|
ISSN 1977-0863 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
C 59 |
|
|
||
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 58 |
|
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
|
II Sdělení |
|
|
|
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2015/C 059/01 |
||
|
2015/C 059/02 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7495 – APAX/EVRY) ( 1 ) |
|
|
2015/C 059/03 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7505 – Carlyle/Warburg Pincus/DBRS) ( 1 ) |
|
|
IV Informace |
|
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2015/C 059/04 |
||
|
|
INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU |
|
|
|
Kontrolní úřad ESVO |
|
|
2015/C 059/05 |
||
|
2015/C 059/06 |
|
|
V Oznámení |
|
|
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2015/C 059/07 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.7483 – Abellio Transport / ScotRail) ( 1 ) |
|
|
|
JINÉ AKTY |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2015/C 059/08 |
||
|
2015/C 059/09 |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
|
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
|
19.2.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 59/1 |
Zahájení řízení
(Věc M.7429 – Siemens / Dresser-Rand)
(Text s významem pro EHP)
(2015/C 59/01)
Komise dne 13. února 2015 rozhodla zahájit řízení ve výše uvedené věci poté, co dospěla k závěru, že oznámené spojení vyvolává vážné pochybnosti, pokud jde o jeho slučitelnost s vnitřním trhem. Zahájením řízení je otevřena druhá fáze šetření oznámeného spojení, aniž by bylo jakkoli předjímáno konečné rozhodnutí v této věci. Toto rozhodnutí vychází z čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1).
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhovanému spojení.
Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, jinak nebudou plně vzaty v úvahu pro účely tohoto řízení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301) či poštou s uvedením čísla jednacího M.7429 – Siemens / Dresser-Rand na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:
|
European Commission |
|
Directorate-General for Competition |
|
Merger Registry |
|
1049 Bruxelles/Brussel |
|
BELGIQUE/BELGIË |
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).
|
19.2.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 59/1 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Věc M.7495 – APAX/EVRY)
(Text s významem pro EHP)
(2015/C 59/02)
Dne 13. února 2015 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
|
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, |
|
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32015M7495. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu. |
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
|
19.2.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 59/2 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Věc M.7505 – Carlyle/Warburg Pincus/DBRS)
(Text s významem pro EHP)
(2015/C 59/03)
Dne 16. února 2015 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
|
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, |
|
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32015M7505. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu. |
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
|
19.2.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 59/3 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
18. února 2015
(2015/C 59/04)
1 euro =
|
|
měna |
směnný kurz |
|
USD |
americký dolar |
1,1372 |
|
JPY |
japonský jen |
135,69 |
|
DKK |
dánská koruna |
7,4440 |
|
GBP |
britská libra |
0,73720 |
|
SEK |
švédská koruna |
9,5489 |
|
CHF |
švýcarský frank |
1,0707 |
|
ISK |
islandská koruna |
|
|
NOK |
norská koruna |
8,5480 |
|
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
|
CZK |
česká koruna |
27,583 |
|
HUF |
maďarský forint |
307,71 |
|
PLN |
polský zlotý |
4,1909 |
|
RON |
rumunský lei |
4,4518 |
|
TRY |
turecká lira |
2,7940 |
|
AUD |
australský dolar |
1,4598 |
|
CAD |
kanadský dolar |
1,4158 |
|
HKD |
hongkongský dolar |
8,8229 |
|
NZD |
novozélandský dolar |
1,5147 |
|
SGD |
singapurský dolar |
1,5475 |
|
KRW |
jihokorejský won |
1 267,02 |
|
ZAR |
jihoafrický rand |
13,2921 |
|
CNY |
čínský juan |
7,1133 |
|
HRK |
chorvatská kuna |
7,7240 |
|
IDR |
indonéská rupie |
14 646,88 |
|
MYR |
malajsijský ringgit |
4,1200 |
|
PHP |
filipínské peso |
50,372 |
|
RUB |
ruský rubl |
70,5714 |
|
THB |
thajský baht |
37,050 |
|
BRL |
brazilský real |
3,2195 |
|
MXN |
mexické peso |
16,9923 |
|
INR |
indická rupie |
70,8500 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
Kontrolní úřad ESVO
|
19.2.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 59/4 |
Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky
(2015/C 59/05)
Kontrolní úřad ESVO nevznáší námitky vůči tomuto opatření státní podpory:
|
Datum přijetí rozhodnutí |
: |
26. listopadu 2014 |
||||
|
Věc č. |
: |
75701 |
||||
|
Rozhodnutí č. |
: |
518/14/KOL |
||||
|
Stát ESVO |
: |
Norsko |
||||
|
Název |
: |
Režim podpory rozvoje, propagace a distribuce interaktivní produkce |
||||
|
Právní základ |
: |
Nařízení na podporu audiovizuální produkce č. 1169 ze dne 7. září 2009 Roční státní rozpočet (kapitola 0334 film a média) |
||||
|
Druh opatření |
: |
Režim podpory |
||||
|
Cíl |
: |
Kultura |
||||
|
Forma podpory |
: |
Přímé dotace |
||||
|
Rozpočet |
: |
20 milionů NOK ročně |
||||
|
Doba trvání |
: |
Do 31. prosince 2020 |
||||
|
Hospodářská odvětví |
: |
Kultura |
||||
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
: |
|
Závazné jazykové znění rozhodnutí bez důvěrných údajů lze najít na internetových stránkách Kontrolního úřadu ESVO:
http://www.eftasurv.int/state-aid/state-aid-register/
|
19.2.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 59/5 |
Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky
(2015/C 59/06)
Kontrolní úřad ESVO nevznáší námitky vůči tomuto opatření státní podpory:
|
Datum přijetí rozhodnutí |
: |
26. listopadu 2014 |
||||
|
Věc č. |
: |
76280 |
||||
|
Číslo rozhodnutí |
: |
519/14/KOL |
||||
|
Stát ESVO |
: |
Norsko |
||||
|
Název |
: |
Změny norského zvláštního daňového systému v oblasti námořní dopravy týkající se diferencovaného snížení daně z tonáže na základě environmentálních kritérií |
||||
|
Právní základ |
: |
Ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP |
||||
|
Druh opatření |
: |
Režim podpory |
||||
|
Cíl |
: |
Podpora námořního odvětví |
||||
|
Forma podpory |
: |
Osvobození od daně |
||||
|
Rozpočet |
: |
Nepoužije se |
||||
|
Doba trvání |
: |
Od příjmového roku 2015 do opětovného oznámení |
||||
|
Hospodářská odvětví |
: |
Námořní doprava |
||||
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
: |
|
Závazné jazykové znění rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na internetových stránkách Kontrolního úřadu ESVO:
http://www.eftasurv.int/state-aid/state-aid-register/
V Oznámení
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Evropská komise
|
19.2.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 59/6 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc M.7483 – Abellio Transport / ScotRail)
(Text s významem pro EHP)
(2015/C 59/07)
|
1. |
Komise dne 11. února 2015 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Abellio ScotRail Limited („Abellio ScotRail“, Spojené království), dceřiná společnost podniku Abellio Transport Holding B.V. (Nizozemsko) kontrolovaného v konečném důsledku společností Nederlandse Spoorwegen („NS“, Nizozemsko), získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování na základě veřejné nabídky kontrolu nad celou franšízou ScotRail (Spojené království), v současnosti provozovanou podnikem First ScotRail Limited. |
|
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je: — podniku Abellio Transport Holding: provozování četných koncesí nebo franšízových smluv týkajících se osobní železniční dopravy mimo území Nizozemska, zejména ve Spojeném království, Německu a Švédsku, — podniku Abellio ScotRail: provozování franšízy ScotRail, — franšízy ScotRail: poskytování osobní železniční dopravy ve Skotsku. |
|
3. |
Evropská komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. |
|
4. |
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.7483 – Abellio Transport / ScotRail lze Evropské komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).
JINÉ AKTY
Evropská komise
|
19.2.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 59/7 |
Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
(2015/C 59/08)
Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).
JEDNOTNÝ DOKUMENT
„NERETVANSKA MANDARINA“
č. EU: HR-PDO-0005-01225-8.5.2014
CHOP ( X ) CHZO ( )
1. Název
„Neretvanska mandarina“
2. Členský stát nebo třetí země
Chorvatská republika
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu
Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
„Neretvanska mandarina“ je plodem mandarinky, která spadá do skupiny odrůd Unshiu–Satsuma (Citrus Unshiu Marcovitch). Podle botanické taxonomie patří do čeledi Rutacea, podčeledi Aurantioideae, rodu Citrus, druhu Citrus reticulata Blanco.
U produktu „Neretvanska mandarina“ se jedná o dužnatou bobuli (hisperidum) rozdělenou na dílky, jejíž kůru lze lehce oddělit od dužiny. Jedlá část ovoce je šťavnatá, bez semen, oranžové barvy a je rozdělena na dílky, které lze navzájem snadno oddělit. Podíl karotenoidů v jedlé části plodu produktu „Neretvanska mandarina“ dosahuje 15,50 až 26 mg/kg. Chuť je mírně kyselá, osvěžující, se sladkou příchutí, jejíž intenzita závisí na poměru cukru a kyseliny v ovoci. Tvar plodu se pohybuje od zploštělého až po okrouhle zploštělý. Barva kůry plodu je proměnlivá a liší se v závislosti na stupni zralosti. V počáteční fázi zrání je kůra plodu světle zelená a postupně se mění na světle žlutou, zlato-žlutou a ve fázi plné zralosti na oranžovou barvu. Vůně je jemná, vyvážená a osvěžující a i po poškození nebo oloupání kůry, kdy dochází k odpařování aromatických látek, intenzivní.
Kvalita produktu „Neretvanska mandarina“ je dána těmito vlastnostmi:
|
— |
podíl ovocné šťávy musí dosahovat alespoň 40 %, |
|
— |
celkový podíl kyselin v plodu se musí pohybovat v rozmezí 0,7 až 1,3 %, |
|
— |
nejnižší povolený poměr cukru ke kyselinám v plodu produktu „Neretvanska mandarina“ je 7:1 (celkový obsah rozpustné vlákniny/titrační kyselost), |
|
— |
velikost produktu „Neretvanska mandarina“ se pohybuje v kalibračním rozmezí 1-XX až 4. |
3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
—
3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Všechny fáze produkce produktu „Neretvanska mandarina“, od produkce reprodukčního materiálu až do sklizně mandarinek, musí probíhat v zeměpisné oblasti vymezené v bodu 4.
3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
Plody se sklízí do přepravek (beden) o objemu až 30 kg, které se pokládají na palety a dodávají do nákupních a distribučních center. Další zpracování ovoce se provádí v nákupních střediscích v tomto pořadí: vstupní kontrola kvality a sledovatelnosti, dozrávání ovoce (v případě potřeby), kalibrace, voskování rozprašovačem, sušení, chlazení na teplotu 5 až 8 °C a na konci procesu výstupní kontrola kvality a sledovatelnosti. Maximální povolená lhůta pro tržní úpravu produktu „Neretvanska mandarina“ (od okamžiku vstupu ovoce do nákupního střediska až do expedice) je 5 dní nebo 120 hodin.
3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje registrovaný název
Při uvedení na trh musí být na obalu každého produktu jasně vyznačen název „Neretvanska mandarina“. Název se velikostí, druhem a barvou písma (typografií) musí jasně lišit od veškerých jiných nápisů na obalu. Na prohlášení konečného produktu rovněž musí být jasně vyznačeno číslo šarže („Lot broj“), kterým se zaručuje sledovatelnost a v kterémkoliv okamžiku ustavuje souvislost s producentem.
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Zeměpisná oblast údolí řeky Neretvy, kde se „Neretvanska mandarina“ produkuje, hraničí na severu s Bosnou a Hercegovinou a na jihu je vymezena pobřežní linií Jaderského moře. Z východní, jihovýchodní a severozápadní strany je údolí Neretvy odděleno Dinárským horským masivem. Produkce produktu „Neretvanska mandarina“ probíhá na území zahrnující města Metković, Opuzen a Ploče a obce Slivno, Kula Norinska a Zažablje.
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
Mikroklima oblasti je dáno blízkostí moře, které zmírňuje nízké zimní a vysoké letní teploty. Průměrná roční teplota v průběhu desetiletí 2002–2012 v údolí Neretvy byla 15,8 °C. Střední zimní teplota je 7,25 °C. Velmi důležitým biologicko-klimatickým činitelem je relativní vlhkost vzduchu. Ta má společně s teplotou vzduchu a větrem značný význam pro pravidelné střídání vegetativních a generativních fází růstu stromu mandarinky. Průměrná relativní vlhkost vzduchu (v desetiletém období) je 69 %. Hlavním územním znakem v údolí Neretvy je dostatek vody, jezer a vodních toků protínaných kanály a hrázemi, které vznikly díky rozsáhlé ruční melioraci. Díky těmto vodním útvarům je údolí Neretvy i z hydrologického hlediska jedinečným. Maximální vzdálenost plantáží, na nichž se „Neretvanska mandarina“ pěstuje, od přírodních vodních zdrojů je zhruba 500 m. Uvedené hydrologické vlastnosti daného území vedou k vysoké hladině spodních vod a zvýšené relativní vlhkosti vzduchu, což se odráží zejména v době zrání ovoce (září, říjen, listopad), kdy jsou rostliny optimálně zásobovány vodou, což má pro kvalitu ovoce mimořádný význam. Pokud jde o půdu, v údolí Neretvy se vyskytují náplavové půdy aluviálního původu s charakteristicky velmi heterogenním složením. Z hlediska struktury převládají jílovito-písečné půdy a písečně-hlínové jíly s výraznou kapilaritou, které jsou pro růst mandarinek příznivé.
Díky uvedeným přírodním podmínkám oblasti produkce se produkt „Neretvanska mandarina“ liší tenkou, hladkou kůrou, která se lehce loupe, a tím, že nemá pecky a dílky se snadno oddělují.
Barva jedlé části ovoce je zlatě-žlutá a s dozráváním se mění na oranžovou, což souvisí s vysokým obsahem karotenoidů. Ten je jednou z podstatných vlastností mandarinek z údolí Neretvy. Výsledky analýz vzorků produktu „Neretvanska mandarina“ potvrdily, že koncentrace karotenoidů v dužině je nadprůměrná. (Dragović-Uzelac V. et al. 2012: Određivanje specifičnih svojstava Neretvanske mandarine (Citrus reticulata L.) zbog zaštite geografskog podrijetla (GI), Prehrambeno - biotehnološki fakultet, [Stanovení specifických vlastností Neretvanské mandarinky (Citrus reticulata L.) pro účely chráněného označení původu (CHOP), potravinářsko-biotechnologická fakulta], Záhřeb). Produkt „Neretvanska mandarina“ se kromě toho vyznačuje vysokým obsahem šťávy v jedlé části plodů, vysokým obsahem sušiny a příznivým poměrem cukru a kyseliny, díky čemuž má speciální senzorické vlastnosti, konkrétně osvěžující chuť a výraznou vůni. Mandarinky se na plantážích v údolí Neretvy začaly pěstovat po provedení melioračních prací v letech 1961 a 1962. Písemné církevní dokumenty (na farním úřadě sv. Ilije v Metkovići) uvádí, „že i přes veliké sucho se v údolí Neretvy v roce 1971 vypěstovalo odhadem 900 tun mandarinek“, takže „Neretvanska mandarina“ je specifickým produktem, na jehož vlastnosti má kromě účinků životního prostředí (podnebí, poloha a reliéf) vliv i dlouhá tradice výroby. Ze zeměpisného hlediska je údolí Neretvy jedním ze tří nejsevernějších území pěstování citrusů v Evropě. Tato skutečnost do značné míry určuje strukturu produkce a výběr odrůdy, což v konečném důsledku ovlivňuje klíčové prvky kvality ovoce. Veškeré komerční sazenice produktu „Neretvanska mandarina“ jsou naroubovány na podnože Poncirus trifoliata. Ty mají celou řadu předností, které se přímo odráží na kvalitě a raném růstu, a jsou proto považovány za nepostradatelné. Blízkost moře má kromě toho značný vliv na denní kolísání teploty vzduchu (mezi dnem a nocí), což se projevuje především na podzim, kdy je teplota moře často vyšší než teplota okolního vzduchu. Uvedené teplotní kolísání má přímý vliv na barvu ovoce, obsah karotenoidů v ovocné dužině a na rovnoměrnější a ranější zrání ovoce. Dlouholetá tradice pěstování ovoce (přes 80 let), jakož i získávání nových znalostí a používání nových technologií v minulém desetiletí značně přispěly nejen k rozšíření pěstování mandarinek v údolí Neretvy, ale i k jejich lepší kvalitě. I přes četné změny zemědělských technologií se zachovaly všechny nezbytné krajinné prvky a aspekty tradičního pěstování ovoce. To se týká především vedlejších technických postupů (prořezávání, tvarování koruny, odstraňování divokých výhonků, otrhávání plodů na mladých sazenicích), které se i dnes provádějí výlučně ručně.
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)
http://www.mps.hr/UserDocsImages/HRANA/NER%20MANDARINA/Izmijenjena%20Specifikacija%20proizvoda.pdf
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
|
19.2.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 59/10 |
Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
(2015/C 59/09)
Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).
JEDNOTNÝ DOKUMENT
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006
o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2)
„EKSTRA DJEVIČANSKO MASLINOVO ULJE CRES“
č. ES: HR-PDO-0005-01206-3.3.2014
CHZO ( ) CHOP ( X )
1. Název
„Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“
2. Členský stát nebo třetí země
Chorvatská republika
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu
Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarin, olej atd.)
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
Produkt „Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“ je extra panenský olivový olej získaný přímo z oliv (Olea europaea L.) výlučně mechanickými postupy. Alespoň 90 % oliv musí pocházet ze stromů odrůdy slivnjača a/nebo plominka a zbývajících 10 % může pocházet ze stromů jiných odrůd.
V době uvedení na trh musí mít oleje následující fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti:
— volné mastné kyseliny: až 0,5 %
— peroxidové číslo: až 8 mmol O2/kg
— K 232: až 2,2
— K 270: až 0,2
— barva: zelená až žlutá
— vůně: ovocná vůně olivových plodů, někdy je přítomna i vůně trávy
— chuť: produkt chutná po zdravých a čerstvých olivách a vykazuje známky hořkosti a pikantnosti s následujícími hodnotami:
— medián ovocné chuti: ≥ 2
— medián hořkosti: ≥ 2
— medián pikantnosti: ≥ 2
3.3. Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
—
3.4. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)
—
3.5. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Všechny fáze produkce produktu „Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“ musí probíhat v zeměpisné oblasti vymezené v bodu 4.
Olivy se musí pěstovat v souladu s postupy, které se tradičně používají v oblasti produkce, tzn. že koruny stromů musí být udržovány řídké a vzdušné, aby měly ve všech svých částech dostatek slunečního svitu. Olivy se musí sklízet přímo ze stromů, přičemž sklizeň musí proběhnout nejpozději do 31. ledna.
Do 48 hodin po sklizni se olivy musí zpracovat.
Olej se musí skladovat v hermeticky uzavřených nádobách při teplotě 12 až 20 °C.
Před stočením oleje do lahví se musí provést veškeré potřebné analýzy, jejichž účelem je ověřit, že olej splňuje všechny charakteristiky uvedené v bodu 3.2.
3.6. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.
Stáčení produktu „Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“ do prodejního obalu musí být provedeno v zeměpisné oblasti produkce uvedené v bodě 4. Tím je zajištěno zachování zvláštních vlastností a kvality oleje, které by se několikerým přeléváním oleje a přepravou na dlouhé vzdálenosti mohly jinak zhoršit.
Díky balení oleje v oblasti produkce je rovněž zajištěna sledovatelnost produktu a značně usnadněna jeho kontrola.
Produkt se může plnit do lahví o objemu maximálně 1 litr.
3.7. Zvláštní pravidla pro označování
Povoluje se užívat jména, obchodní názvy a soukromé ochranné známky, pokud neuvádějí spotřebitele v omyl.
Název produktu „Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“ musí být zdůrazněn velikostí, typem a barvou písmen (typografií) tak, aby se jasně odlišoval od veškerých jiných nápisů, včetně ochranných známek, obrázků a názvů výrobce. Velikost názvu výrobce nesmí přesáhnout 70 % velikosti označení původu uvedeného v bodu 1.
Štítek nesmí obsahovat jiné pojmy s výjimkou těch, které jsou povoleny pravidly pro označování uvedenými ve specifikaci. Nelze použít přídavná jména jako „vrhunsko“ (vysoce kvalitní), „pravo“ (pravý), „tradicionalno“ (tradiční), „tipično“ (typický), „autohtono“ (původní), „domaće“ (domácí) a podobně, ani pojmy označující lokality na ostrově Cres.
Uvedení názvů zemědělských podniků, usedlostí apod. a jejich konkrétních lokalit, jakož i odkazu na stáčení oleje v podniku či zemědělském sdružení, které se nacházejí v oblasti produkce, je povoleno pouze v případě, že produkt je vyroben výhradně z oliv sklizených v olivových hájích, které jsou součástí zemědělského podniku.
Na obalu musí být vyznačen i rok (období) sklizně.
Kromě výše uvedených označení musí mít všechna balení při uvedení produktu na trh i speciální logo, kterým se produkt „Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“ označuje. Logo musí obsahovat kolektivní ochrannou známku produktu „Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“ a sériové číslo balení, kterým výrobci garantují sledovatelnost a původ produktu. Podoba kolektivní ochranné známky je uvedena níže.
Právo používat logo mají za stejných podmínek všichni uživatelé označení, kteří uvádí na trh produkt, jenž je v souladu se specifikacemi.
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Výroba a zpracování oliv a skladování a plnění produktu „Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“ do lahví je omezeno na území ostrova Cres. Hranici zeměpisné oblasti produkce představuje pobřežní linie ostrova Cres.
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
5.1. Specifičnost zeměpisné oblasti
Ostrov Cres tvoří křídové vápence a dolomity a v několika málo oblastech paleogenní vápence a stopy flyše. Nejrozšířenějšími půdami, které se v takovém geologickém podloží vyvinuly, jsou červenice (tzv. terra rossa), konkrétně hnědé přímořské půdy a písčité dolomitové půdy.
Dolomitové půdy se nejčastěji vyskytují v centrální části ostrova, kde se nachází největší olivové háje. V důsledku nedostatku rovné zemědělské půdy v krasových údolích se v minulosti používaly i mělké půdy na vápencových a dolomitových svazích, kde se orná půda získávala odstraněním kamenné suti a jejím nahromaděním do dlouhých kamenných valů vedoucích ze svahu dolů. S rozšířením olivových hájů byly v průběhu času postaveny četné terasovité suché zdi, jejichž účelem bylo získání a ochrana kypré orné půdy a prevence odplavení půdy z více či méně strmého svahu. Půdy terasovitých polí jsou do značné míry antropomorfní, většinou mělké s poměrně kamenitým podkladem, a jsou tedy náchylné k vysoušení.
Klimatické podmínky na ostrově Cres jsou dány především jeho polohou v Kvarnerském zálivu a směrem větrů i reliéfem krajiny. Důsledkem je častý příliv studeného vzduchu v zimních měsících a výskyt konvekčních srážek v průběhu léta, takže neexistuje výrazné období sucha, jež je pro Středomoří tak typické. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 13,0 až 15,2 °C a průměrné roční srážky dosahují zhruba 1 100 mm, přičemž jejich úhrn je po celý rok rovnoměrný. Ostrov Cres leží na 45. rovnoběžce s. š., ze zeměpisného a klimatického hlediska se oblast produkce produktu „Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“ tedy nachází na nejsevernějším okraji oblasti pěstování oliv.
Olivy se na ostrově pěstují od pradávna – první písemná zmínka pochází z roku 1441 (N. Lemessi, 1979, Note storiche, geografiche, artistiche sull’isola di Cherso, svazek I, s. 46).
Význam pěstování oliv potvrzuje i skutečnost, že v roce 1698 bylo na ostrově Cres celkem sedm lisoven oleje (bratr J. Vlahović, 1995, Odlomci iz povijesti grada Cresa (Úryvky z historie města Cres), Záhřeb, s. 104). V roce 1795 se jejich počet zvýšil na 11 (bratr J. Vlahović, 1995, Odlomci iz povijesti grada Cresa (Úryvky z historie města Cres), Záhřeb, s. 107), a v roce 1853 jich bylo už 24 (N. Lemessi, 1979, Note storiche, geografiche, artistiche sull’isola di Cherso, Řím, svazek IV, s. 358). První lisovna oleje s odstředivým extraktorem v oblasti východního Jaderského pobřeží byla zprovozněna právě na ostrově Cres, a sice v roce 1975.
S tím, jak rostl počet lisoven, zvyšovalo se i množství a kvalita vyráběného oleje. Fortis v roce 1771 uvádí, že olej je nejdůležitějším produktem ostrova Cres a je vůbec nejlepším olejem, který se v té době vyráběl v Benátské republice (Alberto Fortis, 1771, Saggio sopra l’osservazioni d’Isola di Cherso ed Osero, Benátky, s. 59 a 60). Četné písemné prameny uvádějí, že se v polovině a na konci minulého století v oblasti Kvarneru prodávaly přebytky creského oleje (Eco del Litorale Ungarico, 1843, Rijeka, č. 1, s. 4; č. 7, s. 4; Giambattista Cubich, 1874, Notizie naturali e storiche sull’isola di Veglia, Terst, s. 149; Dragutin Hirc, 1891, Hrvatsko primorje (Chorvatské pobřeží), Záhřeb, s. 155 a 301; list Pučki Prijatelj, 1912, Pazin, XIII, č. 36, s. 291).
V současnosti se pěstováním oliv zabývá většina rodin na ostrově a výroba olivového oleje je zde jediným zemědělským odvětvím vážnějšího hospodářského významu. Vzhledem k velmi obtížným půdním a geomorfologickým podmínkám zemědělské výroby se způsob pěstování oliv v průběhu času příliš nezměnil, takže i dnes je poměrně extenzivní. Specifičností pěstování oliv na ostrově Cres je pastva ovcí v olivových hájích, v nichž nelze provádět odpovídající zemědělské postupy, jež by bránily zarůstání povrchu a snižování vlhkosti půdy, takže tuto úlohu plní právě ovce.
Díky staleté tradici pěstování oliv mohli pěstitelé oliv na ostrově Cres v průběhu času zvolit původní odrůdu „slivnjača“, která se plně přizpůsobila obtížným podmínkám pěstování, snáší tedy dobře chlad i mělké půdy, které špatně zadržují vodu. V hlubších půdách se tradičně vysazuje místní odrůda „plominka“. Sortiment oliv se v posledních dvou stoletích nezměnil, jelikož pěstitelé oliv vysazovali především původní odrůdu „slivnjača“, která dnes představuje asi 80 % stromů na ostrově.
Vzhledem k neustálým snahám creských pěstitelů oliv vyrábět olej špičkové kvality byly v několika posledních desetiletích zdokonaleny postupy a znalosti sklizně a zpracování oliv. Sklizeň probíhá ve velmi rané fázi dozrávání oliv. Ty se po sklizni zpracovávají do 48 hodin za použití nejmodernějších metod výroby oleje.
5.2. Specifičnost produktu
Senzorické vlastnosti produktu „Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“ se vyznačují lehce nebo středně výraznou pikantností a hořkostí, a někdy i vůní trávy. Medián pikantnosti a hořkosti je obvykle vyšší než 2. Hořká příchuť je někdy výraznější, takže olej není vždy chuťově vyrovnaný. Pikantnost a hořkost jsou u olivového oleje pozitivní vlastnosti, které jsou důsledkem vysokého obsahu polyfenolů, jež vykazují antioxidační vlastnosti a chrání olej před zhoršením kvality v důsledku oxidace.
Vzhledem k tomu, že se pro výrobu oleje používá převážně jedna původní odrůda oliv (slivnjača) a jedna místní odrůda (plominka), vyznačuje se olej specifickým složením lipidových frakcí, zejména nižším obsahem kampesterolu a stigmasterolu. Jednou ze zvláštních vlastností produktu „Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“ je nízký podíl volných mastných kyselin a nízká hodnota peroxidového čísla (O. Boschelli, A. Rogić, D. Kocijančić, L.S. Conte, 1995, Određivanje sastava lipidne frakcije dviju sorti maslina s otoka Cresa, u odnosu na proces sazrijevanja (Stanovení složení lipidových frakcí dvou odrůd oliv z ostrova Cres ve vztahu k procesu zrání), Pomologia Croatica, svazek 1, č. 3–4, s. 16).
Podíl kyseliny olejové v produktu „Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“ je obvykle vyšší než 72 %.
5.3. Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)
Zvláštnost produktu „Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“ je dána specifickými půdními a klimatickými podmínkami ostrova Cres a přímým i nepřímým vlivem člověka.
Podmínky pro pěstování oliv na ostrově Cres jsou obtížné, a to především z důvodu velmi mělkých půd s poměrně kamenitým podkladem a marginálního klimatu. Místní pěstitelé oliv proto potřebovali spoustu času a zkušeností, aby určili odrůdy vhodné pro pěstování v těchto podmínkách. Nakonec zvolili původní odrůdu „slivnjača“, která – jak se ukázalo – byla pro pěstování na mělkých půdách nejvhodnější a dnes představuje 80 % z celkového počtu stromů na ostrově. Výběrem odrůd, jejichž vlastnosti přispívají k chemickému složení oleje, a zejména k podílu některých sterolů, pěstitelé oliv v minulosti nepřímo ovlivnili i dnešní vlastnosti oleje.
Vlastnosti produktu „Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“ pěstitelé oliv ovlivňují i přímo, a sice tím, že věnují pozornost termínům sklizně a rychlosti a způsobu zpracování. Sklizeň v raných fázích dozrávání oliv a jejich zpracování moderními metodami přímo ovlivňují množství polyfenolů, konkrétně hořkost a pikantnost oleje, jejichž mediány jsou rovny 2 nebo vyšší než 2, i výskyt vůně trávy. Ranější sklizeň a rychlost zpracování se také odráží na nízkém podílu volných mastných kyselin a nízké hodnotě peroxidového čísla.
Množství polyfenolů je ovlivněno i klimatickými podmínkami v období růstu a zrání plodů. Specifické klimatické podmínky na ostrově Cres, které jsou podmíněny jeho zeměpisnou polohou, ovlivňují i podíl kyseliny olejové v celkovém složení mastných kyselin, který obvykle přesahuje 72 %. Podíl kyseliny olejové konkrétně ovlivňují chladné klimatické podmínky pro pěstování oliv.
Lze tedy konstatovat, že chemické složení a charakteristické organoleptické vlastnosti produktu „Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres“ jsou ovlivněny především půdními a klimatickými podmínkami na ostrově Cres, genetickými vlastnostmi použitých odrůd a místními znalostmi sklizně a zpracování oliv, jakož i vzájemnou souhrou těchto faktorů.
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (3))
http://www.mps.hr/UserDocsImages/HRANA/CRESKO%20MASLINOVO%20ULJE/Specifikacija_ulje_Cres_FINAL7_cover.pdf
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.
(3) Viz poznámka pod čarou 2.