13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/1

---

DOPORUČENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 31. března 2017

Radě Evropské unie o externím auditorovi Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique

(ECB/2017/8)

(2017/C 120/01)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 27.1 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro, ověřují nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou Evropské unie.

(2)	Mandát stávajícího externího auditora Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique, společnosti Ernst & Young Bedrijfsrevisoren / Réviseurs d’Entreprises, skončil po provedení auditu za účetní rok 2016. Je proto nezbytné jmenovat externího auditora od účetního roku 2017.

(3)	Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique vybrala za svého externího auditora pro účetní roky 2017 až 2022 společnost Mazars Réviseurs d’entreprises / Mazars Bedrijfsrevisoren SCRL / CVBA,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Doporučuje se, aby společnost Mazars Réviseurs d’entreprises / Mazars Bedrijfsrevisoren SCRL / CVBA byla jmenována externím auditorem Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique pro účetní roky 2017 až 2022.

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/2

---

DOPORUČENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 4. dubna 2017

o společných specifikacích pro uplatňování některých možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie vnitrostátními příslušnými orgány ve vztahu k méně významným institucím

(ECB/2017/10)

(2017/C 120/02)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 1 a 5 písm. c) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská centrální banka (ECB) odpovídá za účinné a konzistentní fungování jednotného mechanismu dohledu. Dohlíží na fungování systému s cílem zajistit důsledné uplatňování vysokých standardů dohledu a konzistentnost výsledků dohledu ve všech zúčastněných členských státech.

(2)	V souladu s nařízením (EU) č. 1024/2013 a nařízením Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) (2) je ECB povinna zajistit konzistentní uplatňování obezřetnostních požadavků na úvěrové instituce v zúčastněných členských státech.

(3)

Jako příslušný orgán podle nařízení (EU) č. 1024/2013 uplatnila ECB ve vztahu k úvěrovým institucím, které jsou klasifikovány jako významné, řadu možností a případů vlastního uvážení, které jsou vymezeny v nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/445 (ECB/2016/4) (3). Ve všeobecných zásadách z listopadu 2016 týkajících se možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie (dále jen „všeobecné zásady ECB“) ECB kromě toho vymezuje společný soubor specifikací pro uplatňování některých dalších možností v jednotlivých případech po individuálním posouzení žádostí úvěrových institucí, které jsou klasifikovány jako významné podle čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 1024/2013 a podle části IV a čl. 147 odst. 1 nařízení (EU) č. 468/2014.

(4)

Na podporu jednotného přístupu vnitrostátních příslušných orgánů při posuzování individuálního uplatňování možností a případů vlastního uvážení může ECB podle čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) č. 1024/2013 přijmout doporučení týkající se specifikací, které mají být použity při posuzování žádostí méně významných institucí.

(5)

Společný soubor specifikací pro individuální uplatňování možností a případů vlastního uvážení je nezbytný jednak v zájmu podpory jednotnosti, účinnosti a transparentnosti dohledu nad méně významnými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu a jednak za účelem podpory rovného zacházení s významnými a méně významnými institucemi, jakož i rovných podmínek pro všechny úvěrové instituce ve všech zúčastněných členských státech tam, kde je to zapotřebí. Zároveň je třeba zohlednit zásadu proporcionality a legitimní očekávání dohlížených úvěrových institucí.

(6)

ECB proto identifikovala některé z možností a případů vlastního uvážení uvedených ve všeobecných zásadách ECB, které by bylo vhodné uplatnit shodným způsobem ve vztahu k významným i méně významným institucím. ECB též identifikovala další možnosti a případy vlastního uvážení, včetně dvou možností a případů vlastního uvážení obecné povahy podle článku 380 a čl. 420 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, pro jejichž uplatnění doporučuje zvláštní přístup ve vztahu k méně významným institucím.

(7)

Pokud jde o možnosti a případy vlastního uvážení, které se týkají konsolidovaného dohledu a výjimek z uplatňování obezřetnostních požadavků, vnitrostátní příslušné orgány by měly být v souladu s doporučeními uvedenými v kapitole 1 oddílu II všeobecných zásad ECB vedeny k tomu, aby zaujaly obezřetný přístup při udílení těchto výjimek v jednotlivých případech. Co se týče výjimek z uplatňování požadavků na likviditu na přeshraniční úrovni, doporučuje ECB zvláštní přístup pro méně významné instituce, neboť ne všechny specifikace pro posuzování žádostí uvedené ve všeobecných zásadách ECB jsou pro tyto instituce relevantní.

(8)

V rámci jednotného mechanismu dohledu by se měl uplatňovat konzistentní a obezřetný přístup, pokud jde o možnosti a případy vlastního uvážení týkající se kapitálu a kapitálových požadavků, jak jsou vymezeny v kapitole 2 a 3 oddílu II všeobecných zásad ECB, neboť tato rozhodnutí v oblasti dohledu mají vliv na výši dostupného kapitálu a jeho kvalitu. Totéž platí pro nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 nebo menšinové podíly, které mohou být za určitých podmínek zahrnuty do použitelného kapitálu. Dále by se měly na všechny úvěrové instituce v celém jednotném mechanismu dohledu v zájmu zajištění rovných podmínek jednotně uplatňovat standardizovaný přístup, přístup založený na interním ratingu, metoda interního modelu a přístup interního modelu pro výpočet kapitálových požadavků. V této souvislosti by se mělo posuzování, zda jsou splněny požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4) pro použití rizikové váhy 0 % k výpočtu kapitálových požadavků pro expozice uvnitř skupiny, zakládat na společném souboru specifikací. ECB však identifikovala některé možnosti a případy vlastního uvážení týkající se kapitálu a kapitálových požadavků, u nichž je zapotřebí zvláštní přístup ve vztahu k méně významným institucím.

(9)

Pokud jde o možnosti a případy vlastního uvážení, které se týkají institucí, jež vstoupily do institucionálního systému ochrany, doporučuje se v zájmu zajištění jednotnosti dohledu použít společný soubor specifikací pro posuzování žádostí o výjimky z uplatňování obezřetnostních požadavků, jak je vymezen v kapitole 4 oddílu II všeobecných zásad ECB, neboť institucionální systémy ochrany obvykle zahrnují jak významné, tak méně významné instituce. V případě kapitálových investic v institucích, které spadají do institucionálních systémů ochrany podle čl. 49 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, se však doporučuje zvláštní přístup ve vztahu k méně významným institucím s cílem v co nejvyšší míře snížit administrativní zátěž těchto institucí.

(10)

Pokud jde o soulad s požadavky na velkou expozici, měl by se přístup vymezený v kapitole 5 oddílu II všeobecných zásad ECB ve vztahu k významným institucím uplatnit rovněž ve vztahu k méně významným institucím s cílem podpořit obezřetné zacházení s velkými expozicemi v případě všech úvěrových institucí v rámci jednotného mechanismu dohledu, tak aby byla rizika koncentrace náležitě řízena a omezena.

(11)

Pokud jde o možnosti a případy vlastního uvážení týkající se požadavků na likviditu vymezené v kapitole 6 oddílu II všeobecných zásad ECB, doporučuje ECB konzistentní a obezřetný přístup, neboť tyto možnosti a případy vlastního uvážení mají vliv na výpočet požadavků na ukazatel krytí likvidity, např. stanovením zacházení s konkrétními přítoky a odtoky likvidity. Pokud jde o sazby odtoku pro produkty související s podrozvahovým financováním obchodu, mohou vnitrostátní příslušné orgány uplatnit sazbu odtoku nižší než 5 %, pokud byla použitelná sazba odtoku nastavena na základě statistických údajů.

(12)

Pokud jde o uplatnění výjimky pro úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu podle čl. 21 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (5), doporučuje se ve vztahu k méně významným institucím v zájmu zajištění rovných podmínek uplatnit přístup vymezený v kapitole 8 oddílu II všeobecných zásad ECB.

(13)

Pokud jde o možnosti a případy vlastního uvážení, které se týkají systémů správy a řízení a obezřetnostního dohledu, doporučuje se obezřetný a jednotný přístup ve smyslu kapitoly 11 oddílu II všeobecných zásad ECB s cílem přispět k tomu, aby se na všechny úvěrové instituce vztahovaly přiměřené požadavky na správu a řízení. S ohledem na zásadu proporcionality se však považuje za vhodné uplatnit zvláštní přístup ve vztahu k méně významným institucím, pokud jde o sloučení výboru pro rizika a výboru pro audit.

(14)	Toto doporučení kromě toho zahrnuje možnosti a případy vlastního uvážení týkající se spolupráce mezi orgány, jelikož je třeba zajistit hladkou spolupráci v rámci jednotného mechanismu dohledu.

(15)

Pokud jde o dvoustranné dohody o dohledu nad úvěrovými institucemi v nezúčastněných členských státech podle čl. 115 odst. 2 směrnice 2013/36/EU, je zapotřebí zvláštní přístup ve vztahu k méně významným institucím, neboť tuto možnost má k dispozici orgán příslušný k vydávání povolení. Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) a článku 9 nařízení (EU) č. 1024/2013 má ECB v rámci jednotného mechanismu dohledu výlučnou pravomoc vydávat a odnímat úvěrovým institucím povolení k činnosti, a je proto třeba, aby byla zapojena do procesu uzavírání dvoustranných dohod o dohledu nad úvěrovými institucemi v nezúčastněných členských státech,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

I.

1.   Předmět a oblast působnosti

Toto doporučení stanoví zásady pro uplatňování některých možností a případů vlastního uvážení dostupných v právu Unie příslušnými vnitrostátními orgány ve vztahu k méně významným institucím.

2.   Definice

Pro účely tohoto doporučení se použijí definice vymezené v nařízení (EU) č. 1024/2013, nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17), nařízení (EU) č. 575/2013, směrnici 2013/36/EU a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 (6).

ČÁST DRUHÁ

MOŽNOSTI A PŘÍPADY VLASTNÍHO UVÁŽENÍ, U NICHŽ SE DOPORUČUJE ZVLÁŠTNÍ PŘÍSTUP PRO MÉNĚ VÝZNAMNÉ INSTITUCE

II.

Výjimky z uplatňování obezřetnostních požadavků

1.   Čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013: výjimky z uplatňování požadavků na likviditu na přeshraniční úrovni

Při posuzování žádostí o výjimku z uplatňování požadavků na likviditu na přeshraniční úrovni by měly vnitrostátní příslušné orgány posuzovat splnění všech podmínek uvedených v čl. 8 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž uplatní specifikace uvedené v oddíle II kapitole 1 odstavci 4 všeobecných zásad ECB s výjimkou specifikací týkajících se čl. 8 odst. 3 písm. b).

III.

Kapitálové požadavky

1.   Čl. 129 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013: expozice v krytých dluhopisech

Pokud jde o expozice v krytých dluhopisech, vnitrostátní příslušný orgán by měl před přijetím rozhodnutí o částečném upuštění od uplatňování čl. 129 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a povolení stupně úvěrové kvality 2 až do výše 10 % celkové expozice nominální hodnoty nesplacených krytých dluhopisů emitující instituce koordinovat s ECB svůj postup ohledně posouzení významných potenciálních problémů koncentrace v daném zúčastněném členském státě.

2.   Čl. 311 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013: zacházení s expozicemi vůči ústředním protistranám

2.1.

Vnitrostátní příslušný orgán by měl umožnit úvěrové instituci, aby uplatnila postup uvedený v článku 310 nařízení (EU) č. 575/2013 na své obchodní expozice vůči ústřední protistraně a příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany, pokud tato ústřední protistrana úvěrové instituci oznámí, že přestala provádět výpočet KCCP (hypotetický kapitál), jak je uvedeno v čl. 311 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.

2.2.

Pro účely odstavce 2.1 by vnitrostátní příslušné orgány měly při posuzování oprávněnosti důvodů, pro které ústřední protistrana přestala provádět výpočet KCCP (hypotetický kapitál), uplatnit závěry, k nimž při ověřování důvodů ve vztahu k téže ústřední protistraně dospěla ECB.

3.   Článek 380 nařízení (EU) č. 575/2013: upuštění od požadavků v případě selhání systému

3.1.

Pokud dojde k systémovému selhání ve smyslu článku 380 nařízení (EU) č. 575/2013, které ECB potvrdí veřejným prohlášením, a až do doby, než ECB vydá veřejné prohlášení, že došlo k nápravě situace, měla by ECB toto selhání vyhodnotit a vnitrostátní příslušné orgány by měly uplatnit závěry hodnocení ECB a využít možnost stanovenou v článku 380 nařízení (EU) č. 575/2013. V takovém případě: a) by úvěrové instituce neměly být povinny splňovat kapitálové požadavky stanovené v článcích 378 a 379 nařízení (EU) č. 575/2013 a b) selhání protistrany při vypořádání obchodu by nemělo být považováno za selhání pro účely úvěrového rizika.

3.2.

Pokud má vnitrostátní příslušný orgán v úmyslu vydat veřejné prohlášení potvrzující systémové selhání ve smyslu článku 380 nařízení (EU) č. 575/2013, měl by před vydáním takového prohlášení koordinovat svůj postup s ECB.

IV.

Institucionální systémy ochrany

1.   Čl. 49 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013: odpočet kapitálových investic v institucích, které spadají do institucionálních systémů ochrany

1.1.

V případě žádostí o povolení neodečítat kapitálové investice do kapitálových nástrojů by vnitrostátní příslušné orgány měly k posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v čl. 49 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, použít specifikace uvedené v oddíle II kapitole 4 odstavci 4 všeobecných zásad ECB.

1.2.

Vnitrostátní příslušný orgán může umožnit, aby institucionální systém ochrany podal žádost o povolení podle čl. 49 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 jménem všech méně významných institucí, které jsou členy tohoto systému. V tomto případě může vnitrostátní příslušný orgán vydat rozhodnutí, kterým udělí povolení v souladu s čl. 49 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a které se vztahuje na všechny méně významné instituce uvedené v žádosti.

V.

Likvidita

1.   Čl. 420 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013: odtok likvidity

1.1.

V souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2016/445 by měly vnitrostátní příslušné orgány stanovit sazbu odtoku likvidity ve výši 5 % pro podrozvahové položky financování obchodu uvedené v článku 429 a příloze I nařízení (EU) č. 575/2013, kterou mají úvěrové instituce použít při posuzování odtoku likvidity. Vnitrostátní příslušný orgán by měl od úvěrových institucí vyžadovat, aby mu oznamovaly odpovídající odtok v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 680/2014 (7).

1.2.

Odchylně od odstavce 1.1 může vnitrostátní příslušný orgán na základě statistických údajů stanovit sazbu odtoku nižší než 5 % pro méně významné instituce usazené v dotčeném členském státě.

VI.

Obezřetnostní dohled

1.   Čl. 76 odst. 3 směrnice 2013/36/EU: sloučení výboru pro rizika a výboru pro audit

1.1.

V případě méně významných institucí (včetně úvěrových institucí, které jsou dceřinými společnostmi skupiny), které nejsou považovány za významné ve smyslu čl. 76 odst. 3 směrnice 2013/36/EU, by vnitrostátní příslušné orgány měly uplatnit možnost povolit sloučení výboru pro rizika a výboru pro audit.

1.2.

Vnitrostátní příslušné orgány by měly provést posouzení významu ve smyslu čl. 76 odst. 3 směrnice 2013/36/EU, pokud jde velikost, vnitřní organizaci a povahu, rozsah a složitost činnosti úvěrové instituce, v souladu se specifikacemi stanovenými v oddíle II kapitole 11 odstavci 3 všeobecných zásad ECB.

1.3.

Pokud vnitrostátní právní předpisy, kterými se provádí směrnice 2013/36/EU, již stanoví kritéria jiná než specifikace vymezené v oddíle II kapitole 11 odstavci 3 všeobecných zásad ECB, měly by vnitrostátní příslušné orgány uplatnit kritéria stanovená ve vnitrostátních právních předpisech.

2.   Čl. 115 odst. 2 směrnice 2013/36/EU: dvoustranná dohoda o dohledu nad úvěrovými institucemi v nezúčastněných členských státech

2.1.

Vzhledem k pravomoci ECB vydat první povolení úvěrovým institucím v rámci jednotného mechanismu dohledu a pravomoci vnitrostátních příslušných orgánů vykonávat obezřetnostní dohled nad méně významnými institucemi by měly vnitrostátní příslušné orgány oznamovat ECB záměr přenést svou pravomoc k výkonu přímého dohledu nad méně významnými institucemi na příslušný orgán, který vydal povolení mateřskému podniku méně významné instituce a vykonává nad ním dohled, nebo záměr převzít odpovědnost za dohled nad dceřinou úvěrovou institucí, jíž bylo uděleno povolení v jiném členském státě. Jako orgán příslušný k vydávání povolení úvěrovým institucím se ECB bude spolu s relevantním vnitrostátním příslušným orgánem podílet na uzavírání dvoustranné dohody o přenesení pravomoci nebo převzetí odpovědnosti v oblasti dohledu jménem vnitrostátního příslušného orgánu, který odpovídá za průběžný dohled nad mateřským nebo dceřiným podnikem v zúčastněných členských státech.

2.2.

Odstavec 2.1 se uplatní v těchto případech: a) vnitrostátní příslušný orgán zvažuje přenesení své pravomoci k výkonu přímého dohledu nad méně významnou institucí na vnitrostátní příslušný orgán, který vydal povolení mateřskému podniku a vykonává nad ním dohled, a b) vnitrostátní příslušný orgán jako orgán vykonávající přímý dohled nad mateřským podnikem, který je úvěrovou institucí, žádá nebo byl požádán o převzetí odpovědnosti za dohled nad dceřinou úvěrovou institucí, jíž bylo uděleno povolení v jiném členském státě.

ČÁST TŘETÍ

MOŽNOSTI A PŘÍPADY VLASTNÍHO UVÁŽENÍ, KTERÉ SE UPLATŇUJÍ V JEDNOTLIVÝCH PŘÍPADECH A U NICHŽ JE TŘEBA ZAUJMOUT JEDNOTNÝ PŘÍSTUP PRO VŠECHNY ÚVĚROVÉ INSTITUCE

VII.

Možnosti a případy vlastního uvážení, které mají být uplatňovány v jednotlivých případech a u nichž je třeba zaujmout jednotný přístup ve vztahu k významným i méně významným institucím, jsou uvedeny v příloze. Vnitrostátní příslušné orgány by měly uplatňovat tyto možnosti a případy vlastního uvážení ve vztahu k méně významným institucím v souladu s referenční tabulkou uvedenou v příloze.

ČÁST ČTVRTÁ

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

VIII.

Závěrečné ustanovení

Toto doporučení je určeno vnitrostátním příslušným orgánům zúčastněných členských států.

---

(1)  Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.

(2)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (ECB/2014/17) (Úř. věst. L 141, 14.5.2014, s. 1).

(3)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/445 ze dne 14. března 2016 o uplatňování možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie (ECB/2016/4) (Úř. věst. L 78, 24.3.2016, s. 60).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(6)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).

---

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/10

---

SDĚLENÍ KOMISE,

které aktualizuje přílohu sdělení Komise K(2004) 43 – Pokyny Společenství pro státní podporu v námořní dopravě

(2017/C 120/03)

ÚVOD

Pokyny pro námořní dopravu (1) (dále jen „pokyny“) určují kritéria pro slučitelnost státní podpory v námořní dopravě s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3) písm. c) a čl. 106 odst. 2) Smlouvy o fungování Evropské unie.

Tyto pokyny především uvádějí řadu konkrétních cílů, které jsou v zájmu námořní politiky Unie, včetně „registrování nebo nového registrování pod vlajkou členských států“.

Registrování nebo nové registrování způsobilých lodí je proto spojené s registrací v registru lodí členských států.

Pokyny rozlišují pro účely právních předpisů Unie v oblasti státních podpor mezi různými kategoriemi registrů lodí, které vytvořily členské státy, a sice mezi „prvními registry“ a „druhými registry“. Pro účely pokynů tvoří druhé registry zaprvé „pobřežní registry“, které patří územím, která jsou na dotyčném členském státu více či méně nezávislá, a zadruhé „mezinárodní registry“, které jsou přímo spojeny se státem, který je vytvořil (bod 1 odst. 6 pokynů).

Příloha pokynů definuje pojem „registry členských států“. Podle této definice se musí registry lodí, aby splňovaly podmínky pro registry členských států, „řídit právem členského státu, které se uplatňuje na jeho území, které je součástí Evropského společenství [Unie]“ (první věta přílohy pokynů).

Na základě této definice určují body 1 až 4 přílohy, které registry jsou považovány za registry členských států, a které nikoli.

Bod 2 přílohy uvádí úplný seznam druhých registrů, které jsou umístěné v členských státech a řídí se jejich právem a které se považují za registry členských států.

Stávající verze přílohy, a tedy úplný seznam v bodě 2 uvedené přílohy, byla přijata současně s pokyny, které se uplatňují od 17. ledna 2004. Od té doby nebyla příloha aktualizována.

Komise si je vědoma, že členské státy mohou vytvářet nové registry lodí nebo stávající registry měnit či zrušit. Například Francie vytvořila v roce 2005 „Registre International Français“. Úplný seznam druhých registrů, které lze považovat za registry členských států v bodě 2 přílohy pokynů, se proto může časem měnit. Aby bylo možné udržet krok s realitou ve všech členských státech, které mají registry, musel by být seznam pravidelně aktualizován.

Z uvedených důvodů by měla být povaha seznamu v bodě 2 přílohy změněna z úplné na neúplnou, přičemž definice v první větě přílohy, na jejímž základě lze druhé registry považovat za registry členských států, zůstává zachována.

Tato změna zajistí nezbytnou flexibilitu při provádění pokynů ve vztahu k druhým registrům členských států a právní jistotu, pokud jde o zacházení s druhými registry členských států, které byly vytvořeny po přijetí pokynů, a tudíž by se na ně nevztahovaly žádné body přílohy. Touto změnou se má dosáhnout cílů pokynů ohledně kontroly státních podpor, a to s minimální administrativní zátěží a za plného dodržování Smluv.

S ohledem na výše uvedené by měl být bod 2 přílohy pokynů aktualizován a znít takto:

Tato aktualizace se použije ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Sdělení Komise „Pokyny Společenství pro státní podporu v námořní dopravě“ (Úř. věst. C 13, 17.1.2004, s. 3).

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/12

---

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.8412 – Engie Services Holding UK/Keepmoat Regeneration Holdings)

(Text s významem pro EHP)

(2017/C 120/04)

Dne 6. dubna 2017 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32017M8412. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/13

---

Směnné kurzy vůči euru (1)

12. dubna 2017

(2017/C 120/05)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0605
JPY	japonský jen	116,22
DKK	dánská koruna	7,4369
GBP	britská libra	0,84840
SEK	švédská koruna	9,5553
CHF	švýcarský frank	1,0678
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	9,1035
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	26,697
HUF	maďarský forint	311,97
PLN	polský zlotý	4,2485
RON	rumunský lei	4,5205
TRY	turecká lira	3,8965
AUD	australský dolar	1,4163
CAD	kanadský dolar	1,4114
HKD	hongkongský dolar	8,2416
NZD	novozélandský dolar	1,5320
SGD	singapurský dolar	1,4869
KRW	jihokorejský won	1 209,26
ZAR	jihoafrický rand	14,5185
CNY	čínský juan	7,3090
HRK	chorvatská kuna	7,4385
IDR	indonéská rupie	14 087,68
MYR	malajsijský ringgit	4,6954
PHP	filipínské peso	52,446
RUB	ruský rubl	60,5067
THB	thajský baht	36,555
BRL	brazilský real	3,3330
MXN	mexické peso	19,9384
INR	indická rupie	68,5895

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/14

---

Nová národní strana euromincí určených k oběhu

(2017/C 120/06)

Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické charakteristiky jako ostatní dvoueurové mince, ale jejich národní strana má pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.

Vydávající země : Republika San Marino

Pamětní motiv : 750. výročí narození Giotta

Popis návrhu : Na levé straně mince je zachycen detail zvonice florentské katedrály Santa Maria del Fiore, kterou architekt Giotto navrhl, a svislé nápisy „SAN MARINO“ a „GIOTTO“ a letopočet „1267–2017“. Na pravé straně je výřez z Giottova portrétu a iniciály autorky návrhu Luciany De Simoni „LDS“. V dolní části návrhu je písmeno „R“, značka římské mincovny.

Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.

Objem emise : 80 000 mincí

Datum emise : březen 2017

---

(1)  Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.

(2)  Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/15

---

Nová národní strana euromincí určených k oběhu

(2017/C 120/07)

Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 v této věci (2) se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické charakteristiky jako ostatní dvoueurové mince, ale jejich národní strana má pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.

Vydávající země : Vatikánský městský stát

Pamětní motiv : 1950. výročí umučení sv. Petra a sv. Pavla

Popis návrhu : Na minci jsou vyobrazeni sv. Petr a sv. Pavel se svými symboly, totiž s klíči a s mečem. Nahoře je v půlkruhu nápis „CITTÀ DEL VATICANO“. Dole je v půlkruhu nápis „1950o DEL MARTIRIO DEI SANTI PIETRO E PAOLO“. Vlevo dole je vyznačen rok vydání „2017“ a vpravo dole mincovní značka „R“. Mezi rokem vydání a mincovní značkou figuruje jméno umělce „G. TITOTTO“.

Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.

Objem emise : 105 000 mincí

Datum emise : červen 2017

---

(1)  Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.

(2)  Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/16

---

Nová národní strana euromincí určených k oběhu

(2017/C 120/08)

Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické charakteristiky jako ostatní dvoueurové mince, ale jejich národní strana má pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.

Vydávající země : Portugalsko

Pamětní motiv : 150 let veřejné bezpečnosti

Popis návrhu : Na návrhu jsou zobrazeny lidské postavy a budovy, které symbolizují občany a města, kde je veřejná bezpečnost zajištěna především, a zjednodušený symbol policie. Nápisy kolem uvádějí letopočet „1867“ a rok vydání „2017“, vydávající zemi „PORTUGAL“, pamětní motiv „SEGURANÇA PÚBLICA“ (veřejná bezpečnost), tři hlavní hodnoty spojené s občanstvím „DIREITOS“, „LIBERDADES“ a „GARANTIAS“ (práva, svobody a záruky) a jméno autora návrhu „JOSÉ DE GUIMARÃES“.

Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.

Objem emise : 520 000 mincí

Datum emise : červenec 2017

---

(1)  Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.

(2)  Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/17

---

Aktualizace seznamu hraničních přechodů podle čl. 2 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (1)

(2017/C 120/09)

Zveřejnění seznamu hraničních přechodů podle čl. 2 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (2), se zakládá na informacích, které členské státy sdělily Komisi v souladu s článkem 39 Schengenského hraničního kodexu (kodifikované znění).

Kromě zveřejnění v Úředním věstníku jsou na internetové stránce Generálního ředitelství pro vnitřní věci k dispozici měsíční aktualizace.

FRANCIE

Změna informací zveřejněných v Úř. věst. C 401, 29.10.2016.

SEZNAM HRANIČNÍCH PŘECHODŮ

Vzdušné hranice

(1)

Ajaccio-Napoléon-Bonaparte

(2)

Albert-Bray

(3)

Angers-Marcé

(4)

Angoulême-Brie-Champniers

(5)

Annecy-Methet

(6)

Auxerre-Branches

(7)

Avignon-Caumont

(8)

Bâle-Mulhouse

(9)

Bastia-Poretta

(10)

Beauvais-Tillé

(11)

Bergerac-Roumanière

(12)

Béziers-Vias

(13)

Biarritz-Pays Basque

(14)

Bordeaux-Mérignac

(15)

Brest-Bretagne

(16)

Brive-Souillac

(17)

Caen-Carpiquet

(18)

Calais-Dunkerque

(19)

Calvi-Sainte-Catherine

(20)

Cannes-Mandelieu

(21)

Carcassonne-Salvaza

(22)

Châlons-Vatry

(23)

Chambéry-Aix-les-Bains

(24)

Châteauroux-Déols

(25)

Cherbourg-Mauperthus

(26)

Clermont-Ferrand-Auvergne

(27)

Colmar-Houssen

(28)

Deauville-Normandie

(29)

Dijon-Longvic

(30)

Dinard-Pleurtuit-Saint-Malo

(31)

Dôle-Tavaux

(32)

Epinal-Mirecourt

(33)

Figari-Sud Corse

(34)

Grenoble-Isère

(35)

Hyères-le Palivestre

(36)

Paris-Issy-les-Moulineaux

(37)

La Môle – Saint-Tropez, od 15. června do 30. září 2017

(38)

La Rochelle-Ile de Ré

(39)

Laval-Entrammes

(40)

Le Havre-Octeville

(41)

Le Mans-Arnage

(42)

Le Touquet-Côte ďOpale

(43)

Lille-Lesquin

(44)

Limoges-Bellegarde

(45)

Lorient-Lann-Bihoué

(46)

Lyon-Bron

(47)

Lyon-Saint-Exupéry

(48)

Marseille-Provence

(49)

Metz-Nancy-Lorraine

(50)

Monaco-Héliport

(51)

Montpellier-Méditérranée

(52)

Nantes-Atlantique

(53)

Nice-Côte d'Azur

(54)

Nîmes-Garons

(55)

Orléans-Bricy

(56)

Orléans-Saint-Denis-de-l'Hôtel

(57)

Paris-Charles de Gaulle

(58)

Paris-le Bourget

(59)

Paris-Orly

(60)

Pau-Pyrénées

(61)

Perpignan-Rivesaltes

(62)

Poitiers-Biard

(63)

Quimper-Pluguffan (otevřeno od začátku května do začátku září)

(64)

Rennes Saint-Jacques

(65)

Rodez-Aveyron

(66)

Rouen-Vallée de Seine

(67)

Saint-Brieuc-Armor

(68)

Saint-Etienne Loire

(69)

Saint-Nazaire-Montoir

(70)

Strasbourg-Entzheim

(71)

Tarbes-Lourdes-Pyrénées

(72)

Toulouse-Blagnac

(73)

Tours-Val de Loire

(74)

Troyes-Barberey

Námořní

(1)

Ajaccio

(2)

Bastia

(3)

Bayonne

(4)

Bordeaux

(5)

Boulogne

(6)

Brest

(7)

Caen-Ouistreham

(8)

Calais

(9)

Cannes-Vieux Port

(10)

Carteret

(11)

Cherbourg

(12)

Dieppe

(13)

Douvres

(14)

Dunkerque

(15)

Granville

(16)

Honfleur

(17)

La Rochelle-La Pallice

(18)

Le Havre

(19)

Les Sables-d'Olonne-Port

(20)

Lorient

(21)

Marseille

(22)

Monaco-Port de la Condamine

(23)

Nantes-Saint-Nazaire

(24)

Nice

(25)

Port-de-Bouc-Fos/Port-Saint-Louis

(26)

Port-la-Nouvelle

(27)

Port-Vendres

(28)

Roscoff

(29)

Rouen

(30)

Saint-Brieuc

(31)

Saint-Malo

(32)

Sète

(33)

Toulon

Pozemní

(1)

Gare de Bourg Saint Maurice (otevřeno od začátku prosince do poloviny dubna)

(2)

Gare de Moutiers (otevřeno od začátku prosince do poloviny dubna)

(3)

Gare d'Ashford International

(4)

Gare d'Avignon-Centre

(5)

Cheriton/Coquelles

(6)

Gare de Chessy-Marne-la-Vallée

(7)

Gare de Fréthun

(8)

Gare de Lille-Europe

(9)

Gare de Paris-Nord

(10)

Gare de Saint-Pancras

(11)

Gare d' Ebsfleet

(12)

Pas de la Case-Porta

Seznam předchozích zveřejnění

Úř. věst. C 316, 28.12.2007, s. 1.

Úř. věst. C 134, 31.5.2008, s. 16.

Úř. věst. C 177, 12.7.2008, s. 9.

Úř. věst. C 200, 6.8.2008, s. 10.

Úř. věst. C 331, 31.12.2008, s. 13.

Úř. věst. C 3, 8.1.2009, s. 10.

Úř. věst. C 37, 14.2.2009, s. 10.

Úř. věst. C 64, 19.3.2009, s. 20.

Úř. věst. C 99, 30.4.2009, s. 7.

Úř. věst. C 229, 23.9.2009, s. 28.

Úř. věst. C 263, 5.11.2009, s. 22.

Úř. věst. C 298, 8.12.2009, s. 17.

Úř. věst. C 74, 24.3.2010, s. 13.

Úř. věst. C 326, 3.12.2010, s. 17.

Úř. věst. C 355, 29.12.2010, s. 34.

Úř. věst. C 22, 22.1.2011, s. 22.

Úř. věst. C 37, 5.2.2011, s. 12.

Úř. věst. C 149, 20.5.2011, s. 8.

Úř. věst. C 190, 30.6.2011, s. 17.

Úř. věst. C 203, 9.7.2011, s. 14.

Úř. věst. C 210, 16.7.2011, s. 30.

Úř. věst. C 271, 14.9.2011, s. 18.

Úř. věst. C 356, 6.12.2011, s. 12.

Úř. věst. C 111, 18.4.2012, s. 3.

Úř. věst. C 183, 23.6.2012, s. 7.

Úř. věst. C 313, 17.10.2012, s. 11.

Úř. věst. C 394, 20.12.2012, s. 22.

Úř. věst. C 51, 22.2.2013, s. 9.

Úř. věst. C 167, 13.6.2013, s. 9.

Úř. věst. C 242, 23.8.2013, s. 2.

Úř. věst. C 275, 24.9.2013, s. 7.

Úř. věst. C 314, 29.10.2013, s. 5.

Úř. věst. C 324, 9.11.2013, s. 6.

Úř. věst. C 57, 28.2.2014, s. 4.

Úř. věst. C 167, 4.6.2014, s. 9.

Úř. věst. C 244, 26.7.2014, s. 22.

Úř. věst. C 332, 24.9.2014, s. 12.

Úř. věst. C 420, 22.11.2014, s. 9.

Úř. věst. C 72, 28.2.2015, s. 17.

Úř. věst. C 126, 18.4.2015, s. 10.

Úř. věst. C 229, 14.7.2015, s. 5.

Úř. věst. C 341, 16.10.2015, s. 19.

Úř. věst. C 84, 4.3.2016, s. 2.

Úř. věst. C 236, 30.6.2016, s. 6.

Úř. věst. C 278, 30.7.2016, s. 47.

Úř. věst. C 331, 9.9.2016, s. 2.

Úř. věst. C 401, 29.10.2016, s. 4.

Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 30.

Úř. věst. C 32, 1.2.2017, s. 4.

Úř. věst. C 74, 10.3.2017, s. 9.

---

(1)  Viz seznam předchozích zveřejnění na konci této aktualizace.

(2)  Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1.

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/22

---

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

ze dne 2. srpna 2016

ve věci E-33/15

Kontrolní úřad ESVO v. Island

(Nesplnění povinností státem EHP/ESVO – neprovedení – směrnice 2012/26/EU, kterou se mění směrnice 2001/83/ES, pokud jde o farmakovigilanci)

(2017/C 120/10)

Ve věci E-33/15, Kontrolní úřad ESVO v. Island – NÁVRH na prohlášení, že Island nepřijal opatření nezbytná k tomu, aby ve stanovené lhůtě do svého vnitrostátního práva provedl akt uvedený v bodě 15q kapitoly XIII přílohy II Dohody o Evropském hospodářském prostoru (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/26/EU ze dne 25. října 2012, kterou se mění směrnice 2001/83/ES, pokud jde o farmakovigilanci), začleněný do Dohody o EHP protokolem 1 k uvedené dohodě, nebo o skutečnosti v každém případě neinformoval Kontrolní úřad ESVO, a nesplnil tak své povinnosti podle uvedeného aktu a podle článku 7 Dohody o EHP, vynesl Soudní dvůr ve složení Carl Baudenbacher, předseda (soudce-zpravodaj), Per Christiansen a Páll Hreinsson, soudci, dne 2. srpna 2016 rozsudek, jehož výrok zní:

Soudní dvůr tímto:

1.

Prohlašuje, že Island nepřijal ve stanovené lhůtě opatření nutná k provedení aktu uvedeného v bodě 15q kapitoly XIII přílohy II Dohody o Evropském hospodářském prostoru (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/26/EU ze dne 25. října 2012, kterou se mění směrnice 2001/83/ES, pokud jde o farmakovigilanci), začleněného do Dohody protokolem 1 k uvedené dohodě, a nesplnil tak své povinnosti podle uvedeného aktu a podle článku 7 Dohody o EHP.

2.	Ukládá Islandu uhradit náklady řízení.

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/23

---

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

ze dne 2. srpna 2016

ve věci E-34/15

Kontrolní úřad ESVO v. Island

(Nesplnění povinností státem ESVO – neprovedení – směrnice 2012/46/EU, kterou se mění směrnice 97/68/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje)

(2017/C 120/11)

Ve věci E-34/15, Kontrolní úřad ESVO v. Island – NÁVRH na prohlášení, že Island nesplnil své povinnosti podle aktu uvedeného v bodě 1a kapitoly XXIV přílohy II Dohody o Evropském hospodářském prostoru (směrnice Komise 2012/46/EU ze dne 6. prosince 2012, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje), začleněného do Dohody o EHP protokolem 1 k uvedené dohodě, a podle článku 7 Dohody o EHP, neboť nepřijal opatření nezbytná k provedení předmětného aktu v předepsané lhůtě, nebo o skutečnosti v každém případě neinformoval Kontrolní úřad ESVO, vynesl Soudní dvůr ve složení Carl Baudenbacher, předseda, Per Christiansen (soudce-zpravodaj) a Páll Hreinsson, soudci, dne 2. srpna 2016 rozsudek, jehož výrok zní:

Soudní dvůr tímto:

1.

Prohlašuje, že Island nesplnil své povinnosti podle aktu uvedeného v bodě 1a kapitoly XXIV přílohy II Dohody o Evropském hospodářském prostoru (směrnice Komise 2012/46/EU ze dne 6. prosince 2012, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje), začleněného do Dohody o EHP protokolem 1 k uvedené dohodě, a podle článku 7 Dohody o EHP, neboť nepřijal opatření nezbytná k provedení předmětného aktu v předepsané lhůtě.

2.	Ukládá Islandu uhradit náklady řízení.

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/24

---

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

ze dne 2. srpna 2016

ve věci E-35/15

Kontrolní úřad ESVO v. Norské království

(Nesplnění povinností státem ESVO – směrnice 2000/59/ES o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu)

(2017/C 120/12)

Ve věci E-35/15, Kontrolní úřad ESVO v. Norské království – NÁVRH na prohlášení, že Norské království nesplnilo své povinnosti podle právního předpisu uvedeného v bodě 56i přílohy XIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu) tím, že i) pro každý přístav nevypracovalo a neprovedlo vhodný plán pro příjem a zpracování odpadu podle čl. 5 odst. 1 směrnice 2000/59/ES; ii) v rozporu s čl. 5 odst. 3 směrnice 2000/59/ES nevyhodnotilo a neschválilo plány pro příjem a zpracování odpadu, nesledovalo jejich provádění a nezajistilo, aby byly nejméně každé tři roky opětovně schváleny a iii) v rozporu s čl. 4 odst. 1 směrnice 2000/59/ES nezajistilo ve všech přístavech v Norsku dostupnost přístavních zařízení pro příjem odpadu, která splňují potřeby lodí běžně využívajících přístav, aniž by docházelo k jejich nepřiměřenému zpožďování – vynesl Soudní dvůr ve složení Carl Baudenbacher, předseda (soudce-zpravodaj), Per Christiansen a Páll Hreinsson, soudci, dne 2. srpna 2016 rozsudek, jehož výrok zní:

Soudní dvůr tímto:

1.

Prohlašuje, že Norské království nesplnilo ve stanovené lhůtě své povinnosti podle právního předpisu uvedeného v bodě 56i přílohy XIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu) tím, že: a) pro každý přístav v Norsku nevypracovalo a neprovedlo vhodný plán pro příjem a zpracování odpadu podle čl. 5 odst. 1 směrnice 2000/59/ES; b) v rozporu s čl. 5 odst. 3 směrnice 2000/59/ES nevyhodnotilo a neschválilo u všech přístavů v Norsku plány pro příjem a zpracování odpadu, nesledovalo jejich provádění a nezajistilo, aby byly nejméně každé tři roky opětovně schváleny a c) v rozporu s čl. 4 odst. 1 směrnice 2000/59/ES nezajistilo ve všech přístavech v Norsku dostupnost přístavních zařízení pro příjem odpadu, která splňují potřeby lodí běžně využívajících přístav, aniž by docházelo k jejich nepřiměřenému zpožďování.

2.	Ukládá Norskému království uhradit náklady řízení.

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/25

---

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

ze dne 3. srpna 2016

ve spojených věcech E-26/15 a E-27/15

Trestní řízení proti B a B v. Finanzmarktaufsicht

(volný pohyb služeb – článek 36 Dohody o EHP – směrnice 2005/60/ES – proporcionalita)

(2017/C 120/13)

Ve spojených věcech E-26/15 a E-27/15, Trestní řízení proti B a B v. Finanzmarktaufsicht – ŽÁDOST k Soudu podle článku 34 Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora, kterou podaly odvolací knížecí soud Lichtenštejnského knížectví (Fürstliches Obergericht) a Odvolací komise pro Úřad pro dohled nad finančními trhy (Beschwerdekommission der Finanzmarktaufsicht) ohledně výkladu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu – Soudní dvůr ve složení Carl Baudenbacher, předseda, Per Christiansen a Páll Hreinsson (soudce-zpravodaj), soudci, vynesl dne 3. srpna 2016 rozsudek, jehož výrok zní:

1.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu musí být vykládána tak, že nebrání tomu, aby hostitelský stát EHP vztahoval požadavky náležité péče stanovené v jeho vnitrostátních právních předpisech na poskytovatele služeb pro svěřenectví a obchodní společnosti působící na jeho území v rámci volného pohybu služeb.

2.

Pokud však taková právní úprava způsobuje u činností vykonávaných podle pravidel upravujících volný pohyb služeb obtíže a dodatečné náklady a může vést ke kontrolám navíc ke kontrolám, které již provádí domovský stát EHP poskytovatele služeb pro svěřenectví a obchodní společnosti, a může tak poskytovatele těchto služeb od takových činností odradit, znamená taková úprava omezení volného pohybu služeb. Článek 36 Dohody o EHP musí být vykládán v tom smyslu, že není s takovou právní úpravou v rozporu, pokud je uplatňována nediskriminačním způsobem, je odůvodněna cílem boje proti praní peněz a financování terorismu, je vhodná pro uskutečnění tohoto cíle a nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné. Aby bylo možné považovat vnitrostátní opatření hostitelského státu EHP v oblasti dohledu za přiměřená, nemělo by se obecně vycházet z existence podvodu, což by vedlo ke komplexním a systematickým kontrolám všech poskytovatelů, kteří jsou usazeni v jiných státech EHP a poskytují dočasně služby v hostitelském státě EHP. Kromě toho musí hostitelský stát EHP, pokud požaduje informace (např. dokumenty, které se nacházejí ve státě EHP, v němž je poskytovatel usazen), poskytnout poskytovateli služeb přiměřenou lhůtu k předložení těchto informací, například mu umožnit předložit kopie dokumentů. Délka takové přiměřené lhůty bude záviset na množství požadovaných dokumentů a na nosiči, na kterém jsou dokumenty uloženy.

3.	Odpovědi Soudního dvora na první a druhou otázku se nezmění ani v případě, že společnost, které jsou správní služby poskytovány, nemá sídlo v některém ze států EHP.

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/26

---

Žádost o poradní stanovisko Soudního dvora ESVO předložená soudem Oslo tingrett dne 31. srpna 2016 ve věci Mobil Betriebskrankenkasse v. Tryg Forsikring

(Věc E-11/16)

(2017/C 120/14)

Dopisem ze dne 31. srpna 2016, který byl na podatelnu Soudního dvora ESVO doručen dne 7. září 2016, požádal Oslo tingrett (Okresní soud v Oslu) Soudní dvůr ESVO ve věci Mobil Betriebskrankenkasse v. Tryg Forsikring o poradní stanovisko k následujícím otázkám:

Otázka č. 1 týkající se výkladu čl. 85 odst. 1 písm. a) nařízení o koordinaci:

Pokud instituce v domovské zemi poškozené strany, která je podle právních předpisů této země odpovědná za poskytování dávek, převezme nároky poškozené strany vůči třetí straně, musí ostatní státy EHP toto převzetí nároku institucí uznat. Znamená to:

—	že ostatní státy EHP musí uznat, že nárok byl převeden z poškozené strany na instituci a existence a rozsah nároku závisí na právních předpisech domovské země,

—	že ostatní státy EHP musí uznat, že nárok byl převeden z poškozené strany na instituci a existence a rozsah nároku závisí na právních předpisech v zemi, v níž k úrazu došlo, nebo

—	že ostatní státy EHP musí uznat, že nárok byl převeden z poškozené strany na instituci, avšak nařízení o koordinaci nemá na volbu rozhodného práva, pokud jde o existenci a rozsah nároku, žádný vliv?

Otázka č. 2 týkající se výkladu čl. 85 odst. 1 písm. b) nařízení o koordinaci:

Má-li instituce odpovědná za poskytování dávek přímý nárok vůči třetí straně, ostatní státy EHP takové nároky uznají. Znamená to:

—	že ostatní státy EHP musí nárok uznat v plném rozsahu, včetně toho, že jeho existence a rozsah závisí na právních předpisech domovské země, nebo

—	že ostatní státy EHP musí nárok uznat s výhradou omezení, která vyplývají z právních předpisů v zemi, v níž k úrazu došlo?

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/27

---

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.8455 – STRABAG/Rohöl-Aufsuchungs AG/JV)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2017/C 120/15)

1.

Komise dne 5. dubna 2017 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky ILBAU Liegenschaftsverwaltung AG, v konečném důsledku kontrolovaný podnikem STRABAG SE („STRABAG“, Rakousko), a Rohöl-Aufsuchungs Aktiengesellschaft, v konečném důsledku kontrolovaný podnikem EVN AG („EVN“, Rakousko), získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) a čl. 3 odst. 4 nařízení o spojování společnou kontrolu nad celým podnikem Projektgesellschaft Geoenergie Bayern Projekt Garching a.d. Alz GmbH & Co. KG („JV“, Německo) nákupem akcií v nově založené společnosti vytvářející společný podnik.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je: —   podniku STRABAG: po celém světě aktivní ve všech segmentech stavebního podnikání, zejména pokud jde o strukturální a stavební inženýrství, jakož i výstavbu silnic, —   podniku EVN: aktivní především v oblasti průzkumu a těžby ropy a plynu, skladování a distribuce elektrické energie, plynu a dálkového vytápění, —   podniku JV: držitel práv na vývoj projektu hloubkové geotermální energie „Bruck“ v Garchingu a.d. Alz v Bavorsku. Podnik JV bude dál vyvíjet projekt Bruck a pro třetí strany bude vyrábět a dodávat elektrickou energii a dálkové vytápění. Kromě toho má podnik JV vyvíjet další projekty hloubkové geotermální energie.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.8455 – STRABAG/Rohöl-Aufsuchungs AG/JV lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž: Commission européenne / Europese Commissie Direction générale de la concurrence Greffe des concentrations 1049 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/28

---

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.8384 – Carlyle/CITIC/McDonald’s/McDonald’s China)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2017/C 120/16)

1.

Komise dne 7. dubna 2017 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky The Carlyle Group („Carlyle“, USA), CITIC Capital a CITIC Limited („CITIC“, Čínská lidová republika) spolu s podnikem McDonald’s Corporation („McDonald’s“, USA) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem podílů společnou kontrolu nad celým podnikem McDonald’s China Management Limited („předmět transakce“), který se skládá z provozoven McDonald’s v kontinentální Číně a Hongkongu.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je: —   podniku Carlyle: spravuje fondy, jež celosvětově investují do čtyř oblastí, a to do soukromého kapitálu společností (odkupy a růstový kapitál), reálných aktiv (nemovitosti, infrastruktura a energetika), globálních tržních strategií (strukturované úvěry, mezaninové financování, problémové podniky, hedgeové fondy a zadlužení středních podniků) a řešení na globálním trhu (program fondu fondů soukromého kapitálu a související koinvestiční a sekundární aktivity), —   podniku CITIC: zabývá se podnikáním ve finanční i nefinanční oblasti. Činnost skupiny ve finanční oblasti zahrnuje celé spektrum služeb včetně komerčního bankovnictví, investičního bankovnictví, správy majetku, pojišťovnictví, správy fondů a aktiv. Činnost skupiny v nefinanční oblasti zahrnuje nemovitosti, inženýrskou činnost, zadávání zakázek, energetiku a zdroje, výstavbu infrastruktury, výrobu strojů a odvětví informačních technologií, —   podniku McDonald’s: působí po celém světě v odvětví rychlého stravování, a to ve vlastních a franšízových restauracích McDonald’s, jež nabízí místně relevantní jídlo a nápoje na více než 36 000 místech ve více než 100 zemích. Globální systém McDonald’s se skládá jak z vlastních, tak franšízových restaurací McDonald’s, přičemž více než 80 % provozoven McDonald’s vlastní a provozují nezávislí franšízanti, —   předmětu transakce: předmět transakce zahrnuje více než 2 000 restaurací McDonald’s v kontinentální Číně a Hongkongu.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.8384 – Carlyle/CITIC/McDonald’s/McDonald’s China lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž: Commission européenne / Europese Commissie Direction générale de la concurrence Greffe des concentrations 1049 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

---

13.4.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/29

---

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2017/C 120/17)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O ZMĚNU

Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (2)

ŽÁDOST O ZMĚNU PODLE ČLÁNKU 9

„TERNERA DE EXTREMADURA“

č. EU: ES-PGI-0105-01129 – 8.7.2013

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

—	☐	Název produktu
—	☒	Popis produktu
—	☐	Zeměpisná oblast
—	☒	Důkaz původu
—	☒	Metoda produkce
—	☐	Souvislost
—	☒	Označování
—	☒	Vnitrostátní požadavky
—	☒	Jiná [kontrolní orgán]

2.   Druh změny (změn)

—	☒	Změna jednotného dokumentu nebo přehledu
—	☐	Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled
—	☐	Změna specifikace, která nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)
—	☐	Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

3.   Změna (změny)

Popis výrobku

Aby se objasnila terminologie a předešlo se nedorozuměním v rámci dokumentu, vypouští se tato věta: „Plemenná zvířata pocházející z křížení v druhé generaci nemohou být chráněna tímto CHZO“ a nahrazuje se tímto: „Samice pocházející z absorpčního křížení nemohou být jako plemenné krávy chráněny tímto CHZO“.

Vypouští se odstavce popisující podmínky chovu a krmení zvířat, které se opakují v části E „Popis metody produkce“.

Vypouští se výraz „předem schválené doplňky krmiva“ a nahrazuje se výrazem „schválené doplňky krmiva“. Druh povolených doplňků krmiva se uvádí dále v části E „Popis metody produkce“.

S ohledem na systém práce provozovatelů se prodloužilo období, kdy lze měřit hodnotu pH (z 24 na 48 hodin). Zvířata se totiž porážejí v odlišných časech, zatímco do bourárny se přivážejí ve stejnou dobu. Do měření pH se rovněž zahrnula další místa, aby bylo tento parametr možné ověřovat i u jatečně upravených těl určených k bourání.

Důkazy, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti

D.2 Kontroly certifikace

Vypouští se odstavec, v němž se popisují plemena povolená pro dodávání masa chráněného CHZO „Ternera de Extremadura“, který se opakovaně uvádí v části B „Popis produktu“.

Podle nového systému certifikace v souladu s normou UNE-EN-45011 se změnily některé odstavce popisující kontrolu ze strany provozovatelů podle specifikace a ověřování souladu s touto specifikací ze strany kontrolního a certifikačního orgánu regulační rady.

Povoluje se smíšená přeprava zvířat z registrovaného chovu a jiných zvířat s cílem usnadnit přepravu z malých hospodářských podniků za předpokladu, že patří do stejné skupiny určené k přepravě a je zajištěna jejich identifikace. Důvodem těchto opatření je skutečnost, že různé hospodářské podniky, které jsou členy družstev nebo seskupení producentů, používají k přepravě na jatka stejné vozidlo. Kromě toho se v některých těchto vozidlech zároveň přepravují zvířata s chráněným označením i bez něho a nepovažuje se tedy za nutné je během nakládání a přepravy na jatka oddělovat.

Popis metody produkce

Upřesňuje se znění odstavce týkajícího se krmení krav.

Za tímto účelem se následující odstavce vypustily nebo přeformulovaly:

—	spojení „a luskovinami a povolenými koncentrovanými vlákninami“ se vypouští a nahrazuje slovy „bílkovinnými plodinami a dalšími surovinami rostlinného původu, jakož i potřebnými minerály a vitamíny“,

—	vypouští se tento odstavec: „Regulační rada zveřejní seznamy povolených surovin v krmivu těchto zvířat“.

Souběžná porážka zvířat a jatečné opracování jsou povoleny v případě zvířat s chráněným zeměpisným označením i bez něj za předpokladu, že je zajištěno jejich oddělení a identifikace. Tato změna se provádí v souladu s postupy na jatkách a nemá vliv na identifikaci a vysledovatelnost produktu.

V tomto oddíle se provedly změny odstavců, v nichž se popisuje kontrola ze strany regulační rady, která nebyla v souladu se současným systémem certifikace. V novém znění se popisuje současná kontrola ze strany provozovatelů, která se vykonává podle specifikace, a ověřování souladu se specifikací ze strany kontrolního a certifikačního orgánu regulační rady v souladu s novým systémem certifikace podle normy UNE-EN-45011 nebo normy, která by ji případně nahradila.

Kontrolní subjekt

Byly aktualizovány údaje týkající se regulační rady. Byl zřízen kontrolní a certifikační orgán, což je orgán nezávislý na žadatelích a schválený pro certifikaci potravinářských produktů agenturou E.N.A.C podle kritérií normy UNE-EN 45.011 (akreditace 109/C-PR188).

Kritéria se následně přizpůsobila normě UNE-EN ISO/IEC 17065:2012.

Označování

Aby měl spotřebitel k dispozici přesnější informace o konečném výrobku s ohledem na křížení zvířat v první nebo druhé generaci (což se těžko ověřuje a nezohledňuje se v konečné identifikaci produktu), na označení se uvede, zda maso pochází ze smíšeného chovu, a to bez ohledu na generaci.

Z této části se vypouští všechny odkazy na vysledovatelnost, neboť nejsou součástí označení.

V odstavci: „Souběžná porážka zvířat a jatečné opracování…“ se vypustila slova „i bez něj“ a vložilo se toto: „za předpokladu, že je zajištěno jejich oddělení a identifikace“.

Vypouští se odkaz na používání značky.

Právní předpisy

Tento oddíl se vypouští, neboť je vzhledem k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin zastaralý (3).

Formální změny:

Vypustilo se slovo „současné“ v odstavcích, kde se vyskytovalo s odkazem na specifikaci:

—	v druhém odstavci bodu „Důkazy, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti“,

—	ve třetím odstavci bodu „Popis metody produkce“,

—	v druhém odstavci bodu „Označování“.

Políčko „Souvislost mezi jakostí a zeměpisným prostředím“ v žádosti se nezaškrtlo, neboť změny jsou pouze formální (přemístění a vypuštění z důvodu opakování).

První, čtvrtý a pátý odstavec bodu 3 „Systém výroby a zpracování“ se vypouštějí, neboť se opakují v oddílu B „Popis produktu“.

Druhý a třetí odstavec bodu 3 „Systém výroby a zpracování“ se vypouštějí, neboť se opakují v oddílu E „Popis metody produkce“.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (4)

„TERNERA DE EXTREMADURA“

č. EU: ES-PGI-0105-01129 – 8.7.2013

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název

„Ternera de Extremadura“

2.   Členský stát nebo třetí země

Španělsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1   Druh produktu

Třída 1.1 Čerstvé maso (a droby)

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Označení „Ternera de Extremadura“ mohou nést jatečně upravená těla pocházející výhradně ze skotu autochtonních plemen „Retinta“, „Avileña Negra-Ibérica“, „Morucha“, „Blanca Cacereña“, „Berrendas“ a jejich kříženců nebo kříženců těchto plemen s plemeny „Charolaise“ a „Limousine“, která se dokonale přizpůsobila prostředí, a která se chovají v extenzivním způsobu produkce.

Vlastnosti masa s chráněným zeměpisným označením „Ternera de Extremadura“ jsou tyto:

I)	telata (ternera): maso zvířat, která jsou v době porážky stará více než 7 a nejvýše 12 měsíců bez jednoho dne. Má jasně červenou barvu s tukem bílé barvy, je pevné, lehce vlhké a má jemnou konzistenci,

II)	roční telata (añojo): maso zvířat, která jsou v době porážky stará více než 12 a nejvýše 16 měsíců bez jednoho dne. Má světle červenou až nachovou barvu s tukem bílé barvy, na dotyk je pevné, lehce vlhké a má jemnou konzistenci,

III)	jalovice a býčci (novillo): maso zvířat, která jsou v době porážky stará 16 až 36 měsíců. Má třešňově červenou barvu s tukem krémové barvy, na dotyk je pevné a lehce vlhké, má jemnou konzistenci a nízký obsah mezisvalového tuku.

Uvedené typy jatečně upravených těl musí splňovat tyto normy:

1. –	jatečně upravená těla kategorií A a E uvedených v nařízení Rady (EHS) č. 1208/81 (5);

2. –	zmasilost: E, U, R, O;

3. –	vrchní vrstva tuku: 2, 3 a 4;

4. –	hygiena: dle evropských a vnitrostátních norem;

5. –	24 až 48 hodin po porážce musí být hodnota pH ve svalu Longissimus dorsi na úrovni 5. až 6. žebra (v případě jatečně upravených těl určených k bourání rovněž ve svalové skupině plece a/nebo podplečí a/nebo ořechu) nižší než 6.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

Při chovu krav se musí postupovat v souladu s technikami a zvyklostmi využívání přírodních zdrojů v extenzivním režimu. Jejich výživa je založena na spásání pastvin dehesa nebo dalších místních oblastí extremadurského ekosystému, kde se krávy pasou po celý rok. V případě potřeby lze toto krmivo doplnit slámou, senem, obilovinami, bílkovinnými plodinami a dalšími surovinami rostlinného původu, jakož i potřebnými minerály a vitamíny.

Telata zůstávají s matkami do dovršení minimálního věku pěti měsíců, přičemž po celou tuto dobu se živí mateřským mlékem.

V každém případě je podle platných právních předpisů výslovně zakázáno používat produkty, které by mohly narušit normální tempo růstu a vývoje zvířat.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Specifické kroky při produkci, tj. narození, chov, porážka a bourání, musejí probíhat v dané oblasti.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

—

3.7   Zvláštní pravidla pro označování

Aby měl spotřebitel k dispozici přesnější informace o konečném výrobku s ohledem na křížení zvířat, na označení se uvede, zda maso pochází ze smíšeného chovu, a to bez ohledu na generaci.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast produkce zvířat, jejichž maso bude moci nést chráněné zeměpisné označení „Ternera de Extremadura“, sestává z území těchto okresů a jejich příslušných obcí:

Alburquerque, Almendralejo, Azuaga, Badajoz, Brozas, Cáceres, Castuera, Coria, Don Benito, Herrera del Duque, Hervás, Jaraíz de la Vera, Jerez de los Caballeros, Logrosán, Llerena, Mérida, Navalmoral de la Mata, Olivenza, Plasencia, Puebla de Alcocer, Trujillo a Valencia de Alcántara.

Zeměpisná oblast zpracování je shodná s oblastí produkce.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti

Dotčená oblast je z 35 % pokryta křovinami (různé druhy cistů a vřesovcovitých rostlin) a rychle rostoucími dřevinami (rozličné druhy dubů včetně dubu cesmínového, korkového, portugalského a pyrenejského), přičemž na zbytku území rostou byliny vhodné pro výživu skotu.

Pokud jde o plemena skotu v regionu Extremadura, jedná se z velké části o plemena místní, která jsou úzce spojena s nejtypičtějším prostředím regionu, jímž jsou pastviny dehesa. Vzhledem ke své odolnosti a výborné schopnosti přizpůsobit se náročným podmínkám přispívají všechna tato plemena k zachování a zlepšování ekosystému, neboť hnojí půdu, zlepšují kvalitu pastvin a zpomalují rozšiřování podrostu. Je však třeba poznamenat, že za účelem přizpůsobení produkce současným tržním požadavkům se tato plemena ve většině stád kříží se španělskými masnými plemeny.

Plemena využívaná pro produkci masa s CHZO „Ternera de Extremadura“ se optimálně přizpůsobila extrémním teplotám a úrovním srážek, takže jsou schopná odolat chladu, horku i nedostatku vody v obdobích sucha.

Ekosystém pastvin dehesa je výsledkem staletí lidské činnosti ve středomořských lesích a pokrývá rozsáhlá území Extremadury. Živočišná výroba se tu tradičně soustředila na extenzivní hospodaření při zachování rovnováhy mezi živočišnými druhy (domácími i volně žijícími), prostředím a zásahy ze strany člověka. Koncept extenzifikace je úzce spojen s využíváním rozsáhlých území jako pastvin pro hospodářská zvířata, jež se díky své odolnosti dokonale přizpůsobila tomuto prostředí. Drsné podnebí a neúrodné půdy vytvořily vhodné podmínky pro chov hospodářských zvířat.

Pro systémy pastvin dehesa je charakteristické jejich využití pro chov hospodářských zvířat, přičemž bylinná vegetace pokrývá velkou část energetických potřeb zvířat, která ji spásají. Travnaté porosty tvořené rozmanitou flórou bohatou na jednoleté samovýsevné druhy přispívají k větší bohatosti energetických zdrojů.

Význam stromů v zemědělských podnicích na pastvinách dehesa spočívá v různorodosti jejich použití a výrobních alternativách, jež prostředí představuje pro řízení systému člověkem.

Na zalesněných územích se vyskytují zejména dva druhy: dub cesmínovitý (Quercus ilex) a dub korkový (Quercus suber), a v menším množství i další druhy, jako je dub hálkový (Quercus lusitanica), kaštanovník jedlý (Castanea sativa) a dub letní (Quercus robur). Stromy nabízejí žaludy, výhonky a lesní odpad, kterými se zvířata živí v případě nedostatku bylinné složky.

Z křovin jsou nejvíce zastoupeny druhy cist ladanový (Cistus ladaniferus), janovec metlatý (Sarothamnus scoparius), cist montpellierský (Cistus monspeliense) a kručinka (Genista spp.).

Travnaté plochy lze klasifikovat podle půd, na nichž rostou, takto:

—	pastviny na žulovitých půdách,

—	pastviny na břidlicovitých půdách,

—	pastviny na půdách s terciárními a kvartérními sedimenty,

—	pastviny okolo přístřešků pro hospodářská zvířata,

—	ostatní pastviny nacházející se ve zvláštních enklávách – horské pastviny.

Kromě pastvin nabízí ekosystém dehesa rovněž žaludy, obilniny (pšenici, ječmen, oves, žito a tritikale), bobovité rostliny (cizrnu, boby atd.), korek, dřevo, uhlí a další zdroje. Je tedy nesporné, že v kontextu zejména zemědělské komunity, jako je Extremadura, představuje dehesa jev s obrovským hospodářským významem, jenž vytváří 45 % konečné zemědělské produkce.

Různé studie (Espejo Díaz, M., García Torres, S., Características específicas y diferenciadoras de las carnes de ganado Bovino de las dehesas españolas – „Specifické a charakteristické vlastnosti masa hovězího dobytka chovaného ve španělských dehesách“) prokázaly, že plemena chovaná na pastvinách dehesa mají mnohem více jakostních vlastností, které zákazníci vyhledávají.

5.2   Specifičnost produktu

Studie Características específicas y diferenciadoras de las carnes de ganado Bovino de las dehesas españolas – „Specifické a charakteristické vlastnosti masa hovězího dobytka chovaného ve španělských dehesách“ představená na mezinárodním sympóziu o charakterizaci produktů z hospodářských zvířat chovaných na pastvinách dehesa (Simposio Internacional de Caracterización de los Productos Ganaderos de la Dehesa), které se konalo ve městě Mérida (Badajoz, Španělsko), byla zveřejněna federací EAAP (European Federation of Animal Science) v roce 1998 jako 90. publikace. Ze studie vyplývá, že maso s CHZO „Ternera de Extremadura“, které pochází z plemen známých jako „plemena z dehesy“, má zvláštní kvalitu. Na základě senzorického testování, jehož se zúčastnili profesionální degustátoři i spotřebitelé, se jasně prokázalo, že maso má zvláštní vlastnosti, které se velmi cení.

Maso s označením „Ternera de Extremadura“ se proto díky svým senzorickým vlastnostem (jemnost, šťavnatost a chuť) charakterizuje jako produkt vysoké kvality.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Vzhledem k soužití různých plemen hovězího dobytka se jak původní plemena žijící na Pyrenejském poloostrově, tak i plemena současná, včetně jejich kříženců, označují jako plemeno „Extremeña“.

Křížením plemen „Blanca Cacereña“ s plemenem černé barvy vznikla plemena „Ganado barroso cacereño“ a „Colorada extremeña“, z nichž se vyvinulo současné plemeno „Retinta“. Tito kříženci se úspěšně zúčastnili národních soutěží hospodářských zvířat v roce 1913. V letech 1922, 1926 a 1930 se již objevuje pod názvem „Cacereña“ (v posledních dvou uvedených letech na akcích „paradas de Cabestros“), dále o sobě dává vědět v letech 1953, 1956 a 1959 a následně mizí, aby se znovu vrátilo v roce 1975 u příležitosti výstavy spolu se zvířaty ze státního stáda. (A. Sánchez Belda, Publicaciones de Extensión Agraria, 1984).

Odkazy na plemeno lze najít i v gastronomii, kde bylo telecí maso v mnohých receptech spojené s kuchyní regionu Extremadura. Mezi ně patří například „Ternera asada al estilo de la Vera“ („Cocina Tradicional de la Vera“, José V. Serradilla Muñoz, 1992, 3. vydání,1999, Gráficas Romero de Jaraíz de la Vera (Cáceres)), „Envueltillos de Ternera“ („La cocina día a día, Cocina extremeña“, Ana María Calera, 1987 Plaza y Janes S.A), „Chuletas de vaca a la extremeña“ („Gran Enciclopedia de la Cocina“, ABC, 1994, Ediciones Nobel S.A., Madrid) nebo „Entrecot al modo de Cáceres“ („Cocina Extremeña“, Teclo Villalón a Pedro Plasencia,1999, Everest).

I ve dvacátém století lze nalézt odkazy na naše hospodářská zvířata, jako například ze dne 10. ledna 1927, kdy byla založena společnost „Sociedad Productos de la Ganadería Extremeña“ s cílem provozovat budoucí jatka v Méridě. Další odkaz pochází přibližně z roku 1930, kdy se hovězí zvířata prodávala spolu s různými nadbytečnými zásobami produktů mimo Extremaduru. Na trzích mimo region, kde se tato zvířata objevovala, se prodalo 62 % jeho celkové živé váhy. („Extremadura: la historia“, Archivo Ediciones Extremeñas, S.L.1997).

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://www.gobex.es/filescms/con03/uploaded_files/SectoresTematicos/Agroalimentario/Denominacionesdeorigen/IGP_TerneraDeExtremadura_PliegoCondiciones.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3)  Viz poznámka pod čarou 1.

(4)  Viz poznámka pod čarou 2.

(5)  Úř. věst. L 123, 7.5.1981, s. 3.

---