8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/1

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32015M7840. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/1

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32015M7812. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/2

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32015M7791. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/2

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32015M7763. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/3

8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/4

(1)

Dánsko požádalo o ochranu názvu „Dons“ v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1308/2013 o ochraně označení původu a zeměpisných označení v odvětví vína. V souladu s čl. 97 odst. 2 uvedeného nařízení Komise žádost Dánska posoudila.

(2)

Podmínky stanovené v článcích 93 až 96, čl. 97 odst. 1 a článcích 100 až 102 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou splněny.

(3)

Aby bylo možno v souladu s článkem 98 nařízení (EU) č. 1308/2013 předložit prohlášení o námitce, měl by být v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn jediný doklad podle čl. 94 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení a odkaz na zveřejnění specifikace výrobku provedené během předběžného vnitrostátního řízení týkajícího se posouzení žádosti o ochranu názvu „Dons“,

8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/8

(1)

Mezinárodní společenství čelí bezprecedentní uprchlické krizi, jež vyžaduje solidaritu, soudržnost a účinnost. Jde o společnou výzvu a reakci na ni je třeba zkoordinovat.

(2)

Vzhledem ke své zeměpisné poloze je Turecko hlavní zemí prvotního přijetí i tranzitu migrantů, která bude konce roku 2015 hostit více než 2 miliony žadatelů o azyl a uprchlíků, což je nejvyšší počet na světě. Turecko vyvíjí chvályhodné úsilí při poskytování enormní humanitární pomoci a podpory bezprecedentnímu a neustále rostoucímu počtu osob hledajících útočiště. Na řešení této krize již vydalo ze svých vlastních zdrojů více než 7 miliard eur.

(3)

Turecko je spolu s EU odhodláno čelit stávajícím problémům a společně je překonat. Dne 15. října 2015 proto Turecko schválilo ad referendum politický dokument (dále jen „společný akční plán EU a Turecka“), který se zabývá otázkou uprchlické krize a řízení migrace a odráží shodu Unie a Turecké republiky ohledně zintenzivnění koordinované spolupráce při podpoře Syřanů, kteří požívají dočasné ochrany, a při řízení migrace. Závěry Evropské rady z téhož dne přivítaly „společný akční plán EU a Turecka jako součást komplexní spolupráce založené na sdílené odpovědnosti, vzájemných závazcích a jejich plnění“ a konstatovaly, že „EU a její členské státy jsou připraveny posílit spolupráci s Tureckem a v daném rámci podstatně zvýšit svou politickou a finanční angažovanost“.

(4)

Jak je stanoveno ve společném akčním plánu EU a Turecka, EU musí udržitelně a urychleně zmobilizovat značné nové finanční zdroje, aby pomohla Turecku s uspokojováním vznikajících potřeb a s řešením problému, který představuje přítomnost Syřanů požívajících dočasné ochrany na jeho území. Tyto finanční prostředky by měly být mobilizovány co nejpružněji a co nejrychleji. O prioritách a oblastech, kam by mělo financování směřovat, by se mělo rozhodovat ve spolupráci s tureckými orgány; výjimku tvoří činnosti, které poskytují okamžitou humanitární pomoc. Přednost bude mít poskytnutí okamžité humanitární, rozvojové a jiné pomoci; hostitelským komunitám, národním a místním orgánům by měla být poskytnuta pomoc, pokud jde o zvládání a řešení dopadů způsobených přílivem uprchlíků.

(5)

Od začátku konfliktu v Sýrii již bylo z rozpočtů Evropské unie a členských států mobilizováno celkem 3,6 miliardy eur (přibližně 1,6 miliardy eur z rozpočtu EU a 2,0 miliardy eur z rozpočtů členských států), takže EU a její členské státy jsou hlavním světovým dárcem přispívajícím na řešení následků krize v Sýrii. Tyto prostředky umožnily urychlené poskytnutí humanitární pomoci a podpořily národní a místní kapacity při poskytování služeb osobám zasaženým krizí (vzdělávání, zdravotnictví, základní služby, jako je dodávka vody a nakládání s odpady, podpora živobytí). Rozličné nástroje Evropské unie a programy členských států však pracují souběžně prostřednictvím různých bilaterálních kanálů (agentury OSN, nevládní organizace, vnitrostátní agentury, vlády hostitelských zemí).

(6)

Část pátá hlava III Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) se mimo jiné týká rozvojové spolupráce se třetími zeměmi a humanitární pomoci. V souladu s čl. 4 odst. 4 SFEU nesmí výkon pravomoci Unie v těchto oblastech bránit členským státům ve výkonu jejich pravomoci.

(7)

Na seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci Výboru pro rozvojovou pomoc OECD je Turecko uvedeno jako „země s vyššími středními příjmy“.

(8)

V souladu s čl. 210 odst. 1 SFEU Unie a členské státy koordinují své politiky v příslušné oblasti a vzájemně slaďují své programy. Je proto nezbytná lepší koordinace. V souladu s čl. 210 odst. 2 a čl. 214 odst. 6 SFEU může Komise vyvinout jakoukoli užitečnou činnost potřebnou na podporu koordinace činností Unie a členských států, aby prohloubila účinnost a doplňkovost programů Unie a programů členských států v oblasti humanitární pomoci.

(9)

Obecným cílem nástroje pro Turecko je koordinace a racionalizace činností financovaných z rozpočtu EU a prostřednictvím dvoustranných příspěvků členských států s cílem prohloubit účinnost a doplňkovost podpory poskytované uprchlíkům a hostitelským komunitám v Turecku.

(10)

Pomoc EU a členských států umožní komplexní a přiměřenou reakci, jež by měla přispět ke zmírnění důsledků spojených s přílivem uprchlíků, které pociťují jak uprchlíci, tak Turecko coby hostitelská země. Tato reakce by měla spočívat v koncentraci prostředků a činností ze strany EU a jejích členských států ve prospěch koordinovaného a komplexního řešení potřeb.

(11)

Nástroje EU, které jsou nyní využívány v souvislosti s krizí v Sýrii, jako je evropský nástroj sousedství (ENI) (1), nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) (2), nástroj předvstupní pomoci (IPA II) (3), nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP) (4) a financování v rámci nařízení Rady (ES) č. 1257/96 o humanitární pomoci (5), mohou v rámci limitů stanovených ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 přispět k fungování nástroje pro Turecko. Veškerá humanitární pomoc v rámci nástroje pro Turecko bude poskytnuta v naprostém souladu s humanitárními zásadami a s Evropským konsensem o humanitární pomoci (6).

(12)

Činnosti a opatření, jež se mají financovat z rozpočtu Unie, budou prováděny v souladu s finančními pravidly a předpisy Unie. To zahrnuje jak přímé, tak nepřímé řízení a svěřenské fondy Unie jako jeden z prováděcích nástrojů uvedených v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (7).

(13)

Komise bere na vědomí, že členské státy vyjádřily záměr přispět částkou 2,5 miliardy eur (z celkové částky ve výši 3 miliard eur). Komise vyzývá členské státy, aby se ke svému finančnímu příspěvku v souladu s rozdělením na základě HND uvedeným v příloze formálně zavázaly.

(14)

Komise podotýká, že v rozpočtu na rok 2015 jsou v současnosti „neočekávané“„ostatní příjmy“ a cla ve výši 2,3 miliardy eur; tyto příjmy pocházejí z vyšší míry pokut vybraných v oblasti hospodářské soutěže, z investic a poskytnutých půjček, sankcí, úroků z prodlení a neočekávaně vyšších cel. Zmíněná částka ve výši 2,3 miliardy eur je součástí návrhu opravného rozpočtu č. 8/2015, který byl nedávno přijat Evropským parlamentem a Radou. Tyto neočekávané příjmy v rozpočtu na rok 2015 budou odečteny z příspěvků členských států do rozpočtu EU.

(15)

V souladu s čl. 21 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (8), by finanční příspěvky členských států měly být zahrnuty do rozpočtu Unie jako vnější účelově vázané příjmy,

8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/14

1.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že oznámená operace představuje spojení ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování.

2.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že oznámená transakce má význam pro celou Unii ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení o spojování.

3.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, pokud jde o vymezení relevantních výrobkových a zeměpisných trhů uvedené v návrhu rozhodnutí.

4.

Poradní výbor zejména souhlasí s tím, že je třeba rozlišovat tyto trhy:

5.

Poradní výbor souhlasí s hodnocením Komise, že navrhovaná operace pravděpodobně bude mít nekoordinované horizontální účinky, které by významně narušily účinnou hospodářskou soutěž v důsledku odstranění dvou důležitých konkurenčních sil (podniků Orange a Jazztel), pokud jde o:

6.

Poradní výbor souhlasí s hodnocením Komise, že navrhovaná operace pravděpodobně nebude mít nekoordinované horizontální účinky, které by zásadně narušily účinnou hospodářskou soutěž, pokud jde o:

7.

Poradní výbor souhlasí s hodnocením Komise, že navrhovaná operace pravděpodobně nebude mít nekoordinované vertikální účinky, které by zásadně narušily účinnou hospodářskou soutěž, pokud jde o:

8.

Poradní výbor souhlasí s hodnocením Komise neakceptovat tvrzení oznamující strany o přínosech, pokud jde o:

9.

Poradní výbor souhlasí s hodnocením Komise akceptovat tvrzení oznamující strany o přínosech, pokud jde o odstranění dvojité marginalizace mobilních služeb poskytovaných podnikem Orange podniku Jazztel.

10.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že konečnými závazky, jež oznamující strana nabídla dne 20. dubna 2015, jsou rozptýleny obavy týkající se hospodářské soutěže, které Komise zjistila, pokud jde o španělský maloobchodní trh služeb pevného přístupu k internetu, případný španělský maloobchodní trh služeb „dual play“, případný španělský maloobchodní trh služeb „triple play“, případný španělský maloobchodní trh služeb „triple play“ a „quadruple play“ a případný španělský maloobchodní trh služeb „multiple play“.

11.

Poradní výbor souhlasí se závěrem Komise, že oznámená transakce při úplném dodržení konečných závazků pravděpodobně zásadně nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nebo na jeho podstatné části.

12.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že oznámenou transakci je proto třeba prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem a s fungováním Dohody o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování a s článkem 57 Dohody o EHP.

8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/16

1.

Dne 16. října 2014 Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení o spojování (2), kterým podnik Orange S.A. („Orange“ nebo „oznamující strana“) získá ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování na základě veřejné nabídky na koupi akcií výhradní kontrolu nad podnikem Jazztel p.l.c. („Jazztel“) (dále jen „navrhovaná transakce“). Podniky Orange a Jazztel jsou společně nazývány „strany“. Navrhovaná transakce má význam pro celou EU ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení o spojování.

2.

Na základě první fáze šetření vyjádřila Komise vážné pochybnosti, pokud jde o slučitelnost navrhované transakce s vnitřním trhem, a dne 4. prosince 2014 přijala podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování rozhodnutí zahájit řízení. Oznamující strana předložila dne 15. prosince 2014 písemné připomínky doplněné v lednu a únoru 2015 hospodářskými zprávami.

3.

Španělské království dne 5. listopadu 2014 prostřednictvím svého orgánu pro hospodářskou soutěž předložilo žádost o úplné postoupení pravomoci nad navrhovanou transakcí podle čl. 9 odst. 2 písm. a) nařízení o spojování. Po zahájení řízení, po obdržení upomínky zaslané Španělským královstvím dne 19. prosince 2014 a po vyslechnutí oznamující strany Komise dne 26. ledna 2015 přijala rozhodnutí podle čl. 9 odst. 3 nařízení o spojování, kterým žádost o postoupení zamítla.

4.

Dne 25. února 2015 Komise přijala prohlášení o námitkách, v němž dospěla k předběžnému názoru, že navrhovaná transakce zásadně naruší účinnou hospodářskou soutěž na podstatné části vnitřního trhu ve smyslu článku 2 nařízení o spojování.

5.

Oznamující strana na prohlášení o námitkách odpověděla dne 11. března 2015 a podnik Jazztel předložil připomínky k prohlášení o námitkách dne 11. března 2015.

6.

Podnik Orange získal přístup ke spisu prostřednictvím disků CD-ROM ve dnech 26. února 2015, 3. března 2015, 27. března 2015 a 30. dubna 2015. Ekonomičtí poradci podniku Orange získali přístup k důvěrným údajům, na kterých se zakládá ekonomická analýza Komise v prohlášení o námitkách, prostřednictvím datové místnosti.

7.

Dne 10. března 2015 Komise zaslala podniku Orange dopis o skutkovém stavu, kterým jej informovala o dalších důkazech zjištěných po přijetí prohlášení o námitkách, které podporují předběžné závěry učiněné v prohlášení o námitkách a o které se může opřít konečné rozhodnutí. Oznamující strana předložila dne 13. března 2015 své písemné připomínky.

8.

Vzhledem k nezodpovězení žádosti o informace ze dne 7. ledna 2015 podnikem Orange přijala Komise dne 14. ledna 2015 rozhodnutí podle čl. 11 odst. 3 nařízení o spojování, kterým k témuž dni pozastavila lhůtu pro přezkum navrhované transakce. Oznamující strana odpověděla na žádost o informace dne 19. ledna 2015 a řízení bylo obnoveno dne 20. ledna 2015.

9.

Vzhledem k nezodpovězení žádosti o informace ze dne 11. prosince 2014 podnikem Orange přijala Komise dne 18. března 2015 rozhodnutí podle čl. 11 odst. 3 nařízení o spojování, kterým ke dni 4. března 2015 pozastavila lhůtu pro přezkum navrhované transakce. Oznamující strana odpověděla na žádost o informace dne 27. března 2015 a řízení bylo obnoveno dne 28. března 2015.

10.

Na základě jejich odůvodněných žádostí jsem podnikům Másmovíl Ibercom SA („Másmovíl“), Vodafone Group Plc („Vodafone“) a Xfera Móviles SA („Yoigo“) umožnil, aby byly vyslyšeny jako zúčastněné třetí osoby. Zúčastněné třetí osoby předložily písemné připomínky. Rovněž jsem vyhověl všem jejich žádostem o účast na formálním ústním slyšení.

11.

Po ústním slyšení jsem podniku R Cable y Telecomunicaciones Galicia, SA („R Cable“) na jeho žádost umožnil, aby byl vyslyšen jako zúčastněná třetí osoba v rámci řízení. Podnik R Cable předložil písemné připomínky.

12.

Formální ústní slyšení proběhlo dne 16. března 2015 za účasti stran, zúčastněných třetích osob Másmovíl, Vodafone a Yoigo, příslušných útvarů Komise, zástupců orgánů pro hospodářskou soutěž jedenácti členských států (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko) a zástupce Kontrolního úřadu ESVO. Zúčastněné strany požádaly pro části svých prezentací o uzavřená zasedání a jejich žádostem bylo vyhověno.

13.

K rozptýlení obav týkajících se hospodářské soutěže, které Komise uvedla v prohlášení o námitkách, oznamující strana dne 6. března 2015 předložila Komisi formální závazky. Dne 13. března 2015 Komise provedla tržní test uvedených závazků.

14.

Dne 29. března 2015 a dne 6. dubna 2015 oznamující strana předložila upravené závazky. Dne 8. dubna 2015 byl proveden tržní test druhých z uvedených závazků. Dne 20. dubna 2015 předložila oznamující strana konečný soubor závazků.

15.

Na základě konečného souboru závazků dospěla Komise k závěru, že navrhovaná transakce je slučitelná s vnitřním trhem a Dohodou o EHP.

16.

V souladu s článkem 16 rozhodnutí 2011/695/EU jsem přezkoumal, zda se návrh rozhodnutí zabývá pouze těmi námitkami, u nichž byla stranám poskytnuta příležitost vyjádřit své názory, a dospěl jsem ke kladnému závěru.

17.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se domnívám, že právo na účinný výkon procesních práv všech zúčastněných stran bylo v této věci dodrženo.

8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/18

(1)

Společnost Orange S.A. (dále jen „společnost Orange“ či „oznamující strana“) prostřednictvím své 100 % vlastněné dceřiné společnosti France Telecom España S.A.U., která svou činnost provozuje pod obchodním názvem Orange España, nabízí zákazníkům ve Španělsku služby mobilních telekomunikací, pevné telefonie a přístupu k internetu. Společnost Orange je třetím největším operátorem mobilních sítí ve Španělsku. Služby pevného přístupu k internetu a pevné telefonie poskytuje společnost Orange zejména na základě regulovaného přímého přístupu – v podobě zpřístupnění účastnického vedení – k metalické síti dominantního operátora, společnosti Telefónica, přičemž využívá vlastní síť xDSL. Provozuje také vlastní síť FFTH, ke které bylo na konci roku 2014 připojeno 800 000 ucelených částí budov. Na maloobchodním trhu se službami pevného přístupu k internetu byla společnost Orange v roce 2014 třetím největším operátorem, a to jak z hlediska obratu, tak i z hlediska počtu zákazníků.

(2)

Společnost Jazztel p.l.c. (dále jen „společnost Jazztel“, společně se společností Orange dále též „strany“) nabízí ve Španělsku služby pevné telefonie a přístupu k internetu, jakož i mobilní telekomunikační služby. Společnost Jazztel poskytuje služby pevného přístupu k internetu a pevné telefonie prostřednictvím své vlastní sítě xDSL na základě přístupu – formou zpřístupnění účastnického vedení – k metalické síti společnosti Telefónica a prostřednictvím své vlastní sítě FTTH, ke které jsou ve Španělsku připojeny asi 3 miliony ucelených částí budov. Společnost Jazztel nabízí jako virtuální operátor mobilní sítě služby mobilních telekomunikací prostřednictvím sítě společnosti Orange. Na maloobchodních trzích se službami pevného přístupu k internetu byla společnost Jazztel v roce 2014 čtvrtým největším operátorem, a to jak z hlediska obratu, tak i z hlediska počtu zákazníků.

(3)

Dne 16. října 2014 obdržela Evropská komise formální oznámení na základě článku 4 nařízení o spojování, podle něhož má společnost Orange v úmyslu získat výhradní kontrolu nad společností Jazztel prostřednictvím veřejné nabídky na koupi akcií (dále jen „navrhovaná transakce“).

(4)

Oznámená transakce tedy představuje spojení ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování.

(5)

Dne 4. prosince 2014 Komise zjistila, že navrhovaná transakce vyvolává vážné pochybnosti, pokud jde o její slučitelnost se společným trhem, a přijala rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování.

(6)

Dne 5. listopadu 2014 obdržela Komise žádost Španělského království o postoupení celého případu španělskému orgánu pro hospodářskou soutěž Comisión Nacional de los Mercados y la Competencia (CNMC) podle čl. 9 odst. 2 písm. a) nařízení o spojování. Po zahájení řízení na základě rozhodnutí podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování zaslalo Španělské království dne 19. prosince 2014 Komisi upomínku týkající se žádosti o postoupení případu. Dne 26. ledna 2015 přijala Komise rozhodnutí podle čl. 9 odst. 3 nařízení o spojování, kterým žádost o postoupení zamítla.

(7)

Dne 6. března 2015 předložila společnost Orange Komisi své závazky. Na základě výsledků tržního testu a zpětné vazby Komise k těmto závazkům předložila společnost Orange dne 29. března 2015 a dne 6. dubna 2015 nové soubory závazků. Dne 20. dubna 2015 předložila společnost Orange konečný soubor závazků, které zajistí slučitelnost transakce s vnitřním trhem.

(8)

V souladu s předchozími rozhodnutími Komise, jež se týkala trhů pevných a mobilních telekomunikačních služeb, se relevantní výrobkové trhy ve Španělsku pro účely tohoto rozhodnutí vymezují takto:

(9)

Na maloobchodní úrovni: i) poskytování služeb pevných telefonních linek; ii) poskytování služeb pevného přístupu k internetu; iii) poskytování mobilních telekomunikačních služeb; iv) případný trh poskytování služeb „multiple play“.

(10)

Na velkoobchodní úrovni: v) ukončení volání v pevných sítích; vi) ukončení volání v mobilních sítích; vii) služby přenosu vnitrostátních volání v pevných sítích; viii) služby širokopásmového přístupu; ix) internetová konektivita; x) globální telekomunikační služby; xi) mezinárodní přenosové služby; xii) přístup a zahájení volání v mobilních sítích; xiii) mezinárodní roaming v mobilních sítích a xiv) volání mezi dvěma koncovými body.

(11)

Další podrobnosti k definici trhu maloobchodního poskytování služeb pevného přístupu k internetu a případného trhu maloobchodního poskytování služeb „multiple play“, kterých se navrhovaná transakce dotýká horizontálně a které v tomto případě mají zvláštní význam, se uvádějí níže.

(12)

V souladu se svými předchozími rozhodnutími má Komise za to, že v tomto případě na jedné straně existuje trh zákazníků z řad domácností a malých podniků (jež jsou součástí trhu maloobchodního poskytování služeb pevného přístupu k internetu) a na druhé straně trh velkých firemních zákazníků (kteří tvoří oddělený maloobchodní trh firemního připojení) a že tyto trhy jsou odděleny. V tomto případě zvažovala Komise možnost segmentace trhu služeb pevného přístupu k internetu podle rychlosti připojení (nad a pod 30 Mb/s) či podle distribuční technologie (metalická síť, hybridní opticko-koaxiální síť „HFC“ a síť FTTH). Nakonec Komise přesnou definici trhu v tomto ohledu ponechává otevřenou. Komise dochází k závěru, že služby pevného přístupu k internetu poskytované zákazníkům z řad domácností a malých podniků tvoří ve Španělsku bez ohledu na to, zda se rychlost připojení pohybuje pod, nebo nad 30 Mb/s, a bez ohledu na to, jaká distribuční technologie se k poskytování těchto služeb koncovému uživateli používá, jeden relevantní trh maloobchodního poskytování služeb pevného přístupu k internetu.

(13)

V souladu s předchozími rozhodnutími Komise a názorem oznamující strany se tento trh z hlediska zeměpisného rozsahu považuje za celostátní, tj. jeho zeměpisný rozsah odpovídá území Španělského království.

(14)

Služby „multiple play“ jsou tvořeny balíčkem dvou či více z následujících služeb poskytovaných konečným spotřebitelům: služeb pevné telefonie, služeb pevného připojení k internetu, mobilních telekomunikačních služeb a televizních služeb. Takovýto balíček služeb může být tzv. „dual play“, „triple play“, či dokonce „quadruple play“, a zahrnuje tedy buď některé, nebo všechny z uvedených služeb. Ve svých předchozích rozhodnutích (2) Komise nakonec otázku, zda služby „multiple play“ tvoří vzhledem k trhům jednotlivých složek balíčků oddělený trh, ponechala otevřenou.

(15)

Balíčky služeb, které koncovým spotřebitelům umožňují dosáhnout lepších cen a které zjednodušují nákupní rozhodování zákazníků, hrají ve Španělsku v segmentu domácností významnou roli. Komise dochází k závěru, že lze ponechat otevřenou otázku, zda i) služby „multiple play“ (včetně všech možných kombinací „dual play“, „triple play“ a „quadruple play“) tvoří oddělený výrobkový trh, či zda ii) existuje několik oddělených výrobkových trhů se službami „multiple play“ (včetně vybraných kombinací jednotlivých složek balíčků, např. pouze „dual play“, pouze „triple play“, kombinace „triple play“ a „quadruple play“ a pouze „quadruple play“), jež jsou samostatné ve vztahu k trhům jednotlivých telekomunikačních služeb, z nichž jsou balíčky tvořeny.

(16)

Komise dříve (3) měla za to, že případný trh služeb „triple play“, jenž by zahrnoval služby pevné telefonie, služby pevného přístupu k internetu a služby placené televize, by svým rozsahem byl celostátní. V tomto případě dochází Komise k závěru, že přesné zeměpisné vymezení případných trhů maloobchodního poskytování služeb „multiple play“, ať už jako celostátních či jako regionálních, lze ponechat otevřené.

(17)

Na základě hloubkového šetření dochází Komise k závěru, že navrhovaná transakce nevyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže, pokud jde o následující trhy ve Španělsku: i) maloobchodní trh služeb pevné telefonie; ii) maloobchodní trh mobilních telekomunikačních služeb; iii) velkoobchodní trh poskytování služeb širokopásmového přístupu; iv) velkoobchodní trh služeb ukončení volání v pevné síti; v) velkoobchodní trh služeb ukončení volání v mobilní síti; vi) velkoobchodní trh služeb přenosu domácích volání v pevných sítích; vii) velkoobchodní trh internetové konektivity; viii) trh globálních telekomunikačních služeb; ix) velkoobchodní trh mezinárodních přenosových služeb; x) velkoobchodní trh služeb přístupu a zahájení volání v mobilních sítích a xi) velkoobchodní trh volání mezi dvěma koncovými body. Komise také dochází k závěru, že navrhovaná transakce nevyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže na velkoobchodních trzích mezinárodních roamingových služeb ve Francii, Polsku a Rumunsku.

(18)

Komise nicméně dochází k závěru, že ačkoliv by subjekt vzniklý spojením navrhovanou transakcí sám nezískal dominantní postavení ani by takovéto jeho postavení nebylo posíleno, vedla by tato transakce ve Španělsku k významnému narušení účinné hospodářské soutěže na maloobchodním trhu služeb pevného přístupu k internetu, a také na případném trhu služeb „dual play“, případném trhu služeb „triple play“ a případném trhu kombinací služeb „triple play“ a „quadruple play“.

(19)

V současnosti ve Španělsku celostátně působí čtyři poskytovatelé pevných telekomunikačních služeb (Telefónica, Vodafone, Orange a Jazztel). Na tyto čtyři poskytovatele připadá přibližně 91 % obratu a téměř 94 % zákazníků na trhu. Zbývající část trhu tvoří i) tři regionální kabeloví operátoři, kteří působí na severu Španělska (4), a ii) menší soutěžitelé, kteří se převážně orientují na služby (přičemž základem jejich činnosti je zejména datový tok či přeprodej produktů v oblasti pevných telekomunikací), jako například společnost Másmovíl či společnost Pepephone.

(20)

Vývoj podílů na trhu ukazuje, že společnosti Orange a Jazztel jsou v posledních letech nejdynamičtější operátoři v oblasti pevného přístupu k internetu. Společnost Telefónica se naopak potýká s výrazným poklesem počtu zákazníků i podílu na obratu, zatímco výsledky zbývajících celostátních operátorů, společnosti Vodafone a společnosti ONO, jsou stabilní.

(21)

Komise má za to, že navrhovaná transakce tím, že v jejím rámci dojde ke spojení dvou v posledních letech (co do růstu podílu na trhu) nejúspěšnějších operátorů, sníží počet celostátních operátorů na celkovém trhu služeb pevného přístupu k internetu. K významnému dopadu by došlo v krátkodobém horizontu v segmentu s rychlostí připojení do 30 Mb/s, zatímco o segmentu velmi rychlého širokopásmového připojení, tj. segmentu služeb pevného přístupu k internetu s rychlostí připojení nad 30 Mb/s, nelze vyvodit jasný závěr vzhledem k nejistotě ohledně toho, jak se budou v nadcházejících letech využívat a zavádět přístupové sítě nové generace (Next Generation Access –„NGA“) (5).

(22)

Komise dochází k závěru, že jak společnost Orange, tak zejména společnost Jazztel hrály významnou roli tím, že v posledních letech konkurenčně omezovaly sebe navzájem i ostatní soutěžitele. Komise uznává, že významnou úlohu na trhu má také společnost Telefónica. V rozporu s tvrzením oznamující strany, podle kterého je společnost Telefónica cenově nejagresivnějším operátorem, ovšem Komise shledává, že se společnost Telefónica spíše soustředí na udržení stávajících zákazníků a nabídky s vyšší hodnotou.

(23)

Komise má navíc především na základě analýzy interních dokumentů společnosti Orange za to, že motivace soutěžit by u subjektu vzniklého spojením byly menší než u společností Orange a Jazztel každé samostatně. Komise také soudí, že navrhovaná transakce oslabí konkurenční tlak, a to z toho důvodu, že v jejím důsledku zaniknou nízkonákladové konvergentní nabídky společnosti Jazztel, které konkurenčně omezovaly klasické operátory v jejich nabídkách.

(24)

Obě strany vyvíjejí na všechny ostatní soutěžitele, včetně společností Telefónica a Vodafone, konkurenční tlak. Změna motivace v případě subjektu vzniklého spojením a pravděpodobný nárůst cen, k němuž by po tomto spojení došlo, by významně oslabily tlak na konkurenční operátory, pokud jde o zákaznickou základnu. Pro tyto soutěžitele by tedy bylo snazší udržet si stávající zákazníky, a dokonce i přilákat nové zákazníky z řad zákazníků subjektu vzniklého spojením. Tento nárůst poptávky bude konkurenční operátory motivovat, aby také zvýšili ceny.

(25)

Komise dochází k závěru, že je nepravděpodobné, že v případě, že by po navrhované transakci subjekt vzniklý spojením zvýšil ceny, jeho soutěžitelé, tedy společnosti Telefónica a Vodafone, toto zvýšení vyváží, a že navrhovaná transakce tedy významně naruší účinnou hospodářskou soutěž na trhu maloobchodního poskytování služeb pevného přístupu k internetu ve Španělsku.

(26)

Činnost stran se překrývá na případném trhu všech služeb „multiple play“, na případných oddělených trzích služeb „dual play“ (6) a služeb „triple play“ (7), a také na případném trhu kombinace služeb „triple play“ a „quadruple play“ (8). Společnost Jazztel neposkytuje služby placené televize, a činnost stran se tak v případě poskytování služeb „quadruple play“ nepřekrývá.

(27)

Postavení stran na celkovém trhu služeb „multiple play“ by bylo téměř identické, jako jejich postavení na trhu služeb pevného přístupu k internetu: veškeré nabídky „multiple play“ ve Španělsku totiž zahrnují služby pevného přístupu k internetu a podíl samostatně poskytovaných služeb pevného přístupu k internetu je zanedbatelný (9). Závěr posouzení dopadu navrhované transakce na případný trh služeb „multiple play“ by tedy stejně jako v případě maloobchodního trhu služeb pevného přístupu k internetu byl takový, že dochází k významnému narušení účinné hospodářské soutěže.

(28)

Při analýze odděleného trhu služeb „dual play“ jsou z pohledu Komise obavy z narušení hospodářské soutěže, jež transakce v případě tohoto trhu vyvolává, menší než u maloobchodního trhu služeb pevného přístupu k internetu, přesto by i v tomto případě došlo k významnému narušení účinné hospodářské soutěže. Na takovémto trhu služeb „dual play“ představují strany celkově méně agresivní, ale přesto významné konkurenční síly. Kvantitativní analýza předpovídá nižší, ale přesto významný nárůst cen. Komise konkrétně dochází k závěru, že se navrhovanou transakcí odstraní dvě důležité konkurenční síly a sníží motivace soutěžit, pokud jde o subjekt vzniklý spojením. Takovouto ztrátu hospodářské soutěže by stávající soutěžitelé či noví účastníci trhu nevynahradili.

(29)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem dochází Komise k závěru, že navrhovaná transakce významně naruší účinnou hospodářskou soutěž i na případném odděleném trhu služeb „dual play“.

(30)

Komise také posoudila dopad navrhované transakce na případný trh kombinace služeb „triple play“ a „quadruple play“, a to s ohledem na společnou základní infrastrukturu těchto dvou trhů a na probíhající posun trhu od služeb „triple play“ ke službám „quadruple play“. Komise má za to, že navrhovaná transakce by významně narušila účinnou hospodářskou soutěž na tomto trhu, a tedy i na případném odděleném trhu služeb „triple play“, a to vzhledem k tomu, že strany mají v oblasti služeb „triple play“ vyšší tržní podíly.

(31)

Komise dochází k závěru, že navrhovaná transakce významně naruší ve Španělsku účinnou hospodářskou soutěž na případných trzích služeb „multiple play“, na případném trhu služeb „dual play“, na případném trhu služeb „triple play“ a na případném trhu kombinace služeb „triple play“ a „triple quadruple play“.

(32)

Komise také provedla posouzení toho, do jaké míry odstranění hospodářské soutěže mezi stranami vytvoří motivaci k tomu, aby subjekt vzniklý spojením zvyšoval po navrhované transakci ceny. Analýza Komise se v tomto směru soustředí na dva typy výrobků: i) typ „dual play“ sestávající z pevné telefonie a pevného přístupu k internetu a ii) agregaci služeb „triple play“ a „quadruple play“ sestávající ze služby „dual play“ a mobilních a případně televizních služeb. Komise má za to, že tyto typy výrobků jsou pro účely výpočtu při kvantitativní analýze růstu cen na maloobchodním trhu služeb pevného přístupu k internetu dobrými zástupnými ukazateli, protože téměř všechny služby pevného přístupu k internetu se prodávají jako součást nějakého balíčku. Všechny tyto typy výrobků nabízejí přístup k internetu jako součást balíčku (10). Provedená kvantitativní analýza ukazuje, že se strany navzájem významně konkurenčně omezují, a to zejména pokud jde o služby „triple play“ a „quadruple-play“.

(33)

Kvantitativní posouzení pravděpodobných účinků, které by mělo odstranění horizontální hospodářské soutěže v důsledku spojení, celkově ukazuje, že spojení pravděpodobně ve dvou základních scénářích, jež se pro účely analýzy uvažovaly, povede k významnému růstu cen.

(34)

Komise považuje překážky vstupu na maloobchodní trhy zahrnující služby pevného přístupu k internetu za vysoké. Platí to jak pro segment velmi rychlého širokopásmového připojení, který ve Španělsku není regulován, tak pro segment s rychlostí připojení do 30 Mb/s, který přímo i nepřímo regulován je.

(35)

Pokud jde o trhy služeb „multiple play“ s mobilní složkou, poznamenává Komise, že aby mohli nabízet mobilní a pevné telekomunikační služby v jednom balíčku, musí mít telekomunikační operátoři přístup jak k pevné, tak i k mobilní složce balíčku. Tento přístup by navíc měl být umožněn za ceny, které dotčenému operátorovi umožní napodobit maloobchodní ceny na trhu a účtovat si kladnou přirážku. Přiměřené velkoobchodní ceny u mobilních telekomunikačních služeb, a to včetně technologie 4G, tedy představují klíčový faktor. Vzhledem k tomu, že v současnosti ohledně správného výkladu stávající regulace služeb velkoobchodního přístupu a zahájení volání v mobilních sítích ve Španělsku panuje právní nejistota, má Komise nad rámec zjištění týkajících se služeb pevného přístupu k internetu, které již byly předestřeny výše, za to, že překážky vstupu na trhy „multiple play“ s mobilní složkou, jako jsou například trhy výrobků „triple play“ a „quadruple play“, jsou vysoké.

(36)

Společnost Orange i společnost Jazztel v současnosti zavádějí své vlastní sítě FTTH. Rozsah pokrytí těchto sítí je nižší u společnosti Orange (přibližně 0,8 milionu ucelených částí budov) oproti společnosti Jazztel (přibližně 3 miliony ucelených částí budov).

(37)

Komise se domnívá, že rozsah, v němž dojde k zavedení sítí FTTH v případě, kdy budou společnost Orange a společnost Jazztel postupovat každá samostatně, bude větší než v případě, kdy by optickou síť zaváděl subjekt vzniklý jejich spojením, nebo že se mu aspoň vyrovná. Komise proto dochází k závěru, že navrhovaná transakce pravděpodobně nepovede k tomu, že subjekt vzniklý spojením oproti scénáři, kdy obě společnosti postupují samostatně, významně zvýší pokrytí sítí FTTH. Pokud jde o případnou ztrátu hospodářské soutěže v oblastech, kde by se v budoucnu sítě NGA obou stran překrývaly, nelze podle Komise takovouto ztrátu hospodářské soutěže v budoucnu s potřebnou mírou jistoty stanovit.

(38)

Komise dochází k závěru, že přínosy uváděné oznamující stranou – jež spočívají i) v údajném nárůstu rozsahu pokrytí optickou sítí po spojení, ii) ve větší možnosti nabízet výrobky „quadruple play“ v důsledku rozšíření zákaznické základny po transakci a iii) ve snížení mezních nákladů u služeb nabízených zákazníkům prostřednictvím DSL tím, že se tato technologie nahradí optickým připojením, čímž se předejde poplatkům za přístup k metalické infrastruktuře – nelze ověřit nebo konkrétně nevyplývají z předmětného spojení, a není tedy možné je uznat. Komise má nicméně za to, že přínosy vyplývající z odstranění dvojité marginalizace mobilních služeb poskytovaných společností Orange společnosti Jazztel byly v míře, již vyžadují pokyny pro posuzování horizontálních spojování, prokázány, a lze je přijmout. Tyto přínosy zcela nekompenzují negativní účinky na hospodářskou soutěž, které s sebou spojení nese, a skutečnost, že tyto účinky zůstávají významné.

(39)

K řešení výše uvedených obav z narušení hospodářské soutěže předložila oznamující strana dne 20. dubna 2015 konečný soubor závazků (dále jen „závazky“) sestávající ze dvou hlavních složek – z odprodeje jedné ze sítí FTTH a z velkoobchodního přístupu k síti ADSL společnosti Jazztel na úrovni datového toku (dále jen „velkoobchodní přístup k datovému toku ADSL“) – a také volitelného velkoobchodního přístupu k mobilní síti oznamující strany.

(40)

Oznamující strana se zavazuje odprodat síť FTTH, k níž je připojeno přibližně 720 000 ucelených částí budov v pěti městech (Barceloně, Madridu, Malaze, Seville a Valencii). Tato síť FTTH je na oznamující straně nezávislá a ucelená na úrovni kabelů (které představují svazek mnoha optických vláken). Vzhledem k tomu, že k dotčené síti FTTH jsou připojeny objekty v částech optické sítě společnosti Jazztel, která se se sítí společnosti Orange nepřekrývá, bude mít oznamující strana nezrušitelné užívací právo na 40 % kapacity odprodaných kabelů FTTH, měřeno na úrovni každé místní ústředny. Toto právo bude uděleno na 35 let za podmínky, že oznamující strana uhradí jednorázový poplatek a bude hradit pravidelný poplatek k úhradě nákladů na údržbu.

(41)

Oznamující strana se zavazuje poskytnout subjektu, který odprodanou síť FTTH zakoupí, velkoobchodní přístup k síti ADSL společnosti Jazztel na úrovni datového toku. Přístup bude poskytován jako celostátní služba datového toku s připojením v jednom přístupovém bodě doplněným záložním bodem připojení. Velkoobchodní přístup bude jako vstup využívat regulovaný přímý přístup k metalické síti společnosti Telefónica, přičemž poskytne přístup k více než tisícovce místních ústředen této společnosti, čím se dosáhne pokrytí přibližně 78 % území Španělska.

(42)

Oznamující strana bude tuto službu zpočátku poskytovat na období 4 let, přičemž bude možné je prodloužit na další období v délce nejvýše čtyř let.

(43)

V průběhu počátečního čtyřletého období bude kupující odvádět měsíční přístupový poplatek za každou linku, a navíc paušální poplatek, jehož výši sjednají oznamující strana a kupující předem. Tento paušální poplatek nebude navázán na počet linek, k jejichž aktivaci v konečném důsledku dojde či jež bude kupující užívat; lze jej však navázat na parametry trhu, které oznamující strana ani kupující nemohou ovlivnit.

(44)

V průběhu dalšího období v délce až čtyři roky bude kupující odvádět pouze měsíční přístupový poplatek. Tento měsíční přístupový poplatek nesmí překročit určitý strop stanovený na měsíc a linku.

(45)

Velkoobchodní přístup k datovému toku ADSL kupujícímu také umožní poskytovat služby pevné telefonie za použití technologie VoIP (Voice over Internet Protocol). Oznamující strana se přitom zavazuje zajistit v síti společnosti Jazztel technologii prioritizace VoIP a zaručit kvalitu služby.

(46)

V závazcích je rovněž stanoveno, že pokud kupující dosud nevyužívá přístup k mobilní telekomunikační síti včetně služeb 2G, 3G a 4G, poskytne mu oznamující strana takovýto přístup k velkoobchodní mobilním službám za konkurenceschopných podmínek, a v každém případě za podmínek co do výhodnosti totožných s podmínkami, za nichž společnost Orange v rámci stávající smlouvy o virtuálním operátorovi mobilních sítí poskytovala přístup společnosti Jazztel. Tento volitelný velkoobchodní přístup k mobilní síti oznamující strany musí trvat alespoň tak dlouho jako velkoobchodní přístup k datovému toku ADSL.

(47)

V rozhodnutí se dochází k závěru, že uvedené závazky v plném rozsahu rozptylují obavy z narušení hospodářské soutěže.

(48)

Pokud jde o odprodej sítě FTTH, Komise poznamenává, že její velikost přesahuje rozsah, v němž se sítě FTTH obou stran v současné době překrývají. Objekty, na něž se odprodej vztahuje, spadají pod 13 různých místních ústředen v pěti ze šesti největších měst ve Španělsku. Velikost sítě FTTH, jež má být odprodána, a území, které pokrývá, zajistí, že tuto síť bude možno provozovat jako samostatný podnik nezávisle na společnosti Orange. Komise má proto za to, že rozsah sítě FTTH, jež se odprodá, je dostatečný a že zohledňuje, jak se stávající optické sítě obou stran zeměpisně překrývají.

(49)

Pokud jde o velkoobchodní přístup k datovému toku ADSL, má Komise za to, že závazky zajišťují, že tento závazek bude mít kvazistrukturální účinky a povede k tomu, že kupující bude stejně motivován soutěžit, jako je v současnosti motivována společnost Jazztel. Pokud má kupující soutěžit tak agresivně, jako v současnosti společnost Jazztel či společnost Orange, bylo by třeba, aby jeho variabilní (průběžné) náklady odpovídaly mezním nákladům, které v souvislosti s poskytováním této služby vznikaly společnosti Jazztel nebo společnosti Orange. Komise podrobně prověřila náklady, které společnostem Orange a Jazztel při poskytování služeb založených na zpřístupnění účastnického vedení v současnosti vznikají, a má za to, že měsíční poplatek pravděpodobně mezní náklady nepřekračuje. Komise se tedy domnívá, že pro kupujícího bude existovat obdobná motivace k tomu, aby soutěžil agresivně, jako v současnosti existuje pro společnosti Jazztel a Orange.

(50)

Komise poznamenává, že se v závazcích nestanoví jakékoliv omezení, pokud jde o počet zákazníků, které může kupující získat a kterým má společnost Orange povinnost službu poskytnout. V závazcích se výslovně uvádí, že paušální poplatek v počátečním období nebude navázán na počet linek, jenž bude kupující nakonec využívat. Velkoobchodní přístup k datovému toku ADSL má tedy kvazistrukturální účinky.

(51)

V průběhu dalšího období v délce až čtyři roky by kupující odváděl pouze měsíční přístupový poplatek, ale neplatil by žádný paušální poplatek. Vzhledem k nejasnostem ohledně dlouhodobé konkurenceschopnosti technologie ADSL by kupující možná nepřistoupil na významné platby předem na dobu osmi let. Motivace soutěžit během počátečního čtyřletého období co nejagresivněji je ovšem v případě kupujícího zachována: větší počet zákazníků totiž v prodlouženém období sníží cenu, již je nutno zaplatit.

(52)

Pokud jde o volitelný velkoobchodní přístup k mobilní síti oznamující strany, bude podle Komise kupující s to nabídnout balíčky „multiple play“ s mobilní složkou. V závazcích se předpokládá, že společnost Orange kupujícímu poskytne služby velkoobchodního přístupu a zahajování volání, a to včetně služeb 4G, pokud k nim ještě nemá přístup. Podmínky, za jakých se tak stane, přitom musí být konkurenceschopné a „tak příznivé jako ty, jež byly poskytnuty společnosti Jazztel, přičemž doba jejich trvání musí přinejmenším odpovídat době trvání dohody o velkoobchodním přístupu k datovému toku ADSL“. Komise považuje toto ustanovení za dostatečně jasné. Komise navíc posoudí podmínky, na kterých se společnost Orange a kupující domluví, na základě stávající smlouvy o virtuálním operátorovi mobilní sítě mezi společností Orange a společností Jazztel.

(53)

Z výše uvedených důvodů se v rozhodnutí dospívá k závěru, že spojení, jak bylo změněno závazky předloženými dne 20. dubna 2015, nenaruší zásadně účinnou hospodářskou soutěž na společném trhu nebo na jeho podstatné části.

(54)

Předmětné spojení by tedy mělo být v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování a s článkem 57 Dohody o EHP prohlášeno za slučitelné se společným trhem a fungováním Dohody o EHP.

8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/25

8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/25

8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/26

8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/27

1.

Komise dne 27. listopadu 2015 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým fond spravovaný podnikem Intermediate Capital Group, plc („IGC“, Spojené království) a fond spravovaný podnikem Capiton AG („Capiton“, Německo) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování společnou kontrolu nad podnikem Prefere Resins Holding GmbH („Prefere Resins“, Německo), která doposud byla ve výlučné kontrole podniku Capiton.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—   podniku ICG: podnik je investičním podnik se sídlem ve Spojeném království, který působí v oblasti strukturování a poskytování mezaninového financování, úvěrů zaměřených na pákový efekt a menšinových podílů v Evropě, asijsko-tichomořské oblasti a USA,

—   podniku Capiton: podnik je Investičním podnikem se sídlem/ústředím v Berlíně, který je zaměřen na investice do MSP (malých a středních podniků) větší velikosti v Německu, Rakousku a Švýcarsku prostřednictvím manažerských odkupů a financování ve fázi rozšiřování,

—   podniku Prefere Resins: podnik je výrobcem fenolových a aminových pryskyřic pro průmyslové, stavební a izolační použití.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.7875 – ICG/Capiton/Prefere Resins Holding lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž: