23.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 434/1

23.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 434/2

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 3. října 2012 s názvem „Akt o jednotném trhu II“ (COM(2012)0573),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 4. června 2012 o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu (COM(2012)0238),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2012 s názvem „Hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích ukazuje, kde v Evropě jsou spotřebitelské podmínky nejlepší – sedmé vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských podmínkách“ (SWD(2012)0165),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2012 o strategii k posílení práv zranitelných spotřebitelů (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2012 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2012 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Evropský program pro spotřebitele – zvýšení důvěry a podpora růstu“(COM(2012)0225),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 22. května 2012 s názvem „Zpráva o spotřebitelské politice (červen 2010 – prosinec 2011)“ (SWD(2012)0132), doprovázející sdělení „Evropský program pro spotřebitele – zvýšení důvěry a podpora růstu“ (COM(2012)0225),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. května 2012 s názvem „Evropská strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem“ (COM(2012)0196),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. dubna 2012 s názvem „Strategie pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ (COM(2012)0179),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. ledna 2012 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) (COM(2012)0011),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. ledna 2012 s názvem „Soudržný rámec pro posílení důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line služeb“ (COM(2011)0942),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o nové strategii spotřebitelské politiky (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (5),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Spotřebitelé na období 2014–2020 (COM(2011)0707) a související dokumenty (SEC(2011)1320 a SEC(2011)1321),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 (6),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. října 2011, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (COM(2011)0665),

—

s ohledem na sdělení Komise z 21. října 2011 s názvem „Zajistit, aby trhy pracovaly pro spotřebitele – šesté vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích“ (SEC(2011)1271),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o účinnějším a spravedlivějším maloobchodním trhu (7),

—

s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 7. dubna 2011 s názvem „Posílení pravomocí spotřebitelů EU“ (SEC(2011)0469),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2011 s názvem „Spotřebitelé na jednotném trhu jako doma – páté vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských podmínkách“ (SEC(2011)0299),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropské radě s názvem „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2010 o dopadu reklamy na chování spotřebitelů (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod (9),

—

s ohledem na směrnici Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o pravidla fakturace (10),

—

s ohledem na rozsudky ESD o Googlu (ve spojených věcech C-236/08 až C-238/08, rozsudek ze dne 23. března 2010) a BergSpechte (věc C-278/08, rozsudek ze dne 25. března 2010), jež vymezují pojem „běžně informovaného a přiměřeně pozorného uživatele internetu“ jakožto standardního internetového spotřebitele,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o ochraně spotřebitele (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 (13),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 s názvem „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na Montiho zprávu ze dne 9. května 2010 o nové strategii pro jednotný trh,

—

s ohledem na analytickou zprávu zabývající se postoji k přeshraničnímu prodeji a ochranou spotřebitele, kterou Komise zveřejnila v březnu 2010 (Flash Eurobarometer č. 282),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. října 2009 o přeshraničním elektronickém obchodu mezi podniky a spotřebiteli v EU (COM(2009)0557),

—

s ohledem na „Vyhodnocení zkušebních nákupů přeshraničního elektronického obchodu v EU“, studii vypracovanou společností YouGovPsychonomics pro GŘ Komise pro zdraví a spotřebitele, která byla zveřejněna dne 20. října 2009,

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 22. září 2009 o opatřeních v oblasti retailových finančních služeb v návaznosti na hodnotící zprávu o spotřebitelských trzích (SEC(2009)1251),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 7. července 2009 o harmonizované metodice pro klasifikaci a hlášení stížností a dotazů spotřebitelů (COM(2009)0346) a na doprovodný návrh doporučení Komise (SEC(2009)0949),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2009 o vymáhání spotřebitelského acquis (COM(2009)0330),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 2. července 2009 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele) (COM(2009)0336),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. března 2009 s názvem „Zpráva o přeshraničním elektronickém obchodování v EU“ (SEC(2009)0283),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2009 o mezinárodním trhu a internetu (14)

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. ledna 2009 o provádění, uplatňování a prosazování směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a směrnice 2006/114/ES o klamavé a srovnávací reklamě (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost žen a mužů (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. června 2007 o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí (17),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele) (18),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (19),

—

s ohledem na čl. 20 odst. 2 směrnice 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (20),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 23. března 2006 o evropském smluvním právu a přezkumu acquis: cesta vpřed (21) a ze dne 7. září 2006 o evropském smluvním právu (22),

—

s ohledem na sdělení Komise o přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací (COM(2006)0334),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (23),

—

s ohledem na směrnici 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (24),

—

s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometru č. 342 o posílení práv spotřebitelů,

—

s ohledem na úmluvu UNICTRAL o používání elektronických komunikací v mezinárodním obchodu (2005), vzorový zákon UNICTRAL o elektronických podpisech (2001) a vzorový zákon UNICTRAL o elektronickém obchodu (1996) (25),

—

s ohledem na první zprávu o provádění ze dne 21. listopadu 2003 týkající se směrnice o elektronickém obchodu (COM(2003)0702),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (26),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (27),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (28),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (29),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která je do Smluv začleněna na základě článku 6 Smlouvy o Evropské unii, zejména její článek 7 (respektování soukromého a rodinného života), článek 21 (zákaz diskriminace), článek 24 (práva dítěte), článek 25 (práva starších osob), článek 26 (začlenění osob se zdravotním postižením) a článek 38 (ochrana spotřebitele),

—

s ohledem na článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen SFEU), který stanoví, že „při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví“,

—

s ohledem na článek 11 SFEU, který stanoví, že „požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Unie, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje“,

—

s ohledem na článek 12 SFEU, který stanoví, že „požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele budou brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie“,

—

s ohledem na článek 14 SFEU a protokol č. 26 k této smlouvě o službách obecného (hospodářského) zájmu,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro rozvoj, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro právní záležitosti (A7-0341/2012),

A.

vzhledem k tomu, že dotvoření jednotného digitálního trhu je klíčovým faktorem pro to, aby se EU stala nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější světovou ekonomikou založenou na znalostech;

B.

vzhledem k tomu, že elektronický obchod a on-line služby jsou životně důležitými hybnými sílami internetu a mají zásadní význam pro cíle strategie EU 2020 týkající se vnitřního trhu, z nichž mají díky inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění prospěch jak občané, tak podniky;

C.

vzhledem k tomu, že 99 % všech evropských podniků představují podniky malé a střední (MSP), vytvářející 85 % pracovních míst, a tyto podniky jsou tudíž hnací silou evropského hospodářství, neboť nesou hlavní odpovědnost za vytváření bohatství, zaměstnanosti a růstu, inovace i výzkum a vývoj;

D.

vzhledem k tomu, že se elektronický obchod stal zásadní součástí obchodování a důležitým faktorem ovlivňujícím spotřebitelský výběr, konkurenci a technologické inovace, jelikož spotřebitelé i podniky v každodenním životě stále méně rozlišují mezi prostředím on-line a off-line;

E.

připomíná, že jednotný digitální trh, kde mohou být služby volně poskytovány na trhu s 500 miliony spotřebiteli, je zásadní hnací silou konkurenceschopnosti a hospodářského růstu, neboť poskytuje vysoce kvalifikovaná pracovní místa a umožňuje proměnu EU ve znalostní ekonomiku;

F.

poukazuje na to, že širokopásmové připojení a internet jsou významnými tahouny ekonomického růstu, společnosti založené na znalostech, tvorby nových pracovních míst, inovací a evropské konkurenceschopnosti, stejně jako rozšiřujícího se on-line obchodování a služeb; zdůrazňuje, že spotřebitelé a podniky potřebují přístup k širokopásmovému připojení, aby plně využili internet;

G.

zdůrazňuje význam jednoho správního místa v souvislosti s DPH pro usnadnění přeshraničního elektronického obchodu malých a středních podniků a podporu elektronické fakturace; upozorňuje však na to, že taková jediná kontaktní místa (one-stop-shops) by se měla vytvářet pouze v rámci stávajících institucí, aniž by se zvýšila zátěž na daňového poplatníka;

H.

vzhledem k tomu, že společnosti, které rozvinuly svoji internetovou ekonomiku, dosáhly většího pokroku než ostatní a že za stávající hospodářské a finanční krize je vytváření zaměstnanosti prakticky závislé na MSP, a proto je zásadní odstranit překážky, které obchodování on-line brání, aby MSP mohly využívat všech jeho výhod;

I.

vzhledem k tomu, že on-line trhy musí být co nejflexibilnější, aby se v tomto odvětví vytvořily lepší obchodní a rozvojové příležitosti;

J.

vzhledem k tomu, že elektronický obchod je významným doplňkem obchodování off-line, poskytuje malým společnostem příležitosti k růstu a nabízí lepší přístup ke zboží a službám i v odlehlých oblastech a na venkově a pro osoby se zdravotním postižením a se sníženou pohyblivostí;

K.

vzhledem k tomu, že v některých zemích G-8 je internet v posledních pěti letech zdrojem 20 % hospodářského růstu a 25 % vytvořených pracovních míst;

L.

vzhledem k tomu, že díky internetu a elektronickému obchodu lze přínosy globalizace rozdělit mezi spotřebitele a malé a střední podniky spravedlivěji;

M.

vzhledem k tomu, že dosažení účinného fungování vnitřního trhu by bylo důležitým krokem vpřed v rámci plnění cílů Lisabonské agendy, kterými jsou zvýšení růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti za účelem uspokojení potřeb 500 milionů spotřebitelů v EU;

N.

vzhledem k tomu, že jednotný digitální trh nabízí spotřebitelům širší výběr za konkurenceschopnější ceny, a to zejména spotřebitelům žijícím v hůře dostupných, vzdálených nebo odlehlých oblastech a také spotřebitelům se sníženou pohyblivostí, kteří by jinak k širokému výběru zboží neměli přístup; vzhledem k tomu, že internet prostřednictvím hledání nových mezer na trhu umožňuje podnikům, a to zejména malým a středním podnikům, zahájit činnost a stávajícím společnostem prosperovat;

O.

vzhledem k tomu, že v Evropě je 75 milionů osob se zdravotním postižením a že i tyto osoby by měly mít plný přístup na vnitřní trh, se zvláštním ohledem na problémy digitálního rozhraní pro osoby s vadami zraku;

P.

vzhledem k tomu, že internet a technologie představují nástroje, jež umožňují internacionalizaci malých a středních podniků a jejich větší zapojení na mezinárodních trzích a v obchodu; požaduje integraci evropského trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu; zároveň požaduje jednodušší rámec pro elektronickou fakturaci; v obou těchto případech zdůrazňuje význam interoperability a otevřených standardů, aby se usnadnilo co největší využití potenciálu trhu a hospodářské soutěže;

Q.

vzhledem k tomu, že spotřebitelé těží z nižších cen v elektronickém obchodu, ze širšího výběru i z pohodlné možnosti nakupovat, aniž by museli opustit své domovy; vzhledem k tomu, že to je obzvláště přínosné pro spotřebitele se zdravotním postižením a pro spotřebitele ve venkovských nebo odlehlých oblastech;

R.

vzhledem k tomu, že dobře fungující digitální ekonomika je nezbytnou podmínkou pro dobré fungování celého hospodářství EU; avšak vzhledem k tomu, že volnému pohybu digitálních služeb v současné době výrazně brání nejednotné předpisy na vnitrostátní úrovni, v důsledku čehož se podniky potýkají s četnými překážkami přeshraničního prodeje v rámci EU, a to především z důvodu rozdílných předpisů platných na úrovni členských států v takových oblastech, jako jsou ochrana spotřebitelů, DPH, předpisy pro konkrétní výrobky a platební transakce; vzhledem k tomu, že je nezbytné vyzvat orgány EU, aby posílily svůj závazek odstranit do roku 2015 největší právní a správní překážky pro přeshraniční transakce prováděné on-line, a vyzvat Komisi, aby i nadále navrhovala cílená legislativní opatření s cílem řešit hlavní překážky;

S.

vzhledem k tomu, že elektronický obchod spotřebitelům umožňuje využívat výhody nižších cen a širšího výběru, avšak 60 % internetových stránek nelze v současnosti využít k přeshraničním nákupům on-line, a důvěra spotřebitelů a podniků v digitální prostředí je stále nízká;

T.

vzhledem k tomu, že by se měl zlepšit přístup ke spolehlivým informacím a transparentnost, které by spotřebitelům umožnily porovnat nejen cenu, ale i kvalitu a udržitelnost zboží a služeb na internetu;

U.

vzhledem k tomu, že roztříštěnost digitálního trhu v EU ohrožuje práva v rámci acquis communautaire, neboť spotřebitelé a podniky mají malou právní jistotu, pokud jde o přeshraniční elektronický obchod, a to kvůli existenci příliš mnoha právních předpisů s odlišnými požadavky, což je okolnost, která hospodářským subjektům, orgánům i spotřebitelům znemožňuje využívat výhod jasných a vymahatelných pravidel;

V.

vzhledem k tomu, že většina sporů se v současnosti řeší mimosoudně a že povolené lhůty pro alternativní řešení sporů mohou být příliš krátké, je zapotřebí účinný systém řešení sporů on-line;

W.

vzhledem k tomu, že je životně důležité překonat právní roztříštěnost, která v současnosti panuje v řadě oblastí, aby bylo dosaženo úplného a skutečně jednotného digitálního trhu;

X.

vzhledem k tomu, že elektronický obchod a on-line služby podporují rozvoj jednotného udržitelného trhu, a to pomocí využívání nízkouhlíkových a k životnímu prostředí šetrných technologií, norem, označení, výrobků a služeb;

1.

zdůrazňuje, že v době hospodářské a finanční krize je zásadní přijmout opatření na podporu růstu a vytváření pracovních míst, a zdůrazňuje, že dotvoření jednotného digitálního trhu by představovalo klíčový krok k dosažení tohoto cíle; vyzývá proto Komisi, aby uskutečnila svůj plán na zahájení a dokončení jednotného digitálního trhu; poukazuje na skutečnost, že jednotný digitální trh je pro podniky a občany nejjednodušším způsobem, jak využívat výhod jednotného trhu;

2.

vítá nové sdělení Komise ohledně elektronického obchodu a on-line služeb, zveřejněné dne 11. ledna 2012, jehož cílem je rozvíjet soudržný rámec pro elektronický obchod, a to skrze budování důvěry a rozšíření elektronického obchodu a on-line služeb jak ve vztazích mezi podniky či spotřebiteli navzájem, tak mezi podniky a spotřebiteli nebo mezi orgány veřejné správy; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2012 podala zprávu o pokroku, kterého bylo dosaženo v 16 hlavních opatřeních stanovených v rámci pěti prioritních oblastí tohoto sdělení;

3.

vítá nové sdělení Komise o aktu o jednotném trhu II, které obsahuje klíčová opatření na podporu rozvoje evropské digitální ekonomiky; zdůrazňuje, že je třeba plně využívat výhod jednotného digitálního trhu;

4.

vyzývá Komisi, aby provedla, rozvíjela a účinně navazovala na svůj akční plán pro usnadnění přeshraničního přístupu k výrobkům a obsahu na internetu a aby za tímto účelem vypracovala postup provádění průřezového plánu, který zajistí rozvoj jednotného digitálního trhu a podporu dlouhodobého růstu, konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst a zároveň umožní, aby se Evropa přizpůsobila výzvám současné globální ekonomiky;

5.

zdůrazňuje, že hlavními problémy jednotného digitálního trhu jsou roztříštěnost a nedostatečná právní jistota a že za účelem rozšíření výběru pro spotřebitele je třeba se zabývat nejednotným vymáháním dodržování pravidel v členských státech, například rozdílnými systémy v oblasti autorských práv; domnívá se, že roztříštěnost je částečně způsobena také špatným či opožděným prováděním směrnic členskými státy, což je faktor, který by měl být předmětem přísnější kontroly orgánů EU;

6.

zdůrazňuje, že by všechny příslušné nové právní předpisy v oblasti jednotného trhu měly projít testem jednotného digitálního trhu; vyzývá Komisi, aby prověřila proveditelnost takového testu v rámci svého posouzení dopadu s cílem zajistit, aby nebránil rozvoji jednotného digitálního trhu a nepřinesl dodatečné překážky nebo roztříštěnost off-line a on-line obchodu;

7.

vítá skutečnost, že Komise vyhlásila nový plán pro podávání zpráv a preventivní opatření, a připomíná v této souvislosti, že směrnice o elektronickém obchodu stanoví, že poskytovatelé služeb informačních společností jsou za určitých okolností povinni jednat, aby předešli protiprávnímu jednání či jej zastavili v případech, kdy k takovému jednání dochází on-line;

8.

souhlasí s Komisí, že současný právní rámec stanovený ve směrnici o elektronickém obchodu nevyžaduje žádný přezkum; zdůrazňuje však, že je třeba další upřesnění s ohledem na uplatňování postupů zaznamenávání a zásahů k řešení případů nezákonného obsahu;

9.

zdůrazňuje potřebu modernizovat a usnadnit postupy uznávání odborných kvalifikací a rozšířit působnost automatického uznávání nad rámec povolání, na něž se nyní vztahuje, se zaměřením především na nová povolání, jež jsou potřebná pro „zelená“ a digitální odvětví; konstatuje, že to usnadní mobilitu vysoce kvalifikovaných pracovníků;

10.

vyzdvihuje význam vypracování evropské strategie v oblasti tzv. cloud computingu vzhledem k jeho potenciálu v oblasti konkurenceschopnosti, růstu a vytváření pracovních míst v EU; zdůrazňuje, že tzv. cloud computing představuje díky svým minimálním vstupním nákladům a malým požadavkům na infrastrukturu příležitost pro evropský IT průmysl, a zejména pro MSP, jak se rozvíjet a získat vedoucí postavení v oblastech jako zadávání prací externím dodavatelům, nové digitální služby a datová střediska;

11.

konstatuje, jak je důležitá vazba mezi směrnicí o elektronickém obchodu a systémem pro výměnu informací o vnitřním trhu;

12.

zdůrazňuje, že MSP jsou páteří evropského hospodářství, a proto je nezbytné vytvořit akční plán pro jejich začlenění do jednotného digitálního trhu; rovněž zdůrazňuje, že všechny evropské MSP naléhavě potřebují širokopásmové připojení; zdůrazňuje, že pokud by MSP mohly díky inovacím a inteligentnímu využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) využít příležitostí, které jim digitální ekonomika a jednotný digitální trh přináší, významně by jim to pomohlo dostat se ze stávající krize a vytvářet růst a pracovní místa;

13.

podporuje odhodlání Komise posílit a usnadnit rozvoj infrastruktury IKT s cílem překlenout digitální propast; připomíná, že rozvoj infrastruktury IKT pozitivně ovlivňuje sociální soudržnost, hospodářský růst a konkurenceschopnost v EU a pozitivní dopad má i na komunikaci, tvořivost a přístup občanů ke vzdělání a informacím; vítá iniciativy v rámci programů regionálního rozvoje a rozvoje venkova a rovněž iniciativy Evropské investiční banky, jejichž cílem je zlepšit začlenění venkovských oblastí do infrastruktur IKT;

14.

zdůrazňuje skutečnost, že pro splnění cíle vytvářet růst a pracovní místa je zásadní odstranit zbývající právní překážky elektronického obchodu a poskytnout podnikům nezbytné informace a dovednosti i nezbytné nástroje pro snazší a účinnější rozvoj jejich podnikání na internetu;

15.

zdůrazňuje, že dosažení plně funkčního jednotného digitálního trhu vyžaduje koordinované úsilí, aby všichni občané bez ohledu na jejich věk, místo, vzdělání či pohlaví měli přístup k internetu a potřebné dovednosti ho používat;

16.

trvá na tom, že digitální dovednosti mají zásadní význam pro rozvoj konkurenceschopného digitálního jednotného trhu a že všichni Evropané by měli mít možnost osvojit si náležité digitální dovednosti; zdůrazňuje, že je mimořádně důležité snížit do roku 2015 mezery v digitální gramotnosti a dovednostech o polovinu;

17.

vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vypracovaly akční plán, který bude založen na podpoře začlenění MSP do digitálních hodnotových řetězců skrze opatření a iniciativy s cílem podporovat inteligentní využívání IKT pro inovace, konkurenceschopnost a rozvoj elektronických dovedností, jakož i ke zpřístupnění více informací o výhodách a potenciálu internetové ekonomiky – například prostřednictvím Evropské sítě na podporu elektronického podnikání (eBSN) –, a zároveň aby vedle dalších kroků poskytly finanční podporu inovativním MSP;

18.

zdůrazňuje, jak je důležité vypracovat strategii pro posílení digitálního podnikání v Evropě, prosazování školení on-line obchodníků a podporu programů určených na rozvoj MSP a zaměřit se na inovativní a dynamické MSP ze všech odvětví, s cílem zajistit tak Evropě vysoký růstový potenciál, inovace a vytváření nových pracovních míst při současném zvyšování důvěry spotřebitelů a rozvíjení nových specializovaných trhů pro MSP, které by jinak neexistovaly;

19.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se vypořádaly s překážkami, které brání růstu malých a středních podniků, jako například vysokými náklady vstupu na trh, náklady na vytváření povědomí o značce ve více zemích a omezení IT systémů, tím, že provedou stávající právní předpisy;

20.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření s cílem nabídnout finanční podporu inovativním MSP prostřednictvím stávajících programů, jako je program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), nový program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na MSP (COSME) a program pro výzkum a inovace „Horizont 2020“, nebo prostřednictvím vytvoření zvláštních programů a rovněž v navrhovaném nařízení o fondech rizikového kapitálu;

21.

domnívá se, že současně s důsledným zaváděním IKT je pro rozvoj jednotného digitálního trhu nezbytné podporovat vysokou úroveň výzkumu v oblasti IKT a veřejné a soukromé investice do vysoce rizikového kooperativního výzkumu a inovací v oblasti IKT; zdůrazňuje, že Evropa by měla zaujímat vedoucí pozici ve vývoji internetových technologií a standardů; navrhuje, aby byl v rámci dalšího finančního výhledu a programu Horizont 2020 podstatně zvýšen rozpočet EU na výzkum v oblasti IKT;

22.

podporuje možnost spolupráce s výzkumnými středisky; vítá plány Komise na podporu veřejných a soukromých investic do telekomunikačních sítí v rámci nástroje pro propojení Evropy a zdůrazňuje význam udržitelného spuštění celoevropské digitální sítě s cílem zajistit hospodářský růst a konkurenceschopnost EU;

23.

konstatuje, že rychlé zavedení superrychlého širokopásmového připojení je rozhodující pro globální konkurenceschopnost Evropy, rozvoj evropské produktivity a vznik nových a malých podniků, které mohou být vedoucími subjekty v různých odvětvích, například ve zdravotnictví, výrobě a službách;

24.

žádá přijetí konkrétních opatření, která by zabezpečila, aby MSP mohly v plné míře využívat potenciál širokopásmového připojení v oblastech elektronického obchodu a elektronického zadávání zakázek; vyzývá Komisi, aby podpořila iniciativy členských států zaměřené na rozvoj elektronických dovedností v malých a středních podnicích a na podporu inovativních internetových obchodních modelů prostřednictvím programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a jeho budoucího nástupce, programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na MSP (COSME);

25.

vyzývá Komisi, aby určila stávající překážky pro přeshraniční doručovací služby a aby přijala vhodná opatření k jejich řešení, a to s ohledem na zjištění nové studie, jež byla provedena, a takovým způsobem, který umožní podnikům i spotřebitelům plně využívat výhody jednotného digitálního trhu; zdůrazňuje, že takové faktory jako dostupnost, spolehlivost, rychlost dodání, přátelské služby, efektivní a transparentní systém vracení zboží a nižší ceny služeb přeshraničního doručování jsou nejlépe podpořeny svobodnou a spravedlivou soutěží, aby se nebránilo přeshraničnímu obchodu a zvýšila se důvěra spotřebitelů; domnívá se, že služby přeshraničního doručování by neměly být založeny pouze na fyzických hranicích, ale měly by, je-li to možné, zohledňovat také vzdálenost ke spotřebiteli; považuje za zásadní, aby byly zajištěny inovativní formy doručování, které umožní větší pružnost ve výběru místa a času převzetí nebo případného místa vyzvednutí, aniž by to znamenalo dodatečné náklady; je přesvědčen, že je velmi důležité zvážit opatření zaručující doručení do vzdálenějších nebo odlehlejších oblastí za přiměřenou cenu;

26.

připomíná potřebu uplatňovat integrovaný politický přístup při dotváření jednotného dopravního trhu pro všechny druhy dopravy (včetně silniční kabotáže, nákladní železniční dopravy atd.) a při tvorbě právních předpisů v oblasti životního prostředí, aby se zabránilo nedostatkům v dodavatelském řetězci nebo zbytečnému zvyšování nákladů jak pro prodejce na dálku, tak pro zákazníky elektronického obchodu;

27.

vyzývá členské státy a Komisi, aby snížily administrativní zátěž tím, že umožní využít systém buď v zemi prodávajícího anebo v zemi kupujícího, a to za účelem zamezení dvojímu postupu a nejasnostem ohledně toho, jaká pravidla platí jak pro on-line prodejce, tak pro on-line spotřebitele;

28.

vyzývá Komisi, aby našla řešení pro obtíže malých a středních podniků s vracením zboží a problémy s dopravní infrastrukturou, a aby snížila náklady spojené s přeshraničním řešením stížností a sporů;

29.

zdůrazňuje, že další výhodou digitálního světa je to, že může přispět k odstranění jazykové bariéry na jednotném trhu, jelikož je poměrně snadné obsah internetové stránky nahrubo strojově přeložit;

30.

zdůrazňuje, že pro spotřebitele je důležité efektivní doručení, lepší zpětná vazba k doručování a včasné obdržení produktu, což jsou podle nejnovější hodnotící zprávy o spotřebitelských podmínkách všechno faktory, jež jsou ve středu zájmu spotřebitelů;

31.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly možnosti zjednodušení a standardizace pravidel pro DPH v souvislosti s přeshraničními on-line transakcemi; poukazuje na to, že stávající evropský rámec DPH překáží rozvoji nových digitálních služeb a že prioritou při revizi pravidel DPH by měla být pobídka společností, aby rozvíjely a nabízely nové on-line služby po celé Evropě; domnívá se, že na digitálně šířený kulturní, novinářský nebo tvůrčí obsah by se měly vztahovat stejné sazby DPH jako na jeho rovnocenný fyzický produkt nebo produkt nabízený po internetu, aby nedocházelo k narušení trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby využily příležitosti, kterou nabízejí změny pravidel pro DPH chystané na rok 2015, a alespoň pro malé a střední podniky vytvořily a rozšířily působnost jediného centrálního evropského kontaktního místa pro elektronický obchod;

32.

vyzývá Komisi, aby navrhla revizi směrnice 2006/112/ES za účelem zavedení nové kategorie elektronicky poskytovaných služeb kulturního obsahu, které by využívaly výhod snížené sazby DPH; navrhuje, aby se na kulturní díla a služby prodávané on-line, jako jsou digitální knihy, uplatňovalo stejné preferenční zacházení jako na srovnatelné produkty v tradiční formě, jako jsou knihy, a proto by pro ně měla platit snížená sazba DPH; je toho názoru, že pokud se na digitální publikace uplatní snížená sazba DPH, mohl by se tím podpořit rozvoj zákonných nabídek a výrazně zvýšit atraktivita digitálních platforem;

33.

vyzývá Komisi, aby se při přezkumu právních předpisů týkajících se DPH zabývala anomálií spočívající v možností uplatňovat na tištěné knihy a další kulturní obsah sníženou sazbu DPH, nikoli však na totožné zboží dostupné v elektronické podobě;

34.

vítá zelenou knihu Komise o platbách prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a provedly odpovídající opatření s cílem dosáhnout plně a účinně integrovaného, konkurenceschopného, inovativního, neutrálního a bezpečného regulačního rámce EU pro internetové a mobilní platby;

35.

zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na mikroplatby a vysoké administrativní náklady, které při platbách malých částek často vznikají; konstatuje stále se rozšiřující využívání plateb přes mobilní telefony, chytré telefony a tablety a je přesvědčen, že tato situace vyžaduje nové reakce;

36.

zdůrazňuje, že k úhradě mediálního a kulturního obsahu on-line se stále častěji využívají mikroplatby, a považuje je za užitečný nástroj k zajištění odměn pro nositele práv;

37.

poukazuje na to, že domácí a přeshraniční vícestranné mezibankovní poplatky (MIF) v jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) se v jednotlivých členských státech výrazně liší; je přesvědčen, že by domácí i přeshraniční MIF v SEPA měly být sladěny, aby spotřebitelé mohli využívat výhod jednotného trhu; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2012 provedla posouzení dopadů zavedení stropu na vícestranné mezibankovní poplatky a jejich postupného omezení; vyzývá Komisi k předložení návrhu nařízení, které by sladilo vícestranné mezibankovní poplatky a postupně je snížilo tak, aby se do konce roku 2015 vyrovnaly skutečným nákladům; je přesvědčen, že by měly být postupně zrušeny i přirážky, slevy a další postupy řízení, což připraví půdu pro transparentnější jednotný evropský trh plateb;

38.

zdůrazňuje, že spotřebitele od nakupování přes internet odrazují značné obavy o soukromí a bezpečnost údajů; považuje za nezbytné přizpůsobit stávající právní předpisy o ochraně údajů novým výzvám a inovacím v oblasti současného i budoucího technologického vývoje, například tzv. cloud computingu;

39.

uznává dosud prokázaný hospodářský a sociální potenciál tzv. cloud computingu a vyzývá Komisi, aby v této oblasti přijala iniciativy s cílem využívat výhod této technologie, jakmile bude v pokročilé fázi rozvoje; je si však vědom toho, že s rozvojem tzv. cloud computingu je spojena celá řada technických a právních problémů;

40.

uznává velký potenciál tzv. cloud computingu a vyzývá Komisi, aby v této záležitosti bezodkladně navrhla evropskou strategii;

41.

vyzývá Komisi, aby prosadila opatření týkající se oznamování porušení ochrany osobních údajů obsažená v telekomunikačním balíčku a aby tato opatření zpřístupnila všem spotřebitelům ve členských státech;

42.

připomíná opatření směrnice o univerzální službě a právech uživatelů, podle které by telekomunikační operátoři měli uložit poskytovatelům internetových služeb povinnost poskytovat zprávy v rámci veřejné služby všem svým zákazníkům; vyzývá Komisi, aby sledovala a oznámila Evropskému parlamentu, kolik telekomunikačních regulačních orgánů tato pravidla splňuje;

43.

vítá proto návrh Komise na nové nařízení o ochraně údajů, poukazuje na potřebu poskytnout občanům lepší kontrolu nad zpracováním jejich osobních údajů, a zdůrazňuje, že je třeba přijmout a provést nové nařízení týkající se tohoto tématu v takové podobě, aby chránilo soukromí a základní práva, zaručovalo právní jistotu a zároveň ponechávalo společnostem dostatečný prostor, aby mohly rozvíjet své podnikání bez obrovských nákladů, a také jim poskytlo možnost zjednodušení a snížení administrativní zátěže a zároveň zachovat pevné odhodlání dodržet závazky, které již platí;

44.

vítá návrh právního rámce pro kolektivní správu autorských práv a přidružených práv, který předložila Komise a který přispěje k zajištění větší odpovědnosti a transparentnosti a lepšího řízení organizací kolektivní správy práv, vytvoření efektivních mechanismů řešení sporů a upřesnění a zjednodušení systémů udílení licencí; je přesvědčen, že je nezbytné, aby uživatelům internetu byly poskytnuty jasné a srozumitelné informace o tom, které osobní údaje mají být shromažďovány, za jakým účelem a jak dlouho budou uloženy, s cílem posílit práva uživatelů i zvýšit jejich důvěru v internet; zdůrazňuje, že při stávající revizi acquis v oblasti ochrany údajů musí být zajištěna právní jistota a jasnost a rovněž velmi vysoká úroveň ochrany údajů; vítá ohlášení globální evropské strategie pro tzv. cloud computing v roce 2012 a očekává v této souvislosti zejména objasnění záležitostí týkajících se jurisdikce, ochrany údajů a rovněž odpovědnosti;

45.

je pevně přesvědčen, že ochrana soukromí představuje nejen základní hodnotu Evropské unie, ale kromě toho hraje ústřední roli při prosazování potřebné důvěry uživatelů v digitální prostředí, které umožní plné rozvinutí jednotného digitálního trhu; vítá proto návrhy Komise přizpůsobit směrnici o ochraně údajů současnému digitálnímu prostředí, a tím podpořit inovační charakter on-line prostředí a stimulovat rozvoj slibných nových technologií, jako je tzv. cloud computing;

46.

znovu opakuje, že globální přístup má při řešení otázek jako ochrana údajů a pirátství zásadní význam; v této souvislosti vybízí k úzké spolupráci mezi EU a Fórem pro správu internetu;

47.

požaduje, aby bylo vyjasněno, že poskytovatelé internetových služeb mají povinnost při shromažďování údajů v rámci EU nebo při nakládání s těmito údaji dodržovat evropské právo na ochranu údajů i evropské právní předpisy o hospodářské soutěži a dbát na ochranu práv duševního vlastnictví a dodržovat směrnici o elektronickém obchodu (30) a balíček opatření pro telekomunikace (31), a to bez ohledu na to, kde jsou tyto údaje uchovávány nebo zpracovávány; domnívá se, že větší transparentnost při identifikaci poskytovatelů služeb na internetu by měla sehrát zásadní úlohu při zvyšování důvěry spotřebitelů a také při podpoře osvědčených postupů v této oblasti, a že by při vytváření evropské značky důvěry měla představovat klíčové kritérium;

48.

připomíná, že poskytovatelé služeb na internetu mají podle článku 5 směrnice 2000/31/ES povinnost jasně uvést svou identitu a že dodržení této povinnosti přispívá rozhodujícím způsobem k zajištění důvěry spotřebitelů v elektronický obchod;

49.

vyzývá Komisi, aby provedla modernizaci právního rámce upravujícího práva duševního vlastnictví v souvislosti s dotvořením jednotného digitálního trhu a aby navrhla a rychle provedla evropskou strategii pro práva duševního vlastnictví s cílem přizpůsobit je on-line realitě 21. století; se zájmem očekává návrhy Komise na právní nástroje v této oblasti, jako jsou právní předpisy pro zjednodušení kolektivní správy autorských práv v Evropě a směrnice o vymáhání práv duševního vlastnictví a boji proti padělání a pirátství; dále je přesvědčen, že je třeba zvážit a více rozvíjet inovační obchodní modely a odlišné struktury udílení licencí, aby se zlepšila dostupnost, zachovala autorská práva a zajistila odměna pro nositele práv;

50.

zdůrazňuje význam harmonizovaného přístupu k výjimkám a omezením v oblasti autorského práva, a také k harmonizovaným zákonným výjimkám v oblasti ochranných známek a patentů, v mnoha případech ve prospěch výzkumných a vývojových pracovníků, za předpokladu, že cílem je usnadnit vytváření a zavádění nových a inovativních služeb a jejich přijetí spotřebiteli a zajistit právní jistotu pro výzkumné týmy, inovátory, umělce a uživatele, jež je nezbytná, má-li vzniknout prosperující evropské digitální prostředí;

51.

poukazuje na potřebu pokračovat v práci na harmonizaci právních předpisů o právech duševního vlastnictví při současném dodržování práv a svobod občanů s cílem usnadnit dotvoření jednotného digitálního trhu;

52.

vyzývá Komisi, aby navrhla dohodnutá řešení vztahující se ke konkrétní oblasti a respektující autorská práva, která autorům zajistí spravedlivé odměny a podpoří přístup veřejnosti k široké škále legálních kulturních produktů;

53.

naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila přípravu legislativního návrhu týkajícího se kolektivní správy práv s cílem zajistit větší odpovědnost, transparentnost a řízení organizací kolektivní správy práv, vytvořit efektivní mechanismy řešení sporů a upřesnit a zjednodušit systémy udílení licencí v hudebním odvětví;

54.

zdůrazňuje, že význam mikroplateb pro úhradu mediálního a kulturního obsahu on-line stále roste, že však stále existuje prostor pro další optimalizaci jejich jednoduššího používání, a považuje tento druh plateb za užitečný nástroj, díky němuž je možné zajistit odměňování tvůrců, neboť umožňují, aby byl zákonný obsah pro veřejnost cenově dostupný; pokládá proto mikroplatby za účinný způsob boje s nezákonným obsahem; zdůrazňuje však, že je třeba řešit problémy spojené s platebními systémy on-line, jako je nedostatek interoperability a vysoké náklady spotřebitelů na mikroplatby, a to s cílem vytvořit jednoduchá, inovační a hospodárná řešení, která jsou výhodná pro spotřebitele i digitální platformy; zdůrazňuje, že rozšíření nabídky zákonného kulturního obsahu on-line za dostupné ceny povede v dlouhodobém horizontu k úspěšnému omezení nezákonných platforem;

55.

zdůrazňuje, že nové a expandující internetové technologie a on-line služby zvyšují poptávku po audiovizuálním a jiném kulturním a tvůrčím digitálním obsahu, a to zejména mezi mladými lidmi, a poskytují nové a inovativní způsoby pro přizpůsobení a obohacení nabídky; podotýká však, že zákonná nabídka pro uspokojení této poptávky je v současné době nedostatečná, což je okolnost, která uživatele ponouká k vyhledávání nezákonného obsahu; domnívá se, že je třeba zvážit inovační obchodní modely a odlišné struktury udílení licencí, aby se zlepšila dostupnost; vyzývá k lepšímu využívání digitálních technologií, jež by měly představovat odrazový můstek pro diferenciaci a multiplikaci legitimních nabídek, a tím i přispívat k udržování důvěry spotřebitelů a růstu a současně k zajištění spravedlivého a úměrného odměňování umělců;

56.

důrazně podporuje opatření na úrovni členských států i na evropské úrovni zabraňující padělání produktů a pirátskému kopírování na internetu;

57.

vítá návrhy na zvýšení dostupnosti a rozvoj služeb zákonného on-line obsahu, ale zdůrazňuje, že je nutné zavést na úrovni Unie modernizovaná a harmonizovanější autorská práva EU; podtrhuje proto potřebu autorských práv, která poskytnou vhodné pobídky, zajistí vyváženost a budou odrážet vývoj moderních technologií; domnívá se, že podporu, prosazování a udržitelnost udílení licencí pro více území na jednotném digitálním trhu by měly usnadňovat zejména iniciativy na tržním základě v reakci na poptávku spotřebitelů; vyzývá tudíž Komisi, aby bezodkladně začala uplatňovat iniciativy spojené se strategií pro práva duševního vlastnictví;

58.

důrazně odsuzuje veškerou diskriminaci spotřebitelů na základě státní příslušnosti a místa bydliště, připomíná čl. 20 odst. 2 směrnice o službách (2006/123/ES) a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily úplné provedení této směrnice;

59.

zdůrazňuje, že směrnice o právech spotřebitelů představovala důležitý krok, pokud jde o zvýšení právní jistoty spotřebitelů a podniků v transakcích prováděných on-line, a dnes je hlavním nástrojem ochrany spotřebitelů v oblasti on-line služeb; vyzývá členské státy, aby zajistily její účinné a urychlené provedení; požaduje kodex dobrých postupů pro on-line podniky a podporuje v tomto ohledu návrhy vzorových smluv; je přesvědčen, že provádění směrnice o právech občanů by tvořilo důležitou součást vzorových smluv a zároveň by bylo třeba respektovat i stávající postupy v maloobchodu; dále vyzývá členské státy, aby rozhodly, zda z dlouhodobého hlediska dávají přednost plné harmonizaci právních předpisů v oblasti jednotného trhu anebo doplňkovému vnitrostátnímu režimu; v případě druhé možnosti pak členské státy pobízí, aby zesílily své úsilí a dosáhly konstruktivního pokroku v otázkách, jako je společná evropská právní úprava prodeje, aby se usnadnil přeshraniční obchod v EU ku prospěchu spotřebitelů i podniků;

60.

spatřuje v nedávno předloženém návrhu nařízení o společné evropské právní úpravě prodeje, na jejímž uplatňování by se mohly smluvní strany dohodnout a použít ji alternativně k vnitrostátní právní úpravě prodeje, značný potenciál, s jehož pomocí lze řešit roztříštěnost jednotného trhu a učinit internetové obchodování přístupnějším a právně předvídatelnějším pro spotřebitele i podniky;

61.

připomíná, že i členské státy hrají úlohu, jež spočívá v zajištění rychlého a nebyrokratického provádění pravidel EU s cílem uplatňovat práva spotřebitelů v praxi;

62.

vyzývá Komisi a členské státy, aby rozvíjely účinné nástroje, jako je síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC), a vyčlenily na ně dostatečné prostředky, s cílem zajistit, aby se on-line obchodníci řídili pravidly EU ohledně transparentnosti a nepoctivých obchodních praktik, což spotřebitelům poskytne vysokou úroveň ochrany;

63.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy rozvíjely iniciativy na zlepšení elektronických dovedností široké veřejnosti; zdůrazňuje, že je důležité vybavit občany EU digitálními dovednostmi s cílem pomoci jim v plné míře využívat výhod, které nabízí internet, a zapojit se do digitální společnosti;

64.

vyzývá Komisi, aby do všech opatření týkajících se jednotného digitálního trhu začlenila prvek přístupnosti pro spotřebitele ve smyslu zavedení bezbariérového prostředí a celé řady dostupných služeb pro osoby se zdravotním postižením, a zajistila tak, aby na jednotný digitální trh měly přístup všechny skupiny občanů a mohly plně využívat jeho výhod;

65.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy rozvíjely iniciativy na zlepšení elektronických dovedností široké veřejnosti, zejména sociálně znevýhodněných skupin, a věnovaly rovněž zvláštní pozornost starším lidem s cílem podpořit myšlenku aktivního stárnutí;

66.

uznává význam Evropské charty uživatelských práv, která objasní práva a povinnosti občanů v informační společnosti;

67.

zdůrazňuje, že je důležité podnítit vytvoření transparentních a důvěryhodných internetových stránek pro porovnávání cen, přístupných v různých jazycích, jako prostředku zvýšení důvěry spotřebitelů v přeshraniční obchod;

68.

zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit evropskou značku důvěry, která by zajistila, aby podniky provozované on-line v plné míře dodržovaly právní předpisy EU; měla by být jednoduchá, mít jasnou strukturu a její obsah by měl elektronickému obchodu přinášet přidanou hodnotu, a prostřednictvím informací tak zvyšovat důvěru, transparentnost a právní jistotu spotřebitelů i podniků, a měla by poskytovat informace v podobě, jež je v souladu s existujícími právně nezávaznými standardy konsorcia World Wide Web, v zájmu osob s postižením;

69

zdůrazňuje dále, že je nutný integrovaný přístup, aby byla posílena důvěra spotřebitelů, pokud jde o přístup k legálním přeshraničním on-line službám;

70.

zdůrazňuje, že má-li se zvýšit objem přeshraničního obchodu, je naléhavě třeba, aby EU přesvědčila podniky a spotřebitele o důvěryhodnosti internetového obchodování a poskytla jim k tomuto obchodování prostředky; vyzývá proto ke zjednodušení systémů udílení licencí a k vytvoření účinného rámce ochrany autorských práv;

71.

vítá iniciativu Komise, která se zaměřuje na překážky bránící dotvoření jednotného digitálního trhu, zejména pak na překážky potlačující rozvoj zákonných přeshraničních on-line služeb; dále zdůrazňuje, že je nutné posílit důvěru spotřebitelů, pokud jde o přístup k zákonným přeshraničním službám; zdůrazňuje, že jednotný digitální trh občanům v celé EU umožní získat přístup ke všem formám digitálních obsahů a služeb (k hudbě, audiovizuálnímu obsahu, videohrám);

72.

sdílí názor Komise, že využití plného potenciálu jednotného on-line trhu brání především existence směsice různých právních předpisů a norem a praktik, které jsou někdy jen obtížně schopny spolupracovat;

73.

vítá legislativní návrhy Komise ohledně alternativního řešení sporů a on-line řešení sporů a podtrhuje význam jejich účinného přijetí pro snazší řešení přeshraničních stížností a sporů; rovněž zdůrazňuje, že je nutné rozšířit povědomí o těchto mechanismech mezi spotřebiteli a obchodníky, aby bylo možné dosáhnout požadované úrovně jejich praktické účinnosti; připomíná význam účinného mechanismu pro zjednání nápravy pro zajištění toho, aby se spotřebitelé mohli domáhat svých práv, a vyzdvihuje skutečnost, že občané by o tomto mechanismu a dalších nástrojích k řešení problémů měli být lépe a podrobněji informováni; je přesvědčen, že by to mělo zlepšit přeshraniční nákup zboží a služeb a přispět k odstranění zbývajících oblastí, jež brání růstu a inovacím zejména v rámci digitálního trhu a které v současnosti znemožňují využít veškerý potenciál jednotného trhu; zdůrazňuje, že existence platformy pro řešení sporů on-line pro domácí i přeshraniční elektronický obchod zvýší důvěru spotřebitelů v jednotný digitální trh;

74.

uznává, že je třeba vytvářet způsoby zvyšování důvěry občanů v internetové prostředí a zaručit ochranu jejich osobních údajů a soukromí a svobodu projevu a informací, včetně odstranění geografických, technických a organizačních překážek, které nyní ovlivňují mechanismy nápravy; rychlé a efektivní řešení sporů, zejména co se týče on-line transakcí, považuje za zásadní požadavek pro zajištění důvěry uživatelů; vítá proto návrhy Komise týkající se mimosoudního řešení sporů a řešení sporů on-line podle spotřebitelského práva a ohlášený legislativní podnět týkající se řešení sporů mezi podniky;

75.

bere na vědomí návrhy Komise ohledně opatření, jež vedou ke spolupráci s platebními službami a jejichž cílem je bojovat proti nedovolenému či nezákonnému obsahu; zdůrazňuje, že každá spolupráce se soukromými subjekty by měla být pevně založena na právním rámci, jenž se vyznačuje zajištěním ochrany osobních údajů, ochrany spotřebitele, práva na náhradu a přístupu všech stran ke spravedlnosti; zdůrazňuje, že prvním krokem musí být účinné uplatňování opatření zasílání „upozornění na zásah“, na jejichž základě bude zajištěno dodržování všeobecně platného základního práva na spravedlivý proces před nezávislým a nestranným soudem zřízeným podle zákona; zdůrazňuje, že všichni provozovatelé, včetně poskytovatelů plateb a inzerentů, mají v boji proti nedovolenému či nezákonnému obsahu svou úlohu;

76.

velmi vítá nové sdělení Komise o strategii pro internet lépe uzpůsobený dětem; vybízí Komisi, členské státy a průmysl, aby podporovaly využívání nových technologií ve vzdělávání a aby úzce a účinně spolupracovaly s cílem poskytnout mladistvým bezpečný internet; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly projekty šířící gramotnost a informovanost o digitálních technologiích, které jsou zaměřeny na dospělé osoby odpovědné za vzdělávání a odborná školení a podporující vývoj nových generací, aby tyto osoby získaly informace o příležitostech a rizicích IKT pro děti a mladistvé; současně je cílem podpory těchto projektů přispět ke zmenšování technologické propasti mezi generacemi. vyzývá Komisi a členské státy, aby v oblasti informačních technologií vytvářely školící programy týkající se práv spotřebitelů, povinností a rizik v souvislosti s vnitřním digitálním trhem.

77.

naléhavě vyzývá zúčastněné strany, aby se zavázaly k odpovědné reklamě zaměřené na mladistvé, zejména aby upustily od agresivní a klamavé reklamy v televizi a na internetu a aby dodržovaly a plně prováděly stávající kodexy chování a podobné iniciativy;

78.

domnívá se, že je nutné podporovat digitalizaci vzdělávacích produktů a kulturních děl v co největším počtu úředních jazyků EU s cílem nabídnout veřejnosti cenné a užitečné obsahy;

79.

zdůrazňuje, že je důležité stanovit jednoznačná pravidla pro úpravu vztahů s digitálními trhy třetích zemí, zejména pokud jde o projekty na úrovni Unie, jako je digitalizace světového kulturního dědictví;

80.

žádá Komisi, aby zajistila náležité uplatňování pravidel pro selektivní distribuci, aby se tak předešlo zneužití a diskriminaci;

81.

žádá Komisi, aby navrhla právní předpisy pro zajištění neutrality sítí;

82.

poukazuje na to, že větší konkurence a transparentnost, pokud jde o řízení internetového provozu a kvalitu služeb, a možnost snadného přechodu k jinému poskytovateli patří mezi minimální nezbytné podmínky zajištění neutrality sítě; opakuje, že podporuje otevřený internet, na němž obsah a individuální komerční služby nelze blokovat; připomíná nedávná zjištění Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a domnívá se, že k zajištění neutrality sítě jsou nutná další opatření;

83.

znovu zdůrazňuje případné problémy, pokud nebude zachována neutralita sítí, k nimž patří například narušování hospodářské soutěže, blokování inovací, omezování svobody projevu, nedostatečná informovanost spotřebitelů a narušování soukromí i skutečnost, že nedostatečné zajištění neutrality sítí poškozuje podniky, spotřebitele i společnost jako celek;

84.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly kroky proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky, jako jsou omezování internetu, regulace cen a kvóty, a tím zajistily volnou a spravedlivou soutěž na internetu;

85.

považuje další rozšíření širokopásmové sítě a zejména připojení venkovských, izolovaných a nejodlehlejších oblastí k sítím elektronické komunikace za zásadní prioritu; vyzývá proto Komisi, aby průběžně kontrolovala, zda je zachovávána neutralita sítí a poskytovatelům internetu není bráněno v přístupu k infrastruktuře sítí, nebo jim tento přístup není ztěžován, a v případě nutnosti provedla regulační opatření;

86.

vyzývá členské státy, aby posilovaly a usnadňovaly rozvoj infrastruktury informačních a komunikačních technologií vzhledem k tomu, že všechny členské státy sice mají vnitrostátní strategii pro širokopásmové připojení, ale jen několik z nich má plnohodnotný operační plán zahrnující cíle, které jsou nutné pro plné uskutečnění stěžejní iniciativy Digitální agenda pro Evropu, jak je stanoveno ve strategii Evropa 2020; vítá novou iniciativu „nástroj pro propojení Evropy“, neboť bude mít zásadní význam pro účinné provedení cílů stanovených v Digitální agendě pro Evropu do roku 2020, mezi něž patří širokopásmové připojení pro všechny, a střednědobého cíle zajistit základní přístup k internetu pro všechny občany EU do roku 2013;

87.

zdůrazňuje, že internetové služby se poskytují v přeshraničním měřítku, a proto vyžadují společná opatření sladěná s Digitální agendou pro Evropu; poukazuje na to, že evropský trh s téměř 500 miliony lidí s vysokorychlostním širokopásmovým připojením by podnítil rozvoj vnitřního trhu; zdůrazňuje, že je třeba spojit digitální agendu s poskytováním nových služeb, jako je elektronický obchod, elektronická zdravotní péče, elektronické vzdělávání a bankovnictví a elektronické služby veřejné správy;

88.

zdůrazňuje, že pro rozvoj evropského jednotného digitálního trhu je důležité neustále usilovat o univerzální a vysokorychlostní přístup všech spotřebitelů k internetu, a to podporou přístupu k pevnému a mobilnímu internetu a zavedením infrastruktury příští generace; zdůrazňuje, že to vyžaduje, aby politiky podporovaly přístup za konkurenčních podmínek; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby aktualizací příslušných cílů dodaly evropské strategii pro rychlé a super rychlé širokopásmové připojení nový impuls;

89.

zdůrazňuje potenciální přínos, který může mít přechod na digitalizaci veřejných služeb pro spotřebitele a podniky, a vyzývá členské státy, aby za tímto účelem vypracovaly vnitrostátní plány, které by měly obsahovat cíle a opatření pro zpřístupnění všech veřejných služeb na internetu do roku 2015; uznává, že vysokorychlostní sítě jsou nezbytným předpokladem pro rozvoj on-line služeb a hospodářský růst; vyzývá Komisi, aby vypracovala cíle přední světové digitální agendy s cílem zajistit, aby se e Evropa stala světovým lídrem, pokud jde o rychlost internetu a připojení; vybízí členské státy k dalšímu rozvoji vnitrostátních plánů pro širokopásmová připojení a přijímání operačních plánů s konkrétními opatřeními, aby se splnily ambiciózní cíle týkající se širokopásmového připojení, a zdůrazňuje strategický a zásadní význam nástroje pro propojení Evropy navrženého Komisí;

90.

vyslovuje politování nad tím, že EU zaostává, pokud jde o internetové připojení pomocí optického vlákna; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby urychlily šíření a přijetí ultra vysokorychlostního širokopásmového připojení, a požaduje vytvoření evropské strategie pro rozsáhlé zavádění sítí FTTx („fibre to the x“);

91.

vyzývá členské státy, aby vypracovaly krizové plány pro případy kybernetických incidentů, které by řešily kybernetická narušení či útoky přeshraničního významu, včetně plánů kritické informační infrastruktury na evropské i vnitrostátní úrovni, a aby rovněž vypracovaly strategie pro odolnější a spolehlivější infrastrukturu; zdůrazňuje, že by měla být zintenzívněna mezinárodní spolupráce v této oblasti; připomíná, že bezpečnost sítí a informací je odpovědností všech zúčastněných stran, včetně domácích uživatelů, poskytovatelů služeb a vývojářů produktů; doporučuje podporovat školení a vzdělávací programy o kybernetické bezpečnosti, a to jak pro občany, tak pro odborníky;

92.

zdůrazňuje, že pro přístup k internetu se stále více používají mobilní přístroje, a požaduje opatření, která zajistí větší dostupnost rádiového spektra pro mobilní internet a zlepší kvalitu elektronických služeb poskytovaných na těchto mobilních zařízeních; zdůrazňuje, že budoucí přidělování rádiového spektra musí připravit cestu pro vůdčí roli Evropy v bezdrátových aplikacích a nových službách s cílem posílit růst a globální konkurenceschopnost Evropy;

93.

konstatuje, že prudce stoupá objem pevného i mobilního přenosu dat a že pro zvládnutí takového nárůstu bude mít klíčový význam řada opatření, například další harmonizace přidělování rádiového spektra pro bezdrátové širokopásmové připojení, zvýšení účinnosti spektra a rychlé zavedení přístupových sítí další generace;

94.

konstatuje, že posouzení potřeby otevřít pásmo 700 Mhz pro mobilní přenos dat je nezbytným prvním krokem ke splnění budoucích požadavků na kapacitu;

95.

vítá nové sdělení Komise o elektronickém zadávání veřejných zakázek, zveřejněné dne 20. dubna 2012; zdůrazňuje, že elektronické zadávání veřejných zakázek zjednoduší způsob zadávání, zajistí transparentnost, sníží zátěž a náklady, zvýší účast MSP a přinese vyšší kvalitu a nižší ceny;

96.

vítá legislativní návrh nařízení Komise o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu, jež posílí důvěru a příhodné podmínky v rámci bezpečného digitálního prostředí, a tím, že zahrnuje vzájemné uznávání a přijímání oznámených systémů elektronické identifikace na úrovni EU, může zajistit bezpečné a bezproblémové elektronické kontakty mezi podniky, občany a orgány veřejné správy, a tím zvýšit efektivnost veřejných a soukromých internetových služeb, elektronického podnikání a elektronického obchodu v EU; zdůrazňuje význam elektronických podpisů a vzájemného uznávání elektronické identifikace na evropské úrovni pro zajištění právní jistoty evropským spotřebitelům a podnikům; vyzdvihuje význam zajištění celoevropské interoperability a současně ochrany osobních údajů;

97.

poukazuje na to, že využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejném sektoru je základním kamenem pro rozvoj digitální a znalostní společnosti, a proto naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v budování bezpečných a účinných elektronických služeb; zvláště pak upozorňuje na to, že pokud jde o elektronickou identifikaci nebo elektronický podpis, je přeshraniční interoperabilita nezbytným předpokladem pro přijetí přeshraniční elektronické fakturace;

98.

připomíná, že ve svém usnesení ze dne 20. dubna 2012 o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu – elektronické správě jako vůdčí síle, Parlament zdůraznil význam usnadnění širokého přijetí faktorů zahrnujících právní jistotu, jasné technické prostředí a otevřená a navzájem kompatibilní řešení elektronické fakturace na základě jednotných právních požadavků, podnikových procesů a technických norem; vyzývá Komisi, aby posoudila potřebu jednotných, otevřených celounijních norem pro elektronickou identifikaci a elektronické podpisy; konstatuje, že hlavní překážky pro přeshraniční přístup k elektronickým službám poskytovaným orgány veřejné správy jsou spojeny s používáním elektronických podpisů a identifikací a s problémem nekompatibility systémů elektronické veřejné správy na úrovni EU; vítá návrh Komise na úpravu elektronické identifikace a důvěryhodných služeb pro elektronické transakce na vnitřním trhu;

99.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

23.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 434/17

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu. Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (COM(2006)0567),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Cesta k ucelené evropské mezinárodní investiční politice“ (COM(2010)0343),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Obchod, růst a celosvětové záležitosti – obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020“ (COM(2010)0612),

—

s ohledem na Dohodu o technických překážkách obchodu, která byla uzavřena v roce 1994 v rámci uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání podle GATT (1),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (2) (nařízení o obchodních překážkách),

—

s ohledem na zprávu UNCTAD o světových investicích za rok 2011,

—

s ohledem na společné zprávy OECD, WTO a UNCTAD o obchodních a investičních opatřeních skupiny G20 (od poloviny října 2010 do dubna 2011),

—

s ohledem na dokument OECD nazvaný Politický rámec pro investice,

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 13. září 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů (3),

—

s ohledem na svá dřívější usnesení, především na usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou (4), usnesení ze dne 1. června 2006 o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA (5), usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií (6), usnesení ze dne 12. října 2006 o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství (7), usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti (8), usnesení ze dne 19. června 2007 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Ruskem (9),usnesení ze dne 19. února 2008 o strategii EU pro zajištění lepšího přístupu evropských společností na trh (10), usnesení ze dne 24. dubna 2008 o „Cestě k reformě Světové obchodní organizace“ (11), usnesení ze dne 5. února 2009 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou (12), usnesení ze dne 26. března 2009 o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií (13), usnesení ze dne 21. října 2010 o obchodních vztazích Evropské unie s Latinskou Amerikou (14), usnesení ze dne 17. února 2011 o uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé (15), usnesení ze dne 6. dubna 2011 o budoucí evropské mezinárodní investiční politice (16), postoj ze dne 10. května 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi (17),usnesení ze dne 11. května 2011 o současném stavu jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií (18), usnesení ze dne 11. května 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem (19), usnesení ze dne 8. června 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Kanadou (20) a na usnesení ze dne 27. září 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020 (21),

—

s ohledem na zprávu Komise Evropské radě nazvanou „Zpráva o překážkách obchodu a investic (2011) – Zapojení našich strategických hospodářských partnerů do úsilí o zlepšení přístupu na trh: priority pro opatření k odstranění překážek obchodu“ (COM(2011)0114),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2011 o překážkách v oblasti obchodu a investic (22),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Malé podniky, velký svět – nové partnerství na pomoc malým a středním podnikům při využívání celosvětových příležitostí“ (COM(2011)0702),

—

s ohledem na sdělení Komise o akčním plánu ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování (COM(2011)0870),

—

s ohledem na zprávu Komise Evropské radě nazvanou „Zpráva o překážkách obchodu a investic (2012)“ (COM(2012)0070),

—

s ohledem na zprávu Mezinárodní finanční korporace/Světové banky nazvanou „Doing Business 2012: Doing Business in a More Transparent World (Podnikání v roce 2012: podnikání v transparentnějším světě)“ (dále jen index podnikání za rok 2012),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2012 o atraktivnosti investování v Evropě (23),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0367/2012),

A.

vzhledem k tomu, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost zahrnuje společná obchodní politika v souladu s článkem 207 SFEU přímé zahraniční investice a spadá výlučně do pravomocí EU; vzhledem k tomu, že členské státy mohou vyjednávat a uzavírat dvoustranné investiční dohody pouze pokud jsou k tomu zmocněny Unií; vzhledem k tomu, že všechny obchodní a investiční dohody vyjednané Komisí jménem Unie vyžadují souhlas Parlamentu;

B.

vzhledem k tomu, že podle zprávy UNCTAD za rok 2011 je EU i nadále klíčovou destinací, která láká přímé zahraniční investice; vzhledem k tomu, že údaje Eurostatu prokazují, že celkový objem přímých zahraničních investic v zemích EU-27 se v roce 2008 snížil o 30 %, v roce 2009 poklesl o dalších 28 % a v roce 2010 navíc ztratil 62 %;

C.

vzhledem k tomu, že podle indexu podnikání za rok 2012 jsou členské státy zastoupeny pouze 40 % mezi 35 nejlepšími zeměmi v oblasti podnikání na celosvětové úrovni (členové eurozóny pak představují pouze 26 %);

D.

vzhledem k odhadům Komise, že 99 % všech podniků v EU jsou malé a střední podniky a vzhledem k tomu, že 92 % těchto malých a středních podniků jsou mikropodniky s 1–9 zaměstnanci, 6,7 % jsou malé firmy s 10–49 zaměstnanci a 1,1 % jsou střední podniky s 50–249 zaměstnanci; vzhledem k tomu, že počet MSP celkově dosahuje 23 milionů a představují páteř hospodářství Unie, jelikož vytvářejí dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru;

E.

vzhledem k tomu, že mikropodniky a malé a střední podniky jsou velmi rozmanité a mají různé potřeby, které vycházejí ze specifik průmyslového odvětví nebo odvětví služeb, v němž působí, členského státu či regionu, v němž působí, z jejich velikosti, podnikatelské kultury či prostředí, a to na mezinárodní úrovni či v rámci jednotného trhu; vzhledem k tomu, že se v rámci svých hospodářských cyklů potýkají s rozdílnými výzvami;

F.

vzhledem k tomu, že pro podniky v EU představuje nedostatek financování spolu se slabším podnikatelským duchem oproti jiným průmyslově vyspělým ekonomikám i nadále jednu z největších výzev pro konkurenceschopnost a podnikání, a vzhledem k tomu, že roztříštěnost právních předpisů a byrokracie stále omezují schopnost malých a středních podniků, zejména pak malých podniků a mikropodniků, přizpůsobit se hospodářství založenému na účinném využívání zdrojů a energie a rozšířit své působení i na trhy mimo jejich domovský stát, a to jak v rámci jednotného trhu, tak na celosvětové úrovni;

G.

vzhledem k tomu, že 44 % malých a středních podniků uvedlo nedostatek přiměřených informací jako významnou překážku internacionalizace;

H.

vzhledem k tomu, že evropské malé a střední podniky váhají rozšířit své působení na mezinárodní úroveň zejména proto, že jim chybí posouzení či předběžné posouzení jejich možností exportovat;

I.

vzhledem k tomu, že značný počet evropských malých a středních podniků se podílí na vývozních činnostech na mezinárodní úrovni (celkem 25 %), a vzhledem k tomu, že pouze 13 % evropských malých a středních podniků provozuje činnost na trzích mimo EU a pouze 4 % malých a středních podniků, které nejsou aktivní na mezinárodní úrovni, mají v dohledné budoucnosti konkrétní plány na zahájení mezinárodních činností; vzhledem k tomu, že některé malé a střední podniky nejsou s ohledem na jejich podnikatelské profily a velikost schopny působit na mezinárodní úrovni;

J.

vzhledem k tomu, že pouze 10 % mikropodniků využívá některé z více než 300 dostupných programů podpory z veřejných zdrojů, a vzhledem k tomu, že velké množství podpůrných programů ztěžuje malým a středním podnikům nalezení a využití dostupné podpory;

K.

vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize postihla zejména evropské malé a střední podniky a vzhledem k tomu, že jejich internacionalizace mimo jednotný trh by rovněž měla být podporována;

L.

vzhledem k tomu, že v posledních dvou letech více než třetina malých a středních podniků, které žádaly o bankovní půjčku, důsledně nezískávaly úvěry nebo jim byla schválena nižší částka, než o jakou žádaly; vzhledem k tomu, že podíl zamítnutí byl nejvyšší u mikropodniků;

M.

vzhledem k tomu, že Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace umožnil finančním institucím poskytnout 30 miliard EUR nových finančních prostředků více než 3 15  000 malých a středních podniků v období 2007–2013; a vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka (EIB) poskytla více než 40 miliard EUR na úvěry pro malé a střední podniky, z čehož mělo v letech 2008–2011 prospěch více než 2 10  000 malých a středních podniků;

N.

vzhledem k tomu, že nový Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky navrhovaný Komisí poskytne podnikům a malým a středním podnikům nástroj pro úvěrové záruky, jenž by poskytoval záruky financování dluhů prostřednictvím běžných půjček, podřízených a účastnických půjček či leasingu, čímž by se zmenšily obtíže, se kterými se potýkají malé a střední podniky při získávání prostředků k financování svého růstu; tento program poskytne sekuritizaci portfolií závazků malých a středních podniků a zaměří se na uvolnění dalších prostředků na financování dluhů malých a středních podniků; tento program bude probíhat v letech 2014–2020 s plánovaným rozpočtem 2,5 miliardy EUR;

O.

vzhledem k tomu, že ověřené postupy členských států v oblasti politiky podpory internacionalizace mikropodniků a malých a středních podniků, jakož i organizací občanské společnosti (obchodních komor, sdružení podniků atd.), představují významný zdroj zkušeností s vytvářením nových účinných a úspěšných politik v této oblasti;

P.

vzhledem k tomu, že politika podpory malých a středních podniků na evropské úrovni musí dodržovat zásadu subsidiarity a doplňkovosti, být pro Evropu přínosem, zamezit zdvojování a překrývání se stávajícími programy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a dosáhnout lepší programové a operační koordinace;

Q.

vzhledem k tomu, že ve zprávách Komise o překážkách obchodu a investic jsou uvedeny příklady, kdy je přístup EU na trh různých zemí světa, včetně průmyslových zemí a hlavních rozvíjejících se ekonomik, které jsou členy WTO, omezován různými necelními překážkami spíše než obchodními cly, od kterých se v důsledku globalizace postupně upouští; vzhledem k tomu, že pravidla WTO zakazují neodůvodněné necelní překážky;

R.

vzhledem k tomu, že EU musí vždy, kdy je to třeba, podporovat a aktivně bránit svá průmyslová odvětví a společnosti, včetně malých a středních podniků, před porušováním dojednaných pravidel, norem a zásad WTO ze strany jejich obchodních partnerů, a to prostřednictvím veškerých vhodných a přiměřených prostředků; vzhledem k tomu, že využití mnohostranných a dvoustranných mechanismů pro urovnávání sporů, zejména nástrojů na ochranu obchodu slučitelných se zásadami WTO, by mělo být krajním opatřením;

S.

vzhledem k tomu, že právní nejistota investic je klíčovým faktorem, který malé a střední podniky odrazuje od internacionalizace a vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné mít s našimi obchodními partnery právní rámec, který takovou právní jistotu zaručuje; vzhledem k tomu, že EU musí bránit zájmy evropských společností, zejména malých a středních podniků, před porušováním právní jistoty investic v zemích mimo EU;

1.

naléhavě vyzývá Komisi a případně členské státy EU, aby podpořily účast malých a středních podniků a případně mikropodniků na globálních trzích tím, že zavedou odpovídající opatření, jež umožní jejich internacionalizaci a zejména jejich další integraci na jednotném trhu EU, včetně snazšího přístupu ke kapitálu, pravidelně aktualizovaným informacím o podnikatelských příležitostech v zahraničí a účinným nástrojům na ochranu obchodu, čímž je ochrání před nespravedlivým dumpingem a subvencemi a zaručí spravedlivou hospodářskou soutěž se třetími zeměmi a současně zajistí ochranu lidských, pracovních a sociálních práv a ochranu životního prostředí ve třetích zemích;

2.

konstatuje, že malé a střední podniky čelí obtížím v důsledku poklesu poptávky na domácích trzích, který způsobila krize;

3.

zdůrazňuje, že je potřeba zlepšit shromažďování údajů v podnicích, aby bylo možné zvýšit povědomí o potřebách mikropodniků a malých a středních podniků, sdílet osvědčené postupy a poskytnout jim cílenější podporu jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU; vyzývá rovněž k pravidelnému provádění analýz nákladů a přínosů s cílem posoudit tuto podporu a zaměřit se na zvýšení inovačního přístupu mikropodniků a malých a středních podniků a jejich konkurenceschopnosti na jednotném trhu i celosvětově;

4.

zdůrazňuje, že je nejdříve potřeba zhodnotit situaci a zjistit, jaké podpůrné programy existují či scházejí na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU s cílem zabránit překrývání či mezerám a začlenit stávající poskytovatele služeb a podpůrné strategie do spolupráce s vnitrostátními agenturami; podněcuje orgány členských států, aby vytvořily obdobné jednotné databáze vnitrostátních a regionálních zdrojů financování;

5.

zdůrazňuje, že je potřeba vyhodnotit stávající trh pro nárůst internacionalizace, dále podporovat rozvoj malých a středních podniků v rámci vnitřního trhu a považovat rozvoj malých a středních podniků na vnitřním trhu za stejně důležitý jako rozvoj malých a středních podniků na mezinárodní scéně;

6.

domnívá se, že pro konkurenceschopnost a růst EU je nezbytné vytvořit síť, která bude součástí elektronické platformy, jež propojí vnitrostátní kontaktní místa pro malé a střední podniky, obchodní komory, vývozní úvěrové agentury, podnikatelská sdružení a Komisi, aby bylo možné poskytovat podnikům v EU, zejména vývozcům a dovozcům, přesné, včasné a uživatelsky přístupné informace na jediném místě, čímž budou moci plně využít novou společnou obchodní politiku Unie;

7.

zdůrazňuje, že neustálé potíže s přístupem ke kapitálu jsou jedním z důvodů, který brání internacionalizaci malých a středních podniků; vyzývá vlády členských států, aby podporovaly malé a střední podniky prostřednictvím státem podporovaných vývozních úvěrů, aniž by však byla narušena hospodářská soutěž v EU, a aby vyčlenily dostatek finančních prostředků pro malé a střední podniky (např. zvláštní půjčky, spolufinancování a rizikový kapitál) s cílem napomoci překonat pokles investic a omezení finančních pák ze strany bank; zdůrazňuje, že takové financování by mělo být poskytováno malým a středním podnikům, které již vyvážejí a mohou předložit realistický obchodní plán na zlepšení a konsolidaci jejich stávajícího podílu na trhu a na vytváření pracovních míst zejména pro mladé lidi;

8.

domnívá se, že nelze ignorovat potřebu podporovat začínající podniky, které nabízejí inovativní produkty a služby, a malé a střední podniky, kterým chybí počáteční investice pro jejich působení na jednotném trhu nebo když chtějí růst prostřednictvím internacionalizace;

9.

vyzývá proto vlády členských států, aby podporovaly malé a střední podniky tím, že přezkoumají mimo jiné možnost vytvoření investičních fondů pro malé a střední podniky, do nichž by mohl investovat úspory každý evropský občan;

10.

žádá, aby státem podporované vývozní úvěry byly v souladu s pokyny OECD a podporovaly projekty, které splňují mezinárodní pracovní normy a normy v oblasti životního prostředí;

11.

vyzývá, aby podpora poskytovaná malým a středním podnikům při získávání kapitálu byla přizpůsobována jejich vlastní a konkrétní poptávce, čímž se zamezí paušálnímu přístupu; v této souvislosti konstatuje, že průmysl v EU má široké spektrum obchodních profilů a potřeb, které odrážejí velikost malých a středních podniků, strukturu, oblast činnosti a geografické umístění;

12.

domnívá se, že je třeba neodkladně vytvořit ucelenou strategii pro financování obchodu zaměřenou na podporu internacionalizace malých a středních podniků; domnívá se, že by EU měla aktivně propagovat a podporovat pobídky rozvoje malých a středních podniků ve strategických odvětvích, zejména pokud jde o výrobní činnosti s vysokou přidanou hodnotou nabízející konkurenční výhodu oproti rozvíjejícím se ekonomikám a vysoce kvalitní pracovní místa pro evropské občany; zdůrazňuje, že je proto třeba nalézt slibné mezery na trhu a podpořit jejich rozvoj;

13.

vyzývá Komisi, aby sledovala evropský trh neformálních investorů a podobné trhy ve světě s cílem poučit se a vytvořit v EU skupinu manažerů sítě neformálních investorů; vybízí banky a další finanční instituce, aby klientům poskytovaly informace o dostupných finančních nástrojích, včetně podpůrných sítí pro MSP a neformálních investorů (tzv. „business angels“); vyzývá rovněž Komisi, aby v této souvislosti poskytla příslušné informace;

14.

uznává, že na vnitrostátní úrovni fungují dobře zavedené a vyzkoušené systémy, které umožňují přístup k vývozním úvěrům prostřednictvím exportních úvěrových agentur a domnívá se, že je opodstatněné v této podpoře pokračovat; zastává však názor, že ze střednědobého hlediska bude potřeba dále projednat vytvoření systematické podpory vývozních úvěrů na úrovni EU spolu s vytvořením nástroje pro vývoz a dovoz pro malé a střední podniky, z něhož by se malým a středním podnikům vyplácela další podpora prostřednictvím vývozních úvěrových agentur, přičemž je třeba vycházet z vnitrostátních osvědčených postupů; poznamenává, že tato další podpora by mohla zahrnovat zvýhodněné půjčky a půjčky s pevnou úrokovou sazbou, krátkodobý pracovní kapitál, refinancování, větší kapitálové financování a řešení týkající se pojištění podnikatelských subjektů;

15.

poukazuje na to, že je třeba provést kroky v oblasti práva a právních předpisů s cílem zlepšit přístup malých a středních podniků k zajištění, tedy:

16.

zdůrazňuje, že malým a středním podnikům je třeba poskytovat finanční a technickou pomoc v oblasti průzkumu trhu, poradenství spojeného s financováním projektů a vývozu, právního poradenství (např. k problematice únikových doložek či pokut za opožděné platby a neplnění povinností), celních a daňových povinností, boje proti padělatelství a prezentací společností na obchodních veletrzích a akcí zaměřených na navazování obchodních kontaktů (např. za účelem nalézt distributory ve třetí zemi);

17.

zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na to, aby byl překonán nedostatek úvěrů pro mikropodniky; zdůrazňuje přínos malých úvěrů, které umožňují zakládání těchto podniků; znovu zdůrazňuje, že i v případě mezer na trhu může malý objem přímých zahraničních investic rovněž být pobídkou pro podnikatelské iniciativy na nejnižší úrovni, které podporují růst a udržitelný rozvoj na místní úrovni (např. rozvoj řemesel);

18.

vyzývá k posílení partnerství veřejného a soukromého sektoru při poskytování počátečního kapitálu a rizikového kapitálu mikropodnikům a malým a středním podnikům a sdílení podnikatelského rizika; zdůrazňuje v této souvislosti kladnou úlohu, kterou mohou hrát instituce zaměřené na mikrofinancování a fondy sociálního podnikání při dalším rozšiřování obchodních příležitostí, jež mají zároveň vyhraněné sociální, etické a environmentální cíle;

19.

vyzývá, aby bylo vyvinuto úsilí na úrovni členských států a Unie v rámci detailních konzultací se sdruženími malých a středních podniků v EU, obchodních komor, průmyslu a dalších příslušných zainteresovaných stran s cílem zjednodušit podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky a podpořit jak omezování byrokracie, tak internacionalizaci malých a středních podniků;

20.

naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily jednotná asistenční místa pro podniky na místní úrovni a spolupracovaly přitom s podniky v EU, aby tak malé a střední podniky mohly k okamžitému použití získat informace ve svém mateřském jazyce o možnostech dovozu a vývozu, existujících překážkách obchodu (celních i necelních), ochraně investic, platných ustanoveních o řešení sporů a konkurentech a aby jim byly zprostředkovány znalosti a pochopení kulturních a lidských zvyklostí na trzích třetích zemí;

21.

požaduje vytvoření sítě propojující malé a střední podniky s velkými společnostmi v EU s cílem umožnit malým a středním podnikům, aby využily jejich zkušenosti, vývozní kapacity a inovační schopnosti;

22.

vyzývá Komisi, aby podle vzoru programu „Erasmus pro mladé podnikatele“, který funguje na úrovni Evropské unie, podporovala výměny vedoucích pracovníků EU a malých a středních podniků třetích zemí;

23.

zdůrazňuje, že v zájmu usnadnění vstupu na trhy třetích zemí a integrace na těchto trzích je třeba podpořit spolupráci evropských malých a středních podniků a podniků ve třetích zemích;

24.

vyzývá Komisi a členské státy, aby evropské malé a střední podniky více informovaly o vyjednávaných obchodních dohodách a o možnostech mezinárodních investic, které jsou přístupné malým a středním podnikům;

25.

vyzývá podniky a vývozce z EU, aby aktivně využívali nástroje na ochranu obchodu, jako je podávání stížností na základě nařízení o obchodních překážkách nebo databáze o přístupu na trh, aby mohli Komisi podávat zprávy o materiálních škodách způsobených překážkami obchodu a případně umožnili Komisi z moci úřední zahájit šetření antidumpingových a vyrovnávacích cel, a to v rámci úzké spolupráce s průmyslem, aby se tak minimalizovalo riziko odvetných opatření;

26.

domnívá se, že účinná ochrana malých a středních podniků před nekalými obchodními praktikami partnerských zemí EU je stejně důležitá jako pomoc malým a středním podnikům, které chtějí působit na mezinárodní scéně; domnívá se, že internacionalizace a ochrana jsou dvě strany jedné mince globalizačního procesu;

27.

vyzývá Komisi, aby otázce zlepšení přístupu MSP k antidumpingovým a antisubvenčním řízením věnovala náležitou pozornost při reformě nástrojů EU na ochranu obchodu;

28.

vyzývá Komisi, aby malé střední podniky zapojila do vytváření mezinárodních norem (např. jako je ISO), jelikož změny regulačních režimů mají přímý dopad na jejich rentabilitu; trvá na tom, že odstranění neopodstatněných necelních překážek je třeba chápat jako jednu z hlavních priorit Komise, jíž by mělo být dosaženo harmonizací technických pravidel na základě příslušných celosvětových norem;

29.

vyzývá Komisi, aby tyto rozšířené a trvalé problémy řešila ve všech mnohostranných a dvoustranných obchodních dohodách, zejména pak v dohodách o volném obchodu s průmyslovými i rozvíjejícími se ekonomikami, a aby zajistila, že se v rámci Světové obchodní organizace necelním překážkám dostane přinejmenším stejné pozornosti, jako se v současnosti věnuje rušení cel;

30.

vyjadřuje politování nad tím, že evropské podniky, zejména malé a střední podniky, nemají dostatek konkrétních prostředků na boj proti porušování práv duševního vlastnictví; vítá rozhodnutí Komise navrhnout revizi směrnice o prosazování práv duševního vlastnictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily ochranu práv duševního vlastnictví ve všech příslušných mnohostranných organizacích (Světová obchodní organizace, Světová zdravotnická organizace a Světová organizace duševního vlastnictví);

31.

zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou zvlášť citlivé na kolísání cen; vyzývá proto Komisi, aby na úrovni EU a v mezinárodních fórech, jako je skupina G20, aktivně bojovala proti škodlivým finančním spekulacím s cenami potravin a surovin;

32.

vyzývá Unii, aby plně využívala investiční příležitosti pro malé a střední podniky v EU vyplývající z evropské politiky sousedství se zvláštním zaměřením na přeshraniční investice v partnerských zemích východního a jižního Středomoří; poukazuje na skutečnost, že investiční příležitosti v těchto oblastech by měly zásadním způsobem přispět k naplnění sociálně-ekonomických potřeb obyvatel dotčených zemí a podporovat udržitelné hospodářské zdroje, hlubší regionální spolupráci a regionální stabilitu;

33.

domnívá se, že Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly rozvíjet spolupráci, aby mohly dále zlepšovat obchodní diplomatické styky Unie po celém světě;

34.

vyzývá EU, aby vytvořila ambiciózní společnou průmyslovou politiku založenou na podpoře výzkumu a inovací, která bude využívat inovativní způsoby financování, jako jsou projektové dluhopisy, a bude podporovat rozvoj malých a středních podniků, a to zpřístupněním veřejných zakázek, aby si zachovala konkurenceschopnost ve vztahu k novým významným aktérům v oblasti průmyslu a výzkumu;

35.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

23.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 434/24

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 5. července 2012 nazvanou „Ochrana, podpora a uplatňování lidských práv na internetu“, která uznává význam ochrany lidských práv a volného toku informací přes internet (1),

—

s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN Franka La Rue ze dne 16. května 2011 (A/HRC/17/27) a ze dne 10. srpna 2011 (A/66/290) o podpoře a ochraně svobody myšlení a projevu, které zdůrazňují použitelnost mezinárodních norem a standardů v oblasti lidských práv týkajících se práva na svobodu názoru a projevu na internetu chápaného jako sdělovací prostředek ke komunikaci,

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 28. března 2008 (7/36), která definuje mandát zvláštního zpravodaje pro podporu a ochranu práva na svobodu názorů a projevu,

—

s ohledem na zprávu OSN ze dne 16. června 2011 nazvanou „Obecné zásady v oblasti obchodu a lidských práv: uplatňování rámce OSN pro „ochranu, respekt a nápravu“ (v níž se odráží činnost zvláštního zpravodaje OSN Johna Ruggieho),

—

s ohledem na usnesení Řídící rady Meziparlamentní unie ze dne 19. října 2011 (2),

—

s ohledem na strategický rámec o lidských právech, který přijala Rada dne 25. června 2012 (3),

—

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 13. června 2012 týkající se zvláštního představitele EU pro lidská práva (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2012 o ochraně kritické informační infrastruktury – Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu – elektronické správě jako průkopnickém činu (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 o přístupu nevidomých ke knihám a jiným tištěným materiálům (8),

—

s ohledem na souhrnný rozpočet na rok 2012 ze dne 29. února 2012, zejména na výzvu k vytvoření „Fondu Evropské unie pro globální svobodu internetu“ (9),

—

s ohledem na sdělení komisaře pro digitální agendu ze dne 12. prosince 2011 o „strategii neodpojování“,

—

s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise, které dne 12. prosince 2011 adresovaly Evropskému parlamentu a Radě pod názvem „Lidská práva a demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k efektivnějšímu přístupu“ (COM(2011)0886),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o otevřeném internetu a neutralitě sítí v Evropě (10),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ (COM(2011)0681),

—

s ohledem na hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o efektivní evropské strategii v oblasti surovin (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2011 o vnější politice EU na podporu demokracie (12),

—

s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 25. května 2011 nazvané Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami (COM(2011)0303),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o kulturních dimenzích vnější činnosti EU (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti subdodavatelských podniků v dohodách o mezinárodním obchodu (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 nazvané „Řízení internetu: další kroky“ (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o internetu věcí (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie (17),

—

s ohledem na svá usnesení o naléhavých případech porušení lidských práv, demokracie a právního státu, v nichž byly vyjádřeny obavy ohledně digitálních svobod,

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 27. září 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1334/2000, kterým se zavádí režim společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití (18),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 36/2012 ze dne 18. ledna 2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii a o zrušení nařízení (EU) č. 442/2011, který se zavádí opatření omezující vývoz zařízení informačních a komunikačních technologií (IKT) a monitorovacích nástrojů (19),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 264/2012 ze dne 23. března 2012, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 359/2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu a jímž se zavádí opatření omezující vývoz zařízení IKT a monitorovacích nástrojů (20),

—

s ohledem na články 3 a 21 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a všechny relevantní mezinárodní nástroje z oblasti lidských práv, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o ekonomických, sociálních a kulturních právech,

—

s ohledem na Úmluvu OSN ze dne 17. dubna 2003 o zachování nemateriálního kulturního dědictví (21),

—

s ohledem na Chartu OSN,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a probíhající jednání o přistoupení EU k této úmluvě,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0374/2012),

A.

vzhledem k tomu, že díky technologickému vývoji mohou jednotlivci na celém světě používat nové informační a komunikační technologie a připojit se k internetu, což podporuje revoluční změny ve společnosti, fungování demokracie, správu věcí veřejných, hospodářství, podnikání, sdělovací prostředky, rozvoj a obchod;

B.

vzhledem k tomu, že internet je klíčový pro přístup k informacím, svobodu projevu, svobodu tisku a svobodu shromažďování a pro hospodářský, sociální, politický a kulturní rozvoj;

C.

vzhledem k tomu, že panuje všeobecná shoda, která se odráží i v mezinárodním právu, že pokud dochází k omezení základních práv, musí se tak dít na základě zákona;

D.

vzhledem k tomu, že EU musí lidská práva chránit a prosazovat jak na internetu, tak i mimo něj;

E.

vzhledem k tomu, že klíčovými faktory pro plné využití emancipačního potenciálu internetu a IKT jsou inkluzivita, podpora počítačové gramotnosti a překlenutí digitálních rozdílů;

F.

vzhledem k tomu, že ačkoli jsou IKT klíčovými nástroji při organizaci sociálních hnutí a protestů v různých zemích, jak tomu bylo zejména při událostech arabského jara, jsou využívány také jako represivní nástroje, a to formou (hromadné) cenzury, dohledu, vyhledávání a sledování pohybu informací a osob;

G.

vzhledem k tomu, že IKT mohou být rovněž užitečným nástrojem pro teroristické organizace při přípravě a provádění útoků;

H.

vzhledem k tomu, že kontext, v němž se technologie používají, do velké míry určuje vliv, jaký mohou tyto technologie mít jako hnací síla pozitivního vývoje, či naopak jako nástroj represe;

I.

vzhledem k tomu, že tyto změny vytvářejí nový kontext, který si žádá úpravu stávajících zákonných norem na základě strategie řízení internetu a IKT ve všech vnějších činnostech EU;

J.

vzhledem k tomu, že internet vzkvétá a organicky se vyvíjí jako platforma, která má pro veřejnost obrovskou hodnotu; vzhledem však k tomu, že zneužívání nových možností a nástrojů, které s sebou přinesl internet, vytváří také nová rizika a nebezpečí;

K.

vzhledem k tomu, že internet se stal rovněž jedním z faktorů rozvoje mezinárodního obchodu, což vyžaduje neustálou obezřetnost, zejména pokud jde o ochranu spotřebitelů;

L.

vzhledem k tomu, že omezení by měla existovat pouze v případech zneužívání internetu k nezákonné činnosti, jako je podněcování k nenávisti, násilí a rasismu, totalitní propaganda a přístup dětí k pornografii či jejich sexuální vykořisťování;

M.

vzhledem k tomu, že globální a hranicemi neomezená povaha internetu vyžaduje nové formy mezinárodní spolupráce a správy se zapojením mnoha zúčastněných stran;

N.

vzhledem k tomu, že v čl. 21 Smlouvy o Evropské unii je uvedeno, že: „Unie dbá na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami. Rada a Komise, jimž je nápomocen vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku, zajišťují tuto soudržnost a za tímto účelem spolupracují“;

O.

vzhledem k tomu, že základní zásadou pro otevřený internet je jeho neutralita zajišťující soutěž a transparentnost;

P.

vzhledem k tomu, že klíčový význam má jak digitální bezpečnost, tak i digitální svoboda a že jedna nemůže nahradit druhou;

Q.

vzhledem k tomu, že EU bude příkladem digitální svobody pouze tehdy, pokud bude tato svoboda v EU chráněna;

1.

uznává, že necenzurovaný přístup k otevřenému internetu, mobilním telefonům a IKT má dopad na lidská práva a základní svobody, neboť má emancipační účinek a na celém světě rozšiřuje prostor pro svobodu projevu, přístup k informacím, právo na soukromí a svobodu shromažďování;

2.

uznává, že otevřený internet a IKT mají obrovský emancipační, kreativní a stimulující potenciál pro utváření společenství, občanskou společnost a celosvětový hospodářský, sociální, vědecký, kulturní a politický rozvoj, čímž samy o sobě přispívají k pokroku celého lidstva; je si nicméně vědom toho, že ze zneužívání IKT plynou nová rizika a hrozby pro lidská práva;

3.

uznává, že internet a sociální média umožňují vládám zapojit se do přímé diplomacie a usnadňují rozvoj kontaktů mezi lidmi po celém světě; zdůrazňuje, že otevřené diskuse o myšlenkách mohou pomoci bránit extremismu a zlepšit vztahy a porozumění mezi různými kulturami;

4.

domnívá se, že tam, kde jsou politické vztahy zablokované nebo narušené, může to být kultura, co pomůže zajistit přístup a usnadnit vzájemné styky; uznává, že svoboda a kultura jsou úzce provázány a že digitální kulturní diplomacie má pro EU strategický význam;

5.

uznává úlohu umělecké svobody a svobody napodobovat a opakovaně používat umělecká díla jakožto základních prvků tvořivosti a svobody projevu a myšlení; uvědomuje si, že v systému ochrany autorských práv existuje značné množství výjimek a omezení, zejména v oblasti žurnalistiky, citací, satiry, archivů a knihoven a zajištění přístupu ke kulturnímu dědictví a jeho upotřebitelnosti;

6.

vyzývá Komisi, aby věnovala náležitou pozornost tomu, že některé země uplatňují represe a kontroly občanů, organizací občanské společnosti a občanských aktivistů, zatímco v některých státech má podnikání v rostoucí míře technologickou složku spočívající v blokování obsahu a sledování a zjišťování totožnosti obránců lidských práv, novinářů, aktivistů a disidentů; dále vyzývá Komisi, aby přijala opatření proti kriminalizaci legitimních vyjádření na internetu a proti přijímání restriktivní legislativy, kterou se tato opatření zdůvodňují; znovu proto zdůrazňuje, že tyto postupy jsou v rozporu s kodaňskými kritérii;

7.

zdůrazňuje, že pro zaručení svobodného působení a bezpečnosti ochránců lidských práv a svobody projevu je nutné, aby poskytovatelé internetových služeb, vývojáři softwaru, výrobci hardwaru, služby sociálních sítí/médií atd. uznávali a uplatňovali zásady sociální odpovědnosti podniků;

8.

zdůrazňuje, že aby byla zajištěna kontrola a kontinuita podpory a ochrany digitálních svobod, měly by se tyto činnosti stát – pod vedením vysoké představitelky a ESVČ – součástí všech vnějších činností EU, jejího financování a politik a nástrojů určených k poskytování pomoci a měly by být jednou ročně podrobeny přezkumu; vyzývá k aktivnímu přístupu k této problematice a k provádění činností, jimiž bude zajištěna horizontální spolupráce a koordinace mezi příslušnými institucemi a agenturami EU a mezi jednotlivými útvary v každé z nich;

9.

souhlasí s názorem Komise, že svobodný přístup k internetu patří ke kodaňským kritériím a že omezení svobody projevu by mělo být vždy, a tedy i na internetu, odůvodněno naléhavou společenskou potřebou a mělo by být především přiměřené sledovanému legitimnímu účelu;

10.

všímá si obav spojených s ochranou a podporou lidských práv a svobod na internetu, které panují ve všech zemích, současně však uznává zásadní rozdíly v podmínkách, v nichž jsou IKT využívány, jako je například existence právního státu a dostupnost opravných prostředků;

11.

vyzývá Komisi, aby při obhajobě naprosto nezbytných a přiměřených omezení základních práv zajistila jednotu mezi vnější činností EU a svými vlastními vnitřními strategiemi, zejména pokud jde o dodržování základních zásad mezinárodního práva, jako například to, že omezení musí mít oporu v zákoně a nesmějí být prováděna soukromým sektorem ad hoc;

12.

vybízí zvláštního představitele EU pro lidská práva, aby digitální svobodu a „strategii neodpojování“ zařadil mezi své klíčové priority;

13.

zdůrazňuje, že účinné politiky EU v oblasti rozvoje a lidských práv vyžadují, aby byly otázky IKT začleněny do všech činností EU a aby byly překonány digitální rozdíly, a to vytvořením základní technologické infrastruktury, usnadněním přístupu ke znalostem a informacím a podporou počítačové gramotnosti po celém světě;

14.

pokládá IKT za prostředky umožňující transparentnost a řádnou správu, gramotnost, vzdělávání, péči o sexuální a reprodukční zdraví, účinné sledování voleb a odstraňování následků katastrof, zejména ve vzdálených oblastech a rozvíjejících se společnostech;

15.

zdůrazňuje, že součástí programů EU v oblasti rozvoje a lidských práv by měly být programy na podporu digitálních svobod, především ve společnostech v nedemokratických zemích a v zemích, v nichž skončil ozbrojený konflikt nebo v nichž probíhá politická transformace; je přesvědčen, že evropští odborníci na problematiku regulace jsou klíčovými osobami pro zaškolování partnerů a začleňování základních práv a zásad do nových norem a právních předpisů (týkajících se sdělovacích prostředků); zdůrazňuje, že pomoc v podobě budování infrastruktury IKT by měla být poskytována pouze tehdy, je-li uplatňován a chráněn necenzurovaný přístup k internetu a informacím online a digitální svoboda v širším slova smyslu;

16.

upozorňuje na význam rozvoje IKT v oblastech konfliktů pro podporu činností v rámci budování míru na úrovni občanské společnosti s cílem zajistit bezpečnou komunikaci mezi stranami zapojenými do mírového řešení konfliktů, aby došlo k aktivnímu překonání fyzických překážek a rizik ve dvoustranných kontaktech osob a organizací v těchto oblastech;

17.

doufá, že vhodné využívání nových komunikačních technologií, zejména sociálních médií, přispěje k posílení přímé demokracie u občanů EU a třetích zemí prostřednictvím vytvoření sociálních platforem pro formulaci právních předpisů;

18.

zdůrazňuje, že shromažďování a šíření důkazů a obrazové dokumentace v digitální podobě k případům porušení lidských práv může přispět k celosvětovému boji proti beztrestnosti; domnívá se, že tyto materiály by měly být podle mezinárodního (trestního) práva přípustné jako důkazy pro soudní řízení;

19.

zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byly prvky vzácných zemin používané při výrobě IKT získávány za podmínek, kdy jsou dodržována lidská, pracovní a environmentální práva a aby nepodléhaly monopolistickým praktikám nebo omezení přístupu na trh z čistě politických důvodů; je přesvědčen, že předpokladem pro dosažení těchto cílů je multilaterální postup s cílem zajistit přístup k prvkům vzácných zemin za humánních podmínek;

20.

uznává, že se internet stal součástí veřejného prostoru, v němž probíhají nové formy přeshraničního obchodu a v němž dochází k inovativnímu rozvoji trhu a k sociálním a kulturním interakcím; je přesvědčen, že přeshraniční obchod by měl jít ruku v ruce s digitálními svobodami, aby se vytvořily a optimalizovaly obchodní příležitosti pro evropské společnosti v globální digitální ekonomice;

21.

je si vědom znepokojivé skutečnosti, že někteří lidé se stále častěji setkávají s pojmem „copyright“ a vnímají velmi negativně to, co se za ním skrývá; uznává významnou úlohu zahraniční obchodní politiky při utváření mechanismů prosazování autorských práv;

22.

vyslovuje politování nad tím, že technologie a služby pocházející z EU jsou ve třetích zemích někdy využívány k porušování lidských práv cenzurou informací, hromadným dohlížením, sledováním a dohledáváním občanů a jejich činností přes (mobilní) telefonní sítě a internet; naléhavě žádá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k zastavení tohoto „obchodu s digitálními zbraněmi“;

23.

vyzývá k vydání zákazu na vývoz represivních technologií a služeb do autoritářských režimů; je přesvědčen, že tento zákaz by měl být chápán jako precedens ke strukturálním restriktivním opatřením; domnívá se však, že je rozumné stanovit, že takové zákazy musí být vydávány pro každý případ zvlášť, při zohlednění konkrétních okolností jednotlivých oblastí konfliktu či autoritářských režimů;

24.

považuje výrobky a služby v oblasti technologií, které slouží k rušení, kontrole, sledování a zachycování obsahu, za předměty „jednoho užití“; vyzývá tudíž k vytvoření pravidelné aktualizaci seznamu zemí porušujících svobodu projevu v kontextu lidských práv, přičemž do těchto zemí by měl být vývoz těchto předmětů „jednoho užití“ zakázán;

25.

zdůrazňuje, že je nutné ukládat a sledovat sankce EU týkající se technologií na úrovni Unie, aby bylo zajištěno stejné dodržování předpisů ze strany všech členských států a pro všechny zachovány totožné podmínky;

26.

zdůrazňuje, že Komise by měla být schopna poskytovat společnostem, které váhají, zda mají požádat o exportní licenci, aktuální informace o legalitě nebo potenciálních negativních důsledcích obchodních dohod; to by mělo platit také pro společnosti působící nebo registrované v EU, které uzavírají smlouvy s vládami třetích zemí, ať už jde o získání licencí k obchodní činnosti, vyjednání doložek „standstill“, souhlas se zásahy veřejných orgánů do obchodních činností nebo veřejné využívání sítí a služeb;

27.

zdůrazňuje význam ochrany práv spotřebitelů v rámci mezinárodních dohod týkajících se IKT;

28.

naléhavě žádá Komisi, aby nejpozději během roku 2013 předložila návrhy, jež budou po podnicích sídlících v EU vyžadovat větší míru transparentnosti a odpovědnosti a zveřejňování postupů posuzování dopadu na lidská práva, s cílem zlepšit sledování vývozu IKT, produktů a služeb zaměřených na blokování internetových stránek, hromadné dohlížení, vyhledávání a sledování jednotlivců, pronikání do soukromých (e-mailových) konverzací a filtrování výsledků vyhledávání;

29.

vyzývá Komisi k předložení návrhů na vytvoření právního rámce EU, který by podnikům ucházejícím se o veřejné zakázky v členských státech uložil povinnost provádět hodnocení dopadu daných IKT na lidská práva, a to počínaje výzkumem a vývojem, a zabezpečit, aby se nepodílely na případném porušování lidských práv ve třetích zemích;

30.

je přesvědčen, že společnosti by měly vytvářet a uplatňovat obchodní postupy, které umožní sledovat případné dopady nových produktů v oblasti informačních a komunikačních technologií na lidská práva, a to i ve fázi výzkumu a vývoje, a zajistí, aby se tyto společnosti nepodílely na případném porušování lidských práv ve třetích zemích; vyzývá Komisi, aby poskytla podnikům EU široké spektrum informací, aby byla vytvořena vhodná rovnováha mezi podnikatelskými zájmy a sociální odpovědností společností;

31.

vyjadřuje v tomto ohledu politování nad tím, že evropské podniky a mezinárodní společnosti činné v EU aktivně působí v zemích, jejichž vlády používají represivní postupy vůči lidskoprávním aktivistům a politickým disidentům, pokud jde o digitální práva, přístup k internetu a IKT; žádá Komisi, aby ze zadávání veřejných zakázek EU a z výzev EU k předkládání nabídek vyloučila podniky zapojené do těchto činností;

32.

vyzývá Komisi, aby podnikům v EU poskytla na základě „Ruggieho zásad“ OSN široké spektrum informací a odborného vedení, aby bylo zajištěno jak sledování obchodních zájmů, tak plnění sociální odpovědnosti podniků;

33.

zdůrazňuje, že je nutné si všímat procesu stanovování technologických norem v EU pro výrobky a služby IKT a telekomunikační výrobky a služby v případech, kdy se tyto výrobky a služby vyváží do třetích zemí, kde pojmy jako „zákonem povolené zachycování sdělení“ mají jiný význam a dopad, například v zemích, kde neexistuje právní stát;

34.

bere na vědomí, že internet se stal veřejným prostorem a rovněž trhem, pro který je volný tok informací a přístup k IKT nezbytný; zastává tudíž názor, že digitální svobody a volný obchod je třeba podporovat a chránit současně, aby se tak podnítila a podpořila svobodná výměna myšlenek a zvýšily se podnikatelské příležitosti pro občany EU ve stále digitalizovanějším globálním hospodářství;

35.

vyzývá k začlenění ustanovení o podmíněnosti do dohod EU o volném obchodu, která by stanovila transparentní ochranná opatření, chránila neomezený přístup na internet a zajišťovala volný tok informací;

36.

vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že mandáty pro mnohostranná a dvoustranná obchodní jednání, jakož i vedení samotných jednání, budou účinně napomáhat dosažení důležitých cílů Evropské unie, zejména prosazování hodnot demokracie a právního státu, dokončení skutečně jednotného digitálního trhu a respektování politiky EU v oblasti rozvojové spolupráce;

37.

vyzývá EU, aby poskytla politickou podporu evropským společnostem, po nichž se žádá, aby odstranily obsah vytvořený uživateli nebo poskytovaly osobní informace způsobem, který porušuje základní práva a omezuje svobodu podnikání;

38.

vyzývá EU, aby zpochybnila a minimalizovala dopad právních předpisů třetích zemí mimo jejich území na občany a podniky EU působící na internetu;

39.

poznamenává, že elektronický obchod se vyvinul mimo tradiční rámce regulace obchodu; zdůrazňuje význam prohloubení mezinárodní spolupráce ve Světové obchodní organizaci a Světové organizaci duševního vlastnictví v zájmu ochrany a rozvoje globálního digitálního trhu; vyzývá k revizi a aktualizaci současné dohody Světové obchodní organizace o informačních technologiích a žádá EU, aby prozkoumala možnosti uzavření mezinárodní dohody o digitální ekonomice;

40.

vyzývá Komisi, aby v budoucích obchodních dohodách nepřenášela vymáhání autorských práv na hospodářské subjekty a dbala na to, aby kroky, které jsou v rozporu se svobodou internetu zakotvenou v zákoně, mohly být prováděny pouze se souhlasem soudu a v souladu se zásadami právního státu;

41.

domnívá se, že pokud je přístup podniků EU a spotřebitelů nakupujících na internetu k (digitálním) trhům omezován hromadnou cenzurou v třetích zemích, představuje to protekcionistická opatření a obchodní překážky; vyzývá Komisi, aby předložila strategii, jak se bránit opatřením třetích zemí, jež omezují přístup podniků EU k jejich online trhům;

42.

vyzývá EU, aby se snažila zajistit, aby regulace internetu a IKT zůstávala na přiměřené úrovni, kterou lze odůvodnit, a byla zaváděna pouze v případě, kdy to EU považuje za nezbytné;

43.

vyzývá k tomu, aby byly technologie cíleně využívané k represím začleněny do Wassenaarského ujednání;

44.

vyzývá Radu, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby poskytly politickou podporu evropským společnostem působícím ve třetích zemích, kde se po nich žádá, aby odstraňovaly obsah vytvořený uživateli, omezovaly svobodu služeb nebo poskytovaly osobní údaje způsobem, který je v rozporu se základními právy; poukazuje na to, že digitální podniky často fungují bez hranic a že právní předpisy třetích zemí mohou mít negativní dopad na evropské uživatele a zákazníky; vyzývá proto také Radu a Komisi, aby usilovaly o minimalizaci dopadu právních předpisů třetích zemí na fyzické či právnické osoby působící v EU;

45.

konstatuje, že větší zásahy a regulace ze strany státu narušují otevřený a neomezený charakter internetu, a tím snižují potenciál růstu elektronického obchodu a omezují podniky EU působící v digitální ekonomice; je přesvědčen, že přístup, který spočívá v zapojení více stran, nejlépe zajistí rovnováhu mezi veřejnými a soukromými zájmy na internetu a na globálním trhu; vyzývá k mezinárodnímu úsilí o vybudování nezbytné infrastruktury, která umožní rozšíření digitální ekonomiky, včetně liberálních regulačních systémů, a vyzývá rozvojové země, aby zvýšily vzájemný prospěch v souladu se zásadou „obchodem za změnu“;

46.

soudí, že omezování přístupu podniků EU k digitálním trhům a online zákazníkům, mimo jiné prostřednictvím masové státní cenzury či omezováním přístup evropských poskytovatelů online služeb na trh ve třetích zemích, představuje překážku obchodu; vyzývá Komisi a Radu, aby do všech budoucích obchodních dohod, zejména pokud obsahují ustanovení týkající se online služeb a online uživatelských komunit, které sdílejí informace, začlenily ochranný mechanismus, který zajistí, aby třetí strany nenutily evropské společnosti působící v oblasti informačních a komunikačních technologií omezovat přístup na internetové stránky, odstraňovat obsah vytvořený uživateli nebo poskytovat osobní údaje jako např. osobní IP adresy způsobem, který porušuje základní práva a svobody; dále vyzývá Radu a Komisi, aby vypracovaly strategii, jak se bránit opatřením třetích zemí, jež omezují přístup společností EU ke globálním online trhům;

47.

naléhavě žádá Komisi, aby předložila nový návrh regulačního rámce pro vývoz zboží dvojího užití, který by se zabýval potenciálně škodlivým vývozem produktů a služeb IKT do třetích zemí a svěřil Komisi koordinační a monitorovací úlohu;

48.

domnívá se, že má-li být respektován otevřený a participativní charakter internetu, je nutné přijímat rozhodnutí transparentně a ve vzájemné spolupráci; domnívá se, že jakákoli diskuse o regulaci internetu by měla být otevřená a měly by do ní být zapojeny veškeré zúčastněné strany, zejména ty, jež se zaměřují na oblast ochrany základních práv, stejně jako každodenní uživatelé internetu; je přesvědčen, že EU by měla hrát vedoucí roli při vytváření pravidel digitální svobody a norem chování v kyberprostoru, včetně mechanismů řešení sporů a s ohledem na střety jurisdikcí;

49.

domnívá se, že struktura internetu je v současné době poměrně neregulovaná a je řízena mnoha různými účastníky; zdůrazňuje, že EU musí zajistit, aby tento model řízení nevylučoval některé účastníky a aby malé podniky, subjekty občanské společnosti a uživatelé nebyli v područí několika velkých firem a státních institucí;

50.

má za to, že spolupráce mezi vládami a soukromými subjekty v oblasti IKT by neměla být založena na ukládání přímých či nepřímých povinností poskytovatelům internetových služeb, aby na sebe vzali delegované úkoly v oblasti vymáhání práva formou kontroly a regulace internetu;

51.

zdůrazňuje význam obecné strategie EU pro správu a řízení internetu, stejně jako pro otázky související s regulací telekomunikací, a připomíná, že v mezinárodním měřítku řídí tento sektor Mezinárodní telekomunikační unie, v níž má každý členský stát EU jeden hlas;

52.

vyjadřuje obavy z návrhů předkládaných koalicemi vlád a firem, které usilují o zavedení regulatorního dohledu a zvýšené státní a soukromé kontroly internetu a telekomunikací;

53.

vyzývá EU, aby se zabývala extrateritoriálním dopadem legislativy třetích zemí, zejména dopadem práv k duševnímu vlastnictví Spojených států na občany, spotřebitele a podniky EU, a aby tomuto dopadu odolávala; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby urychleně předložila svou celounijní strategii pro cloud computing, jak je zdůrazněno v Digitální agendě pro Evropu;

54.

připomíná, že internet, datové přípojky, ukládání dat a IKT jsou zásadními prvky kritické infrastruktury EU;

55.

lituje, že v EU je vyvíjen tlak na posílení pravomocí k blokování internetových stránek, které by vždy mělo být až poslední možností;

56.

rozhodně podporuje zásadu neutrality sítě, zejména to, že poskytovatelé internetových služeb nesmí nikoho blokovat, diskriminovat, omezovat či snižovat jeho schopnost využívat služeb (například prostřednictvím ceny), pokud jde o prohlížení, používání, posílání, zveřejňování, přijímání nebo nabízení jakéhokoli obsahu, aplikace nebo služby dle jeho vlastního výběru bez ohledu na zdroj či určení;

57.

domnívá se, že k prosazování a modernizaci práv k duševnímu vlastnictví je v budoucnosti nezbytná užší globální spolupráce, která je zásadním předpokladem pro zajištění inovací, zaměstnanosti a otevřeného světového obchodu;

58.

vyzývá členské státy a Komisi, aby vypracovaly politiku v oblasti práv k duševnímu vlastnictví, aby i nadále mohli všichni, kdo si tak budou přát, vytvářet a šířit vlastní obsah, aniž by museli nejprve nabýt práv k duševnímu vlastnictví;

59.

vyzývá Komisi, aby předložila návrh na nový regulatorní rámec pro přeshraniční online obchod, revizi směrnice 2001/29/ES o informační společnosti v zájmu zajištění předvídatelnosti a flexibility systému autorských práv Evropské unie a revizi směrnice o prosazování práv duševního vlastnictví, což by vyvážilo potřebu reformy a ochrany autorských práv s potřebou chránit základní práva na internetu a zachovat otevřený internet a mohlo by sloužit jako základ pro ustanovení a závazky týkající se práv duševního vlastnictví v budoucích dohodách o volném obchodu;

60.

uznává, že lidská práva musí být chráněna také v internetovém prostředí, a je přesvědčen, že IKT by měly být v zájmu tohoto úsilí začleněny do všech programů EU, zejména do evropské politiky sousedství a do strategického partnerství;

61.

vyzývá, aby EU uznala digitální svobody jako základní práva a nezbytný předpoklad pro to, aby lidé mohli požívat všeobecných lidských práv, jako je soukromí, svoboda projevu, svoboda shromažďování a přístup k informacím a zajištění transparentnosti a odpovědnosti ve veřejném životě;

62.

vyzývá Komisi a Radu k tomu, aby podporovaly a školily ochránce lidských práv, aktivisty občanské společnosti a novináře využívající při své činnosti IKT a aby rovněž prosadily související základní práva soukromí, svobody projevu, svobody shromažďování a svobody sdružování online;

63.

žádá členské státy, aby nevyužívaly výjimku z důvodu veřejného pořádku jako restriktivní opatření pro omezování základních práv organizací občanské společnosti na shromažďování a demonstrace, a připomíná, že taková výjimka musí být řádně odůvodněná a přiměřená;

64.

vyzývá k politické a diplomatické podpoře digitálních svobod v zemích, které přijímají pomoc z EU, která musí být poskytována nad rámec podpory z programů pomoci;

65.

domnívá se, že omezování digitálních svobod by mělo být plně zohledňováno ve vztazích EU s třetími zeměmi, přičemž země, které od EU dostávají podporu a pomoc (kromě zemí, v nichž probíhá konflikt, zemí, v nichž došlo k přírodní pohromě nebo zemí v situaci bezprostředně po skončení konfliktu a po přírodní pohromě) by měly mít povinnost používat IKT způsobem, který zvyšuje transparentnost a odpovědnost;

66.

naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby při vyjednávání o přistoupení k EU a o rámcových dohodách se třetími zeměmi, v rámci dialogů o lidských právech, obchodních jednání a všech forem kontaktu v souvislosti s lidskými právy jednaly o ustanovení, které jako podmínku stanoví zaručení a respektování neomezeného přístup k internetu a digitálních svobod;

67.

vyzývá Komisi a Radu, aby podporovaly a zachovávaly náročné normy digitální svobody v EU, zejména prostřednictvím kodifikace zásady neutrality sítě v odpovídajícím předpisu, aby se posílila důvěryhodnost EU při propagaci a obraně digitálních svobod po celém světě;

68.

domnívá se, že je nezbytné zajistit součinnost obchodní, bezpečnostní a zahraniční politiky EU a sladit hodnoty a zájmy těchto politik, aby mohla Unie plně využít svou ekonomickou sílu a jednat při ochraně digitálních svobod jako globální aktér;

69.

domnívá se, že základní podmínkou účinné a rychlé činnosti je koordinace s ostatními zeměmi OECD a společné diplomatické iniciativy při vytváření a uplatňování strategie v oblasti digitální svobody;

70.

vyzývá Komisi a Radu, aby co nejdříve přijaly strategii digitální svobody v zahraniční politice EU;

71.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ESVČ.

23.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 434/34

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/167/EU ze dne 10. března 2011, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (1),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (COM(2011)0215),

—

s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany s ohledem na příslušná ujednání o překladu (COM(2011)0216),

—

s ohledem na posudek 1/09 Soudního dvora ze dne 8. března 2011 (2),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0009/2012),

A.

vzhledem k tomu, že účinný patentový systém v Evropě je nezbytným předpokladem pro posílení růstu prostřednictvím inovací a pro podporu evropských podniků, zejména malých a středních podniků, aby dokázaly čelit hospodářské krizi a obstály v celosvětové hospodářské soutěži;

B.

vzhledem k tomu, že podle rozhodnutí Rady 2011/167/EU, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, bylo Belgii, Bulharsku, České republice, Dánsku, Německu, Estonsku, Irsku, Řecku, Francii, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Slovensku, Finsku, Švédsku a Spojenému království povoleno navázat mezi sebou posílenou spolupráci v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, a to za použití příslušných ustanovení Smluv;

C.

vzhledem k tomu, že dne 13. dubna 2011 Komise na základě rozhodnutí Rady o povolení přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, a návrh nařízení Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany s ohledem na příslušná ujednání o překladu;

D.

vzhledem k tomu, že dne 8. března 2011 vydal Soudní dvůr posudek k návrhu dohody o Soudu pro evropské patenty a patenty Společenství, v němž uvádí, že zamýšlená dohoda není slučitelná s právními předpisy Unie;

E.

vzhledem k tomu, že účinnost jednotné patentové ochrany lze zajistit pouze tehdy, bude-li fungovat systém řešení patentových sporů;

F.

vzhledem k tomu, že na základě posudku Soudního dvora se členské státy účastnící se posílené spolupráce rozhodly vytvořit prostřednictvím mezinárodní dohody Jednotný soud pro řešení patentových sporů;

G.

vzhledem k tomu, že v této souvislosti existuje mezi běžnými mezinárodními smlouvami a zakládajícími smlouvami Evropské unie podstatný rozdíl, neboť posledně jmenované smlouvy vytvořily nový právní řád s vlastními institucemi, v jehož prospěch se státy ve stále větším rozsahu vzdávají svých svrchovaných práv a jehož subjekty nejsou jen členské státy, ale rovněž jejich státní příslušníci, přičemž strážci tohoto právního řádu jsou Soudní dvůr Evropské unie a řádné soudy členských států;

H.

vzhledem k tomu, že jednotný soud pro patenty musí plně respektovat a uplatňovat právo Unie a spolupracovat přitom se Soudním dvorem Evropské unie jako kterýkoli vnitrostátní soud;

I.

vzhledem k tomu, že jednotný soud pro patenty by měl vycházet z judikatury Soudního dvora a žádat o rozhodnutí o předběžné otázce v souladu s článkem 267 SFEU;

J.

vzhledem k tomu, že by na základě článků 258, 259 a 260 SFEU mělo být zajištěno dodržování zásady nadřazenosti práva Unie a jeho řádné uplatňování;

K.

vzhledem k tomu, že jednotný soud pro patenty by měl být součástí soudních systémů smluvních členských států a měl by mít výlučnou pravomoc v oblasti evropských patentů s jednotným účinkem a evropských patentů spojených s jedním nebo několika smluvními členskými státy;

L.

vzhledem k tomu, že účinný soudní systém musí mít decentralizovaný první stupeň;

M.

vzhledem k tomu, že účinnost systému řešení sporů závisí na schopnostech a zkušenostech soudců;

N.

vzhledem k tomu, že by měl existovat jeden soubor procesních pravidel, který bude uplatňován na řízení před všemi odděleními a stupni soudu;

O.

vzhledem k tomu, že jednotný soud pro patenty by měl usilovat o to, aby vydával rozhodnutí vysoké kvality bez zbytečných procesních prodlev, a měl by napomáhat zejména malým a středním podnikům v jejich úsilí o ochranu svých práv nebo o obhajobu v případě nepodložených nároků či patentů, které by měly být zrušeny;

1.

vyzývá k vytvoření jednotného systému řešení patentových sporů, neboť roztříštěný patentový trh a rozdílné postupy vymáhání práva jsou překážkou inovací a pokroku v rámci vnitřního trhu, komplikují využívání patentového systému, jsou nákladné a brání účinné ochraně patentových práv, zejména u malých a středních podniků;

2.

vybízí členské státy, aby bez zbytečných odkladů uzavřely jednání a ratifikovaly mezinárodní dohodu (dále jen „dohoda“) mezi těmito členskými státy (dále jen „smluvní členské státy“), na jejímž základě bude vytvořen jednotný soud pro patenty (dále jen „soud“), a dále podněcuje Španělsko a Itálii, aby zvážily možnost zapojení do postupu posílené spolupráce;

3.

trvá na tom, že Soudní dvůr musí jako strážce práva Unie zajistit jednotnost právního řádu Unie a v této souvislosti i dodržování zásady nadřazenosti evropského práva;

4.

domnívá se, že členské státy, které se ještě nerozhodly pro účast na posílené spolupráci v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, se mohou zapojit do jednotného systému řešení patentových sporů, pokud jde o evropské patenty platné na jejich územích;

5.

zdůrazňuje, že prioritou jednotného soudu pro patenty by mělo být posílení právní jistoty a zlepšení v oblasti vymáhání patentů, přičemž by měl rovněž usilovat o přiměřenou rovnováhu mezi zájmy držitelů práv a zájmy dotčených stran;

6.

zdůrazňuje nezbytnost systému řešení sporů účinného z hlediska nákladů, který bude financován tak, aby zaručil dostupnou spravedlnost pro všechny držitele patentů, zejména pro malé a střední podniky, jednotlivce a neziskové organizace;

7.

uznává, že zřízení jednotného systému řešení patentových sporů v členských státech, které jsou zapojeny do posílené spolupráce, by mělo být završeno dohodou;

8.

proto zdůrazňuje, že:

9.

vítá vytvoření mediačního a rozhodčího střediska v rámci dohody;

10.

domnívá se, že v zájmu účinnosti je třeba soud a systém řešení patentových sporů decentralizovat, a je toho názoru, že:

11.

zdůrazňuje, že účinnost systému řešení sporů závisí především na schopnostech a zkušenostech soudců;

12.

z tohoto důvodu:

13.

v souvislosti s procesními otázkami se domnívá, že:

14.

zdůrazňuje, že:

15.

zastává názor, že soud by měl ve svých rozhodnutích vycházet z právních předpisů Unie, dohody, Evropské patentové úmluvy (EPÚ) a vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s EPÚ, ustanovení mezinárodních dohod použitelných ve věci patentů a závazných pro všechny smluvní členské státy a z právních předpisů jednotlivých smluvních členských států s ohledem na platné právo Unie;

16.

zdůrazňuje, že evropský patent s jednotným účinkem by měl svému majiteli dávat právo zabránit jakékoli třetí straně bez jeho souhlasu používat vynález přímo či nepřímo na území smluvních členských států, že majitel by měl mít nárok na náhradu škody v případě neoprávněného použití vynálezu a na náhradu ušlého zisku v důsledku porušení patentu a jiných ztrát, přiměřeného licenčního poplatku nebo zisku plynoucího z neoprávněného použití vynálezu;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

23.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 434/38

—

s ohledem na článek 168 SFEU,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na bílou knihu „Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013“ (COM(2007)0630),

—

s ohledem na bílou knihu „Strategie pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou“ (COM(2007)0279),

—

s ohledem na zprávu Evropské komise o zdraví žen v Evropské unii,

—

s ohledem na sdělení Komise o přínosu telemedicíny pro pacienty, systémy zdravotní péče a společnost (COM(2008)0689),

—

s ohledem na sdělení Komise „Řešení dopadu stárnutí populace v EU“ (COM(2009)0180),

—

s ohledem na sdělení Evropské komise „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“ (COM(2009)0567),

—

s ohledem na sdělení Komise o evropském partnerství pro boj proti rakovině (COM(2009)0291),

—

s ohledem na zprávu „Ženy proti kouření – Boj proti marketingovým strategiím tabákového průmyslu v evropském regionu WHO“ (Světová zdravotnická organizace, 2010),

—

s ohledem na zprávu Komise o stárnutí obyvatelstva za rok 2012 „The 2012 Ageing Report: Underlying Assumptions and Projection Methodologies“ (European Economy č. 4/11. Komise, 2011),,

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (1),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 940/2011/EU ze dne 14. září 2011 o Evropském roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012) (2),

—

s ohledem na závěry Rady týkající se „inovativních přístupů v systémech veřejného zdraví a zdravotní péče, pokud jde o chronická onemocnění“ ze dne 7. prosince 2010,

—

s ohledem na zprávu belgického předsednictví ze dne 23. listopadu 2010 o rozdílech v odměňování žen a mužů,

—

s ohledem na závěry summitu OSN o nepřenosných nemocích, který se konal ve dnech 19.–20. září 2011,

—

s ohledem na Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (COM(2011)0808),

—

s ohledem na zprávu Eurostatu „Statistické údaje o EU v roce 2012: Aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita“,

—

s ohledem na průzkum Eurobarometru o aktivním stárnutí (2012),

—

s ohledem na sdělení Komise „Realizace strategického prováděcího plánu pro evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí“ (COM(2012)0083),

—

s ohledem na bílou knihu „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“ (COM(2012)0055),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2006 o rakovině prsu v rozšířené Evropské unii (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. února 2007 o prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob (4).

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o činnosti zaměřené na řešení problematiky kardiovaskulárních chorob (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o duševním zdraví (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. listopadu 2009 o společném plánování výzkumu v oblasti boje proti neurodegenerativním chorobám (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2011 o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2010 o sdělení Komise o evropském partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o úloze žen ve stárnoucí společnosti (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o demografické výzvě a mezigenerační solidaritě (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o situaci žen blížících se důchodovému věku (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem OSN na vysoké úrovni o prevenci a léčbě nepřenosných nemocí (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2012 o řešení epidemie diabetu v EU (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13 března 2012 o rovnosti žen a mužů (18),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7–0340/2012),

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie podporuje lidskou důstojnost a uznává právo všech osob na přístup k preventivní zdravotní péči a léčbě a že čl. 168 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie jasně stanoví, že členské státy jsou odpovědné za organizaci, řízení a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče včetně přidělování zdrojů. Je nezbytné, aby starší osoby měly právo vést důstojný a nezávislý život a účastnit se společenského a kulturního dění;

B.

vzhledem k tomu, že stárnutí populace je jednou z největších výzev, kterým Evropa čelí, vzhledem k tomu, že v EU žije více než 87 milionů osob starších 65 let (17,4 % celkové populace) a že jich podle projekcí bude v roce 2060 více než 150 milionů (přibližně 30 %);

C.

vzhledem k tomu, že přes výrazné zvýšení střední délky života a stále rostoucí životní úroveň v průmyslových zemích, které starším lidem umožňují, aby byli mnohem aktivnější než v předchozích desetiletích, představují negativní stereotypy a předsudky vůči starším lidem významné překážky pro jejich začlenění do společnosti, což má za následek sociální vyloučení, jež má přímý dopad na kvalitu jejich života a mentální zdraví;

D.

vzhledem k tomu, že střední délka života při narození je u žen vyšší než u mužů (82,4 let v případě žen oproti 76,4 letům v případě mužů); vzhledem k tomu, že rozdíl mezi délkou života prožitého ve zdraví je menší – 61,7 let u mužů a 62,6 let u žen;

E.

vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen ve věkové skupině 55–64 let dosahovala v roce 2010 38,6 % ve srovnání s 54,5 % u mužů v též věkové skupině; vzhledem k tomu, že podle cílů EU by mělo být do roku 2020 zaměstnáno 75 % osob ve věkové skupině 20–64 let;

F.

vzhledem k tomu, že úroveň odměňování je u žen nižší než u mužů (v EU činil průměrný rozdíl v odměňování mezi pohlavími 17,5 vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování mezi pohlavími ve věkové skupině 55–64 let přesahuje v některých členských státech 30 % a dosahuje až 48 % u osob ve věku nad 65 let; vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování mezi pohlavími má za následek rozdílnou výši důchodů mezi pohlavími, takže ženy často mívají nižší důchody, v důsledku čehož se dostávají pod hranici chudoby;

G.

vzhledem k tomu, že s cílem sladit rodinný a pracovní život si ženy volí flexibilní práci z domova, práci na částečný úvazek, na dobu určitou nebo jiný atypický pracovní poměr, což ohrožuje jejich kariérní postup a má významné dopady na jejich příspěvky na důchodové pojištění – z tohoto důvodu jsou ženy zvláště náchylné k nejistotě a chudobě;

H.

vzhledem k tomu, že generace žen starších padesáti let, která je často nazývána „sendvičovou generací“ nebo generací „pracujících dcer a pracujících matek“, mívá méně možností starat se o své zdraví, protože se často stará o své rodiče i vnoučata;

I.

vzhledem k tomu, že v Evropě je 23,9 % obyvatel ve věkové skupině 50–64 let ohroženo chudobou, přičemž se jedná o 25,9 % žen oproti 21,7 % mužů; zhledem k tomu, že se údaje v Evropské unii pohybují od 39 % do 49 % v závislosti na členském státu a v jedné členské zemi EU dosahují dokonce 51 %;

J.

vzhledem k tomu, že rovněž v důsledku rozvodu, odloučení nebo ovdovění žije 75,8 % žen starších 65 let osaměle, a vzhledem k tomu, že průměrně tři domácnosti z deseti v Evropské unii jsou jednočlenné a většinu z nich představují osaměle žijící ženy, zejména starší ženy, a že tento procentní podíl stoupá; vzhledem k tomu, že jednočlenné domácnosti nebo domácnosti s jedním příjmem jsou ve většině členských států znevýhodňovány jak absolutně, tak relativně v oblasti zdanění, sociálního zabezpečení, bydlení, zdravotní péče, pojištění a důchodů; vzhledem k tomu, že veřejné politiky by neměly trestat občany za to, že žijí sami, ať dobrovolně, či nedobrovolně;

K.

vzhledem k tomu, že v roce 2009 činila míra vážné materiální deprivace u žen starších 65 let 7,6 % oproti 5,5 % u mužů v též věkové skupině;

L.

vzhledem k tomu, že starší ženy jako znevýhodněná skupina často čelí mnohonásobné diskriminaci (např. z důvodu věku, pohlaví nebo etnické příslušnosti); vzhledem k tomu, že pro starší ženy, které často mají nižší socioekonomické postavení a čelí řadě obtíží, by byla přínosná opatření sociální ochrany a přístup k vnitrostátním systémům zdravotní péče;

M.

vzhledem k tomu, že ve venkovských oblastech je zdravotní péče méně dostupná než ve městech, zejména s ohledem na nedostatek zdravotnických pracovníků a nemocničních zařízení, včetně záchranné lékařské služby;

N.

vzhledem k tomu, že starší ženy, a zejména ty, které žijí v izolaci, se často nacházejí ve složité sociální a ekonomické situaci, která ovlivňuje kvalitu jejich života a jejich fyzické a duševní zdraví;

O.

vzhledem k tomu, že k tomu, aby bylo možné řádně plnit potřeby starších žen, je nezbytné lépe porozumět onemocněním, která je postihují;

P.

vzhledem k tomu, že tyto faktory, včetně izolace, mají dopad na schopnost starších žen vytvářet nebo udržovat sociální sítě, a vést tak aktivní život;

Q.

vzhledem k tomu, že – kvůli delší střední délce života a sklonům k určitým onemocněním – jsou ženy častěji postihovány chronickými chorobami a chorobami způsobujícími invaliditu, a tudíž u nich dochází ke zhoršení kvality života;

R.

vzhledem k tomu, že existují rozdíly mezi muži a ženami, pokud jde o dopad, progresi a důsledky mnoha poruch;

S.

vzhledem k tomu, že podle nejnovějších dostupných údajů (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny – IARC) patří k nádorům nejčastěji diagnostikovaným u žen karcinom prsu (29,7 %), kolorektální karcinom (13,5 %) a karcinom plic (7,4 %);

T.

vzhledem k tomu, že kardiovaskulární choroby v členských státech ročně způsobí více než dva miliony úmrtí, což představuje 42 % všech úmrtí v EU, a jsou příčinou 45 % úmrtí žen oproti 38 % úmrtí mužů;

U.

vzhledem k tomu, že diabetes je jednou z nejběžnějších nepřenosných nemocí, postihující více než 33 milionů občanů EU, přičemž se předpokládá nárůst až na 38 milionů do roku 2030, a že v roce 2010 bylo diabetem postiženo přibližně 9 % dospělých obyvatel EU (ve věku 20–79 let);

V.

vzhledem k tomu, že věk je rizikovým faktorem při rozvoji neurodegenerativních chorob, jako je Alzheimerova choroba (nejčastější forma demence); vzhledem k tomu, že neurodegenerativní choroby jsou častější u osob starších 65 let (po 65. roce postihují přibližně jednu osobu z dvaceti, po 80. roce jednu z pěti a po 90. roce jednu ze tří); vzhledem k tomu, že demencí v Evropě trpí více než 7,3 milionů osob; vzhledem k tomu, že studie ukazují, že Alzheimerova choroba po 90. roce postihuje 81,7 % žen (oproti 24 % mužů); vzhledem k tomu, že stigma a nedostatek informací o neurodegenerativních chorobách, jako je demence, mají za následek oddalování diagnózy a špatné výsledky léčby;

W.

vzhledem k tomu, že demence je častější u osob starších 65 let (po 65. roce postihuje přibližně jednu osobu z dvaceti, po 80. roce jednu z pěti a po 90. roce jednu ze tří); vzhledem k tomu, že její prevalence je častější u starších žen než u starších mužů;

X.

vzhledem k tomu, že ženy jsou více ohroženy nemocemi kostí a kloubů (např. osteoartróza, revmatoidní artritida, osteoporóza a křehkost kostí); a vzhledem k tomu, že přibližně 75 % zlomenin krčku stehenní kosti způsobených osteoporózou připadá na ženy;

Y.

vzhledem k tomu, že hlavními rizikovými faktory pro kardiovaskulární choroby, nádory, diabetes, obezitu a chronické obstrukční choroby jsou kouření, nedostatečná fyzická aktivita, nevhodná výživa, alkoholismus a znečištění životního prostředí;

Z.

vzhledem k tomu, že deprese a úzkost představují závažné formy psychické poruchy, které postihují častěji ženy než muže; vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace odhaduje jejich výskyt v Evropě ve skupině nad 65 let na 2–15 %;

AA.

vzhledem k tomu, že postižení sluchu a zraku také velmi zhoršují kvalitu života prožívaného se zdravotními omezeními, včasná a přiměřená diagnóza, kvalitní léčba a přístup ke kvalitním lékařským pomůckám mohou předejít dalšímu zhoršování těchto orgánů nebo částečně obnovit jejich funkce;

AB.

vzhledem k tomu, že přibližně 6 00  000 Evropanů trpí roztroušenou sklerózou a že se většinou jedná o ženy; vzhledem k tomu, že se jedná o nejčastější formu neurodegenerativní poruchy a jednu z hlavních příčin netraumatického postižení u starších žen;

AC.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit rovný přístup ke zdravotnickým službám pro muže i ženy, zlepšit kvalitu zdravotní péče a věnovat více pozornosti konkrétní situaci žen ve venkovských oblastech, které často žijí samy, a zároveň dodržovat čl. 168 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie;

AD.

vzhledem k tomu, že hospodářská situace starších žen, které jsou postiženy genderovými nerovnostmi, pokud jde o platy, důchody a další formy příjmů, vede k tomu, že jsou obzvláště náchylné k nejistotě a chudobě a disponují menšími finančními zdroji na potřebnou zdravotní péči a léčbu;

AE.

vzhledem k tomu, že telemedicína může zlepšit přístup k lékařské péči, která není v nedostupných oblastech k dispozici, a může zlepšit kvalitu a četnost specializované lékařské péče, již někteří starší lidé vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potřebují;

AF.

vzhledem k tomu, že investice do výzkumu a inovace jsou nezbytné k tomu, aby se zachovala vysoká kvalita života a umožnilo důstojné stárnutí;

AG.

vzhledem k tomu, že prevence a včasná diagnóza vedou ke zlepšení fyzického a duševního zdraví mužů a žen, což by mohlo prodloužit střední délku života prožitou v dobrém zdravotním stavu a snížit výdaje na zdravotní péči, čímž se zajistí udržitelnost v dlouhodobém horizontu;

AH.

vzhledem k tomu, že preventivní opatření musí pro zdravotní péči představovat prioritu, se zvláštním zaměřením na znevýhodněné skupiny obyvatel;

AI.

vzhledem k tomu, že zdravotní gramotnost je nezbytná k tomu, aby se občané mohli orientovat ve složitých zdravotnických systémech a lépe pochopit, co mohou v životě sami udělat pro to, aby předcházeli poruchám spojeným se stárnutím;

AJ.

vzhledem k tomu, že náchylnost k určitým onemocněním a citlivost na léky, které se liší na základě pohlaví, nejsou v současnosti dostatečně prozkoumány, protože klinické testy se nejčastěji zaměřují na mladé muže;

AK.

vzhledem k tomu, že podle agentury IARC může mamografický screening při více než 70 % pokrytí snížit úmrtnost na rakovinu prsu u žen starších 50 let o 20–30 %;

AL.

vzhledem k tomu, že ženy častěji užívají léky a léčivé prostředky rostlinného původu, jejichž dopady je třeba více zkoumat, aby se minimalizovala rizika vzájemného působení;

AM.

vzhledem k tomu, že ženy v průběhu svého života projdou mnoha hormonálními změnami a berou léky v závislosti na svém věku a v souvislosti s plodností a menopauzou;

AN.

vzhledem k tomu, že 9 % žen oproti 5 % mužů často užívá antidepresiva;

AO.

vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zažilo 4–6 % starších osob ve svém vlastním domově určitou formu zneužívání od fyzického, sexuálního a psychologického zneužívání až po finanční využívání, zanedbávání a opuštění;

1.

uznává, že ačkoli se ženy dožívají vyššího věku než muži, neužijí si ve zdraví, tj. bez omezení aktivity či závažné neschopnosti, větší počet let (62,6 let u žen a 61,7 let u mužů);

2.

konstatuje, že starší ženy potřebují dostatečný přístup ke zdravotní péči a pomoci v domácnosti, aby mohly požívat rovnocenných práv a prožívat nezávislý život;

3.

vyzývá Komisi, aby zveřejnila novou zprávu o zdraví žen a soustředila se zejména na věkovou skupinu „65+“ a ukazatele týkající se aktivního stárnutí;

4.

má za to, že politiky zaměřené na sladění rodinného a pracovního života a zapojení ve společnosti umožňují ženám lépe přistupovat k aktivnímu a zdravému stárnutí, a vyzývá proto členské státy ke zintenzivnění úsilí v tomto směru;

5.

vyzývá členské státy, aby podporovaly úplné začlenění, větší zapojení a aktivní účast starších žen na společenském životě;

6.

zdůrazňuje význam kulturních a vzdělávacích zařízení pro starší osoby;

7.

vyzývá ke konkrétním a účinným opatřením, jako je přijetí směrnice o rovnocenném zacházení, s cílem řešit mnohonásobnou diskriminaci, jíž starší ženy často čelí;

8.

podporuje iniciativy, jejichž cílem je dosáhnout účinnější prevence onemocnění a zlepšení zdraví starších osob a pomoci jim zachovat si nezávislost;

9.

vyzývá Komisi a Radu, aby zveřejnily zprávu o opatřeních, která členské státy podnikly na podporu aktivního stárnutí, a o jejich dopadu, s cílem stanovit osvědčené postupy a posoudit, jaká opatření mají být v budoucnu přijata na evropské úrovni;

10.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zaujaly příznivější postoj ke stárnutí a zvýšily povědomí občanů EU o otázkách stárnutí a jeho skutečných dopadech, což bylo jedním z hlavních poselství roku 2012 – roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity;

11.

chápe přijetí celostní koncepce, ve které se propojují otázky stárnutí a pohlaví, jako správnou cestu pro další vývoj politik zaměřených na stárnutí;

12.

zdůrazňuje, že veřejné výdaje v oblasti zdravotnictví představují 7,8 % HDP EU a že se odhaduje, že do roku 2060 vzrostou výdaje na dlouhodobou a krátkodobou péči kvůli stárnutí obyvatel o 3 %;

13.

vyzývá členské státy, aby věnovaly pozornost starším přistěhovalkyním, které trpí špatnými hospodářskými a sociálními podmínkami a často mají potíže při získávání přístupu k opatřením sociálního zabezpečení a ke zdravotnickým službám; zejména se domnívá, že je třeba věnovat zvláštní pozornost jednotlivým ženám, vdovám a rozvedeným ženám, jejichž kvalita života a zdravotní stav byly v důsledku odloučení ovlivněny;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, aby plně uznaly genderový rozměr zdraví, jakožto zásadní součást unijních i vnitrostátních politik v oblasti zdraví;

15.

vyzývá členské státy, aby nalezly správnou rovnováhu mezi prováděním drastických opatření v boji proti finanční a hospodářské krizi a poskytováním dostatečného a přiměřeného financování na zdravotní a sociální péči, která pomůže zvládat demografický trend stárnoucí populace;

16.

vyzývá Komisi, aby zveřejnila hodnocení dopadu hospodářské a finanční krize na starší ženy a zaměřila se na přístup k preventivní zdravotní péči a léčbě;

17.

konstatuje, že komplexní a důkladné strategie ve zdravotnictví vyžadují spolupráci vlád, zdravotnických pracovníků, nevládních organizací, organizací v oblasti veřejného zdraví, organizací zastupujících pacienty, hromadných sdělovacích prostředků a ostatních stran, kterých se zdravé stárnutí týká;

18.

opakuje, že je třeba budovat a prosazovat takovou Evropskou unii, která bude citlivější k potřebám a zájmům starších žen a mužů a bude usilovat o zohlednění rovnosti žen a mužů ve všech informačních opatřeních a politikách, aby se tak zajistilo aktivní a zdravé stárnutí pro všechny;

19.

zdůrazňuje, že mnoho onemocnění je u žen často podceňováno, neboť se považují za mužský problém, jako je tomu například u chorob srdce; s politováním konstatuje, že mnoho případů infarktu není u žen diagnostikováno, neboť symptomy jsou u nich obecně jiné než u mužů; dále zdůrazňuje, že léčba by měla zohledňovat specifické biologické rozdíly mezi pohlavími;

20.

vyzývá členské státy, aby realizovaly programy zaměřené na ženy s cílem informovat a upozornit veřejnost na rizikové faktory spojené s kardiovaskulárními chorobami, jakož i programy zaměřené na odbornou přípravu zdravotnického personálu;

21.

vyjadřuje politování nad tím, že se věnuje málo pozornosti problému zvýšené spotřeby alkoholu mezi staršími ženami v Evropě, a vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly studie s cílem řešit tento problém i jeho dopady na fyzické a duševní zdraví starších žen;

22.

se znepokojením konstatuje nárůst počtu kuřaček, což u žen následně vede ke zvýšení rizika onemocnění rakovinou plic, jakož i k častějšímu výskytu poruch srdce a oběhové soustavy; vyzývá členské státy a Komisi, aby zavedly programy boje proti kouření se zvláštním zřetelem na mladé ženy (WHO odhaduje, že do roku 2025 vzroste v Evropě procentní podíl kuřaček ze současných 12 % na přibližně 20 %);

23

vyzývá Komisi, aby podněcovala iniciativy s cílem podporovat zdraví, a to i skrze odpovídající informace o rizicích spojených s konzumací tabáku a alkoholu, o přínosech kvalitní výživy a přiměřené fyzické aktivity, což jsou prostředky prevence obezity a vysokého krevního tlaku a s nimi spojených komplikací;

24.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily informační kampaně zaměřené na ženy před menopauzou a ženy, které jí procházejí;

25.

vyzývá členské státy ke zvýšení veřejného povědomí o nemocech kostí a kloubů prostřednictvím kampaní, které by veřejnost informovaly a vzdělávaly v otázce prevence a léčby těchto nemocí;

26.

vyzývá Komisi, aby zahájila akční plán EU v oblasti nepřenosných nemocí v návaznosti na výsledky summitu OSN o nepřenosných nemocích, který se konal v září 2011, a na proces veřejných konzultací, jež Komise vedla v březnu a dubnu 2012;

27.

naléhavě vyzývá Komisi, aby se zaměřila na mladé lidi, a to zejména s ohledem na nadcházející přezkum směrnice 2001/37/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků;

28.

vyzývá Komisi, aby vypracovala a prováděla konkrétní strategii EU ve formě doporučení Rady v oblasti prevence, diagnostikování a léčby diabetu, která by byla zaměřena také na informace a výzkum a zahrnovala průřezový, genderově zaměřený přístupu a rovnost žen a mužů; a zároveň dodržovala čl. 168 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie;

29.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby za účelem zlepšení kvality života a zachování důstojnosti pacientů a jejich rodin zaujaly k Alzheimerově chorobě a jiným formám demence celostní přístup zohledňující otázku genderu;

30.

vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s vnitrostátními i evropskými sdruženími zabývajícími se Alzheimerovou chorobou připravily informační kampaně pro veřejnost zaměřené na toto onemocnění (tj. na onemocnění samé i na možnosti léčby a prevence);

31.

vyzývá členské státy, aby, pokud tak již neučinily, urychleně vytvořily vnitrostátní plány a strategie pro Alzheimerovu chorobu;

32.

se znepokojením konstatuje, že nejvyšší míra sebevražd je v EU zaznamenána u osob starších 65 let a že počet pokusů o sebevraždu je u žen vyšší než u mužů a zvyšuje se, jelikož ekonomická krize dopadá silněji na starší ženy; naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejnila studii o souvislosti mezi těmito statistickými údaji a nepřiměřeným dopadem hospodářské krize na starší ženy;

33.

vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí a Eurostatem zlepšily shromažďování údajů rozdělených podle pohlaví a věku a informací o duševním zdraví a o vztahu mezi duševním zdravím a dobou prožitou ve zdraví;

34.

vyzývá členské státy, aby pořádaly kurzy zvláštního vzdělávání pro praktické lékaře a personál psychiatrických oddělení, včetně lékařů, psychologů a zdravotních sester, na téma prevence a léčby neurodegenerativních chorob a depresivních poruch a aby přitom věnovaly zvláštní pozornost dalším problémům, jimž čelí starší ženy;

35.

vyzývá členské státy, aby se přednostně zaměřovaly na opatření v oblasti chorob postihujících paměť, jako je například demence, a zvýšily úsilí v lékařském a sociálním výzkumu s cílem zvýšit kvalitu života lidí trpících tímto onemocněním i lidí, kteří o ně pečují, a zajistit udržitelnost zdravotnických a pečovatelských služeb a podpořit růst na úrovni Evropy;

36.

vyzývá členské státy k zajištění toho, aby se personál pečovatelů o seniory ve veřejném i soukromém sektoru zapojil do stávajících programů odborné přípravy a byl pravidelně hodnocen;

37.

vyzývá členské státy, aby na státních univerzitách podpořily specializované lékařské studijní programy zaměřené na gerontologii;

38.

vybízí členské státy, aby podpořily iniciativy nezbytné k usnadnění přístupu starších žen ke zdravotnickým službám, a to i žen žijících daleko od větších center a v obtížně přístupných oblastech, bez ohledu na jejich osobní, ekonomické a sociální postavení, s důrazem na individualizovanou pomoc, včetně co nejdelší péče v domácím prostředí, ke specifickým formám podpory a pomoci pro pečovatele a k telemedicíně, jelikož může zlepšit kvalitu života těch, kteří trpí chronickým onemocněním, a napomoci ke zkrácení čekacích seznamů;

39.

vyzývá členské státy, aby při plánování rozpočtů na zdravotnické služby také analyzovaly a sledovaly genderové aspekty a zajišťovaly jejich zohlednění;

40

vyzývá členské státy, aby dále rozvíjely služby elektronického zdravotnictví a řešení pro asistovaný život v domácím prostředí, která zohledňují otázku genderu, a to s cílem podpořit nezávislý život v domácím prostředí a zvýšit účinnost a dostupnost zdravotnických služeb pro starší ženy, které jsou z důvodu mobility izolovány a často je jim znemožněno využívat výhod těchto zařízení, a aby zřídily poradenskou linku, jež bude v provozu 24 hodin denně;

41.

vyzývá k přijetí přístupu, který bude založen na právech jednotlivců a umožní, aby starší osoby mohly hrát aktivní úlohu při rozhodování o výběru a charakteru jim poskytované péče a sociálních služeb;

42.

vyzývá členské státy k zajištění toho, aby systémy sociální ochrany včetně zdravotního pojištění zohledňovaly nezaměstnanost a sociální obtíže, které postihují ženy, aby se ženy neocitly bez ochrany;

43.

domnívá se, že je důležité podpořit a usnadnit přístup k lékařské a zdravotní péči či jiným formám péče pro ženy, které navzdory vlastním zdravotním problémům musejí pečovat o osoby, jež jsou na nich závislé;

44

naléhavě žádá, aby byly veřejné i soukromé instituce poskytující zdravotní péči seniorům, jež jsou řízeny po způsobu nemocnic, reorganizovány tak, aby byly k pacientům přívětivější a poskytovaly jim kromě lékařské péče také možnost nezávislých či tvořivých aktivit a předcházely tak tomu, aby museli žít v ústavní péči;

45.

je pevně přesvědčen o tom, že starší pacienti ve veřejných či soukromých pečovatelských domech musí být konzultováni v otázkách provozu těchto zařízení;

46.

trvá na tom, že je nezbytné, aby byl rostoucí počet lékařského a zdravotnického personálu vysoce vzdělaný a připravený uplatňovat přístup, který by měl zohledňovat zvláštní psychologické, vztahové a informační potřeby starších žen s ohledem na genderová specifika a věk;

47.

žádá, aby součástí lékařského studia byly kurzy psychologie a dovednosti naslouchat; vyzývá sociální pracovníky, aby se také více zapojili do této politiky prevence;

48

podporuje sdružení a telefonní tísňové linky, které seniorům poskytují péči, ochranu a psychologickou podporu;

49.

vyzývá členské státy a Komisi ke shromažďování údajů, k výměně osvědčených postupů a zajištění toho, aby zahrnovaly genderové prvky, jež pomohou nalézt dobrá osvědčená řešení pro přístup ke zdravotnickým službám, která zamezí zejména zdlouhavým administrativním postupům, a vytvořit konkrétní opatření a politiky pro zlepšení kvality života starších žen a poskytnout vládám poradenství zaměřené na vytvoření vhodného prostředí pro šíření povědomí v členských státech o prevenci onemocnění souvisejících se stárnutím;

50.

vybízí členské státy, aby posílily preventivní zdravotní péči o starší ženy například tím, že zajistí přístupná a pravidelná vyšetření na mamografu a stěry z děložního čípku, dále aby zrušily věková omezení, pokud jde o přístup ke zdravotní prevenci, například vyšetření na rakovinu prsu, a aby zvýšily povědomí o významu screeningu;

51.

vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí s cílem šířit v celé Unii kulturu prevence, a členské státy, aby posílily informační a osvětové kampaně ve školách, na univerzitách, na pracovištích a v centrech pro seniory ve spolupráci s odborníky, místními subjekty a nevládními organizacemi;

52.

je znepokojen výsledky výzkumu v rámci EU, které byly zveřejněny v dubnu 2011 a ukazují, že se přibližně 28 % žen ve věku 60 let a více v posledních 12 měsících setkalo se špatným zacházením; domnívá se, že je třeba se přednostně zaměřovat na to, aby starší ženy byly chráněny před zneužíváním, špatným zacházením, zanedbáváním a využíváním, ať už neúmyslným, úmyslným nebo vyplývajícím z nedbalosti; vyzývá členské státy, aby posílily opatření k prevenci špatného zacházení se staršími občany doma i v institucích;

53.

je důležité zaujmout k lékařskému výzkumu takový přístup, který zohledňuje problémy specifické pro muže nebo ženy;

54

zdůrazňuje, že strategie pro rovnost mezi muži a ženami (2010–2015) uznává, že muži a ženy čelí odlišným onemocněním a zdravotním rizikům, což je třeba náležitě zohlednit v lékařském výzkumu a ve zdravotnických službách;

55.

v souvislosti s programem Horizont 2020 žádá o vytvoření strategického plánu výzkumu v oblasti zdravotní péče o ženy pro příští desetiletí a o zřízení výzkumného institutu zaměřeného na zdraví žen, který by zajišťoval provádění tohoto plánu;

56.

je důležité zajistit, aby ve vnitrostátních poradních vědeckých a technologických výborech pro posuzování léčiv působily odbornice;

57.

vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby do společného programu o neurodegenerativních chorobách začlenily jako výzkumné téma špatné zacházení se staršími občany s cílem zjistit jeho rozšíření a dopad na osoby s demencí;

58

podporuje evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí coby pilotní iniciativu, jejímž cílem je zvýšit u občanů EU do roku 2020 průměrnou délku života v dobrém zdravotním stavu o dva roky a splnit tři evropské cíle: zvýšit standardy pro zdraví a kvalitu života starších osob a zlepšit udržitelnost a účinnost pečovatelských služeb;

59.

vítá projekty a iniciativy zaměřené na výživu a životní styl (projekt EATWELL, Platforma EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví nebo rámec pro snižování soli) a evropské partnerství pro boj proti rakovině;

60.

zdůrazňuje, že všechny cíle a opatření v rámci druhého akčního programu EU v oblasti zdraví by měly zlepšit porozumění rozdílným potřebám mužů a žen i jejich přijetí a odpovídající přístupy k otázkám zdraví;

61.

vítá návrh Komise ohledně souboru opatření politiky soudržnosti (2014–2020), který mezi investiční priority zařazuje aktivní a zdravé stárnutí a inovaci;

62.

s politováním konstatuje, že 97 % rozpočtů na zdravotnictví je určeno na léčbu nepřenosných nemocí a pouze 3 % na investice do prevence, zatímco náklady na léčbu a zvládání nepřenosných nemocí neustále dramaticky rostou v důsledku široké dostupnosti diagnostických a léčebných metod; v tomto ohledu vyzývá členské státy, aby zvýšily své rozpočty na zdravotnictví tak, aby zahrnovaly prevenci;

63.

vyzývá Komisi, aby se více věnovala příčinám onemocnění a za tímto účelem prosazovala prevenci napříč odvětvími na všech úrovních společnosti; vyzývá k podpoře zdraví ve smyslu včasné diagnostiky a vyšetření onemocnění, dodržování zdravého životního stylu, dostatečné zdravotní péče a zabezpečení vhodných pracovních podmínek pro starší zaměstnance;

64.

vyzývá členské státy, aby se více zaměřily na osvětové kampaně věnované osteoporóze a poskytly jasnější informace o včasné diagnóze osteoporózy s cílem předcházet zlomeninám, a to i díky lepšímu přístupu k měření hustoty kostí;

65.

souhlasí se Světovou zdravotnickou organizací, že existuje „genderová výzva“, což s sebou nese nezbytnost lepšího posouzení rizikových faktorů, které ovlivňují zdraví žen; v této souvislosti vítá doporučení Světové zdravotnické organizace vybudovat prostředí, které bude vstřícnější ke starším osobám, a nabídnout starším ženám více možností, jak být užitečné pro společnost, včetně spolupráce mezi odvětvími s cílem určit a podporovat takové činnosti mimo zdravotnictví, které mohou zlepšit zdravotní stav žen;

66.

žádá členské státy, aby při odborné přípravě lékařského a zdravotnického personálu zdůraznily rozdíly v klinickém obrazu a symptomech kardiovaskulárních chorob, které jsou u žen odlišné, a vyzdvihly výhody včasného zásahu;

67.

vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci programu Horizont 2020 podpořily užší vědeckou spolupráci a srovnávací výzkum v rámci Evropské unie v otázce roztroušené sklerózy, což by usnadnilo zajištění vhodné léčby a prevence této choroby, která zejména u starších žen působí vážné poruchy motorických funkcí;

68.

vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala osvětové kampaně zaměřené zejména na starší ženy a věnované doporučením specifickým pro jejich pohlaví a věk týkajícím se správné výživy a významu fyzické aktivity, vzhledem k tomu, že tyto faktory mohou mít význam při předcházení pádům a mohou pomoci snížit výskyt srdečních a oběhových onemocnění, osteoporózy a některých typů rakoviny;