2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/1

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/1

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32015M7753. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/2

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32015M7559. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/3

Council of the European Union

General Secretariat

DG C 1C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: sanctions@consilium.europa.eu

2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/4

Council of the European Union

General Secretariat

DG C 1C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

e-mail: sanctions@consilium.europa.eu

2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/5

2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/6

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Evropské unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN má Komise třetí země uvědomit o tom, že mohou být určeny jako nespolupracující země. Uvedené oznámení je předběžné povahy. Oznámení musí vycházet z kritérií stanovených v článku 31 nařízení o rybolovu NNN. Komise by zároveň měla přijmout všechna opatření stanovená v článku 32 uvedeného nařízení ohledně těchto oznámených zemí. Komise by ve svém oznámení měla uvést především hlavní skutečnosti a faktory, z nichž toto určení vychází, a dát daným zemím příležitost vyjádřit se a předložit důkazy na vyvrácení takového určení, popřípadě akční plán na zlepšení dané situace a opatření přijatá k její nápravě. Komise by měla oznámeným třetím zemím poskytnout dostatečnou lhůtu na odpověď na toto oznámení a přiměřený čas k nápravě situace.

(4)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN má Komise určit třetí země, které v boji proti rybolovu NNN považuje za nespolupracující země. Třetí země má být určena jako nespolupracující, pokud neplní povinnosti, které jsou jí uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu, a nepřijme opatření na předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(5)

Určení nespolupracujících třetích zemí má být založeno na prověření všech informací podle čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(6)

V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN má Rada vypracovat seznam nespolupracujících třetích zemí. Na tyto země se kromě jiného vztahují opatření uvedená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(7)

Koncept odpovědnosti státu vlajky a odpovědnosti pobřežního státu byl v mezinárodním právu v oblasti rybolovu postupně posilován a v současné době je chápán jako povinnost „náležité péče“, což je povinnost vynakládat co nejvyšší úsilí a činit maximum pro zabránění rybolovu NNN, včetně povinnosti přijmout nezbytná správní a donucovací opatření k zajištění toho, aby rybářská plavidla plující pod vlajkou daného státu, jeho státní příslušníci ani rybářská plavidla působící v jeho vodách nebyli zapojeni do činností, které jsou v rozporu s platnými opatřeními pro zachování a řízení mořských biologických zdrojů, a v případě nedodržování předpisů spolupracovat s jinými státy a konzultovat je při vyšetřování dotyčných případů a v případě potřeby ukládat postihy, které jsou dostatečné pro odrazování od porušování předpisů, a připravovat pachatele o výhody plynoucí z jejich nezákonné činnosti.

(8)

V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN je přijetí schválených osvědčení o úlovku od třetích zemí, jež jsou státy vlajky, podmíněno tím, že tyto státy vlajky Komisi oznámí, jak zajistily provádění, kontrolu a prosazování právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, která musí rybářská plavidla dotyčných třetích zemí dodržovat.

(9)

V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN má Komise administrativně spolupracovat s třetími zeměmi v oblastech týkajících se provádění uvedeného nařízení.

(10)

Komorský svaz (dále jen „Komory“) nepředložil Komisi oznámení jako stát vlajky v souladu s článkem 20 nařízení NNN.

(11)

Od 4. do 8. května 2014 navštívila Komise za podpory delegace Evropské unie v Mauricijské republice, Komorském svazu a Seychelské republice Komory v rámci administrativní spolupráce stanovené v čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN.

(12)

Během návštěvy se Komise snažila ověřit informace o opatřeních Komor pro provádění, kontrolu a prosazování právních a správních předpisů a o opatřeních pro zachování a řízení zdrojů, která musí rybářská plavidla tohoto státu dodržovat, jakož i informace o opatřeních, která Komory přijaly k plnění svých povinností v boji proti rybolovu NNN.

(13)

Závěrečná zpráva o návštěvě byla Komorám zaslána dne 3. června 2015. Komise při návštěvě zjistila, že při řešení kritických nedostatků, k jejichž odstranění se komorské orgány zavázaly v říjnu 2011, nebylo dosaženo (téměř) žádného pokroku (2).

(14)

Komory nepředložily k závěrečné zprávě žádné připomínky.

(15)

Komory jsou členem Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) a Komise pro rybolov v jihozápadním Indickém oceánu (SWIOFC). Komory ratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 (UNCLOS).

(16)

Evropská unie a Komory uzavřely dohodu o partnerství v odvětví rybolovu, která stále platí (3).

(17)

Za účelem posouzení toho, jak Komory jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát a stát trhu plní své mezinárodní závazky zakotvené v mezinárodních dohodách uvedených v 15. bodu odůvodnění a stanovené příslušnou regionální organizací pro řízení rybolovu uvedenou v daném bodu odůvodnění, si Komise vyžádala, shromáždila a vyhodnotila veškeré údaje, které považovala pro uvedené hodnocení za nezbytné. V současnosti tvoří interní právní rámec pro řízení rybolovu na Komorách kodex pro rybolov a akvakulturu, zavedený zákonem č. 07-011/AU ze dne 29. srpna 2007, a soubor ministerských dohod.

(18)

Komise použila rovněž informace z dostupných údajů zveřejněných příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, jakož i veřejně dostupných informací.

(19)

Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení NNN zkoumala Komise povinnosti Komor jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu nebo státu trhu. Pro účely této analýzy Komise zohlednila kritéria uvedená v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(20)

Na základě veřejně dostupných informací i informací shromážděných Komisí a získaných od komorských orgánů Komise zjistila, že existují důkazy o tom, že v letech 2010 až 2015 bylo přibližně 20 komorských plavidel zapojeno do nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností.

(21)

Komise zjistila, že přibližně 20 komorských plavidel provádí rybolov mimo výlučnou ekonomickou zónu Komor bez povolení vydaných komorskými orgány. To je v rozporu s doporučeními uvedenými v bodu 45 Mezinárodního akčního plánu pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (IPOA IUU (4)) a odst. 8 bodem 2 podbodem 2 kodexu chování FAO, podle nějž by státy vlajky měly zajistit, aby všechna plavidla oprávněná plout pod jejich vlajkou mimo jejich vody měla platné povolení. Komory tak rovněž nedodržují doporučení bodů 29 a 30 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky (5).

(22)

Dle veřejně dostupných informací dvě komorská plavidla v roce 2014 údajně prováděla překládky na moři u pobřeží západní Afriky (6). Tyto operace proběhly bez povolení komorských orgánů. Nedostatečné kontroly ze strany Komor jsou v rozporu s bodem 49 plánu IPOA IUU, v němž se uvádí, že státy vlajky by měly zajistit, aby všechna jejich plavidla provádějící překládku měla předchozí povolení vydané státem vlajky a nahlašovala údaje vnitrostátním orgánům.

(23)

Vedle toho komorské orgány připustily, že na komorská plavidla působící mimo výlučnou hospodářskou oblast Komor se nevztahují žádná opatření sledování, kontroly a dohledu. Tato plavidla nenahlašují komorskému středisku pro sledování lovišť svou zeměpisnou polohu a komorským orgánům žádné jiné informace, jako například údaje o úlovku nebo informace o vykládkách či překládkách. Tím Komory porušují čl. 94 odst. 1 a 2 úmluvy UNCLOS, který stanoví, že každý stát účinně zajistí svou jurisdikci a kontrolu nad plavidly plujícími pod jeho vlajkou. Výše uvedené je rovněž v rozporu s doporučením v bodu 24 plánu IPOA IUU, v němž se stanoví povinnost provádět komplexní a účinné kontroly rybolovných činností, a bodu 35 plánu IPOA IUU, který stanoví, že stát vlajky by měl před registrací plavidla zajistit, že je schopen plnit své povinnosti, v jejichž rámci kontroluje, zda se plavidlo nepodílí na rybolovu NNN. Rovněž je to v rozporu s body 31, 32 a 33 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky, podle nichž musí státy vlajky nad svými plavidly provádět režimy kontroly a musí mít k dispozici donucovací režim, který mimo jiné odhalí porušování platných právních a správních předpisů a mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů a přijme donucovací opatření k jejich nápravě. Pravděpodobně v důsledku těchto nedostatků mohou tato plavidla působit nezákonně a jejich úlovky nejsou oznamovány.

(24)

S přihlédnutím k prohlášení komorských orgánů Komise zjistila, že seznam plavidel plujících pod komorskou vlajkou není konsolidován. Orgán odpovědný za rybolov sice nemá žádné konkrétní informace o tom, že by komorská plavidla působila mimo výlučnou hospodářskou oblast Komor, orgán odpovědný za registraci plavidel však má k dispozici pouze částečné informace o statutu komorského rejstříku. V rozporu s doporučeními uvedenými v bodu 40 plánu IPOA IUU a bodu 19 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky jsou spolupráce a sdílení informací mezi orgány odpovědnými za registraci plavidel a orgány odpovědnými za rybolov nedostatečné. Tímto Komory rovněž porušují čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS. Navíc se neřídí doporučením v bodu 42 plánu IPOA IUU, podle nějž musí každý stát vést rejstřík lodí obsahující název lodi plující pod jeho vlajkou a její konkrétní údaje.

(25)

Nedostatek vnitřní spolupráce uvedený ve 24. bodu odůvodnění je v rozporu se závazkem, který komorské orgány učinily vůči Evropské unii v říjnu 2011, a sice zavést užší spolupráci mezi orgány odpovědnými za registraci plavidel a orgány odpovědnými za rybolov (7).

(26)

Skutečnost, že orgány odpovědné za registraci plavidel a orgány odpovědné za rybolov navzájem nespolupracují, snižuje schopnost Komor sledovat velikost a kapacitu svého loďstva a umožňuje nezákonným provozovatelům provozovat bez odhalení plavidla pod komorskou vlajkou.

(27)

Komise zjistila, že už tak nedostatečnou spolupráci mezi orgány odpovědnými za registraci plavidel a orgány odpovědnými za rybolov navíc zhoršuje skutečnost, že do procesu registrace jsou zapojeny soukromé „offshore“ společnosti, které jsou zodpovědné za zápis plavidel do rejstříku a mohou vydávat osvědčení o dočasné registraci.

(28)

Kromě toho orgán odpovědný za registraci před samotnou registrací plavidla, které hodlá provádět rybolov mimo výlučnou hospodářskou oblast Komor, nekonzultuje seznamy plavidel zapojených do rybolovu NNN vypracované regionálními organizacemi pro řízení rybolovu. To je v rozporu s bodem 36 plánu IPOA IUU, podle nějž by státy vlajky neměly pod svou vlajkou registrovat plavidla, o nichž je známo, že v minulosti nedodržovala předpisy. Z výše uvedeného je patrné, že řádné postupy registrace je třeba teprve vypracovat a že riziko nezákonných nehlášených a neregulovaných rybolovných činností, do nichž je zapojeno komorské loďstvo, je vysoké.

(29)

Na základě informací získaných v průběhu návštěvy Komor v květnu 2015 Komise rovněž zjistila, že tři komorská plavidla byla oprávněna provozovat rybolov v komorských vodách, aniž by byla vybavena systémem sledování plavidel (VMS) nebo měla na palubě pozorovatele. To je v rozporu s čl. 94 odst. 1 a 2 úmluvy UNCLOS. Rovněž se tím porušuje bod 24 plánu IPOA IUU. Kromě toho neposkytla tato plavidla komorským orgánům ve stanovené lhůtě před vykládkou na Komorách informace o množství ryb na palubě. To je v rozporu s bodem 55 plánu IPOA IUU, v němž se stanoví, že předtím, než se plavidlu povolí přístup do přístavu, měly by státy od plavidel vyžadovat, aby mimo jiné v přiměřené lhůtě předem oznámila vjezd do přístavu, podrobnosti o rybářském výjezdu a množství ryb na palubě tak, aby bylo možné zjistit, zda bylo plavidlo případně zapojeno do rybolovu NNN nebo ho podporovalo. Z dané situace je patrné, že u produktů pocházejících z těchto plavidel nelze zaručit, že nejsou získávány z nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností.

(30)

Podle čl. 31 odst. 4 písm. b) nařízení NNN prozkoumala Komise rovněž opatření, která Komory přijaly s ohledem na přístup produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na jejich trh.

(31)

Vzhledem k situaci popsané ve 22., 23. a 25. bodu odůvodnění brání sledovatelnosti ryb nebo produktů rybolovu nedostatek sledování, kontroly a dohledu stav komorského rejstříku a nedostatečná spolupráce mezi orgány odpovědnými za registraci plavidel a orgány odpovědnými za rybolov.

(32)

Z informací získaných od komorských orgánů je patrné, že komorská plavidla, která jsou oprávněna provozovat rybolov ve výlučné hospodářské oblasti Komor, používají lodní deníky dodané hospodářskými subjekty v jazycích Srí Lanky. Komorští inspektoři rybolovu těmto jazykům nerozumí. Podle informací získaných při návštěvě Komor v květnu 2015 komorské orgány dosud nevypracovaly svůj model lodního deníku. Sledovatelnost tak nelze zaručit, neboť se používají deníky dodané v jazyce, jemuž komorští inspektoři rybolovu nerozumí. Tato skutečnost také brání transparentnosti a je v rozporu s bodem 24 plánu IPOA IUU a bodem 33 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky, jež stanoví povinnost provádět komplexní a účinné kontroly rybolovných činností od jejich zahájení, přes místo vykládky až k místu konečného určení. Daná situace je rovněž v rozporu s bodem 71 plánu IPOA IUU, podle nějž by státy měly podniknout kroky ke zlepšení transparentnosti svých trhů tak, aby se umožnila sledovatelnost ryb nebo produktů rybolovu.

(33)

Připomíná se, že 23. bod odůvodnění prokazuje, že na komorská plavidla působící mimo výlučnou hospodářskou oblast Komor se nevztahuje žádná forma kontroly ze strany komorských orgánů. Tato plavidla nemusí mít lodní deníky, jež se předkládají komorským orgánům, a komorským orgánům nepředávají ani žádné informace o svých rybolovných činnostech, vykládkách a překládkách. To je v rozporu s článkem 94 úmluvy UNCLOS a s doporučeními v bodech 24 a 35 plánu IPOA IUU, jakož i bodem 33 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky, jelikož je z toho patrné, že nelze zaručit sledovatelnost ryb nebo produktů rybolovu pocházejících z těchto plavidel.

(34)

V odst. 11 bodu 2 a 3 kodexu chování FAO se stanoví, že mezinárodní obchod s rybami a produkty rybolovu by neměl ohrozit udržitelný rozvoj rybolovných zdrojů a měl by být založen na transparentních opatřeních, jakož i na jednoduchých a komplexních právních a správních předpisech a správních postupech. Kromě toho odst. 11 bod 1 podbod 11 kodexu chování FAO stanoví, že by státy měly zajistit, aby mezinárodní i vnitrostátní obchod s rybami a produkty rybolovu dodržoval řádné postupy pro zachování a řízení zdrojů, a sice lepším určováním původu ryb a produktů rybolovu, s nimiž se obchoduje. V plánu IPOA IUU jsou dále uvedeny pokyny pro mezinárodně dohodnutá tržní opatření (body 65 až 76), která podporují snížení nebo odstranění obchodu s rybami a rybími produkty pocházejícími z rybolovu NNN.

(35)

Na základě informací shromážděných Komisí, jakož i prohlášení komorských orgánů je patrné, že na jedné straně jsou na Komorách stavěna zpracovatelská zařízení, na straně druhé však dosud nebyly definovány řádné režimy sledovatelnosti a osvědčování. Tato situace rovněž zvyšuje riziko, že na Komorách by mohly být zpracovávány produkty pocházející z nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností nebo by se zde s nimi mohlo obchodovat.

(36)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddílu rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných dotčenou zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) a b) nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Komory neplní povinnosti, které mají podle mezinárodního práva jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát a stát trhu v souvislosti s plavidly provádějícími rybolov NNN a s rybolovem NNN prováděným nebo podporovaným plavidly plujícími pod jeho vlajkou nebo jeho státními příslušníky, a že nezabránily přístupu produktů rybolovu NNN na svůj trh.

(37)

Podle čl. 31 odst. 5 písm. a) analyzovala Komise svou spolupráci s Komorami s cílem zjistit, zda účinně spolupracoval při odpovídání na dotazy, poskytování zpětné vazby nebo šetření otázek týkajících se rybolovu NNN a souvisejících činností.

(38)

Komorské orgány odpovědné za rybolov sice během mise obecně jevily ochotu spolupracovat, avšak na následné žádosti o informace neodpověděly. Komise zjistila, že tuto nedostatečnou spolupráci zhoršuje stav komorského rejstříku a nedostatečná spolupráce mezi orgány odpovědnými za registraci plavidel a orgány odpovědnými za rybolov, jak je uvedeno v oddíle 3.1.

(39)

Kromě toho, jak uvádí 25. bod odůvodnění, by nedostatečná spolupráce mezi orgány odpovědnými za registraci plavidel a orgány odpovědnými za rybolov měla být řešena v souladu se závazkem, který Komory přijaly v říjnu 2011, a sice zavést mezi těmito orgány užší spolupráci (8). Jak je uvedeno v oddíle 3.1, nebylo u těchto kritických nedostatků dosaženo (téměř) žádného pokroku a Komory svůj závazek nesplnily.

(40)

Během návštěvy Komise v květnu 2015 komorské orgány Komisi oznámily, že nejsou schopny poskytnout námořní kodex, jehož přijetí se očekávalo. Od té doby nebyla Komise o přijetí kodexu informována ani jí nebyla poskytnuta jeho kopie.

(41)

Komorské orgány byly navíc požádány, aby Komisi předložily seznam komorských rybářských plavidel a plavidel, jež se nějakým způsobem na rybolovu podílí. Kopie tohoto seznamu Komisi dosud nebyla zaslána.

(42)

V rámci celkového posouzení toho, jak Komory plní své povinnosti jako stát vlajky, Komise rovněž zkoumala, zda Komory spolupracují s ostatními státy v boji proti rybolovu NNN.

(43)

Komise zjistila, že Komory sice spolupracují se zeměmi v oblasti Indického oceánu, nespolupracují však se třetími zeměmi, které se nacházejí mimo oblast, v níž působí komorská plavidla. Jak je vysvětleno ve 24. bodu odůvodnění, tato nedostatečná spolupráce může být důsledkem toho, že komorské orgány mají o dotyčných plavidlech málo nebo vůbec žádné informace. Tato situace, která vyzdvihuje zjištění oddílu 3.1, je v rozporu s doporučením v bodu 28 plánu IPOA IUU, podle nějž by státy měly koordinovat svou činnost a spolupracovat v boji proti rybolovu NNN. To je rovněž v rozporu s bodem 31 plánu IPOA IUU, podle nějž by státy vlajky měly zvážit uzavření dohod nebo ujednání s jinými státy a i jiným způsobem spolupracovat za účelem prosazování příslušných právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů nebo předpisů přijatých na vnitrostátní, regionální nebo celosvětové úrovni.

(44)

V souladu s čl. 31 odst. 5 písm. b) Komise analyzovala stávající donucovací opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN na Komorách.

(45)

Komise zjistila, že v souvislosti s plavidly uvedenými ve 23. bodu odůvodnění, která prováděla operace včetně překládky na moři u pobřeží západní Afriky v roce 2014, neoznámily komorské orgány přijetí žádných kroků.

(46)

Pokud jde o informace uvedené ve 21. a 23. bodu odůvodnění, Komise s ohledem na prohlášení Komor zjistila, že komorské orgány si jsou vědomy skutečnosti, že plavidla plující pod jejich vlajkou působí mimo výlučnou hospodářskou oblast Komor a provádějí vykládky v západní Africe a Asii, což je v rozporu s komorskými právními předpisy a požadavky. Komise však zjistila, že v případě těchto plavidel nepřijaly komorské orgány donucovací opatření.

(47)

Kromě toho Komise během své návštěvy v květnu 2015 zjistila, že většina komorského loďstva nepředává komorským orgánům údaje ze systému VMS. Tato situace vyzdvihuje neschopnost orgánů sledovat činnosti komorských plavidel a oslabuje jejich schopnost účinně prosazovat pravidla platná v jednotlivých dotčených oblastech. Tato skutečnost spolu s nedostatečnou vnitřní spoluprací a spoluprací se třetími zeměmi vytváří ideální prostředí pro rozvoj nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností.

(48)

Situace uvedená ve 45. až 47. bodu odůvodnění je v rozporu s článkem 94 úmluvy UNCLOS. Stejně tak je v rozporu s doporučeními, podle nichž je třeba přijmout donucovací opatření vůči nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovným činnostem a ukládat za tyto činnosti dostatečně přísné sankce, které by účinně předcházely, potíraly a odstraňovaly rybolov NNN a připravovaly pachatele o výhody plynoucí z uvedeného rybolovu, jak je stanoveno v odst. 8 bodu 2 podbodu 7 kodexu chování FAO, bodu 21 plánu IPOA IUU a bodech 31 až 33, 35 a 38 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky.

(49)

Co se týče komorského právního rámce upravujícího rybolov, komorské orgány při návštěvě Komise v květnu 2015 připustily, že je třeba vypracovat další prováděcí předpisy ke kodexu pro rybolov a akvakulturu, aby byl zajištěn soulad mezi vnitrostátními právními předpisy a platnými mezinárodními a regionálními pravidly.

(50)

Kromě toho definice rybářského plavidla v komorském kodexu pro rybolov a akvakulturu nezahrnuje plavidla provádějící činnosti související s rybolovem. Dále je třeba upozornit na to, že komorský právní rámec se sice vztahuje na závažná porušení definovaná v mezinárodním právu, rybolov NNN však výslovně nedefinuje a ani jasně nestanoví donucovací opatření a sankce pro státní příslušníky, kteří podporují rybolov NNN nebo jsou do něj zapojeni, jak je uvedeno v body 18 plánu IPOA IUU. Co se týče režimu sankcí, je třeba poznamenat, že finanční postihy stanovené pro průmyslové rybolovné činnosti vycházejí z výše licenčních poplatků. Nicméně kategorie licencí k rybolovu definované v komorském právu jsou omezeny pouze na druhy tuňáka. V případech porušení předpisů ze strany loďstva provozujícího průmyslový rybolov, jež se zaměřuje na druhy žijící při mořském dně nebo pelagické druhy, tedy nejsou vzhledem k neexistenci odpovídajících licenčních poplatků stanoveny odpovídající finanční postihy. To snižuje odrazující charakter komorského režimu sankcí.

(51)

Komory navíc nemají vnitrostátní plán inspekcí, který by zajišťoval ucelenou politiku kontrol operací prováděných komorským loďstvem. Vzhledem k velikosti komorského loďstva a jeho perspektiv růstu (9) nemají Komory dostatečný počet pozorovatelů.

(52)

Ukazatel lidského rozvoje řadí Komory nízko: podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (UNHDI) se v roce 2013 (10) umístily na 159. místě ze 187 zemí. V příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 (11) jsou Komory zařazeny do kategorie nejméně rozvinutých zemí v souladu se seznamem příjemců oficiální rozvojové pomoci (ORP) Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC) ze dne 1. ledna 2015 (12).

(53)

Navzdory analýze uvedené v 52. bodu odůvodnění je třeba rovněž uvést, že na základě informací získaných během návštěvy Komise v květnu 2015 se nelze domnívat, že Komorám chybějí finanční zdroje. Postrádají však nezbytné správní prostředí k zajištění účinného a efektivního výkonu jejich povinností jako státu vlajky, pobřežního státu, státu přístavu a státu trhu.

(54)

Vzhledem k situaci vysvětlené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí i všech prohlášení učiněných Komorami lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 5 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že Komory nesplnily povinnosti, které mají podle mezinárodního práva v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

(55)

Komory ratifikovaly úmluvu UNCLOS v roce 1994 a jsou smluvní stranou komise IOTC SWIOFC.

(56)

Podle čl. 31 odst. 6 písm. b) analyzovala Komise všechny informace o statutu Komor jako smluvní strany komise IOTC a SWIOFC.

(57)

Podle informací získaných ze zprávy o dodržování předpisů ze strany Komor, kterou dne 23. března 2015 (13) předložila komise IOTC, bylo v roce 2014 zjištěno několik případů opakovaného porušení předpisů. Komory zejména nenahlašovaly nominální odlovy žraloků, jak to vyžaduje usnesení IOTC 05/05, odlovy žraloků a intenzitu jejich rybolovu, jak to vyžaduje usnesení IOTC 05/05, údaje o velikostní frekvenci žraloků, jak to vyžaduje usnesení IOTC 05/05, odlovy a intenzitu rybolovu košelkovými nevody pro zahraniční plavidla působící v jejich výlučné ekonomické zóně, jak to vyžaduje usnesení IOTC 10/02, a nezavedly systém rozmísťování pozorovatelů pro výběr vzorků drobného rybolovu, jak to vyžaduje usnesení IOTC 11/04.

(58)

Rovněž byly zjištěny případy jednorázového porušení předpisů. Komory neoznamovaly nominální odlovy pro pobřežní rybolov, jak to vyžaduje usnesení IOTC 10/02, odlovy a intenzitu pobřežního rybolovu, jak to vyžaduje usnesení IOTC 10/02, a velikostní četnost u pobřežního rybolovu, jak to vyžaduje usnesení IOTC 10/02.

(59)

Problematika (ne)dodržování předpisů komise IOTC ze strany Komor prokazuje, že Komory neplní své povinnosti jako stát vlajky, jak je stanoveno v článku 94 úmluvy UNCLOS. Je z toho rovněž patrné, že Komory nedodržují doporučení bodů 31 až 33 a bodu 35 a 38 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky a bodu 24 plánu IPOA IUU.

(60)

S výjimkou komise IOTC a SWIOFC nejsou Komory smluvní stranou žádné jiné regionální organizace pro řízení rybolovu. S ohledem na strukturu komorského loďstva, které působí nejen v oblasti Indického oceánu, oslabuje toto zjištění úsilí Komor při plnění povinností podle úmluvy UNCLOS, zejména článků 117 a 118.

(61)

Komory kromě toho – s výjimkou úmluvy UNCLOS – neratifikovaly žádné jiné mezinárodní právní nástroje týkající se řízení rybolovu. Vzhledem k významu tažných a vysoce stěhovavých rybích populací pro Komory toto zjištění oslabuje úsilí Komor při plnění jejich povinností jako státu vlajky, pobřežního státu, státu přístavu a státu trhu podle úmluvy UNCLOS, zejména článků 63 a 64.

(62)

Rovněž je nutno dodat, že ačkoliv se na Komorách buduje přístavní infrastruktura určená pro rybolovné činnosti, země zatím neratifikovala dohodu FAO o opatřeních přístavních států z roku 2009.

(63)

Co se týká uplatňování mezinárodních nástrojů, Komory nejednají v souladu s doporučeními uvedenými v bodu 11 plánu IPOA IUU, v němž je státům doporučeno, aby přednostně ratifikovaly či přijaly Dohodu OSN o provádění ustanovení úmluvy UNCLOS týkajících se zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (UNFSA) nebo k ní přistoupily a dohodu FAO o podpoře dodržování opatření. Stejně tak nedodržují bod 14, který stanoví, že by státy měly plně a účinně uplatňovat kodex chování a své příslušné mezinárodní akční plány.

(64)

V rozporu s doporučeními uvedenými v bodech 25 až 27 plánu IPOA IUU Komory nevypracovaly národní akční plán pro boj proti rybolovu NNN.

(65)

Kromě toho, jak je uvedeno v 27. bodu odůvodnění, bylo při návštěvě Komise zjištěno, že správa komorského rejstříku je částečně svěřena soukromé společnosti se sídlem mimo Komory. Na základě informací shromážděných Komisí, jakož i prohlášení komorských orgánů bylo zjištěno, že Komory nezajistily, aby mezi nimi a plavidly plující pod jejich vlajkou existovala řádná vazba. To je v rozporu s článkem 91 úmluvy UNCLOS, který stanoví, že mezi státem vlajky a jeho loděmi musí existovat řádná vazba.

(66)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných dotyčnou zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že Komory neplní povinnosti, které mají podle mezinárodního práva v souvislosti s dodržováním mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(67)

Je třeba připomenout, že podle ukazatele UNHDI mají Komory nízký ukazatel lidského rozvoje a v roce 2013 se umístily na 159. místě ze 187 zemí (14). Rovněž je třeba připomenout, že podle nařízení (ES) č. 1905/2006 jsou Komory zařazeny do kategorie nejméně rozvinutých zemí v souladu se seznamem příjemců oficiální rozvojové pomoci (ORP) Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC) ze dne 1. ledna 2015 (15).

(68)

I když určitá omezení kapacity, co se týče sledování, kontroly a dohledu, mohou obecně existovat, konkrétní omezení Komor vyplývající z úrovně jejich rozvoje nemohou odůvodnit nedostatky zjištěné v předchozích oddílech. To se týká zejména stavu komorského rejstříku a neexistence kontroly, zejména prostřednictvím systému VMS u části komorského loďstva. Na druhé straně je na Komorách v provozu středisko pro sledování lovišť a Komory mohou sledovat činnosti prováděné v jeho výlučné ekonomické zóně.

(69)

Zjištěné nedostatky jsou dle všeho důsledkem především správního prostředí, které nepostačuje k zajištění účinného a efektivního výkonu povinností Komor jako státu vlajky, pobřežního státu, státu přístavu a státu trhu. Tuto situaci zhoršuje nevyvážená velikost komorského loďstva a jeho oblasti působnosti.

(70)

Je třeba rovněž uvést, že Evropská unie a Komorský svaz uzavřely dohodu o partnerství v odvětví rybolovu (16). Stávající protokol (17) této dohody zahrnuje finanční podporu pro odvětví rybolovu, jež je součástí finančního příspěvku vypláceného Komorám. Cílem finanční podpory pro odvětví rybolovu je podporovat jeho udržitelný rozvoj posilováním správní a vědecké kapacity s důrazem na udržitelné řízení rybolovu, sledování, kontrolu a dohled. To by mělo Komorám pomoci v plnění jejich povinností podle mezinárodního práva jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu a boji proti rybolovu NNN.

(71)

Vedle toho dostávají Komory rovněž podporu v rámci regionálních iniciativ, jako je projekt SmartFish, který je financován Evropskou unií a je realizován Komisí Indického oceánu (IOC). Jeho cílem je mimo jiné boj proti rybolovu NNN prostřednictvím sdílených zdrojů, výměny informací, vzdělávání a rozvoje operačních systémů pro sledování, kontrolu a dohled.

(72)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Komorami lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že rozvojový status a celková výkonnost Komor v oblasti řízení rybolovu nejsou sníženy jeho stupněm rozvoje. Nicméně s ohledem na povahu zjištěných nedostatků na Komorách nemůže stupeň rozvoje Komor plně omluvit nebo jinak ospravedlnit jejich celkový postoj jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu nebo státu trhu, pokud jde o rybolov a o nedostatečné kroky k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(73)

Vzhledem k výše vyvozeným závěrům ohledně skutečnosti, že Komory neplní své povinnosti, které mají podle mezinárodního práva jakožto stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu, a že nepřijaly příslušná opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, mělo by být uvedené zemi v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN oznámeno, že může být určena jako třetí země, kterou Komise považuje za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

(74)

V souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN by Komise měla Komorám oznámit, že mohou být označeny za nespolupracující třetí zemi. Komise by měla rovněž přijmout vůči Komorám všechna opatření uvedená v článku 32 nařízení o rybolovu NNN. V zájmu řádné správy by měla být stanovena lhůta, v níž může tato země na oznámení písemně odpovědět a napravit situaci.

(75)

Oznámení adresované Komorám o tom, že mohou být označeny za nespolupracující třetí zemi, nebrání Komisi ani Radě, aby následně učinily jakékoli kroky za účelem určení Komor jako nespolupracující třetí země a vypracování seznamu nespolupracujících zemí, ani automaticky neznamená provedení tohoto kroku,

2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/15

2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/16

2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/17

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Evropské unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN má Komise třetí země uvědomit o tom, že mohou být určeny jako nespolupracující země. Uvedené oznámení je předběžné povahy. Oznámení musí vycházet z kritérií stanovených v článku 31 nařízení o rybolovu NNN. Komise by zároveň měla přijmout všechna opatření stanovená v článku 32 uvedeného nařízení ohledně těchto oznámených zemí. Komise by ve svém oznámení měla uvést především hlavní skutečnosti a faktory, z nichž toto určení vychází, a dát daným zemím příležitost vyjádřit se a předložit důkazy na vyvrácení takového určení, popřípadě akční plán na zlepšení dané situace a opatření přijatá k její nápravě. Komise by měla oznámeným třetím zemím poskytnout dostatečnou lhůtu na odpověď na toto oznámení a přiměřený čas k nápravě situace.

(4)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN má Komise určit třetí země, které v boji proti rybolovu NNN považuje za nespolupracující země. Třetí země má být určena jako nespolupracující, pokud neplní povinnosti, které jsou jí uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu, a nepřijme opatření na předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(5)

Určení nespolupracujících třetích zemí má být založeno na prověření všech informací podle čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(6)

V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN má Rada vypracovat seznam nespolupracujících třetích zemí. Na tyto země se kromě jiného vztahují opatření uvedená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(7)

Koncept odpovědnosti státu vlajky a odpovědnosti pobřežního státu byl v mezinárodním právu v oblasti rybolovu postupně posilován a v současné době je chápán jako povinnost „náležité péče“, což je povinnost vynakládat co nejvyšší úsilí a činit maximum pro zabránění rybolovu NNN, včetně povinnosti přijmout nezbytná správní a donucovací opatření k zajištění toho, aby rybářská plavidla plující pod vlajkou daného státu, jeho státní příslušníci ani rybářská plavidla působící v jeho vodách nebyli zapojeni do činností, které jsou v rozporu s platnými opatřeními pro zachování a řízení mořských biologických zdrojů, a v případě nedodržování předpisů spolupracovat s jinými státy a konzultovat je při vyšetřování dotyčných případů a v případě potřeby ukládat postihy, které jsou dostatečné pro odrazování od porušování předpisů, a připravovat pachatele o výhody plynoucí z jejich nezákonné činnosti.

(8)

V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN je přijetí schválených osvědčení o úlovku od třetích zemí, jež jsou státy vlajky, podmíněno tím, aby tyto státy vlajky Komisi oznámily, jak zajistily provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, která musí rybářská plavidla dotyčných třetích zemí dodržovat.

(9)

V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN má Komise administrativně spolupracovat s třetími zeměmi v oblastech týkajících se provádění uvedeného nařízení.

(10)

Dne 28. ledna 2010 obdržela Komise v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN oznámení od rybolovného subjektu Tchaj-wan (2) (dále jen „Tchaj-wan“) jako státu vlajky (3).

(11)

Od 20. do 24. února 2012 provedla Komise za podpory Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA) na Tchaj-wanu hodnotící misi v rámci administrativní spolupráce stanovené v čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN a vypracovala o ní na místě zprávu.

(12)

Cílem návštěvy bylo ověřit informace týkající se tchajwanských opatření pro provádění, kontrolu a vymáhání právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež musí jeho rybářská plavidla dodržovat, opatření přijatých Tchaj-wanem za účelem dodržování jeho povinností v boji proti rybolovu NNN a plnění závazků týkajících se uplatňování systému osvědčování úlovků zavedeného Unií.

(13)

Dne 8. března 2012 předložil Tchaj-wan doplňující informace a dne 19. března 2012 připomínky k této zprávě.

(14)

Dne 2. července 2012 předložil Tchaj-wan doplňující informace (statistické údaje o dovozu produktů rybolovu na Tchaj-wan a jejich vývozu z Tchaj-wanu v rozčlenění podle jednotlivých produktů a jejich země původu/země určení za období od roku 2010 do prvního čtvrtletí roku 2012).

(15)

Ve dnech 17. až 19. července 2012 uskutečnila Komise na Tchaj-wanu následnou misi, jejímž cílem bylo sledovat veškerá opatření přijatá Tchaj-wanem v návaznosti na první misi.

(16)

Dne 14. prosince 2012 se mezi Tchaj-wanem a Komisí uskutečnilo odborné zasedání, na němž Tchaj-wan předložil předběžný náčrt „národního akčního plánu pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN“ (dále jen „NPOA-IUU“).

(17)

V návaznosti na toto zasedání Komise dne 21. prosince 2012 poskytla podrobně rozpracovaný přehled pravidel Unie týkajících se kontroly, sledovatelnosti, politik řízení rybolovu a politik boje proti rybolovu NNN prováděných Unií.

(18)

Dne 27. února 2013 předložil Tchaj-wan návrh národního akčního plánu.

(19)

V návaznosti na spolupráci mezi Tchaj-wanem a EU v boji proti rybolovu NNN předložil Tchaj-wan dne 29. března 2013 konečnou verzi plánu NPOA-IUU a kopii svého pracovního plánu boje proti rybolovu NNN.

(20)

Dne 27. února 2014 proběhlo mezi Komisí a Tchaj-wanem odborné zasedání, jehož cílem bylo projednat veškerá opatření přijatá Tchaj-wanem. Závěry z tohoto zasedání byly Tchaj-wanu zaslány dne 12. března 2014.

(21)

Dne 20. srpna 2014 zaslala Komise podrobný přehled svých připomínek a poznámek k opatřením, která Tchaj-wan již provedl nebo plánoval provést v rámci plánu NPOA-IUU.

(22)

Dne 23. října 2014 předložil Tchaj-wan aktualizovanou verzi zprávy o pokroku ve spolupráci v boji proti nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovným činnostem.

(23)

Dne 24. října 2014 se mezi Komisí a Tchaj-wanem uskutečnila videokonference, jejímž cílem bylo projednat veškerá opatření přijatá Tchaj-wanem. Závěry z této videokonference zaslala Komise Tchaj-wanu dne 31. října 2014.

(24)

Dne 28. října 2014 předložil Tchaj-wan národní akční plán pro řízení rybolovné kapacity (dále jen „NPOA pro rybolovnou kapacitu“).

(25)

Dne 17. prosince 2014 předložil Tchaj-wan podrobný plán pro používání elektronických lodních deníků a návrh režimu prohlášení o vykládce.

(26)

Dne 18. prosince 2014 se mezi Komisí a Tchaj-wanem uskutečnila videokonference, jejímž cílem bylo projednat veškerá opatření přijatá Tchaj-wanem.

(27)

Dne 19. ledna 2015 zaslala Komise vzorky zveřejněných inspekčních programů Unie a analýzu nedostatků zjištěných u osvědčení o úlovku ověřených tchajwanskými orgány.

(28)

Dne 11. února 2015 předložil Tchaj-wan písemné připomínky k analýze nedostatků zjištěných u osvědčení o úlovku.

(29)

Ve dnech 27. února 2015, 13. března 2015 a 18. března 2015 zaslala Komise žádost o provedení mise na Tchaj-wanu a následné informace k misi, otázkám týkajícím se osvědčení o úlovku a k politikám řízení rybolovu, jež se zabývají bojem proti rybolovu NNN.

(30)

Ve dnech 17. a 19. března 2015 předložil Tchaj-wan písemné připomínky k osvědčením o úlovku, závažným porušením předpisů, prohlášením o vykládce a auditům společností obchodujících s produkty rybolovu.

(31)

Dne 24. března 2015 uskutečnila Komise další misi na Tchaj-wanu, jejímž cílem bylo sledovat veškerá opatření přijatá Tchaj-wanem.

(32)

Ve dnech 7. dubna 2015, 14. května 2015 a 4. srpna 2015 předložil Tchaj-wan písemné připomínky týkající se dodržování pravidel stanovených regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, rybářských plavidel plujících pod vlajkou Tchaj-wanu a osvědčení o úlovku. Dne 10. srpna 2015 Komise písemně vysvětlila provádění režimu osvědčení o úlovku.

(33)

Dne 16. dubna 2015 předložil Tchaj-wan písemné připomínky ke svému záměru bojovat proti rybolovu NNN.

(34)

Dne 27. května 2015 byla Tchaj-wanu zaslána závěrečná zpráva o návštěvě. Komise při návštěvě zjistila, že při řešení kritických nedostatků zjištěných od roku 2012 nebylo dosaženo (téměř) žádného pokroku. Kromě toho nebyl záměr bojovat proti rybolovu NNN příliš konkrétní a plánovaná opatření by měla probíhat až do roku 2017.

(35)

Dne 29. června 2015 předložil Tchaj-wan k této zprávě písemné připomínky. Ty však neobsahovaly žádný závazek k nápravě zjištěných nedostatků v přiměřené lhůtě.

(36)

Je třeba upozornit, že vzhledem ke svému politickému statusu není Tchaj-wan členem Organizace spojených národů (OSN). V tomto ohledu Tchaj-wan nepodepsal ani neratifikoval žádnou z mezinárodních dohod upravujících rybolov, mimo jiné Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), Dohodu OSN o rybích populacích (UNFSA) či Dohodu FAO k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybářskými plavidly na volném moři (dohoda FAO o podpoře dodržování opatření). Nicméně podepsal Ženevskou úmluvu o volném moři z roku 1958 (4) a Úmluvu o pobřežních vodách a pásmu přilehlém z roku 1958, a to v době, kdy orgány byly součástí OSN (5). V zájmu posouzení toho, jak Tchaj-wan dodržuje své mezinárodní závazky jakožto stát vlajky, přístavu, pobřežní stát či stát trhu, považovala Komise za vhodné použít vedle dohod, jichž je Tchaj-wan smluvní stranou, úmluvu UNCLOS jako primárně platný mezinárodní právní rámec. Tato ustanovení kodifikují již existující pravidla obyčejového práva a přejímají téměř doslovně části znění Úmluvy o volném moři a Úmluvy o pobřežních vodách a pásmu přilehlém. Rovněž je třeba poznamenat, že povinnost států vlajky plnit náležitě své povinnosti týkající se mimo jiné nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností provozovaných jejich plavidly je součástí mezinárodního obyčejového práva.

(37)

Tchaj-wan je smluvním členem Komise na ochranu tuňáka modroploutvého (CCSBT), regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO) a Komise pro rybolov v severním Tichém oceánu (NPFC) a spolupracující nesmluvní stranou Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC), Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC) a Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT). Tchaj-wan je dále zván jako odborník na jednání Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC).

(38)

Za účelem posouzení toho, jak Tchaj-wan jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát a stát trhu plní své mezinárodní závazky zakotvené v mezinárodních dohodách uvedených v 36. bodu odůvodnění a stanovené příslušnou regionální organizací pro řízení rybolovu uvedenou v daném bodu odůvodnění, si Komise vyžádala a vyhodnotila veškeré údaje, které považovala pro uvedené hodnocení za nezbytné. V současnosti tvoří hlavní interní právní rámec pro řízení rybolovu na Tchaj-wanu zákon o rybolovu (Fisheries Act, vyhlášený v listopadu 1929 a naposledy pozměněný v listopadu 2012) a soubor ministerských dohod. Tchajwanské orgány uznaly potřebu revize právního rámce pro rybolov a potřebu vytvoření nového nástroje.

(39)

Komise použila rovněž informace z dostupných údajů zveřejněných příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, jakož i veřejně dostupných informací.

(40)

Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN zkoumala Komise povinnosti Tchaj-wanu jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely této analýzy Komise zohlednila kritéria uvedená v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(41)

Na základě informací získaných při návštěvách na místě a veřejně dostupných informací Komise dospěla k závěru, že v období 2010 až 2015 bylo alespoň 22 plavidel zapojeno do nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností.

(42)

Jedno rybářské plavidlo plující pod vlajkou Tchaj-wanu (Yu Fong 168) je stále uvedeno v seznamu plavidel zapojených do rybolovu NNN vypracovaného komisí WCPFC, a sice z toho důvodu, že v roce 2009 lovilo bez povolení ve výlučné ekonomické zóně Marshallových ostrovů a nedodržovalo opatření pro zachování a řízení zdrojů (6). Tchaj-wan vysvětlil, že uvedené plavidlo není pod jeho kontrolou od roku 2009 a jediné, co orgány mohly v tomto směru podniknout, bylo uložit sankce za porušení pravidla návratu do přístavu. Tchaj-wan bez poskytnutí jakýchkoliv dalších informací uvedl, že takové sankce uložil opakovaně. V této souvislosti je třeba poznamenat, že zákon o rybolovu stanoví za takové porušení předpisů uložení pokuty v rozmezí 3 400 a 8 500 EUR.

(43)

Na základě získaných důkazů bylo jedno rybářské plavidlo plující pod vlajkou Tchaj-wanu zadrženo v roce 2015 na Marshallových ostrovech z důvodu nezákonného rybolovu a zákroku proti pozorovatelům rybolovu (7). Tchajwanské orgány uvedenému rybářskému plavidlu ani tchajwanským státním příslušníkům zapojeným do rybolovných činností tohoto plavidla nebo se na nich podílejícím dosud neuložily žádné sankce. Jediným přijatým opatřením bylo pokračování v šetření tohoto případu a oznámení Komisi, že případ byl postoupen soudům na Marshallových ostrovech.

(44)

Komise pro tuňáky Indického oceánu uvedla, že dvacet plavidel plujících pod vlajkou Tchaj-wanu se v letech 2013 a 2014 dopustilo protiprávního jednání v rozporu s opatřeními pro zachování a řízení zdrojů pobřežních států v Indickém oceánu. Tato plavidla se dopustila těchto přestupků: lovila prostřednictvím neoznačeného lovného zařízení, neměla na palubě původní doklady nebo doklady týkající se rybolovu neměla vůbec, měla zastaralé licence k rybolovu, neměla povolení z posledního rybářského přístavu určení, neměla licenci k rybolovu od státu vlajky, neměla na palubě funkční systém sledování plavidel (VMS) nebo měla systém, jenž nefungoval řádně, odstraňovala žraločí ploutve, prováděla nezákonné překládky na moři a nehlásila překládky.

(45)

Komise tyto informace předala Tchaj-wanu a požádala tchajwanské orgány, aby uvedené případy vyšetřily. Tchajwanský úřad pro rybolov tvrdil, že podle jeho předběžného šetření měla všechna plavidla řádné oprávnění působit ve vodách pobřežních států a nevyskytly se žádné problémy s hlášením prostřednictvím VMS ani s aktivními licencemi k rybolovu. Tchajwanské orgány však neuvedly, zda si jsou vědomy problémů hlášených pobřežními státy a zda budou s příslušnými pobřežními státy spolupracovat v otázkách činností těchto plavidel, jejich velitelů, důstojníků i posádky.

(46)

Pokud jde o informace stanovené ve 42., 43. a 44. bodu odůvodnění, domnívá se Komise, že Tchaj-wan nedodržel své povinnosti jako stát vlajky a nezabránil svému loďstvu v zapojení do nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností. V této souvislosti je třeba připomenout, že podle čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS musí stát vlajky v rámci svého vnitrostátního práva přijmout pod svou jurisdikci plavidla plující pod jeho vlajkou, včetně postupů jeho velitele, důstojníků i posádky (viz článek 5 Ženevské úmluvy o volném moři z roku 1958 (8)). Je třeba upozornit, že stát vlajky má povinnost přijmout pro své státní příslušníky taková opatření, nebo spolupracovat s jinými státy na jejich přijetí, která jsou potřebná pro zachování živých zdrojů na volném moři. Kromě toho musí státy vlajky podle bodů 31, 32, 33, 35 a 38 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky (9) nad svými plavidly provádět režimy kontroly a musí mít k dispozici donucovací režim, který mimo jiné odhalí porušování platných právních a správních předpisů a mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů a přijme donucovací opatření a účinné postihy k jejich nápravě.

(47)

Podle čl. 31 odst. 4 písm. b) přezkoumala Komise rovněž opatření, která Tchaj-wan přijal s ohledem na přístup produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na jeho trh.

(48)

Komise analyzovala dokumentaci a další informace týkající se monitorování prováděného Tchaj-wanem a kontroly úlovků jeho mořského rybolovu a dovážených, vyvážených či mezinárodně obchodovaných produktů. Na základě tohoto posouzení se Komise domnívá, že Tchaj-wan nemůže zaručit, že produkty rybolovu vstupující do jeho přístavů a zpracovatelských závodů nepocházejí z rybolovu NNN. Tchajwanské orgány nebyly schopny prokázat, že mají veškeré informace nezbytné pro ověření zákonnosti dovozu a zpracovaných produktů určených pro trh Unie. Hlavní prvky, jež jsou základem posouzení Komise, jsou shrnuty níže.

(49)

Z návštěv vykonaných v letech 2012 a 2015 vyplynulo, že Tchaj-wan nemá systém sledovatelnosti, který by byl schopen zaručit naprostou transparentnost ve všech fázích rybolovných operací, tj. úlovků, překládky, vykládky, přepravy, zpracování, vývozu a obchodování. V roce 2012 Komise navštívila hospodářské subjekty a celní zástupce, aby mohla vyhodnotit transparentnost a sledovatelnost na tchajwanském trhu s produkty rybolovu. Byla zjištěna řada nedostatků, jež byly orgánům sděleny, aniž by byla přijata návazná opatření.

(50)

Komise zjistila, že obchodní podniky ve svých účetních systémech neuvádějí informace týkající se sledovatelnosti rybářských operací a neexistuje žádná jistota, že to, co je uvedeno v systémech daných orgánů, odpovídá tomu, co je uvedeno v účetních a výrobních systémech podniků. Tato situace narušuje spolehlivost řetězce sledovatelnosti na úrovni podniku. To rovněž umožňuje případné zneužívání systému způsobem, kdy obchodní subjekty deklarují vyšší množství dodávaných ryb získaná z chybných osvědčení o úlovku a prostřednictvím těchto nadhodnocených množství legalizují úlovky rybolovu NNN. Kromě toho jsou tchajwanské elektronické databáze podporující systémy orgánů neúplné a zásadní dokumenty v dodavatelském řetězci, jako je prohlášení o vykládce, elektronické lodní deníky a informace z určených přístavů, nejsou dosud zaznamenávány v plném rozsahu nebo chybí. To zvýrazňuje nedostatky systému sledovatelnosti jako celku.

(51)

Riziko nedostatečné sledovatelnosti navíc zvyšují specifické podmínky tchajwanského loďstva. Tchaj-wan má značný počet rybářských plavidel lovících ve vzdálených vodách, tj. 468 plavidel o hrubé prostornosti vyšší než 100 GT a 1 200 až 1 400 plavidel s hrubou prostorností menší než 100 GT. Kromě toho státní příslušníci Tchaj-wanu investovali do rybářských plavidel plujících pod vlajkou cizího státu (celkem provozují 238 takových plavidel). Rybářská plavidla lovící ve vzdálených vodách, která plují pod vlajkou Tchaj-wanu, provozují rybolov na volném moři a ve vodách pobřežních států, přičemž jako základnu pro rybolov a vykládku využívají přístavy ve třetích zemích, zatímco do domovských přístavů vplouvají jen zřídka. Produkty rybolovu jsou buď zasílány z lovišť na volném moři nebo vod pobřežních států na Tchaj-wan k dalšímu zpracování, nebo jsou zasílány tchajwanskými obchodními společnostmi do třetích zemí za účelem dalšího zpracování. Tchaj-wan s orgány třetích zemí nespolupracuje a jeho schopnost sledovat velikost a kapacitu loďstva je značně problematická. Díky této situaci mohou hospodářské a obchodní subjekty, které hodlají páchat protiprávní činy, provozovat svou činnost z Tchaj-wanu, aniž by jim hrozilo riziko odhalení. Riziko, že tchajwanská plavidla provozují rybolov v rozporu s platnými pravidly pro zachování a řízení zdrojů a tchajwanské obchodní společnosti obchodují s nehlášenými úlovky určenými pro zpracování, je stále vysoké. Tato situace zvyšuje riziko, že u produktů rybolovu určených pro trh Unie, které pocházejí z ryb tchajwanského původu, nelze zaručit, že nepocházejí z rybolovu NNN.

(52)

Tchaj-wan neplní požadavky, jejichž cílem je zajistit komplexní a účinné monitorování a kontrolu rybolovu a dohled nad ním podle článku 94 úmluvy UNCLOS, bodu 33 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky a bodu 24 Mezinárodního akčního plánu Organizace spojených národů pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (IPOA IUU (10)).

(53)

Tchajwanské orgány vyvíjejí systémy zpětného sledování, aby mohly účinně sledovat a kontrolovat ryby pocházející z tchajwanských plavidel, jakož i produkty rybolovu, jež jsou do tchajwanských přístavů dováženy pro účely zpracování a následného vývozu. Orgány také letos vypracovaly strategický plán auditu obchodních společností, ten však až doposud nebyl proveden a audity společností obchodujících s produkty rybolovu se nikdy nekonaly. Neexistence auditů prováděných úřadem pro rybolov je důkazem neochoty zajistit transparentnost v dodavatelském řetězci a neschopnosti přijmout opatření vůči provozovatelům, kteří jsou přímo či nepřímo zapojení do rybolovu NNN podle bodů 72 až 74 plánu IPOA IUU.

(54)

V odst. 11 bodu 2 a 3 kodexu chování FAO se stanoví, že mezinárodní obchod s rybami a produkty rybolovu by neměl ohrozit udržitelný rozvoj rybolovných zdrojů a měl by být založen na transparentních opatřeních, jakož i na jednoduchých a komplexních právních a správních předpisech a správních postupech. Kromě toho odst. 11 bod 1 podbod 11 kodexu chování FAO stanoví, že by státy měly zajistit, aby mezinárodní i vnitrostátní obchod s rybami a produkty rybolovu dodržoval řádné postupy pro zachování a řízení zdrojů, a sice lepším určováním původu ryb a produktů rybolovu, s nimiž se obchoduje. V plánu IPOA IUU jsou dále uvedeny pokyny pro mezinárodně dohodnutá tržní opatření (body 65 až 76), která podporují snížení nebo odstranění obchodu s rybami a rybími produkty pocházejícími z rybolovu NNN. Systémy sledovatelnosti zjištěné Komisí (jak je popsáno ve 48. až 53. bodu odůvodnění) jasně prokazují, že Tchaj-wan nepřijal opatření ke zlepšení transparentnosti svých trhů, čímž by se zabránilo riziku, že obchod s produkty rybolovu NNN bude probíhat přes Tchaj-wan či obchodní podniky usazené na Tchaj-wanu.

(55)

Při přípravě návštěvy v roce 2015 analyzovala Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA) několik stovek osvědčení o úlovku, které byly předloženy na hranicích Unie pro zásilky pocházející z Tchaj-wanu. Tchajwanské orgány pro rybolov tato osvědčení o úlovku potvrdily na základě informací poskytnutých tchajwanskými provozovateli. Dopad výše uvedených problémů se systémy pro zaznamenávání údajů je patrný v níže uvedených nesrovnalostech (jak je popsáno v 56. a 57. bodu odůvodnění).

(56)

Z analýzy produktů ulovených plavidly plujícími pod vlajkou Tchaj-wanu vyplynuly následující nesrovnalosti: údaje v osvědčení o úlovku jsou pozměňovány nebo nejsou uvedeny všechny požadované údaje; údaje o úlovcích jsou nesourodé, stejně tak prohlášení velitele, lodní deník, statistické dokumenty ICCAT, prohlášení o bezpečnosti delfínů, údaje o překládce, vykládce a zpracování a jejich datech; přístup k údajům uvedeným v rámci režimu dny/plavidlo o skutečné intenzitě rybolovu pro plavidla působící v Tichém oceánu je nedostatečný; neexistují žádné záznamy o licencích vydaných pobřežními státy; u rybolovných a dopravních plavidel, jejichž názvy se mění a plavidel, jež nejsou uvedena v seznamech schválených sanitárních zařízení Unie, se vyskytují nesrovnalosti; obchodní struktury jsou nepochopitelné (tj. ryby ulovené v Atlantickém či Indickém oceánu jsou přepravovány do Asie, kde jsou zpracovány a poté vyvezeny do Unie) a informace týkající se prohlášení o zpracování a příslušných výnosech produkce jsou neúplné.

(57)

Komise tchajwanským orgánům poskytla podrobné informace o výsledcích analýzy EFCA. Orgány záležitost prošetřily a ohledně výnosů produkce uvedených v prohlášeních o zpracování poskytly uspokojivé odpovědi. Vznesenou problematiku přijaly orgány plně na vědomí a uznaly potřebu aktualizovat v zájmu řešení problémů svá interní pravidla. Rovněž uvedly, že by chtěly spolupracovat s Komisí při nápravě svých provozních postupů.

(58)

Situace uvedená v 56. bodu odůvodnění poukazuje na riziko, že produkty rybolovu zpracované na Tchaj-wanu nebo rybí suroviny pocházející z Tchaj-wanu byly získány z úlovků, které přímo souvisejí nezákonnými, nehlášenými a neregulovanými rybolovnými činnostmi. Existence jasně identifikovatelných chyb, jak je uvedeno v 56. bodu odůvodnění, kromě toho prokazuje, že Tchaj-wan nespolupracoval s dalšími státy a regionálními organizacemi pro řízení rybolovu při přijímání vhodných tržních opatření k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, jak je uvedeno v bodu 68 a 72 plánu IPOA IUU.

(59)

Z informací uvedených v 56. bodu odůvodnění je patrné, že produkty zpracované na Tchaj-wanu nebo s nimiž se na Tchaj-wanu obchoduje podkopávají pravidla udržitelných činností prováděných po odlovu, jak je popsáno v článku 11 kodexu chování FAO, a že Tchaj-wan nezavedl pravidla pro zajištění náležité spolupráce se třetími zeměmi, v nichž jeho plavidla provádějí odlov a vykládku, a neprovedl opatření k zajištění transparentnosti a sledovatelnosti produktů prostřednictvím trhu v souladu s body 67 až 69 a 71 až 72 plánu IPOA IUU trhů s cílem umožnit sledovatelnost ryb nebo produktů rybolovu.

(60)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddílu rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných dotčenou zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a odst. 4 písm. a) a b) nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Tchaj-wan neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát či stát trhu v souvislosti s plavidly provádějícími rybolov NNN a s rybolovem NNN prováděným nebo podporovaným rybářskými plavidly plujícími pod jeho vlajkou nebo jeho státními příslušníky, a že nezabránil přístupu produktů rybolovu NNN na svůj trh.

(61)

Podle čl. 31 odst. 5 písm. a) analyzovala Komise svou spolupráci s Tchaj-wanem s cílem zjistit, zda účinně spolupracoval při odpovídání na dotazy, poskytování zpětné vazby nebo šetření otázek týkajících se rybolovu NNN a souvisejících činností.

(62)

Po návštěvě v roce 2012 vyzvala Komise Tchaj-wan, aby spolupracoval v řadě otázek týkajících se řízení rybolovu, které bylo třeba naléhavě řešit. Jedná se o tyto otázky: Právní a správní rámec pro řízení rybolovu bylo třeba aktualizovat přijetím revidovaného zákona o rybolovu a kodexu chování pro otázky rybolovu NNN (národního akčního plánu pro rybolov NNN) tak, aby bylo zajištěno provedení mezinárodních a regionálních právních předpisů upravujících řízení rybolovu a nezávazných doporučení do vnitrostátního práva. Komise vyzvala Tchaj-wan, aby vytvořil jednotný a odrazující režim sankcí podporovaný rejstříkem sankcí a případů porušování předpisů. Komise navrhla zlepšit rámec sledování, kontroly a dohledu za účelem zajištění kontroly tchajwanského loďstva působícího na volném moři a ve vodách třetích zemí a zavést lodní deníky, systémy hlášení úlovků a prohlášení o vykládce, jmenovat určené přístavy, jakož i vypracovat inspekční plán kontroly rybolovných činností, překládek a vykládek. Účelnost a transparentnost osvědčení o úlovku a režim sledovatelnosti pro vývoz na trh Unie je třeba zlepšit.

(63)

Tchaj-wan na to reagoval v roce 2013 vypracováním plánu NPOA-IUU a v roce 2014 vypracováním plánu NPOA pro rybolovnou kapacitu. Komise a tchajwanské orgány si mezi sebou vyměnily četnou korespondenci a uspořádaly několik videokonferencí a jednání, na nichž projednávaly tyto dokumenty.

(64)

Pokud jde o plán NPOA-IUU, z analýzy Komise vyplynulo, že ačkoliv jsou myšlenky obsažené v plánu v zásadě správné, je časový plán pro jejich provedení nepřiměřeně zdlouhavý a jeho opatření se protahují až do roku 2020. Vzhledem k velikosti tchajwanského loďstva, které působí ve více než 30 třetích zemích, a skutečnosti, že tchajwanská rybářská plavidla jsou důležitými dodavateli surovin do zpracovatelských zařízení a konzerváren, je důležité, aby Tchaj-wan urychleně provedl svá opatření týkající se sledování, kontroly a dohledu, pozorovatelů, vykládky a překládky a aby ve svém zákonu o rybolovu účinně řešil záležitosti týkající se závažných porušení předpisů a kontroly státních příslušníků.

(65)

Pokud jde o plán NPOA pro rybolovnou kapacitu, z analýzy Komise vyplynulo, že tento plán nezajišťuje spojitost mezi kontrolními možnostmi Tchaj-wanu a počtem tchajwanských rybářských plavidel lovících ve vzdálených vodách. Opatření zavedená Tchaj-wanem (tj. lodní deníky, elektronické lodní deníky, systém prohlášení o vykládce a hlášení úlovků, určené přístavy, inspekce a kontroly vykládky a překládky, vstup na palubu a kontrola plavidel, vnitrostátní plány inspekcí/pozorování a sledovatelnost), jež slouží ke sledování jeho loďstva, nejsou ucelená, neboť se na loďstvo lovící ve vzdálených vodách vztahují jen částečně, jsou provedena neúplně nebo se stále nachází ve fázi plánů, které zatím nebyly podrobněji rozpracovány. Tato politika navíc nemá žádné vyčíslitelné cíle řízení a neuvádí žádné informace týkající se úrovně intenzity rybolovu, kvót, licencí, oprávnění k rybolovu ve třetích zemích, počtu plavidel v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu, hodnocení populací a cílů ani vědeckého poradenství. Neexistuje žádná analýza souvislosti mezi počtem plavidel, počtem licencí, objemem úlovků a dostupnými finančními a lidskými zdroji potřebnými pro kontrolu a sledování odvětví. Chybí jakékoli referenční hodnoty pro dosažení politických cílů nebo metodika pro zavedení takových hodnot. Rovněž poskytnuté informace o budoucích krocích jsou vágní a nijak neuvádějí, jak a kdy orgány tuto politiku provedou.

(66)

V období 2012 až 2015 poskytla Komise podrobné připomínky k uvedeným několika plánům Tchaj-wanu k řešení rybolovu NNN a opětovně zmínila potřebu spolupráce a nápravných opatření. Tchaj-wan, aniž by zjištění Komise zpochybnil, opakovaně uvedl, že uvedené záležitosti potřebuje projednat a k provedení opatření potřebuje dodatečnou lhůtu.

(67)

Při návštěvě Tchaj-wanu v roce 2015 bylo zjištěno, že v příslušných oblastech, na které Komise upozornila v letech 2012 až 2015 (jak je popsáno v předchozím bodě odůvodnění), bylo dosaženo malého nebo žádného pokroku. Zákon o rybářství byl stále ve fázi návrhu, plán NPOA-IUU se dle poskytnutých informací nacházel ve fázi provádění, avšak ve skutečnosti nebyla opatření uvedená v této části rozhodnutí zavedena a lhůty pro jejich provedení byly nejasné a plán NPOA pro rybolovnou kapacitu byl stále pouhým dokumentem, který neuváděl žádné konkrétní cíle ani lhůty pro provádění. Vývoj rámce sledování, kontroly a dohledu byl minimální: elektronické lodní deníky se vztahují jen na část loďstva, nebyly stanoveny určené přístavy, prohlášení o vykládce se vztahují pouze na vnitrostátní rybolov a do budoucna se plánuje, že budou rozšířena i na loďstvo lovící ve vzdálených vodách, a opatření na kontrolu překládky jsou ve fázi vývoje. Zpráva Komise z července 2012 uvádí četné problémy, na něž odkazuje tento bod odůvodnění, jedná se o stejné problémy, které byly zjištěny i při nedávné návštěvě v březnu 2015. Zpráva Komise z mise v březnu 2015 znovu poukázala na všechny kritické otázky a zdůraznila možné důsledky nedostatečného pokroku.

(68)

Z těchto důvodů se Komise domnívá, že Tchaj-wan nevyřešil všechny problémy zjištěné v období 2012 až 2015.

(69)

Stejně tak nepřijal právní rámec stanovující definice rybolovu NNN a závažných porušení v souladu s usnesením IOTC 11/03 (11) a čl. 25 odst. 4 úmluvy WCPFC (12). Rovněž nevykonával svou jurisdikci nad správními a technickými záležitostmi svého loďstva podle článku 94 úmluvy UNCLOS (viz také článek 5 Ženevské úmluvy o volném moři z roku 1958). Tchaj-wan neprovedl doporučení v bodech 31 až 33 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky. Kromě toho neprovedl ustanovení bodu 24 plánu IPOA IUU, pokud jde o sledování, kontrolu a dohled nad jeho loďstvem.

(70)

Tchajwanské orgány byly obecně kooperativní a většinou rychle reagovaly na žádosti o informace nebo ověření jak od členských států, tak od Komise podle čl. 17 odst. 6 nařízení (ES) č. 1005/2008. Některé otázky týkající se přístupu členských států k informacím o údajích ze systému VMS u plavidel plujících pod vlajkou Tchaj-wanu byly vyřešeny díky zásahu Komise. Nicméně přesnost odpovědí tchajwanských orgánů byla oslabena nedostatky jejich systémů sledovatelnosti, jak je uvedeno v oddíle 3.1 tohoto rozhodnutí.

(71)

V souladu s čl. 31 odst. 5 písm. b) Komise rovněž analyzovala stávající donucovací opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN na Tchaj-wanu.

(72)

V období 2012 až 2015 Komise zdůraznila, že Tchaj-wan musí schválit nový zákon o rybolovu. Stávající právní předpisy neobsahují jasné definice oblasti působnosti a závažných porušení předpisů a neexistují žádná ustanovení pro koncept přitěžujících okolností v případech opakovaného protiprávního jednání. Současná právně stanovená výše sankcí nepostačuje k tomu, aby velká obchodní plavidla ztratila výhody plynoucí z možných nezákonných činností (maximální výše sankcí je stanovena přibližně na 9 000 EUR). Sankce ve své současné podobě nejsou z hlediska rozsahu dostatečně ucelené a přísné k tomu, aby měly odrazující charakter. Stejně tak je v právních předpisech zakotveno jen málo konkrétních ustanovení týkajících se státních příslušníků, kteří podporují rybolov NNN nebo jsou do něj zapojeni. Několik nepovinných ustanovení o sankcích je uvedeno ve vyhlášce o tchajwanských investicích do činností plavidel plujících pod vlajkou cizího státu. Tato vyhláška stanoví sankce za legalizaci produktů rybolovu NNN a provozování rybářských plavidel plujících pod vlajkou cizího státu v rozporu s platnými pravidly státu vlajky. Nicméně stanovené peněžní sankce nejsou závazné a není jasné, zda se uplatňují v případě, že ostatní země tchajwanským státním příslušníkům za totéž protiprávní jednání uložily nedostatečně přísné pokuty.

(73)

Neexistuje jasný právní rámec pro provádění opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu. Tchajwanské orgány potvrdily, že právní rámec je třeba revidovat tak, aby řešil výše uvedenou problematiku. Tchaj-wan rovněž uvedl, že je plně odhodlán zajistit, aby jeho rybářská plavidla, na něž pobřežní státy uvalily sankce za porušení předpisů a tyto sankce jsou nedostatečně přísné, byla rovněž potrestána i na Tchaj-wanu. Tchajwanské orgány oznámily, že nový zákon o rybolovu bude vypracován do konce roku 2014. Nicméně až doposud se tak nestalo. Tchaj-wan nesplnil své povinnosti při ukládání účinných donucovacích opatření podle článku 94 úmluvy UNCLOS (viz také článek 5 Ženevské úmluvy o volném moři z roku 1958). Stejně tak nedodržuje body 31 až 33, 35 a 38 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky a není schopen prokázat, že je zaveden odpovídající režim sankcí postihujících rybolov NNN, jak je doporučeno v bodu 21 plánu IPOA IUU, a že přijal opatření týkající se státních příslušníků podléhajících jeho jurisdikci, kteří podporují rybolov NNN nebo jsou do něj zapojeni, jak je doporučeno v bodu 18 plánu IPOA IUU.

(74)

Schopnosti Tchaj-wanu provádět sledování, kontrolu a dohled nejsou dostatečně rozvinuté. Neexistuje žádný vnitrostátní plán inspekcí, který by zajišťoval soudržnou politiku v oblasti dohledu a sledování činnosti tchajwanského loďstva. Konkrétní opatření a nástroje sledování, kontroly a dohledu jsou stále nedostatečná, jak je vysvětleno v 65. a 67. bodu odůvodnění, což oslabuje schopnost tchajwanských donucovacích opatření předcházet, potírat a odstraňovat rybolov NNN. Podle dostupných informací se opatření Tchaj-wanu vztahují pouze na 60 % jeho loďstva lovícího ve vzdálených vodách o prostornosti přes 100 GT, které působí mimo tchajwanské vody, včetně všech stávajících plavidel lovících košelkovými nevody. Tchaj-wan spolupracuje s více než 30 zeměmi na stanovení určených přístavů, avšak v současné době nemá zavedena žádná platná ujednání. Od září 2014 zavedl nový režim prohlášení o vykládce a v současnosti ho aktualizuje prostřednictvím nových právních předpisů. Tento nový režim se však stále nevztahuje na všechny typy plavidel lovící ve vzdálených vodách. Tchaj-wan stále pracuje na vývoji účinného systému kontroly překládek svých plavidel lovících ve vzdálených vodách.

(75)

Neexistence účinného systému sledování, kontroly a dohledu je důkazem neschopnosti sledovat rybolovné činnosti na moři a oslabuje schopnost úřadu pro rybolov účinně prosazovat předpisy platné pro jednotlivé dotyčné mořské oblasti. Tato skutečnost spolu s nedostatečnou účinnou spoluprací se třetími zeměmi v otázkách určených přístavů a překládky zvyšuje riziko nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností prováděných tchajwanskými plavidly. Komise se proto domnívá, že Tchaj-wan pro rybářská plavidla plující pod jeho vlajkou nezajišťuje komplexní a účinný systému sledování, kontroly a dohledu. Skutečnost, že Tchaj-wan nezavedl účinný systém sledování, kontroly a dohledu, negativně ovlivňuje dodržování článku 94 úmluvy UNCLOS (viz také článek 5 Ženevské úmluvy o volném moři z roku 1958). Tchaj-wan rovněž nedodržuje doporučení bodu 33 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky a bodu 24 plánu IPOA IUU.

(76)

Komise uvádí, že na základě informací získaných v průběhu misí Komise v letech 2012 a 2015 a jednání s tchajwanskými orgány v období 2012 až 2015 se nelze domnívat, že by tchajwanské orgány neměly finanční zdroje, ale spíše jim chybí nezbytné právní a správní prostředí pro zajištění účinného a efektivního výkonu jejich povinností jako státu vlajky, státu přístavu a státu trhu.

(77)

Je třeba znovu upozornit, že vzhledem ke svému politickému statusu není Tchaj-wan členem Organizace spojených národů (OSN). Na základě statistických údajů ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (HDI), které Tchaj-wan shromáždil za použití metodiky OSN, se má za to, že Tchaj-wan je zemí na vysokém stupni lidského rozvoje (21. místo ze 188 zemí) (13).

(78)

Vzhledem k těmto skutečnostem se Komise domnívá, že Tchaj-wan netrpí nedostatkem finančních zdrojů pro plnění svých povinností jakožto státu vlajky, státu přístavu a státu trhu, postrádá však nezbytné právní a správní nástroje k zajištění účinného a efektivního plnění svých povinností.

(79)

Vzhledem k situaci vysvětlené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí i všech prohlášení učiněných Tchaj-wanem lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 5 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že Tchaj-wan nesplnil povinnosti, které má podle mezinárodního práva v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

(80)

Tchaj-wan nepodepsal ani neratifikoval žádnou z mezinárodních dohod konkrétně upravujících rybolov. Jak je vysvětleno v 36. bodu odůvodnění, v případě Tchaj-wanu se má za to, že pokud jde o jeho rybářská plavidla provádějící rybolov NNN, vztahují se na něj již existující pravidla obyčejového práva, jakož i povinnost náležité péče. Tchaj-wan je smluvním členem komise CCSBT, organizace SPRFMO a komise NPFC a spolupracující nesmluvní stranou komisí IATTC, ICCAT a WCPFC. Tchaj-wan je dále zván jako odborník na jednání komise IOTC.

(81)

Podle čl. 31 odst. 6 písm. b) Komise analyzovala všechny informace týkající se statusu Tchaj-wanu jako smluvní strany subjektů CCSBT, SPRFMO a NPFC, jako spolupracující nesmluvní strany komisí WCPFC, IATTC, ICCAT a jako přizvaného odborníka v komisi IOTC.

(82)

Komise vyhodnotila také všechny informace, které považovala za důležité z hlediska souhlasu Tchaj-wanu s uplatňováním opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatých subjekty WCPFC, IATTC, ICCAT, CCSBT, SPRFMO a IOTC.

(83)

Podle informací získaných ze zprávy o dodržování předpisů ze strany Tchaj-wanu, kterou dne 23. března 2015 (14) předložila komise IOTC, bylo v roce 2014 zjištěno několik případů opakovaného porušení předpisů. Podle dostupných informací Tchaj-wan zejména neposkytl všechny povinné informace podle standardu IOTC k seznamu plavidel lovících tropické tuňáky v roce 2006, jak to vyžaduje usnesení IOTC 12/11. Neposkytl ani všechny povinné informace podle standardu IOTC k seznamu plavidel lovících mečouna obecného a tuňáka křídlatého v roce 2007, jak to vyžaduje usnesení IOTC 12/11. Dále neposkytl všechny povinné informace podle standardu IOTC k seznamu povolených plavidel o délce 24 metrů a více, jak to vyžaduje usnesení IOTC 14/04. Tchaj-wan nevykázal údaje o velikostní frekvenci u rybolovu dlouhými lovnými šňůrami podle standardu IOTC, jak to vyžaduje usnesení 10/02. Nevykázal údaje o velikostní frekvenci u rybolovu žraloků podle standardu IOTC, jak to vyžaduje usnesení 05/05. Nepředložil zprávu pozorovatelů, jak to vyžaduje usnesení 11/04. Kromě toho Tchaj-wan nepředložil souhrnnou zprávu o údajích VMS, jak to vyžaduje usnesení 12/13, neprovedl označení pasivního lovného zařízení, jak to vyžaduje usnesení 13/02, a nepředložil podrobnou zprávu o překládkách v přístavu, jak to vyžaduje usnesení 12/05. Bylo rovněž zjištěno, že Tchaj-wan nedodržel usnesení IOTC 14/06.

(84)

Z těchto důvodů označila komise IOTC Tchaj-wan za zemi, která v roce 2014 opakovaně porušila předpisy, neboť pro 48 velkých plavidel z její flotily lovící tuňáky dlouhými lovnými šňůrami existují záznamy o opakovaném porušení předpisů v roce 2014 a 38 z těchto plavidel se pravděpodobně dopustilo protiprávního jednání i v roce 2013 (15).

(85)

Bylo rovněž zjištěno, že Tchaj-wan musí řešit případy plavidla a jednoho státního příslušníka Tchaj-wanu, u nichž bylo zjištěno, že se v roce 2013 podíleli na nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činnostech (viz 86. bod odůvodnění).

(86)

Podle informací získaných ze zprávy o dodržování předpisů ze strany Tchaj-wanu, kterou dne 26. dubna 2014 (16) předložila komise IOTC, je třeba připomenout, že IOTC upozornila, že Tchaj-wan nedodržuje usnesení IOTC 12/05. Konkrétně označila komise IOTC Tchaj-wan za zemi, která v roce 2013 opakovaně porušila předpisy, neboť pro 102 velkých plavidel z její flotily lovící tuňáky existují záznamy o opakovaném porušení předpisů v roce 2013 a 34 z těchto plavidel se pravděpodobně dopustilo protiprávního jednání i v roce 2012. Tchaj-wan nepředložil důkaz, že řádně vyšetřil porušení pravidel a uložil dostatečně přísné sankce v případě jednoho plavidla (s názvem „MAN YIH FENG“), které je zařazeno na prozatímní seznam IOTC IUU (17).

(87)

Po návštěvě v roce 2015 Tchaj-wan Komisi oznámil, že uznává důležitost problematiky týkající se překládek na velkých rybářských plavidlech a vysvětlil, že přijal opatření, jejichž účelem je zakázat překládky, zajistit platné licence k rybolovu a poskytnout plavidlům nové lodní deníky. Tchaj-wan rovněž uznal potřebu přijmout opatření týkající se údajů o velikosti žraloků, zprávy pozorovatelů, značení pasivních lovných zařízení a podrobné zprávy o překládce v přístavech.

(88)

Problémy, které má Tchaj-wan v souvislosti s IOTC, navíc zhoršuje skutečnost, že Tchaj-wan má velké loďstvo lovící ve vzdálených vodách a podle odhadů je 73 % překládek na moři v oblasti IOTC prováděno tchajwanskými plavidly (18).

(89)

Problematika (ne)dodržování předpisů komise IOTC Tchaj-wanem prokazuje, že Tchaj-wan neplní své povinnosti jako stát vlajky, jak je stanoveno v článku 94 úmluvy UNCLOS (viz také článek 5 Ženevské úmluvy o volném moři z roku 1958). Vedle toho Tchaj-wan rovněž nedodržoval doporučení bodů 31 až 33, 35 a 38 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky a bodu 24 plánu IPOA IUU.

(90)

Komise také vyhodnotila informace ICCAT o tom, jak Tchaj-wan dodržoval pravidla ICCAT a závazky sledování, kontroly a dohledu. Za tímto účelem použila Komise tabulky ICCAT uvádějící případy možného nedodržování předpisů uvedené v programech regionálních pozorovatelů ICCAT, jež byly zjištěny regionálními pozorovateli ICCAT (19).

(91)

Z informací komise ICCAT za rok 2014 je patrné, že tchajwanská plavidla nepředložila pozorovatelům ICCAT platná povolení k překládce a aktualizované verze prohlášení o překládce (u prohlášení o překládce byly použity předchozí verze, které nezahrnovaly poslední změny, jako je například začlenění odkazu na populaci a oblast). Tchajwanská plavidla kromě toho nepředložila platná povolení k rybolovu v oblasti ICCAT a byly zjištěny četné případy porušení předpisů v souvislosti s lodními deníky, například byly odhaleny lodní deníky, které byly vázány v rozporu s doporučením 03-13, a listy z lodního deníku, které nebyly číslovány podle doporučení ICCAT 11-01 přílohy 1. Kromě toho bylo zjištěno i nedodržování požadavků na označování a systém VMS a byly odhaleny nesrovnalosti u hlášení informací pozorovatelům ICCAT.

(92)

Je třeba rovněž připomenout, že v roce 2014 ICCAT zaslala Tchaj-wanu dopis (20), v němž vyjádřila své znepokojení ohledně možných překládek na moři a možných nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností páchaných státními příslušníky Tchaj-wanu, zejména pokud jde o kontrolu nad úlovky a nesrovnalosti mezi prohlášeními o úlovcích a celkovou výší nahlášených odlovů.

(93)

Po návštěvě v roce 2015 Tchaj-wan tvrdil, že plně dodržuje předpisy komise ICCAT z období 2007 až 2012 a z roku 2014. Pokud jde o otázky (ne)dodržování předpisů v roce 2013, Tchaj-wan uvedl, že přijal veškerá vhodná opatření k řešení otázek vznesených komisí ICCAT a ICCAT následně nepodnikla další kroky.

(94)

Pokud jde o komisi WCPFC, je třeba poznamenat, že Komise a tchajwanské orgány během mise v roce 2015 jednaly o tom, zda Tchaj-wan dodržuje opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá touto regionální organizací.

(95)

Tchaj-wan Komisi oznámil, že do svého vnitrostátního právního systému začlenil úmluvu WCPFC a opatření pro zachování a řízení zdrojů, a pracuje na vyřešení řady zjištěných případů porušení předpisů týkajících se opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatých komisí WCPFC.

(96)

Rovněž je třeba poznamenat, že na 10. zasedání vědeckého výboru v rámci WCPFC byla vznesena otázka chybějících údajů týkajících se tchajwanského loďstva lovícího košelkovými nevody a Tchaj-wan byl požádán, aby na 11. zasedání vědeckého výboru předložil dokument s uvedením metodiky, kterou používá pro odhad úlovků druhů tuňáka ve svých souhrnných údajích o plavidlech lovících košelkovými nevody, jež předkládá komisi WCPFC (21).

(97)

Z informací, které dala k dispozici organizace SPRFMO (22), vyplývá, že pokud jde o rok 2014, Tchaj-wan nepřijal normy pro sběr, hlášení, ověřování a výměnu údajů (opatření CMM 2.02 (1e)) a plně nedodržel požadavky na údaje o vykládkách a překládkách (opatření CMM 2.02 (1d)).

(98)

Po návštěvě v roce 2015 Tchaj-wan Komisi informoval, že je povinen poskytnout souhrnné údaje podle opatření CMM 2.02 (1e) z důvodu vnitrostátních otázek ochrany údajů. Rovněž uvedl, že opatření CMM 2.02 (1d) dodržel pouze částečně.

(99)

Problematika (ne)dodržování předpisů komise WCPFC a organizace SPRFMO Tchaj-wanem prokazuje, že Tchaj-wan neplní své povinnosti jako stát vlajky, jak je stanoveno v článku 94 úmluvy UNCLOS (viz také článek 5 Ženevské úmluvy o volném moři z roku 1958). Vedle toho Tchaj-wan nedodržoval doporučení bodů 31 až 33, 35 a 38 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky a bodu 24 plánu IPOA IUU.

(100)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných dotyčnou zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že Tchaj-wan neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva v souvislosti s dodržováním mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(101)

Je třeba znovu upozornit, že vzhledem ke svému politickému statusu není Tchaj-wan členem Organizace spojených národů. Na základě statistických údajů HDI, které Tchaj-wan shromáždil za použití metodiky OSN, se má za to, že Tchaj-wan je zemí na vysokém stupni lidského rozvoje (21. místo ze 188 zemí) (23).

(102)

Je třeba uvést, že Komise přijala v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN oznámení Tchaj-wanu jako státu vlajky dne 28. ledna 2010. Tchaj-wan na základě čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN potvrdil, že má zavedena vnitrostátní opatření pro provádění, kontrolu a prosazování právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež musí jeho rybářská plavidla dodržovat.

(103)

Vzhledem k výše uvedenému postavení podle HDI a zjištěním učiněným při návštěvách v letech 2012 až 2015 nic nenaznačuje tomu, že neschopnost Tchaj-wanu dostát svým povinnostem stanoveným v mezinárodním právu plyne z nízké úrovně rozvoje. Neexistují žádné konkrétní důkazy naznačující, že nedostatky ve sledování, kontrole a dohledu v oblasti rybolovu souvisí s nízkou úrovní schopností a nedostatečnou infrastrukturou. Tchaj-wan nikdy netvrdil, že omezení rozvoje ovlivňují jeho schopnost zavést silný rámec sledování, kontroly a dohledu a nikdy od Unie nevyžadoval podporu.

(104)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Tchaj-wanem lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že rozvojový status a celková výkonnost Tchaj-wanu v oblasti řízení rybolovu nejsou sníženy jeho stupněm rozvoje.

(105)

Vzhledem k výše vyvozeným závěrům ohledně skutečnosti, že Tchaj-wan neplní své povinnosti, které má podle mezinárodního práva jakožto stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu, a že nepřijal příslušná opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, mělo by být uvedené zemi v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN oznámeno, že může být určena jako třetí země, kterou Komise považuje za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

(106)

V souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN by Komise měla Tchaj-wanu oznámit, že může být označen za nespolupracující třetí zemi. Komise by měla rovněž přijmout vůči Tchaj-wanu všechna opatření uvedená v článku 32 nařízení o rybolovu NNN. V zájmu řádné správy by měla být stanovena lhůta, v níž může tato země na oznámení písemně odpovědět a napravit situaci.

(107)

Oznámení adresované Tchaj-wanu o tom, že může být označen za nespolupracující třetí zemi, nebrání Komisi ani Radě, aby následně učinily jakékoli kroky za účelem určení Tchaj-wanu jako nespolupracující třetí země a vypracování seznamu nespolupracujících zemí, ani automaticky neznamená provedení tohoto kroku,

2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/29

2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/30

2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/31

1.

Komise dne 24. září 2015 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým by podnik Equinix Inc. („Equinix“, USA) získal ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem podílů kontrolu nad celým podnikem Telecity Group plc. („Telecity“, Spojené království).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—   podniku Equinix: poskytování služeb datového centra a souvisejících služeb (např. služeb propojení) na celosvětové úrovni v rámci patnácti zemí,

—   podniku Telecity: poskytování služeb datového centra a souvisejících služeb (např. služeb propojení) v deseti zemích EU a v Turecku.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.7678 – Equinix/Telecity lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/32

1.

Komise dne 23. září 2015 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Grosvenor International Investments Limited patřící do skupiny Grosvenor Group Limited („Grosvenor“, Spojené království) a podnik PSPLUX S.à.r.l. patřící do skupiny Public Sector Pension Investment Board („PSPIB“, Kanada) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování společnou kontrolu nad nemovitostí nacházející se v Miláně (Itálie).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—   podniku Grosvenor: soukromá vlastnická skupina, která je vlastníkem, developerem a správcem nemovitostí a podniká v dalších oblastech souvisejících s nemovitostmi,

—   podniku PSPIB: investice do penzijních plánů kanadské federální veřejné služby, kanadských ozbrojených sil a kanadské královské policie. Podnik spravuje globální diverzifikované portfolio akcií, obligací a jiných cenných papírů s pevným výnosem, jakož i investice v oblasti soukromých kapitálových investic, nemovitostí, infrastruktury a přírodních zdrojů.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.7809 – Grosvenor/PSPIB/Real estate asset in Milan lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

2.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/33

—

vypěstování hostitelské rostliny,

—

očkování, růst a sběr hmyzu,

—

sušení očištěného produktu a jeho ošetření před zabalením.

—

Zeměpisná poloha Kanárských ostrovů:

Kanárské ostrovy se rozkládají mezi 27° 37′ a 29° 25′ s. š. a 13° 20′ a 18° 10′ z. d., a pro růst červců tak skýtají ideální podmínky.

—

Souostroví ovlivňují pasáty vanoucí z oblasti azorské tlakové výše, které způsobují teplotní inverzi – na ostrovech vzniká nízká oblačnost a dochází ke skleníkovému efektu. Tyto vlhké větry zajišťují přiměřenou vláhu pro rostlinu, na níž červec nopálový parazituje. Vlhkost prostředí není nadměrná, ale opunciím i hmyzu umožňuje růst.

—

Mraky, které vyvolávají skleníkový efekt, přispívají ke stálosti studeného kanárského proudu, jenž na ostrovech zmírňuje podnebí.

—

Teplotní rozdíl mezi nejteplejším a nejstudenějším měsícem nedosahuje na souostroví deseti stupňů Celsia, s výjimkou horských vrcholů. Teploty se zde pohybují v rozmezí od 17 do 25 °C. Tato teplotní stabilita červcům svědčí, což se projevuje i v minimálním kolísání fyzikálně-chemických a organoleptických vlastností produktu popsaných v oddíle 3.2 specifikace.

—

Subtropická poloha Kanárských ostrovů s průměrnými 3 000 hodinami slunečního svitu za rok umožňuje přirozené sušení. Hmyz lze sušit bez chemických přípravků pouze na slunci.

—

Pro souostroví jsou příznačné chudé půdy sopečného původu s chybějící organickou hmotou a vysokým podílem čedičových minerálních prvků. Jedná se o půdy s velmi specifickými fyzikálními a chemickými vlastnostmi, neboť jsou v nich obsaženy amorfní či špatně krystalizované složky (například křemičitany hliníku a hydroxidy železa a hliníku). Díky těmto andickým materiálům jsou půdy vysoce porézní, mají nízkou hustotu a dokážou velmi dobře zadržovat vodu a tvořit stabilní mikroagregáty. Hostitelské rostliny rostoucí na těchto půdách obsahují málo vody a jsou velmi nenáročné na živiny. Malý procentuální podíl vody (méně než 13 %) proto vykazují i červci, kteří na nich parazitují a u kterých je pak pozorována vysoká koncentrace kyseliny karmínové (nejméně 19 % v sušině).

—

Na Kanárských ostrovech se na rozdíl od jiných produkčních oblastí pěstuje jen jeden druh hostitelské rostliny (opuncie indická) a chová se jen jeden druh hmyzu (červec nopálový). Rostlina i hmyz se zeměpisnému prostředí dokonale přizpůsobily.

—

Ve všech fázích výroby – od výsadby kaktusu přes chov a sběr červců až po sušení konečného produktu – se uplatňují tradiční postupy a ruční práce. Místní hospodáři při těchto pracích postupně objevovali metody, které si předávali z generace na generaci, a přitom dokonce vznikal i speciální odborný slovník (ve španělštině se v souvislosti s touto činností začala používat slova jako „rengues“, „cuchara“, „milana“, „grano“ apod.).