11.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 265/1

11.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 265/2

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (1),

—

s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 454/2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (3),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě“ (COM(2008)0886),

—

s ohledem na bílou knihu Komise z roku 2011 nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 na téma „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenčního dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (4),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Plán poskytování multimodálních služeb v oblasti cestovních informací, plánování a prodeje jízdenek v EU“ (SWD(2014)0194),

—

s ohledem na akční plán EU pro městskou mobilitu (COM(2009)0490),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0183/2015),

A.

vzhledem k tomu, že přes pokračující úsilí nebyl cíl 22 bílé knihy z roku 2011 (5), který předpokládá umožnění plynulé multimodální přepravy „ode dveří ke dveřím“ s inteligentními dopravními systémy pro interoperabilní a multimodální jízdní řády, rezervace online a inteligentní prodej jízdenek, doposud splněn;

B.

vzhledem k tomu, že většina cestujících upřednostňuje i nadále individuální dopravu a vytvoření služeb pro plánování cest po celé EU nebude samo o sobě pro dosažení lepší integrace různých druhů dopravy dostačující, a že by proto jednotliví provozovatelé měli zvyšovat svou efektivnost, udržitelnost a uživatelskou přístupnost, a že k tomu mimo jiné přispěje schválení čtvrtého železničního balíčku tím, že zajistí rovný přístup k infrastruktuře menším provozovatelům, malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, dále přijetí nařízení o právech cestujících v letecké dopravě, přijetí evropské strategie pro vodní cesty a realizace jednotného evropského nebe a prioritních projektů TEN-T;

C.

vzhledem k tomu, že přestože Komise vymezila prodej jízdenek na multimodální cesty jako kombinaci různých druhů dopravy v jedné jízdence, podniky tuto definici vždy nesdílejí a někteří poskytovatelé služeb se zaměřují pouze na interoperabilní jízdenky, což brání dalšímu rozvoji v tomto odvětví;

1.

konstatuje, že multimodální služby v oblasti cestovních informací a přeshraniční integrovaný přístup k plánování a prodeji jízdenek v celé EU, zejména v případě cest na delší vzdálenosti, jsou odpovědí na zásadní výzvy evropské dopravy, jako je udržitelnost, multimodalita, zvyšování bezpečnosti ve všech druzích dopravy, hospodárnost a efektivnost, vytváření kvalitních pracovních míst a pracovní mobilita, a budou tak stejnou měrou prospěšné pro společnost, hospodářství, životní prostředí, sociální soudržnost i odvětví cestovního ruchu;

2.

zdůrazňuje, že multimodální služby v oblasti cestovních informací, plánování a prodeje jízdenek v celé EU poskytují evropským podnikům, zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, příležitosti pro inovace, a proto jsou v globálním měřítku významným příspěvkem k vytvoření konkurenceschopného evropského jednotného trhu a dokončení jednotného evropského dopravního prostoru;

3.

zdůrazňuje, že mobilita osob po celé EU je předpokladem pro to, aby občané mohli využívat své základní svobody, a že by proto spotřebitelé měli mít přístup k rozsáhlým, přesným a nestranným informacím o jízdních řádech a přípojích v multimodální a přeshraniční dopravě za účelem plynulé a snadné přepravy „ode dveří ke dveřím“ zajišťující vysoký komfort a rovněž by měli mít možnost tyto spoje elektronicky rezervovat a platit; vítá pobídky, aby cestující kombinovali různé dostupné druhy dopravy; konstatuje, že ve většině členských států není zakoupení jízdenky na vnitrostátní a přeshraniční cesty v rámci EU prostřednictvím internetu nebo mobilních aplikací stále možné; je toho názoru, že zeměpisné blokování by nemělo být povoleno;

4.

zdůrazňuje, že je důležité, aby uživatelé měli jednu jízdenku na jednu multimodální cestu, a považuje umožnění spravedlivého a rovného přístupu k údajům týkajícím se multimodálního cestování a dopravy a tím poskytnutí úplných, snadno přístupných, nestranných a spolehlivých informací v reálném čase cestujícím za předpoklad zavedení systémů integrovaných jízdenek a zdůrazňuje, že pro zajištění toho, aby tato opatření byla spravedlivá, je primárně důležité, aby byla doprovázena internalizací externích nákladů u všech druhů dopravy a informacemi o environmentální výkonnosti různých druhů dopravy;

5.

konstatuje, že spotřebitelé by měli dostávat vždy transparentní cenové informace; zdůrazňuje proto, že rezervační a platební systémy by měly u všech vybraných cest jasně uvádět celkové ceny jízdenek, včetně povinných prvků, jako jsou daně a poplatky; zdůrazňuje význam inovativních platforem založených na informačních technologiích, které celkově snižují rezervační a transakční poplatky, a zdůrazňuje, že je důležité poskytnout různé možnosti plateb pro nákup jízdenek; vyzývá EU a členské státy, aby ve větší míře usilovaly o omezení poplatků za využívání kreditních karet nebo jiných vhodných způsobů platby za služby veřejné dopravy;

6.

zdůrazňuje, že nekompatibilita a nestálost datových vrstev, rozmanitost a nedostatečná interoperabilita formátů údajů a protokolů výměny údajů znemožňují existenci integrovaných multimodálních služeb v oblasti cestovních informací, plánování a prodeje jízdenek v EU a vytvářejí dodatečné náklady; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby veškerá regulační opatření odrážela rychlý vývoj v odvětví dopravy a nevytvářela zbytečnou zátěž;

7.

vítá snahu veřejného i soukromého sektoru o zavedení služeb pro plánování cest společně s potřebnými otevřenými standardy a rozhraními, poukazuje však na to, že tyto služby jsou často regionálně nebo vnitrostátně omezeny a pouze zřídka jsou multimodální; vyzývá proto v první fázi poskytovatele dopravních služeb a služeb pro plánování cest, aby využívali stávajících synergií a aby se ve větší míře zaměřili na poskytování multimodálních, přeshraničních služeb plánování cest s odpovídajícím řešením prodeje jízdenek, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, v jakém jazyce jsou služby poskytovány, a zohlednit používání menšinových jazyků, a propojit dálkovou a místní dopravu, včetně prvního a posledního úseku cesty, například prostřednictvím modernizace různých systémů určených k rozvoji jejich interoperability a k umožnění vzájemné komunikace; vyzývá Komisi, aby využila koridory TEN-T jako pilotního projektu pro identifikaci toků cestujících a potenciálu pro multimodální služby v oblasti cestovních informací, plánování a prodeje jízdenek;

8.

vyzývá Komisi, aby vytvořila archiv osvědčených postupů pro projekty na místní, regionální nebo vnitrostátní úrovni, který bude sloužit jako podklad pro realizaci těchto projektů v celé EU;

9.

zdůrazňuje, že jednoduchost a pohodlí spojené s nákupem pomocí multimodálních integrovaných systémů prodeje jízdenek přiláká do veřejné dopravy více cestujících, což zvýší jejich spokojenost a prospěje podnikům veřejné dopravy;

10.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na služby integrovaného systému prodeje jízdenek na multimodální cesty přijala opatření potřebná k vytvoření jasného rámce, který podpoří a usnadní snahy zúčastněných stran a příslušných orgánů, již uzavřené dohody a inovativní charakter produktů a nabízených služeb, a žádá Komisi, aby v případě, že v oblasti integrovaných a operabilních systémů prodeje jízdenek na multimodální cesty nebude do roku 2020 dosaženo zásadního pokroku, přijala v návaznosti na již učiněný pokrok a stávající dobrovolné iniciativy legislativní opatření tím, že zavede minimální pravidla a harmonogram;

11.

zdůrazňuje aktivní úlohu a odpovědnost místních a regionálních orgánů v souvislosti s prvním a posledním úsekem cesty; považuje za zásadní, aby byly zapojeny do provádění jednotlivých opatření a dohledu nad jejich výkonem i zajištění účinného fungování systému jako celku; s ohledem na uvedené skutečnosti vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby:

12.

sdílí názor Komise, že pro realizaci multimodálních služeb v oblasti cestovních informací, plánování a prodeje jízdenek je nezbytný spravedlivý, otevřený a rovný přístup všech poskytovatelů služeb v oblasti informací, plánování cest a prodeje jízdenek, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, k úplným, multimodálním údajům o provozu a dopravě v reálném čase, a vyzývá Komisi, aby předložila návrh, který jednotlivým poskytovatelům uloží povinnost veškeré tyto údaje, které jsou potřebné pro poskytování rozsáhlejších služeb a k zajištění toho, aby cestující měli možnost zvolit si skutečně nejudržitelnější, cenově nejvýhodnější či nejrychlejší spojení, poskytovat za spravedlivých a rovných podmínek, aniž by byly ohroženy hospodářské zájmy zúčastněných poskytovatelů služeb;

13.

zdůrazňuje, že v souladu s politikou EU v oblasti hospodářské soutěže je úlohou Komise prověřovat, zda nehrozí nebezpečí monopolizace informací u multimodálních poskytovatelů informací a jízdenek, a předcházet tomu; dodává, že Komise musí také zajistit, aby podíl za úhradu elektronické jízdenky nenabyl takových rozměrů, že by postihoval podniky v oblasti osobní dopravy;

14.

vybízí k vytvoření platformy pro dialog za účasti všech zástupců odvětví dopravy a příslušných orgánů na vnitrostátní, regionální, místní a evropské úrovni s cílem vyvinout realizovatelná řešení pro postupné zavádění interoperabilních elektronických systémů prodeje jízdenek v celé EU při zohlednění celého cyklu cesty od plánování až po nákup jízdenek a zabývat se otázkami úměrného rozdělení příjmů z jejich prodeje a rozdělení finančního břemene při soudních sporech mezi smluvními stranami; je toho názoru, že tato řešení by měla být vyvíjena v závislosti na potřebách trhu tak, aby nezatěžovala dopravní podniky ani cestující neúměrnými náklady; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím spolufinancování EU významným způsobem podporovala synergie v této oblasti mezi transevropskými telekomunikačními a dopravními sítěmi;

15.

poukazuje na to, že práva cestujících v Evropě jsou omezena tím, že se uplatňují odděleně na každou smlouvu o přepravě samostatně, avšak když cesta zahrnuje přeshraniční úseky nebo multimodální dopravu, nelze práva cestujících běžným způsobem zaručit, a naléhavě proto žádá Komisi, aby reagovala na požadavek Parlamentu z usnesení o bílé knize z roku 2011 (6), aby byla vytvořena listina práv cestujících, která by zahrnovala základní práva cestujících ve všech druzích dopravy, a očekává, že do konce roku 2017 Komise předloží příslušný návrh listiny, včetně zvláštního oddílu o multimodálních cestách zahrnujícího jasnou a transparentní ochranu práv cestujících v souvislosti s multimodální dopravou, jenž zohlední zvláštnosti jednotlivých druhů dopravy a integrovaný prodej multimodálních jízdenek;

16.

zdůrazňuje, že stejná dostupnost bezbariérových dopravních prostředků pro všechny a zejména pro znevýhodněné osoby, je rozhodující pro sociální mobilitu, a to i s ohledem na demografické změny v Evropě, a požaduje, aby byly více zohledňovány potřeby zdravotně postižených osob a osob s omezenou pohyblivostí, stejně jako zvláštní požadavky starších osob týkající se přístupu k informacím před cestou a během ní, možností koupě jízdenek a rezervací a platebních systémů, včetně možností rezervace místa pro invalidní vozíky; vítá plán Komise na přijetí Evropského aktu přístupnosti i možnost přijetí legislativních opatření k odstranění hospodářských a sociálních překážek, kterým čelí osoby se zdravotním postižením; vybízí Komisi, aby řešila překážky v oblasti dopravy v rámci svého úsilí o zlepšení přístupnosti;

17.

zdůrazňuje význam zabezpečení různých modelů stanovování cen a způsobů plateb (finanční příspěvky, slevy atd.) s cílem zajistit, aby systém prodeje multimodálních jízdenek v EU byl přínosný pro některé skupiny ve společnosti (nezaměstnaní, důchodci, studenti, velké rodiny, osoby s nízkými příjmy a jiné znevýhodněné sociální skupiny);

18.

konstatuje, že multimodální dopravní informační systémy by měly být uživatelsky vstřícné, a měly by tedy být poskytovány společně s aktualizovanou mapou a zeměpisnými údaji;

19.

požaduje, aby zúčastněné subjekty byly i nadále podporovány ve svých inovačních přístupech k řešení těchto problémů, a aby proto byly nejen zachovány, ale i rozšířeny odpovídající možnosti financování ze zdrojů EU, jako je například 4. inovační program Shift2Rail v rámci programu Horizont 2020 a nástroj pro propojení Evropy společně se strukturálními fondy; vybízí v této souvislosti Evropskou investiční banku, aby odpovídajícím způsobem využila Evropský fond pro strategické investice;

20.

vyzývá Komisi, aby zveřejnila snadno přístupný seznam projektů spolufinancovaných EU v oblasti „integrovaného systému prodeje jízdenek na intermodální cesty“, který bude pravidelně vyhodnocován;

21.

zdůrazňuje zásadní úlohu globálního družicového navigačního systému (GNSS) a zejména Evropského družicového navigačního systému Galileo pro sběr dynamických dat, jejichž prostřednictvím mohou být cestující informováni před nástupem cesty i během ní o případných omezeních provozu i o alternativních možnostech přepravy; zdůrazňuje, že přínos družicových systémů musí vždy doprovázet odpovídající ustanovení k ochraně údajů;

22.

poukazuje na potřebu snížit dopravní přetížení a znečištění ovzduší v městských oblastech, a požaduje, aby byly vytvořeny pobídky k využívání udržitelných druhů dopravy v Evropě tím, že budou do služeb v oblasti cestovních informací a plánování zahrnuty i informace o různých druzích mobility, jako je spolujízda (car-sharing), sdílení vozidel (carpooling), systémy parkovišť pro přestup na městskou dopravu (park-and-ride), systémy půjčování kol, cyklistické stezky a stezky pro pěší;

23.

vítá rostoucí dostupnost integrovaných systémů elektronických jízdenek, jako jsou technologie založené na čipových kartách, které mohou být používány v různých druzích dopravy ve velkých městech a dalších městských oblastech, a rovněž pro přeshraniční cesty, zdůrazňuje však, že technická řešení by měla být ponechána na trhu samotném, a neměla by být zaváděna na evropské úrovni;

24.

konstatuje, že trvale dobré připojení k síti je jedním z předpokladů vytvoření inteligentního systému vstřícného vůči cestujícím, který bude schopen poskytovat dynamické informace o dopravní situaci v reálném čase; vyzývá proto Komisi, aby usnadnění, povzbuzení a podporu široké dostupnosti bezplatných nebo levných vysokorychlostních digitálních infrastruktur ve všech druzích dopravy a dopravních uzlech pomocí nástroje pro propojení Evropy, programu Horizont 2020, Evropského fondu pro strategické investice a dalších příslušných finančních zdrojů učinila svou prioritou;

25.

zdůrazňuje význam ochrany údajů, naléhavě vyzývá k dodržování směrnice 95/46/ES a požaduje jasné podmínky pro využívání a předávání údajů, zejména pokud jde o osobní údaje, které by měly být zpracovávány a dále používány pouze v anonymizované podobě a výhradně pro účely usnadnění intermodálních jízdenek; zdůrazňuje, že nákup a platba jízdenek prostřednictvím mobilních a internetových aplikací by měly být možné bez nutnosti registrace do systému;

26.

zdůrazňuje význam plánování cest, přístupných multimodálních informací a jasného a transparentního prodeje jízdenek, a to i prostřednictvím digitálních a online platforem, a nutnost lepšího přístupu k veřejné dopravě i při cestování do zahraničí v rámci EU, jakož i nutnost pobídek k modernizaci udržitelných dopravních služeb s cílem přilákat turisty z EU i ze třetích zemí, protože se tím usnadní celý postup plánování cest; upozorňuje rovněž na potenciální pozitivní vliv integrovaného systému prodeje jízdenek na lepší spojení mezi všemi regiony, zejména nejvíce vzdálenými regiony, jako jsou okrajové regiony;

27.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit rozsáhlejší a lepší propagaci a publicitu více než stovky multimodálních služeb pro plánování cest, které jsou již k dispozici ve městech, regionech a na vnitrostátní úrovni v EU, a vyzývá rovněž k úsilí o podporu propojení těchto služeb;

28.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

11.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 265/7

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 261/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (2),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. června 2014 s názvem „Vývoj situace na trhu s mlékem a mléčnými výrobky a provedení ustanovení balíčku předpisů týkajících se mléka“ (COM(2014)0354),

—

s ohledem na zprávu Komise z prosince 2014 „Vyhlídky zemědělských trhů a příjmů v EU na období 2014–2024“,

—

s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se nejvzdálenějších regionů EU,

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 10. prosince 2012 s názvem „Vývoj situace na trhu a následné podmínky pro hladké postupné ukončení režimu mléčných kvót – druhá zpráva o „hladkém průběhu“ (COM(2012)0741),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o udržení produkce mléka v horských oblastech, znevýhodněných a odlehlých oblastech po vypršení kvót na mléko (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o deficitu bílkovinných plodin v EU: jak vyřešit dlouhodobý problém? (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2009 o krizi v odvětví mlékárenské výroby (5),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2014 o boji proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v rámci potravinového řetězce (COM(2014)0472),

—

s ohledem na nařízení (ES) č. 247/2006 (6), kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (7),

—

s ohledem na návrh nařízení Komise ze dne 13. ledna 2015 o Evropském fondu pro strategické investice (COM(2015)0010),

—

s ohledem na návrh stanoviska Výboru regionů s názvem „Budoucnost odvětví mléka a mléčných výrobků“,

—

s ohledem na memorandum o porozumění o spolupráci při rozvoji zemědělství a venkova v EU, jež bylo uzavřeno mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou a podepsáno bylo dne 23. března 2015,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A8-0187/2015),

A.

vzhledem k tomu, že balíček předpisů týkajících se mléka vstoupil v platnost dne 3. října 2012 a platí do 30. června 2020;

B.

vzhledem k tomu, že na základě rozhodnutí přijatého při přezkumu SZP v polovině období v roce 2003 skončí režim kvót na mléko a mléčné výrobky dne 31. března 2015;

C.

vzhledem k důležitosti a k aktuálnosti opatření obsažených v usnesení ze dne 11. prosince 2013 o udržení produkce mléka v horských oblastech, znevýhodněných a odlehlých oblastech Unie po vypršení kvót na mléko;

D.

vzhledem k tomu, že světový trh s mlékem a mléčnými výrobky je stále proměnlivější: v lednu 2014 byly totiž zaznamenány nejvyšší ceny od doby, kdy jsou k dispozici záznamy, avšak po nich následovaly po celý zbytek roku 2014 výrazné propady cen; vzhledem k tomu, že výkyvy na trhu postihují zvláště silně živočišnou výrobu a vstupní produkty používané v mléčné výrobě, takže dochází k tomu, že výkupní ceny jsou pod výrobními náklady;

E.

vzhledem k tomu, že udržitelné zemědělství jako zdroj vysoce kvalitních potravin může existovat, pouze pokud budou zemědělci dostávat odpovídající výkupní ceny, které pokryjí veškeré náklady udržitelné výroby;

F.

vzhledem k tomu, že ruský zákaz dovozu evropských mléčných výrobků platný od srpna 2014 měl významný negativní dopad na vnitřní trh EU, což se ukázalo, že musíme být vždy připraveni použít krizová tržní opatření, ať už budou mít jakoukoli povahu, a že je důležité, aby byly zajištěny diverzifikované vývozní trhy pro výrobky EU, a to zejména s ohledem na prognózy poklesu celosvětové poptávky po mléčných produktech, a současně je nutné zajistit stabilní, solventní domácí trh;

G.

vzhledem k tomu, že podle balíčku předpisů o mléce mají členské státy možnost uložit výrobcům a zpracovatelům povinnost uzavírat písemné smlouvy, což jim jednat umožní lépe plánovat objemy své produkce a jednak tím napomůže vytváření struktur dodavatelských řetězců s ohledem na ukončení mléčných kvót, a vzhledem k tomu, že této možnosti zatím využilo jen málo členských států;

H.

vzhledem k tomu, že balíček předpisů týkajících se mléka ukládá členským státům povinnost uznat organizace producentů a jejich sdružení a klíčovou úlohu, kterou nadále hrají výrobní družstva, a vzhledem k tomu, že k posílení vyjednávacího postavení producentů je nutné zlepšit koncentraci nabídky;

I.

vzhledem k tomu, že v dubnu 2014 bylo založeno středisko pro sledování trhu s mlékem s cílem zlepšit monitorování mlékárenského odvětví pro potřeby Komise i samotného odvětví a že je nutné posílit jeho úlohu, aby v tomto odvětví vznikl účinný systém výstrah pro případ krizových situací týkajících se mléčných farem bez ohledu na jejich velikost, umístění a používané výrobní a distribuční metody;

J.

vzhledem k tomu, že stávající záchranná síť je příliš nízká, takže neposkytuje ochranu v případě poklesu cen mléka;

K.

vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů společné zemědělské politiky je územní rozvoj vyvážený z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska; vzhledem k tomu, že k tomu je třeba, aby zemědělství zůstalo produktivní a udržitelné i ve znevýhodněných, vzdálených, odlehlých a horských oblastech;

L.

vzhledem k tomu, že zrušení mléčných kvót bude mít značný negativní dopad na nejvzdálenější regiony, zejména na Azorské ostrovy, kde je produkce mléka hlavní hospodářskou aktivitou představující zhruba 46 % regionálního hospodářství;

M.

vzhledem k tomu, že pro velké množství mléčných farem ve znevýhodněných, vzdálených, odlehlých nebo horských oblastech jsou náklady na produkci, odběr a prodej mléka a mléčných výrobků mimo oblast jejich produkce vyšší než v jiných oblastech, takže nemohou kvůli přírodním znevýhodněním svých regionů ve stejné míře využívat příležitostí k růstu, které vznikly zrušením kvót; tito producenti by proto mohli být ohroženi vyšší koncentrací produkce v ekonomicky nejlépe umístěných oblastech v Unii;

N.

vzhledem k tomu, že od 1. dubna 2015 platí povinnost vykazovat dodané objemy mléka;

O.

vzhledem k tomu, že generační obměna, modernizace a investice mají pro fungující a udržitelné evropské odvětví mléka a mléčných výrobků stěžejní význam;

P.

vzhledem k tomu, že mléko, a zejména produkty s „chráněným označením původu (CHOP)“ a „chráněným zeměpisným označením (CHZO)“ a „zaručené tradiční speciality (ZTS)“ vyráběné v různých zemích EU výraznou měrou přispívají k úspěchu zemědělsko-potravinářského odvětví EU a k prosperitě venkovských ekonomik, v nichž převládají malé a středně velké rodinné podniky a kde je nutné zachovat extenzivní výrobu mléka; vzhledem k tomu, že mléko představuje surovinu pro velký počet zpracovatelských podniků v soukromém i družstevním sektoru, zachovává rozmanitost evropského zemědělsko-potravinářského dědictví a hraje klíčovou úlohu v územní a environmentální konfiguraci Evropy a v sociální sféře s multiplikačním efektem na ostatní hospodářská odvětví, jako je kupříkladu cestovní ruch;

Q.

vzhledem k tomu, že v posledních dvou letech platnosti kvót byly zemědělcům a producentům mléka v některých členských státech uloženy vysoké sankce za jejich překročení;

1.

připomíná, že cílem balíčku předpisů o mléce je životaschopné, udržitelné a konkurenceschopné odvětví mléka a mléčných výrobků v celé EU, které by disponovalo pohotovými nástroji, které producentům zajistí spravedlivé odměny; zdůrazňuje, že problémy identifikované v balíčku předpisů o mléce jsou i nadále překážkou pro udržitelný konkurenceschopný trh s mlékem s rovnými podmínkami a pro spravedlivý příjem zemědělců;

2.

připomíná významnou úlohu chovu na mléko, pokud jde o územní plánování, zaměstnanost ve venkovských oblastech a hospodářský, environmentální a sociální rozvoj mnoha evropských zemědělských regionů;

3.

zdůrazňuje, že výkyvy v příjmech a rizika vyplývající z vysokých kapitálových nákladů, z toho, že mléčné produkty rychle podléhají zkáze a z kolísání cen mléčných komodit a vstupních nákladů a nákladů na energie postihují zvláště silně producenty mléka a mléčných výrobků, zejména drobné rodinné zemědělce, a že získávat dlouhodobě obživu z produkce mléka je i nadále obtížné, neboť výrobní ceny se často blíží výkupním cenám nebo je i převyšují;

4.

zdůrazňuje, že evropští zemědělci se potýkají s vysokými náklady z důvodu vysokých cen jednotlivých výrobních položek, například krmiv, a že v důsledku přísných evropských předpisů v oblasti životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin mají evropští producenti nižší konkurenceschopnost ve srovnání s jinými zeměmi;

5.

naléhavě žádá Komisi, aby se zamýšlela nad příčinami krize a nad opatřeními k zamezení budoucích krizí, jak je uvedeno v článcích 219, 221 a 222 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty;

6.

důrazně vybízí Komisi, aby prostřednictvím dalších cílených tržních opatření řešila krizi, které v současné době čelí domácí trhy s mléčnými výrobky v důsledku tlaku na snižování cen způsobeného neexistencí adekvátních protikrizových nástrojů, poklesem celosvětové poptávky, výkyvy cen na světových trzích a ruským embargem, přičemž ovšem oceňuje první kroky k řešení dopadu ruského embarga, které již byly učiněny;

7.

poukazuje na to, že přebytek mléčných výrobků z některých členských států, které mají tradiční obchodní vazby na Rusko, vytváří významnou nerovnováhu na jejich domácích trzích, což způsobuje prudký pokles cen a ztrátu konkurenceschopnosti místních producentů; vyzývá v té souvislosti Komisi, aby nově vzniklou situaci analyzovala a prioritně ji řešila;

8.

připomíná, že ke krizi v odvětví mléka a mléčných výrobků v roce 2009 došlo v době platnosti režimu kvót z důvodu špatného fungování hodnotových řetězců mléčných výrobků, které mělo za následek tlak na snižování cen vyplácených producentům; připomíná Komisi, že v důsledku pomalé reakce na krizi muselo mnoho producentů mléka a mléčných výrobků zanechat podnikání, a má určité obavy ohledně toho, zda je Komise schopna rychle a účinně reagovat na tržní krize; zdůrazňuje, že pokles výrobních cen, který zaznamenali chovatelé hospodářských zvířat, se neprojevil na výši spotřebitelských cen, což je důkazem značné nerovnováhy mezi jednotlivými aktéry v potravinovém řetězci na trhu s mlékem a mléčnými výrobky;

9.

vyjadřuje politování nad tím, že Rada odmítla požadavek Parlamentu, aby byly producentům, kteří v případě závažné krize dobrovolně sníží produkci, poskytovány dotace; zdůrazňuje, že je důležité znovu otevřít diskusi o tomto nástroji pro krizové řízení;

10.

zdůrazňuje, že zrušení kvót může vyústit v další koncentraci produkce mléka a mléčných výrobků ve prospěch největších mlékárenských podniků, aniž by tím byla zaručena účinnost nebo příjmy;

11.

konstatuje, že střednědobé a dlouhodobé výhledy odvětví mléka a mléčných výrobků jsou jak na domácích, tak na světových trzích nadále nejisté s kolísavou poptávkou, nicméně současně zdůrazňuje, že odvětví mléka a mléčných výrobků jakožto klíčová součást zemědělsko-potravinářského odvětví má značný potenciál dlouhodobého růstu a tvorby pracovních míst ve venkovských oblastech, na což by se měl nový investiční plán rovněž zaměřit;

12.

zdůrazňuje význam podpory výzkumu a inovací, což by všem producentům a podnikům v odvětví umožnilo přizpůsobit nástroje a techniky produkce, a lépe tak reagovat na hospodářské, environmentální a sociální požadavky;

13.

zdůrazňuje významnou roli, kterou má generační obnova pro budoucnost odvětví mléka a mléčných výrobků, což je spojeno s významnými příležitostmi pro mladé zemědělce v oboru mléčné výroby;

14.

vyzývá Komisi, aby vytvořila nové možnosti financování pro členské státy, mimo jiné i za pomoci Evropské investiční banky (EIB), které by vedly k reformě odvětví mléka a mléčných výrobků; považuje za zásadní, aby byla zajištěna finanční podpora (např. záruční fond, revolvingový fond nebo kapitál pro investice) spolu se zdroji, které EIB vyčleňuje pro intervence na úrovni strukturálních fondů a evropských investičních fondů, zejména v součinnosti s rozvojem venkova; to by umožnilo dosáhnout multiplikačního efektu, co se týče růstu a příjmů, a usnadnilo by přístup k úvěrům pro producenty mléka; vítá proto, že zdrojem finančních příležitostí pro zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků je nový fond Evropské investiční banky nabízející nižší úrokové sazby pro usnadnění investic do zemědělských podniků a modernizace a poskytující možnosti financování mladým zemědělcům, které jejich podnikům umožní růst; zdůrazňuje doplňkovou povahu financování z Evropského fondu pro strategické investice, které by přispělo k rozvoji odvětví mléka, neboť by přilákalo soukromý kapitál s výhledem na uznatelnost nákladů a vyšší účinnost investic;

15.

konstatuje, že značné kolísání cen a opakující se krize, které jsou neslučitelné s rozsáhlými investicemi do chovů a zakládáním nových podniků, jsou hlavními problémy, jimž odvětví mléka a mléčných výrobků čelí; naléhavě proto žádá Komisi, aby zvážila přijetí opatření ke zmírnění rizik plynoucích z vyšší míry expozice světovému trhu k posílení dohledu nad řádným fungováním jednotného trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků a aby vypracovala akční plán s cílem ukázat, jak hodlá tato rizika zmírňovat;

16.

prosazuje zachování výroby mléka, neboť mléčné farmy představují významný socio-ekonomický přínos k rozvoji zemědělství a venkova v celé EU, a zdůrazňuje, že toto odvětví má zvláštní význam ve znevýhodněných, horských, ostrovních a vzdálených regionech, v nichž je často jediným možným druhem zemědělské činnosti; dodává, že v těchto regionech vytváří toto odvětví sociální, hospodářskou a územní soudržnost, je zdrojem obživy pro mnoho rodin, zajišťuje organizaci a ochranu daného území, vytváří pracovní příležitosti pro jeho obyvatele a pomáhá zachovávat kulturu a tradice, protože odvětví mléčné výroby po celá staletí utvářelo kulturní krajiny v těchto regionech, čímž vytvářelo významnou základnu pro cestovní ruch; zdůrazňuje, že zastavení produkce mléka by se v těchto regionech rovnalo ukončení zemědělské činnosti jako takové;

17.

zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit přechodný mechanismus pro nejvzdálenější regiony, který by byl uplatněn v období mezi zrušením kvót a liberalizací trhů, aby bylo možné v těchto regionech chránit zemědělce a celé odvětví;

18.

žádá, aby vzhledem k rozdílům v produkci mezi horskými oblastmi produkce mléka a ostatními územími byly aktivovány ochranné sítě jako specifické ukazatele pro činnosti spojené s produkcí mléka a pro podniky v horských oblastech;

19.

vyjadřuje zklamání nad tím, že ve vzdálených, horských, ostrovních a znevýhodněných oblastech je balíček předpisů týkajících se mléka prováděn nedostatečně, a zdůrazňuje, že nezbytné zachovat mléčné farmy jako životaschopné a konkurenceschopné podniky ve všech regionech Evropské unie; domnívá se proto, že Komise a členské státy se musí na tyto oblasti zaměřit a vypracovat o nich specifické studie a že používání krátkých dodavatelských řetězců a upřednostňování místní produkce musí být v těchto konkrétních případech podporováno s cílem zajistit zachování produkce v těchto oblastech a předejít zastavení činnosti v tomto odvětví; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zlepšily a posílily režimy distribuce mléka ve školách a upřednostňovaly přitom krátké dodavatelské řetězce, čímž umožní distribuci produkce v těchto regionech; zdůrazňuje, že v těchto oblastech se výrobní náklady typicky blíží výkupním cenám nebo je dokonce převyšují, a soudí, že současná nejistota v dodavatelském řetězci je škodlivá obzvláště pro tyto oblasti, v nichž existují největší překážky a nejmenší příležitosti pro úspory z rozsahu; připomíná, že zemědělci v těchto oblastech přímo a výlučně závisí na malém počtu dodavatelů a odběratelů zemědělské produkce, a to z důvodu své zeměpisné izolace; zdůrazňuje, že podpora zakládání producentských organizací a jejich činnosti by měla lépe odrážet realitu těchto regionů; zdůrazňuje, že je nezbytné provádět ambiciózní politiky na podporu těchto regionů za pomoci politik rozvoje venkova, investičního plánu a propagace a dolaďování podpory SZP, jak to umožňují poslední reformy; vyzývá proto Komisi, aby podněcovala členské státy k provádění těchto opatření s cílem umožnit zachování produkce mléka v těchto regionech; vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala vývoj produkce mléka a mléčných výrobků v těchto oblastech a posoudila, jaký ekonomický dopad zde má ukončení mléčných kvót pro mléčné farmy; považuje za nutné přidělit další finanční prostředky programu POSEI s cílem pomoci producentům mléka přizpůsobit se dopadům deregulace trhů a zachovat udržitelnou činnost a konkurenceschopnost ve srovnání se zbytkem evropského prostoru;

20.

zdůrazňuje význam používání nepovinného údaje o jakosti „horský produkt“ podle nařízení (EU) č. 1151/2012; vyzývá Komisi, aby toto označení propagovala také podporou prodeje;

21.

zdůrazňuje význam, který mají pro produkci mléka a mléčných výrobků v horských oblastech místní horská plemena skotu; vyzývá Komisi, aby přijala opatření na zvýšení podpory těchto plemen;

22.

je toho názoru, že politika EU v odvětví mléka a mléčných výrobků po ukončení režimu kvót na mléko by měla mít k dispozici prostředky k využití všech příležitostí pro hospodářství EU, aby produkce mléka byla pro zemědělce atraktivní, a domnívá se, že jakákoli budoucí opatření musí posilovat konkurenceschopnost a stabilitu tohoto odvětví v zájmu usnadnění růstu a inovací v zemědělském odvětví a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech;

23.

bere na vědomí rozhodnutí, podle něhož má být splácení konečných částek uložených producentům v rámci režimu kvót rozloženo do období tří let, avšak konstatuje, že v posledním roce platnosti kvót výrazně ubyly prostředky v odvětví mléka v důsledku zavedení doplňkové dávky, a proto doporučuje, aby tento příjem zůstal v rozpočtu SZP za účelem zvýšení konkurenceschopnosti odvětví;

24.

vyzývá Komisi, aby představila jeden či více regulačních nástrojů, které by umožnily předcházet novým krizím v odvětví mléka a mléčných výrobků a účinně je řídit, a to zejména zjednodušením organizace produkce mléka a mléčných výrobků formou řízení nabídky; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem zahájila se všemi zúčastněnými stranami v odvětví formální dialog;

25.

má za to, že posílení hospodářské soutěže by mělo být použito jako prostředek k zajištění územní rovnováhy a vyváženějšího odměňování producentů v rámci hodnotového řetězce mléčného průmyslu;

26.

zdůrazňuje, že provádění balíčku předpisů o mléce je stále v raném stadiu; vyjadřuje nicméně zklamání nad tím, že povinné smlouvy jsou uplatňovány jen v nízké míře, a žádá proto, aby byla tato povinnost stanovena ve všech členských státech Evropské unie; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby provedla důkladnou analýzu překážek provádění balíčku předpisů o mléce, která by zajistila optimální využívání nástrojů, jež mají členské státy k dispozici;

27.

vyjadřuje politování nad tím, že balíček předpisů o mléce nebyl v rámci pracovního programu Komise na rok 2015 uveden jako prioritní, a vyzývá Komisi k tomu, aby do něj tuto prioritu urychleně zařadila;

28.

vyjadřuje politování nad tím, že ve zprávě není jasně uvedeno, zda je Komise spokojena s prováděním nového regulačního nástroje, a že Komise nevyčíslila, kolik nových organizací producentů, zúčastněných členských států či kolektivních jednání očekává; podotýká, že rovněž není jasné, jaký vliv budou nové nástroje mít na ceny mléka; žádá v této souvislosti o přesný výčet dopadů na ceny mléka a o přesný soupis zúčastněných organizací producentů;

29.

doporučuje, aby Komise stanovila jednoznačné cíle pro organizace producentů, smlouvy a kolektivní jednání;

30.

připomíná, že nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví, že „s cílem zajistit realistický rozvoj výroby a tím přiměřenou životní úroveň producentů mléka a mléčných výrobků by se měla posílit jejich pozice ve vyjednávání se zpracovateli; výsledkem by mělo být spravedlivější rozdělování přidané hodnoty v dodavatelském řetězci“;

31.

konstatuje, že smluvní model dosud nebyl uskutečněn podle plánu, protože postavení producentů mléka a mléčných výrobků na trhu je dosud slabé, ve smlouvách nejsou obsaženy minimální normy a jsou z nich vyloučena družstva;

32.

zdůrazňuje, že rozšíření povinných smluv na celý sektor a zejména na velkodistribuci posílí a zlepší smluvní vztahy, přispěje k rovnoměrné distribuci příjmů v celém dodavatelském řetězci a ke zvýšení přidané hodnoty a zvýší odpovědnost zúčastněných stran, pokud jde o hodnocení situace na trhu a přijímání potřebných opatření v reakci na ni; zdůrazňuje význam odborné přípravy a vzdělávání v oblasti řízení rizik jako nedílné součásti osnov zemědělských škol, neboť zemědělci by měli být schopni zvládat volatilitu a efektivně používat dostupné nástroje řízení rizik;

33.

upozorňuje na riziko, že v jednotlivých členských státech budou subjekty v odvětví používat ve smlouvách nepřiměřená ustanovení, jež by neutralizovala cíl stability dodávek, který je nezbytným předpokladem zachování rentability výrobců mléka;

34.

poznamenává, že by odvětví mohlo více zkoumat potenciál, který představují dlouhodobější smlouvy v rámci integrovaného dodavatelského řetězce, forwardy, smlouvy o pevné marži a možnost „zmrazit“ po stanovenou dobu cenu mléka založenou na výrobních nákladech; je přesvědčen, že by rovněž mělo být možné používat ve smluvních vztazích nové nástroje a že musí být rovněž k dispozici nástroje ke zprostředkování smluv;

35.

zdůrazňuje důležitou úlohu organizací producentů a jejich sdružení pro posilování vyjednávací pozice a vlivu producentů v rámci dodavatelského řetězce a v oblasti výzkumu a inovací a lituje, že bylo učiněno jen velmi málo kroků k vytváření organizací producentů, zejména v nových členských státech; domnívá se, že by mělo dojít ke zkvalitnění právní úpravy týkající se uznávání organizací producentů, aby měli producenti větší vliv při vyjednávání smluv; zdůrazňuje, že organizace producentů mohou získat finanční podporu v rámci druhého pilíře, a naléhavě žádá, aby bylo na úrovni EU a členských států vytvářeno více pobídek pro producenty, například formou poskytování dalších informací a snižování administrativní zátěže pro zúčastněné strany, které si přejí založit organizaci producentů nebo vstoupit do existující organizace a podílet se různým způsobem na činnosti těchto organizací a provádět vzdělávací činnosti mezi producenty týkající se organizací producentů, což je nástroj, který pomůže odstranit nerovnováhu v dodavatelském řetězci; považuje za nezbytné zlepšit možnost organizací producentů podílet se na regulaci a řízení trhu;

36.

prosazuje nutnost zlepšit ustanovení balíčku předpisů o mléce, zejména za účelem zřizování organizací producentů, které se budou moci více podílet na řízení a vyjednávání na trhu;

37.

konstatuje, že vytváření organizací producentů by bylo možné podpořit poskytováním aktivní politické podpory vybízející zemědělce k tomu, aby organizace producentů považovali za vhodné nástroje;

38.

zdůrazňuje význam zjednodušení výměn informací a dialogu producentů a organizací producentů s cílem pomoci jim zohledňovat vývoj trhu a předvídat krize;

39.

trvá na tom, že organizace producentů musí mít přiměřenou velikost a právní vazbu na výši produkce zemědělských podniků, které jsou jejich členy, neboť organizace, které by měly pouze reprezentativní charakter, by nebyly ve skutečnosti schopny zajistit dodržování smluvních požadavků na kvalitu a kvantitu a neměly by zájem vystupovat jako seriózní vyjednavači s odvětvím;

40.

požaduje větší podporu vytváření nezávislých organizací producentů prostřednictvím širších informačních kampaní a podpory činností v oblasti řízení, což by pobídlo zemědělce k tomu, aby tyto organizace vnímali jako účinné nástroje a vstupovali do nich;

41.

vyzývá Komisi, aby propagovala meziodvětvové nástroje řízení v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů;

42.

zdůrazňuje úlohu družstev, pokud jde o zajištění dlouhodobé stability jejich členům; žádá Komisi, aby napomáhala sdílení osvědčených postupů;

43.

upozorňuje na zásadní význam vytvoření meziodvětvových organizací pro zajišťování transparentnosti a sdílení osvědčených postupů;

44.

připomíná Komisi, že pro toto odvětví je důležitá transparentnost v celém dodavatelském řetězci, aby zúčastněné strany mohly reagovat na tržní signály; konstatuje, že přesné a včasné informace budou mít ještě větší význam pro trh po ukončení kvót;

45.

vítá zřízení střediska pro sledování trhu s mlékem a vyzdvihuje jeho význam pro šíření a analýzu údajů o trhu a žádá, aby byla středisku svěřena větší úloha; doporučuje, aby byl definován tržní index, který by využíval kotace pro výrobky, ceny mléka a výrobní náklady; doporučuje, aby Komise přijala nutná opatření k tomu, aby středisko pro sledování trhu s mlékem bylo schopno na jedné straně přinášet přesné údaje v reálném čase a na straně druhé na základě analýz trhu a prognostických nástrojů dříve a častěji vydávat výstrahy a prognózy krizí a prognostické nástroje pro potřeby Komise, členských států a příslušných zúčastněných stran, poklesne-li tržní index pod určitou úroveň a vyžaduje-li to tržní situace; domnívá se, že informace poskytované organizacemi producentů by měly zahrnovat aktuální údaje o tržních a cenových trendech, údaje o výrobních nákladech a o interakcích mezi produkcí hovězího masa a mléka, o spotřebě, stavu zásob, cenách a výměnách dováženého a vyváženého mléka na evropské úrovni; je také užitečné zařadit mezi tyto údaje sledování nákladů na produkci a sledování mezinárodních trhů, aby bylo možné na jejich tendence a chopit se příležitostí pro vývoz; zdůrazňuje, že údaje by měly být snadno dostupné a použitelné pro všechny zúčastněné strany;

46.

zdůrazňuje, že je důležité a pro všechny zúčastněné strany prospěšné, aby členské státy poskytovaly středisku pro sledování trhu s mlékem včas relevantní informace a aby i středisko pro sledování trhu s mlékem údaje, které obdrží, včas zveřejňovalo, a doporučuje, aby Komise zvážila, jakými dodatečnými prostředky lze zajistit, aby byly informace poskytovány včas; vyzývá Komisi, aby upřesnila pravidla pro předávání údajů mezi členskými státy a zajistila tak, že získané údaje budou na evropské úrovni srovnatelné;

47.

vyzývá Komisi, aby vytvořila vlastní komplexně vybavené struktury pro shromažďování údajů ze všech zemědělských odvětví;

48.

konstatuje, že v rámci prvního pilíře je k dispozici dobrovolná podpora vázaná na produkci jakožto nástroj na podporu odvětví mléka a mléčných výrobků, v rámci druhého pilíře mohou producenti využít poradenských služeb na podporu obchodních rozhodnutí a řádného finančního řízení – v případě nutnosti mohou členské státy použít pojistná opatření jako například nástroj ke stabilizaci příjmů, a mohou také rozhodnout o sdružování a zacílení opatřeních na rozvoj venkova s vysokou intenzitou pomoci;

49.

vyzývá toto odvětví, aby se zabývalo rozvojem dalších pojistných nástrojů v době, kdy je trh silný, aby se omezilo kolísání cen mléka a aby evropští producenti mléka nepřišli o zisk; zdůrazňuje, že by měla být zvážena možnost začlenit do prvního pilíře SZP také nástroje zaměřené na řízení rizik a programy založené na ochraně marží;

50.

zdůrazňuje, že při provádění nařízení (EU) č. 1307/2013 se různé státy rozhodly pro neúplnou a pomalou vnitřní konvergenci, čímž ještě více podpořily nížinné zemědělství, které funguje v příznivých podmínkách;

51.

zdůrazňuje, že je nezbytné přezkoumat podmínky spuštění nástroje ke stabilizaci příjmu, který je dostupný v rámci politiky rozvoje venkova, neboť podmínku pro přístup k podporám Společenství, která spočívá ve vykázání nejméně 30 % ztráty, považuje za nepřiměřenou;

52.

poukazuje na to, že světová poptávka po mléku a mléčných výrobcích by podle prognóz měla stoupat o 2 % ročně a nabízet příležitosti pro produkty pocházející z EU, nicméně upozorňuje na to, že tyto exportní příležitosti musí být vyváženy stabilním domácím trhem, který představuje více než 90 % trhu s mléčnými produkty v Evropě; konstatuje nicméně, že na trhu stále více převládají sušené mléčné výrobky;

53.

poukazuje na to, že EU zůstává největším dovozcem zemědělských produktů na světě a že růst její produkce mléka pro vývoz je závislý na dovozu krmiv a pícnin;

54.

zdůrazňuje, že bilaterální obchodní jednání mohou představovat pro odvětví mléka a mléčných výrobků v EU strategické příležitosti, a v této souvislosti vyzývá Komisi, aby se více angažovala při otevírání nových trhů ve třetích zemích a odstraňování překážek obchodu, a důrazně žádá Komisi, aby při obchodních jednáních brala náležitý ohled na problematiku „chráněných označení původu (CHOP)“, „chráněných zeměpisných označení (CHZO)“ a „zaručených tradičních specialit (ZTS)“, přičemž ovšem musí být zachovány a rozšířeny evropské normy kvality, zdraví a bezpečnosti při výrobě a dodávkách produktů spotřebitelům;

55.

zdůrazňuje, že je neustále třeba hledat a rozvíjet nové trhy, zvyšovat podíl EU na světovém trhu, zajistit vývozcům z EU spravedlivý přístup na trh a podporovat udržitelný růst vývozu; vyzývá proto Komisi, aby se aktivněji zapojovala do hledání nových vývozních trhů; zastává názor, že za účelem hledání budoucích příležitostí je třeba zlepšovat obchodní vztahy s třetími zeměmi a zvyšovat dynamiku odvětví mléka a mléčných výrobků, a zdůrazňuje, že je důležité mít informace o spotřebních trendech na těchto trzích s cílem vytvářet kapacitu pro včasné reakce na budoucí změny;

56.

dále konstatuje, že společnosti v EU čelí konkurenci ze strany několika silných světových vývozců (včetně Nového Zélandu, Spojených států amerických a Austrálie), kteří v minulosti měli přístup na asijské trhy a kteří mají rozhodující vliv na cenu mléčných výrobků na světovém trhu;

57.

poukazuje na to, že by odvětví mléka a mléčných výrobků mohly prospět propagační iniciativy vedené na domácím trhu i na trzích třetích zemí v rámci nových propagačních opatření, a vybízí producenty, aby se účastnili nových kampaní, jakmile v roce 2016 vstoupí v platnost nové právní předpisy v oblasti propagace, neboť se očekává zvýšení finanční podpory ze strany Evropské unie;

58.

zdůrazňuje, že je třeba, aby největší potenciál odvětví pro vytváření hodnot nespočíval pouze ve výrobě nezpracovaných produktů, a domnívá se, že je třeba plně využít výzkumných opatření k vývoji inovativních mléčných výrobků vysoké jakosti pro rychle rostoucí trhy, například výživových produktů pro léčebné účely a pro kojence, seniory a atlety;

59.

konstatuje, že v rámci evropského inovačního partnerství pro produktivitu a udržitelnost zemědělství (EIP-AGRI), který je součástí programu Horizont 2020, lze podporovat inovativní projekty, které přispívají k udržitelnému a vysoce produktivnímu odvětví mléka a mléčných výrobků za účelem uspokojení světové poptávky po vysoce hodnotných mléčných výrobcích;

60.

poukazuje na to, že je důležité posílit systém podpor pro distribuci mléka do vzdělávacích zařízení a pobízet organizace producentů k účasti a upřednostňovat mléčné produkty místního původu a krátké dodavatelské řetězce s cílem přispívat k rozvoji zdravých stravovacích návyků u evropských spotřebitelů;

61.

konstatuje, že odvětví zatím nevyužívá „chráněných označení původu (CHOP)“, „chráněných zeměpisných označení (CHZO)“ a „zaručených tradičních specialit (ZTS)“ způsobem, který by byl smysluplný a srovnatelný ve všech členských státech; vyzývá Komisi, aby zjednodušila přístup malých producentů a podniků k těmto systémům a snížila administrativní požadavky na jejich schvalování, omezila administrativní zátěž spojenou s procesem podávání žádostí, přičemž by měla tyto požadavky zachovat jako kritéria kvality evropských produktů, která jsou na exportních trzích EU nesporná, a cíleně podporovala marketingové činnosti s ohledem na tyto produkty;

62.

vyzývá Komisi, aby zjednodušila pravidla týkající se regulace nabídky sýrů s „chráněným označením původu“ nebo „chráněným zeměpisným označením“, přičemž zvláštní pozornost musí být věnována minimálním požadavkům na reprezentativnost uplatňovaným při schvalování označení;

63.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve zveřejnila zprávu uvedenou v článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, ve vztahu k analýze dopadu povinného uvádění země původu nebo místa provenience u mléka a mléčných výrobků; lituje, že unijní exekutiva zatím tuto zprávu, která měla být předložena do 31. prosince 2014, nevypracovala;

64.

zdůrazňuje, že stávající opatření „ochranné sítě“, mezi něž patří veřejná intervence a podpora soukromého skladování, nejsou sama o sobě dostatečnými nástroji pro řešení neustálého kolísání cen nebo krize v odvětví mléka; dodává, že intervenční ceny jsou příliš nízké, nemají již vazbu na současné tržní ceny a z dlouhodobého hlediska se ukazují být neúčinné pro zajišťování přiměřených a stabilních výkupních cen;

65.

připomíná Komisi její povinnost podle článku 219 nařízení (EU) č. 1308/2013 nejen řešit aktuální narušení trhu, ale i učinit okamžitý zásah s cílem takovému narušení trhu zabránit nebo učinit okamžitý zásah v případě, kdy by okamžitý zásah zamezil tomu, aby se takové riziko stalo skutečností, či tomu, aby toto riziko trvalo nebo aby se proměnilo v závažnější nebo trvalejší narušení trhu, nebo v případě, kdy by odklad zásahu mohl způsobit nebo zhoršit narušení trhu nebo vést k tomu, že by opatření, jež by k odvrácení hrozby nebo k řešení narušení trhu byla později nutná, musela být učiněna v širší míře, nebo kdyby měl odklad zásahu neblahý vliv na výrobní či tržní podmínky;

66.

vyzývá Komisi, aby spolupracovala se zúčastněnými stranami v odvětví a zavedla pohotovější a realističtější záchranná opatření vycházející z doporučení střediska pro sledování trhu s mlékem, která by zajistila ochranu v případě krize, kdy by významný pokles cen mléka a současné výrazné zvýšení komoditních cen měly závažné dopady na zisky zemědělců; požaduje, aby byla intervenční cena aktualizována tak, aby odrážela výrobní náklady a byla lépe uzpůsobená tržním změnám;

67.

vyzývá Komisi, aby zavedla pohotovější a realističtější záchranná opatření a aby intervenční cena lépe odrážela reálné výrobní náklady a reálné tržní ceny a přizpůsobovala se tržním změnám; žádá proto Komisi, aby neprodleně intervenční ceny přizpůsobila; kromě toho uznává, že vývozní náhrady by měly být dočasně obnoveny v případě tržní krize na základě objektivních kritérií;

68.

vyzývá Komisi, aby spolupracovala se zúčastněnými stranami na stanovení ukazatelů nákladů produkce, zahrnujících náklady na energie, hnojiva, krmiva, mzdy, nájemné a další hlavní vstupní náklady, a revidovala referenční ceny na jejich základě; vyzývá dále Komisi, aby spolupracovala se zúčastněnými stranami na definování tržního indexu využívajícího kotace pro výrobky, ceny mléka a výrobní náklady;

69.

zdůrazňuje, že stávající zkušenost s ruským embargem ukazuje, že je žádoucí mít k dispozici pokyny projednané členskými státy, Komisí a Parlamentem, které by sloužily jako vodítko pro aktivaci opatření;

70.

poukazuje na význam pohotovějšího a realističtějšího krizového nástroje a doporučuje, aby Komise spolu s Parlamentem jako jedním z legislativních orgánů jednala s odvětvím o možnosti použití nástrojů řízení rizik, jako jsou termínované trhy, čímž by se využilo kolísání cen v odvětví ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti; domnívá se, že kromě toho by měly být přezkoumány nové nástroje stabilizace příjmů, mezi něž patří například pojištění příjmu nebo program na ochranu marží;

71.

žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a subjekty z odvětví mléka vyvinula nástroje na účinné a přiměřené zajištění proti náhlým poklesům ceny mléka;

72.

zdůrazňuje, že producenti mléka a mléčných výrobků, zejména drobné podniky, jsou obzvlášť zranitelní vůči nerovnováze v dodavatelském řetězci, a to zejména z důvodu kolísající poptávky, rostoucích výrobních nákladů a klesajících výkupních cen, ale také vůči hospodářským prioritám v jednotlivých členských státech; domnívá se, že tlak na snižování cen ze strany prodejců používajících vlastní značku a z důvodu prodeje tekutého mléka jakožto akčního produktu, který má stimulovat prodej jiných produktů, znehodnocuje práci a investice producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků a snižuje hodnotu konečného výrobku pro spotřebitele; zdůrazňuje, že musí být zavedeny soubory osvědčených postupů používaných jednotlivými aktéry potravinového řetězce; zdůrazňuje, že je třeba nalézt mechanismy, které by účinně chránily zemědělce před nekalými postupy zpracovatelského průmyslu a distributorů a jejich dominantním postavením na maloobchodním trhu, a žádá Komisi, aby co nejdříve předložila svůj návrh na omezení nekalých obchodních praktik a aby zvážila odvětvový přístup k právu hospodářské soutěže a nekalým obchodním praktikám;

73.

domnívá se, že nekalé obchodní praktiky značně omezují kapacitu odvětví investovat a přizpůsobovat se a že je třeba proti nim bojovat na úrovni Evropské unie i členských států;

74.

zdůrazňuje, že producenti mléka a mléčných výrobků by byli bez programu pro případ krize v ještě slabším postavení, zatímco mlékárenský průmysl a velké potravinářské koncerny by získaly větší moc;

75.

vybízí k tomu, aby bylo dosaženo širšího zapojení producentů mléka a mléčných výrobků či organizací těchto subjektů do mechanismů řízení potravinářského dodavatelského řetězce, skupin a iniciativ;

76.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

11.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 265/17

—

s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (3),

—

s ohledem na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek (COM(2011)0896), k návrhu Evropského parlamentu a Rady o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (COM(2011)0895) a k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování koncesí (COM(2011)0897),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Mobilizace soukromých a veřejných investic pro obnovu a dlouhodobou strukturální změnu: rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru“ (COM(2009)0615), „Posílení úlohy soukromého sektoru při dosahování udržitelného růstu podporujícího začlenění v rozvojových zemích“ (COM(2014)0263), sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020), sdělení Komise nazvané „Obchod, růst a celosvětové záležitosti – obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020“ (COM(2010)0612), sdělení Komise nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173) a na sdělení Komise nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ (COM(2011)0681),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020 (4) a ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků: podpoře zájmů společnosti a cestě k udržitelné obnově podporující začlenění (5) a ze dne 26. října 2006 o partnerství veřejného a soukromého sektoru a o právních předpisech Společenství v oblasti veřejných zakázek (6)

—

s ohledem na zprávu z roku 2010 nazvanou „Internacionalizace evropských malých a středních podniků“, kterou pro Komisi vypracovala společnost EIM,

—

s ohledem na odstavec 5 sdělení Komise nazvaného „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491), zásady emancipace orgánu OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen, které byly vyhlášeny v březnu 2010, zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 8. prosince 2009 a na odstavec 46 závěrečného dokumentu konference OSN o udržitelném rozvoji (Rio+20),

—

s ohledem na doporučení OECD z května 2012 týkající se zásad veřejné správy v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (7), Úmluvu OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů při mezinárodních obchodních transakcích z roku 1997 a pokyny OECD pro nadnárodní podniky aktualizované v květnu 2011 (8),

—

s ohledem na příslušné úmluvy MOP,

—

s ohledem na příručku Evropské hospodářské komise OSN z roku 2008 o podpoře řádné správy v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (9),

—

s ohledem na legislativní příručku pro oblast projektů infrastruktury financovaných ze soukromých zdrojů, kterou vydala Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) v roce 2001 (10), a na dokumenty, které byly předloženy na mezinárodní konferenci UNCITRAL týkající se partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež se konala ve Vídni ve dnech 2. až 3. května 2013,

—

s ohledem na zprávu CAF z roku 2010 nazvanou „Infraestructura pública y participación privada: conceptos y experiencias en América y España“,

—

s ohledem na Referenčního průvodce pro partnerství veřejného a soukromého sektoru: verze 2.0 z července 2014, který vypracovala Asijská rozvojová banka(ADB), Meziamerická rozvojová banka (IDB), skupina Světové banky a poradní nástroj pro veřejno-soukromou infrastrukturu (PPIAF) (11),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0182/2015),

A.

vzhledem k tomu, že na společnosti a hospodářskou strukturu a dynamiku zemí má příznivý vliv prostředí, které umožňuje interakci veřejného a soukromého sektoru a spolupráci veřejných a soukromých subjektů mimo jiné ve formě společných iniciativ a akcí;

B.

vzhledem k tomu, že přestože partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou na mezinárodní, vnitrostátní, regionální i místní úrovni dlouho využívaným nástrojem, neexistuje pro tato partnerství žádná mezinárodně uznávaná definice ani komplexní regulační rámec; vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru se obecně chápe jako široké a různorodé spektrum spolupráce mezi veřejnými subjekty (vládami, agenturami, mezinárodními organizacemi nebo jejich spojením) a soukromými aktéry (podniky nebo neziskovými subjekty) a obvykle se jedná o dodávku, kterou zajišťuje soukromý sektor, v podobě infrastruktury nebo majetku tradičně zajišťovanou orgány veřejné správy;

C.

vzhledem k tomu, že partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem jsou důležitá jakožto prostředek k dosažení hospodářského růstu, inovací, konkurenceschopnosti a k vytváření pracovních míst jak v rámci jednotného trhu, tak i v zahraničí, přičemž plní strategickou úlohu při modernizaci infrastruktury, zejména energetické, vodohospodářské, silniční a digitální; vzhledem k tomu, že společnosti z EU jsou dobře vybaveny k tomu, aby se takováto partnerství ucházely a zapojovaly se do nich;

D.

vzhledem k tomu, že ujednání v rámci partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem mohou mít nejrůznější formu a právní předpisy týkající se jednotného trhu stanovují vysoké procesní standardy; vzhledem k tomu, že tyto právní předpisy byly přepracovány a konsolidovány ve směrnicích 2014/24/EU a 2014/25/EU o zadávání veřejných zakázek, ve směrnici 2014/23/EU o koncesích a v pokynech o institucionalizovaném partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem;

E.

vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru zaměřená na poskytování základních infrastruktur, zboží a služeb jsou technicky složitá;

F.

vzhledem k tomu, že celosvětová hospodářská krize měla od roku 2007 zásadní negativní dopad na všechny vyspělé, rozvíjející se i rozvojové země a na rozpočtové politiky i přístup institucí a soukromých subjektů, především pak MSP, k prostředkům potřebným k realizaci projektů, což ovlivnilo rozvoj infrastruktur a dalších kapitálově náročných projektů a poskytování základních služeb;

G.

vzhledem k tomu, že kvůli omezením veřejných rozpočtů zhoršeným dále hospodářskou krizí a krizí veřejných rozpočtů se stále více vlád uchyluje k inovativním řešením, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru, která při správném provedení mohou díky vhodnému zapojení aktérů z veřejné a soukromé sféry sloužit ke zlepšení, pokud jde o náklady, účinnost, účelnost a kvalitu veřejných služeb, a k zajištění včasné dodávky veřejné infrastruktury;

H.

vzhledem k tomu, že pozitivní vliv partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem je výsledkem lepších výsledků projektů, příznivého poměru mezi přínosy a náklady, možností dlouhodobého financování nákladů, podněcování inovací a výzkumu a flexibilnějšího a profesionálnějšího řídícího prostředí;

I.

vzhledem k tomu, že liberalizace obchodu a investic není cílem sama o sobě, ale nástrojem, který má přispět ke zlepšení kvality života světové populace, a že v tomto smyslu existuje kromě nových nástrojů, jako jsou nově vytvořené finanční nástroje, možnost rozvíjet inovativní politiky a síť dohod o volném obchodu, které slouží vládám třetích zemí k zajištění infrastruktur, statků a služeb obecného zájmu a současně zajišťují nebo připravují podmínky pro další účast podniků EU na investičních projektech v zahraničí v rámci spolupráce soukromých podniků a veřejných subjektů;

J.

vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru se vyznačují dlouhými životními cykly, přičemž v některých případech se délka pohybuje od 10 do 30 let, a vzhledem k tomu, že životní cyklus partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem by měl mít smysl a měl by odpovídat cílům, kterých se snaží dosáhnout, pokud jde o podmínky práce a o zboží a služby, které mají být poskytnuty, aniž by přitom docházelo k umělému narušování hospodářské soutěže nebo k vytváření vyšších nákladů a ke zbytečnému zatěžování veřejné správy a daňových poplatníků;

K.

vzhledem k tomu, že obchodní politika EU nemá ani podněcovat, ani brzdit nezávislé rozhodnutí, zda využít partnerství veřejného a soukromého sektoru, avšak po přijetí rozhodnutí je povinností EU zajistit našim podnikům, a to velkým podnikům, malým a středním podnikům a mikropodnikům, v souladu se zásadami politické otevřenosti, účasti, odpovědnosti, účinnosti a soudržnosti co nejlepší přístup na trhy se zakázkami v partnerském státě, což přinese přidanou hodnotu místnímu společenství;

L.

vzhledem k tomu, že soukromý sektor může podhodnocovat sociální infrastrukturu a podporu, kterou poskytuje, a s ohledem na značné náklady související se zajištěním infrastruktury, pozici některých sektorů jakožto přirozených monopolů nebo jejich strategický význam, což může v mnoha případech znamenat to, že otevřená hospodářská soutěž a privatizace nepředstavují nejvhodnější politickou volbu, jestliže musí převážit veřejný zájem;

M.

vzhledem k tomu, že účelem partnerství veřejného a soukromého sektoru je spojit to nejlepší z obou těchto světů – zajištění služeb a infrastruktury obecného zájmu, avšak spíše než procesem privatizace prostřednictvím posílené účasti soukromého sektoru;

N.

vzhledem k tomu, že mnohé rychle se rozvíjející a rozvojové země se potýkají s problémy vyplývajícími z nesouladu mezi dynamickými soukromými podniky a nedostatkem spolehlivé veřejné infrastruktury; vzhledem k tomu, že tyto nedostatky (které jsou velmi výrazné v Indii nebo Brazílii) oslabují případný růst, omezují kapacitu v oblasti vývozu/dovozu nebo narušují výrobu v důsledku chybějící přístavní infrastruktury, nedostatků v oblasti vnitrostátní dopravy (železnice, nákladní doprava či dálnice) nebo nefunkčních jednotek pro výrobu energie nebo distribučních energetických sítí; vzhledem k tomu, že tyto nedostatky mají negativní dopad i na blahobyt obyvatelstva (v důsledku nedostatečných odpadních a vodárenských distribučních sítí); vzhledem k tomu, že partnerství soukromého a veřejného sektoru nabízejí integrovaná řešení, kdy partner či konsorcium zajišťuje „budování“ (výstavbu, inženýrské a architektonické služby), „financování“ (investice ze soukromých zdrojů, na předběžné financování projektů) a „využívání“ (služby v oblasti údržby, dohledu a řízení);

O.

vzhledem k tomu, že mezivládní organizace rovněž využívaly partnerství soukromého a veřejného sektoru k poskytování pomoci nejméně rozvinutým zemím v rámci partnerství v oblasti rozvoje a spolupráce: partnerství soukromého a veřejného sektoru využívala Světová banka, regionální banky pro obnovu, Organizace pro výživu a zemědělství, Světová zdravotnická organizace, Dětský fond OSN (UNICEF), máme-li uvést několik z těchto organizací; vzhledem k tomu, že pokud jde o geografické zaměření, mají s partnerstvími soukromého a veřejného sektoru zkušenost USA, Austrálie, Japonsko, Malajsie, Singapur, Spojené arabské emiráty a další země Asie a Latinské Ameriky (v čele s Chile); vzhledem k tomu, že země OECD (Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko) mají také příslušné právní předpisy; vzhledem k tomu, že Spojené království má v oblasti partnerství soukromého a veřejného sektoru nejrozvinutější program (iniciativa financování ze soukromých zdrojů pokrývá asi 20 % veřejných investic); vzhledem k tomu, že EU zaujímá přední místo na trhu infrastruktury v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, přičemž soustřeďuje více než 45 % nominální hodnoty partnerství veřejného a soukromého sektoru;

P.

vzhledem k tomu, že partnerství soukromého a veřejného sektoru byla využívána v souvislosti se strukturálními fondy, rozšířením, celoevropskými sítěmi, společnými technologickými iniciativami, strategií Evropa 2020, výzkumem a vývojem (továrny budoucnosti, energeticky účinné budovy, iniciativa v oblasti ekologických vozidel, udržitelné výrobní procesy, fotonika a robotika, vysoka výpočetní výkonnost a sítě 5G), elektronickými vzděláváním, výzkumnými projekty s univerzitami a dalšími programy v oblasti zdravotnictví (jako například iniciativa v oblasti inovativních léčivých přípravků); vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka a odborné centrum pro partnerství veřejného a soukromého sektoru realizovaly projekty v EU, jejím sousedství i v dalších zemích; vzhledem k tomu, že EU rovněž přispěla prostřednictvím Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii; vzhledem k tomu, že cílem Evropského fondu pro strategické investice je podpora řady partnerství veřejného a soukromého sektoru v EU, do nichž se mohou zapojit i podniky obchodních partnerů;

Q.

vzhledem k tomu, že EU dosud ponechávala své trhy s vládními zakázkami z převážné části otevřené mezinárodní konkurenci a že se řídí pravidly, jež byla stanovena s cílem posílit spravedlivou a efektivní hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a poskytovat rovné podmínky pro mezinárodní investory; vzhledem k tomu, že v EU nedochází k diskriminaci na základě zahraničního vlastnictví nebo zahraniční kontroly a že společnosti ze zahraničí mohou zakládat místní pobočky, aby se mohly na partnerstvích veřejného a soukromého sektoru podílet;

R.

vzhledem k tomu, že dohody EU o volném obchodu obsahují ustanovení, které připravují podmínky pro podniky, aby se ucházely o partnerství veřejného a soukromého subjektu prostřednictvím přístupu na trh a předběžného stanovení; vzhledem k tomu, že zacházení a možnosti, které se otvírají v souvislosti s Koreou, Kolumbií/Peru, Střední Amerikou, Singapurem a Kanadou (a Vietnamem a Japonskem) jsou definovány rozdílně a specificky; vzhledem k tomu, že je třeba uplatňovat relativně flexibilní přístup, pokud jde o jednání s různými partnery; avšak vzhledem k tomu, že cílem musí vždy být přispět k udržitelnému sociálnímu, hospodářskému a environmentálnímu rozvoji, demokracii a řádné správě, dodržování lidských práv a prosazování mezinárodně uznávaných norem ochrany, včetně vytváření důstojných pracovních míst; vzhledem k tomu, že na mnohostranné úrovni Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) a Dohoda o vládních zakázkách (GPA) rovněž stanoví řadu závazků, stejně jako mohou i další vícestranné nástroje, jako je dohoda o obchodu se službami (TiSA); vzhledem k tomu, že prostředí v EU se tak stává v rostoucí míře konkurenční;

1.

zdůrazňuje, že je třeba podnítit vytváření pracovních míst, konkurenceschopnost a produktivitu v EU a ve třetích zemích prostřednictvím inovativních politik a nových nástrojů určených k povzbuzení činnosti hospodářských subjektů s cílem oživit udržitelný růst, a to i prostřednictvím investic mimo jednotný trh; je přesvědčen, že partnerství veřejného a soukromého sektoru, která představují jednu z několika možností, by mohly být případným zdrojem růstu společností z EU a zároveň by mohly být užitečné pro naše partnerské třetí země, neboť tato partnerství by mohla poskytnout infrastruktury, zboží a služby veřejného zájmu;

2.

připomíná, že partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem by měla být pro občany a spotřebitele velkým přínosem, měla by zajišťovat kvalitní služby anebo zboží a poskytovat pro veřejné orgány, jak na úrovni vlády, tak i na místní úrovni, konkrétní konkurenční a hospodářské výhody, aniž by přitom docházelo k dalšímu zatěžování veřejného sektoru nebo ke ztrátám;

3.

naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala definici partnerství veřejného a soukromého sektoru, která bude uznána na mezinárodní úrovni, jako dlouhodobý vztah mezi veřejným zadavatelem a soukromými investory za účelem poskytování kvalitních a přístupných veřejných služeb a infrastruktur za podmínek jasně stanovených ve smlouvách, přičemž toto poskytování bude možné snadno vyhodnotit pomocí ukazatelů, jež zaručí spravedlivou a přiměřenou odměnu v případě splnění smluvních podmínek;

4.

poznamenává, že MSP i větší podniky mohou poskytnout jedinečné know-how ze soukromé sféry, zkušenosti a osvědčené postupy a také sítě zahrnující veřejné orgány v zemích mimo EU, čímž pomohou provést dynamické a udržitelné rozvojové politiky; domnívá se, že MSP mohou nejlépe naplnit svůj potenciál, pokud budou vytvářet sítě a operovat na globální úrovni a vstoupí na trhy mimo Evropu, mimo jiné prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby podporovala a povzbuzovala vytváření konsorcií a další formy spolupráce mezi velkými podniky a MSP s cílem usnadnit přístup MSP k projektům veřejného a soukromého partnerství;

5.

zdůrazňuje, že při rozvoji partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem je nutné přihlížet zejména k problémům, které s sebou pro malé a střední podniky se sídlem v EU přináší konkurence na mezinárodních trzích v rámci těchto partnerství a nutnost zajistit, aby tyto podniky získaly konkrétní, spravedlivý a reciproční přístup zejména do oblasti veřejných služeb, jak je stanoveno ve směrnici 2014/25/EU; vyzdvihuje v tomto ohledu význam konkrétních pravidel počítajících se skupinovou účastí MSP na nabídkových řízeních a s používáním otevřených a transparentních subdodavatelských řetězců;

6.

považuje za politováníhodné, že EU doposud své trhy s veřejnými zakázkami ponechává otevřené mezinárodní konkurenci, i když společnosti z EU stále čelí v zahraničí značným překážkám; vyzývá Komisi, aby zaručila, že obchodní dohody EU budou obsahovat nástroje, které našim podnikům, zejména MSP, umožní, aby mohly soutěžit za rovných podmínek se zahraničními vnitrostátními podniky; požaduje jednoznačné předpisy týkající se veřejných zakázek a podmínek a kritérii pro jejich přidělování a snadný přístup k informacím o nich a zrušení diskriminačních a neodůvodněných překážek obchodu v oblasti vládních zakázek, služeb nebo investicí (jako je daňová diskriminace, regulační překážky pro zřízení poboček nebo dceřiných společností a omezení přístupu k financování); vyzývá naše partnerské země, aby uplatňovaly zásady otevřené správy s cílem zajistit transparentnost a předcházet konfliktům zájmů a aby uplatňovaly postupy veřejného a soukromého partnerství obezřetně, přičemž by měly zohledňovat nejen analýzy nákladů a přínosů a životaschopnost projektů, ale také finanční a technickou kapacitu veřejných orgánů, které mají dohlížet na dodávky služeb či infrastruktur v souladu se všeobecným veřejným zájmem;

7.

uznává, že výzvy související s partnerstvími veřejného a soukromého sektoru by bylo možné řešit pomocí zásad řádné správy, jako je transparentnost a jasnost pravidel v souvislosti s následujícími klíčovými otázkami: přidělování zakázek, realizace a hodnocení projektů od počátečních fází; zapojení zúčastněných stran a organizací občanské společnosti; boj proti korupci a podvodům; finanční a technická kapacita odpovědných správních orgánů v oblasti řádného plánování a dohledu nad prováděním smluv; posílení právní jistoty prostřednictvím rámce, který zaručí, aby veřejné orgány uplatňovaly své legitimní pravomoci; vyzývá proto Komisi a členské státy (které jsou v této souvislosti rozhodujícími aktéry), aby prosazovaly tyto zásady a osvědčené postupy i za našimi hranicemi;

8.

připomíná, že pro partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem je charakteristická vysoká hodnota a technická náročnost projektů a dlouhodobé zapojení stran; podotýká, že v důsledku toho vyžadují vhodnou míru flexibility i procesních záruk, aby byla zajištěna transparentnost, zákaz diskriminace a rovné podmínky pro všechny;

9.

připomíná, že projekty v oblasti infrastruktury se pojí s řadou souvisejících rizik (zejména v oblasti stavebnictví, životního prostředí, telekomunikačních a energetických sítí) a že vláda prostřednictvím partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem převádí část rizik na soukromé dodavatele, tak aby se obě strany dělily nejen o výhody, ale i o rizika spojená s těmito projekty a o odpovědnost za ně; zdůrazňuje navíc, že přiměřené sdílení rizik má a hlediska snižování nákladů na projekt a zajištění jeho úspěšné realizace a životaschopnosti zásadní význam;

10.

připomíná, že zajištění vysoce kvalitních, dostupných a nákladově efektivních služeb pro veřejnost v EU i mimo EU má zásadní význam, pokud jde o zajištění úspěšného provádění a životaschopnosti partnerství veřejného a soukromého sektoru; připomíná, že složitý výběr modelů a smluv má dopad na rozvoj projektů; varuje, že v některých obdobích byla partnerství veřejného a soukromého sektoru využívána pouze s tím cílem, aby byly formálně dodrženy cíle týkající se schodku veřejných financí; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit odpovídající institucionální rámec kombinující politický závazek, řádnou správu a vhodné základní legislativní předpisy s cílem zaručit, aby partnerství veřejného a soukromého sektoru nabízela kvalitnější služby občanům v mnoha různých oblastech; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby provádělo patřičné hodnocení týkající se profilu a nabytých zkušeností zúčastněných podniků s cílem posoudit kvalitu služeb, které poskytly, a to, zda bylo jejich podnikatelské jednání zodpovědné;

11.

zdůrazňuje, že obchodní, investiční a rozvojové politiky EU jsou vzájemně propojené a že článek 208 Lisabonské smlouvy zavádí zásadu politické soudržnosti ve prospěch rozvoje a vyžaduje, aby se při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, přihlíželo k cílům rozvojové spolupráce; dále zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby investiční politiky EU byly zaměřeny na taková finanční řešení, jejichž součástí je skutečné zhodnocení sociálního dopadu;

12.

zdůrazňuje rostoucí potenciál partnerství veřejného a soukromého sektoru jakožto jednoho ze způsobů, jak podpořit inovativní řešení a uvolnit dlouhodobé soukromé finanční a domácí zdroje pro cíle v oblasti rozvoje, s ohledem na masivní investice, kterých je třeba v rozvojových zemích a které nebude veřejný sektor sám o sobě schopen zajistit, pokud jde o infrastrukturu, dodávky vody a energie, přičemž u většiny z nich by bylo přínosem zapojení soukromého sektoru; je přesvědčen, že výsledkem partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou rovněž být inovace v oblasti technologií a obchodních modelů a vybudování mechanismů, díky nimž by soukromý sektor nesl odpovědnost; poukazuje nicméně na případy, kdy zapojení soukromého sektoru do partnerství veřejného a soukromého sektoru v některých rozvojových zemích nepřineslo očekávané výsledky; konstatuje, že v důsledku toho je třeba poskytnout příspěvek na technickou pomoc s cílem posílit právní a institucionální rámce, v nichž jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru rozvíjena, zejména v souvislosti s kapacitou v oblasti řádného hodnocení a plánování takovýchto projektů a dohledu nad jejich realizací, a poskytnout veřejným partnerům možnost požadovat od soukromých firem kompenzaci v případě nedodržení smluv;

13.

konstatuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou jednou z priorit rozvojové agendy a že jsou čím dále častěji prosazována jako způsob zaplnění mezery ve financování infrastruktury jak v rozvinutých, tak v rozvojových zemích;

14.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že oznámila své přání v nadcházejících letech značně rozšířit využívání kombinování zdrojů financování, provedla doporučení obsažená ve zprávě Evropského účetního dvora o kombinování a vyhodnotila mechanismy kombinování půjček a grantů, zejména pokud jde o rozvojovou a finanční adicionalitu, transparentnost a odpovědnost;

15.

vyzývá orgány a instituce EU, aby pobídly podniky z EU zapojené do partnerství veřejného a soukromého sektoru ve třetích zemích, zejména v méně rozvinutých zemích, aby spolupracovaly v souladu s politikou soudržnosti a se zásadami OECD pro nadnárodní společnosti a byly tak zohledněny cíle v oblasti rozvojové spolupráce; vyzývá dále Komisi, aby podporovala udržitelné investice, a to při zohlednění rozvojových cílů, a upřednostňovala zejména dlouhodobý rozvoj domácích ekonomik a aby prosazovala projekty zaměřené na ochranu životního prostředí, snižování chudoby, vzdělávání, nakládání s odpady nebo například využití energie z obnovitelných zdrojů;

16.

zdůrazňuje, že v oblasti rozvojové pomoci jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru účinným způsobem, jak vynaložit evropské finanční prostředky a současně podpořit priority EU a soudržnost s dalšími politikami; požaduje větší zapojení Komise a vyšší investice do partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti rozvoje a využití partnerství veřejného a soukromého sektoru coby prostředku, který umožní rozšíření omezeného rozpočtu Unie vyčleněného na rozvoj;

17.

zdůrazňuje skutečnost, že soukromé investice a finance budou pravděpodobně klíčovým motorem udržitelného růstu, který by v rozvojových zemích měl podle předpokladů v následujících letech dosahovat přibližně 5 %; uznává, že takovéto financování ze soukromých zdrojů může pomoci podpořit místní hospodářství a podniky a zajistit důstojná pracovní místa, a vést tak k vymýcení chudoby, a to za podmínky, že jsou přímé zahraniční investice řádně regulovány a propojeny s konkrétními zlepšeními v ekonomice partnerských zemí, mj. prostřednictvím přenosu technologií a příležitostí k odborné přípravě pro místní pracovní sílu; za těchto okolností se domnívá, že z partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) mohou mít prospěch nejméně rozvinuté země, neboť neúměrně velké investiční riziko není pro soukromé investory dostatečně motivující; zdůrazňuje, že budoucí partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci programu rozvoje po roce 2015 by se měla zaměřit na snižování chudoby a na další cíle udržitelného rozvoje a měla by být v souladu s národními rozvojovými plány partnerských zemí;

18.

podotýká, že řádně strukturovaná a účinně prováděná partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou přinést velkou řadu výhod, například inovace, větší účinnost ve využívání zdrojů a kvalitní zajištění a kontrolu; konstatuje také, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v rozvojových zemích je nutno posuzovat na základě jejich schopnosti přinést výsledky v oblasti rozvoje a že je nezbytné spravedlivé rozdělení rizika mezi veřejný a soukromý sektor; zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v rozvojových zemích se doposud zaměřovala především na odvětví energetiky a telekomunikací, zatímco zapojení soukromého sektoru do projektů sociální infrastruktury je nadále ojedinělým jevem; podporuje proto tato partnerství veřejného a soukromého sektoru, jejichž hlavním cílem je dosažení cílů udržitelného rozvoje;

19.

vyzývá k poskytování větší technické pomoci – včetně odborné přípravy místních zaměstnanců a sdílení technologie – vládám partnerských zemí s cílem zvýšit jejich kapacitu, pokud jde o jejich zapojení do partnerství veřejného a soukromého sektoru a převzetí svého dílu odpovědnosti za řízení projektů uskutečňovaných v rámci těchto partnerství, a to tím, že jim bude poskytnuta podpora při zavádění bankovních systémů a systémů daňové správy, které budou schopny zajistit finanční řízení a správu veřejných a soukromých finančních prostředků; zdůrazňuje, že v některých případech zkušenosti ukazují, že nedostatečně vyjednané smlouvy o partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou přispět k zadlužení státu, a vyzývá ke zřízení regulačního rámce pro odpovědné financování; vyzývá Komisi, aby posoudila možnost poskytnout rozvojovým zemím odbornou pomoc a poradenství v oblasti toho, jak vypracovat a uplatňovat normy EU na svých trzích;

20.

pevně podporuje účinné a komplexní šíření a provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv v rámci EU i mimo ni a zdůrazňuje, že je třeba přijmout všechna nezbytná politická a legislativní opatření k odstranění nedostatků v účinném provádění těchto obecných zásad OSN, a to i v souvislosti s přístupem ke spravedlnosti;

21.

zdůrazňuje, že rozvojové agentury musejí zajistit, aby bylo veřejné financování rozvoje používáno na podporu místních ekonomických sítí v rozvojových zemích a nebylo vyváděno na podporu soukromých firem a nadnárodních společností v dárcovských zemích; zdůrazňuje především, že cílem partnerství veřejného a soukromého sektoru by mělo být budování kapacity místních mikropodniků a malých a středních podniků;

22.

připomíná, že Evropská unie se zavázala k tomu, že bude podporovat rovnost žen a mužů a že ve všech svých činnostech bude zohledňovat hledisko rovnosti žen a mužů; naléhavě žádá, aby genderový rozměr byl zahrnut do plánování a uskutečňování partnerství veřejného a soukromého sektoru, například tím, že budou používány údaje a analýzy rozčleněné podle pohlaví pro cílené investice a že ve smlouvách budou uváděny klíčové ukazatele výkonnosti ve prospěch žen; v této souvislosti vyzývá k poskytnutí větší podpory místním malým a středním podnikům, zejména podnikatelkám, aby mohly vytěžit z růstu stimulovaného soukromým sektorem;

23.

vyzývá Komisi, aby pracovala na mezinárodní úrovni na zajištění podstatných závazků týkajících se přístupu na trh v rámci Světové obchodní organizace a probíhajících dvoustranných jednání se třetími zeměmi, a to na základě pozitivního a vzájemného přístupu umožňujícího mezinárodní hospodářskou soutěž, aby se napravila asymetrie v úrovni otevřenosti trhů s vládními zakázkami; žádá Komisi, aby usilovala o odstranění veškerých administrativních, procesních a technických překážek, které znemožňují podnikům z EU zapojit se do mezinárodních partnerství veřejného a soukromého sektoru;

24.

vyzývá Komisi, aby při jednáních o obchodních a investičních dohodách s jinými zeměmi podporovala zrušení překážek pro společnosti z EU, zejména pro malé a střední podniky, tak aby se mohly zapojit do partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v těchto zemích, a aby podporovala profesní mobilitu občanů EU v těchto státech s cílem umožnit jim soutěžit za rovných podmínek s domácími společnostmi a společnostmi ze třetích zemí.

25.

vyzývá Komisi, aby sledovala podniky EU v zahraničí a učinila závěry na základě úspěšných příkladů, modelů a osvědčených postupů s cílem vypracovat pokyny, a aby zvážila vytvoření virtuálních dokumentačních středisek nebo pozorovatelen, díky nimž by podnikům z EU usnadnila přístup k informacím o příležitostech k účasti na partnerství v zahraničí, především pak malým a středním podnikům; vyzývá Komisi, aby podněcovala vytváření uživatelsky vstřícných platforem a sítí s cílem podpořit strukturovaný dialog mezi zúčastněnými stranami a aby poskytovala technickou podporu týkající se právního rámce a očekávaných výzev; žádá Komisi, aby provedla studii o dopadech dohod Unie o volném obchodu a jejich provádění na přístup podniků z EU k zahraničním partnerstvím veřejného a soukromého sektoru; je přesvědčen, že takováto studie by mohla pomoci pochopit konkrétní dopady těchto dohod v oblasti partnerství veřejného a soukromého sektoru, a případně odhalit překážky, které doposud nebyly řešeny;

26.

vyzývá Komisi, aby podporovala používání jednoznačných a souhrnných účetních pravidel na mezinárodní úrovni, aby se snížily nejasnosti spojené s partnerstvími veřejného a soukromého sektoru, přičemž je třeba současně prosazovat řádné rozpočtové politiky a udržitelnost projektů;

27.

vyzývá Komisi, aby zaručila, že instituce podporované EU, jako například Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME) a síť Enterprise Europe Network (EEN), budou mít také přístup k informacím, jak se zapojovat do partnerství veřejného a soukromého sektoru ve státech mimo EU a jak podporovat účast malých a středních podniků v partnerstvích veřejného a soukromého sektoru ve třetích zemích;

28.

zdůrazňuje, že k tomu, aby byly do partnerství veřejného a soukromého sektoru přilákány prostředky z přeshraničního soukromého sektoru, je naprosto nezbytné poskytnout dostatečné záruky, že tyto dlouhodobé investice budou mít zajištěno jednoznačné, stabilní a bezpečné prostředí s řádnou správou, právní jistotou, transparentností, rovným zacházením, nediskriminací a účinným řešením sporů; vyzývá Komisi a Radu, aby za tímto účelem spolupracovaly v rámci příslušného mezinárodního fóra a mezinárodních institucí, aby zajistily vytvoření nezbytného právního rámce pro tuto oblast, který bude transparentní, demokratický, inkluzivní, efektivní a nákladově účelný;

29.

je přesvědčen, že by zvýšená účast podniků z EU v rozsáhlých mezinárodních partnerstvích veřejného a soukromého sektoru mohla mít výrazné přínosy, pokud jde o vytváření důstojných pracovních míst, produktivitu, konkurenceschopnost a technologickou kapacitu a rozvoj inovací v EU; připomíná, že studie Komise z roku 2010 s názvem Internacionalizace evropských MSP zdůrazňuje pozitivní vazbu mezi internacionalizací a inovacemi, pokud jde o produkty, služby a procesy;

30.

zdůrazňuje, že činnost v této oblasti musí zohlednit především problémy, kterým čelí MSP usazené v EU při soupeření na mezinárodních trzích v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, a skutečnost, že je třeba zajistit, aby MSP získaly skutečný a spravedlivý přístup; vyzdvihuje v tomto ohledu význam konkrétních pravidel počítajících se skupinovou účastí MSP na nabídkových řízeních a s používáním otevřených a transparentních subdodavatelských řetězců; domnívá se, že MSP je třeba podpořit, aby se zapojily jako subdodavatelé nebo jako součást konsorcií účastnících se nabídkových řízení;

31.

připomíná úspěchy, kterých bylo v EU dosaženo díky používání partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti rozvoje infrastruktury a průkopnických oblasti v odvětví technologie, výzkumu, elektronického vzdělávání a dalších sektorů s vysokou přidanou hodnotou, a vyzývá Komisi, aby označila ty projekty, které přinesly v EU nejlepší výsledky a podpořila účast všech typů podniků z EU, zejména MSP, na takových zahraničních iniciativách;

32.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a Evropské investiční bance.

11.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 265/25

—

s ohledem na zprávu Komise o provádění ustanovení týkajících se organizací producentů, provozních fondů a operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny od reformy z roku 2007 (COM(2014)0112),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2014 o výše uvedené zprávě Komise,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o budoucnosti evropského pěstitelství – strategiích pro růst (2),

—

s ohledem na studii nazvanou „Odvětví ovoce a zeleniny v EU: přehled a perspektivy v rámci SZP po roce 2013“, která byla vypracována pod záštitou Evropského parlamentu v roce 2011,

—

s ohledem na dvě studie nazvané „Cesta k novým pravidlům pro odvětví ovoce a zeleniny v EU“, které vypracovalo Shromáždění evropských pěstitelských a zahradnických regionů (Assemblée des Régions Européennes Légumières et Horticoles, AREFLH) a univerzita ve Wageningenu pro účely pracovního semináře Parlamentu, který se konal dne 22. ledna 2015,

—

s ohledem na sdělení Komise o boji proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v rámci potravinového řetězce (COM(2014)0472),

—

s ohledem na studii nazvanou „Srovnávací analýza nástrojů pro řízení rizik podporovaných v zemědělském zákonu USA z roku 2014 a SZP na období 2014–2020“, která byla vypracována pod záštitou Evropského parlamentu v roce 2014,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0170/2015),

A.

vzhledem k tomu, že se od 90. let 20. století politika Unie pro odvětví ovoce a zeleniny zaměřuje na posilování úlohy organizací producentů;

B.

vzhledem k tomu, že reforma z roku 2007 měla posílit organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny poskytnutím širší škály nástrojů s cílem umožnit jim mimo jiné předcházet krizím na trhu a řešit je, a dále pak rozšířením a soustředěním nabídky, zlepšením kvality a konkurenceschopnosti, přizpůsobením dodávek potřebám trhu a poskytnutím technické podpory, která umožní uplatňovat při pěstování postupy šetrné k životnímu prostředí;

C.

vzhledem k tomu, že organizace producentů podléhají na rozdíl od komerčních společností řadě omezení, jako jsou například omezení využití investic spojená se strukturou příjmů nebo nutností prodeje;

D.

vzhledem k tomu, že je důležité podporovat odvětví ovoce a zeleniny na celém území Unie kvůli jeho významu z hlediska přidané hodnoty, zaměstnanosti a vlivu na zdraví, který má prostřednictvím zdravé a vyvážené stravy;

E.

vzhledem k tomu, že podpora Unie poskytovaná organizacím producentů a sdružením organizací producentů si klade za cíl posílit konkurenceschopnost odvětví, podpořit inovace, zvýšit produktivitu, zlepšit propagaci a vyjednávací pozici zemědělců a obnovit rovnováhu v potravinovém řetězci, ale také věnovat při pěstování ovoce a zeleniny a jejich uvádění na trh pozornost otázkám životního prostředí a řádně zohledňovat situaci jednotlivých producentů;

F.

vzhledem k tomu, že byly vytvořeny pobídky na podporu slučování organizací producentů a slučování sdružení organizací producentů, i na podporu mezinárodní spolupráce, s cílem rozvinout vyjednávací pozici organizací producentů v distribučním řetězci;

G.

vzhledem k tomu, že na úrovni EU tvoří většinu producentů ovoce a zeleniny malé nebo střední podniky;

H.

vzhledem k tomu, že podle studie z roku 2011 o režimu ovoce a zeleniny, kterou zadal Evropský parlament, by měly být podporovány organizace producentů, neboť „se jeví, že kolektivní činnost na úrovni producentů a účinná koordinace uvnitř řetězce jsou nezbytnými podmínkami jakékoli účinné strategie pro boj se snižujícími se relativními cenami producentů“;

I.

vzhledem k tomu, že organizace producentů a sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny mohou zřídit provozní fond na financování operačních programů schválených členskými státy;

J.

vzhledem k tomu, že tyto prostředky jsou financovány členy organizací producentů nebo samotnými organizacemi producentů a z finanční pomoci EU a že toto spolufinancování posiluje závazek příjemců a pomáhá zajistit, aby tuto pomoc dobře využili a aby měla multiplikační efekt;

K.

vzhledem k tomu, že finanční podpora v rámci dřívější společné zemědělské politiky (SZP) na investice do nově zřizovaných organizací producentů ovoce a zeleniny, kterou zrušila reforma v roce 2013, měla zásadní význam, a to zejména v členských státech střední, východní a jižní Evropy, na zámořských územích a ostrovech;

L.

vzhledem k(e):

M.

vzhledem k tomu, že tato čísla pro Unii jakožto celek jsou průměry odrážejícími velmi rozmanité situace v jednotlivých členských státech, či dokonce velmi rozmanité situace v rámci téhož členského státu; vzhledem k tomu, že tyto rozmanité situace, které jsou odrazem rozdílných výchozích pozic na cestě k zakládání organizací producentů, jsou dány historickými faktory založenými na větší či menší vůli zemědělců sdružovat se v takovýchto organizacích, strukturou zemědělských podniků, rozdílnými podmínkami na trhu a administrativními překážkami, nedostatečností podpory poskytované v daném období, ale také skutečností, že tomuto odvětví v řadě členských států dominují malí producenti;

N.

vzhledem k tomu, že veřejné konzultace o možnostech politiky a posouzení jejich dopadů, které Komise pořádala v období od 4. června do 9. září 2012 a které se týkaly přezkumu režimu EU pro odvětví ovoce a zeleniny, ukázaly, že většina respondentů se vyslovila ve prospěch pokračování režimu s několika konkrétními úpravami;

O.

vzhledem k tomu, že regiony, ve kterých producenti dosáhli nejvyšší úrovně konkurenceschopnosti, ziskovosti, internacionalizace, kvality a udržitelnosti životního prostředí, patří k těm, ve kterých je míra organizovanosti producentů nejvyšší;

P.

vzhledem k tomu, že průměrná míra organizovanosti producentů zůstává i nadále nízká a v některých členských státech dosti zaostává za unijním průměrem, i když toto obecné tvrzení lze upřesnit v závislosti na stupni modernizace produkce a prodeje v každé oblasti; vzhledem k tomu, že jedním z faktorů, který přispívá k této nízké míře, je pozastavení činnosti organizací producentů a zrušení jejich uznávání, které vytváří mezi producenty pocit nejistoty;

Q.

vzhledem k tomu, že i když vnitrostátní finanční podpora (nařízení Rady (EU) č. 1308/2013), představovala důležitý finanční nástroj, pokud jde o soustředění nabídky, měla by se zvýšit její účinnost;

R.

vzhledem k tomu, že role, kterou organizace producentů hrají v otevírání nových trhů, podpoře spotřeby nebo investic do inovací, má velmi pozitivní vliv na odvětví ovoce a zeleniny jako celek;

S.

vzhledem k tomu, že odvětví ovoce a zeleniny představuje v EU 18 % z celkové hodnoty zemědělské produkce, využívá pouze 3 % z obdělávané půdy a má hodnotu více než 50 miliard EUR;

T.

vzhledem k tomu, že dodavatelský řetězec ovoce a zeleniny má obrat ve výši více než 120 miliard EUR, pracuje v něm přibližně 550 000 zaměstnanců a působí na evropské úrovni jako ekonomický multiplikátor, neboť podporuje jak poptávku, tak vytváření přidané hodnoty v jiných hospodářských odvětvích;

U.

vzhledem k tomu, že celková plocha v EU, na níž se pěstuje ovoce a zelenina, poklesla mezi lety 2003 a 2010 o 6 %, což znamená, že zemědělci přešli na jiné plodiny nebo v mnoha případech zemědělské činnosti zanechali; vzhledem k tomu, že podle studie AREFLH z roku 2015 byl tento pokles výraznější v jižní než v severní Evropě;

V.

vzhledem k tomu, že objem produkce ovoce a zeleniny v posledních letech také poklesl, přičemž její hodnota v reálných cenách zůstala přibližně stejná a dosáhla 48,25 miliardy EUR v roce 2012, a přesto nebylo možné nabídnout výstupní ceny zemědělské produkce přiměřené výrobním nákladům a mzdám;

W.

vzhledem k tomu, že jedním z největších problémů odvětví ovoce a zeleniny je deficit spotřeby, přičemž v posledních letech došlo k poklesu produkce; vzhledem k tomu, že tento pokles zřejmě odráží dlouhodobý trend směřující k větší spotřebě zpracovaných potravin a dopady hospodářské krize;

X.

vzhledem k tomu, že v EU trpí 22 milionů dětí nadváhou, přičemž dospívající konzumují v průměru pouze 30 až 50 % doporučené denní dávky ovoce a zeleniny;

Y.

vzhledem k tomu, že Světová zdravotnické organizace (WHO) doporučuje denně konzumovat nejméně 400 gramů ovoce a zeleniny, a předcházet tak chronickým onemocněním, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina, cukrovka a obezita, a to zejména u dětí; vzhledem k tomu, že toto doporučení zohlednily do dnešní doby pouze čtyři členské státy EU;

Z.

vzhledem k tomu, že v roce 2012 zaznamenala EU u ovoce a zeleniny obchodní deficit způsobený do značné míry tím, že EU v důsledku vysokých výrobních nákladů dováží výrazně více ovoce, než vyváží;

AA.

vzhledem k tomu, že studie organizace AREFLH z roku 2015 upozorňuje na skutečnost, že trh EU je poměrně otevřený dovozům, přičemž evropský vývoz čelí značným celním a necelním překážkám u obchodních partnerů Unie, které brání diverzifikaci vývozu; vzhledem k tomu, že ačkoli dovoz ze třetích zemí přímo konkuruje obdobných produktům z EU, při jejich pěstování se v některých případech neuplatňují tytéž normy v oblasti životního prostředí, sociální normy a normy v oblasti bezpečnosti potravin;

AB.

vzhledem k tomu, že v odvětví ovoce a zeleniny dochází často k tržním krizím, protože i malé nadbytky produkce mohou způsobit velké propady spotřebitelských cen; vzhledem k tomu, že ovoce a zelenina do značné míry snadno podléhají zkáze, a musí být proto rychle prodány, což pro zemědělce v tomto odvětví znamená strukturálně slabou vyjednávací pozici vůči hlavním maloobchodníkům i zpracovavatelům;

AC.

vzhledem k tomu, že krize, jež byla způsobena ruským zákazem, měla a i v budoucnu bude mít značné negativní dopady na odvětví ovoce a zeleniny, přičemž u jejich pěstitelů lze očekávat jedny z největších ztrát; vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit, jak důležité jsou silné organizace producentů, které jsou díky své činnosti schopny kolektivně čelit nečekaným a negativním situacím, ale také podpora těmto organizacím poskytovaná ve formě odpovídajících nástrojů Společenství, jež jsou přizpůsobeny míře závažnosti každé krize, nebo v případě potřeby ve formě aktivace mimořádných opatření plánovaných v nařízení (EU) č. 1308/2013;

AD.

vzhledem k tomu, že zpráva Komise uznává, že nástroje na předcházení krizím v režimu ovoce a zeleniny byly od reformy v roce 2007 využívány jen vzácně a že se ukázaly jako nedostatečné pro zmírnění následků vážných krizí, jako je krize v souvislosti s bakterií E. coli nebo současná krize vyplývající z ruského zákazu; vzhledem k tomu, že ve většině případů je v důsledku nejasné právní úpravy po administrativní stránce obtížné tyto nástroje, s výjimkou stažení z trhu, uvést v praxi;

AE.

vzhledem k tomu, že program Ovoce do škol, v rámci kterého se využilo mnoho místních a sezonních druhů ovoce a zeleniny, přilákal zájem a byl úspěšný;

AF.

vzhledem k tomu, že možnost splácení jistiny a úroků z půjček sjednaných na financování opatření k prevenci a řešení krizí způsobilých pro finanční pomoc EU v rámci operačních programů je důležitým nástrojem pro řešení nejistoty na trhu;

AG.

vzhledem k tomu, že zpráva Komise označila za nedostatky stávajícího režimu ovoce a zeleniny komplikovanost pravidel a nedostatečnou právní jistotu; vzhledem k tomu, že komisař Hogan se zavázal, že v prvním roce svého funkčního období tento režim zlepší a zohlední při tom kulturní rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a odlišné situace na jejich trzích a nutnost zvýšit konkurenceschopnost a inovační sílu tohoto odvětví;

AH.

vzhledem k tomu, že studie univerzity ve Wageningenu dospěla k názoru, že rozdílné výklady prováděcích předpisů EU vedly k právní nejistotě u státní správy členských zemí a organizací producentů, což mělo za následek zvýšení administrativní zátěže a strach z rizika a odrazovalo od vytváření organizací producentů;

AI.

vzhledem k tomu, že pro režim ovoce a zeleniny jsou nutné jasné a předvídatelné kontrolní postupy; vzhledem k tomu, že je třeba se vyhnout překrývání po sobě jdoucích auditů a že následné audity by se neměly provádět dříve, než se v rámci schválení účetní závěrky vydá definitivní rozhodnutí o předchozím auditu, aby se zajistilo, že členské státy nebudou muset potýkat s větším objemem oprav, než je nutné;

AJ.

vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů, již vzalo v úvahu celou řadu prvků uvedených ve sdělení Komise, a že je třeba stabilizovat stávající právní předpisy Evropské unie;

AK.

vzhledem k tomu, že nezbytnou součástí snižování právní nejistoty v režimu ovoce a zeleniny by měla být proporcionalita, která zajistí, že organizace producentů nebude dotčena jako celek kvůli porušení pravidel ze strany jednotlivých členů;

AL.

vzhledem k tomu, že organizace producentů často čelí obtížím při hledání a zaškolování manažerů, kteří by měli nezbytné dovednosti pro provádění komerčních aktivit v konkurenčním prostředí zemědělsko-průmyslového odvětví; vzhledem k tomu, že zpráva Komise uvádí, že výdaje na odborná školení a poradenské služby ze strany organizací producentů byly nízké;

AM.

vzhledem k tomu, že populace zemědělců v EU-28 rychle stárne a že v průměru vychází na každých devět zemědělců starších 55 let pouze jeden zemědělec mladší 35 let;

1.

vítá zprávu Komise, která přináší vyvážený obrázek vývoje režimu ovoce a zeleniny od reformy z roku 2007, potvrzuje platnost základní organizační struktury tohoto odvětví a vymezuje oblasti, ve kterých bylo dosaženo pokroku, jako je zvýšená koncentrace organizací producentů, která zlepšuje pozici odvětví v potravinovém řetězci, a současně se také zmiňuje o problémech, které přetrvávají;

2.

je přesvědčen, že podpora musí vyrovnávat důsledky omezení uvalených na organizace producentů, které jsou z hlediska trhu negativní;

3.

vítá opatření v rámci režimu EU pro ovoce a zeleninu, jejichž cílem je zvýšit tržní zaměření pěstitelů EU, podpořit inovace, propagovat odvětví ovoce a zeleniny, zvýšit konkurenceschopnost pěstitelů a zlepšit odbyt, jakost produktů a environmentální aspekty výroby zajištěním podpory organizacím producentů, sdružením organizací producentů a uznáváním mezioborových organizací a také podporou vytváření seskupení, která vytvoří nové toky příjmů, jež budou směřovány do nových investic;

4.

vítá skutečnost, že nová SZP zachovává režim ovoce a zeleniny, přičemž uznává, že stávající nástroje nebyly vždy efektivní, jak připouští Komise ve svém dokumentu k veřejné konzultaci s názvem „Přezkum režimu EU pro odvětví ovoce a zeleniny“, a podporuje proto práci skupiny nazvané „Newcastle Group“, jejímž cílem je zlepšit režim ovoce a zeleniny, který by měl vzít v úvahu specifickou povahu právních předpisů týkajících se družstev v členských státech, aby nedošlo k omezení vzniku nových organizací producentů, a zároveň respektovat skutečnost, že se pěstitelé mohou rozhodnout zůstat mimo systém organizací producentů;

5.

vyzývá Komisi, aby zintenzivnila boj proti nekalým obchodním praktikám v potravinářském řetězci, které negativně ovlivňují návratnost producentů, snižují příjmy a ohrožují životaschopnost a udržitelnost odvětví; domnívá se, že nekalé obchodní praktiky a tlak na producenty, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou členy organizace producentů, ze strany velkých obchodních řetězců jsou hlavní překážkou toho, aby producenti ovoce a zeleniny dosahovali důstojného příjmu; zdůrazňuje, že jejich slabé postavení je umocněno faktem, že jejich produkty rychle podléhají zkáze; je toho názoru, že uváděné problémy, jako je opouštění zemědělské půdy nebo stárnutí populace aktivních zemědělců, zmizí pouze tehdy, pokud budou jejich zisky stačit na zajištění budoucnosti profese a přilákání mladých pracovních sil;

6.

vyzývá Komisi, aby vypracovala jasná pravidla EU, z nichž budou vycházet zásady správné praxe v potravinovém řetězci, aby byl zajištěn společný výklad předpisů o nekalých obchodních praktikách;

7.

vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na podporu přímého prodeje produktů organizací producentů; je přesvědčen, že přímý prodej je jednou z alternativ k velkým maloobchodním řetězcům a jejich hodnotám, pokud jde o vztah k potravinám, zemědělství a životnímu prostředí; domnívá se, že ceny při přímém prodeji jsou nižší než ceny velkých prodejců právě proto, že zde odpadají zprostředkovatelé a náklady na logistiku; v tomto ohledu se domnívá, že zkrácení řetězce zaručuje zemědělcům spravedlivý příjem a umožňuje jim bojovat proti nekalým obchodním praktikám;

8.

konstatuje, že mnoho členských států zavedlo opatření na boj proti nekalým obchodním praktikám, a vyzývá k tomu, aby byla vypracována reakce koordinovaná na úrovni EU s cílem posílit fungování vnitřního trhu pro zemědělské produkty;

9.

zdůrazňuje, že je důležité zachovat evropské normy kvality pro čerstvé ovoce a zeleninu, aby byla zajištěna trvale vysoká kvalita v rámci dodavatelského řetězce, což bude ve prospěch konečného spotřebitele;

10.

vyzývá Komisi, aby objasnila, jak hodlá použít čl. 209 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, s cílem podpořit větší právní jistotu v dosahování cílů stanovených v článku 39 SFEU, za přísného dodržování článku 101 SFEU, pokud jde o hospodářskou soutěž;

11.

konstatuje, že úroveň organizovanosti v odvětví, je-li poměřována podílem produkce ovoce a zeleniny uváděné na trh organizacemi producentů, se v Unii jako celku v posledních letech postupně zvyšovala, ale tento nárůst se týká pouze některých členských států;

12.

zdůrazňuje, že navzdory tomuto zvýšení zůstává míra organizovanosti producentů v průměru nízká (a v některých státech ani zdaleka nedosahuje průměru EU) a že vyřešení tohoto problému je klíčové pro budoucnost režimu ovoce a zeleniny a že zejména je třeba zmírnit velké regionální rozdíly; dále zdůrazňuje, že k této nízké úrovni míry organizovanosti nijak nepřispívá složitost pravidel organizací producentů, která vedla k pozastavení činnosti organizací producentů a zrušení jejich uznávání v některých členských státech; vyzývá proto Komisi, aby tento pokles zvrátila zjednodušením pravidel režimu, aby bylo pro producenty atraktivnější se k organizacím producentů připojit;

13.

zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit míru organizovanosti v tomto odvětví se zřetelem na skutečnost, že tato míra je jednoznačně vyšší v oblastech, kde jsou produkce a uvádění produktů na trh modernější a zaměřeny na vývoz, zatímco v zemích, které po dlouhou dobu neměly příležitost provozní fondy využívat, je míra organizovanosti nejslabší;

14.

domnívá se, že je nezbytné zvážit zavedení nástrojů krizového řízení a jasně pojmenovat úspěšné zkušenosti některých producentů v této záležitosti, aby je mohli kdykoli použít i jiní; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podpořila povědomí a informovanost o těchto průkopnických organizacích producentů;

15.

připomíná, že organizace producentů jsou nástroje, které mají producentům pomoci se na trhu společně organizovat a bránit své příjmy, a že organizace producentů jsou užitečné zejména v oblastech, kde se produkce přímo odesílá do oblastí spotřeby, nicméně někteří producenti nebo některé místní nebo úzce specializované trhy je málo využívají;

16.

v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zvýšit celkovou úroveň podpory poskytované organizacím producentů a nabízet silnější pobídky jak pro slučování stávajících organizací producentů do sdružení organizací producentů, tak pro vytváření nových organizací na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, a současně vyzývá k monitorování použití podpory poskytnuté na zřízení nových organizací producentů, aby bylo zajištěno, že je vynakládána efektivně způsobem, který zvýší příjmy členů těchto organizací;

17.

vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech je míra organizovanosti producentů velmi nízká, a doporučuje, aby členské státy kladly přednostně důraz na podporu sdružování producentů; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu specifik členských států s nízkou mírou organizovanosti producentů;

18.

vyzývá Komisi, aby v této souvislosti obnovila finanční podporu pro investice do nově zřízených organizací producentů ovoce a zeleniny; domnívá se, že bez této podpory je pro vytvořené organizace velmi obtížné získat státní uznání potřebné pro jejich provoz; domnívá se proto, že podpora je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro rozvoj organizací a zvýšení míry organizovanosti;

19.

vyzývá Komisi, aby v rámci zjednodušení společné zemědělské politiky dále posílila účinnost organizací producentů, pokud jde o soustředění nabídky, zejména ve vztahu k jejich ústřední marketingové úloze v dodavatelském řetězci odvětví ovoce a zeleniny;

20.

domnívá se, že je nezbytné poskytovat výhody organizacím producentů, které se rozhodnou přijímat mladé členy; zdůrazňuje, že organizace producentů mohou poskytnout příležitost k podpoře generační obnovy v zemědělském odvětví;

21.

žádá Komisi, aby zajistila rychlé a harmonizované provádění ustanovení týkajících se na jedné straně ovoce a zeleniny, na straně druhé organizací producentů a mezioborových organizací, jak jsou definovány v nařízení (EU) č. 1308/2013;

22.

opakuje své hluboké znepokojení nad skutečností, že v současné době je pouze 7,5 % zemědělců v EU mladších 35 let, a je přesvědčen, že dobře fungující organizace producentů, které budou atraktivní pro mladé lidi, mohou hrát významnou roli ve zvrácení tohoto neudržitelného demografického trendu;

23.

poukazuje na potřebu poskytovat pobídky ke zvýšení úrovně výzkumu a inovací v organizacích producentů; domnívá se, že další inovace umožní organizacím producentů, aby se staly konkurenceschopnějšími a byly schopné se vypořádat s nebezpečnými bakteriemi, které poškozují evropské zemědělství;

24.

zdůrazňuje, že je třeba pomoci organizacím producentů posílit vývoz a podílet se na hledání nových zahraničních trhů;

25.

domnívá se, že je nezbytné zajistit, aby organizace producentů byly zajímavější, a to tím, že se sníží administrativní zátěž a zlepší podpora, kterou těmto skupinám poskytuje Evropská unie, a rovněž tím, že se zlepší mechanismy pro řešení krizí;

26.

naléhavě vybízí Komisi, aby ve svém nadcházejícím přezkumu prováděcích předpisů, který je součástí jejího programu „zjednodušování“, zvýšila právní jistotu pro státní správy členských zemí, pro organizace producentů a sdružení organizací producentů a omezila administrativní zátěž, které tyto organizace čelí; zdůrazňuje, že tento přezkum by neměl měnit základní strukturu režimu ovoce a zeleniny nebo poškozovat zájmy nebo příjmy producentů v tomto odvětví;

27.

se znepokojením konstatuje, že pravidla organizací producentů ponechávají prostor k širokému výkladu ze strany auditorů Komise, což vede k vysoké míře nejistoty a členské státy mohou být ohroženy neuznáním a soudním přezkumem; zdůrazňuje také, že kontrolní postupy a finanční opravy musí být prováděny dříve a v dohodnuté lhůtě pro provedení auditu;

28.

žádá Komisi, aby výrazně zkrátila dobu, během níž se provádí kontroly dodržování předpisů;

29.

vyzývá Komisi, aby i v zájmu větší právní jistoty v rámci systému zefektivnila kontroly a soustředila je na sledování skutečného provedení každé akce nebo opatření, které je schváleno jako součást operačního programu, jakož i kontrolu nákladů, které jim byly přiděleny, přičemž je nutné jasně stanovit, co je kontrolováno a kdo je odpovědný za provedení kontroly;

30.

žádá Komisi, aby ve vztahu k sankcím uplatňovala zásadu proporcionality a aby zajistila ukončení auditů ve stanovené lhůtě, aby se zvýšila právní jistota organizací producentů a jejich členů;

31.

zdůrazňuje, že podmínky pro uplatňování režimu pomoci a opravňování žádostí jsou nepřiměřené a nepřesné a podléhají četným kontrolám ze strany několika správních orgánů, které často nejednají shodně ani jednotně, což vede k tomu, že některé typy partnerů od režimu upustí a některé organizace producentů se rozhodnou o operační programy vůbec nežádat; domnívá se, že je nezbytné v tomto ohledu zprůhlednit evropské právní předpisy o uznávání organizací producentů s cílem zajistit právní jistotu tohoto režimu a předejít nejistotě mezi producenty;

32.

naléhavě žádá Komisi, aby vyjasnila pravidla pro zřizování nadnárodních (sdružení) organizací producentů a zejména pravidla týkající se povinností a odpovědnosti, aby se vytvořila právní jistota pro vnitrostátní správní orgány a zapojené organizace producentů;

33.

žádá, aby byly rozšířeny úkoly mezioborových organizací zejména v obecných oblastech komunikace, informovanosti a vzdělávání občana-spotřebitele, především ve vztahu k potravinám;

34.

zdůrazňuje úlohu mezioborových organizací při zlepšování vnitřního dialogu v odvětví;

35.

je znepokojen skutečností, že největší organizace producentů (přibližně 18 % všech organizací producentů s obratem přesahujícím 20 milionů EUR) jsou příjemci přibližně 70 % finanční pomoci EU;

36.

domnívá se, že snížení komplikovanosti, a to i pravidel pro vytváření nových organizací producentů na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, by mělo být prvním krokem na cestě k tomu, abychom je učinili atraktivnějšími pro zemědělce, aniž by to znamenalo znehodnocení struktury organizací producentů na úkor jejich schopnosti účinně jednat na trhu; požaduje, aby Komise vymezila dodatečná opatření na posílení atraktivity organizací producentů, zejména v členských státech s nízkou mírou organizovanosti;

37.

vyzývá Komisi, aby pečlivě uplatňovala zásadu proporcionality a zajistila, že odškodnění za chyby ze strany jednotlivců nebude vymáháno od všech členů organizace producentů;

38.

domnívá se, že žádné zjednodušení postupu uznávání by nemělo být na úkor vnitrostátních předpisů týkajících se podmínek, které producenti ovoce a zeleniny musí splňovat pro certifikaci, jako jsou podmínky platné pro družstva;

39.

vyzývá Komisi, aby při svém přezkumu režimu ovoce a zeleniny snížila administrativní zátěž pro organizace producentů tím, že zruší hodnocení v polovině období, která provádějí vnitrostátní orgány; konstatuje, že tato hodnocení často opakují témata, která vnitrostátní orgány zkoumají ve svých každoročních výkazech, a neposkytují žádnou hmatatelnou výhodu; dále vyzývá Komisi, aby v rámci svého cíle snížení byrokracie omezila množství informací, které požaduje od vnitrostátních orgánů a organizací producentů ve výročních zprávách, a aby zajistila, že budou shromažďovány pouze údaje, které Komise skutečně používá ke sledování efektivnosti režimu;

40.

naléhavě žádá Komisi, aby přezkoumala nařízení (EU) č. 499/2014 v přenesené pravomoci ze dne 11. března 2014, které zavedlo komplexnější systém kontrol organizací producentů včetně nepřiměřených sankcí za nesplnění složitých kritérií pro uznání; zdůrazňuje potřebu proporcionality ve vztahu k sankcím, pokud chceme podpořit nové pěstitele ke vstupu do režimu a zabránit stávajícím členům, aby svou účast v něm přehodnotili;

41.

domnívá se, že konkurenceschopnost organizací producentů je velmi závislá na jejich řízení; naléhavě vybízí Komisi, aby rozvinula stávající akce, které mohou zdokonalit řízení organizací producentů a jejich konkurenceschopné postavení v potravinářském řetězci, nebo zavedla akce nové, a to včetně opatření v oblasti odborné přípravy a iniciativ pro výměnu osvědčených postupů, a aby zajistila posílení úlohy tržně orientovaného chování v rámci organizací producentů; zdůrazňuje, že organizace producentů by měli řídit lidé kvalifikovaní v oblasti marketingu, kteří jsou schopní řešit krizové situace v zemědělství;

42.

doporučuje Komisi, aby se zaměřila na modely výroby a distribuce integrované do organizací producentů, a vyzývá místní a regionální orgány, aby poskytly logistickou podporu a podporu prodeji výrobků organizací producentů v jejich regionu;

43.

vyzývá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k tomu, aby organizace producentů plnily svou úlohu nástroje pro zvýšení příjmů producentů;

44.

vyzývá Komisi, aby zvážila možnost rozšíření působnosti předpisů na financování prevence a krizového řízení (způsobilost finanční podpory pro splácení jistiny a úroků z půjček) a na dosažení jiných cílů, které sledují operační programy organizací producentů a jejich sdružení;

45.

naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala opatření zahrnující přenos správního a strukturálního „know how“, které se týká způsobu organizování organizací producentů, z členských států s vysokou mírou organizovanosti v organizacích producentů do členských států, kde je míra organizovanosti producentů nízká;

46.

poznamenává, že by měly být vždy důsledně používány postupy šetrné k životnímu prostředí, a že je proto nutné i nadále podporovat přenášení jejich financování z jednoho operačního programu do druhého a rozšiřovat rozsah intervence na producenty, jejichž pozemky sousedí s pozemky členů organizací producentů;

47.

je přesvědčen, že sdružení organizací producentů by mohla hrát důležitou úlohu při posilování vyjednávací pozice zemědělců, a naléhavě vybízí Komisi, aby posílila pobídky na podporu zavádění těchto sdružení na vnitrostátní i evropské úrovni, posílila z právního hlediska jejich akceschopnost a zajistila možnost, aby se k jejich akcím mohli připojit producenti, kteří nejsou členy organizací producentů, aby se mohlo počítat s jejich významnější úlohou do budoucna; zdůrazňuje, že sdružení organizací producentů jsou schopná nejen dosáhnout účinné koncentrace a zlepšení nabídky, ale také projevit větší účinnost řízení zásahů vzhledem ke koordinační roli, kterou mají hrát na provozní úrovni;

48.

domnívá se, že meziodvětvové organizace je třeba podporovat, aby se zajistila lepší organizace v odvětví ovoce a zeleniny; domnívá se, že tyto organizace mohou hrát důležitou úlohu při vytváření přidané hodnoty a jejím sdílení mezi jednotlivými částmi odvětví, při zajišťování kvality, udržitelném zvyšování produkce a řízení trhu a krizového řízení;

49.

domnívá se, že sdružení organizací producentů by mohla hrát důležitou roli při předvídání a zvládání krátkodobých krizí; zdůrazňuje, že je důležité, aby se k nim mohli dobrovolně připojit producenti, kteří nejsou v organizacích producentů, aby se zvýšila účinnost kolektivních akcí producentů;

50.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byla struktura a fungování organizací producentů a sdružení organizací producentů založena na zásadách nezávislosti a demokracie, s cílem zvýšit vzájemnou důvěru mezi producenty a bojovat proti nekalým obchodním praktikám a prospěchářskému chování;

51.

je pevně přesvědčen, že výrobní metody, které třetí země používají při výrobě produktů určených na vývoz do EU, musí evropským spotřebitelům poskytovat stejné záruky, pokud jde o zdraví, bezpečnost potravin, dobré životní podmínky zvířat, udržitelný rozvoj a minimální sociální standardy, jaké jsou vyžadovány od producentů z EU; domnívá se tedy, že je nutné, aby EU v dohodách se třetími zeměmi dodržovala politiku skutečné reciprocity, pokud jde o přístup na trh a dodržování pravidel produkce platných pro producenty v EU;

52.

zdůrazňuje, že je producentům potřeba zajistit jednodušší přístup na trhy třetích zemí; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí na podporu vývozců ovoce a zeleniny za účelem překonání stále většího množství necelních překážek, jako jsou některé rostlinolékařské normy třetích zemí, kvůli nimž je vývoz z EU obtížný, ne-li nemožný;

53.

je přesvědčen, že v zájmu dosažení spravedlivější hospodářské soutěže v oblasti dovozu na trh Společenství a s ohledem na reciprocitu u norem v oblasti zdraví rostlin by EU měla posílit režim kontroly dovozu, aby byl na úrovni kontroly, kterou provádí velká většina jejích obchodních partnerů;

54.

vítá nedávno přijaté nové horizontální nařízení pro podporu zemědělských produktů a cíl navýšit finanční prostředky určené k nalezení nových trhů především ve třetích zemích a vyzývá Komisi, aby v nadcházejících letech i nadále pracovala na zlepšení nástroje propagace;

55.

vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí při obchodních jednáních se třetími zeměmi za účelem odstranění celních překážek a překážek v oblasti zdraví rostlin, kterým čelí evropská produkce, a tím umožnila otevřít nové trhy pro ovoce a zeleninu Společenství;

56.

naléhavě vybízí Komisi, aby zjistila, jaké jsou příčiny minimální míry využití nástrojů pro předcházení krizím a jejich řešení (CPM) (tento zdroj používá pouze 16 % organizací producentů, což představuje pouze 2,8 % celkové podpory), které jsou přizpůsobeny pouze k řešení drobných sezonních krizí, a aby přezkoumala, jak by mohla být situace zlepšena, přičemž zohlední příklady osvědčených postupů a zkušenosti stávajících organizací producentů;

57.

žádá Komisi, aby jako první opatření při řešení krize vždy používala zásadu přednosti místní produkce, a to v zájmu podpory a ochrany jednotného evropského trhu a spotřeby vlastních výrobků; navrhuje, aby se Komise úzce zabývala nástroji pro řízení rizik, které představují naprosto nezbytná opatření k zajištění zemědělské produkce organizací producentů;

58.

naléhavě žádá Komisi, aby navrhla lepší mechanismus pro koordinaci stahování z trhu v krizové situaci s cílem předcházet tomu, aby tržní krize přerůstaly v závažná a dlouhodobá narušení trhu, v jejichž důsledku by pěstitelé ovoce a zeleniny přišli o značnou část svých příjmů;

59.

zdůrazňuje, že se ukázalo, že používání mechanismu pro stahování z trhu je omezené, a domnívá se, že je nezbytné revidovat opatření pro řešení krizí, a to i zvýšením procentního podílu finanční pomoci poskytované Unií, upravením cen za stažení, zohledněním výrobních nákladů, stanovením vyšších objemů, které lze stáhnout, a zlepšením podpory, pokud jde o přepravu a balení, v zájmu bezplatné distribuce ovoce a zeleniny, čímž bude poskytnuta větší flexibilita pro přizpůsobení podpory formě a závažnosti každé krize;

60.

žádá Komisi, aby zvážila, zda by nebylo vhodné přispívat do vzájemných fondů, které jsou způsobilé jakožto opatření CPM, s cílem poskytnout lepší ochranu zemědělcům v případě tržních krizí způsobujících výrazné propady příjmů, ale domnívá se, že tyto prostředky nesmí pocházet z rozpočtové položky, kterou Komise přidělila na rozvoj zemědělství a venkova, pokud je krize způsobena problémy, které nesouvisejí s odvětvím, jako je ruský zákaz; je přesvědčen, že v takových případech by Komise měla hledat ke zmírnění negativních dopadů na obchod s ovocem a zeleninou jiné položky rozpočtu;

61.

domnívá se, že producenti by neměli nést náklady krize způsobené okolnostmi, které jsou nezávislé na odvětví zemědělství, jako je ruský zákaz vztahující se na dovoz z EU, který vážně ohrozil mnoho evropských producentů ovoce a zeleniny, a dokonce zhoršil krizové situace na trhu, jaké zažívá například odvětví peckovin; žádá, aby se za takových okolností opatření podpory Společenství prodloužila, dokud se plně neobnoví běžné tržní podmínky;

62.

zdůrazňuje, že prostřednictvím svých operačních programů mohou organizace producentů výrazně napomáhat dosahování environmentálních cílů a zdokonalování standardů potravinové bezpečnosti; vítá cíle režimu v oblasti životního prostředí, ale vyzývá Komisi, aby organizacím producentů umožnila přizpůsobit své operační programy tak, aby vyhovovaly jejich úrovni vyspělosti, jakož i zaměřit své finanční prostředky na širší škálu opatření zaměřených na zvýšení celkové konkurenceschopnosti odvětví; zdůrazňuje, že největší potenciál pro zlepšení příjmů producentů a zatraktivnění organizací producentů pro ostatní má větší důraz kladený na opatření zaměřená na inovace a přidanou hodnotu;

63.

naléhavě žádá Komisi, aby posílila výhody režimů podpory pro poskytování ovoce, zeleniny a mléka do škol, a to vzhledem k důležitosti podpory zdravé a vyvážené stravy od útlého věku, a aby usilovala o sbližování mladých spotřebitelů a místních producentů;

64.

považuje za zásadní zlepšit účinnost stávajících právních předpisů Společenství o ochraně rostlin proti zavlečení škodlivých organismů ze třetích zemí; poznamenává, že přítomnost těchto organismů v EU se s nárůstem obchodu zvyšuje a často má na odvětví ovoce a zeleniny negativní dopad;

65.

domnívá se, že organizace producentů mohou stejně jako v jiných odvětvích (pěstování oliv) sehrávat důležitou úlohu při zajišťování a koordinaci doplňkovosti a soudržnosti jednotlivých režimů podpory EU, a tím zajistit větší transparentnost systému, aby se zabránilo dvojímu financování;

66.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny nebo pravidla zásad vyjasňující podmínky, za nichž může být organizacím producentů dočasně udělena výjimka z čl. 101 odst. 1 SFEU na základě článku 222 nařízení (EU) č. 1308/2013, který poskytuje organizacím producentů možnost přijmout opatření s cílem stabilizovat odvětví v době závažné tržní nerovnováhy;

67.

zdůrazňuje význam krátkých dodavatelských řetězců a žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj místních trhů v zájmu prodeje ovoce a zeleniny;

68.

vyzývá Komisi, aby posílila výzkum a sledování ve vztahu k hrozbě, které čelí produkce ovoce a zeleniny v EU ze strany invazních druhů, jako jsou octomilky;

69.

vyjadřuje politování nad následujícími nedostatky zjištěnými při stanovování některých vnitrostátních strategií: příliš vysokým počtem cílů, absencí přesně definovaných dílčích úkolů pro jednotlivé cíle a zejména velmi nízkou účinností krizové prevence a řídících nástrojů, především v souvislosti s pojištěním sklizně, propagací a komunikací a stahováním produktů z trhu, což je dáno především tím, že musí být financovány na úkor jiných strukturálních opatření, přičemž pomoc související se stahováním produktů z trhu je v mnoha případech nedostatečná, a rovněž kvůli značné administrativní zátěži; vyjadřuje politování nad skutečností, že tyto nástroje se umí vypořádat pouze se samostatnými tržními krizemi a nejsou vhodné pro řízení krizí velkého rozsahu, jako je například stávající krize způsobená ruským embargem;

70.

domnívá se, že je nezbytné stanovit preventivní opatření, která by organizacím producentů pomohla pochopit, správně vypočítat a používat určité předem definované výkonnostní ukazatele, a zdůrazňuje, že v mnoha případech je těchto ukazatelů příliš mnoho, což tento postup do značné míry znesnadňuje jak organizacím producentů, tak úřední správě; je přesvědčen o tom, že v této souvislosti by bylo mnohem užitečnější mít méně ukazatelů s větší vypovídající hodnotou;

71.

je přesvědčen, že podpora zdravějších stravovacích návyků jde ruku v ruce s lepším chápáním zemědělství a toho, jak jsou potraviny produkovány, a v této souvislosti podporuje cíl, jímž je posílit vzdělávací rozměr programů Ovoce a zelenina do škol a Mléko pro školy, vyzývá k co nejrychlejšímu přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 1308/2013 a nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o program podpory pro dodávání ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích institucí; v této souvislosti zdůrazňuje význam zapojení organizací producentů do programu Ovoce do škol jako způsobu, jak podpořit krátké dodavatelské řetězce a u dětí konzumaci místního a sezonního ovoce a zeleniny;

72.

domnívá se, že klíčem k analýze situace v odvětví ovoce a zeleniny je vývoj příjmů zemědělců v odvětví, a proto vyzývá Komisi, aby připravila v této záležitosti studii, která ukáže, zda byla přijatá opatření, jako je posílení organizací producentů, opravdu účinná;

73.

žádá Komisi, aby připravila naléhavý plán zaměstnanosti mládeže v odvětví zemědělství, aby se zabránilo stárnutí profese a následnému opouštění půdy a produkce;

74.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

11.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 265/35

—

s ohledem na směrnice EU pro jednání o Transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP) mezi EU a USA, jednomyslně přijaté Radou dne 14. června 2013 (1) a odtajněné a zveřejněné Radou dne 9. října 2014,

—

s ohledem na články 168 až 191 Smlouvy o fungování Evropské unie a zejména na zásadu předběžné opatrnosti zakotvenou v čl. 191 odst. 2,

—

s ohledem na společné prohlášení z vrcholného setkání představitelů EU a USA konaného dne 26. března 2014 (2),

—

s ohledem na společné prohlášení komisařky Cecilie Malmströmové a zmocněnce USA pro obchod Michaela Fromana ze dne 20. března 2015 týkající se vyloučení veřejných služeb z obchodních dohod EU a USA,

—

s ohledem na závěry Rady o TTIP ze dne 20. března 2015,

—

s ohledem na závěry Rady o TTIP ze dne 21. listopadu 2014 (3),

—

s ohledem na společné prohlášení prezidenta USA Baracka Obamy, předsedy Komise Jean-Clauda Junckera, předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye, britského předsedy vlády Davida Camerona, německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Françoise Hollanda, italského předsedy vlády Mattea Renziho a španělského předsedy vlády Mariana Rajoye ze dne 16. listopadu 2014 po jejich setkání na summitu G20 v Brisbane v Austrálii (4),

—

s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 26.–27. června 2014 (5),

—

s ohledem na politické směry předsedy Junckera z 15. července 2014 adresované příští Evropské komisi a nazvané „Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu“ (6),

—

s ohledem na sdělení Komise kolegiu Komise ze dne 25. listopadu 2014 o transparentnosti při jednáních o TTIP (C(2014)9052) (7), na rozhodnutí Komise ze dne 25. listopadu 2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými (C(2014)9051) a o zveřejňování informací o jednáních mezi generálními řediteli Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými (C(2014)9048), na rozsudky a stanoviska Soudního dvora Evropské unie (C-350/12 P, 2/13, 1/09) o přístupu k dokumentům orgánů a na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 6. ledna 2015 o šetření z vlastního podnětu (OI/10/2014/RA) ohledně Evropské komise a jejího nakládání s žádostmi o informace a o přístup k dokumentům (transparentnost),

—

s ohledem na společné prohlášení komise Rady pro energetiku EU-USA ze dne 3. prosince 2014 (8),

—

s ohledem na integrovaný přístup EU v oblasti bezpečnosti potravin (od výrobce až po spotřebitele) stanovený v roce 2004 (9),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. ledna 2015 o on-line veřejné konzultaci týkající se ochrany investic a řešení sporů mezi investory a státem (ISDS) v rámci TTIP (SWD(2015)0003),

—

s ohledem na návrhy textů EU předložené k diskusi s USA při kolech vyjednávání o TTIP, zejména na ty, které Komise odtajnila a zveřejnila, mimo jiné dokumenty o postoji EU nazvané „Otázky v souvislosti s TTIP – strojírenský průmysl (10)“, „Zkušební případ funkční ekvivalence, navržená metodika pro ekvivalenci právních předpisů v oblasti automobilového průmyslu“ (11) a „Kapitola týkající se obchodu a udržitelného rozvoje/pracovní síla a životní prostředí: dokument EU o klíčových otázkách a prvcích pro ustanovení v TTIP“ (12), a s ohledem na návrhy textů o technických překážkách obchodu (TBT) (13), sanitárních a fytosanitárních opatřeních (SPS) (14), clu a usnadnění obchodu (15), malých a středních podnicích (16), možných ustanoveních o hospodářské soutěži (17), možných ustanoveních o státních podnicích a podnicích, jimž byla udělena zvláštní nebo výhradní práva či výsady (18), možných ustanoveních o dotacích (19) a řešení sporů (20) a o prvotních ustanoveních o regulační spolupráci (21),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů k Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) (ECOS-V-063) přijaté během 110. plenárního zasedání (11.–13. února 2015) a na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 4. června 2014 k tématu Transatlantické obchodní vztahy a pohled EHSV na posílenou spolupráci a případnou dohodu o volném obchodu mezi EU a USA,

—

s ohledem na závěrečnou zprávu ECORYS pro Komisi ze dne 28. dubna 2014 nazvanou „Hodnocení dopadů na udržitelnost obchodu“ vyjadřující podporu vyjednávání o komplexní obchodní a investiční dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými“ (22),

—

s ohledem na zprávu Komise o překážkách v oblasti obchodu a investic za rok 2015 (COM(2015)0127) (23),

—

s ohledem na podrobné hodnocení posouzení dopadů na transatlantické obchodní a investiční partnerství mezi EU a USA, které vypracovala Evropská komise, zveřejněné na žádost Parlamentu v dubnu 2014 Centrem pro evropská politická studia (CEPS),

—

s ohledem na svá dřívější usnesení, zejména usnesení ze dne 23. října 2012 o obchodních a hospodářských vztazích se Spojenými státy americkými (24), ze dne 23. května 2013 o jednáních o obchodu a investicích mezi EU a Spojenými státy americkými (25) a ze dne 15. ledna 2015 o výroční zprávě o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2013 (26),

—

s ohledem na čl. 108 odst. 4 a čl. 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Petičního výboru (A8-0175/2015),

A.

vzhledem k tomu, že vývoz dosažený pomocí obchodu a růstu prostřednictvím investic je hlavní hybnou silou pro vytváření pracovních míst a hospodářský růst, které nepotřebují vládní investice;

B.

vzhledem k tomu, že HDP EU je značně závislý na obchodu a vývozu a těží z obchodu a investic založených na pravidlech, a vzhledem k tomu, že ambiciózní a vyvážená dohoda se Spojenými státy by měla přispět k opětovné industrializaci Evropy a pomoci splnit cíl zvýšení podílu HDP EU vytvářeného průmyslovou výrobou ze současných 15 % na 20 % do roku 2020 tím, že posílí transatlantický obchod se zbožím a službami; vzhledem k tomu, že by vytvářela příležitosti zejména pro malé a střední podniky, mikropodniky, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES, klastry a sítě podniků, které jsou necelními překážkami obchodu postiženy nepoměrně více než větší společnosti, protože větší společnosti mají úspory z rozsahu, které jim umožňují snadnější přístup k trhům na obou stranách Atlantiku; vzhledem k tomu, že dohoda mezi dvěma největšími světovými ekonomickými bloky by měla rovněž potenciál k vytváření standardů, norem a pravidel, které by pak byly přijaty na globální úrovni, což by bylo přínosem i pro třetí země a mělo by zabránit dalšímu roztříštění světového obchodu; vzhledem k tomu, že nepodaří-li se vyjednat dohodu, ostatním třetím zemím s odlišnými standardy a hodnotami bude umožněno, aby tuto úlohu převzaly;

C.

vzhledem k tomu, že devět členských států EU již uzavřelo s USA dvoustrannou dohodu a že dohoda o TTIP by se tak mohla inspirovat osvědčenými postupy a lépe překonat překážky, s nimiž se tyto státy setkaly;

D.

vzhledem k tomu, že nedávná krize na hranicích EU a celosvětový vývoj ukazují, že je třeba investovat do globální správy a systému založeného na pravidlech a hodnotách;

E.

vzhledem k tomu, že s ohledem na rostoucí provázanost globálních trhů je zásadní, aby političtí činitelé utvářeli a podporovali způsob, jakým na sebe tyto trhy vzájemně působí; vzhledem k tomu, že pro vytváření přidané hodnoty mají zásadní význam řádná obchodní pravidla, odstraňování zbytečných překážek a zároveň udržení a rozvoj silné, konkurenceschopné a diverzifikované průmyslové základny v Evropě

F.

vzhledem k tomu, že snahy EU zabývat se problémy v oblasti změny klimatu, ochrany životního prostředí a bezpečnosti spotřebitelů vedly k vysokým regulačním nákladům pro podniky z EU, a to navíc v době vysokých cen vstupních energetických surovin a elektřiny, což v případě, že se tato otázka nebude v rámci TTIP řešit, může urychlit proces přemísťování výroby, snížení míry industrializace a ztráty pracovních míst a ohrozit tak opětovnou industrializaci EU a cíle v oblasti zaměstnanosti, což také zmaří samotné politické cíle, kterých se snaží dosáhnout předpisy EU;

G.

vzhledem k tomu, že kvalitně sepsaná obchodní dohoda by mohla přispět k využívání příležitostí globalizace; vzhledem k tomu, že silná a ambiciózní obchodní dohoda by se neměla soustředit pouze na snižování cel a odstraňování necelních překážek obchodu, ale měla by být rovněž nástrojem na ochranu pracovníků, spotřebitelů a životního prostředí; vzhledem k tomu, že silná a ambiciózní obchodní dohoda je příležitostí k vytvoření rámce, jímž se v souladu s našimi sdílenými hodnotami co nejvíc zpřísní regulace, a tím se zamezí sociálnímu a environmentálnímu dumpingu a zajistí se vysoká úroveň ochrany spotřebitelů s ohledem na společný cíl otevřené soutěže za rovných podmínek;

H.

vzhledem k tomu, že ačkoli jsou společné vysoké standardy v zájmu spotřebitelů, mělo by se uznat, že konvergence je smysluplná i pro podnikání, jelikož vyšší náklady vyplývající z vyšších standardů jsou kompenzovány zvýšenými úsporami na potenciálním trhu s 850 miliony spotřebitelů;

I.

vzhledem k tomu, že předchozí obchodní dohody byly pro evropské hospodářství významným přínosem, je obtížné posoudit a předvídat skutečný dopad TTIP na hospodářství EU a USA, zatímco jednání stále pokračují a studie přinášejí protichůdné výsledky; vzhledem k tomu, že TTIP sama o sobě nevyřeší dlouhodobé strukturální hospodářské problémy a jejich hlavní příčiny v EU, ale měla by být považována za prvek širší evropské strategie pro vytváření pracovních míst a růstu, a očekávání spojená s TTIP by měla být úměrná ambicím, s nimiž budou jednání vedena;

J.

vzhledem k tomu, že důsledky ruského embarga jasně ukázaly, že zemědělství je z geopolitického hlediska stále významné, že je důležité mít přístup ke škále různých zemědělských trhů a že jsou zapotřebí silná a strategická obchodní partnerství se spolehlivými obchodními partnery;

K.

vzhledem k tomu, že pro evropské zemědělství je důležité zajistit se Spojenými státy vzájemně prospěšnou obchodní dohodu s cílem posílit pozici EU jakožto klíčového hráče na světovém trhu, aniž by došlo ke snížení současných standardů kvality evropských zemědělských produktů a k ohrožení jejich budoucího zlepšování, přičemž je třeba zachovat evropský zemědělský model a zajistit jeho hospodářskou a sociální životaschopnost;

L.

vzhledem k tomu, že obchodní a investiční toky nejsou samoúčelné a že měřítkem úspěchu jakékoli obchodní dohody je kvalita života běžných občanů, pracovníků a spotřebitelů, jakož i větší příležitosti pro podniky coby hybatele růstu a vytváření pracovních míst; vzhledem k tomu, že TTIP by měla být považována za vzor kvalitní obchodní dohody, která bude tyto požadavky splňovat, aby mohla sloužit jako příklad pro budoucí jednání s dalšími obchodními partnery;

M.

vzhledem k tomu, že při jednáních je nezbytný určitý stupeň důvěrnosti, aby bylo dosaženo velmi kvalitního výsledku, a že omezená míra transparentnosti jednání vedených v minulosti byla příčinou nedostatečné demokratické kontroly nad průběhem jednání;

N.

vzhledem k tomu, že předseda Juncker ve svých politických směrech jasně uvádí, že si přeje vyváženou a opodstatněnou obchodní dohodu se Spojenými státy, a že ačkoli EU a USA mohou dosáhnout významného pokroku ve vzájemném uznávání norem pro výrobky nebo ve snaze o transatlantické normy, EU neobětuje své normy v oblasti bezpečnosti (potravin), zdraví, zdraví zvířat, v sociální oblasti, v oblasti životního prostředí a ochrany údajů ani svou kulturní rozmanitost, a zdůrazňuje, že neustoupí ani v oblasti bezpečnosti potravin, které se zde konzumují, v ochraně osobních údajů Evropanů a ve službách veřejného zájmu, ledaže je cílem dosáhnout vyšší úrovně ochrany;

O.

vzhledem k tomu, že je třeba zajistit úspěšné uzavření jednání o „bezpečném přístavu“ a zastřešující dohody o ochraně údajů;

P.

vzhledem k tomu, že předseda Juncker ve svých politických směrech rovněž jasně uvedl, že nepřijme ani omezení pravomoci soudů v členských státech EU zvláštními režimy při sporech investorů; vzhledem k tomu, že jsou již k dispozici výsledky veřejných konzultací o ochraně investic a TTIP obsahuje ustanovení o řešení sporů mezi investory a státem (ISDS), probíhá v současné době v rámci tří evropských orgánů a mezi nimi navzájem a se zástupci občanské společnosti a podnikatelského odvětví diskuse – s přihlédnutím k příspěvkům – o nejlepším způsobu, jak dosáhnout ochrany investic a rovného zacházení s investory při zajištění práva států vydávat právní předpisy;

Q.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament plně podporuje rozhodnutí Rady odtajnit směrnice pro vyjednávání a vítá, že Komise přišla s iniciativou za zvýšení transparentnosti; vzhledem k tomu, že celoevropská živá veřejná diskuse o TTIP ukázala, že jednání o TTIP musí probíhat transparentněji, musí do něj být zapojeno širší spektrum zúčastněných stran a musí brát ohled na námitky, s nimiž přicházejí evropští občané, a že široká veřejnost musí být informována o výsledcích jednání;

R.

vzhledem k tomu, že rozhovory mezi USA a EU probíhají od července 2013, ale doposud nebyl dohodnut žádný společný text,

S.

vzhledem k tomu, že se očekává, že TTIP bude smíšenou dohodou vyžadující ratifikaci ze strany Evropského parlamentu a všech 28 členských států EU;

1.

je přesvědčen, že EU a USA jsou klíčovými strategickými partnery; zdůrazňuje, že transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je nejdůležitějším projektem EU a USA posledních let, který by měl posílit transatlantické partnerství jako celek, nejen jeho obchodní aspekty; zdůrazňuje, že úspěšné uzavření dohody má mimořádný politický význam;

2.

v souvislosti s probíhajícím jednáním o TTIP předkládá Komisi následující doporučení:

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení obsahující doporučení Evropského parlamentu Komisi a pro informaci Radě, vládám a parlamentům členských států a vládě a Kongresu USA.

11.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 265/48

—

s ohledem na sdělení Komise „Iniciativa zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst“ (COM(2014)0446),

—

s ohledem na sdělení Komise „Zelený akční plán pro malé a střední podniky“ (COM(2014)0440),

—

s ohledem na sdělení Komise „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“ (COM(2014)0398),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise „Využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti“ (SWD(2012)0092),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 6. prosince 2010 nazvané „Politika zaměstnanosti v zájmu konkurenceschopné, nízkouhlíkové a zelené ekonomiky účinně využívající zdroje“,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států,

—

s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů „Zelený akční plán pro malé a střední podniky a Iniciativa zelené zaměstnanosti“,

—

s ohledem na studii OECD a Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání z roku 2014 o ekologičtějších dovednostech a pracovních místech, vydanou v rámci ediční řady OECD o zeleném růstu (Greener Skills and Jobs, OECD Green Growth Studies),

—

s ohledem na publikaci Evropské observatoře politiky zaměstnanosti EEPO Review z dubna 2013 nazvanou „Podpora zelených pracovních míst v průběhu krize: manuál osvědčených postupů v Evropě 2013“,

—

s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace práce a Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání z roku 2011 nazvanou „Dovednosti pro zelená pracovní místa – globální pohled – souhrnná zpráva na základě studií 21 zemí“ (Skills for green jobs: a global view: synthesis report based on 21 country studies),

—

s ohledem na zprávu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání z roku 2010 nazvanou „Dovednosti pro zelená pracovní místa – evropská souhrnná zpráva“ (Skills for green jobs – European synthesis report),

—

s ohledem na zprávy Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek Eurofound nazvané „Pracovněprávní vztahy a udržitelnost: úloha sociálních partnerů při přechodu na udržitelné hospodářství“ (2001), „Ekologizace evropského hospodářství: reakce a iniciativy členských států a sociálních partnerů“ (2009) a „Ekologizace průmyslu v EU: příprava na změny z hlediska množství pracovních míst a jejich zvládání“ (2013),

—

s ohledem na pracovní dokument Centra pro podnikání v rámci programu mítního hodposářského rozvoje a rozvoje pracovních míst (CFE-LEED) organizace OECD, ze dne 8. února 2010 nazvaný „Zelená pracovní místa a dovednosti: důsledky řešení změny klimatu pro místní trh práce“ (Green jobs and skills: the local labour market implications of addressing climate change),

—

s ohledem na to, že Mezinárodní organizace práce (MOP) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) obecně vymezují zelené pracovní místo jako jakékoli pracovní místo s důstojnými podmínkami, které přispívá k ochraně životního prostředí nebo k obnově jeho kvality, ať už v zemědělství, v průmyslu, ve službách či ve správě;

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o ekologických inovacích – zaměstnanost a růst díky politice životního prostředí (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2012 k plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství (3),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0204/2015),

A.

vzhledem k tomu, že celosvětové trendy, jako je neúčinné využívání zdrojů, neúnosný tlak na životní prostředí a změna klimatu se blíží limitům, po jejichž překročení nelze zabránit nevratným dopadům na naši společnost a životní prostředí, přičemž rostoucí sociální vyčleňování a sociální nerovnost představují společenský problém;

B.

vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě z roku 2015 uvedla, že k dosažení cílů v oblasti ochrany biologické rozmanitosti, snižování využívání fosilních paliv, boje proti změně klimatu a předcházení dopadům, které má na lidské zdraví a životní prostředí, stávající opatření nestačí;

C.

vzhledem k tomu, že v důsledku nejednotné politické reakce v zájmu řešení těchto společných problémů hrozí, že významná část potenciálu přechodu na ekologické a sociálně inkluzivní hospodářství z hlediska zaměstnanosti zůstane nevyužita;

D.

vzhledem k tomu, že v reakci na tyto hrozby jsme svědky vzniku nových odvětví, změn v mnoha dalších a úpadku některých odvětví, například těch, která vedou ke značnému znečišťování životního prostředí; vzhledem k tomu, že je nutné soustředit se na inovace a možnosti, jak omezit znečišťování životního prostředí; vzhledem k tomu, že v souvislosti s některými upadajícími odvětvími je nutné věnovat zvláštní pozornost pracovní síle, pokud jde o rekvalifikaci a alternativní zaměstnání; vzhledem k tomu, že investice do těchto odvětví, která jsou prioritou programu Komise pro vytváření ekologických pracovních míst, včetně recyklace, biologické rozmanitosti, energetické účinnosti, kvality ovzduší a všech technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jako je výroba z obnovitelných zdrojů na moři, mají potenciál k vytváření značného množství pracovních míst, mj. v málo obydlených oblastech;

E.

vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro životní prostředí došlo v letech 2000–2011 k více než 50 % nárůstu v odvětví ekologického zboží a služeb, což vedlo k vytvoření více než 1,3 milionu pracovních míst, a vzhledem k tomu, že podle výpočtů Komise vytvoří obnovitelné energetické hospodářství do roku 2020 v Evropě 20 milionů nových pracovních míst; vzhledem k tomu, že ambiciózní provázaná politika EU a investice do obnovitelných zdrojů energie, obhospodařování lesů, udržitelného zemědělství a ochrany půdy (k zabránění hydrogeologické nestability) mají možnost významným způsobem podpořit vytváření pracovních míst;

F.

vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje je zakotven v Lisabonské smlouvě a jeho prosazování znamená, že záležitosti týkající se životního prostředí se kladou na stejnou úroveň jako otázky hospodářské a sociální;

G.

vzhledem k tomu, že strategie EU 2020 na podporu inteligentní a udržitelné ekonomiky podporující začleňování uznává ústřední úlohu přechodu k ekologickému a sociálně spravedlivému hospodářství;

H.

vzhledem k tomu, že nepružnost na trhu práce brání tvorbě pracovních míst, zatímco konkurenceschopný trh práce v EU může přispět k dosažení cílů zaměstnanosti obsažených ve strategii Evropa 2020;

I.

vzhledem k tomu, že se EU a její členské státy na konferenci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Cancúnu v roce 2010 zavázaly zajistit „spravedlivý přechod pracovní síly, v jehož rámci vznikne důstojná práce a kvalitní pracovní místa“; vzhledem k tomu, že aby mohl spravedlivý přechod směrem k environmentálně udržitelnému hospodářství pro všechny přispět k cíli spočívajícímu v dosažení udržitelné a dlouhodobé zaměstnanosti pro všechny, mj. k vytváření kvalifikovaných pracovních míst, k sociálnímu začleňování a vymýcení chudoby, musí být správně řízen;

J.

vzhledem k tomu, že pět pilířů „spravedlivého přechodu na ekologické hospodářstí“ zahrnuje: konzultace/hlas Unie, investice do ekologických a důstojných pracovních míst, zelené dovednosti, dodržování pracovních a lidských práv a sociální ochranu pro pracovníky a společenství, které tvoří avantgardu přechodu od vysokouhlíkového k nízkouhlíkovému hospodářství;

K.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit výrazné zapojení pracovníků do tohoto přechodu s cílem zvýšit povědomí o otázkách životního prostředí, zlepšit chápání potřeby účinného využívání zdrojů a snížit náš vliv na životní prostředí;

L.

vzhledem k tomu, že potenciál pro rozšíření „zelených“ pracovních míst brzdí nedostatek a nesoulad dovedností způsobený celou řadou faktorů, včetně odlišností ve školních osnovách v oblasti udržitelnosti, zjištěných nedostatků v určitých odvětvích, nedostatku studentů s potřebnými dovednostmi v oblasti přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky (STEM) a v informačních technologiích a včetně koncentrace určitého pohlaví v některých odvětvích namísto vyváženého zastoupení žen a mužů;

M.

vzhledem k tomu, že existují důkazy o tom, že investice do účinného využívání energie a zdrojů, rozvoj dodavatelského řetězce prostřednictvím jasné průmyslové strategie a přechod od zdanění pracovní síly ke zdanění jiných zdrojů může mít pozitivní dopad na tvorbu pracovních míst;

N.

vzhledem k tomu, že Evropa je součástí celosvětové hospodářské soutěže, přičemž zásadní význam v tomto případě hrají finančně dostupné náklady na energii, dokončení vnitřního trhu EU a lepší prostředí pro investice z hlediska udržitelného růstu a tvorby pracovních míst;

O.

vzhledem k tomu, že některá odvětví, jako renovace budov za účelem zvýšení jejich energetické účinnosti, jsou vázaná na konkrétní místo a nemohou být přesunuta do zahraničí ani přemístěna;

P.

vzhledem k tomu, že nejasnost a nedostatek jednotnosti v politickém směřování a také jasných cílů brání investicím, rozvoji dovedností a výzkumu a vývoji, a maří tedy rozvoj pracovních příležitostí;

Q.

vzhledem k tomu, že větší povědomí společnosti o významu a potřebnosti zeleného hospodářství by vedlo k rozšíření pracovních příležitostí;

R.

vzhledem k tomu, že jasné, pevně dané střednědobé až dlouhodobé cíle, mj. unijní cíle týkající se energetické účinnosti a znečištění, mohou být důležitým hnacím motorem změn a že v tomto ohledu hrají důležitou roli i předpisy EU; vzhledem k tomu, že cílené investice, včetně investic do rozvoje dodavatelských řetězců v rámci EU, vedoucí k tvorbě pracovních míst by měly pramenit z jasného politického rámce a být s ním v souladu;

S.

vzhledem k tomu, že veřejný sektor a místní a regionální orgány mohou hrát klíčovou úlohu, pokud jde o usnadňování přechodu k zelenému hospodářství a tvorbu trhů práce, které by nikoho nevyčleňovaly;

T.

vzhledem k tomu, že k tvorbě zelených pracovních míst přispívají nástroje, jako je ekoznačka, EMAS a zelené veřejné zakázky;

U.

vzhledem k tomu, že jedním z nejdůležitějších tvůrců zaměstnanosti v EU jsou mikropodniky a malé a střední podniky, které vytvářejí výrazně více než 80 % veškerých pracovních míst, a že tyto podniky hrají v mnoha „zelených“ odvětvích vedoucí úlohu, ale mohou čelit velkým problémům s předvídáním, jaké dovednosti budou zapotřebí, a problémům při využívání potenciálu vytváření pracovních míst;

V.

vzhledem k tomu, že integrované hlavní směry jsou klíčovým prvkem koordinace hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti členských států a tvoří základ doporučení pro jednotlivé země, a vzhledem k tomu, že tyto směry by měly být základem cílů strategie Evropa 2020, zejména cíle v oblasti zaměstnanosti, mj. na základě prosazování tvorby kvalitních pracovních míst a také prostřednictvím zelené zaměstnanosti;

W.

vzhledem k tomu, že ženy musejí mít z vytváření vhodných zelených pracovních míst stejný prospěch jako muži a že je nutné rozbít „skleněný strop“;

X.

vzhledem k tomu, že ženy jsou krizí a politikou úsporných opatření zasaženy neúměrně více, a vzhledem k tomu, že se ukázalo, že zelená pracovní místa jsou vůči krizi odolnější než ostatní pracovní místa;

Y.

vzhledem k tomu, že nízkouhlíková odvětví mívají vyšší produktivitu práce a podíl mezd v těchto odvětvích poklesl méně než v 15 průmyslových odvětvích, jež jsou největšími znečišťovateli;

Z.

vzhledem k tomu, že údaje Eurobarometru ohledně „zelené“ činnosti malých a středních podniků ukazují, že úspora energie, snižování množství odpadu a snižování spotřeby surovin jsou opatřeními, která se stala ekonomicky výhodnými;

1.

zdůrazňuje, že přechod k udržitelným společnostem a ekonomikám, včetně udržitelných vzorců spotřeby a výroby, může vytvářet potenciál pro tvorbu nových kvalitních pracovních míst a přeměnu těch stávajících na zelená pracovní místa v podstatě ve všech odvětvích a v celém hodnotovém řetězci: od výzkumu přes výrobu a distribuci až po poskytování služeb a také v nových odvětvích se špičkovými zelenými technologiemi, jako je oblast získávání energie z obnovitelných zdrojů, a rovněž v tradičních odvětvích, jako jsou zpracovatelský a stavební průmysl, nebo v zemědělství a rybolovu či v odvětví služeb, jako je cestovní ruch, stravovací služby, doprava a vzdělávání; zároveň zdůrazňuje, že investice související s obnovitelnými zdroji energie a energetickou účinností přispívají kromě vytváření velkého počtu pracovních míst k udržení konkurenceschopnosti evropského hospodářství a průmyslu a také ke snižování energetické závislosti Evropy;

2.

zdůrazňuje, že dvě třetiny zdrojů, které nám příroda poskytuje, včetně úrodné půdy, čisté vody a čistého vzduchu, jsou na ústupu a globální oteplování a úbytek biologické rozmanitosti se přibližují mezím, jejichž překročení by mělo nevratný dopad na lidskou společnost a přirozené životní prostředí;

3.

upozorňuje na to, že setrvalý hospodářský růst je možný pouze tehdy, pokud zohledňuje omezení daná životním prostředím; v této souvislosti zdůrazňuje, že zelené a oběhové hospodářství může přinášet řešení jak pro životní prostředí, tak pro hospodářství a společnost obecně;

4.

zdůrazňuje, že plné využití potenciálu, který nabízí ekologické hospodářství, a tedy tvorba zelených pracovních míst, závisí na uplatňování všech právních předpisů v oblasti životního prostředí a také na důslednějším zohledňování problematiky životního prostředí a na ucelenosti příslušné strategie napříč různými odvětvovými politikami EU;

5.

konstatuje, že Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě z roku 2015 uvedla, že k dosažení cílů stanovených pro zachování biologické rozmanitosti, nižší využívání fosilních paliv, boj proti změně klimatu a odvrácení jejího dopadu na lidské zdraví a kvalitu životního prostředí stávající opatření nestačí;

6.

konstatuje, že přechod na ekologické hospodářství má významný potenciál k tvorbě pracovních míst na místní úrovni, která nelze přemístit, a v oblastech, jež nelze převádět do zahraničí, a také v odvětvích zasažených krizí, jako je stavebnictví; poznamenává, že existují pádné důkazy, že tento přechod bude mít celkově pozitivní vliv na zaměstnanost, což odráží skutečnost, že udržitelná hospodářská činnost, např. v oblasti energetických úspor nebo ekologického zemědělství, vyžaduje větší podíl lidské práce než činnost, kterou nahrazuje, a může regionům umožnit, aby se staly soběstačnějšími;

7.

domnívá se, že by měla být přijata dohodnutá definice „zelených pracovních míst“, která vychází z definice Mezinárodní organizace práce a Mezinárodní konference statistiků v oblasti práce;

8.

vítá prohlášení Komise, že restrukturalizace by měla probíhat sociálně zodpovědným způsobem, a zároveň uznává, že je nutné společnosti inovovat a restrukturalizovat;

9.

domnívá se, že v zájmu maximalizace potenciálu čisté tvorby pracovních míst v zeleném hospodářství je nezbytné, abychom poskytli své stávající pracovní síle vhodné příležitosti k získání nových dovedností potřebných v oběhovém hospodářství;

10.

vyzývá členské státy, aby podporovaly politiku zaměřenou na zlepšování bezpečnosti veřejných budov a na jejich rekonstrukci, s cílem zvyšovat energetickou účinnost a snižovat spotřebu;

11.

vyzývá členské státy, příp. Komisi, aby se zavázaly k vytvoření „plánu spravedlivého přechodu na ekologické hospodářství“, aby bylo možné dostát náročným cílům v oblasti životního prostředí, a to na základě podpory těchto aspektů: přiměřené sociální ochrany a odměňování, dlouhodobých pracovních míst a bezpečných a zdravých pracovních podmínek, investic do vzdělání stimulovaných vládou, programů odborné přípravy a získávání dovedností, dodržování pracovních práv a posílení práv pracovníků na informace, konzultace a účast, pokud jde o záležitosti udržitelného rozvoje, a podpory účinného zastoupení pracovníků; vyzývá členské státy, aby se snažily o dosažení těchto cílů;

12.

připomíná, že upravená strategie EU pro bezpečnost a ochranu zdraví by měla v příslušných případech brát v úvahu specifický vývoj nových odvětví;

13.

zdůrazňuje, že předvídání změny v oblasti zaměstnanosti vyžaduje proaktivní řízení transformace, lepší shromažďování kvalitních údajů o stávajících a budoucích potřebách trhu práce a zapojení evropských institucí vysokoškolského vzdělávání a že pro zajištění účinného přechodu na ekologické hospodářství a vyšší zaměstnanosti má zásadní význam dlouhodobé plánování; zdůrazňuje významnou úlohu místních a regionálních orgánů při přechodu na ekologičtější hospodářství v oblasti vzdělávání, infrastruktury, podpory místních podniků a vytváření stabilních pracovních míst s platy, které by se řídily kolektivní smlouvou nebo dalšími povolenými nástroji, které by byly v souladu s předpisy daného členského státu; pokazuje na to, že jedním ze základních prvků řízení této transformace je sociální dialog; vyzývá Komisi, členské státy, regionální a místní vlády a sociální partnery, aby převzali odpovědnost a s přihlédnutím k principu subsidiarity této výzvě společně čelili;

14.

konstatuje, že úloha sociálních partnerů při přechodu na zelená pracovní místa se v posledních letech postupně zvyšuje, nicméně připomíná, že v zájmu zavedení trvalého a udržitelného sociálního dialogu, který by mohl napomoci při řešení problémů, jež přináší přechod ke konkurenceschopnému a nízkouhlíkovému hospodářství účinně využívajícímu zdroje, je třeba učinit více;

15.

zdůrazňuje význam vlád členských států při prosazování odvětvového sociálního dialogu, zvláště v nově vznikajících zelených průmyslových odvětvích, a rovněž při zajišťování začleňování malých a středních podniků;

16.

konstatuje, že kvůli zeměpisnému soustředění průmyslových odvětví, jež jsou náročná na energii a zdroje a jsou zdroji znečištění, nebo kvůli vyšší míře chudoby či nezaměstnanosti čelí některé regiony větším problémům než jiné; vyzývá členské státy a místní a regionální vlády podporované Evropskou unií, aby spolupracovaly se sociálními partnery a kolektivně realizovaly plány spravedlivého přechodu na ekologické hospodářství, a to i na základě solidárních mechanismů pro dosažení sociálně spravedlivého přechodu na ekologická pracovní místa v rámci místních a regionálních hospodářství, a aby zároveň podporovaly obce a pracovníky zasažené změnou, a omezily tak nejistotu z přesunů pracovních míst a zajistily, aby byly splněny požadavky na dovednosti pro nová pracovní místa;

17.

zdůrazňuje, že místní orgány mohou hrát klíčovou úlohu při prosazování nárůstu počtu pracovních míst v zeleném hospodářství a při tvorbě důstojnějších pracovních míst podporujících začleňování:

18.

poukazuje na důkazy, které zdůrazňují význam zapojení řídících pracovníků do diskuzí s pracovníky, aby byla zajištěna jejich významná účast na dosahování těchto změn prostřednictvím sociálního partnerství; doporučuje zapojení odborových „zelených zástupců“ spolupracujících se zaměstnavateli do zvyšování ekologizace hospodářství a udržitelnosti na svých pracovištích; vyzývá členské státy, aby poskytovaly cílenou podporu společným iniciativám pracovníků a zaměstnavatelů zaměřeným na ekologizaci průmyslových odvětví;

19.

domnívá se, že by měly být vytvořeny pilotní projekty na podporu některých těchto cílů;

20.

vítá závazek Komise využívat cílené programy mobility v rámci Programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) na podporu pracovní mobility uchazečů o zaměstnání;

21.

vítá nástroje, které Komise navrhla v souvislosti s rozvojem dovedností a předvídáním jejich potřeb; zdůrazňuje, že rozvoj dovedností by měl povzbuzovat rozvoj dovedností v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM), jež jsou v hospodářství velmi užitečné; zdůrazňuje však, že je zapotřebí ambicióznějších opatření a investic; domnívá se, že předvídání budoucích potřeb dovedností nutně vyžaduje výraznou účast všech zainteresovaných subjektů na trhu práce, a to na všech úrovních;

22.

vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí zřídily databázi kurzů odborné přípravy, pracovních nabídek v rámci zelené zaměstnanosti s cílem zvýšit kvalitu informací, poradenství a pokynů týkajících se profesní dráhy a dovedností potřebných k využití pracovních příležitostí, jež přináší ekologizace hospodářství;

23.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že ve všech zelených odvětvích, včetně těch, která jsou v současné době opomíjena, tj. veřejná doprava a maloobchod, bude prováděno shromažďování údajů; vyzývá Komisi, aby při poskytování podpory vnitrostátním statistickým úřadům a veřejným službám zaměstnanosti a při rozšiřování využívání kvantitativních nástrojů pro vytváření modelů zohlednila hledisko rovnosti pohlaví v rámci shromažďování údajů o všech odvětvích zelené zaměstnanosti;

24.

žádá Komisi, aby začlenila genderové hledisko do rozvoje shromažďování nových údajů, jejich třídění a analýzy, například do práce vykonávané pomocí ekonometrického nástroje FIDELIO nebo do spolupráce se zainteresovanými stranami, jako je například Mezinárodní konference statistiků práce;

25.

zdůrazňuje, že je třeba klást větší důraz na překonání nedostatku dovedností prostřednictvím posilování jejich rozvoje;

26.

vyzývá Komisi, aby pomohla posílit rozvoj dovedností tím, že se budou aktualizovat kvalifikace a příslušné učební plány v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na úrovni EU;

27.

vyzývá Komisi, aby kladla důraz na větší využívání klasifikačních systémů, jako je ESCO, které lze použít ke zjištění dovednostních nedostatků;

28.

zdůrazňuje význam větší součinnosti mezi systémy vzdělávání a vznikajícími novými zelenými pracovními místy prostřednictvím lepší koordinace mezi vzdělávacími institucemi a svazy zaměstnavatelů a dalšími příslušnými organizacemi;

29.

vyzývá členské státy, regionální vlády a místní orgány, aby společně se sociálními partnery a poskytovateli odborné přípravy přijaly a provedly strategie rozvoje dovedností a strategie pro jejich předvídání s cílem zlepšit obecné a odvětvové dovednosti a dovednosti specifické pro jednotlivá povolání; dále zdůrazňuje význam partnerství a důvěry mezi vzdělávacími institucemi, podniky, sociálními partnery a orgány;

30.

konstatuje, že tyto strategie by měly zahrnovat důkladné posouzení typu a úrovně zelených pracovních míst, která mají být vytvořena, a požadovaných dovedností a znalostí, což umožní určit dovednostní nedostatky, předvídat potřeby dovedností do budoucna a vytvořit cílené programy odborného vzdělávání a celoživotního vzdělávání se zaměřením na nalezení souladu mezi dovednostmi a pracovními místy s cílem dosáhnout vyšší zaměstnanosti; zdůrazňuje potřebu aktivně zapojit do strategií propuštěné pracovníky a pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří jsou ohroženi vyloučením z trhu práce, a to tím, že programy odborné přípravy k získávání dovedností budou cílené, dostupné a pro tyto pracovníky bezplatné;

31.

konstatuje, že podle střediska CEDEFOP přizpůsobení učebních plánů a zahrnutí informovanosti o otázkách životního prostředí společně s porozuměním principům udržitelného rozvoje a efektivního podnikání je lepší než navrhování nových programů odborné přípravy;

32.

vyzývá členské státy a regionální a místní úřady, aby do vzdělávacích a odborně vzdělávacích systémů zahrnuly udržitelný rozvoj a environmentální kompetence a dovednosti, a to zejména na základě posílení systémů odborného vzdělávání a přípravy a podněcování výzkumných středisek k tomu, aby ve spolupráci s novými ekologickými podniky vyvíjela technologie, projekty a patenty zaměřené na ekologické výrobky; vybízí k tomu, aby mezi výzkumnými středisky a sítěmi firem a odborníků probíhala interakce; připomíná význam dovedností v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM) a potřebu zajistit, aby obory STEM studovalo více žen;

33.

vyzývá k ambiciózní strategii pro tvorbu udržitelných pracovních míst, a to i pokud jde o řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, se zvláštním zaměřením na zajištění dovedností potřebných v zeleném hospodářství;

34.

naléhavě vyzývá členské státy, aby využívaly výhod rozvoje tohoto odvětví a aby vytvořily vysoce odborné učňovské vzdělání k tomu, aby mladým lidem poskytovaly specializované znalosti a odbornou přípravu a podílely se na boji proti vysoké míře nezaměstnanosti mladých;

35.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci přechodu na zelenou ekonomiku přihlížely také k potřebám lepšího uplatnění žen a dívek v přístupu k celoživotnímu vzdělávání, a to zejména v oborech s vysokým potenciálem tvorby značného množství zelených pracovních míst, jakými jsou věda, výzkum, inženýrství či nové a digitální technologie, přičemž by tak měly činit s cílem posílit postavení žen ve společnosti, odstranit genderové stereotypy a zajistit pracovní místa plně odpovídající potřebám a charakteru uplatnění žen;

36.

vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby systematicky začleňovaly hledisko rovnosti pohlaví do vymezování, provádění a monitorování politik vytváření zelených pracovních míst na všech úrovních tak, aby se zřetelem na výzvy, které ve venkovských oblastech představuje vytváření zelených pracovních míst, byly zaručeny rovné příležitosti; vybízí členské státy a regionální a místní orgány, aby dále usilovaly o to, aby ženám bylo umožněno plně se účastnit utváření politik, rozhodovacího procesu a provádění strategie zelených pracovních míst, které zahrnují zelené dovednosti;

37.

žádá Komisi, aby otevřela veřejnou diskusi a prosazovala koncepci „vzdělávání pro udržitelný růst“ se zvláštním důrazem na vzdělávání dívek a žen; vyzývá členské státy a Komisi, aby prosazovaly politiky podporující vyšší účast žen ve vzdělávacích oborech týkajících se vědy, techniky, inženýrství a matematiky a v podnikání a aby program pro „zelená pracovní místa“ spojily s posílením postavení žen pomocí vzdělání; požaduje, aby byla provedena opatření na podporu účasti žen na odborném vzdělávání a přípravě a v programech celoživotního vzdělávání v zelených odvětvích;

38.

vyzývá Komisi, aby přijala strategii EU pro rovnost žen a mužů na období 2015–2020, která by zohlednila cíle týkající se míry zaměstnanosti stanovených ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

39.

zdůrazňuje potřebu cíleného opatření ze strany veřejnoprávních orgánů a veřejných služeb, které by zapojovalo všechny účastníky na trhu práce, včetně organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců, k překonání nedostatku dovedností; vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zavedly mechanismy ke školení pracovníků na úřadech práce a ve službách zaměstnanosti s cílem začlenit dovednosti pro zelenou zaměstnanost do politik trhu práce a k vytvoření nástrojů posuzování vlivu takového školení; zdůrazňuje, že je důležité, aby evropské vzdělávací instituce propojily své programy s potřebami zeleného hospodářství a trhu práce všeobecně;

40.

vyzývá členské státy, aby zavedly takové regulační prostředí, které povzbudí inovace v rámci zeleného hospodářství;

41.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly ambiciózní, dlouhodobé a integrované regulační, fiskální a finanční rámce pro udržitelné investice a podporu inovací, čímž se plně rozvine potenciál těchto změn s ohledem na tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje, že politiky by měly být rozvíjeny v rámci dlouhodobých horizontů, které budou v případě potřeby zahrnovat cíle i ukazatele pro posouzení pokroku dosaženého na cestě k jejich dosažení;

42.

zdůrazňuje, že je důležitá koordinace v rámci Komise a mezi příslušnými ministerstvy na vnitrostátní úrovni, aby byl vytvořen komplexní a celistvý řídicí rámec pro změnu, který bude schopen věnovat potřebnou pozornost distribučním účinkům přechodu;

43.

poznamenává, že úspěch nebo selhání iniciativy zelené zaměstnanosti závisí na míře ambicióznosti závazných cílů Komise v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, a na investicích do technologií pro energii z obnovitelných zdrojů a programů energetické účinnosti, k nimž se zavázaly členské státy;

44.

zdůrazňuje, že Komise a členské státy jsou odpovědné za zavádění důsledných politik, které prosazují výrobu energie z obnovitelných zdrojů a větší energetickou účinnost s cílem aktivovat místní a regionální rozvoj a zajistit tvorbu kvalitních pracovních příležitostí na místní úrovni; zdůrazňuje, že v nadcházejících letech se investice v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti stanou jedním z hlavních zdrojů tvorby pracovních míst v Evropě;

45.

připomíná, že z dlouhodobého hlediska zůstává energetická soběstačnost území jedním z cílů hospodářské a energetické politiky Unie; trvá mimo jiné na tom, že je nezbytně nutné zohledňovat územní rozměr investic, neboť ten přispívá k uskutečňování cílů politik Unie v oblasti územní soudržnosti a propojování venkova a měst;

46.

oceňuje, že Komise zařadila otázku důstojných pracovních míst do vyjednávacího mandátu EU pro rozhovory COP 21 v Paříži, přičemž vychází z dohody z Cancúnu z roku 2010 a navazujících iniciativ; vyzývá Komisi, aby zajistila, že agenda „spravedlivého přechodu“ zůstane součástí jejího postoje při vyjednáváních;

47.

vyzývá EU a členské státy, aby stanovily závazné cíle pro úspory energie a energetickou účinnost a aby podporovaly systém „bílých certifikátů“, jenž může usnadnit dosažení cílů stanovených EU v oblasti úspor energie; vyzývá členské státy, aby účinně provedly a vymáhaly směrnici o energetické účinnosti a aby nadále usilovaly o dosažení nebo i překonání cílů v oblasti energetické účinnosti do roku 2030;

48.

podporuje závazky EU prosazovat spravedlivý celosvětový přechod k zelenému hospodářství podporujícímu začleňování ve spolupráci s dalšími mezinárodními partnery;

49.

vyzývá členské státy, aby plně dodržovaly a prováděly nová ustanovení upravených právních předpisů EU v oblasti veřejných zakázek a aby uvažovaly nad tím, zda by zavedení environmentálních a sociálních kritérií do politik zadávání veřejných zakázek nevedlo k podpoře tvorby pracovních míst v rámci zelenějšího hospodářství; zdůrazňuje, že je možno vyjasnit zbývající právní nejistoty v souvislosti s využíváním sociálních a environmentálních doložek při zadávání veřejných zakázek;

50.

vyzývá Komisi, aby podnikla kroky podporující renesanci opravárenství, které by vytvořilo nová a již ze své podstaty ekologická pracovní místa;

51.

vyzývá členské státy, aby podporovaly přínos veřejných služeb ke spravedlivému přechodu k udržitelnému hospodářství, zejména tím, že se bude aktivně zajišťovat, aby služby v oblastech, jako jsou komunikace, energie, doprava, odpad a vodohospodářství, byly poskytovány udržitelným způsobem;

52.

vyjadřuje své velké zklamání z toho, že byl stažen návrh legislativního balíčku týkajícího se oběhového hospodářství, jehož ustanovení by podle očekávání vedla k vytvoření až 180 000 pracovních míst jen v samotném odvětví nakládání s odpady v EU; vyzývá proto Komisi, aby s ohledem na odpovědnosti členských států dostála svému závazku co nejdříve předložit ambiciózní návrh právních předpisů o odpadech, který by zahrnoval snížení množství materiálu použitého při výrobě, nové cíle v oblasti recyklace a nově vymezená kritéria pro výpočet množství materiálu, který je skutečně recyklován;

53.

dále vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení kritérií určených k poskytnutí pobídek podnikům, které mají vhodný a z hlediska životního prostředí udržitelný koloběh nakládání s odpady;

54.

uznává, že pro „zelenou“ zaměstnanost ve venkovských oblastech EU představuje značný potenciál propojení udržitelné zemědělské produkce s monitorováním a ochranou biologické rozmanitosti v zemědělských podnicích a následně inteligentní označování zemědělských produktů, pokud se jedná o jejich dopady na životní prostředí, tak aby byla stimulována poptávka spotřebitelů po produktech, které podporují biologickou rozmanitost;

55.

konstatuje, že udržitelné lesnictví má skutečný potenciál k vytváření pracovních míst a současně aktivně přispívá ke zmírňování změny klimatu a ochraně biologické rozmanitosti;

56.

vyzývá Komisi k využívání semestru EU a k přezkumu strategie Evropa 2020 za účelem podpory tvorby zelených pracovních míst; vyzývá Komisi k vydání doporučení pro jednotlivé země, která mohou přispět k vyšší zaměstnanosti a k menším ekologickým stopám, a požaduje podrobné a nezávislé studie o nákladech a přínosech přesunu daňového zatížení (např. přechodu od zdanění pracovní síly ke zdanění podle zatížení životního prostředí) a rovněž postupné rušení dotací do roku 2020;

57.

zdůrazňuje, že tato doporučení by se mohla týkat i přesunu daňového zatížení z práce na jiné zdroje, přičemž jeho smyslem by mělo být změnit znečišťující chování, aniž by to ovšem mělo nechtěné dopady na systémy sociálního zabezpečení či neúměrný dopad na osoby s nízkými příjmy;

58.

vyzývá Komisi a členské státy, aby postupně zrušily přímé a nepřímé dotace, které jsou škodlivé pro životní prostředí, např. dotace fosilních paliv; vyzývá Komisi, aby vypracovala modely, které by členské státy mohly použít na přesunutí fiskálního zatížení z pracovní síly na zdanění podle zatížení životního prostředí, a aby podle zásady „znečišťovatel platí“ zohlednily dopady produktů a služeb na životní prostředí; vyzývá Komisi, aby vydala doporučení pro jednotlivé členské státy, která podpoří opatření zaměřená na podporu zelených pracovních míst a snížení ekologické stopy; dále Komisi vyzývá, aby podpořila vytváření zelených pracovních míst tím, že do agendy evropského semestru zařadí aktivní opatření na ochranu životního prostředí a klimatu;

59.

vyzývá členské státy, aby zavedly cílené dotace a/nebo osvobození od daně pro začínající podniky a malé a střední podniky, které nabízejí zboží nebo služby s vysokou přidanou hodnotu v oblasti životního prostředí;

60.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prokázaly větší soudržnost a provázanost ve svých politikách a aby přijaly významnější politické závazky na nejvyšší úrovni v oblasti dalších souvisejících aspektů, jako je zdanění finančních transakcí či boj s daňovými podvody a úniky;

61.

vyzývá Komisi k obnovení jejího závazku vůči strategii Evropa 2020 a k neprodlenému vydání přezkumu v polovině období, nejpozději do roku 2015; vyzývá Komisi k opětovnému potvrzení cílů evropského semestru s ohledem na srovnávací přehled makroekonomické nerovnováhy a přezkum strategie Evropa 2020; vyzývá Komisi k navržení ambicióznějších sociálních a environmentálních cílů pro roky 2030 a 2050; zdůrazňuje, že přesné, metodologicky podložené a sdílené sledování zelených pracovních míst by mohlo členským státům rovněž pomoci při posuzování účinnosti jejich politik v oblasti životního prostředí a práce a posílit nástroje vytvořené na evropské úrovni za účelem sledování pokroku a monitorování hlavních směrů politiky zaměstnanosti v rámci strategie Evropa 2020.

62.

zdůrazňuje příležitosti, které pro tvorbu pracovních míst představuje balíček opatření v oblasti klimatu a obnovitelných energií do roku 2030, a úlohu, kterou budou hrát budoucí environmentální právní předpisy při plnění dlouhodobých environmentálních cílů EU, tvorbě pracovních míst a dosahování zeleného růstu;

63.

vyzývá Komisi, aby považovala inovace za klíčový prvek evropského průmyslu a rozvíjela aktivní strategie pro zajištění toho, aby sociální přechody byly dobře řízeny a přínosy byly rozšířeny po celé Evropě; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vznik nových dodavatelských řetězců a průmyslových sítí v oblasti účinného využívání zdrojů, zboží a služeb prostřednictvím udržitelné průmyslové politiky a pobídek k přeměně trhu;

64.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy připravily své ekonomiky na nízkouhlíkovou budoucnost s účinným využíváním zdrojů a energie, a zároveň si je vědom možných rizik přemisťování pracovních míst a úniku uhlíku způsobených dopady politik v oblasti klimatu;

65.

vyzývá Komisi a členské státy k posílení mezinárodní spolupráce při vytváření globální environmentální politiky, která omezí škody způsobené odlivem průmyslové výroby mimo EU a únikem uhlíku;

66.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na reformu systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), v němž zohlední potřebu ochrany odvětví vystavených značnému riziku úniku uhlíku;

67.

vyzývá Komisi, aby se při zavádění energetické unie zabývala otázkou „zelené“ zaměstnanosti;

68.

zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat správnou kombinaci intervencí na straně nabídky i poptávky, která spočívá ve spojení tvorby pracovních míst s odpovídajícími aktivními politikami trhu práce, jež budou specificky odpovídat na potřeby různých trhů práce na místní úrovni;

69.

vyzývá Komisi a členské státy, aby, mj. v rámci Evropského fondu pro strategické investice, podporovaly v zájmu ekologické transformace a boje s energetickou chudobou kvalitní investice zaměřené na tvorbu společenských a ekonomických přínosů, jako jsou udržitelná kvalitní pracovní místa, rovnost mužů a žen, kvalitní vzdělávání a inovace; vyzývá Komisi a členské státy, aby investice soustředily do oblastí s pozitivním dopadem na trh práce s cílem vytvářet udržitelná pracovní místa s plnou sociální ochranou a bojovat proti nezaměstnanosti; zdůrazňuje, že financované projekty by měly přispívat ke strategii EU 2020 měřitelným způsobem; v této souvislosti zdůrazňuje, že tvorba pracovních míst v zelených odvětvích zůstala i během recese v pozitivních číslech;

70.

zdůrazňuje skutečnost, že investice do energetické účinnosti mohou podpořit tvorbu pracovních míst a hospodářský rozvoj na místní úrovni a snížit energetickou chudobu a že zajištění energetické účinnosti v budovách je z hlediska nákladů nejefektivnějším způsobem, jak energetickou chudobu, která se v Evropě týká asi 125 milionů lidí, dlouhodobě řešit, a je také významným prvkem při zajišťování účinnějšího využívání evropské energie a vytváření zelených míst; opakuje, že v této souvislosti má zásadní význam i zajištění bezpečnosti budov; vyzývá Komisi, aby co nejdříve představila svou iniciativu „Inteligentní financování pro inteligentní budovy“;

71.

doporučuje, aby cíle v oblasti klimatu, obnovitelné energie a energetické účinnosti byly považovány za investiční cíle a za klíčové principy politického jednání;

72.

varuje před podpůrnými činnostmi, které mají nepříznivé dopady na životní prostředí a negativní sociální dopady, protože oslabují soudržnost politik nezbytnou k maximalizaci potenciálu zaměstnanosti, který mají zelená pracovní místa;

73.

doporučuje, aby byly kvalitní investice do klíčových veřejných služeb, jako jsou komunikace, energie, doprava, nakládání s odpady a vodohospodářství, zacíleny tak, aby podporovaly udržitelné postupy zadávání veřejných zakázek a uplatňování hlediska zelených dovedností;

74.

vyzývá členské státy, aby plně využily možností, jež jim poskytuje právní rámec pro evropské strukturální a investiční fondy a další zdroje financování EU, na podporu udržitelných projektů v zájmu zelené zaměstnanosti a aby zajistily, že dotace a finanční nástroje EU budou na základě jasných a jednoznačných pravidel a dosažitelných minimálních limitů pro financování pro místní orgány co možná nejpřístupnější;

75.

vybízí Komisi a členské státy, aby využily povolební revizi víceletého finančního rámce pro rok 2016 jako příležitost k podpoře zelenějšího přechodu našich ekonomik;

76.

konstatuje, že podpora z ESF je k dispozici, aby napomohla podpořit zelený hospodářský růst a růst zaměstnanosti, a vybízí vlády členských států a příslušné vnitrostátní útvary, aby zvážily aktivnější využívání těchto finančních prostředků v zájmu prosazování tvorby zelených pracovních míst, jež jsou ekonomicky odůvodněná a hospodářsky udržitelná;

77.

bere na vědomí, že některé členské státy učinily v ekologizaci svého hospodářství značný pokrok, a vybízí Unii a členské státy, aby posilovaly sdílení myšlenek, znalostí, zkušeností a osvědčených postupů v této oblasti, a zajistily tak bezproblémový přechod;

78.

naléhavě vyzývá členské státy a soukromý sektor, aby využívaly nástroje, jako je ekodesign, ekoznačka, EMAS a zelená veřejná zakázka, a tak přispívaly k tvorbě zelených pracovních míst; vyzývá Komisi, aby poskytla rámcové pokyny k vytváření příznivých tržních podmínek k plnému přijetí uvedených dobrovolných nástrojů;

79.

vyzývá členské státy, aby věnovaly větší pozornost zavádění systémů ekologického řízení a ekologického auditu založených na evropské normě (ISO 14 000);

80.

podporuje cíle zeleného akčního plánu pro malé a střední podniky a opatření orientovaná na tyto podniky, včetně zavedení evropského střediska excelence pro účinnost využívání zdrojů, jež poskytuje poradenství a pomoc malým a středním podnikům usilujícím o zlepšení svého výkonu, pokud jde o účinné využívání zdrojů, podporuje zelené podnikání, využívá příležitostí pro zelenější hodnotové řetězce a usnadňuje přístup zelených MSP a mikropodniků na trh; domnívá se, že akce za účelem zvyšování informovanosti a technická pomoc jsou pro aktivní zapojení malých a středních podniků do oběhového hospodářství klíčové;

81.

připomíná, že MSP mají mimořádný potenciál, pokud jde o zajišťování zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí, a podporu duálního systému odborného vzdělávání a programů učňovské přípravy;

82.

uznává, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) by mohl pomáhat mikropodnikům a MSP při zapojování se do činností s vysokou úrovní environmentální a společenské inovace;

83.

konstatuje, že údaje Eurobarometru o ekologických činnostech MSP ukazují, že úspory energie, snižování objemu odpadu a účinnější využívání surovin jsou ekonomicky výhodné aktivity;

84.

vyzývá Komisi, aby v zájmu zefektivnění výrobních a distribučních procesů, přijímání inovativních řešení na úsporu zdrojů nebo nabízení udržitelnějších výrobků a služeb podněcovala nové obchodní modely, jako jsou družstevní podniky;

85.

upozorňuje, že MSP mohou vytvářet růst a pracovní místa pouze tehdy, pokud se jim nabízí výhodné stimulační možnosti rovněž prostřednictvím zeleného hospodářství;

86.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že zelené pobídky pro MSP budou mít významný dopad tam, kde je jich zapotřebí nejvíce;

87.

konstatuje, že MSP a mikropodniky jsou klíčovými hnacími silami pro tvorbu pracovních míst v Evropě; zdůrazňuje, že MSP a mikropodniky čelí obzvláště velkým výzvám při využívání pracovních příležitostí v rámci ekologické transformace, zejména v souvislosti s přístupem k financím, odbornou přípravou a překonáváním nedostatku dovedností; vyzývá Komisi a členské státy k přijetí ambiciózních opatření na podporu snadnější tvorby zelených pracovních míst v MSP a mikropodnicích, a to i pokud jde o poskytování konkrétních informací, zvyšování povědomí, technickou pomoc, přístup k financím a opatření v rámci odborné přípravy;

88.

upozorňuje na to, že ekologičtější hodnotový řetězec, jehož součástí jsou opětovná výroba, opravy, údržba, recyklace a ekodesign, může přinést mnoha malým a středním podnikům významné příležitosti k podnikání;

89.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

11.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 265/59

—

s ohledem na deklaraci z Monterrey (2002), konferenci o financování rozvoje v Dohá (2008), Pařížskou deklaraci (2005) a na akční program z Akkry (2008),

—

s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN č. 68/204 a 68/279 o třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se má konat v Addis Abebě (Etiopie) od 13. do 16. července 2015,

—

s ohledem na práci Odborného výboru OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech (1),

—

s ohledem na vzorovou úmluvu OSN o zamezení dvojího zdanění mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. dubna 2010 nazvané „Daně a rozvoj – spolupráce s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti“ (COM(2010)0163),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2015 nazvané „Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015“ (COM(2015)0044),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. března 2015 o daňové transparentnosti v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti (COM(2015)0136),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o daních a rozvoji – spolupráce s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o podpoře řádné správy v daňové oblasti (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o korupci ve veřejném a soukromém sektoru: dopad na lidská práva ve třetích zemích (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o podpoře rozvoje prostřednictvím odpovědných obchodních praktik, včetně úlohy těžebního průmyslu v rozvojových zemích (8),