11.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 266/1

I.

A.

B.

C.

D.

E.

F.

G.

H.

II.

A.

B.

C.

D.

E.

F.

G.

H.

I.

J.

K.

L.

M.

III.

A.

A.1.

A.2.

A.3.

A.4.

B.

B.1.

B.2.

B.3.

B.4.

B.5.

C.

C.1

C.2

C.3

C.4

C.5

C.6

C.7

D.

D.1

D.2

D.3

D.4

E.

E.1.

E.2.

E.3.

E.4.

F.

G.

IV.

Příloha I –

Příloha II –

Příloha III –

Příloha IV –

Příloha V –

Příloha VI –

1.

Tato zpráva obsahuje analýzu rozpočtového a finančního řízení v Evropském parlamentu v rozpočtovém roce 2016. Popisuje využívání finančních zdrojů i události, které měly na činnosti v tomto rozpočtovém roce významný vliv (části I a II), a souhrnně porovnává dosažené výsledky s cíli stanovenými pro rok 2016 (část III).

2.

Zpráva byla vypracována podle článku 142 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (1), dále jen „finanční nařízení“, a článku 227 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (2). Analýza vychází z předběžné účetní závěrky osvědčené účetním.

3.

Konečná výše prostředků Parlamentu na rok 2016 činila 1 838 613 983 EUR, tj. 19,39 % okruhu V víceletého finančního rámce (3) Níže uvedená tabulka 1 podává přehled o čerpání prostředků z rozpočtu Parlamentu v rozpočtovém roce 2016.

Tabulka 1

Využití prostředků

4.

Původní prostředky v rozpočtu Parlamentu na rok 2016 činily 1 838 388 600 EUR. V návaznosti na opravný rozpočet (9) ve výši 225 383 EUR činily celkové prostředky v konečném rozpočtu na rok 2016 1 838 613 983 EUR. To představuje zvýšení oproti rozpočtu na rok 2015 o 2,4 % (1 794 929 112 EUR).

5.

Celková výše prostředků na závazky činila 1 823 844 172 EUR, tj. 99,2 % konečné výše prostředků (v roce 2015: 99,1 %). Celková výše prostředků na platby činila 1 538 531 527 EUR, tj. 84,4 % uzavřených závazků (v roce 2015: 83,7 %).

6.

Celková výše automatických přenosů do rozpočtového roku 2017 činila 285 312 645 EUR, tj. 15,6 % z celkových prostředků na závazky (v roce 2015: 16,3 %). Neuskutečnil se žádný neautomatický přenos prostředků do rozpočtového roku 2017 na základě článku 13 finančního nařízení.

7.

Celková výše automatických přenosů do roku 2016 činila 289 323 907 EUR (v roce 2015: 277 911 825 EUR). Platby z těchto přenesených prostředků činily 267 999 422 EUR, tj. 92,6 % (v roce 2015: 90,9 %). Výše zrušených prostředků tedy dosáhla 21 324 484 EUR, což znamená pokles o 15,8 % oproti roku 2015 (25 315 611 EUR). Ke zrušení prostředků došlo zejména v těchto článcích: v článku 2 0 0 „Budovy“, v článku 1 0 0 „Platy a příspěvky“, v článku 2 0 2 „Náklady související s budovami“, v článku 3 2 4 „Tvorba a šíření dokumentů“, v článku 4 0 2 „Financování evropských politických stran“ a v článku 4 0 3 „Financování evropských politických nadací“. Prostředky zrušené v těchto šesti článcích představují 82 % celkové výše zrušených částek.

8.

Zrušené částky a hlavní důvody jejich zrušení jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2

Hlavní důvody zrušení prostředků automaticky přenesených z roku 2015 do roku 2016

9.

Celková výše příjmů zahrnutých do účetnictví ke dni 31. prosince 2016 činila 183 381 513 EUR (v roce 2015: 176 367 724 EUR), z čehož 30 589 787 EUR činily účelově vázané příjmy (v roce 2015: 27 988 590).

10.

Tabulka 3 znázorňuje v rozpisu podle jednotlivých kapitol vývoj příjmů mezi roky 2015 a 2016.

Tabulka 3

Vývoj příjmů mezi roky 2015 a 2016

11.

Celková výše účelově vázaných příjmů, které byly k dispozici v roce 2016, činila 30 589 787 EUR (v roce 2015: 27 988 590 EUR). Celková výše prostředků na závazky činila 12 032 487 EUR, míra přidělení prostředků tudíž dosáhla 39 % (v roce 2015: 54 %). Celková výše prostředků na platby činila 7 602 676 EUR, tj. 63 % uzavřených závazků (v roce 2015: 83 %).

12.

Prostředky z účelově vázaných příjmů přenesené do roku 2016 zahrnují převod částky 85 897 000 EUR, kterou dne 27. ledna 2010 Parlamentu poukázal belgický stát jako úhradu ceny pozemků na místech, kde stojí budovy D4 a D5, a nákladů na výstavbu střechy nad železniční stanicí Bruxelles-Luxembourg. Převod této částky je vnějším účelově vázaným příjmem ve smyslu čl. 21 odst. 2 finančního nařízení. Hlavní část závazků uzavřených s využitím tohoto příjmu se týká koupě budovy Martens v souladu s rozhodnutím předsednictva ze dne 30. listopadu 2011. Pokud jde o tento stavební projekt, v roce 2016 byly provedeny platby v celkové výši 74 250 579 EUR.

13.

Zrušena byla částka ve výši 14 769 811 EUR (v roce 2015: 16 107 073 EUR), která představuje 0,8 % z konečné výše prostředků (v roce 2015: 0,9 %). Hlavní důvody zrušení těchto prostředků uvádí následující tabulka:

Tabulka 4

Hlavní důvody zrušení prostředků v roce 2016

14.

Během daného rozpočtového roku bylo schváleno sedm převodů typu C (včetně tzv. sběrného převodu) podle článků 27 a 46 finančního nařízení. Jejich celková výše činila 66 655 000 EUR, tj. 3,6 % konečné výše prostředků (v roce 2015: šest převodů, které činily 4,6 % konečné výše prostředků). Předseda schválil 16 převodů typu P u běžných prostředků na daný rok podle čl. 25 odst. 1 finančního nařízení (11) v celkové výši 18 233 548 EUR, tj. 1,0 % konečné výše prostředků (v roce 2015: sedm převodů, které činily 0,4 % konečné výše prostředků).

Tabulka 6

Přehled převodů typu C podle kategorie a účelu výdajů

15.

Tento oddíl popisuje využívání prostředků podle jednotlivých rozpočtových kapitol, jejich podíl na celkovém rozpočtu a jejich vývoj oproti předchozímu rozpočtovému roku. Čtyři kapitoly představují 70 % celkových prostředků na závazky. Jedná se o kapitolu 1 0 „Členové orgánu“, kapitolu 1 2 „Úředníci a dočasní zaměstnanci“, kapitolu 2 0 „Budovy a náklady s nimi spojené“ a kapitolu 4 2 „Výdaje na parlamentní asistenci“.

16.

Tabulka 7 poskytuje přehled prostředků vynaložených v roce 2016 oproti roku 2015 podle jednotlivých kapitol. Obrázky 1 a 2 znázorňují poměr jednotlivých částí rozpočtu a vývoj mezi roky 2015 a 2016.

Tabulka 7

Prostředky vynaložené v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015

Obrázek 1

Rozdělení výdajů v roce 2016 podle kapitol

Obrázek 2

Prostředky vynaložené v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015, podle kapitol

17.

Hrubá mzda každého poslance činí 38,5 % základního platu soudce Soudního dvora Evropských společenství (16). Hlavním důvodem pro navýšení prostředků na závazky v bodu 1 0 0 0 mezi lety 2015 a 2016 je úprava platů o 3,3 % zpětně od 1. července 2016. Hrubá mzda poslance se zvýšila na 8 484 EUR (8 213 EUR mezi 1. červencem 2015 a 30. červnem 2016). Za období od července do prosince 2016 byla zpětně doplacena částka v úhrnné výši 1 199 190 EUR.

18.

Snížení prostředků na závazky v bodu 1 0 0 4 „Příspěvek na běžné cestovní výdaje“ během roku 2015 a zvýšení prostředků na závazky v bodu 1 0 0 5 „Ostatní cestovní výdaje“ je možné vysvětlit změnou harmonogramu činností Parlamentu. Zvýšení počtu týdnů pro vnější parlamentní činnosti vedlo ke snížení úrovně výdajů na běžné cesty, zatímco cesty na území členského státu, v němž byl poslanec zvolen, měly vzrůstající tendenci.

19.

V roce 2016 podnikli poslanci celkem 29 641 pracovních cest (17). Většina pracovních cest se uskutečnila do Bruselu (18 615) a do Štrasburku (8 687). Schůze jinde v Evropské unii představovaly 1 348 pracovních cest a schůze mimo Evropskou unii 991 pracovních cest.

20.

Prostředky v bodu 1 0 0 6 jsou určeny na výdaje související s parlamentní činností poslanců. Výše tohoto příspěvku v roce 2016 činila 4 320 EUR na poslance měsíčně (stejně jako v roce 2015) a byla vyplácena každý měsíc na základě žádosti daného poslance.

21.

Pokles čerpání prostředků z bodu 1 0 2 0 „Odchodné“ mezi lety 2015 a 2016 odráží postupný pokles počtu poslanců, kteří podali žádost o odchodné poté, co jim po volbách v roce 2014 skončil mandát (18). V prosinci 2016 bylo odchodné vyplaceno pouze dvěma bývalým poslancům, zatímco v červenci 2016 jich bylo 12, na konci prosince 2015 25 a v červenci 2015 činil jejich počet 51. Také změna pravidel pro kompenzace (19) vedla v roce 2016 k opětovnému otevření 21 případů a v jejím důsledku bylo vyplaceno odchodné v celkové výši 752 696 EUR.

22.

Z bodu 1 0 3 0 „Starobní důchody podle pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům“ se vyplácejí starobní důchody po skončení mandátu poslance, na kterého se vztahují podmínky stanovené ve starších vnitřních předpisech, které nahradil statut poslanců, jenž vstoupil v platnost v roce 2009 (20). Nároky na starobní důchod, které vznikly do data vstupu statutu v platnost, držitelům zůstávají. Ustanovení týkající se starobního důchodu se nyní vztahují pouze na poslance zvolené ve Francii nebo v Itálii, všichni ostatní poslanci mají nárok na důchod v rámci důchodových systémů, které spravují jejich vnitrostátní orgány. Poslanci Evropského parlamentu zvolení v Itálii, kteří nebyli pojištěnci důchodového systému na vnitrostátní úrovni, a poslanci Evropského parlamentu zvolení ve Francii, kteří neměli zvláštní důchodový systém poslanců Národního shromáždění, měli možnost pravidelně poukazovat do rozpočtu Parlamentu příspěvky vypočtené stejným způsobem jako v případě poslanců zvolených do italského a francouzského parlamentu, aby získali stejná důchodová práva jako jejich kolegové ve vnitrostátních parlamentech. Na konci roku 2016 bylo pojištěnci tohoto systémů 390 poslanců oproti 458 poslancům na konci roku 2015. Snížení počtu pojištěnců vysvětluje pokles čerpání prostředků z tohoto bodu mezi lety 2015 a 2016.

23.

Náklady na úředníky a dočasné zaměstnance představovaly v roce 2016 částku 625 820 200 EUR, byly tedy největší kategorií výdajů a činily 34 % všech vynaložených prostředků v rozpočtovém roce 2016. Nárůst čerpání prostředků z této kapitoly vyplývá především z nárůstu výdajů v bodu 1 2 0 0 „Platy a příspěvky“, který představuje 99 % prostředků v kapitole 1 2.

24.

Výdaje z bodu 1 2 0 0 „Platy a příspěvky“ činily celkem 621 577 767 EUR a ve srovnání s rokem 2015 se zvýšily o 5 %. Tento vývoj odráží nárůst obsazenosti pracovních míst a zahrnuje kariérní postup a valorizaci platů. V prosinci 2016 byly totiž platy úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie zvýšeny o 3,3 % se zpětnou platností od 1. července 2016.

25.

Prostředky čerpané z bodu 1 2 0 4 „Nároky spojené s nástupem do služebního poměru, změnou místa výkonu služby a se skončením služebního poměru“ činily 3 425 000 EUR; vzhledem k tomu, že byl do služebního poměru přijat větší počet úředníků a dalších pracovníků a více jich také odešlo, byly čerpané prostředky oproti roku 2015 o 34 % vyšší.

26.

V roce 2016 bylo přijato 181 úředníků a dočasných zaměstnanců na generálním sekretariátu a 76 dočasných zaměstnanců v politických skupinách. Celkem k 31. prosinci 2016 pracovalo v Evropském parlamentu 6 181 úředníků a dočasných zaměstnanců, z toho 5 375 na generálním sekretariátu a 806 v politických skupinách.

27.

Pokud jde o zastoupení žen a mužů, činil podíl žen na celkovém počtu zaměstnanců v Parlamentu ke dni 31. prosince 2016 59 %, ve funkci vedoucí oddělení to bylo 33 %, ve funkci ředitelky 30 % a ve funkci generální ředitelky 26 %. Následující obrázek znázorňuje rozdělení zaměstnanců podle funkční skupiny a pohlaví.

Obrázek 3

Přehled zaměstnanců Parlamentu podle pohlaví

Zdroj: GŘ PRO PERSONÁL

28.

Hlavní příčinou zvýšení vynaložených prostředků v této kapitole je skutečnost, že prostředky vynaložené na ostatní zaměstnance vzrostly o 7,5 milionu EUR, zejména v důsledku internalizace bezpečnostních pracovníků. Další významný dopad mělo zvýšení potřeb externího tlumočení v roce 2016 (o 2,2 milionu EUR ve srovnání s rokem 2015). Výše prostředků na externí překlad byla o 16 % nižší.

29.

Zvýšení v bodu 1 4 0 0 „Ostatní zaměstnanci“ je důsledkem zejména náboru smluvních zaměstnanců v rámci internalizace bezpečnostních služeb a valorizace platů. Ke dni 31. prosince 2016 Parlament zaměstnával 1 538 smluvních zaměstnanců (ke dni 31. prosince 2015 to bylo 1 428, tzn. + 8 %). Obrázek č. 4 ukazuje rozdělení smluvních zaměstnanců podle funkčních skupin (21) a podle pohlaví. Tento bod je určen především na pokrytí odměn, příspěvků a náhrad ostatních zaměstnanců, zejména smluvních zaměstnanců, příspěvků zaměstnavatele na různé systémy sociálního zabezpečení a důsledků uplatňování opravných koeficientů u platů těchto zaměstnanců, a také na přijímání dočasných zaměstnanců.

Obrázek 4

Smluvní zaměstnanci podle funkčních skupin a pohlaví v roce 2016

Zdroj: GŘ PRO PERSONÁL

30.

Rozdíl v bodu 1 4 0 2 „Výdaje na tlumočení“ vyplývá ze změn poptávky, jako jsou změny v harmonogramu činnosti Parlamentu a vytvoření dvou nových vyšetřovacích výborů. Navíc se zvýšila průměrná denní sazba pro pomocné konferenční tlumočníky v důsledku zvyšování mzdy a úpravy příspěvků na pobyt a stropů pro výdaje na ubytování v průběhu služebních cest. Příspěvky v tomto bodu pokrývají odměny, příspěvky na sociální zabezpečení, cestovní výdaje a příspěvky na pobyt pomocných konferenčních tlumočníků, které Parlament zaměstnává, aby zajišťovali tlumočení na schůzích jím pořádaných.

31.

Konferenční tlumočníci zajistili v roce 2016 celkem 52 121 dnů tlumočení (1,3 % zvýšení ve srovnání s rokem 2015) pro Parlament a další orgány (22) (pokud byl Parlament o poskytnutí této služby požádán).

32.

Rozdíl v bodu 1 4 0 4 „Stáže, granty a výměny úředníků“ je především výsledkem nárůstu počtu přidělených národních odborníků. Tyto výdaje pokrývají odměny, příspěvky, cestovní náklady a náklady na zdravotní a úrazové pojištění příslušných kategorií pracovníků.

33.

Rozdíl v bodu 1 4 2 0 „Externí překladatelské služby“ je částečně výsledkem menšího podílu externího zajišťování v roce 2016 a částečně skutečnosti, že průměrná cena za externě přeloženou stránku podle nových smluv, které platily v roce 2016, byla nižší než podle dříve podepsaných smluv.

34.

Pokud jde o bod 1 6 1 2 „Další odborné vzdělávání“, byly prostředky určeny na pokrytí výdajů spojených s odborným vzděláváním, jehož účelem bylo zlepšení dovedností zaměstnanců a jejich pracovního výkonu a zefektivnění činnosti Parlamentu. V roce 2016 studovalo v jazykových kurzech 5 618 osob (v roce 2015: 5 606 osob), školení v oblasti IT se účastnilo 2 120 osob (v roce 2015: 2 284 osob) a vzdělávacích kurzů ve finanční oblasti 874 osob (v roce 2015: 1 233 osob). 11 873 pracovníků (v roce 2015: 11 970 osob) se zúčastnilo všeobecných školení zajišťovaných interně a 353 osob (v roce 2015: 341 osob) pak kurzů externích (23).

35.

Snížení prostředků v bodě 1 6 5 2 „Běžné provozní výdaje na restaurace a jídelny“ ve srovnání s rokem 2015 lze vysvětlit zavedením strategických pokynů pro modernizaci politiky Parlamentu v oblasti stravovacích služeb na období 2014–2019, které předsednictvo přijalo dne 10. června 2013. Na základě těchto pokynů bylo ukončeno poskytování subvencí provozovatelům stravovacích zařízení v prostorách Parlamentu v Bruselu (od července 2015) a ve Štrasburku (od listopadu 2016).

36.

Prostředky v bodu 1 6 5 4 mají pokrývat příspěvek Parlamentu na veškeré výdaje střediska péče o děti předškolního věku a externích jeslí, s nimiž Parlament uzavřel dohodu (24). Hlavním důvodem pro jejich snížení je pokles celkové potřeby, neboť řada míst v soukromých jeslích v Bruselu nebyla obsazena a bylo požadováno méně externích intervencí.

37.

V bodu 2 0 0 1 „Roční splátky“ původně nebyly v rozpočtu na rok 2016 zapsány žádné prostředky: prostředky v tomto bodu byly do konce roku zvýšeny o 53 500 000 EUR v důsledku sběrného převodu. Celá částka byla vyčleněna na projekt rozšíření budovy Adenauer v Lucemburku (projekt KAD).

38.

Prostředky v bodu 2 0 0 5 „Výstavba budov“ sloužily k uhrazení nákladů a práce související s projektem KAD (25) ve výši 11 113 598 EUR (v roce 2015: 8 969 858 EUR). Pokrývaly rovněž práce související s renovací budovy Havel ve Štrasburku ve výši 2 149 941 EUR (v roce 2015: 5 050 000 EUR) a projekty v Bruselu (ve výši 4 525 268 EUR), zejména v souvislosti se zahájením úpravy budovy Martens.

39.

Bod 2 0 0 7 „Zařízení prostor“ je určen na financování jednorázových projektů týkajících se konkrétního a individualizovaného zařízení. Zvýšení prostředků v tomto bodu v roce 2016 je důsledkem především výjimečných investic do zabezpečení budov v důsledku změněné bezpečnostní situace. Investice zaměřené mimo jiné na zesílení vstupů do budov, pevnější zasklení pomocí neprůstřelných skel a rozšíření zabezpečeného prostoru okolo budov v Bruselu a ve Štrasburku. Další projekty v Bruselu se týkaly např. modernizace výtahů v budově Spinelli, prostor pro nahlížení do důvěrných nebo tajných dokumentů a nového centra pro přijímání návštěvníků v budově Atrium. Další významné projekty ve Štrasburku byly: práce na zabezpečení informačních a telekomunikačních prostor, oprava různých závad a oprava foukané izolace v budově Weiss, přestavba tří zasedacích místností v budově Pflimlin na velkoprostorové kanceláře a instalace malého Planetaria.

40.

Bod 2 0 2 2 „Údržba, obsluha a úklid budov“ pokrývá údržbu budov (úklid, zeleň…) a vybavení a zařízení v budovách (hrubá stavba a dostavba, zvláštní technická údržba, výtahy atd.). Snížení oproti roku 2015 je důsledkem především racionalizace úklidových služeb, nižší valorizace, než se očekávalo, a snížení výdajů na smlouvy o údržbě v návaznosti na změny vyjednané v roce 2015.

41.

Prostředky v bodu 2 0 2 6 „Bezpečnost a ostraha budov“ se využívají zejména na náklady spojené se zabezpečením a ostrahou budov, v nichž sídlí Parlament ve třech obvyklých pracovních místech, a informačních kanceláří. Snížení prostředků v roce 2016 je výsledkem dokončení internalizace bezpečnostních služeb ve Štrasburku, nových ustanovení týkajících se provozní doby budov a vyklizení jedné budovy v Lucemburku.

42.

Výdaje v bodu 2 1 0 0 „Výpočetní technika a telekomunikace – pravidelné činnosti související s řádným fungováním“ souvisejí s řádným fungováním informačních a telekomunikačních systémů Evropského parlamentu, zejména systémů ve výpočetním a telekomunikačním centru, počítačů na úrovni oddělení a správy sítě. 3 % zvýšení prostředků v tomto bodu v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015 vyplývá z meziročního zvýšení kapacity datového centra kvůli vyššímu počtu hostovaných aplikací. Rovněž rámcové smlouvy na údržbu se každoročně valorizují, což vedlo k dalšímu nárůstu výdajů v roce 2016.

43.

Výdaje v bodu 2 1 0 1 „Výpočetní technika a telekomunikace – pravidelné činnosti související s infrastrukturou“ se týkají pravidelných činností v oblasti správy a údržby informačních a telekomunikačních systémů Evropského parlamentu a zejména infrastruktury v oblasti sítí, vedení, telekomunikací, individuálního vybavení a hlasovacích zařízení. 10 % zvýšení prostředků v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015 je způsobeno zejména skutečností, že rozpočtové prostředky pro jednu významnou smlouvu byly čerpány v rozpočtovém roce 2015 pouze po dobu šesti měsíců.

44.

Výdaje v bodě 2 1 0 2 „Výpočetní technika a telekomunikace – pravidelné činnosti související s obecnou podporou poskytovanou uživatelům“ souvisejí s pravidelnými činnostmi v oblasti obecné pomoci a podpory poskytované uživatelům ohledně informačních a telekomunikačních systémů Evropského parlamentu, zejména s podpůrnými službami pro poslance a pro administrativní a legislativní aplikace. 7 % snížení prostředků v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015 v tomto bodu může být z větší části vysvětleno interním převodem prostředků do jiných rozpočtových položek IKT (26) v návaznosti na vnitřní reorganizaci a převod činností a odpovědnosti, které nebylo možné předvídat v době, kdy byl připravován rozpočet na rok 2016.

45.

Prostředky v bodu 2 1 0 3 „Výpočetní technika a telekomunikace – pravidelné činnosti v oblasti správy aplikací IKT“ souvisejí s pravidelnými činnostmi v oblasti správy aplikací IKT Evropského parlamentu, zejména v oblasti aplikací pro poslance, pro komunikaci a také administrativních a legislativních aplikací. Prostředky v tomto bodu v roce 2015 a 2016 byly v nezměněné výši.

46.

Prostředky v bodu 2 1 0 4 „Výpočetní technika a telekomunikace – investice do infrastruktury“ pokrývají investice do infrastruktury informačních a telekomunikačních systémů Evropského parlamentu, zejména systémů ve výpočetním a telekomunikačním centru, sítí, kabelů a systémů pro videokonference. Hlavním důvodem 12 % poklesu v tomto bodu je snížení prostředků pro získání individuálního IKT vybavení.

47.

Prostředky v bodu 2 0 1 5 „Výpočetní technika a telekomunikace – investice do projektů“ pokrývají investice do stávajících nebo nových projektů IKT. Tyto investice zahrnují aplikace pro poslance, legislativní, administrativní a finanční aplikace oblasti a také aplikace související se správou IKT. 78 % zvýšení výdajů v tomto bodu v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015 je výsledkem především dodatečných prostředků získaných z interních převodů v návaznosti na vnitřní reorganizaci a převod činností v roce 2016 s cílem spravovat určité IT projekty decentralizovanějším způsobem, rozvíjet nové projekty např. v oblasti digitalizace postupů a rozhodnutí, že určité prvky v rámci programu e-Parlament je třeba rozvinout dříve, než bylo původně zamýšleno.

48.

Všechny body této kapitoly sloužily ke sběrnému převodu C8. Bylo vynaloženo soustavné úsilí o lepší vynakládání prostředků v oblasti běžných správních výdajů. Rozdíl v článku 2 3 7 „Stěhování“ je důsledkem nedostatku pracovníků ve skladech nábytku, což vedlo ke zvýšení poptávky po externích pracovnících. Zvýšení v článku 2 3 8 „Ostatní správní výdaje“ je důsledkem především vyšší potřeby uniforem v souvislosti s internalizací přepravy poslanců (řidiči) a bezpečnostních služeb.

49.

V roce 2016 se uskutečnilo 34 457 služebních cest (27) (v roce 2015: 34 459 cest), což představovalo celkovou délku 99 660 dní (v roce 2015: 98 674 dní). Služební cesty se z naprosté většiny uskutečnily mezi třemi pracovními místy Parlamentu (Brusel: 4 546 služebních cest, Štrasburk: 21 393 služebních cest a Lucemburk: 2 187 služebních cest). Kromě zvýšení počtu dní služebních cest lze zvýšení v článku 3 0 0 „Výdaje na služební cesty zaměstnanců mezi třemi pracovními místy“ vysvětlit úpravou příspěvku na pobyt a stropů pro výdaje na ubytování (od 10. září 2016), k němuž došlo poprvé po devíti letech (28).

50.

Hlavním důvodem pro zvýšení v článku 3 0 4 „Různé výdaje na schůze“ je vyšší poptávka, než se očekávala, pokud jde o občerstvení, zejména minerální vodě, podávané na oficiálních schůzích a schůzích správních útvarů.

51.

Bod 3 2 4 4 je určen k pokrytí finančních příspěvků poskytovaných skupinovým návštěvám a nákladů na dohled a zajištění infrastruktury souvisejících s těmito návštěvami, dále na řízení programu „Euroscola“ a financování stáží pro osoby významné pro utváření veřejného mínění ze třetích zemí. Prostředky v tomto bodu se ve srovnání s rokem 2015 snížily v důsledku snížení počtu návštěvníků v roce 2016, k němuž došlo po teroristických útocích v Bruselu.

52.

Prostředky v bodu 3 2 4 2 „Výdaje na publikace, informační činnost a účast na veřejných akcích“ se využívají zejména na pokrytí výdajů na informační publikace, informační činnosti, vztahy s veřejností a účast na veřejných akcích, veletrzích a výstavách v členských státech a v kandidátských zemích, včetně výdajů spojených s aktualizací legislativního přehledu (OEIL). V roce 2016 došlo k omezenému nárůstu v souvislosti se zahájením druhého pololetí programu Evropského parlamentu „vyslanci do škol“ ve všech členských státech. Tento program zahrnuje různé činnosti a jeho cílem je vytvořit síť škol, učitelů a studentů, kteří udržují kontakty s Evropským parlamentem, jeho poslanci a informačními kancelářemi, a zvyšovat tak informovanost o evropské parlamentní demokracii a evropských občanských hodnotách (viz bod 117 níže).

53.

Prostředky v bodu 3 2 4 8 „Výdaje na audiovizuální informační materiály“ se využívají na výdaje související s provozním rozpočtem audiovizuálního oddělení, přímý přenos plenárních zasedání a schůzí parlamentních výborů prostřednictvím internetu a vytváření příslušného archivu materiálů, který zajistí občanům nepřetržitý přístup k těmto informacím. Podstatné zvýšení v tomto bodu v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015 bylo výsledkem několika nepředvídaných výjimečných akcí, které byly pokryty, rostoucího zájmu poslanců EP a nových televizních kanálů pro audiovizuální zařízení GŘ COMM.

54.

V roce 2016 zahrnovala výroba audiovizuálního materiálu 1 831 projektů na Europe by Satellite (plenární zasedání, schůze výborů, politické události atd.), fotografická služba byla využita u 4 009 akcí (z toho 2 094 žádostí poslanců) a bylo vyrobeno 1 841 rozhlasových projektů, 3 861 projektů Voxbox, 1 038 multimediálních a 2 106 televizních projektů. Systém Teletrax (218 kanálů, které představují 80 % evropské veřejnosti) monitoroval 208 kanálů, které použily obrazový materiál připravený příslušnými útvary Parlamentu. Tento obrazový materiál byl využit 66 251krát a měl celkovou délku 610 hodin.

55.

4 % zvýšení v bodu 3 2 1 0 „Získávání odborného poradenství pro služby parlamentního výzkumu, knihovnu a archiv“ oproti roku 2015 lze vysvětlit zvýšením poptávky (a nabídky) produktů výzkumných služeb, včetně jejich publikací, a nárůstem počtu uspořádaných akcí. Rovněž náklady na on-line zdroje informací byly vyšší, neboť nabídka je přizpůsobena tak, aby odpovídala potřebám poslanců, pokud jde o informace.

56.

Pokud jde o bod 3200 „Získávání odborného poradenství“, vyplývá snížení v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015 zejména z poradenství týkajícího se odložených a pozastavených IT projektů.

57.

Článek 4 0 0 se využívá pro politické skupiny a nezařazené poslance k úhradě výdajů na sekretariát, správních a provozních výdajů a na výdaje související s jejich politickou a informační činností. 3 % nárůst prostředků v tomto článku ve srovnání s rokem 2015 je způsoben především skutečností, že rok 2016 byl prvním plným rokem existence skupiny ENF (která byla ustavena dne 15. června 2015).

58.

Články 4 0 2 a 4 0 3 se týkají dotací, které jsou udělovány na podporu ročního programu činnosti politických stran nebo politických nadací na evropské úrovni. Politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského vědomí a k vyjadřování politické vůle občanů Unie (29). Politická nadace na evropské úrovni je „subjekt nebo síť subjektů, který(á) […] je přidružená k některé politické straně na evropské úrovni a svými činnostmi v rámci cílů a základních hodnot Evropské unie podporuje a doplňuje cíle této politické strany na evropské úrovni“  (30).

59.

Maximální možná míra spolufinancování evropských politických stran a nadací Evropským parlamentem činí 85 % způsobilých výdajů (31). Zvýšení v obou článcích v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015 je důsledkem rozhodnutí předsednictva o přidělení dotací.

60.

Poslanci mohou prostředky, které jsou jim přiděleny na parlamentní asistenci, využívat k zaměstnávání akreditovaných parlamentních asistentů (pracujících v Bruselu nebo ve Štrasburku) podle zvláštního statutu nebo místních parlamentních asistentů (32) (pracujících ve volebních obvodech poslanců na základě smluv podle vnitrostátního práva). U místních asistentů se prostředky využívají k úhradě faktur, mzdy a cestovních výdajů. U akreditovaných asistentů se prostředky využívají k úhradě platu, příspěvků a cestovních výdajů asistentů a výdajů souvisejících s externím odborným vzděláváním.

61.

Zvýšení prostředků v roce 2016 ve srovnání s rokem 2016 je důsledkem skutečnosti, že v návaznosti na rozhodnutí rozpočtového orgánu se zvýšilo finanční krytí parlamentní asistence od 1. ledna 2016 o 1 500 EUR měsíčně na poslance.

62.

K 31. prosinci 2015 pracovalo v Parlamentu 1 924 akreditovaných parlamentních asistentů, 2 247 místních asistentů mělo pracovní smlouvy s poslanci (z toho 68 prostřednictvím sdružení) a dále v Parlamentu působilo 685 poskytovatelů služeb (jiných než osoby pověřené prováděním plateb) a 731 osob pověřených prováděním plateb (z toho 34 prostřednictvím sdružení). Průměrný počet asistentů každého poslance činil 2,6 u akreditovaných asistentů a 3,0 u místních asistentů (33). V roce 2016 se počet místních asistentů zaměstnávaných jednotlivými poslanci velmi lišil a pohyboval se mezi 0 a 20. Přestože 122 poslanců do konce roku 2016 vůbec nevyužilo služeb místních asistentů, 19 poslanců přijalo ve svých členských státech v průběhu roku 2015 více než 10 zaměstnanců. 423 poslanců navíc nemělo na konci roku 2016 platnou smlouvu s poskytovateli služeb.

63.

Platby vztahující se k místním parlamentním asistentům mimo eurozónu byly v roce 2016 prováděny s použitím pevného směnného kurzu na celý rok mezi eurem a ostatními měnami (kurzu platného v prosinci 2015) v souladu s platnými předpisy.

64.

Na své schůzi dne 26. října 2015 přijalo předsednictvo řadu změn prováděcích opatření ke statutu poslanců. Tyto změny si vyžádaly přizpůsobení se novým postupům jak ze strany správních útvarů, tak poslanců. Nová ustanovení se začala uplatňovat v průběhu roku 2016.

65.

V roce 2016 představovala tato kapitola 0,02 % prostředků ve výši 420 000 EUR (400 000 EUR v roce 2015).

66.

Kapitoly této hlavy obsahují pouze předběžné prostředky, které je možné vynakládat pouze po předchozím převodu do provozní položky. Na tyto převody se zaměřuje část I této zprávy. Původní výše prostředků v této hlavě činila 6 000 000 EUR (v roce 2015 to bylo 11 700 000 EUR), což představuje 0,3 % celkového rozpočtu na rok 2016.

67.

V roce 2016 se podstatně zvýšil objem legislativní činnosti, jelikož se Parlament přiblížil polovině volebního období 2014–2019. Generální ředitelství Parlamentu pro parlamentní výzkumné služby, vnitřní politiky a vnější politiky poskytovala poslancům Evropského parlamentu a parlamentním výborům poradenství a odborné znalosti v jejich parlamentní práci. Pokračovala racionalizace a modernizace klíčových oblastí správy Parlamentu.

68.

Politicky významnou událostí v roce 2016 bylo referendum konané dne 23. června 2016 ve Spojeném království („hlasování o brexitu“). Předseda Evropského parlamentu zdůraznil, že dokud je Spojené království plnohodnotným členem Evropské unie, mají britští poslanci a zaměstnanci Evropského parlamentu zcela stejná práva a povinnosti jako všichni ostatní poslanci a zaměstnanci tohoto orgánu. Referendum mělo významný dopad na politická generální ředitelství, která byla vyzvána, aby celý proces sledovala a aby na základě zjišťovacích úkonů vypracovala analytické materiály s cílem posoudit dopad vystoupení Spojeného království na oblasti politiky a právní předpisy ve své oblasti působnosti.

69.

Rok 2016 rovněž poznamenalo zhoršení bezpečnostní situace a teroristické útoky. Dne 22. března 2016 došlo na bruselském letišti a na stanici metra Maelbeek blízko budov Parlamentu v Bruselu ke koordinovaným útokům. V období 22.–29. března 2016 byl zvýšen bezpečnostní stupeň v Parlamentu na „oranžovou úroveň“ a po zbytek roku zůstal na „žluté“ úrovni ve všech třech pracovních místech a v informačních kancelářích. Tento teroristický útok si vynutil okamžité posílení bezpečnostních opatření zejména v Bruselu, ale rovněž vedl k přezkumu činnosti Parlamentu s ohledem na tyto okolnosti.

70.

Níže uvedené sledované cíle a výsledky dosažené v roce 2016 vycházejí z priorit a rozhodnutí, která předsednictvo přijalo v roce 2016, ze směrů, které Parlament schválil ve svých rozpočtových usneseních a z cílů a výsledků projektového portfolia Parlamentu (34).

71.

Pohnuté bezpečnostní klima motivovalo k posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti s vnitrostátními orgány hostitelských zemí, zejména s belgickými orgány.

72.

Byla vytvořena pracovní skupina na vysoké úrovni pro bezpečnostní otázky, která má velmi omezený počet členů. Byly projednány dvě zásadní otázky: nezbytnost jasně definovat a dosáhnout shody ohledně evropské čtvrti a zřízení jednotného orgánu v rámci belgických orgánů pro zkoumání, sledování a provádění všech otázek souvisejících s bezpečností této čtvrti. Byly řešeny také další, obecnější otázky, například pokrytí kamerovým systémem, zvláštní bezpečnostní opatření při akcích odehrávajících se na veřejném prostranství, formální přijetí dohody ohledně přítomnosti policistů a vojáků, a to včetně situací minimálního pohotovostního stupně, a bezpečnostní screening externích poskytovatelů služeb zaměstnávaných evropskými orgány. Bylo dosaženo dohody s vnitrostátními orgány ohledně těchto konkrétních otázek.

73.

Předsednictvo dne 9. března 2015 schválilo projekt iPACS (integrated Physical Access Control System – integrovaný kontrolní systém fyzického přístupu) s cílem získat nové bezpečnostní technologie, a zlepšit tak bezpečnost Parlamentu prostřednictvím moderních integrovaných, neinvazivních technologií, které by byly schopné přizpůsobit se budoucím technologickým změnám.

74.

V souladu s rozhodnutím předsednictva byl sestaven plán postupného zavádění na všech třech pracovních místech, které bude podle odhadů trvat celkem pět let.

75.

Zavádění tohoto projektu bylo zahájeno již během rozpočtového roku 2015, kdy byla dokončena nabídková řízení na získání nástrojů IT a odborných zkušeností.

76.

Během rozpočtového roku 2016 byla dokončena nabídková řízení na technické vybavení.

77.

Předsednictvo navíc požádalo o posílení bezpečnosti a změnu organizace u vstupů do všech budov Parlamentu na všech třech pracovních místech na základě nové koncepce bezpečnosti. V této souvislosti je třeba poznamenat, že všechny vstupy do různých budov Parlamentu v Bruselu, které byly renovovány v letech 2015–2016, byly při té příležitosti vybaveny novým vybavením pro kontrolu přístupu a byly integrovány do nového centrálního systému iPACS.

78.

Během roku 2017 se postupně začnou vyrábět nové průkazy vybavené novou zabezpečenou technologií, což znamená jen drobné zpoždění oproti původnímu harmonogramu jejich zavedení. K tomuto zpoždění došlo v důsledku rozhodnutí vybavit průkazy elektronickým čipem poslední generace a dostupnosti této špičkové technologie na trhu.

79.

Počínaje rokem 2014 přijalo předsednictvo řadu rozhodnutí, jejichž cílem bylo přizpůsobit úroveň bezpečnosti a ochrany budov Parlamentu novým druhům rizik, neboť tyto budovy byly získány a postaveny před rozšířením terorismu. V dubnu 2016 předsednictvo schválilo celkovou aktualizaci veškerých zabezpečovacích prací a investic v oblasti bezpečnosti schválených předtím pro Brusel a Štrasburk a také jejich plánování na roky 2016–2017.

80.

Zároveň také předsednictvo schválilo řadu opatření, jejichž cílem je posílit bezpečnost a ochranu hlavních budov Parlamentu v Bruselu a Štrasburku proti rizikům násilného vniknutí nebo útoku, a to tím, že se kolem nich vytvoří vnější ochranný perimetr.

81.

Předsednictvo tudíž požádalo o posílení bezpečnosti a změnu organizace u vstupů do všech budov Parlamentu na všech třech pracovních místech na základě nové koncepce bezpečnosti, která může zaručit bezpečné a klidné pracovní prostředí pro parlamentní činnosti a zároveň zachovat otevřenost vůči občanům, která je pro Parlament typická.

82.

Na své schůzi dne 11. dubna 2016 přijalo předsednictvo návrh na internalizaci přepravní služby pro poslance. Hlavním cílem internalizace je zlepšení bezpečnosti poslanců, jelikož Parlament bude schopen provádět bezpečnostní prověrky řidičů předtím, než je zaměstná, a zajišťovat neustálé školení a monitorování svých zaměstnanců. Nábor nových řidičů jako smluvních zaměstnanců byl zahájen počátkem roku 2017.

83.

Rok 2016 byl prvním rokem, kdy plně fungovala výzkumná služba pro poslance z hlediska zaměstnanecké složky, míry specializace a rozsahu produktů a služeb poskytovaných poslancům. Kromě zodpovězení řady dotazů od poslanců a jejich kanceláří vypracovala výzkumná služba také rostoucí řadu publikací pro poslance a Parlament jako celek, přičemž všechny měly být jasné, obsahově bohaté, přístupné a snadno srozumitelné.

84.

Existuje několik druhů publikací, které se liší délkou a podrobností. „Stručný přehled“ poskytuje jedno až dvoustránkové shrnutí určitého tématu, zatímco „stručné sdělení“ poskytuje poněkud podrobnější přehled o určité politice, záležitosti nebo právním předpisu a může mít až dvanáct stran. Mnohem komplexnější a podrobnější analýzu téhož poskytují „hloubkové analýzy a studie“. Výzkumná služba pro poslance vypracovala v roce 2016 celkově 746 tištěných publikací, z nichž bylo 330 stručných přehledů, 384 stručných sdělení a 32 hloubkových analýz a studií.

85.

Výzkumná služba pro poslance také úzce spolupracuje s oběma poradními výbory EU – Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů –, jak předpokládají dohody o spolupráci podepsané s těmito výbory v roce 2014, a poskytuje těmto orgánům služby tím, že zodpovídá konkrétní žádosti o výzkum a podporu v jiných formách. V roce 2015 a 2016 poskytla zhruba 150 takovýchto dokumentů, jak předpokládají příslušné dohody.

86.

Knihovna Parlamentu poskytuje kromě tradičních knihovnických služeb poslancům a zaměstnancům také elektronický a internetový přístup k velmi široké řadě informačních zdrojů, včetně řady předplacených deníků, databází a zpravodajských a jiných informačních zdrojů.

87.

Dále vzniklo na konci roku 2015 nové oddělení zabývající se komparativním právem, které úspěšně zahájilo proces budování referenční sbírky v této oblasti, a to fyzicky i elektronicky, a navazování kontaktů se srovnatelnými knihovnami po celém světě. V listopadu 2016 uspořádalo důležitou konferenci na téma role ústavních soudů ve víceúrovňové správě. Zároveň toto oddělení vydalo sedm studií o ústavních soudech v různých státech EU i mimo EU a o Soudním dvoře Evropské unie.

88.

V roce 2016 se podstatně zvýšil objem legislativní činnosti, jelikož se Parlament přiblížil polovině volebního období 2014–2019. To vedlo ke značnému zvýšení objemu výstupů v oblasti posuzování dopadů a celoevropského přínosu ve srovnání s předchozími roky.

89.

V roce 2016 bylo zveřejněno sedm zpráv o „nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu (35)“, např. ohledně dokončení jednotného trhu, ekonomiky sdílení, odolnosti bankovní unie, integrovaného výzkumného prostoru, organizované trestné činnosti a korupce a nákladů na hraniční kontroly v schengenském prostoru („náklady vyplývající z neexistence schengenského prostoru“). V roce 2016 bylo dokončeno pět „posouzení celoevropského přínosu“ na různá témata, včetně mechanismu EU pro právní stát a základní práva, přeshraniční uznávání adopcí a koordinace politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v EU. Dále byla zveřejněna dvě stručná sdělení o činnostech, při nichž vzniká evropská přidaná hodnota, jež zdůrazňují přidanou hodnotu stávajících politik EU, a to na téma společné bezpečnostní a obranné politiky a rozvojové politiky EU.

90.

Legislativní činnost Komise dosáhla v roce 2016 plného tempa, takže byl v tomto roce zaznamenán velmi významný nárůst počtu legislativních návrhů předložených Parlamentu a následně i počtu posouzení dopadů ze strany Komise vyžadujících schválení: administrativa Parlamentu vypracovala 36 prvotních vyhodnocení, což je téměř třikrát více než v roce 2015.

91.

Nová pravidla pro zprávy o provádění přijatá Konferencí předsedů v dubnu 2016 navíc přispěla k výraznému navýšení počtu „posouzení uplatňování v Evropě“: v roce 2016 bylo takových posouzení vypracováno 13.

92.

V průběhu roku byla uskutečněna celá řada výhledových studií, seminářů a jiných činností na žádost výboru pro hodnocení vědecko-technických možností (STOA) složeného z 25 poslanců Evropského parlamentu nominovaných devíti parlamentními výbory. V této oblasti bylo v roce 2016 vypracováno deset publikací, které byly zveřejněny na internetových stránkách Parlamentu.

93.

V dubnu 2015 bylo také vytvořeno nové oddělení odpovědné za sledování celosvětových trendů; jeho úkolem je odhalit, sledovat a analyzovat střednědobé a dlouhodobé celosvětové trendy – především změny v mezinárodním ekonomickém, sociálním a politickém prostředí –, které mohou mít v nadcházejících letech vliv na Evropskou unii. O těchto trendech a jejich možných dopadech na politiky informuje poslance prostřednictvím stručných sdělení a seminářů. Mezi tyto publikace patří nová publikace nazvaná Global Trendometer, která má být vydávána nejméně dvakrát ročně a má analyzovat změny, které mohou být potenciálně důležité pro Unii. Během roku 2016 bylo zveřejněno první stručné sdělení tohoto oddělení nazvané „Migrace a EU: dlouhodobá perspektiva“ a po něm následovalo první vydání nové publikace Global Trendometer.

94.

V roce 2016 proběhla řada legislativních a nelegislativních činností. Kromě obvyklých klíčových činností během legislativní fáze věnovaly výbory a sekretariáty výborů i nadále značnou část svého času sestavování interinstitucionálního programu, konzultacím a kontrole. V této souvislosti bylo v roce 2016 uspořádáno 391 schůzí parlamentních výborů a 125 třístranných jednání.

95.

Především byly poskytnuty rozsáhlé odborné poznatky a podpora pro přípravu postoje Parlamentu k vůbec prvnímu návrhu na revizi víceletého finančního rámce (VFR) pod vedením Rozpočtového výboru a se zapojením velkého množství zainteresovaných stran. To umožnilo provést podrobnou analýzu fungování stávajícího VFR a přijmout rozsáhlou zprávu s pokyny, které umožnily širokou diskusi a poskytly hodnotný materiál k návrhu Komise.

96.

V roce 2016 byly také poskytnuty značné odborné poznatky pro revizi jednacího řádu prostřednictvím pracovní skupiny hlavního příslušného výboru AFCO a prostřednictvím administrativního projektového týmu vytvořeného na podporu jeho práce.

97.

Dne 13. dubna 2016 byla podepsána nová interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů. Administrativa Parlamentu podstatně a s úspěchem přispěla k přípravě na jednání a po podpisu této dohody aktivně pracuje na jejím provádění a následných krocích.

98.

Velmi podstatná část odborných poznatků potřebných pro práci výborů se zpracovává v rámci Parlamentu a tento podíl v posledních letech roste. V roce 2016 bylo vypracováno zhruba 382 interních studií a stručných podkladů, včetně zhruba 100 aktualizací již existujících dokumentů (v roce 2015 to bylo 352 a v roce 2014: 218).

99.

Pět výborů a podvýborů v oblasti vnějších politik rozvíjelo v roce 2016 posílenou kontrolu a monitorování zahraniční politiky EU mimo jiné prostřednictvím kontroly používání finančních nástrojů a širšího rozpočtového dohledu, pravidelných výměn názorů s místopředsedkyní Komise/vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, s komisaři odpovědnými za vnější vztahy, ESVČ (36) a vysokými úředníky Komise odpovědnými za klíčové zeměpisné a odvětvové otázky. V legislativní oblasti sehrávají výbory důležitou roli při práci vyjednávacího týmu Evropského parlamentu na řadě třístranných jednání, a to i v citlivých otázkách (např. nařízení o konfliktních minerálech, aktualizované nařízení proti mučení);

100.

Parlament se také účastní interinstitucionálních jednání o podmínkách spolupráce a sdílení informací v souvislosti s mezinárodními dohodami. Navíc byla dále provedena praktická ujednání o přístupu k dokumentům souvisejícím s TTIP, což umožnilo zpracovat značný počet dokumentů a poskytlo bezprecedentní přístup k dokumentům týkajícím se probíhajících obchodních jednání.

101.

Administrativa Parlamentu taktéž uplatnila administrativní dohodu, které bylo dosaženo s ESVČ v oblasti sdílení politických zpráv, mimo jiné prostřednictvím zřízení zabezpečené čítárny a jejího každodenního řízení a také prostřednictvím používání zabezpečeného přenosu emailů.

102.

V souvislosti s meziparlamentními delegacemi byla věnována zvláštní pozornost dalšímu konzistentnímu uplatňování pracovních metod a postupů v oblasti kontroly zavedených v roce 2015 a přepracovaných počátkem roku 2016.

103.

Cílem bylo zajistit účinné posouzení a monitorování mezinárodních dohod, míry uplatňování finančních nástrojů EU, dopadu programů a projektů financovaných EU, opatření v návaznosti na doporučení vydaná volebními pozorovatelskými misemi, situace lidských práv a monitorování právních předpisů, které se připravují nebo jsou již platné. Během daného referenčního období bylo vypracováno celkem 66 podrobných zpráv z misí, zvaných též formuláře pro předložení údajů, přičemž většina z nich se zaměřila na monitorování mezinárodních dohod (23) a finančních nástrojů (16), na lidská práva (14), opatření v návaznosti na doporučení vydaná volebními pozorovatelskými misemi (7) a dopad platných nebo připravovaných právních předpisů (6). Dále byly vypracovány pokyny ad hoc s cílem zjednodušit přípravu a předávání formulářů pro předložení údajů a zlepšit další aspekty práce delegací (včetně sběru údajů pro statistické účely).

104.

Tematická sekce zabývající se vnějšími politikami pokračovala ve své komunikační činnosti tím, že zveřejňovala své publikace na internetových stránkách EP Think Tank, společných internetových stránkách tematických sekcí a také přispívala k měsíčním přehledům činností tematických sekcí. V červnu 2016 navíc zahájila vydávání vlastního informačního bulletinu.

105.

S cílem dále rozvinout vazby na akademickou komunitu a think tanky a příslušné mezinárodní organizace uspořádala tematická sekce 13 neformální setkání zaměřených na tvorbu politik (tzv. policy hubs), dvě diplomatická fóra a dva kulaté stoly. Posílila spolupráci a výměnu informací s odděleními pro politické záležitosti a veřejnou diplomacii v rámci NATO a z neformálních setkání na úrovni poradců učinila pravidelnou (pololetní) záležitost.

106.

Většinu činností týkajících se podpory demokracie uspořádala v šesti prioritních zemích stanovených skupinou pro podporu demokracie a koordinaci voleb (Ukrajina, Moldavsko, Tunisko, Maroko, Tanzanie a Myanmar) a v prioritním regionu (západní Balkán a Turecko). V roce 2016 proběhlo devět volebních pozorovatelských misí (Uganda, Peru, Mongolsko, Zambie, Gabon, Jordánsko, Gruzie, Moldavsko a Ghana).

107.

V březnu 2016 uspořádal Evropský parlament ukrajinský týden – třídenní akci v souvislosti se zahájením činností v oblasti budování kapacit s Verchovnou radou. Programu se zúčastnilo 80 poslanců a vedoucích pracovníků. V návaznosti na ukrajinský týden podepsal Evropský parlament s Verchovnou radou memorandum o porozumění s cílem vybudovat úzké partnerství v oblasti budování kapacit se zemí, která je pro Evropský parlament hlavní politickou prioritou.

108.

Podpůrný program pro parlamenty západního Balkánu a Turecka v roce 2016 poskytoval semináře o budování kapacit v řadě politických oblastí, např. imigrace a azylová politika nebo zákaz diskriminace osob se zdravotním postižením. Tento program posílil parlamentní dialog a zvýšil vlastní odpovědnost na regionální úrovni. Poslanci a zaměstnanci parlamentů v zemích, které se připravují na rozšíření EU, se seznámili s politikami a rozhodovacími procesy EU prostřednictvím diskusí se zúčastněnými poslanci, což jim pomohlo pochopit a respektovat hodnoty EU a kritéria pro přistoupení.

109.

Cílem projektu e-Parlament je poskytnout poslancům nástroj pro vypracovávání zpráv a jejich začlenění do výrobního řetězce legislativního textu. Zabývá se také změnou designu aplikací pro plenární zasedání. V průběhu roku 2016 bylo dokončeno spuštění doslovného zápisu a řídící rada pro e-Parlament schválila pracovní program do roku 2019 (konec volebního období).

110.

Další projekt (ICT4MEPs) zlepšuje služby IKT pro poslance EP a jejich zaměstnance v jejich volebních obvodech tím, že poskytuje širší přístup ke zdrojům a aplikacím EP. První fáze tohoto projektu byla zavedena v říjnu 2016 a zajišťuje řízení přístupu až 1 000 místních asistentů. Navíc bylo ve všech 28 členských státech aktivováno mezinárodní zelené telefonní číslo, které nabízí širokou škálu podpory pokrývající všechny časové zóny EU, a to v angličtině, francouzštině a němčině. Cílem je nabízet od roku 2017 celou řadu dalších služeb, které budou dostupné i mimo prostory Evropského parlamentu. V roce 2016 byly systémy přístupné i mimo prostory EP doplněny o nové prvky, např. možnost změny hesla.

111.

Ve sdělení generálního tajemníka ze dne 30. listopadu 2016 jsou shrnuty hlavní projekty a aktivity v oblasti komunikace a přijímání návštěvníků, které proběhly od konce roku 2014. Tyto projekty a aktivity proběhly nad rámec každodenních aktivit v oblasti komunikace. Jsou výrazně zaměřeny na posílení strategie Parlamentu pro přijímání návštěvníků, vztahů se sdělovacími prostředky, poskytování odborných poznatků poslancům a stále se rozšiřující strategii navazování kontaktů s významnými šiřiteli informací v členských státech.

112.

Co se týče snah o přizpůsobení způsobu komunikace měnícímu se mediálnímu prostředí, sledoval Parlament pozorně změny mediálních činností a celkový přístup spočívající v posunu od zpravodajství zaměřeného na určitou platformu ke zpravodajství zaměřenému na určitá témata nebo publikum.

113.

Internetové stránky Parlamentu poskytují celou řadu informací občanům, poslancům, zaměstnancům, sdělovacím prostředkům, zúčastněným stranám a návštěvníkům a nejmodernější on-line nástroje umožňují lepší on-line komunikaci. V této souvislosti byla v roce 2016 zahájena reorganizace internetové stránky EP News.

114.

Také reforma EuroparlTV byla předmětem několika sdělení pracovní skupině předsednictva pro informační a komunikační politiku a v současné době je v závěrečné fázi. Po provedení několika studií a hodnocení začalo oddělení Parlamentu pro výrobu videomateriálů vyrábět lépe cílené materiály, přičemž před jejich výrobou probíhá analýza distribučních kanálů a publika, aby se zvýšila úspěšnost a přijetí těchto videomateriálů.

115.

Bylo projednáno sdělení týkající se úzkých vztahů s novináři díky řadě každodenních aktivit a produktů tiskových referentů EP a při té příležitosti bylo připomenuto, že hlavním cílem tiskových aktivit EP je zvýšit viditelnost EP.

116.

Byla posílena spolupráce mezi sekretariáty výborů a informačními kancelářemi EP, aby bylo možno navázat systematičtější dialog se zúčastněnými stranami o legislativních záležitostech, které se projednávají v Evropském parlamentu, v rámci projektu dialogu se zúčastněnými stranami. Cílem tohoto projektu je přimět zúčastněné strany v členských státech k větší aktivitě a zapojit je do legislativního procesu Evropského parlamentu prostřednictvím aktivního dialogu se zpravodaji.

117.

Dalším důležitým prvkem byl inovativní způsob, jak navázat kontakt se školami v členských státech EU prostřednictvím programu „vyslanci do škol“. Cílem projektu je vytvořit stále rostoucí síť škol, které budou v kontaktu s Evropským parlamentem, jeho poslanci a informačními kancelářemi EP. Školy, které projeví zájem o tuto spolupráci, se musí do sítě přihlásit a poté používat výukové aktivity, které zvyšují povědomí o evropské parlamentní demokracii a evropských občanských hodnotách. Pracovní skupina schválila pilotní fázi tohoto projektu, která byla zahájena ve školním roce 2015/2016 v šesti členských státech, a hodnocení výsledků bylo pozitivní. Předsednictvo poté dne 3. října 2016 schválilo spuštění programu „vyslanci do škol“ ve všech členských státech.

118.

Evropský parlament usiluje o zlepšení zážitku z návštěv prostor EP v Bruselu a ve Štrasburku i v informačních kancelářích EP v členských státech. V posledních letech bylo třeba zavést účinné, informativní a koherentní mechanismy přijímání návštěvníků a další zařízení pro všechny návštěvníky v různých prostorách Parlamentu. V roce 2016 Parlament dále usiloval o zlepšení nabídky pro návštěvníky v Bruselu, Štrasburku a v informačních kancelářích v souladu se strategií pro přijímání návštěvníků přijatou předsednictvem dne 27. dubna 2015.

119.

Mezi konkrétní návštěvnické projekty patří Dům evropských dějin, jehož stavební práce byly dokončeny v roce 2016 a otevření je plánováno na květen 2017. Z koncepčního a akademického hlediska poskytne intelektuálně přesný, ale nový pohled na dějiny evropského kontinentu z různých úhlů, především ale z evropského, a ne národního hlediska. Z muzejního hlediska plní Dům evropských dějin bezprecedentní úkol vybudovat zásadní novou sbírku úplně od začátku.

120.

Od konce roku 2016 se v budově Atrium v Bruselu nachází nové uvítací místo pro skupiny návštěvníků. Hlavním cílem tohoto projektu je lépe řídit toky návštěvníků, které se očekávají po otevření Domu evropských dějin. Skupinám návštěvníků, které přicházejí navštívit Evropský parlament, poskytuje vstřícný a přátelský první kontakt. Prostor pro přijímání návštěvníků zaručuje příjemný a bezpečný vstup návštěvníků do prostor Parlamentu.

121.

Koncepci centra pro přijímání návštěvníků „Station Europe“ schválilo předsednictvo na své schůzi dne 18. května 2015 a byla realizována v roce 2016. Tento projekt spočíval v přeměně budovy bývalého Lucemburského nádraží (BQL) v orientační bod pro trasu návštěvníků v Evropském parlamentu s interaktivními a uživatelsky přátelskými aplikacemi, a v přeměně jeho prvního podlaží v prostor pro organizaci akcí a recepcí.

122.

Projekt návrhu spolupráce s belgickými orgány, pokud jde o využívání domu umělce Wiertze a jeho zahrady, byl předsednictvu předložen na jeho schůzi dne 8. června 2015. Wiertzova zahrada leží bezprostředně u budovy Paul-Henri Spaak a je snadno dostupná od hlavního vchodu do Parlamentu. Předsednictvo pověřilo generálního tajemníka úkolem zahájit předběžné rozhovory s belgickou institucí Musées royaux des Beaux-Arts, která řídí Wiertzovo muzeum, a se Správou belgických budov (Régie des bâtiments de Belgique), která spravuje budovy muzea; těchto rozhovorů o možném využití zahrady a bývalého domu umělce se zúčastní předsedové a spolupředsedové pracovní skupiny pro informační a komunikační politiku a pracovní skupiny pro budovy, dopravu a ekologický Parlament. Projekt pokračoval v roce 2016 a belgický stát navrhl Parlamentu podepsání dlouhodobé nájemní smlouvy na 50 let za symbolickou cenu 1 euro.

123.

Dalším významným projektem, který začíná nabírat konkrétní podobu, je modernizace veřejně přístupných uvítacích prostor informačních kanceláří EP, která byla zahájena v roce 2016 otevřením center „Europa Experience“ v Berlíně a v Lublani (2017), přičemž brzy bude následovat modernizované zařízení ve Štrasburku.

124.

Parlament podporuje kontakt s občany prostřednictvím pravidelných a nepravidelných akcí, např.:

125.

Filmová cena LUX má dvojí cíl: zlepšit cirkulaci evropských filmů v Evropě a rozpoutat celoevropskou diskusi o společenských otázkách. Za tímto účelem cena podporuje distribuci tří soutěžních filmů tím, že je opatří titulky ve 24 úředních jazycích EU a pro každou zemi je ke každému z těchto filmů vytvořena digitální kopie. Dne 10. října 2016 proběhly oslavy desátého výročí ceny LUX.

126.

Evropský parlament podporuje lidská práva prostřednictvím každoročního udělení Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, která byla zřízena v roce 1988. Cena je udělována osobnostem, které výjimečným způsobem přispěly k boji za lidská práva na celém světě; upozorňuje na případy porušování lidských práv, podporuje laureáty a pomáhá jim v jejich úsilí. Držitelkami ceny za rok 2016 jsou Nádija Murád Básí Táhá a Lamjá Hadží Bašárová, které přežily sexuální zotročení tzv. Islámským státem (IS) a staly se hlasem žen, které se staly oběťmi sexuálního násilí ze strany IS. Veřejně vystupují na podporu jezídské komunity v Iráku, náboženské menšiny, na níž bojovníci IS páchají genocidu.

127.

Od roku 2008 uděluje Parlament každoročně Cenu evropského občana projektům a iniciativám, které usnadňují přeshraniční spolupráci nebo podporují vzájemné porozumění v EU. Tato cena má symbolickou hodnotu a jejím cílem je také vyslovit uznání práci osob, které svou každodenní činností podporují evropské hodnoty. V roce 2016 ocenil Evropský parlament 50 osob a organizací z 26 států EU. Po slavnostním předávání ceny v jednotlivých státech následovalo hlavní předávání ceny v říjnu 2016 v Bruselu.

128.

Oddělení pro žádosti občanů o informace (AskEP) zodpovídá žádosti veřejnosti o informace týkající se Parlamentu a obecně záležitostí EU. V letech 2014–19 zaznamenal Parlament značný nárůst počtu žádostí o informace, zejména v důsledku zjevně koordinovaných kampaní týkajících se určitých záležitostí. Oddělení samozřejmě odpovídá na žádosti v úředním jazyce, v němž občan napsal svůj dopis či email. V roce 2016 obdrželo oddělení 8 967 individuálních dopisů nebo emailů od občanů a 82 923 žádostí v rámci organizovaných kampaní.

129.

Na speciálně vyvinuté platformě nazvané AskEP.net v rámci internetových stránek Parlamentu je k dispozici řada odpovědí na často kladené dotazy – v současné době se týkají zhruba 50 témat. Zároveň se pracuje na instalaci interaktivního terminálu pro záležitosti občanů v Parlamentariu.

130.

V roce 2016 byl zahájen nový víceletý pracovní program pro granty v oblasti komunikace, který na období 2016–2019 pokrývá dvě oblasti – sdělovací prostředky a akce. Spočívá ve spolufinancování projektů vybraných prostřednictvím výzvy k předkládání projektů v souladu s finančním nařízením; tyto projekty mají být zaměřeny na zvyšování povědomí o roli EP, jeho pravomocích a politické povaze, šíření informací o EP a jeho činnostech a rozšiřování znalostí a porozumění třem pilířům, na nichž je fungování EP založeno: politika, politiky a hodnoty.

131.

Granty v oblasti sdělovacích prostředků (televize, rádio, internet) jsou poskytovány na základě víceletých dohod o partnerství s omezeným počtem sdělovacích prostředků v členských státech, které mají určitou minimální kapacitu dosahu, zatímco granty v oblasti akcí se poskytují přímo způsobilým organizacím v členských státech. V kategorii sdělovacích prostředků bylo v roce 2016 uzavřeno 102 partnerství a uděleno 48 grantů v celkové výši 3,9 mil. EUR, přičemž celkový počet žádostí byl 79. V kategorii akcí bylo v roce 2016 uděleno 18 grantů v celkové výši 0,8 mil. EUR, přičemž celkový počet žádostí byl 64.

132.

V říjnu 2016 předsednictvo vydalo rozhodnutí o revizi pravidel upravujících výplatu finančních příspěvků skupinovým návštěvám pod záštitou poslanců, aby se zvýšila transparentnost a odpovědnost v celém procesu.

133.

Politika v oblasti budov je dlouhodobou politikou, která nesleduje roční rytmus evropského rozpočtu. Aby mohlo být z dlouhodobého hlediska dosaženo nejlepších možných výsledků, je třeba plánovat pět až deset let dopředu a přitom zohledňovat budoucí potřeby, které se mohou objevit v nadcházejících 20–25 letech. Projekty v oblasti budov často vyžadují financování na několik let; řádné finanční řízení tudíž vyžaduje dobré plánování.

134.

Již od rozhodnutí Evropské rady o sídlech orgánů EU, které bylo přijato v Edinburghu v roce 1992, je hlavní politikou Parlamentu v oblasti investic do infrastruktury nákup budov. Naproti tomu renovace budov je relativně novou činností, která vzhledem ke zastarávání budov Parlamentu bude stále důležitější. V nadcházejících letech se očekávají rozsáhlé renovace velkých budov, jako je budova Paul-Henri Spaak.

135.

Předsednictvo bude muset přijmout rozhodnutí ohledně renovace budovy Paul-Henri Spaak a souvisejících opatření.

136.

Během roku 2016 pokračovaly následující stavební projekty ve třech hlavních pracovních místech a v informačních kancelářích:

137.

V červnu 2014 se zhruba 1 000 zaměstnanců přestěhovalo do budovy na Square de Meeûs, ačkoliv její majitel ještě nedokončil stavební práce. Jednalo se o důležitou etapu, která umožnila poskytnutí dalších prostor v hlavních budovách Parlamentu politickým skupinám, a díky ní nebylo nutné zásadní stěhování kanceláří poslanců během volebního období.

138.

V období od přestěhování v červnu 2014 do dubna 2016 byly dokončeny stavební práce, které byly odpovědností majitele. Došlo k dohodě s majitelem, podle níž Parlament budovu dočasně převzal, byla stanovena cena za pronájem budovy od června 2014 a vstup smlouvy o užívání v platnost. Tuto dohodu schválilo předsednictvo na své schůzi dne 14. prosince 2015; smlouva o užívání uzavřená na dvanáct let byla již schválena v roce 2013.

139.

V roce 2016 byla dokončena první fáze stavby budovy Martens a na konci června 2016 byla budova předána Parlamentu. V rámci probíhající druhé fáze projektu řeší Parlament zařízení a úpravy budovy. Poté bude následovat třetí fáze, během níž proběhne instalace nábytku a vybavení. Podle plánu by tyto činnosti měly být dokončeny a budova by měla být hotová v první polovině roku 2018.

140.

Předsednictvo na své schůzi dne 7. října 2015 pověřilo generálního tajemníka, aby dokončil jednání o podpisu dlouhodobé smlouvy o užívání nového centra odborné přípravy. Za tím účelem bude zbourána stávající budova Montoyer 63, která je z technického hlediska zastaralá, a centrum odborné přípravy bude vybudováno na jejím místě. Počátkem roku 2016 byla podepsána smlouva o užívání na 21 let. Během 24 měsíců, kdy bude probíhat stavba centra odborné přípravy, bude od stejného poskytovatele dočasně pronajata budova Belmont Court.

141.

Předsednictvo na své schůzi dne 12. září 2016 rozhodlo, že využije možnosti odkoupit budovu Montoyer 75 za cenu 1 euro. V roce 2005 Parlament podepsal smlouvu o dlouhodobém pronájmu s možností budovu odkoupit v případě, že nájemní splátky za desetileté období pokryjí cenu budovy.

142.

Předsednictvo na své schůzi dne 11. listopadu 2016 schválilo rozšíření jeslí Wayenberg. Tyto jesle byly původně otevřeny v roce 2005 a majitelem prostor je Parlament. Podle plánu by práce na rozšíření měly být dokončeny v roce 2019.

143.

V roce 2016 proběhlo provizorní předání budovy Eastman, v níž sídlí Dům evropských dějin. Z architektonického hlediska projekt vycházel ze stávající budovy, která nebyla původně muzeem, a přeměnil ji v příklad nejmodernější současné architektury a designu poskytující vhodné prostředí pro významné nové muzeum.

144.

Nemovitostní politika Parlamentu v Lucemburku se soustřeďuje zejména na projekt KAD (Konrad Adenauer). Díky nové budově KAD se aktivity v Lucemburku soustředí do jednoho komplexu budov s cílem racionalizovat náklady. Projekt sestává ze dvou fází: stavby východního křídla a stavby západního křídla. Dokončení prací na východním křídle je plánováno na rok 2018 a dokončení prací na západním křídle na rok 2021. Podle rozhodnutí předsednictva ze dne 6. července 2015 bude rozhodnutí o budoucnosti staré budovy KAD ponecháno na nové volební období. Stejně jako v předchozích letech povolil Rozpočtový výbor v roce 2016 převod na konci roku na předběžné financování projektu. Tento převod činil 53,5 mil. EUR (viz oddíl I. H. týkající se převodů).

145.

Dokud nebude k dispozici nová budova KAD, je nutno prodloužit pronájem budovy GEOS. Proto bylo vyjednáno prodloužení do konce roku 2018.

146.

Budova Havel byla postavena v roce 1955 a byla majetkem Rady Evropy. V roce 2012 ji koupil Parlament, který ji nechal úplně renovovat, aby odpovídala platným normám. Projekt sestává ze dvou částí: renovace budovy jako takové a spojovací pasáže k budově PFLIMLIN a úpravy okolí. Projekt v roce 2016 velmi pokročil a podle předpokladů bude možno budovu využívat od jara 2017.

147.

Ve Štrasburku rovněž probíhá výstavba Parlamentaria v rámci modernizace uvítacích prostor. Stavební práce byly zahájeny v roce 2016 a pokračují dobře. Otevření je plánováno na rok 2017.

148.

V Berlíně byly v roce 2016 dokončeny práce na výstavbě mini-Parlamentaria – zvaného „Europa Experience“ – v přízemí Evropského domu. Expozice „Europa Experience“ byla otevřena v květnu 2016 a návštěvníkům nabízí možnost zjistit více informací o evropských politikách.

149.

Konkrétní úpravy na novém Domě Evropy v Lublani byly dokončeny dne 27. září 2016. Při této příležitosti byly ve veřejném prostoru nainstalovány interaktivní prvky „Europa Experience“, aby byl tento prostor přitažlivější. Příslušná oddělení se do nových prostor přestěhovala v polovině října 2016.

150.

V případě Domů Evropy ve Varšavě, Paříži a Barceloně byly v průběhu roku 2016 podepsány dodatky o prodloužení nájmu.

151.

V roce 2016 byly dokončeny práce na rozšíření kapacity Domu Jeana Monneta v Bazoches a zlepšení úrovně jeho vybavení. Parlament bude tuto budovu více využívat pro účely řady důležitých vzdělávacích a rozvojových programů i jiných akcí.

152.

Bylo zavedeno víceleté plánování servisních činností a činností údržby. Za rok 2016 lze zmínit některé významné skutečnosti:

153.

V Bruselu v současnosti probíhá studie možných zlepšení využívání výtahů a vertikálního pohybu uživatelů budovy Spinelli, dále lze uvést dokončení první fáze renovace elektroinstalace v budově Wiertz, renovaci kotelny v budově Remard a nezbytné úpravy kotelny v budově Spaak, které zajistí další provoz. Byla dokončena renovace rozvodny vysokého napětí v Atriu. Byly zahájeny přípravné práce v souvislosti s výzvou k předkládání nabídek na modernizaci instalací centrálního technického řízení a detekce požáru.

154.

Ve Štrasburku mezi nejvýznamnější provedená opatření patřily modernizace kanceláří a výměna tepelných čerpadel v budově Weiss a dále renovace systémů požární bezpečnosti a centrálního technického řízení v budově Madariaga.

155.

V návaznosti na poškození stropu v hlavním jednacím sále ve Štrasburku a na jeho okamžitou rekonstrukci v roce 2008 provedl Parlament preventivní kontrolu stropů v nejdůležitějších sálech a místnostech a v místech s největším pohybem osob v budově Weiss. Na základě těchto kontrol byly zjištěny některé nedostatky a odchylky od stavebních norem a předpisů. Parlament podal žalobu na svého pojistitele a na podniky, které se na realizaci děl vykazujících vady podílely, subjekty odpovědné za zhotovení díla a stavbyvedoucí a na stavební dozor. Vzhledem k tomu, že se jedná o mimořádně odbornou záležitost, ustavil soud sbor tří expertů, aby určili příčiny těchto neshod a vyčíslili škody, které Parlamentu vznikly. Tento sbor expertů se zabýval i dalším zjištěným problémem: špatným stavem ochrany kovové konstrukce střechy budovy. Experti dokončili své šetření 31. března 2016, načež mohlo být zahájeno soudní řízení buď za účelem dosažení smírného vypořádání, nebo za účelem vydání soudního rozhodnutí. Díky uzavření technických aspektů mohly v roce 2016 proběhnout hlavní práce, které budou dokončeny v roce 2017.

156.

Pokud jde o činnosti údržby v Lucemburku, optimalizace úklidových služeb a uzavření dvou nových smluv na úklidové služby a údržbu zeleně přinesly v letech 2015 a 2016 značné úspory v porovnání s rokem 2014 (zahájení optimalizace služeb). Vstup smlouvy na hrubé a dokončovací práce v platnost v únoru 2016 umožnil zvýšení kvality služeb, zkrácení reakční doby, snížení cen a zjednodušení správy.

157.

Evropský parlament si je vědom své povinnosti dlouhodobě přispívat k udržitelnému rozvoji, a to nejen prostřednictvím své politické úlohy a své role v legislativních procesech, ale také v kontextu své běžné činnosti a v kontextu rozhodnutí, která každodenně činní.

158.

Vzhledem ke svému environmentálnímu závazku uplatňuje Evropský parlament systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), tedy nástroj správy na úrovni Evropské unie, který souží soukromým a veřejným organizacím k vyhodnocování a zlepšování výsledků v oblasti ochrany životního prostředí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (37). Evropský parlament je v systému EMAS registrován ve všech třech pracovních místech od prosince 2007. V roce 2016 byla registrace prodloužena do 17. prosince 2019.

159.

V souladu s environmentálním manuálem Parlamentu environmentální politiku tohoto orgánu stanovilo předsednictvo a podepsal předseda a generální tajemník, první verzi v roce 2007 a revidovanou verzi v roce 2010. Vzhledem k tomu, že environmentální politika by měla být aktualizována v každém volebním období, předsednictvo schválilo a předseda a generální tajemník podepsali v roce 2016 její revidované znění.

160.

Celkově je systém environmentálního řízení v Evropském parlamentu úspěšný. Parlament stanovil cíle v oblasti snižování emisí CO2, spotřeby elektřiny, plynu, topných olejů a dálkového tepla, papíru a vody a produkce odpadů a v oblasti zvyšování míry recyklace. Většina environmentálních ukazatelů se od roku 2006 zlepšila.

161.

Jedním z hlavních cílů Parlamentu je omezit do roku 2020 emise uhlíku o 30 %. V období od roku 2006 do září 2015 již Parlament dosáhl významného snížení o 27,2 %. Vzhledem k tomu, že environmentální politika Parlamentu se zakládá na tom, že prvořadé je emisím přecházet nebo je omezit, užitečným kompenzačním opatřením v boji proti klimatické změně je kompenzace emisí uhlíku. Přestože při výpočtu reziduální uhlíkové stopy Parlamentu a jejím případném omezování nelze brát na kompenzace emisí zřetel, mohou být tyto kompenzace použity, pokud se vlastním emisím CO2 nelze vyhnout a nelze je už více omezit.

162.

Kompenzací CO2 se rozumí nákup kreditů kompenzujících emise CO2 vyprodukované kupujícím. Takové kompenzace je obvykle dosaženo finanční podporou projektů v oblasti obnovitelné energie nebo energetické účinnosti, jejichž cílem je snížit emise skleníkových plynů v celosvětovém měřítku.

163.

Parlament se k využití systému kompenzací CO2 poprvé rozhodl v roce 2011. S ohledem na dosavadní zkušenosti se předsednictvo v říjnu 2015 rozhodlo zaujmout ke kompenzacím uhlíku nový přístup. Toto rozhodnutí rovněž zohledňuje doporučení Evropského účetního dvora obsažená v jeho zvláštní zprávě (38) č. 14 z října 2014. Na rozdíl od dosavadní praxe zajišťuje tento nový přístup kompenzaci celého množství emisí uhlíku Parlamentu, včetně emisí z letů poslanců Evropského parlamentu mezi jejich zeměmi původu a Bruselem nebo Štrasburkem. Mimoto přednostně podporuje projekty v afrických, karibských a tichomořských státech a opírá se o široce uznávaný „zlatý standard“ kvality kompenzačních projektů v rozvojových zemích.

164.

V roce 2016 byl zaveden nový přístup ke kompenzaci uhlíku a úspěšně prováděn akční plán v oblasti EMAS stanovený pro tento rok. Akční plán v oblasti EMAS na rok 2017, který vychází ze střednědobé strategie EMAS na období 2016–2020, přijala řídící skupina pro environmentální management sdružující zástupce jednotlivých GŘ.

165.

Jedním z prvků environmentální politiky Parlamentu je závazek k zadávání „zelených veřejných zakázek“, které je ve sdělení Evropské komise o zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí definováno jako: „postup, pomocí kterého se veřejné orgány snaží obstarat zboží, služby a práce, jejichž dopad na životní prostřední je po dobu celého jejich životního cyklu nižší než u výrobků, služeb a prací se stejnou prvotní funkcí, které by obstaraly jinak“ (39). V posledním desetiletí se zelené veřejné zakázky stávají stále důležitějším aspektem činnosti veřejných orgánů v Evropě. V červnu 2016 byly schváleny „Pokyny EP pro zadávání zelených veřejných zakázek“. Mají pomoci schvalujícím osobám v Evropském parlamentu úspěšně uplatňovat politiku a postupy zelených nákupů. Vysvětlují možnosti, jež nabízejí platné právní nástroje (finanční nařízení a jeho prováděcí pravidla) v praxi a nastiňují jednoduchá a účinná řešení, která lze využít při zadávání veřejných zakázek.

166.

Na základě zkušeností získaných během testovací fáze uživatelské podpory („helpdesku“) Parlamentu pro zadávání zelených veřejných zakázek, která byla zavedena jako doplněk tohoto přístupu, bylo v roce 2016 zahájeno interinstitucionální zadávací řízení pro tento projekt sdružující kupní sílu několika evropských orgánů.

167.

V roce 2016 se uskutečnily různé komunikační a osvětové aktivity jako například akce u příležitosti Dne Země a interinstitucionální „Zelený týden“ a v říjnu 2016 získal Evropský parlament belgickou známku „Entreprise Eco Dynamique“.

168.

V roce 2016 pokračovalo úsilí s cílem modernizovat do roku 2019 stravovací služby v Parlamentu v souladu s rozhodnutím předsednictva ze dne 10. června 2013„Budoucí politika Parlamentu v oblasti stravovacích služeb na období 2014–2019 – pokyny pro modernizaci“.

169.

Jedním z významných prvků politiky v oblasti stravovacích služeb jsou nedotované smlouvy s „pevnou cenou“. Ve Štrasburku vstoupila v platnost nová smlouva, kterou Parlament nedotuje, dne 1. listopadu 2016. V Bruselu začal působit nový dodavatel na základě nedotované smlouvy již v roce 2015. V Lucemburku bude načasování smluvních změn sladěno s dokončením výstavby nové budovy KAD.

170.

Nabídka pokrmů byla postupně rozšiřována a v Bruselu a ve Štrasburku byly otevřeny nové jídelny a restaurace. V budově Spinelli zahájila v září 2016 provoz bio kavárna a v listopadu 2016 restaurace ve středomořském stylu. V listopadu 2016 byl po renovaci také znovu otevřen sendvičový bar. V budovách Square de Meeûs a Trèves byly vybudovány dvě nové jídelny. Ve Štrasburku byl v březnu 2016 otevřen bar nabízející čerstvě připravené občerstvení s sebou a v budově Weiss byla v srpnu 2016 rozšířena jídelna. V červenci 2016 byl v poslaneckém baru zahájen pilotní projekt nepřetržitého podávání teplých jídel s určitými časovými omezeními s cílem vyhovět různým stravovacím zvyklostem a časům.

171.

V zájmu zlepšení zdraví a pohody na pracovišti bylo rozhodnuto, že budou ve stravovacích zařízeních Parlamentu upřednostňovány zdravější pokrmy a že bude podporován udržitelnější výběr potravin. Proto obsahují nejnovější smlouvy o zajišťování restauračních a stravovacích služeb a automatů požadavky v oblasti fair trade, přechodu ke zdravější výživě a zdravějšímu životnímu stylu a, což je velmi důležité, omezování plýtvání potravinami. Mezi kritéria výběrových řízení patřily udržitelná spotřeba potravin, například sezónní produkty, zajištění dobrých životních podmínek zvířat a vegetariánská nabídka.

172.

Stále více se v jídelnách a prodejních místech Parlamentu také prosazuje jako osvědčený postup darování neprodaného jídla na dobročinné účely. Dalším aspektem politiky v oblasti stravovacích služeb je pokračující omezování podávání lahvové minerální vody na schůzích a instalace vodních fontán v pasážích.

173.

Opatření v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) pro zlepšení služeb na plenárních zasedáních a poskytování IKT poslancům v jejich volebních obvodech jsou popsána výše v oddíle III.B.4 této zprávy. Modernizace pokračuje i v dalších oblastech informační a komunikační infrastruktury Parlamentu a v listopadu 2016 byla pracovní skupině předsednictva pro IKT předložena zpráva v polovině období o provádění strategických směrů 2014–2019.

174.

Podle tohoto přezkumu v polovině období patří mezi dosažené výsledky v oblasti tří strategických pilířů především vývoj informační a komunikační infrastruktury, nahrazování stárnoucího vybavení IKT a určení a postupné ukončování provozu nadbytečných aplikací. V souladu s obecným vývojem IKT v minulých letech zahrnovala opatření v této oblasti například pořízení 18 000 IP telefonů a vyřazení 1 800 faxů díky nové e-faxové službě prostřednictvím e-mailu. Dalším příkladem je přístupnost wi-fi pro návštěvníky EP jako další krok směrem k digitálně inkluzivnějšímu Parlamentu. Pokud jde o ukončování provozu nadbytečných aplikací, jako zastaralé bylo v roce 2016 určeno více než 60 aplikací a v současnosti probíhá poslední ověření před jejich vyřazením z provozu.

175.

Dalším významným klíčovým strategickým pilířem je posílení bezpečnosti IKT ve světě otevřené komunikaci a v této oblasti pokračovalo úsilí i v roce 2016. Bezpečnost IKT zahrnuje řízení bezpečnosti prvků IKT, politiku a inženýrství bezpečnosti IKT, hodnocení bezpečnosti IKT, kapacity kybernetické ochrany a kulturu kybernetické bezpečnosti. V tomto rámci předsednictvo v říjnu 2016 schválilo jmenování úředníka odpovědného za bezpečnost informačních systémů.

176.

Strategickým cílem Parlamentu je další rozvoj inovačního přístupu a v únoru 2016 byl vytvořen inovační útvar, jehož úkolem je podporovat, stimulovat a zavádět technologické inovace. Prostřednictvím soustavného průzkumu má inovační útvar v rané fázi odkrývat příležitosti s potenciální relevancí pro činnosti EP.

177.

V roce 2016 bylo v oblasti IKT též realizováno několik projektů, které jsou pokládány za strategické. Zejména je nutné vyzdvihnout, že byla dokončena první technická migrace. Probíhá integrace intranetu EP a intranetů generálních ředitelství na nové platformě (SIFE) a tato platforma prochází aktualizací. Stále pokračuje validace obsahu generálními ředitelstvími.

178.

Projekt „Mobilita jako vícerozměrná pracovní metoda“ poskytuje kontext pro harmonizaci a posílení výhod, které může mobilita obecně Evropskému parlamentu přinést. V roce 2016 byla dokončena studie dopadu mobility na procesy v EP. Byly dohodnuty role a povinnosti a v roce 2017 řídící výbor schválí jednotlivé fáze provádění tohoto projektu. Cílem je vytvořit katalog služeb v oblasti mobility.

179.

Účelem projektu „Digitalizace řetězce zadávání zakázek“ je přechod k plně elektronickým tokům činnosti a k plně elektronickému předkládání dokumentů k zakázce s cílem zkrátit dobu potřebnou k zadání zakázky, za využití systému poskytnutého Evropskou komisí. Byl schválen návrh „řetězce zadávání zakázek“; v roce 2016 byl zaveden plný přímý elektronický přístup. Během roku se uskutečnily semináře na téma elektronická podání (e-Submission), elektronické zasílání žádostí (e-Request) a elektronická fakturace (e-Invoicing). Další kroky se zaměří na bezpečnostní aspekty a funkcionalitu elektronických podání a nástroje pro činnosti předcházející zadání zakázky.

180.

Významným projektem Parlamentu je také nový systém pro finanční řízení (FMS), který je popsán níže v oddíle III.E.1.

181.

Kromě výše uvedených výsledků dosažených v oblasti klíčových strategických pilířů Parlament v roce 2016 pokračoval v úzké spolupráci s ostatními orgány EU. Bylo uskutečněno několik společných projektů, přičemž důležitou oblastí spolupráce je především bezpečnost IKT. Mimoto byl dohodnut společný formát XML pro výměnu strukturovaného legislativního obsahu a dokumentů mezi orgány EU.

182.

Návrh systému pro finanční řízení by měl zlepšit viditelnost a dostupnost informací důležitých pro rozhodování o dostupných lidských, informačních a finančních zdrojích a o jejich využívání, zvýšit efektivitu důležitých ústředních finančních postupů díky harmonizaci a automatizaci a přinést řešení pro budoucí technické zastarávání stávajících aplikací IKT, především všeobecného účetního systému, rozpočtového systému a platebního systému.

183.

V roce 2016 byla dokončena fáze studie variant, přičemž jako optimální varianta byl potvrzen systém SAP. V říjnu 2016 byla revidována struktura řízení a správy projektu a odpovědnost za projekt byla svěřena generálnímu ředitelství pro finance (GŘ FINS).

184.

Pokud jde o finanční a sociální nároky poslanců, schválilo předsednictvo na své schůzi dne 26. října 2015 nový přístup s cílem zlepšit orientaci klientů a snížit administrativní zátěž pro poslance. Pro uskutečnění tohoto cíle jsou důležité dva nástroje: portál pro poslance a internetový portál pro poslance (e-Portal).

185.

Portál je jednotným kontaktním místem, kde jsou sdruženy všechny služby týkající se formalit finančních a sociálních nároků, a jeho plný provoz byl zahájen v červenci 2016, zatímco jeho elektronický protějšek e-Portal je k dispozici od ledna 2015. Portál poskytuje poslancům přehledné informace o platných pravidlech a o nárocích, které jim přísluší. Na místě lze podávat žádosti a je zde prováděno první ověření. V druhé fázi jsou dokumenty individuálně ověřovány specializovanými pracovníky jednotlivých oddělení.

186.

V roce 2016 pokračoval přezkum obecných prováděcích opatření a vnitřních předpisů, jejž si vyžádal nový služební řád. Byly provedeny všechny změny týkající se řízení služebního postupu. Generální ředitelství pro personál vypracovalo návrh nových vnitřních pravidel pro hodnocení zaměstnanců, udělování bodů za zásluhy a kázeňské záležitosti a aktualizaci kodexu chování, jež podléhají dalším konzultacím a schválení. Probíhá přezkum pravidel pro služební cesty.

187.

Jednou z hlavních složek politiky řízení lidských zdrojů v Parlamentu je i nadále rovnost příležitostí. Dne 27. dubna 2015 schválilo předsednictvo akční plán na podporu rovnosti žen a mužů a rozmanitosti na současné volební období, tj. do roku 2019. V akčním plánu jsou popsány konkrétní cíle a v roce 2016 pokračovalo provádění souvisejících opatření.

188.

Na své schůzi dne 12. září 2016 předsednictvo schválilo zavedení systému pro příležitostnou práci z domova pro generální sekretariát Evropského parlamentu. Pro uplatňování tohoto systému se mohou rozhodnout i politické skupiny. Parlament si přál zavést flexibilní, moderní režim řízení zaměstnanců s cílem zlepšit výsledky a motivaci zaměstnanců podporou vyvážení pracovního a soukromého života při současném zajištění zájmů Parlamentu a účinné organizace jeho činnosti. Dalším důvodem pro vytvoření právního rámce pro práci zaměstnanců Evropského parlamentu z domova byly teroristické útoky ve Francii a v Belgii a následné narušení práce zaměstnanců EP. Systém pro příležitostnou práci z domova umožní zaměstnancům pracovat z domova ad hoc po dobu nejvýše tří po sobě následujících kalendářních dnů, v celkovém rozsahu nepřesahujícím 36 pracovních dnů během jednoho kalendářního roku.

189.

Předsednictvo na své schůzi dne 26. října 2015 schválilo změnu prováděcích opatření ke statutu poslanců týkající se především poslaneckých asistentů. Tato změna vstoupila v platnost 1. ledna 2016 a týkala se mimo jiné následujících záležitostí: 25 % příspěvku na parlamentní asistenci musí být vyčleněno na přijetí akreditovaných parlamentních asistentů, a prostředky na výdaje na místní asistenty a poskytovatele služeb jsou tedy omezeny na 75 %. Toto ustanovení má zlepšit rovnováhu mezi místními a akreditovanými asistenty, neboť na tuto potřebu bylo poukázáno při udělování absolutoria za rok 2013. Celkový počet smluv na parlamentní asistenci, které jsou v daném období v platnosti, nesmí překračovat tři, ve výjimečných případech čtyři na jednoho poslance.

190.

Pokud jde o místní asistenty, prostřednictvím změny byly stanoveny referenční mezní hodnoty pro odměny a výdaje místních asistentů s cílem omezit riziko, že se bude odměna nadměrně odchylovat od průměrné mzdy v členských státech. Mimoto musí být spolu s žádostí o přijetí předloženy související dokumenty, aby bylo možné ověřit, že práce místního asistenta bude skutečná, a aby bylo možné omezit riziko střetu zájmů.

191.

V rámci změny bylo také objasněno, že poslanci mohou rovněž využívat zvláštních a jasně určených služeb fyzických nebo právnických osob přímo souvisejících s výkonem jejich poslaneckého mandátu. Povinnost zveřejňovat jména všech fyzických a právnických osob, jejichž náklady jsou hrazeny z příspěvku na parlamentní asistenci, je rozšířena na celou dobu platnosti smlouvy s těmito osobami. Odpovídá to zásadě transparentnosti stanovené ve Smlouvách (40), na jejíž důležitost pravidelně upozorňují především evropští veřejní ochránci práv (41).

192.

V návaznosti na referendum konané dne 23. června 2016 ve Spojeném království („hlasování o brexitu“) projednalo předsednictvo na své schůzi dne 4. července 2016 důsledky tohoto kroku. Předseda zdůraznil, že dokud je Spojené království plnohodnotným členem Evropské unie, mají britští poslanci a zaměstnanci Evropského parlamentu zcela stejná práva a povinnosti jako všichni ostatní poslanci a zaměstnanci tohoto orgánu.

193.

Referendum mělo významný dopad na sekretariáty výborů, výzkumná oddělení a horizontální útvary politických generálních ředitelství, které byly vyzvány k tomu, aby celý proces sledovaly a aby na základě zjišťovacích úkonů vypracovaly analytické materiály s cílem posoudit dopad vystoupení Spojeného království na oblasti politiky a právní předpisy ve své oblasti působnosti. Další postup v této věci je právně velmi složitý, avšak odborné poznatky získané sekretariáty výborů a tematickými sekcemi lze využít v následných fázích procesu vystoupení na základě přijatých politických rozhodnutí.

194.

Při revizi služebního řádu a schvalování finančního výhledu na období 2014–2020 byla uzavřena interinstitucionální dohoda, která předpokládá snížení počtu míst stanovených v plánu pracovních míst každého orgánu o 1 % ročně po dobu pěti let. V souladu s touto dohodou bylo v roce 2016 v plánu pracovních míst zrušeno 57 míst. V plánu pracovních míst Parlamentu byla zrušena dvě míst navíc, která byla převedena Evropské komisi v rámci realizace interinstitucionálních projektů v oblasti IKT.

195.

Mimoto Parlament v roce 2016 požadoval vytvoření 39 dodatečných míst v plánu pracovních míst, která by pokryla zvláštní potřeby, zejména posílení sekretariátů parlamentních výborů, aby byly lépe schopny kontrolovat výkonnou složku, především v případě aktů v přenesené pravomoci, a posílení bezpečnostních útvarů v budovách Parlamentu.

196.

Interinstitucionální dohoda o každoročním snižování počtu pracovních míst v každém orgánu o 1 % po dobu pěti let by měla být, pokud jde o Parlament, prováděna do roku 2018. Avšak vzhledem ke zvláštním potřebám Parlamentu, které vedly k vytvoření nových pracovních míst v roce 2014 a 2016, budou opatření ke snížení počtu pracovních míst prodloužena o další rok, do roku 2019.

197.

Z plánu pracovních míst původního rozpočtu na rok 2016 bylo na úrovni sekretariátu odstraněno celkem 20 míst, přičemž na úrovni politických skupin bylo 43 dočasných pracovních míst přidáno. V rámci opravného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016 č. 3 bylo Parlamentu přiděleno dodatečných 34 míst SC a jedno místo AD. Toto zvýšení počtu zaměstnanců bylo nezbytné k zajištění bezpečnosti strategických bodů uvnitř parlamentních budov ozbrojenými pracovníky ostrahy.

198.

Hlavní změny organizačního uspořádání a řízení Parlamentu jsou shrnuty v následující tabulce:

Tabulka 19

Souhrn strukturálních změn v sekretariátu Parlamentu v roce 2016

Tabulka 1.

Tabulka 2.

Tabulka 3.

Tabulka 4.

Tabulka 5.

Tabulka 6.

Tabulka 7.

Tabulka 8.

Tabulka 9.

Tabulka 10.

Tabulka 11.

Tabulka 12.

Tabulka 13.

Tabulka 14.

Tabulka 15.

Tabulka 16.

Tabulka 17.

Tabulka 18.

Tabulka 19.

Obrázek 1.

Obrázek 2.

Obrázek 3.

Obrázek 4.