ISSN 1977-0863
Úřední věstník
Evropské unie
C 463
České vydání
Informace a oznámení
Svazek 59
13. prosince 2016
|
ISSN 1977-0863 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
C 463 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 59 |
|
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
|
II Sdělení |
|
|
|
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2016/C 463/01 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8260 – DCNS/SPI/DCNS Energies) ( 1 ) |
|
|
2016/C 463/02 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8268 – Norinco/Delphi’s Mechatronics Business) ( 1 ) |
|
|
IV Informace |
|
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Rada |
|
|
2016/C 463/03 |
||
|
2016/C 463/04 |
||
|
2016/C 463/05 |
||
|
2016/C 463/06 |
||
|
2016/C 463/07 |
||
|
|
Evropská komise |
|
|
2016/C 463/08 |
||
|
|
Evropský inspektor ochrany údajů |
|
|
2016/C 463/09 |
||
|
2016/C 463/10 |
Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k systémům pro správu osobních údajů |
|
|
2016/C 463/11 |
|
|
V Oznámení |
|
|
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2016/C 463/12 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8288 – Permira/Schustermann & Borenstein) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 ) |
|
|
2016/C 463/13 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8259 – Groupe H.I.G/Guillaume Dauphin/Ecore) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 ) |
|
|
|
JINÉ AKTY |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2016/C 463/14 |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
|
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
|
13.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 463/1 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Věc M.8260 – DCNS/SPI/DCNS Energies)
(Text s významem pro EHP)
(2016/C 463/01)
Dne 5. prosince 2016 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze ve francouzštině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
|
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví; |
|
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32016M8260. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu. |
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
|
13.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 463/1 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Věc M.8268 – Norinco/Delphi’s Mechatronics Business)
(Text s významem pro EHP)
(2016/C 463/02)
Dne 2. prosince 2016 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
|
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, |
|
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32016M8268. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu. |
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Rada
|
13.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 463/2 |
Oznámení určené osobám, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2010/788/SZBP, ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2231, a nařízením Rady (ES) č. 1183/2005, ve znění nařízení (EU) 2016/2230, o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo
(2016/C 463/03)
Osobám uvedeným v příloze II rozhodnutí Rady 2010/788/SZBP (1) a v příloze Ia nařízení Rady (ES) č. 1183/2005 (2) o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo se dávají na vědomí níže uvedené informace.
Rada Evropské unie rozhodla, že osoby uvedené ve výše zmíněných přílohách by měly být zařazeny na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím 2010/788/SZBP a nařízením (ES) č. 1183/2005 o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo. Důvody určení těchto osob jsou uvedeny v příslušných položkách uvedených příloh.
Dotčené osoby se upozorňují, že mohou požádat příslušné orgány daného členského státu (daných členských států) uvedené na internetových stránkách, jejichž seznam je obsažen v příloze II nařízení (ES) č. 1183/2005, o povolení použít zmrazené finanční prostředky na základní potřeby nebo konkrétní platby (viz článek 3 uvedeného nařízení).
Dotčené osoby mohou do 1. října 2017 zaslat Radě společně s podpůrnými dokumenty žádost, aby bylo rozhodnutí o jejich zařazení na výše uvedený seznam znovu zváženo, a to na tuto adresu:
|
Council of the European Union |
|
General Secretariat |
|
DG C 1C |
|
Rue de la Loi/Wetstraat 175 |
|
1048 Bruxelles/Brussel |
|
BELGIQUE/BELGIË |
|
e-mail: sanctions@consilium.europa.eu |
Rada veškeré obdržené připomínky zohlední při příštím přezkumu v souladu s článkem 9 rozhodnutí 2010/788/SZBP.
Dotčené osoby se rovněž upozorňují, že mají možnost napadnout rozhodnutí Rady u Tribunálu Evropské unie v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 275 druhém pododstavci a čl. 263 čtvrtém a šestém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie.
(1) Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 30.
(2) Úř. věst. L 193, 23.7.2005, s. 1.
|
13.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 463/3 |
Oznámení určené subjektům údajů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená nařízením Rady (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice
(2016/C 463/04)
Subjektům údajů se v souladu s článkem 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (1) poskytují tyto informace:
Právním základem tohoto zpracování údajů je nařízení Rady (ES) č. 1183/2005 (2).
Správcem tohoto zpracování údajů je Rada Evropské unie zastupovaná generálním ředitelem generálního ředitelství C (GŘ C) (zahraniční věci, rozšíření, civilní ochrana) generálního sekretariátu Rady a zpracováním je pověřeno oddělení 1C GŘ C, které lze kontaktovat na této adrese:
|
Council of the European Union |
|
General Secretariat |
|
DG C 1C |
|
Rue de la Loi/Wetstraat 175 |
|
1048 Bruxelles/Brussel |
|
BELGIQUE/BELGIË |
|
e-mail: sanctions@consilium.europa.eu |
Účelem zpracování údajů je sestavit a aktualizovat seznam osob, na něž se vztahují omezující opatření stanovená nařízením (ES) č. 1183/2005.
Subjekty údajů jsou fyzické osoby, které splňují kritéria pro zařazení na seznam stanovená v uvedeném nařízení.
Mezi shromažďované osobní údaje patří údaje nezbytné ke správné identifikaci dotčené osoby, odůvodnění a veškeré další související údaje.
Shromažďované osobní údaje mohou být v případě potřeby sdíleny s Evropskou službou pro vnější činnost a s Komisí.
Aniž jsou dotčena omezení stanovená v čl. 20 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (ES) č. 45/2001, žádosti o přístup, jakož i žádosti o opravu či námitky budou vyřízeny v souladu s oddílem 5 rozhodnutí Rady 2004/644/ES (3).
Osobní údaje budou uchovávány po dobu 5 let od data, kdy byl subjekt údajů vyňat ze seznamu osob, na něž se vztahuje zmrazení majetku, nebo od data, kdy skončí platnost opatření, nebo po dobu trvání soudního řízení, jestliže již bylo zahájeno.
Subjekty údajů se mohou v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 obrátit na evropského inspektora ochrany údajů.
(1) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
(2) Úř. věst. L 193, 23.7.2005, s. 1.
(3) Úř. věst. L 296, 21.9.2004, s. 16.
|
13.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 463/4 |
Oznámení pro osoby, na něž se vztahují omezující opatření stanovená v rozhodnutí Rady 2011/72/SZBP a v nařízení Rady (EU) č. 101/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku
(2016/C 463/05)
Osobám, které jsou uvedeny v příloze rozhodnutí Rady 2011/72/SZBP (1) a v příloze I nařízení Rady (EU) č. 101/2011 (2) o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku, se dávají na vědomí následující informace.
Rada má v úmyslu prodloužit platnost omezujících opatření stanovených v rozhodnutí Rady 2011/72/SZBP. Rada má k dispozici nové podklady týkající se všech osob uvedených na seznamech v příloze rozhodnutí 2011/72/SZBP a v příloze I nařízení (EU) č. 101/2011. Dotčeným osobám se oznamuje, že mohou do 18. prosince 2016 podat Radě žádost o poskytnutí informací, které se jich týkají, a to na tuto adresu:
|
Council of the European Union |
|
General Secretariat |
|
DG C 1C |
|
Rue de la Loi/Wetstraat 175 |
|
1048 Bruxelles/Brussel |
|
BELGIQUE/BELGIË |
|
e-mail: sanctions@consilium.europa.eu |
Rada veškeré obdržené připomínky zohlední v souladu s článkem 5 rozhodnutí 2011/72/SZBP a čl. 12 odst. 4 nařízení (ES) č. 101/2011 při pravidelném přezkumu.
(1) Úř. věst. L 28, 2.2.2011, s. 62.
(2) Úř. věst. L 31, 5.2.2011, s. 1.
|
13.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 463/5 |
Oznámení pro osoby, na něž se vztahují omezující opatření stanovená v nařízení Rady (EU) č. 101/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku
(2016/C 463/06)
Subjektům údajů se v souladu s článkem 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (1) poskytují tyto informace:
Právním základem tohoto zpracování údajů je nařízení Rady (EU) č. 101/2011 (2).
Správcem tohoto zpracování údajů je Rada Evropské unie zastupovaná generálním ředitelem generálního ředitelství C (GŘ C) (zahraniční věci, rozšíření a civilní ochrana) generálního sekretariátu Rady a zpracováním je pověřeno oddělení 1C GŘ C, které lze kontaktovat na této adrese:
|
Council of the European Union |
|
General Secretariat |
|
DG C 1C |
|
Rue de la Loi/Wetstraat 175 |
|
1048 Bruxelles/Brussel |
|
BELGIQUE/BELGIË |
|
e-mail: sanctions@consilium.europa.eu |
Účelem zpracování údajů je sestavit a aktualizovat seznam osob, na které se vztahují omezující opatření v souladu s nařízením (EU) č. 101/2011.
Subjekty údajů jsou fyzické osoby, které splňují kritéria pro zařazení na seznam stanovená v uvedeném nařízení
Mezi shromažďované osobní údaje patří údaje nezbytné ke správné identifikaci dotčené osoby, odůvodnění a veškeré další související údaje.
Shromažďované osobní údaje mohou být v případě potřeby sdíleny s Evropskou službou pro vnější činnost a s Komisí.
Aniž jsou dotčena omezení stanovená v čl. 20 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (ES) č. 45/2001, žádosti o přístup, jakož i žádosti o opravu či námitky budou vyřízeny v souladu s oddílem 5 rozhodnutí Rady 2004/644/ES (3).
Osobní údaje budou uchovávány po dobu 5 let od data, kdy byl subjekt údajů vyňat ze seznamu osob, na něž se vztahuje zmrazení majetku, nebo od data, kdy skončí platnost opatření, nebo po dobu soudního řízení, jestliže již bylo zahájeno.
Subjekty údajů se mohou v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 obrátit na evropského inspektora ochrany údajů.
(1) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
(2) Úř. věst. L 31, 5.2.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. L 296, 21.9.2004, s. 16.
|
13.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 463/6 |
Oznámení určené jedné osobě, na niž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2014/119/SZBP a nařízením Rady (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině
(2016/C 463/07)
Panu Viktoru Ivanovychi Ratushniakovi, který je uveden v příloze rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP (1) a v příloze I nařízení Rady (EU) č. 208/2014 (2) o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, se dávají na vědomí následující informace.
V návaznosti na přezkum seznamu určených osob uvedeného v rozhodnutí 2014/119/SZBP a nařízení (EU) č. 208/2014 hodlá Rada obnovit opatření v uvedených aktech.
Rada hodlá zachovat omezující opatření vůči výše uvedené osobě. Výše uvedené osobě se sděluje, že může do 19. prosince 2016 předložit Radě žádost za účelem získání podkladů, které má Rada k dispozici v souvislosti s jejím určením, a to na tuto adresu:
|
Council of the European Union |
|
General Secretariat |
|
DG C 1C |
|
Rue de la Loi/Wetstraat 175 |
|
1048 Bruxelles/Brussel |
|
BELGIQUE/BELGIË |
|
e-mail: sanctions@consilium.europa.eu |
V této souvislosti se dotčená osoba upozorňuje na skutečnost, že Rada provádí pravidelný přezkum seznamu určených osob uvedeného v rozhodnutí 2014/119/SZBP a nařízení (EU) č. 208/2014. Mají-li být případné připomínky zohledněny v rámci příštího přezkumu, měly by být předloženy do 13. ledna 2017.
(1) Úř. věst. L 66, 6.3.2014, s. 26.
(2) Úř. věst. L 66, 6.3.2014, s. 1.
Evropská komise
|
13.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 463/7 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
12. prosince 2016
(2016/C 463/08)
1 euro =
|
|
měna |
směnný kurz |
|
USD |
americký dolar |
1,0596 |
|
JPY |
japonský jen |
122,69 |
|
DKK |
dánská koruna |
7,4371 |
|
GBP |
britská libra |
0,83900 |
|
SEK |
švédská koruna |
9,7445 |
|
CHF |
švýcarský frank |
1,0772 |
|
ISK |
islandská koruna |
|
|
NOK |
norská koruna |
8,9498 |
|
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
|
CZK |
česká koruna |
27,027 |
|
HUF |
maďarský forint |
314,02 |
|
PLN |
polský zlotý |
4,4530 |
|
RON |
rumunský lei |
4,5073 |
|
TRY |
turecká lira |
3,7269 |
|
AUD |
australský dolar |
1,4174 |
|
CAD |
kanadský dolar |
1,3918 |
|
HKD |
hongkongský dolar |
8,2211 |
|
NZD |
novozélandský dolar |
1,4793 |
|
SGD |
singapurský dolar |
1,5145 |
|
KRW |
jihokorejský won |
1 237,73 |
|
ZAR |
jihoafrický rand |
14,5441 |
|
CNY |
čínský juan |
7,3225 |
|
HRK |
chorvatská kuna |
7,5335 |
|
IDR |
indonéská rupie |
14 121,82 |
|
MYR |
malajsijský ringgit |
4,6750 |
|
PHP |
filipínské peso |
52,720 |
|
RUB |
ruský rubl |
64,8661 |
|
THB |
thajský baht |
37,764 |
|
BRL |
brazilský real |
3,5953 |
|
MXN |
mexické peso |
21,4472 |
|
INR |
indická rupie |
71,4485 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
Evropský inspektor ochrany údajů
|
13.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 463/8 |
Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k účinnému prosazování práv v hospodářství digitální společnosti
(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na webových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese www.edps.europa.eu)
(2016/C 463/09)
Zpracování osobních údajů je nezbytnou součástí internetových služeb. Strategie EU pro jednotný digitální trh uznává potenciál technologií a služeb založených na datech být katalyzátorem hospodářského růstu. Takovéto internetové služby se staly závislými na často skrytém sledování jednotlivců, kteří zpravidla neznají povahu a rozsah takového sledování. Dominantní společnosti na těchto trzích mohou být schopné omezovat konkurenci nových společností z hlediska faktorů, které by mohly být přínosné pro práva a zájmy jednotlivců, a mohou ukládat nepřiměřené smluvní podmínky, které zneužívají spotřebitele. Zjevně rostoucí nerovnováha mezi poskytovateli internetových služeb a spotřebiteli může omezovat možnost volby, inovace a kvalitu opatření k ochraně soukromí. Tato nerovnováha může též zvyšovat skutečnou cenu, z hlediska zpřístupňování osobních údajů, a to dalece nad rámec toho, co bychom očekávali na plně konkurenčních trzích.
V roce 2014 evropský inspektor ochrany údajů vydal předběžné stanovisko k soukromí a konkurenceschopnosti ve věku dat velkého objemu. I přes zjevné synergie, jako je transparentnost, odpovědnost, možnost volby a obecný blahobyt, jsme zaznamenali tendenci uplatňovat pravidla EU o ochraně údajů, ochraně spotřebitele, prosazování antimonopolních předpisů a kontrole spojování podniků odděleně. Proto jsme zahájili debatu o tom, jak by bylo možné cíle a normy EU uplatňovat uceleněji. Toto nové stanovisko uvádí, že strategie pro jednotný digitální trh představuje příležitost k jednotnému přístupu a doplňuje předběžné stanovisko z roku 2014 o několik praktických doporučení orgánům EU ohledně způsobu nápravy dané situace. Věnuje se rostoucím obavám z toho, že koncentrace na digitálních trzích by mohla poškozovat zájmy jednotlivců jako subjektů údajů a spotřebitelů.
Orgány a instituce EU a vnitrostátní orgány musí při provádění právních předpisů EU prosazovat práva a svobody stanovené v Listině základních práv EU. Několik z uvedených ustanovení, včetně práva na soukromí a ochranu osobních údajů, svobodu projevu a nediskriminaci, je ohroženo normativním chováním a standardami, které nyní v kyberprostoru převládají. EU již disponuje vhodnými nástroji pro řešení narušení trhu, která poškozují zájmy jednotlivce a společnosti obecně. Řada praktik na digitálních trzích může porušovat dva či více platných právních rámců, přičemž každý je založený na „spravedlnosti“. Stejně jako několik studií z posledních měsíců vyzýváme k intenzivnějšímu dialogu, výměně poznatků i ke spolupráci mezi orgány, které mají na starosti regulaci chování v digitálním prostředí. Rovněž zdůrazňujeme, že je třeba, aby EU vytvořila podmínky pro činnost on-line i off-line, které podporují práva a svobody zakotvené v listině.
Toto stanovisko proto doporučuje zřízení informačního střediska pro prosazování práv v digitálním odvětví EU, tedy dobrovolnou síť regulačních subjektů, kde mohou sdílet informace, dobrovolně a v rámci svých příslušných kompetencí, o případech možného zneužívání digitálního ekosystému a nejúčinnějším způsobu jejich řešení. To by měly doplnit pokyny k tomu, jak by regulační orgány mohly jednotným způsobem uplatňovat pravidla pro ochranu jednotlivce. Doporučujeme též, aby orgány EU prostřednictvím externích odborníků zkoumaly vytváření společného prostoru – prostoru na internetu, kde by jednotlivci mohli v souladu s listinou vzájemně komunikovat, aniž by je někdo sledoval. A nakonec doporučujeme aktualizaci pravidel týkajících se způsobu, jakým orgány provádějí kontrolu spojování podniků, s cílem lépe chránit soukromí, osobní údaje a svobodu projevu na internetu.
I. ZAHÁJENÍ DISKUSE
1. Základní informace a struktura stanoviska
V předběžném stanovisku z roku 2014 k soukromí a konkurenceschopnosti ve věku dat velkého objemu (dále jen „předběžné stanovisko“) jsme srovnávali právní rámce EU pro ochranu údajů, hospodářskou soutěž a spotřebitele a dospěli jsme k závěru, že v souvislosti s digitálními trhy existuje několik zjevných synergií (1). Předložili jsme orgánům EU několik možných doporučení, která byla zdokonalena po semináři pořádaném evropským inspektorem ochrany údajů v červnu 2014 (2), a to:
|
1. |
lépe pochopit „hodnotu“ osobních údajů na digitálních trzích a přezkoumat přístupy k analýze trhu, zejména v souvislosti s internetovými službami propagovanými jako „bezplatné“, s retrospektivní či ex-post analýzou dopadu rozhodnutí v oblasti prosazování práv; |
|
2. |
zvážit, jak podporovat technologie zvyšující ochranu soukromí jako konkurenční výhodu; |
|
3. |
přezkoumat právní předpisy EU a význam pro digitální trhy 21. století; |
|
4. |
zvážit praktické kroky pro spolupráci mezi orgány, včetně užšího dialogu a společných šetření. |
VI. ZÁVĚR
Lidská práva byla vytvořena jako prostředek, který jednotlivcům zajišťuje ochranu před zásahy státu. Antimonopolní předpisy vycházejí z politických rozhodnutí ve prospěch celé společnosti znemožnit monopolům zneužívat moc. Práva spotřebitelů vznikla jako ochrana před obchodníky používajícími zneužívající praktiky.
Příležitosti ke zvýšení produktivity a konektivity, které poskytují data velkého objemu, by měly doprovázet opatření zajišťující ochranu dat velkého objemu. EU v posledních letech dosáhla významného prvenství ve snaze stimulovat „závod do vrchu“ v oblasti norem ochrany soukromí v digitální oblasti. Obecné nařízení o ochraně údajů je měřítkem pro ochranu osobních údajů v digitální ekonomice. EU však může pro digitální ekonomiku a společnost založenou na hodnotách EU udělat více prostřednictvím nástrojů k zajištění produktů a služeb, které chrání soukromí a základní práva. Vyšší transparentnost, spravedlivé zacházení, efektivní možnost volby, neexistence omezování přístupu modelů, které nejsou založené na sledování, na trh představují zcela kompatibilní a vzájemně se doplňující cíle.
Strategie pro jednotný digitální trh je tou správnou příležitostí pro EU snažit se uvedených cílů jednotně dosáhnout. Účinné prosazování stávajících právních předpisů EU má prvořadý význam. Domníváme se, že naše doporučení týkající se informačního střediska pro prosazování práv v digitálním odvětví společně s ucelenějším přístupem ke koncentraci a propagaci společné oblasti založené na hodnotách EU, by byly významným krokem vpřed. V době, kdy na celém světě vznikají právní předpisy o ochraně údajů a soukromí, by to měla být platforma pro větší propojování s jinými regiony světa umožňující intenzivnější dialog a spolupráci se všemi zeměmi, které stojí před stejnou digitální výzvou.
To však není konečné slovo v této diskusi. Evropský inspektor ochrany údajů hodlá dále usnadňovat diskuse a pomáhat eliminovat oddělená řešení jednotlivých otázek, která představují překážku pro ochranu zájmů a práv jednotlivce.
V Bruselu dne 23. září 2016.
Giovanni BUTTARELLI
evropský inspektor ochrany údajů
(1) Předběžné stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k soukromí a konkurenceschopnosti ve věku dat velkého objemu, interakci mezi ochranou údajů, právními předpisy o hospodářské soutěži a ochranou spotřebitele v digitální ekonomice, březen 2014.
(2) „Zpráva ze semináře o soukromí, spotřebitelích, hospodářské soutěži a datech velkého objemu konaného dne 2. června 2014“; https://secure.edps.europa.eu?EDPSWEB/webdav/site/mySite/shared/Documents/consultation/Big%20data.
|
13.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 463/10 |
Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k systémům pro správu osobních údajů
(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na webových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese www.edps.europa.eu)
(2016/C 463/10)
Toto stanovisko zkoumá koncepci technologií a ekosystémů, které jsou zaměřeny na to, jak poskytnout jednotlivci možnost kontroly nad sdílením jeho osobních údajů („systémy pro správu osobních údajů“, zkráceně „PIMS“).
Naší vizí je vytvořit novou realitu, ve které jednotlivci řídí a kontrolují svoji on-line identitu. Naším cílem je transformovat stávající systém soustředěný kolem poskytovatele na systém zaměřený na člověka, ve kterém jsou jednotlivci chráněni před neoprávněným zpracováním jejich osobních údajů a před obtěžujícími sledovacími a profilovacími technikami, jejichž cílem je obcházení klíčových zásad ochrany osobních údajů.
Tato nová realita bude umožněna modernizovaným právním rámcem EU a možnostmi, které nabízí jeho rázné společné prosazování ze strany všech příslušných dozorových a regulačních orgánů.
Nedávno přijaté obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) posiluje a modernizuje právní rámec tak, aby zůstal účinný i v éře dat velkého objemu a posílil důvěru jednotlivců v internet a jednotný digitální trh. Nová pravidla, včetně pravidel o zvýšené transparentnosti a posílených právech na přístup k datům a na jejich přenositelnost, umožňují uživatelům větší kontrolu nad jejich údaji a mohou také přispět k efektivnějšímu trhu s osobními údaji, a to ve prospěch spotřebitelů i firem.
V nedávné době jsme vydali stanovisko k účinnému prosazování základních práv v éře dat velkého objemu. To zdůrazňuje současné tržní podmínky a obchodní praktiky, které vytvářejí překážky pro efektivní uplatňování práv jednotlivců na ochranu jejich osobních údajů i jiných základních práv, a vyzývá k posílení koordinovaného a jednotného prosazování pravidel hospodářské soutěže, ochrany spotřebitele i zákonů na ochranu osobních údajů. Doufáme, že toto zintenzivněné prosazování poslouží k vytvoření takových tržních podmínek, v nichž služby přívětivé k ochraně soukromí mohou prospívat. Přístup v tomto stanovisku se zaměřuje na posílení základních práv v našem digitálním světě a současně na otevření nových příležitostí pro podniky, aby mohly rozvíjet novátorské služby v oblasti osobních údajů, jež budou založeny na vzájemné důvěře. PIMS slibují nabídnout nejen novou technickou architekturu a organizaci pro správu dat, ale i důvěryhodné rámce a tudíž i alternativní obchodní modely pro sběr a zpracování osobních údajů v éře dat velkého objemu, a to způsobem více respektujícím evropské zákony o ochraně osobních údajů.
V tomto stanovisku stručně popisujeme, co jsou to PIMS, jaké problémy by mohly řešit a jak. Potom budeme analyzovat, jak mohou přispět k lepší ochraně osobních údajů a jakým výzvám čelí. Nakonec budeme identifikovat cesty, jak využít příležitosti, které nabízejí. Aby nové obchodní modely pro ochranu osobních údajů prospívaly, mohou být nezbytné dodatečné pobídky pro poskytovatele služeb, jež je nabízejí. Mělo by být zejména prozkoumáno, jaké politické iniciativy by mohly motivovat správce údajů, aby přijali tento způsob poskytování údajů. Navíc, iniciativa veřejných služeb, která by akceptovala PIMS jako zdroj údajů místo přímého sběru dat, by mohla být pro přijetí PIMS rozhodující.
Vznikající prostředí PIMS, jehož cílem je vrátit jednotlivcům a spotřebitelům kontrolu nad jejich osobními údaji, si zaslouží pozornost, podporu a další výzkum s cílem přispět k udržitelnému a etickému využívání dat velkého objemu i k účinnému uplatňování zásad nedávno přijatého nařízení GDPR.
I. PIMS: SDÍLENÍ DAT, SDÍLENÍ PŘÍNOSŮ?
|
1. |
Současné podmínky pro zpracování osobních údajů jsou často neférové vůči jednotlivcům, jejichž údaje jsou zpracovávány. Právní podmínky a technické nástroje ztěžují jednotlivcům uplatnění jejich práv a správcům umožňují omezit jejich odpovědnost. Datoví makléři, reklamní sítě, poskytovatelé sociálních sítí a další firemní subjekty mají stále kompletnější údaje o jednotlivcích, kteří se podílejí na dnešní digitální společnosti, a jednotlivci ztrácejí kontrolu nad digitální stopou, kterou po sobě zanechávají. Jednotlivci jsou předmětem cílení, profilování a hodnocení často bez jejich kontroly nebo dokonce vědomí a mohou se tudíž cítit bezmocní a potřebují nástroje, aby mohli převzít kontrolu nad svojí identitou. Ačkoliv je jednotlivcům formálně poskytnuta nějaká forma „oznámení“ a příležitost „souhlasit“ se všeobecnými pravidly a podmínkami, často se ocitnou uvnitř systému navrženého tak, aby maximalizoval zpeněžení osobních údajů, což neponechává jednotlivcům žádnou skutečnou volbu nebo kontrolu. |
|
2. |
Sdělení Evropské komise o zpracování dat velkých objemů (1) stanovuje plán aktivit se společným cílem ochránit osobní údaje i spotřebitele. Ten konkrétně podporuje využívání „prostorů pro osobní údaje“ jako na uživatele zaměřených, bezpečných a zabezpečených míst pro uložení osobních údajů a případně pro umožnění přístupu ostatním osobám k těmto údajům. Sdílíme názor, že by měly být podporovány novátorské digitální nástroje a obchodní modely založené na posílení postavení jednotlivce. Ty mohou umožnit, aby jednotlivci měli prospěch z takového sdílení údajů, tedy aby se účastnili na užívání a distribuci svých osobních údajů. |
|
3. |
V našem stanovisku „Řešení problémů s daty velkého objemu“ (2) jsme tvrdili, že bychom měli doplnit zákonnou povinnost účinného souhlasu o reálnou, praktickou kontrolu nad osobními informacemi. Prohlásili jsme, že „namísto administrativní zátěže by se poskytnutí přístupových práv mohlo stát charakteristickým rysem služby poskytované zákazníkovi“ a že organizace založené na využití „dat velkých objemů“ by měly být „připraveny podělit se o bohatství vytvořené zpracováním osobních údajů s těmi osobami, jejichž údaje zpracovávají“. V této souvislosti jsme poznamenali, že „úložiště osobních údajů by mohla pomoci vyřešit některé obavy nad ztrátou individuální kontroly nad osobními údaji“. Nedávno přijaté obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) (3) posílilo zákonné požadavky na souhlas (4) a zavedlo efektivní, moderní zásady ochrany údajů již od návrhu a ve výchozím nastavení (5), stejně jako nové právo na přenositelnost údajů (6). Aby nový rámec pro ochranu osobních údajů naplnil svůj příslib, potřebujeme praktické nástroje, které umožní jednotlivcům uplatňovat jejich práva pohodlným, uživatelsky přívětivým způsobem. |
|
4. |
Toto stanovisko zkoumá nové technologie a ekosystémy, jejichž cílem je pomoci jednotlivcům ke kontrole nad sběrem a sdílením jejich osobních údajů. Tuto koncepci budeme označovat jako „systém pro správu osobních údajů“ („PIMS“) (7). Koncepce PIMS nabízí nový přístup, v němž jednotlivci jsou držiteli svých vlastních osobních údajů. Může vytvořit vzorový posun v oblasti správy a osobních údajů, se sociálními a hospodářskými důsledky. Naproti tomu se současné prostředí on-line služeb vyznačuje malým počtem poskytovatelů služeb, kteří dominují trhu a zpeněžují osobní údaje uživatelů výměnou za „bezplatné“ služby. To je často doprovázeno nerovnováhou pravomocí, kdy je zákazník postaven před volbu „ber, nebo nech být“, a rovněž informační asymetrií mezi poskytovateli služeb a uživateli, s malou nebo žádnou transparentností o tom, co se děje s jejich osobními údaji. |
|
5. |
Základní myšlenkou koncepce PIMS je transformovat stávající systém soustředěný kolem poskytovatele na systém zaměřený na to, aby jednotlivec mohl spravovat a kontrolovat svoji on-line identitu (8). V zásadě by lidé měli být schopni rozhodnout, zda a s kým chtějí sdílet své osobní údaje, za jakým účelem a na jak dlouho, a také tyto údaje sledovat a rozhodnout o jejich stáhnutí, když si to budou přát. Stojí za to prozkoumat, jak by PIMS mohl pomoci vyřešit některé z obav o ztrátu individuální kontroly nad osobními údaji, které byly zdůrazněny jako jedny z hlavních obav v oblasti zpracování dat velkých objemů (9). |
|
6. |
Cílem tohoto přístupu je posílení základní práv v našem digitálním světě a současně otevření nových příležitostí pro podniky, aby mohly rozvíjet novátorské služby v oblasti osobních údajů, které budou založeny na vzájemné důvěře. PIMS slibují, že by mohly nabídnout novou technickou architekturu a organizaci pro správu dat, které by budovaly důvěryhodné rámce. Existuje naděje, že by mohly umožnit alternativní obchodní modely pro sběr a zpracování osobních údajů v éře dat velkých objemů, a to způsobem, který lépe respektuje evropské právo na ochranu osobních údajů. |
|
7. |
V tomto stanovisku stručně popisujeme, co jsou to PIMS, jaké problémy by mohly řešit a jak (10). Analyzujeme, jak mohou přispět k lepší ochraně osobních údajů a jakým výzvám čelí. Nakonec identifikujeme cesty, jak využít příležitosti, které nabízejí. |
IV. ZÁVĚRY A DALŠÍ KROKY
4.1. Směrem k plnému využití příležitostí poskytovaných GDPR
|
54. |
Jak ji bylo zmíněno výše, zákonodárce EU v nedávné době přijal balíček opatření pro reformu ochrany údajů, který posiluje a modernizuje právní rámec tak, aby zůstal účinný i v éře dat velkého objemu. |
|
55. |
Nové GDPR, včetně pravidel o zvýšené transparentnosti a posílených právech na přístup a přenositelnost dat, by mělo poskytnout uživatelům větší kontrolu nad jejich údaji a může také přispět k efektivnějšímu trhu s osobními údaji, a to ve prospěch spotřebitelů i firem. |
|
56. |
Kodexy chování a certifikační systémy, jak je stanovuje GDPR, jsou privilegované nástroje, které dávají specifickou viditelnost a roli technologiím a produktům, které – stejně jako PIMS – mohou sloužit k účinnějšímu uplatňování zákona o ochraně osobních údajů na praktické úrovni. |
|
57. |
Nicméně, PIMS se setkává s velkými obtížemi při snaze o proniknutí na trh, kterému dominují on-line služby založené na obchodních modelech a technických architekturách, v nichž jednotlivci nemají své osobní údaje pod kontrolou, jak je vysvětleno v oddíle 3.9. Přechod k situaci, kdy jednotlivci budou mít efektivní možnost poskytnout poskytovateli služeb přístup k některým údajům ve svém PIMS namísto poskytování údajů přímo poskytovateli služeb, bude vyžadovat další pobídky pro poskytovatele služeb. Komise může využít iniciativ, které oznámila k datovým tokům a k vlastnictví údajů (11), aby prozkoumala, jaké další politické iniciativy by mohly motivovat správce údajů, aby přijali tento způsob poskytování údajů. Navíc, iniciativa veřejných služeb v rámci eGovernment, která by akceptovala PIMS jako zdroj údajů místo přímého sběru dat, by mohla být rozhodující pro přijetí PIMS. |
|
58. |
Tato analýza by mohla být doplněna opatřeními zaměřenými na položení technických, společenských a hospodářských základů, včetně úsilí o standardizaci, ekonomických pobídek a podpory výzkumu a pilotních projektů. |
|
59. |
Evropská unie a orgány veřejné správy členských států a projekty jimi spolufinancované jsou první místa, kde by měla být tato změna perspektivy vyzkoušena, podporována a doufejme i realizována. |
4.2. Podporou PIMS a souvisejících technologií k efektivní ochraně osobních údajů
|
60. |
Dobrá regulace, i když je zásadní, sama o sobě nestačí. Jak jsme konstatovali v našem stanovisku „Řešení problémů s daty velkého objemu“ (12), společnosti a další organizace, které investují velké úsilí do hledání novátorských způsobů, jak využívat osobní údaje, musí používat stejně novátorské myšlení při uplatňování zásad ochrany údajů. |
|
61. |
Příspěvek technologií do modelu PIMS je zásadní. PIMS může sloužit k testování ochrany dat od návrhu i technologií, které je podporují. Mezi relevantní výzkumná témata, která potřebují adekvátní podporu i investice, patří: interoperabilní správa identit přátelská k ochraně soukromí; autorizační mechanismy; interoperabilita dat; zabezpečení dat a mechanismy pro automatické prosazování uzavřených „smluv“ mezi jednotlivci a dalšími stranami. To vše posíleno kryptografií a šifrováním a podpořeno dostupností levného výpočetního výkonu. Rozhodující podpora ze strany tvůrců politik, jako je Komise, pro základní a aplikovaný výzkum v těchto technologických odvětvích je nutná v této počáteční fázi tak, aby nedošlo k promeškání aktuálních příležitostí. |
|
62. |
S cílem podpořit výzkum a vývoj i zavádění na trh v oblasti PIMS doporučujeme, aby Komise naplánovala případnou součinnost s ostatními oblastmi strategie jednotného digitálního trhu, jako je například cloud computing a internet věcí. Tímto způsobem by mohly být realizovány pilotní projekty, které by mohly navrhnout a otestovat interakci cloudových služeb a internetu věcí s PIMS. |
4.3. Jak bude evropský inspektor ochrany údajů podporovat tuto debatu
|
63. |
EIOÚ si klade za cíl přispívat k podpoře soukromého i veřejného úsilí ve výše popsaných směrech. Budeme i nadále podporovat diskusi, mimo jiné prostřednictvím pořádání akcí/seminářů, například s cílem identifikovat, podporovat a propagovat osvědčené postupy ke zvýšení průhlednosti a kontroly uživatele a také prozkoumat možnosti nabízené PIMS. Budeme i nadále usnadňovat práci sítě Internet Privacy Engineering Network (IPEN) jako interdisciplinárního znalostního centra pro techniky a odborníky na ochranu soukromí. V této souvislosti budeme i nadále poskytovat platformu pro vývojáře a propagátory PIMS, aby mohli užívat výhod výměny informací s odborníky na jiné technologie a ochranu osobních údajů. |
V Marrákeši dne 20. října 2016.
Giovanni BUTTARELLI
evropský inspektor ochrany údajů
(1) Sdělení COM(2014)442 o prosperující ekonomice založené na datech: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/communication-data-driven-economy.
(2) Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů 7/2015: https://secure.edps.europa.eu/EDPSWEB/webdav/site/mySite/shared/Documents/Consultation/Opinions/2015/15-11-19_Big_Data_EN.pdf. Viz konkrétněji část 3.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(4) Viz mimo jiné čl. 6 odst. 1 písm. a), články 7 a 8 a body odůvodnění 42–43 GDPR.
(5) Čl. 25 nařízení GDPR.
(6) Čl. 20 nařízení GDPR.
(7) Mezi související pojmy patří „úložiště osobních údajů“, „prostory pro osobní údaje“ nebo „datové trezory“. V tomto stanovisku budeme používat pojem „PIMS“, protože se zdá, že nejlépe popisuje koncepci, a to obecným a srozumitelným způsobem. V rámci použití v tomto stanovisku může zkratka „PIMS“ odkazovat na pojem v jednotném nebo množném čísle: systém pro správu osobních údajů nebo systémy pro správu osobních údajů.
(8) Viz bod odůvodnění 7 GDPR: „Fyzické osoby by měly mít možnost kontrolovat své vlastní osobní údaje“. Viz také například, Doc Searls, The Intention Economy: When Customers Take Charge (Boston: Harvard Business Review Press, 2012).
(9) Viz např. Ira S. Rubinstein, Big Data: The End of Privacy or a New Beginning? International Data Privacy Law, 2013, sv. 3, č. 2.
(10) Viz například zpráva o úložištích osobních dat, kterou vypracovala University of Cambridge pro Evropskou komisi: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/study-personal-data-stores-conducted-cambridge-university-judge-business-school.
(11) Sdělení: Digitising European Industry - Reaping the full benefits of a Digital Single Market http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-16-1409_en.htm.
(12) Stanovisko EIOÚ 7/2015 citované výše.
|
13.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 463/14 |
Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k druhému balíčku opatření EU v oblasti inteligentních hranic
(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na webových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese www.edps.europa.eu)
(2016/C 463/11)
SHRNUTÍ
Zřízení systému vstupu/výstupu (EES), který bude evidovat vstupy státních příslušníků třetích zemí na území Evropské unie a jejich výstupy z něj, bylo zákonodárcem EU předpokládáno již dlouho. Komise přijala tři návrhy v rámci prvního balíčku opatření v oblasti inteligentních hranic v roce 2013; spoluzákonodárci vyjádřili vážné obavy a v otázce balíčku nebylo dosaženo konsensu. Následně Komise v reakci na tyto obavy začala pracovat na předložení ověření koncepce a v letošním roce vydala druhý balíček opatření v oblasti inteligentních hranic, který nyní obsahuje dva upravené návrhy.
Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ) pečlivě analyzoval tyto návrhy a vydává doporučení s cílem pomoci zákonodárci zajistit, aby byl právní rámec upravující systém EES plně v souladu s právními předpisy EU o ochraně údajů a soukromí, a to zejména s články 7 a 8 Listiny základních práv EU.
EIOÚ uznává potřebu mít jednotné a účinné informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost. Tyto návrhy přicházejí v zásadním okamžiku, kdy se EU v této oblasti potýká s vážnými problémy. EIOÚ však zdůrazňuje, že navrhované zpracování osobních údajů v systému EES je významným krokem, který může potenciálně představovat zásah do soukromí a který je tudíž potřeba zvážit na základě článků 7 a 8 Listiny základních práv. Nezbytnost a přiměřenost systému EES je potřeba posoudit jak globálně, s přihlédnutím k již existujícím rozsáhlým informačním systémům v EU, tak specificky, a sice v konkrétních případech státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou legálními návštěvníky EU. EIOÚ bere na vědomí, že údaje budou zpracovávány ze dvou různých důvodů, na jedné straně za účelem správy hranic a usnadnění souvisejících procesů a na druhé straně pro účely vymáhání práva. EIOÚ důrazně doporučuje jasně odlišit tyto cíle v samotném návrhu EES z roku 2016, neboť uvedené účely mají odlišný dopad, pokud jde o práva na ochranu údajů a soukromí.
Přestože EIOÚ vítá pozornost věnovanou dříve vyjádřeným obavám o ochranu údajů a soukromí a vítá i zlepšení dosažená v upravených návrzích, vyslovuje vážné znepokojení, pokud jde o několik aspektů návrhu EES, které by měly být zákonodárcem lépe odůvodněny nebo dokonce přehodnoceny, a to zejména:
|
— |
pětiletá doba uchovávání údajů v systému EES. EIOÚ konstatuje, že by měla být lépe prokázána potřeba uchovávat po dobu pěti let údaje o osobách překračujících povolenou délku pobytu a že doba pěti let pro uchovávání všech osobních údajů uložených v systému EES se jeví jako nepřiměřená, |
|
— |
shromažďování zobrazení obličeje osob, které potřebují vízum a jejichž zobrazení obličeje je již uloženo ve Vízovém informačním systému (VIS), |
|
— |
potřeba donucovacích orgánů mít přístup k údajům v systému EES, která není dostatečně podložená přesvědčivými důkazy, |
|
— |
požadavek, aby subjekty údajů poskytovaly otisky prstů, když využívají svého práva na přístup, opravu a/nebo vymazání svých osobních údajů, což by mohla být významná překážka bránící účinnému uplatňování těchto práv. |
Stanovisko dále poskytuje další doporučení, pokud jde o ochranu údajů a soukromí, která by měla být v legislativním procesu zohledněna, včetně bezpečnosti systému.
I. ÚVOD A ZÁKLADNÍ INFORMACE
|
1. |
Komise poprvé oznámila svůj záměr vybudovat evropský systém vstupu/výstupu s cílem kontrolovat v roce 2008 vstupy státních příslušníků třetích zemí na území Evropské unie a jejich výstupy (1). V té době EIOÚ poprvé předložil svoje předběžné připomínky (2) k této myšlence a následně zdůraznil konkrétní problémy ve stanovisku z července 2011 (3). Komise svoje názory dále rozpracovala ve sdělení (4) nazvaném „Inteligentní hranice - možnosti a další postup“ z října 2011, ke kterému se vyjádřila pracovní skupina podle článku 29 (5). EIOÚ rovněž poskytl podněty během společných diskusí s různými zúčastněnými osobami u kulatého stolu (6). |
|
2. |
V únoru 2013 Komise přijala tři návrhy v rámci prvního balíčku opatření v oblasti inteligentních hranic: návrh vybudovat systém vstupu/výstupu (7) (dále jen „návrh EES z roku 2013“), návrh vytvořit program registrovaných cestujících (8) (dále jen „návrh RTP z roku 2013“) a návrh upravující Schengenský hraniční kodex (9) s cílem tyto změny odpovídajícím způsobem provést. Balíček okamžitě čelil kritice ze strany obou spoluzákonodárců kvůli technickým a provozním problémům a nákladům i vážným obavám o ochranu údajů. V témže roce EIOÚ předložil svoje první konkrétní doporučení k uvedeným třem návrhům formou stanoviska (10). Pracovní skupina podle článku 29 rovněž vydala stanovisko (11), na jehož přípravě se EIOÚ podílel a které zpochybňovalo nezbytnost systému vstupu/výstupu jako takového. |
|
3. |
Na začátku roku 2014 v reakci na tyto obavy Komise začala pracovat na předložení ověření koncepce skládajícím se ze dvou kroků: zaprvé odborná studie (12) a nákladová studie (13), jejichž cílem bylo najít nejvhodnější varianty a řešení zavádění inteligentních hranic, po kterých v průběhu roku 2015 následoval pilotní projekt (14) vedený Evropskou agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „eu-LISA“), jehož cílem bylo otestovat jednotlivé identifikované možnosti. Souběžně Komise v červenci 2015 zahájila tříměsíční veřejnou konzultaci (15) ve snaze shromáždit názory a stanoviska občanů a organizací a EIOÚ se do této konzultace rovněž zapojil (16). |
|
4. |
Dne 6. dubna 2016 Komise vydala druhý balíček opatření v oblasti inteligentních hranic (17). Tentokrát je navrhován pouze jeden systém: systém vstupu/výstupu (dále jen „EES“). Komise se rozhodla, že upraví svůj návrh EES z roku 2013 a návrh upravující Schengenský hraniční kodex, ale že stáhne svůj návrh RTP z roku 2013. Dnešní balíček opatření v oblasti inteligentních hranic obsahuje:
|
|
5. |
Kromě toho je k uvedeným dvěma návrhům přiloženo podrobné posouzení dopadů (22). |
|
6. |
Balíček opatření v oblasti inteligentních hranic získal nový impuls v důsledku současné migrační krize a nedávných teroristických útoků v Evropě. Nizozemské předsednictví a slovenské předsednictví oznámilo, že hodlají na tomto balíčku intenzivně pracovat ve snaze dosáhnout politické dohody do konce roku 2016 (23). |
|
7. |
EIOÚ vítá, že s ním Komise nový návrh před přijetím neformálně konzultovala. Rovněž vítá dobrou spolupráci (24) mezi GŘ pro vnitřní věci a EIOÚ v průběhu procesu zabývajícím se úpravou prvního balíčku opatření v oblasti inteligentních hranic. |
IV. ZÁVĚR
|
90. |
EIOÚ vítá práci, kterou Komise při přípravě návrhu EES z roku 2016 odvedla ve snaze reagovat na obavy ohledně ochrany údajů vznesené v souvislosti s balíčkem opatření v oblasti inteligentních hranic z roku 2013. Některá z doporučení a připomínek EIOÚ v předchozím stanovisku k tomuto balíčku byla náležitě zohledněna, například ohledně zavedení nouzových postupů pro případ technické nemožnosti nebo selhání systému. |
|
91. |
EIOÚ vítá snahu Komise zdůvodnit nezbytnost systému EES, avšak má podstatná doporučení přímo související s jeho přiměřeností s cílem zajistit, aby systém EES v plném rozsahu splňoval zásadní požadavek čl. 52 odst. 1) Listiny základních práv, podle kterého musí být nezbytný a přiměřený. Poukazuje na to, že nezbytnost a přiměřenost systému EES je potřeba posoudit jak globálně, s přihlédnutím k již existujícím rozsáhlým informačním systémům v EU, tak specificky, a sice v konkrétních případech státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou legálními návštěvníky EU. Domnívá se, že dobu pěti let pro uchovávání všech osobních údajů uložených v systému EES je potřeba plně odůvodnit. Rovněž zdůrazňuje, že by měly být lépe odůvodněny a přesvědčivými důkazy podloženy následující aspekty návrhu EES z roku 2016: shromažďování zobrazení obličeje osob, které potřebují vízum, potřeba po dobu pěti let uchovávat údaje o osobách překračujících povolenou délku pobytu a potřeba donucovacích orgánů mít přístup k údajům v systému EES. Protože tomu tak není, tyto aspekty by měly být zákonodárcem EU znovu zváženy. |
|
92. |
Dále vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlý zásah do základních práv na ochranu údajů a soukromí státních příslušníků třetích zemí, EIOÚ se domnívá, že systém EES by měl zůstat nástrojem správy hranic navrženým pouze za tímto účelem. Je tudíž potřeba jasně odlišit stanovené cíle systému EES, tj. primární cíle v oblasti správy hranic a usnadnění souvisejících procesů, a sekundární cíl v oblasti vymáhání práva, a rozdíl mezi těmito cíli by se měl odrazit v celém návrhu EES z roku 2016, zejména pak v souvislosti s články 1 a 5. |
|
93. |
Kromě toho má EIOÚ obavy, pokud jde o požadavek, aby všechny subjekty údajů v každém případě poskytly otisky prstů při podávání žádosti o přístup, opravu a vymazání svých osobních údajů. Mohlo by to představovat významnou překážku bránící účinnému uplatňování práva na přístup k údajům, které je pro subjekty údajů důležitou zárukou obsaženou v čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv EU. |
|
94. |
Další doporučení EIOÚ vyjádřená v tomto stanovisku se týkají následujících aspektů a článků:
|
|
95. |
EIOÚ trvá na tom, že je potřeba tyto problémy z globální perspektivy vyřešit. Vyzývá zákonodárce, aby pokračoval v mapování různých databází v souvislosti s ochranou hranic a migrací, dál usiloval o lepší koordinaci mezi různými systémy a o to, aby se tyto systémy nepřekrývaly, a přitom jednal plně v souladu s normami v oblasti ochrany údajů a ve vztazích s třetími zeměmi. |
V Bruselu dne 21. září 2016.
Giovanni BUTTARELLI
evropský inspektor ochrany údajů
(1) Sdělení Komise ze dne 13. února 2008„Příprava dalších kroků v oblasti správy hranic v Evropské unii“, KOM(2008) 69 v konečném znění.
(2) Předběžné připomínky EIOÚ ze dne 3. března 2008 ke třem sdělením o správě hranic.
(3) Stanovisko EIOÚ ze dne 7. července 2011 ke sdělení o migraci.
(4) Sdělení Komise ze dne 25. října 2011„Inteligentní hranice - možnosti a další postup“, KOM(2011) 680 v konečném znění.
(5) Pracovní skupina se podle článku 29 vyjádřila ke sdělení Komise o inteligentních hranicích v dopise ze dne 12. června 2012 adresovaném komisařce Malmström.
(6) Kulatý stůl EIOÚ k balíčku opatření v oblasti inteligentních hranic a důsledkům pro ochranu údajů, Brusel, 10. dubna 2013, viz shrnutí dostupné na: http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/webdav/site/mySite/shared/Documents/EDPS/PressNews/Events/2013/13-04-10_Summary_smart_borders_final_EN.pdf
(7) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí překračujících vnějších hranice členských států Evropské unie, COM(2013) 95 final.
(8) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje program registrovaných cestujících (RTP), COM(2013) 97 final.
(9) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 562/2006, pokud jde o používání systému vstupu/výstupu (EES) a programu registrovaných cestujících (RTP), COM(2013) 96 final.
(10) Stanovisko EIOÚ ze dne 18. července 2013 k návrhům nařízení, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES), a nařízení, kterým se zřizuje program registrovaných cestujících (RTP).
(11) Stanovisko pracovní skupiny podle článku 29 č. 05/2013 ze dne 6. června 2013 k inteligentním hranicím.
(12) Odborná studie k inteligentním hranicím – závěrečná zpráva, říjen 2014, dostupná na: http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/borders-and-visas/smart-borders/docs/smart_borders_technical_study_en.pdf
(13) Odborná studie k inteligentním hranicím – analýza nákladů, říjen 2014, dostupná na: http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/borders-and-visas/smart-borders/docs/smart_borders_costs_study_en.pdf
(14) Závěrečná zpráva eu-LISA k pilotnímu projektu inteligentních hranic, prosinec 2015, dostupná na: http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/borders-and-visas/smart-borders/index_en.htm
(15) Veřejná konzultace Komise k inteligentním hranicím, dostupná na: http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-is-new/public-consultation/2015/consulting_0030_en.htm
(16) Formální připomínky EIOÚ ze dne 3. listopadu 2015 k veřejné konzultaci Komise k inteligentním hranicím.
(17) Viz tisková zpráva dostupná na: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-1247_en.htm
(18) Sdělení Komise ze dne 6. dubna 2016„Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“, COM(2016) 205 final.
(19) COM(2016) 194 final.
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
(21) COM(2016) 196 final.
(22) Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. dubna 2016„Posouzení dopadů zřízení unijního systému vstupu/výstupu přiložené jako průvodní dokument k návrhu EES z roku 2016 a návrhu z roku 2016 upravujícímu Schengenský hraniční kodex“, SWD(2016) 115 final (dále jen „posouzení dopadů“).
(23) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-8485-2016-INIT/en/pdf
(24) V roce 2015 se konaly dva semináře mezi GŘ pro vnitřní věci a EIOÚ zabývající se různými aspekty inteligentních hranic: jeden seminář dne 20. března, který se konkrétně zabýval přípravou návrhů opatření v oblasti inteligenčních hranic, a jeden interaktivní seminář ze dne 21. září 2015 k aspektům ochrany údajů a soukromí v postupech v oblasti migrace a vnitřních věcí, během kterého byla pozornost věnována také návrhům opatření v oblasti inteligentních hranic z roku 2013; viz zápis ze semináře ze dne 20. března 2015 v příloze 16 posouzení dopadů.
V Oznámení
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Evropská komise
|
13.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 463/18 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc M.8288 – Permira/Schustermann & Borenstein)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
(2016/C 463/12)
|
1. |
Komise dne 6. prosince 2016 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Permira Holdings Limited („Permira“, Guernsey), nepřímo přes fondy, jejichž řízení či poradenství zajišťuje, získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem podílů kontrolu nad celým podnikem Schustermann & Borenstein Holding GmbH („S&B“, Německo). |
|
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je: — podniku Permira: soukromé kapitálové investice v různých průmyslových odvětvích, — podniku S&B: Maloobchodní prodej módních výrobků prostřednictvím internetové stránky (www.bestsecret.com) a tři fyzické obchody, které se nacházejí v Rakousku a Německu. |
|
3. |
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením. |
|
4. |
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.8288 – Permira/Schustermann & Borenstein lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).
(2) Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.
|
13.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 463/19 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc M.8259 – Groupe H.I.G/Guillaume Dauphin/Ecore)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
(2016/C 463/13)
|
1. |
Komise dne 1. prosince 2016 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Guillaume Dauphin a skupina H.I.G Capital LLC („skupina H.I.G.“, Spojené státy) získají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování prodejem a nákupem podílů společnou kontrolu nad podnikem Ecore B.V. („Ecore“, Nizozemsko), jenž je v současné době pod výlučnou kontrolou podniku Guillaume Dauphin. |
|
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je:
|
|
3. |
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením. |
|
4. |
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.8259 – Groupe H.I.G/Guillaume Dauphin/Ecore lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).
(2) Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.
JINÉ AKTY
Evropská komise
|
13.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 463/20 |
Oznámení určené fyzickým osobám Pak Chun Il, Kim Song Chol, Son Jong Hyok, Kim Se Gon, Ri Won Ho, Jo Yong Chol, Kim Chol Sam, Kim Sok Chol, Chang Chang Ha, Cho Chun Ryong a Son Mun San a subjektům Korea United Development Bank, Ilsim International Bank, Korea Daesong Bank, Singwang Economics and Trading General Corporation, Korea Foreign Technical Trade Center, Korea Pugang Trading Corporation, Korea International Chemical Joint Venture Company, DCB Finance Limited, Korea Taesong Trading Company a Korea Daesong General Trading Corporation, které byly přidány na seznam podle čl. 6 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 329/2007, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, subjektům a orgánům určeným Výborem pro sankce Rady bezpečnosti OSN v souladu s odst. 8 písm. d) rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006) a odstavcem 8 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2094 (2013), na základě prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/2215
(2016/C 463/14)
|
1. |
Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/849 (1) vyzývá Unii ke zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů osob a subjektů, které se podle Výboru pro sankce nebo Rady bezpečnosti OSN podílejí na programech KLDR v oblasti jaderných zbraní, balistických raket nebo jiných zbraní hromadného ničení nebo které tyto programy podporují, a to i nedovolenými prostředky, nebo osob či subjektů jednajících jejich jménem nebo na jejich příkaz nebo subjektů jimi vlastněných nebo ovládaných, a to i nedovolenými prostředky. |
|
2. |
Rada bezpečnosti OSN rozhodla v rezoluci č. 2321 ze dne 30. listopadu 2016, že fyzické osoby Pak Chun Il, Kim Song Chol, Son Jong Hyok, Kim Se Gon, Ri Won Ho, Jo Yong Chol, Kim Chol Sam, Kim Sok Chol, Chang Chang Ha, Cho Chun Ryong a Son Mun San a subjekty Korea United Development Bank, Ilsim International Bank, Korea Daesong Bank, Singwang Economics and Trading General Corporation, Korea Foreign Technical Trade Center, Korea Pugang Trading Corporation, Korea International Chemical Joint Venture Company, DCB Finance Limited, Korea Taesong Trading Company a Korea Daesong General Trading Corporation musí být přidány na seznam výboru pro sankce. Dotčené osoby a subjekty mohou Výboru Rady bezpečnosti OSN zřízenému podle rezoluce č. 1718 (2006) kdykoli předložit společně s veškerými podpůrnými dokumenty žádost, aby rozhodnutí o jejich zařazení na seznam OSN bylo znovu zváženo. Žádost je třeba zaslat na adresu:
Více informací viz: https://www.un.org/sc/suborg/en/sanctions/delisting |
|
3. |
Aby Komise provedla nová zařazení na seznam, přijala prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2215 ze dne 8. prosince 2016 (2), kterým se odpovídajícím způsobem mění příloha IV nařízení Rady (ES) č. 329/2007. Dotčené osoby a subjekty mohou zaslat připomínky k rozhodnutí, že byly na seznam zařazeny nebo na něm ponechány, společně s podpůrnou dokumentací, Evropské komisi na tuto adresu:
|
|
4. |
Dotčené osoby a subjekty se rovněž upozorňují na to, že mohou prováděcí nařízení (EU) 2016/2215 napadnout u Tribunálu Evropské unie, a to v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 263 čtvrtém a šestém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie. |
|
5. |
Subjekty a osoby zařazené na seznam se také upozorňují, že mohou požádat příslušné orgány daného členského státu (členských států) uvedené v příloze II nařízení (ES) č. 329/2007, aby jim vydaly povolení použít zmrazené prostředky a hospodářské zdroje na základní potřeby nebo konkrétní platby v souladu s článkem 7 uvedeného nařízení. |
(1) Úř. věst. L 141, 28.5.2016, s. 79.
(2) Úř. věst. L 334, 9.12.2016, s. 29.