ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 317

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 58
25. září2015


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2015/C 317/01

Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7732 – JBS/Moy Park)

1


 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2015/C 317/02

Směnné kurzy vůči euru

2


 

V   Oznámení

 

JINÉ AKTY

 

Evropská komise

2015/C 317/03

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

3

2015/C 317/04

Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

9

2015/C 317/05

Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

12


CS

 


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

25.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 317/1


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.7732 – JBS/Moy Park)

(2015/C 317/01)

Dne 21. září 2015 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32015M7732. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

25.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 317/2


Směnné kurzy vůči euru (1)

24. září 2015

(2015/C 317/02)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,1241

JPY

japonský jen

134,48

DKK

dánská koruna

7,4612

GBP

britská libra

0,73870

SEK

švédská koruna

9,4292

CHF

švýcarský frank

1,0928

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

9,4630

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

27,162

HUF

maďarský forint

314,21

PLN

polský zlotý

4,2300

RON

rumunský lei

4,4178

TRY

turecká lira

3,4370

AUD

australský dolar

1,6147

CAD

kanadský dolar

1,5039

HKD

hongkongský dolar

8,7119

NZD

novozélandský dolar

1,7857

SGD

singapurský dolar

1,6054

KRW

jihokorejský won

1 344,25

ZAR

jihoafrický rand

15,7352

CNY

čínský juan

7,1743

HRK

chorvatská kuna

7,6250

IDR

indonéská rupie

16 584,10

MYR

malajsijský ringgit

4,8862

PHP

filipínské peso

52,840

RUB

ruský rubl

74,7945

THB

thajský baht

40,850

BRL

brazilský real

4,7304

MXN

mexické peso

19,4059

INR

indická rupie

74,4594


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


V Oznámení

JINÉ AKTY

Evropská komise

25.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 317/3


Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2015/C 317/03)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU / CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„HUILE D’OLIVE DE NIMES“

č. EU: FR-PDO-0105-01283 – 21.11.2014

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Syndicat des AOP Olive et Huile d’Olive de Nîmes

Mas de l’Agriculture - 1120 Route de Saint Gilles

30 900 Nîmes

FRANCE

Tel. +33 466045034

Fax +33 466045031

Email: olive.nimes@orange.fr

Seskupení Syndicat des AOP Olive et Huile d’Olive de Nîmes se skládá z producentů a ze zpracovatelů olivového oleje „Huile d’olive de Nîmes“ a má oprávněný zájem na podání žádosti o změnu.

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

Název produktu

Popis produktu

Zeměpisná oblast

Důkaz původu

Metoda produkce

Souvislost

Označování

Jiná: kontrola

4.   Druh změny (změn)

Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

5.   Změna (změny)

Popis produktu

Popis byl upřesněn, aby

se doplnily organoleptické vlastnosti olejů. Ve specifikaci produktu zaslané při podávání žádosti o zápis CHOP bylo pouze uvedeno, že olivový olej „Huile d’olive de Nîmes“ má tyto vlastnosti: „Voní po artičoku a zeleni. Vůně zeleně v ústech přechází ve vůni středozemské lesostepi a červených bobulovin.“ Na základě kontrol, které proběhly od schválení tohoto označení, lze uvést, že aromata zeleně zanechávají „počitky po rostlinách (…) s vůní čerstvé trávy, posečeného sena, syrového artyčoku a rostliny rajčete“ a že ovocná aromata, jež lze v ústech zaznamenat, připomínají zejména „byliny, seno, ananas, žlutou blumu a syrový artyčok. Případně se lze setkat s aromaty červené blumy a jablka.“

Dále pak byly do popisu zařazeny analytické vlastnosti olivového oleje při prvním uvedení na trh: obsah kyseliny olejové je omezen na 0,8 g/100 g peroxidové číslo na 16 miliekvivalentů aktivního kyslíku na 1 kg olivového oleje.

V tomto rámci byla zavedena míra hořkosti (v rozmezí hodnot 1,5 až 4,5 z 10 na organoleptické stupnici Mezinárodní rady pro olivový olej) a štiplavosti (v rozmezí hodnot 1,5 až 4,5 z 10 na organoleptické stupnici Mezinárodní rady pro olivový olej).

Cílem těchto změn je produkt lépe charakterizovat a identifikovat.

Zeměpisná oblast

Do specifikace produktu jsou zařazeny způsoby identifikace pozemků, jež jsou stanoveny v původní vyhlášce o uznání kontrolovaného označení původu.

Důkaz původu

Položka „Důkaz, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti“ byla s ohledem na legislativní vývoj v oblasti vnitrostátních právních předpisů konsolidována a obsahuje zejména oznamovací povinnosti a vedení rejstříků týkajících se dohledatelnosti produktu a sledování podmínek produkce.

Tato položka byla ostatně doplněna o několik ustanovení týkajících se rejstříků a dokumentů, jež umožňují zaručit zpětnou dohledatelnost a kontrolu souladu produktů s požadavky specifikace.

Metoda produkce

Odrůdy: Aniž by se měnil poměr jednotlivých odrůd, jež byly původně stanoveny, bylo znění změněno tak, aby se vyzdvihlo většinové zastoupení odrůdy Picholine, což svědčí o vazbě produktu na jeho původ. Z uvedeného důvodu byly odrůdy Picholine, Négrette a Noirette rozděleny na „hlavní odrůdu“ a „odrůdy doplňkové“. Kromě toho se požaduje dodatečná změna: vypuštění maximálního podílu oliv pocházejících z opylovačů, který lze při výrobě oleje použít a který byl původně stanoven na 5 % (stejný podíl platí pro počet stromů příslušných odrůd v olivových hájích). Při produkci olivového oleje se plody opylovačů většinou přidávají k celkové úrodě, která se odváží ke zpracování na olej nesoucí chráněné označení, a jejich podíl je minimální.

Hustota výsadby: za účelem objasnění a kontroly ustanovení se zavádějí ustanovení o minimální hustotě výsadby 24 m2 na strom („této plochy se dosáhne vynásobením obou vzdáleností mezi řádky a vzdáleností mezi stromy“). Došlo k upřesnění u stromů poškozených mrazem v roce 1956, přičemž se vzaly v potaz nově vyrostlé nebo odřezané stromy, k čemuž došlo po tomto mrazu a což zapříčinilo růst vícekmenných stromů. V tomto případě nemusí vzdálenost mezi stromy dosahovat 4 metrů.

Prořezání: ustanovení o odstraňování odřezaných částí byla stažena, protože na základě používaných technik odstraňování se odřezané části mohou drtit na místě, a nikoli odvážet z pozemku.

Zavlažování: s cílem usnadnit kontroly je datum, kdy lze naposledy zavlažovat, stanoveno na 30. září.

Údržba sadů: upřesňují se způsoby údržby sadů. Upřesňuje se pojem „způsob pěstování“, přičemž se může jednat o hubení plevele nebo orbu. Díky tomuto objasnění lze rovněž specifikaci harmonizovat se specifikací produktu „Olive de Nîmes“.

Výnos: znění bylo formálně pozměněno a ustanovení o způsobech překročení a snížení výnosů se zrušuje. Tato výjimka se totiž považuje za nevhodnou.

Sklizeň: mění se znění týkající se stáří, kdy stromy začínají plodit: aby bylo možné objasnit ustanovení o kontrolách, musí se stromy na pozemku pěstovat po dobu 5 let.

Upřesňují se způsoby sklizně („sklizeň přímo ze stromu, ručně, nebo mechanickými postupy“), přičemž se navrhované metody nadále podobají postupům stanoveným v předchozí specifikaci. Aby byl zaručen zdravotní stav zpracovávaných oliv, upřesňuje se maximální podíl poškozených oliv, a to podle různých druhů možného poškození (méně než 5 % oliv poničených škůdci, méně než 10 % oliv poškozených krupobitím, žádné olivy poškozené mrazem či plísní). Z důvodu administrativního zjednodušení rozhoduje o zahájení sklizně ředitel svazu INAO, a nikoli prefekt prostřednictvím rozhodnutí; byla zrušena možnost výjimky. Stupeň minimální zralosti se snižuje na nejméně 10 % oliv, jejichž odstín přešel z jasně zelené barvy do žluté (místo 25 %): tato změna je odůvodněna specifičností odrůdy Picholine, která černá velmi pozdě a může zůstat zelená dokonce i po fyziologické zralosti. Doba mezi sklizní a dodáním do lisovny se mění podle druhu použitých nádob, přičemž se maximální třídenní dodací lhůta zkrátila na 24 hodin v případě sklizně do velkoobjemových přepravek, aby se zabránilo poškození oliv.

Podmínky přípravy: aby se předešlo poškození oliv, doplňuje se specifikace o maximální lhůtu pro uchovávání oliv v lisovně (nejvýše 4 dny) a o ustanovení týkající se podmínek skladování oliv v lisovně před rozdrcením. Aby bylo možné lépe kontrolovat kvalitu oliv, zkracuje se maximální doba mezi sklizní a rozdrcením na 6 dní (oproti 8 dnům v současné době). Podíl odrůdy Picholine v oleji se zvyšuje ze 60 na 70 % objemu oliv zpracovávaných na olej, aby byl zohledněn vyšší výnos olivovníků odrůdy Picholine v porovnání s ostatními odrůdami, jež se pro daný olej využívají. Upřesňují se povolené postupy (přidává se odlisťování, drcení a hnětení), aby se zabránilo mylnému výkladu ustanovení specifikace.

Označování

Konkrétní údaje na etiketě používané pro toto CHOP byly uvedeny do souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1151/2012. Doplnění povinnosti uvádět logo Evropské unie pro CHOP a nápis „appellation d’origine protégée“ (chráněné označení původu) nebo zkratku „AOP“ (CHOP) jako náhradu za vnitrostátní údaje.

Jiné: kontrola

Vzhledem k vývoji vnitrostátních zákonů a předpisů má položka „Vnitrostátní požadavky“ formu tabulky shrnující hlavní kontrolované prvky, jejich referenční hodnoty a metodu hodnocení.

Byly aktualizovány údaje o kontrolních subjektech.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„HUILE D’OLIVE DE NIMES“

č. EU: FR-PDO-0105-01283 – 21.11.2014

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Název

„Huile d’olive de Nîmes“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarin, olej atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Vlastnosti oleje „Huile d’Olive de Nîmes“ jsou ovlivněny především skutečností, že odrůdou, jež se v oleji převážně využívá, je odrůda Picholine:

po přičichnutí jsou výrazné počitky po rostlinách s vůní čerstvé trávy, posečeného sena, syrového artyčoku a sazenic rajčete;

v ústech se ovocná chuť vyznačuje především chutí bylin, sena, ananasu, žluté blumy a syrového artyčoku. Případně se lze setkat s aromaty červené blumy a jablka.

Stupeň hořkosti se pohybuje v rozmezí hodnot od 1,5 do 4,5 z 10 na organoleptické stupnici Mezinárodní rady pro olivový olej.

Stupeň štiplavosti se pohybuje v rozmezí hodnot od 1,5 do 4,5 z 10 na organoleptické stupnici Mezinárodní rady pro olivový olej.

Barva oleje je zelená s případnými nažloutlými místy.

Obsah volných kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, je ve vyprodukovaném oleji nejvýše 0,8 g na 100 g.

Peroxidové číslo musí být při prvním uvedení na trh menší nebo rovno 16 miliekvivalentům aktivního kyslíku na 1 kg olivového oleje.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Olivy odrůdy Picholine představují nejméně 70 % hmotnosti zpracovávaných oliv.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny kroky týkající se produkce suroviny a přeměny oliv na olivový olej musí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Kromě povinných údajů, jež vyplývají z právních předpisů v oblasti označování potravin a jejich uvádění na trh, se na štítcích olejů nesoucích chráněné označení původu „Huile d’olive de Nîmes“ uvádí:

název označení: „Huile d’olive de Nîmes“, údaj „appellation d’origine protégée“ (chráněné označení původu). Tyto údaje jsou společně uvedeny v témže zorném poli a na téže etiketě,

logo Evropské unie pro CHOP.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast, v níž se produkuje olivový olej „Huile d’olive de Nîmes“, zahrnuje oblast pěstování oliv gardoise a východní část oblasti Hérault bez náhorních plošin Causses, pohoří kraje Cévennes a regionu Camargue.

Její přírodní hranici tvoří na východě řeka Rhôna a na jihu region Camargue. Na severu ji vymezuje klimatická hranice, která odpovídá hranici pěstování odrůdy Picholine; na severovýchodě sleduje administrativní hranici departementu Gard (středozemský masív s nadmořskou výškou nad 300 metrů). Na západě oblast přesahuje údolí řeky Vidourle a její hranici tvoří zalesněné hřebeny od Ganges přes Pic St. Loup až po řeku Lez.

Oblast produkce zahrnuje 223 obcí, z nichž se 183 nachází v departementu Gard a 40 v departementu Hérault.

Olivy se musí sklízet a zpracovávat v zeměpisné oblasti, která se rozkládá na území těchto kantonů a obcí:

Departement Gard:

všechny obce v kantonech: Aramon, Lédignan, Marguerittes, Nîmes, Quissac, Saint-Chaptes, Saint-Mamert-du-Gard, Sommières, La Vistrenque,

obce v kantonech: Anduze (s výjimkou obcí: Générargues, Saint-Sébastien-d’Aigrefeuille), Remoulins (s výjimkou obcí: Pouzilhac, Valliguières), Rhôny-Vidourle (s výjimkou obcí: Aimargues, le Cailar), Sauve (s výjimkou obce Fressac), Uzès (s výjimkou obce La Capelle-et-Masmolène), Vézénobres (s výjimkou obce Brouzet-les-Alès).

Obce: Alès, Allègre-les-Fumades (částečně), Aubord, Beaucaire (částečně), Bellegarde (částečně), Belvezet, Bernis, Bouquet, Conqueyrac, Fons-sur-Lussan, Fontarèches, Générac, Oudargues (částečně), Jonquières-Saint-Vincent, La Bruguière, La Cadière-et-Cambo, Lussan, Méjannes-les-Alès, Mons, Rochefort-du-Gard, Saint-Christol-Les-Alès, Saint-Gilles (částečně), Saint-Hilaire-de-Brethmas, Saint-Hippolyte-du-Fort, Saint-Laurent-la-Vernède, Saint-Privat-des-Vieux, Saze, Vallérargues, Vauvert (částečně), Verfeuil (částečně).

Departement Hérault:

obce v kantonech: Castries (s výjimkou obce Jacou), Claret (s výjimkou obce Ferrières-les-Verrerie), Lunel (s výjimkou obcí Marsillargues, Saint-Just, Saint-Nazaire-de-Pézan),

obce: Les Matelles, Moules-et-Baucels, Saint-Bauzille-de-Montmel, Sainte-Croix-de-Quintillargues, Saint-Jean-de-Cuculles, Saint-Mathieu-de-Tréviers, Saint-Vincent-de-Barbeyrargues.

Na obecních úřadech obcí, které patří do zeměpisné oblasti pouze částečně, byla uložena kartografická dokumentace vymezující hranice zeměpisné oblasti. Pokud jde o tyto obce, mapy s vyznačením daných zón jsou v souladu s požadavky směrnice INSPIRE k dispozici na internetových stránkách příslušného vnitrostátního orgánu.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1.   Specifičnost zeměpisné oblasti

Tradiční olivové háje mají vlastnosti typické pro dané místo. Jsou výsledkem spojení znalostí a dovedností místních lidí, využívané odrůdy a okolního ekosystému.

Olivovníky v této zeměpisné oblasti jsou vystaveny srážkám od 700 do 1 000 mm, a to zejména v podobě silných přívalových dešťů na jaře a na podzim. Kromě několika sadů na okraji hor Cévenole a novějších sadů v Costière rostou olivové háje na převážně vápenatých půdách umožňujících odvodnění, jež je pro přežití stromů nezbytné, avšak nejedná se o půdy s vysokou agronomickou hodnotou, jež jsou vyhrazeny pro pěstování ziskovějších plodin.

Zeměpisnou oblastí často vanou mnohdy silné větry a může v ní panovat drsná zima. V uvedených podmínkách je odrůda Picholine, jež v oblasti převažuje, poměrně odolná vůči nízkým teplotám a její plody i ve stavu zralosti snadno nespadnou. Navíc je třeba poznamenat, že olivovníky odrůdy Picholine či místních odrůd se udržují v poměrně nízkém vzrůstu, aby nebyly vystaveny nárazům větru.

Sady se nacházejí na úbočích, jež jsou pokud možno orientována na jih, a v místech, která jsou relativně chráněna před mrazem (nikoli v nížinách a na uzavřených rovinách, kde se drží mlha).

Olivovníky lze pěstovat do určité maximální nadmořské výšky, a to zejména odrůdu Picholine, jejíž plody dozrávají pozdě, čímž se zvyšuje riziko poškození mrazem, a je tak ohrožena produkce oleje. Olivovníky odrůdy Picholine se obvykle pěstují do nadmořské výšky 350 metrů a olivy z nich se sklízejí dříve.

Znalosti a dovednosti pěstitelů oliv se odrážejí v jejich schopnosti vybrat nejvhodnější oblasti pro produkci kvalitního olivového oleje (nasměrování pozemku, nadmořská výška), tradičním udržováním nízkého vzrůstu olivovníků v sadech a ve včasné sklizni oliv, jež je zahájena, jakmile dosáhnou správného stupně zralosti (nejméně 10 % zralejších oliv).

5.2.   Specifičnost produktu

Olivy se dodávají a zpracovávají rychle, přičemž minimální podíl oliv odrůdy Picholine činí 70 %, což tomuto CHOP dodává jeho specifičnost: olivový olej „Huile d’olive de Nîmes“ se vyznačuje poměrně výraznou hořkostí a pikantností a značným zastoupením rostlinných aromat, jež lze vnímat jak čichem, tak chutí.

5.3.   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Olej se vyrábí převážně z oliv odrůdy Picholine, jíž se dává přednost pro její odolnost, díky níž se dokonale přizpůsobila půdním a klimatickým podmínkám. Tato odrůda vykazuje jistou odolnost vůči chladu v zimním období a její plody odolávají prudkým podzimním větrům.

Třebaže chuťové vlastnosti plodu a botanické vlastnosti stromu mají svůj podíl na rozšíření odrůdy Picholine po světě, je třeba připomenout, že tato odrůda pochází z vymezené zeměpisné oblasti a je výsledkem šlechtění odrůdy Plant de Collias, pocházející z Collias, obce ležící v zeměpisné oblasti původu. Tím se vysvětluje, proč se tato odrůda obzvlášť přizpůsobila vlastnostem zeměpisné oblasti a proč je v olivovém oleji „Huile d’olive de Nîmes“ převážně zastoupena.

Kombinace faktorů daných prostředím a výrobních postupů (zejména zralosti zpracovaných oliv a stanovení minimálního podílu oliv odrůdy Picholine v oleji) činí z olivového oleje „Huile d’olive de Nîmes“ jedinečný a původní produkt, jenž se na trhu zdaleka neztratí.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-bb09848f-1fb0-455e-955d-bc5985e35cc5/telechargement


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.


25.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 317/9


Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2015/C 317/04)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o zápis námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„MORTADELLA DI PRATO“

EU č.: IT-PGI-0005-01333 – 8.5.2015

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Název (názvy)

„Mortadella di Prato“

2.   Členský stát nebo třetí země

Itálie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Název „Mortadella di Prato“ označuje uzenářský výrobek, jenž se skládá ze směsi vepřového masa, mořské soli, česneku, koření a likéru Alchermes (příp. Alkernes, jeho množství ve výrobku se pohybuje mezi 0,3 % a 0,6 %) a který po balení prochází tepelným zpracováním. Při uvedení ke spotřebě musí mít produkt tyto vlastnosti: hmotnost: 0,5 až 10 kg; tvar: válcovitý či mírně elipsovitý; rozměry: délka od 8 cm do 70 cm o průměru mezi 6 cm a 35 cm; organoleptické vlastnosti: konzistence směsi: pevná a kompaktní, při ochutnání měkká v důsledku pomletí na jemno; vnější zbarvení: matně růžové; vnitřní zbarvení: tmavě růžové následkem přidání likéru Alchermes s bílými skvrnami kostiček tuku; vůně: již při prvním ochutnání intenzivní kořeněné aroma, v němž je cítit stopu po likéru Alchermes; chuť: charakteristická pro tento výrobek vytvářená kontrastem mezi bohatou a pikantní příchutí koření, česneku a mořské soli a sladkou a jemnou příchutí likéru Alchermes; fyzikálně-chemické vlastnosti: poměr tuků a bílkovin: max. 1,5.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Krmivo prasat, z jejichž masa se výrobek „Mortadella di Prato“ vyrábí, se musí zvířatům podávat pokud možno v podobě pomyjí nebo šlichty a obsah sušiny musí být minimálně 45 % celkového množství do 80 kg živé hmotnosti a nesmí být nižší než 55 % celkového množství ve fázi výkrmu. Množství syrovátky (vedlejšího produktu sýřeniny) a podmáslí (vedlejšího produktu ze zpracování másla) nesmí překračovat 15 l na kus a den.

Výrobek „Mortadella di Prato“ sestává z masa z následujících částí prasete v uvedeném procentním množství: plec: 40–50 %; sádlo: 9–15 %; odřezky šunky: 10–20 %; krkovice: 5–15 %; lalok: 5–15 %; bůček: 5–10 %. Povinné přísady: Alchermes: 0,3–0,6 %; mletý pepř: 0,1–0,3 %; kuličky pepře: 0,1–0,2 %; mořská sůl: 2,0–3,0 %; mleté koření (koriandr, skořice, muškátový oříšek, muškátový květ a hřebíček): 0,1–0,25 %; česnek: 0,08–0,2 %; přidávat glutaman sodný se nepovoluje. Použité maso musí pocházet z prasat o minimální hmotnosti 160 kg (+/– 10 %), jejichž porážkový věk je vyšší než 9 měsíců. Doba mezi porážkou prasete a zpracováním masa musí činit min. 24 hod. a max. 96 hod.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Následující kroky při produkci výrobku „Mortadella di Prato“ se musí provádět ve vymezené zeměpisné oblasti, a to plynule, bez časových prodlev: porcování, mletí a mísení; plnění a vázání; paření a vaření; proplachování a chlazení.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Mezi chlazením a následným sušením a balením nesmí uběhnout více než 20 minut. Při nedodržení této doby může kromě rizika růstu mikrobů dojít k nenapravitelnému porušení jemné organoleptické rovnováhy výrobku a tím ke ztrátě aromatu a změnám typické růžové barvy.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Výrobek „Mortadella di Prato“ lze prodávat vcelku nebo nakrájený na plátky či řezy. Na etiketě nacházející se na balení musí být jasně a čitelně vytištěno logo (viz obrázek níže) tvořené elipsou, kterou ve spodní části protíná rámeček obdélníkového tvaru tak, že jejich obrysy vytváří jednotný objekt přetvářející siluetu elipsy.

Image

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast, v níž dochází ke zpracování a balení výrobku „Mortadella di Prato“, tvoří celé území správní oblasti města Prato a obcí Agliana, Quarrata a Montale v provincii Pistoia.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Území náležící pod správu města Prato se vyznačuje efektivním hospodařením s vodou, kterou mu skýtá nejen řeka Bisenzio, která jím protéká, ale i další menší přítoky. Potřeba zúrodnit rozsáhlou a úrodnou náplavovou nížinu a vědomí možnosti využití vodních zdrojů za účelem získání energie k pohánění mlýnů i textilních strojů se zrodily na konci třináctého století a vedly k vybudování tzv. „gore“, tedy rozsáhlé sítě umělých kanálů, které protínají nížinu kolem města Prato a sahají až na hranice obcí Agliana, Quarrata a Montale, které spadají do provincie Pistoia. Tyto kanály spolu s potoky a říčkami kromě získávání energie umožnily, aby se již ve středověku začalo rozvíjet řeznické řemeslo (tzv. Arte dei Beccai), tedy činnost, která podobně jako barvířství z hygienických důvodů vyžadovala dostatek tekoucí vody. V té době se rozšířilo zpracování a využívání vepřového masa, které se těšilo mimořádné pověsti a mělo důležité místo v hospodářském životě a nadto představovalo hlavní zdroj obživy, když nastala zima. Každá vesnická rodina měla svého vepře, přičemž majetní lidé dávali sedlákům vepříky na výkrm a dohoda zněla, že si pak „rozdělí, co jim pán Bůh nadělí“. I v následujících staletích byla spotřeba vepřového masa značná, v neposlední řadě díky dobrému jménu uzenářských výrobců (tzv. „salsicciari“) z města Prato, jejichž výrobky si svou vysokou prodejností, kterou se pyšnily již tehdy, vydobyly zvláštní clo. Vodní síť protínající dané území se svou jedinečností zasloužila o sblížení prastarého řemesla barvířů, kteří začali využívat karmín k výrobě barviva Kermesu, a řeznického řemesla, kterému se vděčí za následné používání tohoto barviva, nazývaného také „grana del tintore“, k dobarvení a aromatizaci uzenářských výrobků.

Výrobek „Mortadella di Prato“ vděčí za svou pověst především použití likéru Alchermes, který tím, že vytváří kontrast mezi svojí sladkou a jemnou příchutí a bohatou a pikantní příchutí koření, česneku a mořské soli, dodává tomuto výrobku nezaměnitelné organoleptické vlastnosti. Tradiční know-how se na této jedinečnosti podílí výběrem částí masa, které se nejvíce hodí k uvaření, tvorbou jedinečné konzistence směsi dosažené kombinací bílkovin pocházejících z pojivových tkání s cukry obsaženými v likéru, zvýšením ochrany tuků před žluknutím bakteriostatickým a antioxidačním působením, které má svůj původ v kombinaci mletého koření, černého pepře, česneku a mořské soli a zaručeně delší dobou postupného sušení výrobku vyplývající z toho, že před jeho vařením se výrobek spaří. To vše má zásluhu na tom, že výrobek „Mortadella di Prato“ má v rámci italské gastronomické nabídky své nenahraditelné místo.

Přítomnost likéru Alchermes jako přísady, kterou se vyznačuje výrobek „Mortadella di Prato“, je bezpečným znamením původu a jedinečnosti tohoto výrobku z města Prato. Alchermes je likér jasně červené barvy získávané kdysi výlučně z červce nopálového, což je parazit, vysušený a rozdrcený na prášek, který se po staletí používal při barvení látek, což byla hlavní hospodářská činnost, která se prováděla v oblasti kolem oněch již zmiňovaných „gore“ města Prato a jeho okolí. Velká zručnost, kterou obyvatelé města Prato při zpracování karmínu prokazovali, vedla k tomu, že se barvivo používalo nejen v odvětví látek, ale také k barvení potravin a léčiv. Do naší doby se dochovalo gastronomické využití likéru Alchermes, které sahá od uzenin až k pečivu typickému pro tuto oblast („pesche di Prato“). Tato jedinečnost spolu se skutečností, že místní výrobny uměly uchovat tradiční způsoby výroby, jen přispěla k věhlasu výrobku „Mortadella di Prato“, který je nezpochybnitelně doložen a podepřen různými dokumenty. První zaručené doklady o výrobku „Mortadella di Prato“ coby výrobku, který má svůj původ ve městě Prato, se datují do roku 1733, kdy při příležitosti blahořečení řeholnice Caterina de Ricci řeholní sestry z dominikánských klášterů ve městě Prato uspořádaly pro hosty sváteční oběd, na němž se tato uzenářská lahůdka předkládala jako místní specialita. Na výrobek „Mortadella di Prato“ narazíme pod tímto názvem v korespondenci mezi Cesarem Guasti a Giovannim Pierallini z roku 1854 a v deníku „Lo Zenzero“ z roku 1862, jakož i během celého devatenáctého století v nejrůznějších hospodářských publikacích („L’Italia economica“ z roku 1868, „L’Italia all’opera“ z roku 1869), ve zprávách z mezinárodních veletrhů konaných v Paříži a Londýně a v jednom hlášení jistého francouzského policejního komisaře s údaji o vývozu tohoto výrobku do Francie (1867), které je tak dokladem věhlasu, který si tento uzenářský výrobek mezitím vydobyl. Ve zprávě jednoho komisaře pro mezinárodní výstavu v Londýně se například praví, že „Mortadella di Prato a Mortadella di Bologna platí venku (tj. v zahraničí) za celý druh těchto uzenin“. Také ve dvacátém století nalezneme početné doklady o výrobku „Mortadella di Prato“, které sahají od místních receptů až k italským a mezinárodním gastronomickým publikacím a dokládají tak širokou známost tohoto výrobku. Díky své jedinečnosti je zmiňován v mnohých kuchařkách a gastronomických průvodcích místní, italské či mezinárodní provenience, počínaje prvním vydáním „Guida gastronomica d’Italia“ Klubu italských turistů v roce 1931. Za svoji známost vděčí také zálibě ze strany věhlasných kuchařů a mezinárodních osobností na poli kultury a gastronomie, např. spisovatele M. V. Montalbana. Jako vzor původní gastronomické tradice města Prato byla tato uzenářská lahůdka oceněna organizacemi jako Accademia della cucina italiana (v roce 1987) či Slow Food, která jí v roce 2000 udělila své vyznamenání. Od osmnáctého století se výrobek „Mortadella di Prato“ běžně podává společně s fíky nebo se v tradiční kuchyni využívá jako přísada mnohých typických pokrmů, např. „sedani alla pratese“. Tento výrobek nenajdete jen v nabídce na místní slavnosti „Divini profumi. Tra bere e sapere, cultura e sapori della provincia di Prato“, ale běžně i na mezinárodních veletrzích.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

Tento správní orgán zahájil vnitrostátní řízení o námitce k uznání chráněného zeměpisného označení „Mortadella di Prato“ v Úředním věstníku Italské republiky č. 192 ze dne 20. srpna 2014.

Úplné znění specifikace je k dispozici na internetové adrese ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví: http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335

nebo lze vstoupit přímo na domovskou stránku ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (www.politicheagricole.it), kliknout na „Prodotti DOP IGP“ (Produkty s CHOP a CHZO – na obrazovce nahoře vpravo), dále pak na „Prodotti DOP IGP STG“ (Produkty s CHZO, CHOP, ZTS – na levé straně obrazovky) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE“ (Specifikace produkce, jež jsou předmětem zkoumání EU).


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.


25.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 317/12


Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2015/C 317/05)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o zápis námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„CAPPELLACCI DI ZUCCA FERRARESI“

EU č.: IT-PGI-0005-01324 – 26.3.2015

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Název (názvy) [(CHOP či CHZO)]

„Cappellacci di zucca ferraresi“

2.   Členský stát nebo třetí země

Itálie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 2.5 Těstoviny

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Produkt „Cappellacci di zucca ferraresi“ jsou čerstvé plněné těstoviny. Skládají se z těsta zpracovaného ze směsi hladké pšeničné mouky, mouky z tvrdé pšenice a vajec a z náplně připravené z vařené dužiny muškátové dýně, strouhaného sýra a muškátového oříšku.

Při uvádění na trh mají těstoviny „Cappellacci di zucca ferraresi“ tyto vlastnosti:

Fyzické vlastnosti:

Tvar: okrouhlý a přeložený, napodobující charakteristický slaměný klobouk vesničanů.

Rozměry: průměr 4 až 7 cm.

Hmotnost: 10 až 28 gramů.

Organoleptické vlastnosti:

Vnější vzhled: charakteristická žlutá barva vaječných těstovin s intenzivnějšími odstíny danými náplní obsahující žlutou dýňovou dužinu.

Vzhled uvnitř: žlutá barva zralé dýně.

Konzistence těsta: středně měkké až měkké.

Chuť: těstoviny s protikladem sladké chuti dýně a slané chuti sýra s příchutí muškátového oříšku.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Podle tradičního receptu na výrobu těstovin „Cappellacci di zucca ferraresi“ se na těsto a náplň používají tyto přísady:

Přísady na těsto na 1 kg produktu:

Přísady na 1 kg konečného produktu

Množství v gr

Přípustné odchylky v gr

Směs hladké pšeniční mouky typu „00“ a mouky z tvrdé pšenice v různém poměru, převažuje však vždy hladká pšeničná mouka

250

+/- 50

Vejce nebo pasterovaná tekutá vejce

165

+/- 20

Přísady na náplň:

Přísady na 1 kg konečného produktu

Množství v gr

Přípustné odchylky v gr

Dužina žluté dýně (druh Cucurbita Moschata (tykev pižmová muškátová) obecně známá jako „Violina“)

400

+/- 30

Strouhaný sýr

122

+/- 40

Strouhanka

60

+/- 20

Muškátový oříšek

3

+/- 1

Nepovinné přísady:

Průměrné použité množství

Cukr

podle chuti

Není povoleno používat barviva ani konzervační látky.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Příprava těsta a náplně a výroba produktu musí probíhat ve vymezené zemědělské oblasti uvedené v bodě 4.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Vzhledem k tomu, že se jedná o křehký produkt, je třeba minimalizovat možná rizika, pokud jde o bezpečnost a vnímání jakosti na straně spotřebitele, plynoucí z nadměrné manipulace, vystavení produktu fyzikálním a povětrnostním podmínkám, které by mohly způsobit zkažení těstovin, výskyt trhlin a únik obsažené vody, v důsledku čehož by došlo ke zvýšenému výskytu bakterií a zhnědnutí náplně (z typické oranžové na hnědošedou). Produkt se proto musí prodávat v obalu, balit se v místě prodeje na přání zákazníka nebo se balit za účelem přímého prodeje. Aby byly zachovány fyzikální a organoleptické vlastnosti produktu „Cappellacci di zucca ferraresi“, musí se těstoviny zabalit nejpozději do 60 minut po ukončení jejich výroby.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Těstoviny „Cappellacci di zucca ferraresi“ se mohou prodávat zabalené nebo na váhu.

I v takovém případě musí být na jejich obalu určeném k přímému prodeji umístěny dobře viditelné informace a údaje, které jsou stejné jako v případě normálních obalů.

Je-li produkt zabalen v ochranné atmosféře, musí být obal tepelně zapečetěn.

Čistá hmotnost baleného produktu určeného k prodeji musí být mezi 100 g a 2 000 g.

Na obalu musí být symbol EU pro CHZO, název „Cappellacci di zucca ferraresi“ a tyto informace:

název, obchodní jméno a adresa podniku odpovědného za produkci a/nebo balení,

logo produktu.

Logo produktu vypadá takto:

Image

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast produkce těstovin „Cappellacci di zucca ferraresi“ představuje celé území provincie Ferrara.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Oblast se vyznačuje pěstováním obilovin – nacházejí se zde rozlehlá pšeničná pole a množství podniků vyrábějících moučné výrobky. Dalším tradičně pěstovaným a rozšířeným produktem v oblasti Ferrara je muškátová dýně „Violina“, jíž jsou věnovány venkovské slavnosti dýní (k nimž se od roku 1995 řadí i slavnost v obci Pontelangorino a od roku 1998 slavnost v obci Ostellato) a jejíž zpracování představuje významné zpracovatelské odvětví. Výroba zvláštních těstovin v oblasti probíhá podle tradic a je při ní zapotřebí vysoká odbornost a dovednost spočívající v manuální zručnosti. Zmíněné předpoklady jsou neoddělitelně spjaty s lidskými zdroji, které jen těžko najdete v jiných oblastech.

Těstoviny „Cappellacci di zucca ferraresi“ si během času vydobyly vynikající pověst, a to nejen díky svému originálnímu tvaru, který napodobuje slaměný klobouk ferrarských vesničanů, ale zejména díky svým mimořádným organoleptickým vlastnostem. Labužníci oceňují zejména protiklad slané chuti sýra a sladké chuti dýně v náplni; dužina dýně „Violina“ je mimo jiné výjimečná tím, že je málo vláknitá a lze ji dobře uchovávat.

Používání dýně v náplni odráží její tradiční pěstování na ferrarském venkově již od roku 1570.

K výše zmíněným faktorům je třeba přidat i manuální zručnost pracovníků, jež se v oblasti ustálila a může se projevit zejména ve fázi zpracování dýně a výroby produktu (umístění náplně na čtverec těsta a jeho následné zabalení).

Při výrobě těstovin „Cappellacci di zucca ferraresi“ se používá technika zpracování vaječného těsta, která má stejně dlouhou tradici – již v roce 1549 se o ní zmiňuje receptář Banchetti composizione di vivande e apparecchio generale („Recepty a příprava hostin“) od Cristofora da Messisbugo, stolníka vévodů d’Este. Je tedy zajímavé, že ačkoliv tyto těstoviny obsahovaly pouze „skromnou“ náplň z dýně, byly považovány za luxusní a prestižní pokrm hodný toho, aby byl podáván při oficiálních příležitostech.

Vynikající pověst produktu nesouvisí pouze s jeho pozoruhodným renezančním původem, ale i se stravovacími zvyklostmi obyvatel Ferrary, kteří byli vždy považováni za velké milovníky dýně. Svědectví o tom ve svém významném spise Le donne, i cavalier, l’armi, gli amori e … la Cucina ferrarese („Ženy, rytíři, zbraně, láska a … ferrarská kuchyně“) podává místní historik Giuseppe Longhi. Autor o venkovském způsobu života do začátku 80. let minulého století píše: „v rodinách, které si nemohou dovolit přílišný luxus, je po celém domě cítit lahodná vůně skromného jídla, smažených dýňových květů. […]. Toto široké využití dýně již z velké části zmizelo, zůstaly však těstoviny cappellacci. Cappellacci s dýňovo-sýrovou náplní.“

Název těstovin „Cappellacci di zucca ferraresi“ je obecně známý jak v běžném, tak v obchodním jazyce. Je dobře zdokumentované, že v minulém století tento typický ferrarský výrobek běžně tvořil součást hostin při zvláštních příležitostech (jako byly oficiální obědy s účastí významných hostů, například při návštěvě nejvyššího představitele Italského státu ve Ferraře v roce 1988).

Kulturní pouto mezi těstovinami „Cappellacci di zucca ferraresi“ a oblastí jejich výroby je doloženo i mnohými slavnostmi věnovanými tomuto výrobku během celého roku, mezi nimiž vynikají slavnosti „Sagra dal Caplaz“ konaná od roku 1989 v Coronelle v obci Comune di Poggio Renatico a „Sagra della zucca e del suo cappellaccio“, jež se slaví od roku 2001 v části San Carlo obce Sant’Agostino, přičemž obě se konají v poslední srpnové dekádě. Jsou to zároveň nejvýznamnější příležitosti k oslavě a degustaci tohoto výrobku.

Název výrobku pochází z konce 19. století, kdy se začal objevovat v klasických knihách o ferrarské kuchyni (Cucina pratica ferrarese, 1896; Longhi, 1984; Iori Galluzzi Iannotta, 1987), v gastronomických průvodcích na místní (Ferrara, terra acqua e sapori, 2009) i celostátní úrovni (od zveřejnění Il Boccafina, 1967) i na jídelních lístcích restaurací.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

Tento správní orgán zahájil vnitrostátní postup námitky tím, že zveřejnil návrh změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Cappellacci di zucca ferraresi“ v Úředním věstníku Italské republiky č. 25 ze dne 31. ledna 2015.

Úplné znění specifikace je k dispozici na internetové adrese: http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335

nebo lze vstoupit přímo na domovskou stránku ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (www.politicheagricole.it), kliknout na „Prodotti DOP IGP“ (Produkty s CHOP a CHZO – na obrazovce nahoře vpravo), dále pak na „Prodotti DOP IGP STG“ (Produkty s CHZO, CHOP, ZTS – na levé straně obrazovky) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE“ (Specifikace produkce, jež jsou předmětem zkoumání EU).


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.