17.4.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 123/1

DOHODA MEZI EVROPSKÝM POLICEJNÍM ÚŘADEM (EUROPOL) A EVROPSKOU CENTRÁLNÍ BANKOU (ECB)

(2015/C 123/01)

TATO DOHODA je uzavřena

MEZI

Evropským policejním úřadem (Europol), se sídlem na Eisenhowerlaan 73, 2517 KK Haag, Nizozemsko, zastoupeným jeho ředitelem Robem Wainwrightem,

Evropskou centrální bankou (ECB), se sídlem na Kaiserstraße 29, 60311 Frankfurt nad Mohanem, Německo, zastoupenou jejím prezidentem Mariem Draghim,

(dále také společně „strany“ a jednotlivě každá z nich „strana“).

Vzhledem k těmto důvodům:

1.	Dne 13. prosince 2001 strany uzavřely dohodu za účelem spolupráce v oblasti boje proti padělání eura (dále jen „dohoda ze dne 13. prosince 2001“) (1).

Tato spolupráce je součástí společného odhodlání stran bojovat proti hrozbám vyplývajícím z padělání eura a hrát v tomto boji hlavní roli. V této souvislosti v rámci své působnosti spolupracují s národními centrálními bankami Evropského systému centrálních bank (ESCB), národními jednotkami Europolu, národními analytickými středisky, národními mincovními analytickými středisky, s Evropským technickým a vědeckým střediskem, Evropskou komisí a jinými národními a evropskými orgány a mezinárodními organizacemi.

Čl. 3 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (2). Stanoví, že Europol a ECB uzavřou dohodu, jejímž prostřednictvím Europol získá přístup k technickým a statistickým údajům uloženým v ECB o padělaných bankovkách a padělaných mincích zjištěných v členských státech a ve třetích zemích. Nařízení Rady (ES) č. 1339/2001 dále rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 1338/2001 na členské státy, jejichž měnou není euro (3).

Dne 8. listopadu 2001 ECB přijala rozhodnutí ECB/2001/11 o některých podmínkách přístupu k systému monitorování padělků (CMS) (4), což je systém spravovaný ECB, který obsahuje technické a statistické údaje o padělání eurobankovek a euromincí pocházející jak z členských států, tak ze třetích zemí. Toto rozhodnutí se týká uzavření dohody mezi stranami v souvislosti s přístupem Europolu k systému CMS.

Jako agentuře Evropské unie je Europolu svěřena úloha ústředny pro boj proti padělání eura v souladu s rozhodnutím Rady 2005/511/SVV ze dne 12. července 2005 o ochraně eura proti padělání určením Europolu jako ústředny pro boj proti padělání eura (5). Dále v souladu s rozhodnutím Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (6) Europol rovněž může podporovat koordinaci opatření prováděných příslušnými orgány členských států za účelem boje proti padělání eura nebo v rámci společných vyšetřovacích týmů, případně ve spolupráci se subjekty Unie.

6.	Podle článku 22 rozhodnutí 2009/371/SVV může Europol navázat a udržovat spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty, které byly zřízeny Smlouvou o Evropské unii a Smlouvami o založení Evropských společenství nebo na jejich základě.

Jelikož dohoda ze dne 13. prosince 2001 nezahrnuje spolupráci při potírání trestné činnosti týkající se platebních systémů a bezhotovostních platebních prostředků, strany si přejí rozšířit svoji spolupráci na: a) boj proti podvodům v souvislosti s platebními systémy obecně a b) prevenci padělání bezhotovostních platebních prostředků v rámci příslušných pravomocí a působnosti stran. Strany si též přejí dále rozvíjet svoji spolupráci v oblasti padělání eura.

8.	Správní rada Europolu vyslovila souhlas s obsahem této revidované dohody dne 2. října 2014.

9.	Rada guvernérů ECB vyslovila souhlas s obsahem této revidované dohody dne 30. května 2014 a téhož dne zmocnila prezidenta ECB k jejímu podepsání jménem ECB,

strany se dohodly na těchto ustanoveních:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíl dohody

Cílem této dohody je vytvořit rámec pro účinnou spolupráci mezi stranami v mezích jejich působnosti a v souladu s jejich příslušnými pravidly a předpisy. Tato spolupráce zahrnuje:

a)	opatření pro prevenci, rozpoznávání a potírání hrozeb vyplývajících z protiprávních činností týkajících se eurobankovek a euromincí, bezhotovostních platebních prostředků a bezpečnosti plateb;

b)	pomoc v těchto oblastech poskytovanou oběma stranami vnitrostátním, evropským a mezinárodním orgánům.

Článek 2

Konzultace a výměna informací

1. Strany se v souladu se svými pravomocemi vzájemně pravidelně radí o politice, která by měla být přijata a uplatňována v záležitostech společného zájmu uvedených v článku 1, za účelem dosažení svých cílů, koordinace své činnosti a zamezení dvojímu úsilí v téže věci. Prezident ECB a ředitel Europolu nebo jimi jmenované osoby se scházejí alespoň jednou ročně ke zhodnocení provádění této dohody.

2. Výměna informací mezi stranami se uskutečňuje pro účely této dohody a v souladu s ní a nezahrnuje údaje týkající se identifikovaných nebo identifikovatelných osob.

3. Strany se mohou dohodnout na výměně zaměstnanců formou dočasného přidělení. Podrobnosti stanoví samostatné memorandum o porozumění.

Článek 3

Kontaktní osoby

1. Pro účely provádění této dohody:

—

jsou kontaktními osobami ECB ředitel ředitelství ECB pro bankovky (pokud jde o spolupráci v oblasti boje proti padělání eurobankovek a euromincí) a generální ředitel generálního ředitelství ECB pro tržní infrastrukturu a platební systémy (pokud jde o spolupráci v oblasti boje proti podvodům v souvislosti s platebními systémy a proti padělání bezhotovostních platebních prostředků),

—	je kontaktní osobou Europolu náměstek ředitele odboru operací.

Změny kontaktních osob uvedených v tomto odstavci mohou být později dohodnuty formou výměny dopisů mezi ředitelem Europolu a prezidentem ECB.

2. Pro účely čl. 5 odst. 1 Europol určí další kontaktní osoby a jejich jména i jakékoli změny písemně oznámí kontaktním osobám ECB.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PADĚLÁNÍ EURA

Článek 4

Výměna informací, koordinace politiky a činností a vzájemná pomoc

1. Strany si vzájemně neprodleně a pravidelně poskytují informace o padělání eura a jiných měn. Tyto informace zahrnují v případě informací, které má Europol poskytovat ECB, informace pocházející od vnitrostátních, evropských a mezinárodních donucovacích orgánů a v případě informací, které má ECB poskytovat Europolu, informace získané od vnitrostátních, evropských a mezinárodních orgánů.

2. Strany se zavazují koordinovat svou politiku, činnosti v oblasti odborné přípravy, veřejné informační kampaně a publikační činnost spadající do oblasti působnosti této dohody. Rovněž se vzájemně informují o svých veřejných prohlášeních a politice vnější komunikace v souvislosti s paděláním eura vyjma provozních informací.

3. Europol napomáhá ECB ve všech vztazích s vnitrostátními, evropskými a mezinárodními donucovacími institucemi v záležitostech souvisejících s paděláním eura.

4. Strany zabezpečují koordinaci svých zpráv v rámci systému včasného varování.

Článek 5

Přístup k databázi CMS a související ustanovení

1. ECB poskytuje úředníkům Europolu, kteří podle čl. 3 odst. 2 byli za tímto účelem určeni jako kontaktní osoby, přístup k databázi CMS on-line pouze ke čtení. Takový přístup nedovoluje těmto úředníkům Europolu přímo vkládat údaje do databáze CMS. Formy přístupu, včetně potřebných systémových úprav, budou blíže určeny prostřednictvím výměny dopisů mezi prezidentem ECB a ředitelem Europolu.

2. Kromě toho ECB neprodleně informuje Europol o zařazení každé nové společné třídy padělků do CMS a o zjištění každého velkého množství padělaných eurobankovek.

3. ECB poskytuje Europolu vzorek pravých eurobankovek a související technické popisy, jakož i alespoň jeden vzorek každé padělané eurobankovky, které byl přidělen nový ukazatel třídy v CMS. Toto ustanovení se provádí způsobem, který nebrání používání podezřelých padělaných bankovek nebo jejich uchovávání jako důkazních prostředků v trestním řízení.

Článek 6

Žádost o pomoc

1. Strany si vzájemně předávají všechny žádosti o poskytnutí technického odborného posudku nebo důkazních prostředků v soudním řízení týkající se padělání eura a vypracují vhodné postupy ke koordinaci svých odpovědí na každou takovou žádost.

2. Strany spolupracují za účelem vytvoření srozumitelného komunikačního kanálu pro sdělování žádostí o pomoc při vynucování práva prostřednictvím Europolu.

Článek 7

Technická analýza

1. ECB dává výsledky každé technické analýzy k dispozici přímo Europolu.

2. Europol dává ECB k dispozici technické analýzy padělků, které provádí Europol nebo třetí strany jménem Europolu.

KAPITOLA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PREVENCI PODVODŮ A PADĚLÁNÍ BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEBNÍCH PROSTŘEDKŮ

Článek 8

Výměna informací

Strany si v souladu se svými pravomocemi a za účelem posilování prevence podvodů a boje proti padělání bezhotovostních platebních prostředků mohou vyměňovat ad hoc tyto informace: a) zprávy a souhrnné statistické údaje; b) informace o závažných bezpečnostních incidentech, hodnocení rizik a technologií a c) zjištění získaná na základě příslušných činností ECB a Europolu; a to v souladu s platnými pravidly pro utajení.

ECB může předávat příslušné informace od Europolu ostatním členům ESCB na základě opodstatněné potřeby přístupu k informacím, pokud Europol výslovně neuvede, že by informace neměly být předávány. ECB může předávat příslušné informace od ostatních členů ESCB Europolu, pokud příslušné národní centrální banky s předáním daných informací souhlasí.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 9

Utajení

1. Každá strana zajistí, aby informace obdržené na základě této dohody od druhé strany podléhaly jejím normám týkajícím se utajení a bezpečnosti při zpracování informací a aby pro ně byla zajištěna taková úroveň ochrany, která je přinejmenším rovnocenná úrovni ochrany, kterou v souvislosti s těmito informacemi zabezpečují opatření uplatňovaná druhou stranou.

2. Podmínky rovnocennosti svých příslušných uplatňovaných norem týkajících se utajení a bezpečnosti informací stanoví strany pomocí výměny dopisů.

3. Strana zasílající informace odpovídá za výběr vhodného stupně utajení pro zasílané informace a zajistí, aby tento stupeň byl jasně vyznačen. V souladu se zásadou proporcionality stanoví každá strana stupně utajení na nejnižším možném stupni a podle možnosti je v tomto smyslu upravuje.

4. Obě strany mohou kdykoli požádat o úpravu zvoleného stupně utajení pro zaslané informace, včetně možného úplného odtajnění. Přijímající strana je povinna stupeň utajení odpovídajícím způsobem upravit.

5. Každá strana může z důvodů utajení stanovit omezení používání údajů zaslaných druhé straně. Přijímající strana je povinna taková omezení dodržovat.

6. Každá strana je povinna zpracovávat osobní údaje, které obdrží v souvislosti s administrativním prováděním této dohody, v souladu s pravidly pro ochranu údajů, která se na ně vztahují. Každá strana je povinna takové osobní údaje používat výlučně pro účely správy této dohody.

Článek 10

Odpovědnost

Je-li jedné straně nebo některé osobě způsobena škoda v důsledku nepovoleného nebo nesprávného zpracování informací podle této dohody druhou stranou jednající úmyslně nebo z nedbalosti, odpovídá za takovou škodu tato druhá strana. Rozhodnutí o odškodnění mezi stranami podle tohoto článku se učiní postupem podle článku 11.

Článek 11

Řešení sporů

1. Veškeré spory, které případně vzniknou v souvislosti s výkladem nebo uplatňováním této dohody, se řeší prostřednictvím konzultací a jednání mezi zástupci stran.

2. Pokud kterákoli ze stran závažným způsobem nedodržuje ustanovení této dohody nebo pokud se jedna strana domnívá, že k takovému nedodržení může v blízké budoucnosti dojít, může kterákoli ze stran dočasně pozastavit provádění této dohody do uplatnění odstavce 1 výše. Povinnosti stran podle této dohody však zůstávají platné.

Článek 12

Různá ustanovení

1. Strany odpovídají za vlastní výdaje vzniklé v souvislosti s prováděním této dohody, není-li stanoveno jinak.

2. Tuto dohodu je možné změnit vzájemným souhlasem obou stran.

3. Kterákoli ze stran může tuto dohodu vypovědět s dvanáctiměsíční výpovědní lhůtou. V případě ukončení platnosti dohody se strany dohodnou o dalším použití a uchovávání informací, které si již navzájem sdělily. Pokud k dohodě nedospějí, kterákoli ze stran je oprávněna požadovat, aby informace, které sdělila, byly zničeny nebo vráceny předávající straně.

4. Dohoda ze dne 13. prosince 2001 se zrušuje a jakékoli odkazy na ni se považují za odkazy na tuto dohodu.

5. Tato dohoda vstupuje v platnost dnem následujícím po jejím podepsání.

6. Tato dohoda bude zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v anglickém jazyce.

V Haagu dne 7. listopadu 2014.

Za Europol

Rob WAINWRIGHT

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 2. prosince 2014.

Za ECB

Mario DRAGHI

(1) Úř. věst. C 23, 25.1.2002, s. 9.

(2) Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6.

(3) Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 11.

(4) Úř. věst. L 337, 20.12.2001, s. 49.

(5) Úř. věst. L 185, 16.7.2005, s. 35.

(6) Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37.

17.4.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 123/9

Seznam orgánů členských států udělujících povolení v souladu s čl. 10 odst. 7 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 498/2012 (1)

(2015/C 123/06)

1. Belgie

FOD Economie, KMO, Middenstand en Energie (FPS Economy, SMEs, Self-Employed and Energy)

Algemene Directie Economische Analyses en Internationale Economie

Dienst Vergunningen

Vooruitgangstraat 50

1210 Brussel

BELGIË

Tel. +32 22776713

Fax +32 22775063

SPF Economie, PME, Classes moyennes et Energie (FPS Economy, SMEs, Self-Employed and Energy)

Direction générale des Analyses économiques et de l’Economie internationale

Service Licences

Rue du Progrès 50

1210 Bruxelles

BELGIQUE

Tel. +32 22776713

Fax +32 22775063

2. Bulharsko

Министерство на икономиката

ул. „Славянска“ № 8

1052 София

БЪЛГАРИЯ/BULGARIA

Тел. +359 29407008/29407673/29407800

Факс +359 29815041/29804710/29883654

Ministry of Economy

Slavyanska 8

1052 Sofia

BULGARIA

Tel. +359 29407008/29407673/29407800

Fax +359 29815041/29804710/29883654

3. Česká republika

Ministerstvo průmyslu a obchodu (Ministry of Industry and Trade)

Licenční správa

Na Františku 32

110 15 Praha 1

ČESKÁ REPUBLIKA

Tel. +420 224907111

Fax +420 224212133

4. Dánsko

Erhvervs- og Vækstministeriet (Ministry of Business and Growth)

Erhvervsstyrelsen

Langelinie Allé 17

2100 København

DANMARK

Tel. +45 35291000

Fax +45 35291001

5. Německo

Bundesamt für Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle (BAFA) (Federal Office of Economics and Export Control)

Frankfurter S. 29-35

65760 Eschborn

DEUTSCHLAND

Tel. +49 6196908-0

Fax +49 6196908800

6. Estonsko

Majandus- ja Kommunikatsiooniministeerium (Ministry of Economic Affairs and Communications)

Harju 11

15072 Tallinn

EESTI/ESTONIA

Tel. +372 6256400

Fax +372 6313660

7. Irsko

Department of Jobs, Enterprise and Innovation

Licensing Unit

Kildare Street

Dublin 2

IRELAND

Tel. +353 16312545

Fax +353 16312562

8. Řecko

Υπουργείο Ανάπτυξης και Ανταγωνιστικότητας

Γενική Διεύθυνση Διεθνούς Οικονομικής Πολιτικής

Διεύθυνση Καθεστώτων Εισαγωγών-Εξαγωγών, Εμπορικής Άμυνας

Κορνάρου 1

105 63 Αθήνα/Athens

ΕΛΛΑΔΑ/GREECE

Τηλ. +30 2103286041-43/2103286021

Fax +30 2103286094

Ministry of Development and Competitiveness

General Directorate for International Economic Policy

Directorate of Import-Export Regimes, Trade Defence Instruments

Kornarou 1

10563 Athens

GREECE

Tel. +30 2103286041-43/2103286021

Fax +30 2103286094

9. Španělsko

Ministerio de Economía y Competitividad (Ministry of Economy and Competitiveness)

Dirección General de Comercio e Inversiones

Paseo de la Castellana, 162

28971 Madrid

ESPAÑA

Tel. +34 913493671

Fax +34 913493748

E-mail: sgpolcoue.sscc@comercio.mineco.es

10. Francie

Ministère de l’Economie, de l’Industrie et du Numérique

Direction Générale des Entreprises (DGE)

Service de l’Industrie (SI)

Sous-direction de la Chimie, des Matériaux et des Eco-Industries (SDCME)

Bureau des Matériaux

67 Rue Barbès – BP 80001

94201 Ivry sur Seine Cedex

FRANCE

Tel +33 179843452

11. Chorvatsko

Ministarstvo vanjskih i europskih poslova

Samostalni sektor za trgovinsku politiku i gospodarsku multilateralu

Trg N. Š. Zrinskog 7-8

HR-10000 Zagreb

HRVATSKA

Tel. +385 16444626

Faks +385 16444601

Ministry of Foreign and European Affairs

Directorate for Trade Policy and Economic Multilateral Affairs

Trg N. Š. Zrinskog 7-8

HR-10000 Zagreb

CROATIA

Tel. +385 16444626

Fax +385 16444601

12. Itálie

Ministero dello Sviluppo Economico (Ministry of Economic Development)

Direzione Generale per la Politica Commerciale Internazionale

Divisione III – Accesso dei beni italiani nei mercati esteri e difesa commerciale delle imprese

Viale Boston 25

00144 Roma RM

ITALIA

Tel. +39 0659932450/59932406/59932404

Fax +39 0659932263/59932636/59932681

E-mail: polcom3@mise.gov.it

13. Kypr

Κλάδος Έκδοσης Αδειών Εισαγωγής/Εξαγωγής

Υπηρεσία Εμπορίου

Υπουργείο Ενέργειας, Εμπορίου, Βιομηχανίας και Τουρισμού

Ανδρέα Αραούζου 6

1421 Λευκωσία/Nicosia

ΚΥΠΡΟΣ/CYPRUS

Τηλ. +357 22867100

Φαξ +357 22375443

Imports/Exports Licensing Section

Trade Service

Ministry of Energy, Commerce, Industry and Tourism

6, Andrea Araouzou

1421 Nicosia

CYPRUS

Tel. +357 22867100

Fax +357 22375443

14. Lotyšsko

Latvijas Republikas Ārlietu ministrija (Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Latvia)

Kr.Valdemāra iela 3

Rīga, LV-1395

LATVIJA

Tel. +371 67016201

Fax +371 67828121

15. Litva

Lietuvos Respublikos ūkio ministerija (Ministry of Economy of the Republic of Lithuania)

Gedimino pr. 38/Vasario 16-osios g. 2

LT-01104 Vilnius

LIETUVA/LITHUANIA

Tel. +370 70664658/70664808

Faks +370 70664762

E-mail: vienaslangelis@ukmin.lt

16. Lucembursko

Ministère de l’Economie (Ministry of Economy)

Office des licences

19-21, boulevard Royal

2449 Luxembourg

LUXEMBOURG

Tél. +352 226162

Fax +352 466138

E-mail: office.licences@eco.etat.lu

17. Maďarsko

Magyar Kereskedelmi Engedélyezési Hivatal

(Hungarian Trade Licencing Office)

Budapest

Németvölgyi út 37-39.

1124

MAGYARORSZÁG/HUNGARY

Tel. +36 14585503

Fax +36 14585814

E-mail: keo@mkeh.gov.hu

18. Malta

Ministry for the Economy, Investment and Small Business

Commerce Department, Trade Services Directorate

Lascaris

Valletta LTV2000

MALTA

Tel. +356 25690202

Fax: +356 21237112

19. Nizozemsko

Belastingdienst/Douane (Customs Administration)

centrale dienst voor in- en uitvoer

Kempkensberg 12

Postbus 30003

9700 RD Groningen

NEDERLAND

Tel. +31 881512122

Fax: +31 881513182

20. Rakousko

Bundesministerium für Wissenschaft, Forschung und Wirtschaft (Federal Ministry of Science, Research and Economy)

Abteilung C2/9 - Außenwirtschaftskontrolle

Stubenring 1

1010 Wien

ÖSTERREICH

Tel. +43 1711008353

Fax +43 1711008366

21. Polsko

Ministerstwo Gospodarki (Ministry of Economy)

Pl.Trzech Krzyzy 3/5

00-507 Warszawa

POLSKA/POLAND

Tel. +48 226935553

Fax +48 226934021

22. Portugalsko

Ministério das Finanças (Ministry of Finance)

AT-autoridade tributária e aduaneira

DSL Direcção de Serviços de Licenciamento

Rua da Alfândega no 5 R/C

1149-006 Lisboa

PORTUGAL

Tel. +351 218813842

Fax +351 218813986

E-mail: dsl@at.gov.pt

23. Rumunsko

Ministerul Economiei (Ministry of Economy)

Comerţului şi Mediului de Afaceri

Direcţia Politici Comerciale

Calea Victoriei nr. 152, sector 1

010096 Bucureşti

ROMÂNIA

Tel. +40 213150081

Fax +40 213150454

E-mail: clc@dce.gov.ro

24. Slovinsko

Ministrstvo za finance (Ministry of Finance)

Finančna uprava Republike Slovenije

Spodnji Plavž 6c

SI-4270 Jesenice

SLOVENIJA

Tel. +386 042027583

Fax +386 042024969

E-mail: taric.fu@gov.si

25. Slovensko

Ministerstvo hospodárstva SR (Ministry of Economy of the Slovak Republic)

Odbor výkonu obchodných opatrení

Mierová 19

827 15 Bratislava

SLOVENSKO/SLOVAKIA

Tel. +421 248547019

Fax +421 243423915

E-mail: jan.krocka@mhsr.sk

26. Finsko

Tulli (Finnish Customs)

PL 512

FI-00101 Helsinki

SUOMI/FINLAND

P. +358 2955200

E-mail: kirmo@tulli.fi

Tullen (Finnish Customs)

PB 512

FI-00101 Helsingfors

SUOMI/FINLAND

27. Švédsko

Kommerskollegium (National Board of Trade)

Box 6803

SE-113 86 Stockholm

SVERGIE

Tel. +46 86904800

Fax +46 8306759

E-mail: registrator@kommers.se

28. Spojené království

Import Licensing Branch (ILB)

Department for Business Innovation and Skills

E-mail: enquiries.ilb@bis.gsi.gov.uk

(1) Úř. věst. L 152, 13.6.2012, s. 28.

17.4.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 123/13

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2015/C 123/07)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2)

ŽÁDOST O ZMĚNU PODLE ČLÁNKU 9

„OLIVES NOIRES DE NYONS“

č. ES: FR-PDO-0317-01200-20.2.2014

CHZO ( ) CHOP ( X )

1. Položka specifikace produktu, jíž se změna týká

—

☐ Název produktu

—

☒ Popis produktu

—

☒ Zeměpisná oblast

—

☒ Důkaz původu

—

☒ Metoda produkce

—

☐ Souvislost

—

☒ Označování

—

☒ Vnitrostátní požadavky

—

☒ Jiná [kontrolní orgány]

2. Druh změny (změn)

—

☒ Změna jednotného dokumentu nebo přehledu

—

☐ Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled

—

☐ Změna specifikace, která nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)

—

☐ Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

3. Změna (změny):

Položka „Popis produktu“:

Na základě kontrol, které proběhly od schválení tohoto označení, byl popis organoleptických vlastností doplněn o prvky, díky nimž lze produkt lépe identifikovat: „Mají velkou až velmi velkou pecku vejčitého tvaru s rozšířenou spodní částí a je zřetelně ostnitá. Dužnina je jemná, mazavá, s patřičnou vůní a od pecky se snadno odděluje. Olivy vykazují aromata po ovoci, zralých olivách, čokoládě, vanilce, lesním podrostu a/nebo bobulovinách (tato aromata se uvolňují různě podle způsobu přípravy).“

Velikost olivové pecky se nyní na základě hlubší znalosti odrůd oliv a jejich vlastností uvádí jako „velká až velmi velká“ (místo „dost velká“).

Za účelem popisu produktu:

—

byly zavedeny velikostní kategorie, jež jsou pro označení původu specifické: „obchodně upravené v šaržích o jednotné velikosti, tzn. s nejvýše dvěma po sobě jdoucími velikostními kategoriemi: druhá kategorie či 2 (14 až 16 mm v průměru), první kategorie či 1 (16 až 18 mm v průměru), kategorie ‚výběr‘ (minimálně 18 mm v průměru)“. Určení velikosti oliv podle průměru je přesnější než stanovení velikosti podle počtu plodů na hektogram, jak se to u oliv obvykle činí. V tomto textu stanovené velikostní kategorie se u odrůdy Nyonsais již řadu let používají. Jejich pěstování má svou tradici a místní spotřebitelé je znají,

—	bylo doplněno, že olivy lze spotřebiteli nabízet se stopkou nebo bez stopky, což je v místě uznávaný zvyk.

Bylo upřesněno, že barva oliv může přecházet od barvy „mnišské kápě“ (více či méně tmavá kaštanově hnědá barva) po barvu černou. Při zpracování a obchodní úpravě oliv na nich totiž vznikají barevné odstíny, aniž by tato skutečnost představovala vadu nebo znamenala problém vzniklý při zpracování nebo týkající se zralosti.

Uvádějí se všechny tři druhy zpracování povolené na základě původní vyhlášky o schválení AOC a u oliv s CHOP „Olives noires de Nyons“ tradičně využívané, neboť se jedná o jediné tři způsoby zpracování, s nimiž se spotřebitelé na trhu mohou setkat a jež ovlivňují obchodní úpravu oliv: „přírodně“ upravené, ve slaném nálevu, olivy sušené v jemné soli.

Položka „Zeměpisná oblast“

V této části byly v souladu s novými vnitrostátními postupy upřesněny způsoby označování pozemků.

Bylo zrušeno toto ustanovení: Konzervárna Marquion frères v obci Le Thor spadající do departementu Vaucluse představuje výjimku a je oprávněna zpracovávat olivy „Olives noires de Nyons“, jimž bylo přiznáno chráněné označení. Daný podnik totiž v roce 1999 ukončil činnost a v každém případě mohl nadále používat toto označení pouze nejvýše pět let od zápisu CHOP, tj. do 21. června 2001.

Položka „Důkaz původu“

Položka „Důkaz, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti“ byla s ohledem na legislativní vývoj v oblasti vnitrostátních právních předpisů konsolidována a obsahuje zejména oznamovací povinnosti a vedení rejstříků týkajících se vysledovatelnosti produktu a sledování podmínek produkce.

V této souvislosti by měl kontrolní orgán provozovatelům zejména vydávat osvědčení, že jsou schopni splnit požadavky stanovené ve specifikaci označení, o jehož užívání žádají.

Tato položka byla ostatně doplněna o několik ustanovení týkajících se rejstříků a dokumentů, jež umožňují zaručit zpětnou vysledovatelnost a kontrolu souladu produktů s požadavky specifikace.

Položka „Metoda produkce“

Produkce oliv:

Doplňuje se ustanovení týkající se stáří, kdy jsou stromy poprvé zahrnuty do produkce, na niž se vztahuje označení původu. Aby se usnadnila kontrola produkce, je tato hranice stanovena na pět let. Od stáří pěti let jsou tak stromy zahrnuty do produkce, sady jsou kontrolovány a jejich produkce se zohledňuje v maximálním povoleném výnosu.

Co se týče maximálního povoleného 5 % podílu odrůd opylovačů v sadech, je třeba vzít v potaz velmi malé sady (méně než 20 stromů), v nichž se tento podíl obtížně dodržuje. Aby se zohlednila jejich situace, je povolena přítomnost jednoho stromu odrůdy opylovače. Upřesňuje se, že olivám z těchto olivovníků nemůže být příslušné označení uděleno.

Byla rovněž doplněna ustanovení o prořezávání a údržbě sadů, aby se o sady v Nyons dobře pečovalo neustále: díky těmto ustanovením lze zabránit tomu, aby sady zůstávaly neudržovány (povinnost každoroční údržby, udržování rostlinného pokryvu a povinné prořezání stromů minimálně každé dva roky), a omezují se tak sanitární rizika (odstraňování odřezaných částí).

Na základě ustanovení původní vyhlášky o schválení AOC ze dne 10. ledna 1994 se vkládají ustanovení o hustotě výsadby (minimálně 24 m2 na strom, minimální vzdálenost mezi stromy 4 metry) a o zákazu pěstování trvalých kultur mezi stromy, aby se udržela kvalita a byly respektovány tradiční metody pěstování.

Zavlažování: zavlažování olivovníků umožňuje pravidelnější sklizeň a nezhoršuje kvalitu oliv. K zavlažování by nemělo docházet v pozdních fázích zrání, aby plody mohly dozrát v dobrých podmínkách. Navrhuje se povolit zavlažování olivovníků a stanovit nejzazší termíny pro jednotlivé používané techniky zavlažování (do 31. srpna pro zavlažování postřikem a do 30. září pro kapkové zavlažování a mikropostřikovače).

Výnos: původní vyhláška o schválení AOC ze dne 10. ledna 1994 stanovila omezení výnosu ze sadů na 6 tun/ha s možností zvýšit tuto hranici na 8 tun/ha ve výjimečně úrodných letech. Od schválení označení původu zaznamenali pěstitelé oliv zvýšení výnosů. Toto zvýšení souvisí s tím, že díky úspěchu produktu s označením původu jsou sady pravidelněji udržovány a že se zlepšil odborný dohled. Mnohé sady prošly obnovou. Kromě toho v této oblasti od roku 1985 nijak výrazně nemrzlo, a stromy tak mohly nabrat větší vzrůst a přinášejí významné výnosy. Maximální výnos v průměru na jeden zemědělský podnik se tedy zvyšuje na 10 tun oliv na hektar, což je hodnota, která lépe odráží místní zemědělský potenciál. Při výpočtu tohoto výnosu se berou v úvahu veškerá množství vyprodukovaných oliv, ať je jejich pozdější využití jakékoli.

Sběr/datum sklizně: původní vyhláška o schválení AOC ze dne 10. ledna 1994 stanovila, že se každý rok určí datum začátku sklizně. Upřesňuje se, že toto datum určí příslušné úřady poté, co sdružení prověří zralost plodů, aby se před povolením sklizně zajistilo, že celkový stupeň zralosti je dostatečný.

Stupeň zralosti: stupeň zralosti oliv při sklizni byl upřesněn – nejméně 70 % černých oliv nebo téměř černých (tournantes) a minimálně 50 % černých oliv a 40 % oliv se svraštělou slupkou, aby se zpřesnil původně stanovený pojem „sklizně dostatečně zralých plodů“.

Byly též upřesněny způsoby sklizně oliv, aby se zohlednil technický vývoj. Vedle výhradně ručního sběru na stromě se tak povoluje také používání nástrojů, pomocí nichž se třese větvemi nebo stromem, s výjimkou hřebenů fungujících na bázi vibrace či oscilace, jež jsou zakázány. Používání přípravků, které usnadňují opadávání plodů, je zakázáno. Je zakázáno sklízet olivy, jež spadly na zem, neboť tyto olivy snižují kvalitu konečného produktu (jeho vzhled a chuť). Ustanovení rovněž upřesňují, jakým způsobem postupovat při používání sítí, aby se zachovala kvalita oliv.

Způsob skladování: pěstitelé oliv považovali za nutné upřesnit, že sklizené olivy se přepravují v bednách obsahujících maximálně 20 kg produktu, aby se do okamžiku uskladnění zachovaly žádoucí vlastnosti.

Uchovávání oliv:

Pokud jde o dobu mezi sklizní a zpracováním oliv, stanovila původní vyhláška o schválení AOC ze dne 10. ledna 1994 lhůty jednak mezi sklizní a dodáním do lisovny, a jednak mezi sklizní a zpracováním. Díky změně se sníží dodací lhůta na maximálně tři dny a lhůta pro zpracování byla změněna na maximálně čtyři dny. Skutečnost, že lhůty byly takto rozlišeny, umožňuje období sklizně a zpracování lépe zorganizovat. Nemění se maximální šestidenní lhůta mezi sklizní a zpracováním, jež byla stanovena na základě vyhlášky z roku 1994.

Bylo stanoveno, že podíl červivých, zmrzlých a/nebo mechanicky poškozených oliv může v šarži při přívozu na místo zpracování dosahovat 10 %. Vychází se z toho, že se olivy třídí (před zpracováním nebo po něm), aby se zmíněný podíl snížil na maximálně 2 % u šarží v konečném stavu.

Upřesňují se všechny tři povolené metody konzervování: přírodně upravené, olivy naložené v solném nálevu a olivy sušené v jemné soli. Nepoužívají se žádné chemické látky či konzervanty. Byla zejména stanovena koncentrace solného nálevu: koncentrace chloridu sodného činí 10 % (+/– 2 %).

V solném nálevu i v suché soli se tradičně používá bobkový list (listy se při prodeji odstraňují). Tato praxe nabyla formální podoby. Zmíněná praxe byla poprvé stanovena rozhodnutím z roku 1968, jež definovalo soudní označení původu „Olives noires de Nyons“.

Aby se spotřebiteli nabízel kvalitní produkt, bylo upřesněno, že šarže obsahují:

—	nejméně 60 % oliv se svraštělou slupkou výhradně barvy „mnišské kápě“ až barvy černé,

—	nejvýše 10 % oliv s kazy na slupce či v dužnině (z nichž mohou být nejvýše 2 % červivých, zmrzlých a/nebo mechanicky poškozených oliv).

Položka „Označování“

Údaje na etiketě používané specificky k označení původu byly uvedeny do souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1151/2012, a je proto předepsáno používání loga Evropské unie pro CHOP. Kromě toho je rovněž závazné používat na etiketě produktu slova „chráněné označení původu“.

Vnitrostátní požadavky

Vzhledem k vývoji vnitrostátních předpisů má položka „Vnitrostátní požadavky“ formu tabulky shrnující hlavní kontrolované prvky, jejich referenční hodnoty a metodu hodnocení.

Ostatní: aktualizace položky „Referenční údaje o kontrolním orgánu“

Kontaktní údaje příslušných orgánů byly aktualizovány, zejména aby se zohlednila změna ve způsobech kontroly.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (3)

„OLIVES NOIRES DE NYONS“

č. ES: FR-PDO-0317-01200-20.2.2014

CHZO ( ) CHOP ( X )

1. Název

„Olives noires de Nyons“

2. Členský stát nebo třetí země

Francie

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1. Druh produktu

Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované.

3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Olivy „Olives noires de Nyons“ se sklízejí zralé a mají charakteristické zbarvení „mnišské kápě“ (tj. více či méně tmavé kaštanově hnědé barvy), jež může přecházet až po barvu černou. Mají jemně svraštělou slupku. Plody průměrné až značné velikosti mají širokou spodní část s velkou prohlubní stopky a zaoblenou špičkou.

Mají velkou až velmi velkou a zřetelně ostnitou pecku vejčitého tvaru s rozšířenou spodní částí. Dužnina je jemná, mazavá, s patřičnou vůní a od pecky se snadno odděluje. Olivy vykazují aromata po ovoci, zralých olivách, čokoládě, vanilce, lesním podrostu a/nebo bobulovinách (tato aromata se uvolňují různě podle způsobu přípravy).

Minimální velikost oliv činí 14 mm.

Olivy se zpracovávají jednou z těchto metod:

—	„přírodně“ upravené: olivy se konzervují v hermeticky uzavřené nádobě bez přídatných látek (případně se může použít pouze chlorid sodný),

—	naložené v solném nálevu: olivy se nakládají do solného nálevu na nejméně tři měsíce,

—	olivy sušené v jemné soli: čerstvě sklizené olivy se propíchají a posypou mořskou solí.

Spotřebiteli se nabízejí se stopkou nebo bez ní.

3.3. Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Používají se pouze zralé plody odrůdy Tanche.

3.4. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

—

3.5. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny kroky, od produkce suroviny až po zpracování oliv, musí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.6. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Velikost oliv „Olives noires de Nyons“ se určuje podle jejich průměru: „druhé“ velikostní kategorii či „2“ odpovídají olivy o průměru 14 až 16 mm, do „první“ velikostní kategorie či „1“ spadají olivy s průměrem 16 až 18 mm a velikostní kategorie „výběr“ je vyhrazena olivám s průměrem 18 mm a větším.

V šaržích s olivami druhé kategorie nesmí podíl oliv s průměrem 13 až 14 mm překračovat 5 %.

Šarže nabízené k prodeji mohou obsahovat olivy náležející do dvou po sobě následujících velikostních kategorií.

3.7. Zvláštní pravidla pro označování

Kromě povinných údajů, které stanoví příslušné předpisy o označování oliv, jsou na etiketě „Olives noires de Nyons“ uvedeny:

—	název „Olives noires de Nyons“, slova „appellation d’origine protégée“ (chráněné označení původu) nebo „A.O.P.“ (CHOP). Tyto údaje jsou společně uvedeny ve stejném zorném poli na téže etiketě,

—	logo Evropské unie pro CHOP.

Údaje se uvádějí zřetelným, čitelným, nesmazatelným a dostatečně velkým písmem, které se zřetelně odlišuje od pozadí, na němž jsou natištěny, aby byly jasně odlišeny od všech ostatních nápisů nebo vyobrazení.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast se nachází:

—	na sever od hory Mont Ventoux v oblasti označované jako suché Předalpí,

—	na jih od výběžků, které přecházejí v alpský masiv, tyčí se do nadmořské výšky 1 000 až 1 300 m, a tvoří tak překážku nejvýraznějšímu místnímu větru, kterým je mistral,

—	na východ od údolí Rhony.

Zeměpisná oblast sestává z území následujících 53 obcí v departementech Drôme a Vaucluse:

—

departement Drôme:

celý kanton Nyons vyjma obcí Chaudebonne, Sainte-Jalle a Valouse,

obce Beauvoisin, Bénivay-Ollon, Buis-les-Baronnies, Eygaliers, Mérindol-les-Oliviers, Mollans-sur-Ouvèze, Montréal-les-Sources, Le Pègue, La Penne-sur-l’Ouvèze, Pierrelongue, Plaisians, Propiac, La Roche-sur-le-Buis, Rousset-les-Vignes, Sahune, Saint-May, Saint-Pantaléon-les-Vignes, Tulette, Vercoiran a Villeperdrix,

—	departement Vaucluse: celý kanton Vaison la Romaine, obce Brantes, Entrechaux, Malaucène (část AI), Valréas a Visan.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1. Specifičnost zeměpisné oblasti

Přírodní faktory:

Olivové sady v oblasti Nyons a Baronnies, z nichž pochází olivy „Olives noires de Nyons“, jsou nejseverněji položené ve Francii a leží na 44° severní šířky. Dále na sever již teploty na podzim a v zimě neumožňují, aby plody správně dozrály.

Kvůli této zeměpisné poloze, na okraji středozemního pásma, mohou být olivovníky vystaveny nebezpečí mrazu. Stromy jsou však chráněny proti silným větrům (mistral) a chladu, protože oblast leží v přírodní kotlině. Městečko Nyons se těší poměrně dlouhé době slunečního svitu (2 500 h ročně), dobré kvalitě ovzduší (suché a zdravé) a mírným teplotám, a je proto někdy nazýváno „malá Nice“.

Mezi mořem a touto oblastí leží hora Mont Ventoux, přezdívaná „Provensálský obr“, která zabraňuje přílivu silných dešťů z jihu, díky čemuž si oblast získala název suché Předalpí. Kopcovité pohoří s nadmořskou výškou 1 000 až 1 300 m vytváří přirozenou překážku, a oslabuje tak nejvýraznější místní vítr zvaný mistral.

Podnebí je středomořského typu se slabými srážkami (průměrně 773 mm za rok mezi lety 1961 a 1990), které přicházejí zejména na podzim. Třetina srážek zde spadne během bouřek. Léta jsou suchá a horká. V zimě jsou teploty poměrně nízké a vítr vane zejména ze severu. V průběhu zimy se většinou ochlazuje postupně a minimální průměrné teploty jsou 6,4 °C.

Lidské faktory:

Produkce oliv v oblasti Nyons má dlouhou tradici: již Féničané a později Řekové učili obyvatele usazené na březích řeky Eygues, jak pěstovat vinnou révu, ale také olivy.

Po staletí existuje mnoho zmínek o obchodě s olejem a s olivami a tato produkce tvoří nedílnou součást krajiny a hospodářského života regionu.

Rizika spojená s produkcí oleje ve dvacátém století (zejména mrazy v roce 1956) pobídla producenty, aby se spojili a svou tradici chránili. V roce 1964 bylo založeno „Confrérie des chevaliers de l’olivier“ (bratrstvo rytířů olivovníku) a kromě toho se organizují tradiční slavnosti (Olivades, Alicoque, fête de l’Olive piquée atd.).

Díky jejich úsilí a vytrvalosti bylo dne 24. dubna 1968 označení původu uznáno rozsudkem soudu ve Valence a později uznáno jako kontrolované označení původu (AOC) vyhláškou ze dne 10. ledna 1994.

Producenti využívají znalostí přizpůsobených přírodním podmínkám. Vyšlechtili místní odrůdu – Tanche, jež se obzvlášť dobře adaptovala na místní krajinu.

Plody této odrůdy je možné využít jak k přímé konzumaci, tak pro výrobu oleje. Producenti tradičně ponechávají k přímé konzumaci olivy největší velikosti.

Olivy se sklízejí, když jsou úplně zralé. Poté se bez použití konzervantů a přídatných látek (s výjimkou soli) zpracovávají jedním z těchto tradičních způsobů: přírodně upravené olivy, olivy naložené v solném nálevu, olivy sušené v jemné soli.

Naložení do solného nálevu spočívá v ponoření oliv do solného nálevu s 10 % podílem jemné soli na více než tři měsíce, aby sůl v důsledku osmózy pronikla do oliv a aby se hořkost rozptýlila ve slané vodě.

Během sklizně se rovněž zpracovávají olivy sušené v jemné soli. Dužnina čerstvě sklizených oliv se propíchá malými dírkami a posype jemnou solí. Sůl do oliv těmito dírkami pronikne. Oliva poté „pláče“, tzn. že ztrácí vodu a hořkost, jež jsou v jejích buňkách. Po několika dnech lze olivy bez problémů konzumovat.

Přírodní úprava spočívá v tom, že se plody bez použití přídatných látek (případně s výjimkou chloridu sodného) vloží do hermeticky uzavřené nádoby. Olivy tak pomalu a pozvolna přirozeným způsobem ztrácejí hořkost.

Podle místních tradic se v případě prvních dvou metod může během zpracování k olivám přidat bobkový list, jenž se však před prodejem odstraní.

5.2. Specifičnost produktu

Olivy „Olives noires de Nyons“ pocházejí z jediné místní a starobylé odrůdy, jež se přizpůsobila místním podmínkám. Jedná se o odrůdu Tanche.

Zpracování těchto oliv se obejde bez konzervantů a využívají se k němu olivy, jež se sklízejí zralé. Vyznačují se hnědou barvou „mnišské kápě“, která může přecházet až do barvy černé, a vrásčitým vzhledem (ten musí vykazovat nejméně 60 % plodů).

Dužnina je jemná, mazavá, s patřičnou vůní a od pecky se snadno odděluje. Podle způsobu zpracování vykazují olivy aromata po ovoci, zralých olivách, čokoládě, vanilce, lesním podrostu a/nebo bobulovinách.

5.3. Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Producenti v oblasti Nyons a Baronnies museli již odedávna výrobu oleje přizpůsobovat klimatickým podmínkám, a vysadili zde proto odrůdu, která poměrně dobře odolává mírným mrazům, a vybrali z tohoto kultivaru ty nejodolnější stromy. Výběr padl na odrůdu Tanche považovanou za endemickou v oblasti Nyons a Baronnies.

Přírodní podmínky nárokům odrůdy Tanche výborně vyhovují, a tato odrůda je tak s výjimkou malého počtu opylovačů jedinou, jež se v tomto regionu používá. Odrůda Tanche totiž potřebuje chladné zimy, aby se omezily výkyvy a nepravidelnosti produkce. Kromě toho je citlivá na vítr.

Její odvěkou přítomnost a přizpůsobení zdejšímu prostředí prokazují stále živé letité silné stromy (některé exempláře jsou až 1 000 let staré). Kvůli svým nárokům se tato odrůda mimo danou zeměpisnou oblast příliš nerozšířila.

Olivy této odrůdy lze v zeměpisné oblasti díky jedinečným klimatickým podmínkám (suchému vzduchu, době slunečního svitu, mírnému větru a postupnému poklesu teplot) sklízet zralé.

V tomto stupni zralosti jsou olivy částečně vysušené, jelikož byly vystaveny prvním účinkům chladu, které způsobují jemné vrásky na slupce a díky nimž je obsah oleje v olivách poměrně vysoký. Přirozená hořkost oliv se navíc značně snížila, a lze ji tedy odstranit přirozenými postupy používanými již předchozími generacemi, při nichž se nepoužívají chemické či konzervační látky kromě chloridu sodného (kuchyňské soli). Tyto postupy se v oblasti Nyons využívají v souvislosti se zmíněnými třemi tradičními způsoby zpracování, jež olivám „Olives noires de Nyons“ dodávají jejich organoleptické vlastnosti.

Za svou specifičnost a originalitu vděčí černé olivy z Nyons jedinečným přírodním podmínkám, místní odrůdě a dovednostem producentů.

Tyto stolní olivy, které získaly kontrolované označení původu ve Francii jako první, se používají v gastronomii a jsou předkládány při nejvýznamnějších příležitostech. Jsou uvedeny jakou součást národního kulinářského dědictví v soupisu kulinářského dědictví Francie („Inventaire du patrimoine culinaire de la France“), který pro region Rhône-Alpes v roce 1995 vydala Národní rada pro kulinářské umění („Conseil National des Arts culinaires“).

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (4))

https://www.inao.gouv.fr/fichier/CDCOlivesNoiresDeNyons2014.pdf

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3) Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(4) Viz poznámku pod čarou 3.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 123

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 58 17. dubna 2015

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY
	Evropská centrální banka
2015/C 123/01	Dohoda mezi Evropským policejním úřadem (EUROPOL) a Evropskou centrální bankou (ECB)	1
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2015/C 123/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7480 – Actavis/Allergan) ( 1 )	6
2015/C 123/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7507 – Wärtsilä/L-3 MSI) ( 1 )	6

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2015/C 123/04	Směnné kurzy vůči euru	7
	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2015/C 123/05	Oznámení Evropské komise podle čl. 17 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství – Výzva k podávání nabídek v souvislosti s pravidelnými leteckými službami pro letecký náklad a poštu v souladu se závazky veřejné služby ( 1 )	8
2015/C 123/06	Seznam orgánů členských států udělujících povolení v souladu s čl. 10 odst. 7 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 498/2012	9

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0711
JPY	japonský jen	127,64
DKK	dánská koruna	7,4637
GBP	britská libra	0,71890
SEK	švédská koruna	9,2606
CHF	švýcarský frank	1,0327
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	8,3725
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,503
HUF	maďarský forint	300,95
PLN	polský zlotý	4,0310
RON	rumunský lei	4,4158
TRY	turecká lira	2,8899
AUD	australský dolar	1,3790
CAD	kanadský dolar	1,3180
HKD	hongkongský dolar	8,3031
NZD	novozélandský dolar	1,4038
SGD	singapurský dolar	1,4502
KRW	jihokorejský won	1 164,56
ZAR	jihoafrický rand	12,9081
CNY	čínský juan	6,6377
HRK	chorvatská kuna	7,5748
IDR	indonéská rupie	13 758,43
MYR	malajsijský ringgit	3,9046
PHP	filipínské peso	47,562
RUB	ruský rubl	53,4111
THB	thajský baht	34,709
BRL	brazilský real	3,2312
MXN	mexické peso	16,3075
INR	indická rupie	66,6873

	V Oznámení
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2015/C 123/07	Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	13


	(1) Text s významem pro EHP