5.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 285/1

5.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 285/2

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09828/2014),

—

s ohledem na návrh Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (17903/2013),

—

s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a), čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem, jakož i s čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0130/2014),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2011 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost pro jednání mezi EU a Moldavskou republikou o Dohodě o přidružení (1),

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 13. listopadu 2014 o návrhu rozhodnutí (2),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v zemích Východního partnerství, a zejména na usnesení ze dne 12. března 2014 o hodnocení vztahů EU se zeměmi Východního partnerství a o stanovení priorit v této oblasti (3) a ze dne 17. dubna 2014 o ruském nátlaku na země Východního partnerství, a zejména destabilizaci východní Ukrajiny (4),

—

s ohledem na program přidružení mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou, který byl dne 26. června 2014 schválen Radou pro spolupráci a nahradil akční plán evropské politiky sousedství ze dne 22. února 2005,

—

s ohledem na článek 49 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na čl. 99 odst. 1 druhý pododstavec jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0022/2014),

A.

vzhledem k tomu, že Moldavská republika dosáhla díky politickému odhodlání své vlády v posledních několika letech značného pokroku v oblasti reforem a posilování vztahů s EU;

B.

vzhledem k tomu, že pokračující krize na Ukrajině, nezákonná anexe Krymu a úloha, kterou zastává Rusko, představují vážnou hrozbu pro evropskou bezpečnost a změnily geopolitický řád; vzhledem k tomu, že tato skutečnost má dopady i na vztahy mezi EU a Moldavskou republikou;

C.

vzhledem k tomu, že Východní partnerství vytvořilo smysluplný politický rámec pro prohlubování vztahů, rychlejší sdružování k politickým účelům a další hospodářskou integraci mezi EU a Moldavskou republikou – dvěma subjekty, které pojí silné zeměpisné, historické a kulturní vazby – na základě podpory politických a socioekonomických reforem a pomoci při sbližování, zejména s ohledem na hospodářské sankce Ruska a jeho destabilizační opatření namířená proti Moldavské republice;

D.

vzhledem k tomu, že Moldavská republika ratifikovala dne 2. července 2014 Dohodu o přidružení, včetně prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, a že některá ustanovení této dohody jsou prozatímně používána od 1. září 2014, přičemž se čeká na ratifikaci ze strany členských států EU;

E.

vzhledem k tomu, že uzavření Dohody o přidružení není cílem samo o sobě, ale je součástí širšího procesu posílení evropské perspektivy Moldavské republiky politicky, hospodářsky a sociálně; vzhledem k tomu, že konkrétními projevy tohoto procesu jsou zavedení bezvízového režimu pro moldavské občany, uzavření dohod v oblastech letectví, zemědělství a civilní ochrany o účasti Moldavské republiky v agenturách a programech EU a o spolupráci v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, a především podpis Dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou; vzhledem k tomu, že je za tímto účelem zásadní provést všechny dohody;

F.

vzhledem k tomu, že moldavský premiér Iurie Leancă prohlásil, že Moldavská republika hodlá v roce 2015 podat žádost o členství v Evropské unii;

G.

vzhledem k tomu, že shoda napříč širokým politickým spektrem ohledně vztahů mezi EU a Moldavskou republikou a priorit těchto vztahů může přispět k lepšímu a rychlejšímu provedení programu přidružení ku prospěchu moldavských občanů;

H.

vzhledem k tomu, že inkluzivní vnitrostátní dialog, který podporuje účast všech stran, a konstruktivní přístup na všech úrovních vlády a společnosti jsou nezbytné k tomu, aby se všechny regiony a národnostní menšiny aktivně podílely na rozhodovacím procesu;

I.

vzhledem k tomu, že intenzivní informační a komunikační kampaň jak v EU, tak v Moldavské republice může přispět k tomu, aby občané lépe pochopili vzájemné výhody, jež plynou z Dohody o přidružení a z prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu;

J.

vzhledem k tomu, že regionální právní rámce, včetně Parlamentního shromáždění Euronest, tvoří další fórum ke sdílení zkušeností, informací a osvědčených postupů souvisejících s prováděním programu přidružení;

K.

vzhledem k tomu, že určité projekty v oblasti energetické infrastruktury mohou přinést konkrétní výhody pro občany, co se týče energetické bezpečnosti a snižování nákladů na energii pro obyvatele, a zároveň plnit cíle Energetického společenství;

L.

vzhledem k tomu, že omezení obchodu ze strany Ruské federace, které se vztahuje na určité moldavské výrobky, těžce zasáhlo místní výrobce i hospodářství Moldavské republiky celkově;

M.

vzhledem k tomu, že v průběhu tohoto roku uspořádalo Rusko v moldavském separatistickém regionu Podněstří vojenské cvičení; vzhledem k tomu, že podněsterský parlament opět požádal Moskvu, aby se Podněstří smělo připojit k Ruské federaci;

N.

vzhledem k tomu, že vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu mezi EU a Moldavskou republikou je jedním z nejvýraznějších vzájemných přínosů dohody, který má nezpochybnitelný význam pro obchod a hospodářský růst, vytváření pracovních míst, prosperitu a stabilitu v Moldavské republice;

O.

vzhledem k tomu, že na základě sjednání prohloubené a komplexní zóny volného obchodu s EU se zlepší přístup Moldavské republiky na trh EU, což vytvoří nové příležitosti pro rozvoj a růst a moldavské podniky a občané z toho budou mít bezprostřední prospěch; vzhledem k tomu, že výhodou pro EU budou méně komplikované obchodní toky a lepší podmínky pro investice v Moldavské republice;

P.

vzhledem k tomu, že prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu obsahuje několik ustanovení, která mají vést k reformě právních předpisů Moldavské republiky v oblasti obchodu a politik souvisejících s obchodem, a to v souladu s acquis EU a na jeho základě, což zajistí modernizaci hospodářství země a lepší a předvídatelnější podnikatelské prostředí, a to i pro malé a střední podniky;

Q.

vzhledem k tomu, že bez silné administrativní podpory odborníků EU je pro každou moldavskou vládu velmi obtížné sblížit právní předpisy s unijním acquis, jak bylo dohodnuto;

R.

vzhledem k tomu, že udělením autonomních obchodních preferencí a ještě předtím preferencí GSP+ již EU poskytla moldavskému hospodářství značné výhody a měla by v budoucnu i nadále zemi podporovat;

S.

vzhledem k tomu, že díky pevnějším politickým a hospodářským vazbám se celý evropský kontinent bude moci těšit větší stabilitě a prosperitě; vzhledem k tomu, že spolupráce tohoto druhu vychází ze společných hodnot v oblasti lidských práv, základních svobod a právního státu a je inspirována naší vizí jedinečné hodnoty každého člověka;

T.

vzhledem k tomu, že Dohoda o přidružení a s ní spojená postupná integrace Moldavské republiky do politik EU by neměly narušit tradiční historické a hospodářské vazby Moldavské republiky s jinými zeměmi v oblasti, ale měly by naopak vytvořit takové podmínky, jež by umožnily, aby Moldavská republika mohla v maximální míře těžit ze svého potenciálu;

1.

vřele vítá podepsání Dohody o přidružení, jež je projevem uznání úsilí a ambic moldavského lidu a moldavských orgánů v oblasti reforem a také výrazného pokroku dosaženého za poslední období; vítá další pomoc, kterou Komise v roce 2014 uvolnila prostřednictvím mechanismu „více za více“ coby ocenění tohoto pozitivního vývoje v prioritních oblastech; uznává, že Dohoda o přidružení představuje významný krok vpřed ve vztazích mezi EU a Moldavskou republikou a závazek vůči cestě politického přidružení a hospodářské integrace; zdůrazňuje, že zásadní je úplné provedení této dohody; v této souvislosti naléhá na členské státy, aby s ratifikací dohody o přidružení postupovaly co nejrychleji;

2.

zdůrazňuje, že podpis a ratifikace Dohody o přidružení nepředstavují konečný cíl ve vztazích mezi EU a Moldavskou republikou, a poukazuje na to, že podle článku 49 Smlouvy o EU má Moldavská republika – jako kterýkoli jiný evropský stát – evropskou perspektivu a může požádat o členství v Evropské unii, pokud se bude řídit zásadami demokracie, dodržovat základní svobody a práva menšin a zajistí fungování právního státu;

3.

zdůrazňuje, že Dohoda o přidružení se vztahuje na celé mezinárodně uznané území Moldavské republiky a že je přínosem pro všechny obyvatele; zdůrazňuje tudíž, že je nutné náležitě a včas řešit sociální důsledky s tím spojených reforem; vyzývá Moldavskou republiku, aby zajistila, že tyto reformy budou zakotveny a pevně zakořeněny v institucionálním rámci; podtrhuje, že je zapotřebí komplexní informační kampaň zaměřená na veřejnost a zabývající se cíli a obsahem Dohody o přidružení a přímými a konkrétními přínosy pro občany, které vyplývají z provádění programu přidružení;

4.

vítá program přidružení, který obsahuje konkrétní opatření a podmínky pro dosažení prvořadých cílů Dohody o přidružení a měl by být řídícím rámcem pro vztahy mezi EU a Moldavskou republikou;

5.

zdůrazňuje, že do provádění programu přidružení by měly být zapojeny Moldavská republika i EU a že priority v něm stanovené by měly obdržet náležitou technickou a finanční podporu, aby byl moldavským občanům přínos přidružení zřejmý co nejdříve; vyzývá Komisi, aby se těmito prioritami řídila při sestavování programu pro poskytování finančních prostředků Moldavské republice; zdůrazňuje, že je v Moldavské republice zapotřebí zlepšit schopnost tyto finanční prostředky čerpat, aby byla zajištěna efektivní realizace projektů i využívání financování; poukazuje na význam posílení mechanismů řízení, transparentnosti a odpovědnosti s cílem sledovat čerpání a využívání finančních prostředků EU; vyzývá zúčastněné strany, aby identifikovaly potřeby v oblasti odborné přípravy, jež jsou nezbytné k tomu, aby byla Moldavská republika schopna zajistit plnění svých povinností plynoucích z Dohody o přidružení a programu přidružení;

6.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit posílení stability, nezávislosti a efektivnosti institucí ručících za demokracii, právní stát a řádnou správu věcí veřejných a konsolidovat systém ochrany lidských práv a základních svobod; poukazuje v tomto ohledu na význam předchozích kroků směrem k reformě, jako je posílení nezávislosti systému jmenování soudců, zajištění reprezentativní sestavy ústřední volební komise a zlepšení efektivnosti a nezávislosti účetního dvora;

7.

vyzývá moldavské orgány, aby zajistily, že nadcházející volební proces proběhne v souladu s nejvyššími evropskými a mezinárodními normami, a aby přijaly nezbytná opatření za účelem usnadnění účasti Moldavanů žijících v zahraničí; naléhavě vyzývá moldavské orgány k tomu, aby úzce spolupracovaly s OBSE/ODIHR a Benátskou komisí Rady Evropy a aby se zabývaly jejich doporučeními; zdůrazňuje, že političtí aktéři a strany hrají významnou úlohu a že je zapotřebí přijmout účinné právní předpisy, jež zajistí transparentnost stranického financování; je odhodlán zajistit přítomnost volebních pozorovatelů, a vyšle svou vlastní misi volebních pozorovatelů za účelem sledování parlamentních voleb, které se budou konat dne 30. listopadu 2014;

8.

konstatuje, že je zapotřebí pozměnit článek 78 moldavské ústavy o volbě prezidenta, aby se zabránilo opakování institucionálního patu, jenž by měl neblahé důsledky na tempo reforem; naléhavě vyzývá, aby byly veškeré ústavní reformy provedeny v konzultaci s Benátskou komisí a příslušnými vnitrostátním zúčastněnými stranami;

9.

s uspokojením bere na vědomí pokrok, kterého orgány Moldavské republiky dosáhly při provádění evropského programu reforem, včetně reformy soudnictví a vymáhání práva, jak uvádí zpráva Komise ze dne 27. března 2014, restrukturalizace protikorupčního rámce, provádění akčního plánu pro lidská práva a akčního plánu na podporu Romů, udržování dialogu s Tiraspolem a pokračování v náročných regulačních a odvětvových reformách;

10.

bere na vědomí dosud dosažený pokrok; vyzývá orgány, aby pokračovaly s účinným prováděním národního akčního plánu pro lidská práva, a to se zvláštním zřetelem na lidská práva Romů;

11.

zdůrazňuje, že je třeba s obnoveným úsilím řešit reformu systému soudnictví s cílem zajistit jeho nezávislost a reformu systémů vymáhání práva a zajistit ústavní předpisy týkající se nezávislého systému soudnictví, rovnosti před zákonem a základních občanských práv; zdůrazňuje, že je zapotřebí zintenzivnit boj s korupcí na všech úrovních, mimo jiné tím, že bude v plném rozsahu proveden legislativní balíček přijatý v roce 2013 a zlepší se výsledky šetření protikorupčních orgánů; vyzývá moldavské orgány, aby zajistily, že mechanismy náležící k protikorupčnímu systému, zejména národní protikorupční středisko a národní středisko bezúhonnosti, budou nezávislé a plně funkční, že jim bude poskytnut dostatek finančních prostředků a zaměstnanců a že nebudou vystaveny nepatřičnému vlivu;

12.

vyzývá moldavské orgány, aby zlepšily transparentnost a odpovědnost v oblasti správy veřejných financí, procesu privatizace a zadávání veřejných zakázek s cílem zajistit řádnou správu věcí veřejných, rovný přístup a spravedlivou hospodářskou soutěž a ještě více posílit dohled nad bankovním sektorem;

13.

zdůrazňuje, že je třeba řádně a plně prošetřit veškerá nařčení z porušování lidských práv, a zejména řešit beztrestnost špatného zacházení a mučení a účinně stíhat pachatele těchto činů; naléhavě proto žádá Komisi, aby vládním orgánům poskytla pomoc za účelem náležitého řešení takového porušování práv prostřednictvím potřebných právních nástrojů a sociálních mechanismů zaměřených na prevenci těchto trestných činů a napomohla jejich úzké spolupráci s občanskou společností, aby tyto orgány mohly převzít významnější úlohu v oblasti ochrany lidských práv;

14.

zdůrazňuje význam antidiskriminačních právních předpisů pro zajištění rovnosti a ochrany všech menšin, zejména etnických a náboženských menšin a LGBT osob, a vyzývá moldavské orgány, aby zrušily veškerá zbývající diskriminační ustanovení; zdůrazňuje význam Rady pro prevenci a odstranění diskriminace a pro zajištění rovnosti, která byla nově zřízena v rámci provádění zákona pro zajištění rovnosti z roku 2012;

15.

vyzývá vládu, aby poskytla dostatečné monitorovací mechanismy a zdroje potřebné k provádění právních záruk pro všechny národnostní menšiny a k rozšíření rozsahu výuky mateřského jazyka pro národnostní a jazykové menšiny; dále také zdůrazňuje, že je důležité, aby vláda vedla dialog se zástupci všech etnických menšin a poskytovala technickou a finanční podporu na zlepšení infrastruktury v autonomní oblasti Gagauzsko a v okrese Taraklia;

16.

opakuje, že je zapotřebí posílit a prosazovat svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a zajistit neutralitu sdělovacích prostředků vlastněných státem a zároveň podporovat nezávislé sdělovací prostředky; vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentnosti ve vlastnictví sdělovacích prostředků a nad koncentrací vlastnictví hromadných sdělovacích prostředků, jež oslabuje pluralitu mediálního prostředí; naléhavě proto žádá orgány, aby napomohly vytvoření konkurenčnějšího mediálního trhu a zajistily, aby všechny odpovědné agentury v oblasti sdělovacích prostředků splňovaly evropské normy týkající se svobody a plurality sdělovacích prostředků;

17.

vítá kapitolu 27 Dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou, která se konkrétně soustředí na spolupráci v oblasti ochrany a prosazování práv dětí, a vyzývá obě strany, aby podpořily provádění příslušných ustanovení této dohody;

18.

plně podporuje bezvízový režim pro moldavské občany a připomíná, že Moldavská republika byla první zemí Východního partnerství, která tohoto cíle dosáhla; vyzývá moldavské orgány, aby pokračovaly v šíření informací o právech a povinnostech spojených s uvolněním vízového režimu;

19.

bere na vědomí zlepšení v oblasti kapacit celních útvarů a útvarů pohraniční stráže a pokračující vytyčování hranice s Ukrajinou; vítá práci mise EU pro pomoc na hranicích (EUBAM) a konstruktivní spolupráci ze strany moldavských orgánů;

20.

vyzývá Kišiněv a Komrat, aby nadále konstruktivně spolupracovaly v duchu důvěry a vedly otevřený dialog s cílem úspěšně provést Dohodu o přidružení a vytvořit politické prostředí usnadňující další pokrok na cestě do Evropy;

21.

zdůrazňuje, že je zapotřebí pokračovat v práci na profesionalizaci a depolitizaci ústřední a místní veřejné správy, neboť i to významně přispěje k plnému provedení Dohody o přidružení; vyzývá Moldavskou republiku, aby decentralizační strategii provedla způsobem podporujícím začlenění; poukazuje na to, že pro rozvoj venkovských oblastí jsou důležité výkonné místní obecní a městské úřady a dostatečná infrastruktura, které jsou předpokladem snížení míry vylidňování venkova;

22.

vítá politické odhodlání splnit požadavky Dohody o přidružení a oceňuje úsilí o modernizaci vynakládané v této zemi; je si nicméně vědom toho, že je nutné dále posilovat demokratické orgány a vybízet vládu Moldavské republiky, aby pokračovala v intenzivním úsilí o zavádění nezbytných opatření; domnívá se, že pro evropské ambice Moldavské republiky mají klíčový význam politická stabilita a dlouhodobá shoda ohledně reforem, především v oblasti právního státu a nezávislosti na státních institucích;

23.

očekává, že provádění Dohody o přidružení/prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu přispěje k udržitelnému rozvoji a hladkému začlenění moldavského hospodářství na světové trhy, což podpoří proces modernizace země a vytvoří lepší pracovní podmínky; naléhavě žádá Komisi, aby Moldavské republice poskytla podporu a poradenství ohledně toho, jak se během krátkého období efektivně vyrovnat s výzvami, a to mimo jiné prostřednictvím spolupráce s odborovými svazy a místní podnikatelskou sférou;

24.

i nadále zdůrazňuje, že je nutné, aby v Moldavské republice existovalo transparentní podnikatelské a investiční prostředí, proběhla náležitá regulační reforma a pokračoval proces privatizace, má-li být posílena konkurenceschopnost moldavského hospodářství, podpořeny přímé zahraniční investice a zajištěna udržitelnost opatření přijatých za účelem řešení strukturálních ekonomických problémů; zdůrazňuje, že je třeba rozšířit hodnotové řetězce v zemědělství, což je nezbytným předpokladem hospodářského a sociálního rozvoje;

25.

oceňuje odhodlání Moldavské republiky budovat užší ekonomické vazby s EU tím, že provede zásadní, komplexní a nákladné ekonomické reformy; je pevně přesvědčen, že prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu bude mít dlouhodobě prospěšný vliv na hospodářství Moldavské republiky, a přispěje tím ke zvýšení kvality života jejích občanů;

26.

zdůrazňuje skutečnost, že úspěch prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu závisí na tom, zda budou obě strany rychle, důsledně a efektivně naplňovat to, k čemu se v dohodě zavázaly; v tomto ohledu požaduje, aby EU poskytla Moldavské republice veškerou potřebnou finanční a technickou pomoc, a to rovněž s cílem snížit krátkodobé výdaje Moldavské republiky;

27.

je přesvědčen, že zásadní podmínkou pro demokratickou podporu politik EU je parlamentní kontrola; vyzývá proto Komisi, aby v odpovídající lhůtě napomohla tomu, aby Parlament mohl pravidelně a podrobně sledovat uplatňování prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu.

28.

bere na vědomí, že prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu je prozatímně prováděna od 1. září 2014 v návaznosti na její podepsání dne 27. června 2014 a na rozhodnutí Rady 2014/492/EU ze dne 16. června 2014 o podpisu a prozatímním provádění Dohody o přidružení, a to na základě skutečnosti, že orgány EU sdílejí stejný názor, pokud jde o výjimečné okolnosti a naléhavou potřebu podpořit Moldavskou republiku;

29.

ostře odsuzuje skutečnost, že Rusko nadále využívá obchod jako prostředek k destabilizaci regionu tím, že zavádí zákaz dovozu některých výrobků z Moldavské republiky, což je porušením závazků Ruska v rámci WTO; vyzývá Rusko, aby plně respektovalo územní celistvost Moldavské republiky a volbu této země, pokud jde o její začlenění do Evropy; plně podporuje iniciativy Komise, jejichž cílem je bojovat s dopady ruského embarga na moldavské výrobky, a to také poskytováním finanční podpory a rozšiřováním a prohlubováním autonomních obchodních preferencí poskytnutých Moldavské republice;

30.

vítá podepsání dohody o účasti Moldavské republiky na rámcovém programu Horizont 2020, které proběhlo dne 1. července 2014; je přesvědčen, že spolupráce v rámci tohoto programu podpoří růst, inovace a konkurenceschopnost, a tím i vytvoření nových pracovních míst a příležitostí; vyzývá k většímu zapojení Moldavské republiky do programů a agentur Unie a k vytváření více partnerských projektů a studentských výměn;

31.

bere na vědomí nedávný přezkum energetické strategie a vyzývá vládu Moldavské republiky, aby přezkoumala a posílila vnitrostátní akční plán energetické účinnosti na období 2013–2015, vypracovala důvěryhodný a účinný plán pro obnovitelné energie s cílem diverzifikovat energetické zdroje a přizpůsobila se v oblasti změny klimatu politikám a cílům EU;

32.

vítá otevření plynovodu propojujícího Jasy a Ungheni; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila svou podporu výstavby plynovodu Ungheni–Kišiněv, mimo jiné usnadněním spolufinancování ze strany dalších mezinárodních partnerů a zvýšením finanční pomoci, aby byl projekt dokončen co nejdříve;

33.

vyzývá Kišiněv a Tiraspol, aby i nadále konstruktivně spolupracovaly na nalezení účinného řešení podněsterské otázky a přijetí konkrétních opatření, která by zlepšila životní podmínky místních obyvatel; je zklamán tím, že schéma „5+2“ doposud nepřineslo řešení, a požaduje, aby EU zastávala důležitější úlohu, především na základě toho, že by její status byl povýšen a EU by se stala partnerem vyjednávání, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby využívaly všechny nástroje, které mají k dispozici, s cílem položit základy konstruktivního dialogu a usnadnit rychlé pokračování oficiálních jednání; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni a ESVČ, aby aktivně usilovaly o komplexní řešení, které by bylo založeno na respektování nezávislosti a územní celistvosti Moldavské republiky a prosazovalo by vytváření důvěry, a aby přitom velmi úzce spolupracovaly s příslušnými strukturami OBSE; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby se působnost a účinky Dohody o přidružení vztahovaly i na Podněstří, které je nedílnou součástí Moldavské republiky; za tímto účelem vybízí moldavské orgány, aby komunikovaly s širokou veřejností, podnikatelskou sférou a organizacemi občanské společnosti; konstatuje, že každé řešení by mělo být v souladu se zásadami mezinárodního práva a mělo by tyto zásady plně respektovat;

34.

v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité zlepšit osobní kontakty na všech úrovních, aby byly vytvořeny podmínky pro udržitelný dialog a dále prosazováno budování důvěry s cílem pokročit v tomto mírovém procesu a dosáhnout usmíření mezi stranami;

35.

vyzdvihuje význam své spolupráce s Parlamentem Moldavské republiky coby prostředku pro monitorování provádění Dohody o přidružení a programu přidružení;

36.

vyzývá Komisi, aby navýšila poskytování pomoci a odborného poradenství organizacím občanské společnosti v Moldavské republice, a umožnila jim tak zevnitř monitorovat provádění reforem a závazků, které vláda přijala v procesu přípravy a provádění právních předpisů, a určovat odpovědnost za jejich uskutečnění, a dále aby pomohla občanské společnosti při rozšiřování jejích organizačních kapacit a schopností prosadit se, při posilování její úlohy při dozoru nad antidiskriminační a protikorupční činností a obecně při posilování její úlohy podporovat občanskou účast a dobrovolnictví;

37.

je znepokojen Ruskými kroky, jejichž cílem je zmařit proces přidružování východních sousedů EU; opětovně vyjadřuje své přesvědčení, že proces přidružení východních partnerů EU neohrozí politické ani hospodářské zájmy Ruska, a vyjadřuje politování nad tím, že ruské vedení na tuto situaci pohlíží právě takto; zdůrazňuje, že ruské obavy týkající se procesu přidružování vyžadují náležité projednání a objasnění v zájmu zmírnění strachu z nových geopolitických dělicích čar na evropském kontinentu; konstatuje, že každá země má plné právo činit svá politická rozhodnutí, ale že angažovanost EU vůči východním partnerům má za cíl šířit prosperitu a zvyšovat politickou stabilitu, z čehož bude mít v konečném důsledku prospěch celý region;

38.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Moldavské republiky.

5.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 285/9

—

s ohledem na Velkopáteční dohodu, rovněž známou jako Belfastská dohoda, která byla dosažena na vícestranných jednáních a podepsána dne 10. dubna 1998,

—

s ohledem na dohodu z Weston Park uzavřenou v roce 2001,

—

s ohledem na dohodu, jíž bylo dosaženo v rámci vícestranných jednání konaných ve městě St Andrews ve skotském hrabství Fife ve dnech 11. až 13. října 2006 za účasti obou vlád a všech hlavních stran ze Severního Irska;

—

s ohledem na dohodu z Hillsborough uzavřenou v roce 2010,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1232/2010 ze dne 15. prosince 2010 o finančních příspěvcích Evropské unie do Mezinárodního fondu pro Irsko (2007–2010) (1),

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že je zásadně důležité, aby byly ukončeny veškeré ozbrojené konflikty v Evropské unii,

B.

vzhledem k tomu, že rozhovory mezi politickými stranami a vládami Spojeného království a Irska přinesly v roce 1998 uzavření Velkopáteční dohody (tzv. Belfastská dohoda), která stanovila vytvoření decentralizované vlády zahrnující vytvoření subjektů sdílejících pravomoci, tj. shromáždění a exekutivního orgánu, Ministerské rady Severního Irska a Irska, Meziparlamentního sdružení Severního Irska a Irska, Poradního fóra Severního Irska a Irska, Britsko-irské mezivládní konference, Britsko-irské rady a rozšířeného britsko-irského meziparlamentního orgánu;

C.

vzhledem k tomu, že Evropská unie spolu s mezinárodními partnery, jako jsou Spojené státy, Kanada, Nový Zéland a Austrálie, sehrála významnou úlohu při podpoře provádění mírového procesu, mimo jiné prostřednictvím Mezinárodního fondu pro Irsko;

D.

vzhledem k tomu, že pokrok, jehož bylo doposud dosaženo, představuje silný a pozitivní příklad řešení konfliktů na základě partnerství, dohody a zásad rovného zacházení, úcty a vzájemného respektu, který má pozitivní dopad na politické vztahy nejen v Severním Irsku, ale i mimo tuto zemi;

E.

vzhledem k tomu, že politické instituce a orgány zřízené na základě Velkopáteční dohody úspěšně fungují již po dlouhou dobu;

F.

vzhledem k tomu, že v této nové politické situace došlo k výraznému hospodářskému pokroku, přičemž se snížila nezaměstnanost, došlo k přílivu investic a ze Severního Irska se stalo místo konání mezinárodních konferencí, sportovních událostí a kulturních akcí;

G.

vzhledem k tomu, že v souvislosti se sociálním a hospodářským rozvojem přetrvávají výrazné regionální rozdíly;

H.

vzhledem k tomu, že mírový proces vyžaduje další úsilí, a vzhledem k tomu, že v posledních letech vypuklo několik politických krizí, včetně hrozeb od skupin nesouhlasících s procesem, v důsledku čehož došlo k jeho přerušení, ačkoli shromáždění a exekutiva stále fungují;

I.

vzhledem k tomu, že hovory za účasti všech stran pod záštitou bývalého diplomata USA a vyslance pro Severní Irsko Richarda Haasse, které se věnovaly některým nejkontroverznějším otázkám, jako je používání vlajek a symbolů, protesty a průvody, byly v prosinci 2013 přerušeny;

J.

vzhledem k tomu, že jednání byla obnovena s cílem uzavřít dosud nevyřešené otázky;

K.

vzhledem k tomu, že cílem programu EU nazvaného PEACE je posílení pokroku při budování mírumilovné a stabilní společnosti a povzbuzení usmíření podporováním činností a projektů, které pomáhají při usmiřování komunit a přispívají k rozvoji sdílené společnosti pro všechny;

1.

vyjadřuje obavy nad skutečností, že se provádění mírového procesu dostalo do slepé uličky, a naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany procesu, aby konstruktivně spolupracovaly na trvalém řešení konfliktu a plném provádění Velkopáteční dohody a následných dohod s cílem dosáhnout dlouhodobého a trvalého míru;

2.

vítá iniciativu ke svolání všech stran k rozhovorům s cílem překonat stávající patovou situaci a zdůrazňuje, že je nutné dohodnout se na dosud nevyřešených otázkách, aby se tak podpořilo fungování a stabilita demokratických institucí a orgánů v Severním Irsku; vyzývá všechny strany, aby se do těchto rozhovorů zapojily v pozitivním duchu a vyřešily veškeré dosud nevyřešené otázky;

3.

vítá skutečnost, že ministr zahraničí Obamovy vlády John Kerry jmenoval senátora Garyho Harta svým osobním vyslancem;

4.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že pokračující násilí a kriminální a protispolečenské chování některých okrajových skupin oslabuje mírový proces; zdůrazňuje, že proti takovéto kriminální činnosti je nutné bojovat řešením stávajících hospodářských otázek, jako je nezaměstnanost a nízká úroveň příjmů i životní úroveň; zdůrazňuje, že pokračující násilí a zastrašování je třeba překonat pomocí široké účasti jednotlivých komunit za podpory veškerých příslušných subjektů;

5.

zdůrazňuje proto, že je naprosto nezbytné dále podporovat usmíření a zlepšovat vztahy mezi komunitami a také nastartovat hospodářský a společenský rozvoj s cílem upevnit mírový proces; poukazuje v této souvislosti na podporu EU z Evropského fondu pro regionální rozvoj a především na 150 milionů EUR pro program PEACE, přičemž cílem této podpory je řešit uvedené prioritní otázky v Severním Irsku a pohraničním regionu Irska, a to ku prospěchu jihu i severu;

6.

doufá, že pracovní skupina pro Severní Irsko zřízená v rámci Komise bude i nadále plnit významnou podpůrnou úlohu;

7.

zdůrazňuje, že je Parlament připraven nabídnout veškerou pomoc, kterou by dotčené strany v souvislosti s mírovým procesem považovaly za potřebnou; vyzývá prvního ministra a jeho zástupce, aby v Parlamentu vystoupili, jakmile budou úspěšně uzavřeny rozhovory za účasti všech stran;

8.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, exekutivě Severního Irska a vládám Spojeného království a Irska.

5.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 285/11

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o zprávě o pokroku Turecka za rok 2013 (1),

—

s ohledem na závěry Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 17. prosince 2013,

—

s ohledem na prohlášení mluvčího předsedy Evropské rady ze dne 7. října 2014,

—

s ohledem na zprávu o pokroku Turecka za rok 2014 ze dne 8. října 2014,

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 24. října 2014,

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 3. října 2014 Turecko vydalo vládní nařízení týkající se systému pro vysílání námořních navigačních, meteorologických a varovných zpráv NAVTEX, jehož prostřednictvím „vytýčilo“ rozlehlou oblast v jižní části výlučné ekonomické zóny Kyperské republiky jako zónu vyhrazenou pro seismické průzkumy, které má od 20. října do 30. prosince 2014 provádět turecké plavidlo Barbaros; vzhledem k tomu, že tyto seismické průzkumy se týkají bloků, jež vláda Kyperské republiky přidělila italské společnosti Eni a společnosti Korea Gas Corporation k průzkumu potenciálních ložisek ropy a zemního plynu v mořském podloží;

B.

vzhledem k tomu, že i přes opakované výzvy EU, a to i v rámci zprávy Komise o pokroku Turecka za rok 2014, Turecko i nadále neuznává existenci Kyperské republiky a její legitimní právo provádět průzkum přírodních zdrojů ve své výlučné ekonomické zóně a využívat je, což ohrožuje činnost jedné evropské společnosti; vzhledem k tomu, že nároky a kroky Turecka nemají z právního hlediska opodstatnění a jsou v přímém rozporu s mezinárodním právem, včetně Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS);

C.

vzhledem k tomu, že úmluva UNCLOS stanoví komplexní právní rámec stanovující režim udržování práva a pořádku a předpisy pro veškeré využívání oceánů a jejich zdrojů; vzhledem k tomu, že EU úmluvu UNCLOS ratifikovala, takže je tato úmluva nyní nedílnou součástí jejího acquis communautaire;

D.

vzhledem k tomu, že EU častokrát opakovala, že je třeba, aby se Turecko jednoznačně zavázalo k dobrým sousedským vztahům a mírovému řešení sporů v souladu s Chartou Organizace spojených národů;

E.

vzhledem k tomu, že k akcím Turecka ve výlučné ekonomické zóně Kypru došlo ve stejné době, kdy byl do funkce nového zvláštního poradce generálního tajemníka OSN jmenován Espen Barth Eide, a tyto akce negativně ovlivňují jednání s cílem dosáhnout komplexního řešení kyperského problému;

1.

naléhavě Turecko vyzývá ke zdrženlivosti a k tomu, aby jednalo v souladu s mezinárodním právem; vyjadřuje politování nad eskalací hrozeb a jednostranných akcí ze strany Turecka namířených proti Kyperské republice v souvislosti s výlučnou ekonomickou zónou; připomíná zákonnost výlučné ekonomické zóny Kyperské republiky; vyzývá Turecko, aby respektovalo a naplnilo prohlášení Evropského společenství a jeho členských států ze dne 21. září 2005, které obsahuje ustanovení, že nezbytnou součástí procesu přistoupení je uznání všech členských států;

2.

zdůrazňuje, že Kyperská republika má plné a svrchované právo využívat přírodní zdroje ve své výlučné ekonomické zóně a turecké podmořské průzkumy nelze vnímat jinak než jako nezákonné jednání a provokace; žádá, aby turecká plavidla nacházející se ve vodách výlučné ekonomické zóny Kypru a v jejím okolí byla okamžitě stažena;

3.

zdůrazňuje, že akce Turecka jsou porušením svrchovaných práv Kyperské republiky a mezinárodního práva, včetně úmluvy UNCLOS; opakuje svou výzvu, aby turecká vláda bez dalšího prodlení podepsala a ratifikovala úmluvu UNCLOS, jež je součástí acquis communautaire;

4.

naléhavě vyzývá Turecko, aby okamžitě zrušilo nařízení NAVTEX a zdrželo se jakéhokoli porušování svrchovaných práv Kyperské republiky;

5.

vyzývá Turecko, aby respektovalo svrchovanost členských států EU v jejich výsostných vodách; ujišťuje, že mezi svrchovaná práva členských států patří i právo uzavírat dvoustranné dohody a právo provádět průzkum svých přírodních zdrojů a využívat je v souladu s úmluvou UNCLOS;

6.

sdílí stanovisko OSN, že případné objevení ložisek zemního plynu by prospělo oběma komunitám na Kypru, pokud se podaří nalézt trvalé politické řešení, které ukončí konflikt; je přesvědčen, že pokud by se postupovalo správným způsobem, mohl by objev významných ložisek ropy a zemního plynu v této oblasti zlepšit hospodářské, politické a společenské vztahy mezi oběma komunitami na Kypru;

7.

je toho názoru, že přínosy vyplývající z objevení významných ložisek ropy a zemního plynu by měly sloužit celé této oblasti jako prostředek k prosperitě, bohatství a lepšímu životu v míru pro všechny, kdo zde žijí, a sice na základě mezinárodního práva;

8.

podporuje právo Kyperské republiky podat Organizaci spojených národů a Mezinárodní námořní organizaci formální stížnost proti narušování jeho svrchovaného území nebo výsostných vod;

9.

opakuje, jakou důležitost přikládá normalizaci vztahů mezi Tureckem a všemi členskými státy EU, a je toho názoru, že pokračování či opakování takovýchto akcí by mohlo mít negativní dopad na vztahy Turecka s EU, včetně procesu přistoupení;

10.

zdůrazňuje, že je důležité přestat s provokativními akcemi ve výlučné ekonomické zóně Kyperské republiky a zdržet se výhrůžek vůči Kyperské republice; konstatuje, že tyto akce a výhrůžky znemožňují pokračovat v jednání o komplexním řešení kyperského problému; s ohledem na budoucí výzvy nabádá k nastolení stability v této velmi citlivé oblasti;

11.

požaduje, aby Evropská služba pro vnější činnost a Komise pečlivě sledovaly turecké aktivity ve výlučné ekonomické zóně Kyperské republiky a následně informovaly Parlament;

12.

vyjadřuje svůj přetrvávající závazek a podporu jednání o opětovném sjednocení a o komplexním řešení kyperského problému pod záštitou OSN; podporuje úsilí zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro otázky Kypru Espena Bartha Eideho o vytvoření podmínek, které jsou nezbytné pro zmírnění napjaté situace a opětovné zahájení rozhovorů;

13.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Turecké republiky.

5.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 285/13

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Jižním Súdánu, zejména na usnesení ze dne 16. ledna 2014 o situaci v Jižním Súdánu (1),

—

s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové ze dnů 23. ledna 2014 a 10. května 2014 o situaci v Jižním Súdánu,

—

s ohledem na prohlášení mluvčího místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dnů 28. srpna 2014 a 31. října 2014 o situaci v Jižním Súdánu,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/449/SZBP ze dne 10. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Jižním Súdánu (2),

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2155(2014),

—

s ohledem na průběžnou zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o stavu lidských práv v Jižním Súdánu, která byla distribuována pro panelovou diskusi na 27. zasedání Rady OSN pro lidská práva,

—

s ohledem na prohlášení Rady ze dne 10. července 2014 o Jižním Súdánu,

—

s ohledem na závěry Rady ze dnů 20. ledna 2014 a 17. března 2014 o Jižním Súdánu,

—

s ohledem na prohlášení komisařky pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí Kristaliny Georgievové ze dne 25. září 2014,

—

s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 30. října 2014,

—

s ohledem na prohlášení Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) ze dne 20. října 2014,

—

s ohledem na rezoluci vydanou na 28. mimořádném summitu Mezinárodního úřadu pro rozvoj (IGAD), který se na úrovni hlav států a vlád konal dne 7. listopadu 2014,

—

s ohledem na plán pro Súdán a Jižní Súdán představený v prohlášení Rady Africké unie pro mír a bezpečnost ze dne 24. dubna 2012, který EU plně podporuje,

—

s ohledem na průběžnou zprávu vyšetřovací komise pro Jižní Súdán ustavené Africkou unií, která byla předložena ve dnech 26.–27. června 2014 v Malabu (Rovníková Guinea),

—

s ohledem na revidovanou dohodu z Cotonou,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

—

s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že politický konflikt začal poté, co jihosúdánský prezident Salva Kiir obvinil sesazeného viceprezidenta Rieka Machara z toho, že proti němu osnuje státní převrat; vzhledem k tomu, že Riek Machar přípravu státního převratu popírá;

B.

vzhledem k odhadům OSN, podle nichž si několikaměsíční boje vyžádaly životy více než 10 000 osob, a k četným zprávám o mimořádně krutém etnickém a jiném násilí, které lze považovat za válečné zločiny;

C.

vzhledem k tomu, že Jižní Súdán je nejmladším a nejméně stabilním státem na světě a na seznamu celosvětově nejrizikovějších a nejkrizovějších oblastí (Global Vulnerability and Crisis Assessment Final Index), který sestavuje Evropská komise, zaujímá druhé místo;

D.

vzhledem k tomu, že znepřátelené strany v Jižním Súdánu zahájily dne 7. ledna 2014 v Addis Abebě jednání pod záštitou Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD);

E.

vzhledem k tomu, že dne 23. ledna 2014 byla podepsána dohoda o příměří, která byla dne 9. května 2014 znovu potvrzena, avšak že tato dohoda je neustále porušována, aniž by se přistoupilo k jakýmkoli sankčním opatřením;

F.

vzhledem k tomu, že mírové rozhovory téměř nepřispěly k hledání trvalého řešení a že koordinátor humanitární pomoci OSN naznačil, že šance na dosažení trvalého míru na politické úrovni a mezi jednotlivými společenstvími nejsou vysoké;

G.

vzhledem k tomu, že dne 7. listopadu 2014 vláda Jižního Súdánu a ozbrojená opoziční frakce Súdánského lidového osvobozeneckého hnutí/armády podepsaly dohodu, v níž se opětovně zavázaly k zastavení bojů, a že za nedodržení této dohody hrozí celému regionu sankce ze strany IGAD;

H.

vzhledem k tomu, že s koncem období dešťů došlo k obnovení bojů mezi silami prezidenta Kiira a vzbouřenci, kteří jsou loajální Reiku Macharovi, a je pravděpodobné, že nebude-li dosaženo politického řešení, naberou boje v období sucha na intenzitě;

I.

vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN vyjadřuje v rezoluci 2155 (2014) hluboké znepokojení nad rozsáhlým vysídlováním osob a prohlubující se humanitární krizí; vzhledem k tomu, že hrozí, že tato humanitární krize zachvátí mnohem větší region v oblasti, která má již tendenci k destabilizaci, neboť do bojů se již zapojily súdánské povstalecké skupiny a ugandské ozbrojené síly; vzhledem k tomu, že situace se stabilizuje jedině tehdy, budou-li řešeny její hlubší příčiny jako extrémní chudoba, změna klimatu, geostrategické zájmy a zásahy ze strany EU a mezinárodního společenství, nespravedlivé rozdělování bohatství a využívání zdrojů;

J.

vzhledem k tomu, že většina obyvatel žije v široce rozšířené chudobě navzdory bohatým ložiskům ropy a zásobám jiných přírodních zdrojů, kdy vývoz ropy představuje více než 70 % HDP a přibližně 90 % příjmů státního rozpočtu; vzhledem k tomu, že příjmy z ropného průmyslu podněcují násilné konflikty;

K.

vzhledem k tomu, že, jak uvádí zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro otázky sexuálně motivovaného násilí páchaného při konfliktech Zainab Bangurová, v tomto konfliktu dochází v alarmujícím rozsahu k nepředstavitelnému sexuálnímu násilí; vzhledem k tomu, že se neustále objevují zatím nepotvrzené zprávy o náboru dětských vojáků v Jižním Súdánu, přičemž děti v této zemi tvoří polovinu obyvatelstva;

L.

vzhledem k tomu, že OSN v Jižním Súdánu vyhlásila stav nouze, což je třetí, tj. nejhorší stupeň humanitární krize;

M.

vzhledem k tomu, že od začátku roku se humanitární pomoc dostala k 3,5 milionu obyvatel Jižního Súdánu; vzhledem k tomu, že spojením místních mechanismů pro řešení nastalé situace a mezinárodní humanitární pomoci se podařilo zabránit hladomoru; vzhledem k tomu, že vyhlídky této země na zajištění dostatečného množství potravin však v případě pokračování bojů nejsou optimistické, zejména ve městech Bor a Bentiu, v nichž podle předpokladů bude i nadále 2,5 milionu lidí čelit vážnému až naprosto kritickému nedostatku potravin; vzhledem k tomu, že nedostatek potravin ohrožuje zejména ženy, protože vedou 57 % domácností v chráněných lokalitách; vzhledem k tomu, že přední humanitární agentury, včetně agentur Oxfam, CARE a Cafod, varovaly, že budou-li boje pokračovat, mohl by v některých částech Jižního Súdánu začátkem příštího roku propuknout hladomor;

N.

vzhledem k tomu, že podle odhadů je 3,8 milionu obyvatel Jižního Súdánu odkázáno na humanitární pomoc, 1,4 milionu lidí bylo vysídleno v rámci vlastní země a více než 470 000 osob hledá útočiště v sousedních zemích;

O.

vzhledem k tomu, že mezi nejnaléhavější humanitární potřeby patří potraviny, čistá voda, zdravotní péče, přístřeší, hygienická zařízení a potřeby, reakce na epidemie (např. na choleru, malárii, leishmaniózu a hepatitidu) a ochrana; vzhledem k tomu, že osoby, které přežily sexuální násilí, potřebují větší psychosociální podporu;

P.

vzhledem k tomu, že přístupu k potřebným i nadále brání ozbrojené střety a násilí, které se zaměřuje také na humanitární pracovníky a dodávky pomoci; vzhledem k tomu, že přibližně 80 % veškeré zdravotní péče a základních služeb poskytují nevládní organizace;

Q.

vzhledem k tomu, že v září 2014 ministr práce Jižního Súdánu uvedl, že všichni zahraniční pracovníci budou muset do poloviny října opustit zemi, později však své prohlášení odvolal;

R.

vzhledem k tomu, že přijetí zákona o nevládních organizacích, jehož cílem je omezit prostor pro působení nevládních organizací a občanské společnosti v Jižním Súdánu, bylo odloženo na prosinec 2014; vzhledem k tomu, že bude-li návrh zákona o nevládních organizacích uplatňován, mohl by mít závažné důsledky pro humanitární činnost v této kritické době, kdy se mezinárodní společenství snaží zabránit propuknutí hladomoru;

S.

vzhledem k tomu, že využívání mezinárodních humanitárních zdrojů dosáhlo svých hranic v důsledku četných a dlouhotrvajících krizí na celém světě; vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství nebude finančně ani provozně schopno i nadále reagovat na dlouhodobou krizi;

T.

vzhledem k tomu, že EU poskytla více než třetinu (38 %) všech mezinárodních příspěvků v reakci na humanitární krizi v Jižním Súdánu a že pouze Komise navýšila svůj rozpočet na poskytování krizové humanitární pomoci v roce 2014 na více než 130 milionů EUR;

U.

vzhledem k tomu, že Africká unie jmenovala vyšetřovací komisi, která má prozkoumat četné zprávy o brutálním porušování lidských práv;

V.

vzhledem k tomu, že dne 10. července 2014 EU oznámila první kolo cílených opatření proti osobám odpovědným za blokování mírového procesu, porušování dohody o příměří a hrubé porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že zbrojní embargo EU proti Jižnímu Súdánu bylo zachováno;

W.

vzhledem k tomu, že by mělo být nalezeno demokratické politické řešení stávajícího konfliktu, které připraví půdu pro demokraticky zvolené orgány, jež by měly budovat nový stát, který vznikl po referendu o nezávislosti; vzhledem k tomu, že trvalý mír, budování státu po ukončení konfliktu a snaha o překonání nestability vyžaduje dlouhodobou perspektivu a spolehlivé, předvídatelné a stabilní zapojení mezinárodního společenství;

1.

rozhodně odsuzuje alarmující, uměle vyvolanou katastrofu v Jižním Súdánu, která popírá hodnoty a účel osvobozeneckého hnutí této země;

2.

důrazně odsuzuje pokračování násilí a opakované porušování dohody o ukončení nepřátelských akcí, které měly za následek smrt a zranění civilních obyvatel a škody na jejich majetku a vedly k vysídlení statisíců osob v Jižním Súdánu, již tak rizikové a nestabilní zemi; s politováním konstatuje, že ozbrojené síly mají slabé vedení a nejsou patřičně kontrolovány, což zvyšuje pravděpodobnost dalšího tříštění bojujících sil a potenciálně k nárůstu násilí a porušování mírových dohod;

3.

vyzývá mezinárodní společenství, aby Jižnímu Súdánu a celému regionu poskytlo slíbené finanční prostředky a aby uvolnilo zdroje s cílem okamžitě reagovat na zhoršující se humanitární situaci v Jižním Súdánu; vítá v této souvislosti příspěvek EU k řešení humanitární krize v Jižním Súdánu a žádá členské státy, aby v souladu se svými mezinárodními závazky nalezly řešení, jak financovat rostoucí počet krizových oblastí;

4.

vybízí EU, aby přepracovala svůj plán rozvojové pomoci tak, aby řešil nejnaléhavější potřeby lidu Jižního Súdánu, a aby podporovala přechod k míru a stabilitě; vítá proto, že bylo pozastaveno poskytování rozvojové pomoci Jižnímu Súdánu prostřednictvím rozpočtové podpory, s výjimkou opatření, která poskytují přímou podporu obyvatelstvu nebo přímou podporu demokratickému přerodu a humanitární pomoci, a vyzývá, aby bylo poskytování pomoci přesměrováno přes nevládní a mezinárodní organizace;

5.

znovu opakuje, že dlouhodobé vyhlídky na mírové soužití a rozvoj vyžadují komplexní institucionální reformy, které zemi poskytnou správu, jež zaručuje právní stát; zdůrazňuje, že přechodné období po ukončení konfliktu může trvat mnoho let a vyžadovat nepolevující dlouhodobý závazek mezinárodního společenství;

6.

odsuzuje zhoršení vztahů mezi humanitárními pracovníky a všemi stranami konfliktu, včetně nelegálního zdanění pomoci a beztrestného pronásledování či dokonce zabíjení humanitárních pracovníků; konstatuje, že řada zahraničních agentur poskytujících pomoc se již z Jižního Súdánu stáhla a že ty, které zůstaly, se potýkají s obtížemi při zajišťování potřeb vysídlených civilistů;

7.

trvá na tom, že humanitární a potravinovou pomoc je nutné poskytovat nejohroženějším osobám čistě podle jejich potřeb, a připomíná všem stranám konfliktu v Jižním Súdánu, že jsou povinny uznat a respektovat neutralitu, nezávislost a nestrannost humanitárních pracovníků, umožnit poskytování životně důležité pomoci potřebným bez ohledu na jejich politickou a etnickou příslušnost a okamžitě ukončit veškeré pronásledování humanitárních pracovníků, zabavování humanitární pomoci a její zpronevěru; požaduje rovněž, aby byl stažen nebo zamítnut návrh zákona o nevládních organizacích;

8.

trvá na tom, že humanitární pomoc, zejména ve formě základních služeb a potravinové pomoci, by neměla být poskytována ozbrojeným skupinám;

9.

je hluboce znepokojen potravinovou situací v Jižním Súdánu v důsledku konfliktu, kterou zhoršují opakované přírodní katastrofy a která se v případě obnovení bojů pravděpodobně dramaticky zhorší;

10.

trvá na tom, že dohodnutí míru by lidem umožnilo vrátit se na opuštěné farmy, znovu otevřít trhy a vybudovat své domovy;

11.

důrazně odsuzuje hromadné zabíjení bez soudu, úmyslné útoky na civilní obyvatelstvo, porušování lidských práv (včetně práv uprchlíků a vysídlených osob, žen, osob patřících ke zranitelným skupinám a novinářů), svévolné zatýkání a zadržování, násilné mizení, špatné zacházení a mučení, jehož se dopouštějí všechny strany; domnívá se, že by se prezident Kiir a Riek Machar měli všemi dostupnými způsoby zasadit o to, aby se jejich vojáci přestali dopouštět násilných činů na obyvatelstvu;

12.

naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a jihosúdánské orgány, aby spolupracovaly s komunitami a organizacemi, jež bojují za práva žen, na poskytnutí a podpoře přístupu dívek a žen ke kvalitnímu vzdělávání, sexuálním a reprodukčním právům a zdravotnickým službám, včetně antikoncepce a testování a léčby HIV/AIDS;

13.

vyjadřuje politování nad tím, že konflikt narušil mnoho základních sociálních služeb a znemožnil statisícům dětí školní docházku; je znepokojen tím, že děti i nadále nesou hlavní nápor násilí, jsou vystaveny duševnímu strádání a nemají přístup ke službám, včetně vzdělávání; vyzývá zúčastněné strany, aby ukončily odvody a využívání dětí v ozbrojených silách a další závažná porušování práv dětí;

14.

je hluboce znepokojen etnickým rozměrem tohoto konfliktu; zdůrazňuje, že snaha o uchopení moci násilím nebo etnickým rozdělením země je v rozporu s demokratickými zásadami právního státu;

15.

vyzývá zejména vyšetřovací komisi Africké unie k důvěryhodnému, transparentnímu a komplexnímu vyšetření všech údajných závažných zločinů, kterých se dopustila kterákoli strana konfliktu, jež by odpovídalo mezinárodním normám; podporuje vytvoření přechodných justičních mechanismů s veškerou nezbytnou mezinárodní podporou, které by prosazovaly usmíření a veřejnou odpovědnost; vybízí vládu Jižního Súdánu, aby co nejdříve přistoupila k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu;

16.

vítá posílení kapacity mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS) pro vyšetřování toho, jak jsou dodržována lidská práva, s podporou Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva;

17.

podporuje v této souvislosti vytvoření zvláštního hybridního tribunálu s mezinárodní účastí, který by pohnal před soud vedoucí činitele odpovědné za případy hrubého porušování lidských práv, jehož se dopouštějí obě strany konfliktu, jak navrhoval generální tajemník OSN Pan Ki-mun a jak se doporučuje ve zprávě UNMISS o lidských právech;

18.

připomíná, že humanitární pomoc je naprosto nezbytná, nemůže však vyřešit politický problém, a že hlavní odpovědnost za ochranu civilního obyvatelstva nese vláda; vyzývá proto, aby bylo bohatství země použito přímo k zajištění blahobytu lidu Jižního Súdánu; naléhavě vyzývá všechny strany, aby dodržovaly dohodu a konstruktivně, prostřednictvím dialogu a spolupráce, se zapojily do mírových rozhovorů v Addis Abebě s cílem dosáhnout plného provádění dohody o příměří a urychleného pokračování v rozhovorech, které by vedly k vytvoření přechodné vlády národní jednoty, což představuje jediné dlouhodobé řešení, a k národnímu usmíření v zájmu veškerého obyvatelstva Jižního Súdánu;

19.

vyjadřuje politování nad tím, že navzdory setrvalým snahám úřadu IGAD o zprostředkování mírových rozhovorů, jejichž cílem je ustavit přechodnou vládu národní jednoty, nebylo dosaženo významného pokroku;

20.

vítá však dohodu dosaženou dne 7. listopadu 2014 a vyzývá k jejímu okamžitému a úplnému uplatňování; nadále podporuje proces zprostředkování vedený úřadem IGAD a jeho úsilí o zahájení inkluzivního politického dialogu a vyzývá EU, aby tento úřad i nadále hmotně i finančně podporovala a nadále poskytovala lidské zdroje pro mechanismus monitorování a kontroly příměří;

21.

zdůrazňuje, že vytvoření příslušných institucí a právního rámce pro správu ropného bohatství země v rámci etnického federalismu je klíčem k jejímu mírovému rozvoji; vyzývá EU, aby zejména podpořila dlouhodobou strategii rozvoje pro Jižní Súdán, která by umožnila vytvořit silný systém řádné veřejné správy, zajistit transparentnost a odpovědnost (zejména pokud jde o uplatňování iniciativy pro transparentnost v těžebním průmyslu) a rozvoj infrastruktury a vzdělávacích, zdravotnických a sociálních programů, které by využívaly příjmy z ropy a rozvojové pomoci;

22.

naléhavě vyzývá jihosúdánské orgány, aby zajistily, aby příjmy z ropy byly využívány ve prospěch obyvatelstva; vyzývá účastníky jednání, aby do mírové dohody zahrnuli otázku transparentnosti a veřejné kontroly ropného průmyslu, aby bylo možné příjmy z této suroviny použít pro udržitelný rozvoj země a zlepšení životních podmínek jejích obyvatel;

23.

lituje, že cílené sankce EU nejsou účinné, a vyzývá úřad IGAD, Africkou unii a světové společenství k uvalení cílených sankcí; podporuje pokračování zbrojního embarga proti Jižnímu Súdánu a naléhá, aby zbrojní embargo proti Jižnímu Súdánu i celému regionu přijala i OSN;

24.

podporuje účast občanské společnosti v mírových jednáních jako naprosto zásadní;

25.

varuje před přeléváním konfliktu do dalších oblastí a před jeho destabilizujícími účinky v již tak nestabilním regionu, zejména v důsledku rostoucího počtu uprchlíků v sousedních zemích; vyzývá proto všechny země sousedící s Jižním Súdánem a významné regionální aktéry, aby úzce spolupracovali na zlepšení bezpečnostní situace v této zemi a regionu a na hledání cesty k mírovému a trvalému politickému řešení současné krize; zdůrazňuje, že ke zlepšení vztahů by přispěla především spolupráce se Súdánem;

26.

vyzývá k vytvoření kontaktní skupiny, která zahrne hlavní aktéry v Jižním Súdánu, což je způsob, jak posílit činnost úřadu IGAD a zajistit soudržný postup mezinárodního společenství;

27.

vítá činnost zvláštního zástupce EU pro Africký roh Alexandra Rondose; doporučuje, aby se všechny jeho snahy zaměřily na dosažení trvalého řešení;

28.

vybízí vládu Jižního Súdánu, aby ratifikovala dohodu z Cotonou mezi EU a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (AKT);

29.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě Jižního Súdánu, jihosúdánskému komisaři pro lidská práva, Národnímu zákonodárnému shromáždění Jižního Súdánu, institucím Africké unie, Mezivládnímu úřadu pro rozvoj, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU a generálnímu tajemníkovi OSN.

5.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 285/19

—

s ohledem na žádost, aby byla paní Ana Gomesová zbavena imunity, předloženou dne 18. června 2014 zástupcem generálního prokurátora Portugalské republiky v souvislosti s trestním řízením podaným k druhému oddílu lisabonského oddělení pro vyšetřování a trestní řízení (ref. NUIPC 8773/13.4TDLSB) a oznámenou na plenárním zasedání dne 3. července 2014,

—

poté, co paní Anu Gomesovou v souladu s čl. 9 odst. 5 jednacího řádu vyslechl,

—

s ohledem na článek 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ze dne 20. září 1976,

—

s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013 (1),

—

s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0025/2014),

A.

vzhledem k tomu, že zástupce generálního prokurátora Portugalské republiky předal žádost, aby byla paní Ana Gomesová zbavena parlamentní imunity, kterou podal veřejný žalobce lisabonského oddělení pro vyšetřování a trestní řízení v souvislosti s údajnými pomlouvačnými prohlášeními paní Gomesové během televizní debaty; vzhledem k tomu, že byla podána žádost, aby mohlo být proti paní Gomesové zahájeno trestní řízení a ona mohla být v rámci tohoto řízení vyslechnuta;

B.

vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 8 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie nemohou být členové Evropského parlamentu vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

C.

vzhledem k tomu, že článek 6 jednacího řádu stanoví, že při výkonu svých pravomocí s ohledem na výsady a imunity Parlament jedná v zájmu zachování své integrity jako demokratického zákonodárného shromáždění a zajištění nezávislosti poslanců při plnění jejich povinností;

D.

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr uznal, že prohlášení učiněné poslancem mimo půdu Evropského parlamentu může představovat názor vyjádřený při výkonu parlamentní funkce podle článku 8 protokolu, s ohledem na to, že není důležité místo, kde k prohlášení došlo, ale spíše povaha a obsah prohlášení;

E.

vzhledem k tomu, že v moderních demokraciích neprobíhají politické debaty pouze v Parlamentu, ale také prostřednictvím sdělovacích prostředků – od tiskových prohlášení až po internet;

F.

vzhledem k tomu, že v tomto konkrétním televizním vysílání mluvila paní Ana Gomesová jako poslankyně Evropského parlamentu, aby diskutovala o otázkách, o něž se zajímá na evropské úrovni, jak mj. ukazují otázky Komisi k písemnému zodpovězení, jež předložila na plenárním zasedání;

G.

vzhledem k tomu, že tím, že upozornila na rozhodnutí portugalské vlády týkající se privatizace loděnic ve Viana do Castelo, – rozhodnutí, které mj. vedlo k vyšetřování Evropské komise pro porušení předpisů EU o státní podpoře,– plnila svůj mandát poslankyně Evropského parlamentu;

1.

rozhodl, že paní Ana Gomesová nebude zbavena imunity;

2.

pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušnému úřadu Portugalské republiky a paní Aně Gomesové.

5.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 285/21

—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0616 – C8-0173/2014),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (1) (nařízení o EFG),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (2), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 uvedené dohody,

—

s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

—

s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—

s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

—

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0024/2014),

A.

vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých strukturálních změn světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začleňování na trh práce,

B.

vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG),

C.

vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG, které je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Evropského parlamentu a Rady při vyřizování žádostí předložených EFG tak, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, dále rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.

vzhledem k tomu, že Irsko předložilo žádost EGF/2014/007 IE/Andersen Ireland o finanční příspěvek z EFG v návaznosti na propuštění 171 pracovníků ze společnosti Andersen Ireland Limited působící v rámci NACE Revize 2 oddílu 32 („výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků“) během referenčního období od 21. října 2013 do 21. února 2014;

E.

vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1.

konstatuje, že irské orgány podaly žádost podle kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG obsahujícího výjimku z kritérií uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a), který vyžaduje, aby během referenčního období v délce čtyř měsíců dosáhl počet propuštěných pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost, nejméně 500 v jednom podniku členském státě;

2.

souhlasí s Komisí, že výjimečné okolnosti uváděné irskými orgány, konkrétně skutečnost, že propouštění má závažný dopad na regionální zaměstnanost i na místní a regionální hospodářství, ospravedlňují výjimku ze stanoveného limitu 500 propuštěných pracovníků v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG, a Irsko má proto nárok na finanční příspěvek podle uvedeného nařízení;

3.

bere na vědomí, že irské orgány podaly svou žádost o finanční příspěvek z EFG dne 16. května 2014 a že Komise její posouzení zpřístupnila dne 3. října 2014; vítá krátké období pro hodnocení žádosti, které netrvalo ani pět měsíců;

4.

domnívá se, že propuštění 171 pracovníků ze společnosti Andersen Ireland Limited má souvislost s velkými změnami ve struktuře světového obchodu v důsledku globalizace, vzhledem k tomu, že během čtyř let (2008 až 2012) překonal dovoz produkci klenotů v EU čtyřnásobně a 95 % jej pochází z Asie;

5.

konstatuje, že se jedná o první žádost o prostředky z EFG týkající se pracovníků propuštěných v odvětví klenotů, bižuterie a souvisejícího zboží, toto odvětví trpí také nárůstem prodeje po internetu a mohlo by proto být dále oslabeno;

6.

konstatuje, že propuštění těchto pracovníků dále zhorší nezaměstnanost v regionu, vzhledem k tomu, že společnost Andersen Ireland byla významným zaměstnavatelem v této převážně venkovské oblasti, v níž byla míra nezaměstnanosti (39,3 %) již předtím dvojnásobná oproti celostátnímu průměru;

7.

konstatuje, že kromě propuštěných pracovníků irské orgány rozhodly o poskytnutí individualizovaných služeb spolufinancovaných z EFG až 138 mladým lidem, kteří nejsou zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET), do 25 let věku, čímž byl zvýšen počet cílových příjemců, kteří se mají opatření účastnit, na 276 osob; vyjadřuje obavy ohledně nejistoty panující kolem způsobu, jak mají být identifikováni NEET; vyzývá irské orgány, aby zohledňovaly sociální kritéria a zajistily, aby byl výběr příjemců podpory z EFG v plném souladu se zásadami nediskriminace a rovných příležitostí;

8.

připomíná, že navrhované akce by měly být uzpůsobeny tak, aby zohlednily rozdíly mezi propuštěnými pracovníky a NEET;

9.

u příležitosti přezkumu v polovině období očekává samostatný seznam finančních opatření pro cílové osoby z kategorie NEET;

10.

konstatuje, že odborná příprava, jež je k dispozici pro NEET, by měla být otevřená všem a měla by zahrnovat všechny segmenty společnosti, včetně znevýhodněných skupin;

11.

vítá rozhodnutí irských orgánů zahájit realizaci individualizovaných služeb dne 21. října 2013 – tedy se značným předstihem před konečným rozhodnutím o poskytnutí finanční podpory z EFG na navržený koordinovaný balíček –, aby pracovníkům rychle poskytly pomoc;

12.

konstatuje, že cílem koordinovaného balíčku individualizovaných služeb, které mají být spolufinancovány, bude otevřít cestu k co největšímu množství pracovních příležitostí v oblasti, v níž je málo rozvíjejících se odvětví nebo výrobních závodů, a bude vyžadovat výrazné zvýšení kvalifikace propuštěných pracovníků;

13.

konstatuje, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl vypracován na základě konzultací s cílovými příjemci pomoci a jejich zástupci i se sociálními partnery, a vítá záměr zřídit konzultační fórum jako doplněk činnosti útvaru pro koordinaci EFG, což propuštěným pracovníkům poskytne možnost dlouhodobě přispívat k provádění programu EFG;

14.

vítá zřízení kanceláře útvaru pro koordinaci EFG v přímé blízkosti postižené oblasti, která bude sloužit jako jednotné kontaktní místo pro pracovníky a NEET;

15.

vítá skutečnost, že se konal místní den otevřených dveří určený dotčeným propuštěným pracovníkům a NEET, jehož cílem bylo představit typy podpory, které jsou k dispozici v rámci programu, a umožnit budoucím příjemcům pomoci z EFG diskutovat o různých možnostech s poskytovateli služeb;

16.

konstatuje, že individualizované služby, které mají být poskytnuty propuštěným pracovníkům, spočívají v následujících akcích, které jsou kombinovány tak, aby vytvořily koordinovaný balíček individualizovaných služeb: profesní poradenství a pomoc při plánování kariérního postupu, granty EFG na vzdělávání, programy odborné přípravy a sekundárního vzdělávání, programy terciárního vzdělávání, podpora podnikání/samostatné výdělečné činnosti, podpora příjmu, včetně příspěvků na výdaje za kurzy;

17.

pokud jde o navržené akce, vítá ideu sítě dovedností na podporu odborné přípravy, v rámci které se odborná příprava zaměřuje na opětovné zařazení do pracovního procesu ve společnostech působících ve stejném průmyslovém odvětví či zeměpisné oblasti;

18.

konstatuje, že opatření na podporu příjmu budou striktně omezena na maximální výši 35 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, jak stanoví nařízení o EFG;

19.

konstatuje, že odhady částek, jež mají být přiděleny na podporu podnikání nebo samostatné výdělečné činnosti, nejsou dostatečně jasné; domnívá se, že počet skutečných příjemců se může vůči odhadům lišit, což bude mít za následek rozdílnou distribuci celkových odhadovaných nákladů; poukazuje na významnou úlohu místních rad pro podnikání, pokud jde o poskytování „měkkých služeb“ a „tvrdé podpory“, a zejména pokud jde o hodnocení životaschopnosti podnikatelských projektů a přidělování částek podpory, až do maxima 15 000 EUR;

20.

připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb předjímat perspektivy budoucího trhu práce a požadované dovednosti a měla by být v souladu s přechodem k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje;

21.

vítá skutečnost, že při přístupu k navrženým akcím a jejich provádění budou dodržovány zásady rovnosti a nediskriminace;

22.

schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

23.

pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

24.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s jeho přílohou Radě a Komisi.

5.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 285/25

—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0620 – C8-0183/2014),

—

s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (1) (nařízení o EFG),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (II D ze dne 2. prosince 2013) (3), a zejména na bod 13 této dohody,

—

s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

—

s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—

s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

—

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0023/2014),

A.

vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých strukturálních změn světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začleňování na trh práce,

B.

vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na II D ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci,

C.

vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG, které je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Evropského parlamentu a Rady při vyřizování žádostí předložených EFG tak, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, dále rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.

vzhledem k tomu, že řecké orgány předložily žádost EGF/2014/009 EL/Sprider Stores dne 6. června 2014 poté, co bylo propuštěno 761 pracovníků ze společnosti Sprider Stores S.A., která působila v hospodářském odvětví klasifikace NACE Revize 2 oddíl 47 („maloobchod, kromě motorových vozidel a motocyklů“);

E.

vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1.

konstatuje, že řecké orgány předložily žádost podle kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, známých také jako kritéria pro hospodářskou krizi, která vyžadují, aby během referenčního období v délce čtyř měsíců dosáhl počet propuštěných pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost, nejméně 500 osob v jednom podniku v jednom členském státě, včetně zaměstnanců jejich dodavatelů a výrobců nebo osob samostatně výdělečně činných, kteří jsou dodavateli nebo výrobci uvedeného podniku;

2.

bere na vědomí, že řecké orgány, které vzaly v úvahu řadu důležitých výhod plynoucích z využití tohoto cenného rozpočtového nástroje, předložily žádost o finanční příspěvek z EFG dne 6. června 2014 a že posouzení této žádosti Komise poskytla dne 7. října 2014; vítá rychlé posouzení žádosti, které netrvalo ani pět měsíců;

3.

souhlasí s Komisí, že kritéria pro přidělení pomoci stanovená v čl. 4 odst. 1) písm. a) nařízení o EFG jsou splněna a Řecko má proto podle tohoto nařízení nárok na finanční příspěvek;

4.

souhlasí s důvody, které k propouštění vedly, konkrétně: snížení disponibilních příjmů domácností kvůli zvýšení daňové zátěže, snižování platů (v soukromém i ve veřejném sektoru) a zvyšující se nezaměstnanosti, což vedlo k obrovskému propadu kupní síly a drastické omezení úvěrů pro podniky a jednotlivce v souvislosti s nedostatkem hotovosti v řeckých bankách, které je spojené s hospodářskou krizí, a s tím, že má tudíž Řecko nárok na příspěvek z EFG;

5.

konstatuje, že maloobchodní odvětví bylo dosud předmětem dalších tří žádostí o příspěvek z EFG, také v důsledku globální finanční a hospodářské krize; v tomto ohledu doporučuje, aby Komise posoudila výsledky těchto tří dalších žádostí o příspěvek z EFG, aby mohlo být stanoveno, které programy opětovného začlenění, které dosáhly nejlepších výsledků;

6.

konstatuje, že propouštění v této zemi dále zhorší míru nezaměstnanosti, na kterou měla negativní dopad již hospodářská a finanční krize – míra nezaměstnanosti je v Řecku nejvyšší ze všech členských států; vítá nicméně skutečnost, že za poslední měsíce míra nezaměstnanosti přestala narůstat;

7.

konstatuje, že vedle 761 propuštěných pracovníků poskytnou řecké orgány individualizované služby spolufinancované z EFG až 550 mladým lidem, kteří nejsou zaměstnání ani nejsou zapojeni do vzdělávání či odborné přípravy (tzv. NEET) a kteří v den podání žádosti nedosáhli věku 30 let, vzhledem k tomu, že v 682 případech k propuštění došlo na úrovni regionů NUTS 2, jež jsou způsobilé v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

8.

bere na vědomí, že pro výběr cílových osob z kategorie NEET použijí řecké orgány konkrétní kritéria sladěná s kritérii zahrnutými v řeckém prováděcím plánu pro záruky pro mladé lidi (např. ohrožení mladých lidí vyloučením, výše příjmu domácnosti, úroveň vzdělání, délka nezaměstnanosti) a rovněž vyjádření zájmu; bere na vědomí, že v žádosti podané podle nového nařízení o EFG jsou poprvé uvedeny určité informace o výběru osob z kategorie NEET, které mají být zahrnuty do podpůrných opatření; vyzývá řecké orgány, aby zohledňovaly sociální kritéria a zajistily, aby byl výběr příjemců podpory z EFG v plném souladu se zásadami nediskriminace a rovných příležitostí;

9.

je toho názoru, že informační a propagační akce podporované v rámci žádosti o pomoc z EFG by měly vést ke zvyšování povědomí o příspěvcích z EFG a rovněž by se měly zaměřit na mladé lidi bez zaměstnání s cílem usnadnit postup výběru na základě výzvy k projevení zájmu;

10.

vítá rozhodnutí řeckých orgánů zahájit realizaci individualizovaných služeb dne 1. září 2014 – tedy před konečným rozhodnutím o poskytnutí finanční podpory z EFG na navržený koordinovaný soubor opatření – aby pracovníkům rychle poskytly pomoc;

11.

konstatuje, že řecké orgány uvedly, že koordinovaný soubor individualizovaných služeb byl vypracován na základě konzultací se zástupci cílových příjemců pomoci a Federace zaměstnanců soukromého sektoru v Řecku a že navrhovaná žádost byla projednávána na dvou schůzkách v květnu 2014 se sociálními partnery, s nimiž byly konzultovány různé otázky související s obsahem integrovaného souboru opatření; dále doporučuje, aby Komise posoudila obsah a očekávaný výsledek integrovaného souboru individualizovaných služeb v souvislosti s posouzením uvedeným v odstavci 5 s cílem určit osvědčené postupy pro opatření do budoucna;

12.

konstatuje, že individualizované služby, které mají být propuštěným pracovníkům a rovněž 550 osobám z kategorie NEET poskytnuty, spočívají v následujících akcích, které jsou kombinovány tak, aby vytvořily koordinovaný soubor individualizovaných služeb: profesní poradenství a pomoc při plánování kariérního postupu, vzdělávání, rekvalifikace a odborná příprava, příspěvky pro začínající podniky, příspěvky na hledání zaměstnání a na odbornou přípravu, příspěvek na mobilitu; bere na vědomí, že cílem těchto služeb je pomoci určeným příjemcům zjistit, jaké mají schopnosti a určit realistický plán profesní dráhy, a že jsou tyto služby podmíněny aktivní účastí příjemců při hledání zaměstnání nebo v odborné přípravě;

13.

připomíná, že navrhované akce by měly být uzpůsobeny tak, aby zohlednily rozdíly mezi propuštěnými pracovníky a vybranými osobami z kategorie NEET;

14.

konstatuje, že 200 vybraným pracovníkům a osobám z kategorie NEET, bude jakožto příspěvek na založení vlastního podniku poskytnuta maximální možná částka ve výši 15 000 EUR; zdůrazňuje, že cílem tohoto opatření je podpořit podnikání poskytnutím finančních prostředků na životaschopné obchodní plány, což by mělo ve střednědobém horizontu vést k vytvoření dalších pracovních míst; bere na vědomí, že maximální možná částka bude přidělena za dodržení zvláštních podmínek a v souladu s životaschopností obchodních plánů začínajících podniků;

15.

konstatuje, že opatření na podporu příjmu budou striktně omezena do maximální výše 35 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, jak stanoví nařízení o EFG, a že tyto akce jsou podmíněny aktivní účastí cílových příjemců pomoci při hledání zaměstnání nebo v odborné přípravě;

16.

vítá skutečnost, že při přístupu k navrženým akcím a jejich provádění budou dodržovány zásady rovnosti a nediskriminace;

17.

připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného souboru individualizovaných služeb předjímat perspektivy budoucího trhu práce a požadované dovednosti a měla by být slučitelná s posunem směrem k udržitelnému hospodářství, které účinně využívá zdroje;

18.

schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

19.

pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

20.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s jeho přílohou Radě a Komisi.

5.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 285/28

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09828/2014),

—

s ohledem na návrh Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (17903/2013),

—

s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a), čl. 218 odst. 7 a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0130/2014),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2011 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost pro jednání mezi EU a Moldavskou republikou o Dohodě o přidružení (1),

—

s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 13. listopadu 2014 (2) o návrhu rozhodnutí,

—

s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 99 odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

—

s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0020/2014),

1.

uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Moldavské republiky.