27.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 70/5

Směnné kurzy vůči euru (1)

26. února 2015

(2015/C 70/05)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1317
JPY	japonský jen	134,54
DKK	dánská koruna	7,4679
GBP	britská libra	0,73010
SEK	švédská koruna	9,4146
CHF	švýcarský frank	1,0745
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	8,5640
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,515
HUF	maďarský forint	302,88
PLN	polský zlotý	4,1535
RON	rumunský lei	4,4278
TRY	turecká lira	2,8085
AUD	australský dolar	1,4357
CAD	kanadský dolar	1,4112
HKD	hongkongský dolar	8,7760
NZD	novozélandský dolar	1,4919
SGD	singapurský dolar	1,5293
KRW	jihokorejský won	1 240,60
ZAR	jihoafrický rand	12,9381
CNY	čínský juan	7,0831
HRK	chorvatská kuna	7,6965
IDR	indonéská rupie	14 537,82
MYR	malajsijský ringgit	4,0483
PHP	filipínské peso	49,767
RUB	ruský rubl	68,8165
THB	thajský baht	36,570
BRL	brazilský real	3,2264
MXN	mexické peso	16,8425
INR	indická rupie	69,8838

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

27.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 70/6

Seznam přístavů v členských státech EU, kde jsou povoleny vykládka a překládka produktů rybolovu a přístup k přístavním službám rybářským plavidlům třetích zemí, v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008

(2015/C 70/06)

Zveřejnění tohoto seznamu je v souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (1).

Členský stát	Určené přístavy
Belgie	Oostende Zeebrugge
Bulharsko	Бургас (Burgas) Варна (Varna)
Dánsko	Esbjerg Fredericia Hanstholm Hirtshals Hvide Sande (2) København Skagen Strandby (2) Thyborøn (2) Aalborg Aarhus
Německo	Bremerhaven Cuxhaven Rostock (překládky nepovoleny) Sassnitz/Mukran (překládky nepovoleny)
Estonsko	V současné době žádný
Irsko	Killybegs (2) Castletownbere (2)
Řecko	Πειραιάς (Piraeus) Θεσσαλονίκη (Thessaloniki)
Španělsko	A Coruña A Pobra do Caramiñal Algeciras Alicante Almería Barbate (2) (překládky a vykládky nepovoleny) Barcelona Bilbao Cádiz Cartagena Castellón Gijón Huelva Las Palmas de Gran Canaria Málaga Marín Palma de Mallorca (2) Ribeira Santa Cruz de Tenerife Santander Tarragona Valencia Vigo (Área Portuaria) Vilagarcía de Arousa
Francie	Francie (metropolitní území): Bordeaux Dunkerque Boulogne Le Havre Caen (2) Cherbourg (2) Granville (2) Saint-Malo Roscoff (2) Brest Douarnenez (2) Concarneau (2) Lorient (2) Nantes – Saint-Nazaire (2) La Rochelle (2) Rochefort sur Mer (2) Port la Nouvelle (2) Sète Marseille Port Marseille Fos-sur-Mer Francie (zámořské departementy): Le Port (La Réunion) Fort de France (Martinik) (2) Port de Jarry (Guadeloupe) (2) Port du Larivot (Guyana) (2)
Chorvatsko	V současné době žádný
Itálie	Ancona Brindisi Civitavecchia Fiumicino (2) Genova Gioia Tauro La Spezia Livorno Napoli Olbia Palermo Ravenna Reggio Calabria Salerno Taranto Trapani Trieste Venezia
Kypr	Λεμεσός (Limassol)
Lotyšsko	Rīga Ventspils
Litva	Klaipėda
Malta	Valletta (Deepwater Quay, Laboratory Wharf, Magazine Wharf)
Nizozemsko	Den Helder (4) Eemshaven Ijmuiden Harlingen Scheveningen (2) Velsen-Noord Vlissingen
Polsko	Gdańsk Gdynia Szczecin Świnoujście
Portugalsko	Aveiro Lisboa Peniche Porto Setúbal Sines Viana do Castelo Azory: Horta Ponta Delgada Madeira: Caniçal
Rumunsko	Constanța
Slovinsko	V současné době žádný
Finsko	V současné době žádný
Švédsko	Ellös (2) Göteborg (5) Karlskrona Saltö (2) / (4) / (5) Karlskrona Handelshamnen (2) / (4) / (5) Kungshamn (2) Lysekil (2) / (4) Mollösund (2) Nogersund (2) / (4) / (5) Rönnäng (2) / (4) Simrishamn (2) / (4) / (5) Slite (2) / (4) / (5) Smögen (2) / (4) / (5) Strömstad (2) / (4) Trelleborg (2) / (4) / (5) Träslövsläge (2) Västervik (2) / (4) / (5) Wallhamn (2) / (4) / (5)
Spojené království	Aberdeen (2) / (3) Dundee (2) (pouze přístup k přístavním službám) Falmouth Fraserburgh (2) / (3) Grangemouth (2) (pouze přístup k přístavním službám) Greenock (2) (pouze přístup k přístavním službám) Grimsby Hull Immingham Invergordon (2) (pouze přístup k přístavním službám) Kinlochbervie (2) / (3) Leith (2) (pouze přístup k přístavním službám) Lerwick (2) / (3) Lochinver (2) / (3) Methel (2) (pouze přístup k přístavním službám) Peterhead Plymouth (2) / (3) Scrabster (2) / (3) Stornoway (2) (pouze přístup k přístavním službám) Ullapool (2) / (3)

(1) Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

(2) Není stanovištěm hraniční kontroly EU.

(3) Přípustné pouze vykládky z rybářských plavidel plujících pod vlajkou zemí EHP nebo ESVO.

(4) Povoleny jsou vykládky všech produktů rybolovu z plavidel plujících pod vlajkou Norska, Islandu, Andorry a Faerských ostrovů.

(5) Nejsou povoleny vykládky nad 10 tun sledě obecného uloveného v oblastech mimo Baltské moře, makrel obecných a kranasů (rodu Trachurus).

27.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 70/10

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2015/C 70/07)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2)

ŽÁDOST O ZMĚNU PODLE ČLÁNKU 9

„IDIAZABAL“

č. ES: ES-PDO-0217-01160 – 20.9.2013

CHZO ( ) CHOP ( X )

1. Položka specifikace produktu, jíž se změna týká

—

☒ Název produktu

—

☒ Popis

—

☐ Zeměpisná oblast

—

☒ Důkaz původu

—

☒ Metoda produkce

—

☐ Souvislost

—

☒ Označování

—

☒ Vnitrostátní požadavky

—

☒ Jiné: balení, opravy, kontrola.

2. Druh změny (změn)

—

☐ Změna jednotného dokumentu nebo přehledu

—

☒ Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled

—

☐ Změna specifikace, která nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)

—

☐ Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

3. Změna (změny)

3.1. Název produktu

U výrazu „Idiazabal“ se nad druhým „a“ odstraňuje znak pro přízvuk, aby odpovídal úřednímu názvu obce. „Idiazabal“ je baskický výraz a v baskičtině se znaky pro přízvuk nepoužívají.

3.2. Popis

Zvyšuje se maximální hmotnost sýra, a to z 3 kg na 3,5 kg. Minimální hmotnost se ponechává na 1 kg, ale počítá se s odchylkou v rozmezí ± 100 g. Výška se ponechává na hodnotách 8–12 cm. Je však stanovena odchylka ± 0,5 cm jak pro minimální, tak pro maximální výšku.

Nezbytnost zvýšení maximální hmotnosti produktu a stanovení rozmezí pro odchylku v případě výšky a minimální hmotnosti vyplývá z tradiční metody zpracování tohoto sýra. Hnětení sýřeniny a následné krájení hmoty, aby se mohla vkládat do forem, a pěchování, k němuž dochází před lisováním, se v plné míře provádějí ručně, a tak je obtížné přesně stanovit konečnou hmotnost a výšku produktu.

Kromě toho se hodnoty týkající se hmotnosti a výšky mohou během zrání sýra snižovat.

Vkládá se podrobný organoleptický popis vzhledu, struktury, chuti a vůně produktu.

3.3. Důkaz původu

V tomto odstavci se podrobněji specifikují důkazy, že sýr pochází z oblasti produkce. V prvním bodě se popisují systém registrace hospodářských subjektů a náležitosti, jež musí splňovat všechny hospodářské subjekty, které se na produkci sýra „Idiazabal“ podílejí: chovná zařízení, sběrné středisko pro mléko a výrobny sýra. V druhém bodě se popisuje systém dohledatelnosti (od produkce mléka po zrání sýra), jenž je zárukou původu produktu.

3.4. Metoda produkce

Surovinou pro výrobu sýra „Idiazabal“ je syrové mléko ovcí plemen Latxa a Carranzana, jež se nijak nezpracovává. Při zpracovávání sýra „Idiazabal“ se nikdy nevyužívalo standardizace či změny ve složení suroviny, avšak jelikož vzhledem k technologickému pokroku k takovým zásahům při produkci mléčných výrobků ve stále větší míře dochází, bylo upřesněno, že nejsou povoleny. Vedle toho se z důvodu zachování kvality produktu a jeho přírodního charakteru vylučuje možné použití jakýchkoli přídatných látek kromě mléčných kultur, lysozymu, syřidla a soli.

Pokud jde o podmínky, za nichž se sýr produkuje, byla jednoznačně určena fáze odkapávání syrovátky a zahřívání hmoty, i když byly odstraněny údaje o jejím trvání, protože tato hodnota mohla být pouze orientační. Z téhož důvodu se odstranily údaje o době lisování a o minimálním a maximálním tlaku. Tyto hodnoty nelze obecně vyčíslit, neboť závisejí na různých proměnných faktorech, jako např. vlastnostech lisů, velikosti sýra, okolní teplotě či hodnotě pH sýra při lisování.

V souladu s omezeními pro používání přídatných látek se upřesňuje, že solit lze pouze kuchyňskou solí. To znamená, že nelze používat přídatné látky, jež by přispívaly ke konzervaci slaného nálevu. Účelem tohoto omezení je zachovat přírodní charakter produktu.

Na základě mnohaletých zkušeností a díky lepší znalosti způsobu výroby sýra lze prokázat, že stanovení konkrétních podmínek pro odkapávání může být kontraproduktivní. Proces provzdušnění („odkapávání“), jejž lze nahradit pouhým „odkapáváním“, jakož i jeho trvání a teplotní podmínky a vlhkost závisejí na mnoha proměnných faktorech, jako např. ročním období, teplotě ve výrobně sýra při lisování, množství sýra v prostorech pro zrání atd. Z toho důvodu se proces provzdušnění odstranil z postupů, jež jsou při produkci sýra nevyhnutelné.

Díky hlubším poznatkům o používání prostorů pro zrání sýra (jež byly v době, kdy se vypracovávala původní specifikace, velmi omezené) lze dospět k závěru, že rozpětí hodnot týkajících se teploty a vlhkosti v příslušných prostorách a místnostech je přílišné a zbytečně restriktivní. Proto u relativní vlhkosti došlo k rozšíření rozpětí na 80 až 95 % a u teploty na 8 až 14 °C.

Upřesňuje se, že produkt lze případně udit pouze v kouři vznikajícím při spalování přírodního dřeva. Tím se zabrání např. tomu, aby se používalo lakované dřevo, jež by mohlo mít neblahý dopad na zdravotní nezávadnost sýra.

3.5. Označování

Podrobněji se popisují vlastnosti obchodních označení a kontrolních štítků, jež slouží k identifikaci sýra „Idiazabal“, a to jak v případě sýra vcelku, tak sýra naporcovaného. Dále se přidává nový prvek, jímž má být zaručena pravost a správná identifikace sýra. Jedná se o kaseinový štítek s jedinečným sériovým číslem pro každý sýr.

Vnitrostátní požadavky

V souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1151/2012.

3.6. Jiné

V souladu s bodem 3.6 jednotného dokumentu se upřesňuje, že krájení a balení musejí probíhat v oblasti původu, aby byla zachována kvalita a dohledatelnost.

Dále dochází k opravám níže uvedených chyb, jež byly součástí původní specifikace produktu s CHOP „Idiazabal“:

V odstavci věnovaném zeměpisné oblasti se opravuje chyba v souřadnicích vycházejících z poledníku v Greenwichi. Zeměpisná oblast, v níž se produkt vyrábí a zpracovává, leží mezi 43° 27′ a 41° 54′ severní šířky a 1° 05′ a 3° 37′ západní délky. V původní specifikaci byla omylem uvedena východní délka.

V poslední větě bodu 2 c) části týkající se souvislosti byl vynechán výraz „Latxa“. Příslušná věta tedy nyní zní takto: „Pro oblasti Rioja Alavesa a Ribera Navarra, v nichž chov ovcí plemene ‚Latxa‘ není tolik rozšířený, je typické vnitrozemské středomořské podnebí.“

Výraz „Latxa“ se však používá místo výrazu „Lacha“, jenž byl v předchozí specifikaci. Odkazuje se jím na jedno z plemen ovcí, od něhož se mléko pro sýr získává. Důvodem je skutečnost, že výraz „Latxa“, jenž je baskického původu, je podle Úředního katalogu chovných plemen ve Španělsku (příloha 1 královského dekretu 2129/2008 ze dne 26. prosince 2008, kterým se stanoví národní program pro zachování, vylepšení a podporu plemen hospodářských zvířat) úřední název tohoto plemene ovcí.

Pokud jde o bod F specifikace týkající se orgánů nebo subjektů ověřujících soulad se specifikací produktu,

navrhuje se toto znění:

„Ověření souladu s podmínkami uvedenými v této specifikaci produktu s chráněným označením původu ‚Idiazabal‘ spadá do pravomoci Generálního ředitelství pro potravinářský průmysl Ministerstva zemědělství, potravinářství a životního prostředí.“

Odůvodnění: pověřeným orgánem odpovědným za provádění kontrol je Generální ředitelství pro potravinářský průmysl Ministerstva zemědělství, potravinářství a životního prostředí.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (3)

„IDIAZABAL“

č. ES: ES-PDO-0217-01160 – 20.9.2013

CHZO ( ) CHOP ( X )

1. Název

„Idiazabal“

2. Členský stát nebo třetí země

Španělsko

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1. Druh produktu

Třída 1.3 Sýry

3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Idiazabal“ je lisovaný nevařený sýr výhradně ze syrového mléka ovcí plemen „Latxa“ a „Carranzana“, jenž zraje minimálně 60 dní, o hmotnosti 1 kg ± 10 %, výšce 8 až 12 cm ± 0,5 cm a průměru 10 až 30 cm. Může být uzený.

Jedná se o sýr válcovitého tvaru s tvrdou kůrkou a hladkým povrchem. Kůrka má světle žlutou barvu, u uzených sýrů je barva hnědá. Na řezu (barva a „oka“ v hmotě) je sýr homogenní – od slonovinové barvy po slámově žlutou s malým počtem „ok“ nepravidelného tvaru a malého rozměru. Jeho struktura je mírně pružná a pevná s určitou zrnitostí. Pokud jde o vůni a chuť, vyznačuje se pronikavou vůní, jež připomíná ovčí mléko a syřidlo, vyváženou chutí a intenzivním aromatem. Lze zaznamenat lehkou pikantní, kyselou a „uzenou“ dochuť. Jeho výrazné aroma je po polknutí ještě dlouho cítit.

Obsah tuku nesmí být nižší než 45 % v sušině. Celkový obsah bílkovin je nejméně 25 % v sušině, která v celkovém složení sýru musí tvořit alespoň 55 %. Hodnota pH produktu je 4,9 až 5,5.

3.3. Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Syrové mléko ovcí plemen „Latxa“ a „Carranzana“ pocházející z vymezené zeměpisné oblasti.

Do mléka nelze přidávat žádné látky s výjimkou mléčných kultur, lysozymu, syřidla a soli.

3.4. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

Ovce plemen „Latxa“ a „Carranzana“ se téměř po celý rok pasou. Stádo se obvykle v závislosti na ročním období periodicky přesouvá z nízko položených oblastí v údolích do vyšších horských oblastí. Jelikož ovce prakticky celou dobu žijí v přírodě, je v zimě základem jejich výživy planě rostoucí vegetace v lesích nebo nízko položených oblastech hor a vysokohorské travní porosty během léta. Pokud jsou podmínky pro pastvu obtížné nebo pokud je to žádoucí v některých fyziologických stavech (např. během laktace), jsou zvířata dokrmována v rámci ustájení.

3.5. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Jak produkce mléka, tak zpracování a zrání sýra musejí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti (tzn., že všechny kroky při produkci sýra se uskutečňují v dané oblasti).

3.6. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Sýr „Idiazabal“ se může k prodeji nabízet vcelku nebo krájený na klínky (porcovaný).

Sýr „Idiazabal“ nebo případně porce tohoto sýra se vždy balí po uplynutí minimální doby zrání, jež činí 60 dní.

Sýr se kromě případů maloobchodního prodeje krájí a případně balí ve vymezené zeměpisné oblasti, a to ze dvou důvodů:

1)	po nakrájení zůstanou nejméně dvě strany klínku bez ochranné kůrky. Aby se zajistilo, že organoleptické vlastnosti sýru „Idiazabal“ zůstanou v případě nakrájení zachovány, je nezbytné, aby klínky sýra byly po nakrájení co nejrychleji zabaleny;

2)	po nakrájení se rovněž může stát, že zmizí nebo nebudou vidět označení pravosti a původu produktu. Aby zůstala zaručena pravost nakrájeného produktu, je třeba jej krájet a balit v místě původu.

3.7. Zvláštní pravidla pro označování

Na sýrech „Idiazabal“ musí být tyto tři identifikační znaky:

—	kaseinový štítek se sériovým číslem, jímž se sýr opatřuje při vkládání do forem nebo lisování. Dodává jej správní orgán,

—	obchodní označení, s nimiž se sýry uvádějí na trh, musí obsahovat název a logo chráněného označení původu,

—	označení celých i na klínky naporcovaných sýrů se v souladu se španělskými právními předpisy provádí v místě původu v zapsané výrobně sýrů, v níž byl sýr vyroben a uzrál,

—

sýry musí být opatřeny kontrolním štítkem s jedinečným sériovým číslem, jenž je kodifikován podle velikosti a formátu konkrétního sýra. Na kontrolním štítku musí být uveden výraz „Idiazabal“ a logo označení původu. Kontrolní štítky dodává a kontroluje správní orgán. Bez jakékoli diskriminace jsou dostupné všem hospodářským subjektům, které o ně požádají a splňují náležitosti specifikace.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast zahrnuje přírodní území, na nichž je rozšířen chov ovcí plemen „Latxa“ a „Carranzana“ v provinciích Álava, Vizcaya, Guipúzcoa a Navarra s výjimkou obcí v údolí Valle del Roncal. Leží na severu Pyrenejského poloostrova a je ohraničena souřadnicemi 43° 27′ a 41° 54′ severní šířky a 1° 05′ a 3° 37′ západní délky (měřeno podle poledníku v Greenwichi).

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1. Specifičnost zeměpisné oblasti

O pasení ovcí plemen „Latxa“ a „Carranzana“ v dané oblasti existují stopy sahající přibližně do období 2200 let př. n. l. Tato plemena se po mnoho let přizpůsobovala dané oblasti, jejíž specifické vlastnosti jsou pro jejich správný vývoj a zacházení s nimi nepostradatelné. Oblast produkce představuje velmi neschůdné hornaté a z horopisného hlediska složité území, kvůli čemuž je spojení s jeho různými částmi obtížné, a pastevectví se tak v mnoha údolích i na horách udrželo snáze. Půdy jsou bohaté na základní i jiné živiny, jejichž vyplavování z půdy mírní skalnatý charakter prostředí a někdy i uhličitany v jejich profilu. Jsou tak podkladem pro velmi kvalitní pastviny. Díky topografickým vlastnostem je podnebí v oblasti různorodé. Z atlantického typu přechází do typu středomořského s přechodnými úseky způsobenými překážkou, již představují horské hřebeny. Síť vodních toků je rozsáhlá a hustá díky velkému počtu kopců a hor a díky hojnosti srážek. Vody stékají po dvou úbočích, z nichž jedno je kantábrijské, po němž stékají vody z provincií Vizcaya a Guipúzcoa a ze severních údolí provincií Álava a Navarra, a druhé středomořské, jež shromažďuje vody z Álavy a oblastí Navarra Media a La Ribera. Z hlediska flóry je v oblasti hodně přírodních luk a pastvin. Příznivé klimatické a půdní podmínky umožnily růst hygrofilních a subhygrofilních rostlin, jež jsou typické pro oceánský charakter Baskicka a severní Navarry.

5.2. Specifičnost produktu

Sýr „Idiazabal“ má velmi jedinečné senzorické vlastnosti, jež jej odlišují od ostatních sýrů. Lze je odhalit v bohatství nuancí vůní a chutí, které nám produkt nabízí. Jsou rovněž vyjádřeny ve slabě až středně pružné a zrnité struktuře, jejíž pevnost je střední až vysoká. Sýry mají intenzivní chuť, jež v ústech dlouho přetrvává. V sýrech se jakožto senzorický základ zcela vyváženě snoubí vůně mléka, syřidla a pražení, jež doplňuje nespočet senzorických nuancí, díky nimž jsou sýry naprosto jedinečné.

5.3. Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Specifické vlastnosti produkce mléka na výrobu sýra „Idiazabal“ vyplývají především z využívání plemen („Latxa“ a „Carranzana“), z jejichž mléka se sýr na základě povolení vyrábí. Adaptace těchto ovcí na vymezenou zeměpisnou oblast a historická spojitost mezi prostředím, ovcemi a pastevci představují trvalou vazbu, jíž lze ve značné míře vysvětlit specifické vlastnosti sýru „Idiazabal“. „Latxa“ a „Carranzana“ jsou vysoce odolná mléčná plemena ovcí, jež jsou dobře přizpůsobena životu v horách, zapadají do baskické pastevecké tradice a jsou vhodná pro místo a vlastnosti prostředí, v němž se chovají.

Důvod, že všechny tyto vlastnosti závisející na přírodním prostředí a faktorech měnících se podle ročního období, druhu pastvy, podnebí a podobně se přímo v sýru „Idiazabal“ odrážejí, je dán tím, že se sýr vyrábí ze syrového mléka, které neprošlo žádným tepelným zpracováním, jež by zničilo či zmírnilo senzorické nuance, které produktu dodávají jeho chuť a jsou součástí dlouho trvající tradice, jíž se oblast pyšní.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (4))

http://www.magrama.gob.es/es/alimentacion/temas/calidad-agroalimentaria/PLIEGO_incluidas_modif_Idi_v6-5-14_tcm7-326642.pdf

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3) Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(4) Viz poznámka pod čarou 3.

27.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 70/16

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2015/C 70/08)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„DE MEERLANDER“

č. EU: NL-PGI-0005-01175-6.11.2013

CHOP ( ) CHZO ( X )

1. Název

„De Meerlander“

2. Členský stát nebo třetí země

Nizozemsko

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1. Kategorie výrobků

Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Produktem jsou hlízy konzumních brambor (Solanum Tuberosum L.) odrůdy „De Meerlander“. Vznikla křížením odrůd Bevelander a Record a byla uvedena na trh v roce 1947. Odrůda „De Meerlander“ byla vyšlechtěna v oblasti Haarlemmermeer, na niž odkazuje daný název.

Fyzikální vlastnosti

„De Meerlander“ je ranou odrůdou.

Hlízy odrůdy „De Meerlander“ jsou středně velké a podobné velikosti, mají pravidelný kulovitý až kulovitooválný tvar a jsou poněkud zploštělé. Mají hrubší světle žlutou slupku, mělká očka a světle žlutou dužninu.

„De Meerlander“ je bramborem varného typu CD: moučnatý brambor jemné struktury, jenž varem jen minimálně změní barvu.

Spotřebiteli je nabízen o rozměru 40–55 mm.

Chemické vlastnosti

Vzhledem k vysokému obsahu sušiny na úrovni zhruba 20 % jde o moučnatý brambor s obsahem škrobu na úrovni 7 (na stupnici od 1 do 10).

Hmotnost brambor pod vodou činí v průměru 380 gramů.

Organoleptické vlastnosti

„De Meerlander“ má mírně sametovou, poněkud zaschlou, avšak plnou chuť. Mírně voní po soli.

Další vlastnosti odrůdy „De Meerlander“

Odrůda „De Meerlander“ se vyznačuje svojí odolností, je rezistentní vůči rakovině brambor fysio 1 (patotypu D1) a viru A. Hlízy daného bramboru jsou jen zřídka napadány plísní bramborovou (Phytophthora infestans) a nemívají ani vnitřní vady.

Odrůda má pevné a velké listy s velmi dobrou krycí funkcí.

3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Odrůda „De Meerlander“ se pěstuje ze schváleného základního materiálu na dobře odvodněných pozemcích vhodných pro sadbu, jež se nacházejí v oblasti Haarlemmermeer.

Brambory se sázejí v dubnu či květnu.

Vzdálenost mezi řádky a jednotlivými rostlinami činí 75 × (28–32) cm, díky čemuž produkt při sklizni měří vesměs 40–55 mm. Těmto parametrům je přizpůsobeno hnojení, což znamená, že jsou upřednostňována organická hnojiva, jež jsou případně doplněna umělými hnojivy. Doba sklizně může být rozdílná, ale probíhá především v září.

Při sklizni se brambory třídí dle velikosti a jakosti.

3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Na všech baleních musí být vytištěn symbol CHZO a označení „De Meerlander“ s níže uvedeným erbem.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast, v níž lze pěstovat brambory odrůdy „De Meerlander“, je omezena na zemědělskou půdu nacházející se na Haarlemmermeerském polderu, který je obklopen kruhovým kanálem („Ringvaart“). Zeměpisná oblast se tedy omezuje na území nacházející se uvnitř kruhového kanálu „Ringvaart“.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

Odrůda brambor „De Meerlander“ byla vyšlechtěna v roce 1936 v oblasti Haarlemmermeer: název je odvozen od jména této oblasti. Odrůda byla poprvé popsána v nizozemském katalogu odrůd v roce 1947. Od té doby je pěstební oblasti tohoto produktu oblast Haarlemmermeer.

S vysoušením jezera Haarlemmermeer o tehdejší rozloze přibližně 18 000 ha se začalo před zhruba 150 lety. Vysoušením došlo k odkryvu „starého jílu vzniklého usazováním moře“, který se nacházel pod rašelinou a který se výrazně liší od půd v jiných vysušených oblastech.

Díky svému složení je jílovitá půda ve vymezené oblasti úrodnější než jiné (písčité) půdy. Jílovité podloží dokáže na jílovou frakci vázat (kladné) ionty z minerálů, které jsou rozpuštěné v podzemní vodě. Tyto minerály tak nejsou vyplavovány s podzemní vodou, nýbrž zůstávají navázány na částice jílu a může je vstřebávat rostlina bramboru.

Vzhledem k zeměpisné poloze v blízkosti pobřeží (v průměru 15–20 km od Severního moře) dochází v Haarlemmermeerském polderu k tomu, že se sůl dostává do podzemní vody, jež má tak vyšší obsah mořské soli než na jiných místech. Tím je způsobena mírná slanost půdy pro pěstování a následně i mírně slaná vůně brambor.

Meteorologické podmínky v oblasti se vyznačují pravidelnými srážkami a větry vanoucími z moře na pevninu, což vytváří u odrůdy „De Meerlander“ pěstební klima pro lepší formování hlíz a menší výskyt vad hlíz.

Díky kompaktní struktuře jílovité půdy nejsou na bramborách odrůdy „De Meerlander“ žádné výrůstky ani jiné nepravidelné útvary. V půdě se ze hlíz „odřou“. Jílovitou půdou je dán i poněkud méně hrubý povrch slupky a žlutější barva odrůdy než v případě brambor pěstovaných v písčité půdě.

Brambory odrůdy De Meerlander, které jsou moučnatější a s vyšší hmotností pod vodou než brambory z písčitých půd a půd bohatých na rašelinu z jiných částí Nizozemska, pocházejí ze staré, málo vápenité půdy s vysokým obsahem jílu z usazování moře v oblasti Haarlemmermeer, v níž činí obsah anorganických částic 23 % a která má poměrně vysoké pH (7,2).

Pěstování brambor dané odrůdy je dlouhou dobu spojeno s oblastí Haarlemmermeer. Je to především dáno výše uvedenými vlastnostmi půdy, zvláštními jakostními a organoleptickými vlastnostmi odrůdy „De Meerlander“, jakož i uplatňovanými pěstebními metodami producentů. Pěstování brambor v oblasti tohoto polderu bylo vždy též významné z hospodářského hlediska.

Od konce 50. letech minulého století se prodejem sadbových brambor odrůdy „De Meerlander“ zabýval stále větší počet organizací a nakonec činil v oblasti Haarlemmermeer odbyt sadbových brambor pro pěstování odrůdy „De Meerlander“ takřka 400 tun ročně. Tyto brambory tehdy prodávali v regionu známí obchodníci. Odrůda byla od té doby produkována v omezeném rozsahu a stále má svůj značný význam jako místní produkt.

Starosta obce Haarlemmermeer proto udělil bramborářskému družstvu „De Meerlander Aardappel“ svolení používat obecní erb ke zdůraznění původu odrůdy „De Meerlander“ a k jejímu jasnému určení jako původní produkt z oblasti Haarlemmermeer.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

http://www.eu-streekproducten.nl/sites/default/files/BGA_PD_Meerlander_def.pdf

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 70

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 58 27. února 2015

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2015/C 070/01	Zahájení řízení (Případ M.7278 – General Electric / ALSTOM (Thermal Power – Renewable Power & Grid business)) ( 1 )	1
2015/C 070/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7497 – Daimler / Kamaz / JV) ( 1 )	1

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2015/C 070/03	Rozhodnutí Rady ze dne 17. února 2015 o jmenování tří členů Evropské poradní komise pro dohled nad statistikou	2
2015/C 070/04	Rozhodnutí Rady ze dne 17. února 2015 o jmenování předsedy Evropské poradní komise pro dohled nad statistikou	4
	Evropská komise
2015/C 070/05	Směnné kurzy vůči euru	5
	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2015/C 070/06	Seznam přístavů v členských státech EU, kde jsou povoleny vykládka a překládka produktů rybolovu a přístup k přístavním službám rybářským plavidlům třetích zemí, v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008	6

	V Oznámení
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2015/C 070/07	Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	10
2015/C 070/08	Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	16