ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 70
European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 60
6. března 2017

Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Soudní dvůr Evropské unie

2017/C 70/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

1

 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr

2017/C 70/02

Věc C-189/15: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 18. ledna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Istituto di Ricovero e Cura a Carattere Scientifico (IRCCS) – Fondazione Santa Lucia v. Cassa conguaglio per il settore elettrico e.a. Řízení o předběžné otázce — Směrnice 2003/96/ES — Zdanění energetických produktů a elektřiny — Snížení daní — Věcná působnost — Úlevy z částek placených k financování všeobecných nákladů elektrického systému — Článek 17 — Energeticky náročné podniky — Úlevy poskytnuté takovým podnikům pouze ve výrobním odvětví — Přípustnost

2

2017/C 70/03

Věc C-282/15: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 19. ledna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Braunschweig – Německo) – Queisser Pharma GmbH & Co. KG v. Bundesrepublik Deutschland Řízení o předběžné otázce — Volný pohyb zboží — Články 34 až 36 SFEU — Čistě vnitrostátní situace — Bezpečnost potravin — Nařízení (ES) č. 178/2002 — Článek 6 — Zásada analýzy rizika — Článek 7 — Zásada předběžné opatrnosti — Nařízení (ES) č. 1925/2006 — Právní předpisy členského státu zakazující vyrábět doplňky stravy obsahující aminokyseliny a uvádět je na trh — Situace, v níž dočasná výjimka z tohoto zákazu závisí na volném uvážení vnitrostátního orgánu

3

2017/C 70/04

Věc C-344/15: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 19. ledna 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Appeal Commissioners – Irsko) – National Roads Authority v. The Revenue Commissioners Řízení o předběžné otázce — Společný systém daně z přidané hodnoty — Směrnice 2006/112/ES — Článek 13 odst. 1 druhý pododstavec — Činnost spočívající ve správě a zpřístupnění silniční infrastruktury proti zaplacení mýtného — Činnosti, při nichž veřejnoprávní subjekt vystupuje jako orgán veřejné moci — Přítomnost soukromých subjektů — Výrazné narušení hospodářské soutěže — Existence aktuální či potenciální hospodářské soutěže

3

2017/C 70/05

Věc C-351/15 P: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. ledna 2017 – Evropská komise v. Total SA, Elf Aquitaine SA Kasační opravný prostředek — Kartelové dohody — Trh s metakryláty — Pokuty — Solidární odpovědnost mateřských společností a jejich dceřiné společnosti za protiprávní jednání této dceřiné společnosti — Zaplacení pokuty dceřinou společností — Snížení výše pokuty dceřiné společnosti v důsledku rozsudku Tribunálu Evropské unie — Dopisy zaslané účetním oddělením Evropské komise, v nichž se od mateřských společností požaduje zaplacení částky, kterou Komise vrátila dceřiné společnosti, zvýšené o úroky z prodlení — Žaloba na neplatnost — Napadnutelné akty — Účinná soudní ochrana

4

2017/C 70/06

Věc C-365/15: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. ledna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Düsseldorf – Německo) – Wortmann KG Internationale Schuhproduktionen v. Hauptzollamt Bielefeld Řízení o předběžné otázce — Celní unie a společný celní sazebník — Vrácení dovozního cla — Nařízení (EHS) č. 2913/92 (celní kodex) — Článek 241 první pododstavec první odrážka — Povinnost členského státu stanovit placení úroků z prodlení i v případě nepodání žaloby k vnitrostátním soudům

5

2017/C 70/07

Věc C-427/15: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 18. ledna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího soudu – Česká republika) – NEW WAVE CZ, a.s. v. ALLTOYS, spol. s r. o. Řízení o předběžné otázce — Duševní vlastnictví — Směrnice 2004/48/ES — Řízení o porušení práva duševního vlastnictví — Právo na informace — Žádost o informace v řízení — Řízení související s řízením, v němž bylo vysloveno, že bylo porušeno právo duševního vlastnictví

5

2017/C 70/08

Věc C-460/15: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. ledna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Berlin – Německo) – Schaefer Kalk GmbH & Co. KG v. Bundesrepublik Deutschland Řízení o předběžné otázce — Životní prostředí — Systém Evropské unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů — Směrnice 2003/87/ES — Monitorovací plán — Nařízení (EU) č. 601/2012 — Článek 49 odst. 1 a bod 10 přílohy IV — Výpočet emisí ze zařízení — Odečtení přemístěného oxidu uhličitého (CO2) — Vyloučení CO2 použitého při výrobě vysráženého uhličitanu vápenatého — Platnost vyloučení

6

2017/C 70/09

Věc C-471/15: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. ledna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vestre Landsret – Dánsko) – Sjelle Autogenbrug I/S v. Skatteministeriet Předběžná otázka — Daňové právní předpisy — Daň z přidané hodnoty — Směrnice 2006/112/ES — Zvláštní režim zdanění ziskové přirážky — Pojem použité zboží — Prodeje náhradních dílů z vozidel s ukončenou životností

6

2017/C 70/10

Věc C-623/15 P: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 18. ledna 2017 – Toshiba Corp. v. Evropská komise Kasační opravný prostředek — Kartelové dohody — Světový trh s katodovými trubicemi pro televizory a počítačové monitory — Dohody a jednání ve vzájemné shodě v oblasti cen, rozdělení trhů a zákazníků a omezení produkce — Pojem hospodářská jednotka tvořená dvěma společnostmi — Pojem rozhodující vliv — Společná kontrola prováděná dvěma mateřskými společnostmi — Zkreslení důkazů

7

2017/C 70/11

Věc C-37/16: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 18. ledna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Naczelny Sąd Administracyjny – Polsko) – Minister Finansów v. Stowarzyszenie Artystów Wykonawców Utworów Muzycznych i Słowno-Muzycznych SAWP (SAWP) Řízení o předběžné otázce — Daně — Společný systém daně z přidané hodnoty — Zdanitelná plnění — Pojem poskytnutí služby za úplatu — Platba poplatků organizacím pro kolektivní správu autorských práv a práv s nimi souvisejících z titulu spravedlivé odměny — Vyloučení

7

2017/C 70/12

Věc C-450/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 11. srpna 2016 (telefaxem dne 4. srpna) U-R LAB proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 25. května 2016 ve věcech T-422/15 a T-423/15, U-R LAB v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

8

2017/C 70/13

Věc C-627/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Administrativo e Fiscal de Viseu (Portugalsko) dne 5. prosince 2016 – João Ventura Ramos v. Fundo de Garantia Salarial

8

2017/C 70/14

Věc C-635/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 8. prosince 2016 Spliethoff's Bevrachtingskantoor BV proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 11. října 2016 ve věci T-564/15, Spliethoff’s Bevrachtingskantoor BV v. Evropská komise

9

2017/C 70/15

Věc C-641/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 12. prosince 2016 – Tünkers France, Tünkers Maschinenbau GmbH v. Expert France

10

2017/C 70/16

Věc C-645/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 15. prosince 2016 – Conseils et mise en relations (CMR) SARL v. Demeures terre et tradition SARL

10

2017/C 70/17

Věc C-647/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal administratif de Lille (Francie) dne 15. prosince 2016 – Adil Hassan v. Préfet du Pas-de-Calais

11

2017/C 70/18

Věc C-668/16: Žaloba podaná dne 23. prosince 2016 – Evropská komise v. Spolková republika Německo

11

2017/C 70/19

Věc C-682/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vestre Landsret (Dánsko) dne 30. prosince 2016 – BEI ApS v. Skatteministeriet

12

 

Tribunál

2017/C 70/20

Věc T-258/08: Rozsudek Tribunálu ze dne 24. ledna 2017 – Rath v. EUIPO – Portela & Ca. (Diacor) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie — Starší národní obrazová ochranná známka Diacor PORTUGAL — Skutečné užívání starší ochranné známky — Článek 43 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 42 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009] — Důkazy vypracované v jiném než jednacím jazyce — Pravidlo č. 22 odst. 4 nařízení (ES) č. 2868/95 (nyní pravidlo č. 22 odst. 6 nařízení č. 2868/95, ve znění pozdějších předpisů) — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009

15

2017/C 70/21

Věc T-768/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. ledna 2017 – ANKO v. Komise Rozhodčí doložka — Dohoda o dotaci uzavřená v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) — Projekt Pocemon — Uznatelné náklady — Vzájemná žaloba — Vrácení vyplacených částek — Úroky z prodlení

15

2017/C 70/22

Věc T-771/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. ledna 2017 – ANKO v. Komise Rozhodčí doložka — Dohoda o dotaci uzavřená v rámci šestého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2002–2006) — Projekt Doc@Hand — Uznatelné náklady — Vzájemná žaloba — Vrácení vyplacených částek — Úroky z prodlení

16

2017/C 70/23

Věc T-325/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. ledna 2017 – Sun System Kereskedelmi és Szolgáltató v. EUIPO – Hollandimpex Kereskedelmi és Szolgáltató (Choco Love) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie Choco Love — Starší slovní ochranná známka Evropské unie CHOCOLATE, starší národní slovní ochranná známka CSOKICSŐ a starší obrazová ochranná známka Evropské unie Chocolate Brown — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009

17

2017/C 70/24

Věc T-719/15 P: Rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2017 – LP v. Europol Kasační opravný prostředek — Veřejná služba — Dočasní zaměstnanci — Smlouva na dobu určitou — Rozhodnutí o neobnovení — Implicitní zamítavé rozhodnutí — Rozhodnutí o zamítnutí stížnosti — Povinnost uvést odůvodnění — Povinnost jednat s náležitou péčí

17

2017/C 70/25

Věc T-727/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 23. ledna 2017 – Justice & Environment v. Komise Přístup k dokumentům — Nařízení (ES) č. 1049/2001 — Dokumenty týkající se řízení pro nesplnění povinnosti, které zahájila Komise proti České republice — Odepření přístupu — Výjimka vztahující se k ochraně činností spojených s inspekcí, vyšetřováním a auditem — Obecná domněnka — Převažující veřejný zájem — Aarhuská úmluva — Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod

18

2017/C 70/26

Věc T-749/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 24. ledna 2017 – Nausicaa Anadyomène a Banque d’escompte v. ECB Mimosmluvní odpovědnost — Hospodářská a měnová politika — ECB — Národní centrální banky — Restrukturalizace řeckého veřejného dluhu — Program nákupu cenných papírů — Dohoda o výměně cenných papírů výlučně ve prospěch centrálních bank Eurosystému — Zapojení soukromého sektoru — Doložky o společném postupu věřitelů — Posílení zajištění ve formě programu zpětného podporujícího kvalitu cenných papírů jakožto zajištění — Soukromí věřitelé — Obchodní banky — Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům — Legitimní očekávání — Rovné zacházení

19

2017/C 70/27

Věc T-96/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 24. ledna 2017 – Solenis Technologies v. EUIPO (STRONG BONDS. TRUSTED SOLUTIONS.) Ochranná známka Evropské unie — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie STRONG BONDS. TRUSTED SOLUTIONS. — Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu — Nedostatek rozlišovací způsobilosti — Článek 7 odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009

19

2017/C 70/28

Věc T-187/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. ledna 2017 – Anton Riemerschmid Weinbrennerei und Likörfabrik v. EUIPO – Viña y Bodega Botalcura (LITU) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie LITU — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Neexistence nebezpečí záměny — Neexistence podobnosti označení — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009

20

2017/C 70/29

Věc T-242/15: Usnesení Tribunálu ze dne 12. ledna 2017 – ACDA a další v. Komise Žaloba na neplatnost — Státní podpory — Prodloužení koncese — Plán obnovy dálnic na francouzském území — Rozhodnutí nevznést námitky — Sdružení — Neexistence individuálního dopadu — Právní akt obsahující prováděcí opatření — Nepřípustnost

21

2017/C 70/30

Věc T-435/16: Žaloba podaná dne 22. prosince 2016 – MS v. Komise

21

2017/C 70/31

Věc T-664/16: Žaloba podaná dne 14. září 2016 – PJ v. EUIPO – Erdmann & Rossi (Erdmann & Rossi)

22

2017/C 70/32

Věc T-919/16: Žaloba podaná dne 28. prosince 2016 – Collins v. Parlament

23

2017/C 70/33

Věc T-9/17: Žaloba podaná dne 5. ledna 2017 – RI v. Rada

24

2017/C 70/34

Věc T-17/17: Žaloba podaná dne 11. ledna 2017 – Constantinescu v. Parlament

24

2017/C 70/35

Věc T-18/17: Žaloba podaná dne 13. ledna 2017 – Česká republika v. Komise

25

2017/C 70/36

Věc T-19/17: Žaloba podaná dne 14. ledna 2017 – Fastweb v. Komise

26

2017/C 70/37

Věc T-26/17: Žaloba podaná dne 18. ledna 2017 – Jalkh v. Parlament

28

2017/C 70/38

Věc T-27/17: Žaloba podaná dne 18. ledna 2017 – Jalkh v. Parlament

29

2017/C 70/39

Věc T-35/17: Žaloba podaná dne 20. ledna 2017 – Weber-Stephen Products v. EUIPO (iGrill)

30

2017/C 70/40

Věc T-36/17: Žaloba podaná dne 23. ledna 2017 – Forest Pharma v. EUIPO – Ipsen Pharma (COLINEB)

31

2017/C 70/41

Věc T-557/16: Usnesení Tribunálu ze dne 12. ledna 2017 – Belis v. Komise

31

 

Opravy

2017/C 70/42

Oprava oznámení věci C-561/16 v Úředním věstníku ( Úř. věst. C 22, 23.1.2017 )

32

CS

 

IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/1

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2017/C 070/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 63, 27.2.2017

Dřívější publikace

Úř. věst. C 53, 20.2.2017

Úř. věst. C 46, 13.2.2017

Úř. věst. C 38, 6.2.2017

Úř. věst. C 30, 30.1.2017

Úř. věst. C 22, 23.1.2017

Úř. věst. C 14, 16.1.2017

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/2

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 18. ledna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Istituto di Ricovero e Cura a Carattere Scientifico (IRCCS) – Fondazione Santa Lucia v. Cassa conguaglio per il settore elettrico e.a.

(Věc C-189/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2003/96/ES - Zdanění energetických produktů a elektřiny - Snížení daní - Věcná působnost - Úlevy z částek placených k financování všeobecných nákladů elektrického systému - Článek 17 - Energeticky náročné podniky - Úlevy poskytnuté takovým podnikům pouze ve výrobním odvětví - Přípustnost“)

(2017/C 070/02)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Žalobce: Istituto di Ricovero e Cura a Carattere Scientifico (IRCCS) – Fondazione Santa Lucia

Žalovaní: Cassa conguaglio per il settore elettrico, Ministero dello Sviluppo Economico, Ministero dell'Economia e delle Finanze, Autorità per l'energia elettrica e il gas

Za přítomnosti: 2M SpA

Výrok

1)

Článek 17 odst. 1 směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny musí být vykládán v tom smyslu, že pod pojem „snížení daní“ spadají úlevy přiznané vnitrostátním právem energeticky náročným podnikům, jak jsou definovány v tomto ustanovení, z takových částek, jako jsou částky, o něž se jedná ve sporu v původním řízení, placených k financování všeobecných nákladů elektrického systém, s výhradou ověření skutkových okolností a pravidel vnitrostátního práva, ze kterých vychází tato odpověď Soudního dvora, předkládajícím soudem.

2)

Článek 17 odst. 1 směrnice 2003/96 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví snížení daní ze spotřeby elektřiny ve prospěch energeticky náročných podniků ve smyslu tohoto ustanovení jen pro výrobní odvětví.

(1)  Úř. věst. C 228, 13.7.2015.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/3

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 19. ledna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Braunschweig – Německo) – Queisser Pharma GmbH & Co. KG v. Bundesrepublik Deutschland

(Věc C-282/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb zboží - Články 34 až 36 SFEU - Čistě vnitrostátní situace - Bezpečnost potravin - Nařízení (ES) č. 178/2002 - Článek 6 - Zásada analýzy rizika - Článek 7 - Zásada předběžné opatrnosti - Nařízení (ES) č. 1925/2006 - Právní předpisy členského státu zakazující vyrábět doplňky stravy obsahující aminokyseliny a uvádět je na trh - Situace, v níž dočasná výjimka z tohoto zákazu závisí na volném uvážení vnitrostátního orgánu“)

(2017/C 070/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Braunschweig

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Queisser Pharma GmbH & Co. KG

Žalovaná: Bundesrepublik Deutschland

Výrok

Články 6 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, musí být vykládány v tom smyslu, že brání takovým vnitrostátním právním předpisům, jako jsou předpisy, o které se jedná ve věci v původním řízení, které zakazují vyrábět jakýkoli doplněk stravy obsahující aminokyseliny, zpracovávat jej nebo uvádět na trh – ledaže vnitrostátní orgán, který má v tomto ohledu posuzovací pravomoc, udělí výjimku – pokud jsou tyto právní předpisy založeny na analýze rizika vztahující se jen k určitým aminokyselinám, což musí ověřit předkládající soud. Tyto články musí být v každém případě vykládány tak, že brání takovýmto vnitrostátním právním předpisům, pokud tyto předpisy stanoví, že výjimky ze zákazu stanoveného uvedenými právními předpisu mohou být uděleny jen na určitou dobu i tehdy, když bylo prokázáno, že látka není škodlivá.

(1)  Úř. věst. C 294, 7.9.2015.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/3

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 19. ledna 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Appeal Commissioners – Irsko) – National Roads Authority v. The Revenue Commissioners

(Věc C-344/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty - Směrnice 2006/112/ES - Článek 13 odst. 1 druhý pododstavec - Činnost spočívající ve správě a zpřístupnění silniční infrastruktury proti zaplacení mýtného - Činnosti, při nichž veřejnoprávní subjekt vystupuje jako orgán veřejné moci - Přítomnost soukromých subjektů - Výrazné narušení hospodářské soutěže - Existence aktuální či potenciální hospodářské soutěže“)

(2017/C 070/04)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Appeal Commissioners

Účastníci původního řízení

Odvolatel: National Roads Authority

Odpůrci: The Revenue Commissioners

Výrok

Článek 13 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že nelze mít za to, že v takové situaci, o jakou jde v původním řízení, veřejnoprávní subjekt, který vykonává činnost spočívající ve zpřístupnění silnice proti zaplacení mýtného, konkuruje soukromým subjektům, které vybírají mýtné na jiných zpoplatněných silnicích na základě dohody uzavřené s dotyčným veřejnoprávním subjektem podle vnitrostátních právních předpisů.

(1)  Úř. věst. C 311, 21.9.2015.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/4

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. ledna 2017 – Evropská komise v. Total SA, Elf Aquitaine SA

(Věc C-351/15 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Kartelové dohody - Trh s metakryláty - Pokuty - Solidární odpovědnost mateřských společností a jejich dceřiné společnosti za protiprávní jednání této dceřiné společnosti - Zaplacení pokuty dceřinou společností - Snížení výše pokuty dceřiné společnosti v důsledku rozsudku Tribunálu Evropské unie - Dopisy zaslané účetním oddělením Evropské komise, v nichž se od mateřských společností požaduje zaplacení částky, kterou Komise vrátila dceřiné společnosti, zvýšené o úroky z prodlení - Žaloba na neplatnost - Napadnutelné akty - Účinná soudní ochrana“)

(2017/C 070/05)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: V. Bottka a F. Dintilhac, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Total SA, Elf Aquitaine SA (zástupci: E. Morgan de Rivery a E. Lagathu, avocats)

Vedlejší účastník řízení podporující účastnici podávající kasační opravný prostředek: Kontrolní úřad ESVO (zástupce: C. Perrin, zmocněnec)

Výrok

1)

Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené společnostmi Total SA a Elf Aquitaine SA.

3)

Kontrolní úřad ESVO ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 294, 7.9.2015.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. ledna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Düsseldorf – Německo) – Wortmann KG Internationale Schuhproduktionen v. Hauptzollamt Bielefeld

(Věc C-365/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Celní unie a společný celní sazebník - Vrácení dovozního cla - Nařízení (EHS) č. 2913/92 (celní kodex) - Článek 241 první pododstavec první odrážka - Povinnost členského státu stanovit placení úroků z prodlení i v případě nepodání žaloby k vnitrostátním soudům“)

(2017/C 070/06)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Wortmann KG Internationale Schuhproduktionen

Žalovaný: Hauptzollamt Bielefeld

Výrok

Je-li dovozní clo, včetně antidumpingového cla, vráceno proto, že bylo vybráno v rozporu s unijním právem, což musí ověřit předkládající soud, mají členské státy povinnost, vyplývající z unijního práva, zaplatit jednotlivcům, kteří mají nárok na vrácení, příslušné úroky plynoucí ode dne, kdy tito jednotlivci odvedli vrácené clo.

(1)  Úř. věst. C 328, 5.10.2015.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/5

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 18. ledna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího soudu – Česká republika) – NEW WAVE CZ, a.s. v. ALLTOYS, spol. s r. o.

(Věc C-427/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Duševní vlastnictví - Směrnice 2004/48/ES - Řízení o porušení práva duševního vlastnictví - Právo na informace - Žádost o informace v řízení - Řízení související s řízením, v němž bylo vysloveno, že bylo porušeno právo duševního vlastnictví“)

(2017/C 070/07)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší soud (Česká republika)

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: NEW WAVE CZ, a.s.

Žalovaná: ALLTOYS, spol. s r. o.

Výrok

Článek 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví musí být vykládán v tom smyslu, že se použije na takovou situaci, o jakou jde v původním řízení, kdy se po pravomocném ukončení řízení, v němž bylo vysloveno, že bylo porušeno právo duševního vlastnictví, žalobce domáhá v samostatném řízení informací o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je toto právo porušováno.

(1)  Úř. věst. C 371, 9.11.2015.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/6

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. ledna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Berlin – Německo) – Schaefer Kalk GmbH & Co. KG v. Bundesrepublik Deutschland

(Věc C-460/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Systém Evropské unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Směrnice 2003/87/ES - Monitorovací plán - Nařízení (EU) č. 601/2012 - Článek 49 odst. 1 a bod 10 přílohy IV - Výpočet emisí ze zařízení - Odečtení přemístěného oxidu uhličitého (CO2) - Vyloučení CO2 použitého při výrobě vysráženého uhličitanu vápenatého - Platnost vyloučení“)

(2017/C 070/08)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Berlin

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Schaefer Kalk GmbH & Co. KG

Žalovaná: Bundesrepublik Deutschland

Výrok

Ustanovení čl. 49 odst. 1 druhé věty nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a bodu 10 části B přílohy IV tohoto nařízení jsou v rozsahu, v němž do emisí ze zařízení na pálení vápence systematicky zařazují oxid uhličitý (CO2) přemístěný do jiného zařízení za účelem výroby PCC bez ohledu na to, zda byl tento oxid uhličitý uvolněn do atmosféry, neplatná.

(1)  Úř. věst. C 389, 23.11.2015.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/6

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. ledna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vestre Landsret – Dánsko) – Sjelle Autogenbrug I/S v. Skatteministeriet

(Věc C-471/15) (1)

(„Předběžná otázka - Daňové právní předpisy - Daň z přidané hodnoty - Směrnice 2006/112/ES - Zvláštní režim zdanění ziskové přirážky - Pojem ‚použité zboží‘ - Prodeje náhradních dílů z vozidel s ukončenou životností“)

(2017/C 070/09)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Vestre Landsret

Účastníci původního řízení

Žalobkyně a odvolatelka: Sjelle Autogenbrug I/S

Žalovaný a odpůrce: Skatteministeriet

Výrok

Článek 311 odst. 1 bodu 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že použité součástky pocházející z motorových vozidel s ukončenou životností nabytých podnikem zabývajícím se recyklací vozidel od jednotlivce, které jsou určeny k prodeji jako náhradní díly, představují „použité zboží“ ve smyslu tohoto ustanovení, v důsledku čehož podléhá dodání takových součástek uskutečněné obchodníkem povinným k dani režimu ziskové přirážky.

(1)  Úř. věst. C 363, 3.11.2015.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/7

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 18. ledna 2017 – Toshiba Corp. v. Evropská komise

(Věc C-623/15 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Kartelové dohody - Světový trh s katodovými trubicemi pro televizory a počítačové monitory - Dohody a jednání ve vzájemné shodě v oblasti cen, rozdělení trhů a zákazníků a omezení produkce - Pojem ‚hospodářská jednotka‘ tvořená dvěma společnostmi - Pojem ‚rozhodující vliv‘ - Společná kontrola prováděná dvěma mateřskými společnostmi - Zkreslení důkazů“)

(2017/C 070/10)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Toshiba Corp. (zástupci: J. F. MacLennan, Solicitor, A. Schulz, Rechtsanwalt, J. Jourdan, avocat, A. Kadri, Solicitor)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: A. Biolan a V. Bottka, zmocněnci)

Výrok

1)

Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)

Společnosti Toshiba Corp. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 27, 25.1.2016.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/7

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 18. ledna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Naczelny Sąd Administracyjny – Polsko) – Minister Finansów v. Stowarzyszenie Artystów Wykonawców Utworów Muzycznych i Słowno-Muzycznych SAWP (SAWP)

(Věc C-37/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Společný systém daně z přidané hodnoty - Zdanitelná plnění - Pojem ‚poskytnutí služby za úplatu‘ - Platba poplatků organizacím pro kolektivní správu autorských práv a práv s nimi souvisejících z titulu spravedlivé odměny - Vyloučení“)

(2017/C 070/11)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Naczelny Sąd Administracyjny

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Minister Finansów

Odpůrce: Stowarzyszenie Artystów Wykonawców Utworów Muzycznych i Słowno-Muzycznych SAWP (SAWP)

za přítomnosti: Prokuratura Generalna, Stowarzyszenie Zbiorowego Zarządzania Prawami Autorskimi Twórców Dzieł Naukowych i Technicznych Kopipol, Stowarzyszenie Autorów i Wydawców Copyright Polska

Výrok

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, musí být vykládána v tom smyslu, že nositelé práv na rozmnožování neposkytují službu ve smyslu této směrnice výrobcům a dovozcům prázdných nosičů a záznamových a rozmnožovacích zařízení, z nichž organizace pro kolektivní správu autorských práv a práv s nimi souvisejících vybírají na účet těchto nositelů práv, avšak vlastním jménem, poplatky z titulu prodeje těchto zařízení a nosičů.

(1)  Úř. věst. C 145, 25.4.2016.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/8

Kasační opravný prostředek podaný dne 11. srpna 2016 (telefaxem dne 4. srpna) U-R LAB proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 25. května 2016 ve věcech T-422/15 a T-423/15, U-R LAB v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

(Věc C-450/16 P)

(2017/C 070/12)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: U-R LAB (zástupce: A. Rudoni, advokát)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Usnesením ze dne 25. listopadu 2016 Soudní dvůr (desátý senát) kasační opravný prostředek zamítl.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/8

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Administrativo e Fiscal de Viseu (Portugalsko) dne 5. prosince 2016 – João Ventura Ramos v. Fundo de Garantia Salarial

(Věc C-627/16)

(2017/C 070/13)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Administrativo e Fiscal de Viseu

Účastníci původního řízení

Žalobce: João Ventura Ramos

Žalovaný: Fundo de Garantia Salarial

Předběžné otázky

1)

Je prekluzívní lhůta pro na podání žádosti o zaplacení dlužných mzdových pohledávek záruční institucí ve smyslu článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES (1) ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele pro zaměstnance výhodnější, než je zaručené vyplacení takových mzdových pohledávek jen pokud je žádost podána záruční instituci ve lhůtě jednoho roku ode dne následujícího po dni ukončení pracovní smlouvy, nebo by bylo výhodnější, kdyby se lhůtě počítala ode dne zahájení řízení o platební neschopnosti, když záruční instituce garantuje vyplacení takových pohledávek zaměstnance, které se staly splatnými během šesti měsíců před zahájením uvedeného řízení?

2)

Pokud zaměstnanec nedodržel lhůtu z důvodů, za které neodpovídá, musí právní předpisy členských států podle článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 stanovit dodatečnou lhůtu pro podání žádosti, pokud zaměstnanec prokáže, že není odpovědný za nedodržení prekluzívní lhůty?

(1)  Úř. vest. 2008, L 283, s. 36.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/9

Kasační opravný prostředek podaný dne 8. prosince 2016 Spliethoff's Bevrachtingskantoor BV proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 11. října 2016 ve věci T-564/15, Spliethoff’s Bevrachtingskantoor BV v. Evropská komise

(Věc C-635/16 P)

(2017/C 070/14)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Spliethoff's Bevrachtingskantoor BV (zástupce: Y. de Vries, advocaat)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil usnesení Tribunálu ze dne 11. října 2016 ve věci T-564/15,

—

vrátil věc Tribunálu,

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že žaloba je nepřípustná, protože směřuje proti Komisi, která není autorem napadeného aktu,

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že žaloba je nepřípustná, protože napadený akt je pouze dočasné povahy a nepředstavuje tedy konečný akt,

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když odmítl návrh, který podala Spliethoff, aby se její žaloba byla považována za směřující proti rozhodnutí ze dne 31. července (1).

(1)  Prováděcí rozhodnutí Komise C (2015) 5274 final, kterým se stanoví seznam nabídek vybraných pro finanční pomoc EU v rámci Nástroje pro propojení Evropy (NPE) – Odvětví dopravy, po výzvě k předkládání návrhů ze dne 11. září 2014 založené na víceletém pracovním programu.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 12. prosince 2016 – Tünkers France, Tünkers Maschinenbau GmbH v. Expert France

(Věc C-641/16)

(2017/C 070/15)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastnice původního řízení

Navrhovatelky: Tünkers France, Tünkers Maschinenbau GmbH

Odpůrkyně: Expert France

Předběžná otázka

Je třeba článek 3 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (1) vykládat v tom smyslu, že žaloba na náhradu škody, kterou se nabyvateli odvětví získaného v rámci úpadkového řízení vytýká, že se neoprávněně vydával za subjekt zabezpečující výhradní distribuci zboží vyráběného dlužníkem, patří výlučně do příslušnosti soudu, který zahájil úpadkové řízení?

(1)  Úř. věst. L 160, s. 1.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 15. prosince 2016 – Conseils et mise en relations (CMR) SARL v. Demeures terre et tradition SARL

(Věc C-645/16)

(2017/C 070/16)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Conseils et mise en relations (CMR) SARL

Odpůrkyně: Demeures terre et tradition SARL

Předběžná otázka

Uplatní se článek 17 směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců (1) i v případě, že k zániku smlouvy o obchodním zastoupení dojde ve zkušební době, která je v této smlouvě stanovena?

(1)  Úř. věst. L 382, s. 17; Zvl. vyd. 06/01, s. 177.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal administratif de Lille (Francie) dne 15. prosince 2016 – Adil Hassan v. Préfet du Pas-de-Calais

(Věc C-647/16)

(2017/C 070/17)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal administratif de Lille

Účastníci původního řízení

Žalobce: Adil Hassan

Žalovaný: Préfet du Pas-de-Calais

Předběžná otázka

Brání článek 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013 (1) tomu, aby příslušné orgány členského státu, který k jinému členskému státu, jenž považuje na základě kritérií stanovených nařízením za příslušný stát, podal žádost o převzetí nebo přijetí zpět státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří podali žádost o mezinárodní ochranu, o níž nebylo dosud s konečnou platností rozhodnuto, nebo jiné osoby uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. c) nebo d) nařízení, přijaly a dotyčné osobě oznámily rozhodnutí o přemístění předtím, než dožádaný stát této žádosti o převzetí nebo přijetí zpět vyhoví?

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, s. 31).

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/11

Žaloba podaná dne 23. prosince 2016 – Evropská komise v. Spolková republika Německo

(Věc C-668/16)

(2017/C 070/18)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: C. Hermes, A. C. Becker, D. Kukovec, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

určil, že Spolková republika Německo tím, že

—

nepřijala nezbytná opatření pro obnovení souladu vozidel typů 246, 176 a 117 s jejich schválenými typy (článek 12 a 30 rámcové směrnice),

—

nepřijala nezbytná opatření k uplatňování sankcí (článek 46 ve spojení s články 5 a 18 rámcové směrnice) a

—

dne 17. května 2013 vyhověla žádosti společnosti Daimler AG o rozšíření existujícího typu vozidla 245G na vozidla, pro která již bylo uděleno jiné typové schválení, a na která se vztahují nové podmínky směrnice o klimatizačních systémech a tím obešla tuto směrnici,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice 2006/40/ES (1) (směrnice o klimatizačních systémech) a ze směrnice 2007/46/ES (2) (rámcová směrnice);

uložil Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle článku 12 a přílohy X rámcové směrnice jsou členské státy povinny v případě odchylek od shody při výrobě přijmout nezbytná opatření, aby bylo zajištěno, že vyrobená vozidla jsou shodná se schváleným typem. Rovněž podle článku 30 rámcové směrnice je nutno v případě odchylek nových vozidel od schváleného typu nutno přijmout nezbytná opatření k obnovení shody. Výroba a nová vyrobená vozidla určitých typů vozidel společnosti Daimler AG se, pokud jde o použití určité chladící látky, odchýlila od schváleného typu. Německé orgány v rozporu s články 12 a 30 rámcové směrnice nepřijaly nezbytná opatření o obnovení shody.

Kromě toho německé orgány porušily článek 46 rámcové směrnice, když nepřijaly žádné sankce z důvodu porušení čl. 5 odst. 1 a článku 18 rámcové směrnice společností Daimler AG.

Německé orgány konečně tím, že rozšířily starší typ vozidla o výše uvedené typy vozidel, protiprávně obešly směrnici o klimatizačních systémech.

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 161, s. 12).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007 , kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (Úř. věst. L 263, s. 1).

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vestre Landsret (Dánsko) dne 30. prosince 2016 – BEI ApS v. Skatteministeriet

(Věc C-682/16)

(2017/C 070/19)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Vestre Landsret

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: BEI ApS

Žalovaný: Skatteministeriet

Předběžné otázky

1)

Musí být čl. 1 odst. 1 směrnice 2003/49/ES (1) ve spojení s jejím čl. 1 odst. 4 vykládán v tom smyslu, že společnost, která je rezidentem členského státu podle článku 3 této směrnice a která za takových okolností, jako jsou okolnosti v projednávané věci, získá úrok od dceřiné společnosti z jiného členského státu, je „skutečným vlastníkem“ tohoto úroku pro účely této směrnice?

1.1.

Má být pojem „skutečný vlastník“ podle čl. 1 odst. 1 směrnice 2003/49/ES ve spojení s jejím čl. 1 odst. 4 vykládán v souladu s příslušným pojmem nacházejícím se v článku 11 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku z roku 1977?

1.2.

V případě kladné odpovědi na otázku 1.1., je třeba tento pojem vykládat pouze s ohledem na komentář k článku 11 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku z roku 1977 (odstavec 8), anebo lze při výkladu použít i následné komentáře včetně dodatků z roku 2003 týkajících se „prostřednických společností“ (odstavec 8.1, nyní odstavec 10.1), a dodatků z roku 2014 týkajících se „smluvních či zákonných povinností“ (odstavec 10.2)?

1.3.

Lze-li komentář z roku 2003 zohlednit při tomto výkladu, je třeba k tomu, aby společnost nebyla považována za „skutečného vlastníka“ pro účely směrnice 2003/49/ES, potřeba, aby skutečně došlo k převedení finančních prostředků na osoby, které stát, jehož rezidentem je osoba, která úrok vyplácí, považuje za „skutečné vlastníky“ předmětného úroku, a pokud ano, je dále třeba, aby převod těchto prostředků proběhl současně se zaplacením úroku nebo v době blízké jeho zaplacení?

1.3.1.

Jaký význam má v této souvislosti to, že pro účely úvěru je využit vlastní kapitál, že předmětný úrok přirůstá k jistině, že příjemce úroku zaplatil daň ze získaných úroků státu, jehož rezidentem je osoba vyplácející úrok, že příjemce úroku následně uskuteční v rámci skupiny převod na svou mateřskou společnost, která je rezidentem v tomtéž státě, s cílem upravit příjmy pro daňové účely podle platných právních předpisů tohoto státu, že předmětný úrok je následně přeměněn na vlastní kapitál ve společnosti, která je dlužníkem z úvěru, a že příjemce úroku má smluvní či zákonnou povinnost převést jej na jinou osobu?

1.4.

Jaký význam má pro posouzení otázky, zda lze příjemce úroku považovat za „skutečného vlastníka“ pro účely uvedené směrnice, pokud předkládající soud dospěl po posouzení skutkového stavu k závěru, že příjemce — který nemá povinnost převést přijatý úrok na jinou osobu na základě smlouvy ani zákona — nemá „plné“ právo na to „požívat a užívat“ úrok ve smyslu komentáře z roku 2014 ke vzorové úmluvě OECD o daních z příjmu a majetku z roku 1977?

2)

Je podmínkou k tomu, aby se členský stát mohl dovolávat čl. 5 odst. 1 směrnice týkajícího se uplatnění vnitrostátních předpisů zamezujících daňovým únikům a zneužití daňových režimů nebo čl. 5 odst. 2 této směrnice, že dotyčný členský stát přijal zvláštní vnitrostátní předpis provádějící článek 5 této směrnice nebo že vnitrostátní právní úprava obsahuje obecná ustanovení či zásady týkající se daňových úniků a zneužití daňových režimů, které lze vykládat v souladu s článkem 5?

2.1.

V případě kladné odpovědi na otázku 2, lze § 2 odst. 2 písm. d) zákona o korporační dani, který stanoví, že omezená povinnost k dani z úroku se nevztahuje na „úrok osvobozený od daně podle směrnice 2003/49/ES o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států“, považovat za zvláštní vnitrostátní předpis ve smyslu článku 5 uvedené směrnice?

3)

Je ustanovení ve smlouvě o zamezení dvojímu zdanění, která byla sepsána podle vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku, kterou uzavřely dva členské státy a podle níž je úrok zdaňován v závislosti na tom, zda je příjemce úroku považován za skutečného vlastníka úroku, smluvním ustanovením zamezujícím zneužití daňových režimů ve smyslu článku 5 směrnice?

4)

Musí členský stát, který nehodlá uznat, že společnost v jiném členském státě je skutečným vlastníkem úroku, a tvrdí, že společnost v jiném členském státě je tzv. umělou prostřednickou společností, určit na základě směrnice 2003/49/ES či článku 10 ES, koho v takovém případě považuje za skutečného vlastníka?

(1)  Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (Úř. věst. 2003, L 157, s. 49; Zvl. vyd. 09/01, s. 380).

Tribunál

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/15

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. ledna 2017 – Rath v. EUIPO – Portela & Ca. (Diacor)

(Věc T-258/08) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie - Starší národní obrazová ochranná známka Diacor PORTUGAL - Skutečné užívání starší ochranné známky - Článek 43 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 42 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009] - Důkazy vypracované v jiném než jednacím jazyce - Pravidlo č. 22 odst. 4 nařízení (ES) č. 2868/95 (nyní pravidlo č. 22 odst. 6 nařízení č. 2868/95, ve znění pozdějších předpisů) - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009“)

(2017/C 070/20)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Matthias Rath (Kapské Město (Jihoafrická republika) (zástupci: U. Vogt, C. Kleiner a S. Ziegler, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Portela & Ca., SA (São Mamede do Coronado, Portugalsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 30. dubna 2008 (věc R 1630/2006-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Portela & Ca. a M. Rathem.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Matthiasu Rathovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 223, 30.8.2008.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/15

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. ledna 2017 – ANKO v. Komise

(Věc T-768/14) (1)

(„Rozhodčí doložka - Dohoda o dotaci uzavřená v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) - Projekt Pocemon - Uznatelné náklady - Vzájemná žaloba - Vrácení vyplacených částek - Úroky z prodlení“)

(2017/C 070/21)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias (Atény, Řecko) (zástupce: V. Christianos, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a P. Arenas, zmocněnci, ve spolupráci s O. Lytra, advokátkou)

Předmět věci

Žaloba založená na článku 272 SFEU a znějící na určení, že žaloba Komise znějící na vrácení částek vyplacených žalobkyni na základě dohody č. 216088 o financování projektu nazvaného „Platforma pro monitorování a diagnostiku autoimunitních onemocnění“, uzavřené v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013), je neopodstatněná, a vzájemná žaloba znějící na uložení žalobkyni povinnosti vrátit částku neoprávněně vyplacenou na základě této dohody.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba podaná společností ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias se zamítá.

2)

Společnosti ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias se ukládá zaplatit Evropské komisi částku 377 733,93 eura, zvýšenou o úroky z prodlení ode dne 3. května 2014 a až do úplného splacení uvedené částky, s úrokovou sazbou ve výši 3,75 %.

3)

Společnosti ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 65, 23.2.2015.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/16

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. ledna 2017 – ANKO v. Komise

(Věc T-771/14) (1)

(„Rozhodčí doložka - Dohoda o dotaci uzavřená v rámci šestého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2002–2006) - Projekt Doc@Hand - Uznatelné náklady - Vzájemná žaloba - Vrácení vyplacených částek - Úroky z prodlení“)

(2017/C 070/22)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias (Atény, Řecko) (zástupci: V. Christianos a S. Paliou, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a P. Arenas, zmocněnci, ve spolupráci s O. Lytra, advokátkou)

Předmět věci

Žaloba založená na článku 272 SFEU a znějící na určení, že žaloba Komise znějící na vrácení částky vyplacené žalobkyni na základě dohody č. 508015 o financování projektu nazvaného „Sdílení znalostí a pomoc při rozhodování pro odborné pracovníky ve zdravotnictví“, uzavřené v rámci šestého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2002–2006), je neopodstatněná, a vzájemná žaloba znějící na uložení žalobkyni povinnosti vrátit částku neoprávněně vyplacenou na základě této dohody.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba podaná společností ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias se zamítá.

2)

Společnosti ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias se ukládá zaplatit Evropské komisi částku 296 149,77 euro, zvýšenou o úroky z prodlení ode dne 3. května 2014 a až do úplného splacení uvedené částky, s úrokovou sazbou ve výši 3,75 %.

3)

Společnosti ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 65, 23.2.2015.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/17

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. ledna 2017 – Sun System Kereskedelmi és Szolgáltató v. EUIPO – Hollandimpex Kereskedelmi és Szolgáltató (Choco Love)

(Věc T-325/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie Choco Love - Starší slovní ochranná známka Evropské unie CHOCOLATE, starší národní slovní ochranná známka CSOKICSŐ a starší obrazová ochranná známka Evropské unie Chocolate Brown - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2017/C 070/23)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sun System Kereskedelmi és Szolgáltató Kft. (Budapešť, Maďarsko) (zástupce: Á. László, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: I. Moisescu a A. Schifko, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Hollandimpex Kereskedelmi és Szolgáltató Kft. (Budapešť)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 26. března 2015 (věc R 1369/2014-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Sun System Kereskedelmi és Szolgáltató a Hollandimpex Kereskedelmi és Szolgáltató.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnost Sun System Kereskedelmi és Szolgáltató Kft. ponese vlastí náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

(1)  Úř. věst. C 279, 24.8.2015.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/17

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2017 – LP v. Europol

(Věc T-719/15 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Smlouva na dobu určitou - Rozhodnutí o neobnovení - Implicitní zamítavé rozhodnutí - Rozhodnutí o zamítnutí stížnosti - Povinnost uvést odůvodnění - Povinnost jednat s náležitou péčí“)

(2017/C 070/24)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: LP (zástupkyně: M. Velardo, advokátka)

Další účastník řízení: Evropský policejní úřad (Europol) (zástupci: D. Neumann a C. Falmagne, zmocněnci, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a A. Duronem, advokáty)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie [důvěrné] (2) a znějící na zrušení tohoto usnesení.

Výrok

1)

Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)

LP ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady tohoto řízení vynaložené Evropským policejním úřadem (Europol).

(1)  Úř. věst. C 59, 15.2.2016.

(2)  Důvěrné údaje byly vynechány.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/18

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. ledna 2017 – Justice & Environment v. Komise

(Věc T-727/15) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty týkající se řízení pro nesplnění povinnosti, které zahájila Komise proti České republice - Odepření přístupu - Výjimka vztahující se k ochraně činností spojených s inspekcí, vyšetřováním a auditem - Obecná domněnka - Převažující veřejný zájem - Aarhuská úmluva - Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod“)

(2017/C 070/25)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobce: Association Justice & Environment, z.s. (Brno, Česká republika) (zástupkyně: S. Podskalská, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Pignataro Nolin, F. Clotuche Duvieusart a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU, který zní na zrušení původního rozhodnutí Komise ze dne 19. srpna 2015 a potvrzujícího rozhodnutí Komise ze dne 15. října 2015, kterým byl odepřen žalobci přístup k některým dokumentům obsaženým ve spisu týkajícím se řízení pro nesplnění povinnosti 2008/2186 zahájeném proti České a vztahujícím se k použití směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. 2008, L 152, s. 1).

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Association Justice & Environment, z.s. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 59, 15.2.2016.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/19

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. ledna 2017 – Nausicaa Anadyomène a Banque d’escompte v. ECB

(Věc T-749/15) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Hospodářská a měnová politika - ECB - Národní centrální banky - Restrukturalizace řeckého veřejného dluhu - Program nákupu cenných papírů - Dohoda o výměně cenných papírů výlučně ve prospěch centrálních bank Eurosystému - Zapojení soukromého sektoru - Doložky o společném postupu věřitelů - Posílení zajištění ve formě programu zpětného podporujícího kvalitu cenných papírů jakožto zajištění - Soukromí věřitelé - Obchodní banky - Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům - Legitimní očekávání - Rovné zacházení“)

(2017/C 070/26)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Nausicaa Anadyomène SAS (Paříž, Francie) a Banque d’escompte (Paříž) (zástupci: S. Rodrigues a A. Tymen, advokáti)

Žalovaná: Evropská centrální banka (zástupci: O. Heinz, G. Varhelyi a F. von Lindeiner, zmocněnci, ve spolupráci s H.-G. Kamannem, advokátem)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na náhradu újmy, kterou žalobkyně údajně utrpěly zejména přijetím rozhodnutí ECB 2012/153/EU ze dne 5. března 2012 o způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo plně zaručených řeckou vládou v kontextu nabídky Řecké republiky na výměnu dluhových nástrojů (Úř. věst. L 77, s. 19), jakož i jiných opatření ECB přijatých v souvislosti s restrukturalizací řeckého veřejného dluhu

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnostem Nausicaa Anadyomène SAS a Banque d’escompte se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 68, 22.2.2016.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/19

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. ledna 2017 – Solenis Technologies v. EUIPO (STRONG BONDS. TRUSTED SOLUTIONS.)

(Věc T-96/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie STRONG BONDS. TRUSTED SOLUTIONS. - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2017/C 070/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Solenis Technologies LP (Wilmington, Spojené státy) (zástupkyně: A. Sanz Cerralbo, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Fischer a A. Kusturovic, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. prosince 2015 (věc R 613/2015-2) týkajícímu se přihlášky k zápisu slovního označení STRONG BONDS. TRUSTED SOLUTIONS. jako ochranné známky Evropské unie

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Solenis Technologies LP se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 156, 2.5.2016.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. ledna 2017 – Anton Riemerschmid Weinbrennerei und Likörfabrik v. EUIPO – Viña y Bodega Botalcura (LITU)

(Věc T-187/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie LITU - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Neexistence podobnosti označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2017/C 070/28)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Anton Riemerschmid Weinbrennerei und Likörfabrik GmbH & Co. KG (Erding, Německo) (zástupce: P. Koch Moreno, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Ivanauskas, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Viña y Bodega Botalcura SA (Las Condes, Chile)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 9. února 2016 (věc R 719/2015-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Anton Riemerschmid Weinbrennerei und Likörfabrik a společností Viña y Bodega Botalcura

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnost Anton Riemerschmid Weinbrennerei und Likörfabrik GmbH & Co. KG ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

(1)  Úř. věst. C 243, 4.7.2016.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/21

Usnesení Tribunálu ze dne 12. ledna 2017 – ACDA a další v. Komise

(Věc T-242/15) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Prodloužení koncese - Plán obnovy dálnic na francouzském území - Rozhodnutí nevznést námitky - Sdružení - Neexistence individuálního dopadu - Právní akt obsahující prováděcí opatření - Nepřípustnost“)

(2017/C 070/29)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Automobile club des avocats (ACDA) (Paříž, Francie), Organisation des transporteurs routiers européens (OTRE) (Bordeaux, Francie), Fédération française des motards en colère (FFMC) (Paříž), Fédération française de motocyclisme (Paříž), Union nationale des automobile clubs (Paříž) (zástupce: M. Lesage, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn a R. Sauer, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná na základě článku 263 SFEU a směřující ke zrušení rozhodnutí Komise C(2014) 7850 ze dne 28. října 2014 o státní podpoře SA.2014/N 38271 – Francie – Plán obnovy dálnic

Výrok

1)

Žaloba se zamítá jako nepřípustná.

2)

Není třeba rozhodovat o žádosti Francouzské republiky o vstup do řízení jako vedlejší účastník.

3)

Automobile club des avocats (ACDA), Organisation des transporteurs routiers européens (OTRE), Fédération française des motards en colère (FFMC), Fédération française de motocyclisme a Union nationale des automobile clubs ponesou vlastní náklady řízení, jakož i nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

4)

Francouzská republika ponese vlastní náklady řízení související s žádostí o vstup do řízení jako vedlejší účastník.

(1)  Úř. věst. C 236, 20.7.2015.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/21

Žaloba podaná dne 22. prosince 2016 – MS v. Komise

(Věc T-435/16)

(2017/C 070/30)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: MS (Castries, Francie) (zástupkyně: L. Levi a M. Vandenbussche, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

rozhodl, že je tato žaloba přípustná a opodstatněná;

a v důsledku toho

—

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 16. června 2016, kterým bylo odepřeno poskytnutí osobních údajů týkajících se žalobce;

—

uložil povinnost nahradit nemajetkovou újmu vyplývající z protiprávního jednání Evropské komise, stanovenou ex aequo et bono na 20 000 eur;

—

uložil žalované náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce jediný žalobní důvod vycházející z porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. 2001, L 8, s. 1; Zvl. vyd. 13/26, s. 102), a konkrétně jeho článků 8, 13 a 20. Žalobce namítá také porušení základního práva na přístup k osobním údajům a práva na respektování soukromého života, jakož i porušení zásady práva na obhajobu, rovnosti zbraní a práva na řádnou správu. Napadené rozhodnutí je kromě toho protiprávně a neopodstatněně odůvodněno. Všechny tyto protiprávnosti představují pochybení, která žalobci způsobila skutečnou a určitou újmu.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/22

Žaloba podaná dne 14. září 2016 – PJ v. EUIPO – Erdmann & Rossi (Erdmann & Rossi)

(Věc T-664/16)

(2017/C 070/31)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: PJ (zástupce: B. Schürmann, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Erdmann & Rossi GmbH (Berlín, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Žalobce

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „Erdmann & Rossi“ – Ochranná známka Evropské unie č. 10 310 481

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. července 2016, ve věci R 1670/2015-4

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil;

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení spojených s řízením o žalobě a s řízením o prohlášení neplatnosti před odvolacím senátem a před zrušovacím oddělením.

Dovolávané žalobní důvody

—

Porušení článků 52, 56, 63, 75 a 76 nařízení č. 207/2009;

—

Porušení pravidel 50, 55, 94 nařízení č. 2868/95;

—

Porušení článku 12 nařízení č. 216/96;

—

Porušení článku 6 EÚLP;

—

Porušení článků 47 a 48 Listiny základních práv.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/23

Žaloba podaná dne 28. prosince 2016 – Collins v. Parlament

(Věc T-919/16)

(2017/C 070/32)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Jane Maria Collins (Hotham, Spojené království) (zástupce: I. Anderson, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016, že nebudou chráněny imunity a výsady žalobkyně;

—

rozhodl o návrhu žalobkyně, aby Evropský parlament chránil její imunity a výsady podle článku 8 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie;

—

rozhodl o náhradě nemajetkové újmy, kterou žalobkyně utrpěla v důsledku tohoto rozhodnutí;

—

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech plynoucího ze skutečnosti, že Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti a Evropský parlament se nezabývaly důkazy předloženými žalobkyní.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech plynoucího ze skutečnosti, že Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti a Evropský parlament dostatečně neodůvodnily rozhodnutí, že imunity žalobkyně podle článku 8 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie nebudou chráněny.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení článků 6 a 11 Evropské úmluvy o lidských právech plynoucího ze skutečnosti, že Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti a Evropský parlament nepořádaly nestranné slyšení.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází ze závažného právního omylu, kterého se dopustily Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti a Evropský parlament.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/24

Žaloba podaná dne 5. ledna 2017 – RI v. Rada

(Věc T-9/17)

(2017/C 070/33)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: RI (Paříž, Francie) (zástupci: T. Bontinck a A. Guillerme, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí OOJ Rady ze dne 8. února 2016, jímž bylo odmítnuto uznání částečné invalidity žalobkyně jako důsledku nemoci z povolání ve smyslu čl. 78 odst. 5 služebního řádu úředníků Evropské unie;

—

uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení a nepochopení pojmu nemoc z povolání ze strany výboru pro otázky invalidity a orgánu Rady oprávněného ke jmenování („OOJ“). Žalobkyně napadaná mimo jiné stanovisko uvedené komise, podle kterého:

—

syndrom karpálního tunelu nelze uznat jako nemoc z povolání;

—

důvodem neschopnosti opětovného nástupu žalobkyně do práce není její syndrom karpálního tunelu, ale výlučně algoneurodystrofický syndrom, který se rozvinul po operaci její levé ruky.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění, jelikož komise pro otázky invalidity neuvedla právně dostačujícím způsobem vysvětlení, pokud jde o důvody, které ji vedly k odklonu od dřívějších lékařských zpráv, které nemoc žalobkyně nesporně potvrzovaly jako nemoc z povolání označovanou jako „syndrom karpálního tunelu komplikovaný algoneurodystrofií“.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/24

Žaloba podaná dne 11. ledna 2017 – Constantinescu v. Parlament

(Věc T-17/17)

(2017/C 070/34)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Radu Constantinescu (Kreuzweiler, Německo) (zástupci: S. Rodrigues a A. Blot, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

rozhodl, že projednávaná žaloba je přípustná a opodstatněná;

a v důsledku toho:

—

zrušil rozhodnutí Úřadu pro infrastrukturu a logistiku v Lucemburku ze dne 27. května 2016, který se týká zápisu dítěte žalobce do zařízení mimoškolní péče v Bertrange, Mamer, a proto i odmítnutí přijetí uvedeného dítěte do zařízení mimoškolní péče na Kirchbergu;

—

zrušil rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 7. října 2016, kterým se odmítá stížnost žalobce ze dne 6. června 2016 podaná proti uvedenému rozhodnutí;

—

přiznal náhradu škody z důvodu hmotné a morální újmy;

—

uložil žalovanému náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení článku 21 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a článku 1d služebního řádu úředníků Evropské unie, z porušení zásady zákazu diskriminace a z porušení pravidel týkajících se důkazního břemene. V této souvislosti vytýká žalobce žalovanému, že byť udělil výjimky jiným rodinám, žalobci výjimka udělena nebyla, aniž by bylo rozdílné zacházení odůvodněno objektivními okolnostmi.

2.

Druhý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, porušení zásady řádné správy, povinnosti péče a článku 41 Listiny, jimiž je stiženo napadené rozhodnutí.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/25

Žaloba podaná dne 13. ledna 2017 – Česká republika v. Komise

(Věc T-18/17)

(2017/C 070/35)

Jednací jazyk: český

Účastníci řízení

Žalobkyně: Česká republika (zástupci: M. Smolek a J. Vláčil, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1867 ze dne 20. října 2016, kterým se mění příloha nařízení (ES) č. 3199/93 o vzájemném uznávání úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně; a

—

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 13 odst. 2 Smlouvy o EU ve spojení s. čl. 27 odst. 3 a 4 směrnice 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů. Přijetím napadeného nařízení Komise zasáhla do českých vnitrostátních požadavků na úplnou denaturaci lihu, přestože Česká republika v tomto smyslu neučinila oznámení podle čl. 27 odst. 3 směrnice 92/83 a naopak Komisi opakovaně oznámila, že s tímto záměrem nesouhlasí. Podle čl. 27 odst. 4 směrnice 92/83 však bez oznámení členského státu do jeho vnitrostátních požadavků na úplnou denaturaci lihu nelze zasáhnout.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 27 odst. 1 písm. a) směrnice 92/83, jelikož eurodenaturant 1:1:1 nenaplňuje účel tohoto ustanovení, když nedává dostatečné záruky v boji proti daňovým únikům. Eurodenaturant 1:1:1 je totiž velmi slabá denaturační směs, tudíž líh úplně denaturovaný touto směsí lze snadno zneužít pro výrobu alkoholických nápojů.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/26

Žaloba podaná dne 14. ledna 2017 – Fastweb v. Komise

(Věc T-19/17)

(2017/C 070/36)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fastweb SpA (Milán, Itálie) (zástupci: M. Merola, L. Armati, A. Guarino a E. Cerchi, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí v plném rozsahu;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Fastweb S.p.A. se domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 1. září 2016, kterým Evropská komise povolila spojení ve věci M.7758 Hutchinson 3 Itálie/Wind/JV ve smyslu čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků („Nařízení ES o spojování“) (Úř. věst. 2004, L 24, s. 1), když prohlásila transakci, kterou Hutchinson Europe Telecommunications (HET) a VimpelCom Luxembourg Holdings (VIP) získávají společnou kontrolu nad nově založeným společným podnikem (JV) začleněním jejich příslušných obchodních činností v odvětví telekomunikací v Itálii do společného podniku, za slučitelnou se společným trhem, přičemž slučitelnost daného spojení podléhá podmínkám a povinnostem s cílem umožnit vstup nového operátora mobilní sítě na vnitřní trh.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí, zásad řádné správy a transparentnosti a porušení článku 8 výše uvedeného nařízení.

—

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že šetření Komise je stiženo závažnými a zjevnými opomenutími, především procesní povahy, zejména: (A) nedostatky, které se vyskytly před předložením konečných závazků, spočívajícími v nestanovení za přítomnosti několika vážných kandidátů na souboru opatření transparentního a nediskriminačního postupu, který by mohl zajistit, že bude vybrán nejlepší kandidát, a v nesprávném přijetí preventivního nápravného opatření tzv. „fix-it-first“, které bylo předloženo v řízení příliš pozdě; a (B) nedostatky v šetření, které se uskutečnilo poté, co byly předloženy konečné závazky, zejména neposouzení některých aspektů těchto závazků (například s ohledem na dohodu o roamingu) a nedostatkem dalšího zkoumání, pokud jde o vhodnost navrhovaného nabyvatele, nedostatky, které jsou více zřejmé v důsledku absence market test.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení a z nedostatků v šetření Komise, jelikož Komise rozhodla, že vstup nového operátora mobilní sítě je sám o sobě dostačující k vyřešení horizontálních účinků spojení, aniž by zohlednila faktory, které předurčily úspěch vstupu H3G, tj. dceřiné společnosti, jež je ve stoprocentním vlastnictví společnosti Hutchinson, jejímž prostřednictvím působí.

—

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že se Komise zejména nezabývala ověřením, zda nový operátor mobilní sítě má (ať už na maloobchodním trhu nebo na velkoobchodním trhu) provozní kapacitu, hospodářské podmínky a motivaci, které by byly jako celek přinejmenším rovnocenné těm, které měla H3G, která ve svých počátečních letech provozu působila na rychle se rozšiřujícím trhu. Mimoto Komise měla zohlednit účinek vyvíjený na konkurenční dynamiku nesouměrností ve stanovení sazby, ze které měla prospěch H3G, která ji významně zvýhodnila ve srovnání s ostatními operátory mobilní sítě.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení souboru závazků.

—

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že srovnání s přidělením frekvencí H3G před spojením samo o sobě vyvolává závažné pochybnosti o adekvátnosti plánu přidělení frekvenčních pásem. Mimoto, Komise vycházela z budoucích a nejistých událostí, jako je účast nového operátora mobilní sítě na budoucích zadávacích řízeních, aniž by však zohlednila vysoké náklady spojené s nadcházejícím prodloužením a refarming převáděných frekvencí. Komise souhlasila s převodem nepřiměřeného počtu míst, když vycházela z nejistých dohod s Tower Companies. Konečně, dohoda uzavřená na přechodnou dobu s oznamujícími stranami, která má strukturu založenou na kapacitě, výrazně snižuje motivaci k investicím.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise tím, že založila analýzu spojení a závazků na nesprávném předpokladu, že cena je jediným významným konkurenčním faktorem na relevantním trhu, neprovedla řádné šetření.

—

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že Komise ponechala bez povšimnutí skutečnost, že kvalita a pokrytí sítě mají srovnatelný význam a že se neměla omezit na statickou analýzu preferencí značně neobjektivního vzorku uživatelů v kategorii „nelukrativní zákazník“. Mimoto Komise ponechala bez povšimnutí výhledový význam spojení, které je rozhodující pro nového účastníka, který potřebuje další vyjednávací páky oproti stávajícímu operátorovi (jako byla H3G). Správný výběr nabyvatele, který je schopen řešit konvergující poptávku, by zajistil větší efektivitu a udržitelnost závazků v průběhu času.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení vhodnosti závazků k vyřešení obav ohledně koordinovaných účinků na maloobchodním trhu.

—

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že aby byl nový účastník schopen jednat skutečně agresivním způsobem a „rozbít“ koluzivní rovnováhu, bude muset být schopen jednat nezávisle na ostatních operátorech mobilní sítě. Nicméně vzorec vybraný pro zpřístupnění spektra (vnitrostátní dohody o roamingu a službách MOCN) vytváří úzkou závislost mezi novým operátorem mobilní sítě a JV po delší dobu. Napadené rozhodnutí je dále stiženo vadou spočívající v neprovedení šetření, pokud jde o slučitelnost vnitrostátních dohod o roamingu/službách MOCN s článkem 101 SFEU.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z nevhodnosti závazků reagovat na obavy v oblasti hospodářské soutěže na trhu velkoobchodního přístupu.

—

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že se Komise dopustila pochybení zejména při rekonstrukci kontrafaktuálního scénáře a tím, že nevyžadovala žádné zvláštní opatření a vycházela výlučně z ujištění, že společnost Iliad bude motivována k nabízení takových služeb i přes absenci opatření v tomto smyslu a zkušenost tohoto operátora ve Francii. Naopak, závazky motivují nového operátora mobilní sítě k tomu, aby se zaměřil a získal právě a jedině klientelu operátorů virtuálních mobilních sítí.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 8 odst. 2 nařízení č. 139/2004 a porušení zásady řádné správy.

—

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že Komise přijala společnost Iliad jako vhodného nabyvatele, aniž by zohlednila rizika účinnosti závazků vlastních vstupu operátora s jeho charakteristikami, a to bez dostatečných záruk, které by byly stanovené v závazcích, zejména s ohledem na kvalitu/pokrytí sítě.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/28

Žaloba podaná dne 18. ledna 2017 – Jalkh v. Parlament

(Věc T-26/17)

(2017/C 070/37)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Jean François Jalkh (Gretz Armainvillers, Francie) (zástupce: J. P. Le Moigne, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2016, kterým se odebírá žalobci imunita a přijímá zpráva pana [X] č. A8-3019/2016,

—

uložil Evropskému parlamentu povinnost zaplatit J. Jalkhovi částku 8 000 eur jako náhradu nemajetkové újmy,

—

uložil Evropskému parlamentu náhradu všech nákladů řízení,

—

uložil Evropskému parlamentu povinnost zaplatit J. Jalkhovi částku 5 000 eur jako náhradu nahraditelných nákladů.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce devět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství. Žalobce uvádí, že Parlament nesprávně použil pravidlo imunity poslanců francouzského parlamentu a úmyslně zaměnil články 8 a 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nezbytnosti použít článek 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství. Návrhy a názory, které byly vyjádřeny p. Le Penem na webové stránce Front National, patřily dle žalobce do rámce politických aktivit p. Le Pena a žalobce.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z údajného porušení samotného pojmu parlamentní imunity. Žalobce zastává názor, že Evropský parlament předstírá neznalost toho, že parlamentní imunita v demokracii znamená dvojí ochranu před soudní pravomocí: zbavení osobní odpovědnosti a nedotknutelnost.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že byla porušena ustálená rozhodovací praxe Výboru Evropského parlamentu pro právní záležitosti ve věci:

—

svobody vyjadřování

—

fumus persecutionis.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z nedodržení zásady Společenství právní jistoty a z narušení legitimního očekávání.

6.

Šestý žalobní důvod vychází z porušení nezávislosti poslance.

7.

Sedmý žalobní důvod vychází z porušení ustanovení jednacího řádu Evropského parlamentu o řízení, které může vést ke ztrátě mandátu poslance (čl. 3 nový odst. 4 druhý pododstavec tohoto jednacího řádu). Podle žalobce, ačkoliv francouzské právo stanoví za trestný čin, ze kterého je obviněný, dodatečný trest nezpůsobilosti vedoucí ke ztrátě mandátu, francouzská vláda neinformovala předsedu Evropského parlamentu, jak to vyžaduje úřední postup, a ani jeden z příslušných útvarů Parlamentu (předseda, právní výbor, plénum) nepožádal v této souvislosti francouzskou vládu o prohlášení. Opomenutí této podstatné formální náležitosti postačuje k tomu, aby byly zpráva a napadené rozhodnutí stiženy vadou.

8.

Osmý žalobní důvod vychází z porušení práva žalobce na obhajobu. Žalobce nebyl pozvaný na hlasování v rámci plenární zasedání týkajícího se žádosti o zbavení jeho imunity. Disponoval tak pouze 10 minutami k přednesení své obhajoby před výborem pro právní záležitosti v souvislosti se dvěma spisy, které se ho týkaly, a to po skončení jeho činností kolem 18. hodiny.

9.

Devátý žalobní důvod vychází z neexistence jakéhokoliv opodstatnění pro stíhání v rámci žádosti o zbavení imunity. Původní stížnost a stíhání žalobce ze strany francouzských orgánů jsou neopodstatněné. Podle žalobce zpráva přijatá Parlamentem je v tomto ohledu dvojnásobně nepravdivá. Zahájení soudního řízení proti žalobci, přestože sám ukončil údajné protiprávní jednání, jehož se nedopustil, a rozhodnutí zbavit ho parlamentní imunity, zjevně neměly nic společné se spravedlností, ale s vůlí očernit, poškodit a perzekuovat jeho samého a jeho hnutí.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/29

Žaloba podaná dne 18. ledna 2017 – Jalkh v. Parlament

(Věc T-27/17)

(2017/C 070/38)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Jean François Jalkh (Gretz Armainvillers, Francie) (zástupce: J. P. Le Moigne, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2016 o přijetí zprávy č. A8-3018/2016 de p. [X] , jímž byl žalobce zbaven poslanecké imunity,

—

uložil Evropskému parlamentu povinnost zaplatit p. Jalkhovi částku 8 000 eur z důvodu vzniklé morální újmy,

—

uložil Evropskému parlamentu náhradu všech nákladů řízení,

—

uložil Evropskému parlamentu povinnost zaplatit p. Jalkhovi částku 5 000 eur z důvodu nákladů, jejichž náhradu lze přiznat.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce devět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství. Žalobce má za to, že Parlament chybně uplatnil pravidla týkající se imunity poslanců francouzského parlamentu a úmyslně zaměnil články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nutného uplatnění článku 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství. Podle žalobce mu francouzské soudní orgány přičítají výroky, jejichž autorem není a o nichž uvedené orgány nepopírají, že spadají do rámce politických činností žalobce.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení samotného pojmu „poslanecká imunity“. Žalobce má za to, že Parlament předstírá neznalost toho, že poslanecká imunita přiznává v demokratickém systému dvojí vynětí z pravomoci soudů: neodpovědnost a nedotknutelnost.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení ustálené rozhodovací praxe Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu v oblasti:

—

svobody projevu

—

fumus persecutionis.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z nerespektování unijní právní jistoty a z porušení legitimního očekávání.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z porušení poslanecké nezávislosti.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení ustanovení jednacího řádu Evropského parlamentu týkajících se řízení, které může vést ke ztrátě mandátu poslance [čl. 3 odst. 4 (nový) druhý pododstavec uvedeného řádu]. Žalobce tvrdí, že ačkoli francouzské právní předpisy předvídají vedlejší trest ztráty způsobilosti vedoucí ke ztrátě mandátu v případě obvinění dotyčné osoby z trestného činu, francouzská vláda o tomto činu neuvědomila předsedu Parlamentu, přestože to postup vyžaduje, a žádný příslušný orgán Parlamentu (předseda, výbor pro právní záležitosti, sněmovna) nepožádal dotyčného o vysvětlení. Opomenutí této podstatné náležitosti postačuje k tomu, aby uvedená zpráva a napadené rozhodnutí byly stiženy vadami.

8.

Osmý žalobní důvod vycházející z porušení práva žalobce se v řízení účinně bránit. Žalobce nebyl pozván na hlasování v plénu Parlamentu týkající se žádosti o zbavení žalobce imunity. Měl tedy pouze 10 minut na to, aby uplatnil důvody na svoji obranu v souvislosti se dvěma záležitostmi, které se jej týkaly, před výborem pro právní záležitosti, a to po skončení jeho činností kolem 18 hod..

9.

Devátý žalobní důvod vycházející z neexistence důvodu ke stíhání nebo žádostí o zbavení imunity v rozsahu, v němž:

—

nejprve žalobce není vydavatelem zveřejňujícím papírového vydání Front national („FN“) a jejích svazů, ani vydavatelem internetových stránek svazů FN, a tudíž ani vydavatelem svazu FN z 66 (Východní Pyreneje), takže zpráva přijatá v tomto ohledu Parlamentem je dvojnásobně nepravdivá;

—

dále žalobce není autorem sporné brožury, ale její autoři jsou známí a přesto nebyli stíháni, když byl žalobce zbaven imunity;

—

kromě toho zahájení stíhání zvolených představitelů jen na základě toho, že ve svém programu požadují změnu stávajících právních předpisů, představuje podle žalobce mimořádně nebezpečnou protidemokratickou tendenci, jelikož by mimořádně vážně zasahovala do svobody názoru.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/30

Žaloba podaná dne 20. ledna 2017 – Weber-Stephen Products v. EUIPO (iGrill)

(Věc T-35/17)

(2017/C 070/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Weber Stephen Products LLC (Palatine, Illinois, Spojené státy) (zástupci: R. Niebel a A. Jauch, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis slovní ochranné známky „iGrill“ č. 1 258 162 s vyznačením Evropské unie

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. listopadu 2016, ve věci R 538/2016-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil;

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—

Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/31

Žaloba podaná dne 23. ledna 2017 – Forest Pharma v. EUIPO – Ipsen Pharma (COLINEB)

(Věc T-36/17)

(2017/C 070/40)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Forest Pharma BV (Amsterodam, Nizozemsko) (zástupkyně: T. Holman, Solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Ipsen Pharma SAS (Boulogne Billancourt, Francie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „COLINEB“ – Přihláška č. 13 191 671

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. října 2016, ve věci R 500/2016-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil;

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/31

Usnesení Tribunálu ze dne 12. ledna 2017 – Belis v. Komise

(Věc T-557/16) (1)

(2017/C 070/41)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda třetího senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

(1)  Úř. věst. C 294, 7.9.2015 (věc původně zapsaná u Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-97/15 a postoupená Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).

Opravy

6.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/32

Oprava oznámení věci C-561/16 v Úředním věstníku

( Úřední věstník Evropské unie C 22 ze dne 23. ledna 2017 )

(2017/C 070/42)

Oznámení v Úř. věst. ve věci C-561/16, Saras Energía, má znít:

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Saras Energía S.A.

Žalovaná: Administración del Estado

Další účastnice řízení: Endesa S.A., Endesa Energía S.A., Endesa Energía XXI S.L.U., Viesgo Infraestructuras Energéticas S.L., Hidroeléctrica del Cantábrico S.A.U., Nexus Energía S.A., Nexus Renovables S.L.U., Engie España S.L., Villar Mir Energía S.L., Energya VM Gestión de Energía y Estaciones de Servicio de Guipúzcoa S.A.

Předběžné otázky

1)

Je právní úprava členského státu, která zavádí vnitrostátní systém povinného zvyšování energetické účinnosti, jejíž dosahování spočívá primárně v ročním finančním příspěvku do vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost zřízeného podle ustanovení čl. 20 odst. 4 směrnice 2012/27/EU (1), slučitelná s čl. 7 odst. 1 a 9 této směrnice?

2)

Je vnitrostátní právní úprava, která zakotvuje možnost dosahovat povinných úspor energie prostřednictvím akreditace dosažených úspor jako alternativu k finančnímu příspěvku do vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost, slučitelná s čl. 7 odst. 1 a čl. 20 odst. 6 směrnice 2012/27/EU?

3)

Je-li odpověď na předchozí otázku kladná, je stanovení uvedené alternativní možnosti dosahování povinných úspor energie slučitelné s uvedeným čl. 7 odst. 1 a čl. 20 odst. 6 směrnice, pokud její skutečná existence závisí na tom, zda ji vláda podle vlastního uvážení zavede prováděcím předpisem?

A je v tomtéž smyslu taková právní úprava slučitelná, pokud vláda tuto alternativní možnost nezavede?

4)

Je vnitrostátní systém, podle kterého jsou stranami povinnými ke zvyšování energetické účinnosti pouze prodejci plynu a elektřiny a velkoobchodní prodejci ropných produktů a zkapalněných ropných plynů, a nikoli distributoři plynu a elektřiny a maloobchodní prodejci ropných produktů a zkapalněných ropných plynů, slučitelný s čl. 7 odst. 1 a 4 směrnice?

5)

Je v případě kladné odpovědi na předchozí otázku určení prodejců plynu a elektřiny a velkoobchodních prodejců ropných produktů a zkapalněných ropných plynů jako povinných subjektů, aniž jsou stanoveny důvody, které vedou k nezařazení distributorů plynu a elektřiny a maloobchodních prodejců ropných produktů a zkapalněných ropných plynů mezi povinné strany, slučitelné s uvedenými odstavci článku 7?

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).