeních pro řízení rizik karanténních škodlivých organismů, pokud jde o opatření zaměřená na prevenci a vyhubení napadení pěstovaných a volně rostoucích rostlin, opatření zaměřená na zásilky rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, opatření zaměřená na jiné cesty průniku karanténních škodlivých organismů, a akty, kterými se mění oddíl 2 uvedené přílohy o zásadách pro řízení rizik škodlivých organismů, pokud jde o zásady pro řízení rizik škodlivých organismů s ohledem na vývoj odborných a vědeckých poznatků a na mezinárodní standardy pro fytosanitární opatření dohodnuté v rámci Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin . [pozm. návrh 52]

Článek 21

Průzkumy ohledně karanténních škodlivých organismů Unie a škodlivých organismů, které předběžně splňují kritéria pro karanténní škodlivý organismus Unie

1. Členské státy provádí na základě zřejmých rizik v určitých obdobích průzkumy, kterými kontrolují výskyt veškerých karanténních škodlivých organismů Unie, jakož i známky či příznaky všech škodlivých organismů, které předběžně splňují kritéria pro karanténní škodlivý organismus Unie, podle přílohy II oddílu 3, na všech územích, o nichž je známo, že se na nich uvedený škodlivý organismus nevyskytuje. [pozm. návrh 53]

2. Uvedené průzkumy sestávají alespoň z vizuálních prohlídek prováděných příslušným orgánem a případně ze vzorkování a testování. Průzkumy jsou založeny na řádných vědeckých a odborných zásadách a jsou prováděny ve vhodnou dobu s ohledem na možnost zjistit výskyt dotčeného škodlivého organismu.

Uvedené průzkumy zohlední vědecké a odborné důkazy a všechny další relevantní informace týkající se výskytu dotčených škodlivých organismů.

3. Do dne 30. dubna každého roku nahlásí členské státy Komisi a ostatním členským státům výsledky průzkumů uvedených v odstavci 1, které byly provedeny v předchozím roce.

Článek 22

Víceleté programy průzkumů a sběr informací

1. Členské státy zřídí víceleté programy průzkumů, které stanoví obsah průzkumů, jež mají být prováděny v souladu s článkem 21. Uvedené programy stanoví sběr a zaznamenávání vědeckých a odborných důkazů a dalších informací uvedených v čl. 21 odst. 2 druhém pododstavci.

V programech musí být uvedeny tyto prvky: konkrétní cíl každého průzkumu, jeho prostorová a časová oblast působnosti, škodlivé organismy, rostliny a komodity, na něž se průzkum zaměřuje, metodika průzkumu a řízení kvality včetně popisu postupů pro vizuální prohlídku, vzorkování a testování spolu s jejich odborným odůvodněním, časový rozvrh, četnost a počet naplánovaných vizuálních kontrol, vzorky a testy, metoda zaznamenávání získaných informací a podávání zpráv o těchto informacích.

Uvedené víceleté programy se vztahují na dobu pěti až sedmi let.

2. Při zřízení víceletých programů průzkumů podají členské státy Komisi a ostatním členským státům informace o těchto programech.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se mění nebo doplňují jež požadují, aby členské státy změnily nebo doplnily prvky, které mají být součástí víceletých programů průzkumů, stanovené v odstavci 1. [pozm. návrh 54]

Článek 23

Průzkumy prioritních škodlivých organismů

1. Členské státy každý rok provádí samostatný průzkum každého prioritního škodlivého organismu v souladu s čl. 21 odst. 1. Uvedené průzkumy zahrnují dostatečně vysoký počet vizuálních prohlídek, vzorkování a testů v závislosti na příslušném škodlivém organismu s cílem zajistit při vysoké úrovni pravděpodobnosti jejich včasné zjištění.

2. Do dne 30. dubna každého roku nahlásí členské státy Komisi a ostatním členským státům výsledky průzkumů uvedených v odstavci 1, které byly provedeny v předchozím roce.

Článek 24

Pohotovostní plány pro prioritní škodlivé organismy

1. Každý členský stát vypracuje a aktualizuje pro každý prioritní škodlivý organismus, který může proniknout a usídlit se na jeho území nebo části jeho území, samostatný plán obsahující informace o postupech rozhodování, procedurách a protokolech, jimiž je třeba se řídit, a zdrojích, které je třeba uvolnit, v případě potvrzení výskytu dotčeného škodlivého organismu nebo podezření na jeho výskyt, dále „pohotovostní plán“. Členské státy zapojí do procesu vypracovávání a aktualizace pohotovostního plánu od počáteční fáze všechny příslušné zúčastněné strany. [pozm. návrh 55]

2. Pohotovostní plán obsahuje tyto prvky:

úkoly a povinnosti subjektů zapojených do provádění plánu v případě potvrzení výskytu dotčeného prioritního škodlivého organismu nebo podezření na jeho výskyt, strukturu řízení a postupů pro koordinaci kroků přijímaných příslušnými orgány, dalšími veřejnými orgány v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. …/… [Číslo nařízení o úředních kontrolách], pověřenými subjekty nebo zúčastněnými fyzickými osobami v souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) č. …/… [Číslo nařízení o úředních kontrolách], laboratořemi a profesionálními provozovateli, včetně koordinace se sousedními členskými státy a případnými třetími zeměmi;

přístup příslušných orgánů do provozoven profesionálních provozovatelů a na pozemky fyzických osob, je-li to nutné, do laboratoří, k vybavení, personálu, externím odborným znalostem a zdrojům nezbytným pro rychlou a účinnou eradikaci, nebo případnou izolaci dotčeného prioritního škodlivého organismu;

opatření, která mají být přijata ohledně informování Komise, ostatních členských států, dotčených profesionálních provozovatelů a veřejnosti, pokud jde o výskyt dotčeného prioritního škodlivého organismu a opatření přijatých proti němu, v případě, že výskyt dotčeného škodlivého organismu je úředně potvrzen nebo na něj existuje podezření;

d)	systém pro zaznamenávání zjištění výskytu dotčeného prioritního škodlivého organismu;

e)	posouzení v souladu s čl. 6 odst. 2, která jsou k dispozici, jakož i veškerá posouzení daného členského státu ohledně rizika dotčeného prioritního škodlivého organismu pro jeho území;

f)	opatření pro řízení rizika, která mají být provedena, pokud jde o dotčený prioritní škodlivý organismus v souladu s přílohou IV oddílem 1, jakož i postupy, kterými je třeba se řídit;

g)	zásady zeměpisného stanovení vymezených území;

h)	protokoly popisující metody vizuálních prohlídek, vzorkování a laboratorních testů a

i)	zásady týkající se odborné přípravy personálu příslušných orgánů.

Je-li to vhodné, mají prvky uvedené v písmenech a) až i) formu návodu.

3. Členské státy vypracují pohotovostní plán pro dotčený prioritní organismus do jednoho roku od data zařazení uvedeného organismu na seznam prioritních škodlivých organismů.

Členské své pohotovostní plány pravidelně přezkoumávají a v případě potřeby je aktualizují.

4. Členské státy své pohotovostní plány na požádání sdělí Komisi a ostatním členským státům a informují všechny příslušné provozovatele . [pozm. návrh 56]

Článek 25

Simulační cvičení

1. Členské státy provádějí simulační cvičení týkající se provádění pohotovostních plánů v intervalech stanovených v závislosti na biologii dotčeného prioritního škodlivého organismu a fytosanitárním riziku, které uvedený škodlivý organismus představuje.

Uvedená cvičení se uskuteční s ohledem na všechny dotčené prioritní škodlivé organismy v přiměřeném časovém období a za účasti příslušných zúčastněných stran . [pozm. návrh 57]

2. Pokud jde o prioritní škodlivé organismy, jejichž výskyt v jednom členském státě by mohl mít dopad na sousední členské státy, jsou mohou být simulační cvičení prováděna dotčenými členskými státy společně na základě jejich příslušných pohotovostních plánů. [pozm. návrh 58]

V příslušných případech provádí členské státy uvedená simulační cvičení se sousedními třetími zeměmi.

3. Členské státy na požádání poskytnou Komisi a ostatním členským státům zprávu o výsledcích každého simulačního cvičení.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, které stanoví:

a)	četnost, obsah a formát simulačních cvičení;

b)	simulační cvičení vztahující se na více než jeden prioritní škodlivý organismus;

c)	spolupráci mezi členskými státy navzájem a členskými státy a třetími zeměmi;

d)	obsah zpráv o simulačních cvičeních stanovených v odstavci 3. [pozm. návrh 59]

Článek 26

Plány eradikace pro prioritní škodlivé organismy

1. Jestliže je výskyt prioritního organismu jednoho nebo více prioritních organismů úředně potvrzen na území členského státu v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. a), přijme příslušný orgán po konzultaci s dotčenými provozovateli neprodleně plán, který stanoví opatření pro eradikaci dotčeného škodlivého organismu (dotčených škodlivých organismů) , jak stanoví články 16, 17 a 18, jakož i časový rozvrh použití těchto opatření. Uvedený plán se nazývá „plán eradikace“. [pozm. návrh 60]

Plán eradikace obsahuje popis formy a organizace průzkumů, které mají být provedeny, a stanoví počet vizuálních prohlídek, vzorkování a laboratorních testů, které mají být provedeny.

2. Členské státy na požádání předloží Komisi a ostatním členským státům plány eradikace a výroční zprávu o opatřeních přijatých v souladu s články 16, 17 a 18 na základě dotčených plánů eradikace.

Článek 27

Opatření Unie pro specifické karanténní škodlivé organismy Unie

1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit je oprávněna přijímat v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci stanovující opatření proti specifickým karanténním škodlivým organismům Unie. Uvedená opatření zajistí pro každý z dotčených škodlivých organismů provádění jednoho nebo více z těchto ustanovení: [pozm. návrh 61]

a)	článek 10 týkající se opatření v případě podezření na výskyt karanténního škodlivého organismu Unie;

b)	článek 15 týkající se opatření, která musí neprodleně přijmout profesionální provozovatelé;

c)	článek 16 týkající se eradikace karanténních škodlivých organismů Unie;

d)	článek 17 týkající se ustanovení vymezených území;

e)	článek 18 týkající se průzkumů a úprav vymezených území a rušení omezení;

f)	článek 21 týkající se průzkumů ohledně karanténních škodlivých organismů Unie a škodlivých organismů, které předběžně splňují kritéria pro karanténní škodlivý organismus Unie;

g)	článek 23 týkající se průzkumů prioritních škodlivých organismů, pokud jde o počet vizuálních prohlídek, vzorkování a testů pro určité prioritní škodlivé organismy;

h)	článek 24 týkající se pohotovostních plánů pro prioritní škodlivé organismy;

i)	článek 25 týkající se simulačních cvičení;

j)	článek 26 týkající se plánů eradikace pro prioritní škodlivé organismy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3. [pozm. návrh 62]

2. Jestliže s ohledem na vymezené území dojde Komise na základě průzkumů uvedených v článku 18 nebo jiných důkazů k závěru, že eradikace dotčeného karanténního škodlivého organismu Unie není možná, může je oprávněna přijmout prováděcí v souladu s článkem 98 akty uvedené v odstavci 1, v přenesené pravomoci , které stanoví opatření s jediným účelem prevence šíření uvedených škodlivých organismů za hranice dotčených území. Tato prevence se nazývá „izolace“. [pozm. návrh 63]

3. Jestliže Komise dojde k závěru, že v oblastech mimo vymezené území je třeba zavést preventivní opatření s cílem chránit část území Unie, kde se dotčený karanténní škodlivý organismus Unie nevyskytuje, může je oprávněna přijmout prováděcí v souladu s článkem 98 akty uvedené v odstavci 1, v přenesené pravomoci , které uvedená opatření stanoví. [pozm. návrh 64]

4. Opatření uvedená v odstavci 1, 2 a 3 musí být přijata v souladu s přílohou IV o opatřeních a zásadách pro řízení rizik škodlivých organismů a zohledňovat specifická rizika dotčených karanténních škodlivých organismů Unie jakož i nutnost provést nezbytná opatření ke zmírnění rizik harmonizovaným způsobem na úrovni Unie.

5. Prováděcí Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 mohou stanovit, že opatření uvedená v odst. 1 písm. a) až j) přijatá členskými státy mají být zrušena nebo změněna. Dokud Komise žádné opatření nepřijme, může členský stát ponechat v platnosti opatření, která uplatňoval. [pozm. návrh 65]

6. Je-li v řádně odůvodněných to ze zvláště naléhavých případech důvodů nutné řešit závažné fytosanitární riziko, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí v případě závažného fytosanitárního rizika, použije se na akty postupem podle čl. 99 odst. 4 v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v čl. 98a . [pozm. návrh 66]

7. Členské státy podají prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 97 hlášení Komisi a ostatním členským státům o veškerých případech nesouladu profesionálních provozovatelů s opatřeními přijatými podle tohoto článku.

Článek 28

Opatření členských států týkající se škodlivých organismů, které nejsou uvedeny na seznamu karanténních škodlivých organismů Unie

1. Jestliže je na území některého členského státu úředně potvrzen výskyt škodlivého organismu, který není uveden na seznamu karanténních škodlivých organismů Unie, a dotčený příslušný orgán se domnívá, že uvedený škodlivý organismus může splňovat podmínky pro zařazení na seznam karanténních škodlivých organismů Unie, tento orgán neprodleně posoudí, zda uvedený škodlivý organismus splňuje kritéria přílohy II oddílu 3 pododdílu 1. Dojde-li k závěru, že uvedená kritéria jsou splněna, neprodleně přijme eradikační opatření v souladu s přílohou IV o opatřeních a zásadách pro řízení rizik škodlivých organismů. Použijí se články 16 až 19.

Jestliže má příslušný orgán podezření, že se na území spadajícím pod jeho působnost vyskytuje škodlivý organismus splňující kritéria uvedená v prvním pododstavci, použije se článek 10.

2. Na základě kroků uvedených v odstavci 1 členské státy posoudí, zda dotčený škodlivý organismus splňuje, pokud jde o území Unie, kritéria pro karanténní škodlivé organismy stanovená v příloze II oddíle 1.

3. Dotčený členský stát neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy o výskytu uvedeného škodlivého organismu, posouzení uvedeném v odstavci 1, přijatých opatřeních a důkazech odůvodňujících tato opatření.

Do 24 měsíců od úředního potvrzení výskytu uvedeného škodlivého organismu nahlásí Komisi výsledky posouzení uvedeného v odstavci 2.

Hlášení o výskytu uvedeného škodlivého organismu se podávají prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 97.

Článek 29

Opatření Unie týkající se škodlivých organismů, které nejsou uvedeny na seznamu karanténních škodlivých organismů Unie

1. Jestliže Komise obdrží informaci uvedenou v čl. 28 odst. 3 prvním pododstavci, nebo má jiné důkazy ohledně výskytu nebo bezprostředního nebezpečí proniknutí škodlivého organismu, který není uveden na seznamu karanténních škodlivých organismů Unie, na území Unie a domnívá se, že uvedený škodlivý organismus může splňovat podmínky pro zařazení na uvedený seznam, neprodleně posoudí, zda uvedený škodlivý organismus, pokud jde o území Unie, splňuje kritéria přílohy II oddílu 3 pododdílu 2.

Dojde-li k závěru, že uvedená kritéria jsou splněna, neprodleně přijme prostřednictvím prováděcích aktů opatření na omezenou dobu, pokud jde o fytosanitární rizika představovaná uvedeným škodlivým organismem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

Uvedená opatření provádí, pro každý z dotčených škodlivých organismů, jedno nebo více ustanovení uvedených v čl. 27 odst. 1 písm. a) až f).

2. Jestliže na základě průzkumů uvedených v článku 18 a článku 21 nebo jiných důkazů dojde Komise k závěru, že eradikace dotčeného škodlivého organismu není v některých vymezených územích možná, mohou prováděcí akty uvedené v odst. 1 druhém pododstavci stanovit opatření s jediným účelem uvedený škodlivý organismus izolovat.

3. Jestliže Komise dojde k závěru, že v oblastech mimo vymezená území je třeba zavést preventivní opatření s cílem chránit část území Unie, kde se dotčený škodlivý organismus nevyskytuje, mohou prováděcí akty uvedené v odstavci 1 taková opatření stanovit.

4. Opatření uvedená v odstavci 1, 2 a 3 se přijmou v souladu s přílohou IV oddílem 1 o opatřeních pro řízení rizik karanténních škodlivých organismů a oddílem 2 uvedené přílohy o zásadách pro řízení rizik škodlivých organismů, přičemž se zohlední specifická rizika dotčených škodlivých organismů a nutnost harmonizovaným způsobem provést nezbytná opatření ke zmírnění rizik na úrovni Unie.

5. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 mohou stanovit, že opatření přijatá členskými státy na základě článku 28 mají být zrušena nebo změněna. Dokud Komise žádné opatření nepřijme, může členský stát ponechat v platnosti opatření, která uplatňoval.

6. Je-li v řádně odůvodněných zvláště naléhavých případech nutné řešit závažné fytosanitární riziko, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 99 odst. 4.

Článek 30

Změna přílohy II oddílu 3

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se mění příloha II oddíl 3 ohledně kritérií, která musí splnit škodlivé organismy, jak stanoví články 28 a 29, pokud jde o kritéria týkající se totožnosti škodlivého organismu, jeho výskytu, pravděpodobnosti proniknutí, usídlení se a šíření se, jakož i jeho potenciálního hospodářského, sociálního a environmentálního dopadu, s ohledem na vývoj odborných a vědeckých znalostí a mezinárodních standardů . [pozm. návrh 67]

Článek 31

Přísnější požadavky přijímané členskými státy

1. Členské státy mohou na svém území uplatňovat přísnější opatření než opatření přijatá na základě čl. 27 odst. 1, 2 a 3 a čl. 29 odst. 1, 2 a 3, jsou-li tato opatření odůvodněna cílem fytosanitární ochrany a jsou-li v souladu s přílohou IV oddílem 2 o opatřeních a zásadách pro řízení rizik škodlivých organismů.

Uvedená opatření nesmí ukládat žádné zákazy nebo omezení, ani k nim vést, pokud jde o dovoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Unie a jejich přemísťování v rámci tohoto území, kromě zákazů a omezení uložených ustanoveními článků 40 až 54 a ustanoveními článků 67 až 96.

2. Členské státy neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o opatřeních, která přijaly v rámci oblasti působnosti odstavce 1.

Členské státy na požádání předloží Komisi a ostatním členským státům výroční zprávu o opatřeních přijatých v souladu s odstavcem 1. [pozm. návrh 68]

Oddíl 3

Karanténní škodlivé organismy chráněné zóny

Článek 32

Uznávání chráněných zón

1. Jestliže se na území Unie vyskytuje karanténní škodlivý organismus, který se však nevyskytuje v dotčeném členském státě a který není karanténním škodlivým organismem Unie, může Komise na žádost uvedeného členského státu v souladu s odstavcem 4 uznat území uvedeného členského státu za chráněnou zónu v souladu s odstavcem 3.

Jestliže karanténní škodlivý organismus chráněné zóny není přítomen v části území některého členského státu, platí pro uvedenou část to samé.

Takový karanténní škodlivý organismus se nazývá „karanténním škodlivým organismem chráněné zóny“.

2. Karanténní škodlivý organismus chráněné zóny nesmí být introdukován do příslušné chráněné zóny či být v této zóně přemísťován.

Nikdo nesmí úmyslně podniknout kroky, které by přispěly k introdukci příslušného karanténního škodlivého organismu chráněné zóny do chráněné zóny a k jeho usídlení a rozšíření v této chráněné zóně.

3. Komise zřídí prostřednictvím prováděcího aktu seznam chráněných zón a příslušných karanténních škodlivých organismů chráněné zóny. Uvedený seznam obsahuje chráněné zóny uznané v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. h) prvním pododstavcem směrnice 2000/29/ES a příslušné škodlivé organismy uvedené na seznamu v příloze I části B a příloze II části B směrnice 2000/29/ES. Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2.

Komise může změnou prováděcího aktu uvedeného v prvním pododstavci uznat další chráněné zóny, jestliže jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1. Uvedená změna se přijme přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3. Stejný postup se použije v případě zrušení nebo nahrazení prováděcího aktu uvedeného v prvním pododstavci.

Jestliže se použije článek 35, přijme se prováděcí akt poradním postupem podle čl. 99 odst. 2.

4. Spolu s žádostí uvedenou v odstavci 1 předloží dotčený členský stát:

a)	popis hranic dotčené chráněné zóny, včetně map a

b)	výsledky průzkumů ukazující, že během tří let před uvedenou žádostí se dotčený karanténní škodlivý organismus na daném území nevyskytoval.

Uvedené průzkumy musí být provedeny ve vhodnou dobu a s patřičnou intenzitou s ohledem na možnost zjistit výskyt dotčeného karanténního škodlivého organismu. Musí být založeny na řádných vědeckých a odborných zásadách.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, které stanoví prováděcí pravidla pro průzkumy, které mají být provedeny za účelem uznání chráněných zón.

Článek 33

Obecné povinnosti týkající se chráněných zón

1. Pokud jde o chráněnou zónu, použijí se povinnosti stanovené v níže uvedených článcích odpovídajícím způsobem na karanténní škodlivé organismy chráněné zóny:

a)	články 9 až 12 týkající se potvrzení, hlášení a informací, pokud jde o výskyt karanténních škodlivých organismů Unie;

b)	článek 15 týkající se opatření, která mají neprodleně přijmout profesionální provozovatelé;

c)	články 16, 17 a 18 týkající se eradikace karanténních škodlivých organismů Unie, ustanovení a úprav vymezených území a průzkumů v těchto vymezených územích.

2. Rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty pocházející z vymezeného území ustanoveného v souladu s článkem 17 v chráněné zóně pro dotčený karanténní škodlivý organismus chráněné zóny nesmí být přemísťovány v žádné chráněné zóně zřízené pro uvedený karanténní škodlivý organismus chráněné zóny a ani nesmí být do této zóny dovezeny. Jestliže jsou rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty z dotčené chráněné zóny přemísťovány, musí být zabaleny a převáženy způsobem, který nepředstavuje žádné riziko šíření příslušného karanténního škodlivého organismu chráněné zóny do uvedené chráněné zóny.

3. Vymezená území zřízená uvnitř chráněné zóny, jakož i eradikační opatření přijatá v těchto územích podle článků 16, 17 a 18, musí být neprodleně nahlášena Komisi a ostatním členským státům.

Článek 34

Průzkumy ohledně karanténních škodlivých organismů chráněné zóny

1. Příslušný orgán provádí každý rok průzkum všech chráněných zón, pokud jde o výskyt dotčeného karanténního škodlivého organismu chráněné zóny. Uvedené průzkumy musí být provedeny ve vhodnou dobu a s patřičnou intenzitou s ohledem na možnost zjistit výskyt dotčeného karanténního škodlivého organismu chráněné zóny. Musí být založeny na řádných vědeckých a odborných zásadách.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, které stanoví prováděcí pravidla pro uvedené průzkumy, které se provádějí s cílem potvrdit, že příslušné chráněné zóny i nadále splňují podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1.

2. Do dne 30. dubna každého roku nahlásí členské státy Komisi a ostatním členským státům výsledky průzkumů uvedených v odstavci 1, které byly provedeny v předchozím roce.

Článek 35

Změna a zrušení chráněných zón

1. Komise může změnit velikost chráněné zóny na základě žádosti členského státu, jehož území se chráněná zóna týká.

Jestliže Komise chráněnou zónu změní, podá dotčený členský stát Komisi, ostatním členským státům a prostřednictvím internetu profesionálním provozovatelům o této změně hlášení, k němuž přiloží příslušné mapy.

Jestliže změna spočívá v rozšíření chráněné zóny, použijí se články 32, 33 a 34.

2. Na základě žádosti členského státu uvedeného v odstavci 1 Komise chráněnou zónu zruší nebo zmenší její velikost.

3. Komise chráněnou zónu zruší, jestliže průzkumy uvedené v článku 34 nebyly provedeny v souladu s uvedeným článkem.

4. Komise chráněnou zónu zruší, jestliže byl v této zóně zjištěn výskyt karanténního škodlivého organismu chráněné zóny a je splněna jedna z těchto podmínek:

a)	do tří měsíců od potvrzení výskytu uvedeného škodlivého organismu nebylo v souladu s čl. 33 odst. 1 určeno vymezené území;

b)	eradikační opatření přijatá ve vymezeném území podle čl. 33 odst. 1 nebyla do 24 měsíců od potvrzení výskytu uvedeného škodlivého organismu úspěšná;

c)	z informací, které má Komise k dispozici, vyplývá, že pokud jde o uplatňování opatření podle článků 16, 17 a 18, na základě čl. 33 odst. 1 písm. c), je reakce na výskyt uvedeného škodlivého organismu v dotčené chráněné zóně nedbalá.

Kapitola III

Škodlivé organismy Unie snižující kvalitu

Článek 36

Definice škodlivých organismů Unie snižujících kvalitu

Škodlivý organismus se nazývá „škodlivým organismem Unie snižujícím kvalitu“, jestliže splňuje všechny tyto podmínky a je uveden na seznamu stanoveném v článku 37: [pozm. návrh 69]

a)	jeho totožnost je stanovena v souladu s přílohou II oddílem 4 bodem 1;

b)	vyskytuje se na území Unie;

c)	není karanténním škodlivým organismem Unie;

d)	přenáší se zejména prostřednictvím určitých rostlin k pěstování, v souladu s přílohou II oddílem 4 bodem 2;

e)	jeho výskyt na uvedených rostlinách k pěstování má nepřijatelný hospodářský dopad, pokud jde o jde o zamýšlené použití těchto rostlin k pěstování, v souladu s přílohou II oddílem 4 bodem 3.

f)	jsou k dispozici proveditelná a účinná opatření, jejichž cílem je zabránit jeho výskytu na dotčených rostlinách k pěstování. [pozm. návrh 70]

Článek 37

Zákaz introdukce a přemísťování škodlivých organismů Unie snižujících kvalitu na rostlinách k pěstování

1. Škodlivý organismus Unie snižující kvalitu nesmí být introdukován na území Unie nebo přemísťován na tomto území na rostlinách k pěstování, jejichž prostřednictvím se přenáší, v souladu se seznamem uvedeným v odstavci 2.

2. Komise prostřednictvím prováděcího aktu zřídí Seznam škodlivých organismů Unie snižujících kvalitu a určitých rostlin k pěstování, jak je uvedeno v čl. 36 písm. d), případně s kategoriemi uvedenými v odstavci 4 a prahovými hodnotami uvedenými v odstavci 5 , je uveden v příloze Ic . [pozm. návrh 71]

Uvedený seznam obsahuje škodlivé organismy a příslušné rostliny k pěstování, jak je stanoveno v těchto aktech:

a)	příloha II část A oddíl II směrnice 2000/29/ES;

b)	příloha I body 3 a 6 směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh (17) a příloha II bod 3 uvedené směrnice;

c)	příloha směrnice Komise 93/48/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál ovocných rostlin a na ovocné rostliny určené k produkci ovoce podle směrnice Rady 92/34/EHS (18) ;

d)	příloha směrnice Komise 93/49/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál okrasných rostlin a na okrasné rostliny podle směrnice Rady 91/682/EHS (19) ;

e)	příloha II písm. b) směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh (20) ;

f)	příloha I bod 6 směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh (21) a příloha II bod B uvedené směrnice;

g)	příloha I bod 4 směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh (22) a příloha II bod 5 uvedené směrnice; [pozm. návrh 72]

Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2. [pozm. návrh 73]

3. Komise změní prováděcí akt uvedený v odstavci 2, je oprávněna přijímat v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha Ic, jestliže se na základě posouzení ukáže, že škodlivý organismus, který není v uvedeném aktu uvedené příloze obsažen, splňuje podmínky uvedené v článku 36, jestliže škodlivý organismus, který je v uvedeném uvedené příloze aktu obsažen, již nesplňuje jednu nebo více uvedených podmínek, nebo jsou-li změny uvedeného seznamu nutné, pokud jde o kategorie stanovené v odstavci 4 nebo prahové hodnoty stanovené v odstavci 5. Před přijetím těchto aktů v přenesené pravomoci je Komise konzultuje se zúčastněnými stranami. [pozm. návrh 74]

Komise dá neprodleně příslušné posouzení členským státům k dispozici členským státům . [pozm. návrh 75]

4. Jestliže je ustanovení čl. 36 písm. e) splněno u jedné nebo více z kategorií uvedených v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) č. …/… [Číslo nařízení o právním rámci pro rozmnožovací materiál rostlin], stanoví seznam uvedený v odstavci 1 uvedené kategorie a uvede, že zákaz introdukce a přemísťování stanovený v odstavci 1 se uplatní pouze na tyto kategorie.

5. Jestliže je ustanovení čl. 36 písm. e) splněno, pouze pokud se dotčený škodlivý organismus vyskytuje nad určitou prahovou hodnotou, stanoví seznam uvedený v odstavci 1 tuto prahovou hodnotu a uvede, že zákaz introdukce a přemísťování stanovený v odstavci 1 se uplatní pouze při překročení této prahové hodnoty.

Prahová hodnota se stanoví, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	prostřednictvím opatření přijatých profesionálním provozovatelem je možné zajistit, aby výskyt uvedeného škodlivého organismu Unie snižujícího kvalitu na uvedených rostlinách k pěstování nepřekročil uvedenou prahovou hodnotu, a

b)	je možné ověřit, zda v partiích uvedených rostlin k pěstování není uvedená prahová hodnota překročena.

Použijí se zásady pro řízení rizik škodlivých organismů stanovené v příloze IV oddíle 2.

6. V případě změn prováděcího aktu uvedeného v odstavci 2, které jsou nutné pro přizpůsobení uvedeného prováděcího aktu s ohledem na změny vědeckého názvu škodlivého organismu, se použije poradní postup podle čl. 99 odst. 2.

Všechny ostatní změny prováděcího aktu uvedeného v odstavci 2 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3. Stejný postup se použije v případě zrušení nebo nahrazení prováděcího aktu uvedeného v odstavci 2. [pozm. návrh 76]

Článek 38

Změna přílohy II oddílu 4

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se mění příloha II oddíl 4 o kritériích pro identifikaci škodlivých organismů, které splňují kritéria pro škodlivé organismy Unie snižující kvalitu, pokud jde o kritéria týkající se totožnosti škodlivého organismu, jeho významu, pravděpodobnosti jeho šíření, jeho potenciálního hospodářského, sociálního a environmentálního dopadu, s ohledem na vývoj odborných a vědeckých znalostí a mezinárodních standardů . [pozm. návrh 77]

Článek 39

Škodlivé organismy Unie snižující kvalitu používané k vědeckým účelům, pokusům, selekci odrůd, šlechtění či výstavám

Zákaz stanovený v článku 37 se nevztahuje na škodlivé organismy Unie snižující kvalitu, které se vyskytují na dotčených rostlinách k pěstování a používaných k vědeckým účelům, pokusům, selekci odrůd, šlechtění či výstavám.

Kapitola IV

Opatření týkající se rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů

Oddíl 1

Opatření vztahující se na celé území Unie

Článek 40

Zákaz dovozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Unie

1. Komise přijme prováděcí akt, který obsahuje rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, jakož i zákazy a dotčené třetí země, jak stanoví příloha III část A směrnice 2000/29/ES.

Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2 tohoto nařízení.

V seznamu vytvořeném uvedeným prováděcím aktem jsou rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty označeny příslušným kódem podle klasifikace v kombinované nomenklatuře stanovené v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (23) (dále: „kód KN“).

2. Jestliže rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět pocházející nebo odesílaný ze třetí země představuje nepřijatelné fytosanitární riziko, jelikož je pravděpodobné, že je hostitelem karanténního škodlivého organismu Unie, a toto riziko není možné snížit na přijatelnou úroveň použitím jednoho nebo více opatření stanovených v příloze IV oddíle 1 bodech 2 a 3 o opatřeních a zásadách pro řízení rizik škodlivých organismů, změní Komise příslušným způsobem prováděcí akt uvedený v odstavci 1, aby obsahoval dotčenou rostlinu, rostlinný produkt či jiný předmět a dotčené třetí země.

V případě že rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět obsažený v uvedeném prováděcím aktu nepředstavuje nepřijatelné fytosanitární riziko, nebo jej představuje, přičemž toto riziko je možné snížit na přijatelnou úroveň použitím jednoho nebo více opatření stanovených v příloze IV oddíle 1 bodech 2 a 3 o opatřeních pro řízení rizik a cest průniku karanténních škodlivých organismů, Komise příslušným způsobem prováděcí akt změní.

Přijatelnost úrovně uvedeného fytosanitárního rizika se posuzuje v souladu se zásadami stanovenými v příloze IV oddíle 2 o zásadách pro řízení rizik škodlivých organismů. V příslušných případech se přijatelnost uvedeného fytosanitárního rizika posuzuje s ohledem na jednu nebo více určitých třetích zemí.

Uvedené změny se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3 tohoto nařízení.

Je-li v řádně odůvodněných zvláště naléhavých případech nutné řešit závažné fytosanitární riziko, přijme Komise uvedené změny prostřednictvím okamžitě použitelných prováděcích aktů postupem podle čl. 99 odst. 4.

3. Rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět uvedený na seznamu v prováděcím aktu stanoveném v odstavci 1 nesmí být dovážen na území Unie ze třetí země, které se uvedený seznam týká.

4. Členské státy podají prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 97 hlášení Komisi a ostatním členským státům, jestliže na území Unie byly dovezeny rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty v rozporu s odstavcem 3.

Třetí zemi, z níž byly rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty na území Unie dovezeny, se o této skutečnosti podá hlášení.

Článek 41

Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty podléhající zvláštním a rovnocenným požadavkům

1. Komise přijme prováděcí akt, který obsahuje rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, jakož i požadavky a v příslušných případech dotčené třetí země, jak stanoví příloha IV část A směrnice 2000/29/ES.

Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2 tohoto nařízení.

V seznamu vytvořeném uvedeným prováděcím aktem jsou uvedené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty označeny příslušným kódem KN.

2. Jestliže rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět představuje nepřijatelné fytosanitární riziko, jelikož je pravděpodobné, že je hostitelem karanténního škodlivého organismu Unie, a toto riziko je možné snížit na přijatelnou úroveň použitím jednoho nebo více opatření stanovených v příloze IV oddíle 1 bodech 2 a 3 o opatřeních a zásadách pro řízení rizik škodlivých organismů, změní Komise prováděcí akt uvedený v odstavci 1, aby obsahoval uvedenou rostlinu, rostlinný produkt či jiný předmět a opatření, která se na ně vztahují. Uvedená opatření a požadavky stanovené v odstavci 1 se dále nazývají „zvláštními požadavky“.

Uvedená opatření mohou mít podobu zvláštních požadavků přijatých v souladu s čl. 42 odst. 1 pro dovoz určitých rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů na území Unie, které jsou rovnocenné zvláštním požadavkům na přemísťování uvedených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů v rámci území Unie (dále: „rovnocenné požadavky“).

Jestliže rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět obsažený v uvedeném prováděcím aktu nepředstavuje nepřijatelné fytosanitární riziko, nebo jej představuje, ale toto riziko není možné snížit pomocí stanovených zvláštních požadavků na přijatelnou úroveň, Komise prováděcí akt změní.

Přijatelnost úrovně uvedeného fytosanitárního rizika se posoudí a opatření na snížení uvedeného rizika na přijatelnou úroveň se přijmou v souladu se zásadami stanovenými v příloze IV oddíle 2 o zásadách pro řízení rizik škodlivých organismů. V příslušných případech se přijatelnost úrovně uvedeného fytosanitárního rizika posoudí a uvedená opatření se přijmou s ohledem na jednu nebo více určitých třetích zemí nebo jejich částí.

Uvedené změny se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3 tohoto nařízení.

Je-li v řádně odůvodněných zvláště naléhavých případech nutné řešit závažné fytosanitární riziko, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 99 odst. 4.

3. Rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět uvedený v prováděcím aktu stanoveném v odstavci 1 smí být dovážen na území Unie nebo na tomto území přemísťován, pouze pokud jsou splněny zvláštní požadavky nebo rovnocenné požadavky.

4. Členské státy podají prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 97 hlášení Komisi a ostatním členským státům, jestliže na území Unie byly dovezeny nebo v rámci tohoto území přemísťovány rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty v rozporu s odstavcem 3.

V příslušných případech se třetí zemi, z níž byly rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty na území Unie dovezeny, o této skutečnosti rovněž podá hlášení.

Článek 42

Stanovení rovnocenných požadavků

1. Rovnocenné požadavky uvedené v čl. 41 odst. 2 druhém pododstavci se stanoví prostřednictvím prováděcího aktu, na žádost určité třetí země, za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

dotčená třetí země zajišťuje prostřednictvím uplatňování jednoho nebo více stanovených opatření v rámci úřední kontroly úroveň fytosanitární ochrany, která je rovnocenná zvláštním požadavkům přijatým podle čl. 41 odst. 1 a 2, pokud jde o přemístění dotčených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů v rámci území Unie;

b)	dotčená třetí země Komisi objektivně prokáže, že stanovená opatření uvedená v písmeni a) dosahují úrovně fytosanitární ochrany stanovené v uvedeném písmeni.

2. Komise případně v dotčené třetí zemi a v souladu s článkem 119 nařízení EU č. …/… [Číslo nařízení o úředních kontrolách] prošetří, zda jsou podmínky stanovené v písmeni a) a b) splněny.

3. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

Článek 43

Informace, které mají být poskytnuty cestujícím, zákazníkům poštovních služeb a internetovým zákazníkům

1. Komise, členské státy a provozovatelé mezinárodní dopravy zpřístupní cestujícím informace týkající se zákazů stanovených na základě čl. 40 odst. 3, požadavků stanovených na základě čl. 41 odst. 1 a čl. 42 odst. 2 a výjimek stanovených na základě čl. 70 odst. 2, pokud jde o dovoz rostlin, rostlinných výrobků a jiných předmětů na území Unie. [pozm. návrh 86]

Tyto informace se poskytují mohou poskytovat ve formě plakátů nebo brožur, které jsou v příslušných případech dostupné na internetu. [pozm. návrh 87]

Jestliže jsou uvedené informace cestujícím poskytovány v přístavech nebo na letištích, mají formu plakátů.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí akt, který stanoví uvedené plakáty a brožury. Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2 tohoto nařízení.

2. Poštovní služby a profesionální provozovatelé, kteří jsou zapojeni do prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku, zpřístupní svým zákazníkům informace uvedené v odstavci 1 prostřednictvím internetu.

3. Členské státy předloží každý druhý rok Komisi zprávu, která shrnuje informace poskytované na základě tohoto článku. [pozm. návrh 88]

Článek 44

Výjimky ze zákazů a požadavků na pohraniční pásma

1. Odchylně od čl. 40 odst. 3 a čl. 41 odst. 3 smí členské státy povolit dovoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Unie, pokud uvedené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty splňují tyto podmínky:

a)	jsou pěstovány nebo produkovány na území třetích zemí v blízkosti pozemní hranice s členskými státy (dále: „pohraniční pásma třetích zemí“); [pozm. návrh 89]

b)	jsou dováženy na území členských států, které se nachází v bezprostřední blízkosti uvedené hranice (dále: „pohraniční pásma členských států“);

c)	mají být zpracovány v příslušných pohraničních pásmech členských států způsobem, který eliminuje veškerá fytosanitární rizika;

d)	jejich přemísťování v rámci pohraničního pásma nepředstavuje riziko šíření karanténních škodlivých organismů.

Uvedené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty mohou být dovezeny pouze do pohraničních pásem členských států a smí být přemísťovány pouze v rámci těchto pásem, a to výlučně pod úřední kontrolou příslušného orgánu.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, které stanoví:

a)	maximální šířku pohraničních pásem třetích zemí a pohraničních pásem členských států, která je vhodná, pokud jde o určité rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty jednotlivě;

b)	maximální vzdálenost přemístění dotčených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci pohraničních pásem třetích zemí a pohraničních pásem členských států a

c)	postupy týkající se povolení dovozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v odstavci 1 do pohraničních pásem členských států a přemísťování v rámci těchto pásem.

Uvedená pásma musí být široká tak, aby bylo zajištěno, že dovoz uvedených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Unie a jejich přemísťování v rámci tohoto území nepředstavuje pro území Unie nebo jeho části žádné fytosanitární riziko.

3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit konkrétní podmínky nebo opatření týkající se dovozu určitých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů do pohraničních pásem členských států a týkající se určitých třetích zemí, na něž se vztahuje tento článek.

Uvedené akty se přijmou v souladu s přílohou IV oddílem 1 o opatřeních pro řízení rizik karanténních škodlivých organismů a oddílem 2 uvedené přílohy o zásadách pro řízení rizik škodlivých organismů, při zohlednění vědeckého a odborného vývoje.

Uvedené prováděcí akty se přijímají a případně zrušují nebo nahrazují přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

4. Členské státy podají prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 97 hlášení Komisi a ostatním členským státům, jestliže do pohraničních pásem uvedených v odstavci 1 a 2 byly dovezeny nebo jestliže jsou v rámci těchto pásem přemísťovány rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty v rozporu s uvedenými odstavci.

Třetí zemi, z níž byly rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty do příslušného pohraničního pásma dovezeny, se o této skutečnosti rovněž podá hlášení.

Článek 45

Výjimka ze zákazů a požadavků Požadavky na fytosanitární tranzit [pozm. návrh 90]

1. Odchylně od čl. 40 odst. 3 a čl. 41 odst. 3 smí členské státy třetí zemi povolit dovoz na území Unie a průvoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů územím Unie do třetí země (dále: „fytosanitární tranzit“), pokud uvedené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty splňují tyto podmínky:

a)	jsou doprovázeny podepsaným prohlášením profesionálního provozovatele, který má uvedené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty pod kontrolou, které uvádí, že uvedené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty jsou předmětem fytosanitárního tranzitu;

jsou zabaleny a převáženy tak, že neexistuje riziko šíření karanténních škodlivých organismů Unie během jejich dovozu na území Unie a průvozu přes toto území , a to za použití úředně schválené fytosanitární plomby, která zaručuje originální obal a dopravní prostředek (zaplombovaný kamion) a zabraňuje přerušení dopravy a rozdělení zásilky, a tak poskytuje úřední záruku bezrizikového tranzitu přes Unii ; [pozm. návrh 91]

jsou na území Unie dovezeny, jsou jím provezeny a z něj bez prodlení přemístěny pod úřední kontrolou dotčených příslušných orgánů a pod dohledem celních úředníků . Příslušný orgán členského státu, do kterého jsou uvedené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty dovezeny na území Unie, nebo na němž jsou poprvé přemístěny, informuje příslušné orgány všech ostatních členských států, v nichž mají být uvedené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty přemísťovány před tím, než jsou přemístěny z území Unie. [pozm. návrh 92]

Rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty musí při fytosanitárním tranzitu přes území Unie z jedné třetí země do druhé splňovat požadavky na zdraví rostlin podle článku 40, aniž jsou dotčeny jiné platné předpisy týkající se zdraví rostlin. [pozm. návrh 93]

V souladu s pododstavcem 1a musí příslušné orgány dotčeného členského státu provést kontrolu dokladů uvedených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů při dovozu na území Unie, nebo při prvním přemístění v rámci území Unie, a tyto orgány jsou zodpovědné za zapečetění zboží podle prvního pododstavce písm. b). [pozm. návrh 94]

Podobně příslušný orgán členského státu, z něhož je zboží přemístěno z území Unie, informuje příslušné orgány členského státu, do něhož bylo zboží dovezeno, a příslušné orgány členského státu či členských států, jimiž bylo provezeno, o skutečnosti, že zboží bylo přemístěno z území Unie. [pozm. návrh 95]

Příslušný orgán členského státu, do kterého jsou uvedené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty dovezeny na území Unie, nebo na němž jsou poprvé přemístěny, informuje příslušné orgány všech ostatních členských států, v nichž mají být uvedené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty přemísťovány před tím, než jsou přemístěny z území Unie. [pozm. návrh 96]

2. Je-li tak stanoveno v aktech přijatých podle čl. 27 odst. 1 a 2 a čl. 29 odst. 1 a 2, použije se tento článek odpovídajícím způsobem.

3. Komisi je v souladu s článkem 98 svěřena pravomoc v přijímat akty v přenesené pravomoci, které stanoví obsah prohlášení uvedeného v odst. 1 písm. a).

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout formální náležitosti prohlášení uvedeného v odst. 1 písm. a). Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

5. Členské státy podají prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 97 hlášení Komisi a ostatním členským státům, jestliže byly na území Unie uvedené podle odstavce 1 dovezeny nebo jsou v jeho rámci přemísťovány rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty v rozporu s uvedeným odstavcem.

Třetí zemi, z níž byly rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty na území Unie dovezeny, se o této skutečnosti rovněž podá hlášení.

Článek 46

Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty používané k vědeckým účelům, pokusům, selekci odrůd, šlechtění a výstavám

1. Odchylně od čl. 40 odst. 3 a čl. 41 odst. 3 smí členské státy na základě žádosti povolit dovoz na své území a přemísťování v rámci svého území rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů používaných k vědeckým účelům, pokusům, selekci odrůd, šlechtění a výstavám, jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	přítomnost dotčených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů neznamená nepřijatelné riziko šíření karanténního škodlivého organismu Unie, jestliže jsou uložena adekvátní omezení;

b)	skladovací zařízení, v nichž mají být rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uchovávány, a karanténní stanice uvedené v článku 56, v nichž mají být používány, jsou pro daný účel vhodné;

c)	vědecká a odborná kvalifikace personálu, který vykonává činnost za použití uvedených dotčených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, je dostatečná.

2. Příslušný orgán posoudí riziko šíření karanténních škodlivých organismů Unie prostřednictvím dotčených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů stanovených v odst. 1 písm. a) a zohlední přitom totožnost, biologii a prostředky šíření dotčeného karanténního škodlivého organismu Unie, plánovanou činnost, interakci s životním prostředím a další významné faktory související s rizikem, které uvedené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty představují.

Posoudí skladovací zařízení, v nichž mají být uvedené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty uchovávány, stanovená v odst. 1 písm. b) a vědeckou a odbornou kvalifikaci personálu, který má provádět činnost za použití uvedených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, stanovenou v odst. 1 písm. c).

Na základě tohoto posouzení příslušný orgán povolí dovoz uvedených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů na území Unie nebo přemístění v rámci tohoto území, pokud jsou splněny požadavky stanovené v odstavci 1.

3. Je-li povolení uděleno, musí být podmíněno všemi těmito podmínkami:

a)	dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty musí být uchovávány ve skladovacích zařízeních, která příslušné orgány považují za vhodná pro daný účel a která jsou uvedena na povolení;

b)	činnost za použití uvedených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů musí být prováděna v karanténní stanici určené v souladu s článkem 56 příslušným orgánem a uvedené na povolení;

c)	činnost za použití uvedených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů musí být prováděna personálem, jehož vědeckou a odbornou kvalifikaci považuje příslušný orgán za dostatečnou a která je uvedena na povolení;

d)	toto povolení musí uvedené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty doprovázet při dovozu na území Unie nebo jejich přemístění v rámci tohoto území.

4. Povolení je omezeno na množství, které odpovídá dotčené činnosti a které nesmí překročit kapacitu určené karanténní stanice.

Povolení obsahuje restrikce nezbytné pro přiměřené zmírnění rizika šíření dotčeného karanténního škodlivého organismu Unie.

5. Příslušný orgán monitoruje soulad s podmínkami uvedenými v odstavci 3, jakož i omezení a restrikce uvedené v odstavci 4, a podnikne nezbytné kroky v případě, že tyto podmínky, omezení či restrikce nejsou dodržovány.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými stanoví prováděcí pravidla týkající se:

a)	výměny informací mezi členskými státy a Komisí ohledně dovozu dotčených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Unie a jejich přemísťování na tomto území;

b)	posouzení a povolení uvedených v odstavci 2 a

c)	monitorování souladu, přijetí kroků v případě nesouladu a jejich hlášení, jak je uvedeno v odstavci 5.

7. Členské státy podají prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 97 hlášení Komisi a ostatním členským státům, jestliže na území Unie byly dovezeny nebo jsou v rámci tohoto území přemísťovány rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty v rozporu s ustanoveními odstavců 1 až 4.

V příslušných případech obsahují uvedená hlášení rovněž opatření, která členské státy přijaly pro dotčené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, a také informaci, zda dovoz uvedených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů na území Unie nebo jejich přemístění v rámci tohoto území byly po provedení těchto opatření povoleny.

V příslušných případech se třetí zemi, z níž byly rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty na území Unie dovezeny, o této skutečnosti rovněž podá hlášení.

Členské státy předloží každý druhý rok Komisi zprávu, která shrnuje relevantní informace ohledně povolení udělených na základě odstavce 1 a výsledků monitorování uvedeného v odstavci 5. [pozm. návrh 97]

Článek 47

Dočasná opatření týkající se rostlin k pěstování

1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout dočasná opatření, pokud jde o dovoz rostlin k pěstování, rostlinných produktů a dalších předmětů ze třetích zemí na území Unie a jejich přemísťování na tomto území, jestliže jsou splněny tyto podmínky: [pozm. návrh 138]

a)	pokud jde o obchod s rostlinami k pěstování , rostlinnými produkty a dalšími předměty pocházejícími nebo odesílanými z dotčené třetí země, nejsou k dispozici žádné nebo jen velmi omezené fytosanitární zkušenosti; [pozm. návrh 139]

b)	pokud jde o uvedené rostliny k pěstování , rostlinné produkty a další předměty z dotčených třetích zemí, nebylo provedeno žádné posouzení fytosanitárních rizik pro území Unie; [pozm. návrh 140]

je pravděpodobné, že uvedené rostliny k pěstování , rostlinné produkty a další předměty představují fytosanitární rizika, která nejsou dána do souvislosti, nebo zatím nemohla být dána do souvislosti, s karanténními škodlivými organismy Unie, které jsou uvedeny na seznamu podle čl. 5 odst. 2 a 3, nebo škodlivými organismy, pro něž byla přijata opatření podle článku 29. [pozm. návrh 141]

Uvedené prováděcí akty se přijímají a případně zrušují nebo nahrazují přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

2. Dočasná opatření uvedená v odstavci 1 se přijmou podle přílohy III o prvcích pro identifikaci rostlin k pěstování , rostlinných produktů a dalších předmětů , které pro území Unie představují fytosanitární riziko, a přílohy IV oddílu 2 o zásadách pro řízení rizik škodlivých organismů. [pozm. návrh 142]

Uvedená opatření stanoví tyto kroky, v závislosti na jejich nutnosti v příslušném případě:

a)	intenzivní vzorkování v místě dovozu každé partie rostlin k pěstování , rostlinných produktů a dalších předmětů dovážených na území Unie a testování vzorků; [pozm. návrh 143]

jestliže nelze nepřítomnost fytosanitárního rizika zajistit intenzivním vzorkováním a testováním při dovozu dotčených rostlin k pěstování , rostlinných produktů a dalších předmětů na území Unie, karanténa s cílem ověřit nepřítomnost uvedeného fytosanitárního rizika těchto rostlin k pěstování , rostlinných produktů a dalších předmětů , [pozm. návrh 144]

jestliže nelze nepřítomnost fytosanitárního rizika zajistit intenzivním vzorkováním a testováním při dovozu dotčených rostlin k pěstování , rostlinných produktů a dalších předmětů na území Unie a ani karanténou, zákaz dovozu uvedených rostlin k pěstování , rostlinných produktů a dalších předmětů na území Unie. [pozm. návrh 145]

3. Opatření uvedená v odstavci 1 se použijí nejvýše dva roky pět let . Uvedené období lze jednou prodloužit, a to nejvýše o dva roky pět let . [pozm. návrh 146]

4. Je-li v řádně odůvodněných zvláště naléhavých případech nutné řešit závažné fytosanitární riziko, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 99 odst. 4.

5. Odchylně od opatření přijatých podle odstavce 1 se na dovoz na území Unie a přemísťování na tomto území rostlin k pěstování používaných k vědeckým účelům, pokusům, selekci odrůd, šlechtění a výstavám použije článek 46.

6. Členské státy nahlásí Komisi a ostatním členským státům, jestliže byla na některé rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty použita opatření uvedená v odst. 2 písm. a) nebo b).

Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy, jestliže byl na základě použití opatření uvedených v odst. 2 písm. a) a b) zjištěn výskyt škodlivého organismu, u něhož je pravděpodobné, že představuje nové fytosanitární riziko.

Členské státy podají prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 97 hlášení Komisi a ostatním členským státům, jestliže byl dovoz rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů na území Unie odmítnut, nebo jestliže bylo jejich přemísťování na tomto území zakázáno, jelikož se dotčený členský stát domnívá, že došlo k porušení zákazu uvedeného v odst. 2 písm. c). Uvedená hlášení obsahují v příslušných případech opatření přijatá členskými státy pro dotčené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty podle čl. 64 odst. 3 nařízení EU č. …/… [Číslo nařízení o úředních kontrolách].

V příslušných případech se třetí zemi, z níž byly rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty odeslány za účelem dovozu na území Unie, o této skutečnosti rovněž podá hlášení.

Článek 47a

Do … (*1) Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě, jejíž součástí bude analýza nákladů a přínosů a která se bude týkat prosazování opatření souvisejících s dovozem na území Unie a účinnosti těchto opatření, a případně předloží legislativní návrh.[pozm. návrh 98]

Článek 48

Změna přílohy III

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se mění příloha III o prvcích pro identifikaci rostlin k pěstování, které pro území Unie představují fytosanitární riziko, pokud jde o charakteristiku a původ uvedených rostlin k pěstování v zájmu přizpůsobení se vývoji odborných a vědeckých znalostí a mezinárodních standardů . [pozm. návrh 99]

Oddíl 2

Opatření týkající se chráněných zón

Článek 49

Zákaz dovozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů do chráněných zón

1. Komise přijme prováděcí akt, který obsahuje rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, jakož i zákazy a dotčené chráněné zóny, jak stanoví příloha III část B směrnice 2000/29/ES.

Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2 tohoto nařízení.

V seznamu vytvořeném uvedeným prováděcím aktem jsou uvedené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty označeny příslušným kódem KN.

2. Jestliže rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět pocházející z oblasti mimo dotčenou chráněnou zónu představuje nepřijatelné fytosanitární riziko, jelikož je pravděpodobné, že je hostitelem karanténního škodlivého organismu chráněné zóny, a toto riziko není možné snížit na přijatelnou úroveň použitím jednoho nebo více opatření stanovených v příloze IV oddíle 1 bodech 2 a 3 o opatřeních pro řízení rizik a cest průniku karanténních škodlivých organismů, Komise příslušným způsobem prováděcí akt uvedený v odstavci 1 změní, aby obsahoval uvedenou rostlinu, rostlinný produkt či jiný předmět a dotčené chráněné zóny.

Uvedené změny se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3 tohoto nařízení.

Přijatelnost úrovně uvedeného fytosanitárního rizika se posuzuje v souladu se zásadami stanovenými v příloze II oddíle 2 o zásadách pro řízení rizik škodlivých organismů.

3. Rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět uvedený na seznamu v prováděcím aktu stanoveném v odstavci 1 nesmí být dovážen do příslušné chráněné zóny z dotčené třetí země nebo oblasti území Unie.

5. Členské státy podají prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 97 hlášení Komisi a ostatním členským státům, jestliže do dotčené chráněné zóny byly dovezeny nebo jsou v ní přemísťovány rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty v rozporu se zákazy přijatými na základě tohoto článku.

V příslušných případech se třetí zemi, z níž byly rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty do dotčené chráněné zóny dovezeny, o této skutečnosti rovněž podá hlášení.

Článek 50

Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty podléhající zvláštním požadavkům na chráněné zóny

1. Komise přijme prováděcí akt, který obsahuje rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, jakož i příslušné chráněné zóny a požadavky, jak stanoví příloha IV část B směrnice 2000/29/ES.

Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2 tohoto nařízení.

V seznamu vytvořeném uvedeným prováděcím aktem jsou uvedené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty označeny příslušným kódem KN.

2. Jestliže rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět pocházející z oblasti mimo dotčenou chráněnou zónu představuje pro uvedenou chráněnou zónu nepřijatelné fytosanitární riziko, jelikož je pravděpodobné, že je hostitelem karanténního škodlivého organismu chráněné zóny, a toto riziko je možné snížit na přijatelnou úroveň použitím jednoho nebo více opatření stanovených v příloze IV oddíle 1 bodech 2 a 3 o opatřeních pro řízení rizik a cest průniku karanténních škodlivých organismů, změní Komise prováděcí akt uvedený v odstavci 1, aby obsahoval uvedenou rostlinu, rostlinný produkt či jiný předmět a opatření, která se na ně vztahují. Uvedená opatření a požadavky stanovené v odstavci 1 se dále nazývají „zvláštními požadavky na chráněné zóny“.

Jestliže rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět obsažený v uvedeném prováděcím aktu nepředstavuje pro dotčenou chráněnou zónu nepřijatelné fytosanitární riziko, nebo jej představuje, přičemž toto riziko není možné snížit pomocí stanovených zvláštních požadavků na chráněné zóny na přijatelnou úroveň, Komise prováděcí akt změní.

Uvedené změny se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3 tohoto nařízení.

3. Rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty uvedené v prováděcím aktu stanoveném v odstavci 1 smí být dováženy do dotčené chráněné zóny nebo smí být v této zóně přemísťovány, pokud jsou splněny zvláštní požadavky na chráněné zóny.

4. Členské státy podají prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 97 hlášení Komisi a ostatním členským státům, jestliže do dotčené chráněné zóny byly dovezeny nebo jsou v ní přemísťovány rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty v rozporu s opatřeními přijatými na základě tohoto článku.

V příslušných případech se třetí zemi, z níž byly rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty na území Unie dovezeny, o této skutečnosti rovněž podá hlášení.

Článek 51

Informace, které mají být poskytnuty cestujícím, zákazníkům poštovních služeb a internetovým zákazníkům, pokud jde o chráněné zóny

Článek 43 týkající se informací, které mají být poskytnuty cestujícím, zákazníkům poštovních služeb a internetovým zákazníkům, se použije odpovídajícím způsobem na dovoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů z třetích zemí do chráněných zón.

Článek 52

Výjimka ze zákazů a požadavků na pohraniční pásma, pokud jde o chráněné zóny

Článek 44 týkající se výjimek ze zákazů a požadavků na pohraniční pásma se použije na rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené na seznamu podle čl. 49 odst. 1 a 2 a čl. 50 odst. 1 a 2, pokud jde o ochráněné zóny sousedící s pohraničními pásmy třetích zemí.

Článek 53

Výjimka ze zákazů a požadavků na fytosanitární tranzit, pokud jde o chráněné zóny

Článek 45 týkající se výjimek ze zákazů a požadavků na fytosanitární tranzit se použije příslušným způsobem na rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené na seznamu podle čl. 49 odst. 1 a 2 a čl. 50 odst. 1 a 2, pokud jde o fytosanitární tranzit přes chráněné zóny.

Článek 54

Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty používané k vědeckým účelům, pokusům, selekci odrůd, šlechtění a výstavám, pokud jde o chráněné zóny

Odchylně od zákazů a požadavků stanovených v čl. 49 odst. 3 a čl. 50 odst. 3 se na rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené na seznamu podle čl. 49 odst. 1 a 2 a čl. 50 odst. 1 a 2, pokud jde o dovoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů používaných k vědeckým účelům, pokusům, selekci odrůd, šlechtění a výstavám do chráněných zón a jejich přemísťování v rámci těchto zón, použije článek 46.

Oddíl 3

Ostatní opatření týkající se rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů

Článek 55

Obecné požadavky na obalový materiál a dopravní prostředky

1. Obalový materiál používaný pro rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty uvedené v prováděcích aktech přijatých podle čl. 27 odst. 1 a 2, čl. 29 odst. 1 a 2, čl. 40 odst. 1, čl. 41 odst. 1 a 2, čl. 47 odst. 1, čl. 49 odst. 1 a čl. 50 odst. 1 a dovážené na území Unie nebo přemísťované v rámci tohoto území, je prostý karanténních škodlivých organismů Unie.

To samé platí pro dopravní prostředky, které uvedené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty přepravují.

2. Obalový materiál uvedený v odstavci 1, kromě dřevěného obalového materiálu, pokrývá dotčené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty tak, aby během jejich dovozu na území Unie nebo přemístění v rámci tohoto území neexistovalo riziko šíření karanténních škodlivých organismů Unie.

Dopravní prostředky uvedené v odstavci 1 jsou případně pokryty nebo uzavřeny tak, aby během jejich dovozu na území Unie nebo přemístění v rámci tohoto území neexistovalo riziko šíření karanténních škodlivých organismů Unie.

3. Odstavce 1 a 2 se použijí na chráněné zóny, rovněž pokud jde o příslušné karanténní škodlivé organismy chráněné zóny.

Článek 56

Určení karanténních stanic

1. Členské státy určí na svém území karanténní stanice pro rostliny, rostlinné produkty, jiné předměty a škodlivé organismy, nebo schválí používání určených karanténních stanic v jiných členských státech za podmínky, že uvedené stanice splňují požadavky stanovené v odstavci 2.

Kromě toho může příslušný orgán na základě žádosti určit coby karanténní stanici jiné zařízení za podmínky, že splňuje požadavky stanovené v odstavci 2.

2. Karanténní stanice splňují tyto podmínky:

a)	zabezpečují fyzickou izolaci rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které mají být v karanténě, a zajišťují, že bez souhlasu příslušného orgánu nemá k uvedeným rostlinám, rostlinným produktům a jiným předmětům nikdo přístup a že nemohou být z uvedené stanice přemístěny;

pokud se činnosti prováděné v karanténních stanicích týkají rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, jsou zajištěny vhodné podmínky pěstování a inkubační podmínky umožňující rozvinutí známek a příznaků karanténních škodlivých organismů na uvedených rostlinách, rostlinných produktech a jiných předmětech;

c)	povrchy jsou z hladkého a nepropustného materiálu umožňujícího účinné čištění a dekontaminaci;

d)	povrchy jsou z materiálu odolného vůči zničení a napadení hmyzem a jinými členovci;

e)	systémy zavlažování, ventilace a odpadní systémy vylučují přenos nebo únik karanténních škodlivých organismů;

f)	mají k dispozici systémy pro sterilizaci, dekontaminaci a zničení napadených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, odpadu a vybavení před odvozem ze stanice;

g)	poskytují ochranný oděv a pokrývku obuvi;

h)	případně mají systémy pro dekontaminaci personálu a návštěvníků při odchodu ze stanice;

i)	jsou definovány úkoly těchto stanic a podmínky, za nichž stanice uvedené úkoly provádí;

j)	je k dispozici dostatečný počet vyškolených pracovníků s vhodnou kvalifikací a zkušenostmi.

3. Na základě žádosti předají členské státy Komisi a ostatním členským státům seznam určených karanténních stanic na svém území.

Článek 57

Provoz karanténních stanic

1. Osoba odpovědná za karanténní stanici monitoruje uvedenou stanici a její bezprostřední okolí, pokud jde o výskyt karanténních škodlivých organismů.

Jestliže se zjistí výskyt uvedeného škodlivého organismu, učiní osoba odpovědná za dotčenou karanténní stanici příslušné kroky. O výskytu a uvedených krocích informuje příslušný orgán.

2. Osoba odpovědná za karanténní stanici zajistí, aby personál a návštěvníci nosili ochranný oděv a pokrývku obuvi a aby byli při odchodu ze stanice případně podrobeni dekontaminaci.

3. Osoba odpovědná za karanténní stanici vede záznamy o těchto položkách:

a)	zaměstnaný personál;

b)	návštěvníci stanice;

c)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které se dostanou na stanici a které ji opustí;

d)	místo původu uvedených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů;

e)	poznámky ohledně výskytu škodlivých organismů na uvedených rostlinách, rostlinných produktech a jiných předmětech.

Záznamy se uchovávají po dobu tří let.

Článek 58

Dozor nad karanténními stanicemi a zrušení jejich určení

1. Příslušný orgán uspořádá alespoň jednou za rok dva roky audit nebo inspekci karanténních stanic s cílem ověřit, zda uvedené stanice splňují podmínky uvedené v čl. 56 odst. 2 a článku 57. [pozm. návrh 100]

2. Příslušný orgán neprodleně zruší určení karanténní stanice uvedené v čl. 56 odst. 1, jestliže:

a)	z auditu nebo inspekce vyplyne, že příslušná karanténní stanice nesplňuje podmínky uvedené v čl. 56 odst. 2 nebo v článku 57;

b)	osoba odpovědná za příslušnou karanténní stanici nezjedná potřebnou a včasnou nápravu situace.

Článek 59

Propuštění rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů z karanténních stanic

1. Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty opustí karanténní stanici pouze na základě povolení příslušných orgánů, jestliže je potvrzeno, že jsou prosté karanténních škodlivých organismů Unie, nebo v příslušných případech karanténních škodlivých organismů chráněné zóny.

2. Příslušné orgány povolí přemístění rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů z jedné karanténní stanice do druhé karanténní stanice nebo na jakékoli jiné místo, pouze pokud jsou přijata opatření zajišťující, že se na dotčeném území nerozšíří karanténní škodlivé organismy Unie, nebo v příslušných případech karanténní škodlivé organismy chráněné zóny.

2a. Komise se vybízí k vypracování pokynů pro harmonizaci procesních postupů napříč členskými státy a k zabránění zbytečným odkladům při propouštění rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů z karanténních stanic. V těchto pokynech by mělo být především jasně uvedeno, kdy mohou být omezení nezbytná a jaká opatření ke zmírnění rizika je možné přijmout. [pozm. návrh 101]

Článek 60

Přemístění z území Unie

1. Jestliže se přemístění některé rostliny, rostlinného produktu či jiného předmětu z Unie řídí fytosanitární dohodou s třetí zemí, musí probíhat v souladu s touto dohodou.

2. Jestliže se přemístění některé rostliny, rostlinného produktu či jiného předmětu z Unie neřídí fytosanitární dohodou s třetí zemí, musí probíhat v souladu s fytosanitárními pravidly třetí země, do níž má být příslušná rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět přemístěn.

3. Jestliže se přemístění některé rostliny, rostlinného produktu či jiného předmětu z Unie neřídí ani fytosanitární dohodou s třetí zemí a ani fytosanitárními pravidly třetí země, do níž má být příslušná rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět přemístěn, použijí se požadavky na přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci území Unie stanovených v seznamu uvedeném v čl. 41 odst. 1 a 2.

Uvedené požadavky se však nepoužijí, jestliže se týkají škodlivého organismu, který splňuje některou z těchto podmínek:

a)	uvedená třetí země potvrzuje, že se uvedený škodlivý organismus na jejím území vyskytuje a že není předmětem úřední kontroly;

b)	lze důvodně předpokládat, že daný škodlivý organismus nesplňuje kritéria pro karanténní škodlivý organismus, pokud jde o území dotčené třetí země.

Kapitola V

Registrace profesionálních provozovatelů a vysledovatelnost

Článek 61

Úřední registr profesionálních provozovatelů

1. Příslušný orgán vede a aktualizuje registr profesionálních provozovatelů, kteří provádí činnosti uvedené na seznamu v druhém pododstavci na území dotčeného členského státu a na které se vztahuje některý z těchto bodů:

jsou profesionálními provozovateli, jejichž činnost se týká rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, na něž se vztahuje akt v přenesené pravomoci uvedený v čl. 27 odst. 1, 2 či 3, nebo prováděcí akt uvedený v čl. 29 odst. 1, 2 či 3 čl. 40 odst. 1, čl. 41 odst. 1 či 2, čl. 47 odst. 1, čl. 49 odst. 1 či čl. 50 odst. 1, nebo jsou předmětem ustanovení čl. 43 odst. 1 či 2, čl. 44 odst. 1, čl. 45 odst. 1, článku 51, 52 či 53;

b)	jsou profesionálními provozovateli ve smyslu čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) č. …/…. [Číslo nařízení o právním rámci pro rozmnožovací materiál rostlin].

Tento odstavec se použije, pokud jde o tyto činnosti:

výsadbu;

b)	pěstování;

produkci;

d)	dovoz na území Unie;

e)	přemísťování v rámci území Unie;

f)	přemístění z území Unie;

g)	produkci nebo dodání na trh ve smyslu čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. …/….[Číslo nařízení o právním rámci pro rozmnožovací materiál rostlin];

h)	prodej prostřednictvím smluv uzavřených na dálku.

Uvedený se registr se nazývá „registr“. Profesionální provozovatelé registrovaní na základě prvního pododstavce písm. a) a b) se nazývají „registrovaní provozovatelé“.

2. Profesionální provozovatel může být registrován v registru příslušného orgánu více než jednou za podmínky, že se každá jednotlivá registrace vztahuje na jinou provozovnu, jiný společný sklad a jiné středisko odeslání uvedené v čl. 62 odst. 2 písm. d). Na každou z těchto registrací se použije postup uvedený v článku 62.

3. Odstavec 1 se nepoužije na profesionálního provozovatele, pro kterého platí jeden nebo více těchto bodů:

a)	dodává výhradně malá množství dotčených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů závisející na dotčené rostlině, rostlinném produktu a jiném předmětu konečným uživatelům, a to jinými prostředky než je prodej prostřednictvím smluv uzavřených na dálku; [pozm. návrh 102]

b)	jeho profesní činnost týkající se rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů je omezena na přepravu těchto rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů pro jiného profesionálního provozovatele;

c)	jeho profesní činnost se týká výhradně přepravy předmětů všeho druhu za použití dřevěného obalového materiálu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, které stanoví jeden nebo více z těchto bodů:

a)	další kategorie profesionálních provozovatelů, na něž se vztahuje výjimka z použití odstavce 1, jestliže by registrace pro tyto provozovatele představovala neúměrnou administrativní zátěž ve srovnání s fytosanitárním rizikem jejich profesní činnosti;

b)	zvláštní požadavky na registraci některých kategorií profesionálních provozovatelů;

c)	horní hranici pro malá množství určitých rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. a). [pozm. návrh 103]

Článek 62

Postup registrace

1. Profesionální provozovatelé, kteří spadají do oblasti působnosti čl. 61 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nebo b), předloží žádost o zapsání do registru příslušným orgánům.

2. Uvedená žádost obsahuje tyto prvky:

a)	název, adresu a kontaktní údaje profesionálního provozovatele;

b)	prohlášení ohledně záměru profesionálního provozovatele vykonávat každou z činností uvedených v čl. 61 odst. 1 týkající se rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů;

prohlášení ohledně záměru profesionálního provozovatele vykonávat každou z těchto činností:

i)	vydávání rostlinolékařských pasů pro rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty na základě čl. 79 odst. 1;

ii)	opatřování dřevěného obalového materiálu označením uvedeným v čl. 91 odst. 1;

iii)	vydávání veškerých dalších potvrzení uvedených v čl. 93 odst. 1;

iv)	vydávání úředních návěsek pro rozmnožovací materiál rostlin podle článku 19 nařízení (EU) č. …/….[Číslo nařízení o právním rámci pro rozmnožovací materiál rostlin];

d)	adresu provozoven, společných skladů nebo středisek odeslání používaných profesionálním provozovatelem v dotčeném členském státě k vykonávání činností uvedených v čl. 61 odst. 1 za účelem registrace;

e)	rody a druhy rostlin, rostlinných produktů a případně povahu jiných předmětů, jichž se týká činnost profesionálního provozovatele.

3. Příslušné orgány zařadí profesionálního provozovatele do registru neprodleně , jestliže předložená žádost o registraci obsahuje prvky uvedené v odstavci 2. [pozm. návrh 104]

4. Registrovaní profesionální provozovatelé v příslušných případech předloží žádost o aktualizaci údajů uvedených v odst. 2 písm. a), d) a e) a prohlášení uvedených v odst. 2 písm. b) a c).

5. Jestliže příslušný orgán zjistí, že registrovaný provozovatel již neprovádí činnosti uvedené v čl. 61 odst. 1, nebo že uvedený provozovatel předložil žádost, která již nesplňuje požadavky odstavce 2, požádá uvedeného provozovatele, aby uvedené požadavky začal opět neprodleně nebo v určité lhůtě splňovat.

Jestliže registrovaný provozovatel nezačne ve lhůtě stanovené příslušným orgánem splňovat uvedené požadavky, příslušný orgán registraci uvedeného provozovatele zruší.

Článek 63

Obsah registru

Registr obsahuje prvky stanovené v čl. 62 odst. 2 písm. a), b), d) a e) a tyto prvky:

a)	úřední registrační číslo;

b)	dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 (24) označující členský stát, v němž je profesionální provozovatel registrován;

c)	informaci, zda má příslušný profesionální provozovatel oprávnění pro každou z činností uvedených v čl. 62 odst. písm. c).

Článek 64

Dostupnost informací úředních registrů

1. Členský stát vedoucí registr zpřístupní na požádání informace obsažené v registru ostatním členským státům nebo Komisi.

2. Členský stát vedoucí registr zpřístupní na požádání informace uvedené v článku 63, s výjimkou čl. 62 odst. 2 písm. d) a e), jakémukoli profesionálnímu provozovateli.

Článek 65

Vysledovatelnost

1. Profesionální provozovatel, kterému jsou dodávány rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, jež jsou předmětem zákazů, požadavků nebo podmínek na základě čl. 40 odst. 1, čl. 41 odst. 1 a 2, čl. 44 odst. 1 a 3, čl. 45 odst. 1, čl. 46 odst. 1 a 3, čl. 47 odst. 1, čl. 49 odst. 1 a 2, čl. 50 odst. 1 a 2, článku 52, 53 a 54, vede záznamy pro každou dodanou rostlinu, rostlinný produkt či jiný předmět umožňující uvedenému provozovateli identifikovat profesionální provozovatele, kteří je dodávají.

2. Profesionální provozovatel, který dodává rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, jež jsou předmětem zákazů, požadavků nebo podmínek na základě čl. 40 odst. 1, čl. 41 odst. 1 a 2, čl. 44 odst. 1 a 3, čl. 45 odst. 1, čl. 46 odst. 1 a 3, čl. 47 odst. 1, čl. 49 odst. 1 a 2, čl. 50 odst. 1 a 2, článku 52, 53 a 54, vede záznamy umožňující uvedenému provozovateli identifikovat u každé dodané rostliny, rostlinného produktu či jiného předmětu profesionální provozovatele, kterým je dodal.

3. Profesionální provozovatelé vedou záznamy uvedené v odstavci 1 a 2 po dobu tří let od data, kdy jim byly dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty dodány, nebo kdy je dodali jiným profesionálním provozovatelům.

4. Na požádání sdělí informace v záznamech uvedených v odstavci 1 a 2 příslušným orgánům.

5. Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na profesionální provozovatele uvedené v čl. 61 odst. 3 písm. b).

Článek 66

Přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci provozoven profesionálního provozovatele

1. Profesionální provozovatelé mají zavedeny systémy a postupy vysledovatelnosti umožňující sledovat přemísťování jejich rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci jejich vlastních provozoven.

První pododstavec se nepoužije na profesionální provozovatele uvedené v čl. 61 odst. 3 písm. b).

2. Informace o přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci uvedených provozoven, které jsou získány na základě systémů a postupů uvedených v odstavci 1, jsou na požádání zpřístupněny příslušným orgánům.

Článek 66a

Osvědčené fytosanitární postupy

Profesionální provozovatel, který dodává nebo kterému jsou dodávány rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, jež jsou předmětem zákazů, požadavků nebo podmínek na základě čl. 40 odst. 1, čl. 41 odst. 1 a 2, čl. 44 odst. 1 a 3, čl. 45 odst. 1, čl. 46 odst. 1 a 3, čl. 47 odst. 1, čl. 49 odst. 1 a 2, čl. 50 odst. 1 a 2, článku 52, 53 a 54, dodržuje osvědčené fytosanitární postupy s cílem předcházet výskytu a šíření škodlivých organismů. Osvědčené fytosanitární postupy uvedené v odstavci 1 sestávají zejména z:

a)	určení a monitorování hlavních bodů produkčního postupu nebo bodů týkajících se přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které mohou ovlivnit jejich fytosanitární kvalitu;

b)	zajištění přístupu příslušných orgánů k zařízením a rovněž k údajům o sledování a veškerým souvisejícím dokumentům;

c)	případného přijetí opatření, která zajistí zachování fytosanitární kvality rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů. [pozm. návrh 105]

Kapitola VI

Certifikace rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů

Oddíl 1

Rostlinolékařská osvědčení požadovaná pro dovoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Unie

Článek 67

Rostlinolékařské osvědčení požadované pro dovoz na území Unie

1. Rostlinolékařské osvědčení požadované pro dovoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Unie je dokument vydaný třetí zemí, který splňuje podmínky článku 71, obsahuje prvky stanovené v příloze V části A, nebo v příslušných případech příloze V části B, a osvědčuje, že dotčené rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty splňují všechny tyto požadavky:

a)	jsou prosté karanténních škodlivých organismů Unie;

b)	jsou v souladu s ustanoveními čl. 37 odst. 1 ohledně výskytu škodlivých organismů Unie snižujících kvalitu na rostlinách k pěstování;

c)	jsou v souladu s požadavky uvedenými v čl. 41 odst. 1 a 2;

d)	v příslušných případech jsou v souladu s pravidly přijatými na základě ustanovení přijatých podle čl. 27 odst. 1 a 2 a čl. 29 odst. 1.

2. Na rostlinolékařském osvědčení je v příslušných případech v oddíle s názvem „Dodatkové prohlášení“ a v souladu s prováděcími akty přijatými na základě čl. 41 odst. 1 a 2 a čl. 50 odst. 1 a 2 uvedeno, který zvláštní požadavek je splněn, jestliže je na výběr z několika možností. Tato informace obsahuje odkaz na příslušnou možnost stanovenou znění příslušné možnosti stanovené v uvedených aktech nebo odkaz na ni . [pozm. návrh 106]

3. Rostlinolékařské osvědčení v příslušných případech uvede, že dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty jsou v souladu s fytosanitárními opatřeními uznávanými za rovnocenné podle článku 42 s požadavky prováděcího aktu přijatého podle čl. 41 odst. 2.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se mění příloha V část A a B s cílem přizpůsobit tyto části vědeckému a technickému pokroku a vývoji mezinárodních norem.

4a. Rostlinolékařská osvědčení se mohou používat rovněž v souladu s ustanoveními nařízení Rady (ES) č. 338/97 (25) nebo nařízení Komise (ES) č. 865/2006 (26) . [pozm. návrh 107]

Článek 68

Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, pro něž jsou požadována rostlinolékařská osvědčení

1. Komise zřídí prostřednictvím prováděcího aktu seznam rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, jakož i příslušných třetích zemí původu nebo odeslání, pro něž je za účelem dovozu na území Unie požadováno rostlinolékařské osvědčení.

Uvedený seznam obsahuje:

a)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v příloze V části B bodě I směrnice 2000/29/ES;

b)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, pro něž byly přijaty požadavky na základě čl. 27 odst. 1 a čl. 29 odst. 1 ohledně jejich dovozu na území Unie;

c)	osivo uvedené na seznamu na základě čl. 37 odst. 2;

d)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené na seznamu na základě čl. 41 odst. 1 a 2.

Písmena a) až d) se nicméně nepoužijí, jestliže akt přijatý na základě čl. 27 odst. 1, čl. 29 odst. 1 či čl. 41 odst. 1 a 2 vyžaduje důkaz o souladu v podobě úředního označení uvedeného v čl. 91 odst. 1, nebo jiného úředního potvrzení uvedeného v čl. 93 odst. 1.

Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2.

2. Komise prostřednictvím prováděcího aktu změní prováděcí akt uvedený v odstavci 1 v těchto případech:

a)	rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět uvedený na seznamu v dotčeném prováděcím aktu nesplňuje požadavky odst. 1 písm. b), c) nebo d);

b)	rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět, který není uvedený na seznamu v dotčeném aktu, splňuje požadavky odst. 1 písm. b), c) nebo d).

Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2.

3. Komise může prostřednictvím prováděcího aktu změnit prováděcí akt uvedený v odstavci 1 v souladu se zásadami stanovenými v příloze IV oddíle 2, jestliže existuje riziko, že rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět, který není uvedený na seznamu v dotčeném aktu, je hostitelem karanténního škodlivého organismu Unie, nebo jestliže pro rostlinu, rostlinný produkt či jiný předmět uvedený na seznamu v dotčeném aktu takové riziko již neexistuje.

Uvedený prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

4. Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 není rostlinolékařské osvědčení vyžadováno pro rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, na něž se vztahují články 44, 45, 46 a 70.

Článek 69

Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, pro něž jsou požadována rostlinolékařská osvědčení za účelem dovozu do chráněné zóny

1. Komise zřídí prostřednictvím prováděcího aktu seznam rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, jakož i příslušných třetích zemí původu nebo odeslání, pro něž je navíc k případům uvedeným v čl. 68 odst. 1, 2 a 3 za účelem dovozu z uvedených třetích zemí do některých chráněných zón požadováno rostlinolékařské osvědčení.

Uvedený seznam obsahuje:

a)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v příloze V části B bodě II směrnice 2000/29/ES;

b)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené na seznamu na základě čl. 50 odst. 1 či 2.

Písmena a) a b) se nicméně nepoužijí, jestliže akt přijatý na základě čl. 50 odst. 1 či 2 vyžaduje důkaz o souladu v podobě úředního označení uvedeného v čl. 91 odst. 1, nebo jiného úředního potvrzení uvedeného v čl. 93 odst. 1.

Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2.

2. Komise prostřednictvím prováděcího aktu změní prováděcí akt uvedený v odstavci 1 v těchto případech:

a)	rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět uvedený na seznamu v dotčeném prováděcím aktu nesplňuje požadavky odst. 1 písm. b);

b)	rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět, který není uvedený na seznamu v dotčeném aktu, splňuje požadavky odst. 1 písm. b).

Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2.

3. Komise může prostřednictvím prováděcího aktu změnit prováděcí akt uvedený v odstavci 1 v souladu se zásadami stanovenými v příloze IV oddíle 2, jestliže existuje riziko, že rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět, který není uvedený na seznamu v dotčeném aktu, je hostitelem příslušného karanténního škodlivého organismu chráněné zóny, nebo jestliže pro rostlinu, rostlinný produkt či jiný předmět uvedený na seznamu v dotčeném aktu takové riziko již neexistuje.

Uvedený prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

4. Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 není rostlinolékařské osvědčení vyžadováno pro rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, na něž se vztahují články 52, 53, 54 a 70.

Článek 70

Výjimky pro zavazadla cestujících, zákazníky poštovních služeb a internetové zákazníky

1. Pro malá množství určitých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů z třetích zemí lze udělit výjimku z požadavku na rostlinolékařské osvědčení stanoveného v čl. 68 odst. 1 a čl. 69 odst. 1, jestliže splňují všechny tyto podmínky:

a)	jsou dovezeny na území Unie coby součást osobního zavazedla cestujících, nebo coby zásilka odeslaná na základě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku konečným uživatelům (dále: „internetoví zákazníci“) nebo coby zásilka dodaná poštovními službami konečným uživatelům;

b)	nejsou určeny k profesním nebo obchodním účelům;

c)	jsou na seznamu uvedeném v odstavci 2.

Uvedená výjimka se nevztahuje na rostliny k pěstování, kromě osiv.

2. Komise zřídí prostřednictvím prováděcích aktů seznam rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v odstavci 1, jakož i dotčených třetích zemí, a stanoví maximální množství dotčených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, na něž se vztahuje výjimka uvedeného odstavce a případně jedno nebo více opatření pro řízení rizik stanovených v příloze IV oddíle 1.

Rozhodnutí o zařazení do seznamu, stanovení maximálního dotčeného množství a případně opatření pro řízení rizik se uskuteční na základě fytosanitárního rizika, které představuje malé množství uvedených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v souladu s kritérii uvedenými v příloze IV oddíle 2.

Uvedený prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3. tohoto nařízení.

Článek 71

Podmínky, které musí splňovat rostlinolékařské osvědčení

1. Příslušný orgán přijme rostlinolékařské osvědčení doprovázející rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, které mají být dovezeny ze třetí země, pouze pokud je obsah uvedeného osvědčení v souladu s přílohou V částí A. Jestliže rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty mají být dovezeny ze třetí země, z níž nepochází, přijme příslušný orgán rostlinolékařské osvědčení, pouze pokud je toto osvědčení v souladu a přílohou V částí B.

Příslušný orgán uvedené rostlinolékařské osvědčení nepřijme, jestliže u něj chybí nebo je nesprávně vyplněno případné dodatkové prohlášení uvedené v čl. 67 odst. 2 a jestliže u něj chybí případné tvrzení uvedené v čl. 67 odst. 3.

2. Příslušný orgán přijme rostlinolékařské osvědčení, pouze pokud splňuje tyto požadavky:

a)	je vydáno alespoň v jednom úředním jazyce Unie;

b)	je určeno Unii nebo jednomu z jejích členských států;

c)	bylo vydáno nejvýše 14 dní před datem, kdy rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, jichž se osvědčení týká, opustily třetí zemi, ve které bylo osvědčení vydáno.

3. V případě třetí země, která je stranou úmluvy IPPC, přijme příslušný orgán pouze rostlinolékařská osvědčení vydaná oficiálním vnitrostátním orgánem na ochranu rostlin uvedené země, nebo úředníkem veřejné správy, který je tomuto orgánu odpovědný a který má odbornou kvalifikaci a řádné pověření od uvedeného oficiálního vnitrostátního orgánu na ochranu rostlin.

4. V případě třetí země, která není stranou úmluvy IPPC, přijme příslušný orgán pouze rostlinolékařská osvědčení vydaná orgány příslušnými v souladu s vnitrostátními pravidly uvedené třetí země nahlášenými Komisi. Komise prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 97 na základě čl. 131 písm. a) nařízení (EU) č. …/… [Číslo nařízení o úředních kontrolách] informuje členské státy a provozovatele o obdržených hlášeních.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se doplňují podmínky pro přijetí uvedené v prvním pododstavci s cílem zajistit spolehlivost uvedených osvědčení.

5. Rostlinolékařská osvědčení v elektronické podobě se přijmou, pouze pokud jsou zaslána prostřednictvím elektronického systému pro správu informací nebo pomocí elektronické výměny s tímto systémem uvedeným v článku 130 nařízení (EU) č. …/… [Číslo nařízení o úředních kontrolách].

Článek 72

Zrušení platnosti rostlinolékařského osvědčení

1. Jestliže bylo rostlinolékařské osvědčení vydáno v souladu v čl. 67 odst. 1, 2 a 3, avšak dotčený příslušný orgán dojde k závěru, že nejsou splněny podmínky uvedené v článku 71, zruší platnost uvedeného rostlinolékařského osvědčení a zajistí, aby toto osvědčení dále nedoprovázelo dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty. V takovém případě přijme příslušný orgán, pokud jde o dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, jedno z opatření stanovených v čl. 64 odst. 3 nařízení (EU) č. …/… [Číslo nařízení o úředních kontrolách].

2. Členské státy podají prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 97 hlášení Komisi a ostatním členským státům, jestliže na základě odstavce 1 došlo ke zrušení platnosti rostlinolékařského osvědčení.

Hlášení se podá i třetí zemi, která uvedené rostlinolékařské osvědčení vydala.

Oddíl 2

Rostlinolékařské pasy požadované pro přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci území Unie

Článek 73

Rostlinolékařské pasy

Rostlinolékařský pas je úřední návěska pro přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci území Unie, a v příslušných případech i pro dovoz do chráněných zón a přemísťování v těchto zónách, která osvědčuje soulad se všemi požadavky stanovenými v článku 80, a pro dovoz do chráněných zón s požadavky stanovenými v článku 81, přičemž její obsah a formát splňují požadavky článku 78.

Článek 73a

Komise předloží nejpozději do … (27) zprávu Evropskému parlamentu a Radě, v níž uvede zkušenosti získané při rozšiřování systému rostlinolékařských pasů na veškeré přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Unie včetně jasné analýzy nákladů a přínosů pro provozovatele, případně doplněnou o legislativní návrh. [pozm. návrh 108]

Článek 74

Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, pro jejichž přemísťování v rámci území Unie je vyžadován rostlinolékařský pas

1. Komise zřídí prostřednictvím prováděcího aktu seznam rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, pro jejichž přemísťování v rámci území Unie je vyžadován rostlinolékařský pas.

Uvedený seznam obsahuje:

a)	všechny rostliny k pěstování, kromě osiv;

b)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v příloze V části A bodě I směrnice 2000/29/ES;

c)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, pro něž byly přijaty požadavky na základě čl. 27 odst. 1, 2 či 3 nebo čl. 29 odst. 1, 2 či 3 ohledně jejich přemísťování v rámci území Unie;

d)	osivo uvedené na seznamu na základě čl. 37 odst. 2;

e)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené na seznamu na základě čl. 41 odst. 1 a 2.

Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2.

2. Komise prostřednictvím prováděcího aktu změní prováděcí akt uvedený v odstavci 1 v těchto případech:

a)	rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět, který není uvedený na seznamu v dotčeném aktu, splňuje požadavky odst. 1 písm. c), d) nebo e);

b)	rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět uvedený na seznamu v dotčeném prováděcím aktu nesplňuje požadavky odst. 1 písm. c), d) nebo e);

Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 3.

Uvedený prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

4. Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 není rostlinolékařský pas vyžadován pro rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, na něž se vztahují články 44, 45, 46 a 70.

4a. Komise předloží nejpozději do … (28) zprávu Evropskému parlamentu a Radě, v níž uvede zkušenosti získané při rozšiřování systému rostlinolékařských pasů na veškeré přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Unie společně s jasnou analýzou nákladů a přínosů pro provozovatele. [pozm. návrh 109]

Článek 75

Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, pro něž je vyžadován rostlinolékařský pas za účelem dovozu do chráněných zón a přemísťování v rámci těchto zón

1. Komise zřídí prostřednictvím prováděcího aktu seznam rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, pro něž je za účelem dovozu do některých chráněných zón vyžadován rostlinolékařský pas.

Uvedený seznam obsahuje:

a)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v příloze V části A bodě II směrnice 2000/29/ES;

b)	jiné rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené na seznamu na základě čl. 50 odst. 2.

Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2.

2. Komise může prostřednictvím prováděcího aktu změnit prováděcí akt uvedený v odstavci 1 v těchto případech:

a)	rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět, který není uvedený na seznamu v dotčeném aktu, splňuje požadavky odst. 1 písm. b);

b)	rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět uvedený na seznamu v dotčeném prováděcím aktu nesplňuje požadavky odst. 1 písm. a) nebo b);

Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 99 odst. 2.

3. Komise může prostřednictvím prováděcího aktu změnit prováděcí akt uvedený v odstavci 1 v souladu se zásadami stanovenými v příloze IV oddíle 2, jestliže existuje riziko, že rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět, který není uvedený na seznamu v dotčeném aktu, je hostitelem příslušného karanténního škodlivého organismu chráněné zóny, nebo jestliže pro rostlinu, rostlinný produkt či jiný předmět uvedený na seznamu v dotčeném aktu takové riziko již neexistuje.

Uvedený prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

4. Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 není rostlinolékařský pas vyžadován pro rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, na něž se vztahují články 52, 53, 54 a 70.

Článek 76

Výjimka pro konečné uživatele

Rostlinolékařský pas se nepožaduje pro přemístění malých množství rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů závisejících na dotčené rostlině, rostlinném produktu a jiném předmětu určených konečným uživatelům , včetně zahrádkářů . [pozm. návrh 110]

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, které stanoví horní hranici pro malá množství určitých rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů.

Článek 77

Výjimky pro přemísťování v rámci provozoven profesionálního provozovatele a mezi jeho provozovnami

Rostlinolékařský pas se nepožaduje pro přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci provozoven jednoho profesionálního provozovatele a mezi jeho provozovnami.

Článek 78

Obsah a formát rostlinolékařského pasu

1. Rostlinolékařský pas má podobu jasně rozlišitelné návěsky vytištěné na jakémkoli vhodném podkladě za podmínky, že je oddělen od veškerých dalších informací nebo návěsek, které mohou být na daném podkladě rovněž uvedeny.

Rostlinolékařský pas musí být zřetelně čitelný a nesmazatelný.

2. Rostlinolékařský pas určený pro přemísťování v rámci území Unie obsahuje prvky stanovené v příloze VI části A.

Rostlinolékařský pas určený pro dovoz do chráněné zóny a přemísťování v rámci této zóny obsahuje prvky stanovené v příloze VI části B.

3. Jestliže jsou rostliny k pěstování vyprodukovány nebo dodány na trh ve smyslu čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. …/…. [Číslo nařízení o právním rámci pro rozmnožovací materiál rostlin] coby materiál předstupňů, základní nebo certifikovaný materiál ve smyslu článku 10 uvedeného nařízení, je rostlinolékařský pas v jasně rozlišitelné podobě umístěn na úřední návěsce vyrobené v souladu s článkem 22 uvedeného nařízení, nebo v příslušných případech na potvrzení o původu vydaném v souladu s čl. 122 odst. 1 uvedeného nařízení.

Použije-li se tento odstavec, obsahuje rostlinolékařský pas určený pro přemísťování v rámci území Unie prvky stanovené v příloze VI části C.

Použije-li se tento odstavec, obsahuje rostlinolékařský pas určený pro dovoz do chráněné zóny a přemísťování v rámci této zóny prvky stanovené v příloze VI části D.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, v souladu s článkem 98, kterými se mění příloha VI část A, B, C a D s cílem přizpůsobit uvedené prvky případnému vědeckému a technickému pokroku.

5. Do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů formální náležitosti rostlinolékařského pasu pro přemísťování v rámci území Unie a rostlinolékařského pasu pro dovoz do chráněné zóny a přemísťování v rámci této zóny, pokud jde o rostlinolékařské pasy uvedené v odst. 2 prvním a druhém pododstavci a odst. 3 druhém a třetím pododstavci. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

Jestliže to vyžaduje povaha určitých rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, je možné pro ně stanovit parametry velikosti.

Článek 79

Vydávání pasů oprávněnými profesionálními provozovateli a příslušnými orgány

1. Rostlinolékařské pasy jsou vydávány registrovanými profesionálními provozovateli, kteří k tomuto vydávání získali oprávnění od příslušných orgánů v souladu s článkem 84, dále „oprávnění provozovatelé“, a kteří jsou pod dozorem příslušných orgánů.

Oprávnění provozovatelé vydávají rostlinolékařské pasy pouze pro rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, za něž jsou odpovědní.

2. Jestliže o to registrovaný provozovatel požádá, mohou rostlinolékařský pas vydat i příslušné orgány.

3. Oprávnění provozovatelé vydávají rostlinolékařské pasy pouze v provozovnách, společných skladech a střediscích odeslání uvedených v čl. 62 odst. 2 písm. d).

Článek 80

Zásadní požadavky na rostlinolékařský pas za účelem přemísťování v rámci území Unie

Rostlinolékařský pas je vydán za účelem přemísťování v rámci území Unie, pouze pokud rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, pro něž je vydán, splňují tyto požadavky:

a)	jsou prosté karanténních škodlivých organismů Unie;

b)	jsou v souladu s ustanoveními čl. 37 odst. 1 ohledně výskytu škodlivých organismů Unie snižujících kvalitu na rostlinách k pěstování;

c)	jsou v souladu s požadavky uvedenými v čl. 41 odst. 1 a 2;

d)	v příslušných případech jsou v souladu s pravidly přijatými na základě ustanovení přijatých podle čl. 27 odst. 1 a 2 a čl. 29 odst. 1 a 2 a

e)	v příslušných případech jsou v souladu s opatřeními přijatými příslušnými orgány k eradikaci karanténních škodlivých organismů Unie podle čl. 16 odst. 1 a k eradikaci škodlivých organismů, které předběžně splňují kritéria pro karanténní škodlivé organismy Unie, podle čl. 28 odst. 1.

Článek 81

Zásadní požadavky na rostlinolékařský pas za účelem dovozu do chráněné zóny a přemísťování v rámci zóny

1. Rostlinolékařský pas je vydán za účelem dovozu do chráněné zóny a přemísťování v rámci zóny, pouze pokud rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, pro něž má být vydán, splňují všechny požadavky článku 80 a kromě toho i tyto požadavky:

a)	jsou prosté příslušného karanténního škodlivého organismu chráněné zóny a

b)	jsou v souladu s požadavky uvedenými v čl. 50 odst. 1 a 2.

2. Jestliže se použije čl. 33 odst. 2, nesmí být rostlinolékařský pas uvedený v odstavci 1 vydán.

Článek 82

Kontroly pro rostlinolékařské pasy

1. Rostlinolékařský pas může být vydán pouze pro rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, u nichž proběhla pečlivá kontrola v souladu s odstavcem 2, 3 a 4, která ukázala, že jsou splněny požadavky článku 80, případně článku 81.

Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty mohou být kontrolovány buď jednotlivě, nebo v reprezentativních vzorcích. Kontrola zkoumá rovněž obalový materiál dotčených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů.

2. Kontrolu provede oprávněný provozovatel nebo v příslušných případech na základě čl. 79 odst. 2 příslušný orgán.

3. Kontrola musí splňovat tyto podmínky:

a)	je prováděna často, ve vhodnou dobu a s ohledem na příslušná rizika;

b)	je prováděna v provozovnách, společný skladech a střediscích odeslání uvedených v čl. 62 odst. 2 písm. d) a

c)	je prováděna vizuálně a v případě podezření na výskyt karanténního škodlivého organismu Unie, nebo jedná-li se o chráněnou zónu, dotčeného škodlivého organismu chráněné zóny, vzorkováním a testováním.

Uvedená kontrola proběhne, aniž jsou dotčeny jakékoli specifické požadavky nebo opatření týkající se kontroly na základě čl. 27 odst. 1, 2 či 3, čl. 29 odst. 1, 2 či 3, čl. 41 odst. 1 a 2 a čl. 50 odst. 1 a 2.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, které stanoví prováděcí opatření týkající se vizuální prohlídky, vzorkování a testování, četnosti a načasování kontrol uvedených v odstavci 1, 2 a 3, pokud jde o určité rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty na základě příslušných fytosanitárních rizik, které mohou představovat. Uvedené kontroly se v příslušných případech týkají určitých rostlin k pěstování spadajících do kategorií uvedených v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) č. …/…. [číslo nařízení o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh] a zaměří se, je-li to vhodné, na jakýkoli prvek stanovený v příloze II části D uvedeného nařízení.

Jestliže Komise přijme uvedený prováděcí akt pro určité rostliny k pěstování a tyto rostliny jsou předmětem certifikačních schémat podle čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) č. …/…. [ číslo nařízení o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh ], jsou příslušné kontroly spojeny do jednoho schématu certifikace.

Při přijímání uvedených prováděcích aktů Komise zohlední odborné a vědecké znalosti a jejich vývoj. [pozm. návrh 111]

Článek 83

Připevňování rostlinolékařských pasů

Rostlinolékařské pasy připevňují oprávnění provozovatelé, nebo jedná-li se o případ podle čl. 72 odst. 2, příslušné orgány, ke každé partii dotčených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů před tím, než jsou přemístěny v rámci území Unie podle článku 74, nebo před jejich dovozem do chráněné zóny či přemístěním v rámci této zóny podle článku 75. Jestliže jsou uvedené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty převáženy v balíku, svazku nebo kontejneru, připevní se rostlinolékařský pas na uvedený balík, svazek nebo kontejner.

Článek 84

Oprávnění profesionálních provozovatelů k vydávání rostlinolékařských pasů

1. Příslušný orgán vydá oprávnění profesionálnímu provozovateli k vydávání rostlinolékařských pasů (dále: „oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů“), pokud uvedený profesionální provozovatel splňuje tyto podmínky:

má potřebné znalosti k provedení kontrol uvedených v článku 82 týkajících se karanténních škodlivých organismů Unie, karanténních škodlivých organismů chráněné zóny a škodlivých organismů Unie snižujících kvalitu, které by mohly působit na dotčené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, a týkajících se příznaků výskytu uvedených škodlivých organismů a příznaků, které způsobují, prostředků prevence výskytu a šíření uvedených škodlivých organismů a prostředků k jejich eradikaci;

b)	má zavedeny systémy a postupy, které mu umožňují splnit povinnosti ohledně vysledovatelnosti na základě článku 65 a 66.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, které stanoví požadavky na kvalifikaci, jež musí profesionální provozovatelé mít, aby splňovali podmínky odst. 1 písm. a).

Článek 85

Povinnosti oprávněných provozovatelů

1. Jestliže má oprávněný provozovatel v úmyslu vydat rostlinolékařský pas, určí a monitoruje body svého produkčního postupu a body týkající se přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů prováděného uvedeným provozovatelem, které mají zásadní význam z hlediska souladu s pravidly přijatými podle čl. 27 odst. 1, 2 a 3, čl. 29 odst. 1, 2 a 3, čl. 37 odst. 1, čl. 41 odst. 3, článku 80 a 82 a případně čl. 33 odst. 2, čl. 50 odst. 3 a článku 81.

Uvedený provozovatel si o určení a monitorování těchto bodů vede záznamy.

2. Oprávněný provozovatel uvedený v odstavci 1 poskytne svým zaměstnancům zapojených do kontrol uvedených v článku 82 příslušné školení, které zajistí, že uvedení zaměstnanci mají znalosti potřebné k provádění uvedených kontrol.

Článek 86

Plány řízení fytosanitárních rizik

1. Příslušný orgán může v příslušných případech schválit plány řízení fytosanitárních rizik oprávněných provozovatelů, které stanoví opatření provedená uvedenými provozovateli s cílem splňovat požadavky stanovené v čl. 85 odst. 1.

2. Plán řízení fytosanitárních rizik obsahuje, je-li to vhodné ve formě návodu, alespoň tyto body:

a)	informace požadované na základě čl. 62 odst. 2 týkající se registrace oprávněného provozovatele;

b)	informace požadované na základě čl. 65 odst. 3 a 66 odst. 1 týkající se vysledovatelnosti rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů;

c)	popis výrobních postupů oprávněného provozovatele a jeho činnosti, pokud jde o přemísťování a prodej rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů;

d)	analýzu zásadních bodů uvedených v čl. 85 odst. 1 a opatření přijatých oprávněným provozovatelem s cílem zmírnit fytosanitární rizika související s uvedenými zásadními body;

e)	zavedené postupy a kroky plánované v případě podezření na výskyt nebo zjištění výskytu karanténních škodlivých organismů, záznamy o těchto podezřeních nebo zjištěních a záznamy o podniknutých krocích;

f)	úkoly a povinnosti zaměstnanců, kteří jsou zapojeni do hlášení uvedeného v čl. 9 odst. 1, kontrol uvedených v čl. 82 odst. 1 a vydávání rostlinolékařských pasů podle čl. 79 odst. 1, čl. 88 odst. 1 a 2 a článku 89;

g)	školení poskytované zaměstnancům uvedeným v písmeni f).

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se mění prvky uvedené v odstavci 2.

Článek 87

Zrušení oprávnění

1. Jestliže příslušný orgán zjistí, že oprávněný provozovatel nesplňuje požadavky čl. 82 odst. 1, 2, 3 či 4 nebo čl. 84 odst. 1, nebo že rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět, pro které uvedený profesionální provozovatel vydal rostlinolékařský pas, nesplňuje podmínky článku 80 nebo případně článku 81, přijme uvedený orgán neprodleně opatření potřebná k tomu, aby nesoulad s uvedenými ustanoveními nepokračoval.

2. Jestliže příslušný orgán přijal opatření v souladu s odstavcem 1, kromě zrušení oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů, avšak uvedený nesoulad nadále trvá, zruší uvedený orgán neprodleně příslušné oprávnění.

Článek 88

Nahrazení rostlinolékařských pasů

1. Oprávněný provozovatel, který obdržel partii rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, pro něž byl vydán rostlinolékařský pas, nebo příslušný orgán jednající na základě žádosti profesionálního provozovatele může vydat pro uvedenou partii nový rostlinolékařský pas, který nahrazuje rostlinolékařský pas, jenž byl pro uvedenou partii původně vydán, jestliže jsou splněny podmínky odstavce 3.

2. Pokud je partie rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, pro něž byl vydán rostlinolékařský pas, rozdělena do dvou nebo více partií, vydá oprávněný provozovatel odpovědný za tyto nové partie nebo příslušný orgán jednající na základě žádosti profesionálního provozovatele rostlinolékařský pas pro každou novou partii, která je výsledkem uvedeného rozdělení, jestliže jsou splněny podmínky odstavce 3. Uvedené rostlinolékařské pasy nahrazují rostlinolékařský pas vydaný pro původní partii.

Jestliže dojde ke spojení dvou partií, přičemž pro každou z nich byl dříve vydán rostlinolékařský pas, do nové partie, vydá oprávněný provozovatel odpovědný za tuto novou partii nebo příslušný orgán jednající na základě žádosti profesionálního provozovatele rostlinolékařský pas pro tuto novou partii. Uvedený rostlinolékařský pas nahrazuje rostlinolékařský pas vydaný pro původní partie, jestliže jsou splněny podmínky odstavce 3.

3. Rostlinolékařský pas uvedený v odstavci 1 a 2 smí být vydán, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	je zaručena totožnost dotčených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů a

b)	dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty i nadále splňují požadavky uvedené v článku 80 a 81.

4. Jestliže je rostlinolékařský pas vydán na základě odstavců 1 či 2, kontrola uvedená v čl. 82 odst. 1 se nepožaduje.

5. Po nahrazení rostlinolékařského pasu uvedeného v odstavci 1 a 2 uchová dotčený oprávněný provozovatel nahrazený rostlinolékařský pas po dobu tří let.

Jestliže rostlinolékařský pas nahrazující jiný rostlinolékařský pas vydá příslušný orgán, uchová profesionální provozovatel, na jehož žádost je pas vydán, nahrazený pas do dobu tří let.

Článek 89

Rostlinolékařské pasy nahrazující rostlinolékařská osvědčení

1. Jestliže byly odchylně od článku 82 na území Unie ze třetí země dovezeny rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, pro jejichž přemísťování v rámci území Unie je vyžadován rostlinolékařský pas na základě prováděcích aktů uvedených v čl. 74 odst. 1 a čl. 75 odst. 1, tento pas se vydá, pokud byly uspokojivě dokončeny kontroly podle čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. …/… [Číslo nařízení o úředních kontrolách] týkající se dovozu příslušných rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů a jejich výsledek ukazuje, že dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty splňují zásadní požadavky na vydání rostlinolékařského pasu podle článku 80 a případně článku 81 . [pozm. návrh 112]

2. Po vydání rostlinolékařského pasu uvedeného v odstavci 1 uchová oprávněný provozovatel vydávající uvedený rostlinolékařský pas případné rostlinolékařské osvědčení po dobu tří let.

Jestliže se použije čl. 95 odst. 2 písm. c), nahradí se uvedené rostlinolékařské osvědčení jeho ověřenou kopií.

Článek 90

Povinnost rostlinolékařský pas odstranit

1. Profesionální provozovatel, který má pod svojí kontrolou partii rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, odstraní z uvedené partie rostlinolékařský pas, jestliže zjistí, že některý z požadavků uvedených v článku 78 až 82, 84 či 85 není splněn.

Profesionální provozovatel uvedený rostlinolékařský pas znehodnotí tím, že jej diagonálně přeškrtne zřetelně viditelnou a nesmazatelnou červenou čárou.

2. Jestliže profesionální provozovatel nesplní požadavek stanovený v odstavci 1, příslušné orgány odstraní rostlinolékařský pas z dotčené partie a uvedený rostlinolékařský pas znehodnotí tím, že jej diagonálně přeškrtne zřetelně viditelnou a nesmazatelnou červenou čárou.

3. Jestliže se použije odstavec 1 a 2, dotčený profesionální provozovatel uchová znehodnocený rostlinolékařský pas po dobu tří let.

4. Jestliže se použije odstavec 1 a 2, dotčený profesionální provozovatel informuje příslušným způsobem oprávněného provozovatele, nebo příslušný orgán, který vydal znehodnocený rostlinolékařský pas.

5. Členské státy podají prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 97 hlášení Komisi a ostatním členským státům, jestliže na základě odstavce 2 došlo k odstranění a znehodnocení rostlinolékařského osvědčení.

Oddíl 3

Jiná potvrzení

Článek 91

Označování dřevěného obalového materiálu

1. Označení potvrzující, že dřevěný obalový materiál byl ošetřen proti karanténním škodlivým organismů Unie a karanténním škodlivým organismům chráněné zóny v souladu s metodou stanovenou podle čl. 27 odst. 1 či 2, čl. 29 odst. 1 či 2, čl. 41 odst. 1 či 2 nebo čl. 50 odst. 1 či 2, obsahuje prvky stanovené v příloze VII.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se mění příloha VII s cílem přizpůsobit uvedené označení vývoji mezinárodních norem.

3. Uvedené označení umístí pouze profesionální provozovatel, který k tomu získal oprávnění v souladu s článkem 92.

4. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů formální náležitosti označení uvedeného v odstavci 1. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

Článek 92

Oprávnění profesionálních provozovatelů umísťujících označení dřevěného obalového materiálu na území Unie a dozor nad nimi

1. Oprávnění umístit označení uvedené v čl. 91 odst. 3 se udělí registrovanému provozovateli, jestliže splňuje tyto podmínky:

a)	má znalosti potřebné k ošetření dřevěného obalového materiálu požadované na základě aktů uvedených v čl. 91 odst. 1;

b)	provozuje zařízení vhodná k provedení uvedeného ošetření (dále: „zařízení k ošetření“).

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se v případě potřeby mění požadavky na oprávnění s ohledem na vývoj vědeckých a odborných znalostí.

Oprávnění vydá příslušný orgán na základě žádosti.

2. Odchylně od odstavce 1 smí být oprávnění stanovené v uvedeném odstavci uděleno pro označování dřevěného obalového materiálu zcela sestávajícího z ošetřeného dřeva, pokud registrovaný provozovatel splňuje všechny tyto podmínky:

a)	používá výhradně dřevo ze zařízení k ošetření dřeva provozovaného registrovaným provozovatelem podle odstavce 1;

b)	zaručuje, že dřevo používané za uvedeným účelem může být zpětně vysledováno k uvedeným zařízením k ošetření;

c)	v příslušných případech na základě čl. 27 odst. 1 a 2, čl. 29 odst. 1 a 2, čl. 41 odst. 1 a 2 a čl. 50 odst. 1 a 2 používá výhradně dřevo uvedené v písmeni a), které je doprovázeno rostlinolékařským pasem.

3. Příslušný orgán provádí dozor nad profesionálními provozovateli, kteří získali oprávnění podle odstavce 1, aby ověřil a zajistil, že uvedení provozovatelé ošetřují a označují dřevěný obalový materiál v souladu s čl. 91 odst. 1 a že splňují podmínky stanovené v odstavci 1 a 2.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se doplňují požadavky stanovené v tomto odstavci ohledně dozoru nad profesionálními provozovateli ze strany příslušného orgánu.

4. Jestliže příslušný orgán zjistí, že profesionální provozovatel nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 1, 2 či 3, přijme uvedený orgán neprodleně opatření potřebná k tomu, aby nesoulad s uvedenými ustanoveními nepokračoval.

Jestliže příslušný orgán přijal uvedená opatření, kromě zrušení oprávnění uvedeného v odstavci 1, avšak uvedený nesoulad nadále trvá, zruší uvedený orgán neprodleně oprávnění uvedené v odstavci 1.

Článek 93

Jiná potvrzení kromě označení dřevěného obalového materiálu

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, které stanoví prvky, jež musí být obsaženy v úředních potvrzeních určených pro rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty kromě dřevěného obalového materiálu, které jsou požadovány příslušnými mezinárodními normami coby doklad o provedení opatření přijatých na základě čl. 27 odst. 1 či 2, čl. 29 odst. 1 či 2, čl. 41 odst. 1 či 2 nebo čl. 50 odst. 1 či 2.

2. Uvedené akty v přenesené pravomoci mohou rovněž stanovit požadavky týkající se jednoho nebo několika těchto bodů:

a)	oprávnění pro profesionální provozovatele, pokud jde o vydávání úředních potvrzení uvedených v odstavci 1;

b)	dozor příslušného orgánu nad profesionálními provozovateli, kteří získali oprávnění v souladu s písmenem a);

c)	zrušení oprávnění uvedeného v písmeni a).

3. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů formální náležitosti potvrzení uvedených v odstavci 1. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

Oddíl 4

Vývoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů z území Unie

Článek 94

Rostlinolékařské osvědčení pro vývoz

1. Jestliže je pro vývoz rostliny, rostlinného produktu či jiného předmětu z území Unie do třetí země podle pravidel této třetí země vyžadováno rostlinolékařské osvědčení (dále: „rostlinolékařské osvědčení pro vývoz“), vydá uvedené osvědčení příslušný orgán na žádost profesionálního provozovatele, který má pod svou kontrolou rostlinu, rostlinný produkt či jiný předmět, který má být vyvezen.

2. Rostlinolékařské osvědčení pro vývoz se vydá, jestliže dostupné informace jsou dostačující k osvědčení souladu s požadavky dotčené třetí země. Uvedené informace mohou vycházet z jednoho nebo více těchto prvků:

a)	rostlinolékařského pasu uvedeného v článku 73, který doprovází dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty;

b)	označení dřevěného obalového materiálu uvedeného v čl. 91 odst. 1 nebo potvrzení uvedeného v čl. 93 odst. 1;

c)	informací uvedených na předvývozním osvědčení stanoveném v článku 96;

d)	úředních informací uvedených na rostlinolékařském osvědčení stanoveném v článku 67, pokud byly dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty dovezeny na území Unie ze třetí země;

e)	úředních kontrol, vzorkování a testování dotčených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů.

3. Rostlinolékařské osvědčení pro vývoz obsahuje prvky stanovené v příloze VIII části A.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se mění příloha VIII část A s cílem přizpůsobit tuto část vědeckému a technickému pokroku a vývoji mezinárodních norem.

5. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů formální náležitosti rostlinolékařského osvědčení uvedeného v odstavci 1. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

6. Rostlinolékařská osvědčení pro vývoz v elektronické podobě jsou platná, pouze pokud jsou zaslána prostřednictvím elektronického systému pro správu informací nebo pomocí elektronické výměny s tímto systémem uvedeným v článku 130 nařízení (EU) č. …/… [Číslo nařízení o úředních kontrolách].

Článek 95

Rostlinolékařské osvědčení pro reexport

1. Jestliže rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět pochází ze třetí země a byl z této nebo jiné třetí země dovezen na území Unie, může být místo rostlinolékařského osvědčení pro vývoz vydáno rostlinolékařské osvědčení pro reexport.

Rostlinolékařské osvědčení pro reexport vydá příslušný orgán na žádost profesionálního provozovatele, který má pod svou kontrolou rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, které mají být vyvezeny.

2. Rostlinolékařské osvědčení pro reexport se vydá, jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty nebyly vypěstovány, produkovány ani zpracovány v členském státě, z něhož jsou vyváženy do dotčené třetí země;

b)	dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty nebyly během uskladnění v členském státě, z něhož mají být vyvezeny do uvedené třetí země, vystaveny žádnému riziku zamoření karanténními škodlivými organismy uvedenými na seznamu karanténních škodlivých organismů této třetí země;

c)	pokud dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty ze třetí země původu doprovází rostlinolékařské osvědčení, nebo jeho ověřená kopie, připojí se tyto dokumenty k rostlinolékařskému osvědčení pro reexport.

3. Ustanovení čl. 94 odst. 2 týkající se informací dostačujících k osvědčení souladu s požadavky dotčené třetí země se použijí odpovídajícím způsobem.

4. Rostlinolékařské osvědčení pro reexport obsahuje prvky stanovené v příloze VIII části B.

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, kterými se mění příloha VIII část B s cílem přizpůsobit tuto část vědeckému a technickému pokroku a vývoji mezinárodních norem.

6. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů formální náležitosti rostlinolékařských osvědčení uvedených v odstavci 1. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

6a. Komise provede konzultaci s poradní skupinou pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a rostlin, která byla zřízena rozhodnutím Komise 2004/613/ES (29) . Tato poradní skupina provádí vstupy při přípravě prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 113]

7. Rostlinolékařská osvědčení pro reexport v elektronické podobě jsou platná, pouze pokud jsou zaslána prostřednictvím elektronického systému pro správu informací nebo pomocí elektronické výměny s tímto systémem uvedeným v článku 130 nařízení (EU) č. …/… [Číslo nařízení o úředních kontrolách].

Článek 96

Předvývozní osvědčení

1. Členský stát, z něhož jsou rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v čl. 94 odst. 1 vyváženy, a členský stát, v němž byly uvedené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty vypěstovány, vyprodukovány či zpracovány, si vymění informace potřebné k bezodkladnému vydání rostlinolékařského osvědčení pro vývoz.

2. Výměna informací uvedených v odstavci 1 má podobu harmonizovaného dokumentu (dále: „předvývozní osvědčení“), v němž členský stát, kde byly rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty vypěstovány, vyprodukovány či zpracovány, potvrzuje soulad těchto rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů se zvláštními fytosanitárními požadavky týkajícími se jednoho nebo několika těchto bodů:

a)	nepřítomnost určitých škodlivých organismů v dotčených rostlinách, rostlinných produktech či jiných předmětech;

b)	původ dotčených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů;

c)	fytosanitární postupy používané při produkci nebo zpracování dotčených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů.

3. Předvývozní osvědčení vydá na základě žádosti profesionálního provozovatele členský stát, v němž byly rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty vypěstovány, vyprodukovány či zpracovány v době, kdy se tyto rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty nachází v provozovně dotčeného profesionálního provozovatele , nebo toto osvědčení vydá oprávněný profesionální provozovatel, jak jej definuje článek 84 . [pozm. návrh 114]

4. Předvývozní osvědčení doprovází dotčené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty během jejich přemísťování v rámci území Unie, pokud si informace v něm obsažené dotčené členské státy nevymění elektronickou cestou.

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98, které stanoví obsah předvývozního osvědčení.

6. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů formální náležitosti předvývozního osvědčení. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 99 odst. 3.

Kapitola VII

Podpůrná opatření ze strany Komise

Článek 97

Zřízení elektronického systému hlášení

1. Komise zřídí elektronický systém hlášení, který slouží k podávání hlášení členskými státy a případně k informování profesionálních provozovatelů . [pozm. návrh 115]

Tento systém je napojený na elektronický systém pro správu informací uvedený v čl. 130 odst. 1 nařízení (EU) č. …/… [Číslo nařízení o úředních kontrolách] a je s ním kompatibilní.

2. Jestliže se hlášení týká výskytu škodlivého organismu u rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů dovezených na území Unie, úředně předložených k dovozu na toto území nebo přemísťovaných v rámci tohoto území, obsahuje hlášení uvedené v odstavci 1 odkaz na dotčené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, druh nesouladu a přijatá opatření.

Jestliže se hlášení týká výskytu škodlivého organismu na území členského státu u rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, které nebyly na území Unie dovezeny, úředně předloženy k dovozu na toto území nebo v rámci tohoto území přemísťovány, obsahuje hlášení uvedené v odstavci 1 odkaz na dotčené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, název škodlivého organismu, místo a souřadnice GPS uvedeného výskytu, jakož i přijatá opatření.

Kapitola VIII

Závěrečná ustanovení

Článek 98

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 2, čl. 5 odst. 2, 3 a 4, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1 a 2, čl. 8 odst. 6, čl. 11 odst. 3, článku 20, čl. 22 odst. 3, čl. 25 odst. 4, článku 27 a 30, čl. 32 odst. 4, čl. 34 odst. 1, čl. 37 odst. 3, článku 38, čl. 44 odst. 2, čl. 45 odst. 3, čl. 46 odst. 6, článku 48, čl. 61 odst. 3, čl. 67 odst. 4, čl. 71 odst. 4, článku 76, čl. 78 odst. 4, čl. 82 odst. 4, čl. 84 odst. 2, čl. 86 odst. 3, čl. 91 odst. 2, čl. 92 odst. 1 a 3, čl. 93 odst. 1, čl. 94 odst. 4, čl. 95 odst. 5 a čl. 96 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje vstupem tohoto nařízení v platnost dobu pěti let počínaje … (*2) . Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku. [pozm. návrh 116]

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 2, čl. 5 odst. 2, 3 a 4, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1 a 2, čl. 8 odst. 6, čl. 11 odst. 3, článku 20, čl. 22 odst. 3, čl. 25 odst. 4, článku 27 a 30, čl. 32 odst. 4, čl. 34 odst. 1, čl. 37 odst. 3, článku 38, čl. 44 odst. 2, čl. 45 odst. 3, čl. 46 odst. 6, článku 48, čl. 61 odst. 3, čl. 67 odst. 4, čl. 71 odst. 4, článku 76, čl. 78 odst. 4, čl. 82 odst. 4, čl. 84 odst. 2, čl. 86 odst. 3, čl. 91 odst. 2, čl. 92 odst. 1 a 3, čl. 93 odst. 1, čl. 94 odst. 4, čl. 95 odst. 5 a čl. 96 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 117]

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 2, čl. 5 odst. 2, 3 a 4, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1 a 2, čl. 8 odst. 6, čl. 11 odst. 3, článku 20, čl. 22 odst. 3, čl. 25 odst. 4, článku 27 a 30, čl. 32 odst. 4, čl. 34 odst. 1, čl. 37 odst. 3, článku 38, čl. 44 odst. 2, čl. 45 odst. 3, čl. 46 odst. 6, článku 48, čl. 61 odst. 3, čl. 67 odst. 4, čl. 71 odst. 4, článku 76, čl. 78 odst. 4, čl. 82 odst. 4, čl. 84 odst. 2, čl. 86 odst. 3, čl. 91 odst. 2, čl. 92 odst. 1 a 3, čl. 93 odst. 1, čl. 94 odst. 4, čl. 95 odst. 5 a čl. 96 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

5a. Čtyři roky po … (*3) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se využití přenesení pravomoci stanoveného v odstavci 2. [pozm. návrh 118]

Článek 98a

Postup pro naléhavé případy

1. Právní akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vznesena námitka podle odstavce 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 98 odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek. [pozm. návrh 119]

Článek 99

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (30). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 100

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené rozsahu finančních ztrát a fytosanitárních škod způsobených na celém území Unie a odrazující. [pozm. návrh 120]

Členské státy oznámí uvedená ustanovení Komisi nejpozději do … [Datum použitelnosti tohoto nařízení] a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny, které se jich týkají.

Článek 101

Zrušení

1. Směrnice 2000/29/ES se zrušuje.

Zrušují se rovněž tyto právní akty:

a)	směrnice 69/464/EHS;

b)	směrnice 69/466/EHS;

c)	směrnice 74/647/EHS;

d)	směrnice 93/85/EHS;

e)	směrnice 98/57/ES;

f)	směrnice 2007/33/ES.

2. Odkazy na uvedené zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX tohoto nařízení.

Článek 102

Změna nařízení (EU) č. 652/2014

Nařízení (EU) č. 652/2014 se mění takto:

V článku 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)	o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin;“

V čl. 16 odst. 1 se písmena a), b) a c) nahrazují tímto:

„a)	opatření k eradikaci škodlivého organismu v zamořené oblasti přijatá příslušnými orgány podle čl. 16 odst. 1, čl. 27 odst. 1 nebo čl. 29 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […]/[…] (*4);

opatření k izolaci prioritního škodlivého organismu uvedeného na seznamu podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. […]/[…] [Číslo tohoto nařízení – tj. o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin], proti němuž byla přijata opatření Unie k izolaci podle čl. 27 odst. 2 nebo čl. 29 odst. 2 uvedeného nařízení, v zamořené oblasti, v níž není možná eradikace tohoto prioritního škodlivého organismu, pokud jsou tato opatření nezbytná k ochraně území Unie před dalším rozšiřováním uvedeného prioritního škodlivého organismu. Tato opatření se týkají eradikace uvedeného škodlivého organismu v nárazníkové zóně obklopující uvedenou zamořenou oblast v případě, že je v této nárazníkové zóně zjištěn jeho výskyt;

preventivní opatření přijatá proti rozšiřování prioritního škodlivého organismu uvedeného na seznamu podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. […]/[…] [Číslo tohoto nařízení – tj. o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin], proti němuž byla přijata opatření Unie podle čl. 27 odst. 3 nebo čl. 29 odst. 3 uvedeného nařízení, jsou-li tato opatření nezbytná k ochraně území Unie před dalším rozšiřováním tohoto prioritního škodlivého organismu.

ca)	opatření k rychlé eradikaci invazí nepůvodních druhů v rané fázi přijatá členskými státy podle článku 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […]/2014 (*5) ,

(*4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin (Úř. věst. L …, … … …, s. ….) [Číslo, datum a do poznámky pod čarou odkaz na toto nařízení – tj. o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin]"

(*5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […]/2014 od … o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L …, …, …). [Číslo, datum a do poznámky pod čarou odkaz na uvedené nařízení].“[pozm. návrh 121]"

Článek 17 se mění takto:

V prvním pododstavci se písmena a) – d) nahrazují tímto:

„a)	týkají se karanténních škodlivých organismů Unie, jejichž výskyt není na území Unie znám, uvedených na seznamu podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. […]/[…] [Číslo tohoto nařízení – tj. o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin];

b)	týkají se prioritních škodlivých organismů uvedených na seznamu podle čl. 6 odst. 2 nařízení EU č. […]/[…] [Číslo tohoto nařízení – tj. o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin];

c)	týkají se škodlivých organismů, které nejsou na seznamu karanténních škodlivých organismů Unie, na něž se vztahuje opatření přijaté Komisí na základě čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) č. […]/[…] [Číslo tohoto nařízení – tj. o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin];.

ca)

týkají se živých druhů, poddruhů či nižších taxonů rostlin, hub nebo mikroorganismů, které po dovezení na území Unie mohou mít negativní dopad na zdraví rostlin a na které se vztahují opatření včasné eradikace přijaté na základě článku 15 nařízení (EU) č. […]/2014 [Číslo nařízení o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů] ;“ [pozm. návrh 122]

Druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„U opatření, která splňují podmínku stanovenou v prvním pododstavci písm. c), nepokrývá grant náklady vzniklé po skončení platnosti opatření, které Komise přijala podle čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) č. […]/[…] [Číslo tohoto nařízení – tj. o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin].“

Ustanovení čl. 18 odst. 1 se mění takto:

Za písmeno c) se vkládají nová písmena, která znějí:

„ca)

náklady vzniklé členským státům z důvodu kompenzace provozovatelů uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. […]/[…] [Číslo tohoto nařízení – tj. o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin] za hodnotu zničených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů podléhajících opatřením uvedeným v článku 16 uvedeného nařízení, pokud jde o prioritní škodlivé organismy uvedené na seznamu podle čl. 6 odst. 2 uvedeného nařízení;

cb)

náklady vzniklé členským státům z důvodu kompenzace provozovatelů uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. a), b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […]/2014] [Číslo tohoto nařízení – tj. o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin] za hodnotu zničených rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, na které se vztahují opatření rychlé eradikace v rané fázi invaze přijatá podle článku 15 nařízení (EU) č. […]/[…] [Číslo nařízení o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů] ; [pozm. návrh 123]

cc)

náklady vzniklé z důvodu kompenzace provozovatelů uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. […]/[…] [Číslo tohoto nařízení – tj. o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin] za provedení posílených opatření v oblasti biologické bezpečnosti, která jsou nezbytná k ochraně území Unie proti prioritním škodlivým organismům.“ [pozm. návrh 124]

Písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)	ve výjimečných a řádně odůvodněných případech s ohledem na přidanou hodnotu opatření Unie náklady, které vznikly při provádění jiných nezbytných opatření, než jsou opatření uvedená v písmenech a) až d), pokud jsou tato opatření uvedena v rozhodnutí o grantu podle čl. 36 odst. 4.“

c)	Doplňuje se druhý pododstavec, který zní: „Pro účely prvního pododstavce písm. ca) , cb) a cc) nepřekročí kompenzace tržní hodnotu rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů bezprostředně před jejich zničením a případná zbytková hodnota bude od kompenzace odečtena.“[pozm. návrh 125]

Článek 19 se mění takto:

V prvním pododstavci se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)	týkají se karanténních škodlivých organismů Unie, jejichž výskyt není na území Unie znám, uvedených na seznamu podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. […]/[…] [Číslo tohoto nařízení – tj. o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin];

b)	týkají se prioritních škodlivých organismů uvedených na seznamu podle čl. 6 odst. 2 nařízení EU č. […]/[…] [Číslo tohoto nařízení – tj. o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin];

c)	týkají se škodlivých organismů, které nejsou na seznamu karanténních škodlivých organismů Unie, na něž se vztahuje opatření přijaté Komisí na základě čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) č. […]/[…] [Číslo tohoto nařízení – tj. o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin].“

Třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

Článek 103

Vstup v platnost a použitelnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od … [36 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

2. Ustanovení čl. 97 odst. 2 se použijí od data zřízení systémů uvedených v čl. 97 odst. 1.

3. Akty uvedené v čl. 101 odst. 1 písm. a), d), e) a f) se zrušují ke dni 31. prosince 2021. V případě rozporu mezi ustanoveními uvedených aktů a ustanoveními tohoto nařízení se použijí ustanovení tohoto nařízení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 104.

(2) Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 15. dubna 2014.

(3) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(4) Rada Evropské unie, 2906. zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci / Rozpočet, Brusel 21. listopadu 2008. Závěry Rady k Revizi systému rostlinolékařské péče EU. Dokument č. 104228.

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin a o změně nařízení (ES) č. 999/2001, (ES) č. 1829/2003, (ES) č. 1831/2003, (ES) č. 1/2005, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 834/2007, (ES) č. 1099/2009, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014 a směrnic 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES, 2008/120/ES a 2009/128/ES (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L…, …, s. …).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh (Úř. věst. L …, …., s. ….) .

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(9) Směrnice Rady 74/647/EHS ze dne 9. prosince 1974 o ochraně proti obaleči hvozdíkovému (Úř. věst. L 352, 28.12.1974, s. 41).

(10) Směrnice Rady 69/466/EHS ze dne 8. prosince 1969 o ochraně proti štítence zhoubné (Úř. věst. L 323, 24.12.1969, s. 5.)

(11) Směrnice Rady 69/464/EHS ze dne 8. prosince 1969 o ochraně proti rakovině bramboru (Úř. věst. L 323, 24.12.1969, s. 1).

(12) Směrnice Rady 93/85/EHS ze dne 4. října 1993 o ochraně proti bakteriální kroužkovitosti bramboru (Úř. věst. L 259, 18.10.1993, s. 1).

(13) Směrnice Rady 98/57/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně proti Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al. ( Úř. věst. L 235, 21.8.1998, s. 1).

(14) Směrnice Rady 2007/33/ES ze dne 11. června 2007 o ochraně proti cystotvornému háďátku bramborovému a o zrušení směrnice 69/465/EHS (Úř. věst. L 156, 16.6.2007, s. 12).

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)č. …/2014 ze dne … o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L ….)

(17) Úř. věst. L 125, 11.7.1966, s. 2309.

(18) Úř. věst. L 250, 7.10.1993, s. 1.

(19) Úř. věst. L 250, 7.10.1993, s. 9.

(20) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33.

(21) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 60.

(22) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74.

(23) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(*1) Pět let po dni vstupu v platnost tohoto nařízení.

(24) ISO 3166-1:2006, Kódy pro názvy zemí a jejich částí – Část 1: Kódy zemí. Mezinárodní organizace pro normalizaci, Ženeva.

(25) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1).

(26) Nařízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy (Úř. věst. L 166, 19.6.2006, s. 1).

(27) Pět let po dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

(28) Pět let po dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

(29) Rozhodnutí Komise 2004/613/ES ze dne 6. srpna 2004 o vytvoření poradní skupiny potravinového řetězce a zdraví zvířat a rostlin (Úř. věst. L 275, 25.8.2004, s. 17).

(*2) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

(*3) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

PŘÍLOHA I

Území, u nichž se pro účely tohoto nařízení odkazy na třetí země rozumí odkazy na třetí země a na uvedená území, a u nichž se odkazy na území Unie rozumí odkazy na území Unie bez uvedených území, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2

Území:

1.	Guadeloupe

2.	Francouzská Guyana

Martinik

Réunion

5.	Svatý Martin

Mayotte

Ceuta

Melilla

9.	Kanárské ostrovy

Příloha Ia

Seznam karanténních škodlivých organismů Unie, na něž odkazuje článek 5

ŠKODLIVÉ ORGANISMY, O NICHŽ NENÍ ZNÁMO, ŽE SE VE SPOLEČENSTVÍ VYSKYTUJÍ, A JSOU ZÁVAŽNÉ PRO CELÉ SPOLEČENSTVÍ

Hmyz, roztoči a háďátka ve všech stádiích vývoje

Acleris spp. (neevropský druh) Aculops fuchsiae Keifer Agrilus planipennis Fairmaire Aleurochantus spp. Amauromyza maculosa (Malloch) Anomala orientalis Waterhouse Anoplophora chinensis (Thomson) Anoplophora glabripennis (Motschulsky) Anoplophora malasiaca (Forster) Anthonomus bisignifer (Schenkling) Anthonomus signatus (Say) Aonidella citrina Coquillet Aphelenchoides besseyi Christie Arrhenodes minutus Drury Aschistonyx eppoi Inouye Bemisia tabaci Genn. (neevropské populace) přenášející virové choroby:

a)	Bean golden mosaic virus

b)	Cowpea mild mottle virus

c)	Lettuce infectious yellows virus

d)	Pepper mild tigré virus

e)	Squash leaf curl virus

f)	Euphorbia mosaic virus

g)	Florida tomato virus

Bursaphelenchus xylophilus (Steiner et Buehrer) Nickle et al. Carposina niponensis Walsingham Cicadellidae (neevropské), o nichž je známo, že jsou nositeli Piercovy choroby (způsobené bakterií Xylella fastidiosa), jako je:

a)	Carneocephala fulgida Nottingham

b)	Draeculacephala minerva Ball

c)	Graphocephala atropunctata (Signoret)

Choristoneura spp. (neevropské) Conotrachelus nenuphar (Herbst) Dendrolimus sibiricus Tschetverikov Diabrotica barberi Smith & Lawrence Diabrotica undecimpunctata howardi Barber Diabrotica undecimpunctata undecimpunctata Mannerheim Diabrotica virgifera zeae Krysan & Smith Diaphorina citri Kuway Enarmonia packardi (Zeller) Enarmonia prunivora Walsh Eotetranychus lewisi McGregor Grapholita inopinata Heinrich Heliothis zea (Boddie) Hirschmanniella spp., kromě Hirschmanniella gracilis (de Man) Luc et Goodey Hishomonus phycitis Leucaspis japonica Ckll. Liriomyza sativae Blanchard Listronotus bonariensis (Kuschel) Longidorus diadecturus Eveleigh et Allen Margarodes, neevropské druhy, jako je:

a)	Margarodes vitis (Phillipi)

b)	Margarodes vredendalensis de Klerk

c)	Margarodes prieskeansis Jakubski

Monochamus spp. (neevropský druh) Myndus crudus Van Duzee Nacobbus aberrans (Thorne) Thorne et Allen Naupactus leucoloma Boheman Numonia pirivorella (Matsumura) Oligonychus perditus Pritchard et Baker Pissodes spp. (neevropský druh) Premnotrypes spp. (neevropský druh) Pseudopityophthorus minutissimus (Zimmermann) Pseudopityophthorus pruinosus (Eichhoff) Radopholus citrophilus Huettel Dickson et Kaplan Rhynchophorus palmarum (L.) Scaphoideus luteolus (Van Duzee) Scirtothrips aurantii Faure Scirtothrips dorsalis Hood Scirtothrips citri (Moultex) Scolytidae spp. (neevropský druh) Scrobipalpopsis solanivora Povolny Spodoptera eridania (Cramer) Spodoptera frugiperda (Smith) Spodoptera litura (Fabricus) Tachypterellus quadrigibbus Say Taxoptera citricida Kirk. Thaumatotibia leucotreta Thrips palmi Karny Tephritidae (neevropské druhy), jako je:

a)	Anastrepha fraterculus (Wiedemann)

b)	Anastrepha ludens (Loew)

c)	Anastrepha obliqua Macquart

d)	Anastrepha suspensa (Loew)

e)	Dacus ciliatus Loew

f)	Dacus cucurbitae Coquillet

g)	Dacus dorsalis Hendel

h)	Dacus tryoni (Froggatt)

i)	Dacus tsunconis Miyake

j)	Dacus zonatus Saund.

k)	Epochra canadensis (Loew)

l)	Pardalaspis cyanescens Bezzi

m)	Pardalaspis quinaria Bezzi

n)	Pterandrus rosa (Karsch)

o)	Rhacochlaena japonica Ito

p)	Rhagoletis cingulata (Loew)

q)	Rhagoletis completa Cresson

r)	Rhagoletis fausta (Osten-Sacken)

s)	Rhagoletis indifferens Curran

t)	Rhagoletis mendax Curran

u)	Rhagoletis pomonella Walsh

v)	Rhagoletis ribicola Doane

w)	Rhagoletis suavis (Loew)

Trioza erytreae Del Guercio Unaspis citri Comstock Xiphinema americanum Cobb sensu lato (neevropské populace) Xiphinema californicum Lamberti et Bleve-Zacheo

b)	Bakterie Citrus greening bacterium Citrus variegated chlorosis Erwinia stewartii (Smith) Dye Xanthomonas campestris (všechny kmeny patogenní pro Citrus) Xanthomonas campestris pv. oryzae (Ishiyama) Dye et pv. oryzicola (Fang. et al.) Dye Xylella fastidiosa (Well et Raju)

Houby

Alternaria alternata (Fr.) Keissler (patogenní neevropské kultury) Anisogramma anomala (Peck) E. Müller Apiosporina morbosa (Schwein.) v. Arx Atropellis spp. Ceratocystis fagacearum (Bretz) Hunt Ceratocystis virescens (Davidson) Moreau. Cercoseptoria pini-densifloae (Hori et Nambu) Deighton Cercospora angolensis Carv. et Mendes Ciborinia camelliae Kohn Chrysomyxa arctostaphyli Dietel Cronartium spp. (neevropský druh) Diaporthe vaccinii Shaer Endocronartium spp. (neevropský druh) Elsinoe spp. Bitanc. et Jenk. Mendes Fusarium oxysporum f. sp. albedinis (Kilian et Maire) Gordon Guignardia citricarpa Kiely (všechny kmeny patogenní pro Citrus) Guignardia laricina (Saw.) Yamamoto et Ito Guignardia piricola (Nosa) Yamamoto Gymnosporangium spp. (neevropský druh) Inonotus weiril (Murril) Kotlaba et Pouzar Melampsora farlowii (Arthur) Davis Monilinia fructicola (Winter) Honey Mycosphaerella larici-leptolepis Ito et al. Mycosphaerella populorum G. E. Thompson Phoma andina Turkensteen Phyllosticta solitaria Ell. et Ev. Puccinia pittieriana Hennings Septoria lycopersici Speg. var. malagutii Ciccarone et Boerema Scirrhia acicola (Dearn.) Siggers Stegophora ulmea (Schweinitz: Fries) Sydow & Sydow Thecaphora solani Barrus Tilletia indica Mitra Trechispora brinkmannii (Bresad.) Rogers Venturia nashicola Tanaka et Yamamoto

Viry a jim podobné organismy

Elm phlöem necrosis mycoplasm Viry bramboru a jim podobné organismy, jako je:

a)	Andean potato latent virus

b)	Andean potato mottle virus

c)	Arracacha virus B, oca strain

d)	Potato black ringspot virus

e)	Potato spindle tuber viroid

f)	Potato virus T

g)	Neevropské kmeny virů bramboru A, M, S, V, X a Y (včetně Yo, Yn a Ye) a Potato leafroll virus

Tobacco ringspot virus Tomato ringspot virus Viry na CydoniaMill., Fragaria L., Malus Mill., Prunus L., Pyrus L., Ribes L., Rubus L., a Vitis L. a jim podobné organismy:

a)	Blueberry leaf mottle virus

b)	Cherry rasp leaf virus (americký)

c)	Peach mosaic virus (americký)

d)	Peach phony rickettsia

e)	Peach rosette mosaic virus

f)	Peach rosette mycoplasm

g)	Peach X-disease mycoplasm

h)	Peach yellows mycoplasm

i)	Plum line pattern virus (americký)

j)	Raspberry leaf curl virus (americký)

k)	Strawberry latent C virus

l)	Strawberry vein banding virus

m)	Strawberry witches’ broom mycoplasm

n)	Neevropské viry na Cydonia Mill., Fragaria L., Malus Mill., Prunus L., Pyrus L., Ribes L., Rubus L., a Vitis L. a jim podobné organismy

Viry přenášené Bemisia tabaci Genn.:

a)	Bean golden mosaic virus

b)	Cowpea mild mottle virus

c)	Lettuce infectious yellows virus

d)	Pepper mild tigré virus

e)	Squash leaf curl virus

f)	Euphorbia mosaic virus

g)	Florida tomato virus

Beet curly top virus (neevropské kmeny) Black raspberry latent virus Blight a podobné Cadang-Cadang viroid Cherry leafroll virus Chrysanthemum stem necrosis virus Citrus mosaic virus Citrus tristeza virus (neevropské kmeny) Leprosis Little cherry pathogen (neevropské kmeny) Naturally spreading psorosis Palm lethal yellowing mycoplasm Prunus necrotic ringspot virus Satsuma dwarf virus Tatter leaf virus Witches’ broom (MLO)

e)	Parazitující rostliny Arceuthobium spp. (neevropský druh)

ŠKODLIVÉ ORGANISMY, O NICHŽ JE ZNÁMO, ŽE SE VE SPOLEČENSTVÍ VYSKYTUJÍ A JSOU ZÁVAŽNÉ PRO CELÉ SPOLEČENSTVÍ

Hmyz, roztoči a háďátka ve všech stádiích vývoje

Diabrotica virgifera virgifera Le Conte Globodera pallida (Stone) Behrens Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens Meloidogyne chitwoodi Golden et al. (všechny populace) Meloidogyne fallax Karssen Opogona sacchari (Bojer) Popillia japonica Newman Rhizoecus hibisci Kawai & Takagi Spodoptera littoralis (Boisduval)

b)	Bakterie Clavibacter michiganensi (Smith) Davis et al. ssp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al. Pseudomonas solanacearun (Smith) Smith

c)	Houby Melampsora medusae Thümen Synchytrium endobioticum (Schilhersky) Percival

d)	Viry a jim podobné organismy Apple proliferation mycoplasm Apricot chlorotic leafroll mycoplasm Pear decline mycoplasm

e)	Jiné Pomacea spp. [pozm. návrh 126]

PŘÍLOHA Ib

Seznam prioritních škodlivých organismů Unie podle čl. 6 odst. 2

Hmyz, roztoči a háďátka ve všech stádiích vývoje

Anoplophora chinensis (Thomson) Anoplophora glabripennis (Motschulsky) Bursaphelenchus xylophilus (Steiner et Buher) Nickle et al. Cicadellidae (neevropský druh), o nichž je známo, že jsou nositeli Piercovy choroby (způsobené bakterií Xylella fastidiosa):

a)	Carneocephala fulgida Nottingham

b)	Draeculacephala minerva Ball

c)	Graphocephala atropunctata (Signoret)

Diaphorina citri Kuway Paysandisia archon Pistosia dactyliferae Rhynchophorus ferrugineus Thaumatotibia leucotreta Trioza erytreae Del Guercio

b)	Bakterie Citrus greening bacterium Pseudomonas solanacearun (Smith) Smith Pseudomonas syringae Xanthomonas campestris (všechny kmeny patogenní pro Citrus) Xanthomonas campestris pv. oryzae (Ishiyama) Dye and pv. oryzicola (Fang. et al.) Dye Xylella fastidiosa (Well et Raju)

c)	Houby Elsinoe spp. Bitanc. et Jenk. Mendes gibberella circinata Guignardia citricarpa Kiely (všechny kmeny patogenní pro Citrus) Hypoxylon mammatum Phythoptora ramorum Trechispora brinkmannii (Bresad.) Rogers Venturia nashicola Tanaka et Yamamoto

Viry a jim podobné organismy

Viry bramboru a jim podobné organismy:

a)	Andean potato latent virus

b)	Andean potato mottle virus

c)	Arracacha virus B, oca strain

d)	Potato black ringspot virus

e)	Potato spindle tuber viroid

f)	Potato virus T

g)	Neevropské kmeny virů bramboru A, M, S, V, X a Y (včetně Yo, Yn a Ye) a Potato leafroll virus

Grapevine flavescence dorée MLO

e)	Jiné Pomacea spp. [pozm. návrh 127]

Příloha Ic

Seznam školivých organismů snižujících kvalitu podle článku 36

HMYZ

Acanthoscelides obtectus Sag.

Pelargonium flower break carmovirus

Aceria essigi.

Aculops fockeui.

Agromyzidae

Aleurodidae, zejména Bemisia tabaci

Aleurothrixus floccosus (Mashell)

Anarsia lineatella.

Aphelenchoides spp.

Blastophaga spp.

Bruchus affinis Froel.

Bruchus atomarius L.

Bruchus pisorum L.

Bruchus rufimanus Boh.

Cacoecimorpha pronubana

Cecidophyopsis ribis.

Circulifer haematoceps

Circulifer tenellus

Červci, zejména: Epidiaspis leperii, Pseudaulacaspis pentagona, Quadraspidiotus perniciosus.

Daktulosphaira vitifoliae (Fitch)

Diarthronomia chrysanthemi

Ditylenchus destructor Thorne

Ditylenchus dipsaci

Epichoristodes acerbella

Epidiaspis leperii.

Eriophis avellanae.

Eriophyes similis.

Eriosoma lanigerum

Eumerus spp.

Eusophera pinguis.

Eutetranychus orientalis Klein

Helicoverpa armigera (Hübner)

Lepidoptera

Liriomyza huidobrensis (Blanchard)

Liriomyza trifolii (Burgess)

Meloidogyne spp.

Merodon equestris

Myzus ornatus

Otiorrhynchus sulcatus

Parabemisia myricae (Kuwana)

Parabemisia, myricae (Kuwana).

Parasaissetia nigra (Nietner)

Paysandisia archon (Burmeister)

Pratylenchus penetrans

Pratylenchus spp.

Pseudaulacaspis pentagona.

Quadraspidiotus perniciosus

Radopholus similis (Cobb) Thorne

Rhizoglyphidae

Rhyacionia buoliana

Rhyzoglyphus spp.

Rotylenchus robustus

Salssetia oleae.

Sciara

Tarsonemidae

Tarsonemidae.

Tetranychus urticae

Thysanoptera

Tylenchulus semipenetrans

Pelargonium line pattern virus

BAKTERIE

Agrobacterium rhizogenes.

Agrobacterium tumefaciens.

Agrobacterium tumefaciens

Clavibacter michiganensis spp. insidiosus (McCulloch) Davis et al.

Clavibacter michiganensis spp. michiganensis (Smith) Davis et al

Corynebacterium sepedonicum

Erwinia amylovora (Burr.) Winsi. et al

Erwinia carotovora subsp. Carotovora

Erwinia chrysanthemi

Pseudomonas caryophylli (Burkholder) Starr et Burkholder

Pseudomonas marginata

Pseudomonas solanacearum.

Pseudomonas syringae pv. glycinea

Pseudomonas syringae pv. mors prunorum.

Pseudomonas syringae pv. persicae (Prunier et al.) Young et al

Pseudomonas syringae pv. savastanoi.

Psudomonas syringae pv. syringae

Rhodococcus fascians

Xanthomonas campestris pv. Begoniae

Xanthomonas campestris pv. corylina.

Xanthomonas campestris pv. juglandi.

Xanthomonas campestris pv. Pelargonii

Xanthomonas campestris pv. pruni (Smith) Dye

Xanthomonas campestris pv.phaseoli (Smith) Dye

Xanthomonas campestris pv.vesicatoria (Doidge) Dye

Xanthomonas fragariae Kennedy et King

Xylophilus ampelinus Vitis (Panagopoulos) Willems.et al

HOUBY

Stem rot pathogens (Botrytis spp., Pythium spp.)

Fusarium oxisporum f. sp. lilii

Fusarium oxisporum sp. gladioli

Rhizoctonia spp.

Alternaria dianthicola

Armillariella mellea

Ceratocystis fimbriata f. sp. platani Walter

Chondrostereum purpureum

Claviceps purpurea

Cryphonectria parasitica (Murrill) Barr

Curvularia trifolii

Cylindrocarpon destructans

Diaporthe phaseolorum var. caulivora a var. sojae

Didymella applanata.

Didymella ligulicola (Baker, Dimock et Davis) v. Arx

Exosporium palmivorum

Fusarium fujikuroi

Fusarium oxisporum f. sp. dianthi

Fusarium oxisporum sp. chrysanthemi

Fusarium oxysporum f. sp. narcissi

Fusarium spp.

Gliocladium wermoeseni

Graphiola phoenicis

Helminthosporium

Lophodermium seditiosum

Mycosphaerella dianthi

Nectria galligena

Powdery mildew (moučnatka)

Penicillium gladioli

Peronospora rubi.

Pestalozzia Phoenicis

Phialophora cinerescens (Wollenweber) van Beyma

Phialophora gregata

Phoma tracheiphila (Petri) Kanchaveli et Gikashvili

Phyllactinia guttata.

Phytophthora cactorum.

Phytophthora fragariae var. rubi.

Phytophthora spp.

Plasmopara halstedii (Farlow) Berl. et de Toni

Hniloba stonku: Fusarium spp. and Pythium

Puccinia chrysanthemi

Puccinia horiana Hennings

Puccinia pelargonii zonalis

Pythium spp.

Rhizoctonia spp.

Rhizopus spp.

Rosellinia necatrix

Scirrhia pini Funk et Parker

Sclerotinia spp.

Septoria gladioli

Slerotium bulborum

Synchytrium endobioticum

Taphrina deformans

Thielaviopsis basicola

Tilletia

Urocystis gladiolicola

Uromyces dianthi

Uromyces trasversalis

Ustilaginaceae,

Venturia spp.

Verticillium spp

VIRY A JIM PODOBNÉ ORGANISMY

Narcissus white streak agent

Carnation mottle carmovirus

Carnation etched ring caulimovirus

Carnation necrotic fleck closterovirus

Aster yellow micoplasm

Corky pit agent

Anarsia lineatella

Apple mosaic virus.

Arabis mosaic virus Fragaria

Beet leaf curl virus

Black currant infecticus variegation

Black currant rever.

Cherry leaf roll virus.

Chondrostereum purpureum

Chrysanthemum stunt viroid

Citrus leaf rugose.

Citrus tristeza virus (evropské kmeny)

Citrus vein enation woody gall

Červci, zejména: Epidiaspis leperii, Pseudaulacaspis pentagona, Quadraspidiotus perniciosus

Coniothyrium spp.

Tomato aspermy cucumovirus

Diplocarpon rosae

Choroby, které způsobují v mladých listech posorosis a psorosní symptom, např. ring-spot, cristacortis, impietratura a concave gum.

Eriosoma lanigerum

Grapevine flavescence dorée MLO

Hazel maculatura lineare MLO

Infectious variegation.

Arabis mosaic nepovirus

Peronospora sparsa

Phragmidium spp.

Plum pox virus

Potato stolbur mycoplasm

Prune dwarf virus.

Prunus necrotic ringspot virus

Raspberry bushy dwarf virus.

Raspberry leaf curl virus.

Raspberry ringspot virus

Leaf curl

Rosellinia necatrix

Citric leaf rugose

Sphaeroteca pannosa

Spiroplasma citri Saglio. et al.

Strawberry crinkle virus

Strawberry green petal MLO.

Strawberry latent ringspot virus

Strawberry mild yellow edge virus

Tomato black ring virus

Tomato spotted wilt virus

Tomato yellow leaf curl virus

Pelargonium leaf curl tombusvirus

Tospovirus (tomato spotted wilt virus, Impatiens necrotic spot virus)

Infectious variegation

Venturia spp.

Verticillium spp.

Viroids such as exocortis, caquexia-xyloporosis.

Lily symptomless virus

Tulipbreaking virus

Gladiolus ringspot virus (syn. Narcissus latent virus)

Narcissus yellow stripe virus

Chrysanthemum B mosaic virus

Cucumber mosaic virus

Tobacco rattle virus

Lily virus x

HÁĎÁTKA

Heterodera rostochiensis

OSTATNÍ ŠKODLIVÉ ORGANISMY

Cyperus esculentus (lanýž)

Orobanche (parazitická rostlina) [pozm. návrh 128]

PŘÍLOHA II

Kritéria pro rozdělení škodlivých organismů podle jejich rizika pro území Unie

Oddíl 1

Kritéria pro identifikaci škodlivých organismů, které splňují kritéria pro karanténní škodlivý organismus, jak je uvedeno v článku 3, čl. 7 odst. 1 a čl. 28 odst. 2

Totožnost škodlivého organismu

Taxonomická totožnost škodlivého organismu je jasně stanovena, nebo případně škodlivý organismus prokazatelně vykazoval konzistentní příznaky a je přenosný.

Taxonomická totožnost škodlivého organismu je stanovena na úrovni druhu, nebo případně vyšší či nižší taxonomické úrovni, pokud je uvedená taxonomická úroveň vědecky přijatelně založena na jeho virulenci, okruhu hostitelů či na jeho vztazích k přenašeči.

Výskyt škodlivého organismu na daném území

Použije se jedna nebo více z těchto podmínek:

a)	není známo, že by se příslušný škodlivý organismus na daném území vyskytoval;

b)	není známo, že by se příslušný škodlivý organismus na daném území vyskytoval, kromě jeho omezené části;

c)	není známo, že by se příslušný škodlivý organismus na daném území vyskytoval, kromě vzácných, nepravidelných, izolovaných a řídkých případů výskytu.

Jestliže se použijí písmena b) nebo c), považuje se škodlivý organismus za rozšířený v omezeném měřítku.

Schopnost škodlivého organismu proniknout na dané území, usídlit se a šířit se na tomto území

Schopnost proniknout

Škodlivý organismus se považuje za schopný proniknout na dané území, nebo, jestliže se na daném území již vyskytuje, na jeho část, kde je rozšířen v omezeném měřítku (dále: „ohrožená oblast“), buď prostřednictvím přirozeného šíření, nebo, jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky:

i)	pokud jde o rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, které jsou přemístěny na dané území, je spojen s těmito rostlinami, rostlinnými produkty a jinými předměty na území, z něhož pocházejí, nebo na území, z něhož jsou přemístěny na dané území;

ii)	přežívá během přepravy nebo uskladnění;

iii)	může být přenesen na vhodnou hostitelskou rostlinu, rostlinný produkt či jiný předmět na daném území.

Schopnost usídlit se

Škodlivý organismus se považuje za schopný na dané území proniknout a po proniknutí v něm v dohledné budoucnosti přetrvávat (dále: „usídlení“), nebo, jestliže se na daném území již vyskytuje, na jeho části, kde je rozšířen v omezeném měřítku, jestliže jsou splněny všechny tyty podmínky:

i)	jsou přítomni hostitelé škodlivého organismu a případně přenašeči přenášející škodlivý organismus;

ii)	rozhodující faktory životního prostředí jsou pro dotčený škodlivý organismus a případně pro jeho přenašeče příznivé, což mu umožňuje přežít období klimatického stresu a dokončit životní svůj cyklus;

iii)	pěstitelské postupy a ochranná opatření používané na daném území jsou vhodné;

iv)	metody přežití, rozmnožovací strategie, genetická adaptabilita škodlivého organismu a velikost jeho minimální životaschopné populace podporují jeho usídlení.

Schopnost zšířit se

Škodlivý organismus je považován za schopný šířit se na daném území, nebo, jestliže se na daném území již vyskytuje, na jeho části, kde je rozšířen v omezeném měřítku, jestliže je splněna jedna nebo více z těchto podmínek:

i)	životní prostředí je vhodné pro přirozené šíření uvedeného škodlivého organismu;

ii)	překážky přirozeného šíření škodlivého organismu jsou nedostatečné;

iii)	komodity nebo dopravní prostředky umožňují přemísťování škodlivého organismu;

iv)	jsou přítomni hostitelé a případní přenašeči;

v)	přirození nepřátelé či antagonisté škodlivého organismu nejsou přítomni, nebo nejsou schopni škodlivý organismus potlačit.

Potenciální hospodářský, sociální a environmentální dopad

Proniknutí, usídlení a šíření škodlivého organismu na daném území, nebo, jestliže se škodlivý organismus na daném území již vyskytuje, jeho části, kde je rozšířen v omezeném měřítku, má na uvedené území, nebo jeho část, kde je rozšířen v omezeném měřítku, nepřijatelný hospodářský, sociální a/nebo environmentální dopad, pokud jde o jeden nebo více následujících bodů:

a)	ztráty na úrodě z hlediska výnosů a kvality;

b)	náklady na ochranná opatření;

c)	náklady na přesazení a ztráty z důvodu nutnosti vypěstovat náhradní plodiny;

d)	účinky na stávající postupy produkce;

e)	účinky na pouliční stromy, parky a veřejnou i soukromou zeleň;

f)	účinky na přirozeně se vyskytující rostliny, biologickou rozmanitost a ekosystémové služby;

g)	účinky na usídlení, šíření a dopad jiných škodlivých organismů z důvodu schopnosti dotčeného škodlivého organismu působit jako přenašeč jiných škodlivých organismů;

h)	změny nákladů výrobců a poptávky po vstupech, včetně kontrolních nákladů a nákladů na eradikaci a izolaci;

i)	účinky na zisk výrobců, které jsou výsledkem změn v produkčních nákladech, výnosech a výši cen;

j)	změny domácí nebo zahraniční spotřebitelské poptávky po produktu, které jsou výsledkem změn v kvalitě;

k)	účinky na domácí nebo vývozní trhy a zaplacené ceny, včetně účinků na přístup k vývozním trhům a pravděpodobnosti fytosanitárních omezení uložených obchodními partnery;

l)	zdroje potřebné pro další výzkum a poradenství;

m)	environmentální a další nežádoucí účinky ochranných opatření;

n)	účinky na soustavu Natura 2000 a další chráněné oblasti;

na)	účinky na krajinné dědictví a turistické oblasti; [pozm. návrh 129]

o)	změny ekologických procesů a struktury, stability či procesů ekosystému, včetně dalších účinků na druhy rostlin, erozi, změny hladiny podzemní vody, nebezpečí požáru a koloběh živin;

p)	náklady na environmentální obnovu;

q)	účinky na zabezpečení potravin;

r)	účinky na zaměstnanost;

s)	účinky na kvalitu vody, rekreaci, turismus, pastviny, lov a rybolov.

Pokud jde o písmena a) až g), je třeba vzít v úvahu přímé účinky na hostitele v ohrožené oblasti. Uvedené účinky se posoudí s ohledem na okruh hostitelských druhů a na základě druhu, množství a četnosti škody, které tyto hostitelské druhy utrpěly.

Pokud jde o písmena h) až s), je třeba vzít v úvahu nepřímé účinky uvnitř ohrožené oblasti a mimo tuto oblast.

Oddíl 2

Kritéria pro identifikaci karanténních škodlivých organismů Unie, které splňují kritéria pro prioritní škodlivý organismus, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 2

Karanténní škodlivý organismus Unie se považuje za škodlivý organismus s nejzávažnějším hospodářským, sociálním a environmentálním dopadem na území Unie, jestliže jeho proniknutí, usídlení a šíření splňuje jeden nebo více z těchto bodů:

a)	Hospodářské dopady: škodlivý organismus má potenciál způsobit obrovské ztráty, pokud jde o přímé a nepřímé účinky uvedené v oddíle I bodě 4 u plodin s celkovou roční hodnotou produkce pro na území Unie ve výši alespoň 1 miliardy EUR. [pozm. návrh 130]

aa)	v případě škodlivých organismů, které mají dopad na speciální plodiny pěstované na evropském území na méně než 200 000 hektarech, je potenciální ztráta, pokud jde o celkovou hodnotu roční produkce Unie, nejméně 200 milionů EUR; [pozm. návrh 131]

Sociální dopady: škodlivý organismus má potenciál způsobit jeden nebo více z těchto účinků:

i)	výrazný pokles zaměstnanosti v dotčeném odvětví zemědělství, zahradnictví a lesnictví;

ii)	rizika pro zabezpečení potravin nebo bezpečnost potravin;

iii)	vymizení nebo rozsáhlé trvalé škody pro hlavní druhy dřevin rostoucí nebo pěstované na území Unie.

Dopady na životní prostředí: škodlivý organismus má potenciál způsobit jeden nebo více z těchto účinků:

i)	účinky na druhy a stanoviště uvedené na seznamu podle ustanovení směrnice Rady 92/43/EHS (1) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (2);

ii)	významný a trvalý nárůst používání přípravků na ochranu rostlin na dotčených plodinách.

Oddíl 3

Kritéria pro předběžné posouzení s cílem identifikovat škodlivé organismy, které předběžně splňují kritéria pro karanténní škodlivý organismus Unie vyžadující dočasná opatření, jak je uvedeno v čl. 21 odst. 1, čl. 28 odst. 1, čl. 29 odst. 1 a článku 30

Pododdíl 1

1)	Totožnost škodlivého organismu Škodlivý organismus splňuje kritérium stanovené v oddíle 1 bodě 1.

Výskyt škodlivého organismu na území členského státu

Není známo, že by se škodlivý organismus na území členského státu vyskytoval. Na základě informací, které má uvedený členský stát k dispozici, není rovněž známo, že by se škodlivý organismus dříve vyskytoval na území Unie, nebo se má za to, že pokud jde o území Unie, splňuje podmínky stanovené v oddíle 1 bodě 2 písm. b) nebo c).

Pravděpodobnost usídlení a šíření škodlivého organismu na území Unie, nebo v určitých částech území Unie, kde se dosud nevyskytuje

Na základě informací, které jsou členskému státu k dispozici, splňuje škodlivý organismus kritéria stanovená v oddíle 1 bodě 3 písm. b) a c), pokud jde o jeho území, a v míře, v níž má daný členský stát možnost situaci posoudit, i pokud jde o území Unie.

Potenciální hospodářský, sociální a environmentální dopad škodlivého organismu

Na základě informací, které má členský stát k dispozici, má škodlivý organismus nepřijatelný hospodářský, sociální a/nebo environmentální dopad, pokud jde o jeho území, a v míře, v níž má daný členský stát možnost situaci posoudit, i pokud jde o území Unie, jestliže by se na uvedeném území usídlil a šířil, co se týče jedné nebo několika oblastí stanovených v oddíle 1 bodě 4.

Uvedený dopad zahrnuje alespoň jeden nebo více přímých účinků uvedených v oddíle 1 bodě 4 písm. a) až g).

Pododdíl 2

1)	Totožnost škodlivého organismu Škodlivý organismus splňuje kritérium stanovené v oddíle 1 bodě 1.

2)	Výskyt škodlivého organismu na území Unie Není známo, že by se škodlivý organismus dříve vyskytoval na území Unie, nebo se má za to, že pokud jde o území Unie, splňuje podmínky stanovené v oddíle 1 bodě 2 písm. b) nebo c).

3)	Pravděpodobnost usídlení a šíření škodlivého organismu na území Unie, nebo v určitých částech území Unie, kde se nevyskytuje Na základě informací, které má Unie k dispozici, splňuje škodlivý organismus, pokud jde o území Unie, kritéria stanovená v oddíle 1 bodě 3 písm. b) a c).

Potenciální hospodářský, sociální a environmentální dopad škodlivého organismu

Na základě informací, které má Unie k dispozici, má škodlivý organismus nepřijatelný hospodářský, sociální a/nebo environmentální dopad, pokud jde o území Unie, jestliže by se na uvedeném území usídlil a šířil, co se týče jedné nebo několika oblastí stanovených v oddíle 1 bodě 4.

Uvedený dopad zahrnuje alespoň jeden nebo více přímých účinků uvedených v oddíle 1 bodě 4 písm. a) až g).

Oddíl 4

Kritéria pro identifikaci škodlivých organismů, které splňují kritéria pro škodlivé organismy Unie snižující kvalitu, jak je uvedeno v článku 36 a 38

1)	Totožnost škodlivého organismu Škodlivý organismus splňuje kritérium stanovené v oddíle 1 bodě 1.

Pravděpodobnost šíření škodlivého organismu na území Unie

Z posouzení šíření škodlivého organismu vyplývá, že toto šíření probíhá spíše než pomocí přirozeného šíření nebo přemísťování rostlinných produktů či jiných předmětů zejména prostřednictvím určitých rostlin k pěstování.

Uvedené posouzení obsahuje tyto případné aspekty:

a)	počet životních cyklů škodlivého organismu na dotčených hostitelích;

b)	biologie, epidemiologie a přežití škodlivého organismu;

c)	možné přirozené cesty průniku, cesty průniku umožněné lidskou činností nebo jiné cesty průniku pro přenos škodlivého organismu na dotčeného hostitele, jakož i účinnost cesty průniku, včetně mechanismů šíření a tempa šíření;

d)	sekundární napadení a přenos škodlivého organismu z dotčeného hostitele na jiné rostliny a naopak;

e)	klimatologické faktory;

f)	kulturní zvyklosti před a po sklizni;

g)	druhy půdy;

h)	náchylnost dotčených hostitelů a příslušná stadia hostitelských rostlin;

i)	přítomnost přenašečů pro škodlivý organismus;

j)	přítomnost přirozených nepřátel či antagonistů škodlivého organismu;

k)	přítomnost dalších hostitelů vnímavých vůči škodlivému organismu;

l)	rozšíření škodlivého organismu na území Unie;

m)	zamýšlené použití rostlin.

Potenciální hospodářský, sociální a environmentální dopad škodlivého organismu

Napadení rostlin k pěstování uvedených v bodě 2 škodlivým organismem má nepřijatelný hospodářský dopad, pokud jde o jde o zamýšlené použití těchto rostlin s ohledem na jeden nebo více těchto bodů:

a)	ztráty na úrodě z hlediska výnosů a kvality;

b)	zvláštní náklady na ochranná opatření;

c)	zvláštní náklady na sklizeň a třídění;

d)	náklady na přesazení;

e)	ztráty z důvodu nutnosti vypěstovat náhradní plodiny;

f)	účinky na stávající postupy produkce;

g)	účinky na jiné hostitelské rostliny v místě produkce;

h)	účinky na usídlení, šíření a dopad jiných škodlivých organismů z důvodu schopnosti dotčeného škodlivého organismu působit jako přenašeč těchto jiných škodlivých organismů;

i)	účinky na náklady výrobců nebo poptávku po vstupech, včetně kontrolních nákladů a nákladů na eradikaci a izolaci;

j)	účinky na zisk výrobců, které jsou výsledkem změn v produkčních nákladech, výnosech a výši cen;

k)	změny domácí nebo zahraniční spotřebitelské poptávky po produktu, které jsou výsledkem změn v kvalitě;

l)	účinky na domácí nebo vývozní trhy a zaplacené ceny;

m)	účinky na zaměstnanost.

Pokud jde o písmena a) až h), je třeba vzít v úvahu přímé účinky na hostitele v ohrožené oblasti. Uvedené účinky se posoudí na základě druhu, množství a četnosti příslušné škody.

Pokud jde o písmena i) až m), je třeba vzít v úvahu nepřímé účinky uvnitř ohrožené oblasti a mimo tuto oblast.

(1) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

PŘÍLOHA III

Prvky pro identifikaci rostlin k pěstování, které pro území Unie představují fytosanitární riziko, jak je uvedeno v čl. 47 odst. 2 a článku 48

U rostlin k pěstování z třetích zemí se považuje za pravděpodobné, že představují pro území Unie fytosanitární riziko, jak je uvedeno v čl. 47 odst. 1, jestliže uvedené rostliny k pěstování splňují nejméně tři jednu z níže uvedených podmínek, včetně alespoň jedné podmínky stanovené v bodě 1 písm. a), b) a c): [pozm. návrh 132]

Charakteristiky rostlin k pěstování

a)	Patří k rodu nebo čeledi rostlin, o nichž je známo, že jsou běžně hostiteli škodlivých organismů regulovaných coby karanténní škodlivé organismy na území Unie nebo ve třetích zemích.

Patří k rodu nebo čeledi rostlin, o nichž je známo, že jsou běžně hostiteli polyfágních škodlivých organismů, nebo monofágních škodlivých organismů, o nichž je známo, že mají zásadní dopad na druh rostlin pěstovaný na území Unie, který má pro území Unie zásadní hospodářský, sociální nebo environmentální význam.

Patří k rodu nebo čeledi rostlin, o nichž je známo, že na nich běžně přežívají škodlivé organismy, aniž by tyto rostliny alespoň po dobu tří měsíců vykazovaly nějaké známky či příznaky těchto škodlivých organismů, nebo rodu či čeledi rostlin s obdobím latence pro vyjádření těchto známek nebo příznaků alespoň tři měsíce, z čehož vyplývá, že je pravděpodobné, že výskyt škodlivých organismů na uvedených rostlinách k pěstování nebude při úřední kontrole při dovozu na území Unie zjištěn, jestliže nebude provedeno vzorkování nebo testování nebo rostliny nebudou podrobeny karanténě.

d)	Jsou pěstovány ve venkovním prostředí ve třetí zemi původu.

e)	Před přepravou nebo během ní nejsou ošetřeny generickými přípravky na ochranu rostlin. [pozm. návrh 133]

f)	Ve třetí zemi původu nejsou předmětem úředních kontrol při vývozu a certifikace. [pozm. návrh 134]

g)	Nejsou přepravovány v uzavřených kontejnerech nebo baleních, nebo, jsou takto přepravovány, avšak zásilku nelze kvůli její velikosti za účelem úřední kontroly při dovozu na území Unie otevřít v uzavřeném prostoru.

Původ rostlin k pěstování

a)	Pochází, nebo jsou dovezeny ze třetí země, která je zdrojem častých hlášení o zachycení karanténních škodlivých organismů, které nejsou uvedeny na seznamu podle čl. 5 odst. 2.

b)	Pochází, nebo jsou dovezeny ze třetí země, která není členem IPPC.

PŘÍLOHA IV

Opatření a zásady pro řízení rizik škodlivých organismů

Oddíl 1

Opatření pro řízení rizik karanténních škodlivých organismů, jak jsou uvedena v čl. 16 odst. 1, článku 20, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 4, čl. 28 odst. 1, čl. 29 odst. 4, čl. 40 odst. 2, čl. 41 odst. 2, čl. 44 odst. 3, čl. 49 odst. 2 A čl. 50 odst. 2

Řízení rizik karanténních škodlivých organismů sestává z jednoho nebo případně více těchto opatření:

Opatření zaměřená na prevenci a vyhubení napadení pěstovaných a volně rostoucích rostlin

a)	Omezení týkající se totožnosti, povahy, původu, příbuznosti, provenience a historie produkce pěstovaných rostlin.

b)	Omezení týkající se pěstování, sklizně a používání rostlin.

c)	Omezení, pokud jde používání rostlinných produktů, provozoven, pozemků, vody, půdy, pěstebního substrátu, zařízení, strojů, vybavení a jiných předmětů.

d)	Dozor nad rostlinami, rostlinnými produkty, provozovnami, pozemky, vodou, půdou, pěstebním substrátem, zařízeními, stroji, vybavením a jinými předměty a jejich vizuální prohlídka, vzorkování a laboratorní testy, pokud jde o výskyt karanténních škodlivých organismů.

e)	Dozor se zaměřením na ztrátu nebo změnu účinnosti rezistentního druhu rostliny nebo rezistentní odrůdy, která souvisí se změnou složení karanténního škodlivého organismu nebo jeho biotypu, patotypu, rasy nebo skupiny virulence.

f)	Fyzikální, chemické nebo biologické ošetření rostlin, rostlinných produktů, provozoven, pozemků, vody, půdy, pěstebního substrátu, zařízení, strojů, vybavení a jiných předmětů, které jsou napadeny nebo potenciálně napadeny karanténními škodlivými organismy.

g)	Zničení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů z důvodu napadení nebo potenciálního napadení karanténními škodlivými organismy či z důvodů prevence.

h)	Informace, zaznamenávání údajů, povinnosti týkající se hlášení a podávání zpráv.

Pro účely písmene b) mohou uvedená opatření zahrnovat požadavky, pokud jde o testování druhů a odrůd rostlin na rezistenci k dotčenému karanténnímu škodlivému organismu a pokud jde o vytvoření seznamu druhů a odrůd rostlin, u nichž je zjištěna rezistence k dotčenému karanténnímu škodlivému organismu.

Pro účely písmene f) mohou uvedená opatření zahrnovat požadavky, pokud jde o:

a)	registraci a schválení profesionálních provozovatelů provádějících dotčený druh ošetření a úřední dozor nad těmito provozovateli;

b)	vydání rostlinolékařského osvědčení, rostlinolékařského pasu, návěsky nebo jiného úředního potvrzení pro ošetřené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty a pokud jde o umístění označení uvedeného v čl. 91 odst. 1 po provedení dotčeného ošetření.

Opatření zaměřená na zásilky rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů

a)	Omezení týkající se totožnosti, povahy, původu, provenience, příbuznosti, metody produkce, historii produkce a vysledovatelnosti rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů.

b)	Omezení týkající se dovozu, přemísťování, používání, manipulace, zpracování, balení, skladování, distribuce a určení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů.

c)	Dozor, vizuální prohlídka, vzorkování, laboratorní testy rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, pokud jde o výskyt karanténních škodlivých organismů, včetně jejich podrobení karanténně a kontrolám původu ve třetích zemích . [pozm. návrh 135]

d)	Fyzikální, chemické a biologické ošetření a případné zničení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů napadených nebo potenciálně napadených karanténními škodlivými organismy.

e)	Informace, zaznamenávání údajů, povinnosti týkající se hlášení a podávání zpráv.

Pro účely písmene a) až d) mohou uvedená opatření zahrnovat požadavky, pokud jde o:

a)	vydání rostlinolékařského osvědčení, rostlinolékařského pasu, návěsky nebo jiného úředního potvrzení, včetně umístění označení uvedeného v čl. 91 odst. 1 s cílem potvrdit soulad s ustanoveními uvedenými v písmeni a) až d);

b)	registraci a schválení profesionálních provozovatelů provádějících druh ošetření uvedený v písmeni d) a úřední dozor nad těmito provozovateli.

Opatření zaměřená na cesty průniku karanténních škodlivých organismů, kromě zásilek rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů

a)	Omezení ohledně introdukce a přemísťování karanténních škodlivých organismů coby komodity.

b)	Dozor, vizuální prohlídka, vzorkování, laboratorní testy a případné zničení komodit s karanténními škodlivými organismy.

c)	Omezení ohledně rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů převážených cestujícími.

d)	Dozor, vizuální prohlídka, vzorkování, laboratorní testy a případné ošetření nebo zničení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů převážených cestujícími.

e)	Omezení ohledně vozidel, balení a jiných předmětů používaných při dopravě komodit.

f)	Dozor, vizuální prohlídka, vzorkování, laboratorní testy a případné ošetření nebo zničení vozidel, balení a jiných předmětů používaných při dopravě komodit.

g)	Informace, zaznamenávání údajů, povinnosti týkající se hlášení a podávání zpráv.

Oddíl 2

Zásady pro řízení rizik škodlivých organismů, jak jsou uvedeny v čl. 16 odst. 1, čl. 17 odst. 2, čl. 27 odst. 4, čl. 28 odst. 1, čl. 29 odst. 4, čl. 31 odst. 1, čl. 37 odst. 5, čl. 44 odst. 3, čl. 47 odst. 2, čl. 68 odst. 3, čl. 69 odst. 3, čl. 70 odst. 2, čl. 74 odst. 3 A čl. 75 odst. 3

Řízení rizik karanténních škodlivých organismů Unie, karanténních škodlivých organismů chráněné zóny a škodlivých organismů Unie snižujících kvalitu dodržuje tyto zásady:

1)	Nezbytnost Opatření pro řízení rizika škodlivého organismu se použijí, pouze pokud jsou nezbytná pro zabránění introdukce, usídlení a šíření uvedeného organismu.

2)	Proporcionalita Opatření pro řízení rizika škodlivého organismu odpovídají riziku, které dotčený škodlivý organismus představuje, a požadované úrovni ochrany.

3)	Minimální dopad Opatření pro řízení rizika škodlivého organismu představují nejméně restriktivní dostupná opatření a vedou k minimálním překážkám v mezinárodním pohybu osob, komodit a dopravních prostředků.

Zákaz diskriminace

Opatření pro řízení rizika škodlivého organismu nesmí být použita tak, aby sloužila buď jako prostředek svévolné či neoprávněné diskriminace, nebo zastřeného omezování zejména mezinárodního obchodu. Nesmí být přísnější vůči třetím zemím než opatření přijatá proti stejnému škodlivému organismu, který se vyskytuje na území Unie, jestliže třetí země prokážou, že mají stejný fytosanitární status a používají stejná nebo rovnocenná fytosanitární opatření.

Odborné zdůvodnění

Opatření pro řízení rizika škodlivého organismu musí být odborně zdůvodněna na základě závěrů dosažených pomocí vhodné analýzy rizik, nebo případně jiného srovnatelného přezkoumání a hodnocení dostupných vědeckých informací pod dohledem Evropského úřadu pro bezpečnost potravin . Uvedená opatření by měla zohledňovat novou či aktualizovanou analýzu rizika nebo relevantní vědecké informace a v případě potřeby by měla být za tímto účelem upravena nebo odstraněna. [pozm. návrh 136]

6)	Proveditelnost Opatření pro řízení rizika škodlivého organismu by měla být taková, aby jejich cíle mohlo být reálně dosaženo.

PŘÍLOHA V

Obsah rostlinolékařských osvědčení požadovaných pro dovoz na území Unie

PŘÍLOHA VI

Rostlinolékařské pasy

ČÁST A

Rostlinolékařský pas určený pro přemísťování v rámci území Unie, jak je uvedeno v čl. 78 odst. 2 prvním pododstavci

Rostlinolékařský pas určený pro přemísťování v rámci území Unie obsahuje tyto prvky:

a)	v levém horním rohu slova „Rostlinolékařský pas“;

b)	v pravém horním rohu vlajku Evropské unie;

c)	písmeno „A“ a za ním botanický název dotčeného druhu rostlin nebo taxonu v případě rostlin a rostlinných produktů, nebo případně název dotčeného předmětu;

d)	písmeno „B“ a za ním dvoupísmenný kód uvedený v čl. 63 písm. b) členského státu, v němž je profesionální provozovatel vydávající rostlinolékařský pas registrován, dále pomlčku a registrační číslo dotčeného profesionálního provozovatele;

e)	písmeno „C“ a za ním číslo partie dotčené rostliny, rostlinného produktu či jiného předmětu;

f)	písmeno „D“ a za ním případně jméno třetí země původu nebo dvoupísmenný kód uvedený v čl. 63 písm. b) členského státu původu.

2)	Číslo partie uvedené v bodě 1 písm. e) může být nahrazeno odkazem na jedinečný údaj vysledovatelnosti (čárový kód, hologram, čip nebo jiný nosič údajů), který je na partii uveden.

ČÁST B

Rostlinolékařský pas určený pro přemísťování do chráněných zón a v rámci těchto zón, jak je uvedeno v čl. 78 odst. 2 druhém pododstavci

Rostlinolékařský pas určený pro přemísťování do chráněných zón a v rámci zón obsahuje tyto prvky:

a)	v levém horním rohu slova „Rostlinolékařský pas – ZP“;

b)	těsně pod těmito slovy vědecký název (názvy) dotčeného škodlivého organismu (organismů) chráněné zóny;

c)	v pravém horním rohu vlajku Evropské unie;

d)	písmeno „A“ a za ním botanický název dotčeného druhu rostlin nebo taxonu v případě rostlin a rostlinných produktů, nebo případně název dotčeného předmětu;

e)	písmeno „B“ a za ním dvoupísmenný kód uvedený v čl. 63 písm. b) členského státu, v němž je profesionální provozovatel vydávající rostlinolékařský pas registrován, dále pomlčku a registrační číslo dotčeného profesionálního provozovatele;

f)	písmeno „C“ a za ním číslo partie dotčené rostliny, rostlinného produktu či jiného předmětu;

g)	písmeno „D“ a za ním případně jméno třetí země původu nebo dvoupísmenný kód uvedený v čl. 63 písm. b) členského státu původu.

2)	Číslo partie uvedené v bodě 1 písm. f) může být nahrazeno odkazem na jedinečný údaj vysledovatelnosti (čárový kód, hologram, čip nebo jiný nosič údajů), který je na partii uveden.

Část C

Rostlinolékařský pas určený pro přemísťování v rámci území Unie spojený s certifikační návěskou, jak je uvedený v čl. 78 odst. 3 druhém pododstavci

Rostlinolékařský pas určený pro přemísťování v rámci území Unie spojený do společné návěsky s úřední návěskou uvedenou v článku 19 nařízení (EU) č. …/…. [Číslo nařízení o právním rámci pro rozmnožovací materiál rostlin], nebo s potvrzením o původu stanoveným v článku 122 uvedeného nařízení, obsahuje tyto prvky:

a)	v levém horním rohu společné návěsky slova „Rostlinolékařský pas“;

b)	v pravém horním rohu společné návěsky vlajku Evropské unie.

Rostlinolékařský pas se ve společné návěsce umístí těsně nad úřední návěsku nebo případně potvrzení o původu a je stejné šířky jako tato návěska nebo toto potvrzení.

Jestliže uvedená úřední návěska nebo případně potvrzení o původu neobsahuje prvky stanovené v části A bodě 1 písm. c), d), e) či f), uvedou se tyto prvky v rostlinolékařském pase stanoveném v prvním pododstavci.

2)	Část A bod 2 se použije odpovídajícím způsobem.

Část D

Rostlinolékařský pas určený pro přemístění do chráněných zón a v rámci těchto zón spojený s certifikační návěskou, jak je uvedeno v čl. 78 odst. 3 třetím pododstavci

Rostlinolékařský pas určený pro přemístění do chráněných zón a v rámci těchto zón spojený do společné návěsky s úřední návěskou uvedenou v článku 19 nařízení (EU) č. …/…. [Číslo nařízení o právním rámci pro rozmnožovací materiál rostlin], nebo s potvrzením o původu stanoveným v článku 122 uvedeného nařízení, obsahuje tyto prvky:

a)	v levém horním rohu společné návěsky slova „Rostlinolékařský pas – ZP“;

b)	bezprostředně pod těmito slovy vědecký název (názvy) dotčeného škodlivého organismu (organismů) chráněné zóny;

c)	v pravém horním rohu společné návěsky vlajku Evropské unie.

Rostlinolékařský pas se ve společné návěsce umístí těsně nad úřední návěsku nebo případně potvrzení o původu a je stejné šířky jako tato návěska nebo toto potvrzení.

Jestliže uvedená úřední návěska nebo případně potvrzení o původu neobsahuje prvky stanovené v části B bodě 1 písm. d), e), f) či g), uvedou se tyto prvky v rostlinolékařském pase stanoveném v prvním pododstavci.

2)	Část B bod 2 se použije odpovídajícím způsobem.

PŘÍLOHA VII

Označení dřevěného obalového materiálu uvedené v čl. 91 odst. 1

Označení umístěné na dřevěný obalový materiál podle čl. 91 odst. 1 obsahuje tyto prvky:

a)	na levé straně logo IPPC;

b)	na pravé straně dvoupísmenný kód uvedený v čl. 63 písm. b) členského státu, v němž je profesionální provozovatel, který označení umístil, registrován, dále pomlčku, registrační číslo dotčeného profesionálního provozovatele a písmena „HT“;

Uvnitř označení nesmí být žádné další údaje.

Údaje na označení nesmí být napsány rukou.

PŘÍLOHA VIII

Obsah rostlinolékařského osvědčení pro vývoz a reexport, jak je uvedeno v čl. 94 odst. 3 a čl. 95 odst. 4

ČÁST A

Rostlinolékařská osvědčení pro vývoz uvedená v čl. 94 odst. 3

Rostlinolékařské osvědčení pro přemístění z území Unie za účelem vývozu do třetí země obsahuje tyto prvky:

slova „Rostlinolékařské osvědčení“ a za nimi:

i)	písmena „EU“;

ii)	dvoupísmenný kód uvedený v čl. 63 písm. b) členského státu, v němž je profesionální provozovatel žádající o vydání rostlinolékařského osvědčení pro vývoz registrován;

iii)

lomítko;

iv)	jedinečný identifikační kód osvědčení složený z čísel nebo kombinace písmen a čísel, přičemž písmena představují oblast či okres členského státu, ve kterém je osvědčení vydáno;

b)	slova „Název a adresa vývozce“ a za nimi název a adresa registrovaného provozovatele žádajícího o vydání rostlinolékařského osvědčení pro vývoz;

c)	slova „Deklarované jméno a adresa příjemce“ a za nimi deklarované jméno a adresa příjemce;

d)	slova „Organizace ochrany rostlin (uveďte stát)“ a za nimi název členského státu, jehož organizace ochrany rostlin vydává osvědčení, a dále slova „pro organizaci (organizace) ochrany rostlin (uveďte stát)“ a za nimi název či názvy země nebo zemí určení;

e)	slova „Místo původu“ a za nimi místo původu rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů obsažených v zásilce, pro niž je osvědčení vydáno;

f)	slova „Deklarované dopravní prostředky“ a za nimi deklarované dopravní prostředky uvedené zásilky;

g)	slova „Deklarované místo vstupu“ a za nimi deklarované místo vstupu do země určení uvedené zásilky;

h)	slova „Rozlišovací znaky: počet a popis balení; název výrobku; botanický název rostlin“ a za nimi počet a druh balení obsažených v zásilce;

i)	slova „Deklarované množství“ a za nimi množství rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů obsažených v uvedené zásilce vyjádřené počtem nebo hmotností;

slova „Potvrzuje se, že rostliny, rostlinné produkty anebo jiné regulované předměty uvedené v tomto osvědčení byly prohlédnuty/zkontrolovány podle příslušných úředních postupů a považují se za prosté karanténních škodlivých organismů vymezených dovážející smluvní stranou a že odpovídají stávajícím fytosanitárním požadavkům dovážející smluvní strany, včetně požadavků pro regulované nekaranténní škodlivé organismy. Považují se za v podstatě prosté ostatních škodlivých organismů.“;

k)	slova „Dodatkové prohlášení“ a za nimi dodatkové prohlášení uvedené v čl. 67 odst. 2 a tvrzení uvedené v čl. 67 odst. 3 a jakékoli případné další fytosanitární informace relevantní pro zásilku. Pokud místo pro dodatkové prohlášení není dostatečné, pokračuje se na rubu formuláře;

l)	slova „Desinsekční a/nebo dezinfekční ošetření“;

m)	slovo „Ošetření“ a za ním druh ošetření, který byl použit na uvedenou zásilku;

n)	slova „Chemikálie (účinná látka)“ a za nimi aktivní látka chemické látky použité pro ošetření uvedené v písmeni m);

o)	slova „Trvání a teplota“ a za nimi délka trvání a případně teplota uvedeného ošetření;

p)	slovo „Koncentrace“ následované údajem o koncentraci uvedené chemické látky, jíž bylo během uvedeného ošetření dosaženo;

q)	slovo „Datum“ a za ním datum, kdy bylo uvedené ošetření provedeno;

r)	slova „Další informace“ a za nimi další informace, které si příslušný orgán přeje na osvědčení uvést;

s)	slova „Místo vydání“ a za nimi místo vydání rostlinolékařského osvědčení;

t)	slovo „Datum“ a za nimi datum vydání rostlinolékařského osvědčení;

u)	slova „Jméno a podpis pověřeného úředníka“ a za nimi jméno a podpis úředníka vydávajícího a podepisujícího rostlinolékařské osvědčení;

v)	slova „Razítko organizace“ a za nimi úřední razítko příslušného orgánu vydávajícího rostlinolékařské osvědčení.

2)	Formulář, na němž je osvědčení vydáno, je opatřen reliéfním razítkem příslušného orgánu, který opatřuje osvědčení svým podpisem.

ČÁST B

Rostlinolékařská osvědčení pro reexport uvedená v čl. 95 odst. 4

Rostlinolékařské osvědčení pro přemístění z území Unie za účelem reexportu do třetí země obsahuje tyto prvky:

slova „Rostlinolékařské osvědčení pro reexport“ a za nimi:

i)	písmena „EU“;

ii)	dvoupísmenný kód uvedený v čl. 63 písm. b) členského státu, v němž je profesionální provozovatel žádající o vydání rostlinolékařského osvědčení pro reexport registrován;

iii)

lomítko;

iv)	jedinečný identifikační kód osvědčení složený z čísel nebo kombinace písmen a čísel, přičemž písmena představují oblast či okres členského státu, ve kterém je osvědčení vydáno;

b)	slova „Název a adresa vývozce“ a za nimi název a adresa registrovaného provozovatele žádajícího o vydání rostlinolékařského osvědčení pro reexport;

c)	slova „Deklarované jméno a adresa příjemce“ a za nimi deklarované jméno a adresa příjemce;

d)	slova „Organizace ochrany rostlin (uveďte stát)“ a za nimi název členského státu, jehož organizace ochrany rostlin vydává osvědčení, a dále slova „pro organizaci (organizace) ochrany rostlin (uveďte stát)“ a za nimi název či názvy země nebo zemí určení;

e)	slova „Místo původu“ a za nimi místo původu rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů obsažených v zásilce, pro niž je osvědčení vydáno;

f)	slova „Deklarované dopravní prostředky“ a za nimi deklarované dopravní prostředky uvedené zásilky;

g)	slova „Deklarované místo vstupu“ a za nimi deklarované místo vstupu do země určení uvedené zásilky;

h)	slova „Rozlišovací znaky: počet a popis balení; název výrobku; botanický název rostlin“ a za nimi počet a druh balení obsažených v zásilce;

i)	slova „Deklarované množství“ a za nimi množství rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů obsažených v uvedené zásilce vyjádřené počtem nebo hmotností;

následující text:

„Potvrzuje se, že

—

výše uvedené rostliny či rostlinné produkty byly dovezeny do …….……… (reexportující země) z .………………. (země původu) a vztahuje se na ně



*originál



*ověřená kopie rostlinolékařského osvědčení č. ………………. připojený/připojená k tomuto osvědčení,

—

že jsou



*zabaleny



*opětovně zabaleny



*původních



*nových kontejnerech,

—

které jsou na základě

	*původního rostlinolékařského osvědčení

	*dodatečné inspekce

považovány za vyhovující současné fytosanitární regulaci dovážející země a že

—	během uskladnění v ……………… (reexportující země) nebyla zásilka vystavena riziku zamoření nebo infekce.

*	Zaškrtněte příslušné políčko“, doplňte požadované informace a zaškrtněte příslušné políčko;

k)	slova „Dodatkové prohlášení“ a za nimi dodatkové prohlášení uvedené v čl. 67 odst. 2 a tvrzení uvedené v čl. 67 odst. 3 a jakékoli případné další fytosanitární informace relevantní pro zásilku. Pokud místo pro dodatkové prohlášení není dostatečné, pokračuje se na rubu formuláře;

l)	slova „Desinsekční a/nebo dezinfekční ošetření“;

m)	slovo „Ošetření“ a za ním druh ošetření, který byl použit na uvedenou zásilku;

n)	slova „Chemikálie (účinná látka)“ a za nimi aktivní látka chemické látky použité pro ošetření uvedené v písmeni m);

o)	slova „Trvání a teplota“ a za nimi délka trvání a případně teplota uvedeného ošetření;

p)	slovo „Koncentrace“ následované údajem o koncentraci uvedené chemické látky, jíž bylo během uvedeného ošetření dosaženo;

q)	slovo „Datum“ a za ním datum, kdy bylo uvedené ošetření provedeno;

r)	slova „Další informace“ a za nimi další informace, které si příslušný orgán přeje na osvědčení uvést;

s)	slova „Místo vydání“ a za nimi místo vydání rostlinolékařského osvědčení;

t)	slovo „Datum“ a za nimi datum vydání rostlinolékařského osvědčení;

u)	slova „Jméno a podpis pověřeného úředníka“ a za nimi jméno a podpis úředníka vydávajícího a podepisujícího rostlinolékařské osvědčení;

v)	slova „Razítko organizace“ a za nimi úřední razítko příslušného orgánu vydávajícího rostlinolékařské osvědčení.

2)	Formulář, na němž je osvědčení vydáno, je opatřen reliéfním razítkem příslušného orgánu, který opatřuje osvědčení svým podpisem.

PŘÍLOHA IX

Srovnávací tabulka

Směrnice Rady 69/464/EHS	Toto nařízení	Nařízení (EU) č. [číslo nařízení o úředních kontrolách]
Článek 1	Čl. 27 odst. 1	—
Článek 2	Čl. 27 odst. 1) písm. d)	—
Článek 3, 4 a 5	Čl. 27 odst. 1 písm. c)	—
Článek 6	Čl. 27 odst. 1. písm. e)	—
Článek 7	—	—
Článek 8	Článek 8	—
Článek 9	Čl. 31 odst. 1	—
Článek 10 a 11	Čl. 27 odst. 1 písm. c)	—
Článek 12 a 13	—	—

Směrnice Rady 93/85/EHS	Toto nařízení	Nařízení (EU) č. [číslo nařízení o úředních kontrolách]
Článek 1	Čl. 27 odst. 1	—
Článek 2	Čl. 27 odst. 1 písm. f)	—
Článek 3	Článek 9	—
Článek 4 až 8	Čl. 27 odst. 1 písm. a), b) a c)	—
Článek 9	—	—
Článek 10	Článek 8	—
Článek 11	Čl. 31 odst. 1	—
Článek 12	Čl. 27 odst. 1	—
Článek 13 až 15	—	—
Příloha I až V	Čl. 27 odst. 1	—

Směrnice Rady 98/57/ES	Toto nařízení	Nařízení (EU) č. [číslo nařízení o úředních kontrolách]
Článek 1	Čl. 27 odst. 1	—
Článek 2	Čl. 27 odst. 1 písm. f)	—
Článek 3	Článek 9	—
Článek 4 až 7	Čl. 27 odst. 1 písm. a), b) a c)	—
Článek 8	—	—
Článek 9	Článek 8	—
Článek 10	Čl. 31 odst. 1	—
Článek 11	Čl. 27 odst. 1	—
Článek 12 až 14	—	—
Příloha I až VII	Čl. 27 odst. 1	—

Směrnice Rady 2007/33/ES	Toto nařízení	Nařízení (EU) č. [číslo nařízení o úředních kontrolách]
Článek 1	Čl. 27 odst. 1	—
Článek 2 a 3	Čl. 27 odst. 1 a 2	—
Článek 4 až 8	Čl. 27 odst. 1 písm. f)	—
Článek 9 až 13	Čl. 27 odst. 1 a 2	—
Článek 14	Článek 8	—
Článek 15	Čl. 31 odst. 1	—
Článek 16	Čl. 27 odst. 1	—
Článek 17	Článek 99	—
Článek 18 až 20	—	—
Příloha I až IV	Čl. 27 odst. 1	—

Směrnice Rady 2000/29/ES	Toto nařízení	Nařízení (EU) č. [číslo nařízení o úředních kontrolách]
Čl. 1 odst. 1, 2 a 3	Článek 1	—
Čl. 1 odst. 4	—	Článek 3
Čl. 1 odst. 5 a 6	—	—
Čl. 2 odst. 1 písm. a)	Čl. 2 odst. 1	—
Čl. 2 odst. 1 písm. b)	Čl. 2 odst. 2	—
Čl. 2 odst. 1 písm. c)	—	—
Čl. 2 odst. 1 písm. d)	Čl. 2 odst. 3	—
Čl. 2 odst. 1 písm. e)	Čl. 1 odst. 1	—
Čl. 2 odst. 1 písm. f)	Článek 73	—
Čl. 2 odst. 1 písm. g)	—	Článek 3, 25 a 36
Čl. 2 odst. 1 písm. h)	Článek 32 až 35	—
Čl. 2 odst. 1 písm. i) první pododstavec	Článek 71	Článek 4
Čl. 2 odst. 1 písm. i) druhý pododstavec	—	Článek 4 a 19
Čl. 2 odst. 1 písm. i) třetí pododstavec	—	Článek 129
Čl. 2 odst. 1 písm. j)	—	Čl. 2 odst. 28
Čl. 2 odst. 1 písm. k)	—	Článek 3
Čl. 2 odst. 1 písm. l)	—	Článek 3
Čl. 2 odst. 1 písm. m)	—	Článek 3
Čl. 2 odst. 1 písm. n)	—	Článek 3
Čl. 2 odst. 1 písm. o)	Čl. 2 odst. 6	—
Čl. 2 odst. 1 písm. p)	—	Čl. 2 odst. 26
Čl. 2 odst. 1 písm. q)	—	—
Čl. 2 odst. 1 písm. r)	—	Čl. 2 odst. 48
Čl. 2 odst. 2	Čl. 2 odst. 2 druhý pododstavec	—
Čl. 3 odst. 1	Čl. 5 odst. 1	—
Čl. 3 odst. 2 a 3	Čl. 5 odst. 1, čl. 37 odst. 1 a čl. 41 odst. 3	—
Čl. 3 odst. 4	—	—
Čl. 3 odst. 5	Čl. 32 odst. 2 a čl. 50 odst. 3	—
Čl. 3 odst. 6	Čl. 5 odst. 2 a čl. 32 odst. 3	—
Čl. 3 odst. 7	Čl. 5 odst. 3, čl. 27 odst. 1 a čl. 37 odst. 1	—
Čl. 3 odst. 8 a 9	Článek 8, 46 a 54	—
Čl. 4 odst. 1	Čl. 40 odst. 1	—
Čl. 4 odst. 2	Čl. 49 odst. 1	—
Čl. 4 odst. 3	—	—
Čl. 4 odst. 4	—	—
Čl. 4 odst. 5	Článek 8, 46 a 54	—
Čl. 4 odst. 6	Článek 44	—
Čl. 5 odst. 1	Čl. 40 odst. 3	—
Čl. 5 odst. 2	Čl. 49 odst. 3	—
Čl. 5 odst. 3	Čl. 40 odst. 2 a čl. 49 odst. 2	—
Čl. 5 odst. 4	Článek 51 a 70	—
Čl. 5 odst. 5	Článek 8, 46 a 54	—
Čl. 5 odst. 6	Článek 44	—
Čl. 6 odst. 1 až 4	Čl. 82 odst. 1, 2 a 3	—
Čl. 6 odst. 5 první a druhý pododstavec	Čl. 82 odst. 1, 2 a 3	—
Čl. 6 odst. 5 třetí pododstavec	Článek 61 a 64	—
Čl. 6 odst. 5 čtvrtý pododstavec	Článek 10	—
Čl. 6 odst. 5 pátý pododstavec	Článek 76	—
Čl. 6 odst. 6	Článek 61 a 65	—
Čl. 6 odst. 7	Článek 76	—
Čl. 6 odst. 8 první odrážka	—	—
Čl. 6 odst. 8 druhá odrážka	Článek 53	—
Čl. 6 odst. 8 třetí odrážka	Čl. 82 odst. 4	—
Čl. 6 odst. 8 čtvrtá odrážka	Článek 62, 65 a 85	—
Čl. 6 odst. 8 pátá odrážka	—	—
Čl. 6 odst. 8 šestá odrážka	Článek 76	—
Čl. 6 odst. 9	Článek 62	—
Čl. 10 odst. 1	Čl. 78 odst. 3, článek 80, 81 a 82	—
Čl. 10 odst. 2	Článek 74, 75 a 76	—
Čl. 10 odst. 3	Článek 88	—
Čl. 10 odst. 4	Čl. 82 odst. 4	—
Čl. 11 odst. 1	Čl. 82 odst. 1	—
Čl. 11 odst. 2	—	—
Čl. 11 odst. 3	—	Čl. 19 písm. d)
Čl. 11 odst. 4	Článek 87	—
Čl. 11 odst. 5	Článek 87	—
Čl. 12 odst. 1	—	Článek 43, 134, 135 a 136
Čl. 12 odst. 2	Čl. 65 odst. 3, čl. 88 odst. 5 a čl. 90 odst. 2	Čl. 4 odst. 1 písm. g) a h)
Čl. 12 odst. 3	—	Článek 115
Čl. 12 odst. 4	Čl. 41 odst. 4 a čl. 90 odst. 1 a 5	Čl. 19 písm. d), článek 103, 130, 134, 135 a 136
Čl. 13 odst. 1 a 2	Čl. 71 odst. 5	Článek 45 a čl. 89 odst. 1 písm. f)
Čl. 13 odst. 3 a 4	—	—
Čl. 13a odst. 1	—	Článek 47
Čl. 13a odst. 2	—	Článek 52
Čl. 13a odst. 3	Článek 71	—
Čl. 13a odst. 4	Článek 71	—
Čl. 13a odst. 5	—	Článek 50 a 52
Čl. 13b odst. 1	—	Článek 63
Čl. 13b odst. 2	—	Článek 49
Čl. 13b odst. 3	—	Článek 46
Čl. 13b odst. 4	—	Článek 46
Čl. 13b odst. 5	—	Článek 46
Čl. 13b odst. 6	—	—
Čl. 13c odst. 1 písm. a)	—	Článek 55
Čl. 13c odst. 1 písm. b)	Článek 61	—
Čl. 13c odst. 1 písm. c)	—	Článek 54, 55 a 56
Čl. 13c odst. 2 písm. a)	—	Článek 47
Čl. 13c odst. 2 písm. b)	—	Článek 51
Čl. 13c odst. 2 písm. c)	—	Článek 51
Čl. 13c odst. 2 písm. d)	—	Článek 51
Čl. 13c odst. 2 písm. e)	—	Článek 49, 50 a 51
Čl. 13c odst. 2 písm. f).	—	Článek 47
Čl. 13c odst. 3	—	Článek 55 a 130
Čl. 13c odst. 4	—	Článek 55, 58 a 62
Čl. 13c odst. 5	—	—
Čl. 13c odst. 6	Článek 89	—
Čl. 13c odst. 7	Článek 72	Článek 134, 135 a 136
Čl. 13c odst. 8	Čl. 40 odst. 4, čl. 41 odst. 4, čl. 49 odst. 5, čl. 50 odst. 4 a článek 97	Článek 130
Čl. 13d odst. 1	—	Článek 77 a 78
Čl. 13d odst. 2	—	Článek 79
Čl. 13d odst. 3	—	Článek 79 a 83
Čl. 13d odst. 4	—	Článek 80
Čl. 13d odst. 5	—	Článek 78 a 79
Čl. 13d odst. 6	—	—
Čl. 13d odst. 7	—	—
Článek 13e	Článek 94 a 95	—
Článek 14	Čl. 5 odst. 3 a 4), čl. 32 odst. 3), čl. 37 odst. 2 a 3, čl. 40 odst. 2, čl. 41 odst. 2, čl. 49 odst. 2, čl. 50 odst. 2, čl. 68 odst. 2 a 3, čl. 69 odst. 2 a 3, čl. 74 odst. 2 a 3 a čl. 75 odst. 2 a 3	—
Čl. 15 odst. 1	Čl. 41 odst. 2 první pododstavec	—
Čl. 15 odst. 2	Čl. 41 odst. 2 druhý pododstavec	—
Čl. 15 odst. 3	Čl. 67 odst. 3	—
Čl. 15 odst. 4	—	—
Čl. 16 odst. 1	Čl. 10 odst. 1 a 2 a článek 16	—
Čl. 16 odst. 2 první pododstavec	Článek 28	—
Čl. 16 odst. 2 druhý pododstavec	Čl. 14 odst. 1	—
Čl. 16 odst. 2 třetí pododstavec	Čl. 14 odst. 1	—
Čl. 16 odst. 2 čtvrtý pododstavec	—	—
Čl. 16 odst. 3	Článek 29	—
Čl. 16 odst. 4	Čl. 27 odst. 1, čl. 29 odst. 1 a čl. 47 odst. 1	—
Čl. 16 odst. 5	Čl. 27 odst. 6, čl. 29 odst. 6 a čl. 47 odst. 4	—
Článek 18	Článek 99	—
Článek 20	—	—
Čl. 21 odst. 1	—	Čl. 115 odst. 1 a 2
Čl. 21 odst. 2	—	Čl. 115 odst. 4
Čl. 21 odst. 3	—	Čl. 115 odst. 1 a 3
Čl. 21 odst. 4	—	Čl. 115 odst. 1 a 3
Čl. 21 odst. 5	—	Článek 117 a 118
Čl. 21 odst. 6	Článek 97	Článek 130
Čl. 21 odst. 7	—	—
Čl. 21 odst. 8	—	—
Článek 22	—	—
Čl. 23 odst. 1	—	—
Čl. 23 odst. 2	—	—
Čl. 23 odst. 3	Článek 102	—
Čl. 23 odst. 4	—	—
Čl. 23 odst. 5 první pododstavec	—	—
Čl. 23 odst. 5 druhý pododstavec	—	—
Čl. 23 odst. 5 třetí pododstavec	—	—
Čl. 23 odst. 5 čtvrtý pododstavec	—	—
Čl. 23 odst. 5 pátý pododstavec	—	—
Čl. 23 odst. 6 první pododstavec	—	—
Čl. 23 odst. 6 druhý pododstavec	—	—
Čl. 23 odst. 6 třetí pododstavec	—	—
Čl. 23 odst. 6 čtvrtý pododstavec	—	—
Čl. 23 odst. 7	—	—
Čl. 23 odst. 8	—	—
Čl. 23 odst. 9	—	—
Čl. 23 odst. 10	—	—
Čl. 24 odst. 1	—	—
Čl. 24 odst. 2	—	—
Čl. 24 odst. 3	—	—
Článek 25	—	—
Článek 26	—	—
Článek 27	—	Čl. 87 odst. 2
Článek 27a	—	Článek 107 až 110
Článek 28	—	—
Článek 29	—	—
Příloha I část A oddíl I	Čl. 5 odst. 2	—
Příloha I část A oddíl II	Čl. 5 odst. 2	—
Příloha I část B	Čl. 32 odst. 3	—
Příloha II část A oddíl I	Čl. 5 odst. 2	—
Příloha II část A oddíl II	Čl. 37 odst. 2	—
Příloha II část B	Čl. 32 odst. 3	—
Příloha III část A	Čl. 40 odst. 1	—
Příloha III část B	Čl. 49 odst. 1	—
Příloha IV část A	Čl. 41 odst. 1	—
Příloha IV část B	Čl. 50 odst. 1	—
Příloha V část A bod I	Čl. 74 odst. 1	—
Příloha V část A bod II	Čl. 75 odst. 1	—
Příloha V část B bod I	Čl. 68 odst. 1	—
Příloha V část B bod II	Čl. 69 odst. 1	—
Příloha VI	—	—
Příloha VII	Příloha VIII	—
Příloha VIII	—	—
Příloha VIIIa	—	—
Příloha IX	—	—

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/722

P7_TA(2014)0383

Bezpečnost spotřebních výrobků ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti spotřebních výrobků a o zrušení směrnice Rady 87/357/EHS a směrnice 2001/95/ES (COM(2013)0078 – C7-0042/2013 – 2013/0049(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/62)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0078),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0042/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. května 2013 (1),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro právní záležitosti (A7-0355/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 81.

P7_TC1-COD(2013)0049

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o bezpečnosti spotřebních výrobků a o zrušení směrnice Rady 87/357/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (3) stanoví základní požadavek pro výrobky na vnitřním trhu , že spotřební výrobky musí být bezpečné a že orgány členských států pro dozor nad trhem musí přijímat účinná opatření proti nebezpečným výrobkům a vyměňovat si za tím účelem informace prostřednictvím systému Společenství pro rychlou výměnu informací RAPEX. Směrnici 2001/95/ES je třeba od základu revidovat, aby se zlepšilo její fungování a zajistil se soulad s vývojem právních předpisů Unie, pokud jde o dozor nad trhem, povinnosti hospodářských subjektů a normalizaci. V zájmu jasnosti by směrnice 2001/95/ES měla být zrušena a nahrazena tímto nařízením. [pozm. návrh 1]

(2)	Nařízení je vhodným právním nástrojem, neboť stanoví jasná a podrobná pravidla, jež nenechávají prostor pro rozdílné provedení a uplatňování jednotlivými členskými státy. Nařízení zajistí, že budou právní požadavky v celé Unii použitelné současně. [pozm. návrh 2]

(3)

Pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele musí k ochraně zdraví a bezpečnosti spotřebitelů přispívat Unie. V tomto ohledu je toto nařízení musí přispívat nezbytné ke splnění základního cíle vnitřního trhu pro bezpečné výrobky, přičemž přispívá k dosažení cílů uvedených v článku 169 Smlouvy o fungování Evropské unie ( dále jen „Smlouva o fungování EU“). Zvláště by se mělo zaměřit na zajištění fungování vnitřního trhu, pokud jde o výrobky určené spotřebitelům, a to tím, že stanoví jednotná pravidla pro požadavek na obecnou bezpečnost, hodnotící kritéria a povinnosti hospodářských subjektů. Vzhledem k tomu, že pravidla dozoru nad trhem, včetně pravidel pro systém RAPEX, jsou stanovena v nařízení (EU) č. […/…] [ o dozoru nad trhem s výrobky ] (4) , které se vztahuje rovněž na výrobky, jichž se týká toto nařízení, není v tomto nařízení zapotřebí žádných dalších ustanovení o dozoru nad trhem nebo o systému RAPEX. [pozm. návrh 3]

(3a)

Toto nařízení by se mělo zvláště zaměřit na zajištění fungování vnitřního trhu, pokud jde o výrobky určené spotřebitelům, a to tím, že stanoví jednotná pravidla pro požadavek na obecnou bezpečnost, kritéria hodnocení a povinnosti hospodářských subjektů. Vzhledem k tomu, že pravidla dozoru nad trhem, včetně pravidel pro systém RAPEX, jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… (5) (*1) , nejsou v tomto nařízení nutná žádná další ustanovení o dozoru nad trhem nebo o systému RAPEX. [pozm. návrh 4]

(3b)

Bezpečnost spotřebitelů do značné míry závisí na aktivním prosazování požadavků Unie na bezpečnost výrobků. Činnosti na vnitrostátní i unijní úrovni spojené s dozorem nad trhem by měly být průběžně zlepšovány a jejich účinnost by se měla zvyšovat, aby odpovídaly neustále se měnícím výzvám globálního trhu a stále složitějšího dodavatelského řetězce. Nespolehlivý systém dozoru nad trhem by mohl narušovat hospodářskou soutěž, ohrožovat bezpečnost spotřebitelů a oslabovat důvěru občanů ve vnitřní trh. Členské státy by proto měly zaujmout systematický přístup k zajištění zvyšující se účinnosti dozoru nad trhem a dalších kontrolních činností a měly by zajistit, aby tato opatření byla pro veřejnost a zúčastněné strany průhledná. [pozm. návrh 5]

(4)

Právní předpisy Unie o potravinách, krmivu a souvisejících oblastech zavádějí zvláštní režim pro zajištění bezpečnosti výrobků, na které se vztahují. Toto nařízení by se proto nemělo použít na uvedené výrobky, s výjimkou materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, pokud jde o nebezpečí, na která se nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 (6) nebo jiné zvláštní právní předpisy v oblasti potravin, které se týkají pouze chemických a biologických rizik souvisejících s potravinami.

(5)	Léčivé přípravky podléhají před uvedením na trh posouzení, které zahrnuje zvláštní analýzu rizik a přínosů. Měly by tudíž být vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(6)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na služby. Nicméně za účelem dosažení ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů by se mělo vztahovat na všechny výrobky, které jsou používány, dodávány nebo poskytovány spotřebitelům v rámci poskytování služeb, včetně výrobků, se kterými přicházejí spotřebitelé do přímého styku během poskytování služeb poskytovatelem služeb . Avšak například stroj, na němž se spotřebitel přepravuje nebo s nímž cestuje a který je provozován poskytovatelem služby, by měl být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučen, neboť jeho bezpečnost musí řešit pravidla týkající se bezpečnosti poskytované služby. [pozm. návrh 6]

(6a)	Výrobky, které jsou navrženy výhradně pro profesionální použití, ale následně se dostaly na spotřebitelský trh, by měly podléhat tomuto nařízení, protože mohou, budou-li za rozumně předvídatelných podmínek použity, představovat rizika pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů. [pozm. návrh 7]

(6b)	Prostředky, v nebo na nichž se spotřebitel přepravuje a které jsou provozovány poskytovatelem služby, by měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny, neboť jejich bezpečnost musí řešit pravidla týkající se bezpečnosti poskytované služby. [pozm. návrh 8]

(7)

Navzdory rozvoji odvětvových harmonizačních právních předpisů Unie, které se týkají bezpečnostních hledisek specifických výrobků nebo kategorií výrobků, je prakticky nemožné přijmout právní předpisy Unie pro všechny spotřební výrobky, které existují nebo by mohly být vyvinuty. Je proto nutné zavést legislativní rámec horizontální povahy, aby se vyplnily mezery a zajistila ochrana spotřebitele, která není zajištěna jinak, zejména s ohledem na dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, jak vyžaduje články 114 a 169 Smlouvy o fungování EU.

(8)

Pokud jde o výrobky, na něž se vztahuje toto nařízení, měly by oblasti působnosti různých částí být jasně vymezeny vůči odvětvovým harmonizačním právním předpisům Unie. Zatímco požadavek na obecnou bezpečnost výrobků a související ustanovení kapitoly I tohoto nařízení by měly být použitelné na veškeré spotřební výrobky, povinnosti hospodářských subjektů by se neměly uplatňovat v případech, kdy harmonizační právní předpisy Unie, jako jsou např. právní předpisy Unie týkající se kosmetiky, hraček, elektrických spotřebičů nebo stavebních výrobků, obsahují rovnocenné povinnosti. [pozm. návrh 9]

(9)

Aby byl zajištěn soulad mezi tímto nařízením a odvětvovými harmonizačními právními předpisy Unie, pokud jde o specifické povinnosti hospodářských subjektů, měla by být ustanovení týkající se výrobců, pověřených zástupců, dovozců a distributorů založena na referenčních ustanoveních obsažených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh (7). Harmonizované právní předpisy Unie by však neměly představovat zbytečnou administrativní zátěž pro hospodářské subjekty. [pozm. návrh 10]

(10)	Oblast působnosti tohoto nařízení by neměla být omezena na určitý způsob prodeje spotřebitelských výrobků, a měla by tudíž zahrnovat i prodej na dálku , jako je elektronický prodej, prodej online a prodejní platformy . [pozm. návrh 11]

(11)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na použité výrobky, které v rámci obchodní činnosti znovu vstupují do dodavatelského řetězce, a to za předpokladu že na trh vstoupily jako takové, a na použité výrobky, které původně vstoupily na trh po vstupu tohoto nařízení v platnost, s výjimkou těch, u nichž nemůže spotřebitel rozumně očekávat, že splňují vyspělé bezpečnostní normy, například starožitnosti. [pozm. návrh 12]

(12)

Toto nařízení by se mělo rovněž vztahovat na výrobky, které, ačkoliv nejsou potravinami, se potravinám podobají a které by mohly být zaměněny lidé, zejména malé děti, mohli zaměnit za potraviny, takže spotřebitelé, zejména děti, je mohou a následně vložit do úst, vsát je nebo je polknout, což by mohlo způsobit například udušení, otravu, perforaci nebo zablokování trávicího ústrojí a způsobit si tak smrt či zranění, a mělo by proto zakázat uvádění na trh, dovoz, výrobu a vývoz těchto výrobků . Na tyto výrobky, které se podobají potravinám, se dosud vztahovala směrnice Rady 87/357/EHS ze dne 25. června 1987 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není rozpoznatelná a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů (8), jež by měla být zrušena. [pozm. návrh 13]

(13)

Bezpečnost výrobků by se měla posuzovat s ohledem na všechna příslušná hlediska, zejména na jejich vlastnosti , složení, pravost, materiály, součástky a prezentaci výrobku a jeho obalu , jakož i na kategorie spotřebitelů, které budou výrobky pravděpodobně využívat, s přihlédnutím k jejich zranitelnosti (zejména děti a starší a zdravotně postižené osoby). [pozm. návrh 14]

(13a)

Zásada obezřetnosti, kterou stanoví čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a kterou popisuje mimo jiné sdělení Komise ze dne 2. února 2000 nazvané „O zásadě obezřetnosti“, je základní zásadou pro bezpečnost výrobků a bezpečnost spotřebitelů a měla by být řádně zohledněna při stanovování kritérií pro posuzování bezpečnosti výrobku. [pozm. návrh 15]

(13b)

V tomto nařízení by měly být zohledněny „výrobky lákavé pro děti“, jejichž vzhled a vlastnosti jakýmkoli způsobem připomínají hračku nebo předmět, který je lákavý pro děti nebo pro děti určený. Výrobky lákavé pro děti by měly být rovněž posuzovány s ohledem na jejich míru rizika, přičemž je třeba přijmout příslušná opatření ke zmírnění tohoto rizika; [pozm. návrh 16]

(13c)

Při posuzování bezpečnosti výrobku by mělo být obzvláště bráno v potaz, zda výrobek způsobil zranění, na která byla upozorněna celoevropská databáze zranění, zavedená podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… (*2) . [pozm. návrh 17]

(14)	Aby se předešlo překrývání bezpečnostních požadavků a rozporům s jinými právními předpisy Unie, měl by se výrobek, který je v souladu s odvětvovými harmonizačními právními předpisy Unie zaměřenými na ochranu zdraví a bezpečnost osob, považovat za bezpečný podle tohoto nařízení.

(15)

Hospodářské subjekty by měly být podle role, kterou hrají v dodavatelském řetězci, odpovědné za soulad výrobků s právními předpisy, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví a bezpečnost spotřebitelů. V tomto ohledu by měla být důsledně sblížena ustanovení týkající se povinností hospodářských subjektů obsažených v rozhodnutí č. 768/2008/ES, což zajistí rovné podmínky ve vztahu k povinnostem hospodářských subjektů upravených harmonizovanými právními předpisy Unie a povinnostem hospodářských subjektů upravených neharmonizovanými právními předpisy podle tohoto nařízení. [pozm. návrh 20]

(15a)

V případě výrobků, které nejsou předmětem harmonizačních právních předpisů Unie, evropských norem nebo právních předpisů členských států týkajících se požadavků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, by hospodářské subjekty měly hodnotit bezpečnost výrobků v souladu se zvláštními kritérii, na jejichž základě by měly stanovit míru rizika spojeného s daným výrobkem. S hodnocením bezpečnosti mohou hospodářským subjektům pomoci orgány dozoru nad trhem. [pozm. návrh 21]

(15b)

Aby usnadnily uvádění bezpečných výrobků na trh, měly by být hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky, schopny plnit povinnosti, které jim ukládá toto nařízení, tím, že vytvoří konsorcia dvojího účelu – zaručovat dodržování bezpečnostních požadavků a náročných kvalitativních norem u výrobků a snižovat náklady a administrativní zátěž jednotlivých podniků. [pozm. návrh 22]

(16)

Všechny hospodářské subjekty zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly přijmout vhodná opatření k tomu, aby na trh uváděly pouze výrobky, které jsou bezpečné a v souladu s tímto nařízením. Je nezbytné stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností odpovídající roli jednotlivých hospodářských subjektů, kterou mají v dodavatelském a distribučním procesu.

(16a)

Výrobci by měli zajistit, aby výrobky, které uvádějí na trh, byly navrženy a vyrobeny v souladu s bezpečnostními požadavky stanovenými tímto nařízením. S cílem ozřejmit povinnosti výrobců a minimalizovat související administrativní zátěž by Komise měla zavést obecnou unijní metodiku posuzování rizik výrobků a vytvořit uživatelsky vstřícné elektronické nástroje pro analýzu rizik. Tato metodika by měla představovat účinný nástroj pro hodnocení rizik vycházející z osvědčených postupů a podnětů zúčastněných stran, který mohou výrobci použít při navrhování výrobků. [pozm. návrh 23]

(16b)

Pro usnadnění komunikace mezi hospodářskými subjekty, orgány dozoru nad trhem a spotřebiteli by měly členské státy podněcovat hospodářské subjekty k tomu, aby kromě poštovní adresy uváděly také adresu webových stránek. [pozm. návrh 24]

(17)	Dovozci jsou odpovědní za to, aby výrobky pocházející ze třetích zemí, které uvádějí na trh Unie, byly v souladu s požadavky tohoto nařízení. Do tohoto nařízení by proto měly být zahrnuty zvláštní povinnosti pro dovozce.

(18)	Distributoři dodávají výrobek na trh poté, co jej na trh uvedl výrobce nebo dovozce, a měli by jednat s náležitou péčí, aby jejich nakládání s daným výrobkem nepříznivě neovlivnilo soulad výrobku s tímto nařízením.

(18a)

Distributor by se měl ujistit, že výrobce a dovozce splnili své povinnosti, to znamená ověřit, že je na výrobku nebo jeho obalu uvedeno jméno, název modelu, název značky nebo adresa, na které mohou být výrobce a dovozce kontaktováni, a že je na výrobku uvedeno číslo výrobní šarže, sériové číslo či jiný prvek umožňující jeho identifikaci. Distributor by neměl kontrolovat každý výrobek zvlášť kromě případů, kdy se domnívá, že výrobce nebo dovozce nesplnili dané povinnosti. [pozm. návrh 25]

(19)	Každý hospodářský subjekt, který buď uvede výrobek na trh pod svým vlastním jménem nebo ochrannou známkou, nebo jej změní tak, že může ovlivnit soulad s požadavky tohoto nařízení, by měl být považován za výrobce a měl by na sebe vzít povinnosti výrobce.

(20)

Zajištění identifikace a dohledatelnosti výrobků v celém dodavatelském řetězci pomáhá určit hospodářské subjekty a přijmout účinná nápravná opatření proti nebezpečným výrobkům, jako jsou cílená stažení z oběhu. Identifikace a dohledatelnost tak zajišťuje, aby spotřebitelé a hospodářské subjekty získali přesné informace týkající se nebezpečných výrobků, což zvyšuje důvěru v trh a zamezuje zbytečnému narušení obchodu. Na výrobcích by proto měla být uvedena informace umožňující identifikaci výrobku, výrobce a případného dovozce. Výrobci by rovněž měli vypracovat technickou dokumentaci týkající se výrobků, pro niž si mohou zvolit nejvhodnější a nákladově nejefektivnější (například elektronickou) podobu. Navíc by měly být hospodářské subjekty povinny určit své dodavatele a subjekty, kterým ony samy výrobek dodaly. Na zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení se použije směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (9).

(20a)

Globalizace, častější využívání externích služeb a nárůst mezinárodního obchodu znamenají, že se na světových trzích obchoduje s větším množstvím výrobků, a v tomto ohledu je pro řešení problémů způsobovaných složitými dodavatelskými řetězci a větším objemem obchodu klíčová úzká spolupráce mezi světovými regulačními orgány a dalšími zúčastněnými stranami v oblasti bezpečnosti spotřebních výrobků. Konkrétně by Komise měla být vybízena k věnování větší pozornosti bezpečnosti konstrukce výrobků prostřednictvím dvoustranné spolupráce s orgány třetích zemí zodpovědnými za dozor nad trhem. [pozm. návrh 26]

(20b)

Stávající systémy dohledatelnosti a postupy identifikace by měly být účinně vymáhány a zlepšovány. V tomto ohledu je nezbytné posoudit a vyhodnotit užívání zavedených technologií proto, aby byla zaručena vyšší výkonnost a snížena administrativní zátěž pro hospodářské subjekty. Jedním z cílů tohoto nařízení je neustálé zlepšování systémů dohledatelnosti používaných u hospodářských subjektů a výrobků. [pozm. návrh 27]

(20c)

Za účelem budoucího zlepšení dohledatelnosti by Komise měla posoudit, jak je možné usnadnit používání zvláštních technologií pro sledování a vyhledávání a technologií pro ověřování pravosti výrobků. V rámci tohoto posouzení by posuzované technologie měly zajistit mimo jiné bezpečnost spotřebních výrobků, zlepšit mechanismy dohledávání a vyhnout se zbytečné administrativní zátěži pro hospodářské subjekty, aby se její náklady nepřenášely na spotřebitele. [pozm. návrh 28]

(20d)

Na základě vytvoření národních kontaktních míst podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 (10) by kontaktní místa pro bezpečnost výrobků měla fungovat jako informační centra členských států pro hospodářské subjekty, aby těmto subjektům poskytovala rady a školení týkající se požadavků na bezpečnost výrobků a právních předpisů v této oblasti. [pozm. návrh 29]

(21)

Uvedení původu nahrazuje základní požadavky je nezbytným doplněním základních požadavků na dohledatelnost stanovených tímto nařízením , které se týkají názvu a adresy výrobce. Zejména uvedení země původu napomůže při identifikaci skutečného místa výroby ve všech případech, kdy nelze výrobce kontaktovat nebo kdy , zejména když je jeho udaná adresa odlišná od skutečného místa výroby , když jméno a adresa výrobce úplně chybí nebo když byla tato adresa na obalu, který se ztratil . Tyto informace usnadní orgánům dozoru nad trhem činnost při zpětném dohledávání cesty výrobku až k místu skutečné výroby a je možné díky nim kontaktovat orgány země původu v rámci dvoustranné nebo vícestranné spolupráce na bezpečnosti spotřebních výrobků s cílem učinit vhodné následné kroky. [pozm. návrh 30]

(21a)

Označení původu výrobku by spotřebitelům usnadnilo přístup k informacím o výrobním řetězci, což by zvýšilo jejich informovanost. Zejména existuje nebezpečí, že uvedení jména výrobce na základě povinnosti, kterou mají hospodářské subjekty, bude pro spotřebitele zavádějící, neboť uvedení výrobce spotřebiteli nutně neumožňuje zjistit zemi výroby. Uvedení původu by mělo být tudíž jediným prostředkem, na základě kterého by spotřebitelé byli schopni zjistit zemi výroby určitého výrobku. [pozm. návrh 31]

(21b)

V několika jurisdikcích obchodních partnerů Unie je uvádění původu povinné, pokud jde o označování výrobků a celní prohlášení. Zavedení uvádění původu podle tohoto nařízení sblíží Unii s mezinárodním obchodním režimem. Jelikož se požadavek na uvádění původu týká všech výrobků na území Unie mimo jídla, ať jsou tyto výrobky dováženy, či nikoli, bude tento požadavek odpovídat povinnostem Unie v rámci mezinárodního obchodu. [pozm. návrh 32]

(22)

V zájmu usnadnění účinného a soudržného uplatňování požadavku na obecnou bezpečnost stanoveného v tomto nařízení je důležité využít evropských norem týkajících se některých výrobků a rizik, a to tím způsobem, že výrobek, který odpovídá takové evropské normě, na niž je uveden odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, by se měl považovat za výrobek splňující uvedený požadavek.

(23)

Pokud Komise zjistí, že je třeba pomocí evropské normy zajistit soulad některých výrobků s požadavkem na obecnou bezpečnost podle tohoto nařízení, měla by uplatnit příslušná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (11) a požádat jednu nebo několik evropských normalizačních organizací, aby buď navrhly, nebo určily normu, která je vhodná k tomu, aby výrobky, jež jí vyhovují, byly považovány za bezpečné. Odkazy na tyto evropské normy by měly být zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

(24)

Postupy pro žádosti o evropské normy na podporu tohoto nařízení a pro formální námitky proti nim by měly být stanoveny v tomto nařízení a sladěny s nařízením (EU) č. 1025/2012. K zajištění celkového souladu v otázkách evropské normalizace by proto žádosti o evropské normy nebo námitky směřující proti evropské normě měly být podávány výboru ustavenému podle uvedeného nařízení, poté co byli vhodným způsobem konzultováni odborníci z členských států v oblasti bezpečnosti spotřebních výrobků a příslušné zúčastněné strany . [pozm. návrh 33]

(25)

Evropské normy, na něž byly zveřejněny odkazy v souladu se směrnicí 2001/95/ES, by měly i nadále poskytovat předpoklad souladu s požadavkem na obecnou bezpečnost. Pověření k vypracování normy vydaná Komisí podle směrnice 2001/95/ES by měla být považována za žádosti o normy vydané v souladu s tímto nařízením.

(26)	Pokud neexistují příslušné evropské normy nebo jiné uznávané prostředky k posouzení bezpečnosti výrobků, měla by se při posuzování bezpečnosti výrobku brát v úvahu doporučení Komise přijatá k tomuto účelu podle článku 292 Smlouvy o fungování EU.

(26a)

S cílem zachovat vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, za účelem určení výrobků, kategorií nebo skupin výrobků, u nichž z důvodu jejich nízké rizikovosti nemusí být jméno a adresa výrobce a dovozce uvedeny na výrobku samotném, a za účelem určení výrobků, kategorií nebo skupin výrobků, jež představují vážné riziko pro zdraví a bezpečnost osob a upřesnění údajů, jež mají hospodářské subjekty shromažďovat a ukládat prostřednictvím systému dohledatelnosti . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány Evropskému parlamentu a Radě současně, včas a vhodným způsobem.

(27)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi, pokud jde o osvobození od povinnosti informovat orgány dozoru nad trhem o výrobcích, které představují riziko, pokud jde o druh nosiče údajů a jeho umístění na výrobku pro účely systému dohledatelnosti, pokud jde o žádosti o vypracování či určení normy adresované evropským normalizačním organizacím a pokud jde o rozhodnutí o formálních námitkách proti evropským normám. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(28)

Poradní postup by se měl používat pro přijímání prováděcích aktů ohledně rozhodnutí o formálních námitkám proti evropským normám a v případech, kdy odkazy na dotčené evropské normy dosud nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, vzhledem k tomu, že příslušná norma dosud nevedla k předpokladu souladu s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v tomto nařízení.

(30)

Členské státy by měly stanovit pravidla týkající se sankcí, které se uplatní při porušování tohoto nařízení, a zajistit, aby byly uplatňovány. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a záviset na závažnosti, délce trvání a úmyslnosti či opakování tohoto porušování a na velikosti podniku z hlediska počtu zaměstnanců a ročního obratu dotčených hospodářských subjektů, se zvláštním ohledem na malé a střední podniky . Porušování tohoto nařízení by mělo vést ke správním sankcím, které jsou v celé Unii jednotné. Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby příjmy získané z těchto sankcí přidělily na činnosti dozoru nad trhem . [pozm. návrh 34]

(30a)

Komise by měla příslušné sankce zveřejnit, aby zvýšila jejich odrazující účinek. Hospodářské subjekty, u kterých je opakovaně zjištěno úmyslné porušení tohoto nařízení, by navíc měly být zařazeny na veřejnou černou listinu platnou pro celou Unii. [pozm. návrh 35]

(31)	Aby se mohly hospodářské subjekty, členské státy a Komise přizpůsobit změnám, které zavádí toto nařízení, je vhodné stanovit dostatečné přechodné období před počátkem použitelnosti tohoto nařízení.

(32)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit řádné fungování vnitřního trhu s výrobky určenými spotřebitelům a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(33)	Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Zejména toto nařízení usiluje o zajištění plného dodržování povinnosti zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a ochrany spotřebitele, jakož i svobodu podnikání,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a cíl [pozm. návrh 36]

Cílem tohoto nařízení je zajistit řádné fungování vnitřního trhu a současně zachovat vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů. [pozm. návrh 37]

Toto nařízení stanoví pravidla pro bezpečnost spotřebních výrobků uváděných nebo dodávaných na trh Unie.

Ustanovení tohoto nařízení vycházejí ze zásady obezřetnosti. [pozm. návrh 38]

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se použije na výrobky, které byly získány v rámci výrobního procesu a jsou uváděny nebo dodávány na trh, včetně internetového trhu, a to jak nové, tak použité nebo upravené, a které splňují některé z těchto kritérií: [pozm. návrh 39]

(a)	jsou určeny spotřebitelům;

(b)

je pravděpodobné, že budou za rozumně předvídatelných podmínek spotřebiteli po uvedení na trh používány, i když nejsou pro ně nejsou spotřebitele přímo určeny; není pravděpodobné, že by spotřebitelé používali výrobky, které jsou určené výlučně pro profesionály a jako takové výslovně označeny a prezentovány ; [pozm. návrh 40]

(c)	spotřebitelé jsou jim vystaveni poskytovány spotřebiteli v souvislosti se službou rámci služby , která ať již je jim poskytována výrobek používán samotným spotřebitelem, či nikoli . [pozm. návrh 41]

2. Toto nařízení se nepoužije na výrobky, které musí být před použitím opraveny nebo upraveny, a to pokud jsou tyto výrobky dodávány na trh jako takové , ani na použité výrobky, které byly původně uvedeny na trh před … (*3). [pozm. návrh 42]

3. Toto nařízení se nevztahuje na:

(a)	humánní nebo veterinární léčivé přípravky;

(b)	potraviny;

(c)	materiály a předměty určené pro styk s potravinami, pokud se na rizika spojená s těmito výrobky vztahuje nařízení (ES) č. 1935/2004 nebo jiné právní předpisy Unie týkající se potravin;

(d)

krmiva;

da)	zdravotnické prostředky ve smyslu směrnice Rady 90/385/EHS (13) , 93/42/EHS (14) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES (15) ; [pozm. návrh 43]

(e)	živé rostliny a živočichy, geneticky modifikované organismy a geneticky modifikované mikroorganismy při uzavřeném nakládání, jakož i na rostlinné a živočišné produkty, které přímo souvisejí s jejich budoucí reprodukcí;

(f)	vedlejší produkty živočišného původu a odvozené produkty;

(g)	přípravky na ochranu rostlin;

(h)	prostředky, v nichž se spotřebitelé přepravují nebo v nichž cestují a které jsou provozovány poskytovatelem služby v souvislosti se službou poskytovanou spotřebitelům;

(i)	starožitnosti;

ia)	stavební výrobky ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2001 (16) . [pozm. návrh 44]

4. Kapitoly II až IV tohoto nařízení se nevztahují na výrobky, které jsou předmětem požadavků, jejichž cílem je chránit lidské zdraví a bezpečnost, stanovených v harmonizačních právních předpisech Unie nebo v souladu s nimi.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

(1)

„bezpečným výrobkem“ se rozumí jakýkoli pravý výrobek, který je v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie v oblasti zdraví a bezpečnosti. Pokud takové právní předpisy neexistují, rozumí se jím jakýkoli výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek použití, včetně požadavků na životnost, a případně na uvedení do provozu, instalaci , údržbu, odbornou přípravu a údržbu dozor , nepředstavuje žádné riziko nebo představuje pouze minimální rizika slučitelná s použitím výrobku a považovaná za přijatelná a odpovídající vysoké úrovni ochrany zdraví a bezpečnosti osob; [pozm. návrh 45]

(1a)	„modelem výrobku“ se rozumí výrobky, které jsou považovány za specifické, neboť mají totožné nebo podobné základní rysy, přičemž případné rozdíly mezi nimi nemají vliv na jejich úroveň bezpečnosti, ledaže by výrobce nebo dovozce prokázali opak; [pozm. návrh 46]

(2)	„dodáváním na trh“ se rozumí jakékoli dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v průběhu obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

(3)	„uvedením na trh“ se rozumí první dodání výrobku na trh Unie;

(4)	„výrobcem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek, který vyrábí nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit;

(5)	„zplnomocněným zástupcem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně zplnomocněna výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů;

(6)	„dovozcem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země;

(7)	„distributorem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, kromě výrobce či dovozce, která výrobek dodává na trh;

(8)	„hospodářskými subjekty“ se rozumí výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce a distributor;

(9)	„mezinárodní normou“ se rozumí mezinárodní norma podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1025/2012

(10)	;„evropskou normou“ se rozumí evropská norma podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1025/2012;

(11)	„národní normou“ se rozumí národní norma podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1025/2012;

(12)	„evropskou normalizační organizací“ se rozumí evropská normalizační organizace podle definice v čl. 2 odst. 8 nařízení (EU) č. 1025/2012;

(13)	„orgánem dozoru nad trhem“ se rozumí orgán dozoru nad trhem podle definice v čl. 3 odst. 12 nařízení (EU) č. …/… (*4);

(14)	„stažením z oběhu“ se rozumí jakékoli opatření, jehož cílem je navrácení výrobku, který byl již dodán konečnému uživateli;

(15)	„stažením z trhu“ se rozumí jakékoli opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodán na trh;

(16)	„harmonizačními právními předpisy Unie“ se rozumí veškeré právní předpisy Unie harmonizující podmínky pro uvádění výrobků na trh;

(17)	„vážným rizikem“ se rozumí každé vážné riziko, které vyžaduje rychlý zásah a následnou kontrolu, a to i v případech, kdy ze strany orgánů veřejné moci , včetně rizika , jehož účinky nemusí být okamžité. nejsou bezprostřední; [pozm. návrh 47]

Článek 4

Požadavek na obecnou bezpečnost

Hospodářské subjekty uvádějí nebo dodávají na trh Unie pouze bezpečné výrobky.

Článek 4a

Zákaz uvádění na trh, dovozu, výroby či vývozu výrobků, které napodobují potraviny

Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná pro zákaz uvádění na trh, dovozu, výroby či vývozu výrobků, které ačkoli nejsou potravinami, jako potraviny vypadají a u nichž je pravděpodobné, že budou za potraviny mylně považovány na základě svého tvaru, vůně, barvy, vzhledu, obalu, označení, objemu, velikosti nebo jiné vlastnosti, a ohrožují tak zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů. [pozm. návrh 48]

Článek 5

Předpoklad bezpečnosti

Pro účely tohoto nařízení se má za to, že je výrobek v souladu s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v článku 4 v těchto případech:

(a)	pokud jde o rizika, na něž se vztahují požadavky směřující k ochraně lidského zdraví a bezpečnosti stanovené v harmonizačních právních předpisech Unie, je-li v souladu s těmito požadavky;

(aa)	pokud je pravý, tedy pokud výrobek ani jeho prezentace nenesou ochrannou známku bez povolení majitele této známky, která by byla stejná nebo podobná registrované ochranné známce pro daný výrobek, čímž by spotřebitele uváděl v omyl, pokud jde o skutečnou identitu výrobku; [pozm. návrh 49]

(b)

v případě neexistence požadavků stanovených v harmonizačních právních předpisech Unie uvedených v písmeni a) nebo z nich vyplývajících, pokud jde o rizika, na která se vztahují evropské normy, je-li v souladu s příslušnými evropskými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s články 16 a 17;

(c)

v případě neexistence požadavků stanovených v harmonizačních právních předpisech Unie uvedených v písmeni a) nebo z nich vyplývajících a evropských norem uvedených v písmeni b), pokud jde o rizika, na něž se vztahují požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v právních předpisech členského státu, v němž je výrobek dodáván na trh, je-li splňuje-li tyto vnitrostátní předpisy, pokud jsou v souladu s těmito vnitrostátními požadavky právními předpisy Unie . [pozm. návrh 50]

Článek 6

Hlediska pro posuzování bezpečnosti výrobků

1. V případě, že neexistují harmonizační právní předpisy Unie, evropské normy ani požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v právních předpisech členského státu, v němž je výrobek dodáván na trh, jak jsou uvedeny v čl. 5 písm. a), b) a c), vezmou se při posuzování toho, zda je výrobek bezpečný, v úvahu zejména tato hlediska:

(a)	charakteristiky výrobku, včetně jeho pravosti, složení, balení, návodu k montáži a případně k instalaci a údržbě; [pozm. návrh 51]

(b)	vliv na jiné výrobky, jestliže lze rozumně předpokládat, že výrobek bude používán s jinými výrobky;

(c)	prezentace výrobku, označení, veškerá upozornění a návody k jeho použití a zneškodnění a veškeré další údaje nebo informace týkající se výrobku;

(d)	kategorie spotřebitelů, kteří jsou vystaveni riziku při používání výrobku za rozumně předvídatelných podmínek , zejména zranitelných spotřebitelů vyžadujících zvláštní ochranu ; [pozm. návrh 52]

(e)

vzhled výrobku, a zejména pokud se výrobek,:

i)	i když není potravinou, potravině podobá a mohl by být s potravinou zaměněn vzhledem ke své formě, vůni, barvě, vzhledu, balení, označení, objemu, velikosti či jiným charakteristikám ; nebo

ii)	i když není navržen pro děti ani dětem určen, připomíná předmět, který je na základě svého vzhledu, obalu a vlastností obecně považován za lákavý pro děti nebo dětem určený . [pozm. návrh 53]

Možnost dosáhnout vyšší úrovně bezpečnosti nebo dostupnost jiných výrobků, které představují nižší stupeň rizika, není důvodem k tomu, aby nebyl výrobek považován za bezpečný.

2. Pro účely odstavce 1 se při posuzování, zda je výrobek bezpečný, berou v úvahu zejména následující hlediska, jsou-li k dispozici:

(a)	stav vývoje vědy a techniky; [pozm. návrh 54]

aa)	rozumná očekávání spotřebitelů týkající se bezpečnosti, pokud jde o povahu, složení a zamýšlené použití výrobku; [pozm. návrh 55]

(b)	evropské normy jiné než ty, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s články 16 a 17;

ba)	základní požadavky obsažené v žádostech o normalizaci adresovaných evropským normalizačním organizacím v souladu s článkem 16 tohoto nařízení, pokud Komise dosud nezveřejnila odkaz na harmonizovanou normu v Úředním věstníku Evropské unie; [pozm. návrh 56]

(c)	mezinárodní normy;

(d)	mezinárodní dohody;

(e)	doporučení nebo pokyny Komise pro posuzování bezpečnosti výrobku;

(f)	národní normy vypracované v členském státě, ve kterém je výrobek dodáván na trh;

(g)	pravidla správné praxe pro bezpečnost výrobku platná v daném oboru;

ga)	zda výrobek, kategorie nebo skupiny výrobků způsobily zranění oznámené do celoevropské databáze zranění vytvořené podle nařízení (EU) č. …/… (*5) . [pozm. návrh 57]

(h)	rozumná očekávání spotřebitelů týkající se bezpečnosti. [pozm. návrh 58]

ha)	stav vývoje vědy a techniky. [pozm. návrh 59]

Článek 7

Uvedení původu

1. Výrobci a dovozci zajistí, aby byla na výrobku uvedena země jeho původu, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha výrobku neumožňuje, aby byl tento údaj uveden na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku.

2. Při určování země původu ve smyslu odstavce 1 tohoto článku se použijí pravidla o nepreferenčním původu stanovená v článcích 23 59 až 25 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EHS) (EU) č. 2913/92 (17) , kterým se vydává celní kodex Společenství 952/20131, včetně aktů v přenesené pravomoci, které budou přijaty podle článku 62 uvedeného nařízení1 . [pozm. návrh 61]

3. Je-li za zemi původu podle odstavce 2 určen členský stát Unie, mohou výrobci nebo dovozci uvést buď Unii, nebo konkrétní členský stát.

3a. Výrobci jsou oprávněni uvádět zemi původu pouze v angličtině („Made in [země]“), neboť tato formulace je pro spotřebitele snadno srozumitelná. [pozm. návrh 62]

KAPITOLA II

Povinnosti hospodářských subjektů

Článek 8

Povinnosti výrobců

1. Při uvádění výrobků na trh výrobci zajistí, aby byly tyto výrobky navrženy a vyrobeny v souladu s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v článku 4.

2. Výrobci zajistí, aby se používaly postupy, díky kterým sériová výroba zůstane v souladu s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v článku 4.

3. Úměrně možným rizikům výrobku provádějí výrobci s cílem chránit zdraví a bezpečnost spotřebitelů zkoušky vzorků výrobků dodávaných na trh náhodně vybraných pod dohledem úředního činitele nebo jakékoli kvalifikované osoby určené členským státem , prošetřují stížnosti a vedou knihy stížností, záznamy o nevyhovujících výrobcích a jejich staženích z oběhu a průběžně o všech těchto kontrolách informují distributory. Tyto informace poskytnou na požádání orgánům dozoru nad trhem. [pozm. návrh 63]

3a. Jsou-li výrobky dodávané na trh předmětem rozhodnutí Komise přijaté podle článku 12 nařízení (EU) č. …/… (*6) , výrobci nebo případně dovozci provedou za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a úměrně možným rizikům alespoň jednou ročně test reprezentativního vzorku výrobků dodávaných na trh vybraného pod dohledem úředního činitele nebo kvalifikované osoby určené každým členským státem. [pozm. návrh 64]

4. Úměrně možným rizikům výrobku vypracuje výrobce technickou dokumentaci. Technická dokumentace obsahuje, je-li to vhodné: [pozm. návrh 65]

(a)	celkový popis výrobku a jeho základní vlastnosti důležité pro posouzení bezpečnosti výrobku;

(b)	analýzu možných rizik spojených s dotčeným výrobkem a řešení přijatá k odstranění nebo zmírnění těchto rizik, včetně výsledků všech zkoušek provedených výrobcem nebo jinou stranou jménem výrobce;

(c)

případně seznam evropských norem uvedených v čl. 5 písm. b) nebo požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost stanovených v právních předpisech členského státu, v němž je výrobek dodáván na trh, uvedených v čl. 5 písm. c), nebo jiných hledisek uvedených v čl. 6 odst. 2, které se použijí za účelem splnění požadavku na obecnou bezpečnost stanoveného v článku 4.

Pokud byly kterákoli z evropských norem, požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost nebo jiných hledisek uvedených v písm. c) prvním pododstavci použity pouze částečně, určí se ty části, jež byly použity.

5. Výrobci uchovávají technickou dokumentaci v tištěné nebo elektronické podobě po dobu deseti let poté, co byl výrobek uveden na trh, a na vyžádání ji poskytnou orgánům pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a na odůvodněnou žádost ji těmto orgánům poskytnou . [pozm. návrh 66]

6. Výrobci zajistí, aby byl na jejich výrobcích uveden typ, série nebo sériové číslo nebo jakýkoli jiný prvek umožňující identifikaci výrobku, který je pro spotřebitele snadno viditelný a čitelný, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha výrobku neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku.

Nejsou-li informace umožňující identifikaci výrobku uvedeny přímo na výrobku, výrobce uvede dostatečně viditelným způsobem, že nosič těchto informací by měl být zachován. [pozm. návrh 67]

6a. Výrobce výrobků, které jsou předmětem rozhodnutí Komise přijaté podle článku 12 nařízení (EU) č. …/… (*7) , vypracuje seznam modelů výrobků s přiloženou fotografií a zpřístupní jej veřejnosti a dalším hospodářským subjektům jakýmikoli vhodnými prostředky.

Na vyžádání poskytne výrobce orgánům dozoru nad trhem, stejně jako veškerým hospodářským subjektům, jimž distribuuje své výrobky, doklady potvrzující podstatné rozdíly v charakteristikách svých modelů ve smyslu definice uvedené v čl. 3 odst. 1a tohoto nařízení. [pozm. návrh 68]

7. Výrobci uvedou na výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno, svou zapsanou obchodní firmu nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Adresa musí uvádět jedno místo, na kterém lze výrobce kontaktovat.

8. Výrobci zajistí, aby byly k jejich výrobku přiloženy pokyny a bezpečnostní informace pro spotřebitele v jasné a srozumitelné formě v jazyce, který je spotřebiteli snadno srozumitelný, jak stanoví členský stát, v němž je výrobek dodáván na trh, s výjimkou případů, kdy může být výrobek používán bezpečně a podle určení výrobce bez takových pokynů a bezpečnostních informací.

Členské státy informují Komisi o všech přijatých předpisech, jimiž se stanoví požadovaný jazyk (požadované jazyky). [pozm. návrh 69]

9. Výrobci zajistí , aby měli zavedené postupy pro přijetí nápravných opatření či stažení výrobků z trhu nebo z oběhu. Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, není bezpečný nebo není jinak v souladu s tímto nařízením, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení výrobku do souladu, nebo jej případně stáhnou z trhu nebo z oběhu a upozorní spotřebitele, kterým kvůli tomuto nesouladu výrobku hrozí riziko . Kromě toho, pokud výrobek není bezpečný, výrobci o tom neprodleně informují orgány dozoru nad trhem jednotlivých členských států, v nichž výrobek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o riziku pro zdraví a bezpečnost a o přijatých nápravných opatřeních a výsledcích těchto opatření . [pozm. návrh 70]

Článek 9

Zplnomocnění zástupci

1. Výrobce může písemně jmenovat svého zplnomocněného zástupce.

Zplnomocněný zástupce nesmí být zmocněn k povinnostem stanoveným v čl. 8 odst. 1 a 4.

2. Zplnomocněný zástupce plní své úkoly podle zmocnění, které obdržel od výrobce. Zmocnění musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:

(a)	podávat orgánům dozoru nad trhem na základě jejich odůvodněné žádosti všechny informace a doklady nezbytné k prokázání souladu výrobku; [pozm. návrh 71]

(b)	spolupracovat s orgány dozoru nad trhem, pokud o to požádají, na všech činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizika související s výrobky, na které se vztahuje jeho zmocnění.

Článek 10

Povinnosti dovozců

1. Před uvedením výrobku na trh dovozci zajistí, aby byl výrobek v souladu s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v článku 4 a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 8 odst. 4, 6 a 7.

2. Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že výrobek není v souladu s požadavky tohoto nařízení, neuvede ho na trh, dokud nebude výrobek do souladu uveden. Navíc pokud výrobek není bezpečný, dovozce o tom informuje výrobce, jakož i orgány dozoru nad trhem členského státu, v němž je usazen.

3. Dovozci uvádějí na výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno, svou zapsanou obchodní firmu nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Zajistí, aby Nesmí překrýt žádné povinné informace na štítku poskytnutém a informace týkající se bezpečnosti poskytnuté výrobcem nezakrýval žádný další štítek. [pozm. návrh 72]

4. Dovozci zajistí, aby byly k jejich výrobku přiloženy pokyny a bezpečnostní informace v jazyce, který je spotřebiteli snadno srozumitelný, jak stanoví členský stát, v němž je výrobek dodáván na trh, s výjimkou případů, kdy může být výrobek používán bezpečně a podle určení výrobce bez takových pokynů a bezpečnostních informací.

Členské státy informují Komisi o všech přijatých předpisech, jimiž se stanoví požadovaný jazyk (požadované jazyky).

5. Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za výrobek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly jeho soulad s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v článku 4 a jeho soulad s čl. 8 odst. 6.

6. Úměrně možným rizikům, jež jsou s výrobkem spojena, provádějí dovozci s cílem chránit zdraví a bezpečnost osob zkoušky vzorků namátkově vybraných výrobků dodávaných na trh, prošetřují stížnosti a vedou knihy stížností, záznamy o nevyhovujících výrobcích a jejich staženích z oběhu a průběžně o všech těchto kontrolách informují výrobce a distributory. [pozm. návrh 73]

7. Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, není bezpečný nebo není jinak v souladu s tímto nařízením, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení výrobku do souladu, nebo jej případně , je-li to třeba, stáhnou z trhu nebo z oběhu. Kromě toho, pokud výrobek není bezpečný, dovozci o tom neprodleně informují orgány dozoru nad trhem jednotlivých členských států, v nichž výrobek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o riziku pro zdraví a bezpečnost a o přijatých nápravných opatřeních a výsledcích těchto opatření . [pozm. návrh 74]

8. Dovozci uchovávají technickou dokumentaci v tištěné nebo elektronické podobě po dobu deseti let poté, co byl výrobek uveden na trh, a na vyžádání ji poskytnou orgánům pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a na odůvodněnou žádost ji těmto orgánům poskytnou . [pozm. návrh 75]

Článek 11

Povinnosti distributorů

1. Při dodávání výrobku na trh distributoři jednají s náležitou péčí podle požadavků tohoto nařízení.

2. Před dodáním výrobku na trh distributoři ověří, že výrobce a dovozce splnili na výrobku jsou uvedeny příslušné požadavky povinné informace stanovené v čl. 8 odst. 6, 7 a 8 a čl. 10 odst. 3 a 4. Distributoři nesmí překrýt povinné informace a informace týkající se bezpečnosti poskytnuté výrobcem nebo dovozcem. [pozm. návrh 76]

3. Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že výrobek není v souladu s požadavky tohoto nařízení, nedodá ho na trh, dokud nebude výrobek do souladu uveden. Kromě toho, pokud výrobek není bezpečný, informuje o tom distributor výrobce, nebo případně dovozce, jakož i orgán dozoru nad trhem členského státu, v němž je distributor usazen.

4. Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za výrobek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly jeho soulad s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v čl. 4 a jeho soulad s příslušnými požadavky stanovenými v čl. 8 odst. 6, 7 a 8 a čl. 10 odst. 3 a 4.

4a. V závislosti na tom, jaká rizika může výrobek představovat, mohou distributoři v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů provést test náhodně vybraných výrobků uváděných na trh. [pozm. návrh 77]

5. Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který dodali na trh, není bezpečný nebo nesplňuje příslušné požadavky uvedené v čl. 8 odst. 6, 7 a 8 a čl. 10 odst. 3 a 4, se neprodleně ujistí, že byla přijata nápravná opatření nezbytná k uvedení dotčeného výrobku do souladu, případně k jeho stažení z trhu nebo stažení z oběhu. Kromě toho, pokud výrobek není bezpečný, distributoři o tom neprodleně informují výrobce, případně dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem jednotlivých členských států, v nichž výrobek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o riziku pro zdraví a bezpečnost a o přijatých nápravných opatřeních a o výsledcích těchto nápravných opatření . [pozm. návrh 78]

Článek 12

Případy, kdy se povinnosti výrobců vztahují na dovozce a distributory

Dovozce nebo distributor je pro účely tohoto nařízení považován za výrobce, na kterého se vztahují povinnosti výrobce podle článku 8, pokud uvede výrobek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví výrobek, jenž byl na trh již uveden, takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s požadavky tohoto nařízení.

Článek 13

Osvobození výrobců, dovozců a distributorů od některých povinností

1. Povinnost informovat orgány dozoru nad trhem podle čl. 8 odst. 9, čl. 10 odst. 2 a 7 a čl. 11 odst. 3 a 5 se neuplatní, pokud jsou splněny tyto podmínky:

(a)	není bezpečný pouze omezený počet přesně definovaných výrobků;

(b)	výrobce, dovozce nebo distributor může prokázat, že riziko je v plném rozsahu skutečně pod kontrolou a nemůže dále , aby nemohlo ohrozit zdraví a bezpečnost osob. [pozm. návrh 79]

(c)	příčina rizika spojeného s výrobkem je takového druhu, že její znalost nepředstavuje pro orgány ani pro veřejnost užitečnou informaci. [pozm. návrh 80]

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů určit situace, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 19 odst. 3.

3. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, kterými určí výrobky, kategorie nebo skupiny výrobků, u nichž z důvodu jejich nízké rizikovosti nemusí být informace obsažené v čl. 8 odst. 7 a čl. 10 odst. 3 uvedeny na výrobku samotném.

Článek 14

Identifikace hospodářských subjektů

1. Hospodářské subjekty musí na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikovat poskytnout těmto orgánům následující informace : [pozm. návrh 81]

(a)	všechny hospodářské subjekty, které jim dodaly výrobek;

(b)	všechny hospodářské subjekty, kterým dodaly výrobek.

2. Hospodářské subjekty musí být schopny poskytnout informace uvedené v prvním pododstavci po dobu 10 let poté, co jim byl výrobek dodán, a po dobu 10 let poté, co výrobek dodaly.

2a. Pokud hospodářské subjekty poskytnou informace podle odstavce 1, zacházejí s nimi orgány dozoru nad trhem jako s důvěrnými informacemi. [pozm. návrh 82]

Článek 15

Dohledatelnost výrobků

1. Pro některé výrobky, kategorie nebo skupiny výrobků, které mohou vzhledem ke svým specifickým vlastnostem nebo zvláštním podmínkám distribuce či používání nést představovat vážné riziko pro zdraví a bezpečnost osob, může Komise , případně po konzultaci s odpovídajícími zúčastněnými stranami, požadovat, aby hospodářské subjekty, které uvádějí a dodávají tyto produkty na trh, zavedly systém dohledatelnosti nebo se k němu připojily. [pozm. návrh 83]

2. Systém dohledatelnosti sestává ze shromažďování a uchovávání údajů elektronickými prostředky, které umožňují identifikovat výrobek a hospodářské subjekty zapojené do jeho dodavatelského řetězce, jakož i umístění nosiče údajů na výrobku, jeho obalu nebo průvodních dokladech umožňujících přístup k těmto údajům.

3. Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, které:

(a)

stanoví výrobky, kategorie nebo skupiny výrobků, jež nesou představují vážné riziko pro zdraví a bezpečnost osob, jak je uvedeno v odstavci 1; Komise v příslušných aktech v přenesené pravomoci uvede, zda použila metodu posuzování rizik, kterou stanoví rozhodnutí Komise 2010/15/EU (18) , nebo pokud tato metoda není pro dotčený výrobek vhodná, podrobně popíše použitou metodu; [pozm. návrh 84]

(b)	upřesní údaje, jež musí hospodářské subjekty shromažďovat a ukládat prostřednictvím systému dohledatelnosti uvedeného v odstavci 2.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit typ nosiče údajů a jeho umístění, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 19 odst. 3.

5. Při přijímání aktů podle odstavců 3 a 4 dbá Komise zejména na následující:

(a)	nákladovou efektivnost opatření, včetně jejich dopadu na podniky, zejména na malé a střední podniky;

(b)	kompatibilitu se systémy dohledatelnosti zavedenými na mezinárodní úrovni.

Článek 15a

Kontaktní místa pro bezpečnost výrobků

1. Členské státy určí kontaktní místa pro bezpečnost výrobků na svém území a sdělí jejich kontaktní údaje ostatním členským státům a Komisi.

2. Komise vypracuje a pravidelně aktualizuje seznam kontaktních míst pro bezpečnost výrobků a zveřejní jej v Úředním věstníku Evropské unie. Komise tyto informace rovněž zpřístupní na svých internetových stránkách. [pozm. návrh 85]

Článek 15b

Úkoly kontaktních míst pro bezpečnost výrobků

1. Kontaktní místa pro bezpečnost výrobků poskytují na žádost, mimo jiné, hospodářského subjektu nebo příslušného orgánu jiného členského státu, informace o:

příslušných technických pravidlech pro určitý druh výrobku na území, kde jsou tato kontaktní místa pro bezpečnost výrobků zřízena, a informace o tom, zda daný druh výrobku podléhá požadavku na předchozí schválení podle právních předpisů jejich členského státu, společně s informacemi o zásadě vzájemného uznávání stanovené nařízením (ES) č. 764/2008 a o uplatňování uvedeného nařízení na území daného členského státu;

b)	kontaktních údajích příslušných orgánů v jejich členském státě, s jejichž pomocí je lze kontaktovat přímo, včetně podrobností o orgánech dohlížejících nad prováděním příslušných technických pravidel na území daného členského státu;

c)	obecných opravných prostředcích na území daného členského státu v případě sporu mezi příslušnými orgány a hospodářským subjektem.

2. Kontaktní místa pro bezpečnost výrobků odpoví do patnácti pracovních dnů od přijetí žádosti uvedené v odstavci 1.

3. Kontaktní místa pro bezpečnost výrobků v členském státě, v němž dotyčný hospodářský subjekt uvedl v souladu s právními předpisy na trh dotyčný výrobek, může hospodářskému subjektu nebo příslušnému orgánu podle článku 6 nařízení (ES) č. 764/2008 poskytnout veškeré nezbytné informace nebo zjištění.

4. Členské státy zřídí v rámci kontaktních míst pro bezpečnost výrobků kanceláře, aby usnadnily školení o právních předpisech týkajících se bezpečnosti výrobků a o bezpečnostních požadavcích obecně a aby umožnily předávání informací mezi odvětvími za účelem podpory vzdělávání hospodářských subjektů o požadavcích na bezpečnost výrobků.

5. Kontaktní místa pro bezpečnost výrobků nevybírají za poskytování informací podle odstavce 1 žádné poplatky. [pozm. návrh 86]

KAPITOLA III

Evropské normy umožňující předpoklad souladu

Článek 16

Žádosti o normalizaci adresované evropským normalizačním organizacím

1. Komise může požádat jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování nebo určení evropské normy, která má za cíl zajistit, že aby výrobky, jež splňují tuto normu nebo její část, jsou byly v souladu s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v článku 4. Komise s přihlédnutím ke stanoviskům příslušných zúčastněných stran určí požadavky na obsah, které má požadovaná norma splňovat, a lhůtu pro její přijetí. [pozm. návrh 87]

Komise přijme žádost uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce prováděcím aktem. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 19 odst. 3.

2. Příslušná evropská normalizační organizace do jednoho měsíce po obdržení žádosti podle odstavce 1 oznámí, zda ji přijímá.

3. Pokud byla předložena žádost o poskytnutí finančních prostředků, Komise do dvou měsíců po vyrozumění o přijetí podle odstavce 2 informuje příslušné evropské normalizační organizace o udělení grantu na vypracování evropské normy.

4. Evropské normalizační organizace informují Komisi o činnostech prováděných za účelem vypracování evropské normy uvedené v odstavci 1. Komise spolu s evropskými normalizačními organizacemi posoudí, zda evropské normy vypracované nebo určené evropskými normalizačními organizacemi splňují její původní žádost.

5. Pokud evropská norma splňuje požadavky, jež měla za cíl, a požadavek na obecnou bezpečnost stanovený v článku 4, Komise neprodleně zveřejní odkaz na tuto evropskou normu v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 17

Formální námitky proti evropským normám

1. Pokud se členský stát nebo Evropský parlament domnívá, že evropská norma uvedená v článku 16 nesplňuje zcela požadavky, jež měla za cíl, a požadavek na obecnou bezpečnost stanovený v článku 4, uvědomí o tom Komisi s podrobným objasněním a Komise prováděcím aktem rozhodne:

(a)	zveřejnit, nezveřejnit nebo zveřejnit s omezením odkazy na evropskou normu v Úředním věstníku Evropské unie;

(b)	zachovat, zachovat s omezením nebo zrušit odkazy na dotčenou evropskou normu v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Komise na svých internetových stránkách zveřejní informace o evropských normách, na něž se vztahuje rozhodnutí uvedené v odstavci 1.

3. Komise informuje o rozhodnutí podle odstavce 1 dotyčnou evropskou normalizační organizaci a v případě potřeby požádá o revizi dotčené evropské normy.

4. Rozhodnutí podle odst. 1 písm. a) tohoto článku se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2.

5. Rozhodnutí podle odst. 1 písm. b) tohoto článku se přijme v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 19 odst. 3.

KAPITOLA IV

Závěrečná ustanovení

Článek 18

Sankce

1. Členské státy stanoví pravidla pro ukládání stanovení vhodných sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy o těchto ustanoveních uvědomí Komisi nejpozději do [ vložit datum – 3 měsíce před datem použitelnosti tohoto nařízení ] … (*8) a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich týkají. [pozm. návrh 88]

2. Stanovené sankce uvedené v odstavci 1 musí zohledňovat velikost podniků, a zejména situaci malých a středních podniků být účinné, přiměřené a odrazující . Sankce se ukládají s ohledem na závažnost, dobu trvání a případně mezinárodní rozměr porušení . Sankce mohou být zvýšeny, pokud rovněž zohledňují, zda se příslušný hospodářský subjekt již dříve dopustil podobného porušení, a mohou zahrnovat trestní sankce za závažná porušení. [pozm. návrh 89]

2a. Správní sankce za porušení musí alespoň vyvažovat hospodářské výhody, o něž je porušením ustanovení usilováno, avšak nepřekročí 10 % ročního obratu nebo odhadovaného obratu. Uložené sankce mohou překročit 10 % ročního obratu nebo odhadovaného obratu, je-li nutné vyvážit hospodářské výhody získané porušením. Mohou zahrnovat trestní sankce za závažná porušení. [pozm. návrh 90]

2b. Členské státy informují Komisi o typu a výši sankcí uložených podle tohoto nařízení, určí, v kterých bodech bylo toto nařízení skutečně porušeno, a uvedou totožnost sankcionovaných hospodářských subjektů. Komise tyto informace bez zbytečných průtahů zveřejní v elektronické či případně v jiné formě.

Komise na základě informací, které obdržela podle prvního pododstavce, zveřejní a aktualizuje celounijní seznam hospodářských subjektů, které byly opakovaně usvědčeny z úmyslného porušování tohoto nařízení. [pozm. návrh 91]

Článek 18a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 13 odst. 3 a v čl. 15 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje … (*9).

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 3 a v čl. 15 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 13 odst. 3 a čl. 15 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady lze tuto lhůtu prodloužit o dva měsíce.

Článek 19

Postup projednávání ve výborech

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Avšak pro účely článků 16 a 17 tohoto nařízení je Komisi nápomocen výbor zřízený nařízením (EU) č. 1025/2012. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4. Má-li být stanovisko výboru uvedeného v odstavci 1 druhém pododstavci získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

Článek 21

Hodnocení

Nejpozději do … (*10) a poté každých pět let posoudí Komise jeho uplatňování a předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu. Tato zpráva posoudí, zda nařízení dosáhlo svých cílů, zejména pokud jde o posílení ochrany spotřebitele před nebezpečnými výrobky ve smyslu článku 4 tohoto nařízení , a to s ohledem na jeho dopad na podniky, a zejména na malé a střední podniky. Zpráva rovněž posoudí dopady a přínosy nařízení (EU) č. 1025/2012 v rámci působnosti tohoto nařízení. [pozm. návrh 92]

Článek 22

Zrušení

1. Směrnice 2001/95/ES se zrušuje s účinkem ode dne … (*11).

2. Směrnice 87/357/EHS se zrušuje s účinkem ode dne … (*11).

3. Odkazy na směrnici 2001/95/ES a směrnici 87/357/EHS se považují za odkazy na toto nařízení podle srovnávací tabulky uvedené v příloze

Článek 23

Přechodná ustanovení

1. Členské státy nesmí bránit tomu, aby byly na trh dodávány výrobky, na které se vztahuje směrnice 2001/95/ES, které jsou ve shodě s touto směrnicí a které byly uvedeny na trh před … (*11).

2. Evropské normy, na něž byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie v souladu se směrnicí 2001/95/ES, se považují za evropské normy uvedené v čl. 5 písm. b) tohoto nařízení.

3. Standardizovaná pověření vydaná Komisí evropské normalizační organizaci v souladu se směrnicí 2001/95/ES se považují za žádosti o normalizaci uvedené v čl. 15 odst. 1 tohoto nařízení.

Článek 24

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dnem … (*12).

2. Použije se ode dne … (*13).

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

Předseda nebo předsedkyně

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 81.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků ( Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).

(4) Úř. věst. L …, …, s. ….

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… ze dne … o dozoru nad trhem s výrobky a o změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 1999/5/ES, 2000/9/ES, 2000/14/ES, 2001/95/ES, 2004/108/ES, 2006/42/ES, 2006/95/ES, 2007/23/ES, 2008/57/ES, 2009/48/ES, 2009/105/ES, 2009/142/ES, 2011/65/EU, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008, (ES) č. 765/2008 a nařízení EVropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L …).

(*1) Číslo nařízení (2013/0048(COD)) do bodu odůvodnění a číslo, datum přijetí a odkaz na zveřejnění tohoto nařízení v poznámce pod čarou.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4).

(7) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS ( Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).

(8) Směrnice Rady 87/357/EHS ze dne 25. června 1987 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není rozpoznatelná a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů ( Úř. věst. L 192, 11.7.1987, s. 49).

(*2) Číslo nařízení o dozoru nad trhem s výrobky (2013/0048(COD)).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení rozhodnutí č. 3052/95/ES (Úř. věst. 218, 13.8.2008, s. 21).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(*3) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

(13) Směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 189, 20.7.1990, s. 17).

(14) Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).

(*4) Číslo nařízení (2013/0048(COD)).

(*5) Číslo nařízení (2013/0048(COD)).

(17) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(*6) Číslo nařízení o dozoru nad trhem s výrobky (2013/0048(COD)).

(*7) Číslo nařízení (2013/0048(COD)).

(18) Rozhodnutí Komise 2010/15/EU ze dne 16. prosince 2009, kterým se stanoví pokyny pro řízení systému Společenství pro rychlou výměnu informací RAPEX zřízeného podle článku 12 a pro postup oznamování stanovený podle článku 11 směrnice 2001/95/ES (směrnice o obecné bezpečnosti výrobků) (Úř. věst. L 22, 26.1.2010, s. 1 ).

(*8) Tři měsíce před datem použitelnosti tohoto nařízení.

(*9) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

(*10) Pět let od data použitelnosti tohoto nařízení.

(*11) Datum použitelnosti tohoto nařízení.

(*12) Den vstupu nařízení v platnost (2013/0048(COD)).

(*13) Datum použitelnosti nařízení (2013/0048(COD)).

Příloha

Srovnávací tabulka

Směrnice 2001/95/ES	Směrnice 87/357/EHS	Toto nařízení
Čl. 1 odst. 1		Článek 1
Čl. 1 odst. 2 první pododstavec		Čl. 2 odst. 1
Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec		Čl. 2 odst. 4
Článek 2		Článek 3
Čl. 2 písm. b) body i)–iv)		Čl. 6 odst. 1
Čl. 3 odst. 1		Článek 4
Čl. 3 odst. 2		Článek 5
Čl. 3 odst. 3		Čl. 6 odst. 2
Čl. 3 odst. 4		—
Článek 4		Články 16 a 17
Čl. 5 odst. 1 první pododstavec		Čl. 8 odst. 8
Čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec		—
Čl. 5 odst. 1 třetí pododstavec		Čl. 8 odst. 9
Čl. 5 odst. 1 čtvrtý pododstavec		Čl. 8 odst. 3, 6 a 7
Čl. 5 odst. 1 pátý pododstavec		—
Čl. 5 odst. 2		Článek 11
Čl. 5 odst. 3 první pododstavec		Čl. 8 odst. 9 a čl. 11 odst. 5
Čl. 5 odst. 3 druhý pododstavec		—
Čl. 5 odst. 4		—
Čl. 6 odst. 1		—
Čl. 6 odst. 2 a 3		—
Článek 7		Článek 18
Čl. 8 odst. 1 písm. a)		—
Čl. 8 odst. 1 písm. b)–f)		—
Čl. 8 odst. 2 první pododstavec		—
Čl. 8 odst. 2 druhý pododstavec		—
Čl. 8 odst. 2 třetí pododstavec		—
Čl. 8 odst. 3		—
Čl. 8 odst. 4		—
Čl. 9 odst. 1		—
Čl. 9 odst. 2		—
Článek 10		—
Článek 11		—
Článek 12		—
Článek 13		—
Článek 14		—
Článek 15		Článek 19
Článek 16		—
Článek 17		—
Čl. 18 odst. 1		—
Čl. 18 odst. 2		—
Čl. 18 odst. 3		—
Čl. 19 odst. 1		—
Čl. 19 odst. 2		Článek 21
Článek 20		—
Článek 21		—
Článek 22		Článek 22
Článek 23		Článek 24
Příloha I oddíl 1		Čl. 8 odst. 9 a čl. 11 odst. 5
Příloha I oddíl 2 první věta		—
Příloha I oddíl 2 druhá věta		Čl. 13 odst. 1 a 2
Příloha I oddíl 3		—
Příloha II		—
Příloha III		—
Příloha IV		Příloha
	Článek 1	Čl. 6 odst. 1. písm. e)
	Články 2 až 7	—

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/746

P7_TA(2014)0384

Dozor nad trhem s výrobky ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o dozoru nad trhem s výrobky a o změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 1999/5/ES, 2000/9/ES, 2000/14/ES, 2001/95/ES, 2004/108/ES, 2006/42/ES, 2006/95/ES, 2007/23/ES, 2008/57/ES, 2009/48/ES, 2009/105/ES, 2009/142/ES a 2011/65/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, (ES) č. 764/2008 a (ES) č. 765/2008 (COM(2013)0075 – C7-0043/2013 – 2013/0048(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/63)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0075),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2, články 33, 114 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0043/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. května 2013 (1),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0346/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 86.

P7_TC1-COD(2013)0048

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o dozoru nad trhem s výrobky a o změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 1999/5/ES, 2000/9/ES, 2000/14/ES, 2001/95/ES, 2004/108/ES, 2006/42/ES, 2006/95/ES, 2007/23/ES, 2008/57/ES, 2009/48/ES, 2009/105/ES, 2009/142/ES, 2011/65/EU, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 764/2008, (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pro zaručení volného pohybu výrobků v rámci Unie je nezbytné zajistit, aby tyto výrobky splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany obecných zájmů, jako je zdraví a bezpečnost osob obecně, zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí a veřejná bezpečnost. Důrazné prosazování těchto požadavků je nezbytné, aby mohly být tyto zájmy řádně chráněny a aby se vytvořily podmínky, díky nimž se bude dařit spravedlivé hospodářské soutěži na trhu Unie se zbožím. Proto je zapotřebí, aby existovala pravidla pro dozor nad trhem a pro kontrolu výrobků vstupujících do Unie ze třetích zemí.

(2)

Činnosti v oblasti dozoru nad trhem, na něž se vztahuje toto nařízení, by neměly být zaměřeny výhradně na ochranu zdraví a bezpečnosti, ale měly by být použitelné i na prosazování právních předpisů Unie, jejichž cílem je ochrana jiných veřejných zájmů, například prostřednictvím regulace přesnosti měření, elektromagnetické kompatibility, a energetické účinnosti a příslušných právních předpisů v oblasti životního prostředí . [pozm. návrh 1]

(3)

Je nutno stanovit celkový rámec pravidel a zásad týkajících se dozoru nad trhem, jenž by neměl mít vliv na zásadní ustanovení stávajících právních předpisů Unie, jejichž cílem je ochrana veřejných zájmů, jako je zdraví a bezpečnost, ochrana spotřebitele a ochrana životního prostředí, ale měl by zdokonalit jejich fungování.

(4)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (3), bylo přijato za účelem zřízení rámce pro dozor nad trhem, který by doplnil a posílil stávající ustanovení v harmonizačních právních předpisech Unie týkajících se dozoru nad trhem a prosazování těchto ustanovení.

(5)

Za účelem zajištění rovnocenného a jednotného prosazování harmonizačních právních předpisů Unie zavedlo nařízení (ES) č. 765/2008 rámec pro dozor nad trhem Unie a vymezilo minimální požadavky v souvislosti s cíli, jichž mají dosáhnout členské státy, a rámec pro správní spolupráci, včetně výměny informací mezi členskými státy.

(6)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (4) zavedla pravidla zajišťující bezpečnost výrobků určených pro spotřebitele nebo pravděpodobně používaných spotřebiteli. Nařízení (ES) č. 765/2008 zachovalo pro orgány dozoru nad trhem možnost přijmout konkrétnější opatření, která mají podle uvedené směrnice k dispozici.

(7)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 8. března 2011 o přezkumu směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem (5) uvádí, že existence jednoho nařízení je jediným způsobem, jak lze zabezpečit jediný systém dohledu nad trhem pro všechny výrobky, a naléhá proto na Komisi, aby vytvořila jeden systém dohledu nad trhem pro všechny výrobky, který by vycházel z jednoho legislativního aktu pokrývajícího směrnici 2001/95/ES i nařízení (ES) č. 765/2008.

(8)

Toto nařízení by tedy mělo zahrnout ustanovení nařízení (ES) č. 765/2008, směrnice 2001/95/ES a různých odvětvových aktů harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se dozoru nad trhem do jediného nařízení, které se bude vztahovat na výrobky v harmonizovaných i neharmonizovaných oblastech právních předpisů Unie bez ohledu na to, zda jsou určené pro použití nebo pravděpodobně používané spotřebiteli nebo profesionálními uživateli.

(9)

Právní předpisy Unie použitelné na výrobky a postupy potravinového řetězce, a zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (6), stanoví ucelený rámec pro provádění úředních kontrol a jiných úředních činností pro ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, geneticky modifikovaných organismech, zdraví rostlin a reprodukčním materiálu rostlin a o přípravcích na ochranu rostlin a pesticidech. Tyto oblasti by proto měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyňaty.

(10)

Právní předpisy Unie týkající se léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a látek lidského původu obsahují specifická ustanovení pro zajištění bezpečnosti po jejich uvedení na trh, která jsou založena zejména na vigilanci a systémech dozoru nad trhem pro konkrétní odvětví. Uvedené produkty by proto měly být rovněž vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení, s výjimkou jeho ustanovení o kontrole výrobků vstupujících na trh Unie, která by se měla použít na tyto produkty, pokud příslušné právní předpisy Unie neobsahují konkrétní pravidla týkající se organizace hraničních kontrol.

(11)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU (7) se použije nejen na nová přepravitelná tlaková zařízení za účelem jejich dodávání na trh, ale rovněž na určitá další přepravitelná tlaková zařízení za účelem jejich periodických inspekcí, kontrol v mezidobí, mimořádných kontrol a používání. Tato směrnice stanoví specifické označení pí a ochranný postup Unie a zvláštní postupy pro nakládání s přepravitelnými tlakovými zařízeními představujícími riziko na vnitrostátní úrovni, s vyhovujícími přepravitelnými tlakovými zařízeními, která představují riziko pro zdraví a bezpečnost, a s formálním nesouladem. Proto by se postupy pro kontrolu výrobků v Unii stanovené v tomto nařízení neměly použít na přepravitelná tlaková zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2010/35/EU.

(12)

Toto nařízení by mělo stanovit ucelený rámec pro dozor nad trhem v Unii. Mělo by vymezit výrobky, na něž se toto nařízení vztahuje, a výrobky, na něž se nevztahuje, uložit členským státům povinnost organizovat a provádět dozor nad trhem, požadovat po členských státech, aby jmenovaly orgány dozoru nad trhem a určily jejich pravomoci a povinnosti, a učinit členské státy odpovědnými za vypracování obecných a odvětvových programů dozoru nad trhem.

(12a)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na veškeré formy dodávek produktů včetně prodeje na dálku. Členské státy a Komise by měly vyvinout společný přístup k dozoru nad trhem s produkty prodávanými prostřednictvím internetu a ve vhodných případech vydat pokyny ohledně úkolů a povinností subjektů účastnících se dodavatelského řetězce elektronického obchodu s cílem zlepšit dodržování pravidel u těchto produktů. [pozm. návrh 2]

(13)

Určité harmonizační právní předpisy Unie obsahují ustanovení o dozoru nad trhem a ochranná ustanovení. Ta mohou být založena na referenčních ustanoveních týkajících se dozoru nad trhem a ochranných ustanoveních obsažených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES (8). Toto nařízení by mělo obsahovat všechna ustanovení o dozoru nad trhem použitelná na výrobky spadající do jeho oblasti působnosti. Toto nařízení by proto mělo zahrnovat referenční ustanovení týkající se dozoru nad trhem a ochranná ustanovení obsažená v rozhodnutí č. 768/2008/ES. Ustanovení stávajících harmonizačních právních předpisů Unie, která se týkají dozoru nad trhem, a ochranná ustanovení, bez ohledu na to, zda byla vypracována před přijetím rozhodnutí č. 768/2008/ES, nebo byla založena na referenčních ustanoveních uvedeného rozhodnutí, by měla být z těchto harmonizačních právních předpisů odstraněna, pokud neexistují specifické odvětvové důvody pro jejich zachování. Měly by být učiněny výjimky z ochranných ustanovení, pokud jde o výrobky, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (9), na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES (10), určitá tlaková zařízení, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES (11), a určité tlakové nádoby, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/105/ES (12).

(14)

Aby byl celý postup dozoru nad trhem transparentnější a aby se jím mohly orgány dozoru nad trhem i hospodářské subjekty lépe řídit, mělo by toto nařízení jasně stanovit chronologické fáze uvedeného postupu, a to od chvíle, kdy orgány dozoru nad trhem identifikují výrobek, který by podle nich mohl představovat riziko, až po posouzení tohoto hrozícího rizika, nápravné opatření, které má být přijato příslušným hospodářským subjektem ve stanovené době, a opatření, která mají přijmout samotné orgány dozoru nad trhem, pokud hospodářské subjekty nedodržují požadavky, nebo v naléhavých případech.

(14a)

Hospodářské subjekty by měly přispívat k činnosti orgánů dozoru nad trhem tím, že jim zpřístupní všechny dokumenty a informace, které tyto orgány potřebují, aby mohly provádět svou činnost. Orgány dozoru nad trhem by měly od určitého hospodářského subjektu požadovat pouze ty dokumenty a informace, u nichž se lze s ohledem na úlohu daného subjektu v dodavatelském řetězci domnívat, že je má k dispozici. [pozm. návrh 3]

(15)

Dozor nad trhem by měl být založen na posouzení rizika, které výrobek představuje, s přihlédnutím ke všem významným údajům. Metodika a kritéria pro hodnocení rizik by měla být homogenní ve všech členských státech, aby se zajistily rovné podmínky pro všechny hospodářské subjekty. U výrobku, na nějž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, které stanoví zásadní požadavky na ochranu určitých veřejných zájmů, by se mělo předpokládat, že pro uvedené veřejné zájmy nepředstavuje riziko, pokud je v souladu s uvedenými zásadními požadavky. [pozm. návrh 4]

(15a)

K dozoru nad trhem mohou významným způsobem aktivně přispívat spotřebitelé, protože jsou obvykle v přímém kontaktu s výrobky představujícími riziko, včetně výrobků, které nejsou v souladu s platnými právními předpisy Unie. Členské státy by proto měly zvyšovat informovanost spotřebitelů o jejich právu podávat stížnosti týkající se bezpečnosti výrobků a činností dozoru nad trhem a zaručit, aby byl postup oznamování snadno dostupný, relativně jednoduchý a účinný. Komise by měla dále prozkoumat možnosti harmonizace postupů pro předkládání těchto stížností v celé Unii, například formou vytvoření centrální databáze stížností podaných spotřebiteli, a měla by také zvážit možnost zveřejňování těchto stížností, přičemž ovšem musí být zaručeno právo dotčených hospodářských subjektů na přezkum a odpověď. [pozm. návrh 5]

(16)	U výrobků, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, které nestanoví zásadní požadavky, ale jejichž cílem je zajistit ochranu určitých veřejných zájmů, by se mělo předpokládat, že pro uvedené veřejné zájmy nepředstavují riziko, pokud jsou v souladu s uvedenými právními předpisy.

(17)

Podobně u výrobku, na nějž se nevztahují harmonizační právní předpisy Unie, ale je v souladu s vnitrostátními pravidly pro zdraví a bezpečnost osob nebo s evropskými normami, na něž se zveřejňují odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, by se mělo předpokládat, že nepředstavuje riziko pro zdraví a bezpečnost.

(18)

Pro účely tohoto nařízení by mělo být provedeno posouzení rizik, aby byly identifikovány výrobky, které by mohly nepříznivě ovlivnit veřejné zájmy chráněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… (13) (*1), odvětvovými harmonizačními právními předpisy Unie a jinými právními předpisy Unie týkajícími se výrobků, na které se vztahuje toto nařízení. Posouzení rizik by mělo zahrnovat údaje o rizicích, která se v minulosti v případě dotčeného výrobku naplnila, pokud jsou k dispozici. Měla by být rovněž zohledněna veškerá opatření, která dotčený hospodářský subjekt přijal k odvrácení rizika. Mělo by být přihlédnuto ke konkrétní potenciální zranitelnosti spotřebitelů ve srovnání s profesionálními uživateli a rovněž ke zvýšené zranitelnosti určitých kategorií spotřebitelů, jako jsou děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením.

(19)

Nové i použité výrobky, které pocházejí ze zemí mimo Unii, smějí být uváděny na trh pouze poté, co byly propuštěny do volného oběhu. Na vnějších hranicích Unie se vyžadují účinné kontroly, aby mohlo být pozastaveno propuštění výrobků, které mohou představovat riziko, kdyby byly uvedeny na trh Unie, dokud orgány dozoru nad trhem neprovedou hodnocení a nevydají konečné rozhodnutí.

(20)

Povinnost pro orgány odpovědné za kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie spočívající v provádění kontrol v odpovídajícím rozsahu tedy přispívá k větší bezpečnosti trhu Unie s výrobky. Aby se zvýšila účinnost těchto kontrol, měla by se zdokonalit spolupráce a výměna informací mezi uvedenými měly by mít uvedené orgány a orgány dozoru nad trhem v souvislosti s výrobky povinnost spolupracovat a vyměňovat si informace o výrobcích , které představují riziko, a nevyhovujících výrobcích . [pozm. návrh 6]

(21)

Orgánům dozoru nad trhem by měla být svěřena pravomoc zničit výrobky, učinit je nepoužitelnými nebo nařídit jejich zničení příslušným hospodářským subjektem, považují-li to za nezbytné a přiměřené k zajištění toho, aby tyto výrobky již nepředstavovaly žádnou hrozbu. Příslušný hospodářský subjekt by měl nést veškeré náklady těchto opatření, zejména náklady vzniklé orgánu dozoru nad trhem. [pozm. návrh 7]

(22)	Propuštění do volného oběhu v případě výrobků, které jsou dováženy ve fyzickém držení osob vstupujících do Unie pro jejich osobní a nekomerční použití, by orgány odpovědné za kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie neměly podle tohoto nařízení pozastavit ani odmítnout.

(23)

Mělo by docházet k účinné, rychlé a přesné výměně informací mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí. Proto je nutné zřídit pro tuto výměnu účinné nástroje. Systém Unie pro rychlou výměnu informací (RAPEX) již prokázal svou účinnost a efektivitu. RAPEX umožňuje přijímat v celé Unii opatření týkající se výrobků, jež představují riziko, přesahující území jednoho členského státu. Aby se zamezilo zbytečnému zdvojování, měl by se tento systém používat pro všechna varovná oznámení požadovaná tímto nařízením, která se týkají výrobků představujících riziko, a měl by být průběžně aktualizován. RAPEX by měl obsahovat také oznámení týkající se materiálů přicházejících do styku s potravinami, která pocházejí ze systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). [pozm. návrh 8]

(24)

Jednotný a nákladově efektivní dozor nad trhem v celé Unii vyžaduje rovněž dobře strukturovanou a ucelenou archivaci všech relevantních informací o vnitrostátních činnostech v této souvislosti a jejich sdílení mezi členskými státy, včetně odkazu na oznámení požadovaná tímto nařízením, aby se vytvořila úplná databáze informací o dozoru nad trhem. Komise zřídila databázi s názvem „informační a komunikační systém pro dozor nad trhem“, která je vhodná pro tento účel, a proto by se měla používat.

(25)

Vzhledem k velikosti trhu Unie se zbožím a jelikož neexistují žádné vnitřní hranice, neexistenci vnitřních hranic je nezbytně nutné, aby byly orgány toto nařízení vytvořilo rámec, který orgánům dozoru nad trhem jednotlivých členských států ochotny a schopny umožní vzájemně účinně spolupracovat a koordinovat společnou podporu a činnost. Proto by měly být zavedeny, uplatňovány, kontrolovány a řádně financovány mechanismy vzájemné pomoci. [pozm. návrh 9]

(25a)

Komise by měla pozorně sledovat, zda je toto nařízení uplatňováno jednotným způsobem, a měla by rovněž vydávat doporučení členským státům, pokud zjistí, že pravomoci a zdroje, které členské státy poskytují svým orgánům dozoru nad trhem, nepostačují k řádnému splnění požadavků tohoto nařízení. [pozm. návrh 10]

(26)	Aby se zjednodušil dozor nad trhem v případě výrobků vstupujících na trh Unie ze třetích zemí, mělo by toto nařízení stanovit základ pro spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem v členských státech a orgány v uvedených třetích zemích.

(26a)

Úrazy a nehody představují pro společnosti obecně i pro jednotlivce velkou společenskou a ekonomickou zátěž. Prevenci úrazů a nehod lze zlepšit především zdokonalením systémů pro sledování úrazů. Na základě zkušeností získaných v rámci projektu společné akce pro monitorování zranění v Evropě (JAMIE) by měla být urychleně vytvořena skutečná celoevropská databáze informací o zraněních, zejména s ohledem na skutečnost, že projekt JAMIE skončí v roce 2014. K tomu, aby se výměna údajů o zraněních mezi členskými státy stala absolutní prioritou, je nutná politická vůle. [pozm. návrh 11]

(27)

Mělo by být zřízeno evropské fórum pro dozor nad trhem (dále jen „fórum“ nebo „EMSF“), které se bude skládat ze zástupců orgánů dozoru nad trhem. Toto fórum by mělo poskytnout prostředky sloužit jako platforma pro strukturovanou spolupráci mezi orgány členských států a mělo by trvale poskytovat nástroj pro zapojení všech dotčených zúčastněných stran, včetně profesních organizací, organizací zastupujících podniky a spotřebitelských organizací, aby bylo možné využít všech dostupných informací, které mají pro dozor nad trhem význam, při vytváření, provádění a aktualizaci programů dozoru nad trhem. [pozm. návrh 12]

(28)

Komise by měla podporovat spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem a účastnit se fóra. Toto nařízení by mělo stanovit seznam úkolů, které by toto fórum mělo vykonávat. Výkonný sekretariát by měl pořádat zasedání fóra a poskytovat další operační podporu pro plnění jeho úkolů. Za účelem zjednodušení postupů dozoru nad trhem v Unii a zefektivnění dozoru nad trhem by Komise měla při příští revizi tohoto nařízení zvážit předložení návrhu na to, aby byla fóru udělena pravomoc vydávat závazná doporučení ohledně kvality a postupů dozoru nad trhem. [pozm. návrh 13]

(29)	Případně by měly být zřízeny referenční laboratoře, které by poskytovaly odborné a nestranné technické poradenství a prováděly by zkoušky výrobků, které jsou vyžadovány v souvislosti s dozorem nad trhem.

(29a)

Vzhledem k tomu, že vysoký počet výrobků na vnitřním trhu je v rozporu s limitovaným objemem veřejných zdrojů, který omezuje možnost výrazně posílit veřejný dozor nad trhem v přiměřeném měřítku, měla by Komise zvažovat jiná nová inovativní tržní řešení pro účinnější dozor nad trhem v širším měřítku, jako je audit systémů pro kontrolu kvality a výrobků třetí stranou. Výsledky těchto úvah by měla Komise uvést v obecné hodnotící zprávě. [pozm. návrh 14]

(30)

Toto nařízení by mělo nastolit rovnováhu mezi transparentností, tj. zpřístupněním maximálního možného objemu informací veřejnosti, a zachováním důvěrnosti, například z důvodu ochrany osobních údajů, obchodního tajemství a ochrany vyšetřování, v souladu s pravidly důvěrnosti podle použitelných vnitrostátních právních předpisů, nebo, pokud jde o Komisi, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (14) Kromě toho by toto nařízení mělo být v souladu se zásadami ochrany údajů, jako je důvěrné zacházení s osobními údaji, požadavek na zpracování údajů korektním a zákonným způsobem a pro konkrétní účel, přičemž je třeba zajistit kvalitu údajů a umožnit dotčeným jednotlivcům vykonávat svá práva . V souvislosti s tímto nařízením se použijí směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (15) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (16). [pozm. návrh 15]

(31)	Informace, které si vyměňují příslušné orgány, by měly podléhat nejpřísnějším zárukám důvěrnosti a služebního tajemství a mělo by se s nimi nakládat tak, aby nebyla ohrožena vyšetřování a nebyla poškozena pověst hospodářských subjektů.

(32)	Členské státy by měly poskytnout opravné prostředky, které mohou být uplatněny u příslušných soudů proti omezujícím opatřením přijatým jejich orgány.

(33)

Členské státy by měly stanovit pravidla týkající se sankcí, které se uplatní při porušování tohoto nařízení, a zajistit, aby byla uplatňována. Uvedené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a musí se odvíjet od závažnosti a trvání porušení a od toho, zda k němu došlo úmyslně či opakovaně, a od počtu zaměstnanců a ročního obratu daných hospodářských subjektů se zvláštním ohledem na malé a střední podniky . Porušení by mělo být trestáno správními sankcemi harmonizovanými na úrovni Unie. Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby prostředky získané z těchto sankcí používaly na činnosti dozoru nad trhem . [pozm. návrh 16]

(33a)

Pro zvýšení odrazujícího účinku by Komise měla sankce zveřejnit. Hospodářské subjekty, u kterých je opakovaně zjištěno úmyslné porušení tohoto nařízení, by navíc měly být zařazeny na veřejnou černou listinu platnou pro celou Unii. [pozm. návrh 17]

(34)

Dozor nad trhem by měl být alespoň částečně financován z poplatků účtovaných hospodářským subjektům v případech, kdy je orgány dozoru nad trhem požadují za provedení nápravného opatření nebo kde uvedené orgány musí opatření přijmout samy. Členské státy by měly zajistit, aby příjmy získané z poplatků účtovaných v souladu s tímto nařízením byly používány na činnosti dozoru nad trhem. [pozm. návrh 18]

(35)

Aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení, měla by Unie přispět k financování činností, jež jsou nutné k provedení politik v oblasti dozoru nad trhem, jako je vypracovávání a aktualizace pokynů, přípravné a doplňující činnosti v souvislosti s prováděním právních předpisů Unie, programy technické pomoci a spolupráce s třetími zeměmi, jakož i zdokonalování politik na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni.

(36)	Financování ze strany Unie by mělo být zpřístupněno v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady (17), v závislosti na povaze činnosti, která má být financována, a zejména na podporu výkonného sekretariátu EMSF.

(36a)

Aby se usnadnila identifikace a dohledatelnost výrobků představujících závažné riziko pro zdraví a bezpečnost, a tím byla zaručena vysoká úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), jimiž vytvoří celoevropskou databázi zranění. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předávány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 19]

(37)

Pro zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o vnitrostátní opatření přijatá a oznámená určitým členským státem v souvislosti s výrobky, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, a pokud jde o zřízení referenčních laboratoří Unie.

(38)

Pro zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o jednotné podmínky vykonávání kontrol, odkazem na konkrétní kategorie výrobků nebo konkrétní odvětví, včetně rozsahu kontrol, které mají být provedeny, a přiměřenost vzorků, jež mají být kontrolovány. Měly by jí být svěřeny i prováděcí pravomoci týkající se způsobů poskytování informací orgánům dozoru nad trhem ze strany hospodářských subjektů, pokud jde o stanovení jednotných podmínek pro určení případů, kdy není nutné tyto informace poskytovat. Komisi by měly být svěřeny i prováděcí pravomoci týkající se způsobů a postupů pro výměnu informací prostřednictvím systému RAPEX a případně pokud jde o přijetí dočasných či trvalých omezení uvádění výrobků, které představují závažné riziko, na trh, s upřesněním nutných kontrolních opatření, která mají členské státy přijmout za účelem jejich účinného provedení, pokud jiné právní předpisy Unie nestanoví pro řešení daného rizika specifický postup. Komisi by navíc měly být svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přijetí obecné metodiky posuzování rizika. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (18). [pozm. návrh 20]

(39)	Komise by měla přijímat okamžitě použitelné prováděcí akty tehdy, kdy to v řádně odůvodněných případech souvisejících s omezujícími opatřeními týkajícími se výrobků, které představují závažné riziko, vyžadují naléhavé důvody.

(39a)

Základním principem v oblasti zajišťování bezpečnosti výrobků a spotřebitelů je zásada předběžné opatrnosti zakotvená v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a formulovaná mimo jiné ve sdělení Komise ze dne 2. února 2000 nazvaném „o zásadě předběžné opatrnosti“ a orgány dozoru nad trhem by ji měly zohledňovat při posuzování bezpečnosti výrobku. [pozm. návrh 21]

(40)

Ustanovení o dozoru nad trhem obsažená ve směrnici Rady 89/686/EHS (19), směrnici Rady 93/15/EHS (20), směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES (21), 94/25/ES (22), 95/16/ES (23), 97/23/ES, 1999/5/ES (24), 2000/9/ES (25), 2000/14/ES (26), 2001/95/ES, 2004/108/ES (27), 2006/42/ES (28), 2006/95/ES (29), 2007/23/ES (30), 2008/57/ES (31), 2009/48/ES (32), 2009/105/ES, 2009/142/ES a 2011/65/EU (33), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (34), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 se překrývají s ustanoveními tohoto nařízení. Tato ustanovení by proto měla být zrušena. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 (35) by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(40a)

V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) 45/2001 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 30. května 2013 (36),

(41)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit, aby výrobky na trhu, na které se vztahují právní předpisy Unie, splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti a dalších obecných zájmů, a zároveň zaručit fungování vnitřního trhu stanovením rámce pro jednotný dozor nad trhem v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, jelikož dosažení tohoto cíle vyžaduje vysoký stupeň spolupráce, interakce a jednotnosti operací mezi všemi příslušnými orgány všech členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(42)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Toto nařízení zejména usiluje o zajištění plného dodržování povinnosti zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a ochrany spotřebitele, jakož i plného respektování svobody podnikání a práva na vlastnictví,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví rámec pro ověřování toho, že výrobky splňují požadavky na vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti osob obecně, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, ochrany spotřebitele, životního prostředí, veřejné bezpečnosti a ostatních veřejných zájmů.

Ustanovení tohoto nařízení jsou založena na zásadě předběžné opatrnosti. [pozm. návrh 22]

Článek 2

Oblast působnosti

1. Kapitoly I, II, III, V a VI tohoto nařízení se použijí na všechny výrobky, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. …/… (*2) nebo harmonizační právní předpisy Unie, včetně výrobků montovaných nebo vyráběných pro vlastní použití výrobce, a v takovém rozsahu, v němž harmonizační právní předpisy Unie neobsahují specifická ustanovení s týmž cílem.

2. Kapitoly I a IV a článek 23 se použijí na všechny výrobky, na něž se vztahují právní předpisy Unie, v takovém rozsahu, v němž jiné právní předpisy Unie neobsahují specifická ustanovení týkající se organizace kontrol na vnějších hranicích nebo spolupráce mezi orgány odpovědnými za kontroly na vnějších hranicích.

3. Kapitoly II, III, V a VI se nepoužijí na tyto produkty:

(a)	humánní nebo veterinární léčivé přípravky;

(b)	zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro;

(c)	krev, tkáně, buňky, orgány a jiné látky lidského původu.

4. Kapitola III tohoto nařízení se nepoužije na přepravitelná tlaková zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2010/35/EU.

5. Články 11 a 18 tohoto nařízení se nepoužijí na tyto výrobky:

(a)	výrobky, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1907/2006;

(b)	vybavení podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 2009/142/ES;

(c)	tlaková zařízení, na něž se vztahují ustanovení čl. 3 odst. 3 směrnice 97/23/ES;

(d)	jednoduché tlakové nádoby, na něž se vztahují ustanovení čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/105/ES.

6. Toto nařízení se nepoužije v oblastech upravených právními předpisy Unie o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech pro ověření dodržování následujících pravidel:

(a)	pravidla týkající se potravin a bezpečnosti potravin ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potravin, včetně pravidel, jejichž cílem je zaručit poctivé jednání při obchodování a ochrana zájmů spotřebitele a informací;

(b)	pravidla týkající se výroby a používání materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami;

(c)	pravidla týkající se záměrného uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí;

(d)	pravidla týkající se krmiv a bezpečnosti krmiv ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce krmiv a používání krmiv, včetně pravidel, jejichž cílem je zaručit poctivé jednání při obchodování a ochrana zájmů spotřebitele a informací;

(e)	pravidla stanovující veterinární požadavky;

(f)	pravidla, jejichž cílem je prevence a minimalizace rizik pro lidské zdraví a zdraví zvířat, která představují vedlejší produkty živočišného původu a odvozené produkty;

(g)	pravidla stanovující požadavky na dobré životní podmínky zvířat;

(h)	pravidla o ochranných opatřeních proti organismům škodícím rostlinám;

(i)	pravidla týkající se výroby reprodukčního materiálu rostlin za účelem jeho uvedení na trh a uvádění tohoto materiálu na trh;

(j)	pravidla stanovující požadavky na uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a jejich používání a na udržitelné využívání pesticidů;

(k)	pravidla týkající se ekologické produkce a označování ekologických produktů;

(l)	pravidla pro používání a označování chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

(1)	„výrobkem“ se rozumí výrobek získaný látka, směs, přípravek nebo zboží získané výrobním procesem jiné než potraviny, krmivo, výrobky lidského původu a výrobky z rostlin a živočichů, které přímo souvisejí s jejich budoucí reprodukcí ; [pozm. návrh 23]

(2)	„dodáváním na trh“ se rozumí jakékoli dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v průběhu obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně;

(3)	„uvedením na trh“ se rozumí první dodání výrobku na trh Unie;

(4)	„výrobcem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek, který vyrábí, nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit;

(5)	„zplnomocněným zástupcem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně zplnomocněna výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů souvisejících s povinnostmi výrobce podle příslušných právních předpisů Unie ; [pozm. návrh 24]

(6)	„dovozcem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země;

(7)	„distributorem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, kromě výrobce či dovozce, která výrobek dodává na trh;

(7a)	„poskytovateli zprostředkovatelských služeb“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která umožňuje uvádění nebo dodávání výrobku na trh elektronickou cestou, například provozováním platformy elektronického obchodu nebo prostřednictvím hostingu internetových stránek; [pozm. návrh 25]

(8)	„hospodářskými subjekty“ se rozumí výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce a distributor;

(9)	„posouzením shody“ se rozumí posouzení shody podle definice v čl. 2 bodě 12 nařízení (ES) č. 765/2008;

(10)	„subjektem posuzováním shody“ se rozumí subjekt posuzování shody podle definice v čl. 2 bodě 13 v nařízení (ES) č. 765/2008;

(11)

„dozorem nad trhem“ se rozumí činnosti, které provádí, a opatření, která přijímají orgány veřejné správy, jež mají zajistit, že výrobky neohrožují zdraví, bezpečnost nebo jiný aspekt ochrany veřejného zájmu a, v případě výrobků spadajících do oblasti působnosti harmonizačních právních předpisů Unie, že jsou v souladu s požadavky stanovenými v uvedených právních předpisech;

(12)	„orgánem dozoru nad trhem“ se rozumí orgán členského státu, odpovědný za provádění dozoru nad trhem na území tohoto členského státu který je příslušný k výkonu pravomocí upravených tímto nařízením ; [pozm. návrh 26]

(-13)

„nevyhovujícím výrobkem“ se rozumí výrobek, který není v souladu s požadavky stanovenými platnými právními předpisy Unie; [pozm. návrh 27]

(13)

„výrobkem představujícím riziko“ se rozumí výrobek, který by mohl nepříznivě ovlivnit zdraví a bezpečnost osob obecně, zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí a veřejnou bezpečnost a další obecné zájmy v míře, která přesahuje to, co se považuje za rozumné a přijatelné za běžných nebo důvodně předvídatelných podmínek použití dotčeného výrobku, včetně délky použití a případně požadavků na jeho uvedení do provozu, instalaci a údržbu; [pozm. návrh se netýká českého znění]

(13a)

„výrobkem představujícím nově vznikající riziko“ se rozumí výrobek, u kterého bylo spolehlivě vědecky dokázáno, že představuje nově vznikající riziko nebo známé riziko, pokud je používán v nových nebo neznámých podmínkách, které výrobce nemohl předpokládat. [pozm. návrh 29];

(14)	„výrobkem představujícím závažné riziko“ se rozumí výrobek, který představuje závažné riziko, jež vyžaduje rychlý zásah a navazující opatření, a to i v případech, kdy účinky nemusí být okamžité;

(15)	„stažením z oběhu“ se rozumí jakékoli opatření, jehož cílem je navrácení výrobku, který byl již dodán konečnému uživateli;

(16)	„stažením z trhu“ se rozumí jakékoli opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodán na trh;

(17)	„propuštěním do volného oběhu“ se rozumí postup stanovený v článku 77 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (37);

(18)

„harmonizačními právními předpisy Unie“ se rozumí právní předpisy Unie harmonizující podmínky pro uvádění výrobků na trh prostřednictvím stanovení požadovaných vlastností výrobku, jako je úroveň kvality, výkon, bezpečnost či rozměry, včetně požadavků týkajících se jména, pod kterým je prodáván, terminologie, symbolů, testů a testovacích metod, obalu, značky či označení a postupů pro posouzení shody ; [pozm. návrh 30]

(19)	„evropskou normou“ se rozumí evropská norma podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (38);

(20)	„harmonizovanou normou“ se rozumí harmonizovaná norma podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012.

KAPITOLA II

Rámec Unie pro dozor nad trhem

Článek 4

Povinnost dozoru nad trhem

1. Členské státy musí provádět dozor nad trhem u výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení.

2. Dozor nad trhem musí být organizován a prováděn v souladu s tímto nařízením, aby se zajistilo, že výrobky představující riziko ani výrobky nevyhovující daným požadavkům nebudou uváděny ani dodávány na trh Unie a, pokud tyto výrobky již byly na trh dodány, že budou přijata účinná a přiměřená opatření pro odstranění rizika, které daný výrobek představuje, nebo pro splnění daných požadavků . [pozm. návrh 31]

3. Členské státy podávají Komisi každoročně zprávy o provádění dozoru nad trhem a kontrol na vnějších hranicích sledují členské státy, které o tomto dozoru a těchto kontrolách podávají každoročně zprávy Komisi. Mezi informace obsažené v těchto zprávách musí patřit statistiky týkající se počtu a výsledků provedených kontrol a tyto informace musí být sděleny všem členským státům. Členské státy mohou vypracovat souhrn výsledků přístupný pro veřejnost. Komise tyto údaje zpřístupní veřejnosti elektronicky nebo případně jiným způsobem . [pozm. návrh 32]

4. Výsledky sledování a hodnocení dozoru nad trhem prováděného podle odstavce 3 musí být zpřístupněny veřejnosti elektronicky nebo případně jiným způsobem. [pozm. návrh 33]

Článek 5

Orgány dozoru nad trhem

1. Každý členský stát zřídí nebo jmenuje orgány dozoru nad trhem a vymezí jejich povinnosti, pravomoci a organizaci. [pozm. návrh 34]

2. Každý členský stát svěří orgánům dozoru nad trhem musí být svěřeny pravomoci a přiděleny přidělí jim zdroje a prostředky nezbytné pro řádné k řádnému vykonávání jejich úkolů a informuje v této věci Komisi . Komise vyhodnotí, zda jsou tyto pravomoci a zdroje dostatečné pro řádné plnění povinností daného členského státu v oblasti dozoru nad trhem podle tohoto nařízení, a výsledky svého hodnocení zpřístupní veřejnosti elektronicky nebo případně jiným způsobem . [pozm. návrh 35]

3. Každý členský stát zavede vhodný mechanismus pro zajištění toho, že si Orgány dozoru nad trhem, které zřídil nebo jmenoval, si budou vyměňovat informace, spolupracovat a koordinovat své činnosti mezi sebou navzájem i s orgány odpovědnými za kontroly výrobků na vnějších hranicích Unie. [pozm. návrh 36]

4. Každý členský stát informuje Komisi o svých orgánech dozoru nad trhem a oblastech jejich odpovědnosti a poskytne nezbytné kontaktní údaje. a Komise tyto informace předá ostatním členským státům a zveřejní jejich seznam orgánů dozoru nad trhem zpřístupní veřejnosti elektronicky nebo případně jiným způsobem. [pozm. návrh 37]

5. Členské státy informují veřejnost o existenci, působnosti , pravomocích, dostupných zdrojích, mechanismech spolupráce a identitě vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem, včetně kontaktních údajů těchto orgánů. [pozm. návrh 38]

Článek 6

Obecné povinnosti orgánů dozoru nad trhem

1. Orgány dozoru nad trhem organizují své činnosti tak, aby bylo dosaženo maximální účinnosti. P rovádějí v přiměřeném rozsahu a s přiměřenou četností vhodné kontroly vlastností výrobků, a to prostřednictvím kontrol dokladů a v případě nutnosti i fyzických a laboratorních kontrol na základě odpovídajícího vzorku. Za tímto účelem orgány dozoru nad trhem provádějí kontroly vzorků dostatečného množství výrobků, které jsou dostupné na trhu, čímž umožní posouzení shody a skutečného rizika těchto výrobků. Tyto kontroly zaznamenávají do informačního a komunikačního systému pro dozor nad trhem uvedeného v článku 21. Vedle těchto tradičních mechanismů odběru vzorků orgány dozoru případně aktivně usilují o provádění auditu procesů dodavatelského řetězce u subjektů, které se podílejí na výrobě, dovozu, obchodování, vývoji a uplatňování obchodních značek a na maloobchodním prodeji spotřebního zboží.[pozm. návrh 39]

V případech známých nebo nových rizik týkajících se cílů stanovených v článku 1 tohoto nařízení a konkrétního výrobku nebo kategorie výrobků může Komise přijmout prováděcí akty, aby zavedla jednotné podmínky pro provádění kontrol jedním nebo několika orgány dozoru nad trhem v souvislosti s uvedeným konkrétním výrobkem nebo kategorií výrobků, kritérii pro stanovení množství vzorků, které mají být zkontrolovány v souvislosti s tímto konkrétním výrobkem nebo kategorií výrobků a charakteristikami uvedeného známého nebo nového rizika. Tyto podmínky mohou zahrnovat požadavky na dočasné zvýšení rozsahu a četnosti kontrol, které mají být provedeny, a přiměřenost vzorků, jež mají být kontrolovány. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 32 odst. 2. [pozm. návrh 40]

2. Ve vhodných případech upozorní Orgány dozoru nad trhem upozorní bez jakýchkoli prodlev uživatele na svém území v přiměřené lhůtě o výrobcích na identitu výrobků , u nichž tyto orgány zjistily, že představují riziko. Pokud je tato informace k dispozici, obsahuje také údaje o výrobci, maloobchodním kanále a době prodeje. [pozm. návrh 41]

Orgány dozoru nad trhem spolupracují s hospodářskými subjekty i s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány na prevenci nebo omezení rizik způsobených výrobky, které tyto hospodářské subjekty dodaly. Za tímto účelem podporují dobrovolnou činnost hospodářských subjektů, případně včetně vypracování a dodržování pravidel správné praxe. [pozm. návrh 42]

3. Orgány dozoru nad trhem vykonávají své úkoly nezávisle, nestranně a nezaujatě a plní své povinnosti podle tohoto nařízení. Své pravomoci vůči hospodářským subjektům vykonávají v souladu se zásadou proporcionality.

4. Pokud je to nezbytné a odůvodněné pro výkon jejich povinností, smí orgány dozoru nad trhem vstupovat do prostor hospodářských subjektů, kontrolovat a posuzovat jakékoli příslušné dokumenty a získávat jejich kopie a odebírat jakékoli nezbytné vzorky výrobků. [pozm. návrh 43]

5. Orgány dozoru nad trhem:

(a)	umožňují spotřebitelům a jiným zúčastněným stranám podávat stížnosti ohledně otázek týkajících se bezpečnosti výrobků, dozoru nad trhem a rizik souvisejících s výrobky a vhodným způsobem v přiměřené časové lhůtě na tyto stížnosti reagují; [pozm. návrh 44]

(b)	ověřují, zda bylo včas přijato nápravné opatření;[pozm. návrh 45]

(c)	sledují vývoj vědeckých a technických poznatků v oblasti bezpečnosti výrobků a souladu výrobků s příslušnými právními předpisy Unie a své znalosti aktualizují. [pozm. návrh 46]

ca)	sledují nehody a poškození zdraví, u nichž existuje podezření, že byly způsobeny uvedenými výrobky; [pozm. návrh 47]

cb)	jsou vybízeny, aby se zapojily do vnitrostátních normalizačních činností zaměřených na rozvoj nebo revizi evropských norem požadovaných Komisí v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1025/2012. [pozm. návrh 48]

6. Lze zavést odpovídající postupy a informovat o nich veřejnost, aby orgány dozoru nad trhem mohly plnit své povinnosti podle odstavce 5.

7. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy v oblasti důvěrnosti, musí být zajištěno zachování důvěrnosti informací, které orgány dozoru nad trhem získaly a shromáždily. Informace, které si orgány dozoru nad trhem pod podmínkou zachování důvěrnosti vyměňují navzájem a s Komisí, zůstanou důvěrné, pokud orgán, který důvěrný dokument poskytl, nesouhlasí s jejich zveřejněním.

8. Ochrana důvěrnosti nebrání předávání informací orgánům dozoru nad trhem, které jsou nutné k zajištění účinného dozoru nad trhem.

Článek 7

Programy dozoru nad trhem

1. Každý členský stát vypracuje obecný program dozoru nad trhem a nejméně každé čtyři roky jej přezkoumá a v případě nutnosti aktualizuje. Tento program se musí týkat organizace dozoru nad trhem a souvisejících činností a při provádění harmonizačních právních předpisů Unie a nařízení (EU) č. …/… (*3) musí zohledňovat specifické potřeby podniků obecně a zejména malých a středních podniků a musí poskytovat poradenství a pomoc. Zahrnuje konkrétně tyto prvky:

(a)	odvětvová a geografická příslušnost orgánů jmenovaných podle čl. 5 odst. 1;

(b)	finanční zdroje, zaměstnanci, technické a jiné prostředky přidělené těmto orgánům;

(ba)	výše a metody výpočtu poplatků účtovaných hospodářským subjektům podle článků 10 a 16; [pozm. návrh 49]

(c)	uvedení prioritních oblastí práce jednotlivých orgánů;

(d)	mechanismy koordinace mezi jednotlivými orgány navzájem a s celními orgány;

(e)	účast orgánů na výměně informací podle kapitoly V;

(f)	účast orgánů na odvětvové nebo projektové spolupráci na úrovni Unie;

(g)	prostředky ke splnění požadavků uvedených v čl. 6 odst. 5.

2. Každý členský stát vypracuje za přispění klíčových zúčastněných stran, včetně profesních organizací a organizací zastupujících podniky a spotřebitele, odvětvové programy a každý rok tyto programy přezkoumá a v případě nutnosti aktualizuje. Tyto programy musí zahrnovat všechna odvětví, v nichž orgány provádějí dozor nad trhem. [pozm. návrh 50]

3. Obecné a odvětvové programy a jejich aktualizace musí být oznámeny ostatním členským státům a Komisi a prostřednictvím Komise. Podle čl. 6 odst. 6 musí být zpřístupněny veřejnosti elektronicky nebo případně jiným způsobem. [pozm. návrh 51]

Komise tyto obecné a odvětvové programy posoudí a v případě potřeby na základě tohoto posouzení udělí členským státům doporučení. Komise zpřístupní veřejnosti elektronicky nebo případně jiným způsobem výsledky svého posouzení a svá případná doporučení členským státům. [pozm. návrh 52]

Článek 8

Obecné povinnosti hospodářských subjektů

1. Na požádání musí základě odůvodněné žádosti hospodářské subjekty, v závislosti na své roli v rámci dodavatelského řetězce, a případně subjekty posuzování shody zpřístupnit zpřístupní orgánům dozoru nad trhem veškeré dokumenty a informace, o které uvedené orgány požádají pro účely vykonávání svých činností. a to v jazyce, kterému Tyto informace musí zahrnovat údaje , které v případě potřeby umožní přesnou identifikaci výrobku a zjednoduší jeho dohledání. V případě, že hospodářský subjekt obdrží předem od jiného hospodářského subjektu příslušné dokumenty a informace a pokud se tyto dokumenty a informace na základě předpisů Unie a členských států o obchodním tajemství řadí mezi důvěrné, zajistí orgány snadno rozumí dozoru nad trhem při jejich zpřístupňování důvěrnost . [pozm. návrh 53]

2. Hospodářské subjekty musí orgánům na žádost orgánů dozoru nad trhem poskytnout veškeré nezbytné informace, včetně informací, s těmito orgány spolupracovat při všech činnostech , jejichž cílem je vyloučit rizika související s výrobky, které umožňují přesnou identifikaci výrobku a zjednodušují jeho dohledání. samy uvedly nebo dodaly na trh, nebo zabránit nesouladu těchto výrobků s právními předpisy. [pozm. návrh 54]

2a. Všechny informace zpřístupněné nebo poskytnuté orgánům dozoru nad trhem podle tohoto článku musí být jasné, pochopitelné a srozumitelné. [pozm. návrh 55]

2b. Povinnosti stanovené v tomto článku se vztahují rovněž na poskytovatele zprostředkovatelských služeb. [pozm. návrh 56]

KAPITOLA III

Kontrola výrobků v Unii

Článek 9

Nevyhovující výrobky a výrobky, které představují riziko [pozm. návrh 57]

1. Pokud mají v průběhu provádění kontrol podle čl. 6 odst. 1 nebo na základě získaných informací orgány dozoru nad trhem dostatečné důvody domnívat se, že výrobek, který je uveden nebo dodán na trh nebo se používá během poskytování služby, může být v rozporu s právními předpisy nebo představovat riziko, provedou v případě uvedeného výrobku posouzení rizik s přihlédnutím k úvahám a kritériím uvedeným v článku 13 tohoto nařízení a článku 6 nařízení (EU) č. ../.. . (*4) . [pozm. návrh 58]

Orgány dozoru nad trhem musí náležitě zohlednit jakýkoli snadno dostupný a srozumitelný výsledek zkoušky a posouzení rizik, které již provedl nebo vydal v souvislosti s tímto výrobkem hospodářský subjekt nebo jakákoli jiná osoba či jiný orgán včetně orgánů jiných členských států. [pozm. návrh 59]

2. Pokud jde o výrobek, na který se vztahují harmonizační právní předpisy , formální nesoulad s uvedenými právními předpisy Unie musí může být pro orgány dozoru nad trhem dostatečným důvodem domnívat se, že výrobek může představovat riziko, v těchto případech: [pozm. návrh 60]

(a)	označení CE nebo jiná označení požadovaná harmonizačními právními předpisy Unie nebylo připojeno nebo bylo připojeno nesprávně;

(aa)	na výrobku nebo jakékoli jeho prezentaci je neoprávněně umístěna obchodní známka, která je v zásadě podobná registrované obchodní známce tohoto výrobku, v důsledku čehož nelze zaručit jeho pravost či původ; [pozm. návrh 61]

(b)	EU prohlášení o shodě, pokud se požaduje, nebylo vypracováno nebo bylo vypracováno nesprávně;

(c)	technická dokumentace je neúplná nebo není k dispozici;

(d)	požadované označení nebo návod k použití nejsou úplné nebo chybí.

Bez ohledu na to, zda posouzení rizik prokáže, že výrobek skutečně představuje riziko, musí orgány dozoru nad trhem požadovat, aby hospodářský subjekt napravil formální neshodu. Pokud tak hospodářský subjekt neučiní, orgány dozoru nad trhem musí zajistit mohou případně příslušný , aby byl výrobek stažen stáhnout z trhu nebo z oběhu , dokud nebude neshoda odstraněna . [pozm. návrh 62]

3. Aniž je dotčen čl. 10 odst. 4, pokud orgány dozoru nad trhem zjistí, že výrobek představuje riziko, neprodleně určí nezbytné nápravné opatření, které musí příslušný hospodářský subjekt přijmout, aby bylo riziko v určené lhůtě odstraněno. Orgány dozoru nad trhem mohou příslušnému hospodářskému subjektu doporučit nápravné opatření, které má přijmout, nebo se s ním na takovém opatření dohodnout.

Hospodářský subjekt zajistí, aby byla všechna nezbytná nápravná opatření přijata u všech dotčených výrobků, které dodával na trh v celé Unii.

Hospodářský subjekt musí poskytnout orgánům dozoru nad trhem všechny nezbytné informace podle článku 8, a zejména tyto informace:

(a)	úplný popis rizika, které výrobek představuje;

(b)	popis veškerých nápravných opatření přijatých za účelem odstranění rizika.

Pokud je to možné, identifikují orgány dozoru nad trhem výrobce nebo dovozce výrobku a kromě opatření přijatého vůči distributorovi přijmou opatření i vůči uvedenému hospodářskému subjektu.

4. Nápravné opatření, které musí hospodářské subjekty přijmout být přijato v souvislosti s výrobkem, který představuje riziko, může zahrnovat: [pozm. návrh 63]

(a)	v případě výrobku, na nějž se vztahují požadavky stanovené v harmonizačních právních předpisech Unie nebo podle nich, přijetí opatření nutného pro uvedení výrobku do souladu s uvedenými požadavky;

(b)

v případě výrobku, který může představovat riziko pouze za určitých podmínek nebo pouze pro určité osoby, a pokud se na toto riziko nevztahují požadavky harmonizačních právních předpisů Unie: [pozm. návrh 64]

i)	připojení vhodného, jasně formulovaného, snadno srozumitelného varování na výrobek ohledně rizik, které může představovat, v úředním jazyce nebo v úředních jazycích členského státu, v němž se výrobek dodává na trh;

ii)	stanovení podmínek, které výrobek musí splnit před uvedením na trh;

iii)	varování osob, kterým hrozí riziko, včas neprodleně a vhodným způsobem, včetně zveřejnění zvláštních varování; [pozm. návrh 65]

(c)	v případě výrobku, který může představovat závažné riziko, dočasné zabránění uvádění nebo dodávání tohoto výrobku na trh, dokud nebude provedeno posouzení rizik;

(d)

v případě výrobku, který představuje závažné riziko:

i)	okamžité zabránění uvádění nebo dodávání výrobku na trh; [pozm. návrh 66]

ii)	stažení výrobku z trhu nebo z oběhu, a jakož i neprodlené varování veřejnosti ve vhodné formě před rizikem, které představuje; [pozm. návrh 67]

iii)	zničení výrobku nebo jeho učinění nepoužitelným.

5. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví způsoby poskytování informací v souladu s odst. 3 třetím pododstavcem a zajistí účinnost a řádné fungování systému. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 32 odst. 2. [pozm. návrh 68]

Článek 10

Opatření, která přijímají orgány dozoru nad trhem

1. Pokud orgány dozoru nad trhem nemohou zjistit identitu příslušného hospodářského subjektu nebo pokud hospodářský subjekt nepřijal v určené lhůtě nezbytné nápravné opatření podle čl. 9 odst. 3, přijmou orgány dozoru nad trhem veškerá nezbytná opatření pro řešení rizika, které výrobek představuje.

2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku mohou orgány dozoru nad trhem uložit příslušným hospodářským subjektům povinnost, aby přijaly mimo jiné jakékoli nápravné opatření uvedené v čl. 9 odst. 4, nebo případně přijmou taková opatření samy.

Orgány dozoru nad trhem mohou zničit výrobek, který představuje riziko, nebo jej jiným způsobem učinit nepoužitelným, považují-li to za nezbytné a přiměřené. Mohou požadovat, aby příslušný hospodářský subjekt nesl náklady na takové opatření. [pozm. návrh 69]

Všechny výdaje vynaložené orgánem dozoru nad trhem v průběhu uplatňování prvního pododstavce hradí příslušný hospodářský subjekt, pokud orgán dozoru nad trhem neusoudí, že je toto rozhodnutí nepřiměřené. V tom případě může rozhodnout, že tento hospodářský subjekt uhradí náklady jen částečně. [pozm. návrh 70]

Ustanovení prvního pododstavce nebrání členským státům v tom, aby umožnily orgánům dozoru nad trhem přijímat jiná, doplňující opatření.

3. Předtím, než orgány dozoru nad trhem přijmou jakékoli opatření podle odstavce 1 vůči hospodářskému subjektu, který nepřijal nezbytné nápravné opatření, poskytnou mu možnost vyjádřit se ve lhůtě 10 dnů. [pozm. návrh 71]

4. Pokud dospějí orgány dozoru nad trhem k názoru, že výrobek představuje závažné riziko, přijmou všechna nezbytná opatření a mohou je přijmout, aniž by nejprve vyzvaly hospodářský subjekt k přijetí nápravného opatření podle čl. 9 odst. 3 a aniž by mu poskytly možnost vyjádřit se. V těchto případech musí být hospodářský subjekt vyslechnut, jakmile to bude proveditelné.

5. Jakékoli opatření přijaté podle odstavce 1 nebo 4 musí:

(a)	být neprodleně oznámeno hospodářskému subjektu spolu s informacemi o dostupných opravných prostředcích podle práva dotčeného členského státu;

(b)	uvádět přesné důvody, na nichž se zakládá;

(c)	být neprodleně zrušeno, pokud hospodářský subjekt prokázal, že přijal požadované nápravné opatření.

Pro účely prvního pododstavce písm. a), pokud hospodářský subjekt, jemuž bylo toto opatření oznámeno, není dotčeným hospodářským subjektem, musí být o tomto opatření informován výrobce usazený v Unii nebo dovozce, pokud orgány dozoru nad trhem znají jeho identitu.

6. Orgány V případě, že orgány dozoru nad trhem zjistí, že určité výrobky představují riziko, musí zveřejnit informace o identifikaci výrobku, povaze rizika a opatřeních přijatých k prevenci, omezení nebo odstranění uvedeného rizika na zvláštních internetových stránkách v co největším možném rozsahu nutném k ochraně zájmů uživatelů výrobků v Unii. Tyto informace se nesmí zveřejnit, pokud je nutné zachovat důvěrnost, aby byla chráněna obchodní tajemství a osobní údaje podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Unie nebo aby nebylo ohroženo sledování a vyšetřování. [pozm. návrh 72]

7. Jakékoli opatření přijaté podle odstavce 1 nebo 4 podléhá zákonným opravným prostředkům, včetně využití příslušných vnitrostátních soudů.

8. Orgány dozoru nad trhem mohou příslušným hospodářským subjektům účtovat poplatky, které byly přistiženy, že na trh Unie uvádějí nebo dodávají nevyhovující výrobky a výrobky představující riziko, účtují poplatky. Tyto poplatky zcela nebo částečně pokrývají náklady na jejich činnosti, včetně provádění zkoušek pro účely posouzení rizik, v případech, kdy přijímají opatření podle odstavce 1 nebo 4. [pozm. návrh 73]

Poplatky se vypočítají na základě skutečných vynaložených nákladů jednotlivých činností v oblasti dozoru nad trhem a účtují se hospodářským subjektům, které byly předmětem takových dozorových činností. Tyto poplatky nepřesahují skutečné náklady na uskutečněnou činnost v oblasti dozoru nad trhem a mohou částečně či zcela odrážet čas, který zaměstnanci daného orgánu dozoru nad trhem strávili prováděním kontrol v rámci tohoto dozoru. [pozm. návrh 74]

Článek 11

Posouzení Unie u výrobků, které jsou kontrolovány v Unii a na které se vztahují harmonizační právní předpisy

1. Do 60 30 dnů poté, co Komise podle čl. 20 odst. 4 oznámila členským státům opatření přijatá podle čl. 10 odst. 1 nebo 4 původním oznamujícím členským státem, může jakýkoli členský stát vznést proti uvedeným opatřením námitku, pokud se týkají výrobku, na nějž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie. Tento členský stát musí uvést důvody pro svou námitku, uvést veškeré rozdíly ve svém posouzení rizika, které daný výrobek představuje, a uvést veškeré zvláštní okolnosti a veškeré doplňující informace týkající se dotčeného výrobku. [pozm. návrh 75]

2. Pokud žádný členský stát nevznesl námitku podle odstavce 1 a Komise se nedomnívá, že tato vnitrostátní opatření jsou v rozporu s právními předpisy Unie, považují se opatření přijatá původním oznamujícím členským státem za odůvodněná a každý členský stát musí zajistit, aby byla neprodleně přijata omezující opatření, pokud jde o dotčený výrobek.

3. Pokud některý členský stát vznesl námitku podle odstavce 1 nebo pokud se Komise domnívá, že vnitrostátní opatření mohou být v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultaci s oznamujícím členským státem a příslušným hospodářským subjektem nebo příslušnými hospodářskými subjekty a a nejpozději do 30 dnů vyhodnotí tato vnitrostátní opatření s přihlédnutím ke všem dostupným vědeckým nebo technickým důkazům. [pozm. návrh 76]

3a. Pokud členský stát vznese námitku podle odstavce 1 nebo Komise usoudí, že vnitrostátní opatření mohou být v rozporu s právními předpisy Unie, Komise tuto skutečnost oznámí všem členským státům prostřednictvím kontaktních míst systému RAPEX. [pozm. návrh 77]

4. Na základě výsledků hodnocení provedeného podle odstavce 3 může Komise rozhodnout do tří měsíců rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů, zda jsou tato vnitrostátní opatření odůvodněná a zda by podobná opatření měly přijmout všechny členské státy, které tak dosud neučinily. V tomto případě sdělí toto rozhodnutí dotčeným členským státům a neprodleně o něm informuje všechny členské státy a příslušný hospodářský subjekt nebo příslušné hospodářské subjekty. [pozm. návrh 78]

5. Pokud Komise rozhodne, že vnitrostátní opatření jsou odůvodněná, musí každý členský stát neprodleně přijmout nezbytná omezující opatření. Pokud Komise rozhodne, že vnitrostátní opatření odůvodněné není, původní oznamující členský stát a jakýkoli jiný členský stát, který přijal podobné opatření, zruší toto opatření i oznámení, které bylo učiněno v systému RAPEX podle článku 20.

6. Pokud se vnitrostátní opatření považuje za odůvodněné a bylo shledáno, že výrobek není v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie z důvodu nedostatků v příslušných harmonizovaných normách, informuje Komise příslušnou evropskou normalizační organizaci a může podat příslušnou žádost podle článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.

Článek 12

Opatření Unie proti výrobkům, které představují závažné riziko

1. Pokud je zjevné, že výrobek nebo určitá kategorie nebo skupina výrobků představuje při používání v souladu s určeným účelem výrobku nebo za podmínek, které jsou rozumně předvídatelné, závažné riziko, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijmout jakákoli vhodná opatření v závislosti na závažnosti situace, včetně opatření, kterými se zakazuje, pozastavuje nebo omezuje uvádění nebo dodávání těchto výrobků na trh nebo kterými se ukládají zvláštní podmínky pro jejich uvádění na trh, aby se zajistila vysoká úroveň ochrany veřejného zájmu, pokud tomuto riziku nelze uspokojivě zamezit opatřeními přijatými dotčeným členským státem (dotčenými členskými státy) nebo jakýmkoli jiným postupem podle právních předpisů Unie. Prostřednictvím těchto prováděcích aktů může Komise stanovit vhodná kontrolní opatření, která musí členské státy přijmout, aby se zajistilo jejich účinné provádění.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 32 odst. 2.

Pokud existují oprávněné, závažné a naléhavé důvody týkající se zdraví a bezpečnosti osob obecně, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, ochrany spotřebitele, ochrany životního prostředí a veřejné bezpečnosti a jiných veřejných zájmů, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 32 odst. 3.

2. V případě výrobků a rizik, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1907/2006, může Komise přijmout rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku pouze tehdy, má-li oprávněné důvody domnívat se, že je rozhodnutí nutné přijmout naléhavá opatření na ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí. Rozhodnutí , které Komise přijala podle odstavce 1 tohoto článku, platné až po dobu dvou let a jeho platnost může být prodloužena o další období v délce až dvou let. Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny postupy stanovené v uvedeném nařízení. Komise o svém rozhodnutí neprodleně uvědomí členské státy a Evropskou agenturu pro chemické látky, uvede důvody svého rozhodnutí a poskytne vědecké nebo technické informace, na nichž se prozatímní opatření zakládá. V případě, že Komise přijala prozatímní opatření, které spočívá v omezení uvedení na trh nebo použití určité látky, zahájí Komise řízení o omezení na úrovni Společenství tím, že předloží Evropské agentuře pro chemické látky dokumentaci podle přílohy XV nařízení (ES) č. 1907/2006 do tří měsíců ode dne přijetí rozhodnutí Komise. [pozm. návrh 79]

3. Vývoz výrobku, jehož uvádění nebo dodávání na trh Unie bylo v souladu s opatřením přijatým podle odstavce 1 zakázáno, z Unie je zakázán, pokud jej uvedené opatření výslovně nepovoluje.

4. Jakýkoli členský stát může Komisi předložit odůvodněnou žádost, aby přezkoumala potřebu přijetí opatření uvedeného v odstavci 1.

Článek 13

Posouzení rizik

1. Posouzení rizik musí být založeno na dostupných vědeckých nebo technický důkazech. Posouzení rizik se vypracovává v souladu s obecnou metodikou posuzování rizika a ve vhodných případech rovněž s obecnými pokyny Komise pro používání této obecné metodiky u určitých kategorií výrobků. Komise přijme obecnou metodiku posuzování rizika prostřednictvím prováděcích aktů. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 32 odst. 2. [pozm. návrh 80]

V případě výrobků, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1907/2006, se posouzení rizik provádí v souladu s příslušnými částmi přílohy I uvedeného nařízení.

2. V souvislosti s posouzením rizik musí orgány dozoru nad trhem přihlédnout k tomu, v jakém rozsahu výrobek splňuje tato kritéria:

(a)

veškeré požadavky stanovené v harmonizačních právních předpisech Unie nebo podle nich, které se použijí na tento výrobek a týkají se potenciálního zvažovaného rizika, při plném zohlednění zpráv o zkouškách, inspekcích a kalibracích nebo certifikátů, které osvědčují shodu a byly vydány subjektem posuzování shody akreditovaným v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008, včetně hodnocení, která byla vypracována podle nařízení (ES) č. 1907/2006, např. v rámci registrace, povolování, omezování nebo oznamování ; [pozm. návrh 81]

(b)

pokud neexistují požadavky stanovené v harmonizačních právních předpisech Unie nebo podle nich, specifická pravidla, která stanoví požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost u těchto výrobků v právních předpisech členského státu, kde je výrobek dodáván na trh, pokud jsou tato pravidla v souladu s právem Unie;

(c)	veškeré evropské normy, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie.

2a. Pokud se neuplatní kritéria uvedená v odst. 2 písmenech a), b) a c) tohoto článku, zohlední se článek 6 nařízení (EU) č. ../ … (*5) ; [pozm. návrh 82]

3. Soulad s kritérii uvedenými kterýmkoli z kritérií uvedených v odst. 2 písm. a), b) a c) představuje předpoklad, že výrobek odpovídajícím způsobem chrání veřejné zájmy, jichž se uvedená kritéria týkají. Nebrání však orgánům dozoru nad trhem v tom, aby přijaly opatření podle tohoto nařízení, pokud existují nové důkazy o tom, že i přes tuto shodu nebo tento soulad výrobek představuje riziko. V takovém případě prokáže orgán dozoru nad trhem, že daný výrobek představuje riziko. [pozm. návrh 83]

4. Možnost dosažení vysoké úrovně ochrany dotčených veřejných zájmů a dostupnost jiných výrobků, které představují nižší riziko, nesmí představovat dostatečný důvod pro domněnku, že výrobek představuje riziko. [pozm. návrh 84]

4a. Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost orgánu dozoru nad trhem nechat v souladu s článkem 28 provést posouzení rizika v referenční laboratoři Unie. Toto posouzení je závazné pro všechny zúčastněné strany. [pozm. návrh 85]

4b. V případech, kdy se postupy posuzování rizik v jednotlivých členských státech liší a vede to k rozdílným výkladům ohledně nezbytnosti opatření v souvislosti s podobnými výrobky, poskytne Komise pokyny pro příslušné postupy posuzování rizik. Komisi jsou nápomocny vědecké výbory zřízené rozhodnutím Komise 2004/210/ES (39) a Komise vezme v úvahu všechny dostupné vědecké a technické důkazy týkající se posuzovaných rizik. [pozm. návrh 86]

KAPITOLA IV

Kontrola výrobků vstupujících do Unie

Článek 14

Kontroly a pozastavení propuštění

1. Orgány členských států odpovědné za kontrolu výrobků na vnějších hranicích Unie musí mít pravomoci a zdroje nezbytné k řádnému plnění svých úkolů. Musí u výrobků provádět vhodné kontroly dokladů a v případě nutnosti i fyzické a laboratorní kontroly předtím, než jsou uvedené výrobky propuštěny do volného oběhu.

2. Pokud je v členském státě více než jeden orgán odpovědný za dozor nad trhem nebo za kontroly na vnějších hranicích, pak musí tyto orgány vzájemně spolupracovat, což zahrnuje sdílení informací relevantních vzhledem k jejich funkcím.

3. Podle článku 17 musí orgány odpovědné za kontroly na vnějších hranicích pozastavit propuštění výrobku do volného oběhu na trhu Unie, pokud během kontrol uvedených v odstavci 1 tohoto článku vyvstane důvod domnívat se, že výrobek může představovat riziko.

Pokud jde o výrobek, který musí být v době propuštění do volného oběhu v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie, formální nesoulad s uvedenými právními předpisy musí být pro orgány členských států dostatečným důvodem domnívat se, že výrobek může představovat riziko, v těchto případech:

(a)	nejsou k němu připojeny dokumenty požadované uvedenými harmonizačními právními předpisy Unie;

(b)	není označen v souladu s uvedenými právními předpisy;

(ba)	na výrobku nebo jakékoli jeho prezentaci je neoprávněně umístěna obchodní známka, která je v zásadě podobná registrované obchodní známce tohoto výrobku, v důsledku čehož nelze zaručit jeho pravost či původ; [pozm. návrh 87]

(c)	je k němu připojeno označení CE nebo jiné označení požadované harmonizačními právními předpisy Unie, které bylo připojeno nesprávným nebo zavádějícím způsobem.

3a. Pokud výrobky nejsou určeny k uvedení na trh v členském státě, ve kterém jsou propuštěny do volného oběhu, nepředstavuje jazyk, ve kterém jsou uvedeny informace uvedené v odst. 3 pododstavci 2 písm. a), b), ba) a c), pro orgány odpovědné za kontroly na vnějších hranicích dostatečný důvod se domnívat, že výrobek může představovat riziko. [pozm. návrh 88]

3b. Nápravná opatření orgánů dozoru nad trhem jsou úměrná závažnosti neshody [pozm. návrh 89]

4. Orgány odpovědné za kontroly na vnějších hranicích okamžitě uvědomí orgány dozoru nad trhem o každém pozastavení podle odstavce 3.

5. V případě výrobků rychle podléhajících zkáze usilují orgány odpovědné za kontroly na vnějších hranicích v co největší míře o usnadnění opatření na zajištění toho, aby všechny požadavky, které mohou klást v souvislosti se skladováním výrobků nebo parkováním vozidel použitých pro přepravu, byly slučitelné se zachováním uvedených výrobků. [pozm. návrh 90]

6. Pokud v souvislosti s výrobky, které nejsou navrženy k propuštění do volného oběhu, mají orgány odpovědné za kontroly na vnějších hranicích důvod domnívat se, že uvedené výrobky představují riziko, předají veškeré příslušné informace orgánům odpovědným za kontroly na vnějších hranicích v členském státě konečného určení.

Článek 15

Propuštění

1. Výrobek, jehož propuštění bylo podle článku 14 pozastaveno orgány odpovědnými za kontroly na vnějších hranicích, musí být propuštěn, pokud uvedené orgány nebyly do tří pracovních dnů od oznámení o pozastavení propuštění požádány ze strany orgánů dozoru nad trhem, aby pozastavení pokračovalo, nebo pokud byly ze strany orgánů dozoru nad trhem informovány o tom, že výrobek nepředstavuje riziko, a pokud byly splněny všechny ostatní požadavky a formální náležitosti v souvislosti s tímto propuštěním. [pozm. návrh 91]

2. Pokud orgány dozoru nad trhem dospěly k závěru, že výrobek, jehož propuštění bylo pozastaveno z důvodu formálního nesouladu podle čl. 14 odst. 3 druhého pododstavce, ve skutečnosti nepředstavuje riziko, hospodářský subjekt musí přesto napravit formální nesoulad předtím, než je výrobek propuštěn.

3. Soulad s požadavky jakýchkoli harmonizačních právních předpisů Unie, které se na výrobek použijí při jeho propuštění a týkají se potenciálního zvažovaného rizika, při úplném zohlednění zpráv o zkouškách, inspekcích a kalibracích nebo certifikátů, které osvědčují shodu a byly vydány subjektem posuzování shody akreditovaným v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008 , představuje pro orgány dozoru nad trhem předpoklad, že výrobek nepředstavuje riziko. To však nebrání uvedeným orgánům, aby orgánům odpovědným za kontroly na vnějších hranicích daly pokyn, aby výrobek nepropouštěly, pokud existují důkazy o tom, že i přes tento soulad výrobek ve skutečnosti riziko představuje. [pozm. návrh 92]

Článek 16

Odmítnutí propuštění

1. Pokud orgány dozoru nad trhem dospěly k závěru, že výrobek představuje riziko, musí dát orgánům odpovědným za kontroly na vnějších hranicích pokyn, aby výrobek nepropouštěly do volného oběhu a aby na obchodní fakturu přiloženou k výrobku a na všechny ostatní důležité průvodní dokumenty připojily tuto poznámku:

„Výrobek představuje riziko – propuštění do volného oběhu není povoleno – nařízení (EU) č. …/…/EU (*6)“.

2. Je-li výrobek poté navržen na jiný celní režim než na propuštění do volného oběhu a nemají-li orgány dozoru nad trhem námitky, připojí se poznámka uvedená v odstavci 1 za podmínek stanovených v uvedeném odstavci rovněž na dokumenty použité v souvislosti s tímto režimem.

3. Orgány dozoru nad trhem nebo orgány odpovědné za kontroly na vnějších hranicích (podle situace) mohou výrobek, který představuje riziko, zničit nebo jej jiným způsobem učinit nepoužitelným, pokud to považují za nezbytné a přiměřené. Náklady na takové opatření nese osoba, která výrobek navrhuje na propuštění do volného oběhu.

4. Orgány dozoru nad trhem poskytnou orgánům odpovědným za kontroly na vnějších hranicích informace o kategoriích výrobků, u nichž bylo zjištěno riziko podle odstavce 1.

5. Jakékoli opatření přijaté podle odstavce 1 nebo 3 podléhá zákonným opravným prostředkům, včetně využití příslušných vnitrostátních soudů.

6. Orgány dozoru nad trhem mohou účtovat účtují osobě, která výrobek navrhuje na propuštění do volného oběhu, poplatky, které zcela nebo částečně pokrývají náklady na jejich činnosti, včetně provádění zkoušek pro účely posouzení rizik, v případech, kdy přijímají opatření podle odstavce 1. [pozm. návrh 93]

Tyto poplatky se vypočítají na základě skutečných nákladů jednotlivých činností v oblasti dozoru nad trhem a účtují se osobě, která navrhuje na propuštění do volného oběhu výrobek, jenž je předmětem těchto činností v oblasti dozoru nad trhem. Tyto poplatky nepřesahují skutečné náklady na uskutečněnou činnost v oblasti dozoru nad trhem a mohou částečně či zcela odrážet čas, který pracovníci daného orgánu dozoru nad trhem strávili prováděním kontrol v rámci tohoto dozoru. [pozm. návrh 94]

Článek 17

Dovoz pro osobní potřebu

1. Pokud výrobek vstupuje do Unie za přítomnosti a ve fyzickém držení fyzické osoby a lze rozumně předpokládat, že je určen pro osobní použití uvedené osoby, jeho propuštění se podle čl. 14 odst. 3 nepozastaví, s výjimkou případu, kdy použití tohoto výrobku může ohrozit zdraví a život osob, zvířat nebo rostlin.

2. Výrobek se považuje za výrobek určený pro osobní použití fyzické osoby, která jej do Unie přiváží, pokud je příležitostné povahy a je určen výhradně pro použití uvedenou osobou nebo její rodinou a jeho povaha ani množství nenaznačují jakýkoli komerční úmysl.

Článek 18

Posouzení Unie u výrobků, které vstupují do Unie a na které se vztahují harmonizační právní předpisy

1. Do 60 30 dnů poté, co Komise podle čl. 20 odst. 4 oznámila členským státům jakékoli odmítnutí propuštění výrobku do volného oběhu původním oznamujícím členským státem, může jakýkoli členský stát vznést proti uvedenému odmítnutí námitku, pokud se odmítnutí týká výrobku, na nějž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie. Tento členský stát musí uvést důvody pro svou námitku, uvést veškeré rozdíly ve svém posouzení rizika, které daný výrobek představuje, a uvést veškeré zvláštní okolnosti a veškeré doplňující informace týkající se dotčeného výrobku. [pozm. návrh 95]

2. Pokud žádný členský stát nevznesl námitku podle odstavce 1 a Komise se nedomnívá, že tato vnitrostátní opatření jsou v rozporu s právními předpisy Unie, považuje se odmítnutí původního oznamujícího členského státu za odůvodněné a každý členský stát musí zajistit, aby byla neprodleně přijata omezující opatření, pokud jde o dotčený výrobek.

3. Pokud některý členský stát vznesl námitku podle odstavce 1 nebo pokud se Komise domnívá, že toto odmítnutí může být v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultaci s oznamujícím členským státem a s příslušným hospodářským subjektem nebo příslušnými hospodářskými subjekty a nejpozději do 30 dnů vyhodnotí toto odmítnutí vnitrostátní opatření s přihlédnutím ke všem dostupným vědeckým nebo technickým důkazům. [pozm. návrh 96]

3a. Pokud členský stát vznese do 30 dnů námitku podle odstavce 1 nebo Komise usoudí, že vnitrostátní opatření mohou být v rozporu s právními předpisy Unie, Komise tuto skutečnost oznámí všem členským státům prostřednictvím kontaktních míst systému RAPEX. [pozm. návrh 97]

4. Na základě výsledků hodnocení provedeného podle odstavce 3 může Komise rozhodnout prostřednictvím prováděcích aktů, zda je toto odmítnutí odůvodněné a zda by podobné opatření měly přijmout všechny členské státy, které tak dosud neučinily. V takovém případě sdělí toto rozhodnutí dotčeným členským státům a neprodleně o něm informuje všechny členské státy a příslušný hospodářský subjekt nebo příslušné hospodářské subjekty.

5. Pokud Komise rozhodne, že odmítnutí je odůvodněné, musí každý členský stát neprodleně přijmout nezbytná omezující opatření. Pokud Komise rozhodne, že odmítnutí odůvodněné není, původní oznamující členský stát a jakýkoli jiný členský stát, který přijal podobné opatření, zruší toto opatření i oznámení, které bylo učiněno v systému RAPEX podle článku 20.

6. Pokud se odmítnutí považuje za odůvodněné a bylo shledáno, že výrobek není v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie z důvodu nedostatků v příslušných harmonizovaných normách, informuje Komise příslušnou evropskou normalizační organizaci a může podat příslušnou žádost podle článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.

KAPITOLA V

Výměna informací

Článek 19

Systém Unie pro rychlou výměnu informací – RAPEX

1. Komise provozuje systém Unie pro rychlou výměnu informací (RAPEX). Členské státy používají systém RAPEX k výměně informací o výrobcích, které představují riziko, v souladu s tímto nařízením.

2. Každý členský stát určí jedno kontaktní místo pro systém RAPEX.

3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů určit způsoby a postupy pro výměnu informací prostřednictvím systému RAPEX. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 32 odst. 2.

4. Přístup do systému RAPEX je otevřen kandidátským zemím, třetím zemím nebo mezinárodním organizacím v rámci dohod mezi Unií a těmito zeměmi nebo organizacemi a v souladu s těmito dohodami. Veškeré takové dohody musí být založeny na vzájemnosti a musí obsahovat ustanovení o důvěrnosti odpovídající ustanovením použitelným v Unii, jakož i zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů, jak vyžaduje článek 25 směrnice 95/46/ES a článek 9 nařízení (ES) č . 45/2001. [pozm. návrh 98]

Článek 20

Oznámení výrobku, který představuje riziko, prostřednictvím systému RAPEX

1. Kontaktní místo systému RAPEX neprodleně oznámí Komisi informace o:

(a)	jakémkoli nápravném opatření přijatém hospodářskými subjekty podle čl. 9 odst. 3;

(b)	jakémkoli opatření přijatém orgány dozoru nad trhem podle čl. 10 odst. 1 nebo 4, pokud se netýká výrobku, na nějž se vztahuje oznámení podle písmene a) tohoto odstavce;

(c)	jakémkoli odmítnutí propuštění výrobku do volného oběhu podle článku 16.

První pododstavec se nepoužije, pokud má kontaktní místo systému RAPEX důvod domnívat se, že účinky rizika, které výrobek představuje, nepřesahují území daného členského státu. [pozm. návrh 99]

Kontaktní místo systému RAPEX neprodleně informuje Komisi o veškerých důležitých aktualizacích, změnách nebo zrušení opravného opatření nebo opatření uvedených v prvním pododstavci.

2. Informace poskytované podle odstavce 1 musí zahrnovat veškeré dostupné podrobnosti týkající se rizika a alespoň tyto informace:

(a)	povaha a úroveň rizika, včetně shrnutí výsledků posouzení rizik údaje nutné k identifikaci a dohledatelnosti výrobku ; [pozm. návrh 100]

(b)	povaha jakéhokoli nesouladu s harmonizačními právními předpisy Unie a úroveň rizika, včetně shrnutí výsledků posouzení bezpečnosti a posouzení rizik ; [pozm. návrh 101]

(c)	údaje nutné k identifikaci povaha jakéhokoli nesouladu s právními předpisy Unie ; [pozm. návrh 102]

(d)	původ a dodavatelský řetězec výrobku;

(e)	datum, kdy bylo přijato opatření nebo nápravné opatření, a doba trvání tohoto opatření;

(f)	povaha přijatého opatření nebo nápravného opatření a údaj o tom, zda bylo dobrovolné, schválené nebo vyžádané;

(fa)	zda se o výrobku ví, že jde o padělek; [pozm. návrh 103]

(g)	zda byla hospodářskému subjektu poskytnuta možnost vyjádřit se.

Informace uvedené v prvním pododstavci musí být předávány s použitím standardního formuláře pro oznámení, který poskytla Komise v systému RAPEX.

3. Pokud se oznámení týká výrobku, u nějž bylo zjištěno, že není v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie, musí poskytované informace rovněž uvádět, zda k nesouladu došlo v důsledku některé z těchto skutečností:

(a)	výrobek nesplnil požadavky použitelných právních předpisů;

(b)	nedostatky v harmonizovaných normách, na které se odkazuje v uvedených právních předpisech, které zakládají předpoklad shody s uvedenými požadavky.

Pokud se opatření nebo nápravné opatření uvedené v odstavci 1 týká výrobku, který prošel posouzením shody ze strany oznámeného subjektu, zajistí orgány dozoru nad trhem, aby byl o přijatém nápravném opatření nebo přijatých opatřeních informován dotčený oznámený subjekt.

4. Jakmile Komise oznámení obdrží, předá je neprodleně příslušnému hospodářskému subjektu a ostatním členským státům. Pokud oznámení nesplňuje požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3, může je Komise pozastavit. [pozm. návrh 104]

5. Členské státy neprodleně informují Komisi o opatření nebo opatřeních, která přijaly po obdržení oznámení, a poskytnou veškeré doplňující informace, včetně výsledků veškerých provedených zkoušek nebo analýz nebo možných rozdílných názorů. Komise neprodleně předá tyto informace ostatním členským státům.

5a. Informace o výrobku obsažené v oznámení v systému RAPEX se v případě potřeby aktualizují. [pozm. návrh 105]

Článek 21

Informační a komunikační systém pro dozor nad trhem

1. Komise provozuje informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS) pro účely sběru a strukturovaného uchovávání informací o otázkách týkajících se dozoru nad trhem. Členské státy shromažďují a zadávají do systému ICSMS a zejména těchto informací tyto informace : [pozm. návrh 106]

(a)	orgány dozoru nad trhem a oblasti jejich odpovědnosti;

(b)	programy dozoru nad trhem;

(c)	sledování, přezkum a posuzování dozoru nad trhem;

(d)	stížnosti nebo zprávy ohledně otázek týkajících se rizik, která představují výrobky;

(da)	identifikace rizik a jejich charakteristika; [pozm. návrh 107]

(e)	jakýkoli nesoulad s harmonizačními právními předpisy Unie jiný než opatření nebo nápravné opatření oznámené v systému RAPEX v souladu s článkem 20; [pozm. návrh 108]

(f)	jakákoli námitka vznesená členským státem v souladu s čl. 11 odst. 1 nebo čl. 18 odst. 1 a následné kroky.

Komise poskytne rozhraní, jehož prostřednictvím lze ICSMS připojit k systému RAPEX pro případnou výměnu údajů mezi těmito systémy. [pozm. návrh 109]

ICSMS musí obsahovat záznamy odkazů na oznámení opatření nebo nápravného opatření v systému RAPEX v souladu s článkem 20.

ICSMS může být se , pokud je to nutné nebo vhodné, rovněž zpřístupněn zpřístupní k použití orgány odpovědnými za kontroly na vnějších hranicích. [pozm. návrh 110]

2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku musí členské státy zanést do ICSMS veškeré informace, které mají k dispozici a které dosud neoznámily podle článku 20, o výrobcích, které představují riziko, zejména o identifikaci rizik, výsledcích provedených zkoušek, přijatých omezujících opatřeních, kontaktech s dotčenými hospodářskými subjekty a odůvodnění přijetí nebo nepřijetí opatření.

3. Orgány dozoru nad trhem musí uznat platnost zpráv o zkouškách, inspekcích nebo kalibracích, které byly vypracovány jejich protějšky v jiných členských státech nebo pro ně a byly zaneseny do ICSMS, a musí je používat. [pozm. návrh 111]

Článek 21a

Celoevropská databáze úrazů

1. Do … (*7) Komise přijme v souladu s článkem 31a akty v přenesené pravomoci, jimiž zavede celoevropskou databázi úrazů (databáze), která by měla zahrnovat všechny typy úrazů, zejména ty, které se týkají výrobků používaných doma a pro volný čas, dopravy a pracovních činností. Databázi koordinuje a spravuje Komise.

2. Příslušné orgány dozoru nad trhem zřízené členskými státy přispějí k vytvoření databáze a poskytují Komisi komplexní údaje o úrazech. Komise v konzultaci s členskými státy vypracuje a zveřejní podrobné pokyny týkající se relevantních údajů, které mají být v databázi uvedeny, a metod elektronické výměny těchto údajů.

Nejpozději do dvou let od data zavedení této databáze předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu hodnotící fungování databáze. [pozm. návrh 112]

Článek 22

Mezinárodní výměna důvěrných informací

Komise a členské může společně s členskými státy si mohou vyměňovat důvěrné informace provádět výměnu důvěrných informací , včetně informací vyměňovaných prostřednictvím systému RAPEX, s regulačními orgány kandidátských zemí a třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi, s nimiž Komise a členské státy nebo skupina členských států uzavřely dvoustranné nebo vícestranné dohody o důvěrnosti založené na vzájemnosti. Veškeré takové dohody musí obsahovat ustanovení o důvěrnosti odpovídající ustanovením použitelným v Unii, jakož i zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů, jak vyžaduje článek 25 směrnice 95/46/ES a článek 9 nařízení (ES) č. 45/2001. [pozm. návrh 113]

KAPITOLA VI

Spolupráce

Článek 23

Vzájemná pomoc

1. Musí existovat účinná spolupráce a výměna informací mezi orgány dozoru nad trhem v členských státech, mezi jednotlivými orgány v rámci každého členského státu a mezi členskými státy a mezi orgány dozoru nad trhem a Komisí a příslušnými agenturami Unie, pokud jde o programy dozoru nad trhem a veškeré otázky týkající se výrobků, které představují riziko. [pozm. návrh 114]

2. Orgány dozoru nad trhem musí po přijetí řádně odůvodněné žádosti od orgánu dozoru nad trhem v jiném členském státě poskytnout veškeré příslušné informace nebo dokumenty a provést kontroly, inspekce nebo šetření a podat zprávu o nich a o jakémkoli přijatém následném opatření orgánu, který žádost zaslal.

Informace, dokumenty a zprávy uvedené v prvním pododstavci se použijí pouze s ohledem na záležitost, pro kterou byly vyžádány, a musí být zpracovány co možná nejrychleji, a sice elektronickou cestou.

Článek 24

Spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí

1. Orgány dozoru nad trhem mohou spolupracovat s příslušnými orgány třetích zemí za účelem výměny informací a technické podpory, podpory a usnadnění přístupu k systémům Unie pro výměnu informací, včetně systému RAPEX v souladu s čl. 19 odst. 4, a za účelem podpory činností spojených s posuzováním shody a dozorem nad trhem.

2. Spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí musí probíhat mimo jiné formou činností uvedených v článku 27. Členské státy zajistí, aby se jejich příslušné orgány uvedených činností účastnily.

2a. Dojde-li při výměně informací k výměně osobních údajů, použije se směrnice 95/46/ES. [pozm. návrh 115]

Článek 25

Evropské fórum pro dozor nad trhem

1. Zřizuje se evropské fórum pro dozor nad trhem (EMSF).

2. Každý členský stát zastupuje na zasedáních EMSF osoba nebo osoby vybrané členským státem, která má (které mají) příslušné znalosti a zkušenosti požadované v souladu s tématem daného zasedání.

3. EMSF se schází v pravidelných intervalech a, pokud je to nutné, na žádost Komise nebo některého členského státu.

4. EMSF vynaloží maximální úsilí k dosažení shody. Pokud shody nelze dosáhnout, přijme EMSF svůj postoj prostou většinou svých členů. Členové mohou požádat, aby jejich postoje a důvody, na nichž jsou založeny, byly oficiálně zaznamenány.

5. EMSF může přizvat odborníky a jiné třetí strany k účasti na svých zasedáních nebo je vyzvat k poskytnutí průběžnému a pravidelnému poskytování písemných příspěvků. V souvislosti s ročním programem pro dozor nad trhem mohou být konzultovány organizace sdružující podnikatele, malé a střední podniky, spotřebitelé, laboratoře a subjekty posuzování shody na úrovni Unie. [pozm. návrh 116]

6. EMSF může stanovit stálé nebo dočasné podskupiny, které budou zahrnovat skupiny správní spolupráce v oblasti dozoru nad trhem zřízené pro účely provádění harmonizačních právních předpisů Unie. Organizace zastupující zájmy odvětví, malé a střední podniky, spotřebitelé, laboratoře a subjekty posuzování shody na úrovni Unie mohou být přizvány jsou průběžně a pravidelně zvány k účasti v těchto podskupinách jako pozorovatelé. [pozm. návrh 117]

7. EMSF stanoví svůj jednací řád, který vstoupí v platnost po obdržení příznivého stanoviska ze strany Komise.

8. EMSF spolupracuje s fórem pro výměnu informací o prosazování, které bylo zřízeno nařízením (ES) č. 1907/2006.

Článek 26

Podpora Komise a výkonný sekretariát EMSF

1. Komise podporuje spolupráci orgánů dozoru nad trhem. Účastní se zasedání EMSF a jeho podskupin.

2. Aby mohlo EMSF vykonávat úkoly stanovené v článku 27, je mu nápomocen výkonný sekretariát, který EMSF a jeho podskupinám poskytuje technickou a logistickou podporu.

Článek 27

Úkoly EMSF

EMSF má tyto úkoly:

(a)	usnadňovat výměnu informací o výrobcích, které představují riziko, o posouzení rizik, zkušebních metodách a výsledcích, nejnovějším vědeckém vývoji a o ostatních hlediscích významných pro kontrolní činnosti;

(b)	koordinovat přípravu a provádění obecných a odvětvových programů dozoru nad trhem uvedených v článku 7;

(c)	organizovat společný dozor usnadnit organizování společného dozoru nad trhem a společné zkušební projekty společných zkušebních projektů ; [pozm. návrh 118]

(d)	zajišťovat výměnu zkušeností a osvědčených postupů;

(e)	organizovat programy usnadnit organizování programů odborné přípravy a výměny výměn vnitrostátních úředníků; [pozm. návrh 119]

(f)	pomáhat při činnostech souvisejících se sledováním podle čl. 4 odst. 3;

(g)	organizovat informační kampaně a společné programy usnadnit organizování informačních kampaní a společných programů návštěv včetně kontrol na hranicích ; [pozm. návrh 120]

(h)	zlepšovat spolupráci na úrovni Unie, pokud jde o dohledávání a stahování výrobků, které představují riziko, z trhu a z oběhu;

(i)	zajišťovat snadný přístup k informacím o bezpečnosti výrobků, které shromáždily orgány dozoru nad trhem, včetně informací o stížnostech, nehodách, zprávách o poranění a šetřeních a výsledcích zkoušek, a vyhledávání a sdílení těchto informací;

(j)	přispívat k tvorbě pokynů pro zajištění účinného a jednotného provádění tohoto nařízení, při řádném zohlednění zájmů podniků, zejména malých a středních podniků, ochrany spotřebitelů a jiných zúčastněných stran; [pozm. návrh 121]

(k)	poskytovat Komisi poradenství a pomáhat jí na její žádost při posuzování jakýchkoli otázek týkajících se provádění tohoto nařízení;

(l)	přispívat k jednotné správní praxi, pokud jde o dozor nad trhem v členských státech;

(la)	organizovat specifické a pravidelné činnosti v oblasti dozoru nad trhem týkající se výrobků, které jsou šířeny on-line; [pozm. návrh 122]

(1b)	zajišťovat odpovídající zapojení celních orgánů a spolupráci s nimi; [pozm. návrh 123]

(lc)	přispívat k zefektivnění správních postupů a postupů donucování, pokud jde o dozor nad trhem v členských státech. [pozm. návrh 124]

Článek 28

Referenční laboratoře Unie

1. V případě konkrétních výrobků nebo kategorie nebo skupiny výrobků nebo v případě konkrétního rizika týkajícího se některé kategorie nebo skupiny výrobků může Komise prostřednictvím prováděcích aktů jmenovat referenční laboratoře Unie, které splňují kritéria stanovená v odstavci 2.

2. Každá referenční laboratoř Unie musí splňovat tato kritéria:

(a)	mít patřičně kvalifikované zaměstnance, kteří absolvovali odpovídající odbornou přípravu v analytických technikách používaných v oblastech jejich působnosti a mají odpovídající znalosti norem a postupů;

(b)	vlastnit vybavení a referenční materiály nezbytné k provádění úkolů, které jsou jim přiděleny;

(c)	jednat ve veřejném zájmu, nestranně a nezávisle;

(d)	zajistit, aby zaměstnanci respektovali skutečnost, že některé předměty, výsledky nebo sdělení mají důvěrný charakter;

(da)	být akreditována v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 765/2008. [pozm. návrh 125]

3. V oblasti svého jmenování mají referenční laboratoře Unie případně tyto úkoly:

(a)	provádět zkoušky výrobků v souvislosti s dozorem nad trhem a odpovídajícími šetřeními;

(b)	přispívat k řešení sporů řešit případné spory vzniklé v důsledku odlišného posouzení rizika mezi orgány dozoru nad trhem jednotlivých členských států, hospodářskými subjekty a subjekty posuzování shody; [pozm. návrh 126]

(c)	poskytovat Komisi a členským státům nezávislé technické nebo vědecké poradenství;

(d)	vyvíjet nové techniky a metody analýzy;

(e)	šířit informace a poskytovat odbornou přípravu.

KAPITOLA VII

Financování

Článek 29

Financování

1. V souvislosti s používáním tohoto nařízení může Unie financovat tyto činnosti:

(a)	vypracovávání a aktualizace příspěvků k pokynům pro dozor nad trhem;

(b)	poskytování technického nebo vědeckého poradenství Komisi, které Komisi pomůže s prováděním správní spolupráce při dozoru nad trhem a postupy posuzování Unie podle článků 11 a 18;

(c)

provádění přípravných či doplňkových prací v souvislosti s prováděním dozoru nad trhem týkajícího se používání právních předpisů Unie, jako jsou studie, programy, hodnocení, pokyny, srovnávací analýzy, vzájemné společné návštěvy, výzkumná práce, vytváření a údržba databází, činnosti odborné přípravy, laboratorní práce, zkoušky odborné způsobilosti, mezilaboratorní zkoušky a práce na posuzování shody a také kampaně a podobné činnosti v oblasti evropského dozoru nad trhem;

(d)	činnosti prováděné v rámci programů technické pomoci, spolupráce s třetími zeměmi a podpora a zdokonalování evropských politik a systémů dozoru nad trhem mezi zúčastněnými stranami na evropské a na mezinárodní úrovni;

(e)	fungování spolupráce mezi orgány dozoru nad trhem a technická a logistická podpora ze strany výkonného sekretariátu EMSF a jeho podskupin.

2. Finanční pomoc Unie na činnosti podle tohoto nařízení se musí provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 buď přímo, nebo nepřímo tím, že úkoly spojenými s plněním rozpočtu jsou pověřeny subjekty uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

3. Prostředky přidělené na činnosti podle odstavce 1 stanoví každoročně Evropský parlament a Rada v mezích platného finančního rámce.

4. Prostředky určené Evropským parlamentem a Radou na financování dozoru nad trhem mohou rovněž pokrývat výdaje spojené s přípravnými činnostmi, sledováním, kontrolou, audity a hodnocením, které jsou nezbytné pro řízení činností podle tohoto nařízení a dosažení jeho cílů; jedná se zejména o výdaje na studie, schůze odborníků, informační a komunikační činnosti, včetně korporátní komunikace ohledně politických priorit Unie, pokud souvisejí s obecnými cíli dozoru nad trhem, výdaje spojené se sítěmi IT zaměřenými na zpracování a výměnu informací, jakož i veškeré jiné výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží na řízení činností podle tohoto nařízení.

5. Komise hodnotí důležitost činností souvisejících s dozorem nad trhem financovaných Unií s ohledem na požadavky politik a právních předpisů Unie a do … (*8) a poté každých pět let o výsledcích tohoto hodnocení informuje Evropský parlament a Radu.

Článek 30

Ochrana finančních zájmů Unie

1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání účinnými kontrolami a, jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr jsou zmocněni ke kontrole všech dokladů a ke kontrole na místě všech příjemců, dodavatelů a subdodavatelů a jiných třetích stran, které obdržely prostředky Unie podle tohoto nařízení.

3. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (40) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

KAPITOLA VIII

Závěrečná ustanovení

Článek 31

Sankce

1. Členské státy stanoví pravidla pro ukládání odpovídajících sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení, která ukládají hospodářským subjektům povinnosti, a za porušení ustanovení jakýchkoli harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, která ukládají hospodářským subjektům povinnosti, pokud uvedené právní předpisy nestanoví sankce, a přijmou veškerá opatření nutná pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy o těchto ustanoveních uvědomí Komisi do … (*9) [ vložte datum – 3 měsíce před datem použitelnosti tohoto nařízení ] a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich týkají. [pozm. návrh 127]

Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Sankce uvedené v prvním pododstavci musí zohledňovat velikost podniků, a zejména situaci malých a středních podniků závažnost , délku trvání a případnou úmyslnou povahu porušení . Sankce mohou být zvýšeny, pokud navíc musí zohlednit, zda se příslušný hospodářský subjekt již dříve dopustil podobného porušení, a mohou zahrnovat trestní sankce za závažná porušení. [pozm. návrh 128]

1a. Správní sankce, které se uplatní na porušení, musí přinejmenším odpovídat hospodářské výhodě, o niž daný subjekt usiloval prostřednictvím porušení, přičemž však nesmějí přesáhnout 10 % ročního obratu nebo jeho odhadu. Uložené sankce mohou být vyšší než 10 % ročního obratu či jeho odhadu v případě, že je to nutné k tomu, aby dosáhly výše odpovídající hospodářské výhodě, o niž subjekt usiloval prostřednictvím porušení. Sankce mohou zahrnovat trestní sankce za závažná porušení. [pozm. návrh 129]

1b. Členské státy Komisi informují o druhu a rozsahu sankcí, které byly uloženy na základě tohoto nařízení, přičemž vymezí, k jakým porušením tohoto nařízení došlo, a uvedou identitu hospodářských subjektů, jimž byly sankce uloženy. Komise tyto informace bez zbytečného odkladu zpřístupní veřejnosti, a to elektronicky a případně i jiným způsobem. [pozm. návrh 130]

Na základě informací obdržených podle prvního pododstavce Komise zveřejňuje a aktualizuje unijní černou listinu hospodářských subjektů, u kterých bylo opakovaně zjištěno úmyslné porušení tohoto nařízení. [pozm. návrh 131]

Článek 31 a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 21a je Komisi svěřena na dobu neurčitou od … (*10).

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 21a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem následujícím po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 21a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady lze tuto lhůtu prodloužit o dva měsíce. [pozm. návrh 132]

Článek 32

Postup projednávání ve výborech

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 33

Hodnocení

Nejpozději do … (*11) posoudí Komise jeho uplatňování a předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu. Uvedená zpráva musí obsahovat posouzení toho, zda toto nařízení dosáhlo svých cílů, zejména pokud jde o zajištění účinnějšího a efektivnějšího prosazování pravidel v oblasti bezpečnosti výrobků a harmonizačních právních předpisů Unie, zlepšení spolupráce mezi orgány dozoru nad trhem, posílení kontrol výrobků vstupujících do Unie a o lepší ochranu zdraví a bezpečnosti osob obecně, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, zájmů spotřebitele, ochranu životního prostředí, energetickou účinnost, veřejnou bezpečnost a jiné veřejné zájmy, s přihlédnutím k dopadu nařízení na podniky, zejména na malé a střední podniky. Tato zpráva kromě toho také přezkoumá nová a inovativní tržní řešení, která by mohla účinně doplnit činnosti v oblasti dozoru nad trhem prováděné orgány dozoru nad trhem, a bude se věnovat mimo jiné také potenciálu systémů povinných auditů třetími stranami. [pozm. návrh 133]

Článek 34

Změny

1. Zrušují se tato ustanovení:

(a)	článek 7 směrnice Rady 89/686/EHS;

(b)	čl. 7 odst. 2 a 3 a článek 8 směrnice 93/15/EHS;

(c)	článek 7 směrnice 94/9/ES;

(d)	článek 7, čl. 10 odst. 4 a článek 11 směrnice 94/25/ES;

(e)	články 7 a 11 směrnice 95/16/ES;

(f)	články 8, 16 a 18 směrnice 97/23/ES;

(g)	článek 9 směrnice 1999/5/ES;

(h)	články 14, 15 a 19 směrnice 2000/9/ES;

(i)	článek 5 směrnice 2000/14/ES;

(j)	čl. 6 odst. 2 a 3, články 8, 9, 10, 11, 12 a 13 a příloha II směrnice 2001/95/ES;

(k)	články 10 a 11 směrnice 2004/108/ES;

(l)	čl. 4 odst. 3 a 4 a články 11, 17 a 20 směrnice 2006/42/ES;

(m)	článek 9 směrnice 2006/95/ES;

(n)	čl. 14 odst. 5 a 6 a články 15, 16 a 17 směrnice 2007/23/ES;

(o)	čl. 13 odst. 5 a článek 14 směrnice 2008/57/ES;

(p)	články 39, 40, 42 až 45 směrnice 2009/48/ES;

(q)	články 7, 15 a 17 směrnice 2009/105/ES;

(r)	články 7, 11 a 12 směrnice 2009/142/ES;

(s)	článek 18 směrnice 2011/65/EU;

(t)	články 56 až 59 nařízení (EU) č. 305/2011.

2. Ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 764/2008 se nahrazuje tímto:

„a)	článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …ze dne … (*12)

3. Nařízení (ES) č. 765/2008 se mění takto:

(a)	název nařízení se nahrazuje tímto: „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci subjektů posuzování shody a obecné zásady označení CE a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93“;

(b)	čl. 1 odst. 2 a 3, body 14, 15, 17, 18 a 19 článku 2, kapitola III a čl. 32 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 765/2008 se zrušují.

Odkazy na ustanovení článků 15 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze tohoto nařízení.

Článek 35

Přechodná ustanovení

Postupy zahájené na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie podle jakéhokoli ustanovení uvedeného v článku 34 tohoto nařízení nebo v článcích 6 až 9 směrnice 2001/95/ES se nadále řídí uvedenými ustanoveními.

Článek 36

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem … (*13) .

Použije se ode dne 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 86.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).

(5) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 1.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1).

(8) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES ze dne 30. listopadu 2009 o spotřebičích plynných paliv (Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 10).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES ze dne 29. května 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se tlakových zařízení (Úř. věst. L 181, 9.7.1997, s. 1).

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/105/ES ze dne 16. září 2009 týkající se jednoduchých tlakových nádob (Úř. věst. L 264, 8.10.2009, s. 12).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… ze dne… o bezpečnosti spotřebitelských výrobků a o zrušení směrnice Rady 87/357/EHS a směrnice 2001/95/ES (Úř. věst. L…).

(*1) Číslo nařízení (2013/0049(COD)) v bodu odůvodnění a číslo, datum přijetí a odkaz na vyhlášení nařízení v poznámce pod čarou.

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise ( Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES 2 ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů ( Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 3 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů ( Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012 , kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí ( Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 11 13 ) .

(19) Směrnice Rady 89/686/EHS ze dne 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se osobních ochranných prostředků (Úř. věst. L 399, 30.12.1989, s. 18).

(20) Směrnice Rady 93/15/EHS ze dne 5. dubna 1993 o harmonizaci předpisů týkajících se uvádění na trh a dozoru nad výbušninami pro civilní použití (Úř. věst. L 121, 15.5.1993, s. 20).

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 1).

(22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 15).

(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES ze dne 29. června 1995 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů (Úř. věst. L 213, 7.9.1995, s. 1).

(24) Směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10).

(25) Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/9/ES ze dne 20. března 2000 o lanových drahách pro dopravu osob (Úř. věst. L 106, 3.5.2000, s. 21).

(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí (Úř. věst. L 162, 3.7.2000, s. 1).

(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES ze dne 15. prosince 2004 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 24).

(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24).

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/95/ES ze dne 12. prosince 2006 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí (Úř. věst. L 374, 27.12.2006, s. 10).

(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh (Úř. věst. L 154, 14.6.2007, s. 1).

(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1).

(32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1).

(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88).

(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).

(35) Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 21).

(36) Úř. věst. C 253, 3.9.2013, s. 8.

(*2) Číslo nařízení (2013/0049(COD)) do textu

(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

(38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(*3) Číslo nařízení (2013/0049(COD)) do textu.

(*4) Číslo nařízení (2013/0049(COD)) do textu.

(*5) Číslo nařízení (2013/0049(COD)) do textu.

(39) Rozhodnutí Komise 2004/210/ES ze dne 3. března 2004 o zřízení vědeckých výborů v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí (Úř. věst. L 66, 4.3.2004, s. 45).

(*6) Číslo tohoto nařízení.

(*7) Dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(*8) Pět let od data použitelnosti tohoto nařízení.

(40) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 14.11.1996, s. 2).

(*9) Tři měsíce přede dnem použitelnosti tohoto nařízení.

(*10) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

(*11) Pět let od data použitelnosti tohoto nařízení.

(+) Číslo, datum přijetí a odkaz na vyhlášení tohoto nařízení v Úř. věst.

(*13) Datum vstupu nařízení (2013/0049(COD)) v platnost.

PŘÍLOHA

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 765/2008	Toto nařízení
Čl. 15 odst. 1, 2 a 5	Článek 2
Čl. 15 odst. 3	—
Čl. 15 odst. 4	Čl. 3 odst. 1
Čl. 16 odst. 1	Čl. 4 odst. 1
Čl. 16 odst. 2	Čl. 4 odst. 2 ve spojení s čl. 3 odst. 12; čl. 17 odst. 1 a čl. 26 odst. 5
Čl. 16 odst. 3	—
Čl. 16 odst. 4	—
Čl. 17 odst. 1	Čl. 5 odst. 4
Čl. 17 odst. 2	Čl. 26 odst. 1
Čl. 18 odst. 1	Čl. 5 odst. 3
Čl. 18 odst. 2	Čl. 6 odst. 6
Čl. 18 odst. 3	Čl. 5 odst. 2
Čl. 18 odst. 4	Čl. 6 odst. 4
Čl. 18 odst. 5 a 6	Čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 7, 8 a 9 a čl. 26 odst. 2
Čl. 19 odst. 1 první pododstavec	Čl. 6 odst. 1
Čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec	Čl. 6 odst. 5 a článek 7
Čl. 19 odst. 1 třetí pododstavec	Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 19 odst. 2	Čl. 6 odst. 2
Čl. 19 odst. 3	Čl. 9 odst. 5 písm. a)
Čl. 19 odst. 4	Čl. 6 odst. 3
Čl. 19 odst. 5	Čl. 26 odst. 5 a článek 27
Čl. 20 odst. 1	Čl. 9 odst. 4 a čl. 18 odst. 1 písm. b)
Čl. 20 odst. 2	Článek 12
Článek 21	Čl. 6 odst. 4 a článek 9
Čl. 22 odst. 1, 2 a 3	Čl. 18 odst. 1 a 2
Čl. 22 odst. 4	Článek 17
Čl. 23 odst. 1 a 2	Článek 19
Čl. 23 odst. 3	Článek 27
Čl. 24 odst. 1 a 2	Článek 20
Čl. 24 odst. 3	Čl. 19 odst. 1
Čl. 24 odst. 4	Čl. 18 odst. 2 a čl. 19 odst. 2
Článek 25	Články 22 až 24
Článek 26	Článek 21
Článek 27	Článek 13
Článek 28	Článek 14
Článek 29	Článek 15

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/781

P7_TA(2014)0385

Trhy finančních nástrojů a změna nařízení o infrastruktuře evropských trhů o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení [nařízení o infrastruktuře evropských trhů] o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (COM(2011)0652 – C7-0359/2011 – 2011/0296(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/64)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0652),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0359/2011),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 22. března 2012 (1),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. února 2012 (2),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0303/2012),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3);

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 161, 7.6.2012, s. 3.

(2) Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 74.

(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijeté dne 26. října 2012 (Přijaté texty P7_TA(2012)0407).

P7_TC1-COD(2011)0296

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 600/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/782

P7_TA(2014)0386

Trhy finančních nástrojů a zrušení směrnice 2004/39/ES ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (přepracované znění) (COM(2011)0656 – C7-0382/2011 – 2011/0298(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

(2017/C 443/65)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0656),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0382/2011),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 22. března 2012 (1),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. dubna 2012 (2),

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (3),

—	s ohledem na dopis, který dne 1. března 2012 zaslal Výbor pro právní záležitosti Evropskému hospodářskému a měnovému výboru podle čl. 87 odst. 3,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na články 87 a 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Evropského hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0306/2012),

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (4) a bere na vědomí doporučení poradní pracovní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 161, 7.6.2012, s. 3.

(2) Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 80.

(3) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

(4) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 26. října 2012 (Přijaté texty, P7_TA(2012)0406).

P7_TC1-COD(2011)0298

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice 2014/65/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/784

P7_TA(2014)0387

Statistika obchodu ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady kterým se mění nařízení (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí Komisi pro účely přijímání některých opatření, předávání informací celními správami, výměnu důvěrných informací mezi členskými státy a definici statistické hodnoty (COM(2013)0578 – C7-0242/2013 – 2013/0278(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/66)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0578),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0242/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0457/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (1);

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 15. ledna 2014 (Přijaté texty, P7_TA(2014)0030).

P7_TC1-COD(2013)0278

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí Komisi pro účely přijímání některých opatření, předávání informací celními správami, výměnu důvěrných informací mezi členskými státy a definici statistické hodnoty

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 659/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/785

P7_TA(2014)0388

Obchody s cennými papíry a centrální depozitáře cenných papírů ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES (COM(2012)0073 – C7-0071/2012 – 2012/0029(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/67)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0073),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0071/2012),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 1. srpna 2012 (1),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2012 (2)

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 26. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0039/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 310, 13.10.2012, s. 12.

(2) Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 76.

P7_TC1-COD(2012)0029

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 909/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/786

P7_TA(2014)0389

Námořní zařízení ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o námořním zařízení a zrušení směrnice 96/98/ES (COM(2012)0772 – C7-0414/2012 – 2012/0358(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/68)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0772),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0414/2012),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. března 2013 (1),

—	po konzultaci s Výborem regionů,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0255/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 161, 6.6.2013, s. 93.

P7_TC1-COD(2012)0358

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice 2014/90/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/787

P7_TA(2014)0390

Tlaková zařízení ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh (přepracované znění) (COM(2013)0471 – C7-0203/2013 – 2013/0221(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

(2017/C 443/69)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0471),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0203/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. října 2013 (1),

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (2),

—	s ohledem na dopis, který dne 16. prosince 2013 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na články 87 a 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0008/2014),

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

schvaluje zde připojené prohlášení Parlamentu, které bude zveřejněno v řadě L Úředního věstníku Evropské unie spolu s konečným zněním legislativního aktu;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 101.

(2) Úř. věst C 77, 28.3.2002, s. 1.

P7_TC1-COD(2013)0221

|Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice 2014/68/EU.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Evropský parlament je přesvědčen, že za schůze výborů v rámci postupu projednávání ve výborech ve smyslu přílohy I rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí lze považovat pouze schůze, na nichž se projednávají prováděcí akty ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Na schůze výborů, na nichž se projednávají jiné záležitosti, se tedy vztahuje bod 15 rámcové dohody.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/790

P7_TA(2014)0391

Soudní rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (COM(2013)0554 – C7-0239/2013 – 2013/0268(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/70)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0554),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 67 odst. 4 a čl. 81 odst. 2 písm. a), c) a e) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0239/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. února 2014 (1),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 5. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0052/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

P7_TC1-COD(2013)0268

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 1215/2012, pokud jde o pravidla použitelná pro Jednotný patentový soud a Soudní dvůr Beneluxu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 542/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/791

P7_TA(2014)0392

Výběrové šetření pracovních sil ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství (COM(2013)0155 – C7–0086/2013 – 2013/0084(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/71)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0155),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0086/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0344/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

P7_TC1-COD(2013)0084

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 545/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/792

P7_TA(2014)0393

Evropská agentura pro námořní bezpečnost a reakce na znečištění prostředí ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o víceletém financování činnosti Evropské agentury pro námořní bezpečnost v oblasti zasahování při znečištění z lodí a znečištění moří způsobeném zařízeními pro těžbu ropy a plynu (COM(2013)0174 – C7-0089/2013 – 2013/0092(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/72)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0174),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0089/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. července 2013 (1),

—	po konzultaci s Výborem regionů,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0300/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

zdůrazňuje, že jakýmkoli rozhodnutím legislativního orgánu ve prospěch takového víceletého financování pro Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost nejsou dotčena rozhodnutí rozpočtového orgánu v rámci ročního rozpočtového procesu;

žádá Komisi, aby předložila nový finanční výkaz, který plně zohlední výsledek legislativní dohody mezi Evropským parlamentem a Radou o splnění rozpočtových a personálních požadavků Evropské agentury pro námořní bezpečnost a případně útvarů Komise;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 108.

P7_TC1-COD(2013)0092

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o víceletém financování činnosti Evropské agentury pro námořní bezpečnost v oblasti zasahování při znečištění moře z lodí a ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 911/2014.)

Středa, 16. dubna 2014

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/794

P7_TA(2014)0397

Ochrana druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (přepracované znění) (COM(2012)0403 – C7-0197/2012 – 2012/0196(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

(2017/C 443/73)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0403),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0197/2012),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. listopadu 2012 (1),

—	po konzultaci s Výborem regionů,

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (2),

—	s ohledem na dopis, který dne 11. listopadu 2013 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v souladu s čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,

—	s ohledem na články 87 a 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0087/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 11, 15.01.2013, s. 85.

(2) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

P7_TC1-COD(2012)0196

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (3) bylo několikrát podstatně změněno (4). Vzhledem k novým změnám by uvedené nařízení mělo být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracováno.

(2)	Účelem tohoto nařízení je zajistit ochranu druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které jsou ohroženy nebo mohou být ohroženy obchodem s exempláři takových druhů.

(3)	Ustanovení tohoto nařízení nebrání tomu, aby členské státy v souladu se Smlouvou případně přijaly nebo zachovaly jakákoli přísnější opatření, zejména pokud jde o držení exemplářů druhů podle tohoto nařízení.

(4)	Je třeba stanovit objektivní kritéria pro zařazování druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin do příloh tohoto nařízení.

(5)

Provádění tohoto nařízení vyžaduje uplatnění společných podmínek pro vydávání, používání a předkládání dokumentů týkajících se povolování dovozu exemplářů jednotlivých druhů podle tohoto nařízení do Unie a jejich vývozu nebo zpětného vývozu. Je nutno formulovat zvláštní ustanovení týkající se tranzitu exemplářů přes území Unie .

(6)	Je na výkonném orgánu cílového členského státu, aby ve spolupráci s vědeckým orgánem daného členského státu a případně s ohledem na stanovisko Vědecké prověřovací skupiny rozhodl o žádostech o povolení k dovozu exemplářů do Unie .

(7)	Je nutno v rámci ustanovení o zpětném vývozu stanovit postup pro konzultace, aby se omezilo riziko protiprávního jednání.

(8)

K zaručení účinné ochrany druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin mohou být uvalena další omezení na dovoz exemplářů druhů podle tohoto nařízení do Unie a na jejich vývoz z Unie . V souvislosti s živými exempláři mohou být tato omezení rozšířena o další omezení na úrovni Unie týkající se držení nebo přemísťování takových exemplářů v rámci Unie .

(9)	Je nutno definovat zvláštní ustanovení použitelná pro exempláře narozené a odchované v zajetí nebo na exempláře uměle vypěstované, pro exempláře, které jsou osobního nebo rodinného charakteru, a na nekomerční zápůjčky, dary nebo výměny mezi registrovanými vědci nebo vědeckými institucemi.

(10)

K zabezpečení co nejširší možné ochrany druhů podle tohoto nařízení je nutno definovat ustanovení pro regulování obchodu s exempláři těchto druhů, jejich přemísťování v rámci Unie a podmínek pro jejich ubytování. Potvrzení vydávaná na základě tohoto nařízení, která přispívají k regulování těchto činností, by se měla řídit společnými pravidly týkajícími se vydávání, platnosti a používání.

(11)	Měla by být přijata opatření k minimalizaci nepříznivých účinků, které na živé exempláře působí při převážení na místo určení, z Unie nebo v jejím rámci.

(12)

K zajištění účinných kontrol a usnadnění celního řízení by měly být určeny celní úřady s vyškolenými pracovníky zodpovědnými za vyřizování potřebných formalit a provádění odpovídajících kontrol při dovozu exemplářů do Unie tak, aby pro ně byl stanoven celně schválený režim nebo určení ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (5), nebo při jejich vývozu či zpětném vývozu Unie . Také by měla být k dispozici zařízení zaručující odpovídající umístění a péči o živé exempláře.

(13)	Provádění tohoto nařízení rovněž vyžaduje, aby členské státy jmenovaly příslušné výkonné a vědecké orgány.

(14)	Informování veřejnosti a její seznámení s ustanoveními tohoto nařízení, zejména na hraničních přechodech, pravděpodobně zlepší dodržování těchto ustanovení.

(15)	K zajištění účinného prosazování tohoto nařízení by členské státy měly podrobně sledovat dodržování jeho ustanovení, a za tím účelem úzce spolu vzájemně a s Komisí spolupracovat. Toto vyžaduje předávání informací týkajících se provádění tohoto nařízení.

(16)	Sledování objemů obchodu s druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin podle tohoto nařízení má klíčový význam pro posuzování účinků obchodu na stav zachování druhů. Měly by se sestavovat podrobné výroční zprávy v jednotném formátu.

(17)	K zaručení dodržování tohoto nařízení je důležité, aby členské státy stanovily sankce za jeho porušování způsobem, který je vzhledem k povaze a závažnosti porušení dostatečný a přiměřený.

(18)	Množství biologických a ekologických hledisek, které je nutno brát při provádění tohoto nařízení v úvahu, vyžaduje vytvoření Vědecké prověřovací skupiny, jejíž stanoviska bude Komise předávat výše uvedenému výboru a výkonným orgánům členských států, aby jim usnadnila přijímání jejich rozhodnutí.

(19)

Za účelem doplnění nebo změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přijímání některých opatření regulujících obchod s druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, určitých změn příloh tohoto nařízení a dodatečných opatření k provádění usnesení konference smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) (dále jen „úmluva“) , rozhodnutí nebo doporučení stálého výboru úmluvy a doporučení sekretariátu úmluvy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(20)

Pro zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, zejména pokud jde o stanovení vzoru, podoby a formátu určitých dokumentů . Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (6), [pozm. návrh 1]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíl

Cílem tohoto nařízení je chránit druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a zaručit jejich zachování regulováním obchodu s nimi podle článků 2 až 22 a příloh A až D stanovených v příloze I, dále jen „příloha A“, „příloha B“,„příloha C“ a „příloha D“.

Toto nařízení se použije v souladu s cíli, zásadami a ustanoveními úmluvy definované v čl. 2 písm. b).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„výborem“ výbor uvedený v čl. 21 odst. 1;

b)	„úmluvou“ Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES);

c)	„zemí původu“ země, ve které byl exemplář získán z volné přírody, odchován v zajetí nebo uměle vypěstován;

d)	„oznámením o dovozu“ oznámení podané dovozcem nebo jeho zástupcem či představitelem v okamžiku, kdy je exemplář některého z druhů zařazených do příloh C nebo D dovážen do Unie, a to na formuláři stanoveném v čl. 10 odst. 1d 19 odst. 2; [pozm. návrh 2]

e)	„přivezením z moře“ dovoz jakéhokoli exempláře do Unie, který byl získán v mořském prostředí, jež nespadá do jurisdikce žádného státu, včetně vzdušného prostoru nad mořem a mořského dna a podloží pod mořem, a je dovážen přímo z tohoto prostředí;

f)	„vydáním“ provedení všech nezbytných postupů týkajících se přípravy a ověření platnosti povolení nebo potvrzení a jeho předání žadateli;

g)	„výkonným orgánem“ státní správní orgán ustanovený v případě členského státu podle čl. 13 odst. 1 nebo v případě třetí země, která se stala smluvní stranou úmluvy, podle článku IX uvedené úmluvy;

h)	„cílovým členským státem“ cílový členský stát uvedený v dokumentu použitém k vývozu nebo zpětnému vývozu daného exempláře; v případě přivezení z moře se tímto výrazem rozumí členský stát, do jehož jurisdikce spadá místo určení daného exempláře;

i)	„nabízením k prodeji“ nabízení k prodeji a jakákoli činnost, která může být oprávněně za takové nabízení považována, včetně přímého nebo zprostředkovaného inzerování a včetně výzvy k jeho zakoupení;

j)	„exemplářem osobního nebo rodinného charakteru“ neživé exempláře, jejich části nebo odvozeniny, které patří fyzické osobě a tvoří nebo mají tvořit součást jejího normálního osobního movitého majetku;

„místem určení“ místo, kam mají být v okamžiku dovozu exemplářů do Unie tyto exempláře běžně uloženy; v případě živých exemplářů je to první místo, kde mají být exempláře chovány či pěstovány po skončení případné karantény nebo jiné lhůty, po kterou jsou zadržovány za účelem provedení sanitárních vyšetření a kontrol;

l)	„populací“ biologicky nebo zeměpisně odlišený soubor jedinců;

m)	„převážně komerčními účely“ veškeré účely, jejichž neobchodní hlediska jasně nepřevládají;

n)	„zpětným vývozem z Unie“ vývoz jakéhokoli exempláře z Unie, který byl do ní předtím dovezen;

o)	„opětovným dovozem do Unie“ dovoz jakéhokoli exempláře do Unie, který byl z ní předtím vyvezen nebo zpětně vyvezen;

p)	„prodejem“ jakákoli forma prodeje. Pro účely tohoto nařízení se za prodej považuje i pronajmutí, směna nebo výměna; obdobné výrazy budou vykládány podobně;

q)	„vědeckým orgánem“ vědecký orgán ustanovený v případě členského státu podle čl. 13 odst. 2 nebo v případě třetí země, která se stala smluvní stranou úmluvy, podle článku IX uvedené úmluvy;

r)	„Vědeckou prověřovací skupinou“ poradní orgán zřízený podle článku 17;

s)	„druhem“ druh, poddruh nebo jejich populace;

„exemplářem“ jakýkoli živočišný nebo rostlinný jedinec, ať živý nebo neživý, patřící k některému z druhů zařazených do příloh A až D, jakákoli jeho část nebo odvozenina, ať tvoří součást jiného zboží či nikoli, jakož i jakékoli jiné zboží, u něhož je podle průvodních dokumentů, obalu nebo označení či etikety nebo jakýchkoli jiných příznaků patrné, že představuje nebo obsahuje části či odvozeniny živočichů nebo rostlin uvedených druhů, pokud takové části či odvozeniny nejsou vyňaty z působnosti ustanovení tohoto nařízení nebo ustanovení týkajících se přílohy, do které je dotyčný druh zařazen, a to vyznačením této skutečnosti v dotyčných přílohách.

Exemplář se považuje za exemplář druhu zařazeného do příloh A až D tehdy, pokud jde o živočicha nebo rostlinu, z jehož „rodičů“ alespoň jeden patří ke druhu zařazenému do těchto příloh, případně pokud jde o část či odvozeninu z takového živočicha nebo rostliny. V případech, kdy „rodiče“ takového živočicha nebo rostliny patří ke druhům, z nichž každý je zařazen do jiné přílohy nebo z nichž pouze jeden je zařazen do těchto příloh, platí ustanovení přísnější přílohy. Nicméně v případě exemplářů hybridních rostlin, pokud je jeden z „rodičů“ zařazen do přílohy A, platí ustanovení přísnější přílohy jedině tehdy, jestliže je tato skutečnost jmenovitě pro takový druh uvedena v poznámce uvedené v dané příloze;

u)	„obchodem“ dovoz do Unie, včetně přivezení z moře, a vývoz či zpětný vývoz z Unie, a také využívání, přemísťování a převod vlastnictví exemplářů podle tohoto nařízení v rámci Unie, včetně případů uvnitř jednoho členského státu;

v)	„tranzitem“ přeprava exemplářů mezi dvěma body ležícími mimo Unii přes území Unie zasílaných jmenovitě uvedenému příjemci, přičemž případná přerušení jsou způsobena pouze opatřeními, jež si tento způsob přepravy vyžaduje;

„zpracovanými exempláři získanými před více než 50 lety“ exempláře, které byly oproti jejich původnímu přirozenému stavu podstatně změněny do podoby klenotů, dekorativních, uměleckých či užitných předmětů nebo hudebních nástrojů, přičemž k takovému zpracování došlo před 3. březnem 1947, a výkonný orgán dotyčného členského státu se přesvědčí, že již byly v takovém stavu získány. Takové exempláře však budou považovány za zpracované, pouze pokud jednoznačně patří do jedné z výše uvedených kategorií a nevyžadují žádné další vyřezávání, řemeslné nebo průmyslové zpracování, aby mohly plnit svůj účel;

„kontrolami při dovozu, vývozu, zpětném vývozu a tranzitu“ kontroly potvrzení, povolení a oznámení stanovených v tomto nařízení a, v případě, že tak umožňují předpisy Unie, nebo v jiných případech odběru reprezentativních vzorků ze zásilek, prohlídky exemplářů případně doplněné o odebírání vzorků za účelem jejich rozboru nebo podrobnější kontroly.

Článek 3

Rozsah

1. Příloha A obsahuje:

a)	druhy zařazené do přílohy I úmluvy, u nichž členské státy nevznesly výhradu;

jakýkoli druh, který:

i)	je nebo může být předmětem poptávky za účelem využívání v Unii nebo mezinárodního obchodu a kterému buď hrozí vyhynutí, nebo je tak vzácný, že jakýkoli objem obchodu by ohrozil přežití druhu; nebo

ii)	patří do rodu, z něhož většina druhů je zařazena do přílohy A, nebo který je druhem, většina jehož poddruhů je zařazena do přílohy A, a to podle kritérií stanovených v písmenu a) nebo v písmenu b) bodě i), přičemž jeho zařazení do této přílohy je nezbytné pro účinnou ochranu těchto taxonů.

2. Příloha B obsahuje:

a)	druhy zařazené do přílohy II úmluvy a zároveň nezařazené do přílohy A, přičemž u nich členské státy nevznesly výhradu;

b)	druhy zařazené do přílohy I úmluvy, u nichž byla vznesena výhrada;

jakýkoli jiný druh, který není zařazen do přílohy I ani II úmluvy:

a který je předmětem mezinárodního obchodu v objemech, jež by mohly být neslučitelné:

—	s jeho přežitím nebo s přežitím jeho populace v určitých zemích, nebo

—	s udržením celkové populace na úrovni, která odpovídá úloze daného druhu v ekosystémech, v nichž se vyskytuje;

nebo

ii)	jehož zařazení do této přílohy z důvodu podobnosti jeho vzhledu s jinými druhy zařazenými do přílohy A nebo B je nezbytné pro zajištění účinné kontroly obchodu s exempláři takových druhů;

d)	druhy, u kterých bylo zjištěno, že zavedení živých exemplářů do přírodního prostředí Unie by představovalo ekologické ohrožení původních druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v Unii .

3. Příloha C obsahuje:

a)	druhy zařazené do přílohy III úmluvy a zároveň nezařazené do přílohy A nebo B, přičemž u nich členské státy nevznesly výhradu;

b)	druhy zařazené do přílohy II úmluvy, u nichž byla vznesena výhrada.

4. Příloha D obsahuje:

a)	druhy, které nejsou zařazeny do příloh A, B a C a které jsou do Unie dováženy v počtech, jež jsou dostatečným opodstatněním pro sledování;

b)	druhy zařazené do přílohy III úmluvy, u nichž byla vznesena výhrada.

5. V případech, kdy je stav zachování druhů podle tohoto nařízení dostatečným opodstatněním jejich zařazení do jedné z příloh úmluvy, přispívají členské státy k nezbytným změnám.

Článek 4

Dovoz do Unie

1. Dovoz exemplářů druhů zařazených do přílohy A do Unie je možný pouze poté, co byly provedeny potřebné kontroly a na hraničním celním úřadě v místě dovozu bylo předloženo dovozní povolení vydané výkonným orgánem cílového členského státu.

Dovozní povolení smí být vydáno pouze v souladu s omezeními zavedenými podle odstavce 6 a po splnění těchto podmínek:

příslušný vědecký orgán po zvážení případného stanoviska Vědecké prověřovací skupiny oznámil, že dovoz do Unie:

i)	nebude mít škodlivý účinek na stav zachování druhu nebo na rozsah území, na němž se vyskytuje příslušná populace daného druhu;

ii)

se uskutečňuje:

—	za některým z účelů uvedených v čl. 8 odst. 3 písm. e), f) a g), nebo

—	za jiným účelem, který neohrožuje přežití dotyčných druhů;

žadatel předloží dokumenty dokazující, že exempláře byly získány v souladu s právními předpisy o ochraně dotyčných druhů, což v případech, kdy jsou ze třetí země dováženy exempláře druhů zařazených do příloh úmluvy, je vývozní povolení nebo potvrzení o zpětném vývozu, případně jejich kopie, které v souladu s úmluvou vydal příslušný orgán země, ze které se vývoz nebo zpětný vývoz uskutečňuje;

ii)	pro vydání povolení k dovozu druhů zařazených do přílohy A podle čl. 3 odst. 1 písm. a) však nejsou takové písemné důkazy vyžadovány, ale originál jakéhokoli takového dovozního povolení je nutno zadržet, dokud žadatel nepředloží vývozní povolení nebo potvrzení o zpětném vývozu;

c)	příslušný vědecký orgán se přesvědčí, že zamýšlené ubytování pro živý exemplář na místě určení je odpovídajícím způsobem vybavené, aby umožňovalo řádnou ochranu a péči;

d)	výkonný orgán se přesvědčí, že exemplář není určen k použití pro převážně komerční účely;

e)	výkonný orgán po konzultaci s příslušným vědeckým orgánem dospěje k názoru, že neexistují žádné další okolnosti týkající se zachování druhu, které mluví proti vydání dovozního povolení; a

f)	v případě přivezení z moře se výkonný orgán přesvědčí, že veškeré živé exempláře budou připraveny a přepravovány tak, aby se minimalizovalo nebezpečí zranění, poškození zdraví nebo krutého zacházení.

2. Dovoz exemplářů druhů zařazených do přílohy B do Unie je možný pouze poté, co byly provedeny potřebné kontroly a na hraničním celním úřadě v místě dovozu bylo předloženo dovozní povolení vydané výkonným orgánem cílového členského státu.

Dovozní povolení smí být vydáno pouze v souladu s omezeními zavedenými podle odstavce 6, a pokud:

příslušný vědecký orgán po prostudování dostupných údajů a případně po zvážení případného stanoviska Vědecké prověřovací skupiny dojde k závěru, že dovoz do Unie nebude mít škodlivý účinek na stav zachování druhu nebo na rozsah území, na kterém se vyskytuje příslušná populace daného druhu, vzhledem k současnému nebo předpokládanému objemu obchodu. Tento závěr bude platit pro následné dovozy tak dlouho, dokud se výše uvedené okolnosti významně nezmění;

b)	žadatel předloží dokumenty dokazující, že zamýšlené ubytování pro živý exemplář na místě určení je odpovídajícím způsobem vybavené, aby umožňovalo řádnou ochranu a péči;

c)	podmínky uvedené v odst. 1 písm. b) bod i), písm. e) a písm. f) byly splněny.

3. Dovoz exemplářů druhů zařazených do přílohy C do Unie je možný pouze poté, co byly provedeny potřebné kontroly a na hraničním celním úřadě v místě dovozu bylo předloženo oznámení o dovozu a:

v případě vývozu ze země uvedené v souvislosti s dotyčnými druhy v příloze C předloží žadatel písemný dokument ve formě vývozního povolení, které v souladu s úmluvou vydal orgán dané země k tomuto účelu příslušný, že exempláře byly získány v souladu s vnitrostátními právními předpisy o ochraně dotyčných druhů; nebo

v případě vývozu ze země neuvedené v souvislosti s dotyčnými druhy v příloze C nebo v případě zpětného vývozu z jakékoli země předloží žadatel vývozní povolení, potvrzení o zpětném vývozu nebo potvrzení původu, které v souladu s úmluvou vydal k tomuto účelu příslušný orgán země, z níž se vývoz nebo zpětný vývoz uskutečňuje.

4. Dovoz exemplářů druhů zařazených do přílohy D do Unie je možný pouze poté, co byly provedeny potřebné kontroly a na hraničním celním úřadě v místě dovozu bylo předloženo oznámení o dovozu.

5. Podmínky pro vydání dovozního povolení uvedené v odst. 1 písm. a) a d) a v odst. 2 písm. a), b) a c) se nevztahují na exempláře, u nichž žadatel předloží písemné důkazy o tom:

a)	že byly již dříve legálně dovezeny do Unie nebo v Unii získány a že jsou nyní, změněné či nikoli, zpětně do Unie dováženy; nebo

b)	že se jedná o zpracované exempláře získané před více než 50 lety.

6. Po konzultaci s dotčenými zeměmi původu a po zvážení případného stanoviska Vědecké prověřovací skupiny může je Komisi svěřena prostřednictvím prováděcích aktů vyhlásit pravomoc přijmout v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci stanovující pro dovoz do Unie všeobecná omezení nebo omezení týkající se určitých zemí původu, která: [pozm. návrh 3]

a)	na základě podmínek uvedených v odst. 1 písm. a) bod i) nebo písm. e) platí pro exempláře druhů zařazených do přílohy A;

b)	na základě podmínek uvedených v odst. 1 písm. e) nebo v odst. 2 písm. a) platí pro exempláře druhů zařazených do přílohy B; a

c)	platí pro živé exempláře druhů zařazených do přílohy B, které mají vysokou úmrtnost při přepravě nebo u nichž bylo zjištěno, že pravděpodobně značnou část potenciální délky svého života v zajetí nepřežijí; nebo

d)	platí pro živé exempláře druhů, u nichž bylo zjištěno, že jejich zavedení do přírodního prostředí Unie představuje ekologické ohrožení druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v Unii původních.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 21 odst. 2. [pozm. návrh 4]

Seznam omezení, stanovených v souladu s prvním pododstavcem pokud byla nějaká přijata, Komise čtvrtletně zveřejní v Úředním věstníku Evropské Unie.

7. Pokud po dovozu do Unie dochází ke zvláštním případům lodní, letecké nebo železniční přepravy, má Komise pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, pokud jde o příznání odchylek od provedení příslušných kontrol a předložení dovozních dokumentů na hraničním celním úřadě v místě dovozu, jak stanoví odstavce 1 až 4 tohoto článku, aby bylo možno provést takové kontroly a předložit takové dokumenty na jiném celním úřadě určeném podle čl. 12 odst. 1.

Článek 5

Vývoz nebo zpětný vývoz z Unie

1. Vývoz nebo zpětný vývoz exemplářů druhů zařazených do přílohy A z Unie je možný pouze poté, co byly provedeny potřebné kontroly a na celním úřadě, kde se vyřizují vývozní formality, bylo předloženo vývozní povolení nebo potvrzení o zpětnému vývozu vydané výkonným orgánem členského státu, ve kterém se exempláře nacházejí.

2. Vývozní povolení pro exempláře druhů zařazených do přílohy A smí být vydáno pouze po splnění těchto podmínek:

a)	příslušný vědecký orgán písemně oznámil, že odchyt či sběr exemplářů ve volné přírodě nebo jejich vývoz nebude mít škodlivý účinek na stav zachování druhu nebo na rozsah území, na kterém se příslušná populace daného druhu vyskytuje;

žadatel předloží dokumenty dokazující, že exempláře byly získány v souladu s právními předpisy o ochraně dotyčných druhů; v případě, kdy se žádost podává v jiném členském státu, než ze kterého exemplář pochází, slouží jako důkaz potvrzení, v němž je uvedeno, že exemplář byl získán z volné přírody v souladu s právními předpisy, které platí na území takového státu;

výkonný orgán se přesvědčí, že:

i)	jakýkoli živý exemplář bude tak připraven a přepravován, aby se minimalizovalo nebezpečí zranění, poškození zdraví nebo krutého zacházení, a

(ii)

—	exempláře druhů, které nejsou zařazeny do přílohy I úmluvy, nebudou využívány k převážně komerčním účelům, nebo

—	v případě, kdy se do země, která je smluvní stranou úmluvy, vyvážejí exempláře druhů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, bylo vydáno dovozní povolení;

d)	výkonný orgán členského státu po konzultaci s příslušným vědeckým orgánem dospěje k názoru, že neexistují žádné další okolnosti týkající se zachování druhu, které mluví proti vydání vývozního povolení.

3. Potvrzení o zpětném vývozu smí být vydáno teprve poté, kdy došlo ke splnění podmínek uvedených v odst. 2 písm. c) a d) a žadatel předloží písemné důkazy o tom, že exempláře:

a)	byly dovezeny do Unie v souladu s ustanoveními tohoto nařízení;

b)	v případě dovozu do Unie před 3. březnem 1997 byly dovezeny v souladu s ustanoveními nařízení Rady (EHS) č. 3626/82 (7); nebo v případě dovozu do Unie před vstupem tohoto nařízení v platnost, avšak po 3. březnu 1997, byly dovezeny do Unie v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 338/97; nebo

c)	se v případě dovozu do Unie před rokem 1984 dostaly na mezinárodní trh v souladu s ustanoveními úmluvy; nebo

d)	byly legálně dovezeny do členského státu dříve, než se ustanovení příslušných nařízení uvedených v písmenech a) a b) nebo ustanovení úmluvy stala použitelnými pro tyto exempláře nebo v daném členském státu.

4. Vývoz nebo zpětný vývoz exemplářů druhů, jež jsou zařazeny do příloh B a C, z Unie je možný pouze poté, co byly provedeny potřebné kontroly a na celním úřadě, kde se vyřizují vývozní formality, bylo předloženo vývozní povolení nebo potvrzení o zpětnému vývozu vydané výkonným orgánem členského státu, na jehož území se exempláře nacházejí.

Vývozní povolení smí být vydáno teprve poté, kdy došlo ke splnění podmínek uvedených v odst. 2 písm. a), b), c) bod i) a písm. d).

Potvrzení o zpětném vývozu smí být vydáno teprve poté, kdy došlo ke splnění podmínek uvedených v odst. 2 písm. c) bod i) a písm. d) a v odst. 3 písm. a) až d).

5. Pokud se žádost o vydání potvrzení o zpětném vývozu týká exemplářů dovezených do Unie na základě dovozního povolení vydaného jiným členským státem, musí výkonný orgán nejdříve konzultovat výkonný orgán, který povolení vydal. Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, pokud jde o vedení konzultací a případy, ve kterých je konzultace nezbytná.

6. Podmínky pro vydání vývozního povolení nebo potvrzení o zpětném vývozu, jež jsou uvedeny v odst. 2 písm. a) a c) bodě ii), se nevztahují na:

a)	zpracované exempláře získané před více než 50 lety; nebo

b)	neživé exempláře a jejich části nebo odvozeniny, u nichž žadatel předloží písemné důkazy o tom, že byly legálně získány dříve, než se pro ně ustanovení tohoto nařízení, nařízení (ES) č. 338/97 či nařízení (EHS) č. 3626/82 nebo úmluvy stala použitelnými.

7. Příslušný vědecký orgán v každém členském státu sleduje jednak vydávání povolení, která daný členský stát vydává pro vývoz exemplářů druhů zařazených do přílohy B, a jednak skutečné vývozy takových exemplářů. Kdykoli takový vědecký orgán dojde k názoru, že vývoz exemplářů kteréhokoli takového druhu by měl být omezen, aby byly zachovány stavy daného druhu v celé oblasti jeho výskytu na úrovni, která odpovídá jeho úloze v ekosystému, v němž se vyskytuje, a která je dostatečně vyšší nežli úroveň, při níž by podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) bod i) bylo nutno daný druh zařadit do přílohy A, tento vědecký orgán písemně navrhne příslušnému výkonnému orgánu vhodná opatření, která by měla být učiněna, aby se omezilo vydávání povolení k vývozu exemplářů daného druhu.

Kdykoli výkonný orgán obdrží návrhy opatření uvedené v prvním pododstavci, zašle tyto informace spolu se svými připomínkami Komisi. V případě potřeby Komise prostřednictvím prováděcích aktů doporučí omezení vývozu dotyčných druhů . Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 21 odst. 2.

Článek 6

Zamítnutí žádostí o povolení a potvrzení uvedená v článcích 4, 5 a 10

1. Když členský stát zamítne žádost o povolení nebo potvrzení v případě, který je vzhledem k cílům tohoto nařízení významný, neprodleně uvědomí Komisi o zamítnutí a také o důvodech pro zamítnutí žádosti.

2. Komise předává informace obdržené podle ustanovení odstavce 1 ostatním členským státům, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení.

3. Pokud je podána žádost o vydání povolení nebo potvrzení pro exempláře, u nichž již byla taková žádost dříve zamítnuta, musí žadatel o předchozím zamítnutí uvědomit příslušný orgán, u něhož žádost podává.

4. Členské státy jsou povinny uznávat zamítnutí žádostí příslušnými orgány jiných členských států, pokud je takové zamítnutí založeno na ustanoveních tohoto nařízení.

První pododstavec se však nepoužije, pokud se podstatně změnily okolnosti nebo se objevily nové skutečnosti svědčící ve prospěch žádosti. V takových případech, pokud výkonný orgán povolení nebo potvrzení vydá, uvědomí o tom Komisi a uvede důvody pro vydání.

Článek 7

Odchylky

1. Exempláře narozené a odchované v zajetí nebo uměle vypěstované

S výjimkou použití článku 8 se na exempláře druhů zařazených do přílohy A, které se narodily a byly odchovány v zajetí nebo které byly uměle vypěstovány, vztahují stejná ustanovení jako na exempláře druhů zařazených do přílohy B.

V případě uměle vypěstovaných rostlin není nutno trvat na splnění ustanovení článků 4 a 5, a to za zvláštních podmínek.

Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, pokud jde o:

a)	kritéria pro určení, zda se jedinec narodil a byl odchován v zajetí či byl uměle vypěstován a zda pro obchodní účely;

zvláštní podmínky uvedené ve druhém pododstavci tohoto odstavce, které se týkají:

i)	používání rostlinolékařských osvědčení;

ii)	obchodu prováděného registrovanými obchodníky a vědeckými institucemi uvedenými v odstavci 4 tohoto článku; a

iii)	obchodu s hybridy.

2. Tranzit

Odchylně od ustanovení článku 4, pokud se jedná o tranzit exempláře přes území Unie, provedení kontrol a předložení předepsaných povolení, potvrzení a oznámení na hraničním celním úřadě v místě dovozu se nevyžaduje.

V případě druhů zařazených do příloh podle ustanovení čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) se odchylka uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce použije pouze tehdy, pokud byl příslušnými správními orgány třetí země, z níž se vývoz nebo zpětný vývoz provádí, vydán platný dokument pro vývoz nebo zpětný vývoz podle ustanovení úmluvy, který dané exempláře doprovází a ve kterém je uvedeno jejich místo určení.

Pokud dokument uvedený ve druhém pododstavci nebyl před vývozem nebo zpětným vývozem vydán, musí být exemplář zadržen a může být případně zabaven, dokud nedojde k dodatečnému předložení požadovaného dokumentu za zvláštních podmínek.

Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, pokud jde o zvláštní podmínky pro dodatečné předložení dokumentů pro vývoz nebo zpětný vývoz.

3. Exempláře osobního nebo rodinného charakteru

Odchylně od článků 4 a 5 se ustanovení uvedených článků nevztahují na neživé exempláře, jejich části a odvozeniny patřící k druhům zařazeným do příloh A až D, které jsou exempláři osobního nebo rodinného charakteru dováženými do Unie nebo z Unie vyváženými či zpětně vyváženými podle zvláštních ustanovení.

Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, pokud jde o zvláštní ustanovení vztahující se na dovoz, vývoz nebo zpětný vývoz exemplářů osobního nebo rodinného charakteru.

4. Vědecké instituce

Dokumenty zmíněné v článcích 4, 5, 8 a 9 se nevyžadují v případě neobchodních zápůjček, darů nebo výměn mezi vědci a vědeckými institucemi registrovanými výkonnými orgány států, ve kterých působí, herbářových exemplářů a jiných muzejních exemplářů konzervovaných, sušených nebo zalitých v konzervačním médiu a živých rostlinných materiálů, které jsou označeny štítkem, jehož vzor je stanoven v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce, nebo podobným štítkem, který vydal nebo schválil výkonný orgán třetí země.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví vzor štítku pro živý rostlinný materiál. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 21 odst. 2.

Článek 8

Ustanovení týkající se regulace obchodních činností

1. Nákup, nabízení ke koupi, nabývání pro obchodní účely, veřejné vystavování pro obchodní účely, využívání pro obchodní zisk a prodej, držení za účelem prodeje, nabízení k prodeji nebo převážení za účelem prodeje exemplářů druhů zařazených do přílohy A je zakázáno.

2. Členské státy mohou zakázat držení exemplářů, zejména živých zvířat druhů zařazených do přílohy A.

3. V souladu s požadavky jiných právních předpisů Unie o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin může být ze zákazů uvedených v odstavci 1 udělena případ od případu výjimka ve formě příslušného potvrzení vydaného výkonným orgánem členského státu, ve kterém se exempláře nacházejí, pokud:

a)	byly dané exempláře získány v Unii nebo do ní dovezeny dříve, než se ustanovení týkající se druhů zařazených do přílohy I úmluvy nebo do přílohy C1 nařízení (EHS) č. 3626/82 nebo do přílohy A nařízení (ES) č. 338/97 nebo tohoto nařízení stala pro dané exempláře použitelnými; nebo

b)	se jedná o exempláře získané před více než 50 lety; nebo

c)	byly exempláře dovezeny do Unie v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 338/97 nebo tohoto nařízení a mají být používány k účelům, které neohrožují přežití dotyčných druhů; nebo

d)	se jedná o exempláře živočišných druhů narozené a odchované v zajetí nebo uměle vypěstované exempláře rostlinných druhů, případně pokud jde o části nebo odvozeniny takových exemplářů; nebo

jsou dané exempláře za výjimečných okolností potřebné pro pokrok vědeckého poznání nebo k nezbytným biomedicínským účelům podle směrnice Rady 86/609/EHS (8), kdy se ukáže, že daný druh je jediným vhodným druhem pro takové účely, a kdy nejsou k dispozici žádné exempláře daného druhu, které se narodily a byly odchovány v zajetí; nebo

f)	jsou dané exempláře určeny k chovatelským nebo pěstitelským účelům, které přinesou užitek pro zachování dotyčných druhů; nebo

g)	jsou dané exempláře určeny k výzkumným nebo vzdělávacím účelům zaměřeným na ochranu nebo zachování daných druhů; nebo

h)	dané exempláře pocházejí z některého členského státu a byly získány z volné přírody v souladu s platnými právními předpisy tohoto členského státu.

4. Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, pokud jde o všeobecně platné odchylky od zákazů uvedených v odstavci 1 tohoto článku na základě podmínek zmíněných v odstavci 3, jakož i všeobecně platné odchylky týkající se druhů zařazených do přílohy A podle čl. 3 odst. 1 písm. b) bodu ii). Jakékoli takové odchylky musí být v souladu s požadavky jiných právních předpisů Unie o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

5. Zákazy uvedené v odstavci 1 se vztahují také na exempláře druhů zařazených do přílohy B s výjimkou případů, kdy lze příslušnému orgánu dotyčného členského státu přesvědčivě prokázat, že takové exempláře byly získány, a pokud pocházejí z území mimo Unii, že byly do něho dovezeny v souladu s požadavky platných právních předpisů o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

6. Příslušné orgány členských států mohou podle vlastního uvážení prodávat jakékoli exempláře druhů zařazených do příloh B, C a D, které zabavily na základě tohoto nařízení, pod podmínkou, že tím nedojde k jejich vrácení přímo fyzické nebo právnické osobě, jíž byly zabaveny nebo jež se na daném přestupku podílela. Takové exempláře mohou být poté využívány ke všem účelům, jako kdyby byly získány legálně.

Článek 9

Přemisťování živých exemplářů

1. V případě exempláře druhu zařazeného do přílohy A je k jakémukoli přemístění v rámci Unie z místa uvedeného v příslušném dovozním povolení nebo jakémkoli potvrzení vydaném v souladu s tímto nařízením potřeba předběžné povolení výkonného orgánu členského státu, v němž se exemplář nachází. V jiných případech přemístění musí být osoba zodpovědná za přemístění exempláře schopna, pokud je třeba, předložit doklad o legálním původu exempláře.

2. Takové povolení:

lze udělit pouze tehdy, pokud příslušný vědecký orgán takového členského státu nebo — jestliže jde o přemístění do jiného členského státu — příslušný vědecký orgán takového jiného členského státu dojde k přesvědčení, že zamýšlené ubytování pro živý exemplář na místě určení je odpovídajícím způsobem vybavené, aby umožňovalo řádnou ochranu a péči;

b)	musí být podloženo vydáním potvrzení; a

c)	se případně neprodleně oznámí výkonnému orgánu členského státu, do kterého má být exemplář přemístěn.

3. Žádný takový souhlas se však nevyžaduje, jestliže nějaké živé zvíře musí být přemístěno za účelem neodkladného veterinárního zákroku a následně je vráceno přímo zpět na povolené místo určení.

4. Při přemísťování živého exempláře druhu zařazeného do přílohy B v rámci Unie může držitel exemplář opustit teprve poté, co zajistil, aby zamýšlený příjemce byl odpovídajícím způsobem informován o ubytování, vybavení a postupech potřebných k zajištění řádné péče o exemplář.

5. Pokud jsou jakékoli živé exempláře přepravovány do Unie, ze z Unie či v jejím rámci, případně drženy po jakoukoli dobu při tranzitu nebo překládání, je nutno je připravit, přepravovat a pečovat o ně tak, aby se minimalizovalo nebezpečí zranění, poškození zdraví nebo krutého zacházení, a v případě zvířat navíc v souladu s právními předpisy Unie o ochraně zvířat během přepravy.

6. Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, pokud jde o omezení na držení nebo přepravu živých exemplářů těch druhů, pro které byla zavedena omezení dovozu do Unie v souladu s čl. 4 odst. 6.

Článek 10

Povolení, oznámení a potvrzení, která se mají vydávat [pozm. návrh 5]

1. Po obdržení žádosti od příslušné osoby spolu se všemi potřebnými podklady a za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky, kterými se řídí jejich vydávání, může výkonný orgán členského státu vydat potvrzení pro účely uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. b), čl. 5 odst. 3 a 4, čl. 8 odst. 3 a čl. 9 odst. 2 písm. b).

1a. Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení vzoru potvrzení uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty jsou přijímány přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2. [pozm. návrh 6]

1b. Pokud výkonný orgán členského státu obdržel od dotčené osoby žádost spolu s požadovanými doplňujícími dokumenty a všechny požadavky pro jejich vydání byly splněny, může vydat povolení pro účely uvedené v čl. 4 odst. 1 a 2 a v čl. 5 odst. 1 a 4. [pozm. návrh 7]

1c. Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení vzoru pro povolení uvedené v odstavci 1b. Tyto prováděcí akty jsou přijímány přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2. [pozm. návrh 8]

1d. Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení vzoru oznámení o dovozu uvedeného v čl. 4 odst. 3 a 4. Tyto prováděcí akty jsou přijímány přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2. [pozm. návrh 9]

Článek 11

Platnost a zvláštní podmínky pro povolení a potvrzení

1. Aniž jsou dotčena přísnější opatření, která mohou členské státy přijmout nebo zachovat, jsou povolení a potvrzení vydávaná příslušnými orgány členských států v souladu s tímto nařízením platná v celé Unii .

2. Jakékoli takové povolení nebo potvrzení, jakož i jakékoli jiné povolení nebo potvrzení vydané na jeho základě, se považuje za neplatné, jestliže příslušný orgán nebo Komise po konzultaci s příslušným orgánem, který povolení nebo potvrzení vydal, konstatuje, že bylo vydáno na základě mylného předpokladu, že podmínky pro jeho vydání byly splněny.

Exempláře, které se nacházejí na území členského státu a pro které byly takové dokumenty vydány, příslušné orgány daného členského státu zadrží a mohou je zabavit.

3. V jakémkoli povolení nebo potvrzení vydaném v souladu s tímto nařízením může vydávající orgán stanovit podmínky a požadavky, které zajistí soulad s ustanoveními tohoto nařízení. Pokud je třeba takové podmínky nebo požadavky začlenit do vzoru formuláře povolení nebo potvrzení, jsou členské státy povinny o tom uvědomit Komisi.

4. Jakékoli dovozní povolení vydané na základě kopie odpovídajícího vývozního povolení nebo potvrzení o zpětném vývozu platí pro dovoz exemplářů do Unie pouze tehdy, pokud je k němu přiložen originál platného vývozního povolení nebo potvrzení o zpětném vývozu.

5. Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, pokud jde o lhůty pro vydávání povolení a potvrzení.

Článek 12

Místa dovozu a vývozu

1. Členské státy určí celní úřady pro vyřizování potřebných formalit a provádění příslušných kontrol při dovozu do Unie a vývozu z Unie, aby pro exempláře druhů podle tohoto nařízení byl stanoven celně schválený režim nebo určení ve smyslu nařízení (EHS) č. 2913/92, a uvedou, které celní úřady jsou zvlášť určeny pro odbavování živých exemplářů.

2. Všechny celní úřady určené podle odstavce 1 musí mít dostatečný počet vyškolených pracovníků. Členské státy zajistí, aby umístění exemplářů odpovídalo příslušným právním předpisům Unie týkajícím se přepravy a ubytování živých zvířat a aby v případě potřeby byla učiněna odpovídající opatření pro živé rostliny.

3. Všechny celní úřady určené podle odstavce 1 je nutno oznámit Komisi, která jejich seznam zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

4. Ve výjimečných případech a v souladu se zvláštními kritérii může výkonný orgán povolit dovoz do Unie nebo vývoz či zpětný vývoz z Unie i na jiném celním úřadě, než který byl k tomuto účelu určen podle odstavce 1.

Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, pokud jde o zvláštní kritéria v souladu se kterými může být povolen dovoz, vývoz nebo zpětný vývoz na jiném celním úřadě.

5. Členské státy zajistí, aby veřejnost byla na hraničních přechodech informována o ustanoveních přijatých na základě tohoto nařízení.

Článek 13

Výkonné a vědecké orgány a jiné příslušné orgány

1. Každý členský stát ustanoví výkonný orgán, který má hlavní odpovědnost za provádění tohoto nařízení a za styk s Komisí.

Každý členský stát také může ustanovit další výkonné orgány a jiné příslušné orgány, které mají napomáhat provádění tohoto nařízení, přičemž hlavní výkonný orgán zodpovídá za to, aby dalším výkonným orgánům poskytl veškeré informace potřebné pro správné uplatňování tohoto nařízení.

2. Každý členský stát ustanoví jeden nebo více vědeckých orgánů s potřebnou kvalifikací, jejichž povinnosti se liší od povinností kteréhokoli ustanoveného výkonného orgánu.

3. Nejpozději do 3. března 1997 oznámí členské státy Komisi názvy a adresy ustanovených výkonných orgánů, dalších orgánů příslušných k vydávání povolení nebo potvrzení a vědeckých orgánů a Komise tyto informace zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Každý výkonný orgán uvedený v prvním pododstavci odstavce 1 do dvou měsíců předá Komisi, pokud jej o to Komise požádá, jména a podpisové vzory osob oprávněných podepisovat povolení a potvrzení, jakož i otisky razítek, pečetí nebo jiných pomůcek používaných k potvrzování pravosti povolení a potvrzení.

Členské státy jsou povinny sdělit Komisi jakékoli změny v již poskytnutých informacích nejdéle dva měsíce poté, kdy k takové změně dojde.

Článek 14

Sledování dodržování tohoto nařízení a šetření případů jeho porušení

1. Příslušné orgány členských států sledují dodržování ustanovení tohoto nařízení.

Pokud mají příslušné orgány kdykoli důvod se domnívat, že dochází k porušování těchto ustanovení, jsou povinny učinit vhodné kroky k zajištění jejich dodržování nebo k zahájení zákonného postupu.

Členské státy uvědomí Komisi a v případě druhů zařazených do příloh úmluvy také sekretariát úmluvy o jakýchkoli krocích, jež příslušné orgány podnikly v souvislosti se závažnými případy porušení ustanovení tohoto nařízení, včetně informací o případech zadržení a zabavení.

2. Komise zajistí, aby příslušné orgány členských států věnovaly pozornost záležitostem, jejichž prošetření považuje vzhledem k ustanovením tohoto nařízení za nezbytné. Členské státy uvědomí Komisi a v případě druhů zařazených do příloh úmluvy také sekretariát úmluvy o výsledku jakýchkoli následných šetření.

3. Je nutno vytvořit skupinu pro prosazování tohoto nařízení tvořenou představiteli orgánů každého členského státu, které mají za úkol zajistit provádění veškerých ustanovení tohoto nařízení. Předsedou skupiny je zástupce Komise.

Tato skupina prošetří jakoukoli technickou otázku týkající se prosazování tohoto nařízení, kterou její předseda přednese buď ze svého podnětu, nebo na žádost členů skupiny či výboru.

Názory vyslovené v rámci skupiny pro prosazování tohoto nařízení předává Komise výboru.

Článek 15

Předávání informací

1. Členské státy a Komise si navzájem předávají informace potřebné pro provádění tohoto nařízení.

Členské státy a Komise zajistí, aby byly podniknuty kroky potřebné k informování veřejnosti o ustanoveních týkajících se uplatňování úmluvy a tohoto nařízení a také o opatřeních přijatých na základě tohoto nařízení.

2. Komise zůstává v kontaktu se sekretariátem úmluvy s cílem zajistit účinné provádění úmluvy na celém území, pro které toto nařízení platí.

3. Jakékoli stanovisko Vědecké prověřovací skupiny předává Komise neprodleně výkonným orgánům dotčených členských států.

4. Výkonné orgány členských států předají do 15. června každého roku Komisi informace týkající se předchozího roku, které jsou potřebné k sestavení zpráv uvedených v čl. VIII. odst. 7 písm. a) úmluvy, a obdobné informace o mezinárodním obchodu se všemi exempláři druhů, které jsou zařazeny do příloh A, B a C, a také o dovozu exemplářů jednotlivých druhů, které jsou zařazeny do přílohy D, do Unie . Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví 1 požadované informace a formát, ve kterém mají být předávány. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 21 odst. 2.

Na základě informací uvedených v prvním pododstavci zveřejní Komise do 31. října každého roku statistickou zprávu o dovozu exemplářů jednotlivých druhů podle tohoto nařízení do Unie, respektive vývozu či zpětném vývozu z ní, a informace týkající se druhů, na které se vztahuje úmluva, předá jejímu sekretariátu.

Aniž je dotčen článek 22, výkonné orgány členských států do 15. června každého druhého roku a poprvé v roce 1999 předají Komisi veškeré informace týkající se předchozích dvou let, které jsou potřebné k sestavení zpráv uvedených v čl. VIII. odst. 7 písm. b) úmluvy, a obdobné informace vztahující se k ustanovením tohoto nařízení, která spadají mimo rámec úmluvy. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví požadované informace a formát, ve kterém mají být předávány Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 21 odst. 2.

Na základě informací uvedených ve třetím pododstavci vypracuje Komise do 31. října každého druhého roku a poprvé v roce 1999 zprávu o provádění a prosazování tohoto nařízení.

5. Příslušné orgány členských států předávají Komisi veškeré příslušné informace za účelem přípravy změn příloh. Komise prostřednictvím prováděcích aktů upřesní požadované informace . Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 21 odst. 2.

6. Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (9), přijme Komise vhodná opatření k ochraně důvěrné povahy informací získaných při provádění tohoto nařízení.

Článek 16

Sankce

1. Členské státy přijímají vhodná opatření, která zajistí uložení sankcí přinejmenším za následující případy porušení tohoto nařízení:

a)	dovoz exemplářů do Unie nebo vývoz či zpětný vývoz z ní bez řádného povolení či potvrzení nebo na základě falešného, padělaného nebo neplatného povolení či potvrzení, případně pozměněného bez souhlasu vydávajícího orgánu;

b)	nedodržení podmínek uvedených na základě tohoto nařízení v příslušném povolení nebo potvrzení;

c)	nepravdivé prohlášení nebo vědomé poskytnutí nepravdivých informací za účelem získání potřebného povolení nebo potvrzení;

d)	použití falešného, padělaného nebo neplatného povolení či potvrzení, případně pozměněného bez souhlasu vydávajícího orgánu k získání povolení či potvrzení Unie nebo pro jakýkoli jiný oficiální účel v souvislosti s tímto nařízením;

e)	nepodání oznámení o dovozu nebo podání nepravdivého oznámení o dovozu;

f)	přeprava živých exemplářů, které nejsou řádně připraveny způsobem, aby se minimalizovalo nebezpečí zranění, poškození zdraví nebo krutého zacházení;

g)	způsob využívání exemplářů druhů zařazených do přílohy A, který neodpovídá oprávnění udělenému v době vydání dovozního povolení nebo později;

h)	obchod s uměle vypěstovanými rostlinami, který je v rozporu s ustanoveními stanovenými v souladu s čl. 7 odst. 1 druhým pododstavcem;

přeprava exemplářů do Unie nebo z ní, případně tranzit exemplářů přes území Unie bez řádného povolení či potvrzení, které bylo vydáno v souladu s tímto nařízením, a v případě vývozu nebo zpětného vývozu ze třetí země, která je smluvní stranou úmluvy, také v souladu s úmluvou, nebo bez uspokojivého důkazu o existenci takového povolení či potvrzení;

j)	nákup, nabízení ke koupi, nabývání pro komerční účely, využívání pro obchodní zisk, veřejné vystavování pro obchodní účely, prodej, držení za účelem prodeje, nabízení k prodeji nebo převážení za účelem prodeje exemplářů v rozporu s ustanovením článku 8;

k)	použití povolení nebo potvrzení pro jakýkoli jiný exemplář, než pro který bylo vydáno;

l)	padělání nebo pozměňování jakéhokoli povolení či potvrzení vydaného v souladu s tímto nařízením;

m)	neoznámení skutečnosti, že byla zamítnuta žádost o povolení či potvrzení pro dovoz do Unie nebo vývoz či zpětný vývoz z ní, jak to vyžaduje ustanovení čl. 6 odst. 3.

2. Je nutno, aby opatření uvedená v odstavci 1 byla přiměřená povaze a závažnosti protiprávního jednání a aby zahrnovala také ustanovení týkající se zadržení a případně i zabavení exemplářů.

3. Pokud je exemplář zabaven, je třeba jej svěřit příslušnému orgánu členského státu, v němž k zabavení došlo, který:

a)	po konzultaci s vědeckým orgánem daného členského státu exemplář umístí nebo s ním jinak naloží za podmínek, které považuje za vhodné a odpovídající účelům a ustanovením úmluvy a tohoto nařízení; a

b)	v případě živého exempláře dovezeného do Unie může po konzultaci se státem, ze kterého byl dovezen, vrátit takový exemplář do tohoto státu na náklady osoby uznané vinnou.

4. Pokud živý exemplář druhu zařazeného do přílohy B nebo C dorazí na místo dovozu do Unie bez řádného platného povolení nebo potvrzení, musí být exemplář zadržen a může být zabaven, a nebo jestliže se adresát odmítne k exempláři přihlásit, mohou příslušné orgány členského státu zodpovědné za dané místo dovozu popřípadě odmítnout převzetí zásilky a požadovat na přepravci, aby exemplář vrátil zpět na místo, z něhož byl odeslán.

Článek 17

Vědecká prověřovací skupina

1. Zřizuje se Vědecká prověřovací skupina složená ze zástupců vědeckých orgánů každého členského státu, které předsedá zástupce Komise.

2. Vědecká prověřovací skupina prostuduje veškeré vědecké otázky, které se týkají uplatňování tohoto nařízení, zejména ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a odst. 6, a které přednese předseda skupiny, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost členů skupiny nebo výboru.

3. Komise sdělí stanoviska Vědecké prověřovací skupiny výboru.

Článek 18

Další přenesené pravomoci

1. Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, pokud jde o jednotné podmínky a kritéria pro:

a)	vydávání, platnost a používání dokumentů uvedených v článku 4, článku 5, čl. 7 odst. 4 a v článku 10;

b)	používání fytosanitárních osvědčení uvedených v čl. 7 odst. 1 druhém pododstavci písm. a);

c)	popřípadě stanovení nezbytných postupů k označování exemplářů, aby se usnadnila jejich identifikace a zajistilo prosazení příslušných ustanovení tohoto nařízení.

2. Komise má pravomoc přijímat v případě potřeby akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 týkající se dodatečných opatření k provádění usnesení konference smluvních stran úmluvy, rozhodnutí nebo doporučení stálého výboru úmluvy a doporučení sekretariátu úmluvy.

3. Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 za účelem změny příloh A až D, s výjimkou změn přílohy A, které nevyplývají z rozhodnutí konference smluvních stran úmluvy.

Článek 19

Další prováděcí pravomoci

1. Komise prostřednictvím prováděcích aktů určí podobu dokumentů uvedených v článcích 4 a 5, v čl. 7 odst. 4 a článku 10 Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 21 odst. 2.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů předepíše formulář pro podávání oznámení o dovozu. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 21 odst. 2. [pozm. návrh 10]

Článek 20

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 6 a 7, čl. 5 odst. 5, čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 8 odst. 4, čl. 9 odst. 6, čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 4 a čl. 18 odst. 1, 2 a 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [vstup v platnost základního aktu nebo od jiného data stanoveného zákonodárcem]. [pozm. návrh 11]

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 6 a 7, čl. 5 odst. 5, čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 8 odst. 4, čl. 9 odst. 6, čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 4 a čl. 18 odst. 1, 2 a 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 12]

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 6 a 7, čl. 5 odst. 5, čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 8 odst. 4, čl. 9 odst. 6, čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 4 a čl. 18 odst. 1, 2 a 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě [dvou měsíců] ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o [dva měsíce]. [pozm. návrh 13]

Článek 21

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor, který je nazýván Výbor pro otázky obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami . Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 22

Závěrečná ustanovení

Každý členský stát uvědomí Komisi a sekretariát úmluvy o ustanoveních, která přijímá zvlášť pro provádění tohoto nařízení, a také o všech použitých právních nástrojích a opatřeních podniknutých k jeho provádění a prosazování.

Komise předá tyto informace ostatním členským státům.

Článek 23

Zrušení

Nařízení (ES) č. 338/97 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 24

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 85.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014.

(3) Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1.

(4) Viz příloha II.

(5) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

(7) Nařízení Rady (EHS) č. 3626/82 ze dne 3. prosince 1982 o provádění Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ve Společenství (Úř. věst. L 384, 31.12.1982, s. 1).

(8) Směrnice Rady 86/609/EHS ze dne 24. listopadu 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (Úř. věst. L 358, 18.12.1986, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

PŘÍLOHA I

Poznámky k výkladu příloh A, B, C a D

Druhy zařazené do těchto příloh A, B, C a D jsou uváděny:

a)	jménem druhu; nebo

b)	souhrnně jako všechny druhy patřící do vyššího taxonu nebo jeho vyznačené části.

2.	Zkratka „spp.“ se používá k označení všech druhů patřících do vyššího taxonu.

3.	Jiné odkazy na taxony vyšší než druh jsou uváděny pouze pro informaci nebo za účelem systematického zařazení.

4.	Druhy vytištěné v příloze A tučně jsou do jejího seznamu zařazeny v souladu se statusem jejich chráněnosti, který stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (1) nebo směrnice Rady 92/43/EHS (2).

Pro rostlinné taxony, které jsou pod úrovní druhů, se používají tyto zkratky:

a)	„ssp.“ se používá k označení poddruhů;

b)	„var(s).“ se používá k označení variety (variet); a

c)	„fa.“ se používá k označení odrůdy (forma).

6.	Symboly „(I)“, „(II)“ a „(III)“ umístěné za jménem druhu nebo vyššího taxonu odkazují na přílohy úmluvy, do nichž jsou dotyčné druhy zařazeny, jak je uvedeno v poznámkách 7 až 9. Pokud u jmen není uvedena žádná z těchto vysvětlivek, znamená to, že dotyčné druhy nejsou do příloh úmluvy zařazeny.

7.	(I) u jména druhu nebo vyššího taxonu značí, že dotyčný druh nebo vyšší taxon je zařazen do přílohy I úmluvy.

8.	(II) u jména druhu nebo vyššího taxonu značí, že dotyčný druh nebo vyšší taxon je zařazen do přílohy II úmluvy.

9.	(III) u jména druhu nebo vyššího taxonu udává, že dotyčný druh nebo vyšší taxon je zařazen do přílohy III úmluvy. V tomto případě je také uvedena země, v jejíž souvislosti je daný druh nebo vyšší taxon zařazen do přílohy III.

10.

„Kultivarem“ se podle definice uvedené v osmém vydání International Code of Nomenclature for Cultivated Plants (Mezinárodního kódu pěstovaných rostlin) rozumí soubor rostlin, který byl a) vybrán z hlediska zvláštního znaku nebo kombinace znaků, b) je vymezený, jednotný a stabilní, pokud jde o tyto znaky, a c) při vhodném způsobu pěstování si tyto znaky uchovává. Nový taxon kultivaru nemůže být za takový považován, dokud daný název kategorie a vymezení nebyly formálně zveřejněny v nejnovějším vydání Mezinárodního kódu pěstovaných rostlin.

11.

Hybridy mohou být konkrétně uvedeny v přílohách, ale pouze v případě, že jde o vymezené a stabilní populace ve volné přírodě. Hybridní živočichové, kteří měli v linii čtyř předchozích generací jeden nebo více exemplářů druhu zařazeného v příloze A nebo B, jsou předmětem tohoto nařízení stejně, jako by oni sami byli plnohodnotným druhem, dokonce i když příslušný hybrid není v těchto přílohách výslovně zařazen.

12.

V případě, že je druh zahrnut v příloze A, B nebo C, jsou v téže příloze zahrnuty všechny části a odvozeniny druhu, pokud u tohoto druhu není vysvětlivka, která označuje, že jsou zahrnuty pouze některé části a odvozeniny. V souladu s čl. 2 písm. t) tohoto nařízení symbol „#“, za kterým následuje číslo umístěné vedle jména druhu nebo vyššího taxonu zařazeného do přílohy B nebo C, označuje části nebo odvozeniny, které jsou v této souvislosti blíže rozvedeny pro účely tohoto nařízení takto:

Označuje všechny části a odvozeniny s výjimkou:

a)	semen, výtrusů a pylu (včetně brylek);

b)	semenáčkových nebo tkáňových kultur získaných in vitro, v pevném nebo kapalném živném prostředí, přepravovaných ve sterilních nádobách;

c)	řezaných květin z uměle vypěstovaných rostlin; a

d)	plodů, jejich částí a odvozenin z uměle vypěstovaných rostlin rodu Vanilla.

Označuje všechny části a odvozeniny s výjimkou:

a)	semen a pylu; a

b)	hotových výrobků, jež jsou zabaleny a připraveny pro maloobchod.

Označuje celé a nařezané kořeny a části kořenů.

Označuje všechny části a odvozeniny s výjimkou:

a)	semen (včetně tobolek čeledi Orchidaceae), výtrusů a pylu (včetně brylek). Výjimka se nevztahuje na semena druhů Cactaceae spp. vyvážená z Mexika a na semena druhů Beccariophoenix madagascariensis a Neodypsis decaryi vyvážená z Madagaskaru;

b)	semenáčkových nebo tkáňových kultur získaných in vitro, v pevném nebo kapalném živném prostředí, přepravovaných ve sterilních nádobách;

c)	řezaných květin z uměle vypěstovaných rostlin;

d)	plodů, jejich částí a odvozenin z naturalizovaných nebo uměle vypěstovaných rostlin rodu Vanilla (Orchidaceae) a čeledi Cactaceae.

e)	stonků, květů a jejich částí nebo odvozenin z naturalizovaných nebo uměle vypěstovaných rostlin rodu Opuntia podrodu Opuntia a rodu Selenicereus (Cactaceae); a

f)	hotových výrobků druhu Euphorbia antisyphilitica, jež jsou zabaleny a připraveny pro maloobchod.

Označuje klády, řezivo a dýhy.

Označuje klády, řezivo, dýhy a překližky.

Označuje klády, dřevěné štěpky, prášek a extrakty.

Označuje podzemní části (tj. kořeny, rhizomy): celé, jejich části a v podobě prášku.

Označuje všechny části a odvozeniny s výjimkou: těch, které jsou označeny štítkem „Vyrobeno z materiálu Hoodia spp. získaného z řízené sklizně a produkce ve spolupráci s řídícími orgány CITES Botswany/Namibie/Jihoafrické republiky na základě dohody č. BW/NA/ZA xxxxxx“.

#10

Označuje klády, řezivo, dýhy, včetně nehotového zboží ze dřeva používaného k výrobě smyčců pro smyčcové hudební nástroje.

#11

Označuje klády, řezivo, dýhy, překližky, prášek a extrakty.

#12

Označuje klády, řezivo, dýhy, překližky a silice, s výjimkou hotových výrobků, jež jsou zabaleny a připraveny pro maloobchod.

#13

Označuje jádro (také známé jako „endosperm“, „dužina“ nebo „kopra“) a veškeré jeho odvozené části.

13.

Jelikož u žádného z druhů nebo vyšších taxonů ROSTLIN zařazených do přílohy A není uvedena poznámka, že s jejich hybridy je nutno zacházet v souladu s čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení, znamená to, že s uměle vypěstovanými hybridy, jež byly vypěstovány z jednoho nebo několika těchto druhů či taxonů, je povoleno obchodovat s potvrzením o tom, že byly uměle vypěstovány, a že semena a pyl (včetně brylek), řezané květiny, semenáčkové nebo tkáňové kultury získané in vitro, v pevném nebo kapalném živném prostředí, přepravované ve sterilních nádobách, jež pocházejí z těchto hybridů, nejsou předmětem tohoto nařízení.

14.	Moč, výkaly a ambra, které jsou odpadními produkty a jsou získány, aniž by se s dotyčným zvířetem manipulovalo, nejsou předmětem tohoto nařízení.

15.

Pokud jde o živočišné druhy uvedené v příloze D, daná ustanovení se vztahují pouze na živé exempláře a na celé nebo téměř celé mrtvé exempláře s výjimkou taxonů, u kterých je uvedena následující poznámka, aby bylo zřejmé, že jsou zahrnuty i ostatní části a odvozeniny:

§ 1		Jakékoli celé nebo téměř celé kůže, surové nebo vydělané.
§ 2		Jakékoli peří nebo jakákoli kůže nebo jiná část, na které je peří.

16.

Pokud jde o rostlinné druhy uvedené v příloze D, daná ustanovení se vztahují pouze na živé exempláře s výjimkou taxonů, u kterých je uvedena následující poznámka, aby bylo zřejmé, že jsou zahrnuty i ostatní části a odvozeniny:

§ 3		Sušené a čerstvé rostliny, případně včetně listů, kořenů/oddenků, stonků/kmenů, semen/spor, kůry a plodů.
§ 4		Klády, řezivo a dýhy.

příloha A

příloha B

příloha C

obecný název

FAUNA (ŽIVOČICHOVÉ)

CHORDATA (STRUNATCI)

MAMMALIA

Savci

ARTIODACTYLA

Antilocapridae

sudokopytníci

Antilocapra americana (I) (pouze populace z Mexika; žádné další populace nejsou v přílohách tohoto nařízení zařazeny)

vidloroh

Bovidae

turovití

Addax nasomaculatus (I)

adax

Ammotragus lervia (II)

paovce hřivnatá

Antilope cervicapra (III Nepál)

antilopa jelení

Bison bison athabascae (II)

bizon lesní

Bos gaurus (I) (nezahrnuje domestikovanou formu uváděnou jako Bos frontalis (gajal domácí), která není předmětem tohoto nařízení)

gaur

Bos mutus (I) (nezahrnuje domestikovanou formu uváděnou jako Bos grunniens (jak domácí), která není předmětem tohoto nařízení)

jak divoký

Bos sauveli (I)

kuprej

Bubalus arnee (III Nepál) (nezahrnuje domestikovanou formu uváděnou jako Bubalus bubalis (buvol domácí), která není předmětem tohoto nařízení)

arni

Bubalus depressicornis (I)

anoa

Bubalus mindorensis (I)

tamarau

Bubalus quarlesi (I)

anoa horský

Budorcas taxicolor (II)

takin

Capra falconeri (I)

koza šrouborohá

Capricornis milneedwardsii (I)

serau čínský

Capricornis rubidus (I)

serau červený

Capricornis sumatraensis (I)

serau velký

Capricornis thar (I)

serau himálajský

Cephalophus brookei (II)

chocholatka Brookeova

Cephalophus dorsalis (II)

chocholatka černohřbetá

Cephalophus jentinki (I)

chocholatka čabraková

Cephalophus ogilbyi (II)

chocholatka Ogilbyova

Cephalophus silvicultor (II)

chocholatka žlutohřbetá

Cephalophus zebra (II)

chocholatka páskovaná

Damaliscus pygargus pygargus (II)

buvolec pestrý bělořitný

Gazella cuvieri (I)

gazela atlaská

Gazella dorcas (III Alžírsko/Tunisko)

gazela dorkas

Gazella leptoceros (I)

gazela písková

Hippotragus niger variani (I)

antilopa obrovská

Kobus leche (II)

voduška červená

Naemorhedus baileyi (I)

goral červený

Naemorhedus caudatus (I)

goral východní

Naemorhedus goral (I)

goral tmavý

Naemorhedus griseus (I)

goral sečuánský

Nanger dama (I)

gazela dama

Oryx dammah (I)

přímorožec šavlorohý

Oryx leucoryx (I)

přímorožec arabský

Ovis ammon (II) (s výjimkou poddruhů zařazených v příloze A)

argali

Ovis ammon hodgsonii (I)

argali tibetský

Ovis ammon nigrimontana (I)

argali turkestánský

Ovis canadensis (II) (pouze populace v Mexiku; žádné další populace nejsou v přílohách tohoto nařízení zařazeny)

ovce tlustorohá

Ovis orientalis ophion (I)

ovce kruhorohá, poddruh ophion

Ovis vignei (II) (s výjimkou poddruhu zařazeného v příloze A)

ovce stepní

Ovis vignei vignei (I)

ovce stepní, poddruh vignei

Pantholops hodgsonii (I)

orongo

Philantomba monticola (II)

chocholatka modrá

Pseudoryx nghetinhensis (I)

saola

Rupicapra pyrenaica ornata (I)

kamzík apeninský

Saiga borealis (II)

sajga mongolská

Saiga tatarica (II)

sajga tatarská

Tetracerus quadricornis (III Nepál)

antilopa čtyřrohá

Camelidae

velbloudovití

Lama guanicoe (II)

guanako

Vicugna vicugna (I) (s výjimkou populací v: Argentině [populace provincií Jujuy a Catamarca a polodivoké populace provincií Jujuy, Salta, Catamarca, La Rioja a San Juan]; Bolívii [celá populace]; Chile [populace oblasti Primera Región]; a Peru [celá populace], které jsou zahrnuty v příloze B)

Vicugna vicugna (II) (pouze populace v Argentině (3) [populace provincií Jujuy a Catamarca a polodivoké populace provincií Jujuy, Salta, Catamarca, La Rioja a San Juan]; Bolívii (4) [celá populace]; Chile (5) [populace oblasti Primera Región]; Peru (6) [celá populace]; všechny ostatní populace jsou zařazeny v příloze A)

vikuňa

Cervidae

jelenovití

Axis calamianensis (I)

axis kalamianský

Axis kuhlii (I)

axis baveánský

Axis porcinus annamiticus (I)

axis vepří, poddruh annamiticus

Blastocerus dichotomus (I)

jelenec bahenní

Cervus elaphus bactrianus (II)

jelen bucharský

Cervus elaphus barbarus (III Alžírsko/Tunisko)

jelen berberský

Cervus elaphus hanglu (I)

jelen hanglu

Dama dama mesopotamica (I)

daněk mezopotámský

Hippocamelus spp. (I)

huemul

Mazama temama cerasina (III Guatemala)

mazama červený, poddruh cerasina

Muntiacus crinifrons (I)

muntžak tmavý

Muntiacus vuquangensis (I)

muntžak obrovský

Odocoileus virginianus mayensis (III Guatemala)

jelenec běloocasý, poddruh mayensis

Ozotoceros bezoarticus (I)

jelenec pampový

Pudu mephistophiles (II)

pudu severní

Pudu puda (I)

pudu jižní

Rucervus duvaucelii (I)

barasinga

Rucervus eldii (I)

jelen lyrorohý

Hippopotamidae

hrochovití

Hexaprotodon liberiensis (II)

hrošík liberijský

Hippopotamus amphibius (II)

hroch obojživelný

Moschidae

kabarovití

Moschus spp. (I) (pouze populace v Afghánistánu, Bhútánu, Indii, Myanmaru, Nepálu a Pákistánu; všechny ostatní populace jsou zařazeny v příloze B)

Moschus spp. (II) (s výjimkou populací z Afghánistánu, Bhútánu, Indie, Myanmaru, Nepálu a Pákistánu, které jsou zařazeny v příloze A)

kabar

Suidae

prasatovití

Babyrousa babyrussa (I)

babirusa zlatá

Babyrousa bolabatuensis (I)

babirusa Bola-Batu

Babyrousa celebensis (I)

babirusa sulaweská

Babyrousa togeanensis (I)

babirusa togianská

Sus salvanius (I)

prase zakrslé

Tayassuidae

pekariovití

Tayassuidae spp. (II) (s výjimkou druhu zařazeného v příloze A a vyjma populací Pecari tajacu (pekari páskovaný) v Mexiku a ve Spojených státech, které nejsou zařazeny v přílohách tohoto nařízení)

pekariovití

Catagonus wagneri (I)

pekari Wagnerův

CARNIVORA

šelmy

Ailuridae

červené pandy

Ailurus fulgens (I)

panda červená

Canidae

psovití

Canis aureus (III Indie)

šakal obecný

Canis lupus (I/II)

(všechny populace s výjimkou populací ve Španělsku na sever od řeky Duero a v Řecku na sever od 39. rovnoběžky. Populace z Bhútánu, Indie, Nepálu a Pákistánu jsou uvedeny v příloze I; všechny ostatní populace jsou uvedeny v příloze II. Nezahrnuje domestikovanou formu a psa dingo, kteří jsou uváděni jako Canis lupus familiaris a Canis lupus dingo.)

Canis lupus (II) (populace ve Španělsku na sever od řeky Duero a v Řecku na sever od 39. rovnoběžky. Nezahrnuje domestikovanou formu a psa dingo, kteří jsou uváděni jako Canis lupus familiaris a Canis lupus dingo)

vlk obecný

Canis simensis

vlček etiopský

Cerdocyon thous (II)

maikong

Chrysocyon brachyurus (II)

pes hřivnatý

Cuon alpinus (II)

dhoul

Lycalopex culpaeus (II)

pes horský

Lycalopex fulvipes (II)

pes Darwinův

Lycalopex griseus (II)

pes argentinský

Lycalopex gymnocercus (II)

pes pampový

Speothos venaticus (I)

pes pralesní

Vulpes bengalensis (III Indie)

liška džunglová

Vulpes cana (II)

liška kana

Vulpes zerda (II)

fenek

Eupleridae

pucholové madagaskarští

Cryptoprocta ferox (II)

fosa

Eupleres goudotii (II)

puchol malý

Fossa fossana (II)

fanaloka

Felidae

kočkovití

Felidae spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A; exempláře domestikovaných forem nejsou předmětem tohoto nařízení)

kočkovití

Acinonyx jubatus (I) (Roční vývozní kvóty pro živé exempláře a lovecké trofeje jsou tyto: Botswana: 5; Namibie 150; Zimbabwe: 50. Obchod s takovými exempláři je předmětem čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení)

gepard

Caracal caracal (I) (pouze populace v Asii; všechny ostatní populace jsou zařazeny v příloze B)

karakal

Catopuma temminckii (I)

kočka Temminckova

Felis nigripes (I)

kočka černonohá

Felis silvestris (II)

kočka divoká

Leopardus geoffroyi (I)

kočka slaništní

Leopardus jacobitus (I)

kočka horská

Leopardus pardalis (I)

ocelot velký

Leopardus tigrinus (I)

ocelot stromový

Leopardus wiedii (I)

margay

Lynx lynx (II)

rys ostrovid

Lynx pardinus (I)

rys pardálový

Neofelis nebulosa (I)

levhart obláčkový

Panthera leo persica (I)

lev perský

Panthera onca (I)

jaguár

Panthera pardus (I)

levhart

Panthera tigris (I)

tygr

Pardofelis marmorata (I)

kočka mramorová

Prionailurus bengalensis bengalensis (I) (pouze populace v Bangladéši, Indii a Thajsku; všechny ostatní populace jsou zařazeny v příloze B)

kočka bengálská, poddruh bengalensis

Prionailurus iriomotensis (II)

kočka iriomotská

Prionailurus planiceps (I)

kočka plochočelá

Prionailurus rubiginosus (I) (pouze populace v Indii; všechny ostatní populace jsou zařazeny v příloze B)

kočka cejlonská

Puma concolor coryi (I)

puma, poddruh coryi

Puma concolor costaricensis (I)

puma, poddruh costaricensis

Puma concolor couguar (I)

puma, poddruh couguar

Puma yagouaroundi (I) (pouze populace ve Střední a Severní Americe; všechny ostatní populace jsou zařazeny v příloze B)

jaguarundi

Uncia uncia (I)

irbis

Herpestidae

promykovití

Herpestes fuscus (III Indie)

promyka hnědá

Herpestes edwardsi (III Indie)

mungo

Herpestes javanicus auropunctatus (III Indie)

promyka zlatá

Herpestes smithii (III Indie)

promyka rudá

Herpestes urva (III Indie)

promyka krabová

Herpestes vitticollis (III Indie)

promyka pruhovaná

Hyaenidae

hyenovití

Proteles cristata (III Botswana)

hyenka hřivnatá

Mephitidae

skunkovití

Conepatus humboldtii (II)

skunk jižní

Mustelidae

lasicovití

Lutrinae

vydry

Lutrinae spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

vydry

Aonyx capensis microdon (I) (pouze populace v Kamerunu a Nigérii; všechny ostatní populace jsou zařazeny v příloze B)

vydra konžská

Enhydra lutris nereis (I)

vydra mořská, poddruh nereis

Lontra felina (I)

vydra pobřežní

Lontra longicaudis (I)

vydra jihoamerická

Lontra provocax (I)

vydra jižní

Lutra lutra (I)

vydra říční

Lutra nippon (I)

vydra japonská

Pteronura brasiliensis (I)

vydra obrovská

Mustelinae

kuny

Eira barbara (III Honduras)

hyrare

Galictis vittata (III Kostarika)

grizon velký

Martes flavigula (III Indie)

charza žlutohrdlá

Martes foina intermedia (III Indie)

kuna skalní, poddruh intermedia

Martes gwatkinsii (III Indie)

charza jižní

Mellivora capensis (III Botswana)

medojed

Mustela nigripes (I)

tchoř černonohý

Odobenidae

mrožovití

Odobenus rosmarus (III Kanada)

mrož

Otariidae

lachtanovití

Arctocephalus spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

lachtan

Arctocephalus philippii (II)

lachtan ostrovní

Arctocephalus townsendi (I)

lachtan guadalupský

Phocidae

tuleňovití

Mirounga leonina (II)

rypouš sloní

Monachus spp. (I)

tuleň

Procyonidae

medvídkovití

Bassaricyon gabbii (III Kostarika)

olingo štíhlý

Bassariscus sumichrasti (III Kostarika)

fret malý

Nasua narica (III Honduras)

nosál bělohubý

Nasua nasua solitaria (III Uruguay)

nosál červený, poddruh solitaria

Potos flavus (III Honduras)

kynkažu

Ursidae

medvědovití

Ursidae spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

medvědovití

Ailuropoda melanoleuca (I)

panda velká

Helarctos malayanus (I)

medvěd malajský

Melursus ursinus (I)

medvěd pyskatý

Tremarctos ornatus (I)

medvěd brýlatý

Ursus arctos (I/II)

(pouze populace v Bhútánu, Číně, Mexiku a Mongolsku a poddruh Ursus arctos isabellinus (medvěd plavý) jsou uvedeny v příloze I; všechny ostatní populace a poddruhy jsou uvedeny v příloze II)

medvěd hnědý

Ursus thibetanus (I)

medvěd ušatý

Viverridae

cibetkovití

Arctictis binturong (III Indie)

binturong

Civettictis civetta (III Botswana)

cibetka africká

Cynogale bennettii (II)

mampalon

Hemigalus derbyanus (II)

puchol žíhaný

Paguma larvata (III Indie)

oviječ maskovaný

Paradoxurus hermaphroditus (III Indie)

oviječ skvrnitý

Paradoxurus jerdoni (III Indie)

oviječ tmavý

Prionodon linsang (II)

linsang pruhovaný

Prionodon pardicolor (I)

linsang skvrnitý

Viverra civettina (III Indie)

cibetka pobřežní

Viverra zibetha (III Indie)

cibetka asijská

Viverricula indica (III Indie)

cibetka malá

CETACEA

kytovci

CETACEA spp. (I/II) (7)

kytovci

CHIROPTERA

letouni

Phyllostomidae

listonosovití

Platyrrhinus lineatus (III Uruguay)

listonos bělopruhý

Pteropodidae

kaloňovití

Acerodon spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

kaloň

Acerodon jubatus (I)

kaloň zlatotemenný

Pteropus spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

kaloň

Pteropus insularis (I)

kaloň mikronéský

Pteropus livingstonii (II)

kaloň komorský

Pteropus loochoensis (I)

kaloň japonský

Pteropus mariannus (I)

kaloň mariánský

Pteropus molossinus (I)

kaloň karolínský

Pteropus pelewensis (I)

kaloň

Pteropus pilosus (I)

kaloň palauský

Pteropus rodricensis (II)

kaloň rodriguezský

Pteropus samoensis (I)

kaloň samojský

Pteropus tonganus (I)

kaloň tonžský

Pteropus ualanus (I)

kaloň

Pteropus voeltzkowi (II)

kaloň pembský

Pteropus yapensis (I)

kaloň

CINGULATA

pásovci

Dasypodidae

pásovcovití

Cabassous centralis (III Kostarika)

pásovec středoamerický

Cabassous tatouay (III Uruguay)

pásovec dlouhouchý

Chaetophractus nationi (II) (Byla stanovena nulová roční vývozní kvóta. Všechny exempláře jsou považovány za exempláře druhů uvedených v příloze A a obchod s nimi je podle toho regulován.)

pásovec bolivijský

Priodontes maximus (I)

pásovec velký

DASYUROMORPHIA

vačnatci-kunovci

Dasyuridae

kunovcovití

Sminthopsis longicaudata (I)

vakomyš západoaustralská

Sminthopsis psammophila (I)

vakomyš dunová

Thylacinidae

vakovlkovití

Thylacinus cynocephalus (pravděpodobně vyhynulý) (I)

vakovlk

DIPROTODONTIA

vačnatci-dvojitozubci

Macropodidae

klokanovití

Dendrolagus inustus (II)

klokan hnědý

Dendrolagus ursinus (II)

klokan medvědí

Lagorchestes hirsutus (I)

klokan kosmatý

Lagostrophus fasciatus (I)

klokan páskovaný

Onychogalea fraenata (I)

klokan uzdičkový

Onychogalea lunata (I)

klokan měsíčitopásý

Phalangeridae

kuskusovití

Phalanger intercastellanus (II)

kuskus východní

Phalanger mimicus (II)

kuskus jižní

Phalanger orientalis (II)

kuskus pruhovaný

Spilocuscus kraemeri (II)

kuskus manuský

Spilocuscus maculatus (II)

kuskus skvrnitý

Spilocuscus papuensis (II)

kuskus papuánský

Potoroidae

klokánkovití

Bettongia spp. (I)

klokánek

Caloprymnus campestris (pravděpodobně vyhynulý) (I)

klokánek pouštní

Vombatidae

vombatovití

Lasiorhinus krefftii (I)

vombat Kreftův

LAGOMORPHA

zajíci

Leporidae

zajícovití

Caprolagus hispidus (I)

králík štětinatý

Romerolagus diazi (I)

králík lávový

MONOTREMATA

ptakořitní

Tachyglossidae

ježurovití

Zaglossus spp. (II)

paježura

PERAMELEMORPHIA

vačnatci-bandikuti

Chaeropodidae

bandikuti dvouprstí

Chaeropus ecaudatus (pravděpodobně vyhynulý) (I)

bandikut dvouprstý

Peramelidae

bandikutovití

Perameles bougainville (I)

bandikut páskovaný

Thylacomyidae

bandikuti ušatí

Macrotis lagotis (I)

bandikut králíkovitý

Macrotis leucura (I)

bandikut běloocasý

PERISSODACTYLA

lichokopytníci

Equidae

koňovití

Equus africanus (I) (nezahrnuje domestikovanou formu uváděnou jako Equus asinus (osel domácí), která není předmětem tohoto nařízení)

osel africký

Equus grevyi (I)

zebra Grévyho

Equus hemionus (I/II) (druh je vyjmenován v příloze II, ale poddruhy Equus hemionus hemionus (džigetaj) a Equus hemionus khur (khur) jsou vyjmenovány v příloze I)

osel asijský

Equus kiang (II)

kiang

Equus przewalskii (I)

kůň Převalského

Equus zebra hartmannae (II)

zebra Hartmannové

Equus zebra zebra (I)

zebra kapská

Rhinocerotidae

nosorožcovití

Rhinocerotidae spp. (I) (s výjimkou poddruhu zařazeného v příloze B)

nosorožcovití

Ceratotherium simum simum (II) (pouze populace v Jihoafrické republice a Svazijsku; všechny ostatní populace jsou zařazeny v příloze A. Výhradně za účelem umožnění mezinárodního obchodu s živými zvířaty na vhodná a přijatelná místa určení a obchodu s loveckými trofejemi. Všechny ostatní exempláře jsou považovány za exempláře druhu zařazeného v příloze A a obchod s nimi je podle toho regulován.)

nosorožec tuponosý jižní

Tapiridae

tapírovití

Tapiridae spp. (I) (s výjimkou druhu zařazeného v příloze B)

tapírovití

Tapirus terrestris (II)

tapír jihoamerický

PHOLIDOTA

luskouni

Manidae

luskounovití

Manis spp. (II)

(pro druhy Manis crassicaudata (luskoun tlustoocasý), Manis culionensis (luskoun filipínský), Manis javanica (luskoun ostrovní) a Manis pentadactyla (luskoun krátkoocasý) byla stanovena nulová roční vývozní kvóta pro exempláře odebrané z volné přírody a obchodované pro převážně komerční účely)

luskoun

PILOSA

chudozubí

Bradypodidae

lenochodovití tříprstí

Bradypus variegatus (II)

lenochod hnědokrký

Megalonychidae

lenochodovití dvouprstí

Choloepus hoffmanni (III Kostarika)

lenochod krátkokrký

Myrmecophagidae

mravenečníkovití

Myrmecophaga tridactyla (II)

mravenečník velký

Tamandua mexicana (III Guatemala)

mravenečník mexický

PRIMATES

primáti

PRIMATES spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

primáti

Atelidae

chápanovití

Alouatta coibensis (I)

vřešťan panamský

Alouatta palliata (I)

vřešťan pláštíkový

Alouatta pigra (I)

vřešťan mono

Ateles geoffroyi frontatus (I)

chápan středoamerický, poddruh frontatus

Ateles geoffroyi panamensis (I)

chápan středoamarický, poddruh panamensis

Brachyteles arachnoides (I)

chápan pavoučí

Brachyteles hypoxanthus (I)

chápan severní

Oreonax flavicauda (I)

chápan hnědý

Cebidae

malpovití

Callimico goeldii (I)

kalimiko

Callithrix aurita (I)

kosman ušatý

Callithrix flaviceps (I)

kosman žlutohlavý

Leontopithecus spp. (I)

lvíček

Saguinus bicolor (I)

tamarín pestrý

Saguinus geoffroyi (I)

tamarín Geoffroyův

Saguinus leucopus (I)

tamarín běloruký

Saguinus martinsi (I)

tamarín Martinsův

Saguinus oedipus (I)

tamarín pinčí

Saimiri oerstedii (I)

kotul rudohřbetý

Cercopithecidae

kočkodanovití

Cercocebus galeritus (I)

mangabej chocholatý

Cercopithecus diana (I)

kočkodan Dianin

Cercopithecus roloway (I)

kočkodan Rolowayův

Cercopithecus solatus (II)

kočkodan sluneční

Colobus satanas (II)

gueréza černá

Macaca silenus (I)

makak lví

Mandrillus leucophaeus (I)

dril

Mandrillus sphinx (I)

mandril

Nasalis larvatus (I)

kahau nosatý

Piliocolobus foai (II)

gueréza

Piliocolobus gordonorum (II)

gueréza

Piliocolobus kirkii (I)

gueréza zanzibarská

Piliocolobus pennantii (II)

gueréza Pennantova

Piliocolobus preussi (II)

gueréza kamerunská

Piliocolobus rufomitratus (I)

gueréza červenohlavá

Piliocolobus tephrosceles (II)

gueréza

Piliocolobus tholloni (II)

gueréza Thollonova

Presbytis potenziani (I)

hulman mentavejský

Pygathrix spp. (I)

langur

Rhinopithecus spp. (I)

langur

Semnopithecus ajax (I)

hulman kašmírský

Semnopithecus dussumieri (I)

hulman jižní

Semnopithecus entellus (I)

hulman posvátný

Semnopithecus hector (I)

hulman tarajský

Semnopithecus hypoleucos (I)

hulman černoruký

Semnopithecus priam (I)

hulman priamský

Semnopithecus schistaceus (I)

hulman nepálský

Simias concolor (I)

kahau mentavejský

Trachypithecus delacouri (II)

hulman

Trachypithecus francoisi (II)

hulman uzdičkový

Trachypithecus geei (I)

hulman zlatý

Trachypithecus hatinhensis (II)

hulman hatinhský

Trachypithecus johnii (II)

hulman nilgirský

Trachypithecus laotum (II)

hulman laoský

Trachypithecus pileatus (I)

hulman chocholatý

Trachypithecus poliocephalus (II)

hulman zlatohlavý

Trachypithecus shortridgei (I)

hulman Shortridgeův

Cheirogaleidae

makiovití

Cheirogaleidae spp. (I)

makiovití

Daubentoniidae

ksukolovití

Daubentonia madagascariensis (I)

ksukol ocasatý

Hominidae

hominidi

Gorilla beringei (I)

gorila horská

Gorilla gorilla (I)

gorila nížinná

Pan spp. (I)

šimpanz

Pongo abelii (I)

orangutan sumaterský

Pongo pygmaeus (I)

orangutan bornejský

Hylobatidae

gibonovití

Hylobatidae spp. (I)

gibonovití

Indriidae

indriovití

Indriidae spp. (I)

indriovití

Lemuridae

lemurovití denní

Lemuridae spp. (I)

lemurovití denní

Lepilemuridae

lemurovití noční

Lepilemuridae spp. (I)

lemurovití noční

Lorisidae

outloňovití

Nycticebus spp. (I)

outloň

Pitheciidae

chvostanovití

Cacajao spp. (I)

uakari

Callicebus barbarabrownae (II)

titi světlý

Callicebus melanochir (II)

titi černoruký

Callicebus nigrifrons (II)

titi černočelý

Callicebus personatus (II)

titi maskovaný

Chiropotes albinasus (I)

chvostan bělonosý

Tarsiidae

nártounovití

Tarsius spp. (II)

nártoun

PROBOSCIDEA

chobotnatci

Elephantidae

slonovití

Elephas maximus (I)

slon indický

Loxodonta africana (I) (s výjimkou populací v Botswaně, Namibii, Jihoafrické republice a Zimbabwe, které jsou zařazeny v příloze B)

Loxodonta africana (II)

(pouze populace v Botswaně, Namibii, Jihoafrické republice a Zimbabwe (8); všechny ostatní populace jsou zařazeny v příloze A)

slon africký

RODENTIA

hlodavci

Chinchillidae

činčilovití

Chinchilla spp. (I) (exempláře domestikované formy nejsou předmětem tohoto nařízení)

činčila

Cuniculidae

pakovití

Cuniculus paca (III Honduras)

paka nížinná

Dasyproctidae

agutiovití

Dasyprocta punctata (III Honduras)

aguti středoamerický

Erethizontidae

urzonovití

Sphiggurus mexicanus (III Honduras)

kuandu mexický

Sphiggurus spinosus (III Uruguay)

kuandu dlouhosrstý

Hystricidae

dikobrazovití

Hystrix cristata

dikobraz obecný

Muridae

myšovití

Leporillus conditor (I)

krysa zajícová

Pseudomys fieldi praeconis (I)

myška hlasatelská

Xeromys myoides (I)

krysa pobřežní

Zyzomys pedunculatus (I)

skálomyš tlustoocasá

Sciuridae

veverkovití

Cynomys mexicanus (I)

psoun Merriamův

Marmota caudata (III Indie)

svišť dlouhoocasý

Marmota himalayana (III Indie)

svišť himálajský

Ratufa spp. (II)

ratufa

Callosciurus erythraeus

veverka Pallasova

Sciurus carolinensis

veverka popelavá

Sciurus deppei (III Kostarika)

veverka Deppeova

Sciurus niger

veverka liščí

SCANDENTIA

tany

SCANDENTIA spp. (II)

tany

SIRENIA

sirény

Dugongidae

dugongovití

Dugong dugon (I)

dugong indický

Trichechidae

kapustňákovití

Trichechidae spp. (I/II) (Druhy Trichechus inunguis (kapustňák jihoamerický) a Trichechus manatus (kapustňák širokonosý, lamantin) jsou uvedeny v příloze I. Druh Trichechus senegalensis (kapustňák senegalský) je uveden v příloze II)

kapustňákovití

AVES

ptáci

ANSERIFORMES

vrubozobí

Anatidae

kachnovití

Anas aucklandica (I)

čírka hnědá

Anas bernieri (II)

čírka černoskvrnná

Anas chlorotis (I)

čírka novozélandská

Anas formosa (II)

čírka sibiřská

Anas laysanensis (I)

kachna laysanská

Anas nesiotis (I)

čírka campbellská

Anas querquedula

čírka modrá

Asarcornis scutulata (I)

pižmovka bělokřídlá

Aythya innotata

polák madagaskarský

Aythya nyroca

polák malý

Branta canadensis leucopareia (I)

berneška velká aleutská

Branta ruficollis (II)

berneška rudokrká

Branta sandvicensis (I)

berneška havajská

Cairina moschata (III Honduras)

pižmovka velká

Coscoroba coscoroba (II)

labuť koskoroba

Cygnus melancoryphus (II)

labuť černokrká

Dendrocygna arborea (II)

husička stromová

Dendrocygna autumnalis (III Honduras)

husička podzimní

Dendrocygna bicolor (III Honduras)

husička dvoubarvá

Mergus octosetaceus

morčák paranský

Oxyura jamaicensis

kachnice kaštanová

Oxyura leucocephala (II)

kachnice bělohlavá

Rhodonessa caryophyllacea (pravděpodobně vyhynulá) (I)

kachna růžovohlavá

Sarkidiornis melanotos (II)

pižmovka hřebenatá

Tadorna cristata

husice chocholatá

APODIFORMES

svišťouni

Trochilidae

kolibříkovití

Trochilidae spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

kolibříkovití

Glaucis dohrnii (I)

kolibřík bronzovoocasý

CHARADRIIFORMES

dlouhokřídlí

Burhinidae

dytíkovití

Burhinus bistriatus (III Guatemala)

dytík dvoupruhý

Laridae

rackovití

Larus relictus (I)

racek reliktní

Scolopacidae

slukovití

Numenius borealis (I)

koliha severní

Numenius tenuirostris (I)

koliha tenkozobá

Tringa guttifer (I)

vodouš ochotský

CICONIIFORMES

brodiví

Ardeidae

volavkovití

Ardea alba

volavka bílá

Bubulcus ibis

volavka rusohlavá

Egretta garzetta

volavka stříbřitá

Balaenicipitidae

člunozobcovití

Balaeniceps rex (II)

člunozobec africký

Ciconiidae

čápovití

Ciconia boyciana (I)

čáp východní

Ciconia nigra (II)

čáp černý

Ciconia stormi

čáp pestrý

Jabiru mycteria (I)

čáp jabiru

Leptoptilos dubius

marabu indický

Mycteria cinerea (I)

nesyt bílý

Phoenicopteridae

plameňákovití

Phoenicopteridae spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

plameňákovití

Phoenicopterus ruber (II)

plameňák karibský

Threskiornithidae

ibisovití

Eudocimus ruber (II)

ibis rudý

Geronticus calvus (II)

ibis jihoafrický

Geronticus eremita (I)

ibis skalní

Nipponia nippon (I)

ibis čínský

Platalea leucorodia (II)

kolpík bílý

Pseudibis gigantea

ibis obrovský

COLUMBIFORMES

měkkozobí

Columbidae

holubovití

Caloenas nicobarica (I)

holub nikobarský

Claravis godefrida

holub červenokřídlý

Columba livia

holub skalní

Ducula mindorensis (I)

holub císařský

Gallicolumba luzonica (II)

holub krvavý

Goura spp. (II)

korunáč

Leptotila wellsi

holub Wellsův

Nesoenas mayeri (III Mauricius)

holub růžový

Streptopelia turtur

hrdlička divoká

CORACIIFORMES

srostloprstí

Bucerotidae

zoborožcovití

Aceros spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

zoborožec

Aceros nipalensis (I)

zoborožec rudokrký

Anorrhinus spp. (II)

zoborožec

Anthracoceros spp. (II)

zoborožec

Berenicornis spp. (II)

zoborožec

Buceros spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

dvojzoborožec

Buceros bicornis (I)

dvojzoborožec žlutozobý

Penelopides spp. (II)

zoborožec

Rhinoplax vigil (I)

zoborožec štítnatý

Rhyticeros spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

zoborožec

Rhyticeros subruficollis (I)

zoborožec běloprsý

CUCULIFORMES

kukačky

Musophagidae

turakovití

Tauraco spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

turako

Tauraco bannermani (II)

turako Bannermanův

FALCONIFORMES

dravci

FALCONIFORMES spp. (II)

(s výjimkou druhů uvedených v příloze A a jednoho druhu čeledi Cathartidae, který je uveden v příloze C; ostatní druhy z uvedené čeledi nejsou v přílohách tohoto nařízení uvedeny)

dravci

Accipitridae

jestřábovití

Accipiter brevipes (II)

krahujec krátkoprstý

Accipiter gentilis (II)

jestřáb lesní

Accipiter nisus (II)

krahujec obecný

Aegypius monachus (II)

sup hnědý

Aquila adalberti (I)

orel iberský

Aquila chrysaetos (II)

orel skalní

Aquila clanga (II)

orel volavý

Aquila heliaca (I)

orel královský

Aquila pomarina (II)

orel křiklavý

Buteo buteo (II)

káně lesní

Buteo lagopus (II)

káně rousná

Buteo rufinus (II)

káně bělochvostá

Chondrohierax uncinatus wilsonii (I)

luňákovec kubánský

Circaetus gallicus (II)

orlík krátkoprstý

Circus aeruginosus (II)

moták pochop

Circus cyaneus (II)

moták pilich

Circus macrourus (II)

moták stepní

Circus pygargus (II)

moták lužní

Elanus caeruleus (II)

luněc šedý

Eutriorchis astur (II)

orlík madagaskarský

Gypaetus barbatus (II)

orlosup bradatý

Gyps fulvus (II)

sup bělohlavý

Haliaeetus spp. (I/II) (druh Haliaeetus albicilla (orel mořský) je vyjmenován v příloze I; ostatní druhy jsou uvedeny v příloze II)

orel

Harpia harpyja (I)

harpyje pralesní

Hieraaetus fasciatus (II)

orel jestřábí

Hieraaetus pennatus (II)

orel nejmenší

Leucopternis occidentalis (II)

káně západní

Milvus migrans (II) (s výjimkou Milvus migrans lineatus, který je zařazen v příloze B)

luňák hnědý

Milvus milvus (II)

luňák červený

Neophron percnopterus (II)

sup mrchožravý

Pernis apivorus (II)

včelojed lesní

Pithecophaga jefferyi (I)

orel opičí

Cathartidae

kondorovití

Gymnogyps californianus (I)

kondor kalifornský

Sarcoramphus papa (III Honduras)

kondor královský

Vultur gryphus (I)

kondor andský

Falconidae

sokolovití

Falco araeus (I)

poštolka seychelská

Falco biarmicus (II)

raroh jižní

Falco cherrug (II)

raroh velký

Falco columbarius (II)

dřemlík tundrový

Falco eleonorae (II)

ostříž jižní

Falco jugger (I)

raroh lagar

Falco naumanni (II)

poštolka jižní

Falco newtoni (I) (pouze populace na Seychelách)

poštolka madagaskarská

Falco pelegrinoides (I)

sokol šahin

Falco peregrinus (I)

sokol stěhovavý

Falco punctatus (I)

poštolka mauricijská

Falco rusticolus (I)

raroh lovecký

Falco subbuteo (II)

ostříž lesní

Falco tinnunculus (II)

poštolka obecná

Falco vespertinus (II)

poštolka rudonohá

Pandionidae

orlovcovití

Pandion haliaetus (II)

orlovec říční

GALLIFORMES

hrabaví

Cracidae

hokovití

Crax alberti (III Kolumbie)

hoko modrozobý

Crax blumenbachii (I)

hoko červenolaločnatý

Crax daubentoni (III Kolumbie)

hoko žlutolaločnatý

Crax fasciolata

hoko žlutozobý

Crax globulosa (III Kolumbie)

hoko korunkatý

Crax rubra (III Kolumbie, Kostarika, Guatemala a Honduras)

hoko proměnlivý

Mitu mitu (I)

hoko mitu

Oreophasis derbianus (I)

guan horský

Ortalis vetula (III Guatemala/Honduras)

čačalaka obecná

Pauxi pauxi (III Kolumbie)

hoko přílbový

Penelope albipennis (I)

guan bělokřídlý

Penelope purpurascens (III Honduras)

guan chocholatý

Penelopina nigra (III Guatemala)

guan malý

Pipile jacutinga (I)

guan černočelý

Pipile pipile (I)

guan trinidadský

Megapodiidae

tabonovití

Macrocephalon maleo (I)

tabon přílbový

Phasianidae

bažantovití

Argusianus argus (II)

argus okatý

Catreus wallichii (I)

bažant Wallichův

Colinus virginianus ridgwayi (I)

křepel virginský, poddruh ridgwayi

Crossoptilon crossoptilon (I)

bažant tibetský

Crossoptilon mantchuricum (I)

bažant mandžuský

Gallus sonneratii (II)

kur Sonneratův

Ithaginis cruentus (II)

bažant krvavý

Lophophorus impejanus (I)

bažant lesklý

Lophophorus lhuysii (I)

bažant zelenoocasý

Lophophorus sclateri (I)

bažant Sclaterův

Lophura edwardsi (I)

bažant Edwardsův

Lophura hatinhensis

bažant vietnamský

Lophura imperialis (I)

bažant císařský

Lophura swinhoii (I)

bažant Swinhoeův

Meleagris ocellata (III Guatemala)

krocan paví

Odontophorus strophium

křepel límcový

Ophrysia superciliosa

křepelka himálajská

Pavo muticus (II)

páv zelený

Polyplectron bicalcaratum (II)

bažant paví

Polyplectron germaini (II)

bažant bělolící

Polyplectron malacense (II)

bažant malajský

Polyplectron napoleonis (I)

bažant palawanský

Polyplectron schleiermacheri (II)

bažant bornejský

Rheinardia ocellata (I)

bažant perlový

Syrmaticus ellioti (I)

bažant Elliotův

Syrmaticus humiae (I)

bažant Humeové

Syrmaticus mikado (I)

bažant mikado

Tetraogallus caspius (I)

velekur kaspický

Tetraogallus tibetanus (I)

velekur tibetský

Tragopan blythii (I)

satyr Blythův

Tragopan caboti (I)

satyr Cabotův

Tragopan melanocephalus (I)

satyr černohlavý

Tragopan satyra (III Nepál)

satyr himálajský

Tympanuchus cupido attwateri (I)

tetřívek prériový, poddruh attwateri

GRUIFORMES

krátkokřídlí

Gruidae

jeřábovití

Gruidae spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

jeřábovití

Grus americana (I)

jeřáb americký

Grus canadensis (I/II) (druh je vyjmenován v příloze II, ale poddruhy Grus canadensis nesiottes a Grus canadensis pulla jsou vyjmenovány v příloze I)

jeřáb kanadský

Grus grus (II)

jeřáb popelavý

Grus japonensis (I)

jeřáb mandžuský

Grus leucogeranus (I)

jeřáb bílý

Grus monacha (I)

jeřáb kápový

Grus nigricollis (I)

jeřáb černokrký

Grus vipio (I)

jeřáb červenolící

Otididae

dropovití

Otididae spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

dropovití

Ardeotis nigriceps (I)

drop černohlavý

Chlamydotis macqueenii (I)

drop obojkový

Chlamydotis undulata (I)

drop hřivnatý

Houbaropsis bengalensis (I)

drop bengálský

Otis tarda (II)

drop velký

Sypheotides indicus (II)

drop indický

Tetrax tetrax (II)

drop malý

Rallidae

chřástalovití

Gallirallus sylvestris (I)

chřástal Howeův

Rhynochetidae

kaguovití

Rhynochetos jubatus (I)

kagu chocholatý

PASSERIFORMES

pěvci

Atrichornithidae

křováčkovití

Atrichornis clamosus (I)

křováček zvučný

Cotingidae

kotingovití

Cephalopterus ornatus (III Kolumbie)

vranucha ozdobná

Cephalopterus penduliger (III Kolumbie)

vranucha dlouholaločnatá

Cotinga maculata (I)

kotinga brazilská

Rupicola spp. (II)

skalňák

Xipholena atropurpurea (I)

kotinga bělokřídlá

Emberizidae

strnadovití

Gubernatrix cristata (II)

kardinál zelený

Paroaria capitata (II)

kardinál černohřbetý

Paroaria coronata (II)

kardinál šedý

Tangara fastuosa (II)

tangara nádherná

Estrildidae

astrildovití

Amandava formosa (II)

tygříček olivový

Lonchura fuscata

rýžovník hnědý

Lonchura oryzivora (II)

rýžovník šedý

Poephila cincta cincta (II)

pásovník krátkoocasý, poddruh cincta

Fringillidae

pěnkavovití

Carduelis cucullata (I)

čížek ohnivý

Carduelis yarrellii (II)

čížek žlutolící

Hirundinidae

vlaštovkovití

Pseudochelidon sirintarae (I)

břehule bělooká

Icteridae

vlhovcovití

Xanthopsar flavus (I)

vlhovec paraguajský

Meliphagidae

kystráčkovití

Lichenostomus melanops cassidix (I)

medosavka zlatohrdlá, poddruh cassidix

Muscicapidae

lejskovití

Acrocephalus rodericanus (III Mauricius)

rákosník rodriguézský

Cyornis ruckii (II)

lejsek medanský

Dasyornis broadbenti litoralis (pravděpodobně vyhynulý) (I)

střízlíkovec rezavohlavý

Dasyornis longirostris (I)

střízlíkovec západní

Garrulax canorus (II)

sojkovec drozdovitý

Garrulax taewanus (II)

sojkovec

Leiothrix argentauris (II)

timálie stříbrouchá

Leiothrix lutea (II)

timálie čínská

Liocichla omeiensis (II)

sojkovec s-čchuanský

Picathartes gymnocephalus (I)

vranule bělokrká

Picathartes oreas (I)

vranule šedokrká

Terpsiphone bourbonnensis (III Mauricius)

lejskovec maskarénský

Paradisaeidae

rajkovití

Paradisaeidae spp. (II)

rajkovití

Pittidae

pitovití

Pitta guajana (II)

pita páskovaná

Pitta gurneyi (I)

pita thajská

Pitta kochi (I)

pita luzonská

Pitta nympha (II)

pita hnědokorunkatá

Pycnonotidae

bulbulovití

Pycnonotus zeylanicus (II)

bulbul korunkatý

Sturnidae

špačkovití

Gracula religiosa (II)

loskuták posvátný

Leucopsar rothschildi (I)

majna Rothschildova

Zosteropidae

kruhoočkovití

Zosterops albogularis (I)

kruhoočko černouzdičkové

PELECANIFORMES

veslonozí

Fregatidae

fregatkovití

Fregata andrewsi (I)

fregatka Andrewsova

Pelecanidae

pelikánovití

Pelecanus crispus (I)

pelikán kadeřavý

Sulidae

terejovití

Papasula abbotti (I)

terej Abbottův

PICIFORMES

šplhavci

Capitonidae

vousákovití

Semnornis ramphastinus (III Kolumbie)

vousák tukaní

Picidae

datlovití

Campephilus imperialis (I)

datel císařský

Dryocopus javensis richardsi (I)

datel indomalajský, poddruh richardsi

Ramphastidae

tukanovití

Baillonius bailloni (III Argentina)

arassari zlatý

Pteroglossus aracari (II)

arassari černokrký

Pteroglossus castanotis (III Argentina)

arassari hnědouchý

Pteroglossus viridis (II)

arassari zelený

Ramphastos dicolorus (III Argentina)

tukan pestrý

Ramphastos sulfuratus (II)

tukan krátkozobý

Ramphastos toco (II)

tukan obrovský

Ramphastos tucanus (II)

tukan bledohrdlý

Ramphastos vitellinus (II)

tukan vrubozobý

Selenidera maculirostris (III Argentina)

arassari skvrnozobý

PODICIPEDIFORMES

potápky

Podicipedidae

potápkovití

Podilymbus gigas (I)

potápka tlustozobá

PROCELLARIIFORMES

trubkonosí

Diomedeidae

albatrosovití

Phoebastria albatrus (I)

albatros bělohřbetý

PSITTACIFORMES

papoušci

PSITTACIFORMES spp. (II)

(s výjimkou druhů zařazených v příloze A a vyjma druhů Agapornis roseicollis (agapornis růžovohrdlý), Melopsittacus undulatus (andulka vlnkovaná), Nymphicus hollandicus (korela chocholatá) a Psittacula krameri (alexandr malý), které nejsou v přílohách tohoto nařízení zařazeny)

papoušci

Cacatuidae

kakaduovití

Cacatua goffiniana (I)

kakadu Goffinův

Cacatua haematuropygia (I)

kakadu filipínský

Cacatua moluccensis (I)

kakadu molucký

Cacatua sulphurea (I)

kakadu žlutolící

Probosciger aterrimus (I)

kakadu arový

Loriidae

loriovití

Eos histrio (I)

lori modroprsý

Vini spp. (I/II) (druh Vini ultramarina (vini modrý) je vyjmenován v příloze I, ostatní druhy jsou vyjmenovány v příloze II)

vini

Psittacidae

papouškovití

Amazona arausiaca (I)

amazoňan dominikánský

Amazona auropalliata (I)

amazoňan žlutokrký

Amazona barbadensis (I)

amazoňan žlutoramenný

Amazona brasiliensis (I)

amazoňan rudoocasý

Amazona finschi (I)

amazoňan fialovotemenný

Amazona guildingii (I)

amazoňan Guildingův

Amazona imperialis (I)

amazoňan císařský

Amazona leucocephala (I)

amazoňan kubánský

Amazona oratrix (I)

amazoňan velký

Amazona pretrei (I)

amazoňan nádherný

Amazona rhodocorytha (I)

amazoňan rudooký

Amazona tucumana (I)

amazoňan tukumanský

Amazona versicolor (I)

amazoňan mnohobarvý

Amazona vinacea (I)

amazoňan fialovoprsý

Amazona viridigenalis (I)

amazoňan zelenolící

Amazona vittata (I)

amazoňan portorický

Anodorhynchus spp. (I)

ara

Ara ambiguus (I)

ara zelený

Ara glaucogularis (I)

ara kaninda

Ara macao (I)

ara arakanga

Ara militaris (I)

ara vojenský

Ara rubrogenys (I)

ara červenouchý

Cyanopsitta spixii (I)

ara škraboškový

Cyanoramphus cookii (I)

kakariki norfolcký

Cyanoramphus forbesi (I)

kakariki chathamský

Cyanoramphus novaezelandiae (I)

kakariki rudočelý

Cyanoramphus saisseti (I)

kakariki novokaledonský

Cyclopsitta diophthalma coxeni (I)

loríček žlutoboký, poddruh coxeni

Eunymphicus cornutus (I)

papoušek chocholatý

Guarouba guarouba (I)

aratinga žlutý

Neophema chrysogaster (I)

neoféma žlutobřichá

Ognorhynchus icterotis (I)

arara žlutouchý

Pezoporus occidentalis (pravděpodobně vyhynulý) (I)

papoušek noční

Pezoporus wallicus (I)

papoušek zemní

Pionopsitta pileata (I)

amazónek červenohlavý

Primolius couloni (I)

ara šedolící

Primolius maracana (I)

ara marakana

Psephotus chrysopterygius (I)

papoušek žlutoramenný

Psephotus dissimilis (I)

papoušek žlutokřídlý

Psephotus pulcherrimus (pravděpodobně vyhynulý) (I)

papoušek překrásný

Psittacula echo (I)

alexandr mauricijský

Pyrrhura cruentata (I)

papoušek zelenobradý

Rhynchopsitta spp. (I)

arara

Strigops habroptilus (I)

kakapo soví

RHEIFORMES

nanduové

Rheidae

nanduovití

Pterocnemia pennata (I) (s výjimkou poddruhu Pterocnemia pennata pennata, který je zařazen v příloze B)

nandu menší

Pterocnemia pennata pennata (II)

nandu menší, poddruh pennata

Rhea americana (II)

nandu pampový

SPHENISCIFORMES

tučnáci

Spheniscidae

tučňákovití

Spheniscus demersus (II)

tučňák brýlový

Spheniscus humboldti (I)

tučňák Humboldtův

STRIGIFORMES

sovy

STRIGIFORMES spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

sovy

Strigidae

puštíkovití

Aegolius funereus (II)

sýc rousný

Asio flammeus (II)

kalous pustovka

Asio otus (II)

kalous ušatý

Athene noctua (II)

sýček obecný

Bubo bubo (II) (s výjimkou Bubo bubo bengalensis, který je zařazen v příloze B)

výr velký

Glaucidium passerinum (II)

kulíšek nejmenší

Heteroglaux blewitti (I)

sýček lesní

Mimizuku gurneyi (I)

výreček obří

Ninox natalis (I)

sovka vánoční

Ninox novaeseelandiae undulata (I)

sovka ostrovní, poddruh undulata

Nyctea scandiaca (II)

sovice sněžní

Otus ireneae (II)

výreček Irenin

Otus scops (II)

výreček malý

Strix aluco (II)

puštík obecný

Strix nebulosa (II)

puštík vousatý

Strix uralensis (II) (s výjimkou Strix uralensis davidi, který je zařazen v příloze B)

puštík bělavý

Surnia ulula (II)

sovice krahujová

Tytonidae

sovovití

Tyto alba (II)

sova pálená

Tyto soumagnei (I)

sova madagaskarská

STRUTHIONIFORMES

pštrosi

Struthionidae

pštrosovití

Struthio camelus (I) (pouze populace v Alžírsku, Burkině Faso, Kamerunu, Středoafrické republice, Čadu, Mali, Mauritánii, Maroku, Nigeru, Nigérii, Senegalu a Súdánu; žádné další populace nejsou v přílohách tohoto nařízení uvedeny)

pštros dvouprstý

TINAMIFORMES

tinamy

Tinamidae

tinamovití

Tinamus solitarius (I)

tinama samotářská

TROGONIFORMES

trogoni

Trogonidae

trogonovití

Pharomachrus mocnino (I)

kvesal chocholatý

REPTILIA

plazi

CROCODYLIA

krokodýlové

CROCODYLIA spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

krokodýlové

Alligatoridae

aligátorovití

Alligator sinensis (I)

aligátor čínský

Caiman crocodilus apaporiensis (I)

kajman brýlový, poddruh apaporiensis

Caiman latirostris (I) (s výjimkou populace v Argentině, která je zařazena v příloze B)

kajman šíronosý

Melanosuchus niger (I) (s výjimkou populace v Brazílii, která je zařazena v příloze B, a populace v Ekvádoru, která je zařazena v příloze B a je předmětem nulové roční vývozní kvóty, dokud roční vývozní kvótu neschválí sekretariát CITES a expertní skupina IUCN/SSC pro krokodýly)

kajman černý

Crocodylidae

krokodýlovití

Crocodylus acutus (I) (s výjimkou populace na Kubě, která je zařazena v příloze B)

krokodýl americký

Crocodylus cataphractus (I)

krokodýl štítnatý

Crocodylus intermedius (I)

krokodýl orinocký

Crocodylus mindorensis (I)

krokodýl mindorský

Crocodylus moreletii (I) (s výjimkou populací v Belize a Mexiku, které jsou zařazeny v příloze B, s nulovou kvótou pro volně žijící exempláře obchodované pro komerční účely)

krokodýl středoamerický

Crocodylus niloticus (I) (s výjimkou populací v Botswaně, Egyptě [je předmětem nulové kvóty pro volně žijící exempláře obchodované pro komerční účely], Etiopii, Keni, na Madagaskaru, v Malawi, Mozambiku, Namibii, Jihoafrické republice, Ugandě, Sjednocené republice Tanzanii [je předmětem roční vývozní kvóty maximálně 1600 volně žijících exemplářů, včetně loveckých trofejí, vedle exemplářů z farem (ranching)], v Zambii a Zimbabwe; tyto populace jsou zařazeny v příloze B)

krokodýl nilský

Crocodylus palustris (I)

krokodýl bahenní

Crocodylus porosus (I) (s výjimkou populací v Austrálii, Indonésii a Papui-Nové Guineji, které jsou zařazeny v příloze B)

krokodýl mořský

Crocodylus rhombifer (I)

krokodýl kubánský

Crocodylus siamensis (I)

krokodýl siamský

Osteolaemus tetraspis (I)

krokodýl čelnatý

Tomistoma schlegelii (I)

krokodýl úzkohlavý

Gavialidae

gaviálovití

Gavialis gangeticus (I)

gaviál indický

RHYNCHOCEPHALIA

hatérie

Sphenodontidae

hatériovití

Sphenodon spp. (I)

hatérie

SAURIA

ještěři

Agamidae

agamovití

Uromastyx spp. (II)

trnorep

Chamaeleonidae

chameleonovití

Bradypodion spp. (II)

chameleon

Brookesia spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

chameleonek

Brookesia perarmata (I)

chameleonek trpasličí

Calumma spp. (II)

chameleon

Chamaeleo spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

chameleon

Chamaeleo chamaeleon (II)

chameleon obecný

Furcifer spp. (II)

chameleon

Kinyongia spp. (II)

chameleon

Nadzikambia spp. (II)

chameleon

Cordylidae

kruhochvostovití

Cordylus spp. (II)

kruhochvost

Gekkonidae

gekonovití

Cyrtodactylus serpensinsula (II)

gekon

Hoplodactylus spp. (III Nový Zéland)

pagekon

Naultinus spp. (III Nový Zéland)

pagekon

Phelsuma spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

felzuma

Phelsuma guentheri (II)

felzuma Guentherova

Uroplatus spp. (II)

ploskorep

Helodermatidae

korovcovití

Heloderma spp. (II) (s výjimkou poddruhů zařazených v příloze A)

korovec

Heloderma horridum charlesbogerti (I)

korovec guatemalský

Iguanidae

leguánovití

Amblyrhynchus cristatus (II)

leguán mořský

Brachylophus spp. (I)

leguán

Conolophus spp. (II)

leguán

Ctenosaura bakeri (II)

leguán

Ctenosaura oedirhina (II)

leguán

Ctenosaura melanosterna (II)

leguán

Ctenosaura palearis (II)

leguán

Cyclura spp. (I)

leguán

Iguana spp. (II)

leguán

Phrynosoma blainvillii (II)

ropušník

Phrynosoma cerroense (II)

ropušník

Phrynosoma coronatum (II)

ropušník kalifornský

Phrynosoma wigginsi (II)

ropušník

Sauromalus varius (I)

leguán pestrý

Lacertidae

ještěrkovití

Gallotia simonyi (I)

ještěrka kanárská

Podarcis lilfordi (II)

ještěrka Lilfordova

Podarcis pityusensis (II)

ještěrka ibizská

Scincidae

scinkovití

Corucia zebrata (II)

scink šalamounský

Teiidae

tejovití

Crocodilurus amazonicus (II)

krokodýloun amazonský

Dracaena spp. (II)

dracena

Tupinambis spp.(II)

teju

Varanidae

varanovití

Varanus spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

varan

Varanus bengalensis (I)

varan bengálský

Varanus flavescens (I)

varan žlutavý

Varanus griseus (I)

varan pustinný

Varanus komodoensis (I)

varan komodský

Varanus nebulosus (I)

varan malajský

Varanus olivaceus (II)

varan plodožravý

Xenosauridae

krokodýlovcovití

Shinisaurus crocodilurus (II)

krokodýlovec čínský

SERPENTES

hadi

Boidae

hroznýšovití

Boidae spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

hroznýšovití

Acrantophis spp. (I)

hroznýš

Boa constrictor occidentalis (I)

hroznýš královský západní

Epicrates inornatus (I)

hroznýšovec portorický

Epicrates monensis (I)

hroznýšovec panenský

Epicrates subflavus (I)

hroznýšovec jamajský

Eryx jaculus (II)

hroznýšek turecký

Sanzinia madagascariensis (I)

hroznýš psohlavý

Bolyeriidae

hroznýšovkovití

Bolyeriidae spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

hroznýšovkovití

Bolyeria multocarinata (I)

hroznýšovka kýlnatá

Casarea dussumieri (I)

hroznýšovka maskarénská

Colubridae

užovkovití

Atretium schistosum (III Indie)

užovka

Cerberus rynchops (III Indie)

cerberus vodní

Clelia clelia (II)

musurana černá

Cyclagras gigas (II)

užovka obrovská

Elachistodon westermanni (II)

vejcožrout indický

Ptyas mucosus (II)

ptyas velkooký

Xenochrophis piscator (III Indie)

užovka rybářská

Elapidae

korálovcovití

Hoplocephalus bungaroides (II)

korálovec širokohlavý

Micrurus diastema (III Honduras)

korálovec atlantický

Micrurus nigrocinctus (III Honduras)

korálovec středoamerický

Naja atra (II)

kobra čínská

Naja kaouthia (II)

kobra monoklová

Naja mandalayensis (II)

kobra

Naja naja (II)

kobra indická

Naja oxiana (II)

kobra středoasijská

Naja philippinensis (II)

kobra filipínská

Naja sagittifera (II)

kobra

Naja samarensis (II)

kobra samarská

Naja siamensis (II)

kobra siamská

Naja sputatrix (II)

kobra jávská

Naja sumatrana (II)

kobra sumaterská

Ophiophagus hannah (II)

kobra královská

Loxocemidae

krajtovkovití

Loxocemidae spp. (II)

krajtovkovití

Pythonidae

krajtovití

Pythonidae spp. (II) (s výjimkou poddruhu zařazeného v příloze A)

krajtovití

Python molurus molurus (I)

krajta tygrovitá světlá

Tropidophiidae

pahroznýškovití

Tropidophiidae spp. (II)

pahroznýškovití

Viperidae

zmijovití

Crotalus durissus (III Honduras)

chřestýš brazilský

Crotalus durissus unicolor

chřestýš arubský

Daboia russelii (III Indie)

zmije řetízková

Vipera latifii

zmije Latifova

Vipera ursinii (I) (pouze populace v Evropě s výjimkou území bývalého SSSR; posledně jmenované populace nejsou zařazeny v přílohách tohoto nařízení)

zmije menší

Vipera wagneri (II)

zmije Wagnerova

TESTUDINES

želvy

Carettochelyidae

karetkovití

Carettochelys insculpta (II)

karetka novoguinejská

Chelidae

matamatovití

Chelodina mccordi (II)

dlouhokrčka rotiská

Pseudemydura umbrina (I)

dlouhokrčka západoaustralská

Cheloniidae

karetovití

Cheloniidae spp. (I)

karetovití

Chelydridae

kajmankovití

Macrochelys temminckii (III Spojené státy americké)

kajmanka supí

Dermatemydidae

dlouhohlávkovití

Dermatemys mawii (II)

dlouhohlávka mexická

Dermochelyidae

kožatkovití

Dermochelys coriacea (I)

kožatka velká

Emydidae

emydovití

Chrysemys picta

želva ozdobná

Glyptemys insculpta (II)

želva hrbolatá

Glyptemys muhlenbergii (I)

želva Mühlenbergova

Graptemys spp. (III Spojené státy americké)

želva

Terrapene spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

klapavka

Terrapene coahuila (I)

klapavka

Trachemys scripta elegans

želva nádherná

Geoemydidae

geoemydovití

Batagur affinis (I)

batagur tuntong

Batagur baska (I)

batagur bengálský

Batagur spp. (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

Cuora spp. (II)

želva

Geoclemys hamiltonii (I)

želva Hamiltonova

Geoemyda spengleri (III Čína)

želva Spenglerova

Heosemys annandalii (II)

želva chrámová

Heosemys depressa (II)

želva atamanská

Heosemys grandis (II)

želva červenavá

Heosemys spinosa (II)

želva ostnitá

Leucocephalon yuwonoi (II)

želva sulaveská

Malayemys macrocephala (II)

želva

Malayemys subtrijuga (II)

želva šnekožravá

Mauremys annamensis (II)

želva annamská

Mauremys iversoni (III Čína)

želva

Mauremys megalocephala (III Čína)

želva

Mauremys mutica (II)

želva

Mauremys nigricans (III Čína)

želva

Mauremys pritchardi (III Čína)

želva

Mauremys reevesii (III Čína)

želva

Mauremys sinensis (III Čína)

želva

Melanochelys tricarinata (I)

želva

Morenia ocellata (I)

želva barmská

Notochelys platynota (II)

želva plochá

Ocadia glyphistoma (III Čína)

želva

Ocadia philippeni (III Čína)

želva

Orlitia borneensis (II)

orlície bornejská

Pangshura spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

želva

Pangshura tecta (I)

želva střechovitá

Sacalia bealei (III Čína)

želva

Sacalia pseudocellata (III Čína)

želva

Sacalia quadriocellata (III Čína)

želva

Siebenrockiella crassicollis (II)

želva tlustokrká

Siebenrockiella leytensis (II)

želva

Platysternidae

hlavcovití

Platysternon megacephalum (II)

hlavec plochý

Podocnemididae

terekovití

Erymnochelys madagascariensis (II)

tereka madagaskarská

Peltocephalus dumerilianus (II)

tereka velkohlavá

Podocnemis spp. (II)

tereka

Testudinidae

želvovití

Testudinidae spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A); v případě druhu Geochelone sulcata (želva ostruhatá) byla stanovena nulová roční vývozní kvóta pro exempláře odebrané z volné přírody a obchodované pro převážně komerční účely)

želvovití

Astrochelys radiata (I)

želva paprsčitá

Astrochelys yniphora (I)

želva madagaskarská

Chelonoidis nigra (I)

želva sloní

Gopherus flavomarginatus (I)

želva pouštní

Malacochersus tornieri (II)

želva zploštělá

Psammobates geometricus (I)

želva kreslená

Pyxis arachnoides (I)

želva pavoučí

Pyxis planicauda (I)

želva ploskoocasá

Testudo graeca (II)

želva žlutohnědá

Testudo hermanni (II)

želva zelenavá

Testudo kleinmanni (I)

želva Kleinmannova

Testudo marginata (II)

želva vroubená

Trionychidae

kožnatkovití

Amyda cartilaginea (II)

kožnatka chrupavčitá

Apalone spinifera atra (I)

kožnatka černá

Aspideretes gangeticus (I)

kožnatka ganžská

Aspideretes hurum (I)

kožnatka hnědá

Aspideretes nigricans (I)

kožnatka tmavá

Chitra spp. (II)

kožnatka

Lissemys punctata (II)

kožnatka indická

Lissemys scutata (II)

kožnatka barmská

Palea steindachneri (III Čína)

kožnatka

Pelochelys spp. (II)

kožnatka

Pelodiscus axenaria (III Čína)

kožnatka

Pelodiscus maackii (III Čína)

kožnatka

Pelodiscus parviformis (III Čína)

kožnatka

Rafetus swinhoei (III Čína)

kožnatka jüan

AMPHIBIA

obojživelníci

ANURA

žáby

Bufonidae

ropuchovití

Altiphrynoides spp. (I)

ropucha

Atelopus zeteki (I)

atelopus panamský

Bufo periglenes (I)

ropucha zlatá

Bufo superciliaris (I)

ropucha růžkatá

Nectophrynoides spp. (I)

ropucha

Nimbaphrynoides spp. (I)

ropucha

Spinophrynoides spp. (I)

ropucha

Calyptocephalellidae

brazilenkovití

Calyptocephalella gayi (III Chile)

zavalitka helmová

Dendrobatidae

pralesničkovití

Allobates femoralis (II)

pralesnička hnědavá

Allobates zaparo (II)

pralesnička Zaparova

Cryptophyllobates azureiventris (II)

pralesnička modrobřichá

Dendrobates spp. (II)

pralesnička, dendrobátka

Epipedobates spp. (II)

pralesnička

Phyllobates spp. (II)

pralesnička

Hylidae

rosničkovití

Agalychnis spp. (II)

listovnice

Mantellidae

mantelovití

Mantella spp. (II)

mantela

Microhylidae

parosničkovití

Dyscophus antongilii (I)

parosnička rajská

Scaphiophryne gottlebei (II)

parosnička šperková

Ranidae

skokanovití

Conraua goliath

veleskokan goliáší

Euphlyctis hexadactylus (II)

skokan šestiprstý

Hoplobatrachus tigerinus (II)

skokan tygrovitý

Rana catesbeiana

skokan volský

Rheobatrachidae

tlamorodkovití

Rheobatrachus spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

tlamorodka

Rheobatrachus silus (II)

tlamorodka zázračná

CAUDATA

ocasatí

Ambystomatidae

axolotlovití

Ambystoma dumerilii (II)

axolotl Dumerilův

Ambystoma mexicanum (II)

axolotl mexický

Cryptobranchidae

velemlokovití

Andrias spp. (I)

velemlok

Salamandridae

mlokovití

Neurergus kaiseri (I)

čolek luristánský

ELASMOBRANCHII

paryby příčnoústé

LAMNIFORMES

obrouni

Cetorhinidae

obrounovití

Cetorhinus maximus (II)

žralok veliký

Lamnidae

lamnovití

Carcharodon carcharias (II)

žralok bílý

Lamna nasus (III 27 členských států) (9)

žralok nosatý

ORECTOLOBIFORMES

malotlamci

Rhincodontidae

veležralokovití

Rhincodon typus (II)

žralok obrovský

RAJIFORMES

rejnoci

Pristidae

pilounovití

Pristidae spp. (I) (s výjimkou druhu zařazeného v příloze B)

pilounovití

Pristis microdon (II) (Výhradně za účelem umožnění mezinárodního obchodu s živými zvířaty do vhodných a přijatelných akvárií pro přednostně ochranářské účely. Všechny ostatní exempláře jsou považovány za exempláře druhů uvedených v příloze A a obchod s nimi je podle toho regulován)

piloun malozubý

ACTINOPTERYGII

ryby paprskoploutvé

ACIPENSERIFORMES

jeseteři

ACIPENSERIFORMES spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

jeseteři

Acipenseridae

jeseterovití

Acipenser brevirostrum (I)

jeseter krátkorypý

Acipenser sturio (I)

jeseter velký

ANGUILLIFORMES

holobřiší

Anguillidae

úhořovití

Anguilla anguilla (II)

úhoř říční

CYPRINIFORMES

máloostní

Catostomidae

pakaprovcovití

Chasmistes cujus (I)

pakaprovec kuji

Cyprinidae

kaprovití

Caecobarbus geertsi (II)

parmička slepá

Probarbus jullieni (I)

parmička Julienova

OSTEOGLOSSIFORMES

ostnojazyční

Osteoglossidae

ostnojazykovití

Arapaima gigas (II)

arapaima velká

Scleropages formosus (I)

baramundi malajský

PERCIFORMES

ostnoploutví

Labridae

pyskounovití

Cheilinus undulatus (II)

pyskoun obrovský

Sciaenidae

smuhovití

Totoaba macdonaldi (I)

smuha MacDonaldova

SILURIFORMES

sumci

Pangasiidae

pangasovití

Pangasianodon gigas (I)

pangas velký

SYNGNATHIFORMES

jehly

Syngnathidae

jehlovití

Hippocampus spp. (II)

koníček

SARCOPTERYGII

ryby nozdraté

CERATODONTIFORMES

jednoplicní

Ceratodontidae

australští bahníkovití

Neoceratodus forsteri (II)

bahník australský

COELACANTHIFORMES

latimérie

Latimeriidae

latimériovití

Latimeria spp. (I)

latimérie

ECHINODERMATA (OSTNOKOŽCI)

HOLOTHUROIDEA

sumýši

ASPIDOCHIROTIDA

Stichopodidae

sumýšovití

Isostichopus fuscus (III Ekvádor)

sumýš

ARTHROPODA (ČLENOVCI)

ARACHNIDA

pavoukovci

ARANEAE

pavouci

Theraphosidae

sklípkanovití

Aphonopelma albiceps (II)

sklípkan bělohlavý

Aphonopelma pallidum (II)

sklípkan bledý

Brachypelma spp. (II)

sklípkan

SCORPIONES

štíři

Scorpionidae

štírovití

Pandinus dictator (II)

veleštír africký

Pandinus gambiensis (II)

veleštír

Pandinus imperator (II)

veleštír obrovský

INSECTA

hmyz

COLEOPTERA

brouci

Lucanidae

roháčovití

Colophon spp. (III Jihoafrická republika)

roháč

Scarabaeidae

vrubounovití

Dynastes satanas (II)

nosorožík satan

LEPIDOPTERA

motýli

Nymphalidae

babočkovití

Agrias amydon boliviensis (III Bolívie)

babočka

Morpho godartii lachaumei (III Bolívie)

babočka

Prepona praeneste buckleyana (III Bolívie)

babočka

Papilionidae

otakárkovití

Atrophaneura jophon (II)

otakárek

Atrophaneura palu

otakárek

Atrophaneura pandiyana (II)

otakárek

Bhutanitis spp. (II)

pestrokřídlec

Graphium sandawanum

otakárek

Graphium stresemanni

otakárek

Ornithoptera spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A)

ptákokřídlec

Ornithoptera alexandrae (I)

ptákokřídlec Alexandřin

Papilio benguetanus

otakárek

Papilio chikae (I)

otakárek

Papilio esperanza

otakárek

Papilio homerus (I)

otakárek jamajský

Papilio hospiton (I)

otakárek

Papilio morondavana

otakárek

Papilio neumoegeni

otakárek

Parides ascanius

otakárek

Parides hahneli

otakárek

Parnassius apollo (II)

jasoň červenooký

Teinopalpus spp. (II)

otakárek

Trogonoptera spp. (II)

otakárek

Troides spp. (II)

otakárek

ANNELIDA (KROUŽKOVCI)

HIRUDINOIDEA

pijavky

ARHYNCHOBDELLIDA

Hirudinidae

pijavkovití

Hirudo medicinalis (II)

pijavka lékařská

Hirudo verbana (II)

pijavka

MOLLUSCA (MĚKKÝŠI)

BIVALVIA

mlži

MYTILOIDA

slávky

Mytilidae

slávkovití

Lithophaga lithophaga (II)

datlovka vrtavá

UNIONOIDA

velevrubi

Unionidae

velevrubovití

Conradilla caelata (I)

velevrub

Cyprogenia aberti (II)

velevrub

Dromus dromas (I)

velevrub hrbolkovitý

Epioblasma curtisii (I)

velevrub

Epioblasma florentina (I)

velevrub

Epioblasma sampsonii (I)

velevrub

Epioblasma sulcata perobliqua (I)

velevrub

Epioblasma torulosa gubernaculum (I)

velevrub

Epioblasma torulosa rangiana (II)

velevrub

Epioblasma torulosa torulosa (I)

velevrub

Epioblasma turgidula (I)

velevrub

Epioblasma walkeri (I)

velevrub

Fusconaia cuneolus (I)

velevrub

Fusconaia edgariana (I)

velevrub

Lampsilis higginsii (I)

velevrub

Lampsilis orbiculata orbiculata (I)

velevrub

Lampsilis satur (I)

velevrub

Lampsilis virescens (I)

velevrub

Plethobasus cicatricosus (I)

velevrub

Plethobasus cooperianus (I)

velevrub

Pleurobema clava (II)

velevrub

Pleurobema plenum (I)

velevrub

Potamilus capax (I)

velevrub

Quadrula intermedia (I)

velevrub

Quadrula sparsa (I)

velevrub

Toxolasma cylindrella (I)

velevrub

Unio nickliniana (I)

velevrub

Unio tampicoensis tecomatensis (I)

velevrub

Villosa trabalis (I)

velevrub

VENEROIDA

Tridacnidae

zévovití

Tridacnidae spp. (II)

zévovití

GASTROPODA

plži

MESOGASTROPODA

Strombidae

křídlatcovití

Strombus gigas (II)

křídlatec velký

STYLOMMATOPHORA

stopkoocí

Achatinellidae

achatinelkovití

Achatinella spp. (I)

achatinelka

Camaenidae

kaménovití

Papustyla pulcherrima (II)

kaména zelená

CNIDARIA (ŽAHAVCI)

ANTHOZOA

korálnatci

ANTIPATHARIA

trnatci

ANTIPATHARIA spp. (II)

trnatci, „černí koráli“

GORGONACEAE

rohovitky

Coralliidae

korálovití

Corallium elatius (III Čína)

korál

Corallium japonicum (III Čína)

korál

Corallium konjoi (III Čína)

korál

Corallium secundum (III Čína)

korál japonský

HELIOPORACEA

Helioporidae

korálnatcovití

Helioporidae spp. (II) (zahrnuje pouze druh Heliopora coerulea (korálnatec modrý) (10)

korálnatcovití

SCLERACTINIA

větevníci

SCLERACTINIA spp. (II) (10)

větevníci

STOLONIFERA

stoloni

Tubiporidae

varhanitkovití

Tubiporidae spp. (II) (10)

varhanitkovití

HYDROZOA

polypovci

MILLEPORINA

žahavky

Milleporidae

žahavkovití

Milleporidae spp. (II) (10)

žahavkovití

STYLASTERINA

pakoráli

Stylasteridae

pakorálovití

Stylasteridae spp. (II) (10)

pakorálovití

FLORA (ROSTLINY)

AGAVACEAE

agávovité

Agave parviflora (I)

agáve malokvětá

Agave victoriae-reginae (II) #4

agáve královská

Nolina interrata (II)

nolina

AMARYLLIDACEAE

amarylkovité

Galanthus spp. (II) #4

sněženka

Sternbergia spp. (II) #4

lužanka

ANACARDIACEAE

ledvinovníkovité

Operculicarya hyphaenoides (II)

Operculicarya pachypus (II)

APOCYNACEAE

toješťovité

Hoodia spp. (II) #9

Pachypodium spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A) #4

pachypodium

Pachypodium ambongense (I)

pachypodium

Pachypodium baronii (I)

pachypodium

Pachypodium decaryi (I)

pachypodium

Rauvolfia serpentina (II) #2

rauwolfie plazivá

ARALIACEAE

aralkovité

Panax ginseng (II) (pouze populace v Ruské federaci; ostatní populace nejsou v přílohách tohoto nařízení zařazeny) #3

všehoj ženšenový

Panax quinquefolius (II) #3

všehoj americký

ARAUCARIACEAE

blahočetovité

Araucaria araucana (I)

blahočet chilský

BERBERIDACEAE

dřišťálovité

Podophyllum hexandrum (II) #2

noholist himalájský

BROMELIACEAE

Broméliovité

Tillandsia harrisii (II) #4

tilandsie

Tillandsia kammii (II) #4

tilandsie

Tillandsia kautskyi (II) #4

tilandsie

Tillandsia mauryana (II) #4

tilandsie

Tillandsia sprengeliana (II) #4

tilandsie

Tillandsia sucrei (II) #4

tilandsie

Tillandsia xerographica (II) (11) #4

tilandsie

CACTACEAE

kaktusovité

CACTACEAE spp. (II) (s výjimkou druhů uvedených v příloze A a primitivních stromovitých kaktusů s listy, druhů Pereskia spp., Pereskiopsis spp. a Quiabentia spp.) (12) #4

kaktusovité

Ariocarpus spp. (I)

Astrophytum asterias (I)

kaktus

Aztekium ritteri (I)

kaktus

Coryphantha werdermannii (I)

kaktus

Discocactus spp. (I)

kaktus

Echinocereus ferreirianus ssp. lindsayi (I)

kaktus

Echinocereus schmollii (I)

kaktus

Escobaria minima (I)

kaktus

Escobaria sneedii (I)

kaktus

Mammillaria pectinifera (I)

kaktus

Mammillaria solisioides (I)

kaktus

Melocactus conoideus (I)

kaktus

Melocactus deinacanthus (I)

kaktus

Melocactus glaucescens (I)

kaktus

Melocactus paucispinus (I)

kaktus

Obregonia denegrii (I)

kaktus

Pachycereus militaris (I)

kaktus

Pediocactus bradyi (I)

kaktus

Pediocactus knowltonii (I)

kaktus

Pediocactus paradinei (I)

kaktus

Pediocactus peeblesianus (I)

kaktus

Pediocactus sileri (I)

kaktus

Pelecyphora spp. (I)

kaktus

Sclerocactus brevihamatus ssp. tobuschii (I)

kaktus

Sclerocactus erectocentrus (I)

kaktus

Sclerocactus glaucus (I)

kaktus

Sclerocactus mariposensis (I)

kaktus

Sclerocactus mesae-verdae (I)

kaktus

Sclerocactus nyensis (I)

kaktus

Sclerocactus papyracanthus (I)

kaktus

Sclerocactus pubispinus (I)

kaktus

Sclerocactus wrightiae (I)

kaktus

Strombocactus spp. (I)

kaktus

Turbinicarpus spp. (I)

kaktus

Uebelmannia spp. (I)

kaktus

CARYOCARACEAE

Caryocar costaricense (II) #4

COMPOSITAE (ASTERACEAE)

složnokvěté (hvězdnicovité)

Saussurea costus (I) (též známý jako S. lappa, Aucklandia lappa nebo A. costus)

chrpovník

CRASSULACEAE

tlusticovité

Dudleya stolonifera (II)

Dudleya traskiae (II)

CUCURBITACEAE

tykvovité

Zygosicyos pubescens (II) (též známý jako Xerosicyos pubescens)

Zygosicyos tripartitus (II)

CUPRESSACEAE

cypřišovité

Fitzroya cupressoides (I)

cypřiš chilský

Pilgerodendron uviferum (I)

CYATHEACEAE

Cyathea spp. (II) #4

CYCADACEAE

cykasovité

CYCADACEAE spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A) #4

cykasovité

Cycas beddomei (I)

cykas Beddomeův

DICKSONIACEAE

Cibotium barometz (II) #4

cibot

Dicksonia spp. (II) (pouze populace na americkém kontinentu; žádné další populace nejsou v přílohách tohoto nařízení uvedeny. Patří sem synonyma Dicksonia berteriana, D. externa, D. sellowiana a D. stuebelii) #4

diksonie

DIDIEREACEAE

DIDIEREACEAE spp. (II) #4

DIOSCOREACEAE

smldincovité

Dioscorea deltoidea (II) #4

jam

DROSERACEAE

rosnatkovité

Dionaea muscipula (II) #4

mucholapka podivná

EUPHORBIACEAE

pryšcovité

Euphorbia spp. (II) #4

(Pouze sukulentní druhy s výjimkou:

1)	Euphorbia misera;

2)	uměle vypěstovaných exemplářů kultivarů druhu Euphorbia trigona;

uměle vypěstovaných exemplářů druhu Euphorbia lactea roubovaných na uměle vypěstované podnože Euphorbia neriifolia, pokud se jedná o:

—	kristátní nebo

—	vějířovité nebo

—	barevné mutanty;

uměle vypěstovaných exemplářů kultivarů Euphorbia „Milii“ (pryšec zářivý, pryšec ohnivý, „Kristova koruna“), pokud se jedná o:

—	exempláře snadno rozpoznatelné jako uměle vypěstované a

—	pokud jsou dovezeny do Unie nebo z ní (opětovně) vyvezeny v zásilkách o 100 a více rostlinách, které nejsou předmětem tohoto nařízení a

5)	druhů uvedených v příloze A)

pryšec

Euphorbia ambovombensis (I)

pryšec

Euphorbia capsaintemariensis (I)

pryšec

Euphorbia cremersii (I) (zahrnuje formu viridifolia a var. rakotozafyi)

pryšec

Euphorbia cylindrifolia (I) (zahrnuje ssp. tuberifera)

pryšec

Euphorbia decaryi (I) (zahrnuje var. ampanihyensis, robinsonii a sprirosticha)

pryšec

Euphorbia francoisii (I)

pryšec

Euphorbia handiensis (II)

pryšec

Euphorbia lambii (II)

pryšec

Euphorbia moratii (I) (zahrnuje var. antsingiensis, bemarahensis a multiflora)

pryšec

Euphorbia parvicyathophora (I)

pryšec

Euphorbia quartziticola (I)

pryšec

Euphorbia stygiana (II)

pryšec

Euphorbia tulearensis (I)

pryšec

FOUQUIERIACEAE

Fouquieria columnaris (II) #4

Fouquieria fasciculata (I)

Fouquieria purpusii (I)

GNETACEAE

liánovcovité

Gnetum montanum (III Nepál) #1

liánovec horský

JUGLANDACEAE

ořešákovité

Oreomunnea pterocarpa (II) #4

LAURACEAE

vavřínovité

Aniba rosaeodora (II) (též známé jako A. duckei) #12

„brazilské růžové dřevo“

LEGUMINOSAE

(FABACEAE)

bobovité

Caesalpinia echinata (II) #10

sapan ježatý

Dalbergia nigra (I)

palisandr

Dalbergia retusa (III Guatemala) (pouze populace z Guatemaly; všechny ostatní populace jsou zařazeny v příloze D) #5

palisandr kokobolo

Dalbergia stevensonii (III Guatemala) (pouze populace z Guatemaly; všechny ostatní populace jsou zařazeny v příloze D) #5

„honduraský palisandr“

Dipteryx panamensis (III Kostarika/Nikaragua)

„almendro“

Pericopsis elata (II) #5

„afrormosia“

Platymiscium pleiostachyum (II) #4

„cachimbo“

Pterocarpus santalinus (II) #7

santal červený

LILIACEAE

liliovité

Aloe spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A a druhu Aloe vera (aloe pravá), také známého jako Aloe barbadensis, který není zařazen do příloh tohoto nařízení) #4

aloe

Aloe albida (I)

aloe

Aloe albiflora (I)

aloe

Aloe alfredii (I)

aloe

Aloe bakeri (I)

aloe

Aloe bellatula (I)

aloe

Aloe calcairophila (I)

aloe

Aloe compressa (I) (zahrnuje var. paucituberculata, rugosquamosa a schistophila)

aloe

Aloe delphinensis (I)

aloe

Aloe descoingsii (I)

aloe

Aloe fragilis (I)

aloe

Aloe haworthioides (I) (zahrnuje var. aurantiaca)

aloe

Aloe helenae (I)

aloe

Aloe laeta (I) (zahrnuje var. maniaensis)

aloe

Aloe parallelifolia (I)

aloe

Aloe parvula (I)

aloe

Aloe pillansii (I)

aloe

Aloe polyphylla (I)

aloe

Aloe rauhii (I)

aloe

Aloe suzannae (I)

aloe

Aloe versicolor (I)

aloe

Aloe vossii (I)

aloe

MAGNOLIACEAE

šácholanovité

Magnolia liliifera var. obovata (III Nepál) #1

šácholan

MELIACEAE

zederachovité

Cedrela fissilis (III Bolívie) (pouze populace z Bolívie; všechny ostatní populace jsou zařazeny v příloze D) #5

česnekovník

Cedrela lilloi (III Bolívie) (pouze populace z Bolívie; všechny ostatní populace jsou zařazeny v příloze D) #5

česnekovník

Cedrela odorata (III Bolívie/Brazílie/Kolumbie/Guatemala/Peru) (pouze populace ze zemí, které zařadily druh do přílohy III; všechny ostatní populace jsou zařazeny v příloze D) #5

česnekovník

Swietenia humilis (II) #4

mahagon honduraský

Swietenia macrophylla (II) (populace z neotropické oblasti — zahrnuje Střední a Jižní Ameriku a karibskou oblast) #6

mahagon brazilský

Swietenia mahagoni (II) #5

mahagon kubánský

NEPENTHACEAE

láčkovkovité

Nepenthes spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A) #4

láčkovka

Nepenthes khasiana (I)

láčkovka indická

Nepenthes rajah (I)

láčkovka obrovská

ORCHIDACEAE

vstavačovité

ORCHIDACEAE spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A) (13) #4

vstavačovité

Pro všechny následující druhy orchidejí v příloze A platí, že semenáčkové nebo tkáňové kultury nejsou předmětem tohoto nařízení, pokud:

—	jsou získány in vitro, v pevném nebo kapalném živném prostředí, a

—	splňují definici „uměle vypěstovaného“ exempláře v souladu s článkem 56 nařízení Komise (ES) č. 865/2006 a

—	jsou do Unie dováženy nebo z ní (opětovně) vyváženy ve sterilních nádobách.

—

Aerangis ellisii (I)

orchidej

Cephalanthera cucullata (II)

okrotice

Cypripedium calceolus (II)

střevíčník pantoflíček

Dendrobium cruentum (I)

dendrobium

Goodyera macrophylla (II)

smrkovník

Laelia jongheana (I)

lélie

Laelia lobata (I)

lélie

Liparis loeselii (II)

hlízovec Loeselův

Ophrys argolica (II)

tořič

Ophrys lunulata (II)

tořič

Orchis scopulorum (II)

vstavač

Paphiopedilum spp. (I)

střevíčník

Peristeria elata (I)

střevičníkovec

Phragmipedium spp. (I)

orchidej

Renanthera imschootiana (I)

orchidej

Spiranthes aestivalis (II)

švihlík letní

OROBANCHACEAE

zárazovité

Cistanche deserticola (II) #4

cistanche

PALMAE

(ARECACEAE)

palmy (arekovité)

Beccariophoenix madagascariensis (II) #4

palma

Chrysalidocarpus decipiens (I)

palma

Lemurophoenix halleuxii (II)

palma

Lodoicea maldivica (III Seychelly) #13

lodoicea seychelská

Marojejya darianii (II)

palma

Neodypsis decaryi (II) #4

palma

Ravenea louvelii (II)

palma

Ravenea rivularis (II)

palma

Satranala decussilvae (II)

palma

Voanioala gerardii (II)

palma

PAPAVERACEAE

mákovité

Meconopsis regia (III Nepál) #1

mákovník královský

PASSIFLORACEAE

mučenkovité

Adenia olaboensis (II)

PINACEAE

borovicovité

Abies guatemalensis (I)

jedle guatemalská

Pinus koraiensis (III Ruská federace) #5

borovice korejská

PODOCARPACEAE

podokarpovité

Podocarpus neriifolius (III Nepál) #1

nohoplod

Podocarpus parlatorei (I)

nohoplod

PORTULACACEAE

šruchovité

Anacampseros spp. (II) #4

Avonia spp. (II) #4

Lewisia serrata (II) #4

levísie

PRIMULACEAE

prvosenkovité

Cyclamen spp. (II) (14) #4

brambořík

RANUNCULACEAE

pryskyřníkovité

Adonis vernalis (II) #2

hlaváček jarní

Hydrastis canadensis (II) #8

vodilka kanadská

ROSACEAE

růžovité

Prunus africana (II) #4

slivoň africká

RUBIACEAE

mořenovité

Balmea stormiae (I)

SARRACENIACEAE

špirlicovité

Sarracenia spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A) #4

špirlice

Sarracenia oreophila (I)

špirlice zelená

Sarracenia rubra ssp. alabamensis (I)

špirlice alabamská

Sarracenia rubra ssp. jonesii (I)

špirlice Jonesova

SCROPHULARIACEAE

krtičníkovité

Picrorhiza kurrooa (II) (nezahrnuje Picrorhiza scrophulariiflora) #2

STANGERIACEAE

stangeriovité

Bowenia spp. (II) #4

bowenie

Stangeria eriopus (I)

stangerie plstnatá

TAXACEAE

tisovité

Taxus chinensis a vnitrodruhové (infraspecifické) taxony tohoto druhu (II) #2

tis čínský

Taxus cuspidata a vnitrodruhové (infraspecifické) taxony tohoto druhu (II) (15) #2

tis japonský

Taxus fuana a vnitrodruhové (infraspecifické) taxony tohoto druhu (II) #2

tis

Taxus sumatrana a vnitrodruhové (infraspecifické) taxony tohoto druhu (II) #2

tis sumaterský

Taxus wallichiana (II) #2

tis himálajský

THYMELAEACEAE

(AQUILARIACEAE)

vrabečnicovité

Aquilaria spp. (II) #4

„orlí dřevo“, „agarwood“

Gonystylus spp. (II) #4

„ramin“

Gyrinops spp. (II) #4

TROCHODENDRACEAE

(TETRACENTRACEAE)

Tetracentron sinense (III Nepál) #1

VALERIANACEAE

kozlíkovité

Nardostachys grandiflora (II) #2

nardovník velkokvětý

VITACEAE

révovité

Cyphostemma elephantopus (II)

Cyphostemma montagnacii (II)

WELWITSCHIACEAE

welwitschiovité

Welwitschia mirabilis (II) #4

welwitschie podivná

ZAMIACEAE

zamiovité

ZAMIACEAE spp. (II) (s výjimkou druhů zařazených v příloze A) #4

zamiovité

Ceratozamia spp. (I)

ceratozamie

Chigua spp. (I)

cykas

Encephalartos spp. (I)

cykas

Microcycas calocoma (I)

cykas

ZINGIBERACEAE

zázvorníkovité

Hedychium philippinense (II) #4

motýlovec

ZYGOPHYLLACEAE

kacibovité

Bulnesia sarmientoi (II) #11

Guaiacum spp. (II) #2

guajak

	Příloha D	Obecné jméno
FAUNA (ŽIVOČICHOVÉ)
CHORDATA (STRUNATCI)
MAMMALIA		savci
CARNIVORA		šelmy
Canidae		psovití
	Vulpes vulpes griffithi (III Indie) § 1	liška obecná, poddruh griffithi
	Vulpes vulpes montana (III Indie) § 1	liška obecná, poddruh montana
	Vulpes vulpes pusilla (III Indie) § 1	liška obecná, poddruh pusilla
Mustelidae		lasicovití
	Mustela altaica (III Indie) § 1	lasice horská
	Mustela erminea ferghanae (III Indie) § 1	hranostaj, poddruh ferghanae
	Mustela kathiah (III Indie) § 1	lasice žlutobřichá
	Mustela sibirica (III Indie) § 1	kolonok
DIPROTODONTIA		vačnatci-dvojitozubci
Macropodidae		klokanovití
	Dendrolagus dorianus	klokan Doriův
	Dendrolagus goodfellowi	klokan Goodfellowův
	Dendrolagus matschiei	klokan Matscheiův
	Dendrolagus pulcherrimus	klokan překrásný
	Dendrolagus stellarum	klokan Seriův
AVES		ptáci
ANSERIFORMES		vrubozobí
Anatidae		kachnovití
Anatidae	Anas melleri	kachna madagaskarská
COLUMBIFORMES		měkkozobí
Columbidae		holubovití
	Columba oenops	holub peruánský
	Didunculus strigirostris	holub zejkozobý
	Ducula pickeringii	holub Pickeringův
	Gallicolumba crinigera	holub Bartlettův
	Ptilinopus marchei	holub Marcheův
	Turacoena modesta	holub timorský
GALLIFORMES		hrabaví
Cracidae		hokovití
	Crax alector	hoko pospolitý
	Pauxi unicornis	hoko bolivijský
	Penelope pileata	guan chocholatý
Megapodiidae		tabonovití
Megapodiidae	Eulipoa wallacei	tabon molucký
Phasianidae		bažantovití
	Arborophila gingica	koroptev fokienská
	Lophura bulweri	bažant Bulwerův
	Lophura diardi	bažant prelát
	Lophura inornata	bažant černý
	Lophura leucomelanos	bažant kalij
	Syrmaticus reevesii § 2	bažant královský
PASSERIFORMES		pěvci
Bombycillidae		brkoslavovití
Bombycillidae	Bombycilla japonica	brkoslav japonský
Corvidae		krkavcovití
	Cyanocorax caeruleus	sojka azurová
	Cyanocorax dickeyi	sojka černochocholatá
Cotingidae		kotingovití
Cotingidae	Procnias nudicollis	zvonovec paraguayský
Emberizidae		strnadovití
	Dacnis nigripes	pitpit černonohý
	Sporophila falcirostris	kněžík sokolí
	Sporophila frontalis	kněžík plavohrdlý
	Sporophila hypochroma	kněžík rudotýlý
	Sporophila palustris	kněžík bažinný
Estrildidae		astrildovití
	Amandava amandava	tygříček tečkovaný
	Cryptospiza reichenovii	astrild horský
	Erythrura coloria	amadina červenouchá
	Erythrura viridifacies	amadina zelenočelá
	Estrilda quartinia (často obchodován jako Estrilda melanotis)	astrild čtyřbarvý
	Hypargos niveoguttatus	astrild vločkovaný
	Lonchura griseicapilla	amadina šedohlavá
	Lonchura punctulata	amadina muškátová
	Lonchura stygia	amadina temná
Fringillidae		pěnkavovití
	Carduelis ambigua	zvonek černohlavý
	Carduelis atrata	čížek černý
	Kozlowia roborowskii	hýl tibetský
	Pyrrhula erythaca	hýl šedohlavý
	Serinus canicollis	zvonohlík kapský
	Serinus citrinelloides hypostictus (často obchodován jako Serinus citrinelloides)	zvonohlík pruhovaný
Icteridae		vlhovcovití
Icteridae	Sturnella militaris	vlhovec jihoamerický
Muscicapidae		lejskovití
	Cochoa azurea	skalníček jávský
	Cochoa purpurea	skalníček purpurový
	Garrulax formosus	sojkovec nádherný
	Garrulax galbanus	sojkovec žlutobřichý
	Garrulax milnei	sojkovec jihočínský
	Niltava davidi	lejsek fukienský
	Stachyris whiteheadi	timálie brýlová
	Swynnertonia swynnertoni (též označovaný jako Pogonicichla swynnertoni)	červenka horská
	Turdus dissimilis	drozd černoprsý
Pittidae		pitovití
	Pitta nipalensis	pita nepálská
	Pitta steerii	pita Steereova
Sittidae		brhlíkovití
	Sitta magna	brhlík pruhohlavý
	Sitta yunnanensis	brhlík yunnanský
Sturnidae		špačkovití
	Cosmopsarus regius	špaček zlatoprsý
	Mino dumontii	majna žlutolící
	Sturnus erythropygius	špaček bělohlavý
REPTILIA		plazi
TESTUDINES		želvy
Geoemydidae		geoemydovití
Geoemydidae	Melanochelys trijuga	želva černobřichá
SAURIA		ještěři
Agamidae		agamovití
Agamidae	Physignathus cocincinus	agama kočinčinská
Anguidae		slepýšovití
Anguidae	Abronia graminea	aligátorec
Gekkonidae		gekonovití
	Rhacodactylus auriculatus	rakodaktylus
	Rhacodactylus ciliatus	rakodaktylus
	Rhacodactylus leachianus	rakodaktylus
	Teratoscincus microlepis	gekon
	Teratoscincus scincus	gekon zázračný
Gerrhosauridae		kruhochvostovití
	Zonosaurus karsteni	ještěrkovec Karstenův
	Zonosaurus quadrilineatus	ještěrkovec čtyřpásý
Iguanidae		leguánovití
Iguanidae	Ctenosaura quinquecarinata	leguán
Scincidae		scinkovití
	Tribolonotus gracilis	scink
	Tribolonotus novaeguineae	scink novoguinejský
SERPENTES		hadi
Colubridae		užovkovití
	Elaphe carinata § 1	užovka tchajwanská
	Elaphe radiata § 1	užovka paprsčitá
	Elaphe taeniura § 1	užovka tenkoocasá
	Enhydris bocourti § 1	vodnářka
	Homalopsis buccata § 1	vodnářka pruhovaná
	Langaha nasuta	langaha listonosá
	Leioheterodon madagascariensis	lioheterodon madagaskarský
	Ptyas korros § 1	ptyas koros
	Rhabdophis subminiatus § 1	užovka červenokrká
Hydrophiidae		vodnářovití
Hydrophiidae	Lapemis curtus (včetně Lapemis hardwickii) § 1	vodnář malý
Viperidae		zmijovití
Viperidae	Calloselasma rhodostoma § 1	ploskolebec plantážní
AMPHIBIA		obojživelníci
ANURA		žáby
Hylidae		rosničkovití
Hylidae	Phyllomedusa sauvagii	listovnice zručná
Leptodactylidae		hvízdalkovití
Leptodactylidae	Leptodactylus laticeps	hvízdalka harlekýnská
Ranidae		skokanovití
	Limnonectes macrodon	skokan velkozubý
	Rana shqiperica	skokan albánský
CAUDATA		ocasatí
Hynobiidae		pamlokovití
Hynobiidae	Ranodon sibiricus	pamlok džungarský
Plethodontidae		mločíkovití
Plethodontidae	Bolitoglossa dofleini	mločík palmový
Salamandridae		mlokovití
	Cynops ensicauda	čolek žlutobřichý
	Echinotriton andersoni	trnočolek Andersonův
	Pachytriton labiatus	čolek pyskatý
	Paramesotriton spp.	pačolek
	Salamandra algira	mlok alžírský
	Tylototriton spp.	trnočolek
ACTINOPTERYGII		ryby paprskoploutvé
PERCIFORMES		ostnoploutví
Apogonidae		parmovcovití
Apogonidae	Pterapogon kauderni	parmovec skvělý
ARTHROPODA (ČLENOVCI)
INSECTA		hmyz
LEPIDOPTERA		motýli
Papilionidae		otakárkovití
	Baronia brevicornis	otakárek
	Papilio grosesmithi	otakárek
	Papilio maraho	otakárek korsický
MOLLUSCA (MĚKKÝŠI)
GASTROPODA		plži
Haliotidae		ušňovití
Haliotidae	Haliotis midae	ušeň Midasova
FLORA (ROSTLINY)
AGAVACEAE		agávovité
	Calibanus hookeri
	Dasylirion longissimum
ARACEAE		áronovité
	Arisaema dracontium	lítostka
	Arisaema erubescens	lítostka načervenalá
	Arisaema galeatum	lítostka
	Arisaema nepenthoides	lítostka
	Arisaema sikokianum	lítostka
	Arisaema thunbergii var. urashima	lítostka
	Arisaema tortuosum	lítostka křivolaká
	Biarum davisii ssp. marmarisense	biarum
	Biarum ditschianum	biarum
COMPOSITAE (ASTERACEAE)		složnokvěté (hvězdnicovité)
	Arnica montana § 3	prha chlumní
	Othonna cacalioides
	Othonna clavifolia
	Othonna hallii
	Othonna herrei
	Othonna lepidocaulis
	Othonna retrorsa
ERICACEAE		vřesovcovité
ERICACEAE	Arctostaphylos uva-ursi § 3	medvědice lékařská
GENTIANACEAE		hořcovité
GENTIANACEAE	Gentiana lutea § 3	hořec žlutý
LEGUMINOSAE (FABACEAE)		bobovité
	Dalbergia granadillo § 4	palisandr granadillo
	Dalbergia retusa (s výjimkou populace zařazené v příloze C) § 4	palisandr kokobolo
	Dalbergia stevensonii (s výjimkou populace zařazené v příloze C) § 4	„honduraský palisandr“
LILIACEAE		liliovité
	Trillium pusillum	trojčetka
	Trillium rugelii	trojčetka
	Trillium sessile	trojčetka
LYCOPODIACEAE		plavuňovité
LYCOPODIACEAE	Lycopodium clavatum § 3	plavuň vidlačka
MELIACEAE		zederachovité
	Cedrela fissilis (s výjimkou populace zařazené v příloze C § 4	česnekovník
	Cedrela lilloi (C. angustifolia) (s výjimkou populace zařazené v příloze C) § 4	česnekovník
	Cedrela montana § 4	česnekovník
	Cedrela oaxacensis § 4	česnekovník
	Cedrela odorata (s výjimkou populací zařazených v příloze C) § 4	česnekovník
	Cedrela salvadorensis § 4	česnekovník
	Cedrela tonduzii § 4	česnekovník
MENYANTHACEAE		vachtovité
MENYANTHACEAE	Menyanthes trifoliata § 3	vachta trojlistá
PARMELIACEAE		terčovkovité
PARMELIACEAE	Cetraria islandica § 3	pukléřka islandská
PASSIFLORACEAE		mučenkovité
	Adenia glauca
	Adenia pechuelli
PEDALIACEAE		sezamovité
PEDALIACEAE	Harpagophytum spp. § 3	harpagofyt
PORTULACACEAE		šruchovité
	Ceraria carrissoana
	Ceraria fruticulosa
SELAGINELLACEAE		vranečkovité
SELAGINELLACEAE	Selaginella lepidophylla	vraneček“

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(2) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(3) Populace v Argentině (uvedené v příloze B):Výhradně za účelem umožnění mezinárodního obchodu s vlnou stříhanou ze živých vikuní patřících do populací zahrnutých v příloze B a s látkami a předměty z ní vyrobenými, včetně rukodělných výrobků a ostatního vyrobeného zboží. Rubová strana látky musí nést logogram, který přijaly státy, na jejichž území se vikuňa vyskytuje a které jsou signatáři Convenio para la Conservación y Manejo de la Vicuña, se slovy „VICUÑA- ARGENTINA“. Ostatní výrobky musejí mít visačku s logogramem a nápisem „VICUÑA–ARGENTINA–ARTESANÍA“. Všechny ostatní exempláře jsou považovány za exempláře druhů zařazených v příloze A a obchod s nimi je podle toho regulován.

(4) Populace v Bolívii (uvedené v příloze B):Výhradně za účelem umožnění mezinárodního obchodu s vlnou stříhanou ze živých vikuní a s látkami a předměty z ní vyrobenými, včetně luxusních rukodělných výrobků a pleteného zboží. Rubová strana látky musí nést logogram, který přijaly státy, na jejichž území se vikuňa vyskytuje a které jsou signatáři Convenio para la Conservación y Manejo de la Vicuña, se slovy „VICUÑA- BOLIVIA“. Ostatní výrobky musejí mít visačku s logogramem a nápisem „VICUÑA–BOLIVIA–ARTESANÍA“. Všechny ostatní exempláře jsou považovány za exempláře druhů zařazených v příloze A a obchod s nimi je podle toho regulován.

(5) Populace v Chile (uvedené v příloze B):Výhradně za účelem umožnění mezinárodního obchodu s vlnou stříhanou ze živých vikuní patřících do populací zahrnutých v příloze B a s látkami a předměty z ní vyrobenými, včetně luxusních rukodělných výrobků a pleteného zboží. Rubová strana látky musí nést logogram, který přijaly státy, na jejichž území se vikuňa vyskytuje a které jsou signatáři Convenio para la Conservación y Manejo de la Vicuña, se slovy „VICUÑA- CHILE“. Ostatní výrobky musejí mít visačku s logogramem a nápisem „VICUÑA–CHILE–ARTESANÍA“. Všechny ostatní exempláře jsou považovány za exempláře druhů zařazených v příloze A a obchod s nimi je podle toho regulován.

(6) Populace v Peru (uvedené v příloze B):Výhradně za účelem umožnění mezinárodního obchodu s vlnou stříhanou ze živých vikuní a se zásobami, které existovaly v době 9. zasedání konference stran (listopad 1994), tj. v množství 3249 kg vlny, a s látkami a produkty z této vlny vyrobenými, včetně luxusních rukodělných výrobků a pleteného zboží. Rubová strana látky musí nést logogram, který přijaly státy, na jejichž území se vikuňa vyskytuje a které jsou signatáři Convenio para la Conservación y Manejo de la Vicuña, se slovy „VICUÑA- PERU“. Ostatní výrobky musejí mít visačku s logogramem a nápisem „VICUÑA–PERU–ARTESANÍA“. Všechny ostatní exempláře jsou považovány za exempláře druhů zařazených v příloze A a obchod s nimi je podle toho regulován.

(7) V příloze II jsou vyjmenovány všechny druhy kromě Balaena mysticetus (velryba grónská), Eubalaena spp. (velryba), Balaenoptera acutorostrata (plejtvák malý) (s výjimkou populace v západním Grónsku), Balaenoptera bonaerensis (plejtvák), Balaenoptera borealis (plejtvák sejval, p. severní), Balaenoptera edeni (plejtvák Brydeův), Balaenoptera musculus (plejtvák obrovský), Balaenoptera omurai (plejtvák Omurův), Balaenoptera physalus (plejtvák myšok), Megaptera novaeangliae (keporkak), Orcaella brevirostris (orcela tuponosá, delfín tuponosý), Orcaella heinsohni (orcela tupoploutvá), Sotalia spp. (delfín), Sousa spp. (delfín), Eschrichtius robustus (plejtvákovec šedý), Lipotes vexillifer (inie čínská, delfínovec čínský), Caperea marginata (velrybka malá), Neophocaena phocaenoides (sviňucha hladkohřbetá), Phocoena sinus (sviňucha kalifornská), Physeter macrocephalus (vorvaň, v. obrovský), Platanista spp. (delfínovec), Berardius spp. (vorvaňovec) a Hyperoodon spp. (vorvaňovec, anarnak), které jsou vyjmenovány v příloze I. Exempláře druhů vyjmenovaných v příloze II úmluvy, které získané obyvateli Grónska na základě licence udělené příslušným orgánem, včetně výrobků a odvozenin jiných, než jsou masné výrobky pro komerční účely, se považují za exempláře druhů z přílohy B. Byla stanovena nulová roční vývozní kvóta pro živé exempláře Tursiops truncatus (delfín skákavý) z populace Černého moře odebrané z volné přírody a obchodované pro převážně komerční účely.

(8) Populace v Botswaně, Namibii, Jihoafrické republice a Zimbabwe (vyjmenované v příloze B):Výhradně pro účely umožnění: a) obchodu s loveckými trofejemi pro nekomerční účely; b) obchodu s živými zvířaty na vhodná a přijatelná místa určení, jak je vymezeno v usnesení Conf. 11.20, pro Zimbabwe a Botswanu, a pro ochranářské programy in situ pro Namibii a Jihoafrickou republiku; c) obchodu s kůžemi; d) obchodu se srstí (chlupy); e) obchodu s koženým zbožím pro komerční nebo nekomerční účely pro Botswanu, Namibii a Jihoafrickou republiku a pro nekomerční účely pro Zimbabwe; f) obchodu s jednotlivě označenými a ověřenými tradičními slonovinovými řezbami „ekipa“, které jsou zakomponovány do hotových šperků, pro nekomerční účely v Namibii a s řezbami ze slonoviny pro nekomerční účely pro Zimbabwe; g) obchodu s registrovanou surovou slonovinou (pro Botswanu, Namibii, Jihoafrickou republiku a Zimbabwe celé kly a kusy) za těchto podmínek: i) pouze registrované, státem vlastněné zásoby pocházející z daného státu (s vyloučením zabavené slonoviny nebo slonoviny neznámého původu); ii) pouze obchodním partnerům, v jejichž případě sekretariát po konzultaci se stálým výborem potvrdil, že mají dostatečné vnitrostátní právní předpisy a kontrolu vnitrostátního obchodu, aby se zajistilo, že dovážená slonovina nebude opětovně vyvážena a že s ní bude zacházeno v souladu se všemi požadavky usnesení Conf. 10.10 (Rev. CoP 14) týkající se vnitrostátního zpracování a obchodu; iii) ne dříve než sekretariát schválí eventuální dovážející země a registrované, státem vlastněné zásoby; iv) surová slonovina na základě podmínečného prodeje registrovaných, státem vlastněných zásob slonoviny odsouhlaseného na CoP12, jež představují 20000 kg (Botswana), 10000 kg (Namibie) a 30000 kg (Jihoafrická republika); v) navíc k množství odsouhlasenému na CoP12, státem vlastněná slonovina z Botswany, Namibie, Jihoafrické republiky a Zimbabwe, registrovaná ke dni 31. ledna 2007 a ověřená sekretariátem, může být obchodována a odeslána spolu se slonovinou v bodě g) podbodě iv) v jediném prodeji na místo určení za přísného dohledu ze strany sekretariátu; vi) příjmy z obchodu se použijí výhradně na ochranu slonů a na programy ochrany a rozvoje obcí, které jsou uvnitř areálu výskytu slonů nebo v jeho sousedství; a vii) dodatečná množství uvedená v bodě g) podbodě v) budou obchodována pouze poté, co stálý výbor potvrdí, že výše uvedené podmínky byly splněny; h) žádné další návrhy na povolení obchodu se sloní slonovinou z populací, které jsou již v příloze B, nebudou předkládány konferenci smluvních stran v období od CoP14 a končící po devíti letech od data jediného prodeje slonoviny, který se má uskutečnit v souladu s ustanoveními v bodě g) podbodě i), bodě g) podbodě ii), bodě g) podbodě iii), bodě g) podbodě vi) a bodě g) podbodě vii). Navíc budou další takové návrhy projednány v souladu s rozhodnutími 14.77 a 14.78. Na základě návrhu sekretariátu může stálý výbor rozhodnout, že učiní opatření na částečné nebo úplné ukončení tohoto obchodu v případě, že vývozní nebo dovozní země nesplní podmínky, nebo v případě, že se prokáže nepříznivý dopad tohoto obchodu na jiné sloní populace. Všechny ostatní exempláře jsou považovány za exempláře druhů zařazených v příloze A a obchod s nimi je podle toho regulován.

(9) Zařazení Lamna nasus do přílohy C platí, jakmile nabude účinku zařazení tohoto druhu do přílohy III úmluvy, tj. 90 dní poté, co sekretariát úmluvy sdělí všem smluvním stranám, že tento druh byl zařazen do přílohy III úmluvy.

(10) Předmětem tohoto nařízení nejsou:

fosílie;

korálový písek, tj. materiál, který je zcela nebo částečně tvořen jemně rozdrcenými úlomky mrtvých korálů o velikosti maximálně 2 mm v průměru a který může rovněž mimo jiné obsahovat zbytky měkkýšů a skořápek korýšů a korálových řas;

úlomky korálů (včetně štěrku a drti), tj. nezcelené části ulámaných prstovitých mrtvých korálů a jiných materiálů, velikosti 2 až 30 mm, měřeno v jakémkoli směru.

(11) Obchod exempláři s kódem původu A je povolen pouze v případě, že exempláře mají katafyly (šupiny, podlisteny).

(12) Uměle vypěstované exempláře následujících hybridů a/nebo kultivarů nejsou předmětem tohoto nařízení:

Hatiora × graeseri

Schlumbergera × buckleyi

Schlumbergera russelliana × Schlumbergera truncata („vánoční kaktus“)

Schlumbergera orssichiana × Schlumbergera truncata („vánoční kaktus“)

Schlumbergera opuntioides × Schlumbergera truncata („vánoční kaktus“)

Schlumbergera truncata (kultivary) („vánoční kaktus“)

Cactaceae spp., barevné mutanty, roubované na tyto roubovací podnože: Harrisia„Jusbertii“, Hylocereus trigonus nebo Hylocereus undatus

Opuntia microdasys (kultivary)

(13) Předmětem tohoto nařízení nejsou uměle vypěstované hybridy rodů Cymbidium, Dendrobium, Phalaenopsis a Vanda, pokud lze exempláře snadno rozpoznat jako uměle vypěstované, nevykazují žádné známky toho, že byly sebrány ve volné přírodě, jako mechanické poškození či silná dehydratace, k nimž došlo v důsledku sběru, nepravidelný růst a rozdílná velikost a tvar v rámci taxonu a dodávky, řasy nebo jiné epifylní organismy, které přilnuly na povrch listů, nebo poškození hmyzem či jinými škůdci; a

jestliže jsou zasílány v nekvetoucím stavu, musí se s exempláři obchodovat v dodávkách sestávajících z jednotlivých obalů (např. kartonů, krabic, beden nebo jednotlivých polic CC-kontejnerů), z nichž každý obsahuje 20 nebo více rostlin stejného hybridu; rostliny v každém obalu musí vykazovat vysoký stupeň uniformity a zdravosti; a dodávku doprovází dokumentace, jako např. faktura, která jasně uvádí počet rostlin každého hybridu; nebo

jestliže jsou zasílány v kvetoucím stavu s alespoň jedním plně otevřeným květem na exemplář, nevyžaduje se minimální počet exemplářů na zásilku, ale exempláře musejí být odborně zpracovány pro komerční maloobchodní prodej, tj. označeny potištěnými štítky a zabaleny v potištěných obalech s vyznačením jména hybridu a země posledního zpracování.To by mělo být zřetelně vidět a umožňovat jednoduché ověření.

Rostliny, které jasně nesplňují podmínky pro udělení výjimky, musejí být doprovázeny příslušnými dokumenty CITES.

(14) Uměle vypěstované exempláře kultivarů Cyclamen persicum nejsou předmětem tohoto nařízení. Výjimka se však nevztahuje na exempláře, které jsou předmětem obchodu jako dormantní hlízy.

(15) Uměle vypěstované hybridy a kultivary druhu Taxus cuspidata, živé, v květináčích nebo jiných malých nádobách, jestliže je každá zásilka doprovázena štítkem nebo dokumentem se jménem taxonu nebo taxonů a s textem „vypěstováno uměle“, nejsou předmětem tohoto nařízení.

PŘÍLOHA II

Zrušené nařízení a seznam jeho následných změn

Nařízení Rady (ES) č. 338/97 (Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1)
Nařízení Komise (ES) č. 938/97 (Úř. věst. L 140, 30.5.1997, s. 1)
Nařízení Komise (ES) č. 2307/97 (Úř. věst. L 325, 27.11.1997, s. 1)
Nařízení Komise (ES) č. 2214/98 (Úř. věst. L 279, 16.10.1998, s. 3)
Nařízení Komise (ES) č. 1476/1999 (Úř. věst. L 171, 7.7.1999, s. 5)
Nařízení Komise (ES) č. 2724/2000 (Úř. věst. L 320, 18.12.2000, s. 1)
Nařízení Komise (ES) č. 1579/2001 (Úř. věst. L 209, 2.8.2001, s. 14)
Nařízení Komise (ES) č. 2476/2001 (Úř. věst. L 334, 18.12.2001, s. 3)
Nařízení Komise (ES) č. 1497/2003 (Úř. věst. L 215, 27.8.2003, s. 3)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1)	Pouze článek 3 a příloha III bod 66
Nařízení Komise (ES) č. 834/2004 (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 40)
Nařízení Komise (ES) č. 1332/2005 (Úř. věst. L 215, 19.8.2005, s. 1)
Nařízení Komise (ES) č. 318/2008 (Úř. věst. L 95, 8.4.2008, s. 3)
Nařízení Komise (ES) č. 407/2009 (Úř. věst. L 123, 19.5.2009, s. 3)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 398/2009 (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 5) Nařízení Komise (EU) č. 709/2010 (Úř. věst. L 212, 12.8.2010, s. 1) Nařízení Komise (EU) č. 101/2012 (Úř. věst. L 39, 11.2.2012, s. 133)

PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 338/97	Toto nařízení
Článek 1	Článek 1
Článek 2	Článek 2
Článek 3	Článek 3
Článek 4	Článek 4
Čl. 5 odst. 1 až 5	Čl. 5 odst. 1 až 5
Čl. 5 odst. 6 návětí	Čl. 5 odst. 6 návětí
Čl. 5 odst. 6 bod i)	Čl. 5 odst. 6 písm. a)
Čl. 5 odst. 6 bod ii)	Čl. 5 odst. 6 písm. b)
Čl. 5 odst. 7 písm. a)	Čl. 5 odst. 7 první pododstavec
Čl. 5 odst. 7 písm. b)	Čl. 5 odst. 7 druhý pododstavec
Čl. 6 odst. 1, 2 a 3	Čl. 6 odst. 1, 2 a 3
Čl. 6 odst. 4 písm. a)	Čl. 6 odst. 4 první pododstavec
Čl. 6 odst. 4 písm. b)	Čl. 6 odst. 4 druhý pododstavec
Čl. 7 odst. 1 písm. a)	Čl. 7 odst. 1 první pododstavec
Čl. 7 odst. 1 písm. b) návětí	Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 7 odst. 1 písm. b) bod i)	Čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec písm. b) bod i)
Čl. 7 odst. 1 písm. b) bod ii)	Čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec písm. b) bod ii)
Čl. 7 odst. 1 písm. b) bod iii)	Čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec písm. b) bod iii)
Čl. 7 odst. 1 písm. c)	Čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec
Čl. 7 odst. 2 písm. a)	Čl. 7 odst. 2 první pododstavec
Čl. 7 odst. 2 písm. b)	Čl. 7 odst. 2 druhý pododstavec
Čl. 7 odst. 2 písm. c)	Čl. 7 odst. 2 třetí pododstavec
—	Čl. 7 odst. 2 čtvrtý pododstavec
Čl. 7 odst. 3	Čl. 7 odst. 3 první pododstavec
—	Čl. 7 odst. 3 druhý pododstavec
Čl. 7 odst. 4	Čl. 7 odst. 4 první pododstavec
—	Čl. 7 odst. 4 druhý pododstavec
Článek 8	Článek 8
Článek 9	Článek 9
Článek 10	Článek 10
Čl. 11 odst. 1	Čl. 11 odst. 1
Čl. 11 odst. 2 písm. a)	Čl. 11 odst. 2 první pododstavec
Čl. 11 odst. 2 písm. b)	Čl. 11 odst. 2 druhý pododstavec
Čl. 11 odst. 3, 4 a 5	Čl. 11 odst. 3, 4 a 5
Čl. 12 odst. 1, 2 a 3	Čl. 12 odst. 1, 2 a 3
Čl. 12 odst. 4	Čl. 12 odst. 4 první pododstavec
—	Čl. 12 odst. 4 druhý pododstavec
Čl. 12 odst. 5	Čl. 12 odst. 5
Čl. 13 odst. 1 písm. a)	Čl. 13 odst. 1 první pododstavec
Čl. 13 odst. 1 písm. b)	Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 13 odst. 2	Čl. 13 odst. 2
Čl. 13 odst. 3 písm. a)	Čl. 13 odst. 3 první pododstavec
Čl. 13 odst. 3 písm. b)	Čl. 13 odst. 3 druhý pododstavec
Čl. 13 odst. 3 písm. c)	Čl. 13 odst. 3 třetí pododstavec
Čl. 14 odst. 1 písm. a)	Čl. 14 odst. 1 první pododstavec
Čl. 14 odst. 1 písm. b)	Čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 14 odst. 1 písm. c)	Čl. 14 odst. 1 třetí pododstavec
Čl. 14 odst. 2	Čl. 14 odst. 2
Čl. 14 odst. 3 písm. a)	Čl. 14 odst. 3 první pododstavec
Čl. 14 odst. 3 písm. b)	Čl. 14 odst. 3 druhý pododstavec
Čl. 14 odst. 3 písm. c)	Čl. 14 odst. 3 třetí pododstavec
Čl. 15 odst. 1, 2 a 3	Čl. 15 odst. 1, 2 a 3
Čl. 15 odst. 4 písm. a)	Čl. 15 odst. 4 první pododstavec
Čl. 15 odst. 4 písm. b)	Čl. 15 odst. 4 druhý pododstavec
Čl. 15 odst. 4 písm. c)	Čl. 15 odst. 4 třetí pododstavec
Čl. 15 odst. 4 písm. d)	Čl. 15 odst. 4 čtvrtý pododstavec
Čl. 15 odst. 5 a 6	Čl. 15 odst. 5 a 6
Článek 16	Článek 16
Čl. 17 odst. 1	Čl. 17 odst. 1
Čl. 17 odst. 2 písm. a)	Čl. 17 odst. 2
Čl. 17 odst. 2 písm. b)	Čl. 17 odst. 3
Článek 18	Článek 21
Čl. 19 odst.1 první pododstavec	—
Čl. 19 odst.1 druhý pododstavec
Čl. 19 odst. 2	—
Čl. 19 odst. 3	Čl. 18 odst.1
Čl. 19 odst. 4	Čl. 18 odst. 2
Čl. 19 odst. 5	Čl. 18 odst. 3
—
—	Článek 20
Článek 20	Článek 22
Článek 21	—
—	Článek 23
Článek 22	Článek 24
Příloha	Příloha I
______	Příloha II
______	Příloha III

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/903

P7_TA(2014)0398

Rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi EU a Seychelami v odvětví rybolovu ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou, jménem Evropské unie (16651/2013 – C7-0020/2014 – 2013/0375(NLE))

(Souhlas)

(2017/C 443/74)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (16651/2013),

—	s ohledem na návrh protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu (16648/2013),

—	s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0020/2014),

—	s ohledem na návrh nařízení Rady o rozdělení rybolovných práv v rámci protokolu k Dohodě o partnerství mezi Evropským společenstvím a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu (COM(2013)0765),

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu (COM(2013)0766),

—	s ohledem na čl. 81 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 81 odst. 2 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0201/2014),

uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu důležité informace o společných vědeckých schůzích podle článku 4 Dohody o partnerství a o schůzích smíšeného výboru stanovených v článku 9 Dohody o partnerství, zejména odpovídající zápisy a závěry, spolu s výroční zprávou o praktickém provádění víceletého odvětvového programu podpory uvedeného v článku 3 tohoto protokolu;

žádá, aby se těchto schůzí smíšeného výboru podle článku 9 Dohody o partnerství mohli účastnit zástupci Výboru pro rybolov EP jako pozorovatelé;

vyzývá Komisi, aby během posledního roku platnosti protokolu a před zahájením jednání o jeho prodloužení předložila Parlamentu a Radě hodnotící zprávu ex-post o jeho provádění, která by měla obsahovat analýzu využívání rybolovných práv a analýzu nákladů a přínosů tohoto protokolu, spolu se zprávou o případných překážkách rybolovných činností a škodách, jež byly způsobeny plavidlům Unie, která lovila ve výlučné ekonomické zóně Seychel, v důsledku akcí pirátů v této části Indického oceánu;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Seychelské republiky.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/904

P7_TA(2014)0399

Rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi EU a Komorami v odvětví rybolovu ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu mezi Evropskou unií a Komorským svazem, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle platné dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi oběma stranami, jménem Evropské unie (16130/2013 – C7-0011/2014 – 2013/0388(NLE))

(Souhlas)

(2017/C 443/75)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (16130/2013),

—	s ohledem na návrh Protokolu mezi Evropskou unií a Komorským svazem, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle platné dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi oběma stranami (16127/2013),

—	s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a odst. 7 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0011/2014),

—	s ohledem na článek 81 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 81 odst. 2 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0177/2014),

uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila zápisy a závěry ze schůzí smíšeného výboru pověřeného kontrolou uplatňování, výkladu a provádění dohody, jak je stanoveno v článku 9 této dohody, a hodnocení výsledků provádění víceletého odvětvového programu, jak je stanoveno v článku 3 protokolu k této dohodě; vyzývá Komisi, aby zástupcům Parlamentu umožnila účast na schůzích smíšeného výboru v roli pozorovatelů; žádá Komisi, aby v posledním roce uplatňování protokolu a před zahájením jednání o jeho prodloužení předložila Parlamentu a Radě úplnou hodnotící zprávu o jeho uplatňování, aniž by k tomuto dokumentu zbytečně omezovala přístup;

vyzývá Radu a Komisi, aby Parlament v rámci svých příslušných pravomocí ve všech etapách postupů týkajících se nového protokolu a prodloužení jeho platnosti okamžitě a plně informovaly v souladu s čl. 13 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie;

pověřuje svého předsedu, aby tento postoj předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Komorského svazu.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/905

P7_TA(2014)0400

Rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi EU a Madagaskarem v odvětví rybolovu ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu schváleného Evropskou unií a Madagaskarskou republikou, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle platné dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi oběma stranami (14164/1/2012 – C7-0408/2012 – 2012/0238(NLE))

(Souhlas)

(2017/C 443/76)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14164/1/2012),

—	s ohledem na návrh protokolu schváleného Evropskou unií a Madagaskarskou republikou, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle platné dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi oběma stranami (14159/2012),

—	s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 43 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0408/2012),

—	s ohledem na čl. 81 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 81 odst. 2 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A7-0178/2014),

uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Madagaskarské republiky.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/906

P7_TA(2014)0401

Rámcová dohoda mezi EU a Korejskou republikou, pokud jde o záležitosti týkající se zpětného přebírání osob ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, pokud jde o záležitosti týkající se zpětného přebírání osob (05290/2014 – C7-0046/2014 – 2013/0267A(NLE))

(Souhlas)

(2017/C 443/77)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05290/2014),

—	s ohledem na návrh Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé (06151/2010),

—	s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 79 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0046/2014),

—	s ohledem na čl. 81 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 81 odst. 2 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0267/2014),

uděluje souhlas s uzavřením dohody;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Korejské republiky.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/907

P7_TA(2014)0402

Rámcová dohoda mezi EU a Korejskou republikou s výjimkou záležitostí týkajících se zpětného přebírání osob ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé, s výjimkou záležitostí týkajících se zpětného přebírání osob (05287/2014 – C7-0044/2014 – 2013/0267B(NLE))

(Souhlas)

(2017/C 443/78)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05287/2014),

—	s ohledem na Rámcovou dohodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé (06151/2010),

—	s ohledem na žádost o udělení souhlasu předloženou Radou na základě článků 91 a 100, čl. 191 odst. 4, článků 207 a 212 a čl. 218 odst. 6 druhého pododstavce písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0044/2014),

—	s ohledem na čl. 81 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 81 odst. 2 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0265/2014),

uděluje souhlas s uzavřením dohody;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Korejské republiky.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/908

P7_TA(2014)0403

Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Černou Horou (protokol zohledňující přistoupení Chorvatska) ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii jménem Unie a jejích členských států (14187/2013 – C7-0007/2014 – 2013/0262(NLE))

(Souhlas)

(2017/C 443/79)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14187/2013),

—	s ohledem na Protokol k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (14190/2013),

—	s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem i) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C7–0007/2014),

—	s ohledem na čl. 81 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 81 odst. 2 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A7-0192/2014),

uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Republiky Černá Hora.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/909

P7_TA(2014)0404

Rámcová dohoda mezi EU a Gruzií o obecných zásadách účasti Gruzie v programech Unie ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Gruzií na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Gruzií o obecných zásadách účasti Gruzie na programech Unie (16612/2013 – C7-0486/2013 – 2013/0257(NLE))

(Souhlas)

(2017/C 443/80)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (16612/2013),

—	s ohledem na Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Gruzií na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Gruzií o obecných zásadách účasti Gruzie na programech Unie (16613/2013),

—	s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 212 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0486/2013),

—	s ohledem na čl. 81 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 81 odst. 2 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A7-0191/2014),

uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Gruzie.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/910

P7_TA(2014)0405

Povolení Portugalsku uplatňovat snížené sazby spotřební daně na určité alkoholické nápoje v autonomních oblastech Madeira a Azory *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Portugalsku povoluje uplatňovat snížené sazby spotřební daně na rum a likéry vyráběné a spotřebovávané místně v autonomní oblasti Madeira a na likéry a pálenky vyráběné a spotřebovávané místně v autonomní oblasti Azory (COM(2014)0117 – C7-0104/2014 – 2014/0064(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

(2017/C 443/81)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2014)0117),

—	s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0104/2014),

—	s ohledem na čl. 55 a 46 odst. 1 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A7-0262/2014),

schvaluje návrh Komise;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/911

P7_TA(2014)0406

Daň AIEM uplatňovaná na Kanárských ostrovech *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o dani AIEM uplatňované na Kanárských ostrovech (COM(2014)0171 – C7-0106/2014 – 2014/0093(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

(2017/C 443/82)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2014)0171),

—	s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0106/2014),

—	s ohledem na čl. 55 a 46 odst. 1 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A7-0263/2014),

schvaluje návrh Komise;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/912

P7_TA(2014)0407

Změna doby platnosti rozhodnutí Rady 2004/162/ES o režimu tzv. „octroi de mer“ (přístavní daně) ve francouzských zámořských departementech *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2004/162/ES o režimu tzv. „octroi de mer“ (námořní daně) ve francouzských zámořských departementech, pokud jde o jeho dobu platnosti (COM(2014)0181 – C7-0129/2014 – 2014/0101(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

(2017/C 443/83)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2014)0181),

—	s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0129/2014),

—	s ohledem na článek 55 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A7-0264/2014),

schvaluje návrh Komise;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/913

P7_TA(2014)0411

Návrh opravného rozpočtu č. 1/2014: technické úpravy týkající se Evropského investičního fondu, Horizontu 2020 a společného podniku Shift2Rail

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2014 Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise (08219/2014 – C7-0146/2014 – 2014/2018(BUD))

(2017/C 443/84)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení

—	s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014, schválený s konečnou platností dne 20. listopadu 2013 (2),

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (3),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanovuje víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (4),

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Evropské unie na zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu (COM(2014)0066,

—	s ohledem na návrh nařízení Rady o zřízení společného podniku Shift2Rail (COM(2013)0922,

—	s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 1/2014, který Komise přijala dne 11. února 2014 (COM(2014)0078),

—	s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2014, který Rada přijala dne 9. dubna 2014 a postoupila Evropskému parlamentu dne 10. dubna 2014 (08219/2014 – C7-0146/2014),

—	s ohledem na články 75b a 75e jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0276/2014),

vzhledem k tomu, že se návrh opravného rozpočtu č. 1/2014 týká řady úprav nezbytných pro plnění rozpočtu na rok 2014 v souladu s přijetím nejnovějších legislativních aktů, a to zejména úprav nutných pro realizaci navrhovaného navýšení prostředků Evropského investičního fondu (EIF), změn souvisejících s právním základem programu Horizont 2020 přijatým po formálním přijetí rozpočtu pro rok 2014 a úprav souvisejících s vytvořením rozpočtové struktury pro návrh společného podniku Shift2Rail;

B.	vzhledem k tomu, že zvýšení kapitálové báze EIF přispěje ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování prostřednictvím programů COSME a Horizont 2020;

C.	vzhledem k tomu, že změny v nomenklatuře programu Horizont 2020 jsou nezbytné k jeho sladění s ustanoveními právního základu přijatého v prosinci 2013;

D.	vzhledem k tomu, že vytvoření vhodné rozpočtové struktury pro společný podnik Shift2Rail je nezbytné a bylo již provedeno v rozpočtovém procesu pro rok 2014 u jiných společných podniků;

E.	vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 1/2014 je formálně zapsat tyto rozpočtové úpravy do rozpočtu na rok 2014;

F.	vzhledem k tomu, že navrhované změny jsou předkládány jako rozpočtově neutrální, aniž by došlo ke změně celkové výše výdajů na rok 2014;

připomíná, že pracovní program pro činnost, na kterou se vztahuje rozpočtová položka 08 02 04 01 „Věda se společností a pro společnost“, uvádí v roce 2014 závazky ve výši přibližně 53 milionů EUR, zatímco návrh opravného rozpočtu č. 1/2014 nenavrhuje do této položky žádné příděly prostředků; připomíná Komisi závazek přijatý v rámci rozpočtového trialogu ze dne 2. dubna 2014, tj. že ihned provede interní převod do položky 08 02 04 01 „Věda se společností a pro společnost“ v zájmu zajištění hladkého zahájení této činnosti podle pracovního programu, jak je uvedeno v právním základu;

bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 1/2014 v podobě předložené Komisí a postoj Rady k tomuto návrhu;

schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2014;

pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 1/2014 za schválený s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku;

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.

(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/915

P7_TA(2014)0412

Zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Unie v rámci vyváženého přístupu ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Unie v rámci vyváženého přístupu, kterým se zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/30/ES (05560/2/2014 – C7-0133/2014 – 2011/0398(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2017/C 443/85)

Evropský parlament,

—	s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05560/2/2014 – C7-0133/2014),

—	s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená francouzským Senátem, německou Spolkovou radou a nizozemskou Druhou komorou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 19. července 2012 (2),

—	s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0828),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 72 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A7-0274/2014),

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

bere na vědomí prohlášení Komise připojené k tomuto usnesení;

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 173.

(2) Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 110.

(3) Přijaté texty ze dne 12.12.2012, P7_TA(2012)0496.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise k revizi směrnice 2002/49/ES

Komise projednává s členskými státy přílohu II směrnice 2002/49/ES (metody hodnocení pro hlukové indikátory), aby ji mohla v následujících měsících přijmout.

Podle výzkumu, který v současné době provádí organizace WHO, týkajícího se metodologie pro vyhodnocení dopadů hluku na zdraví, má Komise v úmyslu revidovat přílohu III směrnice 2002/49/ES (odhad dopadů na zdraví, křivka závislosti účinku na dávce).

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/917

P7_TA(2014)0413

Akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení akce Unie na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2020 až 2033 a o zrušení rozhodnutí č. 1622/2006/ES (05793/1/2014 – C7-0132/2014 – 2012/0199(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2017/C 443/86)

Evropský parlament,

—	s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05793/1/2014 – C7-0132/2014),

—	s ohledem na stanoviska Výboru regionů ze dne 15. února 2012 (1) a 30. listopadu 2012 (2),

—	s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0407),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 72 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro kulturu a vzdělávání (A7–0275/2014),

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 113, 18.4.2012, s. 17.

(2) Úř. věst. C 17, 19.1.2013, s. 97.

(3) Texty přijaté dne 12.12.2013, P7_TA(2013)0590.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/918

P7_TA(2014)0414

Náhodné úlovky kytovců ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 812/2004, kterým se stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu (06103/1/2014 – C7-0100/2014 – 2012/0216(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2017/C 443/87)

Evropský parlament,

—	s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06103/1/2014 – C7-0100/2014),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. listopadu 2012 (1),

—	s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (2) k návrhu Komise předloženému Parlamentu a Radě (COM(2012)0447),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 72 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov pro druhé čtení (A7-0272/2014),

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady akt podepsal podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co se ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 85.

(2) Přijaté texty, 16.4.2013, P7_TA(2013)0104.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/919

P7_TA(2014)0415

Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (COM(2012)0131 – C7-0086/2012 – 2012/0061(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/88)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0131),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 53 odst. 1 a článek 62 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0086/2012),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2012 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 29. listopadu 2012 (2),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 5. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro právní záležitosti (A7-0249/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení a bude zveřejněno v řadě L Úředního věstníku Evropské unie společně s konečným zněním legislativního aktu;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a také parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 351, 15.11.2012, s. 61.

(2) Úř. věst. C 17, 19.1.2013, s. 67.

P7_TC1-COD(2012)0061

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/67/EU.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise k čl. 4 odst. 3 písm. g)

Skutečnost, zda místo, na něž je vyslaný pracovník dočasně převeden, aby tam vykonával svoji práci v rámci poskytování služeb, bylo v předchozích obdobích obsazeno tímtéž nebo jiným (vyslaným) pracovníkem, je pouze jedním z možných prvků, které je třeba v případě pochybností při celkovém posouzení dané situace zohlednit.

Pouhá skutečnost, že to může být jedním z prvků, by neměla být v žádném případě vykládána jako zákaz možného nahrazení vyslaného pracovníka jiným vyslaným pracovníkem nebo jako omezení možnosti takového nahrazení, což se může týkat zejména služeb, které jsou poskytovány sezónně, cyklicky nebo opakovaně.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/921

P7_TA(2014)0416

Navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského Parlamentu a Rady o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu (přepracované znění) (COM(2013)0311 – C7-0147/2013 – 2013/0162(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

(2017/C 443/89)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0311),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0147/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2013 (1),

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (2),

—	s ohledem na dopis, který dne 5. listopadu 2013 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro kulturu a vzdělávání podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na články 87 a 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0058/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 341, 21.11.2013, s. 98.

(2) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

P7_TC1-COD(2013)0162

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/60/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/923

P7_TA(2014)0417

Omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech za účelem omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek (COM(2013)0761 – C7-0392/2013 – 2013/0371(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/90)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0761),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0392/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. února 2014 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 3. dubna 2014 (2),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0174/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

P7_TC1-COD(2013)0371

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech za účelem omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES (4) byla přijata za účelem prevence a omezení dopadu obalů a obalových odpadů na životní prostředí. Přestože plastové nákupní tašky jsou obaly ve smyslu této směrnice, ustanovení směrnice neobsahují konkrétní opatření týkající se spotřeby těchto tašek.

(2)

Následkem spotřeby plastových nákupních tašek je vysoká míra jejich zahazování mimo odpad a neúčinné využívání zdrojů a očekává se, že pokud se nepřijme žádné opatření, spotřeba těchto tašek dále poroste. Zahazování plastových nákupních tašek mimo odpad přispívá k vede ke znečišťování životního prostředí a zhoršuje široce rozšířený problém zanášení moří vodních útvarů odpadem, což je problém ohrožující mořské ohrožuje vodní ekosystémy po celém světě. [pozm. návrh 1]

(2a)	Je také zjevné, že hromadění plastových nákupních tašek v životním prostředí má nepříznivý dopad na určitá odvětví ekonomiky, například na cestovní ruch. [pozm. návrh 2]

(3)

Lehké plastové nákupní tašky o tloušťce nedosahující 50 mikronů, které představují převážnou většinu všech plastových nákupních tašek spotřebovávaných v Unii, jsou v porovnání se silnějšími plastovými nákupními taškami méně často opětovně používány a vhodné k opětovnému použití, takže se rychleji stávají odpadem, častěji jsou zahazovány mimo odpad a kvůli jejich malé hmotnosti častěji dochází k jejich roztroušení do životního prostředí, a to jak na pevnině, tak i ve sladkovodních a mořských ekosystémech . [pozm. návrh 3]

(3a)

Ačkoli je plastové nákupní tašky možné recyklovat, míra jejich recyklace je v současné době velmi nízká. Navíc nelze očekávat, že by jejich recyklace dosáhla významné úrovně, protože jsou tenké a lehké, takže nemají z hlediska recyklace vysokou hodnotu. Kromě toho se neprovádí oddělený sběr plastových nákupních tašek, jejich přeprava je nákladná a vymývání za účelem recyklace vyžaduje velké množství vody. Recyklace plastových nákupních tašek proto neřeší problémy, které tyto tašky způsobují. [pozm. návrh 4]

(3b)

Podle hierarchie způsobů nakládání s odpady je na prvním místě prevence. Celounijní cíl snížení spotřeby byl tedy definován. Plastové nákupní tašky nicméně plní řadu účelů a budou využívány i v budoucnu. V zájmu zajištění toho, by potřebné plastové nákupní tašky neskončily v životním prostředí, je třeba rozšířit infrastrukturu pro nakládání s odpady – zejména pro recyklaci – a informovat spotřebitele o správném odstraňování odpadů. [pozm. návrh 46]

(4)

Míra spotřeby plastových nákupních tašek se napříč Unií výrazně liší, a sice nejen vlivem různých spotřebitelských návyků, a různé obeznámenosti s problematikou životního prostředí, a různě účinných ale zejména v závislosti na účinnosti politických opatření přijímaných ze strany členských států členskými státy . Některým členským státům se podařilo míru spotřeby plastových nákupních tašek snížit značně; v sedmi členských státech s nejlepšími výsledky dosahuje průměrná spotřeba pouze 20 % průměrné spotřeby EU. Cíle EU snižování spotřeby by měly být stanoveny ve vztahu k průměrné spotřebě plastových nákupních tašek v rámci Unie, aby tak bylo zohledněno snížení, kterého již dosáhly některé členské státy. [pozm. návrh 5]

(4a)	Z dostupných údajů o používání plastových nákupních tašek v Unii jasně vyplývá, že spotřeba je nízká nebo se snižuje v členských státech, kde hospodářské subjekty neposkytují plastové nákupní tašky zdarma, ale za určitou nízkou cenu. [pozm. návrh 6]

(4b)

Kromě toho se ukázalo, že při dosahování cílů omezování spotřeby plastových tašek hraje rozhodující úlohu informování spotřebitelů. Je tudíž nutné se na institucionální úrovni snažit zvýšit povědomí o dopadu plastových tašek na životní prostředí a přestat plasty vnímat jako neškodné, levné a v podstatě bezcenné komodity. [pozm. návrh 7]

(5)

Aby se podpořilo podobné omezování průměrné spotřeby lehkých plastových nákupních tašek, měly by členské státy v souladu s celkovými cíli odpadové politiky Unie a s unijní hierarchií odpadů stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (5) přijmout opatření ke k výraznému snížení spotřeby plastových nákupních tašek o tloušťce nedosahující 50 mikronů s velmi omezenou opětovnou použitelností . Tato opatření by měla brát v potaz stávající míru spotřeby plastových nákupních tašek v jednotlivých členských státech s tím, že vyšší míra spotřeby si žádá ambicióznější úsilí. V zájmu sledování pokroku při snižování spotřeby lehkých plastových nákupních tašek budou vnitrostátní orgány podle článku 17 směrnice 94/62/ES poskytovat údaje o jejich používání. [pozm. návrh 8]

(5a)

Opatření, jež mají členské státy přijmout, by měla zahrnovat využití ekonomických nástrojů, jako je cenová politika, které se při snižování spotřeby plastových nákupních tašek ukázaly být obzvláště účinné. Členské státy by měly zajistit, aby hospodářské subjekty prodávající potraviny nerozdávaly v místě prodeje zboží či výrobků plastové nákupní tašky zdarma, pokud se nejedná o velmi lehké plastové nákupní tašky nebo jejich alternativy. Členské státy by měly hospodářské subjekty prodávající výhradně jiné zboží než potraviny podněcovat k tomu, aby v místě prodeje zboží či výrobků nerozdávaly plastové nákupní tašky zdarma. [pozm. návrh 9]

(6)

Opatření, jež mají Členské státy přijmout, mohou spočívat ve využití ekonomických nástrojů by rovněž měly mít možnost používat ekonomické nástroje , jako jsou daně a poplatky, které se při snižování spotřeby plastových nákupních tašek ukázaly být obzvláště účinné, jakož i v omezeních týkajících omezení týkající se uvádění na trh, jako jsou například zákazy v rámci odchylky od článku 18 směrnice 94/62/ES s výhradou podmínek stanovených v článcích 34 až 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). [pozm. návrh 10]

(6a)

Plastové nákupní tašky používané k balení vlhkých volně ložených potravin, jako je syrové maso, ryby a mléčné výrobky, a plastové tašky používané pro nebalené potravinářské výrobky jsou nutné z důvodu hygieny potravin a proto by měly být vyňaty z oblasti působnosti této směrnice. [pozm. návrhy 47 a 51]

(6b)

Velmi lehké plastové nákupní tašky jsou běžně používány k nákupu suchých nebalených potravin, jako je ovoce, zelenina nebo cukrovinky. Používáním velmi lehkých plastových nákupních tašek pro tyto účely se omezuje plýtvání potravinami, protože spotřebitelé mohou nakoupit přesně požadované množství namísto předem zabaleného množství a protože je možné odstranit produkt již nevhodný ke spotřebě, aniž by bylo nutné vyhodit celé balení. Velmi lehké plastové nákupní tašky vyrobené z běžných plastů nicméně představují zvláštní problém s ohledem na jejich zahazování mimo odpad. [pozm. návrh 12]

(6c)

Plastové nákupní tašky vyrobené z biologicky rozložitelných a kompostovatelných materiálů jsou pro životní prostředí méně škodlivé než nákupní tašky z běžných plastů. Tam, kde používání plastových nákupních tašek přináší značné výhody, zejména používání lehkých plastových nákupních tašek pro suché nebalené potraviny, jako je ovoce, zelenina a cukrovinky, měly by být tyto běžné velmi lehké plastové tašky postupně nahrazeny nákupními taškami z recyklovaného papíru nebo velmi lehkými plastovými nákupními taškami z biologicky rozložitelných a kompostovatelných materiálů. Tam, kde je používání plastových nákupních tašek třeba omezit, zejména lehkých plastových nákupních tašek, mělo by používání těchto tašek vyrobených z biologicky rozložitelných a kompostovatelných materiálů rovněž spadat pod obecný cíl snižování spotřeby. Členským státům s odděleným sběrem biologického odpadu by mělo být nicméně povoleno, aby stanovily nižší cenu biologicky rozložitelných a kompostovatelných nákupních tašek. [pozm. návrh 13]

(6d)	Zvláštní úlohu při snižování spotřeby plastových tašek by měly hrát vzdělávací programy zaměřené obecně na spotřebitele a zvláště na děti. Tyto vzdělávací programy by měly být prováděny jak členskými státy, tak výrobci a maloobchodními prodejci v místě prodeje zboží či výrobků. [pozm. návrh 14]

(6e)

Je třeba pozměnit základní požadavky na obaly využitelné formou kompostování s cílem zajistit vznik evropské normy pro zahradní kompost. Základní požadavky na biologicky rozložitelné obaly je třeba upravit tak, aby se zajistilo, že za biologicky rozložitelné budou považovány výhradně materiály, které se zcela biologicky rozloží. [pozm. návrh 15]

(6f)

Evropská norma EN 13432 „Požadavky na obaly využitelné ke kompostování a biodegradaci – Zkušební schéma a kritéria hodnocení pro konečné přijetí obalu“ stanovuje vlastnosti materiálu, který lze považovat za „kompostovatelný“, tj. může být recyklován procesem organického využití, ke kterému patří kompostování a anaerobní vyhnívání. Komise by měla požádat Evropský výbor pro normalizaci, aby vyvinul zvláštní normu pro zahradní kompost. [pozm. návrh 16]

(6 g)

Některé materiály z plastů označují jejich výrobci jako „oxo-biodegradabilní“. V těchto materiálech jsou běžné plasty obohaceny oxo-biodegradabilními přísadami, obvykle solemi kovů. V důsledku oxidace těchto látek se tyto plasty rozpadají na malé částice, které zůstávají v životním prostředí. Je proto zavádějící označovat tyto materiály z plastů jako „biologicky rozložitelné“. Rozpad na malé částice přeměňuje viditelný odpad, jako jsou plastové nákupní tašky, v neviditelný odpad v podobě druhotných mikroplastů. Problém s odpady se tím neřeší, naopak se zvyšuje znečištění životního prostředí těmito materiály z plastů, které by proto neměly být používány jako plastové obaly. [pozm. návrh 17]

(6h)

Látky, které jsou karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci, nebo látky vyvolávající narušení endokrinní činnosti (endokrinní disruptory) by měly být postupně vyřazeny z používání v obalových materiálech, aby se tak zabránilo zbytečnému vystavování osob těmto látkám a tomu, aby se tyto látky ve fázi odpadu uvolňovaly do životního prostředí. [pozm. návrh 18]

(6i)	S cílem zajistit uspokojivou úroveň ochrany životního prostředí a lidského zdraví by mělo být zcela zakázáno používat v plastových taškách škodlivé látky, zejména chemické látky způsobující hormonální poruchy. [pozm. návrh 19]

(7)	Opatření ke snížení spotřeby plastových nákupních tašek by neměla měla vést k trvalému snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek a nikoli k celkovému zvýšení v produkci obalů. [pozm. návrh 20]

(7a)

Za účelem uznávání označení biologicky rozložitelných a kompostovatelných tašek v rámci Unie (značka, znak nebo barevný kód), by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o definici těchto označení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 21]

(8)	Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se sdělením Komise o plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje (6) a měla by přispět ke krokům, které jsou podnikány proti pohazování odpadu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (7).

(8a)	Aby nebylo narušeno fungování vnitřního trhu, měly by v celé Evropské unii platit stejné podmínky pro používané materiály. Rozdíly ve způsobu, jakým se v některých členských státech zachází s určitými materiály, mají negativní vliv na recyklaci a obchod. [pozm. návrh 22]

(9)	Směrnice 94/62/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 94/62/ES se mění takto:

V článku 3 se vkládají nové body, které znějí:

„-2a. ‚plastovými nákupními taškami‘ tašky s držadly nebo bez nich vyrobené z materiálů z plastů ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení Komise (EU) č. 10/2011 (*1) poskytované spotřebitelům v místě prodeje zboží či výrobků za účelem odnesení zboží. Plastové nákupní tašky používané z důvodu hygieny potravin k balení vlhkých volně ložených potravin, jako je syrové maso, ryby a mléčné výrobky, a plastové tašky používané pro nebalené potravinářské výrobky nejsou považovány za plastové nákupní tašky pro účely této směrnice;“ [pozm. návrhy 48 a 53]

„2a. ‚lehkými plastovými nákupními taškami‘ tašky vyrobené z materiálů z plastů definovaných v čl. 3 bodu 1 nařízení (EU) č. 10/2011 o tloušťce stěny nedosahující 50 mikronů a poskytované spotřebitelům v místě prodeje zboží či výrobků, s výjimkou velmi lehkých plastových nákupních tašek; [pozm. návrh 24]

2b. ‚velmi lehkými plastovými nákupními taškami‘ tašky vyrobené z materiálů z plastů ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení Komise (EU) č. 10/2011 o tloušťce stěny nižší než 10 mikronů; [pozm. návrh 25]

2c. ‚oxo-biodegradabilními materiály z plastů‘ materiály z plastů, které obsahují přídatné látky, jež vyvolávají rozpad materiálu z plastů na plastové mikročástice; [pozm. návrh 26]

2d. ‚biologickým odpadem‘ biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu. Nezahrnuje odpady ze zemědělství a z lesního hospodářství, hnůj, kal z čistíren nebo jiné biologicky rozložitelné odpady, jako jsou např. přírodní textilie, papír nebo zpracované dřevo. Nezahrnuje ani vedlejší produkty výroby potravin, které se nikdy nestanou odpadem; [pozm. návrh 27]

2e. ‚látkami, které jsou karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci‘ látky karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B podle přílohy VI části 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (*2) ; [pozm. návrh 28]

2f. ‚endokrinními disruptory‘ látky s vlastnostmi vyvolávajícími narušení endokrinní činnosti, pro které existuje vědecký důkaz o možných vážných účincích na lidské zdraví nebo které jsou identifikovány postupem podle článku 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (*3) či jsou identifikovány v souladu s doporučením Komise […/…/EU] (*4);

(*1) Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami (Úř. věst. L 12, 15.1.2011, s. 1). "

(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1). "

(*3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1). "

(*4) Doporučení Komise […/…/EU] ze dne … o kritériích pro identifikaci endokrinních disruptorů (Úř. věst. C …).“[pozm. návrh 29]"

V článku 4 se vkládají nové odstavce, které znějí:

„-1a. Členské státy zajistí, aby obal byl vyroben tak, aby neobsahoval látky karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci ani endokrinní disruptory v koncentraci vyšší než 0,01 %. Členské státy zajistí, aby obal byl vyroben tak, aby neobsahoval ‚oxo-biodegradabilní‘ materiály z plastů. Tato opatření budou přijata do … (*5) . [pozm. návrh 30]

1a. Členské státy přijmou opatření, aby na svém území do dvou let od vstupu této směrnice v platnost dosáhly trvalého snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek, a to :

—	nejméně o 50 % do … (*6) , a

—	nejméně o 80 % do … (*7) ,

oproti průměrné spotřebě v Unii v roce 2010. [pozm. návrh 31]

Členské státy přijmou opatření, kterými zajistí, aby hospodářské subjekty prodávající potraviny neposkytovaly nákupní tašky zdarma, s výjimkou velmi lehkých plastových nákupních tašek či jejich alternativ, jak je uvedeno v šestém pododstavci.

Členské státy zajistí, aby hospodářské subjekty prodávající potraviny účtovaly za lehké plastové nákupní tašky cenu, která je účinná a přiměřená pro dosažení cíle snížení spotřeby uvedeného v prvním pododstavci. Členské státy zajišťují, aby hospodářské subjekty prodávající potraviny účtovaly za silnější plastové nákupní tašky alespoň stejnou cenu a aby hospodářské subjekty nenahrazovaly v místě prodeje lehké plastové nákupní tašky velmi lehkými plastovými nákupními taškami. Členské státy přijmou tato opatření do … (*8).

Členské státy, které zavedly oddělený sběr biologického odpadu, mohou požadovat, aby hospodářské subjekty prodávající potraviny snížily až o 50 % cenu lehkých plastových nákupních tašek, které jsou biologicky rozložitelné a kompostovatelné.

Členské státy podněcují hospodářské subjekty prodávající jiné zboží než potraviny k tomu, aby účtovaly za plastové nákupní tašky cenu, která je účinná a přiměřená pro dosažení cíle snížení spotřeby uvedeného v prvním pododstavci. [pozm. návrh 32]

Členské státy přijmou opatření, kterými zajistí, aby velmi lehké plastové nákupní tašky používané k balení suchých nebalených potravin, jako je ovoce, zelenina a cukrovinky, byly postupně nahrazeny nákupními taškami vyrobenými z recyklovaného papíru nebo velmi lehkými plastovými nákupními taškami, které jsou biologicky rozložitelné a kompostovatelné. Členské státy dosáhnou do … (*9) nahrazení 50 % a do … (*10) nahrazení 100 % . [pozm. návrh 33]

Mezi tato opatření může patřit použití vnitrostátních cílů pro snížení spotřeby, použití ekonomických nástrojů, jakož i použití Členské státy mohou použít jiné ekonomické nástroje a zachovat nebo zavést omezení týkající se uvádění na trh odchylně od článku 18. Tato opatření však nesmějí sloužit k svévolné diskriminaci nebo skrytému omezování obchodu mezi členskými státy. [pozm. návrh 34]

Členské státy budou v rámci podávání zpráv Komisi v souladu s článkem 17 informovat o účincích, jaké mají tato opatření na celkovou produkci obalových odpadů.

1b. Maloobchodní prodejci umožní spotřebitelům odmítnout a zanechat v místě prodeje jakékoli obaly, které spotřebitelé považují za nadbytečné, zvláště nákupní tašky. Maloobchodní prodejci zajistí opětovné použití nebo recyklaci těchto obalů. [pozm. návrh 35]

1c. Komise a členské státy provádějí alespoň během prvního roku po vstupu této směrnice v platnost veřejné informační a osvětové kampaně týkající se nepříznivých dopadů nadměrného používání běžných plastových tašek na životní prostředí. [pozm. návrh 36]

1d. Členské státy zajistí, aby opatření ke snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek nevedla k celkovému zvýšení produkce obalů.“ [pozm. návrh 38]

(*5) Dva roky ode dne vstupu této směrnice v platnost. "

(*6) Tři roky ode dne vstupu této směrnice v platnost. "

(*7) Pět let ode dne vstupu této směrnice v platnost. "

(*8) Dva roky ode dne vstupu této směrnice v platnost. "

(*9) Tři roky ode dne vstupu této směrnice v platnost. "

(*10) Pět let ode dne vstupu této směrnice v platnost. "

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6a

Informace, které mají být uvedeny na plastových taškách

Pokud jsou tašky biologicky rozložitelné a kompostovatelné, musí být taška jako taková jasně označena pomocí značky, znaku nebo barevného kódu. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o tato označení, aby zajistila jejich uznávání v celé Unii. Členské státy mohou přijmout opatření k vyznačení jiných vlastností, jako je opětovná použitelnost, recyklovatelnost a rozložitelnost.“ [pozm. návrh 39]

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 20a

Výkon přenesení pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 6a je Komisi svěřena na dobu neurčitou počínaje … (*11).

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v článku 6a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci podle článku 6a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“ [pozm. návrh 40]

(*11) Datum vstupu této pozměňující směrnice v platnost. "

V příloze II odst. 3 se písmena c) a d) mění takto:

„c)	Obaly využitelné formou kompostování Obalové odpady určené ke kompostování musí mít takovou schopnost biologického rozkladu, která by byla plně slučitelná s odděleným sběrem a procesem průmyslového nebo zahradního kompostování nebo působení, jemuž by byl vystaven.

(d)	Biologicky rozložitelné obaly Biologicky rozložitelné obaly musí být takové povahy, aby byly schopné se podrobit fyzikálnímu, chemickému, tepelnému nebo biologickému rozkladu, umožňujícímu, aby se veškeré vzniklý kompost nakonec rozložil na oxid uhličitý, biomasu a vodu.“ [pozm. návrh 41]

Článek 2

1. Členské státy případně pozmění své vnitrostátní předpisy a uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dvanácti měsíců po vstupu této směrnice v platnost. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. [pozm. návrh 42]

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 2a

Do … (*12) přezkoumá Komise účinnost této směrnice a posoudí, zda je třeba přijmout další opatření, která bude případně doprovázet legislativní návrh. [pozm. návrh 43]

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C …, …, s. … .

(2) Úř. věst. C

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014.

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(6) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje (COM(2011)0571 v konečném znění).

(7) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(*12) Šest let od vstupu této směrnice v platnost.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/931

P7_TA(2014)0418

Ostraha vnějších námořních hranic ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (COM(2013)0197 – C7-0098/2013 – 2013/0106(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/91)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0197),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0098/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy (1) a, se zvláštním odkazem na boj proti obchodování s lidmi a proti obchodníkům se smrtí,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0461/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0444.

P7_TC1-COD(2013)0106

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 656/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/932

P7_TA(2014)0419

Finanční odpovědnost v souvislosti se soudy pro urovnávání sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je EU smluvní stranou ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro řešení finanční odpovědnosti v souvislosti se soudy pro urovnávání sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je Evropská unie smluvní stranou (COM(2012)0335 – C7-0155/2012 – 2012/0163(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/92)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0335),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0155/2012),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 4. dubna 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0124/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (1);

schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise připojené k tomuto usnesení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 23. května 2013 (Přijaté texty, P7_TA(2013)0219).

P7_TC1-COD(2012)0163

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se stanoví rámec pro řešení finanční odpovědnosti v souvislosti s rozhodčími soudy pro řešení sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je Evropská unie stranou

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 912/2014.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise

Přijetím a uplatňováním tohoto nařízení není dotčeno rozdělení pravomocí stanovené ve Smlouvách a nelze je vykládat jako výkon sdílené pravomoci Unií v oblastech, kde není vykonávána pravomoc Unie.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/934

P7_TA(2014)0420

Ochrana před dumpingovým dovozem a dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy EU ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, a nařízení Rady (ES) č. 597/2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (COM(2013)0192 – C7-0097/2013 – 2013/0103(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/93)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0192),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0097/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0053/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (1);

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Na základě pozměňovacích návrhů přijatých dne 5. února 2014 (Přijaté texty, P7_TA(2014)0082).

P7_TC1-COD(2013)0103

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, a nařízení Rady (ES) č. 597/2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společná pravidla ochrany před dumpingovým dovozem a dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, jsou obsažena v nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (2) a v nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (3), (dále jen pod společným názvem „nařízení“). Nařízení byla původně přijata v roce 1995 po uzavření Uruguayského kola. Vzhledem k tomu, že od té doby byla v těchto nařízeních provedena řada změn, Rada v roce 2009 rozhodla o jejich kodifikaci v zájmu jasnosti a racionality.

(2)	Po roce 1995 byly sice v základních nařízeních provedeny změny, ale k důkladnému přezkumu fungování těchto nástrojů od té doby nedošlo. V důsledku toho Komise zahájila v roce 2011 přezkum nařízení mimo jiné s cílem lépe do nich promítnout potřeby podniků na začátku 21. století.

(3)

V návaznosti na tento přezkum by měla být některá ustanovení nařízení pozměněna s cílem zlepšit transparentnost a předvídatelnost, stanovit účinná opatření pro boj proti odvetě ze strany třetích zemí , zlepšit účinnost a vymáhání a optimalizovat postupy pro přezkumy. Kromě toho by měly být do nařízení začleněny některé postupy, jež byly v posledních letech použity v souvislosti s antidumpingovými a antisubvenčními šetřeními. [pozm. návrh 1]

(4)

V zájmu lepší transparentnosti a předvídatelnosti antidumpingových a antisubvenčních šetření by měly být strany, kterých se týká uložení prozatímních antidumpingových a vyrovnávacích opatření, zejména dovozci, informovány o nadcházejícím uložení těchto opatření. Poskytnutý čas by měl odpovídat době mezi předložením předlohy prováděcího aktu antidumpingovému výboru zřízenému podle článku 15 nařízení (ES) č. 1225/2009 a antisubvenčnímu výboru zřízenému podle článku 25 nařízení (ES) č. 597/2009 a přijetím uvedeného aktu Komisí. Tato doba je stanovena v čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011. V případě šetření, kdy není vhodné uložit prozatímní opatření, je také žádoucí, aby strany byly v dostatečném předstihu informovány o neuložení opatření. [pozm. návrh 2]

(5)	Před uložením prozatímních opatření je třeba poskytnout vývozcům nebo výrobcům krátký čas ke kontrole výpočtu jejich individuálního dumpingového rozpětí nebo rozpětí subvence. Chyby ve výpočtech by pak mohly být opraveny před uložením opatření. [pozm. návrh 95]

(6)

V zájmu zajištění účinných opatření pro boj proti odvetě by výrobci v Unii měli mít možnost spolehnout se na nařízení, aniž by se obávali odvety třetích stran. Stávající ustanovení stanoví za zvláštních okolností , zejména v případě různorodých a fragmentovaných odvětví tvořených převážně malými a středními podniky, zahájení šetření bez podnětu, pokud existují dostatečné důkazy o dumpingu, napadnutelných subvencích, újmě a příčinné souvislosti. Mezi takové zvláštní okolnosti by měla patřit hrozba odvetných opatření ze strany třetích zemí . [pozm. návrh 3]

(7)

Pokud je šetření zahájeno bez podnětu, měla měli by být výrobcům výrobci v Unii uložena povinnost poskytnout požádáni o spolupráci, aby poskytovali nezbytné informace potřebné pro šetření v případě takových hrozeb odvety. Malé podniky a mikropodniky by měly být od této povinnosti osvobozeny, aby byly ušetřeny nepřiměřené administrativní zátěže a nákladů. [pozm. návrh 4]

(8)

Třetí země stále více zasahují do obchodu se surovinami s cílem udržet suroviny ve svých zemích k prospěchu domácích následných uživatelů, např. ukládáním vývozních daní nebo provozováním režimů dvojích cen. V důsledku toho nejsou ceny surovin výsledkem působení běžných tržních sil, které odrážejí nabídku a poptávku po dané surovině. Takové zásahy ještě více narušují obchod. V důsledku toho jsou výrobci v Unii poškozováni nejen dumpingem, ale ve srovnání s následnými výrobci ze třetích zemí, kteří se takových praktik účastní, trpí dalším narušením obchodu. V zájmu přiměřené ochrany obchodu se v případech strukturálního narušení v oblasti surovin nepoužije pravidlo nižšího cla.

(9)

V rámci Unie jsou napadnutelné subvence v zásadě zakázány podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Napadnutelné subvence poskytované třetími zeměmi mají proto zvlášť rušivý účinek na obchod. V průběhu doby se neustále snižovala Komisí povolená výše státní podpory. Pokud jde o antisubvenční nástroj, pravidlo nižšího cla by se proto už nemělo uplatňovat na dovoz ze zemí, které praktikují subvencování.

(10)

V zájmu optimalizace postupů přezkumu by se měla cla vybraná v průběhu šetření vracet dovozcům, pokud po skončení přezkumu před pozbytím platnosti není platnost opatření prodloužena. Je to patřičné vzhledem k tomu, že v období šetření nebyly zjištěny podmínky nezbytné pro pokračování opatření. [pozm. návrh 5]

(11)	Do nařízení by se měly začlenit některé postupy, jež byly v posledních letech použity v souvislosti s antidumpingovými a antisubvenčními šetřeními.

(11a)

Veškeré dokumenty za účelem objasnění zavedených postupů Komise ve vztahu k uplatňování tohoto nařízení (včetně čtyř návrhů pokynů – ohledně výběru srovnatelné země, ohledně přezkumu před pozbytím platnosti a trvání opatření, o rozpětí újmy a o zájmu Unie) by měla Komise přijmout až po vstupu tohoto nařízení v platnost a po náležitých konzultacích s Evropským parlamentem a Radou a měla by v nich plně zohlednit obsah tohoto nařízení. [pozm. návrh 6]

(11b)

Unie není smluvní stranou úmluv MOP, zatímco členské státy jsou jejich smluvními stranami. Doposud ratifikovaly všechny členské státy Unie pouze „základní“ úmluvy MOP. Za účelem aktualizace definice dostatečné úrovně sociálních norem na základě úmluv MOP uvedených v příloze Ia k nařízení (EU) č. 1225/2009, Komise tuto přílohu prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci aktualizuje, jakmile členské státy Unie ratifikují ostatní „prioritní“ úmluvy MOP. [pozm. návrh 7]

(12)	Výrobní odvětví Unie by již nemělo být vymezováno odkazem na prahové hodnoty pro zahájení šetřením stanovené v nařízeních.

(12a)

Různorodá a fragmentovaná odvětví tvořená převážně malými a středními podniky mají problémy s přístupem k řízení na ochranu obchodu z důvodu složitosti postupů a vysokých nákladů s tím souvisejících. Přístup malých a středních podniků k tomuto nástroji by měl být usnadněn posílením role asistenční služby pro malé a střední podniky, která by měla malým a středním podnikům poskytovat podporu při předkládání podnětů a při dosahování potřebných prahových hodnot pro zahájení šetření. Správní řízení týkající se řízení na ochranu obchodu by mělo být také lépe přizpůsobeno omezením malých a středních podniků. [pozm. návrh 8]

(12b)

V antidumpingových řízeních by měla být délka vyšetřování omezena na devět měsíců a vyšetřování by mělo být uzavřeno do dvanácti měsíců od zahájení řízení. V antisubvenčních řízeních by měla být délka vyšetřování omezena na devět měsíců a vyšetřování by mělo být uzavřeno do deset měsíců od zahájení řízení. Prozatímní clo by mělo být v každém případě ukládáno pouze v období, které začíná 60 dnů a končí šest měsíců od zahájení řízení. [pozm. návrh 9]

(12c)

Nedůvěrné prvky závazků předložených Komisi by měly být lépe zpřístupňovány zúčastněným stranám, Evropskému parlamentu a Radě. Komise by měla mít povinnost konzultovat před přijetím nabídky závazku s odvětvím v Unii. [pozm. návrh 10]

(13)	Pokud bylo v původním šetření zjištěno, že dumpingové nebo subvenční rozpětí bylo nižší než prahové hodnoty de minimis, šetření v souvislosti s vývozci, na které se nebude vztahovat následné přezkumné šetření, musí být okamžitě zastaveno.

(14)

V rámci přezkumného šetření antidumpingových a antisubvenčních opatření je zřejmě vhodné mít možnost změnit metodiku ve srovnání s šetřením, které vedlo k uložení opatření, aby bylo zajištěno, že v daném okamžiku budou v různých šetřeních mimo jiné použity soudržné metodiky. Vytvoří to zejména prostor pro změnu metodik, které se mění časem tak, jak se mění situace.

(15)	Jsou-li splněny podmínky pro zahájení šetření proti obcházení, měl by dovoz ve všech případech podléhat celní evidenci.

(16)

V rámci šetření proti obcházení opatření je zřejmě rozumné zrušit podmínku, aby výrobci dotčeného výrobku nebyli ve spojení s výrobcem, na kterého se vztahují původní opatření, pokud chtějí být osvobozeni od celní evidence nebo od rozšířeného cla. Jak totiž vyplývá ze zkušeností, v některých případech se výrobci dotčeného výrobku nepodílejí na obcházení, ale jsou ve spojení s výrobcem, na kterého se vztahují původní opatření. V takových případech by se výrobci nemělo odmítnou osvobození pouze z toho důvodu, že jeho podnik je ve spojení s výrobcem, na něhož se vztahují původní opatření. Rovněž v případě, kdy k obcházení dochází v Unii, by skutečnost, že dovozci jsou ve spojení s výrobci, na které se vztahují opatření, neměla být rozhodující při určování toho, zda může být dovozci uděleno osvobození.

(17)	V případě, že je počet výrobců v Unii natolik vysoký, že je nutno přistoupit k výběru vzorku, měl by být vzorek výrobců vybrán z řad všech výrobců v Unii, a nikoli pouze z řad těch výrobců, kteří podali podnět.

(18)	Při posuzování zájmu Unie by měla být všem výrobcům v Unii, a nejen těm, kteří podali podnět, poskytnuta příležitost k připomínkování. [pozm. návrh 93]

(18a)

Výroční zpráva předkládaná Komisí Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení (ES) č. 1225/2009 a nařízení (ES) č. 597/2009 umožňuje pravidelnou a včasnou kontrolu nástrojů na ochranu obchodu v rámci vedení strukturovaného interinstitucionálního dialogu v této věci. Zveřejnění této zprávy šest měsíců od jejího předložení Evropskému parlamentu a Radě zajišťuje transparentnost nástrojů na ochranu obchodu pro účastníky a veřejnost. [pozm. návrh 11]

(18b)

Komise by měla zajistit větší transparentnost řízení, vnitřních postupů a výsledků šetření a všechny dokumenty, které nemají důvěrnou povahu, by měly být zpřístupněny zájemcům prostřednictvím internetové platformy. [pozm. návrh 12]

(18c)

Komise by měla vždy informovat Evropský parlament a Radu o zahájení šetření a pravidelně jim poskytovat informace o průběhu těchto šetření. [pozm. návrh 13]

(18d)

V případě, že je počet výrobců v Unii natolik vysoký, že je nutno přistoupit k výběru vzorku, měla by mít Komise při výběru vzorku výrobců plně na zřeteli podíl malých a středních podniků v tomto vzorku, zejména v případě různorodých a fragmentovaných průmyslových odvětví tvořených převážně podniky tohoto typu. [pozm. návrh 14]

(18e)

V zájmu zvýšení účinnosti nástrojů na ochranu obchodu by mělo být odborům umožněno předkládat písemné podněty společně s výrobním odvětvím Unie. [pozm. návrh 92]

(19)	Nařízení (ES) č. 1225/2009 a nařízení (ES) č. 597/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1225/2009 se mění takto:

-1.	Název se nahrazuje tímto: „Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie “; [pozm. návrh 15]

-1a.

Vkládá se nový bod odůvodnění, který zní:

„11a.

Třetí země stále více zasahují do obchodu s cílem pomoci domácím výrobcům, například ukládáním vývozních daní nebo provozováním režimů dvojích cen. Takové zásahy ještě více narušují obchod. V důsledku toho jsou výrobci v Unii poškozováni nejen dumpingem, ale ve srovnání s výrobci ze třetích zemí, kteří se takových praktik účastní, trpí dalším narušením obchodu. Další narušení obchodu může způsobit také rozdílná úroveň pracovních a environmentálních norem. V případech, kdy má vyvážející země nedostatečnou úroveň sociálních a environmentálních norem, by se proto pravidlo nižšího cla nemělo uplatňovat. Dostatečná úroveň je definována ratifikací základních úmluv MOP a mnohostranných dohod o životním prostředí, jichž je Unie smluvní stranou. Nekalou soutěží trpí zejména malé a střední podniky, kterým jejich malá velikost brání se přizpůsobit. Pravidlo nižšího cla by se proto nemělo uplatňovat, pokud byl podnět předložen jménem odvětví, které je tvořeno převážně malými a středními podniky. Pravidlo nižšího cla by mělo nicméně platit vždy, když jsou strukturální narušení v oblasti surovin výsledkem záměrné volby nejméně rozvinuté země za účelem ochrany veřejného zájmu.“ [pozm. návrh 16]

-1b.

V čl. 1 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Používání jakéhokoliv dumpingového výrobku v souvislosti s průzkumem pevninského šelfu nebo výlučné ekonomické zóny členského státu nebo s využíváním jeho zdrojů se považuje za dovoz podle tohoto nařízení, a proto podléhá clu, pokud působí újmu výrobnímu odvětví Unie.“ [pozm. návrh 17]

-1c.	V článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4a. Pro účely tohoto nařízení se má za to, že surovina představuje vstup daného produktu, který má významný dopad na výrobní náklady.“ [pozm. návrh 18]

-1d.

V článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4b. Má se za to, že surovina je předmětem strukturálního narušení, pokud není její cena jen výsledkem běžného fungování tržních sil odrážejících nabídku a poptávku. Tato narušení jsou důsledkem zásahů ze strany třetích zemí, které zahrnují mimo jiné vývozní daně, omezení vývozu a systémy dvojích cen.“ [pozm. návrh 19]

-1e)

V čl. 2 odst. 7 písm. a) se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Vhodná třetí země s tržním hospodářstvím se vybere přiměřeným způsobem s náležitým přihlédnutím ke všem spolehlivým informacím, které jsou k dispozici v době výběru. Vybraná země vývozu musí mít vždy rovněž dostatečnou úroveň sociálních a environmentálních norem, přičemž kritériem dostatečné úrovně je ratifikace a účinné provádění mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a úmluv MOP uvedených v příloze Ia ze strany třetí země. Zohlední se také lhůty, a kde je to vhodné, použije se třetí země s tržním hospodářstvím, která je předmětem stejného šetření.“[pozm. návrhy 70 a 86]

1.	V čl. 4 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto: „1. Pro účely tohoto nařízení se ‚výrobním odvětvím Unie‘ rozumí výrobci obdobných výrobků v Unii jako celek nebo ti z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků v Unii, s těmito výjimkami:“

1a.

V čl. 5 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„S výhradou odstavce 6 se šetření ke zjištění existence, stupně a účinku údajného dumpingu zahajuje na základě písemného podnětu podaného fyzickou nebo právnickou osobou nebo sdružením bez právní subjektivity, která jedná jménem výrobního odvětví Unie . Podnět může rovněž předložit společně výrobní odvětví Unie nebo jakákoli fyzická či právnická osoba nebo sdružení bez právní subjektivity jednající jeho jménem a dále odborové svazy.“ [pozm. návrhy 87 a 90]

1b.

V článku 5 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„1a. V případě antidumpingových řízení umožní Komise přístup různorodých a fragmentovaných výrobních odvětví tvořených převážně malými a středními podniky k tomuto nástroji prostřednictvím asistenční služby pro malé a střední podniky.

Asistenční služba pro malé a střední podniky povědomí o tomto nástroji, poskytuje informace a vysvětlení o případech, o tom, jak předložit podnět a jak lépe uvést důkazy o dumpingu a újmě.

Asistenční služba pro malé a střední podniky poskytuje standardizované formuláře pro statistické údaje, které se mají předkládat pro účely reprezentativnosti, a pro dotazníky

Po zahájení šetření asistenční služba pro malé a střední podniky informuje malé a střední podniky a jejich příslušná sdružení, jichž se zahájení tohoto řízení a příslušné lhůty pro registraci zúčastněných stran pravděpodobně týkají.

Asistenční služba pro malé a střední podniky je nápomocna při řešení otázek týkajících se vyplňování dotazníků, přičemž zvláštní pozornost věnuje dotazům malých a středních podniků ohledně šetření zahájených podle čl. 5 odst. 6. V co největší míře pomáhá snižovat zátěž způsobenou jazykovou bariérou.

V případě, že malé a střední podniky poskytnou přímé důkazy o dumpingu, asistenční služba pro malé a střední podniky poskytuje těmto podnikům informace o vývoji objemu a hodnoty dovozu daného výrobku v souladu s čl. 14 odst. 6.

Asistenční služba pro malé a střední podniky sděluje rovněž, jaké jsou další možnosti navázání kontaktu a spolupráce s úředníkem pro slyšení a vnitrostátními celními orgány. Asistenční služba pro malé a střední podniky informuje tyto podniky také o tom, jaké jsou možnosti a podmínky podání žádosti o přezkum daných opatření a vrácení uhrazených antidumpingových cel.“ [pozm. návrh 20]

1c.	V čl. 5 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „V případě různorodých a fragmentovaných výrobních odvětví tvořených převážně malými a středními podniky Komise napomůže dosažení těchto prahových hodnot prostřednictvím asistenční služby pro malé a střední podniky.“; [pozm. návrh 21]

1d.

V článku 5 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Pokud se Komise za zvláštních okolností, zejména jsou-li dotčena různorodá a fragmentovaná odvětví tvořená převážně malými a středními podniky, rozhodne zahájit šetření, aniž by obdržela písemný podnět od výrobního odvětví Unie nebo jeho jménem, šetření se uskuteční pouze tehdy, pokud má dostatečné důkazy o existenci dumpingu, újmě a příčinné souvislosti podle odstavce 2 odůvodňující zahájit šetření.“ [pozm. návrh 22]

1e.

V článku 6 se odstavec 9 nahrazuje tímto:

„9. Při řízeních zahájených podle čl. 5 odst. 9 se šetření ukončí do devíti měsíců. V každém případě musí být šetření ukončeno do jednoho roku od zahájení, a to v souladu s učiněnými závěry buď podle článku 8 přijetím závazků, nebo podle článku 9 přijetím konečných opatření. Doba šetření se pokud možno shoduje s rozpočtovým rokem, zejména v případě různorodých a fragmentovaných odvětví tvořených převážně malými a středními podniky.“ [pozm. návrh 23]

V článku 6 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„10. Výrobci Po unijních výrobcích obdobného výrobku s výjimkou unijních výrobců, kteří jsou povinni spolupracovat malými podniky a mikropodniky, se žádá, aby spolupracovali v řízení zahájeném podle čl. 5 odst. 6.“ [pozm. návrh 24]

10a. Komise zajistí všem zúčastněným stranám co nejlepší přístup k informacím tím, že umožní zavedení informačního systému, v jehož rámci je zúčastněným stranám zasláno upozornění pokaždé, když je vyšetřovací spis doplněn o nové informace nedůvěrné povahy. Informace nedůvěrné povahy jsou rovněž přístupné prostřednictvím internetové platformy. [pozm. návrh 25]

10b. Komise zajistí účinný výkon procesních práv zúčastněných stran a případně prostřednictvím úředníka pro slyšení zajistí, aby řízení probíhalo nestranně, objektivně a bez zbytečných průtahů. [pozm. návrh 26]

10c. Komise vydává na žádost zúčastněných stran dotazníky pro řízení ve všech úředních jazycích Unie.“ [pozm. návrh 27]

Článek 7 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Jestliže bylo zahájeno řízení podle článku 5, bylo zveřejněno příslušné oznámení a účastníkům řízení bylo patřičným způsobem umožněno předat informace a předložit stanoviska podle čl. 5 odst. 10, bylo předběžně zjištěno, že došlo k dumpingu a že tím je výrobnímu odvětví Unie působena újma, a je v zájmu Unie zasáhnout a zabránit této újmě, může být uloženo prozatímní clo. Prozatímní clo může být uloženo nejdříve 60 dnů a nejpozději šest měsíců po zahájení řízení.“ [pozm. návrh 28]

a)	v odstavci 1 se doplňuje nová věta, která zní: „Prozatímní opatření nesmí být uplatněna ve lhůtě dvou týdnů po zaslání informací zúčastněným stranám podle článku 19a. Poskytnutím takových informací není dotčeno jakékoli další rozhodnutí, které Komise případně přijme.“ [pozm. návrh 29]

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Výše prozatímního antidumpingového cla nesmí přesahovat překročit předběžně zjištěné dumpingové rozpětí, ale Pokud nebyla zjištěna strukturální narušení v oblasti surovin týkající se dotčeného výrobku v zemi vývozu, měla by být nižší než dumpingové toto rozpětí, jestliže pokud nižší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.“

Toto nižší clo se nepoužije v těchto případech:

a)	jsou zjištěna strukturální narušení nebo výrazný zásah státu týkající se mimo jiné cen, nákladů a vstupů včetně například surovin a energie, výzkumu a práce, výstupů, prodejů a investic, směnných kurzů a spravedlivých podmínek financování obchodu, týkající se dotčeného výrobku v zemi vývozu;

země vývozu nemá dostatečnou úroveň sociálních a environmentálních norem, přičemž dostatečná úroveň je určena na základě ratifikace a účinného provádění mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie v daném okamžiku smluvní stranou, a úmluv MOP uvedených v příloze Ia ze strany třetí země;

c)	subjekt, který předložil podnět, reprezentuje různorodé a fragmentované výrobní odvětví tvořené převážně malými a středními podniky;

d)	šetřením nebo samostatným antisubvenčním šetřením bylo alespoň prozatímně zjištěno, že vyvážející země poskytuje jednu nebo více dotací vyvážejícím výrobcům daného výrobku.

Nižší clo se však uplatní vždy, pokud byla zjištěna strukturální narušení v oblasti surovin týkající se daného výrobku v zemi vývozu a tato země je nejméně rozvinutou zemí uvedenou v příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 (*1) .

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008.“ [pozm. návrh 30]"

3a.

V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Pokud byla předběžně zjištěna existence dumpingu a újmy, může Komise po zvláštní konzultaci s poradním výborem přijmout uspokojivé dobrovolné závazky, kterými se kterýkoli vývozce zaváže, že změní ceny svých výrobků nebo přestane výrobky vyvážet na dané území za dumpingové ceny, za předpokladu, že takové nabídky účinně odstraňují poškozující účinek dumpingu. V takovém případě a po dobu platnosti těchto závazků se neuplatní prozatímní cla uložená Komisí v souladu s čl. 7 odst. 1 nebo konečná cla uložená Radou v souladu s čl. 9 odst. 4 na příslušný dovoz dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, které jsou uvedeny v rozhodnutí Komise o přijetí uvedených závazků v platném znění. Zvýšení ceny výrobků podle těchto závazků nesmí být vyšší, než je nezbytné k vyrovnání dumpingového rozpětí, a musí být nižší než dumpingové rozpětí, pokud je toto zvýšení ceny dostatečné k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, pokud Komise při ukládání prozatímních nebo konečných cel nerozhodla o tom, že toto nižší clo se nemá uplatnit.“; [pozm. návrh 31]

3b.

V článku 8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Strany, které nabízejí závazek, musí předložit jeho smysluplné znění v provedení, které nemá důvěrnou povahu, aby mohlo být poskytnuto stranám zúčastněným na šetření, Evropskému parlamentu a Radě. Smluvní strany jsou požádány, aby poskytly co nejvíce informací o obsahu a povaze podniku a vzaly přitom náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 19. Komise dále před přijetím takové nabídky konzultuje s výrobním odvětvím Unie ve věci hlavních rysů závazku.“; [pozm. návrh 32]

Článek 9 se mění takto:

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. U řízení zahájených podle čl. 5 odst. 9 se újma zpravidla pokládá za zanedbatelnou, je-li podíl dotyčného dovozu na trhu nižší než objemy uvedené v čl. 5 odst. 7. Stejné řízení se neprodleně zastaví, pokud je zjištěno, že dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z vývozní ceny činí méně než 2 %.“

v odstavci 4 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Výše antidumpingového cla nesmí přesahovat zjištěné dumpingové rozpětí , ale měla by být Pokud nebyla zjištěna strukturální narušení v oblasti surovin týkající se dotčeného výrobku v zemi vývozu, je nižší než toto dumpingové rozpětí, jestliže pokud nižší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.“

Toto nižší clo se nepoužije v těchto případech:

a)	jsou zjištěna strukturální narušení nebo výrazné zásahy státu týkající se mimo jiné cen, nákladů a vstupů včetně například surovin a energie, výzkumu a práce, výstupů, prodejů a investic, směnných kurzů a spravedlivých podmínek financování obchodu, týkající se daného výrobku v zemi vývozu;

c)	subjekt, který předložil podnět, reprezentuje různorodé a fragmentované výrobní odvětví tvořené převážně malými a středními podniky;

d)	šetřením nebo samostatným antisubvenčním šetřením bylo alespoň prozatímně zjištěno, že vyvážející země poskytuje jednu nebo více dotací vyvážejícím výrobcům daného výrobku.

Článek 11 se mění takto:

-a)

druhý pododstavec odstavce 2 se nahrazuje tímto:

Přezkum opatření před pozbytím platnosti se zahájí, jestliže žádost obsahuje dostatečné důkazy o tom, že dumping a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbude platnosti. Tuto pravděpodobnost lze opřít například o důkazy o pokračování dumpingu a újmy nebo o důkazy o tom, že odstranění újmy je zcela nebo zčásti výsledkem platných opatření, nebo o důkazy o tom, že okolnosti na straně vývozců nebo podmínky trhu naznačují pravděpodobnost budoucího dumpingu působícího újmu. Tuto pravděpodobnost lze také opřít o pokračující zásahy ze strany země vývozu. [pozm. návrh 77/rev]

v odstavci 5 se doplňuje pododstavec, který zní:

„Pokud po šetření podle odstavce 2 opatření pozbyde platnosti, clo vybrané po datu zahájení takového šetření se vrátí za předpokladu, že o to jsou vnitrostátní celní orgány požádány a tyto orgány takové žádosti vyhoví v souladu s platnými celními předpisy Unie upravujícími vrácení nebo prominutí cla. S tímto vrácením není spojena povinnost dotčených vnitrostátních celních orgánů uhradit úroky.“ [pozm. návrh 35]

b)	odstavec 9 se zrušuje.

Článek 13 se mění takto:

a)	v odstavci 3 se druhá věta nahrazuje tímto: „Zahájení se provede nařízením Komise přijatým po konzultaci s poradním výborem, ve kterém se dá současně pokyn celním orgánům, aby evidovaly dovoz podle čl. 14. odst. 5 nebo aby vyžadovaly složení jistoty.“;

v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Dovoz nepodléhá celní evidenci podle čl. 14 odst. 5 nebo opatřením, pokud je uskutečňován společnostmi, pro které platí osvobození. Řádně odůvodněné žádosti o osvobození se podávají ve lhůtách stanovených nařízením Komise, kterým se zahajuje šetření. Pokud k praktikám, zpracovatelským postupům nebo pracím spojeným s obcházením dojde vně Unie, udělí se osvobození výrobcům daného výrobku, kteří se nepodílejí na praktikách obcházení ve smyslu odstavců 1 a 2 tohoto článku. Pokud k praktikám, zpracovatelským postupům nebo pracím spojeným s obcházením dojde v Unii, udělí se osvobození dovozcům, kteří prokáží, že se nepodílejí na praktikách obcházení ve smyslu odstavců 1 a 2 tohoto článku.“

6a.	V článku 14 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Na základě tohoto nařízení mohou být přijata zvláštní ustanovení, zejména pokud se jedná o společnou definici pojmu původ výrobku obsaženou v nařízení (EHS) č. 2913/92 nebo v souladu s článkem 2 tohoto nařízení .“ [pozm. návrh 36]

6b.

V článku 14 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Poté, co včas informovala členské státy, může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence. Povinná celní evidence dovozu se zavádí na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie. Dovoz může být rovněž celně evidován z podnětu Komise.

Celní evidence dovozu se zavádí ode dne zahájení šetření, pokud podnět výrobního odvětví Unie obsahuje řádně odůvodněnou žádost o evidenci.

Celní evidence se zavádí nařízením, které blíže určí účel opatření a případně odhad částky možného budoucího celního dluhu. Dovoz nesmí být celně evidován po dobu delší než devět měsíců.“ [pozm. návrh 79]

6c.

V článku 14 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Členské státy podávají Komisi každý měsíc zprávu o dovozu výrobků, které jsou předmětem šetření a opatření, a o výši cla vybraného na základě tohoto nařízení. Komise se může po obdržení konkrétní a odůvodněné žádosti zúčastněné strany a po získání stanoviska výboru uvedeného v čl. 15 odst. 2 ohledně této věci rozhodnout poskytnout jim informace o objemu a hodnotě dovozu těchto výrobků.“ [pozm. návrh 75]

6d.

V článku 14 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„7a. Kdykoli má Komise v úmyslu přijmout nebo zveřejnit jakýkoliv dokument, jehož cílem je objasnit zavedenou praxi Komise při uplatňování jakékoliv části tohoto nařízení, konzultuje před jeho přijetím či zveřejněním s Evropským parlamentem a Radou s cílem dosáhnout konsensu s ohledem na schválení daného dokumentu. Tyto procesní požadavky se vztahují i na každou následnou změnu těchto dokumentů. Tyto dokumenty jsou v každém případě v plném souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Žádný takový dokument nerozšiřuje posuzovací pravomoc Komise, jak je vykládána Soudním dvorem Evropské unie, při přijímání opatření.“; [pozm. návrh 39]

V článku 17 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. V případech, kdy je v Unii počet výrobců, vývozců nebo dovozců, kteří na tomto šetření se svým souhlasem spolupracují, typů výrobků nebo obchodů příliš velký, může být šetření omezeno na přiměřený počet stran, výrobků nebo obchodů, který se vybere jako statisticky reprezentativní vzorek na základě informací dostupných v době výběru nebo jako největší reprezentativní objem výroby, prodeje nebo vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. V případě různorodých a fragmentovaných výrobních odvětví tvořených převážně malými a středními podniky by měl konečný výběr stran, pokud je to možné, zohledňovat jejich podíl v dotyčném odvětví. “; [pozm. návrh 40]

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 19a

Informace o prozatímních opatřeních

1. Výrobci v Unii, dovozci a vývozci a jejich reprezentativní sdružení a zástupci země vývozu mohou požádat o informace o plánovaném uložení prozatímních opatření. Žádosti o takové informace se podávají písemně ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření. Tyto informace se těmto stranám poskytnou alespoň dva týdny před uplynutím lhůty uvedené v čl. 7 odst. 1 pro uložení prozatímních cel. Mezi takové informace patří:

a)	shrnutí navržených cel pouze pro informační účely a

podrobné údaje o výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí dostatečného k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, přičemž se patřičně zohlední potřeba splnit povinnost důvěrného zacházení s údaji uvedená v článku 19. Strany mají tři pracovní dny na zaslání připomínek k přesnosti výpočtů. [pozm. návrh 41]

2. V případech, kdy se zamýšlí neuložit prozatímní cla, ale nadále pokračovat v šetření, jsou zúčastněné strany informovány o neuložení cel dva týdny před uplynutím lhůty uvedené v čl. 7 odst. 1 pro uložení prozatímních cel.“;

V článku 21 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Aby mohly příslušné orgány při rozhodování, zda je přijetí opatření v zájmu Unie, přihlédnout ke všem stanoviskům a informacím a vycházet z pevného základu, mohou se výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, reprezentativní uživatelé a reprezentativní organizace spotřebitelů ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení antidumpingového šetření přihlásit a sdělit Komisi informace. Tyto informace nebo jejich přiměřené shrnutí se zpřístupní ostatním stranám uvedeným v tomto odstavci, které se k nim mohou vyjádřit.“ [pozm. návrh 42]

9a.	V článku 22 se doplňuje nový odstavec, který zní: „1a. Jakmile všechny členské státy ratifikují nové úmluvy MOP, provede Komise postupem stanoveným v článku 290 Smlouvy o fungování EU odpovídajícím způsobem aktualizaci přílohy Ia.“; [pozm. návrh 43]

9b.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 22a

Zpráva

1. S cílem usnadnit Evropskému parlamentu a Radě sledování provádění tohoto nařízení, Komise, s patřičným ohledem na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 19, předloží výroční zprávu o uplatňování a provádění tohoto nařízení Evropskému parlamentu a Radě jako součást dialogu ve věci nástroje na ochranu obchodu mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou. Zpráva obsahuje informace o uplatňování prozatímních a konečných opatření, o ukončení šetření bez přijetí opatření, o závazcích, o nových šetřeních, o přezkumech a kontrolních návštěvách a o činnosti různých orgánů odpovědných za sledování provádění tohoto nařízení a za plnění závazků, které z něho vyplývají. Zpráva se zabývá rovněž nástroji na ochranu obchodu, které třetí země použily vůči Unii, a obsahuje informace o nápravě ve výrobním odvětví Unie dotčeném uplatňovanými opatřeními a o odvoláních proti uplatňovaným opatřením. Zahrnuje činnosti úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství Komise pro obchod a aktivity asistenční služby pro malé a střední podniky týkající se uplatňování tohoto nařízení.

2. Evropský parlament může ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy Komise tuto zprávu předloží, pozvat Komisi na schůzi ad hoc svého věcně příslušného výboru, aby přednesla a objasnila veškeré otázky spojené s uplatňováním tohoto nařízení. Zpráva může být rovněž předmětem usnesení.

3. Komise tuto zprávu zveřejní nejpozději do šesti měsíců po jejím předložení Evropskému parlamentu a Radě.“; [pozm. návrh 44]

9c.

Doplňuje se tato příloha:

„Příloha Ia

„Úmluvy MOP uvedené v článcích 7, 8 a 9

Úmluva o nucené nebo povinné práci, č. 29 (1930)

Úmluva o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, č. 87 (1948)

Úmluva o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, č. 98 (1949)

Úmluva o rovném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty, č. 100 (1951)

Úmluva o odstranění nucené práce, č. 105 (1957)

Úmluva o diskriminaci (zaměstnání a povolání), č. 111 (1958)

Úmluva o minimálním věku pro přijetí do zaměstnání, č. 138 (1973)

Úmluva o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce, č. 182 (1999)“; [pozm. návrh 45]

Článek 2

Nařízení (ES) č. 597/2009 se mění takto:

-1.	Název se nahrazuje tímto: „Nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie“; [pozm. návrh 46]

-1a.

Vkládá se nový bod odůvodnění, který zní:

„(9a)

V rámci Unie jsou napadnutelné subvence zpravidla zakázány podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Napadnutelné subvence poskytované třetími zeměmi mají proto zvlášť rušivý účinek na obchod. V průběhu doby se neustále snižovala Komisí povolená výše státní podpory. Pokud jde o antisubvenční nástroj, pravidlo nižšího cla by se proto už nemělo uplatňovat na dovoz ze zemí, které praktikují subvencování.“; [pozm. návrh 47]

-1b.

V článku 1 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Používání jakéhokoliv subvencovaného výrobku v souvislosti s průzkumem pevninského šelfu nebo výlučné ekonomické zóny členského státu nebo s využíváním jeho zdrojů se vykazuje jako dovoz podle tohoto nařízení, a proto podléhá clu, pokud působí újmu výrobnímu odvětví Unie.“ [pozm. návrh 48]

1.	V čl. 9 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto: „1. Pro účely tohoto nařízení se ‚výrobním odvětvím Unie‘ rozumí výrobci obdobných výrobků v Unii jako celek nebo ti z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků v Unii, s těmito výjimkami:“;

1a.

V čl. 10 odst. 1 se pododstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Aniž je dotčen odstavec 8, zahajuje se šetření ke zjištění existence, stupně a účinku údajné subvence na základě písemného podnětu podaného fyzickou nebo právnickou osobou nebo sdružením bez právní subjektivity, které jedná jménem výrobního odvětví Unie. Podnět může rovněž předložit společně výrobní odvětví Unie nebo jakákoli fyzická či právnická osoba nebo sdružení bez právní subjektivity jednající jeho jménem a dále odborové svazy.“; [pozm. návrh 91]

1b.	V čl. 10 odst. 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „V případě různorodých a fragmentovaných výrobních odvětví tvořených převážně malými a středními podniky Komise napomůže k dosažení těchto prahových hodnot prostřednictvím asistenční služby pro malé a střední podniky.“; [pozm. návrh 94]

1c.

V článku 10 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

„8. Pokud se Komise za zvláštních okolností, zejména pokud jde o různorodá a fragmentovaná odvětví tvořená převážně malými a středními podniky, rozhodne zahájit šetření, aniž by obdržela písemný podnět od výrobního odvětví Unie nebo jeho jménem, šetření se uskuteční pouze tehdy, pokud má dostatečné důkazy o existenci napadnutelné subvence, újmě a příčinné souvislosti podle odstavce 2 odůvodňující zahájit šetření.“; [pozm. návrh 49]

1d.

V článku 11 se odstavec 9 nahrazuje tímto:

„9. Při řízeních zahájených podle čl. 10 odst. 11 se šetření ukončí pokud možno v době devíti měsíců. V každém případě musí být tato šetření ukončena do 10 měsíců od jejich zahájení, a to v souladu s učiněnými závěry buď podle článku 13 přijetím závazků, nebo podle článku 15 přijetím konečných opatření. Doba šetření se pokud možno shoduje s rozpočtovým rokem, zejména v případě různorodých a fragmentovaných odvětví tvořených převážně malými a středními podniky.“; [pozm. návrh 51]

V článku 11 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„1111. Výrobci Po unijních výrobcích obdobného výrobku s výjimkou unijních výrobců, kteří jsou malými podniky a mikropodniky, se žádá, aby spolupracovali povinni spolupracovat v řízení zahájeném podle čl. 10 odst. 8. [pozm. návrh 50]

11a. V případě antisubvenčních řízení umožní Komise přístup různorodých a fragmentovaných odvětví tvořených převážně malými a středními podniky k tomuto nástroji prostřednictvím asistenční služby pro malé a střední podniky.

Asistenční služba pro malé a střední podniky šíří povědomí o tomto nástroji, poskytuje informace a vysvětlení o případech, o tom, jak předložit podnět a jak lépe uvést důkazy o napadnutelných subvencích a újmě. Asistenční služba pro malé a střední podniky poskytuje standardizované formuláře pro statistické údaje, které se mají předkládat pro účely reprezentativnosti, a pro dotazníky.

Asistenční služba pro malé a střední podníky je nápomocna při řešení otázek týkajících se vyplňování dotazníků, přičemž zvláštní pozornost věnuje dotazům malých a středních podniků ohledně šetření zahájených podle čl. 10 odst. 8. V co největší míře pomáhá snižovat zátěž způsobenou jazykovou bariérou.

V případě, že malé a střední podniky poskytnou přímé důkazy o napadnutelných subvencích, asistenční služba pro malé a střední podniky poskytuje malým a středním podnikům informace o vývoji objemu a hodnoty dovozu dotčeného výrobku v souladu s čl. 24 odst. 6.

Asistenční služba pro malé a střední podniky sděluje rovněž, jaké jsou další možnosti navázání kontaktu a spolupráce s úředníkem pro slyšení a vnitrostátními celními orgány. Asistenční služba pro malé a střední podniky informuje tyto podniky také o tom, jaké jsou možnosti a podmínky podání žádosti o přezkoumání daných opatření a vrácení uhrazených napadnutelných cel. [pozm. návrh 52]

11b. Komise zajistí všem zúčastněným stranám co nejlepší přístup k informacím tím, že umožní zavedení informačního systému, v jehož rámci je zúčastněným stranám zasláno upozornění pokaždé, když je vyšetřovací spis doplněn o nové informace nedůvěrné povahy. Informace nedůvěrné povahy jsou rovněž přístupné prostřednictvím internetové platformy. [pozm. návrh 53]

11c. Komise zajistí účinný výkon procesních práv zúčastněných stran a případně prostřednictvím úředníka pro slyšení zajistí, aby řízení probíhalo nestranně, objektivně a bez zbytečných prodlev. [pozm. návrh 54]

11d. Komise vydává na žádost zúčastněných stran dotazníky pro řízení ve všech úředních jazycích Unie.“; [pozm. návrh 55]

V článku 12 se odstavec 1 se mění takto:

-a)	druhý pododstavec se nahrazuje tímto: „Prozatímní clo může být uloženo nejdříve 60 dnů a nejpozději šest měsíců po zahájení řízení.“; [pozm. návrh 56]

a)	třetí pododstavec se nahrazuje tímto: „Výše prozatímního vyrovnávacího cla nesmí být vyšší než předběžně zjištěná celková výše napadnutelných subvencí.“;

b)	doplňuje se nový pododstavec, který zní: „Prozatímní opatření se neuplatní ve lhůtě dvou týdnů po zaslání informací zúčastněným stranám podle článku 29b. Poskytnutím takových informací není dotčeno jakékoli další rozhodnutí, které Komise případně přijme.“ [pozm. návrh 57]

3a.

V článku 13 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Pokud byla předběžně stanovena existence subvence a újmy, Komise může přijmout dobrovolné závazky, kterými se:

a)	vláda země původu a/nebo vývozu zaváže zrušit nebo omezit subvenci nebo přijmout jiná opatření týkající se jejích účinků; nebo

b)	vývozce zaváže, že změní ceny svých výrobků nebo přestane výrobky vyvážet na dané území tak dlouho, dokud jsou vývozům poskytovány napadnutelné subvence, za předpokladu, že Komise po zvláštní konzultaci s poradním výborem určí, že poškozující účinek subvencí je odstraněn.

V takovém případě a po dobu platnosti takovýchto závazků se neuplatní prozatímní cla uložená Komisí v souladu s čl. 12 odst. 3 nebo konečná cla uložená Radou v souladu s čl. 15 odst. 1 na příslušné dovozy dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, které jsou uvedeny v rozhodnutí Komise o přijetí uvedených závazků a ve všech následných změnách takového rozhodnutí.

Pravidlo nižšího cla se nepoužije pro ceny dohodnuté podle těchto závazků v rámci antisubvenčního řízení.“; [pozm. návrh 58]

3b.

V článku 13 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Strany, které nabízejí závazek, musí předložit jeho smysluplné znění v provedení, které nemá důvěrnou povahu, aby mohlo být poskytnuto stranám zúčastněným na šetření , Evropskému parlamentu a Radě . Smluvní strany budou požádány, aby poskytly co nejvíce informací o obsahu a povaze podniku a vzaly přitom náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 29. Komise dále před přijetím takové nabídky konzultuje výrobní odvětví Unie ve věci hlavních rysů a fungování závazku.“; [pozm. návrh 59]

V článku 14 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Napadnutelná subvence se považuje za nepatrnou, pokud její hodnota činí méně než 1 % hodnoty výrobku, s výjimkou případu, kdy při šetřeních, která se týkají dovozu z rozvojových zemí, se subvence považuje za nepatrnou, pokud její hodnota činí méně než 2 % hodnoty výrobku.“;

5.	V čl. 15 odst. 1 se poslední pododstavec nahrazuje tímto: „Výše vyrovnávacího cla nesmí být vyšší než zjištěná výše napadnutelných subvencí.“;

Článek 22 se mění takto:

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud po skončení šetření podle článku 18 opatření pozbyde platnosti, clo vybrané po datu zahájení takového šetření se vrátí. Vrácení by se mělo požadovat od vnitrostátních celních orgánů v souladu s platnými celními předpisy Unie.“ [pozm. návrh 60]

b)	odstavec 6 se zrušuje.

Článek 23 se mění takto:

a)	netýká se českého znění.

b)	v odstavci 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Pokud k praktikám, postupům nebo pracím spojeným s obcházením dojde vně Unie, osvobození lze udělit výrobcům dotčeného výrobku, o kterých se zjistí, že se nepodílejí na praktikách obcházení ve smyslu odstavce 3.“;

c)	v odstavci 6 se třetí pododstavec nahrazuje tímto: „Pokud k praktikám, postupům nebo pracím spojeným s obcházením dojde v Unii, osvobození se může udělit dovozcům, kteří prokáží, že se nepodílejí na praktikách obcházení ve smyslu odstavce 3.“

7a.	V článku 24 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Na základě tohoto nařízení mohou být přijata zvláštní ustanovení, zejména pokud se jedná o společnou definici pojmu původ výrobku obsaženou v nařízení (EHS) č. 2913/92 nebo v souladu s článkem 2 tohoto nařízení.“ [pozm. návrh 61]

7b.

V článku 24 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

Povinná celní evidence dovozu se zavádí na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie. Dovoz může být rovněž celně evidován z podnětu Komise.

Celní evidence dovozu se zavádí ode dne zahájení šetření, pokud podnět výrobního odvětví Unie obsahuje řádně odůvodněnou žádost o evidenci.

7c.

V článku 24 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Členské státy podávají Komisi každý měsíc zprávu o dovozu výrobků, které jsou předmětem šetření a opatření, a o výši cla vybraného na základě tohoto nařízení. Komise se může po obdržení konkrétní a odůvodněné žádosti zúčastněné strany a po získání stanoviska výboru uvedeného v čl. 25 odst. 2 ohledně této věci rozhodnout poskytnout jim informace o objemu a hodnotě dovozu těchto výrobků.“; [pozm. návrh 76]

7d.

V článku 24 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„7a. Kdykoli má Komise v úmyslu přijmout nebo zveřejnit jakýkoliv dokument, jehož cílem je objasnit zavedenou praxi Komise při uplatňování jakékoli části tohoto nařízení, konzultuje před jeho přijetím či zveřejněním Evropský parlament a Radu s cílem dosáhnout konsensu s ohledem na schválení daného dokumentu. Tyto procedurální požadavky se vztahují i na každou následnou změnu těchto dokumentů. Tyto dokumenty jsou v každém případě plně v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Žádný takový dokument nemůže rozšířit posuzovací pravomoc Komise, jak je vykládána Soudním dvorem Evropské unie, při přijímání opatření.“; [pozm. návrh 64]

V čl. 27 odst. 1 se uvozující věta nahrazuje tímto V článku 27 se odstavec 1 nahrazuje tímto :

„1. V případech, kdy je v Unii počet výrobců, vývozců nebo dovozců , kteří spolupracují na šetření, nebo typů výrobků nebo obchodních operací příliš velký, může být šetření omezeno na:

a)	přiměřený počet stran, výrobků nebo obchodních operací, který se vybere jako statisticky reprezentativní vzorek na základě informací dostupných v době výběru; nebo

b)	největší reprezentativní objem výroby, prodeje nebo vývozu, který může být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán.

‚V případě různorodých a fragmentovaných výrobních odvětví tvořených převážně malými a středními podniky vezme konečný výběr stran, pokud je to možné, v úvahu jejich podíl v dotyčném odvětví.‘“; [pozm. návrh 65]

Za článek 29 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 29b

Informace o prozatímních opatřeních

1. Výrobci v Unii, dovozci a vývozci a jejich reprezentativní sdružení a země původu a/nebo vývozu mohou požádat o informace o plánovaném uložení prozatímních cel. Žádosti o takové informace se podávají písemně ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření. Tyto informace se těmto stranám poskytnou alespoň dva týdny před uplynutím lhůty uvedené v čl. 12 odst. 1 pro uložení prozatímních cel.

Mezi takové informace patří:

a)	shrnutí navržených cel pouze pro informační účely a

b)	podrobné údaje o výpočtu rozpětí subvence a rozpětí dostatečného k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, přičemž musí být patřičně zohledněna potřeba splnit povinnost důvěrného zacházení s údaji uvedená v článku 29. Strany mají tři pracovní dny na zaslání připomínek k přesnosti výpočtů.

10.

V článku 31 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Aby mohly příslušné orgány při rozhodování, zda je přijetí opatření v zájmu Unie, přihlédnout ke všem stanoviskům a informacím a vycházet z pevného základu, mohou se výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, reprezentativní uživatelé a reprezentativní organizace spotřebitelů ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření ohledně vyrovnávacích opatření přihlásit a sdělit Komisi informace. Tyto informace nebo jejich odpovídající shrnutí se zpřístupní ostatním stranám uvedeným v tomto odstavci, které se k nim mohou vyjádřit.“ [pozm. návrh 67]

10a.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 33a

Zpráva

1. S cílem usnadnit Evropskému parlamentu a Radě sledování provádění tohoto nařízení, Komise, s patřičným ohledem na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 19, předloží výroční zprávu o uplatňování a provádění tohoto nařízení Evropskému parlamentu a Radě jako součást dialogu ve věci nástroje na ochranu obchodu mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou. Zpráva obsahuje informace o uplatňování prozatímních a konečných opatření, o ukončení šetření bez přijetí opatření, o závazcích, o nových šetřeních, o přezkumech a kontrolních návštěvách a o činnosti různých orgánů odpovědných za sledování uplatňování tohoto nařízení a za plnění závazků, které z něho vyplývají. Zpráva se zabývá rovněž nástroji na ochranu obchodu, které třetí země použily vůči Unii, a obsahuje informace o nápravě ve výrobním odvětví Unie dotčeném uplatňovanými opatřeními a o odvoláních proti uplatňovaným opatřením. Zahrnuje činnosti úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství Komise pro obchod a aktivity asistenční služby pro malé a střední podniky týkající se uplatňování tohoto nařízení.

2. Evropský parlament může ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy Komise tuto zprávu předloží, pozvat Komisi na schůzi ad hoc svého věcně příslušného výboru, aby přednesla a objasnila veškeré otázky spojené s uplatňováním tohoto nařízení.” Zpráva může být rovněž předmětem usnesení.

3. Komise tuto zprávu zveřejní nejpozději do šesti měsíců po jejím předložení Evropskému parlamentu a Radě.“ [pozm. návrh 68]

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Bude konsolidováno s nařízením (ES) č. 1225/2009 a nařízením (ES) č. 597/2009 do … (*2) . [pozm. návrh 69]

Článek 4

Toto nařízení se použije na všechna šetření vyhlášená v oznámení o zahájení řízení podle čl. 10 odst. 11 nařízení (ES) č. 597/2009 nebo podle čl. 5 odst. 9 nařízení (ES) č. 1225/2009 v Úředním věstníku Evropské unie po dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93).

(*2) Tři měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/952

P7_TA(2014)0421

Statut a financování evropských politických stran a evropských politických nadací ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (COM(2012)0499 – C7-0288/2012 – 2012/0237(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/94)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0499),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 224 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0288/2012),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 7. února 2013 (1),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. února 2013 (2),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. ledna 2013 (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o uplatňování nařízení (ES) č. 2004/2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni (4),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 5. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska a Rozpočtového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A7-0140/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 67, 7.3.2013, s. 1.

(2) Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 90.

(3) Úř. věst. C 62, 2.3.2013, s. 77.

(4) Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 46.

P7_TC1-COD(2012)0237

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/953

P7_TA(2014)0422

Financování evropských politických stran ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud jde o financování evropských politických stran (COM(2012)0712 – C7-0393/2012 – 2012/0336(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/95)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0712),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 322 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, v souladu s nimiž Komise předložila návrh Parlamentu (C7-0393/2012),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora ze dne 7. února 2013 (1),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 31. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0200/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 67, 7.3.2013, s. 1.

P7_TC1-COD(2012)0336

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud jde o financování evropských politických stran

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU, Euratom) č. 1142/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/954

P7_TA(2014)0423

Finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (COM(2013)0639 – C7-0303/2013 – 2013/0313(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/96)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0639),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 322 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, v souladu s nimiž Komise předložila návrh Parlamentu (C7-0303/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 3. prosince 2013 (1),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 28. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0108/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 4, 8.1.2014, s. 1.

P7_TC1-COD(2013)0313

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. …/2014, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU, Euratom) č. 547/2014.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Společné prohlášení o odděleném udělování absolutoria společným podnikům podle článku 209 finančního nařízení

Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že aby společné podniky mohly využívat přínosů zjednodušených finančních pravidel, jež jsou lépe uzpůsobena jejich povaze vycházející z partnerství veřejného a soukromého sektoru, měly by být společné podniky zřízeny na základě článku 209 finančního nařízení.

Uvedené tři orgány se nicméně rovněž dohodly na následujícím:

—

S ohledem na zvláštní povahu a stávající status společných podniků a s cílem zachovat kontinuitu 7. rámcového programu by společné podniky měly i nadále podléhat oddělenému udělování absolutoria ze strany Evropského parlamentu na doporučení Rady. Z tohoto důvodu budou do základních právních aktů, jimiž se společné podniky zřizují v rámci programu Horizont 2020, zaneseny zvláštní odchylky od článku 209 finančního nařízení. Předmětem těchto odchylek bude oddělené udělování absolutoria, jakož i veškeré další nezbytné úpravy.

—

Aby společné podniky mohly přínosů zjednodušení zavedených novým finančním rámcem využívat neprodleně, je nezbytné, aby vstoupilo v platnost nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, na něž odkazuje článek 209 finančního nařízení.

Evropský parlament a Rada berou na vědomí, že Komise:

—	zajistí, aby finanční pravidla společných podniků obsahovala odchylky od vzorového finančního nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, jimiž bude zohledněna skutečnost, že je v jejich základních aktech stanoveno oddělené udělování absolutoria;

—	zamýšlí navrhnout potřebné úpravy článku 209 a čl. 60 odst. 7 finančního nařízení v rámci jeho budoucí revize.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/956

P7_TA(2014)0424

Emise oxidu uhličitého z námořní dopravy ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (COM(2013)0480 – C7-0201/2013 – 2013/0224(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/97)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0480),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0201/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. října 2013 (1),

—	po konzultaci s Výborem regionů,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0080/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 170.

P7_TC1-COD(2013)0224

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého skleníkových plynů z námořní dopravy a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 [pozm. návrh 1]

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Klimaticko-energetický balíček (4), který vyzývá všechna hospodářská odvětví včetně odvětví mezinárodní námořní dopravy, aby přispěla k dosažení snížení emisí, stanoví jasný mandát: „… Pokud členské státy do 31. prosince 2011 neschválí mezinárodní dohodu Mezinárodní námořní organizace (IMO), která by do svých cílů v oblasti snižování emisí zahrnula rovněž emise z mezinárodní námořní dopravy, nebo pokud Společenství do stejného dne neschválí žádnou takovou dohodu uzavřenou v rámci UNFCCC, měla by Komise předložit návrh na zahrnutí emisí z mezinárodní námořní dopravy v souladu s harmonizovanými postupy do závazku Společenství v oblasti snižování emisí s cílem, aby navrhovaný akt vstoupil v platnost do roku 2013. Uvedený návrh by měl minimalizovat veškeré nepříznivé dopady na konkurenceschopnost Společenství a přihlížet rovněž k potenciálním přínosům pro životní prostředí.“

(1a)	Námořní doprava má dopad na světové klima a kvalitu ovzduší v důsledku emisí oxidu uhličitého (CO2) a dalších emisí, včetně oxidů dusíku (NOx), oxidů síry (SOx), metanu (CH4), částic a elementárního uhlíku. [pozm. návrh 2]

(1b)

Mezinárodní námořní doprava zůstává jediným dopravním odvětvím, které není zahrnuto do unijních závazků ke snižování emisí skleníkových plynů. Podle posouzení dopadů, které je připojeno k návrhu tohoto nařízení, emise CO2 z mezinárodní námořní dopravy v rámci Unie vzrostly mezi lety 1990 a 2007 o 48 %. [pozm. návrh 3]

(1c)

Vzhledem k rychlému vývoji vědeckých poznatků o tomto dopadu by mělo být v rámci tohoto nařízení pravidelně prováděno aktualizované posuzování dopadu námořní dopravy na světové klima, které nesouvisí s CO2. Na základě tohoto hodnocení a s přihlédnutím k usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2011 o komplexním přístupu k jiným antropogenním emisím ovlivňujícím klima, než jsou emise CO2, by Komise měla analyzovat dopad na politiky a opatření za účelem snížení těchto emisí. [pozm. návrh 4]

(1d)

Komise by se měla rovněž zabývat dalšími činnostmi vedoucími k emisím skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší, na které se nevztahuje toto nařízení, tj. používání chladících prostředků na rybářských lodích a emise způsobené vypařováním při nakládání a vykládání paliva a volně loženého zboží (např. těkavé organické sloučeniny, částice). [pozm. návrh 5]

(1e)

Bílá kniha Komise z roku 2011 „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ ze dne 28. března 2011 vybízí ke snížení emisí z námořní dopravy do roku 2050 o 40 % (pokud možno 50 %) ve srovnání s úrovněmi roku 2005, a to zejména uplatňováním zásady „uživatel platí“ a zásady „znečišťovatel platí“. [pozm. návrh 6]

(1f)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2011 k „Plánu jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ vyzývá k celounijnímu jednotnému 30 % snížení emisí CO2 a znečišťujících látek v lodní dopravě, k němuž mají přispět dohody IMO o indexu energeticky účinného designu (EEDI) a o plánu řízení energetické účinnosti lodí (SEEMP). [pozm. návrh 7]

(2)

V červenci 2011 přijala IMO technická a provozní opatření, zejména EEDI pro nové lodě a SEEMP, která přinesou zlepšení v podobě snížení očekávaného nárůstu emisí skleníkových plynů, nemohou však sama o sobě vést k nezbytnému absolutnímu snížení emisí skleníkových plynů z mezinárodní námořní dopravy, a udržet tak krok s úsilím o dosažení globálního cíle, kterým je omezení nárůstu globální teploty na 2 oC.

(3)

Podle údajů poskytnutých organizací IMO by uplatněním provozních opatření a využitím stávajících technologií bylo možné snížit specifickou spotřebu energie a emise CO2 až o 75 % o 25 až 75 % , přičemž značnou část uvedených opatření lze považovat za nákladově efektivní a jako taková by mohla přinést odvětví čistý zisk , jelikož snížené náklady na palivo zaručují návratnost veškerých provozních či investičních nákladů. [pozm. návrh 8]

(4)

Nejlepší možností, jak na úrovni Unie snížit emise oxidu uhličitého z námořní dopravy, zůstává provedení tržního opatření, tj. stanovení cen emisí nebo poplatku, což vyžaduje zřízení systému pro monitorování, vykazování a ověřování (MVO) emisí CO2 skleníkových plynů na základě spotřeby paliva u lodí. což představuje první krok Shromáždění údajů o těchto emisích je prvním krokem odstupňovaného přístupu odůvodněného potřebou snížit tyto emise a vedoucího k začlenění emisí z námořní dopravy do závazku Unie ohledně snižování emisí skleníkových plynů. Přístup veřejnosti k údajům o emisích přispěje k odstranění mnoha tržních překážek, které brání přijetí řady opatření snižujících náklady, jež by omezila emise z tohoto odvětví. [pozm. návrh 9]

(5)

Přijetí opatření za účelem snižování emisí skleníkových plynů a spotřeby paliva brání překážky na trhu, které souvisejí např. s nedostatkem spolehlivých informací o tom, jakou mají lodě nebo technologie pro dodatečné vybavování lodí spotřebu paliva, s nedostatečným přístupem k finančním prostředkům na investice do účinnosti lodí a s rozdělením pobídek, neboť vlastníci plavidel by ze svých investic do účinnosti lodí neměli žádný prospěch, jelikož účty za palivo hradí provozovatelé.

(6)

Výsledky konzultací zúčastněných stran a diskuse s mezinárodními partnery naznačují, že odstupňovaný přístup k začlenění emisí z námořní dopravy do závazku Unie ohledně snižování emisí skleníkových plynů by měl být uplatňován zároveň s provedením spolehlivého systému pro MVO pro emise CO2 skleníkových plynů z námořní dopravy, který bude prvním krokem, přičemž ceny těchto emisí budou stanoveny a později budou zavedeny nové nástroje politiky, tj. stanovení cen emisí a poplatku . Díky tomuto přístupu je snadnější dosáhnout na mezinárodní úrovni podstatného pokroku v jednáních o dohodě o cílech snižování emisí skleníkových plynů a o dalších opatřeních k dosažení tohoto snižování při minimálních nákladech. [pozm. návrh 10]

(7)

Zavedením systému Unie pro MVO bude podle předpokladů do roku 2030 dosaženo snížení emisí až o 2 % ve srovnání se scénářem, podle nějž by žádná opatření přijata nebyla, a úhrnných čistých úspor nákladů ve výši až 1,2 miliardy EUR, neboť systém MVO by mohl přispět k odstranění překážek na trhu zejména těch, které souvisejí s nedostatkem informací o účinnosti lodí. Toto snížení nákladů na přepravu by mělo usnadnit mezinárodní obchod. Spolehlivý systém pro MVO je navíc základním předpokladem každého tržního opatření či normy účinnosti jiných opatření zaměřených na zajištění lepšího základu pro zásadu „znečišťovatel platí“ , ať jsou uplatňovány na úrovni Unie či celosvětově. Vzhledem k mezinárodní povaze lodní dopravy by byl celosvětově dohodnutý postup upřednostňovanou a nejúčinnější metodou snižování emisí z mezinárodní lodní dopravy . Rovněž poskytuje spolehlivé údaje, které umožňují stanovit přesné cíle snižování emisí a posoudit pokrok v úsilí námořní dopravy přispět k dosažení nízkouhlíkového hospodářství. [pozm. návrh 11]

(8)

Pro účely monitorování by měly být za relevantní považovány všechny plavby v rámci Unie, všechny plavby z posledního přístavu mimo Unii do prvního přístavu určení v Unii a všechny plavby z přístavu v Unii do příštího přístavu určení mimo Unii. Monitorování by se mělo vztahovat také na emise CO2 skleníkových plynů v přístavech Unie, a to i na případy, kdy lodě kotví nebo se pohybují po přístavu, zejména proto, že jsou k dispozici zvláštní opatření a alternativní technologie ke snížení či eliminaci těchto emisí , jako jsou například infrastruktury pro využívání pobřežní elektřiny na lodích . Tato pravidla by měla být uplatňována nediskriminačně na všechny lodě bez ohledu na jejich vlajku. [pozm. návrh 12]

(8a)

Vzhledem k územní působnosti a s ní souvisejícímu monitorování emisí skleníkových plynů mimo území členských států a vzhledem k zapojení společností sídlících po celém světě by Komise měla třetí státy o systému pro MVO včas a vhodným způsobem informovat, aby tak dosáhla co nejširšího mezinárodního přijetí. [pozm. návrh 13]

(9)

Navrhovaný systém pro MVO by měl mít formu nařízení, a to vzhledem ke složité a vysoce technické povaze zaváděných ustanovení, potřebě vytvořit jednotná pravidla použitelná v celé Unii, která budou odrážet mezinárodní povahu námořní dopravy, v jejímž rámci se podle předpokladů vysoký počet lodí zastaví v různých členských státech, a s cílem usnadnit provádění v celé Unii.

(10)

Spolehlivý systém Unie pro MVO z lodí by měl vycházet z výpočtu emisí ze spotřebovaného paliva spotřebovaného nebo z přesného vykazování skutečných emisí při plavbách do přístavů v Unii a z nich, jelikož údaje o prodeji paliva nemohou kvůli velkým kapacitám lodních nádrží poskytnout dostatečně přesné odhady spotřeby paliva v rámci této specifické působnosti. [pozm. návrh 14]

(11)

Systém Unie pro MVO by se měl také vztahovat na jiné důležité informace důležité z hlediska klimatu, které umožní stanovit účinnost lodí nebo s cílem důkladněji analyzovat příčiny ovlivňující vznik emisí , uvést Tato oblast působnosti rovněž uvádí systém Unie pro MVO do souladu s mezinárodními iniciativami, které mají za cíl zavést normy účinnosti pro stávající lodě, přičemž se vztahuje také na provozní opatření, a přispívá přispět k odstranění překážek na trhu souvisejících s nedostatkem informací. [pozm. návrh 15]

(12)

Aby se minimalizovala administrativní zátěž vlastníků a provozovatelů lodí, zejména malých a středních podniků, a optimalizoval poměr přínosů a nákladů spojených se systémem pro MVO, aniž by se zároveň oslabil cíl, který spočívá v pokrytí jednoznačně převládajícího podílu emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, měla by se pravidla MVO vztahovat pouze na velké producenty emisí. Po podrobné objektivní analýze velikostí a emisí lodí připlouvajících do přístavů Unie a odplouvajících z přístavů Unie byla zvolena hranice hrubé prostornosti 5 000 tun. Lodě o hrubé prostornosti nad 5 000 tun představují přibližně 55 % počtu lodí, jež se zastavují v přístavech Unie, a vypouštějí přibližně 90 % souvisejících emisí. Tato nediskriminační hranice by zaručila, aby byli pokryti nejdůležitější producenti emisí. Nižší hranice by měla za následek vyšší administrativní zátěž, zatímco vyšší hranice by omezila pokrytí emisí, a tím také environmentální účinnost tohoto systému.

(13)

Aby se dále snížila administrativní zátěž vlastníků a provozovatelů lodí, měla by se pravidla monitorování zaměřit na CO2 jakožto na zdaleka nejvýznamnější skleníkový plyn produkovaný námořní dopravou, který se na celkových emisích skleníkových plynů z tohoto odvětví podílí až z 98 %. [pozm. návrh 17]

(14)

Pravidla by měla zohlednit stávající požadavky a údaje, které jsou již k dispozici na palubách plavidel; proto by mělo být vlastníkům lodí umožněno, aby si zvolili jednu z těchto čtyř metod monitorování: využívání dodacích listů zásobníků, monitorování nádrží s lodním palivem, průtokoměry pro příslušné procesy spalování nebo přímé měření emisí. Plán monitorování emisí pro konkrétní loď by měl výběr metody dokumentovat a uvádět další informace o jejím uplatňování.

(15)

Každá společnost, která za loď provozující činnosti v rámci námořní dopravy po celé vykazované období nese odpovědnost, by měla být považována za odpovědnou za veškeré požadavky na monitorování a vykazování, jež jsou s tímto vykazovaným obdobím spjaty, a to včetně předkládání uspokojivě ověřené zprávy o emisích. V případě změny vlastníka ponese nový vlastník odpovědnost pouze za povinnosti spojené s monitorováním a vykazováním, které se týkají vykazovaného období, v němž došlo ke změně vlastníka. Aby se plnění těchto povinností usnadnilo, měl by nový vlastník obdržet kopii posledního plánu monitorování a popřípadě také dokument o souladu. Změna vlastníka by také měla vést ke změnám v plánu monitorování, aby si nový vlastník plavidla mohl zvolit vlastní metodu monitorování.

(16)

Systém Unie pro MVO by se v této fázi neměl vztahovat na jiné skleníkové plyny, látky s dopadem na klima ani látky znečišťující ovzduší, aby se zabránilo požadavku instalovat nedostatečně spolehlivé a komerčně nedostupné měřicí zařízení, což by mohlo provádění systému Unie pro MVO zdržet. je příležitostí k zajištění koherentní regulace odvětví lodní dopravy vzhledem k dalším odvětvím. [pozm. návrh 18]

(16a)

Úmluva MARPOL zahrnuje povinné uplatňování EEDI u nových lodí a používání SEEMP v celém světovém loďstvu. [pozm. návrh 19]

(17)

Aby se minimalizovala administrativní zátěž vlastníků a provozovatelů lodí, mělo by být vykazování a zveřejňování informací prováděno ročně. Tím, že bude zveřejňování informací o emisích, spotřebě paliva a účinnosti omezeno na roční průměry a souhrnné údaje, by se měla vyřešit otázka důvěrnosti. Údaje vykazované Komisi by měly být ve statistikách použity do té míry, v jaké jsou tyto údaje relevantní pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky v souladu s rozhodnutím Komise 2012/504/EU (5).

(18)

Ověřování prováděné akreditovanými ověřovateli by mělo zaručit, že plány monitorování a zprávy o emisích jsou správné a v souladu s požadavky definovanými tímto nařízením. Požadavky na způsobilost jsou tudíž nezbytné k tomu, aby ověřovatel mohl vykonávat ověřovací činnosti podle tohoto nařízení. Důležitým prvkem, který ověřování zjednoduší, je fakt, že ověřovatelé by měli důvěryhodnost vykazovaných údajů kontrolovat porovnáním s odhady vycházejícími z údajů o sledování lodí a vlastností lodí. Tyto odhady by mohla poskytnout Komise. Ověřovateli by měly být nezávislé a kvalifikované osoby nebo právní subjekty akreditované vnitrostátními akreditačními orgány zřízenými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (6). [pozm. návrh 20]

(19)	Aby bylo možné soulad s povinnostmi ohledně monitorování, vykazování a ověřování prokázat, měl být dokument o souladu vydaný ověřovatelem uložen na palubě lodi. Ověřovatelé by měli o vydání takovýchto dokumentů informovat Komisi.

(20)	Vzhledem ke svým zkušenostem s obdobnými úkony týkajícími se námořní bezpečnosti by Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) měla Komisi podporovat tím, že bude vykonávat určité úkoly.

(21)

V případě, že ustanovení tohoto nařízení nebudou dodržena, by měly být uloženy sankce. Plnění povinností spojených se systémem pro MVO by mělo být prosazováno pomocí stávajících nástrojů, jmenovitě těch, které byly zavedeny použitím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES (8), a na základě informací o vydání dokumentů o souladu. Dokumenty, které potvrzují, že loď plní povinnosti ohledně monitorování a vykazování, by Komise měla doplnit do seznamu osvědčení a dokumentů uvedených v čl. 13 odst. 1 směrnice 2009/16/ES.

(22)

Směrnice 2009/16/ES stanoví, že lodě mají být zadrženy, nemají-li osvědčení, která musí mít na palubě. Pro případy, kdy loď neplní povinnosti související s monitorováním a vykazováním po více než jedno vykazované období, je nicméně vhodné stanovit možnost vyhoštění. To by mělo být uplatňováno tak, aby bylo možné situaci v přiměřené době napravit.

(23)	Mělo by být změněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (9), aby stanovilo požadavky ohledně monitorování a vykazování emisí z námořní dopravy členskými státy podle tohoto nařízení.

(24)

Systém Unie pro MVO by měl sloužit jako vzor pro provedení systému pro MVO na celosvětové úrovni. Globální systém pro MVO je vhodnější, jelikož jej lze vzhledem k širší oblasti působnosti považovat za účinnější. V této souvislosti by Komise měla pravidelně sdílet relevantní informace o provádění tohoto nařízení s organizací IMO a dalšími příslušnými mezinárodními subjekty a měla by organizaci IMO předkládat náležitá podání. Bude-li dosaženo dohody o globálním systému pro MVO, Komise by měla systém Unie pro MVO přezkoumat a uvést jej s tímto globálním systémem do souladu.

(25)

Aby se v co největším rozsahu využily nejlepší dostupné postupy a vědecké důkazy, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o přezkum určitých technických aspektů monitorování a vykazování emisí CO2 skleníkových plynů z lodí a o další upřesnění pravidel pro ověřování zpráv o emisích a akreditaci ověřovatelů. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravných prací vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 21]

(26)

Aby byly zaručeny jednotné podmínky pro využívání automatizovaných systémů a standardních elektronických šablon, které umožní, aby byly Komisi a zúčastněným státům jednotně podávány zprávy o emisích a další důležité informace důležité z hlediska klimatu, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto nezbytné pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10). [pozm. návrh 22]

(27)

Cíle navrhovaného opatření, tedy monitorování, vykazování a ověřování emisí CO2 skleníkových plynů z lodí jakožto prvního kroku odstupňovaného přístupu, který má tyto emise snížit a naplnit cíle stanovené v bílé knize Komise nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru“ , nelze vzhledem k mezinárodní povaze námořní dopravy uspokojivě dosáhnout, budou-li členské státy jednat samostatně, a proto jej lze z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. [pozm. návrh 23]

(28)	Pravidla, jimiž se stanoví systém pro MVO, by měla být v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (11) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (12).

(29)	Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost dne 1. července 2015, aby se zaručilo, že členské státy a příslušné zúčastněné strany budou mít dostatek času na to, aby přijaly nezbytná opatření k účinnému uplatnění tohoto nařízení dříve, než dne 1. ledna 2018 začne první vykazované období,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro přesné monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého (CO2) skleníkových plynů a dalších důležitých informací důležitých z hlediska klimatu pocházejících z lodí, které připlouvají do přístavů spadajících do jurisdikce členského státu, pohybují se mezi těmito přístavy nebo z nich odplouvají, aby se podpořilo nákladově efektivní snižování emisí CO2 skleníkových plynů z námořní dopravy. [pozm. návrh 24]

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na lodě o hrubé prostornosti přesahující 5 000 tun a emise, které vypouštějí při plavbách z posledního přístavu, ve kterém loď zastavila, do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu a z přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu do příštího přístavu určení, jakož i při plavbách mezi přístavy spadajícími do jurisdikce členského státu.

2. Toto nařízení se nevztahuje na válečné lodě, pomocná námořní válečná plavidla, lodě, které loví či zpracovávají ryby, dřevěné lodě jednoduché konstrukce, lodě bez mechanického pohonu a státní plavidla, jež nejsou používána k obchodním účelům. [pozm. návrh 26]

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)	„emisemi“ se rozumí objem CO2 vypouštěný do ovzduší loděmi uvedenými v článku 2;

b)	„přístavem určení“ se rozumí přístav, v němž loď zastaví, aby naložila či vyložila náklad nebo aby se mohli vylodit či nalodit cestující, s výjimkou zastávek, jejichž jediným účelem je doplnění paliva, získání čerstvých zásob a/nebo vystřídání posádky;

c)	„společností“ se rozumí vlastník lodi uvedené v článku 2 nebo jiná osoba, např. správce či nájemce plavidla bez posádky, která od vlastníka lodi převzala odpovědnost za její provozování;

d)	„hrubou prostorností“ se rozumí metrická hrubá prostornost vypočtená v souladu s předpisy pro vyměřování, které jsou uvedeny v příloze 1 Mezinárodní úmluvy o vyměřování lodí z roku 1969;

e)	„ověřovatelem“ se rozumí právnická osoba, která provádí ověřování a je akreditována vnitrostátním akreditačním orgánem podle nařízení (ES) č. 765/2008 a tohoto nařízení , nebo agentura pověřená správou systému vytváření modelů pro monitorování emisí z lodí ; [pozm. návrh 28]

f)	„ověřením“ se rozumějí činnosti prováděné ověřovatelem za účelem posouzení souladu dokumentů předaných společností s požadavky podle tohoto nařízení;

„dalšími důležitými informacemi důležitými z hlediska klimatu“ se rozumějí informace související se spotřebou s emisemi skleníkových plynů v důsledku spotřeby paliva, vykonávanou přepravou ujetou vzdáleností, možnostmi využívání pobřežní elektřiny a energetickou účinností lodí, které umožňují analyzovat vývoj emisí a posoudit zjistit výkonnost lodí; [pozm. návrh 29]

h)	„emisním faktorem“ se rozumí průměrná míra emisí skleníkového plynu vzhledem k údajům o činnosti zdrojového toku za předpokladu, že při spalování dojde k úplné oxidaci a při všech ostatních chemických reakcích k úplné konverzi;

„nejistotou“ se rozumí parametr související s výsledkem měření, který charakterizuje rozptyl hodnot, jež by mohly být rozumně přiřazeny danému výsledku, včetně vlivů systematických i náhodných činitelů, vyjádřený v procentech a charakterizující interval spolehlivosti kolem střední hodnoty zahrnující 95 % z odvozených hodnot, s přihlédnutím k asymetrii rozptýlení hodnot;

j)	„konzervativním“ se rozumí, že je definován soubor předpokladů, aby se zajistilo, že nedojde k podhodnocení ročních emisí nebo nadhodnocení vzdáleností či objemu přepravovaného nákladu; [pozm. návrh 30]

k)	„tunami CO2“ se rozumějí metrické tuny CO2; [pozm. návrh 31]

l)	„vykazovaným obdobím“ se rozumí jeden kalendářní rok, během kterého musí být emise monitorovány a vykázány.

la)	„lodí v kotvišti“ se rozumí loď, která je bezpečně uvázána nebo zakotvena v přístavu Unie v průběhu nakládky, vykládky nebo ubytovávání cestujících, včetně doby, kdy se nakládka nebo vykládka neprovádí; [pozm. návrh 32]

lb)	„ledovou třídou“ se rozumí poznámka učiněná o lodi správním orgánem nebo organizací uznávanou správním orgánem, týkající se toho, že loď je určena k navigaci ve vodě s výskytem ledových ker. [pozm. návrh 33]

KAPITOLA II

MONITOROVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ

ODDÍL 1

Zásady a metody monitorování a vykazování

Článek 4

Společné zásady monitorování a vykazování

1. Společnosti u každé lodi monitorují a vykazují množství a typ paliva spotřebovaného během kalendářního roku v každém přístavu spadajícím vykazovaného období ve všech přístavech spadajících do jurisdikce členského státu a při každé plavbě všech plavbách do přístavu a z přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu v souladu s odstavci 2 až 6. [pozm. návrh 34]

2. Monitorování a vykazování je úplné a vztahuje se na všechny emise CO2 ze spalování paliv , je-li loď na moři i v kotvi . Společnosti uplatňují vhodná opatření, aby během vykazovaného období zabránily vzniku nedostatku údajů. [pozm. návrh 35]

3. Monitorování a vykazování je v průběhu času konzistentní a srovnatelné. Společnosti využívají stejné metodiky monitorování a soubory údajů, v nichž jsou provedeny změny a odchylky schválené ověřovatelem.

4. Společnosti získávají, zaznamenávají, sestavují, analyzují a dokumentují údaje z monitorování včetně předpokladů, odkazů, emisních faktorů a údajů o činnosti transparentním způsobem, který ověřovateli umožní reprodukovat stanovení emisí.

5. Společnosti zaručí, že stanovení emisí není systematicky ani vědomě nepřesné. Určí a omezí všechny zdroje nepřesností.

6. Společnosti poskytnou přiměřenou záruku integrity údajů o emisích, které mají být monitorovány a vykazovány.

6a. Společnosti zohlední doporučení obsažená ve zprávách o ověření, které jsou vydávány v souladu s článkem 13 v souvislosti s následným monitorováním těchto společností a podáváním zpráv o nich. [pozm. návrh 36]

Článek 5

Metody monitorování a vykazování emisí z námořní dopravy

1. Pro účely čl. 4 odst. 1, 2 a 3 společnosti stanoví emise a jiné informace důležité z hlediska klimatu pro každou svoji loď o hrubé prostornosti nad 5 000 tun v souladu s metodami stanovenými v příloze I.

1a. Pokud je dosaženo mezinárodní o monitorování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, přezkoumá Komise metody uvedené v příloze I a je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 týkající se případných změn této přílohy s cílem stanovit využívání průtokoměrů pro příslušné procesy spalování a přímé měření emisí. [pozm. návrh 38]

ODDÍL 2

PLÁN MONITOROVÁNÍ

Článek 6

Obsah a předkládání plánu monitorování

1. Do 31. srpna 2017 společnosti předloží ověřovatelům plán monitorování, v němž bude pro každou jejich loď o hrubé prostornosti nad 5 000 tun uvedena zvolená metoda monitorování a vykazování emisí a dalších důležitých informací důležitých z hlediska klimatu. [pozm. návrh 39]

2. U lodí, které budou do oblasti působnosti tohoto nařízení poprvé zařazeny po 1. lednu 2018, společnost odchylně od odstavce 1 předloží ověřovateli plán monitorování bez zbytečného prodlení a nejpozději dva měsíce po první zastávce v přístavu spadajícím do jurisdikce členského státu.

3. Plán monitorování uvedený v odstavci 1 sestává z úplné a transparentní dokumentace metodiky monitorování konkrétní lodě a obsahuje alespoň tyto prvky:

a)	identifikaci a typ lodě včetně názvu lodě, registračního čísla lodě podle Mezinárodní námořní organizace (IMO), rejstříkového přístavu nebo domovského přístavu , ledové třídy lodě a jména vlastníka lodě; [pozm. návrh 40]

b)	název společnosti a adresu, telefonní a faxové číslo a e-mailovou adresu kontaktní osoby;

popis následujících zdrojů emisí na palubě lodi, např. hlavních motorů, pomocných motorů, kotlů a generátorů inertních plynů, a použitých typů paliva; a typů paliva s nimi spojených na palubě lodi, a to:

i)	hlavní motor(y);

ii)	pomocný motor (pomocné motory);

iii)	kotel (kotle);

iv)	generátor(y) inertních plynů; [pozm. návrh 41]

d)	popis postupů, systémů a povinností použitých k aktualizaci úplnosti seznamu zdrojů emisí v průběhu monitorovaného roku období za účelem zaručení úplnosti monitorování a vykazování emisí z dané lodě; [pozm. návrh 42]

e)	popis postupů použitých k monitorování úplnosti seznamu plaveb;

popis postupů pro monitorování spotřeby paliva u dané lodě, který zahrnuje:

i)	zvolenou metodu výpočtu spotřeby paliva uvedenou v příloze I u každého zdroje emisí, popřípadě včetně popisu použitého měřicího zařízení;

ii)	postupy měření množství doplněného paliva a paliva v nádržích, popis nástrojů použitých k měření a popřípadě postupy pro záznam, vyhledávání, přenos a ukládání informací o měření;

iii)	popřípadě zvolenou metodu stanovení hustoty;

iv)	postup, jímž se zaručí, aby celková nejistota při měření paliva byla v souladu s požadavky tohoto nařízení, pokud možno s odkazem na vnitrostátní právní předpisy, doložky v zákaznických smlouvách či normy dodavatele paliva týkající se přesnosti;

g)	jediný emisní faktor použitý pro každý typ paliva nebo, v případě alternativních paliv, metodiku stanovení emisních faktorů včetně metodiky odběru vzorků, metodu analýzy, popis použitých laboratoří (a potvrzení akreditace ISO 17025, je-li to relevantní);

popis postupů použitých ke stanovení údajů o činnosti během každé plavby včetně:

i)	postupů, povinností a zdrojů údajů pro určení a zaznamenání vzdálenosti ujeté během každé plavby;

ii)	postupů, povinností, vzorců a zdrojů údajů pro určení a zaznamenání přepravovaného nákladu nebo počtu cestujících, podle toho, co je vhodné; [pozm. návrh 43]

iii)	postupů, povinností, vzorců a zdrojů údajů pro určení a zaznamenání doby strávené na moři při plavbě mezi přístavem vyplutí a přístavem připlutí;

ha)	postupů, povinností, vzorců a zdrojů údajů pro určení a zaznamenání ujeté vzdálenosti a doby strávené při navigaci mezi ledovými krami; [pozm. návrh 44]

i)	popis metody, jež má být použita k určení zástupných údajů pro doplnění chybějících údajů;

j)	datum poslední změny plánu monitorování. [pozm. návrh 45]

ja)	záznamový list revizí, v němž se zaznamenávají všechny podrobnosti historie revizí. [pozm. návrh 46]

4. Společnosti používají standardizované plány monitorování vycházející z šablon. Technická Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, v nichž určí technická pravidla, která stanoví šablony pro plány monitorování uvedené v odstavci 1., se určí prostřednictvím prováděcích aktů. Uvedené prováděcí akty přijme Komise postupem uvedeným v čl. 25 odst. 2 tohoto nařízení. Tyto šablony musí být co nejjednodušší a nesmějí způsobovat zbytečnou administrativní zátěž. [pozm. návrh 47]

Článek 7

Změny plánu monitorování

Společnosti pravidelně kontrolují, zda plány monitorování lodí odrážejí povahu a fungování lodě a zda lze metodiku monitorování zlepšit.

Společnost plán monitorování pozmění, nastane-li některá z následujících ze situací uvedených v písmenech a) až e). Plán monitorování může být změněn, pouze pokud jde o specifické změny, jež nastaly v důsledku těchto situací : [pozm. návrh 48]

a)	dojde-li ke změně vlastníka lodi , držitele dokladů nebo vlajky ; [pozm. návrh 49]

b)	dojde-li ke vzniku nových emisí kvůli novým zdrojům emisí nebo používání nových paliv, jež nejsou dosud uvedeny v plánu monitorování;

c)	dojde-li ke změně v dostupnosti údajů z důvodu používání nových typů měřicích přístrojů, metod odběru vzorků či metod analýzy nebo jiných důvodů, což vede k vyšší přesnosti při stanovení množství emisí;

d)	bylo-li zjištěno, že údaje získané na základě dříve použité metodiky monitorování nejsou správné;

e)	plán monitorování nesplňuje požadavky tohoto nařízení a ověřovatel vyžaduje, aby jej společnost změnila.

Společnosti bez zbytečného prodlení oznámí návrhy změn plánu monitorování ověřovateli.

Ověřovatel každou významnou změnu plánu monitorování posoudí.

ODDÍL 3

MONITOROVÁNÍ EMISÍ A DALŠÍCH DŮLEŽITÝCH INFORMACÍ

Článek 8

Monitorování činností ve vykazovaném období

1. Od 1. ledna 2018 budou společnosti na základě plánu monitorování schváleného v souladu s čl. 13 odst. 1 monitorovat emise z každé lodě při každé plavbě a za daný rok, přičemž použijí vhodnou metodu z metod vymezených v části B přílohy I a výpočet emisí v souladu s částí A přílohy I.

1a. Monitorování může být pozastaveno během doby, kdy je loď používána v nouzových situacích, včetně činností souvisejících se záchranou života. [pozm. návrh 50]

Článek 9

Monitorování při každé plavbě

Na základě plánu monitorování schváleného podle čl. 13 odst. 1 společnosti u každé lodi a každé plavby do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu nebo plavby z takového přístavu monitorují v souladu s částí A přílohy I a přílohy II tyto informace:

a)	přístav vyplutí a přístav připlutí včetně data a hodiny vyplutí a připlutí;

b)	množství a emisní faktor každého typu spotřebovaného paliva jak v celkovém vyjádření, tak ve vyjádření rozlišujícím palivo použité v rámci kontrolních oblastí emisí a mimo ně; [pozm. návrh 51]

c)	vzniklý CO2;

d)	ujetá vzdálenost;

e)	dobu strávenou na moři;

f)	přepravovaný náklad; [pozm. návrh 53]

fa)	energetickou účinnost podle definice v příloze II; [pozm. návrh 54]

g)	vykonanou přepravu. [pozm. návrh 55]

ga)	datum a čas začátku a konce období, během nichž došlo k pozastavení monitorování z důvodu nouzových situací, například činností souvisejících se záchranou života, spolu s popisem těchto situací. [pozm. návrh 56]

U dálkové námořní dopravy, kde lodě zastavují v řadě přístavů Unie, by měl být evropský úsek cesty považován za jednu plavbu. [pozm. návrh 57]

Odchylně od prvního odstavce se povinnost monitorovat emise při každé plavbě nevztahuje na plavidla, která spadají výhradně do oblasti působnosti tohoto nařízení a která uskuteční během dne více plaveb. [pozm. návrh 58]

Článek 10

Každoroční monitorování

Na základě plánu monitorování schváleného podle čl. 13 odst. 1 společnosti u každé lodi a v každém kalendářním roce monitorují v souladu s částí A přílohy I a přílohy II tyto parametry:

a)	množství a emisní faktor každého typu spotřebovaného paliva jak v celkovém vyjádření, tak ve vyjádření rozlišujícím palivo použité v rámci kontrolních oblastí emisí a mimo ně;

b)	celkový vzniklý CO2;

c)	souhrnné emise CO2 vzniklé při všech plavbách mezi přístavy spadajícími do jurisdikce členských států;

d)	souhrnné emise CO2 vzniklé při všech plavbách z přístavů spadajících do jurisdikce členského státu;

e)	souhrnné emise CO2 vzniklé při všech plavbách do přístavů spadajících do jurisdikce členského státu;

f)	emise CO2, které vznikly v přístavech spadajících do jurisdikce členského státu, v němž loď kotví;

g)	celkovou ujetou vzdálenost;

h)	celkovou dobu strávenou na moři a v kotvišti ;

i)	celkovou vykonanou přepravu;

j)	průměrnou energetickou účinnost. [pozm. návrh 59]

ODDÍL 4

VYKAZOVÁNÍ

Článek 11

Obsah zprávy o emisích

1. Od roku 2019 společnosti každý rok do 30. dubna předkládají Komisi a orgánům dotčeného státu vlajky zprávu o emisích, která se týká emisí a jiných informací důležitých z hlediska klimatu během celého vykazovaného období, a to pro každou loď, za niž nesou odpovědnost, přičemž tuto zprávu ověřil jakožto uspokojivou ověřovatel v souladu s požadavky uvedenými v článku 14.

2. Změní-li se vlastník lodi, nová společnost zaručí, že každá loď, za kterou odpovídá, splňuje požadavky tohoto nařízení v celém vykazovaném období, v němž za dotčenou loď přijme odpovědnost.

3. V zprávě o emisích uvedené v odstavci 1 uvedou společnosti tyto informace:

údaje pro identifikaci lodi a společnosti včetně:

i)	názvu lodě,

ii)	registračního čísla lodi organizace IMO,

iii)	rejstříkového přístavu nebo domovského přístavu,

iiia)

ledové třídy lodě, [pozm. návrh 60]

iv)	osvědčené technické účinnosti lodi (index vyjádřené indexem energeticky účinného designu (EEDI) nebo popřípadě odhadovaná hodnota indexu (EIV) v souladu s rezolucí IMO MEPC.215 (63)) , je-li relevantní pro daný typ lodi , [pozm. návrh 61]

v)	jména vlastníka lodě,

vi)	adresy vlastníka lodě a jeho hlavního místa podnikání,

vii)	názvu společnosti (pokud není vlastníkem lodě),

viii)

adresy společnosti (pokud není vlastníkem lodě) a jejího hlavního místa podnikání,

ix)	adresy, telefonu faxu a e-mailové adresy kontaktní osoby; [pozm. návrh 62]

b)	informace o použité metodě monitorování a související úrovni nejistoty;

c)	výsledky každoročního monitorování parametrů v souladu s článkem 10;

ca)	detaily období, kdy je monitorování pozastaveno z důvodů nouzových situací a činností souvisejících se záchranou života. [pozm. návrh 63]

Článek 12

Formát zprávy o emisích

1. Zpráva o emisích uvedená v článku 11 se předkládá za využití automatizovaných systémů a úplných formátů pro výměnu údajů, včetně elektronických šablon.

2. Technická pravidla, jimiž se stanoví formáty pro výměnu údajů včetně elektronických šablon uvedené v odstavci 1, se určí prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty přijme Komise postupem podle čl. 25 odst. 2 tohoto nařízení.

KAPITOLA III

OVĚŘOVÁNÍ A AKREDITACE

Článek 13

Rozsah ověřování a zpráva o ověření

1. Ověřovatel posoudí, zda je plán monitorování uvedený v článku 6 v souladu s požadavky stanovenými v článcích 6 a 7. Pokud posouzení obsahuje doporučení, jež je třeba začlenit do plánu monitorování, příslušná společnost svůj plán monitorování před začátkem vykazovaného období přepracuje.

2. Ověřovatel posoudí, zda zpráva o emisích splňuje požadavky stanovené v článcích 8 až 11 a přílohách I a II.

3. Ověřovatel zejména zaručí, že emise a další důležité informace důležité z hlediska klimatu, které jsou obsaženy ve zprávě o emisích, byly stanoveny v souladu s články 8, 9 a 10 a plánem monitorování uvedeným v článku 6. Ověřovatel také zaručí, že emise a další důležité informace důležité z hlediska klimatu vykázané ve zprávě jsou v souladu s údaji vypočtenými na základě jiných zdrojů v souladu s přílohami I a II. [pozm. návrh 64]

4. Pokud ověřovatel při posouzení dojde k závěru, že podle jeho nejlepšího vědomí zpráva o emisích neobsahuje žádné podstatné nepřesnosti ani chyby, vydá zprávu o ověření. Tato zpráva podrobně popisuje všechny aspekty týkající se práce provedené ověřovatelem.

5. Pokud ověřovatel při posouzení dojde k závěru, že zpráva o emisích obsahuje podstatné nepřesnosti, chyby, nesrovnalosti nebo že nesplňuje požadavky článků 11 a 14 a přílohy I, včas o tom společnost informuje a požádá ji, aby předložila revidovanou zprávu o emisích. Společnost opraví všechny případy nesouladu či nesrovnalosti, o nichž byla informována, aby bylo možné ověřování dokončit včas. Ověřovatel ve své zprávě o ověření uvede, zda společnost v průběhu ověřování případy nesouladu odstranila.

5a. Pokud ověřovatel určí oblasti pro zlepšení výsledků společnosti v souvislosti s monitorováním a vykazováním emisí, a to i pokud jde o dosahování vyšší přesnosti a zvyšování účinnosti monitorování a vykazování, uvede ve zprávě o ověření doporučení pro zlepšení. [pozm. návrh 65]

Článek 14

Obecné povinnosti a zásady týkající se ověřovatelů

1. Ověřovatel jedná nezávisle na společnosti či provozovateli dotčené lodě a ve veřejném zájmu provádí činnosti požadované tímto nařízením. Za tímto účelem ověřovatel ani žádná část téže právnické osoby netvoří součást společnosti či provozovatele lodi, vlastníka společnosti, ani není v jejich vlastnictví, a stejně tak ověřovatel nemá se společností žádné vztahy, které by mohly ovlivnit jeho nezávislost a nestrannost.

2. Při zvažování ověření zprávy o emisích uvedené v článku 11 a postupů monitorování, které společnost používá, ověřovatel posoudí spolehlivost, důvěryhodnost a přesnost systémů monitorování a vykazovaných údajů a informací týkajících se emisí, zejména:

a)	přiřazování spotřeby paliva plavbám spadajícím do oblasti působnosti tohoto nařízení;

b)	vykázaných údajů o spotřebě paliva a souvisejícího měření a výpočtů;

c)	výběru a použití emisních faktorů;

d)	výpočtů vedoucích k určení celkových emisí;

e)	výpočtů vedoucích k určení energetické účinnosti.

3. Zprávy předložené v souladu s článkem 11 vezme ověřovatel v úvahu pouze tehdy, pokud spolehlivé a důvěryhodné údaje a informace umožňují stanovit emise s vysokou mírou jistoty, a je-li zaručeno, že:

a)	vykázané údaje jsou soudržné s ohledem na odhadované údaje vycházející z údajů o sledování lodí a vlastností, jako je např. instalovaný výkon motoru;

b)	vykázané údaje neobsahují žádné nesrovnalosti, zejména při srovnání celkového objemu paliva, které každá loď ročně nakoupí, a souhrnné spotřeby paliva během plaveb, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

c)	shromažďování údajů probíhalo v souladu s použitelnými pravidly;

d)	příslušné záznamy o lodi jsou úplné a souvislé.

Článek 15

Postupy ověřování

1. Ověřovatel určí možná rizika týkající se monitorování a vykazování tak, že porovná vykázané emise s odhadovanými údaji, které vycházejí z údajů o sledování lodí a vlastností, jako je např. instalovaný výkon motoru. Jsou-li zjištěny podstatné odchylky, ověřovatel provede další analýzy. [pozm. návrh 66]

2. Ověřovatel určí možná rizika související s různými kroky výpočtu, a to tak, že přezkoumá všechny zdroje údajů a použité metodiky.

3. Ověřovatel vezme v úvahu všechny metody účinné kontroly rizik, které společnost uplatňuje, aby snížila míru nejistoty, přičemž zváží přesnost použitých metod monitorování.

4. Společnost poskytne ověřovateli všechny dodatečné informace, které mu umožní provést postupy ověřování. Ověřovatel může v rámci ověřování provádět kontroly na místě, aby určil spolehlivost vykazovaných údajů a informací.

5. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 za účelem dalšího upřesnění pravidel pro ověřovací činnosti uvedené v tomto nařízení a metod akreditace ověřovatelů. Tyto akty v přenesené pravomoci vycházejí ze zásad ověřování, které jsou stanoveny v článku 14, a z příslušných mezinárodně přijatých norem.

Článek 16

Akreditace ověřovatelů

1. Ověřovatel, který posuzuje plány monitorování a zprávy o emisích a vydává dokumenty o ověření a o souladu uvedené v článcích 13 a 17, je pro činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení akreditován vnitrostátním akreditačním orgánem v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008.

2. Nestanoví-li toto nařízení žádná zvláštní ustanovení pro akreditaci ověřovatelů, použijí se příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 765/2008.

3. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 za účelem dalšího upřesnění metod akreditace ověřovatelů.

KAPITOLA IV

SOULAD A ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 17

Vydávání dokumentů o souladu

1. Pokud zpráva o emisích uvedená v článku 11 podle zprávy o ověření splňuje požadavky článků 11 až 15 a požadavky stanovené v přílohách I a II, ověřovatel vydá dotčené lodi dokument o souladu.

2. Dokument o souladu uvedený v odstavci 1 obsahuje tyto informace:

a)	identifikaci lodi (název, registrační číslo lodi organizace IMO a rejstříkový přístav nebo domovský přístav);

b)	název, adresu a hlavní místo podnikání vlastníka lodi;

c)	totožnost ověřovatele;

d)	datum vydání dokumentu o souladu (vykazované období, na které odkazuje, a dobu jeho platnosti).

3. Dokumenty o souladu se považují za platné po dobu 18 měsíců po skončení vykazovaného období.

4. Ověřovatel o vydání dokumentu o souladu neprodleně informuje Komisi a orgán státu vlajky a předá jim informace uvedené v odstavci 2, a to prostřednictvím automatizovaných systémů a úplných formátů pro výměnu údajů, včetně elektronických šablon, stanovených Komisí postupem podle tohoto nařízení.

5. Technická pravidla, jimiž se stanoví formáty pro výměnu údajů včetně elektronických šablon uvedené v odstavci 4, se určí prostřednictvím prováděcích aktů. Uvedené prováděcí akty přijme Komise postupem podle čl. 25 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 18

Povinnost mít na palubě platný dokument o souladu

Od 30. června 2019 mají lodě, které připlouvají do přístavů spadajících do jurisdikce členského státu, pohybují se po těchto přístavech nebo z nich odplouvají, na palubě platný dokument potvrzující, že loď v dotčeném vykazovaném období plní povinnosti související s vykazováním a monitorováním, vydaný v souladu s článkem 17.

Článek 19

Soulad s povinnostmi ohledně monitorování a vykazování a inspekce

1. Na základě informací zveřejněných podle čl. 21 odst. 1 každý členský stát zaručí, že lodě plující pod jeho vlajkou plní požadavky na monitorování a vykazování stanovené v článcích 8 až 12.

2. Každý členský stát zaručí, aby každá inspekce lodě v přístavu, který spadá do jeho jurisdikce, zahrnovala ověření, že je na palubě k dispozici dokument o souladu uvedený v článku 18.

3. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, členský stát u lodi, která vplula do přístavu spadajícího do jeho jurisdikce a nesplňuje požadavky čl. 21 odst. 2 písm. j) a k), na základě informací zveřejněných v souladu s článkem 21 ověří, že loď má na palubě dokument o souladu uvedený v článku 18.

3a. Během návštěv a inspekcí prováděných agenturou EMSA v rámci monitorování uplatňování směrnice 2009/16/ES bude EMSA sledovat také uplatňování odstavců 1, 2 a 3 ze strany příslušných orgánů členských států a podá o něm zprávu Komisi. [pozm. návrh 67]

Článek 20

Sankce, výměna informací a příkaz k vyhoštění

1. Členské státy zřídí systém sankcí pro případy, kdy nejsou splněny požadavky na monitorování a vykazování stanovené v článcích 8 až 12, a přijmou nezbytná opatření, aby zaručily, že jsou tyto sankce uplatňovány. Stanovené sankce nejsou o nic méně přísné než ty, které jsou pro případy, kdy provozovatelé neplní povinnosti ohledně vykazování, stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech o emisích skleníkových plynů, a jsou musí být účinné, přiměřené a odrazující. Do 1. července 2017 oznámí členské státy tato ustanovení Komisi a neprodleně Komisi oznámí také všechny následné změny těchto ustanovení. [pozm. návrh 68]

2. Členské státy zavedou účinnou výměnu informací a účinnou spolupráci mezi svými vnitrostátními orgány, které zajišťují, aby byly plněny požadavky na monitorování a vykazování, nebo popřípadě s orgánem pověřeným postupem udělování sankcí. Vnitrostátní postupy udělování sankcí zahájené členským státem se oznámí Komisi, EMSA a ostatním členským státům a dotčenému státu vlajky.

3. U lodí, které neplní požadavky na monitorování a vykazování po více než jedno vykazované období, může vnitrostátní orgán státu přístavu vydat příkaz k vyhoštění, přičemž o tom uvědomí Komisi, agenturu EMSA a ostatní členské státy a dotčený stát vlajky. V důsledku vydání takovéhoto příkazu k vyhoštění každý členský stát odepře dané lodi vstup do svých přístavů, dokud společnost nesplní požadavky na monitorování a vykazování v souladu s články 8 až 12, což potvrdí tím, že vnitrostátnímu orgánu státu přístavu, který příkaz vydal, předloží platný dokument o souladu.

Článek 21

Zveřejňování informací

1. Do 30. června každého roku Komise zveřejní roční emise vykázané v souladu s článkem 11 a informace o tom, zda společnost plní požadavky na monitorování a vykazování stanovené v článcích 11 a 17 při zachování důvěrnosti obchodních informací s cílem chránit oprávněný hospodářský zájem podle článků 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (13) . [pozm. návrh 69]

2. Zveřejněné informace uvedené v odstavci 1 obsahují tyto údaje:

a)	identifikaci lodi (název, registrační číslo lodi organizace IMO a rejstříkový přístav nebo domovský přístav a ledovou třídu lodě ); [pozm. návrh 70]

b)	totožnost vlastníka lodi (název a adresu vlastníka a jeho hlavní místo podnikání);

c)	technickou účinnost lodi (index energeticky účinného designu (EEDI) nebo odhadovanou hodnotu indexu (EIV)) , pokud je relevantní pro daný typ lodi ); [pozm. návrh 71]

d)	roční emise CO2;

e)	celkovou roční spotřebu paliva během plaveb, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

f)	průměrnou roční spotřebu paliva a emise skleníkových plynů ve vztahu ke vzdálenosti ujeté během plaveb, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

g)	průměrnou roční spotřebu paliva a emise skleníkových plynů ve vztahu ke vzdálenosti ujeté a nákladu přepravenému během plaveb, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení; [pozm. návrh 73]

h)	celkovou dobu strávenou za rok na moři během plaveb, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení; [pozm. návrh 74]

i)	použitou metodiku monitorování;

j)	datum vydání dokumentu o souladu a datum konce jeho platnosti;

k)	totožnost ověřovatele, který schválil zprávu o emisích.

3. Komise roční zprávu o emisích a další důležité informace o námořní dopravě důležité z hlediska klimatu zveřejní. [pozm. návrh 75]

4. Komisi je při práci, jejímž účelem je splnit požadavky článků 11, 12, 17 a 21 tohoto nařízení, nápomocna agentura EMSA v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (14).

KAPITOLA V

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 22

Mezinárodní spolupráce

1. Komise pravidelně informuje organizaci IMO a další příslušné mezinárodní subjekty o provádění tohoto nařízení, aby usnadnila vypracovávání mezinárodních pravidel pro monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy v rámci organizace IMO.

2. Komise si s třetími zeměmi vyměňuje informace technické povahy o provádění tohoto nařízení, zejména o dalším vývoji metod monitorování, organizaci vykazování a ověřování zpráv o emisích.

3. Bude-li dosaženo mezinárodní dohody o globálních opatřeních za účelem snižování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, Komise toto nařízení přezkoumá a ve vhodných případech může navrhnout změny tohoto nařízení zajistí soulad s příslušnými mezinárodními pravidly stanovenými organizací IMO . [pozm. návrh 76]

KAPITOLA VI

PŘENESENÉ A PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Přenesení pravomocí

Komisi je za podmínek stanovených v článku 24 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění či pozměnění ustanovení příloh I a II, aby byly zohledněny aktuální dostupné vědecké důkazy, jakož i relevantní údaje, které jsou k dispozici na palubách lodí, a příslušná mezinárodní pravidla a mezinárodně uznávané normy a také aby byly tyto přílohy uvedeny do souladu s příslušnými mezinárodními předpisy, které odsouhlasila IMO , s cílem zajistit soulad s mezinárodními předpisy, určit nejpřesnější a nejúčinnější metody monitorování emisí a zlepšit přesnost požadovaných informací souvisejících s monitorováním a vykazováním emisí. Tato pravomoc je svěřena Komisi za podmínek stanovených v článku 24 a to pouze v rozsahu, v jakém se jedná o nepodstatné prvky tohoto nařízení. [pozm. návrh 77]

Článek 24

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 1a, čl. 6 odst. 4 a v článcích 15, 16 a 23 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 1. července 2015 od … (*1). Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 78]

2. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 23 čl. 5 odst. 1a, v čl. 6 odst. 4 a v článcích 15, 16 a 23 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinnosti dnem následujícím po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 79]

3. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

4. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 23 čl. 5 odst. 1a, čl. 6 odst. 4 a článků 15, 16 a 23 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament a Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 80]

Článek 25

Prováděcí akty

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 8 rozhodnutí Rady 93/389/EHS (15). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 26

Změny nařízení (EU) č. 525/2013

Nařízení (EU) č. 525/2013 se mění takto:

V článku 1 nařízení (EU) č. 525/2013 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„h)	monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy podle článků 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/…. (*2)

(*2) Úř. věst. L … ()“"

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 21a

Vykazování emisí z námořní dopravy

1.	„Do 15. ledna každého roku (‚rok X‘) členské státy oznámí Komisi emise CO2 z námořní dopravy za rok X–2 v souladu s články 9 a 10 nařízení (EU) č. …/… (*3).

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s [článkem 25 tohoto nařízení] za účelem stanovení požadavků na monitorování a vykazování emisí CO2 z námořní dopravy podle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. …/… (*4), a je-li to vhodné, zohlednění relevantních rozhodnutí přijatých orgány úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu nebo dohod, které jsou od nich odvozené nebo je nahrazují, či rozhodnutí přijatých v rámci Mezinárodní námořní organizace.

3.	Komise přijme prováděcí akty za účelem vymezení struktury, formátu a postupu pro předkládání zpráv členských států o emisích CO2 z námořní dopravy podle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. …/… (*5). Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle [čl. 26 odst. 2].

3a.

Každé dva roky Komise posoudí celkový dopad odvětví námořní dopravy na světové klima, včetně emisí, které nejsou spojeny s CO2 nebo jejich dopadů, na základě údajů o emisích poskytnutých členskými státy v souladu s článkem 7 a/nebo podle nařízení (EU) č. …/… (*6) , a toto hodnocení doplní odkazy na vědecké pokroky a údaji o námořní dopravě. “[pozm. návrh 82]

(*3) Číslo tohoto nařízení."

(*4) Číslo tohoto nařízení."

(*5) Číslo tohoto nařízení."

(*6) Číslo tohoto nařízení."

3.	V článku 25 se do odstavců 2, 3 a 5 vkládá tento odkaz: „21a“.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. července 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 170.

(2) Úř. věst. C, s. .

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014.

(4) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009 , kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 63).

(5) Rozhodnutí Komise 2012/504/EU ze dne 17. září 2012 o Eurostatu (Úř. věst. L 251, 18.9.2012, s. 49).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne 23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 132).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a kterým se zrušuje směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1).

(*1) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

(15) Rozhodnutí Rady 93/389/EHS ze dne 24. června 1993 o mechanismu monitorování emisí CO2 a jiných skleníkových plynů (Úř. věst. L 167, 9.7.1993, s. 31).

(+) Číslo a rok tohoto nařízení.

PŘÍLOHA I

Metody monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a dalších informací důležitých z hlediska klimatu

A. VÝPOČET SPOTŘEBY PALIVA (článek 9)

Pro účely výpočtu spotřeby paliva použijí společnosti tento vzorec:

spotřeba paliva x emisní faktor

Spotřeba paliva zahrnuje palivo spotřebované hlavními motory, pomocnými motory, kotli a generátory inertních plynů.

Spotřeba paliva během kotvení v přístavech se vypočte samostatně.

V zásadě lze použít standardní hodnoty emisních faktorů paliv, pokud se společnost nerozhodne, že použije údaje o kvalitě paliva stanovené v dodacích listech zásobníků a používané k prokázání souladu s platnými předpisy týkajícími se emisí síry.

Standardní emisní faktory vycházejí z nejnovějších dostupných hodnot IPCC. Ty lze získat v příloze VI nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (1).

Vhodné emisní faktory se uplatní i na biopaliva a alternativní nefosilní paliva.

B. METODY STANOVENÍ EMISÍ

Společnost v plánu monitorování definuje, která metodika se používá k výpočtu spotřeby paliva u každého typu lodě, za nějž nese odpovědnost, a zaručí, že jakmile byla metodika zvolena, je důsledně uplatňována.

Při výběru metodiky monitorování se zlepšení vyplývající z větší přesnosti porovnají s dodatečnými náklady.

Použije se skutečná spotřeba paliva při každé plavbě, která se vypočte jednou z následujících metod:

a)	dodací list zásobníku a pravidelné kontroly palivových nádrží;

b)	monitorování nádrže s lodním palivem na palubě;

c)	průtokoměry pro příslušné procesy spalování;

d)	přímé měření emisí;

da)	modelování pomocí informací o pohybu lodí a konkrétních údajů o dané lodi. [pozm. návrh 83]

Ověřovatel může použít jakoukoli kombinaci výše uvedených postupů, pokud to zvýší celkovou přesnost měření. [pozm. návrh 84]

Metoda A: Dodací listy zásobníků a pravidelné kontroly palivových nádrží

Tato metoda je založena na množství a typu paliva, které je definováno v dodacím listu zásobníku, v kombinaci s pravidelnými kontrolami palivových nádrží na základě odečtů množství paliva. Palivo spotřebované v daném období se získá tak, že se k množství paliva na začátku období přičte doplněné palivo, odečte zůstatek paliva na konci období a palivo vypuštěné z nádrží mezi počátkem a koncem období.

Období zahrnuje dobu plavby mezi dvěma přístavy určení nebo dobu strávenou v přístavu. U paliva spotřebovaného za určité období je třeba upřesnit typ paliva a obsah síry.

Tento přístup se nepoužije, nejsou-li Nejsou-li na palubě k dispozici dodací listy zásobníků, zejména v případě, je-li jako palivo použit náklad, např. odpařený zkapalněný zemní plyn (LNG) , použijí se pouze kontroly skladových zásob palivových nádrží a odečty nádrží s lodním palivem . [pozm. návrh 85]

Metoda využívající dodací listy zásobníků je povolena v rámci stávajících předpisů podle přílohy VI úmluvy MARPOL, příslušné záznamy se uchovávají na palubě po dobu 3 let od dodání lodního paliva a jsou snadno dostupné. Pravidelné kontroly palivových nádrží na palubě jsou založeny na odečtech množství paliva v palivových nádržích. K určení obsahu v době odečtu množství paliva v nádrži se využívají tabulky jednotlivých palivových nádrží. Nejistota související s touto metodou se uvede v plánu monitorování uvedeném v článku 6. Odečty z palivových nádrží se provádějí pomocí vhodných metod, např. automatizovaných systémů, sondování a ponorných pásek. Metoda sondování nádrží a nejistota spojená s touto metodou se uvedou v plánu monitorování uvedeném v článku 6.

Nejsou-li na palubě k dispozici dodací listy zásobníků, zejména v případě, je-li jako palivo použit náklad, např. odpařený zkapalněný zemní plyn (LNG), použijí se pouze kontroly skladových zásob palivových nádrží a odečty nádrží s lodním palivem. [pozm. návrh 86]

Je-li množství doplněného paliva nebo množství paliva zbývajícího v nádržích stanoveno v jednotkách objemu (vyjádřených v litrech), převede společnost toto množství z objemového vyjádření na hmotnostní vyjádření pomocí hodnot skutečné hustoty. Společnost stanoví skutečnou hustotu pomocí některé z následujících možností:

a)	palubních diagnostických systémů;

b)	hustoty naměřené dodavatelem paliva při doplňování paliva a zaznamenané na faktuře za palivo nebo dodacím listu.

Skutečná hustota je vyjádřena v kg/l a stanovena pro příslušnou teplotu při konkrétním měření. V případech, kdy hodnoty skutečné hustoty nejsou k dispozici, se po schválení ověřovatelem použije standardní faktor hustoty.

Metoda B: Monitorování nádrže lodního paliva na palubě

Tato metoda je založena na odečtech z palivových nádrží, a to ze všech palivových nádrží na palubě. Odečty paliva se provádějí denně, je-li loď na moři, a pokaždé, když loď doplňuje či vypouští palivo.

Kumulativní změny úrovně paliva v nádrži mezi dvěma odečty představují palivo spotřebované v průběhu daného období.

Období zahrnuje dobu plavby mezi dvěma přístavy určení nebo dobu strávenou v přístavu. U paliva spotřebovaného za určité období je třeba upřesnit typ paliva a obsah síry.

Odečty z palivových nádrží se provádějí pomocí vhodných metod, např. automatizovaných systémů, sondování a ponorných pásek. Metoda sondování nádrží a nejistota spjatá s touto metodou se uvedou v plánu monitorování uvedeném v článku 6.

a)	palubních diagnostických systémů;

b)	hustoty naměřené dodavatelem paliva při doplňování paliva a zaznamenané na faktuře za palivo nebo dodacím listu;

ba)	případně hustoty naměřené při analýze provedené v akreditované laboratoři pro testování paliva. [pozm. návrh 87]

Metoda C: Průtokoměry pro příslušné procesy spalování

Tato metoda je založena na měření průtoků paliva na palubě. Aby se určila celková spotřeba paliva v daném období, zkombinují se údaje ze všech průtokoměrů spojených s relevantními zdroji emisí.

Období zahrnuje dobu plavby mezi dvěma přístavy určení nebo dobu strávenou v přístavu. U paliva spotřebovaného za určité období je třeba monitorovat typ paliva a obsah síry.

Použitá metoda kalibrace a nejistota spjatá s použitými průtokoměry se uvedou v plánu monitorování uvedeném v článku 6.

Je-li množství spotřebovaného paliva stanoveno v jednotkách objemu (vyjádřených v litrech), společnost převede toto množství z objemového vyjádření na hmotnostní vyjádření pomocí hodnot skutečné hustoty. Společnost stanoví skutečnou hustotu pomocí některé z následujících možností:

a)	palubních diagnostických systémů;

b)	hustoty naměřené dodavatelem paliva při doplňování paliva a zaznamenané na faktuře za palivo nebo dodacím listu.

Metoda D: Přímé měření emisí

Přímé měření emisí lze použít u plaveb, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, a pro emise, které vzniknou v přístavech nacházejících se v jurisdikci členského státu. Emise CO2 zahrnují emise CO2 vypouštěné hlavními motory, pomocnými motory, kotli a generátory inertních plynů. Pro lodě, u nichž je vykazování založeno na této metodě, se spotřeba paliva vypočte za použití měření emisí CO2 a použitelného emisního faktoru příslušných paliv.

Tato metoda je založena na stanovení toků emisí CO2 v komínech pro výfukový plyn, a to vynásobením koncentrace CO2 ve výfukovém plynu průtokem výfukového plynu.

Použitá metoda kalibrace a nejistota spjatá použitými přístroji se uvedou v plánu monitorování uvedeném v článku 6.

4a.

Metoda Da: Modelování pomocí informací o pohybu lodí a konkrétních údajů o dané lodi.

Agentura pověřená systémem vytváření modelů uzavře s vlastníkem lodi písemnou dohodu o dotyčné lodi. Na konci období monitorování se vypočtené emise CO2 porovnají s knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami na lodi a dodacími listy zásobníku, aby se našly a opravily nesrovnalosti. [pozm. návrh 90]

(1) Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 181, 12.7.2012, s. 30).

PŘÍLOHA II

Monitorování jiných informací důležitých z hlediska klimatu

A. Monitorování jednotlivých plaveb (článek 9)

Při monitorování jiných informací důležitých z hlediska klimatu u jednotlivých plaveb (článek 9) společnosti dodržují tato pravidla:

Datum a hodina vyplutí a připlutí se vyjádří pomocí greenwichského času (GMT). Doba strávená na moři se vypočte na základě informací z přístavu vyplutí a připlutí, přičemž se vyloučí doba kotvení.

Ujetou vzdáleností může být délka nejpřímější trasy mezi přístavem vyplutí a přístavem připlutí nebo skutečná vzdálenost. V případě, že se použije délka nejpřímější trasy mezi přístavem vyplutí a přístavem připlutí, měl by se zohlednit konzervativní opravný faktor, aby se zaručilo, že vzdálenost není výrazně podhodnocena. Plán monitorování uvedený v článku 6 upřesňuje, jaký způsob výpočtu vzdálenosti je použit, a v nezbytném případě také použitý opravný faktor. Vzdálenost se vyjádří v námořních mílích.

U osobních lodí se přepravovaný náklad vyjádří počtem cestujících. U všech ostatních kategorií lodí se množství přepravovaného nákladu vyjádří v metrických tunách a metrech krychlových nákladu. [pozm. návrh 91]

Vykonaná přeprava se určí vynásobením ujeté vzdálenosti množstvím přepravovaného nákladu. [pozm. návrh 92]

B. Každoroční monitorování (článek 10)

Při každoročním monitorování jiných informací důležitých z hlediska klimatu společnosti dodržují tato pravidla:

Hodnoty, které mají být monitorovány podle článku 10, by měly být určeny úhrnem příslušných údajů o jednotlivých plavbách.

Průměrná energetická účinnost se monitoruje pomocí alespoň čtyř dvou ukazatelů, tedy spotřeby paliva za danou vzdálenost a , spotřeby paliva během vykonané přepravy, emisí CO2 za danou vzdálenost a emisí CO2 vzniklých během dané vykonané přepravy, a vypočte se takto:

spotřeba paliva na vzdálenost = celková roční spotřeba paliva / celková ujetá vzdálenost

spotřeba paliva během vykonané přepravy = celková roční spotřeba paliva / celková vykonaná přeprava

emise CO2 na danou vzdálenost = celkové roční emise CO2 / celková ujetá vzdálenost

emise CO2 vzniklé při vykonané přepravě = celkové roční emise CO2 / celková vykonaná přeprava [pozm. návrh 93]

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/980

P7_TA(2014)0425

Invazní nepůvodní druhy ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (COM(2013)0620 – C7-0264/2013 – 2013/0307(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/98)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0620),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0264/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené rakouskou spolkovou radou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. ledna 2014 (1),

—	po konzultaci s Výborem regionů,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rybolov (A7-0088/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

P7_TC1-COD(2013)0307

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1143/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/981

P7_TA(2014)0426

Technické provádění Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 525/2013, pokud jde o technické provedení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (COM(2013)0769 – C7-0393/2013 – 2013/0377(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/99)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0769),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0393/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. února 2014 (1),

—	po konzultaci s Výborem regionů,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0171/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

P7_TC1-COD(2013)0377

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 525/2013, pokud jde o technické provádění Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 662/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/982

P7_TA(2014)0427

Boj vedený trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (COM(2012)0363 – C7-0192/2012 – 2012/0193(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/100)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0363),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 325 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0192/2012),

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—	s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 15. listopadu 2012 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. října 2012 (2),

—	s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

—	s ohledem na společná jednání Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podle článku 51 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0251/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 383, 12.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 134.

P7_TC1-COD(2012)0193

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 325 83 odst. 4 2 této smlouvy, [pozm. návrh 1]

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ochrana finančních zájmů Unie se nevztahuje pouze na správu rozpočtových prostředků, ale týká se všech opatření, jež poškozují nebo mohou poškodit její aktiva, a opatření členských států s významem pro politiky Unie, pokud jsou určena na podporu nebo stabilizaci hospodářství či veřejných financí členských států.

(2)

Aby byla zajištěna účinná a přiměřená a ochrana odrazující od nejzávažnějších typů jednání souvisejícího s finančními podvody, stejně jako co nejlepší ochrana finančních zájmů Unie, mělo by trestní právo v členských státech u nejzávažnějších typů jednání souvisejícího s podvodem v této oblasti i nadále doplňovat správní a občanskoprávní ochranu a měla by být opatření přijímaná v členských státech v rámci občanského a správního práva doplňována právními předpisy z oblasti trestního práva, přičemž je třeba předcházet rozporům v těchto oblastech práva i mezi nimi. [pozm. návrh 2]

(3)	Ochrana finančních zájmů Unie si vyžaduje společnou definici podvodu, která zahrnuje podvodné jednání poškozující jak výdaje, tak i příjmy, aktiva a pasiva rozpočtu EU Unie, včetně výpůjčních a úvěrových činností . [pozm. návrh 3]

(4)

Podvod mající vliv na daň z přidané hodnoty (DPH) snižuje příjmy členských států z daní a v důsledku toho uplatňování jednotné sazby pro vyměřovací základ DPH členských států. Jak potvrzuje judikatura Soudního dvora Evropské unie (4), existuje přímá souvislost mezi výběrem příjmů z DPH v souladu s platnými právními předpisy Unie a disponibilitou příslušných zdrojù z daně z přidané hodnoty pro rozpočet Unie, neboť každá nevybraná částka z tohoto zdroje způsobuje potenciálně snížení zdrojů v rozpočtu. Do směrnice proto spadají příjmy plynoucí z DPH v členských státech.

(5)

Zvažování zásadního dopadu na finanční zájmy EU v důsledku protiprávního snižování vlastních zdrojů z DPH a uplatňování limitů obsažených v této směrnice je nutno vykládat v souladu se zásadnou proporcionality s ohledem na zvláštní povahu a metodiku používanou při výpočtu těchto vlastních zdrojů, včetně diferencovaného přístupu členských států.

(6)

Finanční zájmy Unie mohou být poškozeny v případech, kdy jednotliví uchazeči o veřejnou zakázku s cílem obejít či pozměnit ve svůj prospěch porušit pravidla zadávacího nebo grantového řízení poskytnou orgánům zadávajícím veřejnou zakázku či grant údaje, které vycházejí z informací neoprávněně nezákonně přímo nebo nepřímo získaných od orgánu zadávajícího veřejnou zakázku. Takové jednání je velmi podobné podvodu, avšak jednání uchazeče o veřejnou zakázku nemusí v tomto případě nutně představovat plnohodnotný trestný čin nést všechny znaky plnohodnotného trestného činu podvodu, neboť mohl předložit nabídku, která splňovala všechny požadavky všechna požadovaná kritéria . Kartelové dohody mezi uchazeči o veřejnou zakázku porušují pravidla Unie pro hospodářskou soutěž a odpovídající vnitrostátní předpisy; tento fenomén je v celé Unii postihován opatřeními a sankcemi za účelem prosazování práva a neměl by být zahrnut do oblasti působnosti směrnice. [pozm. návrh 4]

(7)	Právní předpisy Unie upravující praní peněz jsou plně použitelné na praní výnosů z trestných činů uvedených v této směrnici. Odkaz na tyto právní předpisy by se měl zaručit, že režim sankcí zavedený touto směrnicí bude použitelný na všechny trestné činy poškozující finanční zájmy Unie.

(8)

Korupce představuje pro finanční zájmy Unie obzvláště závažnou hrozbu, která v mnoha případech souvisí s podvodným jednáním. Proto je nutné tuto oblast kriminalizovat zvlášť. Musí se zajistit, aby se na příslušné trestné činy vztahovala daná definice, a to bez ohledu na to, zda je jednání v rozporu s úředními povinnostmi nebo ne. Pokud jde o trestné činy pasivní korupce a zneužití, je nutné začlenit definici úředních osob, která bude zahrnovat všechny příslušné jmenované a zvolené úředníky a úředníky , ať již jmenované, zvolené nebo zaměstnané na základě smlouvy, kteří působí ve veřejné službě, jakož i osoby, které sice ve veřejné službě nepůsobí, ale jménem vlády nebo jiných veřejných orgánů vykonávají služby ve prospěch občanů nebo obecně ve prospěch veřejného zájmu, nebo zastávající formální úřad v Unii, v členských státech nebo ve třetích zemích. Na řízení finančních prostředků Unie se stále více podílejí soukromé osoby. Aby se zajistila odpovídající ochrana finančních prostředků Unie před korupcí a zneužitím, měla by se definice „úřední osoby“ pro účely této směrnice vztahovat také na osoby, které sice formální úřad nezastávají, jsou ale nicméně pověřeny podobnými úkoly veřejné služby ve vztahu k finančním prostředkům Unie a tyto úkoly vykonávají , např. smluvní strany podílející se na řízení takových finančních prostředků EU. [pozm. návrh 5]

(9)

Finanční zájmy Unie mohou ohrozit jisté druhy jednání úředních osob, jejichž cílem je použít finanční prostředky nebo aktiva k jinému účelu, než k jakému jsou určeny, s úmyslem poškodit finanční zájmy Unie. Je proto třeba zavést přesnou a jednoznačnou definici trestných činů pokrývající uvedené jednání. [pozm. návrh 6]

(9a)	Pokud jde o trestné činy spáchané fyzickými osobami definované v této směrnici, je nezbytné prokázat úmysl u všech prvků, z nichž tyto trestné činy sestávají. Tato směrnice se nevztahuje na trestné činy spáchané fyzickými osobami, u nichž se úmysl nevyžaduje. [pozm. návrh 7]

(10)

Trestné činy poškozující finanční zájmy Unie v praxi často úzce souvisí s trestnými činy, na něž se vztahuje čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“) a právní předpisy Unie vycházející z tohoto článku. Při formulovaní předkládaných ustanovení je tudíž třeba zajistit soulad s uvedenými právními předpisy.

(11)	Právnické osoby by měly být odpovědné za trestné činy vymezené touto směrnicí a spáchané jejich jménem v míře, v jaké mohou být jejich jednáním poškozeny nebo ohroženy finanční zájmy Unie.

(12)

Aby byla v celé Unii zajištěna rovnocenná ochrana finančních zájmů Unie prostřednictvím opatření s odstrašujícím účinkem, měly by členské státy pro trestné činy vymezené v této směrnici dále stanovit určité minimální počet druhů sankcí a jejich minimální výši. Výše sankcí by neměla překračovat míru, která je pro tyto trestné činy přiměřená, a pro způsobenou peněžní škodu by proto měla zavedena prahová hodnota, pod níž není kriminalizace činů nutná.

(13)

Touto směrnicí není dotčeno řádné a účinné uplatňování disciplinárních opatření. Sankce, které nejsou rovnocenné trestněprávním sankcím, lze při výměře trestu za některý z trestných činů uvedených v této směrnici v jednotlivých případech zohlednit v souladu s vnitrostátními předpisy; u ostatních sankcí by měla být plně respektována zásada ne bis in idem. Tato směrnice nekriminalizuje jednání, které není rovněž předmětem disciplinárních sankcí nebo jiných opatření týkajících se porušení úředních povinností, pokud lze na dotčenou osobu takové disciplinární sankce nebo jiná opatření uplatnit.

(14)

Sankce pro fyzické osoby by ve vážnějších případech měly zahrnovat tresty odnětí svobody. Tyto vážné případy by měly být definovány vymezením určité minimální celkové škody vyjádřené v penězích, která musí být způsobena trestným činem vůči rozpočtu Unie či případně jinému rozpočtu. Zavedení minimálních a maximálních trestů odnětí svobody je nutné proto, aby se v celé Evropě zaručila rovnocenná ochrana finančních zájmů Unie. Minimální sankce v délce šesti měsíců zajišťuje, aby v případě trestů uvedených v článku 2 rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkaze mohl být vydán a vykonán evropský zatýkací rozkaz; tím se zajistí, že spolupráce soudních a donucovacích orgánů bude co nejúčinnější. Tyto sankce budou mít na potenciální zločince rovněž silný odstrašující účinek v celé Evropě. Přísnější sankce by měly být ukládány v případech, kdy byl trestný čin spáchán v rámci zločinného spolčení ve smyslu rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV (5).

(15)

Zejména vzhledem k mobilitě pachatelů a výnosů z protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie, jakož i z toho vyplývající složitosti přeshraničních vyšetřování by měly všechny členské státy určit svou soudní příslušnost a stanovit předpisy upravující promlčecí dobu, aby soudy mohly proti tomuto jednání bojovat.

(16)

Aby se zajistila soudržnost práva Unie a dodržela zásada, že nikdo nesmí být potrestán dvakrát za stejný čin, je zapotřebí vyjasnit vztah mezi sankcemi podle této směrnice s jinými příslušnými opatřeními podle práva Unie. Směrnicí by nemělo být ovlivněno uplatňování konkrétních správních opatření, sankcí a pokut v souladu s právem Unie.

(17)

Aniž jsou dotčeny povinnosti, které ukládá právo Unie, je nutné upravit vhodným ustanovením spolupráci mezi členskými státy a Komisí, aby se zajistil účinný postup proti trestným činům, které definuje tato směrnice a které poškozují finanční zájmy Unie, mj. je nutné upravit vzájemnou výměnu informací mezi členskými státy, Eurojustem a Komisí . [pozm. návrh 10]

(18)	Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ze dne 26. července 1995 (6) a protokoly k ní ze dnů 27. září 1996 (7) a 29. listopadu 1996 (8) by se měly zrušit a nahradit touto směrnicí.

(19)

Řádné provádění této směrnice členskými státy také obnáší zpracování osobních údajů příslušnými vnitrostátními orgány a jejich předávání mezi členskými státy na jedné straně a mezi příslušnými orgány Unie na straně druhé. Zpracování osobních údajů na vnitrostátní úrovni příslušnými vnitrostátními orgány by se mělo řídit vnitrostátními právními předpisy v souladu s Úmluvou Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů a s dodatečnými protokoly k této úmluvě (ETS č. 181). Výměna osobních údajů mezi členskými státy by měla splňovat požadavky rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (9). Pokud jsou osobní údaje zpracovávány orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, mělo by být dodrženo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (10), jakož i platné právní předpisy týkající se utajení soudního vyšetřování.

(20)

Zamýšlený odrazující účinek těchto trestněprávních sankcí si žádá zvláštní obezřetnost, pokud jde o dodržování základních práv. Tato směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie, především právo na svobodu a bezpečnost, na ochranu osobních údajů, právo svobodné volby povolání a právo pracovat, svobodu podnikání, právo na vlastnictví, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, presumpci neviny a právo na obhajobu, zásady zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů a právo nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin. Tato směrnice má zajistit plné dodržování těchto práv a zásad a musí být prováděna v souladu s nimi.

(21)	Směrnice se použije, aniž jsou dotčena ustanovení o zrušení imunity obsažená ve Smlouvě o fungování EU, Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie, statutu Soudního dvora a příslušných prováděcích předpisech nebo v podobných ustanoveních ve vnitrostátnímu právu.

(22)	Touto směrnicí nejsou dotčena obecná pravidla a zásady vnitrostátního trestního práva týkající se uplatňování a výkonu trestů podle konkrétních okolností v každém jednotlivém případě.

(23)

Jelikož cíle této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale z důvodu rozsahu a účinků tohoto opatření jej spíše může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Hlava I

Předmět a definice

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví nezbytná opatření v oblasti prevence a potírání podvodu a jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie tím, že vymezuje trestné činy a sankce s cílem poskytnout účinnou a rovnocennou ochranu v členských státech a v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie a posílit důvěryhodnost orgánů a iniciativ Unie . [pozm. návrh 11]

Článek 2

Definice finančních zájmů Unie

Pro účely této směrnice se „finančními zájmy Unie“ rozumí všechna aktiva a pasiva, která spravuje Unie a její orgány, instituce a jiné subjekty, nebo která jsou spravována jejich jménem ; dále veškeré jejich finanční transakce, včetně činností v oblasti půjček a úvěrů, a zejména všechny příjmy a výdaje, které jsou pokryty z následujících rozpočtů, jež pocházejí z těchto rozpočtů nebo do nich mají být odvedeny: [pozm. návrh 12]

a)	rozpočet Unie;

b)	rozpočty orgánů, institucí a jiných subjektů zřízených podle Smluv nebo rozpočty, které jsou jimi přímo nebo nepřímo spravovány a kontrolovány. [pozm. návrh 13]

Hlava II

Trestné činy v oblasti prevence a potírání podvodu poškozujícího finanční zájmy Unie

Článek 3

Podvod poškozující finanční zájmy Unie

Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění trestnosti následujícího jednání, pokud je pácháno úmyslně:

co se týče výdajů, jakýkoliv čin nebo opomenutí v souvislosti s:

i)	použitím nebo předložením nepravdivých, nesprávných nebo neúplných prohlášení nebo podkladů, které má za následek zneužití nebo neoprávněné zadržování prostředků z rozpočtu Unie či rozpočtů spravovaných Unií nebo jejím jménem;

ii)	neposkytnutím informací v rozporu se zvláštní povinností se stejným účinkem nebo

iii)	nesprávným použitím finančních závazků či výdajů za jiným účelem, než pro který byly původně přiděleny;

co se týče příjmů, jakýkoliv čin nebo opomenutí v souvislosti s:

i)	použitím nebo předložením nepravdivých, nesprávných nebo neúplných prohlášení nebo podkladů, které má za následek protiprávní snížení prostředků z rozpočtu Unie či rozpočtů spravovaných Unií nebo jejím jménem;

ii)	neposkytnutím informací v rozporu se zvláštní povinností se stejným účinkem nebo

iii)	nesprávným použitím zákonně získané výhody se stejným účinkem.

Článek 4

Trestné činy v souvislosti s podvodem poškozujícím finanční zájmy Unie

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění trestnosti jakéhokoliv poskytnutí či neposkytnutí informací subjektům nebo orgánům zadávajícím zakázku či grant ve veřejném zadávacím či grantovém řízení, které souvisí s finančními zájmy Unie, ze strany účastníků řízení nebo uchazečů o veřejnou zakázku nebo osob, které jsou odpovědné za přípravu nabídek v reakci na výzvu k podávání nabídek nebo žádostí o grant těchto účastníků nebo které jsou do této přípravy zapojeny, pokud je takové poskytnutí či neposkytnutí úmyslné a má za cíl obejít či pozměnit ve svůj prospěch použití kritéria způsobilosti, vyloučení, výběru nebo udělení zakázky či grantu nebo narušit přirozenou hospodářskou soutěž mezi účastníky řízení či jí zcela zabránit . [pozm. návrh 14]

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění trestnosti praní peněz podle definice v čl. 1 bodě. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (11), které se také týká majetku pocházejícího nebo příjmů pocházejících z trestných činů, na něž se vztahuje tato směrnice. [pozm. návrh 15]

3. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění trestnosti následujícího jednání toho, aby bylo možno postihovat jako trestný čin pasivní i aktivní korupci , pokud je pácháno páchána úmyslně:

(a)

Pro účely této směrnice spočívá pasivní korupce v jednání úřední osoby, která přímo nebo za pomoci prostředníka pro sebe či třetí stranu požaduje nebo získá předem přijme výhodu jakéhokoliv druhu nebo přijme příslib takové výhody za to, že bude či nebude jednat nebo pozdrží jednání v souladu se svými povinnostmi nebo při výkonu svých úkolů způsobem, který , ať již je či není v rozporu s jejími úředními povinnostmi, poškodí nebo pravděpodobně poškodí finanční zájmy Unie (pasivní korupce);

(b)

Pro účely této směrnice spočívá aktivní korupce v jednání každého, kdo slíbí, nabídne nebo poskytne přímo nebo za pomoci prostředníka úřední osobě výhodu jakéhokoliv druhu určenou pro sebe nebo pro třetí stranu za to, že tato úřední osoba bude či nebude jednat nebo pozdrží jednání v souladu se svými povinnostmi nebo při výkonu svých úkolů způsobem, který poškodí nebo pravděpodobně poškodí finanční zájmy Unie (aktivní korupce), nebo za to, že se tohoto jednání dopustila v minulosti . [pozm. návrh 16]

4. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění toho, aby úmyslné zneužití, pokud je pácháno úmyslně, bylo možno postihovat jako trestný čin .

Pro účely této směrnice spočívá zneužití jednání úřední osoby, která přidělí nebo vyplatí prostředky či si přisvojí nebo použije aktiva v rozporu s účelem, k jakému jsou určeny, a jedná tak s úmyslem poškodit čímž poškodí finanční zájmy Unie, bylo postihováno jako trestný čin (zneužití). [pozm. návrh 17]

5. Pro účely tohoto článku se „úřední osobou“ rozumí:

(a)

každá osoba, která působí v legislativním, správním nebo soudním úřadě a vykonává zde pro Unii či v členských státech nebo ve třetích zemích úkoly veřejné služby; každý úředník Unie či státní úředník, včetně státních úředníků jiného členského státu a státních úředníků třetích zemí ;

„úředníkem Unie“ se rozumí:

i)	každá osoba, která je úředníkem nebo jiným smluvním zaměstnancem ve smyslu služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „služební řád“);

ii)	každá osoba vyslaná k orgánu, instituci či jinému subjektu Unie členským státem nebo veřejným či soukromým subjektem, která plní úkoly rovnocenné úkolům prováděným úředníky nebo ostatními zaměstnanci Unie;

Ke členům orgánů, institucí či jiných subjektů zřízených v souladu se Smlouvami a zaměstnancům těchto orgánů, institucí či jiných subjektů se přistupuje jako k úředníkům Unie vzhledem k tomu, že se na ně nevztahuje služební řád. Pojem „státní úředník“ je chápán podle definice „úředníka“ či „úřední osoby“ ve vnitrostátních právních předpisech členského státu nebo třetí země, ve které dotčená osoba zastává danou funkci. V případě trestního řízení, které se týká úředníka členského státu nebo státního úředníka třetí země, ale bylo zahájeno jiným členským státem, je však členský stát, který trestní řízení zahájil, povinen použít definici „státního úředníka“ pouze do té míry, do které se shoduje s jeho vnitrostátními právními předpisy;

(b)

každá osoba, která vykonává byla pověřena úkoly veřejné služby pro Unii či zahrnujícími správu finančních zájmů Unie v členských státech nebo ve třetích zemích a přitom nepůsobí ani v jednom z uvedených úřadů, ale účastní se správy finančních zájmů Unie či se účastní přijímání rozhodnutí týkajících se finančních těchto zájmů Unie a která tyto úkoly vykonává . [pozm. návrh 18]

Hlava III

Obecná ustanovení týkající se trestných činů v oblasti prevence a potírání podvodu poškozujícího finanční zájmy Unie

Článek 5

Návod, pomoc, účastenství a pokus

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění toho, aby navádění k trestným činům uvedeným v hlavě II ke spáchání kteréhokoli z trestných činů uvedených v článcích 3 a 4 a pomoc a účastenství při nich a pokus o ně byly postihovány jako trestný čin. [pozm. návrh 19]

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění toho, aby pokus o spáchání některého kteréhokoli z trestných činů uvedených v článku 3 nebo a v čl. 4 odst. 4 byl postihován jako trestný čin. [pozm. návrh 20]

Článek 6

Odpovědnost právnických osob

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění odpovědnosti právnických osob za trestné činy uvedené v hlavě II článcích 3, 4 a 5 , které v jejich prospěch spáchá jakákoli osoba jednající samostatně nebo jako člen orgánu dotyčné právnické osoby, jež v této právnické osobě působí ve vedoucím postavení na základě: [pozm. návrh 21]

a)	oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;

b)	pravomoci přijímat jménem této právnické osoby rozhodnutí; nebo

c)	pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.

2. Členské státy dále přijmou nezbytná opatření pro zajištění odpovědnosti právnických osob v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany osoby uvedené v odstavci 1 umožnil spáchání některého z trestných činů uvedených v hlavě II v článcích 3, 4 a 5 ve prospěch dané právnické osoby osobou podřízenou této osobě. [pozm. návrh 22]

3. Odpovědnost právnické osoby podle odstavců 1 a 2 nevylučuje trestní stíhání fyzických osob, které jsou pachateli trestných činů uvedených v hlavě II článcích 3 a 4 nebo jsou trestně odpovědné podle článku 5. [pozm. návrh 23]

4. Pro účely této směrnice se „právnickou osobou“ rozumí každý subjekt, který má podle příslušné právní úpravy právní subjektivitu, s výjimkou států nebo veřejných subjektů při výkonu státní moci a s výjimkou veřejných mezinárodních organizací.

Článek 7

Sankce pro fyzické osoby

1. Pokud jde o fyzické osoby, členské státy zajistí, aby bylo možné postihovat trestné činy uvedené v hlavě II článcích 3, 4 a 5 prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících trestněprávních sankcí, včetně pokut a trestů odnětí svobody podle článku 8. [pozm. návrh 24]

2. V případě méně závažných trestných činů, u nichž škoda nepřekročí 10 000 5 000 EUR a výhody nepřekročí 10 000 5 000 EUR a jež nebyly spáchány za obzvláště závažných přitěžujících okolností, může členský stát uložit i jiné jiný postih než trestněprávní sankce. [pozm. návrh 25]

3. Odstavcem 1 tohoto článku není dotčen výkon disciplinárních pravomocí příslušnými orgány vůči úředním osobám, jak je definuje čl . 4 odst. 5. [pozm. návrh 26]

4. Členské státy zajistí, aby při výměře trestu za trestný čin uvedený v hlavě II mohly být zohledněny sankce jiného charakteru, které nejsou rovnocenné trestněprávním sankcím a které již byly dotčené osobě uloženy za stejné jednání.

Článek 8

Délka trestů odnětí svobody

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění toho, aby trestné činy uvedené v článku 3 a v čl. 4 odst. 1 a 4, kvůli nimž vznikla výhoda či škoda ve výši alespoň 100 000 EUR 50 000 EUR , mohly být postihnuty: [pozm. návrh 43]

(a)	minimálním trestem odnětí svobody alespoň na šest měsíců; [pozm. návrh 27]

(b)

maximálním trestem odnětí svobody alespoň na pět let.

Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění toho, aby trestné činy uvedené v čl. 4 odst. 2 a 3, kvůli nimž vznikla výhoda či škoda ve výši alespoň 30 000 EUR, mohly být postihnuty:

(a)	minimálním trestem odnětí svobody alespoň na šest měsíců; [pozm. návrh 28]

(b)	maximálním trestem odnětí svobody alespoň na pět let.

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění toho, aby bylo možné postihovat trestné činy uvedené v hlavě II byly postižitelné v článcích 3, 4 a 5 maximálním trestem odnětí svobody na alespoň deset let, pokud byl daný trestný čin spáchán v rámci zločinného spolčení ve smyslu rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV. [pozm. návrh 30]

Článek 8a

Přitěžující okolnosti

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby, pokud se zjistí, že došlo ke spáchání trestného činu uvedeného v článcích 3, 4 a 5 v rámci zločinného spolčení ve smyslu rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV, byla tato skutečnost pro účely vynesení rozsudku považována za přitěžující okolnost. [pozm. návrh 31]

Článek 9

Druhy minimálních sankcí pro právnické osoby

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby právnické osoby odpovědné podle článku 6 podléhaly účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím, které zahrnují pokuty trestní nebo jiné povahy, a mohou zahrnovat i jiné sankce, například:

a)	zbavení nároku pobírat veřejné výhody nebo podpory;

aa)	dočasné či trvalé vyloučení z nabídkových řízení Unie; [pozm. návrh 32]

b)	dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti;

c)	uložení soudního dohledu;

d)	zrušení rozhodnutím soudu;

e)	dočasné nebo trvalé uzavření provozoven použitých ke spáchání trestného činu.

Článek 9a

Zásada „ne bis in idem“

Členské státy uplatní ve svém trestním právu zásadu „ne bis in idem“, podle které osoba, jež byla souzena v některém členském státě, nemůže být pro stejné skutečnosti stíhána v jiném členském státě, pokud byl trest uložen, byl vykonán či je vykonáván, nebo jej již podle právních předpisů státu, v němž byl vynesen rozsudek, není možné vykonat. [pozm. návrh 33]

Článek 10

Zmrazení a konfiskace

Členské státy zajistí zmrazení a konfiskaci výnosů z trestných činů a nástrojů trestných činů uvedených v hlavě II v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU (12).

Článek 11

Soudní příslušnost

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření ke stanovení své soudní příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v hlavě II článcích 3, 4 a 5 :

a)	pokud byl daný trestný čin spáchán zcela nebo částečně na jejich území; nebo

b)	pokud je pachatel trestného činu jejich vlastním státním příslušníkem nebo má na jejich území obvyklé bydliště; nebo

c)	pokud se na pachatele trestného činu vztahuje služební řád, nebo se na něj vztahoval v době spáchání trestného činu. [pozm. návrh 34]

2. V případě uvedeném v odst. 1 písm. b) přijmou členské státy nezbytná opatření pro zajištění toho, aby jejich soudní příslušnost nebyla podřízena podmínce, že trestní stíhání může být zahájeno pouze na základě oznámení učiněného obětí v místě, kde byl trestný čin spáchán, nebo na základě oznámení ze strany státu, na jehož území byl trestný čin spáchán.

3. Členské státy zajistí, aby se jejich soudní příslušnost vztahovala i na trestné činy spáchané prostřednictvím informačních a komunikačních technologií použitých z jejich území.

Článek 12

Promlčení trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie

1. Členské státy zajistí zavedení promlčecí doby, jež bude od okamžiku spáchání trestného činu činit alespoň pět let a v rámci níž bude stále možné, aby trestné činy uvedené v hlavě II a v článku 5 byly předmětem vyšetřování, trestního stíhání, soudního řízení a vydání soudního rozhodnutí.

2. Členské státy zajistí, aby byla promlčecí doba na základě jakéhokoliv úkonu příslušného vnitrostátního orgánu, zejména faktického zahájení vyšetřování nebo trestního stíhání, přerušena a začala běžet znovu od počátku, a to po dobu alespoň deseti let od okamžiku spáchání trestného činu.

3. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro to, aby bylo po vynesení pravomocného odsuzujícího rozsudku možné vymáhat sankce uložené za spáchání trestných činů uvedených v hlavě II a v článku 5, a to po dostatečně dlouhou dobu trvající alespoň deset let od okamžiku vynesení pravomocného odsuzujícího rozsudku.

Článek 13

Zpětné získání finančních prostředků

Touto směrnicí není dotčeno zpětné získání finančních prostředků, které byly neoprávněně vyplaceny v souvislosti se spácháním trestných činů uvedených v hlavě II článcích 3, 4 a 5 .

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění urychleného zpětného získání těchto částek a k jejich převodu do rozpočtu Unie, aniž jsou dotčena příslušná unijní pravidla pro jednotlivá odvětví týkající se finančních oprav a zpětného získání neoprávněně vyplacených částek. Členské státy rovněž vedou pravidelné záznamy o zpětně získaných částkách a informují o nich příslušné orgány, instituce a jiné subjekty Unie, nebo v případě, že tyto částky nemohly být získány zpět, o důvodech této skutečnosti. [pozm. návrh 35]

Článek 14

Součinnost s jinými platnými právními předpisy Unie

Touto směrnicí není dotčeno použití správních opatření, sankcí a pokut podle práva Unie, především těch uvedených v článcích 4 a 5 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (13), nebo podle vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s konkrétním závazkem stanoveným právem Unie. Členské státy zajistí, aby trestní stíhání zahájené na základě vnitrostátních ustanovení, jimiž se provádí tato směrnice, neohrozilo řádné a účinné použití správních opatření, sankcí a pokut, které nejsou rovnocenné trestněprávním sankcím a které stanoví právo Unie nebo vnitrostátní prováděcí ustanovení.

Hlava IV

Závěrečná ustanovení

Článek 15

Spolupráce mezi členskými státy a Evropskou komisí (Evropským úřadem pro boj proti podvodům) [pozm. návrh 36]

1. Aniž jsou dotčena pravidla v oblasti přeshraniční spolupráce a vzájemné právní pomoci v trestních věcech, členské státy, Eurojust a Komise v rámci svých příslušných pravomocí spolupracují v boji proti trestným činům uvedeným v hlavě II článcích 3, 4 a 5 . Za tímto účelem Komise poskytuje a případně Eurojust poskytují technickou a operativní pomoc, kterou příslušné vnitrostátní orgány mohou potřebovat k usnadnění koordinace svých vyšetřování. [pozm. návrh 37]

2. Příslušné orgány členských států si mohou v rámci svých příslušných pravomocí vyměňovat s Komisí a Eurojustem vyměňovat informace, aby se usnadnilo zjišťování faktů a zajistil se účinný postup proti trestným činům uvedeným v hlavě II článcích 3, 4 a 5 . Komise, Eurojust a příslušné vnitrostátní orgány zohlední u každého jednotlivého případu zachovávají v každém jednotlivém případě soulad s článkem 6 Smlouvy o Evropské unii, s Listinou základních práv Evropské unie a s platnými právními předpisy Unie v oblasti ochrany osobních údajů a zohledňují požadavky na utajení vyšetřování a ochranu údajů. Za tímto účelem mohou členské státy při předkládání informací Komisi a Eurojustu stanovit zvláštní podmínky pro použití těchto informací Komisí, Eurojustem nebo jiným členským státem, kterému mohou být tyto informace dále poskytnuty. [pozm. návrh 38]

2a. Účetní dvůr, vnitrostátní kontrolní orgány, například při kontrole činností v rámci sdíleného řízení, a auditoři pověření prováděním auditu rozpočtů orgánů, institucí a jiných subjektů zřízených podle Smluv nebo rozpočtů spravovaných a kontrolovaných příslušnými orgány oznámí úřadu OLAF všechny trestné činy, o kterých se dověděli při výkonu své činnosti. [pozm. návrh 39]

2b. Úředníci Unie oznámí úřadu OLAF všechny trestné činy, o kterých se dověděli při výkonu své činnosti. [pozm. návrh 40]

Článek 16

Zrušení úmluv o trestněprávní ochraně finančních zájmů Evropských společenství

Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ze dne 26. července 1995 a její protokoly ze dnů 27. září 1996, 29. listopadu 1996 a 19. června 1997 se zrušují s účinkem od [datum použití podle čl. 17 odst. 1 druhého pododstavce].

Článek 17

Provedení

1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ….. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne …..

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 17a

Podávání zpráv, statistika a hodnocení

1. Do [24 měsíců po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které zhodnotí, do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná k dosažení souladu s touto směrnicí, a zhodnotí účinnost směrnice, pokud jde o dosažení jejích cílů, a takovou zprávu bude poté předkládat každý rok.

Uvedené zprávy odkazují na informace zpřístupněné členskými státy podle odstavce 2.

2. Členské státy pravidelně shromažďují a udržují komplexní statistiky od příslušných orgánů s cílem přezkoumat účinnost systémů zavedených na ochranu finančních zájmů Unie. Shromážděné statistiky se každoročně předkládají Komisi a obsahují tyto údaje:

a)	počet zahájených trestních stíhání rozdělených podle počtu zamítnutých trestních stíhání, počtu zproštění obžaloby, počtu stíhání, u nichž byl vynesen rozsudek, a počtu probíhajících trestních stíhání;

b)	částky získané zpět a částky, jež nebyly získány zpět, na základě trestních stíhání;

c)	počet žádostí o pomoc obdržených ze strany jiného členského státu rozdělených podle počtu žádostí, jimž bylo vyhověno, a počtu zamítnutých žádostí.

3. Do [60 měsíců po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě celkové hodnocení této směrnice na základě získaných zkušeností, a zejména na základě zpráv a statistik poskytnutých podle odstavců 1 a 2. Ve stejný moment Komise případně předloží návrh na změnu směrnice, přičemž náležitě zohlední výsledek hodnocení. [pozm. návrh 41]

Článek 18

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 19

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 383, 12.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 134.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014.

(4) Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. listopadu 2011 ve věci C-539/09 Evropská komise proti Spolkové republice Německo – ([2011] ECR I-11235).

(5) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42). Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42.

(6) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.

(7) Úř. věst. C 313, 23.10.1996, s. 1.

(8) Úř. věst. C 151, 20.5.1997, s. 1.

(9) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. (Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zmrazování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39)..

(13) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/994

P7_TA(2014)0432

Systém vlastních zdrojů *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie (05602/2014 – C7-0036/2014 – 2011/0183(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

(2017/C 443/101)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Rady (05602/2014),

—	s ohledem na čl. 311 třetí pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0036/2014),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o budoucnosti vlastních zdrojů Evropské unie (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: novém víceletém finančním rámci (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2012 o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 v zájmu dosažení kladného výsledku postupu schvalování víceletého finančního rámce (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2013 o závěrech zasedání Evropské rady ve dnech 7.–8. února 2013 týkajících se víceletého finančního rámce (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2013 o politické dohodě o víceletém finančním rámci pro období 2014–2020 (6),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0271/2014),

schvaluje pozměněný návrh Rady;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit svůj návrh;

vyzývá skupinu na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, aby do konce roku 2014 předložila své první hodnocení systému vlastních zdrojů, jak je uvedeno ve společném prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení (7); očekává, že tato skupina bude předkládat návrhy na překonání nedostatků stávajícího systému s cílem připravit půdu pro reformu, jež bude založena na obecných cílech jednoduchosti, transparentnosti, spravedlnosti a demokratické odpovědnosti a začne fungovat v příštím víceletém finančním rámci;

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh 1

Návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie

Bod odůvodnění 8a (nový)

Návrh Rady

Pozměňovací návrh

(8a)

Evropský parlament dlouhodobě vyzývá k tomu, aby byl rozpočet Unie plně financován z vlastních zdrojů, jak je stanoveno ve Smlouvě, a pravidelně poukazuje na nedostatky a omezení stávajícího systému vlastních zdrojů, který je netransparentní, nespravedlivý, nepodléhá parlamentní kontrole, je velmi složitý a zcela nesrozumitelný pro evropské občany, kteří pak nesou jeho následky. Evropský parlament se domnívá, že takovýto systém v podstatě porušuje ducha i literu Smlouvy.

Pozměňovací návrh 2

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8 b (nový)

Návrh Rady

Pozměňovací návrh

(8b)

Evropský parlament se domnívá, že stávající systém financování Unie, kdy 74 % příjmů pochází z vnitrostátních příspěvků založených na HND a 11 % příjmů ze stávajících statistických příspěvků založených na DPH, pouze posiluje logiku „přiměřené návratnosti“, jež převládá v každé diskusi v Radě, a to jak na straně příjmů, tak na straně výdajů rozpočtu Unie a vede k zavádění složitých a netransparentních rozpočtových slev a dalších opravných mechanismů a přispívá k opakujícímu se problému nedostatku prostředků na platby v ročním rozpočtovém procesu. Evropský parlament se také domnívá, že stávající systém brání utvoření dostatečné většiny v Radě, jež by umožnila začlenit do ročních rozpočtů dostatečnou výši prostředků na platby ke splnění právních povinností a politických závazků EU.

Pozměňovací návrh 3

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8 c (nový)

Návrh Rady

Pozměňovací návrh

(8c)

Evropský parlament rozhodně podporuje hloubkovou reformu systému vlastních zdrojů, který by se měl vrátit k systému skutečných, jasných, jednoduchých a spravedlivých vlastních zdrojů. Evropský parlament se domníval, že legislativní návrhy Komise v oblasti vlastních zdrojů z června 2011 byly krokem správným směrem, a proto je velká většina jeho poslanců již od počátku podporovala; Evropský parlament lituje, že Rada nebyla na základě těchto legislativních návrhů schopna dosáhnout žádného pokroku v souvislosti s reformou systému vlastních zdrojů. Evropský parlament lituje, že konečná politická dohoda Evropské rady ze dne 8. února 2013 dokonce zavádí nové rozpočtové slevy a výjimky.

Pozměňovací návrh 4

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8 d (nový)

Návrh Rady

Pozměňovací návrh

(8d)

Na základě společné dohody tří orgánů Unie je vytvořena skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, jak je stanoveno ve společném prohlášení o vlastních zdrojích, které je součástí politické dohody o VFR 2014–2020. Tato skupina na vysoké úrovni provede obecný přezkum systému vlastních zdrojů založený na celkových cílech jednoduchosti, transparentnosti, spravedlnosti a demokratické odpovědnosti. Budou přezkoumány všechny aspekty reformy systému vlastních zdrojů. První hodnocení bude k dispozici na konci roku 2014.

Pozměňovací návrh 5

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8 e (nový)

Návrh Rady

Pozměňovací návrh

(8e)

Výsledek činnosti skupiny na vysoké úrovni bude vyhodnocen na interinstitucionální konferenci během roku 2014 za účasti vnitrostátních parlamentů. Na základě výsledků této práce Komise zhodnotí, zda je vhodné předložit nové iniciativy týkající se vlastních zdrojů. Toto hodnocení bude provedeno souběžně s povolebním přezkumem/revizí VFR na období 2014–2020, kterou zahájí Komise nejpozději na konci roku 2016. Evropský parlament se domnívá, že činnost této skupiny na vysoké úrovni by měla připravit půdu pro dohodu o případných reformách, které by začaly fungovat v příštím VFR.

(5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0078.

(6) Přijaté texty, P7_TA(2013)0304.

(7) Viz také Přijaté texty, P7_TA(2013)0455.

PŘÍLOHA

Společné prohlášení o vlastních zdrojích

Podle článku 311 SFEU si Unie zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik; uvedený článek rovněž stanoví, že rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů, přičemž jiné příjmy tím nejsou dotčeny. Článek 311 třetí pododstavec říká, že Rada přijme zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem rozhodnutí o systému vlastních zdrojů a že v této souvislosti může zřídit nové kategorie vlastních zdrojů nebo zrušit stávající kategorii.

Na tomto základě předložila Komise v červnu roku 2011 soubor návrhů na reformu systému vlastních zdrojů Unie. Evropská rada se na svém zasedání ve dnech 7. a 8. února 2013 dohodla, že by se úprava vlastních zdrojů měla řídit obecnými cíli jednoduchosti, transparentnosti a spravedlnosti. Kromě toho Evropská rada vyzvala Radu, aby pokračovala v práci na návrhu Komise týkajícím se nového vlastního zdroje založeného na dani z přidané hodnoty (DPH). Dále vyzvala členské státy účastnící se posílené spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí, aby posoudily, zda by se tato daň mohla stát novým vlastním zdrojem rozpočtu EU.

Otázka vlastních zdrojů vyžaduje další práci. Za tímto účelem bude svolána skupina na vysoké úrovni sestávající z členů jmenovaných Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Tato skupina zohlední veškeré stávající či budoucí podněty ze strany uvedených tří evropských orgánů a vnitrostátních parlamentů. Ve své činnosti by měla vycházet z náležitých odborných znalostí, jimiž disponují mimo jiné vnitrostátní rozpočtové a fiskální orgány, ale také nezávislí odborníci.

Skupina provede celkový přezkum systému vlastních zdrojů, a to z hlediska obecných cílů jednoduchosti, transparentnosti, spravedlnosti a demokratické odpovědnosti. První hodnocení bude k dispozici na konci roku 2014. Pokrok dosažený v práci bude přinejmenším jednou za šest měsíců prostřednictvím pravidelných zasedání vyhodnocován na politické úrovni.

Vnitrostátní parlamenty budou během roku 2016 pozvány na interinstitucionální konferenci, aby posoudily výsledek této práce.

Na základě výsledků této práce Komise zhodnotí, zda je vhodné předložit nové iniciativy týkající se vlastních zdrojů. Toto hodnocení bude probíhat souběžně s přezkumem uvedeným v článku 1a nařízení o víceletém finančním rámci, aby byly zváženy případné reformy pro období, na něž se bude vztahovat příští víceletý finanční rámec.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/999

P7_TA(2014)0433

Metody a postup pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Rady o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (přepracované znění) (05603/2014 – C7-0037/2014 – 2011/0185(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace – přepracování)

(2017/C 443/102)

Evropský parlament

—	s ohledem na návrh Rady (05603/2014),

—	s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2011)0742),

—	s ohledem na čl. 322 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 106a Smlouvy o založení Společenství pro atomovou energii, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C7–0037/2014),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o budoucnosti vlastních zdrojů Evropské unie (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: novém víceletém finančním rámci (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzívní Evropu (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2012 o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 v zájmu dosažení kladného výsledku postupu schvalování víceletého finančního rámce (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2013 o závěrech zasedání Evropské rady ve dnech 7.–8. února 2013 týkajících se víceletého finančního rámce (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2013 o politické dohodě o víceletém finančním rámci pro období 2014–2020 (6),

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (7),

—	s ohledem na dopis, který dne 6. března 2012 zaslal Výbor pro právní záležitosti Rozpočtovému výboru podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,

—	s ohledem na články 87 a 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0268/2014),

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise neobsahuje návrh Komise žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

schvaluje návrh Rady ve znění upraveném podle doporučení poradní pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(7) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

(5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0078.

(6) Přijaté texty, P7_TA(2013)0304.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1001

P7_TA(2014)0435

Veřejné služby zaměstnanosti ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ) (COM(2013)0430 – C7-0177/2013 – 2013/0202(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/103)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0430),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 149 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0177/2013),

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2013 (1),

—	ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 28. listopadu 2013 (2),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0072/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 116.

(2) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

P7_TC1-COD(2013)0202

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2014/…/EU o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 573/2014/EU.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

ZŘÍZENÍ SÍTĚ VEŘEJNÝCH SLUŽEB ZAMĚSTNANOSTI

Evropský parlament:

1.	VÍTÁ dohodu, jíž dosáhli oba normotvůrci ve věci návrhu Komise týkajícího se rozhodnutí o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti, které formalizuje a posiluje stávající neformální síť spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti;

PŘIPOMÍNÁ, že článek 149 SFEU stanoví, že Evropský parlament a Rada mohou přijmout stimulační opatření ke spolupráci mezi členskými státy v oblasti zaměstnanosti; takovéto akty jsou legislativními akty a mohou stanovit právně závazné povinnosti, avšak neharmonizují zákony a předpisy členských států;

DOMNÍVÁ SE, že vytvoření sítě spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti představuje stimulační opatření spadající do působnosti článku 149 SFEU. Z tohoto důvodu se poté, co bude toto rozhodnutí přijato, všechny členské státy zapojí do uvedené sítě, neboť neúčast členského státu na politice Unie nelze odůvodnit pouze přáním členského státu;

ZDŮRAZŇUJE, že podle bodů odůvodnění a normativních článků je hlavním cílem tohoto rozhodnutí posílit a podpořit účinnost již dříve existující neformální sítě veřejných služeb zaměstnanosti, a to formalizací prostřednictvím legislativního aktu. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze tehdy, jestliže do sítě a do činností stanovených v článku 3 rozhodnutí budou zapojeny všechny členské státy.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1003

P7_TA(2014)0436

Fond solidarity Evropské unie ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (COM(2013)0522 – C7–0231/2013 – 2013/0248(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/104)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0522),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 175 třetí odstavec a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0231/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013 (1),

—	ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 28. listopadu 2013 (2),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0078/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

P7_TC1-COD(2013)0248

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 661/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1004

P7_TA(2014)0437

Zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Evropské unie na zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu (COM(2014)0066 – C7-0030/2014 – 2014/0034(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/105)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0066),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0030/2014),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. března 2014 (1),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0156/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

schvaluje prohlášení Evropského parlamentu a Rady, které je přílohou tohoto usnesení a bude zveřejněno v řadě L Úředního věstníku Evropské unie společně s konečným zněním legislativního aktu;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

P7_TC1-COD(2014)0034

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2014/EU o účasti Evropské unie na zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 562/2014/EU.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu a Rady

Evropský parlament a Rada souhlasí zabývat se otázkou dividend fondu v rámci příští revize finančních pravidel platných pro souhrnný rozpočet Unie nebo nejpozději v souvislosti s průběžnou zprávou o plnění cíle uvedenou v článku 4.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1006

P7_TA(2014)0438

Evropská agentura pro léčivé přípravky (vykonávání činností souvisejících s farmakovigilancí humánních léčivých přípravků) ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o poplatcích, které se platí Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA) za vykonávání činností souvisejících s farmakovigilancí humánních léčivých přípravků (COM(2013)0472 – C7-0196/2013 – 2013/0222(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/106)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0472),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0196/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality řeckým Parlamentem, španělským Kongresem poslanců a španělským Senátem, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. října 2013 (1),

—	po konzultaci Výboru regionů,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0476/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 92.

P7_TC1-COD(2013)0222

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o poplatcích, které se platí Evropské agentuře pro léčivé přípravky za vykonávání činností souvisejících s farmakovigilancí humánních léčivých přípravků

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 658/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1007

P7_TA(2014)0439

Makrofinanční pomoc Tuniské republice ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Tuniské republice (COM(2013)0860 – C7-0437/2013 – 2013/0416(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/107)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0860),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0437/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru k finanční slučitelnosti návrhu,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 26. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na články 55 a 38 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0110/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

P7_TC1-COD(2013)0416

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2014/EU o poskytnutí makrofinanční pomoci Tuniské republice

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 534/2014/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1008

P7_TA(2014)0440

Plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (COM(2013)0250 – C7-0117/2013 – 2013/0133(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/108)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0250),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0117/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. října 2013 (1),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A7-0102/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 157.

P7_TC1-COD(2013)0133

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 544/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1009

P7_TA(2014)0441

Trestněprávní ochrana eura a ostatních měn proti padělání ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV (COM(2013)0042 – C7-0033/2013 – 2013/0023(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/109)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0042),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0033/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2013 (1),

—	s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 28. května 2013 (2),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A7-0018/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 42.

(2) Úř. věst. C 179, 25.6.2013, s. 9.

P7_TC1-COD(2013)0023

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/62/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1010

P7_TA(2014)0442

Med ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 2001/110/ES o medu (COM(2012)0530 – C7-0304/2012 – 2012/0260(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/110)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0530),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0304/2012),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. listopadu 2012 (1),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0440/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2);

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 11, 15.1.2013 , s. 88.

(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 15. ledna 2014 (Přijaté texty, P7_TA(2014)0028).

P7_TC1-COD(2012)0260

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/../EU, kterou se mění směrnice Rady 2001/110/ES o medu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/63/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1011

P7_TA(2014)0443

Evropský námořní a rybářský fond ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o pozměněném návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 a nařízení Rady (ES) č. 861/2006 a nařízení Rady (ES) č. XXX/2011 o integrované námořní politice (COM(2013)0245 – C7-0108/2013 – 2011/0380(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/111)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0804) a na pozměněný návrh (COM(2013)0245),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 42, čl. 43 odst. 2, čl. 91 odst. 1, čl. 100 odst. 2, čl. 173 odst. 3, články 175 a 188, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2 a čl. 195 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0108/2013),

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2012 (1) a 22. května 2013 (2),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2012 (3),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. února 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na články 55 a 37jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0282/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (4);

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 133.

(2) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 154.

(3) Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 84.

(4) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijeté dne 23. října 2013 (Přijaté texty P7_TA(2013)0441).

P7_TC1-COD(2011)0380

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 508/2014.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1013

P7_TA(2014)0444

Evropská policejní akademie ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí 2005/681/SVV o zřízení Evropské policejní akademie (EPA) (17043/2013 – C7-0435/2013 – 2013/0812(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/112)

Evropský parlament,

—	s ohledem na podnět skupiny členských států, který byl předložen Evropskému parlamentu a Radě (17043/2013),

—	s ohledem na čl. 76 písm. b) a na čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž byl návrh toho aktu Parlamentu předložen (C7-0435/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 a 15 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Komise (COM(2014)0007),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 5. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na články 44 a 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0146/2014),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyjadřuje politování nad tím, že Evropský parlament nebyl plně zapojen do posuzování žádostí a že příslušnému výboru byl představen pouze jeden kandidát, ačkoli na základě výzvy předsednictví Rady z července 2013 k podávání žádostí o prozatímní hostování Evropské policejní akademie, než bude moci být nalezeno dlouhodobé řešení budoucnosti této agentury, bylo předloženo sedm žádostí. Svou kandidaturu předložily tyto členské státy: Irsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Maďarsko, Nizozemsko a Finsko. Politická dohoda byla potvrzena na schůzi Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 8. října 2013. Má v úmyslu před přijetím konečného stanoviska požádat o podrobnější informace, pokud jde o posouzení dopadu konkrétního umístění;

vyzývá rozpočtové orgány, aby zajistily, že dodatečné náklady spojené se změnou sídla Evropské policejní akademie budou v plné výši uhrazeny hostitelskou zemí a z dodatečného rozpočtu Unie, a nebudou tak mít negativní dopad na řádný rozpočet EPA a neohrozí řádné fungování této akademie;

pověřuje svého, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

P7_TC1-COD(2013)0812

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se mění rozhodnutí Rady 2005/681/SVV o zřízení Evropské policejní akademie (EPA)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 543/2014.)

Čtvrtek, 17. dubna 2014

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1014

P7_TA(2014)0445

ES-Albánie: Protokol k dohodě o stabilizaci a přidružení (přistoupení Chorvatska) ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii jménem Evropské unie a jejích členských států (14783/2013 – C7-0075/2014 – 2013/0311(NLE))

(Souhlas)

(2017/C 443/113)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14783/2013),

—	s ohledem na Protokol k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (14782/2013),

—	s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bod i) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C7–0075/2014),

—	s ohledem na čl. 81 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 81 odst. 2, čl. 90 odst. 7 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A7-0266/2014),

uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Albánské republiky.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1015

P7_TA(2014)0446

Ujednání s Norským královstvím o pravidlech pro jeho účast na činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Ujednání mezi Evropskou unií a Norským královstvím o pravidlech pro účast Norského království na činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (18141/2013 – C7-0107/2014 – 2013/0427(NLE))

(Souhlas)

(2017/C 443/114)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (18141/2013),

—	s ohledem na návrh Ujednání mezi Evropskou unií a Norským královstvím o pravidlech pro účast Norského království na činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (18140/2013),

—	s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 74 a čl. 78 odst. 1 a 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0107/2014),

—	s ohledem na čl. 81 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 81 odst. 2 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0257/2014),

uděluje souhlas s uzavřením ujednání;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Norského království.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1016

P7_TA(2014)0447

Ujednání s Lichtenštejnským knížectvím o pravidlech pro jeho účast na činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Ujednání mezi Evropskou unií a Lichtenštejnským knížectvím o pravidlech pro účast Lichtenštejnského knížectví na činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (18116/2013 – C7-0091/2014 – 2013/0423(NLE))

(Souhlas)

(2017/C 443/115)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (18116/2013),

—	s ohledem na návrh Ujednání mezi Evropskou unií a Lichtenštejnským knížectvím o pravidlech pro účast Lichtenštejnského knížectví na činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (18115/2013),

—	s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 74 a čl. 78 odst. 1 a 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7–0091/2014),

—	s ohledem na čl. 81 odst. 1 první a odst. 2 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0168/2014),

uděluje souhlas s uzavřením ujednání;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Lichtenštejnského knížectví.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1017

P7_TA(2014)0448

Evropské fondy dlouhodobých investic ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. dubna 2014 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech dlouhodobých investic (COM(2013)0462 – C7-0209/2013 – 2013/0214(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/116)

[Pozměňovací návrh 1 pokud není uvedeno jinak]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH PARLAMENTU (*1)

k návrhu Komise

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o evropských fondech dlouhodobých investic

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dlouhodobé financování je zásadním nástrojem, který umožní nasměrovat evropské hospodářství na cestu k udržitelnému a inteligentnímu růstu podporujícímu začlenění v souladu se strategií Evropa 2020, k vysoké zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a který umožní vybudovat ekonomiku budoucnosti tak, aby byla méně náchylná k systémovým rizikům a byla odolnější. Evropské fondy dlouhodobých investic (dále jen „fondy dlouhodobých investic“) poskytují dlouhodobé finanční prostředky pro různé infrastrukturní projekty, zavedené nekotované společnosti nebo kotované malé a střední podniky (MSP) , které vydávají kapitálové nebo dluhové nástroje, pro něž neexistuje snadno identifikovatelný kupec. Poskytováním finančních prostředků pro takové projekty přispívají fondy dlouhodobých investic k financování reálné ekonomiky Unie a provádění jejích politik .

(2)

Na straně poptávky mohou fondy dlouhodobých investic poskytnout stabilní a jistý příjem správcům důchodového pojištění, pojišťovnám , nadacím, obecním a městským úřadům a dalším subjektům s pravidelnými a opakujícími se závazky a usilují o dlouhodobé výnosy v rámci dobře regulovaných struktur . Fondy dlouhodobých investic sice poskytují menší likviditu než investice do převoditelných cenných papírů, ale mohou poskytnout stabilní a jistý příjem individuálním investorům spoléhajícím se na pravidelný peněžní tok, který může fond zajistit. Fondy dlouhodobých investic mohou také nabídnout dobré příležitosti pro zhodnocení kapitálu v čase investorům, kteří nemají stabilní a jistý příjem. Měla by existovat možnost povolit fondu dlouhodobých investic snížit svůj kapitál na poměrném základě (pro rata) v případě, že se zbaví některého ze svých aktiv.

(3)

Financování projektů v oblasti dopravní infrastruktury, výroby nebo distribuce udržitelné energie, sociální infrastruktury (bydlení nebo nemocnice), zavádění nových technologií a systémů, které snižují využívání zdrojů a energie, nebo dalšího růstu malých a středních podniků může být omezené. Jak ukazuje finanční krize, nedostatek finančních prostředků by mohlo pomoci vyřešit doplnění bankovního financování o širší výběr zdrojů financování, které lépe mobilizují kapitálové trhy. Fondy dlouhodobých investic mohou v tomto ohledu hrát klíčovou úlohu. U některých projektů by za pomoci inovativních finančních nástrojů mohly sloužit k doplnění financování z veřejných zdrojů, jež bylo oslabeno krizí státního dluhu.

(4)

Vzhledem k tomu, že investoři mohou mít zájem na investování do fondu dlouhodobých investic , vzhledem ke skutečnosti že by investorům měly být dány účinné pobídky k tomu, aby tak činili, a vzhledem k tomu, že zejména retailoví investoři nemusí mít potřebné zdroje nebo dostatečně diverzifikované portfolio, které by jim umožnily zavázat svůj kapitál na delší období, by fond dlouhodobých investic měl mít možnost nabídnout svým investorům práva na odkoupení. Správce fondu dlouhodobých investic by tudíž měl mít možnost rozhodnout se, zda zřídí fond dlouhodobých investic s právem na odkoupení či bez něj podle investiční strategie fondu dlouhodobých investic. Pokud je zaveden režim práv na odkoupení, měla by být tato práva spolu s jejich hlavními rysy jasně předem definována a zveřejněna ve statutu nebo zakládacích dokumentech fondu dlouhodobých investic. Posouzení dopadů provedené Komisí v jednotlivých členských státech navíc narazilo na případy úspěšných dlouhodobých fondů strukturovaných jako kotované společností. Investoři tak mohou obchodovat se svými podílovými jednotkami či akciemi fondu na sekundárním trhu. Jsou-li podílové jednotky fondu kotovány na burze, mohou investoři nakupovat a prodávat podílové jednotky tohoto fondu přímo na burze jako jakékoliv jiné cenné papíry. Sekundární trh může fungovat, i pokud podílové jednotky či akcie fondu nejsou kotovány. V tom případě mohou investoři podílové jednotky či akcie ve svém držení přímo vyměnit s jiným investorem. Zprostředkovatelé jako banky nebo distributoři mohou na tomto sekundárním trhu hrát zprostředkující úlohu. Mohou shromažďovat příkazy k nákupu a prodeji a tyto příkazy přiřazovat svým klientům. Za předpokladu, že se dlouhodobé investování skutečně stane pro menší investory či pro retailovou komunitu obecně přitažlivějším, budou sekundární trhy hlavním místem pro vstup do dlouhodobého fondu či odchod z něj. Tři roky po přijetí tohoto nařízení bude vypracována zpráva, která bude zkoumat, zda toto pravidlo dosáhlo očekávaných výsledků, pokud jde o distribuci fondů dlouhodobých investic ▌.

(4a)

Aby se z fondů dlouhodobých investic stala realizovatelná a přitažlivá volba pro profesionální investory, jako jsou instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, penzijní fondy a pojišťovny, je důležité, aby byly provedeny nezbytné úpravy jejich regulativních kapitálových požadavků, a to v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (3) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (4) , díky čemuž by se u fondů dlouhodobých investic zajistila flexibilita v souvislosti s vysokými kapitálovými požadavky na investice do nelikvidních aktiv. Je-li to nezbytné, měla by být navíc důkladně posuzována jakákoli dodatečná vnitrostátní regulačních omezení.

(5)

Třídy dlouhodobých aktiv ve smyslu tohoto nařízení by měly zahrnovat kapitálové nebo dluhové nástroje vydávané nekotovanými společnosti a kotovanými MSP , pro něž neexistuje snadno identifikovatelný kupec. Měly by rovněž zahrnovat kapitálové nebo dluhové nástroje vydávané kotovanými společnostmi s maximální kapitalizací ve výši 1 miliardy EUR. Toto nařízení by se rovněž mělo vztahovat na reálná aktiva, která vyžadují významné počáteční kapitálové výdaje a jež se v průběhu své doby trvání stanou zdrojem opakujících se a předvídatelných peněžních toky .

(6)

Vzhledem k neexistenci nařízení, které by stanovilo pravidla pro fondy dlouhodobých investic, by mohla být na vnitrostátní úrovni přijímána rozdílná opatření, která by mohla narušit hospodářskou soutěž v důsledku odlišných opatření na ochranu investic. Rozdílné požadavky na složení portfolia, diverzifikaci a způsobilá aktiva, zejména v případě investování do komodit, vytvářejí překážky pro přeshraniční nabízení fondů, které se zaměřují na nekotované společnosti a reálná aktiva, protože investoři nedokážou jednoduše srovnat různé investiční nabídky, které se jim předkládají. Rozdílné vnitrostátní požadavky rovněž vedou k různým úrovním ochrany investorů. Různé vnitrostátní požadavky týkající se investičních technik, jako jsou povolené výše půjček, používání derivátových finančních nástrojů, pravidla vztahující se na krátký prodej nebo repo obchody, rovněž vedou k nesouladu v úrovni ochrany investorů. Navíc různé požadavky na odkoupení nebo dobu držení znemožňují přeshraniční prodej fondů investujících do nekotovaných aktiv. Zvyšováním právní nejistoty mohou tyto rozdíly podkopat důvěru investorů při zvažování investic do takových fondů a snížit rozsah efektivního výběru investorů z různých dlouhodobých investičních příležitostí. Členské státy by proto neměly mít možnost stanovit dodatečné požadavky v oblasti spadající do působnosti tohoto nařízení a vhodným právním základem pro toto nařízení by měl být článek 114 Smlouvy vykládaný podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

(7)

Jednotná pravidla v celé Unii jsou nezbytná pro zajištění soudržného a stabilního produktového profilu fondů dlouhodobých investic napříč Unií. Aby se zajistilo hladké fungování vnitřního trhu a vysoká úroveň ochrany investorů, je nezbytné stanovit jednotná pravidla pro provozování fondů dlouhodobých investic, zejména s ohledem na složení portfolia těchto fondů a investičních nástrojů, které mohou používat pro investování do dlouhodobých aktiv, například do kapitálových nebo dluhových nástrojů vydávaných kotovanými MSP a nekotovanými společnostmi a do reálných aktiv. Dále jsou nutná jednotná pravidla týkající se portfolia fondů dlouhodobých investic, aby se zajistilo, že fondy dlouhodobých investic, které usilují o generování pravidelného zisku, mají diverzifikované portfolio investičních aktiv vhodných pro zachování pravidelného peněžního toku. Dále je nutno provést koordinaci daňových rámců v jednotlivých členských státech, aby byly vytvořeny rovné podmínky, co se týče atraktivnosti pro investory, a musí dojít ke sblížení vnitrostátních politik, aby byly vytvořeny srovnatelné podmínky z hlediska investičního prostředí a bylo tak možné řešit problém nevyvážeností mezi členskými státy.

(8)

Je nutné zajistit, aby vymezení provozování fondů dlouhodobých investic, zejména pokud jde o složení portfolia fondů dlouhodobých investic a investičních nástrojů, které mohou používat, bylo přímo použitelné na správce fondů dlouhodobých investic, a proto je třeba tato nová pravidla přijmout ve formě nařízení. To zároveň zamezí existenci odlišných vnitrostátních požadavků, a tím se zajistí jednotné podmínky pro používání označení fondů dlouhodobých investic. Správci fondů dlouhodobých investic by měli dodržovat stejná pravidla v celé Unii, aby se tím rovněž posílila důvěra investorů ve fondy dlouhodobých investic a zajistila udržitelná důvěryhodnost tohoto označení. Zároveň se přijetím jednotných pravidel omezí složitost regulačních požadavků, které se na fondy dlouhodobých investic vztahují. Prostřednictvím jednotných pravidel se rovněž sníží náklady správců na plnění odlišných vnitrostátních pravidel, kterými se fondy investující do kotovaných MSP a nekotovaných dlouhodobých aktiv a srovnatelných tříd reálných aktiv řídí. To platí zejména pro správce, kteří chtějí získávat kapitál na přeshraniční bázi. Zároveň to přispívá k eliminaci narušení hospodářské soutěže.

(9)

Nová pravidla pro fondy dlouhodobých investic úzce souvisejí se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (5), jelikož tato směrnice tvoří právní rámec, kterým se řídí správa a nabízení alternativních investičních fondů v Unii. Fondy dlouhodobých investic jsou z povahy věci unijní alternativní investiční fondy spravované správci alternativních investičních fondů, kteří jsou držiteli povolení v souladu se směrnicí 2011/61/EU.

(10)

Zatímco směrnice 2011/61/EU upravuje také postupné zavádění režimu třetích zemí, kterým se řídí neunijní správci alternativních investičních fondů a neunijní alternativní investiční fondy, nová pravidla pro fondy dlouhodobých investic mají omezenější rozsah a zdůrazňují evropský rozměr nového produktu dlouhodobého investování. To znamená, že pouze unijní alternativní investiční fond definovaný ve směrnici 2011/61/EU by měl být způsobilý stát se povoleným fondem dlouhodobých investic, a to pouze tehdy, pokud jej spravuje unijní správce alternativního investičního fondu, který získal povolení v souladu se směrnicí 2011/61/EU. K investování do fondů dlouhodobých investic by však měli být motivováni také investoři ze třetích zemí, protože svým cenným kapitálem mohou přispět k unijním projektům.

(11)

Nová pravidla vztahující se na fondy dlouhodobých investic by měla vycházet ze stávajícího regulačního rámce stanoveného směrnicí 2011/61/EU a aktů přijatých pro provádění této směrnice. Proto by měla pravidla pro produkty týkající se fondů dlouhodobých investic platit společně s pravidly stanovenými ve stávajících právních předpisech Unie. Na fondy dlouhodobých investic by se měla vztahovat zejména pravidla pro správu a nabízení stanovená směrnicí 2011/61/EU. Stejně tak na přeshraniční činnosti fondů dlouhodobých investic by se měla vztahovat pravidla poskytování přeshraničních služeb a svobody usazování stanovená směrnicí 2011/61/EU. Tato pravidla by měla být doplněna konkrétními pravidly nabízení vytvořenými pro přeshraniční nabízení fondů dlouhodobých investic jak retailovým, tak profesionálním investorům v celé Unii.

(12)

Pro všechny unijní alternativní investiční fondy, které chtějí být nabízeny jako fondy dlouhodobých investic, by měla platit jednotná pravidla. Alternativní investiční fondy, které nechtějí být nabízeny jako fondy dlouhodobých investic, nejsou povinny se těmito pravidly řídit, a tím souhlasí, že nebudou využívat výhod, které z toho plynou. Na druhou stranu subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a neunijní alternativní investiční fondy by nebyly způsobilé k nabízení jako fondy dlouhodobých investic.

(13)

Aby se zajistilo dodržování harmonizovaných pravidel pro činnost fondů dlouhodobých investic těmito fondy, je nezbytné vyžadovat, aby činnost fondů dlouhodobých investic podléhala povolení udělenému příslušnými orgány. Harmonizované postupy pro udělení povolení správcům alternativních investičních fondů a dohled nad nimi stanovené směrnicí 2011/61/EU by tudíž měly být doplněny o speciální postup udělení povolení fondům dlouhodobých investic. Měly by být stanoveny postupy, jejichž pomocí by se zajistilo, že správcem fondu dlouhodobých investic může být pouze unijní správce alternativního investičního fondu, jemuž bylo uděleno povolení v souladu se směrnicí 2011/61/EU a který je schopen správu fondů dlouhodobých investic vykonávat. Jsou přijata všechna potřebná opatření pro zajištění, že fond dlouhodobých investic bude moci splňovat harmonizovaná pravidla pro činnost těchto fondů.

(14)

Vzhledem k tomu, že unijní alternativní investiční fondy mohou mít různé právní formy, které jim nemusejí nezbytně poskytovat právní subjektivitu, je třeba ustanovení vyžadující, aby fondy dlouhodobých investic přijímaly určitá opatření, v případech, kdy je fond dlouhodobých investic spravován jako unijní alternativní investiční fond, který nemá možnost jednat za sebe, protože nemá vlastní právní subjektivitu, chápat tak, že se vztahují na správce fondu dlouhodobých investic.

(15)

Aby se zajistilo, že fondy dlouhodobých investic jsou zacílené na dlouhodobé investice a přispívají k finančnímu a udržitelnému růstu hospodářství EU , měla by pravidla týkající se portfolia fondů dlouhodobých investic vyžadovat jasné vymezení kategorií aktiv, do nichž smějí fondy dlouhodobých investic investovat, a podmínek jejich způsobilosti. Fond dlouhodobých investic by měl investovat minimálně 70 % svého kapitálu do způsobilých investičních aktiv a minimálně 60 % svého kapitálu do cenných papírů vydaných podnikem způsobilým pro portfolio usazeným v Unii . Pro zajištění integrity fondů dlouhodobých investic je rovněž žádoucí zakázat fondu dlouhodobých investic provádění určitých finančních transakcí, které by mohly ohrozit jeho investiční strategii a cíle zvýšením dalších rizik, která se liší od rizik, která lze očekávat, když je fond zaměřen na dlouhodobé investice. Aby se zajistilo jasné zaměření na dlouhodobé investice, což může být užitečné pro retailové investory, kteří nejsou obeznámeni s méně obvyklými investičními strategiemi, fond dlouhodobých investic by neměl mít povoleno investovat do finančních derivátových nástrojů kromě investování do těchto nástrojů pro účely zajištění před riziky vyplývajícími z vlastních investic . Vzhledem k likvidní povaze komodit a finančních derivátových nástrojů, které vůči nim vytvářejí nepřímou expozici, nevyžaduje investování do komodit dlouhodobý závazek investora, a proto by mělo být vyloučeno. Toto zdůvodnění se nepoužije na investice do infrastruktury nebo do společností spojených s komoditami nebo společnosti, jejichž výnos nepřímo souvisí s výnosem komodit, jako jsou hospodářství v případě zemědělských komodit nebo elektrárny v případě energetických komodit.

(15a)

Aby fondy dlouhodobých investic účinně přispívaly k udržitelnému a inteligentnímu růstu v Unii, který podporuje začlenění, měl by každý fond dlouhodobých investic zohlednit sociální dopad způsobilých investic s přihlédnutím k jejich environmentální, sociální a správní charakteristice. Zejména správci fondů dlouhodobých investic by měli zvážit, jaké přispění k cílům evropského modelu růstu – a sice k posílení sociální infrastruktury, udržitelné mobility, výroby a distribuce obnovitelné energie a podniků působících v sektorech podporujících environmentální a sociální řešení nebo s vysokým potenciálem pro inovace – je spjato s vybraným aktivem.

(16)

Definice dlouhodobé investice je široká. Aniž by způsobilá investiční aktiva od správce fondu dlouhodobých investic nutně vyžadovala dlouhou dobu držení, jsou většinou nelikvidní, vyžadují závazky trvající určitou dobu a mají ekonomický profil dlouhodobé povahy. Způsobilá investiční aktiva jsou nepřevoditelné cenné papíry, a proto nemají přístup k likviditě sekundárních trhů. Často vyžadují závazky na dobu určitou, což omezuje jejich obchodovatelnost. Jelikož však kotované MSP mohou čelit problémům s likviditou a přístupem na sekundární trh, měly by kapitálové nebo dluhové nástroje vydávané kotovanými MSP být zařazeny mezi způsobilá aktiva fondu dlouhodobých investic, neboť je zapotřebí zachovat stabilní strukturu složení akcionářů. Způsobilá investiční aktiva by následně mohla být převoditelnými cennými papíry, a mít tudíž přístup k likviditě sekundárních trhů. Ekonomický cyklus investic vyhledávaných fondy dlouhodobých investic je v zásadě dlouhodobé povahy v důsledku vysokých kapitálových závazků a času potřebného pro generování výnosů. Proto tato aktiva nejsou vhodná pro investice s právy na odkoupení , pouze ve zvláštních případech a za určitých podmínek .

(17)	Fondu dlouhodobých investic by mělo být povoleno investovat do jiných než způsobilých investičních aktiv, což může být zapotřebí pro efektivní správu peněžního toku fondu, ovšem pouze v rozsahu, který je v souladu s dlouhodobou investiční strategií fondu.

(18)

Musí být stanoveno, že způsobilá investiční aktiva zahrnují účasti, jako jsou kapitálové nebo kvazikapitálové nástroje, dluhové nástroje v podnicích kvalifikovaných pro portfolio a úvěry jim poskytované. Měla by zahrnovat také účast na jiných fondech, které se zaměřují na taková aktiva, jako jsou investice do nekotovaných podniků, které vydávají kapitálové nebo dluhové nástroje, pro něž ne vždy existuje snadno identifikovatelný kupec. Kategorii způsobilých aktiv by měla za přísných podmínek týkajících se jejich pořizovací ceny a profilu peněžních toků tvořit rovněž přímá účast na reálných aktivech, pokud nejsou sekuritizovaná.

(19)

Musí být stanoveno, že kvazikapitálové nástroje představují druh nástroje financování, který je kombinací kapitálového nástroje a dluhového nástroje, jehož výnos je spojen se ziskem nebo ztrátou podniku kvalifikovaného pro portfolio a jehož splacení není v případě selhání zcela zajištěno. Tyto nástroje zahrnují různé nástroje financování, jako jsou podřízené úvěry, vklady tichých společníků, účastnické úvěry, práva na podíl ze zisku, konvertibilní dluhopisy a opční dluhopisy.

(20)

Aby se zohlednily stávající obchodní postupy, mělo by být fondu dlouhodobých investic povoleno kupovat stávající podíly v podniku kvalifikovaném pro portfolio od stávajících společníků tohoto podniku. S cílem zajistit co nejširší možnosti získávání financí je také třeba povolit investice do ostatních fondů dlouhodobých investic. Aby se předešlo rozmělnění investic do podniků kvalifikovaných pro portfolio, mělo by být fondům dlouhodobých investic povoleno investovat pouze do takových jiných fondů dlouhodobých investic, které samy neinvestovaly více než 10 % svého kapitálu do jiných fondů dlouhodobých investic.

(21)

Použití finančních podniků je nezbytné pro účinné zavedení fondů dlouhodobých investic na trh a jejich zpřístupnění investorům a pro spojování a organizování příspěvků od různých investorů, včetně investic veřejného charakteru, do infrastrukturních projektů. Proto je třeba fondům dlouhodobých investic povolit investování do způsobilých investičních aktiv prostřednictvím finančních podniků, pokud jsou takové podniky určeny pro financování dlouhodobých projektů a růstu malých a středních podniků .

(22)	▌ Podniky kvalifikované pro portfolio by měly zahrnovat infrastrukturní projekty, investice do nekotovaných společností a kotovaných MSP , které chtějí růst ▌a které by mohly být vhodné pro účely dlouhodobých investic.

(23)

Vzhledem k rozsahu infrastrukturních projektů vyžadují takové projekty velké množství kapitálu, který je třeba investovat na dlouhou dobu. Tyto infrastrukturní projekty by měly zahrnovat infrastrukturu veřejných budov, jako jsou školy, nemocnice či věznice, sociální infrastrukturu, jako je sociální bydlení, dopravní infrastrukturu, jako jsou komunikace, systémy hromadné dopravy nebo letiště, energetickou infrastrukturu, jako jsou energetické sítě, projekty pro přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování dopadů této změny, elektrárny nebo plynovody, vodohospodářskou infrastrukturu, jako jsou systémy dodávky vody, systémy odpadních vod či zavlažovací systémy, komunikační infrastrukturu, jako jsou sítě, a infrastrukturu odpadového hospodářství, jako jsou recyklační systémy nebo systémy pro sběr odpadů.

(24)

Nekotované podniky se mohou potýkat s problémy, pokud jde o přístup na kapitálové trhy a financování dalšího růstu a expanze. Typické způsoby získávání finančních prostředků zahrnují soukromé financování prostřednictvím majetkové účasti nebo úvěrů. Vzhledem k tomu, že tyto nástroje jsou ze své podstaty dlouhodobé investice, vyžadují dlouhodobý kapitál, který mohou fondy dlouhodobých investic poskytnout. Kotované společnosti a zvláště pak MSP se navíc často potýkají s nemalými překážkami, které jim brání v získání přístupu ke zdrojům dlouhodobého financování, a fondy dlouhodobých investic by tak mohly představovat cenný alternativní zdroj takového financování.

(25)

Investice do infrastruktury vyžadují dlouhodobý kapitál z důvodu neexistence likvidních sekundárních trhů. Investiční fondy jsou základním zdrojem financování aktiv, která vyžadují velké kapitálové výdaje. U těchto aktiv je často pro dosažení požadované úrovně financování nutné přistoupit ke sloučení kapitálu. Tyto investice jsou časově náročné, protože tato aktiva jsou většinou spojena s dlouhým ekonomickým cyklem. Amortizace investice do velkého reálného aktiva obvykle trvá několik let. Pro usnadnění rozvoje těchto velkých aktiv by měly mít fondy dlouhodobých investic možnost přímo investovat do infrastruktury v hodnotě nad 10 milionů EUR , která bude v průběhu své doby trvání zdrojem předvídatelných a opakujících se peněžních toků . ▌Z výše uvedených důvodů je nezbytné poskytnout přímé účasti na infrastruktuře stejné zacházení jako podnikům kvalifikovaným pro portfolio.

(26)

Pokud správce vlastní podíl v portfoliovém podniku, hrozí riziko, že upřednostňuje své zájmy nad zájmy investorů fondu. Aby se takovému střetu zájmů zamezilo, měl by fond dlouhodobých investic investovat pouze do aktiv, která nemají žádnou spojitost se správcem , aby tak byla zajištěna řádná správa a řízení společnosti, ledaže by investoval do podílových jednotek nebo akcií nebo aktiv spravovaných správcem fondu dlouhodobých investic, které jsou podle tohoto nařízení způsobilé .

(27)	Aby měli správci fondů dlouhodobých investic určitou míru flexibility z hlediska investování svých fondů, mělo by být povoleno obchodování s jinými než dlouhodobými investicemi do maximální výše 30 % jejich kapitálu.

(28)	Aby se omezilo riskování ze strany fondů dlouhodobých investic, je nezbytné snížit riziko selhání protistrany stanovením jasných požadavků na diverzifikaci portfolia fondů dlouhodobých investic. Veškeré OTC deriváty by měly podléhat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 […] (6).

(29)	Aby se zamezilo uplatňování podstatného vlivu investujícího fondu dlouhodobých investic na správu jiného fondu dlouhodobých investic nebo emitenta, je nezbytné zamezit nadměrné koncentraci stejných investic fondu dlouhodobých investic.

(30)

Aby správci fondů dlouhodobých investic mohli po celou dobu trvání fondu získávat další kapitál, mělo by jim být povoleno vypůjčování peněžních prostředků až do výše 40 % kapitálu fondu. Toto by mělo sloužit jako prostředek pro poskytnutí dalších výnosů investorům. Aby se eliminovalo riziko nesouladu měn, měl by si fond dlouhodobých investic půjčovat pouze v takové měně, v jaké správce očekává získání aktiva.

(31)	Vzhledem k dlouhodobé a nelikvidní povaze investic fondu dlouhodobých investic by správci měli mít dostatečný čas na uplatnění investičních limitů. Doba potřebná pro provedení těchto limitů by měla zohledňovat zvláštnosti a vlastnosti investic, ale neměla by překročit pět let.

(31a)

Za výjimečných okolností upřesněných ve statutu by mohla být doba trvání fondu dlouhodobých investic v zájmu větší flexibility prodloužena či zkrácena, například v situaci, kdy by byl určitý projekt dokončen později nebo dříve, než se předpokládalo, aby tak byla uvedena v soulad s dlouhodobou investiční strategií fondu.

(31b)

Vzhledem ke svým odborným znalostem v oblasti financování infrastruktury Unie by Evropská investiční banka (EIB) a další podobné vnitrostátní instituce měly aktivně spolupracovat se správci fondů dlouhodobých investic a investory, zejména s retailovými investory, kteří nemusejí mít příslušné zkušenosti. Iniciativa projektových dluhopisů EIB a další podobné činnosti, jako je nástroj pro propojení Evropy, by navíc měly být přímo spojeny s fondy dlouhodobých investic, přičemž EIB na sebe bere rizika a poskytuje záruky, aby omezila rizika spojená s tímto druhem investic a podpořila důvěru investorů ve fondy dlouhodobých investic coby bezpečné investiční nástroje.

(32)

▌Fondu dlouhodobých investic by nemělo nic bránit v tom, aby usiloval o přijetí těchto akcií nebo podílových jednotek na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 21 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU (7) [nová směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID)] v rámci mnohostranného systému obchodování ve smyslu čl. 4 odst. 22 směrnice 2014/…/EU [nová MiFID] nebo v rámci organizovaného obchodního systému ve smyslu čl. 4 odst. 23 směrnice 2014/…/EU [nová MiFID] , a tak poskytnul investorům možnost prodat své podílové jednotky nebo akcie před koncem doby trvání fondu dlouhodobých investic. Statut nebo zakládací dokumenty fondu dlouhodobých investic by proto neměly obsahovat ustanovení, která by bránila přijímání podílových jednotek nebo akcií na regulovaných trzích nebo jejich obchodování na těchto trzích, ani by neměla investorům bránit ve volném převodu jejich akcií nebo podílových jednotek třetím stranám, které si tyto akcie nebo podílové jednotky chtějí koupit. Podle dosavadních zkušeností na vnitrostátních trzích však může obchodování na sekundárních trzích na určitých trzích fungovat, ale jinde tato možnost může znamenat vysoké přirážky či významné slevy na podílové jednotky nebo akcie fondu dlouhodobých investic, které jsou přijímány na regulovaných trzích nebo se kterými se na těchto trzích obchoduje, které by v praxi zabránily tomu, aby investoři této alternativy využívali. Tato možnost tedy nemusí stačit k tomu, aby nahradila možnost pravidelnějších odkupů.

(33)

Aby správce po ukončení činnosti fondu efektivně vypořádal investorům jejich podílové jednotky nebo akcie, měl by začít prodávat aktiva portfolia fondu dlouhodobých investic včas, aby se zajistila řádná realizace hodnoty. Při stanovování harmonogramu pro systematické snižování míry investic by měl správce fondu dlouhodobých investic vzít v potaz různé profily splatností investic a dobu nezbytnou pro nalezení kupce aktiv, do nichž tento fond dlouhodobých investic investoval. Vzhledem k nemožnosti zachování investičních limitů během likvidačního období by tyto limity měly přestat platit na začátku likvidačního období.

(34)

Může se stát, že aktiva, do nichž fond dlouhodobých investic investuje, během doby trvání fondu získají kotování na regulovaném trhu. Pokud k tomu dojde, takové aktivum již nesplňuje požadavek na nekotovaný charakter stanovený tímto nařízením. Aby správci mohli řádným způsobem prodat investice do takových aktiv, mohla by se tato aktiva započítávat do 70 % limitu způsobilých investičních aktiv až po dobu tří let.

(35)

Vzhledem ke specifické povaze fondů dlouhodobých investic i cílových retailových a profesionálních investorů je důležité, aby byly stanoveny pevné požadavky na transparentnost, na základě nichž budou potenciální investoři schopni učinit informované rozhodnutí a budou si plně vědomi všech předpokládaných rizik. Kromě požadavků na transparentnost stanovených směrnicí 2011/61/EU by fondy dlouhodobých investic měly zveřejnit prospekt, jehož obsah by měl povinně zahrnovat veškeré informace, které musejí zveřejňovat subjekty kolektivního investování uzavřeného typu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (8) a nařízením Komise (ES) č. 809/2004 (9). Pro účely nabízení fondu dlouhodobých investic retailovým investorům by mělo být povinné zveřejnit sdělení klíčových informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… (10) [strukturované retailové investiční produkty]. Veškeré marketingové dokumenty by navíc měly výslovně upozorňovat na rizikový profil fondu dlouhodobých investic a obsahovat zmínku o jakékoli účasti na nástrojích využívajících rozpočtové prostředky Unie .

(36)

Jelikož jsou fondy dlouhodobých investic zacílené jak na profesionální, tak na retailové investory v celé Unii, je nezbytné doplnit marketingové požadavky, které stanoví směrnice 2011/61/EU, tak aby byla zajištěna odpovídající úroveň ochrany investorů , zvláště v případě retailových investorů . Mělo by být tudíž vytvořeno zázemí pro upisování podílových jednotek či akcií, provádění plateb podílníkům nebo akcionářům, odkupování či vyplácení podílových jednotek či akcií a zpřístupňování informací, které musí fondy dlouhodobých investic a jejich správci poskytovat. S cílem zajistit, aby retailoví investoři nebyli znevýhodňováni v porovnání se zkušenými profesionálními investory, je nutné zavést určité záruky pro situace, kdy jsou fondy dlouhodobých investic nabízené retailovým investorům.

(37)

Příslušný orgán fondu dlouhodobých investic by měl pravidelně prověřovat schopnost fondu splňovat ustanovení tohoto nařízení. Jelikož příslušné orgány již mají rozsáhlé pravomoci jim svěřené podle směrnice 2011/61/EU, je nezbytné, aby tyto pravomoci byly rozšířeny tak, aby mohly být vykonávány s odkazem na nové společné předpisy o fondech dlouhodobých investic.

(38)	Orgán pro cenné papíry a trhy by měl být schopen vykonávat ve vztahu k tomuto nařízení veškeré pravomoci, které mu byly svěřené podle směrnice 2011/61/EU , a měly by mu být poskytnuty veškeré zdroje potřebné pro tento účel, zejména lidské zdroje .

(39)

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „orgán pro cenné papíry a trhy“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 […] (11) by měl hrát klíčovou roli při uplatňování tohoto nařízení tím, že bude zajišťovat jednotné uplatňování předpisů Unie příslušnými vnitrostátními orgány. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž Evropský orgán pro cenné papíry a trhy disponuje, by bylo efektivní a vhodné pověřit ho vypracováním návrhů regulačních technických norem, které se nebudou týkat strategických rozhodnutí, a jejich předložením Komisi, s ohledem na okolnosti, za nichž doba trvání fondu dlouhodobých investic bude dostatečně dlouhá, aby pokryla životní cyklus každého individuálního aktiva fondu dlouhodobých investic, prvky harmonogramů pro řádný prodej aktiv fondu dlouhodobých investic, definice, metodiky výpočtu, prezentace zveřejnění nákladů a charakteristiky zázemí, které musejí fondy dlouhodobých investic zajistit v každém členském státě, v němž hodlají podílové jednotky nebo akcie nabízet.

(39a)

Významnou úlohu v nasměrování prostředků, které jsou v současnosti dostupné, k financování dlouhodobých unijních projektů, zvláště pak projektů, které jsou přínosné pro společnost a životní prostředí, může hrát vytváření daňových pobídek na vnitrostátní úrovni, jež se budou týkat dlouhodobých investic prostřednictvím fondů dlouhodobých investic. Z tohoto důvodu by bylo vhodné posoudit, zda by měly být za způsobilá aktiva považovány také projektové dluhopisy, protože by tak bylo možné zajistit úspory z rozsahu a podpořit součinnost mezi různými investičními nástroji Unie. Členské státy, které se potýkají s důsledky fiskální úpravy, by měly poskytovat státní záruky a příznivé daňové podmínky, jako například daňové úlevy pro investory, kteří mají podíl ve fondech dlouhodobých investic. Členské státy by měly přijmout veškerá potřebná legislativní a institucionální opatření, aby zajistily provádění tohoto nařízení.

(39b)

Členské státy i regionální a místní orgány mají značnou odpovědnost za účinnou propagaci fondů dlouhodobých investic a jejich nabízení investorům a stejně tak i za poskytování konkrétních informací občanům a spotřebitelům o výhodách, které tento nový rámec nabízí.

(39c)

Je velmi důležité, aby byli pobízeni i někteří poloprofesionální investoři v Unii, jako jsou penzijní fondy ze středního tržního segmentu, pojišťovny, městské a obecní úřady, církve, charitativní organizace a nadace, které mohou mít k investování do fondů dlouhodobých investic dostatečný kapitál a určité odborné znalosti.

(40)	Nová jednotná pravidla pro fondy dlouhodobých investic by měla být v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES […] (12) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 […] (13).

(40a)

Fond dlouhodobých investic by neměl investovat do způsobilých investičních aktiv, v nichž má správce fondu dlouhodobých investic přímý nebo nepřímý podíl nebo takový podíl získá, vyjma držení podílových jednotek nebo akcií fondu dlouhodobých investic, který spravuje. Měly by také existovat záruky, které zabrání jednání, jež by vedlo k narušení hospodářské soutěže či vytváření překážek bránících v přístupu.

(41)

Jelikož cílů tohoto nařízení, konkrétně zajistit jednotné požadavky na investice a podmínky činnosti fondů dlouhodobých investic v celé Unii, při plném zohlednění potřeby vyvážit bezpečnost a důvěryhodnost fondů dlouhodobých investic s efektivním fungováním trhu dlouhodobého financování a náklady pro jednotlivé zúčastněné subjekty, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(42)

Nová jednotná pravidla týkající se fondů dlouhodobých investic dodržují základní práva a zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie a zejména přístup ke službám obecného hospodářského zájmu, ochranu spotřebitelů, svobodu podnikání, právo na právní ochranu a spravedlivý proces a ochranu osobních údajů. Nová jednotná pravidla pro fondy dlouhodobých investic by měla být prováděna v souladu s těmito právy a zásadami,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a cíl

1. Toto nařízení stanoví jednotná pravidla pro udělování povolení, investiční politiky a podmínky činnosti unijních alternativních investičních fondů, nebo jejich podfondů, které jsou nabízené v Unii jako evropské fondy dlouhodobých investic (dále jen „fondy dlouhodobých investic“).

1a. Cílem tohoto nařízení je zvýšit objem kapitálu v souladu s cíli inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a nasměrovat jeho tok do reálné ekonomiky.

2. Členské státy nesmí v oblasti, na niž se vztahuje toto nařízení, přidat žádné další požadavky.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„kapitálem“ souhrn vkladů do kapitálu a nesplaceného upsaného kapitálu, počítáno na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech příslušných poplatků, srážek a výdajů, které přímo či nepřímo hradí investoři;

1a)	„retailovým investorem“ investor, který není profesionálním klientem, v souladu s oddílem I přílohy II směrnice …/…/EU [nová směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID)];

1b)	„profesionálním investorem“ investor, který je profesionálním klientem v souladu s oddílem I přílohy II směrnice …/…/EU [nová MiFID], nebo může být v souladu s touto směrnicí na požádání za profesionálního klienta považován;

1c)

„poloprofesionálním investorem“ jakýkoli retailový investor, který se zaváže k investici ve výši alespoň 100 000 EUR a který předloží písemné prohlášení, které není součástí smlouvy, jež má být uzavřena ve věci závazku týkajícího se investice, v němž uvede, že si je vědom rizik spojených s plánovaným závazkem nebo investicí;

2)	„kapitálovým nástrojem“ vlastnický podíl v podniku, který má podobu akcií nebo jiných forem účasti na kapitálu podniku kvalifikovaného pro portfolio a který byl vydán jeho investorům;

3)	„kvazikapitálovým nástrojem“ jakýkoli druh nástroje financování, jehož výnos je spojen se ziskem nebo ztrátou podniku kvalifikovaného pro portfolio a jehož splacení není v případě selhání zcela zajištěno;

„finančním podnikem“:

a)	úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (14);

b)	investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení (EU) č. 575/2013 ;

c)	pojišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (15);

d)	finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení (EU) č. 575/2013 ;

e)	smíšená holdingová společnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení (EU) č. 575/2013 ;

4a)	„profesionálním fondem dlouhodobých investic“ fond dlouhodobých investic, který je způsobilý k tomu být nabízen pouze profesionálním a poloprofesionálním investorům;

4b)	„unijním alternativním investičním fondem“ unijní alternativní investiční fond ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. k) směrnice 2011/61/EU;

4c)	„unijním správcem“ unijní správce ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. l) směrnice 2011/61/EU;

5)	„příslušným orgánem fondu dlouhodobých investic“ příslušný orgán domovského členského státu unijního alternativního investičního fondu ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. p) směrnice 2011/61/EU;

„domovským členským státem fondu dlouhodobých investic“ členský stát, v němž fond dlouhodobých investic získal povolení;

„příslušným orgánem správce fondu dlouhodobých investic“ příslušný orgán domovského členského státu unijního alternativního investičního fondu ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. q) směrnice 2011/61/EU;

6a)	„dohodou o zpětném odkupu aktiv“ dohoda, na jejímž základě jedna strana převádí cenné papíry nebo právní nároky na cenné papíry na protistranu, a to se závazkem odkoupení těchto cenných papírů za stanovenou cenu a k budoucímu datu, které je určeno nebo které má být určeno;

6b)	„krátkým prodejem“ nekrytý prodej aktiv;

6c)	„retailovým fondem dlouhodobých investic“ fond dlouhodobých investic, mezi jehož investory patří retailoví investoři;

6d)

„půjčkami cenných papírů“ a „výpůjčkami cenných papírů“ transakce, jimiž instituce nebo její protistrana převádí cenné papíry a tento převod je spojen se závazkem vypůjčitele vrátit k nějakému budoucímu datu nebo na požádání převodce cenné papíry, přičemž u instituce převádějící cenné papíry jde o půjčku cenných papírů a u instituce, na kterou jsou cenné papíry převáděny, jde o výpůjčku cenných papírů;

6e)	„infrastrukturou“ základní fyzické i nehmotné organizační struktury a zařízení potřebné pro fungování společnosti nebo podniku;

Článek 3

Udělování povolení a používání označení

1. K podání žádosti o povolení statutu fondu dlouhodobých investic a k získání tohoto povolení je způsobilý pouze fond , který je unijním alternativním investičním fondem.

2. Fond dlouhodobých investic může být nabízen v celé Unii nebo kterémkoli členském státě za předpokladu , že mu bylo uděleno povolení v souladu s tímto nařízením.

Povolení fondu dlouhodobých investic je platné ve všech členských státech.

3. Subjekt kolektivního investování smí používat označení „ELTIF“ nebo „ evropský fond dlouhodobých investic“ v souvislosti se sebou samým nebo s jím vydanými podílovými jednotkami nebo akciemi, pouze pokud mu bylo uděleno povolení podle tohoto nařízení.

4. O povoleních vydaných či odejmutých podle tohoto nařízení informují příslušné orgány fondu dlouhodobých investic čtvrtletně orgán pro cenné papíry a trhy , přičemž tyto informace jsou považovány za důvěrné, a uvedené příslušné orgány rovněž poskytnou veškeré nezbytné údaje o opatřeních fondu dlouhodobých investic přijatých za účelem zajištění shody s ustanoveními tohoto nařízení .

Orgán pro cenné papíry a trhy vede centrální veřejný rejstřík všech fondů dlouhodobých investic, jimž bylo uděleno povolení podle tohoto nařízení, s uvedením jejich správce , informací poskytnutých podle čl. 4 a příslušného orgánu. Tento rejstřík je zpřístupněn veřejnosti v elektronické podobě.

Článek 4

Žádost o povolení fondu ELTIF

1. Unijní alternativní investiční fond žádá o udělení povolení fondu dlouhodobých investic příslušný orgán.

Žádost o povolení fondu dlouhodobých investic musí obsahovat:

a)	statut nebo zakládací dokumenty fondu;

b)	údaje o totožnosti navrhovaného správce fondu dlouhodobých investic, jeho současných a předchozích zkušenostech s řízením fondů a souvisejících zkušenostech s dlouhodobými investicemi ;

c)	údaje o totožnosti depozitáře;

d)	popis informací, které mají být poskytnuty investorům;

da)	pokud jde o retailový fond dlouhodobých investic, popis zavedených postupů a opatření k řešení stížností investorů;

e)	veškeré další informace nebo dokumenty vyžadované příslušným orgánem fondu dlouhodobých investic pro ověření souladu s požadavky tohoto nařízení.

2. Unijní správce alternativního investičního fondu, jemuž bylo uděleno povolení podle směrnice 2011/61/EU, je oprávněn spravovat fond dlouhodobých investic a podá u příslušného orgánu fondu dlouhodobých investic zjednodušenou žádost o povolení správy fondu dlouhodobých investic , který předložil žádost o povolení v souladu s odstavcem 1. Takováto žádost o povolení se vztahuje k žádosti (včetně předložených dokumentů) a povolení podle směrnice 2011/61/EU .

▌

3. Fond dlouhodobých investic a unijní správce alternativních investičních fondů musí být informováni do [dvou měsíců] od data podání úplné žádosti, zda bylo povolení fondu dlouhodobých investic a povolení spravovat fond dlouhodobých investic uděleno.

4. Veškeré následné změny dokumentace uvedené v odstavci 1 ▌musejí být neprodleně oznámeny příslušnému orgánu fondu dlouhodobých investic.

Článek 5

Podmínky pro udělení povolení

1. Fondu dlouhodobých investic, který žádá o povolení, bude toto povolení uděleno pouze tehdy, pokud příslušný orgán

a)	shledá, že je tento fond dlouhodobých investic schopen plnit všechny požadavky tohoto nařízení a že schválil statut nebo zakládací dokumenty fondu a volbu depozitáře ;

b)	schválil žádost unijního správce alternativních investičních fondů, jemuž bylo v souladu se směrnicí 2011/61/EU uděleno povolení spravovat fond dlouhodobých investic ▌;

ba)	shledá, že navrhovaný správce fondu dlouhodobých investic či osoba vykonávající funkci navrhovaného správce fondu dlouhodobých investic nebyli dříve sankcionováni za porušení vnitrostátních či unijních právních předpisů v oblasti spravování fondů;

1a. Příslušný orgán odpoví fondu dlouhodobých investic, který žádá o povolení, ve lhůtě [dvou] měsíců.

2. Příslušný orgán fondu dlouhodobých investic může žádost unijního správce alternativních investičních fondů o spravování fondu dlouhodobých investic zamítnout, pouze pokud:

a)	unijní správce alternativních investičních fondů nesplňuje toto nařízení;

unijní správce alternativních investičních fondů nesplňuje směrnici 2011/61/EU , jak vyplývá z podmínek stanovených ve spolupráci s příslušným orgánem správce alternativních investičních fondů v souladu s tímto nařízením a s podmínkami spolupráce v oblasti dohledu, které stanoví směrnice 2011/61/EU ;

unijní správce alternativních investičních fondů nemá na základě podmínek stanovených ve spolupráci s příslušným orgánem správce alternativních investičních fondů v souladu s tímto nařízením povolení příslušného orgánu spravovat alternativní investiční fondy, které zahrnují typ fondů, jež jsou předmětem tohoto nařízení;

d)	unijní správce alternativních investičních fondů nepředložil dokumentaci uvedenou v čl. 4 odst. 2 nebo jakékoli vysvětlení či informace v něm požadované .

Před zamítnutím žádosti příslušný orgán fondu dlouhodobých investic konzultuje příslušný orgán unijního správce alternativních investičních fondů.

3. Příslušný orgán povolení fondu dlouhodobých investic neudělí, brání-li tomuto fondu právní předpisy v nabízení podílových jednotek nebo akcií v jeho domovském členském státě. Příslušný orgán sdělí fondu dlouhodobých investic, který žádá o povolení, důvod zamítnutí jeho udělení. Toto zamítnutí platí ve všech členských státech.

4. Podmínkou udělení povolení fondu dlouhodobých investic nesmí být, aby fond dlouhodobých investic spravoval unijní správce alternativních investičních fondů povolený v domovském členském státě fondu dlouhodobých investic nebo aby unijní správce alternativních investičních fondů vykonával v domovském členském státě fondu dlouhodobých investic jakékoli činnosti nebo jimi v tomto státě někoho pověřil.

Článek 6

Použitelná pravidla a odpovědnost

1. Fond dlouhodobých investic musí vždy dodržovat ustanovení tohoto nařízení.

2. Fond dlouhodobých investic a správce fondu dlouhodobých investic musí vždy dodržovat požadavky směrnice 2011/61/EU.

3. Za zajištění souladu s tímto nařízením odpovídá správce fondu dlouhodobých investic. Správce fondu dlouhodobých investic je odpovědný za ztráty nebo škodu vyplývající z nedodržení tohoto nařízení.

Kapitola II

Povinnosti týkající se investičních politik fondů dlouhodobých investic

ODDÍL 1

OBECNÁ PRAVIDLA A ZPŮSOBILÁ AKTIVA

Článek 7

Podfondy

Pokud fond dlouhodobých investic zahrnuje více než jeden podfond, každý podfond fondu dlouhodobých investic se pro účely této kapitoly považuje za samostatný fond dlouhodobých investic.

Článek 8

Způsobilé investice

1. Fond dlouhodobých investic smí v souladu s cíli inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění investovat pouze do těchto kategorií aktiv a pouze za podmínek stanovených v tomto nařízení:

a)	způsobilá investiční aktiva;

b)	aktiva uvedená v čl. 50 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (16).

2. Fond dlouhodobých investic nesmí provádět žádné z těchto činností:

a)	krátký prodej aktiv;

b)	získání přímé či nepřímé expozice vůči komoditám, mimo jiné prostřednictvím derivátů, certifikátů, které je zastupují, indexů, které jsou na nich založeny, či jakéhokoli jiného prostředku nebo nástroje, který by vedl k takovéto expozici;

▌

d)	používat finanční derivátové nástroje kromě případů, kdy ▌slouží pouze k zajištění proti riziku ▌vyplývajícímu z dalších investic fondu dlouhodobých investic.

2a. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán pro cenné papíry a trhy, poté co uspořádá otevřenou veřejnou konzultaci, návrhy regulačních technických norem, jimiž upřesní kritéria pro určení toho, za jakých okolností slouží smlouvy o derivátech výhradně účelu zajištění proti rizikům vyplývajícím z investic uvedených v odst. 2 písm. d).

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [3 měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 9

Způsobilá investiční aktiva

Do aktiv uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a) může fond dlouhodobých investic investovat, pouze pokud spadají do jedné z těchto kategorií:

kapitálové nebo kvazikapitálové nástroje, které byly:

i)	vydány podnikem kvalifikovaným pro portfolio a získány fondem dlouhodobých investic přímo od podniku kvalifikovaného pro portfolio;

ii)	vydány podnikem kvalifikovaným pro portfolio výměnou za kapitálový nástroj dříve získaný fondem dlouhodobých investic přímo od podniku kvalifikovaného pro portfolio;

iii)	vydány podnikem, jehož je podnik kvalifikovaný pro portfolio většinově vlastněnou dceřinou společností, výměnou za kapitálový nástroj, který fond dlouhodobých investic získal v souladu s body i) nebo ii) od podniku kvalifikovaného pro portfolio;

b)	dluhové nástroje vydané podnikem kvalifikovaným pro portfolio se splatností uvedenou do souladu s dobou trvání fondu dlouhodobých investic ;

c)	úvěry, které fond dlouhodobých investic poskytl podniku kvalifikovanému pro portfolio se splatností uvedenou do souladu s dobou trvání fondu dlouhodobých investic ;

d)	podílové jednotky nebo akcie jednoho nebo několika jiných fondů dlouhodobých investic, evropských fondů rizikového kapitálu (EuVECA) a evropských fondů sociálního podnikání (EuSEF) za předpokladu, že uvedené fondy do fondů dlouhodobých investic samy neinvestovaly více než 10 % svého kapitálu;

přímá účast nebo nepřímá účast skrze podniky kvalifikované pro portfolio na individuálních infrastrukturách, které vyžadují počáteční kapitálové výdaje v objemu nejméně 10 milionů EUR nebo ekvivalentu v měně, v níž výdaje vznikly, k okamžiku jejich vzniku a které poskytují pravidelné předvídatelné výnosy .

V souladu s cíli inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění nebo s regionální politikou Unie posuzují příslušné orgány přednostně žádosti týkající se projektů financovaných v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Článek 10

Podnik kvalifikovaný pro portfolio

1. Podnik kvalifikovaný pro portfolio podle čl. 9 prvního pododstavce je portfoliový podnik, který není subjektem kolektivního investování a který splňuje všechny tyto požadavky:

a)	není finančním podnikem jiným než evropskou mezinárodní rozvojovou bankou uvedenou v čl. 117 odst. 2 písm. f), i), j) a k) nařízení (EU) č. 575/2013 [nařízení o kapitálových požadavcích] ;

nebyl přijat k obchodování:

i)	na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/…/EU [nová MiFID] ,

ii)	v rámci mnohostranného systému obchodování ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/…/EU [nová MiFID] ,

▌

ba)	byl přijat k obchodování na regulovaném trhu nebo v rámci mnohostranného systému obchodování a jeho tržní kapitalizace nepřesahuje 1 miliardu EUR;

bb)	byl přijat k obchodování na regulovaném trhu nebo v rámci mnohostranného systému obchodování a je považován za malý či střední podnik ve smyslu čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení Komise 223/361/ES (17);

je usazen v členském státě nebo v třetí zemi za předpokladu, že tato třetí země:

i)	není uvedena na seznamu Finančního akčního výboru jako vysoce riziková nebo nespolupracující jurisdikce; nebo

ii)

podepsala s domovským členským státem správce fondu dlouhodobých investic a s každým dalším členským státem, v němž mají být podílové jednotky nebo akcie fondu dlouhodobých investic nabízeny dohodu , jež stanoví, že se nejedná o třetí zemi, která:

—	nemá daně nebo má pouze nominální daně,

—	nemá účinnou výměnu informací s daňovými orgány jiných zemí,

—	nemá dostatečně transparentní právní, soudní či správní předpisy,

—	neuplatňuje požadavek výrazné místní přítomnosti,

—	se chová jako offshorové finanční centrum .

2. Odchylně od odst. 1 písm. a) […] může být podnik kvalifikovaný pro portfolio finančním podnikem nebo subjektem kolektivního investování , který v souladu s cíli inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění financuje výhradně podniky kvalifikované pro portfolio uvedené v odstavci 1 tohoto článku nebo reálná aktiva uvedená v článku 9.

Článek 11

Střet zájmů

Fond dlouhodobých investic nesmí investovat do způsobilých investičních aktiv, v nichž má správce přímý nebo nepřímý podíl nebo takový podíl získá, vyjma držení podílových jednotek nebo akcií fondu dlouhodobých investic, evropského fondu sociálního podnikání či evropského fondu rizikového kapitálu nebo subjektu kolektivního investování ve smyslu čl. 10 odst. 2, který spravuje.

ODDÍL 2

USTANOVENÍ O INVESTIČNÍCH POLITIKÁCH

Článek 12

Složení a diverzifikace portfolia

1. Fond dlouhodobých investic musí investovat minimálně 70 % svého kapitálu do způsobilých investičních aktiv a minimálně 60 % svého kapitálu do aktiv uvedených v čl. 9 písm. a), b) a c) vydaných podniky kvalifikovanými pro portfolio, jež jsou usazeny na území některého z členských států .

1a. Pokud statut či zakládací dokumenty fondu dlouhodobých investic stanoví práva na pravidelná odkoupení, zachovává fond dlouhodobých investic v předem vymezených lhůtách pro odkoupení likvidní rezervy, a to s ohledem na požadavky a podmínky pro výkon práv na odkoupení, odpovídající správě likvidity pro výkon práv na odkoupení.

1b. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje regulační technické normy, jimiž blíže specifikuje strukturu likvidních rezerv.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do …*.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2. Fond dlouhodobých investic nesmí investovat více než:

a)	10 % svého kapitálu do aktiv vydaných jedním podnikem kvalifikovaným pro portfolio;

b)	10 % svého kapitálu přímo či nepřímo do individuální infrastruktury podle čl. 9 písm. e) ;

c)	10 % svého kapitálu do podílových jednotek nebo akcií jednoho fondu dlouhodobých investic, evropského fondu rizikového kapitálu, evropského fondu sociálního podnikání nebo alternativního investičního fondu ;

d)	5 % svého kapitálu do aktiv uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. b), pokud tato aktiva byla vydána jedním subjektem.

3. Souhrnná hodnota podílových jednotek nebo akcií fondů dlouhodobých investic, evropských fondů rizikového kapitálu a evropských fondů sociálního podnikání v portfoliu fondu dlouhodobých investic nesmí překročit 20 % hodnoty jeho kapitálu.

4. Souhrnné rizikové expozice vůči protistraně fondu dlouhodobých investic v důsledku transakcí s OTC deriváty , repo obchodů nebo reverzních repo obchodů nesmí překročit 5 % jeho kapitálu.

5. Odchylně od odst. 2 písm. a) a b) může fond dlouhodobých investic zvýšit 10 % limit uvedený ve zmíněných písmenech na 20 % za předpokladu, že souhrnná hodnota aktiv držených fondem dlouhodobých investic v podnicích kvalifikovaných pro portfolio a v individuálních reálných aktivech, do nichž investuje více než 10 % svého kapitálu, nepřekročí 40 % hodnoty jeho kapitálu.

6. Společnosti, které pro účely konsolidované účetní závěrky, ve smyslu sedmé směrnice Rady 83/349/EHS (18) nebo v souladu s uznávanými mezinárodními účetními pravidly, náleží do stejné skupiny, se pro účely výpočtu limitů uvedených v odstavcích 1 až 5 považují za jeden podnik kvalifikovaný pro portfolio nebo jeden subjekt.

Článek 12a

Jestliže fond dlouhodobých investic poruší požadavky na diverzifikaci stanovené v článku 12 a správce fondu dlouhodobých investic nad porušením nemá kontrolu, poskytnou příslušné orgány správci lhůtu šesti měsíců na přijetí takových opatření, která jsou zapotřebí k nápravě situace.

Článek 13

Koncentrace

1. Fond dlouhodobých investic může získat maximálně 25 % podílových jednotek nebo akcií jednoho fondu dlouhodobých investic, evropského fondu rizikového kapitálu nebo evropského fondu sociálního podnikání.

2. Na investice do aktiv uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení se vztahují limity koncentrace stanovené v čl. 56 odst. 2 směrnice 2009/65/ES.

Článek 14

Půjčování peněžních prostředků

Fond dlouhodobých investic si může půjčit peněžní prostředky za předpokladu, že takové půjčení splňuje všechny následující podmínky:

a)	nepředstavuje více než 40 % kapitálu fondu dlouhodobých investic;

b)	jeho účelem je získat účast na způsobilých investičních aktivech;

c)	je smluvně dohodnuto ve stejné měně jako aktiva, která mají být za půjčené peněžní prostředky pořízena;

▌

ea)	zatěžuje aktiva, která nepředstavují více než 30 % kapitálu fondu dlouhodobých investic.

eb)	jeho trvání je přizpůsobeno době trvání fondu dlouhodobých investic.

Správce fondu dlouhodobých investic v předstihu informuje investory o budoucích potřebách půjček, které vzniknou v rámci investiční strategie.

Článek 15

Uplatňování pravidel složení a diverzifikace portfolia

1. Investiční limity stanovené v čl. 12 odst. 1:

platí k datu stanovenému ve statutu nebo zakládacích dokumentech fondu dlouhodobých investic, přičemž toto datum zohlední zvláštnosti a vlastnosti aktiv, do nichž fond dlouhodobých investic bude investovat, ale nemělo by překročit pět let nebo polovinu doby trvání fondu dlouhodobých investic, jež je stanovena v souladu s čl. 16 odst. 2, v závislosti na tom, která lhůta nastane dříve, od data povolení fondu. Za výjimečných okolností může příslušný orgán fondu dlouhodobých investic po předložení řádně odůvodněného investičního plánu schválit prodloužení této lhůty nejvýše o jeden další rok;

b)	přestávají platit, jakmile fond dlouhodobých investic zahájí prodej aktiv v souladu se svými pravidly pro odkoupení stanovenými v článku 16;

c)	mohou být dočasně pozastaveny, pokud fond dlouhodobých investic získá další kapitál, za předpokladu, že takové pozastavení netrvá déle než 12 měsíců , a to zejména v případě investic do infrastruktury .

2. Pokud dlouhodobá aktiva, do nichž fond dlouhodobých investic investoval, vydal podnik kvalifikovaný pro portfolio, který již nesplňuje ustanovení čl. 10 odst. 1 písm. b), mohou být tato dlouhodobá aktiva nadále započítána pro účely výpočtu 70 % limitu uvedeného v čl. 12 odst. 1 nejvýše po dobu tří let od data, kdy portfoliový podnik přestal požadavky stanovené v článku 10 splňovat.

Kapitola III

Odkoupení akcií nebo podílových jednotek fondů dlouhodobých investic, obchodování s nimi, jejich vydávání a rozdělování zisku

Článek 16

Pravidla pro odkoupení

1. Manažer fondu dlouhodobých investic může zřídit profesionální fond dlouhodobých investic bez účasti pro retailové investory nebo se může rozhodnout, že zřídí fond dlouhodobých investic, ve kterém mohou mít podíl retailoví, profesionální a poloprofesionální investoři.

1a. Statut nebo zakládací dokumenty fondu dlouhodobých investic mohou uvádět konkrétní datum jako konec doby trvání fondu a také právo na dočasné prodloužení doby trvání a podmínky pro výkon tohoto práva . Není-li uvedeno konkrétní datum, doba trvání fondu dlouhodobých investic není omezena.

1b. Pokud manažer fondu dlouhodobých investic rozhodne, že v tomto fondu mohou mít podíl retailoví investoři, mají všichni investoři možnost požádat o odkoupení svých podílových jednotek nebo akcií před koncem doby trvání fondu dlouhodobých investic. K odkoupení podílových jednotek nebo akcií institucionálními nebo retailovými investory však může dojít až po uplynutí poloviny doby trvaní fondu dlouhodobých investic a v maximální celkové výši 20 % z celkové částky fondu. Pokud statut nebo zakládací dokumenty fondu dlouhodobých investic práva na odkoupení nepředpokládají, je vypořádání investorů možné ode dne následujícího po datu, které je stanoveno jako konec doby trvání fondu dlouhodobých investic.

Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže určí podmínky a požadavky na strukturu pravidel pro odkup fondů dlouhodobých investic, díky čemuž bude dosaženo jasnosti a jednotnosti v celé Unii.

2. Doba trvání fondu dlouhodobých investic musí být v souladu s dlouhodobou podstatou fondu a dostatečně dlouhá, aby pokryla životní cyklus každého individuálního aktiva fondu dlouhodobých investic, měřeného podle nelikvidního profilu a ekonomického životního cyklu aktiva, a stanovený investiční cíl fondu.

3. Investoři mohou požádat o ukončení činnosti fondu dlouhodobých investic, pokud nebudou jejich požadavky učiněné v souladu s politikou odkupu fondu dlouhodobých investic uspokojeny do jednoho roku od data, kdy byly předloženy .

3a. Statut nebo zakládací dokumenty fondu dlouhodobých investic a sdělení investorům stanoví postupy pro opětovné investování výnosů z investic do podniků kvalifikovaných pro portfolio buď v dalších podnicích kvalifikovaných pro portfolio nebo vysoce kvalitních likvidních aktivech, kde se podobné investice stávají splatnými před ukončením doby trvání fondu dlouhodobých investic.

4. Vždy musí existovat možnost výplaty investorů v hotovosti.

5. Věcné vypořádání z aktiv fondu dlouhodobých investic je možné, pouze jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)	statut nebo zakládací dokumenty fondu tuto možnost předpokládají, za podmínky, že se všem investorům dostane spravedlivého zacházení;

b)	investor písemně požádá o vypořádání ve formě podílu na aktivech fondu;

c)	převádění těchto aktiv není omezeno žádnými zvláštními pravidly.

6. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrh regulačních technických norem, kterými se stanoví okolnosti, za nichž je doba trvání fondu dlouhodobých investic dostatečně dlouhá, aby pokrývala životní cyklus každého individuálního aktiva fondu dlouhodobých investic.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do roku 2015 .

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 17

Sekundární trh

1. Statut nebo zakládací dokumenty fondu dlouhodobých investic nesmí bránit tomu, aby byly podílové jednotky nebo akcie fondu přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES, v rámci mnohostranného systému obchodování ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2004/39/ES ▌.

2. Statut nebo zakládací dokumenty fondu dlouhodobých investic nesmějí investorům znemožňovat volné převádění jejich akcií nebo podílových jednotek na třetí strany.

2a. Fond dlouhodobých investic pravidelně zveřejňuje vysvětlení veškerých významných rozdílů mezi tržní hodnotou kotovaných podílových jednotek či akcií a svým vlastním odhadem čisté hodnoty aktiv.

Článek 18

Vydávání nových akcií nebo podílových jednotek

1. Fond dlouhodobých investic může nabízet nové emise akcií nebo podílových jednotek v souladu se svým statutem nebo zakládacími dokumenty.

2. Fond dlouhodobých investic nesmí vydávat nové akcie nebo podílové jednotky za cenu nižší, než je příslušná čistá hodnota aktiv, aniž by tyto akcie nebo podílové jednotky za tuto cenu nejprve nabídl stávajícím investorům.

Článek 19

Prodej aktiv fondu dlouhodobých investic

1. Každý fond dlouhodobých investic přijme podrobný harmonogram pro řádný prodej svých aktiv s cílem vypořádat investory po ukončení doby jeho trvání.

2. Harmonogram uvedený v odstavci 1 podléhá přezkumu alespoň jednou za rok a musí zahrnovat:

a)	hodnocení trhu potenciálních kupců;

b)	hodnocení a srovnání potenciálních prodejních cen;

c)	ocenění aktiv určených k prodeji;

d)	přesný časový rámec pro plán prodeje.

3. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění kritérií, která mají být použita k hodnocení podle odst. 2 písm. a) a ocenění podle odst. 2 písm. c).

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do […].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 20

Rozdělování výnosů

1. Fond dlouhodobých investic může investorům pravidelně rozdělovat výnosy generované aktivy obsaženými v portfoliu. Tyto výnosy tvoří:

a)	veškeré výnosy , které aktiva pravidelně generují;

b)	zhodnocení kapitálu realizované po prodeji aktiv ▌.

2. Politika rozdělování příjmů je koncipována tak, aby minimalizovala kolísající návratnost pro investory. Zisk potřebný pro budoucí závazky fondu dlouhodobých investic se nerozdělí.

2a. Fond dlouhodobých investic má povoleno snížit svůj kapitál na poměrném základě (pro rata) v případě, že prodá některé ze svých portfoliových aktiv.

3. Ve svém statutu nebo zakládacích dokumentech fond dlouhodobých investic uvede politiku rozdělování zisku, kterou bude uplatňovat během doby trvání fondu.

Kapitola IV

Požadavky na transparentnost

Článek 21

Transparentnost

1. Podílové jednotky nebo akcie povoleného fondu dlouhodobých investic nesmějí být v Unii nabízeny bez předchozího vydání prospektu.

Podílové jednotky nebo akcie povoleného fondu dlouhodobých investic nesmějí být v Unii retailovým investorům nabízeny bez předchozího vydání sdělení klíčových informací v souladu s nařízením (EU) č. …/… [strukturované retailové investiční produkty].

2. Prospekt musí obsahovat informace, které jsou nezbytné pro investory, aby mohli učinit informované rozhodnutí týkající se investice, která je jim nabízena, a zejména rizik s ní souvisejících.

3. Prospekt musí obsahovat alespoň:

a)	sdělení popisující, jak investiční cíle fondu dlouhodobých investic a strategie pro dosažení těchto cílů určují dlouhodobou povahu fondu;

b)	informace, které mají poskytovat subjekty kolektivního investování uzavřeného typu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (19) a nařízením Komise (ES) č. 809/2004 (20);

c)	informace, které mají být sděleny investorům v souladu s článkem 23 směrnice 2011/61/EU, pokud již nejsou zahrnuty podle písm. b) tohoto odstavce;

d)	výrazně uvedené kategorie aktiv, do nichž má fond dlouhodobých investic povolení investovat;

da)	výkaz peněžních toků;

▌

4. Prospekt, sdělení klíčových informací a veškeré další marketingové dokumenty musejí investory výrazným způsobem upozorňovat na nelikvidní charakter fondu dlouhodobých investic.

Prospekt, sdělení klíčových informací a veškeré další marketingové dokumenty zejména jasně:

a)	informují investory o dlouhodobém charakteru investic fondu;

b)	popřípadě v souladu s čl. 16 odst. 1 informují investory o konci doby trvání fondu a jakémkoliv právu na dočasné prodloužení nebo právu na intervenci v době trvání fondu dlouhodobých investic a specifických stanovených podmínkách ;

c)	uvádějí, zda má být fond nabízen retailovým investorům;

d)	uvádějí práva investorů na vypořádání jejich investice v souladu s čl. 16 odst. 1 a se statuty nebo zakládacími dokumenty fondu;

e)	uvádějí četnost a časový harmonogram případných výplat výnosů investorům během doby trvání fondu;

f)	radí investorům, že do fondu by měli investovat pouze malou část svého celkového investičního portfolia.

fa)	informují investory o strategii, která umožní, aby kvalifikované nekotované společnosti získaly povolení k obchodování na regulovaných trzích;

fb)	informuje investory o strategii používání derivátů s ohledem na zvláštní charakteristiky a aspekty daného projektu;

fc)	uvádějí jakoukoli účast na nástrojích využívajících rozpočtové prostředky Unie.

fd)	pravidelně informuje investory, a to alespoň jednou ročně, o pokroku každého investičního projektu, hodnotě jednotlivých investic kvalifikovaných pro portfolio a hodnotě dalších aktiv, o tom, kam jsou vkládány volné finanční prostředky, a o povaze, účelu a hodnotě jakýchkoliv použitých derivátů.

4a. Prospekt profesionálního fondu dlouhodobých investic obsahuje informace požadované podle článku 23 směrnice 2011/61/EU. Kromě toho tento prospekt obsahuje veškeré odchylky od ustanovení článku 12 o složení portfolia.

Článek 22

Zveřejnění nákladů

1. Prospekt musí investory výrazným způsobem informovat o výši různých nákladů, které investor přímo či nepřímo nese. Jednotlivé náklady musejí být rozděleny do těchto kategorií:

a)	náklady na zřízení fondu dlouhodobých investic;

b)	náklady související s nákupem aktiv;

c)	správní náklady;

d)	distribuční náklady;

e)	další náklady, včetně administrativních a regulačních nákladů a nákladů na depozitáře , opatrování , profesionální služby a audit.

2. V prospektu se uvede celkový poměr nákladů ke kapitálu fondu dlouhodobých investic.

3. Sdělení klíčových informací musí v celkových nákladech vyjádřených v měnových jednotkách a procentech zahrnovat veškeré náklady uvedené v prospektu.

4. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví:

a)	společné definice, metodiky výpočtu a formáty prezentace nákladů uvedených v odstavci 1 a celkového poměru uvedeného v odstavci 2;

b)	společnou definici, metodiku výpočtu a formát prezentace vyjádření celkových nákladů uvedených v odstavci 3.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem orgán pro cenné papíry a trhy zohlední návrhy regulačních norem uvedené v bodě (…) nařízení (EU) č. …/… [strukturované retailové investiční produkty].

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do […].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola V

Nabízení podílových jednotek nebo akcií fondů dlouhodobých investic

Článek 23

Zázemí pro investory

1. Pokud statut nebo zakládací dokumenty retailového fondu dlouhodobých investic stanoví práva na odkoupení, musí správce fondu dlouhodobých investic v každém členském státě, v němž hodlá nabízet podílové jednotky nebo akcie daného fondu, zajistit zázemí pro upisování podílových jednotek či akcií, provádění plateb podílníkům nebo akcionářům, odkupování či vyplácení podílových jednotek či akcií a zpřístupňování informací, které musí fondy dlouhodobých investic a jejich správci poskytovat.

2. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví typy a vlastnosti zázemí, jejich technickou infrastrukturu a náplň jejich úkolů vůči investorům fondu dlouhodobých investic uvedených v odstavci 1.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do […].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2a. U profesionálních fondů dlouhodobých investic se odstavec 1 tohoto článku nepoužije.

Článek 24

Další požadavky pro nabízení retailovým investorům

Správce fondu dlouhodobých investic může nabízet podílové jednotky nebo akcie daného fondu retailovým investorům za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto další požadavky:

a)	statut nebo zakládací dokumenty fondu stanoví, že všem investorům je zajištěno rovné zacházení a žádným individuálním investorům ani skupinám investorů se nedostává preferenčního zacházení ani zvláštních ekonomických výhod;

b)	fond dlouhodobých investic může být strukturován jako partnerství , pokud to nevyžaduje dodatečné závazky od investora kromě původního kapitálového závazku ;

c)	retailoví investoři mohou během období upisování ▌podílových jednotek nebo akcií fondu dlouhodobých investic toto upsání bez sankce zrušit a získat peníze zpět;

ca)	správce fondu dlouhodobých aktiv stanovil vhodné postupy a ujednání pro řešení stížností retailových investorů, které retailovým investorům umožňují podávat stížnosti v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků jejich členského státu;

cb)	právní forma fondu dlouhodobých investic je taková, že retailoví investoři nemohou ztratit více, než kolik do fondu investovali;

cc)	fond dlouhodobých investic investuje do podílových jednotek nebo akcií evropského fondu rizikového kapitálu a evropského fondu sociálního podnikání, pouze pokud tyto fondy mají depozitáře.

Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje normy, které dále upřesňují ustanovení týkající se zahrnutí retailových investorů do statutu nebo zakládacích dokumentů.

Článek 25

Nabízení podílových jednotek nebo akcií fondů dlouhodobých investic

1. Správce fondu dlouhodobých investic může podílové jednotky nebo akcie daného povoleného fondu nabízet profesionálním , poloprofesionálním a retailovým investorům ve svém domovském členském státě po předložení oznámení v souladu s článkem 31 směrnice 2011/61/EU.

2. Správce fondu dlouhodobých investic může podílové jednotky nebo akcie daného povoleného fondu nabízet profesionálním , poloprofesionálním a retailovým investorům v jiných členských státech, než je domovský členský stát správce fondu dlouhodobých investic, po předložení oznámení v souladu s článkem 32 směrnice 2011/61/EU.

3. Správce fondu dlouhodobých investic oznámí příslušnému orgánu v souvislosti s každým fondem dlouhodobých investic, zda jej hodlá nabízet retailovým investorům.

4. Kromě dokumentace a informací, které jsou vyžadovány podle článku 32 směrnice 2011/61/EU, předloží správce fondu dlouhodobých investic svému příslušnému orgánu veškeré následující podklady:

a)	prospekt fondu dlouhodobých investic;

b)	sdělení klíčových informací fondu dlouhodobých investic, pokud je fond nabízen retailovým investorům;

c)	informace o zázemí podle článku 22.

5. Působnost a pravomoci příslušných orgánů v souladu s článkem 32 směrnice 2011/61/EU je třeba chápat tak, že se vztahují také na nabízení fondů dlouhodobých investic retailovým investorům a zahrnují další požadavky stanovené v tomto nařízení.

6. ▌Tento příslušný orgán zakáže rovněž nabízení povoleného fondu dlouhodobých investic, pokud správce tohoto fondu nesplňuje toto nařízení.

7. Kromě pravomocí, které má příslušný orgán domovského členského státu správce fondu dlouhodobých investic podle čl. 32 odst. 3 prvního pododstavce […] směrnice 2011/61/EU, odmítne tento příslušný orgán rovněž předat oznámení se všemi nezbytnými dokumenty příslušným orgánům členského státu, v němž má být fond dlouhodobých investic nabízen, pokud správce tohoto fondu nesplňuje toto nařízení.

Kapitola VI

Dohled

Článek 26

Dohled příslušných orgánů

1. Příslušné orgány průběžně vykonávají dohled nad dodržováním tohoto nařízení.

2. Příslušný orgán fondu dlouhodobých investic odpovídá za dohled nad dodržováním pravidel stanovených v kapitole II, III a IV.

3. Příslušný orgán fondu dlouhodobých investic odpovídá za dohled nad dodržováním povinností stanovených ve statutu nebo zakládacích dokumentech fondu a povinností stanovených v prospektu, přičemž uvedené povinnosti musejí být v souladu s tímto nařízením.

4. Příslušný orgán správce fondu dlouhodobých investic odpovídá za dohled nad přiměřeností opatření a organizace správce, aby byl správce fondu dlouhodobých investic schopen plnit povinnosti a dodržovat pravidla, která se týkají zřízení a fungování všech fondů dlouhodobých investic , které spravuje.

Příslušný orgán správce odpovídá za dohled nad tím, že správce fondů dlouhodobých investic dodržuje toto nařízení.

5. Příslušné orgány monitorují subjekty kolektivního investování zřízené nebo nabízené na jejich územích s cílem ověřit, zda nepoužívají označení fondu dlouhodobých investic nebo se nevydávají za fond dlouhodobých investic, ledaže k tomu mají povolení a dodržují toto nařízení.

Článek 27

Pravomoci příslušných orgánů

1. Příslušné orgány musí mít veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení.

1a. Příslušný orgán fondu dlouhodobých investic při zohlednění zásady proporcionality přijme vhodná opatření zejména tehdy, kdy správce fondu dlouhodobých investic:

a)	jedná v rozporu s články 12 a 15 a neplní požadavky vztahující se na složení a diverzifikaci portfolia;

b)	nabízí podílové jednotky nebo akcie fondu dlouhodobých investic retailovým investorům, čímž porušuje články 24 a 25;

c)	používá označení „evropský fond dlouhodobých investic“, aniž má povolení v souladu s článkem 3;

d)	používá označení „evropský fond dlouhodobých investic“ pro účely nabízení fondů, které nebyly zřízeny v souladu s čl. 3 odst. 1;

e)	nedodržuje platná pravidla a odpovědnost, čímž porušuje článek 6.

1b. V případech uvedených v odstavci 1a příslušný orgán domovského členského státu fondu dlouhodobých investic, je-li to vhodné:

a)	přijme opatření, jimiž zajistí, aby správce fondu dlouhodobých investic splnil ustanovení článků 3, 6, 12, 15, 24 a 25;

b)	zakáže užívání označení „evropský fond dlouhodobých investic“ a odejme povolení udělené správci daného fondu.

2. Pravomoci svěřené příslušným orgánům v souladu se směrnicí 2011/61/EU jsou vykonávány také ve vztahu k tomuto nařízení.

Článek 28

Pravomoci a působnost orgánu pro cenné papíry a trhy

1. Orgán pro cenné papíry a trhy má pravomoci a zdroje nezbytné k plnění úkolů, které mu svěřuje toto nařízení.

2. Pravomoci orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnice 2011/61/EU jsou vykonávány také ve vztahu k tomuto nařízení a v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

3. Pro účely nařízení (EU) č. 1095/2010 je toto nařízení součástí dalších právně závazných aktů Unie, které stanoví úkoly orgánu pro cenné papíry a trhy podle čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 29

Spolupráce mezi orgány

1. Je-li příslušný orgán fondu dlouhodobých investic odlišný od příslušného orgánu správce, jsou tyto orgány povinny vzájemně spolupracovat a vyměňovat si informace za účelem plnění povinností podle tohoto nařízení.

2. Příslušné orgány a orgán pro cenné papíry a trhy vzájemně v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010 spolupracují za účelem plnění příslušných povinností podle tohoto nařízení.

3. Příslušné orgány a orgán pro cenné papíry a trhy si v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010 vyměňují veškeré informace a dokumentaci potřebné k plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, zejména k rozpoznání a nápravě porušení tohoto nařízení.

Kapitola VII

Závěrečná ustanovení

Článek 30

Přezkum

Komise zahájí přezkum uplatňování tohoto nařízení ve stejnou dobu nebo bezprostředně po přezkumu stanoveném článkem 69 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU . Přezkum se zaměří zejména na:

a)	dopad ▌čl. 16 odst. 1 ▌;

b)	to, jaký má uplatňování minimálního limitu 70 % způsobilých investičních aktiv, který je stanoven v čl. 12 odst. 1, dopad na diverzifikaci aktiv, zejména ▌zda by byla nezbytná přísnější opatření v oblasti likvidity ▌;

c)	rozsah, v jakém jsou fondy dlouhodobých investic v Unii nabízeny, mimo jiné na to, zda by správci alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 3 odst. 2 směrnice 2011/61/EU, měli zájem fondy dlouhodobých investic nabízet;

ca)	rozsah, v jakém by měl být seznam způsobilých aktiv a investic aktualizován, jakož i pravidla diverzifikace, složení portfolia a omezení týkající se půjčování hotovosti.

O výsledcích tohoto přezkumu bude informován Evropský parlament a Rada a v případě nutnosti budou spolu s ním předloženy i odpovídající návrhy změn.

Článek 31

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 57 odst.2) druhého pododstavce (A7-0211/2014).

(*1) Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzívou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(2) Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 71.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnosti institucí zaměstnaneckého životního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU o trzích finančních nástrojů, a o změně směrnice 2011/61/EU a směrnice 2002/92/ES [nová MiFID]. (Úř. věst. L …).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

(9) Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů, (Úř. věst. L 149, 30.4.2004, s. 1).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… [strukturované retailové investiční produkty] (OJ …).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(17) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(18) Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

(19) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.

(20) Úř. věst. L 149, 30.4.2004, s. 1.

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1041

P7_TA(2014)0449

Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží (COM(2013)0133 – C7-0065/2013 – 2013/0074(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2017/C 443/117)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0133),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 a čl. 100 odst. 2, čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0065/2013),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na odůvodněná stanoviska, která v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality předložily parlament Belgického království, německá Spolková rada, irská poslanecká sněmovna, irský senát, litevský parlament, nizozemský senát, nizozemská poslanecká sněmovna, polský senát, finský parlament a švédský parlament a v nichž se tvrdí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2013 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2013 (2),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro rybolov (A7-0379/2013),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3);

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 341, 21.11.2013, s. 67.

(2) Úř. věst. C 356, 5.12.2013, s. 124.

(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijeté dne 12. prosince 2013 (Přijaté texty P7_TA(2013)0588).

P7_TC1-COD(2013)0074

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/89/EU.)

22.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1042

P7_TA(2014)0450

Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2015 – oddíl I – Parlament

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2015 (2014/2003(BUD))

(2017/C 443/118)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (1), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,

—	s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (2),

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (3), a zejména na bod 27 této dohody,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (4),

—	s ohledem na dohodu o spolupráci ze dne 5. února 2014 mezi Evropským parlamentem, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014 (5),

—	s ohledem na zprávu generálního tajemníka předsednictvu o vypracování předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2015,

—	s ohledem na předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který vypracovalo předsednictvo dne 2. dubna 2014, podle čl. 23 odst. 7 a čl. 79 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu,

—	s ohledem na jeho postoje ze dne 11. března 2014 k úpravě odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a opravné koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody (6),

—	s ohledem na návrh odhadu příjmů a výdajů vypracovaný Rozpočtovým výborem podle čl. 79 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu,

—	s ohledem na článek 79 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0277/2014),

A.	vzhledem k tomu, že rozpočtový proces pro rok 2015 bude probíhat během roku voleb do Evropského parlamentu, kdy odhad příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2015 bude přijat současným Parlamentem a konečný rozpočet bude schválen na podzim Parlamentem novým;

B.	vzhledem k tomu, že strop okruhu V (Správa) stanovený novým víceletým finančním rámcem pro období 2014–2020 činí v rozpočtu na rok 2015 celkem 9 076 milionů EUR; vzhledem k tomu, že dílčí strop pro celkové správní výdaje orgánů byl stanoven na 7 351 milionů EUR;

vzhledem k tomu, že generální tajemník navrhl pro rozpočtový rok 2015 následující tři priority: zmobilizovat všechny potřebné zdroje a podporu s cílem umožnit poslancům Parlamentu plnit povinnosti vyplývající z jejich mandátu, konsolidovat a upevnit strukturální změny k posílení kapacit Parlamentu, aby byly v souladu se všemi jeho pravomocemi, a přidělit potřebné prostředky na realizaci víceletých projektů;

vzhledem k tomu, že generální tajemník navrhl rozvíjet a nadále posilovat čtyři oblasti činností, jež byly přijaty po konzultaci se společnou pracovní skupinou předsednictva a Rozpočtového výboru v roce 2014, a to posílení nezávislého vědeckého poradenství a kapacity pro kontrolu a zlepšení logistické a místní podpory poslanců;

vzhledem k tomu, že Parlament bude nadále transparentním způsobem uplatňovat vysokou velkou míru rozpočtové odpovědnosti, kontroly a zdrženlivosti a současně se bude snažit o nalezení křehké rovnováhy mezi rozpočtovou kázní a strukturálními úsporami na jedné straně a spojeným úsilím o zvýšení efektivity na straně druhé;

F.	vzhledem k tomu, že i přes malý manévrovací prostor a potřebu vyvažovat úspory v jiných oblastech by se mělo uvažovat o určitých investicích k posílení institucionální úlohy Parlamentu a zlepšení udržitelnosti rozpočtu;

vzhledem k tomu, že spolupráce mezi předsednictvem a Rozpočtovým výborem při vytváření rozpočtu Parlamentu se v procesu strukturálních reforem osvědčila, neboť se v průběhu ročního rozpočtového procesu podařilo nalézt rezervy efektivity a možné úspory v rozpočtu Parlamentu; vzhledem k tomu, že možné úspory, které se dotýkají práce Parlamentu a jeho poslanců, je třeba prodiskutovat v politických skupinách a rozhodnout o nich hlasováním v plénu v rámci rozpočtového procesu;

H.	vzhledem k tomu, že dohoda dosažená dne 11. března 2014 ve věci úpravy odměn a důchodu za roky 2011 a 2012 a její dopad na rozpočet Parlamentu na rok 2015 se stala novým předmětem jednání v dohodovací fázi mezi předsednictvem a Rozpočtovým výborem;

Obecný rámec a celkový rozpočet

zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2015 by měl být postaven na realistickém základě a měl by být v souladu se zásadami rozpočtové kázně a řádného finančního řízení; konstatuje, že rok 2015 bude pro nově zvolený Parlament prvním úplným rokem;

je přesvědčen, že rozpočet Parlamentu by měl odrážet stávající hospodářskou situaci, kterou zažívají občané v celé Unii, a rozpočtová omezení, jimž čelí řada členských států, z nichž některé vyvíjejí značné úsilí o nastolení dlouhodobé udržitelnosti svých rozpočtů;

zdůrazňuje, že v zájmu toho, aby mohli poslanci nového Parlamentu vykonávat svůj mandát a aby byla posílena schopnost Parlamentu řádně vykonávat všechny své pravomoci, by měla být zajištěna dostatečná výše zdrojů;

vítá priority stanovené pro rozpočtový rok 2015 a zdůrazňuje, že jsou plně v souladu s prioritami vytyčenými generálním tajemníkem a projednanými ve společné pracovní skupině předsednictva a Rozpočtového výboru; zdůrazňuje, že tyto reformy by měly pokračovat, aby došlo k podstatnému zvýšení efektivity a uvolnění zdrojů, aniž by přitom byla ohrožena špičková kvalita legislativní činnosti, rozpočtové pravomoci a kontrolní pravomoci, vztahy s vnitrostátními parlamenty a kvalita pracovních podmínek;

připomíná, že výše předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů pro rozpočet na rok 2015, kterou navrhl generální tajemník ve své zprávě, činila 1 822 929 112 EUR (20,09 % okruhu V); bere v úvahu, že míra zvýšení oproti rozpočtu na rok 2014 činí 3,83 %; poznamenává, že 0,67 % tohoto zvýšení odpovídá příspěvkům, které obdrží poslanci na konci svého mandátu, což jsou zákonné a povinné náklady, a 1,42 % dlouhodobým investicím do výstavby budovy KAD; konstatuje, že míra zvýšení u ostatních výdajů by tedy odpovídala +1,74 %;

bere na vědomí předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2015, který přijalo předsednictvo dne 2. dubna 2014; vítá výši předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů ve znění přijatém předsednictvem, která je výrazně nižší než původní návrh; vyjadřuje však politování nad tím, jak zdlouhavým a obtížným postupem se k tomuto znění dospělo;

schvaluje návrh odhadu příjmů a výdajů na rok 2015 ve výši 1 794 929 112 EUR, což odpovídá celkovému zvýšení oproti rozpočtu na rok 2014 o 1,8 %, a dále souhlasí, že do svého odhadu příjmů a výdajů zahrne povinné mimořádné výdaje ve výši 0,4 % vyplývající z nové dohody o koeficientu pro úpravu odměn a důchodů;

je přesvědčen, že dalších úspor by mohlo být dosaženo kritickým posouzením rozpočtových položek na informační a komunikační technologie, výdajů na vozidla a pohotovostní rezervy;

je přesvědčen, že v příštím volebním období bude příležitost znovu uvážit a upravit rozpočtové priority a konečné rozhodnutí bude přijato v říjnu 2014;

10.

vyzývá generálního tajemníka, aby před čtením rozpočtu předložil odhad nákladů na výstavbu budovy KAD v nadcházejících letech, aby byla do rozpočtu na rok 2015 zapsána správná částka; vyzývá dále generálního tajemníka, aby na konci roku zjistil, jaké prostředky nebyly v roce 2014 využity, a přidělil je na projekt KAD;

11.

zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že zákonné a povinné výdaje, jako jsou nájem a náklady na energii a rovněž výdaje na mzdy, podléhají ročním valorizacím, byla výše ostatních výdajů v nominální hodnotě snížena; konstatuje, že toho bylo možné dosáhnout díky strukturálním reformám a úsporám dosaženým v předchozích letech;

12.

vyzývá k tomu, aby byly potenciální úspory, jež vytipovala společná pracovní skupina předsednictva a Rozpočtového výboru, předmětem dalšího zkoumání s cílem dosáhnout významných organizačních úspor, například pokud jde o rozsah dohody o interinstitucionální spolupráci mezi Parlamentem, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů, která je odrazem vůle k posílení institucionální, politické a legislativní role Parlamentu a obou poradních výborů; poznamenává, že restrukturalizace překladatelské služby výborů by měla zlepšit příslušnou hlavní politickou náplň jejich činnosti a posílit novou výzkumnou službu pro poslance; zdůrazňuje, že v souladu s touto organizační reformou se Parlament může stát standardním poskytovatelem tlumočení pro tyto dva výbory; podporuje myšlenku nabízet tlumočnické kapacity jiným orgánům a institucím mimo nejvytíženější dobu;

13.

bere na vědomí dohodu o interinstitucionální spolupráci mezi Parlamentem, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů, která byla uzavřena dne 5. února 2014; požaduje, aby byly Rozpočtovému výboru nejpozději na počátku roku 2015 poskytnuty podrobné informace o finančním dopadu této dohody a pokroku dosaženém při jejím uplatňování, a to s ohledem na přípravu odhadu příjmů a výdajů pro rozpočet na rok 2016;

14.

vítá interní opatření, která vedou k větší efektivitě rozpočtu Parlamentu, jako jsou vývoj systému pro překlady vycházejícího z požadavků poslanců na pozměňovací návrhy z výborů, systém tlumočení na schůzích (s výjimkou plenárních zasedání) na žádost poslanců, realizace bezpapírového Parlamentu, návrhy efektivnější struktury pracovního rytmu Parlamentu a přechod ze systému Streamline na systém Sysper2;

15.

zdůrazňuje, že musí být pokryty zákonné a povinné výdaje pro rok 2015; má za to, že konečné rozhodnutí může být přijato až na podzim, tedy v novém volebním období, jakmile budou známy přesné částky;

Specifické otázky

16.

zdůrazňuje, že strukturální ekonomická opatření přijatá v průběhu sedmého volebního období vedla ke značným úsporám v rozpočtu Parlamentu, např. 15 milionů EUR a 10 milionů EUR ročně v oblasti tlumočení a překladu, přičemž další 4 miliony EUR byly ušetřeny na cestovních výdajích a 28 milionů EUR představovaly úspory na úrocích z titulu předběžného financování staveb; konstatuje, že další úspory se očekávají v roce 2015, a to ve výši 1,9 milionu EUR z důvodu převodu správy důchodů poslanců na Komisi a 1,5 milionu EUR v oblasti správy budov;

17.

zdůrazňuje, že vzhledem k výši příslušných měr inflace vedla institucionální zdrženlivost v 7. volebním období k reálnému snížení rozpočtu Parlamentu na rok 2012 a 2014; konstatuje, že nebýt mimořádných a jednorázových výdajů, jako jsou rozšíření Unie nebo další výdaje související se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, volby do Evropského parlamentu a financování stavebních projektů, v pěti letech ze šesti (2009, 2011, 2012, 2013 a 2014) by došlo ke snížení; dále zdůrazňuje, že náhrady a příspěvky poslancům jsou od roku 2011 zmrazeny, cestovní výdaje poslanců a zaměstnanců byly sníženy o 5 % a příspěvky na služební cesty zaměstnanců nebyly valorizovány od roku 2007;

18.

bere na vědomí zprávu generálního tajemníka z listopadu 2013 o uplatňování služebního řádu a o reformě a revizi pravidel a postupů, které z něj vyplývají; trvá na tom, aby pravidla týkající se rodičovské dovolené byla uplatňována správně;

19.

s odkazem na své výše uvedené usnesení ze dne 23. října 2013 o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014 konstatuje, že aby splnil cíl 1 % ročního snížení počtu zaměstnanců, sníží generální sekretariát Parlamentu počet zaměstnanců a že jakékoli nové úkoly budou plněny využitím dostupných lidských zdrojů nebo přesunem pracovníků;

20.

znovu připomíná, že je odpovědností Parlamentu počínat si udržitelným způsobem; vítá úsilí o dosažení bezpapírového prostředí a pokračující hodnotnou práci na základě přístupu EMAS; je přesvědčen, že proces EMAS potřebuje trvalou podporu;

21.

bere na vědomí závěry společné pracovní skupiny předsednictva a Rozpočtového výboru týkající se dalších strukturálních a organizačních reforem; v této souvislosti podotýká, že je třeba dále zlepšit služby nezávislého vědeckého poradenství, zvýšit kontrolní kapacitu a zlepšit také podporu poslancům, aby bylo posíleno postavení Parlamentu jako orgánu vybaveného pravomocemi v oblasti legislativní činnosti a demokratické kontroly; zdůrazňuje, že tyto cíle musí být realizovány finančně odpovědným způsobem a že by generální tajemník měl jednoznačně stanovit podrobný plán týkající se způsobů plnění těchto cílů a jejich rozpočtového dopadu, který bude předložen Rozpočtovému výboru před čtením rozpočtu na rok 2015 v Parlamentu;

22.

lituje zmrazení příspěvků pro politické skupiny; politické skupiny nepostradatelným způsobem přispívají k legislativní i nelegislativní práci Parlamentu a k výkonu jeho kontrolní pravomoci;

23.

zdůrazňuje, že za účelem zajištění vývoje v těchto čtyřech oblastech činnosti finančně odpovědným způsobem stanovila společná pracovní skupina sedm oblastí, v nichž může Parlament zlepšit svou efektivitu:

i)	vytvoření systému překladu na žádost poslanců u pozměňovacích návrhů z výborů,

ii)	prozkoumání možností interinstitucionální spolupráce s Výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem,

iii)	prozkoumání možnosti nabídnout tlumočnické kapacity jiným orgánům mimo nejvytíženější dobu,

iv)	přechod ze stávajícího systému řízení lidských zdrojů Streamline na systém Sysper2,

v)	příprava efektivnější struktury pracovního rytmu Parlamentu,

vi)	příprava Parlamentu na to, aby tam, kde je to možné, fungoval „bez papíru“, a to na základě osvědčených postupů a plným uskutečňováním projektu e–meetings,

vii)	vytvoření systému tlumočení na žádost poslanců na schůzích jiných než plenární zasedání;

24.

připouští důležitost účelnosti a nákladové efektivnosti v oblasti tlumočení, připomíná však, že tyto aspekty nesmí ohrožovat dostupnost živě přenášených a přístupným způsobem podávaných informací v celé Unii, s ohledem na to, že mnohojazyčnost a tlumočení pro internetové přenosy a transparentnost Parlamentu mají klíčový význam pro veřejnost, a tedy i pro poslance Parlamentu;

25.

je přesvědčen, že některé z výdajů na IKT, z nichž mají přímý prospěch poslanci, by mohly být financovány z jejich příspěvku na všeobecné výdaje;

26.

znovu opakuje, že k dlouhodobým investicím, jako jsou stavební projekty Parlamentu, je třeba přistupovat obezřetně a transparentně; trvá na nutnosti zajistit přísné řízení nákladů, plánování projektů a dohled; znovu vyzývá k tomu, aby byl rozhodovací proces v politice v oblasti nemovitostí transparentní a vycházel z včas poskytovaných informací; vyzývá k tomu, aby byla Rozpočtovému výboru nejpozději do srpna 2014 předložena podrobná analýza a aktualizace politiky Parlamentu v oblasti nemovitostí, kterou přijalo předsednictvo v březnu 2010, a přehled investic ve volebním období 2009–2014 po jednotlivých letech a jednotlivých budovách; znovu žádá, aby mu každých šest měsíců byly poskytovány přesné informace o pokroku dosaženém ve stavebních projektech a o finančních dopadech těchto projektů;

27.

bere na vědomí skutečnost, že na konci roku 2015 se počítá s otevřením Domu evropských dějin; očekává, že generální tajemník a předsednictvo předloží aktualizované informace o současném stavu tohoto projektu s dostatečným předstihem před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim roku 2014; opakuje závazek, že výše konečných nákladů by neměla přesáhnout částky uvedené v obchodním plánu;

28.

připomíná, že předsednictvo schválilo dne 10. června 2013 návrhy generálního tajemníka na zavedení okamžitých a postupných opatření, jejichž účelem je modernizace stravovacích služeb Parlamentu v období 2014–2020; vyzývá proto předsednictvo, aby Rozpočtovému výboru předložilo jednoznačné vyhodnocení možných rozpočtových dopadů této reformy na rozpočet na rok 2015 a později, a to v přiměřené lhůtě pro přípravu čtení rozpočtu na rok 2015 v Parlamentu;

29.

vyzývá generálního tajemníka, aby Rozpočtovému výboru předložil do jara 2015 zprávu o uplatňování nového konceptu globální bezpečnosti a o jeho finančních dopadech; požaduje podrobné informace o finančních důsledcích vytvoření nového generálního ředitelství pro bezpečnost v roce 2013; požaduje informace o finančních důsledcích dohod o administrativní interinstitucionální spolupráci v oblasti bezpečnosti;

30.

bere na vědomí vytvoření nového generálního ředitelství pro parlamentní výzkumné služby dne 1. listopadu 2013; připomíná, že bylo vytvořeno rozpočtově neutrálním způsobem přesunem zdrojů z GŘ PRES a GŘ IPOL a že nové generální ředitelství si v roce 2015 nevyžádá nové lidské či finanční zdroje; žádá o informace o počtu pracovních míst v tomto novém ředitelství v srpnu/září 2014, včetně plánovaného přesunu pracovních míst z obou evropských poradních výborů, ve srovnání se stavem v lednu 2014, a žádá, aby byl Rozpočtovému výboru v přiměřené lhůtě pro přípravu čtení rozpočtu na rok 2015 v Parlamentu předložen rozpis toho, jak budou využívány zdroje tohoto generálního ředitelství na externí poradenství;

Závěrečná konstatování

31.

schvaluje odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2015;

o o

32.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.