29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/2

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 22. června 2016 – DK Recycling und Roheisen GmbH v. Evropská komise

(Věc C-540/14 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Životní prostředí - Směrnice 2003/87/ES - Článek 10a - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Přechodná pravidla pro harmonizované přidělování bezplatných povolenek na emise skleníkových plynů od roku 2013 - Rozhodnutí 2011/278/EU - Vnitrostátní prováděcí opatření přeložená Spolkovou republikou Německo - Zamítnutí zápisu určitých zařízení na seznam zařízení, kterým jsou přidělovány bezplatné povolenky na emise - Ustanovení týkající se případů ‚nepřiměřené zátěže‘ - Prováděcí pravomoc Komise“)

(2016/C 314/02)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: DK Recycling und Roheisen GmbH (zástupci: S. Altenschmidt a P.-A. Schütter, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: E. White, C. Hermes a K. Herrmann, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnost DK Recycling und Roheisen GmbH ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 26, 26.1.2015

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/2

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. června 2016 – Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-557/14) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 91/271/EHS - Čištění městských odpadních vod - Rozsudek Soudního dvora, kterým se určuje nesplnění povinnosti - Nesplnění povinností vyplývajících z rozsudku - Článek 260 odst. 2 SFEU - Peněžité sankce - Paušální částka a penále“)

(2016/C 314/03)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Braga da Cruz a E. Manhaeve, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, J. Brito e Silva a J. Reis Silva, zmocněnci)

Výrok

1)	Portugalská republika tím, že nepřijala všechna nezbytná opatření, která vyplývají z rozsudku ze dne 7. května 2009, Komise v. Portugalsko (C-530/07, EU:C:2009:292), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 260 odst. 1 SFEU.

Pokud bude nesplnění povinnosti konstatované v bodě 1 přetrvávat i v okamžiku vyhlášení tohoto rozsudku, ukládá se Portugalské republice povinnost zaplatit Evropské komisi na účet „Vlastní zdroje Evropské unie“ penále ve výši 8 000 eur za každý den prodlení s přijetím opatření nezbytných ke splnění povinností vyplývajících z rozsudku ze dne 7. května 2009, Komise v. Portugalsko (C-530/07, EU:C:2009:292), ode dne vyhlášení tohoto rozsudku až do úplného splnění povinností vyplývajících z rozsudku ze dne 7. května 2009, Komise v. Portugalsko (C-530/07, EU:C:2009:292).

3)	Portugalské republice se ukládá, aby Evropské komisi zaplatila na účet „Vlastní zdroje Evropské unie“ paušální částku ve výši 3 000 000 eur.

4)	Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 46, 9.6.2015.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 22. června 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího správního soudu – Česká republika) – Odvolací finanční ředitelství v. Český rozhlas

(Věc C-11/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Šestá směrnice 77/388/EHS - Daň z přidané hodnoty - Článek 2 bod 1 - Poskytování služeb za protiplnění - Pojem - Veřejnoprávní vysílání - Financování prostřednictvím povinného poplatku stanoveného zákonem“)

(2016/C 314/04)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší správní soud

Účastníci původního řízení

Stěžovatel: Odvolací finanční ředitelství

Další účastník řízení: Český rozhlas

Výrok

Článek 2 bod 1 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládán v tom smyslu, že taková činnost veřejnoprávního vysílání, o jakou jde ve věci v původním řízení, která je financována prostřednictvím povinného poplatku placeného na základě zákona vlastníky či držiteli rozhlasového přijímače a provozována vysílací společností zřízenou zákonem, není poskytováním služeb „za protiplnění“ ve smyslu tohoto ustanovení, a nespadá tedy do působnosti uvedené směrnice.

(1) Úř. věst. C 138, 27. 4. 2015.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/4

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 21. června 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank van Koophandel te Gent – Belgie) – New Valmar BVBA v. Global Pharmacies Partner Health Srl

(Věc C-15/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb zboží - Zákaz opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením vývozu - Článek 35 SFEU - Společnost se sídlem v nizozemskojazyčném regionu Belgického království - Právní úprava, která ukládá povinnost vyhotovovat faktury v nizozemském jazyce pod sankcí absolutní neplatnosti - Koncesní smlouva přeshraniční povahy - Omezení - Odůvodnění - Nepřiměřenost“)

(2016/C 314/05)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van Koophandel te Gent

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: New Valmar BVBA

Žalovaná: Global Pharmacies Partner Health Srl

Výrok

Článek 35 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové právní úpravě člena federace v rámci členského státu, jako je Vlámské společenství Belgického království, která ukládá všem podnikům majícím provozovnu na území tohoto člena federace povinnost vyhotovovat celé znění faktur týkajících se přeshraničních transakcí výlučně v úředním jazyce uvedeného člena federace, a to pod sankcí neplatnosti těchto smluv, o níž musí rozhodnout soud i bez návrhu.

(1) Úř. věst. C 118, 13.4.2015.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/4

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 22. června 2016 – Nissan Jidosha KK v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

(Věc C-207/15 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Evropské unie - Obrazová ochranná známka obsahující prvek ‚CVTC‘ - Žádosti o obnovu podané pro část výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána - Dodatečná lhůta - Nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 47 - Zásada právní jistoty“)

(2016/C 314/06)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Nissan Jidosha KK (zástupci: B. Brandreth, Barrister a D. Cañadas Arcas, abogada)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Hanf a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Výrok

1)	Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 4. března 2015, Nissan Jidosha v. OHIM (CVTC) (T-572/12, nezveřejněný, EU:T:2015:136), se zrušuje.

2)	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 6. září 2012 (věc R 2469/2011-1), týkající se žádosti o obnovu zápisu obrazové ochranné známky Evropské unie CVTC, se zrušuje.

3)	Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu rovněž náhrada nákladů vynaložených společností Nissan Jidosha KK jak v řízení v prvním stupni ve věci T-572/12, tak v řízení o kasačním opravném prostředku.

(1) Úř. věst. C 262, 10. 8. 2015.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. června 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Düsseldorf – Německo) – Steef Mennens v. Emirates Direktion für Deutschland

(Věc C-255/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Letecká doprava - Nařízení (ES) č. 261/2004 - Článek 2 písm. f) a čl. 10 odst. 2 - Částečné nahrazení ceny letenky v případě, že je u letu změněna třída cestujícího na nižší - Pojmy ‚letenka‘ a ‚cena letenky‘ - Výpočet náhrady, která má být cestujícímu vyplacena“)

(2016/C 314/07)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobce: Steef Mennens

Žalovaná: Emirates Direktion für Deutschland

Výrok

Ustanovení čl. 10 odst. 2 ve spojení s ustanoveními čl. 2 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, musí být vykládána v tom smyslu, že v případě, že je u letu změněna třída cestujícího na nižší, je cenou, kterou je třeba zohlednit při určení náhrady, jež má být cestujícímu vyplacena, cena letu, na kterém byl přeřazen do nižší třídy, ledaže tato cena není uvedena na letence opravňující jej k přepravě v rámci tohoto letu, přičemž v takovém případě je třeba vycházet z části ceny letenky odpovídající podílu délky uvedeného letu a celkové délky přepravy, k níž je cestující oprávněn.

Článek 10 odst. 2 nařízení č. 261/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že cenou letenky, kterou je třeba zohlednit při určení náhrady, jež má být cestujícímu vyplacena v případě, že je u letu změněna třída na nižší, je pouze cena samotného tohoto letu, bez daní a poplatků uvedených na této letence, za předpokladu, že jejich splatnost ani výše nezávisí na třídě, pro kterou byla uvedená letenka zakoupena.

(1) Úř. věst. C 394, 7. 9. 2015.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/6

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 22. června 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – Gemeente Woerden v. Staatsecretaris van Financiën

(Věc C-267/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty - Daň zaplacená na vstupu - Odpočet“)

(2016/C 314/08)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der NederlandenH

Účastníci původního řízení

Žalobce: Gemeente Woerden

Žalovaný: Staatsecretaris van Financiën

Výrok

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládána v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti ve věci v původním řízení, kdy osoba povinná k dani postaví budovu a tuto budovu prodá za cenu nižší, než jsou náklady na její stavbu, má uvedená osoba povinná k dani nárok na odpočet celé daně z přidané hodnoty, kterou zaplatila za stavbu této budovy, a nikoli pouze na dílčí odpočet této daně v poměru k částem uvedené budovy, které její příjemce využívá pro ekonomickou činnost. Skutečnost, že tento příjemce přenechal část této budovy třetí osobě k bezplatnému užívání, není v tomto ohledu rozhodná.

(1) Úř. věst. C 262, 10. 8. 2015.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/6

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 22. června 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Harju Maakohus – Estonsko) – Irina Nikolajeva v. Multi Protect OÜ

(Věc C-280/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochranná známka Evropské unie - Nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 9 odst. 3 a čl. 102 odst. 1 - Povinnost soudu pro ochranné známky Evropské unie vydat příkaz, kterým třetí straně zakazuje pokračovat v jednání, které představuje porušení ochranné známky - Nepředložení návrhu na vydání takového příkazu - Pojem ‚zvláštní důvody‘ pro nevydání takového zákazu - Pojem ‚přiměřená náhrada‘ za jednání učiněné po zveřejnění přihlášky ochranné známky Evropské unie a před zveřejněním zápisu takové ochranné známky“)

(2016/C 314/09)

Jednací jazyk: estonština

Předkládající soud

Harju Maakohus

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Irina Nikolajeva

Žalovaná: Multi Protect OÜ

Výrok

Článek 102 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby soud pro ochranné známky Evropské unie na základě určitých zásad vnitrostátního práva v procesní oblasti nevydal příkaz zakazující třetí straně pokračovat v jednání, které představuje porušení ochranné známky, z důvodu, že majitel dotčené ochranné známky u tohoto soudu neuvedl v tomto smyslu žádný návrh.

Článek 9 odst. 3 druhá věta nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby majitel ochranné známky Evropské unie mohl požadovat náhradu škody za jednání třetí strany, k němuž došlo před zveřejněním přihlášky ochranné známky. Pokud jde o jednání, kterého se třetí strana dopustila v průběhu období, které následuje po zveřejnění přihlášky dotčené ochranné známky, ale před zveřejněním zápisu uvedené ochranné známky, pojmem „přiměřená náhrada“ uvedeným v tomto ustanovení se rozumí náhrada zisků, které třetím stranám skutečně vznikly v důsledku užívání této ochranné známky v průběhu uvedeného období. Tento pojem „přiměřená náhrada“ naproti tomu vylučuje náhradu rozsáhlejší újmy, která případně majiteli uvedené ochranné známky vznikla, případně včetně morální újmy.

(1) Úř. věst. C 262, 10.8.2015.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/7

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 22. června 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Düsseldorf – Německo) – Thomas Philipps GmbH & Co. KG v. Grüne Welle Vertriebs GmbH

(Věc C-419/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Duševní vlastnictví - (Průmyslové) vzory Společenství - Nařízení (ES) č. 6/2002 - Články 32 a 33 - Licence - Rejstřík (průmyslových) vzorů Společenství - Právo nabyvatele licence uplatnit nároky vyplývající z porušení práv i přes nezapsání licence do rejstříku - Právo nabyvatele licence uplatnit nároky za účelem získání náhrady škody, která mu náleží“)

(2016/C 314/10)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Düsseldorf

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Thomas Philipps GmbH & Co. KG

Žalovaná: Grüne Welle Vertriebs GmbH

Výrok

Článek 33 odst. 2 první věta nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství musí být vykládán v tom smyslu, že nabyvatel licence může uplatnit nároky vyplývající z porušení práv k zapsanému (průmyslovému) vzoru Společenství, který je předmětem licence, i když tato licence nebyla zapsána do rejstříku (průmyslových) vzorů Společenství.

2)	Článek 32 odst. 3 nařízení č. 6/2002 musí být vykládán v tom smyslu, že nabyvatel licence může v rámci řízení ve věci porušení (průmyslového) vzoru Společenství, které podle tohoto ustanovení zahájil, uplatnit náhradu škody, která mu náleží.

(1) Úř. věst. C 346, 19. 10. 2015.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/8

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 17. května 2016 – Comune di Balzola a další v. Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni x

(Věc C-275/16)

(2016/C 314/13)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobci: Comune di Balzola, Comune di Borgo San Martino, Comune di Camino, Comune di Cereseto, Comune di Cerrina, Comune di Frassineto Po, Comune di Gabiano, Comune di Limone Piemonte, Comune di Mombello Monferrato, Comune di Morano Sul Po, Comune di Odalengo Piccolo, Comune di Pietraporzio, Comune di Piovà Massaia, Comune di Pontestura, Comune di Ponzano, Comune di Sala Monferrato, Comune di Serralunga di Crea, Comune di Solonghello, Comune di Villamiroglio, Comune di Montemagno, Comune di Scurzolengo, Comune di Alfiano Natta, Comune di Moncalvo, Comune di Cerro Tanaro, Comune di Tonco, Comune di Castagnole Monferrato, Comune di Casorzo, Comune di Calliano, Comune di Robella, Comune di Grana, Comune di Rocchetta Tanaro, Comune di Odalengo Grande, Comune di Coniolo, Comune di Ozzano Monferrato, Comune di Demonte, Comune di Entracque, Comune di Sambuco, Comune di Roccasparvera, Comune di Argentera, Comune di Gaiola, Comune di Valdieri, Anci Piemonte

Žalovaný: Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni

Předběžná otázka

1) [J]sou na základě správného výkladu směrnice 97/67/ES (1) s touto směrnicí slučitelné článek 3 odst. 7 legislativního nařízení č. 261/99 a čl. 1 odst. 276 zákona č. 194 z roku 2014, z následujících hledisek:

směrnice 97/67/ES o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby, ve znění pozdějších změn a doplňků, zakotvuje povinnost členských států zajistit poskytování všeobecných poštovních služeb, a v tomto rámci stanoví, že výběr poštovních zásilek a jejich dodávání do domu příjemce musí být zajištěno „nejméně pět pracovních dnů v týdnu“;

b)	tato směrnice Společenství připouští, že národní regulační orgány mohou udělit výjimky pouze v případě „okolností nebo zeměpisných podmínek považovaných za mimořádné“;

italské právní předpisy (čl. 3 odst. 7 legislativního nařízení č. 261 z roku 1999 a čl. 1 odst. 276 zákona č. 190 ze dne 23. prosince 2014 – tzv. „Legge di stabilità 2015 (zákon o stabilitě z roku 2015“) naopak národnímu regulačnímu orgánu ukládají povinnost udělit výše uvedenou výjimku ve stanovených lhůtách, pokaždé, když o to poskytovatel služby požádá, přičemž uvede „existenci zvláštních okolností týkajících se infrastruktury nebo zeměpisných podmínek na území s hustotou obyvatel nižší než 200 obyvatel/km2“, a to i když výše uvedené okolnosti nemají výjimečnou povahu a týkají se velké části obyvatelstva státu (až čtvrtiny obyvatelstva a tudíž – v případě oblastí s nižší hustotou obyvatel – mnohem větší části území státu)[.]

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst.1998 L 15, s. 14; Zvl. vyd. 06/03, s. 71).

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Handelsgerichts Wien (Rakousko) dne 20. května 2016 – RMF Financial Holdings Sàrl v. Heta Asset Resolution AG

(Věc C-282/16)

(2016/C 314/14)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Handelsgericht Wien

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: RMF Financial Holdings Sàrl

Žalovaná: Heta Asset Resolution AG

Předběžné otázky

Mají být čl. 2 odst. 1 bod 2 a bod 23 směrnice 2014/59/EU (1), kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků ve spojení s čl. 4 odst. 1 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2) o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, podle kterého se rozumí „úvěrovou institucí“ podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet (dále jen „instituce CRR“), tak, že se oblast působnosti čl. 1 odst. 1 směrnice 2014/59/EU vztahuje i na subjekt v likvidaci (společnost v likvidaci), která již nedisponuje bankovní licencí k provozování bankovní činnosti, nebo která je oprávněna na základě zákonné licence pouze k (bankovní) činnosti, která slouží výlučně k likvidaci portfolia?

V případě záporné odpovědi na první otázku: Má být čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES (3) ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí (ve znění čl. 117 bodu 1 směrnice 2014/59/EU) vykládán tak, že opatření k odepisování nařízené vnitrostátním správním orgánem se plně uplatní bez dalších formalit i vůči osobám se sídlem v jiných členských státech – rovněž s ohledem na čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie – (přes zápornou odpověď na první otázku)?

V případě záporné odpovědi na první otázku: Brání svoboda volného pohybu kapitálu podle čl. 63 odst. 1 SFEU zakotvená v unijním právu vnitrostátnímu ustanovení, které rozšiřuje oblast působnosti směrnice 2014/59/EU na subjekt v likvidaci (společnost v likvidaci), která již nedisponuje bankovní licencí k provozování bankovních činnosti nebo která je oprávněna na základě zákonné licence pouze k (bankovní) činnosti, která slouží výlučně likvidaci portfolia?

V případě záporné odpovědi na první otázku: Má být unijní právo s ohledem na zásadu „effet utile (užitečného účinku)“ a zásadu loajální spolupráce zakotvenou v čl. 4 odst. 3 SEU vykládáno tak, že opatření k odepisování nařízené vnitrostátním správním orgánem musí být uznáno v jiném členském státě i tehdy, pokud se pravidla vnitrostátního práva vycházející ze směrnice 2014/59/EU použijí i na instituci, která byla při vstupu směrnice 2014/59/EU v platnost dne 2. července 2014 ještě úvěrovou institucí ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013 (instituce CRR), avšak která tohoto statusu pozbyla již před uplynutím lhůty pro transpozici směrnice 2014/59/EU do vnitrostátního práva dne 31. prosince 2014.

V případě kladné odpovědi na první otázku: Má být pojem „zajištěný závazek“ uvedený v čl. 2 odst. 1 bodu 67 a v čl. 44 odst. 2 písm. b) směrnice 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků zejména s ohledem na čl. 1 odst. 2 směrnice 2014/59/EU vykládán tak, že rovněž zahrnuje závazky, za které převzal regionální veřejnoprávní orgán (zde: rakouská spolková země Korutany) ze zákona náhradní ručení?

V případě kladné odpovědi na první otázku: Mají být čl. 43 odst. 2 písm. b) a čl. 59 odst. 3 písm. b) a odstavec 4 směrnice 2014/59/EU vykládány tak, že brání vnitrostátnímu ustanovení, které vede k tomu, že opatření odpovídající nástroji rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle článku 43 směrnice 2014/59/EU bude použito v případě, ve kterém již neexistuje realistický výhled na obnovení životaschopnosti instituce a ani nejsou převedeny systémově důležité služby na překlenovací instituci a kdy nemohou být převáděny ani další části podniku instituce, nýbrž tato instituce slouží výlučně ke správě aktiv, práv a závazků s cílem řádného, aktivního a co možná nejlepšího zpeněžení těchto jednotlivých aktiv, práv a závazků (likvidace portfolia)? Měla by být v takovém případě v souladu s požadavky stanovenými podle směrnice 2014/59/EU provedena likvidace takového subjektu v likvidaci (společnosti v likvidaci) přednostně v rámci běžného úpadkového řízení?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012; Úř. věst. L 173, s. 190.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 575/2013ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012; Úř. věst. L 176, s. 1.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí; Úř. věst. L 125, s. 15.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Bucureşti (Rumunsko) dne 25. května 2016 – Colegiul Medicilor Veterinari din România v. Autoritatea Națională Sanitară Veterinară și pentru Siguranța Alimentelor

(Věc C-297/16)

(2016/C 314/15)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Bucureşti

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Colegiul Medicilor Veterinari din România

Žalovaný: Națională Sanitară Veterinară și pentru Siguranța Alimentelor

Vedlejší účastník řízení: Asociația Națională a Distribuitorilor de Produse de Uz Veterinar din România

Předběžné otázky

1)	Brání právo Evropské unie vnitrostátním právním předpisům, které stanoví, že veterinární lékaři mají výlučné právo na maloobchodní prodej a používání biologických výrobků, přípravků proti parazitům pro zvláštní užití a veterinárních léčivých přípravků?

2)	Pokud je toto výlučné právo slučitelné s právem Evropské unie, brání právo Evropské unie, aby se toto výlučné právo týkalo i zařízení, v nichž k tomuto prodeji dochází, v tom smyslu, že tato zařízení musí být převážně nebo výhradně vlastněna jedním nebo více veterinárními lékaři?

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Cluj (Rumunsko) dne 25. května 2016 – Teodor Ispas, Anduța Ispas v. Direcția Generală a Finanțelor Publice Cluj

(Věc C-298/16)

(2016/C 314/16)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Cluj

Účastníci původního řízení

Žalobci: Teodor Ispas, Anduța Ispas

Žalovaný: Direcția Generală a Finanțelor Publice Cluj

Předběžná otázka

Je v souladu se zásadou respektování práva na obhajobu správní postup spočívající v tom, že je přijato rozhodnutí, jímž se jednotlivci ukládají povinnosti, aniž byl tomuto jednotlivci umožněn přístup ke všem informacím a dokumentům, jež orgán veřejné správy zohlednil při přijímání tohoto rozhodnutí, přičemž tyto informace a dokumenty jsou součástí neveřejného správního spisu vytvořeného orgánem veřejné správy?

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Spetsializiran nakazatelen sad (Bulharsko) dne 31. května 2016 – trestní řízení proti Petaru Dzivevovi

(Věc C-310/16)

(2016/C 314/17)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Spetsializiran nakazatelen sad

Účastník původního trestního řízení

Petar Dzivev

Předběžné otázky

Je slučitelné s:

—	čl. 325 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že členské státy přijímají opatření za účelem účinné ochrany před podvody a jinými protiprávními jednáními ohrožujícími finanční zájmy Unie;

—

čl. 2 odst. 1 ve spojení s čl. 1 odst. 1 písm. b) Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ve spojení s čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství, podle něhož každý členský stát přijme nezbytná opatření za účelem zajištění účinného boje proti podvodům v oblasti DPH;

—	čl. 47 odst. 1 a 2 Úmluvy, který zajišťuje právo na účinnou právní ochranu před soudem předem zřízeným zákonem,

pokud podle vnitrostátního práva důkazy, které byly získány prostřednictvím použití „zvláštních vyšetřovacích metod“, totiž telefonním odposlechem osob, proti nimž byla později vznesena obžaloba kvůli podvodu v oblasti DPH, nemohou být použity, jelikož telefonní odposlech byl nařízen nepříslušným soudem a v tomto ohledu se zohlední následující podmínky:

—	návrh na vydání příkazu k odposlechu části těchto telefonních hovorů byl podán dříve (před jedním až třemi měsíci) a byl tímtéž soudem nařízen, přičemž v tomto okamžiku byl tento soud k tomu ještě příslušný;

—

návrh na vydání příkazu ke spornému telefonnímu odposlechu (na prodloužení předchozího telefonního odposlechu a na odposlech nových telefonních linek) byl podán u téhož soudu, který již k tomuto rozhodnutí nebyl příslušný, jelikož jeho pravomoc byla bezprostředně předtím přenesena na jiný soud; původní soud však i přes svou nepříslušnost návrh meritorně přezkoumal a vydal příkaz;

—	později (přibližně dva měsíce poté) byl podán opět návrh na vydání příkazu k odposlechu týchž telefonních linek a tento příkaz byl vydán soudem, který je k tomu nyní příslušný;

—	všechny vydané příkazy neobsahují ve skutečnosti odůvodnění;

—	právní ustanovení, které upravuje přenesení pravomoci, bylo nejasné, vedlo k četným protichůdným soudním rozhodnutím a vedlo k tomu, že Varhoven sad, přibližně dva roky po přenesení pravomoci uskutečněného na základě zákona a po dotčeném telefonním odposlechu, vydal závazné výkladové rozhodnutí;

—

soud rozhodující v této věci není příslušný rozhodovat o návrzích na nařízení použití zvláštních vyšetřovacích metod (telefonní odposlech); je však příslušný rozhodovat o zákonnosti provedeného telefonního odposlechu, včetně konstatování, že příkaz nesplňuje zákonné podmínky a tedy nelze zohlednit důkazy shromážděné tímto způsobem; toto oprávnění mu přísluší pouze tehdy, pokud byl vydán platný příkaz k telefonnímu odposlechu;

—

použití těchto důkazů (telefonní hovory obžalovaných, jejichž odposlech byl nařízen soudem, jehož příslušnost mezitím zanikla) má zásadní význam pro rozhodnutí otázky týkající se odpovědnosti jako hlavního aktéra zločinného spolčení, které bylo vytvořeno za účelem spáchání trestných činů podle zákona o DPH, resp. jako strůjce konkrétních trestných činů, přičemž může být shledán vinným a odsouzen pouze tehdy, pokud tyto telefonní hovory mohou být použity jako důkazy; jinak musí být zproštěn viny.

2)	Je na projednávanou věc použitelný rozsudek C-614/14 vydaný v řízení o předběžné otázce?

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Højesteret (Dánsko) dne 6. července 2016 – Přístav Assens v. Navigators Management (UK) Limited

(Věc C-368/16)

(2016/C 314/18)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Højesteret

Účastníci původního řízení

Žalobce: Přístav Assens

Žalovaná: Navigators Management (UK) Limited

Předběžná otázka

Musí být čl. 13 bod 5 ve spojení s čl. 14 bodem 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 (1) ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vykládán v tom smyslu, že se na poškozeného, který má na základě vnitrostátního práva možnost žalovat přímo pojišťovací společnost osoby, která mu způsobila škodu, hledí na základě čl. 13 bodu 5 ve spojení s čl. 14 bodem 2 písm. a) uvedeného nařízení jako na osobu vázanou prorogační dohodou platně uzavřenou mezi pojišťovatelem a pojistníkem?

(1) Úř. věst. 2001, L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/13

Žaloba podaná dne 7. července 2016 – Španělské království v. Evropský parlament

(Věc C-377/16)

(2016/C 314/19)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupce: M. J. García-Valdecasas Dorrego, zmocněnec)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání žalobce

Žalobce navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil výzvu k vyjádření zájmu – Smluvní zaměstnanci – Funkční skupina I – řidiči (Ž/M) – EP/CAST/S/16/2016 (1) a

—	uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

1.	První žalobní důvod: porušení článků 1 a 2 nařízení 1/58 (2), článku 22 LZPEU (3) a článku 1d služebního řádu, neboť byl omezen režim komunikace mezi EPSO a uchazečem, která probíhá jen v anglickém, francouzském a německém jazyce, což se promítá do přihlášky.

2.	Druhý žalobní důvod: porušení článku 82 pracovního řádu ostatních zaměstnanců obsaženého ve služebním řádu, neboť se vyžaduje uspokojivá znalost druhého úředního jazyka Unie, aniž je tato znalost nezbytná pro vykonávání činností, které mají plnit vybraní uchazeči.

Třetí žalobní důvod: porušení článků 1 a 6 nařízení č. 1/58, článku 22 LZPEU, č. 1d odst. 1 a 6 služebního řádu a článku 82 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, neboť volba druhého jazyka je bezdůvodně omezena na tři jazyky, jimiž jsou angličtina, francouzština a němčina, a ostatní úřední jazyky Evropské unie jsou vyloučeny.

4.	Čtvrtý žalobní důvod: volba anglického, francouzského a německého jazyka coby druhého jazyka výzvy je arbitrérní a vede k diskriminaci na základě jazyka, která je článkem 1 nařízení 1/58, článkem 22 LZPEU i článkem 1d odst. 1 a 6 služebního řádu zakázána.

(1) Úř. věst. 2016, C 131 A, s. 1

(2) Nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 1958, 17, s. 385; Zvl. vyd. 01/01, s. 3), ve znění pozměněném naposledy nařízením Rady (EU) č. 517/2013 ( Úř. věst. 2013, L 158, s. 1 )

(3) Úř. věst. 2016, C 202, s. 389

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/14

Žaloba podaná dne 8. července 2016 – Evropská komise v. Spolková republika Německo

(Věc C-380/16)

(2016/C 314/20)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Owsiany-Hornung a M. Wasmeier, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

rozhodl, že Spolková republika Německo tím, že vylučuje cestovní služby poskytované osobám povinným k dani pro jejich podnik ze zvláštního režimu pro cestovní kanceláře a že umožnila cestovním kancelářím, pokud je uvedená zvláštní úprava na ně použitelná, určit vyměřovací základ daně paušální pro skupiny plnění a pro každé zdanitelné období, nesplnila podle čl. 258 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie své povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 73, jakož i z článků 306 až 310 směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty (směrnice 2006/112/ES);

—	uložil Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně tvrdí, že úprava platná v Německu pro výpočet daně z přidané hodnoty pro cestovní služby není v souladu se směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (1). Tato směrnice v článcích 306 až 310 uvádí zvláštní úpravu, podle níž cestovní služby cestovní kanceláře poskytnuté klientům představují jednotné plnění. Německé právo se od této úpravy nepřípustným způsobem odchyluje.

Zaprvé není přípustné, aby osoby povinné k dani, které využívají cestovní služby pro svůj podnik, byly vyloučeny z použití zvláštního režimu. Již ve svém rozsudku ze dne 26. září 2013 ve věci C-189/11 (2), Komise v. Španělsko, Soudní dvůr určil, že zvláštní úprava se nepoužije pouze na plnění pro soukromé konečné spotřebitele, ale i na služby poskytované podnikatelům, který je osobou povinnou k dani. Členské státy nemají možnost omezit ji pouze na prvně uvedené.

Zadruhé způsob výpočtu podle německého práva o dani z přidané hodnoty není slučitelný se směrnicí 2006/112. Podle jejích článků 73 a 306 až 310 se musí vyměřovací základ daně určit zvlášť pro každou cestu. Naopak německé právo povoluje paušální výpočet marže pro „skupiny plnění“ resp. všechny cesty v určitém časovém období. Soudní dvůr ve výše uvedeném rozsudku také určil, že takové paušalizování neodpovídá společnému systému daně z přidané hodnoty.

(1) Úř. věst. L 347, s. 1

(2) ECLI:EU:C:2013:587

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/15

Kasační opravný prostředek podaný dne 11. července 2016 European Union Copper Task Force proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 27. dubna 2016 ve věci T-310/15, European Union Copper Task Force v. Evropská komise

(Věc C-384/16 P)

(2016/C 314/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): European Union Copper Task Force (zástupci: C. Fernández Vicién, I. Moreno-Tapia Rivas, C. Vila Gisbert, abogadas)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání navrhovatelky

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil usnesení třetího senátu Tribunálu Evropské unie ze dne 27. dubna 2016 ve věci T-310/15, European Union Copper Task Force v. Evropská komise.

—	rozhodl, že žaloba na neplatnost, kterou podala European Union Copper Task Force proti prováděcímu nařízení Komise (EU) 2015/408, je přípustná.

—	vrátil věc Tribunálu Evropské unie k rozhodnutí.

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů tohoto řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, pokud konstatoval, že prováděcí nařízení 2015/408 (1) je právní akt, který vyžaduje přijetí prováděcích opatření ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU.

2.	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, pokud konstatoval, že odmítnutím žaloby European Union Copper Task Force nedojde k porušení jejího práva na účinnou soudní ochranu ani práva na účinnou soudní ochranu jejích členů.

3.	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, pokud konstatoval, že European Union Copper Task Force a její členové nebyli prováděcím nařízením 2015/408 osobně dotčeni.

(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/408 ze dne 11. března 2015 o provádění čl. 80 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o sestavení seznamu látek, které se mají nahradit (Úř. věst. L 67, s. 18).

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/16

Žaloba podaná dne 13. července 2016 – Evropská komise v. Španělské království

(Věc C-388/16)

(2016/C 314/22)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Nicolae a S. Pardo Quintillán, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že Španělské království tím, že nepřijalo opatření ke splnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora ze dne 11. prosince 2014 ve věci C-576/13 (1), Komise v. Španělské království, který se týká toho, že Španělské království nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 49 SFEU, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 260 SFEU;

—

uložil Španělskému království povinnost uhradit Komisi penále ve výši 134 107,20 eura za každý den prodlení s plněním povinností vyplývajících z výše uvedeného rozsudku ve věci C-576/13, počínaje dnem vydání rozsudku v projednávané věci až do dne splnění povinností vyplývajících z výše uvedeného rozsudku ve věci C-576/13;

—	uložil Španělskému království povinnost uhradit Komisi paušální částku ve výši rovnající se násobku denní částky ve výši 27 522 eur a počtu dní trvání protiprávního jednání ode dne vydání rozsudku ve věci C-576/13 do

—	dne, kdy Španělské království přijme opatření ke splnění povinností vyplývajících z rozsudku ve věci C-576/13, jestliže Soudní dvůr potvrdí, že k jejich přijetí došlo před vydáním rozsudku v této věci,

—	dne vydání rozsudku v této věci, jestliže povinnosti vyplývající z rozsudku ve věci C-576/13 nebudou v plném rozsahu splněny před tímto dnem;

—	uložil Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Španělské království nepřijalo opatření ke splnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora ze dne 11. prosince 2014 ve věci C-576/13, Komise v. Španělské království.

(1) EU:C:2014:2430

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/17

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2016 – Parker Hannifin Manufacturing a Parker-Hannifin v. Komise

(Věc T-146/09 RENV) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Evropský trh s námořními palivovými hadicemi - Dohody o stanovení cen, rozdělení trhu a výměna citlivých obchodních informací - Přičitatelnost protiprávního jednání - Zásada hospodářské návaznosti - Zásada osobní odpovědnosti - Pokuty - Přitěžující okolnosti - Úloha vůdce - Horní hranice 10 % - Plná jurisdikce“)

(2016/C 314/23)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Parker Hannifin Manufacturing Srl, dříve Parker ITR Srl (Corsico, Itálie) a Parker-Hannifin Corp. (Mayfield Heights, Ohio, Spojené státy) (zástupci: B. Amory, F. Marchini Camia a É. Barbier de La Serre, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Bottka, S. Noë a R. Sauer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a směřující ke zrušení rozhodnutí Komise C(2009) 428 final ze dne 28. ledna 2009 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39406 – Námořní palivové hadice) v rozsahu, v němž se uvedené rozhodnutí týká žalobkyň, a podpůrně návrh podaný na základě článku 263 SFEU a směřující ke zrušení nebo k podstatnému snížení pokuty, která byla žalobkyním uložena v uvedeném rozhodnutí.

Výrok rozsudku

Článek 2 první pododstavec písm. e) rozhodnutí Komise C(2009) 428 final ze dne 28. ledna 2009 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39406 – Námořní palivové hadice) se zrušuje v rozsahu, v němž bylo na částku pokuty, kterou má společně a nerozdílně zaplatit společnost Parker-Hannifin Corp., uplatněno zvýšení o 30 % na základě přitěžující okolnosti vycházející z úlohy vůdce, kterou měla společnost ITR SpA od 11. června 1999 do 30. září 2001, a v němž Evropská komise nevypočetla pouze na základě obratu společnosti Parker ITR Srl horní hranici 10 % z obratu stanoveného v čl. 23 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 [ES] a 82 [ES], pokud jde o část pokuty, za kterou je společnost Parker ITR výlučně odpovědná za období před dnem 1. ledna 2002.

2)	Výše pokuty uložené společnosti Parker Hannifin Manufacturing Srl, dříve Parker ITR, se stanoví na 19 945 728 eur, přičemž společnost Parker-Hannifin je za tuto pokutu společně a nerozdílně odpovědná do výše 6 400 000 eur.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Společnost Parker Hannifin Manufacturing, společnost Parker-Hannifin a Komise ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 141, 20. 6. 2009.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/18

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2016 – Německo v. Komise

(Věc T-143/12) (1)

(„Státní podpory - Poštovní oblast - Financování mzdových a sociálních vícenákladů týkajících se části zaměstnanců Deutsche Post prostřednictvím dotací a příjmů vybraných z výnosů za služby za regulované ceny - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou s vnitřním trhem - Pojem výhody - Rozsudek ‚Combus‘ - Prokázání existence ekonomické a selektivní výhody - Nedostatek“)

(2016/C 314/24)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: původně T. Henze a K. Petersen, poté T. Henze a K. Stranz, zmocněnci, ve spolupráci s U. Soltész, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Grespan, T. Maxian Rusche a R. Sauer, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná na základě článku 263 SFEU a mířící na neplatnost článků 1 a 4 až 6 rozhodnutí Komise 2012/636/EU ze dne 25. ledna 2012 o opatření C 36/07 (ex NN 25/07) provedeném Německem ve prospěch Deutsche Post AG (Úř. věst. 2012, L 289, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Články 1 a 4 až 6 rozhodnutí Komise 2012/636/EU ze dne 25. ledna 2012 o opatření C 36/07 (ex NN 25/07) provedeném Německem ve prospěch Deutsche Post AG jsou zrušeny.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 165, 9.6.2012.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/18

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2016 – Alesa v. Komise

(Věc T-99/14) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Nabídkové řízení - Poskytování služeb technické pomoci čínským orgánům pro potřeby projektu ‚Trvale udržitelná urbanizace - Spojení mezi ekologickými městy v Evropě a v Číně (EC LINK)‘ - Jednací řízení - Článek 266 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 - Transparentnost - Rovné zacházení - Mimosmluvní odpovědnost“)

(2016/C 314/25)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Alesa Srl (Chieti, Itálie) (zástupce: N. Giampaolo, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Erlbacher a A. Aresu, zmocněnci)

Předmět věci

Zaprvé, návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise, zveřejněného v dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie (Úř. věst. 2013/S 234-405244), zadat veřejnou zakázku DCI-ASIE/2013/329-453 na poskytování služeb technické v rámci projektu „Trvale udržitelná urbanizace – Spojení mezi ekologickými městy v Evropě a v Číně (EC-LINK)“ jinému uchazeči než žalobkyni, zadruhé návrh založený na článku 268 SFEU a znějící na přiznání náhrady škody, která žalobkyni domněle vznikla, a zatřetí návrh založený na článku 277 SFEU a znějící na to, aby Tribunál posoudil „legalitu nebo nelegalitu, jakož i použitelnost nebo nepoužitelnost“ článku 266 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. 2012, L 362), a bodu 2.4.13 Praktické příručky smluvních postupů v rámci vnější činnosti Evropské unie.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Alesa Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 102, 7.4.2014.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/19

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. července 2016 – Argus Security Projects v. Komise

(Věc T-266/14) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Poskytování bezpečnostních služeb v rámci asistenční mise Evropské unie pro integrovanou správu hranic v Libyi - Odmítnutí nabídky podané uchazečem a zadání veřejné zakázky jinému uchazeči - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2016/C 314/26)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Argus Security Projects Ltd (Limassol, Kypr) (zástupci: T. Bontinck a E. van Nuffel d’Heynsbroeck, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre a D. Gauci, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU směřující ke zrušení rozhodnutí asistenční mise Evropské unie pro integrovanou správu hranic v Libyi (EUBAM Libye) o odmítnutí nabídky předložené žalobkyní v rámci soutěžního jednacího řízení na zadání zakázky poskytování bezpečnostních služeb v rámci asistenční mise Evropské unie EUBAM Libye pro integrovanou správu hranic v Libyi (smlouva EUBAM-13-020) a o zadání zakázky společnosti Garda World Ltd.

Výrok rozsudku

Rozhodnutí asistenční mise Evropské unie (EUBAM Libye) o odmítnutí nabídky předložené společností Argus Security Projects Ltd v rámci soutěžního jednacího řízení na zadání zakázky poskytování bezpečnostních služeb v rámci EUBAM Libye pro integrovanou správu hranic v Libyi (smlouva EUBAM-13-020) a o zadání zakázky společnosti Garda World Ltd. se zrušuje.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 245, 28.7.2014.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. července 2016 – Alpha Calcit v. EUIPO – Materis Paints Italia (CALCILITE)

(Věc T-742/14) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie CALCILITE - Starší slovní ochranná známka Evropské unie Calcilit - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Podobnost výrobků - Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 - Relevantní veřejnost - Veřejnost společná pro dotčené výrobky“)

(2016/C 314/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Alpha Calcit Füllstoffgesellschaft mbh (Kolín, Německo) (zástupce: F. Hauck, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Palmero Cabezas, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Materis Paints Italia SpA (Novate Milanese, Itálie) (zástupci: P. L. Roncaglia, F. Rossi a N. Parrotta, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. září 2014 (věc R 753/2013-4), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Alpha Calcit Füllstoffgesellschaft a Materis Paints Italia.

Výrok

Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 4. září 2014 (věc R 753/2013-4) se zrušuje, pokud jde o výrobky „barvy, nátěry, laky; ochranné výrobky proti korozi a proti deteriorizaci dřeva; barviva; mořidla“, na které se vztahuje zpochybněná ochranná známka.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Společnost Alpha Calcit Füllstoffgesellschaft mbh, EUIPO i společnost Materis Paints Italia SpA ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 462, 22. 12. 2014.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. července 2016 – Komise v. Christov

(Věc T-26/15 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Jmenování - Postup při výběru a jmenování výkonného ředitele regulační agentury - EMA - Předběžný výběr výborem pro předběžný výběr - Jmenování správní radou EMA - Složení výboru pro předběžný výběr - Kumulace funkcí člena výboru pro předběžný výběr a člena správní rady - Nestrannost“)

(2016/C 314/28)

Jednací jazyk: bulharština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: původně J. Currall, N. Nikolova a S. Petrova, dále N. Nikolova a S. Petrova, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Emil Christov (Sofie, Bulharsko) (zástupci: M. Ekimdžev, K. Bončeva a G. Černičerska, advokáti) (žalobce v prvním stupni) a Evropská agentura pro léčivé přípravky (zástupci: původně J. Currall, N. Nikolova a S. Petrova, dále N. Nikolova a S. Petrova, zmocněnci) (žalovaná v prvním stupni)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 13. listopadu 2014, Christov v. Komise a EMA (F-2/12, EU:F:2014:245), znějící na částečné zrušení tohoto rozsudku.

Výrok

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 13. listopadu 2014, Christov v. Komise a EMA (F-2/12), se částečně zrušuje v rozsahu, v němž zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 20. dubna 2011, kterým Komise navrhla správní radě Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) seznam čtyř uchazečů doporučených výborem pro předběžný výběr a potvrzených poradním výborem pro jmenování.

Věc se vrací zpět Soudu pro veřejnou službu, aby rozhodl o návrhových žádáních směřujících ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011, kterým Komise navrhla správní radě EMA seznam čtyř uchazečů doporučených výborem pro předběžný výběr a potvrzených poradním výborem pro jmenování, s ohledem na výtky a žalobní důvody uvedené E. Christovem, o kterých Soud pro veřejnou službu nerozhodl.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 118, 13. 4. 2015.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. července 2016 – EMA v. Christov

(Věc T-27/15) (1)

(2016/C 314/29)

Jednací jazyk: bulharština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Agence européenne des médicaments (zástupci: původně J. Currall, N. Nikolova a S. Petrova, poté N. Nikolova a S. Petrova, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Emil Christov (Sofie, Bulharsko) (zástupci: M. Ekimdzhiev, K. Boncheva a G. Chernicherska, advokáti) (žalobkyně v prvním stupni); a Evropská komise (zástupci: původně J. Currall, N. Nikolova a S. Petrova, poté N. Nikolova a S. Petrova, zmocněnci) (žalovaná v prvním stupni)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 13. listopadu 2014, Christov v. Komise a EMA (F-2/12, EU:F:2014:245) a znějící na částečné zrušení tohoto rozsudku.

Výrok rozsudku

1)	Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 13. listopadu 2014, Christov v. Komise a EMA (F-2/12), je částečně zrušen v rozsahu, v němž zrušil rozhodnutí správní rady Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) ze dne 6. října 2011 o jmenování výkonného ředitele EMA.

Není na místě rozhodnout o žádosti o zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 13. listopadu 2014, Christov v. Komise a EMA (F-2/12) v rozsahu, v němž zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 20. dubna 2011, na základě kterého navrhla správní radě EMA seznam čtyř uchazečů doporučených výborem pro předběžný výběr a potvrzených poradním výborem pro jmenování.

3)	Věc se vrací zpět Soudu pro veřejnou službu, aby rozhodl o návrhových žádáních směřujících ke zrušení rozhodnutí správní rady EMA ze dne 6. října 2011 o jmenování výkonného ředitele EMA, s ohledem na výtky a žalobní důvody uvedené E. Christovem, o kterých Soud pro veřejnou službu nerozhodl.

4)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 118, 13.4.2015.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2016 – Monster Energy v. EUIPO – Mad Catz Interactive (MAD CATZ)

(Věc T-429/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie MAD CATZ - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 314/30)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Monster Energy Company (Corona, Kalifornie, Spojené státy) (zástupce: P. Brownlow, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Schifko, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Mad Catz Interactive, Inc. (San Diego, Kalifornie, Spojené státy)

Předmět věci

Žaloba proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 21. května 2015 (věc R 2176/2014-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Monster Energy Company a Mad Catz Interactive.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Monster Energy Company se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 320, 28. 9. 2015.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2016 – Volkswagen v. EUIPO (ConnectedWork)

(Věc T-491/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie ConnectedWork - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) a článek 75 nařízení (ES) č. 207/2009 - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2016/C 314/31)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Volkswagen AG (Wolfsburg, Německo) (zástupce: U. Sander, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Eberl a A. Schifko, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 29. června 2015 (věc R 160/2015-5) týkajícímu se přihlášky slovního označení ConnectedWork jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Volkswagen AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 337, 12. 10. 2015.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2016 – Monster Energy v. EUIPO – Mad Catz Interactive (Znázornění černého čtverce se čtyřmi bílými pruhy)

(Věc T-567/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie znázorňující černý čtverec se čtyřmi bílými pruhy - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie znázorňující tři škrábance ve svislé poloze - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 314/32)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Monster Energy Company (Corona, Kalifornie, Spojené státy) (zástupce: P. Brownlow, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Mad Catz Interactive, Inc. (San Diego, Kalifornie, Spojené státy)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 1. července 2015 (věc R 2368/2014-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Monster Energy Company a Mad Catz Interactive.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Monster Energy Company se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 381, 16. 11. 2015.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/24

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 13. června 2016 – ICA Laboratories a další v. Komise

(Věc T-732/15 R II)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Životní prostředí - Ochrana spotřebitelů - Nařízení, kterým se stanoví maximální limity reziduí pro guazatin - Návrh na odklad vykonatelnosti - Nový návrh - Neexistence nových skutečností - Neexistence naléhavosti“)

(2016/C 314/33)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ICA Laboratories Close Corp. (Century City, Jihoafrická republika); ICA International Chemicals (Proprietary) Ltd (Century City), a ICA Developments (Proprietary) Ltd (Century City) (zástupci: K. Van Maldegem, R. Crespi a P. Sellar, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: X. Lewis a P. Ondrůšek, zmocněnci)

Předmět

Návrh podle článku 160 jednacího řádu Tribunálu na odklad provádění nařízení Komise (EU) 2015/1910 ze dne 21. října 2015, kterým se mění přílohy III a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro guazatin v některých produktech a na jejich povrchu (Úř. věst. 2015, L 280, s. 2).

Výrok

1)	Návrh na nařízení předběžného opatření se odmítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/24

Žaloba podaná dne 13. června 2016 – Jindal Saw a Jindal Saw Italia v. Komise

(Věc T-300/16)

(2016/C 314/34)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Jindal Saw Ltd (Nové Dillí, Indie) a Jindal Saw Italia SpA (Terst, Itálie) (zástupci: R. Antonini a E. Monard, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/387 ze dne 17. března 2016 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie v rozsahu, v němž se týká žalobkyň; a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila čl. 2 odst. 8 a 9, čl. 3 odst. 2, 3 a 6 a čl. 9 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, tím, že určila vývozní ceny.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila čl. 3 odst. 2, 3, 5, 6, 7 a 8, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 4 a čl. 9 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 tím, že vymezila účinky cen, újmu a příčinnou souvislost.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že neuvedením podstatných skutečností a úvah a neposkytnutím dostatečného času k předložení připomínek došlo k porušení čl. 20 odst. 4 a 5 nařízení Rady č. 1225/2009.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/25

Žaloba podaná dne 13. června 2016 – Jindal Saw a Jindal Saw Italia v. Komise

(Věc T-301/16)

(2016/C 314/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Jindal Saw Ltd (Nové Dillí, Indie) a Jindal Saw Italia SpA (Terst, Itálie) (zástupci: R. Antonini a E. Monard, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/388 ze dne 17. března 2016 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie v rozsahu, v němž se týká žalobkyň; a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila čl. 2 odst. 8 a 9, čl. 3 odst. 2, 3 a 6 a čl. 9 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, tím, že určila vývozní ceny.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila čl. 3 odst. 2, 3, 5, 6, 7 a 8, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 4 a čl. 9 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 tím, že vymezila účinky cen, újmu a příčinnou souvislost.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že neuvedením podstatných skutečností a úvah a neposkytnutím dostatečného času k předložení připomínek došlo k porušení čl. 20 odst. 4 a 5 nařízení Rady č. 1225/2009.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/26

Žaloba podaná dne 24. června 2016 – České dráhy v. Komise

(Věc T-325/16)

(2016/C 314/36)

Jednací jazyk: čeština

Účastnice řízení

Žalobkyně: České dráhy, a.s. (Praha, Česká republika) (zástupci: K. Muzikář, J. Kindl, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Evropské komise C(2016) 2417 final ze dne 18. dubna 2016 (Věc AT.40156 – FALCON);

—	uložil Komisi nahradit společnosti České dráhy náklady tohoto soudního řízení v plné výši.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí o kontrole účasti na protisoutěžním jednání, respektive kontrola samotná, představují svévolný a nepřiměřený zásah do soukromé sféry žalobkyně.

—

Napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zásadou proporcionality, jelikož rozhodné informace se již nacházejí ve spisu řízení před vnitrostátním orgánem pro ochranu hospodářské soutěže a ve stejné věci jsou vedena i dvě soukromoprávní řízení. Účelu sledovaného napadeným rozhodnutím bylo navíc možné dosáhnout méně invazivní formou, která by omezila míru narušení základních práv žalobkyně.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí nesplňuje požadavky kladené na úroveň jeho odůvodnění a na vymezení předmětu a účelu kontroly.

—

Komise v napadeném rozhodnutí vymezila předmět a účel kontroly nepřípustně široce. Napadené rozhodnutí také nedostatečně odůvodnila. Komise v odůvodnění napadeného rozhodnutí též v konkrétní rovině nepopisuje skutečnosti a domněnky, které měla v úmyslu kontrolou ověřit. Neoznačuje ani jakékoli nepřímé důkazy, které by její podezření opodstatňovaly. Vymezení předmětu a účelu kontroly v napadeném rozhodnutí a jejich odůvodnění neumožnilo žalobkyni dostatečně přesně určit své odpovídající povinnosti. Napadené rozhodnutí tak rovněž zasahuje do práva žalobkyně na obhajobu.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že neexistují ani nepřímé důkazy odůvodňující podezření z protisoutěžního jednání žalobkyně, které by opodstatňovaly vydání napadeného rozhodnutí a provedení kontroly, důkazy shromážděné v řízení před vnitrostátním orgánem na ochranu hospodářské soutěže naopak takové podezření vylučují.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Komise neměla pravomoc k vydání napadeného rozhodnutí a k provedení kontroly, neboť údajné protisoutěžní jednání žalobkyně každopádně nemůže ovlivnit obchod mezi členskými státy a žalobkyně v předmětném případě nemůže mít dominantní postavení na vnitřním trhu nebo jeho podstatné části.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že vydání napadeného rozhodnutí a provedení kontroly po více než čtyřech letech od zahájení řízení před vnitrostátním orgánem pro ochranu hospodářské soutěže není v souladu se zásadou právní jistoty a zásadou ochrany legitimních očekávání.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z toho, že napadeným rozhodnutím a souvisejícím postupem Komise bylo zasaženo do práv žalobkyně zaručených článkem 7 Listiny (respektive článkem 8 EÚLP) a článkem 48 Listiny (respektive článkem 6 EÚLP).

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/27

Žaloba podaná dne 21. června 2016 – Bristol-Myers Squibb Pharma v. Komise a EMA

(Věc T-329/16)

(2016/C 314/37)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG (Uxbridge, Spojené království) (zástupci: P. Bogaert a B. Van Vooren, advokáti, a B. Kelly, Solicitor)

Žalované: Evropská komise a Evropská agentura pro léčivé přípravky

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

—	zrušil napadené akty;

—	uložil Evropské komisi a EMA náhradu nákladů řízení žalobkyně.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně žalobou požaduje zrušení aktu Evropské komise, který odstraňuje „elotuzumab“ z unijního registru humánních léčivých přípravků pro vzácná onemocnění a/nebo proveditelného aktu Evropské komise nebo Evropské agentury pro léčivé přípravky stanovujícího, že kritéria pro stanovení vzácných onemocnění „elotuzumab“ nebyla splněna již v době registrace léčivého přípravku „Empliciti“.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadané akty porušují čl. 5 odst. 12 písm. b) nařízení (ES) č. 141/2000 (1) ve spojení se zásadou proporcionality:

—

zaprvé podle čl. 5 odst. 12 písm. b) nařízení (ES) č. 141/2000 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění nelze vzít léčivý přípravek, který obdržel registraci po žádosti o registraci pro vzácné onemocnění, v úvahu podle čl. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 141/2000 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění.

—	zadruhé podle čl. 5 odst. 12 nařízení (ES) č. 141/2000 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění stanovení pro vzácné onemocnění může být odňato pouze tehdy, když kritéria článku 3 nařízení (ES) č. 141/2000 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění již nejsou splněna.

—	Zatřetí podle čl. 5 odst. 12 písm. b) nařízení (ES) č. 141/2000 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění musí EMA a Komise použít dokazování, které podporuje cíle Nařízení.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadené akty porušují čl. 5 odst. 12 písm. b) nařízení (ES) č. 141/2000 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění ve spojení s čl. 5 odst. 8 nařízení (ES) č. 141/2000 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění, jelikož neexistuje žádné formální rozhodnutí Komise.

(1) Nařízení (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 , o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění (Úř. věst. L 18, 22. 1. 2000, s. 1)

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/27

Žaloba podaná dne 26. června 2016 – Ville de Paris v. Komise

(Věc T-339/16)

(2016/C 314/38)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ville de Paris (Paříž, Francie) (zástupce J. Assous, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil nařízení Komise (EU) č. 2016/646 ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6);

—	uložil Evropské komisi povinnost zaplatit symbolickou částku jedno euro jako náhradu škody způsobenou Ville de Paris přijetím uvedeného nařízení;

—	uložil Evropské komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z neplatnosti nařízení Komise (EU) č. 2016/646 ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6) (Úř. věst. 2016, L 109, s. 1; dále jen „napadené nařízení“) z důvodu nedostatku příslušnosti vzhledem k nevhodnému použití regulativního postupu s kontrolou Evropskou komisí. Komise nebyla věcně příslušná a při přijetí napadené nařízení porušila podstatné formální náležitosti.

Druhý žalobní důvod vycházející z neplatnosti napadeného nařízení z důvodu porušení norem primárního práva, sekundárního práva v oblasti životního prostředí, jakož i subsidiárních norem práva Evropské unie z důvodu nedodržení obecných zásad evropského práva životního prostředí, jakož i zásad právní jistoty a ochrany legitimního očekávání.

Co se týče části žaloby týkající se náhrady škody, žalobkyně tvrdí, že jsou splněny podmínky vzniku mimosmluvní odpovědnosti Unie, jelikož zaprvé napadené nařízení obsahuje procesní i hmotněprávní nedostatky, zadruhé napadené nařízení způsobilo žalobkyni skutečnou a jistou škodu a zatřetí existuje nesporná přímá příčinná souvislost mezi jednáním Komise a tvrzenou škodou.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/28

Žaloba podaná dne 27. června 2016 – Blackmore v. EUIPO – Paice (DEEP PURPLE)

(Věc T-344/16)

(2016/C 314/39)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Richard Hugh Blackmore (New York, New York, Spojené státy) (zástupce: A. Edwards Stuart, Barrister)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Ian Paice (Londýn, Spojené království)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobce

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka EU „DEEP PURPLE“ – Přihláška č. 11 772 721

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 21. března 2016, ve věci R R 736/2015-5

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil a odvolání vyhověl;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů, které žalobci v důsledku a v souvislosti s tímto řízením vznikly.

Dovolávané žalobní důvody

—	Odvolací senát pochybil, když připustil důkaz předložený dne 5. listopadu 2014;

—	Odvolací senát pochybil, když na základě včas předložených důkazů konstatoval, že jsou k dispozici dostatečné důkazy o existenci goodwill;

—	Odvolací senát pochybil, když rozhodl, že existují dostatečné důkazy prokazující, že ten, kdo podal námitky, má právo na podíl na goodwill;

—	Odvolací senát pochybil, když přistoupil na závěry rozsudku R880;

—	Odvolací senát pochybil, když připustil důkaz předložený dne 13. dubna 2015;

—

Odvolací senát pochybil, když zamítl přihlášku známky pro větší škálu zboží a služeb, než bylo tímto důkazem odůvodněno. Odvolací senát pochybil při uplatňování pravidel o passing off tím, že dospěl k závěru, že ve vztahu k tomuto zboží vzniklo nebezpečí záměny nebo že goodwill toho, kdo podal námitky, se vztahoval i na toto zboží.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/29

Žaloba podaná dne 27. června 2016 – Blackmore v. EUIPO – Paice (DEEP PURPLE)

(Věc T-345/16)

(2016/C 314/40)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Richard Hugh Blackmore (New York, New York, Spojené státy) (zástupce: A. Edwards-Stuart, Barrister)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Ian Paice (Londýn, Spojené království)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobce

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „DEEP PURPLE“ – Přihláška č. 11 772 721

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 21. března 2016, ve věci R 880/2015-5

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil a odvolání vyhověl;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s uvedeným odvoláním.

Dovolávané žalobní důvody

—	Odvolací senát pochybil, když připustil důkaz předložený dne 5. listopadu 2014;

—	Odvolací senát pochybil, když dospěl k závěru, že existence goodwillu je na základě včas předložených důkazů dostatečně prokázána;

—	Odvolací senát pochybil, když konstatoval, že existují dostatečné důkazy pro závěr o tom, že ten, kdo podal námitky, má právo na podíl na jakémkoli goodwillu.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/30

Žaloba podaná dne 29. června 2016 – Ville de Bruxelles v. Komise

(Věc T-352/16)

(2016/C 314/41)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Ville de Bruxelles (Belgie) (zástupci: M. Uyttendaele a S. Kaisergruber, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

a proto:

—	zrušil nařízení Komise (EU) 2016/646 ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6);

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení článků 37 a 53 Listiny základních práv Evropské unie, bodu 5 a 6 odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. 2007, L 171, s. 1), přílohy I tohoto nařízení, jakož i z překročení a zneužití pravomoci, kterého se dopustila Evropská komise.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5a odst. 3 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. 1999 L 184, s. 23; Zvl. vyd. 01/03, s. 124), bodu 3 odůvodnění rozhodnutí Rady 2006/512/ES ze dne 17. července 2006, kterým se mění rozhodnutí 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. 2006 L 200, s. 11), bodu 25 odůvodnění nařízení č. 715/2007/ES, čl. 5 odst. 3 na posledním místě uvedeného nařízení, jakož i z nedostatku pravomoci Komise k přijetí napadeného nařízení a překročení pravomoci, kterého se Komise dopustila.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/31

Žaloba podaná dne 28. června 2016 – European Social Enterprise Law Association v. EUIPO (EUROPEAN SOCIAL ENTERPRISE LAW ASSOCIATION)

(Věc T-353/16)

(2016/C 314/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: European Social Enterprise Law Association (Londýn, Spojené království) (zástupce: L. Fletcher, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „EUROPEAN SOCIAL ENTERPRISE LAW ASSOCIATION“ – Přihláška č. 14 062 129

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 26. dubna 2016, ve věci R 2208/2015-4

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009;

—	porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/31

Žaloba podaná dne 4. července 2016 – TBWA\London v. EUIPO (MEDIA ARTS LAB)

(Věc T-361/16)

(2016/C 314/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: TBWA\London Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupce: D. Farnsworth, Solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka EU „MEDIA ARTS LAB“ – Přihláška č. 13 238 308

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. dubna 2016, ve věci R 958/2015-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil v tom rozsahu, ve kterém potvrdilo závěr průzkumového referenta, že známka, která byla přihlášena, je popisná a postrádá rozlišovací schopnost ve vztahu k tomu zboží a službám, pro které byla shledána za popisnou a bez dostatečné rozlišovací schopnosti;

—	povolil zveřejnění přihlášky ochranné známky EU č. 13 238 308; a

—	uložil Úřadu náhradu vlastních nákladů řízení a nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Dovolávané žalobní důvody

—	Úřad řádně nezohlednil služby, pro které byla přihláška podána;

—	Úřad nevzal známku, která byla přihlášena, v úvahu řádně jako celek. Na místo toho známku za použití definic MEDIA ARTS a MEDIA LAB rozdělil do částí a uvedl, že tyto části jsou popisné. Nevypořádal se s účinky známky jako celku;

—	Úřad nepřistoupil na to, že dotčená známka je neproniknutelnější než rozhodnutí PIPELINE, o které se opírá;

—	přes zásadu rovného zacházení (a v rozporu s ní) Úřad nepostupoval v souladu se svou předchozí praxí přistupovat na známky se slovy MEDIA pro reklamu ve spojení s dalšími „neobvyklými“ místy.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/32

Žaloba podaná dne 29. června 2016 – Tillotts Pharma v. EUIPO – Ferring (XENASA)

(Věc T-362/16)

(2016/C 314/44)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tillotts Pharma AG (Rheinfelden, Švýcarsko) (zástupce: M. Douglas, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Ferring BV (Hoofddorp, Nizozemsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „XENASA“ – Přihláška č. 11 920 055

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 29. dubna 2016, ve věci R 3264/2014-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/33

Žaloba podaná dne 13. července 2016 – Luciad v. Komise

(Věc T-369/16)

(2016/C 314/45)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Luciad NV (Lovaň, Belgie) (zástupci: D. Arts, P. Smet a I. Panis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu na neplatnost rozhodnutí Komise ze dne 11. ledna 2016 o režimu státní podpory týkající se osvobození nadměrného zisku od daně prováděném Belgií SA.37667 (2015/C) (ex 2015/NN) za přípustnou a opodstatněnou;

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 11. ledna 2016 o režimu státní podpory týkající se osvobození nadměrného zisku od daně prováděném Belgií SA.37667 (2015/C) (ex 2015/NN);

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

Zjevné nesprávné posouzení, jakož i porušení čl. 1 písm. d) nařízení č. 2015/1589 (1) a čl. 107 odst. 1 SFEU

—	Žalobkyně tvrdí, že se Komise se tím, že se domnívala, že předběžná daňová rozhodnutí nelze považovat za prováděcí opatření a že jí popsanou úpravu nadměrného zisku je třeba považovat za úpravu státní podpory, dopustila zjevně nesprávného posouzení.

Porušení článku 296 SFEU z důvodu nedostatečného odůvodnění a porušení čl. 107 odst. 1 SFEU protože neexistuje opatření, které by narušovalo nebo hrozilo narušením hospodářské soutěže

—	Žalobkyně tvrdí, že Komise neuvedla, jakým způsobem by úprava nadměrného zisku narušovala nebo hrozila narušit hospodářskou soutěž.

—

Komise nesprávně vycházela z toho, že předběžné daňové rozhodnutí po úpravě nadměrného zisku povede automaticky u dotčených podniků k osvobození od daně a jelikož nezohlednila zdanění zisku nabytého v zahraničí nebo zisku, který se má nabýt v zahraničí, nesprávně rozhodla, že úprava osvobození nadměrného zisku od daně narušuje nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž.

3.	Porušení článku 296 SFEU z důvodu nedostatečného odůvodnění a porušení čl. 107 odst. 1 TFEU, jelikož sporná právní úprava obchod mezi členskými státy neovlivňuje

Zjevně nesprávné posouzení a porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož sporná úprava nepřináší žádnou selektivní výhodu

—

Žalobkyně tvrdí, že úprava nadměrného zisku je obecná daňová úprava, která se použije na každý belgický podnik a že je vlastní referenčnímu belgickému systému daně z příjmů právnických osob, který stanoví zvláštní pravidla pro přeshraniční případy, takže Komise se dopustila zjevně nesprávného posouzení, když se domnívala, že úprava nadměrného zisku představuje jednak výjimku z referenční úpravy a jednak ze zásady obvyklých tržních podmínek.

(1) Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, s. 9).

29.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 314/34

Žaloba podaná dne 11. července 2016 – Bammer v. EUIPO – mydays (Männerspielplatz)

(Věc T-372/16)

(2016/C 314/46)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Alexander Bammer (Sindelfingen, Německo) (zástupce: W. Riegger, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: mydays GmbH (Mnichov, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Žalobce

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „Männerspielplatz“ – Ochranná známka Evropské unie č. 8 534 364

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 28. dubna 2016, ve věci R 1796/2016-1

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně nákladů, které vznikly v průběhu řízení před odvolacím senátem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Odvolací senát v rámci rozhodnutí nevycházel z doby, kdy byla v září 2009 podána přihláška;

—	Odvolací senát nezohlednil dostatečně a správně silný indiciální význam rozhodnutí soudů ve Stuttgartu;

—	Odvolací senát neposoudil správně dokumenty z roku 2009 právě s ohledem na odůvodnění rozhodnutí soudů ve Stuttgartu;

—	V rámci své argumentace odvolací senát přehlédl, že napadené ochranné známce připisoval význam, který v roce 2009 v každém případě neměla, protože označení nevykazovalo žádnou souvislost zejména se zapsanými výrobky a službami;

—	Napadená ochranná známka proto má rozlišovací způsobilost a nemá popsaný obsah, zejména pokud jde o zapsané výrobky a služby.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 314

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 59 29. srpna 2016

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2016/C 314/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2016/C 314/02	Věc C-540/14 P: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 22. června 2016 – DK Recycling und Roheisen GmbH v. Evropská komise Kasační opravný prostředek — Životní prostředí — Směrnice 2003/87/ES — Článek 10a — Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů — Přechodná pravidla pro harmonizované přidělování bezplatných povolenek na emise skleníkových plynů od roku 2013 — Rozhodnutí 2011/278/EU — Vnitrostátní prováděcí opatření přeložená Spolkovou republikou Německo — Zamítnutí zápisu určitých zařízení na seznam zařízení, kterým jsou přidělovány bezplatné povolenky na emise — Ustanovení týkající se případů nepřiměřené zátěže — Prováděcí pravomoc Komise	2
2016/C 314/03	Věc C-557/14: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. června 2016 – Evropská komise v. Portugalská republika Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 91/271/EHS — Čištění městských odpadních vod — Rozsudek Soudního dvora, kterým se určuje nesplnění povinnosti — Nesplnění povinností vyplývajících z rozsudku — Článek 260 odst. 2 SFEU — Peněžité sankce — Paušální částka a penále	2
2016/C 314/04	Věc C-11/15: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 22. června 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího správního soudu – Česká republika) – Odvolací finanční ředitelství v. Český rozhlas Řízení o předběžné otázce — Šestá směrnice 77/388/EHS — Daň z přidané hodnoty — Článek 2 bod 1 — Poskytování služeb za protiplnění — Pojem — Veřejnoprávní vysílání — Financování prostřednictvím povinného poplatku stanoveného zákonem	3
2016/C 314/05	Věc C-15/15: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 21. června 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank van Koophandel te Gent – Belgie) – New Valmar BVBA v. Global Pharmacies Partner Health Srl Řízení o předběžné otázce — Volný pohyb zboží — Zákaz opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením vývozu — Článek 35 SFEU — Společnost se sídlem v nizozemskojazyčném regionu Belgického království — Právní úprava, která ukládá povinnost vyhotovovat faktury v nizozemském jazyce pod sankcí absolutní neplatnosti — Koncesní smlouva přeshraniční povahy — Omezení — Odůvodnění — Nepřiměřenost	4
2016/C 314/06	Věc C-207/15 P: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 22. června 2016 – Nissan Jidosha KK v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví Kasační opravný prostředek — Ochranná známka Evropské unie — Obrazová ochranná známka obsahující prvek CVTC — Žádosti o obnovu podané pro část výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána — Dodatečná lhůta — Nařízení (ES) č. 207/2009 — Článek 47 — Zásada právní jistoty	4
2016/C 314/07	Věc C-255/15: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. června 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Düsseldorf – Německo) – Steef Mennens v. Emirates Direktion für Deutschland Řízení o předběžné otázce — Letecká doprava — Nařízení (ES) č. 261/2004 — Článek 2 písm. f) a čl. 10 odst. 2 — Částečné nahrazení ceny letenky v případě, že je u letu změněna třída cestujícího na nižší — Pojmy letenka a cena letenky — Výpočet náhrady, která má být cestujícímu vyplacena	5
2016/C 314/08	Věc C-267/15: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 22. června 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – Gemeente Woerden v. Staatsecretaris van Financiën Řízení o předběžné otázce — Daň z přidané hodnoty — Daň zaplacená na vstupu — Odpočet	6
2016/C 314/09	Věc C-280/15: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 22. června 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Harju Maakohus – Estonsko) – Irina Nikolajeva v. Multi Protect OÜ Řízení o předběžné otázce — Ochranná známka Evropské unie — Nařízení (ES) č. 207/2009 — Článek 9 odst. 3 a čl. 102 odst. 1 — Povinnost soudu pro ochranné známky Evropské unie vydat příkaz, kterým třetí straně zakazuje pokračovat v jednání, které představuje porušení ochranné známky — Nepředložení návrhu na vydání takového příkazu — Pojem zvláštní důvody pro nevydání takového zákazu — Pojem přiměřená náhrada za jednání učiněné po zveřejnění přihlášky ochranné známky Evropské unie a před zveřejněním zápisu takové ochranné známky	6
2016/C 314/10	Věc C-419/15: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 22. června 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Düsseldorf – Německo) – Thomas Philipps GmbH & Co. KG v. Grüne Welle Vertriebs GmbH Řízení o předběžné otázce — Duševní vlastnictví — (Průmyslové) vzory Společenství — Nařízení (ES) č. 6/2002 — Články 32 a 33 — Licence — Rejstřík (průmyslových) vzorů Společenství — Právo nabyvatele licence uplatnit nároky vyplývající z porušení práv i přes nezapsání licence do rejstříku — Právo nabyvatele licence uplatnit nároky za účelem získání náhrady škody, která mu náleží	7
2016/C 314/11	Věc C-611/15 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 19. listopadu 2015 společností L'Oréal SA proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 23. září 2015 ve věci T-426/13, L'Oréal v. EUIPO	8
2016/C 314/12	Věc C-639/15 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 1. prosince 2015 Gat Microencapsulation GmbH (původně Gat Microencapsulation AG) proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 30. září 2015 ve věci T-720/13, Gat Microencapsulation v. EUIPO	8
2016/C 314/13	Věc C-275/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 17. května 2016 – Comune di Balzola a další v. Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni x	8
2016/C 314/14	Věc C-282/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Handelsgerichts Wien (Rakousko) dne 20. května 2016 – RMF Financial Holdings Sàrl v. Heta Asset Resolution AG	9
2016/C 314/15	Věc C-297/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Bucureşti (Rumunsko) dne 25. května 2016 – Colegiul Medicilor Veterinari din România v. Autoritatea Națională Sanitară Veterinară și pentru Siguranța Alimentelor	10
2016/C 314/16	Věc C-298/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Cluj (Rumunsko) dne 25. května 2016 – Teodor Ispas, Anduța Ispas v. Direcția Generală a Finanțelor Publice Cluj	11
2016/C 314/17	Věc C-310/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Spetsializiran nakazatelen sad (Bulharsko) dne 31. května 2016 – trestní řízení proti Petaru Dzivevovi	11
2016/C 314/18	Věc C-368/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Højesteret (Dánsko) dne 6. července 2016 – Přístav Assens v. Navigators Management (UK) Limited	13
2016/C 314/19	Věc C-377/16: Žaloba podaná dne 7. července 2016 – Španělské království v. Evropský parlament	13
2016/C 314/20	Věc C-380/16: Žaloba podaná dne 8. července 2016 – Evropská komise v. Spolková republika Německo	14
2016/C 314/21	Věc C-384/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 11. července 2016 European Union Copper Task Force proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 27. dubna 2016 ve věci T-310/15, European Union Copper Task Force v. Evropská komise	15
2016/C 314/22	Věc C-388/16: Žaloba podaná dne 13. července 2016 – Evropská komise v. Španělské království	16
	Tribunál
2016/C 314/23	Věc T-146/09 RENV: Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2016 – Parker Hannifin Manufacturing a Parker-Hannifin v. Komise Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Evropský trh s námořními palivovými hadicemi — Dohody o stanovení cen, rozdělení trhu a výměna citlivých obchodních informací — Přičitatelnost protiprávního jednání — Zásada hospodářské návaznosti — Zásada osobní odpovědnosti — Pokuty — Přitěžující okolnosti — Úloha vůdce — Horní hranice 10 % — Plná jurisdikce	17
2016/C 314/24	Věc T-143/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2016 – Německo v. Komise Státní podpory — Poštovní oblast — Financování mzdových a sociálních vícenákladů týkajících se části zaměstnanců Deutsche Post prostřednictvím dotací a příjmů vybraných z výnosů za služby za regulované ceny — Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou s vnitřním trhem — Pojem výhody — Rozsudek Combus — Prokázání existence ekonomické a selektivní výhody — Nedostatek	18
2016/C 314/25	Věc T-99/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2016 – Alesa v. Komise Veřejné zakázky na služby — Nabídkové řízení — Poskytování služeb technické pomoci čínským orgánům pro potřeby projektu Trvale udržitelná urbanizace — Spojení mezi ekologickými městy v Evropě a v Číně (EC LINK) — Jednací řízení — Článek 266 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 — Transparentnost — Rovné zacházení — Mimosmluvní odpovědnost	18
2016/C 314/26	Věc T-266/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. července 2016 – Argus Security Projects v. Komise Veřejné zakázky na služby — Poskytování bezpečnostních služeb v rámci asistenční mise Evropské unie pro integrovanou správu hranic v Libyi — Odmítnutí nabídky podané uchazečem a zadání veřejné zakázky jinému uchazeči — Povinnost uvést odůvodnění	19
2016/C 314/27	Věc T-742/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 19. července 2016 – Alpha Calcit v. EUIPO – Materis Paints Italia (CALCILITE) Ochranná známka Evropské unie — Řízení o prohlášení neplatnosti — Obrazová ochranná známka Evropské unie CALCILITE — Starší slovní ochranná známka Evropské unie Calcilit — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Nebezpečí záměny — Podobnost výrobků — Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 — Relevantní veřejnost — Veřejnost společná pro dotčené výrobky	20
2016/C 314/28	Věc T-26/15 P: Rozsudek Tribunálu ze dne 5. července 2016 – Komise v. Christov Kasační opravný prostředek — Veřejná služba — Jmenování — Postup při výběru a jmenování výkonného ředitele regulační agentury — EMA — Předběžný výběr výborem pro předběžný výběr — Jmenování správní radou EMA — Složení výboru pro předběžný výběr — Kumulace funkcí člena výboru pro předběžný výběr a člena správní rady — Nestrannost	20
2016/C 314/29	Věc T-27/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 5. července 2016 – EMA v. Christov Kasační opravný prostředek — Veřejná služba — Jmenování — Postup při výběru a jmenování výkonného ředitele regulační agentury — EMA — Předběžný výběr výborem pro předběžný výběr — Jmenování správní radou EMA — Složení výboru pro předběžný výběr — Kumulace funkcí člena výboru pro předběžný výběr a člena správní rady EMA — Nestrannost	21
2016/C 314/30	Věc T-429/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2016 – Monster Energy v. EUIPO – Mad Catz Interactive (MAD CATZ) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie MAD CATZ — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Neexistence nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009	22
2016/C 314/31	Věc T-491/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2016 – Volkswagen v. EUIPO (ConnectedWork) Ochranná známka Evropské unie — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie ConnectedWork — Absolutní důvod pro zamítnutí — Nedostatek rozlišovací způsobilosti — Článek 7 odst. 1 písm. b) a článek 75 nařízení (ES) č. 207/2009 — Povinnost uvést odůvodnění	23
2016/C 314/32	Věc T-567/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2016 – Monster Energy v. EUIPO – Mad Catz Interactive (Znázornění černého čtverce se čtyřmi bílými pruhy) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie znázorňující černý čtverec se čtyřmi bílými pruhy — Starší obrazová ochranná známka Evropské unie znázorňující tři škrábance ve svislé poloze — Relativní důvod pro zamítnutí — Neexistence nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009	23
2016/C 314/33	Věc T-732/15 R II: Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 13. června 2016 – ICA Laboratories a další v. Komise Řízení o předběžných opatřeních — Životní prostředí — Ochrana spotřebitelů — Nařízení, kterým se stanoví maximální limity reziduí pro guazatin — Návrh na odklad vykonatelnosti — Nový návrh — Neexistence nových skutečností — Neexistence naléhavosti	24
2016/C 314/34	Věc T-300/16: Žaloba podaná dne 13. června 2016 – Jindal Saw a Jindal Saw Italia v. Komise	24
2016/C 314/35	Věc T-301/16: Žaloba podaná dne 13. června 2016 – Jindal Saw a Jindal Saw Italia v. Komise	25
2016/C 314/36	Věc T-325/16: Žaloba podaná dne 24. června 2016 – České dráhy v. Komise	26
2016/C 314/37	Věc T-329/16: Žaloba podaná dne 21. června 2016 – Bristol-Myers Squibb Pharma v. Komise a EMA	27
2016/C 314/38	Věc T-339/16: Žaloba podaná dne 26. června 2016 – Ville de Paris v. Komise	27
2016/C 314/39	Věc T-344/16: Žaloba podaná dne 27. června 2016 – Blackmore v. EUIPO – Paice (DEEP PURPLE)	28
2016/C 314/40	Věc T-345/16: Žaloba podaná dne 27. června 2016 – Blackmore v. EUIPO – Paice (DEEP PURPLE)	29
2016/C 314/41	Věc T-352/16: Žaloba podaná dne 29. června 2016 – Ville de Bruxelles v. Komise	30
2016/C 314/42	Věc T-353/16: Žaloba podaná dne 28. června 2016 – European Social Enterprise Law Association v. EUIPO (EUROPEAN SOCIAL ENTERPRISE LAW ASSOCIATION)	31
2016/C 314/43	Věc T-361/16: Žaloba podaná dne 4. července 2016 – TBWA\London v. EUIPO (MEDIA ARTS LAB)	31
2016/C 314/44	Věc T-362/16: Žaloba podaná dne 29. června 2016 – Tillotts Pharma v. EUIPO – Ferring (XENASA)	32
2016/C 314/45	Věc T-369/16: Žaloba podaná dne 13. července 2016 – Luciad v. Komise	33
2016/C 314/46	Věc T-372/16: Žaloba podaná dne 11. července 2016 – Bammer v. EUIPO – mydays (Männerspielplatz)	34
2016/C 314/47	Věc T-456/12: Usnesení Tribunálu ze dne 10. června 2016 – British Telecommunications v. Komise	35
2016/C 314/48	Věc T-460/12: Usnesení Tribunálu ze dne 10. června 2016 – Virgin Media v. Komise	35
2016/C 314/49	Věc T-176/15: Usnesení Tribunálu ze dne 16. června 2016 – Golparvar v. Rada	35