		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 300

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 60 11. září2017

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2017/C 300/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2017/C 300/02	Věc C-213/15 P: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 18. července 2017 – Evropská komise v. Patrick Breyer, Finská republika, Švédské království Kasační opravný prostředek — Přístup k dokumentům orgánů — Článek 15 odst. 3 SFEU — Nařízení (ES) č. 1049/2001 — Oblast působnosti — Žádost o přístup ke spisům účastníka řízení předloženým Rakouskou republikou v rámci věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 29. července 2010, Komise v. Rakousko (C-189/09, nezveřejněný, EU:C:2010:455) — Dokumenty v držení Evropské komise — Ochrana soudního řízení	2
2017/C 300/03	Věc C-566/15: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 18. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kammergericht Berlin – Německo) – Konrad Erzberger v. TUI AG Řízení o předběžné otázce — Volný pohyb pracovníků — Zásada zákazu diskriminace — Volba zástupců pracovníků do dozorčí rady společnosti — Vnitrostátní právní úprava omezující právo volit a být volen na pracovníky závodů nacházejících se v tuzemsku	3
2017/C 300/04	Věc C-93/16: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Audiencia Provincial de Alicante – Španělsko) – Ornua Co-operative Limited, dříve The Irish Dairy Board Co-operative Limited v. Tindale & Stanton Ltd España, SL Řízení o předběžné otázce — Duševní vlastnictví — Ochranná známka Evropské unie — Jednotná povaha — Nařízení (ES) č. 207/2009 — Článek 9 odst. 1 písm. b) a c) — Jednotná ochrana práva z ochranné známky Evropské unie proti nebezpečím záměny a poškození dobrého jména — Pokojná koexistence této ochranné známky a národní ochranné známky užívané třetí osobou v části Evropské unie — Chybějící pokojná koexistence jinde v Unii — Vnímání průměrného spotřebitele — Rozdílné vnímání, které může existovat v různých částech Unie	3
2017/C 300/05	Věc C-143/16: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione – Itálie) – Abercrombie & Fitch Italia Srl v. Antonino Bordonaro Řízení o předběžné otázce — Sociální politika — Směrnice 2000/78/ES — Rovné zacházení v zaměstnání a povolání — Článek 2 odst. 1 — Článek 2 odst. 2 písm. a) — Článek 6 odst. 1 — Diskriminace na základě věku — Smlouva o příležitostné pracovní činnosti, která může být uzavřena s osobami mladšími než 25 let — Automatické skončení pracovní smlouvy, jakmile pracovník dosáhne věku 25 let	4
2017/C 300/06	Věc C-206/16: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 20. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Marco Tronchetti Provera SpA a další v. Commissione Nazionale per le Società e la Borsa (Consob) Řízení o předběžné otázce — Právo společností — Směrnice 2004/25/ES — Veřejné nabídky převzetí — Článek 5 odst. 4 druhý pododstavec — Možnost upravit cenu nabídky převzetí za jasně určených okolností a v souladu s jasně určenými kritérii — Vnitrostátní právní úprava, která stanoví možnost dozorčích orgánů zvýšit cenu veřejné nabídky převzetí v případě koluze mezi předkladatelem nabídky nebo osobami, které jednají ve shodě s ním, a jedním nebo více prodávajícími	5
2017/C 300/07	Věc C-340/16: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 20. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – Landeskrankenanstalten-Betriebsgesellschaft – KABEG v. Mutuelles du Mans assurances – MMA IARD SA Řízení o předběžné otázce — Soudní spolupráce v občanských věcech — Nařízení (ES) č. 44/2001 — Článek 9 odst. 1 — Článek 11 odst. 2 — Soudní příslušnost ve věcech pojištění — Přímá žaloba podaná poškozeným proti pojistiteli — Žaloba zaměstnavatele poškozeného, který je veřejnoprávní institucí a zákonným postupníkem nároků svého zaměstnance, podaná proti pojistiteli zúčastněného vozidla — Postoupení	6
2017/C 300/08	Věc C-357/16: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 20. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Litva) – Gelvora UAB v. Valstybinė vartotojų teisių apsaugos tarnyba Řízení o předběžné otázce — Nekalé obchodní praktiky — Směrnice 2005/29/ES — Oblast působnosti — Společnost zabývající se vymáháním pohledávek — Spotřebitelský úvěr — Postoupení pohledávky — Povaha právního vztahu mezi touto společností a dlužníkem — Článek 2 písm. c) — Pojem produkt — Kroky za účelem vymáhání pohledávky činěné souběžně s postupem soudního exekutora	6
2017/C 300/09	Věc C-416/16: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 20. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Judicial da Comarca de Faro – Portugalsko) – Luís Manuel Piscarreta Ricardo v. Portimão Urbis, E.M., S.A. – em liquidação, Município de Portimão, Emarp – Empresa Municipal de Águas e Resíduos de Portimão, EM, SA Řízení o předběžné otázce — Směrnice 2001/23 — Článek 1 odst. 1 písm. b) — Článek 2 odst. 1 písm. d) — Převod podniků — Zachování práv zaměstnanců — Působnost — Pojmy zaměstnanec a převod závodu	7
2017/C 300/10	Věc C-505/16 P: Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 6. července 2017 – Olga Stanislavivna Janukovyč, jako dědička Viktora Viktorovyče Janukovyče v. Rada Evropské unie, Evropská komise Kasační opravný prostředek — Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora — Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině — Seznam osob, subjektů a orgánů, na které se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů — Zahrnutí jména žalobce — Změna návrhových žádání — Spis podaný jménem a za zesnulého žalobce	8
2017/C 300/11	Věc C-663/16 P: Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 19. července 2017 – Lysoform Dr. Hans Rosemann GmbH, Ecolab Deutschland GmbH v. Evropská agentura pro chemické látky Kasační opravný prostředek — Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora — Nařízení (EU) č. 528/2012 — Dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání — Článek 95 — Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) — Zveřejnění seznamu účinných látek — Zapsání společnosti jako dodavatele účinné látky	9
2017/C 300/12	Věc C-666/16 P: Usnesení Soudního dvora ze dne 19. července 2017 – Lysoform Dr. Hans Rosemann GmbH, Ecolab Deutschland GmbH v. Evropská agentura pro chemické látky Kasační opravný prostředek — Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora — Nařízení (EU) č. 528/2012 — Dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání — Článek 95 — Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) — Zveřejnění seznamu účinných látek — Zařazení určité společnosti na seznam dodavatelů účinné látky	9
2017/C 300/13	Věc C-176/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sąd Rejonowy w Siemianowicach Śląskich (Polsko) dne 6. dubna 2017 – Profi Credit Polska S.A. se sídlem v Bielsko-Biała v. Mariuszowi Wawrzoskowi	10
2017/C 300/14	Věc C-194/17 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 14. dubna 2017 Georgiosem Pandalisem proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 14. února 2017 ve věci T-15/16, Georgios Pandalis v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví	10
2017/C 300/15	Věc C-217/17 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 25. dubna 2017 Mast-Jägermeister SE proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 9. února 2017 ve věci T-16/16, Mast-Jägermeister SE v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví	12
2017/C 300/16	Věc C-253/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Hamburg (Německo) dne 15. května 2017 – Ramazan Dündar a další v. Air Berlin plc & Co. Luftverkehrs KG	13
2017/C 300/17	Věc C-337/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Szczecinie (Polsko) dne 7. června 2017 – Feniks Sp. z o. o. v. Azteca Products & Services SL	14
2017/C 300/18	Věc C-343/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel (Belgie) dne 8. června 2017 – Fremoluc NV v. Agentschap voor Grond- en Woonbeleid voor Vlaams-Brabant (Vlabinvest ABP) a další, další účastník řízení: Vlaams Gewest	14
2017/C 300/19	Věc C-346/17 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 9. června 2017 Christophem Kleinem proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 28. září 2016 ve věci T-309/10 RENV, Christoph Klein v. Evropská komise	15
2017/C 300/20	Věc C-347/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Rotterdam (Nizozemsko) dne 12. června 2017 – A, B, C, D, E, F, G v. Staatssecretaris van Economische Zaken	17
2017/C 300/21	Věc C-372/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Noord-Holland (Nizozemsko) dne 19. června 2017 – Vision Research Europe BV v. Inspecteur van de Belastingdienst/Douane kantoor Rotterdam Rijnmond	17
2017/C 300/22	Věc C-380/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 26. června 2017 – Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie, K, B, další účastníci řízení: H.Y., Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie	18
2017/C 300/23	Věc C-393/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van beroep te Antwerpen (Belgie) dne 30. června 2017 – Openbaar Ministerie v. Freddy Lucien Magdalena Kirschstein, Thierry Frans Adeline Kirschstein	19
2017/C 300/24	Věc C-397/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg te Brussel (Belgie) dne 3. července 2017 – Profit Europe NV v. Belgický stát	19
2017/C 300/25	Věc C-398/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg te Brussel (Belgie) dne 3. července 2017 – Profit Europe NV v. Belgische Staat	20
2017/C 300/26	Věc C-410/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus (Finsko) dne 7. července 2017 – A	21
2017/C 300/27	Věc C-411/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour constitutionnelle (Belgie) dne 7. července 2017 – Inter-Environnement Wallonie ASBL, Bond Beter Leefmilieu Vlaanderen ASBL v. Conseil des ministres	22
2017/C 300/28	Věc C-414/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším správním soudem (Česká republika) dne 10. července 2017 – AREX CZ a.s. v. Odvolací finanční ředitelství	24
2017/C 300/29	Věc C-420/17: Žaloba podaná dne 12. července 2017 – Evropská komise v. Francouzská republika	25
2017/C 300/30	Věc C-426/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Social no 2 de Terrassa (Španělsko) dne 14. července 2017 – Elena Barba Giménez v. Francisca Carrión Lozano	26
2017/C 300/31	Věc C-606/15: Usnesení předsedy devátého senátu Soudního dvora ze dne 19. června 2017 – Evropská komise v. Česká republika	27
2017/C 300/32	Věc C-683/15: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 27. června 2017 – Evropská komise v. Polská republika	27
2017/C 300/33	Věc C-539/16: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 30. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Franfurt am Main – Německo) – Richard Rodriguez Serin v. HOP!-Regional	27
2017/C 300/34	Věc C-548/16: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 5. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Mons – Belgie) – État belge v. Biologie Dr Antoine SPRL	28
	Tribunál
2017/C 300/35	Věc T-348/16 OP: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2017 – Aristoteleio Panepistimio Thessalonikis v. ERCEA Rozhodčí doložka — Odpor — Odklad vykonatelnosti rozsudku pro zmeškání — Mezitimní rozsudek	29
2017/C 300/36	Věc T-519/15: Usnesení Tribunálu ze dne 13. července 2017 – myToys.de v. EUIPO – Laboratorios Indas (myBaby) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie myBaby — Starší slovní a obrazové ochranné známky Evropské unie a starší národní slovní ochranná známka MAYBABY, May BaBy a MAY BABY — Akcesorické odvolání — Článek 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 216/96 — Čistě potvrzující rozhodnutí — Nepřípustnost	29
2017/C 300/37	Věc T-348/16 OP-R: Usnesení Tribunálu ze dne 13. července 2017 – Aristoteleio Panepistimio Thessalonikis v. ERCEA Řízení o předběžných opatřeních — Rozhodčí doložka — Rozsudek pro zmeškání — Návrh na pozastavení výkonu rozsudku — Nedostatek pravomoci	30
2017/C 300/38	Věc T-464/16 P: Usnesení Tribunálu ze dne 19. července 2017 – HI v. Komise Kasační opravný prostředek — Veřejná služba — Úředníci — Projekt financovaný Unií — Střet zájmů — Disciplinární řízení — Sankce spočívající v přeřazení do nižší platové třídy — Zamítnutí žaloby v prvním stupni — Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek	31
2017/C 300/39	Věc T-423/17: Žaloba podaná dne 11. července 2017 – Nexans France a Nexans v. Komise	31
2017/C 300/40	Věc T-433/17: Žaloba podaná dne 12. července 2017 – Dehousse v. Soudní dvůr Evropské unie	32
2017/C 300/41	Věc T-436/17: Žaloba podaná dne 12. července 2017 – ClientEarth a další v. Komise	33
2017/C 300/42	Věc T-437/17: Žaloba podaná dne 14. července 2017 – Oy Karl Fazer v. EUIPO – Kraft Foods Belgium Intellectual Property (MIGNON)	34
2017/C 300/43	Věc T-448/17: Žaloba podaná dne 18. července 2017 – Sevenfriday v. EUIPO – Seven (SEVENFRIDAY)	35
2017/C 300/44	Věc T-449/17: Žaloba podaná dne 18. července 2017 – Sevenfriday v. EUIPO – Seven (SEVENFRIDAY)	35
2017/C 300/45	Věc T-455/17: Žaloba podaná dne 14. července 2017 – Bateni v. Rada	36
2017/C 300/46	Věc T-457/17: Žaloba podaná dne 19. července 2017 – Medisana v. EUIPO (happy life)	37
2017/C 300/47	Věc T-460/17: Žaloba podaná dne 20. července 2017 – Bopp v. EUIPO (vyobrazení pravidelného osmiúhelníku)	38
2017/C 300/48	Věc T-748/15: Usnesení Tribunálu ze dne 18. července 2017 – Gauff v. EUIPO – H.P. Gauff Ingenieure (Gauff)	38
2017/C 300/49	Věc T-278/17: Usnesení Tribunálu ze dne 7. července 2017 – Bank of New York Mellon v. EUIPO – Nixen Partners (NEXEN)	39

IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/1

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2017/C 300/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 293, 4.9.2017

Dřívější publikace

Úř. věst. C 283, 28.8.2017

Úř. věst. C 277, 21.8.2017

Úř. věst. C 269, 14.8.2017

Úř. věst. C 256, 7.8.2017

Úř. věst. C 249, 31.7.2017

Úř. věst. C 239, 24.7.2017

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 18. července 2017 – Evropská komise v. Patrick Breyer, Finská republika, Švédské království

(Věc C-213/15 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Přístup k dokumentům orgánů - Článek 15 odst. 3 SFEU - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Oblast působnosti - Žádost o přístup ke spisům účastníka řízení předloženým Rakouskou republikou v rámci věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 29. července 2010, Komise v. Rakousko (C-189/09, nezveřejněný, EU:C:2010:455) - Dokumenty v držení Evropské komise - Ochrana soudního řízení“)

(2017/C 300/02)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: P. Van Nuffel a H. Krämer, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Patrick Breyer (zástupci: M. Starostik, Rechtsanwalt), Finská republika (zástupkyně: H. Leppo, zmocněnkyně), Švédské království (zástupci: A. Falk, C. Meyer-Seitz, E. Karlsson a L. Swedenborg, zmocněnci)

Vedlejší účastníci řízení podporující navrhovatelku: Španělské království (zástupkyně: M. J. García-Valdecasas Dorrego a S. Centeno Huerta, zmocněnkyně), Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues, D. Colas, R. Coesme a F. Fize, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Patrickem Breyerem.

3)	Španělské království, Francouzská republika, Finská republika a Švédské království ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 245, 27.7.2015.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/3

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 18. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kammergericht Berlin – Německo) – Konrad Erzberger v. TUI AG

(Věc C-566/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb pracovníků - Zásada zákazu diskriminace - Volba zástupců pracovníků do dozorčí rady společnosti - Vnitrostátní právní úprava omezující právo volit a být volen na pracovníky závodů nacházejících se v tuzemsku“)

(2017/C 300/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Kammergericht Berlin

Účastníci původního řízení

Žalobce: Konrad Erzberger

Žalovaná: TUI AG

za přítomnosti: Vereinigung Cockpit eV, Betriebsrat der TUI AG/TUI Group Services GmbH, Frank Jakobi, Andreas Barczewski, Peter Bremme, Dierk Hirschel, Michael Pönipp, Wilfried H. Rau, Carola Schwirn, Anette Stempel, Ortwin Strubelt, Marcell Witt, Wolfgang Flintermann, Stefan Weinhofer, ver.di – Vereinte Dienstleistungsgewerkschaft

Výrok

Článek 45 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, podle které pracovníci zaměstnaní v závodech patřících ke skupině, které se nacházejí na území tohoto členského státu, již nemají právo volit a právo být voleni ve volbách zástupců zaměstnanců do dozorčí rady mateřské společnosti této skupiny, která je usazena v uvedeném členském státě, ani případně právo vykonávat či nadále vykonávat mandát zástupce v této radě, pokud tito pracovníci opustí své zaměstnání v takovém závodě a jsou zaměstnáni dceřinou společností náležející téže skupině usazenou v jiném členském státě.

(1) Úř. věst. C 90, 7.3.2016.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/3

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Audiencia Provincial de Alicante – Španělsko) – Ornua Co-operative Limited, dříve The Irish Dairy Board Co-operative Limited v. Tindale & Stanton Ltd España, SL

(Věc C-93/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Duševní vlastnictví - Ochranná známka Evropské unie - Jednotná povaha - Nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 9 odst. 1 písm. b) a c) - Jednotná ochrana práva z ochranné známky Evropské unie proti nebezpečím záměny a poškození dobrého jména - Pokojná koexistence této ochranné známky a národní ochranné známky užívané třetí osobou v části Evropské unie - Chybějící pokojná koexistence jinde v Unii - Vnímání průměrného spotřebitele - Rozdílné vnímání, které může existovat v různých částech Unie“)

(2017/C 300/04)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Audiencia Provincial de Alicante

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Ornua Co-operative Limited, dříve The Irish Dairy Board Co-operative Limited

Žalovaná: Tindale & Stanton Ltd España, SL

Výrok

Článek 9 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce [Evropské unie] musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že ochranná známka EU a národní ochranná známka v jedné části Evropské unie pokojně koexistují, neumožňuje dospět k závěru, že v jiné části Unie, kde k pokojné koexistenci této ochranné známky EU a označení totožného s touto národní ochrannou známkou nedochází, neexistuje nebezpečí záměny mezi uvedenou ochrannou známkou EU a tímto označením.

Článek 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnosti, které by podle soudu pro ochranné známky EU, jenž má rozhodnout o žalobě pro porušení práv z duševního vlastnictví, byly relevantní pro posouzení, zda je majitel ochranné známky EU oprávněn zakázat užívání označení v části Evropské unie, které se netýká tato žaloba, může uvedený soud vzít do úvahy při posouzení, zda je tento majitel oprávněn zakázat užívání tohoto označení v části Unie, které se uvedená žaloba týká, pokud se tržní podmínky a sociokulturní okolnosti v obou uvedených částech Unie od sebe výrazně neliší.

Článek 9 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že ochranná známka EU s dobrým jménem a označení v jedné části Evropské unie pokojně koexistují, neumožňuje dospět k závěru, že v jiné části Unie, kde k této pokojné koexistenci nedochází, existuje řádný důvod ospravedlňující užívání tohoto označení.

(1) Úř. věst. C 156, 2.5.2016.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/4

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione – Itálie) – Abercrombie & Fitch Italia Srl v. Antonino Bordonaro

(Věc C-143/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 2000/78/ES - Rovné zacházení v zaměstnání a povolání - Článek 2 odst. 1 - Článek 2 odst. 2 písm. a) - Článek 6 odst. 1 - Diskriminace na základě věku - Smlouva o příležitostné pracovní činnosti, která může být uzavřena s osobami mladšími než 25 let - Automatické skončení pracovní smlouvy, jakmile pracovník dosáhne věku 25 let“)

(2017/C 300/05)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione – Italie

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Abercrombie & Fitch Italia Srl

Odpůrce: Antonino Bordonaro

Výrok

Článek 21 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i čl. 2 odst. 1, čl. 2 odst. 2 písm. a) a čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takovému ustanovení, jako je ustanovení dotčené v původním řízení, které zaměstnavateli umožňuje uzavřít smlouvu o příležitostné pracovní činnosti s pracovníkem mladším než 25 let bez ohledu na povahu činnosti, která má být vykonávána, a propustit tohoto pracovníka, jakmile dosáhne věku 25 let, jestliže toto ustanovení sleduje legitimní cíl politiky zaměstnanosti a trhu práce a prostředky k dosažení tohoto cíle jsou přiměřené a nezbytné.

(1) Úř. věst. C 200, 6.6.2016.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 20. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Marco Tronchetti Provera SpA a další v. Commissione Nazionale per le Società e la Borsa (Consob)

(Věc C-206/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Právo společností - Směrnice 2004/25/ES - Veřejné nabídky převzetí - Článek 5 odst. 4 druhý pododstavec - Možnost upravit cenu nabídky převzetí za jasně určených okolností a v souladu s jasně určenými kritérii - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví možnost dozorčích orgánů zvýšit cenu veřejné nabídky převzetí v případě koluze mezi předkladatelem nabídky nebo osobami, které jednají ve shodě s ním, a jedním nebo více prodávajícími“)

(2017/C 300/06)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Marco Tronchetti Provera SpA, Antares European Fund Limited, Antares European Fund II Limited, Antares European Fund LP, Luca Orsini Baroni, UniCredit SpA, Camfin SpA

Žalovaná: Commissione Nazionale per le Società e la Borsa (Consob)

Za přítomnosti: Camfin SpA, Generali Assicurazioni Generali SpA, Antares European Fund Limited, Antares European Fund II Limited, Antares European Fund LP, Luca Orsini Baroni, Marco Tronchetti Provera & C. SpA, UniCredit SpA

Výrok

Článek 5 odst. 4 druhý pododstavec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, která opravňuje vnitrostátní dozorčí orgán ke zvýšení ceny veřejné nabídky převzetí v případě „koluze“, aniž by specifikovala jednání, která jsou pro tento pojem charakteristická, jestliže lze výklad uvedeného pojmu vyvodit dostatečně jasným, přesným a předvídatelným způsobem z dotčené vnitrostátní právní úpravy pomocí výkladových metod uznávaných ve vnitrostátním právu.

(1) Úř. věst. C 251, 11.7.2016.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/6

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 20. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – Landeskrankenanstalten-Betriebsgesellschaft – KABEG v. Mutuelles du Mans assurances – MMA IARD SA

(Věc C-340/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Článek 9 odst. 1 - Článek 11 odst. 2 - Soudní příslušnost ve věcech pojištění - Přímá žaloba podaná poškozeným proti pojistiteli - Žaloba zaměstnavatele poškozeného, který je veřejnoprávní institucí a zákonným postupníkem nároků svého zaměstnance, podaná proti pojistiteli zúčastněného vozidla - Postoupení“)

(2017/C 300/07)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Landeskrankenanstalten-Betriebsgesellschaft – KABEG

Žalovaná: Mutuelles du Mans assurances – MMA IARD SA

Výrok

Článek 9 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ve spojení s čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že zaměstnavatel usazený v prvním členském státě, který pokračoval ve vyplácení platu svému zaměstnanci v době jeho nepřítomnosti v důsledku dopravní nehody a na něhož přešly nároky tohoto zaměstnance vůči společnosti, která je pojistitelem občanskoprávní odpovědnosti z provozu vozidla, jež se účastnilo této dopravní nehody, a která má sídlo v druhém členském státě, může jakožto „poškozený“ ve smyslu posledně uvedeného ustanovení podat žalobu proti této pojišťovně k soudům prvního členského státu, pokud je přímá žaloba přípustná.

(1) Úř. věst. C 305, 22.8.2016.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/6

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 20. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Litva) – „Gelvora“ UAB v. Valstybinė vartotojų teisių apsaugos tarnyba

(Věc C-357/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nekalé obchodní praktiky - Směrnice 2005/29/ES - Oblast působnosti - Společnost zabývající se vymáháním pohledávek - Spotřebitelský úvěr - Postoupení pohledávky - Povaha právního vztahu mezi touto společností a dlužníkem - Článek 2 písm. c) - Pojem ‚produkt‘ - Kroky za účelem vymáhání pohledávky činěné souběžně s postupem soudního exekutora“)

(2017/C 300/08)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas

Účastníci původního řízení

Žalobkyně:„Gelvora“ UAB

Žalovaný: Valstybinė vartotojų teisių apsaugos tarnyba

Výrok

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) musí být vykládána v tom smyslu, že se vztahuje na právní vztah mezi společností zabývající se vymáháním pohledávek a dlužníkem v prodlení se splácením dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, který byl postoupen této společnosti. Pojem „produkt“ ve smyslu čl. 2 písm. c) této směrnice se vztahuje na praktiky, které tato společnost používá za účelem vymožení své pohledávky. Skutečnost, že dluh byl potvrzen soudním rozhodnutím, jehož výkonem byl pověřen soudní exekutor, nemá v tomto ohledu žádný vliv.

(1) Úř. věst. C 335, 12.9.2016.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/7

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 20. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Judicial da Comarca de Faro – Portugalsko) – Luís Manuel Piscarreta Ricardo v. Portimão Urbis, E.M., S.A. – em liquidação, Município de Portimão, Emarp – Empresa Municipal de Águas e Resíduos de Portimão, EM, SA

(Věc C-416/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2001/23 - Článek 1 odst. 1 písm. b) - Článek 2 odst. 1 písm. d) - Převod podniků - Zachování práv zaměstnanců - Působnost - Pojmy ‚zaměstnanec‘ a ‚převod závodu‘“)

(2017/C 300/09)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Judicial da Comarca de Faro

Účastníci původního řízení

Žalobce: Luís Manuel Piscarreta Ricardo

Žalovaní: Portimão Urbis, E.M., S.A. – em liquidação, Município de Portimão, Emarp – Empresa Municipal de Águas e Resíduos de Portimão, EM, SA

Výrok

Článek 1 odst. 1 směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů musí být vykládán v tom smyslu, že situace, kdy je městský podnik, jehož jediným akcionářem je město, zrušen rozhodnutím výkonného orgánu tohoto města a jeho činnosti jsou převedeny zčásti na uvedené město, které je bude přímo vykonávat, a zčásti na jiný za tímto účelem zreorganizovaný městský podnik, jehož jediným akcionářem je rovněž toto město, spadá do působnosti uvedené směrnice za podmínky, že je po převodu zachována identita dotčeného podniku, což musí zjistit předkládající soud.

Taková osoba, jako je žalobce v původním řízení, která z důvodu přerušení výkonu práce podle pracovní smlouvy svou práci fakticky nevykonává, spadá pod pojem „zaměstnanec“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. d) směrnice 2001/23, pokud jí dotčený vnitrostátní právní předpis podle všeho poskytuje ochranu jako zaměstnanci; tuto skutečnost však musí ověřit předkládající soud. S výhradou tohoto ověření je třeba mít za takových okolností, jaké nastaly ve věci v původním řízení, za to, že práva a povinnosti vyplývající z pracovní smlouvy této osoby jsou v souladu s čl. 3 odst. 1 této směrnice převedeny na nabyvatele.

3)	Třetí otázka položená Tribunal Judicial da Comarca de Faro (obvodní soud ve Faro, Portugalsko) je nepřípustná.

(1) Úř. věst. C 383, 17. 10. 2016.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/8

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 6. července 2017 – Olga Stanislavivna Janukovyč, jako dědička Viktora Viktorovyče Janukovyče v. Rada Evropské unie, Evropská komise

(Věc C-505/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Seznam osob, subjektů a orgánů, na které se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů - Zahrnutí jména žalobce - Změna návrhových žádání - Spis podaný jménem a za zesnulého žalobce“)

(2017/C 300/10)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Olga Stanislavivna Janukovyč, jako dědička Viktora Viktorovyče Janukovyče (zástupce: T. Beazley QC)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie (zástupci: P. Mahnič Bruni a J.-P. Hix, zmocněnci), Evropská komise (zástupci: původně S. Bartelt a J. Norris-Usher, poté E. Paasivirta a J. Norris-Usher, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Paní Olga Stanislavivna Janukovyč ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 441, 28.11.2016.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/9

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 19. července 2017 – Lysoform Dr. Hans Rosemann GmbH, Ecolab Deutschland GmbH v. Evropská agentura pro chemické látky

(Věc C-663/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora - Nařízení (EU) č. 528/2012 - Dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání - Článek 95 - Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) - Zveřejnění seznamu účinných látek - Zapsání společnosti jako dodavatele účinné látky“)

(2017/C 300/11)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Lysoform Dr. Hans Rosemann GmbH, Ecolab Deutschland GmbH (zástupci: M. Grunchard a K. Van Maldegem, avocats, P. Sellar, Advocate)

Další účastnice řízení: Evropská agentura pro chemické látky (zástupci: M. Heikkilä a C. Buchanan, zmocněnkyně, P. Oliver, barrister)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnostem Lysoform Dr. Hans Rosemann GmbHet a Ecolab Deutschland GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Lysoform Dr. Hans Rosemann GmbHet, Ecolab Deutschland GmbH, Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), BASF SE a Oxea GmbH ponesou vlastní náklady řízení související s návrhem na vstup vedlejšího účastníka do řízení.

(1) Úř. věst. C 53, 20.2.2017.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/9

Usnesení Soudního dvora ze dne 19. července 2017 – Lysoform Dr. Hans Rosemann GmbH, Ecolab Deutschland GmbH v. Evropská agentura pro chemické látky

(Věc C-666/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora - Nařízení (EU) č. 528/2012 - Dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání - Článek 95 - Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) - Zveřejnění seznamu účinných látek - Zařazení určité společnosti na seznam dodavatelů účinné látky“)

(2017/C 300/12)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Lysoform Dr. Hans Rosemann GmbH, Ecolab Deutschland GmbH (zástupci: M. Grunchard a K. Van Maldegem, advokáti, P. Sellar, Advocate)

Další účastnice řízení: Evropská agentura pro chemické látky (zástupci: M. Heikkilä a C. Buchanan, zmocněnci, ve spolupráci s P. Oliverem, barrister)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Lysoform Dr. Hans Rosemann GmbH a Ecolab Deutschland GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

Lysoform Dr. Hans Rosemann GmbH, Ecolab Deutschland GmbH, Evropská agentura pro chemické látky, BASF SE a Oxea GmbH ponesou vlastní náklady řízení související s návrhem na vstup do řízení jako vedlejší účastnice.

(1) Úř. věst. C 53, 20.2.2017.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sąd Rejonowy w Siemianowicach Śląskich (Polsko) dne 6. dubna 2017 – Profi Credit Polska S.A. se sídlem v Bielsko-Biała v. Mariuszowi Wawrzoskowi

(Věc C-176/17)

(2017/C 300/13)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy w Siemianowicach Śląskich

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Profi Credit Polska S.A. se sídlem v Bielsko-Biała

Odpůrce: Mariusz Wawrzosek

Předběžná otázka

Musí být ustanovení směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [o zneužívajících ujednáních] ve spotřebitelských smlouvách (1), zejména její čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1, jakož i ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (2), zejména její čl. 17 odst. 1 a čl. 22 odst. 1, vykládána tak, že brání uplatnění nároku podnikatele (poskytovatele úvěru) vůči spotřebiteli (dlužníkovi), jenž vyplývá z řádně vyplněné směnky, v rámci řízení o vydání platebního rozkazu podle čl. 485 § 2 a násl. kodeks postępowania cywilnego (občanský soudní řád), ve spojení s článkem 41 ustawa z dnia 12 maja 2011 r. o kredycie konsumenckim (zákon ze dne 12. května 2011 o spotřebitelském úvěru, Dz. U. 2014.1479, konsolidované znění ve znění pozdějších změn), podle kterých může soud posoudit platnost směnečného závazku pouze z hlediska dodržení formálních náležitostí směnky, aniž zohlední základní právní vztah?

(1) Úř. věst. 1993, L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288.

(2) Úř. věst. 2008, L 133, s. 66.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/10

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. dubna 2017 Georgiosem Pandalisem proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 14. února 2017 ve věci T-15/16, Georgios Pandalis v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

(Věc C-194/17 P)

(2017/C 300/14)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Georgios Pandalis (zástupce: A. Franke, Rechtsanwältin)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví a LR Health & Beauty Systems GmbH

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

I.	zrušil rozsudek Tribunálu vydaný dne 14. února 2017 ve věci T-15/16, týkající se řízení o zrušení ochranné známky Evropské unie č. 001273119, „Cystus“;

II.	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 30. října 2015 ve věci R 2839/2014-1, týkající se řízení o zrušení ochranné známky Evropské unie č. 001273119, „Cystus“;

III.

zrušil rozhodnutí zrušovacího oddělení ze dne 12. září 2014 přijaté v rámci řízení o prohlášení neplatnosti 8374 C v rozsahu, v němž toto určuje, že majitel ochranné známky Evropské unie č. 001273119, „Cystus“, přichází o svá práva, pokud jde o výrobky zařazené do třídy 30 „doplňky stravy jiné než pro lékařské účely“;

IV.	zamítl návrh na prohlášení neplatnosti podaný společností LR Health & Beauty Systems GmbH proti ochranné známce Evropské unie č. 001273119, „Cystus“, v rozsahu, v němž týká „doplňků stravy jiných než pro lékařské účely“, zařazených do třídy 30;

V.	uložil Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel tvrdí, že při výkladu a použití čl. 51 odst. 1 písm. a) a čl. 51 odst. 2 nařízení o ochranné známce Evropské unie (1) došlo k následujícím nesprávným právním posouzením:

—	zaprvé, nedostatečné upřesnění požadavků těchto ustanovení, které jsou předmětem individuálního přezkumu (užívání ochranné známky, skutečné užívání a užívání pro výrobky a služby chráněné zapsanou ochrannou známkou), v odůvodnění rozsudku,

—	zadruhé, absence přezkumu toho, zda výrobky „Cystus“ spadají pod definici doplňků stravy smyslu čl. 2 písm. a) směrnice o doplňcích stravy,

—	zatřetí, nezařazení výrobků „Cystus“, pro něž byla sporná ochranná známka užívána,

—	začtvrté, zkreslení skutečností při posuzování toho, zda výrobky „Cystus“ představují doplňky stravy jiné než pro lékařské účely, a z něj plynoucí závěr, že ochranná známka nebyla užívána pro doplňky stravy jiné než pro lékařské účely,

—	zapáté, nedošlo k diferencovanému přezkumu toho, zda „cumlací tabletky“ prodávané pod spornou ochrannou známkou představují doplněk stravy (jiný než pro lékařské účely).

Navíc, navrhovatel tvrdí, že konstatování, že ochranná známka „Cystus“ nebyla předmětem skutečného užívání pro doplňky stravy jiné než pro lékařské účely v souladu s čl. 51 odst. 1 písm. a) a čl. 51 odst. 2 nařízení o ochranné známce, nebylo dostatečně odůvodněno:

—	zaprvé, odůvodnění rozsudku neumožňuje seznámit se s tím, proč skutkový stav a důkazy předložené navrhovatelem nepřesvědčily Tribunál o tom, že ochranná známka byla užívána pro doplňky stravy jiné než pro lékařské účely,

—	zadruhé, odůvodnění rozhodnutí, podle něhož že ochranná známka nebyla užívána pro doplňky stravy jiné než pro lékařské účely, tím, že proti tomu hovoří určité nepřímé důkazy, není dostačující, pro které výrobky tedy byla ochranná známka užívána,

—	zatřetí, nedošlo k diferencovanému přezkumu toho, zda „cumlací tabletky“ prodávané pod spornou ochrannou známkou představují doplněk stravy (jiný než pro lékařské účely), a nebylo vysvětleno, proč k tomuto přezkumu nedošlo.

Mimoto navrhovatel uvádí nesprávná právní posouzení při výkladu a použití čl. 51 odst. 1 písm. a) a čl. 51 odst. 2 nařízení o ochranné známce:

—

zaprvé, chybný přezkum podle čl. 51 odst. 1 písm. a) a čl. 51 odst. 2 nařízení o ochranné známce, jelikož nebylo ověřeno, zda nebyla ochranná známka ve své zapsané podobě nebo v některé jiné podobě nemající žádný dopad na její rozlišovací způsobilost [čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení o ochranné známce] užívána pro doplňky stravy jiné než pro lékařské účely,

—

zadruhé, označení ochranné známky jako popisného údaje ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o ochranné známce, jelikož navrhovatel nemá de facto jakoukoliv možnost užívat ochrannou známku nepopisným způsobem pro své výrobky „Cystus“, které jsou založeny na rostlině Cistus Incanus, přestože měl Tribunál v rámci přezkumu podle čl. 51 odst. 1 písm. a) odst. 2 nařízení o ochranné známce rozhodnout, že ochranná známka má přinejmenším průměrnou rozlišovací způsobilost.

Navrhovatel se navíc dovolává protichůdného a nedostatečného odůvodnění absence skutečného užívání ochranné známky Evropské unie č. 001273119, „Cystus“, pro doplňky stravy jiné než pro lékařské účely v souladu s čl. 51 odst. 1 písm. a) a čl. 51 odst. 2 nařízení o ochranné známce:

—

zaprvé, existuje rozpor v konstatování, že znění ochranné známky s „y“ namísto „i“ nepostačuje pro prokázání jejího užívání jako ochranné známky Evropské unie, a v konstatování, že tak nebyl shledán žádný absolutní důvod pro zamítnutí zápisu v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o ochranné známce,

—	zadruhé, existuje nedostatečné odůvodnění v tom, že Tribunál neodůvodňuje, proč konkrétní forma užívání ochranné známky nesplňuje požadavky čl. 51 odst. 1 písm. a) a čl. 51 odst. 2 nařízení o ochranné známce.

A konečně, navrhovatel Tribunálu vytýká nesprávné právní posouzení při výkladu a použití čl. 75 druhé věty nařízení o ochranné známce: Tribunál se ho dopustil tím, že nesprávně připustil, že odvolací senát se nijak nevyjádřil k údajnému absolutnímu důvodu pro zamítnutí zápisu podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o ochranné známce.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/12

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. dubna 2017 Mast-Jägermeister SE proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 9. února 2017 ve věci T-16/16, Mast-Jägermeister SE v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

(Věc C-217/17 P)

(2017/C 300/15)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Mast-Jägermeister SE (zástupce: C. Drzymalla, advokát)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil v plném rozsahu rozsudek Tribunálu ve věci T-16/16 ze dne 9. února 2017, kterým byla zamítnuta žaloba a žalobkyni byla uložena náhrada nákladů řízení;

—	pro případ, že bude kasační opravný prostředek prohlášen za opodstatněný, vyhovět prvnímu a třetímu návrhovému žádání vyplývajícímu z žaloby podané v řízení v prvním stupni.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek navrhovatelky směřuje proti rozsudku Tribunálu ze dne 9. února 2017 ve věci T-16/16, který se zabývá požadavky na vyobrazení (průmyslového) vzoru pro přiznání dne podání, a sice v souvislosti s přihláškou (průmyslového) vzoru č. 002683615-0001 a 002683615-002 (Becher).

Napadený rozsudek Tribunálu podle navrhovatelky porušuje právní úpravu obsaženou v čl. 46 odst. 2 a čl. 46 odst. 3 nařízení č. 6/2002 ve spojení s článkem 36 a článkem 38 téhož nařízení v rozsahu, v jakém se Tribunál domnívá, že z účelu této právní úpravy vyplývá, že s přihláškami nelze nakládat jako s přihláškami (průmyslového) vzoru, pokud z pohledu úřadu existuje nejistota a nejednoznačnost týkající se předmětu ochrany přihlašovaného (průmyslového) vzoru. Z významu dne podání pro přihlašovatele (průmyslového) vzoru je však třeba dovodit, že na vyobrazení (průmyslového) vzoru nelze klást vysoké požadavky a že čl. 36 odst. 1 písm. c) požaduje pouze to, aby bylo vyobrazení (průmyslového) vzoru fyzicky možné reprodukovat za účelem přiznání dne podání ve smyslu článku 38 nařízení č. 6/2002.

Na rozdíl od toho, co se domnívá Tribunál, nic jiného nevyplývá ani z čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení č. 2245/2002 ve spojení s čl. 10 odst. 1 písm. c) a čl. 10 odst. 2 nařízení č. 2245/2002. Co se týče toho, že vyobrazení (průmyslového) vzoru musí mít určitou kvalitu, která jasně umožňuje rozpoznat všechny detaily, pro které je požadována ochrana, i v rámci tohoto ustanovení se tím rozumí jen fyzická možnost vyobrazení reprodukovat. To platí zejména vzhledem k okolnosti, že pouze přihlašovatel určuje předmět přihlášky, tedy to, pro co požaduje ochranu. Definitivní určení oblasti ochrany (průmyslového) vzoru je nakonec stanoveno beztak výlučně soudem zabývajícím se porušením v rámci řízení o porušení.

Pokud by zápis (průmyslového) vzoru mohl vést z hlediska svého vyobrazení k právním nejistotám, může být jeho zápis zamítnut, nikoli však přiznání dne podání, který má pro přihlašovatele na základě právní úpravy týkající se účinku prvního podání, na jehož základě vzniká právo přednosti, podle čl. 4 písm. A) Pařížské úmluvy obrovský význam.

V této souvislosti Tribunál přehlédl jednoznačné znění rozlišných právních úprav v čl. 46 odst. 2 a čl. 46 odst. 3. Přihláška se podle čl. 46 odst. 2 nařízení č. 6/2002 nepovažuje za přihlášku (průmyslového) vzoru, jen pokud se nedostatky přihlášky týkají náležitostí podle čl. 36 odst. 1 téhož nařízení. Článek 36 odst. 1 však ohledně vyobrazení (průmyslového) vzoru požaduje pouze to, aby toto vyobrazení umožňovalo reprodukci. Všechny ostatní nedostatky, zejména nedostatky vyplývající z použití nařízení 2245/2002, mohou podle čl. 46 odst. 3 nařízení č. 6/2002 vést pouze k zamítnutí přihlášky, a to poté, co byl přiznán dne podání. To vyplývá z odkazu v čl. 46 odst. 3 na ustanovení čl. 45 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 36 odst. 5 nařízení č. 6/2002.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Hamburg (Německo) dne 15. května 2017 – Ramazan Dündar a další v. Air Berlin plc & Co. Luftverkehrs KG

(Věc C-253/17)

(2017/C 300/16)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobci: Ramazan Dündar, Carolin Wenzel, Antonia Genovese, Jan-Maximilian Mügge

Žalovaná: Air Berlin plc & Co. Luftverkehrs

Usnesením předsedy Soudního dvora Evropské unie ze dne 20. června 2017 byla věc vyškrtnuta z rejstříku Soudního dvora.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Szczecinie (Polsko) dne 7. června 2017 – Feniks Sp. z o. o. v. Azteca Products & Services SL

(Věc C-337/17)

(2017/C 300/17)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Okręgowy w Szczecinie

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Feniks Sp. z o. o. se sídlem ve Štětíně

Žalovaná: Azteca Products & Services SL se sídlem v Alcoře

Předběžné otázky

Je řízení o žalobě proti kupujícímu se sídlem v jednom členském státě, jejímž prostřednictvím se žalobce z důvodu zkrácení věřitelů prodávajícího domáhá určení neúčinnosti smlouvy o prodeji nemovitosti nacházející se na území jiného členského státu, uzavřené a v celém rozsahu splněné na území tohoto jiného členského státu, „sporem, jehož předmět tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy“ ve smyslu čl. 7 bodu 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1)?

Je třeba na první otázku v souladu se zásadou acte éclairé odpovědět odkazem na rozsudek Soudního dvora ze dne 17. června 1992 ve věci C 26/91 [Handte v. Traitements mécano-chimiques des surfaces SA], přestože se tento rozsudek týkal odpovědnosti výrobce za vady zboží, který nemohl předem vědět, na koho bude zboží dále převedeno, potažmo kdo bude moci uplatňovat vůči němu nároky, avšak žaloba proti kupujícímu „o určení neúčinnosti smlouvy o prodeji nemovitosti“ z důvodu zkrácení věřitelů prodávajícího může být důvodná jen tehdy, když kupující ví, že právním jednáním (kupní smlouvou) došlo ke zkrácení věřitelů, takže musí počítat s tím, že vlastní věřitel prodávajícího může takovou žalobu podat?

(1) Úř. věst. 2012, L 351, s. 1

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel (Belgie) dne 8. června 2017 – Fremoluc NV v. Agentschap voor Grond- en Woonbeleid voor Vlaams-Brabant (Vlabinvest ABP) a další, další účastník řízení: Vlaams Gewest

(Věc C-343/17)

(2017/C 300/18)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Fremoluc NV

Žalovaní: Agentschap voor Grond- en Woonbeleid voor Vlaams-Brabant (Vlabinvest ABP), Vlaams Financieringsfonds voor Grond- en Woonbeleid voor Vlaams-Brabant, Vlaamse Maatschappij voor Sociaal Wonen NV (VMSW), Christof De Knop, Valérie De Knop, Melissa De Knop, Joanna De Keersmaecker a Marie-Jeanne Thielemans

Další účastník řízení: Vlaams Gewest

Předběžné otázky

Mají být články 21, 45, 49 a 63 Smlouvy o fungování evropské unie a články 22 a 24 směrnice 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (1) vykládány tak, že brání právní úpravě, na jejímž základě veřejný orgán rozvíjí pozemky za účelem nabídky prodeje a pronájmu stavebních parcel a bytů za výhodných podmínek osobám majícím silnou společenskou, ekonomickou, sociální nebo kulturní vazbu k územní působnosti tohoto orgánu, přičemž stejně jako v případě

—	výnosu Rady provincie Vlámské Brabantsko ze dne 25. února 2014 přijímající nařízení provincie o fungování a správě Pozemkové a bytové agentury ve Vlámském Brabantsku (Vlabinvest APB) ve spojení s

—

článkem 2/2 nařízení vlámské vlády ze dne 29. září 2006 o podmínkách převodu pozemků Vlámskou společností pro sociální byty a společnostmi pro výstavbu sociálních bytů za účelem provedení vlámského zákona o bydlení (jakož i čl. 17 odst. 2 až 6 výnosu vlámské vlády ze dne 12. října 2007 o regulaci systému sociálního nájmu za účelem provedení hlavy VII vlámského zákona o bydlení)

jsou uplatňovány podmínky týkající se příjmů, které tyto osoby mohou většinově splňovat?

(1) Úř. věst. 2004, L 158, s. 77.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/15

Kasační opravný prostředek podaný dne 9. června 2017 Christophem Kleinem proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 28. září 2016 ve věci T-309/10 RENV, Christoph Klein v. Evropská komise

(Věc C-346/17 P)

(2017/C 300/19)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Christoph Klein (zástupce: H.-J. Ahlt, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Evropská komise, Spolková republika Německo

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 28. září 2016 ve věci RENV (T-309/10);

2.	uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 562 662,30 eur navýšenou o úroky ve výši 8 procentních bodů nad rámec platné základní úrokové sazby od vyhlášení rozsudku;

3.	určil, že Komise má žalobci zaplatit náhradu škody uplatňovanou ve věci samé, kterou je třeba ještě vyčíslit a která mu vznikla po 15. září 2006;

4.	uložil Komisi náhradu nákladů řízení;

5.	podpůrně: zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 28. září 2016 ve věci T-309/10 RENV a vrátil věc Tribunálu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel následující důvody kasačního opravného prostředku:

Zaprvé, Tribunál se dopouští porušení čl. 61 odst. 2 statutu Soudního dvora Evropské unie, protože nesprávně zohledňuje dosah závazného účinku rozsudku Soudního dvora a dopouští se nesprávného právního posouzení, když vychází z předpokladu, že žalobce z důvodu nepřípustnosti čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku v řízení C-120/14 P nemůže uplatňovat nárok na náhradu škody v souvislosti se svým výrobkem „effecto“.

Zadruhé, Tribunál se opět dopouští porušení čl. 61 odst. 2 statutu Soudního dvora Evropské unie, jelikož se domnívá, že není vázán právním posouzením Soudního dvora. Soudní dvůr v bodě 95 svého rozsudku rozhodl, že napadený rozsudek vydaný v řízení v prvním stupni je třeba zrušit v rozsahu, v jakém v něm Tribunál zamítl žalobu týkající se návrhového žádání, aby byla Komisi uložena povinnost nahradit škodu, která údajně vznikla navrhovateli […]. V rozporu s tímto právním posouzením se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když dospěl k závěru, že nárok na náhradu škody neexistuje, protože nejsou naplněny podmínky již ve věci samé.

Zatřetí, Tribunál v rozporu s čl. 84 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu Evropské unie odmítá konstatování, že Komise svou nečinností v řízení o ochranné doložce podle čl. 8 odst. 2 směrnice 93/42 porušila také článek 41 Listiny základních práv, s odůvodněním, že jde o nepřípustný nový argument. Jde o nesprávné právní posouzení proto, že žalobce se ve skutečnosti již v žalobě odvolával na zásady řádného vládnutí, které se obsahově kryjí se zásadami řádné správy a článkem 41 Listiny základních práv. Proto také neexistuje žádný nový nepřípustný argument.

Začtvrté, Soudní dvůr rozhodl, že ze směrnice nevyplývají žalobci osobně, ani společnosti atmed AG žádná práva. Kasační opravný prostředek se odvolává na skutečnost, že to je v rozporu s unijním právem, protože oba jsou adresáty v řízení o ochranné doložce a jakožto hospodářsky nejvíce dotčené osoby se mohou dovolávat zásad volného pohybu zboží.

Zapáté, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když odmítl existenci příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním Komise a uplatněnou škodou. Zkreslil přitom skutkové okolnosti případu a dopustil se nesprávného právního posouzení těchto skutkových okolností. Dále se znovu dopustil porušení čl. 8 odst. 2 směrnice 93/42, neprovedl právní posouzení a nedostatečně odůvodnil své rozhodnutí.

Zašesté, Tribunál tím, že nezohlednil přílohy KOM RENV 1 a 2, porušil zásady spravedlivého procesu a práva být vyslechnut, článek 6 EÚLP, článek 47 Listiny základních práv, zkreslil skutkový stav a důkazy.

Zasedmé, Tribunál tím, že nevyhověl návrhovému žádání žalobce, aby byla Komisi uložena povinnost předložit spis týkající se ochranné doložky, porušil zásady spravedlivého procesu, článek 6 EÚLP, článek 47 Listiny základních práv, jakož i čl. 64 odst. 3 písm. d) jednacího řádu Tribunálu Evropské unie a článek 24 statutu Soudního dvora Evropské unie.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Rotterdam (Nizozemsko) dne 12. června 2017 – A, B, C, D, E, F, G v. Staatssecretaris van Economische Zaken

(Věc C-347/17)

(2017/C 300/20)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Rotterdam

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: A, B, C, D, E, F, G

Žalovaný: Staatssecretaris van Economische Zaken

Předběžné otázky

Mají se body 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III k nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (1) ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu […] vykládat v tom smyslu, že po vykolení a čištění už jatečně upravené tělo drůbeže nesmí obsahovat žádnou viditelnou kontaminaci?

2)	Zahrnují body 5 a 8 body 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III k nařízení (ES) č. 853/2004 […] kontaminaci fekáliemi, žlučí a obsahem volete?

V případě kladné odpovědi na první otázku: Má se bod 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III k nařízení (ES) č. 853/2004 […] v tomto případě vykládat v tom smyslu, že čistění se musí uskutečnit přímo po vykolení anebo se viditelná kontaminace může podle tohoto ustanovení odstranit i během chlazení nebo porcování či při balení?

Je příslušnému orgánu podle bodu 1 části D kapitoly II oddílu I přílohy I k nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 (2) ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě dovoleno odstraňovat při kontrole jatečně upravená těla z porážecí linky a kontrolovat viditelnou kontaminaci na vnější a vnitřní straně, jakož i pod tukovým tkanivem?

V případě záporné odpovědi na první otázku, a pokud tedy na jatečně upraveném těle drůbeže může zůstat viditelná kontaminace: jak se mají v tomto případě vykládat body 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III k nařízení (ES) č. 853/2004 […]? Jakým způsobem se potom dosáhne cíl tohoto nařízení, kterým je zajištění vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví?

(1) Úř. věst. 2004, L 139, s. 55; Zvl. vyd. 03/45, s. 14.

(2) Úř. věst. 2004, L 139, s. 206; Zvl. vyd. 03/45, s. 75.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Noord-Holland (Nizozemsko) dne 19. června 2017 – Vision Research Europe BV v. Inspecteur van de Belastingdienst/Douane kantoor Rotterdam Rijnmond

(Věc C-372/17)

(2017/C 300/21)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Noord-Holland

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Vision Research Europe BV

Žalovaný: Inspecteur van de Belastingdienst/Douane kantoor Rotterdam Rijnmond

Předběžná otázka

Je prováděcí nařízení Komise (EU) č. 113/2014 (1) ze dne 4. února 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury platné, pokud je správné předběžné zjištění Rechtbank o tom, že podpoložka 8525 80 30 by měla být vykládána tak, že do ní lze zařadit takovou kameru, jaká je uvedena v bodech 2 a 12 výše, která je vybavena pamětí závislou na napájení, v jejímž důsledku dochází ke ztrátě snímků pořízených kamerou v případě pořízení dalšího záznamu nebo při vypnutí kamery.

(1) Úř. věst. 2014, L 38, s. 20.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 26. června 2017 – Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie, K, B, další účastníci řízení: H.Y., Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

(Věc C-380/17)

(2017/C 300/22)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé v odvolacím řízení: Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie, K, B

Další účastníci řízení: H.Y., Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

Předběžné otázky

Je Soudní dvůr s ohledem na čl. 3 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. 2003, L 152, s. 12) a rozsudek ve věci Nolan (ECLI:EU:C:2012:638) příslušný zodpovědět předběžné otázky nizozemského soudu týkající se výkladu ustanovení této směrnice v právním sporu, který se týká práva pobytu rodinného příslušníka osoby mající nárok na podpůrnou formu ochrany, v případě, že tato směrnice byla v nizozemském právu prohlášena za přímo a bezpodmínečně použitelnou na osoby mající nárok na podpůrnou formu ochrany?

Brání systém směrnice 2003/86/ES takovému vnitrostátnímu právnímu předpisu, jako je ten, o který se jedná ve věci v původním řízení, podle nějž může být žádost o zohlednění podaná za účelem sloučení rodiny podle výhodnějších ustanovení kapitoly V zamítnuta pouze proto, že nebyla podána ve lhůtě, která je uvedena v čl. 12 odst. 1 třetím pododstavci?

Je pro zodpovězení této otázky relevantní, že v případě překročení výše uvedené lhůty může být podána žádost o sloučení rodiny – nezávisle na tom, zda byla či nebyla podána po zamítnutí – u níž se zkoumá, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 7 směrnice 2003/86/ES, a u níž se zohledňují zájmy a okolnosti uvedené v čl. 5 odst. 5 a článku 17?

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van beroep te Antwerpen (Belgie) dne 30. června 2017 – Openbaar Ministerie v. Freddy Lucien Magdalena Kirschstein, Thierry Frans Adeline Kirschstein

(Věc C-393/17)

(2017/C 300/23)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van beroep te Antwerpen

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Openbaar Ministerie

Odpůrci: Freddy Lucien Magdalena Kirschstein, Thierry Frans Adeline Kirschstein

Předběžné otázky

Je třeba směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES (1) ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu vykládat v tom smyslu, že brání ustanovení čl. II.75 odst. 6 kodexu o vysokém školství ze dne 11. října 2013, podle kterého je neakreditovaným vzdělávacím zařízením všeobecně zakázáno používat na diplomech, které vydávají, označení „magistr“, pokud má být tímto ustanovením chráněn důvod obecného zájmu, kterým je požadavek na zajištění vysoké úrovně vzdělávání, a který vyžaduje, aby bylo možné kontrolovat, zda jsou stanovené kvalitativní požadavky skutečně splněny?

Je třeba směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES (2) ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu vykládat v tom smyslu, že brání ustanovení čl. II.75 odst. 6 kodexu o vysokém školství ze dne 11. října 2013, podle kterého je neakreditovaným vzdělávacím zařízením všeobecně zakázáno používat na diplomech, které vydávají, označení „magistr“, pokud má být tímto ustanovením chráněn důvod obecného zájmu, kterým je ochrana příjemců služeb?

Je trestněprávní ustanovení, které se vztahuje na vzdělávací zařízení, jež nebyla akreditována vlámskými úřady a která vydávají magisterské diplomy, v souladu s požadavkem přiměřenosti podle čl. 9 odst. 1 písm. c) a čl. 10 odst. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu?

(1) Úř. věst. 2005, L 149 s. 22.

(2) Úř. věst. 2006, L 376 s. 36.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg te Brussel (Belgie) dne 3. července 2017 – Profit Europe NV v. Belgický stát

(Věc C-397/17)

(2017/C 300/24)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg te Brussel

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Profit Europe NV

Odpůrce: Belgický stát

Předběžné otázky

Má být podpoložka KN 7307 19 10 (1) vykládána v tom smyslu, že zahrnuje příslušenství (fitinky) pro trouby a trubky z litiny s tvárným grafitem, které vykazuje znaky příslušenství dotčeného v původním řízení, pokud z jeho objektivních znaků vyplývá, že je dán zásadní rozdíl ve srovnání s kujnou litinou, jelikož kujnost litiny s tvárným grafitem nevyplývá z odpovídajícího tepelného zpracování a litina s tvárným grafitem má jinou formu grafitu než kujná litina, a sice formu tvárného grafitu namísto kujného uhlí?

Má být podpoložka KN 7307 11 00 vykládána v tom smyslu, že zahrnuje příslušenství (fitinky) pro trouby a trubky z litiny s tvárným grafitem, které vykazuje znaky příslušenství dotčeného v původním řízení, pokud z objektivních znaků litiny s tvárným grafitem vyplývá, že se v zásadě shoduje s objektivními znaky nekujné (netvárné) litiny?

Mají být vysvětlivky ke KN týkající se podpoložky 7307 19 10, v nichž je stanoveno, že kujná (tvárná) litina zahrnuje litinu s tvárným grafitem, nepoužity v rozsahu, v jakém stanoví, že kujná (tvárná) litina zahrnuje litinu s tvárným grafitem, pokud je dáno, že se v případě litiny s tvárným grafitem nejedná o kujnou (tvárnou) litinu?

(1) Viz nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1).

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg te Brussel (Belgie) dne 3. července 2017 – Profit Europe NV v. Belgische Staat

(Věc C-398/17)

(2017/C 300/25)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg te Brussel

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Profit Europe NV

Odpůrce: Belgische Staat

Předběžné otázky

(1) Viz nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382).

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus (Finsko) dne 7. července 2017 – A

(Věc C-410/17)

(2017/C 300/26)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: A

Další účastnice řízení: Veronsaajien oikeudenvalvontayksikkö

Předběžné otázky

Musí být čl. 2 odst. 1 písm. c) ve spojení s článkem 24 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že demoliční práce provedené podnikem, do předmětu jehož podnikatelské činnosti náleží provádění demoličních prací, zahrnují pouze jedno zdanitelné plnění, pokud má podnik provádějící demolici na základě podmínek vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s objednavatelem, povinnost odvozu odpadu z demolice, a pokud odpad z demolice obsahuje kovový šrot a podnik může tento kovový šrot dále prodat podniku, který druhotný šrot vykupuje?

Nebo musí být taková smlouva o demoličních pracích vykládána s ohledem na čl. 2 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 14 odst. 1 směrnice 2006/112/ES o DPH v tom smyslu, že její součástí jsou dvě zdanitelná plnění, a sice v prvním případě poskytnutí služeb podnikem, který se zabývá demolicí, objednavateli demoličních prací a ve druhém případě koupě kovového šrotu, který lze dále prodat, podnikem provádějícím demolici od objednavatele demoličních prací?

Je v této souvislosti relevantní skutečnost, že podnik provádějící demolici zohlednil při předložení ceny za demoliční práce jakožto faktor snižující cenu možnost, že prostřednictvím zpeněžení odpadu z demolice může dosáhnout určitého příjmu?

Je v této souvislosti relevantní skutečnost, že množství a hodnota zpeněžitelného odpadu z demolice nebyly sjednány ve smlouvě o demoličních pracích ani nebylo sjednáno, že tyto informace budou později sděleny objednateli demoličních prací, a že množství a hodnota odpadu z demolice byla poprvé stanovena až poté, co jej podnik provádějící demolici znovu prodal?

Je třeba čl. 2 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 14 odst. 1 směrnice 2006/112/ES o dani z přidané hodnoty vykládat v případě, ve kterém podnik, jehož předmětem podnikání je provádění demoličních prací a který ve smlouvě s vlastníkem demolovaného objektu sjedná, že podnik provádějící demolici demolovaný objekt koupí a je povinen pod hrozbou sjednané smluvní sankce uvedený objekt ve lhůtě stanovené podle smlouvy zbourat a odpad z demolice odvést, vykládat tak, že se v takovém případě jedná pouze o jedno zdanitelné plnění, ve kterém je zahrnut prodej movitých věcí vlastníkem demolovaného objektu ve prospěch podniku provádějícího demolici?

Nebo musí být taková smlouva vykládána s ohledem na čl. 2 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 24 odst. 1 směrnice 2006/112/ES o dani z přidané hodnoty v tom smyslu, že její součástí jsou dvě zdanitelná plnění, a sice v prvním případě prodej movitých věcí vlastníkem demolovaného objektu ve prospěch podniku provádějícího demolici a ve druhém případě poskytnutí demoliční služby společností provádějící demolici ve prospěch prodejce movitých věcí?

Je v této souvislosti relevantní skutečnost, že podnik provádějící demolici zohlednil při stanovení ceny nabízené za koupi movitých věcí jakožto faktor snižující cenu náklady, které mu vzniknou v důsledku rozebrání a odvozu movitých věcí?

Je v této souvislosti relevantní skutečnost, že prodávající movitých věcí věděl o tom, že náklady, které vzniknou podniku provádějícímu demolici v důsledku rozebrání a odvozu movitých věcí, byly zohledněny jakožto faktor snižující cenu těchto movitých věcí, vzhledem k tomu, že mezi smluvními stranami nebylo ohledně těchto nákladů nic sjednáno a prodávající movitých věcí neměl být nikdy vyrozuměn o odhadované ani skutečné výši těchto nákladů?

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/22

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour constitutionnelle (Belgie) dne 7. července 2017 – Inter-Environnement Wallonie ASBL, Bond Beter Leefmilieu Vlaanderen ASBL v. Conseil des ministres

(Věc C-411/17)

(2017/C 300/27)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour constitutionnelle

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: Inter-Environnement Wallonie ASBL, Bond Beter Leefmilieu Vlaanderen ASBL

Protistrana: Conseil des ministres

Další účastnice řízení: Electrabel SA

Předběžné otázky

Musejí být čl. 2 odst. 1 až 3, 6 a 7, čl. 3 odst. 8, článek 5 a čl. 6 odst. 1 a bod 2 přílohy I Úmluvy z Espoo „o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států“ vykládány v souladu s informacemi uvedenými v Informačním dokumentu o uplatňování Úmluvy na činnosti související s jadernou energií a v Doporučeních týkajících se osvědčených postupů při uplatňování Úmluvy na činnosti související s jadernou energií?

Lze čl. 1 bod ix) Úmluvy z Espoo, který definuje „příslušný orgán“, vykládat tak, že z působnosti uvedené úmluvy vylučuje takové legislativní akty, jako je zákon ze dne 28. června 2015, „kterým se mění zákon ze dne 31. ledna 2003 o postupném ústupu od používání jaderné energie při průmyslové výrobě elektřiny s cílem zabezpečit zásobování z energetického hlediska“, a to zejména vzhledem k různým studiím a slyšením uskutečněným v souvislosti s přijetím tohoto zákona?

Musejí být články 2 až 6 Úmluvy z Espoo vykládány tak, že se uplatní před přijetím takového legislativního aktu, jako je zákon ze dne 28. června 2015, „kterým se mění zákon ze dne 31. ledna 2003 o postupném ústupu od používání jaderné energie při průmyslové výrobě elektřiny s cílem zabezpečit zásobování z energetického hlediska“, jehož článek 2 odkládá vyřazení jaderných elektráren Doel 1 a Doel 2 z provozu a ukončení průmyslové výroby elektřiny v těchto elektrárnách?

b)	Liší se odpověď na otázku uvedenou v písmeni a) podle toho, zda se týká elektrárny Doel 1 nebo elektrárny Doel 2, a to vzhledem k tomu, že v případě první elektrárny je nezbytné přijmout administrativní akty provádějící výše uvedený zákon ze dne 28. června 2015?

c)	Může zabezpečení dodávek elektřiny v zemi představovat naléhavý důvod obecného zájmu, na jehož základě se lze odchýlit od uplatnění článků 2 až 6 Úmluvy z Espoo nebo toto uplatňování pozastavit?

Musí být čl. 2 odst. 2 Aarhuské úmluvy „o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí“ vykládán tak, že z působnosti uvedené úmluvy vylučuje takové legislativní akty, jako je zákon ze dne 28. června 2015, „kterým se mění zákon ze dne 31. ledna 2003 o postupném ústupu od používání jaderné energie při průmyslové výrobě elektřiny s cílem zabezpečit zásobování z energetického hlediska“, a to s ohledem na různé studie a slyšení uskutečněné v souvislosti s přijetím tohoto zákona, nebo bez ohledu na ně?

Musejí být články 2 a 6, ve spojení s přílohou I.1 Aarhuské úmluvy vykládány zejména s ohledem na „Maastrichtská doporučení způsobů podpory efektivní účasti veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí“ ve vztahu k rozhodování sestávajícímu z několika etap, tak, že se uplatní před přijetím takového legislativního aktu, jako je zákon ze dne 28. června 2015, „kterým se mění zákon ze dne 31. ledna 2003 o postupném ústupu od používání jaderné energie při průmyslové výrobě elektřiny s cílem zabezpečit zásobování z energetického hlediska“, jehož článek 2 odkládá vyřazení jaderných elektráren Doel 1 a Doel 2 z provozu a ukončení průmyslové výroby elektřiny v těchto elektrárnách?

b)	Liší se odpověď na otázku uvedenou v písmeni a) podle toho, zda se týká elektrárny Doel 1 nebo elektrárny Doel 2, a to vzhledem k tomu, že v případě první elektrárny je nezbytné přijmout administrativní akty provádějící výše uvedený zákon ze dne 28. června 2015?

c)	Může zabezpečení dodávek elektřiny v zemi představovat naléhavý důvod obecného zájmu, na jehož základě se lze odchýlit od uplatnění článků 2 a 6 Aarhuské úmluvy nebo toto uplatňování pozastavit?

Musí být čl. 1 odst. 2 ve spojení s bodem 13 písm. a) přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (1), případně vykládané ve světle Úmluvy z Espoo a Aarhuské úmluvy, vykládány tak, že se uplatní na odklad vyřazení jaderné elektrárny z provozu a ukončení průmyslové výroby elektřiny v této elektrárně, který tak jako v projednávaném případě vyžaduje významné investice a aktualizaci zabezpečení jaderných elektráren Doel 1 a Doel 2?

V případě kladné odpovědi na otázku uvedenou v písmeni a), musejí být články 2 až 8 a 11 a přílohy I, II a III směrnice 2011/92/EU vykládány tak, že se uplatní před přijetím takového legislativního aktu, jako je zákon ze dne 28. června 2015, „kterým se mění zákon ze dne 31. ledna 2003 o postupném ústupu od používání jaderné energie při průmyslové výrobě elektřiny s cílem zabezpečit zásobování z energetického hlediska“, jehož článek 2 odkládá vyřazení jaderných elektráren Doel 1 a Doel 2 z provozu a ukončení průmyslové výroby elektřiny v těchto elektrárnách?

c)	Liší se odpověď na otázky uvedené v písmenech a) a b) podle toho, zda se týká elektrárny Doel 1 nebo elektrárny Doel 2, a to vzhledem k tomu, že v případě první elektrárny je nezbytné přijmout administrativní akty provádějící výše uvedený zákon ze dne 28. června 2015?

V případě kladné odpovědi na otázku uvedenou v písmeni a), musí být čl. 2 odst. 4 směrnice 2011/92/EU vykládán tak, že umožňuje vyjmout odklad vyřazení jaderné elektrárny z provozu z uplatnění článků 2 až 8 a 11 směrnice 2011/92/EU z naléhavých důvodů obecného zájmu souvisejících se zabezpečením dodávek elektřiny v zemi?

Musí být pojem „zvláštní právní předpis“ ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice 2011/92/EU vykládán tak, že z působnosti uvedené směrnice vylučuje takový legislativní akt, jako je zákon ze dne 28. června 2015, „kterým se mění zákon ze dne 31. ledna 2003 o postupném ústupu od používání jaderné energie při průmyslové výrobě elektřiny s cílem zabezpečit zásobování z energetického hlediska“, a to zejména vzhledem k různým studiím a slyšením uskutečněným v souvislosti s přijetím tohoto zákona, kterými lze dosáhnout cílů výše uvedené směrnice?

Musí být článek 6 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (2), ve spojení s články 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (3), případně vykládaný ve světle směrnice 2011/92/EU a Úmluvy z Espoo a Aarhuské úmluvy, vykládán tak, že se uplatní na odklad vyřazení jaderné elektrárny z provozu a ukončení průmyslové výroby elektřiny v této elektrárně, který tak jako v projednávaném případě vyžaduje významné investice a aktualizaci zabezpečení jaderných elektráren Doel 1 a Doel 2?

V případě kladné odpovědi na otázku uvedenou v písmeni a), musí být čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS vykládán tak, že se uplatní před přijetím takového legislativního aktu, jako je zákon ze dne 28. června 2015, „kterým se mění zákon ze dne 31. ledna 2003 o postupném ústupu od používání jaderné energie při průmyslové výrobě elektřiny s cílem zabezpečit zásobování z energetického hlediska“, jehož článek 2 odkládá vyřazení jaderných elektráren Doel 1 a Doel 2 z provozu a ukončení průmyslové výroby elektřiny v těchto elektrárnách?

c)	Liší se odpověď na otázky uvedené v písmenech a) a b) podle toho, zda se týká elektrárny Doel 1 nebo elektrárny Doel 2, a to vzhledem k tomu, že v případě první elektrárny je nezbytné přijmout administrativní akty provádějící výše uvedený zákon ze dne 28. června 2015?

V případě kladné odpovědi na otázku uvedenou v písmeni a), musí být čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS vykládán tak, že na jeho základě lze za naléhavý důvod převažujícího veřejného zájmu považovat důvody související se zabezpečením dodávek elektřiny v zemi, a to zejména vzhledem k různým studiím a slyšením uskutečněným v souvislosti s přijetím výše uvedeného zákona ze dne 28. června 2015, kterými lze dosáhnout cílů výše uvedené směrnice?

Pokud by měl vnitrostátní soud na základě odpovědí na výše uvedené předběžné otázky dospět k závěru, že napadený zákon odporuje některé z povinností vyplývajících z výše uvedených úmluv nebo směrnic a zabezpečení dodávek elektřiny v zemi nemůže představovat naléhavý důvod obecného zájmu, na jehož základě se lze od těchto povinností odchýlit, mohl by zachovat účinky zákona ze dne 28. června 2015, aby zabránil právní nejistotě a umožnil splnění povinností spočívajících v posouzení vlivů na životní prostředí a v účasti veřejnosti, které vyplývají z výše uvedených úmluv nebo směrnic?

(1) Úř. věst. L 26, s. 1.

(2) Úř. věst. L 206, s. 7.

(3) Úř. věst. L 20, s. 7.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším správním soudem (Česká republika) dne 10. července 2017 – AREX CZ a.s. v. Odvolací finanční ředitelství

(Věc C-414/17)

(2017/C 300/28)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší správní soud

Účastníci původního řízení

Stěžovatelka (žalobkyně v řízení v prvním stupni): AREX CZ a.s.

Další účastník řízení (žalovaný v řízení v prvním stupni): Odvolací finanční ředitelství

Předběžné otázky

1)	Má být za osobu povinnou k dani uvedenou v čl. 138 odst. 2 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES (1) o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH“) považována jakákoliv osoba povinná k dani? Pokud nikoliv, na které osoby povinné k dani se uvedené ustanovení vztahuje?

Pokud bude odpověď Soudního dvora taková, že se čl. 138 odst. 2 písm. b) směrnice o DPH vztahuje na situaci, jako je v původním řízení (tedy, že nabyvatelem výrobků je osoba povinná k dani, která je registrována k dani), má být uvedené ustanovení vykládáno tak, že pokud je odeslání nebo přeprava těchto výrobků uskutečněna v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice Rady 2008/118/ES (2) o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS (3) (dále jen „směrnice o spotřebních daních“), je třeba považovat za dodávku s nárokem na osvobození podle uvedeného ustanovení to dodání, které je spojeno s postupy podle směrnice o spotřebních daních, ačkoliv by jinak nebyly splněny podmínky pro osvobození podle čl. 138 odst. 1 směrnice o DPH s ohledem na přiřazení přepravy zboží jiné transakci?

Pokud bude odpověď Soudního dvora taková, že se čl. 138 odst. 2 písm. b) směrnice o DPH nevztahuje na situaci, jako je v původním řízení, je skutečnost, že zboží je přepravováno v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně, skutečností rozhodnou pro to, kterému z více po sobě následujících dodání má být přičtena přeprava pro účely nároku na osvobození od DPH podle čl. 138 odst. 1 směrnice o DPH?

(1) Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.

(2) Úř. věst. 2009, L 9, s. 12.

(3) Úř. věst. 1992, L 76, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 179.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/25

Žaloba podaná dne 12. července 2017 – Evropská komise v. Francouzská republika

(Věc C-420/17)

(2017/C 300/29)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: O. Beynet, a C. Hermes, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

rozhodnout, že Francouzská republika tím, že nepřijala všechna opatření nezbytná k vytvoření obecné právní úpravy ochrany strnada zahradního v departementu Landes, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků

—	uložit Francouzské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise se domnívá, že Francie dosud nepřijala konzistentní a koordinovaná ochranná opatření nezbytná k vytvoření právní úpravy na ochranu strnada zahradního, a že v důsledku toho nesplnila povinnosti vyplývající ze směrnice 2009/147/ES (1).

(1) Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Social no 2 de Terrassa (Španělsko) dne 14. července 2017 – Elena Barba Giménez v. Francisca Carrión Lozano

(Věc C-426/17)

(2017/C 300/30)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Social no 2 de Terrassa

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Elena Barba Giménez

Žalovaná: Francisca Carrión Lozano

Předběžné otázky

Má být směrnice 93/13/EHS (1) ve spojení se směrnicí 2005/29/ES (2) a článkem 47 Listiny vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které – jako v případě článku 35 Ley 1/2000, de Enjuiciamiento Civil – orgány pověřené řízením, v nichž se rozhoduje o nárocích na odměny, nemohou před vydáním exekučního titulu ex offo ověřit, zda smlouva mezi advokátem a spotřebitelem neobsahuje zneužívající klauzule, nebo zda nedošlo k nekalým obchodním praktikám?

Jsou advokáti registrovaní v centru bezplatné právní pomoci „obchodníky“ ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice 2005/29, nebo „prodejci či dodavateli“ ve smyslu čl. 2 písm. c) směrnice 93/13? Vztahují se čl. 6 odst. 1 písm. d) a čl. 7 odst. 2 směrnice 2005/29 na případy, kdy jsou sazby podnikatele upraveny právním předpisem?

V případě kladné odpovědi, má být směrnice 2005/29 vykládána tak, že brání takové právní úpravě, jaká je obsažena v článku 36 zákona 1/1996 o bezplatné právní pomoci, podle níž je zákonem stanovený režim sazeb povinný, třebaže se podnikatel v souvislosti se stanovením ceny jeho služeb dopustí opomenutí nebo klamavého jednání?

Má být článek 101 SFEU vykládán tak, brání takové právní úpravě, jaká je stanovena článkem 36 zákona 1/1996, podle kterého se odměna advokátů, kteří poskytují služby v rámci systému bezplatné právní pomoci, v případě, že nároku klienta je vyhověno, určí podle sazebníku odměn předtím schváleného těmito advokáty, aniž se od něj orgány členského státu mohou odchýlit?

5)	Splňuje tato právní úprava požadavky nezbytnosti a přiměřenosti, na které odkazuje čl. 15 odst. 3 směrnice 2006/123/ES?

Má být článek 47 Listiny základních práv Evropské unie vykládán tak, že brání takové právní úpravě, jako je článek 36 zákona 1/1996, který stanoví, že [osoba] oprávněná k bezplatné právní pomoci je v případě, že je vyhověno jejímu nároku a není uložena náhrada nákladů řízení, povinna zaplatit advokátovi odměnu podle sazebníku schváleného profesní komorou, která přesahuje 50 % roční výše dávek sociálního zabezpečení?

(1) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/27

Usnesení předsedy devátého senátu Soudního dvora ze dne 19. června 2017 – Evropská komise v. Česká republika

(Věc C-606/15) (1)

(2017/C 300/31)

Jednací jazyk: čeština

Předseda devátého senátu nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 27, 25.1.2016.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/27

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 27. června 2017 – Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-683/15) (1)

(2017/C 300/32)

Jednací jazyk: polština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 78, 29.02.2016.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/27

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 30. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Franfurt am Main – Německo) – Richard Rodriguez Serin v. HOP!-Regional

(Věc C-539/16) (1)

(2017/C 300/33)

Jednací jazyk: němčina

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 30, 30.1.2017.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/28

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 5. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Mons – Belgie) – État belge v. Biologie Dr Antoine SPRL

(Věc C-548/16) (1)

(2017/C 300/34)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 30, 30.01.2017.

Tribunál

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/29

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2017 – Aristoteleio Panepistimio Thessalonikis v. ERCEA

(Věc T-348/16 OP) (1)

(„Rozhodčí doložka - Odpor - Odklad vykonatelnosti rozsudku pro zmeškání - Mezitimní rozsudek“)

(2017/C 300/35)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobce v původním řízení: Aristoteleio Panepistimio Thessalonikis (Soluň, Řecko) (zástupce: V. Christianos, advokát)

Žalovaná v původním řízení: Výkonná agentura Evropské rády pro výzkum (ERCEA) (zástupci: M. Pesquera Alonso a F. Sgritta, zmocněnci, ve spolupráci s E. Kourakisem advokátem)

Předmět věci

Odpor proti rozsudku ze dne 6. dubna 2017, Aristoteleio Panepistimio Thessalonikis v. ERCEA (T-348/16, nezveřejněný, EU:T:2017:268).

Výrok

Vykonatelnost rozsudku ze dne 6. dubna 2017, Aristoteleio Panepistimio Thessalonikis v. ERCEA (T 348/16), se odkládá do rozhodnutí o odporu podaného Výkonnou agenturou Evropské rády pro výzkum (ERCEA).

(1) Úř. věst. C 296, 16.8.2016.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/29

Usnesení Tribunálu ze dne 13. července 2017 – myToys.de v. EUIPO – Laboratorios Indas (myBaby)

(Věc T-519/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie myBaby - Starší slovní a obrazové ochranné známky Evropské unie a starší národní slovní ochranná známka MAYBABY, May BaBy a MAY BABY - Akcesorické odvolání - Článek 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 216/96 - Čistě potvrzující rozhodnutí - Nepřípustnost“)

(2017/C 300/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: myToys.de GmbH (Berlín, Německo) (zástupci: C. Hauss-Löhde a M. Mette, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: H. Kunz, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Laboratorios Indas, SA (Pozuelo de Alarcon, Španělsko) (zástupce: M. de Justo Bailey, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 17. června 2015 (věc R 1002/2014-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Laboratorios Indas a myToys.de.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnost myToys.de GmbH ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Laboratorios Indas, SA.

3.	Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 363, 3.11.2015.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/30

Usnesení Tribunálu ze dne 13. července 2017 – Aristoteleio Panepistimio Thessalonikis v. ERCEA

(Věc T-348/16 OP-R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Rozhodčí doložka - Rozsudek pro zmeškání - Návrh na pozastavení výkonu rozsudku - Nedostatek pravomoci“)

(2017/C 300/37)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobce v hlavním řízení: Aristoteleio Panepistimio Thessalonikis (Soluň, Řecko) (zástupce: V. Christianos, advokát)

Žalovaná v hlavním řízení: Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA) (zástupci: M. Pesquera Alonso a F. Sgritta, zmocněnci, ve spolupráci s E. Kourakisem, advokátem)

Předmět věci

Návrh založený na čl. 123 odst. 4 a článku 156 jednacího řádu Tribunálu, který směřuje k pozastavení výkonu rozsudku ze dne 6. dubna 2017, Aristoteleio Panepistimio Thessalonikis v. ERCEA (T 348/16, nezveřejněný, EU:T:2017:268)

Výrok

1)	Návrh se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/31

Usnesení Tribunálu ze dne 19. července 2017 – HI v. Komise

(Věc T-464/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Projekt financovaný Unií - Střet zájmů - Disciplinární řízení - Sankce spočívající v přeřazení do nižší platové třídy - Zamítnutí žaloby v prvním stupni - Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“)

(2017/C 300/38)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: HI (zástupkyně: M. Velardo, advokátka)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupkyně: C. Ehrbar a F. Simonetti, zmocněnkyně)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (samosoudce) ze dne 10. června 2016, HI v. Komise (F-133/15, EU:F:2016:127), znějící na zrušení tohoto rozsudku.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zčásti odmítá a zčásti zamítá.

2)	HI ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Evropskou komisí v rámci tohoto řízení.

(1) Úř. věst. C 371, 10. 10. 2016.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/31

Žaloba podaná dne 11. července 2017 – Nexans France a Nexans v. Komise

(Věc T-423/17)

(2017/C 300/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Nexans France (Courbevoi, Francie) a Nexans (Courbevoie) (zástupci: M. Powell a A. Rogers, Solicitors a G. Forwood, lawyer)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Komise C(2017) 3051 final ze dne 2. května 2017 o žádosti o důvěrné zacházení podanou Nexans France a Nexans podle článku 8 rozhodnutí předsedy Evropské Komise 2011/695/EU ze dne 13. října o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (věc AT.39610 – Elektrické kabely) v rozsahu, v němž byly tímto rozhodnutím zamítnuty žádosti žalobkyň o zachování důvěrnosti stran materiálů, které byly údajně ve věci T-449/14 získány protiprávně (tzv. ‘I. Skupina nároků’), a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce/žalobkyně (předkládají žalobci) @@ žalobní důvody/žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z toho, že Komise neposkytla dostatečné neodůvodnění v rozporu s článkem 296 SFEU, čl. 41 odst. 2 písm. c) Listiny základních práv, jakož i čl. 8 odst. 2 rozhodnutí 2011/695/EU.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nesprávně posoudila jejich nárok podle čl. 8 odst. 2 rozhodnutí 2011/695, jelikož zaprvé konstatovala, že některé ze sporných materiálů byly již známy většímu možností osob, zadruhé, řádně nezohlednila zásadu účinné soudní ochrany a zatřetí, konstatovala, že zájmy žalobkyň nebyly hodné ochrany.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila zásadu presumpce neviny, jelikož legalita způsobu, kterým byly sporné materiály získány, je napadena v probíhajícím řízení ve věci T-449/14. Zveřejnění sporných materiálů by zbavilo případný zrušovací rozsudek v uvedené věci jeho účinku.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/32

Žaloba podaná dne 12. července 2017 – Dehousse v. Soudní dvůr Evropské unie

(Věc T-433/17)

(2017/C 300/40)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Franklin Dehousse (Brusel, Belgie) (zástupci: L. Levi a S. Rodrigues, advokáti)

Žalovaný: Soudní dvůr Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

a v důsledku toho,

—	zrušil rozhodnutí ze dne 18. května 2017, kterým žalovaný zamítl potvrzující žádost podanou žalobcem dne 12. dubna 2017 o přístup k dokumentům, jakož i rozhodnutí ze dne 22. května 2017, kterým žalovaný zčásti zamítl potvrzující žádost podanou žalobcem dne 16. března 2017 o přístup k dokumentům;

—	shledal žalovaného odpovědným ve smyslu článku 340 SFEU;

—	nařídil žalovanému náhradu nemajetkové újmy utrpěné žalobcem vyčíslené ex aequo et bono na deset tisíc (10 000) euro, nebo podpůrně symbolicky na jedno euro;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody, pokud jde o jeho návrh na zrušení rozhodnutí a jeden žalobní důvod, pokud jde o jeho návrh na náhradu škody.

První žalobní důvod vychází z porušení rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. října 2016 o přístupu veřejnosti k dokumentům, které má Soudní dvůr Evropské unie v držení v souvislosti s výkonem svých správních funkcí, čl. 15 odst. 3 SFEU a článku 42 Listiny základních práv Evropské unie v souvislosti s přístupem veřejnosti k dokumentům orgánů a povinnosti transparentnosti. Žalobce zejména uvádí, že tato napadená rozhodnutí musí být zrušena v rozsahu, v němž neposkytují některé dokumenty, jiné dokumenty poskytují neúplně nebo je poskytují s mnoha začerněními.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z porušení článků 196 SFEU a 41 Listiny v rozsahu, v němž jsou napadená rozhodnutí stižena vadou, a to nedostatečným odůvodněním.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality.

Pokud jde o mimosluvní odpovědnost Unie, žalobce tvrdí, že se žalovaný orgán dopustil chybného jednání, které zakládá jeho odpovědnost. Toto jednání vedlo ke vzniku vážné nemajetkové újmy na straně žalobce, jejíž náhrady se posledně uvedený domáhá.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/33

Žaloba podaná dne 12. července 2017 – ClientEarth a další v. Komise

(Věc T-436/17)

(2017/C 300/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: ClientEarth (Londýn, Spojené království), European Environmental Bureau (EEB) (Brusel, Belgie), The International Chemical Secretariat (Göteborg, Švédsko), International POPs Elimination Network (IPEN) (Göteborg) (zástupce: A. Jones, Barrister)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

—

zrušil rozhodnutí Komise C(2017) 2914 final ze dne 2. května 2017, kterým byl odmítnut přezkum rozhodnutí Komise C(2016)5644 o udělení povolení k některým použitím sulfochromanu olovnatého, žluti a chroman-molybdenan-síranu olovnatého, červeni podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (dále jen „nařízení REACH“) (Úř. věst. 2006, L 396, s. 1);

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2016)5644;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobci; a

—	nařídil další případná vhodná opatření.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí C(2017) 2914 final je stiženo zjevně nesprávným právním posouzením v souvislosti s údajným souladem žádosti společnosti DCC Maastricht BV o povolení ve smyslu článku 62 a čl. 60 odst. 7 nařízení REACH.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí C(2017) 2914 final je stiženo zjevně nesprávným právním posouzením podle čl. 60 odst. 4 nařízení REACH v souvislosti se socioekonomickým posouzením.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí C(2017) 2914 final je stiženo zjevně nesprávným posouzením podle čl. 60 odst. 4 a čl. 60 odst. 5 nařízení REACH v souvislosti s analýzou alternativ.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí C(2017) 2914 final je stiženo zjevně nesprávným právním posouzením v souvislosti s uplatněním obecných zásad unijního práva, včetně povinnosti uvést odůvodnění a zásady předběžné opatrnosti, v kontextu postupu povolování podle nařízení REACH.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/34

Žaloba podaná dne 14. července 2017 – Oy Karl Fazer v. EUIPO – Kraft Foods Belgium Intellectual Property (MIGNON)

(Věc T-437/17)

(2017/C 300/42)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Oy Karl Fazer (Vantaa, Finsko) (zástupce: L. Laaksonen, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Kraft Foods Belgium Intellectual Property (Halle, Belgie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „MIGNON“ – Přihláška č. 10 995 892

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. dubna 2017 ve věci R 24 1859/2016-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	zapsal ochrannou známku pro všechny přihlašované výrobky.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/35

Žaloba podaná dne 18. července 2017 – Sevenfriday v. EUIPO – Seven (SEVENFRIDAY)

(Věc T-448/17)

(2017/C 300/43)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sevenfriday AG (Curych, Švýcarsko) (zástupci: M. Mostardini, F. Mellucci, S. Pallavicini a G. Bellomo, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Seven SpA (Leinì, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „SEVENFRIDAY“ – Přihláška č. 12 915 021

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. května 2017, ve věci R 2291/2016-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž zamítá odvolání, které Sevenfriday AG podala proti rozhodnutí B2400482 ze dne 7. října 2016, a v důsledku toho vyhovuje žádosti č. 1105144 o provedení zápisu jako ochranné známky Evropské unie.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/35

Žaloba podaná dne 18. července 2017 – Sevenfriday v. EUIPO – Seven (SEVENFRIDAY)

(Věc T-449/17)

(2017/C 300/44)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sevenfriday AG (Curych, Švýcarsko) (zástupci: M. Mostardini, F. Mellucci, S. Pallavicini a G. Bellomo, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Seven SpA (Leinì, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: žalobkyně

Sporná ochranná známka: slovní ochranná známka Evropské unie „SEVENFRIDAY“ – přihláška č. 13 500 533

Řízení před EUIPO: námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. května 2017 ve věci R 2292/2016-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž jím bylo zamítnuto odvolání podané společností Sevenfriday AB proti rozhodnutí B252649 ze dne 10. října 2016, a v důsledku toho vyhověl přihlášce k zápisu ochranné známky Evropské unie č. 16500533;

—	podpůrně zrušil napadené rozhodnutí, a to přinejmenším v rozsahu, v němž se týká výrobků zařazených do třídy 9.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/36

Žaloba podaná dne 14. července 2017 – Bateni v. Rada

(Věc T-455/17)

(2017/C 300/45)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Naser Bateni (Hamburk, Německo) (zástupci: M. Schlingmann a M. Bever, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

uložil Evropské unii, zastoupené Radou, zaplatit žalobci 250 000 eur jako náhradu nehmotné újmy, kterou utrpěl v důsledku:

—

zařazení do tabulky III v příloze II rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP na základě rozhodnutí Rady 2011/783/SZBP ze dne 1. prosince 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. 2011, L 319, s. 71) a zařazení do tabulky III v příloze VIII nařízení (EU) č. 961/2010 na základě prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1245/2011 ze dne 1. prosince 2011, kterým se provádí nařízení (EU) č. 961/2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. 2011, L 319, s. 11),

—	zařazení do tabulky III v příloze IX nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. 2012, L 88, s. 1),

—

zařazení do tabulky III v příloze rozhodnutí Rady 2013/661/SZBP ze dne 15. listopadu 2013, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. 2013, L 306, s. 18) a do tabulky III v příloze prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1154/2013 ze dne 15. listopadu 2013, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. 2013, L 306, s. 3);

uložil Evropské unii, zastoupené Radou, zaplatit úroky z prodlení stanovené na základě úrokové míry převyšující o dva procentní body roční úrokovou sazbu používanou Evropskou centrální bankou pro její hlavní refinanční operace, a to pro období od 24. března 2017 až do úplného zaplacení částky uvedené v bodě 1;

3.	uložil Evropské unii, zastoupené Radou, náhradu nákladů řízení, zejména nákladů vynaložených žalobcem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce jeden žalobní důvod.

Přijetím omezujících opatření ve vztahu k žalobci Rada závažným způsobem porušila právní předpisy chránící žalobce. Žalobce tak utrpěl značnou nehmotnou újmu, za níž mu musí být poskytnuta náhrada.

—

Žalobce úspěšně podal žaloby na neplatnost proti svému zařazení na dotčené seznamy. Tribunál tyto právní předpisy zrušil rozsudky ze dne 6. září 2013 ve věcech T-42/12 a T-181/12 a ze dne 16. září 2015 ve věci T-45/14 v rozsahu, v němž se týkaly žalobce. Tribunál tak měl za to, že Rada v žádném případě nepředložila důkazy, které by odůvodňovaly žalobcovo zařazení na seznamy, a dopustila se tak zjevně nesprávného posouzení a porušila svou povinnost řádné péče.

—

Podle judikatury Tribunálu (rozsudek ze dne 25. listopadu 2014, Safa Nicu Sepahan Co. v. Rada, T-384/11), kterou následně Soudní dvůr potvrdil (rozsudek ze dne 30. května 2017, C-45/15 P), to představuje závažné porušení důležitých ochranných ustanovení jednotlivých zmocňovacích základů, jakož i základních práv dotčených osob, zejména pak práva na účinnou právní ochranu.

—	Pouhé zrušení dotčených právních předpisů není dostatečnou kompenzací. Dalekosáhlé společenské, pracovní a soukromé důsledky dlouhodobého neoprávněného uvádění žalobce na seznamech mohou být zhojeny pouze zaplacením náhrady škody.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/37

Žaloba podaná dne 19. července 2017 – Medisana v. EUIPO (happy life)

(Věc T-457/17)

(2017/C 300/46)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Medisana AG (Neuss, Německo) (zástupci: J. Bühling a D. Graetsch, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „happy life“ – Přihláška č. 15 164 023

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. května 2017, ve věci R 1965/2016-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/38

Žaloba podaná dne 20. července 2017 – Bopp v. EUIPO (vyobrazení pravidelného osmiúhelníku)

(Věc T-460/17)

(2017/C 300/47)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Carsten Bopp (Glashütten, Německo) (zástupce: F. Pröckl, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: označení (vyobrazení pravidelného osmiúhelníku) – přihláška č. 11 005 196

Napadené rozhodnutí: rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. května 2017 ve věci R 1954/2016-4

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009;

—	Porušení článku 75 nařízení č. 207/2009.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/38

Usnesení Tribunálu ze dne 18. července 2017 – Gauff v. EUIPO – H.P. Gauff Ingenieure (Gauff)

(Věc T-748/15) (1)

(2017/C 300/48)

Jednací jazyk: němčina

Předseda čtvrtého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 78, 29.2.2016.

11.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 300/39

Usnesení Tribunálu ze dne 7. července 2017 – Bank of New York Mellon v. EUIPO – Nixen Partners (NEXEN)

(Věc T-278/17) (1)

(2017/C 300/49)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda pátého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 213, 3. 7. 2017.