18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/2

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 12. listopadu 2015 – Elitaliana SpA v. Eulex Kosovo

(Věc C-439/13 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejné zakázky na služby - Společná akce 2008/124/SZBP - Nabídkové řízení týkající se podpory ve formě poskytnutí vrtulníků pro misi Eulex Kosovo - Žaloba proti rozhodnutí o zadání zakázky - Článek 24 odst. 1 druhý pododstavec SEU - Článek 275 první pododstavec SFEU - Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) - Pravomoc Soudního dvora - Článek 263 první pododstavec SFEU - Pojem ‚instituce a jiné subjekty Unie‘ - Opatření přičitatelná Evropské komisi - Omluvitelný omyl“)

(2016/C 016/02)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Elitaliana SpA (zástupce: R. Colagrande, avvocato)

Další účastnice řízení: Eulex Kosovo (zástupce: G. Brosadola Pontotti, solicitor)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Elitaliana SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 304, 19. 10. 2013.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/3

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. listopadu 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Bruxelles – Belgie) – Hewlett-Packard Belgium SPRL v. Reprobel SCRL

(Věc C-572/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Duševní vlastnictví - Autorské právo a práva s ním související - Směrnice 2001/29/ES - Výlučné právo na rozmnožování - Výjimky a omezení - Článek 5 odst. 2 písm. a) a b) - Výjimka pro reprografii - Výjimka pro soukromé rozmnožování - Požadavek na jednotné používání výjimek - Pojem ‚spravedlivá odměna‘ - Výběr poplatku z multifunkčních tiskáren z titulu spravedlivé odměny - Úměrná odměna - Paušální odměna - Souběh paušální a úměrné odměny - Způsob výpočtu - Příjemci spravedlivé odměny - Autoři a vydavatelé - Hudebniny“)

(2016/C 016/03)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Bruxelles

Účastnice původního řízení

Odvolatelka (účastnice řízení, vůči níž směřuje vzájemné odvolání): Hewlett-Packard Belgium SPRL

Odpůrkyně (účastnice řízení podávající vzájemné odvolání): Reprobel SCRL

Za přítomnosti: Epson Europe BV

Výrok

Článek 5 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti a její čl. 5 odst. 2 písm. b) musí být vykládány v tom smyslu, že v případě pojmu „spravedlivá odměna“, který je v nich obsažen, je třeba rozlišovat podle toho, zda je rozmnoženina na papíře nebo podobném nosiči za použití jakékoliv fotografické techniky nebo jiného procesu s podobnými účinky pořízena kterýmkoliv uživatelem, anebo fyzickou osobou pro soukromé užití a pro účely, které nejsou přímo ani nepřímo komerční.

Článek 5 odst. 2 písm. a) směrnice 2001/29 a její čl. 5 odst. 2 písm. b) brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava ve věci v původním řízení, která opravňuje členský stát k tomu, aby část spravedlivé odměny připadající nositelům práv přidělil vydavatelům děl vytvořených autory, aniž mají tito vydavatelé jakoukoliv povinnost poskytnout těmto autorům – byť nepřímo – tu část odměny, o kterou byli autoři zkráceni.

Článek 5 odst. 2 písm. a) směrnice 2001/29 a její čl. 5 odst. 2 písm. b) v zásadě brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava ve věci v původním řízení, která zavádí nediferencovaný systém výběru spravedlivé odměny pokrývající rovněž rozmnoženiny hudebnin, a brání takovéto právní úpravě, která zavádí nediferencovaný systém výběru spravedlivé odměny pokrývající rovněž nelegální rozmnoženiny pořízené z neoprávněných zdrojů.

Článek 5 odst. 2 písm. a) směrnice 2001/29 a její čl. 5 odst. 2 písm. b) brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava ve věci v původním řízení, která zavádí systém kombinující pro účely financování spravedlivé odměny připadající nositelům práv dvě formy odměny, tj. zaprvé paušální odměnu, kterou ve fázi před pořizováním rozmnoženin platí subjekt Společenství vyrábějící, dovážející nebo nabývající přístroje umožňující rozmnožování chráněných děl, a to při uvedení těchto přístrojů do oběhu v tuzemsku, a zadruhé úměrnou odměnu placenou ve fázi po pořízení rozmnoženin a určenou pouze jednotkovou cenou vynásobenou počtem zhotovených rozmnoženin, kterou platí fyzické nebo právnické osoby pořizující tyto rozmnoženiny, jestliže:

—	paušální odměna placená ve fázi před pořizováním rozmnoženin se vypočítává výlučně podle rychlosti, s jakou je dotyčný přístroj schopen zhotovovat rozmnoženiny;

—	úměrná odměna vybíraná ve fázi po pořízení rozmnoženin se různí podle toho, zda osoba povinná poskytla, či neposkytla součinnost při výběru této odměny;

—	kombinovaný systém jako celek není vybaven mechanismy, zejména mechanismem vracení poplatků, které umožní vzájemně komplementární použití kritérií skutečné újmy a újmy stanovené paušálně ve vztahu k různým kategoriím uživatelů.

(1) Úř. věst. C 24, 25.1.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/4

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 19. listopadu 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Högsta förvaltningsdomstolen – Švédsko) – Skatteverket v. Hilkka Hirvonen

(Věc C-632/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb osob - Rovné zacházení - Daň z příjmů - Příjmy daňových nerezidentů podléhající zdanění srážkou u zdroje - Vyloučení jakéhokoliv daňového odpočtu spojeného s osobní situací poplatníka - Odůvodnění - Možnost daňových nerezidentů zvolit režim použitelný na daňové rezidenty a využít uvedených odpočtů“)

(2016/C 016/04)

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Högsta förvaltningsdomstolen

Účastníci původního řízení

Žalobce: Skatteverket

Žalovaná: Hilkka Hirvonen

Výrok

To, že daňoví nerezidenti, kterým plyne podstatná část příjmů ze státu zdroje a zvolili si režim zdanění srážkou u zdroje, nemají v rámci zdanění příjmů nárok na stejné osobní odpočty, jako mají daňoví rezidenti v rámci režimu obecného zdanění, nevede k diskriminaci, která by byla v rozporu s článkem 21 SFEU, pokud není daňová zátěž daňových nerezidentů celkově vyšší než zátěž pro daňové rezidenty a jim obdobné osoby, jejichž situace je srovnatelná.

(1) Úř. věst. C 31, 1.2.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/5

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. listopadu 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vilniaus apygardos administracinis teismas – Litva) – Bronius Jakutis, Kretingalės kooperatinė ŽŪB v. Nacionalinė mokėjimo agentūra prie Žemės ūkio ministerijos, Lietuvos valstybė

(Věc C-103/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Zemědělství - Nařízení (ES) č. 73/2009 - Článek 7 odst. 1, čl. 10 odst. 1, článek 121 a čl. 132 odst. 2 - Prováděcí akty k tomuto nařízení - Platnost s ohledem na Smlouvu o FEU, Akt o přistoupení z roku 2003, jakož i zásady zákazu diskriminace, právní jistoty, ochrany legitimního očekávání a řádné správy - Modulace přímých plateb poskytovaných zemědělcům - Snížení částek - Úroveň přímých plateb použitelná v členských státech Evropského společenství ve složení ke dni 30. dubna 2004 a v členských státech, které k němu přistoupily dne 1. května 2004 - Nezveřejnění a chybějící odůvodnění“)

(2016/C 016/05)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Vilniaus apygardos administracinis teismas

Účastníci původního řízení

Žalobci: Bronius Jakutis, Kretingalės kooperatinė ŽŪB

Žalovaní: Nacionalinė mokėjimo agentūra prie Žemės ūkio ministerijos, Lietuvos valstybė

Za přítomnosti: Lietuvos Respublikos Vyriausybė, Lietuvos Respublikos žemės ūkio ministerija

Výrok

Článek 7 odst. 1, čl. 10 odst. 1 a článek 121 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003, musí být vykládány v tom smyslu, že formulace „úroveň přímých plateb v jiných než nových členských státech“ musí být chápána v tom smyslu, že uvedená úroveň se v roce 2012 rovnala 90 % úrovně veškerých přímých plateb, a formulace „úroveň přímých plateb v nových členských státech“ musí být chápána v tom smyslu, že tato úroveň byla v roce 2012 rovna úrovni v členských státech Evropského společenství ve složení ke dni 30. dubna 2004.

Prováděcí rozhodnutí Komise C(2012) 4391 final ze dne 2. července 2012 o povolení doplňkových vnitrostátních přímých plateb v Litvě na rok 2012 je neplatné, přičemž přezkum předběžných otázek neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost čl. 10 odst. 1 in fine a čl. 132 odst. 2 posledního pododstavce in fine nařízení č. 73/2009.

3)	Přezkum uvedených otázek neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost čl. 132 odst. 2 posledního pododstavce nařízení č. 73/2009, ve znění vyplývajícím z opravy zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 18. února 2010.

Výraz „dydis“ použitý v litevské verzi čl. 1c odst. 2 posledního pododstavce nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky, jenž byl do tohoto nařízení vložen Aktem o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, má stejný význam jako výraz „lygis“ použitý v litevské verzi čl. 132 odst. 2 posledního pododstavce nařízení č. 73/2009.

(1) Úř. věst. C 142, 12.5.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/6

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. listopadu 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Koblenz – Německo) – RegioPost GmbH & Co. KG v. Stadt Landau in der Pfalz

(Věc C-115/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 56 SFEU - Volný pohyb služeb - Omezení - Směrnice 96/71/ES - Článek 3 odst. 1 - Směrnice 2004/18/ES - Článek 26 - Veřejné zakázky - Poštovní služby - Právní úprava regionálního celku členského státu, která ukládá uchazečům a jejich subdodavatelům, aby se zavázali, že budou vyplácet zaměstnancům poskytujícím plnění, které je předmětem veřejné zakázky, minimální mzdu“)

(2016/C 016/06)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Koblenz

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: RegioPost GmbH & Co. KG

Žalovaný: Stadt Landau in der Pfalz

za přítomnosti: PostCon Deutschland GmbH, Deutsche Post AG

Výrok

Článek 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1251/2011 ze dne 30. listopadu 2011, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové právní úpravě regionálního celku členského státu, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která ukládá uchazečům a jejich subdodavatelům, aby se prostřednictvím písemného prohlášení, které musí být přiloženo k jejich nabídce, zavázali, že budou zaměstnancům pověřeným poskytováním plnění, které je předmětem dotyčné veřejné zakázky, vyplácet minimální mzdu stanovenou v této právní úpravě.

Článek 26 směrnice 2004/18, ve znění nařízení č. 1251/2011, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové právní úpravě regionálního celku členského státu, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která stanoví, že se z účasti na zadávacím řízení vyloučí uchazeči a jejich subdodavatelé, kteří se odmítnou prostřednictvím písemného prohlášení, které musí být přiloženo k jejich nabídce, zavázat, že budou zaměstnancům pověřeným poskytováním plnění, které je předmětem dotyčné veřejné zakázky, vyplácet minimální mzdu stanovenou v této právní úpravě.

(1) Úř. věst. C 175, 10. 6. 2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/7

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. listopadu 2015 – Spojené království Velké Británie a Severního Irska v. Evropský parlament, Rada Evropské unie

(Věc C-121/14) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Nařízení (EU) č. 1316/2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy - Projekty společného zájmu, které se týkají území členského státu - Schválení tímto státem - Prodloužení koridoru pro železniční nákladní dopravu - Právní základ - Článek 171 SFEU a čl. 172 druhý pododstavec SFEU“)

(2016/C 016/07)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: M. Holt a L. Christie, zmocněnci, ve spolupráci s D. J. Rhee, barrister)

Žalovaní: Evropský parlament (zástupci: A. Troupiotis a M. Sammut, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupkyně: Z. Kupčová a E. Chatziioakeimidou, zmocněnkyně)

Vedlejší účastnice podporující žalované: Evropská komise (zástupkyně: J. Samnadda a J. Hottiaux, zmocněnkyně)

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Spojené království Velké Británie a Severního Irska ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Evropským parlamentem a Radou Evropské unie.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 135, 5.5.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/8

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 12. listopadu 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Helsingin hovioikeus – Finsko) – Valev Visnapuu v. Kihlakunnansyyttäjä (Helsinki), Suomen valtio – Tullihallitus

(Věc C-198/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Články 34 SFEU a 110 SFEU - Směrnice 94/62/ES - Článek 1 odst. 1 a články 7 a 15 - Prodej na dálku a přeprava alkoholických nápojů z jiného členského státu - Spotřební daň z některých nápojových obalů - Osvobození od daně v případě zapojení obalů do systému zálohování a zpětného odběru - Články 34 SFEU, 36 SFEU a 37 SFEU - Požadavek povolení k maloobchodnímu prodeji alkoholických nápojů - Monopol na maloobchodní prodej alkoholických nápojů - Odůvodnění - Ochrana zdraví“)

(2016/C 016/08)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Helsingin hovioikeus

Účastníci původního řízení

Žalobce: Valev Visnapuu

Žalovaní: Kihlakunnansyyttäjä (Helsinki), Suomen valtio – Tullihallitus

Výrok

Článek 110 SFEU, jakož i čl. 1 odst. 1 a články 7 a 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která zavádí spotřební daň z některých nápojových obalů, avšak v případě zapojení těchto obalů do účinného systému zpětného odběru stanoví osvobození od daně.

Články 34 SFEU a 36 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle níž prodejce usazený v jiném členském státě podléhá požadavku povolení k maloobchodnímu prodeji pro dovoz alkoholických nápojů za účelem jejich maloobchodního prodeje spotřebitelům s bydlištěm v prvním členském státě, pokud tento prodejce zajišťuje přepravu těchto nápojů nebo jejich přepravu svěří třetí osobě, je-li tato právní úprava způsobilá zaručit uskutečnění sledovaného cíle, v projednávané věci ochranu veřejného zdraví a veřejného pořádku, tohoto cíle nelze dosáhnout s alespoň takovouto účinností prostřednictvím méně omezujících opatření a tato právní úprava nepředstavuje prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 202, 30. 6. 2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/9

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 11. listopadu 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Employment Tribunal, Birmingham – Spojené království) – Kathleen Greenfield v. The Care Bureau Ltd

(Věc C-219/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Rámcová dohoda o částečném pracovním úvazku - Úprava pracovní doby - Směrnice 2003/88/ES - Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok - Výměra nároku na dovolenou v případě zvýšení pracovního úvazku - Výklad zásady poměrného dílu“)

(2016/C 016/09)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Employment Tribunal, Birmingham

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Kathleen Greenfield

Žalovaná: The Care Bureau Ltd

Výrok

Ustanovení 4 odst. 2 Rámcové dohody o částečném pracovním úvazku uzavřené dne 6. června 1997, která je obsahem přílohy směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, ve znění směrnice Rady 98/23/ES ze dne 7. dubna 1998, a článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby je třeba vykládat v tom smyslu, že v případě prodloužení pracovní doby pracovníka nemají členské státy povinnost stanovit, že již vzniklý a případně vyčerpaný nárok na dovolenou je třeba zpětně přepočítat v poměru k nové pracovní době uvedeného pracovníka. Nový přepočet však musí být proveden pro období, v jehož průběhu byla pracovní doba prodloužena.

Ustanovení 4 odst. 2 uvedené rámcové dohody a článek 7 směrnice č. 2003/88 musí být vykládány v tom smyslu, že se při výměře nároku na placenou dovolenou za kalendářní rok postupuje stejně bez ohledu na to, zda se jedná o stanovení náhrady mzdy za nevyčerpanou placenou dovolenou za kalendářní rok při skončení pracovního poměru, nebo o výměru zbývajícího nároku na placenou dovolenou za kalendářní rok, pokud nedošlo k ukončení pracovního poměru.

(1) Úř. věst. C 223, 14.7.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/9

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 11. listopadu 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de Primera Instancia no 7 de Las Palmas de Gran Canaria – Španělsko) – Tecom Mican SL, José Arias Domínguez

(Věc C-223/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Doručování soudních a mimosoudních písemností - Pojem ‚mimosoudní písemnost‘ - Soukromá písemnost - Přeshraniční dopad - Fungování vnitřního trhu“)

(2016/C 016/10)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de Primera Instancia no 7 de Las Palmas de Gran Canaria

Účastníci původního řízení

Žalobci: Tecom Mican SL, José Arias Domínguez

Výrok

Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „mimosoudní písemnost“ uvedený v tomto článku zahrnuje nejen písemnosti vyhotovené nebo ověřené veřejným orgánem nebo úřední osobou, ale i soukromé písemnosti, jejichž formální zaslání jejich příjemci se sídlem v zahraničí je nezbytné k uplatnění, prokázání nebo ochraně práva nebo právního nároku v občanské nebo obchodní věci.

Nařízení č. 1393/2007 musí být vykládáno v tom smyslu, že doručování mimosoudní písemnosti v souladu s postupem zavedeným tímto nařízením je přípustné i v případě, že žalobce již uskutečnil první doručení této písemnosti způsobem zasílání, který není upraven uvedeným nařízením či jedním z dalších způsobů zasílání zavedených tímto nařízením.

3)	Článek 16 nařízení č. 1393/2007 musí být vykládán v tom smyslu, že jsou-li splněny podmínky použití tohoto článku, není nutno ověřovat v každém jednotlivém případě, že doručování mimosoudní písemnosti má přeshraniční dopad a je nezbytné k řádnému fungování vnitřního trhu.

(1) Úř. věst. C 223, 14. 7. 2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/10

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 19. listopadu 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Baden-Württemberg – Německo) – Roman Bukovansky v. Finanzamt Lörrach

(Věc C-241/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob - Vztah mezi touto dohodou a dvoustrannými smlouvami o zamezení dvojímu zdanění - Rovné zacházení - Diskriminace na základě státní příslušnosti - Státní příslušník členského státu Evropské unie - Příhraniční pracovníci - Daň z příjmu - Rozdělení daňové pravomoci - Daňový hraniční určovatel - Státní příslušnost“)

(2016/C 016/11)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Baden-Württemberg

Účastníci původního řízení

Žalobce: Roman Bukovansky

Žalovaný: Finanzamt Lörrach

Výrok

Zásady nediskriminace a rovného zacházení, uvedené v článku 2 Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, podepsané v Lucemburku dne 21. června 1999, a v článku 9 přílohy I této dohody, musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové dvoustranné smlouvě o zamezení dvojímu zdanění, jakou je dohoda ze dne 11. srpna 1971 mezi Švýcarskou konfederací a Spolkovou republikou Německo, ve znění pozměňovacího protokolu ze dne 12. března 2002, podle níž má pravomoc zdanit příjmy ze závislé pracovní činnosti německého daňového poplatníka, který není švýcarským státním příslušníkem, ačkoli tento daňový poplatník přemístil své bydliště z Německa do Švýcarska, přičemž místo výkonu jeho závislé pracovní činnosti zůstalo v Německu, ten stát, ze kterého pocházejí tyto příjmy, tedy Spolková republika Německo, zatímco pravomoc zdanit příjmy ze závislé pracovní činnosti švýcarského státního příslušníka nacházejícího se v obdobné situaci přísluší novému státu bydliště, tj. v projednávaném případě Švýcarské konfederaci.

(1) Úř. věst. C 303, 8.9.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/11

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 19. listopadu 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van beroep te Brussel – Belgie) – SBS Belgium NV v. Belgische Vereniging van Auteurs, Componisten en Uitgevers (SABAM)

(Věc C-325/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2001/29/ES - Článek 3 odst. 1 - Sdělování veřejnosti - Pojmy ‚sdělování‘ a ‚veřejnost‘ - Distribuce televizních programů - Proces označovaný jako ‚přímé dodání‘“)

(2016/C 016/12)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van beroep te Brussel

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: SBS Belgium NV

Žalovaný: Belgische Vereniging van Auteurs, Componisten en Uitgevers (SABAM)

Výrok

Článek 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti musí být vykládán v tom smyslu, že vysílací organizace neprovádí sdělování veřejnosti ve smyslu tohoto ustanovení, když přenáší své programové signály výlučně distributorům signálů, aniž jsou tyto signály během tohoto přenosu a v souvislosti s ním přístupné veřejnosti, a tito distributoři uvedené signály následně přenášejí svým předplatitelům, kteří pak mohou tyto programy sledovat, ledaže by zásah dotyčných distributorů představoval pouhý technický prostředek, což musí ověřit předkládající soud.

(1) Úř. věst. C 315, 15. 9. 2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/12

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 11. listopadu 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Social no 33 de Barcelona – Španělsko) – Cristian Pujante Rivera v. Gestora Clubs Dir SL, Fondo de Garantía Salarial

(Věc C-422/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Hromadné propouštění - Směrnice 98/59/ES - Článek 1 odst. 1 první pododstavec písm. a) - Pojem ‚zaměstnanci, kteří jsou obvykle zaměstnáni‘ v dotyčném podniku - Článek 1 odst. 1 druhý pododstavec - Pojmy ‚propouštění‘ a ‚skončení pracovního poměru, které lze považovat za propuštění‘ - Metoda stanovení počtu propouštěných zaměstnanců“)

(2016/C 016/13)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Social no 33 de Barcelona

Účastníci původního řízení

Žalobce: Cristian Pujante Rivera

Žalovaní: Gestora Clubs Dir SL, Fondo de Garantía Salarial

Výrok

Článek 1 odst. 1 první pododstavec písm. a) směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění musí být vykládán v tom smyslu, že zaměstnanci s pracovními smlouvami uzavřenými na dobu určitou nebo pro vykonání určitých prací musí být považováni za zaměstnance, kteří jsou „obvykle“ zaměstnáni v dotyčném podniku, ve smyslu tohoto ustanovení.

Za účelem prokázání existence „hromadného propouštění“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) směrnice 98/59, jež má za následek uplatnění této směrnice, musí být podmínka uvedená v druhém pododstavci tohoto ustanovení, že je „propuštěných zaměstnanců nejméně pět“, vykládána v tom smyslu, že se nevztahuje na další formy skončení pracovního poměru, které je třeba považovat za propouštění, ale pouze na propouštění ve striktním slova smyslu.

Směrnice 98/59 musí být vykládána v tom smyslu, že skutečnost, že zaměstnavatel jednostranně provedl v neprospěch zaměstnance podstatnou změnu základních náležitostí jeho pracovní smlouvy z důvodů, které nesouvisejí s osobou tohoto zaměstnance, spadá pod pojem „propouštění“ uvedený v čl. 1 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) této směrnice.

(1) Úř. věst. C 421, 24.11.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/12

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 11. listopadu 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Münster – Německo) – Klausner Holz Niedersachsen GmbH v. Land Nordrhein-Westfalen

(Věc C-505/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Články 107 SFEU a 108 SFEU - Státní podpory - Podpora poskytnutá v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU - Rozhodnutí soudu členského státu, kterým se určuje, že smlouva, kterou byla poskytnuta tato podpora, je platná - Překážka věci pravomocně rozsouzené - Konformní výklad - Zásada efektivity“)

(2016/C 016/14)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Münster

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Klausner Holz Niedersachsen GmbH

Žalovaný: Land Nordrhein-Westfalen

Výrok

Za takových okolností, jaké nastaly ve věci v původním řízení, brání unijní právo tomu, aby použití ustanovení vnitrostátního práva, které zakotvuje zásadu překážky věci pravomocně rozsouzené, znemožňovalo vnitrostátnímu soudu, který určil, že smlouvy, které jsou předmětem sporu, jenž mu byl předložen, představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, která byla poskytnuta v rozporu s čl. 108 odst. 3 třetí větou SFEU, vyvodit z tohoto porušení veškeré důsledky z důvodu pravomocného vnitrostátního soudního rozhodnutí, v němž bylo určeno, že tyto smlouvy jsou nadále platné, aniž bylo přezkoumáno, zda představují státní podporu.

(1) Úř. věst. C 65, 23.2.2015.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/13

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 19. listopadu 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Varbergs tingsrätt – Švédsko) – P v. Q

(Věc C-455/15 PPU) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Příslušnost a uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti - Nařízení (ES) č. 2201/2003 - Článek 23 písm. a) - Důvody pro neuznání rozhodnutí ve věci rodičovské zodpovědnosti - Veřejný pořádek“)

(2016/C 016/15)

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Varbergs tingsrätt

Účastníci původního řízení

Žalobce: P

Žalovaná: Q

Výrok

Článek 23 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud nedošlo – s přihlédnutím k nejlepším zájmům dítěte – ke zjevnému porušení právního pravidla považovaného v právním řádu členského státu za zásadní, nebo práva, které je v tomto právním řádu uznáváno za základní, toto ustanovení neumožňuje, aby soud tohoto členského státu, který se považuje za příslušný k rozhodování o péči o dítě, odmítl uznat rozhodnutí soudu jiného členského státu, který rozhodl o péči o toto dítě.

(1) Úř. věst. C 346, 19.10.2015.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Baden-Württemberg (Německo) dne 8. září 2015 – Peter Radgen, Lilian Radgen v. Finanzamt Ettlingen

(Věc C-478/15)

(2016/C 016/16)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Baden-Württemberg

Účastníci původního řízení

Žalobci: Peter Radgen, Lilian Radgen

Žalovaný: Finanzamt Ettlingen

Předběžná otázka

Musí být ustanovení Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob ze dne 21. června 1999 (Úř. věst. L 114, s. 6), zejména její preambule, články 1, 2, 4, 11, 16, 21, jakož i články 7, 9 a 15 její přílohy I, vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, podle které se daňovému poplatníkovi, který v tomto státě podléhá neomezené daňové povinnosti, odepírá odpočet částky osvobozené od daně za výkon pedagogické činností ve vedlejším pracovním poměru z důvodu, že se tato činnost nevykonává pro nebo na účet právnické osoby veřejného práva, která má sídlo v členském státě Evropské unie nebo ve státě, na který se vztahuje Dohoda o Evropském hospodářském prostoru, ale pro nebo na účet právnické osoby veřejného práva se sídlem na území Švýcarské konfederace?

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/14

Žaloba podaná dne 22. září 2015 – Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-502/15)

(2016/C 016/17)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: K. Mifsud-Bonnici a E. Manhaeve, zmocněnci)

Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Spojené království tím, že řádně neprovedlo směrnici Rady 91/271/EHS (1) ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, pokud jde o Gowerton a Llanelli, Gibraltar a 11 aglomerací, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 3, 4, 5 a 10 směrnice 91/271/EHS,

—	uložit Spojenému království Velké Británie a Severního Irska náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou Komise žádá Soudní dvůr, aby určil, že Spojené království v Gowerton a Llanelli, Gibraltaru a 11 aglomeracích řádně neprovedlo směrnici Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.

Komise konkrétně zastává názor, že Spojené království nezajistilo, aby vody v kanalizaci, které shromažďují jak komunální odpadní vody, tak i dešťovou vodu, byly zadrženy v Gowertone a Llanelli a odvedeny na úpravu v souladu s požadavky článků 3, 4, 10 a přílohy I části A a přílohy I, části B směrnice Rady 91/271/EHS.

Dále Komise zastává stanovisko, že Spojené království tím, že, pokud jde o tři aglomerace, buďto nezavedlo sekundární nebo ekvivalentní čištění nebo dostatečně neprokázalo splnění směrnice 91/271/EHS v tomto ohledu, jakož i tím, že odpadní vody v Gibraltaru nepodrobilo žádnému čištění, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z článku 4 přílohy I části B a přílohy I části D směrnice Rady 91/271/EHS.

Konečně se uvádí, že Spojené království řádně nesplnilo povinnosti, které vyplývají z článku 5 přílohy I, části B a přílohy I části D směrnice Rady 91/271/EHS tím, že nezajistilo, aby městské odpadní vody vstupující do kanalizačních systémů z 8 aglomerací, byly před vypuštěním do citlivých oblastí podrobeny přísnějšímu čištění.

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 30. června 1993.

(1) Úř. věšt. L 135, s. 40.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Berlin (Německo) dne 24. září 2015 – Sidika Ucar v. Land Berlin

(Věc C-508/15)

(2016/C 016/18)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Berlin

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Sidika Ucar

Žalovaná: Land Berlin

Předběžné otázky

Musí být čl. 7 odst. 1 první odrážka rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80 ze dne 19. září 1980 (dále jen „rozhodnutí č. 1/80“) vykládán v tom smyslu, že podmínky pro naplnění jeho skutkové podstaty jsou splněny i tehdy, pokud tříletému řádnému bydlišti rodinného příslušníka u tureckého pracovníka, který působí na řádném trhu práce, předcházelo období, kdy osoba, která požádala o sloučení, poté, co ve smyslu tohoto ustanovení došlo k povolenému přistěhování rodinného příslušníka, řádný trh práce členského státu opustila?

Musí být čl. 7 odst. 1 rozhodnutí č. 1/80 vykládán v tom smyslu, že v prodloužení povolení k pobytu je nutno spatřovat povolení přistěhovat se za tureckým pracovníkem působícím na řádném trhu práce stanovené v tomto ustanovení, pokud dotyčný rodinný příslušník od svého přistěhování povoleného ve smyslu tohoto ustanovení žije nepřetržitě s tureckým pracovníkem, který na řádném trhu práce členského státu, po přechodném odchodu z tohoto trhu, znovu působí až v okamžiku prodloužení tohoto povolení?

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Judecătoria Satu Mare (Rumunsko) dne 12. října 2015 – Pavel Dumitraș, Mioara Dumitraș v. BRD Groupe Société Générale – sucursala Satu Mare

(Věc C-534/15)

(2016/C 016/21)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Judecătoria Satu Mare

Účastníci původního řízení

Žalobci: Pavel Dumitraș, Mioara Dumitraș

Žalovaná: BRD Groupe Société Générale – sucursala Satu Mare

Předběžné otázky

Je třeba čl. 2 písm. b) směrnice 93/13/EHS (1), pokud jde o definici pojmu „spotřebitel“, vykládat ve smyslu, že zahrnuje, nebo naopak ve smyslu, že vylučuje z této definice fyzické osoby, které jako ručitelé podepsaly doplňkové akty a akcesorické smlouvy (smlouva o ručení, smlouva o zajišťovacím převodu práva k nemovitosti) k úvěrové smlouvě uzavřené obchodní společností pro účely výkonu její činnosti, v případě, že tyto fyzické osoby nemají žádnou spojitost s činností obchodní společnosti a jednaly pro účely, které nespadají do jejich obchodní činnosti, s ohledem na to, že zpočátku byli žalobci fyzickými osobami jednajícími jako ručitelé hlavního dlužníka – právnická osoba, jejímž správcem byl žalobce – v souvislosti se smlouvou o úvěru uzavřenou s žalovanou v postavení věřitele, avšak následně dotčená smlouva byla změněna a původní dlužník, jehož správcem byl žalobce, uskutečnil se souhlasem žalované v postavení věřitele novaci úvěru s jinou právnickou osobou, jejímiž správci není ani jeden ze žalobců, ale zavázali se v postavení ručitelů ve prospěch nového dlužníka, který je právnickou osobou, k povinnosti, jež je předmětem novace, vůči tomuto novému dlužníkovi?

Je třeba čl. 1 odst. l směrnice 93/13/EHS vykládat ve smyslu, že do působnosti této směrnice spadají pouze smlouvy uzavřené mezi obchodníky a spotřebiteli, jejichž předmětem je prodej zboží nebo poskytování služeb, nebo ve smyslu, že do působnosti uvedené směrnice spadají i akcesorické smlouvy (smlouva o záruce, smlouva o ručení) k úvěrové smlouvě, ze které má prospěch obchodní společnost, které uzavřely fyzické osoby, jež nemají žádnou spojitost s činností obchodní společnosti a jednaly pro účely, které nespadají do jejich obchodní činnosti, s ohledem na to, že zpočátku byli žalobci fyzickými osobami jednajícími jako ručitelé hlavního dlužníka – právnická osoba, jejímž správcem byl žalobce – v souvislosti se smlouvou o úvěru uzavřenou s žalovanou v postavení věřitele, avšak následně dotčená smlouva byla změněna a původní dlužník, jehož správcem byl žalobce, uskutečnil se souhlasem žalované v postavení věřitele novaci úvěru s jinou právnickou osobou, jejímiž správci není ani jeden ze žalobců, ale zavázali se v postavení ručitelů ve prospěch nového dlužníka, který je právnickou osobou, k povinnosti, jež je předmětem novace, vůči tomuto novému dlužníkovi?

(1) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 273).

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Santa Maria Capua Vetere (Itálie) dne 16. října 2015 – trestní řízení proti Angele Manzo

(Věc C-542/15)

(2016/C 016/22)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Santa Maria Capua Vetere

Účastník původního trestního řízení

Angela Manzo

Předběžné otázky

Je třeba články 49 a [56] [SFEU], jakož i zásadu rovného zacházení a zásadu efektivity vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě v oblasti hazardních her, která vyžaduje vyhlášení nové veřejné soutěže (podle [čl. 10 odst. 9]g zákona č. 44 ze dne 26. dubna 2012) na udělení koncesí, jež obsahuje ustanovení o vyloučení podniků z veřejné soutěže pro nesplnění hospodářských a finančních předpokladů, protože nestanoví náhradní kritéria namísto podmínky dvou bankovních referencí od dvou rozdílných finančních institucí?

Je třeba článek 47 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (1) ze dne 31. března 2004 vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě v oblasti hazardních her, která vyžaduje vyhlášení nové veřejné soutěže (podle [čl. 10 odst. 9]g zákona č. 44 ze dne 26. dubna 2012) na udělení koncesí, [jež obsahuje ustanovení o vyloučení podniků z veřejné soutěže] pro nesplnění hospodářských a finančních předpokladů, protože nestanoví náhradní dokumenty a možnosti stanovené v [nad]národních právních předpisech?

Brání články 49 a [56] [SFEU] vnitrostátní právní úpravě, která ve skutečnosti brání veškeré přeshraniční činnosti v oblasti hazardních her, bez ohledu na formu, v níž je tato činnost vykonávána, a zejména (podle rozsudku Biasci a další, C-660/11 a C-8/12, EU:C:2013:550) v případech, kdy mohou být zástupci podniku nacházející se na území členského státu podrobeni fyzické kontrole policie z důvodu veřejného pořádku?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114).

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 19. října 2015 – Association nationale des opérateurs détaillants en énergie (ANODE) v. Premier ministre a Ministre de l’Écologie, du Développement durable et de l'Énergie

(Věc C-543/15)

(2016/C 016/23)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobce: Association nationale des opérateurs détaillants en énergie (ANODE)

Žalovaní: Premier ministre a Ministre de l’Écologie, du Développement durable et de l'Énergie

Předběžné otázky

Mají být články 34 a 36 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládány tak, že brání kapacitnímu mechanismu uplatňovanému v odvětví elektroenergetiky, jakým je mechanismus dotčený ve věci v původním řízení a popsaný zejména v bodech 1, 15 a 17 až 19 tohoto rozhodnutí?

Zejména:

Přestože mechanismus odměňuje kapacity jen podle jejich dostupnosti, nikoli podle jejich skutečné výroby, a s ohledem na to, že zohledňuje účinky vzájemných propojení při stanovování povinností dodavatelů, tak aby se zmírnila příčinná souvislost mezi nařízením stanoveným vyloučením zahraničních kapacit z mechanismu a omezujícím účinkem na přeshraniční obchodování s elektřinou, který z něj může plynout, pokud jde o volbu rozdělení zdrojů investorů a volbu dodávek dodavatelů, má být článek 34 Smlouvy vykládán tak, že brání takovému vyloučení?

b)	Může se na cíl bezpečnosti dodávek elektřiny obyvatelům členského státu s ohledem na vývoj evropského právního rámce, jímž se řídí vnitřní trh s elektřinou, vztahovat pojem veřejné bezpečnosti, který zavádí článek 36 Smlouvy?

Jaká jsou zejména s ohledem na prostor pro uvážení, který mají členské státy při o definici politik na zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny, kritéria, která mohou umožnit ověřit, zda tržní a decentralizovaný kapacitní mechanismus, který s sebou při stávající podobě evropského trhu s elektřinou nese opatření vylučující zahraniční kapacity kompenzované tím, že při stanovování povinností dodavatelů jsou zohledněna vzájemná propojení, může splnit podmínku přiměřenosti, která je vyžadována při uplatňování článku 36 Smlouvy?

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/19

Žaloba podaná dne 16. října 2015 – Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-545/15)

(2016/C 016/24)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Heller, K. Herrmann a E. Sanfrutos Cano)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr

—

určil, že Polská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (1) nebo že o nich v každém případě neuvědomila Komisi, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 24 odst. 1 této směrnice;

—	uložil Polské republice na základě čl. 260 odst. 3 SFEU povinnost zaplatit penále ve výši 71 610 eur za každý den prodlení od data vyhlášení rozsudku v projednávané věci, neboť nesplnila povinnost oznámit opatření provádějící směrnici 2012/19/EU;

—	uložil Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 2012/19/EU uplynula dne 14. února 2014.

(1) Úř. věst. L 197, s. 38.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Administrativo e Fiscal de Leiria (Portugalsko) dne 28. října 2015 – Bernard Jean Marie Gabarel v. Fazenda Pública

(Věc C-555/15)

(2016/C 016/25)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Administrativo e Fiscal de Leiria

Účastníci původního řízení

Žalobce: Bernard Jean Marie Gabarel

Žalovaná: Fazenda Pública

Předběžné otázky

A)	Musí být alternativní léčebné postupy, konkrétně osteopatie, považovány pro účely výkladu čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 [o společném systému daně z přidané hodnoty] za nelékařskou zdravotnickou činnost?

Musí být plátce daně, který je podle vnitrostátních právních předpisů oprávněn vykonávat nelékařskou zdravotnickou činnost, a sice fyzioterapii, ale při výkonu své zdravotnické profese používá bez rozlišování nebo doplňkově jak terapeutické postupy fyzioterapie, tak terapeutické postupy osteopatie, považován pro účely čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES, potažmo pro účely článku 9 zákoníku o DPH, za zdravotníka, který v souhrnu vykonává nelékařskou zdravotnickou činnost, a tudíž osvobozen od DPH?

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal da Relação do Porto (Portugalsko) dne 2. listopadu 2015 – Alberto José Vieira Azevedo a další v. CED Portugal Unipessoal, Lda, Instituto de Seguros de Portugal – Fundo de Garantia Automóvel

(Věc C-558/15)

(2016/C 016/26)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal da Relação do Porto

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Alberto José Vieira Azevedo, Maria da Conceição Ferreira da Silva, Carlos Manuel Ferreira Alves, Rui Dinis Ferreira Alves, Vítor José Ferreira Alves

Odpůrci: CED Portugal Unipessoal, Lda, Instituto de Seguros de Portugal – Fundo de Garantia Automóvel

Vedlejší účastník řízení: Instituto de Seguros de Portugal – Fundo de Acidentes de Trabalho

Předběžné otázky

Umožňuje čtvrtá směrnice o pojištění motorových vozidel (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES (1) ze dne 16. května 2000, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES (2) ze dne 11. května 2005), a konkrétně bod 16a jejího odůvodnění a její článek 4, s ohledem na jeho odstavce 4,5 a 8 jako celek (provedené do portugalského práva článkem 43 nařízení s mocí zákona č. 522/85 ze dne 31. prosince 1985, ve znění nařízení s mocí zákona č. 72-A/2003 ze dne 14. dubna 2003), aby byl žalován zástupce pojišťovny, která nepůsobí v zemi, v níž byla podána k soudu žaloba na náhradu škody způsobené silniční nehodou na základě povinného pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel sjednaného v jiné zemí Evropské unie?

2)	V případě kladné odpovědi, závisí uvedená možnost žalovat zástupce na konkrétním znění smlouvy o zastoupení, která váže zástupce k pojišťovně?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a o změně směrnic Rady 73/239/EHS a 88/357/EHS (Čtvrtá směrnice o pojištění motorových vozidel) (Úř. věst. L 181, s. 65; Zvl. vyd. (06/03, s. 332).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES ze dne 11. května 2005, kterou se mění směrnice Rady 72/166/EHS, 84/5/EHS, 88/357/EHS a 90/232/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel (Úř. věst. L 149, s. 14).

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/21

Žaloba podaná dne 4. listopadu 2015 – Evropská komise v. Španělské království

(Věc C-563/15)

(2016/C 016/27)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Pignataro-Nolin a E. Sanfrutos Cano, zmocněnkyně)

Žalovaný: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr

—

určil, že Španělské království v souvislosti se skládkami Torremolinos (Málaga); Torrent de S’Estret (Andratx, Mallorca); Hoya de la Yegua de Arriba (Yaiza, Lanzarote); Barranco de Butihondo (Pájara, Fuerteventura); La Laguna-Tiscamanita (Tuineje, Fuerteventura); Lomo Blanco (Antigua, Fuerteventura); Montaña de Amagro (Galdar, Gran Canaria); Franja Costera de Botija (Galdar, Gran Canaria); Cueva Lapa (Galdar, Gran Canaria); La Colmena (Santiago del Teide, Tenerife); Montaña Los Giles (La Laguna, Tenerife); Las Rosas (Güimar, Tenerife); Barranco de Tejina (Guía de Isora, Tenerife); Llano de Ifara (Granadilla de Abona, Tenerife); Barranco del Carmen (Santa Cruz de la Palma, La Palma); Barranco Jurado (Tijarafe, La Palma); Montaña Negra (Puntagorda, La Palma); Lomo Alto (Fuencaliente, La Palma); Arure/Llano Grande (Valle Gran Rey, La Gomera); El Palmar – Taguluche (Hermigua, La Gomera); Paraje de Juan Barba (Alajeró, La Gomera); El Altito (Valle Gran Rey, La Gomera); Punta Sardina (Agulo, La Gomera); Los Llanillos (La Frontera, El Hierro); Faro de Orchilla (La Frontera, El Hierro); Montaña del Tesoro (Valverde, El Hierro); Arbancón; Galve de Sorbe; Hiendelaencina; Tamajón; El Casar; Cardeñosa (Ávila); Miranda de Ebro (Burgos); Poza de la Sal (Burgos); Acebedo (León); Bustillo del Páramo (León); Cármenes (León); Gradefes (León); Noceda del Bierzo (León); San Millán de los Caballeros (León); Santa María del Páramo (León); Villaornate y Castro (León); Cevico de la Torre (Palencia); Palencia (Palencia); Ahigal de los Aceiteros (Salamanca); Alaraz (Salamanca); Calvarrasa de Abajo (Salamanca); Hinojosa de Duero (Salamanca); Machacón (Salamanca); Palaciosrubios (Salamanca); Peñaranda de Bracamonte (Salamanca); Salmoral (Salamanca); Tordillos (Salamanca); Basardilla (Segovia); Cabezuela (Segovia); Almaraz del Duero (Zamora), Cañizal (Zamora); Casaseca de las Chanas (Zamora); La Serratilla (Abanilla); Las Rellanas (Santomera) a El Labradorcico (Águilas) nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 13 a 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (1) ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, a

—	uložil Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Porušení článku 13 směrnice

Článek 13 směrnice 2008/98 stanoví, že členské státy musí přijmout opatření nezbytná k zajištění nakládání s odpady způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a nepoškozuje životní prostředí. Informace, které má Komise k dispozici, dokládají, že ke dni doplňujícího odůvodněného stanoviska nadále existovalo 61 nelegálních, zcela nezabezpečených a neregenerovaných skládek. V důsledku dlouhodobého přetrvávání tohoto stavu nevyhnutelně dochází ke značnému zhoršení životního prostředí. Komise proto dospěla k závěru, že Španělské království v souvislosti s těmito jednotlivými skládkami nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 13 směrnice 2008/98.

Porušení článku 15 směrnice

Článek 15 odst. 1 směrnice 2008/98 ukládá členským státům povinnost přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby každý prvotní původce nebo jiný držitel odpadu prováděl zpracování odpadů sám nebo aby odpad nechal zpracovat prostřednictvím zprostředkovatele nebo zařízení nebo podniku, který provádí činnosti zpracování odpadů, nebo prostřednictvím soukromého nebo veřejného zařízení provádějícího sběr odpadů v souladu s články 4 a 13 téže směrnice. Na základě dosavadního přetrvávání 61 nelegálních, nadále nezabezpečených a neregenerovaných skládek dospěla Komise k závěru, že španělské orgány nepřijaly všechna opatření vyžadována tímto ustanovením, neboť uvedené orgány dlouhodobě nebránily ilegálnímu ukládání odpadu na uvedených skládkách, a tudíž nezajistily, aby byl uvedený odpad zpracováván v souladu s citovaným ustanovením.

(1) Úř. věst. L 312, s. 3.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/22

Kasační opravný prostředek podaný dne 9. listopadu 2015 SV Capital OÜ proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 9. září 2015 ve věci T-660/14, SV Capital OÜ v. Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)

(Věc C-577/15 P)

(2016/C 016/28)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: SV Capital OÜ (zástupce: M. Greinoman, advokát)

Další účastníci řízení: Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) a Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 9. září 2015 ve věci T-660/14 1) v rozsahu, v němž tento rozsudek prohlašuje, že žaloba podaná proti rozhodnutí ABE C 2013 002 je nepřípustná, 2) v rozsahu, v němž tento rozsudek prohlašuje, že žaloba podaná navrhovatelkou proti rozhodnutí odvolací komise evropských orgánů dohledu 2014-C1-02 ze dne 14. července 2014 je částečně nepřípustná, přestože rozhodnutí 2014-C1-02 zrušuje, a 3) v rozsahu, v němž jde o část rozsudku týkající se nákladů řízení,

—	vrátil věc zpět Tribunálu, a

—	uložil žalované v prvním stupni náhradu nákladů řízení a rozhodl, že vedlejší účastnice řízení v prvním stupni ponese vlastní náklady řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku podaného proti rozsudku Tribunálu ze dne 9. září 2015 ve věci T-660/14 uplatňuje navrhovatelka následující důvody a argumenty:

Tribunál rozhodl ultra petita.

Tribunál porušil čl. 60 odst. 1 nařízení 1093/2010/EU (1), jelikož žaloba proti rozhodnutí EBA C 2013 002 byla podána ve lhůtě, neboť předtím rozhodovala odvolací komise evropských orgánů dohledu o podaném odvolání.

Tribunál porušil čl. 48 odst. 2 svého jednacího řádu (platného do 31. prosince 2014).

Tribunál porušil článek 263 SFEU, jelikož žaloba proti rozhodnutí EBA C 2013 002 byla podána ve lhůtě, neboť správní řízení trvalo až do 14. července 2014.

Tribunál porušil článek 45 statutu Soudního dvora, jelikož z důvodu nepředvídatelných okolností byla žaloba proti rozhodnutí EBA C 2013 002 podána ve lhůtě.

Tribunál porušil článek 263 SFEU a čl. 60 odst. 1 a čl. 61 odst. 1 nařízení 1093/2010, jelikož žaloba proti rozhodnutí EBA C 2013 002 byla přípustná, neboť navrhovatelka byla adresátem tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí se jí bezprostředně a osobně týkalo.

Rozhodnutí EBA C 2013 002 je stiženo nesprávnými skutkovými zjištěními.

Rozhodnutí EBA C 2013 002 je stiženo nesprávnými posouzeními.

Rozhodnutí EBA C 2013 002 je stiženo porušením čl. 39 odst. 1 nařízení č. 1093/2010 a článku 16 kodexu řádného úředního chování EBA.

Rozhodnutí EBA C 2013 002 je stiženo porušením bodů 3.3, 3.4 a 3.5 interních pravidel EBA.

Rozhodnutí EBA C 2013 002 je stiženo zneužitím pravomoci a nezodpovědným chováním EBA.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, s. 12).

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/23

Kasační opravný prostředek podaný dne 12. listopadu 2015 LG Electronics, Inc. proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 9. září 2015 ve věci T-91/13, LG Electronics, Inc. v. Evropská komise

(Věc C-588/15 P)

(2016/C 016/29)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: LG Electronics, Inc. (zástupci: G. van Gerven, T. Franchoo, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka žádá, aby Soudní dvůr

—	zrušil napadený rozsudek,

—	zrušil v celém rozsahu nebo částečně čl. 1 odst. 1 písm. d), čl. 1 odst. 2 písm. g), čl. 2 odst. 1 písm. d) a e) a čl. 2 odst. 2 písm. d) a e) rozhodnutí Evropské komise C (2012) 8839 final ze dne 5. prosince 2012 v rozsahu, v němž se týkají navrhovatelky, a/nebo

—	snížil pokuty uložené navrhovatelce v čl. 2 odst. 1 písm. d) a e) a čl. 2 odst. 2 písm. d) a e),

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení v prvním stupni a odvolacího řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka vznáší čtyři důvody kasačního opravného prostředku.

První důvod: Tribunál porušil právo navrhovatelky na obhajobu tím, že potvrdil rozhodnutí Komise vynechat LPD jakožto žalovanou ze správního řízení a zvláště LPD nezaslat oznámení námitek. Zamítnutím návrhu LGE Tribunál také porušil zásadu proporcionality při určení povinnosti péče LGE.

Druhý důvod: Tribunál porušil článek 101 SFEU a článek 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 (1) tím, že rozhodl, že Komise byla oprávněna založit pokutu LGE na přímých prodejích v rámci EHP prostřednictvím zpracovaných výrobků, které vyrobily LGE a Philips, což jsou společnosti odlišné od LPD.

Třetí důvod: podpůrně Tribunál porušil článek 101 SFEU, čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 a zásadu osobní odpovědnosti tím, že rozhodl, že Komise byla oprávněna založit pokutu LGE na přímých prodejích v rámci EHP prostřednictvím zpracovaných výrobků, které vyrobila Philips.

Čtvrtý důvod: Tribunál porušil zásadu rovného zacházení tím, že rozhodl, že Komise byla oprávněna uplatňovat metodiku přímých prodejů v rámci EHP prostřednictvím zpracovaných výrobků na LGE, ale nikoli na Samsung SDI.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 (Úř. věst. L 1, s. 1).

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/24

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. září 2015 Bionorica SE proti usnesení Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 13. listopadu 2015 ve věci T-619/14, Bionorica SE v. Evropská komise

(Věc C-596/15 P)

(2016/C 016/30)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Bionorica SE (zástupci: M. Weidner, T. Guttau, N. Hußmann, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje:

—	projednat věc na jednání

—	zrušit usnesení Tribunálu (osmého senátu) ze dne 16. září 2015 ve věci T-619/14

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) zakládá své návrhy na dvou důvodech kasačního opravného prostředku:

—

Procesní pochybení: Tribunál vycházel zčásti z nesprávného skutkového stavu a dospěl tak k nesprávnému rozhodnutí k tíži navrhovatelky. Tribunál nesprávně vycházel ze skutečnosti, že navrhovatelka je výrobcem potravin, které jsou navíc dotčeny zdravotními tvrzeními ve smyslu nařízení (ES) č. 1924/2006 (1). Kromě toho Tribunál své rozhodnutí zčásti nedostatečně odůvodnil. Tribunál se podrobně nezabýval obsahem dopisu Komise, kterým se ukončuje údajná nečinnost a dospěl tak k nesprávnému závěru.

—

Porušení unijního práva: Tribunál neprávem odmítl podmínky článku 265 SFEU, neboť nečinnost Komise nebyla ukončena. Kromě toho Tribunál nesprávně posoudil nařízení (ES) č. 1924/2006, zejména jeho články 17 a 28. Zdravotní tvrzení vzatá zpět nelze stavět naroveň schváleným zdravotním tvrzením. Právní následky vyplývající z přechodných ustanovení nejsou dostatečně předvídatelné.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, Úř. věst. L 404, s. 9.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/25

Kasační opravný prostředek podaný dne 13. listopadu 2015 společností Diapharm GmbH & Co. KG proti usnesení Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 16. září 2015 ve věci T-620/14, Diapharm GmbH & Co. KG v. Evropská komise

(Věc C-597/15 P)

(2016/C 016/31)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Diapharm GmbH & Co. KG (zástupci: M. Weidner, T. Guttau, N. Hußmann, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zorganizoval jednání k přednesu řečí,

—	zrušil usnesení Tribunálu (osmého senátu) ze dne 16. září 2015 ve věci T-620/14,

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje dva důvody:

—	procesní vady: Tribunál část svého rozhodnutí dostatečně neodůvodnil. Tribunál se detailně nezabýval obsahem dopisu Komise, kterým byla údajně ukončena její nečinnost, a došel tak k chybnému rozhodnutí.

—

porušení unijního práva: Tribunál nesprávně odmítl uznat splnění podmínek článku 265 SFEU, jelikož nečinnost Komise nebyla ukončena. Mimoto se Tribunál dopustil chybného posouzení nařízení (ES) č. 1924/2006 (1), zejména pak jeho článků 17 a 28. Pozastavená a povolená zdravotní tvrzení nelze stavět na stejnou úroveň. Právní důsledky plynoucí z přechodných ustanovení nejsou dostatečně předvídatelné. A konečně, na rozdíl od tvrzení Tribunále je navrhovatelka trvalou nečinností Komise přímo a negativně dotčena.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, s. 9).

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/27

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2015 – Buczek Automotive v. Komise

(Věc T-1/08 INTP) (1)

(„Řízení - Výklad rozsudku“)

(2016/C 016/32)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Buczek Automotive sp. z o.o. (Sosnowiec, Polsko) (zástupce: J. Jurczyk, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: K. Herrmann, A. Stobiecka-Kuik a T. Maxian Rusche, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Polská republika (zástupce: A. Jasser, zmocněnec)

Předmět věci

Žádost o výklad rozsudku ze dne 17. května 2011, Buczek Automotive v. Komise (T-1/08, Sb. rozh., EU:T:2011:216).

Výrok rozsudku

Bod 1 výroku rozsudku ze dne 17. května 2011, Buczek Automotive v. Komise (T 1/08, Sb. rozh., EU:T:2011:216), musí být vykládán v tom smyslu, že článek 1 rozhodnutí Komise 2008/344/ES ze dne 23. října 2007 o státní podpoře C 23/06 (ex NN 35/06), kterou Polsko poskytlo výrobci oceli skupině Technologie Buczek, se zrušuje s účinkem erga omnes.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Písemné vyhotovení tohoto rozsudku se připojuje k písemnému vyhotovení vykládaného rozsudku, na jehož okraji se odkáže na tento rozsudek.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/27

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. listopadu 2015 – Wesergold Getränke v. OHIM – Lidl Stiftung (WESTERN GOLD)

(Věc T-278/10 RENV) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství WESTERN GOLD - Starší slovní národní ochranné známky, starší slovní ochranná známka Společenství a starší slovní mezinárodní ochranná známka WeserGold, Wesergold a WESERGOLD - Relativní důvod pro zamítnutí - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Rozhodnutí o odvolání - Článek 64 odst. 1 nařízení č. 207/2009 - Povinnost uvést odůvodnění - Právo být vyslechnut - Článek 75 nařízení č. 207/2009“)

(2016/C 016/33)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: riha WeserGold Getränke GmbH & Co. KG, dříve Wesergold Getränkeindustrie GmbH & Co. KG (Rinteln, Německo) (zástupci: T. Melchert, P. Goldenbaum a I. Rohr, avokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně A. Pohlmann, poté S. Hanne, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Lidl Stiftung & Co. KG (Neckarsulm, Německo) (zástupci: A. Marx a M. Wolter, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 24. března 2010 (věc R 770/2009-1), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Wesergold Getränkeindustrie GmbH & Co. KG a Lidl Stiftung & Co. KG.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnost riha WeserGold Getränke GmbH & Co. KG ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) a společností Lidl Stiftung & Co. KG v řízeních před Tribunálem a Soudním dvorem.

(1) Úř. věst. C 221, 14.8.2010.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/28

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. listopadu 2015 – Komise v. D’Agostino

(Věc T-670/13 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Vedlejší kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Smluvní zaměstnanec - Rozhodnutí o neobnovení - Povinnost jednat s náležitou péčí - Porušení článku 12a odst. 2 služebního řádu - Povinnost uvést odůvodnění - Zkreslení spisu“)

(2016/C 016/34)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: původně J. Currall a G. Gattinara, poté G. Gattinara, zmocněnci)

Další účastník řízení: Luigi D’Agostino (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: M.-A. Lucas, advokát)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 23. října 2013, D’Agostino v. Komise (F-93/12, Sb. VS, EU:F:2013:155) a směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Výrok

1)	Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 23. října 2013, D’Agostino v. Komise (F-93/12) se zrušuje v části, v níž Soud pro veřejnou službu nesprávně použil povinnost jednat s náležitou péčí.

2)	Hlavní kasační opravný prostředek se ve zbývající části zamítá.

3)	Rozsudek D’Agostino v. Komise se zrušuje v části, v níž Soud pro veřejnou službu nerozhodl o první části druhého žalobního důvodu a tuto část zkreslil.

4)	Vedlejší kasační opravný prostředek se ve zbývající části zamítá.

5)	Věc se vrací Soudu pro veřejnou službu.

6)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 78, 15.3.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/29

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. listopadu 2015 – Řecko v. Komise

(Věc T-107/14) (1)

(„EZOZF - Záruční sekce - EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování - Nařízení (ES) č. 1782/2003 - Režim nároků ze systému jednotných plateb - vnitrostátní rezerva - Kritéria pro přiznání - Riziko pro fond - Podmíněnost“)

(2016/C 016/35)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Řecká republika (zástupci: původně I. Chalkias, E. Leftheriotou a A. Vasilopoulou, poté M. Kanellopoulos, E. Leftheriotou a A. Vasilopoulou, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Rossi a D. Triantafyllou, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise 2013/763/EU ze dne 12. prosince 2013, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 338, s. 81), v rozsahu, v němž se týká Řecké republiky

Výrok rozsudku

Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/763/EU ze dne 12. prosince 2013, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), se zrušuje v rozsahu, v němž ukládá Řecké republice paušální opravu týkající se přiznání nároků z vnitrostátní rezervy a v němž Evropská komise ukládá Řecké republice finanční opravu za rok 2008, týkající se podmíněnosti.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 129, 28.4.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/30

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. listopadu 2015 – Nizozemsko v. Komise

(Věc T-126/14) (1)

(„EZOZF - Záruční sekce - EZZF a EZFRV - Finanční oprava uplatněná z důvodu nevykázání úroků - Povinnost odůvodnění - Povinnost účtovat úroky - Článek 32 odst. 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 - Zásada rovnocennosti - Povinnost řádné péče“)

(2016/C 016/36)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci/Účastnice řízení

Žalobce: Nizozemské království (zástupci: M. K. Bulterman, J. Langer a M. Noort, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: H. Kranenborg a P. Rossi, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení prováděcího rozhodnutí Komise 2103/763/EU ze dne 12. prosince 2013, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 338, s. 81).

Výrok rozsudku

Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/763/EU ze dne 12. prosince 2013, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), se zrušuje v rozsahu, v němž na Nizozemské království uplatnilo finanční opravu ve výši 4 703 231,78 eura z důvodu nevykázaných úroků z pohledávek týkajících se doplňkových dávek zaplacených opožděně předcházejících 1. dubnu 1993 a vrácení vývozních náhrad neoprávněně vyplacených před 1. dubnem 1995.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a kromě toho nahradí náklady řízení vynaložené Nizozemským královstvím.

(1) Úř. věst. C 112, 14. 4. 2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/31

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. listopadu 2015 – Ewald Dörken v. OHIM – Schürmann (VENT ROLL)

(Věc T-223/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka VENT ROLL - Absolutní důvody pro zamítnutí - Popisný charakter - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 52 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 016/37)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ewald Dörken AG (Herdecke, Německo) (zástupkyně: N. Grüger, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: M. Fischer, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Wolfram Schürmann (Neuhausen, Švýcarsko) (zástupce: M. Wesle, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 30. ledna 2014 (věc R 2156/2012-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Wolframem Schürmannem a společností Ewald Dörken AG.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Ewald Dörken AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 184, 16.6.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/31

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. listopadu 2015 – Masafi v. OHIM – Hd1 (JUICE masafi)

(Věc T-248/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství JUICE masafi - Starší národní slovní ochranná známka masafi - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 016/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Masafi Co. LLC (Dubaj, Spojené arabské emiráty) (zástupce: G. Hinarejos Mulliez, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Hd1 Ltd (Huddersfield, Spojené království)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 10. února 2014 (věc R 119/2013-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Hd1 Ltd a Masafi Co. LLC.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnost Masafi C. LLC ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM).

(1) Úř. věst. C 235, 21.7.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/32

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. listopadu 2015 – Masafi v. OHIM – Hd1 (masafi)

(Věc T-249/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství masafi - Starší národní slovní ochranná známka masafi - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 016/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Masafi Co. LLC (Dubaj, Spojené arabské emiráty) (zástupce: G. Hinarejos Mulliez, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Hd1 Ltd (Huddersfield, Spojené království)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 17. února 2014 (věc R 1131/2013-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Hd1 Limited a Masafi Co. LLC

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnost Masafi Co. LLC ponese vlastní náklady řízení a uhradí náklady řízení vynaložené Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM).

(1) Úř. věst. C 235, 21.7.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/33

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. listopadu 2015 – Sephora v. OHIM – Mayfield Trading (Zobrazení dvou zvlněných vertikálních čar)

(Věc T-320/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství zobrazující dvě zvlněné vertikální čáry - Národní obrazová ochranná známka a mezinárodní obrazová ochranná známka zobrazující jednu zvlněnou vertikální čáru - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 016/40)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sephora (Boulogne-Billancourt, Francie) (zástupkyně: H. Delabarre, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupkyně: V. Melgar, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice v řízení před Tribunálem: Mayfield Trading Ltd (Las Vegas, Nevada, Spojené státy) (zástupkyně: A. Tarí Lázaro, advokátka)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 24. února 2014 (věc R 1577/2013-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Sephora a Mayfield Trading Ltd.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Sephora se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 212, 7.7.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/33

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. listopadu 2015 – bd breyton-design v. OHIM (RACE GTP)

(Věc T-520/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství RACE GTP - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 016/41)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: bd breyton-design GmbH (Stockach, Německo) (zástupci: T. Raab a H. Lauf, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Schifko, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 27. března 2014 (věc R 1230/2013-1) týkajícímu se přihlášky slovního označení RACE GTP jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti bd breyton-design GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 303, 8. 9. 2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/34

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. listopadu 2015 – Matratzen Concord v. OHIM – Barranco Rodriguez a Barranco Schnitzler (Matratzen Concord)

(Věc T-526/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Matratzen Concord - Starší národní slovní ochranné známky MATRATZEN - Relativní důvod pro zamítnutí - Důkaz užívání - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 016/42)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Matratzen Concord GmbH (Kolín nad Rýnem, Německo) (zástupce: I. Selting, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: G. Schneider a D. Botis, zmocněnci)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastníci před Tribunálem: Mariano Barranco Rodriguez (Sant Just Desvern, Španělsko) a Pablo Barranco Schnitzler (Sant Just Desvern) (zástupce: J. Iglesias Monravá, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 9. dubna 2014 (věc R 1523/2013-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi Marianem Barranco Rodriguezem a Pablem Barranco Schnitzlerem na straně jedné a společností Matratzen Concord GmbH na straně druhé.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Matratzen Concord GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 303, 8.9.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/35

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. listopadu 2015 – North Drilling v. Rada

(Věc T-539/14) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků - Nesprávné posouzení - Úprava časových účinků zrušení“)

(2016/C 016/43)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: North Drilling Co. (Teherán, Írán) (zástupci: J. Viñals Camallonga, L. Barriola Urruticoechea a J. Iriarte Ángel, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. de Elera-San Miguel Hurtado a M. Bishop, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2014/222/SZBP ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 119, s. 65), jakož i prováděcího nařízení Rady (EU) č. 397/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 119, s. 1), a to v rozsahu, v němž se uvedené akty týkají žalobkyně.

Výrok rozsudku

Článek 1 rozhodnutí Rady 2014/222/SZBP ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu, a článek 1 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 397/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu, se v rozsahu, v němž se týkají společnosti North Drilling Co, zrušují.

Účinky článku 1 rozhodnutí 2014/222 a článku 1 prováděcího nařízení č. 397/2014 jsou ve vztahu ke společnosti North Drilling zachovány až do doby uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku uvedené v článku 56 prvním pododstavci statutu Soudního dvora anebo, pokud bude opravný prostředek v této lhůtě podán, až do jeho zamítnutí.

3)	Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 303, 8.9.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/36

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. listopadu 2015 – Jaguar Land Rover v. OHIM (tvar auta)

(Věc T-629/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška trojrozměrné ochranné známky Společenství - Tvar auta - Absolutní důvod pro zamítnutí - Neexistence rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odstavec 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 016/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Jaguar Land Rover Ltd (Coventry, Spojené království) (zástupci: F. Delord a R. Grewal, solicitors)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: I. Harrington, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 24. dubna 2014 (věc R 1622/2013-2) týkajícímu se přihlášky trojrozměrného označení složeného z tvaru auta jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 24. dubna 2014 (věc R 1622/2013-2) se zrušuje v rozsahu, v němž zamítá zápis navrhované ochranné známky, pokud jde o „vozidla na vzdušný a parní pohon“ spadající do třídy 12.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Jaguar Land Rover Ltd ponese vlastní náklady řízení a nahradí devět desetin nákladů řízení, které vznikly Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM).

4)	OHIM ponese jednu desetinu vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 361, 13.10.2014.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/37

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. listopadu 2015 – Soprema v. OHIM – Sopro Bauchemie (SOPRAPUR)

(Věc T-763/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropského společenství - Slovní ochranná známka SOPRAPUR - Starší slovní ochranná známka Společenství Sopro - Relativní důvod pro zamítnutí - Podobnost výrobků a označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 016/45)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Holding Soprema (Strasbourg, Francie) (zástupce: M.-R. Hirsch, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: E. Scheffer a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Sopro Bauchemie GmbH (Wiesbaden, Německo)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 14. srpna 2014 (věc R 1370/2013-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Sopro Bauchemie GmbH a Holding Soprema.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Holding Soprema se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 73, 2. 3. 2015.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/37

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. listopadu 2015 – Intervog v. OHIM (meet me)

(Věc T-190/15) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství meet me - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 016/46)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Intervog (Paříž, Francie) (zástupce: M.-R. Hirsch, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupkyně: S. Bonne, zmocněnkyně)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. února 2015 (věc R 845/2014-4) týkajícímu se přihlášky označení meet me jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Intervog se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 198, 15. 6. 2015.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/38

Usnesení Tribunálu ze dne 10. listopadu 2015 – Compagnia Trasporti Pubblici a další v. Komise

(Věc T-187/15) (1)

(„Státní podpory - Podniky provozující sítě autobusové přepravy v regionu Kampánie - Vyrovnávací platba za závazek veřejné služby vyplacená italskými orgány v návaznosti na rozsudek Consiglio di Stato - Rozhodnutí Komise, kterým se opatření prohlašuje za neslučitelné s vnitřním trhem - Žaloba podaná podniky, které se nacházejí v obdobné situaci jako příjemce podpory“)

(2016/C 016/47)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Compagnia Trasporti Pubblici SpA (Neapol, Itálie); Atap – Azienda Trasporti Automobilistici Pubblici delle Province di Biella e Vercelli SpA (Biella, Itálie); Actv SpA (Benátky, Itálie); Ferrovie Appulo Lucane Srl (Bari, Italie); Asstra – Associazione Trasporti (Řím, Itálie) a Associazione Nazionale Autotrasporto Viaggiatori (ANAV) (Řím) (zástupce: M. Malena, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Armati, G. Conte a P.-J. Loewenthal, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2015/1074 ze dne 19. ledna 2015 o státní podpoře SA.35842 (2014/C) (ex 2012/NN), kterou poskytla Itálie – Dodatečná vyrovnávací platba za závazek veřejné služby pro společnost CSTP (Úř. věst. L 179, s. 112)

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

Compagnia Trasporti Pubblici SpA, Atap – Azienda Trasporti Automobilistici Pubblici delle Province di Biella e Vercelli SpA, Actv SpA, Ferrovie Appulo Lucane Srl, Asstra Associazione Trasporti a Associazione Nazionale Autotrasporto Viaggiatori (ANAV) ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 190, 8.6.2015.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/39

Usnesení Tribunálu ze dne 10. listopadu 2015 – Compagnia Trasport Pubblici a další v. Komise

(Věc T-188/15) (1)

(2016/C 016/48)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Compagnia Trasport Pubblici SpA (Neapol, Itálie); Atap – Azienda Trasporti Automobilistici Pubblici delle Province di Biella e Vercelli SpA (Biella, Itálie); Actv SpA (Benátky, Itálie); Ferrovie Appulo Lucane Srl (Bari, Itálie); Asstra – Associazione Trasporti (Řím, Itálie); a Associazione Nazionale Autotrasporto Viaggiatori (ANAV) (Řím) (zástupce: M. Malena, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Armati, G. Conte a P. J. Loewenthal, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2015/1075 ze dne 19. ledna 2015 o státní podpoře SA.35843 (2014/C) (ex 2012/NN), kterou poskytla Itálie – Dodatečná vyrovnávací platba za závazek veřejné služby pro společnost Buonotourist (Úř. věst. L 179, s. 128)

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

(1) Úř. věst. C 198, 15.6.2015.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/39

Kasační opravný prostředek podaný dne 11. září 2015 Z proti rozsudku vydanému dne 30. června 2015 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-64/13, Z v. Soudní dvůr

(Věc T-532/15 P)

(2016/C 016/49)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Z (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: F. Rollinger, advokát)

Další účastník řízení: Soudní dvůr Evropské unie

Návrhová žádání

Navrhovatelka navrhuje, aby Tribunál:

—	rozhodl, že je kasační opravný prostředek přípustný a opodstatněný;

—	zrušil tudíž rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 30. června 2015 vydaný ve věci F-64/13, Z v. Soudní dvůr Evropské unie;

—	rozhodl v souladu s návrhem na zahájení řízení ve věci F-64/13;

—	uložil druhému účastníkovi řízení náhradu nákladů řízení;

—	vyhradil navrhovatelce právo uplatňovat jakákoliv další práva, vznášet jakékoliv další nároky a předkládat jakékoliv žalobní důvody a návrhy.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka šest důvodů.

1.	První důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení základního práva na obhajobu.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení, ke kterému došlo tím, že žalobní důvod vycházející z nepříslušnosti výboru pověřeného vyřizováním stížností a z protiprávnosti článku 4 rozhodnutí Soudního dvora ze dne 4. května 2004 (1) byl zamítnut ve zjevném rozporu se zásadou legality, doslovným výkladem a hierarchií norem práva Evropské unie.

3.	Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení práva na účinný procesní prostředek, pokud jde zejména o omezený přezkum obsahu hodnotících zpráv Soudem pro veřejnou službu (dále jen „Soud“).

4.	Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení, ke kterému došlo tím, že Soud v napadeném rozsudku nezaujal stanovisko k návrhu na provedení důkazů a k návrhu na organizační procesní opatření.

5.	Pátý důvod kasačního opravného prostředku vychází z neoprávněného odmítnutí ověřit opodstatněnost námitek navrhovatelky a z nezohlednění názorů, které vyjádřil hodnotící výbor.

Šestý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení, ke kterému došlo tím, že Soud v napadeném rozsudku uvedl, že navrhovatelka byla za účelem náhrady škody v důsledku opožděného vypracování hodnotící zprávy povinna podat žádost podle čl. 90 odst. 1 služebního řádu úředníků Evropské unie.

(1) Rozhodnutí Soudního dvora ze dne 4. května 2004 o výkonu pravomocí přiznaných služebním řádem úředníků Evropské unie orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropské unie orgánu oprávněnému k uzavírání pracovních smluv.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/40

Žaloba podaná dne 11. září 2015 – Silver Plastics a Johannes Reifenhäuser v. Komise

(Věc T-582/15)

(2016/C 016/50)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Silver Plastics GmbH & Co. KG (Troisdorf, Německo) a Johannes Reifenhäuser Holding GmbH & Co. KG (Troisdorf) (zástupci: M. Wirtz, S. Möller a W. Carstensen, Rechtsanwälte)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 24. června 2015 (věc AT.39563) v rozsahu, v němž se týká žalobkyň;

—	podpůrně snížil pokutu uloženou žalobkyním společně a nerozdílně na částku, která nepřesahuje 10 % hodnoty obratu první žalobkyně v průběhu posledního ukončeného obchodního roku před přijetím rozhodnutí o uložení pokuty, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně netvoří hospodářskou entitu;

—	podpůrně snížil pokutu uloženou žalobkyním společně a nerozdílně na částku, která nepřesahuje 10 % hodnoty obratu první nebo druhé žalobkyně v průběhu prvního obchodního roku, a to s ohledem na uskutečněný převod výrobního podniku;

—	podpůrně snížil pokutu uloženou žalobkyním společně a nerozdílně za oblast „severozápadní Evropa“ (dále jen „NWE“) tím, že stanoví základní částku pokuty pouze na základě obratů dosažených z plastových táců z pěnového polystyrenu;

—	podpůrně snížil pokutu uloženou společně a nerozdílně za oblast NWE stanovením samostatných pokut za produktové řady plastových táců z EPS a polypropylenu a zohlední přitom různá období protiprávního jednání;

—

podpůrně snížil pokutu uloženou žalobkyním společně a nerozdílně tím, že sníží podíl obratu použitého pro stanovení základní částky pokuty na koeficient, který vhodným způsobem zohlední skutečnost, že praktiky používané první žalobkyní v NWE a ve Francii, či podpůrně jen v NWE, měly být charakterizovány jako pouhé výměny informací, a nikoliv jako hard-core dohody o cenách, a tím, že zruší dodatečné částky uložené za NWE a/nebo Francii;

—	podpůrně snížil pokutu uloženou společně a nerozdílně žalobkyním tím, že stanoví pokutu za NWE pouze na základě prodejů dosažených v Německu;

—	podpůrně snížil pokutu uloženou společně a nerozdílně žalobkyním za oblast NWE tím, že zruší dodatečnou částku z důvodu, že porušení v oblasti NWE byla podstatně méně způsobilá narušit hospodářskou soutěž než protiprávní jednání v jiných zeměpisných oblastech;

—	podpůrně snížil pokutu uloženou společně a nerozdílně žalobkyním za oblast NWE a Francie na přiměřenou výši;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál částečně zrušil rozhodnutí Komise C (2015) 4336 final ze dne 24. června 2015 v řízení podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 53 Dohody o EHP (věc AT.39563 – Maloobchodní balení potravin)

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně sedm žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 a čl. 23 odst. 3 nařízení (ES) č. 1/2003 (1) ve spojení s čl. 101 odst. 1 SFEU

Žalobkyně tvrdí, že Komise nesprávně charakterizovala praktiky používané první žalobkyní v zeměpisné oblastní NWE jako hard-core cenové dohody ve formě jediného pokračujícího protiprávního jednání týkajícího se výroby a prodeje polypropylenových a polystyrenových táců pro potravinářský průmysl.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 296 odst. 2 SFEU a článku 2 nařízení (ES) č. 1/2003 ve spojení se zásadou přezkumu Komise prováděného ex officio Žalobkyně tvrdí, že Komise dostatečně neunesla důkazní břemeno, které jí příslušelo, a nesplnila svou povinnost uvést odůvodnění.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení procesních práv chráněných jako základní práva podle čl. 6 odst. 1, 2 a 3 písm. d) Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 47 odst. 2 a článku 52 Listiny základních práv Evropské unie.

Žalobkyně tvrdí, že Komise porušila zásadu rovnosti procesních prostředků a právo na spravedlivý proces tím, že předvolání a výslech žalobkyněmi navržených svědků, jakož i výslech svědků předvolaných proti nim, byly přes četně žádosti odepřeny.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení článků 24, 25 a 26 oznámení o shovívavosti (2) Žalobkyně dále tvrdí, že jim nebylo přiznáno žádné snížení pokuty za předložení důkazů k údajným protiprávním jednáním v NWE, navzdory skutečnosti, že byly splněny podmínky pro takové snížení.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 23 odst. 2 první a druhé věty nařízení (ES) č. 1/2003 ve spojení s čl. 101 odst. 1 SFEU Komise se nesprávně domnívala, že žalobkyně tvoří jedinou hospodářskou entitu, a tudíž podnik ve smyslu výše uvedených ustanovení.

Šestý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 23 odst. 2 druhé věty nařízení (ES) č. 1/2003

Žalobkyně tvrdí, že v rozsahu, v němž Komise nevzala v úvahu právní ukončení účasti druhé žalobkyně v podniku Reifenhäuser GmbH & Co. KG a při stanovení pokuty zahrnula hodnotu prodejů tohoto samostatného podniku, překročila předpisy stanovenou mez pro pokuty ve výši 10 % hodnoty obratu dotčeného podniku.

Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 23 odst. 2 písm. a) a odst. 3 nařízení č. 1/2003 ve spojení s body 19, 20 a 25 pokynů o stanovování pokut (3), a zásady rovného zacházení

Žalobkyně tímto důvodem tvrdí, že pro všechny kartely, kterých se týká rozhodnutí o uložení pokuty a pro všechny dotčené podniky byl stanoven jednotný podíl z hodnoty obratu ve výši 16 % pro stanovení základní částky a jednotný příplatek ve výši 16 % navzdory skutečnosti, že se struktury všech kartelů a individuální účasti podniků vzájemně podstatným způsobem lišily, čímž byly žalobkyně znevýhodněny.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1).

(2) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).

(3) Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. 2006 C 210, s. 2).

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/43

Žaloba podaná dne 3. listopadu 2015 – Chic Investments v. OHIM (eSMOKINGWORLD)

(Věc T-617/15)

(2016/C 016/51)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Chic Investments sp. z o.o. (Poznaň, Polsko) (zástupce: K. Jarosiński, radca prawny)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Společenství obsahující slovní prvek „eSMOKINGWORLD“ – přihláška č. 12 581 741

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu OHIM ze dne 25. června 2015, ve věci R 3227/2014-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	v celém rozsahu zrušil rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 25. června 2015;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení, včetně nákladů odvolacího řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009;

—	Porušení článku 75 nařízení č. 207/2009.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/44

Žaloba podaná dne 9. listopadu 2015 – Tractel Greifzug v. OHIM – Jiangsu Shenxi Construction Machinery (Tvar motorem ovládaného navijáku)

(Věc T-621/15)

(2016/C 016/52)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tractel Greifzug GmbH (Bergisch Gladbach, Německo) (zástupci: Rechtsanwälte U. Lüken a C. Maierhöfer)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Jiangsu Shenxi Construction Machinery Co. Ltd (Wuxi, Čína)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Trojrozměrná ochranná známka Společenství (Tvar motorem ovládaného navijáku) – Ochranná známka Společenství č. 7 033 061

Řízení před OHIM: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. září 2015, ve věci R 1658/2014-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí a návrh na prohlášení neplatnosti v plném rozsahu zrušil;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 nařízení č. 207/2009;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení č. 207/2009.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/44

Žaloba podaná dne 10. listopadu 2015 – Lidl Stiftung v. OHIM (JEDE FLASCHE ZÄHLT!)

(Věc T-623/15)

(2016/C 016/53)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lidl Stiftung & Co. KG (Neckarsulm, Německo) (zástupci: M. Wolter, A. Marx a A. Berger, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Společenství obsahující slovní prvky „JEDE FLASCHE ZÄHLT!“ – přihláška č. 13 510 123

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 7. září 2015, ve věci R 479/2015-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil,

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení souvisejících s řízením před OHIM.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/45

Žaloba podaná dne 6. listopadu 2015 – European Food a další v. Komise

(Věc T-624/15)

(2016/C 016/54)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: European Food SA (Drăgăneşti, Rumunsko), Starmill Srl (Drăgăneşti, Rumunsko), Multipack Srl (Drăgăneşti, Rumunsko), Scandic Distilleries SA (Bihor, Rumunsko) (zástupce: K. Struckmann, advokát, G. Forwood, Barrister, a A. Kadri, Solicitor)

Žalovaná: Evropská Komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise (EU) 2015/1470 ze dne 30. března 2015 o státní podpoře SA.38517 (2014/C) (ex 2014/NN) poskytnuté Rumunskem – Rozhodčí nález ve věci Micula v. Rumunsko ze dne 11. prosince 2013 [oznámeno pod číslem C (2015) 2112] (Úř. věst. L 232, s. 43),

—

podpůrně zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž a) se týká všech žalobkyň, b) brání Rumunsku, aby zajistilo soulad s rozsudkem, c) se jím Rumunsku nařizuje získat zpět jakoukoliv neslučitelnou podporu, d) se jím nařizuje společná odpovědnost žalobkyň za vrácení podpor poskytnutých kterémukoli ze subjektů označených v článku 2 odst. 2 napadeného rozhodnutí,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobkyně předkládají osm žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že v napadeném rozhodnutí došlo k nesprávnému použití článku 351 SFEU, jakož i obecných právních zásad na projednávanou věc.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení o nesprávném závěru v napadeném rozhodnutí, podle kterého dotčené opatření poskytuje žalobkyním výhodu, přičemž k uvedenému nesprávnému závěru Komise dospěla zejména tím, že v tomto rozhodnutí byl nesprávně posouzen okamžik, ve kterém byla údajná výhoda poskytnuta nebo tím, že podle uvedeného rozhodnutí představuje náhrada škody výhodu.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadené rozhodnutí nesprávně konstatovalo, že dotčené opatření má být připsáno Rumunsku.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že v napadeném rozhodnutí byla nesprávně posouzena slučitelnost údajného opatření podpory.

Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadené rozhodnutí nesprávně identifikovalo příjemce údajné podpory a na podporu tohoto závěru v něm nebyly uvedeny důvody pro jeho závěr, spočívající zejména v identifikaci fyzických nebo právnických osob vytvářejících podnik, který je údajně příjemcem podpory.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že v napadeném rozhodnutí došlo k nesprávnému právnímu posouzení a k překročení pravomoci v souvislosti s nařízením vrácení údajné podpory.

7.	Sedmý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadeným rozhodnutím byla porušena zásada ochrany legitimního očekávání.

8.	Osmý žalobní důvod vychází z tvrzení, že napadené rozhodnutí je stiženo nedodržením podstatných formálních náležitostí, zvláště práva být vyslechnut, jakož i čl. 108 odst. 3 SFEU a čl. 6 odst. 1 nařízení 659/1999 (1).

(1) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 83, s. 1) v platném znění.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/46

Žaloba podaná dne 10. listopadu 2015 – Spa Monopole v. OHIM – YTL Hotels & Properties (SPA VILLAGE)

(Věc T-625/15)

(2016/C 016/55)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Spa Monopole, compagnie fermière de Spa SA/NV (Spa, Belgie) (zástupci: E. Cornu a E. De Gryse, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: YTL Hotels & Properties Sdn Bhd (Kuala Lumpur, Malajsie)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Dotčená sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Společenství „SPA VILLAGE“ – Přihláška č. 3 841 202

Řízení před OHIM: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. září 2015, ve věci R 1954/2013-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009;

—	porušení čl. 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/47

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2015 – Hako v. OHIM (SCRUBMASTER)

(Věc T-629/15)

(2016/C 016/56)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hako GmbH (Bad Oldesloe, Německo) (zástupkyně: A. Marx, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Společenství „SCRUBMASTER“ – Přihláška č. 12 492 617

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 1. září 2015, ve věci R 2197/2014-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil,

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení, včetně nákladů odvolacího řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009,

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009,

—	Porušení článku 75 nařízení č. 207/2009.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/48

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2015 – Frinsa del Noroeste v. OHIM – Frigoríficos Unidos (Frinsa LA CONSERVERA)

(Věc T-634/15)

(2016/C 016/57)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Frinsa del Noroeste, SA (Santa Eugenia de Ribeira, Španělsko) (zástupce: J. Botella Reyna, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Frigoríficos Unidos, SA (Riudellots de la Selva, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Společenství obsahující slovní prvky „FRINSA LA CONSERVERA“ – Přihláška č. 11 495 728

Řízení před OHIM: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu OHIM ze dne 27. července 2015, ve věci R 2382/2014-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál zrušil napadené rozhodnutí.

Dovolávané žalobní důvody

—	Přednostní práva k výrazu FRINSA a nerušená koexistence údajně kolidujících známek na trhu i v rejstříku;

—	obecná známost ochranné známky FRINSA;

—	porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/48

Žaloba podaná dne 13. listopadu 2015 – Tuum v. OHIM – Thun (TUUM)

(Věc T-635/15)

(2016/C 016/58)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tuum Srl (San Giustino, Itálie) (zástupce: B. Saguatti, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Thun SpA (Bolzano, Itálie)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Společenství obsahující slovní prvek „TUUM“ – Přihláška č. 11 939 774

Řízení před OHIM: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. září 2015 ve věci R 2624/2014-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	s konečnou platností a v plném rozsahu zamítnul námitku proti zápisu přihlašované ochranné známky pro výrobky zařazené do třídy 14;

—	uložil OHIM povinnost zapsat přihlašovanou ochrannou známku;

—	uložil OHIM a vedlejší účastnici řízení náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených v řízení u námitkového oddělení a u odvolacího senátu.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení a nesprávné použití čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/49

Žaloba podaná dne 13. listopadu 2015 – Infratel Italia a další v. Komise

(Věc T-636/15)

(2016/C 016/59)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Infrastrutture e telecomunicazioni per l’Italia SpA (Infratel Italia SpA) (Řím, Itálie), Ericsson telecomunicazioni SpA (Řím, Itálie), Italdata SpA (Avellino, Itálie), Linea Com Srl (Cremona, Itálie) (zástupci: G. M. Roberti, I. Perego, M. S. Serpone a M. Serpone, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí v plném rozsahu nebo částečně;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje ke zrušení rozhodnutí obsaženého v dopise Evropské komise ze dne 28. srpna 2015 (ref. č. Ares [2015] 3551496), Termination of grant agreement 621078 project VIRGO.

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení práva se v řízení účinně bránit, zásady řádné správy, článků 41 a 48 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), článku 135 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, s. 1) a článku 208 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 362, s. 1), jakož i porušení povinnosti uvést odůvodnění.

—

Komise nevyslechla žalobkyně před přijetím rozhodnutí, kterým vypověděla grantovou dohodu a nařídila navrácení částek obdržených v rámci předběžného financování. Komise porušila právo žalobkyň se v řízení účinně bránit, článek 135 nařízení č. 966/2012, článek 208 nařízení č. 1268/2012 a články 41 a 48 Listiny. Komise mimoto založila rozhodnutí výlučně na závěrech učiněných externími odborníky, když odkázala na tyto závěry, aniž rozhodnutí samostatně odůvodnila. Komise tudíž porušila zásadu řádné správy a povinnost uvést náležité odůvodnění.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení, porušení povinnosti uvést odůvodnění a zásady zákazu diskriminace, jakož i článku 135 nařízení č. 966/2012 a článku 208 nařízení č. 1268/2012.

—	Závěry Komise a jejích externích odborníků, na nichž bylo založeno rozhodnutí, jsou výsledkem nesprávných skutkových a právních zjištění a nejsou podloženy soudržným a náležitým odůvodněním. Komise porušila též čl. 135 odst. 3 a 4 nařízení č. 966/2012.

Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení a porušení zásady proporcionality, řádné správy a povinnosti uvést odůvodnění, článku 135 nařízení č. 966/2012 a článku 208 nařízení č. 1268/2012, jakož i Guide to Financial Issues relating to ICT PSP Grant Agreement.

—

Komise nesprávně posoudila skutečnost, že deliverables (výstupy) v rámci daného projektu nebyly všechny stejného významu, čímž porušila povinnost řádné správy a pravidla v dané oblasti stanovená v Guide to Financial Issues relating to ICT PSP Grant Agreement). Komise v tomto ohledu neuvedla ani žádné konkrétní a náležité odůvodnění.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení článku 135 nařízení č. 966/2012 a článku 208 nařízení č. 1268/2012, jakož i zásady proporcionality a povinnosti uvést odůvodnění.

—

Komise vydala inkasní příkaz znějící na plnou částku vyplacenou v rámci předběžného financování, aniž náležitě zohlednila význam daného projektu pro unijní politiky a skutečnost, že práce odvedená konsorciem mohla být opětovně využita. Tímto Komise porušila článek 135 nařízení č. 966/2012 a článek 208 nařízení č. 1268/2012, jakož i zásadu proporcionality.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/50

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2015 – Alcohol Countermeasure Systems (International) v. OHIM – Lion Laboratories (ALCOLOCK)

(Věc T-638/15)

(2016/C 016/60)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Alcohol Countermeasure Systems (International) Inc. (Toronto, Kanada) (zástupci: E. Baud, P. Marchiset, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Lion Laboratories Ltd (Barry, Spojené království)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Společenství „ALCOLOCK“ Ochranná známka Společenství č. 8 443 301

Řízení před OHIM: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 11. srpna 2015, ve věci R 1323/2014-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	určil, že majitelkou ochranné známky Společenství je Alcohol Countermeasure Systems (International) Inc.;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 2 na čl. 15 odst. 2 nařízení č. 207/2009, čl. 10 odst. 2 směrnice č. 2008/95 a čl. 19 pdst. 2 TRIPS, nedostatek odůvodnění a nesprávné posouzení skutkových okolností;

—	Porušení čl. 57 odst. 2 a 3 nařízení č. 207/2009 a nedostatek odůvodnění;

—	Porušení článku 75 nařízení č. 207/2009 a článku 296 SFEU a porušení definice „řádného užívání“ podle nařízení č. 207/2009.

18.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 16/52

Žaloba podaná dne 1. října 2015 – ZZ v. ECB

(Věc F-130/15)

(2016/C 016/62)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupci: L. Levi a A. Tymen, advokáti)

Žalovaná: Evropská centrální banka (ECB)

Předmět a popis sporu

Návrh na zrušení rozhodnutí Výkonné rady ECB neposkytnout žalobci dodatečné zvýšení platu za rok 2015 v rámci každoročního přezkumu platů a na náhradu škody za utrpěnou majetkovou a nemajetkovou újmu

Návrhová žádání žalobce

—	Zrušit rozhodnutí Výkonné rady neposkytnout žalobci dodatečné zvýšení platu za rok 2015, přijaté dne 24. února 2015 a oznámené zaměstnancům dne 13. března 2015,

—	zrušit rozhodnutí o zamítnutí zvláštního odvolání ze dne 10. července 2014, doručené dne 20. července 2014,

—	v případě potřeby zrušit rozhodnutí příslušného vedoucího oddělení o neprovedení posouzení žalobce a jeho nenavržení na dodatečné zvýšení platu, implicitně oznámené rozhodnutím Výkonné rady ze dne 24. února 2015 a rozhodnutím o zamítnutí zvláštního odvolání ze dne 10. července 2015,

—

nařídit vyplacení náhrady majetkové újmy žalobce spočívající ve ztrátě příležitosti k dodatečnému zvýšení platu za rok 2015, odhadované na 49 102 eur, nebo zrušení řízení vedoucího k přijetí rozhodnutí ze dne 24. února 2015 a zorganizování nového řízení ECB ve věci přiznání dodatečného zvýšení platu za rok 2015,

—	nařídit vyplacení náhrady nemajetkové újmy žalobce odhadované ex aequo et bono na 10 000 eur,

—	uložit Evropské centrální bance náhradu veškerých nákladů řízení.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 16

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 59 18. ledna 2016

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2016/C 016/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1