12.1.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 9/3

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k prvnímu balíčku reformy společného evropského azylového systému (nařízení o systému Eurodac, nařízení o úřadu EASO a dublinského nařízení)

(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na webových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese www.edps.europa.eu)

(2017/C 9/04)

V posledních několika letech Evropa čelí naléhavé migrační a uprchlické krizi, která se v roce 2015 ještě prohloubila. Z tohoto důvodu Komise navrhla reformu dublinského nařízení a jeho přizpůsobení současné situaci. Tato reforma je spojena s návrhem na vytvoření Agentury Evropské unie pro azyl, která by pomohla členským státům plnit jejich povinnosti v oblasti azylu.

Od svého založení systém Eurodac sloužil pro účely poskytování důkazů ve formě otisků prstů s cílem určit členský stát zodpovědný za přezkum žádosti o azyl podané v EU.

Komise rovněž navrhla přepracování nařízení o systému Eurodac. Hlavní změnou v tomto nařízení je rozšíření působnosti systému Eurodac tak, aby registroval i státní příslušníky třetích zemí, kteří se nelegálně vyskytují v některém z členských států nebo kteří byli zadrženi v souvislosti s neoprávněným překročením hranice členského státu s třetí zemí.

Evropský inspektor ochrany údajů si je vědom potřeby účinnější kontroly nad migrací a azylem v Evropské unii. Doporučuje však, aby důležitá zlepšení lépe brala do úvahy zákonná práva a zájmy příslušných jednotlivců, kteří mohou být zpracováním osobních údajů dotčeni, zejména ohrožených skupin lidí vyžadujících si zvláštní ochranu, jako například migrantů a uprchlíků.

Ve svém stanovisku EIOÚ mimo jiné doporučuje následující hlavní body:

—	zmínku v dublinském nařízení, že zavedení používání jedinečného identifikátoru v dublinské databázi nesmí být v žádném případě používáno k jiným účelům než k účelům popsaným v dublinském nařízení,

—	provedení úplného posouzení dopadu přepracovaného znění nařízení o systému Eurodac z roku 2016 na ochranu osobních údajů a soukromí s cílem posoudit dopad nově navrhovaného textu i rozšíření rozsahu databáze Eurodac,

—	provedení posouzení potřeby shromažďovat a používat snímky obličeje u kategorií osob zmiňovaných v přepracovaném znění nařízení o systému Eurodac z roku 2016 a přiměřenosti jejich sběru, a to s využitím konzistentní studie nebo přístupu založeného na důkazech,

—	provedení podrobného posouzení situace nezletilých a rovnováhy mezi riziky a újmami postupu odebírání otisků prstů u mladistvých a rovněž výhod, kterých mohou užívat, a to nad rámec důvodové zprávy.

Toto stanovisko dále definuje další nedostatky různých návrhů a identifikuje další doporučení, pokud jde o ochranu osobních údajů a soukromí, která by měla být v rámci legislativního procesu vzata v úvahu.

I. ÚVOD A ZÁKLADNÍ INFORMACE

V dubnu 2016 Komise přijala sdělení nazvané „Směrem k reformě společného evropského azylového systému a posilování legálních cest do Evropy“ (1), které definuje priority pro zlepšení společného evropského azylového systému. V této souvislosti Komise dne 4. května 2016 vydala tři návrhy jako součást prvního balíčku reformy společného evropského azylového systému:

—

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu zodpovědného za posouzení žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané v některém z členských států státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti (dále jen „návrh dublinského nařízení“) (2),

—	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře Evropské unie pro azyl a o zrušení nařízení (EU) č. 439/2010 (dále jen „návrh nařízení o Agentuře Evropské unie pro azyl“) (3) a

—

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 603/2013 o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování [nařízení (EU) č. 604/2013], jež určuje kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané v některém z členských států státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti, pro identifikaci státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a, na základě žádosti, pro porovnání s údaji systému Eurodac donucovacími orgány členských států a Europolem pro účely vymáhání práva (přepracované znění 2016) (dále jen „návrh přepracovaného znění nařízení Eurodac 2016“) (4).

Evropský inspektor ochrany údajů byl před zveřejněním návrhu přepracovaného znění nařízení o systému Eurodac i návrhu úřadu EASO neformálně konzultován a sdělil Komisi neformální připomínky k oběma textům.

Evropský inspektor ochrany údajů chápe, že EU musí řešit problémy spojené s migrací a uprchlickou krizí od roku 2015, jakož i potřebu mít efektivní a harmonizovanou politiku EU na řešení nedovoleného přistěhovalectví, ke kterému dochází nejen v rámci EU, ale také směrem do EU. Při plném respektování role normotvůrce při posuzování nezbytnosti a přiměřenosti navrhovaných opatření evropský inspektor ochrany údajů v rámci své poradní funkce poskytne v tomto stanovisku některá doporučení z hlediska ochrany osobních údajů a soukromí s cílem pomoci normotvůrci při splnění požadavků článků 7 a 8 Listiny základních práv, jež se týkají práv na soukromí a ochranu osobních údajů, jakož i článku 16 Smlouvy o fungování EU.

Evropský inspektor ochrany údajů se bude nejprve zabývat hlavními doporučeními týkajícími se těchto tří návrhů. Tato hlavní doporučení představují hlavní problémy, které evropský inspektor ochrany údajů zaznamenal a které by měly být v každém případě řešeny v rámci legislativního procesu. Další doporučení jsou body, které evropský inspektor ochrany údajů identifikoval jako body vyžadující objasnění, doplňkové informace nebo menší úpravy. Toto rozlišení by mělo normotvůrci pomoci, aby přednostně řešil hlavní problémy zmiňované v tomto stanovisku.

IV. ZÁVĚR

68.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá úsilí v oblasti ochrany osobních údajů v různých textech. Vidí, že kultura ochrany osobních údajů se stává součástí legislativního procesu a lze ji pozorovat i v přípravě návrhů.

69.

Při plném respektování role normotvůrce při posuzování nezbytnosti a přiměřenosti navrhovaných opatření evropský inspektor ochrany údajů v rámci své poradní funkce poskytuje v tomto stanovisku některá doporučení pro tři zkoumané návrhy z hlediska ochrany osobních údajů a soukromí.

70.

Pokud jde o návrh dublinského nařízení, evropský inspektor ochrany údajů vyjadřuje znepokojení nad tím, že by jedinečný identifikátor mohl být použit pro jiné účely, například pro identifikaci jednotlivců v jiných databázích, a mohl by zjednodušit a usnadnit porovnávání databází. Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje stanovit, že jakékoliv jiné použití identifikátoru by mělo být zakázáno.

71.

Pokud jde o návrh přepracovaného znění nařízení o systému Eurodac, evropský inspektor ochrany údajů se domnívá, že rozšíření působnosti systému Eurodac vzbuzuje obavy ohledně dodržování zásady účelového omezení, jak je zakotvena v článku 7 Listiny základních práv EU. Evropský inspektor ochrany údajů také doporučuje dále upřesnit typy opatření jiné než vyhoštění a repatriace, které by mohly členské státy na základě údajů systému Eurodac použít. Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby Komise zpřístupnila úplné posouzení dopadu přepracovaného znění nařízení o systému Eurodac z roku 2016 na ochranu osobních údajů a soukromí s cílem zhodnotit dopad navrženého textu na soukromí.

72.

Evropský inspektor ochrany údajů je také znepokojen zahrnutím snímků obličeje: nařízení neodkazuje na jakékoliv posouzení potřeby shromažďovat a používat snímky obličeje u kategorií osob zmiňovaných v návrhu přepracovaného znění nařízení o systému Eurodac. Navíc se evropský inspektor ochrany údajů domnívá, že by se v návrhu měly objasnit případy, ve kterých se porovnávání otisků prstů anebo snímků obličeje uskuteční, protože v návrhu přepracovaného znění se jeví, že takové srovnávání by mělo probíhat systematicky.

73.

Evropský inspektor ochrany údajů také doporučuje, aby bylo zpřístupněno podrobné posouzení, pokud jde o situaci nezletilých, rovnováhy mezi riziky a újmami takového postupu u mladistvých a rovněž výhod, kterých mohou užívat, a to nad rámec důvodové zprávy. V této souvislosti by nařízení mělo dále definovat (např. v bodu odůvodnění) význam odebírání otisků prstů od nezletilých přátelským způsobem.

74.

Pokud jde o dobu uchovávání údajů, která bude v zásadě pět let, evropský inspektor ochrany údajů doporučuje uvést další podrobnosti a vysvětlení, proč a jak byla doba pěti let určena jako nezbytná pro uchovávání údajů v této souvislosti, aby bylo dosaženo nových účelů databáze Eurodac. Navíc evropský inspektor ochrany údajů doporučuje zkrácení doby uchovávání údajů na skutečnou délku zákazu vstupu pro konkrétního jedince. Evropský inspektor ochrany údajů také doporučuje, aby bylo v návrhu uvedeno, že výchozím bodem pro dobu uchování údajů bude datum prvního zpracování otisků prstů v členském státu.

75.

Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje zablokovat všechny údaje pro účely prosazování práva po třech letech a v tomto ohledu přestat dělat rozdíly mezi různými kategoriemi jednotlivců ze zemí mimo EU.

76.

Kromě hlavních nedostatků návrhu, jak jsou uvedeny výše, doporučení evropského inspektora ochrany údajů v tomto stanovisku se týkají následujících aspektů:

—

pokud jde o návrh přepracovaného znění nařízení o systému Eurodac,

—	Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje upřesnit v textu návrhu, že konečná odpovědnost za zpracování osobních údajů bude na členských státech, které budou považovány za správce ve smyslu směrnice 95/46/ES.

—	Článek 37 by měl být přepracován, aby bylo objasněno, v jakém případě je mezinárodní předání povoleno nebo zakázáno, a to konkrétně pokud jde o předání do země původu žadatele.

—	Čl. 38 odst. 1 by měl stanovit, že členskými státy mohou být předány pouze údaje nezbytně nutné pro účely návratu.

—	Při pořizování otisků prstů nesmí být vyvíjen nátlak. To by mělo být stanoveno v nařízení o systému Eurodac.

—	V této souvislosti evropský inspektor ochrany údajů doporučuje objasnit, že zadržení by nemělo být považováno za postih za nedodržení povinnosti poskytnout otisky prstů.

—

Používání skutečných dat agenturou eu-LISA pro účely testování vyvolává vážné obavy a nemělo by být v nařízení o systému Eurodac povoleno. Normotvůrce by měl vzhledem k ohrožení soukromí dotčených osob posoudit alternativu využití jiných než skutečných dat. V každém případě by se v textu nemělo zmiňovat, že biometrické údaje mohou být anonymizovány, neboť se vždy vztahují na jednotlivce, a proto jsou považovány za osobní údaje.

—	Pokud jde o zpracování údajů agenturou eu-LISA, evropský inspektor ochrany údajů doporučuje upřesnit, že musí být zavedena příslušná bezpečnostní opatření týkající se přístupu k údajům ze strany externích dodavatelů.

—	Evropský inspektor ochrany údajů vítá snahu zajistit, aby přístup ze strany donucovacích orgánů posuzoval nezávislý orgán. Aby byla zachována nezávislost orgánu provádějícího ověření, pověřené orgány a ověřující orgány by však neměly být součástí stejné organizace.

—

pokud jde o návrh nařízení o Agentuře Evropské unie pro azyl,

—	Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje upřesnit, že odborníci agentury by měli mít povolen přístup k databázím pouze v souladu s právními akty platnými pro tyto databáze a s pravidly pro ochranu osobních údajů.

—	Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje blíže upřesnit, co se rozumí pod pojmem administrativní důvody v čl. 30 odst. 3, protože pod tento pojem by mohl spadat jakýkoliv účel sledovaný administrativou.

—	Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje objasnit odpovědnost za zajištění bezpečnosti zařízení používaných agenturou, která by měla být určena pro všechny fáze životního cyklu zařízení, a to od jeho pořízení, po celou dobu jeho skladování a používání, až po jeho likvidaci.

Brusel 21. září 2016

Giovanni BUTTARELLI

evropský inspektor ochrany údajů

(1) COM(2016) 197 final.

(2) COM(2016) 270 final.

(3) COM(2016) 271 final.

(4) COM(2016) 272 final.

12.1.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 9/7

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ 2017

JEDNODUCHÉ PROGRAMY

Granty na informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů prováděná na vnitřním trhu a ve třetích zemích v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014

(2017/C 9/06)

1. Souvislosti a účel této výzvy

1.1. Informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů

Dne 22. října 2014 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) č. 1144/2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (1). Toto nařízení doplňuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829 (2) a pravidla pro jeho uplatňování jsou stanovena v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/1831 (3).

Obecným cílem informačních a propagačních opatření je posílit konkurenceschopnost zemědělského odvětví Unie.

Konkrétním cílem informačních a propagačních opatření je:

(a)	zvýšit povědomí o kvalitě zemědělských produktů Unie a o vysokých standardech, které se na metody produkce v Unii uplatňují;

(b)	zvýšit konkurenceschopnost a spotřebu zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků Unie a jejich přitažlivost uvnitř Unie i mimo ni;

(c)	zvýšit povědomí o režimech jakosti Unie a jejich uznání;

(d)	zvýšit tržní podíl zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků Unie a zaměřit se při tom na trhy ve třetích zemích, jež mají největší potenciál růstu;

(e)	obnovit standardní tržní podmínky v případě závažného narušení trhu, ztráty důvěry spotřebitelů či jiných specifických problémů.

1.2. Roční pracovní program Komise na rok 2017

Podrobné údaje týkající se poskytování spolufinancování a priorit akcí pro návrhy jednoduchých a složených programů na vnitřním trhu a ve třetích zemích obsahuje roční pracovní program Komise na rok 2017, který byl přijat prováděcím rozhodnutím (4) dne 9. listopadu 2016. Pracovní program je k dispozici na adrese

http://ec.europa.eu/agriculture/promotion/annual-work-programmes/2017/index_en.htm.

1.3. Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny

Evropská komise pověřila řízením určitých částí informačních a propagačních opatření na podporu zemědělských produktů prováděných na vnitřním trhu a ve třetích zemích, včetně hodnocení jednoduchých programů, Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dále jen „Chafea“).

1.4. Stávající výzva k předkládání návrhů

Tato výzva k předkládání návrhů souvisí s prováděním jednoduchých programů v rámci oddílů 1.2.1.1 a 1.2.1.2 přílohy I ročního pracovního programu na rok 2017, které se týkají akcí podle tematických priorit č. 1 a 2, a to jednoduchých programů na vnitřním trhu a ve třetích zemích.

2. Cíl(e) – témata – priority

Oddíly 1.2.1.1 a 1.2.1.2 přílohy I ročního pracovního programu na rok 2017 stanoví tematické priority pro akce, které mají být financovány prostřednictvím této výzvy (viz rovněž oddíl 6.2 týkající se způsobilých činností). Možnost financování bude zvážena pouze u návrhů, které přímo odpovídají tématu a popisu uvedenému v tomto oddíle ročního pracovního programu. Ve výzvě je proto za účelem předkládání návrhů vyhlášeno osm témat. Žádosti podané na základě této výzvy musí spadat do oblasti působnosti jednoho z těchto prioritních témat. Navrhující organizace může podat několik žádostí týkajících se různých projektů v rámci téhož prioritního tématu. Podat lze i několik žádostí pro různé projekty v rámci různých prioritních témat.

3. Časový harmonogram

Žádosti lze podávat do 20. dubna 2017 do 17:00 h SEČ (středoevropského času).

	Fáze	Datum a čas nebo orientační lhůta
a)	Zveřejnění výzvy	12.1.2017
b)	Lhůta pro podávání žádostí	20.4.2017
c)	Období hodnocení (orientační)	21.4.–31.8.2017
d)	Rozhodnutí Komise (orientační)	říjen 2017
e)	Informování žadatelů (orientační)	říjen 2017
f)	Podpis smlouvy s členským státem (orientační)	leden 2018
g)	Datum zahájení akce (orientační)	> 1.1.2018

4. Dostupný rozpočet

Celkový rozpočet, který je vyčleněn na spolufinancování akcí na základě této výzvy, činí 85 500 000 EUR. Orientační částky, které jsou k dispozici pro jednotlivá témata, jsou uvedeny v tabulce „Způsobilé činnosti“ v oddíle 6.

Tato částka je podmíněna dostupností prostředků po přijetí rozpočtu EU na rok 2018 rozpočtovým orgánem EU nebo podle prozatímních dvanáctin. Tato částka je podmíněna rovněž dostupností prostředků v následujících třech letech vzhledem k tomu, že prostředky nejsou rozlišené.

Komise si vyhrazuje právo nerozdělit všechny dostupné finanční prostředky.

5. Požadavky na přípustnost

Žádosti musí být zaslány nejpozději ve lhůtě pro podávání uvedené v oddíle 3.

Žádosti musí koordinátor podat on-line prostřednictvím portálu pro účastníky (systém elektronického podávání návrhů, k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/agrip/index.html).

Nesplnění výše uvedených požadavků povede k zamítnutí žádosti.

Návrhy mohou být předloženy v jednom z úředních jazyků Evropské unie. Při vypracovávání návrhů by však žadatelé měli vzít v úvahu skutečnost, že smlouvy budou řídit členské státy. Žadatelé se proto vybízejí, aby svůj návrh předložili v jazyce nebo jazycích členského státu původu navrhující organizace nebo organizací, pokud dotčený členský stát neuvedl, že souhlasí s tím, aby byla smlouva podepsána v angličtině (5). K usnadnění přezkumu návrhů nezávislými odborníky, kteří poskytují technické údaje pro hodnocení, by měl být k návrhu pokud možno připojen překlad technické části (části B) do angličtiny, je-li návrh vyhotoven v jiném úředním jazyce EU.

6. Kritéria způsobilosti

6.1. Způsobilí žadatelé

Návrhy na jednoduché programy mohou předložit pouze právnické osoby nebo jiné subjekty bez právní subjektivity podle platného vnitrostátního práva, za předpokladu, že jejich zástupci mají způsobilost činit právní úkony jménem subjektu a ručí za ochranu finančních zájmů Unie stejným způsobem jako právnické osoby, jak je uvedeno v čl. 131 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Konkrétněji jsou způsobilé žádosti od těchto organizací a subjektů v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1144/2014:

(i)

oborové nebo mezioborové organizace usazené v členském státě a reprezentativně zastupující příslušné či příslušná odvětví v tomto členském státě, a především mezioborové organizace uvedené v článku 157 nařízení (EU) č. 1308/2013, a skupiny, jak jsou vymezeny v čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, za podmínky, že jsou reprezentativní pro název chráněný podle posledně uvedeného nařízení a je-li tento název předmětem uvedeného programu;

(ii)	organizace producentů či sdružení organizací producentů uvedené v článcích 152 a 156 nařízení (EU) č. 1308/2013, které byly uznány členskými státy; nebo

(iii)

subjekty zemědělsko-potravinářského odvětví, jejichž cílem a činností je poskytování informací o zemědělských produktech a jejich propagace a jež byly příslušným členským státem pověřeny výkonem jasně definované veřejné služby v této oblasti. Tyto subjekty musí být zákonným způsobem usazeny v příslušném členském státě alespoň dva roky před datem výzvy k předkládání návrhů uvedené v čl. 8 odst. 2.

Výše uvedené navrhující organizace mohou předložit návrh za předpokladu, že reprezentativně zastupují příslušné odvětví nebo produkt v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 1 odst. 1 nebo 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829 ze dne 23. dubna 2015, a to:

(i)

oborová nebo mezioborová organizace usazená v členském státě, jak je uvedena v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1144/2014, se považuje za reprezentativní pro odvětví, kterého se program týká:

—	pokud na ni v dotyčném členském státě připadá alespoň 50 % z počtu producentů nebo 50 % z objemu či hodnoty tržní produkce produktů nebo dotčeného odvětví, nebo

—	pokud se jedná o mezioborovou organizaci uznanou členským státem podle článku 158 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 nebo podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013;

(ii)

seskupení ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, na které odkazuje čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1144/2014, se považuje za reprezentativní pro název chráněný podle nařízení (EU) č. 1151/2012, na který se vztahuje program, pokud na ně připadá alespoň 50 % z objemu nebo hodnoty tržní produkce produktů, jejichž název je chráněn;

(iii)

organizace producentů nebo sdružení organizací producentů podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1144/2014 se považují za reprezentativní pro produkty nebo odvětví, kterých se program týká, pokud jsou uznány členským státem v souladu s články 154 nebo 156 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo s článkem 14 nařízení (EU) č. 1379/2013;

(iv)	subjekt zemědělsko-potravinářského odvětví uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1144/2014 se považuje za reprezentativní pro příslušná odvětví, kterých se program týká, pokud má mezi svými členy zástupce uvedených produktů nebo odvětví.

Odchylně od bodů i) a ii) výše mohou být akceptovány nižší prahové hodnoty, pokud navrhující organizace v předloženém návrhu prokáže, že existují zvláštní okolnosti, mimo jiné důkazy týkající se struktury trhu, které by odůvodnily, aby se s navrhující organizací zacházelo jako s reprezentativní pro příslušné produkty nebo odvětví.

Návrh může předložit jedna či více navrhujících organizací z téhož členského státu EU.

Způsobilé jsou pouze žádosti subjektů usazených v členských státech EU.

Nezpůsobilé subjekty: žadatelé, kteří již obdrželi financování z prostředků Unie na stejná informační a propagační opatření, která jsou součástí jejich návrhu (návrhů), nejsou pro financování opatření podle nařízení (EU) č. 1144/2014 z prostředků Unie způsobilí.

K vyhodnocení způsobilosti žadatele je třeba předložit tyto dokumenty:

—	soukromý subjekt: výpis z úředního věstníku, kopie stanov nebo výpis z obchodního rejstříku,

—	veřejný subjekt: kopie usnesení nebo rozhodnutí o zřízení veřejnoprávní společnosti nebo jiný úřední doklad potvrzující zřízení veřejnoprávního subjektu,

—	subjekty bez právní subjektivity: doklady prokazující, že jejich zástupce či zástupci jsou způsobilí činit jejich jménem právní úkony,

—	dokumentace prokazující, že žadatel splňuje kritéria reprezentativnosti stanovená v článku 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829.

6.2. Způsobilé činnosti

Návrhy musí splňovat kritéria způsobilosti uvedená v příloze II ročního pracovního programu, konkrétně:

(a)	návrhy se mohou týkat pouze produktů a režimů uvedených v článku 5 nařízení (EU) č. 1144/2014;

(b)

návrhy musí zajišťovat, aby byla opatření prováděna provádějícími subjekty uvedenými v článku 13 nařízení (EU) č. 1144/2014. Navrhující organizace musí vybrat subjekty pověřené prováděním programů, přičemž musí zajistit nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou a zabránit střetu zájmů (viz článek 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829 a oddíl 11.1 písm. e) výzvy). Navrhující organizace se zavazuje, že subjekt pověřený prováděním programu bude vybrán nejpozději do podpisu smlouvy (viz článek 10 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1831);

(c)	pokud navrhující organizace navrhne, že určité části návrhu provede sama, musí zaručit, že náklady na opatření, která se chystá sama provést, nepřekročí sazby běžně používané na trhu;

(d)	návrhy jsou v souladu s právními předpisy Unie týkajícími se dotyčných produktů a se všemi ustanoveními čl. 3 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829;

(e)	pokud se sdělení tlumočené programem týká informací o dopadu na zdraví, musí být návrhy v souladu s pravidly uvedenými v čl. 3 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829;

(f)	jestliže se v návrhu navrhuje uvedení původu nebo obchodních značek, musí být návrh v souladu s pravidly stanovenými v kapitole II prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1831.

Pro účely posuzování způsobilosti plánovaných činností musí být předloženy tyto informace:

—	návrhy týkající se vnitrostátních režimů jakosti musí obsahovat dokumentaci nebo odkaz na veřejně dostupné zdroje, které dokazují, že režim jakosti je uznávaný daným členským státem,

—

návrhy zaměřené na vnitřní trh a zprostředkovávající sdělení týkající se správných stravovacích návyků nebo zodpovědné konzumace alkoholu musí popisovat, jak navrhovaný program a jeho sdělení splňují příslušné vnitrostátní předpisy v oblasti veřejného zdraví v členském státě, ve kterém bude program prováděn. V odůvodnění by měly být uvedeny odkazy na dokumenty na podporu nároku.

Návrh musí být navíc v souladu s jednou z tematických priorit uvedených pro jednoduché programy v ročním pracovním programu na rok 2017. Níže jsou uvedeny výňatky z ročního pracovního programu na rok 2017 podrobně uvádějící osm témat, pro něž lze podávat žádosti. Text popisuje téma, příslušnou plánovanou částku, cíle a očekávané výsledky.

Akce v rámci tematické priority č. 1: jednoduché programy na vnitřním trhu

Témata

Celková plánovaná částka

Priority pro daný rok, sledované cíle a očekávané výsledky

Téma 1 – informační a propagační programy zaměřené na zvýšení povědomí o režimech jakosti Unie a jejich uznání, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 4 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 1144/2014

12 375 000 EUR

Cílem je zvýšit povědomí o režimech jakosti Unie a jejich uznání:

a)	režimy jakosti: chráněné označení původu (CHOP), chráněné zeměpisné označení (CHZO), zaručená tradiční specialita (ZTS) a nepovinné údaje o jakosti;

b)	ekologický způsob produkce;

c)	grafický symbol zvláštních jakostních zemědělských produktů z nejvzdálenějších regionů Unie.

Informační a propagační programy zaměřující se na režimy jakosti Unie by měly na vnitřním trhu představovat klíčovou prioritu, jelikož tyto režimy poskytují spotřebitelům záruky ohledně jakosti a vlastností produktu nebo použitého výrobního postupu, zajišťují dotčeným produktům přidanou hodnotu a zvyšují jejich možnosti uplatnění na trhu.

Jedním z očekávaných výsledků je zvýšení úrovně rozpoznání grafického symbolu spojeného s režimy jakosti Unie ze strany evropských spotřebitelů, jelikož podle zvláštního Eurobarometru (č. 440) pouze 20 % evropských spotřebitelů rozpoznává grafické symboly produktů, které používají chráněné označení původu (CHOP), 17 % rozpoznává ty, které používají chráněné zeměpisné označení (CHZO), a 15 % ty, které používají označení zaručená tradiční specialita, přičemž se jedná o hlavní režimy jakosti Unie. Dále pouze 23 % evropských spotřebitelů rozpoznává grafický symbol ekologického zemědělství.

Očekávaným konečným dopadem je zvýšení konkurenceschopnosti a spotřeby zemědělsko-potravinářských produktů Unie zapsaných v rámci určitého režimu jakosti Unie, jejich zviditelnění a zvýšení jejich tržního podílu.

Téma 2 – informační a propagační programy zaměřené na zdůraznění specifičností způsobů zemědělské produkce v Unii a vlastností evropských zemědělských a potravinářských produktů a režimů jakosti definovaných v čl. 5 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) č. 1144/2014

10 125 000 EUR

Cílem je zdůraznění specifičností způsobů zemědělské produkce v Unii, zejména pokud jde o bezpečnost potravin, vysledovatelnost, jedinečnost, označení, výživovou a zdravotní hodnotu (včetně správných stravovacích návyků a zodpovědné konzumace alkoholických nápojů), dobré životní podmínky zvířat, šetrnost k životnímu prostředí a udržitelnost, a vlastností zemědělských a potravinářských produktů, zejména pokud jde o kvalitu, chuť, rozmanitost nebo tradice.

Očekávaným dopadem je zvýšení povědomí evropských spotřebitelů o kvalitě zemědělských produktů Unie a zvýšení konkurenceschopnosti a spotřeby dotčených zemědělsko-potravinářských produktů Unie, jejich zviditelnění a zvýšení jejich tržního podílu.

Akce v rámci tematické priority č. 2: jednoduché programy ve třetích zemích (6)

Témata	Celková plánovaná částka	Priority pro daný rok, sledované cíle a očekávané výsledky
Téma 3 (*1) – informační a propagační programy zaměřené na jednu či více těchto zemí: Čína (včetně Hongkongu a Macaa), Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan, region jihovýchodní Asie nebo Indie	14 750 000 EUR	Informační a propagační programy by se měly zaměřovat na jednu či více zemí určených v rámci příslušného tématu. Cíle těchto programů by měly být v souladu s obecnými a konkrétními cíli stanovenými v článku 2 nařízení (EU) č. 1144/2014. Očekávaným konečným dopadem je zvýšení konkurenceschopnosti a spotřeby zemědělsko-potravinářských produktů Unie, jejich zviditelnění a zvýšení jejich tržních podílů v těchto cílových zemích.
Téma 4 (*1) – informační a propagační programy zaměřené na jednu či více těchto zemí: USA, Kanada nebo Mexiko	11 600 000 EUR
Téma 5 (1) – informační a propagační programy zaměřené na jednu či více zemí v Africe nebo na Blízkém východě (2), Írán nebo Turecko	8 450 000 EUR
Téma 6 (*1) – informační a propagační programy zaměřené na jiné zeměpisné oblasti, než které jsou uvedené u témat 3, 4 a 5	11 600 000 EUR
Téma 7 – informační a propagační programy týkající se mléčných výrobků, výrobků z vepřového masa nebo kombinace těchto dvou kategorií zaměřené na kteroukoli třetí zemi. Způsobilé výrobky v rámci tohoto tématu jsou výrobky uvedené v části XVII přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (*3), pokud jde o výrobky z vepřového masa, a části XVI přílohy I uvedeného nařízení, pokud jde o mléko a mléčné výrobky.	12 600 000 EUR
Téma 8 – informační a propagační programy týkající se výrobků z hovězího masa zaměřené na kteroukoli třetí zemi. Způsobilé výrobky v rámci tohoto tématu jsou výrobky uvedené v části XV přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.	4 000 000 EUR

Jestliže se chce navrhující organizace v rámci jednoho programu zaměřit na několik regionů ve třetích zemích označených jako prioritní, měla by předložit několik žádostí (jednu žádost pro každé téma). Alternativně může podat žádost v rámci tématu „Informační a propagační programy zaměřené na ostatní zeměpisné oblasti“. Toto téma se týká zeměpisných oblastí, které nejsou uvedeny v rámci témat č. 3 až 5, může se však týkat i kombinace několika regionů označených jako prioritní, jež jsou uvedeny v rámci témat č. 3 až 5.

Druhy způsobilých činností

Propagační a informační akce mohou sestávat zejména z níže uvedených činností, které jsou v rámci této výzvy způsobilé:

1.	Řízení projektu

Vztahy s veřejností

—	činnosti zaměřené na vztahy s veřejností

—	akce pro novináře

Internetové stránky, sociální média

—	vytvoření, aktualizace, údržba internetových stránek

—	sociální média (zřízení účtů, pravidelné zveřejňování příspěvků)

—	ostatní (mobilní aplikace, platformy elektronického učení, webináře atd.)

Reklama

—

tisk

—

televize

—

rozhlas

—

internet

—

venkovní

—

kino

Komunikační nástroje

—	publikace, mediální balíčky, propagační předměty

—	propagační videa

Akce

—	stánky na obchodních veletrzích

—	semináře, workshopy, setkání podniků, školení pro obchodníky/kuchaře, činnosti ve školách

—	tematické týdny v restauracích

—	sponzorství akcí

—	studijní pobyty v Evropě

Propagace v místě prodeje

—	ochutnávky

—	ostatní: propagace v publikacích maloobchodníka, reklama týkající se místa prodeje

Období provádění

Spolufinancovaná akce (informační/propagační programy) je prováděna nejméně v období jednoho roku, nejvýše však tří let.

V návrzích je třeba dobu trvání akce upřesnit.

7. Kritéria pro vyloučení

7.1. Vyloučení z účasti:

Žadatelé budou z účasti na této výzvě k předkládání návrhů vyloučeni, jestliže se nacházejí v některé z těchto situací (7):

(a)

hospodářský subjekt je v úpadku, předmětem insolvenčního řízení či se nachází v likvidaci, pokud jeho majetek spravuje likvidátor nebo soud, pokud má se svými věřiteli dohodu o vyrovnání, pokud je jeho obchodní činnost pozastavena nebo pokud je ve srovnatelné situaci vyplývající z podobných řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů;

(b)	v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že hospodářský subjekt porušuje své povinnosti týkající se placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení podle práva země, ve které je usazen, nebo země, v níž sídlí veřejný zadavatel, nebo země plnění veřejné zakázky;

(c)

v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že hospodářský subjekt se dopustil vážného profesního pochybení tím, že porušuje příslušné právní a správní předpisy nebo etické normy platné v oboru, v němž hospodářský subjekt působí, či případného pochybení, jež má dopad na jeho profesní důvěryhodnost, pokud takové pochybení vykazuje známky úmyslu nebo hrubé nedbalosti, mimo jiné zejména těchto pochybení:

(i)	z podvodných pohnutek nebo z nedbalosti zkreslování informací, které jsou požadovány pro ověření neexistence důvodů pro vyloučení a splnění kritérií pro výběr nebo jsou požadovány v rámci plnění veřejné zakázky;

(ii)	uzavírání dohod s jinými hospodářskými subjekty s cílem narušit hospodářskou soutěž;

(iii)

porušování práv duševního vlastnictví;

(iv)	pokus o ovlivňování rozhodovacího procesu veřejného zadavatele v průběhu zadávacího řízení;

(v)	pokus o získání důvěrných informací, díky nimž může hospodářský subjekt získat neoprávněnou výhodu v rámci zadávacího řízení;

(d)

v pravomocném rozsudku bylo stanoveno, že hospodářský subjekt je vinen kterýmkoli z níže uvedených skutků:

(i)	podvod ve smyslu článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované právním aktem Rady ze dne 26. července 1995 (8);

(ii)

korupce ve smyslu článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované právním aktem Rady ze dne 26. května 1997 (9) a čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV (10), jakož i korupce, jak je vymezena ve vnitrostátním právu země, v níž sídlí veřejný zadavatel, nebo země, v níž je usazen hospodářský subjekt, nebo země plnění zakázky;

(iii)

účast na zločinném spolčení ve smyslu článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV (11);

(iv)	praní peněz nebo financování terorismu ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (12);

(v)

teroristické trestné činy ve smyslu článku 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV (13), nebo trestné činy spojené s teroristickými činnostmi ve smyslu článku 3 uvedeného rámcového rozhodnutí, nebo návod či pomoc při jejich spáchání nebo pokus o spáchání takových trestných činů ve smyslu článku 4 uvedeného rozhodnutí;

(vi)	dětská práce nebo jiné formy obchodování s lidmi ve smyslu článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (14);

(e)

hospodářský subjekt se v rámci plnění veřejné zakázky financované z rozpočtu dopustil závažných pochybení, jež vedla k předčasnému ukončení této veřejné zakázky, vymáhání náhrady škod nebo jiným smluvním sankcím, nebo která byla zjištěna při kontrolách, auditech či šetřeních provedených pověřenou schvalující osobou, Evropským úřadem pro boj proti podvodům nebo Účetním dvorem;

(f)	v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že se hospodářský subjekt dopustil nesrovnalostí ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95.

7.2. Vyloučení z udělení grantu:

Žadatelé budou z poskytnutí spolufinancování vyloučeni, pokud se v průběhu řízení o udělení grantu nacházejí v jedné ze situací popsaných v článku 107 finančního nařízení:

a)	nacházejí se v situaci zakládající vyloučení určené v souladu s článkem 106 finančního nařízení;

b)	poskytli vědomě nesprávné informace vyžadované jakožto podmínka pro účast v řízení nebo takové informace v řízení o udělení grantu neposkytli vůbec.

K prokázání splnění kritérií pro vyloučení musí žadatel při podávání on-line žádosti zaškrtnout příslušné políčko. Všichni příjemci, kteří byli vybráni pro spolufinancování, musí podepsat čestné prohlášení, že se nenacházejí v jedné ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1 a článcích 107 až 109 finančního nařízení. Žadatelé by měli dbát pokynů uvedených na portálu pro účastníky.

8. Kritéria pro výběr

8.1. Finanční způsobilost

Žadatelé musí disponovat stabilními finančními zdroji dostatečnými k tomu, aby byli schopni pokračovat v činnosti po celou dobu provádění akce, a podílet se na financování grantu.

Finanční způsobilost všech žadatelů bude posouzena podle požadavků finančního nařízení č. 966/2012. Toto posouzení se neprovádí v případě:

—	je-li příspěvek EU požadovaný žadatelem ≤ 60 000 EUR,

—	je-li žadatel veřejným subjektem.

Podklady, které je nutno připojit k on-line žádosti, aby bylo možno posoudit finanční způsobilost, zahrnují:

—	roční účetní závěrku (včetně rozvahy a výkazu zisků a ztrát) za poslední účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví (v případě nově založených subjektů je třeba místo účetní závěrky předložit obchodní plán),

—	předvyplněný formulář finanční životaschopnosti, který shrnuje potřebné údaje z roční účetní závěrky a který má přispět k posouzení finanční způsobilosti žadatele.

V případě koordinátora nebo jiného příjemce požadujícího příspěvek EU ≥ 750 000 EUR (prahová hodnota vztahující se na jednoho příjemce):

—	auditní zprávu schváleného externího auditora, která osvědčuje správnost účetní závěrky za poslední účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví. Toto ustanovení se nevztahuje na veřejné subjekty.

8.2. Provozní způsobilost

Žadatelé musí mít odbornou způsobilost a kvalifikace potřebné pro provedení akce.

Jako důkaz je nutno v části B návrhu uvést tyto informace:

—	obecné profily (kvalifikace a zkušenosti) zaměstnanců žadatele, kteří nesou hlavní odpovědnost za řízení a provedení navrhované akce,

—	zpráva o činnosti navrhující organizace nebo popis činností prováděných v souvislosti s činnostmi, které jsou způsobilé pro spolufinancování, jak je popsáno v oddíle 6.

Pokud navrhující organizace navrhují provést určité části návrhu samy, je třeba předložit důkazy, že mají nejméně tříleté zkušenosti s prováděním informačních a propagačních opatření.

9. Kritéria pro zadání

Část B žádosti slouží k vyhodnocení návrhu na základě kritérií pro zadání.

Obecně se očekává, že projekty mají účinnou řídicí strukturu, jasnou strategii a přesný popis očekávaných výsledků.

Obsah každého návrhu bude posouzen podle těchto kritérií a dílčích kritérií:

Kritéria

Maximální počet bodů

Prahová hodnota

1.	Unijní rozměr

2.	Technická kvalita projektu

3.	Kvalita řízení

4.	Rozpočet a nákladová efektivnost

CELKEM

100

Návrhy nedosahující výše uvedené celkové a/nebo individuální prahové hodnoty budou zamítnuty.

Při posuzování každého z hlavních kritérií pro zadání budou vzata v úvahu tato dílčí kritéria:

Unijní rozměr:

a)	význam navrhovaných informačních a propagačních opatření pro obecné a konkrétní cíle uvedené v článku 2 nařízení (EU) č. 1144/2014, záměry uvedené v článku 3 téhož nařízení i priority, cíle a očekávané výsledky oznámené v rámci příslušné tematické priority;

b)	sdělení kampaně týkající se Unie;

c)	dopad projektu na úrovni Unie.

Technická kvalita projektu

a)	kvalita a význam analýzy trhu;

b)	vhodnost strategie, cílů a hlavních sdělení programu;

c)	vhodný výběr činností zohledňující cíle a strategii programu, vyvážená komunikace, synergie mezi činnostmi;

d)	stručný popis činností;

e)	kvalita navržených způsobů hodnocení a ukazatelů.

Kvalita řízení

a)	organizace projektu a řídicí struktura;

b)	mechanismy kontroly kvality a řízení rizik.

Rozpočet a nákladová efektivnost

a)	návratnost investic;

b)	rozčlenění rozpočtu odpovídá cílům a rozsahu činností;

c)	soudržnost mezi odhadovanou výší nákladů a výstupy;

d)	realistický odhad počtu člověkodnů s ohledem na činnosti prováděné navrhující organizací, včetně nákladů na koordinaci projektu.

Po vyhodnocení je stanoveno pořadí všech způsobilých návrhů podle celkového počtu udělených bodů. V závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků bude na nejvýše umístěný návrh nebo návrhy poskytnuto spolufinancování.

Pro každé prioritní téma uvedené v oddíle 6.2 této výzvy bude sestaven zvláštní seznam uspořádaný podle pořadí.

Pokud dva návrhy (či více návrhů) na posledním místě seznamu návrhů uspořádaném podle pořadí obdrží stejný počet bodů, je ponechán návrh nebo návrhy, které umožňují největší diverzifikaci, pokud jde o produkty nebo cílové trhy. To znamená, že ze dvou návrhů ex aequo vybere Komise nejprve program, jehož obsah (za prvé z hlediska produktů, za druhé z hlediska cílového trhu) není v seznamu návrhů uspořádaném podle pořadí dosud zastoupen. Není-li toto kritérium dostatečné k rozlišení návrhů, vybere Komise nejprve program, který získal nejvyšší počet bodů za jednotlivá kritéria pro zadání. Nejprve porovná počty bodů u kritéria „unijní rozměr“, poté u „technické kvality“ a nakonec u kritéria „rozpočet a nákladová efektivnost“.

10. Právní závazky

Po vyhodnocení sestaví agentura Chafea seznam návrhů doporučených k financování, které jsou seřazeny podle celkového počtu udělených bodů.

Podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) č. 1144/2014 přijme Evropská komise prováděcí akt, kterým rozhodne o vybraných jednoduchých programech, případných změnách, jež je třeba do vybraných programů zanést, a o příslušných rozpočtech (rozhodnutí o zadání).

Rozhodnutí Komise uvádí vybrané programy, které byly schváleny pro finanční příspěvek Unie podle článku 15 nařízení (EU) č. 1144/2014. Toto rozhodnutí bude určeno příslušným členským státům. Dotčené členské státy odpovídají za řádné provádění vybraných jednoduchých programů a souvisejících plateb.

Jakmile Komise přijme tento prováděcí akt, zašle kopie vybraných programů dotyčným členským státům. Členské státy neprodleně informují dotyčné navrhující organizace o tom, zda jejich žádost byla přijata, či nikoli.

Členské státy uzavřou smlouvy o provádění programů s vybranými navrhujícími organizacemi v souladu s požadavky stanovenými v článku 10 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1831. Ve smlouvě jsou podrobně uvedeny zejména podmínky a výše financování a rovněž povinnosti stran.

11. Finanční ustanovení

11.1. Obecné zásady

Zákaz kumulace

Na jednu akci může být z rozpočtu EU udělen pouze jeden grant.

Za žádných okolností nesmějí být tytéž náklady financovány z rozpočtu Unie dvakrát.

Žadatelé uvedou zdroje a výši prostředků Unie, jež obdrželi nebo o něž požádali za účelem financování téže akce, téže části akce nebo svého provozu (granty na provozní náklady), a uvedou veškeré další finanční prostředky, jež na tuto akci obdrželi nebo o něž požádali.

b)	Zákaz retroaktivity Grant nelze poskytnout se zpětným účinkem na již ukončené akce.

Spolufinancování

Spolufinancováním se rozumí, že zdroje nezbytné k provedení akce nejsou v plném rozsahu pokryty z grantu EU.

Zbytek výdajů hradí výhradně navrhující organizace.

Finanční příspěvky, které příjemci poskytnou jeho členové, a zejména ty, které jsou určené na úhradu nákladů způsobilých v rámci akce, jsou povolené a budou považovány za příjmy.

Vyrovnaný rozpočet

Odhadovaný rozpočet akce musí být uveden v části A formuláře žádosti. Uvedené příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

Rozpočet musí být sestaven v eurech.

Žadatelé, kteří očekávají, že jim náklady nevzniknou v eurech, se vyzývají, aby použili směnné kurzy zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie:

http://ec.europa.eu/budget/contracts_grants/info_contracts/inforeuro/inforeuro_en.cfm

Zakázky na provedení / subdodávky

Je-li k provedení opatření nutno zadat veřejnou zakázku (zakázku na provedení), musí příjemce tuto zakázku zadat ekonomicky nejvýhodnější nabídce nebo případně nabídce s nejnižší cenou, přičemž současně zajistí, aby nedošlo ke střetu zájmů, a uchovává dokumentaci pro případ auditu.

Pokud je navrhující organizací veřejnoprávní subjekt ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 4 směrnice 2014/24/EU, musí vybrat subdodavatele v souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími uvedenou směrnici.

Subdodávky, tj. externí zadávání konkrétních úkolů nebo činností, které jsou součástí akce popsané v návrhu, musí splňovat podmínky kladené na zakázky na provedení (viz výše) a rovněž následující podmínky:

—	musí být odůvodněné s ohledem na povahu akce a potřeby při jejím provádění,

—	musí být jednoznačně uvedeny v technické a finanční části návrhu.

Zadávání subdodávek subjektům, které mají strukturální vazbu s příjemcem

Subdodávky lze zadat rovněž subjektům, které mají strukturální vazbu s příjemcem, avšak pouze v případě, je-li cena omezena na skutečné náklady vynaložené subjektem (tj. bez ziskového rozpětí).

Úkoly, které mají být provedeny těmito subjekty, musí být jednoznačně uvedeny v technické části návrhu.

11.2. Formy financování

Spolufinancování má podobu úhrady stanovené části způsobilých nákladů, které byly skutečně vynaloženy; zahrnuje rovněž paušální sazbu vztahující se na nepřímé náklady (ve výši 4 % způsobilých personálních nákladů), jež souvisejí s prováděním akce (15).

Maximální požadovaná částka

Grant EU je omezen na níže uvedenou maximální míru spolufinancování:

—	u jednoduchých programů na vnitřním trhu: 70 % způsobilých nákladů na program,

—	u jednoduchých programů ve třetích zemích: 80 % způsobilých nákladů na program,

—	u jednoduchých programů na vnitřním trhu v případě příjemců usazených v členských státech, které k 1. lednu 2014 nebo po tomto datu získaly finanční podporu v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU (16): 75 % způsobilých nákladů na program,

—	u jednoduchých programů ve třetích zemích v případě příjemců usazených v členských státech, které k 1. lednu 2014 nebo po tomto datu získaly finanční podporu v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU: 85 % způsobilých nákladů na program.

Poslední dva uvedené procentní podíly se použijí na programy, o nichž Komise rozhodla před datem, od kterého příslušný členský stát již uvedenou finanční podporu nepobírá.

Část celkových způsobilých výdajů uvedených v odhadovaném rozpočtu proto musí být financována z jiných zdrojů, než je grant EU (zásada spolufinancování).

Způsobilé náklady

Způsobilé náklady jsou příjemcem grantu skutečně vynaloženy a splňují veškerá kritéria uvedená v článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829.

Nezpůsobilé náklady

Nezpůsobilými náklady jsou náklady, které nesplňují podmínky stanovené v článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829, zejména:

—	výnosy z kapitálu,

—	dluhy a poplatky za dluhovou službu,

—	rezervy na ztráty či pohledávky,

—	úroky z dluhů,

—	pochybné pohledávky,

—	kurzové ztráty,

—	náklady na převody z účtu Komise účtované bankou příjemce,

—	náklady vykázané příjemcem a financované v rámci jiné akce, na niž je udělen grant Evropské unie. Nepřímé náklady nejsou způsobilé zejména v případě grantu na akci uděleného příjemci, který již získal grant na provozní náklady, jenž je v daném období financován z rozpočtu Unie,

—	příspěvky ve formě věcného plnění,

—	nepřiměřené nebo neuvážené výdaje,

—	odečitatelná DPH,

—	náklady vynaložené v období, kdy bylo provádění akce pozastaveno.

Výpočet konečné výše grantu

Konečná výše grantu se vypočítá po dokončení programu při schvalování žádosti o platbu.

„Konečná výše grantu“ závisí na rozsahu, v němž byl program skutečně a v souladu s podmínkami dohody proveden.

Tuto částku vypočítá členský stát při vyplacení zůstatku v souladu s článkem 15 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1831.

11.3. Platební podmínky

Navrhující organizace může dotčenému členskému státu předložit žádost o zálohu v souladu s článkem 13 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1831.

Žádosti o průběžnou platbu finančního příspěvku Unie předkládá navrhující organizace členskému státu v souladu s článkem 14 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1831.

Žádosti o vyplacení zůstatku podává navrhující organizace členskému státu v souladu s článkem 15 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1831.

11.4. Předem složená jistota

V souladu s článkem 13 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1831 je záloha vyplacena pod podmínkou, že navrhující organizace složila ve prospěch příslušného členského státu jistotu, která se rovná výši zálohy, v souladu s kapitolou IV nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (17).

12. Propagace

Příjemci musí ve všech činnostech, na něž se grant využívá, jasně zmínit příspěvek Evropské unie.

Příjemci mají v tomto ohledu povinnost uvést zřetelně ve všech svých publikacích, na plakátech, v programech a jiných materiálech vzniklých v rámci spolufinancovaného projektu název a znak Evropské unie.

Pravidla pro grafickou reprodukci evropského znaku jsou uvedena v Pravidlech pro jednotnou úpravu dokumentů (18).

Mimoto musí být ve všech vizuálních materiálech vytvořených v rámci propagačního programu spolufinancovaného Evropskou unií uvedeno logo „Enjoy it's from Europe“. Pokyny k používání loga a všechny grafické soubory lze stáhnout z internetových stránek portálu Europa věnovaných propagaci (19).

Veškeré písemné materiály, tj. brožury, plakáty, letáky, bannery, billboardy, reklamy v tisku, novinové články, internetové stránky (s výjimkou malých propagačních předmětů), by měly podle podmínek uvedených v grantové dohodě obsahovat prohlášení o vyloučení odpovědnosti, jež objasňuje, že vyjadřují názory autora. Evropská komise nenese odpovědnost za použití informací obsažených v těchto materiálech.

13. Ochrana údajů

Reakce na výzvu k předkládání návrhů vyžaduje zaznamenání a zpracování osobních údajů (jako je jméno, adresa a životopis osob účastnících se spolufinancované akce). Tyto údaje budou zpracovány v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Není-li stanoveno jinak, jsou otázky a všechny vyžádané osobní údaje potřebné pro vyhodnocení žádosti v souladu se specifikacemi výzvy k předkládání návrhů zpracovány výkonnou agenturou / Komisí nebo třetími stranami jednajícími jménem a na odpovědnost výkonné agentury / Komise výhradně za tímto účelem. Subjekty údajů mohou být o dalších podrobnostech týkajících se zpracování údajů, o svých právech a o způsobu jejich uplatňování informovány pomocí odkazu na prohlášení o ochraně osobních údajů zveřejněné na portálu pro účastníky:

http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/support/legal_notices.html

a na internetových stránkách agentury:

http://ec.europa.eu/chafea/about/data_protection.html.

Žadatelům se doporučuje příslušné prohlášení o ochraně osobních údajů pravidelně ověřovat, aby byli náležitě informováni o případných aktualizacích, k nimž může dojít před lhůtou pro předkládání návrhů nebo posléze. Příjemci mají právní povinnost informovat své zaměstnance o příslušných zpracováních údajů uskutečněných agenturou; za tímto účelem jim před předáním jejich údajů agentuře poskytnou prohlášení o ochraně osobních údajů, které zveřejní agentura na portálu pro účastníky; osobní údaje mohou být v souladu s platnými ustanoveními zaevidovány v systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů zřízeném Evropskou komisí, jak je stanoveno v článcích 105a a 108 finančního nařízení EU.

14. Postup při předkládání návrhů

Návrhy musí být předloženy ve lhůtě stanovené v oddíle 5 prostřednictvím systému elektronického podávání návrhů: http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/agrip/index.html

Před předložením návrhu je třeba:

1.	vyhledat výzvu: http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/agrip/index.html

2.	vytvořit účet pro předložení návrhu: http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/organisations/register.html

3.	zaregistrovat všechny partnery prostřednictvím registru příjemců: http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/organisations/register.html

Žadatelé budou o výsledcích výběrového řízení vyrozuměni písemně.

Předložením návrhu souhlasí žadatel s postupy a podmínkami uvedenými v této výzvě a v dokumentech, na něž se ve výzvě odkazuje.

Po uplynutí lhůty pro podání žádosti není povoleno žádost jakkoli měnit. Je-li však potřeba některé aspekty upřesnit anebo opravit administrativní chyby, může Komise/agentura v průběhu hodnocení žadatele za tímto účelem kontaktovat (20).

Kontaktní osoby

V případě dotazů týkajících se nástrojů pro předkládání návrhů on-line se obraťte na asistenční službu (IT helpdesk) zřízenou za tímto účelem, a to prostřednictvím portálu pro účastníky:

http://ec.europa.eu/research/index.cfm?pg=enquiries

V případě dotazů nesouvisejících s informačními technologiemi je k dispozici asistenční služba agentury Chafea na telefonním čísle: +352 4301 36611 nebo e-mailové adrese: CHAFEA-AGRI-CALLS@ec.europa.eu, a to v pracovních dnech v době od 9:30 h do 12:00 h a od 14:30 h do 17:00 h SEČ (středoevropského času). O víkendech a svátcích není asistenční služba dostupná.

Často kladené dotazy jsou zveřejněny na internetových stránkách agentury Chafea:

http://ec.europa.eu/chafea/agri/faq.html

Ve veškeré korespondenci týkající se této výzvy (např. při požadování informací nebo při podávání žádosti) je nutno uvést jednoznačný odkaz na tuto konkrétní výzvu. Jakmile systém elektronické výměny přidělí návrhu identifikační číslo, musí žadatel toto číslo používat ve veškeré následné korespondenci.

Změny žádosti po uplynutí lhůty pro podávání nejsou možné.

Související dokumenty:

—	příručka pro žadatele s příslušnými přílohami

—	formulář žádosti

—	vzorová grantová dohoda (verze pro jednoho a více příjemců)

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56).

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829 ze dne 23. dubna 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 266, 13.10.2015, s. 3).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1831 ze dne 7. října 2015, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 266, 13.10.2015, s. 14).

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 9. listopadu 2016 o přijetí pracovního programu na rok 2017 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích, C(2016) 7100 final.

(5) Tyto informace budou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/agriculture/promotion/member-states/index_en.htm.

(6) Složení regionů se řídí klasifikací zemí a regionů Organizace spojených národů. Více informací o seznamu zemí tvořících zeměpisné oblasti naleznete na adrese http://unstats.un.org/unsd/methods/m49/m49regin.htm.

(*1) Programy se nevztahují na mléko / mléčné výrobky, výrobky z vepřového masa, hovězího masa nebo kombinaci těchto tří kategorií. Mohou se však týkat uvedených výrobků, jsou-li spojeny s jinými zemědělsko-potravinářskými produkty.

(*2) Blízký východ se označuje též jako „západní Asie“.

(*3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(7) Článek 106 finančního nařízení a příslušná prováděcí pravidla, přijaté nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012, naposledy pozměněné nařízením (EU) 2015/1929, resp. nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2462.

(8) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.

(9) Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1.

(10) Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54).

(11) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).

(13) Rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3).

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).

(15) Žadatelé se upozorňují na skutečnost, že pokud obdrží grant na provozní náklady, nejsou nepřímé náklady způsobilé.

(16) K datu zveřejnění této výzvy: Řecko.

(17) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura, Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 18.

(18) http://publications.europa.eu/code/cs/cs-5000100.htm.

(19) http://ec.europa.eu/agriculture/promotion/index_en.htm.

(20) Článek 96 finančního nařízení.

12.1.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 9/23

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ 2017

SLOŽENÉ PROGRAMY

(2017/C 9/07)

1. Souvislosti a účel této výzvy

1.1. Informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů

Obecným cílem informačních a propagačních opatření je posílit konkurenceschopnost zemědělského odvětví Unie.

Konkrétním cílem informačních a propagačních opatření je:

(a)	zvýšit povědomí o kvalitě zemědělských produktů Unie a o vysokých standardech, které se na metody produkce v Unii uplatňují;

(b)	zvýšit konkurenceschopnost a spotřebu zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků Unie a jejich přitažlivost uvnitř Unie i mimo ni;

(c)	zvýšit povědomí o režimech jakosti Unie a jejich uznání;

(d)	zvýšit tržní podíl zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků Unie a zaměřit se při tom na trhy ve třetích zemích, jež mají největší potenciál růstu;

(e)	obnovit standardní tržní podmínky v případě závažného narušení trhu, ztráty důvěry spotřebitelů či jiných specifických problémů.

1.2. Roční pracovní program Komise na rok 2017

http://ec.europa.eu/agriculture/promotion/annual-work-programmes/2017/index_en.htm.

1.3. Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny

Evropská komise pověřila řízením určitých fází provádění programu, včetně zveřejňování výzev k předkládání návrhů, přijímání a hodnocení návrhů, přípravy a podpisu grantových dohod týkajících se složených programů a sledování jejich provádění, Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dále jen „Chafea“).

1.4. Stávající výzva k předkládání návrhů

Tato výzva k předkládání návrhů souvisí s prováděním složených programů v rámci oddílů 1.2.1.3 a 1.2.1.4 přílohy I ročního pracovního programu na rok 2017, který se týká akcí v rámci tematické priority č. 3, tj. složených programů na vnitřním trhu, a priority č. 4, tj. složených programů na vnitřním trhu nebo ve třetích zemích.

2. Cíl(e) – Téma(ta) – Priority

Oddíly 1.2.1.3 a 1.2.1.4 přílohy I ročního pracovního programu na rok 2017 stanoví tematické priority pro akce, které mají být prováděny prostřednictvím této výzvy. Možnost financování bude zvážena pouze u návrhů, které přímo odpovídají tématu a popisu uvedenému v těchto oddílech ročního pracovního programu. V této výzvě jsou proto oznámena tři témata návrhů. Žádosti předložené v rámci této výzvy se musí zabývat jedním z uvedených prioritních témat. Navrhující organizace může předložit několik žádostí pro různé projekty v rámci téhož prioritního tématu. Navrhující organizace může také předložit několik žádostí pro různé projekty v rámci různých prioritních témat.

3. Časový harmonogram

Žádosti lze podávat do 20. dubna 2017 do 17:00 hodin SEČ (středoevropského času).

	Fáze	Datum a čas nebo orientační lhůta
a)	Zveřejnění výzvy	12.1.2017
b)	Lhůta pro podávání žádostí	20.4.2017
c)	Období hodnocení (orientační)	21.4.–31.8.2017
d)	Informování žadatelů (orientační)	< 20.10.2017
e)	Podpis grantové dohody (orientační)	< 20.1.2018
f)	Datum zahájení akce (orientační)	> 1.1.2018

4. Dostupný rozpočet

Celkový rozpočet vyčleněný na spolufinancování složených programů se odhaduje na 43 000 000 EUR.

Tato částka je podmíněna dostupností prostředků vyčleněných v souhrnném rozpočtu EU na rok 2017 po jeho schválení rozpočtovým orgánem nebo na základě prozatímních dvanáctin.

Chafea si vyhrazuje právo nerozdělit všechny dostupné finanční prostředky.

5. Požadavky na přípustnost

Žádosti musí být zaslány nejpozději ve lhůtě pro podávání uvedené v oddíle 3.

Nesplnění výše uvedených požadavků povede k zamítnutí žádosti.

I když návrhy mohou být předloženy v jednom z úředních jazyků Evropské unie, žadatelé jsou vyzýváni k tomu, aby své žádosti předkládali v angličtině, aby se zjednodušilo zpracování žádostí, včetně jejich přezkumu nezávislými odborníky, kteří poskytují technické údaje pro hodnocení. Žadatelé by si navíc měli být vědomi skutečnosti, že agentura Chafea bude ke komunikaci s příjemci ohledně navazujících opatření a monitorování spolufinancovaných akcí (fáze řízení grantů) v zásadě používat angličtinu.

K usnadnění přezkumu návrhů nezávislými odborníky by měl být k návrhu pokud možno připojen překlad technické části (části B) do angličtiny, je-li návrh vyhotoven v jiném úředním jazyce EU.

6. Kritéria způsobilosti

6.1. Způsobilí žadatelé

Návrhy mohou předkládat pouze právnické osoby. Subjekty bez právní subjektivity podle platného vnitrostátního práva mohou předložit žádost za předpokladu, že jejich zástupci mají způsobilost činit právní úkony jménem subjektu a ručí za ochranu finančních zájmů Unie stejným způsobem jako právnické osoby, jak je uvedeno v čl. 131 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Konkrétněji jsou způsobilé žádosti od těchto organizací a subjektů v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1144/2014:

(i)

(ii)	oborové nebo mezioborové organizace Unie, jež reprezentativně zastupují příslušné či příslušná odvětví na úrovni Unie;

(iii)

organizace producentů či sdružení organizací producentů uvedené v článcích 152 a 156 nařízení (EU) č. 1308/2013, které byly uznány členskými státy, nebo

(iv)

Výše uvedené navrhující organizace mohou předložit návrh za předpokladu, že reprezentativně zastupují příslušné odvětví nebo produkt v souladu s podmínkami stanovenými v článku 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829, a to:

(i)

oborová nebo mezioborová organizace usazená v členském státě nebo na úrovni Unie, jak je uvedena v čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1144/2014, se považuje za reprezentativní pro odvětví, kterého se program týká:

—	pokud na ni v dotyčném členském státě nebo na úrovni Unie připadá alespoň 50 % z počtu producentů nebo 50 % z objemu či hodnoty tržní produkce produktů nebo dotčeného odvětví, nebo

—	pokud se jedná o mezioborovou organizaci uznanou členským státem podle článku 158 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 nebo podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013;

(ii)

(iii)

(iv)	subjekt zemědělsko-potravinářského odvětví uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1144/2014 je reprezentativní pro příslušná odvětví, kterých se program týká, pokud má mezi svými členy zástupce uvedených produktů nebo odvětví.

Návrh mohou předložit:

a)	alespoň dvě organizace uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. a), c) nebo d) nařízení (EU) č. 1144/2014, které jsou alespoň ze dvou členských států; nebo

b)	jedna nebo více organizací Unie uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1144/2014.

Způsobilé jsou pouze žádosti subjektů usazených v členských státech EU.

Nezpůsobilé subjekty: žadatelé, kteří již obdrželi financování z prostředků Unie na stejná informační a propagační opatření, nejsou pro financování opatření podle nařízení (EU) č. 1144/2014 z prostředků Unie způsobilí.

K vyhodnocení způsobilosti žadatele je třeba předložit tyto dokumenty:

—	soukromé subjekty: výpis z úředního věstníku, kopie stanov nebo výpis z obchodního rejstříku,

—	veřejnoprávní subjekty: kopie usnesení, rozhodnutí nebo jiného úředního dokumentu, kterým se zakládá nebo zřizuje veřejnoprávní subjekt,

—	subjekty bez právní subjektivity: doklady prokazující, že jejich zástupce či zástupci jsou způsobilí činit jejich jménem právní úkony.

—	dokumentace prokazující, že žadatel splňuje kritéria reprezentativnosti stanovená v článku 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829.

6.2. Způsobilé činnosti

Návrhy musí splňovat tato kritéria způsobilosti:

(a)	návrhy se mohou týkat pouze produktů a režimů uvedených v článku 5 nařízení (EU) č. 1144/2014;

(b)	návrhy musí být v souladu s právními předpisy Unie týkajícími se dotyčných produktů a jejich uvádění na trh a mít unijní rozměr;

(c)

návrhy na vnitřním trhu, které se vztahují na jeden nebo více režimů podle čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) č. 1144/2014, se musí zaměřit na tento režim (tyto režimy) ve svém hlavním sdělení Unie. Pokud je v tomto programu režim znázorněn jedním nebo několika produkty, jsou ve vztahu k hlavnímu sdělení Unie až na druhém místě;

(d)

pokud se sdělení tlumočené složeným programem týká informací o dopadu na zdraví, musí toto sdělení:

—	na vnitřním trhu – být v souladu s přílohou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 (5) nebo být schváleno vnitrostátním orgánem odpovědným za ochranu veřejného zdraví v tom členském státě, v němž se operace realizuje;

—	ve třetích zemích – být potvrzeno vnitrostátním orgánem odpovědným za veřejné zdraví v zemi, kde se operace provádějí;

(e)	jestliže se v návrhu navrhuje uvedení původu nebo obchodních značek, musí být návrh v souladu s pravidly stanovenými v kapitole II prováděcího nařízení (EU) 2015/1831.

Pro účely posuzování způsobilosti plánovaných činností musí být předloženy tyto informace:

—	návrhy týkající se vnitrostátních režimů jakosti musí obsahovat dokumentaci nebo odkaz na veřejně dostupné zdroje, které dokazují, že režim jakosti je uznávaný daným členským státem,

—

Návrh musí být navíc v souladu s jednou z tematických priorit uvedených pro složené programy v ročním pracovním programu na rok 2017. Níže jsou uvedeny výňatky z ročního pracovního programu na rok 2017 podrobně uvádějící tři témata, pro něž lze podávat žádosti v rámci této výzvy k předkládání návrhů. Text popisuje téma, příslušnou plánovanou částku, cíle a očekávané výsledky.

Akce v rámci tematické priority č. 3: složené programy na vnitřním trhu

Téma

Celková plánovaná částka

Priority pro daný rok, sledované cíle a očekávané výsledky

Téma A – programy zvyšující povědomí o udržitelném zemědělství Unie a o úloze zemědělsko-potravinářského odvětví v oblasti klimatu a životního prostředí (*1)

15 050 000 EUR

Akce by měly zdůrazňovat environmentální udržitelnost zemědělství Unie, a zejména jeho přínos v oblasti klimatu a životního prostředí.

Akce by se měly zabývat tím, jakým způsobem se produkty propagují a jak jejich výrobní metody přispívají k(e):

a)	zmírňování změny klimatu (např. snižování emisí skleníkových plynů) a/nebo adaptaci na změnu klimatu (např. úspora vody, plodiny a odrůdy odolné vůči změně klimatu) a

alespoň k jedné z těchto možností:

i)	zachování biologické rozmanitosti a udržitelné využívání (např. planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichové, krajina, genetické zdroje);

ii)	udržitelné vodní hospodářství (např. účinné využívání vody, snižování obsahu živin nebo pesticidů);

iii)	udržitelné hospodaření s půdou (např. regulace eroze, bilance živin, prevence acidifikace a salinizace).

Akce v rámci tematické priority č. 4: složené programy na vnitřním trhu nebo ve třetích zemích

Témata

Celková plánovaná částka

Priority pro daný rok, sledované cíle a očekávané výsledky

Téma B – informační a propagační programy zaměřené na zvyšování povědomí o režimech jakosti Unie a jejich uznání, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 4 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 1144/2014

15 050 000 EUR

Očekávané dopady zahrnují zvyšování povědomí spotřebitelů o grafickém symbolu pro tyto režimy jakosti Unie a konkurenceschopnosti a spotřeby zemědělských a potravinářských produktů v Unii a jejich tržního podílu.

Cílem je zvyšovat povědomí o těchto režimech jakosti Unie a jejich uznání:

a)	režimy jakosti: chráněné označení původu (CHOP), chráněné zeměpisné označení (CHZO), zaručená tradiční specialita (ZTS) a nepovinné údaje o jakosti;

b)	ekologický způsob produkce;

c)	grafický symbol zvláštních jakostních zemědělských produktů z nejvzdálenějších regionů Unie.

Téma C – informační a propagační programy zaměřené na zdůraznění specifičnosti způsobů zemědělské produkce v Unii a vlastností unijních zemědělsko-potravinářských produktů a režimů jakosti definovaných v čl. 5 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) č. 1144/2014

12 900 000 EUR

Cílem je zdůraznit alespoň jednu specifičnost způsobů zemědělské produkce v Unii, zejména pokud jde o bezpečnost potravin, vysledovatelnost, jedinečnost, označení, výživovou a zdravotní hodnotu (včetně správných stravovacích návyků a zodpovědné konzumace alkoholických nápojů), dobré životní podmínky zvířat, šetrnost k životnímu prostředí a udržitelnost (jiné než uvedené u tématu A) a vlastnosti zemědělských a potravinářských produktů, zejména pokud jde o kvalitu, chuť, rozmanitost nebo tradice.

Očekávané dopady zahrnují zvyšování povědomí spotřebitelů o kvalitě zemědělských produktů Unie a konkurenceschopnosti a spotřeby dotčených zemědělsko-potravinářských produktů v Unii, jejich zviditelňování a zvyšování jejich tržního podílu.

Druhy způsobilých činností

Propagační a informační akce mohou sestávat zejména z níže uvedených činností, které jsou v rámci této výzvy způsobilé:

1.	Řízení projektu

Vztahy s veřejností

—	činnosti zaměřené na vztahy s veřejností

—	akce pro novináře

Internetové stránky, sociální média

—	vytvoření, aktualizace, údržba internetových stránek

—	sociální média (zřízení účtů, pravidelné zveřejňování příspěvků)

—	ostatní (mobilní aplikace, platformy elektronického učení, webináře atd.)

Reklama

—

tisk

—

televize

—

rozhlas

—

internet

—

venkovní

—

kino

Komunikační nástroje

—	publikace, mediální balíčky, propagační předměty

—	propagační videa

Akce

—	stánky na obchodních veletrzích

—	semináře, workshopy, setkání podniků, školení pro obchodníky/kuchaře, činnosti ve školách

—	tematické týdny v restauracích

—	sponzorství akcí

—	studijní pobyty v Evropě

Propagace v místě prodeje

—	ochutnávky

—	ostatní: propagace v publikacích maloobchodníka, reklama týkající se místa prodeje

Období provádění

Spolufinancovaná akce (informační/propagační programy) je prováděna nejméně v období jednoho roku, nejvýše však tří let.

V návrzích je třeba dobu trvání akce upřesnit.

7. Kritéria pro vyloučení

7.1. Vyloučení z účasti

Žadatelé budou z účasti na této výzvě k předkládání návrhů vyloučeni, jestliže se nacházejí v některé ze situací vedoucích k vyloučení podle článku 106 finančního nařízení a jeho prováděcích pravidel (6):

(a)

(b)	v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že hospodářský subjekt porušuje své povinnosti týkající se placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení podle práva země, ve které je usazen, nebo země, v níž sídlí veřejný zadavatel, nebo země plnění veřejné zakázky;

(c)

(i)	z podvodných pohnutek nebo z nedbalosti zkreslování informací, které jsou požadovány pro ověření neexistence důvodů pro vyloučení a splnění kritérií pro výběr nebo jsou požadovány v rámci plnění veřejné zakázky;

(ii)	uzavírání dohod s jinými hospodářskými subjekty s cílem narušit hospodářskou soutěž;

(iii)

porušování práv duševního vlastnictví;

(iv)	pokus o ovlivňování rozhodovacího procesu veřejného zadavatele v průběhu zadávacího řízení;

(v)	pokus o získání důvěrných informací, díky nimž může hospodářský subjekt získat neoprávněnou výhodu v rámci zadávacího řízení;

(d)

v pravomocném rozsudku bylo stanoveno, že hospodářský subjekt je vinen kterýmkoli z níže uvedených skutků:

(i)	podvod ve smyslu článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované právním aktem Rady ze dne 26. července 1995 (7);

(ii)

korupce ve smyslu článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované právním aktem Rady ze dne 26. května 1997 (8) a čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV (9), jakož i korupce, jak je vymezena ve vnitrostátním právu země, v níž sídlí veřejný zadavatel, nebo země, v níž je usazen hospodářský subjekt, nebo země plnění zakázky;

(iii)

účast na zločinném spolčení ve smyslu článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV (10);

(iv)	praní peněz nebo financování terorismu ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (11);

(v)

teroristické trestné činy ve smyslu článku 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV (12), nebo trestné činy spojené s teroristickými činnostmi ve smyslu článku 3 uvedeného rámcového rozhodnutí, nebo návod či pomoc při jejich spáchání nebo pokus o spáchání takových trestných činů ve smyslu článku 4 uvedeného rozhodnutí;

(vi)	dětská práce nebo jiné formy obchodování s lidmi ve smyslu článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (13);

(e)

(f)	v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že se hospodářský subjekt dopustil nesrovnalostí ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95.

7.2. Vyloučení z udělení grantu

Žadatelé budou z poskytnutí spolufinancování vyloučeni, pokud se v průběhu řízení o udělení grantu nacházejí v jedné ze situací popsaných v článku 107 finančního nařízení:

a)	nacházejí se v situaci zakládající vyloučení určené v souladu s článkem 106 finančního nařízení;

b)	poskytli vědomě nesprávné informace vyžadované jakožto podmínka pro účast v řízení nebo takové informace v řízení o udělení grantu neposkytli vůbec.

K prokázání splnění kritérií pro vyloučení musí koordinátor při podávání on-line žádosti zaškrtnout příslušné políčko. Všichni příjemci (v případě grantů pro více příjemců), kteří byli vybráni pro spolufinancování, musí podepsat čestné prohlášení, že se nenacházejí v jedné ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1 a článcích 107 až 109 finančního nařízení. Žadatelé by měli dbát pokynů uvedených na portálu pro účastníky.

8. Kritéria pro výběr

8.1. Finanční způsobilost

Žadatelé musí disponovat stabilními finančními zdroji dostatečnými k tomu, aby byli schopni pokračovat v činnosti po celou dobu provádění akce, a podílet se na financování grantu.

Finanční způsobilost žadatelů bude posouzena podle požadavků finančního nařízení č. 966/2012. Toto posouzení se neprovádí v případě:

—	je-li žadatel veřejným subjektem,

—	je-li příspěvek EU požadovaný žadatelem ≤ 60 000 EUR.

Podklady, které se budou požadovat pro účely posouzení finanční způsobilosti žadatelů, zahrnují:

—	výkaz zisků a ztrát a rozvaha za poslední účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví,

—	u nově vzniklých subjektů lze výše uvedené doklady nahradit podnikatelským záměrem.

Navíc v případě žadatele požadujícího příspěvek EU ≥ 750 000 EUR (prahová hodnota vztahující se na jednoho žadatele):

—	auditní zprávu schváleného externího auditora, která osvědčuje správnost účetní závěrky za poslední účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví. Toto ustanovení se nevztahuje na veřejné subjekty.

Posouzení finanční způsobilosti žadatelů se provede prostřednictvím portálu pro účastníky.

8.2. Provozní způsobilost

Žadatelé musí mít odbornou způsobilost a kvalifikace potřebné pro provedení akce.

Jako důkaz je nutno v části B návrhu uvést tyto informace:

—	obecné profily (kvalifikace a zkušenosti) zaměstnanců žadatele, kteří nesou hlavní odpovědnost za řízení a provedení navrhované akce,

—	zprávu o činnosti navrhující organizace nebo popis činností prováděných v souvislosti s činnostmi, které jsou způsobilé pro spolufinancování.

9. Kritéria pro zadání

Část B žádosti slouží k vyhodnocení návrhu na základě kritérií pro zadání.

Obecně se očekává, že projekty mají účinnou řídicí strukturu, jasnou strategii a přesný popis očekávaných výsledků.

Obsah každého návrhu bude posouzen podle těchto kritérií a dílčích kritérií:

Kritéria

Maximální počet bodů

Prahová hodnota

1.	Unijní rozměr

2.	Technická kvalita projektu

3.	Kvalita řízení:

4.	Rozpočet a nákladová efektivnost

CELKEM

100

Návrhy nedosahující výše uvedené celkové a/nebo individuální prahové hodnoty budou zamítnuty.

Při posuzování každého z hlavních kritérií pro zadání budou vzata v úvahu tato dílčí kritéria:

Unijní rozměr

a)	význam navrhovaných informačních a propagačních opatření pro obecné a konkrétní cíle uvedené v článku 2 nařízení (EU) č. 1144/2014, záměry uvedené v článku 3 téhož nařízení i priority, cíle a očekávané výsledky oznámené v rámci příslušné tematické priority;

b)	sdělení kampaně týkající se Unie;

c)	dopad projektu na úrovni Unie.

Technická kvalita

a)	kvalita a význam analýzy trhu;

b)	vhodnost strategie, cílů a hlavních sdělení programu;

c)	vhodný výběr činností zohledňující cíle a strategii programu, vyvážená komunikace, synergie mezi činnostmi;

d)	stručný popis činností;

e)	kvalita navržených způsobů hodnocení a ukazatelů.

Kvalita řízení

a)	organizace projektu a řídicí struktura;

b)	mechanismy kontroly kvality a řízení rizik.

Rozpočet a nákladová efektivnost

a)	návratnost investic;

b)	rozčlenění rozpočtu odpovídá cílům a rozsahu činností;

c)	soudržnost mezi odhadovanou výší nákladů a výstupy;

d)	realistický odhad počtu člověkodnů s ohledem na činnosti prováděné navrhující organizací, včetně nákladů na koordinaci projektu.

Pro každé prioritní téma uvedené v oddíle 6.2 této výzvy bude sestaven zvláštní seznam uspořádaný podle pořadí.

10. Právní závazky

Koordinátoři návrhů, které jsou zahrnuty na seznam návrhů určených k financování, budou vyzváni, aby se zapojili do adaptační fáze předcházející podpisu grantové dohody. Adaptace se uskuteční prostřednictvím on-line systému k přípravě grantů (SYGMA). Bude-li adaptační fáze úspěšná, povede k podpisu grantové dohody, jejíž hodnota bude vyčíslena v eurech a která podrobně stanoví podmínky a úroveň financování.

Grantová dohoda se podepisuje elektronicky; nejprve ji jménem konsorcia podepíše koordinátor a následně ji podepíše agentura Chafea. Ke grantové dohodě musí přistoupit všichni spolupříjemci, a to elektronickým podpisem formuláře přistoupení ke grantu.

11. Finanční ustanovení

Pravidla platná pro provádění složených programů definují finanční nařízení a jeho prováděcí pravidla (14).

11.1. Obecné zásady

Zákaz kumulace

Na jednu akci může být z rozpočtu EU udělen pouze jeden grant.

Za žádných okolností nesmějí být tytéž náklady financovány z rozpočtu Unie dvakrát.

Zákaz retroaktivity

Grant nelze poskytnout se zpětným účinkem na již ukončené akce.

Grant na opatření, které již bylo zahájeno, lze poskytnout pouze tehdy, pokud žadatel může prokázat, že opatření muselo být zahájeno ještě před podpisem grantové dohody.

V takových případech nesmějí být náklady způsobilé pro financování vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant.

Spolufinancování

Spolufinancováním se rozumí, že zdroje nezbytné k provedení akce nejsou v plném rozsahu pokryty z grantu EU.

Zbytek výdajů hradí výhradně navrhující organizace. Finanční příspěvky, které příjemci poskytnou jeho členové, a zejména ty, které jsou určené na úhradu nákladů způsobilých v rámci akce, jsou povolené a budou považovány za příjmy.

Vyrovnaný rozpočet

Odhadovaný rozpočet akce musí být uveden v části A formuláře žádosti. V něm obsažené příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

Rozpočet musí být sestaven v eurech.

Žadatelé, kteří očekávají, že jim náklady nevzniknou v eurech, se vyzývají, aby použili směnné kurzy zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie:

http://ec.europa.eu/budget/contracts_grants/info_contracts/inforeuro/inforeuro_en.cfm

Zakázky na provedení / subdodávky

Je-li k provedení opatření nutno zadat veřejnou zakázku (zakázku na provedení), musí příjemce tuto zakázku zadat ekonomicky nejvýhodnější nabídce nebo nabídce s nejnižší cenou (podle příslušné situace), současně zajistí, aby nedošlo ke střetu zájmů, a uchová dokumentaci pro případ auditu.

Subdodávky, tedy externí zadávání konkrétních úkolů nebo činností, které jsou součástí akce popsané v návrhu, musí splňovat podmínky kladené na zakázky na provedení (viz výše) a dále následující podmínky:

—	musí být odůvodněné s ohledem na povahu akce a potřeby při jejím provádění,

—	subdodavatele nelze pověřit klíčovými úkoly v rámci akcí (jako je např. technická a finanční koordinace akce a řízení strategie),

—	musí být jednoznačně uvedeny v technické a finanční části návrhu.

Zadávání subdodávek subjektům, které mají strukturální vazbu s příjemcem

Úkoly, které mají být provedeny těmito subjekty, musí být jednoznačně uvedeny v technické části návrhu.

11.2. Formy financování

Maximální požadovaná částka

Grant EU je omezen na níže uvedenou maximální míru spolufinancování:

—	u složených programů na vnitřním trhu a ve třetích zemích: 80 % způsobilých nákladů na program,

—	v případě žadatelů usazených v členských státech, kteří ke dni 1. ledna 2014 nebo po tomto datu čerpají finanční pomoc podle článků 136 a 143 SFEU (16), tato míra činí 85 %.

To se vztahuje pouze na granty, které byly jménem agentury Chafea podepsány před datem, od kterého příslušný členský stát již uvedenou finanční pomoc nepobírá.

Část celkových způsobilých výdajů uvedených v odhadovaném rozpočtu proto musí být financována z jiných zdrojů, než je grant EU (zásada spolufinancování).

Způsobilé náklady

Způsobilé náklady jsou příjemcem grantu skutečně vynaloženy a splňují veškerá kritéria uvedená v článku 6 grantové dohody.

—	grantová dohoda uvádí veškeré způsobilé (přímé i nepřímé) náklady (viz čl. 6 odst. 1, 2 a 3),

—	grantová dohoda uvádí i nezpůsobilé náklady (viz čl. 6 odst. 4).

Výpočet konečné výše grantu

„Konečná výše grantu“ závisí na rozsahu, v němž byla akce skutečně a v souladu s podmínkami grantové dohody provedena.

Tuto výši vypočítává agentura Chafea při výplatě zůstatku, a to v následujících krocích:

1)	Použití sazby náhrad na způsobilé náklady

2)	Omezení maximální výše grantu

3)	Snížení v důsledku pravidla neziskovosti

4)	Snížení v důsledku nesprávného provádění nebo porušení jiných povinností

Účelem ani výsledkem grantů EU nesmí v rámci akce být dosažení zisku. „Zisk“ se definuje jako kladný rozdíl mezi částkou získanou jako výsledek kroků 1 a 2 plus celkové příjmy z akce a celkovou částkou způsobilých nákladů na akci.

V tomto ohledu, pokud dochází k tvorbě zisku, je agentura Chafea oprávněna požadovat podíl na zisku odpovídající příspěvku EU na způsobilé náklady, které příjemci (příjemcům) grantu v souvislosti s prováděním akce skutečně vznikly. Partnerský subjekt (koordinátor nebo jiný příjemce), který požaduje příspěvek EU ≤ 60 000 EUR, je z tohoto ustanovení vyňat.

11.3. Platební podmínky

Koordinátorovi bude v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě (čl. 16 odst. 2) převedena výplata předběžného financování odpovídajícího 20 % výše grantu.

V souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě (čl. 16 odst. 3) se koordinátorovi vyplatí průběžná platba (průběžné platby). Účelem průběžné platby (průběžných plateb) je uhradit způsobilé náklady vzniklé při provádění programu během odpovídajícího vykazovaného období (odpovídajících vykazovaných období).

Celková výše předběžného financování a průběžné platby (průběžných plateb) nesmí překročit 90 % maximální výše grantu.

Agentura Chafea stanoví výši platby zůstatku na základě výpočtu konečné výše grantu a v souladu s podmínkami vyplývajícími z grantové dohody.

Je-li celková částka předchozích plateb vyšší než konečná výše grantu, má platba zůstatku podobu inkasa.

11.4. Jistota pro účely předběžného financování

V případě, že finanční způsobilost žadatele není uspokojivá, může se po něm požadovat vyplacení jistoty na částku až do výše platby předběžného financování, aby se omezila finanční rizika spojená s předběžným financováním.

Jestliže se požaduje finanční jistota v eurech, poskytuje ji banka nebo schválená finanční instituce usazená v některém členském státě Evropské unie. Částky na blokovaném bankovním účtu nelze akceptovat jako finanční jistoty.

Tato jistota může být nahrazena společným a nerozdílným ručením třetí osoby nebo společným ručením příjemců zúčastněných na jedné akci, kteří jsou stranami téže grantové dohody.

Ručitel plní na první výzvu a nesmí od agentury Chafea požadovat, aby nejprve uplatnil svá práva vůči hlavnímu dlužníkovi (tj. danému příjemci).

Platnost jistoty pro účely předběžného financování je výslovně stanovena až do okamžiku platby zůstatku, a jestliže má tato platba podobu inkasa, je její platnost stanovena po dobu tří měsíců poté, co je výzva k úhradě zaslána příjemci.

Pokud příjemce obdrží příspěvek EU ≤60 000 (granty nízké hodnoty), složení jistoty se nevyžaduje.

12. Propagace

12.1. Ze strany příjemců

Příjemci musí ve všech činnostech, na něž se grant využívá, jasně zmínit příspěvek Evropské unie.

Pravidla pro grafickou reprodukci evropského znaku jsou uvedena v Pravidlech pro jednotnou úpravu dokumentů (17).

Mimoto musí být ve všech vizuálních materiálech vytvořených v rámci propagačního programu spolufinancovaného Evropskou unií uvedeno logo „Enjoy it's from Europe“.

Pokyny k používání loga a všechny grafické soubory lze stáhnout z internetových stránek portálu Europa věnovaných propagaci (18).

Veškeré písemné materiály, tj. brožury, plakáty, letáky, bannery, billboardy, reklamy v tisku, novinové články, internetové stránky (s výjimkou malých propagačních předmětů), by měly podle podmínek uvedených v grantové dohodě obsahovat prohlášení o vyloučení odpovědnosti, jež objasňuje, že vyjadřují názory autora. Evropská komise/agentura nenese odpovědnost za použití informací obsažených v těchto materiálech.

12.2. Uveřejnění agenturou Chafea

Veškeré informace, které se týkají grantů udělených v průběhu rozpočtového roku, se zveřejní na internetových stránkách agentury Chafea nejpozději 30. června roku následujícího po rozpočtovém roce, v němž byly tyto granty uděleny.

Agentura Chafea zveřejní tyto informace:

—	jméno příjemce (název právnické osoby),

—	adresu příjemce, je-li příjemcem právnická osoba, region, je-li příjemcem fyzická osoba, a to na úrovni NUTS 2 (19), má-li bydliště v EU, nebo ekvivalentní, má-li bydliště mimo EU,

—	předmět grantu,

—	udělenou částku.

13. Ochrana údajů

http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/support/legal_notices.html

a na internetových stránkách agentury:

http://ec.europa.eu/chafea/about/data_protection.html.

14. Postup při předkládání návrhů

Návrhy musí být předloženy ve lhůtě stanovené v oddíle 5 prostřednictvím systému elektronického podávání návrhů na adrese

http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/agrip/index.html.

Před předložením návrhu je třeba:

1.	vyhledat výzvu: http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/agrip/index.html

2.	vytvořit účet pro předložení návrhu: http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/organisations/register.html

3.	zaregistrovat všechny partnery prostřednictvím registru příjemců: http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/organisations/register.html

Žadatelé budou o výsledcích výběru písemně vyrozuměni.

Předložením návrhu souhlasí žadatel s postupy a podmínkami uvedenými v této výzvě a v dokumentech, na něž se ve výzvě odkazuje.

Kontaktní osoby

http://ec.europa.eu/research/index.cfm?pg=enquiries

V případě dotazů nesouvisejících s informačními technologiemi je k dispozici asistenční služba agentury Chafea na telefonním čísle: +352 430136611 nebo e-mailové adrese: CHAFEA-AGRI-CALLS@ec.europa.eu v pracovní dny od 9.30 do 12.00 a od 14.30 do 17.00 SEČ (středoevropského času). Asistenční služba není k dispozici během víkendů a státních svátků.

Často kladené dotazy jsou zveřejněny na internetových stránkách agentury Chafea:

http://ec.europa.eu/chafea/agri/faq.html

Související dokumenty

—	formulář žádosti

—	vzorová grantová dohoda (verze pro jednoho a více příjemců)

—	příručka pro žadatele

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9).

(*1) Hlavním sdělením kampaní v rámci tématu A by neměl být ekologický způsob produkce v Unii.

(6) Článek 106 finančního nařízení a příslušná prováděcí pravidla, přijaté nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012, naposledy pozměněné nařízením (EU) 2015/1929, resp. nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2462.

(7) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.

(8) Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1.

(9) Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54).

(10) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).

(12) Rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(15) Žadatelé se upozorňují na skutečnost, že pokud obdrží grant na provozní náklady, nejsou nepřímé náklady způsobilé.

(16) K datu zveřejnění této výzvy: Řecko.

(17) http://publications.europa.eu/code/cs/cs-5000100.htm

(18) http://ec.europa.eu/agriculture/promotion/index_en.htm

(19) Nařízení Komise (ES) č. 105/2007 ze dne 1. února 2007, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 39, 10.2.2007 s. 1).

(20) Článek 96 finančního nařízení.

12.1.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 9/42

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2017/C 9/12)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„HUILE D’OLIVE DE CORSE“/„HUILE D’OLIVE DE CORSE – OLIU DI CORSICA“

EU č.: PDO-FR-02123 – 24. 2. 2016

CHOP ( X ) CHZO ( )

1. Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Syndicat A.O.C. Oliu di Corsica

26, quartier de la Poste

20260 Lumio

FRANCIE

Tel.: +33 495566497.

Fax: +33 495551660.

E-mail: oliudicorsica@orange.fr

Seskupení Syndicat A. O. C. „Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“ se skládá z producentů, ze zpracovatelů oliv a ze zpracovatelů, kteří uvádějí olivy na trh, a má oprávněný zájem na podání žádosti o změnu.

2. Členský stát nebo třetí země

Francie

3. Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

—	☐	Název produktu
—	☒	Popis produktu
—	☐	Zeměpisná oblast
—	☒	Důkaz původu
—	☒	Metoda produkce
—	☒	Souvislost
—	☒	Označování
—	☒	Jiná [vnitrostátní požadavky, údaje o seskupení, podmínky identifikace parcel, kontrolní struktura]

4. Druh změny (změn)

—	☒	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012
—	☐	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

5. Změna (změny)

5.1. Část „Popis produktu“:

Tato část byla upřesněna a doplněna, aby se lépe zohlednily tradiční dovednosti a zvyklosti producentů. Díky této lepší charakterizaci a doplněním údaje „sklizeň po starém způsobu“ se olej odliší od oleje, který pochází z oliv sklizených přirozeným opadáním. Tento olej byl chráněn již v původní registraci, která byla založena na poměrně široké definici produktu, ale sám o sobě identifikován nebyl. Rozlišení je tak reakcí na ochotu seskupení žadatelů lépe charakterizovat a určit produkt a poskytnout spotřebiteli jasnou informaci o způsobu sklizně.

—

Na základě kontrol, které proběhly od schválení tohoto označení, byl popis organoleptických vlastností doplněn o prvky, díky nimž lze produkt lépe určit. Ustanovení týkající se barvy produktu nezměnila

Původní znění:

„‚Huile d’olive de Corse‘ nebo ‚Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica‘ je olivový olej, který se vyznačuje jemnou chutí v ústech téměř bez palčivosti a hořkosti. Má jemné aroma, které připomíná sušené ovoce, cukroví a křovinatý porost. Jeho barva je slámově žlutá až světle žlutá s případnými zelenými odlesky.“

se nahrazuje tímto: „‚Huile d’olive de Corse‘/‚Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica‘ se vyznačuje aromaty připomínajícími mandle, artyčok, seno, suché plody nebo jablko. Jeho barva je slámově žlutá až světle žlutá s případnými zelenými odlesky.“

Zavedení údaje „sklizeň po starém způsobu“ u olejů pocházejících z oliv sklízených přirozeným opadáním vede k dalším organoleptickým vlastnostem, jež jsou spojeny se způsobem sklizně: je kulatý a plný v ústech, charakteristická a převládající aromata, jež v něm lze nalézt, jsou: černé olivy, suché seno, suché plody (mandle, ořech, lískový oříšek), květinové vůně křovinatého porostu, houby a lesní mlází.

—

Stupně hořkosti a palčivosti (nebo štiplavosti) jsou definovány a uvedeny ve specifikacích produktu: „Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“ se vyznačuje stupni hořkosti a palčivosti nižšími než 3, nebo rovnými této hodnotě na stupnici hodnot, jež vycházejí z hodnocení Mezinárodní rady pro olivy (od 1 do 10). Ačkoliv byl původně charakterizován jako „téměř bez palčivosti a hořkosti“, je toto lehké zvýšení hodnoty spojeno s rozvojem výsadby a s modernizací olivových hájů. Použití mechanických způsobů sklizně má za následek, že jsou sklízené olivy o něco méně zralé a že produkovaný olej je o něco více hořký a palčivý. Oleje, které mají nárok na údaj „sklizeň po starém způsobu“, pocházejí z oliv sklízených přirozeným opadáním, tedy ze zralejších oliv. Získaný olej je spíše sladký, jeho palčivost a hořkost jsou tedy nižší, než je stupeň 1 na stupnici Mezinárodní rady pro olivy, nebo mu jsou rovny.

—	Za účelem zachování kvality produktu je ve specifikaci produktu definováno a uvedeno peroxidové číslo. Na základě analýz provedených u produktů je toto číslo omezeno na 16 miliekvivalentů aktivního kyslíku na 1 kg olivového oleje ve stadiu prvního uvedení na trh.

5.2. Část „Důkaz původu“:

Část „Důkaz, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti“ byla s ohledem na legislativní vývoj v oblasti vnitrostátních právních předpisů aktualizována a obsahuje zejména oznamovací povinnosti a povinnost vedení rejstříků týkajících se vysledovatelnosti produktu a sledování podmínek produkce.

V tomto rámci se především předpokládá uznání způsobilosti producentů, jímž se ze strany kontrolního orgánu uznává schopnost producentů splnit požadavky specifikace produktu.

Tato část byla kromě toho doplněna o několik ustanovení týkajících se rejstříků a ohlašovacích dokumentů, jež umožňují zaručit zpětnou vysledovatelnost a kontrolu souladu produktů s požadavky specifikace.

5.3. Část „Metoda produkce“:

Došlo ke změnám v části metoda produkce, tyto změny zahrnují:

Odrůdy oliv

Harmonogram zpětného zavedení olivových odrůd, které je nutné využívat, aby se na ně mohlo vztahovat chráněné označení (aniž by však byl seznam odrůd změněn), byl odvolán, neboť většina dotčených producentů dodržuje minimální procento přítomných odrůd, i když tohoto podílu mělo být dosaženo v roce 2025.

Původní znění:

„Olivové háje vysázené před datem zveřejnění vnitrostátního právního předpisu, jímž se chráněné označení vymezuje, které nedodržují ustanovení o odrůdách, budou pro svou sklizeň však i nadále využívat práva na označení ‚Huile d’olive de Corse‘ nebo ‚Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica‘ pod podmínkou, že dotčená hospodářství podepíší u útvarů pro chráněná označení ústavu l’Institut national individuální plán na přeměnu hospodářství. Tento individuální plán musí stanovit, že olivovníky pocházející z odrůd z výše uvedeného seznamu představují nejméně 30 % olivových hájů z hospodářství v roce 2010, 40 % v roce 2015, 50 % v roce 2020 a 70 % v roce 2025.

Od sklizně v roce 2010 se k přípravě chráněných olejů povolí používání oliv pocházejících z těchto olivových hájů za podmínky, že tyto olivy budou smíchané nejméně s jednou z výše uvedených odrůd.“

se nahrazuje tímto zněním:

„Olivové háje vysázené před datem zveřejnění vnitrostátního právního předpisu ze dne 26. listopadu 2004, jímž se chráněné označení vymezuje, které nedodržují ustanovení o odrůdách, budou pro svou sklizeň však i nadále využívat právo na označení ‚Huile d’olive de Corse‘/‚Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica‘ pod podmínkou, že olivovníky pocházející z odrůd z výše uvedeného seznamu představují nejméně 70 % olivových hájů z hospodářství.

K přípravě olejů s chráněným označením se povolí používání oliv pocházejících z těchto olivových hájů za podmínky, že tyto olivy budou smíchané nejméně s jednou z výše uvedených odrůd.“

Nicméně někteří producenti podali během vnitrostátní lhůty k podávání námitek námitku týkající se zrušení tohoto harmonogramu. Producenti, kteří splňují podmínky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012, budou mít k dispozici přechodné období, které skončí 31. prosince 2025.

Tolerovaní opylovači (olivové háje a olej)

Původní znění stanovilo maximální procento výskytu opylovačů v olivových hájích a také v oleji na 5 %.

S ohledem na obtíže při kontrolách ustanovení, jež vymezuje maximální množství oliv pocházejících z opylovačů v oleji (hlavně kontroly písemností), a na základě skutečnosti, že tato množství jsou minimální, se navrhuje zrušení tohoto ustanovení ve specifikaci produktu. Ustanovení týkající se výskytu opylovačů v olivových hájích je však jako takové zachováno.

Zavlažování

S cílem omezit pozdní zavlažování a umožnit zrání plodů za příznivých podmínek se navrhuje upřesnit tuto větu následovně: „Zavlažování během vegetačního období olivovníku je povoleno až do počátku dozrávání plodů“.

Hustota výsadby

Ustanovení týkající se hustoty nejsou změněna: každá pata stromu má k dispozici minimální plochu 24 metrů čtverečních. Jsou upřesněny způsoby výpočtu této plochy (vynásobení obou vzdáleností mezi řadami a rozestupu mezi stromy) za účelem objasnění a kontroly tohoto ustanovení. Minimální vzdálenost 4 metry mezi stromy zůstává nezměněna.

Datum sklizně/výnos

Původně bylo datum zahájení sklizně a zvýšení nebo snížení výnosu v případě mimořádných klimatických podmínek určováno jak rozhodnutím prefekta, tak ministerskou vyhláškou na návrh ústavu l’Institut national pro označení původu na základě stanoviska seskupení.

V zájmu zjednodušení správních postupů na vnitrostátní úrovni se navrhuje, aby bylo datum zahájení sklizně stanoveno rozhodnutím ředitele svazu INAO, a to na odůvodněný návrh seskupení.

Dále byla podle ustanovení stanovených nařízením (EU) č. 1151/2012 zrušena ustanovení stanovená pro případ mimořádných klimatických podmínek.

Sklizeň oliv

Aby se zpřesnily podmínky používání údaje „po starém způsobu“, doplňuje se, že: „Údaj ‚sklizeň podle starého postupu‘ může být použit pouze u olejů pocházejících z oliv sklízených přirozeným opadáním, přičemž plody se zachytávají do sítí nebo jiných sběrných prostředků pod stromem.“

Zdravotní stav oliv

S cílem zajistit kvalitu zdravotního stavu oliv se upřesňuje, že olivy se dodávají do lisoven v dobrém zdravotním stavu. Aby byl objasněn pojem „zdravé“ olivy, jenž se vyskytuje ve specifikaci produktu, byl stanoven maximální limit oliv narušených škůdci, mrazem nebo krupobitím na 10 %.

Původní znění: „Zpracovávají se olivy, které jsou zdravé“ se tak doplňuje následovně:

„Jsou dodávány do lisoven v dobrém zdravotním stavu. Zpracovávají se olivy, které jsou zdravé. Celkový maximální limit oliv narušených škůdci, mrazem a krupobitím ve zpracovávané šarži je stanoven na 10 %.“

Zralost oliv

K posílení ustanovení a zjednodušení jeho kontroly byly stanoveny požadavky týkající se stupně zralosti oliv ve stadiu zpracování, a nikoliv při dodání do lisoven.

Toto ustanovení bylo rovněž pozměněno, neboť byl vzat v úvahu rozvoj nové výsadby s mechanickými způsoby sklizně, při nichž olivy vykazují nižší stupně zralosti.

Odstavec „Oleje pocházejí z dostatečně zralých oliv. Všechny dodávky zpracované v lisovně během hospodářského roku musí pro každé hospodářství obsahovat: - maximálně 20 % zelených oliv, - minimálně 50 % černých oliv“ se nahrazuje zněním:

„Každá zpracovávaná šarže oliv musí obsahovat minimálně 50 % dozrávajících oliv.

U olivového oleje ‚Huile d’olive de Corse‘/‚Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica‘, který je doplněn údajem ‚sklizeň po starém způsobu‘, obsahuje každá zpracovávaná šarže oliv více než 50 % černých oliv.“

Úpravy a extrakční postupy

I když se zachovávají ustanovení stávající specifikace extrakčních metod (extrakce pouze mechanickými postupy, při níž se nepoužívá žádná pomocná látka kromě vody), byl doplněn seznam povolených úprav, aby byl vyčerpávající a bral ohled na všechny výrobní etapy. Byly tak připojeny: odlisťování, drcení, hnětení a extrakce odstřeďováním či lisováním. Jedná se o aktuálně používané techniky.

Dále ustanovení týkající se podílu volných kyselin, vyjádřeného jako podíl kyseliny olejové, bylo přemístěno do položky „Popis produktu“. Ruší se označení „panenský olivový olej“, neboť toto označení souvisí pouze s analytickými vlastnostmi oleje a „Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“ může spadat do kategorie „panenský“ nebo „extra panenský“.

5.4. Část „Souvislost“:

Část „Souvislost“ se aktualizuje, spojuje se v jeden celek a upravuje se, aby se byla lépe vysvětlena souvislost mezi vlastnostmi „Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“, zeměpisnou oblastí a know-how. Složky „Specifičnost produktu“ a „Příčinná souvislost“ jsou sladěny se změnami částí „Popis produktu“. Znovu se uvádějí zejména aromata charakteristická pro produkt, jako jsou mandle, seno, komplexní aromata křovinatého porostu a mírný výskyt palčivosti a štiplavosti spojené s uvedením stupňů hořkosti a palčivosti v bodě „Popis produktu“.

5.5. Část „Označování“:

Konkrétní údaje na etiketě používané k označení původu byly uvedeny do souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1151/2012 (použití symbolu CHOP Evropské unie). Kromě toho je rovněž závazné používat na etiketě produktu slova „appellation d’origine protégée“ (chráněné označení původu).

U olejů pocházejících z oliv sklízených přirozeným opadáním byla připojena povinnost uvádět údaj „sklizeň po starém způsobu“ ihned za názvem označení. Označení těchto olejů musí zároveň obsahovat informaci, která upřesňuje, že oleje pocházejí z oliv sklízených přirozeným opadáním.

5.6. Jiná:

Vzhledem k vývoji vnitrostátních předpisů má část „Vnitrostátní požadavky“ formu tabulky shrnující hlavní kontrolované prvky, jejich referenční hodnoty a metodu hodnocení.

Kontaktní údaje seskupení byly aktualizovány.

V části „Vymezení zeměpisné oblasti“ se také objasňují kroky, které se musí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti: „Olivy se sklízejí a zpracovávají v zeměpisné oblasti, která se rozkládá na území těchto obcí.“

Dále byly opraveny chyby v názvech obcí, jež spadají do vymezené zeměpisné oblasti chráněného označení původu, předmětné opravy však nijak nemění hranice produkční oblasti. Upřesňuje se, že hranice zeměpisné oblasti jsou uvedeny v katastru částečně zahrnutých obcí a že grafické dokumenty jsou uloženy na dotčených radnicích. Navíc se zpřesňují i způsoby označování pozemků.

Konečně byla aktualizována část „Odkaz týkající se kontrolního subjektu“.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„HUILE D’OLIVE DE CORSE“/„HUILE D’OLIVE DE CORSE – OLIU DI CORSICA“

EU č.: PDO-FR-02123 – 24. 2. 2016

CHOP ( X ) CHZO ( )

1. Název (názvy)

„Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“

2. Členský stát nebo třetí země

Francie

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1. Druh produktu

Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarin, olej atd.).

3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“ se vyznačuje aromaty připomínajícími mandle, artyčok, seno, suché plody nebo jablko. Jeho barva je slámově žlutá až světle žlutá s případnými zelenými odlesky.

Při prvním uvedení na trh jsou štiplavost (nazývaná „palčivost“ ve smyslu tohoto jednotného dokumentu) a hořkost nižší, než je hodnota 3, nebo jsou rovné této hodnotě na stupnici hodnot, jež vychází z hodnocení Mezinárodní rady pro olivy (COI).

Obsah volných mastných kyselin, vyjádřený jako podíl kyseliny olejové, dosahuje nejvýše 1,5 g na 100 g oleje.

Peroxidové číslo je ve stadiu prvního uvedení na trh nižší než 16 miliekvivalentů aktivního kyslíku na 1 kg oleje, nebo je této hodnotě rovno.

Olivový olej „Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“, který je doplněn údajem „sklizeň po starém způsobu“, vykazuje tyto doplňující vlastnosti: je kulatý a plný v ústech, charakteristická a převládající aromata, jež v něm lze nalézt, jsou: černé olivy, suché seno, suché plody (mandle, ořech, lískový oříšek), květinové vůně křovinatého porostu, houby a lesní mlází.

Při prvním uvedení na trh jsou palčivost a hořkost na organoleptické stupnici COI nižší než 1 nebo rovné 1.

3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Olivové oleje pocházejí převážně z těchto odrůd:

Sabine (rovněž nazývaná Aliva Bianca, Biancaghja), Ghjermana, Capanace, Raspulada, Zinzala, Aliva Néra (rovněž nazývaná Ghjermana du Sud), Curtinese.

3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Ve vymezené zeměpisné oblasti se uskutečňují všechny kroky od produkce suroviny až po její zpracování na olivový olej.

3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Kromě povinných údajů, jež vyplývají z právních předpisů v oblasti označování a prezentace potravin, se na štítcích olejů nesoucích chráněné označení původu „Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“ uvádí:

—	název označení „Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“,

—	údaj „sklizeň po starém způsobu“ ihned za názvem označení, pokud jde o oleje pocházející z oliv sklízených přirozeným opadáním,

—	údaj „appellation d’origine protégée“ (chráněné označení původu),

—	symbol Evropské unie pro CHOP.

Tato označení se uvádějí ve stejném optickém poli.

Jsou uvedena v dostatečně velkým, nesmazatelným, čitelným a viditelným písmem, písmena zřetelně vystupují z pozadí, na němž jsou vytištěna, aby se tyto údaje jasně odlišily od všech ostatních psaných údajů a kreseb.

Označení těchto olejů, používajících údaj „sklizeň po starém způsobu“, musí zároveň obsahovat informaci, která upřesňuje, že oleje pocházejí z oliv sklizených přirozeným opadáním.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast chráněného označení původu „Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“ odpovídá celému korsickému území vyjma těchto obcí: Aiti, Albertacce, Alzi, Asco, Aullène, Bastelica, Bocognano, Bustanico, Calacuccia, Cambia, Campana, Carcheto-Brustico, Carpineto, Carticasi, Casamaccioli, Casanova, Ciamanacce, Corscia, Cozzano, Cristinacce, Erone, Evisa, Felce, Ghisoni, Guagno, Guitera-les-Bains, Lano, Lozzi, Mausoléo, Mazzola, Muracciole, Novale, Olmi-Cappella, Ortale, Orto, Palneca, Pastricciola, Perelli, Pianello, Piazzali, Piedipartino, Pie-d’Orezza, Pietricaggio, Piobetta, Pioggiola, Poggiolo, Quasquara, Quenza, Renno, Rezza, Rusio, Saliceto, Sampolo, San-Lorenzo, Soccia, Tarrano, Tasso, Tavera, Tolla, Valle-d’Alesani, Vallica, Vivario, Zicavo.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

Specifičnost zeměpisné oblasti

Korsika, která se nachází mezi 41° a 43° severní šířky, 160 km od provensálského pobřeží, je podlouhlý hornatý ostrov orientovaný severojižním směrem, s průměrnou nadmořskou výškou 568 metrů, který má velmi členitý reliéf.

Z geologického pocházejí hlediska půdy, na nichž jsou olivovníky vysázeny, hlavně z přeměny dvou místních odlišných hlavních hornin (žuly a břidlice, vápencové horniny ve formě kapes se nacházejí pouze na samém jihu ostrova). Takto vzniklé druhy půd jsou chudé kvůli mělkému povrchovému půdnímu horizontu a nízkému obsahu jílu, ale jsou to rovněž suché půdy s malou zásobou vody. Zásobování stromů vodou je tedy zcela závislé na množství srážek, které, ač vykazují velkou proměnlivost v závislosti na jednotlivých letech a mikroregionech, zůstávají přese vše srážkami středomořského typu s dlouhým obdobím letního sucha po dobu kolem pěti měsíců.

Vlastnosti těchto půd jsou nejvíce ovlivněny erozními jevy, jež jsou výraznější na svazích.

Kromě letního sucha se podnebí vyznačuje teplotami příznivými pro olivovník s mírnými zimami, teplými léty, intenzivním slunečním svitem, ale také přímořskými vlivy, jež zajišťují vysokou vlhkost vzduchu.

Vývoj olivovníku je rovněž podmíněn teplotou: vyvýšený reliéf má nad určitou průměrnou nadmořskou výškou za následek mráz, přičemž tato výšková hranice se liší v závislosti na expozici svahů.

Oblasti pěstování olivovníků se nerozvinuly tam, kde může mrznout.

Hlavní oblast pěstování olivovníku se nachází ve vegetačním stupni 0 až 400 m na svazích s nízkou expozicí slunečnímu svitu a ve vegetačním stupni až do 600 m na svazích s vysokou expozicí slunečnímu svitu, s charakteristickým výskytem korkového a cesmínového dubu, dále borovicí pinií, vřesem, planikou obecnou, myrtou, řešíkem lentiškem, čilimkou a jamovcem úzkolistým.

Historie olivovníku na ostrově je starodávná a představuje základ, na němž bylo utvářeno pěstování oliv na ostrově. Tato historie vysvětluje také z velké části původ vysazených odrůd: odrůda Sabine, která je nejrozšířenější na Korsice, ale se vyskytuje hlavně v oblasti Balagne, je odrůda vypěstovaná přímo na místě, a to pouze z planých olivovníků. Rovněž odrůda Capanace, převládající odrůda v oblasti Cap Corse, byla vypěstována přímo na místě. Zdá se, že tato odrůda se přizpůsobila poněkud nepříznivým podmínkám. Stromy odrůdy „Capanace“, které se vyskytují v oblasti Cap Corse, jsou pravidelně vystavovány prudkým větrům a mořské vodní tříšti.

Nedávné práce ukázaly, že určité odrůdy jsou toskánského původu („ghjermana“ a „ghjermana di Balagna“), a že ostatní odrůdy, jako například Zinzala, pocházejí z křížení místních planých olivovníků a přivezených odrůd.

Tyto hlavní odrůdy se nejčastěji společně usazovaly a rozmnožovaly v oblastech, jejichž půdní a klimatické vlastnosti jim vyhovovaly. Věk stromů dnes svědčí o tom, že tyto odrůdy jsou pro zeměpisné prostředí, kde jsou vysazeny, dobré, a o jejich nepopiratelném spojení s touto oblastí.

Produkce „Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“ se opírá o starobylé zvyklosti přizpůsobené právě tomuto prostředí:

—	Způsob pěstování byl a zůstává v úzkém spojení s prostředím: nízká hustota výsadby v olivových hájích a pozdní sběr. Toto dlouhé ponechávání oliv na stromech zvýrazňuje navíc jev střídání výnosu.

—

Olivy se tradičně sklízely sklepáváním, trháním na stromě nebo sběrem na zemi v závislosti na oblasti, objemu sklizně, odrůdách oliv a sezonních podmínkách. Sběr na zemi byl nejčastěji provozovaným způsobem sklizně. Dnes jej producenti neprovádí, olivy se sbírají na zavěšených sítích nebo jiných sběrných prostředcích pod stromem.

Období sklizně oliv je rozloženo v souladu s obdobím kvetení jednotlivých odrůd.

—

Drcení je prováděno v mnohem kratších lhůtách než dříve. Tyto lhůty, které byly z velké části příčinou nadměrné kyselosti oleje, se dnes díky zvýšení kapacity lisoven a jejich modernizaci značně zkrátily. Nicméně často zůstávají delší, než jsou lhůty používané na kontinentě, kvůli rozestupu olivových hájů a zvyklostem producentů.

Toto celkové zvýšení výkonnosti u způsobu sklizně a lisoven umožnilo zvýšení kvality olivových olejů.

Specifičnost produktu

„Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“ se vyznačuje mírnou palčivostí a štiplavostí. Aromata tak mohou být jemná a komplexní.

Díky rozmanité přirozené vegetaci v okolí olivových hájů je v konečném produktu „Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“, po němž následuje údaj „sklizeň po starém způsobu“, možné objevit aromata mandlí a sena, jakož i komplexní vůně křovinatého porostu.

Olej se využívaná ke konzumaci, k léčbě a k četným náboženským a světským rituálům, je nedílnou součástí života ostrovanů a je uznáván pro svou kvalitu.

Originalita pěstování oliv na Korsice spočívá rovněž v rozmanitosti starobylých a endemických odrůd.

Používání odrůd olivovníku s malými plody, jež jsou méně vhodné k přímé spotřebě, tradice výroby oleje a ne oliv k přímé konzumaci, to jsou faktory, které vysvětlují, proč se olivové háje ve všech mikroregionech zeměpisné oblasti využívají výlučně k produkci olivového oleje.

Příčinná souvislost

Typické rysy olivového oleje s označením „Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“ jsou výslednicí zachování určité tradice a používání moderních výrobních metod ve specifickém přírodním prostředí.

Olivovník samovolně kolonizoval různé oblasti a to v důsledku selekce a křížení vedlo k tomu, že na poměrně omezeném území vznikla celá řada odrůd, což je oproti jiným oblastem Středomoří, kde se olivovník pěstuje, originální rys, protože tam se spíše vyskytuje jedna odrůda nebo více odrůd s jednou odrůdou převládající.

Bez ohledu na vlastní charakteristiky se stromy pěstují stejným způsobem a ve stejných klimatických podmínkách, které v tomto specifickém prostředí vedou k pomalému vývoji suroviny.

Protože se v oblastech, kde se olivovník pěstuje, nevyskytují mrazy, ponechávají se olivy na stromě déle, což je jedním z klíčových faktorů pro vznik typického rysu „Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“; olivy totiž získají vůně okolní vegetace, zejména křovinatého porostu, tedy vůně, jež jsou pro olej „Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“, po němž následuje údaj „sklizeň po starém způsobu“, specifické.

Vzájemná závislost přírodních a lidských, místních a specifických faktorů přispívá u produktu ke snížení míry proměnlivosti, která je dána odrůdou, půdou nebo expozicí, a propůjčuje olivovému oleji „Huile d’olive de Corse“/„Huile d’olive de Corse – Oliu di Corsica“ originální rysy společné produkci oliv na celém ostrově.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://www.inao.gouv.fr/fichier/CdCHuiledeCorsemodifie.doc

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 9

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 60 12. ledna 2017

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2017/C 9/01	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8132 – FMC Technologies/Technip) ( 1 )	1
2017/C 9/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8211 – Marubeni/Toho Gas/Galp Energia/GGND) ( 1 )	1

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)
2017/C 9/05	Oznámení o otevřených výběrových řízeních	6
	Evropská komise
2017/C 9/06	Výzva k předkládání návrhů 2017 – Jednoduché programy – Granty na informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů prováděná na vnitřním trhu a ve třetích zemích v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014	7
2017/C 9/07	Výzva k předkládání návrhů 2017 – Složené programy – Granty na informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů prováděná na vnitřním trhu a ve třetích zemích v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014	23
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr ESVO
2017/C 9/08	Žádost o poradní stanovisko Soudního dvora ESVO předložená dne 6. ledna 2016 soudem Oslo tingrett ve věci Synnøve Finden v. Staten v/Landbruks- og matdepartmentet (Věc E-1/16)	38
2017/C 9/09	Žaloba podaná dne 17. listopadu 2016 Kontrolním úřadem ESVO proti Islandu (Věc E-17/16)	39
2017/C 9/10	Žaloba podaná dne 17. listopadu 2016 Kontrolním úřadem ESVO proti Islandu (Věc E-18/16)	40
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2017/C 9/11	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8207 – Emerson Electric/Pentair valves and controls business) ( 1 )	41
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2017/C 9/12	Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	42

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0503
JPY	japonský jen	122,14
DKK	dánská koruna	7,4338
GBP	britská libra	0,86725
SEK	švédská koruna	9,5695
CHF	švýcarský frank	1,0721
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	9,0633
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,021
HUF	maďarský forint	309,45
PLN	polský zlotý	4,3703
RON	rumunský lei	4,4960
TRY	turecká lira	4,0747
AUD	australský dolar	1,4241
CAD	kanadský dolar	1,3919
HKD	hongkongský dolar	8,1452
NZD	novozélandský dolar	1,5027
SGD	singapurský dolar	1,5112
KRW	jihokorejský won	1 260,59
ZAR	jihoafrický rand	14,4742
CNY	čínský juan	7,2826
HRK	chorvatská kuna	7,5562
IDR	indonéská rupie	13 999,45
MYR	malajsijský ringgit	4,6964
PHP	filipínské peso	52,180
RUB	ruský rubl	63,3625
THB	thajský baht	37,375
BRL	brazilský real	3,3786
MXN	mexické peso	22,9635
INR	indická rupie	71,8315

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2017/C 9/03	Směnné kurzy vůči euru	2
	Evropský inspektor ochrany údajů
2017/C 9/04	Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k prvnímu balíčku reformy společného evropského azylového systému (nařízení o systému Eurodac, nařízení o úřadu EASO a dublinského nařízení)	3