23.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/1

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32016M7976. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

23.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/1

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32016M7943. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

23.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/2

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32016M7851. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

23.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/3

23.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/4

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN má Komise třetí země uvědomit o tom, že mohou být určeny jako nespolupracující země. Uvedené oznámení je předběžné povahy. Oznámení musí vycházet z kritérií stanovených v článku 31 nařízení o rybolovu NNN. Komise by zároveň měla přijmout všechna opatření stanovená v článku 32 uvedeného nařízení ohledně těchto oznámených třetích zemí. Komise by ve svém oznámení měla uvést především hlavní skutečnosti a faktory, z nichž toto určení vychází a dát daným zemím příležitost vyjádřit se a předložit důkazy na vyvrácení takového určení, popřípadě akční plán na zlepšení dané situace a opatření přijatá k její nápravě. Komise by měla oznámeným třetím zemím poskytnout dostatečnou lhůtu na odpověď na toto oznámení a přiměřený čas k nápravě situace.

(4)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN má Komise určit třetí země, které v boji proti rybolovu NNN považuje za nespolupracující země. Třetí země má být určena jako nespolupracující, pokud neplní povinnosti, které jsou jí uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu, a nepřijme opatření na předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(5)

Určení nespolupracujících třetích zemí má být založeno na prověření všech informací podle čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(6)

V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN má Rada vypracovat seznam nespolupracujících třetích zemí. Na tyto země se kromě jiného vztahují opatření uvedená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(7)

V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN je přijetí schválených osvědčení o úlovku od třetích zemí, jež jsou státy vlajky, podmíněno tím, aby tyto státy vlajky Komisi oznámily, jak zajistily provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, která musí rybářská plavidla dotyčných třetích zemí dodržovat.

(8)

V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN má Komise administrativně spolupracovat s třetími zeměmi v oblastech týkajících se provádění uvedeného nařízení.

(9)

Republika Kiribati (dále jen „Kiribati“) jakožto stát vlajky nepředložila Komisi oznámení v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN.

(10)

V letech 2010 až 2016 Komise administrativně spolupracovala s orgány Kiribati. Tato spolupráce zahrnovala otázky týkající se provádění, kontroly a prosazování právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů orgány Kiribati. Jednalo se o výměnu ústních a písemných připomínek a návštěvu na místě. Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, o nichž se domnívala, že jsou nezbytné pro posouzení způsobu, jakým Kiribati zajistilo provádění, kontrolu a prosazování právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí její rybářská plavidla dodržovat, a také opatření, která Kiribati přijalo k plnění svých povinností v boji proti rybolovu NNN.

(11)

Kiribati je členem Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) a Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC). Kiribati ratifikovalo Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982 a Dohodu o provádění ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (UNFSA) z roku 1995. Je stranou Úmluvy o agentuře pro rybolov v jižním Tichém oceánu v rámci Fóra tichomořských ostrovů (úmluva FFA) (2) a Dohody z Nauru (PNA) o spolupráci v řízení rybolovu společného zájmu (3).

(12)

Za účelem vyhodnocení, jak Kiribati plní své mezinárodní závazky jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu stanovené v mezinárodních dohodách uvedených v (11). bodě odůvodnění a stanovené příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu zmíněnými v uvedeném bodě odůvodnění, si Komise vyžádala, shromáždila a zanalyzovala veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely tohoto hodnocení.

(13)

Podle čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise analyzovala povinnosti Kiribati jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely této analýzy Komise zohlednila kritéria uvedená v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(14)

Na základě informací, které Komise zjistila během své návštěvy na místě a z veřejně dostupných informací, existují silné náznaky, že Kiribati není schopno poskytnout informace o povaze vysoce stěhovavých druhů, které ulovilo jeho rybářské loďstvo, nebo o vyložených či přeložených produktech rybolovu v jeho přístavech ani informace o obchodních tocích těchto produktů. Než je rybářskému plavidlu povoleno vplout do přístavu tvoří přístavní kontrolu orgánů Kiribati podle všeho jen několik kontrol dokladů (stav licence, záznamy systému sledování plavidel, zprávy pozorovatelů, evidence vyhovujících plavidel vedený organizací FFA). Stejně tak zřejmě předtím, než je vydáno vývozní povolení a prohlášení o překládce, proběhne křížová kontrola dokladů porovnávající množství uvedené v nákladním listu rybářského plavidla s množstvím uvedeným v potvrzení přepravce vystaveném lodním důstojníkem. Kromě toho však neexistují další pokyny pro fyzickou kontrolu vykládky nebo překládky.

(15)

Kiribati uznalo, že nemá systém sledovatelnosti produktů rybolovu ulovených plavidly plujícími pod jeho vlajkou nebo plavidly třetích zemí, které loví nebo překládají tyto produkty v jeho vodách a přístavech. Poté, co se ryby v přístavech Kiribati vyloží nebo přeloží, neexistuje žádný mechanismus pro jejich vysledování v následujících fázích dodavatelského řetězce. Sledovatelnosti produktů navíc brání skutečnost, že příslušné orgány provádějí kontroly vykládek a překládek uskutečněných v přístavech Kiribati nedostatečným způsobem, jak je uvedeno ve (14). bodu odůvodnění. Kiribati proto není schopno zajistit transparentnost svých trhů, a umožnit tak sledovatelnost ryb nebo výrobků z nich, jak je stanoveno v bodě 71 mezinárodního akčního plánu FAO pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (plán IPOA NNN), v němž se státům doporučuje, aby podnikly kroky ke zlepšení transparentnosti svých trhů.

(16)

Vzhledem ke zjevně nedostatečné sledovatelnosti a k tomu, že orgánům Kiribati chybějí informace o vykládkách či překládkách ryb prováděných v jeho přístavech, není pravděpodobné, že by tato země byla schopna zajistit, aby se v ní obchodovalo s produkty rybolovu, které nepocházejí z rybolovu NNN. V tomto ohledu se zdá, že Kiribati neplní povinnosti státu přístavu podnikat kroky, jejichž účelem je podpora účinnosti mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů, mimo jiné prostřednictvím přístavních kontrol dokladů, lovných zařízení nebo úlovků a zákazu vykládky a překládky, pokud bylo prokázáno, že rybolov byl proveden způsobem, který ohrožuje účinnost mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů, jak je stanoveno v článku 23 dohody UNFSA. Kiribati rovněž nezohlednilo doporučení uvedená v bodě 24 plánu IPOA NNN, v němž se státům vlajky doporučuje zajistit komplexní a účinné sledování, kontrolu rybolovu i příslušný dohled přes místo vykládky až do cílové destinace.

(17)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a prohlášení vydaných orgány Kiribati lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) a b) nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že existují silné náznaky, že Kiribati nesplnilo povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky a stát trhu v souvislosti se zamezením přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na svůj trh.

(18)

S ohledem na důležitost výskytu plavidel plujících pod zahraniční vlajkou ve vodách pod jurisdikcí Kiribati je třeba zdůraznit význam efektivních mechanismů spolupráce. Podle informací poskytnutých orgány Kiribati během návštěvy Komise v listopadu 2015, je s rybářskými sdruženími uzavřeno celkem 13 dvoustranných dohod. V uvedeném ohledu se loďstvo, které je oprávněné působit ve vodách Kiribati, skládá ze 178 plavidel lovících košelkovými nevody a 195 plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru, z čehož pouze 13 plavidel lovících košelkovými nevody pluje pod vlajkou Kiribati.

(19)

Přestože rybářská plavidla plující pod vlajkami 13 různých zemí mají k působení ve vodách Kiribati licenci, příslušné orgány uznaly, že s dotčenými státy vlajky nebyla nijak navázána spolupráce, jíž by se zajistilo, že Kiribati dodrží své závazky spolupracovat se státy vlajky, jak je popsáno ve (21). bodě odůvodnění.

(20)

Kiribati dosud s Komisí spolupracovalo na zlepšování transparentnosti systému dny/plavidlo (VDS) pro řízení rybolovu košelkovými nevody v západním a středním Tichomoří spíše neochotně. Komise zaslala dotčeným pobřežním státům i státům vlajky dopisy, v nichž požadovala, aby státy vlajky měly přístup k informacím o intenzitě rybolovu vyčerpané jejich rybářskými plavidly v rámci systému VDS. Za tímto účelem byly orgánům Kiribati zaslány tři dopisy ve dnech 18. listopadu 2014, 19. prosince 2014 a 27. dubna 2015. Na žádnou ze tří žádostí nebylo předtím, než Komise navštívila Kiribati, odpovězeno. Ačkoliv orgány Kiribati vyjádřily během návštěvy v listopadu 2015 ochotu informace v rámci VDS sdílet, doposud neposkytly žádné důkazy o existenci mechanismů, jež by k nim orgánům dotčených států vlajky zajišťovaly přístup.

(21)

Vystupování Kiribati popsané ve (20). bodu odůvodnění brání zemi v plnění jejích povinností podle článků 63 a 64 úmluvy UNCLOS, jež stanoví, že pobřežní státy a státy vlajky spolupracují v otázkách týkajících se tažných a vysoce stěhovavých druhů ryb. Články 7 a 20 dohody UNFSA dále rozvíjejí povinnost spolupracovat, a to při stanovování slučitelných opatření pro zachování a řízení zdrojů a při zajišťování jejich dodržování a prosazování. Kromě toho čl. 7 odst. 1 a 3 kodexu chování FAO (4) doporučuje, aby státy, kterých se týká využívání tažných a přeshraničně stěhovavých populací ryb, uzavíraly dvoustranné dohody, aby se zaručila účinná spolupráce pro zajištění účinného zachování a řízení zdrojů. Toto je dále upřesněno v bodech 28 a 51 plánu IPOA NNN, kterými se stanoví podrobné postupy pro přímou spolupráci mezi státy, včetně výměny údajů nebo informací, jež jsou dostupné pobřežním státům.

(22)

Právní rámec tvořený zákonem o rybolovu z roku 2010 ve znění novely z roku 2015 (5) je neúplný, zejména co se týče systému sankcí. Platný právní rámec konkrétně neobsahuje definici nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu v souladu s plánem IPOA NNN. Zákon neobsahuje ani explicitní sankce v případě porušení pravidel regionálních organizací pro řízení rybolovu, překládky na moři a rybolovu populací, na něž se vztahuje moratorium nebo jejichž lov je zakázán.

(23)

Pojem „závažná porušení předpisů“ stanovený v čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA a přijatý komisí WCPFC (CMM 2006–8 (6) o vstupu na palubu a inspekci) posiluje odrazující účinek systému sankcí tím, že upravuje výši sankce podle závažnosti protiprávního jednání, přičemž cílem je odejmout pachateli získanou ekonomickou výhodu. Současný právní rámec však pojem „závažná porušení předpisů“ ani jakákoli jiná kritéria, která by rozlišila sankce od minimální do maximální výše, aby se odejmula hospodářská výhoda získaná z nezákonné činnosti, neobsahuje.

(24)

Zákon o rybolovu navíc podle všeho neřeší recidivu. Řešení opakovaného protiprávního jednání je klíčové i pro zajištění odrazujícího účinku systému sankcí. Skutečnost, že se na opakované protiprávní jednání explicitně nevztahují vyšší sankce, oslabuje proporcionalitu a odrazující účinek systému sankcí v Kiribati. Výhody plynoucí z opakované protiprávní činnosti nejsou přísnějšími sankcemi neutralizovány, a potenciální pachatelé tak nejsou odrazováni od toho, aby v nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činnostech i nadále pokračovali.

(25)

Závěrem lze uvést, že systém sankcí v současné podobě, jak je rozebrán ve (22). až (24). bodě odůvodnění, zřejmě není dostatečně komplexní a přísný k dosažení odrazující funkce. V tomto ohledu není řešení závažných porušení předpisů podle všeho přiměřené, aby zajistilo dodržování opatření, odrazovalo od porušování bez ohledu na místo porušení a aby pachatele připravilo o výhody plynoucí z jejich nelegálních činností, jak vyžaduje čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA a čl. 25 odst. 7 úmluvy WCPFC.

(26)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných orgány Kiribati lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 5 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že existují silné náznaky, že Kiribati neplní povinnosti, které mu jsou uloženy podle mezinárodního práva v souvislosti se snahou o spolupráci a prosazování právních předpisů.

(27)

Komise vyhodnotila veškeré informace považované za relevantní, pokud jde o status Kiribati jako smluvní strany UNCLOS, UNFSA, WCPFC a IATTC.

(28)

Podle informací poskytnutých orgány Kiribati během návštěvy v listopadu 2015 činil objem úlovků tuňáka ve výlučné ekonomické zóně Kiribati v roce 2014 přibližně 600 000 metrických tun (mt).

(29)

Na základě údajů uvedených ve (28). bodě odůvodnění se zdá, že Kiribati spravuje významné světové zdroje tuňáka, a má tudíž jako pobřežní stát odpovědnost zajistit odpovědné a dlouhodobé udržitelné řízení tohoto zdroje. Články 61 až 64 úmluvy UNCLOS a články 7 a 8 dohody UNFSA upravují využívání živých mořských zdrojů pobřežním státem, který by měl podporovat cíl optimálního využívání živých zdrojů ve své výlučné ekonomické zóně a zajistit, aby státní příslušníci jiných států provozující rybolov v jeho výlučné ekonomické zóně dodržovali opatření pro zachování a řízení zdrojů, jakož i spolupracovat s příslušnými státy a regionálními organizacemi zapojenými do uvedeného rybolovu.

(30)

V tomto ohledu se zdá, že právní rámec Kiribati nezajišťuje efektivní a účinné řízení plavidel působících ve vodách spadajících do jeho jurisdikce, což je ve zjevném rozporu se závazky a doporučeními uvedenými ve (29). bodu odůvodnění. Právní rámec dále zřejmě nedisponuje jednoznačnými a transparentními opatřeními na zachování a řízení zdrojů pro všechny druhy vod spadajících pod jurisdikci Kiribati. Program pro řízení rybolovu tuňáka aktualizovaný v roce 2014 obsahuje komplexní přehled lovu tuňáků v zemi, ale nenavrhuje konkrétní řídicí opatření s jasnými referenčními hodnotami a cíli.

(31)

Obecné zásady, jimiž se musí řídit pobřežní státy při řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, jsou stanoveny v článku 5 dohody UNFSA. V tomto ohledu zákon o rybolovu v Kiribati stanoví jako cíl podporu udržitelného řízení rybolovu a ochranu rybích populací a mořského prostředí. Nicméně je zřejmé, že jiné zásady stanovené dohodou UNFSA, jako je přístup založený na předběžné opatrnosti, maximální udržitelný výnos nebo zamezení nadměrné rybolovné kapacitě a nadměrnému rybolovu, právní rámec neřeší.

(32)

Vody spadající do jurisdikce Kiribati se označují jako teritoriální vody, souostrovní vody a výlučná ekonomická zóna. Podle článku 3 úmluvy WCPFC zahrnuje působnost WCPFC v zásadě všechny vody Tichého oceánu, včetně vod v jurisdikci Kiribati. Kiribati však podle všeho vyjímá své teritoriální a souostrovní vody z působnosti systému VDS, což je systém, který omezuje intenzitu rybolovu pro loďstvo lovící košelkovými nevody přidělením dnů rybolovu. Tento hlavní právní nástroj pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Kiribati se tudíž zřejmě nepoužívá pro značnou část vod pod jeho jurisdikcí.

(33)

Nedostatky, pokud jde o přehlednost a transparentnost platných pravidel pro zachování a řízení zdrojů, popsané ve (30). až (32). bodě odůvodnění, včetně kontroly nad intenzitou rybolovu podle VDS, spolu s přístupem 360 zahraničních rybářských plavidel, jak je popsáno v (18). bodě odůvodnění, ohrožují účinné provádění opatření pro zachování a řízení zdrojů a narušují dodržování závazků stanovených v čl. 61 odst. 2 až 5, čl. 62 odst. 1 a článku 64 úmluvy UNCLOS týkajících se optimálního využívání zdrojů prostřednictvím vhodných opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(34)

Podle veřejně dostupných informací nalezených na internetu se navíc zdá, že Kiribati vede mezinárodní lodní rejstřík (7) příslušný pro registraci plavidel, který se nachází mimo Kiribati. Vzhledem ke zjevně nízké úrovni kontroly procesu registrace příslušnými orgány a chybějícím příslušným požadavkům, jako jsou požadavky stanovené v bodě 14 pokynů organizace FAO pro výkon povinností státu vlajky, Kiribati může jen obtížné zajistit, aby plavidla plující pod vlajkou Kiribati měla s touto zemí skutečné pouto. Neexistence skutečné vazby mezi státem a plavidly zapsanými v jeho rejstříku je v rozporu s podmínkami stanovenými pro státní příslušnost lodí článkem 91 úmluvy UNCLOS.

(35)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných orgány Kiribati lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že existují silné náznaky, že Kiribati neplní povinnosti, které mu jsou uloženy podle mezinárodního práva v souvislosti s dodržováním mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(36)

Podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (UNHDI) (8) bylo Kiribati v roce 2015 považováno za zemi na středním stupni lidského rozvoje (137. místo ze 188 zemí).

(37)

I když obecně mohou existovat zvláštní kapacitní omezení, co se týče kontroly a sledování, konkrétní omezení Kiribati vyplývající z jeho stupně rozvoje nemůže být omluvou pro neexistenci zvláštních opatření ve vnitrostátním právním rámci, která by se týkala mezinárodních nástrojů pro boj s rybolovnými činnostmi NNN a jejich potírání a odstranění. Kromě toho je zřejmé, že nedostatky systému sledování, kontroly a dohledu vyplývají z nerovnováhy mezi omezenými kapacitami Kiribati týkajícími se kontroly rybolovných činností v jeho výlučné ekonomické zóně a rozsahem, v němž do jeho vod mají přístup zahraniční loďstva.

(38)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a prohlášení vydaných Kiribati bylo možno v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že rozvojový status správy rybolovu Kiribati může být narušen stupněm jeho rozvoje. Nicméně s ohledem na povahu zjištěných nedostatků Kiribati a kroky přijaté za účelem nápravy situace nemůže stupeň rozvoje Kiribati plně omluvit nebo jinak ospravedlnit jeho celkový postoj jako státu vlajky, pobřežního státu nebo státu přístavu a nedostatečné kroky k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(39)

Vzhledem k vyvozeným závěrům ohledně skutečnosti, že Kiribati neplní své povinnosti, které mu jakožto státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu ukládá mezinárodní právo, a že nepřijalo příslušná opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, by mělo být této zemi v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN oznámeno, že může být Komisí určena jako třetí země nespolupracující v boji proti rybolovu NNN.

(40)

V souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN by Komise měla Kiribati oznámit, že může být určeno jako nespolupracující třetí země. Komise by měla rovněž přijmout vůči Kiribati všechna opatření uvedená v článku 32 nařízení o rybolovu NNN. V zájmu řádné správy by měla být stanovena lhůta, v níž může tato země na oznámení písemně odpovědět a napravit situaci.

(41)

Oznámení adresované Kiribati o tom, že může být určeno jako země, kterou Komise považuje pro účely tohoto rozhodnutí za nespolupracující, nebrání Komisi ani Radě, aby následně učinily jakékoli kroky za účelem určení Kiribati jako nespolupracující třetí země a vypracování seznamu nespolupracujících zemí, ani automaticky neznamená provedení tohoto kroku,

23.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/9

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN má Komise třetí země uvědomit o tom, že mohou být určeny jako nespolupracující země. Uvedené oznámení je předběžné povahy. Oznámení musí vycházet z kritérií stanovených v článku 31 nařízení o rybolovu NNN. Komise by zároveň měla přijmout všechna opatření stanovená v článku 32 uvedeného nařízení ohledně těchto oznámených třetích zemí. Komise by ve svém oznámení měla uvést především hlavní skutečnosti a faktory, z nichž toto určení vychází a dát daným zemím příležitost vyjádřit se a předložit důkazy na vyvrácení takového určení, popřípadě akční plán na zlepšení dané situace a opatření přijatá k její nápravě. Komise by měla oznámeným třetím zemím poskytnout dostatečnou lhůtu na odpověď na toto oznámení a přiměřený čas k nápravě situace.

(4)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN má Komise určit třetí země, které v boji proti rybolovu NNN považuje za nespolupracující země. Třetí země má být určena jako nespolupracující, pokud neplní povinnosti, které jsou jí uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu, a nepřijme opatření na předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(5)

Určení nespolupracujících třetích zemí má být založeno na prověření všech informací podle čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(6)

V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN má Rada vypracovat seznam nespolupracujících třetích zemí. Na tyto země se kromě jiného vztahují opatření uvedená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(7)

V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN je přijetí schválených osvědčení o úlovku od třetích zemí, jež jsou státy vlajky, podmíněno tím, aby tyto státy vlajky Komisi oznámily, jak zajistily provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, která musí rybářská plavidla dotyčných třetích zemí dodržovat.

(8)

V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN má Komise administrativně spolupracovat s třetími zeměmi v oblastech týkajících se provádění uvedeného nařízení.

(9)

Republika Sierra Leone (dále jen „Sierra Leone“) jakožto stát vlajky nepředložila Komisi oznámení v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN.

(10)

V letech 2014 až 2016 Komise administrativně spolupracovala s orgány Sierra Leone. Tato spolupráce zahrnovala otázky týkající se provádění, kontroly a prosazování právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů orgány Sierra Leone. Jednalo se o výměnu ústních a písemných připomínek a návštěvu na místě. Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, o nichž se domnívala, že jsou nezbytné pro posouzení způsobu, jakým Sierra Leone zajistila provádění, kontrolu a prosazování právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí její rybářská plavidla dodržovat, a také opatření, která Sierra Leone přijala k plnění svých povinností v boji proti rybolovu NNN.

(11)

Sierra Leone je členem Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC). Sierra Leone ratifikovala Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 (UNCLOS).

(12)

Za účelem posouzení toho, jak Sierra Leone jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát a stát trhu plní své mezinárodní závazky zakotvené v mezinárodních dohodách uvedených v (11). bodu odůvodnění a stanovené příslušnou regionální organizací pro řízení rybolovu, si Komise vyžádala, shromáždila a vyhodnotila veškeré nezbytné údaje.

(13)

Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení o NNN zkoumala Komise povinnosti Republiky Sierra Leone jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu nebo státu trhu. Pro účely této analýzy Komise zohlednila kritéria uvedená v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN a použitelné mezinárodní právo.

(14)

Vyhláška o řízení a rozvoji rybolovu z roku 1994 a nařízení o rybolovu z roku 1995 se týkají pouze činností rybářských plavidel plujících pod vlajkou Sierry Leone ve vodách pod jurisdikcí Sierry Leone.

(15)

Komise na základě veřejně dostupných informací i jí shromážděných informací zjistila, že existují důkazy o tom, že plavidla plující v minulosti pod vlajkou Sierry Leone byla zapojena do nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností. Tato plavidla jsou uvedena na seznamech plavidel provádějících rybolov NNN vedených regionálními organizacemi pro řízení rybolovu (2) jakožto plavidla, která po svém zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Sierry Leone (3). Těmito plavidly jsou BAROON, GORILERO, KUNLUN, VIKING a YONGDING.

(16)

Existují silné náznaky, že orgán odpovědný za registraci plavidel systematicky neinformuje orgány odpovědné za rybolov o registraci nových rybářských plavidel ani nepožaduje, aby se zkontrolovalo, jakým způsobem tato plavidla prováděla rybolovné činnosti v minulosti. Subjekt odpovědný za vedení mezinárodního lodního rejstříku stejně tak zřejmě nekonzultuje vnitrostátní orgány před zaevidováním rybářského plavidla, které bude působit mimo výlučnou ekonomickou zónu Sierry Leone. Seznam rybářských plavidel, která plují pod vlajkou Sierry Leone, tak nebylo možné považovat za konsolidovaný: orgán odpovědný za rybolov podle všeho nemá žádné informace o tom, že by rybářská plavidla Sierry Leone působila mimo výlučnou ekonomickou zónu Sierry Leone, přičemž orgán odpovědný za registraci plavidel má k dispozici pouze částečné informace o stavu rejstříku loďstva Sierry Leone. Lze mít za to, že zjevně nedostatečná spolupráce mezi subjektem odpovědným za vedení mezinárodního lodního rejstříku a vnitrostátními orgány zhoršuje schopnost Sierry Leone sledovat velikost a činnosti svého loďstva, což potenciálně umožňuje provozovatelům nezákonného rybolovu používat vlajku Sierry Leone, aniž by byli odhaleni.

(17)

Komise zjistila, že mimo výlučnou ekonomickou zónu Sierry Leone působí bez povolení od příslušných orgánů Sierry Leone až 50 rybářských plavidel plujících pod její vlajkou. To je podle všeho v rozporu s rozhodnutím vlády z roku 2010, které pozastavilo registraci rybářských plavidel prostřednictvím mezinárodního rejstříku. Orgány Sierry Leone kromě toho přiznaly, že orgány odpovědné za rybolov tato rybářská plavidla plující pod vlajkou Sierry Leone a působící mimo výlučnou ekonomickou zónu nesledují, nekontrolují ani nad nimi nevykonávají žádný dohled. Plavidla nehlásí svou zeměpisnou polohu středisku pro sledování rybolovu v Sieře Leone ani s orgány Sierry Leone odpovědnými za rybolov nesdílí informace týkající se údajů o úlovcích, vykládkách nebo překládkách.

(18)

Komise přezkoumala opatření, která Sierra Leone přijala s ohledem na přístup produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na svůj trh. Na plavidla Sierry Leone působící mimo výlučnou ekonomickou zónu Sierry Leone se nevztahuje žádná forma kontroly ze strany orgánů Sierry Leone. Tato plavidla orgánům Sierry Leone nepodávají ani nepředávají žádné informace o svých činnostech, vykládkách a překládkách. Je proto nepravděpodobné, že lze zaručit sledovatelnost ryb nebo rybích produktů pocházejících z těchto plavidel.

(19)

Úroveň vykonávání povinností Sierry Leone popsaná v (15). až (18). bodu odůvodnění není v souladu s čl. 94 odst. 1 a 2 úmluvy UNCLOS, který stanoví, že každý stát účinně zajistí svou jurisdikci a kontrolu nad plavidly plujícími pod jeho vlajkou. Tato úroveň rovněž není v souladu s bodem 24 Mezinárodního akčního plánu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (IPOA NNN), v němž se stanoví povinnost provádět komplexní a účinné kontroly rybolovných činností, a s bodem 35 plánu IPOA NNN, který stanoví, že stát vlajky by měl před registrací plavidla zajistit, že je schopen plnit své povinnosti, v jejichž rámci kontroluje, zda se plavidlo nepodílí na rybolovu NNN. Výše uvedené je rovněž v rozporu s bodem 36 plánu IPOA NNN, podle něhož by státy vlajky neměly pod svou vlajkou registrovat plavidla, o nichž je známo, že v minulosti nedodržovala předpisy, a s bodem 42 plánu IPOA NNN, který stanoví, že každý stát má vést rejstřík lodí obsahující názvy a konkrétní údaje lodí plujících pod jeho vlajkou. Daná situace je rovněž v rozporu s bodem 71 plánu IPOA NNN, jenž státům doporučuje, aby podnikly kroky ke zlepšení transparentnosti svých trhů tak, aby se zajistila sledovatelnost ryb nebo rybích produktů. Stejně tak je v rozporu s článkem 11 Kodexu chování pro odpovědný rybolov vydaného organizací FAO (dále jen „kodex chování FAO“), který uvádí osvědčené postupy pro činnosti následující po odlovu a odpovědný mezinárodní obchod.

(20)

Vzhledem ke skutečnostem uvedeným v tomto oddílu rozhodnutí a na základě všech skutkových okolností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných touto zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) a b) nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že existují silné náznaky, že Sierra Leone neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát a stát trhu v souvislosti s plavidly provádějícími rybolov NNN a s rybolovem NNN prováděným nebo podporovaným plavidly plujícími pod její vlajkou nebo jejími státními příslušníky, a že nebrání přístupu produktů rybolovu pocházejícího z rybolovu NNN na svůj trh.

(21)

Přestože orgány odpovědné za rybolov v Sieře Leone obecně s Komisí spolupracovaly, odpovídaly na žádosti Komise o informace a poskytovaly zpětnou vazbu, jejich schopnost odpovídat na některé žádosti byla omezena stavem mezinárodního rejstříku a nedostatečnou spoluprací mezi subjekty odpovědnými za mezinárodní lodní rejstřík a vnitrostátními orgány, jak je stanoveno v oddíle 3.1.

(22)

Sierra Leone je důležitým pobřežním státem v západní Africe, jejíž vody jsou bohatými lovišti ryb, která přitahují plavidla ze třetích zemí. V listopadu 2015 mělo licenci k rybolovu ve vodách Sierry Leone 155 plavidel plujících pod vlajkou cizího státu. Všechna tato plavidla, s výjimkou plavidel pro lov tuňáků, měla na palubě pozorovatele. Ne všechna plavidla jsou však vybavena systémem sledování plavidel (VMS). Nebudou-li pozorovatelé na plavidlech všech složek loďstva a VMS na všech průmyslových plavidlech, Sierra Leone nemůže spolehlivě zkontrolovat, zda některé plavidlo neprovádí nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti. Lze se domnívat, že počet udělených licencí neodpovídá ani kontrolním kapacitám ani dostupným zdrojům.

(23)

Sierra Leone je rovněž důležitým státem vlajky, který vede mezinárodní rejstřík a přitahuje plavidla ze třetích zemí, která nemají přímou spojitost s touto zemí. Jak je vysvětleno v (17). bodu odůvodnění, tato plavidla působí mimo výlučnou ekonomickou zónu Sierry Leone na volném moři a ve vodách třetích zemí. Komise zjistila, že i když Sierra Leone spolupracuje prostřednictvím Subregionální komise pro rybolov (SRFC) se zeměmi v rámci dané podoblasti, nezdá se, že by spolupracovala se třetími zeměmi, které se nacházejí mimo oblast, v níž působí rybářská plavidla Sierry Leone. Tato nedostatečná spolupráce může vyplývat ze skutečnosti, že orgány Sierry Leone zřejmě mají jen málo informací nebo vůbec žádné informace o plavidlech plujících pod vlajkou Sierry Leone a působících mimo vnitrostátní výlučnou ekonomickou zónu.

(24)

Vnitrostátní právní rámec v oblasti rybolovu (4) je zastaralý a k tomu, aby se zajistil soulad mezi vnitrostátními právními předpisy a platnými mezinárodními a regionálními předpisy, je třeba jej zrevidovat. Definice rybolovných činností zahrnuje vyhledávání, odlov, chytání nebo výlov ryb, jakož i jakoukoli činnost na podporu nebo přípravu těchto činností, mimo jiné i s pomocí letadel. Definice rybářských plavidel se vztahuje i na plavidla provádějící činnosti související s rybolovem. Do činností souvisejících s rybolovem patří překládka, skladování, zpracování, přeprava, tankování a zásobování rybářských plavidel. Tyto předpisy však neobsahují zvláštní definici rybolovných činností NNN nebo závažných porušení definovaných v mezinárodním právu ani výslovně nestanoví donucovací opatření a sankce v případě činností prováděných plavidly Sierry Leone mimo jurisdikci Sierry Leone nebo státními příslušníky, kteří podporují rybolov NNN nebo jsou do něj zapojeni. Existují silné náznaky, že systém sankcí v Sieře Leone není v souladu s mezinárodními závazky odrazující ani přiměřený. Výše pokuty není vázaná na hodnotu nezákonně ulovených ryb, a tak systematicky nepřipravuje pachatele o výhody plynoucí z jejich nezákonných činností. Výše pokuty není spojena s rozsahem škody způsobené rybolovným zdrojům a životnímu prostředí.

(25)

Za plnění funkcí sledování a kontroly rybolovu a dohledu nad ním je odpovědné Společné operační středisko (JOC). JOC bylo k plnění funkcí sledování a kontroly rybolovu a dohledu nad ním vybaveno z finančních prostředků pocházejících z mezinárodních projektů. Avšak kvůli omezené výši prostředků je funkčnost JOC dle všeho omezená, přičemž k pokrytí provozních nákladů JOC nejsou z rozpočtu vyčleněny prostředky žádné nebo jen nedostatečné. Zdá se tedy, že Sieře Leone chybí k boji proti rybolovu NNN materiální a finanční zdroje.

(26)

Právní rámec a donucovací opatření v Sieře Leone nesplňují základní požadavky článků 61, 62 a 117 až 119 úmluvy UNCLOS. Skutečnosti popsané ve (20). až (24). bodu odůvodnění poukazují na to, že Sierra Leone nesplnila podmínky článku 94 úmluvy UNCLOS, který stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku. Sieře Leone se podle všeho nepodařilo prokázat, že má zaveden přiměřený režim sankcí pro boj proti rybolovu NNN, jak je doporučeno v bodu 21 plánu IPOA NNN. Sierra Leone podle všeho taktéž nezohlednila doporučení uvedená v bodě 24 plánu IPOA NNN, v němž se státům vlajky doporučuje zajistit komplexní a účinné sledování a kontrolu rybolovu i dohled nad ním přes místo vykládky až k místu konečného určení, a to včetně zavedení systému VMS v souladu s příslušnými vnitrostátními, regionálními a mezinárodními normami.

(27)

Vzhledem ke skutečnostem uvedeným v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutkových okolností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných touto zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 5 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že existují silné náznaky, že Sierra Leone nesplnila povinnosti, které má podle mezinárodního práva, co se týče spolupráce a prosazování předpisů.

(28)

Sierra Leone ratifikovala úmluvu UNCLOS v roce 1994 a je smluvní stranou komise ICCAT a IOTC.

(29)

V letech 2009 až 2012 byla Sierra Leone určena komisí ICCAT jako země nedodržující předpisy. Tento status byl zrušen v roce 2013, ale situace v roce 2014 vyvolala znepokojení, protože komise ICCAT nedostala v roce 2015 žádné výroční zprávy ani tabulky souladu. Ve zprávě IOTC o plnění závazků Sierrou Leone se uvádí několik případů opakovaného porušení předpisů, zejména obecné nedodržování opatření komise IOTC a nepodávání zpráv a neposkytování informací v souladu s rezolucemi 12/11, 01/06, 10/09, SC04 a S17. Sierra Leone je i přes to, jakou strukturu má loďstvo rybářských plavidel Sierry Leone a v jaké oblasti působí, smluvní stranou pouze ICCAT a IOTC, a nikoli dalších regionálních organizací pro řízení rybolovu.

(30)

Problémy, které má Sierra Leone s dodržováním předpisů v komisích ICCAT a IOTC, svědčí o tom, že Sierra Leone jako stát vlajky neplní své povinnosti stanovené v článku 94 úmluvy UNCLOS a v bodě 24 plánu IPOA NNN.

(31)

Sierra Leone neratifikovala s výjimkou úmluvy UNCLOS žádný mezinárodní právní nástroj týkající se řízení rybolovu. Co se týká uplatňování mezinárodních nástrojů, Sierra Leone nejedná v souladu s doporučeními uvedenými v bodu 11 plánu IPOA NNN, jenž státy vybízí, aby přednostně ratifikovaly či přijaly Dohodu OSN o provádění ustanovení úmluvy UNCLOS týkajících se zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (UNFSA) nebo k ní přistoupily a dohodu FAO o podpoře dodržování opatření. Jedná rovněž v rozporu s bodem 14, který stanoví, že by státy měly plně a účinně uplatňovat kodex chování a s ním související mezinárodní akční plány.

(32)

Jelikož kromě toho v Sieře Leone neexistuje žádný speciální rybářský přístav, rybářská plavidla přistávají přímo v docích společností nebo v obchodním přístavu. Sierra Leone neratifikovala Dohodu FAO o opatřeních přístavních států z roku 2009.

(33)

V rozporu s doporučeními uvedenými v bodech 25 až 27 plánu IPOA NNN Sierra Leone nevypracovala národní akční plán pro boj proti rybolovu NNN.

(34)

Dále, jak bylo uvedeno v (17). bodě odůvodnění, správu mezinárodního rejstříku Sierry Leone vykonává soukromá společnost se sídlem mimo Sierru Leone a Sieře Leone se podle všeho nepodařilo zajistit, aby plavidla plující pod její vlajkou měla řádnou vazbu na tuto zemi. To je v rozporu s článkem 91 úmluvy UNCLOS, který stanoví, že mezi státem vlajky a jeho loděmi musí existovat řádná vazba.

(35)

Vzhledem ke skutečnostem uvedeným v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutkových okolností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných touto zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že existují silné náznaky, že Sierra Leone nesplnila povinnosti, které má podle mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(36)

Podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (UNHDI) (5) byla Sierra Leone v roce 2015 považována za zemi na nízkém stupni lidského rozvoje (181. místo ze 188 zemí).

(37)

Ačkoli mohou existovat určitá omezení kapacity, co se týče sledování, kontroly a dohledu, konkrétní omezení Sierry Leone vyplývající ze stupně jejího rozvoje neodůvodňují všechny nedostatky zjištěné v předchozích oddílech. To se týká zejména registrace rybářských plavidel v mezinárodním rejstříku Sierry Leone a nedostatečných znalostí o těchto plavidlech.

(38)

Zjištěné nedostatky jsou podle všeho důsledkem především správního prostředí, které nepostačuje k zajištění toho, aby Sierra Leone účinně a efektivně vykonávala své povinnosti jako stát vlajky, pobřežní stát, stát přístavu a stát trhu. Sierra Leone obdržela podporu z regionálních iniciativ, jejichž účelem bylo posílit správu a boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu mimo jiné prostřednictvím lepších systémů řízení a kontroly. Toto financování však bylo v roce 2015 pozastaveno kvůli obavám souvisejícím se správou těchto prostředků a bez nich nemůže středisko JOC v Sieře Leone účinně fungovat.

(39)

Vzhledem ke skutečnostem uvedeným v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutkových okolností zjištěných Komisí a prohlášení učiněných touto zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že rozvojový status a celkovou výkonnost Sierry Leone v oblasti řízení rybolovu může zhoršovat stupeň jejího rozvoje. Nicméně s ohledem na povahu zjištěných nedostatků v Sieře Leone nemůže stupeň rozvoje Sierry Leone plně omluvit nebo jinak ospravedlnit její celkový postoj jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu nebo státu trhu, pokud jde o rybolov a o nedostatečné kroky k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(40)

Vzhledem k závěrům vyvozeným ohledně skutečnosti, že Sierra Leone neplní své povinnosti, které má podle mezinárodního práva jakožto stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu, a že nepřijala opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, mělo by být této zemi v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN oznámeno, že může být určena jako třetí země, kterou Komise považuje za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

(41)

V souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN by Komise měla Sieře Leone oznámit, že může být určena jako nespolupracující třetí země. Komise by měla rovněž přijmout vůči Sieře Leone všechna opatření uvedená v článku 32 nařízení o rybolovu NNN. V zájmu řádné správy by měla být stanovena lhůta, v níž může tato země na oznámení písemně odpovědět a napravit situaci.

(42)

Oznámení adresované Sieře Leone o tom, že může být určena jako země, kterou Komise považuje pro účely tohoto rozhodnutí za nespolupracující, nebrání Komisi ani Radě, aby následně učinily jakékoli kroky za účelem určení Sierry Leone jako nespolupracující třetí země a vypracování seznamu nespolupracujících zemí, ani automaticky neznamená provedení tohoto kroku,

23.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/14

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN má Komise třetí země uvědomit o tom, že mohou být určeny jako nespolupracující země. Uvedené oznámení je předběžné povahy. Oznámení musí vycházet z kritérií stanovených v článku 31 nařízení o rybolovu NNN. Komise by zároveň měla přijmout všechna opatření stanovená v článku 32 uvedeného nařízení ohledně těchto oznámených třetích zemí. Komise by ve svém oznámení měla uvést především hlavní skutečnosti a faktory, z nichž toto určení vychází a dát daným zemím příležitost vyjádřit se a předložit důkazy na vyvrácení takového určení, popřípadě akční plán na zlepšení dané situace a opatření přijatá k její nápravě. Komise by měla oznámeným třetím zemím poskytnout dostatečnou lhůtu na odpověď na toto oznámení a přiměřený čas k nápravě situace.

(4)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN má Komise určit třetí země, které v boji proti rybolovu NNN považuje za nespolupracující země. Třetí země má být určena jako nespolupracující, pokud neplní povinnosti, které jsou jí uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu, a nepřijme opatření na předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(5)

Určení nespolupracujících třetích zemí má být založeno na prověření všech informací podle čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(6)

V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN má Rada vypracovat seznam nespolupracujících třetích zemí. Na tyto země se kromě jiného vztahují opatření uvedená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(7)

V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN je přijetí schválených osvědčení o úlovku od třetích zemí, jež jsou státy vlajky, podmíněno tím, aby tyto státy vlajky Komisi oznámily, jak zajistily provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, která musí rybářská plavidla dotyčných třetích zemí dodržovat.

(8)

V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN má Komise administrativně spolupracovat s třetími zeměmi v oblastech týkajících se provádění uvedeného nařízení.

(9)

Republika Trinidad a Tobago (dále jen „Trinidad a Tobago“) jakožto stát vlajky nepředložila Komisi oznámení v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN.

(10)

V letech 2014 až 2016 Komise administrativně spolupracovala s orgány Trinidadu a Tobaga. Tato spolupráce zahrnovala otázky týkající se provádění, kontroly a prosazování právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů orgány Trinidadu a Tobaga. Jednalo se o výměnu ústních a písemných připomínek a návštěvy na místě. Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, o nichž se domnívala, že jsou nezbytné pro posouzení způsobu, jakým Trinidad a Tobago zajistil provádění, kontrolu a prosazování právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí jeho rybářská plavidla dodržovat, a také opatření, která Trinidad a Tobago přijal k plnění svých povinností v boji proti rybolovu NNN.

(11)

Trinidad a Tobago je smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982, Dohody o provádění ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (UNFSA) z roku 1995 a Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT).

(12)

Za účelem posouzení toho, jak Trinidad a Tobago jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát a stát trhu plní své mezinárodní závazky zakotvené v mezinárodních dohodách uvedených v (11). bodu odůvodnění a stanovené příslušnou regionální organizací pro řízení rybolovu, si Komise vyžádala, shromáždila a vyhodnotila veškeré nezbytné údaje.

(13)

Podle čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise analyzovala povinnosti Trinidadu a Tobaga jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely této analýzy Komise zohlednila kritéria uvedená v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN a použitelné mezinárodní právo.

(14)

Z důvodů popsaných níže v oddíle 3.2 právní rámec pro řízení rybolovu na Trinidadu a Tobagu, založený především na zákonu o rybolovu z roku 1916 (2) a zákonu o souostrovních vodách a výlučné ekonomické zóně z roku 1986 (3), podle všeho nestanoví opatření pro účinnou kontrolu plavidel plujících pod vlajkou Trinidadu a Tobaga a plavidel třetích zemí ve vodách a přístavech Trinidadu a Tobaga.

(15)

Na základě informací, které Komise zjistila během své návštěvy na místě a z veřejně dostupných informací, existují silné náznaky, že Trinidad a Tobago není schopen poskytnout informace o povaze vysoce stěhovavých druhů, které ulovilo jeho rybářské loďstvo na volném moři, nebo o vyložených či přeložených produktech rybolovu v jeho přístavech ani informace o obchodních tocích těchto produktů.

(16)

Vzhledem ke zjevně nedostatečné sledovatelnosti a k tomu, že orgánům Trinidadu a Tobaga chybějí informace o vykládkách či překládkách ryb prováděných plavidly plujícími pod jeho vlajkou nebo plavidly plujícími pod vlajkou třetí země v jeho přístavech, není pravděpodobné, že by Trinidad a Tobago byl schopen zajistit, aby se v této zemi obchodovalo s produkty rybolovu, které nepocházejí z rybolovu NNN.

(17)

V tomto ohledu se zdá, že Trinidad a Tobago neplní povinnosti státu přístavu podnikat kroky, jejichž účelem je podpora účinnosti mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů, mimo jiné prostřednictvím přístavních kontrol dokladů, lovných zařízení nebo úlovků a zákazu vykládky a překládky, pokud bylo prokázáno, že rybolov byl proveden způsobem, který ohrožuje účinnost mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů, jak je stanoveno v článku 23 dohody UNFSA. Trinidad a Tobago zřejmě rovněž neplní povinnost zohledňovat doporučení uvedená v bodu 24 Mezinárodního akčního plánu FAO pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (IPOA NNN), v němž se státům vlajky doporučuje zajistit komplexní a účinné sledování a kontrolu rybolovu i dohled nad ním přes místo vykládky až do cílové destinace, a v bodu 71 plánu IPOA NNN, v němž je státům doporučeno, aby podnikly kroky ke zlepšení transparentnosti svých trhů, aby se zajistila sledovatelnost ryb nebo rybích produktů. Stejně tak podle všeho nedodržuje požadavky článku 11 Kodexu chování pro odpovědný rybolov vydaného organizací FAO (dále jen „kodex chování FAO“), který uvádí osvědčené postupy pro činnosti následující po odlovu a odpovědný mezinárodní obchod.

(18)

Vzhledem k situaci vysvětlené v tomto oddíle a na základě všech skutkových okolností zjištěných Komisí a prohlášení učiněných orgány Trinidadu a Tobaga lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) a b) nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že existují silné náznaky, že Trinidad a Tobago neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky a stát trhu v souvislosti se zamezením přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na svůj trh.

(19)

Ačkoli orgány Trinidadu a Tobaga obecně spolupracovaly, reagovaly na žádosti o informace a poskytovaly zpětnou vazbu, spolehlivost a správnost jejich odpovědí byla negativně ovlivněna a omezena zastaralým právním rámcem, který podle všeho není v souladu s jejich závazky vyplývajícími z mezinárodního práva, a nedostatečnou transparentností systému řízení rybolovu (jak je uvedeno v oddíle 3.1 a popsáno ve (20). až (23). bodě odůvodnění). Orgány Trinidadu a Tobaga předložily návrh nového zákona o rybolovu, který však ještě nebylo možné posoudit v souladu s jeho mezinárodními závazky.

(20)

Trinidad a Tobago je hlavním státem přístavu v oblasti východního Karibiku. Plavidla plující pod vlajkami třetích zemí v přístavech Trinidadu a Tobaga překládají nebo vykládají tažné a vysoce stěhovavé druhy ryb. Navzdory této skutečnosti se zdá, že neexistuje formální ani neformální spolupráce s těmito třetími zeměmi. Orgány Trinidadu a Tobaga navíc nebyly schopny poskytnout informace o tom, které třetí země jsou do těchto činností v jeho přístavech zapojeny.

(21)

Zastaralý právní rámec pro rybolov nezahrnuje obecné zásady a opatření pro zachování a řízení rybolovných zdrojů, jak vyžaduje platné mezinárodní právo. Kromě toho se nezákonnými, nehlášenými a neregulovanými rybolovnými činnostmi nezabývá ani právní rámec Trinidadu a Tobaga. V tomto ohledu ve stávajícím právním rámci chybí definice závažných porušení i komplexní seznam závažných trestných činů, na něž by se vztahovaly přiměřené přísné sankce. Výše pokuty není vázaná na hodnotu nezákonně ulovených ryb, a tak systematicky nepřipravuje pachatele o výhody plynoucí z jejich nezákonných činností. Systém sankcí v současné podobě tudíž není dostatečně komplexní a přísný k dosažení odrazující funkce.

(22)

V odboru rybolovu na ministerstvu zemědělství, půdního hospodářství a rybolovu chybí oddělení pro sledování rybolovu, dohled nad ním a prosazování předpisů v oblasti rybolovu. Rybolovné činnosti plavidel plujících pod vlajkou Trinidadu a Tobaga, bez ohledu na to, kde probíhají, a plavidel plujících pod vlajkou třetích zemí ve vodách a přístavech Trinidadu a Tobaga nejsou kontrolovány. Ne všechna poloprůmyslová a průmyslová plavidla (delší než 24 m) plující pod vlajkou Trinidadu a Tobaga jsou vybavena systémem sledování plavidel (VMS) a lodní deníky nejsou povinné. Neexistuje žádný program pro pozorovatele. Kromě toho není v provozu žádné středisko pro sledování rybolovu.

(23)

Vzhledem ke zjevné absenci přiměřeného právního rámce a prostředků kontroly je účinné prosazování předpisů vysoce nepravděpodobné. Zřejmě jedinými informacemi obdrženými od orgánů Trinidadu a Tobaga jsou zprávy z rybářského výjezdu, které vyplňují a předkládají provozovatelé plavidel. Za současné situace nebylo možné historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností řádně zanalyzovat.

(24)

Kvůli nedostatkům popsaným ve (20). bodě odůvodnění nemůže Trinidad a Tobago dodržovat soulad s články 63, 64, 117 až 119 úmluvy UNCLOS, které pro všechny státy stanoví povinnost spolupracovat při ochraně a řízení živých mořských zdrojů, včetně tažných populací ryb a vysoce stěhovavých druhů. Povinnost států spolupracovat je dále rozvedena v článcích 7, 8 a 20 dohody UNFSA v případě stanovování slučitelných opatření pro zachování a řízení zdrojů a zajišťování jejich dodržování a prosazování. Výše uvedené je dále upřesněno v bodech 28 a 51 plánu IPOA NNN, v nichž jsou stanoveny podrobné postupy pro přímou spolupráci mezi státy, včetně výměny údajů nebo informací, jež jsou dostupné pobřežním státům.

(25)

Právní rámec včetně donucovacích opatření na Trinidadu a Tobagu podle všeho nesplňuje základní požadavky článků 61, 62 a 117 až 119 úmluvy UNCLOS a článků 5 až 23 dohody UNFSA. Skutečnosti popsané ve (21). až (23). bodu odůvodnění poukazují na to, že Trinidad a Tobago neplní podmínky článku 94 úmluvy UNCLOS, který stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku. Popsané jednání Trinidadu a Tobaga ve vztahu k jeho plavidlům je zřejmě rovněž v rozporu s čl. 18 odst. 3 dohody UNFSA, v němž jsou stanovena opatření, která učiní stát ohledně plavidel plujících pod jeho vlajkou. Trinidad a Tobago jako stát vlajky dále zřejmě neplní své povinnosti v oblasti dodržování a vymáhání pravidel uvedené v článku 19 dohody UNFSA, neboť podle všeho neprokázal, že jedná a působí v souladu s podrobnými pravidly stanovenými v uvedeném článku. Především systém sankcí zřejmě není v souladu s čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, kde se stanoví, že sankce uložené v případě porušení musí být přiměřeně přísné, aby účinně zajišťovaly dodržování opatření, odrazovaly od porušování bez ohledu na místo porušení a aby byly pachatelům odňaty veškeré výhody z jejich nezákonné činnosti. Trinidad a Tobago podle všeho taktéž nezohledňuje doporučení uvedená v bodě 24 plánu IPOA NNN, v němž se státům vlajky doporučuje zajistit komplexní a účinné sledování a kontrolu rybolovu i dohled nad ním přes místo vykládky až k místu konečného určení, a to včetně zavedení systému VMS v souladu s příslušnými vnitrostátními, regionálními a mezinárodními normami.

(26)

Vzhledem k situaci vysvětlené v tomto oddíle a na základě všech skutkových okolností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných touto zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 5 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že existují silné náznaky, že Trinidad a Tobago nesplnil povinnosti, které mu jsou jako státu vlajky uloženy podle mezinárodního práva v souvislosti se snahou o spolupráci a prosazování právních předpisů.

(27)

Komise vyhodnotila veškeré informace považované za relevantní, pokud jde o status Trinidadu a Tobaga jako smluvní strany UNCLOS, UNFSA a ICCAT.

(28)

Od roku 2011 komise ICCAT oficiálně sděluje orgánům Trinidadu a Tobaga (4), že tato země neplní v plném rozsahu a účinně své povinnosti v souladu s některými doporučeními ICCAT (zejména s doporučením 05–09 o dodržování povinností týkajících se předávání statistických údajů, doporučeními 06–09 a 12–04 o dalším posílení plánu obnovy populací marlína modrého a marlína bělavého a doporučením 13–02 o ochraně mečounů v severním Atlantiku). Komise ICCAT kromě toho na Trinidadu a Tobagu zaznamenala tyto nedostatky: 1) nebyly předloženy údaje k úkolu I týkající se charakteristiky loďstva; 2) nebyly předloženy údaje k úkolu II týkající se velikosti úlovků; 3) nebyly předloženy tabulky souladu; 4) nebyl předložen plán pro rozvoj nebo řízení lovu mečouna obecného; 5) komise ICCAT neobdržela odpověď na svůj dopis z roku 2014, který vyjadřoval znepokojení; 6) seznam plavidel lovících tuňáka velkookého nebo tuňáka žlutoploutvého byl obdržen po uplynutí lhůty; 7) výroční zpráva pro Stálý výbor pro výzkum a statistiku (SCRS) byla obdržena pozdě; 8) nepřetržitý a narůstající nadměrný odlov plachetníkovitých. Nepřetržitý a výrazně nadměrný odlov marlínů bílých a modrých, nedostatečná vnitrostátní opatření v oblasti řízení rybolovu těchto druhů, nesoulad s lodním deníkem a požadavky na sledování obchodu s těmito druhy vedly v roce 2015 komisi ICCAT k vydání dopisu o určení (5).

(29)

Jak zdůraznil Výbor ICCAT pro kontrolu plnění závazků, tyto „problémy s nepředkládáním zpráv, pozdním a neúplným předkládáním zpráv a nedostatečnou kvalitou údajů nadále ztěžují práci Stálého výboru pro výzkum a statistiku (SCRS) při posuzování stavu populací a tvorbě doporučení pro řízení. Pozdní nebo neúplné podávání zpráv sekretariátu způsobuje potíže při přípravě dokumentů pro komisi a její panely a výbory a snižuje efektivnost výboru pro kontrolu plnění závazků“.

(30)

Trinidad a Tobago není smluvní stranou ani spolupracující nesmluvní stranou Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR). Nicméně komise CCAMLR v letech 2012–2013 určila Trinidad a Tobago jako nesmluvní stranu, která je pravděpodobně zapojena do výlovu a vykládky ryb rodu Dissostichus spp. a/nebo obchodu s nimi, avšak nespolupracuje se systémem dokumentace úlovků (CDS) (6) zavedeným v roce 2000 za účelem sledování těchto druhů z místa vykládky po dobu celého obchodního cyklu. Toto určení bylo platné i v letech 2014 a 2015 (7).

(31)

Skutečnosti popsané ve (28). až (30). bodu odůvodnění brání Trinidadu a Tobagu jako státu vlajky v plnění jeho závazků týkajících se spolupráce a ochrany a uvedených v článcích 117 až 119 úmluvy UNCLOS. Trinidad a Tobago rovněž zřejmě neplní požadavky článku 18 dohody UNFSA, v němž se požaduje, aby státy, jejichž plavidla provádějí rybolov na volném moři, přijaly kontrolní opatření zajišťující, aby tato plavidla dodržovala předpisy regionálních organizací pro řízení rybolovu.

(32)

Závěrem je nutno dodat, že i navzdory doporučením v bodech 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN Trinidad a Tobago nevypracoval národní akční plán proti rybolovu NNN.

(33)

Vzhledem k situaci vysvětlené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutkových okolností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných touto zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že existují silné náznaky, že Trinidad a Tobago nesplnil povinnosti, které má podle mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(34)

Podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (UNHDI) (8) byl Trinidad a Tobago v roce 2015 považován za zemi na vysokém stupni lidského rozvoje (64. místo ze 188 zemí).

(35)

Vzhledem k výše uvedenému postavení podle ukazatele lidského rozvoje a zjištěním učiněným při návštěvě v roce 2015 nic nenaznačuje tomu, že neschopnost Trinidadu a Tobaga dostát svým povinnostem stanoveným v mezinárodním právu plyne z nízké úrovně rozvoje. Neexistují žádné konkrétní důkazy naznačující, že nedostatky ve sledování, kontrole a dohledu v oblasti rybolovu souvisí s nízkou úrovní schopností a nedostatečnou infrastrukturou. Trinidad a Tobago nikdy netvrdil, že omezené možnosti rozvoje ovlivňují jeho schopnost zavést silný rámec sledování, kontroly a dohledu.

(36)

Vzhledem k situaci vysvětlené v tomto oddíle a na základě všech skutkových okolností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Trinidadem a Tobagem lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že rozvojový status a celková výkonnost Trinidadu a Tobaga v oblasti řízení rybolovu nejsou sníženy jeho stupněm rozvoje.

(37)

Vzhledem k výše vyvozeným závěrům ohledně skutečnosti, že Trinidad a Tobago neplní své povinnosti, které má podle mezinárodního práva jakožto stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu, a že nepřijal příslušná opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, mělo by být uvedené zemi v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN oznámeno, že může být určena jako třetí země, kterou Komise považuje za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

(38)

V souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN by Komise měla Trinidadu a Tobagu oznámit, že může být určen jako nespolupracující třetí země. Komise by měla rovněž přijmout vůči Trinidadu a Tobagu všechna opatření uvedená v článku 32 nařízení o rybolovu NNN. V zájmu řádné správy by měla být stanovena lhůta, v níž může tato země na oznámení písemně odpovědět a napravit situaci.

(39)

Oznámení adresované Trinidadu a Tobagu o tom, že může být určen jako země, kterou Komise považuje pro účely tohoto rozhodnutí za nespolupracující, nebrání Komisi ani Radě, aby následně učinily jakékoli kroky za účelem určení Trinidadu a Tobaga jako nespolupracující třetí země a vypracování seznamu nespolupracujících zemí, ani automaticky neznamená provedení tohoto kroku,

23.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/19

23.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/20

1.

Komise dne 15. dubna 2016 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podniků podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Starwood Capital Group („SCG“, USA) a podnik Hotel Investment Partnership, S.L. („HIP“, Španělsko), kontrolovaný podnikem Banco de Sabadell, S.A. („BS“, Španělsko), získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) a čl. 3 odst. 4 nařízení o spojování nákupem akcií v nově založené společnosti vytvářející společný podnik společnou kontrolu nad podnikem HI Partners Starwood Capital Holdco Value Added, S.L. („HPSC JV“, Španělsko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—   podniku SCG: investování s hlavním zaměřením na nemovitosti po celém světě. SCG investuje do několika tříd aktiv, mezi něž mimo jiné patří vícegenerační nemovitosti, kancelářské a maloobchodní prostory, hotely, průmyslové, rezidenční a komerční pozemky, domovy důchodců, multifunkční budovy a golfové pozemky, a do všech úrovní kapitálové struktury,

—   podniku BS: poskytování bankovních služeb na trhu s drobnými i podnikatelskými bankovními službami prostřednictvím podniku HIP, provozování hotelů a poskytování služeb v oblasti nemovitostí.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.7992 – Starwood Capital Group/Banco Sabadell/JV lze Komisi zaslat faxem (č. faxu +32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

23.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/21

1.

Komise dne 15. dubna 2016 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým přidružené podniky podniku Warburg Pincus LLC („Warburg Pincus“, Spojené státy), podnik General Atlantic LLC („General Atlantic“, Spojené státy), podnik Banco Santander, S.A., („Santander“, Španělsko) a podnik UniCredit S.p.A. („UniCredit“, Itálie) spojují činnosti správy aktiv podniků SAM Investment Holdings Limited („SAM“) a Pioneer Global Asset Management S.p.A. (společně s jeho dceřinými společnostmi, ale s výjimkou podniku Pioneer Investment Management USA Inc. a jeho dceřiných společností v USA, jakož i určitých dalších dceřiných společností („Pioneer“)) do plně funkčního společného podniku řízeného podniky Warburg Pincus, General Atlantic, Santander and UniCredit. SAM je v současné době společný podnik podniku Santander, dceřiných společností podniku Warburg Pincus a podniku General Atlantic. Podnik Pioneer je v současné době výlučně kontrolovaný podnikem UniCredit.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.7877 – Warburg Pincus/General Atlantic/UniCredit/Santander/SAM/Pioneer lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

23.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/22

1.

Komise dne 18. dubna 2016 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Kesko Oyj („Kesko“, Finsko) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem akcií výhradní kontrolu nad celým podnikem Onninen Oy („Onninen“, Finsko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—   podniku Kesko: maloobchodní prodejce působící ve třech hlavních obchodních segmentech: i) smíšené zboží, ii) stavebniny a zboží pro kutily, jakož i značkové zboží, iii) automobily,

—   podniku Onninen: působí v oblasti distribuce, mimo jiné, instalatérských výrobků.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.7910 – Kesko/Onninen lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž: