29.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/1

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32015M7597. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

29.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/2

2.1.

Vzhledem k tomu, že ECB soustavně přispívá k rámci HISC a s ohledem na význam vysoce kvalitní statistiky v oblasti HISC pro náležitou měnovou politiku, a zejména pro plnění prvořadého cíle ECB, kterým je cenová stabilita, měla by být ECB i nadále konzultována k budoucím změnám tohoto rámce (5).

2.2.

Podle čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy musí být ECB konzultována ke všem prováděcím aktům a k aktům v přenesené pravomoci, jež Komise může na základě revidovaného právního rámce pro HISC přijmout (6). Povinnost konzultovat a přínos konzultací s ECB zdůraznil Evropský soudní dvůr v rozsudku Komise v. ECB  (7).

2.3.

V souladu s platnými ustanoveními nařízení (ES) č. 2494/95 (8) a bez ohledu na spolupráci při přípravě legislativních aktů by měla být v 2. bodě odůvodnění navrhovaného nařízení zohledněna pravomoc ECB zaujmout stanovisko k prováděcím aktům a k aktům v přenesené pravomoci, které jsou na základě navrhovaného nařízení přijímány.

3.1.

Pokud jde o pravomoc Komise přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 290 Smlouvy, považuje ECB prahovou hodnotu, pod níž nejsou členské státy povinny poskytovat dílčí indexy harmonizovaných indexů, a seznam dílčích indexů, které členské státy nemusí vytvářet (9), za zásadní prvky navrhovaného nařízení. Tyto prvky jsou zcela zásadní pro zajištění spolehlivých a harmonizovaných cenových indexů. Změny těchto parametrů mají přímý vliv na pokrytí a správnost indexů. Podstatně ovlivňují jejich kvalitu a spolehlivost. Z toho důvodu se ECB domnívá, že pro stanovení pravidel upravujících tyto klíčové prvky rámce HISC nejsou akty v přenesené pravomoci vhodným právním nástrojem. Tyto otázky by měly být rozhodnuty a upraveny v navrhovaném nařízení. ECB navrhuje do čl. 5 odst. 6 a 7 zapracovat zavedené prahové hodnoty, tj. jedno promile celkových výdajů zahrnutých do HISC a jedno procento v případě indexů cen nemovitostí obývaných vlastníky a indexů cen bytových nemovitostí.

3.2.

ECB podporuje navrhovaný čl. 5 odst. 1 ve spojení s čl. 2 písm. q) o shromažďování informací o „regulovaných cenách“ v rámci tzv. „základních informací“, které by měly být poskytovány, pokud jde o HISC (a HISC při stálých daňových sazbách (HISC-SD)). ECB sleduje vývoj cen, které jsou buď přímo stanovovány, nebo do značné míry ovlivňovány vládními institucemi (na ústřední, regionální či místní úrovni, včetně národních regulačních orgánů), jakož i dopad tohoto vývoje na celkový HISC. Tyto informace jsou velmi užitečné pro analýzu inflačního vývoje. Další pokyny je však třeba poskytnout, pokud jde o členění cen na neregulované, převážně regulované nebo plně regulované. Toto členění je často nejednoznačné. Pokud jde o indexy, které odkazují na regulované ceny nebo které takové ceny vylučují, ECB by uvítala, kdyby Komise v prováděcím aktu, jenž přijme na základě čl. 4 odst. 4 navrhovaného nařízení, poskytla pokyny, kterými zajistí jednotné vymezení a používání těchto pojmů.

4.1.

ECB souhlasí s Komisí, že nový právní rámec by neměl zaostávat za stávajícími požadavky na sestavování harmonizovaných indexů, pokud jde o zajištění kvality a souladu. Výsledky, kterých bylo dosaženo za uplynulých dvacet let od přijetí nařízení (ES) č. 2494/95, je třeba zachovat a pokud možno na ně navázat.

4.2.

Čl. 4 odst. 2 písm. b) navrhovaného nařízení zavádí širší rozpětí pro systematické rozdíly v meziročním tempu růstu indexu cen nemovitostí obývaných vlastníky (index NOV) a indexu cen bytových nemovitostí (ICBN), které mohou vzniknout v důsledku odchylek od konceptů nebo metod stanovených v navrhovaném nařízení. I když nařízení Komise (EU) č. 93/2013 (10) tuto problematiku neřeší, ECB důrazně doporučuje používat standardní měřítko 0,1 procentního bodu, které se používá pro hodnocení srovnatelnosti dílčích indexů HISC. Toho lze dosáhnout vypuštěním čl. 4 odst. 2 písm. b) navrhovaného nařízení a odstraněním omezení, pokud jde o rozsah uplatnění čl. 4 odst. 2 písm. a). Zmírnění požadavků na srovnatelnost by vedlo ke zhoršení kvality dílčích indexů NOV a ICBN.

4.3.

Vytváření dílčích indexů v méně častých intervalech, než jak požaduje navrhované nařízení, by mělo nadále podléhat předchozímu souhlasu Komise (Eurostatu). To v současné době zajišťuje čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 2494/95 (11). Stejný požadavek by měl být zohledněn v čl. 6 odst. 3 navrhovaného nařízení, jakož i v prováděcím nařízení.

29.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/5

Council of the European Union

General Secretariat

DG C 1C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: sanctions@consilium.europa.eu

29.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/6

Council of the European Union

General Secretariat

DG C 1C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: sanctions@consilium.europa.eu

29.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/7

29.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/8

1.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že oznámená operace představuje spojení ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování.

2.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že oznámená operace má význam pro celou Unii ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení o spojování.

3.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, pokud jde o vymezení relevantních výrobkových a zeměpisných trhů uvedené v návrhu rozhodnutí.

4.

Poradní výbor konkrétně souhlasí s Komisí, že pro účely posouzení navrhovaného spojení je třeba rozlišovat následující trhy:

5.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že navrhované spojení vzbuzuje obavy, pokud jde o jeho slučitelnost s vnitřním trhem nebo jeho podstatnou částí:

6.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že vzhledem k vývoji po oznámení popsaném v oddíle 6 návrhu rozhodnutí závazky postačují k tomu, aby rozptýlily obavy vyplývající z navrhovaného spojení, pokud jde o jeho slučitelnost s vnitřním trhem nebo jeho podstatnou částí:

Menšina členů Poradního výboru se zdržela hlasování.

7.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že pokud budou zcela splněny závazky nabízené stranami a pokud zvážíme všechny závazky společně, navrhované spojení pravděpodobně zásadně nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nebo jeho podstatné části. Menšina členů Poradního výboru se zdržela hlasování.

8.

Poradní výbor souhlasí s názorem Komise, že navrhované spojení by mělo být prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem a s Dohodou o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování. Menšina členů Poradního výboru se zdržela hlasování.

29.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/10

1.

Evropská komise („Komise“) dne 18. srpna 2014 obdržela oznámení o navrhovaném spojení, kterým podniky Liberty Global plc („Liberty Global“), Corelio Publishing NV („Corelio“) a Waterman & Waterman NV („W&W“) (společně „oznamující strany“) získají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování (2) společnou kontrolu nad podnikem De Vijver Media NV („De Vijver Media“) nákupem podílů („navrhovaná transakce“).

2.

Navrhovaná transakce má význam pro celou EU ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení o spojování.

3.

Dne 22. září 2014 Komise přijala rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování. Komise došla k předběžnému závěru, že navrhovaná transakce vzbuzuje vážné obavy, pokud jde o její slučitelnost s vnitřním trhem a fungováním Dohody o EHP, a to v důsledku jejích nekoordinovaných vertikálních účinků. Oznamující strany předložily dne 6. října 2014 písemné připomínky.

4.

Dne 16. října 2014 Komise podle čl. 10 odst. 3 nařízení o spojování rozhodla o prodloužení lhůty pro přezkoumání navrhované transakce o 20 pracovních dní.

5.

Podnik Belgacom NV prokázal „dostatečný zájem“ ve smyslu čl. 18 odst. 4 nařízení o spojování a dne 9. prosince 2014 byl uznán za třetí zúčastněnou stranu podle článku 5 rozhodnutí 2011/695/EU.

6.

V reakci na obavy týkající se hospodářské soutěže zjištěné Komisí oznamující strany dne 24. listopadu 2014 předložily formální závazky. Komise zahájila tržní test závazků a dospěla k závěru, že pro rozptýlení obav ohledně hospodářské soutěže je zapotřebí zlepšení. Oznamující strany předložily zlepšené závazky dne 9. prosince 2014 a dne 12. prosince 2014 a konečný soubor závazků dne 9. února 2015. Konečné závazky obsahovaly v první řadě závazek, že distributorům televizního vysílání bude nabídnut přístup k lineárním základním placeným televizním kanálům Vier a Vijf podniku De Vijver Media, jakož i k dalšímu lineárnímu základnímu placenému televiznímu kanálu za účelem jejich distribuce v Belgii, a to společně se souvisejícími právy a za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek.

7.

Na základě přepracovaných konečných závazků prohlašuje návrh rozhodnutí navrhovanou transakci za slučitelnou s vnitřním trhem a Dohodou o EHP.

8.

V souladu s článkem 16 rozhodnutí 2011/695/EU jsem přezkoumal, zda se návrh rozhodnutí zabývá pouze těmi námitkami, u nichž byla stranám poskytnuta příležitost vyjádřit své názory, a dospěl jsem ke kladnému závěru.

9.

Od žádné strany jsem neobdržel další procesní žádost či stížnost. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se domnívám, že právo na účinný výkon procesních práv všech zúčastněných stran bylo v této věci dodrženo.

29.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/11

1)

Liberty Global plc („Liberty Global“) nabízí televizní, internetové a telefonní služby prostřednictvím vlastní kabelové sítě v různých zemích Evropy. V Belgii kontroluje podnik Liberty Global podílníky podniku Telenet. Telenet vlastní a provozuje kabelovou síť. Tato síť pokrývá téměř celé Flandry, části v Bruselu a jednu obec ve Valonsku. Telenet rovněž provozuje řadu placených televizních kanálů a služeb videa na vyžádání („video-on-demand“).

2)

Waterman & Waterman NV („Waterman & Waterman“) je finanční holdingová společnost kontrolovaná dvěma osobami, konkrétně Wouterem Vandenhautem a Erikem Wattém.

3)

Podnik Corelio Corelio NV („Corelio Publishing“) vydává noviny, on-line zprávy a prodává reklamní prostor.

4)

Podnik De Vijver Media NV („De Vijver Media“) vysílá v nizozemském jazyce dva televizní kanály, a sice „Vier“ a „Vijf“. Produkuje rovněž televizní obsah, nejčastěji prostřednictvím své dceřiné společnosti Woestijnvis NV. Kromě toho De Vijver Media prodává reklamní prostor na svých kanálech Vier a Vijf a některých menších televizních kanálech, které vlastní jiní provozovatelé televizního vysílání.

5)

Komise dne 18. srpna 2014 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení o spojování, kterým podnik Liberty Global spolu s podniky Waterman & Waterman a Corelio Publishing získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování společnou kontrolu nad podnikem De Vijver Media nákupem podílů.

6)

Dne 17. června 2014 uzavřely podniky Telenet, W&W a Corelio dohodu, podle které Telenet získá 33,33 % podílů podniku De Vijver Media a rovněž navýší kapitál upsáním nových podílů podniku De Vijver Media. V důsledku toho bude Telenet vlastnit 50 % podílů podniku De Vijver Media, přičemž podniky Waterman &Waterman a Corelio Publishing budou každý držet 25 % podílů. Stávající tři podílníci podniku De Vijver Media se připojí k dohodě podílníků po uzavření transakce. Na základě svých podílů a ustanovení dohody podílníků budou mít všichni tři podílníci společnou kontrolu nad podnikem De Vijver Media.

7)

Provozovatelé televizního vysílání, jako je De Vijver Media, dodávají televizní kanály televizním distributorům, jako je Telenet. Komise definovala relevantní výrobkový trh, na němž je aktivní De Vijver Media, jako trh s velkoobchodní dodávkou volně dostupných televizních kanálů a základních placených televizních kanálů. Základní placené televizní kanály jsou kanály, které jsou součástí základního balíčku, jejž nabízejí televizní distributoři. V Belgii platí většina domácností za takový základní balíček televizních kanálů měsíční poplatek kabelové nebo telekomunikační společnosti. Televizní kanály Vier a Vijf podniku De Vijver Media jsou do tohoto základního balíčku zahrnuty, jsou tedy základními placenými televizními kanály. Zdarma a bez předplatného jsou dostupné pouze kanály provozovatelů veřejnoprávního vysílání, a proto jsou volně dostupnými kanály. Vzhledem k omezenému počtu spotřebitelů, kteří využívají pouze volně dostupné televizní služby, nemusela Komise rozhodnout, zda velkoobchodní dodávka volně dostupných kanálů a velkoobchodní dodávka základních placených televizních kanálů tvoří oddělené trhy, protože by to nezměnilo výsledek posouzení z hlediska hospodářské soutěže. Relevantní zeměpisný trh s dodávkou volně dostupných a základních placených televizních kanálů je v rámci rozsahu sítě podniku Telenet.

8)

Distributoři televizního vysílání přenášejí televizní kanály svým předplatitelům prostřednictvím sítě. Komise definovala relevantní výrobkový trh, na němž působí Telenet jako distributor televizního vysílání, jako trh s maloobchodní nabídkou televizních služeb. Ponechala otevřenou otázku, zda tento trh tvoří dva odlišné relevantní výrobkové trhy, a sice trh s maloobchodní dodávkou volně dostupných a základních placených televizních služeb a trh s maloobchodní dodávkou prémiových placených televizních služeb. Relevantní zeměpisný trh těchto maloobchodních trhů je v rozsahu sítě podniku Telenet.

9)

Komise rovněž definovala trh s výrobou televizního obsahu a trh s udělováním licencí/získáváním vysílacích práv k přenosu televizního obsahu. Ponechala otevřenou otázku, zda relevantní zeměpisný rozsah těchto trhů je celostátní (území Belgie) nebo menší (Flandry).

10)

Komise také ponechala otevřenou otázku, zda trh s televizní reklamou představuje jiný trh než trh s jinou formou reklamy. Pokud takový jiný trh existuje, jeho zeměpisný rozsah zahrnuje Belgii, nebo je menší a zahrnuje Flandry.

11)

Transakce nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže, pokud jde o trh s výrobou televizního obsahu a trh s udělováním licencí vysílacích práv k přenosu televizního obsahu. Podíl podniku De Vijver Media na těchto trzích je malý a obsah, jejž vyrábí prostřednictvím své dceřiné společnosti Woestijnvis NV, není tak významný, aby si provozovatelé televizního vysílání či televizní distributoři konkurovali. Transakce rovněž nevyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže v souvislosti s možným samostatným trhem s televizní reklamou.

12)

Tato transakce vyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže, protože De Vijver Media by mohl uzavřít distributorům televizního vysílání, kteří konkurují s podnikem Telenet, přístup ke kanálům Vier a Vijf (uzavření trhu pro vstupy). Transakce dále vyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže, protože Telenet by mohl znemožnit přístup konkurentům podniku De Vijver Media ke kabelové síti podniku Telenet.

13)

Kanály Vier a Vijf jsou pro distributory televizního vysílání důležitými vstupy. U spotřebitelů ve Flandrech a Bruselu jsou kanály Vier a Vijf oblíbené a často sledované. Respondenti při šetření trhu potvrdili, že distributoři televizního vysílání musí být schopni nabízet svým předplatitelům tyto kanály, aby mohli konkurovat podniku Telenet.

14)

Telenet i De Vijver Media jsou schopny úplně nebo částečně uzavřít trh pro vstupy. Úplné uzavření trhu pro vstupy znamená, že Telenet a De Vijver Media by mohly distributorům televizního vysílání, kteří konkurují podniku Telenet, odmítnout udělit licenci pro kanály Vier a Vijf. Částečné uzavření trhu pro vstupy znamená, že Telenet a De Vijver Media by mohly navýšit cenu za kanály Vier a Vijf nebo jiným způsobem diskriminovat konkurující distributory televizního vysílání.

15)

Kromě Telenetu budou mít po transakci nad podnikem De Vijver Media společnou kontrolu dva další podílníci. Komise posoudila, zda tyto dva další podílníci by mohli podniku Telenet zabránit v uzavření trhu pro vstupy. Na základě analýzy dohody podílníků Komise došla k závěru, že by mu v tom zabránit nemohli a podnik Telenet by sám byl schopen uzavřít trh pro vstupy.

16)

Pokud by tři podílníci podniku De Vijver Media jednali společně, byl by i podnik De Vijver Media schopen uzavřít trh pro vstupy. Zda by všichni tři podílníci podniku De Vijver Media jednali společně, závisí na tom, zda by všichni tři měli motivaci podílet se na uzavření trhu pro vstupy. Další dva podílníci podniku De Vijver Media budou mít motivaci podílet se na částečném uzavření trhu pro vstupy, jelikož v jeho důsledku získá De Vijver Media vyšší poplatky za licence (poplatky, které platí distributoři televizního vysílání za práva přenášet dané kanály). Další dva podílníci nemusí být motivováni podílet se na úplném uzavření trhu pro vstupy, ale Telenet by je ve svém zájmu mohl motivovat tím, že jim vyrovná veškeré ztráty příjmů, které může úplné uzavření trhu pro vstupy způsobit.

17)

Komise vyčíslila náklady a přínosy, které by takové uzavření trhu mělo, aby posoudila, zda by podnik De Vijver Media měl motivaci podílet se na úplném uzavření trhu pro vstupy. Náklady jsou příjmy z reklamy a poplatky za licence, kterých by se De Vijver Media vzdal, protože jeho kanály by již nenabízeli distributoři televizního vysílání, kteří konkurují podniku Telenet. Přínosy jsou zisky, které by Telenet získal od předplatitelů, kteří by přešli od konkurujících platforem k podniku Telenet. Na základě srovnání nákladů a přínosů Komise poté vyčíslila, kolik předplatitelů konkurentů podniku Telenet by muselo přejít k Telenetu, aby bylo úplné uzavření trhu pro vstupy ziskové.

18)

Komise odhadla, že pokud by konkurenti podniku Telenet již nenabízeli kanály Vier a Vijf, počet předplatitelů, kteří by přešli k Telenetu, by byl významně vyšší, než minimální počet předplatitelů, který je zapotřebí pro to, aby bylo úplné uzavření trhu pro vstupy ziskové. Jelikož přínosy úplného uzavření trhu pro vstupy převažují nad náklady, Telenet a De Vijver Media by byly silně motivovány podílet se na úplném uzavření trhu pro vstupy.

19)

Telenet a De Vijver Media by rovněž měly silnou motivaci podílet se na částečném uzavření trhu pro vstupy, jelikož by díky němu podnik De Vijver Media získal vyšší poplatky za licence.

20)

Uzavření trhu pro vstupy by mělo negativní důsledky pro hospodářskou soutěž na trhu s maloobchodní nabídkou televizních služeb. Telenet má na tomto trhu dominantní postavení díky svému vysokému tržnímu podílu a řadě dalších faktorů. Uzavření trhu pro vstupy by znamenalo překážku pro vstup na tento trh, neboť noví účastníci na trhu by obtížně konkurovali podniku Telenet, pokud by nemohli nabízet kanály Vier a Vijf. Dominantní postavení podniku Telenet by se tak posílilo. Uzavření trhu pro vstupy by rovněž oslabilo konkurenceschopnost stávajících distributorů televizního vysílání, neboť by nebyli schopni nabízet kanály Vier a Vijf.

21)

Na trzích s televizním vysíláním nastane úplné zablokování přístupu k zákazníkům, pokud je provozovateli televizního vysílání odepřen přístup k navazujícímu trhu distributora. To vede k výpadkům, během nichž předplatitelé nemohou sledovat zablokované kanály. Mírnější forma zablokování, částečné zablokování přístupu k zákazníkům, nastane, pokud provozovatel televizního vysílání povolí kanál na své platformě, nicméně sníží kvalitu jeho vysílání. Konkrétně může distributor způsobit, že vysílání konkurenta bude na jeho platformě obtížněji přístupné, např. umístí kanály konkurenta níže na seznamu televizních kanálů či v elektronickém programovém průvodci, čímž se zvýší pravděpodobnost, že diváci budou sledovat kanály, jež patří distributorovi.

22)

Telenet je na navazujícím trhu s maloobchodní nabídkou televizních služeb významným zákazníkem s výraznou tržní silou. Vzhledem k vysokému podílu podniku Telenet na trhu s maloobchodní nabídkou televizních služeb se Komise domnívá, že provozovatelé vysílání musí být schopni fungovat na televizní distribuční platformě podniku Telenet ve Flandrách.

23)

Telenet má kontrolu nad lineárními kanály, které vysílá (vztahuje se na ně vysílací povinnost), a může také rozhodnout, který z nelineárních provozovatelů vysílání může vstoupit na jeho platformu. Telenet je proto schopen zablokovat přístup k zákazníkům.

24)

Je také pravděpodobné, že k zablokování přístupu k zákazníkům je Telenet motivován. Cílem této strategie by byly kanály, které úzce konkurují kanálům podniku De Vijver Media, tedy kanály s podobnými diváky a inzerenty. Je tomu tak proto, že podnik De Vijver Media by díky zablokování přístupu k zákazníkům získal vyšší příjmy z reklamy, a je pravděpodobné, že tyto příjmy by vzrostly, pokud by kanál podobný kanálům Vier nebo Vijf již nebyl na platformě podniku Telenet dostupný. Naopak zablokování kanálu s jiným profilem a diváky, než mají kanály Vier a Vijf, by pravděpodobně nepřineslo významné příjmy. Na základě podobnosti diváků a typu obsahu se Komise domnívá, že cílem zablokování přístupu k zákazníkům jsou pravděpodobně kanály 2BE a Vitaya podniku Medialaan, kanál Canvas podniku VRT a nelineární služby těchto dvou provozovatelů televizního vysílání.

25)

Jaký celkový zisk by ze zablokování přístupu k zákazníkům měly podniky Telenet a De Vijver Media, závisí na tom, kolik zákazníků by v důsledku zablokování odešlo od Telenetu. Pokud by byl jejich počet nízký, Telenet by neztratil mnoho předplatitelů a náklady na zablokování přístupu k zákazníkům by byly omezené. Podle odhadu Komise je pravděpodobné, že by odešlo příliš mnoho zákazníků, takže úplné zablokování přístupu k zákazníkům by pro podnik Telenet nebylo ziskové (v případě, že by byl kanál na platformě Telenetu zcela nedostupný). Nicméně Telenet by pravděpodobně měl motivaci pro částečné zablokování přístupu k zákazníkům ve formě snížení kvality vysílání kanálů a nelineárních služeb konkurenčních provozovatelů vzhledem k podniku De Vijver Media. Telenet může také částečné zablokování přístupu k zákazníkům použít jako důvěryhodnou hrozbu při vyjednávání, což zlepší vyjednávací pozici Telenetu s podniky Medialaan a VRT a umožní Telenetu při vyjednávání o dohodě o přenosu postupovat tvrději.

26)

Částečné zablokování zákazníků přístupu k zákazníkům by mělo negativní důsledky pro hospodářkou soutěž. Zhoršení kvality ze strany Telenetu sníží kvalitu vysílání konkurenčních kanálů na platformě Telenetu. Kromě toho by se zmírnila hospodářská soutěž na trhu s velkoobchodní dodávkou volně dostupných a základních placených televizních kanálů, neboť podniky Medialaan a VRT by byly jako konkurenti oslabené.

27)

Spojení vzbuzuje obavy, že dojde k uzavření trhu pro vstupy, pokud jde o kanály Vier a Vijf podniku De Vijver Media. Vzbuzuje také obavy, že dojde k částečnému zablokování přístupu k zákazníkům, protože podnik Telenet je schopen a má motivaci snížit kvalitu vysílání kanálů podniků VRT a Medialaan. Oznámené spojení proto vyvolává obavy, že transakce povede k významnému narušení účinné hospodářské soutěže na trhu s maloobchodní nabídkou televizních služeb v rámci rozsahu sítě podniku Telenet a na trhu s dodávkou volně dostupných a základních placených televizních kanálů v rámci rozsahu sítě podniku Telenet.

28)

V době, kdy Komise zkoumala spojení, uzavřel podnik De Vijver Media novou dohodu o přenosu s několika distributory televizního vysílání, včetně podniku Belgacom. De Vijver Media také navrhl prodloužit platnost několika dohod o přenosu s jinými distributory televizního vysílání. Tyto dohody o přenosu snižují riziko uzavření trhu pro vstupy, neboť zaručují, že distributoři televizního vysílání budou mít přístup ke kanálům Vier a Vijf. Nicméně obavy Komise ohledně uzavření trhu pro vstupy zcela nerozptylují, protože uvedené dohody nezahrnují všechna práva související s vysíláním kanálů Vier a Vijf a protože možní noví účastníci na trhu dohodu o přenosu nemají.

29)

V průběhu přezkumu Komise Telenet rovněž navrhl změnit své dohody o přenosu s provozovateli televizního vysílání VRT a Medialaan. Tyto dohody stanoví podmínky, za nichž Telenet distribuuje kanály podiků VRT a Medialaan, včetně poplatků, které Telenet musí zaplatit. Telenet a VRT změnily svou dohodu o přenosu a prodloužily platnost této dohody. Změna zavedla několik ustanovení, která mají ochránit podnik VRT před zablokováním přístupu k zákazníkům. Telenet také předložil závaznou a neodvolatelnou nabídku podniku Medialaan, podle které prodlouží platnost dohody o přenosu a změní danou dohodu tak, aby byl podnik Medialaan ochráněn před zablokováním přístupu k zákazníkům. Oznamující strany se formálně zavázaly, že tuto nabídku ponechají otevřenou po dobu šesti měsíců po uzavření transakce.

30)

Aby rozptýlily obavy Komise týkající se hospodářské soutěže, předložily oznamující strany závazky. Tyto závazky obsahovaly v první řadě závazek, že bude zajištěno, aby podnik De Vijver Media splnil všechny opodstatněné žádosti distributorů televizního vysílání týkající se distribuce kanálů Vier, Vijf a veškerých budoucích základních placených televizních kanálů za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek. Všichni distributoři televizního vysílání, kteří hodlají nabízet maloobchodní televizní služby v rámci rozsahu sítě podniku Telenet, mohou, pokud si to budou přát, získat licenci pro celé území Belgie. De Vijver Media musí nejenom udělit licence ke kanálům, nýbrž také související práva. Jde o práva zařadit televizní programy z daného kanálu do televizní služby, která s kanálem souvisí, např. služba „catch-up TV“ (sledování již odvysílaných pořadů), služba s funkcí používání více obrazovek najednou („multi-screen“) nebo služba PVR, která divákům umožňuje nahrávat a sledovat programy v libovolném čase. Související služby jsou nabízeny v rámci sledování kanálů a jsou nabízeny konečným uživatelům zároveň s lineárním přenosem kanálu, nebo krátce před ním či po něm.

31)

Všichni poskytovatelé televizních distribučních služeb se mohou na tyto závazky odvolat, bez ohledu na to, zda distribuují televizní kanály prostřednictvím kabelu, satelitu, IPTV, DTT, internetu či jiné distribuční platformy. V případě sporů týkajících se podmínek přístupu mohou distributoři televizního vysílání předložit daný spor zrychlené arbitráži. Závazky budou platit sedm let.

32)

Oznamující strany se kromě závazku, že udělí licence ke kanálům Vier a Vijf, rovněž zavázaly, že pro podnik Medialaan ponechají nabídku otevřenou šest měsíců po ukončení transakce. Kontext této nabídky byl popsán v oddíle s názvem „Vývoj situace po oznámení spojení“.

33)

Komise má za to, že závazek udělit licence pro kanály Vier, Vijf a veškeré další základní placené televizní kanály, spolu s přidělením souvisejících práv a dohodami o přenosu, které uzavřel podnik De Vijver Media, rozptylují obavy Komise týkající se uzavření trhu pro vstupy. Závazek rozptyluje obavy Komise týkající se úplného uzavření trhu pro vstupy, neboť zajišťuje, aby současní a budoucí distributoři televizního vysílání mohli zahrnout kanály Vier a Vijf do své nabídky. Závazek rovněž rozptyluje obavy Komise týkající se částečného uzavření trhu pro vstupy, neboť zajišťuje, aby distributoři televizního vysílání platili poplatky, které jsou spravedlivé, přiměřené a nediskriminační.

34)

Komise se rovněž domnívá, že závazky spolu s dohodami o přenosu, které uzavřel podnik Telenet, odstraňují obavy Komise týkající se zablokování přístupu k zákazníkům. Dohody o přenosu, které Telenet uzavřel s podniky VRT a Medialaan, a nabídka podniku Telenet ohledně změny dohody s podnikem Medialaan, formálně stanovená v závazcích, chrání VRT a Medialaan před částečným zablokováním přístupu k zákazníkům.

35)

Z výše uvedených důvodů došla Komise v rozhodnutí k závěru, že navrhované spojení zásadním způsobem nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nebo na jeho podstatné části.

36)

Spojení proto bylo prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem a Dohodou o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování a s článkem 57 Dohody o EHP.