18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/2

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 26. května 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Bacău - Rumunsko) – Județul Neamț (C-260/14), Judeţul Bacău (C-261/14) v. Ministerul Dezvoltării Regionale și Administrației Publice

(Spojené věci C-260/14 a C-261/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana finančních zájmů Evropské unie - Nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 - Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) - Nařízení (ES) č. 1083/2006 - Zadání zakázky příjemcem finančních prostředků jakožto veřejným zadavatelem, jejímž předmětem je provádění financované operace - Pojem ‚nesrovnalost‘ - Kritérium týkající se ‚porušení unijního práva‘ - Zadávací řízení, která jsou v rozporu s vnitrostátními právními předpisy - Povaha finančních oprav přijatých členskými státy - Správní opatření nebo sankce“)

(2016/C 260/02)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Bacău

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Județul Neamț (C-260/14), Judeţul Bacău (C-261/14)

Žalovaný: Ministerul Dezvoltării Regionale și Administrației Publice

Výrok

Článek 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a čl. 2 bod 7 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 musí být vykládány v tom smyslu, že nedodržení vnitrostátních právních předpisů veřejným zadavatelem, který je příjemcem podpory ze strukturálních fondů v rámci zadávání veřejné zakázky s odhadovanou hodnotou nižší než prahová hodnota stanovená v čl. 7 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1422/2007 ze dne 4. prosince 2007, může při zadávání této zakázky představovat „nesrovnalost“ ve smyslu uvedeného čl. 1 odst. 2 nebo čl. 2 bodu 7, pokud toto nedodržení vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu Evropské unie, a to započtením neoprávněného výdaje.

Článek 98 odst. 2 první pododstavec druhá věta nařízení č. 1083/2006 musí být vykládán v tom smyslu, že finanční opravy členských států v případě, že byly použity na výdaje spolufinancované ze strukturálních fondů z důvodu nedodržení právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek, jsou správními opatřeními ve smyslu článku 4 nařízení č. 2988/95.

Zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát použil finanční opravy upravené vnitrostátním právním předpisem, který vstoupil v platnost poté, co došlo k údajnému porušení právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek, za předpokladu, že jde o použití nové právní úpravy na budoucí účinky situací vzniklých za působnosti dřívější právní úpravy, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu s ohledem na všechny relevantní okolnosti věci v původním řízení.

(1) Úř. věst. C 292, 1.9.2014.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/3

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 24. května 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Klagenævnet for Udbud - Dánsko) – MT Højgaard A/S v. Züblin A/S/Banedanmark

(Věc C-396/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 267 SFEU - Pravomoc Soudního dvora - Postavení předkládajícího orgánu jakožto soudu - Veřejná zakázka v odvětví železniční infrastruktury - Vyjednávací řízení - Směrnice 2004/17/ES - Článek 10 - Článek 51, odst. 3 - Zásada rovného zacházení s uchazeči - Skupina tvořená dvěma společnostmi a připuštěná jako uchazeč - Nabídka podaná jednou ze dvou společností vlastním jménem, o druhé společnosti bylo prohlášeno, že je v úpadku - Společnost považovaná za způsobilou být samostatně připuštěná jako uchazeč - Zadání zakázky této společnosti“)

(2016/C 260/03)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Klagenævnet for Udbud

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: MT Højgaard A/S, Züblin A/S

Žalovaný: Banedanmark

Výrok

Zásada rovného zacházení s hospodářskými subjekty zakotvená v čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb ve spojení s čl. 51 této směrnice musí být vykládána v tom smyslu, že zadavatel neporušuje tuto zásadu, když povolí jednomu ze dvou hospodářských subjektů, které tvořily skupinu podniků, kterou jako takovou vyzval k předložení nabídky, aby nahradil tuto skupinu po jejím zániku a zúčastnil se sám za sebe vyjednávacího řízení o zadání zakázky, pokud se prokáže, že tento hospodářský subjekt samostatně splňuje požadavky definované uvedeným zadavatelem a že pokračování v jeho účasti v uvedeném řízení nevede ke zhoršení konkurenčního postavení ostatních uchazečů.

(1) Úř. věst. C 388, 3. 11. 2014.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/4

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 26. května 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Østre Landsret - Dánsko) – Envirotec Denmark ApS v. Skatteministeriet

(Věc C-550/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty - Směrnice 2006/112/ES - Přenesení daňové povinnosti - Článek 198 odst. 2 - Zlato surové nebo ve formě polotovarů - Pojem - Článek 199 odst. 1 písm. d) a příloha VI - Použitý materiál, odpad a šrot - Ingoty vzniklé roztavením předmětů a různých šrotů určené k získání zlata, o ryzosti 325 tisícin nebo vyšší“)

(2016/C 260/04)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Østre Landsret

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Envirotec Denmark ApS

Žalovaný: Skatteministeriet

Výrok

Článek 198 odst. 2 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že se použije na dodávky takových ingotů, jako jsou ingoty dotčené v původním řízení, které se skládají z náhodných hrubých slitin získaných smícháním šrotu a různých kovových předmětů obsahujících zlato, jakož i další kovy, materiály a látky s obsahem zlata okolo 500 nebo 600 tisícin.

(1) Úř. věst. C 56, 16.2.2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/4

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 25. května 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākā tiesa - Lotyšsko) – Rūdolfs Meroni v. Recoletos Limited

(Věc C-559/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Uznávání a výkon předběžných a zajišťovacích opatření - Pojem ‚veřejný pořádek‘“)

(2016/C 260/05)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākā tiesa

Účastníci původního řízení

Žalobce: Rūdolfs Meroni

Žalovaná: Recoletos Limited

Za přítomnosti: Aivars Lembergs, Olafs Berķis, Igors Skoks, Genādijs Ševcovs

Výrok

Článek 34 bod 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, nemůže být na uznání a výkon usnesení soudu členského státu, které bylo vydáno bez předchozího vyslechnutí třetí osoby, jejíž práva mohou být tímto usnesením dotčena, nahlíženo tak, že je zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu, v němž se o uznání žádá, a s právem na spravedlivý proces ve smyslu těchto ustanovení, má-li tato osoba možnost svá práva u tohoto soudu uplatnit.

(1) Úř. věst. C 89, 16. 3 .2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/5

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 26. května 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce First-tier Tribunal (Tax Chamber) - Spojené království) – Bookit, Ltd v. Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs

(Věc C-607/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty - Směrnice 2006/112/ES - Osvobození od daně - Článek 135 odst. 1 písm. d) - Činnosti týkající se plateb a převodů - Pojem - Nákup vstupenek do kina po telefonu nebo přes internet - Platba debetní nebo kreditní kartou - Služby zvané ‚zpracování platby kartou‘“)

(2016/C 260/06)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

First-tier Tribunal (Tax Chamber)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Bookit, Ltd

Žalovaná: Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs

Výrok

Článek 135 odst. 1 písm. d) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že se osvobození od daně z přidané hodnoty, které je v něm stanoveno pro činnosti týkající se plateb a převodů, nevztahuje na takovou službu zvanou „zpracování platby debetní nebo kreditní kartou“, jako je ta, která je předmětem věci v původním řízení a již poskytuje osoba povinná k dani, kterou je poskytovatel této služby, v případě, kdy určitá osoba zakoupí prostřednictvím tohoto poskytovatele vstupenku do kina, kterou uvedený poskytovatel prodává jménem a na účet jiného subjektu a za kterou tato osoba zaplatí debetní nebo kreditní kartou.

(1) Úř. věst. C 81, 9.3.2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/6

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 26. května 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Bruxelles - Belgie) – État belge, SPF Finances v. NN (L) International SA, dříve ING International SA, právní nástupce ING Dynamic SA

(Věc C-48/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Přímé daně - Volný pohyb kapitálu - Volný pohyb služeb - Směrnice 69/335/EHS - Články 2, 4, 10 a 11 - Směrnice 85/611/EHS - Články 10 a 293 ES - Daň, kterou musí každoročně platit subjekty kolektivního investování - Dvojí zdanění - Sankce pro zahraniční subjekty kolektivního investování“)

(2016/C 260/07)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Žalobci: État belge, SPF Finances

Žalovaná: NN (L) International SA, dříve ING International SA, právní nástupce ING Dynamic SA

Výrok

Články 2, 4, 10 a 11 směrnice Rady 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů, ve znění směrnice Rady 85/303/EHS ze dne 10. června 1985, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která zavádí pro subjekty kolektivního investování takovou každoroční daň, jako je daň dotčená v původním řízení, kterou musí platit zahraniční subjekty kolektivního investování uvádějící podílové jednotky na trh v tomto členském státě.

Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), případně ve spojení s článkem 10 ES a čl. 293 druhou odrážkou ES, musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která zavádí pro subjekty kolektivního investování takovou každoroční daň, jako je daň dotčená v původním řízení, kterou musí platit zahraniční subjekty kolektivního investování uvádějící podílové jednotky na trh v tomto členském státě, pokud je tato právní úprava uplatňována nediskriminačním způsobem.

3)	Článek 56 ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která zavádí takovou každoroční daň, jako je daň dotčená v původním řízení, kterou musí platit zahraniční subjekty kolektivního investování uvádějící podílové jednotky na trh v tomto členském státě.

Článek 49 ES musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je článek 162 druhý pododstavec zákona o dědické dani, ve znění programového zákona ze dne 22. prosince 2003, v níž členský stát stanoví zvláštní sankci, a sice soudní zákaz pro zahraniční subjekty kolektivního investování uvádět v tomto státě v budoucnosti na trh podílové jednotky, pokud tyto subjekty kolektivního investování nesplnily povinnost podat přiznání pro účely vymáhání každoroční daně nebo tuto daň nezaplatily.

(1) Úř. věst. C 138, 27. 4. 2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/7

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 26. května 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) - Spojené království) – Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs v. National Exhibition Centre Limited

(Věc C-130/15) (1)

(„Rozhodnutí o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty - Šestá směrnice 77/388/EHS - Osvobození - Článek 13 část B písm. d) bod 3 - Operace týkající se plateb a převodů - Pojem - Koupě vstupenek na společenské a jiné akce - Platba debetní nebo kreditní kartou - Takzvané služby „zpracování plateb kartou“)

(2016/C 260/08)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber)

Účastníci původního řízení

Žalobce: Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs

Žalovaný: National Exhibition Centre Limited

Výrok

Článek 13 část B písm. d) bod 3 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládán v tom smyslu, že osvobození od daně z přidané hodnoty v něm stanovené pro operace týkající se plateb a převodů se neuplatní na takovou službu „zpracování plateb kartou“, jako je ta, o kterou se jedná v původním řízení, jež je uskutečněna osobou povinnou k dani, která je poskytovatelem této služby, když určitá osoba prostřednictvím tohoto poskytovatele koupí vstupenku na společenskou nebo jinou akci, kterou tento poskytovatel prodává jménem a na účet jiného subjektu a kterou tato osoba zaplatí debetní nebo kreditní kartou.

(1) Úř. věst. C 190, 8. 6. 2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/7

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 26. května 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce First-tier Tribunal (Tax Chamber) - Spojené království) – Invamed Group Ltd a ostatní v. Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs

(Věc C-198/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný celní sazebník - Sazební zařazení - Kombinovaná nomenklatura - Třída XVII - Dopravní prostředky - Kapitola 87 - Vozidla, jiná než kolejová, jejich části, součásti a příslušenství - Čísla 8703 a 8713 - Elektricky poháněná vozidla napájená baterií - Pojem ‚invalidé‘“)

(2016/C 260/09)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

First-tier Tribunal (Tax Chamber)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Invamed Group Ltd, Invacare UK Ltd, Days Healthcare Ltd, Electric Mobility Euro Ltd, Medicare Technology Ltd, Sunrise Medical Ltd, Invacare International SARL

Žalovaný: Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs

Výrok

Číslo 8713 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1810/2004 ze dne 7. září 2004, musí být vykládáno v tom smyslu, že:

—	výraz „pro invalidy“ znamená, že výrobek je určen pouze pro invalidy;

—	skutečnost, že vozidlo může být používáno osobami bez zdravotního postižení, nemá vliv na zařazení takových vozidel do čísla 8713 uvedené kombinované nomenklatury;

—	vysvětlivky k této kombinované nomenklatuře nemohou změnit výklad položek sazebníku této kombinované nomenklatury.

Výraz „invalidé“ uvedený v čísle 8713 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení č. 1810/2004, musí být vykládán v tom smyslu, že označuje osoby, které mají omezenou schopnost chůze, přičemž toto omezení není okrajové; doba trvání takového omezení a případný výskyt dalších omezení schopností jsou irelevantní.

(1) Úř. věst. C 228, 13. 7. 2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/8

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 26. května 2016 – Rose Vision, SL v. Evropská komise

(Věc C-224/15 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Projekty financované Evropskou unií v oblasti výzkumu - Audit, při němž byly konstatovány nesrovnalosti ve vedení určitých projektů - Rozhodnutí Komise, jímž se přerušují platby prováděné v rámci určitých projektů - Žaloba na náhradu škody - Zamítnutí - Odůvodnění“)

(2016/C 260/10)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Rose Vision, SL (zástupce: J.J. Marín López, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a M. Siekierzyńska, zmocněnci)

Výrok

1)	Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 5. března 2015, Rose Vision a Seseña v. Komise (T-45/13, nezveřejněný, EU:T:2015:138), se zrušuje v rozsahu, v němž se týká společnosti Rose Vision SL.

2)	Věc se vrací zpět Tribunálu Evropské unie.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 228, 13. 7. 2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/9

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 26. května 2016 – Evropská komise v. Řecká republika

(Věc C-244/15) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Daně - Volný pohyb kapitálu - Článek 63 SFEU - Článek 40 Dohody o EHP - Dědická daň - Právní úprava členského státu stanovící osvobození od dědické daně související s hlavním bydlištěm pod podmínkou, že dědic má v tomto členském státě trvalé bydliště - Omezení - Odůvodnění“)

(2016/C 260/11)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: D. Triantafyllou a W. Roels, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupkyně: M. Tassopoulou a V. Karrá, zmocněnkyně)

Výrok

Řecká republika tím, že přijala a ponechala v platnosti právní předpisy stanovící osvobození od dědické daně související s hlavním bydlištěm, které se vztahuje pouze na státní příslušníky členských států Evropské unie s bydlištěm v Řecku, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 63 SFEU a článku 40 Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 228, 13.7.2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/9

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 26. května 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof - Rakousko) – GD European Land Systems - Steyr GmbH v. Zollamt Eisenstadt Flughafen Wien

(Věc C-262/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný celní sazebník - Zařazení zboží - Nařízení (EHS) č. 2658/87 - Kombinovaná nomenklatura - Číslo 8710 a podpoložka 9305 91 00 - Poznámka 3 ke třídě XVII a poznámka 1 písm. c) ke kapitole 93 - Tanky a jiná bojová obrněná vozidla - Vojenské zbraně - Zařazení věžového systému“)

(2016/C 260/12)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: GD European Land Systems - Steyr GmbH

Žalovaný: Zollamt Eisenstadt Flughafen Wien

Výrok

Kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1001/2013 ze dne 4. října 2013, musí být vykládána v tom smyslu, že takový věžový systém, jako je věžový systém, o nějž se jedná v původním řízení, který byl dovezen pro účely výroby tanků a následně k tomuto účelu skutečně použit, patří do čísla 8710 této kombinované nomenklatury, je-li určen „hlavně“ pro tank, což musí ověřit předkládající soud, přičemž vezme v úvahu objektivní charakteristiky a vlastnosti tohoto věžového systému, aniž by jeho konečné použití v projednávaném případě bylo určující pro účely jeho zařazení. Pokud tomu tak není, je třeba zařadit uvedený věžový systém jako součást nebo příslušenství „vojenských zbraní“ do podpoložky 9305 91 00 uvedené kombinované nomenklatury.

(1) Úř. věst. C 294, 7.9.2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/10

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 26. května 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākā tiesa - Lotyšsko) – ZS „Ezernieki“ v. Lauku atbalsta dienests

(Věc C-273/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Zemědělství - Evropský zemědělský orientační a záruční fond - Nařízení (ES) č. 1257/1999 a 817/2004 - Podpora pro rozvoj venkova - Vrácení neoprávněně vyplacených částek - Rozšíření oznámené plochy v období pětiletého závazku nad stanovenou mez - Nahrazení původního závazku novým závazkem - Nedodržení povinnosti podání roční žádosti o platbu podpory příjemcem - Vnitrostátní právní úprava vyžadující vrácení všech podpor vyplacených na několik let - Zásada proporcionality - Články 17 a 52 Listiny základních práv Evropské unie“)

(2016/C 260/13)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākā tiesa

Účastníci původního řízení

Žalobce: ZS „Ezernieki“

Žalovaný: Lauku atbalsta dienests

Výrok

Článek 71 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 817/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), musí být vzhledem k cíli nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1783/2003 ze dne 29. září 2003, a nařízení č. 817/2004, zásadě proporcionality a článkům 17 a 52 Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, jakou je právní úprava dotčená v původním řízení, podle které je příjemce podpory poskytnuté za agroenvironmentální závazky týkající se několika let povinen vrátit celou již vyplacenou podporu z důvodu, že nepodal roční žádost o platbu této podpory za poslední rok pětiletého období svých závazků, pokud na jedné straně toto pětileté období nahradilo předchozí období z důvodu rozšíření zemědělsky využívané plochy a na druhé straně tento příjemce nepřestal plnit své povinnosti týkající se zemědělského využívání plochy oznámené před tímto rozšířením.

(1) Úř. věst. C 262, 10.8.2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/11

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 26. května 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākā tiesa - Lotyšsko) – Valsts ieņēmumu dienests v. SIA „Latvijas propāna gāze“

(Věc C-286/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný celní sazebník - Sazební zařazení - Kombinovaná nomenklatura - Číslo 2711 - Ropné plyny a ostatní plynné uhlovodíky - Látka, která dává podstatný rys - Zkapalněný ropný plyn“)

(2016/C 260/14)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākā tiesa

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Valsts ieņēmumu dienests

Žalovaná: SIA „Latvijas propāna gāze“

Výrok

Pravidlo 2 b) a pravidlo 3 b) všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury, která je uvedena v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 ze dne 19. září 2008 a nařízení Komise (ES) č. 948/2009 ze dne 30. září 2009 musí být vykládána v tom smyslu, že pokud podstatný rys takové plynné směsi, jako je zkapalněný ropný plyn dotčený ve věci v původním řízení, je této směsi dán všemi jejími složkami, takže nelze určit látku, která směsi dává podstatný rys, a v žádném případě není možné určit přesné množství každé složky předmětného zkapalněného ropného plynu, neuplatní se domněnka, podle níž látkou, která dává výrobku podstatný rys ve smyslu pravidla 3 b) těchto všeobecných pravidel, je ta, jejíž procentní podíl je ve směsi nejvyšší.

Uvedená kombinovaná nomenklatura musí být vykládána v tom smyslu, že zkapalněný ropný plyn, jako je plyn dotčený ve věci v původním řízení, který obsahuje 0,32 % methanu, ethanu a ethylenu, 58,32 % propanu a propylenu, a nejvýše 39,99 % butanu a butylenu a není u něj možné určit látky, které mu dávají podstatný rys, se zařazuje do podpoložky 2711 19 00 jako „Ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky, zkapalněné, ostatní“.

Článek 218 odst. 1 písm. d) nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, musí být vykládán v tom smyslu, že neukládá povinnost deklaranta takového zkapalněného ropného plynu, jako je plyn dotčený ve věci v původním řízení, přesně uvést procentní podíl látky, která v tomto zkapalněném ropném plynu převažuje.

(1) Úř. věst. C 270, 17.8.2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/12

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 26. května 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal administratif - Lucembursko) – Charles Kohll, Sylvie Kohll-Schlesser v. Directeur de l'administration des contributions directes

(Věc C-300/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Články 21 a 45 SFEU - Volný pohyb a svoboda pobytu osob, jakož i pracovníků - Daň z příjmů - Starobní důchod - Sleva na dani pro důchodce - Podmínky poskytnutí - Získání potvrzení o srážené dani vydaného vnitrostátním správním orgánem“)

(2016/C 260/15)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal administratif

Účastníci původního řízení

Žalobci: Charles Kohll, Sylvie Kohll-Schlesser

Žalovaný: Directeur de l'administration des contributions directes

Výrok

Články 21 a 45 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání takovým vnitrostátním právním předpisům, jako jsou předpisy, o které se jedná v původním řízení, jež vyhrazují nárok na slevu na dani pro důchodce daňovým poplatníkům, kteří jsou držiteli potvrzení o srážené dani.

(1) Úř. věst. C 294, 7.9.2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/13

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 24. května 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Amsterdam - Nizozemsko) – Výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného na Pawła Dworzeckého

(Věc C-108/16 PPU) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech - Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV - Evropský zatýkací rozkaz - Článek 4a odst. 1 - Postupy předávání mezi členskými státy - Podmínky výkonu - Důvody, pro které je možné odmítnout výkon - Výjimky - Povinný výkon - Trest uložený v nepřítomnosti - Pojmy ‚osobní předvolání k soudu‘ a ‚úřední oznámení jiným způsobem‘ - Autonomní pojmy unijního práva“)

(2016/C 260/16)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Amsterdam

Účastník původního řízení

Paweł Dworzecki

Výrok

Článek 4a odst. 1 písm. a) bod i) rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009, musí být vykládán v tom smyslu, že výrazy „osobně předvolána“ a „jiným způsobem skutečně převzala úřední informaci o plánovaném datu a místu konání jednání soudu tak, aby bylo možné jednoznačně určit, že o plánovaném jednání soudu věděla“, použité v tomto ustanovení, představují autonomní pojmy unijního práva a musí být vykládány jednotně na celém území Evropské unie.

Článek 4a odst. 1 písm. a) bod i) rámcového rozhodnutí 2002/584, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, musí být vykládán v tom smyslu, že takové předvolání, jako je předvolání dotčené v původním řízení, které nebylo oznámeno přímo dotyčné osobě, nýbrž bylo na adrese jejího bydliště předáno dospělé osobě, která je členem téže domácnosti a která se zavázala jej dotyčné osobě předat, ač na základě evropského zatýkacího rozkazu nelze prověřit, zda a případně kdy tato dospělá osoba toto předvolání dotyčné osobě skutečně předala, nesplňuje samo o sobě podmínky stanovené v tomto ustanovení.

(1) Úř. věst. C 156, 2.5.2016.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/13

Usnesení Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 23. března 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour administrative d'appel de Paris - Francie) – Overseas Financial Limited a Oaktree Finance Limited v. Ministre de l’Économie, de l’Industrie et du Numérique

(Věc C-319/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2016/C 260/17)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour administrative d'appel de Paris

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Overseas Financial Limited a Oaktree Finance Limited

Žalovaný: Ministre de l’Économie, de l’Industrie et du Numérique

Výrok

Není namístě rozhodnout o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce předložené cour administrative d’appel de Paris (Francie) rozhodnutím ze dne 22. června 2015.

(1) Úř. věst. C 279, 24.8.2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/14

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 25. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato - Itálie) – Associazione Italiana delle Unità Dedicate Autonome Private di Day Surgery e dei Centri di Chirurgia Ambulatoriale (Aiudapds) v. Agenzia Italiana del Farmaco (AIFA), Ministero della Salute

(Věc C-520/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Jednací řád Soudního dvora - Článek 53 odst. 2 - Listina základních práv Evropské unie - Článek 47 druhý pododstavec a článek 54 - Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod - Článek 6 odst. 1 - Mimořádný opravný prostředek k prezidentovi Italské republiky - Námitky proti opravnému prostředku podané účastníkem sporu - Změna uvedeného mimořádného opravného prostředku na opravný prostředek k soudu - Provedení unijního práva - Absence - Zjevný nedostatek pravomoci Soudního dvora“)

(2016/C 260/18)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Associazione Italiana delle Unità Dedicate Autonome Private di Day Surgery e dei Centri di Chirurgia Ambulatoriale (Aiudapds)

Odpůrci: Agenzia Italiana del Farmaco (AIFA), Ministero della Salute

za přítomnosti: Roche Italia SpA, Novartis Farma SpA, Regione Marche

Výrok

Soudní dvůr Evropské unie zjevně nemá pravomoc k tomu, aby odpověděl na otázku položenou Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie) rozhodnutím ze dne 15. července 2015 (věc C-520/15).

(1) Úř. věst. C 398, 30.11.2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht München (Německo) dne 29. února 2016 – trestní řízení proti Ianosi Trancovi

(Věc C-124/16)

(2016/C 260/20)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht München

Účastník původního trestního řízení

Ianos Tranca

Vedlejší účastník řízení: Staatsanwaltschaft München I

Předběžné otázky

Brání článek 2 a čl. 6 odst. 1 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU (1) ze dne 22. května 2012 právnímu předpisu členského státu, podle kterého musí obviněný v trestním řízení, který nemá bydliště v tomto členském státě, ustanovit zmocněnce pro doručení trestního příkazu, vydaného proti obviněnému, třebaže obviněný v důsledku toho nebude mít k dispozici celou lhůtu pro podání odporu proti trestnímu příkazu, ale nemá ani adresu, na kterou mu může být trestní příkaz prokazatelně oznámen, a uvedení zmocněnce s adresou mu poskytuje možnost informovat zmocněnce pro doručování o tom, kam mu může být zaslán trestní příkaz spolu s potvrzením o oznámení.

Brání čl. 2 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 právnímu předpisu členského státu, podle kterého musí obviněný v trestním řízení, který nemá bydliště v tomto členském státě, ustanovit zmocněnce pro doručení trestního příkazu, vydaného proti obviněnému, a pro účely počítání lhůty přípustnosti podání odporu postačuje doručení zmocněnci, pokud může obviněný při takto vypočítaném zmeškání lhůty požádat o její navrácení a pokud k odůvodnění postačuje skutečnost, že mu byl trestní příkaz doručen a že po doručení podal včas odpor, pokud tedy může následně v rámci žádosti o navrácení uplatnit nezkrácenou lhůtu pro podání odporu, a to i tehdy, jestliže zákon se zmeškáním lhůty zpravidla spojuje vykonatelnost trestního příkazu.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. 2012, L 142, s. 1).

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht München I (Německo) dne 4. dubna 2016 – trestní řízení proti Ionel Opria

(Věc C-188/16)

(2016/C 260/21)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht München I

Účastník původního trestního řízení

Ionel Opria

Další zúčastněný: Staatsanwaltschaft München I

Předběžná otázka

Musí být článek 2, čl. 3 odst. 1 písm. c) a čl. 6 odst. 1 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (1) vykládán v tom smyslu, že brání právním předpisům členského státu, podle nichž v rámci trestního řízení proti obviněnému, který nemá trvalé bydliště nebo pobyt v tomto členském státě, může být trestní příkaz, který je mu určen, doručen zmocněnci jmenovanému obviněným s tím, že trestní příkaz nabude právní moci po uplynutí (dvoutýdenní) lhůty určené pro podání odporu, která začne běžet od doručení zmocněnci a to i tehdy, pokud se podle právních předpisů tohoto členského státu obviněnému, který v rámci dvou týdnů, kdy se skutečně o trestním příkazu dozvěděl a podal k příslušnému soudu odporu proti trestnímu příkazu, navrátí lhůta i po její prekluzi i bez návrhu s následkem, že od vydání rozhodnutí o navrácení lhůty se dále postupuje jako v případě odporu podaném včas?

(1) Úř. věst. L 142, 1.6.2012, s. 1.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgerichts Kehl (Německo) dne 7. dubna 2016 – I

(Věc C-195/16)

(2016/C 260/22)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Kehl

Účastníci původního řízení

Žalobce: I

Předběžné otázky

Je třeba vykládat právo Evropské unie, zejména článek 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES (1) ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech (dále jen „3. směrnice o řidičských průkazech“) nebo články 18, 21, 45, 49 a 56 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která odmítá uznat řidičské oprávnění získané v jiném členském státu, zejména pokud toto řidičské oprávnění bylo získáno podle požadavků 3. směrnice o řidičských průkazech?

Je třeba vykládat právo Evropské unie, zejména článek 2 3. směrnice o řidičských průkazech nebo články 18, 21, 45, 49 a 56 SFEU v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která odmítá uznat doklad prokazující nabytí řidičského oprávnění, který byl vystaven držiteli řidičského oprávnění získaného v jiném členském státu podle požadavků 3. směrnice o řidičských průkazech, i když tento členský stát omezil platnost tohoto dokladu časově a [místně] na své území a tento doklad krom toho nesplňuje požadavky vzoru řidičského průkazu 3. směrnice o řidičských průkazech?

V případě záporné odpovědi na otázku 1: Je třeba vykládat právo Evropské unie, zejména článek 2 3. směrnice o řidičských průkazech nebo články 18, 21, 45, 49 a 56 SFEU v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která může za řízení vozidla uložit trestněprávní sankci z důvodu spáchání deliktu, protože řidič neměl právo řídit [vozidlo], ačkoli tento řidič získal v jiném členském státu řidičské oprávnění podle požadavků 3. směrnice o řidičských průkazech, aniž to však lze prokázat prostřednictvím dokladu prokazujícím nabytí řidičského oprávnění, který odpovídá vzoru řidičského průkazu 3. směrnice o řidičských průkazech?

V případě záporné odpovědi na otázku 2: Je třeba vykládat právo Evropské unie, zejména článek 2 3. směrnice o řidičských průkazech nebo články 18, 21, 45, 49 a 56 SFEU v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, ve kterém je žadateli o řidičské oprávnění obvykle přímo po vykonání praktické řidičské zkoušky vyhotoven konečný řidičský průkaz, a tato právní úprava může uložit za řízení vozidla správní sankci z důvodu správního deliktu, protože řidič, který získal v jiném členském státu řidičské oprávnění podle požadavků 3. směrnice o řidičských průkazech, nemá při jízdě při sobě konečný řidičský průkaz pro prokázání svého oprávnění řídit [vozidlo], protože mu ještě nebyl takový řidičský průkaz vystaven kvůli zvláštnostem postupu pro vydání konečného řidičského průkazu v členském státu, na které nemá řidič žádný vliv, místo toho však má při jízdě u sebe úřední potvrzení o splnění podmínek nezbytných pro získání řidičského oprávnění?

(1) Úř. věst. L 403, s. 18.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 12. dubna 2016 – Majid (alias Madzhdi) Shiri v. Budnesamt für Fremdenwesen und Asyl

(Věc C-201/16)

(2016/C 260/23)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatel v řízení o opravném prostředku „Revision“: Majid (alias Madzhdi) Shiri

Žalovaný orgán: Budnesamt Für Fremdenwesen und Asyl

Předběžné otázky

Musí být ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, která stanoví právo na účinný opravný prostředek proti rozhodnutí o přemístění osoby (1), zejména čl. 27 odst. 1 v souvislosti s 19. bodem odůvodnění vykládána v tom smyslu, že žadatel o azyl může uplatnit přesun příslušnosti na dožadující členský stát z důvodu uplynutí šestiměsíční lhůty pro přemístění osoby (čl. 29 odst. 2 ve spojení s čl. 29 odst. 1 nařízení č. 604/2013)?

V případě kladné odpovědi na první otázku:

2)	Dochází k přesunu příslušnosti podle čl. 29 odst. 2 první věty nařízení č. 604/2013 již marným uplynutím lhůty pro přemístění osoby, nebo přesun příslušnosti z důvodu uplynutí lhůty vyžaduje i odmítnutí povinnosti k převzetí nebo přijetí dotyčné osoby zpět příslušným členským státem?

(1) Úř. věst. L 180, s. 31.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgericht (Německo) dne 14. dubna 2016 – Unabhängiges Landeszentrum für Datenschutz Schleswig-Holstein v. Wirtschaftsakademie Schleswig-Holstein GmbH

(Věc C-210/16)

(2016/C 260/24)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalovaný, navrhovatel v odvolacím řízení a navrhovatel v řízení o opravném prostředku „Revision“: Unabhängiges Landeszentrum für Datenschutz Schleswig-Holstein

Žalobkyně, odpůrkyně v odvolacím řízení a odpůrkyně v řízení o opravném prostředku „Revision“: Wirtschaftsakademie Schleswig-Holstein GmbH

Vedlejší účastnice řízení: společnost Facebook Ireland Limited

Zúčastněná strana: Der Vertreter des Bundesinteresses beim Bundesverwaltungsgericht

Předběžné otázky

Musí být čl. 2 písm. d) směrnice 95/46/ES (1) vykládán v tom smyslu, že taxativně a podrobně upravuje odpovědnost za porušení ochrany údajů, nebo v rámci „vhodných opatření“ podle článku 24 směrnice 95/46/ES a „pravomoci účinně zasáhnout“ podle čl. 28 odst. 3 druhé odrážky směrnice 95/46/ES ve vícestupňových vztazích poskytovatelů informací nadále existuje prostor pro odpovědnost subjektu, který není ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 95/46/ES správcem údajů, při výběru provozovatele za jeho informační nabídku?

Vyplývá z povinnosti členských států podle čl. 17 odst. 2 směrnice 95/46/ES stanovit, že správce při zpracování údajů na svůj účet „musí zvolit zpracovatele poskytujícího dostatečné záruky s ohledem na technická bezpečnostní opatření a organizační opatření usměrňující zpracování, jež má být provedeno“, a contrario, že v případě jiných vztahů užívání, které nejsou spojeny se zpracováním údajů pro správce ve smyslu čl. 2 písm. e) směrnice 95/46/ES, neexistuje povinnost pečlivého výběru a nemůže být založena ani podle vnitrostátního práva?

Je v případech, kdy mateřská skupina společností usazená mimo Evropskou unii provozuje v různých členských státech pobočky s vlastní právní subjektivitou (dceřiné společnosti), podle článku 4, čl. 28 odst. 6 směrnice 95/46/ES orgán dozoru členského státu (v tomto případě: Německo) oprávněn vykonávat přenesené pravomoci podle čl. 28 odst. 3 směrnice 95/46/ES vůči pobočce nacházející se na jeho území i tehdy, pokud je tato pobočka příslušná pouze pro podporu prodeje reklamy a jiná marketingová opatření se zaměřením na obyvatele tohoto členského státu, zatímco samostatné pobočce (dceřiné společnosti) nacházející se v jiném členském státu (v tomto případě: Irsko) podle rozdělení úkolů v rámci skupiny náleží výlučná odpovědnost za získávání a zpracování osobních údajů na celém území Evropské unie, a tudíž i v tomto jiném členském státě (v tomto případě: Německo), pokud je ve skutečnosti rozhodnutí o zpracování údajů přijímáno mateřskou skupinou společností?

Musí být čl. 4 odst. 1 písm. a) a čl. 28 odst. 3 směrnice 95/46/ES vykládány v tom smyslu, že v případech, kdy má správce pobočku na území členského státu (v tomto případě: Irsko) a na území jiného členského státu (v tomto případě: Německo) existuje jiná pobočka s vlastní právní subjektivitou, která je kromě jiného příslušná pro prodej reklamních ploch a jejíž činnost je zaměřena na obyvatele tohoto státu, může orgán dozoru příslušný v tomto jiném členském státě (v tomto případě: Německo) adresovat opatření a nařízení směřující k prosazení práva na ochranu údajů i vůči další pobočce (v tomto případě: v Německu), která není podle rozdělení úkolů a odpovědností v rámci skupiny odpovědná za zpracování údajů, nebo jsou pak možná opatření a nařízení přijímaná jen orgánem dozoru členského státu (v tomto případě: Irsko), na jehož území má subjekt odpovědný v rámci skupiny společností své sídlo?

Musí být čl. 4 odst. 1 písm. a), čl. 28 odst. 3 a 6 směrnice 95/46/ES vykládány v tom smyslu, že v případech, ve kterých orgán dozoru jednoho členského státu (v tomto případě: Německo) vyvozuje odpovědnost vůči osobě nebo subjektu působícím na jeho území podle čl. 28 odst. 3 směrnice 95/46/ES z důvodu nedostatečně pečlivého výběru třetí osoby zapojené do procesu zpracování údajů (v tomto případě: Facebook), protože tato třetí osoba porušuje právo na ochranu údajů, je činný orgán dozoru (v tomto případě: Německo) vázán posouzením podle právní úpravy v oblasti ochrany údajů provedeným orgánem dozoru jiného členského státu, ve kterém má třetí osoba-správce svou pobočku (v tomto případě: Irsko), a to v tom smyslu, že nemůže dospět k odlišnému právnímu posouzení, nebo může činný orgán dozoru (v tomto případě: Německo) přezkoumat zákonnost zpracování údajů třetí osobou usazenou v jiném členském státě (v tomto případě: Irsko) jako předběžnou otázku vlastní činnosti, a to s ohledem na její zákonnost samostatně?

Pokud má činný orgán dozoru (v tomto případě: Německo) možnost samostatného přezkumu: Musí být čl. 28 odst. 6 druhá věta směrnice 95/46/ES vykládán v tom smyslu, že tento orgán dozoru může vykonat pravomoc účinně zasáhnout, která mu byla udělena podle čl. 28 odst. 3 směrnice 95/46/ES, vůči osobě nebo subjektu usazeným na jeho území z důvodu spoluodpovědnosti za porušení ochrany údajů třetí osoby usazené v jiném členském státu jen a teprve, jakmile předem požádal orgánu dozoru tohoto jiného členského státu (v tomto případě: Irsko) o výkon jeho pravomoci?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, Úř. Věst. L 281, s. 31; Zvl. vyd.: 13/05, s. 355.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht München (Německo) dne 18. dubna 2016 – trestní řízení proti Tanja Reiter

(Věc C-213/16)

(2016/C 260/25)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht München

Účastníci původního řízení

Tanja Reiter

Další účastník řízení: Staatsanwaltschaft München I

Předběžné otázky

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. L 142, s. 1).

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Frankfurt am Main (Německo) dne 25. dubna 2016 – Coty Germany GmbH v. Parfümerie Akzente GmbH

(Věc C-230/16)

(2016/C 260/26)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Frankfurt am Main

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Coty Germany GmbH

Žalovaná: Parfümerie Akzente GmbH

Předběžné otázky

1)	Mohou systémy selektivní distribuce, které se zaměřují na distribuci luxusních a prestižních výrobků a jejichž hlavním účelem je zajistit těmto výrobkům „luxusní image“, představovat aspekt hospodářské soutěže, který je v souladu s čl. 101 odst. 1 SFEU?

V případě kladné odpovědi na otázku 1:

Může stav, kdy je členům systému selektivní distribuce působícím na maloobchodní úrovni v rámci internetového prodeje obecně zakázáno využívat navenek viditelných služeb třetích stran, představovat určitý aspekt hospodářské soutěže, který je v souladu s čl. 101 odst. 1 SFEU, aniž by se zohlednilo, zda v konkrétním případě byly či nebyly splněny oprávněné požadavky výrobce týkající se jakosti?

Musí být čl. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 330/2010 (1) vykládán v tom smyslu, že zákaz využívat v rámci internetového prodeje navenek viditelných služeb třetích stran uložený členům systému selektivní distribuce působícím na maloobchodní úrovni představuje omezení okruhu zákazníků určitého maloobchodníka na základě účelu?

Musí být čl. 4 písm. c) nařízení (EU) č. 330/2010 vykládán v tom smyslu, že zákaz využívat v rámci internetového prodeje navenek viditelných služeb třetích stran uložený členům systému selektivní distribuce působícím na maloobchodní úrovni představuje omezení pasivních prodejů konečným uživatelům na základě účelu?

(1) Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 102, s. 1).

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 25. dubna 2016 – Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED) v. Generalitat de Catalunya

(Věc C-233/16)

(2016/C 260/27)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo, Sala de lo Contencioso-Administrativo, Sección Segunda

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED)

Odpůrce: Generalitat de Catalunya

Předběžné otázky

Mají být články 49 SFEU a 54 SFEU vykládány v tom smyslu, že brání regionální dani, která je uložena samostatným velkým maloobchodním provozovnám, jejichž prodejní plocha je alespoň 2 500 m2, z důvodu jejich možného vlivu na území, životní prostředí a oblast městského obchodu v uvedeném regionu, ale která se podle zákona uplatňuje bez ohledu na to, zda se uvedené provozovny nacházejí mimo nebo uvnitř konsolidované urbanistické oblasti, a prakticky se většinou týká podniků z jiných členských států, s ohledem na to, že: i) se netýká obchodníků, kteří vlastní více provozoven se samostatnou prodejní plochou menší než 2 500 m2 bez ohledu na celkovou rozlohu prodejní plochy všech jejich provozoven, ii) jsou od ní osvobozeny společné velké maloobchodní provozovny, iii) nevztahuje se na samostatné obchodní provozovny v oboru zahradnictví, prodeje vozidel, stavebního materiálu, strojů a průmyslových součástek, a iv) v případě obchodních provozoven v oboru prodeje nábytku, sanitárních výrobků, dveří a oken, a prodejen potřeb pro kutily je omezena na 40 % příslušného základu daně?

Má být čl. 107 odst. 1 SFEU vykládán v tom smyslu, že i) úplné osvobození samostatných obchodních provozoven, jejichž prodejní plocha je menší než 2 500 m2, společných obchodních provozoven a samostatných obchodních provozoven v oboru zahradnictví, prodeje vozidel, stavebního materiálu, strojů a průmyslových součástek od IGEC a ii) částečné osvobození samostatných obchodních provozoven v oboru prodeje nábytku, sanitárních výrobků, dveří a oken, a prodejen potřeb pro kutily od IGEC představují zakázanou státní podporu podle uvedeného ustanovení?

Pokud úplné a částečné osvobození od IGEC představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, jaká by byla časová působnost tohoto rozhodnutí s ohledem na existenci a obsah dopisu Generálního ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž zaslaného dne 2. října 2003 zastoupení Španělského království při Evropské unii v souvislosti s věcí CP 11/01, která se týká údajných podpor poskytnutých autonomním společenstvím Katalánsko v souladu se zákonem Katalánského parlamentu?

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/22

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 25. dubna 2016 – Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED) v. Consejería de Hacienda y Sector Público de la Administración del Principado de Asturias

(Věc C-234/16)

(2016/C 260/28)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo, Sala de lo Contencioso-Administrativo, Sección Segunda

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED)

Odpůrce: Consejería de Hacienda y Sector Público de la Administración del Principado de Asturias

Předběžné otázky

Mají být články 49 SFEU a 54 SFEU vykládány v tom smyslu, že brání regionální dani, která je uložena samostatným velkým maloobchodním provozovnám, jejichž prodejní plocha je alespoň 4 000 m2, z důvodu jejich vlivu na území, životní prostředí a oblast městského obchodu v uvedeném regionu, ale která se podle zákona uplatňuje bez ohledu na to, zda se uvedené provozovny nacházejí mimo nebo uvnitř konsolidované urbanistické oblasti, a většinou týká podniků z jiných členských států, s ohledem na to, že: i) se netýká obchodníků, kteří vlastní více provozoven, samostatných či společných, s veřejnou prodejní plochou menší než 4 000 m2 bez ohledu na celkovou rozlohu prodejní plochy všech jejich provozoven, a ii) jsou od ní osvobozeny samostatné obchodní provozovny s veřejnou prodejní plochou menší než 10 000 m2, které působí výhradně v oboru zahradnictví, prodeje vozidel, stavebního materiálu, strojů a průmyslových součástek?

Má být čl. 107 odst. 1 SFEU vykládán v tom smyslu, že osvobození samostatných či společných obchodních provozoven, jejichž veřejná prodejní plocha je menší než 4 000 m2, a samostatných obchodních provozoven, jejichž veřejná prodejní plocha nepřesahuje 10 000 m2, pokud se věnují výhradně činnostem v oboru zahradnictví, prodeje vozidel, stavebního materiálu, strojů a průmyslových součástek od IGEC představují zakázanou státní podporu podle uvedeného ustanovení?

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 25. dubna 2016 – Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED) v. Consejo de Gobierno del Principado de Asturias

(Věc C-235/16)

(2016/C 260/29)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo, Sala de lo Contencioso-Administrativo, Sección Segunda

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED)

Odpůrce: Consejo de Gobierno del Principado de Asturias

Předběžné otázky

Mají být články 49 SFEU a 54 SFEU vykládány v tom smyslu, že brání regionální dani, která je uložena samostatným velkým maloobchodním provozovnám, jejichž prodejní plocha je alespoň 4 000 m2, z důvodu jejich vlivu na území, životní prostředí a oblast městského obchodu v uvedeném regionu, ale která se podle zákona uplatňuje bez ohledu na to, zda se uvedené provozovny nacházejí mimo nebo uvnitř konsolidované urbanistické oblasti, a většinou týká podniků z jiných členských států, s ohledem na to, že: i) se netýká obchodníků, kteří vlastní více provozoven, samostatných či společných, s veřejnou prodejní plochou menší než 4 000 m2 bez ohledu na celkovou rozlohu prodejní plochy všech jejich provozoven, a ii) jsou od ní osvobozeny samostatné obchodní provozovny s veřejnou prodejní plochou menší než 10 000 m2, které působí výhradně v oboru zahradnictví, prodeje vozidel, stavebního materiálu, strojů a průmyslových součástek?

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 25. dubna 2016 – Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED) v. Diputación General de Aragón

(Věc C-236/16)

(2016/C 260/30)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo, Sala de lo Contencioso-Administrativo, Sección Segunda

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED)

Odpůrce: Diputación General de Aragón

Předběžné otázky

Mají být články 49 SFEU a 54 SFEU vykládány v tom smyslu, že brání regionální dani, která se vybírá za škody na životním prostředí způsobené používáním zařízení a předmětů souvisejících s činností a dopravou k níž dochází v obchodních provozovnách, které mají velkou prodejní a parkovací plochu pro zákazníky, pokud je veřejná prodejní plocha větší než 500 m2, ale která je splatná bez ohledu na to, zda se uvedené obchodní provozovny nacházejí mimo nebo uvnitř konsolidované urbanistické oblasti a která se ve většině případů týká podniků z jiných členských států, s ohledem na to, že: i) se netýká obchodníků, kteří vlastní více provozoven se samostatnou prodejní plochou menší než 500 m2 bez ohledu na celkovou rozlohu prodejní plochy všech jejich provozoven, nebo když jedna nebo více provozoven tento limit přesahuje, ale základ daně nepřesahuje 2 000 m2; týká se naopak obchodníků s jedinou obchodní provozovnou, jejíž prodejní plocha překračuje uvedený limit a ii) navíc se netýká obchodních provozoven činných výhradně v oboru prodeje strojů, vozidel, nářadí a průmyslových součástek; stavebního materiálu, sanačních zařízení, dveří a oken, výlučně k prodeji profesionálům; nábytku v samostatných tradičních a specializovaných provozovnách; automobilů ve výstavních prostorách prodejců a v servisních dílnách; potřeb pro zahradnictví a zemědělství, a paliv a pohonných hmot pro motory, a to bez ohledu na veřejnou prodejní plochu?

Má být čl. 107 odst. 1 SFEU vykládán v tom smyslu, že neexistence povinnosti platit IDMGAV ze strany obchodních provozoven s veřejnou prodejní plochou, která nepřesahuje 500 m2, nebo s větší plochou v případě obchodních provozoven, jejichž základ daně nepřesahuje 2 000 m2, a v případě obchodních provozoven činných výhradně v oboru prodeje strojů, vozidel, nářadí a průmyslových součástek; stavebního materiálu, sanačních zařízení, dveří a oken, výlučně k prodeji profesionálům; nábytku v samostatných tradičních a specializovaných provozovnách; automobilů ve výstavních prostorách prodejců a v servisních dílnách; potřeb pro zahradnictví a zemědělství, a paliv a pohonných hmot pro motory, představuje zakázanou státní podporu podle uvedeného ustanovení?

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/25

(Věc C-237/16)

(2016/C 260/31)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo, Sala de lo Contencioso-Administrativo, Sección Segunda

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED)

Odpůrce: Diputación General de Aragón

Předběžné otázky

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/25

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. dubna 2016 a proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 16. února 2016 ve věci T-296/15, Químicas del Vallés v. Komise

(Věc C-244/16 P)

(2016/C 260/32)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Industrias Químicas del Vallés, S.A. (zástupci: C. Fernández Vicién, I. Moreno-Tapia Rivas, C. Vila Gisbert, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka/účastníků řízení podávajícího/podávajících kasační opravný prostředek

—	Zrušit usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 16. února 2016 ve věci T-296/15, Industrias Químicas del Vallés, S.A. (dále jen „IQV“) v. Komise,

—	prohlásit žalobu, kterou podala společnost IQV proti prováděcímu nařízení Komise č. 2015/408 (1) za přípustnou,

—	vrátit věc Tribunálu Evropské unie k rozhodnutí ve věci samé,

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

i)	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když v napadeném usnesení konstatoval, že sporné nařízení je právním aktem, který vyžaduje prováděcí opatření ve smyslu čl. 263 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie.

ii)	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že nepřípustnost žaloby společnosti IQV proti spornému nařízení nezbavuje společnosti IQV jejího práva na účinnou soudní ochranu.

iii)	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že společnost IQV nebyla přímo a osobně sporným nařízením dotčena.

(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/408 ze dne 11. března 2015 o provádění čl. 80 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o sestavení seznamu látek, které se mají nahradit.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Commissione tributaria provinciale di Siracusa (Itálie) dne 28. dubna 2016 – Enzo Di Maura v. Agenzia delle Entrate – Direzione Provinciale di Siracusa

(Věc C-246/16)

(2016/C 260/33)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione Tributaria Provinciale di Siracusa

Účastníci původního řízení

Žalobce: Enzo Di Maura

Žalovaný: Agenzia delle Entrate – Direzione Provinciale di Siracusa

Předběžné otázky

Je s ohledem na čl. 11 část C odst. 1 a čl. 20 odst. 1 písm. b) druhou větu směrnice 77/388/EHS (1), jež se týkají snížení základu daně a opravy DPH účtované za zdanitelná plnění v případě celkového nebo částečného nezaplacení protiplnění dohodnutého mezi stranami, slučitelné se zásadami proporcionality a efektivity, zaručenými SFEU, a zásadou neutrality, která upravuje uplatňování DPH, uložit omezení, která znemožňují nebo činí nadměrně nákladné – i z hlediska časového, které souvisí s nepředvídatelnou délkou trvání konkurzního řízení – pro osobu povinnou k dani žádat o vrácení daně týkající se zcela nebo částečně nezaplaceného protiplnění?

V případě kladné odpovědi na první otázku, je s výše uvedenými zásadami slučitelné právní ustanovení – jako je čl. 26 odst. 2 nařízení prezidenta republiky 633/1972, ve znění platném před změnami stanovenými čl. 1 odst. 126 a 127 zákona č. 208 ze dne 28. prosince 2015 – které podmiňuje právo na vrácení daně předložením důkazu o předchozím provedení neúspěšných konkurzních řízení, a sice podle judikatury a praxe finančního úřadu členského státu Evropské unie výlučně po neúspěšném konečném rozdělení výnosu nebo, v případě neexistence majetku, na základě konečného rozhodnutí o skončení úpadkového řízení, i když jsou tyto kroky poměrně nehospodárné z důvodu výše uplatněné pohledávky, vyhlídek na její vymožení a nákladů konkurzních řízení a vzhledem k tomu, že uvedené podmínky mohou každopádně nastat po letech ode dne zahájení úpadkového řízení?

(1) Šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23).

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Obersten Gerichtshofs (Rakousko) dne 2. května 2016 – Austria Asphalt GmbH & Co OG v. Bundeskartellanwalt

(Věc C-248/16)

(2016/C 260/34)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v řízení o opravném prostředku „Rekurs“: Austria Asphalt GmbH & Co OG

Odpůrce v řízení o opravném prostředku „Rekurs“: Bundeskartellanwalt

Předběžná otázka

Musí být čl. 3 odst. 1 písm. b) a odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1) ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „nařízení o spojování“) vykládán tak, že při změně výlučné kontroly původního podniku na společnou, přičemž dříve výlučně kontrolující podnik nadále zůstane společně kontrolujícím podnikem, dojde ke spojení jen v tom případě, když bude vykazovat tento podnik dlouhodobě všechny funkce samostatného hospodářského subjektu?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků („Nařízení ES o spojování“), Úř. věst. L 24, s. 1; Zvl. vyd. 08/03, s. 40.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/28

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná cour d'appel de Bruxelles (Belgie) dne 3. května 2016 – Flibtravel International SA, Leonard Travel International SA v. AAL Renting SA, Haroune Tax SPRL, Saratax SCS a další

(Věc C-253/16)

(2016/C 260/35)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Odvolatelky: Flibtravel International SA, Leonard Travel International SA

Další účastníci: AAL Renting SA, Haroune Tax SPRL, Saratax SCS, Ryad SCRI, Taxis Bachir & Cie SCS, Abdelhamid El Barjraji, Abdelouahab Ben Bachir, Sotax SCRI, Mostapha El Hammouchi, Boughaz SPRL, Sahbaz SPRL, Jamal El Jelali, Mohamed Chakir Ben Kadour, Taxis Chalkis SCRL, Mohammed Gheris, Les délices de Fès SPRL, Abderrahmane Belyazid, E.A.R. SCS, Sotrans SPRL, B.M.A. SCS, Taxis Amri et Cie SCS, Aramak SCS, Rachid El Amrani, Mourad Bakkour, Mohamed Agharbiou, Omar Amri, Jmili Zouhair, Mustapha Ben Abderrahman, Mohamed Zahyani, Miltotax SPRL, Lextra SA, Ismael El Amrani, Farid Benazzouz, Imad Zufri, Abdel-Ilah Bokhamy, Ismail Al Bouhali, Bahri Messaoud & Cie SCS, Mostafa Bouzid, BKN Star SPRL, M.V.S. SPRL, A.B.M.B. SCS, Imatrans SPRL, Reda Bouyaknouden, Ayoub Tahri, Moulay Adil El Khatir, Redouan El Abboudi, Mohamed El Abboudi, Bilal El Abboudi, Sofian El Abboudi, Karim Bensbih, Hadel Bensbih, Mimoun Mallouk, Abdellah El Ghaffouli, Said El Aazzoui

Předběžné otázky

Musí být čl. 96 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládán tak, že se může použít na ceny a podmínky uložené členským státem provozovatelům taxislužeb, pokud (a) jízdy dotčených taxi až na výjimky nevedou přes vnitrostátní hranice, (b) významná část zákazníků dotčených taxi jsou státní příslušníci nebo osoby s bydlištěm v Evropské unii, kteří nejsou státními příslušníky dotčeného členského státu ani v něm nemají bydliště a (c) v konkrétních okolnostech projednávané věci jsou sporné jízdy taxi pro cestující velmi často jen jednou částí delší cesty, jejíž bod příjezdu nebo odjezdu se nachází v jiné zemi Unie než v dotčeném členském státě?

Musí být čl. 96 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládán tak, že se může použít na jiné podmínky provozování, než jsou tarifní podmínky a podmínky pro získání povolení vykonávat dotčenou přepravní činnost, jako je v projednávané věci zákaz provozovatelům taxi poskytovat jednotlivá místa namísto celého dopravního prostředku a zákaz těmto provozovatelům, aby sami určovali cílové místo jízdy nabízené zákazníkům, které těmto provozovatelům brání seskupovat zákazníky podle stejného cílového místa?

Musí být čl. 96 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládán tak, že zakazuje, ledaže k tomu dá svolení Komise, opatření takového typu, jako jsou opatření uvedená ve druhé otázce, (a) která mají obecně za cíl mimo jiné chránit provozovatele taxi před konkurencí podniků poskytujících nájem vozidel s řidičem a (b) jejichž zvláštním účinkem je v konkrétních okolnostech projednávané věci ochrana provozovatelů autokarů před konkurencí provozovatelů taxi?

Musí být čl. 96 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládán tak, že zakazuje opatření, ledaže k tomu dá svolení Komise, které provozovatelům taxi zakazuje přetahování zákazníků, pokud má toto opatření v konkrétních okolnostech projednávané věci za následek snížení jejich schopnosti získat zákazníky konkurenční služby autokarů?

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgerichts Düsseldorf (Německo) dne 9. května 2016 – Deichmann SE v. Hauptzollamt Duisburg

(Věc C-256/16)

(2016/C 260/36)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Deichmann SE

Žalovaný: Hauptzollamt Duisburg

Předběžná otázka

Je prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/223 (1) ze dne 17. února 2016, kterým se stanoví postup pro posouzení některých žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství a individuální zacházení podaných vyvážejícími výrobci z Číny a Vietnamu a kterým se provádí rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14, platné?

(1) Úř. věst. L 41, s. 3.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein oikeus (Finsko) dne 9. května 2016 – Finnair Oyj v. Keskinäinen Vakuutusyhtiö Fennia

(Věc C-258/16)

(2016/C 260/37)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein oikeus

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Finnair Oyj

Odpůrkyně: Keskinäinen Vakuutusyhtiö Fennia

Předběžné otázky

1.	Je třeba čl. 31 odst. 4 Montrealské úmluvy vykládat v tom smyslu, že pro zachování práva na podání žaloby se vedle stížnosti vznesené ve stanovené lhůtě vyžaduje, aby stížnost byla vznesena ve lhůtě stanovené k jejímu podání písemně ve smyslu čl. 31 odst. 3?

V případě, že zachování práva na podání žaloby vyžaduje, aby stížnost podaná ve stanovené lhůtě byla vznesena písemně, je třeba čl. 31 odst. 3 Montrealské úmluvy vykládat v tom smyslu, že požadavek písemné formy může být splněn prostřednictvím elektronického postupu a rovněž registrací ohlášené škody v informačním systému leteckého dopravce?

3.	Brání Montrealská úmluva výkladu, podle něhož požadavek písemné formy je třeba považovat za splněný, pokud zástupce leteckého dopravce zaznamená oznámení o škodě/stížnost s vědomím cestujícího, písemně buď na papír nebo elektronicky do systému leteckého dopravce?

4.	Stanoví článek 31 Montrealské úmluvy další obsahové požadavky na stížnost krom požadavku, že vzniklá škoda musí být leteckému dopravci oznámena?

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/30

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) (Spojené království) dne 12. května 2016 – Shields & Sons Partnership v. The Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs

(Věc C-262/16)

(2016/C 260/38)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber)

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: Shields & Sons Partnership

Odpůrce: The Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs

Předběžné otázky

Pokud jde o společný režim daňového paušálu pro zemědělce stanovený hlavou XII kapitolou 2 směrnice Rady (ES) 2006/112/ES (1), je třeba čl. 296 odst. 2 vykládat v tom smyslu, že stanoví taxativní výčet případů, kdy je členský stát oprávněn vyloučit zemědělce z uvedeného společného režimu? Zejména:

1.1	Může členský stát vyloučit zemědělce ze společného režimu daňového paušálu pro zemědělce pouze podle čl. 296 odst. 2?

1.2	Může členský stát rovněž vyloučit zemědělce ze společného režimu daňového paušálu pro zemědělce podle článku 299?

1.3	Je členský stát oprávněn vyloučit zemědělce ze společného režimu daňového paušálu pro zemědělce na základě zásady daňové neutrality?

1.4	Jsou členské státy oprávněny vyloučit zemědělce ze společného režimu daňového paušálu pro zemědělce z jiných důvodů?

Jak má být vykládán pojem „kategorie zemědělců“ v čl. 296 odst. 2 směrnice Rady (ES) 2006/112/ES? Zejména:

2.1	Musí být možné vymezit relevantní kategorii zemědělců na základě objektivních charakteristik?

2.2	Může být relevantní kategorie zemědělců vymezena na základě hospodářských aspektů?

2.3	Jaká míra přesnosti je nezbytná při vymezení kategorie zemědělců, již členský stát zamýšlí vyloučit?

2.4	Je členský stát oprávněn považovat za relevantní kategorii „zemědělce, u nichž bylo zjištěno, že získávají podstatně vyšší částky jako účastníci společného režimu daňového paušálu, než na jaké by měli nárok, kdyby byli registrováni k DPH“?

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1).

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) dne 13. května 2016 – Western Sahara Campaign UK v. Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs, Secretary of State for Environment, Food and Rural Affairs

(Věc C-266/16)

(2016/C 260/39)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court)

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Western Sahara Campaign UK

Žalovaní: Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs, Secretary of State for Environment, Food and Rural Affairs

Předběžné otázky

Rozumí se odkazy na „Maroko“ v článcích 9, 17 a 94 Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé (Úř. věst. 2000, L 70, s. 2) (dále jen „dohoda o přidružení“), schválené rozhodnutím Rady a Komise 2000/204/ES (1), ESUO, a v protokolu č. 4 k uvedené dohodě pouze svrchované území Maroka uznávané Organizací spojených národů a Evropskou unií (dále jen „EU“), a brání tedy výše uvedené bezcelnímu dovozu produktů pocházejících ze Západní Sahary do EU podle dohody o přidružení?

Je-li možné dovážet bezcelně produkty pocházející ze Západní Sahary do EU podle dohody o přidružení, je dohoda o přidružení platná s ohledem na požadavek stanovený v čl. 3 odst. 5 Smlouvy o Evropské unii, tedy povinnost přispívat k dodržování všech relevantních zásad mezinárodního práva a zásad Charty Organizace spojených národů, a s ohledem na to, že dohoda o přidružení byla uzavřena také ve prospěch lidu Západní Sahary, jeho jménem, v souladu s jeho vůlí nebo po projednání s jeho uznávanými zástupci?

Je dohoda o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Marockým královstvím (schválená a provedená nařízením Rady 764/2006 (2), rozhodnutím Rady 2013/785/EU (3) a nařízením Rady 1270/2013 (4)) platná s ohledem na požadavek stanovený v čl. 3 odst. 5 Smlouvy o Evropské unii, tedy povinnost přispívat k dodržování všech relevantních zásad mezinárodního práva a zásad Charty Organizace spojených národů, a s ohledem na to, že dohoda o partnerství v odvětví rybolovu byla uzavřena také ve prospěch lidu Západní Sahary, jeho jménem, v souladu s jeho vůlí nebo po projednání s jeho uznávanými zástupci?

Může navrhovatelka napadnout platnost unijních aktů z důvodu údajného porušení mezinárodního práva ze strany EU, zejména s přihlédnutím:

a)	ke skutečnosti, že navrhovatelka má sice podle vnitrostátního práva aktivní legitimaci, pokud jde o napadení platnosti unijních aktů, nedovolává se však žádných subjektivních práv podle unijního práva; nebo

k zásadě vyplývající z Věci týkající se měnového zlata odvezeného z Říma v roce 1943 (Case of the Monetary Gold Removed from Rome in 1943; ICJ Reports 1954), podle níž není Mezinárodní soudní dvůr oprávněn přijímat závěry, které zpochybňují jednání státu, jenž není účastníkem řízení před tímto soudním dvorem a který zároveň nedal souhlas k tomu, že bude vázán jeho rozhodnutími, nebo které se dotýkají práv takového státu?

(1) 2000/204/ES, ESUO: Rozhodnutí Rady a Komise ze dne 24. ledna 2000, o uzavření Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé (Úř. věst. L 70, s. 1; Zvl. vyd. 11/33, s. 175).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 764/2006 ze dne 22. května 2006 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 141, s. 1).

(3) 2013/785/EU: Rozhodnutí Rady ze dne 16. prosince 2013 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu, jménem Unie (Úř. věst. L 349, s. 1).

(4) Nařízení Rady (EU) č. 1270/2013 ze dne 15. listopadu 2013 o rozdělení rybolovných práv na základě Protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 328, s. 40).

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/32

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supreme Court of Gibraltar (Spojené království) dne 13. května 2016 – Albert Buhagiar, Wayne Piri, Stephanie Piri, Arthur Taylor, Henry Bonifacio, Colin Tomlinson, Darren Sheriff v. Hon. Gilbert Licudi QC MP Minister for Justice

(Věc C-267/16)

(2016/C 260/40)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Supreme Court of Gibraltar

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Albert Buhagiar, Wayne Piri, Stephanie Piri, Arthur Taylor, Henry Bonifacio, Colin Tomlinson, Darren Sheriff

Odpůrce: The Hon. Gilbert Licudi QC MP Minister for Justice

Předběžné otázky

1)	Pokud jde o ustanovení směrnice o EZP (1) týkají pouze volného pohybu zboží, mohou být nicméně použitelná na Gibraltar z důvodu, že neupravují obchodování či obchodní transakce a nespadají tedy do oblasti působnosti výjimek pro Gibraltar podle aktu o přistoupení z roku 1972?

2)	Jsou ustanovení směrnice týkající se EZP, pokud jde o lov a sportovní střelbu, použitelná na Gibraltar z důvodu, že se týkají volného pohybu služeb?

3)	Jsou ustanovení směrnice týkající se EZP, pokud jde o lov a sportovní střelbu, neplatná z důvodu, že se týkají volného pohybu osob a byla tedy přijata na nesprávném právním základě?

(1) Směrnice Rady ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní (Úř. věst. L 256, s. 51).

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/33

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. května 2016 společností Società cooperativa Amrita arl a dalšími proti usnesení Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 11. března 2016 ve věci T-439/15, Amrita a další v. Komise

(Věc C-280/16 P)

(2016/C 260/41)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Soc. coop. Amrita arl; Cesi Marta; Comune Agricola Lunella - Soc. mutua coop. arl; Rollo Olga; Borrello Claudia; Società agricola Merico Maria Rosa di Consiglia, Marta e Vito Lisi; Marzo Luigi; Stasi Anna Maria; Azienda Agricola Crie di Miggiano Gianluigi; Castriota Maria Grazia; Azienda Agricola di Cagnoni Fiorella; Azienda Agricola Spirdo ss agr.; Impresa Agricola Stefania Stamerra; Azienda Agricola Clemente Pezzuto di Pezzuto Francesco; Simone Cosimo Antonio; Masseria Alti Pareti Soc. agr. arl (zástupci: L. Paccione, V. Stamerra, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

—	zrušit a vrátit napadené usnesení s tím, že navrhovatelé mají právní zájem na řízení;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelé vznáší tyto důvody:

První důvod kasačního opravného prostředku: nesprávné právní posouzení. Nesprávné hodnocení relevantních skutkových okolností. Nesprávné a nedostatečné odůvodnění v souvislosti s body 12 až 22 napadeného usnesení

Napadené usnesení se zakládá na nesprávném předpokladu, že se navrhovatelé domáhali zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2015/789 ze dne 18. května 2015 o opatřeních proti zavlékání organismu Xylella fastidiosa (Wells et al.) do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie (Úř. věst. L 125, 2015, s. 36) v plném rozsahu, zatímco navrhovatelé požadovali zrušení částí, jež byly přesně vymezeny v žalobě a ve vyjádření k žalobě týkajícím se námitky nepřípustnosti předložené Komisí.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: nesprávné právní posouzení. Nepřesné hodnocení relevantních skutkových okolností. Nedostatečné, protichůdné a nesprávné odůvodnění

Napadené usnesení nesprávně uvádí, že rozhodnutí Komise ukládá prováděcí opatření přijatá Italskou republikou týkající se ohraničení zamořené zóny Xylella fastidiosa. Toto tvrzení popírá ustálenou okolnost, podle níž rozhodnutí závazně kvalifikuje jako zamořenou zónu celé území provincie Lecce, jejíž územní hranice jsou již vyznačeny na mapách.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: protiprávnost bodu 25 ve spojení zejména s bodem 21 napadeného usnesení: protichůdné, nesprávné a zjevně neopodstatněné odůvodnění

Odůvodnění Tribunálu v bodě 21 napadeného usnesení uvádí, že k posouzení, zda právní akt obsahuje prováděcí opatření, je třeba odkázat na stanovisko osoby, která má právo podat žalobu. Tribunál se od tohoto výkladového kritéria v bodě 25 usnesení odchýlil tím, že záporně odpověděl na otázku týkající se právního zájmu žalobců na podání žaloby.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: nesprávné právní posouzení. Nepřesné hodnocení relevantních skutkových okolností. Nedostatečné, protichůdné a nesprávné odůvodnění

Tribunál jednak tvrdí, že italské Ministero delle Politiche Agricole (ministerstvo pro zemědělskou politiku) mělo nařízením přijmout prováděcí opatření k článkům 4, 6 a 7 rozhodnutí Komise, a jednak si protiřečí, když konstatuje, že některá opatření rozhodnutí Komise se v uvedeném nařízení nenacházejí.

Pátý důvod kasačního opravného prostředku: nesprávné právní posouzení. Nepřesné hodnocení relevantních skutkových okolností. Nedostatečné, protichůdné a nesprávné odůvodnění

Bod 24 napadeného usnesení opomíná zohlednit skutečný obsah návrhu na zahájení řízení, v němž navrhovatelé napadli čl. 6 odst. 4 a čl. 7 odst. 4 rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká povinnosti rostlinolékařského ošetření zakázaného v biologickém zemědělství, což je povinnost, která tvoří součást přímo vykonatelného opatření, které navrhovatele přímo poškozuje a na základě jejího uplatnění ztrácejí certifikáty biokvality.

Šestý důvod kasačního opravného prostředku: nesprávné právní posouzení. Nepřesné hodnocení relevantních skutkových okolností. Nedostatečné, protichůdné a nesprávné odůvodnění

Body 33 a 34 napadeného usnesení nezohledňují písemné důkazy předložené v okamžiku řízení týkajícího se individuální škody, kterou navrhovatelé utrpěli na základě napadených opatření.

Sedmý důvod kasačního opravného prostředku: nesprávné právní posouzení. Neexistence rozhodnutí o otázce přímé škody, která vyplývá z napadených opatření

Tribunál nerozhodl o objektivní náhradě přímé škody, kterou utrpěli navrhovatelé na základě uplatnění přímo vykonatelných opatření, o nichž rozhodla Komise a které jsou v projednávané věci napadeny.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/35

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa (Lotyšsko) dne 23. května 2016 – IK „L.Č.“

(Věc C-288/16)

(2016/C 260/42)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākā tiesa

Účastníci původního řízení

Odvolatel: IK „L.Č.“

Odpůrkyně: Valsts ieņēmumu dienests

Předběžné otázky

Musí se čl. 146 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 2006/112/ES (1) ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládat v tom smyslu, že osvobození od daně lze uplatnit pouze v případě, že mezi poskytovatelem služeb a příjemcem nebo odesílatelem zboží existuje přímá právní vazba nebo vzájemný smluvní vztah?

2)	Jaká kritéria musí přímý vztah uvedený ve zmíněném ustanovení splňovat, aby mohla být služba vázaná na dovoz nebo vývoz zboží považována za osvobozenou od daně?

(1) Úř. věst. L 347, s. 1.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/35

Kasační opravný prostředek podaný dne 26. května 2016 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 16. března 2016 ve věci T-103/14, Frucona Košice a.s. v. Evropská komise

(Věc C-300/16 P)

(2016/C 260/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: L. Armati, T. Maxian Rusche, B. Stromsky, K. Walkerová, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Frucona Košice a.s.

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 16. března 2016 ve věci T-103/14, Frucona Košice v. Komise, oznámený Komisi téhož dne;

—	rozhodnout o žalobě podané v prvním stupni řízení a žalobu zamítnout jako neopodstatněnou, a

—	uložit odpůrkyni a žalobkyni v prvním stupni řízení náhradu nákladů řízení.

Podpůrně Komise navrhuje, aby Soudní dvůr

—	zrušit rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 16. března 2016 ve věci T-103/14, Frucona Košice v. Komise, oznámený Komisi téhož dne;

—	vrátit věc Tribunálu pro posouzení druhého, a v nezbytném rozsahu třetího a čtvrtého žalobního důvodu v prvním stupni řízení, a

—	rozhodnout, že o náhradě nákladů řízení v prvním stupni bude rozhodnuto později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Podle Komise by měl být napadený rozsudek zrušen z důvodů, které se týkají, zaprvé, použitelnosti kritéria soukromého věřitele a zadruhé, použití kritéria soukromého věřitele.

Pokud jde o použitelnost kritéria soukromého věřitele, Komise uplatňuje tři důvody kasačního opravného prostředku. Zaprvé, nesprávný výklad napadeného rozhodnutí; zadruhé, nesprávné právní posouzení týkající se výkladu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud jde o použitelnost kritéria soukromého věřitele, a, zatřetí, nesprávné použití zásady rei iudicatae.

Podle napadeného rozsudku je kritérium soukromého věřitele použitelné i tehdy, když členský stát ve správním řízení na základě podrobné argumentace tvrdí, že veřejný orgán nejednal na základě úvah, kterými by se řídil soukromý účastník trhu, pokud dotyčná osoba tvrdí opak. Komise chápe judikaturu v tom smyslu, že názor členského státu je zásadní, pokud jde o použitelnost kritéria soukromého věřitele.

Pokud jde o použití kritéria soukromého věřitele, Komise uplatňuje dva důvody kasačního opravného prostředku. Zaprvé, porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud jde o použití kritéria soukromého věřitele. Zadruhé, nesprávné právní posouzení, kterého se Tribunál dopustil při výkladu povinnosti provést řádné a nestranné šetření údajné státní podpory v souladu s čl. 107 odst. 1 SFEU.

Tribunál požaduje, aby Komise ex officio rekonstruovala chování, ideálního, racionálního a plně informovaného hypotetického soukromého věřitele. Uvedený požadavek mimoto existuje nezávisle na tom, co dotyčný členský stát udělal nebo uvedl. Komise chápe judikaturu v tom smyslu, že se po Komisi požaduje, aby nikoliv sama obstarávala důkazy a informace, které by racionální soukromý věřitel získal před tím, než provede posouzení, pokud tak dotyčný veřejný orgán neučinil. Naopak, její úkol se omezuje na to, aby v situaci, která je co možná nejbližší situaci veřejného orgánu při přijímání rozhodnutí o poskytnutí dotčené podpory, ověřila, zda veřejný orgán, na základě jeho chování a důkazů a informací, které měl skutečně k dispozici, subjektivně při svém rozhodování jednal jako soukromý věřitel.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/38

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. června 2016 – Moreda Riviere Trefilerías a další v. Komise

(Spojené věci T-426/10 až T-429/10 a T-438/12 až T-441/12) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Evropský trh s předpínací ocelí - Určování cen, rozdělení trhu a výměna citlivých obchodních informací - Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU - Hospodářská jednotka - Přímá účast na protiprávním jednání - Odvozená odpovědnost mateřských společností - Nástupnictví podniků - Komplexní protiprávní jednání - Jediné a trvající protiprávní jednání - Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 - Zásady zákazu zpětné účinnosti a legality trestů - Polehčující okolnosti - Schopnost zaplatit pokutu - Právo na obhajobu - Povinnost uvést odůvodnění - Žádost o přehodnocení - Neexistence změny skutkových okolností - Zamítající dopis - Nepřípustnost“)

(2016/C 260/47)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Moreda Riviere Trefilerías, SA (Gijón, Španělsko) (spojené věci T-426/10 a T-440/12), Trefilerías Quijano, SA (Los Corrales de Buelna, Španělsko) (spojené věci T-427/10 a T-439/12), Trenzas y Cables de Acero PSC, SL (Santander, Španělsko) (spojené věci T-428/10 a T-441/12) a Global Steel Wire, SA (Cerdanyola del Vallés, Španělsko) (spojené věci T-429/10 a T-438/12) (zástupci: ve spojených věcech T-426/10 až T-429/10 F. González Díaz a A. Tresandi Blanco a ve spojených věcech T-438/12 až T-441/12 původně F. González Díaz a P. Herrero Prieto, poté F. González Díaz a A. Tresandi Blanco, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: ve spojených věcech T-426/10, T-427/10, T-429/10, T-438/12 až T-441/12 V. Bottka, F. Castillo de la Torre a C. Urraca Caviedes, zmocněnci, ve spolupráci s L. Ortizem Blankem a A. Lamadrid de Pablem, advokáty, a ve věci T-428/10, V. Bottka a F. Castillo de la Torre, ve spolupráci s L. Ortiz Blankem a A. Lamadrid de Pablem)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C (2010) 4387 final ze dne 30. června 2010, týkajícího se řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/38344 – Předpínací ocel) ve znění rozhodnutí Komise C (2010) 6676 final ze dne 30. září 2010 a rozhodnutí Komise C (2011) 2269 final ze dne 4. dubna 2011, jakož i dopisu generálního ředitele generálního ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž ze dne 25. července 2012

Výrok rozsudku

1)	Žaloby se odmítají.

2)	Společnostem Moreda-Riviere Trefilerías, SA, Trefilerías Quijano, SA, Trenzas y Cables de Acero PSC, SL a Global Steel Wire, SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 317, 20.11.2010.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/39

Usnesení Tribunálu ze dne 25. května 2016 – Stagecoach Group v. EUIPO (MEGABUS.COM)

(Věc T-805/14) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie MEGABUS.COM - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 - Článek 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 75 nařízení č. 207/2009 - Žaloba zjevně nepřípustná nebo po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2016/C 260/48)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Stagecoach Group plc (Perth, Spojené království) (zástupce: G. Jacobs, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. října 2014 (věc R 1984/2013-4) týkajícímu se přihlášky k zápisu slovního označení MEGABUS.COM jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá jako zčásti zjevně nepřípustná a zčásti zjevně postrádající jakýkoli právní základ.

2)	Společnosti Stagecoach Group plc se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 34, 2.2.2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/39

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 23. května 2016 – Pari Pharma v. EMA

(Věc T-235/15 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty, které má k dispozici EMA a které obsahují informace předložené podnikem v rámci jeho žádosti o registraci léčivého přípravku - Usnesení, kterým se odkládá vykonatelnost rozhodnutí o zpřístupnění dokumentů třetí osobě - Návrh na zrušení - Absence změny okolnosti - Článek 159 jednacího řádu Tribunálu“)

(2016/C 260/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Pari Pharma GmbH (Starnberg, Německo) (zástupci: M. Epping a W. Rehmann, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) (zástupci: T. Jabłoński, N. Rampal Olmedo, A. Spina, A. Rusanov a S. Marino, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Novartis Europharm Ltd (Camberley, Spojené království) (zástupce: C. Schoonderbeek, advokát)

Předmět věci

Návrh podle článku 159 jednacího řádu Tribunálu na zrušení usnesení ze dne 1. září 2015, Pari Pharma/EMA (T-235/15 R, EU:T:2015:587), kterým se odkládá vykonatelnost rozhodnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky EMA/271043/2015 ze dne 24. dubna 2015, kterým byly na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331) zpřístupněny třetí osobě jisté dokumenty obsahující informace předložené v rámci žádosti o registraci léčivého přípravku Vantobra.

Výrok

1)	Návrh na zrušení usnesení ze dne 1. září 2015, Pari Pharma/EMA (T-235/15 R, EU:T:2015:587), se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/40

Usnesení Tribunálu ze dne 10. května 2016 – Volkswagen v. EUIPO – Andrã (BAG PAX)

(Věc T-324/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie BAG PAX - Skutečné užívání ochranné známky - Článek 15 odst. 1 písm. a) a čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 - Žaloba zjevně postrádající jakékoli právní opodstatnění“)

(2016/C 260/50)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Volkswagen AG (Wolfsburg, Německo) (zástupce: U. Sander, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: H. Kunz, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem, dříve BAGPAX Cargo Systems e.K.: Marvin Dominic Andrã, (Saarlouis, Německo) (zástupce: T. Dohmen, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. dubna 2015 (věc R 1971/2014-4) týkajícímu se řízení o zrušení mezi Volkswagen a BAGPAX Cargo Systems.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Volkswagen AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 270, 17. 8. 2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/41

Usnesení Tribunálu ze dne 25. května 2016 – Syndial v. Komise

(Věc T-581/15) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty týkající se řízení o nesplnění povinnosti proti Itálii - Případné nedodržení směrnic 2011/92/EU a 1999/13/ES - Sanace bývalé průmyslové lokality (Cengio- Saliceto) - Odmítnutí přístupu - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2016/C 260/51)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Syndial SpA – Attività Diversificate (San Donato Milanese, Itálie) (zástupci: L. Acquarone a S. Grassi, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Baquero Cruz a D. Nardi, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 3. srpna 2015, kterým byl žalobkyni odepřen přístup k dokumentům vztahujícím se k řízení, které se týká případného nesplnění povinností Italské republiky vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. 2012, L 26, s. 1), jakož i ze směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. 1999, L 182, s. 1).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Syndial SpA – Attività Diversificate ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 398, 30.11.2015.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/41

Žaloba podaná dne 4. května 2016 – Caviro Distillerie a další v. Komise

(Věc T-211/16)

(2016/C 260/52)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Caviro Distillerie Srl (Faenza, Itálie), Distillerie Bonollo SpA (Formigine, Itálie), Distillerie Mazzari SpA (Sant’Agata sul Santerion, Itálie), Industria Chimica Valenzana (ICV) SpA (Borgoricco, Itálie) (zástupci: R. MacLean, solicitor, a A. Bochon, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu za přípustnou;

—

zrušil článek 1 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/176 ze dne 9. února 2016, kterým se zastavuje antidumpingové řízení týkající se dovozu kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky a vyráběné společností Hangzhou Bioking Biochemical Engineering Co. Ltd, z důvodu zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu a zjevně nesprávného právního posouzení v souvislosti s předmětným opatřením a z důvodu porušení čl. 3 odst. 2, 3 a 5 a čl. 17 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;

—	uložil žalované a případným vedlejším účastníkům řízení náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí musí být zrušeno z důvodu, že se žalovaná dopustila zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu výběrem nereprezentativního vzorku unijních výrobců pro účely vyhodnocení újmy, přičemž také porušila čl. 3 odst. 2, 3 a 5 a čl. 17 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, když nesprávně vycházela z toho, že kritérium největšího objemu prodeje v Unii znamená, že vzorek je dostatečně reprezentativní.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí musí zrušeno z důvodu, že se žalovaná dopustila zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu při hodnocení dopadu dumpingového dovozu na ekonomickou situaci unijního průmyslu, přičemž také porušila čl. 3 odst. 2, 3 a 5 a čl. 17 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/42

Žaloba podaná dne 11. května 2016 – C & J Clark International v. Komise

(Věc T-230/16)

(2016/C 260/53)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: C & J Clark International Ltd (Somerset, Spojené království) (zástupci: A. Willems, S. De Knop a J. Charles, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	Prohlásil žalobu za nepřípustnou;

—

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/223 ze dne 17. února 2016, kterým se stanoví postup pro posouzení některých žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství a individuální zacházení podaných vyvážejícími výrobci z Číny a Vietnamu a kterým se provádí rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14; a

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z toho, že Evropská komise porušila zásadu svěření pravomocí podle čl. 5 odst. 1 a 2 SEU tím, že jednala na nesprávném právním základu;

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Evropská komise porušila článek 266 SFEU tím, že nepřijala opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C & J Clark International, C-659/13 a C-34/14, EU:C:2016:74;

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že Evropská komise porušila čl. 5 odst. 1 a 4 SEU tím, že přijala akt překračující meze toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cíle; a

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že Evropská komise zneužila své pravomoci tím, že je použila za jiným účelem, než pro které ji byly svěřeny.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/43

Žaloba podaná dne 17. května 2016 – NI v. SEPD

(Věc T-237/16)

(2016/C 260/54)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: NI (Madrid, Španělsko) (zástupce: A. Gómez Acebo Dennes, advokát)

Žalovaný: Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropského inspektora ochrany údajů ze dne 18. března 2016, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o přezkum rozhodnutí Evropského inspektora ochrany údajů ze dne 8. prosince 2015 a nařídil, že Evropský veřejný ochránce práv je povinen ukončit zpracovávání osobních údajů obsažených ve smlouvě uzavřené žalobkyní,

—	nařídil Evropskému veřejnému ochránci práv, aby nezveřejnil žádný osobní údaj žalobkyně nebo údaj umožňující jí identifikovat a zejména žádný údaj, který odkazuje na pracovní místo, které zastávala,

—	nařídil Evropskému veřejnému ochránci práv, aby zohlednil a dodržel právo na vznesení námitky proti zpracování osobních údajů žalobkyně v řízení Own Initiative Inquiry 2/2014 nebo jakémkoli jiném řízení týkajícím se podobného předmětu, jehož může být žalobkyně účastnicí;

—	uložil Evropskému inspektorovi ochrany údajů náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Projednávaná žaloba se týká především rozhodnutí Evropského inspektora ochrany údajů nevyhovět stížnosti žalobkyně podané poté, co bylo odepřeno utajení některých osobních údajů v rámci dvou šetření vedených Evropským veřejným ochráncem práv, která se týkala povolení vykonávat profesní činnost v soukromém sektoru po skončení její funkce členky Evropské komise, které bylo uděleno žalobkyni.

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně následující žalobní důvody.

Evropský inspektor ochrany údajů ve svých rozhodnutích náležitě nezohlednil z hlediska platné právní úpravy a judikatury činnost žalobkyně, řízení Komise, v němž jí bylo uděleno povolení k výkonu její činnosti po skončení funkce členky Komise, první šetření vedené Evropským veřejným ochráncem práv ohledně uvedeného povolení, znovuotevření šetření novým Evropským veřejným ochráncem práv, jakož i jeho úmysl zveřejnit osobní údaje žalobkyně, které ji umožňují přímo nebo nepřímo identifikovat.

2.	Anonymní shromažďování údajů neumožňuje nezbytnou sledovatelnost k tomu, aby bylo možné prokázat, že zpracování údajů Evropským veřejným ochráncem práv bylo oprávněné, jelikož tyto údaje byly získány anonymně a protiprávně.

Zpracování údajů, které je předmětem projednávané žaloby, musí být podle žalobkyně kvalifikováno jako nepřiměřené, nevhodné a nerelevantní s ohledem na účel, pro který byly shromážděny, i když byly shromážděny anonymně. Smlouva, která byla předána, se týká výlučně vztahu mezi žalobkyní a soukromým podnikem poté, co ukončila funkci komisařky, přičemž předmět této smlouvy se nijak netýká funkce, kterou u Komise zastávala.

Neexistuje žádná nová skutečnost ani informace, které by odůvodňovaly zpracování a zveřejnění osobních údajů žalobkyně, o nichž již bylo navíc v předchozím šetření vedeném Evropským veřejným ochráncem práv rozhodnuto, že jsou důvěrné. Změna učiněná ve věci důvěrnosti dotčených údajů není právně odůvodněna a nebyla nikdy odůvodněna Evropským veřejným ochráncem práv.

5.	Zveřejnění dotčených osobních údajů nijak nepřispívá k lepšímu průběhu šetření, neboť Evropský veřejný ochránce práv může vést šetření týkající se povolení uděleného žalobkyni za účelem výkonu soukromé činnosti, aniž použije údaje týkající se jejího soukromí, a tím spíše, aniž je zveřejní.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/44

Žaloba podaná dne 17. května 2016 – Společný podnik Clean Sky 2 v. Scouring Environnement

(Věc T-238/16)

(2016/C 260/55)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Společný podnik Clean Sky 2 (SPCS) (zástupci: B. Mastantuono, zmocněnec, ve spolupráci s M. Velardo, advokátkou)

Žalovaná: Scouring Environnement SARL (Tauriac, Francie)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

Uložil žalované zaplatit SPCS částku ve výši 60 000 eur v souvislosti s grantovou dohodou č. 287071 „BiMed – Metoda tryskání za použití bikarbonátu pro odstraňování nátěrů a suchou povrchovou úpravu“, zvýšenou o úroky z prodlení ve výši 3 600 eur, vypočítané na základě sazby 3,65 % za období od 12. září 2014 do 3. května 2016; a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.

Žalobkyně tvrdí, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že nepředložila požadované zprávy, finanční výkazy a výsledky za první období v souladu s článkem 3 grantové dohody, jakož i čl. II.2 odst. 3 a článkem II.4 její přílohy. Žalobkyně tudíž ukončila grantovou dohodu na základě jejího článku II.38 přílohy II a vydala oznámení o dluhu týkající se předběžného financování v částce 60 000 eur, která již byla vyplacena koordinátorovi podle ustanovení grantové dohody. V důsledku toho žalobkyně vydala oznámení o dluhu za účelem vrácení částky předběžného financování, která je ve vlastnictví žalobkyně do poslední platby.

Skutkové okolnosti, z nichž vyplývají povinnosti společnosti Scouring Environnement SARL, jako koordinátora, jsou v projednávané věci ve velké míře nesporné, neboť žalovaná nevznesla žádnou námitku týkající se okolností ukončení dohody a způsobu výpočtu částky, která se má žalobkyni vrátit.

V důsledku toho je žalobkyně oprávněna domáhat se vrácení částky, kterou vyplatila žalované v rámci předběžného financování, zvýšené o úroky z prodlení.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/45

Žaloba podaná dne 20. května 2016 – Generální ředitel Evropského úřadu pro boj proti podvodům v. Komise

(Věc T-251/16)

(2016/C 260/56)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Generální ředitel Evropského úřadu pro boj proti podvodům (Brusel, Belgie) (zástupci: L. Jelínek, membre du personnel, ve spolupráci s G. M. Robertim a I. Perego, advokáty)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Evropské komise C(2016)1449 final ze dne 2. března 2016 týkající se žádosti o zbavení imunity, s výjimkou prvního článku odst. 2;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z nesprávných posouzení a zjevně nesprávných posouzení, kterých se dopustila Evropská komise. Napadené rozhodnutí není v souladu s právními kritérii upravujícími zbavení imunity v pravomoci generálního ředitele Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a bylo založeno na zjevně nesprávném výkladu dokumentů ve spisu. Mimoto napadené rozhodnutí neprovedlo správné posouzení zájmu Unie a poškodilo nezávislost generálního ředitele OLAF.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení a porušení rozhodovacího postupu.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z porušení povinnosti odůvodnění.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady loajální spolupráce a z porušení procesních záruk.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/46

Žaloba podaná dne 23. května 2016 – Globo Media v. EUIPO — Globo Comunicação e Participações (GLOBO MEDIA)

(Věc T-262/16)

(2016/C 260/57)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Globo Media, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: L. Estropá Navarro a J. Calderón Chavero, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Globo Comunicação e Participações S/A (Rio de Janeiro, Brazílie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „GLOBO MEDIA“ – Přihláška č. 8 957 169

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. března 2016, ve věci R 561/2014-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	v důsledku výše uvedeného zamítl námitku č. B1697179 a zapsal napadenou ochrannou známku pro služby ve třídách 35, 38 a 41;

—	uložil EUIPO a dalším účastníkům řízení náhradu nákladů řízení a zamítl jejich návrhová žádání.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/47

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. května 2016 Petrusem Kerstensem proti rozsudku vydanému dne 18. března 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-23/15, Kerstens v. Komise

(Věc T-270/16 P)

(2016/C 260/58)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Petrus Kerstens (Overijse, Belgie) (zástupce: C. Mourato, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozsudek vydaný Soudem pro veřejnou službu ze dne 18. března 2016 ve věci F-23/15, Kerstens v. Komise;

—	vrátil věc Soudu pro veřejnou službu Evropské unie;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel pět důvodů kasačního opravného prostředku.

První důvod kasačního opravného prostředku vychází ze zkreslení skutkového stavu a důkazů, jakož i z rozpornosti odůvodnění pokud jde o neexistenci zprávy ze správního vyšetřování ve smyslu článků 2 až 4 obecných prováděcích ustanovení upravujících vedení správních vyšetřování a disciplinárních řízení z roku 2004 (dále jen „DGE 2004“).

2.	Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení spočívajícího v nezrušení disciplinárního rozhodnutí, jež se nezakládá na zprávě ze správního vyšetřování ve smyslu DGE 2004.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z rozpornosti odůvodnění rozsudku, porušení povinnosti uvést odůvodnění, zkreslení skutkového stavu a důkazů, porušení čl. 4 odst. 4 DGE 2004, článku 91 služebního řádu a zásady rozdělení pravomoci mezi soudy a správní orgány, z porušení zákazu rozhodnout ultra petita a zásad kontradiktornosti a zákazu diskriminace, jakož i z nesprávného právního posouzení týkajícího se zkoumání důsledků pochybení, kterých se dopustila Komise, Soudem pro veřejnou službu.

4.	Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení zásady kontradiktornosti spočívající v nesprávném výkladu článku 24 služebního řádu a článku 10 přílohy IX služebního řádu.

5.	Pátý důvod kasačního opravného prostředku namítaný podpůrně vychází ze zkreslení skutkového stavu a důkazů, z porušení povinnosti uvést odůvodnění a z nesprávného právního posouzení pokud jde o zásadu dodržování rozumné lhůty v disciplinární oblasti.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/48

Žaloba podaná dne 26. května 2016 – GeoClimaDesign v. EUIPO – GEO Gesellschaft für ENERGIE und Oekologie (GEO)

(Věc T-280/16)

(2016/C 260/59)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: GeoClimaDesign AG (Fürstenwalde/Spree, Německo) (zástupkyně: B. Lanz, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: GEO Gesellschaft für ENERGIE und Oekologie GmbH (Langenhorn, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „GEO“ – Ochranná známka Evropské unie č. 8 331 076

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 29. března 2016, ve věci R 1679/2015-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—

prohlásil dotčenou ochrannou známku za neplatnou, nebo případně prohlásil dotčenou ochrannou známku za neplatnou pro organizaci přípravy stavebních projektů v oblasti obnovitelných energií, zejména větrných elektráren a jejich parků třídy 35, služby správy nemovitostí a zprostředkování při provádění projektů v oblasti obnovitelných energií, zejména větrných elektráren a jejich parků; opravy a údržbu větrných elektráren třídy 37 a zpracování technických návrhů projektů v oblasti dodávek energií; zpracování technických návrhů projektů v oblasti obnovitelných energií, zejména v oblasti větrných elektráren a jejich parků; inženýrské služby v oblasti obnovitelných energií, zejména v oblasti větrných elektráren; vypracovávání technických a odborných stanovisek třídy 42;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 52 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/48

Žaloba podaná dne 2. června 2016 – Solelec a další v. Parlament

(Věc T-281/16)

(2016/C 260/60)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Solelec SA (Esch-sur-Alzette, Lucembursko), Mannelli & Associés SA (Bertrange, Lucembursko), Paul Wagner et fils SA (Lucemburk, Lucembursko) a Socom SA (Foetz, Lucembursko) (zástupce: S. Marx, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí generálního ředitelství Evropského parlamentu pro infrastrukturu a logistiku D(2016)14480 ze dne 27. května 2016, kterým byla odmítnuta nabídka ad hoc sdružení „ELECTRO KAD“, tvořeného společnostmi SOLELEC S.A., MANNELLI & ASSOCIÉS S.A., PAUL WAGNER & FILS S.A. a SOCOM S.A., týkající se části 75 „elektřina – silnoproud“, která byla předložena dne 14. ledna 2016 v rámci zadávacího řízení INLO-D-UPIL-T-15-AO6, týkajícího se projektu rozšíření a rekonstrukce budovy Konrad Adenauer v Lucemburku, a rozhodnutí, kterým byla dotčená zakázka přidělena jinému uchazeči,

—

uložil předložit dokumenty ze spisu zadávání veřejných zakázek, do nichž byly učiněny poznámky o kontaktech mezi Parlamentem a uchazeči v souladu s čl. 160 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002,

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z nedodržení kritérií pro výběr, která nebyla splněna sdružením ad hoc, jemuž byla zakázka přidělena, jelikož jeho členové nebudou nadáni právní subjektivitou po celou dobu trvání prací, a jelikož sdružení ad hoc, kterému byla zakázka přidělena, nemohlo předložit reference týkající se technických a odborných schopností, tak jak jsou vyžadovány zadávacími podmínkami.

Druhý žalobní důvod vychází z nedodržení kritérií pro výběr. Při srovnání nabídky předložené žalobkyněmi s nabídkou sdružení ad hoc, kterému byla zakázka přidělena, se ukazuje, že posledně uvedená nabídka je neobvykle nízká, což mělo žalovaného vést k odmítnutí nabídky a přidělení zakázky žalobkyním.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/49

Žaloba podaná dne 30. května 2016 – Dominator International v. EUIPO (DREAMLINE)

(Věc T-285/16)

(2016/C 260/61)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dominator International GmbH (Vídeň, Rakousko) (zástupce: N. Gugerbauer, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „DREAMLINE“ – Přihláška č. 1 222 091

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. března 2016, ve věci R 1669/2015-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009;

—	Porušení čl. 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/50

Žaloba podaná dne 2. června 2016 – Kneidinger v. EUIPO – Topseat International (poklop toalety)

(Věc T-286/16)

(2016/C 260/62)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Ernst Kneidinger (Wilhering, Rakousko) (zástupce: M. Grötschl, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Topseat International (Plano, Texas, Spojené státy americké)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporného (průmyslového) vzoru: Žalobce

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství č. 2274035-0001

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. dubna 2016, ve věci R 1030/2015-3

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení – zejména nákladů této žaloby, jakož i dalších nákladů jakéhokoli případného jednání a cestovních nákladů – a náhradu nákladů řízení před odvolacím senátem.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 6 odst. 1 a 3 nařízení č. 6/2002.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/51

Žaloba podaná dne 2. června 2016 – Convivo v. EUIPO – Porcesadora Nacional de Alimentos (M'Cooky)

(Věc T-288/16)

(2016/C 260/63)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Convivo GmbH (Vídeň, Rakousko) (zástupce: C. Düchs, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Porcesadora Nacional de Alimentos C.A. Pronaca (Quito, Ekvádor)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie slovní ochranné známky „M“Cooky – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 1 075 242

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. března 2016, ve věci R 1039/2015-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů vynaložených žalobkyní v tomto řízení včetně nákladů odvolacího a námitkového řízení;

—	uložil EUIPO a další účastnici řízení, že ponesou vlastní náklady řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/52

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 7. června 2016 – Verile v. Komise

(Věc F-108/12) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Důchody - Článek 11 odst. 2 přílohy VIII Služebního řádu - Převod nároků na důchod nabytých ve vnitrostátním důchodovém systému do unijního důchodového systému - Návrh na započtení příspěvkových let - Žaloba - Zrušení - Kasační opravný prostředek - Rekvalifikace návrhových žádání směřujících ke zrušení návrhu na započtení příspěvkových let - Výklad návrhových žádání směřujících ke zrušení jako návrhových žádání směřujících ke zrušení rozhodnutí o uznání započtení příspěvkových let v důsledku převodu nároků na důchod - Zamítnutí návrhových žádání - Rozsudek o kasačním opravném prostředku, který nabyl právní moci - Nevydání rozhodnutí ve věci“)

(2016/C 260/64)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Marco Verile (Cadrezzate, Itálie) (zástupci: původně D. de Abreu Caldas, A. Coolen, É. Marchal, S. Orlandi a J.-N. Louis, advokáti, poté D. de Abreu Caldas, S. Orlandi a J.-N. Louis, advokáti, poté S. Orlandi et J.-N. Louis, advokáti, konečně J.-N. Louis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně D. Martin a G. Gattinara, zmocněnci, poté J. Currall a G. Gattinara, zmocněnci, poté G. Gattinara, zmocněnec, a nakonec G. Gattinara a F. Simonetti, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí o převodu nároků na důchod žalobce do unijního důchodového systému, rozhodnutí, v němž byla uplatněna nová obecná prováděcí ustanovení (OPU) k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu úředníků.

Výrok usnesení

1)	Není namístě rozhodnout ve věci F- 108/12, Verile v. Komise.

2)	Marco Verile a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 379, 8.12.2012, s. 34.

18.7.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 260/52

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 8. června 2016 – Massoulié v. Parlament

(Věc F-146/15) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Parlament - Převedení mezi orgány - Povyšovací řízení za rok 2014 - Žádost o převod hodnotících posudků na body za zásluhy - Překvalifikování stížnosti na žádost - Článek 90 služebního řádu - Zjevná nepřípustnost“)

(2016/C 260/65)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: François Massoulié (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi a T. Martin)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: V. Montebello-Demogeot a M. Dean, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Parlamentu, kterým byla zamítnuta žádost o převod hodnotících posudků žalobce, které byly vyhotoveny od jeho povýšení do platové třídy AD 12, na body za zásluhy.

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	François Massoulié ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem.

(1) Úř. věst. C 68, 22.2.2016, s. 45.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 260

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 59 18. července 2016

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2016/C 260/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1