14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/2

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 21. ledna 2016 – Galp Energía España, SA, Petróleos de Portugal (Petrogal), SA, Galp Energia, SGPS, SA v. Evropská komise

(Věc C-603/13 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 81 ES - Kartelové dohody - Španělský trh se silničním bitumenem - Rozdělení trhu a koordinace cen - Nepřiměřená délka řízení před Tribunálem - Článek 261 SFEU - Nařízení (ES) č. 1/2003 - Článek 31 - Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci - Článek 264 SFEU - Částečné nebo úplné zrušení rozhodnutí Komise“)

(2016/C 098/02)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Galp Energía España, SA, Petróleos de Portugal (Petrogal), SA, Galp Energia, SGPS, SA (zástupci: M. Slotboom, G. Gentil Anastácio, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: C. Urraca Caviedes a F. Castillo de la Torre, zmocněnci, J. Rivas Andrés, advokát, G. Eclair-Heath, solicitor)

Výrok

Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 16. září 2013 ve věci Galp Energía España a další v. Komise (T 462/07, EU:T:2013:459) se zrušuje v rozsahu, v němž v bodě 3 výroku stanoví novou výši pokut uložených společnosti GALP Energía España SA, společnosti Petróleos de Portugal SA a společnosti GALP Energía SGPS SA, s ohledem na závěr, který Tribunál nesprávně učinil v rámci pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci v odůvodnění tohoto rozsudku, že GALP Energía España SA, Petróleos de Portugal SA a GALP Energía SGPS SA věděly o účasti ostatních členů kartelové dohody na mechanismu náhrad a mohly rovněž předvídat účast posledně uvedených na systému dohledu, a mohly tedy být za tyto složky odpovědné.

2)	Kasační opravný prostředek se ve zbývající části zamítá.

Výše pokuty uložená společně a nerozdílně společnosti GALP Energía España SA a společnosti Petróleos de Portugal SA v článku 2 rozhodnutí Komise C(2007) 4441 final ze dne 3. října 2007 v řízení podle článku 81 ES [věc COMP/38.710 – Bitumen (Španělsko)] se stanoví na částku 7,7 milionu eur, z níž GALP Energía SGPS SA odpovídá společně a nerozdílně do výše 5,72 milionu eur.

Společnosti GALP Energía España SA, Petróleos de Portugal SA a GALP Energía SGPS SA nahradí dvě třetiny nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí a ponesou dvě třetiny vlastních nákladů řízení vzniklých v rámci řízení o kasačním opravném prostředku, jakož i vlastní náklady vzniklé v řízení v prvním stupni.

Evropská komise ponese třetinu vlastních nákladů řízení a nahradí třetinu nákladů řízení vynaložených společností GALP Energía España SA, společností Petróleos de Portugal SA a společností GALP Energía SGPS SA v rámci řízení o kasačním opravném prostředku, a ponese vlastní náklady řízení vzniklé v řízení v prvním stupni.

(1) Úř. věst. C 24, 25.1.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/3

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 21. ledna 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Litva) – „Eturas“ UAB a další v. Lietuvos Respublikos konkurencijos taryba

(Věc C-74/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Jednání ve vzájemné shodě - Cestovní kanceláře a agentury používající společný počítačový rezervační systém - Automatické omezení maximální výše slevy pro online rezervace - Zpráva správce systému oznamující uvedené omezení - Mlčky učiněný souhlas, který lze kvalifikovat jako jednání ve vzájemné shodě - Skutečnosti zakládající dohodu a jednání ve vzájemné shodě - Posouzení důkazů a požadovaná úroveň dokazování - Procesní autonomie členských států - Zásada efektivity - Presumpce neviny“)

(2016/C 098/03)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas

Účastníci původního řízení

Žalobkyně:„Eturas“ UAB, „AAA Wrislit“ UAB, „Baltic Clipper“ UAB, „Baltic Tours Vilnius“ UAB, „Daigera“ UAB, „Ferona“ UAB, „Freshtravel“ UAB, „Guliverio kelionės“ UAB, „Kelionių akademija“ UAB, „Kelionių gurmanai“ UAB, „Kelionių laikas“ UAB, „Litamicus“ UAB, „Megaturas“ UAB, „Neoturas“ UAB, „TopTravel“ UAB, „Travelonline Baltics“ UAB, „Vestekspress“ UAB, „Visveta“ UAB, „Zigzag Travel“ UAB, „ZIP Travel“ UAB

Žalovaný: Lietuvos Respublikos konkurencijos taryba

Za přítomnosti:„Aviaeuropa“ UAB, „Grand Voyage“ UAB, „Kalnų upė“ UAB, „Keliautojų klubas“ UAB, „Smaragdas travel“ UAB, „700LT“ UAB, „Aljus ir Ko“ UAB, „Gustus vitae“ UAB, „Tropikai“ UAB, „Vipauta“ UAB, „Vistus“ UAB

Výrok

Článek 101 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že pokud správce informačního systému, jehož účelem je umožnit cestovním kancelářím prodávat na svých internetových stránkách zájezdy v rámci jednotného rezervačního systému, zašle uvedeným hospodářským subjektům prostřednictvím systému osobní elektronické pošty zprávu, kterou jim oznamuje, že výše slev na produkty prodávané prostřednictvím uvedeného systému bude omezena a po rozeslání této zprávy dojde v systému k technickým změnám nezbytným pro zavedení uvedeného opatření, lze od okamžiku, kdy se hospodářské subjekty dozvěděly o zprávě zaslané správcem systému, mít za to, že se účastnily jednání ve vzájemné shodě ve smyslu uvedeného ustanovení, pokud se veřejně nedistancovaly od uvedeného jednání nebo jej neoznámily správním orgánům, nebo nepředložily jiné důkazy pro účely vyvrácení uvedené domněnky, jako například důkaz o systematickém uplatňování slevy přesahující dotčenou horní hranici.

Přísluší předkládajícímu soudu, aby na základě vnitrostátní právní úpravy upravující posuzování důkazů a požadovanou důkazní úroveň přezkoumal, zda s ohledem na všechny okolnosti, které mu byly předloženy, může rozeslání zprávy, jako je zpráva dotčená ve věci v původním řízení, představovat dostačující důkaz k prokázání, že její příjemci znali její obsah. Presumpce neviny brání tomu, aby měl předkládající soud za to, že pouhé rozeslání uvedené zprávy může představovat důkaz dostačující k prokázání, že její příjemci museli nezbytně znát její obsah.

(1) Úř. věst. C 142, 12.5.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/4

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 14. ledna 2016 – Evropská komise v. Bulharská republika

(Věc C-141/14) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2009/147/ES - Ochrana volně žijících ptáků - Zvláště chráněné oblasti Kaliakra a Belite skali - Směrnice 92/43/EHS - Ochrana přírodních stanovišť a volně žijících druhů - Lokalita významná pro Společenství Kompleks Kaliakra - Směrnice 2011/92/EU - Posuzování vlivů některých záměrů na životní prostředí - Časová působnost režimu ochrany - Poškozování přírodních stanovišť druhů a vyrušování druhů - Větrná energie - Cestovní ruch“)

(2016/C 098/04)

Jednací jazyk: bulharština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: E. White, C. Hermes a P. Mihaylova, zmocněnci)

Žalovaná: Bulharská republika (zástupci: E. Petranova a D. Drambozova, zmocněnci)

Výrok

Bulharská republika tím, že:

—

nezahrnula všechna významná ptačí území do zvláště chráněné oblasti zahrnující oblast Kaliakra, neoznačila jako zvláště chráněnou oblast území nejvhodnější z hlediska počtu druhů a rozlohy pro ochranu biologických druhů podle přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků a dále pro ochranu pravidelně se vyskytujících stěhovavých druhů, které nejsou uvedeny v této příloze, v zeměpisné oblasti moře a pevniny, kde se použije tato směrnice, v důsledku čehož tento členský stát nesplnil povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 4 odst. 1 a 2 uvedené směrnice;

—	schválila uskutečnění záměrů „AES Geo Energy“, „Disib“ a „Longman Investment“ na významném ptačím území zahrnujícím oblast Kaliakra, které nebylo označeno jako zvláště chráněná oblast, přestože tak označeno být mělo, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 4 směrnice 2009/147;

—

schválila uskutečnění záměrů „Kaliakra Wind Power“, „EVN Enertrag Kavarna“ a „Vertikal – Petkov & Cie“, jakož i „Thracian Cliffs Golf & Spa Resort“ ve zvláště chráněných oblastech zahrnujících oblasti Kaliakra a Belite skali, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 2 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin;

—

neposoudila správně kumulativní účinek záměrů „Windtech“, „Brestiom“, „Eco Energy“ a „Longman investment“ na významném ptačím území zahrnujícím oblast Kaliakra, jež nebylo označeno jako zvláště chráněná oblast, přestože tak označeno být mělo, a dále že přesto schválila uskutečnění záměru „Longman Investment“, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, jakož i z přílohy III bodu 1 písm. b) této směrnice na straně jedné a z čl. 2 odst. 1 této směrnice na straně druhé.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Bulharské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 159, 26.5.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/5

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 14. ledna 2016 – Evropská komise v. Belgické království

(Věc C-163/14) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Článek 343 SFEU - Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie - Článek 3 - Osvobození od daně - Region Brusel-hlavní město - Příspěvky na dodávky elektřiny a plynu“)

(2016/C 098/05)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: F. Clotuche-Duvieusart a I. Martínez del Peral, zmocněnci)

Žalované: Belgické království (zástupci: J. -C. Halleux, S. Vanrie a T. Materne, zmocněnci, ve spolupráci s G. Block, D. Remy a H. Delahaije, advokáti)

Výrok

Belgické království tím, že nepřiznalo orgánům Evropské unie osvobození od příspěvků stanovených v článku 26 nařízení o organizaci trhu s elektřinou v regionu Brusel-hlavní město v platném znění, jakož i v článku 20 nařízení o organizaci trhu s plynem v regionu Brusel-hlavní město v platném znění, a tím, že odmítlo vrátit tyto příspěvky takto obdržené regionem Brusel-hlavní město, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 3 druhého pododstavce Protokolu ze dne 8. dubna 1965 o výsadách a imunitách Evropské unie, který byl původně přílohou Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství a nyní je podle Lisabonské smlouvy přílohou Smluv o EU, o FEU a o ESAE jakožto protokol č. 7.

2)	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 184, 16. 6. 2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/6

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 14. ledna 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākā tiesa – Lotyšsko) – „Ostas celtnieks“ SIA v. Talsu novada pašvaldība, Iepirkumu uzraudzības birojs

(Věc C-234/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Veřejné zakázky - Směrnice 2004/18/ES - Hospodářské a finanční předpoklady - Technická nebo odborná způsobilost - Článek 47 odst. 2 a čl. 48 odst. 3 - Zadávací dokumentace obsahující povinnost uchazeče uzavřít se subjekty, jejichž schopnosti využívá, dohodu o partnerství nebo s nimi založit veřejnou obchodní společnost“)

(2016/C 098/06)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākā tiesa

Účastníci původního řízení

Žalobkyně:„Ostas celtnieks“ SIA

Žalovaní: Talsu novada pašvaldība, Iepirkumu uzraudzības birojs

Výrok

Článek 47 odst. 2 a čl. 48 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby veřejný zadavatel mohl v zadávací dokumentaci týkající se zadávacího řízení na veřejnou zakázku uložit uchazeči, který využije schopnosti jiných subjektů, povinnost, aby před zadáním uvedené zakázky uzavřel s těmito subjekty dohodu o partnerství nebo s nimi založil veřejnou obchodní společnost.

(1) Úř. věst. C 212, 7.7.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/6

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 21. ledna 2016 – Società per l'aeroporto civile di Bergamo-Orio al Serio (SACBO) SpA v. Evropská komise, Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA)

(Věc C-281/14 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Transevropská dopravní síť - Finanční pomoc - Ukončení - Rozhodnutí, kterým se některé náklady prohlašují za nezpůsobilé a kterým se provádí konečné vyúčtování - Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU - Žaloba na neplatnost - Napadnutelný akt - Aktivní legitimace - Jiná osoba než příjemce pomoci“)

(2016/C 098/07)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Società per l'aeroporto civile di Bergamo-Orio al Serio (SACBO) SpA (zástupci: G. Greco, M. Muscardini a G. Carullo, avvocati)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: J. Hottiaux a E. Montaguti, zmocněnkyně, D. Gullo, avvocato), Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA) (zástupci: I. Ramallo, D. Silhol a Z. Szilvássy, zmocněnci, A. Lanzi a M. Bozzo, avvocati)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Società per l’aeroporto civile di Bergamo-Orio al Serio (SACBO) SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 292, 1.9.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/7

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 21. ledna 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Mons – Belgie) – Les Jardins de Jouvence SCRL v. État belge

(Věc C-335/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty - Šestá směrnice o DPH - Osvobození - Článek 13 část A odst. 1 písm. g) - Osvobození od daně služeb úzce souvisejících se sociální péčí nebo sociálním zabezpečením, poskytovaných veřejnoprávními subjekty nebo jinými subjekty uznanými za subjekty sociální povahy - Pojem ‚poskytování služeb a dodání zboží úzce související se sociální péčí nebo sociálním zabezpečením‘ - Subjekty uznané za subjekty sociální povahy - Ubytovací zařízení s pečovatelskou službou“)

(2016/C 098/08)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Mons

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: Les Jardins de Jouvence SCRL

Odpůrce: État belge

za přítomnosti: AXA Belgium SA

Výrok

Článek 13 část A odst. 1 písm. g) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládán v tom smyslu, že mezi službami poskytovanými ubytovacím zařízením s pečovatelskou službou, jako je zařízení dotčené v původním řízení, jehož sociální povahu musí posoudit předkládající soud zejména s ohledem na skutečnosti uvedené v tomto rozsudku, mohou být služby, které spočívají v poskytování bytů přizpůsobených starším osobám, osvobozeny od daně podle tohoto ustanovení. Jiné služby poskytované tímto ubytovacím zařízením s pečovatelskou službou mohou být v zásadě rovněž takto osvobozeny od daně, zejména pokud tyto služby, které jsou ubytovací zařízení s pečovatelskou službou povinna nabídnout podle příslušné vnitrostátní právní úpravy, mají za cíl zajistit podporu starším osobám, jakož i o ně pečovat a odpovídají službám, které jsou povinny nabízet rovněž domovy důchodců, v souladu s dotyčnou právní úpravou.

V tomto ohledu není podstatné, zda provozování ubytovacího zařízení s pečovatelskou službou, jako je zařízení dotčené v původním řízení, je či není příjemcem dotací nebo jiné formy zvýhodnění nebo finanční účasti ze strany veřejných orgánů.

(1) Úř. věst. C 339, 29.9.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/8

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 21. ledna 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vilniaus miesto apylinkės teismas, Lietuvos Aukščiausiasis Teismas – Litva) – „ERGO Insurance“ SE, zastoupená „ERGO Insurance“ SE Lietuvos filialas v. „If P&C Insurance“ AS, zastoupená „If P&C Insurance“ AS filialas (C-359/14), „Gjensidige Baltic“ AAS, zastoupená „Gjensidige Baltic“ AAS Lietuvos filialas v. „PZU Lietuva“ UAB DK (C-475/14)

(Spojené věci C-359/14 a C-475/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Volba rozhodného práva - Nařízení (ES) č. 864/2007 a nařízení (ES) č. 593/2008 - Směrnice 2009/103/ES - Nehoda způsobená nákladním automobilem s přívěsem, přičemž každé z těchto vozidel je pojištěno jiným pojistitelem - Nehoda, k níž došlo v jiném členském státě, než ve kterém byly uzavřeny pojistné smlouvy - Regresní nárok pojistitelů - Rozhodné právo - Pojmy ‚smluvní závazkové vztahy‘ a ‚mimosmluvní závazkové vztahy“)

(2016/C 098/09)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Vilniaus miesto apylinkės teismas, Lietuvos Aukščiausiasis Teismas

Účastnice původního řízení

Žalobkyně:„ERGO Insurance“ SE, zastoupená „ERGO Insurance“ SE Lietuvos filialas (C-359/14), „Gjensidige Baltic“ AAS, zastoupená „Gjensidige Baltic“ AAS Lietuvos filialas (C-475/14)

Žalované:„If P&C Insurance“ AS, zastoupená „If P&C Insurance“ AS filialas (C-359/14), „PZU Lietuva“ UAB DK (C-475/14)

Výrok

Článek 14 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění, musí být vykládán v tom smyslu, že toto ustanovení neobsahuje zvláštní kolizní normu, která by určovala právo rozhodné pro uplatnění regresního nároku mezi pojistiteli za takových okolností, jako jsou okolnosti dotčené ve věci v původním řízení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) musí být vykládány v tom smyslu, že právo rozhodné pro uplatnění regresního nároku pojistitele tahače, který nahradil škodu poškozeným při dopravní nehodě zaviněné řidičem uvedeného vozidla, vůči pojistiteli přívěsu taženého při této dopravní nehodě, se určí na základě článku 7 nařízení č. 593/2008, pokud pravidla deliktní odpovědnosti použitelná na tuto dopravní nehodu podle článku 4 a násl. nařízení č. 864/2007 stanovují rozdělení povinnosti náhrady škody.

(1) Úř. věst. C 329, 22.9.2014.

Úř. věst. C 7, 12.1.2015..

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/9

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. ledna 2016 – Toshiba Corporation v. Evropská komise

(Věc C-373/14 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Článek 101 odst. 1 SFEU - Trh výkonových transformátorů - Ústní dohoda o rozdělení trhů (‚gentlemen’s agreement‘) - Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu - Překážky na vstupu - Domněnka o účasti na protiprávní kartelové dohodě - Pokuty - Pokyny pro výpočet pokut (2006) - Bod 18“)

(2016/C 098/10)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Toshiba Corporation (zástupci: J. F. MacLennan, solicitor, A. Schulz, J. Jourdan a P. Berghe, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: F. Ronkes Agerbeek, J. Norris – Usher a K. Mojzesowicz, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Toshiba Corporation se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 339, 29.9.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/9

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 14. ledna 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht – Německo) – Vodafone GmbH v. Bundesrepublik Deutschland

(Věc C-395/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný předpisový rámec pro sítě a služby elektronických komunikací - Směrnice 2002/21/ES - Článek 7 odst. 3 - Proces upevňování vnitřního trhu elektronických komunikací - Směrnice 2002/19/ES - Články 8 a 13 - Operátor označený za operátora s významnou tržní silou - Povinnosti uložené vnitrostátními regulačními orgány - Regulace cen a povinnost nákladového účetnictví - Schvalování sazeb za ukončení volání v mobilní síti“)

(2016/C 098/11)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Vodafone GmbH

Žalovaná: Bundesrepublik Deutschland

Výrok

Článek 7 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) musí být vykládán v tom smyslu, že v případě, kdy vnitrostátní regulační orgán uložil operátorovi, který byl označen za operátora s významnou tržní silou, povinnost poskytovat službu ukončení volání v mobilní síti a vyžaduje, aby byly sazby za tuto službu schvalovány postupem upraveným v tomto ustanovení, tento vnitrostátní regulační orgán musí zopakovat tento postup pokaždé před tím, než schválí sazby tohoto operátora za ukončení volání v mobilní síti, může-li mít udělení tohoto souhlasu dopad na obchod mezi členskými státy ve smyslu tohoto ustanovení.

(1) Úř. věst. C 372, 20.10.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/10

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 14. ledna 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht – Německo) – Grüne Liga Sachsen e.V. a další v. Freistaat Sachsen

(Věc C-399/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 92/43/EHS - Článek 6 odst. 2 až 4 - Zařazení lokality do seznamu oblastí významných pro Společenství po schválení projektu, ale před zahájením jeho realizace - Posouzení projektu po zařazení lokality do uvedeného seznamu - Požadavky na takové posouzení - Důsledky dokončení projektu pro výběr alternativních řešení“)

(2016/C 098/12)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Grüne Liga Sachsen e.V. a další

Odpůrce: Freistaat Sachsen

Za přítomnosti: Landeshauptstadt Dresden, Vertreter des Bundesinteresses beim Bundesverwaltungsgericht

Výrok

Článek 6 odst. 2 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin musí být vykládán v tom smyslu, že plán nebo projekt, který s péčí o určitou lokalitu přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný a který byl v návaznosti na studii nesplňující požadavky čl. 6 odst. 3 této směrnice schválen před zařazením předmětné lokality do seznamu lokalit významných pro Společenství, musí být příslušnými orgány následně posouzen co do jeho důsledků pro tuto lokalitu, je-li toto posouzení jediným vhodným opatřením, aby realizace uvedeného plánu nebo projektu nezpůsobila poškozování nebo vyrušování, jež by mohlo být významné ve vztahu k cílům této směrnice. Splnění těchto podmínek přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

Článek 6 odst. 2 směrnice 92/43 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud se za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, ukáže, že je nezbytné provést následné posouzení důsledků pro danou lokalitu spojených s plánem nebo projektem, s jehož realizací bylo započato po zařazení této lokality do seznamu lokalit významných pro Společenství, musí být toto posouzení provedeno v souladu s požadavky čl. 6 odst. 3 této směrnice. Při takovém posouzení musí být vztahy v úvahu veškeré skutečnosti existující ke dni zařazení do seznamu a veškeré důsledky, které nastaly nebo by mohly nastat po tomto datu v návaznosti na částečnou či celkovou realizaci tohoto plánu nebo projektu v uvedené lokalitě.

Směrnice 92/43 musí být vykládána v tom smyslu, že je-li prováděno nové posouzení důsledků pro určitou lokalitu za účelem zhojení zjištěných pochybení předběžného posouzení provedeného před zařazením této lokality do seznamu lokalit významných pro Společenství nebo následného posouzení podle čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43, zatímco již byl plán či projekt realizován, nemohou být požadavky na kontrolu prováděnou v rámci takového posouzení upraveny z důvodu, že rozhodnutí o schválení tohoto plánu nebo projektu bylo přímo vykonatelné, že návrh na předběžná opatření byl zamítnut a že toto zamítavé rozhodnutí již nabylo právní moci. Při uvedeném posouzení je navíc třeba zohlednit rizika poškozování nebo vyrušování, jež by mohlo být významné ve smyslu uvedeného čl. 6 odst. 2, kterážto rizika případně nastala vlivem realizace daného plánu nebo projektu.

Článek 6 odst. 4 směrnice 92/43 musí být vykládán v tom smyslu, že požadavky na kontrolu prováděnou v rámci posouzení alternativních řešení nemohou být upravovány z důvodu, že plán nebo projekt již byl realizován.

(1) Úř. věst. C 448, 15.12.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/11

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. ledna 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – DHL Express (Italy) Srl, DHL Global Forwarding (Italy) SpA v. Autorità Garante della Concorrenza e del mercato

(Věc C-428/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Politika hospodářské soutěže - Článek 101 SFEU - Nařízení (ES) č. 1/2003 - Odvětví mezinárodních zásilek zboží - Vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž - Právní hodnota nástrojů Evropské sítě pro hospodářskou soutěž - Vzorový program shovívavosti v rámci této sítě - Žádost o ochranu předložená Komisi - Zjednodušená žádost o ochranu předložená vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž - Vztah mezi těmito dvěma žádostmi“)

(2016/C 098/13)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: DHL Express (Italy) Srl, DHL Global Forwarding (Italy) SpA

Žalovaná: Autorità Garante della Concorrenza e del mercato

Za přítomnosti: Schenker Italiana SpA, Agility Logistics Srl

Výrok

Ustanovení práva Evropské unie, zejména článek 101 SFEU a nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích [101 SFEU] a [102 SFEU], je nutno vykládat v tom smyslu, že nástroje zavedené v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, zejména v rámci vzorového programu shovívavosti této sítě, nejsou pro vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž závazné.

Ustanovení práva Evropské unie, zejména článek 101 SFEU a nařízení č. 1/2003, je nutno vykládat v tom smyslu, že mezi žádostí o ochranu před pokutami, kterou podnik předložil nebo hodlá předložit Evropské komisi, a zjednodušenou žádostí předloženou vnitrostátnímu orgánu pro hospodářskou soutěž ohledně téže kartelové dohody neexistuje žádná právní souvislost, na jejímž základě by byl tento orgán povinen posoudit zjednodušenou žádost ve světle žádosti o ochranu před pokutami. Otázka, zda zjednodušená žádost odráží přesně obsah žádosti předložené Komisi, není v tomto ohledu relevantní.

Pokud má zjednodušená žádost předložená vnitrostátnímu orgánu pro hospodářskou soutěž užší věcný rozsah než žádost o ochranu před pokutami předložená Komisi, není tento vnitrostátní orgán povinen kontaktovat Komisi nebo samotný podnik, aby zjistil, zda tento podnik zaznamenal konkrétní případy protiprávního jednání v odvětví, na které se údajně vztahovala uvedená žádost o ochranu před pokutami, avšak nikoliv zjednodušená žádost.

Ustanovení práva Evropské unie, zejména článek 101 SFEU a nařízení č. 1/2003, je nutno vykládat v tom smyslu, že nebrání tomu, aby vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž, za stejných okolností jako ve věci v původním řízení, přijal zjednodušenou žádost o ochranu předloženou podnikem, který Komisi předložil žádost o snížení pokuty, a nikoliv žádost o úplnou ochranu před pokutami.

(1) Úř. věst. C 462, 22.12.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/12

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 21. ledna 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākā tiesa – Lotyšsko) – Valsts ieņēmumu dienests v. Artūrs Stretinskis

(Věc C-430/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Celní unie - Celní kodex Společenství - Článek 29 odst. 1 písm. d) - Stanovení celní hodnoty - Nařízení (EHS) č. 2454/93 - Článek 143 odst. 1 písm. h) - Pojem ‚osoby ve spojení pro účely stanovení celní hodnoty‘ - Příbuzenský vztah mezi kupujícím, fyzickou osobou, a vedoucím pracovníkem společnosti, která prodala zboží“)

(2016/C 098/14)

Jednací jazyk: lotyšština

Předkládající soud

Augstākā tiesa

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Valsts ieņēmumu dienests

Žalovaný: Artūrs Stretinskis

Výrok

Článek 143 odst. 1 písm. h) nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Komise (ES) č. 46/99 ze dne 8. ledna 1999, musí být vykládán v tom smyslu, že kupující, fyzická osoba, a prodávající, právnická osoba, v rámci které má příbuzný tohoto kupujícího skutečnou moc ovlivnit prodejní cenu uvedeného zboží ve prospěch uvedeného kupujícího, musí být považováni za osoby ve spojení ve smyslu čl. 29 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 82/97 ze dne 19. prosince 1996.

(1) Úř. věst. C 421, 24.11.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/13

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 21. ledna 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – Vorarlberger Gebietskrankenkasse, Alfred Knauer v. Landeshauptmann von Vorarlberg

(Věc C-453/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (ES) č. 883/2004 - Článek 5 - Pojem ‚rovnocenné dávky‘ - Shodné nakládání s dávkami ve stáří dvou členských států Evropského hospodářského prostoru - Vnitrostátní právní úprava, která při výpočtu výše pojistného na sociální zabezpečení zohledňuje dávky ve stáří pobírané v jiných členských státech“)

(2016/C 098/15)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobci: Vorarlberger Gebietskrankenkasse, Alfred Knauer

Žalovaný: Landeshauptmann von Vorarlberg

za přítomnosti: Rudolfa Mathise

Výrok

Článek 5 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení musí být vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jaké nastaly v původním řízení, představují dávky ve stáří vyplácené v rámci zaměstnaneckého důchodového systému jednoho členského státu a dávky ve stáří vyplácené v rámci zákonného důchodového systému jiného členského státu, které spadají v obou případech do působnosti téhož nařízení, rovnocenné dávky ve smyslu tohoto ustanovení, jelikož obě kategorie dávek sledují stejný cíl, kterým je zajistit jejich poživatelům zachování životní úrovně odpovídající té, kterou měli před odchodem do důchodu.

(1) Úř. věst. C 462, 22. 12. 2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/13

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 21. ledna 2016 – Evropská komise v. Kyperská republika

(Věc C-515/14) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Volný pohyb osob - Pracovníci - Články 45 SFEU a 48 SFEU - Dávky ve stáří - Rozdílné zacházení v souvislosti s věkem - Úředníci členského státu mladší 45 let, kteří opustí tento členský stát za účelem výkonu pracovní činnosti v jiném členském státě nebo v orgánu Evropské unie“)

(2016/C 098/16)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: H. Tserepa-Lacombe a D. Martin, zmocněnci)

Žalovaná: Kyperská republika (zástupkyně: N. Ioannou a D. Kalli, zmocněnkyně)

Výrok

Kyperská republika tím, že se zpětnou účinností od 1. května 2004 nezrušila podmínku související s věkem obsaženou v článku 27 zákona 97 (Ι)/1997 o důchodech, která odrazuje pracovníky od opuštění svého členského státu původu s cílem vykonávat pracovní činnost v jiném členském státě nebo u orgánu Evropské unie či jiné mezinárodní organizace a která vede k nerovnému zacházení mezi migrujícími pracovníky, včetně těch, kteří pracují v orgánech Evropské unie či jiné mezinárodní organizaci na straně jedné, a úředníky, kteří vykonávali svou činnost na Kypru na straně druhé, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 45 SFEU a 48 SFEU, jakož i z čl. 4 odst. 3 SEU.

2)	Kyperské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 65, 23.2.2015.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/14

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 21. ledna 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein oikeus – Finsko) – SOVAG – Schwarzmeer und Ostsee Versicherungs-Aktiengesellschaft v. If Vahinkovakuutusyhtiö Oy

(Věc C-521/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Článek 6 bod 2 - Soudní příslušnost - Žaloba o záruku nebo intervenční žaloba podaná třetí osobou proti účastníku řízení u soudu, u něhož byla podána původní žaloba“)

(2016/C 098/17)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein oikeus

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: SOVAG – Schwarzmeer und Ostsee Versicherungs-Aktiengesellschaft

Žalovaná: If Vahinkovakuutusyhtiö Oy

Výrok

Článek 6 bod 2 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na žalobu, kterou podala třetí osoba v souladu s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů proti žalovanému v řízení o původní žalobě a v níž je uplatňován nárok na vrácení náhrad vyplacených touto třetí osobou žalobci v uvedeném řízení o původní žalobě, který s touto původní žalobou úzce souvisí, a to za podmínky, že tato žaloba nebyla třetí osobou podána pouze proto, aby uvedený žalovaný byl odňat soudu, který je pro něj příslušný.

(1) Úř. věst. C 34, 2.2.2015.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/15

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 21. ledna 2016 – Kurt Hesse v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Hubert Ampferl, jako pověřený likvidátor společnosti Lutter & Partner GmbH, dříve Lutter & Partner GmbH, Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG

(Věc C-50/15 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 - Slovní ochranná známka Carrera - Námitky majitele národní slovní ochranné známky CARRERA a slovní ochranné známky Společenství CARRERA - Nebezpečí záměny - Dobré jméno, které získala starší ochranná známka“)

(2016/C 098/18)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Kurt Hesse (zástupce: M. Krogmann, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Schifko, zmocněnec), Hubert Ampferl, jako pověřený likvidátor společnosti Lutter & Partner GmbH, dříve Lutter & Partner GmbH, Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG (zástupce: E. Stolz, Rechtsanwalt)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Kurtovi Hesseovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 138, 27.4.2015.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/15

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 14. ledna 2016 – Evropská komise v. Řecká republika

(Věc C-66/15) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Volný pohyb služeb - Motorová vozidla - Pronájem nebo leasing motorového vozidla osobou s bydlištěm či sídlem v jednom členském státě od poskytovatele usazeného v jiném členském státě - Daň vybíraná při registraci tohoto vozidla v prvním členském státě - Výběr plné částky registrační daně“)

(2016/C 098/19)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Wasmeier a D. Triantafyllou, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupci: K. Boskovits a V. Karrá, zmocněnci)

Výrok

Řecká republika tím, že od poskytovatele usazeného v jiném členském státě vybírala při registraci vozidla, které si od něj pronajal nebo v rámci leasingu užíval zákazník s bydlištěm nebo sídlem v Řecku, plnou částku registrační daně stanovené řeckými právními předpisy, aniž byla zohledněna doba platnosti smlouvy o nájmu nebo leasingové smlouvy a délka užívání daného vozidla na řeckém státním území, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 56 SFEU až 62 SFEU.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 138, 27. 4. 2015.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/16

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 21. ledna 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Markkinaoikeus – Finsko) – Viiniverla Oy v. Sosiaali- ja terveysalan lupa- ja valvontavirasto

(Věc C-75/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana zeměpisných označení lihovin - Nařízení (ES) č. 110/2008 - Článek 16 písm. b) - Připomenutí - Destilát z cidru vyráběný ve Finsku a uváděný na trh pod názvem‚Verlados‘ - Chráněné zeměpisné označení původu‚Calvados‘“)

(2016/C 098/20)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Markkinaoikeus

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Viiniverla Oy

Žalovaný: Sosiaali- ja terveysalan lupa- ja valvontavirasto

Výrok

Článek 16 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 musí být vykládán v tom smyslu, že pro účely určení, zda se jedná o „připomenutí“ ve smyslu tohoto ustanovení, musí vnitrostátní soud vycházet z vnímání průměrného, běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného spotřebitele, přičemž tento posledně uvedený pojem je nutno chápat tak, že se týká evropského spotřebitele, a nikoli pouze spotřebitele členského státu, kde se vyrábí výrobek, u něhož dochází k připomenutí chráněného zeměpisného označení.

Článek 16 písm. b) nařízení č. 110/2008 musí být vykládán v tom smyslu, že k posouzení, zda název „Verlados“ představuje „připomenutí“ chráněného zeměpisného označení „Calvados“ ve smyslu tohoto ustanovení pro obdobné výrobky, musí vnitrostátní soud zohlednit fonetickou a vzhledovou podobnost těchto názvů, jakož i případné skutečnosti, jež mohou naznačovat, že tato podobnost není náhodná, aby ověřil, zda se průměrnému, běžně informovanému a přiměřeně pozornému a obezřetnému evropskému spotřebiteli – setká-li se s názvem výrobku – v mysli vybaví obraz výrobku, jehož zeměpisné označení je chráněno.

3)	Článek 16 písm. b) nařízení č. 110/2008 musí být vykládán v tom smyslu, že užívání názvu kvalifikovaného jako „připomenutí“ zeměpisného označení uvedeného v příloze III tohoto nařízení ve smyslu tohoto ustanovení nelze povolit, a to ani při neexistenci jakéhokoli nebezpečí záměny.

(1) Úř. věst. C 138, 27.4.2015.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Zalaegerszegi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 15. června 2015 – EURO 2004. Hungary Kft. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Nyugat-dunántúli Regionális Vám- és Pénzügyőri Főigazgatósága

(Věc C-291/15)

(2016/C 098/21)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Zalaegerszegi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: EURO 2004. Hungary Kft.

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Nyugat-dunántúli Regionális Vám- és Pénzügyőri Főigazgatósága

Předběžná otázka

Má být článek 181a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993 vykládán v tom smyslu, že brání soudní praxi členského státu, podle které se celní hodnota určuje podle „hodnoty transakce u podobného zboží“, pokud se má za to, že uvedená hodnota transakce je ve srovnání se statistickým průměrem ověřených kupních cen při dovozu podobného zboží neodůvodněně nízká, a v důsledku toho nereálná, navzdory tomu, že celní orgán nepopírá ani jinak nezpochybňuje pravost faktury či certifikátu o převodu, které byly předloženy k odůvodnění skutečně zaplacené ceny za dovezené zboží, a aniž by dovozce předložil další důkazy o hodnotě zboží [?]

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/17

Žaloba podaná dne 20. listopadu 2015 – Evropská komise v. Spolková republika Německo

(Věc C-616/15)

(2016/C 098/22)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Owsiany-Hornung a B.-R. Killmann, zmocněnec)

Žalovaná: Spolková republika Německo

Návrhová žádání žalobkyně

—

Spolková republika Německo tím, že omezila osvobození od daně z přidané hodnoty pro služby, které svým členům poskytují nezávislá seskupení osob, jež uskutečňují činnost, která je osvobozená od daně nebo při níž nejsou osobami povinnými k dani, a které jsou přímo nezbytné k tomu, aby tito členové mohli vykonávat uvedenou činnost, vyžadují–li tato seskupení od svých členů výlučně náhradu přesně odpovídající jejich podílu na společných výdajích, na seskupení osob, jejichž členové vykonávají omezený počet povolání, nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 132 odst. 1 písm. f) směrnice o dani z přidané hodnoty (1);

—	uložit Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uvádí žalobkyně následující:

Německo omezuje osvobození od daně z přidané hodnoty pro plnění, která svým členům poskytují nezávislá seskupení osob, jež uskutečňují činnost, která je osvobozená od daně nebo při níž nejsou osobami povinnými k dani, a která jsou přímo nezbytná k tomu, aby tito členové mohli vykonávat uvedenou činnost, na přesně stanovené skupiny povolání. Osvobození od daně podle německé právní úpravy v oblasti daně z obratu se týká pouze seskupení osob, jejichž členové jsou buď lékaři nebo pomocný zdravotní personál, jakož i nemocnice nebo zařízení podobné nemocnicím.

Toto je v rozporu s čl. 132 odst. 1 písm. f) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Ani znění, ani účel či historie vzniku čl. 132 odst. 1 písm. f) směrnice 2006/112/ES neodůvodňují takové omezení osvobození od daně z přidané hodnoty na určité skupiny povolání. Osvobození od daně je třeba naopak zajistit pro všechna seskupení osob všech povolání, pokud tyto osoby vykonávají činnosti osvobozené od daně.

Omezení v německé právní úpravě v oblasti daně z obratu není odůvodněno ani na základě možného obecného narušení hospodářské soutěže. Narušení hospodářské soutěže v případě použití osvobození od daně lze posoudit pouze na základě okolností projednávaného případu. Narušení hospodářské soutěže nelze obecně posoudit pro služby poskytované určitými skupinami povolání, jakož pro služby, poskytovanými v souvislosti s tímto seskupením.

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1.)

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším správním soudem (Česká republika) dne 30. listopadu 2015 – Eko-Tabak s.r.o. v. Generální ředitelství cel

(Věc C-638/15)

(2016/C 098/23)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší správní soud

Účastníci původního řízení

Stěžovatelka (žalobkyně v řízení v prvním stupni): Eko-Tabak s.r.o.

Další účastník řízení (žalovaný v řízení v prvním stupni): Generální ředitelství cel

Předběžné otázky

Lze sušené, plošné, nepravidelné, částečně odřapíkované tabákové listy a/nebo jejich části, které prošly procesem primárního sušení a následného řízeného vlhčení, se zjištěnou přítomností glycerinu, které lze po jednoduchých úpravách (nadrcením nebo ručním nařezáním) kouřit, považovat za tabákové výrobky ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) bod ii), respektive čl. 5 odst. 1 písm. a) Směrnice Rady 2011/64/EU (1) o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (kodifikované znění)?

Pokud je odpověď na první otázku negativní, brání čl. 5 ve spojení s čl. 2 Směrnice Rady 2011/64/EU o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (kodifikované znění) takové vnitrostátní právní úpravě členského státu, která podrobuje spotřební dani z tabákových výrobků i tabák neuvedený v čl. 2 a čl. 5 Směrnice Rady 2011/64/EU o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (kodifikované znění), který je určen k jinému účelu, než ke kouření, současně jej však je možno kouřit (Je ke kouření způsobilý či vhodný) a je upravený pro prodej konečnému spotřebiteli?

(1) Úř. věst. L 176, s. 24.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná College van Beroep voor het Bedrijfsleven (Nizozemsko) dne 7. prosince 2015 – Robeco Hollands Bezit NV a další v. Stichting Autoriteit Financiële Markten (AFM)

(Věc C-658/15)

(2016/C 098/24)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

College van Beroep voor het Bedrijfsleven

Účastníci původního řízení

Účastníci řízení podávající opravný prostředek: Robeco Hollands Bezit NV, Robeco Duurzaam Aandelen NV, Robeco Safe Mix NV, Robeco Solid Mix NV, Robeco Balanced Mix NV, Robeco Growth Mix NV, Robeco Life Cycle Funds NV, Robeco Afrika Fonds NV, Robeco Global Stars Equities, Robeco All Strategy Euro Bonds, Robeco High Yield Bonds, Robeco Property Equities

Účastník řízení, proti němuž směřuje opravný prostředek: Stichting Autoriteit Financiële Markten (AFM)

Předběžná otázka

Musí být systém, kterého se účastní velký počet agentů fondů a makléřů, kteří v systému zastupují „open-end“ (otevřené) investiční společnosti resp. investory při obchodech, a který ve skutečnosti jen podporuje tyto „open-end“ (otevřené) investiční společnosti při plnění jejich povinnosti plnit pokyny investorů k nákupu a prodeji podílů, považován za regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39 (1), a které znaky jsou v případě kladné odpovědi rozhodující?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 06/07, s. 263).

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 4. prosince 2015 – X BV v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-661/15)

(2016/C 098/25)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v řízení o kasační stížnosti: X BV

Odpůrce v řízení o kasační stížnosti: Staatssecretaris van Financiën

Předběžné otázky

Je třeba čl. 145 odst. 2 prováděcího nařízení k celnímu kodexu (prováděcí nařízení) (1) ve spojení s čl. 29 odst. 1 a 3 celního kodexu (2) vykládat v tom smyslu, že v nich obsažená právní úprava se vztahuje i na případ, ve kterém je zjištěno, že v okamžiku, kdy bylo přijato celní prohlášení pro určité zboží, existovalo nebezpečí související s výrobou, že na jednom dílu zboží při používání nastane závada, a prodejce s ohledem na to poskytne na základě plnění smluvního závazku záruky, který má vůči kupujícímu, tomuto kupujícímu slevu z ceny ve formě náhrady nákladů, které kupujícímu vznikly tím, že zboží muselo být upraveno způsobem vylučujícím uvedené nebezpečí?

b)	Pokud právní úprava obsažená v čl. 145 odst. 2 prováděcího nařízení neplatí pro případ uvedený v písmenu a), postačují ustanovení čl. 29 odst. 1 a 3 celního kodexu ve spojení s článkem 78 celního kodexu sama k tomu, aby byla celní hodnota po poskytnutí slevy z ceny uvedené v písmenu a) snížena?

Porušuje podmínka v čl. 145 odst. 3 prováděcího nařízení pro úpravu celní hodnoty, která stanoví, že úprava ceny, která skutečně byla nebo má být zaplacena za zboží, musí být provedena ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy bylo přijato celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu, ustanovení článků 78 a 236 celního kodexu ve spojení s článkem 29 celního kodexu?

(1) Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, s. 1).

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1).

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/20

Žaloba podaná dne 18. prosince 2015 – Evropská komise v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-684/15)

(2016/C 098/26)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Heller a K.-Ph. Wojcik, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání žalobkyně

—

Určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nebytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (1), nebo v každém případě tím, že o nich Komisi neuvědomilo, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 130 odst. 1 uvedené směrnice,

—	uložit Lucemburskému velkovévodství podle čl. 260 odst. 3 SFEU zaplacení penále ve výši 6 700 EUR za každý den, počínaje dnem vyhlášení rozsudku v této věci, za nesplnění povinnosti sdělit opatření provádějící směrnici 2014/59/EU,

—	uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 2014/59/EU uplynula dne 31. prosince 2014.

(1) Úř. věst. L 173, s. 190.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour administrative d’appel de Douai (Francie) dne 21. prosince 2015 – Wenceslas de Lobkowicz v. Ministère des Finances et des Comptes publics

(Věc C-690/15)

(2016/C 098/27)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour administrative d’appel de Douai

Účastníci původního řízení

Odvolatel: Wenceslas de Lobkowicz

Žalovaný: Ministère des Finances et des Comptes publics

Předběžná otázka

Brání některá ze zásad unijního práva tomu, aby úředníkovi Evropské komise byla uložena povinnost odvést obecný sociální příspěvek, sociální odvod ve výši 0,3 % a dodatečné příspěvky k tomuto odvodu ve výši 1,1 % z příjmů z pronájmu nemovitostí, které mu plynou v některém členském státě Evropské unie?

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal (England and Wales) (Civil Division) dne 28. prosince 2015 – Secretary of State for the Home Department v. David Davis, Tom Watson, Peter Brice, Geoffrey Lewis

(Věc C-698/15)

(2016/C 098/28)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division)

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Secretary of State for the Home Department

Odpůrci: David Davis, Tom Watson, Peter Brice, Geoffrey Lewis

Předběžné otázky

Stanoví rozsudek Soudního dvora Digital Rights Ireland a Seitlinger (spojené věci C-293/12 a C-594/12, EU:C:2014:238; dále jen „rozsudek Digital Rights Ireland“) (a zejména body 60 až 62 rozsudku) závazné požadavky unijního práva, které se vztahují na vnitrostátní režim přístupu k údajům uchovávaným podle vnitrostátních právních předpisů v členském státě a které je nutno dodržet ke splnění článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina Evropské unie“)

2)	Rozšiřuje rozsudek Digital Rights Ireland oblast působnosti článku 7 nebo článku 8 Listiny EU nad rámec článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech (dále jen „EÚLP“) vymezený judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“)?

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/22

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Audiencia Provincial de A Coruña (Španělsko) dne 4. ledna 2016 – Abanca Corporación Bancaria S.A. v. María Isabel Vázquez Rosende

(Věc C-1/16)

(2016/C 098/29)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Audiencia Provincial de A Coruña

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Abanca Corporación Bancaria S.A.

Odpůrkyně: María Isabel Vázquez Rosende

Předběžné otázky

Lze články 6 a 7 směrnice Rady ze dne 5. dubna 2013 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách vykládat v tom smyslu, že účinky navrácení plynoucí z prohlášení neplatnosti v důsledku zneužívající povahy klauzule o minimálním úroku obsažené v úvěrové smlouvě se nepřenáší zpět k datu uzavření smlouvy, ale k pozdějšímu datu?

2)	Je kritérium dobré víry zúčastněných kruhů, které slouží jako základ pro omezení zpětné účinnosti plynoucí ze zneužívající klauzule zneužívající klauzule autonomním pojmem unijního práva, který musí být všemi členskými státy vykládán jednotně?

3)	V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, jaké předpoklady musí v případě kladné odpovědi být splněny pro určení existence dobré víry zúčastněných kruhů?

V každém případě, je v souladu s články 6 a 7 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 2013 výklad pojmu dobrá víra zúčastněných kruhů v tom smyslu, že prodávající či poskytovatel, [který] při přípravě smlouvy způsobil nedostatek transparentnosti určující zneužívající povahu klauzule, mohl jednat v dobré víře?

Je v souladu s články 6 a 7 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 2013 výklad pojmu dobrá víra zúčastněných kruhů v tom smyslu, že dobrou víru prodejce nebo poskytovatele lze posuzovat abstraktně, nebo je naopak třeba ji posuzovat se zřetelem na jednání prodejce či poskytovatele v souvislosti s uzavřením smlouvy?

6)	Je riziko závažných obtíží, které slouží jako základ pro omezení zpětné účinnosti plynoucí ze zneužívající klauzule autonomním pojmem unijního práva, který musí být všemi členskými státy vykládán jednotně?

7)	V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, jaká kritéria musí být zohledněna?

V každém případě, je v souladu s články 6 a 7 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 2013, aby riziko závažných obtíží bylo posuzováno pouze s přihlédnutím k riziku pro prodávajícího či poskytovatele, nebo takové s přihlédnutím k obtížím, které vzniknou spotřebiteli v důsledku nevrácení všech částek zaplacených na základě uvedené klauzule o minimálním úroku?

9)	Je v souladu s články 6 a 7 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 2013, aby bylo riziko vážného narušení hospodářského veřejného pořádku posuzováno s přihlédnutím k hospodářským účinkům případného uplatnění individuálních nároků ze strany velkého množství spotřebitelů?

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/23

Žaloba podaná dne 4. ledna 2016 – Polská republika v. Evropský parlament a Rada Evropské unie

(Věc C-5/16)

(2016/C 098/30)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Žalovaní: Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES; (1)

—	uložit Evropskému Parlamentu a Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Polská republika se domáhá zrušení rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES a toho, aby byla Evropskému Parlamentu a Radě Evropské unie uložena náhrada nákladů řízení.

Napadené rozhodnutí má řešit strukturální nerovnováhu mezi dodávkami emisních povolenek na skleníkové plyny na unijní trh a poptávkou po nich, kterážto vede k tomu, že emisní povolenky nedosahují na trhu ceny očekávané v unijních právních přepisech. Základními prostředky k dosažení tohoto cíle je zavedení mechanismu rezervy tržní stability, který spočívá ve snížení počtu emisních povolenek na trhu jejich umístněním do rezervy, pokud je na trhu značný nadbytek emisních povolenek a jsou splněny stanovené podmínky, a naopak pokud počet emisních povolenek na trhu klesne pod 400 milionů, ve zvýšení objemů dražených povolenek.

Polská republika předkládá následující žalobní důvody proti napadenému rozhodnutí.

První důvod vycházející z porušení čl. 192 odst. 1 SFEU ve spojení s čl. 192 odst. 2 písm. c) SFEU, neboť sporné rozhodnutí bylo přijato řádným legislativním postupem, ačkoli jde o opatření mající významný dopad na volbu členského státu mezi různými energetickými zdroji a na obecnou strukturu dodávek energie v tomto státě.

Podle Polské republiky bude mít napadené rozhodnutí významný dopad na volbu energetických zdrojů a na obecnou strukturu dodávek energie v Polsku. V souladu s čl. 192 odst. 2 písm. c) SFEU musí být takové rozhodnutí přijato Radou jednomyslně zvláštním legislativním postupem.

Druhý důvod vycházející z porušení zásady loajální spolupráce a porušení pravomocí Evropské Rady vymezených v článku 15 SEU, neboť opaření byla přijata v rozporu se závěry Evropské Rady ze dne 23. a 24. října 2014.

Podle závěrů Evropské Rady z roku 2014 měl být hlavním unijním nástrojem k dosažení stanovených limitů pro snížení emisí funkční, reformovaný systém pro obchodování s povolenkami společně s nástrojem ke stabilizaci trhu v souladu s návrhem Komise, který uváděl 2021 jako rok, v němž mechanismus rezervy tržní stability nabyde účinnosti. Tím, že byl ve sporném rozhodnutí uveden jako rok, kdy mechanismus rezervy tržní stability nabyde účinnosti, rok 2019, je v rozporu s tím, co Evropská Rada stanovila v roce 2014.

Třetí důvod vycházející z porušení zásady právní jistoty a zásady ochrany legitimních očekávání, neboť byla přijata opatření, která zasahují do obchodovacího systému s emisními povolenkami v průběhu období obchodování a to zejména v posledních letech tohoto období.

Sporným rozhodnutím bylo 900 milionů povolenek stažených z trhu v letech 2014-2016, které na něj měly být vráceny v letech 2019-2020, umístěno přímo do rezervy, což znamená, že v konečném důsledku na trh vráceny nebudou. Počet povolenek dostupných subjektům na trhu v nynějším obchodovacím období je tedy nižší, než bylo očekáváno. Subjekty na trhu legitimně očekávaly, že dočasně stažené povolenky se na trh vrátí v letech 2019 až 2020, a své obchodní plány tomu přizpůsobily. Zásady fungování systému, jako pravidla vymezující počet dostupných emisních povolenek, by neměly být měněny v průběhu obchodovacího období, které udává časovou perspektivu pro plánování činnosti podniků účastnících se v systému. Tyto zásady jsou základními východisky, která určují investiční činnost podniků.

Čtvrtý důvod vycházející z porušení zásady proporcionality, neboť byla přijata opatření vedoucí ke splnění vyšších limitů pro snížení emisí, než vyplývá z mezinárodních závazků Evropské unie a než stanoví směrnice 2003/87/EC.

V důsledku přijetí sporného rozhodnutí dosáhne Evropská unie vyšší cíle, než jsou stávající cíle na mezinárodní úrovni v rámci druhého období Kjótského protokolu odsouhlasené v prosinci 2012 v Doha.

Pátý důvod vycházející z porušení povinnost provést řádnou analýzu účinků napadeného rozhodnutí na jednotlivé členské státy a porušení povinnost předložit řádné posouzení důsledků, které bude sporné rozhodnutí mít na trh s emisními povolenkami.

(1) Úř. věst. 2015 L 264, s. 1.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Den Haag, místo jednání Haarlem (Nizozemsko) dne 13. ledna 2016 – K v. Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

(Věc C-18/16)

(2016/C 098/31)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Den Haag, Sitzungsort Haarlem

Účastníci původního řízení

Žalobce: K

Žalovaný: Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

Předběžné otázky

Je čl. 8 odst. 3 písm. a) a b) směrnice 2013/33 (1), platný ve světle článku 6 Listiny základních práv (2):

1)	v situaci, kdy byl státní příslušník třetí země zajištěn podle čl. 8 odst. 3 písm. a) a b) této směrnice a má podle článku 9 směrnice 2013/32 (3) právo setrvat v členském státě do doby, než bude o jeho žádosti o azyl rozhodnuto v řízení v prvním stupni, a

s přihlédnutím k vysvětlením k Listině (Úř. věst. 2007, C 303/02), podle kterých nesmějí omezení, která mohou být oprávněně uvalena na práva uvedená v článku 6, překročit meze povolené článkem 5 [odst. 1] písm. f) EÚLP, a s přihlédnutím k výkladu posledně uvedeného ustanovení Evropským soudem pro lidská práva, mimo jiné v rozsudku ze dne 22. září 2015, Nabil a další v. Maďarsko, 62116/12, podle kterého je zajištění žadatele o azyl v rozporu s článkem 5 odst. 1 písm. f) EÚLP, pokud toto zajištění nebylo uloženo pro účely vyhoštění?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013 , kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (Úř. věst. L 180, s. 96).

(2) Listina základních svobod Evropské unie (Úř. věst. 2007, C 303, s. 1).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, s. 60).

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/25

Žaloba podaná dne 15. ledna 2016 – Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-23/16)

(2016/C 098/32)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupce: J. Hottiaux)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Polská republika tím, že opomněla zřídit vnitrostátní elektronický rejstřík podnikatelů v silniční dopravě a propojit ho s vnitrostátními elektronickými rejstříky ostatních členských států, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 16 odst. 1 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (1);

—	uložit Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Vnitrostátní elektronické rejstříky měly být do 31. prosince 2012 vytvořeny a propojeny s vnitrostátními elektronickými rejstříky ostatních členských států.

(1) Úř. věst. L 300, s. 51.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/26

Kasační opravný prostředek podaný dne 26. ledna 2016 d.d. Synergy Hellas ANONIMI EMPORIKI ETAIREIA PAROCHIS YPIRESION PLIROFORIKIS proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 18. listopadu 2015 ve věci T-106/13, d.d. Synergy Hellas ANONIMI EMPORIKI ETAIREIA PAROCHIS YPIRESION PLIROFORIKIS v. Evropská komise

(Věc C-45/16 P)

(2016/C 098/33)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: d.d. Synergy Hellas ANONIMI EMPORIKI ETAIREIA PAROCHIS YPIRESION PLIROFORIKIS (zástupce: Konstantinos Damis, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit v plném rozsahu rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 18. listopadu 2015 ve věci T-106/13, d.d. Synergy HELLAS ANONIMI EMPORIKI ETAIREIA PAROCHIS YPIRESION PLIROFORIKIS v. Evropská komise;

—	vyhovět v plném rozsahu žalobě společnosti ze dne 20. února 2013;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.	Nesprávné uplatnění zásady dobré víry při plnění sporné smlouvy. Tribunál nesprávně posoudil článek 1134 belgického občanského zákoníku v souvislosti s uplatňováním zásady dobré víry při plnění smlouvy.

2.	Nesprávný výklad a uplatnění smluvního ustanovení a zjevně nesprávné hodnocení důkazů. Tribunál nesprávně posoudil ustanovení II.22 „Finanční audit a kontrola“ v příloze II podepsané smlouvy AR Treat – 224297, o kterou se v této věci jedná.

3.	Zjevně nesprávné hodnocení důkazů a nedostatečné odůvodnění. Nedostatečné a rozporné odůvodnění rozsudku. Tribunál nesprávně a zjevně zkreslil předložené důkazy.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/27

Rozsudek Tribunálu ze dne 4. února 2016 – Heitkamp BauHolding v. Komise

(Věc T-287/11) (1)

(„Státní podpory - Německé daňové právní předpisy o převodu ztrát do budoucích zdaňovacích období (Sanierungsklausel) - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem - Žaloba na neplatnost - Osobní dotčení - Přípustnost - Pojem ‚státní podpora‘ - Selektivní povaha - Povaha a struktura daňové soustavy“)

(2016/C 098/34)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Heitkamp BauHolding GmbH (Herne, Německo) (zástupci: původně W. Niemann, M. Kiera Nöllen a S. Geringhoff, poté W. Niemann, S. Geringhoff a P. Dodos, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně R. Lyal, T. Maxian Rusche a M. Adam, poté R. Lyal, T. Maxian Rusche a C. Egerer, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalobkyni: Spolková republika Německo) (zástupci: T. Henze aK. Petersen, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2011/527/EU ze dne 26. ledna 2011 o státní podpoře Německa C 7/10 (ex CP 250/09 a NN 5/10) „Zákon o dani z příjmu právnických osob (KStG), systém převodu daňových ztrát (‚Sanierungsklausel‘)“ (Úř. věst. L 235, s. 26).

Výrok rozsudku

1)	Námitka nepřípustnosti se zamítá.

2)	Žaloba se zamítá jako neopodstatněná.

3)	Heitkamp BauHolding GmbH ponese vlastní náklady řízení a nahradí dvě třetiny nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí. Komise ponese třetinu vlastních nákladů řízení.

4)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 238, 13. 8. 2011.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/27

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. ledna 2016 – Slovinsko v. Komise

(Věc T-507/12) (1)

(„Státní podpory - Výroba zařízení pro volný čas - Podpora na restrukturalizaci - Rozhodnutí, kterým se tato podpora prohlašuje za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizuje se její navrácení - Povinnost uvést odůvodnění - Přičitatelnost státu - Kritérium soukromého investora“)

(2016/C 098/35)

Jednací jazyk: slovinština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Slovinská republika (zástupci: V. Klemenc a A. Grum, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: É. Gippini Fournier, T. Maxian Rusche, M. Kocjan a B. Rous Demiri, zmocněnci, ve spolupráci s M. Ulčarem a M. Ménardem, poté M. Ménardem, P. Božičkem a A. Krošelem, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2014/273/EU ze dne 19. září 2012 o opatřeních ve prospěch společnosti ELAN d.o.o., SA.26379 (C 13/10) (ex NN 17/10), které provedlo Slovinsko (Úř. věst. 2014, L 144, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Slovinská republika ponese vlastní náklady řízení, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření.

(1) Úř. věst. C 32, 2.2.2013.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/28

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. ledna 2016 – Zafeiropoulos v. Cedefop

(Věc T-537/12) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Nabídkové řízení - Poskytování lékařských služeb zaměstnancům Cedefop - Odmítnutí nabídky uchazeče a zadání zakázky jinému uchazeči - Zamítnutí přístupu k určitým dokumentům týkajícím se ostatních uchazečů, kteří se účastnili nabídkového řízení - Povinnost uvést odůvodnění - Ochrana obchodních zájmů a dobrého jména - Ochrana osobních údajů - Ochrana rozhodovacího procesu - Mimosmluvní odpovědnost“)

(2016/C 098/36)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobce: Panteleïmon Zafeiropoulos (Soluň, Řecko) (zástupce: M. Kontogiorgos, advokát)

Žalovaný: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) (zástupci: M. Fuchs, zmocněnkyně, ve spolupráci původně s E. Petritsi, poté s P. Anestisem, advokáty)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Cedefop ze dne 8. října 2012, kterým se zamítá nabídka předložená žalobcem v rámci oznámení o zakázce ze dne 19. června 2012 zveřejněného v dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie (Úř. věst. 2012/S 115-189528) a týkajícího se poskytování lékařských služeb zaměstnancům Cedefop v Soluni (Řecko), rozhodnutí Cedefop ze dne 9. října 2012 o zadání zakázky specifikované v uvedeném oznámení o zakázce jinému uchazeči, rozhodnutí Cedefop, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o přístup k určitým dokumentům týkajícím uvedeného nabídkového řízení, jakož i návrh na náhradu škody, kterou žalobce utrpěl protiprávním jednáním Cedefop.

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Evropského střediska pro rozvoj odborné přípravy (Cedefop) ze dne 8. října 2012, kterým se odmítá nabídka předložená Panteleïmonem Zafeiropoulosem v rámci oznámení o zakázce ze dne 19. června 2012, týkajícího se poskytování lékařských služeb zaměstnancům Cedefop v Soluni (Řecko), a rozhodnutí Cedefop ze dne 9. října 2012 o zadání zakázky specifikované v uvedeném oznámení o zakázce jinému uchazeči se zrušují.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Cedefop ponese vlastní náklady řízení a nahradí jednu třetinu nákladů řízení vynaložených P. Zafeiropoulosem.

4)	P. Zafeiropoulos ponese dvě třetiny vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 46, 16.2.2013.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/29

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2016 – Benelli Q. J. v. OHIM – Demharter (MOTO B)

(Věc T-169/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství MOTO B - Starší nezapsané národní obrazové ochranné známky MOTOBI - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Důkaz o proslulosti starších nezapsaných ochranných známek - Článek 8 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 6bis Pařížské úmluvy - Důkazy předložené na podporu námitek po uplynutí stanovené lhůty - Nezohlednění - Posuzovací pravomoc odvolacího senátu - Ustanovení, které stanoví jinak - Okolnosti, které brání zohlednění dalších nebo doplňkových důkazů - Článek 76 odstavec 2 nařízení č. 207/2009 - Pravidla 19 a 20 nařízení (ES) č. 2868/95 - Pravidlo 50 odst. 1 třetí pododstavec nařízení č. 2868/95 - Článek 75 první pododstavec nařízení č. 207/2009 - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2016/C 098/37)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Benelli Q. J. Srl (Pesaro, Itálie) (zástupci: P. Lukácsi a B. Bozóki, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně F. Mattina, poté P. Bullock, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Demharter GmbH (Dillingen, Německo) (zástupce: A. Kohn, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 16. ledna 2013 (věc R 95/2012-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Benelli Q. J. Srl a Demharter GmbH.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Benelli Q. J. Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 147, 25.5.2013.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/30

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2016 – Benelli Q. J. v. OHIM – Demharter (MOTOBI)

(Věc T-170/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Společenství MOTOBI - Skutečné užívání ochranné známky - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 098/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Benelli Q. J. Srl (Pesaro, Itálie) (zástupci: P. Lukácsi a B. Bozóki, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně F. Mattina, poté P. Bullock, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 16. ledna 2013 (věc R 2080/2011-2), týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi Demharter GmbH a Benelli Q. J. Srl.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Benelli Q. J. Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 147, 25.5.2013.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/30

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2016 – Benelli Q. J. v. OHIM – Demharter (MOTOBI B PESARO)

(Věc T-171/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o zrušení - Obrazová ochranná známka Společenství MOTOBI B PESARO - Skutečné užívání ochranné známky - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 - Důkazy předložené proti návrhu na zrušení po uplynutí stanovené lhůty - Nezohlednění - Posuzovací pravomoc odvolacího senátu - Ustanovení, které stanoví jinak - Okolnosti, které brání zohlednění dalších nebo doplňkových důkazů - Článek 76 odstavec 2 nařízení č. 207/2009 - Pravidlo 50 odst. 1 třetí pododstavec nařízení (ES) č. 2868/95“)

(2016/C 098/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Benelli Q. J. Srl (Pesaro, Itálie) (zástupci: P. Lukácsi a B. Bozóki, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně F. Mattina, poté P. Bullock, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 16. ledna 2013 (věc R 2590/2011-2), týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi Demharter GmbH a Benelli Q. J. Srl.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Benelli Q. J. Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 147, 25.5.2013.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/31

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. ledna 2016 – Agriconsulting Europe v. Komise

(Věc T-570/13) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Zadávací řízení - Provozní technická pomoc při zřízení a provozování síťového zařízení [mechanismu] pro provádění evropského inovačního partnerství ‚Produktivita a udržitelnost zemědělství‘ - Odmítnutí nabídky uchazeče - Zadání zakázky jinému uchazeči - Neobvykle nízká nabídka - Mimosmluvní odpovědnost“)

(2016/C 098/40)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Agriconsulting Europe SA (Brusel, Belgie) (zástupce: R. Sciaudone, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Cappelletti a L. Di Paolo, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na náhradu škod údajně způsobených z důvodu pochybení, kterých se měla dopustit Komise v rámci zadávacího řízení „Zřízení síťového zařízení [mechanismu] pro provádění evropského inovačního partnerství ‚Produktivita a udržitelnost zemědělství‘“(AGRI 2012-PEI 01).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Agriconsulting Europe SA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 367, 14.12.2013.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/32

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. ledna 2016 – Sto v. OHIM – Fixit Trockenmörtel Holding (CRETEO)

(Věc T-640/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství CRETEO - Starší národní slovní ochranné známky StoCretec a STOCRETE - Relativní důvod pro zamítnutí - Rozlišovací způsobilost získaná užíváním - Nebezpečí záměny - Článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 098/41)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sto SE & Co. KGaA, původně Sto AG (Stühlingen, Německo) (zástupci: K. Kern a J. Sklepek, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Walicka, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Fixit Trockenmörtel Holding AG (Baar, Švýcarsko) (zástupci: K. Lochner a C. Thomas, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 25. září 2013 (věc R 905/2012-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Sto AG a Fixit Trockenmörtel Holding AG.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Sto SE & Co. KGaA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 39, 8.2.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/32

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2016 – Brammer v. OHIM – Office Ernest T. Freylinger (EUROMARKER)

(Věc T-683/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství EUROMARKER - Starší slovní ochranná známka Společenství EURIMARK - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 098/42)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Brammer GmbH (Vídeň, Rakousko) (zástupce: R. Kornfeld, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: G. Schneider a H. Kunz, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Office Ernest T. Freylinger SA (Strassen, Lucembursko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 8. října 2013 (věc R 1653/2012-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Office Ernest T. Freylinger SA a společností Brammer GmbH.

Výrok

Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 8. října 2013 (věc R 1653/2012-1) se zrušuje v části, v níž bylo konstatováno nebezpečí záměny, pokud jde o služby zahrnuté do třídy 38 „poskytování přístupu k databázovým serverům za účelem vyhledávání dostupnosti a předpisů v oblasti ochranných známek a vzorů Společenství“, na které se vztahuje přihlášená ochranná známka.

2.	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3.	Společnost Brammer GmbH a OHMI ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 61, 1. 3. 2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/33

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. ledna 2016 – Bristol Global v. OHIM – Bridgestone (AEROSTONE)

(Věc T-194/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství AEROSTONE - Starší slovní ochranné známky Společenství STONE a BRIDGESTONE - Starší nepřihlášená obrazová národní ochranná známka BRIDGESTONE - Relativní důvod pro zamítnutí - Částečné odmítnutí zápisu“)

(2016/C 098/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bristol Global Co. Ltd (Birmingham, Spojené království) (zástupkyně: F. Bozhinova, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: S. Palmero Cabezas, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Bridgestone Corp. (Tokyo, Japonsko) (zástupci: M. Blair, solicitor, poté S. Malynicz, barrister, C. Balme a K. Gilbert, solicitors)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 12. prosince 2013 (věc R 916/2013-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Bridgestone Corp. a Bristol Global Co. Ltd.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Bristol Global Co. Ltd ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) a Bridgestone Corp.

(1) Úř. věst. C 151, 19.5.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/34

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. ledna 2015 – LR Health & Beauty Systems v. OHIM – Robert McBride (LR nova pure.)

(Věc T-202/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství LR nova pure. - Starší mezinárodní slovní ochranná známka NOVA - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 098/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: LR Health & Beauty Systems GmbH (Ahlen, Německo) (zástupci: N. Weber a L. Thiel, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: I. Harrington, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Robert McBride Ltd (Manchester, Spojené království)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 22. ledna 2014 (věc R 272/2013-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Robert McBride Ltd a LR Health & Beauty Systems GmbH

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti LR Health & Beauty Systems GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 235, 21.7.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/34

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. ledna 2016 – Azarov v. Rada

(Věc T-331/14) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Zařazení žalobcova jména na seznam - Důkaz o tom, že zařazení na seznam je podložené“)

(2016/C 098/45)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Mykola Janovyč Azarov (Kyjev, Ukrajina) (zástupci: G. Lansky a A. Egger, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J. P. Hix a F. Naert, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec) a Evropská komise (zástupci: S. Bartelt, D. Gauci a T. Scharf, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení zaprvé rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 66, s. 26) a nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 66, s. 1) a zadruhé rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/143 ze dne 29. ledna 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP (Úř. věst. L 24, s. 16), a nařízení Rady (EU) 2015/138 ze dne 29. ledna 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 208/2014 (Úř. věst. L 24, s. 1), v rozsahu, v němž se vztahují na žalobce.

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině a nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině se zrušují v rozsahu, v němž se vztahují na M. J. Azarova.

2)	Ve zbývající části se žaloba odmítá.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené M. J. Azarovem v souvislosti s návrhem na zrušení aktů uplatněným v žalobě.

4)	M. J. Azarov ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou v souvislosti s návrhem na zrušení aktů uplatněným v návrhu na úpravu návrhových žádání.

5)	Polská republika a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 223, 14.7.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/35

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. ledna 2016 – Azarov v. Rada

(Věc T-332/14) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Zařazení jména žalobce na seznam - Důkaz opodstatněnosti zařazení na seznam“)

(2016/C 098/46)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Oleksii Mykolajovyč Azarov (Kyjev, Ukrajina) (zástupci: G. Lansky a A. Egger, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix a F. Naert, zmocněnci)

Vedlejší účastnice řízení podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: S. Bartelt, D. Gauci a T. Scharf, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 66, s. 26) a nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 66, s. 1) a prováděcího rozhodnutí Rady 2014/216/SZBP ze dne 14. dubna 2014, kterým se provádí rozhodnutí 2014/119/SZBP (Úř. věst. L 111, s. 91), jakož i prováděcího nařízení Rady (EU) č. 381/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se provádí rozhodnutí č. 208/2014 (Úř. věst. L 111, s. 33), rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/143 ze dne 29. ledna 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP (Úř. věst. L 24, s. 16), a nařízení Rady (EU) 2015/138 ze dne 29. ledna 2015, kterým se mění nařízení č. 208/2014 (Úř. věst. L 24, s. 1) v rozsahu, v němž se vztahují na žalobce.

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině ve znění prováděcího rozhodnutí Rady 2014/2016/SZBP ze dne 14. dubna 2014, kterým se provádí rozhodnutí 2014/119, a nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) č. 381/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se provádí nařízení č. 208/2014, se zrušují v rozsahu, v němž se vztahují na Oleksie Mykolajovyče Azarova.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a kromě toho náklady řízení, které vynaložil Oleksii Mykolajovyč Azarov v rámci návrhu na zrušení formulovaného v žalobě.

4)	Oleksii Mykolajovyč Azarov ponese vlastní náklady řízení a kromě toho náklady řízení, které vynaložila Rada v rámci návrhu na zrušení formulovaného v návrhu na úpravu návrhových žádání.

5)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 223, 14.7.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/36

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. ledna 2016 – Davó Lledó v. OHIM Administradora y Franquicias América a Inversiones Ged (DoggiS)

(Věc T-335/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Společenství DoggiS - Starší národní obrazové ochranné známky DoggiS - Starší národní slovní ochranné známky DOGGIS a DOGGIBOX - Starší národní obrazové ochranné známky představující postavu ve tvaru hotdogu - Dodatečné důkazy předložené poprvé před odvolacím senátem - Článek 76 nařízení (ES) č. 207/2009 - Neexistence dobré víry - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 - Důkazy předložené poprvé před Tribunálem“)

(2016/C 098/47)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: José-Manuel Davó Lledó (Cartagena, Španělsko) (zástupci: J.-V. Gil Martí, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: S. Palmero Cabezas, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Administradora y Franquicias América, SA (Santiago, Chile) a Inversiones Ged Ltda (Santiago)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 13. března 2014 (věc R 1824/2013-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Administradora y Franquicias América, SA a Inversiones Ged Ltda na straně jedné a José-Manuelem Davó Lledóem na straně druhé.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	José-Manuelovi Davó Lledóvi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 253, 4.8.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/37

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. ledna 2016 – Kljujev v. Rada

(Věc T-341/14) (1)

(2016/C 098/48)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Sergij Kljujev (Doněck, Ukrajina) (zástupci: R. Gherson a T. Garner, solicitors, a B. Kennelly, barrister)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. de Elera-San Miguel Hurtado a J.-P. Hix, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: D. Gauci a T. Scharf, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 66, s. 26), nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 66, s. 1), rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/876 ze dne 5. června 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119 (Úř. věst. L 142, s. 30), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/869 ze dne 5. června 2015, kterým se provádí nařízení č. 208/2014 (Úř. věst. L 142, s. 1), v rozsahu, v němž bylo žalobcovo jméno zařazeno na seznam osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují tato omezující opatření

Výrok rozsudku

2)	Ve zbývající části se žaloba odmítá.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené S. Kljujevem v souvislosti s návrhem na zrušení aktů uplatněným v žalobě.

4)	S. Kljujev ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou v souvislosti s návrhem na zrušení aktů uplatněným v návrhu na úpravu návrhových žádání.

5)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 261, 11.8.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/38

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. ledna 2016 – Arbuzov v. Rada

(Věc T-434/14) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Zařazení jména žalobce na seznam - Důkaz opodstatněnosti zařazení na seznam“)

(2016/C 098/49)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobce: Sergej Arbuzov (Kyjev, Ukrajina) (zástupci: M. Machytková a P. Radošovský, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Westerhof Löfflerová a J. P. Hix, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 66, s. 26) a prováděcího rozhodnutí Rady 2014/216/SZBP ze dne 14. dubna 2014, kterým se provádí rozhodnutí 2014/119 (Úř. věst. L 111, s. 91), v rozsahu, v němž bylo jméno žalobce zapsáno na seznam osob, subjektů a orgánů, na které se použijí tato omezující opatření.

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, ve znění prováděcího rozhodnutí Rady 2014/216/SZBP ze dne 14. dubna 2014, kterým se provádí rozhodnutí 2014/119 se zrušuje v rozsahu, v němž se vztahuje na Sergeje Arbuzova.

2)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Sergejem Arbuzovem.

(1) Úř. věst. C 282, 25.8.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/39

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2016 – Bon Net v. OHIM – Aldi (Bon Appétit!)

(Věc T-485/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství Bon Appétit! - Starší národní obrazové ochranné známky Бон Аnemú a Bon Apetí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 098/50)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bon Net OOD (Sofia, Bulharsko) (zástupkyně: A. Ivanova, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: S. Hanne a D. Walicka, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Aldi GmbH & Co. KG (Mülheim an der Ruhr, Německo) (zástupci: L. Kolks, C. Fürsen, N. Lützenrath a U. Rademacher, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 14. dubna 2014 (věc R 1199/2013-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Bon Net OOD a společností Aldi GmbH & Co. KG.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnost Bon Net OOD ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) a společností Aldi GmbH & Co. KG.

(1) Úř. věst. C 261, 11. 8. 2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/39

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. ledna 2016 – Stavytskyi v. Rada

(Věc T-486/14) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Zařazení jména žalobce na seznam - Důkaz opodstatněnosti zařazení na seznam“)

(2016/C 098/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Edward Stavytskyi (Brusel, Belgie) (zástupci: J. Grayston, solicitor, P. Gjørtler, G. Pandey, D. Rovetta a M. Gambardella, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: V. Piessevaux a J.-P. Hix, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení prováděcího rozhodnutí Rady 2014/216/SZBP ze dne 14. dubna 2014, kterým se provádí rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 111, s. 91), jakož i prováděcího nařízení Rady (EU) č. 381/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 111, s. 33) v rozsahu, v němž je jméno žalobce uvedeno na seznamu osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují tato omezující opatření.

Výrok rozsudku

Prováděcí rozhodnutí Rady 2014/216/SZBP ze dne 14. dubna 2014, kterým se provádí rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, jakož i prováděcí nařízení Rady (EU) č. 381/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se provádí nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině se zrušují v rozsahu, v němž se vztahují na Edwarda Stavytskyiho.

2)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Edwardem Stavytskyim.

(1) Úř. věst. C 303, 8.9.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/40

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2016 – Antica Azienda Agricola Vitivinicola Dei Conti Leone De Castris v. OHIM – Vicente Gandía Pla (ILLIRIA)

(Věc T-541/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství ILLIRIA - Starší slovní ochranná známka Společenství CASTILLO DE LIRIA - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 098/52)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Antica Azienda Agricola Vitivinicola Dei Conti Leone De Castris Srl (Salice Salentino, Itálie) (zástupci: D. Russo a V. Wellens, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: V. Melgar a H. Kunz, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Vicente Gandía Pla, SA (Chiva, Španělsko) (zástupce: I. Temiño Ceniceros, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 21. května 2014 (věc R 917/2013-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Vicente Gandía Pla, SA a Antica Azienda Agricola Vitivinicola Dei Conti Leone De Castris Srl.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnostmi Antica Azienda Agricola Vitivinicola Dei Conti Leone De Castris Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 303, 8.9.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/41

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. ledna 2016 – Slovinsko v. Komise

(Věc T-667/14) (1)

(„EZOZF - Záruční sekce - EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování - Ověřování malých pozemků - Nedostatek důkazu vážné a rozumné pochybnosti - Extrapolace výsledků kontrol na místě“)

(2016/C 098/53)

Jednací jazyk: slovinština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Slovinská republika (zástupce: L. Bembič, zmocněnec)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Rous Demiri a D. Triantafyllou, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení prováděcího rozhodnutí Komise 2014/458/EU ze dne 9. července 2014, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 205, s. 62) v rozsahu, v němž vylučuje některé výdaje vynaložené Republikou Slovinsko

Výrok rozsudku

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 9. července 2014, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), se zrušuje v rozsahu, v němž vylučuje z financování Unie – pokud jde o Republiku Slovinsko – částku ve výši 85 780,08 eura za hospodářský rok 2010, ve výši 115 956,46 eura za hospodářský rok 2011 a ve výši 131 269,23 eura za hospodářský rok 2012.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení, jakož i devět desetin nákladů řízení vynaložených Republikou Slovinsko.

4)	Republika Slovinsko ponese jednu desetinu vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 395, 10.11.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. ledna 2016 – Novomatic v. OHIM – Simba Toys (African SIMBA)

(Věc T-687/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství African SIMBA - Starší národní obrazová ochranná známka Simba - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 75 nařízení (ES) č. 207/2009 - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení č. 207/2009“)

(2016/C 098/54)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Novomatic AG (Gumpoldskirchen, Rakousko) (zástupce: W. Mosing, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Schifko, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Simba Toys GmbH & Co. KG (Fürth, Německo) (zástupce: O. Ruhl, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. července 2014 (věc R 2098/2013-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Simba Toys GmbH & Co. KG a Novomatic AG

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Novomatic AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 409, 17.11.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 27. ledna 2016 – Montagut Viladot v. Komise

(Věc T-696/14 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Přijímání - Výběrové řízení pro sestavení rezervního seznamu uchazečů na pozici administrátor platové třídy AD 5 - Rozhodnutí výběrové komise nezapsat žalobce na rezervní seznam - Diplom neodpovídající podmínkám uvedeným v oznámení o výběrovém řízení - Zamítnutí žaloby“)

(2016/C 098/55)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Bernat Montagut Viladot (Schaerbeek, Belgie) (zástupci: F.A. Rodríguez Gigirey Pérez a J.A. Simón Sánchez, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: I. Galindo Martín a G. Gattinara, zmocněnci)

Předmět

Kasační opravný prostředek proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 15. července 2014, Montagut Viladot v. Komise (F-160/12, Sb. VS, EU:F:2014:190), a směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Bernatu Montagut Viladotovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 409, 17.11.2014.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/43

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. ledna 2016 – TVR Automotive v. OHIM – Cardoni (TVR ENGINEERING)

(Věc T-781/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství TVR ENGINEERING - Starší obrazová ochranná známka Společenství TVR - Relativní důvod k zamítnutí zápisu - Neexistence podobnosti označení - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 098/56)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: TVR Automotive Ltd (Whiteley, Spojené království) (zástupci: A. von Mühlendahl a H. Hartwig, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem OHIM: Fabio Cardoni (Milán, Itálie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 8. září 2014 (věc R 2532/2013-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností TVR Automotive Ltd a F. Cardonim.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti TVR Automotive Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 26, 26. 1. 2015.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/43

Usnesení Tribunálu ze dne 21. ledna 2016 – Proforec v. Komise

(Věc T-120/15) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Zápis chráněného zeměpisného označení - Focaccia di Recco col formaggio - Neexistence právního zájmu na podání žaloby - Nepřípustnost“)

(2016/C 098/57)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Proforec Srl (Recco, Itálie) (zástupci: G. Durazzo, M. Mencoboni a G. Pescatore, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Bianchi a J. Guillem Carrau, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) č. 2015/39 ze dne 13. ledna 2015 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [Focaccia di Recco col formaggio (CHZO)] (Úř. věst. L 8, s. 7).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	O návrzích Italské republiky a Consorzio della Focaccia di Recco col formaggio na vstup do řízení jako vedlejší účastníci není důvodné rozhodnout.

3)	Společnost Proforec Srl ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, s výjimkou nákladů souvisejících s návrhy na vstup vedlejších účastníků do řízení.

4)	Společnost Proforec Srl, Komise, Italská republika a Consorzio della Focaccia di Recco col formaggio ponesou vlastní náklady řízení související s návrhy na vstup do řízení jako vedlejší účastníci.

(1) Úř. věst. C 138, 27.4.2015.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/44

Usnesení Tribunálu ze dne 15. ledna 2016 – TMG Landelijke Media a Willems v. Komise

(Věc T-189/15) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Korespondence mezi nizozemskými orgány a Komisí ohledně roční úpravy příspěvků Nizozemska do rozpočtu Unie, provedené na základě hrubého národního důchodu - Částečné odepření přístupu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2016/C 098/58)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobci: TMG Landelijke Media BV (Amsterodam, Nizozemsko) a Menzo Willems (Voorburg, Nizozemsko) (zástupci: R.S. Le Poole a L. Broers, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Clotuche-Duvieusart a F. Ronkes Agerbeek, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 17. února 2015, kterým byla částečně zamítnuta žádost M. Willemse o přístup k dokumentům týkajícím se korespondence mezi Komisí a nizozemskými orgány ohledně roční úpravy příspěvků Nizozemska do rozpočtu Evropské unie.

Výrok

1)	Není již důvodné rozhodnout ve věci samé.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností TMG Landelijke Media BV a Menzem Willemsem.

(1) Úř. věst. C 190, 8.6.2015.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/45

Usnesení Tribunálu ze dne 11. ledna 2016 – Oase v. OHIM – Compo France (AlGo)

(Věc T-300/15) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Zpětvzetí námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2016/C 098/59)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Oase GmbH (Hörstel, Německo) (zástupce: T. Weeg, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: H. Kunz, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Compo France SAS (Roche-Lez-Beaupré, Francie) (zástupce: J. Meyer, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 11. února 2015 (věc R 1409/2013-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Compo France SAS a Oase GmbH.

Výrok

1.	O žalobě již není třeba rozhodnout.

2.	Společnost Oase GmbH ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM). Společnost Compo France SAS ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 262, 10.8.2015.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/45

Žaloba podaná dne 15. prosince 2015 – Blaž Jamnik a Blaž v. Parlament

(Věc T-726/15)

(2016/C 098/60)

Jednací jazyk: slovinština

Účastníci řízení

Žalobci: Jožica Blaž Jamnik (Lublaň, Slovinsko) a Brina Blaž (Lublaň) (zástupce: D. Mihevc, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	prohlásil výběr uchazeče v řízení INLO.AO-2013-051-LUX-UGIMBI-06 za protiprávní;

—	zrušil výběr uchazeče;

—	vybral žalobce jako uchazeče s nejvýhodnější nabídkou;

—	podpůrně přiznal žalobcům nárok na náhradu škody ve výši 3 852 384,60 EUR, pokud nebudou v řízení INLO.AO-2013-051-LUX-UGIMBI-06 vybráni jako uchazeči s nejvýhodnější nabídkou;

—	rozhodl, že se žalobcům nahrazují jejich náklady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 113 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (1)

—	Podle žalobců byl výběr uchazečů s nejvýhodnější nabídkou v rozporu s článkem 113 dotčeného nařízení, jelikož nebyla dodržena předem stanovená kritéria uvedená v zadávací dokumentaci.

Druhý žalobní důvod vycházející z protiprávního průběhu výběrového řízení

—	V tomto ohledu žalobci tvrdí, že projekty, grafické podklady a statistické výpočty, které připojili ke své nabídce, nebyly posouzeny, neboť je úřad v Lublani nepředal do Lucemburska pro účely rozhodnutí.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, s. 1).

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/46

Kasační opravný prostředek podaný dne 18. prosince 2015 DI proti usnesení vydanému dne 15. října 2015 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-113/13, DI v. EASO

(Věc T-730/15 P)

(2016/C 098/61)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: DI (Bukurešť, Rumunsko) (zástupci: I. Vlaic a G. Iliescu, advokáti)

Další účastník řízení: Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Tribunál:

—	v plném rozsahu zrušil usnesení vydané dne 15. října 2015 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-113/13;

—	vyhověl tomuto kasačnímu opravnému prostředku;

—	zrušil rozhodnutí EASO o propuštění navrhovatele, a v důsledku toho uložil EASO zrušit veškeré právní účinky tohoto rozhodnutí a odpovídajícím způsobem obnovit skutkový stav;

—	uložil EASO vyplatit navrhovateli částku 90 000 eur jako náhradu majetkové újmy a částku 500 000 eur jako náhradu nemajetkové újmy, a

—	uložil EASO náhradu veškerých nákladů řízení vynaložených navrhovatelem za účelem svého zastupování před Soudem pro veřejnou službu v rámci věci F-113/13, jakož i v rámci tohoto kasačního opravného prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel tři důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že žaloba podaná navrhovatelem byla přípustná a opodstatněná, jelikož důvody a skutečnosti uvedené ve stížnosti, která byla zaslána během správního řízení, se shodují s těmi, které byly v podrobné podobě předloženy Soudu pro veřejnou službu.

2.	Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení zásady přístupu k spravedlivému soudnímu procesu a absence nestranné analýzy během fáze před zahájením soudního řízení. Stížnost navrhovatele během správního řízení byla zamítnuta stejnou osobou, která předtím rozhodla o jeho propuštění.

3.	Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z narušení rovného zacházení Soudem pro veřejnou službu.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/47

Žaloba podaná dne 31. prosince 2015 – Sony a Sony Electronics v. Komise

(Věc T-762/15)

(2016/C 098/62)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sony Corporation (Tokio, Japonsko) a Sony Electronics, Inc (San Diego, Spojené státy americké) (zástupci: N. Levy a E. Kelly, Solicitors, R. Snelders, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 21. října 2015 ve věci AT.39639 – Optické diskové jednotky, týkající se řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP v rozsahu, v němž se týká žalobkyň;

—	podpůrně, na základě své neomezené pravomoci snížil pokuty uložené žalobkyním tímto rozhodnutím;

—	uložil Komisi, aby žalobkyním uhradila právní a další náklady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným skutkovým a právním posouzením tím, že tvrdí, že se žalobkyně dopustily porušení článku 101 SFEU z hlediska účelu.

—	Důkaz uvedený proti žalobkyním nepostačuje k prokázání skutečnosti, že se žalobkyně zúčastnily jediného a trvajícího porušení článku 101 SFEU z hlediska účelu.

—	Alternativní závěr učiněný v rozhodnutí, podle něhož žalobkyně odděleně porušily článek 101 SFEU z hlediska účelu není prokázán a porušuje práva žalobkyň účinně se bránit, protože byl poprvé uveden až v tomto rozhodnutí.

Druhý podpůrný žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným skutkovým a právním posouzením a spočívá na nedostatečném odůvodnění.

—	V rozhodnutí byly nesprávně dvakrát započítány příjmy, které žalobkyně převedly na jiného příjemce rozhodnutí.

—	V rozhodnutí byla nesprávně opomenuta skutečnost, že jednání žalobkyň bylo ve srovnání s jistými dalšími příjemci rozhodnutí značně omezené a dále rozhodnutí trpí tím, že na žalobkyně nebyl uplatněn nižší koeficient závažnosti a nižší dodatečná částka či snížení částky za polehčující okolnosti.

—	Rozhodnutí nesprávně ukládá odrazující koeficient.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/48

Žaloba podaná dne 31. prosince 2015 – Sony Optiarc a Sony Optiarc America v. Komise

(Věc T-763/15)

(2016/C 098/63)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sony Optiarc, Inc (Atsugi, Japonsko) a Sony Optiarc America, Inc (San Jose, Spojené státy americké) (zástupci: N. Levy a E. Kelly, Solicitors, R. Snelders, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 21. října 2015 ve věci AT.39639 – Optické diskové jednotky, týkající se řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP v rozsahu, v němž se týká žalobkyň;

—	podpůrně, na základě své neomezené pravomoci snížil pokuty uložené žalobkyním tímto rozhodnutím;

—	uložil Komisi, aby žalobkyním uhradila právní a další náklady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně dva žalobní důvody.

—	Důkaz uvedený proti žalobkyním nepostačuje k prokázání skutečnosti, že se žalobkyně zúčastnily jediného a trvajícího porušení článku 101 SFEU z hlediska účelu.

—	Alternativní závěr učiněný v rozhodnutí, podle něhož žalobkyně odděleně porušily článek 101 SFEU z hlediska účelu není prokázán a porušuje práva žalobkyň účinně se bránit, protože byl poprvé uveden až v tomto rozhodnutí.

Druhý podpůrný žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným skutkovým a právním posouzením a spočívá na nedostatečném odůvodnění.

—	V rozhodnutí byly nesprávně dvakrát započítány příjmy, které žalobkyně převedly na jiného příjemce rozhodnutí.

—	V rozhodnutí byla nesprávně opomenuta skutečnost, že jednání žalobkyň bylo ve srovnání s jistými dalšími příjemci rozhodnutí značně omezené a dále rozhodnutí trpí tím, že na žalobkyně nebyl uplatněn nižší koeficient závažnosti a nižší dodatečná částka či snížení částky za polehčující okolnosti.

—	Rozhodnutí nesprávně ukládá odrazující koeficient.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/49

Žaloba podaná dne 29. prosince 2015 – Quanta Storage v. Komise

(Věc T-772/15)

(2016/C 098/64)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Quanta Storage, Inc. (Taoyuan City, Tchaj-wan) (zástupci: B. Hartnett, Barrister, O. Geiss, advokát, a W. Sparks, Solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 21. Října 2015 ve věci AT.39639 – Optické diskové jednotky – v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP v rozsahu, v jakém se týká žalobkyně;

—	alternativně, snížil pokutu uloženou žalobkyni; a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise porušila právo žalobkyně na obhajobu, povinnost uvést odůvodnění a právo na řádnou správu

—	Napadené rozhodnutí je založeno na zjištění protiprávních jednání, která nebyla žalobkyni vytýkána v rámci správního řízení.

—	Napadené rozhodnutí je založeno na předpokladech týkajících se transparentnosti na trhu, kterou Komise v plném rozsahu nepřezkoumala.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že rozdíl mezi výrokem napadeného rozhodnutí a odůvodněním Komise, pokud jde o délku trvání protiprávního jednání ve vztahu ke společnosti Hewlett Packard, má za následek zjevně nesprávné právní posouzení a porušuje povinnost uvést odůvodnění.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise neprokázala a neuvedla přiměřené odůvodnění skutečnosti, že se žalobkyně podílela na jediném a trvajícím protiprávním jednání.

—	Žalobkyně se nepodílela na protiprávním jednání, k němuž mělo údajně docházet mezi 14. únorem 2008 a 9. dubnem 2008.

—	Žalobkyně se nepodílela na protiprávním jednání, k němuž mělo údajně docházet mezi 10. dubnem 2008 a 27. říjnem 2008.

—	Žalobkyně se nepodílela na protiprávním jednání, k němuž došlo dne 28. října 2008.

—	Neexistuje dostatek důkazů o tom, že žalobkyni byl znám buď celkový plán kartelové dohody, nebo její obecný rozsah a základní charakteristiky.

—	Právní následky skutečnosti, že Komise neprokázala údajné protiprávní jednání.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise dostatečně právně neprokázala, že má pravomoc použít článek 101 SFEU a článek 53 Dohody o EHP.

Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise se při výpočtu výše pokuty dopustila zjevně nesprávných skutkových zjištění a zjevně nesprávných právních posouzení, a porušila povinnost uvést odůvodnění.

—	Komise se při výpočtu základní částky dopustila zjevně nesprávných skutkových zjištění a zjevně nesprávných právních posouzení, a neuvedla odůvodnění.

—	Komise nevyužila nejlepší dostupné údaje o hodnotě prodejů žalobkyně.

—	Komise při výpočtu základní částky porušila zásadu rovného zacházení.

—	Komise se dopustila nesprávného posouzení při přezkumu závažnosti a polehčujících okolností.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/50

Žaloba podaná dne 4. ledna 2016 – Hitachi-LG Data Storage a Hitachi-LG Data Storage Korea v. Komise

(Věc T-1/16)

(2016/C 098/65)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Hitachi-LG Data Storage, Inc. (Tokio, Japonsko) a Hitachi-LG Data Storage Korea, Inc. (Soul, Korejská republika) (zástupci: L. Gyselen a N. Ersbøll, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	snížil výši pokut uložených žalobkyním podle čl. 2 písm. d) rozhodnutí Komise ze dne 21. října 2015 ve věci AT.39639 – Optické diskové jednotky – v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP, a zohlednil tak zvláštnosti případu, a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně dva žalobní důvody.

Komise porušila zásadu řádné správy, jakož i svou povinnost uvést odůvodnění tím, že se nezabývala žádostí žalobkyň podle bodu 37 pokynů Komise z roku 2006 pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1/2003 (1) (dále jen „Pokyny“).

—

Během správního řízení požádaly žalobkyně Komisi o snížení pokuty ve světle „konkrétních okolností“ ve smyslu bodu 37 Pokynů. Pracovní skupina Komise na tuto žádost neodpověděla a Komise se jí ani nezabývala ve svém rozhodnutí. Žalobkyně musely vycházet z toho, že služby Komise její návrh buď vůbec nezkoumaly, nebo že nepředložily jeho posouzení poradnímu výboru a kolegiu členů Komise k přezkumu. V důsledku toho nelze vyloučit, že, pokud by tak učinila, mohla by být konečná výše pokuty uložené žalobkyním nižší. Komise proto porušila zásadu řádné správy, jakož i svou povinnost uvést odůvodnění.

Komise se dopustila nesprávného posouzení tím, že se odchýlila od metody uvedené v Pokynech pro snížení pokuty uložené žalobkyním ve světle konkrétních okolností případu a role žalobkyň. „Konkrétní okolnosti“ ve smyslu bodu 37 Pokynů jsou následující:

—	žalobkyně, které získávají většinu svých příjmů z jednoho produktu (optické diskové jednotky), diverzifikovala své podnikání v roce 2014, což je rok, z něhož Komise vycházela jako z referenčního období pro výpočet 10 % celkového obratu podle čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003,

—	žalobkyně jsou jedinými podniky, kterým byla uložena peněžitá pokuta a které jsou nadále činné na trhu optických diskových jednotek, a výše pokut, která jim byla uložena, by ohrozila jejich schopnost udržitelně zásobovat zákazníky na tomto trhu, a

—	žalobkyně se nacházejí ve složité finanční situaci a vynakládají zároveň značné úsilí na překonání svých finančních problémů.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/51

Žaloba podaná dne 7. ledna 2016 – Awg Allgemeine Warenvertriebs v. OHIM – Takko (Southern Territory 23o48’25"S)

(Věc T-6/16)

(2016/C 098/66)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Awg Allgemeine Warenvertriebs GmbH (Köngen, Německo) (zástupce: advokát T. Sambuc)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Takko Holding GmbH (Telgte, Německo)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Společenství „Southern Territory 23o48’25"S“- Ochranná známka Společenství č. 10 099 554

Řízení před OHIM: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 10. listopadu 2015, ve věci R 735/2015-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	změnil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se zamítá návrh na prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství č. 10 099 554 Southern Territory 23o48’25"S;

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 53 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/52

Žaloba podaná dne 5. ledna 2016 – Toshiba Samsung Storage Technology a Toshiba Samsung Storage Technology Korea v. Komise

(Věc T-8/16)

(2016/C 098/67)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Toshiba Samsung Storage Technology Corp. (Tokio, Japonsko) a Toshiba Samsung Storage Technology Korea Corp. (Gyeonggi-do, Korejská republika) (zástupci: M. Bay, J. Ruiz Calzado, A. Aresu a A. Scordamaglia Tousis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	částečně nebo v plném rozsahu zrušil rozhodnutí Komise ze dne 21. října 2015 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru vydaném ve věci AT.39369 – optické diskové mechaniky pro počítače;

—	kromě toho nebo podpůrně, aby významně snížil výši pokutu uloženou žalobkyním;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení, a

—	přijal jakákoli opatření, která bude Tribunál považovat za vhodná za okolností projednávané věci.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně devět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí a práva žalobkyň na obhajobu z důvodu nesoudržné právní kvalifikace jednání, rozporuplného odůvodnění nebo přinejmenším nedostatečné právní kvalifikace údajného protiprávního jednání, odepření přístupu k důkazům svědčícím v jejich prospěch, dovolávání se několika právních a skutkových okolností, které nebyly uvedeny v oznámení námitek.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného skutkového a právního posouzení při použití článku 101 SFEU ve vztahu k závěru konstatujícímu existenci vlivu na obchod mezi členskými státy.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného skutkového a právního posouzení při určování územní působnosti porušení článku 101 SFEU.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesprávného skutkového a právního posouzení při použití článku 101 SFEU ve vztahu k závěru konstatujícímu jediné protiprávní jednání.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z nesprávného skutkového a právního posouzení týkajícího se skutečnosti, že žalobkyně údajně věděly o celém jediném protiprávním jednání, a konkrétně o účasti všech dalších osob, kterým je rozhodnutí určeno.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z nesprávného skutkového a právního posouzení týkajícího se dne, kdy začala údajná účast žalobkyň na celém jediném protiprávním jednání.

7.	Sedmý žalobní důvod vycházející z nesprávného skutkového a právního posouzení týkajícího se rozsahu protiprávního jednání přičítaného žalobkyním, jelikož Komise dospěla v napadeném rozhodnutí k závěru, že žalobkyně se účastnily protisoutěžních „dohod“.

8.	Osmý žalobní důvod vycházející z porušení práva na řádnou správu a souvisejících obecných zásad unijního práva způsobeného zjevně nepřiměřeně dlouhou dobou vyšetřování.

Devátý žalobní důvod podpůrně vycházející z omylů při výpočtu pokuty, neboť:

—	Komise nezohlednila a) skutečnost, že žalobkyně jsou výrobci jen jediného výrobku a b) jiné okolnosti, které snižují závažnost jednání každé ze žalobkyň a polehčující okolnosti, a

—	Komise nepřiznala správnou hodnotu zvláštním okolnostem protiprávního jednání při určování stupně koeficientu závažnosti a výše vstupního poplatku.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/53

Žaloba podaná dne 11. ledna 2016 – Skechers USA France v. OHIM – IM Production (Obuv)

(Věc T-9/16)

(2016/C 098/68)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Skechers USA France (Paříž, Francie) (zástupce: J. Horn, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: IM Production SAS (Paříž)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Majitel sporného (průmyslového) vzoru: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství č. 1 221 584-0023

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM ze dne 23. září 2015, ve věci R 2429/2013-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení práva na účinnou procesní obranu a zásad spravedlivého procesu;

—	Porušení článků 4, 5 a 6, jakož i čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/54

Žaloba podaná dne 15. ledna 2016 – Slovinsko v. Komise

(Věc T-12/16)

(2016/C 098/69)

Jednací jazyk: slovinština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Slovinská republika (zástupce: L. Bembič, zmocněnec)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2098 ze dne 13. listopadu 2015, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (oznámeno pod číslem C(2015) 7716) (Úř. věst. L 303, s. 35), v rozsahu, v němž se týká Republiky Slovinsko, tj. v části konstatující

—

neexistenci kontrolního postupu (absenci postupu dohledu) ve vztahu k uměle vytvořeným zemědělským pozemkům, což bylo důvodem k provedení opravy oddělených přímých podpor ve výši 42 615,90 eur za finanční rok 2013 (rok podání žádosti 2012), 45 519,08 eur za finanční rok 2014 (rok podání žádosti 2013) a 34 211,94 eur za finanční rok 2015 (rok podání žádosti 2014);

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně uplatňuje na podporu žaloby tři žalobní důvody související s ověřením zemědělských pozemků, a sice zjevně nesprávné posouzení, nedostatek odůvodnění rozhodnutí a porušení zásady legality.

Žalobkyně tvrdí, že Komise neprávem konstatovala, že ve Slovinsku dosud neexistuje náležitý systém ověřování minimální způsobilé výměry. V této souvislosti uvádí, že malé zemědělské pozemky jsou ve Slovinsku důsledkem přírodních podmínek a historicky roztříštěné struktury zemědělských podniků. Dále uvádí, že tyto plochy nebyly vytvořeny uměle s cílem splnit podmínky k získání plateb z režimu podpor. Konečně je názoru, že Komise při zkoumání nekonstatovala ani nedoložila žádné porušení, neboť sporné plochy splňovaly všechny podmínky pro určení zemědělských pozemků.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/55

Žaloba podaná dne 18. ledna 2016 – Advanced Drainage Systems v. OHIM (THE MOST ADVANCED NAME IN WATER MANAGEMENT SOLUTIONS)

(Věc T-19/16)

(2016/C 098/70)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Advanced Drainage Systems, Inc. (Wilmington, Spojené státy americké) (zástupce: C. Sleep, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Sporná ochranná známka: slovní ochranná známka Společenství „THE MOST ADVANCED NAME IN WATER MANAGEMENT SOLUTIONS“ – Přihláška č. 13 405 188

Napadené rozhodnutí: rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 5. listopadu 2015 ve věci R 1501/2015-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil a povolil pokračování v řízení o zápisu;

—	podpůrně vyhověl žalobě, zrušil napadené rozhodnutí a vrátil přihlášku průzkumovému oddělení.

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/55

Žaloba podaná dne 19. ledna 2016 – Karl Conzelmann v. OHIM (LIKE IT)

(Věc T-21/16)

(2016/C 098/71)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Karl Conzelmann GmbH & Co. KG (Albstadt, Německo) (zástupce: J. Klink, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Společenství „LIKE IT“ – Přihláška č. 13 180 104

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 11. listopadu 2015, ve věci R 223/2015-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vzniklých v řízení před odvolacím senátem.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/56

Žaloba podaná dne 26. ledna 2016 – Německo v. Komise

(Věc T-28/16)

(2016/C 098/72)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze a A. Lippstreu)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil článek 1 a přílohu prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2015/2098 ze dne 13. listopadu 2015, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v rozsahu, v němž jsou z financování Unií vyloučeny platby ve výši 7 719 920,30 eur zaplacené příslušnou platební agenturou Spolkové republiky Německo v rámci EZFRV

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 71 odst. 2 ve spojení s čl. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 1698/2005 (1) tím, že Komise požaduje, aby výběrová kritéria byla uplatněna nejen na konkrétní „operace“ ve smyslu čl. 2 písm. e) nařízení č. 1698/2005, nýbrž i na předběžné fáze vnitrostátního procesu obnovy vesnic, a tím porušuje požadavky na výběrová kritéria.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady partnerství ve smyslu článku 6 nařízení (ES) č. 1698/2005, zásady loajální spolupráce (čl. 4 odst. 3 první pododstavec SEU) a zásady legitimního očekávání tím, že Komise své rozhodnutí o opravě opírá o postup, který sama schválila resp. který nenapadla.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady subsidiarity (článek 5 SEU) tím, že Komise zasáhla do procesní autonomie a pravomoci členských států v oblasti územního plánování.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 52 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 (2), čl. 31 odst. 2 nařízení č. 1290/2005 (3) a zásady proporcionality, jelikož Komise na základě paušální opravy ve výši 10 % nepřiměřeně posoudila způsob a v každém případě omezený rozsah případného porušení v souvislosti s výběrovými kritérii, jakož i nezohlednila skutečnost, že Unii ve skutečnosti nevznikla finanční škoda ani neexistovalo skutečné nebezpečí vzniku škody.

(1) Nařízení Rady (ES) č 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347,S. 549 ).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1)

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/57

Žaloba podaná dne 25. ledna 2016 – Česká republika v. Komise

(Věc T-32/16)

(2016/C 098/73)

Jednací jazyk: čeština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Česká republika (zástupci: M. Smolek, J. Vláčil, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2098 ze dne 13. listopadu 2015, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v rozsahu, v němž vylučuje výdaje v celkové výši 584 299,25 eura vynaložené Českou republikou, a

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z porušení čl. 52 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky.

—

Komise rozhodla o vyloučení výdajů z financování Unií, přestože nedošlo k porušení unijního ani vnitrostátního práva. Komise se totiž mylně domnívala, že uplatňování nižšího maximálního věku nabyvatele v případě podpory předčasného odchodu do důchodu vyžaduje změnu programu pro rozvoj venkova ve smyslu článku 19 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

Pokud by Tribunál nevyhověl prvnímu žalobnímu důvodu, předkládá žalobkyně druhý žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1306/2013.

—

I kdyby uplatňování nižšího maximálního věku nabyvatele v případě podpory předčasného odchodu do důchodu beze změny programu pro rozvoj venkova představovalo porušení nařízení č. 1698/2005 (quod non), Komise nesprávně posoudila závažnost tohoto porušení a finanční újmu Unii. Závažnost tohoto případného porušení je totiž minimální a nedošlo k žádné finanční újmě Unii.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/58

Žaloba podaná dne 2. února 2016 – Sigma Orionis v. REA

(Věc T-47/16)

(2016/C 098/74)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sigma Orionis SA (Valbonne, Francie) (zástupci: S. Orlandi a T. Martin, advokáti)

Žalovaná: Výkonná agentura pro výzkum (REA)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	rozhodl, že REA tím, že na základě protiprávně vypracované zprávy OLAF o vyšetřování zastavila všechny platby dlužné žalobkyni, porušila své smluvní povinnosti plynoucí z grantové smlouvy H2020,

—	podpůrně nařídil ustanovit znalce, který určí částky nepopiratelně dlužné žalobkyni na základě sporné grantové smlouvy.

V důsledku toho uložil žalované:

—	zaplatit částky dlužné na základě grantové smlouvy H2020, a sice 425 406,25 eur, spolu s úroky z prodlení podle článku 21.11.1, počítanými ode dne splatnosti dlužných částek, ve výši stanovené Evropskou centrální bankou (ECB) pro hlavní refinanční operace, zvýšené o 3,5 procentních bodů,

—	nahradit žalobkyni další škodu, kterou utrpěla, oceněnou v tomto stadiu na 1 500 000 eur s výhradou zvýšení nebo snížení v průběhu řízení,

—	nahradit náklady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z toho, že Výkonná agentura pro výzkum (REA) nemůže opírat odůvodnění svého rozhodnutí zastavit platby dlužné žalobkyni, a to v plném rozsahu, o zprávu o vyšetřování vypracovanou s použitím protiprávně získaných důkazů. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že vzhledem k tomu, že REA vycházela z důkazů získaných protiprávně, jak zastavení plateb, tak ukončení grantových smluv jsou protiprávní.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality, jelikož různé zprávy o technických auditech bez rozdílu konstatovaly, že žalobkyně použila prostředky v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a řádného finančního řízení. Z toho plyne, že REA nemůže tvrdit, že platně zjistila, že žalobkyně se v rámci jiných grantů dopustila nesrovnalostí, které mohou odůvodňovat ukončení smluv či zastavení veškerých plateb v rámci sporných grantových smluv. Účast na grantových smlouvách kromě toho představuje jediný zdroj financování žalobkyně a neexistence nových evropských projektů by vedla nevyhnutelně k úpadku.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/59

Žaloba podaná dne 2. února 2016 – Sigma Orionis v. Komise

(Věc T-48/16)

(2016/C 098/75)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sigma Orionis SA (Valbonne, Francie) (zástupci: S. Orlandi a T. Martin, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	rozhodl, že Evropská komise tím, že na základě protiprávně vypracované zprávy OLAF o vyšetřování zastavila všechny platby dlužné žalobkyni, porušila své smluvní povinnosti plynoucí z grantových smluv FP7 a H2020,

—	rozhodl, že Evropská komise tím, že na základě protiprávně vypracované zprávy OLAF o vyšetřování ukončila sporné grantové smlouvy FP7 a H2020, porušila své smluvní povinnosti plynoucí z těchto grantových smluv,

—	podpůrně nařídil ustanovit znalce, který určí částky nepopiratelně dlužné žalobkyni na základě sporných grantových smluv.

V důsledku toho uložil žalované:

—

zaplatit protiprávně pozastavené částky na základě grantové smlouvy FP7, a sice 607 404,49 eur, spolu s úroky z prodlení podle článku II.5.5, počítanými ode dne splatnosti dlužných částek, ve výši stanovené Evropskou centrální bankou (ECB) pro hlavní refinanční operace, zvýšené o 3,5 procentních bodů,

—

zaplatit protiprávně pozastavené částky na základě grantové smlouvy H2020, a sice 226 688,68 eur, spolu s úroky z prodlení podle článku 21.11.1, počítanými ode dne splatnosti dlužných částek, ve výši stanovené Evropskou centrální bankou (ECB) pro hlavní refinanční operace, zvýšené o 3,5 procentních bodů,

—	nahradit žalobkyni další škodu, kterou utrpěla, oceněnou v tomto stadiu na 1 500 000 eur s výhradou zvýšení nebo snížení v průběhu řízení,

—	nahradit náklady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nemůže opírat odůvodnění svého rozhodnutí zastavit platby dlužné žalobkyni, a to v plném rozsahu, o zprávu o vyšetřování vypracovanou s použitím protiprávně získaných důkazů. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že vzhledem k tomu, že Komise vycházela z důkazů získaných protiprávně, jak zastavení plateb, tak ukončení grantových smluv jsou protiprávní.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality, jelikož různé zprávy o technických auditech bez rozdílu konstatovaly, že žalobkyně použila prostředky v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a řádného finančního řízení. Z toho plyne, že Komise nemůže tvrdit, že platně zjistila, že žalobkyně se v rámci jiných grantů dopustila nesrovnalostí, které mohou odůvodňovat ukončení smluv či zastavení veškerých plateb v rámci sporných grantových smluv. Účast na grantových smlouvách kromě toho představuje jediný zdroj financování žalobkyně a neexistence nových evropských projektů by vedla nevyhnutelně k úpadku.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že Komise zjevně a závažně porušila meze své posuzovací pravomoci, přičemž toto porušení může zakládat mimosmluvní odpovědnost Unie. Bylo poškozeno dobré jméno žalobkyně a rovněž rozsah jejích objednávek, což silně snižuje či dokonce vylučuje jakoukoliv vyhlídku na budoucí účast na nových evropských projektech. Účast na grantových smlouvách kromě toho představuje jediný zdroj financování žalobkyně a neexistence nových evropských projektů by vedla nevyhnutelně k úpadku.

14.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 98/62

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 25. ledna 2016 – Darchy v. Komise

(Věc F-47/15) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Rodinné přídavky - Příspěvek na vyživované dítě - Děti manželky žalobkyně - Vyplacení se zpětným účinkem“)

(2016/C 098/80)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Marie-Pierre Darchy (Brusel, Belgie) (zástupce: É. Boigelot, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: T. S. Bohr a A.-C. Simon, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí o nevyhovění žádosti o zpětné přiznání příspěvku na vyživované děti pro dvě děti manželky žalobkyně, které pobývají v jejím bydlišti každý druhý týden, a to ode dne jejich svatby, jakož i návrh na náhradu škody

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	M.-P. Darchy ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 190, 8.6.2015, s. 35.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 98

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 59 14. března 2016

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2016/C 098/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1