29.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 276/1

SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny pro členské státy k výběru subjektů provádějících finanční nástroje

(2016/C 276/01)

OBSAH

Odkazy na právní předpisy a texty

Souvislosti

Výběr orgánů provádějících finanční nástroje

3.1.

Výběr v souladu s pravidly a zásadami pro zadávání veřejných zakázek

3.1.1.

Výběr v souladu s ustanoveními směrnice 2004/18/ES nebo směrnice 2014/24/EU

3.1.2.

Veřejné zakázky nedosahující finančních limitů stanovených směrnicí: výběr v souladu se zásadami Smlouvy

3.2.

Určení Evropské investiční banky

3.3.

Určení Evropského investičního fondu

3.4.

Určení mezinárodní finanční instituce

3.5.

Zadávání zakázek propojeným osobám (in-house)

3.5.1.

Podmínky pro zadání zakázky propojeným osobám (in-house) před transpozicí směrnice 2014/24/EU nebo do 18. dubna 2016, pokud k transpozici nedojde dříve

3.5.2.

Podmínky pro udělení zakázky propojeným osobám (in-house) po transpozici směrnice 2014/24/EU (článek 12 směrnice 2014/24/EU) nebo od 18. dubna 2016

3.6.

Správní spolupráce

3.6.1.

Podmínky pro správní spolupráci před transpozicí směrnice 2014/24/EU nebo do 18. dubna 2016, pokud k transpozici nedojde dříve

3.6.2.

Podmínky pro správní spolupráci po transpozici směrnice 2014/24/EU nebo od 18. dubna 2016

3.7.

Požadavky podle článku 7 nařízení v přenesené pravomoci

3.7.1.

Kritéria pro výběr

3.7.2.

Kritéria pro zadání zakázky

3.7.3.

Náležitosti podmínek zadání

Odkazy na právní předpisy a dokumenty

1. Odkazy na právní předpisy a texty

Odkazy na právní předpisy	Články
Nařízení (EU) č. 1303/2013 (1) Nařízení o společných ustanoveních	Čl. 37 odst. 1 – Finanční nástroje Čl. 38 odst. 4 a 5 – Provádění finančních nástrojů
Nařízení (EU) č. 480/2014 (2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci	Článek 7 – Kritéria pro výběr subjektů provádějících finanční nástroje
Nařízení (EU) č. 1305/2013
Směrnice 2004/18/ES
Směrnice 2014/24/EU

2. Souvislosti

Řídicí orgány ochotné využívat finanční nástroje jako prostředek k dosažení cílů příslušného programu se mohou buď prováděcích úkolů ujmout přímo, investovat do kapitálu nově vytvořené nebo existující právnické osoby, nebo svěřit prováděcí úkoly jiným subjektům (3). V posledním případě upravuje různé možnosti svěřování úkolů souvisejících s prováděním finančních nástrojů čl. 38 odst. 4 písm. b) nařízení o společných ustanoveních. Účelem této zprávy je vysvětlit možnosti takového svěření prováděcích úkolů (4).

Finanční nástroje mohou být prováděny prostřednictvím struktury s fondem fondů nebo bez fondu fondů. Jsou-li finanční nástroje prováděny prostřednictvím struktury zahrnující fond fondů, budou obvykle vybrány dvě úrovně subjektů: subjekt provádějící fond fondů a subjekty provádějící produkty specifických finančních nástrojů, tj. finanční zprostředkovatelé (oba druhy subjektů jsou níže označovány jako subjekty provádějící finanční nástroje). O nejvhodnější prováděcí struktuře rozhoduje řídicí orgán s přihlédnutím k výsledkům předběžného posouzení podle čl. 37 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních.

Nařízení o společných ustanoveních rozlišuje několik typů subjektů, kterým mohou řídicí orgány svěřit provádění finančních nástrojů, aniž by blíže určovalo postupy, které při takovém svěření prováděcích úkolů musí být dodrženy.

Ustanovení čl. 37 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních se nicméně odvolává na obecné zásady, které řídicí orgány musí dodržovat, a to i při výběru subjektů provádějících finanční nástroje: musí dodržovat platné právní předpisy, zejména pak předpisy, které upravují poskytování státní podpory a zadávání veřejných zakázek, a nesou tudíž, po případné konzultaci s národními orgány odpovědnými za ochranu hospodářské soutěže, odpovědnost za dodržení všech platných právních předpisů vztahujících se na výběr subjektů provádějících finanční nástroje. Podle čl. 38 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních musí subjekty provádějící finanční nástroje zajistit soulad s platnými právními předpisy (včetně předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek). Ustanovení čl. 38 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních opakující zásady Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) rovněž stanovuje, že výběr finančních zprostředkovatelů musí probíhat prostřednictvím otevřených, transparentních, přiměřených a nediskriminačních postupů, kdy je vyloučen střet zájmů (5).

Nařízení v přenesené pravomoci obsahuje specifické požadavky vztahující se podle čl. 7 odst. 1 a 2 na výběr subjektů provádějících finanční nástroje (s výjimkou Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu) a podle čl. 7 odst. 3 na výběr finančních zprostředkovatelů subjekty provádějícími fondy fondů (včetně Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu).

Výběr subjektů provádějících finanční nástroje nemusí nutně probíhat zároveň s výběrem operace finančních nástrojů (6).

Výběr operace provádí řídicí orgán (7). Na rozdíl od výběru subjektu provádějícího finanční nástroj se na výběr operace nevztahují pravidla a zásady pro zadávání veřejných zakázek ani povinnost dodržovat článek 7 nařízení v přenesené pravomoci.

S výjimkou celé řady situací, které nespadají do působnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek a které jsou vysvětleny níže, platí pro služby poskytované subjekty provádějícími finanční nástroje zřízené na základě předpisového rámce evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) pravidla a zásady pro zadávání veřejných zakázek. Výběr těchto subjektů (subjektů provádějících fondy fondů či finančních zprostředkovatelů) tudíž musí probíhat v souladu s platnými právními předpisy.

Identifikace příslušné směrnice o zadávání veřejných zakázek (směrnice 2004/18/ES nebo směrnice 2014/24/EU) závisí na datu, kdy veřejný zadavatel (8) (tj. řídicí orgán programu nakupujícího služby subjektu za účelem provádění finančního nástroje) vyhlásí výběrové řízení, nebo na datu, kdy je přijato rozhodnutí o použití vyjednávacího řízení bez povinnosti umožnit před zadáním veřejné zakázky soutěž mezi hospodářskými subjekty, i na datu transpozice směrnice 2014/24/EU. V případě spolupráce s propojenými osobami (in-house) a správní spolupráce je pro určení toho, zda se na daný případ vztahují podmínky určené judikaturou nebo ustanoveními směrnice 2014/24/EU, podstatné datum, kdy veřejný zadavatel s konečnou platností rozhodne o tom, že nebude před zadáním veřejné zakázky umožněna soutěž mezi hospodářskými subjekty (9) (viz oddíly 3.5 a 3.6 níže) (10).

Směrnice 2014/24/EU měla být do vnitrostátního práva provedena do 18. dubna 2016. Na zadavatele se musí vztahovat transpoziční opatření přijatá před tímto datem. Po tomto datu se i v případě, že v členských státech nedošlo k transpozici, uplatní ustanovení směrnice 2014/24/EU. Od 18. dubna 2016 musí být plně dodržována všechna ustanovení směrnice, včetně těch o spolupráci s propojenými osobami (in-house) a správní spolupráci.

V návaznosti na judikaturu Soudního dvora Evropské unie řeší směrnice 2014/24/EU konkrétně svěřování úkolů veřejným subjektům vlastněným a ovládaným veřejným zadavatelem (vertikální spolupráce či spolupráce s propojenými osobami, tzv. „in-house“ spolupráce) i správní spolupráci (horizontální spolupráce). Až do data transpozice směrnice 2014/24/EU se udělování zakázek v souvislosti s oběma druhy spolupráce musí řídit podmínkami stanovenými judikaturou (viz oddíly 3.5.1 a 3.6.1 níže).

Je třeba poznamenat, že případná identifikace subjektů provádějících finanční nástroje v programech ESIF nezbavuje veřejné zadavatele povinnosti řídit se při výběru takových subjektů pravidly a zásadami pro zadávání veřejných zakázek.

3. Výběr orgánů provádějících finanční nástroje

3.1. Výběr v souladu s pravidly a zásadami pro zadávání veřejných zakázek

S výjimkou situací popsaných níže a případů, kdy se řídicí orány rozhodnou finanční nástroj provádět přímo podle čl. 38 odst. 4 písm. c) nařízení o společných ustanoveních, musí řídicí orgány při výběru subjektů provádějících finanční nástroje postupovat v souladu s pravidly a zásadami pro zadávání veřejných zakázek. Tato pravidla musí dodržovat i zprostředkující subjekty (11) a subjekty provádějící fond fondů, pokud jsou veřejnými zadavateli.

Zadávání veřejných zakázek orgány členských států nebo jejich jménem musí probíhat v souladu se zásadami Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména ve vztahu k volnému pohybu zboží, svobodě usazování a volnému pohybu služeb, i dalšími souvisejícími základními principy, jako jsou rovné zacházení, zákaz diskriminace, vzájemné uznávání, přiměřenost a transparentnost. V případě veřejných zakázek, jejichž hodnota přesahuje určitý limit, jsou vnitrostátní postupy při zadávání veřejných zakázek koordinovány tak, aby uvedené zásady měly praktický dopad a zadávání veřejných zakázek bylo otevřeno hospodářské soutěži. Na takové veřejné zakázky se vztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek (směrnice 2004/18/ES nebo 2014/24/EU).

3.1.1. Výběr v souladu s ustanoveními směrnice 2004/18/ES nebo směrnice 2014/24/EU

3.1.1.1. Finanční limit

V případě zakázek na služby zmiňuje článek 7 směrnice 2004/18/ES a článek 4 směrnice 2014/24/EU dva finanční limity, při jejichž překročení se příslušná směrnice na veřejnou zakázku vztahuje (12):

—	135 000 EUR u veřejných zakázek na služby zadávaných veřejnými zadavateli uvedenými jako ústřední orgány státní správy v příloze IV směrnice 2004/18/ES a v příloze I směrnice 2014/24/EU,

—	209 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávané jinými druhy veřejných zadavatelů.

Podle článku 7 směrnice 2004/18/ES a článku 4 směrnice 2014/24/EU platí tento finanční limit pro odhadovanou hodnotu služeb, které mají být poskytnuty subjektem provádějícím finanční nástroj, bez daně z přidané hodnoty (DPH).

Základem pro výpočet odhadované hodnoty zakázky jsou v případě bankovních a jiných finančních služeb poplatky, splatné provize, úroky a jiné odměny (čl. 9 odst. 8 směrnice 2004/18/EU, čl. 5 odst. 13 směrnice 2014/24/EU).

3.1.1.2. Pokyny k postupům pro zadávání veřejných zakázek

Pro veřejné zadavatele mohou být užitečné pokyny pro odborníky z praxe týkající se předcházení běžným chybám při zadávání veřejných zakázek (13), přestože se vztahují na zadávání zakázek podle směrnice 2004/18/ES. Uvedené pokyny poukazují na konkrétní body, kterým je potřeba věnovat obzvláštní pozornost, například pokud jde o stanovení rozsahu zakázky, výběr vhodného druhu zadávacího řízení, vymezení vhodných kritérií pro vyloučení, výběr a přidělení zakázky (aby se zabránilo jejich záměně), potřebu dodržovat příslušné termíny tak, aby uchazeči měli čas na přípravu a předložení nabídky, a potřebu řádně zdokumentovat vyhodnocování nabídek na základě vyhlášených kritérií.

3.1.1.3. Výběr druhu zadávacího řízení

Veřejní zadavatelé by měli rozhodnout o tom, který druh zadávacího řízení je pro výběr subjektů provádějících finanční nástroje nejvhodnější.

Pro případ obzvláště složitých nákupů jsou ve směrnicích o zadávání veřejných zakázek k dispozici specifické druhy zadávacího řízení, například jednací řízení nebo soutěžní dialog (srov. články 28 až 31 směrnice 2004/18/ES a článek 26 směrnice 2014/24/EU), které za určitých podmínek umožňují zohlednit specifické potřeby veřejného zadavatele.

Podle čl. 26 odst. 4 písm. a) směrnice 2014/24/EU lze jeden nebo druhý z uvedených druhů zadávacího řízení použít mimo jiné v případě, kdy potřeby veřejného zadavatele nelze uspokojit bez úpravy již dostupných řešení, a v případě, kdy veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností plynoucích z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek nebo rizik s nimi spojených. To, zda existují takové zvláštní okolnosti, posuzuje veřejný zadavatel.

Uvedená směrnice rovněž upravuje možnost použít stejný druh zadávacího řízení v případě, že zadávací řízení nebylo úspěšné. Podle čl. 26 odst. 4 písm. b) směrnice 2014/24/EU lze jednací řízení nebo soutěžní dialog rovněž použít v případě, že v předchozím otevřeném nebo užším řízení byly podány pouze nabídky, které jsou v rozporu s pravidly, nebo nepřijatelné nabídky. Za této situace není nutné uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, pokud jsou do zadávacího řízení zahrnuti všichni uchazeči, kteří splňují kritéria uvedená v článcích 57 až 64 směrnice 2014/24/EU a kteří v předchozím otevřeném nebo užším řízení podali nabídky v souladu s formálními požadavky zadávacího řízení.

3.1.1.4. Používání rámcových dohod

Veřejní zadavatelé mohou ve snaze předcházet nutnosti provádění změn smluv a řídit budoucí změny v rozsahu svěřených úkolů, zvážit použití rámcové dohody (14).

Rámcové dohody poskytují určitou flexibilitu, pokud jde o řízení zakázek na poskytování finančních služeb, neboť umožňují upravit objem služeb podle potřeb veřejných zadavatelů a/nebo příjemců. Vzhledem k tomu, že není vždy jednoduché určit předpokládaný objem požadavků vznášených příjemci ve vztahu k finančním nástrojům, může použití rámcové dohody zajistit flexibilitu potřebnou k pokrytí nižších nebo vyšších objemů.

Je potřeba připomenout, že veřejní zadavatelé nejsou povinováni na základě rámcových dohod zadat konkrétní zakázky na celou předpokládanou částku. Jestliže tudíž rámcová dohoda zahrnuje několik druhů finančních nástrojů a určitý finanční nástroj není považován za dobře navržený nebo přizpůsobený potřebám konečných příjemců, neexistuje povinnost podepsat konkrétní smlouvu na provádění takového nástroje.

Při používání stejných podmínek pro různé finanční služby hrozí, že cenové podmínky nebo podmínky týkající se kvality jedné určité finanční služby (nebo nástroje) budou ovlivněny podmínkami vztahujícími se k jiným finančním službám, přestože mezi oběma službami (nebo nástroji) neexistuje žádné podstatné spojení. Z tohoto důvodu se při používání rámcových dohod doporučuje využívat rozdělení na jednotlivé části. To umožňuje vyhodnotit cenu a kvalitu každé části zvlášť na základě jejích vlastních předností. Uchazeči mohou v rámci jednotlivých částí zakázky svoje nabídky upravit podle ekonomických podmínek nebo podmínek týkajících se kvality a nabídnout nejlepší poměr kvality a ceny v několika částech zakázky nebo usilovat o jednu konkrétní část, která lépe vyhovuje jejich specifickým možnostem.

Veřejným zadavatelům se před vyhlášením zadávacího řízení doporučuje provést analýzu konkrétních cílů každé finanční služby (nebo nástroje), pokud jde o vymezení finančních příjemců, kterým je nástroj určen, a definovat příslušný předmět každé zakázky. Flexibilita rámcových dohod umožňuje uzavírat smlouvy v případě, že je finanční nástroj úspěšný z hlediska poptávky, i ověřit, zda určitý druh finančního nástroje vyhovuje potřebám konečných příjemců v určitém odvětví ekonomiky.

Předpokládaná hodnota rámcové dohody (která musí být uvedena v oznámení o zahájení zadávacího řízení), která se vypočte jako maximální předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek bez DPH zamýšlených pro celou dobu platnosti rámcové dohody, by měla být určena s ohledem na možnost pokrýt případné navýšení částky přiznané subjektu provádějícímu finanční nástroj za činnost související se správou.

Pokud jde o dobu platnosti rámcové dohody, čl. 33 odst. 1 směrnice 2014/24/EU stanovuje, že doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit čtyři roky, kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů daných zejména předmětem rámcové dohody. Jak však objasňuje 62. bod odůvodnění směrnice, „zatímco veřejné zakázky založené na rámcové dohodě mají být zadány před uplynutím platnosti rámcové dohody samotné, délka trvání jednotlivých veřejných zakázek založených na rámcové dohodě nemusí být shodná s dobou platnosti uvedené rámcové dohody, ale může být podle potřeby kratší nebo delší“.

3.1.1.5. Změny smlouvy na veřejnou zakázku

Změny smlouvy na veřejnou zakázku podle směrnice 2004/18/ES jsou podle platné judikatury možné pouze v případě, že tato informace byla uvedena v oznámení o vypsání zadávacího řízení pro všechny potenciální zájemce, a pokud změny, bez ohledu na jejich peněžní hodnotu, byly upraveny v původní zadávací dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách. Pokud tomu tak je, bude mít veřejný zadavatel možnost využít stejný subjekt provádějící finanční nástroj v případě následných změn původního podílu až do orientační výše zadané zakázky. Nejsou-li uvedené podmínky splněny a veřejný zadavatel smlouvu na veřejnou zakázku podstatným způsobem změní bez opětovného zadání veřejné zakázky, jednalo by se o změnu původních podmínek zakázky v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení, a šlo by tudíž o změnu v rozporu s pravidly.

Podle směrnice 2014/24/EU jsou změny smluv na veřejné zakázky možné bez nového zadávacího řízení zejména v následujících situacích a při splnění konkrétních podmínek uvedených v článku 72 zmíněné směrnice:

—

pokud změny byly upraveny v původní zadávací dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách s uvedením rozsahu a povahy možných změn nebo opčních práv, jakož i podmínek, za nichž mohou být uplatněny. Ustanovení však nemohou obsahovat změny ani opční práva, která by měnila celkovou povahu veřejné zakázky nebo rámcové dohody. Ve snaze zohlednit možnost, že příspěvek programu ve finančním nástroji bude později zvýšen, by veřejný zadavatel měl při pořizování příslušných finančních služeb předem určit možné dodatečné příspěvky programu a jejich dopad na odhadovanou hodnotu zakázky,

—

u dodatečných služeb původního dodavatele, které jsou nezbytné a které nebyly zahrnuty v původní veřejné zakázce, jestliže změna dodavatele není možná z ekonomických důvodů a způsobila by veřejnému zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů. Podle článku 72 nesmí cenový nárůst překročit 50 % hodnoty původní veřejné zakázky. Je-li provedeno několik po sobě jdoucích změn, použije se toto omezení pro hodnotu každé změny. Cílem těchto po sobě následujících změn nesmí být obcházení uvedené směrnice,

—

pokud potřeba změny byla vyvolána okolnostmi, které veřejný zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky a cenový nárůst nepřekročí 50 % hodnoty původní veřejné zakázky nebo rámcové dohody (je-li provedeno několik po sobě jdoucích změn, platí podmínky uvedené výše),

—

pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, jemuž veřejný zadavatel původně veřejnou zakázku zadal, v důsledku: i) jednoznačného ustanovení o změnách nebo opčních právech v souladu s prvním bodem, ii) univerzálního nebo singulárního právního nástupnictví, kdy do postavení původního dodavatele v důsledku restrukturalizace, včetně převzetí, fúzí, akvizic nebo úpadku, vstupuje jiný hospodářský subjekt, který splňuje původně stanovená kvalifikační kritéria pro výběr, pokud to nepřináší další podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku a jeho cílem není obejít uplatňování uvedené směrnice, nebo iii) situace, kdy samotný veřejný zadavatel plní povinnosti hlavního dodavatele vůči subdodavatelům, jestliže je tato možnost stanovena ve vnitrostátních právních předpisech podle článku 71 uvedené směrnice,

—	pokud změny, bez ohledu na svou hodnotu, nejsou podstatné (15),

—

pokud je hodnota změny nižší než finanční limity pro uplatnění směrnice 2014/24/EU a 10 % hodnoty původní veřejné zakázky na služby. Změna však nesmí změnit celkovou povahu veřejné zakázky či rámcové dohody. V případě, že je provedeno několik po sobě následujících změn, hodnota musí být stanovena na základě kumulativní hodnoty těchto po sobě jdoucích změn (což se liší od výše uvedeného).

Závěr:

Veřejní zadavatelé ochotní zvýšit výši příspěvků poskytovaných v rámci programu finančním nástrojům prováděným již vybranými subjekty (například v programovém období 2007–2013) musí pečlivě zkontrolovat, zda jsou podmínky pro takovou změnu smlouvy na veřejnou zakázku splněny.

Kromě toho se ve snaze zohlednit možná následná zvýšení příspěvků v rámci programu do budoucna doporučuje, aby veřejní zadavatelé zvažovali uzavření rámcových dohod namísto provádění změn smlouvy na veřejnou zakázku.

3.1.2. Veřejné zakázky nedosahující finančních limitů stanovených směrnicí: výběr v souladu se zásadami Smlouvy

Jestliže zakázka nedosahuje finančních limitů stanovených směrnicemi o zadávání veřejných zakázek, ale představuje přeshraniční zájem, musí výběr subjektů provádějících finanční nástroje probíhat v souladu se zásadami Smlouvy.

Zásady Smlouvy, které musí být dodržovány, zahrnují volný pohyb zboží, svobodu usazování a volný pohyb služeb i rovné zacházení, zákaz diskriminace, vzájemné uznávání, transparentnost a přiměřenost.

Komise v návaznosti na judikaturu Soudního dvora Evropské unie vydala interpretační sdělení nazvané „Právní předpisy Společenství použitelné pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek“ ze dne 23. června 2006 (16), ve kterém jsou rozpracovány požadavky vyplývající z těchto zásad.

V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie představují zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace povinnost transparentnosti, která spočívá v zajištění odpovídajícího stupně zveřejnění umožňujícího otevření trhu hospodářské soutěži. Povinnost transparentnosti vyžaduje, aby hospodářské subjekty nacházející se v jiném členském státě měly přístup k příslušným informacím o zakázce před jejím zadáním, a mohly tudíž v případě, že si to přejí, vyjádřit svůj zájem o získání této zakázky.

To vyžaduje zveřejnění dostatečně dostupného oznámení před zadáním zakázky. Toto oznámení by mělo být zveřejněno zadavatelem s cílem zpřístupnit zadání zakázky konkurenci. Zadavatelé zodpovídají za rozhodnutí o tom, které médium bude pro zveřejnění zakázek nejvhodnější.

Povinnosti vyplývající ze zásad stanovených Smlouvou se vztahují na zakázky, které nedosahují finančních limitů stanovených uvedenými směrnicemi, ale představují přeshraniční zájem. Existenci jistého přeshraničního zájmu musí posoudit jednotliví zadavatelé na základě vyhodnocení jednotlivých okolností případu, například předmětu zakázky, významu předpokládané hodnoty, ve spojení s místem, kde má být práce odvedena, nebo technických charakteristik zakázky (17), specifik dotčeného sektoru (velikost a struktura trhu, obchodní praktiky atd.).

3.2. Určení Evropské investiční banky

Evropská investiční banka (EIB) je jedním ze subjektů, kterým mohou řídicí orgány podle nařízení o společných ustanoveních svěřit provádění finančních nástrojů (čl. 38 odst. 4 písm. b) bod i) nařízení o společných ustanoveních).

Vzhledem k tomu, že se vztah mezi členskými státy a Evropskou investiční bankou řídí primárním právem (18), nemůže se přístup ke statutárním činnostem EIB řídit procesními pravidly a podmínkami, které nejsou obsaženy v ustanoveních, jimiž se činnosti EIB řídí podle primárního práva EU. To znamená, že ustanovení směrnic o zadávání veřejných zakázek (které jsou sekundárním právem) se nevztahují na pověření týkající se řízení finančních nástrojů ve vztahu mezi řídicími orgány a EIB. Tyto zakázky lze tudíž uzavírat přímo s EIB.

Jestliže řídicí orgán zadá Evropské investiční bance zakázku na provádění fondu fondů přímo, vybere EIB finanční zprostředkovatele za účelem provádění finančních nástrojů na základě vlastních interních pravidel a postupů, které musí být v souladu se Smlouvou, neboť pro EIB platí ustanovení Smlouvy.

Podle čl. 7 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci navíc platí, že pokud EIB svěří prováděcí úkoly dále finančním zprostředkovatelům, musí výběr rovněž splňovat specifické požadavky uvedené v dotyčném ustanovení (viz oddíl 3.7 níže).

Závěr:

Řídicí orgány, zprostředkující subjekty a subjekty provádějící fond fondů, které jsou veřejnými zadavateli, mohou EIB pověřit prováděním finančních nástrojů přímo, tj. bez výběrového řízení (19).

3.3. Určení Evropského investičního fondu

Evropský investiční fond (EIF) byl zřízen v roce 1994 Radou guvernérů Evropské investiční banky (zastupující členské státy) na základě aktu primárního práva EU (20). Tímto aktem byl ke statutu EIB, který je přílohou Smlouvy, připojen článek 30 zmocňující Radu guvernérů ke zřízení EIF a vytvoření jeho stanov. Podle uvedeného článku (následně nahrazeného obecným ustanovením o zřízení dceřiných společností EIB, současným článkem 28 protokolu (č. 5) o statutu EIB) má EIF právní subjektivitu a finanční nezávislost podobně jako EIB.

Podle článku 2 příslušných stanov je úkolem EIF přispívat k naplňování cílů Evropské unie poskytováním záruk a nabýváním účastí v podnicích. Kromě toho může EIF vykonávat jiné činnosti související s těmito úkoly nebo z nich vyplývající.

Pokud jde o EIB, je pro postavení Evropského investičního fondu charakteristické úzké propojení s Evropskou unií s ohledem na stanovené cíle. Účelem EIF je přispívat k dosahování cílů a úkolů Unie vykonáváním činností souvisejících s naplňováním cílů Unie.

Ustanovení čl. 2 odst. 23 nařízení o společných ustanoveních definuje „EIB“ pro účely nařízení o společných ustanoveních jako Evropskou investiční banku, Evropský investiční fond a jakoukoliv (jinou) dceřinou společnost Evropské investiční banky. EIF je tudíž v nařízení o společných ustanoveních rovněž uveden jako jeden ze subjektů, kterým řídicí orgány mohou svěřit provádění finančních nástrojů (čl. 38 odst. 4 písm. b) bod i) nařízení o společných ustanoveních).

V důsledku zvláštního statutu Evropského investičního fondu lze pověření řízením finančních nástrojů mezi řídicími orgány a EIF sjednávat přímo.

Jestliže řídicí orgán zadá Evropskému investičnímu fondu zakázku na provádění fondu fondů přímo, vybere EIF finanční zprostředkovatele za účelem provádění finančních nástrojů na základě vlastních interních pravidel a postupů, které musí být v souladu se Smlouvou, neboť pro EIF platí ustanovení Smlouvy.

Podle čl. 7 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci navíc platí, že pokud EIF svěří prováděcí úkoly dále finančním zprostředkovatelům, musí výběr rovněž splňovat specifické požadavky uvedené v dotyčném ustanovení (viz oddíl 3.7 níže).

Závěr:

Řídicí orgány, zprostředkující subjekty a subjekty provádějící fond fondů, které jsou veřejnými zadavateli, mohou EIF pověřit prováděním finančních nástrojů přímo, tj. bez výběrového řízení (21).

3.4. Určení mezinárodní finanční instituce

Řídicí orgány mohou zvážit, zda provedení finančního nástroje svěřit mezinárodní finanční instituci podle čl. 38 odst. 4 písm. b) bodu ii) nařízení o společných ustanoveních.

Nařízení o společných ustanoveních neobsahuje definici mezinárodní finanční instituce. Mezinárodní finanční instituce lze definovat jako finanční instituce zřízené na základě mezivládních dohod nejméně dvěma státy s cílem poskytovat finanční podporu činnostem souvisejícím s ekonomickým a sociálním rozvojem. Jejich vlastníky nebo akcionáři bývají většinou národní vlády, ale mohou jimi být také jiné mezinárodní instituce a/nebo jiné organizace.

Úkoly související s prováděním finančního nástroje může mezinárodní finanční instituci svěřit přímo řídicí orgán, pokud je členský stát, který určil řídicí orgán (22), členem dotyčné mezinárodní finanční instituce a svěřené úkoly odpovídají poslání instituce vyplývajícímu z právních předpisů. Tato možnost je za stejných podmínek otevřená rovněž zprostředkujícím subjektům a subjektům provádějícími fondy fondů, pokud jsou veřejnými zadavateli.

Při určování mezinárodní finanční instituce (s výjimkou EIB a EIF) musí řídicí orgány vždy ověřit, zda instituce splňuje kritéria pro výběr uvedená v čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení v přenesené pravomoci.

Poté, co řídicí orgán svěří mezinárodní finanční instituci úkoly související s prováděním fondu fondů, může tato instituce za účelem provádění finančních nástrojů vybrat finanční zprostředkovatele. Výběr finančních zprostředkovatelů bude mezinárodní finanční instituce provádět v souladu s vlastními pravidly.

Podle čl. 7 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci navíc platí, že pokud mezinárodní finanční instituce svěří prováděcí úkoly dále finančním zprostředkovatelům, musí výběr rovněž splňovat specifické požadavky uvedené v dotyčném ustanovení (viz oddíl 3.7 níže).

Závěr:

Řídicí orgány mohou mezinárodní finanční instituci, jejímž je členský stát členem, pověřit řízením finančních nástrojů přímo, tj. bez výběrového řízení (23), pokud svěřené úkoly odpovídají poslání instituce vyplývajícímu z právních předpisů.

3.5. Zadávání zakázek propojeným osobám (in-house)

Samotná skutečnost, že obě smluvní strany jsou orgány veřejné správy, nevylučuje uplatnění pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

Použití pravidel pro zadávání veřejných zakázek nicméně nesmí orgánům veřejné správy bránit svobodně vykonávat úkoly veřejné služby, jež jsou jim svěřeny, s využitím vlastních zdrojů, jež zahrnují možnost poskytování služeb propojenými osobami (in-house).

V této souvislosti může řídicí orgán zvážit možnost, že svěří provádění finančního nástroje propojené osobě (in-house) (24). Při splnění níže popsaných podmínek je to rovněž možné v případě zprostředkujících subjektů a subjektů provádějících fondy fondů, pokud jsou veřejnými zadavateli.

Před přijetím směrnice 2014/24/EU byly podmínky pro uzavírání smluv přímo se subjekty vlastněnými a ovládanými veřejným zadavatelem („propojené osoby (in-house)“) stanoveny judikaturou.

Podmínky, za kterých je možné přímé zadání zakázky, byly následně definovány a podrobněji popsány ve směrnici 2014/24/EU. Splnění těchto podmínek musí být pečlivě posuzováno případ od případu.

Při určování propojené osoby (in-house) musí být rovněž zajištěno splnění podmínek podle článku 7 nařízení v přenesené pravomoci.

3.5.1. Podmínky pro zadání zakázky propojeným osobám (in-house) před transpozicí směrnice 2014/24/EU nebo do 18. dubna 2016, pokud k transpozici nedojde dříve

Podle judikatury platí, že pokud se orgán veřejné správy, který je veřejným zadavatelem, rozhodne nevykonávat úkoly, které mu byly svěřeny ve veřejném zájmu, s použitím svých vlastních administrativních, technických a jiných zdrojů, může zadat provádění takových úkolů přímo jiným subjektům, jestliže i) jsou ze 100 % ve veřejném vlastnictví, ii) veřejný zadavatel ovládá dotyčné subjekty obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, a iii) dotyčné subjekty vykonávají podstatnou část své činnosti pro ovládajícího veřejného zadavatele nebo ovládající veřejné zadavatele.

3.5.1.1. Podmínka plného veřejného vlastnictví

Pokud jde o první kritérium, je vyžadováno 100 % veřejné vlastnictví subjektu.

3.5.1.2. Podmínka týkající se obdobné kontroly

Veřejný zadavatel musí dotyčné subjekty ovládat obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky. Tato kontrola může být vykonávána individuálně nebo společně (25).

Pojem veřejný zadavatel

Kontrolu musí vykonávat veřejní zadavatelé ve smyslu čl. 1 odst. 1 směrnice 2014/24/EU v souladu s přílohou I této směrnice. Podmínka účinné kontroly je tudíž splněna například v případě, kdy chce odbor ministerstva uzavřít smlouvu s propojenou osobou (in-house) státu a účinná kontrola je vykonávána jiným odborem stejného ministerstva prostřednictvím účasti v řídicích strukturách dotyčné propojené osoby (in-house). Není však splněna například v následujících situacích:

—	jestliže chce ústřední ministerstvo uzavřít smlouvu s propojeným státním subjektem (in-house) a účinnou kontrolu vykonává jiné ústřední ministerstvo prostřednictvím účasti v řídicích strukturách dotyčné propojené osoby (in-house),

—	jestliže chce regionální ministerstvo uzavřít smlouvu s propojeným státním subjektem (in-house) a účinnou kontrolu vykonává ústřední ministerstvo prostřednictvím účasti v řídicích strukturách dotyčné propojené osoby (in-house).

Obdobná kontrola:

Podle ustálené judikatury (26)„obdobná kontrola“ existuje, pokud je dotyčný subjekt ovládán způsobem, který veřejnému zadavateli umožňuje ovlivnit rozhodování dotyčného subjektu. Veřejný zadavatel nemusí svůj rozhodující vliv vykonávat v praxi, stačí, že má možnost takový vliv vykonávat.

Uplatňovaný vliv musí být rozhodujícím vlivem, pokud jde o strategické cíle a významná rozhodnutí dotyčného subjektu (27). Jinými slovy, veřejný zadavatel musí být schopen vykonávat strukturální a funkční kontrolu nad dotyčným subjektem. To nemusí nutně znamenat běžnou provozní kontrolu nad každodenním provozem (28).

Podmínka obdobné kontroly je splněna, pokud je veřejný zadavatel členem dozorčí rady nebo představenstva dotyčného subjektu (například banky pro podporu podnikání nebo rozvojové banky) a má možnost vykonávat rozhodující vliv, pokud jde o strategické cíle a významná rozhodnutí dotyčného subjektu.

Při posuzování toho, zda veřejný zadavatel může vykonávat rozhodující vliv, pokud jde o strategické cíle i významná rozhodnutí subjektu, Soudní dvůr Evropské unie zkoumá, i) zda existuje soukromá kapitálová účast na kapitálu dotyčného subjektu, ii) složení rozhodovacích orgánů a iii) rozsah pravomocí udělených správní radě (29).

Podle Soudního dvora Evropské unie dokonce i menšinová kapitálová účast soukromého podniku na kapitálu společnosti, kde drží svůj podíl také veřejný zadavatel, vylučuje možnost, aby veřejný zadavatel ovládal dotyčnou společnost obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky (30).

Skutečnost, že příslušný veřejný zadavatel sám, nebo spolu s jinými veřejnými zadavateli drží veškerý základní kapitál subjektu, může nicméně obecně, avšak nikoli s definitivní platností, naznačovat, že dotyčný veřejný zadavatel ovládá dotyčný subjekt obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky (31).

Skutečnost, že v rozhodovacích orgánech dotyčného subjektu zasedají zástupci veřejných zadavatelů, kteří subjekt vlastní, ukazuje, že subjekt je ovládán veřejnými zadavateli, kteří jsou tudíž schopni vykonávat rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí subjektu.

Je nutné zkontrolovat rozsah pravomocí udělených správní radě a posoudit, zda se jedná o tržní subjekt a zda je tento subjekt nezávislý do takové míry, že to oslabuje kontrolu vykonávanou souvisejícími veřejnými zadavateli.

Musí se přihlédnout k právní formě společnosti, neboť některé formy společností mohou usilovat o naplňování vlastních cílů nezávisle na svých akcionářích.

Pokud na základě svých stanov subjekt usiluje o naplňování zájmů vlastníků a neusiluje o naplňování jiných zájmů, než jsou zájmy souvisejících veřejných zadavatelů, jedná se o doklad toho, že veřejný zadavatel ovládá dotyčný subjekt obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky.

Kontrolu nad rozhodováním dotyčného subjektu vykonávanou veřejnými zadavateli prostřednictvím statutárních orgánů lze považovat za kontrolu, která veřejným zadavatelům umožňuje ovládat dotyčný subjekt obdobně, jako ovládají vlastní organizační složky.

Musí se jednat o účinnou kontrolu (32). Nestačí, že vykonávaná kontrola v podstatě zahrnuje oblast přiznanou zákonem o obchodních společnostech většině akcionářů, neboť tím dochází k omezení pravomoci veřejného zadavatele ovlivňovat rozhodování dotyčných společností (33).

Obdobnou kontrolu lze vykonávat individuálně nebo společně:

Není podstatné, zda je kontrola vykonávána individuálně: připouští se obdobná společná kontrola. Podle judikatury mohou v případě, že je používán subjekt vlastněný společně několika veřejnými zadavateli, „obdobnou kontrolu“ vykonávat tito zadavatelé společně, aniž by bylo podstatné, zda tuto kontrolu vykonávají jednotliví zadavatelé individuálně. Rozhodnutí mohou být případně přijímána většinou (34).

Soudní dvůr připustil, že za určitých okolností by podmínka týkající se kontroly vykonávané veřejným zadavatelem mohla být splněna, pokud zadavatel drží pouze 0,25 % kapitálu veřejné společnosti (35). Obdobná společná kontrola je možná i v případě, že je procentní podíl držených akcií velmi nízký, pokud práva spojená s drženými akciemi postačují k tomu, aby akcionáři účinnou kontrolu vykonávali společně (36).

Jestliže je řídicí orgán, zprostředkující subjekt nebo subjekt provádějící fond fondů, pokud je veřejným zadavatelem, členem rozhodovacího orgánu subjektu kolektivně vlastněného a ovládaného několika veřejnými vlastníky, je nezbytné posoudit, zda se jedná o obdobnou společnou kontrolu nad dotyčným subjektem.

3.5.1.3. Podmínka týkající se podstatné části činnosti subjektu vykonávané pro ovládající orgán nebo orgány veřejné správy

Subjekt musí vykonávat podstatnou část své činnosti pro ovládajícího veřejného zadavatele nebo pro ovládající veřejné zadavatele, tj. při plnění úkolů svěřených mu ovládajícím veřejným zadavatelem nebo jinými právnickými osobami ovládanými dotyčným veřejným zadavatelem bez ohledu na to, kdo je příjemcem plnění zakázky. Soudní dvůr Evropské unie doposud neurčil procentní podíl, který může představovat podstatnou část činnosti subjektu (37).

V případě, že řídicí orgán není jediným vlastníkem a osobou ovládající dotyčný subjekt, je podmínka stanovující, že subjekt má vykonávat podstatnou část své činnosti pro ovládajícího veřejného zadavatele nebo ovládající veřejné zadavatele, splněna i v případě, že při udělení zakázky propojené osobě (in-house) výslovně nevykonává žádné úkoly svěřené řídicím orgánem, avšak podstatnou část činnosti dotyčného subjektu tvoří úkoly svěřené jinými orgány, které ho ovládají.

Závěr:

Řídicí orgán, zprostředkující subjekt nebo subjekt provádějící fond fondů, pokud je veřejným zadavatelem, může tudíž v souladu s výše uvedenými podmínkami svěřit úkoly související s prováděním finančního nástroje subjektu, který je ze 100 % ve veřejném vlastnictví (například rozvojová banka) a který veřejný zadavatel ovládá obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, a to za předpokladu, že tento subjekt vykonává podstatnou část své činnosti pro ovládajícího veřejného zadavatele nebo ovládající veřejné zadavatele. Jestliže jsou propojené osoby (in-house) samy veřejnými zadavateli, musí jimi prováděný výběr finančních zprostředkovatelů probíhat v souladu s pravidly a zásadami zadávání veřejných zakázek.

3.5.2. Podmínky pro udělení zakázky propojeným osobám (in-house) po transpozici směrnice 2014/24/EU (článek 12 směrnice 2014/24/EU) nebo od 18. dubna 2016

Podle článku 12 směrnice 2014/24/EU může veřejný zadavatel zadat veřejnou zakázku ovládané právnické osobě, pokud jsou splněny následující tři kumulativní podmínky.

3.5.2.1. Podmínka týkající se vlastnictví propojené osoby (in-house)

Žádný soukromý subjekt nemá v ovládané právnické osobě přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu.

Kapitálová účast soukromého subjektu, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat, v souladu se Smlouvami znamená účast soukromého subjektu v důsledku transparentního a nediskriminačního postupu (38) v souladu se zásadami Smlouvy.

Není vyžadováno, aby veřejný zadavatel využívající služeb propojené osoby (in-house) vlastnil akcie tohoto subjektu, pokud je dotyčný subjekt ze 100 % ve veřejném vlastnictví, veřejný zadavatel dotyčný subjekt ovládá (oddíl 3.5.2.2 níže) a jsou splněna kritéria týkající se činnosti (oddíl 3.5.2.3 níže) (39).

3.5.2.2. Podmínka kontroly veřejných zadavatelů nad propojenou osobou (in-house)

Veřejný zadavatel musí dotčenou právnickou osobu ovládat obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky. Ustanovení čl. 12 odst. 1 uvedené směrnice kodifikuje kritéria identifikovaná judikaturou a stanovuje, že se má za to, že veřejný zadavatel příslušným způsobem ovládá právnickou osobu, pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby. Důležité jsou tudíž ukazatele rozhodujícího vlivu na strategické cíle i významná rozhodnutí subjektu podle oddílu 3.5.1.2 výše.

Uvedenou kontrolu může rovněž vykonávat jiná právnická osoba, kterou veřejný zadavatel obdobně ovládá (čl. 12 odst. 1), nebo může být vykonávána společně, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 12 odst. 3 uvedené směrnice (40).

S výjimkou společné kontroly je přímé udělování veřejných zakázek také možné v případě, že ovládaná právnická osoba, která je veřejným zadavatelem, zadá zakázku svému ovládajícímu veřejnému zadavateli nebo jiné právnické osobě ovládané stejným veřejným zadavatelem, a to za předpokladu, že žádný soukromý subjekt nemá v právnické osobě, které je veřejná zakázka udělena, přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu (viz čl. 12 odst. 2 uvedené směrnice).

3.5.2.3. Podmínka činnosti vykonávané pro ovládající veřejné zadavatele

Ovládaná právnická osoba vykonává více než 80 % své činnosti při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, jež uvedení veřejní zadavatelé ovládají, a to bez ohledu na příjemce plnění zakázky. Podle čl. 12 odst. 5 směrnice 2014/24/EU se pro určení procentního podílu činností vezme v úvahu průměrný celkový obrat nebo jiný vhodný ukazatel založený na činnosti, například náklady vzniklé příslušné právnické osobě nebo veřejnému zadavateli v souvislosti se službami, dodávkami a stavebními pracemi za tři roky předcházející zadání veřejné zakázky.

Pokud kvůli datu, ke kterému byli příslušná právnická osoba nebo veřejný zadavatel založeni nebo zahájili činnost, nebo z důvodu reorganizace jejich činností není obrat nebo jiný ukazatel založený na činnosti, například náklady za předchozí tři roky, dostupný, nebo nadále relevantní, postačí prokázat věrohodnost hodnocení činnosti, zejména prostřednictvím plánů činnosti.

Členské státy mohou použít kteroukoliv z uvedených metod. Při použití metody využívající průměrný celkový obrat by obrat měl zahrnovat veškeré činnosti subjektu (např. rozvojové banky/banky pro podporu podnikání), přičemž více než 80 % obratu musí pocházet z úkolů, jež mu byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo jinými právnickými osobami, které uvedený veřejný zadavatel ovládá.

Jestliže řídicí orgán nebo zprostředkující subjekt určí, že subjektem provádějícím fond fondů bude propojená osoba (in-house) a tento subjekt je veřejným zadavatelem podle platné směrnice o zadávání veřejných zakázek, je při výběru finančních zprostředkovatelů nutné dodržet pravidla a zásady zadávání veřejných zakázek. Podle čl. 7 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci musí navíc výběr proběhnout v souladu se specifickými požadavky uvedenými ve zmíněném ustanovení (viz oddíl 3.7 níže).

Finančním institucím v členském státě, jejichž úkolem je dosahovat veřejného zájmu pod kontrolou orgánu veřejné správy podle čl. 38 odst. 4 písm. b) bodu ii) nařízení o společných ustanoveních, lze úkoly související s plněním finančních nástrojů svěřit, jsou-li splněny výše uvedené podmínky.

Závěr:

Řídicí orgán, zprostředkující subjekt nebo subjekt provádějící fond fondů, pokud se jedná o veřejného zadavatele, může zadávat zakázky na provádění finančních nástrojů přímo propojeným osobám (in-house), jestliže jsou splněny požadavky podle článku 12 směrnice 2014/24/EU. Propojené osoby (in-house), které jsou samy veřejnými zadavateli, musí při výběru finančních zprostředkovatelů dodržovat pravidla a zásady zadávání veřejných zakázek.

Příklad č. 1:

Region X vlastní 100 % regionální rozvojové banky, jejímž úkolem je podle stanov podporovat hospodářský rozvoj v regionu.

Region X předsedá dozorčí radě této banky, jejímž úkolem je určovat strategické směřování činností banky a hlasovat o rozpočtu, personálním zajištění a jmenování manažerů banky.

Banka může svobodně přijímat rozhodnutí o běžném financování, tj. poskytování úvěrů a záruk podnikům v regionu, což nespadá do oblasti považované za „významnou“. Ovládající veřejný zadavatel má rozhodující vliv na významná rozhodnutí (například rozhodnutí o úvěrových strategiích, personálním zajištění, rozpočtu).

Z uvedeného uspořádání vyplývá, že region X ovládá banku obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky.

Region X chce této regionální rozvojové bance svěřit úkoly související s prováděním finančního nástroje.

Vzhledem k tomu, že skutečně účinně ovládá banku, kterou má plně ve svém vlastnictví, a vzhledem k tomu, že banka nevykonává jinou obchodní činnost než úkoly vykonávané pro region X, existuje mezi regionem X a bankou vztah mezi propojenými osobami (in-house), který regionu X umožňuje svěřit úkoly související s prováděním finančního nástroje bance, pokud banka splňuje požadavky uvedené v článku 7 nařízení v přenesené pravomoci.

Příklad č. 2:

Region X vlastní 1 % národní rozvojové banky, jejímž úkolem je podle zákona podporovat hospodářský rozvoj v dotyčném členském státě.

Region X je členem dozorčí rady banky. Banka může svobodně přijímat rozhodnutí o běžném financování, tj. poskytování úvěrů a záruk podnikům v regionu, což nespadá do oblasti považované za „významnou“. Ovládající veřejný zadavatel však má rozhodující vliv na významná rozhodnutí (například rozhodnutí o úvěrových strategiích, personálním zajištění, rozpočtu). Na základě práv souvisejících s podílem, který region X v bance drží, ovládá region X banku obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky.

Kromě úkolů prováděných pro region X banka vykonává obchodní činnosti, které představují 15 % jejího průměrného celkového obratu.

V červnu 2016 (v souladu se směrnicí 2014/24/EU) chce region X bance svěřit úkoly související s prováděním finančního nástroje. Vzhledem k tomu, že banku skutečně účinně ovládá (přestože vlastní pouze 1 %), a vzhledem k tomu, že banka vykonává více než 80 % svých činností při plnění úkolů, které jí byly svěřeny vlastníky (41) (vypočteno na základě průměrného celkového obratu banky za předcházející tři roky před udělením zakázky), existuje mezi regionem X a bankou vztah mezi propojenými osobami (in-house), který regionu X umožňuje svěřit úkoly související s prováděním finančního nástroje bance, pokud banka splňuje požadavky uvedené v článku 7 nařízení v přenesené pravomoci.

Příklad č. 3:

Stát vlastní 100 % rozvojové banky, jejímž úkolem je podporovat hospodářský rozvoj v dotyčném členském státě.

Členem dozorčí rady banky je ministerstvo X. Banka může svobodně přijímat rozhodnutí o běžném financování, tj. poskytování úvěrů a záruk podnikům v regionu, což nespadá do oblasti považované za „významnou“. Ovládající veřejný zadavatel má však rozhodující vliv na významná rozhodnutí (například rozhodnutí o úvěrových strategiích, personálním zajištění, rozpočtu), takže ministerstvo X banku ovládá obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky.

Kromě úkolů prováděných pro ministerstvo X banka vykonává obchodní činnosti, které představují 15 % průměrného celkového obratu.

V červnu 2016 (v souladu se směrnicí 2014/24/EU) chce ministerstvo X bance svěřit úkoly související s prováděním finančního nástroje. Vzhledem k tomu, že banku skutečně účinně ovládá, a vzhledem k tomu, že banka vykonává více než 80 % svých činností při plnění úkolů, které jí byly svěřeny vlastníky (42) (vypočteno na základě průměrného celkového obratu banky za předcházející tři roky před udělením zakázky), existuje mezi ministerstvem X a bankou vztah mezi propojenými osobami (in-house), který ministerstvu X umožňuje svěřit bance úkoly související s prováděním finančního nástroje, pokud banka splňuje požadavky uvedené v článku 7 nařízení v přenesené pravomoci.

3.6. Správní spolupráce (43)

Opět platí, že pouhá skutečnost, že obě smluvní strany jsou orgány veřejné správy, nevylučuje použití pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

Použití pravidel pro zadávání veřejných zakázek nicméně nesmí veřejným orgánům bránit svobodně vykonávat úkoly veřejné služby, jež jsou jim svěřeny, s využitím vlastních zdrojů, jež zahrnují možnost spolupráce s jinými veřejnými orgány. Vzhledem k tomu, že je potřeba zabránit narušení hospodářské soutěže ve vztahu k soukromým hospodářským subjektům, přinesla směrnice 2014/24/EU další vysvětlení správní spolupráce.

V této souvislosti může řídicí orgán, zprostředkující subjekt nebo subjekt provádějící fond fondů, pokud se jedná o veřejného zadavatele, zvážit využití správní spolupráce při svěřování úkolů souvisejících s prováděním finančního nástroje, jestliže jsou splněny podmínky stanovené pro takovou spolupráci (44).

Správní spolupráce při provádění finančních nástrojů může být realizována na základě smlouvy mezi řídicím orgánem, zprostředkujícím subjektem nebo subjektem provádějícím fond fondů, pokud se jedná o veřejného zadavatele, a jiným veřejným zadavatelem ovládajícím subjekt, který je ze 100 % ve veřejném vlastnictví a je schopen provádět finanční nástroje (tj. propojená osoba, tzv. in-house). Obdobně může být dohoda o financování uzavřena přímo mezi řídicím orgánem, zprostředkujícím subjektem nebo subjektem provádějícím fond fondů, pokud se jedná o veřejného zadavatele, a veřejným zadavatelem provádějícím příslušný finanční nástroj. Smlouva/dohoda o financování by měla obsahovat způsoby odměňování subjektu provádějícího finanční nástroj (45).

Při využívání správní spolupráce musí řídicí orgán, zprostředkující subjekt nebo subjekt provádějící fond fondů, pokud je veřejným zadavatelem, zajistit dodržování ustanovení čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení v přenesené pravomoci.

3.6.1. Podmínky pro správní spolupráci před transpozicí směrnice 2014/24/EU nebo do 18. dubna 2016, pokud k transpozici nedojde dříve

Před přijetím směrnice 2014/24/EU nebyly podmínky, za kterých mohou být uzavírány smlouvy (46) mezi veřejnými orgány (správní spolupráce), zahrnuty do pravidel pro zadávání veřejných zakázek a byly určovány judikaturou.

Správní spolupráce mezi veřejnými orgány s cílem zajistit, aby veřejný úkol, který musí všechny tyto orgány vykonat, byl vykonán, je přípustná nad rámec působnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek (47). Pravidla pro zadávání veřejných zakázek neplatí, pokud:

—	se správní spolupráce týká výhradně orgánů veřejné správy bez účasti soukromých subjektů,

—	je dodržována zásada rovného zacházení, takže žádný soukromý poskytovatel služeb nesmí být oproti konkurenci znevýhodněn (48), a

—	realizace této spolupráce se řídí pouze faktory a požadavky souvisejícími s naplňováním cílů ve veřejném zájmu, které musí orgány sledovat (49).

Žádná judikatura se netýká správní spolupráce v souvislosti s finančními nástroji. Postoj Soudního dvora Evropské unie, pokud jde o to, zda se spolupráce řídí pouze faktory a požadavky souvisejícími s naplňováním cílů ve veřejném zájmu, však mohou objasnit příklady z jiných oblastí.

Soudní dvůr Evropské unie připustil, že místní orgány plní veřejný úkol, pokud se jedná o spolupráci v oblasti nakládání s odpady za účelem provádění povinností stanovených v platných právních předpisech EU (50).

Soudní dvůr Evropské unie rovněž analyzoval spolupráci mezi univerzitou a soukromoprávní společností ve veřejném vlastnictví související s nákupem informačního řídicího systému pro vysokoškolské vzdělávání. Soudní dvůr Evropské unie došel k závěru, že v této spolupráci nejde o vykonávání veřejného úkolu, který univerzita i uvedená společnost musí vykonat, neboť společnost není přímo pověřena vykonáváním úkolu veřejné služby (51).

Správní spolupráce za účelem provádění finančních nástrojů vyžaduje, aby spolupracující orgány plnily svoje úkoly ve veřejném zájmu. Je tomu tak v případě, že všechny činnosti veřejného zadavatele/subjektu, jemuž je úkol svěřen, jsou prováděny na základě veřejného pověření ze zákona, takže provádění finančního nástroje umožňuje orgánům plnit funkce stanovené v právních předpisech EU nebo ve vnitrostátních předpisech, například financování sociálních opatření nebo financování konkrétních druhů malých a středních podniků nebo podpora hospodářského rozvoje nebo výzkumu. Za úkoly ve veřejném zájmu lze považovat snahu řídicího orgánu (zprostředkujícího subjektu nebo subjektu provádějícího fond fondů, pokud se jedná o veřejného zadavatele) o naplnění operačních cílů a činností popsaných v programu (spíše než podpůrných činností, jako je vývoj IT nástrojů nebo pronájem kanceláří potřebných pro pracovníky podílející se na provádění ESIF). Jestliže jiné orgány veřejné správy sledují stejné cíle a provádí stejné činnosti, může jejich činnost poskytovat prostor pro správní spolupráci.

Spolupráce mezi orgány veřejné správy se musí řídit výhradně faktory a požadavky týkajícími se naplňování cílů ve veřejném zájmu, což vyžaduje analýzu každého případu.

Odměna za provádění finančního nástroje vyplácená řídicím orgánem, zprostředkujícím subjektem nebo subjektem provádějícím fond fondů, pokud se jedná o veřejného zadavatele, subjektu provádějícímu finanční nástroj musí být stejná jako odměna vyplácená jinými orgány veřejné správy využívajícími služeb dotyčného subjektu provádějícího finanční nástroj pro stejné druhy finančních produktů poskytovaných stejnému druhu příjemců, přičemž je nutné dodržet platné právní předpisy upravující správní náklady a poplatky (viz zejména články 12 a 13 nařízení v přenesené pravomoci).

Závěr:

Do transpozice směrnice 2014/24/EU nebo do 18. dubna 2016, pokud k transpozici nedojde dříve, může řídicí orgán, zprostředkující subjekt nebo subjekt provádějící fond fondů, pokud se jedná o veřejného zadavatele, při splnění podmínek stanovených judikaturou uzavírat dohody o správní spolupráci s orgánem veřejné správy, kterému lze svěřit úkol související s prováděním finančních nástrojů.

3.6.2. Podmínky pro správní spolupráci po transpozici směrnice 2014/24/EU nebo od 18. dubna 2016

Podle čl. 12 odst. 4 směrnice 2014/24/EU smlouva uzavřená výlučně mezi dvěma nebo více veřejnými zadavateli nespadá do působnosti této směrnice, pokud jsou splněny tři podmínky:

daná smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli s cílem zajistit, aby veřejné služby, které mají poskytovat, byly poskytovány za účelem dosahování jejich společných cílů. Jak ukazuje oddíl 3.6.1, lze za úkoly ve veřejném zájmu považovat případy, kdy řídicí orgán, zprostředkující subjekt nebo subjekt provádějící fond fondů, pokud se jedná o veřejného zadavatele, usiluje o naplnění operačních cílů a činností popsaných v programu (spíše než podpůrných činností, jako je vývoj IT nástrojů nebo pronájem kanceláří potřebných pro pracovníky podílející se na provádění ESIF);

ii)	uskutečnění uvedené spolupráce se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem (viz implikace vysvětlené výše v oddílu 3.6.1 z hlediska odměňování);

iii)	zúčastnění veřejní zadavatelé vykonávají na otevřeném trhu méně než 20 % činností, kterých se spolupráce týká. Omezení se tedy nevztahuje na činnost na trhu mimo rámec spolupráce.

Podle poslední podmínky, která upravuje přísné omezení činností na trhu mimo rámec spolupráce, musí zúčastnění veřejní zadavatelé vykonávat méně než 20 % činností, kterých se spolupráce týká, na otevřeném trhu.

Jestliže strany, které se účastní správní spolupráce, nevykonávají hospodářské činnosti ani jakýkoliv druh hospodářské soutěže s jinými aktéry na trhu, je podmínka uvedená v čl. 12 odst. 4 písm. c) splněna, neboť není na volném trhu vykonávána žádná činnost.

Podle čl. 12 odst. 5 směrnice 2014/24/EU se pro určení procentního podílu činností vezme v úvahu průměrný celkový obrat nebo jiný vhodný ukazatel založený na činnosti, jako například náklady vzniklé příslušné právnické osobě nebo veřejnému zadavateli v souvislosti se službami, dodávkami a stavebními pracemi za tři roky předcházející zadání veřejné zakázky. Z definice vyplývá, že tento výpočet nezahrnuje činnosti vykonávané nově v rámci spolupráce, tj. činnosti, které žádný ze zúčastněných veřejných zadavatelů nevykonával před navázáním spolupráce.

Pokud kvůli datu, ke kterému byli příslušná právnická osoba nebo veřejný zadavatel založeni nebo zahájili činnost, nebo z důvodu reorganizace jejich činností není obrat nebo jiný ukazatel založený na činnosti, například náklady za předchozí tři roky dostupný nebo nadále relevantní, postačí prokázat věrohodnost hodnocení činnosti, zejména prostřednictvím plánů činnosti.

K dispozici je rovněž řada smluvních ujednání popsaných výše v oddílu 3.6.1 (52).

Závěr:

Po transpozici směrnice 2014/24/EU nebo od 18. dubna 2016 může řídicí orgán, zprostředkující subjekt nebo subjekt provádějící fond fondů, pokud se jedná o veřejného zadavatele, uzavírat dohody o správní spolupráci v souladu s podmínkami uvedenými ve zmíněné směrnici s jinými veřejnými zadavateli, kterým by bylo možné úkol související s prováděním finančních nástrojů svěřit. K dispozici je rovněž řada smluvních ujednání popsaných výše v oddílu 3.6.1.

Příklad:

Ministerstvo hospodářství ovládá rozvojovou banku, která je ze 100 % ve veřejném vlastnictví a jejímž úkolem vyplývajícím ze zákona je poskytování úvěrů a záruk malým a středním podnikům s cílem podpořit inovace na celém území tohoto státu.

Region Y provádí program zaměřující se na podporu inovací v regionu. Uvedenou národní rozvojovou banku neovládá individuálně ani společně. Mezi uvedenými subjekty tudíž neexistuje vztah mezi propojenými osobami (in-house).

Správní spolupráce může být možná, pokud jsou splněny podmínky takové spolupráce:

Smlouva, na základě které se navazuje spolupráce mezi ministerstvem hospodářství a regionem Y nebo mezi rozvojovou bankou a regionem Y, si musí klást za cíl zajistit, aby veřejné služby, které ministerstvo a region Y musí vykonávat, byly poskytovány za účelem dosažení společných cílů. Pokud jde o region Y, postačuje, že se program zaměřuje na cíl, jímž je podpora inovací v regionu.

Uskutečnění spolupráce se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem. Zejména platí, že regionu musí být poskytnuta odměna za poskytnutou službu za stejných podmínek jako ministerstvu. Jestliže finanční produkty, jejichž provádění region požaduje, jsou již bankou poskytovány za ministerstvo, účtuje banka regionu stejné náklady a poplatky za provádění finančního nástroje při poskytování těchto produktů. Jestliže finanční produkty, jejichž provádění region požaduje, ještě bankou nejsou poskytovány, národní rozvojová banka se zavazuje účtovat regionu stejné náklady a poplatky jako v případě ministerstva.

Zúčastnění veřejní zadavatelé vykonávají na otevřeném trhu méně než 20 % činností, kterých se spolupráce týká. Národní rozvojová banka nesmí poskytovat financování takového druhu, jehož se příslušná spolupráce týká (tj. druh finančního produktu poskytovaný určitému typu příjemců v určitém sektoru, například základní kapitál pro začínající podniky zaměřené na inovace), na otevřeném trhu v rozsahu přesahujícím 20 % průměrného celkového obratu za tři roky před udělením zakázky.

Jestliže národní rozvojová banka splňuje požadavky stanovené v článku 7 nařízení v přenesené pravomoci, region Y může zakázku dotyčné bance zadat a podepsat smlouvu přímo s bankou.

3.7. Požadavky podle článku 7 nařízení v přenesené pravomoci

Článek 7 nařízení v přenesené pravomoci stanovuje řídicímu orgánu kritéria pro výběr subjektů provádějících finanční nástroje. Na výběr subjektů provádějících finanční nástroje (s výjimkou výběru EIB a EIF) se vztahují pravidla uvedená v čl. 7 odst. 1 a 2, a to bez ohledu na výši zakázky a bez ohledu na výběrové řízení za účelem výběru dotčených orgánů (otevřená výzva k předkládání nabídek, vyjednávací řízení, jednací řízení, přímé udělení zakázky). Ustanovení čl. 7 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci se vztahují i na výběr finančních zprostředkovatelů realizovaný subjekty provádějícími fond fondů.

S odkazem na zásady transparentnosti a zákazu diskriminace uvedené ve Smlouvě čl. 7 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci stanovuje, že výběr musí být transparentní, podložený objektivními důvody a nesmí vést ke střetu zájmů.

Jsou-li úkoly související s prováděním finančních nástrojů na základě jednoho ze zadávacích řízení upravených ve směrnici o zadávání veřejných zakázek svěřeny třetí straně, pak musí být s ohledem na článek 7 nařízení v přenesené pravomoci představena alespoň kritéria pro výběr, kritéria pro zadání zakázky a náležitosti podmínek zadání uvedených níže v bodech 3.7.1 až 3.7.3. V ostatních případech, tj. v případě přímého zadání zakázky, musí být použita kritéria pro výběr uvedená v článku 7 nařízení v přenesené pravomoci, ale již ne jako kritéria pro výběr, kritéria pro zadání zakázky a náležitosti uvedené v podmínkách zadání.

3.7.1. Kritéria pro výběr

Kritéria stanovená v čl. 7 odst. 1 písm. a) až f) a v prvním pododstavci čl. 7 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci souvisí s právní, finanční, ekonomickou a organizační způsobilostí subjektu, jemuž má být provádění úkolů souvisejících s finančním nástrojem svěřeno. Musí být tudíž uplatněn následující soubor minimálních kritérií pro výběr.

3.7.1.1. Způsobilost k právním úkonům

U subjektu, jemuž mají být svěřeny úkoly, je potřeba zkontrolovat způsobilost k právním úkonům tak, aby vybraný subjekt mohl vykonávat úkoly související s prováděním finančního nástroje v souladu s vnitrostátním právem a právními předpisy EU. V rámci výběrového řízení tudíž musí být ověřeno, zda je pověřený subjekt podle unijního a vnitrostátního práva oprávněn vykonávat příslušné prováděcí úkoly (čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci).

3.7.1.2. Ekonomická a finanční způsobilost

Subjekt pověřený vykonáváním úkolů souvisejících s prováděním finančních nástrojů musí být ekonomicky a finančně způsobilý, aby mohl dané úkoly vykonávat. Výběrové řízení tudíž musí zajistit, aby pověřený subjekt měl přiměřenou ekonomickou a finanční životaschopnost (čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci). Kontrola přiměřenosti by měla být provedena s ohledem na druh úkolů, které budou subjektu svěřeny, a na způsoby jejich provádění včetně doby trvání těchto úkolů.

3.7.1.3. Organizační způsobilost

Subjekt pověřený vykonáváním úkolů souvisejících s prováděním finančních nástrojů musí mít organizační způsobilost potřebnou k provádění finančního nástroje v souvislosti s prováděním programu, tj.:

—

přiměřenou schopnost provádět finanční nástroj, včetně organizační struktury a rámce správy a řízení, která pro řídicí orgán představuje nezbytnou jistotu (čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci). Řídicí orgán musí vyhodnotit, jak dobře je systém zavedený v subjektu, kterému mají být prováděcí úkoly svěřeny, řízen a kontrolován. Zavedený systém by měl pokrývat aspekty jako plánování, zřizování, komunikaci, monitorování pokroku dosaženého při plnění cílů, řízení rizik a kontrolní mechanismy podnikových procesů,

—

systém účinné a efektivní vnitřní kontroly (čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení v přenesené pravomoci). Systém účinné a efektivní vnitřní kontroly by měl zajistit, že subjekt pověřený prováděním finančních nástrojů má přiměřené kontrolní prostředí a dodržuje postupy stanovené pro účely realizace, měření, následné kontroly a monitorování a snižování rizik,

—	používání účetního systému, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé informace (čl. 7 odst. 1 písm. e) nařízení v přenesené pravomoci).

3.7.1.4. Předchozí zkušenosti

Při zajišťování výběru nejvhodnějších subjektů pro účinné provádění finančních nástrojů musí řídicí orgán náležitě zohlednit předchozí obecné zkušenosti subjektu pověřeného prováděním finančního nástroje s prováděním podobných finančních nástrojů (nemusí se nezbytně jednat o zkušenosti s fondy EU) i konkrétní odbornost a zkušenost navrhovaných členů týmu (čl. 7 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci). Tento požadavek by neměl bránit tomu, aby byl na základě posouzení zkušenosti členů týmu vybrán nově vytvořený subjekt. Posuzování zkušenosti členů týmu bude obvykle kritériem pro zadání zakázky, neboť je relevantní z hlediska nabídky (k vyhodnocení toho, kdo se bude na poskytování zadávaných služeb podílet), nikoli z hlediska zájemce předkládajícího nabídku.

3.7.2. Kritéria pro zadání zakázky

Druhá množina kritérií vymezených v čl. 7 odst. 2 písm. a) až f) nařízení v přenesené pravomoci souvisí s předmětem zakázky na provádění finančního nástroje. Musí být tudíž uplatněn níže uvedený soubor minimálních kritérií pro zadání zakázky. Řídicí orgány by nemohly použít úplný soubor minimálních hodnoticích kritérií, pokud by k vyhodnocení nabídek předložených subjekty provádějícími finanční nástroje použily pouze metodu nejnižší ceny nebo nákladů (tj. v souvislosti s finančními nástroji pouze poplatky za správu nebo náklady na správu). Proto musí řídicí orgány při výběru subjektů provádějících finanční nástroje použít k vyhodnocení nabídek ekonomicky nejvýhodnější metodiku.

3.7.2.1. Investiční metodika

Řídicí orgán musí nabídky vyhodnotit na základě investiční metodiky navrhované v nabídkách uchazečů pro výběr finančních zprostředkovatelů nebo konečných příjemců, na základě podmínek pro poskytování podpory konečným příjemcům, včetně cen, a v případech, kdy subjekt provádějící finanční nástroj přidělí do finančního nástroje vlastní finanční prostředky nebo se podílí na riziku, na základě opatření navrhovaných ke sladění zájmů a zmírnění případných střetů zájmů.

—	podloženost a věrohodnost metodiky určování a hodnocení finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců (čl. 7 odst. 2 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci),

—

podmínky uplatňované v souvislosti s podporou poskytovanou konečným příjemcům, včetně cen (čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci). Cenová politika by měla zahrnovat nabízené rozpětí cen pro různé druhy služeb a další výhody oproti standardní obchodní transakci (např. snížení kolaterálů, finanční nástroje, které je možné využít v případě problémů se splácením, u složitých projektů případná možnost poskytovat technické a/nebo finanční poradenství v určitých oblastech atd.). Není-li cena určitého druhu služby poskytovatelem předem stanovena, měla by být předem stanovena a sdělena metoda výpočtu ceny nebo dostatečně podrobný odhad.

Obchodní podmínky by mohly mít podobu jednoduchého návodu obsahujícího jednotlivé kroky a pomáhajícího konečným příjemcům pochopit, jak by měli svoje žádosti o investice předkládat, jaký druh služeb má být poskytován a jaký druh odměny bude v rámci zakázky zajištěn,

—

v případech, kdy subjekt provádějící finanční nástroj přidělí do finančního nástroje vlastní finanční prostředky nebo se podílí na riziku, opatření navrhovaná ke sladění zájmů a zmírnění případných střetů zájmů (čl. 7 odst. 2 písm. f) nařízení v přenesené pravomoci). Za opatření sloužící k účinnému sladění zájmů investorů lze považovat vytvoření vhodné struktury umožňující získat podíl na zisku a sdílet rizika v případě finančních zdrojů investovaných příslušným subjektem (53).

3.7.2.2. Schopnost obstarat doplňkové prostředky (54)

Ve snaze zajistit u daného finančního nástroje co nejvyšší možný pákový efekt je jedním z kritérií používaných při výběru subjektu pověřeného prováděním finančního nástroje jeho schopnost obstarat prostředky na investice do konečných příjemců doplňující příspěvky z programu (čl. 7 odst. 2 písm. d) nařízení v přenesené pravomoci). Nabídky musí být tudíž vyhodnocovány na základě schopnosti subjektu provést další investice.

3.7.2.3. Spolufinancování investiční činnosti (55)

Ve snaze zajistit přidanou hodnotu zásahu evropských strukturálních a investičních fondů je jedním z kritérií při výběru subjektu pověřeného prováděním finančního nástroje jeho schopnost doložit, že provádění finančního nástroje bude probíhat nad rámec stávající činnosti subjektu (čl. 7 odst. 2 písm. e) nařízení v přenesené pravomoci).

3.7.2.4. Výše nákladů a poplatků za správu

Jedním z kritérií používaných při výběru nabídky subjektu provádějícího finanční nástroj je výše nákladů a poplatků za správu, které představují „cenu“ služeb poskytovaných řídicímu orgánu. Musí se přihlížet k metodice navrhované pro jejich výpočet.

3.7.3. Náležitosti podmínek zadání

Doporučuje se do podmínek zadání zahrnout podmínky, se kterými uchazeči musí souhlasit. Zahrnutí těchto podmínek do podmínek zadání není jediným způsobem, jak zaručit jejich dodržování, ale zajišťuje také, aby byli potenciální uchazeči na začátku dodavatelského řetězce o těchto podmínkách informováni.

Ve snaze zajistit kontrolu toho, že jsou postupy vytvořené a prováděné subjektem pověřeným prováděním finančních nástrojů v souladu s platnými pravidly, by měl subjekt souhlasit s tím, aby byl auditován auditními orgány členského státu, Komisí a Evropským účetním dvorem (čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení v přenesené pravomoci). Při zajišťování toho, aby subjekt souhlasil s tím, že bude auditován, se doporučuje uvedení této podmínky v podmínkách zadání vyhlášené výzvy a v příslušné dohodě o financování (56). S cílem zajistit dodržování čl. 38 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních se rovněž doporučuje, aby podmínky zadání uváděly, že subjekt provádějící finanční nástroj nesmí mít sídlo a nesmí udržovat obchodní vztahy se subjekty založenými na území, jehož jurisdikce nespolupracuje s Unií při uplatňování mezinárodně uznávaných daňových norem, a musí tyto požadavky začlenit do vlastních smluv s vybranými finančními zprostředkovateli.

4. Odkazy na právní předpisy a dokumenty

SEK(2011) 1169 v konečném znění, PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE týkající se použití práva EU o zadávání veřejných zakázek na vztahy mezi zadavateli („spolupráce v rámci veřejného sektoru“)

http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/docs/public_public_cooperation/sec2011_1169_en.pdf

Směrnice 2004/18/ES

Směrnice 2014/24/EU

Orientační zpráva k preferenčnímu odměňování EGESIF_15-0030-00

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 5.

(3) Viz čl. 38 odst. 4 písm. a), b) a c) nařízení o společných ustanoveních.

(4) Podle čl. 38 odst. 4 písm. a) nařízení o společných ustanoveních se v případě, že výběr subjektu provádějícího finanční nástroje vyžaduje veřejnou zakázku na služby, uplatní pravidla pro výběr takových subjektů v souladu s vysvětlením obsaženým v této zprávě.

(5) Povinnost zajistit při výběru otevřený, transparentní, přiměřený a nediskriminační postup, kdy je vyloučen střet zájmů, je splněna, pokud jsou finanční zprostředkovatelé vybírání v souladu s pravidly a zásadami pro zadávání veřejných zakázek. Je-li možné s finančním zprostředkovatelem uzavřít přímou smlouvu, měli by veřejní zadavatelé ověřit, zda by příslušnou finanční službu mohlo poskytovat několik subjektů s přímou smlouvou. Pokud ano, veřejní zadavatelé musí zajistit otevřené, transparentní, přiměřené a nediskriminační výběrové řízení, kdy je vyloučen střet zájmů mezi dotčenými subjekty podle čl. 38 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních. Jeden ze způsobů, jak zajistit splnění tohoto požadavku, je kromě procesních náležitostí uvedených ve směrnici informovat všechny dotčené subjekty, jichž se předpokládaná zakázka na finanční služby týká, a vyzvat je k předložení nabídky, kterou veřejný zadavatel vyhodnotí.

(6) Výběr operace je nutné chápat jako rozhodnutí o finančním příspěvku, který je z programu poskytován příslušnému finančnímu nástroji, a nikoli jako následné investice z finančního nástroje určené konečným příjemcům.

(7) Výběr operace finančního nástroje v případě Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu musí řídicí orgán provádět v souladu s čl. 125 odst. 3 písm. a) nařízení o společných ustanoveních. V případě Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova musí výběr operace finančního nástroje probíhat v souladu s čl. 65 odst. 4 a články 66 a 49 nařízení (EU) č. 1305/2013.

(8) Definice veřejného zadavatele je uvedena v čl. 1 odst. 9 směrnice 2004/18/ES („veřejnými zadavateli“ se rozumí stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním či více takovými orgány nebo jedním či více veřejnoprávními subjekty) a v čl. 2 odst. 1 směrnice 2014/24/EU („veřejnými zadavateli“ se rozumí stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány či jedním nebo více veřejnoprávními subjekty).

(9) Příslušným datem pro určení, která ze směrnic se použije, je den, kdy zadavatel zvolí druh řízení, které má být uskutečněno, a definitivně rozhodne o otázce, zda existuje, nebo neexistuje povinnost umožnit před zadáním veřejné zakázky soutěž mezi hospodářskými subjekty (srov. Věc C-576/10 Evropská komise v. Nizozemské království, odstavec 52).

(10) Rozhodnutí o zadání zakázky musí být doloženo, ale právní předpisy nestanoví žádný požadavek ohledně přesné formy takového rozhodnutí. Vyhodnocení kritérií podle článku 7 nařízení v přenesené pravomoci není samo o sobě rozhodnutím o zadání zakázky, avšak datum rozhodnutí zadavatele přijatého na základě takového vyhodnocení lze považovat za datum, kdy zadavatel s konečnou platností rozhodl, že před zadáním veřejné zakázky neumožní soutěž mezi hospodářskými subjekty.

(11) Zprostředkující subjekt je definován v čl. 2 odst. 18 nařízení o společných ustanoveních jako „jakýkoliv veřejný nebo soukromý subjekt, za jehož činnost odpovídá řídicí nebo certifikační orgán, nebo který z pověření takového orgánu plní povinnosti vůči příjemcům provádějícím operace“. Zprostředkující subjekty by měly být vybírány v souladu s platnými pravidly, včetně těch týkajících se zadávání veřejných zakázek, a jejich případnými výjimkami. Čl. 123 odst. 6 nařízení o společných ustanoveních umožňuje členským státům „určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů pro výkon některých úkolů řídicího nebo certifikačního orgánu z pověření tohoto orgánu“. Toto ustanovení se vztahuje na Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond. Čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 dává stejnou možnost Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova, přičemž stanoví, že řídicí orgán zůstává i nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řídicích a prováděcích úkolů, kterými je pověřen jiný subjekt, a zajistí, aby zprostředkujícímu subjektu byly poskytnuty údaje a informace nezbytné k plnění těchto úkolů.

(12) Tyto finanční limity se v souladu s článkem 6 směrnice 2014/24/EU upravují každé dva roky.

(13) Úřad pro publikace – ISBN 978-92-79-50323-8 – konečná verze dosud nebyla členským státům sdělena.

(14) Srov. čl. 1 odst. 5 směrnice 2004/18/ES a článek 33 směrnice 2014/24/EU.

(15) Ustanovení čl. 72 odst. 4 stanoví: „Změna smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody během jejího trvání se považuje za podstatnou (…), pokud činí novou smlouvu nebo rámcovou dohodu podstatně odlišnou od původně uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, považuje se změna v každém případě za podstatnou, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)	změna zavádí podmínky, které, pokud by byly součástí původního zadávacího řízení, by umožnily přístup jiných zájemců než těch, kteří byli původně vybráni, nebo přijetí jiné nabídky, než byla původně přijata, nebo by k účasti na zadávacím řízení přilákaly další účastníky;

b)	změna má za následek změnu ekonomické rovnováhy smlouvy nebo rámcové dohody ve prospěch dodavatele, a to způsobem, který v původní smlouvě na veřejnou zakázku nebo rámcové dohodě není upraven;

c)	změna vede k významnému rozšíření rozsahu veřejné zakázky nebo rámcové dohody;

d)	pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, kterému veřejný zadavatel původně veřejnou zakázku zadal, v jiných případech, než které jsou stanoveny v odst. 1 písm. d).“

(16) Výklad Komise byl potvrzen Tribunálem v rozsudku ze dne 20. května 2010 ve věci T-258/06 Spolková republika Německo v. Evropská komise.

(17) Věc C-278/14 SC Enterprise Focused Solutions SRL v. Spitalul Județean de Urgență Alba Iulia, odstavec 20. Vzhledem k blízkosti hranic mohou být i zakázky nízké hodnoty považovány za zakázky s určitým přeshraničním zájmem (spojené věci C-147/06 a C-148/06, SECAP SpA (C-147/06) a Santorso Soc. coop. arl (C-148/06) v. Comune di Torino, odstavec 31).

(18) Srov. článek 175 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(19) V souladu s čl. 13 odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci se v případě, že neproběhne výběrové řízení, uplatní finanční limity pro náklady a poplatky spojené s řízením uvedené v článku 13.

(20) Akt o změně protokolu o statutu Evropské investiční banky zmocňující Radu guvernérů zřídit Evropský investiční fond, Úř. věst. L 173, 7.7.1994, s. 14.

(21) V souladu s čl. 13 odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci se v případě, že neproběhne výběrové řízení, uplatní finanční limity pro náklady a poplatky spojené s řízením uvedené v článku 13.

(22) Pokud jde o programy ETC, jedná se o členský stát, ve kterém se nachází příslušný řídicí orgán.

(23) V souladu s čl. 13 odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci se v případě, že neproběhne výběrové řízení, uplatní finanční limity pro náklady a poplatky spojené s řízením uvedené v článku 13.

(24) Jsou-li splněny podmínky pro zvolení propojené osoby (in-house), je možné zakázku zadat přímo finančním institucím se sídlem v členském státě, jejichž úkolem je dosahovat veřejného zájmu pod kontrolou orgánu veřejné správy podle čl. 38 odst. 4 písm. b) bodu ii) nařízení o společných ustanoveních, a veřejnoprávním nebo soukromoprávním subjektům podle čl. 38 odst. 4 písm. b) bodu iii) nařízení o společných ustanoveních.

(25) Lze si jen obtížně představit situaci, kdy by veřejný zadavatel skutečně účinně ovládal propojenou osobu (in-house), aniž by dotyčný subjekt alespoň zčásti vlastnil.

(26) Věc C-107/98 Teckal.

(27) Věc C-458/03 Parking Brixen, odstavce 63–70, věc C-340/04 Carbotermo, odstavec 38, věc C-324/07 Coditel Brabant, odstavec 28, a věc C-573/07 Sea, odstavec 65.

(28) Věc C-182/11 a C-183/11 Econord SpA v. Comune di Cagno, Comune di Varese, Comune di Solbiate, Comune di Varese, odstavec 27.

(29) Věc C-324/07 Coditel Brabant SA v. Commune d’Uccle, Région de Bruxelles-Capitale, odstavec 29.

(30) Věc C-26/03 Stadt Halle a RPL Lochau, odstavec 49.

(31) Věc C-340/04 Carbotermo a Consorzio Alisei, odstavec 37, a věc C-295/05 Asemfo [2007] ECR I-2999, odstavec 57.

(32) Věc C-324/07 Coditel Brabant SA v. Commune d’Uccle, Région de Bruxelles-Capitale, odstavec 54.

(33) Věc C-458/03 Parking Brixen, odstavec 69, a věc C-340/04 Carbotermo, odstavec 39. V souvislosti s posuzováním případu se Soudní dvůr Evropské unie domníval, že kontrola není obdobná kontrole, kterou veřejný zadavatel vykonává nad vlastními organizačními složkami, pokud stanovy společnosti nepřiznávají veřejnému zadavateli žádnou kontrolu nebo specifické hlasovací pravomoci omezující svobodu jednání přiznanou správní radě, která má nejširší možné pravomoci, pokud jde o běžné a mimořádné řízení společnosti, a pokud je vliv veřejného zadavatele v propojené osobě (in-house) vykonáván prostřednictvím holdingové společnosti, neboť zásah takového zprostředkovatele může v závislosti na okolnostech případu oslabit kontrolu, kterou může případně veřejný zadavatel vykonávat nad akciovou společností pouze proto, že drží akcie dotyčné společnosti.

(34) Věc C-324/07 Coditel Brabant SA v. Commune d’Uccle, Région de Bruxelles-Capitale, odstavec 54.

(35) Věc C-295/05 Asemfo, odstavce 56 až 61.

(36) Věc C-182/11 Econord SpA v. Comune di Cagno, odstavec 33.

(37) Lze však poznamenat, že Soudní dvůr Evropské unie uznal podíl ve výši 90 % (viz věc C-295/05 Asemfo, odstavec 63).

(38) Srov. věc C-64/08, Engelmann, odstavec 50, a věc C-25/14 UNIS, odstavec 39, kde se připomíná, že přestože povinnost transparentnosti nutně nevyžaduje výzvu k podávání nabídek, vyžaduje určitou míru zveřejnění postačující k tomu, aby na jedné straně probíhala otevřená hospodářská soutěž a na druhé straně bylo posuzované zadávací řízení nestranné.

(39) Lze si jen obtížně představit situaci, kdy by veřejný zadavatel skutečně účinně ovládal propojenou osobu (in-house), aniž by dotyčný subjekt alespoň zčásti vlastnil.

(40) Podle čl. 12 odst. 3 směrnice 2014/24/EU se jedná o společnou kontrolu, pokud jsou splněny následující podmínky:

i)	orgány s rozhodovacím oprávněním ovládané právnické osoby jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů. Jednotliví zástupci mohou zastupovat některé nebo všechny zúčastněné veřejné zadavatele;

ii)	tito veřejní zadavatelé jsou s to společně vyvíjet rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby a

iii)	ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů.

(41) Pro účely tohoto příkladu se předpokládá, že jsou splněny podmínky týkající se vlastnictví propojené osoby (in-house) stanovené ve směrnici 2014/24/EU a připomenuté výše.

(42) Pro účely tohoto příkladu se předpokládá, že jsou splněny podmínky týkající se vlastnictví propojené osoby (in-house) stanovené ve směrnici 2014/24/EU a připomenuté výše.

(43) Při splnění podmínek pro správní spolupráci je možné zakázku zadat přímo finančním institucím se sídlem v členském státě, jejichž úkolem je dosahovat veřejného zájmu pod kontrolou orgánu veřejné správy podle čl. 38 odst. 4 písm. b) bodu ii) nařízení o společných ustanoveních, a veřejnoprávním subjektům podle čl. 38 odst. 4 písm. b) bodu iii) nařízení o společných ustanoveních.

(44) Členský stát může v rámci správní spolupráce rovněž určit zprostředkující subjekt. Tento zprostředkující subjekt by mohl následně úkoly související s prováděním finančního nástroje svěřit prostřednictvím správní spolupráce nebo propojené osobě (in-house) zprostředkujícího subjektu.

(45) Při uzavření smlouvy s propojenou osobou (in-house) může řídicí orgán vyplácet cenu orgánu provádějícímu finanční nástroj přímo, nebo nepřímo prostřednictvím veřejného orgánu, který s řídicím orgánem spolupracuje. Ve věci C-480/06 (Evropská komise v. Spolková republika Německo) si technické služby města Hamburku (Stadtreinigung Hamburg) rezervovaly kapacitu v rozsahu 120 000 tun za rok pro čtyři Landkreise za cenu vypočtenou pomocí stejného vzorce pro každou z dotčených stran. Cena byla vyplacena provozovateli závodu, druhé smluvní straně smlouvy uzavřené s technickými službami města Hamburku, a to prostřednictvím zprostředkovatele uvedené společnosti (viz odstavec 5).

(46) Podle právních předpisů EU neexistuje žádný formální požadavek, který by se na smlouvu vztahoval.

(47) Věc C-480/06, Evropská komise v. Spolková republika Německo, odstavce 37 a 44 až 47, a věc C-159/11 ASL Lecce, odstavce 35 až 37.

(48) Jestliže orgány veřejné správy nemohou realizovat 100 % služeb na základě správní spolupráce a musí na zbývající část zadat zakázku soukromému subjektu, je nutné dodržet případný postup stanovený pro zadávání veřejných zakázek a zajistit rovné zacházení.

(49) Věc C-480/06, Evropská komise v. Spolková republika Německo, odstavce 44 až 47.

(50) Věc C-480/06, Evropská komise v. Spolková republika Německo, odstavec 37.

(51) Věc C-15/13 Technische Universität Hamburg-Harburg, Hochschul-Informations-System GmbH v. Datenlotsen Informationssysteme GmbH, odstavce 16 a 35.

(52) Tj. přímá smlouva mezi řídicím orgánem, zprostředkujícím subjektem nebo orgánem provádějícím fond fondů, pokud se jedná o veřejného zadavatele, a jiným veřejným zadavatelem ovládajícím 100 % subjektu ve veřejném vlastnictví, který může provádět finanční nástroje (tj. propojené osoby (in-house)), a přímá smlouva mezi řídicím orgánem, zprostředkujícím subjektem nebo orgánem provádějícím fond fondů, pokud se jedná o veřejného zadavatele, a veřejným zadavatelem, který finanční nástroj provádí.

(53) Srov. orientační zpráva k preferenčnímu odměňování EGESIF_15-0030-00.

(54) Požadavek, aby uchazeči prokázali svoji schopnost obstarat doplňkové prostředky, by případně mohl být kritériem pro výběr, pokud veřejný zadavatel chce vyhodnotit, zda dodavatel dokázal obstarat doplňkové prostředky v minulosti, a nikoli ve vztahu k finančnímu nástroji, jehož řízení se zakázka týká.

(55) Požadavek, aby uchazeči prokázali schopnost spolufinancovat investiční činnost, by případně mohl být kritériem pro výběr, pokud veřejný zadavatel chce vyhodnotit, zda je dodavatel schopen zajistit další investiční činnost.

(56) Je potřeba poznamenat, že ve vztahu k EIB (tj. EIB a EIF podle čl. 2 odst. 23 nařízení o společných ustanoveních) musí řídicí orgán v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci pověřit společnost, která působí v podmínkách společného rámce stanoveného Komisí, aby prováděla audity. Pokud jde o subjekty provádějící finanční nástroje, s výjimkou EIB, mohou auditní orgány buď provádět audity přímo, nebo jejich provedením pověřit externí společnosti. Ve druhém případě je potřeba tyto společnosti vybrat v souladu s pravidly a zásadami zadávání veřejných zakázek.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 276

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 59 29. července 2016

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2016/C 276/01	Sdělení Komise – Pokyny pro členské státy k výběru subjektů provádějících finanční nástroje	1
2016/C 276/02	Stažení oznámení o spojení podniků (Věc M.7917 – Boehringer Ingelheim/Sanofi Animal Health Business) ( 1 )	21

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2016/C 276/03	Směnné kurzy vůči euru	22

	Opravy
2016/C 276/04	Oprava oznámení Komise podle čl. 17 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství – Výzva k podávání nabídek v souvislosti s provozováním pravidelných leteckých služeb v souladu se závazky veřejné služby ( Úř. věst. C 171 ze dne 12.5.2016 )	23
2016/C 276/05	Oprava oznámení Komise podle čl. 17 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství – Výzva k podávání nabídek v souvislosti s provozováním pravidelných leteckých služeb v souladu se závazky veřejné služby ( Úř. věst. C 171 ze dne 12.5.2016 )	23

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1090
JPY	japonský jen	116,14
DKK	dánská koruna	7,4398
GBP	britská libra	0,84220
SEK	švédská koruna	9,5497
CHF	švýcarský frank	1,0892
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	9,4405
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,045
HUF	maďarský forint	312,15
PLN	polský zlotý	4,3636
RON	rumunský lei	4,4585
TRY	turecká lira	3,3491
AUD	australský dolar	1,4735
CAD	kanadský dolar	1,4595
HKD	hongkongský dolar	8,6022
NZD	novozélandský dolar	1,5646
SGD	singapurský dolar	1,4977
KRW	jihokorejský won	1 251,17
ZAR	jihoafrický rand	15,7968
CNY	čínský juan	7,3838
HRK	chorvatská kuna	7,4855
IDR	indonéská rupie	14 530,67
MYR	malajsijský ringgit	4,5018
PHP	filipínské peso	52,242
RUB	ruský rubl	73,6747
THB	thajský baht	38,676
BRL	brazilský real	3,6306
MXN	mexické peso	20,8716
INR	indická rupie	74,3543


	(1) Text s významem pro EHP